2. Pridelovani pameti

Funkce modulu pridelovani pameti:

1. Sledovani stavu kazdeho pametoveho mista v op. pameti, tj. zda bylo prideleno, nebo je volne.
2. Urcovani strategie pridelovani pameti, tj. komu bude pamet pridelena, ktera jeji cast, kdy a v jakem rozsahu. Pokud ma byt op. pamet sdilena vice procesy, musi urcit ktere z pozadavku procesu budou kdy splneny.
3. Realizace prideleni pameti. Jakmile je o prideleni pameti rozhodnuto, musi se zvolit prislusna pametova mista a aktualizovat informace o prideleni pameti.
4. Realizace uvolneni pameti. Proces muze pamet uvolnit sam, nebo mu muze byt modulem pridelovani pameti odebrana (dle strategie pridelovani pameti). Po uvolneni je treba aktualizovat odpovidajici informace o prideleni pameti.

Prostudujeme tyto techniky pridelovani pameti:

1. Pridelovani jedine souvisle oblasti pameti
2. Pridelovani pameti po sekcich
3. Dynamicke premistovani sekci
4. Strankovani
5. Strankovani na zadost
6. Segmentace
7. Segmentace a strankovani na zadost

2.1. Pridelovani jedine souvisle oblasti pameti

• nevyzaduje zadne zvlastni technicke prostredky
• neumoznuje multiprogramovani - mezi uzivatelem, ulohou, krokem ulohy a procesem existuje vzajemne jednoznacna korespondence. Pojmy uzivatel, uloha, krok ulohy a proces jsou zde v podstate zamenitelne.

Obr. 7 Pridelovani jedine souvisle oblasti

• 3 souvisle useky pameti:

• jeden je trvale obsazen operacnim systemem
• cela zbyvajici pamet je k dispozici, a take pridelena jedine uloze, ktera ve skutecnosti zase vyuziva jen cast tohoto useku. Ta zbyvajici je sice uloze pridelena, ale zustava nevyuzita
• principialni vyhoda teto koncepce tkvi v jednoduchosti:

1. Sledovani pameti - cela pamet je pridelena jedine uloze
2. Strategie pridelovani pameti - cela pamet je pridelena jedine uloze
3. Prideleni pameti - cela pamet je pridelena jedine uloze
4. Uvolneni pameti - po dokonceni ulohy se cela pamet uvolnuje a je k dispozici pro dalsi pouziti

2.1.1. Pozadavky na technicke vybaveni

• Tato technika nevyzaduje zvlastni tech. vybaveni. Vhodny je mechanismus ochrany pameti, ktera je pridelena operacnimu systemu - napr. mezni registr a dva stavy procesoru. Mezni registr obsahuje nejinsi adresu obsazenou OS a v problemovem stavu procesoru neni dovolen zapis kamkoli nad ni. V privilegovanem stavu procesoru ano.

2.1.2. Vyhody

• Jednoduchost

• dokaze pracovat i s velmi malou pameti
• k pochopeni a pouziti takoveho systemu neni treba velkych vedomosti

2.1.3. Nevyhody

• Nevyuziva plne pamet

• Cast pameti neni vyuzita (viz. obr. 7).
• Pamet obsahujici uzivatelsky program neni vyuzita, je-li uloha ve stavu cekajici. Tato doba muze zahrnovat 65 az 70% celkoveho casu. To je doba, kdy neni vyuzita ani pamet, ani procesor.
• Program muze obsahovat informace, ktere nebudou vyuzity. Proc je zatahovat do pameti?
• Nedostatecna flexibilita - uloha nemuze byt vykonana, je-li jeji pozadovany adresovy prostor vetsi nez ten, ktery je k dispozici.

1. Nedostatecne vyuziti pameti
2. Nedostatecne vyuziti procesoru
3. Omezeni uzivatelske ulohy rozsahem operacni pameti

Zpet Obsah Vpred