Část z 3,5 milionů korun, které v té době byly na jeho účtu, měl podle dnešního vyjádření pouze ve své správě. Na mimořádné tiskové konferenci Čunek uvedl, že podporu od státu získal v souladu s tehdy platnými zákony. Podle nich se dávky vypočítaly podle příjmů, nikoliv úspor žadatele. "Necítím to jako etické selhání," řekl Čunek. Reagoval tak na hlasy zevnitř KDU-ČSL i koaličních partnerů, že i když zřejmě zákon neporušil, je jeho chování morálně nepřijatelné. Premiér Mirek Topolánek (ODS) dnes jasně prohlásil, že když Čunek rychle a průkazně podezření ze zneužívání sociálních dávek nevyvrátí, nemůže zůstat členem koaliční vlády. 

Podrobnější doklady chce Čunek předložit v úterý, kdy se sejde celostátní výbor KDU-ČSL. Potvrdil, že v době, kdy pobíral od státu podporu, měl v bance 3,5 milionu korun. "Zčásti to byly moje peníze a zčásti peníze, které jsem měl ve správě," uvedl. Detaily neuvedl, řekl jen, že během let našetřil asi milion korun. Tyto úspory podle něj pocházejí ze zdaněných příjmů a nárok na sociální dávku nijak neovlivnily. Fakt, že v bankách se prokazoval občanským průkazem, který o rok a půl dříve nahlásil jako ztracený, vysvětlil lakonicky - je prý "bordelář". 

Čunek zdůraznil, že v té době byl opoziční zastupitel a řadový občan se čtyřmi dětmi a manželkou, která nepracovala. "Choval jsem se jako každý jiný občan," prohlásil Čunek, který už výzvám na svůj odchod čelil kvůli obvinění z korupce i výroků na adresu Romů. Dosud tento tlak ustál. Mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek na dnešním briefingu řekl, že se jedná o "druhé kolo mediální kampaně" proti vicepremiérovi. Nyní bude záležet zřejmě hlavně na tom, zda Čunka podrží jeho mateřská strana. 

Poté předal stejnou částku i manželům Čermákovým v Přibyslavicích na Třebíčsku. U Brožů se měly původně setkat s hejtmanem obě matky, jedna z holčiček však není úplně zdravá a rodiče je nechtějí vystavovat společnému kontaktu. 

Kraj peníze posílá rodinám jako náhradu výdajů, které jim vznikly chybou třebíčské nemocnice při záměně dětí loni koncem roku. Výše odškodnění za psychickou újmu, kterou rodiny budou požadovat po nemocnici, je teď věcí právníků. Na počátku kauzy rodina z Jabloňova požadovala za každý měsíc, kdy nevychovávala svou biologickou dceru, milion korun. 

"Je těžké říct, jestli darované peníze pokryjí všechny náklady, je to aspoň něco," řekl Broža. Jeho partnerka je na mateřské dovolené, on sám už déle než měsíc nechodí do práce. "Nejdřív jsem si vzal dovolenou a neplacené volno, teď jsem na neschopence, žijeme z úspor," popsal Broža. O konkrétním využití daru zatím rodiny nediskutovaly. Další společný pobyt podle něj připadá v úvahu nejdříve začátkem prosince. Rodiny se zatím nedohodly na ani na místě, kde společně prožijí další dny. "Trvá nabídka kraje Vysočina, ozvali se nám i sponzoři, uvidíme," dodal. 

Obě rodiny i s dětmi se naposledy setkaly v pondělí. Společné pobyty dětí se od pondělka přerušily kvůli viróze, která zasáhla obě rodiny. Dnešní společný pobyt dětí byl proto zrušen. V otázce stanovení výše odškodného zatím podle společného právníka obou rodin Igora Veleby nenastal žádný pokrok. "Příští pondělí budu mít k dispozici psychologicko-psychiatrické testy jedné z rodin, v pátek budou výsledky druhé rodiny. Nějaký výsledek je možné očekávat nejdříve v polovině prosince," uvedl Veleba.

Novinářům to dnes řekl ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Česká diplomacie o zrušení víz usilovala od roku 1997, kdy Kanada Čechům kvůli přílivům žadatelů o azyl vízovou povinnost obnovila. 

Přestože Kanada nyní dospěla k názoru, že Česko splňuje požadovaná kritéria, může kdykoliv své rozhodnutí přehodnotit, připomněl Schwarzenberg. 

Problém považují za věc celé KDU-ČSL, někteří v situaci vidí řízenou kampaň proti vicepremiérovi. Čunek nyní čelí podezření, že zneužíval sociální dávky. Například z Chebska se ozval hlas, že by měl alespoň dočasně rezignovat. Členům nejužšího vedení strany dnes Čunek řekl, že v 90. letech pobíral příspěvky od státu. I když v té době měl současně na účtu milionové částky, podle Čunkova tvrzení měl k těmto prostředkům omezený přístup. 

"Měl by odstoupit ze všech funkcí, dokud se to nevyřeší. Je to ostuda a sníží to důvěryhodnost strany. Mluvila jsem o tom i se členy, kteří zatím Čunka hájili, ale i ti si už myslí, že by měl odstoupit. To, že pobíral sociální dávky, se dá doložit a stejně i banky umí doložit milionové vklady, takže toto podezření se dá snadno prokázat nebo vyvrátit," řekla předsedkyně KDU-ČSL na Chebsku Jana Křížová. 

Šéf budějovické městské organizace KDU-ČSL a náměstek primátora Rudolf Vodička je toho názoru, že současné aféry vicepremiéra Čunka ohrožují samotnou existenci strany. Situaci by mělo v každém případě řešit širší vedení lidovců. Krajská konference, která by k tomu jako nejvyšší regionální orgán měla zaujmout stanovisko, se sejde až v lednu. Zatím k situaci žádné oficiální usnesení jihočeští lidovci nepřijali. 

Rovněž podle šéfa lidovců na Vysočině Václava Kodeta nejnovější Čunkova kauza KDU-ČSL silně poškozuje. Čunek by podle něj měl velice rychle navrhnout straně jiné řešení než hru s časem. Případný Čunkův pád by podle něj zřejmě nezpůsobil odchod lidovců z koalice. Představitelé KDU-ČSL ve Zlínském kraji nechtějí Čunka soudit před tím, než celou situaci řádně vysvětlí. Většina z nich tak netrpělivě čeká na jeho dnešní tiskovou konferenci. V případě, že by se obvinění ohledně zneužívání sociálního systému potvrdilo, měl by podle nich z vlády odejít. "Znám ale pana Čunka již několik let, nemyslím si, že by dělal nějaké kulišárny. Kolem něj je již tolik podezření, že mi to připadá až zvláštní," řekl krajský radní, místopředseda krajského výkonného výboru a lídr kandidátky lidovců do krajských voleb Jindřich Ondruš. 

Šéf pražských lidovců Marián Hošek dnes nechtěl ve svých úvahách předbíhat. "Nechci teď spekulovat 'co by kdyby'," řekl. "Je velice na místě, aby pan předseda o situaci informoval celostátní výbor a vysvětlil ty věci," dodal Hošek. Podobný názor má i první místopředseda krajského výboru v Královéhradeckém kraji František Bartoš. 

Podle jihomoravského hejtmana a místopředsedy strany Stanislava Juránka není aféra záležitostí Čunka, ale celé strany. Nyní je však třeba politika nechat, aby aby věc vysvětlil a doložil. "Počkám si, jaké budou jeho doklady," uvedl Juránek. 
 
Ilustrační fotoRozhodl o tom ve středu pražský vrchní soud. V odvolacím jednání tak v případě Štroba změnil srpnový verdikt Krajského soudu v Ústí nad Labem, který oběma obžalovaným vyměřil shodně 15 let za mřížemi. Trest pro Rotha dnes soud nezměnil. Proti rozhodnutí se již nelze odvolat, možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu. 

Snížení trestu Štrobovi soud odůvodnil tím, že se obžalovaný přiznal, projevil lítost a od počátku spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení. Navíc prý nebylo zpochybněno jeho tvrzení, že iniciátorem vraždy je Roth. Štrobův obhájce z těchto důvodů požadoval mimořádně snížený trest. Rothova obhajoba oproti tomu tvrdila, že soud stranil pouze výpovědi Štroba, kterou označila za nevěrohodnou. 

Oba obžalovaní podle spisu koncem letošního března vylákali svého kamaráda pod záminkou kouření marihuany na odlehlé místo v parku v Klášterci nad Ohří. Štrob jej zde ale pobodal a mladík druhý den svým zraněním podlehl. Čin podle obžaloby vymyslel Roth, který věděl, že bratr jejich kamaráda má doma uložené peníze. Po vraždě oběti sebrali klíče, které se našly u Rotha. 

Štrob se před soudem k vraždě doznal. Tvrdil, že ho k tomu navedl Roth, který jej dlouhá léta šikanoval. Roth naopak veškerou vinu popřel a řekl, že vše spáchal Štrob sám. 

Když trestní senát ústeckého krajského soudu odsoudil v srpnu Štroba a Rotha na 15 let vězení, soudce Ondřej Peřich tehdy v odůvodnění rozsudku řekl, že u Rotha nenašel téměř žádnou polehčující okolnost. Podle předsedy senátu se "poflakoval a parazitoval" na úkor jiných a nad činem neprojevil lítost. U Štroba ústecký soud sice shledal mnoho polehčujících okolností, ale zároveň to byl on, kdo mladíka dvakrát bodl. Peřich uvedl, že i když se Štrob mohl Rotha bát, měl mnoho příležitostí si čin rozmyslet, napadaného na nebezpečí upozornit, nebo o plánu někomu říci. 

 
Bursík, Čunek, TopolánekS Čunkem chce premiér nejdříve mluvit. Za stejně závažný považuje premiér únik informací z Čunkova trestního spisu. 

"Pokud Jiří Čunek vše hodnověrně nám i veřejnosti nevysvětlí a nevyvrátí vznesená obvinění, je jeho pozice nehájitelná a bude muset odejít. Podotýkám, že to musí udělat v historicky krátké době několika dnů. Dejte mi prosím šanci s ním o tom osobně mluvit," prohlásil Topolánek. 

Přímo od Čunka chce slyšet, zda skutečně před lety současně bral sociální dávky a ukládal do banky milionové částky, jak uvedla ve své reportáži Česká televize. "Je třeba, aby to Jiří Čunek hodnověrně vysvětlil, jinak nemá nárok setrvávat v mé vládě," řekl premiér na adresu šéfa koaliční strany. Pokusí se s ním sejít co nejdřív. 

Z Topolánkových slov vyplynulo, že případný odchod vicepremiéra z vlády by nemusel ohrozit křehkou trojkoalici občanských demokratů, lidovců a zelených. Politici KDU-ČSL podle premiéra musí dospět ke stejnému závěru jako on, tedy "neobhajitelnosti postavení Jiřího Čunka, pokud to hodnověrně nevysvětlí". 

Stejně razantně chce premiér řešit únik neveřejných informací o Čunkových majetkových poměrech, jímž se už zabývá Inspekce ministra vnitra. Upozornil, že na veřejnost se dostávaly i údaje, když byl Čunek obviněn z korupce.

Čunek je přitom podle svých stranických kolegů připraven jasně a průkazně majetkové poměry své rodiny vysvětlit. 

Lidoveckým poslancům a senátorům to slíbil na noční schůzce. Čunek čelí podezření, že před devíti lety neoprávněně pobíral sociální dávky. 

"Řekli jsme si, že je nutné, aby své finanční poměry jasně vysvětlil," řekla předsedkyně poslaneckého klubu KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Na dotaz, jak na to reagoval Čunek, odpověděla: "Chápe, že je to věc důvěryhodnosti. Je mu jasné, že se musí obhájit hlavně před veřejností." 

Od 09:00 se situací začalo zabývat i předsednictvo lidové strany.

Norma ještě zamíří do Senátu, pokud jím projde, dostane ji k podpisu prezident. Ve středu ji podpořilo 158 poslanců ze všech stran, proti nebyl žádný hlas. 

Ministr financí Miroslav Kalousek poslance ujistil, že vláda chce připravit zcela nový zákon, který by rozdělování daní řešil. Vysvětloval také, že rozpočtové určení daní není ekonomickým problémem, ale konsenzem samospráv, pro který neexistuje žádný výpočet. 

Místo dosavadních 14 velikostních koeficientů, podle kterých se peníze obcím rozdělují, přináší novela jen čtyři. Podle Kalouska je jedním z cílů vládní novely odstranit skokové rozdíly v příjmech obcí podle počtu obyvatel. Dalším cílem je posílit příjmy venkova. "Ze schodů učinit křivku a posílit venkovský prostor," charakterizoval již dříve vládní novelu. 

Poslanci neschválili ani jeden z předložených pozměňovacích návrhů. Poslanec KSČM Petr Braný například navrhoval, aby obce dostávaly až 25 procent ze sdílených daní. Podle schváleného návrhu tak budou dostávat 21,4 procenta. 

Novela stanoví, že obce budou dostávat peníze také podle poměru celkové výměry jejich území k celkové výměře katastrálních území všech obcí. K tomu se ještě přičte podíl počtu obyvatel k počtu obyvatel všech obcí a vše se navíc upraví podle zákonem stanovených koeficientů. 

Vzrůst by měly příjmy všech obcí, s výjimkou Olomouce a dalších asi 20 obcí. Podle Kalouska dostane Olomouc o téměř 150 milionů korun méně. Premiér proto ministrovi financí již dříve uložil, aby vládě předložil individuální řešení pomoci tomuto městu.

 
Ilustrační fotoKárný senát Nejvyššího soudu dnes zamítl Polehlovo odvolání, a potvrdil tak dubnový verdikt Vrchního soudu v Olomouci. 

Kárné řízení se zlínským soudcem podnítili jeho nadřízení. Kontroly odhalily, že nečinností způsobil neodůvodněné průtahy ve 23 civilních sporech z let 1996 až 2001.

"Průtahy jsou nesporně doloženy. Jde o výrazné kárné provinění. Obávám se pomyslet na to, jaké dopady mělo toto jednání na vědomí účastníků," řekl nedávno předseda Okresního soudu ve Zlíně Jiří Dufek. Tentokrát zopakoval, že Polehla sice patří k soudcům, kteří umějí vynést kvalitní rozhodnutí, ovšem čas od času má problémy s pracovní disciplínou. 

Polehla se jednání nezúčastnil s omluvou, že je nemocen. Podle předsedy kárného senátu Juraje Malika však potvrzení o pracovní neschopnosti vzbuzovalo pochybnosti, zda soudce nechce docílit dalšího, již třetího odročení jednání. 

Postih, který soudci Polehlovi vyměřili, je poměrně přísný. Maximálně může kárný senát uložit sankci 25 procent na půl roku. Soudcům však může za velmi vážné prohřešky hrozit až odvolání z funkce. Nejvyšší soud například v červenci zbavil taláru břeclavského soudce Jiřího Kiliana, jenž čelil kárnému řízení kvůli průtahům v desítkách exekučních sporů. Průtahy bývají spolu s přílišným holdováním alkoholu nejčastějším důvodem kárných řízení.

Podle mluvčí policejního prezidia Pavly Kopecké Strnadová pochybila, náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení však rozhodl od potrestání upustit.

Uvedla to ve středu rozhlasová stanice Český rozhlas 1 - Radiožurnál.

Policejní prezidium prověřovalo podezření, že Strnadová použila na zabezpečení chodu horkem kolabující počítačové sítě útvaru peníze z fondu na takzvané operativní účely, tedy na platbu informátorů.

Strnadová se podle rozhlasu k problému odmítá již od počátku vyjadřovat. Rádiu Česku pouze e-mailem vzkázala, že jde o interní záležitost již vyřešenou v rámci policejního prezidia a není důvod se k této věci více veřejně vyjadřovat. 

Poslanecká sněmovna dnes na návrh opoziční ČSSD požádala vládu, aby jí smlouvu předložila neprodleně po podpisu k ratifikaci. Komunisté neuspěli s návrhem, podle něhož by o přijetí smlouvy rozhodovali lidé v referendu. 

KSČM pro svůj návrh získala jen 28 hlasů, podpořili jej i tři sociální demokraté a tři rebelující poslanci z vládní ODS včetně Vlastimila Tlustého. Tlustý se přimlouval za schvalování v plebiscitu, protože reformní smlouva je podle něho fakticky totéž jako někdejší evropská ústavní smlouva. "Přinejmenším obě dvě největší politické strany, tedy ČSSD a ODS, před volbami takovéto referendum o takhle zásadním dokumentu slibovaly," řekl Tlustý. 

Vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) ale namítl, že reformní smlouva nemá ústavní charakter a je daleko stručnější než původní euroústava. Předpokládá, že smlouva bude schvalována třípětinovou většinou v obou komorách parlamentu. "A samozřejmě předložíme po podpisu příští rok tuto smlouvu zákonodárnému sboru," slíbil Vondra ještě před hlasováním. Konečný text smlouvy má být podepsán 13. prosince. 

Tlustý se podle Vondry mýlil ve zdůvodňování potřebnosti schvalovat reformní smlouvu v referendu. Mimo jiné v tvrzení, že od reformní smlouvy nebude možné běžným způsobem odstoupit. Proti referendu se vyslovili zástupci ČSSD. Reformní smlouva je pouze "novelizace smluv, o kterých již občané v České republice v referendu hlasovali", uvedl Jan Hamáček s odkazem na plebiscit o začlenění Česka do EU. To, že za referendum horuje člen ODS, považuje Hamáček za paradoxní situaci. 

S Vondrou se lišili v názorech na termín ratifikace. "My bychom neměli v očekávání toho, že si na konec starého systému zahrajeme hlavní roli, ratifikaci nějakým způsobem zdržovat či se snažit, aby veškeré reformy, které tato smlouvy přináší, vstoupily v platnost až po našem předsednictví," míní Hamáček. Česko bude unii předsedat v první polovině roku 2009. "Čím dříve evropská reformní smlouva vstoupí v platnost, tím lépe pro Evropskou unii, tím lépe pro Českou republiku," dodal. 

Podobný zájem má podle vicepremiéra Francie, která bude EU předsedat před Českem ve druhé polovině příštího roku. Všechny velké smlouvy ale byly v unii ratifikovány v průměru za 18 až 24 měsíců. Reformy by proto měly vstoupit v platnost až během roku 2009, uvedl Vondra s tím, že tento postoj zastává řada zemí unie i Evropský parlament, který bude přespříští rok znovu volen. 

Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) se sice s Vondrou přel o to, jakým způsobem a do jaké míry vláda s opozicí konzultuje své záměry v oblasti zahraniční politiky. I on ale označil reformní smlouvu za kompromis. "Rozhodně není o transferu moci z národních vlád do Bruselu," uvedl. Vondra smlouvu považuje za "rozumný kompromis, ke kterému se Česká republika může bez problémů přihlásit". 

ČSSD pro svůj návrh získala hlasy 108 ze 150 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Její návrh na ratifikaci parlamentem podpořil i Jan Klas (ODS) a Petr Zgarba, Alfréd Michalík a Jiří Krátký (všichni ČSSD), kteří při dalším hlasování podpořili komunistický návrh na ratifikaci referendem.

Materiál, který nyní dostane vláda, počítá s tím, že obce získají pro své projekty 1,25 miliardy korun. To je ale zhruba třikrát méně, než starostové požadovali. Podle některých představitelů obcí nebude taková pomoc stačit ani na dobudování základní infrastruktury. 

Za nedostatečnou považuje schválenou výši prostředků starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek. Obcím ale podle něj nezbude nic jiného než se s touto situací smířit. Podobně se k soupisu pro vládu staví starostka Lázu na Příbramsku Jitka Říhová. "Pokud to má být kompenzace za radar, tak by měli přitlačit," řekla. 

Středočeské obce chtěly peníze na projekty za zhruba 1,2 miliardy korun, požadavky na plzeňské straně zněly na částku 1,9 miliardy. Většinou se navrhované projekty týkaly budování nové infrastruktury, některé ale počítaly i s výstavbou rozhledny, úpravami sportovišť a dětských hřišť či pořízením výbavy pro dobrovolné hasiče. Předseda komise pro Brdy, náměstek ministra financí, Ivan Fuksa již dříve upozornil na to, že celkový rozpočet by měl představovat kolem 1,2 miliardy, a tomu se přizpůsobil i seznam požadavků od starostů. 

Závěrečný návrh počítá s tím, že obce na plzeňské straně mohou získat investice o objemu 600 milionů a středočeské obce ve výši 400 milionů korun. Na dalších 250 milionů korun byly vyčísleny plánované investice do silnic 1/19 a 1/20 a komunikací druhé a třetí třídy. Například Rožmitál pod Třemšínem chtěl usilovat o 660 milionů korun, po seškrtání požadavků však bude mít nárok jen na 200 milionů. Některé projekty, například výstavba rozhledny na Třemšíně či rekonstrukce Podbrdského muzea, musely ustoupit. Naopak investice do mateřské školy či sběrného dvora dostaly zelenou. 

Uskromnit se budou muset i ostatní obce. Vranovice a Sedlice mohou dostat po 32 milionech - požadovaly přitom 83, respektive 41 milionů korun. Láz, jenž své požadavky vyčíslil na téměř 200 milionů korun, se bude muset spokojit se 40 miliony. Přitom jenom pořízení kanalizace bude stát 80 milionů. "Zatím totiž u nás není ani kopnuto," podotkla starostka. Hvožďany mají dostat deset milionů místo 25 a Věšín 60 místo požadovaných 171 milionů. O polovinu méně, než žádal - 30 milionů korun - může získat středočeský Nepomuk. 

Podle starosty Spáleného Poříčí na Plzeňsku Pavla Čížka se při výběru postupovalo podle priorit, které jednotlivým projektům přiřadily samotné obce. Vyčleněné peníze by tak měly jít na vodovody, kanalizace a školství. "Nejsou to ale hotové peníze, to zdaleka ne. Obce budou muset žádat o různé evropské nebo české zdroje, nebudou tam mít žádnou přednost. Musí s projekty soutěžit jako jiné obce," připomněl Čížek. Brdské obce budou mít podle něj pouze výhodu v tom, že jim někdo pomůže s přípravou žádosti. Mají také šanci získat z vyčleněných 250 milionů korun peníze na spolufinancování projektů, které by jinak musely hradit ze svého rozpočtu. 

Spálené Poříčí, pod které patří dalších deset obcí, svoje požadavky na kompletní rozvojový plán sečetlo na zhruba půl miliardy. Šanci na získání dotace jsou na projekt vodovodu a kanalizace v několika obcích, do seznamu je zařazen i požadavek na zateplení mateřské a základní školy. Jsou i další priority, které chce město po státu požadovat. Patří mezi ně například oprava poškozeného rybníku Hvížďalka, který při záplavách a větších deštích znamená pro obyvatele Poříčí hrozbu. 

Protiraketový systém má chránit USA a Evropu proti případné raketě vystřelené například z Íránu. Kabinet se zavázal, že peníze do rozvoje obcí v okolí bývalého vojenského újezdu poputují i v případě, že USA nakonec radarovou stanici u Míšova na Plzeňsku nevybudují.

Česká televize v pondělí uvedla, že v době kdy jeho rodina pobírala sociální dávky od státu, uložil Čunek do bank celkem 3,5 milionu korun. Podle Čunka unikly informace z jeho trestního spisu vedeného kvůli údajné korupci. "Kvůli tomu co se nyní odehrává, zabýváme se věcí z úřední povinnosti. Inspekce šetří, zda nedošlo k trestnému činu úniku informací od policisty," řekl mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. 

Ve druhé polovině 90. let vydělával Čunek podle ČT necelých 20 000 korun měsíčně, jeho manželka byla na mateřské dovolené. Čunkova šestičlenná rodina tehdy podle reportáže kvůli podprůměrným příjmům pobírala sociální příspěvky od státu. Kromě obvyklých rodičovských příspěvků a příspěvků na děti to údajně v letech 1996 a 1997 byly také sociální příplatky a příspěvky na bydlení. V letech 1996 až 1999 údajně dostali Čunkovi od státu desítky tisíc korun, například v roce 1998 šlo o částku 51.000 korun. 

Právě v roce 1998 však Čunek údajně uložil během dvou týdnů 3,5 milionu u tří různých bank v Opavě a Zlíně. Pokaždé složil v hotovosti minimálně milion korun, tvrdí ČT na základě bankovních dokumentů, které se jí podařilo získat. Deník Právo také otiskl jeden z dokladů o vyplacení příspěvku na bydlení a sociálního příplatku, který Čunkova rodina pobírala v roce 1997. Čunek dnes oznámil, že reportáž je "předmětem trestního oznámení", k případu se proto nehodlá více vyjadřovat. 

Vicepremiér byl od listopadu 2006 podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety půlmilionový úplatek od realitní společnosti. V únoru letošního roku ho policie obvinila z převzetí úplatku, ale trestní stíhání bylo v srpnu zastaveno. Státní zástupce to zdůvodnil procesními a skutkovými vadami v policejním vyšetřování a nesrovnalostmi ve výpovědích hlavní svědkyně, Čunkovy bývalé sekretářky Marcely Urbanové. 

Svolavatel, sdružení Mladí národní demokraté, může podat proti verdiktu úřadu žalobu k městskému soudu. Vyjádření zástupce sdružení Erika Sedláčka se nepodařilo získat. 

Extremisté ohlásili osm tras. Zákazy pochodů magistrát zdůvodnil opět tím, že oznámený účel pochodů, "protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku", je fiktivní, uvedl Blažek. Opíral se o posudky odborníků a policie. "Je evidentní, že v tomto případě se jedná o provokaci, kterou nepřipustíme, a uděláme vše proto, abychom takovouto provokaci znemožnili," zdůraznil náměstek. 

Městský soud již jednou uvedl, že město může posuzovat pouze účel shromáždění, který svolavatel oznámil. Zrušil zákaz pochodu, který extremisté ohlásili na 10. listopadu do ulic bývalé židovské čtvrti. 

Magistrát však uvedl, že oznámení tohoto pochodu je neplatné. Podalo je sdružení, které právně neexistovalo a neexistuje. Zároveň úřad podal stížnost na soudní rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.¨

Blažek očekává, že se Mladí národní demokraté k soudu opět odvolají. Podotkl, že úřad učiní veškeré zákonné kroky, aby se shromáždění nekonala. 

Akci radikálů kritizuje řada židovských organizací i politiků, protesty se zvedly i v zahraničí. Odpůrci extremistů chtěli demonstrantům přehradit cestu. Na 10. listopad svolali do ulic někdejšího židovského města a do jeho okolí shromáždění různé židovské organizace. Chtějí si připomenout Křišťálovou noc, jak se označuje protižidovský pogrom v nacistickém Německu v roce 1938. ¨

Mladí národní demokraté ohlásili pochodu na různá místa Prahy. Jednou trasa vedla z Letné k Výstavišti, další z náměstí Curieových na Haštalské náměstí, jiná z ulice 28. října do Křižovnické. Další byla oznámena na Karlovo a další náměstí a ulice v centru metropole.

Dívka odešla z domova v pondělí, policie plánovala rozsáhlou pátrací akci. Řekla to Jindřiška Cholenská z tachovské policie. Přivolaný lékař uvedl jako pravděpodobnou příčinu smrti utonutí bez cizího zavinění, přesně to určí nařízená pitva. 

Děvče podle policie odešlo z domova za kamarády v pondělí odpoledne. Domů se ale nevrátilo. V časných ranních hodinách nahlásili rodiče její zmizení na policii. 

Ještě v noci se kontrolovaly restaurace, nádraží a zdravotnická zařízení, hledala se u známých, kamarádek a spolužáků i na místě, kde se zdržovala naposledy.

"Dnes měla začít rozsáhlá akce, do které se měl zapojit i vrtulník s termovizí, až opadne mlha," řekla Cholenská. Tělo našli policisté v lesním terénu, na místě zvaném Svatý Petr, poblíž řeky Mže a Peterského potoka, kde ji lidé naposledy viděli živou. Další okolnosti případu vyšetřují kriminalisté. 

Před Krajským soudem v Hradci Králové v úterý řekla, že za celou existenci sboru nezaznamenala žádné stížnosti na synovo chování vůči členkám sboru. Obžaloba viní Kulínského ze zneužívání 49 sboristek, podle spisu s šesti bývalými členkami také souložil. Kulínský obžalobu odmítá. 

"Při zájezdech i soustředěních jsem byla vedle syna. Za celou dobu se nestalo, že by si někdo stěžoval, nezaznamenal jsem ani žádné intimní chování vůči členkám sboru," řekla soudu Kulínská.

Ta před soudem popsala poměry ve sboru a denní program během zájezdů a na soustředěních. Kulínský dívky podle spisu osahávat během zájezdů do zahraničí a na soustředěních sboru, část dívek prý zneužíval v hotelových pokojích či v sauně. "Do saunování jsme nikoho nenutili, sboristky to braly jako zábavu," řekla Kulínská. 

Matka obžalovaného řekla, že za celým trestním stíháním stojí Kulínského první manželka a snaha o mstu ze strany některých dívek. "Některé dívky se domnívaly, že mají ve sboru na víc, než byla skutečnost," řekla Kulínská. Domnívá se také, že část dívek k výpovědi donutili policisté. "Například objímání, které bylo po úspěšném vystoupení běžné, je nyní hodnocené jako osahávání," řekla Kulínská. 

Poté vypovídala i k jednotlivým bodům obžaloby, u většiny dívek uvedla, že důvody jejich výpovědi nechápe. "Byla to velmi svědomitá, pracovitá dívka, motivu její výpovědi absolutně nerozumím," řekla například. Na některé poškozené dívky si Kulínská ani nevzpomněla. 

Krajský soud v Hradci Králové, který případ začal projednávat v pondělí, bude dnes odpoledne číst listinné důkazy, ve středu dopoledne by měl vyslechnout první z údajně poškozených sboristek. Předseda senátu Miloslav Ježek řekl, že některé z předvolaných dívek se z jednání z různých důvodů omluvily.

Pokud soud prokáže Kulínskému vinu, hrozí mu až 12 let vězení, hlavní líčení je prozatím naplánováno do 13. listopadu, další termín jednání zatím soud nestanovil. Kulínského případ hradecký soud projednával již loni a letos, přičemž obě jednání se týkala jen dvou nejzávažnějších skutků. Soud Kulínského v obou případech osvobodil. Odvolací pražský vrchní soud ale oba rozsudky zrušil a posledním verdiktem také nařídil spojit všech 49 skutků do jediného líčení.

Pokud se podle ní prokážou informace o tom, že Čunkova rodina pobírala od státu sociální dávky a příspěvky na bydlení v době, kdy nynější senátor a vicepremiér do bank uložil celkem 3,5 milionu korun, měl by se také vzdát mandátu senátora. 

"Není možné, aby nadále pan senátor a místopředseda vlády v té pozici zůstával," uvedla Gajdůšková na tiskové konferenci. Podle ní by senátoři ČSSD podpořili Čunkovo vydání k případnému novému trestnímu stíhání. 

Čunek v rozhovoru pro deník Právo prohlásil, že kromě přídavků na děti a za narození dítěte nebral žádné sociální dávky. Reagoval tak na informace České televize, podle nichž ve druhé polovině 90. let Čunkova šestičlenná rodina kvůli podprůměrným příjmům pobírala sociální příspěvky od státu.

Kromě obvyklých rodičovských příspěvků a příspěvků na děti to údajně v letech 1996 a 1997 byly také sociální příplatky a příspěvky na bydlení. V letech 1996 až 1999 údajně dostali Čunkovi od státu desítky tisíc korun, například v roce 1998 šlo o částku 51.000 korun, uvedla ČT. 

Vicepremiér podle televize právě v roce 1998 uložil během dvou týdnů v hotovosti tři a půl milionu u tří různých bank v Opavě a Zlíně. Prokazoval se prý občanským průkazem, který o rok a půl dříve nahlásil jako ztracený. ČT se domnívá, že Čunek své milionové příjmy z tehdejší doby nenahlásil finančnímu úřadu a zřejmě ani nezdanil. Pokud při žádosti o dávky úmyslně uvedl nepravdivé či neúplné údaje, mohl se dopustit trestného činu. 

Mluvčí KDU-ČSL oznámil, že Čunek nebude poskytovat žádná další vyjádření k obsahu pořadu ČT s tím, že tento pořad je předmětem trestního oznámení. 

Podle Olomouckého deníku, který o nehodě v úterý informoval, nedostal primátor za nehodu ani trestný bod. V řetězové srážce byl přitom posledním, kdo boural. 

"Byla to v podstatě banální řetězová nehoda. Nikomu se nic nestalo a ani auto nevypadalo po nárazu nijak hrozivě. Jenže vytekl chladič, a tak jsem ho musel nechat odtáhnout," řekl deníku Novotný. Teprve v servisu se prý ukázalo, že je poničená náprava a převodovka. "Auto bychom příští rok stejně vyměnili, teď se to jen urychlí," dodal Novotný. 

Mluvčí radnice Ivan Rašťák uvedl, že služební audi získal magistrát ještě za primátora Martina Tesaříka. Auto je sedm let staré a cena opravy podle něj převyšuje zůstatkovou hodnotu, proto bude lepší se ho zbavit. Radnice by za vrak měla celkově utržit 260.000 korun. Peníze a pojistka poslouží radnici jako záloha na nákup nového vozu - tím by měla být Škoda Superb. 

Olomoucký magistrát má k dispozici 38 služebních aut. Kromě dodávky VW Transporter jde většinou o felicie či fabie, v několika případech o octavie.

Kromě primátora, který měl až dosud audi, používá auto cizí výroby jen náměstek Jiří Martinák (ODS), který jezdí šest let starým vozem VW Passat.

Podle Olomouckého deníku, který o nehodě v úterý informoval, nedostal primátor za nehodu ani trestný bod. V řetězové srážce byl přitom posledním, kdo boural. 

"Byla to v podstatě banální řetězová nehoda. Nikomu se nic nestalo a ani auto nevypadalo po nárazu nijak hrozivě. Jenže vytekl chladič, a tak jsem ho musel nechat odtáhnout," řekl deníku Novotný. Teprve v servisu se prý ukázalo, že je poničená náprava a převodovka. "Auto bychom příští rok stejně vyměnili, teď se to jen urychlí," dodal Novotný. 

Mluvčí radnice Ivan Rašťák uvedl, že služební audi získal magistrát ještě za primátora Martina Tesaříka. Auto je sedm let staré a cena opravy podle něj převyšuje zůstatkovou hodnotu, proto bude lepší se ho zbavit. Radnice by za vrak měla celkově utržit 260.000 korun. Peníze a pojistka poslouží radnici jako záloha na nákup nového vozu - tím by měla být Škoda Superb. 

Olomoucký magistrát má k dispozici 38 služebních aut. Kromě dodávky VW Transporter jde většinou o felicie či fabie, v několika případech o octavie.

Kromě primátora, který měl až dosud audi, používá auto cizí výroby jen náměstek Jiří Martinák (ODS), který jezdí šest let starým vozem VW Passat.

Reagoval tak na pondělní reportáž České televize, podle níž vicepremiérova rodina pobírala od státu sociální dávky a příspěvky na bydlení v době, kdy Čunek zároveň do bank uložil celkem 3,5 milionu korun. V bankách se prokazoval občanským průkazem, který o rok a půl dříve nahlásil jako ztracený, odhalil pořad Reportéři ČT.

Právo otisklo jeden z dokladů o vyplacení příspěvku na bydlení a sociálního příplatku, který Čunkova rodina pobírala v roce 1997.

"Kromě přídavků na děti a za narození dítěte jsem žádné přídavky nebral, o žádné nežádal," řekl Čunek Právu.

V druhé polovině 90. let vydělával Čunek podle ČT necelých 20.000 korun měsíčně, jeho manželka byla na mateřské dovolené. Čunkova šestičlenná rodina tehdy podle ČT kvůli podprůměrným příjmům pobírala sociální příspěvky od státu. Kromě obvyklých rodičovských příspěvků a příspěvků na děti to údajně v letech 1996 a 1997 byly také sociální příplatky a příspěvky na bydlení. V letech 1996 až 1999 údajně dostali Čunkovi od státu desítky tisíc korun, například v roce 1998 šlo o částku 51.000 korun.

Vicepremiér byl od listopadu 2006 podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety půlmilionový úplatek od realitní společnosti. V únoru letošního roku ho policie obvinila z převzetí úplatku, ale trestní stíhání bylo v srpnu zastaveno. Státní zástupce to zdůvodnil procesními a skutkovými vadami v policejním vyšetřování a nesrovnalostmi ve výpovědích hlavní svědkyně, Čunkovy bývalé sekretářky Marcely Urbanové.

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká by už to týden měla rozhodnout, zda jeho kauza bude definitivně uzavřena, nebo zda bude pokračovat.

Dienstbier to dnes řekl v pořadu Impulsy Václava Moravce na rádiu Impuls. Exministr zahraničí zároveň připustil, že se domnívá, že má větší podporu než ekonom Švejnar. "Domluvili jsme se, že když bude jeden z nás kandidát, tak ten druhý ho podpoří," řekl Dienstbier. Švejnara prý podpoří za předpokladu, že bude pro mnoho lidí přijatelný. Podle něj by bylo lepší, kdyby se s Václavem Klausem utkal jeden soupeř. Je ale skeptický k tomu, že se strany na jednom jménu dohodnou. 

Předseda zelených Martin Bursík v neděli řekl, že se dohoda mezi nejmenší koaliční stranou a ČSSD rýsuje. Podle některých náznaků by mohl být pro obě strany přijatelným protikandidátem Klause právě v zahraničí žijící Švejnar. Dienstbier však dnes řekl, že si myslí, že Švejnar velkou podporu u mnoha lidí nemá. Připustil, že sebe považuje za silnějšího kandidáta. Soukromě mu to prý naznačuje mnoho poslanců i senátorů, vše se však prý pozná až na "otevřeném poli." 

ČSSD, lidovci, zelení a senátoři z Klubu otevřené demokracie a SNK již několik týdnů hledají společného kandidáta, který by měl šanci porazit začátkem příštího roku Václava Klause. Jediným kandidátem a současně favoritem celé volby ale zůstává právě nynější prezident, kterého do čela státu prosazuje ODS. 

Původní požadavky dotčených obcí byly přitom trojnásobně vyšší. "Jejich projekty byly dle našich zkušeností velmi nadsazené, dokonce bych řekl, že až o 300 procent," řekl po jednání komise její předseda a náměstek ministra financí Ivan Fuksa. Soupis požadavků proto spolu s náměstky hejtmanů Plzeňského a Středočeského kraje a starosty zkrátil. Závěrečný návrh počítá s tím, že obce na Rokycansku mohou získat investice o objemu 600 milionů a obce na Příbramsku ve výši 400 milionů korun. Na dalších 250 milionů korun byly vyčísleny plánované investice do silnic 1/19 a 1/20 a komunikací druhé a třetí třídy. 

Obce na středočeské straně chtěly původně peníze na projekty za zhruba 1,2 miliardy, soupis požadavků na plzeňské straně počítal s částkou 1,9 miliardy. Většinou se tyto projekty týkaly budování nové infrastruktury, některé ale počítaly i s výstavbou rozhledny, úpravami sportovišť a dětských hřišť či pořízením výbavy pro dobrovolné hasiče. 

Fuksa podotkl, že část návrhů se týkala naprosto "zbytných akcí v této fázi", namátkou jmenoval například požadované investice do kynologického cvičiště či Podbrdského muzea. Připomněl, že vládní zadání hovořilo hlavně o rozvoji základní občanské vybavenosti a životního prostředí. Investice by tak měly směřovat do kanalizací, vodovodů, čističek odpadních vod, veřejného osvětlení, silnic a chodníků a školních zařízení. Kabinet se zavázal, že peníze do rozvoje obcí v okolí bývalého vojenského újezdu poputují i v případě, že USA nakonec radarovou stanici u Míšova na Plzeňsku nevybudují. 

O možnosti postavit v Brdech protiraketový radar se zatím stále jedná. Protiraketový systém má chránit USA a Evropu proti případné raketě vystřelené například z Íránu. Většina Čechů přitom podle sociologických průzkumů není záměru Američanů nakloněna. Washington chce konečné rozhodnutí slyšet příští rok. 

Nejdůvěryhodnější stranou je podle občanů ČSSD, které důvěřuje polovina respondentů. Na druhém místě je ODS, která si získala 42 procent oslovených. KDU-ČSL důvěřuje 29 procent, Straně zelených 26 procent a KSČM čtvrtina občanů. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM(. Z poloviny respondentů, kteří jako nejdůvěryhodnější stranu označili ČSSD, jí desetina důvěřuje "rozhodně", každý čtvrtý jí pak "spíše" důvěřuje. 

Také mezi jednotlivými politiky nevede už ODS. Pražský primátor a první místopředseda ODS Pavel Bém přišel o post nejpopulárnějšího politika a podle aktuálního průzkumu CVVM zaznamenal ze všech politiků největší pokles důvěry - od června o šest procent. Nejvíce lidí - 47 procent - v současné době důvěřuje místopředsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi, Bém má důvěru 45 procent lidí.

Pokles důvěry v Béma neodráží současnou diskusi o návrhu nové budovy Národní knihovny, v níž se Bém spolu s pražskými zastupiteli za ODS postavil proti projektu Jana Kaplického. Výzkum CVVM se však konal na počátku října, kdy média informovala o záměru magistrátu pořádat v Praze olympiádu. Starostům menších měst a obcí vadí, že Praha o pořádání letní olympiády v roce 2016 už požádala, aniž pro svůj záměr získala souhlas vlády a veřejnosti.

Za Sobotkou a Bémem skončil na třetím místě Zdeněk Škromach (ČSSD), jemuž důvěřuje 40 procent lidí. Místopředsedkyni KDU-ČSL Vlastě Parkanové na čtvrtém místě důvěřuje 39 procent, předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi na pátém místě 35 procent, šestému, předsedovi Strany zelených Martinu Bursíkovi 32 procent a místopředsedovi ODS Petru Nečasovi 30 procent lidí. 

Klíčová témata pojmenoval zdravé veřejné finance, moderní a efektivní stát, bezpečný občan v bezpečném státě, odstranění bariér a podpora vědy a vzdělanosti. Vysvětlovat je bude přímo občanům i během výjezdů v regionech - poprvé v Plzeňském kraji, kam v pondělí vyrazil. 

"Je to pět premiérských priorit, takzvané PPP. Vysvětlují hlavní priority, které tato vlády má," řekl Topolánek na tiskové konferenci na úřadu vlády, na níž nebyl prostor pro otázky novinářů. 

Kampaň nazvanou Změny pro budoucnost odstartoval před Strakovou akademií - s hosteskami zapózoval u mikrobusu polepeného slogany a značkami priorit. Pracovníci úřadu vlády rozdali novinářům brožurky podrobněji rozebírající pět témat a čokoládky se značkou Stop dluhům a názvem první priority - Zdravé veřejné finance. 

Mikrobus poté odjel s premiérskou kolonou do Plzeňského kraje, kde má předseda vlády během dvoudenní návštěvy o svém programu mluvit s politiky i občany. 

I když na propagačních letácích byl odkaz na stránky www.zmenyprobudoucnost.cz, webová prezentace zatím nefunguje. "Stránky jsou připraveny a začnou fungovat hned, jak se s jejich podobou seznámí premiér a vláda," řekl ředitel tiskového odboru úřadu vlády Martin Schmarcz. 

Premiérské priority podle Topolánka vycházejí z deseti hlavních bodů programového prohlášení vlády a 190 konkrétních projektů, které tento společný dokument občanských demokratů, lidovců a zelených obsahuje. Topolánek uvedl, že se rozhodl pětici základních témat více propagovat a vysvětlovat. Zdůraznil, že nejde o témata ODS ani jiné vládní strany. "Jsou to priority striktně koaliční," uvedl. 

Ne všichni členové koaliční vlády ale přesně věděli, v čem Topolánkova iniciativa spočívá. Například lidovecký vicepremiér Jiří Čunek v první chvíli myslel, že se ho novináři ptají na projekty veřejného a soukromého sektoru, z anglického názvu Public Private Partnership označované také jako PPP. Později uvedl, že ministři mezi sebou často mluví o tom, jak o činnosti vlády lépe komunikovat s veřejností. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) poznamenal, že kampaň vnímá jako snahu Topolánka shrnout programové cíle vlády a "marketingově je zabalit" pro veřejnost. 

Společně s pěti prioritami představil Topolánek průzkum mapující názory české veřejnosti na vládní reformu veřejných financí. Průzkum podle ministerského předsedy ukázal, že lidé jsou na změny připraveni, většina se jich nebojí a pokládá je za nutné. Uvedl například, že 90 procent lidí nesouhlasí s dlouhodobým zadlužováním země a podle 85 procent dotázaných by vláda měla usilovat o snižování zadlužení. Proti takzvaným černým pasažérům sociálního systému se vyslovilo 93 procent respondentů. Většina společnosti vnímá také nutné změny důchodového systému a zdravotnictví, poznamenal premiér. Zjišťování názorů nebylo na zakázku vlády, premiér ale vyzdvihl, že v podobných průzkumech hodně záleží na položení vhodné otázky. 

Pět premiérských priorit Mirka Topolánka: 
1. Zdravé veřejné finance 2. Moderní a efektivní stát 3. Bezpečný občan v bezpečném státě 4. Odstranění bariér 5. Podpora vědy a vzdělanosti 

 Důvodem byl zdravotní stav odsouzených, péče o nezletilé děti, péče o osoby blízké či sloučení rodiny. Řekl to mluvčí Hradu Petr Hájek. Je to největší počet milostí, které dosud Klaus najednou udělil. 

Například trest vyhoštění prominul prezident Klausi Benderovi, který v roce 1997 fyzicky napadl svou tehdejší přítelkyni. "Žádost podala sama napadená, dnes již jeho manželka, s tím, že partnerský konflikt je již vyřešen," vysvětlil Hájek. Prezident podle něho vzal v úvahu, že manželé mají dvě děti a trest komplikuje jejich výchovu. 

Mimo jiné prominul Klaus také čtyřletý trest vězení Mariánu Švecovi, který byl odsouzen v roce 1989 jako člen pohraniční hlídky za to, že samopalem ohrozil velitele a překročil státní hranici. Délku trestu mu o třetinu snížila již amnestie v roce 1990. Prezident podle Hájka zohlednil, že Švecovi, který žije v Kanadě, již zemřela matka a jeho otec má vážné zdravotní problémy po operaci srdce. Trest byl uložen federálním vojenským soudem v Brně, a vyhoštění se tudíž vztahovalo i na území Slovenska, kde má muž všechny příbuzné. 

Vyhoštění odpustil Klaus rovněž Sylwii a Józefovi Szojdovým, kteří v roce 1978 z Polska převezli přes české území neproclené zboží. Od spáchání trestného činu uplynulo totiž více než 20 let. Podle tehdejšího zákona byl trest uložen na dobu neurčitou. 

Naposledy dal Klaus milost na konci srpna, a to Antonínu Šromovi, který byl odsouzen za úvěrový podvod. Klaus mu prominul nevykonaný zbytek trestu 5,5 roku vězení. Milost pro spolustraníka Šroma žádal tehdy podle tisku u prezidenta mimo jiné lidovecký ministr Cyril Svoboda. 

Do dnešního dne udělil Klaus od svého zvolení na Hrad v roce 2003 celkem 184 milostí. 

Klausův předchůdce Václav Havel udělil celkem 1948 individuálních pardonů a vyhlásil tři amnestie. Havel býval za milosti často kritizován, přestože za 13 let udělil méně milostí než jeho předchůdce Gustáv Husák za rok. Třeba v roce 1988 jich Husák rozdal 2028. Mnozí kritici Havlových milostí podobnou výsadu hlavy státy označovali za feudální přežitek.

Soud rozhodl, že obě letadla nepatří do konkurzní podstaty v konkurzu na Fischerův osobní majetek. Spor však bude mít pokračování, neboť správce konkurzní podstaty Josef Cupka se hodlá odvolat k Vrchnímu soudu. 

V konkurzu na osobní majetek bývalého majitele CK Fischer a Fischer Air uplatňují věřitelé podle správce konkurzní podstaty pohledávky ve výši téměř miliarda korun.

Hodnota letadel, která již přes dva roky stojí na ruzyňském letišti, se odhaduje na necelých 600 milionů korun. Fischer však od začátku nesouhlasil s jejich zapsáním do konkurzní podstaty a tvrdil, že stroje patří hamburské společnosti AMF, v níž má podíl. 

Fischer nyní figuruje ve třech konkurzech. První je veden na majetek Fischera jako fyzické osoby, druhý na majetek Charter Air a třetí na sebe podnikatel nechal prohlásit sám v Německu. 

Kauza dospěla před měsícem až k Vrchnímu soudu, který konstatoval, že pro určení vlastnictví letadel je rozhodující právě spor o konkurzní podstatu v kauze osobního majetku Fischera. V tomto konkurzu totiž správce letadla zapsal do konkurzní podstaty jako první. 

Nová informace zazněla při pondělním zahájení procesu před Krajským soudem v Hradci Králové. Kulínský obžalobu, která ho viní ze zneužívání 49 sboristek, odmítl. Soud poprvé projednává všechny případy společně. 

"Nedovedu si představit, proč to vzniklo. Sborem prošlo několik tisíc dětí, které byly ve sboru spokojené a šťastné. Nechápu, jak je možné, že 49 z nich je nespokojených," řekl před soudem Kulínský, který tvrdí, že ve sboru nikdo nikoho k ničemu nenutil.

"Saunu jsme zařadili jako možnost relaxace pro členy sboru, ale nikdy jsme nikoho k saunování nenutili," řekl Kulínský. Přiznal však, že měl mezi členkami sboru milenky a také se s členkami souboru objímal a líbal. "V žádném případě to ale nemělo sexuální podtext," tvrdí Kulínský. 

Soud dopoledne Kulínského začal vyslýchat k jednotlivým bodům obžaloby, prvního osahávání se měl někdejší sbormistr dopustit v roce 1984. "Nejsem si vědom, že by k něčemu takovému došlo," řekl k tomuto případu Kulínský. Soud by měl do úterý pokračovat ve výslechu Kulínského, na další dny jsou naplánovány výslechy údajně poškozených dívek. Více než desítka z předvolaných dívek se však již ze soudního jednání omluvila, řekl předseda senátu Miloslav Ježek. 

Obžaloba viní Kulínského ze zneužívání 49 členek sboru, většinu z nich měl osahávat během zájezdů a soustředění sboru. V případě prokázání viny mu hrozí až 12 let vězení. Líčení bude trvat do 13. listopadu, další termín jednání dosud nebyl stanoven.

Kulínského případ hradecký soud projednával již loni a letos, přičemž obě jednání se týkala jen dvou nejzávažnějších skutků. Soud Kulínského v obou případech osvobodil. Odvolací pražský vrchní soud ale oba rozsudky zrušil a posledním verdiktem také nařídil spojit všech 49 skutků do jediného líčení. 

Trasu zabrala i na tento den Židovská liberální unie, vyplývá z internetových stránek magistrátu. Úřad již v pátek sdělil, že ohlášení pochodu, které podali extremisté, je neplatné. Sdružení Mladí národní demokraté je však rozhodnuto demonstraci v Praze uskutečnit. 

"Oznamujeme, že 'protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku' dne 10. listopadu proběhne bez ohledu na veškeré tlaky a represe, jimž jsme v současné době vystaveni," napsal na webu mluvčí sdružení Jan Peterka. O přesné formě, době a místě konání protestu bude sdružení včas informovat, dodal. Oznámení akce je nutné podle zákona podat úřadu nejméně pět dní předem.

Magistrát původně pochod bývalou židovskou čtvrtí zakázal. Zdůvodnil to tím, že účel shromáždění je fiktivní. Soud ale verdikt zrušil. V rozsudku uvedl, že to úřad nemůže zkoumat. Také se nemůže zabývat souvislostí zástupce sdružení Erika Sedláčka s ultrapravicovým hnutím Národní odpor, jeho prý neonacistickými názory a souvislostmi pochodu s výročím protižidovským pogromem v nacistickém Německu v roce 1938. 

Soud také poukázal na formální pochybení magistrátu. Řízení o listopadovém shromáždění si prý mylně spojil s ohlášením, které bylo podáno již loni. Magistrát podal na rozsudek stížnost, kterou se bude zabývat Nejvyšší správní soud. 

V pátek úřad sdělil, že svolavatel akce, sdružení Mladí národní demokraté, právně neexistuje. Zaregistrováno je Občanské sdružení Mladí národní demokraté. Ohlášení pochodu proto magistrát označil za neplatné. 

Akci radikálů kritizuje řada židovských organizací i politiků, protesty se zvedly i v zahraničí. Odpůrci extremistů chtěli demonstrantům přehradit cestu. 

Židovská liberální unie zabrala zamýšlenou trasu pochodu až do konce roku. Na 10. listopad ohlásila i shromáždění k výročí Křišťálové noci do Pařížské, Červené a Kaprovy ulice a na Staroměstské náměstí. Anarchisté zase magistrátu oznámili vzpomínkový průvod k uctění obětí nacistických zločinů po trase náměstí Republiky, Revoluční, Dlouhá, V kolkovně, Široká, Elišky Krásnohorské a Bílkova. 

Řízením CzechInvestu Říman pověří některého z pracovníků agentury. Říman to řekl v pondělí v pořadu České televize Dobré ráno.

Personální změna ve vedení CzechInvestu nebude mít podle Římana nepříznivý vliv na chod agentury, která hraje důležitou roli i při čerpání peněz z evropských fondů. Čermák stojí v čele CzechInvestu od letošního dubna. Tehdy ve funkci vystřídal Tomáše Hrudu, kterého Říman odvolal. 

Čermák svůj záměr opustit vedení CzechInvestu oznámil minulý týden a odpoledne se kvůli tomu sejde s Římanem. Ministr řekl, že Čermákovi v odchodu bránit nebude. Podle něj se Čermák rozhodl rezignovat na post generálního ředitele CzechInvestu kvůli tomu, že chce pracovat v zahraničí. "Ten odchod (Čermáka z vedení CzechInvestu), který je plánován, je odchodem řízeným z obou stran. Žádné drama se nekoná," řekl Říman. 

Řízením CzechInvestu by po odchodu Čermáka měl být pověřen některý z pracovníků agentury. "Mám v hlavě dva nebo tři lidi zevnitř CzechInvestu. I do budoucna předpokládám, že nebudu hledat zvnějšku, to by se musel na nebi pracovního trhu opravdu ukázat velký favorit, ale spíše vyberu některého z lidí, kteří v CzechInvestu pracují a odvádějí slušné výsledky," uvedl Říman. 

Ministr je se sedmiměsíčním působením Čermáka v čele CzechInvestu spokojený. "Když se podíváme na všechny ukazatele úspěšnosti této organizace, tak se zlepšily. Situace (v CzechInvestu) je podle mě stabilizovaná a není důvod k nějakým panikám," prohlásil Říman. 

Například tempo čerpání plateb z předchozího operačního programu prostřednictvím CzechInvestu se letos podle Římana zvýšilo na dvojnásobek a neklesl ani příliv zahraniční investic do země. "Podíváme-li se na situaci v CzechInvestu dnes střízlivýma a racionálníma očima bez nějakých emocí, tak vidíme, že organizace je stabilizovaná a jedna výměna, byť na postu nejvyšším, to nemůže změnit," dodal. 

Čermák se po svém jmenování do funkce generálního ředitele CzechInvestu potýkal s personálními problémy, protože zhruba třetina ze tří stovek pracovníků agentury včetně jejího desetičlenného vedení podala na protest proti odvolání Hrudy výpověď. Vláda pak musela na nátlak opozice situaci v CzechInvestu vysvětlovat na jednání Poslanecké sněmovny. Podle dnešního vyjádření Římana se ale ukázalo, že CzechInvest může dobře fungovat i s podstatně menším počtem pracovníků. 

Generální ředitel CzechInvestu Čermák neměl šťastnou ruku při výběru některých nových členů vedení agentury. Jak se totiž posléze ukázalo, dva noví ředitelé odborů agentury byli trestně stíháni, ale pro nedostatek důkazů byli nakonec osvobozeni. 

Po hromadném odchodu zaměstnanců se do vedení agentury dostal například Pavel Jaroš. Z funkce finančního ředitele byl ale odvolán po několika týdnech. Oficiálně skončil ve zkušební lhůtě, server Aktuálně.cz ale krátce před Jarošovým odvoláním upozornil na to, že Jaroš byl spolu s Karlem Srbou obviněn z finančních machinací při rekonstrukcích českých ambasád. Soud však kauzu zastavil. 

Do vedení jednoho z odborů byl jmenován i Vladimír Nešpůrek, kterého podle serveru Aktuálně.cz protikorupční služba vede ve svých záznamech jako spolupracovníka skupiny kolem zavražděného podnikatele Františka Mrázka. Čermák po zveřejnění těchto informací Nešpůrka odvolal. 

Podle Římana má ale Jaroš bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. "Na jedné straně byl napaden, že nějakým způsobem šel kolem ministerstva za pana (bývalého ministra zahraničí Jana) Kavana a Srby, na druhou stranu je to člověk, který má prověrku na přísně tajné. To, že byla zpochybněna jeho možnost pracovat ve státní organizaci, tak vlastně zpochybnilo to, jestli prověrky mají cenu nebo ne. Nakonec (z CzechInvestu) odešel, aby byl klid," uvedl Říman. 

Březnovému odvolání bývalého generálního ředitele CzechInvestu Hrudy předcházela kontrola, která podle dřívějšího vyjádření Římana odhalila v agentuře nesrovnalosti například při zadávání veřejných zakázek. Hruda ale důvody odvolání považuje za účelové. V pozadí byl podle něj dlouhodobě nepříznivý vztah ministra k jeho osobě a CzechInvestu jako celku. 

CzechInvest byl založen 1. listopadu 1992 jako agentura, jejímž hlavním cílem bylo podporovat příliv přímých zahraničních investic do ČR. CzechInvest kromě zprostředkování investic hraje důležitou roli při čerpání peněz z evropských fondů.

Jedním z nich je Jan Dostál, jehož společnost VIP Club provozuje pražská kasina. Informaci přinesly deníky Mladá fronta dnes, Lidové noviny, Právo a Blesk.

Sdružení Pomoc pro budoucnost našim dětem získalo 250.000 korun od Nadačního fondu Zlatá Praha. Ten založila společnost VIP Club, která provozuje velká pražská kasina a která má zákonem stanovenou povinnost odvádět část zisku na charitu. Spolumajitelem společnosti je Jan Dostál, kterého Paroubek prohlásil v pořadu České televize Otázky Václava Moravce za svého přítele.

V dobách svého působení na pražském magistrátu měl Paroubek jako ekonomický náměstek na starosti kasina a herny, připomněla MF Dnes.

Druhým z odtajněných sponzorů sdružení je další Paroubkův přítel, Čechorakušan a bývalý poradce primátora Vídně Eduard Harant. Ten shodně s Dostálem uvedl, že mu zveřejnění jeho jména v souvislosti se sdružením Paroubkové nevadí. Tím ovšem oba muži popřeli dřívější slova Paroubkové, která tvrdila, že sponzory tají kvůli jejich vlastnímu přání.

Sdružení Paroubkové získalo za sedm měsíců letošního roku 14 milionů korun a podle MF Dnes koupilo penzion v Krkonoších za více než pět milionů korun - ovšem za podstatně nižší než obvyklou cenu.

V pořadu ČT Otázky Václava Moravce Bursík poznamenal, že se mu nedávné návrhy amerického ministra obrany Roberta Gatese zdají být racionální. Předseda ČSSD Jiří Paroubek, Bursíkův partner v diskusi, naopak uvedl, že jeho Gatesova vyjádření šokovala.

Gates minulý týden při návštěvě Prahy hovořil nejen o možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Polsku a Česku. Uvedl také, že obranný protiraketový štít by nebyl aktivní, dokud by neexistoval důkaz o raketové hrozbě z Íránu. Rusko se ale i tak staví k záměrům USA postavit ve střední Evropě protiraketové základny odmítavě.

Jeden z návrhů americké strany - možná přítomnost ruských vojáků na české základně - ale mezitím vzbudil v České republice pozdvižení. Vyvolal kritiku nejen u opozice. Premiér Mirek Topolánek pak zdůrazňoval, že ruští vojáci u americké radarové základny v Brdech nebudou. Připustil ale, že by ruští inspektoři mohli mít možnost výstavbu i provoz americké radarové stanice monitorovat a kontrolovat. Gates během pražské návštěvy řekl, že žádná americko-ruská dohoda se neobejde bez českého souhlasu.

"Vůbec nemám starost z toho, že by ... nějací lidé, kteří to kontrolují, společně s americkou armádou na té základě byli," uvedl dnes Bursík na adresu Gatesových návrhů. Podle něj jde o racionální snahu Američanů nabídnout Rusku něco, co by mohlo zklidnit situaci.

Paroubek ale v ČT prohlásil, že když slyšel Gatesova vyjádření, byl z nich šokován. Osobně to prý americkému ministrovi neřekl, protože "bývá zdvořilý". ČSSD si však podle něj nedovede představit, že by v ČR byli ruští inspektoři. "A aktivizace toho radaru, no to je věc, kterou si také těžko umíme představit," dodal.

Sociální demokraté stejně jako většina veřejnosti radar v tuzemsku odmítají a zatím neúspěšně se domáhají toho, aby o jeho případné výstavbě rozhodlo referendum. Paroubek dnes v této souvislosti připomněl, že někteří občanští demokraté zase chtějí referendum o návrhu nové smlouvy Evropské unie. "Pokud by tohle byla příležitost, abychom schválili zákon o obecném referendu, který by také bylo možno použít na radar, tak si myslím, že by to byla rozumná cesta," dodal.

Bursík dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že jde konzistentní pozici premiéra, které rozumí.

Spekulace o možném znovuotevření Čunkova případu vyvolaly neoficiální zprávy o tom, že žalobce Zdeněk Dostál z Nejvyššího státního zastupitelství, který měl rozhodnutí ve vicepremiérově kauze přezkoumávat, dospěl k závěru, že zastavení trestního stíhání bylo nezákonné.

Čunek byl podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety od realitní společnosti úplatek. Vesecká kauzu odebrala původnímu žalobci Radimu Obstovi a přidělila spis do Jihlavy. Tamější státní zástupce Arif Salichov pak stíhání vicepremiéra zastavil a řekl, že tak činí kvůli řadě procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích klíčové svědkyně Marcely Urbanové. Opozice tehdy prohlašovala, že případ je zpolitizovaný, s jeho zastavením nesouhlasila.

Vesecká v pondělí ČTK řekla, že kauza bude uzavřena do dvou týdnů, do té doby ji nechce komentovat. Odmítla se vyjádřit i k úniku informací k Čunkovu případu ze svého úřadu.

Cíle v počtu zahajovaných pozemkových úprav byly podle kontrolorů dodrženy pouze v roce 2004. V ostatních letech nikoli, a to kvůli nedostatku peněz ze státního rozpočtu. Některé zdroje naopak nebyly dočerpány.

"V letech 2005 a 2006 byl nedostatek financí ze státního rozpočtu na tento účel řešen převodem prostředků z Pozemkového fondu ČR - v roce 2005 ve výši 200 milionů korun a v roce 2006 ve výši 500 milionů. Zároveň však nebyl v celé výši využit zákonem stanovený limit pro čerpání finančních prostředků PF na pozemkové úpravy," uvedl prezident NKÚ František Dohnal.

Také zdroje stanovené na roky 2004 až 2006 v operačním programu Zemědělství ve výši 1,557 miliardy korun nebyly dle NKÚ na pozemkové úpravy dočerpány. Úspory vzniklé snížením výdajů na projekty totiž pozemkové úřady neoznamovaly neprodleně, a tak peníze nemohly být do konce roku 2006 využity.

Podle ministerstva zemědělství měly pozemkové úřady pro podávání žádostí v operačním programu dva termíny a skoro dvě třetiny peněz byly určeny pro druhé kolo. V řadě případů se po provedení výběrových řízení a dokončení projektů původně požadované částky snížily. "Vzhledem k tomu, že další kolo podávání žádostí již nebylo vypsáno, nebyla malá část prostředků vyčerpána," uvedl úřad s tím, že šlo o zlomek celkově vyčleněné sumy.

NKÚ rovněž ministerstvu vytkl, že nevedlo v letech 2005 a 2006 v účetnictví pohledávky za zdroji Evropské unie v souvislosti s financováním pozemkových úprav z operačního programu. K 31. prosinci 2005 činily tyto pohledávky přes 154 milionů korun. "Z tohoto důvodu musíme konstatovat, že účetnictví ministerstva bylo nesprávné," podotkl Dohnal.

MZe k tomu uvedlo, že šlo o případy účtování nákladů pozemkových úprav u pozemkových úřadů. Ty ale prý jakožto příjemci pomoci nemohly samostatně nárokovat a účtovat pohledávky z Evropské unie, protože by tak obdržely platby na jeden projekt dvakrát.

Pozemkové úpravy slouží k obnovení pořádku ve vlastnictví a evidenci pozemků. Doprovázejí je například protipovodňová a protierozní opatření nebo budování polních cest.

Další schůzka naplánována na čtvrtek 8. listopadu. Podle zdroje by už tým NK měl na setkání kontrolovat výsledky práce jednotlivých skupin. Kromě Béma se schůzky zúčastnili ředitel NK Vlastimil Ježek, první náměstek ministra kultury František Mikeš, ředitel Útvaru rozvoje města Bořek Votava, ředitel památkového odboru magistrátu Jan Kněžínek a ředitelka novodobých fondů NK Bohdana Stoklasová.

Pracovní skupiny tvoří architekti, památkáři a právníci. Osoby navrhovala NK po konzultaci s Kaplickým. Dnes prý předsednictvo složení skupin neměnilo. Experti se podle informací magistrátu sejdou v průběhu příštího týdne. Výstupy pracovních skupin i pracovního týmu budou zveřejňovány na internetových stránkách www.magistrat.mesto-praha.cz.

Podle Béma existuje v souvislosti s případnou výstavbou knihovny podle Kaplického studie na Letné pět potíží. Jsou to pozemky, územní plán, dodržení pravidel mezinárodní architektonické soutěže a památkářské hledisko a peníze na výstavbu.

"Požár už je lokalizovaný. Podle hlášení zatím k újmě na zdraví nedošlo. Bude tam asi větší škoda na potravinách, protože to tam bylo silně zakouřené," uvedl Zetek. Oheň zasáhl pouze střechu, do samotné budovy se dostal jen kouř. Požár oznámil v 10:00 kolemjdoucí, který zavolal na linku 112. Oheň ohlásila i požární signalizace, během 14 minut pět jednotek oheň lokalizovalo.

"V té době byl plný supermarket," dodal Zetek. Kolem 11:30 hasiči již oheň uhasili a rozebírali střechu, kde hledali ohnisko požáru, řekla mluvčí hasičů Vendula Matějů. "Vzhledem k tomu, že prostor byl velice zakouřen, tak bylo nutné rozebrat část střechy, aby byl prostor odvětrán," uvedla Matějů. Zásah podle ní může pokračovat i několik hodin.

"Byla to strašná rychlost. Vázala jsem kytku a cítila jsem kouř, jako když se svařuje. Vázala jsem dál, ale pak začalo praskat nad stropem, začalo se kouřit," řekla Jana Frýdová, která pracuje v květinářství v supermarketu. Dodala, že vzala jen osobní věci a peníze a začal padat polystyrenový strop. Pak začala stříkat voda z požárních čidel.

"Hořela střecha nad květinářstvím a pak se to valilo k nám do Kodaku," řekla Jana Herrmannová, která má v budově fotolab. "Zákazníci odcházeli pomalu. Hasicí senzory začaly blikat, ale u nás to nekapalo. Pak tu asi během 20 vteřin byli hasiči a všichni jsme museli odejít," dodala. Větší škoda v provozovně nevznikla, Herrmannová stihla přikrýt přístroj na vyvolávání fotografií. "Kdybych nepřikryla stroj za tři miliony poničil by se nám," dodala.

Ocenění z rukou ministryně Vlasty Parkanové převzala dcera Horákové Jana Kánská. Záslužný kříž je jedním z nejvyšších armádních vyznamenání, uděluje se zpravidla k 28. říjnu a 8. květnu. 

"Vzpomínám na ni s velkou dávkou pokory, protože to, co udělala ona, by málokdo uměl," řekla Kánská po slavnostním aktu. Když její matku komunistická justice odsoudila a popravila, bylo Kánské 16 let.

Na poslední setkání s matkou před její popravou ale dodnes nechce příliš vzpomínat. "Bylo to velmi smutné a vždycky, když se mě na to někdo zeptá, tak si to připomínám a nemám to ráda, si to připomínat," řekla. 

Dcera Horákové zároveň připomněla, že ocenění si zaslouží i další odbojáři, na které český stát po pádu komunismu zapomněl. "Mnozí lidé, kteří opravdu celou dobu nebo podstatnou část svého života strávili ve vězení, oceněni nebyli, a zasloužili by si to, protože stáli za svým přesvědčením," řekla. 

Horákovou vyznamenal již v roce 1991 tehdejší prezident Václav Havel řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Parkanová řekla, že statečnost a morální příklad Horákové si je třeba dále připomínat. "Napravit ty křivdy a zločiny nemůžeme, ale nezapomenout na ně, připomínat si jejich památku a uctít velikost toho člověka, to můžeme," řekla. 

O Horákové se v posledních dnech v médiích hovoří také v souvislosti se soudem s bývalou prokurátorkou Ludmilou Brožovou-Polednovou, obžalovanou za účast v procesu s ní. Polednová je obžalována ze spolupachatelství na vraždě. Podle obžaloby se zúčastnila jasně zmanipulovaného procesu, i když věděla, že o vině a trestu pro nepřátele tehdejšího komunistického režimu se již rozhodlo mimo soudní síň. 

"Pro mě je tato žena zločinec a myslím si, že je otázka a povinnost soudu, aby rozhodl o jejím dalším osudu," řekla Kánská. Zdůraznila, že se rozhodně nechce ženě, která se podílela na procesu s její matkou, mstít. "To, že byla mladá ji ale neomlouvá," řekla. Důležité podle ní je, aby se o zločinech spáchaných komunistickým režimem mluvilo. "Jestli se už staří lidé budou odsuzovat, nebo ne, to už je jiná věc, ale mělo by se to pojmenovat," řekla. Osobnímu komentáři k tomu, zda by měla jít Polednová do vězení, se Kánská vyhnula. "To je otázka soudů," odpověděla na otázku novinářů. 

Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna. Po válce byla zvolena do parlamentu za národní socialisty. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce byla zatčena a ve vykonstruovaném procesu odsouzena.

Její příbuzní žádali tehdejšího prezidenta Klementa Gottwalda o milost. Vedení strany a státu ale bralo proces jako důležitý krok ve vypořádání se svými nepřáteli a žádosti zamítlo. 27. června 1950 brzy ráno byla Milada Horáková a další tři odsouzení popraveni. 

Závažné nedostatky v hospodaření se svěřenými prostředky na generálním štábu objevila vnitřní finanční kontrola v červnu 2007. Sdělili to mluvčí armády Andrej Čírtek a mluvčí Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování (ÚSKPV) Pavla Kopecká. 

Věc nejdříve šetřila vojenská policie, která zahájila úkony trestního řízení proti celkem čtyřem vysokým důstojníkům.

V srpnu 2007 vojenská policie ukončila dokumentaci případu a předala ho policii. U zbývajících dvou důstojníků zatím policie prověřuje, zda se nedopustili trestného činu. Jeden z nich má být generálmajor v záloze. 

Podle Čírtka jsou důstojníci stále ve služebním poměru a o jejich dalším osudu rozhodne armáda podle dalšího vývoje případu. 

Advokát Jan Herout řekl, že podle vyšetřovatelů spáchal jeho klient sedm vražd a deset pokusů o vraždu. Proti původnímu obvinění jedna vražda ubyla a naopak přibyl jeden pokus o vraždu. Mluvčí východočeské policie Iva Marková jeho informaci nepotvrdila, o uzavření případu prý není informována. 

Soudní znalci podle Herouta dospěli k závěrům, že Zelenka je naprosto zdravý, má zachovalé rozpoznávací a ovládací schopnosti. Nezjistili u něj ani žádnou poruchu. Znalci míní, že nepotřebuje ani žádné léčení, shrnul Herout.

"Já se domnívám, že je to výrazně nemocný člověk, minimálně typu hasiče-pyromana. Co jsou pro hasiče, který se zbláznil, sirky, to byl pro něj heparin," uvedl. 

Spis se nyní dostal na stůl dozorující státní zástupkyně Lenka Faltusová. Pokud nenastanou žádné komplikace, mohla by být obžaloba u Krajského soudu v Hradci Králové podána do konce listopadu. 

Bývalý zaměstnanec havlíčkobrodské nemocnice Petr Zelenka, kterého policie obvinila pro podezření ze série vražd a pokusů o vraždu, měl zabíjet tím, že pacientům ARO podával heparin, lék na ředění krve, a lidé vykrváceli. Policisté Zelenku, který se k vraždám přiznal, původně obvinili z osmi vražd a devíti pokusů o vraždu. Zelenka se k vraždám přiznal, v případě prokázání viny mu hrozí až doživotní trest. 

Podle policie začal Zelenka, který pracoval na anesteziologicko- resuscitačním oddělení nemocnice, podávat lék na snížení srážlivosti krve s cílem pacienty usmrtit v květnu 2006, v červnu podle policie zemřel první pacient, poslední oběť zemřela 24. září. 

O den později nemocnice se Zelenkou rozvázala pracovní poměr a primář ARO Pavel Longin se rozhodl přezkoumat podezřelá úmrtí. Poté, 13. října, nemocnice sepsala trestní oznámení, které policie obdržela 23. října. Policisté však zatkli Zelenku až 1. prosince po potyčce přímo v nemocnici. Postupem policistů při vyšetřování případu, které se zdrželo o několik týdnů, se zabývala Inspekce ministra vnitra, která však zjistila, že nikdo z policistů nespáchal trestný čin.

Svolavatel, kterým je sdružení Mladí národní demokraté, v den podání ohlášení akce právně neexistoval a neexistuje do současnosti. Sdělil to mluvčí magistrátu Jiří Wolf. Pokud by chtěli pravicoví radikálové pochod uskutečnit, museli by podat nové oznámení. 

Úřad demonstraci již dříve zakázal, městský soud ale rozhodnutí magistrátu zrušil. Město hledalo další způsob, jak akci překazit. Úředníci zjistili, že sdružení Mladí národní demokraté v den podání oznámení 27. srpna nebylo registrováno. Ministerstvo vnitra sdělilo, že 13. září byl registrován subjekt s názvem Občanské sdružení Mladí národní demokraté, uvedl Wolf. 

Srpnová ohláška akce svolavatelem Mladí národní demokraté je podle něho nicotná. Erik Sedláček, který sdružení zastupuje, nebyl oprávněn činit jménem sdružení žádné právní kroky kromě registrace, podotkl Wolf. Pokud chce Občanské sdružení Mladí národní demokraté shromáždění uskutečnit, musí jej nejméně pět dní předem oznámit, dodal. 

Plánovaný pochod radikálů kritizuje řada židovských organizací i politiků, protesty se zvedly i v zahraničí. Pokud by se uskutečnil, odpůrci extremistů by demonstrantům přehradili cestu.

Počítá s tím vládní návrh, který v pátek drtivou většinou hlasů schválila Poslanecká sněmovna. Změna zákona má přispět k tomu, aby se v Česku zvýšil počet zaměstnaných vězňů. Předlohu nyní posoudí ještě Senát a prezident. 

"Vězeň bude moci i nadále odmítnout práci v soukromém sektoru, neznamená to však, že by neplatil náklady za pobyt ve věznici. Vězeň, který je uznán schopným práce, a práci odmítne, musí náklady za svůj pobyt splácet po skončení výkonu trestu odnětí svobody," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. 

Odsouzení podle současné normy mají povinnost vykonávat práci pro stát, bez udání důvodu ale mohou odmítnout pracovat pro obce či kraje. Věznice a další státní organizace přitom nemají pro vězně dost pracovních míst.

Nová úprava by podle Pospíšila měla otevřít cestu k tomu, aby se zvýšil zájem obcí a krajů o zaměstnávání vězňů. Možnost, že vězeň práci odmítne, je totiž dosud odrazovala od toho, aby jim práci nabízeli a investovali například do jejich vyškolení. 

Podle Pospíšila Česká republika během uplynulých měsíců dosáhla toho, že pracuje asi 61 procent vězňů, což odpovídá evropskému průměru. K dnešnímu dni pracuje podle ministerstva spravedlnosti v České republice asi 8000 vězňů ze zhruba 13.000, kteří mohou být zaměstnáni. Celkem je v ČR asi 19.000 vězňů.

Návrh zákona o zvláštním referendu k základně, který připravili poslanci ČSSD a KSČM, měl již předem minimální šance na schválení. K jeho přijetí by totiž bylo třeba ústavní většiny 120 poslanců a sociální demokraté s komunisty takovým počtem hlasů nedisponují.

Pro návrh dnes hlasovalo 76 ze 144 přítomných poslanců. Pro byli všichni přítomní komunisté a sociální demokraté. Zelení se zdrželi. Podle elektronického záznamu pro návrh hlasovali i dva poslanci ODS Zdeňka Horníková a Daniel Rovan a Ludvík Hovorka z KDU-ČSL. Podpořil ho i bývalý sociální demokrat Miloš Melčák.

Rozhodování o zákonu, který dříve ve sněmovně vyvolal bouřlivé diskuse, dnes provázel jen minimální zájem. Poslanec ČSSD a spoluautor návrhu Zdeněk Jičínský již dříve přiznal, že návrh nemá reálnou šanci na úspěch. KSČM a ČSSD podle něj zákon o referendu navrhli proto, aby otevřeli diskusi o tomto tématu. Zástupci ODS a KDU-ČSL již dříve levici obvinili z toho, že téma radarové základny i referenda pouze populisticky zneužívá a nejde jí o problém samotný.

O možnosti postavit v Brdech protiraketový radar se zatím stále jedná. Protiraketový systém má chránit USA a Evropu proti případné raketě vystřelené například z Íránu. Většina Čechů přitom podle sociologických průzkumů není záměru Američanů nakloněna. Washington chce konečné rozhodnutí slyšet příští rok. Nejpravděpodobnější je, že o základně bude ve finále rozhodovat parlament.

Mimo jiné to znamená, že se ráno dříve rozední. V neděli Slunce vyjde již v 05:40. Dříve bude i zapadat. V neděli to bude už v 15:46, a tak začne období časného stmívání, které vyvrcholí v polovině prosince, kdy se Slunce loučí s Českem dokonce krátce před 15:00.

Víkendový časový posun ovlivní nejen chod domácností, ale projeví se také v dopravě. V noci ze soboty na neděli se na českém území například na hodinu zastaví 12 mezinárodních vlaků. Zůstanou stát vždy v první stanici, ze které mají odjíždět podle jízdního řádu po druhé hodině ranní. Mnohem komplikovanější to však podle mluvčího Českých drah Ondřeje Kubaly bývá při přechodu na letní čas, kdy vlaky nabírají zpoždění.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v době první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979. Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října. V Kanadě, USA, Mexiku a některých karibských zemích potrvá letošní letní čas o týden déle a skončí do 4. listopadu.

Příští letní čas v Evropě nastane 30. března 2008.

Jihomoravská policejní mluvčí Jana Šípková zatím nechtěla k případu sdělit nic bližšího s tím, že teprve ve čtvrtek se konala pitva.

Podle Deníku se obětí stal osmapadesátiletý muž, který se do Traplic podle místostarosty Jiřího Kolaříka přistěhoval před necelými čtyřmi lety. "Rodinný domek mu u nás pořídil a pomohl opravit jeho syn," prozradil Kolařík.

Mladík, jenž vraždu oznámil, je v brněnské zadržovací vazbě. Je podezřelý z vraždy. "Lidé jej ten den viděli chodit po vesnici s igelitovou taškou, ve které něco skrýval. Na otázku, proč je celý od krve, odpovídal, že zabíjel prasátko,"<úi> popsal Deníku situaci místostarosta.

Podobně se vyjádřil i před poslanci při sněmovních interpelacích.

Premiér připouští, že by ruští inspektoři mohli mít možnost monitorovat a kontrolovat výstavbu i provoz americké radarové stanice. O případném přístupu ruských kontrolorů k radaru se ale teprve vyjednává a ve finále o něm rozhodne český parlament nebo referendum, zdůraznil premiér. 

"Tady prostě ruští vojáci nebudou, nebudou, nebudou," prohlásil Topolánek. Česká vláda podle něj s Ruskem diskutuje možnost spolupráce v americkém projektu protiraketové obrany, v žádném případě to ale prý neznamená pozvání ruských vojáků. "Já nevím, co je na tom tak překvapivého, že se bavíme o tom, jak rozptýlit ruské obavy z případného umístění radaru," řekl. 

Premiér při sněmovních interpelacích také popřel, že by USA a Česko nabízely Rusům přístup k datům z radaru. Zmínil se o tom v odpovědi na výtky stínového ministra zahraničí ČSSD Lubomíra Zaorálka. Ten vládu obvinil z toho, že před veřejností tají americko-ruská jednání o základně v Česku a Polsku, která se prý odehrávají za zády České republiky. V sázce je podle něj přitom suverenitu českého státu.

"Je to, jako kdybych, pane premiére, se s vámi domlouval, že u vás přespím a pak jste se dozvěděl, že jsem to navrhl taky panu Paroubkovi, aby tam přespával se mnou a vyjádřím přesvědčení, že vám to nebude vadit," řekl. 

Zaorálek při interpelaci citoval mimo jiné z vyjádření ředitele americké Agentury pro raketovou obranu Henryho Oberinga v americkém tisku. "Je to jednak nabídka, že Spojené státy a Rusko budou na základně v České republice společně rozhodovat o povaze hrozeb a o spuštění a nasazení toho radarového systému. Pak je tu napsáno, že se budou sdílet data mezi Spojenými státy a Ruskem, které se budou získávat z této radarové základny, a třetí věc, je tu plán, že Rusové by mohli poslat své styčné důstojníky, kteří by byli na této základně," řekl. 

O možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Polsku a Česku hovořil při návštěvě Prahy ministr obrany USA Robert Gates. Uvedl zároveň, že žádná americko-ruská dohoda se neobejde bez souhlasu české strany. Opozice nabídku Spojených států Moskvě, aby Rusové mohli být na brdské základně přítomni, kritizuje. Myšlenka návratu Rusů na české území je nepřijatelná také pro mnohé vládní politiky. 

O možnosti postavit v Brdech protiraketový radar se zatím stále jedná. Protiraketový systém má chránit USA a Evropu proti případné raketě vystřelené například z Íránu. 


Šestičlenná vládní frakce to uvedla v jednomyslném prohlášení.

Lužného jako jediného kandidáta nominovala Republiková rada zelených. Pokud Lužný kandidaturu nevzdá, bude se obsazením křesla po odstoupivší ministryni Daně Kuchtové rada znovu zabývat 3. listopadu. Zatím na nominaci trvá. Podle předsedy Dalibora Stráského si je však vědoma, že nemůže premiérovi diktovat. 

Stráský ve čtvrtek řekl, že by si zelení poslanci měli uvědomit, že rada je fórem, kde se tvoří postoj strany. "Jsou členy republikové rady, tak jaké, že byli postaveni před hotovou věc," komentoval výhrady klubu ke způsobu nominace Lužného. Už ve středu uvedl, že kvůli sporu nicméně nehrozí rozpad koalice či vyslovení nedůvěry předsedovi strany. 

Podle místopředsedy Strany zelených a poslance Ondřeje Lišky širší vedení není prioritně tím orgánem, který by měl rozhodovat o nominacích do vlády. Spíš to vidí jako úkol pro předsednictvo, které se má sejít příští středu.

Navíc řekl, že nelze dál s nominací otálet. "Ukázalo se, že i po několika dnech jednání pana Lužného s politickými partnery nepřinášejí žádný průlom. Myslíme si, že tu situaci je třeba řešit co nejrychleji. Chceme, aby tam byl kandidát, který tu důvěru bude mít. Proto si myslíme, že je vhodné začít nové kolo jednání a hledat nového kandidáta," řekl. 

Svůj postoj zdůvodnili zelení poslanci mimo jiné tím, že i když si Lužného váží jako vzdělaného akademika a člena předsednictva strany, nenašel podle nich dostatečnou podporu politických partnerů. Výhrady k náměstkovi bývalé ministryně Dany Kuchtové (SZ) opakovaně vyjádřil premiér Mirek Topolánek, lidovecká šéfka školského výboru sněmovny Michala Šojdrová, zdrženlivě se k Lužnému vyjadřoval i šéf zelených Martin Bursík. 

Právě Bursíkův postoj kritizují někteří jeho straničtí kolegové. Jako vicepremiér se podle některých nepostavil dostatečně za Kuchtovou a stejný postup zvolil i u Lužného. 

"Riziko nominace Dušana Lužného do ministerské funkce považuje poslanecký klub Strany zelených za příliš vysoké pro resort, který je třeba konsolidovat," uvádí se ve stanovisku klubu. Poslanci nicméně chtějí nadále Lužného podporovat ve funkci náměstka ministra školství. Lužný se zatím nebude k situaci vyjadřovat.

Uvedl to ve čtvrtek premiér Mirek Topolánek (ODS) při interpelacích ve sněmovně. Pokud by nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká "nechala ve vyšetřování pokračovat, neudělám nic," řekl premiér. 

"Já jsem jasně řekl, za jakých okolností bude Jiří Čunek odvolán, pokud neodstoupí sám. Pokud bude obžalován a celá věc půjde k soudu," prohlásil předseda vlády. 

Reagoval tak na vystoupení poslance Ivana Ohlídala (ČSSD), který Čunkovu kauzu označil za "velmi nechutnou skvrnu na české politice". Poslanec upozornil na informace, podle nichž prý žalobce Zdeněk Dostál z Nejvyššího státního zastupitelství, který měl rozhodnutí ve vicepremiérově kauze přezkoumávat, dospěl k závěru, že zastavení trestního stíhání bylo nezákonné. V takovém případě by Čunek měl odejít z vlády, míní Ohlídal. 

Premiér na to uvedl, že informace z médií nepokládá za relevantní. Poukázal na to, že do médií od začátku tohoto případu pronikají informace jak z vyšetřování, tak ze státního zastupitelství. To byl podle Topolánka jeden z hlavních důvodů pro zastavení případu. 

"Jestli není vyšetřovatel schopen z ústavy zabezpečit neveřejné vyšetřování kohokoli v této zemi, tak nemá právo to vyšetřovat vůbec," prohlásil předseda vlády. Podle něj je přinejmenším odvážné mluvit o Čunkově kauze jako o korupční v situaci, kdy se zatím nic takového neprokázalo. 

Čunek byl podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety od realitní společnosti úplatek. Vesecká kauzu odebrala původnímu žalobci Radimu Obstovi a přidělila spis do Jihlavy. Tamější státní zástupce Arif Salichov stíhání vicepremiéra kvůli řadě procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích klíčové svědkyně Marcely Urbanové zastavil. Skončilo také trestní stíhání Petra Hurty ze společnosti H&B REAL, který úplatek Čunkovi údajně dal. 

Vesecká v pondělí řekla, že celá kauza bude uzavřena do dvou týdnů, do té doby ji nechce komentovat. Odmítla se vyjádřit i k úniku informací k Čunkovu případu ze svého úřadu. 

Plyn se do hotelu dostal klimatizací z nedalekého výkopu, kde stavební firma narušila potrubí, a hrozil výbuch. 

Z pětihvězdičkového hotelu se muselo uchýlit na ulici 1700 hostů, další stovky lidí musely opustit okolní kancelářské budovy. Řada lidí vyběhla ze zamořených budov bez teplého oblečení, zaměstnanci Hiltonu proto evakuovaným venku rozdávali deky.

Zásahu hasičů se zúčastnila i speciální chemická jednotka, která měřila koncentraci plynu ve vzduchu. Po několika desítkách minut se evakuovaní mohli začít postupně vracet zpátky. Gosman byl spokojen se samotným zásahem i s připraveností managementu hotelu na kritickou situaci. "Musím je všechny pochválit," řekl ihned po skončení záchranné akce. 

Mluvčí pražských hasičů Vít Pernica uvedl, že šlo o nejrozsáhlejší letošní evakuaci v Praze. Loni hasiči v metropoli evakuovali celkem 722 lidí. Při zásahu ve známém hotelu tedy museli jednorázově přemístit více než trojnásobný počet lidí. Hotel Hilton stojí na Rohanském nábřeží. Podle provozovatele se jedná o největší hotel v ČR i ve střední a východní Evropě. 

Na výpovědi se muž dohodl s vedením policie. Řekl to ve čtvrtek ředitel Městské policie Pardubice Petr Kvaš. 

"Protože se jedná o velmi zásadní obvinění a byli bychom neradi, aby bylo spojováno se jménem městské policie, čehož si je vědom i pan Kašpar, tak aby se mohl očistit, dohodli jsme se na ukončení pracovního poměru, protože u nás není možnost postavit jej mimo službu," uvedl Kvaš. 

Fotografie Kašpara v nacistických uniformách nebo pod hákovým křížem se objevily na internetu. Podle organizace Antifašistické akce, která televizi na případ upozornila, je členem organizace POW, která pomáhá vězněným neonacistům. 

Ředitel Kvaš považuje televizní reportáž na zkreslenou. Strážník Kašpar byl členem klubu vojenské historie a fotografie pocházejí z jeho účinkování v různých ukázkách bitev nebo například z natáčení hraného dokumentu z doby druhé světové války v Pardubicích. Vyvozovat z toho jeho neonacistickou činnost je podle Kvaše nekorektní interpretace.

Kašparova e-mailová adresa, která na webu organizace POW figuruje, je údajně pozůstatkem jeho jiných aktivit a dostala se prý na internet kvůli jeho neobratnosti při práci s počítačem. Ředitel městské policie také řekl, že strážník byl před lety fanouškem fotbalového klubu třetí ligy a díky tomu se znal s některými členy organizace POW, což však nemusí znamenat, že se ztotožňoval s jejich názory. 

Kašpar byl v řadách městských strážníků zhruba půl roku, žádné problémy s ním vedení nemělo. Před nástupem se podrobil psychologickým testům, které žádné sklony k neonacismu ani jiné patologie v jeho osobnosti neodhalily. 

"Jediné, nad čím se mohu podivovat, je jeho velká záliba ve fotografování vlastní osoby," uvedl Kvaš. Podle něj jsou mezi strážníky i další členové klubů vojenské historie, jejich označení za příznivce extremistického hnutí však odmítá. "Za dobu patnáctileté existence pardubické městské policie jsme nikdy podobný případ neřešili, v této souvislosti se proto jedná o naprosto ojedinělý exces," uvedl Kvaš. 

Důvodem je chyba rady, která použila nesprávné ustanovení zákona. Pokutu zrušil už před dvěma lety Městský soud v Praze a Nejvyšší správní soud (NSS) nyní zamítl kasační stížnost rady, zjistila z úřední desky. 

Reportáž Případ zneužívaného chlapce odvysílala Česká televize v únoru 2005 v hlavní zpravodajské relaci Události. Uvedla v ní křestní jméno zneužívaného chlapce a příjmení jeho rodičů. Podle rady tak ohrozila jeho mravní vývoj a vystavila jej reakcím okolí. Dítě mohli snadno identifikovat třeba vrstevníci ve škole. Soudy však uvedly, že radou použité ustanovení zákona slouží k ochraně těch, kteří pořad sledují, nikoliv těch, o nichž je natáčen. 

"K ochraně individuálních práv účastníků reportáže slouží jiná ustanovení zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, případně ustanovení o ochraně osobnosti zakotvená v občanském zákoníku," řekla mluvčí soudu Sylva Dostálová. "NSS ani Městský soud v Praze neposvětily vysílání pořadů, které se mohou dotknout cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby," upozornila mluvčí. Rada podle ní jen musí používat správné právní prostředky. NSS prozatím zveřejnil jen výsledek sporu bez zdůvodnění, které je součástí písemného vyhotovení rozsudku. Podrobná argumentace senátu s předsedou Jaroslavem Vlašínem bude známá až po doručení verdiktu účastníkům řízení. 

Rada uložení pokuty v roce 2005 zdůvodňovala dopadem, který může mít reportáž na chlapcův život. "Spolužáci, kteří se na to dívali, přesně věděli, o koho jde. Proto jsme přistoupili na poměrně tvrdý trest," řekl tehdy místopředseda rady Jiří Šenkýř. Radní se odvolávali na ustanovení zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, podle kterého nesmějí televize od 06:00 do 22:00 uvádět pořady, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.

Hlavními vyjednavači v diskusi o podobě Národní knihovny bude ředitel NK Vlastimil Ježek, primátor Pavel Bém (ODS), ministr kultury Václav Jehlička, případně jeho náměstek František Mikeš a ředitel Útvaru rozvoje města Bořek Votava. Bém to oznámil na zasedání zastupitelů. Další odborné týmy budou tvořeny památkáři, architekty a právníky. "Problém není politický, ale památkářský a odborný," řekl Bém. Podle něho existuje v souvislosti s případnou výstavbou knihovny podle studie Jana Kaplického na Letné pět potíží. Jsou to pozemky, územní plán, dodržení pravidel mezinárodní architektonické soutěže a památkářské hledisko a peníze na výstavbu, uvedl Bém. 

Architektonická soutěž byla na jiné pozemky, než na kterých měla nová budova stát, zopakoval Bém. Pokud by tam měla být, parcely by se musely směnit. "Chobotnice odpočívá jinde a nerespektuje územní plán," řekl primátor. Jeho změna by trvala podle něho dva roky. "Rozhodují o tom zastupitelé, bez nich to nelze," podotkl Bém. Vítězný Kaplického návrh podle Béma nerespektuje pravidla soutěže. Depozitář knihovny Kaplický umístil pod zem, což je prý v rozporu s podmínkami. 

"Chobotnice odpočívá půl kilometru od Pražského hradu na hranici památkové rezervace," nastínil čtvrtý problém Bém. Budova má být v ochranném pásmu památkové rezervace, pro které podle primátora platí závazná pravidla a omezení. "Není možné, aby stála 48 metrová chobotnice půl kilometru od Hradu bez toho, aby se k tomu vyjádřili odborníci památkové péče," sdělil Bém. Posledním problémem jsou podle něho peníze na výstavbu budovy. Připomněl, že premiér Mirek Topolánek řekl, že prioritou státu v Praze je oprava Klementina a Národního muzea. Premiér dnes potvrdil, že v rozpočtu na příští rok je pro novou knihovnu určeno něco přes 200 milionů korun. O postupu v dalším období se však podle něj musí vážně diskutovat s opozicí a na půdě parlamentu. "Pokud by objem knihovny měl přesáhnout původně plánovaných 1,5 miliardy, tak to je opravdu stavba, která si zaslouží zvláštní pozornost," řekl.

Topolánek také kritizoval Prahu za postup, jaký v případě projektu nové knihovny zvolila. Vadí mu, že pražský magistrát problematiku od počátku neřešil s vládou. "Bez vlády nemůže stát žádná Národní knihovna kdekoliv a v jakékoliv podobě," prohlásil. Situaci ohledně knihovny přirovnal k problému pražské kandidatury na pořadatelství letních olympijských her. Podle něj o kandidatuře vůbec nebyla oficiálně informována vláda a neměla možnost se k olympiádě vyjádřit. Podpora záměru výstavby nové budovy knihovny je v programovém prohlášení radních. "Chceme-li naplnit program rady, musíme hledat řešení. Musíme tedy jednat," řekl primátor. Na jednání zastupitelstva přišli zastánci výstavby budovy podle Kaplického návrhu na Letné, kteří před tím demonstrovali před úřadem. Měli transparenty "Bém škodí Praze" a "Bém ano, ale jinde". Projevy zastupitelů občas přerušovali výkřiky a pískotem.

Bém zahájil svůj proslov odlehčeně, když hovořil o hlavonožcích. Nejvíce podobná Kaplického studii je podle něho chobotnička skvrnitá, která žije v australských mořích. "Krásná chobotnička, já ji vidím. Ale ona má 48 metrů, ta malá holčička," řekl primátor. Ostré debaty kolem knihovny začaly před dvěma týdny. Vyšlo najevo, že většina zastupitelů za ODS ji podle Kaplického návrhu ji na Letné nechce. Podobného názoru jsou i někteří zástupci opozičního klubu ČSSD.

Trvale přítomni žádní ruští vojáci na základně nebudou, uvedl premiér. Ruští inspektoři podle něj ale mohou mít k dispozici "kontrolní dny". Zdůraznil, že o této možnosti informoval už v lednu. "Já už jsem v lednu řekl, že pro dobré vztahy a pro kontrolní mechanismy je docela možné a pravděpodobné, že navrhneme, pokud s tím americká strana bude souhlasit, účast (ruských) kontrolorů jak při výstavbě, tak při provozu radaru," řekl Topolánek. 

O možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Polsku a Česku hovořil při návštěvě Prahy ministr obrany USA Robert Gates. Uvedl zároveň, že žádná americko-ruská dohoda se neobejde bez souhlasu české strany. Opozice nabídku Spojených států Moskvě, aby Rusové mohli být na brdské základně přítomni, kritizuje. Myšlenka návratu Rusů na české území je nepřijatelná také pro mnohé vládní politiky. Vyjednáváním vlády o podmínkách umístění amerického radaru v Česku by se dnes mohli zabývat i poslanci při odpoledních ústních interpelacích premiéra a ministrů. 

O možnosti postavit v Brdech protiraketový radar se zatím stále jedná. Protiraketový systém má chránit USA a Evropu proti případné raketě vystřelené například z Íránu. Většina Čechů přitom podle sociologických průzkumů není záměru Američanů nakloněna. Washington chce konečné rozhodnutí slyšet příští rok. 

Českému rozhlasu to ve středu řekl středočeský hejtman a místopředseda ODS Petr Bendl. Podle něj může takové jednání poškodit ODS před krajskými volbami. 

Tlustý vládní koalici zkomplikoval prosazení reformy veřejných financí, což uvnitř strany vyvolalo pnutí. Příští měsíc chce na regionálním sněmu v Kladně obhajovat funkci předsedy středočeské ODS a netají se názorem, že premiér a šéf občanských demokratů Mirek Topolánek si jeho znovuzvolení nepřeje.

V souvislosti s dotazem, proč se hodlá utkat s Tlustým v souboji o křeslo šéfa středočeské organizace, Bendl mimo jiné uvedl, že ODS ve středních Čechách se v tuto chvíli rozhoduje, co je pro ni důležitější - zda podržet Tlustého ve sporu, který vede s poslaneckým klubem, nebo vystupovat jednotně před krajskými volbami. 

Bendl míní, že Tlustého spor je legitimní, měl by se ale podle něj odehrávat uvnitř poslaneckého klubu. "V okamžiku, kdy se pere špinavé prádlo venku, tak by se měla vážit slova," dodal hejtman. 

Regionálnímu sněmu předcházejí nominace jednotlivých oblastních sdružení. Tlustého zatím podpořili občanští demokraté z Kutnohorska, Benešovska a Prahy-západ, pro Bendla hlasovali na Mladoboleslavsku, v Praze-východ a na Kladensku. 

Podle CVVM zaznamenal ze všech politiků nejvýznamnější pokles důvěry - od června o šest procentních bodů.

Nejvíce lidí - 47 procent - v současné době důvěřuje místopředsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi, Bém má důvěru 45 procent lidí, vyplývá z průzkumu CVVM, jehož výsledky byly zveřejněny. 

Pokles důvěry v Béma neodráží současnou diskusi o návrhu nové budovy Národní knihovny, v níž se Bém spolu s pražskými zastupiteli za ODS postavil proti projektu Jana Kaplického. Výzkum CVVM se však konal na počátku října, kdy média informovala o záměru magistrátu pořádat v Praze olympiádu. Starostům menších měst a obcí vadí, že Praha o pořádání letní olympiády v roce 2016 už požádala, aniž pro svůj záměr získala souhlas vlády a veřejnosti. 

Za Sobotkou a Bémem skončil na třetím místě Zdeněk Škromach (ČSSD), jemuž důvěřuje 40 procent lidí. Místopředsedkyni KDU-ČSL Vlastě Parkanové na čtvrtém místě důvěřuje 39 procent, předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi na pátém místě 35 procent, šestému, předsedovi Strany zelených Martinu Bursíkovi 32 procent a místopředsedovi ODS Petru Nečasovi 30 procent lidí. 

Zhruba čtvrtina respondentů důvěřuje místopředsedům ODS Ivanu Langerovi (28 procent), Petru Bendlovi a Petru Gandalovičovi (oba 26 procent) a premiérovi a předsedovi ODS Mirku Topolánkovi (25 procent). 

Z porovnání výsledků s výzkumy z let 2005 až 2007 vyplývá, že velký nárůst důvěry zaznamenali podle CVVM jen Nečas (o šest procent více), Langer a Gandalovič (oba o čtyři procenta více). Kromě Béma výrazněji poklesala rovněž důvěra občanů v Bendla (o čtyři procenta méně). 

Z průzkumu CVVM dále vyplývá, že z politiků lidé celkově kladně hodnotí jen Bohuslava Sobotku a Pavla Béma. Naopak silně negativně lidé hodnotí předsedu KDU-ČSL Jiřího Čunka, Topolánka, Langera a předsedkyni poslaneckého klubu Strany zelených Kateřinu Jacques. Průzkum CVVM se uskutečnil ve dnech 1. až 8. října a bylo při něm dotázáno 1038 obyvatel ČR starších 15 let. 

 I když ministr obrany USA Robert Gates v Praze slíbil, že žádná americko-ruská dohoda se neobejde bez souhlasu české strany, podle Zaorálka může takový postup velmocí ohrozit českou suverenitu a znamenat "nepřípustný návrat bipolárního světa". 

Zaorálek vyzval vládu Mirka Topolánka, aby sněmovnu informovala, zda věděla už dříve o této nabídce Američanů. A pokud ano, proč o možné účasti cizích vojsk na českém území neinformovala parlament. Čeká, že premiér se k této věci vyjádří nejpozději ve čtvrtek, kdy bude ve sněmovně mluvit o stavu vyjednávání o radaru. 

Topolánek přímo na úterní tiskové konferenci s Gatesem ministrova slova o možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Polsku a Česku nekomentoval. "Česká vláda mlčí, stejně jako mlčel Mirek Topolánek při 'tiskovce'," tvrdí Zaorálek. 

Se šéfem Pentagonu jednal kromě vládních politiků i předseda sociální demokracie Jiří Paroubek. Po setkání uvedl, že ho Gates nepřesvědčil, líbil se mu ale jeho pragmatický postoj. "Robert Gates používal velmi racionální argumenty. Musím říct, že mě ale nepřesvědčil. Musím ale také říci, že přichází s novým přístupem k věci a ten je potřeba studovat," řekl Paroubek.

Zaorálkovi vadí, že se rodí dvoustranná dohoda mezi Washingtonem a Moskvou, která úplně obchází NATO i Evropskou unii. "Tím, že z toho vypadne aliance i EU, z toho vypadneme i my," uvedl stínový ministr zahraničí za ČSSD. Takovou nabídku, kterou dostalo Rusko, podle něj Česko nikdy nedostalo, i když patří mezi blízké spojence USA. Gatesův slib, že veškeré kroky v jednání s Ruskem bude americká strana konzultovat s Prahou, považuje Zaorálek za nedostatečný. 

Samotná účast ruských vojáků na území republiky není podstatná, vadný je samotný princip amerického návrhu, reagoval na dotazy, zda by případně hlasoval pro pobyt Rusů v ČR. 

Pro mnohé vládní politiky je nepřijatelná samotná myšlenka, že by se Rusové vrátili na české území. Například předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) označil případnou účast ruských vojáků na americké základně za obrovský problém pro Česko a prakticky nepřijatelnou možnost. 

Spojené státy ve snaze uklidnit ruské obavy z protiraketové obrany ve střední Evropě navrhly, aby některé části jejich "deštníku" nebyly v plné pohotovosti. Štít byl byl plně aktivován, jen když by byla zaznamenána konkrétní hrozba z Íránu, řekl v Praze Gates. 

Změny měla přinést volební novela, kterou opakovaně předložili poslanci ČSSD. Stejně jako v minulém volebním období se jim normu nepodařilo prosadit, a to kvůli nesouhlasu vládní koalice. 

Koaličním poslanců se sice nepodařilo novelu přímo zamítnout, ČSSD a KSČM ale při závěrečném schvalování chyběly k prosazení předlohy dva hlasy. I tak by měla novela zřejmě malé šance na schválení vzhledem k tomu, že by ji musel schválit také Senát, v němž mají vládní strany naprostou většinu. Podle ústavy musí být volební zákon schválen oběma komorami parlamentu. 

Novelu už na jaře odmítla vláda kvůli tomu, že by navrhované zdvojnásobení počtu možných preferenčních hlasů nemuselo mít prokazatelně pozitivní vliv na voličskou účast, jak se ČSSD domnívá.

Novelou chtěli sociální demokraté sjednotit pravidla výběru krajských zastupitelů a europoslanců s volbami do Poslanecké sněmovny. Podle vlády ale k tomuto sjednocení není důvod, "neboť funkce voleb do různých zastupitelských sborů je vzhledem k rozdílným úlohám těchto sborů různá". 

Zamítnutí novely požadovala, stejně jako při prvním čtení, poslankyně ODS Zdenka Horníková. Vládní koalici ale při tomto hlasování chybělo šest hlasů. Podle poslankyně změna volebních pravidel nevytváří rovné podmínky pro všechny kraje a strany. Nebezpečná podle ní může být hlavně pro malé strany, u kterých mohou preferenční hlasy kandidátku úplně rozbít.

Ženě, která je známou rodiny expremiéra Stanislava Grosse a od počátku trvá na své nevině, hrozilo až 12 let odnětí svobody. Barková se na místě proti rozsudku odvolala k vrchnímu soudu. 

Městský soud už sice Barkové dvakrát uložil pět let vězení, odvolací soud ale pokaždé rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání. Před druhým kolem procesu dokonce podnikatelka skončila na několik dnů ve vazbě kvůli svému pobytu v Dominikánské republice. 

Barková podle obžaloby podvedla pojišťovnu Kooperativa, když od ní na základě nepravdivých údajů žádala vyplacení pojistky na tři nemovitosti v jihočeských Buzicích.

Peníze prý inkasovala za stržení střech vichřicí v srpnu 2001, a pak v souvislosti s povodněmi v roce 2002. Pojišťovna údajně ženě uhradila škodu přes 7,7 milionu korun. 

Podnikatelka označila proces za spiknutí, v němž figurují i tajné služby. Její bývalý obhájce již dříve naznačil údajné politické souvislosti: Barková prý mohla posloužit k odstranění Grosse z funkce premiéra. 

Poslanecká sněmovna odmítla návrh ČSSD, aby rozhodnutí o koncepci přešlo na poslance, sociálním demokratům se tímto hlasováním tedy nepodařilo rozdělit vládní koalici. Někteří poslanci ODS v minulých dnech dali najevo, že nejsou spokojeni s tím, že se vláda na přání zelených zavázala zmrazit výstavbu dalších jaderných bloků. Návrh ČSSD ale dnes nikdo z koalice nepodpořil. Levice přesto přesun schvalování energetické koncepce na sněmovnu málem prosadila. 

Podpořil ji totiž i bývalý poslanec ČSSD Miloš Melčák. Koalici ale zachránil druhý bývalý sociální demokrat Michal Pohanka, který s levicí nehlasoval. Koalice vyšla vstříc požadavku poslance ODS Jana Klase, který vládní přístup k energetice nejhlasitěji kritizoval. Sněmovna si na jeho návrh od vlády vyžádala návrh nové energetické koncepce státu. Předložit ho má do konce roku. 

Téma jaderné energie ve sněmovně otevřeli socialisté. Podle zelených i ministra průmyslu Martina Římana (ODS) to byl účelový krok, kterým chtěli rozbít soudržnost koalice. Zelení dali najevo, že případnou podporu některých občanských demokratů návrhu ČSSD, by považovali za porušení koaliční smlouvy. 

Největší manévry za posledních pět let, jichž se postupně zúčastní na 500 lidí včetně vojáků, mají ověřit, zda je vnější havarijní plán elektrárny připraven na podobné závažné události, i když jejich pravděpodobnost je podle energetiků téměř nulová. 

"Pravděpodobnost, že se to stane, je jednou za několik desítek milionů let," řekl mluvčí elektrárny Marek Sviták. Manévry sledují pozorovatelé ze Slovenska a Švýcarska. Cvičení odstartovalo ráno závažnou havárií v elektrárně. Operátoři na simulátoru, který je jediný svého druhu na světě, vytvořili fiktivní netěsnost mezi jadernou a nejadernou částí. Následně situaci záměrně zhoršili do stavu, kdy selhaly bezpečnostní systémy, což je v praxi nereálné. Vše způsobila prasklá trubička v parním generátoru. 

"Tím jsme docílili průniku chladiva z primárního do sekundárního okruhu, tedy z jaderné do nejaderné části. K tomu jsme navázali dalších sedm poruch, například úplnou ztrátu napájení vlastní spotřeby. Skutečně jsou to některé absurdní záležitosti," popsal cvičení vedoucí oddělení simulátoru na JETE Josef Blažek. 

Zhruba tisíc zaměstnanců muselo po rozhodnutí havarijního štábu elektrárny urychleně do krytů. Celkem má elektrárna čtyři kryty s kapacitou 1770 osob, řekl vedoucí odboru bezpečnosti v elektrárně Milan Sýkora. Někteří pracovníci byli poté cvičně evakuováni. Podobná cvičení menšího rozsahu, kdy nenastane tak závažná událost, se v Temelíně odehrávají několikrát do roka. Takto větší se koná jednou za dva roky. Letos to bylo již čtvrté cvičení a ještě jedno se do konce roku uskuteční, dodal mluvčí elektrárny. 

Jihočeští ekologičtí aktivisté cvičení nevnímají příliš pozitivně. Bezpečnostní zóna podle nich dosahovala dříve do 20 kilometrů, ale ČEZ ji zmenšil a Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) i přes jejich odpor vše schválil. Lidé bydlící vně zóny tak údajně nevědí, jak se chovat při havárii. Sdružení proto podala stížnost k Ústavnímu soudu i k mezinárodnímu soudu ve Štrasburku. 

Podle aktivisty Pavla Vlčka ale existují i další nejasnosti. Nevěří, že by při úniku radiace fungovaly mobily a mobilní měřící stanice, když záření může způsobit výpadky sítí. "Myslíme si, že havarijní připravenost obyvatel v Česku je velice závažným tématem zvláště v době, kdy je ve velké míře zaznamenáván terorismus," dodal Vlček. Chtějí proto, aby poslanci atomový zákon upravili. O zóně vnějšího havarijního plánu by měl nově rozhodovat už jen SÚJB za dohledu veřejnosti. Cvičení testující vnější havarijní plán elektrárny nařizuje jednou za tři roky zákon. Krizové štáby budou cvičit systém vzájemného spojení, u Munického rybníka předvedou figuranti z řad vojáků fungování takzvaného dekontaminačního střediska. 

Poslední podobné simulace havárií se v kraji uskutečnily v letech 2002 a 2004. Nyní je do něj zapojena i vojenská technika záchranných praporů z Kutné Hory, Rakovníka, Bučovic a Olomouce. Cvičení je koncipováno tak, aby nenarušilo běžný život obyvatel ve třináctikilometrovém pásmu okolo elektrárny.

Návrh nyní zamíří do Senátu a poté k podpisu prezidentovi. Ze zákona ale na poslední chvíli vypadl návrh, který umožňoval soukromým firmám měřit rychlost na silnicích. Řidičům, kteří nebudou mít víc než deset bodů a předloží osvědčení, že absolvovali kurz bezpečné jízdy, obecní úřad podle novely trestné body umaže. Tento způsob ale bude možné uplatnit jen jednou do roka. Nesmí však jít o přestupky trestané více než šesti body. 

Například za řízení s alkoholem v krvi, na které zákon pamatuje sedmi body, se možnost umazávání trestných bodů vztahovat nebude. Poslanci současně umožnili vznik středisek bezpečné jízdy, kde se řidiči budou školit. Návrh, který umožňoval soukromým firmám měřit rychlost na silnicích, dnes jeho autor poslanec ODS Karel Sehoř stáhl. Klub ODS se podle něj připojil k názoru, že je možné tento postup zneužít. Návrh navíc neprošel debatou v hospodářském výboru. 

Proti návrhu, aby rychlost mohly měřit soukromé firmy, se dnes ostře postavil například poslanec KSČM Pavel Hojda, který ho označil za téměř privatizaci státní správy. Podle něj půjde soukromým firmám jen o zisk. Poslance vyzval, aby tento návrh nepodpořili. Sehoř svůj návrh vysvětloval mimo jiné tím, aby obce, které tuto možnost nemají, mohly zajistit bezpečnost hlavně na průjezdních komunikacích. 

Bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) však Sehořovi poděkoval za to, že tento návrh předložil. Podle něj šlo o první pokus jak se postavit proti násilí na silnicích. Řekl také, že kdyby se v jakékoli zahraniční vojenské misi vyskytlo tolik mrtvých, jako je na českých silnicích, nepřežila by to žádná vláda. Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik však varoval, že by tento návrh otevřel prostor korupci a "buzeraci" řidičů. 

Přijatá novela mění i požadavky na obsah vstupního školení řidičů z povolání. V rámci vstupního školení budou muset absolvovat výuku a výcvik v rozsahu 140 hodin. Osvojovat by si měli například znalosti o sociálně právním prostředí v silniční dopravě, hospodářském prostředí a organizaci dopravního trhu nebo o teorii pokročilého racionálního řízení. Zpravodaj k zákonu poslanec Sehoř již dříve řekl, že jde o to, aby školení nebylo pouhou druhou autoškolou, ale aby se v něm profesionální řidiči seznamovali s věcmi, které v praxi řeší.

Podle předsedy republikové rady Dalibora Stráského nicméně kvůli sporu nehrozí rozpad koalice či vyslovení nedůvěry předsedovi strany. "Vystupování z koalice není otázkou dne," řekl Stráský. Rada podle něj ví, že si nemůže od premiéra jmenování Lužného vynutit, na druhou stranu by podle zelených mělo být v silách nejmenší koaliční strany nominaci prosadit. 

Bursík podle některých zelených neplní dostatečně roli vyjednavače a příliš podléhá diktátu občanských demokratů. Vyčítají mu, že se ve sporu s koaličními partnery o práci na evropských programech nezastal nyní už exministryně Dany Kuchtové a podobně se chová i v případě nominace Lužného. 

Kuchtová odstoupila po nátlaku předsedy vlády Mirka Topolánka (ODS), který tvrdí, že nezvládla přípravu evropských programů a udělala i další chyby. Lužného premiér odmítá s tím, že byl náměstkem Kuchtové a tudíž má podíl na manažerských selháních vedení resortu. S tím nesouhlasí Kuchtová ani Lužný. Nominaci Lužného republiková rada na podnět Kuchtové podpořila usnesením před dvěma týdny. Minulý týden rada uspořádala neoficiální anketu, ve které podle Stráského pro Lužného hlasovalo 31 z 59 členů. Někteří zelení už před dvěma týdny hovořili i o nominaci senátora Jiřího Zlatušky, se kterým podle neoficiálních informací jedná i ODS. 

Bursík tvrdí, že Topolánkovy námitky vůči Lužnému jsou nepřekonatelné. "Nedovedu si představit, co by měl (Lužný) udělat, aby námitky premiéra rozptýlil," řekl v úterý rádiu Impuls. Jména dalších kandidátů Bursík zatím nezná, do konce příštího týdne by ale chtěl jméno nového kandidáta zveřejnit. V sobotu 3. listopadu zasedne znovu republiková rada a zřejmě bude obsazení postu znovu řešit, ačkoli si to tak podle Stráského nepředstavovala. 

V případě, že by kandidaturu Lužný do té doby vzdal, rada by se k němu už zřejmě nevracela. Mohla by nicméně požadovat vysvětlení od Bursíka a případně být chladnější k podpoře nového kandidáta.

Muži podle soudu obstarali v době od května 2005 do března 2006 zhruba tři kilogramy pervitinu. Drogy prodávali lidem do Německa, kde si chtěli vytvořit odbytovou základnu. Rozsudek není pravomocný, všichni odsouzení se odvolali. 

Vietnamci obstarávali pervitin v různém množství a předávali ho v Sokolově, Chebu, Chomutově nebo Ostrově nad Ohří německým občanům. Ti si drogu objednávali telefonicky nebo formou SMS zpráv. Poté si pro ni do ČR dojeli a přes hranice ji převáželi ukrytou například v tělesných útrobách. Za gram pervitinu inkasovali odsouzení částku mezi 30 až 40 euro (asi 900 až 1200 Kč). V Německu se snažili vytvořit síť svých odběratelů. Němci, kteří byli postupně na hranicích zadrženi, už také byli ve své zemi odsouzeni. Drogu dodanou z Čech sami užívali nebo ji dále distribuovali. 

Přestože se podle předsedy senátu nepodařilo dopátrat k člověku, od něhož Vietnamci drogu získávali, odposlechy i výpovědi svědků je usvědčily z členství v organizované skupině působící ve více státech. "Obhajobě, že jejich telefony mohly užívat i jiné osoby, jsme neuvěřili," uvedl soudce. Senát neuvěřil ani námitkám obžalovaných, že Němci proti nim vypovídali jako svědci proto, aby si polehčili při vlastním soudu v Německu. 

Nikdo z odsouzených nebyl zatím v ČR trestán. Až na jednoho zde mají rodiny nebo podnikají. Polehčující při ukládání trestu byl řádný život, který vedli, přitížilo jim množství předávek drog i delší časové období, při němž psychotropní látku obstarávali a distribuovali. "Soud rozhodl u všech o zmírněním trestu tím, že je odsoudil do věznice s ostrahou. Zvýšená ostraha by byla nepřiměřeně přísná," dodal soudce. 

Při domovních prohlídkách bylo u dvou z mužů nalezeno kromě pervitinu také deset kilogramů heroinu. Za to potrestáni nebyli, nepodařilo se dokázat, že jim droga patří. 

Uprostřed týdne očekávají meteorologové zataženo s deštěm a denní teploty do devíti stupňů Celsia, na Moravě má být o dva stupně tepleji. Ztišovat se bude čerstvý vítr, který se v úterý prohnal východem Čech a Moravou. Ve čtvrtek začne přeháněk ubývat a ukáže se slunce. 

V pátek, sobotu a v neděli mohou Češi očekávat teploty do deseti stupňů Celsia. Víkend má být už slunečný s mírnou oblačností. To potěší především školáky, kteří mají podzimní prázdniny. Počátkem příštího pracovního týdne se pak o několik stupňů ochladí. Sněhové přeháňky podobné těm z uplynulého víkendu by se podle dlouhodobé předpovědi mohly objevit jen ojediněle, a to pouze na horách.

Rozpočet s deficitem 71 miliard vychází z reformy financí, kterou vláda rovněž proti vůli levice a také za podpory Melčáka s Pohankou prosadila v létě. O osudu rozpočtu má dolní komora definitivně rozhodnout v prosinci. 

Vzhledem k tomu, že zákonodárci dnes podpořili jeho postup do druhé fáze jednání, nemohou už základní parametry měnit. Stát by tak měl příští rok hospodařit s výdaji 1,107 bilionu korun a příjmy 1,037 bilionu. Nyní se rozpočtu ujmou jednotlivé sněmovní výbory. V dalších týdnech pak možná opět nastane tradiční "porcování medvěda", kdy politici navrhují přesuny peněz mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami. 

Po jednání o rozpočtu sněmovna projednala ještě zákon o léčivech a pak schůzi přerušila. Ve středu by měla rozhodnout například o návrhu, aby v některých případech vyplácel výživné na děti stát. Je před ní i hlasování o návrzích zákonů o referendu, které ale mají jen minimální šanci na schválení. 

Rozhodovat má mimo jiné také o návrhu ČSSD, podle nějž by už energetickou koncepci neschvalovala vláda, ale sněmovna. Pokud by právo rozhodovat o koncepci opravdu připadlo poslancům, mohl by parlament v budoucnu teoreticky prosadit i výstavbu nových atomových bloků. Hlasování o energetice tak bude i prověrkou soudržnosti koalice, jejíž poslanci se v názoru na případnou výstavbu nových jaderných bloků rozcházejí. Zelení, odpůrci jaderné energetiky, návrh ČSSD odmítají a uvádějí, že pokud by pro něj hlasovali i někteří poslanci ODS, mohlo by to být porušení koaliční smlouvy. 

V úterý byla největší pozornost soustředěna právě na rozpočet. Ani několikahodinová debata ale názory opozice a koalice nesblížila. Podle vlády návrh zastavuje trend zadlužování země, podle opozice to není pravda. Navíc je prý rozpočet asociální. 

Večer pak poslanci projednali i návrh zákona o léčivech. Hlasovat o něm mají ještě na této schůzi. V rámci rozpravy se přeli o to, zda a do jaké míry uvolnit pravidla výdeje léků, a to jako léků pro lidi, tak veterinárních léčiv. Jde mimo jiné o to, zda budou moci lékaři na pohotovosti vydat lidem lék, aby už pacient nemusel třeba v noci hledat otevřenou lékárnu. Kromě toho se ale zákonodárci dohadují, jestli chovatelům umožnit, aby léky kupovali nejen u veterinářů, ale i přímo u distributorů. 

Vyplývá to z říjnového průzkumu, který v úterý zveřejnila agentura STEM. 

Mezinárodní policejní organizace Interpol setrvale zůstává nejdůvěryhodnější ze zkoumaných bezpečnostních institucí. Tentokrát jí důvěru projevilo 78 procent respondentů. Tři pětiny občanů věří NATO a stejný počet dotázaných se vyslovil i pro českou armádu. Ta se tak stala nejdůvěryhodnější domácí bezpečnostní institucí. Od první poloviny 90. let důvěryhodnost vojska značně vzrostla a nyní se drží na poměrně vysoké úrovni. 

Ve srovnání s předchozími lety vzrostla i důvěra v policii. V letech 2002 a 2003 však byl její kredit ještě vyšší - přes 50 procent. Průzkum STEM tentokrát poprvé zahrnul také policii městskou, které důvěřuje méně lidí než policii státní (40 procent). 

Příznivci jednotlivých parlamentních stran se v míře důvěry k Interpolu, státní ani městské policii příliš neliší. Důvěra v armádu a zejména v NATO je však jasně nejnižší u stoupenců KSČM. 

"Platí, že pokud si to bude Strana zelených přát, jsem připraven funkci ministra přijmout," uvedl. 

Za nominací Lužného stojí republiková rada zelených, náměstek odstoupivší Dany Kuchtové se však nelíbí premiéru Mirku Topolánkovi. V pondělí se s Lužným krátce neformálně setkal a podle Lužného prezentoval výhrady, které mu v tuto chvíli brání jmenovat ho ministrem školství.

V pondělí Lužný označil své šance za minimální. Naposledy k tomu ovšem dodal, že na hodnocení je v tuto chvíli brzo a jedná se o pouhé spekulace. Vzhledem ke koaliční smlouvě mezi ODS, zelenými a lidovci, by spor o obsazení postu mohl vyvrcholit rozpadem koalice. Tak daleko však podle Lužného třenice nedojdou. 

V nejbližších dnech by se mělo nad dosavadními výsledky jednání sejít předsednictvo zelených a jejich sněmovní klub. Lužný se chce setkat také s předsednictvem republikové rady.

Pokud v příštím týdnu nenastane posun, téma se zřejmě stane hlavním bodem jednání republikové rady, která se sejde příští sobotu v Praze.


Bursík chce hledat jiného kandidáta

Ve straně ale znějí i jiné hlasy. Předseda Martin Bursík chce jednat o jiném kandidátovi. "Nedovedu si představit, co by měl (Lužný) udělat, aby námitky premiéra rozptýlil," řekl v rádiu Impuls Bursík. 

Jména dalších kandidátů Bursík zatím nezná, do konce příštího týdne by ale chtěl jméno nového kandidáta zveřejnit. Současně ale Bursík řekl, že Lužný patří do nejvyššího vedení ministerstva. 

Nevyhověl tak (na počátku října) návrhům Srby, jeho spolupracovnice Evy Tomšovicové a podnikatele Michala Novotného, kteří žádali zrušení rozsudku a vrácení případu k novému projednání. Každý z trojice si ve vězení odpyká 12 let. 

"Dovolání všech tří obviněných bylo v neveřejném zasedání odmítnuto, protože bylo podáno z jiného důvodu, než stanoví trestní řád," řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. 

Případem chystané vraždy novinářky Sabiny Slonkové se bude zabývat ještě Ústavní soud. "Ústavní stížnost byla podána už před třemi roky, nyní ji musím doplnit o rozhodnutí Nejvyššího soudu," řekl Srbův advokát Vít Široký. Ústavní soud se totiž může kauzou zabývat až po konečném verdiktu Nejvyššího soudu, který nyní po mnoha peripetiích padl. Z podnětu žalobců totiž Nejvyšší soud v minulosti rozsudky v kauze opakovaně rušil a vracel je na stůl pražskému vrchnímu soudu. Ten nakonec loni v prosinci tresty za přípravu nájemné vraždy zpřísnil na 12 let. 

Původně Srba dostal osm a Tomšovicová s Novotným po šesti letech. Novotný byl dokonce po odpykání dvou třetin trestu podmínečně propuštěn. Nejvyšší státní zástupkyně ale považovala tresty za příliš mírné a třikrát úspěšně podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Vrchní soud ale až napočtvrté - po výměně odvolacího senátu - obžalovaným tresty zpřísnil. 

Podle rozsudku si Srba u své přítelkyně Tomšovicové objednal vraždu Slonkové proto, aby novinářce zabránil v odhalování toho, jak získával majetek. Údajně totiž pochází z úplatků. Tomšovicová si najala na vraždu Slonkové Novotného a Petra Volfa, který si vysloužil čtyřletý trest vězení. Jiřímu Slavíkovi, který sehnal semtex určený k vraždě, soudy uložily podmíněný trest. 

Srba od počátku tvrdí, že je nevinný. Tomšovicová, Volf a Novotný se v podstatě doznali, ale tvrdili, že ve skutečnosti smrt Slonkové nechtěli. Na vraždu najala tato trojice vimperského recidivistu Karla Rziepela, který ale vše oznámil policii. 

Srba si dosud odpykal polovinu z dvanáctiletého trestu a před časem požádal o jeho přerušení na jeden týden. Za dobré chování mu bylo vyhověno. Na svobodu byl dočasně propuštěn 3. října, zpět do vězení se vrátil 9. října. Vzápětí byl ale potrestán osmadvacetidenním pobytem na uzavřeném oddělení. Ukázalo se totiž, že se pohyboval v Praze, ač měl pobývat v místě trvalého bydliště. 

Srba s Tomšovicovou čelili obvinění ještě v dalších kauzách. Obžaloby kvůli údajné korupci při přidělování státních zakázek na rekonstrukci velvyslanectví byli pravomocně zproštěni. Nepravomocné jsou zatím osvobozující rozsudky v případu údajného podvodu při rekonstrukci Konferenčního centra Štiřín a v kauze údajně nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě.

Trest padl za to, že před 35 roky zorganizovali zavlečení Jaromíra Masaříka coby emigranta z Rakouska do Československa. Pokud se proti verdiktu odvolají, bude se kauzou muset zabývat Krajský soud Brno. Na rozsudek v tomto případě se čekalo mnoho let. Obecné soudy se totiž domnívaly, že je skutek promlčen. To ale odmítl Nejvyšší soud, který přikázal vynést verdikt. 

S dvojicí byl stíhán i někdejší vojín Josef Šoustek. Soud jej ale zprostil obvinění, a tak na rozdíl od bývalých nadřízených nebyl potrestán za zneužití pravomoci veřejného činitele. 

Masařík čekal 2. května 1972 na rakouské straně přechodu Mikulov-Drasenhofen na manželku, která se vracela z návštěvy rodičů v Brně. Vojín základní služby Josef Šoustek jej vylákal do prostoru kontrolní hlídky na území Československa. 

Další dva muži, šéf oddělení pasové kontroly Zdeněk Palásek a jeho zástupce Lubomír Kratochvíl, služebním autem zablokovali Masaříkův vůz. Emigrant se zalekl a začal utíkat. Šoustek jej dvěma výstřely ze samopalu zasáhl do kotníku a stehna. 

Stalo se to v okamžiku, kdy už byl Masařík více než 200 metrů na rakouské straně hranice. Trojice pohraničníků zraněného Masaříka vtáhla zpět do Československa. Ve vazbě byl obviněn z pokusu o vraždu. Vykonstruované trestní stíhání skončilo po sedmi měsících a muž byl dopraven do Španělska. 

Verdikt není pravomocný, protože se proti němu odvolala prokuratura, která žádala pro ženu doživotí. 

Děvčátko přišlo při útoku skoro o život. Šestadvacetiletá žena z Babindolu u Nitry podle soudu úkladnou vraždu plánovala. Nožem několikrát řízla dceru do krku a pořezala ji i na jiných místech. Sama si přitom způsobila na krku dvě menší řezné rány. Zraněné děvče našel otec. 

Za pokus o úkladnou vraždu hrozilo matce 25 let za mřížemi či doživotí. Soud mimořádné snížení trestu odůvodnil i tím, že se žena přiznala. Podle předsedkyně senátu se přihlédlo i k tomu, že obžalovaná se pokusila o vraždu kvůli těžkým rodinným poměrům. "Snížený trest stačí, pokud jde o ochranu společnosti," poznamenala soudkyně. 

Letos v dubnu vzbudil rozruch na Slovensku případ jedné matky, která odhodila své novorozené dítě do kontejneru na smetí. Policie ji také obvinila z pokusu o vraždu. 

Americký radar a také například česká účast v zahraničních misích budou rovněž tématem jeho dnešních rozhovorů s premiérem Mirkem Topolánkem (ODS) či šéfem nejsilnější opoziční strany ČSSD Jiřím Paroubkem.

Klaus jednal o protiraketové základně s Gatesem v březnu ve Washingtonu. Setkal se zde také s viceprezidentem Richardem Cheneym. Oba českou stranu ujistili, že o plánu umístit radar na českém území jednají s Ruskem. Právě Moskva proti záměru hlasitě protestuje. Rusové označují umístění americké protiraketové základny ve střední Evropě za hrozbu pro vlastní bezpečnost a strategickou rovnováhu ve světě.

Gates již navštívil Kyjev, v Praze je od pondělního večera. Ve středu a ve čtvrtek se má zúčastnit konference ministrů obrany NATO v Nizozemsku. Očekává se, že jejím ústředním tématem bude mezinárodní úsilí o stabilizaci situace v Afghánistánu a působení v Kosovu. Americký ministr obrany je v ČR týden před dalším kolem vyjednávání české a americké delegace o smlouvách, které mají plánovanou stavbu radaru umožnit. Zástupci obou států totiž již několik měsíců dolaďují podmínky stavby radaru v Česku. Podle ministerstev obrany a zahraničí vyjednávání o dvou smlouvách pokročila, i když se experti obou zemí zatím neshodli na znění všech bodů.

Česko již kvůli radaru navštívilo několik vrcholných amerických představitelů. V červnu zde byl prezident George Bush. Uvedl mimi jiné, že si uvědomuje, jak důležité bude pro radarovou stanici získat českou veřejnost - radar ale podle průzkumů veřejného mínění většina Čechů odmítá.

Pokud by se nyní konalo referendum o uspořádání letní olympiády v Praze, pro by se vyslovilo 54 procent hlasujících. Vyhlášení celostátního referenda k této otázce si přeje 51 procent obyvatel ČR. 

Stoupenci her mají výraznější převahu především v mladších věkových skupinách a spíše mezi muži než ženami. Dvě pětiny lidí odmítají jakékoliv referendum o olympiádě. Nejsilnější hlas pro referendum zaznívá od příznivců KSČM, častěji si referendum přejí také mladí lidé, zvláště studenti. Z těch, kteří referendum požadují, se vyslovuje převážná většina pro jeho uskutečnění v celém státě; konání referenda pouze na území Prahy si přeje šest procent dotázaných. 

O tom, že Praha usiluje o pořádání letní olympiády v roce 2016, případně 2020, vědí skoro všichni Češi (91 procent respondentů). Vysoké je i povědomí o tom, že Praha už zaslala Mezinárodnímu olympijskému výboru oficiální přihlášku (70 procent lidí). Výzkumu se zúčastnilo 1280 obyvatel ČR starších 18 let.

Energetici evidovali kolem 25 poruch na vedeních nízkého napětí a dvě poruchy na vedení vysokém napětí. Hasiči odstraňovali několik popadaných stromů, informovali hasiči a energetici.

Drtivou většinu poruch se energetikům podařilo již v noci odstranit. "Dnes ráno byly bez proudu jen tři trafostanice u Deštného v Orlických horách. Brzy bude i tam vše v pořádku," řekla mluvčí firmy ČEZ pro východní Čechy Šárka Beránková. V Krkonoších podle ní vítr žádné škody nenadělal.

Rychnovští hasiči museli v noci vyjíždět například k Rokytnici v Orlických horách, kde na silnici spadl strom. V Rokytnici také odstraňovali uvolněný plech na střeše bytového domu. Popadané stromy hasiči dále likvidovali i v Deštném, Nebeské Rybné a Sněžném.

Podle meteorologů měl na východě republiky foukat silný vítr - na horách s nárazy přes 100 kilometrů za hodinu - až do úterního odpoledne.

Ouzký Ratha žaloval za to, že ho bývalý ministr nařkl z tunelování Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Chtěl omluvu a půl milionu korun. Rath údajně prohlásil, že Ouzký odčerpal z pojišťovny peníze přes svou firmu IZIP. Zakázku na internetové zdravotní knížky prý dostal jako čelný politik ODS bez výběrového řízení.

Odvolací senát stejně jako krajský soud konstatoval, že Rathovy výroky pouze konstatovaly skutečný stav věci. Pro své expresivní výroky, prý měl exminstr "jistý podklad". Ve stejném sporu Ratha s europoslancem Milanem Cabrnochem (ODS) rozhodl soud opačně a Rath prohrál. Exministr se však proti nepravomocnému rozsudku odvolal. Cabrnoch s Ouzkým byli při vzniku společnosti IZIP, která pro VZP připravovala projekt internetových zdravotních knížek. VZP do něj od roku 2001 vložila asi 300 milionů korun. Cabrnoch na rozdíl od Ouzkého už v projektu není. 

Rath mluvil o spojení některých politiků ODS s VZP zejména v souvislosti s vyhlášením nucené správy nad největší pojišťovnou v listopadu 2005 a následným odvoláním její ředitelky Jiřiny Musílkové. IZIP nabízí lidem pojištěným u VZP internetové zdravotní knížky. V nich mají údaje o zdravotních obtížích, užívaných lécích a provedených vyšetřeních.

Řekl, že se s Mirkem Topolánkem krátce a neplánově setkal odpoledne. Z Topolánkova projevu usoudil, že o něj premiér nestojí. O dalších krocích se Lužný poradí s poslanci a předsednictvem nejmenší koaliční strany. 

Lužný na vládu šel v souvislosti s pravidelným jednáním kabinetu. S Topolánkem podle svých slov mluvil zhruba 20 minut, přičemž mu premiér tváří v tvář zopakoval to, co už dříve řekl novinářům. Lužný podle něj představuje kontinuitu vedení ministerstva, která je pro něj nežádoucí. Lužný byl nejdříve poradcem a později i náměstkem odstoupivší ministryně a místopředsedkyně zelených Dany Kuchtové. Ta rezignovala kvůli kritice přípravy čerpání peněz z evropských fondů, Topolánek nicméně mluví o dalších manažerských pochybeních. 

Premiér před setkáním s Lužným novinářům řekl, že žádnou oficiální nominaci od Strany zelených zatím nedostal. "Různá usnesení jiných stran mě v tuto chvíli mohou zajímat, ale není to nominace," uvedl. Připomněl, že se k budoucímu ministrovi školství vyjadřoval jednou, nikoliv ale ke jménu Lužný. Mluvil výhradně o tom, že by si místo kontinuity přál diskontinuitu. "Může to pro vás znamenat, že nesouhlasím s panem náměstkem Lužným jako s náměstkem, a nebudete se mýlit," prohlásil premiér. Lužný řekl, že stejná slova slyšel i on. Nechtěl komentovat, zda se vzdá kandidatury, kterou potvrdila republiková rada zelených. Plánuje nejdříve poradu se stranickými kolegy. 

Schůzku s Topolánkem měl Lužný domluvenou již na minulý čtvrtek, předseda vlády ji však zrušil bez nového termínu. Lužný mu měl představit svou koncepci vedení resortu. K tomu se nedostal ani dnes, další schůzku premiér nenavrhl. 

Lužný v pátek svou vizi práce ministerstva včetně personálií popsal poslaneckému klubu zelených. Slíbil, že při případném vstupu do čela ministerstva učiní změny, které by by měly rozptýlit obavy premiéra Topolánka, že povede resort stejným směrem jako Kuchtová. Uvedl, že už s ní nepočítá jako s možnou poradkyní. Podobně slíbil Lužný přehodnotit i obsazení postu náměstka Martinem Tichým, kterého těsně před svou rezignací jmenovala Kuchtová. 

Mezi priority Lužný řadí přípravu operačních programů EU a financování vysokých škol. Ty se podle něj neobejdou bez dalších financí ze státní rozpočtu, i když počítá s navýšením investic ze soukromé sféry. V otázce školného se kandidát zelených drží programového prohlášení vlády, které mluví o "otevření diskuse". Studenti by podle něj měli případně platit školné, až budou dobře zaběhnuté mechanismy speciálních půjček a podobně. 

Zelení podle stranického předsedy Martina Bursíka o jiném kandidátovi než Lužném zatím neuvažují. Republiková rada je nejvyšším stranickým orgánem mezi sjezdy, její usnesení jsou proto například pro předsednictvo závazná. Příští jednání rady se odehraje 3. listopadu v Praze.

Gates by měl ještě večer dorazit do České republiky, kde bude v úterý s českými vládními činiteli debatovat i o záměru USA vybudovat na českém území radarovou část protiraketové základny. "Nejsem spokojen s tím, že aliance, jejíž členové mají přes dva miliony vojáků, námořníků, příslušníků námořní pěchoty a letců, není schopna nalézt skromné, dodatečné zdroje, které přislíbila nasadit v Afghánistánu," řekl Gates po jednání se skupinou několika východoevropských ministrů obrany. Podle Gatese je největším problémem zřejmě fakt, že v Afghánistánu chybí více než 3000 instruktorů, kteří by vycvičili místní bezpečnostní síly. 

Pokud Evropa nepodpoří misi v Afghánistánu, Spojené státy mohou stáhnout svých asi 1600 vojáků ze srbské provincie Kosovo, řekl dnes novinářům Gatesův mluvčí Geof Morrell. Ten zároveň před novináři vyzdvihl, že Slovensko před několika dny přislíbilo do Afghánistánu vyslat nejméně několik desítek dalších vojáků a osm lékařů. V této souvislosti šéf amerického ministerstva obrany bez dalších podrobností dodal, že i některé další státy z východní Evropy přislíbily posílit svou angažovanost v Afghánistánu a v Iráku. 

Gates dal najevo, že hodlá vyvinout tlak na členy NATO, aby dostáli svým závazkům v Afghánistánu, a to již během středeční a čtvrteční konference ministrů obrany NATO v Nizozemsku. 

Šéf Pentagonu by se měl ještě dnes večer přemístit do České republiky, kde by měl vedle české účasti v mezinárodních vojenských misích jednat také o plánech na výstavbu protiraketového radaru na českém území. V plánu má setkání s prezidentem Václavem Klausem, s premiérem Mirkem Topolánkem, s ministryní obrany Vlastou Parkanovou a s poslanci. Vyloučeno není ani setkání s Jiřím Paroubkem, šéfem opoziční ČSSD, která má k radaru skeptický postoj. 

Gates do Prahy přijede týden před dalším kolem vyjednávání české a americké delegace o smlouvách, které mají plánovanou stavbu radaru umožnit. Americký ministr nedávno navštívil Moskvu, která má velké výhrady k plánu vybudovat v Česku a v Polsku protiraketový štít. Rusko nabídlo Spojeným státům společné využívání radarové stanice v ázerbájdžánské Gabale, z níž je možné sledovat íránské území. Jako podmínku si Moskva klade přerušení amerických rozhovorů s ČR a Polskem.

Řekla to dnes s tím, že do té doby ji nebude komentovat. S této souvislosti se odmítla zatím vyjádřit i k žádosti ministra spravedlnosti Jiří Pospíšila, který chce, aby nechala prošetřit zda a případně jakými cestami z jejího úřadu unikly informace týkající Čunkova případu. V sobotu deníky Mladá fronta Dnes a Právo informovaly, že případ, v němž je vicepremiér podezřelý z přijetí úplatku, byl žalobcem Arifem Salichovem odložen nezákonně. Oficiálně to ale zatím nikdo nepotvrdil. 

"Jakékoli spekulace, úvahy ani informace k případu nebudu komentovat," uvedla Vesecká. Právě ona v nadcházejících dnech rozhodne, zda Salichov postupoval správně. Pokud nalezne při takzvané kontrole skončené věci v jeho postupu chybu, může vrátit celý spis v doplnění důkazů a k novému rozhodnutí. Pro Čunka by to znamenalo, že by byl opět vystaven hrozbě trestního stíhání. Žalobce Zdeněk Dostál z Nejvyššího státního zastupitelství, který měl na starosti přezkoumání rozhodnutí ve vicepremiérově kauze, sice podle médií dospěl k závěru, že zastavení trestního stíhání bylo nezákonné, ani on ale kauzu nekomentuje. 

Čunek byl podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety od realitní společnosti úplatek. Vesecká kauzu odebrala původnímu žalobci Radimu Obstovi a přidělila spis do Jihlavy. Tamější státní zástupce Salichov stíhání vicepremiéra kvůli řadě procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích klíčové svědkyně Marcely Urbanové zastavil. Skončilo také trestní stíhání Petra Hurty ze společnosti H&B REAL, který úplatek Čunkovi údajně dal.

Vyplývá to z výsledků aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). 

Vládě věřilo podle CVVM v říjnu 33 procent, sněmovně 25 a Senátu 27 procent dotázaných. Důvěra v tyto instituce se od červnového šetření příliš nezměnila. Vyšší důvěře se tradičně těší oblastní reprezentace. Krajskému zastupitelstvu věří 45 procent lidí a obecnímu zastupitelstvu 61 procent respondentů, což je ale v obou případech o čtyři procenta méně než v červnu. 

Pokles důvěry v prezidenta Václava Klause zjistil i říjnový průzkum agentury STEM, podle kterého mu nyní věří 65 procent Čechů, zatímco v červnu to bylo 73 procent lidí. O den později pak STEM zveřejnil jiný výzkum, podle kterého prezidentovi stabilně důvěřují zhruba tři čtvrtiny občanů.

Analytik agentury STEM Jaroslav Huk uvedl, že zatímco první výzkum se týkal hodnocení Klausovy práce v posledním měsíci, ten druhý odrážel dlouhodobou důvěru veřejnosti v prezidenta. Oba průzkumy STEM, ale i průzkum CVVM se uskutečnily od 1. do 8. října, tedy krátce poté, co prezident vystoupil na zasedání Valného shromáždění OSN s kritickým projevem na téma globálního oteplování. 

CVVM ve svém aktuálním průzkumu mapovalo i spokojenost lidí s politickou situací. V textové části o výsledcích výzkumu jeho autoři uvedli, že spokojeno je 17 procent dotázaných, což se v porovnání s výsledky červnového průzkumu příliš nezměnilo. Zhruba stejný zůstává i podíl lidí nespokojených s politickou situací - v říjnu to bylo 51 procent dotázaných. 

"Spokojenost s politickou situací vyjadřují častěji respondenti, kteří svoji životní úroveň považují za dobrou, lidé z vyšších příjmových skupin a voliči ODS. Mezi nespokojené s politickou situací se častěji řadí sympatizanti ČSSD a KSČM. Větší míra nespokojenosti panuje rovněž mezi občany považujícími svoji životní úroveň za špatnou, lidmi z nižších příjmových skupin, nepracujícími důchodci a oslovenými staršími 60 let," uvedli autoři výzkumu CVVM, jehož se zúčastnilo přes 1000 lidí starších patnácti let. 

Soud shledal, že pozemky byly zkonfiskovány před rokem 1948, proto byl restituční nárok neodůvodněný, řekla samosoudkyně Šárka Hůrková. Rozsudek dosud není pravomocný, účastníci sporu se proti verdiktu mohou odvolat. 

Harrach usiluje o někdejší majetek rodu v několika dalších soudních sporech, například před několika dny Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozsudek semilského okresního soudu a nevydal Harrachovi rozsáhlé pozemky v Krkonoších či zámek a městské lesy v Jilemnici.

Podle dřívějšího zdůvodnění soudů totiž Harrach nenabídl důkazy o svém nároku na bývalý rodový majetek.

Jan Nepomuk Harrach přišel o majetek na základě Benešových dekretů kvůli údajnému členství v nacistické straně a pomoci německým okupantům. 

Kritiku jejich postoje pokládá za útok na "samotnou podstatu naší demokracie". Klaus, který patří k odpůrcům knihovny, to napsal pro pondělní Mladou frontu Dnes. 

Kaplický nedávno uvedl, že dění kolem knihovny je zpolitizované a v Česku se opakuje historie, že se všechno "probírá v nějakých tajných komnatách". Stavby podle něj v Česku "zastavovali a ničili bolševici". 

Prezident tvrdí, že pražští komunální politici jsou v diskusi kolem Národní knihovny atakováni nesprávně. Podle něj se naopak diskuse o Kaplického Národní knihovně zúčastnit musí. Knihovna je podle Klause stavbou veřejnou, a tak není možné, aby o ní rozhodovali pouze odborníci, respektive jeden odborník.

"Rozhodování odborné poroty je o návrhu jako takovém. Rozhodování o realizaci stavby financované z veřejných prostředků, z prostředků daňových poplatníků, je rozhodování úplně jiného typu," napsal Klaus. 

Podle Klause jde ve sporu o Národní knihovnu především o podstatu demokracie, o rozdíl mezi soukromým a veřejným a o otázku rozhodování o věcech veřejných. Kaplický prý degraduje jiné názory. " Že se tím - jako obrovský precedent - vychyluje kyvadlo demokracie k postdemokracii, je zjevné též," upozornil Klaus. 

Prezident také uvedl, že to není poprvé, kdy dochází k pokusu část rozhodování o věcech veřejných vyjmout ze standardních mechanismů a řešit je "přímo", názorem "odborníka".

"Příkladů tohoto typu je mnoho - od názorů na soudcovskou 'samosprávu', leckterými z nás nazývanou soudcokracií, přes názor na to, jak vysoká má být státní podpora filmovým dílům (jako výjimečnému druhu finančně nákladného umění), přes spor o podstatu veřejnoprávní televize a o to, zda 'patří' pracujícím (tam pracujícím)," napsal. 

Podle výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může vítr v nárazech dosáhnout síly až 90 kilometrů za hodinu. Ve vyšších polohách by mohl překonat i stokilometrovou rychlost. 

Počasí v Česku bude do úterý ovlivňovat prohlubující se tlaková níže nad Jadranem. 

"Na Moravě, ve Slezsku a v horských oblastech v severovýchodních Čechách očekáváme čerstvý severovýchodní vítr v nárazech 54 až až 90 kilometrů za hodinu, od vyšších poloh 90 až 108 kilometrů za hodinu," uvádí ČHMÚ v tiskové zpráva. 

Vítr se bude postupně utišovat od úterního odpoledne. Aby zamezili škodám, měli by lidé v daných oblastech zabezpečit volně ležící předměty v okolí domů. Zvýšenou pozornost by měli jízdě věnovat řidiči. 

Vichřice se definuje rychlostí větru 20 až 30 m/s (tedy zhruba 75 až 110 km/h). Vítr o rychlosti orkánu, který na počátku roku pustošil české lesy, by tentokrát české území zasáhnout neměl

Podle průzkumu agentury STEM z konce tohoto týdne pro Českou televizi souhlasí s primátorem, který by rád knihovnu posunul na jiné místo Prahy, pouze 22 procent Pražanů. V rámci celého Česka souhlasí s Bémem 35 procent respondentů, nesouhlasí s ním 40 Čechů ze sta. Bémovi kritici ve velké většině patří k sympatizantům občanských demokratů. Výsledky šetření dnes ČT prezentovala v pořadu Otázky Václava Moravce. 

Čtvrtina občanů Česka by si podle průzkumu knihovnu na Letné přála, jiné místo by pro ni hledala třetina obyvatel země. Dalších 30 procent Čechů si myslí, že knihovna podle návrhu Kaplického by vůbec vyrůst neměla. Mezi Pražany má takzvaný blob na Letné podporu 43 procent, pro jiné místo se vyslovila čtvrtina obyvatel hlavního města. Zhruba 22 procent Pražanů by knihovnu nestavělo vůbec. Návrh Kaplického se podle průzkumu "velmi líbí" 13 procentům obyvatel země, spokojeno by s ním bylo dalších 31 procent Čechů. Vůbec se návrh knihovny nelíbí čtvrtině Čechů a dalším 31 procentům se pouze "nelíbí". Obyvatelé metropole jsou návrhu nakloněnější. Z Pražanů se chobotnice 60 procentům líbí, 40 procent obyvatel hlavního města je opačného názoru.

Nejvyšší sněhová peřina pokrývá Jeseníky, na Šeráku napadlo 33 centimetrů. Na hřebenech Krušných hor meteorologové naměřili kolem 25 centimetrů sněhu. Sněhová pokrývka bude přibývat ještě v pondělí, od úterý začne na horách obleva. 

V nejvyšších partiích Beskyd leželo dnes ráno 15 až 25 centimetrů sněhu, na Šumavě pět až 15 centimetrů. V Krkonoších sněhová nadílka dosahovala nejčastěji pěti až deseti centimetrů, na Vysočině spadlo většinou do pěti centimetrů sněhu. 

Sníh se drží v partiích nad 900 metrů nad mořem, kde panuje celodenní mráz. V pondělí ráno čeká Česko polojasná až oblačná obloha, během dne bude další oblačnosti přibývat od jihovýchodu. Místy se objeví slabý déšť, od poloh nad 600 metrů nad mořem budou srážky sněhové. Nejvyšší denní teploty dosáhnou tří až sedmi stupňů, na horách bude i přes den mrznout, vát tam bude také čerstvý vítr.

 S rodinami ale nyní pracuje nový psycholog a po dohodě s ním žádný termín pro výměnu nebude stanoven. Provedena bude tehdy, až na to maminky budou připraveny. Stanovení pevného data prosazovala krajská psycholožka, s níž rodiny donedávna pracovaly. Matky to ale stresovalo. Nyní není vyloučeno ani to, že k výměně skutečně dojde před prvními narozeninami dětí, ale ani to, že to bude později, řekl příbuzný a mluvčí rodiny z Jabloňova na Žďársku Milan Smejkal. 

O tom, že by návrat holčiček k biologickým rodičům mohl být odložen, v sobotu informoval server iDnes s odvoláním na jednoho z otců Jana Čermáka z Přibyslavic na Třebíčsku. Podle něho mohou být děvčátka vyměněna klidně až po Vánocích, protože matky musejí být připraveny. 

Rodiče dětí v minulém týdnu odmítli komunikovat s krajským úřadem, a to po vystoupeních představitelů nemocnice, již kraj zřizuje. Do případu se tento týden vložil hejtman Miloš Vystrčil. V úterý probral s radními zprávu vyšetřovací komise nemocnice, ve středu diskutoval s primáři zařízení a pak navštívil oboje výměnou postižené rodiče. 

Čermákovi, stejně jako Brož s Trojanovou od kraje žádné peníze nepožadují, ale případný dar, který musí schválit rada či zastupitelstvo, přijmou, řekl hejtman po setkání. Právník obou postižených rodin Igor Veleba našel pro rodiny psychologa, který jim má být oporou při jejich sbližování s dětmi, a také znalkyni, jež vypracuje posudek pro vymáhání odškodného po nemocnici. Jak řekl, maminky by měly v příštích dnech odjet na dovolenou samy a on s psychologem je navštíví. Veleba tehdy ještě nevěděl, zda maminky odcestují do zařízení, jež nabídne kraj, či přijmou nabídku některého z hoteliérů. Pokud přijmou nabídku kraje, mohl by se zřejmě společný pobyt uskutečnit koncem října, či na přelomu listopadu.
Přibližně dvacetiletá dívka na místě zemřela. Řekla to mluvčí záchranné služby Lenka Ptáčková.

V Plzeňském kraji je to v sobotu nejméně čtvrté tragické úmrtí. Dopoledne na rozvadovské části dálnice D5 kamion usmrtil muže, který mimo silnici sekal trávu, v Plané na Tachovsku se muž středního věku bez zanechání dopisu na rozloučenou střelil do spánku legálně drženou zbraní.

Odpoledne zemřel pod koly vlaku v Rokycanech muž. Lékaři u něj našli jen lékařskou zprávu. 

Ačkoli se zdá, že zima letos přichází brzo, podle statistik má být příštích 30 dní teplotně i srážkově průměrných.

Průměrný úhrn srážek v Česku v tomto období činí 48,9 litru na metr čtvereční, průměrná teplota je 4,7 stupně Celsia.

Nejchladnější byl přelom října a listopadu v roce 1941, kdy průměrná teplota činila pouze 1,4 stupně, nejteplejší bylo toto období v roce 1963 se 7,6 stupni Celsia.

Po odeznění současných chladných dnů čeká v příštím týdnu Česko oblačná obloha s občasným deštěm, místy se také objeví mlhy. Denní teploty v nejbližších dnech vystoupají pouze ke dvěma až šesti stupňům, příští víkend by maxima mohla dosáhnout až 13 stupňů.

V prvních deseti listopadových dnech bude oblačnosti postupně ubývat, na horách se může opět ukázat nový sníh, ale pouze přechodně. Noční teploty se budou pohybovat mezi minus dvěma až plus čtyřmi stupni, denní pak mezi pěti až 11 stupni.

Obloha ve druhé listopadové dekádě bude oblačná až zatažená. Přechodně se na horách opět objeví sníh. Podzimní mlhy místy zůstanou po celý den. Noční teploty budou na stejné úrovni jako na začátku měsíce. Denní maxima o dva stupně klesnou, pohybovat se budou mezi třemi a devíti stupni Celsia. Dlouhodobá předpověď ovšem zdaleka nebývá přesná.


Sněhu na horách přibývá, nejvíc je ho v Krušných horách

V polohách nad 700 metrů nad mořem se v sobotu Češi poprvé v začínající zimní sezoně mohli těšit z bílé pokrývky. V nižších polohách se místy sníh sice také ukázal, ale hned odtál. Nejvíc sněhu napadalo od pátku na hřebenech Krušných hor, kde je kolem 20 centimetrů sněhu, na německé stanici Fichtelberg leží 22 centimetrů.

Hřebeny Jeseníků a Beskyd hlásí podle Českého hydrometeorologického ústavu kolem 15 centimetrů sněhu, právě tolik je na Šeráku v Jeseníkách, o dva centimetry méně nasněžilo na Lysé hoře v Beskydech.

Na šumavském Churáňově leží zhruba deset centimetrů sněhu, kolem pěti centimetrů udávají stanice z Krkonoš. Sníh leží i v nejvyšších partiích Vysočiny, a to většinou do pěti centimetrů.

Sníh se podle předpovědí udrží do úterý, kdy má přijít oteplení. Nejchladnějším dnem příštího týdne má být pondělí, kdy teploty nepřekonají čtyři stupně, ve středu už by měla maxima šplhat k deseti stupňům Celsia. Už v noci na neděli by měl další sníh připadnout - a to možná opět i v polohách kolem 400 metrů nadmořské výšky.

Při nehodě se lehce zranila jeho pětašedesátiletá řidička, která nehodu pravděpodobně zavinila. Řekla to mluvčí policie Martina Kouhoutová.

Nehoda se stala před hotelem na Nepomucké třídě, kde jednala výkonná rada ODS. V doprovodném voze jela premiérova ochranka. "Pokud vím, nebyla to vina mého doprovodného vozu... Na našich silnicích se jezdí nebezpečně, my k tomu chystáme určitá opatření," komentoval událost Topolánek.

Limuzína s premiérovým doprovodem jela ve směru do Plzně, na křižovatce u hotelu vlevo.

Do stojícího auta narazila zezadu řidička favoritu z jižního Plzeňska. Škodu policisté předběžně odhadli na 60.000 korun. Nehodu ještě vyšetřují," dodala policejní mluvčí. 

Usnesla se na tom v sobotu výkonná rada ODS v Plzni. Občanští demokraté chtějí od soudu slyšet, zda text odpovídá české ústavě.

Aby smlouva, která má nahradit euroústavu, vešla v platnost, bude ji muset podepsat každý z 27 členských států. Pokud by byť pouze jeden ze států smlouvu odmítl, znamenalo by to nejspíš její definitivní konec.

V této souvislosti se někteří evropští politici obávají referend, která by mohla skončit nesouhlasem voličů. Jediné referendum, které je zatím jisté, se uskuteční v Irsku. Ostatní státy se na první pohled zatím kloní spíše k ratifikaci ve svých zákonodárných sborech; výjimkou není ani Česká republika.

Předseda ODS Mirek Topolánek se už v pátek v Lisabonu vyjádřil pro schválení dokumentu parlamentní cestou, někteří senátoři a poslanci ODS by však dali přednost referendu. Na tiskové konferenci v Plzni Topolánek uvedl, že vyslovil pouze osobní názor, obě cesty schválení jsou podle něj otevřené.

Největší změnou, kterou obyvatelé Evropské unie za čas zaznamenají, je vznik některých nových funkcí. Nejdůležitější je zrod stálého představitele Evropské rady. Někteří o něm hovoří dokonce jako o prezidentovi Evropské unie.

Informují o tom v sobotu deník Právo a server iDnes.cz.

Podle několika na sobě nezávislých zdrojů k tomuto závěru dospěl Zdeněk Dostál z Nejvyššího státního zastupitelství, napsal iDnes.cz.

"Dospěl k závěru, že zastavení stíhání bylo v rozporu se zákonem, a navrhl toto předchozí usnesení v souladu s trestním řádem zrušit," píše Právo s odvoláním na důvěryhodný zdroj. Podle listu má závěry kontroly žalobce nyní na stole šéfka NSZ Renata Vesecká, jejíž podpis teprve učiní výsledek přezkoumání konečným. Právo uvádí, že Vesecká má teď dovolenou a není jasné, jak se k záležitosti postaví.

Dostál nechtěl o svých závěrech mluvit. "Nemůžu se vám k tomu vůbec vyjádřit, my nesmíme ani naznačovat," řekl podle iDnes.cz. Potvrdil však, že mohl svými závěry nadřízené překvapit.

Čunek byl podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety od realitní společnosti úplatek. Vesecká kauzu odebrala původnímu žalobci Radimu Obstovi a přidělila spis do Jihlavy.

Tamější státní zástupce Arif Salichov stíhání vicepremiéra kvůli řadě procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích klíčové svědkyně Marcely Urbanové zastavil. Skončilo také trestní stíhání Petra Hurty ze společnosti H&B REAL, který úplatek Čunkovi údajně dal.

Problémy mají některé vozy, zejména kamiony, které vyjely s letními pneumatikami. Řekl to dispečer šumperských silničářů.

Problémy s kamiony zaznamenali policisté například v okolí Ostružné a Ramzové na Jesenicku. "Problémy nastaly v noci, nakonec jsme ale žádný kamion odtahovat nemuseli, řidiči si to postupně vyřešili sami. Nyní jsou již všechny úseky průjezdné," uvedla mluvčí jesenické policie Natálie Pastuchová.

Podle silničářů je téměř celé Jesenicko pod sněhem. "Celou noc sněžilo, a to už od nadmořské výšky 400 metrů. Například na Červenohorském sedle je kolem 20 centimetrů sněhu. Po chemickém posypu je ve vyšších polohách na silnicích rozbředlá kaše. V okolí Rejvízu může být ujetá vrstva sněhu," uvedl dispečer.

V noci sněžilo i v dalších částech Olomouckého kraje, silničáři ale žádné větší potíže nehlásí. Například ve vyšších polohách na Šternbersku a Potštátsku napadly až tři centimetry sněhu, silnice jsou už ale holé a mokré.

Ty by měly rozptýlit obavy premiéra Mirka Topolánka, že Lužný povede ministerstvo stejným směrem jako za dob odstoupivší ministryně Dany Kuchtové. Po tříhodinovém jednání klubu předseda strany Martin Bursík řekl, že Lužný musí "přesvědčit, že není Kuchtovou v kalhotách".

Bez předběžných konzultací Lužného na funkci nominovala republiková rada zelených. Rozhodnutí tohoto stranického orgánu nemůže klub zelených ani předsednictvo změnit. 

Ačkoli se měla Kuchtová původně stát Lužného poradkyní, kandidát na ministra s ní už nepočítá. "Nebude na ministerstvu ani zaměstnána," řekl. Kuchtová už minulý týden uvedla, že bude-li si to premiér přát, spolupracovat s Lužným už nebude. 

Podobně slíbil Lužný přehodnotit i obsazení postu náměstka Martinem Tichým, kterého těsně před svou rezignací jmenovala Kuchtová. Také Tichý je členem předsednictva. Na ministerstvo už se nevrátí ani bývalý náměstek Jaromír Soukup (SZ), jehož odvolání žádal po Kuchtové předseda vlády i Bursík. Soukup se rozhodl odejít z úřadu až po rezignaci Kuchtové. 

Bursík řekl, že Lužný si dnes vyzkoušel, jak bude hlavním partnerům prezentovat svou koncepci vedení resortu. V příštím týdnu bude Lužný jednat se svými potenciálními partnery. Už v tento týden se s některými sešel. Například v pátek konzultoval sporný program Věda a výzkum pro inovace s vládní radou pro vědu a výzkum. 

Lužného nominaci Topolánek kritizoval minulý týden. I jeho se má kandidát pokusit přesvědčit o svých kvalitách. Lužný zatím neví, kdy předseda vlády určí nový termín po odvolané schůzce, která se měla uskutečnit ve čtvrtek. Po "kolečku jednání" se podle Bursíka někdy koncem příštího týdne Lužný znovu setká s poslanci a předsednictvem zelených, aby společně zhodnotili výsledky jednání. 

Lužný poslancům zelených také vysvětlil, proč se dopustil chyby v názvu své diplomové práce v životopise a vynechal zmínku o marxismu-leninismu. Podle poslanců nejde o takové pochybení, které by znemožnilo jeho kandidaturu. 

Vedle personálií, které souvisejí s prací ministerstva na přípravě evropských programů, Lužný dnes zeleným představil své priority. Patří mezi ně právě čerpání peněz evropských fondů. Hovořil i o tom, že vysoké školy se neobejdou bez dalších financí ze státní rozpočtu, i když počítá s navýšením investic ze soukromé sféry. V otázce školného se kandidát zelených drží programového prohlášení vlády, které mluví o "otevření diskuse". Studenti by podle něj měli případně platit školné, až budou dobře zaběhnuté mechanismy speciálních půjček a podobně. Dalším tématem, které čeká školství v příštím období je také pokračování reforem. 

Podle kuloárových informací je Topolánek v kontaktu s bývalým brněnským rektorem a nynějším senátorem Jiřím Zlatuškou. Zlatuška ve středu nepotvrdil ani nevyvrátil, že o jeho možné nominaci Topolánek uvažuje a zprostředkovaně jedná. Podle spekulací médií Zlatušku znevýhodňují jeho dřívější spory s reprezentanty ODS, podle neoficiálních informací by nicméně "mohly být překonány". Bursík ještě zopakoval, že o jiném kandidátovi než Lužném zelení neuvažují. 


Další část spadla o týden později. Náměstek ústeckého primátora Jan Řeřicha v pátek řekl, že část peněz na zajištění svahu zaplatí České dráhy, část získá město od pojišťovny. 

Ústí nad Labem má v současnosti hotový projekt na první etapu zajištění svahu za 60 milionů korun, plán na druhou etapu bude podle Řeřichy hotov na konci října. Odborníci odhadují cenu těchto prací na 30 milionů korun. Do dvou týdnů mají skončit jednání s Českými drahami o tom, jakou část nákladů uhradí. Sesuv je nad rychlostní železnicí. 

Řeřicha tvrdí, že podle dosavadních výsledků jednání nebude částka, kterou nakonec bude město muset zaplatit, nijak závratná. Část peněz navíc dostane od pojišťovny, protože terasu mělo pojištěnou.

Zatím radnice dostala zálohu dva miliony korun. Pokud bude teplá zima a dělníci budou moci na sesuvu pracovat, skončí jeho sanace na konci příštího roku. 

Podle odborných posudků svah pod zámečkem ujel kvůli působení přírodních vlivů. Policie proto na začátku října odložila trestní oznámení, ve kterém zkoumala, zda někdo něco nezanedbal při rekonstrukcí zámečku. 

Zámeček je po obnově otevřený od prosince 2005, v jeho sousedství vyrostla sportoviště či zrcadlové a přírodní bludiště. Do rekonstrukce zámečku a jeho okolí ústecká radnice dala kolem 170 milionů korun. Samotnou Větruši sesuv nijak neohrozil, objekt je stále otevřený. Uzavřená je pouze vyhlídková terasa. 

Rozdíl mezi oběma nejsilnějšími stranami se proti zářijovému průzkumu CVVM zvětšil o čtyři procenta. 

Do sněmovny by se podle volebního modelu dostali také komunisté s 15 procenty hlasů, zelení s devíti procenty a lidovci s osmi procenty hlasů. Jejich výsledky se proti září příliš nezměnily. 

Trend vzestupu obliby ČSSD se datuje k polovině letošního roku, potvrdily jej i průzkumy Factum Invenio či STEM. Nyní je situace přesně opačná než v květnu, kdy ODS měla podle volebního modelu CVVM šestiprocentní náskok na sociální demokraty. V červnu už ale byly síly těchto stran vyrovnané na hranici 32 procent hlasů; v září by ČSSD získala 33 procent a ODS 31 procent hlasů. 

Občanští demokraté dosáhli nejlepšího výsledku loni v listopadu, kdy měli podle volebního modelu CVVM 41 procent hlasů. Od té doby jejich případný volební výsledek klesal nebo stagnoval nad třicetiprocentní hranicí. Ostatní tři parlamentní strany mají dlouhodobě zhruba stále stejnou podporu. 

ČSSD má podle říjnového průzkumu stranických preferencí CVVM, do kterého jsou na rozdíl od volebního modelu zařazeni i nerozhodnutí voliči nebo ti, kdo by volit nešli, podporu 26,5 procenta dotázaných. V září se sociálními demokraty sympatizovalo 23 procent lidí. ODS v září fandilo 21,5 procenta dotázaných, nyní je to 22 procent. 

Komunisté si ve srovnání se zářijovým průzkumem preferencí polepšili o jedno procento, nyní mají 11 procent příznivců. Přesně opačná situace je u KDU-ČSL, která má aktuálně 5,5 procenta sympatizantů. Strana zelených měla v září sedmiprocentní podporu, půl procenta ztratila. Volit by šlo podle CVVM 64 procent dotázaných, což odpovídá účasti v loňských volbách do sněmovny. 

Český hydrometeorologický ústav to uvádí na svých webových stránkách. Sněžit bude v polohách nad 600 metrů nad mořem, během noci dokonce už i v místech o 200 metrů níž.

V pátek ráno se v nejvyšších horských oblastech teploty při sněhových přeháňkách pohybovaly kolem minus tří stupňů Celsia. Z horských meteorologických stanic ležely tři centimetry sněhu na Šeráku v Jeseníkách, jeden centimetr na Churáňově na Šumavě a na Lysé hoře v Beskydech.

Ostatní horské stanice hlásily nesouvislou sněhovou pokrývku nebo sněhový poprašek. Bílá pokrývka na horách poroste až do pondělí, od úterý začne sníh odtávat. 

Teploty budou postupně klesat do pondělí, které má být nejchladnějším dnem příštího týdne. Teploty v první pracovní den příštího týdne vystoupají průměrně na tři stupně, v neděli na čtyři, v sobotu na pět stupňů Celsia. Noční teploty o víkendu nepřesáhnou nulu. 

V nižších polohách by místo sněhu mělo pršet, nedá se tedy očekávat, že sáňky budou moct vyzkoušet děti už během tohoto víkendu všude. 

Loni se zima přihlásila o slovo na celém území státu poprvé 2. listopadu, tedy o dva týdny později, než se očekává letos. Předloni přišel první velký sníh v polovině listopadu.

Na rozdíl od loňské zimy, která byla po prvním listopadovém ataku extrémně teplá a na sníh skoupá, zůstal ležet až do jara 2006. Na horách se tak tehdy vytvořily několikametrové sněhové peřiny a lyžovat se bez problémů dalo i ve středních polohách. 

Čapek to řekl novinářům v pátek. Výši požadované částky odmítl upřesnit, ale bude se prý pohybovat v řádech desítek až stovek milionů korun. O tom, že bylo pořizování záznamů o Čapkových telefonních hovorech nezákonné a neopodstatněné, ve středu rozhodl Ústavní soud. 

Podle Čapka bylo činností policie poškozeno jeho dobré jméno. "Jistě jsem ztratil řadu klientů. Jistě ke mně řada klientů nepřijde, protože si nebude jistá, jak to tedy se mnou ve skutečnosti je," odůvodnil svůj požadavek advokát. 

Ve svém sporu chce Čapek postupovat podle mezinárodního práva, protože české předpisy jsou podle něho příliš zasaženy ideologií předchozího režimu a nejsou zcela vyhovující. Mezinárodní právo podle Čapka umožňuje, aby odpovědnost nesl nejen stát, ale i úředníci, kteří pochybili. 

"Podle našeho práva se všichni mohou schovat za stát, a to já tak nechci nechat. Budu navrhovat, aby ty škody hradili nebo se spolupodíleli na úhradě pánové (Stanislav) Gross a ti ostatní. Myslím, že pan Gross nám dluží alespoň tak 100 milionů korun. Viníci jsou známí," upřesnil Čapek. Žalobu prý advokát podá co nejdříve, možná již do měsíce. Vedle Grosse má peníze vymáhat například i na bývalém pražském vrchním státním zástupci Jiřím Kulvejtovi. Ten se k požadavku Čapka odmítl vyjádřit. 

V případu prý pochybil Okresní soud pro Prahu-východ, jenž dal k odposlechům souhlas před třemi lety. Čapkovy telefonní hovory sledoval policejní tým Majetek, který byl v roce 2004 nasazen na potomky šlechtických rodů se spornými restitučními nároky. O činnosti týmu věděl i tehdejší ministr vnitra Gross. Čapek již dříve řekl, že odposlouchávání hovorů advokáta s klientem je nepřípustné, a postup policie, soudu i dozorujícího státního zástupce tak byl neústavní. 

Jeho názor potvrdil Ústavní soud. Sledování hovorů advokáta s klientem podle nálezu soudu právní řád neumožňuje. Vyšetřování ukázalo, že se Čapek podvodu, z něhož byl podezírán, nedopustil. Policie pak postupovala nezákonně, když záznamy o hovorech nezničila. 


 Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) v pátek na schůzi dolní komory oznámil, že zatím není není jasné, zda šlo o úmysl někoho zranit, provokaci či náhodu. 

Incident se stal kolem 10:00. Z míst, která nejsou pod dohledem kamer, někdo vystřelil jednu kulku z dosud neidentifikované zbraně, uvedl ministr. "Žádný z poslanců nebyl v ohrožení, neboť komise zasedala v jiné části budovy," prohlásil Langer.

Zatím je podle obtížné říct, co bylo důvodem střelby. "Zda bylo motivem někoho zranit, nebo se jednalo pouze o provokaci," uvedl. Případ intenzivně vyšetřuje policie ve spolupráci s BIS, dodal. 

Případ vyšel najevo v pátek dopoledne, kdy si vzal na schůzi slovo místopředseda dolní komory Lubomír Zaorálek (ČSSD) a o incidentu veřejně mluvil. Šéf této komise Jeroným Tejc (ČSSD) později uvedl, že členové komise byli o střelbě informováni, ale zatím o ní nechtěli hovořit, aby nenarušili vyšetřování. Když ale bylo jasné, že se informace o incidentu stejně nepodaří utajit, rozhodli se promluvit.

Tejc upozornil i na to, že budova BIS leží v hustě osídlené oblasti Prahy 5. Střelba tedy mohla ohrozit více lidí, uvedl. 

Poslanecká komise ve čtvrtek v BIS jednala o úniku tajných informací z civilní kontrarozvědky. Podle dostupných informací data před třemi lety vynesl bývalý pracovník BIS, v době úniku byly informace již 

 
Ilustrační fotoChaloupka ženu zavraždil přesto, že byl náchodským okresním soudem vykázán kvůli domácímu násilí na měsíc ze společné domácnosti. Již dříve byl ze stejného důvodu vykázán z domu na deset dnů. 

Chaloupka byl kvůli údajnému psychickému týrání své ženy, se kterou má dvě děti, potrestán náchodským soudem podmíněně odloženým trestem osmi měsíců odnětí svobody.

"Muž na manželku zaútočil v době, kdy měl soudem zakázaný přístup do domu. Obžalovaný však na manželku počkal před domem a na zahradě ji po krátké hádce napadl nožem," popsal útok státní zástupce Milan Vacek. Obžalovaný se před soudem hájil, že ženu netýral, pouze nesouhlasil s tím, že chce jejich manželství opustit kvůli jinému vztahu. 

Institut vykázání kvůli domácímu násilí platí v České republice od ledna, celkem bylo vykázáno přes 660 osob. V některých případech však nová možnost týraným ženám nepomohla.

Například Krajský soud v Brně před několika dny odsoudil k 12,5 rokům vězení Syřana Mohameda Faheda, který svou partnerku nožem zavraždil poté, co byl policií opakovaně vykázán pro podezření z domácího násilí z bytu družky. Také Fahed před soudem tvrdil, že své někdejší partnerce před vražedným útokem nikdy neublížil. 

rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové dosud není pravomocný, účastníci řízení si ponechali lhůtu na odvolání. Soud Chaloupkovi uložil, aby pozůstalým po zavražděné ženě zaplatil necelý milion korun. "Obžalovaný ženu napadl takovým způsobem, že ji nedal šanci na přežití," řekl soudce při vynášení rozsudku. Podle spisu obžalovaný svou ženu nejméně dvanáctkrát bodl nožem a poté jí prořízl hrdlo. "Poškozená na místě zemřela na následky rozsáhlého zevního a vnitřního krvácení," uvedl státní zástupce Milan Vacek. 

Chaloupka po vraždě z místa činu utekl a několik dní se skrýval v nedalekém seníku, kde ho zadržela policie. Chaloupka se k činu před soudem doznal, vlastní útok však nedokázal přesně popsat.

"Ona se jen otočila a šla pryč, vyhrožovala mi, že zavolá policii, a pak už si nepamatuji, co se dělo," řekl obžalovaný, který si údajně chtěl s manželkou jen promluvit. 

Novela řeší mimo jiné povolování souboru staveb. Pokud například stavebník staví současně rodinný dům a vedle něj garáž, projedná to stavební úřad prostřednictvím jednoho povolení.

Předloha dále mění režim stavby plotů. Například všechny ploty vyšší než 1,8 metru hraničící s veřejným prostranství podle současného platného stavu vyžadují stavební povolení a nesmí být postaveny svépomocí. Stavebník musí předložit projektovou dokumentaci zpracovanou autorizovanou osobou. "Jsem přesvědčen, že současná právní úprava neodůvodněně zatěžuje stavebníky," podotkl Čunek.

Obce by také podle nové úpravy nahrazovaly zpracované územní plány nikoli v pětileté lhůtě, ale devítileté lhůtě. "To povede k úsporám prostředků obcí, rovnoměrnějšímu rozložení projektových kapacit a umožní to bezkonfliktní čerpání prostředků z Evropské unie v plánovacím období 2007 až 2013," uvedl ministr.

Poslanci dnes také propustili do závěrečného čtení novelu zákona o vodách, se kterou letos na jaře do sněmovny přišli zástupci Zlínského kraje. Navrhují, aby malé obce do 2000 obyvatel s kanalizací ale bez čističek získaly tříletý odklad na povinnost čistit odpadní vody. Návrh doporučily zamítnout tři výbory, nesouhlasí s ním i vláda.

Náměstek hejtmana Zlínského kraje Vojtěch Jurčík dnes před poslanci opět poukázal na to, že výstavba čističek stojí spoustu peněz, které obce nemají. Připomněl, že existuje metodický pokyn ministerstva životního prostředí, který umožňuje udělit výjimku obcím za podmínky, že mají alespoň zpracovanou projektovou dokumentaci. Chce však, aby toto doporučení mělo vhodnější formu, než jen publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a obcí.

Závěrečné hlasování má po dnešku před sebou také novela zákona o hornické činnosti. Vláda v ní mimo jiné navrhla přestěhovat sídlo Českého báňského úřadu z Prahy do Ostravy. Norma upravuje i pravidla státního odborného dozoru při provozování některých podzemních staveb, jako jsou tunely, štoly nebo kolektory. V řadě případů do nich není dostatečně zajištěný vstup, a proto v nich hrozí nebezpeční úrazu. S tím také souvisí zřízení báňské záchranné služby, která by případné nehody řešila, uvedlo ministerstvo průmyslu, které s návrhem přišlo. Poslanci by měli o předloze rozhodnout ještě na této schůzi, nejdříve ale příští týden.

 V odvolacím řízení o tom ve čtvrtek rozhodla pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové. Řekl to soudce Milan Špryňar. Colloredo-Mansfeldové se proti verdiktu chtějí dovolat k Nejvyššímu soudu, uvedla Česká televize. 

Soud se zatím usnesl o části zámeckého mobiliáře. "Přepokládám, že při dalším stání soud rozhodne stejně," řekla ředitelka pardubické pobočky Národního památkového ústavu Iva Lánská.

Součástí sbírky je cenný kočár, sbírka obrazů a několik tisíc dalších předmětů, například historické zbraně či nádobí. Památkový ústav odhaduje celkovou hodnotu sbírky, kterou Colloredo-Mansfeldové založili v opočenském zámku v 17. století, na více než miliardu korun. 

Původní rozsudek okresního soudu nařizoval památkovému ústavu, aby Kristině Colloredo-Mansfeldové a jejímu bratranci Jeronýmovi vydal stovky předmětů z opočenského mobiliáře.

Podle právního zástupce státu Miloše Hoška však ve čtvrtek krajský soud dospěl k názoru, že nebyly splněny základní podmínky restituce. Jedna z nich například ukládá, že majetek musí být zkonfiskován po 25. únoru 1948, což se v případě Opočna nestalo. Majetek zabavený před tímto datem lze navrátit pouze v případech, kdy byl konfiskován z důvodů rasové genocidy či holokaustu.

Panství v Opočně zabavili Colloredo-Mansfeldům v roce 1942 Němci, po roce 1945 připadlo dekrety prezidenta Beneše do majetku státu. Collorado-Mansfeldům se ovšem u soudu nepodařilo prokázat, že jim Německá říše zkonfiskovala majetek právě z rasových důvodů. 

Kristina Collorado-Mansfeldová, dcera původního majitele, se soudí jak o mobiliář, tak i o samotný opočenský zámek a přilehlé pozemky. O zámek, který patří k nejnavštěvovanějším památkám v Královéhradeckém kraji, vede spor už od roku 1995. V květnu 2003 královéhradecký krajský soud rozhodl o tom, že zámek je její, a památkáři objekt převedli do jejího vlastnictví.

V únoru 2005 ale Ústavní soud vrátil celý případ zpět k rychnovskému okresnímu soudu, který loni v září rozhodl, že objekt má patřit státu. Letos v dubnu to potvrdil hradecký krajský soud a šlechtična vrátila Opočno státu. 

Horáková byla jedinou ženou popravenou za politických procesů v 50. letech. Pětaosmdesátiletá Polednová se líčení neúčastní kvůli špatnému zdravotnímu stavu. 

Trest na spodní hranici sazby, která byla 12 až 15 let, doporučil státní zástupce ještě snížit, vzhledem k věku obžalované a jejímu podílu na procesu. 

Jde o vůbec první soud, který se vztahuje k procesu s Horákovou. Polednová je obžalována ze spolupachatelství na vraždě a hrozí jí až patnáct let vězení.

Podle obžaloby se zúčastnila jasně zmanipulovaného procesu, i když věděla, že o vině a trestu pro nepřátele tehdejšího komunistického režimu se již rozhodlo mimo soudní síň. 

 
Ilustrační fotoŘekl to ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně stínový ministr průmyslu ČSSD Milan Urban. Podle společnosti ČEZ sice původní projekt elektrárny se čtyřmi bloky počítal, ucelený projekt dostavby ale neexistuje. 

Urbanovo tvrzení odmítl i ministr průmyslu Martin Říman (ODS). "Já nechci zabíhat do podrobností, ale zodpovědně prohlašuji, že pan kolega Urban se hluboce mýlí," řekl. 

"Původní projekt temelínské elektrárny počítal se čtyřmi bloky a lokalita je na čtyři bloky připravena. V tuto chvíli vyhodnocujeme různé varianty dalšího rozvoje a připravujeme pro ně studie a odborné podklady, plánování v energetice totiž probíhá na desítky let dopředu. Ucelený projekt však neexistuje," řekla mluvčí ČEZ Eva Nováková s tím, že ČEZ respektuje rozhodnutí vlády. 

Současná vláda má ve svém programovém prohlášení bod, podle něhož nebude podporovat výstavbu dalších jaderných zdrojů. 

Urban s informací přišel během diskuse na téma, zda má státní energetickou koncepci v budoucnu schvalovat místo vlády Poslanecká sněmovna. Jeho stranický kolega Břetislav Petr posléze vznesl pozměňovací návrh, který má přechod pravomoci umožnit. Součástí je i povinnost vlády navrhovat každé čtyři roky aktualizaci koncepce. O návrhu se bude hlasovat ve třetím čtení, které se odehraje ještě na této schůzi. 

Urban mimo jiné tvrdí, že schválenou koncepci z března 2004 stejně nikdo nerespektuje; zároveň varoval, že kolem roku 2012 přestane být Česko soběstačné v zásobování elektřinou a nebude ji mít ani odkud dovážet. Změna v zákoně by za určitých okolností mohla otevřít cestu k výstavbě nových bloků jaderných elektráren. 

Předseda zelených Martin Bursík za návrhem ČSSD vidí snahu opozice rozbít koalici; odborný spor o energetickou politiku státu považuje za druhořadý. "Opozice si vybrala jednu z nejcitlivějších oblastí koaliční dohody a do ní se rozhodla střelit a přizvat si k tomu několik poslanců, kteří vytvářejí opozici Mirku Topolánkovi v ODS," řekl.

Říman uvedl, že vlády sociálních demokratů kromě dostavby dvou bloků Temelína nepostavily vůbec nic. O dostavbě Temelína rozhodla česká vláda ještě před volbami v roce 1992. "Jestli v roce 2012 na tom budeme tak špatně, tak už jste měli dávno stavět," vzkázal sociálním demokratům. 

Poslanec ODS Jan Klas uvedl, že i kdyby vláda prolomila limity těžby uhlí na dole Bílina a zároveň by začala pracovat na výstavbě dvou jaderných bloků, narazí na potíže, protože i největší světoví výrobci mají zakázky na deset let dopředu. Výstavba elektrárny přitom trvá až 15 let. Přitom už kolem roku 2015 se začnou rozevírat "smrtelné nůžky" mezi výrobou a spotřebou elektřiny. 

Urban zastává podobný názor. "Jestli budeme čekat ještě rok, dva, tři do roku 2010, tak se můžeme dostat do situace, kdy sice rozhodneme o tom, že jaderný program je perspektivní, ale nebude tady firma, která by to v nějakém krátkém čase dodala," řekl. 

Klas posléze navrhl usnesení, kterým vyzval vládu, aby nejpozději do 30. června příštího roku předložila sněmovně aktualizovaný návrh státní energetické koncepce. I o tomto návrhu se rozhodne hlasováním ve třetím čtení novely zákona o hospodaření energií. 

Řekl to člen horské služby z Luční boudy. Podle meteorologů by na východě Čech mohlo v pátek začít sněžit i v nižších polohách a ve vyšších se sníh určitě udrží.

"Dešťové přeháňky přešly několikrát do sněžení, na hřebenech je mlha," řekl záchranář. Podle meteorologů by během dnešního odpoledne mělo sněžit pouze v nejvyšších horských oblastech, v pátek by sníh mohl padat i v oblastech nad 600 metrů nad mořem. 

Na hřebenech Krkonoš sněží často i mimo zimní sezonu, například v roce 2006 sněžilo sněžilo ještě 30. května, o rok dříve sníh na Sněžce padal i v srpnu. Letos na vrcholcích hor padal sníh již například na začátku září. I tehdy však sníh rychle roztál.

Podle předpovědi meteorologů by mělo velmi chladné počasí s hluboce podprůměrnými teplotami vydržet i o víkendu a na počátku příštího týdne. Doprovázet jej budou sněhové srážky už od středních poloh. 

Data prý vynesl bývalý pracovník BIS. Oznámil to předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc (ČSSD). Členové komise jednali s Langem o údajném úniku informací v sídle BIS od čtvrtečního rána. 

Tejc a předseda sněmovního podvýboru pro zpravodajské služby Jan Klas (ODS) již dříve uvedli, že pokud informace tajné služby byly opravdu vyzrazeny, měl by Lang zvážit rezignaci. Pro osud Langa bude důležité i vyjádření premiéra Mirka Topolánka, který by měl vystoupit před komisí příští týden. Právě předsedovi vlády totiž tajná služby podléhá. 

Podle Aktuálně.cz ztráta informací "praskla" před několika týdny, kdy BIS nechala monitorovat schůzku bývalého šéfa civilní rozvědky Karla Randáka. Účastníci schůzky si ale pracovníků BIS všimli a Randák si následně prostřednictvím svého nástupce, nynějšího šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (rozvědky) Ivo Schwarze, na postup BIS stěžoval.

Šéf BIS Lang poté informoval politiky o tom, že to byla operace související s vážným únikem informací z jeho služby. 

Informace, a to včetně seznamu spolupracujících osob, přitom údajně unikly před více než dvěma lety a BIS to tajila. 

Civilní kontrarozvědka (BIS) působí na území České republiky a jejím úkolem je získávat informace o terorismu, extremismu, nelegálním obchodu se zbraněmi, ale také o činnosti cizích zpravodajských služeb v Česku. 

Záchranáři ho letecky přepravili do nemocnice v Praze Motole. Informoval o tom mluvčí karlovarské záchranné služby Lukáš Hutta. 

"Zřejmě šlo o chemikálii na čištění komínů. Dítě se kyselinou potřísnilo a částečně ji i požilo," uvedl Hutta.

Zdravotníci dítěti uměle vyvolali bezvědomí a připojili ho na dýchací přístroje, poté ho předali letecké záchranné službě. Jaká je případná vina rodičů a zda mohli úrazu dítěte zabránit se zatím neví.

Až dvouletý trest vězení tak bude hrozit člověku, který "přechovává fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě". Na pornografické texty se tresty nevztahují. O podpisu novely trestního zákona prezidentem informoval Klausův mluvčí Petr Hájek. Samostatným trestným činem je podle novely také zneužití dítěte k výrobě pornografie. Za tento přečin má hrozit jeden rok až osm let vězení. Návrh také upravuje dosavadní trestný čin "ohrožování mravnosti", který mění na "šíření pornografie". 

Tresty za něj výrazně zpřísňuje - nyní za ohrožování mravnosti hrozí nejvýše tři roky vězení, nově má být šíření pornografických děl trestáno až osmi lety. Sněmovna příslušnou novelu schválila již v červnu. Senát ale poslancům předlohu vrátil s tím, že paragraf o trestech za držení dětské pornografie by byl snadno zneužitelný a mohl by sloužit k provokacím. Senátoři proto navrhli spornou pasáž vypustit, podle nich by měl být potrestán pouze ten, kdo dětskou pornografii vyrábí, zpřístupňuje nebo s ní obchoduje. Sněmovna ale koncem září horní komoru přehlasovala a drtivou většinou hlasů prosadila svou verzi návrhu.

Horáková byla jedinou ženou popravenou za politických procesů v 50. letech. Polednová se líčení neúčastní kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Jde o vůbec první soud, který se vztahuje k procesu s Horákovou. Polednová je obžalována ze spolupachatelství na vraždě a hrozí jí patnáct let vězení. Podle obžaloby se zúčastnila jasně zmanipulovaného procesu, i když věděla, že o vině a trestu pro nepřátele tehdejšího komunistického režimu se již rozhodlo mimo soudní síň. 

Naprostou většinu důkazů v případu tvoří archivní dokumenty a historické nahrávky z procesu. Polednová, která podle svého obhájce trvá na své nevině, odmítla vypovídat i na policii. Právnička a politička Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna. Po válce byla zvolena do parlamentu za národní socialisty. 

Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce byla zatčena a ve vykonstruovaném procesu odsouzena. Podle tehdejší obžaloby měla jako hlava spikleneckého centra připravovat návrat ke kapitalismu, spolupracovat s dalšími zrádci režimu a agentům imperialistických mocností předávat důležité informace. Spolu s ní bylo odsouzeno dalších 12 lidí. Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl k trestu smrti, další čtyři na doživotí a pět dostalo různě dlouhé tresty vězení.


 
Poslanecká sněmovnaNa přerušení jednání o rozpočtu se dohodli šéfové poslaneckých klubů. Zdůvodnili ho plánovaným jednáním sněmovních výborů a komisí. V kuloárech nicméně zazněly úvahy o tom, že sněmovna skončila o dvě hodiny dříve než obvykle kvůli večernímu fotbalovému utkání mezi Českem a Německem. Na stadion do Mnichova se chystal i premiér Mirek Topolánek (ODS). 

Sněmovna v prvním kole projednávání schvaluje základní rámec rozpočtu, tedy jeho výdaje, příjmy a schodek. Stát má podle návrhu hospodařit se schodkem téměř 71 miliard korun, výdaji 1,107 bilionu korun a příjmy 1,037 bilionu. Rozpočet začali poslanci projednávat dnes před polednem. Návrh jim představil ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a přiblížil jeho hlavní východiska a cíle. Požádal je, aby návrh podpořili a poslali do druhého čtení. 

Poté již převzala iniciativu hlavně opozice. Předseda ČSSD Jiří Paroubek označil návrh za truchlivý. "(Sociální demokracie) nemůže podpořit rozpočet, který financuje investice na úkor dětských přídavků, školství, vědy a výzkumu. Sociální demokracie nemůže podpořit rozpočet, který je z dlouhodobého hlediska protirůstový, ohrožující budoucnost této země," prohlásil. Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka mimo jiné varoval před nárůstem cen vyvolaným zvýšením dolní sazby DPH na devět procent. "Budeme mít nejvyšší tempo růstu cen za posledních sedm let. Sedm let jsme neměli takovou inflaci, jaká čeká Českou republiku v roce 2008," prohlásil. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš se připojil k varování před inflačním nebezpečím, které bude mít dopady na reálnou kupní sílu. 

Poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová kritizovala navržené výdaje na školství. Podle ní by to znamenalo, že učitelům v regionálním školství reálně klesnou platy o tři procenta. Socialisté proto navrhnou zvýšit výdaje této kapitoly o téměř tři miliardy, z toho 2,4 miliardy navíc by měly mířit právě na mzdy. Ani to podle Bohdalové nezabezpečí růst reálných platů, ale zabrání to prý aspoň jejich poklesu. 

Návrh rozpočtu vychází ze schválené reformy veřejných financí, která měla jako jeden z hlavních cílů zastavit nárůst mandatorních, tedy ze zákona povinných, výdajů. Právě to byl jeden z důvodů kritiky opozice. Schodek veřejných financí by měl díky rozpočtu klesnout v příštím roce na 2,95 procenta hrubého domácího produktu, což je pod úrovní maastrichtských kritérií nutných pro přijetí eura.

Lékaři se opět postavili za odvolaného primáře dětského oddělení Jana Kozáka, který je podle nich uznávaným odborníkem i za hranicemi kraje a měl vždy korektní jednání. "V kauze zaměněných novorozenců podle kraje selhal jedinec, nebyla to chyba systémová, proč by měl být tedy primář odvolán," řekl mluvčí petičního výboru Jaromír Matějek. Podle hejtmana jsou ale personální otázky v kompetenci ředitele. 

Ani dnešní jednání nezměnilo rozhodnutí lékařů z dětského oddělení nesloužit na protest proti odvolání Kozáka pohotovost. Naopak za navrácení Kozáka a odvolané vrchní sestry zpět do jejich funkcí se pod petici za jediný den podepsalo 313 zaměstnanců nemocnice, z toho 78 lékařů. Mayer zatím o vyřešení situace s lékaři nejednal. Podle krizového scénáře by za protestující lékaře z dětského oddělení služby odsloužili ostatní, řekl Mayer. 

Poznamenal, že pro vyjednávání o odškodnění rodičů zaměněných dětí si dnes nemocnice najala právníka, jenž zaslal dopis advokátovi obou rodin. Výši odškodnění ředitel nedokázal upřesnit. "Bude to otázkou jednání," řekl.

Podle Parkanové se ukázalo, že obsazení personálního úseku samostatným náměstkem není bezpodmínečně nutné. "Pokud by Strana zelených chtěla obsadit místo náměstka, pak by se místo znovu obnovilo," uvedla ministryně. V souvislosti se změnami na ministerstvu školství někteří zelení nedávno žádali, aby strana měla například zastoupení v dozorčí radě elektrárenské společnosti ČEZ nebo více náměstků. Vicepremiér a předseda strany Martin Bursík však hájil názor, že vládní moc nelze vnímat jako kořist. 

Podle Parkanové je nesmyslné spojovat odvolání Maška s připravovaným auditem na ministerstvu obrany. "Jeho průběh to nijak neovlivní," doplnila. Podle serveru týdeníku Euro se spekuluje o tom, že jedním z podstatných důvodů zrušení pozice personálního náměstka byl tendr na procesní audit na ministerstvu, který Maškův odbor organizoval. Mašek údajně často varoval před tím, aby se z auditu nestala jen formální záležitost, jako tomu bylo za ministra Jaroslava Tvrdíka Mašek podle dřívějších informací serveru zůstává řadovým zaměstnancem ministerstva. Personální záležitosti, které měl na starosti, však Parkanová převedla pod náměstka Františka Padělka, do jehož kompetence spadá také majetek. 

Parkanová má po odvolání Maška, který byl bez stranické příslušnosti, celkem čtyři náměstky. Prvním zástupcem Parkanové je nestraník Martin Barták nominovaný za ODS. Další náměstek Radek Šmerda, který vede kancelář ministerstva, je nestraníkem. Jaroslav Kopřiva, který je členem KDU-ČSL, má na starosti vyzbrojování. Členem žádné strany není i Padělek. 

Armáda reformu připravuje již delší čas. Podle dřívějších informací je součástí materiálu mimo jiné snižování počtu zaměstnanců resortu do roku 2010 každoročně až o 1200. Podle náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka chce armáda v rámci transformace zvýšit procento jednotek, které mohou působit v zahraničních misích. Vojáci tak mimo jiné reagují na doporučení NATO. Změny by se měly týkat i vojenských záchranných praporů.

Průzkum se uskutečnil od 1. do 8. října, tedy krátce poté, co prezident na konci září vystoupil ve všeobecné rozpravě 62. zasedání Valného shromáždění OSN s kritickým projevem na téma globálního oteplování. 

I přes pokles důvěry, zůstává ale prezident nejlépe hodnocenou ústavní institucí. Hodnocení práce parlamentu a vlády podle průzkumu stagnuje. S činností vlády je spokojeno 32 procent Čechů a práci parlamentu kladně hodnotí 28 procent dotázaných. 

Lidí nespokojených s politickou situací od konce loňského roku ubývalo, tento trend se ale podle STEM po prázdninách zastavil. Více než rok po volbách do sněmovny je tak s politickou situací spokojeno 24 procent lidí. 

Spokojenost s politickou situací i hodnocení institucí je podle STEM významně podmíněno věkem, vzděláním, politickou orientací a materiálním zajištěním respondentů. Vyšší míru spokojenosti s děním na politické scéně vyjadřují lidé mladí, s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním a dobře zajištění, uvedla agentura. Říjnový výzkum podle ní také naznačil, že se současnou vládou jsou spokojenější muži než ženy. 

Stejně jako v předchozích letech dávají ústavním institucím lepší hodnocení příznivci největší vládní strany, uvedl STEM. Příznivci ODS vnímají kladně činnost prezidenta (86 procent) i vlády (70 procent) a parlamentu (56 procent). Podle agentury se ale ukazuje, že si vláda obtížněji získává důvěru sympatizantů menších koaličních stran, tedy KDU-ČSL a Strany zelených. Její práci hodnotí příznivě 40 procent příznivců lidovců a 39 procent sympatizantů zelených. Z přívrženců opoziční ČSSD vládě důvěřuje 16 procent a deset procent příznivců KSČM, ukázal průzkum. 

Dlouhodobě nejlepší hodnocení politické situace a práce institucí bylo podle STEM před volbami v roce 2006, potom se výrazně zhoršilo. Následující trend růstu pozitivního hodnocení se v současné době zastavil, upozornila agentura. Agentura STEM oslovila 1280 respondentů starších 18 let. 


Firma to uvedla v tiskové zprávě s tím, že celá redakce Aha! se stane nedílnou součástí Ringieru. 

Ringier v České republice vydává například nejprodávanější deník Blesk, dále deník Sport, časopisy Reflex či ABC. 

Prodejnost Blesku se podle údajů Unie vydavatelů letos v srpnu pohybovala kolem 461.420 výtisků denně, což z něj činí jednoznačně nejčtěnější deník v ČR, deníku Aha! pak kolem 140.000 výtisků. 

Všichni se podle něj podíleli na nelegálním dovozu kokainu z Ekvádoru do České republiky, kde měl být prodán.

Městský soud v kauze, ve které se objevili i lidé spojovaní s případy kolem gangu Davida Berdycha a únosu otce stíhaného podnikatele Radovana Krejčíře, ve středu vyslechl závěrečné řeči žalobce a obhajoby. Rozsudek má padnout 23. října. 

K trestnému činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek se přiznali pouze kurýři, kteří byli s dávkami kokainu zadrženi policií. Tvrdili však, že se činu dopustili pouze jednou, buď pod nátlakem, nebo kvůli špatným finančním poměrům. Podle svých slov neměli tušení, že se zapojují do organizované akce. 

Podle obhájců ostatních obžalovaných se státnímu zástupci nepodařilo prokázat jejich účast na pašování drog. Z telefonních odposlechů, kterými obžaloba argumentovala, podle nich pouze vyplývá, že se skupina znala. Všichni obvinění odmítají. 

Podle obžaloby si Jiří Jokl dohodl v roce 2001 se svým kontaktem v ekvádorském Quyaquilu dodávku zhruba jednoho a čtvrt kilogramu kokainu, který by se dal prodat přibližně za tři miliony korun. Obrátil se na svého známého Stanislava Koťátka, jenž údajně zařídil cestu tří kurýrů do Ekvádoru. 

Kurýři Alexandr Mucha, Pavel Herlička a Jaroslav Hejbal dostali letenky a v Quyaquilu drogy vyzvedli, uvádí obžaloba. Údajně je pašovali jako takzvaní polykači v kontejnerech ve svých tělech. Mucha 830 gramů, Hejbal 440 gramů a Herlička 9,5 gramu. Letěli přes Amsterodam do Prahy, kde měli ve vypůjčeném bytě počkat, až kontejnery z těla vyloučí. Na ruzyňském letišti je ale zadržela policie. 

Další obžalovaní se na pašování podle policie podíleli různou měrou. Podnikatel Jan Andres, který údajně zařizoval platbu, je znám také z kauzy únosu Krejčířova otce Lamberta. Z únosu je podezřelý fotbalový boss Jaroslav Starka. Policie Lamberta Krejčíře dosud nenašla, má se za to, že nežije. 

Běla Obergruberová zase figurovala v některých kauzách únosů a loupeží kolem gangu Davida Berdycha. Rovněž Norberta Köhlera úřady spojují s Berdychem i s pašováním kokainu. Köhler je nyní ve vězení ve Španělsku, kde si odpykává sedm let za padělání kreditních karet. Španělská justice ale nedávno rozhodla, že si bude moci zbytek trestu odpykat v ČR. Pak bude souzen také za další skutky.

K dalším obžalovaným patří Zdeněk Voňavka, který podle obžaloby dodal chemikálie ke zředění kokainu. Zbyněk Pokorný měl zase poskytnout byt pro kurýry, aby v něm kontejnery s drogou vyloučili. Mezi obžalovanými jsou rovněž Miroslav Kopecký, Pavel Sorokáč, Ondřej Zezula a bývalý majitel baru René Mauder. 

Někteří členové skupiny jsou obžalovaní také z nedovoleného přechovávání zbraní. K tomu se přiznali Andres a Voňavka. Pokorný prý zase přechovával v bytě padělané bankovky. 

V závodě se ráno rozeběhla část výroby, kterou požár nezasáhl. Tři desítky pracovníků z poničené haly najdou práci v jiných provozech. Řekl to prokurista firmy Miloš Dušánek. 

Firma výši škody na zařízení a materiálu vyčíslila na 210 milionů korun, další škody plameny napáchaly na objektu. Při likvidaci požáru nebyl nikdo zraněn. Příčinu požáru vyšetřují odborníci. 

"Výši škody způsobenou výpadkem výroby, kterou jsme přerušili v úterý ráno, ani škodu na objektu jsme zatím nevyčíslili. Lidé, kteří pracovali v poničené hale, najdou práci v jiných provozech a pomohou při likvidaci škod. O práci nikdo nepřijde," řekl Dušánek. 

O dalším osudu poškozené haly jedná krizový management podniku, podle Dušánka definitivní rozhodnutí o osudu haly padne po zpracování znaleckých posudků statika a hasičů. "Máme několik variant, ale na definitivní rozhodnutí je ještě brzy," řekl Dušánek. Celý areál závodu má firma podle Dušánka pojištěný. 

Příčinu požáru haly od dnešního dopoledne hledají vyšetřovatelé hasičů a policisté. "U podobně rozsáhlého požáru bude stanovení příčiny jeho vzniku záležitostí několika dní či až týdnů," řekl ředitel jičínských hasičů Libor Zikeš. Vyšetřovatelé museli se zahájením prací počkat, až hasiči dohasí poslední ohniska požáru a ochladí rozpálené železobetonové konstrukce. 

Televize Nova uvedla, že se mezi zaměstnanci firmy hovořilo o tom, že hořet začalo kvůli nočnímu svařování v hale, tuto informace Zikeš označil za spekulaci. Podle Zikeše dosud není možné určit ani výši škody, kterou požár způsobil na objektu. "Bude potřeba vyčkat posudku statika, který rozhodne, zda bude nutné strhnout i obvodové zdivo haly," řekl Zikeš. Svbým rozsahem jde letos zřejmě o největší požár na území Česka.

Společnost Lohmann & Rauscher vyrábí zdravotnický obvazový materiál. Oheň zachvátil halu na zpracování bavlny o rozměrech 40 krát 80 metrů, ve které shořelo několik nových tkalcovských stavů a také strojů, které slouží ke zpracování bavlněných nití. V závodě podle internetových stránek firmy pracuje asi 300 lidí. Společnost má vedle Nové Paky svůj další závod a vedení ve Slavkově u Brna. Letos plánuje za vyráběné zdravotnické a hygienické potřeby utržit přes miliardu korun. V obou závodech pracuje asi 750 lidí.

Odposlechy neměly být soudem ani povoleny, protože sledování telefonních hovorů mezi advokátem a klientem český právní řád neumožňuje.

Policie navíc při nakládání s odposlechy pochybila. Kriminalisté Čapkovy rozhovory s klienty založili do spisu, i když záznamy měly být zničeny. Ústavní soud proto na žádost Čapka nařídil, aby byly odposlechy zničeny. 

Odposlechy povolil soud policejnímu týmu Majetek, který byl v roce 2004 nasazen na potomky šlechty se spornými restitučními nároky. O jeho činnosti věděl exministr vnitra Stanislav Gross. 

Okresní soud pro Prahu-východ povolil sledování telefonického provozu Čapkovy královéhradecké kanceláře. Policisté požádali soud o souhlas s vysvětlením, že podezřívají Čapka z podvodu. V žalobách prý zpochybňoval podmínky poválečné konfiskace majetku Kinského tím způsobem, že zamlčoval nebo zkresloval informace o určení národnosti. Snažil se tak prý uvést v omyl státní úřady. 

Kriminalisté případ řešili dva roky, pak jej odložili. Poté si výsledek vyšetřování vyžádal soud v České Lípě. Zabýval se žalobou Kinského proti městu Kamenický Šenov. U českolipského soudu tak na spis zcela náhodou narazil Čapek. 

Policejní tým měl podle informací tisku asi 30 členů a prověřoval všechny šlechtické restituce. Společně s rozvědkou prý shromažďoval osobní údaje o žadatelích o vrácení majetku. Zveřejnění prvních informací o činnosti týmu v roce 2004 vyvolalo nesouhlas odborné veřejnosti, potomků šlechty i aktivistů. Zaměřovat policejní práci na šlechtu je prý diskriminační. Ozvaly se i obavy z politické intervence do soudního rozhodování o restitučních sporech. 

Rodina Kinského o majetek přišla po druhé světové válce na základě Benešových dekretů kvůli spolupráci s nacisty. Polistopadové restituční zákony neumožnily návrat takto zabaveného majetku. Advokát Kinského ale tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale jeho v té době nezletilý syn František Oldřich, jenž nekolaboroval a měl českou národnost. 

Kinský podal desítky žalob o majetek za miliardy korun, které řeší soudy po celé republice - například v Děčíně, Hradci Králové, Chrudimi, Kladně, Litoměřicích, Pardubicích, Praze, Rakovníku a Ústí nad Orlicí. Valná většina těchto soudních sporů doposud nebyla pravomocně ukončena. 


Za studenou frontou začne na naše území proudit v noci ze čtvrtka na pátek studený vzduch ze severozápadu až severu a sněhové přeháňky by se měly objevit nejen na horách, ale i ve vyšších a zřejmě i středních polohách kolem 500 metrů nadmořské výšky.

České hory - a to i níže položená střediska - tak mohou počítat s letošní první sněhovou nadílkou. O víkendu denní teploty nepřesáhnou na celém území sedm stupňů a podle meteorologů bude oblačné počasí s přeháňkami, které budou dešťové jen v nížinách.

Středa je ještě prosluněná a denní maxima se pohybují kolem osmnácti stupňů - už ve 12 hodin bylo například v Praze - Ruzyni 15 stupňů a odpoledne by měla teplota vyšplhat na mnoha místech (zejména v Čechách) až na 19 stupňů. 

Ve čtvrtek přejde přes naše území studená fronta. Od severozápadu se zatáhne a postupně se na celém území přidá déšť a přeháňky, které budou postupně na horách přecházet ve sněhové. Noční teploty ještě neklesnou pod 5 stupňů, denní se budou pohybovat kolem deseti.

V pátek už bude ovšem daleko chladněji a rtuť teploměru jen zřídka vyšplhá nad pět stupňů, v noci pak bude na většině území Česka slabě mrznout. Podobné počasí s postupným ustáváním srážek očekávají meteorologové i o víkendu.

 
Nejvyšší státní zástupkyně VeseckáPodala k Nejvyššímu soudu dovolání proti verdiktu Krajského soudu v Plzni, který letos v červnu zprostil Kouteckého obžaloby. Řekl to ve středu mluvčí NS Petr Knötig. 

Okresní soud Plzeň-město původně Kouteckého potrestal dvacetiměsíčním trestem s podmíněným odkladem na 1,5 roku. Kdy o případu rozhodne Nejvyšší soud, nelze předjímat, uvedl Knötig. Vesecká požaduje zrušení zprošťujícího verdiktu a nové projednání u Krajského soudu v Plzni. 

Podle obžaloby uzavřel Koutecký jako ředitel záchranné služby v letech 2003 a 2004 nevýhodné smlouvy s rokycanskou firmou CD Sanitar, která zajišťovala převozy pacientů. Firmě umožnil využívat dispečink záchranné služby a její pracovníky. Za dispečerské služby platila CD Sanitar zhruba 15.000 Kč měsíčně, ačkoliv náklady byly mnohem vyšší. Celková škoda překročila milion korun. 

Koutecký trval na tom, že za dobu jeho působení dokázala záchranná služba po zrušení okresních dispečinků výrazně snížit náklady a že veškeré kroky konzultoval se zřizovatelem a zdravotní pojišťovnou. "Je mi nesmírně líto, že po 15 letech, co působím v oboru, je mi toto jednání odměnou," uvedl při odvolacím řízení a opakovaně označil celou kauzu za zpolitizovanou. Na nesrovnalosti v účetnictví upozornili zaměstnanci kontrolní výbor Plzeňského kraje. Jeho tehdejší šéf podal trestní oznámení. 

Okresní soud podle názoru krajského soudu po formální stránce postupoval správně a Koutecký při sepisování smlouvy skutečně pochybil. Nenechal si spočítat náklady, takže vznikla škoda.

Podle mínění odvolacího soudu však byla míra nebezpečnosti žalovaného skutku nižší než nepatrná, a proto usoudil, že nešlo o trestný čin a Kouteckého zprostil žaloby.

Levice chtěla hovořit o záměrech ministerstva zdravotnictví s nemocnicemi, žádala i diskusi o zamýšlené stavbě Národní knihovny a debatovat chtěla rovněž o okolnostech neúspěšné kandidatury Česka do Rady bezpečnosti OSN.

Kaplického knihovna velmi pravděpodobně na Letné ani jinde v Praze stát nebude, přestože slavný architekt vyhrál mezinárodní soutěž. Proti je premiér Topolánek, podle nějž nemá vláda na projekt peníze, pražský primátor Bém i zástupci ODS z metropole.

Občanští demokraté a lidovci všechny návrhy poslanců ČSSD zablokovali. Například o kandidatuře do Rady bezpečnosti však poslanci přesto začali vzápětí hovořit v rámci projednávání mezinárodní smlouvy, která s tím vůbec nesouvisí.

O nemocnicích zase chtějí diskutovat i vládní zelení, kteří si proto pozvou ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) na svůj klub. Knihovnou se bude zřejmě zabývat parlamentní výbor pro kulturu. 

Podle sociálního demokrata Vítězslava Jandáka je opozice v obtížné situaci - chce mluvit o kontroverzních tématech, ale naráží na neochotu a těsnou většinu koalice. "Koupili jste dva kluky od nás," řekl Jandák v narážce na dva bývalé sociální demokraty Miloše Melčáka a Michala Pohanku, kteří nyní působí jako nezařazení a často hlasují s vládou. 

Pokud jde o to, zda a jak by se měla dolní komora zabývat Julínkovými záměry s pražskými, brněnskými a ostravskými nemocnicemi, není ani koaliční tábor zcela jednotný.

Podle neoficiálních informací chtěli zelení původně již dnes podpořit návrh, aby ministr celé sněmovně své plány vysvětlil. Někteří z poslanců zelených neskrývali, že ze záměrů ministerstva zdravotnictví mají obavy. Nelíbí se jim také, že o nich veřejnost nemá dost informací.

Poslanci nejmenší vládní strany ale údajně nechtěli Julínka "překvapovat" na plénu sněmovny, a na zařazení bodu proto prý nakonec netrvali. Požadují ale, aby jim své plány přišel příští týden vysvětlit na jednání klubu. Spory vyvolává například plánované zrušení brněnské Úrazové nemocnice. 

Socialisté a komunisté prosazovali rozpravu o nemocnicích již v úterý, ale neuspěli. Již v úterý však někteří zelení požadavek ČSSD podpořili. Předseda klubu ODS Petr Tluchoř dnes postoj občanských demokratů a lidovců zdůvodnil tím, že ČSSD se zařazováním dalších a dalších bodů snaží zdržovat schůzi dolní komory. Vhodným místem pro kladení otázek na Národní knihovnu, nemocnice či kandidaturu do Rady bezpečnosti OSN jsou podle něj čtvrteční interpelace. 

Předseda sociálnědemokratické frakce Michal Hašek poznamenal, že to je sice pravda, ale na interpelacích mnohdy ministři chybějí a premiér Mirek Topolánek (ODS) dal podle něj v minulosti přednost golfu. Postoj ODS a KDU-ČSL označil za arogantní. 

Předsedkyně lidoveckých poslanců Michaela Šojdrová prohlásila, že uvedenými tématy by se měly zabývat parlamentní výbory - například o knihovně podle ní bude diskutovat sněmovní výbor pro kulturu.

 O výsledku akce nazvané Záda II. informovala mluvčí ÚOOZ Blanka Kosinová. První část skupiny zatkla policie již v červnu. "Celkem jsme dnes zahájili stíhání osmi osob. Čtyři z nich už byli zadrženi kvůli jiné trestné činnosti při červnové akci Záda," uvedla Kosinová. Bližší podrobnosti však zatím nechtěla upřesnit, neboť stále probíhají výslechy, vyhodnocují se domovní prohlídky, prohlídky nebytových prostor a automobilů. Podle informací je mezi zadrženými i bratr Milana Zádamského. 

"Každopádně se jedná o podezření ze závažné a dlouhodobě páchané trestné činnosti," konstatovala Kosinová. O rozsahu případu svědčí i to, že dozor nad ním převzalo od okresního státního zastupitelství krajské. Podle samotných policistů by rozsahem trestné činnosti i dobou, po kterou byla páchána, mohl být případ gangu kolem Zádamského srovnatelný s Berdychovým gangem. 

Akce s krycím názvem Záda a Záda II. jsou výsledkem dlouhodobého sledování skupiny, která se zaměřovala mimo jiné na vydírání podnikatelů. Detektivové v červnu zatkli šest lidí podezřelých z toho, že na Karlovarsku a Sokolovsku psychicky a fyzicky vydírali místní podnikatele. "Zadržení pachatelé byli obviněni z trestných činů účast na zločinném spolčení, vydírání, ublížení na zdraví a podplácení s trestní sazbou deset let," informovala tehdy Kosinová. Zadržení patří v Karlovarském kraji k vyhlášeným násilníkům. Založili společnost s ručením omezeným a za pomoci vymahačů postupně od majitelů heren a diskoték přebírali či výhodně odkupovali jejich podniky. 

Později policisté zjistili, že s gangem spolupracovali i dva strážníci ostrovské městské policie. Ti byli obviněni z přijímání úplatku a zneužití veřejného činitele. V konkrétních podnicích, hernách a barech nevykonávali svoji činnost tak, jak by měli. V srpnu se objevilo podezření, že s gangem spolupracoval i karlovarský radní Václav Tomášek. Trestná činnost, kvůli které dnes policisté zadrželi čtveřici podezřelých, ale podle Kosinové zatím neukazuje na souvislost se státní správou.


Premiér Mirek Topolánek sdělil, že současné diskuse kolem zamýšlené stavby proto pokládá pouze za "mediální, virtuální realitu". "Vláda má dvě priority, a navazuje tak na vládu Jiřího Paroubka. Těmi jsou Národní muzeum a Klementinum. Knihovna tam není a není ani rozpočtově krytá," reagoval Topolánek na dotaz v textové zprávě. 

Vedení knihovny dosud při prezentaci svých záměrů argumentovalo existencí dvou vládních usnesení z loňského roku. Jedno zajišťuje v letech 2006 až 2011 dvě miliardy korun "na přípravu a realizaci výstavby nového objektu Národní knihovny a rekonstrukci Národního muzea", druhé se týká takzvaného národního kulturního pokladu, do něhož vedle Národní knihovny a Národního muzea patří ještě další instituce. 

Usnesení ukládá promítnout při přípravě státního rozpočtu na rok 2007 a střednědobého výhledu do roku 2014 výdaje na obnovu a rozvoj těchto institucí. Péče o poklad zahrnuje vedle státního rozpočtu i peníze ze zrušeného Fondu národního majetku. 

O tom, zda se bude stavět knihovna podle návrhu Jana Kaplického na Letné, který vzešel z mezinárodní soutěže, se začalo spekulovat minulý týden. Proti návrhu je většina městských zastupitelů ODS včetně primátora Pavla Béma (ODS). Zastupitelstvo je schopné výstavbě zabránit. Zatím se však debata vedla jen o podobě knihovny, lokalitě či údajně nesplněných podmínkách prodeje pozemku, který patří městu. 

Začaly se zmiňovat i náhradní lokality či požadavky na to, aby autor svůj návrh upravil. Náhradní variantou číslo jedna je mezi dalšími místy Strahov. 

NK chce stavbou své druhé budovy řešit zejména prostorové problémy. Pokud podle ředitele Ježka nebude nová stavba, nastane po roce 2010 kolaps z kapacitních důvodů. Kapacita nové budovy by měla podle NK stačit asi na 50 let, depozitář měl být stavěn pro deset milionů knih; dnes fondy NK čítají přes šest milionů kusů. 

NK má před sebou také rekonstrukci své historické budovy Klementina. Knihovna ji má rozloženou do tří fází, přičemž ta zásadní ale závisí podle Ježka právě na existenci druhého objektu. Do nové budovy by se měly odstěhovat novodobé knihovní fondy v počtu milionů kusů; až pak bude moci být generální rekonstrukce Klementina dokončena. V Klementinu mají zůstat historické fondy, tedy knihy a tisky do roku 1801. 


Ministryně doposud samotnému náměstkovi důvod radikálního kroku nesdělila. Jak informoval server týdeníku Euro, Parkanová zároveň personální záležitosti převedla pod náměstka pro majetek Františka Padělka. 

Mašek zatím zůstává řadovým zaměstnancem ministerstva a vyčkává, jaké další nabídky v rámci resortu obdrží. Podle serveru se spekuluje o tom, že jedním z podstatných důvodů zrušení pozice personálního náměstka byl tendr na procesní audit na ministerstvu, který Maškův odbor organizoval. Mašek údajně často varoval před tím, aby se z auditu nestala jen formální záležitost, jako tomu bylo za ministra Jaroslava Tvrdíka (ČSSD). "Ten již asi za osm milionů korun procesní audit na ministerstvu uskutečnil, ale jeho závěry stále leží v šuplíku," řekl Mašek. 

Mašek také upozornil na to, že řada činností se v armádě a na ministerstvu dubluje a že výsledky auditu budou bolestné. "Bude to znamenat snížení počtu zaměstnanců možná až o padesát procent," doplnil Mašek, který byl u přípravy zadávacích podmínek tendru, ale nezúčastnil se práce výběrové komise. 

Ministerstvo obrany oznámilo jméno firmy, která provede komplexní audit resortu. Ze čtyř uchazečů nakonec zvítězila společnost S&K Management Systems, která je pražskou pobočkou bratislavské firmy Centire. Ministerská komise další dva uchazeče vyřadila pro nesplnění podmínek. Ministerstvo určilo v zadávacích podmínkách orientační cenu auditu na 16 milionů korun bez DPH. Společnost Deloitte požadovala 16,5 milionu, společnost S&K 14,5 milionu korun, napsal server. Firmy však ještě mají nárok na odvolání. 

Komplexní audit bude zkoumat procesní, organizační, funkční a informační fungování ministerstva i útvarů, které jsou mu podřízeny, uvedlo tiskové oddělení úřadu. Cílem auditu je například zefektivnit činnost úřadu a zjednodušit systém jeho řízení. 

Ministerstvo kromě provedení komplexního auditu dříve zvažovalo také variantu, že připraví několik dílčích auditů. Nakonec se však resort rozhodl pro komplexní audit externí firmou. Podobně si svoje fungování nechali již dříve prověřit ministerstva financí a zahraničí. Parkanová má po odvolání Maška celkem čtyři náměstky. Prvním zástupcem Parkanové je Martin Barták. Dalšími náměstky jsou Radek Šmerda, který vede kancelář ministerstva, František Padělek má na starosti majetek a personalistiku a Jaroslav Kopřiva vyzbrojování.

Kraj podle něj jako zřizovatel nemocnice rodinám nabídne blíže nespecifikovaný finanční dar. O odvolání ředitele nemocnice Petra Mayera rada dnes nejednala. Radní se zabývali první verzí závěrečné zprávy vnitřní kontroly v třebíčské nemocnici. Závěry k ní přijmou do 14 dnů, až nemocnice zprávu upřesní. Hejtman ale zpochybnil tvrzení nemocnice, že obě děvčátka byla popsána jmény na nohách. Ve zprávě předložené nemocnicí důkazy o tom nenašel. 

"Dlouho jsme dnes na radě debatovali o tom, zda existují nějaké důkazy o tom, že zaměněná děvčátka byla po porodu skutečně označena, jak tvrdil ředitel," řekl hejtman. Radní si proto vyžádali podrobný písemný popis toho, z čeho nemocnice vyvozuje, že je pravděpodobné, že děvčátka měla být označena, dodal. Zdůraznil, že nemocnice si tím jistá není. "Není to tak, že by stoprocentně věděla, že byla označená. Jenom z vedlejších znaků to dovozuje; na základě záznamů rozhovorů a podobně," uvedl hejtman. 
Národní strategická zpráva o přiměřených a udržitelných důchodech 
(National Strategy Report on Adequate and Sustainable Pensions) 
červen 2005 


     Česká republika prošla od roku 1989 závažnou celospolečenskou transformací. Došlo k vytvoření fungujícího tržního hospodářství, vzniku desítek nových institucí a přijetí stovek zákonů. ČR se stala standardní demokratickou zemí a během velmi krátkého období se aktivně zapojila do činnosti řady mezinárodních organizací (OECD, SB, MMF, MASZ, MOP). V rámci těchto institucí probíhá spolupráce a konzultace o možném vývoji sociálního (důchodového) systému v ČR. V květnu 2004 se ČR stala členem EU. Přestože se hluboká ekonomická transformace velmi silně dotkla početných skupin obyvatel, nebyla provázena výraznějšími sociálními konflikty. Významnou roli v tom nepochybně hrála sociální politika založená na dialogu sociálních partnerů v rámci RHSD, protože souběžně s ekonomickou reformou byly zahájeny i změny celého sociálního systému. Oblast sociálního zabezpečení je postupně zdokonalována a přizpůsobována potřebám vzájemně vyváženého a udržitelného ekonomického a sociálního rozvoje. Systém sociálního zabezpečení zahrnuje oblast sociálního pojištění (důchody, nemocenské, nezaměstnanost, úrazové), státní sociální podpory (rodinných dávek) a sociální péče. Významnou část sociálních služeb zajišťují kraje a obce. 
     Ekonomická a sociální transformace ovlivnila během devadesátých let některé demografické charakteristiky populace. Dochází k odkládání založení rodiny, počet narozených dětí klesá (fertilita 1,18 v roce 2003), prodlužuje se doba dožití pro muže (v roce 1990–67,6; v roce 2003–72,1) i ženy (v roce 1990-75,4; v roce 2003-78,7). Začíná se projevovat proces stárnutí. Tento vývoj koresponduje s vývojem ve většině států EU. ČR přijala Národní akční plán sociálního začleňování na roky 2004 - 20061) a Národní akční plán zaměstnanosti 2004 - 20062). V obou těchto dokumentech, zejména pak v Národním akčním plánu zaměstnanosti, jsou části věnované problematice starších pracovníků. Důležitým dokumentem, který se věnuje stárnutí z širšího hlediska, je Národní program přípravy na stárnutí 2003 - 20073). 
     Charakter důchodového systému vyžaduje provádět jeho změny průběžně. Reforma důchodového systému by tedy měla být realizována jako trvalý a plynulý evoluční proces. Změny se musí týkat nejen veřejného povinného průběžného pilíře, ale i soukromých dobrovolných důchodových systémů. Základním předpokladem úspěšného pokračování důchodové reformy je dosažení co nejširší dohody o dalších reformních krocích. 
     ČR se vypracováním „Národní strategické zprávy o přiměřených a udržitelných důchodech“ (dále NSRP) zapojuje do procesu Otevřené metody koordinace (OMC) v oblasti důchodů a plně se připojuje k jedenácti společným cílům schváleným v roce 2001 na zasedání Evropské rady v Laekenu. NSRP, kterou vypracovalo MPSV, byla projednána se všemi resorty, se sociálními partnery a s vybranými institucemi, společenskými organizacemi a v červnu 2005 byla schválena vládou. NSRP by se měla stát strategickým dokumentem pro další rozšíření diskuse o zachování jistot současných i budoucích seniorů. To je žádoucí pro udržení sociální koheze ve společnosti, která je jedním z nejdůležitějších předpokladů trvale udržitelného hospodářského růstu. 
 2. Úvod 

     Tradice sociálního pojištění na území ČR má historii přesahující sto let. První zákony zakotvující sociální pojištění vznikly na konci 19. století a první moderní zákon institucionálně i věcně upravující veřejné důchodové pojištění vznikl již před více než osmdesáti lety (v roce 1924). Po druhé světové válce byl významným mezníkem zákon z roku 1948, který vytvořil systém národního pojištění. Obě tyto právní úpravy byly ve své době pokrokové a velmi moderní. Od padesátých let až do roku 1989 však postupně docházelo k deformacím, systém se stal statickým a v některých částech i diskriminačním, neumožňoval individuálnější rozhodování, nebyly vytvořeny podmínky pro rozvoj soukromého dobrovolného pojištění apod. I přesto si české sociální (důchodové) pojištění zachovalo některé pozitivní rysy z první poloviny 20. století, na které bylo možno navázat. 
     Proces důchodové reformy byl v ČR zahájen bezprostředně po politických změnách v roce 1989. V systému byla zavedena univerzálnost, odstraněna diskriminace, zavedeno pojistné a 
  
     transformován nositel pojištění. Byl přijat zákon, který zavedl dobrovolný doplňkový důchodový systém (penzijní připojištění se státním příspěvkem). V roce 1995 byl v ČR jako v jednom z prvních států střední a východní Evropy přijat reformní zákon o důchodovém pojištění. Tento zákon zavedl např. potřebnou flexibilitu systému, prodlužování věkové hranice pro nárok na starobní důchod, došlo k přizpůsobení systému mezinárodním pravidlům, k zakotvení pravidelné valorizace. MPSV pravidelně zveřejňuje pojistně-matematickou zprávu o stavu základního důchodového pojištění a MF výroční zprávu pro oblast penzijního připojištění se státním příspěvkem a pro oblast pojišťovnictví. 
     Výsledkem významných změn během posledních patnácti let je vytvoření důchodového systému, který se skládá ze dvou částí. Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYGO). Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Vedle toho existuje dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC), kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Tento systém je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodového systému, protože zde neexistuje přímá provázanost mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména životního pojištění. V členských státech obvyklý druhý pilíř (zaměstnanecké penzijní pojištění) v českém důchodovém systému neexistuje a s jeho zavedením se v současné době nepočítá. 
     Nutnost budoucích úprav důchodového systému vyplývá z demografických predikcí. V posledních deseti až patnácti letech došlo k hlubokému propadu porodnosti a zároveň k prodlužování doby dožití. Nebývalá intenzita těchto změn povede k postupnému a relativně rychlému stárnutí populace. Podíl dětí (0-14 let) na celkové populaci klesl z 20 % na začátku 90 let na 15,6 % v současnosti. Tento pokles bude pokračovat na úroveň cca 13 % v roce 2030. Podíl osob starších 60/65 let na celkové populaci bude naopak stoupat z dnešních 19/14 % postupně na 23/15 % (v roce 2010) a dále na 29/23 % (v roce 2030) a 38/31 % (v roce 2050). Projekce dále počítají s asi o 6 let vyšší nadějí dožití mužů a žen v roce 2050 oproti dnešnímu stavu. Demografický index závislosti (podíl starších 65 let k populaci 15-64) se bude zvyšovat z hodnoty 19,7 % postupně na 22 % (v roce 2010), 35 % (v roce 2030) a 55 % (v roce 2050). 
     Stárnutí populace bude mít dopady i na systém sociální a zdravotní péče a na sociální služby, které se budou muset přizpůsobit jiné věkové skladbě obyvatelstva. Důraz je kladen na poskytování různých terénních sociálních služeb v domácnostech, kde žije část seniorů nad 65 let osamoceně (30 %), s partnerem (38 %) nebo ve společné domácnosti s dětmi (23 %). Významnou výzvou bude zvláště růst počtu osob starších osmdesáti let z dnešních cca 300 tisíc na asi 900 tisíc během příštích padesáti let. Stále narůstá počet uživatelů ústavních zařízení sociální péče. Starým občanům jsou poskytovány služby v zásadě ve dvou typech zařízení. Prvním typem je domov důchodců zajišťující komplexní péči. Druhým typem jsou penziony pro důchodce, kde jsou poskytovány služby v závislosti na zdravotním stavu. Celková kapacita v těchto dvou typech zařízení stoupla z 38 tisíc (v roce 1990) na 51 tisíc (v roce 2003). Nicméně stále stoupá i počet neuspokojených žadatelů. Po roce 1990 se kromě státu staly poskytovateli sociálních služeb i obce a města, církve, občanská sdružení, neziskové organizace apod. 
     Významným opatřením pro udržitelnost důchodového systému je zvyšování zaměstnanosti obecně a zejména pak starších osob. Jednou z priorit Národního akčního plánu zaměstnanosti 2004 - 2006 je zvyšování nabídky pracovních sil a podpora aktivního stárnutí. To je možné docílit využíváním práce na částečný úvazek kombinovaný s důchodem, flexibilnější pracovní dobou a důrazem na aktivní politiku zaměstnanosti (např. rekvalifikace, poradenství) a nikoliv preferováním a navyšováním peněžních dávek. Zaměstnanost osob ve věku 55 - 64 let se v současné době pohybuje nad průměrem EU. Existuje však rozdíl mezi zaměstnaností mužů a žen (ve věkové skupině 55 – 64 let je zaměstnanost žen ve srovnání s muži přibližně poloviční). Nezaměstnanost osob ve věku 55 - 64 let (4,4 %) je vzhledem k nezaměstnanosti osob ve věku 25 - 54 let (7 %) relativně malá. 
     
2 
     Růst HDP v české ekonomice je v poslední době dynamický a v nejbližším období se budou dále projevovat efekty vstupu do EU. V krátkodobém časovém horizontu (do roku 2007) se očekává každoroční růst HDP na úrovni cca 4 %. Důležitým makroekonomickým údajem je celková zadluženost ČR. Ta má v posledních letech stoupající tendenci. V současné době je veřejný dluh na úrovni 37,4 % HDP (v roce 2004), což je pod maastrichtským kritériem 60 %. Deficit vládního sektoru se pohybuje od druhé poloviny devadesátých let na úrovni cca 3 - 6 % HDP ročně. Pouze v roce 2003 vlivem započtení mimořádných výdajů stoupl na 11,7 % HDP. Vlivem reformy veřejných financí by měl nadále postupně klesat, aby v horizontu roku 2010 bylo možno splnit podmínky přijetí jednotné evropské měny (v roce 2004 byl 3 % HDP). Bude probíhat postupné vyrovnávání ekonomické úrovně s vyspělejšími zeměmi. Celkové výdaje na sociální zabezpečení jsou pod průměrem EU a dosahují 19,9 % HDP4). Rovněž výdaje základního důchodového systému jsou v současné době v kontextu EU nízké (8,4 % HDP), nicméně v souvislosti se stárnutím populace je nutné se připravit na jejich růst a přizpůsobit tomu veřejné finance tak, aby nedošlo k jejich destabilizaci. 
 3. Plnění společných cílů 
 3.1 Přiměřenost důchodů 

     Přiměřenost příjmů důchodců je v ČR zabezpečena povinnou účastí v jednotném základním důchodovém pojištění v době ekonomické aktivity a volným přístupem k dobrovolným (státem podporovaným) soukromým důchodovým systémům. Minimální zaručená výše důchodu ze základního důchodového pojištění vyplývá ze způsobu jeho výpočtu s tím, že je možné vedle důchodu poskytovat jak příjmově, tak majetkově testované jednorázové nebo opakující se dávky ze systému sociální péče, příp. ze systému státní sociální podpory. 
 3.1.1 Cíle politiky 

S o u č a s n ý s t a v : 
      V oblasti přiměřenosti důchodů je pozornost zaměřena na naplňování 3 cílů obsažených v dohodě z Laekenu (2001), které zajišťují komplexní pohled na přiměřenost důchodů. Pokud jde o přiměřenost důchodů v takové výši, aby starší osoby nebyly ohroženy chudobou, jsou v ČR pod hranicí chudoby pouze 4 % osob starších 60 let. To je méně než v celé české populaci (8 %). 
      V současné době pobírá důchod ze základního důchodového pojištění více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je zákonná věková hranice pro nárok na starobní důchod. Základní důchodové pojištění vytváří předpoklady, aby jím byla pokryta celá populace, a to bez ohledu na charakter průběhu ekonomické aktivity. Značně rozsáhlý okruh nepříspěvkových dob, tzv. náhradních dob pojištění, které se započítávají pro důchodové nároky (jde o období, kdy pojištěnec není aktivní na trhu práce a neplatí pojistné, ale získává důchodové nároky), nevylučuje z účasti na pojištění ani osoby s přerušovanou profesní kariérou. Univerzalita základního důchodového pojištění pro všechny osoby ve věku ekonomické aktivity nevytváří prostor pro jejich rozdílné postavení z důvodů charakteru zaměstnání, pohlaví atd. Tato univerzalita umožňuje uplatnění příjmové solidarity v systému, a to v rámci celé společnosti. Průměrný starobní důchod byl v roce 2004 na úrovni zhruba 44 % průměrné hrubé mzdy5) (57 % průměrné čisté mzdy6)). Široký rozsah krytí prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění však může negativně působit na ochotu platit do základního důchodového pojištění pojistné, neboť takto nastavený systém vyžaduje poměrně vysokou pojistnou sazbu. Ta je v současné době na úrovni 28 % hrubého příjmu. 
      Kromě solidarity osob ekonomicky aktivních s osobami, které ekonomicky aktivní nejsou, prostřednictvím náhradních dob pojištění, je dalším typem solidarity uvnitř jedné generace příjmová solidarita. Ta vede k vyšší míře náhrady předdůchodových příjmů u osob s dlouhodobě nízkými 
           4 ) V ČR nejsou sociální dávky zdaňovány s určitou výjimkou, pokud jde o důchody ze základního důchodového pojištění; dani z příjmu fyzických osob podléhá částka důchodu převyšující 162 000 Kč za rok. Z cca 3,2 mil. vyplácených důchodů přesahuje v současné době tuto hranici jen cca 3,2 tis. důchodů. 
           5 ) Údaj ČSÚ o průměrné hrubé mzdě vypočtené z údajů zahrnujících i malé ekonomické subjekty. 
           6 ) Průměrná čistá mzda je průměrná hrubá mzda snížená o této mzdě odpovídající daň z příjmu a o pojistné na zdravotní a sociální pojištění. 
      
3 
      příjmy a nižší míře této náhrady u vysokopříjmových skupin.7) Uplatnění principů solidarity v základním důchodovém pojištění umožňuje zabránit sociálnímu vyloučení některých skupin obyvatel a jejich ohrožení chudobou, naproti tomu může nadměrná solidarita působit jako demotivační faktor pro účast v základním důchodovém pojištění. Při zvažování míry ekvivalence v základním důchodovém pojištění, bude proto třeba zajistit, aby existoval přiměřený kompromis mezi mírou solidarity a motivací účastnit se pojištění. 
     Úroveň průměrného starobního důchodu k průměrné čisté mzdě postupně klesala z 61 % v roce 1998 na 57 % v roce 2004 (k průměrné hrubé mzdě ze 47 % v roce 1998 na 44 % v roce 2004). Účast v penzijním připojištění se státním příspěvkem je sice poměrně vysoká (téměř 3 mil. účastníků), avšak aktiva penzijních fondů jsou stále relativně nízká (pouze 3,7 % HDP). Pouze cca 1 % účastníků, kterým dosud byly přiznány dávky, tvoří poživatelé penzí. V rámci soukromého životního pojištění8) je v současné době uzavřeno cca 3 mil. smluv, celková hodnota technických reserv všech produktů životního pojištění činí 5,6 % HDP. 
B u d o u c í v ý v o j a z v a ž o v a n é c í l e : 
      Dlouhodobým záměrem je udržet celkovou míru náhrady předdůchodových příjmů z důchodových systémů s tím, že dojde s velkou pravděpodobností k poklesu této náhrady ze základního důchodového pojištění, který by měl být vyrovnán rostoucí mírou náhrady ze soukromých důchodových systémů. 
 3.1.2 Současná situace, nástroje politiky 
 3.1.2.1 Základní důchodové pojištění (I. pilíř) 

Principy základního důchodového pojištění 
       Platnou právní úpravu obsahuje zákon o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Základní důchodové pojištění je dávkově definované a průběžně financované. Mezi základní principy patří povinná účast, univerzalita - jednotná úprava pro různé skupiny pojištěnců, obligatornost důchodů, zajištění nabytých práv, zajištění soudní ochrany, garance důchodů státem a solidarita v rámci generace i mezi generacemi. Příjmem základního důchodového pojištění je pojistné a výdajem je výplata důchodů9). 
       Ze základního důchodového pojištění jsou přiznávány pouze důchody odvozované z délky doby pojištění (včetně náhradních dob pojištění) a z dosažených výdělků. Zákon o důchodovém pojištění zavedl oproti dřívější právní úpravě řadu velmi pozitivních prvků, a to zejména z dlouhodobého hlediska. 
Nejdůležitější opatření přijatá zákonem o důchodovém pojištění s účinností od 1. ledna 1996: 
 ? zahájení procesu postupného zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod, 
 ? postupné prodlužování období, ze kterého jsou zjišťovány výdělky pro výpočet důchodu, z pětiletého v roce 1995 na cílově třicetileté v roce 2016, 
 ? dynamická konstrukce výpočtu důchodu, která spočívá zejména v indexaci dosažených výdělků pro výpočet důchodu v závislosti na obecném mzdovém nárůstu, 
 ? zrovnoprávnění mužů a žen v nárocích na pozůstalostní důchod. 

      Konstrukce výpočtu důchodu obsahuje řadu prvků, jejichž hodnota se každoročně mění, takže je ve výši přiznávaných důchodů zohledňován obecný mzdový vývoj. O změnách hodnoty těchto prvků rozhoduje vláda; přitom musí vycházet z údajů ČSÚ a ČSSZ, která jako hlavní nositel pojištění rozhoduje o nárocích na důchody. 
           7 ) Např. po 40 letech pojištění činí starobní důchod z výdělků ve výši 2/3 průměrné mzdy 64 % čistého předdůchodového příjmu, ale důchod z výdělků ve výši 1,5 násobku průměrné mzdy pouze 41 % čistého předdůchodového příjmu. 
           8 ) Soukromým životním pojištěním se rozumí jen ty pojistné produkty životního pojištění, které mají charakter spoření na stáří (tj. pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití a důchodové pojištění) se sjednanou výplatou pojistného plnění po 60 kalendářních měsících a nejdříve v roce dosažení věku 60 let. 
           9) Ze 3,2 mil. vyplácených důchodů tvoří 60 % starobní, 17 % plné a částečné invalidní a 23 % vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. 
      
4 
Konstrukce důchodu 
Důchod se skládá ze základní výměry10) stejné pro všechny druhy důchodů (nezávislé na délce doby pojištění a na výdělku) a z procentní výměry odvozené z doby pojištění a dosaženého výdělku. Výše důchodů není omezena žádnou nejvyšší výměrou. 
Formule pro výpočet 
důchod = výpočtový základ11) * procentní sazba za rok pojištění12) * počet roků pojištění13) + základní výměra 
Starobní důchod 
Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod činí nejméně 25 roků a věková hranice stanovená zákonem, která se postupně zvyšuje nebo nejméně 15 roků pojištění a dosažení věku aspoň 65 let. 
Invalidní důchody 
Pro výpočet plných a částečných invalidních důchodů se jako doba pojištění započítává i doba od vzniku nároku na tento důchod do dosažení věkové hranice pro nárok na starobní důchod, za kterou však nejsou odváděny žádné platby. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti musí činit nejméně 66 % (plná invalidita), resp. 33 % (částečná invalidita) a potřebná doba pojištění činí aspoň 5 roků (zjišťuje se z desetiletého období před vznikem invalidity). 
Pozůstalostní důchody 
Procentní výměra důchodu se stanoví z procentní výměry důchodu zemřelého. Zemřelý musí splňovat podmínky nároku na důchod starobní nebo invalidní; bezpodmínečný nárok na důchod je po dobu jednoho roku od úmrtí manžela, pak musí být splněny podmínky stanovené zákonem, jinak nárok zaniká14). Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě, nejdéle však do dosažení věku 26 let, pokud zemřelá osoba splňovala podmínky pro nárok na důchod. 
      Důchody ze základního důchodového pojištění nejsou testovány příjmově ani majetkově s výjimkou předčasného starobního důchodu a částečného invalidního důchodu.15) V případě souběhu vlastního důchodu pojištěnce (např. starobního) a pozůstalostního důchodu (např. vdovského) se výplata nižšího důchodu stanoveným způsobem krátí. 
      Minimální výše důchodu je dána základní výměrou10) a minimální procentní výměrou16). Dalším nástrojem, pokud jde o ochranu starších občanů (a nejen jich), je institut životního minima, který existuje mimo základní důchodové pojištění. Je mj. kritériem pro poskytování dávek sociální péče sociálně potřebným občanů (tedy i důchodcům s nízkým důchodem) a pro určení příjemců dávek státní sociální podpory a výše těchto dávek17). Dávky ze systému sociální péče jsou příjmově a majetkově testovány. 
 3.1.2.2 Soukromé důchodové systémy (III. pilíř) 

       Stát poskytuje pobídky pro penzijní připojištění se státním příspěvkem provozované penzijními fondy a pro životní pojištění u komerčních pojišťoven. 
Penzijní připojištění se státním příspěvkem bylo zavedeno v roce 1994. Jeho účastníkem se může stát na základě smlouvy s penzijním fondem každá fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR nebo s bydlištěm na území jiného členského státu EU, pokud je účastna základního důchodového 
10 ) Výše základní výměry v roce 2004 činila 1 310 Kč, což odpovídá cca 10% průměrné čisté mzdy (8% průměrné hrubé mzdy). Od 1. ledna 2005 činí základní výměra 1 400 Kč. 
11 ) Výpočtový základ se zjistí redukcí osobního vyměřovacího základu, což je měsíční průměr součtu ročních příjmů za rozhodné období před přiznáním důchodu indexovaných podle obecného mzdového nárůstu. 
12 ) U starobních a plných invalidních důchodů činí 1,5 % výpočtového základu, u částečných invalidních důchodů činí 0,75 % výpočtového základu. 
13 ) Včetně náhradních dob pojištění. 
14 ) Při opětovném splnění podmínek do pěti roků od zániku nároku na důchod vznikne nárok znovu. 
15 ) Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží při výdělečné činnosti do dosažení věkové hranice pro nárok na starobní důchod; výplata částečného invalidního důchodu se po překročení stanovené hranice příjmu krátí na polovinu nebo se zastaví. 
16 ) V současné době činí 770 Kč, což odpovídá cca 6% průměrné čisté mzdy (5% průměrné hrubé mzdy). 
17 ) Hranice životního minima činí v současné době 4 300 Kč pro jednotlivce, což odpovídá cca 34 % průměrné čisté mzdy (26 % průměrné hrubé mzdy). 

5 
pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v ČR. Smlouvou se účastník zavazuje platit fondu příspěvek v minimální výši 100 Kč měsíčně. 
      Smlouvu lze mít uzavřenou s více PF, avšak nelze souběžně platit do více PF (pouze do jednoho). Zákon umožňuje penzijním fondům, s výjimkou invalidní penze, nabízet pouze příspěvkově definované penzijní plány. Stát podporuje účast v penzijním připojištění poskytováním státního příspěvku a úlevou na dani z příjmu pro účastníka připojištění. Výše státního příspěvku činí měsíčně minimálně 50 Kč (pokud účastník zaplatil příspěvek aspoň 100 Kč) a maximálně 150 Kč (pokud účastník zaplatil aspoň 500 Kč). Za účastníka může s jeho souhlasem platit příspěvek nebo jeho část také zaměstnavatel. Příspěvek zaměstnavatele může být sjednán i v kolektivní smlouvě. S účinností od 1. ledna 2000 byly zavedeny daňové úlevy jak pro účastníky tak pro zaměstnavatele. 
       Kromě daňových úlev mají zaměstnanci i zaměstnavatelé úlevu z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti i z pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, neboť příspěvek na penzijní připojištění zaplacený zaměstnavatelem přímo PF se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro výše uvedené druhy povinného pojištění. 
       Na trhu penzijního připojištění se státním příspěvkem působí v současnosti 11 penzijních fondů, což činí tento trh přehledným. Jako produkt je penzijní připojištění se státním příspěvkem snadno pochopitelné nejširším vrstvám občanů pro svoji jednoduchost. Umožňuje zapojení i nízkopříjmových a ekonomicky neaktivních vrstev obyvatel. Průměrná výše příspěvku účastníka je nízká a již od roku 1999 stagnuje na hodnotě 2 % průměrné mzdy (zatím nedosahuje ani 5 000 Kč ročně). Zaměstnavatelé přispívají 27 % všech účastníků (průměrný příspěvek na účastníka převyšuje 400 Kč měsíčně). Účastníci starší 60 let tvoří 20 % všech účastníků a věková skupina 40 až 59 let se podílí 52 %. Míra pokrytí systémem penzijního připojištění jako procento obyvatel ve věku 15 - 64 let činí 35 %. Vzhledem k tomu, že věk účastníka nemůže být nižší než 18 let, uvádí se rovněž tato míra pro věkovou skupinu 18 – 64 let, která činí 37 %. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je zatím využíváno více pro střednědobé spoření než jako doplňkový příjem ve stáří. Od založení systému tvoří jednorázová vyrovnání 72 % všech dosud přiznaných dávek, odbytné 24 % a starobní penze (z nichž převážná většina není doživotní) tvoří méně než 1 % dávek. 
Vedle penzijního připojištění se státním příspěvkem existuje jako součást třetího pilíře soukromé životní pojištění, v rámci kterého má každý občan možnost uzavřít smlouvu s pojišťovnou a sjednat si soukromé životní pojištění. 
       Smlouvu lze sjednat s více než jednou pojišťovnou. Soukromé životní pojištění nabízí v současné době 19 pojišťoven. Průměrná roční částka zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění na jednu smlouvu, pro kterou bylo požádáno o potvrzení pro uplatnění daňové výhody, v roce 2004 činila 5 400 Kč. Zaměstnavatelé přispívají 328 tisícům svých zaměstnanců průměrnou roční částkou 6 000 Kč na jednoho zaměstnance. Na pojistné produkty soukromého životního pojištění byly rovněž zavedeny daňové úlevy jak pro pojištěnce tak pro jejich zaměstnavatele. 
 3.1.2.3 Současná situace důchodců 

      S přihlédnutím k obecné úrovni příjmů obyvatel ČR a ve vztahu k cílům spočívajícím v zajištění prevence sociálního vyloučení, v udržení životní úrovně důchodců a v podpoře solidarity v rámci generace i mezi generacemi je situace důchodců přiměřená a v současném období jsou tyto cíle plněny. 
ČR patří k zemím s velmi nízkou mírou chudoby. Pod hranicí 60 % mediánového příjmu se nachází 8 % z celkové populace (v EU 15 %). V případě osob starších 60 let jsou pod touto hranicí pouze 4 % osob, se stoupajícím věkem se ohrožení chudobou mírně zvyšuje – počet osob pod touto hranicí starších 65 let dosahuje 4,4 % a osob starších 75 let dosahuje 6,6 %. Ohrožení žen chudobou je přitom ve všech věkových skupinách vyšší18). 
      V současné době není bezprostředně ohrožena chudobou žádná velká skupina osob v seniorském věku. Důchodový systém se výrazně podílí na snižování potenciální chudoby. Bez všech 
           18 ) Podrobněji uvedeno v příloze. 
      
6 
      sociálních transferů by žilo pod hranicí chudoby 39 % osob. Vyplácené důchody snižují tuto míru o 18 procentních bodů a ostatní sociální transfery o 13 procentních bodů na konečných 8 % z celkové populace. Příjmový rozdíl mezi muži a ženami je v důchodovém systému nižší než v systému odměňování. Je to způsobeno zejména uplatňováním příjmové redistribuce a započítáváním náhradních dob pojištění. Rozsah započítávaných náhradních dob pojištění je sice značný, ale na druhou stranu zápočet těchto dob významně snižuje míru ohrožení chudobou. 
 3.1.3 Prognózy a úkoly v rámci politiky 

      V roce 2004 dosáhl průměrný starobní důchod („sólo“) v relaci k průměrné hrubé mzdě úrovně zhruba 44 % (k průměrné čisté mzdě úrovně zhruba 57 %). Budoucí vývoj tohoto ukazatele je velmi obtížné predikovat, neboť velmi významně závisí na několika parametrech, jejichž budoucí vývoj je s určitými omezeními v kompetenci vlády. Budeme-li vycházet z předpokladů vložených do dlouhodobé projekce výdajů (kap. 3.2 Finanční udržitelnost), měla by tato úroveň v budoucích letech klesat, a to až k úrovni zhruba 37 % v relaci k průměrné hrubé mzdě (48,7 % v relaci k průměrné čisté mzdě) okolo roku 2026 s následným mírným růstem až do konce projekce v roce 2050. Budoucí vývoj tohoto ukazatele je ovlivněn především předpokladem o valorizaci vyplácených důchodů a zároveň rostoucím podílem předčasných starobních důchodů na celkovém počtu vyplácených důchodů ve sledovaném období. 
Relace průměrného vypláceného starobního důchodu a průměrné hrubé mzdy 
      Propočty provedené na základě metodiky dohodnuté v rámci ISG, která definuje náhradový poměr jako poměr důchodu v prvním roce jeho pobírání a mzdy v posledním roce ekonomické aktivity u předem definovaných jedinců, odhalují prvky příjmové redistribuce v systému a zároveň určitou dynamičnost, kdy výše důchodu je silně závislá na vztahu skutečného věku odchodu do starobního důchodu a platné zákonné věkové hranice (skutečný věk odchodu do starobního důchodu je pro hypotetického jedince fixní - 65 let, přičemž se zákonná věková hranice zvyšuje). Výsledky výpočtu ukazuje následující tabulka. 
      
7 
Náhradový poměr podle metodiky ISG 
     U pojištěnců s rostoucím příjmem je náhradový poměr nižší a v čase o něco více klesá než u pojištěnců se stabilní hladinou příjmu. Tento fakt je dán postupným prodlužováním délky období (od roku 1986), z kterého se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu. Cílového stavu (podle nyní platné právní úpravy), tj. 30letého období před rokem přiznání důchodu, bude dosaženo v roce 2016. 
     Pro dosažení přiměřené úrovně dávek ze soukromých důchodových systémů by měla být dále posílena důvěra občanů v tyto systémy, zvýšena pravděpodobnost vyšších výnosů, a tím dosaženo i většího zapojení občanů, placení vyšších příspěvků (pojistného) a následně i vyšší dávky. Dále by měla být zvážena úprava podmínek nároků a podpory státu s cílem postupně přeměnit soukromé důchodové systémy na dlouhodobé (důchodové) systémy. Změny by měly být realizovány novou právní úpravou nebo významnou novelou současné právní úpravy. 
 3.1.4 Strategie zabezpečení budoucí přiměřenosti 

S o u č a s n ý s t a v : 
      Dynamičnost českého základního důchodového pojištění a přiměřenost důchodů je dána každoroční aktualizací skutečně dosažených příjmů, z nichž se vychází při výpočtu důchodu v závislosti na obecném mzdovém vývoji. 
      Pokud jde o vyplácené důchody, je přiměřená úroveň zajišťována jejich pravidelnou valorizací. 
Základní pravidla pro valorizaci důchodů: • 
 vyplácené důchody se zvyšují pravidelně každý rok v lednu; odchylně se postupuje pouze při velmi nízké inflaci (zvýšení by činilo méně než 2 %) a při vysoké inflaci (aspoň 10 %), 
 • zvýšení důchodů se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo nejméně 100 % růstu cen a dále též nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy, 
 • konkrétní zvýšení stanoví vláda nařízením, přičemž zvýšení může být vyšší než je zákonem stanovené minimum, 
 • růst úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem je při pravidelném zvýšení od ledna zjišťován v období dvanácti měsíců do července kalendářního roku předcházejícího zvýšení důchodů; pro zjišťování růstu reálných mezd je rozhodný kalendářní rok o dva roky předcházející rok zvýšení důchodů, 
 • o zvýšení důchodů rozhoduje vláda; přitom musí vycházet z údajů ČSÚ a ČSSZ. 

      Platná právní úprava umožňuje starobním důchodcům mít vedle důchodu i příjem z výdělečné činnosti, a to bez ohledu na výši příjmu.19) 
           19 ) Jediným „omezením“ při souběhu starobního důchodu a výdělku je sjednání pracovního vztahu na dobu nejdéle jednoho roku s tím, že pracovní vztah lze takto sjednávat opakovaně. 
      
8 
      Mezi opatření, která umožňují důchodcům udržet si přiměřenou životní úroveň, patří možnost zvyšovat si důchod výdělečnou činností po vzniku nároku, která má v českém právním řádu dlouholetou tradici.20) K zatím poslední změně, která spočívala v dalším zvýhodnění odloženého odchodu do starobního důchodu21), došlo od července 2001. Přestože se důchod za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku zvyšuje, není současná právní úprava v této věci stále ještě pojistně matematicky neutrální a tedy ani pro všechny příjmové skupiny pojištěnců motivační.22 
Z v a ž o v a n é z á m ě r y : 
     Základní důchodové pojištění se výrazně podílí na snižování chudoby starší generace. Všechny jeho budoucí změny by měly být prováděny tak, aby nedošlo k ohrožení solidarity a k nebezpečí sociálního vyloučení osob v důchodovém a předdůchodovém věku, naopak by měly směřovat k udržení současné nízké míry ohrožení starších osob chudobou. 
     Důležitým prostředkem v boji proti chudobě je zajištění dostatečně široké a flexibilní nabídky sociálních služeb a uplatňování politiky aktivního stárnutí spojené s růstem zaměstnanosti starších občanů. Zvláště pro seniory je důležitá podpora a rozvoj těch služeb, které umožňují setrvání v přirozeném prostředí (rodina, komunita). 
     K nezvyšování současné míry ohrožení osob chudobou by měla napomoci i připravovaná změna právní úpravy institutu životního minima a zcela nový zákon o hmotné nouzi. Podstata těchto změn v zásadě spočívá v tom, že zatímco v současné době mají lidé závislí na sociálních dávkách za srovnatelných podmínek stejné sociální příjmy, v budoucnu by měly být tyto jejich příjmy rozdílné podle toho, zda aktivně vyvíjejí snahu zapojit se na trhu práce či nikoliv. Osoby, které tuto snahu neprojeví, nebudou mít nárok na dávky sociální péče až do výše životního minima, ale pouze do výše nově zaváděného tzv. existenčního minima. 
 3.2 Finanční udržitelnost penzijních systémů 

     Nezbytným předpokladem pro zabezpečení přiměřené výše důchodů na základě dohodnuté míry solidarity je finanční udržitelnost základního důchodového pojištění. Přitom musí být brány v úvahu i reálné možnosti získání příjmů ze soukromých důchodových systémů. 
 3.2.1 Cíle politiky 

     Opatření by měla směřovat ke zvyšování míry zaměstnanosti obecně, a zejména pak k udržení starších osob na trhu práce, k rozvoji a většímu využití soukromých důchodových systémů zvýšeným zapojením občanů v těchto systémech, zejména pak ke zlepšení věkové struktury zapojených občanů a posílení bezpečnosti těchto systémů. K dosažení dlouhodobé finanční udržitelnosti bude nutné realizovat další změny stávajícího důchodového systému a současně v oblasti veřejných financí přijímat opatření, která zabrání zvyšování vládního dluhu a do budoucna zajistí jeho pokles tak, aby bylo možné úsporou úrokových plateb částečně akomodovat nárůst vládních výdajů v souvislosti se stárnutím populace. Opatření v oblasti trhu práce a v důchodovém systému by měla vytvářet podněty pro vysokou zaměstnanost starších osob (55 až 64 let). 
     Prodlužování očekávané doby dožití není dosud doprovázeno odpovídajícím prodloužením pracovního života. Zvýšení zaměstnanosti je přitom významným faktorem pro zlepšení finanční stability a udržitelnosti důchodového systému. I přes významnou restrukturalizaci českého hospodářství během posledních patnácti let a postupný růst nezaměstnanosti na cca 8 % (dle metodiky MOP), který vytváří tlak na předčasný odchod do starobního důchodu, dochází k mírnému prodlužování reálného věku odchodu do starobního důchodu. 
        20 ) Tento institut obsahoval již zákon o národním pojištění z roku 1948. Již tehdy bylo účelem výraznějšího zvýšení důchodu při odloženém odchodu do důchodu po 60. roce věku lepší zabezpečení ve stáří. 
        21 ) Za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní bez jeho pobírání se výše procentní výměry zvyšuje o 1,5 % (6 % ročně) oproti dřívějšímu 1 % (4 % ročně) výpočtového základu. Tato nová sazba je stejná jako sazba za celý rok výdělečné činnosti vykonávané v době do vzniku nároku na důchod. 
        22 ) Se zvyšující se úrovní předdůchodových příjmů je „ztráta“ plynoucí z odložení odchodu do důchodu o jeden rok (zaplacené pojistné a důchod za jeden rok) vyšší než „zisk“ (celoživotní zvýšení důchodu za „dodatečný“ rok práce). 
     
9 
     V roce 2003 činila míra zaměstnanosti osob ve věku 55 až 64 let 42,3 % (muži 57,5 %, ženy 28,4 %). Lisabonský cíl stanoví dosáhnout do roku 2010 míry zaměstnanosti těchto osob na úrovni 50 %. Na základě posledních trendů lze předpokládat, že této úrovně by ČR do roku 2010 mohla dosáhnout. V roce 2004 činil průměrný věk odchodu do starobního důchodu 59 let (muži 61 let, ženy 57 let)23). Ukazuje se, že prodloužení věku odchodu z pracovní aktivity do roku 2010 o pět let, jak stanoví barcelonský cíl, nebude s největší pravděpodobností dosaženo. 
 3.2.2 Současná situace ve financování 
 3.2.2.1 Příjmy a výdaje základního důchodového pojištění 

     Systém základního důchodového pojištění je financován průběžným způsobem, výdaje na důchody v daném období jsou hrazeny z příjmů z pojistného vybraného v tomto období. Pojistné, které bylo zavedeno od roku 1993, je příjmem státního rozpočtu (stejně jako výdaje na důchody). Od roku 1996 byl zaveden zvláštní účet důchodového pojištění jako součást státních finančních aktiv. Jsou na něm vedeny prostředky vzniklé jako kladný rozdíl mezi příjmy z pojistného a výdaji na důchody (včetně administrativních nákladů), které mohou být použity pouze na zvýšení důchodů nebo na úhradu záporného salda pojistného na důchodové pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na toto pojištění. 
     Výdaje na důchody začaly od roku 1996 převyšovat příjmy základního důchodového pojištění cca o 9 %. S účinností od ledna 2004 byly provedeny v základním důchodovém pojištění změny. 
Hlavní změny základního důchodového pojištění přijaté s účinností od 1. ledna 2004: 
 ? pokračování ve zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod zatím na 63 let pro muže a bezdětné ženy24), 
 ? omezení možností předčasného odchodu do starobního důchodu, 
 ? omezení zápočtu doby studia jako náhradní doby pojištění; 

Současně byla schválena opatření týkající se pojistného, zejména: 
 ? zvýšení procentní sazby pojistného na základní důchodové pojištění z 26 % na 28 %25), 
 ? postupné zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro stanovení pojistného u OSVČ. 

      V důsledku těchto změn došlo již roce v 2004 k obratu a výdaje základního důchodového pojištění byly nižší než příjmy z pojistného o 4 %. 
      Finanční bilanci základního důchodového pojištění významně ovlivňují i náhradní doby pojištění, za které nejsou odváděny žádné platby a které tvoří zhruba 1/4 ze všech započítávaných dob pojištění26). Pokud by bylo za tyto doby placeno pojistné, byla by sice finanční bilance základního důchodového pojištění vyrovnaná po delší časové období, avšak takové opatření by však neřešilo problém finanční udržitelnosti a stabilizace veřejných rozpočtů. 
           23 ) Průměrný věk odchodu do starobního a plného invalidního důchodu činil v roce 2004 57 let (muži 58 let, ženy 56 let). 
           24) Pokud by nedošlo k další úpravě byla by věková hranice ostatních žen diferencovaná podle počtu vychovaných dětí od 59 do 62 let. 
           25) Byla změněna pouze vnitřní struktura sazeb pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti – celkové zatížení zůstalo stejné. 
           26 ) Jde o dobu péče o dítě do 4 let věku nebo do 18 let věku, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dobu základní vojenské služby nebo civilní služby, dobu evidované nezaměstnanosti, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti a doba kdy podpora nenáleží nejvýše v délce tří roků, dobu péče o bezmocnou osobu a dobu pobírání plného invalidního důchodu až do dosažení věkové hranice pro nárok na starobní důchod. Z analýzy těchto dob zpracované Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v Praze (2004) vyplývá, že v souboru pojištěnců narozených do roku 1948 byla nejčastěji započítávána doba evidované nezaměstnanosti (35 % všech respondentů) a doba péče o dítě (33 % všech respondentů). Průměrná doba započtených náhradních dob na celkové započtené době činí 22,4 % (20,1 % muži, 24,1 % ženy); relace důchodu bez náhradních dob k důchodu se započtením těchto dob činila v roce 2002 81,4 % (84 % u mužů, 80,6 % u žen). 
      
10 .2.2.2 Příjmy základního důchodového pojištění zaměstnanci, zaměstnavatelé a OSVČ. Výše pojistného je stanovena jednotnou procentní sazbou (28 %; z toho zaměstnavatelé 21,5 %, zaměstn a průměrnou platbou připadající na jednoho pojištěnce. Celkový počet plátců pojistného v období od roku 19 
3Příjmy a výdaje důchodového pojištění (civilní sektor)100120140160180200220240199920002001200220032004rokmld. Kč8,08,18,28,38,48,58,68,78,8% HDPpříjmyvýdajepodíl výdajů k HDP
 Na základní důchodové pojištění platí pojistné

      anci 6,5 %) z vyměřovacího základu, který tvoří započitatelné příjmy před jejich zdaněním. Vývoj příjmů sociálního pojištění je ovlivněn zejména vývojem počtu plátců pojistného
      94 do roku 2004 poklesl o 9 % s tím, že v letech 1999 až 2004 přechodně stagnoval. Výše průměrné platby na jednoho pojištěnce je ovlivněna též tím, zda pojištěnci těchto příjmů dosahují jako zaměstnanci nebo jako OSVČ. OSVČ jsou účastny jednotného základního důchodového pojištění (nemají vlastní schéma). Ve srovnání s ostatními pojištěnci však mají odchylnou právní úpravu pro stanovení vyměřovacího 
základu pro pojistné - výši vyměřovacího základu si volí podle stanovených pravidel samy. Většina přitom volí nejnižší možný vyměřovací základ. V důsledku toho se OSVČ podílejí na úhradě výdajů základního důchodového pojištění ve srovnání se zaměstnanci ve významně nižší míře. Průměrný vyměřovací základ OSVČ je výrazně nižší a např. v roce 2004 činil ve srovnání se zaměstnanci pouze 30,8 %. V období let 1994 až 2004 se vyměřovací základy zaměstnanců zvýšily o roce 2003 bylo rozhodnuto o postupném zvyšování minimálního vyměřovacího základu pro odvod p však čá vně Parlamentu zákon, který zavádí maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného i pro zaměstnance s cílem jeho budoucího sjednocení 
      172 %, ale u OSVČ pouze o 69 %. Rostoucí podíl OSVČ na celkovém počtu pojištěnců (z 9,7 % v roce 1994 na 15,2 % v roce 2004) a rozdílnost stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného OSVČ a zaměstnanců má nepříznivý vliv na vývoj výše příjmů základního důchodového pojištění. V 
      ojistného OSVČ, který bude od roku 2006 činit 50 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji, nejméně stku rovnající se polovině průměrného hrubého měsíčního příjmu v národním hospodářství zjištěného za příslušný kalendářní rok. Účelem této změny je zejména zvýšení podílu OSVČ na úhradách základního důchodového pojištění. Vláda předložila Poslanecké sněmo
      s maximálním vyměřovacím základem pro OSVČ27). 11 
          27) V roce 2007 by měl maximální vyměřovací základ činit pětinásobek, v roce 2008 čtyřnásobek a v roce 2009 trojnásobek průměrného hrubé mzdy. 
      
      Dalším faktorem ovlivňujícím výši příjmů základního důchodového pojištění je úspěšnost výběru pojistného. Pojistné je příjmem státního rozpočtu a vybírá ho stát prostřednictvím územních pracovišť ČSSZ. Za celé období od zavedení pojistného na sociální zabezpečení v roce 1993 činí podíl plateb (inkasa) k předpisům pojistného (včetně pokut a penále) v průměru 97,5 %. Výběr pojistného ve vztahu k předpisu pojistného (úspěšnost výběru) má přitom výrazně se zlepšující tendenci, takže se v současné době blíží úrovni 100 %. Stav nedoplatků za celé toto období činí pouze 2,5 % z předepsaného pojistného s tím, že více než polovinu nedoplatků tvoří penále. Více než polovina pohledávek je přitom vůči odhlášeným subjektům. 
Ze shora uvedeného vyplývá závěr, že výběr pojistného je dlouhodobě úspěšný, ale problémem je právní úprava stanovení pojistného OSVČ a velký rozsah započítávaných náhradních dob pojištění, za které nejsou odváděny žádné platby. 
 3.2.2.3 Výdaje základního důchodového pojištění 

      Nejvyšší podíl na výdajích základního důchodového pojištění, které v současné době činí cca 8,47 % HDP, mají výdaje na starobní důchody. Je to dáno tím, že z celkového počtu důchodců je nejvíce důchodců starobních a že úroveň starobních důchodů je ze všech druhů důchodů nejvyšší. Z celkových výdajů na důchody činí výdaje na starobní důchody 72 %, na invalidní důchody 18 % a na pozůstalostní důchody 10 %. (Podrobněji tabulková příloha.) 
      V souvislosti s tím, jak budou v rámci reformních kroků zvyšovány pobídky k delšímu setrvání na trhu práce, lze v budoucnu očekávat, že invalidní důchody budou nabývat na významu jako cesta k předčasnému odchodu z trhu práce28). Osoby, které mají nárok na plný invalidní důchod i po splnění podmínek nároku na starobní důchod, nejsou v případě souběhu s výdělečnou činností nijak omezeny. Rozhodující je pouze posouzení zdravotního stavu pojištěnce posudkovým lékařem nositele pojištění.29) Problém invalidizace má přitom významnou regionální dimenzi, a to proto, že souvisí se situací na trhu práce i s dlouholetou namáhavou a zdraví škodlivou prací a v neposlední řadě i s horším životním prostředí. V současné době pobírá cca 15 % osob ve věku 50 až 64 let invalidní důchod. 
 3.2.3 Prognózy a úkoly v rámci politiky 
 3.2.3.1 Základní důchodové pojištění 

S o u č a s n ý s t a v : 
       Hlavní problém při řešení finanční udržitelnosti základního důchodového pojištění a přiměřenosti důchodů spočívá v očekávaném rychlém stárnutí české populace. Dynamika růstu podílu osob starších 65 let na celé populaci v ČR bude ve světě ojedinělá. 
       Změny v českém základním důchodovém pojištění by měly směřovat k vyššímu pracovnímu zapojení starších osob a tím i ke zvýšení reálného věku odchodu do důchodu. V ČR sice došlo ke zvýšení zaměstnanosti osob ve věku od 55 let do 64 let z 36,3 v roce 2000 na 42,3 % v současné době, ale budou muset být zvážena opatření spočívající v dalším zvýhodnění odloženého odchodu do starobního důchodu, v možnosti přepočítat starobní důchod za pracovní činnost vykonávanou po přiznání tohoto důchodu při jeho pobírání a v dalším pokračování zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod. Pokud jde o předčasný odchod do starobního důchodu, nepůsobí současná právní úprava po přijetí opatření v roce 2001 a 2004 jako motivační faktor pro předčasný odchod z trhu práce. Tento závěr vychází z výpočtů provedených za pomoci kritéria implicitní daně, které ukazují, že současný systém předčasných starobních důchodů je veskrze pojistně matematicky neutrální. 
           28) Toto riziko je o to vyšší, že úroveň plných invalidních důchodů je obecně vyšší než předčasných starobních důchodů. Jde o důsledek toho, že se v případě invalidního důchodu se započítává pro jeho výši doba od vzniku invalidity až do dosažení věkové hranice pro nárok na starobní důchod, avšak procentní výměra předčasného starobního důchodu se stanoví podle skutečně získané doby pojištění, která se pak ještě krátí za dobu předčasného odchodu do důchodu. To znamená, že procentní výměra invalidního důchodu je vyšší. 
           29 ) V roce 2004 bylo provedeno celkem 71 tis. zjišťovacích prohlídek, z toho ve 32 tis. případech byla uznána plná invalidita a ve 29 tis. částečná invalidita. V 10 tis. případech zjišťovacích prohlídek nebyla uznána plná ani částečná invalidita. 
       
12 
       P ř e d p o k l á d a n ý v ý v o j : 
      Projekce30) vychází primárně ze současné legislativy a z předpokladu, že by nebyla změněna. I při nezměněné legislativě však není základní důchodové pojištění rigidní. Existuje v něm několik důležitých parametrů, jejichž vývoj ovlivňuje svými rozhodnutími vláda. Konkrétně jsou to redukční hranice, které redukují výši příjmů pro výpočet důchodu, základní výměra důchodu a způsob valorizace vyplácených důchodů. 
      Pro účely projekce byly stanoveny hodnoty těchto významných parametrů následujícím způsobem: 
 - valorizace vyplácených důchodů: CPI + 1/3 růstu průměrné reálné mzdy 
 - indexace základní výměry: podle vývoje průměrné reálné mzdy 
 - indexace redukčních hranic: podle vývoje průměrné reálné mzdy 

      Na základě výše uvedených předpokladů výdaje základního důchodového pojištění z výchozí úrovně těsně nad 8,4 % HDP31) nejprve krátkodobě klesají na 8 % a poté začínají růst až k hladině 12,5 % HDP v závěru projekce (rok 2050). Krátkodobý mírný pokles výdajů je způsoben zejména přijatým předpokladem o nižší než mzdové valorizaci důchodů (valorizace podle inflace a jedné třetiny růstu průměrné reálné mzdy). V relativním vyjádření k HDP tedy dojde během následujících 50 let k růstu výdajů na důchody přibližně o 50 %. 
      Vývoj celkových výdajů základního důchodového pojištění je určován především dynamikou výdajů na starobní důchody a z menší části růstem výdajů na důchody invalidní. To je důsledkem očekávaného růstu počtu důchodců v těchto kategoriích. Pokud jde o počet starobních důchodců, předpokládá se růst z 1,95 mil. v roce 2004 až na více než 3 mil. v roce 2050. Pokud jde o invalidní důchodce, očekává se nárůst z 555 tisíc v roce 2004 na 685 tisíc v roce 2035, poté by měl počet invalidních důchodců pozvolna klesat na úroveň zhruba 620 tis. v roce 2050. Celkový počet důchodců základního důchodového pojištění by měl v důsledku výše popsaných trendů vzrůst z 2,6 mil. v roce 2004 na 3,8 mil. v roce 2050. 
      V důsledku stárnutí české populace rostl poměr důchodců a plátců pojistného z úrovně těsně pod 50 % v roce 1993 na zhruba 55 % v roce 2004 a vzhledem k předpokládanému stárnutí dále poroste až na hodnotu cca 93 % okolo roku 2050. 
      Vzhledem k předpokládanému vývoji příjmů z pojistného na úrovni 8,4 % HDP dosahuje základní důchodové pojištění do první poloviny dvacátých let mírných finančních přebytků. Kumulovaně mohou tyto přebytky na počátku dvacátých let přesáhnout téměř 6 % HDP. Zvyšování výdajů v relaci k HDP povede nejprve k vyrovnání finanční pozice a poté k postupnému růstu deficitu základního důchodového pojištění, který ke konci projekce dosáhne úrovně 4 % HDP. Kumulované saldo se přesune z kladné do záporné hodnoty kolem roku 2035 a kolem roku 2050 dosáhne dluh úrovně necelých 50 % HDP. 
      V případě, že by nedošlo v základním důchodovém pojištění k dalším úpravám, které by buď navazovaly na již provedené změny (tj. především postupný růst zákonné věkové hranice pro odchod do starobního důchodu), nebo by významně restrukturalizovaly základní důchodové pojištění, nebyl by tento systém dlouhodobě finančně udržitelný. 
      Za nejvýznamnější nástroj, který umožňuje čelit dopadům stárnutí populace (především prodlužující se naději dožití), lze považovat odklad odchodu do starobního důchodu. Již v současné době jsou však v základním důchodovém pojištění prvky, které motivují k odkladu odchodu do starobního důchodu, a to krácení výše důchodu při odchodu do starobního důchodu před zákonnou věkovou hranicí a zvýhodnění při odkladu odchodu do důchodu až po dosažení zákonné věkové hranice. Výpočty ukazují dopad dalšího zvyšování zákonné věkové hranice i nad nyní stanovených 63 
           30 ) Byla použita národní demografická a makroekonomická projekce. Důvodem byla skutečnost, že v době zpracování NSRP nebyl k dispozici dohodnutý demografický scénář vypracovaný Eurostatem a v důsledku toho ani makroekonomický scénář připravovaný Evropskou komisí na základě jednotné metodiky. 
           31 ) Včetně administrativních výdajů na úrovni 1,8 % příjmů z vybraného pojistného. 
      
13 
      let pro muže a 59 až 63 let pro ženy. Těchto věkových hranic bude fakticky dosaženo v letech 2016 a 2019. 
Vývoj poměru důchodců a plátců pojistného 
      V případě, že by se pokračovalo ve zvyšování zákonné věkové hranice na základě stejných principů (tj. o 2 měsíce u mužů a o 4 měsíce u žen ročně32)) i po roce 2013, a to až do konce projekce v roce 2050, odcházeli by do starobního důchodu v roce 2050 muži v průměru zhruba v 68 letech a ženy v 67 letech (po roce 2050 se projevuje vliv silných ročníků narozených v 70. letech a nízkého počtu narozených na přelomu století). Výdaje na důchody by se v tomto případě zvýšily z úrovně 8,4 % HDP v současné době na 9,6 % v roce 2050 s obdobným trendem uvedeným v předchozím textu. Pokles výdajů by byl dán především nižším počtem důchodců, jejichž celkový počet by za této situaci vzrostl „pouze“ na necelé 3,3 mil. v roce 2050. Vzhledem ke změněnému vývoji výdajů by v základním důchodovém pojištění za této situace vznikal mírný přebytek až do druhé poloviny třicátých let, kdy by kumulovaně dosahoval zhruba úrovně 12,5 % HDP. Po té by se základní důchodové pojištění dostalo do deficitu, který by se prohloubil až na úroveň 1,2 % HDP v roce 2050. Z pohledu kumulované finanční pozice by se základní důchodové pojištění v roce 2050 pohybovalo zhruba v rovnováze. Je zřejmé, že posun zákonné věkové hranice pro nárok na starobní důchod (a současně zvyšování zaměstnanosti) má významný vliv na celkovou finanční stabilitu základního důchodového pojištění. Přesto ho nelze ani za této situace považovat za plně dlouhodobě finančně stabilní, neboť deficit v řádu 1,2 % HDP představuje riziko pro vývoj po roce 2050. 
           32 ) resp. i u žen o 2 měsíce ročně jakmile dosáhnou věkové hranice pro nárok na starobní důchod mužů 
      
14 
Vývoj výdajů důchodového systému 
Vývoj salda důchodového systému 
 3.2.3.2 Soukromé důchodové systémy 

S o u č a s n ý s t a v 
       V současné době se důchody ze soukromých důchodových systémů podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. Průměrná výše příspěvku účastníka na penzijní připojištění se státním příspěvkem nedosahuje dostatečné výše k tomu, aby umožnila nashromáždit prostředky postačující na výplatu doživotní penze v „rozumné“ výši. 
       Určité riziko spojené s penzijním připojištěním se státním příspěvkem představují především garance spojené s výplatou penzí. Těmito garancemi jsou především garantované úrokové míry při výpočtu penzí a garantované úmrtnostní tabulky. I když tyto garance byly v loňském roce pro nové účastníky odstraněny, pro převážnou většinu účastníků zůstávají. Zákonem není stanovená povinnost, aby každoroční připisování podílu na výnosech hospodaření, oceňování rizikovosti penzijního plánu 
       
15 
       pro dlouhodobou finanční stabilitu PF a stanovení správné výše rezerv, účtů účastníků a rezervního fondu bylo ověřeno pojistným matematikem.33) 
       PF má ze zákona povinnost každoročně garantovat nezáporný výnos pro účastníky, což má zásadní význam pro investiční strategie, a tím pro ziskovost penzijních fondů. Od roku 1995 do roku 2003 činil průměrný připsaný nominální výnos 6,2 %, reálný výnos 0,7 %. Nižší výnos je na druhé straně vyvážen vyšší bezpečností investic. 
       Výhodou penzijního připojištění se státním příspěvkem je jeho snadná regulace, neboť je v zásadě upraveno jedním zákonem. Státní dozor nad PF vykonává MF a KCP. KCP podléhá pouze činnost fondů, resp. depozitářů, týkající se umisťování prostředků fondů, resp. kontroly umisťování prostředků PF. Každý fond je povinen nejdéle do 3 měsíců po skončení pololetí a kalendářního roku zveřejňovat zprávy o svém hospodaření a přehled o umístění prostředků PF, jejich uložení a jejich výši. Penzijní plány schvaluje MF ve spolupráci s MPSV. 
       Soukromé životní pojištění má v ČR mnohem delší tradici. Regulační a dozorová činnost u životního pojištění je plně v souladu s požadavky EU. Dozor vykonává MF, které spolupracuje s ČNB a KCP zejména v oblasti dozoru nad finančními skupinami a konglomeráty. 
Z v a ž o v a n é z á m ě r y 
       Budoucí požadavky na financování přiměřených důchodů budou záviset na dalším průběhu důchodové reformy. Je zřejmé, že soukromé zdroje budou muset tvořit mnohem významnější část prostředků, než je tomu v současnosti. 
       V systému penzijního připojištění se státním příspěvkem bude nutné 
 - oddělit majetek akcionářů od majetku účastníků a umožnit tak penzijním fondům nabízet různě zaměřené penzijní plány, 
 - zvýšit míru pokrytí, zejména u mladších věkových skupin, 
 - motivovat účastníky těchto systémů k vyšším příspěvkům, 
 - motivovat zaměstnavatele k vyšší účasti i vyšším příspěvkům, 
 - omezit čerpání jednorázového vyrovnání a 
 - odstranit garanci meziročního nezáporného výnosu. 

      Na výše uvedených změnách se shodují odborníci napříč institucemi a změny budou vyžadovat úpravu zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. 
       Soukromé životní pojištění volí spíše střední a vyšší příjmové skupiny. Neexistence horní hranice pro pojistné na základní důchodové pojištění je výrazným omezujícím faktorem dalšího rozvoje (nejen) soukromého životního pojištění. Zavedení této horní hranice by spolu s vyšší daňovou motivací jak pro pojištěnce tak pro zaměstnavatele přispělo k vyšší účasti i k vyšším platbám účastníků do obou soukromých důchodových systémů. 
 3.2.4 Strategie pro vyřešení rozdílů ve financování 

      Záměrem koncepce reformy veřejných financí přijaté v roce 2003 a rozdělené do dvou etap je zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných rozpočtů. První etapa se primárně zaměřila na stabilizaci schodku veřejných rozpočtů a v jejím rámci byla přijata řada předpisů a opatření, jejichž cílem je dosažení rozpočtových úspor. Mezi tato opatření patří i změny v základním důchodovém pojištění přijaté s účinností od 1. ledna 2004. Opatření sice zajistila stabilizaci českého základního důchodového pojištění na určitou dobu (cca do roku 2023), avšak důsledky spojené s nepříznivým budoucím vývojem (zejména demografickým), a tím i s problémem finanční udržitelnosti základního důchodového pojištění a přiměřenosti důchodů, nemohou vyřešit. Budoucí problémy budou tak závažné, že ještě v horizontu tohoto desetiletí musí být zvážena další významná reformní opatření v rámci stávající struktury systému (již řadu let v ČR probíhají i diskuse o zásadních strukturálních 
           33) Přesto většina PF svého pojistného matematika má a zbývající PF využívají služeb externích pojistných matematiků. 
      
16 
      změnách – o posílení soukromých fondových systémů, o míře ekvivalence apod.; dosud však konsensu dosaženo nebylo). 
Jde zejména o tato opatření: 
 a) zvážit další postupné prodlužování věkové hranice pro nárok na starobní důchod s cílem jejího sjednocení pro muže a ženy. V důsledku toho by mělo dojít i k faktickému pozdějšímu odchodu do důchodu a tedy i k prodloužení ekonomické aktivity a nakonec i k plnému uplatnění principu rovného zacházení s muži a ženami, 
 b) zvážit další prodlužování období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, 
 c) zvážit omezení zápočtu náhradních dob pojištění a možnosti finančního krytí těchto dob, 
 d) zvážit změnu způsobu indexace skutečně dosažených příjmů pro výpočet důchodu, která by spočívala v zohlednění vývoje příjmů základního důchodového pojištění při vyměřování důchodů, 
 e) zvážit přechod k jinému způsobu valorizace důchodů, 
 f) zvážit zavedení postupného odchodu do starobního důchodu s možností přepočtu tohoto důchodu vypláceného vedle příjmu z výdělečné činnosti, 
 g) zvážit aktualizaci (objektivizaci) kritérií pro posuzování procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti při stanovení stupně invalidity s ohledem na měnící se vnější podmínky a na nové poznatky vědy. 

      Při posuzování uvedených opatření musí být brány v úvahu i dopady případných změn v jiných oblastech (např. v oblasti trhu práce, v oblasti sociální péče). 
 3.3 Modernizace penzijních systémů v souvislosti s měnícími se požadavky hospodářství, společnosti a občanů 
 3.3.1 Vztah důchodového pojištění k měnícím se podmínkám, k trhu práce a různým modelům zaměstnání (výdělečné činnosti) 

      Cílem modernizace českého základního důchodového pojištění by měla být jeho schopnost lépe reagovat na měnící se potřeby společnosti a jednotlivců, přizpůsobování různým formám zaměstnání a požadavkům územní mobility, plné respektování principu rovného zacházení s muži a ženami, transparentnost a důvěryhodnost pro občany. V souvislosti s modernizací by měla být zajištěna průběžná a co nejúplnější informovanost občanů o jejich nárocích ze základního důchodového pojištění. 
 3.3.1.1 Vliv měnících se vnějších podmínek na základní důchodové pojištění 

      Současné základní důchodové pojištění je na rozdíl od stavu před rokem 1996 dynamické, protože reaguje na okolní vývoj. Reakcí na prodlužující se dobu dožití je postupné zvyšování zákonné věkové hranice pro nárok na starobní důchod probíhající nepřetržitě od roku 1996. Rovněž období, ze kterého se zjišťují příjmy pro výpočet důchodů, se od roku 1996 postupně prodlužuje z původně pětiletého období na cílově třicetileté období v roce 2016. Tím důchodový systém více (objektivněji) zohledňuje ekonomickou aktivitu občanů. Hodnoty některých prvků konstrukce výpočtu důchodu se každoročně mění v závislosti na obecném mzdovém vývoji. Valorizace důchodů musí podle zákona minimálně zohlednit plně růst cen a z jedné třetiny růst průměrné reálné mzdy. 
 3.3.1.2 Mobilita a pokrytí osob důchodovým pojištěním 

      Univerzální, jednotné a povinné české základní důchodové pojištění není překážkou mobility osob a pokrývá všechny ekonomicky aktivní osoby, včetně osob měnících relativně často zaměstnání a osob výdělečně činných na částečný úvazek, pokud vykonávají výdělečnou činnost aspoň v minimálním rozsahu34). Základní důchodové pojištění není překážkou ani pro samostatnou výdělečnou činnosti. Výši důchodu může ovlivnit skutečnost, což platí obecně, že pojištěnec nebyl v období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, nepřetržitě výdělečně činný a neměl tedy po tuto dobu ani žádný příjem. 
           34 ) Příjem minimálně 400 Kč za měsíc a trvání pracovní činnosti aspoň sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů. 
      
17 
      Pokud jde o soukromé důchodové systémy, není jejich právní úprava překážkou mobility pracovních sil. 
 3.3.2 Rovnost mezi muži a ženami 

      Základní oblastí, kde je třeba prosazovat princip rovnosti žen a mužů, je trh práce, protože důchodové dávky jsou odvozovány od výše předchozích příjmů. Mezi opatření, která by měla rozdíl mezi muži a ženami významně snížit, je postupné snižování diferenciace věkové hranice pro nárok na starobní důchod mužů a žen35). Pokud jde o základní důchodové pojištění, princip rovného zacházení mezi muži a ženami prosazován je. 
      Dosavadní rozdílné věkové hranice mužů a žen pro nárok na starobní důchod jsou považovány za dočasnou výjimku z principu rovného zacházení, kterou umožňuje Směrnice Rady z 19. prosince 1978 (79/7EEC), o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení. Proto bude nutné, pokud jde o zvyšování věkových hranic pro nárok na starobní důchod, pokračovat ve zvyšování diferencovaném, a to výrazněji u žen s cílem sjednocení těchto hranic pro muže i ženy. V roce 1996 byly v podstatě sjednoceny podmínky nároku i na pozůstalostní důchody mužů a žen a způsob stanovení jejich výše. Dočasně zůstal rozdílný pouze věk, ve kterém pozůstalému vznikne trvalý nárok na pozůstalostní důchod.36) Od roku 1996 lze hodnotit dobu péče o dítě ve věku do 4 let i mužům, pokud o dítě skutečně pečují (stejnou dobu péče o jedno dítě ovšem nelze hodnotit současně muži i ženě). Nárok na pozůstalostní důchod ze základního důchodového pojištění vzniká, pokud v době úmrtí trvalo manželství; nárok na důchod zanikne uzavřením nového manželství a při opětovném úmrtí náleží důchod po naposled zemřelém manželovi. 
      Z penzijního připojištění se státním příspěvkem vzniká nárok na pozůstalostní penzi té fyzické osobě, kterou určil účastník připojištění ve smlouvě; přitom může být určeno i více osob. Pokud zemřelému účastníkovi nebyla vyplácena penze a nevznikl nárok na odbytné nebo pozůstalostní penzi, stává se nárok z penzijního připojištění předmětem dědictví. Pokud nejsou dědici, stává se majetkem PF. 
 3.3.3 Průběh přípravy důchodové reformy a informovanost 

D o s a v a d n í v ý v o j: 
      Současná podoba českého základního důchodového pojištění začala vznikat začátkem 90. let a byla plně zavedena v roce 1996. I v době po přijetí zákona o důchodovém pojištění však byla průběžně přijímána další reformní opatření. 
Nejvýznamnější opatření realizovaná od počátku 90. let do současné doby: 
V letech 1990 až 1992 
 ? byla odstraněna diskriminace OSVČ a zrušeny preference v důchodovém systému, takže prakticky všichni ekonomicky aktivní začali získávat důchodové nároky podle jednotných podmínek, 
 ? došlo k organizačnímu sjednocení provádění důchodového pojištění a nemocenského pojištění, 
 ? byla zavedena pravidla pro valorizace důchodů. 

V roce 1993 
 ? zavedeno pojistné na důchodové pojištění (jako příjem státního rozpočtu). 

V roce 1994 
 ? byl přijat zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a český důchodový systém začaly tvořit dva pilíře. 

V roce 1995 
 ? byl přijat nový zákon o důchodovém pojištění, který zakotvil taková zásadní opatření, jako je zejména postupné zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod, zohlednění obecného mzdového vývoje při stanovení výše důchodů a v podstatě rovné zacházení mezi muži a ženami. 

35 ) Věková hranice pro nárok na starobní důchod se od roku 1996 ročně zvyšuje o 2 měsíce pro muže a o 4 měsíce pro ženy zatím do 63 let pro muže a bezdětné ženy a do 59 – 62 let pro ženy podle počtu vychovaných dětí. 
36 ) U žen je to dosažení věku aspoň 55 let a u mužů aspoň věku 58 let. 

18 
V roce 1996 
 ? byl zaveden zvláštní účet důchodového pojištění jako součást státních finančních aktiv, který umožňuje, i když v rámci státního rozpočtu, definovat bilanci základního důchodového pojištění. 

V roce 1997 
 ? byl omezen zápočet většiny náhradních dob pojištění a zpřesněny podmínky pro valorizaci důchodů. 

V roce 1999 
 ? novelou zákona o penzijním připojištění byla zvýšena míra bezpečnosti vkladů účastníků připojištění a rozšířena možnost tohoto připojištění, včetně zavedení daňových úlev. 

V roce 2001 
 ? byla snížena motivace k předčasnému odchodu do starobního důchodu a zvýhodněno odložení odchodu do tohoto důchodu. 

V roce 2002 
 ? byla změněna a zpřesněna pravidla pro valorizaci důchodů. 

V roce 2003 
 ? bylo rozhodnuto o dalším pokračování ve zvyšování důchodového věku i po roce 2006, 
 ? byly omezeny možnosti předčasného odchodu do starobního důchodu, 
 ? byl omezen zápočet doby studia, 
 ? bylo zrušeno omezení výplaty starobního důchodu výší výdělku, 
 ? byla zvýšena procentní sazba pojistného na důchodové pojištění a snížena tato sazba pro příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – celkové zatížení zůstalo nezměněné, 
 ? bylo rozhodnuto o postupném zvyšování minimálního vyměřovacího základu pro pojistné OSVČ (v letech 2004 až 2006), 
 ? novelou zákona o penzijním připojištění bylo dosaženo harmonizace s právem EU. 

S o u č a s n ý s t a v a b u d o u c í v ý v o j 
      Po uvedených parametrických změnách je základní důchodové pojištění stabilizované na období zhruba 20 let. Příjmy z pojistného budou dostačující na krytí výdajů systému, které se budou pohybovat na úrovni 8 % až 9 % HDP. Poté však dojde k dramatickému zvýšení nákladů. Vzhledem k setrvačnosti systému je proto nezbytné zvažovat již v současné době další významné reformní kroky. 
      Na základě politických jednání byl v roce 2004 ustaven Tým expertů, ve kterém mají zástupce politické strany37), předseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr financí. Dále byla zřízena odborná pracovní skupina, jejímž úkolem bylo analyzovat návrhy variant důchodové reformy, které předložily politické strany prostřednictvím Týmu expertů (podrobněji v příloze). Proces tvorby těchto analýz byl transparentní, otevřený a veřejný. Odborná i laická veřejnost měla možnost se do tohoto procesu zapojit nebo ho sledovat a komentovat prostřednictvím písemných příspěvků k výstupům publikovaným na webových stránkách. Jednou měsíčně byla podávána informace o postupu prací, která byla mj. rovněž umisťována na webových stránkách. Výsledky práce Týmu expertů budou využity při dalších politických jednáních. 
      Průběh přípravy důchodové reformy je také průběžně projednáván na zasedáních RHSD (tzv. tripartita). Tu tvoří zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů. Účastníci zasedání mají možnost uplatňovat své názory, připomínky a doporučení. 
      Pokud jde o hlavního nositele pojištění (ČSSZ)38), průběžně se usiluje o celkové zlepšení administrativy, zejména zvýšením technické vybavenosti, s cílem vytvořit moderní instituci s vysokou úrovní kontaktu s pojištěnci. Od roku 2005 předkládají zaměstnavatelé pravidelně každoročně nositeli pojištění tzv. evidenční listy důchodového pojištění svých zaměstnanců (pojištěnců) za předchozí 
           37 ) Všechny politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně Parlamentu. 
           38) V případě příslušníků ozbrojených sil a sborů jsou nositeli pojištění orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti. 
      
19 
      kalendářní rok. Od 1. července 2005 byl zřízen registr pojištěnců, který obsahuje zákonem stanovené údaje o osobách účastných nemocenského pojištění a důchodového pojištění z důvodu výdělečné činnosti. Tyto údaje jsou průběžně aktualizovány a doplňovány. Tím byly vytvořeny i podmínky pro pravidelnou informovanost pojištěnců o údajích, které se týkají jejich důchodových nároků. S každoročním písemným podáváním informací na základě žádosti pojištěnců o době jejich pojištění a o vyměřovacích základech pro výpočet důchodu formou tzv. informativního osobního listu důchodového pojištění se počítá od roku 2006. Cílově je záměr informovat pojištěnce i o jejich budoucích nárocích z důchodového pojištění při splnění určitých předpokladů. Změny u nositele pojištění směřují zejména k digitalizaci evidovaných údajů o pojištěncích, k centralizaci dat a řízení procesů a k decentralizaci výkonu agend tak, aby byly co nejblíže klientovi. 
      Ke zvýšení všeobecné informovanosti o stavu a vývoji v oblasti důchodového pojištění přispěla i komplexní zpráva hlavního nositele pojištění o činnosti, která byla poprvé zpracována v roce 2004 a nadále bude zpracovávána každoročně. Vedle toho je pravidelně každý druhý rok zpracováno hodnocení českého systému sociálního pojištění pojistnými matematiky MPSV. Obě tyto zprávy, které vláda poprvé projednala v roce 2004, byly umístěny na volně přístupné webové stránky. 
      O soukromých důchodových systémech vydává každoročně MF výroční zprávy. Veřejnost může získat další informace na webových stránkách jednotlivých PF a ŽP. 
 4. Závěry 

    Začátkem 90. let minulého století bylo spolu s rozhodnutím o ekonomické reformě rozhodnuto i o reformě sociálního systému. Pokud jde o oblast důchodů, byla reformní opatření přijímána průběžně od roku 1990. Nejvýznamnější změnou bylo přijetí zákona o důchodovém pojištění v polovině 90. let, který zavedl s účinností od 1. ledna 1996 taková zásadní opatření (zejména z dlouhodobého hlediska), jako je např. postupné zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod současně se sbližováním těchto věkových hranic mužů a žen a zohlednění obecného mzdového vývoje ve výpočtu důchodu. Současná právní úprava není ani překážkou mobility pracovních sil. 
      Základním důchodových pojištěním je pokryto téměř všechno ekonomicky aktivní obyvatelstvo a prostřednictvím náhradních dob pojištění i osoby, které nevykonávají výdělečnou činnost z kvalifikovaných důvodů (např. péče o dítě). Průměrný starobní důchod byl v roce 2004 na úrovni 57 % průměrné čisté mzdy (44 % průměrné hrubé mzdy). Je umožněn otevřený přístup k dobrovolným soukromým důchodovým systémům, jejichž podíl na důchodových příjmech důchodců je však zatím nevýznamný. Pod hranicí chudoby jsou pouze 4 % osob starších 60 let. I když s vyšším věkem ohrožení chudobou poněkud stoupá, nachází se pod hranicí chudoby necelých 7 % osob ve věku nad 75 let. Zaměstnanost starších osob ve věku 55 až 64 let je zhruba na úrovni 42 %. Tato pozitivní situace má však i své negativní tendence, zejména v oblasti přiměřenosti a udržitelnosti důchodů. Současný důchodový systém je významně redistributivní a nivelizační a to při poměrně vysoké pojistné sazbě. Důsledkem je negativní dopad na osoby s nadprůměrnými příjmy, u kterých je nízká míry náhrady předdůchodových příjmů. Výše pojistné sazby současně brání těmto osobám zvýšit si důchod z vlastních zdrojů. 
      Dynamičnost základního důchodového pojištění je dána každoroční aktualizací příjmů pro výpočet důchodu podle obecného mzdového nárůstu. Přiměřenost vyplácených důchodů je zajišťována valorizací, kdy i při minimální valorizaci stanovené zákonem musí být plně zohledněn růst cen a aspoň z jedné třetiny růst reálné hrubé mzdy. 
      I po přijetí zákona o důchodovém pojištění byly průběžně přijímány další změny, které směřovaly zejména k dalšímu omezení zápočtu náhradních dob pojištění, ke snížení motivace k předčasnému odchodu do důchodu a ke zvýhodnění odloženého odchodu do důchodu. V roce 2003 pak bylo rozhodnuto o pokračování ve zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod. 
      Realizací schválených změn došlo od roku 2004 ke stabilizaci základního důchodového pojištění na období zhruba 20 let. K dlouhodobému zajištění přiměřenosti a udržitelnosti důchodů však dosud přijatá opatření nebudou dostačující. V důsledku předpokládaného stárnutí české populace, které bude jedno z nejrychlejších v Evropě, lze očekávat růst poměru důchodců a plátců pojistného 
      
20 
      z hodnoty na úrovni 55 % v roce 2004 až na hodnotu cca 93 % okolo roku 2050. Tento vývoj bude muset být nevyhnutelně doprovázen přijetím dalších reformních kroků. 
      Politické strany předložily v roce 2004 různé varianty důchodové reformy. Budoucí podoba českého důchodového systému byla zvažována v Týmu expertů. Závěrečná zpráva bude využita při dalších politických jednáních. Na změny v důchodovém systému se připravuje i nositel pojištění. Souběžně se změnami v základním důchodovém pojištění (I. pilíř) budou zváženy změny v dobrovolných soukromých důchodových systémech s cílem zvýšit jejich význam. Změny budou zváženy rovněž v oblasti zaměstnanosti, zejména pak s cílem udržet starší pracovníky déle na trhu práce. O průběhu důchodové reformy jsou informováni sociální partneři. Se zajištěním informovanosti se počítá i směrem k občanům.
Zpráva o životním prostredí
Ceské republiky v roce 2006
(plné znení)
ii
Zpracoval redakcní kolektiv CENIA,
ceské informacní agentury životního prostredí
Na zpracování jednotlivých kapitol se podíleli:
odbory Ministerstva životního prostredí
Agentura ochrany prírody a krajiny CR
Centrum dopravního výzkumu
Centrum pro otázky životního prostredí Univerzity Karlovy
CzechInvest
Ceská geologická služba
Ceská geologická služba – Geofond
Ceská inspekce životního prostredí
Ceský bánský úrad
Ceský hydrometeorologický ústav
Ceský statistický úrad
Ceský úrad zememericský a katastrální
EKO - KOM, a.s.
Energetický regulacní úrad
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo práce a sociálních vecí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo prumyslu a obchodu
Ministerstvo školství, mládeže a telovýchovy
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zemedelství
Podniky povodí
Regionální environmentální centrum CR
Reditelství silnic a dálnic
Správy národních parku
Státní fond životního prostredí CR
Státní ústav radiacní ochrany
Státní zdravotní ústav
Státní rostlinolékarská správa
Ústav pro hospodárskou úpravu lesu
Ústrední kontrolní a zkušební ústav zemedelský
Výzkumný ústav lesního hospodárství a myslivosti
Výzkumný ústav meliorací a ochrany pudy
Výzkumný ústav vodohospodárský T.G.M.
1
Obsah

I Složky životního prostredí
I.1 Ovzduší
I.1.1 Emisní situace
Zdroje znecištování ovzduší se podle zákona c. 86/2002 Sb., o ochrane ovzduší pred
znecištujícími látkami (zákon o ovzduší) delí na stacionární (zvlášte velké, velké, strední
a malé) a mobilní. Zvlášte velké, velké a strední zdroje jsou sledovány jako bodové zdroje
jednotlive, malé zdroje plošne na úrovni obcí, mobilní zdroje liniove (vybrané scítané úseky)
a plošne (ostatní silnice, železnicní doprava, zemedelské stroje, apod.) na úrovni kraju CR.
Údaje o emisích znecištujících látek a další technické údaje o zdrojích znecištování ovzduší
jsou evidovány v databázích REZZO (Registr emisí a zdroju znecištování ovzduší).
Podkladem pro emisní bilanci bodove sledovaných zdroju jsou údaje souhrnné provozní
evidence, overované príslušnými orgány ochrany ovzduší. Bilance emisí dalších skupin
zdroju (lokální vytápení domácností, zdroje používající rozpouštedla, mobilní zdroje, atd.)
je provádena modelovými výpocty s využitím statistických údaju.
Dle predbežných výsledku emisní inventarizace za rok 2006 došlo v celkovém úhrnu emisí
k mírným mezirocním poklesum všech sledovaných znecištujících látek v rozmezí 2–8 %,
nejvetší procentuální pokles zaznamenaly emise oxidu uhelnatého (CO) (o 7,8 %). Hlavní roli
na techto pozitivních údajích mely malé zdroje znecištování (REZZO 3), u kterých emise
tuhých znecištujících látek (TZL), oxidu siricitého (SO2), oxidu dusíku (NOx) a CO poklesly
až na 75 % stavu roku 2005. Vzhledem k významné závislosti emisí z malých zdroju na topné
sezóne však lze predpokládat, že tento výkyv byl zpusoben mimorádne teplou zimní sezónou
2006/2007 a tudíž ho nelze oznacit za pocátek nového pozitivního trendu. Naopak u velkých
zdroju (REZZO 1) došlo v prípade TZL a CO k mezirocnímu nárustu cca o 5 %. Celkové
množství emisí základních znecištujících látek a podíly jednotlivých kategorií zdroju
na celkových emisích v roce 2005 a predbežné údaje za rok 2006 uvádí tab. I.1.1 a tab. I.1.2.
V dlouhodobejším pohledu (roky 2000–2006) emise sledovaných látek mírne klesají (CO, SO2,
tekavé organické látky (VOC z angl. Volatile Organic Compound)) ci stagnují (NOx), což
ukazuje graf I.1.2 a tab. I.1.3. Prezentované údaje za celé období zahrnují úpravy rozdelení
spotreb nafty dle metodiky CSÚ/VÚZT a úpravy modelového výpoctu emisí z lokálního
vytápení domácností.
12
Tabulka I.1.1
Celkové emise základních znecištujících látek v roce 2005 – prepoctené údaje
Tuhé látky SO2 NOx CO VOC NH3

Celkové emise základních znecištujících látek v roce 2006 – predbežné údaje
Tuhé látky SO2 NOx CO VOC NH3
Kategorie zdroju
tis. t/rok
Zvlášte velké a velké
zdroje 13,1 181,9 141,4 160,2 18,2 16,3
Strední zdroje 5,0 3,9 3,7 4,7 3,1 10,8
Malé zdroje 12,8 20,4 8,2 62,6 102,8 34,6
CELKEM stac.zdroje 30,9 206,2 153,3 227,5 124,1 61,7
Mobilní zdroje 28,0 0,6 131,5 230,7 45,1 2,5
CELKEM 58,9 206,8 284,8 458,2 169,2 64,2
Zdroj: CHMÚ, CIŽP, CSÚ, CDV, SVÚOM, VÚTZ
Pozn.: Sber, zpracování a overení údaju více než 30 tisíc individuálne sledovaných provozoven je casove
pomerne nárocný proces a pokud není k termínu dokoncení publikace k dispozici emisne nejvýznamnejší cást
(zvlášte velké a velké zdroje), je celková emisní bilance oznacena jako predbežná.
13
Tabulka I.1.3
Vývoj emisí vybraných základních znecištujících látek v letech 1985 až 2005 (tis. t/rok)
Rok TZL a) SO2 NOx COb) VOC NH3

a)od roku 2000 pripocteny emise z oteru vozovek, pneumatik a brzdných systému u silnicní dopravy cca 17 tis. t
b) v roce 1990 doplnen odhad emisí z hutnictví ve výši 245 tis. t
c) emise ze zemedelství od roku 2003 vypocteny podle nové metodiky
d) v roce 2000 doplneny emise mobilních zdroju ve výši cca 2 tis. t
Pozn.: V metodice stanovení spotreb pohonných hmot a emisí mobilních zdroju spadajících pod MD došlo pri
zpracování údaju za rok 2005 k novému prerozdelení spotreby motorové nafty mezi dopravní prostredky
a ostatní nesilnicní mobilní zdroje. Výstupy aktualizované bilance spotreby pohonných hmot souvisí s výrazným
snížením odhadu emisí zemedelských a lesních stroju a dalších nesilnicních vozidel (napr. stavebních stroju).
V návaznosti na tyto zmeny byly provedeny prepocty emisí zpetne do roku 2002.
Zdroj: CHMÚ, CIŽP, CDV, SVÚOM, VÚTZ, CSÚ
Podíl jednotlivých skupin stacionárních i mobilních zdroju podle technologického clenení
ukazuje graf I.1.1. Clenení do uvedených skupin je provedeno podle mezinárodní
kategorizace NFR používané pro ohlašování emisí v rámci Smernice o emisních stropech
2001/81/ES. Vedle ctyr limitovaných polutantu jsou prezentovány také emise cástic PM2,5 pro
než bude pravdepodobne stanoven emisní strop k roku 2020.
Nejvýznamnejší skupinu bodove sledovaných zdroju tvorí verejná a prumyslová energetika
(témer 60 % SO2 a více než 30 % NOx z celkových emisí). Dále se na celkových emisích
výrazne podílejí plošné zdroje, zejména vytápení domácností (cca 27 % PM2,5), používání
rozpouštedel (cca 51 % VOC) a zemedelské cinnosti (cca 93 % NH3). Mobilní zdroje se
14
na celkových emisích podílejí významnou merou emisemi NOx (cca 47 %) a PM2,5 (cca 37 %
vc. emisí z oteru).
Emise težkých kovu a perzistentních organických látek
V tabulce I.1.5 jsou uvedeny celkové emise jednotlivých sledovaných težkých kovu
a perzistentních organických látek (POPs) vykazovaných podle požadavku Protokolu
k Úmluve CLRTAP. Emisní bilance je zpracována z podkladu databáze REZZO s využitím
statistických údaju (spotreby paliv a pohonných hmot, údaje o produkci vybraných
technologií) a príslušných emisních faktoru. Dle uvedených údaju je zrejmé, že emise techto
látek nemají zretelný trend, v prípade težkých kovu mezirocne ponekud stouply, emise POPs
se naopak mírne od roku 2004 snižují.
Tabulka I.1.4
Vývoj emisí težkých kovu a POPs v letech 1990–2005
Težké kovy POPs
Pb Cd Hg PCB PCDD/PCDF PARok U
t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 kg.rok-1 g.rok-1 t.rok-1

Zdroj: CHMÚ, CDV, CSÚ
Do emisní inventury težkých kovu a POPs pro rok 2005 byly krome emisí stanovených podle
standardní metodiky (výpocet emisí za použití aktivitních dat a standardních emisních
faktoru) zahrnuty i emise vykazované prímo provozovateli zdroju. To se projevuje navýšením
celkových emisí težkých kovu, resp. emisí skupiny zvlášte velkých spalovacích zdroju, jejichž
provozovatelé mají podle legislativy v oblasti ochrany ovzduší povinnost merit jednou
za tríleté období emise težkých kovu i POPs a vykazovat je v souhrnné provozní evidenci.
Graf I.1.1 (na následující strane)
Podíl jednotlivých skupin stacionárních i mobilních zdroju podle kategorií NFR
15

celkové emise v 1000 t/rok
** predbežné údaje Zdroj: CHMÚ
Emise látek ovlivnujících ozonovou vrstvu Zeme
CR je smluvní stranou Vídenské úmluvy o ochrane ozonové vrstvy a Montrealského
protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu od svého vzniku po rozdelení bývalého
Ceskoslovenska 1. ledna 1993. Tímto dnem prevzala jeho drívejší závazky. CR pristoupila ke
všem vyhlášeným dodatkum k Montrealskému protokolu.
CR se úspešne vyrovnala se všemi požadavky, které klade na smluvní strany Montrealský
protokol. Jedná se napríklad o úplné vyrazení spotreby CFC (tzv. tvrdých freonu) a halonu
pro veškerá bežná použití. Dále je to ukoncení spotreby methylbromidu, a to jak pro fumigaci
pud, tak i pro karanténní a predzásilkové aplikace (ošetrení zboží pred prepravou).
Dosud ješte nebylo ukonceno používání tzv. mekkých freonu, což jsou látky typu HCFC,
jejichž potenciál je sice rádove nižší než v prípade tzv. tvrdých freonu (jejichž spotreba v CR
je nulová již od roku 1996), ale presto se na poškozování ozonové vrstvy podílejí. Spotreba
HCFC by mela být ukoncena v roce 2010, címž bude v CR definitivne uzavrena kapitola látek
poškozujících ozonovou vrstvu pro bežná použití.
17
Zbývajícím úkolem pak je ukoncení spotreby halonu pro kritická použití (požární ochrana
v letectví a ve vojenské technice) a CFC pro laboratorní úcely. Zároven se CR zabývá sberem
vyrazených výrobku s obsahem CFC, HCFC a halonu. Každorocne se tak znovuzíská a
zneškodní okolo 20 tun látek poškozujících ozonovou vrstvu (30 tun v roce 2006).
Stav ozonosféry dle merení solární a ozonové observatore v Hradci Králové je znázornen na
následujícím grafu I.1.3. Jak z grafu vyplývá, množství stratosférického ozonu bylo po
vetšinu daného období podprumerné.
Graf I.1.3
Stav ozonosféry (%) behem jednotlivých let 1991–2006 (vztaženo k dlouhodobému
prumeru leden 1991–kveten 2007)
Zdroj: CHMÚ
I.1.2 Kvalita ovzduší na území Ceské republiky v roce 2006
Hodnocení míry znecištení ovzduší vychází z monitorování koncentrací znecištujících látek
v prízemní vrstve atmosféry sítí mericích stanic. Pri hodnocení stavu znecištení ovzduší je
predevším sledován vztah zjištených imisních hodnot k príslušným imisním limitum.
K 31. 12. 2006 nabylo úcinnosti Narízení vlády c. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování
kvality ovzduší, které zrušilo dosavadní Narízení vlády c. 350/2002 Sb., kterým se stanoví
imisní limity a podmínky a zpusob sledování, posuzování, hodnocení a rízení kvality ovzduší,
v platném znení. Hodnoty imisních a cílových imisních limitu stanovené v novém narízení
vycházejí z direktiv ES a neliší se oproti predchozí právní úprave. Prehled látek, pro které
jsou stanoveny imisní a cílové imisní limity, vcetne data dosažení cílových koncentrací techto
látek, jsou uvedeny v tabulce I.1.6.
Státní sít imisního monitoringu je základem pro monitorování znecištení venkovního ovzduší
v CR. Je tvorena automatizovanými mericími stanicemi (AMS), které jsou umísteny podle
schváleného projektu a v souladu s platnou legislativou. Automatizované stanice jsou
doplneny sítí manuálních stanic, na kterých probíhá odber vzorku zejména pro zjištení
koncentrací látek, které se váží na cástice PM10 – benzo(a)pyren a težké kovy (kadmium,
arsen, olovo, nikl). Státní imisní sít je doplnena monitoringem dalších organizací.
Provozovatelem státní imisní síte je Ceský hydrometeorologický ústav (CHMÚ).
18
Tabulka I.1.5
Prehled imisních limitu, cílových a dlouhodobých imisních limitu (podle Narízení vlády
c. 597/2006 Sb.)
Imisní limity pro ochranu zdraví
Mez pro posuzování [?g.m-3]
Znecištující
látka

rok a zimní období
(1. 10.–31. 3.)
8 12 20 —
NOx kalendární rok 19,5 24 30 —
Znecištující
látka
(b) Casový interval
Dlouhodobý imisní cíl
[?g.m-3.h]
Hodnota cílového imisního limitu
k 31. 12. 2009 [?g.m-3.h]
O3
AOT40, vypocten z 1h hodnot
v období kveten-cervenec*
6 000
18 000
prumer za 5 let
*Kumulativní expozice ozonem AOT40 se spocte jako suma diferencí mezi hodinovou koncentrací ozonu a
prahovou úrovní 80 ?g.m-3 (= 40 ppb) pro každou hodinu, kdy byla prekrocena tato prahová hodnota. Podle
požadavku narízení vlády c. 597/2006 Sb. se AOT40 pocítá pro období trí mesícu od kvetna do cervence,
zmerených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEC (= 7:00 až 19:00 svetového casu (UTC))
I.1.2.1 Trendy koncentrací hlavních znecištujících látek
V devadesátých letech dvacátého století byl v CR patrný klesající trend ve znecištení ovzduší
SO2, suspendovanými cásticemi PM10, NO2 i NOx. Na prelomu tisíciletí však došlo
k zastavení klesajícího trendu a do roku 2003 koncentrace uvedených znecištujících látek
naopak vzrostly, v prípade SO2 jen velmi mírne. V roce 2004 byl zaznamenán pokles
koncentrací techto látek, ale do roku 2006 byl opet obnoven vzrustající trend, nejpatrnejší u
hodinových koncentrací NO2.
U prízemního ozonu lze konstatovat, že v porovnání s hodnocením (v prumeru za tri roky)
v roce 2005 je cílový imisní limit prekrocen na menším území republiky. Naopak u AOT40
podíl plochy území, kde je prekrocen imisní limit (hodnocení v prumeru za pet let) vzrostl.
Trendy znecištení ovzduší temito látkami znázornuje graf I.1.4.
20
Graf I.1.4
Trendy koncentrací nekterých látek behem období 1996–2006
Zdroj: CHMÚ
I.1.2.2 Kvalita venkovního ovzduší z hlediska lidského zdraví v roce 2006
Oxid siricitý
SO2 je dráždivá látka, která zpusobuje zhoršení plicních funkcí a zmenu plicní kapacity.
Stanovený imisní limit pro ochranu zdraví pro 24hodinovou koncentraci SO2 byl v roce 2006
prekrocen v lokalite Úštek (Ústecký kraj) a na dvou stanicích CEZ Kostomlaty pod
Milešovkou a Petrovice u Karviné. Zejména v Ústeckém kraji došlo ke zvýšení 24hodinové
koncentrací proti minulému roku. Na 7 % území CR presahovaly koncentrace SO2 dolní mez
pro posuzování (LAT). Na žádném mericím míste nebyl prekrocen hodinový imisní limit
350 ?g.m-3 (obr. I.1.5).
21
Obrázek I.1.5
Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO2 v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Suspendované cástice frakce PM10 a frakce PM2,5
Suspendované cástice jsou emitovány jak prírodními (napr. sopky ci prašné boure), tak
i antropogenními (napr. elektrárny a prumyslové technologické procesy, doprava, spalování
uhlí v domácnostech, spalování odpadu) zdroji. Vetšina techto antropogenních emisních
zdroju je soustredena v urbanizovaných oblastech, tj. v oblastech, ve kterých žije velká cást
populace
Negativní zdravotní úcinky PM10 a PM2,5 se projevují již pri velmi nízkých koncentracích bez
zrejmé spodní hranice bezpecné koncentrace. Zdravotní rizika cástic ovlivnuje jejich
koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Mohou se podílet na snížení imunity, mohou
zpusobovat zánetlivá onemocnení plicní tkáne a oxidativní stres organismu. Pri chronickém
pusobení mohou zpusobovat respiracní onemocnení a snižovat funkci plic.
Nejvíce zatíženou souvislou oblastí je, stejne jako v predešlých letech, Ostravsko
a Karvinsko. Z celkového poctu 148 lokalit, na kterých je merena frakce PM10
suspendovaných cástic, došlo na 94 stanicích (64 % stanic) k prekrocení 24hodinového
imisního limitu PM10. Rocní imisní limit PM10 byl prekrocen na 43 stanicích.
V prípade obou uvedených imisních charakteristik frakce PM10 došlo v roce 2005 i 2006
približne na stejném poctu lokalit k prekrocení imisního limitu. V roce 2006 se nadlimitní
24hodinové koncentrace PM10 (obr. I.1.6) vyskytovaly na 28,5 % území CR, což predstavuje
mírné mezirocní zlepšení. Naopak území, na kterém došlo k prekrocení rocního imisního
limitu se mírne zvetšilo, predstavovalo 2,3 % plochy CR (obr. I.1.7). Na celém území CR byla
pro obe emisní charakteristiky prekrocena dolní mez pro posuzování (LAT) a na více jak 90
% území i horní mez pro posuzování (UAT) což indikuje, že znecištení suspendovanými
cásticemi PM10 stále predstavuje nejvetší problém kvality ovzduší v CR.
Od roku 2005 se merí také jemnejší frakce suspendovaných cástic PM2,5, která byla v roce
2006 merena na 25 lokalitách. Z tohoto poctu byl na 14 stanicích prekrocen navrhovaný rocní
limit 25 ?g.m-3.
22
Obrázek I.1.6
Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM10 v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Obrázek I.1.7
Pole rocní prumerné koncentrace PM10 v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Oxid dusicitý
Expozice zvýšeným koncentracím NO2 ovlivnuje plicní funkce a zpusobuje snížení imunity.
K prekrocení rocního imisního limitu NO2 pro zdraví lidí dochází pouze
na omezeném poctu stanic, a to na dopravne exponovaných lokalitách aglomerací a velkých
mest (obr. I.1.8), dolní mez pro posuzování byla prekrocena pouze na 2,7 % území CR.
Z celkového poctu 180 lokalit, kde byl v roce 2006 monitorován NO2, došlo k prekrocení
rocního imisního limitu na 15 stanicích. Imisní limit vcetne meze tolerance byl prekrocen na
23
5 lokalitách. Hodinový imisní limit byl sice prekrocen na silne dopravne zatížené stanici
Praha 2-Legerova, ale k prekrocení imisního limitu s mezí tolerance nedošlo.
Obrázek I.1.8
Pole rocní prumerné koncentrace NO2 v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Oxid uhelnatý
Antropogenním zdrojem znecištení ovzduší CO jsou procesy, kdy dochází k nedokonalému
spalování fosilních paliv. CO se váže na hemoglobin a snižuje zásobování duležitých orgánu
v tele kyslíkem.
V roce 2006 se CO meril celkem na 43 lokalitách, na žádné z nich maximální denní
8hodinové klouzavé prumery CO nepresáhly imisní limit.
Benzen
K nejvýznamnejším škodlivým efektum expozice benzenu patrí poškození krvetvorby a dále
jeho karcinogenní úcinky.
S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování znecištení ovzduší
aromatickými uhlovodíky. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických
uhlovodíku – zejména benzenu a jeho derivátu – jsou predevším výfukové plyny benzinových
motorových vozidel. Emise z mobilních zdroju predstavuje cca 85 % celkových emisí
aromatických uhlovodíku. Dalším významným zdrojem emisí techto uhlovodíku jsou ztráty
vyparováním pri manipulaci, skladování a distribuci benzinu.
Rocní prumery koncentrací benzenu oproti predchozímu roku na vetšine lokalit mírne
vzrostly. Z celkového poctu 31 lokalit, kde se v roce 2006 merila koncentrace benzenu, byl
imisní limit zvýšený o mez tolerance pro rok 2006 prekrocen na stanici Zdravotního ústavu
Ostrava-Prívoz (12,1 ?g.m-3) a na lokalite CHMÚ Ostrava-Prívoz
(11,5 ?g.m-3). Tesne pod imisním limitem se nachází lokalita Ostrava-Fifejdy s rocním
prumerem 4,9 ?g.m-3. Vyšší koncentrace souvisejí v této oblasti s prumyslovou cinností
(predevším s výrobou koksu).
24
Prízemní ozon
Prízemní ozon je sekundární znecištující látkou v ovzduší, která nemá významný emisní
zdroj. Vzniká za úcinku slunecního zárení komplikovanou soustavou fotochemických reakcí
zejména mezi NOx, VOC a dalšími složkami atmosféry.
Ozon je velmi úcinným oxidantem. Poškozuje prevážne dýchací soustavu, zpusobuje
podráždení, morfologické, biochemické a funkcní zmeny a snižuje obranyschopnost
organismu.
V roce 2006 byl ozon meren na 69 lokalitách, z nichž na 36 (52 %) došlo k prekrocení
cílového imisního limitu pro zdraví lidí za tríleté období 2004–2006. Nejvyšší hodnoty byly
namereny v horských oblastech.
Ve srovnání s predchozím tríletým obdobím 2003–2005 mírne poklesl relativní pocet stanic
s prekrocením cílového imisního limitu. Na obr. I.1.9 Pole 26. nejvyšších maximálních
denních 8hod. klouzavých prumeru je patrný mírný nárust plochy území s koncentracemi
pod cílovým imisním limitem 120 ?g.m-3. Zatímco v prumeru v letech 2003–2005 byly
nadlimitní koncentrace prízemního ozonu na 99 % území CR, v letech 2004–2006 to bylo již
jen na 88 % (obr. I.1.9). Z hodnoceného tríletého období 2004–2006 již vypadl rok 2003, kdy
byly zaznamenány dlouhotrvající vysoké teploty a vysoké hodnoty slunecního zárení
a koncentrace prízemního ozonu dosahovaly výjimecne vysokých hodnot. Rok 2006 byl
v porovnání s dvemi predchozími lety také pomerne teplý, ve srovnání s rokem 2003 byla
teplota v prumeru v mesících duben až zárí, kdy je dosahováno nejvyšších koncentrací ozonu,
pouze o 0,7 °C nižší a koncentrace ozonu byly také pomerne vysoké.
Obrázek I.1.9
Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého prumeru
koncentrace ozonu v prumeru za 3 roky, 2004–2006
Zdroj: CHMÚ
Arsen
Arsen se vyskytuje v mnoha formách anorganických i organických sloucenin.
Z antropogenních cinností jsou významné hlavne spalovací procesy, výroba železa a oceli
25
a výroba medi a zinku. Arsen je vázán prevážne na cástice jemné frakce (PM2,5), která muže
být transportována na delší vzdálenost a pronikat hloubeji do dýchací soustavy. Kritickým
úcinkem vdechování arsenu je rakovina plic.
Nejvyšší koncentrace arsenu (obr. I.1.10) byly zjišteny v Praze, Stredoceském a Ústeckém
kraji, kde došlo mezirocne k mírnému zhoršení situace. Výraznejší zhoršení v oblasti
Moravskoslezského kraje lze zduvodnit mírným nárustem koncentrací na stávajících
lokalitách a dále vyhodnocením nových merení v zatížených oblastech (lokality Ostrava-
Bartovice, Ostrava-Mariánské Hory). Na 95 % území však není prekracována ani dolní mez
pro posuzování (LAT).
Obrázek I.1.10
Pole rocní prumerné koncentrace arsenu v ovzduší v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Kadmium
Prirozené zdroje tvorí v globálním pohledu pouze asi 10 % a patrí mezi ne více než z poloviny
vulkanická cinnost. Prevážnou cást, plných 90 % tvorí antropogenní zdroje, prevážne výroba
železa, oceli, metalurgie neželezných kovu, spalování odpadu a fosilních paliv. Méne
významným zdrojem emisí je doprava. Kadmium je navázáno prevážne
na cástice jemné frakce (PM2,5).
Dlouhodobá expozice kadmia ovlivnuje funkci ledvin. Kadmium je prokazatelne
karcinogenní pro zvírata, dukazy karcinogenity kadmia pro cloveka jsou zatím omezené.
V roce 2006 bylo mereno kadmium celkem na 69 lokalitách. Cílový imisní limit nebyl
prekrocen. Nejvyšší prumerné rocní koncentrace v roce 2005 byly namereny na 3 lokalitách
v Libereckém kraji (Tanvald, Souš, Liberec-Vratislavice), v roce 2006 byly nejvyšší
prumerné rocní koncentrace namereny na dvou velmi zatížených lokalitách v Ostrave
(Ostrava-Bartovice, Ostrava-Mariánské hory), ze kterých byla k dispozici pro hodnocení data
namerená až od 1. 1. 2006. Cílový imisní limit musí být splnen do 31. 12. 2012.
Nikl
Nikl je pátý nejhojnejší prvek zemského jádra, i když v zemské kure je jeho zastoupení nižší.
Z globálního hlediska je produkován z 26 % prirozenými zdroji (kontinentální prach
26
a vulkanická cinnost). Mezi hlavní antropogenní zdroje lze radit spalování težkých topných
oleju, težbu niklových rud a rafinaci niklu, spalování odpadu a výrobu železa a oceli.
Ze zdravotního hlediska zpusobuje alergické kožní reakce a je hodnocen jako karcinogenní
látka pro cloveka.
Asi 70 % cástic obsahující nikl tvorí frakci menší než 10 ?m a tyto cástice mohou být
transportovány na delší vzdálenosti. Asi ze 30 % se nikl vyskytuje v aerosolu
s aerodynamickým prumerem vetším nebo rovným 10 ?m, který rychle sedimentuje
v blízkosti zdroje.
Na žádné z 63 mericích lokalit nebylo, obdobne jako v predchozích letech, indikováno
prekrocení cílového imisního limitu. Nicméne oproti predchozímu hodnocenému roku 2005
nejvyšší rocní prumery koncentrací mírne vzrostly.
Olovo
Vetšina olova obsaženého v atmosfére pochází z antropogenních emisí, predevším
ze spalování fosilních paliv, výroby železa a oceli a metalurgie neželezných kovu.
Z prirozených zdroju je významné zvetrávání hornin a vulkanická cinnost. Olovo se v ovzduší
vyskytuje ve forme jemných cástic s cetnostním rozdelením velikosti charakterizovaným
stredním aerodynamickým prumerem menším než 1 ?m.
Pri dlouhodobé expozici lidského organismu se projevují úcinky na biosyntézu krevního
barviva, nervový systém a krevní tlak. Dukazy karcinogenity olova a jeho sloucenin
pro cloveka jsou klasifikovány jako nedostatecné.
Na žádné ze 70 lokalit nedošlo k prekrocení cílového imisního limitu. Koncentrace olova
na všech lokalitách leží hluboko pod imisním limitem a nedosahují ani úrovne dolní meze
pro posuzování.
Benzo(a)pyren
Prírodní hladina pozadí benzo(a)pyrenu muže být s výjimkou výskytu lesních požáru témer
nulová. Jeho antropogenním zdrojem, stejne jako ostatních polycyklických aromatických
uhlovodíku (PAU), jejichž je benzo(a)pyren predstavitelem pro hodnocení úcinku na lidské
zdraví, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních (domácí topenište)
tak i v mobilních zdrojích (motory spalující naftu), ale také výroba koksu a železa.
Benzo(a)pyren, stejne jako další PAU s 5 a více aromatickými jádry, je navázán predevším
na cástice menší než 2,5 ?m.
U benzo(a)pyrenu, stejne jako u nekterých dalších PAU, jsou prokázány karcinogenní úcinky
na lidský organismus.
V roce 2006 byl benzo(a)pyren sledován na 28 lokalitách, z toho na 24 (86 %) byl cílový
imisní limit prekrocen (obr. I.1.11). Na všech lokalitách klasifikovaných jako mestské nebo
predmestské bylo zaznamenáno prekrocení cílového imisního limitu, s výjimkou dvou stanic,
kde se rocní prumer rovnal cílovému imisnímu limitu. Pouze na jediných dvou venkovských
stanicích byl rocní prumer pod cílovým imisním limitem. Tato skutecnost velmi podporila
obavy, že i v obcích a mestech, kde se nemerí, dochází vlivem lokálních zdroju
k prekracování cílového imisního limitu.
Z tohoto duvodu došlo v roce 2006 pri hodnocení koncentrací benzo(a)pyrenu k výraznému
zpresnení metody mapování. Podle takto zkonstruované mapy byla území rady mest a obcí
vyhodnocena jako území s prekroceným cílovým imisním limitem (celkem 9 % plochy CR,
v roce 2005 to bylo jen 5,2 %). Nejvyšší rocní prumerná koncentrace byla namerena
27
v Ostrave-Bartovicích (11,7 ng.m-3), kde je hodnota cílového imisního limitu prekrocena
témer 12krát.
Obrázek I.1.11
Pole rocní prumerné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany zdraví
Pro vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona c. 86/2002 Sb.,
o ochrane ovzduší, v platném znení, bylo provedeno na úrovni zón a aglomerací vyhodnocení
prekracování imisního limitu pro rocní prumerné koncentrace PM10, NO2, olova, benzenu.
Dále byly vypocteny cetnosti prekracování denních limitu pro frakci PM10 a SO2, hodinových
limitních hodnot pro SO2 a NO2 a 8hodinových limitních hodnot CO.
Obr. I.1.12 znázornuje oblasti CR se zhoršenou kvalitou ovzduší. tj. takové oblasti, ve kterých
je prekrocen imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro alespon jednu znecištující látku (jedná se
o SO2, CO, PM10, Pb, NO2 a benzen). Jedná se o 29 % rozlohy území CR, což predstavuje
mírné mezirocní zlepšení. K prekrocení cílových imisních limitu sledovaných látek (jedná se
o As, Cd, Ni a benzo(a)pyren) došlo v roce 2006 na 9 % území CR (viz obr. I.1.13). Pokud
však vezmeme v úvahu ozon, byly prekroceny cílové imisní limity na témer 90 % plochy
území CR (obr. I.1.14).
28
Obrázek I.1.12
Oblasti CR s prekrocenými imisními limity pro ochranu zdraví obyvatel v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Obrázek I.1.13
Oblasti CR s prekrocenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (bez zahrnutí
ozonu) v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
29
Obrázek I.1.14
Mapa oblastí CR s prekrocenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (vcetne
ozonu) v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Pri interpretaci výsledku hodnocení je nutné zduraznit, že mapy znecištení ovzduší jsou
vytváreny na základe merení, které je s ohledem na požadavky legislativy smerováno
predevším do velkých aglomerací. Podle odborného odhadu a na základe výsledku
publikovaných prací však lze s vysokou pravdepodobností ocekávat, že zvýšené,
ale i nadlimitní koncentrace rady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se imise nemerí
a ve kterých v CR žije pomerne znacná cást populace. Jedná se zejména
o koncentrace prachových cástic, PAU a težkých kovu. Zásadní roli na znecištení ovzduší
hraje dopravní zátež a zpusob vytápení. Dopady znecištení ovzduší jsou dále ovlivneny
i geomorfologií území. Pri použití dreva a uhlí pro vytápení dochází ke zvýšení emisí
prachových cástic, PAU a težkých kovu.
I.1.3 Kvalita venkovního ovzduší z hlediska ekosystému a vegetace v roce 2006
Prízemní ozon
Pro hodnocení ochrany vegetace pred nadmernými koncentracemi ozonu využívá národní
legislativa ve shode s príslušnou smernicí ES expozicní index AOT40.
Z celkového poctu 31 venkovských a predmestských stanic, pro které je podle legislativy
relevantní výpocet AOT40, došlo podle hodnocení pro rok 2006 k prekrocení cílového
imisního limitu pro ochranu vegetace pro ozon na 28 lokalitách (90 %). Dle rozložení hodnot
AOT40 na obr. I.1.15 je patrný jejich mírný nárust, který lze vysvetlit skutecností, že rok
2006 byl oproti roku 2001, který již nespadá do hodnoceného petiletého prumeru, v mesících
kveten až cervenec témer o 2° C teplejší, což melo za následek i vyšší koncentrace ozonu.
30
Obrázek I.1.15
Pole hodnot indexu AOT 40, prumer 2002–2006
Zdroj: CHMÚ
Oxid siricitý
V zimním období 2006/2007 došlo vlivem mírné zimy na celém území CR
ke snížení znecištení ovzduší SO2, proti predchozímu zimnímu období 2005/2006. Imisní
limit pro ochranu ekosystému a vegetace nebyl v zimním období 2006/2007 prekrocen
na žádné lokalite klasifikované jako venkovská. Rocní limit pro ekosystémy a vegetaci nebyl
rovnež prekrocen na žádné venkovské lokalite.
Oxidy dusíku
Rocní limit NOx pro ekosystémy nebyl v roce 2006 prekrocen na žádné lokalite klasifikované
jako venkovská.
I.1.4 Atmosférická depozice
Chemické složení atmosférických srážek a atmosférická depozice se na území CR sledují
dlouhodobe. V roce 2006 bylo hodnocení provedeno na základe namerených dat o chemickém
složení atmosférických srážek celkem z 58 lokalit, kde odbery a následné analýzy zajištují
CHMÚ, CGS, VÚLHM, VÚV T.G.M. a HBÚ AV CR.
Na obr. I.1.16 a obr. I.1.17 jsou znázornena pole celkové rocní depozice síry a dusíku, která
mají obdobný charakter jako v predchozích letech. Maximálních hodnot depozice síry
i dusíku je dosahováno v Ústeckém a Libereckém kraji, v prípade dusíku také v kraji
Karlovarském.
31
Obrázek I.1.16
Pole celkové rocní atmosférické depozice síry v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Obrázek I.1.17
Pole celkové rocní atmosférické depozice dusíku v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
I.1.5 Kontrola v oblasti ochrany ovzduší
V oblasti ochrany ovzduší se ve sledovaném období potvrdily nekteré trendy z predchozích
let, zejména posun ve strukture zdroju, u kterých bylo zjišteno porušení povinností pri
ochrane ovzduší. Relativne casteji je zjištováno porušení povinností u stredních a jiných
zdroju s méne významným vlivem na kvalitu ovzduší (menší zdroje emitující tekavé
organické látky z procesu používajících organická rozpouštedla, spalovací zdroje provozující
starší uhelné kotle), než u významných zvlášte velkých a velkých zdroju, které byly
32
v minulosti v centru pozornosti inspekce a kterým byly nejcasteji ukládány pokuty, zejména
za prekrocení emisních limitu znecištujících látek.
Další trend se projevuje ve strukture duvodu pro ukládání pokut, resp. opatrení k náprave.
V minulých obdobích prevažovaly pokuty za prekracování emisních limitu, v soucasné dobe
vzrustá mezi uloženými pokutami relativní podíl pokut za porušení méne závažných
povinností zejména administrativního charakteru a dále pak za provozování zdroje bez
povolení orgánu ochrany ovzduší. Ve sledovaném období byla venována zvýšená pozornost
problémovým zdrojum, které jsou prícinou opakovaných stížností verejnosti a zdrojum
s povinnostmi jak v oblasti ochrany ovzduší.
V roce 2006 bylo provedeno celkem 3 334 kontrol zvlášte velkých, velkých a stredních zdroju
a 160 kontrol malých zdroju znecištování ovzduší. V oblastech ochrany ovzduší, ochrany
ozonové vrstvy i klimatického systému Zeme bylo provedeno celkem 4 229 kontrol a právní
moci nabyla rozhodnutí o pokutách ve výši 19,3 mil. Kc.
Kontroly dodržování povinností osob, které zacházejí s regulovanými látkami a výrobky,
které tyto látky obsahují, byly zamereny zejména na dodržování podmínek a rozsahu povolení
MŽP, dodržování závazné technologie znovuzískávání regulovaných látek a na kontrolu osob
provádejících servis chladicích a klimatizacních zarízení. Behem kontrol bylo zjišteno
prevážne porušení podmínek technického nebo administrativního charakteru s méne
významným vlivem na ozonovou vrstvu Zeme. Zvýšená pozornost byla venována
spolecnostem zabývajícím se likvidací vyrazených chladicích zarízení.
I.2 Voda
I.2.1 Srážkové pomery na území CR v prubehu roku 2006
Rok 2006 mužeme z hlediska plošného srážkového úhrnu hodnotit jako normální, prumerný
srážkový úhrn (694 mm), za celé území predstavuje 102 % dlouhodobého srážkového
normálu v letech 1961–1990. Významnou charakteristikou roku bylo strídání období
s nadprumernými úhrny srážek s výraznými obdobími sucha, pouze v cervnu a listopadu se
srážky pohybovaly okolo normálu.
Nejvyšší rocní srážkové úhrny zaznamenaly horské oblasti, nejvíce stanice Železná Ruda,
Špicák 1 615,4 mm a nejméne (313,9 mm) bylo namereno v Podkrušnohorí na stanici
Tušimice. V porovnání s dlouhodobým normálem byla srážkove mírne podnormální zejména
oblast stredních Cech, cást Královehradeckého a Moravskoslezského kraje. Naopak mírne
vyšší než normální byly úhrny srážek v Orlických horách, na jihu území CR
v Jihomoravském, Jihoceském kraji a v Karlovarském kraji v Krušných horách. Situaci
v plošném rozložení rocních úhrnu srážek v roce 2006 a srovnání s normálem za roky 1961–
1990 ukazují obrázky I.2.1 a I.2.2.
33
Obrázek I.2.1
Rocní úhrn srážek na území CR v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Obrázek I.2.2
Úhrn srážek v roce 2006 na území CR (procento normálu 1961–1990)
Zdroj:CHMÚ
První polovina roku 2006 byla srážkove prevážne normální, vysoce nadnormální úhrny srážek
se vyskytovaly v mesících breznu a dubnu (167 a 153 % dlouhodobého normálu). Vysoké
úhrny srážek v únoru a breznu pri nízkých teplotách vedly k vytvorení velké zásoby vody,
tedy i vysoké snehové pokrývky (28 cm za celou CR). Oteplení v poslední dekáde mesíce
brezna, které zasáhlo i horské polohy, ve spojení se srážkovou cinností (deštem) od 28. 3.
vyvolalo rychlé tání snehu a rozvodnení vodních toku.
Prumerný úhrn srážek v mesíci kvetnu byl mírne nadnormální, vysoké úhrny srážek byly
zaznamenány zejména v západní cásti republiky v Plzenském a Karlovarském kraji ve druhé
dekáde mesíce.
Výrazne srážkove podnormální byl mesíc cervenec se srážkovými úhrny nižšími než 50 %
normálu. Rozložení srážek bylo navíc nerovnomerné, zatímco v Karlovarském kraji spadlo 96
% normálu srážek a v Jihoceském 75 %, úhrny srážek v kraji Zlínském a Moravskoslezském
byly pouze na 26 a 27 % normálu.
Mesíc srpen byl na srážkovou cinnost bohatý, srážkové úhrny na celém území vysoko
presáhly hodnoty normálu, napr. v kraji Jihomoravském spadlo 239 % normálu srážek.
Nejvyšší úhrn srážek namerila Labská Bouda, a to 648,4 mm.
34
Následující mesíce byly srážkove podnormální, výrazne suchý byl mesíc zárí s prumerným
úhrnem 18 mm, což predstavuje 34 % normálu. Pouze v mesíci listopadu dosáhly prumerné
hodnoty srážek k normálním hodnotám. Porovnání srážkových úhrnu na území CR v roce
2006 s dlouhodobým prumerem za období 1961–1990 (tzv. normálem) znázornují grafy I.2.3
a I.2.4.
Graf I.2.3

Zdroj: CHMÚ
I.2.2 Odtokové pomery
Rok 2006 byl na vetšine území CR prutokove mírne nadprumerný a na povodnové situace
bohatý. Prumerné rocní prutoky se prevážne pohybovaly od 110 do 130 % dlouhodobých
rocních prumeru (QA). Nejvyšší prumerné rocní prutoky (120 až 135 % QA) se vyskytovaly na
tocích v povodí Vltavy a Dyje. Nejvyšší prumerný rocní prutok 159 % QA byl dosažen
v povodí Lužnice v profilu Bechyne. Naopak celkove nižší prutoky, v rozmezí od 100 do
115 % QA byly zaznamenány u toku v povodí Labe a Ohre. Celkove podprumerný rocní
prutok (95 % QA) vykázala z hodnocených toku pouze Odra v Bohumíne.
35
Z hlediska rocního chodu byl zacátek (leden, únor) a konec roku 2006 (zárí, ríjen, listopad a
prosinec) ve vetšine sledovaných povodích prutokove podprumerný. Výjimku tvorily pouze
toky v povodí horního Labe, kde hodnoty mesícních prutoku v zárí a listopadu prekrocily
hodnoty dlouhodobých prumeru QM a Olše, kde byl prutokove nadprumerný také pocátek
roku.
Po prutokove znacne podprumerném období v prvních dvou mesících následovalo období
prutokove nadprumerné, které trvalo, s výjimkou toku v povodí horního Labe, až do konce
prvního pololetí. Nejvodnejším mesícem tohoto prutokove nadprumerného období byl duben,
kdy vetšina sledovaných toku vykazovala 3násobek, místy (povodí Lužnice) až 4,7násobek
dlouhodobého dubnového prumeru QM.
Zacátek druhého pololetí byl prevážne ve znamení poklesu a podprumernými hodnotami
prutoku vzhledem k dlouhodobým cervencovým prutokum. Nadprumerné mesícní prutoky se
i nadále vyskytovaly zejména v povodí Vltavy, Dyje a dolního Labe. V srpnu dosáhla vetšina
sledovaných toku, krome toku v povodí Odry, 1,5 až 2 násobku dlouhodobých srpnových
prumeru. V následujícím období pak mesícní prutoky vykazovaly podprumerné hodnoty.
Prutokove nejméne vodným mesícem byl prosinec, kdy se hodnoty dlouhodobých mesícních
prutoku QM pohybovaly prevážne v rozmezí 40 až 60 % QM.
Povodnové situace roku 2006
Rok 2006 prinesl pet významných povodnových situací. První reakce vodních toku na
oteplení a deštové srážky nastala v nižších polohách od 27. 3. Významné kulminace na
horních tocích spadaly do období 29. až 30. 3. (horní Labe, Metuje, Orlice, Doubrava, Jizera,
Lužnice, Sázava, Dyje, Becva a Odra). Nejvýznamnejší byla situace v povodí horní Dyje, kde
podle soucasného hodnocení byl dosažen prutok odpovídající úrovni vyšší jak Q100.
Kulminace na stredním Labi nastala až 3. 4. na úrovni Q20, na dolním Labi až 4. 4.
Celkove se jarní povoden nejvýrazneji projevila ve stredních a nižších polohách zejména na
jihu a severovýchode Cech a též na jihu Moravy. Prítoky horního a stredního Labe dosáhly
kulminací na úrovni Q5 až Q10, výjimecne i Q20 (Tichá Orlice). Strední Labe kulminovalo na
úrovni Q10, pod soutokem s Jizerou na úrovni Q20. Prítoky Labe z krídové oblasti dosáhly
úrovne Q2 až Q5 (Cidlina, dolní Metuje a Ploucnice) a jen výjimecne Q10 (horní Metuje,
Loucná). Výjimkou byla Mrlina s kulminacním prutokem s dobou opakování 20 až 50 let.
Toky pramenící v oblasti Ceskomoravské vrchoviny a Novohradských hor dosáhly vetšinou
úrovne Q10 až Q50. Platí to o Sázave, prítocích Lužnice (Nežárka) o prítocích Moravy a Dyje
(Trebuvka, Moravská Sázava, Svratka, Svitava). Nejvyšší extremita byla dosažena na jihu
popsaného území. Dokládají to kulminacní prutoky v navzájem sousedících povodích
Lužnice, Dyje a Blanice, které dosáhly Q20 až Q50, místy až Q100. Na dolních tocích Labe a
Vltavy byly dosaženy pouze Q5, což souvisí s absencí významnejšího rozvodnení v povodí
Berounky. Naproti tomu v dolních úsecích Odry a Moravy byly dosaženy prutoky
odpovídající Q10 až Q20, ve Strážnici Q 100.
V kvetnu série dní s vydatnými srážkami (nejvíce 27. a 28. 5.) vyvolala vzestupy zejména na
jihozápade našeho území. Celkove nejvýraznejší vzestupy s dosažením úrovne 3. SPA
zaznamenaly toky v povodí horní Vltavy (Q5 až Q10), Otavy (do Q5, Skalice až Q50), Lužnice
(Q5) a Berounky (Q5 až Q10, Mže až Q20, Klabava a Úterský potok až Q50).
Na prelomu cervna a cervence se vyskytla povodnová situace zpusobená intenzivními,
strihove zesílenými srážkami. Ty v noci z 29. na 30. 6. nejvíce zasáhly horní cást povodí Dyje
a povodí Lužnice a cástecne též povodí Malše. Spadlo zde v prubehu noci na pomerne
rozsáhlé ploše okolo 100 až 120 mm (Slavonice 159 mm). Prudká odtoková reakce na horní
Dyji vedla k protržení nekolika rybníku a k extrémne rychlém nárustu hladiny Moravské Dyje
36
a vlastní Dyje na prítoku do vodního díla Vranov, kde hladiny prekrocily úrovne 3. SPA.
Úroven 3. SPA byla dosažena také na Malši v Roudném, na Lužnici v Nové Vsi a Pilari (zde
hladina dosáhla 3. SPA až v prvních dnech cervence) a na Želivce v Souticích. Prutok Dyje
nad Vranovem výrazne presáhl hodnotu Q100, pricemž byla prekonána i nejvyšší zaznamenaná
výška hladiny breznové povodne.
V prvé dekáde srpna zpusobily extrémní srážky, zesílené predevším v oblasti severního
návetrí Krkonoš a Jizerských hor (až > 200 mm/24 h), intenzivní povodnovou odezvu.
Úrovne 3. SPA byly dosaženy na horním Labi, horní Úpe, Jizere, Stenave a Smedé. Méne
významný vliv návetrí Ceskomoravské vrchoviny a Novohradských hor, které byly rovnež
postiženy srážkami, se projevil v dosažení 3. SPA na Chrudimce, horní Svratce, horní Lužnici
a Cerné. Kulminacní prutoky dosáhly Q1 až Q5, na Jizere až Q10, na Labi ve Vestrevi Q20 a na
horním Labi na prítoku do VD Labská se prutok priblížil hodnote Q100.
Na pocátku mesíce listopadu došlo k poslední významnejší povodni v roce 2006. Intenzivní
deštové srážky (50–120 mm/24h) v Jizerských horách a západních Krkonoších se projevily
v prekrocení úrovne 3. SPA na horních tocích povodí Jizery a Smedé.
I.2.3 Režim podzemních vod
Na pocátku roku 2006 byly hladiny podzemních vod ve sledovaných vrtech a vydatnosti
pramenu pod dlouhodobými mesícními prumery a mírne stoupaly. Behem ledna v dusledku
nízkých teplot a srážek ve forme snehu nastala celková stagnace a poté pokles hladin
podzemních vod, který pokracoval i v únoru. Na vetšine pozorovaných objektu byly dosaženy
podprumerné stavy podzemních vod. Mírne nadprumerné stavy byly pouze v povodí Vltavy,
Dyje a Odry, naopak výrazne podprumerná byla povodí dolního Labe a Ohre. Minima byla
dosažena v polovine února, na jeho konci se zacalo projevovat mírné otelení vzestupem
hladin podzemních vod a vydatností pramenu. V breznu pokracovalo oteplování a pridaly se
srážky, které se menily ze snehových na deštové, s úhrny nad dlouhodobými normály, což
zpusobilo stoupání hladin podzemních vod. Vzhledem k nerovnomernému rozložení množství
srážek probíhal tento proces výrazneji na východe republiky.
Vzestup hladin a vydatností pokracoval a rocních maxim bylo dosaženo v polovine dubna.
Dlouhodobý prumer nebyl dosažen pouze v povodí dolního Labe. S nástupem vegetacního
období v polovine dubna, v dusledku postupného oteplování a klesání intenzity srážek, zacaly
klesat hladiny a vydatnosti pramenu ve vetšine sledovaných objektu. Pomaleji klesaly hladiny
podzemních vod v povodí Moravy a Dyje.
Pokles a stagnace pokracovaly v závislosti na lokálních srážkách v kvetnu a cervnu
témer na celém území CR. Výjimkou bylo pouze povodí Berounky a cástecne horní Vltavy,
kde následkem nadprumerných intenzivních srážek došlo v cervnu k vzestupu hladin
a vydatností podzemních vod na srovnatelnou úroven jako pri maximech v dubnu.
Mimorádne teplotne nadprumerný a srážkove podprumerný cervenec prispel
k výrazným poklesum hladin pozemních vod, vzhledem k doplnení zásob vod behem
jarních záplav však v nekterých povodích (povodí Moravy, Dyje a Vltavy) neklesly hodnoty
ani pod dlouhodobý prumer. V ostatních povodích klesly maximálne k 75 % mesícní krivky
prekrocení (MKP), u Odry a horní Labe na 60 % MKP. (Poznámka: Za sucho se považuje 80–
85 % MKP).
Srpen byl studený a deštivý. Nadprumerné srážky v první dekáde zpusobily v Krkonoších a na
Ceskomoravské vrchovine lokální povodne a následne vzestup podzemních vod zejména
v povodí Dyje, horního Labe, Moravy a cástecne i Odry. V ostatních povodích pokracoval
37
mírný pokles. Od zárí v dusledku vysokých teplot a podprumerných srážek hladiny
podzemních vod a vydatnosti pramenu na celém území republiky mírne klesaly.
Koncem listopadu následkem povodnové situace v severních oblastech CR – v povodí horní
Labe, horní Moravy a Odry, došlo k doplnení podzemních vod a v nekterých prípadech
i k prekrocení mesícních prumeru, stav v ostatních povodích zustal podprumerný. V teplém a
na srážky chudém prosinci pokracoval pozvolný pokles až do konce roku. Na Morave a
Slezsku klesala hladina podzemní vody jen mírne pod dlouhodobé prumerné hodnoty,
zatímco v západních Cechách se blížily k hodnotám charakteristickým pro sucho.
I.2.4 Znecištování vod
Bodové znecištení
Jakost povrchových vod ovlivnují predevším bodové zdroje znecištení (mesta a obce,
prumyslové závody a objekty soustredené zemedelské živocišné výroby). Úroven ochrany
vod pred znecištením se nejcasteji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypoušteného
znecištení.
Produkce znecištení podle biochemické spotreby kyslíku (BSK5) se v roce 2006 proti roku
2005 snížila o 2 818 t (o 1,1 %) a v ukazateli rozpuštené anorganické soli (RAS) o 41 298 t
(o 4,5 %). V ukazateli chemická spotreba kyslíku stanovená dvojchromanovou metodou
(CHSKCr) došlo proti roku 2005 ke zvýšení o 19 133 t (o 3,3 %) a nerozpuštené látky (NL)
o 19 871 t (o 7,1 %).
Ve srovnání s rokem 2005 se vypouštené znecištení v roce 2006 snížilo v ukazateli BSK5
o 747 t (o 7,8 %). Naopak k nárustu vypoušteného znecištení došlo v ukazatelích: CHSKCr
o 815 t (o 1,5 %), NL o 1 316 t (o 7,7 %) a RAS o 17 615 t (o 2 %). Klesající trend ve
vypoušteném znecištení podle BSK5 v roce 2006 pokracoval. Ke snížení došlo témer ve
všech povodích. Mezirocní zmenu produkovaného a vypoušteného znecištení ukazuje graf
I.2.5.
Graf I.2.5
Mezirocní zmena produkovaného a vypoušteného znecištení (v %, roky 2005–2006)
Zdroj: VÚV T.G.M.
Bilanci produkovaného a vypoušteného znecištení v roce 2006 ukazuje graf I.2.6, ze kterého
vyplývá, že zarízení pro eliminaci znecištení pred vypouštením odpadních vod do vodních
toku jsou velmi úcinná s výjimkou rozpustných anorganických látek. Vyplývá to z chemické

t
Produkované
Vypouštené
Zdroj: VÚV T.G.M.
V komunální sfére došlo v roce 2006 proti roku 2005 k významnému snížení vypoušteného
znecištení v Klášterci nad Ohrí (o 337 t CHSKCr a 140 t BSK5), Ústí nad Labem – kanalizace
pro verejnou potrebu bez COV (necištené odpadní vody) (o 161 t CHSKCr a 77 t BSK5)
a v Kadani (o 111 t CHSKCr a 42 t BSK5).
Ve sfére prumyslu došlo v roce 2006 proti roku 2005 k významnému snížení vypoušteného
znecištení u Lovochemie Lovosice (o 228 t CHSKCr), Olšanských papíren Aloisov (o 52 t
CHSKCr a 57 t BSK5) a u papíren Štetí (o 75 t CHSKCr). Naopak došlo ke zvýšení hodnoty
vypoušteného znecištení u BIOCELu Paskov (o 865 t CHSKCr).
Mezi roky 1990 a 2006 došlo k poklesu vypoušteného znecištení BSK5 o 94 %, CHSKCr
o 86,8 %, NL o 90,3 % a RAS o 8,9 %.
V letech 1990–2006 se podarilo snížit i vypouštené množství nebezpecných a zvlášt
nebezpecných látek a vypouštené množství AOX (adsorbovatelné organicky vázané
halogeny). K významnému poklesu došlo také u makronutrientu (dusík, fosfor) v dusledku
toho, že se v technologii cištení odpadních vod u nových a intenzifikovaných cistíren
odpadních vod cílene uplatnuje biologické odstranování dusíku a biologické nebo chemické
odstranování fosforu.
Plošné znecištení
Plošné znecištení, zejména znecištení ze zemedelského hospodarení, atmosférické depozice
a erozní splachy z terénu, výrazne ovlivnuje jakost povrchových a podzemních vod. Význam
plošného znecištení s pokracujícím poklesem znecištení z bodových zdroju roste. Jeho podíl
je podstatný zvlášte u dusicnanu, pesticidu a okyselujících složek prostredí, méne u fosforu, a
je odlišný v ruzných oblastech CR v závislosti na hustote osídlení, podílu cištení
vypouštených odpadních vod, intenzite a zpusobu zemedelského hospodarení a úrovni
atmosférické depozice.
Eutrofizace nádrží zpusobená plošným znecištením se vyskytuje predevším u nížinných
nádrží v huste obydlené krajine. Mezi tyto nádrže patrí napr. vodní nádrž Rozkoš u Ceské
Skalice nebo vodní dílo Vrchlice u Kutné Hory. Naopak nejméne problematické jsou nádrže
39
v horských oblastech, kde je antropogenní zatížení bezvýznamné (napr. nádrž Josefuv Dul
v Jizerských horách).
Havarijní znecištení
Na jakost povrchových a podzemních vod negativne pusobí i havarijní znecištení. V roce
2006 bylo Ceskou inspekcí životního prostredí evidováno na území CR 205 prípadu
havarijního znecištení nebo ohrožení jakosti vod, z toho na podzemních vodách
4 prípady.
Ve srovnání s rokem 2005 je pocet havárií na vodách o 59 prípadu nižší. Nejpocetnejší
skupinou znecištujících látek byly i nadále ropné látky – 49,3 % z celkového poctu
evidovaných prípadu, po nich následovaly chemické látky (mimo težkých kovu) – 14,1 %.
V clenení podle puvodcu havárií byly nejpocetnejší havárie zpusobené pri doprave
(15,1 %), za ne se radí cetností havárie pri odstranování odpadních vod a pevného odpadu,
(3,4 %), zemedelství, myslivost a související cinnosti (3,4 %). Puvodce se nepodarilo zjistit
u 66,4 % prípadu (v roce 2005 to bylo v 62,1 % prípadu).
Nejvýznamnejší havárií v lonském roce byla havárie v Lucebních závodech Draslovka Kolín,
a.s. v lednu 2006, kdy do Labe unikly vysoké koncentrace kyanidu a která mela za následek
úhyn asi 10 t ryb. V následujících mesících se koncentrace kyanidu v Labi srovnaly
s normálem a neprevyšovaly namerené hodnoty z let predchozích a plne vyhovovaly
imisnímu standardu 0,7 mg/l (narízení vlády c. 61/2003 Sb.).
I.2.5 Jakost povrchových a podzemních vod
Jakost povrchových tekoucích vod
Hodnocení znecištení bylo provedeno podle CSN 75 7221, zatrídení (trídy I.–V.)
a rozdelení do skupin (A–D) na profilech státní síte sledování jakosti povrchových vod.
Skupina A „Obecné, fyzikální a chemické ukazatele“ má casto nejnepríznivejší zatrídení
pro absorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX), ty jsou však sledovány jen na cásti
profilu. Ve skupine B „Specifické organické látky“ ovlivnují konecné zatrídení nejcasteji
polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), u skupiny C „Kovy a metaloidy“ bývá
v nejvyšších trídách železo a mangan, které však pro kvalitu vody nejsou tak limitující, jako
napr. arsen, kadmium nebo med. Ve skupine D „Mikrobiologické a biologické ukazatele“
má jednoznacne nejvetší podíl na celkovém negativním hodnocení chlorofyl. Souhrn
hodnocení kvality tekoucích vod v CR v letech 2000–2006 dle jednotlivých skupin
znecištujících látek uvádí tabulka I.2.1.
U ukazatelu skupiny A v prubehu posledních 7 let nedošlo k významnejší zmene
v procentním zastoupení celkového zatrídení. I když podle nekterých ukazatelu bylo
zaznamenáno zlepšení (celkový fosfor, amoniakální dusík, dusicnanový dusík), k posunu do
nižší trídy muže dojít jen pri zlepšení u všech sledovaných ukazatelu na jednotlivých
profilech.
Absorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) jsou nejproblematictejším
znecištujícími látkami skupiny A, které na 90 % profilu CR dosahovaly III. a vyšší trídy,
nadlimitních hodnot 40 ?g/l dosahovaly i nekteré hranicní toky. Celkový fosfor byl hodnocen
na 75 % profilu III. a vyšší trídou, zejména na méne vodných tocích a na dolních tocích
vetších rek (Jicínka, Litava, Litavka, Lucina, Lodenice, Trkmanka, Svratka, Becva). Naopak
amoniakální a dusicnanový dusík byl hodnocen v témer 75 % merících profilu I. a II.
trídou, což je pozitivní zjištení.
40
Ve skupine B zretelne poklesl pocet profilu zarazených do III. trídy a zvýšil se pocet profilu
s konecnou klasifikací ve II. tríde, a to predevším zásluhou menšího znecištení
polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), v Labi i výrazným snížením koncentrací
chlorovaných alifatických uhlovodíku a v povodí Moravy a Dyje poklesem koncentrací
lindanu. Tato pozitivní zjištení však ovlivnil i nárust poctu profilu v letech 2004–2006, ve
kterém šlo zejména o rozšírené „hranicní profily“, mající vetšinou menší zátež specifickými
organickými látkami a kovy a metaloidy.
V skupine „Specifické organické látky“ se vetšina hodnot pohybovala pod mezí
stanovitelnosti tzn. v I. tríde, ojedinele ve tríde II. Výjimkou byl 1,1,2,2-tetrachlorethen na
Úhlave v Bystrici a 1,1,2-trichlorethen na Bíline v Ústí nad Labem a na Mandave nad
Varnsdorfem, který byl zarazen do IV. trídy. Žádná z látek této skupiny nedosáhla hodnot
V. trídy. Suma PAU na nekterých profilech dosahuje III. trídy, zejména na Úhlave, Olši a
dolním toku Lužnice, Moravy, Odry a vetšine profilu na Labi, na kterých byly sledovány.
I ve skupine C je od roku 2000 zrejmé zvýšení procentního zastoupení profilu spadajících do
II. trídy na úkor zastoupení profilu ve tríde III. První, ctvrtá a pátá trída mají procentní
zastoupení profilu po celou dobu hodnocení v podstate stabilní. Ke zlepšení došlo zejména na
Labi u zinku. Nižší zatížení kovy, zvlášt zinkem, kadmiem a olovem bylo namereno i na
menších tocích v povodí Bíliny (Svatava, Chomutovka). V Bíline samotné se projevil pokles
koncentrací rtuti, stejne jako v povodí Odry. Zlepšilo se i celkové hodnocení nekterých úseku
rek Otavy, Vltavy, Ohre a Berounky.
Železo, mangan a zinek jsou v této skupine látek prvky, které nejcasteji dosahují III. a vyšších
tríd i v na kovy méne zatížených tocích jako je Sázava, Opava, Ohre, Jihlava. Mezi
jednoznacne nejznecištenejší reky látkami této skupiny patrí Litavka (arsen, kadmium, zinek a
olovo) a Nisa (kadmium, med, nikl, zinek). Vyšší výskyt olova byl na Labi, Olšave, dolním
toku Svratky a ve Vltave v Zelcíne. Arsen byl ve vetší koncentraci nameren zejména v méne
vodných tocích v severních Cechách (Bílina, Bystrice – Ostrov nad Ohrí, Chodovský potok,
Teplický potok) jako dusledek severoceského prumyslu, zejména tepelných elektráren a jejich
úložišt popílku.
Ani ve skupine D není výrazný trend zlepšení nebo zhoršení jakosti vod. Mírný vzrust poctu
profilu hodnocených I. trídou je i v této skupine ovlivnen zacátkem sledování „hranicních
profilu“, které mají casto hodnocení na úrovni I. trídy. Z dlouhodobe sledovaných profilu bylo
výrazné zlepšení na Otave.
Vývoj znecištení dle povodí vetšinou kopíruje vývoj za celou CR, pouze ve skupine D
„Mikrobiologické a biologické ukazatele“ se liší. Povodí Horního a stredního Labe stagnuje,
za období 2000–2006 je vetšina profilu zarazena do III. trídy. Zhoršující se tendence vykazují
povodí Dyje a povodí Ohre a Dolního Labe, kde v roce 2006 bylo zaznamenáno témer 60 %
profilu v V. tríde, u Ohre a Dolního Labe 85 % ve III.–V. tríde. Merené profily u ostatních
povodí naznacují mírné zlepšení. U povodí Moravy a Berounky se 70 % profilu pohybuje ve
III.–V. tríde, tzn. že kvalita vod v techto povodích není príznivá. Na rozdíl od techto povodí
má povodí Odry v této skupine D nejlepší kvalitu vody, 50 % profilu bylo zarazeno do I. a II.
trídy.
41
Tabulka I.2.1
Kvalita tekoucích vod v CR v letech 2000–2006 (v % profilu)
Skupina A
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
pocet profilu 257 258 278 292 314 324 324
I 0 0 1 0 1 2 1
II 4 5 3 7 6 5 8
III 35 27 34 38 28 35 30
IV 32 31 25 27 25 24 26
V 29 36 37 29 40 35 35
skupina B
rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
pocet profilu 139 133 133 165 172 159 183
I 2 4 2 11 11 3 2
II 38 53 50 64 58 76 60
III 40 37 39 19 24 19 35
IV 13 5 7 4 6 1 3
V 6 2 2 2 2 1 0
skupina C
rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
pocet profilu 257 258 276 278 296 305 309
I 5 3 4 3 1 3 5
II 13 22 28 31 35 39 38
III 47 44 39 44 36 35 29
IV 17 17 18 16 17 15 14
V 17 14 12 7 11 8 15
Skupina D
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
pocet profilu 257 258 267 287 321 315 304
I 2 1 3 4 6 7 10
II 21 21 18 20 18 18 16
III 32 37 36 33 37 37 26
IV 22 27 28 21 22 23 26
V 23 14 15 22 17 16 22
Zdroj: CHMÚ
42
Obrázek I.2.7
Porovnání jakosti vody v tocích CR v letech 1991 – 1992 (obr. vlevo) a v letech 2005 –
2006 (obr. vpravo) – hodnocení dle normy CSN 75 7221
Zdroj: VÚV T.G.M
Ve všech povodích, kde probehla povoden na jare 2006, se hodnoty CHSKMn, CHSKCr,
BSK5, NL 105 °C, celkový organický uhlík (TOC), veškerého železa, manganu a casto i zinku
i PAU nekolikanásobne zvýšily a nepríznive pak ovlivnily celorocní vyhodnocení.
V mnohých prípadech tak došlo k výraznému zhoršení zatrídení, prestože z celorocního
pohledu tomu tak nemuselo být.
Celkove lze konstatovat, že nejméne zatíženými toky jsou podle ocekávání nekteré hranicní
toky (Cerná voda, Divoká Bystrice, Flájský potok, Mohelnice, Rokytnice, Rybný potok,
Rezná) a horní toky nekterých rek (Svratka, Ostravice, Odra, Morava). K významnejším
tokum pomerne málo znecišteným po celé délce patrí Jizera (mimo rozpušteného kyslíku),
Metuje, Otava (krome záverového profilu Topelec), Ohre (vyjma AOX). Naopak mezi více
znecištené patrí málo vodné toky protékající prumyslovými aglomeracemi nebo oblastmi
s intenzivním hospodarením Bakovský potok, Bílina, Haná, Chodovský potok, Teplický
potok, Litava, Rakovnický potok, Trkmanka, dolní tok Ostravice, Lužnice, Svratky.
Z dlouhodobého hlediska dochází ke stagnaci prípadne k pomalému zlepšování kvality
povrchových vod, patrné jsou malé mezirocní výkyvy, které jsou dusledkem ruzných
antropogenních zmen v daném povodí i celorepublikove, kvalita vod reaguje i na menící se
klimatické podmínky.
Jakost stojatých vod
V rade vodních nádrží docházelo v roce 2006 k eutrofizaci vody, tj. k procesu zpusobeném
zvýšeným obsahem minerálních živin, predevším sloucenin fosforu a též i dusíku ve vodách.
Celkove lze konstatovat, že zhoršená kvalita vody byla v roce 2006 dostatecne provozne
zvládnuta. Nedošlo k omezení dodávky vody pro obyvatelstvo. Jako méne vhodná nebo
nevhodná k rekreaci byla v letních mesících voda v nevodárenských vodních dílech (napr.
Hracholusky, Ceské Údolí, Plumlov, Harcov, Luhacovice, Brnenská prehrada, Slezská Harta
a Baška), avšak k zákazu koupání zde nedošlo. Již nekolik let uskutecnované letecké vápnení,
kterým je eliminován nepríznivý vliv rašelinných vod s nízkým pH, melo pozitivní vliv na
jakost vody ve vodním díle Souš.
43
V povodí Vltavy bylo acidifikací zasaženo jen nekolik drobných vodních del na Príbramsku
(Pilská, Láz, Obecnice) a Jindrichohradecku (Karhov). Pomerne silným výskytem vodního
kvetu byly postiženy vodárenská vodní díla Lucina (Mže), cástecne i Husinec (Blanice) a
další vodní díla Ceské údolí (Radbuza), Hracholusky (Mže), Lipno, Orlík a Slapy (Vltava).
Vltavská kaskáda v úseku Orlík – Slapy vytvárí koncem léta výrazné kyslíkové deficity, které
ohrožují život ryb ve Vltave nad Prahou. Dobrou jakostí vody se vyznacují vodárenská vodní
díla Švihov (Želivka), Nýrsko (Úhlava) a v zásade i Rímov (Malše) a Klícava (Klícava).
Nádrže rybnicního typu jsou v naprosté vetšine eutrofní až hypertrofní.
Jakost vody v nádržích v povodí Labe ovlivnily vysoké prítoky koncem brezna a zacátkem
dubna a také srážkove bohatý srpen. Obe tyto epizody prinesly minerální zákal, kterým byla
snížena na vetšine nádrží pruhlednost. Tento vývoj celkove zhoršil podmínky pro rozvoj
organické složky, což byla pravdepodobne jedna z prícin pomerne príznivého vývoje jakosti
vody na vetšine nádrží v prubehu extrémne vysokých cervencových teplot.
Nežádoucím jevem ovlivnujícím využitelnost vody byl rozvoj ras a sinic. Zretelne tímto
negativním jevem bylo postiženo vodní dílo Rozkoš. Zákaz koupání byl vydán v období
10. 7.–7. 8. 2006.
Z vodárenských nádrží byla nejlepší situace na vodním díle Josefuv Dul v Jizerských
horách. Na VD Souš byla voda také velmi dobré jakosti. Obvyklé problémy s jarními
snehovými vodami byly vyrešeny leteckým vápnením.
Nejhorší jakost vody byla opet zaznamenána na vodním díle Vrchlice. Pruhlednost se
v prubehu roku pohybovala mezi 30 až 330 cm (zhoršená kvalita vody), výrazná anoxie,
pretrvala až do ríjna. S tím korespondují vysoké koncentrace manganu – (max. 2,2 mg/l) a
amoniakálního dusíku (max. 0,9mg/l). Extrémne vysoké koncentrace dusitanového dusíku
(200 ?g/l) byly zjišteny v cervnu témer ve ctvrtine objemu nádrže. Stále se zvyšuje podíl sinic
rodu Microcystis.
Kvalita vody ve vodárenských nádržích v povodí Ohre je na obecne dobré úrovni, surová
voda je upravitelná bežnými vodárenskými technologiemi. Problematická jsou vodní díla
situovaná v povodí cetných rašeliništ v Krušných horách, zejména vodní dílo (VD) Myslivny
a VD Fláje. Voda je v nich negativne ovlivnena v ukazatelích huminové látky, CHSKMn, pH,
železo a mangan. Na nekterých nádržích je problematický rozvoj vodního kvetu, který je
spojen s prísunem živin do nádrže. Nejvýraznejší je tento problém na VD Stanovice, kde jsou
hlavním zdrojem živin nedostatecne cištené splaškové odpadní vody.
Vetšina vodních del, která jsou využívána pro jiné úcely než vodárenské, je postižena
výskytem sinicových vodních kvetu. V posledních letech dochází k výraznému poklesu
koncentrace fosforu ve vode, ale vnitrní zatížení nádrží v sedimentech je vysoké což zhoršuje
a urychluje eutrofizacní procesy v nádržích. Tvorbou pomerne silného vodního kvetu byly
postiženy VD Skalka a VD Újezd. Slabší vodní kvet byl zaznamenán na VD Nechranice, VD
Jesenice, VD Horka (Stráž p.R.) a VD Všechlapy.
Novomlýnské nádrže v povodí Moravy mají díky svojí malé hloubce a velké ploše
dlouhodobe problém s eutrofizací. Nádrže jsou celé sledované období díky svým parametrum
oznaceny jako eutrofní až hypertrofní, zejména melká horní a strední nádrž se po prevážnou
vetšinu sledovaného období radí do nejvyššího stupne trofie. Prítoky do nádrží jsou zatíženy
živinovým i organickým znecištením. Vodní dílo Vír je nádrží vodárenskou, je zde
významný odber pro úpravnu Švarec, zásobující brnenskou vodovodní sít. Ani tato nádrž
nevyniká jakostí vody, svými parametry se radí do kategorie eutrofních vod. Prísun fosforu
hlavním prítokem Svratkou je velmi silný.
44
Nejvýznamnejšími vodními díly v oblasti povodí Odry jsou Šance, Kružberk a Morávka,
které plní funkci vodárenskou a nevodárenská vodní díla Slezská Harta, Žermanice a
Terlicko. Kvalita vod v koupacích oblastech byla po celou koupací sezónu ve vetšine nádrží
v kategorii vhodná pro koupání event. se zhoršenými smyslove postižitelnými vlastnostmi.
Zhoršená jakost vody se vyskytla v první polovine cervna pouze na VD Terlicko a na prelomu
cervence a srpna se kvalita zacala zhoršovat u vodních del Slezská Harta a Baška, kdy se
kvalita vody zacala oznacovat jako nevhodná pro koupání.
Jakost podzemních vod
V roce 2006 se ve státní monitorovací síti jakosti podzemních vod pozorovalo 462 objektu,
které tvorí 138 pramenu (prirozené odvádení podzemních vod), 147 melkých vrtu (objekty
jsou soustredené prevážne v aluviích rek – tyto podzemní vody jsou snadno zranitelné) a
177 hlubokých vrtu (objekty monitorují hlubinný obeh podzemní vody – prímá zranitelnost
techto vod není príliš velká).
Stanovovaných bylo celkem 150 ukazatelu s cetností merení dvakrát za rok v obdobích jaro
a podzim. Analýza nekterých specifických látek, souvisejících se zemedelskou cinností, byla
provedena pouze u jarního odberu vzorku. Hodnocení výsledku jakosti podzemních vod za
rok 2006 se vzhledem k požadavkum Rámcové smernice 2000/60/ES orientovalo zejména na
nebezpecné látky.
Souhrn výsledku hodnocení jakost podzemních vod v roce 2006
Ze souhrnu výsledku prekrocení kritérií A, B a C (dle metodického pokynu MŽP
z 15. 9. 1996 „Kriteria znecištení zemin a podzemní vody“) vyplynulo, že 20 ukazatelu
minimálne jedenkrát v roce 2006 prekrocilo kritérium C, pricemž nejvyšší procento
prekrocení bylo zaznamenáno v ukazatelích chloridu (4,2 % všech vzorku, 9,0 % vzorku
melkých vrtu), amonných iontu (3,2 % všech vzorku, 4,8 % vzorku melkých vrtu) a hliníku
(1,9 % všech vzorku, bez významnejších rozdílu u jednotlivých typu objektu).
Velmi málo casté je prekrocení u 1,2-cis-dichlorethenu (0,7 % všech vzorku)
a tetrachlorethenu (0,5 % všech vzorku). Ostatních 15 ukazatelu (napr. pesticidy, tekavé
organické látky a kovy) prekrocilo kritérium C velmi sporadicky (0,1 až 0,4 % všech vzorku).
Hodnoty namerené nad limitem B a pod limitem C byly zjišteny u 22 látek, ze kterých
nejvyšším procentem jsou zastoupeny chloridy (3,7 % všech vzorku, 9,0 % vzorku melkých
vrtu), amonné ionty (3,2 % všech vzorku, 5,5 % vzorku melkých vrtu), bor (2,9 % všech
vzorku, 3,3 % vzorku hlubokých vrtu a pramenu) a hliník (1,9 % všech vzorku, 2,8 % vzorku
melkých vrtu).
Celkove je výskyt ukazatelu prekracující kritérium B a C nejcastejší v podzemních vodách
melkých vrtu, orientovaných do aluvií rek, které jsou antropogenní cinností nejvíce
ovlivneny.
Mezirocní srovnání jakostních ukazatelu podzemních vod oproti roku 2005 které je uvedeno
v tabulce I.2.2. Je možno konstatovat, že v melkých vrtech došlo k mírnému zhoršení a ve
skupine objektu hlubokých vrtu a pramenu jenom k nepatrnému zhoršení v procentuálním
zastoupení objektu s prekrocením limitu B nebo C. Výcet ukazatelu vyskytujících se
v nadlimitních koncentracích se v posledních letech výrazne nemení.
45
Tabulka I.2.2
Prehled poctu objektu s prekrocením kritérií B, C min. v 1 ukazateli za rok 2006
Objekty
Pocet
objektu
Pocet objektu
s prekrocením B
nebo C
% objektu s prekrocením
B nebo C
Melké vrty 147 62 42,2 (38,8 v roce 2005)
Hluboké vrty a
prameny
315 53 16,8 (16,5 v roce 2005)
Veškeré objekty 462 115 24,9 (23,6 v roce 2005)
Zdroj: ZVHS
Na záver lze konstatovat, že jako nejvýraznejší ukazatele znecištení podzemních vod se jeví
dusíkaté látky (zejména dusicnany a amonné ionty), chloridy a kovy (zejména hliník).
Organické látky se na znecištení podzemních vod podílejí menší cástí, nejvíce jsou
zastoupeny tekavé organické látky, které byly zjišteny v podzemních vodách melkých vrtu,
zejména v oblasti Neratovic. Méne významný je výskyt polycyklických aromatických
uhlovodíku, jejichž výskyt se snížil a ve vyšší koncentraci byl zjišten jenom v lokalite Krnov.
Sedimenty a plaveniny
V roce 2006 bylo kvalitativní sledování plavenin a sedimentu realizováno na 45 profilech
hlavních vodních toku CR a jejich významných prítoku.
Sledovanými ukazateli byly obsahy 98 látek – težkých kovu, metaloidu a specifických
organických látek, vcetne prioritních polutantu uvedených v seznamu prílohy X Smernice
Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. 10. 2000 ustavující rámec pro cinnost
Spolecenství v oblasti vodní politiky. Uvedené látky byly monitorovány s cetností 4 až 6 x
rocne v plaveninách a 2 x rocne v sedimentech.
Hodnocení chemického stavu plavenin a sedimentu (tab. I.2.3) probíhalo podle Metodického
pokynu odboru pro ekologické škody MŽP „Kriteria znecištení zemin a podzemních vod“
z roku 1996 ve smyslu Metodického pokynu MŽP c. 9/2005 pro analýzu rizik
kontaminovaného území.
Tabulka I.2.3
Vymezení kategorií pro hodnocení obsahu nebezpecných látek v plaveninách a
sedimentech dle „Kriteria znecištení zemin a podzemních vod“
Kritéria MŽP Kategorizace Oznacení
nedosažení kritéria A prirozené (geogenní nebo velmi nízké) obsahy sledované
látky
A1
prekrocení A mírné zvýšení záteže A2
prekrocení B
odpovídá zvýšeným obsahum, prekrocení kritéria B se
posuzuje jako znecištení, které muže mít negativní vliv na
zdraví cloveka a jednotlivé složky životního prostredí
B
prekrocení C
prekrocení kritéria C predstavuje znecištení, které muže
znamenat významné riziko ohrožení zdraví cloveka a dalších
složek životního prostredí
C
Zdroj: MŽP
V matrici plavenin namerené hodnoty indikují zvýšené znecištení (kategorie B) v obsazích
rtuti, arsenu, benzo(a)pyrenu, ojedinele u kadmia, medi, antimonu, tetrachlorethenu a fenolu.
46
Limit pro rizikové znecištení (kategorie C) byl prekrocen nejcasteji u arsenu, berylia a olova,
p-kresolu, 2-monochlorfenolu a ojedinele u chromu, benzo(a)pyrenu a chlorfenolu. Stejné
látky se vyskytly v nadlimitních obsazích v sedimentech, cetnost jejich výskytu byla nižší.
Nove byly zjišteny výskyty nadlimitních obsahu benzenu a toluenu v sedimentech stredního
toku Moravy. Celkove lze konstatovat, že podobne jako v minulých letech obsahy
sledovaných látek odpovídaly ve vetšine prípadu úrovni prirozených hodnot nebo mírne
zvýšeného znecištení. Pouze na Bíline a Ohri byla zjištena napr. u arsenu závažná
kontaminace ve všech vzorcích.
Zjištené pozitivní výsledky monitoringu v roce 2006 zejména v matrici plaveniny naznacují
pokracující zlepšování situace. Za závažný je považován nadále výskyt vysokých obsahu
arsenu, berylia a rtuti v severoceském regionu na Ohri a Bíline a zvýšených obsahu
hexachlorbenzenu na Bíline a dolním Labi. Pretrvávající dlouhodobou kontaminaci životního
prostredí signalizuje plošné mírne zvýšené znecištení plavenin kadmiem a znecištení látkami
skupiny PAU (Lužická Nisa, Otava, horní Labe, Odra, Morava).
Akumulacní biomonitoring
V roce 2006 probíhalo sledování kontaminace biomasy škodlivými látkami ve státní síti
sledování jakosti povrchových vod na 19 záverových profilech hlavních ceských a
moravských rek. V rámci akumulacního biomonitoringu byli hodnoceni chrostíci rodu
Hydropsyche, kterí se ukázali jako vhodná skupina bentických organismu pro sledování
akumulace polutantu. Sledovala se také akumulace v mlžích (Dreissena polymorpha),
v biofilmu (nárosty) a v rybách (jelec tloušt).
Z polutantu byly analyzovány težké kovy jako olovo, rtut, kadmium a arzen, ze specifických
organických látek indikátorové kongenery PCB (PCB-28, PCB-52, PCB-101, PCB-118, PCB-
138, PCB-153, PCB-180, PCB-194) a chlorované pesticidy (p´,p izomery DDT, DDD, DDE).
Pro hodnocení byly vybrány organismy, které nejlépe akumulují jednotlivé polutanty.
Chlorované pesticidy
U chlorovaných pesticidu byly hodnoceny izomery p´, p DDT v rybách druhu jelec tloušt. Ve
všech sledovaných profilech vykazoval maximální koncentraci izomer p´,p DDE. Nejvyšší
hodnoty byly namereny v Dyji – Pohansku (1 067 ?g.kg-1). V ostatních sledovaných profilech
se koncentrace pohybovaly v rozmezí 83–263 ?g.kg-1. Ve srovnání s rokem 2005 se snížily
hodnoty na Labi v Obríství a v záverovém profilu Vltava – Zelcín.
Polychlorované bifenyly
Polychlorované bifenyly (suma 8 indikátorových kongeneru) byly hodnoceny v mlžích
Dreissena polymorpha. Vysoké koncentrace byly namereny ve Svratce pod Brnem v profilu
Židlochovice 146 ?g.kg-1, Vltave pod Prahou v profilu Zelcín 112 ?g.kg-1, Bíline – Ústí nad
Labem hodnota 112 ?g.kg-1 a Labi v Decíne 96 ?g.kg-1. Nejnižší hodnoty vykazovaly profily
Morava – Lanžhot, Otava – Topelec, Sázava – Nespeky, Jihlava – Ivancice (41–44 ?g.kg-1).
V roce 2005 byly namereny nejvyšší koncentrace ve Svratce v Židlochovicích.
PCB v bentických organizmech byly hodnoceny v larvách chroustíku rodu Hydropsyche.
Maximální koncentrace byly zjišteny v profilech Ohre – Louny, Bílina – Ústí na Labem a
Svratka – Židlochovice (280–290 ?g.kg-1).
47
Težké kovy
Nejvyšší koncentrace byly namereny v biofilmu.
U arsenu byla prekvapive vysoká hodnota zjištena v Labi – v Lysé nad Labem (110 mg.kg-1).
Na všech ostatních profilech byly výrazne nižší koncentrace a pohybovaly se v rozmezí
5–32 mg.kg-1.
U kadmia a olova byla maximální koncentrace v Hrádku nad Nisou na Lužické Nise (5,9 a
136 mg.kg-1). V predešlém roce byly nejvyšší hodnoty kadmia zjišteny v profilech Labe –
Decín a Lužická Nisa – Hrádek nad Nisou (3,7–2,6 mg.kg-1), maximální hodnota olova byla
opet v Lužické Nise – Hrádku nad Nisou (80 mg.kg-1).
Nejvyšší koncentrace rtuti byla namerena v nárostech na Odre – Bohumíne a Labi – Decíne
(1,4 a 0,8 mg.kg-1). V roce 2005 byly maxima zjištena na Labi – Decíne a Labi – Obríství
(1,06 a 0,92 mg.kg-1).
I.2.6 Vodní hospodárství
Odbery povrchových vod
Mezirocní pokles odberu povrchových vod se ve srovnání s rokem 2005 zastavil. V roce 2006
bylo odebráno celkem 1 556,9 mil. m3 povrchových vod, tj. o 3,5 mil. m3 více než v roce
2005. Do odberu povrchových vod nejsou zahrnuty prevody vody a vody odebrané pro
rybnicní soustavy.
K výraznejšímu snížení odberu došlo v roce 2006 pouze v kategorii prumyslových odberu, a
to o témer 17 mil. m3, což však bylo vyrovnáno zvýšením odberu povrchové vody u jiných
kategorií. Zvýšil se odber zejména pro výrobu pitné vody, tj. v kategorii vodovodu, kde
v absolutních hodnotách došlo ve srovnání s minulým rokem k mezirocnímu nárustu
prevyšujícímu 10 mil. m3. Nárust v ostatních kategoriích uživatelu, tj. zemedelství, energetice
a ostatním užívání byl již méne výrazný (v absolutním vyjádrení se pohyboval do 5 mil. m3).
Vývoj odberu z povrchových vod od roku 1990 v jednotlivých kategoriích uvádí graf I.2.8.
Graf I.2.8
Odbery povrchových vod CR v letech 1990–2006
0
200
400
600
800
1000
1200
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
množství (mil. m 3)
Ostatní užív ání Zemedelstv í Vodov ody Prumy sl Energetika
Zdroj: MZe
Strukturu odberu z povrchových vod v roce 2006 uvádí graf I.2.9. Nejvetším odberatelem
povrchových vod stejne jako v predchozích letech byla energetika (52,1 %).
48
Graf I.2.9
Struktura odberatelu povrchových vod v roce 2006 (v %)
0,1%
22,0% 25,0%
0,9%
52,1%
Vodovody
Zemedelství
Energetika
Prumysl
Ostatní uživatelé
Zdroj: MZe, s.p. Povodí
Odbery podzemních vod
Celkové množství odebraných podzemních vod v roce 2006 ve srovnání s predchozím rokem
kleslo o 1,3 %.
Vývoj minulých letech prinesl trvalý pokles odberu podzemních vod, avšak v roce 2006 došlo
k mírnému nárustu ve všech kategoriích odberu s výjimkou vodovodu, což zpusobilo
i celkový mezirocní pokles v odberech podzemních vod.
Pokles odberu podzemní vody pro vodárenské úcely byl pravdepodobne spojen s nárustem
odberu z vody povrchové v této kategorii. Celkove došlo k nepatrnému snížení množství
odebíraných podzemních vod.
Graf I.2.10
Odbery podzemních vod v CR v letech 1985–2006
0
100
200
300
400
500
600
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
množství (mil. m 3 )
E n e rge t ik a O st a t n í už ív án í Z em ede lst v í P rum y sl Vo do v o dy
Zdroj: MZe
Nejvetší podíl odberu z podzemních vod byl realizován pro vodárenské úcely (83 %),
následován prumyslem (bez energetiky) s približne 10 % veškerých odberu (graf I.2.11).
49
Graf I.2.11
Struktura odberu podzemních vod v roce 2006 (v %)
Vodovody
83%
Prumysl
10%
Zemedelství
3%
Ostatní
uživatelé
4%
Zdroj: MZe, s.p. Povodí
Vypouštení odpadních a dulních vod
V roce 2006 bylo do vodních toku vypušteno 2 024,1 mil. m3 odpadních a dulních vod. Oproti
roku 2005, kdy byl ve vypouštení vod pokles, dochází v roce 2006 k nárustu o 2,7 % a tím
došlo k vyrovnání celkového množství vypouštených vod na úroven roku 2004. Vypouštení
odpadních a dulních vod dle jednotlivých kategorií v letech 1990–2006 je znázorneno
v grafu I.2.13.
Zvýšení zaznamenaly zejména kategorie ostatního užívání a kanalizace, což souvisí
predevším s pripojováním dalších objektu a obyvatel do verejné kanalizacní síte. Nejvetší
snížení zaznamenala kategorie výroba a rozvod elektriny, plynu, páry a teplé vody, která se na
nejvetším snížení vypouštení podílela i v lonském roce.
Podíly vypouštení odpadních a dulních vod jednotlivých kategorií jsou znázorneny v grafu
I.2.12.
Graf I.2.12
Vypouštení odpadních a dulních vod do vod povrchových v roce 2006 (v %)
44,4%
33,0%
18,4%
4,1%
0,1%
Kanalizace
Zemedelství
Energetika
Prumysl
Ostatní uživatelé
Zdroj: MZe, s.p. Povodí
V roce 2006 bylo evidováno 3 970 vypouštení odpadních a dulních vod do povrchových vod
v objemu cca 2 025 mil. m3 (zdroje nad 6 000 m3 za rok nebo 500 m3 za mesíc).
50
Graf I.2.13
Vypouštení do povrchových vod v CR v letech 1990–2006
0
200
400
600
800
1000
1200
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
množství (mil. m 3)
Ostatní užív ání Zemedelstv í Kanalizace Prumy sl Energetika
Zdroj: MZe
Zásobování pitnou vodou
V roce 2006 bylo v CR zásobováno z vodovodu témer 9,5 mil. obyvatel, tj. 92,4 %
z celkového poctu obyvatel.
Celkem bylo vyrobeno 698,7 mil. m3 pitné vody. Za úplatu bylo dodáno (fakturováno)
528,1 mil. m3 pitné vody, z toho pro domácnosti 337,4 mil. m3 pitné vody. Ztráty pitné vody
dosáhly 143,8 mil. m3, tj. 20,7 % z vody urcené k realizaci.
Nejvyšší podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodu byl v roce 2006 v Hlavním
meste Praze (99,2 %) a v Karlovarském kraji (98,4 %), nejnižší podíl byl v kraji Plzenském
(82,4 %) a Stredoceském (82,8 %).
Nejvetšími odberateli pitné vody z vodovodu byli v roce 2006 Hlavní mesto Praha, kraj
Moravskoslezský a kraj Jihomoravský, nejmenší podíl na odberu meli kraje Karlovarský,
Liberecký a Plzenský, jak je patrno z grafu I.2.14.
Graf I.2.14
Procentuální zastoupení jednotlivých kraju v zásobování obyvatel pitnou vodou
z vodovodu (%)
10,18
6,05
8,32
4,02
11,31
5,93 5,55,28 8
12,38
4,81
3,16
12,85
5,12 5,02
0
2
4
6
8
10
12
14
Hlavní mesto
Praha
Stredoceský kraj
Jihoceský kraj
Plzenský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký
kraj
Pardubický kraj
Vysocina
Jihomoravský
kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský
kraj
%
Zdroj: CSÚ
51
Graf I.2.15
Vývoj vyrobené pitné vody a poctu skutecne zásobovaných obyvatel v CR v letech 1989
a 2000–2006
0
200
400
600
800
1 000
1 200
1 400
1989 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
roky
mil. m3/rok
8 000
8 200
8 400
8 600
8 800
9 000
9 200
9 400
9 600
obyv. v tis.
voda vyrobená z vodovodu obyvatelé skutecne zásobovaní
Zdroj: CSÚ
Trvale klesající trend poklesu výroby vody se v roce 2006 témer zastavil, mezirocne poklesl
objem vyrobené vody jen o 177 tis. m3 (0,025 %). I pres tento pokles výroby vody pocet
skutecne zásobovaných obyvatel od roku 1989 trvale roste a v roce 2006 dosáhl pres 9,4 mil.,
jak ukazuje graf I.2.15.
V roce 2006 byla Ceským statistickým úradem zjištena prumerná cena (vcetne DPH) pro
vodné 23,38 Kc/m3 a prumerná cena pro stocné 19,33 Kc/m3, což predstavuje oproti roku
2005 zvýšení ceny vodného o 4 % a ceny stocného o 6,6 %.
Zvyšování cen vodného a stocného je jednou z prícin stálého poklesu spotreby pitné vod.
Tabulka I.2.4 je sestavena na základe údaju zpracovaných CSÚ.
Tabulka I.2.4
Realizacní ceny pro vodné a stocné v roce 2005 a 2006
Ukazatel Jednotka 2005 2006
Index
2006/2005
Vodné celkem mil. Kc 11 938 12 349 1,03
Voda fakturovaná celkem mil. m3/rok 532 528 0,99
Prumerná cena pro vodné Kc/m3 22,46 23,38 1,04
Stocné celkem mil. Kc 9 859 10 477 1,06
Vypouštené odpadní vody do
kanalizace
mil. m3/rok 543 542 1,00
Prumerná cena pro stocné Kc/m3 18,14 19,33 1,07
Zdroj: CSÚ
52
Odvádení a cištení komunálních odpadních vod
V roce 2006 žilo v domech pripojených na kanalizaci pres 8,2 mil. obyvatel CR. Do
kanalizací bylo vypušteno celkem 542 mil. m3 odpadních vod. Z tohoto množství bylo cišteno
94,2 % odpadních vod (bez zahrnutí vod srážkových), což predstavuje 510,3 mil. m3.
Pocet obyvatel napojených na verejnou kanalizaci od roku 1989 stoupá, pricemž od roku 2004
je nárust rychlejší (o více jak 100 tis. napojených obyvatel rocne), pri soucasném mírném
poklesu vypouštených odpadních vod (viz graf I.2.16).
Graf I.2.16
Dlouhodobý vývoj množství odpadních vod odvádených do verejné kanalizace a poctu
obyvatel napojených na verejnou kanalizaci v letech 1989 a 2000–2006
7000
7200
7400
7600
7800
8000
8200
8400
1989 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
roky
tis. obyv.
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1000
mil. m3
pocet obyvatel
napojených na
verejnou
kanalizaci
cištené
odpadní vody
bez srážkových
vod
objem vod
odvádených do
verejné
kanalizace
Zdroj: CSÚ
Nejvyšší podíl obyvatel pripojených na kanalizaci je v Hlavním meste Praze (99,9 %),
Stredoceském kraji (99,6 %), Karlovarském (99,4 %) a Libereckém kraji (99,3 %), nejnižší
podíl je v kraji Vysocina (73,2 %), Zlínském (87,6 %) a Plzenském kraji (89,1 %), je to patrné
z následujícího graf I.2.17.
Graf I.2.17
Procentické podíly cištené odpadní vody bez vod srážkových z celého objemu odpadních
vod za rok 2006
99,9 99,6 95,0
89,1
99,4
92,0
99,3
93,7 95,0
73,2
95,7 94,5
87,6 92,4
0
20
40
60
80
100
120
Hl. mesto Praha
Stredoceský kraj
Jihoceský kraj
Plzenský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký
kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysocina
Jihomoravský
kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský
kraj
%
Zdroj: CSÚ
53
Oddíl 1.02 Délka kanalizacní síte byla prodloužena o 396 km a dosáhla délky km 36 629 km.
Oddíl 1.03 Celkový pocet COV se dle údaju CSÚ zvýšil oproti predešlému roku 2005
o 23 COV na 2 017. Uvádený údaj o nárustu je nízký, nebot údaj roku 2005 zahrnuje
i nekteré domovní COV.
Z nejvýznamnejších akcí u zdroju znecištení nad 2 000 EO byly v roce 2006 dokonceny nové
komunální COV (Habartov, Lidecko, Hovezí, Bolatice, Buštehrad, Bludov, Štepánov,
Hodonice, Kostelec nad Cernými Lesy, Tasovice, Zdiby, Platany, Brnenic, Revnicov,
Svratka, Nová Vcelnice II, Jesenice, Predín – Opatov, Sobotka – Osek, Pyšely, Nižbor,
Hustopece nad Becvou) a nová prumyslová COV – Danzer Bohemia – dýhárna Horní
Pocaply.
Nekteré COV byly rekonstruovány nebo rozšíreny, nejvýznamnejších komunálních COV bylo
35 (napr. Olomouc – Intenzifikace II, Jihlava, Valašské Mezirící, Bruntál, Bohumín, Blansko,
Humpolec, Nové Mesto na Morave, Moravské Budejovice, Špindleruv Mlýn, atd.). Ze
stávajících prumyslových COV byly rekonstruovány nebo rozšíreny: Tanex Vladislav,
Jihoceská drubež Mirovice, Texlen Rudník, Pribina Pribyslav, Meštanský pivovar Policka,
Contipro Group Ústí n. Orl. a Olšanské papírny Aloisov.
Ve všech aglomeracích CR vetších než 10 000 EO byly vybudovány cistírny odpadních vod
alespon se základním mechanicko-biologickým cištením.
Protipovodnová opatrení
Prioritou v oblasti povodnové ochrany je naplnování zásad ke zvýšení retencního úcinku
povodí.
Vláda CR schválila svým usnesením c. 1304 ze dne 15. 11. 2006 financní prostredky na tri
protipovodnové programy v gesci MZe v celkové výši 15,2 mld. Kc, které budou postupne
cerpány v letech 2007–2012.
V povodí Labe nejvýznamnejšími stavbami, které mají v tomto povodí chránit pred
povodnemi s prutokem Q100 a zvýšit retenci krajiny byly:
??výstavby poldru na Lipkovském potoce v Dolní Lipce a Tiché Orlici v Králíkách;
??zvýšení protipovodnové ochrany mesta Hradec Králové – Predmerice na Labi;
??protipovodnová ochrana (LB a PB Brozany – Ráby) na Labi v Pardubicích;
??prohrábka koryta na jezu – Loucná v Pardubicích na Labi;
??zvýšení ochranné funkce nádrží VD Les Království, VD Josefuv Dul a VD Rozkoš.
V povodí Ohre byly v roce 2006 prednostne realizovány akce na odstranení následku
povodne 2002, a to na Petrovickém potoku v Petrovicích a Dubské Bystrici. Realizovaly se
akce z Protipovodnových opatrení na Maršovském potoce (rekonstrukce koryta) a Panenském
potoce v Mimoni (rekonstrukce koryta).
Nejvýznamnejšími investicními akcemi v roce 2006 byly stavby pro zvýšení protipovodnové
ochrany. Jsou to tyto:
??Dubská Bystrice, r.km 16,010–18,770 (4 152 tis. Kc);
??rekonstrukce Bourlivého potoka, r.km 16,400–16,700 (6 555 tis. Kc);
??rekonstrukce Hucivého potoka v Pernštejne, r.km 1,780–2,200 (3 501 tis. Kc);
??rekonstrukce Križanovského potoka v Križanove, r.km 0,750–1,100 (5 036 tis. Kc);
54
??Bílý potok, r.km 7,265–7,553 Šumná-Gáza (3 779 tis. Kc);
??Bublavský potok Kraslice, r.km 0,650–0,840 (6 863 tis. Kc).
V povodí Odry bylo významné dokoncení stavebních cástí akcí I. etapy programu
Ministerstva zemedelství „Prevence pred povodnemi“. Dále bylo do užívání uvedeno
7 investicních akcí v objemu cca 110 mil. Kc, jednalo se o rekonstrukce ochranných hrází VT
Odra v Ostrave, VT Olše v Karviné, VT Ostravice ve Frýdlante nad Ostravicí a nove
budované hráze protipovodnové ochrany Bohumínska.
Pro zajištení operativního povodnového rízení byly v lonském roce vybudovány merící
stanice na území povodí Odry v Polské republice (srážkomerné stanice Sowiniec a Konczyce,
limnigrafická stanice Zebrzydowice – vše v dílcím povodí Petruvky).
V povodí Moravy nejvýznamnejšími stavbami protipovodnové ochrany v roce 2006 byly:
??úprava toku na Q100 na toku Drevnice v mestských cástech Zlína Želechovice –
Lužkovice;
??rekonstrukce hráze za úcelem zvýšení bezpecnosti – VD Znojmo;
??ochranná zed proti rozlivu povodnových vod z reky Moravy v obci Chromec
a Bohumín;
??úprava a stabilizace koryta a zvýšení prutocné kapacity na Merte ve Vernírovicích;
??hrázová propust k zajištení nátoku rozlitých vod z inundace po opadnutí povodne na
Polním potoce v Novosedlích.
I.2.7 Kontrolní cinnost v oblasti ochrany vod
Kontrolní cinnost v ochrane vod se soustredila na nakládání s odpadními vodami, závadnými
látkami, bodové zdroje ze zemedelské cinnosti a staré záteže. Významnou cinností CIŽP je
rozhodování o poplatcích za odber podzemních vod a vypouštení odpadních vod jejichž výnos
plyne do SFŽP CR a do rozpoctu kraju. Oblastní inspektoráty provedly celkem 3 703 kontrol
(v roce 2005 – 3 903). Opatrení bylo vydáno 94, pokut 692 v celkové výši 35,4 mil. Kc.
Kontrola COV probíhala ve 2 velikostních kategoriích – nad 10 000 EO a 500 až 10 000 EO.
V první kategorii bylo provereno celkem 234 COV, z toho 34 zdroju odpadních vod. Zásadní
rekonstrukce velkých COV byly dokonceny a ke snižování vypouštených látek dojde
predevším u sloucenin dusíku a fosforu. Výrazné zlepšení lze ocekávat po rekonstrukci
ÚCOV v Praze, která by mela být uvedena do provozu v roce 2011. V kategorii pod 10 000
EO bylo provereno 289 cistíren a ve 14 % bylo zjišteno porušení predpisu s následným
uložením pokuty.
Hospodarení zemedelských subjektu je sledováno predevším ve zranitelných oblastech, kde
jsou povrchové nebo podzemní vody s obsahy dusicnanu více jak 50 mg/l nebo této hranice
mohou dosáhnout. Kontrola se týkala bodových zdroju znecištení a skladování hnojiv.
Problémem je objektivní prokázání tesnosti velkobjemových nádrží na kejdu, které nelze
odstavit z provozu.
CIŽP ve spolupráci s MŽP a MF kontroluje odstranování starých ekologických záteží, které
jsou rizikem predevším pro podzemní vody. Tento proces probíhá již od roku 1993, vetšina
lokalit se sanuje, príp. již byla sanace dokoncena, v roce 2006 bylo vydáno již pouze
41 nápravných opatrení.
55
Rozhodování o poplatcích za odbery a vypouštení vod probíhá každorocne ve 2 etapách, a to
na podzim o zálohách a na jare jsou vydávány výmery dle skutecne odebraného množství
podzemních vod a vypuštených odpadních vod za predchozí rocní období. Za rok 2005 byly
poplatky za odber vod ve výši 763,6 mil. Kc, zálohy pro rok 2006 – 1,21 mld. Kc (vyúctování
bude známo v roce 2007), rok 2007 – 1,15 mld. Kc. Za vypouštení odpadních vod bylo pro
rok 2005 vymereno 334,27 mil. Kc, zálohy pro rok 2006 – 422 mil. Kc, rok 2007 – 414 mil.
Kc. CIŽP vydává v agende poplatku rocne cca 9 000 rozhodnutí.
I.3 Puda a horninové prostredí
I.3.1 Vstupy látek do pudy
Aplikace prumyslových hnojiv a agrochemikálií na pudu
Aplikace prumyslových hnojiv na pudu od roku 2002 stagnuje, mezirocne však došlo
k mírnému nárustu (dusíkatá hnojiva o 6 %, draselná o 22 % oproti stavu roku 2005).
Spotreba vápenatých hmot v roce 2006 vzrostla o cca 10 % na 102,5 tis. t po predcházejícím
témer lineárním poklesu spotreby v letech 1996–2005 (z 321 tis. t na 93 tis. t).
Graf I.3.1
Spotreba NPK hnojiv v letech (1990–2006) [kg.ha-1 zemedelské pudy]
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
[kg.ha-1]
N-hnojiva P-hnojiva K-hnojiva
Zdroj: MZe
Celková spotreba prípravku na ochranu rostlin mezirocne vzrostla o 2,9 % na 9 924 tis. kg,
nejvetší nárust byl zaznamenán u insekticidu (z 13,7 tis. kg na 54 tis. kg). Podrobnejší
informace o spotrebe agrochemikálií poskytuje kapitola IV.4.
Souhrnne je možné konstatovat, že aplikace agrochemikálií na pudu v posledních 5 letech
neklesá a dokonce se mírne mezirocne zvýšila, což vytvárí znacný tlak zejména na kvalitu
povrchových a podzemních vod.
56
Kaly z cistíren odpadních vod
Kaly z cistíren odpadních vod (COV) mohou být zdrojem kontaminace pudy. Kal muže být
aplikovaný na pudu jen jako upravený a pokud splnuje limity pro obsahy rizikových látek.
Kaly z COV byly predmetem analýz ÚKZÚZ, a to v tech v prípadech, kdy produkce kalu byla
smerována na zemedelskou pudu. Obsahy jednotlivých prvku v kalech byly hodnoceny podle
vyhlášky MŽP c. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalu na zemedelské pude.
Podíl vzorku s nadlimitním obsahem rizikových prvku v kalech z COV v letech 2003–2006
uvádí tab. I.3.1.
Tabulka I.3.1
Podíl nadlimitních obsahu rizikových prvku v kalech z COV dle vyhlášky MŽP
382/2001 Sb. v letech 2003–2006 (pocet vzorku a jejich podíl v %)
Celkem
Rok vzorku As Cd Cr Cu Hg Ni Pb Zn
Limitní hodnoty
(mg.kg-1 suchého vzorku) 30 5 200 500 4 100 200 2 500
pocet 103 6 3 8 6 15 4 5 3
2003 % - 5,8 2,9 7,8 5,8 14,6 3,9 4,9 2,9
pocet 103 6 6 7 6 15 7 9 4
2004 % - 5,8 5,8 6,8 5,8 14,6 6,8 8,7 3,9
pocet 100 7 5 8 2 10 4 8 4
2005 % - 7,0 5,0 8,0 2,0 10,0 4,0 8,0 4,0
pocet 102 7 9 7 4 14 11 10 7
2006 % - 6,9 8,8 6,9 3,9 13,7 10,8 10,2 6,9
Zdroj: ÚKZÚZ
V letech 2001–2005 se pocet vzorku nevyhovujících vyhlášce plynule snižoval z 41,7 %
(2001) až na 29,0 % (2005). Rok 2006 prinesl opet zvýšení obsahu rizikových prvku v kalech
(nejvetší mezirocní nárusty byly zaznamenány u kadmia, niklu a olova) a podíl
nevyhovujících vzorku se zvýšil na 42,2 %. Nejvíce nevyhovujících vzorku bylo zjišteno
v Libereckém a Jihoceském kraji. V roce 2006 byly nejcastejší prícinou prekrocení limitu
obsahy rtuti (13,7 % vzorku), dále pak niklu a olova.
Polychlorované bifenyly (PCB) byly v roce 2006 stanovovány celkem u 35 vzorku. V sume
obsahu 6 kongeneru v porovnání s obdobím 1998–2005 k žádné výrazné zmene nedošlo;
aritmetický prumer zjištených obsahu PCB byl vyšší o 0,9 ?g.kg-1, medián nižší o 3,5 ?g.kg-1.
Dva z celkových 35 vzorku prekrocily v roce 2006 hodnotu 0,6 mg PCB.kg-1 sušiny, což je
(podle vyhlášky MŽP c. 382/2001 Sb.) mezní hodnota koncentrace sumy 6 kongeneru PCB
v kalech omezující jejich použití na zemedelskou pudu.
Hodnocení obsahu polycyklických aromatických uhlovodíku (PAU) v kalech z hlediska
využití kalu v zemedelství umožnuje v soucasné dobe pouze návrh smernice ES, který
stanovuje maximálne prípustnou hodnotu 6 mg.kg-1 sušiny pro sumu 11 individuálních PAU.
Laboratore ÚKZÚZ stanovují z 11 uhlovodíku 10. Z 35 analyzovaných vzorku prekrocilo
prípustnou hodnotu v roce 2006 14 vzorku, tj. 40 %, což je o 4 % více než v roce 2005, ale
o 19 % méne než v roce 2001.
57
Limit pro obsah halogenových organických sloucenin (AOX) v kalech z COV je
dle vyhlášky MŽP 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalu na zemedelské pude
stanoven na 500 mg.kg-1 sušiny. Tuto hodnotu v roce 2006 neprekrocil ani jeden z 35 vzorku
kontrolovaných ÚKZÚZ. Oproti roku 2005 došlo ke snížení prumerné hodnoty obsahu AOX
ve všech vzorcích o 18 %, což je velmi príznivé zjištení, nebot AOX jsou využívány jako
indikátor organického znecištení pud a odpadu.
I.3.2 Obsahy rizikových látek v pude
Sledování rizikových prvku a rizikových látek v pudách provádí v rámci agrochemického
zkoušení zemedelských pud ÚKZÚZ.
Z výsledku analýz pro rizikové prvky, které jsou stanovovány z pudního výluhu kyseliny
dusicné (2M HNO3), vyplývá, že v roce 2006 vetšina ze sledovaných prvku vykazovala
prekrocení limitu pouze do 2 % stanovovaných vzorku, více nadlimitních vzorku bylo
jen u arsenu (7,2 %), kadmia (2,4 %) a u niklu (2,1 %).
Nadlimitní obsahy nekterých rizikových prvku byly na lehkých pudách zretelne cetnejší
a byly zastoupeny i z více než 10 % (kadmium 11,1 %, vanad 12,8 %).
Obsahy organických polutantu v pudách (PCB, PAU a chlorované pesticidy, napr. DDT)
sleduje ÚKZÚZ na 40 vybraných pozorovacích plochách zemedelské pudy, mezi tyto plochy
je razen subsystém kontaminovaných pozorovacích ploch, což jsou plochy se zvýšenou záteží
rizikových prvku a organických cizorodých látek a 5 ploch v chránených územích (CHÚ).
Z hlediska kategorií pozorovacích ploch se 35 nachází na orných pudách, 4 na trvalých
travních porostech a 1 na chmelnici.
Z analýz 45 vzorku sledovaných pud v roce 2006 vyplývá pro PCB a PAU:
??obsahy PCB v ornici jsou o neco vyšší než v podornicí;
??prumer obsahu u sumy 7 kongeneru PCB v ornicích zemedelských pud za léta 2000–
2005 se pohyboval kolem 5,5 ?g.kg-1, v roce 2006 hodnota vzrostla na 6,7 ?g.kg-1;
??limitní hodnotu PCB (10 ?g.kg-1) v roce 2006 prekrocilo 5 vzorku, tj. cca 10 % ze
všech vzorku (2 vzorky ornice, 3 podornicí);
??mediány sumy 15 PAU v období 10 let (1997–2006) se pohybovaly nejcasteji v rozmezí 600–
700 ?g.kg-1 v ornici, v podornicí v rozmezí 300–400 ?g.kg-1;
??obsahy PAU v roce 2006 oproti roku 2005 mírne vzrostly, dlouhodobe ale mají
klesající trend.
V grafu I.3.2. jsou znázorneny hodnoty PCB v roce 2006, které se pohybovaly
až na 5 výjimek pod stanoveným limitem. Nad ním se pohybovaly hodnoty pozorovacích
ploch orných pud: u plochy 7 601 byl limit prekrocen 5x u ornicní vrstvy (Or.) i podornicí
(p.), u plochy 7 902 byl prekrocen 3x více u obou vrstev a u plochy 7 045 mírne prekrocen
pouze v podornicí); u trvalých travních porostu (TTP) byl limit prekrocen u ornicní vrstvy
u pozorovací plochy 8 906 a u chráneného území Studená hora lehce u ornice.
Další graf I.3.3 ukazuje, že 1/3 hodnot namerených na pozorovacích plochách prekracuje
limity, prevážne u ornice. U chráneného území Studená hora byl limit prekrocen témer jednou
tolik, než je povoleno.
58
Graf I.3.2
Obsahy PCB v ornici a podornicí na pozorovacích plochách v roce 2006
Zdroj: ÚKZÚZ
Graf I.3.3
Obsahy PAU v ornici a podornicí na pozorovacích plochách v roce 2006
Zdroj: ÚKZÚZ
Persistentní chlorované pesticidy (napr. DDT, DDE, HCH) byly sledovány
na 35 pozorovacích plochách orných pud v ornici a podornicí. Z monitoringu v roce 2006
vyplynulo:
??U HCH nebyly namereny nadlimitní obsahy.
PAU - 2006
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
2001
2002
2901
2902
2903
2904
2905
3017
3023
3901
4023
4024
4901
4902
4903
5005
5017
5901
5903
5905
6019
6024
6904
7030
7045
7901
7902
7903
7904
8008
8010
8019
8021
8026
8901
8902
8903
8904
8905
8906
Kroužek
Stud. hora
Bukacka
Devín
Porážky
or.p. TTP or.p. TTP or.p. Ch. or.p. TTP or.p. TTP
Pozorovací plochy
?g.kg-1
ornice
podornicí
3365,4
4
PCB - 2006
0
10
20
30
40
50
60
70
2001
2002
2901
2902
2903
2904
2905
3017
3023
3901
4023
4024
4901
4902
4903
5005
5017
5901
5903
5905
6019
6024
6904
7030
7045
7901
7902
7903
7904
8008
8010
8019
8021
8026
8901
8902
8903
8904
8905
8906
Kroužek
Stud. hora
Bukacka
Devín
Porážky
Or.p. TTP Or.p. TTP Or.p. Ch. Or.p. TTP Or.p. TTP CHÚ
pozorovací plochy
?g.kg-1
ornice
podornicí
59
??U HCB došlo v roce 2006 u orných pud k nárustu v ornici i podornicí, u trvalých
travních porostu ve svrchní vrstve pokracuje dlouhodobý trend snižování hodnot, ve
spodní vrstve došlo v porovnání s roky 2004 a 2005 k nárustu. Absolutní hodnoty
obsahu zustávají až na jednu extrémní hodnotu nízké.
??V roce 2006 byl u DDT a jeho metabolitu prekrocen limit dle platné vyhlášky u
2/3 vzorku ornice a u 1/2 vzorku podornicí orných pud. Podle pripravované vyhlášky
byl prekrocen preventivní limit jak u ornice tak i podornicí orných pud u 1/3 vzorku.
??Rovnež u DDE stále velká cást vzorku prekracuje limity podle vyhlášky (pres 40 %
v obou horizontech orných pud).
??U DDD došlo v roce 2006 k prekrocení limitních koncentrací u 4 vzorku orných pud.
I.3.3 Eroze pudy
Hodnocení zemedelské pudy z hlediska ohrožení vodní a vetrnou erozí provádí VÚMOP.
Pri kalkulaci vychází z klimatických pomeru (významné zejména pro vetrnou erozi),
charakteristiky pud (genetický pudní typ, zrnitost, skeletovitost), svažitosti terénu
a vegetacního pokryvu.
Z grafu I.3.4 je zrejmé, že pudy v CR jsou více ohroženy erozí vodní než vetrnou, což
odpovídá i charakteristikám klimatu (dostatek srážek v teplejší polovine roku). Vlhké a
chladné klimatické regiony byly oznaceny jako vetrnou erozí potenciálne neohrožené.
Pro vodní erozi bylo zjišteno, že procento pud ohrožených, silne ohrožených
a nejohroženejších zahrnuje 41,2 % zemedelské pudy, což je o 0,8 % méne než v roce 2005.
K vetrné erozi pudy dochází nejcasteji na jare a na podzim, kdy puda postrádá ochranný
rostlinný kryt a dále pri vyšších teplotách, které zpusobují vysychání svrchní vrstvy pudy.
V roce 2006 bylo v CR potenciálne ohroženo vetrnou erozí 7,5 % zemedelských pud a 5,7 %
bylo ohroženo jen mírne.
Graf I.3.4
Potenciální ohroženost zemedelských pud vodní a vetrnou erozí v CR v roce 2006
0%
20%
40%
60%
80%
100%
vodní eroze vetrná eroze
pudy nejohroženejší
pudy silne ohrožené
pudy ohrožené
pudy mírne
ohrožené
pudy náchylné
bez ohrožení
Zdroj: VÚMOP
Vlivem nesprávného zemedelského hospodarení muže docházet ke zrychlené erozi pudy,
a to zejména v techto prípadech:
60
??prílišné zvetšování velikosti oraných pozemku na svazích a vytvárení nevhodných
tvaru pozemku;
??rušení bývalých hydrografických prvku v krajine (cestní príkopy, zatravnené
údolnice);
??rozširování pestování širokorádkových plodin (okopaniny, kukurice) na svazích bez
protierozních opatrení a casto na úkor víceletých pícnin a trvalých travních porostu a
jejich soustredování do velkých celku – povodí;
??zhutnování pudy, snižující propustnost pudy pro vodu a tím zvyšování podílu
povrchového odtoku i na méne svažitých pozemcích;
??nedostatek stroju na ochranné obdelávání pudy.
1.3.4 Strategie ochrany pudy v CR a v EU
Problematika ochrany pudy náleží v soucasné dobe k problémum, kterými se zabývají zeme
Evropské Unie. Presto, že nelze predpokládat vypracování jednotných legislativních nástroju
k ochrane pudy, použitelných obecne ve všech jednotlivých clenských státech, bylo
pristoupeno k vypracování jednotné strategie ochrany pudy v rámci státu EU ( Soil Thematic
Strategy). Strategie ochrany pudy byla projednána clenskými státy a prijata v roce 2006.
V rámci EU byl již dríve pripraven a projednán materiál pod názvem „Smerem k tematické
strategii ochrany pudy“ (Towards Thematic Strategy for Soil Protection).
V tomto materiálu Komise pro ochranu pudy pri výzkumném centru ISPRA charakterizuje
hlavní funkce pudy takto:
??Produkce potravin, krmiv a další biomasy
??Ukládání látek, filtrace a premena látek
??Prirozené prostredí a zdroj genetických informací
??Fyzické a kulturní prostredí pro život lidské populace
??Zdroj surovin a materiálu
Z uvedeného vyplývá, že vážné narušení funkcí pudy muže postihnout jednu nebo více jejích
základních funkcí. S využitím poznatku a materiálu o negativním pusobení cloveka
a prírodních sil na pudní prostredí, vymezila komise tato hlavní rizika ohrožení pudy, kterými
je treba se zabývat:
??Eroze
??Úbytek organické hmoty
??Kontaminace pudy
??Zábory pudy
??Utužení pudy
??Úbytek pudní biodiverzity
??Zasolení pud
??Povodne a sesuvy pudy
61
V návaznosti na tyto cinnosti v rámci EU byla sestavena skupina Soil Thematic Strategy
(STS) CR se sídlem v ÚKZÚZ, jejímž prostrednictvím probíhá širší komunikace mezi
evropskou institucí a naší odbornou verejností. V rámci ceské STS byly zrízeny ctyri pracovní
skupiny:
??Kontaminace
??Legislativa
??Monitoring, analýzy
??SOM (soil organic matter) a biodiverzita
V soucasné dobe probíhá príprava transformace této skupiny na Centrum pro otázky ochrany
pudy, které bude pracovat v rámci Ministerstva životního prostredí CR.
I.3.5 Horninové prostredí
Horninové prostredí je jednou z primárních složek životního prostredí a základních složek
krajiny, která zásadním zpusobem podminuje biodiverzitu v návaznosti na fyzickogeografické
parametry prostredí. Horninové prostredí se z pohledu cloveka jeví jako prostredí
v case prevážne relativne stabilní a svoji pestrostí definuje základní fyzikální, chemické
a biologické parametry prírodního prostredí. Opacná situace nastává pri katastrofických
scénárích (z pohledu bioty a cloveka) jako jsou zemetresení, vulkanismus, záplavy atd., které
jsou projevem a dusledkem prírodních procesu. Nové katastrofické scénáre jsou zcásti
podmínené dusledky antropogenní cinnosti cloveka jako významného exogenního
geologického cinitele. „Lidská geologická cinnost“ casto predcí rychlost prírodních procesu.
Clovek se tak zásadním zpusobem podílí na utvárení krajiny a modifikaci životního prostredí.
I.3.5.1 Rizikové geomorfologické procesy
Sesuvy jsou systematicky sledovány od roku 1962, kdy byl v tehdejším Geofondu vytvoren
základ Registru sesuvu a jiných nebezpecných svahových deformací. Pro potreby orgánu
územního plánování CR jsou zpracovávány a prubežne aktualizovány grafické, mapové
a datové údaje o jednotlivých svahových deformacích, které byly v rámci pruzkumných,
overovacích a mapovacích prací provádeny v CR. Byly zpracovány svahové deformace na
území okresu Decín a následne na celém území Ústeckého kraje, dále pak na území
Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického kraje a kraje Vysocina.
V roce 2006 byly zpracovány a pro potreby MŽP a orgánu státní správy nove kompletne
postupne vydány mapové listy sesuvu Jihoceského, Plzenského a Karlovarského kraje.
Pocet jednotlivých objektu a jejich rozlohu k 31. 12. 2006 uvádí tab. I.3.2. Prehled sesuvných
území vzhledem ke geologické stavbe CR je znázornen na obr. I.3.5.
V rámci projektu ISPROFIN (2004–2007) se provádí mapování sesuvných území v CR a
analýza prícin jejich vzniku. Rocne je na práce spojené s mapováním svahových nestabilit
vynaloženo 5 mil. Kc. První mesíce roku 2006, kdy v souvislosti s táním velkého množství
snehu, spojeného s vydatnými srážkami, došlo ke vzniku nekolika set ruzne rozsáhlých
svahových nestabilit, z nichž nekteré mely charakter nicivé pohromy, znovu potvrdily nutnost
existence takového projektu. Jeho výstupem jsou inženýrsko-geologické mapy v merítku
1 : 10 000 a mapy náchylnosti území k sesuvum. V roce 2006 byly do systematického
zkoumání a mapování území CR zarazeny horské cásti území okresu Frýdek-Místek a
Uherské Hradište, Ceskolipsko a Teplicko a Mostecko.
62
Tabulka I.3.2
Rozloha a pocet jednotlivých typu sesuvu v CR, stav k 31. 12. 2005 a 2006
Typ sesuvu Pocet objektu Rozloha [km2]
rok 2005 rok 2006 rok 2005 rok 2006
Aktivní 2 642 2 619 80,2 77,3
Potenciální 4 653 4 715 254,0 259,8
Stabilizovaný 342 348 38,5 38,8
Pohrbený 23 23 1,5 1,5
Ostatní 25 24 1,6 1,6
Celkem 7 685 7 729 376,6 379,0
Zdroj: CGS - Geofond
Obrázek I.3.5
Prehled sesuvných území vzhledem ke geologické stavbe CR
Zdroj: CGS
I.3.5.2 Poddolovaná území
Poddolovaná území jsou oblasti s doloženou nebo predpokládanou existencí hlubinných
dulních del. Mapují se od roku 1983, kdy byl vytvoren základ „Registru poddolovaných
území“. Podle zákona CNR c. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Ceském geologickém
úradu, je úkolem evidovat území se zvláštními podmínkami geologické stavby. Pro potreby
orgánu územního plánování CR byly v letech 2002–2006 prubežne zpracovávány a
aktualizovány grafické, mapové a datové údaje o jednotlivých poddolovaných územích celé
CR. Poddolovaná území jsou razena mezi tzv. území se zvláštními podmínkami geologické
63
stavby, které mohou mít vliv na vypracování územne plánovací dokumentace a na životní
prostredí.
V roce 2006 byla vedle standardní aktualizace dat zpracována edice map poddolovaných
území (v merítku 1 : 50 000) pro kraj Olomoucký a Jihomoravský. K upresnení grafických
zákresu území, postižených hlubinným dobýváním, bylo opet využito relacního propojení
s databázemi hlavních a starých dulních del.
K 31. 12. 2006 bylo v Registru poddolovaných území evidováno na území CR celkem
5 483 objektu na ploše 1 988,9 km?. Poddolovaná území a hlavní dulní díla jsou znázornena
na obrázku I.3.6.
Poddolováním a následnými poklesy terénu jsou nejvíce postiženy cásti dobývacího prostoru
Louky v oblasti Louckých rybníku na Karvinsku, kde se do roku 2008 ocekávají poklesy
terénu až o 380, resp. 425 cm. Do ukoncení hornické cinnosti se predpokládá prohloubení
obou poklesových kotlin na 800, resp. 1 250 cm. Poklesy terénu a intenzívní prumyslová
cinnost vedly v urcitých cástech dobývacího prostoru k výrazne nepríznivému ovlivnení
prírody a krajiny a narušení ekologické stability území.
Obrázek I.3.6
Poddolovaná území a hlavní dulní díla CR k 31. 12. 2006
Zdroj: CGS - Geofond
I.4 Ochrana prírody a biodiverzity
I.4.1 Obecná ochrana prírody
Územní systémy ekologické stability
Územním systémem ekologické stability krajiny (ÚSES) se rozumí vzájemne propojený
soubor prirozených i pozmenených, avšak prírode blízkých ekosystému, které udržují prírodní
rovnováhu. Podle § 4 odst. (1) zákona c. 114/1992 Sb., o ochrane prírody a krajiny (dále jen
„zákon o ochrane prírody a krajiny“) je ochrana ÚSES verejným zájmem, na kterém se
podílejí vlastníci pozemku, obce i stát. Obecnou závaznost získává ÚSES schválením
v územne plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí. ÚSES se vymezují v plánech
64
se zákresem existujících a navržených biocenter a biokoridoru s vyznacením zvlášte
chránených cástí prírody v merítku 1 : 50 000 (nadregionální a regionální) a 1 : 10 000
(lokální).
Financní zdroje na realizaci ÚSES jsou v CR cerpány zejména z Programu péce o krajinu
a Programu revitalizace rícních systému, ale i z komplexních pozemkových úprav.
I nadále probíhaly zmeny v rámci územních plánu velkých územních celku (VÚC) i územních
plánu obcí. Trasy biokoridoru i lokalizace regionálních biocenter doznaly zmeny, avšak tyto
zmeny dosud nejsou zaznamenány v centrální evidenci AOPK CR. Jedním z duvodu je fakt,
že veškeré úsilí bylo v roce 2006 i nekolika predchozích letech venováno tvorbe evropsky
významných lokalit a ptacích území soustavy Natura 2000.
Ochrana významných krajinných prvku
Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná
cást krajiny utvárející její typický vzhled nebo prispívající k udržení její stability (§ 3, odst. 1
zákona o ochrane prírody a krajiny). Za VKP se ze zákona prohlašují veškeré lesy, rašelinište,
vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Registrovaným VKP se pak muže stát rovnež jiná
cást krajiny.
V roce 2006 cinil pocet zaregistrovaných VKP na území CR více než 5 600, a to na správním
území 183 obcí s rozšírenou pusobností z celkového poctu 206. Pocet VKP na správním
území jednotlivých obcí s rozšírenou pusobností se nejcasteji pohybuje od jednoho do deseti,
rada techto obcí má však desítky, ojedinele i stovky registrovaných VKP (napr. pres
500 registrovaných VKP je v obcích Odry a Nový Jicín v Moravskoslezském kraji).
Výrazne nadprumerný pocet registrovaných VKP je ve trech krajích – Moravskoslezském,
Jihomoravském a Plzenském v souvislosti se zvýšeným úsilím v mapování krajiny, následnou
registrací VKP a velkou pozorností venovanou VKP spadajícím do kategorie drevin
a drevinných porostu.
Nejvetší podíl registrovaných VKP na území CR spadá do kategorie VKP drevin a drevinných
porostu, pomerne vysoký je i podíl prvku kombinovaných, které jsou zpravidla mozaikou
dvou i více typu prostredí ostatních kategorií.
I když je institut registrovaného VKP v obecné ochrane prírody a krajiny pomerne hojne
využíván a má v ní své nezastupitelné místo, není dosud k dispozici žádný všeobecne
prijímaný nebo obecne závazný metodický pokyn (resp. provádecí vyhláška), který by
upresnoval a sjednocoval proces popisu, vymezení a registrace techto krajinných segmentu.
Dusledkem je pomerne znacná ruznorodost prístupu a VKP nelze proto pojímat jako
indikátory stavu ci kvality krajiny.
Nejvíce problému, stejne jako v minulých letech, je zaznamenáno u VKP vodní tok, údolní
niva a rybník. Prícinou je zejména nízká úroven, popr. absence udržitelného zpusobu
hospodarení na území této kategorie VKP, které zpusobují zejména legislativní nejasnosti
týkající se presného definování techto krajinotvorných prvku (zejména vymezení pojmu
ekologicko-stabilizacní funkce a stanovení prípadného standardu).
Ochrana drevin rostoucích mimo les
Dreviny rostoucí mimo les jsou obecne chráneny podle § 7 zákona o ochrane prírody
a krajiny, podle kterého je zakázáno dreviny nicit nebo poškozovat. Nejprísnejší formou
ochrany drevin je jejich vyhlášení v kategorii památných stromu príslušnými orgány ochrany
prírody. K 31. 12. 2006 bylo v databázi ústredního seznamu AOPK CR evidováno
65
4 547 objektu památných stromu, z toho 3 571 jednotlivých stromu (solitéru), 771 skupin
stromu a 205 stromoradí.
Hlavní hrozbou pro dreviny rostoucí mimo les je stavební cinnost, pri které casto dochází
ke kácení techto drevin bez povolení, prípadne s nerespektováním vydaného povolení.
Šírení nepuvodních rostlinných a živocišných druhu
Dopady šírení invazních druhu rostlin a živocichu na biodiverzitu jsou závažné a pro ochranu
prírody stále aktuálním problémem, na který je treba se zamerit s ješte vetší naléhavostí.
Rešení problematiky je roztríštené, zabývají se jí jak vedecké, nevládní organizace, tak i státní
správa. Postup je casto nekoordinovaný. Neexistují obecne prijímané metodiky jak invazní
druhy likvidovat, chybí osveta. V souvislosti s globalizací, mobilitou a šlechtitelstvím lze
ocekávat další druhy.
Za invazní se považují takové druhy, které jsou v daném území nepuvodní, byly
introdukovány clovekem. Po prekonání prvotní fáze prizpusobování se místním podmínkám
se zacaly nekontrolovatelne šírit do svého okolí a díky vysoké konkurenceschopnosti,
rozmnožovací produktivite, rychlému rustu, schopnosti dobre se prizpusobovat podmínkám
prostredí a prípadne regenerovat po poškození jsou významným konkurentem pro radu
puvodních rostlin a živocichu CR
Likvidace porostu invazních druhu rostlin patrí k castým managementovým opatrením.
Opatrení jsou zamerena predevším na tyto druhy rostlin: krídlatku (Reynoutria sp.), bolševník
velkolepý (Heracleum mantegazzianum) a netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera) a
nekteré nepuvodní druhy drevin: trnovník akát (Robinia pseudoacacia), borovici vejmutovku
(Pinus strobus) nebo dub cervený (Quercus rubra).
V oblasti živocišných invazí jsou dopady na biodiverzitu závažné, a to nejen ve stanovištní a
potravní konkurenci, ale i v prímé likvidaci našich puvodních druhu invazním druhem (napr.
norek americký (Mustela vison) konzumuje užovku hladkou, obojživelníky, raky).
K invazním druhum ryb patrí strevlicka východní (Pseudorasbora parva), konkurující
drobným kaprovitým rybám (slunka obecná), a karas stríbritý (Carassius auratus).
Riziko invazních druhu spocívá i v prenosu nebezpecných chorob (napr. nepuvodní druhy
raku šírí tzv. rací mor - plísnové onemocnení Aphanomyces astaci, které je jednou
z významných prícin vymírání našich puvodních druhu raku). Larvy invazního motýla
klínenky jírovcové (Cameraria ohridella) silne mechanicky poškozují listy jírovce madala.
V roce 2006 byl dokoncen výzkumný projekt VaV (VaV/SM/6/37/04) „Nepuvodní druhy ve
faune a flóre CR: vyhodnocení stavu, prognóza vývoje se zvláštním zretelem na možná rizika
dopadu dlouhodobých zmen na biodiverzitu, výzkum a definování strategie managementu (ve
zvlášte chránených územích, lokalitách systému NATURA a volné krajine)“ a jeho výstupem
byla publikace "Nepuvodní druhy fauny a flóry Ceské republiky“ (Mlíkovský et Stýblo [red.],
CSOP), která popisuje rozšírení, biotopy a rizika pro indigenní floru a faunu u vybraných
nepuvodních a invazních druhu.
I.4.2 Zvláštní ochrana prírody
Územní ochrana je zakotvena v zákone o ochrane prírody a krajiny a jeho provádecí vyhlášce
MŽP c. 395/1992 Sb. Ze zákona lze za zvlášte chránená území vyhlásit území prírodovedecky
ci esteticky velmi významná nebo jedinecná, pricemž se stanoví podmínky jejich ochrany.
Zvlášte chránená území se v CR rozlišují do dvou úrovní: „velkoplošná“ zvlášte chránená
území (V-ZCHÚ) a „maloplošná“ zvlášte chránená území (M-ZCHÚ).
66
I.4.2.1 Velkoplošná zvlášte chránená území
Do kategorie velkoplošných zvlášte chránených území patrí národní parky (NP) a chránené
krajinné oblasti (CHKO). Souhrnný prehled velkoplošných ZCHÚ na území CR uvádí
následující tabulka:
Tabulka I.4.1
Velkoplošná zvlášte chránená území v CR k 31. 12. 2006 – souhrnné charakteristiky
NP CHKO Celkem
Pocet 4 25 29
Výmera (km2) 1 194,9 10 867,4 12 062,3
% rozlohy CR 1,52 13,78 15,3
Zdroj: AOPK CR
Národní parky
Národní parky (NP) jsou rozsáhlá území, jedinecná v národním ci mezinárodním merítku,
jejichž znacnou cást zaujímají prirozené nebo lidskou cinností málo ovlivnené ekosystémy,
v nichž rostliny, živocichové a neživá príroda mají mimorádný vedecký a výchovný význam
Veškeré využití takovýchto území musí být podrízeno zachování a zlepšení prírodních
pomeru a musí být v souladu s vedeckými a výchovnými cíli.
Na území NP a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochrane prírody a krajiny
správy národních parku, jejichž pusobnost je dána zákonem.
Krkonošský národní park (www.krnap.cz)
Obrázek I.4.1
Krkonošský národní park
Vyhlášen v roce 1963, od roku 1992 zarazen do mezinárodní síte biosférických rezervací
UNESCO, rozloha celkem 54,7 km?, z toho ochranné pásmo 18,4 km?. Území NP ukazuje
obr. I.4.1.
Na prelomu roku 2005 a 2006 poškodila snehová kalamita lesní porosty v národním parku,
nejvíce byly postiženy porosty prumerného stárí mezi 70 a 90 lety. Celkem bylo zpracováno
2 024 m3 dreva na lesní správe (LS) Rokytnice, 8 838 m3 na LS Harrachov a 4 957 m3 na LS
Rezek.
67
Management nelesních ekosystému realizovaný podle Plánu péce o KRNAP a jeho ochranné
pásmo byl zameren zejména na pokos a úklid travní hmoty, event. i pastvu ovcí ve
14 významných botanických lokalitách. V rámci speciálních asanacních a regulacních
managementových zásahu byly likvidovány porosty invazních geograficky nepuvodních
druhu rostlin: štovíku alpského, krídlatky japonské, starcku, netýkavky žláznaté, lupiny
mnoholisté a instalovány ochranné bariéry a vybudovány tune pro obojživelníky.
V roce 2006 byla do Programu péce o krajinu zarazena také péce o kvetnaté horské louky
Krkonoš s unikátní biodiverzitou pod názvem „Vybrané louky na území KRNAP“; bylo
sklizeno celkem 196,7 ha travních porostu, tj. o 124,9 ha více než v predcházejícím roce.
Vycerpaná cástka byla celkem ve výši 2 047 860 Kc.
V cervenci 2006 byl proveden letecký postrik lesních porostu prípravkem Dimilin 48 SC proti
premnožené ploskohrbetce smrkové.
Území Krkonoš postihly v srpnu povodne, které zpusobily škody znacného rozsahu
na majetku Správy KRNAP. Dešte na nekolika místech zpusobily pád tzv. mur – zemních
lavin, kvuli kterým musely být nekteré turistické cesty docasne uzavreny. Nejvetší škody byly
na turistických stezkách a úcelových komunikacích, rozsáhlé škody vznikly také na vodních
tocích a hrazenárských dílech. Celková výše škod se pohybovala okolo 48 mil. Kc.
V posledních letech Správa KRNAP rešila radu žádostí o umelé osvetlení sjezdových tratí. Na
základe techto podnetu byla zadána studie k hodnocení vlivu osvetlení sjezdovky Protež
v Janských Lázních jako modelového príkladu a vyhodnocení vlivu osvetlení vybraných
lyžarských areálu na prírodu a krajinu území KRNAP a jeho ochranného pásma. Z materiálu
vyplynulo, že dochází ke svetelnému znecištení i v 1. zóne NP, ve znacné vzdálenosti od
svetelných zdroju, a že použité zdroje a technologie nejsou, z hlediska vlivu na prírodní
prostredí a krajinný ráz, nejvhodnejší.
V roce 2006 bylo na území KRNAP a jeho ochranného pásma rešeno 154 výzkumných
projektu (fauna – 25, flóra – 71, geologie – 39, geomorfologie – 12, lesní hospodárství – 1,
pedologie – 2, speleologie – 1, zemedelství – 1, historie – 1).
Ve spolupráci Správy KRNAP s obcemi a dalšími institucemi byl vytvoren dokument, který
nastinuje predstavu o podobe Krkonoš, jak by vypadaly v daleké budoucnosti. Casovým
horizontem byl stanoven rok 2050, proto se tento dokument pracovne nazývá „Vize Krkonoše
2050“.
Národní park Podyjí (www.nppodyji.cz)
Vyhlášen v roce 1991, rozloha 63 km2, ochranné pásmo 29 km2 (viz obr. I.4.2).
V roce 2006 se Správa NP Podyjí angažovala zejména v oblastech péce o území v majetku
státu (cca 86 % plochy NP Podyjí) formou speciálního ochranárského managementu.
Na management nelesních ekosystému, cca 15 % rozlohy NP (predevším vresovišt, stepních
lad a kvetnatých luk) bylo použito 2,3 mil. Kc, které byly hrazeny z Programu péce o krajinu.
Významná cást prostredku byla využita na potlacení expanzivního druhu trtiny krovištní
(Calamagrostis epigeios).
V roce 2006 bylo na území NP v lesích ve vlastnictví státu zalesneno 26,2 ha, z toho 3,27 ha
(12,5 %) cinilo prirozené zmlazení. Umele vysazován byl zejména buk (64 %), dub (22 %),
lípa (10 %), ostatní listnáce (3 %) a jedle (1 %). Proti škodám pusobeným zverí bylo ošetreno
celkem 340 ha. Vyteženo bylo celkem 10 069 m3 dreva, z toho težba nahodilá cinila 3 984 m3
(39,5 %). Zvýšený podíl nahodilé težby byl zpusoben predevším v dusledku poškození
68
lesních porostu prívalem mokrého snehu na zacátku roku, kdy došlo k lokálnímu rozlámání
desítek hektaru, zejména borových monokultur, v centrální a západní cásti NP.
Obrázek I.4.2
Národní park Podyjí
Na území ochranného pásma NP Podyjí byly vyhlášeny 3 prírodní památky: PP Horáckuv
kopecek (1,01 ha), PP Horecký kopec (1,35 ha) a PP Fládnitzské vresovište (4,03 ha).
Intenzivní monitoring a speciální management byl proveden u vybraných druhu: strevícník
pantoflícek (Cypripedium calceolus), belolist žlutavý (Filago lutescens), zapalicka veliká
(Tordylium maximum) ci jason dymnivkový (Parnassius mnemosyne).
Dále byl realizován rozsáhlý projekt „Turistická infrastruktura v NP Podyjí“ podporovaný
z programu INTERREG III A, který zahrnoval otevrení nových hranicních prechodu pro peší
turisty a cyklisty (prechody Hnánice – Heiliger Stein a Podmýce – Felling), vyznacení nových
stezek pro peší a cyklisty, vyznacení dvou stezek pro jezdeckou turistiku, tvorbu interaktivní
turistické mapy a studii návštevnosti v NP.
Byla založena cesko-rakouská pracovní skupina pro pravidelný monitoring brehových porostu
na území NP Podyjí, které byly poniceny dvema povodnemi, v breznu a cervnu 2006.
Národní park Šumava (www.npsumava.cz)
Vyhlášen v roce 1991, rozloha 68 km?, ochranné pásmo 99 624 ha (viz obr. I.4.3).
Na podzim 2006 byla mezi Správou NP a CHKO Šumava a Prírodovedeckou fakultou UK
v Praze podepsána smlouva o vypracování Analýzy vývoje NP Šumava za období uplynulých
15 let jako podklad pro nový Plán péce.
Behem lonského roku se pripravovaly podklady návrhu zmeny zonace národního parku
a rozpracování managementových opatrení v lesích do podoby Obecných zásad
69
diferencovaného managementu lesu, které následne nabyly úcinnosti 1. 9. 2006. V souladu
s tím byly zpresneny návrhy území ponechaných samovolnému vývoji.
Obrázek I.4.3
Národní park Šumava
K významným akcím roku 2006 patrí realizace výstavby první cyklostezky na území NP
v úseku Gerlova Hut – Nová Hurka. Celkové investicní náklady dosáhly 18,8 mil. Kc
bez DPH; od MMR CR obdržela Správa dotaci z ISPROFIN ve výši 711 tis. Kc
Bylo dokonceno zpracování grantového projektu VaV zamereného na management bezlesí.
Na nelesní biotopy je vázána vetšina významných, ohrožených a zvlášte chránených druhu
rostlin vyskytujících se na Šumave. Údržba bezlesí je zde závislá na lidském faktoru.
Úspešne byl ukoncen i projekt Revitalizace šumavských rašeliništ a Projekt sledování stavu
a dynamiky vývoje prirozené obnovy lesních ekosystému v 6. lesním výškovém stupni v NP
Šumava – LS Ceské Žleby v závislosti na typu provádeného managementu. Pokracovaly
projekty sledující dlouhodobé zmeny vodního režimu (tzv. experimentální povodí)
v ekosystémech šumavských jezer a rada projektu zamerených na vývoj a obnovu
šumavských horských lesu. Dalším rokem pokracoval i projekt VaV „Migrace a prostorové
nároky jelenovitých“ (jelen evropský, srnec obecný) v oblastech výskytu puvodních druhu
šelem (rys ostrovid) v centrální cásti NP Šumava. Cílem je poznání casoprostorové struktury a
chování populací jelena evropského a studium vlivu populací na obnovu lesa.
70
Vývoj kurovcové situace v NP Šumava v roce 2006
V grafu I.4.4 je videt celkové množství zpracovaného kurovcového dríví v roce 2006 podle
mesíce zpracování. Vlivem studené periody na prelomu kvetna a cervna došlo ke zpomalení
vývoje kurovce a tím i k docasnému propadu ve výši nahodilých kurovcových težeb.
Graf I.4.4
Kurovcová težba v Národním parku Šumava v roce 2006
leden
únor
brezen
duben
kveten
cerven
cervenec
srpen
zárí
ríjen
listopad
prosinec
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
7000
8000
m3
Zdroj: NP Šumava
Celková výše kurovcové težby za rok 2006 byla cca 25 tis. m3, ve srovnání s rokem 2005 je
zaznamenán pokles kurovcových težeb o cca 35 %. Kurovcová težba a na jejím základe
odvozovaný výskyt lýkožrouta smrkového v lesních porostech NP Šumava byl tak v roce
2006 nejnižší za poslední tri roky. Ke snižování populace kurovcu na území NP Šumava
napomohla i uskutecnená obranná opatrení a dusledný monitoring ve II. zóne NP.
Národní park Ceské Švýcarsko (www.npcs.cz)
Vyhlášen v roce 2000, rozloha 79 km? (viz obr. I.4.5).
Mezi hlavní události, které mely dopad na prírodu NP Ceské Švýcarsko, náležely v roce 2006
lesní požáry, které se vyskytly nekolikrát v prubehu roku. Požár v Jetrichovicích byl
nejrozsáhlejším na Decínsku za posledních 30 let, celková plocha zasažená požárem byla
17,92 ha. Na ploše požárište byl ponechán samovolný vývoj lesních spolecenstev s výjimkou
likvidace geograficky nepuvodních druhu (zejména invazní borovice vejmutovky), ochrany
proti erozi a odstranení rizikových stromu podél turistických cest.
Aktuálním problémem je také rícení skal, které ohrožuje jak místní obyvatele, tak projíždející
a parkující auta. Na podzim 2006 byla vyhotovena firmou Fatzer AG a INFRAM a.s.
projektová studie s návrhem rešení problematiky rícení menších skalních bloku v obci
Hrensko (realizace vysoce zátežového plotu nad ohroženými místy). Druhým rokem také
pokracoval projekt „Odstranení rizikových stromu v obci Hrensko“ (na základe
aktualizovaného znaleckého posudku). Posledním opatrením, které bylo provedeno
v souvislosti s možným rizikem v obci Hrensko bylo sanacní zajištení nestabilního skalního
objektu nad silnicí, parkovištem a trafostanicí u hotelu Praha.
V roce 2006 byla provedena revitalizace Pryskyricného dolu, která napravila drívejší
negativní zásah do vodního režimu dna rokle v podobe vodního príkopu podél zamýšlené
lesní cesty. V rámci tohoto projektu byly v roce 2006 provedeny prípravné práce na zavedení
systému ISO 9001 : 2001, systému rízení jakosti managementu Správy NP Ceské Švýcarsko.
Zavedení systému ISO probehne v roce 2007.
71
Obrázek I.4.5
Národní park Ceské Švýcarsko
Cílem probíhajícího projektu financovaného GEF je podporit šetrný rozvoj území NP Ceské
Švýcarsko a jeho okolí takovým zpusobem, aby byly soucasne respektovány zájmy ochrany
prírody i sociálne ekonomické zájmy obcí ležících na území národního parku. Ctyrletý projekt
(do brezna 2008) se týká celkem 9 obcí a mest.
Pokracoval monitoring populace lososa obecného (Salmo salar) v povodí reky Kamenice, kde
je vysazován již od roku 1998. Akci koordinuje Územní rybárský svaz v Ústí nad Labem,
dotována je z fondu Evropské unie. V rámci experimentálního navrácení lososa obecného do
našich vod byla v roce 2006 vytipována tri místa s písecným podkladem, na než byly uloženy
oplozené jikry prekryté krycími koši (tzv. Firzlaffuv inkubacní prístroj).
V roce 2006 byl dokoncen tríletý projekt rešený Ústavem pro hospodárskou úpravu lesa,
pobockou Jablonec nad Nisou: „Složení lesních fytocenóz ve vztahu k pudním podmínkám
prostredí NP Ceské Švýcarsko“. Výstupem tohoto projektu jsou Rámcové smernice péce
o lesní ekosystémy a typologická mapa v merítku 1 : 5 000 pro celé území národního parku.
Lesprojekt Východní Cechy zpracoval Lesní hospodárský plán s platností 2007–2016.
Umistování težeb bylo navrhováno s ohledem na eliminaci geograficky nepuvodních drevin,
uvolnení drevin cílové skladby a podporu jejich prirozeného zmlazení (predevším buku
lesního) a na prestavbu smrkových monokultur.
Chránené krajinné oblasti (www.ochranaprirody.cz)
Chránené krajinné oblasti (CHKO) jsou podle zákona o ochrane prírody a krajiny rozsáhlá
území s harmonicky utvárenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným
podílem prirozených ekosystému lesních a trvalých travních porostu, s hojným zastoupením
drevin, poprípade s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodárské využívání
techto území se provádí podle zón odstupnované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval
jejich prírodní stav a byly zachovány a vytváreny optimální ekologické funkce techto území.
Rekreacní využití je prípustné, pokud nepoškozuje prírodní hodnoty CHKO.
72
Podobne jako správy NP rovnež správy CHKO vykonávají státní správu v ochrane prírody
a krajiny. V roce 2006 vydaly celkem 4 961 správních rozhodnutí a 20 867 souhlasu
a stanovisek.
Péci o prírodu a krajinu v CHKO zajištovala v roce 2006 Agentura ochrany prírody a krajiny
CR (AOPK CR) jako nástupnická organizace Správy ochrany prírody (SOP), která
k 31. 12. 2005 zanikla, prostrednictvím 24 regionálních pracovišt – správ CHKO.
Prevážná vetšina regionálních pracovišt, zejména pak správ CHKO usporádala nebo
spoluporádala na témer 2 000 akcí urcených verejnosti s celkovou úcastí kolem 180 000 osob.
Jednalo se o výstavy, semináre, prednášky, promítání diapozitivu nebo pripravených
pocítacových prezentací, exkurze, výlety s pruvodcem do vybraných lokalit, dny otevrených
dverí, výtvarné ci fotografické souteže, akce s názvem Noc pro netopýry, Vítání ptacího
zpevu a další. Mnohé z nich se konaly u príležitosti oslav výrocí vyhlášení CHKO,
Evropského dne parku, Dne Zeme atd.
Na území CHKO nebo v jejich nejbližším okolí se nachází celkem 89 naucných stezek,
z nichž 81 provozovala nebo rekonstruovala v roce 2006 regionální pracovište AOPK CR,
respektive správy CHKO. Na ostatních se podílela napríklad odbornou konzultací pri príprave
obsahové cásti jednotlivých panelu. Správy CHKO vybudovaly osm nových naucných stezek.
Péce o prírodu a krajinu v CHKO je diferencovaná podle zón. Nejhodnotnejší cásti území jsou
zarazeny do I. zóny, ta zaujímá 8 % celkové plochy CHKO, II. zóna zaujímá 30 %, III. zóna
49 % a prechod do urbanizované a intenzívne využívané krajiny tvorí IV. zóna s 13 %
celkové plochy CHKO. Prehled CHKO je uveden v tabulce I.4.2.
Tabulka I.4.2
Prehled chránených krajinných oblastí v CR k 31. 12. 2006
Název CHKO
Rok
vyhlášení
Rozloha
(ha)
Název CHKO
Rok
vyhlášení
Rozloha
(ha)
Beskydy 1973 116 000 Labské pískovce 1972 24 500
Bílé Karpaty 1980 71 500 Litovelské Pomoraví 1990 9 600
Blaník 1981 4 000 Lužické hory 1976 27 000
Blanský les 1989 21 235 Moravský kras 1956 9 200
Broumovsko 1991 41 000 Orlické hory 1969 20 000
Ceské stredohorí 1976 107 000 Pálava 1976 7 000
Ceský kras 1972 13 200 Poodrí 1991 8 150
Ceský les 2005 47 300 Slavkovský les 1974 64 000
Ceský ráj 1955 18 152 Šumava 1963 99 400
Jeseníky 1969 74 000 Trebonsko 1979 70 000
Jizerské hory 1968 35 000 Ždárské vrchy 1970 71 500
Kokorínsko 1976 27 000 Železné hory 1991 38 000
Krivoklátsko 1978 63 000
Zdroj: AOPK CR
I.4.2.2 Maloplošná zvlášte chránená území
Maloplošná zvlášte chránená území v CR zahrnují ctyri kategorie: národní prírodní rezervace,
národní prírodní památka, prírodní rezervace a prírodní památka. Správu národních prírodních
rezervací a národních prírodních památek (mimo území NP a vojenských újezdu) vykonávají
73
ve své kompetenci správy CHKO. Národní prírodní rezervace a národní prírodní památky
vyhlašuje Ministerstvo životního prostredí, prírodní rezervace a prírodní památky vyhlašují
vyhláškou krajské úrady, správy CHKO, správy NP nebo statutární mesta.
Císla uvedená v tabulce I.4.3 odpovídají údajum, zaznamenaným k 31. 12. 2006 v Ústredním
seznamu ochrany prírody.
Tabulka I.4.3
Maloplošná zvlášte chránená území k 31. 12. 2006
NPR NPP PR PP
Kraj
pocet rozloha (ha) pocet rozloha (ha) pocet rozloha (ha) pocet rozloha (ha)
Hl. m. Praha 0 0 8 145 15 956 66 1 076
Stredoceský 16 5 632 15 124 78 5 710 112 971
Jihoceský 12 3 149 10 463 100 4 838 180 5 076
Plzenský 6 790 5 227 82 3 021 81 4 686
Karlovarský 6 1 609 7 166 29 837 25 751
Ústecký 11 788 13 111 55 1 645 63 764
Liberecký 7 2 629 8 260 36 1 805 60 1 437
Královéhradecký 6 2 540 1 334 38 1 367 68 7 669
Pardubický 3 1 833 2 3 39 2 718 53 681
Vysocina 7 950 3 86 68 3 529 92 894
Jihomoravský 18 2 811 13 357 95 3 518 153 1 628
Olomoucký 11 3 147 11 116 51 2 261 64 563
Zlínský 6 329 3 95 38 896 123 586
Moravskoslezský 10 1 991 6 286 70 3 645 57 534
celkem CR 112 28 198 104 2 773 779 36 746 1 193 27 316
Zdroj: AOPK CR
Celkový pocet národních prírodních rezervací (NPR) byl 112 dle Ústredního seznamu
ochrany prírody k 31. 12. 2006, celková výmera cinila 28,1 km2. Národní prírodní památky
(NPP) predstavovaly 104 plochy o celkové výmere 2,7 km2, prírodní rezervace (PR)
779 území o celkové výmere 36,7 km2 a prírodní památky (PP) 1 193 o celkové výmere
27,3 km?.
Mezirocní zmeny v poctu a rozloze jednotlivých kategorií M-ZCHÚ v CR jsou statisticky
nevýznamné, situace je patrná z grafu 1.4.6.
Graf I.4.6
Mezirocní zmeny v poctu a rozloze maloplošných zvlášte chránených území v CR
Pocet M-ZCHÚ v letech 2005 a 2006
111 112 104 104
1190
775
1193
779
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
NPR NPP PR PP
pocet
rok 2005 rok 2006
Rozloha M-ZCHÚ v letech 2005 a 2006
28 108
2 773
36 318
27 194
36 746
28 198
2 773
27 316
0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
30 000
35 000
40 000
NPR NPP PR PP
rozloha
rok 2005 rok 2006
Zdroj: AOPK CR
Žádné zvlášte chránené území nebylo v roce 2006 zrušeno, nove vyhlášená maloplošná
zvlášte chránená území jsou uvedena v tabulce I.4.4.
74
Tabulka I.4.4
Maloplošná ZCHÚ vyhlášená v roce 2006
kategorie název datum vyhlášení rozloha (ha) kraj
NPR Knežicky 1. 9. 2006 89,0 Královéhradecký a Stredoceský
PR Hlinište 17. 1. 2006 49,9 Jihoceský
PR Terezské údolí 31. 10. 2006 85,9 Olomoucký
PR Radost 7. 11. 2006 79,0 Jihoceský
PR Pístecký les 8. 12. 2006 184,4 Ústecký
PP Hranicní meandry Odry 1. 11. 2006 125,8 Moravskoslezský
PP Vodopády Satiny 13. 11. 2006 8,7 Moravskoslezský
PP Slatinište u Vrbky 8. 12. 2006 4,5 Ústecký
Zdroj: AOPK CR
Duvody vyhlášení
NPR Knežicky – výskyt spolecenstev teplomilných doubrav s vysokým podílem starých
stromu, teplomilných stepních a lesostepních spolecenstev na slínovcovém podklade, rane
sukcesních spolecenstev a strídave vlhkých, místy subhalofilních spolecenstev mírných
terénních depresí na nepropustném podloží ve spodní cásti svahu a na tato spolecenstva
vázaných vzácných a ohrožených druhu rostlin a živocichu.
PR Hlinište – cenný fragment zachovalého rašelinného brusnicového boru a rašelinné breziny
obklopený komplexem lucních mokradních biotopu v pokrocilé fázi sukcesního procesu,
výskyt zvlášte chránených druhu rostlin a bezobratlých.
PR Terezské údolí – soubor biotopu tvorený meandrující ríckou Šumicí v inverzním
zaríznutém údolí, lucní nivou, údolními jasanoolšovými luhy a teplomilnou rozvolnenou
doubravou na jižních svazích údolí s populacemi ohrožených druhu rostlin a živocichu.
PR Radost – ochrana zvlášte chránených druhu rostlin a živocichu a jejich biotopu,
samovolne se vyvíjející spolecenstva na druhotném bezlesí.
PR Pístecký les – souvislý komplex lužních lesu v nive dolní Ohre, doprovázející jeden
z posledních nížinných úseku reky se zachovalou prírodní dynamikou.
PP Hranicní meandry Odry – úsek meandrujícího toku Odry na ceskopolské hranici od
soutoku s Olší po Starý Bohumín, lužní porosty navazující na vodní tok a stálé i periodické
vodní plochy.
PP Vodopády Satiny – Koryto Satiny je unikátní geomorfologickou lokalitou v rámci
flyšových Karpat a navazujících lesních porostu.
PP Slatinište u Vrbky – reliktní mokradní biocenózy vázané na ložisko slatinného humolitu,
které se vyvinulo na pramenných výverech ve vápnitých sedimentech svrchní krídy.
I.4.2.3 Zvlášte chránené druhy živocichu a rostlin
V souvislosti s dokoncením plné transpozice smernice 92/43/EHS o ochrane prírodních
stanovišt, volne žijících živocichu a plane rostoucích rostlin (prílohy IV) byla roce 2006
prijata vyhláška MŽP c. 175/2006 Sb., kterou se mimo jiné mení prílohy II a III vyhlášky
MŽP c. 395/1992 Sb. – seznamy zvlášte chránených druhu rostlin a živocichu. V rámci této
novelizace došlo k doplnení tech druhu, u nichž dosud nebyla ochrana v CR zajištena a
75
k úprave zarazení nekterých druhu tak, aby byla jejich ochrana zajištena v souladu
s požadavky výše uvedené smernice, prípadne odpovídala aktuálnímu stavu jejich ohrožení.
Nove bylo mezi zvlášte chránené druhy zarazeno pet druhu rostlin, 29 živocišných druhu a
nove je též chránen v kategorii silne ohrožených celý podrád Microchiroptera – netopýri (cást
druhu je zarazena samostatne do kategorie kriticky ohrožených).
V roce 2006 byl publikován cervený seznam hub (makromycetu) CR, který zahrnuje
celkem 904 druhu. Tento cervený seznam doplnuje radu cervených seznamu ohrožených
druhu již dríve publikovaných pro cévnaté rostliny (2000), obratlovce (2003), bezobratlé
(2005) a mechorosty (2005). Graf I.4.7 znázornuje procentuální podíl vyhynulých
a ohrožených (zarazených do kategorií cerveného seznamu kriticky ohrožený, ohrožený
a zranitelný) druhu na celkovém poctu druhu daného taxonu.
Graf I.4.7
Podíl vyhynulých a ohrožených druhu na celkovém poctu druhu daného taxonu
0%
20%
40%
60%
80%
100%
houby (makromycety)
mechorosty
cévnaté rostliny
mekkýši
vážky
rovnokrídlí
denní motýli
brouci
celkem bezobratlí
mihule a ryby
obojživelníci
plazi
ptáci
savci
%
Vyhynulé druhy Ohrožené druhy (kategorie CR, EN a VU) Ostatní druhy
Zdroj: AOPK CR
Záchranné programy
Specifickým nástrojem péce o zvlášte chránené druhy jsou záchranné programy (§ 52 zákona
o ochrane prírody a krajiny). Ty jsou v souladu se zásadami IUCN (Svetový svaz ochrany
prírody) v soucasnosti chápány jako komplexní soubory opatrení zamerené na záchranu druhu
a management jejich populací. V soucasné dobe jsou Ministerstvem životního prostredí
schválené a dosud platné (realizované) dva záchranné programy pro kriticky ohrožené druhy
živocichu (perlorodku rícní a tetreva hlušce) a dva programy pro kriticky ohrožené druhy
rostlin (matiznu bahenní a rdest dlouholistý). V roce 2006 nebyl schválen žádný další
záchranný program, pokracovala však príprava záchranných programu (pro ohrožené druhy) a
programu péce (pro ohrožené konfliktní druhy savcu) a realizace nekterých nezbytných
opatrení pro sysla obecného, hnedáska osikového, hnedáska chrastavcového, jasone
dymnivkového, dropa velkého, vydru rícní, bobra evropského, medveda hnedého, vlka
evropského, rysa ostrovida, hvozdíku písecného ceského, horce jarního, horecku
mnohotvarého ceského, plavínu štítnatého, vstavace trojzubého, sinokvetu chrpovitého a trí
druhu kuricek.
I.4.3 Soustava Natura 2000 (www.natura2000.cz)
Natura 2000 je soustava chránených území, které vytvárejí na svém území podle jednotných
principu všechny státy EU. Vytvorení soustavy Natura 2000 ukládají predpisy ES na ochranu
76
prírody: smernice 79/409/EHS o ochrane volne žijících ptáku a smernice 92/43/EHS
o ochrane prírodních stanovišt, volne žijících živocichu a plane rostoucích rostlin. Požadavky
obou smernic byly zacleneny do zákona o ochrane prírody a krajiny, ve znení zákona c.
218/2004 Sb. Podle Smernice o ptácích jsou vyhlašovány ptací oblasti a podle smernice
o stanovištích evropsky významné lokality.
K roku 2006 bylo v CR jednotlivými narízeními vlády vymezeno v souladu s požadavky
smernice o ptácích 38 ptacích oblastí (PO) ze 41 navržených (návrh na vymezení
PO Hermanský stav-Odra-Poolší byl vládou zamítnut, projednávání PO Dehtár a PO
Ceskobudejovické rybníky bylo vládou odloženo). Ve vazbe na podané stížnosti nevládních
organizací byla CR zároven vyzvána EK k vysvetlení svého postupu týkajícího se
nevymezení PO Hermanský stav – Odra – Poolší a vymezení PO Komárov v redukované
podobe.
Dále byl narízením vlády c. 132/2005 Sb. schválen a predán Evropské komisi Národní
seznam evropsky významných lokalit, v nemž je zarazeno 863 evropsky významných lokalit.
Ptací oblasti
Podle zákona o ochrane prírody a krajiny se na ptací oblasti vztahuje režim obecné ochrany,
nejsou tedy kategorií zvlášte chránených území a nejsou pro ne v zákone stanoveny žádné
základní ochranné podmínky. Zrizují se narízením vlády, ve kterém je možno pro úcely
zajištení cíle ochrany stanovit cinnosti vázané na souhlas orgánu ochrany prírody (ochranné
podmínky). Pri formulaci ochranných podmínek byl zohlednen stávající stupen ochrany
území, aby nedocházelo k duplicite ochranných opatrení.
Na základe zmocnení v zákone o ochrane prírody a krajiny zajištuje MŽP v prípade potreby
zpracování souhrnu doporucených opatrení pro ptací oblasti k zajištení príznivého stavu
populací ptacích druhu, které jsou predmetem ochrany, z hlediska jejich ochrany. Ty budou,
v prípade ptacích oblastí, které jsou v prekryvu s velkoplošnými ZCHÚ, zapracovány do
plánu péce o tato území. U ostatních budou postupne vznikat jako samostatné dokumenty
zverejnované ve Vestníku MŽP.
K 31. 12. 2006 byla zahájena príprava souhrnu doporucených opatrení pro 6 ptacích oblastí.
U 5 dalších byla doporucená opatrení zapracována do aktualizovaných plánu péce o CHKO a
NPR. Ptací oblasti v CR ukazuje obr. I.4.8.
Obrázek I.4.8
Ptací oblasti v CR
Zdroj: AOPK CR,, CÚZK
77
Evropsky významné lokality (EVL)
V oblasti vytvárení soustavy Natura 2000 byl v roce 2006 nejvýznamnejší událostí
biogeografický seminár pro kontinentální biogeografickou oblast. Seminár porádala Evropská
komise za úcelem hodnocení dostatecnosti národních seznamu evropsky významných lokalit
pro jednotlivé typy prírodních stanovišt a druhy z príloh I a II Smernice o stanovištích.
Seminár se týkal pouze nových clenských státu EU. CR spadá do dvou biogeografických
oblastí – panonské (4 % rozlohy CR) a kontinentální (96 % rozlohy CR). Rozmístení EVL na
území CR ukazuje obr. III.4.9, souhrnné informace o soustave Natura 2000 v CR uvádí tab.
III.4.5.
Výsledkem semináre bylo hodnocení Evropské komise o nedostatecne zastoupených druzích
a typech evropských stanovišt, pro které je CR povinna doplnit další lokality.
Pro panonskou biogeografickou oblast probehl biogeografický seminár již v roce 2005
a doplnení lokalit probehlo v prubehu roku 2006.
Obrázek I.4.9
Evropsky významné lokality v CR
Zdroj: AOPK CR,, CÚZK
Monitoring
AOPK CR zajištuje dlouhodobé sledování prírodních složek, predevším s ohledem na
naplnování závazku z evropské i národní legislativy. V roce 2006 byly provereny metodiky
dlouhodobého sledování stavu biotopu a druhu na území CR a zajišten sber dat pro hodnotící
zprávy Evropské komisi, jejichž definitivní odevzdání bylo stanoveno na cerven 2007. AOPK
CR sleduje stav biotopu a druhu. V prípade biotopu probíhá aktualizace stávající vrstvy
mapování biotopu a jako monitoring trvalých ploch. V roce 2006 byla provedena aktualizace
vrstvy mapování biotopu na 84 aktualizacních okrscích. Trvalých monitorovacích ploch bylo
na celém území CR založeno více než sto. V rámci sledování druhu je pozornost venována
druhum príloh II, IV a V Smernice o stanovištích, celkem se jedná o 157 druhu s výskytem v
CR. Sledované druhy jsou rozdeleny do širších systematických skupin, jejichž sledování
koordinuje vždy garant na reditelství AOPK CR. Sledování stavu u ptáku je odvislé od dikce
Smernice o ptácích a probíhá ve dvou liniích – jednak jako sledování ptáku v ptacích
oblastech, a jednak jako sledování vybraných druhu ptáku mimo ptací oblasti.
78
Tabulka I.4.5
Statistika evropsky významných lokalit a ptacích oblastí v CR
CR Kontinentální oblast Panonská oblast
Rozloha (ha) 7 886 739 7 546 285 340 454
Pocet Evropsky významných lokalit (EVL) 863 768 108
Rozloha všech EVL (ha) 724 412 693 220 31 180
Zastoupení EVL (%) 9,2 9,2 9,2
Pocet ptacích oblastí 38 31 (1 na hranici obou obl.) 8
Rozloha ptacích oblastí (ha) 693 622 657 764 35 851
Zastoupení ptacích oblastí (%) 8,8 8,7 10,5
Zastoupení lokalit Natury 2000 (EVL +
ptací oblasti) (%)
13,3 13,2
15,2
Zastoupení EVL mimo ZCHÚ (%) 3,03 2,83 7,47
Zastoupení ptacích oblastí mimo ZCHÚ (%) 3,2 3,1 7,0
Zdroj: AOPK CR
I.4.4 Ochrana druhu ohrožených obchodem
Již v roce 1973 byla ve Washingtonu sjednána Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými
druhy volne žijících živocichu a plane rostoucích rostlin (CITES). CR je smluvní stranou této
úmluvy od roku 1993 a od vstupu do EU je povinna naplnovat ješte prísnejší pravidla,
stanovená Evropským spolecenstvím, jehož všechny clenské státy jsou smluvními stranami
úmluvy. Základními závaznými normami v této oblasti jsou zákon c. 100/2004 Sb. a narízení
rady (ES) c. 338/97 spolu s dalšími predpisy technického a odborného charakteru.
Výkonným orgánem CITES s hlavní pusobností v CR je ministerstvo životního prostredí,
které zajištuje vydávání povolení k dovozu, vývozu a zpetnému vývozu exempláru
ohrožených druhu živocichu a rostlin ve vztahu ke tretím zemím (státy mimo EU) a vydávání
povolení k premístení v rámci EU u druhu živocichu ohrožených vyhynutím. Základní
prehled o dokladech CITES vydaných MŽP uvádí tabulka I.4.6.
Tabulka I.4.6
Pocet vydaných dokladu CITES, 1992–2006
Pocet vydaných povolenRok í
Import Export Reexport Celkem
Potvrzení o dovozu resp.
Povolení k premístení 1)
1992 73 156 16 245 0
1993 92 300 44 436 0
1994 163 329 39 531 0
1995 267 385 48 700 0
1996 381 390 69 840 0
1997 448 430 93 971 604
1998 569 569 155 1293 619
1999 648 659 172 1479 535
2000 506 601 147 1254 481
2001 710 743 70 1523 580
2002 1064 827 88 1979 780
2003 1089 1043 136 2268 817
2004 832 890 41 17632) 201
2005 414 292 26 7323 7
2006 378 161 14 5533 1
Celkem 7634 7775 1158 16567 x
79
1) Od vstupu CR do EU (1.5.2004) se nevydávají potvrzení o dovozu podle § 21 odst. 3 drívejšího zákona c.
16/1997 Sb. Od tohoto data MŽP vydává povolení k premístení pro exempláre druhu A podle cl. 9 odst. 1 a 2
narízení Rady (ES) c. 338/97.
2) Pokles poctu permitu v roce 2004 byl zpusoben v souvislosti se vstupem CR do EU od 1.5.2004 – nevydávají
se pro intrakomunitární obchod.
3) Pokles poctu permitu v letech 2005 a 2006 má dve príciny. MŽP zacalo uprednostnovat permity s prílohou na
více druhu najednou (do roku 2004 byl jeden permit maximálne na tri druhy, v roce 2004 po vstupu do EU se
vydávaly permity jen na jeden druh). Druhou prícinou bylo zavedení správního poplatku 1000 Kc za podání
žádosti a projevila se rovnež veterinární omezení obchodu s ptáky kvuli ptací chripce.
Pozn.: Podrobnejší informace o dovážených a vyvážených exemplárích CITES lze nalézt na internetových
stránkách MŽP o CITES www.env.cz/cites v sekci Národní zprávy.
Zdroj: MŽP CR
I.4.5 Kontrola v oblasti ochrany prírody a krajiny
Struktura dozorové cinnosti v ochrane prírody a krajiny se dlouhodobe nemení. Prioritou je
obecná, územní a druhová ochrana podle zákona c. 114/1992 Sb., o ochrane prírody a krajiny.
Trendem posledních let je zamerení práce inspektoru na komplikované a nárocné oblasti
kontroly a složitejší jednotlivé prípady. Tento trend byl v roce 2006 podporen
zdvojnásobením sazeb pokut za porušení zákona. Zásadním zpusobem do kontrolní cinnosti
v oblasti ochrany prírody vstupuje verejnost a nevládní neziskové organizace, které svými
podnety ovlivnují zamerení kontrol. V roce 2006 složka rešila celkem 693 podnetu, které se
v 97 % týkaly práve zákona 114/1992 Sb. a dominovala oblast kácení drevin a dále zásahu do
významných krajinných prvku. Zhruba 50 % techto podnetu bývá vyhodnoceno jako
oprávnených a casto se jedná o závažné prípady poškození životního prostredí.
Nekteré prípady roku 2006 dokumentují soucasný trend konfliktu ochrany životního prostredí
a lidských, zvlášte podnikatelských aktivit. Jde napríklad o výstavby a provozování golfových
hrišt – v Ústeckém kraji byla v této souvislosti uložena pokuta 640 tis. Kc za škodlivý zásah
do prirozeného vývoje zvlášte chráneného druhu (ZCHD), terénní úpravy, neplnení zákazu a
omezení v ochranném pásmu prírodní rezervace atd. Problémy jsou i s nekterými
provozovateli podporovaných alternativních zdroju elektrické energie, jako je napríklad
porušování vodoprávních rozhodnutí u malých vodních elektráren (MVE). Nedodržením
sanacního prutoku na MVE dochází k úhynu ZCHD živocichu v tocích. V roce 2006 byla za
tento prestupek v jednom prípade uložena provozovateli pokuta ve výši 400 tis. Kc.
Z dalších významných prípadu stojí za zmínku pokuta 250 tis. Kc za uložení cca 10 000 m3
výkopové zeminy do údolní nivy na Havlíckobrodsku, pokuta 250 tis. Kc za škodlivý zásah
do biotopu ZCHD pri výstavbe komunikace na Hradecku a pokuta 250 tis. Kc za nesplnení
náhradního opatrení a neprovedení náhradní výsadby na Ostravsku Celkem CIŽP v oblasti
ochrany prírody provedla 3 206 kontrol a uložila pokuty v celkové výši 9,8 mil. Kc.
V roce 2006 bylo provedeno 748 kontrol dle Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými
druhy volne žijících živocichu a rostlin (CITES), 259 kontrol v zajetí držených jedincu ZCHD
a 68 kontrol volne žijících druhu ptáku. Bylo vedeno 52 rízení o zabavení exempláru a
zabaveno bylo 864 exempláru CITES, ZCHD a volne žijících druhu ptáku. Podrobnejší
informace o zabavených exemplárích CITES lze nalézt na internetových stránkách CIŽP
(www.cizp.cz) v sekci CITES.
80
I.5 Les
I.5.1 Stav lesního fondu
Vývoj výmery lesní pudy
Výmera lesní pudy dosáhla v roce 2006 výše 2 649 tis. ha a oproti roku 2005 stoupla približne
o 1 731 ha. Mírný nárust výmery lesní pudy lze predpokládat i v dalších letech. Plocha
porostní pudy se v roce 2006 oproti roku 2005 zvýšila o 2 tis. ha na 2 593 tis. ha. Lesnatost
(výmera porostní pudy) v CR dosáhla 33,7 % celkové rozlohy. Nejlesnatejšími kraji byly
(stejne jako v predchozím roce) kraj Liberecký (44,4 %), Karlovarský (43,3 %) a Zlínský
(39,7 %), nejnižší lesnatost má hl. m. Praha (10,0 %) a kraje Stredoceský (27,8 %) a
Jihomoravský (28,1 %), i když i v techto krajích se hodnoty lesnatosti mírne zvýšily.
Clenení lesu podle jejich funkcního využívání
Lesy hospodárské, které slouží k produkci dreva, zaujímaly v roce 2006 približne tri ctvrtiny
celkové rozlohy lesní pudy, následovaly lesy zvláštního urcení s cca 20 % plochy lesní pudy
(viz graf I.5.1). Od roku 2000 zustává zastoupení jednotlivých kategorií témer stabilní, je
možné pozorovat velmi mírný úbytek lesu hospodárských a lesu ochranných (o cca 1 % od
roku 2000) a naopak zvyšování rozlohy lesu zvláštního urcení.
Graf I.5.1
Clenení lesu dle jejich funkcního využívání v roce 2006
lesy zvláštního
urcení
21 %
lesy
hospodárské
76 %
lesy ochranné
3 %
Zdroj: ÚHÚL
Druhová a veková skladba lesu
Podíl listnatých drevin na druhové skladbe lesu pozvolna, ale neustále stoupá (o 1,6 % oproti
roku 2000) na úkor jehlicnatých drevin (o 1,4 % oproti roku 2000), ustupuje smrk (o 1 % od
roku 2000), mírne také borovice a více se objevuje buk (o 0,7 % od roku 2000), také dub a
jasan. Celkové zastoupení jehlicnanu bylo v roce 2006 v pomeru tri ctvrtiny (75,8 %) ku jedné
ctvrtine listnácu (24,1 %), avšak pokud jde o druhové zastoupení, bylo ve skladbe lesu
zastoupeno cca 30 druhu jehlicnatých a 50 druhu listnatých drevin. Druhovou skladbu lesu
v roce 2006 ukazuje graf I.5.2.
81
Graf I.5.2
Druhová skladba lesu v roce 2006
17,3%
0,9%
3,9%
0,2%
6,7%
6,8%
1,5%
6,2%
53,6%
2,9% smrk
borovice
jedle
modrín
ostatní jehlicnaté
dub
buk
bríza
olše
ostatní listnaté
Zdroj: ÚHÚL
Ve srovnání s rokem 2000 se zretelne zvýšila výmera starých porostu (81–120 let), a to
o 9 416 ha, a prestárlých porostu (nad 120 let) o 26 331 ha na úkor mladších porostu. Naopak
príznivý je pokles rozlohy holin. Strední plošný vek porostu mírne stoupá. Vývoj vekové
skladby v letech 1920–2006 ukazuje graf I.5.3.
Graf I.5.3
Veková skladba lesu (interval 1920–2006)
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1920 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2006
%
120+
101 - 120
81 - 100
61 - 80
41 - 60
21 - 40
1 - 20
bez urcení veku
holina
Vek v letech
Zdroj: ÚHÚL
Lesy ve zvlášte chránených územích
Lesnatost zvlášte chránených území se mezirocne témer nezmenila, což je v souladu
se snahou udržovat ekologicky cenná území stabilní. Soucasne se zlepšuje soustavná péce
o les v ZCHÚ s cílem vylepšování drevinné skladby smerem k prírode blízkému lesu a
s ohledem na cíle a predmet ochrany jednotlivých zvlášte chránených území. Údaje o
lesnatosti jednotlivých kategorií ZCHÚ v roce 2006 uvádí tab. I.5.1.
82
Tabulka I.5.1
Lesnatost zvlášte chránených území v roce 2006
Zdroj: AOPK CR
Zalesnování zemedelské pudy
Významným pozitivním jevem je zalesnování zemedelské pudy nevhodné pro zemedelskou
výrobu, které je od roku 2004 financováno z Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) a
Operacního programu Rozvoj venkova a multifunkcní zemedelství (OP). V roce 2006 bylo
takto zalesneno 900 ha zemedelské pudy, což je o 250 ha více než v roce 2005. Dotace byla
poskytována v obou prípadech formou podpory na založení lesního porostu a na péci o takto
založený lesní porost po dobu 5 let pocínaje rokem zalesnení a v rámci HRDP i jako náhrada
za ukoncení zemedelské výroby na zalesneném zemedelském pozemku.
I.5.2 Zdravotní stav lesa
V CR pokracuje pravidelné šetrení stavu lesa na monitorovacích plochách mezinárodního
programu ICP Forests („Forest Focus“). Celkem 306 monitorovacích ploch je rozmísteno po
celém území CR rovnomerne podle lesnatosti v nadmorských výškách od 150 m do 1 100 m.
Každým rokem je hodnoceno 12–14 tisíc stromu reprezentujících 28 druhu lesních drevin. K
nejduležitejším parametrum zdravotního stavu lesu patrí defoliace. Je to nespecifický
symptom, který je definován jako relativní ztráta asimilacního aparátu v korune stromu v
porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních
podmínkách. Je to ztráta zpusobená vlivem nepríznivých zmen prostredí lesních ekosystému
zpusobených zejména lidskou cinností (znecištení ovzduší).
Vývoj defoliace jehlicnatých porostu starších 60 let v období 1986–2006, jak ukazuje
graf I.5.4, je nepríznivý – zretelne narustá zastoupení porostu v 2. tríde defoliace (25–60 %)
na úkor nulté a první trídy. Tento trend pokracuje i od roku 2000 navzdory tomu, že emisní
zatížení lesních porostu se v techto letech výrazne snížilo, což muže být dusledek vlivu
abiotických faktoru a lesních škudcu na porosty oslabené znacným imisním zatížením
z minulosti.
V-ZCHÚ M-ZCHÚ
kategorie
NP CHKO NPR NPP PR PP
Pocet 4 25 112 104 779 1 193
výmera (tis.ha) 119,5 1 086,7 28,2 2,8 36,7 27,3
% rozlohy CR 1,52 13,78 0,36 0,04 0,47 0,35
výmera LPF (tis.ha) 104,0 588,5 23,1 1,6 16,1 19,0
lesnatost (%) 87 54 82 57 44 70
83
Graf I.5.4
Defoliace jehlicnatých stromu – porosty starší než 60 let (interval 1986–2006)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
1986
1988
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
% zastoupení tríd
defoliace
trída 4 (100%)
trída 3 (>60%)
trída 2 (>25-60%)
trída 1 (>10-25%)
trída 0 (0-10%)
Zdroj: VÚLHM
V jednotlivých krajích CR jsou v uplynulém desetiletém vývoji defoliace jehlicnanu patrné
urcité rozdílnosti (viz obr. I.5.5). Za relativne vyrovnaný lze oznacit trend defoliace (soucet
tríd defoliace 2–4, tj. defoliace vetší než 25 %) v Ústeckém, Karlovarském, Libereckém a
Moravskoslezském kraji a v kraji Vysocina. Prevážne stoupající dlouhodobý trend defoliace
jehlicnanu se vyskytuje v Plzenském, Stredoceském, Olomouckém
a Pardubickém kraji. K postupnému zvyšování defoliace a následující stagnaci defoliace
dochází v Jihoceském, Jihomoravském a Zlínském kraji. Pouze v jediném kraji,
Královéhradeckém, se vyskytl v uplynulém desetiletí mírne klesající trend zastoupení tríd
defoliace 2–4. Relativne nejnižší defoliace (trída 2–4) starších jehlicnanu v roce 2006 se
vyskytla v kraji Olomouckém, a naopak nejvyšší defoliace ve stejném roce byla v kraji
Stredoceském a Plzenském.
Obrázek I.5.5
Vývoj defoliace (soucet tríd defoliace 2–4) jehlicnatých porostu starších než 60 let
v období let 1997–2006 v jednotlivých krajích CR
Zdroj: VÚLHM
Dlouhodobý vývoj defoliace u listnácu stejné vekové kategorie je trochu odlišný
(graf I.5.6). Nejvyšší úrovne dosáhla defoliace v roce 1993 (prumerná defoliace dubu 43,0 %
a buku 22,5 %), v dalších letech klesala až na nejnižší úroven v roce 1998 (prumerná
84
defoliace dubu 27,8 % a buku 14,6 %), následoval vzestup a od roku 2000 defoliace stagnuje.
Mezi jednotlivými druhy jsou výrazné rozdíly. Dub má z pohledu dlouhodobého vývoje vetší
rozkolísanost a vyšší úroven defoliace než buk.
Graf I.5.6
Defoliace listnatých stromu – porosty starší než 60 let (interval 1991–2006)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
porosty 60+
% zastoupení tríd
defoliace
trída 4 (100%)
trída 3 (>60%)
trída 2 (>25-60%)
trída 1 (>10-25%)
trída 0 (0-10%)
Zdroj: VÚLHM
Pri vzájemném srovnání vykazují jehlicnany dlouhodobe vyšší úroven defoliace než listnáce.
Mladší porosty u obou druhových kategorií mají nižší úroven defoliace než starší porosty,
pritom tento rozdíl je nejvýraznejší u jehlicnanu. Dlouhodobe nejvyšší úroven defoliace má
z hlavních jehlicnatých druhu borovice (Pinus sylvestris) a z listnatých druhu dub (Quercus
sp.). V roce 2006 bylo u techto druhu (navíc také u modrínu) zjišteno nejvetší zastoupení tríd
defoliace 3–4, které reprezentují tzv. nevratné poškození.
I.5.3 Težba a obnova lesa
Celková težba dreva mezirocne stoupla o 14 % na historicky nejvyšší hodnotu (17,67 mil. m?
v roce 2006 oproti 15,51 mil. m? v roce 2005). Jedná se o skokové zvýšení oproti
dlouhodobému trendu pozvolného nárustu težby (9,85 mil. m? v roce 1992, 12,58 mil. m?
v roce 1996 a 14,57 mil. m? v roce 2002). Toto zvýšení težby se týkalo jen jehlicnatých
porostu, težba listnatých drevin naopak o cca 60 tis. m3 poklesla (viz graf I.5.7).
Graf I.5.7
Težba dreva v letech 2002–2006 (tis. m3)
0
2000
4000
6000
8000
10000
12000
14000
16000
18000
tis m3
2002 2003 2004 2005 2006
jehlicnaté listnaté
Zdroj: CSÚ
85
Celková výše nahodilých težeb sice na pocátku tohoto decenia oproti stavu na pocátku 90. let
výrazne poklesla, v poslední dobe má však narustající trend. Zatímco v roce 1990 dosahovala
výše nahodilé težby hodnoty 9,8 mil. m3, o deset let pozdeji to již bylo „jen“ cca 3,3 mil. m3.
Za posledních pet let byla nejnižší hodnota nahodilé težby zaznamenána v roce 2001 (cca
2,4 mil. m3), naopak nejvyšší v roce 2003 (cca 8,2 mil. m3), predevším v dusledku živelné
vetrné kalamity a následného napadení smrkových porostu kurovci. V letech 2004 a 2005
objem nahodilé težby klesal, v roce 2006 se však mezirocne radikálne zvýšil o cca 3,5 mil m3
na cca 8,0 mil m3 rocne. Jednalo se predevším o dusledek poškození mokrým snehem behem
zimního období (3,5 mil. m?), dále vetrných kalamit (2 mil. m?) a následného napadení lesu
hmyzími škudci (1 mil. m?). Absolutní výše nahodilých težeb je patrná z tabulky I.5.2.
Tabulka I.5.2
Vývoj nahodilých težeb (tis. m3)
Nahodilá težba
Rok
živelná imisní hmyzí ostatní Celkem
1990 8 701 289 178 654 9 822
1995 2 766 303 2 376 2 410 7 855
1996 4 058 192 1 145 1 460 6 855
1997 3 982 212 546 787 5 527
1998 2 592 171 408 669 3 840
1999 2 743 126 327 540 3 736
2000 2 388 78 320 502 3 288
2001 1 488 56 231 598 2 373
2002 3 380 34 292 507 4 213
2003 6 116 60 1 258 760 8 194
2004 2 764 45 1 268 1 302 5 379
2005 2 303 38 983 1 215 4 539
2006 5 973 26 1 139 889 8 027
Zdroj: CSÚ
Strukturu nahodilých težeb ukazuje graf I.5.8. Je z neho zretelné znacné kolísání živelné težby
s nárustem v roce 2006 a setrvale snižující se trend imisních težeb.
86
Graf I.5.8
Struktura nahodilých težeb dreva v letech 1990–2006
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1990 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
tis. m3
ostatní
hmyzí
imisní
živelná
Zdroj: CSÚ
Obnova lesa
Plocha obnovených lesních porostu se oproti predchozímu roku zvýšila o 180 ha.
Za pozitivní lze považovat fakt, že se pri obnove snížil podíl jehlicnatých drevin ve prospech
drevin listnatých.
Vývoj obnovy lesa od roku 1995 v CR ukazuje graf I.5.9. Klesající trend umelé obnovy
a rostoucí prirozené prešel v posledních letech do stagnace, mezirocne došlo ke zvýšení
podílu prirozené obnovy (o 53 ha, tj. 1,3 % oproti roku 2005). Podle ÚHÚL muže tento nárust
souviset s typem stanovišt a možností využití prirozené obnovy nasemenením
v obnovovaných porostech.
V rámci umelé obnovy lesa jsou do lesních ekosystému cílene vnášeny melioracní
a zpevnující dreviny, jako napr. buk, dub, javor, jeráb, jedle. Pokracuje trend zvyšování
podílu listnatých drevin v lesních ekosystémech, presto však stále není dosaženo prirozeného
stavu zastoupení drevin v CR.
Graf I.5.9
Vývoj prirozené a umelé obnovy lesa v letech 1995–2006
0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2002
2003
2004
2005
2006
ha
umelá prirozená
Zdroj: CSÚ
87
Podíl listnatých drevin na umelé obnove se od roku 1990 výrazne zvýšil, mezirocne došlo ke
zvýšení o 0,2 % (viz graf I.5.10). Z hlediska jednotlivých drevin vzrostlo predevším
zastoupení buku a jedle na úkor smrku a borovice.
Graf I.5.10
Podíl jehlicnatých a listnatých drevin na umelé obnove v letech 1995–2006
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1990 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
% jehlicnaté % listnaté
Zdroj: CSÚ
I.5.4 Kontrola v oblasti ochrany lesa
V dohode s MŽP byly stanoveny na rok 2006 jako složkové úkoly CIŽP kontrola ochrany lesa
proti kurovcum a kontrola výskytu škod zpusobených zverí na porostní složce lesa. Pokud se
jedná o problematiku kurovcu, pri kontrolách CIŽP bylo zjišteno približne 5 800 m3
kurovcového dríví. Ve vetšine prípadu výskytu kurovcu se jednalo o rozptýlené nebo
nepocetné kurovcové stromy resp. kurovcové souše a pouze ojedinele o závažnejší prípady
zanedbání ochrany lesa se vznikem rozsáhlejších kurovcových ohnisek. Nedostatky pri
zpracování a asanaci kurovcového dríví byly zjišteny vetšinou u drobných vlastníku a obcí
v prípadech, kdy v lese prakticky nehospodarí. Za ohrožení a poškození lesa v dusledku
pusobení kurovcu uložila CIŽP celkem 129 pokut a 53 opatrení k náprave zjištených
nedostatku.
Pokud se jedná o problematiku výskytu škod zpusobených zverí na lesních porostech, v rámci
kontrol CIŽP bylo zjišteno pouze minimum prípadu, kdy vlastník lesa zcela zanedbává
ochranu kultur pred zverí. Presto byl zjišten castý výskyt ruzne rozsáhlého poškození lesních
drevin, nejrozšíreneji nekterým druhem okusu. Nadmerné resp. významné poškození lesních
porostu zverí bylo zjišteno na celkové redukované ploše približne 170 ha a v této souvislosti
uložila CIŽP celkem 4 pokuty a 16 opatrení k náprave zjištených nedostatku. Z mnoha dalších
kontrolních zjištení CIŽP rovnež sleduje zalesnování holin po težbe dreva. Prestupky byly
zjišteny ve vetšine regionu a to v celkovém poctu 93 a celkové výmere cca 92 ha.
Celkem ochrana lesa provedla 1 966 kontrol, vydala 252 rozhodnutí o uložení pokuty a
uložila pokuty v celkové výši 8,4 mil. Kc.
88
II Klimatická zmena
II.1 Teplotní pomery na území Ceské republiky v prubehu roku 2006
Teplotní pomery na území CR v roce 2006 lze charakterizovat dlouhou a chladnou zimou
v úvodu roku, extrémne horkým cervencem a dlouhým teplým a suchým obdobím, trvajícím
od zárí do prosince.
Prumerná rocní teplota pro území CR v roce 2006 byla 8,2 °C, což je 0,7 °C
nad dlouhodobým normálem za období 1961–1990. Nejtepleji bylo v regionu Prahy, dále
v oblasti stredních Cech, v Polabí, Poohrí a na Plzensku. Na Morave a ve Slezsku byly
nejteplejší nížinné oblasti Dyjsko-svrateckého, Dolnomoravského, Hornomoravského úvalu
a Ostravské pánve. Nejvyšší prumernou rocní teplotu zaznamenalo pražské Klementinum
11,5 °C, nejnižší šumavská stanice Horská Kvilda 2,9 °C. Rozložení prumerných rocních
teplot na území CR v roce 2006 a porovnání s normálem za roky 1961–1990 ukazují obr.
II.1.1 a II.1.2.
Obrázek II.1.1
Prumerná rocní teplota na území CR v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
89
Obrázek II.1.2
Odchylka prumerné rocní teploty od normálu 1961–1990 na území CR v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Zacátek roku 2006 byl teplotne podprumerný (lednová odchylka od normálu cinila -3,2 °C),
nejchladnejší byla poslední lednová a první únorová dekáda, kdy minimální teploty místy
klesaly pod -20 °C. Nejnižší teploty byly zaznamenány na severní Morave a ve Slezsku
(Šumperk -30,3 °C dne 23.1.). Chladné pocasí pokracovalo až do 23.3., poté došlo k oteplení
a v záveru mesíce vystoupily maximální teploty na mnoha místech nad 20 °C.
Po teplotne mírne nadprumerných jarních mesících prišel velmi teplý cervenec (prumerná
teplota 21,4 °C, což je 4,5 °C nad normálem) s dlouhým obdobím tropických teplot. Teplotní
maxima roku byla namerena v prubehu 2. a 3 dekády cervence (Kopisty 38 °C, Decín
37,6 °C, v obou prípadech dne 20. 7.). Nejvyšší prumerné cervencové teploty v Cechách
(22,0 °C) byly v Stredoceském a Ústeckém kraji, avšak nejvetší odchylku od normálu 5,6 °C
zaznamenal kraj Liberecký s prumernou cervencovou teplotou 21,3 °C. Na Morave
a ve Slezsku byl nejteplejší v absolutní hodnote 22,4 °C kraj Jihomoravský, nejvetší odchylku
od normálu 4,9 °C zaznamenal kraj Moravskoslezský s prumernou mesícní teplotou 21,2 °C.
Období vysokých teplot bylo prerušeno chladnejším srpnem s teplotami mírne pod normálem.
Od zárí až do konce roku pak nastalo období s teplotami, které se pohybují vysoko
nad dlouhodobým normálem na celém území státu. Nejvyšší odchylku ve srovnání
s normálem zaznamenal prosinec, prumerná teplota byla vyšší o 3,3 °C. Toto souvislé období
nadprumerných teplot zatím nebylo ani v roce 2007 prerušeno delším chladnejším obdobím.
Prumernou teplotu vzduchu v jednotlivých mesících roku 2006 a odchylky od normálu
za období 1961–1990 znázornují graf II.1.3 a graf II.1.4.
90
Graf II.1.3
Prumerná teplota vzduchu v CR (plošné prumery) v roce 2006 ve srovnání s normálem
1961–1990 [°C]
0,1
8,1
16,9
21,4
15,1 15,5
10,1
5,6
2,3
-2,8
-1,1
2,5
7,3
15,5 16,4
2,7
-6,0
-3,0
8,2
12,7
16,9
12,8
8,0
-1,0
7,5
12,3
-10
-5
0
5
10
15
20
25
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok
teplota vzduchu [°C]
teplota vzduchu
normál teploty vzduchu
Zdroj: CHMÚ
Graf II.1.4
Odchylka prumerné teploty vzduchu v CR (plošné prumery) v roce 2006 od normálu
1961–1990 [°C]
-3,2
-1,9
-2,4
0,8
0,4
1,4
-1,3
2,7
2,1
2,9
3,3
0,7
4,5
-4
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
5
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok
[°C]
Zdroj: CHMÚ
II.2 Emise skleníkových plynu
Inventarizace plynu ovlivnujících klimatický systém Zeme (skleníkových plynu) je provádena
v souladu s mezinárodní metodikou Mezivládního panelu zmeny klimatu (IPCC). Tato
inventarizace je podkladem pro kontrolu plnení mezinárodních závazku daných Rámcovou
úmluvou OSN o zmene klimatu vcetne jejího provádecího Kjótského protokolu a na základe
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/280/ES. V prípade CR se jedná o závazek
snížit celkové emise skleníkových plynu do období 2008–2012 o 8 % vuci referencnímu roku
19901. Pri inventarizaci se sledují i prípadné propady (zachycování CO2) v sektoru „Využití
území, zmeny ve využití území a lesnictví“ – LULUCF. Možnost zapocítat tyto propady
do plnení závazku Kjótského protokolu je však cástecne omezena Marakéšskými dohodami.
Výsledky inventarizace skleníkových plynu jsou pravidelne predkládány sekretariátu
Rámcové úmluvy OSN za poslední zpracovávaný rok (v daném prípade rok 2005) 15 mesícu
po jeho ukoncení. V CHMÚ byla nedávno vypracována pro úcely národní statistiky metodika
1 Referencním rokem pro CR je pro CO2, CH4 a N2O rok 1990, pro HFC, PFC a SF6 rok 1995.
91
pro predbežné odhady emisí pro predchozí rok (v daném prípade rok 2006), kdy se k odhadu
použijí též údaje z overených emisních výkazu ze systému emisního obchodování.
Tyto predbežné odhady za rok 2006 jsou letos uvádeny poprvé (tab. II.2.1).
S ohledem na vývoj metodiky inventarizace a dusledné zavádení kontrolních mechanismu
dochází v prípade potreby ke zpetným prepoctum hodnot a proto muže v jednotlivých letech
docházet i k drobným zmenám v prubežne vykazovaných údajích emisních inventur.
Celkové emise vcetne propadu skleníkových plynu v CR, vyjádrené v ekvivalentu oxidu
uhlicitého (CO2 ekv.), poklesly z hodnoty 194,5 mil. tun v roce 1990 na 141,0 mil. tun
v roce 2005 (viz. tab. II.2.1), což v roce 2005 predstavuje 13,8 t CO2 ekv. na obyvatele.
Samotné emise skleníkových plynu (bez zapocítání emisí a propadu ze sektoru LULUCF)
poklesly z hodnoty 196,3 mil. tun v roce 1990 na hodnotu 145,7 mil. tun v roce 2005.
Od roku 2000 mají emise skleníkových plynu prevážne stagnující trend. Relativne vyjádreno
se jedná o pokles o 25,8 % ve srovnání s referencním rokem 1990, závazky stanovené
Kjótským protokolem jsou tedy zatím s rezervou plneny.
Emise nejvýznamnejšího antropogenního skleníkového plynu, CO2, poklesly z hodnoty
165,1 mil. tun v roce 1990 na 125,9 mil. tun v roce 2005, což v roce 2005 predstavuje
12,3 t CO2 na obyvatele. Predbežné odhady z roku 2006 naznacují mírný nárust oproti roku
2005.
Tabulka II.2.1
Emise skleníkových plynu v letech 1990–2006 [Mt CO2 ekv.]
CO2, bez LULUCF CO2 CH4 N2O F-plyny Celková emise Mezinárodní
Rok Celkem Energetika Mobilní Prumysl propady vcetne bez letecká
stac. zdroje zdroje a jiné LULUCF LULUCF doprava b)
1990 165,1 137.9 8,9 18,3 -1,8 18,6 12,6 . 194,5 196,3 0,63
1991 155,3 133,0 8,1 14,2 -10,0 17,0 10,9 . 173,1 183,1 0,56
1992 140,2 116,0 8,8 15,4 -9,6 15,9 9,6 . 156,1 165,7 0,48
1993 136,7 115,5 8,7 12,5 -8,8 14,8 8,6 . 151,3 160,1 0,38
1994 131,2 109,2 8,9 13,2 -8,2 13,9 8,4 . 145,3 153,6 0,29
1995 132,1 108,2 10,5 13,5 -7,8 13,6 8,7 0,08 146,7 154,5 0,38
1996 139,6 114,8 11,6 13,2 -10,6 13,3 8,3 0,18 150,8 161,4 0,42
1997 132,7 106,7 12,3 13,8 -5,0 12,7 8,5 0,34 149,2 154,2 0,39
1998 129,2 104,3 12,0 12,9 -3,5 12,3 8,4 0,38 146,8 150,3 0,23
1999 122,1 97,6 13,4 11,2 -4,8 11,6 8,1 0,35 137,2 142,1 0,55
2000 129,0 104,3 12,3 12,4 -6,8 11,5 8,1 0,41 142,2 149,1 0,35
2001 129,0 104,3 13,2 11,5 -7,1 11,5 8,4 0,57 142,4 149,4 0,49
2002 124,0 99,0 13,6 11,4 -6,1 11,4 8,1 0,47 137,9 144,1 0,50
2003 128,1 101,0 14,7 12,4 -5,6 11,1 7,7 0,72 142,0 147,6 0,61
2004 127,3 99,1 16,5 11,7 -4,8 10,9 8,3 0,67 142,4 147,2 0,82
2005 125,9 97,2 17,5 11,3 -4,7 11,0 8,0 0,69 141,0 145,7 0,95
2006 a) 128,8 98,1 19,0 11,8 . 11,0 8,1 0,69 . 148,6 .
a) Za rok 2006 je uveden predbežný emisní odhad; b) Mezinárodní letecká preprava se nezapocítává do celkové
národní emise skleníkových plynu a vykazuje se zvlášt Zdroj: CHMÚ
92
Podíl emisí CO2 na celkových emisích byl v roce 2005 86,4 %, podíl emisí CH4 7,6 % a podíl
emisí N2O 5,5 %; uvedené podíly se v posledních letech príliš nemení.
Od roku 1995 jsou rovnež stanovovány emise látek obsahujících fluór, tzv. F-plyny (HFC,
PFC a SF6), které rovnež patrí ke skleníkovým plynum sledovaným Kjótským protokolem.
Jejich podíl v roce 2005 na celkových emisích skleníkových plynu (bez zapocítání sektoru
LULUCF) cinil v CR 0,5 %.
Vývoj emisí skleníkových plynu vyjádrených ekvivalentem CO2 dle jednotlivých vybraných
sektoru a nejduležitejších subsektoru v období 1990 až 2005 je ilustrován v následujícím
grafu II.2.1. Nejvýznamnejší kategorií zdroju skleníkových plynu je energetika – stacionární
spalovací procesy (výroba tepla a elektrické energie). Prevážná cást emisí z mobilních zdroju
je tvorena silnicní dopravou, jejíž príspevek k celkové emisi skleníkových plynu (vyjádrených
ekvivalentem CO2) v poslední dobe narustá.
Graf II.2.1
Vývoj emisí a propadu skleníkových plynu po sektorech v letech 1990–2005 [Mt CO2 ekv.]
-50
0
50
100
150
200
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
[Mt CO2 ekv]
Energetika - stacionární zdroje Energetika - mobilní zdroje
Energetika - fugitivní emise Prumyslové procesy a použití rozpouštedel
Zemedelství LULUCF
Odpady
Zdroj: CHMÚ
Relativní hodnoty vývoje emisí skleníkových plynu v jednotlivých sektorech od roku 1990
(bez zahrnutí sektoru LULUCF) jsou znázorneny na grafu II.2.2. Zatímco u vetšiny
sledovaných sektoru emise klesají ci stagnují, nejvíce u stacionární energetiky (mezirocní
pokles témer o 2 Mt CO2 ekv.), emise z mobilních zdroju rostou (nejvýrazneji v posledních
5 letech, kdy se zvýšily o více jak 5 Mt). Jejich podíl na celkových emisích se zvýšil ze 4,6 %
v roce 1990 na 12,3 % v roce 2005. Doprava se tak stává rozhodujícím faktorem toho, že
celkové emise skleníkových plynu od roku 2000 neklesají.
93
Graf II.2.2
Relativní vývoj emisí skleníkových plynu po sektorech v letech 1990–2005 [Mt CO2 ekv.]
vyjádrený v procentech k referencnímu roku
50%
75%
100%
125%
150%
175%
200%
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Energetika - stacionární zdroje Energetika - mobilní zdroje
Energetika - fugitivní emise Prumyslové procesy a použití rozpouštedel
Zemedelství Odpady
Celkem (bez LULUCF)
Zdroj: CHMÚ
Podíl sektoru na celkových emisích skleníkových plynu v roce 2005 je znázornen
v grafu II.2.3. Rozhodujícím zpusobem se na produkci skleníkových plynu podílejí spalovací
procesy (více jak 80 % veškerých emisí).
Graf II.2.3
Podíl sektoru na celkových emisích skleníkových plynu v roce 2005
Zdroj: CHMÚ
II.3 Strategie ochrany klimatu v Ceské republice
Strategie ochrany klimatu CR je zakotvena v Národním programu na zmírnení dopadu zmeny
klimatu v CR (dále jen „Národní program“). Národní program byl schválen usnesením vlády
c. 187 ze dne 3. 3. 2004 a je zameren na definování cílu a opatrení v oblasti zmeny klimatu
na národní úrovni tak, aby v maximální možné míre zajištoval splnení redukcních cílu
pro emise skleníkových plynu v návaznosti na Rámcovou úmluvu OSN o zmene klimatu
a Kjótský protokol. Národní program se rovnež zabývá otázkou rozpracování konkrétních
sektorových adaptacních opatrení a klade duraz na jejich podrobné ekonomické vyhodnocení.
94
Od roku 2006 probíhají práce na vyhodnocení Národního programu z hlediska úcinku
a ekonomických možností prijatých opatrení, srovnání výchozího stavu a redukce dosažené
od prijetí Národního programu. Vyhodnocení Národního programu se bude týkat opatrení,
která byla realizována od prijetí Národního programu (brezen 2004) do konce roku 2006.
Na základe tohoto vyhodnocení a rovnež na základe posunu v mezinárodních jednáních ke
zmene klimatu bude stanovena jeho aktualizace, budoucí strategie a rovnež cíle vcetne
opatrení, které povedou ke zmírnení negativních dopadu zmeny klimatu.
Prekážkou pro rozpracování a implementaci konkrétních adaptacních opatrení v CR je v
soucasné dobe nedostatek regionálních modelu, které by byly schopny konkrétneji
predpovedet dopady zmeny klimatu na regionální úrovni.
Národní alokacní plán (NAP II)
První návrh Národního alokacního plánu (NAP II) pro druhé obchodovací období (2008–
2012) byl pripraven ve druhé polovine roku 2006 a rozdeloval celkem 101,9 milionu
povolenek na emise CO2 rocne, z cehož byla pro pokrytí potreb nových zarízení stanovena
rezerva 1,5 milionu povolenek. Tento návrh NAP II byl schválen usnesením vlády c. 1400
ze dne 6. prosince 2006 a notifikován Evropské komisi dne 8. prosince 2006. Rozhodnutím
Evropskou komisí ze dne 26. brezna 2007 bylo celkové množství povolenek sníženo na
86,8 milionu.
Pro konstrukci první verze NAP II byl prijat scénár „business as usual“ a predpoklad,
že všechny povolenky budou stávajícím zarízením rozdeleny zdarma. Byly ponechány bonusy
za vcasná opatrení a kogeneraci, jak je to umožneno v bodech 7 a 8 prílohy III smernice
Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES. Stanovení podílu jednotlivých odvetví
na celkových emisích bylo provedeno na základe overených údaju z let 1999–2001
s prihlédnutím k overeným emisím z roku 2005. U teplárenských provozu (centrálního
zásobování obyvatelstva teplem) byla provedena korekce na prumerné teplotní hodnoty
chladného období. Aby se zabránilo dvojímu zapocítávání snížení emisí skleníkových plynu
v rámci systému obchodování s emisemi ve Spolecenství pri projektových cinnostech v rámci
Kjótského protokolu v souladu se smernicí 2003/87/ES, byla vytvorena rezerva pro projekty
spolecné realizace (JI z angl. Joint Implementation) ve výši 99 389 povolenek.
Pri tvorbe druhého návrhu NAP II bylo mezi 399 zarízení rozdeleno 86,8 milionu povolenek.
Z toho byla stanovena rezerva pro nové zdroje ve výši 1,3 milionu povolenek rocne a rezerva
pro JI projekty zustala v puvodní výši 99 389 povolenek rocne. U zarízení zarazených do EU
ETS bylo zrušeno sektorové clenení resp. bylo rozdeleno na dva soubory – zarízení s rocními
emisemi CO2 do 50 tisíc tun a zarízení s emisemi CO2 nad 50 tisíc tun, pricemž je brán
v úvahu prumer vykázaných emisí za roky 2005 a 2006. 1. soubor obdržel 8 % navýšení
oproti prumeru emisí u 2. souboru toto navýší ciní 1,7 %. Byla zavedena korekce na úrovni
20 % mezirocní odchylky pro oba soubory zarízení. Korigovaná zarízení s odchylkou rovnou
nebo vyšší než 20 % pak mají alokaci na úrovni vyšší z hodnot emisí roku 2005–2006.
Veškeré bonusy byly zrušeny.
Projekty Joint Implementation
Projekty spolecné realizace jsou jedním ze trí mechanismu Kjótského protokolu a v soucasné
dobe jediným, který je v CR využíván. Jedná se o nákladove efektivní nástroj sloužící
k redukci emisí skleníkových plynu mezi spolupracujícími stranami (hostitelská i investorská
zeme), které jsou uvedeny v Príloze I Rámcové úmluvy OSN o zmene klimatu. Investorská
zeme získává za své úsilí jednotky snížení emisí (Emission Reduction Units – ERU). Investori
95
pak mohou takto získané jednotky používat ke zvýšení svých emisních kvót,
a to i v rámci systému obchodování s povolenkami (EU ETS).
V soucasnosti je na MŽP registrováno 100 projektu JI. Jak je patrné z následujícího grafu
II.3.1, tretina projektu je zamerena na oblast skládkových plynu, tretina na projekty
využívající biomasu v rámci centrálního vytápení, ctvrtinu predstavují malé vodní elektrárny
a zbytek vetrné elektrárny. Jeden projekt je zameren na snížení emisí N2O. Samotný projekt
na snížení emisí N2O predstavuje 39 % z celkového množství emisních redukcí. V souctu
predstavují tyto projekty emisní redukci ve výši cca 1 mil. tun ekvivalentu CO2.
Graf II.3.1
Zamerení projektu Joint Implemenation
0%
10%
20%
30%
40%
50%
Skládkové projekty Malé vodní elektrárny Využití biomasy (CZT) Vetrné elektrárny Redukce N2O
Pocet projektu Emisní redukce
Zdroj: MŽP
II.4 Mezinárodní spolupráce pro ochranu klimatického systému
Zeme
Na mezinárodním poli CR plne podporuje zavádení adaptacních opatrení vedoucích ke
zmírnení negativních dusledku klimatické zmeny, a to zejména v rozvojových zemích, které
jsou vuci zmene klimatu obecne zranitelnejší než zeme rozvinuté. Zvláštní pozornost v rámci
mezinárodních jednání byla venována adaptacním opatrením na 12. zasedání konference
smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o zmene klimatu a 2. zasedání smluvních stran
Kjótského protokolu (dále jen „Konference“), které probehlo v listopadu 2006. Na Konferenci
byl schválen tzv. „Nairobi work programme“, který je zamerený na dopady, adaptace
a identifikaci zranitelnosti vuci zmene klimatu (dále jen „Program“). Hlavním cílem výše
zmíneného Programu je pomoci všem smluvním stranám, zejména pak rozvojovým zemím,
zkvalitnit poznání a vyhodnocování dopadu zmeny klimatu, zranitelnosti vuci zmene klimatu,
a dále provádet rozhodnutí v otázce praktické realizace adaptacních opatrení.
Mezivládní panel zmeny klimatu (IPCC z angl. Intergovernmental Panel on Climate Change)
poprvé stanovil dopady globálního oteplování na základe empirických studií ze všech
kontinentu. Výsledky budou obsaženy ve Ctvrté hodnotící zpráve (4 Assessment Report –
4 AR) IPCC.
Z výstupu Pracovní skupiny I Mezivládního panelu zmeny klimatu (IPCC) obsažených
ve Shrnutí pro politické predstavitele publikovaném 2. 2. 2007 mj. vyplývá, že oteplování
klimatického systému Zeme je jednoznacné a je patrné z pozorování rustu globální prumerné
96
teploty vzduchu a oceánu, tání ledovcu a zvyšování prumerné globální hladiny svetových
morí. Bez realizace dalšího úsilí ve snižování emisí skleníkových plynu dojde ke zvýšení
prumerné globální teploty povrchu Zeme o dalších 1,8–4,0°C v tomto století, což povede
k nevratným zmenám klimatického systému Zeme.
Z výstupu Pracovní skupiny II Mezivládního panelu zmeny klimatu (IPCC) obsaženém
ve Shrnutí pro politické predstavitele publikovaném 6. 4. 2007 mj. vyplývá, že zmena klimatu
hrozí celému svetu vyšším nebezpecím záplav, extrémy pocasí a zvyšováním hladin oceánu.
Už ted jsou dusledky oteplování patrné na všech kontinentech a lidská cinnost mela
v globálním merítku rozpoznatelný vliv na radu ekosystému.
Ve zpráve Pracovní skupiny III Mezivládního panelu pro zmeny klimatu (IPCC) je uvedeno,
že v období 1970 až 2004 se emise skleníkových plynu v souhrnu zvýšily o 70 %. Nejvyšší
nárust byl zaznamenán u CO2. Dominantními jsou zvyšující se emise ze spalování fosilních
paliv, které, jak je ocekáváno, porostou i po roce 2030. Nové znení zprávy upresnuje výhody
resp. nevýhody jednotlivých politik, opatrení a nástroju ci stupne jejich efektivity na zmírnení
dopadu zmeny klimatu.
II.5 Kontrola v oblasti ochrany ovzduší a klimatického systému
Ve sledovaném období byla venována zvýšená pozornost problémovým zdrojum, které jsou
prícinou opakovaných stížností verejnosti, a zdrojum s povinnostmi jak v oblasti ochrany
ovzduší, tak ochrany klimatického systému Zeme
V roce 2006 byla rozvíjena kontrolní cinnost v oblasti ochrany klimatického systému Zeme
v návaznosti na zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových
plynu zahájená v roce 2005. Ve sledovaném období bylo provedeno 154 kontrol dodržování
podmínek zjištování a vykazování emisí oxidu uhlicitého a byla uložena 1 pokuta.
V oblastech ochrany ovzduší, ochrany ozonové vrstvy i klimatického systému Zeme bylo
provedeno celkem 4 229 kontrol a právní moci nabyla rozhodnutí o pokutách ve výši
19,3 mil. Kc.
97
III Životní prostredí a spolecnost
III.1 Environmentální rizika
III.1.1 Chemické látky
V prosinci 2006 skoncila zverejnením v Úredním vestníku Evropské unie nekolikaletá
príprava narízení, které významne ovlivní bezpecnost nakládání s chemickými látkami. Jedná
se o Narízení Evropského parlamentu a Rady 2006/1997/ES o registraci, hodnocení,
povolování a omezování chemických látek (REACH), které vstupuje v platnost dnem
1. cervna 2007. Na základe tohoto narízení se zrizuje Evropská agentura pro chemické látky.
Narízení REACH nahrazuje soucasný nepríliš úcinný systém tvorený mnoha smernicemi
a narízeními o chemických látkách a chemických prípravcích s ruznými pravidly
pro existující a nové látky jedním narízením s uceleným prístupem pro rízení rizik plynoucích
z chemických látek. Úcelem narízení je udržení a zvyšování konkurenceschopnosti
chemického prumyslu Evropské unie a zároven ochrana zdraví cloveka a životního prostredí.
Obsahuje požadavky na registraci chemických látek vyrábených nebo dovážených v množství
vyšším než 1 t/rok. Tyto požadavky se vztahují na látky samotné, i na látky obsažené
v prípravcích a v predmetech. Narízení umožnuje rovnež regulaci uvádení chemických látek
na trh, a to jednak formou povolování zvlášte nebezpecných látek, jednak stanovením
konkrétních omezení pro uvádení nekterých látek na trh. Nový systém kontroly chemických
látek by mel zajistit, aby se nejpozdeji do roku 2020 používaly pouze chemické látky
a chemické prípravky se známými vlastnostmi, a to zpusobem, který nepoškozuje zdraví
cloveka a životní prostredí.
Na pripravovaný systém REACH navázaly zmeny v národní legislative. V roce 2006 byla
pripravena a ve Sbírce zákonu publikována vyhláška MVCR c. 10/2006 Sb., kterou se mení
vyhláška MVCR c. 164/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení
nebezpecných vlastností chemických látek a chemických prípravku z hlediska horlavosti
a oxidacních schopností. Dále byly pripraveny a ve Sbírce zákonu publikovány vyhlášky
MŽP c. 78/2006 a 284/2006 Sb., kterými se mení vyhláška MŽP c. 221/2004 Sb., kterou se
stanoví seznamy nebezpecných chemických látek a nebezpecných chemických prípravku,
jejichž uvádení na trh je zakázáno nebo jejichž uvádení na trh, do obehu nebo používání je
omezeno.
Ve Vestníku MŽP c. 5/2006 byl publikován Národní seznam prioritních látek zhotovený
podle § 28 a 29 zákona c. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických prípravcích
a o zmene nekterých zákonu, ve znení pozdejších predpisu.
V záveru roku 2006 predložila Evropská komise Rade EU k projednání návrh narízení
Evropského parlamentu a Rady o zákazu exportu a bezpecném ukládání kovové rtuti.
Narízení je soucástí plnení EU „Mercury Strategy“, prijaté clenskými zememi v roce 2005,
dokumentu zavazujícímu se k postupnému snižování koncentrace rtuti v životním prostredí.
V prubehu roku 2006 se pripravovala novela narízení 2003/304/ES o vývozu a dovozu
nebezpecných chemických látek. Pro urychlení oznamovací povinnosti se zavádí elektronický
systém EDEXIM, který se postupne vyvíjí a zdokonaluje na základe dalších pripomínek
a doplnku z praxe jednotlivých clenských státu.
Narízení Evropského parlamentu a Rady 2004/648/ES o detergentech bylo v roce 2006
novelizováno narízením 2006/907/ES, které vstoupilo v úcinnost 21. 12. 2006. Došlo ke
98
zmene prílohy III (seznam testovacích metod), prílohy VII (požadavky na oznacování
detergentu) a tedy k zajištení snazšího prístupu k informacím o složení detergentu pro
verejnost.
Na narízení o detergentech se odkazuje zákon c. 356/2003 Sb. o chemických látkách
a prípravcích a o zmene nekterých zákonu ve znení pozdejších predpisu (c. 434/2005 Sb.)
v souvislosti s udelením sankcí. Kontrola plnení požadavku narízení je explicitne dána Ceské
inspekci životního prostredí zákonem c. 222/2006 Sb. V návaznosti na skoncení platnosti
dobrovolné dohody s výrobci pracích prostredku o nepoužívání fosfátu v detergentech
vstoupila v platnost s úcinností od 1. 7. 2006 vyhláška MŽP c. 78/2006 Sb., kterou se stanoví
seznamy nebezpecných chemických látek a nebezpecných chemických prípravku, jejichž
uvádení na trh je zakázáno nebo jejichž uvádení na trh, do obehu nebo používání je omezeno,
která mimo jiné zajištuje snížení obsahu celkového fosforu v pracích prostredcích.
III.1.2 Prevence závažných havárií
Behem roku 2006 vstoupil v platnost zákon c. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií
a provádecí predpisy k tomuto zákonu. Kontroly dle tohoto zákona probíhaly dle plánu, který
byl schválen ministrem životního prostredí. Predmetem kontrol byly všechny subjekty
zarazené podle zákona do skupiny B a vybrané subjekty zarazené do skupiny A a provádela je
Ceská inspekce životního prostredí ve spolupráci s orgány integrované inspekce (Státní úrad
inspekce práce, správní úrady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného
záchranného systému, Ceský bánský úrad, krajské hygienické stanice) a krajskými úrady.
Kontroly byly zamereny zejména na:
??overení aktuálnosti údaju bezpecnostní dokumentace;
??proverení, zda bezpecnostní dokumentace obsahuje pokyny pro postup a zabezpecení
nestandardních úkonu pri provozu (napr. odstávky a cištení technologických zarízení,
skladovacích prostoru apod.);
??kontrolu provozních predpisu, havarijních plánu, povodnových plánu, a veškeré další
související dokumentace;
??dodržování bezpecnostního programu, plnení povinností a cinností v nem uvedených;
??plnení nápravných opatrení z predchozích kontrol, plnení podmínek uvedených
ve vyjádreních MŽP k bezpecnostní zpráve, v rozhodnutích krajského úradu
k bezpecnostní dokumentaci.
Spolupráci jednotlivých orgánu na integrovaných kontrolách lze hodnotit kladne, rovnež tak
vzájemnou spolupráci orgánu integrované inspekce a kontrolovaných subjektu.
V roce 2006 spadalo pod agendu zákona 157 subjektu. Bylo provereno 81 subjektu
spadajících do skupiny B a vybraných 27 subjektu zarazených do skupiny A. Mimo schválený
plán kontrol probehly v soucinnosti s krajskými úrady i neohlášené kontroly, které byly
zamereny na zjištení skutecného množství nebezpecných chemických látek a porovnání
s údaji v oznámení a bezpecnostní dokumentaci.
K nejzávažnejší havárii došlo dne 8. 1. 2006 v objektu Lucební závody Draslovka Kolín a.s.,
kde v dusledku technické závady a rovnež i lidského faktoru unikla odpadní voda s obsahem
kyanidu z detoxikacní jámy deštovou kanalizací do reky Labe. Vzhledem k dalším
nepríznivým okolnostem (vyšší toxicita kyanidu pri nízkých teplotách a podprumerný prutok
99
v Labi), došlo následkem havárie ve dnech 9. 1.–17. 1. 2006 v rece Labi k masivnímu úhynu
asi 10 t ryb. Uhynulé ryby byly zachyceny na úseku Labe od Kolína po Melník.
Puvodce havárie nesplnil svou ohlašovací povinnost podle § 41 zákona c. 254/2001 Sb.
(vodní zákon) ani podle zákona c. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií. Následne
provedla jednotlivá oddelení CIŽP a Krajský úrad Stredoceského kraje v Lucebních závodech
Draslovka a.s. Kolín nekolik kontrol na základe jejichž výsledku pak byly uloženy pokuty.
K dalším závažným haváriím v tomto roce nedošlo. Pri kontrole povinností stanovených
v Bezpecnostních dokumentacích bylo zjišteno, že vetšina provozovatelu plní stanovené cíle,
které se vetšinou 1x rocne vyhodnocují.
III.1.3 Geneticky modifikované organismy
V roce 2006 nedošlo k žádným zmenám právních predpisu upravujících nakládání s geneticky
modifikovanými organismy (GMO), kterými jsou zákon c. 78/2004 Sb., o nakládání
s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znení zákona c. 346/2005
Sb., kterým se mení zákon c. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými
organismy a genetickými produkty, Vyhláška MŽP c. 209/2004 Sb. a prímo použitelné
predpisy ES (narízení 2003/1829, 2003/1830 a 2003/1946).
Sledování výskytu potravin na bázi geneticky modifikovaných organismu na trhu je
podmíneno predevším požadavky verejnosti na informace o situaci v CR a rovnež
informacními požadavky ze strany EU a dalších mezinárodních organizací, nikoli z hlediska
ocekávání zdravotních rizik.
Prevážná vetšina GMO je v CR využívána k vedeckým úcelum v laboratorích a dalších
výzkumných pracovištích. Oprávnení k uzavrenému nakládání s GM mikroorganismy,
rostlinami nebo laboratorními zvíraty melo koncem roku 2006 v CR 68 institucí, což znamená
nárust oproti predchozímu roku o dva subjekty. Byla vydána tri povolení k polním pokusum
s geneticky modifikovanými bramborami se zmeneným složením škrobu a rozpustných cukru,
které se uskutecnily na dvou lokalitách. Dále bylo povoleno pokusné pestování kukurice
odolné vuci herbicidu na trech lokalitách. Pokracoval jeden pokus s bramborami povolený
v roce 2005. Druhým rokem byla komercne pestována kukurice MON 810 odolná vuci
zavíjeci kukuricnému, a to na ploše 1 290 ha.
Z výsledku sledování vyplývá, že se i v roce 2006 vyskytovaly na trhu v CR potraviny
vyrobené z Roundup Ready sóji (40-3-2) i transgenní kukurice linie MON 810, které jsou
v EU schváleny k uvádení na trh. Množství zjišteného obsahu GMO v potravinách bylo vyšší
v porovnání s predchozími lety, nebyla však prekrocena hranice 0,9 % obsahu GMO prímesí,
kterou je podmíneno povinné oznacení takového výrobku na obalu.
V EU pokracovalo projednávání žádostí o uvádení GMO na trh, doprovázené diskusemi
o ruzných aspektech politiky v této oblasti. Oproti Americe a Asii, kde se plochy oseté GM
plodinami opet zvetšily, Evropa stále zachovává spíše negativní postoj. V roce 2006 byly
v EU nove povoleny pouze dve modifikace kukurice pro dovoz a zpracování, nikoliv
pro pestování.
V návaznosti na rozširování spektra použití GMO se darí rozvíjet vzájemnou komunikaci
mezi správními úrady, odborníky a uživateli GMO. Nepochybne i díky této spolupráci nebyly
v CR zaznamenány žádné mimorádné události pri nakládání s GMO. Nadále je kladen velký
duraz na informování verejnosti a její zapojení do rozhodovacích procesu.
100
III.1.4 Radonové riziko
Radon muže pronikat do objektu z hornin a zemin, z pitné vody a ze stavebních materiálu,
jejichž základem jsou obvykle prírodní materiály. Stavební materiály jsou však v soucasnosti
sledovány z hlediska radioaktivity, prípady jejich použití z minulosti jsou známy a proto je
pravdepodobnost prítomnosti radonu z nich podstatne menší než z geologického podloží.
Rovnež zdroje pitné vody jsou v soucasnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu a proto
je malá pravdepodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektu mohl
výraznejším zpusobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem
radonu tedy zustává geologické podloží.
S ohledem na možné zdravotní dusledky ozárení z radonu je u nás i v rade dalších zemí
snahou státu ozárení obyvatel z radonu regulovat. Vláda CR ve svém usnesení c. 538 z 31.
kvetna 1999 schválila Radonový program CR. Tento program je zameren na preventivní
opatrení, která mají za cíl omezit výskyt radonu v nových stavbách, tak i na zásahy ke snížení
ozárení z radonu ve stávajících objektech. Soucástí programu je vyhledávání budov s vyšším
obsahem radonu, zajištení informování verejnosti a vývojová a výzkumná cinnost.
Z map radonového indexu geologického podloží v merítku 1 : 50 000 vyplývá, že v nejvyšší
kategorii radonového indexu se nachází cca 8,6 % území CR na kterém leží 406 obcí
(viz tab.III.1.1).
Tabulka III.1.1
Plocha kategorií radonového indexu a pocet obcí situovaných v príslušné kategorii
radonového indexu podle mapy 1 : 50 000
Kategorie Rn indexu Plocha v km2 Pocet obcí
Nízký 16 701 1 316
Prechodný 31 167 2 927
Strední 24 201 1 745
Vysoký 6 742 406
Zdroj: CGS
V roce 2006 byly zahájeny práce na testování metodiky pro sestavení European Atlas
of Natural Radiations, jehož soucástí bude i radonová mapa Evropy. Výber vhodných metodik
je koordinován s Joint Research Center Ispra – IES-REM Group a CR díky úrovni
radonového výzkumu byla zvolena jako pilotní území pro test radonové mapy v gridu 10 x 10
km, zpracované v projekci GISCO – LAEA jednotné pro všechny zeme EU. Výsledky tohoto
zpracování ilustruje obr. III.1.1, kde jsou znázorneny prumerné hodnoty radonu v podloží
(podklad bunek Avg rnprum) v kBq.m-3 a jim odpovídající hodnoty radonu v objektech
(modré symboly) v Bq.m-3 pro gridové bunky. Gridové parametry byly vypocteny na základe
9 500 údaju radonové databáze (Ceská geologická služba) a 92 276 údaju merení radonu
v objektech v rámci Radonového programu CR (Státní ústav radiacní ochrany).
I z prehledného obrázku je patrné, že vyšší koncentrace radonu v objektech souvisí
se zvýšenou koncentrací radonu v geologickém podloží. Soucasný mezinárodní výzkum
je zameren na výber vhodného geostatistického parametru pro vyjádrení radonového rizika
v jednotlivých bunkách gridu.
101
Obrázek III.1.1
Radonový GISCO-LAEA grid 10 x 10 km pro území CR – radon v podloží a radon
v objektech
hraniceCR
CZgridindoor
Avg_PRUM_K
0 - 20
21 - 200
201 - 400
401 - 600
601 - 1615
gern10x10
Avg_rnprum
0,0 - 1,0
1,1 - 10,0
10,1 - 20,0
20,1 - 25,0
25,1 - 30,0
30,1 - 40,0
40,1 - 50,0
50,1 - 60,0
60,1 - 70,0
70,1 - 300,0
Poznámka:
Vyhláška SÚJB c. 184/1997 Sb., stanovila tzv. smerné hodnoty pro obsah radonu v stávajících a nových
stavbách takto: v pobytovém prostoru stávajících budov by nemela být prumerná hodnota tzv. ekvivalentní
objemové aktivity radonu vyšší než 200 Bq.m-3. Je-li prekrocena, doporucuje se provést protiradonová opatrení.
Pokud je namerena hodnota dokonce vyšší než 2000 Bq.m-3, mel by být v takové místnosti vyloucen dlouhodobý
pobyt osob. V pobytovém prostoru nového domu by prumerná ekvivalentní objemová aktivita radonu mela být
menší než 100 Bq.m-3, proto pri nové výstavbe mají být provedena preventivní opatrení.
Zdroj: CGS
V CR je prumerná hodnota ekvivalentní objemové aktivity radonu v budovách 60 Bq.m-3.
CR tak patrí k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech. Približne 2–3 % domu má vyšší
hodnoty než 200 Bq.m-3, jedná se prevážne o rodinné domy.
III.1.5 Radiacní riziko
Cinnost v oblasti ochrany zdraví a životního prostredí pred nepríznivými úcinky ionizujícího
zárení (IZ) vykonává Státní úrad pro jadernou bezpecnost (SÚJB). Pracovište se zdroji IZ
(ZIZ) jsou rozdeleny do 4 kategorií - nejméne rizikové (I. kategorie) až potenciálne
nejrizikovejší (IV. kategorie).
Nejduležitejší evidované pracovište v roce 2006 jsou následující:
??pracovište s jadernými reaktory (4 provozované reaktory v jaderné elektrárne (JE)
Dukovany, 2 reaktory v JE Temelín, 2 výzkumné reaktory v ÚJV (Ústav jaderného
výzkumu) Rež a 1 školní reaktor na CVUT
??mezisklad a sklad vyhorelého paliva a úložište radioaktivního odpadu (RAO) v areálu
JE Dukovany, )úložište RAO v dole Richard a Bratrství a sklad vysoce aktivního
odpadu v ÚJV Rež
102
??pracovište uranového prumyslu, s velkými prumyslovými ozarovaci a pracovište
vyrábející a používající otevrené i uzavrené radionuklidové zárice.
Mimorádné prípady
V roce 2006 bylo nahlášeno a šetreno kontrolou SÚJB 82 mimorádných prípadu nakládání
se zdroji IZ nebo souvisejícími s cinnostmi vedoucími k ozárení. V areálu JE Dukovany a JE
Temelín došlo k 31 prípadum, které nemely charakter mimorádné události, ale souvisely
s dodržováním požadavku radiacní ochrany.
V žádném z uvedených prípadu nedošlo k prekrocení rocních limitu ozárení osob
ani autorizovaných limitu výpustí do okolí a rovnež nebyly zaznamenány žádné prípady
nekontrolovaných úniku radioaktivních látek do životního prostredí. Pokud se prítomnost
kontaminovaných materiálu (látek, predmetu) potvrdila, byly na základe rozhodnutí SÚJB
tyto materiály dohledány, izolovány, bezpecne uskladneny nebo uloženy, príp. uvolneny
do životního prostredí.
Vydání a odebrání povolení
V soucasné dobe SÚJB eviduje více než 6 500 právních subjektu v CR, které jsou držiteli
povolení k nakládání se zdroji ionizujícího zárení nebo provozu pracovišt III. nebo IV.
kategorie. V roce 2006 bylo v oblasti radiacní ochrany SÚJB vydáno 2 084 rozhodnutí,
tj. srovnatelný pocet jako v roce 2005. V roce 2006 nebylo odebráno pro porušení zákonem
stanovených povinností žádné povolení.2
Monitorování jaderných zarízení
Výpusti radionuklidu z JE Dukovany a JE Temelín do ovzduší i do vodotecí jsou omezeny
tzv. autorizovanými limity1 stanovenými SÚJB. Pro výpusti do ovzduší mají obe JE
autorizovaný limit 40 ?Sv. Pro výpusti do vodotece jsou stanoveny autorizované limity 6 ?Sv
pro JE Dukovany a 3 ?Sv pro JE Temelín.
Na základe výsledku monitorování radiacní situace provádeného v rámci radiacní
monitorovací síte (RMS) a nezávislého monitorování jaderných zarízení a jejich okolí lze
konstatovat, že v roce 2006 nedošlo na území CR k žádnému významnému úniku
radionuklidu do prostredí. Na žádném z merících míst nebylo zaznamenáno prekrocení
stanovených zásahových úrovní, které by vyžadovalo jakákoliv opatrení na ochranu obyvatel
ci životního prostredí.
Nebyly nalezeny významné rozdíly mezi obsahem radionuklidu v jednotlivých složkách
životního prostredí, ani potravních retezcu v okolí jaderných elektráren Dukovany a Temelín
a na ostatním území státu.
Kontrolní cinnost v oblasti radiacního rizika
Celkem bylo v oblasti radiacní ochrany v roce 2006 provedeno 1 199 kontrol, z nichž vetšina
byla provedena u držitelu povolení k nakládání s jednoduchými a významnými zdroji
ionizujícího zárení. Celkový pocet kontrol provedených v oblasti radiacní ochrany, ve
srovnání se stejným obdobím roku 2005 (celkem 1 260 kontrol), mírne poklesl, což je
zpusobeno zejména dlouhodobým trendem v zamerením inspekcní cinnosti na nárocnejší
kontroly pracovišt, která jsou z hlediska radiacní ochrany „významnejší“. V oblasti jaderné
energetiky bylo uskutecneno celkem 55 kontrol, z toho 10 kontrol u dodavatelu. Hlavní
2 Autorizované limity jsou vyjádreny souctem rocní efektivní dávky z vnejšího ozárení a úvazku efektivní dávky
z vnitrního ozárení pro jednotlivce z kritické skupiny obyvatel príslušející dané expozicní ceste.
103
pozornost byla u obou JE zamerena na dodržení režimových opatrení radiacní ochrany, na
prešetrení událostí, ke kterým došlo v prubehu roku, a na dodržování zásad radiacní ochrany
u dodavatelských subjektu. Stupnem 3 byl hodnocen výsledek kontroly, pri které byla šetrena
kontaminace pracovníka v JE Dukovany, spojená s hrubým porušením pravidel pri výstupu
z kontrolovaného pásma.
V oblasti uranové a ostatní hornické cinnosti a starých záteží bylo provedeno celkem 59
kontrol. Žádný z výsledku kontrol nebyl hodnocen stupnem 3, nedostatky zjištené v 15
prípadech kontrol byly hodnoceny stupnem 2.
V oblasti prírodních zdroju ionizujícího zárení bylo v roce 2006 vykonáno 164 kontrol
u dodavatelu vody urcené k verejnému zásobování pitnou vodou, výrobcu a dovozcu
stavebních materiálu a balené vody a provozovatelu pracovišt, na kterých muže dojít
k významnému zvýšení ozárení z prírodních zdroju, a 18 kontrol u držitelu povolení
k provádení služeb v oblasti prírodních zdroju ionizujícího zárení. Pocet výsledku kontrol
hodnocených stupnem 1 se zvýšil. Rovnež výsledky kontrol u výrobcu a dovozcu stavebních
materiálu jsou oproti roku 2005 príznivejší. Nejvyšší podíl zjištení hodnocených stupnem 2
nebo 3 byl v roce 2006 opet zaznamenán u dodavatelu vody. Nove se objevily problémy
s prekrocením smerných a mezních hodnot objemové aktivity radonu v dodávané vode
v dusledku nefunkcnosti starších odradonovacích zarízení. Z celkového poctu provedených
kontrol nebyly v 66 prípadech zjišteny významné nedostatky a kontrola byla hodnocena
stupnem 1, v 8 prípadech bylo na základe výsledku kontrol vydáno rozhodnutí o uložení
opatrení k náprave. Celkové výsledky kontrolní cinnosti v oblasti radiacní ochrany jsou
shrnuty v následující tabulce.
Tabulka III.1.2
Výsledky hodnocení kontrol v oblasti radiacní ochrany v roce 2006
Poznámka: Pro klasifikaci výsledku kontrol je používán ctyrstupnový systém. Stupnem 1 je hodnocen výsledek
kontroly, pri které nebyly zjišteny žádné nebo pouze drobné závady, stupnem 3 pak výsledky kontrol, pri kterých
byly zjišteny závady bránící bezpecnému provádení cinností vedoucích k ozárení a do provedení nápravného
opatrení je nutno nekterou cinnost vedoucí k ozárení zpravidla omezit nebo pozastavit. Stav, kdy kontrola
nebyla, nebo nemohla být z nekterých duvodu hodnocena, je oznacen stupnem N.
Zdroj: SÚJB
Souhrnne lze konstatovat, že úroven zajištení požadavku radiacní ochrany u povinných osob
v oblasti umelých i prírodních ZIZ se roce 2006 oproti predcházejícímu období nezhoršila a je
na uspokojivé úrovni.
III.2 Životní prostredí a lidské zdraví
Stežejním monitorovacím programem hygienické služby je Systém monitorování zdravotního
stavu obyvatelstva CR ve vztahu k životnímu prostredí (dále Systém monitorování),
realizovaný na základe Usnesení vlády CR c. 369/1991, který je v rutinním chodu od roku
1994. Systém monitorování predstavuje ucelený systém sberu dat, zpracování a hodnocení
informací o stavu složek životního prostredí a o jejich vlivu na zdravotní stav ceské populace.
Systém monitorování je v zásade realizován ve triceti lokalitách, kterými jsou hlavní mesto
Praha, krajská mesta a vybraná bývalá okresní mesta. Výsledky jsou pravidelne publikovány
104
v Souhrnné zpráve a Odborných rocních zprávách na internetových stránkách Státního
zdravotního ústavu v Praze (www.szu.cz/chzp/monitor/).
III.2.1 Rizika plynoucí ze zhoršené kvality ovzduší
V ovzduší sídel predstavují stále nejvetší problém emise z dopravy kombinované s dalšími
typy zdroju (teplárny, domácí vytápení a prumysl). Z nich lze za nejvýznamnejší považovat
suspendované cástice jemných frakcí a na ne navázané polycyklické aromatické uhlovodíky
(PAU). Podrobné vyhodnocení kvality ovzduší z hlediska zdraví obyvatel nabízí kapitola
I.1.2.2.
Pro jemné prašné cástice na koncentracní úrovni bežne se vyskytující v mestském ovzduší
byly studiemi prokázány zdravotní dusledky jak u detí (napríklad respiracní úmrtnost v postneonatálním
veku, zhoršení vývoje plicních funkcí, zhoršení stavu u astmatiku, zvýšení
výskytu kašle a bronchitidy), tak také u dospelých (napr. zvýšení celkové úmrtnosti, kardiopulmonální
nemocnosti a úmrtnosti).
Z hlediska dlouhodobých chronických úcinku znecišteného ovzduší je možné hodnotit kvalitu
ovzduší pomocí rizika zvýšení pravdepodobnosti vzniku nádorového onemocnení v dusledku
expozice látkám s bezprahovým karcinogenním úcinkem, z nichž nejvetší riziko predstavují
polycyklické aromatické uhlovodíky. V závislosti na typu mestské lokality se zvýšení
pravdepodobnosti vzniku nádorového onemocnení pohybuje mezi 1 prípadem z tisíce
obyvatel v prumyslových lokalitách až 8 prípady ze 100 tis. obyvatel, prumerne jde asi
o 2 prípady na 10 tisíc obyvatel. Pro benzen je odpovídající údaj približne o jeden rád nižší,
jedná se o 2 prípady na 100 tisíc obyvatel.
V dopravne zatížených lokalitách ve velkých mestských aglomeracích jsou významné také
koncentrace dráždivého oxidu dusicitého. V roce 2006 byla hodnota rocního imisního limitu
prekrocena u 35 % obyvatel z 3,24 mil obyvatel pokrytých merením. Pocet nadlimitne
exponovaných obyvatel nejvíce ovlivnila pražská aglomerace, kde byl imisní limit prekrocen
na více než polovine stanic. Na významu naopak ztrácí oxid siricitý a oxid uhelnatý.
V rámci Systému monitorování jsou sledovány respiracní zdravotní obtíže, které jsou
spojovány se znecištením ovzduší jako jedním z faktoru podílejících se na jejich vzniku.
Vývoj ošetrených akutních respiracních onemocnení v období 1995 až 2006 se po pocátecním
zretelném poklesu hodnot incidencí v období 1995 až 2002 víceméne stabilizoval. Naopak
výskyt alergických onemocnení narustá. V porovnání s rokem 1996 se v roce 2001 pocet
detských alergiku zvýšil o polovinu, v roce 2006 byl zjišten obdobne vysoký nárust. Pocet
alergií roste ve všech vekových skupinách detí od predškolních po dospívající. V roce 2006
bylo u detského lékare sledováno pres 30 % detí s alergickým onemocnením, pres polovinu
onemocnení tvorí respiracní alergie. Výskyt alergických onemocnení u detí v roce 2006
znázornuje následující graf III.2.1.
105
Graf III.2.1
Výskyt alergických onemocnení u detí (v %)
6
3
4
8
12
13
0 2 4 6 8 10 12 14
Ostatní alergie
Celorocní alergická rýma
Opakované bronchitidy
Astma
Atopický ekzém
Alergická rýma pylová
Procento detí s alergií
Zdroj: SZÚ
III.2.2 Zdravotní rizika plynoucí z kvality pitné vody
Za hlavní riziko z pitné vody pro verejné zdraví je považována mikrobiologická kontaminace.
Údaje o poctu epidemií vodou prenosných nemocí jsou duležitou a casto jedinou prímou
informací o zdravotním dopadu kvality vody na zdraví obyvatel. Znecištení chemickými
látkami muže mít také zdravotní dopad, který je však s výjimkou havarijních situací
dlouhodobý a nejednoznacný. V roce 2006 nebylo zjišteno akutní poškození zdraví
obyvatelstva sledovanými kontaminanty.
Od roku 2004 jsou údaje o kvalite pitné vody získávány v rámci celostátního monitoringu
verejného zásobování pitnou vodou v CR pomocí informacního systému, jehož správcem je
Ministerstvo zdravotnictví. Údaje o kvalite dodávané pitné vody byly získány pro 9,6 milionu
obyvatel, tedy z prevážné vetšiny verejných vodovodu v CR.
Celkem 67 % obyvatel bylo zásobováno pitnou vodou z distribucních sítí, v nichž nebylo
nalezeno žádné prekrocení limitu ani u jednoho ze zdravotne závažných ukazatelu. Naproti
tomu více než 56 tisíc obyvatel (približne 0,5 % obyvatel) bylo zásobováno vodovody
(prevážne nejmenšími), kde bylo vždy nejméne u jednoho zdravotne závažného ukazatele
zjišteno prekrocení limitní hodnoty pri všech jeho provedených stanoveních.
Z hlediska zdravotního rizika jsou nejvetším problémem dusicnany a chloroform. Prekrocení
limitní hodnoty pro dusicnany (50 mg/l) bylo zjišteno ve 4 % prípadu. Ve 223 oblastech
zásobujících celkem 72 000 obyvatel vypoctená rocní strední koncentrace dosáhla ci prevýšila
limitní hodnotu pro obsah dusicnanu. Prekrocení limitní hodnoty pro chloroform (30 ?g/l)
bylo zjišteno ve 2 % prípadu. Strední rocní koncentrace prevýšila limitní hodnotu ve 37
oblastech zásobujících celkem 143 000 obyvatel. Velikost expozice obyvatel vybraným
látkám je znázornena následujícím grafem III.2.2.
106
Graf III.2.2
Rozdelení obyvatel CR zásobovaných pitnou vodou z verejného vodovodu podle
velikosti expozice vybraným látkám v roce 2006
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Nikl
Rtut
Mangan
Dusitany
Kadmium
Arzen
Olovo
Selen
Chloroform
Dusicnany
Procento obyvatel
pod 1% expozicního limitu 1 % - 10 % expozicního limitu nad 10 % expozicního limitu
Pozn.: Expozice vypoctena pro denní príjem 1 litru pitné vody z vodovodní site.
Expozicní limit - ADI, TDI, PTWI, RfD
Zdroj dat: Informacní systém PiVo
Soucasná doba prináší stále více poznatku o zdravotním významu optimální koncentrace
vápníku a horcíku v pitné vode. Doporucenou optimální koncentrací horcíku v pitné vode je
zásobováno pouze 6 % a vápníku 20 % obyvatel.
V rámci celostátního monitoringu jakosti pitné vody jsou sbírány také údaje pocházející
z verejných a komercních studní. V roce 2006 bylo sledováno 333 verejných
a 1 934 komercních studní. Pomerne cetné byly nálezy nedodržení limitních hodnot
mikrobiologických ukazatelu jakosti pitné vody: Clostridium perfringens (2,6 %), enterokoky
(8,9 %), Escherichia coli (5,9 %), koliformní bakterie (18,3 %) a také dusicnanu (9,3 %).
Kvalita vody ve studních sloužících pro individuální zásobování není povinne sledována a
aktuální prehled není v soucasné dobe centrálne k dispozici.
III.2.3 Hluk
Hluk patrí v dnešní dobe k významným faktorum zdraví obyvatel a kvality životního
prostredí. Negativní úcinek hluku na cloveka spocívá jednak v subjektivních efektech
(obtežování), v ovlivnení cinností (reci, spánku, ucení) a v orgánových úcincích (sluchových
a mimosluchových). Obtežování spolu s rušením spánku je zdrojem stresu, který je jedním
z faktoru spolupusobících pri vzniku civilizacních onemocnení.
Nejzávažnejší zdravotní úcinky hluku jsou úcinky orgánové. Úcinky na sluchový orgán
se vyskytují pri dlouhodobé profesionální expozici nadmernému hluku. Úcinky
na kardiovaskulární systém jsou spojovány s dlouhodobou expozicí ekvivalentní hladine
akustického tlaku LAeq, 24hod vyšší než 65–70 dB, zejména z hlediska spolupusobení pri vývoji
ischemické choroby srdecní a hypertenze. Byly popsány také negativní úcinky nadmerného
hluku na centrální nervový a imunitní systém.
107
Hlucnost prostredí je pro potreby hygienické služby vyjadrovaná pomocí ekvivalentní hladiny
akustického tlaku. Hygienický limit v ekvivalentní hladine akustického tlaku A upravuje
narízení vlády c. 148/2006 Sb., o ochrane zdraví pred nepríznivými úcinky hluku a vibrací.
Tento limit, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku
(strelba, výbuchy), je stanoven pro vnejší a vnitrní prostory, v prípade vnitrních prostor
i podle zpusobu pronikání hluku. Pro chránený venkovní prostor je limit stanoven na 50 dB
v denní dobe (06–22 hod.) a 40 dB v noci. Pro chránený vnitrní prostor je stanoven limit
40 dB.
Do konce roku 2003 byly tyto ukazatele používány i pro hluk z dopravy. Následne bylo
doporuceno Smernicí Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a rízení hluku
ve venkovním prostredí vyjadrovat hluk také novým hlukovým deskriptorem Ldvn pro den,
vecer a noc, resp. deskriptorem Ln pro noc. Hlavním duvodem k zavedení hlukového
deskriptoru Ldvn je možnost srovnání hlukové situace v clenských státech ES. Ldvn se liší
oproti dríve používanému hlukovému ukazateli LAeq, 24hod tím, že sjednocuje doporucené
limity pro vecerní a nocní hodiny spolu s hodnotami denními. Pro silnicní dopravu je mezní
hodnota Ldvn 70 dB a Ln 60 dB, pro železnicní dopravu Ldvn 70 dB a Ln 65 dB a pro leteckou
dopravu je mezní hodnota Ldvn 60 dB a Ln 50 dB.
III.2.4 Zdravotní rizika z potravin
Potraviny jsou zdrojem nejen potrebných makro a mikroživin, ale také zdraví škodlivých
látek, které se do potravin dostávají zejména v dusledku znecištení prostredí – napríklad
rezidua hnojiv a pesticidu, težké kovy, nebo také v prubehu technologického zpracování
v podobe látek vznikajících pri manipulaci s potravinami. Obsah chemických látek
v potravinách muže predstavovat zdravotní riziko nenádorových nebo nádorových
onemocnení, v prípade nutrietu a mikronutrientu rovnež zdravotní riziko z nedostatecného ci
nadmerného prísunu živin. Základním cílem dlouhodobého monitorovacího programu
realizovaného Centrem potravinových retezcu SZÚ je odhad prumerné hodnoty expozice
populace CR vybraným chemickým látkám.
Obsahy persistentních organických polutantu v potravinách nedosahovaly v období
2004/2005 z pohledu chronické expozice obyvatel hodnot, které jsou spojovány s významným
zvýšením pravdepodobnosti poškození zdraví (pro nekarcinogenní úcinky). Míra expozice
odhadovaná podle studie individuální spotreby potravin dosáhla nejvyšší úrovne
u polychlorovaných bifenylu, a to asi 3 % tolerovatelného denního prísunu. Expozice
pesticidu DDT a hexachlorbenzenu potvrzuje pretrvávající plošnou kontaminaci temito
perzistentními organickými polutanty, ale na úrovni velmi nízkých koncentrací bez závažného
významu pro zdraví konzumentu. Byla rovnež sledována skupina 15 polycyklických
aromatických uhlovodíku a akrylamid ve všech typech potravin. Ve všech prípadech byly
výsledky odhadu expozic príznivé. Napríklad expozicní dávka benzo[a]pyrenu cinila pouze
0,002 ?g/kg t.hm./den, expozicní dávka akrylamidu byla odhadnuta na 0,43 ?g/kg t.hm./den.
Prumerná chronická expozicní dávka látek anorganického charakteru (dusicnany, dusitany,
kadmium, olovo, rtut, arzen, med, zinek, mangan, selen, horcík, chrom, nikl, hliník, železo
a jód) nevedla k prekracování expozicních limitu pro nekarcinogenní úcinek.
Významným kontaminantem potravin jsou také plísnemi produkované mykotoxiny, které
mohou zpusobovat závažné zdravotní problémy. Výsledky monitorování toxinogenních
vláknitých mikroskopických hub v potravinách v roce 2006 potvrdily predpoklad o reálném
výskytu nebezpecných mykotoxinu v nekterých typech potravin (napr. aflatoxiny ve sladké
paprice a mletém cerném pepri).
108
Potraviny mohou být také kontaminovány nebezpecnými mikroorganismy, a to primárne
prenosem z nemocného zvírete nebo sekundárne pri kontaminaci ve výrobe a skladování.
V roce 2006 byl v porovnání s predchozími lety zjišten vyšší pocet masných výrobku
kontaminovaných salmonelami a vyšší pocet mlécných výrobku kontaminovaných Listeria
monocytogenes.
III.2.5 Elektromagnetické pole a zárení
V CR jsou nejvyšší prípustné hodnoty pro expozici osob elektromagnetickému poli a zárení
stanoveny narízením vlády c. 480/2000 Sb., o ochrane zdraví pred neionizujícím zárením, a to
pro interval frekvencí od 0 Hz (statická pole) až po 1,7.1015 Hz (UV zárení nejkratší vlnové
délky 180 nanometru). Toto narízení vlády prevzalo beze zmen expozicní limity stanovené
ve Smernici Mezinárodní komise pro ochranu pred neionizujícím zárením (ICNIRP).
Neprekrocení stanovených hygienických limitu zarucuje dostatecnou ochranu pred
poškozením zdraví. Pro optické zárení (UV, viditelné a IR) jsou limity stanoveny pro hustotu
zárivého toku dopadající na oko, pro zár zdroje v zorném poli oka a jejich dávky (tj. expozice
trvající urcitou dobu). Pro radiofrekvencní zárení a pro elektrická a magnetická pole jsou
limity stanoveny pro hustotu elektrických proudu indukovaných v tele vnejším polem
a pro merný výkon absorbovaný v tkáni tela. Výjimkou je elektromagnetické zárení
s frekvencí od 10 GHz do 300 GHz, pro které je nejvyšší prípustná hodnota stanovena
pro hustotu zárivého toku dopadajícího na telo, stejne jako je tomu u (sousedního)
infracerveného zárení.
V CR nebyla v roce 2006 známa expozicní situace nevyhovující požadavkum Narízení vlády
c. 480/2000 Sb.
III.3 Urbanizovaná území
Ve mestech dnes žije prevážná vetšina populace, kvalita života ve mestech se tak týká stále
více lidí. Urbanizovaná území a péce o ne byly zahrnuty do prioritních oblastí Státní politiky
životního prostredí na léta 2004–2010, stejne tak jako do Strategie udržitelného rozvoje CR
vydané v prosinci roku 2004. Život ve mestech a obcích CR je zatežován mnoha nepríznivými
vlivy a environmentálními problémy.
Jedním z nejvetších problému mest je stále intenzivnejší automobilová doprava. Ta je
prícinou znecištení ovzduší nebo nadmerné hlukové záteže obyvatelstva. Další
problematickou oblastí je výstavba v prímestských oblastech a rozrustání mest do okolní
krajiny. Ve mestech a obcích tak ubývá ploch zelene na úkor zastavených ploch, prípadne
zelen kvuli nedostatku údržby ztrácí svoji funkci.
MŽP každorocne vyhlašuje Program péce o urbanizované prostredí, ze kterého se poskytuje
podpora na porízení studií proveditelnosti na akce spojené se zakládáním ci regenerací ploch
sídelní zelene. O tento program je mezi obcemi a mesty vysoký zájem a porízené studie
obvykle prispejí k nastartování rozsáhlých aktivit v oblasti sídelní zelene, vcetne zapojení
verejnosti do projektu apod. Ocekává se, že studie z tohoto programu budou významným
impulsem pro cerpání prostredku z fondu EU na velké projekty sídelní zelene.
V letech 2002 až 2005 bylo z tohoto programu podporeno 85 projektu, celkem tyto dotace
dosáhly výše 11,08 mil. Kc. Mezi nejcastejší typy podporovaných projektu patrí regenerace
významných ploch zelene nebo výsadba izolacní zelene sloužící k oddelení obytné zástavby
od prumyslových a komercních areálu nebo od hlucných komunikací. Casto podporované
109
jsou i projekty zakládání zelene jako zpusobu regenerace nevyužitých ploch a opuštených
areálu nebo zakládání ploch a koridoru zelene jakožto soucásti územního systému ekologické
stability. Další pokracování programu bohužel komplikoval nedostatek financních prostredku.
V roce 1988 iniciovala OSN - Svetová zdravotní organizace (WHO) mezinárodní Projekt
Zdravé mesto (WHO Healthy Cities Project), ke kterému prizvala nejvýznamnejší evropské
metropole. Za patnáct let trvání projektu vzniklo v Evrope 1 300 Zdravých mest ve
31 zemích.
Zdravá mesta realizují místní Agendy 21, jsou soucástí Evropské kampane udržitelných mest
a obcí (Aalborgská charta).
Obrázek III.3.1
Stav Národní síte Zdravých mest CR v roce 2006
Zdroj: NSZM CR
Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu zacaly realizovat i ve mestech CR. V roce
1994 vytvorilo jedenáct aktivních mest asociaci s názvem Národní sít Zdravých mest CR
(NSZM CR). Od roku 2003 je asociace otevrena všem formám municipalit. V roce 2006 mela
asociace 73 clenu (mesta, obce, kraje a mikroregiony), ve kterých žije 24 % obyvatel CR
(obr. III.3.1)
Zdravá mesta, obce a regiony se promyšlene snaží utváret mesto (obec, region) jako kvalitní
a príjemné místo pro život na základe dohody s obyvateli. Verí, že obcané získají "zdravý
patriotismus", že lidé budou svou komunitu i krajinu považovat za svuj domov a budou
o ne také takto pecovat.
110
IV Životní prostredí a hospodárství
IV.1 Energetika
Pro CR je stále charakteristická vyšší energetická nárocnost, tj. spotreba energie na jednotku
hrubého domácího produktu (HDP). Mezirocní tempa energetické nárocnosti byla zvlášte
v období let 2000 až 2003 velmi nestálá a rozkolísaná, avšak od roku 2004 se situace
podstatne zlepšila a energetická nárocnost klesá velmi významným tempem. Krome
soucasného období hospodárského rustu má na tuto skutecnost nemalý vliv rovnež realizace
nástroju Státní energetické koncepce, která byla prijata v breznu 2004. Tuzemská spotreba
energie na jednotku HDP je v soucasnosti o cca 50 % vyšší ve srovnání s vyspelými státy
Evropské unie. Je však skutecností, že napríklad celková spotreba energie na hlavu je
v CR nižší než u rady vyspelých státu Evropské unie a nedosahuje prumeru státu OECD.
Zvyšování energetické efektivnosti je bezesporu nejvýznamnejší cesta ke snižování poptávky
po energii, snižování emisí škodlivin do životního prostredí, snižování rustu dovozní
energetické závislosti a zvyšování konkurenceschopnosti energetického odvetví i celého
hospodárství.
IV.1.1 Kvantitativní ukazatele v oblasti energetiky
Energetická nárocnost
Vývoj energetické nárocnosti, tj. spotreby primárních energetických zdroju (PEZ) na jednotku
HDP v CR, je uveden v tabulce IV.1.1. Z ní je patrné, že v roce 2006 se podle predbežných
údaju predpokládá dosud nejvetší mezirocní pokles energetické nárocnosti o cca 6,5 %.
Tabulka IV.1.1
Vývoj PEZ a energetické nárocnosti v CR v letech 2000–2006
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
HDP (mld. Kc) 2189,2 2242,9 2285,5 2367,8 2476,1 2636,8 2805,2
PEZ (PJ) 1 656,7 1 693,1 1 703,3 1 815,9 1 849,5 1 914,8 1 903,8
PEZ/HDP (PJ/mld. Kc) 0,76 0,75 0,75 0,77 0,75 0,73 0,68
mezirocní zmena PEZ/HDP (%) x -0,25 -1,27 2,9 -2,6 -2,78 -6,54
Pozn.: Primární energetické zdroje (PEZ) jsou souhrnem tuzemských nebo dovezených energetických zdroju.
Zdroj: CSÚ (HDP stálé ceny roku 2000, PEZ 2000–2005), odhad MPO (PEZ 2006)
Vývoj spotreby primárních energetických zdroju
Z tabulky IV.1.1 vyplývá, že spotreba primárních energetických zdroju vykazovala
v posledních letech mírný nárust a v roce 2006 prakticky stagnovala (nepatrne poklesla).
Ve skladbe primárních energetických zdroju došlo k dalšímu poklesu podílu tuhých paliv
(ze 46,6 % v roce 2005 na 44,3 % v roce 2006) a naopak ke zvýšení podílu plynných paliv (ze
17,5 % v roce 2005 na 18,6 % v roce 2006), což je z hlediska životního prostredí príznivý
vývoj (viz graf IV.1.1). Vývoj spotreby a podílu jednotlivých primárních energetických
zdroju uvádí graf IV.1.1 a tabulka IV.1.2.
111
Graf IV.1.1
Vývoj podílu jednotlivých druhu primárních energetických zdroju v CR v letech 1995 a
2000–2006 (%)
57,5 54,7 53,6 51,8 50 49,1 46,6 44,3
18,4
19 19,1 18,6 18,9 20,1 20,4 20
16
19,2 19,5
19,5
18,6 18,1 17,5 18,6
12 15,5 15,4 14 14,9
3,5 4,1
7,7 8,9 9,3
0,5 1,8 1,5 1,9 2,9 2,7
1,9 1,9
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
OZE (bez vod)
prvotní elektrina
prvotní teplo
plynná paliva
kapalná paliva
tuhá paliva
Pozn.: prvotní elektrina (2000–2006): v grafu zobrazen podíl záporného salda vývozu a dovozu elektriny.
Prvotním teplem se rozumí teplo vyrobené v jaderných reaktorech, geotermální a solární teplo. Prvotní elektrina
je elektrina vyrobená ve vodních, vetrných a fotovoltaických elektrárnách plus saldo dovozu a vývozu elektriny.
Plynná paliva jsou prepoctena na jednotku PJ prostrednictvím spalného tepla.
Zdroj: MPO
Tabulka IV.1.2
Vývoj spotreby jednotlivých druhu primárních energetických zdroju v CR v letech 1995
a 2000–2006 (PJ)
1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
tuhá paliva 1 005,70 906,4 916,4 882,8 908,8 907,6 891,4 843,5
kapalná paliva 321,5 314,7 316,6 316,5 343 371,4 389,8 380
plynná paliva 279,2 317,8 338,8 331,9 336,9 335,4 334,6 354,6
prvotní teplo 134,3 147,5 148,3 204,1 280,6 284,4 268,8 284,1
prvotní elektrina 8,7 -29,7 -26,9 -32 -53,4 -49,3 -36,8 -36,1
OZE (bez vod) . . . . . . 67 77,7
Celkem 1 749,40 1 656,70 1 693,10 1 703,30 1 815,90 1 849,50 1 914,80 1 903,80
Pozn.: záporné hodnoty spotreby prvotní elektriny jsou ovlivneny saldem vývozu a dovozu elektriny.
Zdroj: MPO
Výroba a spotreba elektrické energie
Cistá výroba elektrické energie vzrostla v roce 2006 o 2,1 % na 77 811 GWh, z toho v parních
elektrárnách o 0,33 % (cistá výroba cinila 47 465 GWh), ve vodních elektrárnách o 7,6 % (na
3 242 GWh) a v jaderných elektrárnách o 5,35 % (na 24 498 GWh) – viz graf IV.1.2. Vysoký
nárust zaznamenala kategorie alternativních energií (vetrná, solární a ostatní alternativní) –
více viz kapitola IV.1.3.
112
Graf IV.1.2
Vývoj a skladba cisté výroby elektriny v CR v letech 2000–2006 (TWh)
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
TWh
PE PPE+PSE VE JE
Pozn.: PE – parní el., PPE – paroplynové el., PSE – plynové a spalovací el., VE – vodní el., JE – jaderné el.
Zdroj : ERÚ
Príznivý vývoj ekonomiky se projevil v rustu cisté spotreby elektrické energie o 2,8 %, na
kterém se podílely predevším velcí odberatelé s rustem 3,25 % (u maloodberatelu cinil rust
2,8 %) – viz graf IV.1.3. Podíl spotreby elektrické energie prumyslového sektoru na celkové
konecné spotrebe elektrické energie cinil 42,6 %.
Graf IV.1.3
Vývoj a skladba cisté spotreby elektriny v CR v letech 2000–2006 (GWh)
20 000
30 000
40 000
50 000
60 000
70 000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
GWh
Velkoodberatelé elektriny Maloodberatelé elektriny ostatní
Zdroj: ERÚ
CR má rezervy ve zvyšování energetické efektivity hospodárství, potenciál úspor energie leží
jak v oblasti energetických transformací (úcinnost zastaralých parních elektráren a tepláren),
tak v oblastech konecné spotreby – aplikace nejlepších dostupných technik (technologií),
používání energeticky úsporných spotrebicu, energeticky úsporné stavby, moderní dopravní
prostredky.
113
Cílem Státní energetické koncepce je zajistit stabilní tempo poklesu jednotkové energetické
nárocnosti hospodárství (alespon o 3,5 % rocne) a stabilizovat spotrebu primárních
energetických zdroju na stávající úrovni.
IV.1.2 Vliv energetiky na životní prostredí
Odvetví energetiky má významný podíl na emisích ze stacionárních zdroju. Po výrazném
poklesu celkových emisí v období let 1990–2000 se vliv energetiky na životní prostredí
stabilizoval a dále prubežne dochází k postupnému snižování emisí, predevším emisí oxidu
siricitého a tuhých znecištujících látek. Podstatného snížení emisí bylo dosaženo instalací
odlucovacích moderních odsirovacích zarízení a odlucovacu popílku, ale i rekonstrukcí
kotelních zarízení a úpravou energotechnologických režimu.
V tabulce IV.1.3 jsou uvedeny emise vybraných škodlivin (SO2, NOx a TZL) ze spalování
paliv pro energetické úcely (výroba elektrické energie a tepla) a pro technologické ohrevy.
V tabulce jsou rovnež uvedeny emise skleníkového plynu CO2, které po velmi výrazném
poklesu v letech 1990–1995 v následujících letech stoupají.
Tabulka IV.1.3
Emise vybraných škodlivin ze spalování paliv ve stacionárních zdrojích energetiky
1990 1995 1998 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*
Emise SO2 (tis. t) 1 808,4 1 080,7 430,5 256,0 242,8 228,4 219,0 219,3 215,3 198,8
Emise NOx (tis. t) 386,7 217,4 162,0 160,0 161,1 161,6 153,1 158,4 154,5 141,7
Emise TZL (tis. t) 606,1 183,9 71,0 45,5 41,5 45,8 40,6 38,6 27,2 22,9
Emise CO2 (mil. t) 137,9 108,2 104,3 104,3 104,3 99,0 101,0 99,1 97,2 98,1
* predbežné údaje Zdroj: CHMÚ
Odvetví energetiky se významne podílí na odberu vody. Povrchová voda se používá zejména
pro chladící úcely, dále pro napájení elektrárenských a teplárenských kotlu a k doplnování
primárních a sekundárních okruhu jaderných elektráren.
I v roce 2006 byla energetika nejvetším odberatelem povrchových vod, s podílem 52,1 %
celkového odberu. Její odbery zustávají približne na stejné úrovni, podrobnejší údaje jsou
obsaženy v kapitole I.2.6 „Vodní hospodárství“.
Energetika je také významným producentem odpadních technologických vod a tuhých
odpadu, které vznikají pri výrobe tepla a elektriny. Produkci odpadu z energetiky a jejich
odstranování dokumentuje kapitola IV.6 „Odpadové hospodárství“.
IV.1.3 Obnovitelné zdroje energie
V prubehu roku 2006 dynamicky rostla produkce elektrické energie i tepla z obnovitelných
zdroju energie (OZE). Dle predbežných dat Ministerstva prumyslu a obchodu se v roce 2006:
??hrubá výroba elektriny z obnovitelných zdroju podílela na tuzemské hrubé spotrebe
elektriny 4,9 % (nárust o 0,86 %)
??hrubá výroba elektriny z obnovitelných zdroju podílela na celkové tuzemské hrubé
výrobe elektriny 4,2 % (nárust o 0,9 %)
114
??podíl energie z obnovitelných zdroju na primárních energetických zdrojích vzrostl
na 4,3 % (nárust o 0,9 %).
Zvýšení podílu energie produkované z OZE je duležitým nástrojem minimalizace negativních
vlivu energetiky na životní prostredí.
Vývoj celkové energie v OZE, resp. jejího využití jsou shrnuty v tabulce IV.1.4, resp. v grafu
IV.1.4. Množství energie v OZE zaznamenalo v roce 2006 nárust o 10 %. Pritom výroba
elektrické energie z OZE mezirocne vzrostla o 12,3 % a dosáhla produkce 3,5 TWh, zatím co
produkce tepelné energie z OZE vzrostla o 3,3 % a dosáhla produkce 47 PJ. Pres tyto
významné nárusty je nutno konstatovat, že potenciál OZE je v CR omezený a jeho využití
hraje v rámci primárních energetických zdroju pouze doplnkovou roli.
Tabulka IV.1.4
Vývoj celkové energie v OZE (TJ)
2003 2004 2005 2006
Biomasa (mimo domácnosti) 17 962,0 22 594,8 24 040,4 25 529,9
Biomasa (domácnosti) 34 495,2 36 755,7 37 078,7 40 138,1
Vodní elektrárny 4 980,0 7 269,8 8 567,7 9 182,5
Bioplyn 1 729,0 2 102,4 2 335,4 2 655,6
Biologicky rozložitelná cást TKO 2 442,0 2 505,3 2 346,4 2 241,3
Biologicky rozl. cást PRO a ATP . . 990,1 400,1
Kapalná biopaliva 2 660,0 1 313,0 117,6 798,6
Tepelná cerpadla (teplo prostredí) . 500,0 545,0 676,5
Solární termální kolektory . 84,0 103,0 127,6
Vetrné elektrárny 14,0 35,5 77,2 176,4
Fotovoltaické systémy . cca 1,0 1,4 1,9
Celkem 64 282,2 73 161,6 76 202,8 81 928,6
Pozn.: Celková energie v OZE udává energii obsaženou ve zdroji a nezohlednuje úcinnost zarízení, ve kterém je
zdroj využit. Starší data nejsou pro vetšinu sledovaných zdroju k dispozici.
Zdroj: MPO
115
Graf IV.1.4
Vývoj využití energie z obnovitelných zdroju
Zdroj: MPO
Porovnání struktury výroby elektrické a tepelné energie z OZE je znázorneno v grafu IV.1.5.
Graf IV.1.5
Struktura výroby elektrické a tepelné energie z OZE v roce 2006
Zdroj: MPO
Výroba elektrické energie z OZE
Vývoj hrubé výroby elektriny podle jednotlivých typu OZE je uveden v tabulce IV.1.5.
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
2003 2004 2005 2006
PJ
v palivu
Biomasa (domácnosti) Biomasa (mimo domácnosti) Vodní elektrárny Bioplyn
Biologicky rozložitelná cást TKO Biologicky rozl. cást PRO a ATP Kapalná biopaliva Tepelná cerpadla (teplo prostredí)
Solární termální kolektory Vetrné elektrárny Fotovoltaické systémy
Elektrická energie
20,8%
72,5%
0,30,02% 1,4% %
0,0006%
5,0%
Vodní elektrárny Biomasa celkem
Bioplyn celkem Tuhé komunální odpady (BRKO)
Vetrné elektrárny (nad 100 kW) Fotovoltaické systémy (odhad)
Kapalná biopaliva
Tepelná energie
35,7%
55,4%
0,3%
0,9%
4,2% 2,0%
1,5%
0,0004%
Biomasa mimo domácnosti Biomasa domácnosti
Bioplyn celkem Biologicky rozložitelná cást TKO
Biologicky rozl. cást PRO a ATP Tepelná cerp. (teplo prostredí)
Solární termální kolektory Kapalná biopaliva
116
Tabulka IV.1.5
Vývoj hrubé výroby elektriny v letech 2003–2006 podle jednotlivých typu OZE (MWh)
2003 2004 2005 2006
Vodní elektrárny 1 383 467 2 019 400 2 379 910 2 550 700
Biomasa celkem 372 972 564 546 560 252 731 066
Bioplyn celkem 107 856 138 793 160 857 175 837
Tuhé komunální odpady
(BRKO)
9 588 10 031 10 612 11 264
Vetrné elektrárny 3 900 9 871 21 442 49 400
Fotovoltaické systémy (odhad) . cca 300 390 540
Kapalná biopaliva 0 0 0 22
Celkem 1 877 783 2 742 941 3 133 463 3 518 117
Zdroj: MPO
Nárust výroby elektriny v roce 2006 oproti predchozím rokum byl dosažen predevším díky
vyšší výrobe ve vodních elektrárnách (nárust mezirocne o 7,2 %), což je dusledek zejména
príznivejších hydrologických podmínek. Výrazne vyšší byla také výroba elektriny z biomasy,
která zaznamenala mezirocní nárust o 30,5 % a jednotkový nárust produkce odpovídal nárustu
vodních elektráren (171 GWh). Je pozitivní, že se zvyšuje podíl cílene pestovaných
rostlinných materiálu využitých k výrobe elektriny (energetické rostliny, pelety), zatím však
ciní pouze 15 % hmotnostních z celkového objemu využité biomasy. V roce 2006 bylo na
výrobu elektriny spotrebováno pres pul milionu tun biomasy. Vývoj výroby elektriny z OZE
je znázornen v grafu IV.1.6.
Graf IV.1.6
Vývoj výroby elektriny z OZE v letech 2003–2006
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
3 000
3 500
4 000
2003 2004 2005 2006
GWh
Vodní elektrárny Biomasa celkem Bioplyn celkem Ostatní
Zdroj: MPO
Výroba elektriny z bioplynu má stabilne rostoucí trend, a to predevším díky nove
instalovaným zarízením pro využití skládkového plynu. V roce 2006 bylo zprovozneno
i nekolik nových bioplynových stanic využívajících predevším zemedelské odpady.
117
K významnému rozvoji došlo pri výstavbe vetrných elektráren, které v roce 2006 vyrobily
49,4 GWh elektrické energie. Produkce elektrické energie ve vetrných elektrárnách se
v posledních letech rozvíjí velmi dynamicky a od roku 2003 se pravidelne mezirocne
zdvojnásobuje. I pres tento intenzivní rust podporený zejména nastavením výkupních cen
nedosahuje její podíl na celkové produkci elektrické energie z OZE více než 1,4 %. Také
fotovoltaické systémy mají pres prudce rostoucí instalovaný výkon stále pouze zanedbatelný
podíl (0,15 ‰) na celkové výrobe elektriny z OZE. V roce 2006 byla k výrobe elektrické
energie použita i kapalná biopaliva, jejich podíl na celkové produkci elektrické energie z OZE
je však zanedbatelný (6,2 x 10-4 %)
Výroba tepelné energie z OZE
Hlavní role využití obnovitelných zdroju energie je a pravdepodobne nadále bude v oblasti
výroby tepelné energie. Rozhodující podíl tepla vyrobeného z OZE je využíván
v domácnostech, kde se jedná o spalování dreva a drevního odpadu v lokálních zdrojích.
Vzhledem k vyšší produkci palivového dreva v roce 2006 a soucasne vyšší težbe dreva všech
sortimentu lze odhadovat i vyšší spotrebu dreva a ostatní biomasy v domácnostech. Mírne
však klesla produkce tepelné energie z biomasy mimo domácnosti, z prumyslových odpadu
z alternativních paliv (ATP) a z bioplynu. Tepelná energie z bioplynu je však v drtivé vetšine
využívána pro technologii bioplynových stanic a bioplynového hospodárství cistíren
odpadních vod a na trhu s tepelnou energií se podílí jen minimálne. Vývoj hrubé výroby
tepelné energie uvádí tabulka IV.1.6.
Tabulka IV.1.6
Vývoj hrubé výroby tepelné energie v letech 2003–2006 (TJ)
2003 2004 2005 2006
Biomasa mimo domácnosti *) 10 125,7 *) 16 980,2 17 437,0 16 369,5
Biomasa domácnosti 21 820,4 23 250,3 23 454,6 25 389,9
Bioplyn celkem 780,6 968,5 1 009,9 918,5
Biologicky rozložitelná cást TKO 2 047,5 2 051,7 1 979,3 1 909,8
Biologicky rozl. cást PRO a ATP . . 990 ,1 400,1
Tepelná cerp. (teplo prostredí) . 500,0 545,0 676,5
Solární termální kolektory . 84,0 103,0 127,7
Celkem 34 774,2 43 834,6 45 518,9 45 792,3
*) zmena metodiky / data nejsou plne srovnatelná
Zdroj: MPO
Situace na trhu s OZE
V rámci statistického šetrení byla pro rok 2006 zjištena výroba 114 tisíc tun drevních briket
a 53 tisíc tun drevních a rostlinných pelet. Velká cást uvedeného množství techto
ekologických paliv je však vyvážena do zahranicí (82 tisíc tun briket, tj. 71,9 % a 24 tisíc tun
pelet, tj. 45,8 %), cást je také spotrebována samotnými výrobci. Pouze menší cást briket
(33 tisíc tun vcetne briket dovážených) a pelet (29 tisíc tun vcetne pelet dovážených) je
dodána k využití v domácnostech a malých energetických zdrojích. Zvlášte objem dodaných
pelet se pak jeví jako nedostatecný vzhledem k rostoucí poptávce po automatických kotlích na
biomasu (v roce 2006 prodáno nejméne 652 kusu). Tyto hodnoty spotreby pelet a briket bude
118
treba zohlednit pri úvahách o nahrazení spotreby trídeného uhlí v domácnostech (pres
2 mil. tun) ekologictejšími druhy paliv.
Dodávka solárních kolektoru pro ohrev vody na ceský trh mezirocne výrazne stoupla
a pohybuje se okolo 20,5 tisíce m2. Z toho bylo 3,5 tisíce m2 kolektoru osazených vakuovými
trubicemi, umožnujícími vysoký energetický zisk z jednotky plochy kolektoru. Celkove je
v CR v provozu 105 tisíc m2 kolektoru s kovovým absorbérem urcených pro ohrev vody.
Krome toho je každorocne prodáno nekolik tisíc m2 jednoduchých bazénových absorbéru.
V roce 2006 bylo na tuzemský trh dodáno zhruba 2 500 tepelných cerpadel o celkovém
výkonu pres 40 MW. Speciální sazby elektrické energie pro tepelná cerpadla využívalo ke
konci roku 2006 celkem 710 firem a 9 095 domácností.
Produkce kapalných biopaliv v roce 2006 cinila 110 tisíc tun, vetší cást však byla vyvezena
do zahranicí. V tuzemsku bylo v roce 2006 spotrebováno pouze 22 tisíc tun methylesteru
repkového oleje a bioethanolu.
Podpora obnovitelných zdroju energie
Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroju energie za rok
2006 – cást B Ministerstva životního prostredí
V rámci cásti B Státního programu na podporu úspor energie a využití OZE bylo v roce 2006
podporeno 929 projektu, které reprezentují celkové investicní náklady 224 199,51 tis. Kc,
pricemž podpora formou dotace ze Státního fondu životního prostredí CR reprezentuje cástku
88 136,04 tis. Kc. V programech pro fyzické osoby, tj. 1.A. a 4.A. (solární kolektory, kotle na
biomasu a tepelná cerpadla) bylo kladne posouzeno 918 žádostí. Nejvyšší investicní
prostredky byly vynaloženy na realizaci projektu v podprogramu 1.A.b. Solární systémy na
pritápení a na celorocní ohrev teplé vody, kde celková podpora formou dotace dosahuje výše
25 079,54 tis. Kc a kde bylo také realizováno nejvíce projektu (532 projektu). Prehled nákladu
a výše podpory podle jednotlivých programu Státního programu na podporu úspor energie a
využití OZE je shrnuta v tabulce IV.1.7.
Tabulka IV.1.7
Náklady na realizaci a výše podpory podle jednotlivých programu Státního programu
Název opatrení Program Pocet Podpora
akcí
Náklady na
realizaci
tis.Kc
Dotace
(tis.Kc)
Pujcka
(tis.Kc)
Kotle na biomasu 1.A.a. 166 15 062,82 6 659,81 0
Solární systémy 1.A.b 532 84 385,56 25 079,54 0
Zásobování energií v obcích 2.A. 2 27 503,52 21 701,76 0
Vytápení, ohrev vody, výroba el. ve
školství, zdravotnictví…
3.A. 8
29 768,59 23 034,61
0
Tepelná cerpadla 4.A. 220 66 515,72 10 889,67 0
Osveta-poradenství 1.B. 1 963,31 770,64 0
Celkem 929 224 199,51 88 136,04 0
Zdroj: MŽP
119
Operacní program Infrastruktura 2004–2006 – Priorita 3 - Zlepšování environmentální
infrastruktury: Opatrení 3.3. Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší
Opatrení v oblasti ochrany ovzduší smerující ke zlepšení kvality ovzduší podle požadavku
rámcové Smernice Rady 96/62/ES a jejích dceriných smernic. V rámci tohoto opatrení jsou
podporovány realizace na využití OZE pro neziskový sektor. Celkem bylo podporeno 34 akcí
s investicními náklady okolo 637 mil. Kc a požadovanou výší podpory 512 mil. Kc. Vyrobeno
bylo 221TJ/rok tepla a 13,6 TJ/rok elektriny. Úspora CO2 pak dosáhla 31 400 tun/rok.
Nastavení výkupních cen elektriny z obnovitelných zdroju
Nastavení výkupních cen elektriny z OZE je urceno zákonem c.180/2005 Sb., o podpore
obnovitelných zdroju energie. Výše výkupních cen má vytvorit vhodné podmínky pro
naplnení indikativního cíle podílu výroby elektriny z obnovitelných zdroju na hrubé spotrebe
elektriny ve výši 8 % v roce 2010. Zajištuje, aby bylo dosaženo patnáctileté doby návratnosti
a aby zustala zachována výše výnosu za jednotku elektriny z obnovitelných zdroju po dobu
15 let od roku uvedení zarízení do provozu. Výkupní ceny stanovené pro následující
kalendární rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce predchozím.
IV.2 Težba surovin
Težební cinnost predstavuje zásah do krajiny a životního prostredí, at již v regionálním ci
lokálním merítku. Pres tyto negativní dusledky je využívání neobnovitelných surovinových
zdroju, zajištení jejich trvale udržitelného rozvoje (cerpání) a s ním související adekvátní
ochrany pro budoucí generace verejným zájmem spolecnosti, deklarovaným v prijaté Státní
surovinové politice. Mezi hlavní cíle patrí i osvojení takových forem jejich využívání, které
maximálne omezují negativní vlivy težební cinnosti na obyvatelstvo a všechny složky
životního prostredí.
IV.2.1 Težba energetických surovin
Nízký rust výroby elektrické energie v parních elektrárnách v roce 2006 se odrazil na vývoji
poptávky po energetických surovinách, která stoupla pouze o 0,4 %. Vývoj težby
palivoenergetických surovin ukazuje graf IV.2.1.
Graf IV.2.1
Vývoj težby palivoenergetických surovin v CR v letech 1988 a 1997–2006
0
20
40
60
80
100
120
1988 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
uranová ruda a ropa desetitisíce tun
uhlí milióny tun
Uranová ruda
Cerné uhlí
Hnedé uhlí a lignit
Ropa a zemní plyn
Zdroj: Ceská geologická služba - Geofond
120
IV.2.1.1 Cerné uhlí
Vrchol težby cerného uhlí v CR byl od konce 70. let do konce 80. let minulého století, kdy se
hrubá rocní težba pohybovala od 35 do témer 38 mil. t rocne, pak mela težba až do roku 1999
sestupný trend. V letech 1999 až 2004 byla pomerne stabilní a pohybovala se kolem
14,5 mil.t, poté následoval opet pokles a stabilizace težby na úrovni zhruba 13 mil. t rocne
v posledních dvou letech. V roce 2006 se težilo 13,06 mil. t cerného uhlí, což je oproti roku
2005 (12,78 mil t.) nepatrný nárust. Jedinou oblastí, kde je cerné uhlí v CR v soucasnosti
teženo, je ceská cást hornoslezské pánve. Vytežitelné zásoby cerného uhlí, jejichž životnost je
kolem 10 let, jsou v CR od roku 2006 evidovány pouze na 9 težených ložiskách v této oblasti.
Nepatrná produkce cerného uhlí (vcetne vykazovaných vytežitelných zásob) je z odvalu
ložiska Žaclér ve vnitrosudetské pánvi.
IV.2.1.2 Hnedé uhlí a lignit
Vrchol težby hnedého uhlí v CR byl v 80. letech 20. století, kdy se hrubá rocní težba
pohybovala od 91 do témer 97 mil. t rocne, pak postupne klesala až do roku 1998 a od té doby
je rocní težba pomerne stabilní kolem 50 mil. t rocne. Hnedé uhlí se teží pouze v severoceské
pánvi a východní cásti pánve sokolovské. Podíl ložisek v severoceské pánvi ciní na celkové
produkci hnedého uhlí v CR je asi 80 %. V provozu je zde 5 cinných lomu a jeden hlubinný
dul. Zbylých 20 % celkové težby hnedého uhlí pak pripadá na sokolovskou pánev, kde jsou
v cinnosti 2 lomy. Životnost disponibilních vytežitelných zásob vcetne zásob vázaných
územními limity je kolem 20 let.
Hnedé uhlí zustává hlavním zdrojem pro výrobu elektrické energie, i když byl rozvoj težby a
její plošný rozsah státem omezen. Dá se predpokládat, že v roce 2030 po ukoncení težby
cerného uhlí a snížení dodávek hnedého uhlí se bude težit v CR pouze 30–40 mil. tun uhlí.
Opatrení ke zvýšení disponibility, tj. težba za racionálne prehodnocenými soucasnými
ekologickými limity težeb, však budou aktivne využita pri obnove dožívajících elektráren a
hnedé uhlí bude po celé období nejvýznamnejším primárním energetickým zdrojem, užitým
predevším pro výrobu elektriny v cistých uhelných technologiích. Územní ekologické limity
pro težbu hnedého uhlí v severoceské uhelné pánvi (usnesení vlády CR c. 444/1991) jsou
stežejní soucástí programu ozdravení težbou postiženého severoceského regionu a jsou také
predpokladem možné zmeny orientace ekonomického rozvoje Ústeckého kraje.
Lignit je dobýván od druhé poloviny roku 1994 již jen na jediném ložisku Hodonín, a to
prakticky výhradne pro potrebu provozu tamejší elektrárny. Težba lignitu je charakterizována
poklesem od konce 80. let 20. století (kdy se pohybovala na úrovni témer 2 mil.t rocne) až do
roku 1998 a poté ustálením na soucasné úrovni zhruba 0,5 mil. t rocne. Pripravené zásoby
jsou limitovány minimálne do roku 2012.
IV.2.1.3 Ropa a zemní plyn
Ropa je jednou z mála nerostných surovin v CR, jejíž težba až do roku 2003 neustále rostla až
na 310 tis. t v roce 2003. V posledních trech letech se pohybuje od 259 do 306 tis. t. Težba
tuzemské ropy pokrývá domácí spotrebu približne ze 3 %.
Podíl tuzemské težby zemního plynu pokrývá v posledních letech domácí rocní spotrebu
necelými 2 %. Prumerný rocní objem težby se dlouhodobe udržuje na úrovni 120–
150 mil. m3, s výjimkou let 2001 (101 mil. t) a 2002 (91 mil.t), kdy byla nižší. Prudké zvýšení
na 175 mil. m3 v roce 2004 a dokonce na 356 mil. m3 v roce 2005 bylo zpusobeno
jednorázovým odtežením vytežitelných zásob zemního plynu z podzemního zásobníku plynu
Dolní Bojanovice.
121
Težba ropy a zemního plynu v CHKO Beskydy a Bílé Karpaty nepredstavuje vzhledem
k jejich celkové težbe – ropa v objemu cca 0,3 %, zemní plyn 0,03 %, problém z hlediska
ochrany životního prostredí.
IV.2.1.4 Uranové rudy
Hlavním obdobím težby uranových rud v CR bylo období od konce 40. let do poloviny 90. let
20. století, kdy byla težba ukoncena na všech dosud težených ložiskách s výjimkou jediného
(Rožná). V období vrcholného rozvoje težby (1955–1990) se rocní produkce uranu
pohybovala mezi 2 000 až 2 900 t. V roce 2006 cinila težba na ložisku Rožná 400 t uranu pri
prumerné kovnatosti rudy 0,29 % uranu. Vysoká kovnatost rudy spolu s rychle rostoucí cenou
uranu na svetových trzích (pres 350 USD za 1 kg) vedly k prehodnocení perspektiv další
težby. Usnesením vlády CR byla težba a úprava uranových rud na ložisku Rožná prodloužena
na dobu neurcitou za predpokladu její ekonomické výhodnosti a minimalizace vlivu težby a
úpravy uranových rud na životní prostredí. V prubehu pokracující težby budou vytváreny
financní rezervy pro sanacní práce po ukoncení hornických aktivit v této oblasti. Dalších 47 t
kovu bylo získáno pri sanaci následku chemické težby na ložisku Stráž pod Ralskem v roce
2006.
IV.2.2 Težba stavebních surovin
V celorepublikové težbe nerudních a stavebních surovin setrvává trend predchozích let,
vyznacující se mírným rustem produkce veškerých komodit. Vývoj težby stavebních surovin
je znázornen grafem IV.2.2.
Graf IV.2.2
Vývoj težby stavebních surovin v CR v letech 1988 a 1997–2006
0
10
20
30
40
50
60
1988 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
dekoracní kámen a cihlárské suroviny statisíce
tun
drcené kamenivo a šterkopísky
milióny tun
Dekoracní kámen Drcené kamenivo
Šterkopísky Cihlárské suroviny
Zdroj: Ceská geologická služba - Geofond
Objem težby stavebních surovin na zacátku 90. let oproti predchozím rokum výrazne poklesl
(zhruba na polovinu). V následujících letech byly pro težbu stavebního kamene a šterkopísku
typické stabilní objemy težby. Ke zmene došlo až v roce 2003, kdy v souvislosti s nápravou
škod po nicivé povodni, která zasáhla v srpnu 2002 podstatnou cást Cech, došlo k nárustu
poptávky po stavebních surovinách. Trend rustu produkce pretrval i v letech 2004 až 2006,
kdy tuto „vynucenou“ poptávku nahradila vyšší spotreba pri obnove zanedbané infrastruktury
a liniových staveb. Podstatnou merou k nemu prispel trend rustu težby stavebního kamene
(drceného kameniva), kterého se v roce 2006 vyprodukovalo 14,2 mil. m3, méne pak pomaleji
rostoucí težba šterkopísku, kterých se roce 2006 vytežilo 15 mil. m3. Produkce stavebních
122
surovin, konkrétne stavebního kamene, vzrostla v roce 2006 oproti roku 2005 o 8,8 %,
následována težbou šterkopísku s nárustem o 6,8 %. U cihlárských surovin došlo oproti roku
2004 ke snížení produkce o 11 %. Težba kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou
výrobu (dekoracního kamene) je dlouhodobe stabilní na úrovni 250 až 350 tis. m3 za rok,
težba cihlárských surovin od roku 1989 trvale klesá na hodnotu 1,6 mil. m3 v roce 2006.
V CHKO se teží cca 5,5 % kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu
(dekoracního kamene), 0,08 % stavebního kamene (drceného kameniva), 0,07 % šterkopísku
a 0,04 % cihlárských surovin.
K hlavním negativním vlivum využití ložisek stavebních surovin patrí predevším nadmerné
zatížení lokální silnicní síte nákladní dopravou, zábory pudního fondu, nevratné zmeny reliéfu
krajiny, snížení hladiny podzemních vod ci zvýšená prašnost a hlucnost.
IV.2.3 Težba dalších významných nerostných surovin a útlumové težby
Vývoj težby dalších významných nerostných (nerudních) surovin podává graf IV.2.3.
Graf IV.2.3
Vývoj težby dalších nerudních surovin v CR v letech 1988 a 1997–2006
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
1988 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
milióny tun
Kaoliny,jíly,bentonity Kremenné písky
Karbonáty+cement.sur. Ostatní nerudy
Zdroj: Ceská geologická služba - Geofond
Z hlediska težby jsou dalšími hlavními nerudními surovinami keramické a sklárské suroviny.
Nejduležitejší jsou kaoliny, sklárské písky, živce a jíly. Znacné geologické zásoby v CR mají
ložiska vápencu a cementárských surovin a i jejich težba dosahuje vysokých objemu. Kaolin,
kremenné písky (sklárské a slévárenské písky), vápence, jíly a živce jsou také významnými
vývozními komoditami v sektoru nerostných surovin. Naopak kdysi významná težba grafitu,
pyritu, fluoritu, barytu, ale i nekterých dalších nerudních surovin, již pravdepodobne
definitivne skoncila.
Stabilní je težba kaolinu v rocních objemech 3–4 mil. t rocne, sklárských a slévárenských
písku 1,6–1,8 mil. t, karbonátu (vápence, korekcní cementárské suroviny a dolomity) 10–
11 mil. t. Težby živcu trvale rostou od 211 tis. t v roce 1996 do 487 tis. t v roce 2006.
Nejvetší objemy produkce vápencu se využívají pro zpracování vápencových hmot pro
odsirování tepelných elektráren. Celková výše težby vápencu v roce 2006 zaznamenala oproti
predchozímu roku pouze mírný vzestup (o 2 %).
123
Nejvetší zásoby vápencu jsou soustredeny v oblastech Ceského a Moravského krasu, kde
težba a primární zpracování i doprava produktu výrazne ovlivnují jednotlivé složky životního
prostredí oblastí CHKO, z nichž pochází cca 62 % težby živcu a 28 % karbonátu.
IV.2.4 Rekultivace po težbe nerostných surovin
Horní zákon c. 44/1988 Sb. v soucasném znení narizuje v § 31 težebním spolecnostem
rekultivovat území dotcená težbou a vytváret pro tuto rekultivaci financní rezervy, které jsou
z hlediska dane ze zisku posuzovány jako náklady težby. Pokles ploch ovlivnených težbou a
naopak nárust rekultivovaných ploch dokládá za roky 2002 – 2006 následující tabulka.
Tabulka IV.1.7
Vývoj rekultivací po težbe nerostných surovin v letech 2002–2006 (km2 plochy)
2002 2003 2004 2005 2006
Plocha s projevy težby, dosud nerekultivovaná 818 820 838 776 714
Rozpracované rekultivace 93 98 114 99 113
Rekultivace ukoncené od pocátku težby 156 162 171 172 180
Rekultivace ukoncené v daném roce 6,3 4,7 4,6 9,5 11,5
Zdroj: Ceská geologická služba - Geofond
Rozloha dosud nerekultivovaných ploch má od roku 2004 sestupnou tendenci a v roce 2006
klesla ve srovnání s rokem 2005 o 7,9 % na 714 km2. Príznive lze hodnotit i oblast
rozpracovaných rekultivací, jejichž plocha se ve srovnání s predchozím rokem 2005 zvýšila
o cca 13 % na 113 km2. Rekultivace ukoncené v 2006 predstavují rozlohu 11,5 km2,
tj. mezirocní zvýšení témer o 21 %.
Rozpracované rekultivace byly v roce 2006 realizovány z cca 15 % jako zemedelské, 57 %
jako lesní, 9 % vodní a 19 % ostatní. Rekultivace ukoncené v r. 2006 mely odlišnejší skladbu
provedení – cca 38 % zemedelské, 41 % lesní, 9 % vodní a 12 % ostatní.
IV.3 Zpracovatelský prumysl
IV.3.1 Vývoj prumyslové produkce
V roce 2006 dosáhla prumyslová produkce v CR mezirocního rustu 9,7 % (viz graf IV.3.1).
To predstavuje nejvyšší nárust, srovnatelný pouze s rokem 2004, kdy byl rust pouze o 0,1 p.b.
nižší. V mezinárodním porovnání prumyslová produkce v zemích EU 25 vzrostla o 3,6 %,
z toho v zemích Eurozóny–12 o 3,8 %.
124
Graf IV.3.1
Mezirocní index prumyslové produkce v letech 2001–2006
106,7
101,9
105,5
109,6
106,7
109,7
98
100
102
104
106
108
110
112
2001 2002 2003 2004 2005 2006
index v %
Zdroj: CSÚ
Dynamický rust byl ovlivnen vstupem zahranicních investoru a nábehem nových výrobních
kapacit, zejména v automobilovém a elektronickém prumyslu (výroba pocítacu). Návazne se
rozvíjely i obory, které jsou s nimi spojené formou subdodávek (elektrická výzbroj,
gumárenský a plastikárský prumysl a další odvetví). Rust zaznamenalo i tradicní strojírenství
(zejména dodávky pro energetiku) a modernizovaný ocelárský prumysl. Naopak nekteré
obory zpracovatelského prumyslu charakterizuje útlum a pokles. Jedná se predevším o odevní
prumysl, dále o textilní prumysl, výrobu vlákniny, papíru a výrobku z papíru.
Produkce v odvetví výroby dopravních prostredku se mezirocne zvýšila o 20,6 %. Nejvetším
producentem byla Škoda Auto, s nárustem výroby 12,5 %, témer trojnásobne vzrostla
produkce TPCA Kolín a výrazne o 34,4 % stoupla výroba autobusu.
Mezi faktory, které pusobí negativne na rust prumyslové produkce, patrí rust cen dovážených
surovin (zejména ropy) a konkurencní dovoz levného spotrebního zboží. Naopak pokracující
strukturální zmeny ve zpracovatelském prumyslu vedly k rustu odvetví vyrábejících
technologicky nárocnejší výrobky s vyšší pridanou hodnotou.
Porovnání vysokého tempa rustu zpracovatelského prumyslu a podstatne nižšího tempa rustu
výroby a rozvodu elektriny, plynu a vody (mezirocní index prumyslové produkce v roce 2006
cinil 1,02) ukazuje, že strukturální zmeny ve zpracovatelském prumyslu probíhají ve prospech
výrob s nižší energetickou nárocností. Energetická a emisní nárocnost prumyslu na jednotku
produkce se snižuje predevším zavádením nejlepších dostupných technik (BAT).
IV.3.2 Rozvoj prumyslových zón
Príprava prumyslových zón je jedním z prvku podpory podnikání a rozvoje podnikatelského
prostredí. Tuto aktivitu realizuje Ministerstvo prumyslu a obchodu od roku 1998 a od té doby
došlo v této oblasti k významným zmenám. K nejduležitejším patrí podpora “brownfields“
(nevyužívaná území a prumyslové objekty), které krome ekonomických prínosu mohou
prispívat i ke zlepšení životního prostredí. Ministerstvo životního prostredí podporu
brownfields jednoznacne preferuje. Tento trend je viditelný v poslední dobe, kdy se uplatnuje
snaha omezovat pocet pripravovaných greenfields pouze na ty, které jsou urceny pro
strategické investory a na oblasti, kde není uspokojena poptávka po volných plochách.
Pro léta 2001–2006 existoval „Program na podporu rozvoje prumyslových zón“ Ministerstva
prumyslu a obchodu. Od roku 2005 je pro podporu prumyslových zón využíván obdobný
125
„Program na podporu prumyslových nemovitostí a infrastruktury“, který zahrnuje i další
podprogramy, napr. „Príprava a rozvoj podnikatelských parku“, „Regenerace nevyužívaných
území - brownfieldu“, „Výstavba a rekonstrukce objektu pro strategické investory“ aj. Na oba
programy byla ve schváleném rozpoctu na rok 2006 vyclenena cástka 460,6 mil. Kc.
Rozpoctovými opatreními byl v prubehu roku 2006 rozpocet upraven na cástku 387,5 mil. Kc.
V období od roku 1998 bylo v rámci podpory rozvoje prumyslových zón ze státního rozpoctu
podporeno celkem 102 prumyslových zón. Do konce roku 2006 bylo za tímto úcelem
vynaloženo 7,23 miliardy Kc. Prostrednictvím systému podpory tak bylo vybudováno témer
2 960 ha prumyslových ploch, z toho bylo 2 108 ha zainvestováno.
V rámci prípravy nového programovacího období 2007–2013 pro využívání prostredku ze
Strukturálních fondu EU byl Ministerstvem prumyslu a obchodu pripraven návrh nového
operacního programu „Podnikání a inovace 2007–2013“, jehož soucástí je i program
zamerený na podporu výstavby a rekonstrukce podnikatelských nemovitostí, který má za cíl
mj. také regeneraci již nevyužívaných a chátrajících objektu a areálu brownfields, nazvaný
„Nemovitosti“.
V rámci národních programu podpory byly dosud regenerovány tri velké areály brownfields
(letište Žatec – strategická prumyslová zóna Triangle, areál Škody v Plzni a cukrovar
v Lovosicích) o celkové ploše cca 600 hektaru. V roce 2006 byla zahájena príprava
strategické prumyslové zóny Nošovice pro automobilku Hyundai. Zároven pokracovalo
budování prumyslové zóny Solnice – Kvasiny pro automobilku Škoda.
IV.3.3 Investicní pobídky
Zavedením systému investicních pobídek v návaznosti na další komparativní výhody ceské
ekonomiky byl vytvoren významný predpoklad ke zvýšení podílu zahranicních investic do
CR.
V období let 2000–2006 bylo Ministerstvem prumyslu a obchodu schváleno a podporeno
investicními pobídkami 397 projektu, v jejichž rámci by melo být podle predpokladu
proinvestováno více než 415,5 mld. Kc (z toho 107,25 mld. Kc v automobilovém prumyslu a
62,7 mld. v odvetví výroby elektrických stroju) a vytvoreno více než 94 tisíc nových
pracovních míst.
Témer 44 % ze všech pobídkových projektu pripadá na 3 obory dle odvetvové klasifikace
ekonomických cinností (OKEC): výrobu dopravních prostredku, výrobu elektrických a
optických prístroju a výrobu plastikárských a gumárenských výrobku. Tento aspekt potvrzuje
trend investování do high- tech odvetví zpracovatelského prumyslu.Více než 56 %
podporených spolecností má investovat až 60 % investicních prostredku do strojního zarízení.
Ze zahranicních investoru využívají nejcasteji systém investicních pobídek investori
z Nemecka, Nizozemí a Japonska. Celkove využili pobídkového systému investori z 26 zemí,
vcetne CR. Tuzemské spolecnosti obsadily 2. místo za Nemeckem v absolutním poctu
podporených investicních projektu (79 tuzemských podporených projektu).
Nejvýznamnejší dosud udelená investicní pobídka z pohledu výše investice a výše investicní
pobídky je projekt Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech (TPCA) Kolín s investicí
presahující 650 mil. eur.
Prehled projektu podporených investicními pobídkami podává následující graf.
126
Graf IV.3.2
Pocet projektu podporených pobídkami dle OKEC (stav k 31. 12. 2006)
68
54
48
24 23
19 19 18
12
6
2
52 52
0
10
20
30
40
50
60
70
Automobilový (DM)
Výroba elektrický
stroju (DL)
Gumárenský a
plastikárský prumysl
(DH)
Výroba stroju (DK)
Kovodelný (DJ)
Papírenský (DE)
Sklárský (DI)
Textilní (DB)
Chemický a
farmceutický (DG)
Potravinárský (DA)
Drevozpracující (DD)
Jinde neuvedený
(DN)
Koksování,
zpracování ropy (DF)
Zdroj: MPO
Duležitým efektem investicních pobídek je rust prumyslové produkce a rovnež stavební
výroby v souvislosti s realizací investicních projektu. Z hlediska ochrany životního prostredí
je však nutno zmínit i nekteré negativní faktory investicních pobídek. I když mezi obecnými
kritérii pro získání investicní podpory je podmínka šetrnosti výroby, technologií, cinností a
staveb k životnímu prostredí, nejsou environmentální aspekty vždy dostatecne zohledneny a
není vytváren potrebný tlak, aby byla uprednostnována rekonstrukce nevyužívaných areálu
brownfields pred výstavbou na „zelené louce“.
IV.3.4 Emise ze zpracovatelského prumyslu
Vývoj množství emisí znecištujících látek do ovzduší v jednotlivých odvetvích
zpracovatelského prumyslu je ovlivnován více faktory – vývojem produkce odvetví,
zavádením moderních nízkoemisních technologií, zmenami v palivové základne, výší investic
do zarízení ke snižování emisí (predevším TZL a SO2) aj. Aplikace nejlepších dostupných
technik (BAT) a významné investice do ekotechnických zarízení mají hlavní podíl na celkove
príznivém trendu snižování emisí ve zpracovatelském prumyslu. U odvetví, v nichž dochází
k útlumu produkce (textilní, papírenský prumysl), pristupuje i faktor výše produkce.
Srovnání vývoje množství emisí vybraných znecištujících látek do ovzduší v letech 1990–
2006 v clenení podle odvetví (kategorií OKEC) uvádí graf IV.3.3.
127
Graf IV.3.3
Emise vybraných základních znecištujících látek z vybraných odvetví prumyslu (zvlášte
velké a velké zdroje znecištování ovzduší) v letech 2000 a 2006* ve srovnání s rokem
1990 (index 1990 = 100)
0
20
40
60
80
100
120
140
Hutnický
Chemick ý
Strojíre nský
Elektrotec hnický
Drevoz pracující
Pap íren sk ý
Mi ner./nekov. v ýrob.
Textilní
Pot raviná rs ký
Index (rok 1990 = 100)
TZL 2000 TZL 2006* SO2 2000 SO2 2006* NOx 2000 NOx 2006* CO 2000 CO 2006*
* predbežné údaje Zdroj: CHMÚ
K dílcímu vzestupu charakteristických emisí došlo mezi roky 2000 a 2006 v nekterých
rozvíjejících se odvetvích, napr. v chemickém, elektrotechnickém, restrukturalizovaném
hutním prumyslu a ve výrobe minerálních nekovových produktu. V chemického prumyslu
stouply emise ve všech ctyrech hlavních vybraných ukazatelích, u elektrotechnického
prumyslu a u výroby minerálních nekovových výrobku v ukazatelích NOx a CO a u hutního
prumyslu v emisích CO. Na vzrustu emisí NOx se patrne promítají zmeny v palivové základne
(prechod spalovacích zarízení na zemní plyn).
Podíl emisí TZL, SO2, NOx a CO z odvetví na celkových emisích daných látek ze
zpracovatelského prumyslu odráží charakter výrobní produkce. Nejvetší podíl vypouštených
emisí TZL pripadá na hutní prumysl (47,2 %) a chemický prumysl (17 %). Chemický prumysl
produkuje i nejvetší podíl emisí SO2 (49,9 %), následován hutním prumyslem s 27 %, a emisí
NOx (31,5 %), následován výrobou minerálních/nekovových výrobku s podílem 29,9 %.
Hutní prumysl dominuje v emisích CO s podílem 88 %.
IV.3.5 Energetická nárocnost zpracovatelského prumyslu
Strukturální zmeny ve zpracovatelském prumyslu ukazuje prehled spotreby elektrické a
tepelné energie a snižování energetické nárocnosti (viz grafy IV.3.4 a IV.3.5).
128
Graf IV.3.4
Spotreba elektrické energie a vývoj elektrické nárocnosti ve zpracovatelském prumyslu
(GWh, %) v CR v letech 1995 a 2001–2006
59347
24300
52155
18764
41
100
80
36
10000
20000
30000
40000
50000
60000
70000
1995 2001 2002 2003 2004 2005 2006
GWh
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
110
%
Spotreba celkem (levá osa) Spotreba ve zprac.prum. celkem (levá osa*)
Podíl spotreby zprac. prum. na celkové spotrebe (pravá osa) Vývoj elektrické nárocnos ti (pravá osa*)
*) predbežný odhad MPO za rok 2006
Hodnota výpoctu elektrické nárocnosti je vztažena ke srovnatelným cenám roku 2000.
Zdroj: MPO, ERÚ
Graf IV.3.5
Spotreba tepelné energie a vývoje tepelné nárocnosti ve zpracovatelském prumyslu (TJ,
%) v CR v letech 2003–2006
100000
110000
120000
130000
140000
150000
160000
170000
180000
190000
2003 2004 2005 2006
TJ
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
%
Konecná spotreba celkem (levá osa*) Spotreba ve zprac.prum. celkem (levá osa**)
Podíl spotreby zprac. prum. na celkové spotrebe (pravá osa)
*) predbežný odhad MPO za rok 2006
**) predbežný odhad MPO (technologické teplo – 79 tis.TJ, vytápení a teplá užitková voda – 26 tis. TJ)
Zdroj: CSÚ
Snižování energetické nárocnosti zpracovatelského prumyslu je dusledkem zmen podílu
jednotlivých odvetví na zpracovatelském prumyslu a rustu produkce výrobku s vyšší pridanou
hodnotou. Vzhledem ke skutecnosti, že v ceském zpracovatelském prumyslu mají stále velkou
váhu odvetví energeticky nárocnejší (výroba kovu a základní chemie) je trend rustu produkce
výrobku s vyšší pridanou hodnotou o to významnejší. Snižování merných spotreb paliv, tepla
129
a elektrické energie na jednotku výrobní produkce ukazuje na zmeny ve prospech energeticky
méne nárocných technologií.
IV.4 Zemedelství
IV.4.1 Zemedelská produkce v roce 2006
Zemedelská výroba predstavuje jednu z duležitých ekonomických aktivit cloveka – je
hlavním spotrebitelem prírodních zdroju a jedním z významných faktoru ovlivnujících
strukturu a funkce krajiny. Ke konci roku 2006 predstavovala výmera zemedelské pudy
v CR 4 254 000 ha, tj. 54 % rozlohy pudního fondu CR, což znamená mezirocní pokles
o 5 tis. ha. Z celkové plochy zemedelské pudy tvorila 71,46 % orná puda, jejíž výmera od
roku 2002 mírne (o cca 7 tis. ha rocne) klesá. Naopak zastoupení trvalých travních porostu se
v posledních letech zvolna zvyšuje. Strukturu zemedelského pudního fondu v roce 2006
udává následující graf IV.4.1.
Graf IV.4.1
Struktura zemedelského pudního fondu v CR v roce 2006 – podíl jednotlivých druhu
pozemku na zemedelské pude celkem (%)
Orná puda
71,5%
Zahrady
3,8%
Ovocné sady
1,1%
Vinice
0,4%
Chmelnice
0,3%
Trvalé travní por.
22,9%
Zdroj: CÚZK
Hrubá zemedelská produkce (ve stálých cenách roku 1989) se v roce 2006 snížila o 4,2 % na
70,5 mld. Kc. Na uvádeném poklesu se podílely predevším zhoršené výsledky rostlinné
výroby, kdy se vlivem nepríznivých vegetacních podmínek (zejména extrémních výkyvu
letního pocasí) výrazne snížila sklizen obilovin, brambor a chmele. Hrubá živocišná produkce
se významne nesnížila.
Hrubá zemedelská produkce (ve stálých cenách) na 1 ha zemedelské pudy dosáhla výše
16 561 Kc a proti roku 2005 se snížila o 4,0 %. Pokles hrubé zemedelské produkce v bežných
cenách není tak výrazný, a to predevším z duvodu mírného rustu cen placených zemedelským
výrobcum za dodané produkty.
Rostlinná produkce se v roce 2006 podílela na produkci zemedelského odvetví v bežných
základních cenách 48,3 %, pricemž nejvýznamnejší zastoupení na rostlinné produkci mely
obiloviny (37,7 %) a technické plodiny (27,0 %). Živocišná produkce byla zastoupena na
produkci zemedelského odvetví v bežných základních cenách 46,4 %, nejvýznamnejší podíl
na živocišné produkci predstavovaly výroba mléka (42,9 %) a chov jatecních prasat (25,1 %).
130
IV.4.2 Spotreba hnojiv a prípravku na ochranu rostlin
Spotreba hnojiv se v roce 2006 oproti roku 2005 zvýšila v dusledku vzrustu spotreby
dusíkatých a draselných hnojiv, jak je patrné z grafu IV.4.2. Dále byla spotrebovávána
statková hnojiva ve výši 20,0 kg N c. ž. (dusíku v cistých živinách)/ha zem. pudy, 12,9 kg
P2O5 c. ž./ha zem. pudy a 20,6 kg K2O c. ž./ha zem. pudy. Po dlouhém období zásadního
snižování hnojení vápníkem došlo v roce 2006 k jeho žádoucímu navýšení o 10,1 %.
Graf IV.4.2
Spotreba živin NPK v prumyslových hnojivech (kg/ha zem. pudy) a spotreba
vápenatých hnojiv (mil. t), CR 1989–2006 (index, rok 1989 = 100)
0
20
40
60
80
100
120
1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
N
NPK Celkem
P2O5
K2O
Ca
Zdroj: MZe
V roce 2006 bylo na 1 ha zemedelské pudy spotrebováno 1,17 kg úcinných prípravku na
ochranu rostlin a rostlinných produktu, tj. o 3 % více než v roce 2005. Biologickými
prípravky na ochranu rostlin (mikrobiálními a makrobiálními) bylo ošetreno 19 490 ha
kulturních plodin. Nejvetší podíl biologické ochrany tvorila ochrana kukurice, révy vinné a
okrasných rostlin.
Celková rocní spotreba prípravku na ochranu rostlin vzrostla o 2,9 % na 9 924 t v celkové
hodnote 6 194 mil. Kc. Náklady na ošetrení 1 ha zemedelské pudy prípravky na ochranu
rostlin v roce 2006 dosáhly cástky 1 443 Kc. Zvýšení spotreby úcinných látek v prípravcích
na ochranu rostlin v roce 2006 bylo zpusobeno predevším rostoucí spotrebou herbicidu a
desikantu, zoocidu a prípravku v kategorii ostatní (zejména aditiv a adheziv).
K pokracujícímu poklesu došlo v kategorii fungicidu, jejichž spotreba poklesla oproti roku
2005 o 6 %.
V roce 2006 bylo v CR registrováno (povoleno používat) celkem 526 prípravku na ochranu
rostlin, držitelu platných rozhodnutí Státní rostlinolékarské správy (SRS) o registraci
prípravku na ochranu rostlin bylo 81 a 34 držitelu vlastnilo rozhodnutí SRS o povolení
k dovozu soubežných prípravku na ochranu rostlin.
IV.4.3 Hutnení a eroze pudy
Asi 50 % orné pudy je ohroženo hutnením, jež predstavuje nežádoucí zmeny pudní struktury a
ukazatelu prostorového usporádání pudní hmoty. Nejvýznamnejší prícinou hutnení je
stlacování pudy pojezdovými ústrojími stroju, které jsou pri hospodarení na pude využívány.
Zhoršením fyzikálních vlastností pud v dusledku hutnení zacíná zhoršování biochemických a
131
biologických vlastností pud. Dusledkem je zhoršení podmínek pro pestované plodiny, snížení
výnosu plodin, u cukrovky i snížení technologické jakosti. Z hlediska životního prostredí je
rizikovým faktorem snížená propustnost zhutnelých pud pro vodu, což se projevuje zvýšeným
povrchovým odtokem srážkové vody, spojeným s vodní erozí pud i znecištením vod
rizikovými látkami. Zhutnení pud zvyšuje i spotrebu motorové nafty pri zpracování pudy a
casto i potrebu opakovat operace predsetové prípravy pudy.
Spotreba motorové nafty v zemedelství predstavovala v roce 2006 cca 422 mil. litru. Celková
spotreba energie v zemedelství pak cinila podle odhadu Výzkumného ústavu zemedelské
techniky 17 mil. GJ.
V roce 2006 bylo potenciálne ohroženo vodní erozí 1 797 tis. ha (tj. 41,2 % zemedelské pudy)
a 320 tis. ha (tj. 7,5 % zem. pudy) bylo potenciálne ohroženo vetrnou erozí. V této souvislosti
bylo na protierozní opatrení v rámci pozemkových úprav vynaloženo 78,4 mil. Kc.
Z agroenvironmentálních opatrení (AEO) v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova
(HRDP) je trvale vysoký zájem o pestování meziplodin s protierozními úcinky, které byly
v roce 2006 zasety na více než 203 tis. ha osevní plochy.
IV.4.4 Ekologické zemedelství a integrované systémy pestování, IPPC
Výmera ekologicky obhospodarované pudy se v roce 2006 mezirocne zvýšila o 26,5 tis. ha na
281,5 tis. ha (vcetne ploch v konverzi) a ekologicky na ní hospodarilo celkem 963 ekofarem
(o 134 více ve srovnání s rokem 2005). To po mírném poklesu v roce 2005 predstavuje
pozitivní výrazný nárust, jak ukazuje následující graf IV.4.3. Podíl zemedelské pudy
obhospodarované v ekologickém zemedelství se tak zvýšil z cca 6 % v roce 2005 na 6,61 %
v roce 2006.
Graf IV.4.3
Vývoj ekologického zemedelství v CR v letech 1989–2006
0
200
400
600
800
1000
1200
1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006
pocet ekofarem / výmera v tis. ha
0
1
2
3
4
5
6
7
podíl na ZPF (%)
Pocet ekofarem
Výmera zemedelské pudy
obhospodarované ekologicky
Podíl na zemedelském pudním fondu
Zdroj: MZe
Približne 83 % ekologického zemedelství je provozováno na trvalých travních porostech,
jejichž podíl však od roku 2003 poklesl o zhruba 8 % ve prospech orné pudy s podílem 8,3 %
a trvalých a ostatních ploch s podílem 9,2 %. Hlavním oborem ekologického zemedelství je
živocišná výroba, konkrétne chov skotu.
V roce 2006 došlo ke zvýšení poctu výrobcu biopotravin o 27 na celkových 152 podniku.
Poptávka po biosurovinách se ze strany výrobcu biopotravin stále zvyšuje a zlepšují se
132
možnosti odbytu biopotravin v dusledku zvýšeného zájmu spotrebitelu. Od roku 2003 do roku
2006 vzrostl obrat za biopotraviny ctyrnásobne ze 180 mil. Kc v roce 2003 na více než 700
mil. Kc v roce 2006.
V roce 2006 pokracovala dotacní podpora ekologického zemedelství jako AEO v rámci
HRDP. Predpokládaná celková suma vyplacených dotací pro ekologické zemedelství v roce
2006 je cca 300 mil. Kc.
S úcinností od 30. 12. 2005 zacal platit zákon c. 553/2005 Sb., kterým se mení zákon
c. 242/2000 Sb., o ekologickém zemedelství. Smyslem novely bylo vypustit ze zákona
všechna ustanovení, která jsou duplicitní s evropskou legislativou (narízení Rady
91/2092/EHS o ekologickém zemedelství). V rámci legislativních zmen došlo k výraznému
zjednodušení právních predpisu pro ekologické zemedelství.
Stejne jako v roce 2005 pokracoval mírný nárust integrovaných systému pestování plodin.
V techto systémech pestování se využívají ekologicky a ekonomicky prijatelná opatrení, která
pozitivne usmernují produkci a kvalitu plodin, se zvláštním zretelem na minimalizaci obsahu
cizorodých látek v plodech a s prednostním využitím prirozených faktoru ochrany rostlin
(rezistentní odrudy, biologické a nechemické zpusoby ochrany).
V roce 2006 došlo k dalšímu nárustu ploch s pestováním zeleniny v systému integrované
produkce zeleniny (IPZ). Zeleninu pestovalo na ploše 4 839 ha 54 pestitelu (v roce 2005
na výmere 3 509 ha 39 pestitelu). Svaz integrované produkce hroznu a vína (SIPHV)
k 31. 12. 2006 registroval 155 pestitelu hospodarících na ploše 6 886 ha (6 822 ha, 163 v roce
2005). Výmera výsadeb clenu Svazu pro integrované systémy pestování ovoce (SISPO)
k 1. 8. 2006 byla 10 244 ha s celkem 214 pestiteli a 3 nevýrobními podniky (9 312 ha,
178 v roce 2005).
V roce 2006 byly integrované systémy pestování ovoce nebo révy vinné na ploše 15 251 ha
podporeny cástkou 162,5 mil. Kc.
V resortu zemedelství bylo v roce 2006 vydáno 109 rozhodnutí o integrovaném povolení ve
smyslu zákona c. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v platném znení (61 rozhodnutí v roce
2005, 69 rozhodnutí v roce 2004 a 5 rozhodnutí v roce 2003). V rámci IPPC se prosazují
krome jiného i opatrení na snížení zápachu z živocišné výroby.
IV.5 Doprava
IV.5.1 Stav a vývoj prepravních výkonu
Vývoj objemu osobní a nákladní dopravy v CR
V roce 2006 mírne poklesly výkony individuální automobilové dopravy (IAD) v poctu
prepravených osob (o 1,4 % na 2 220 mil. osob) i v prepravních výkonech (o 1,1 % na
71,6 mld. oskm)3. Prepravní výkony IAD v roce 2005 byly ale dodatecne zvýšeny. Rust
prepravních výkonu o 3,8 % zaznamenala osobní železnicní doprava (výkon elektrické trakce
vzrostl o 5,4 %). Oproti roku 2005 se v rámci mestské hromadné dopravy (MHD) snížil pocet
prepravených osob (o 1,4 % na 2 238 mil. osob) a zejména prepravní výkony (o 16,7 % na
13,5 mld. oskm). Krome metra došlo k poklesu u všech trakcí MHD, tj. u autobusu, trolejbusu
a tramvají. Rozdíl mezi poklesem poctu prepravených osob a poklesem prepravních výkonu
v oskm naznacuje statistické zpresnení. Reálný pokles proto nemusí být tak výrazný. Letecká
3 Osobový kilometr (oskm) se rovná preprave jedné osoby v osobní doprave na vzdálenost jednoho kilometru.
133
doprava si uchovala výrazné tempo rustu o dosáhla tak témer ctyrnásobných výkonu ve
srovnání s rokem 1989 (viz graf IV.5.1). Celkové prepravní výkony osobní dopravy vzrostly
mezi roky 1989–2006 o zhruba 36 %.
Graf IV.5.1
Index vývoje výkonu jednotlivých druhu osobní dopravy v CR v letech 1989–2006
(index, rok 1989 = 1)
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
4,0
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Železnicní
Silnicní - IAD
Silnicní - ver.*
Letecká
MHD
Celkem
*) index 2005/1990 Zdroj: CDV, MD (MHD 2006), CSÚ
V nákladní doprave byl v roce 2006 zaznamenán vysoký rust výkonu nákladní silnicní
dopravy (NSD) o 15,9 % na 50,4 mld. tkm4 (po poklesu spíše statistickém než reálném
v letech 2004 a 2005) a nákladní železnicní dopravy o 10,6 % na 16,4 mld. tkm. V roce 2006
zaznamenala rust prepravních výkonu i nákladní vodní doprava, jejíž výkony v zahranicí
(preprava ve tretích zemích a kabotáž na území tretích státu) se v roce 2006 zvýšily na
374,5 mil. tkm (ze 171,1 mil. tkm v roce 2005), tj. cinily asi 37 % prepravního výkonu této
dopravy. Bez nich se výkony nákladní vodní dopravy v CR v roce 2006 proti roku 2005
snížily o 10 %. Nákladní letecká doprava statisticky stagnovala na 0,05 mld. tkm a prepravní
výkony ropovodu v CR se zvýšily o 1,4 % na 2,3 mld. tkm.
Z grafu IV.5.2 je videt, že prepravní výkony nákladní dopravy v CR v roce 2006 poprvé
presáhly úroven roku 1989, a to o 3,3 % (odhlédneme-li od prepravních výkonu nekdejší cs.
námorní plavby).
4 Tunový kilometr (tkm) se rovná preprave jedné tuny zboží na vzdálenost jednoho kilometru.
134
Graf IV.5.2
Index vývoje výkonu jednotlivých druhu nákladní dopravy v CR v letech 1989–2006
(index, rok 1989 = 1)
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Železnicní
Silnicní
Vodní
Letecká
Potrubní
Celkem
Zdroj: CDV, MD, CSÚ
Struktura osobní a nákladní dopravy v roce 2006
Nejvetší podíl v rámci osobní dopravy zaujímala i v roce 2006 IAD – 64,1 % celkových
prepravních výkonu (63,7 % v roce 2005) – viz graf IV.5.3. Podíl MHD se oproti roku 2005
snížil na 12,1 % (14,3 % v roce 2005). Podíl letecké dopravy na osobní doprave se dále
zvyšoval na 9,1 % (8,6 % v roce 2005). Silnicní verejná doprava (linkové autobusy) se na
celkových prepravních výkonech podílela 8,5 % (7,6 % v roce 2005) a osobní železnicní
doprava 6,2 % (5,9 % v roce 2005).
Z grafu IV.5.4 je zrejmé, že v nákladní doprave CR si v roce 2006 dominantní pozici dále
posílila NSD, jejíž podíl na celkových prepravních výkonech vzrostl na 71,9 % (70,8 %
v roce 2005). Následovala nákladní železnicní doprava s 23,4 % (24,2 % v roce 2005). Podíl
vodní (1,4 %) a letecké dopravy (0,07 %) byl zanedbatelný.
Grafy IV.5.3 – 4
Výkony jednotlivých druhu osobní dopravy v mil. oskm (IV.5.3) a nákladní dopravy v
mil. tkm (IV.5.4) v CR v roce 2006 (% z celkových prepravních výkonu)
Silnicní - verej.
8,5%
Letecká
9,1%
MHD
12,1%
Silnicní - IAD
64,1%
Železnicní - elektr.
4,9%
Železnicní - motor.
1,3%
Železnicní - motor.
3,0%
Silnicní
71,9%
Vodní
1,4%
Letecká
0,1%
Potrubní
3,3% Železnicní - elektr.
20,3%
Zdroj: CDV, MD
135
IV.5.2 Environmentální aspekty dopravy
Vozidla
K 31. 12. 2006 bylo v CR registrováno celkem 5 419 tis. vozidel (bez speciálních vozidel),
z toho 823 tis. jednostopých vozidel, 4 113 tis. osobních aut a dodávek, 468 tis. nákladních
aut a 20 tis. autobusu. K nárustu poctu registrovaných vozidel došlo u všech druhu
motorových vozidel, s výjimkou autobusu. Nejvýznamnejší nárust oproti roku 2005 byl dle
Centrálního registru vozidel zaznamenán u nákladních vozidel, a to o 12,8 %, u osobních
vozidel cinil nárust 3,6 %. Rostoucí pocet vozidel se promítá rostoucím náporem na silnicní
sít i rostoucími požadavky silnicní dopravy na zábory území.
Ke konci roku 2006 cinil pocet vozidel na alternativní pohon 117 tis. na LPG, 1 400 na CNG
(stlacený zemní plyn) a 80 na elektrický pohon. Pro srovnání lze uvést, že v roce 2006 jezdilo
na automobilový benzín 4,1 mil. vozidel a na motorovou naftu 1,4 mil. vozidel.
Emise z dopravy
Z hlediska dlouhodobého vývoje je možné rozdelit emise skleníkových plynu a znecištujících
látek z dopravy na dve skupiny: na emise, u nichž je patrný príznivý klesající trend (emise
oxidu uhelnatého (CO), oxidu dusíku (NOx, resp. NO2), tekavých organických látek (VOC),
oxidu siricitého (SO2) a olova (Pb) a na emise s rostoucím trendem (emise nejvýznamnejšího
skleníkového plynu oxidu uhlicitého (CO2), dále oxidu dusného (N2O) a tuhých
znecištujících látek (PM), které od roku 1993 zaznamenaly nejvyšší nárust (viz graf IV.5.5).
Krome tuhých emisí z výfuku produkuje silnicní doprava ješte cca 17 000 t tuhých emisí
v podobe oderku z pneumatik, brzdového obložení atd.
Graf IV.5.5
Index vývoje emisí z dopravy v CR v letech 1993–2006 (index, rok 1993 = 1)
0
0,5
1
1,5
2
2,5
1993 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
CO2
CO
NO2
N2O
VOC
SO2
PM
Pb
Pozn.: V letech 2005 a 2006 byla provedena metodická zmena datové základny a zpetný prepocet dat do roku
2000. V jeho dusledku nejsou všechny údaje v delší casové rade plne srovnatelné.
Zdroj: CDV
V grafu IV.5.6 je hodnocen podíl emisí z motorové dopravy na celkových emisích
jednotlivých skleníkových plynu a znecištujících látek v CR v letech 1993–2005. Ve srovnání
s rokem 2004 došlo k nárustu podílu motorové dopravy u témer všech sledovaných
znecištujících látek, tj. u CO2, CO, NOx, N2O, VOC a PM. K poklesu došlo pouze u SO2 na
136
základe výrazného snížení prípustného obsahu síry v motorové nafte. Od 1. 1. 2005 jsou
povolena pouze nízkosirná paliva (s obsahem síry do 50 ppm) a bezsirná paliva (s obsahem
síry do 10 ppm), a to jak v prípade motorové nafty tak i automobilových benzinu). Nejvíce se
motorová doprava podílela v roce 2005 na emisích CO (cca 47 %) a NOx (cca 37 %).
Doprava se tak v posledních letech stává prícinou stagnace ci mírného rustu celkových emisí
skleníkových plynu v CR, a to i pres pokracující pokles emisí z velkých stacionárních zdroju.
Graf IV.5.6
Podíl emisí z motorové dopravy na celkovém znecištení ovzduší v CR v letech 1990–2005
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
%
CO2
CO
NOx
N2O
VOC
SO2
PM
Pb
Pozn.: Údaje za rok 2006 nejsou k dispozici.
Zdroj: CHMÚ, CDV
Z následujícího grafu IV.5.7 je zrejmé, že nejvetším emitentem znecištujících látek do
ovzduší byla v roce 2006 silnicní doprava, tj. IAD a NSD. Zatímco IAD je hlavním zdrojem
emisí CO2, N2O, SO2 a CH4, NSD zaujímá nejvetší podíl v prípade emisí NOx, PM, VOC a
také CO. Zbývající podíly pak pripadají na silnicní verejnou dopravu (autobusy), leteckou,
železnicní (motorovou) a vodní dopravu. Jejich podíly na emisích sledovaných látek jsou
v porovnání s IAD a NSD malé.
Graf IV.5.7
Emise CO2, NOx, N2O a PM z motorové dopravy v roce 2006 dle druhu motorové
dopravy
CO2 NOx
IAD
52,6%
silnicní verejná
10,7%
NSD
29,2%
železnicní
(motorová)
1,4%
letecká
6,0%
vodní
0,1%
IAD
20,4%
silnicní verejná
17,5NSD %
54,7%
vodní
0,2%
letecká
železnicní 4,2%
(motorová)
2,9%
137
N2O PM
silnicní verejná
3,7%
NSD
13,1%
železnicní
0,6%
letecká
6,0%
vodní
0,04%
IAD
76,5%
silnicní verejná
25,7NSD %
55,6%
IAD
15,0%
vodní
0,3%
letecká
0,0%
železnicní
3,5%
Pozn.: Údaje za rok 2006 jsou predbežné. Zdroj: CDV
Nárocnost prepravních výkonu základních druhu dopravy na emise v CR v roce 2005
(merná emisní nárocnost)
Protože údaje za poslední rok bývají predbežné a zejména v posledních letech se pri upresnení
v následujícím roce casto i podstatne mení, jsou pro mernou emisní nárocnost a nárocnost na
trakcní energii jednotlivých druhu dopravy použity konecné údaje za rok 2005.
Z tabulky IV.5.1 vyplývá, že z hlediska merné emisní nárocnosti prepravních výkonu
základních druhu nákladní dopravy byla v roce 2005 na jednotku výkonu u emisí CO, NOx,
VOC, tuhých cástic a PAU nejšetrnejší elektrická železnice, u SO2 a CO2 nákladní rícní
doprava. Emisne nejnárocnejší pak byla nákladní silnicní doprava.
Tabulka IV.5.1
Merná emisní nárocnost základních druhu nákladní dopravy v CR v roce 2005 (tkm/1
kg emise)
Silnicní
Motorová
železnice
Elektrická
železnice
Vodní
Druh emise tkm/1 kg
CO2 8 14 36 54
CO 440 2 189 339 602 8 192
NOx 814 1 274 20 220 4 771
VOC 1 913 9 215 299 774 32 261
SO2 264921 415 385 20 892 811 000
Tuhé (PM) 12 318 16 893 267 137 50 687,5
PAU 5457 889 19 416 360 5 316 587 800 20 500 000
Pozn. : PAU u motorové dopravy = rok 2003. Merná emisní nárocnost jednotlivých druhu dopravy v CR v roce
2005 vychází z definitivních údaju o emisích.
Zdroj: výpocty CENIA na základe dat CDV Brno, CSÚ a a.s.CEZ
Mernou emisní nárocnost prepravních výkonu základních druhu osobní dopravy v CR v roce
2005 uvádí tabulka IV.5.2. V osobní doprave melo v roce 2005 nejnižší merné emise CO,
VOC, NOx a CO2 metro, následováno tramvajemi, trolejbusy a elektrickými vlaky. Pozitivní
prínos elektrické MHD pro cistotu ovzduší ve mestech i mimo ne je zrejmý. U tuhých emisí a
PAU, dále dioxinu a furanu je nejšetrnejší letecká doprava, která tyto škodliviny neprodukuje.
138
Tabulka IV.5.2
Merná emisní nárocnost jednotlivých druhu osobní dopravy v CR v roce 2005
(oskm/1kg)
IAD Autobus
Motorová
železnice
Elektrická
železnice
Letecká Metro Tramvaj Trolejbus
Druh
emise
oskm/1kg
CO2 7,4 8,3 9,9 11,8 8,7 41,2 25,9 14,4
CO 63,4 90,7 1 581 105 143 9 535 351 689 236 268 136 485 710
NOx 2 965 942 921 6 472 2 379 22 771 14 279 7 896
VOC 3 525 4 200 6 659 95 407 16 614 351 689 216 579 119 425
SO2 226 250 259 333 296 667 6 691 145 309 23 446 14 725 8 155
Tuhé 72 400 9 848 12 598 131 103 Neznec. 395 650 288 772 159 233
PAU 5 966 18 944 13 394 1 702 690 200 Neznec. 5 969 822 700 2 078 764 100 20 073 567
Zdroj: Výpocty CENIA na základe dat CDV Brno, Rocenky CD, a.s. CEZ
Trakcní spotreba energie v doprave
V roce 2006 pokracoval trend nárustu spotreby trakcní energie (vozidel) v motorové doprave
v CR a rovnež zvyšování podílu spotreby energie v motorové doprave na celkové spotrebe
energie v CR. Trakcní spotreba energie v motorové doprave se v roce 2006 proti roku 2005
zvýšila o 2,5 % ze 244 619 TJ na 250 730 TJ5. Podíl motorové dopravy na celkové spotrebe
energie v CR cinil predbežne 21,6 %. Z tabulky IV.5.5 vyplývá, že k nárustu spotreby energie
došlo u všech druhu silnicní dopravy (IAD o 0,2 %, silnicní verejná o 6,9 %, NSD o 6,1 %),
které se na spotrebe energie v rámci motorové dopravy podílí 93 %. Mírný nárust byl
zaznamenán u letecké a vodní dopravy, v prípade motorové železnicní dopravy došlo
k poklesu.
Z hlediska nárocnosti prepravních výkonu jednotlivých druhu dopravy na spotrebu trakcní
energie vycházela v roce 2005 v rámci nákladní dopravy jako nejúspornejší elektrická trakce
železnicní dopravy (7,68 mil. tkm/TJ) a nejméne úsporná NSD (0,66 mil. tkm/TJ). V rámci
osobní dopravy bylo energeticky nejúspornejší metro (8,6 mil. oskm/TJ) a nejméne úsporná
IAD (0,54 mil. oskm/TJ).
Tabulka IV.5.5
Trakcní spotreba energie v motorové doprave (2005–2006) (TJ)
Druh dopravy
Rok
Silnicní
celkem IAD
Silnicní
verejná
Silnicní
nákladní Železnicní Vodní Letecká Celkem
2005 226 343 132 955 24 939 68 449 3 599 209 14 468 244 619
2006 232 453 133 209 26 651 72 593 3 515 251 14 511 250 730
Zdroj: CDV
V roce 2006 pokracoval rust prodeje i spotreby motorové nafty, podle predbežných údaju
o 4 % na 3 856 tis. t (z toho spotreba v doprave cinila 3 217 tis. t). Naopak mírne klesal prodej
automobilových benzínu (pokles o 2,4 % na 2 008 tis. t), což souvisí s nárustem obliby
5 CDV provedlo prepocet spotreby pohonných hmot motorovou dopravou, v jehož rámci se zvýšila spotreba
motorové dopravy a tím i emise v NSD na úkor zemedelství; spotreba dodávkových automobilu do 3,5 tuny byla
presunuta z NSD do IAD. Data tak nejsou pro NSD a IAD srovnatelná s daty uverejnenými v minulé zpráve.
139
osobních vozidel s naftovými motory. Oproti roku 2005 došlo k nárustu prodeje biopaliv
(z 10 tis. t na 66 tis. t), ten však zustává na velmi nízké úrovni (pod úrovní roku 2004
(213 tis. t). V roce 2006 došlo proti roku 2005 ke stagnaci spotreby zkapalnených ropných
plynu (LPG) na úrovni 236 tis. t a stlaceného zemního plynu (CNG) na úrovni 3,5 mil. m3.6
V silnicní doprave došlo v roce 2006 k 4 389 (v roce 2005 k 4274) haváriím spojených
s únikem nebezpecných, nejcasteji ropných látek. V železnicní doprave došlo ke 183 haváriím
(224 v roce 2005).
Zábor pudy pro dopravu
Negativním projevem rozvoje dopravy jsou zábory pudy pro potreby silnicní infrastruktury.
CR patrí k zemím s velmi hustou dopravní infrastrukturou, problémem však zustává její
dlouhodobá technická zanedbanost (dopravní závady, nízká kvalita i kapacita). V roce 2006
došlo k výraznému urychlení výstavby dálnicní síte (prodloužení o 12 % na 633 km). Tento
fakt znamená další znacné zábory pudy, které jsou s výstavbou silnic a dálnic spjaty (nové
komunikace jsou rešeny jako novostavby zpusobující vetší zábor pudy, než v prípade
rekonstrukce puvodních silnic). V roce 2006 došlo pri výstavbe a rekonstrukcích silnicní
dopravní infrastruktury v 9 krajích (v 5 údaje nejsou dispozici) k záboru 780 ha zemedelské
pudy a 50 ha lesní pudy.7
Zábor pudy dopravou a v jejím rámci zejména výstavba silnic dálnicního typu zpusobuje
likvidaci biotopu rostlin a živocichu, fragmentaci krajiny i osídlení, zhoršení migracní
prostupnosti, ovlivnení krajinného rázu.
Celková délka železnicní síte se v roce 2006 proti roku 2005 snížila o 17 km z duvodu rušení
nekterých úseku lokálních tratí. Pokracuje modernizace hlavních železnicních tahu a uzlu a
rozširování elektrické trakce.
Na opatrení ke snížení hlucnosti – výstavbu protihlukových sten – v roce 2006 vynaložila
Správa železnicní dopravní cesty 380,2 mil. Kc (v roce 2005 jen 112,6 mil. Kc).
IV.5.3 Ekonomické souvislosti vlivu dopravy na ŽP
Vlivy dopravy na životní prostredí nejsou z ekonomického hlediska doposud zcela jasne
a presne vyjádreny, presto existují koncepty, které se o kalkulaci vlivu dopravy na životní
prostredí pokoušejí. Jedním z nich je i koncept externalit v doprave. Príkladem takových
externalit jsou ty, které zahrnují ekonomickou cást škod na zdraví lidí vlivem nehod,
nadmerného dopravního hluku, emisí tuhých látek, SO2, NOx, VOC a CO, prízemního ozonu
(pocítáno jako ztráty vlivem nucené pracovní necinnosti a náklady na lécení obetí techto
negativních jevu), dále škod zpusobených zmenou klimatu vlivem emisí CO2 (pocítáno dle
doporucení EU jako podíl emisí CO2 z dopravy na 2 % vytvoreného HDP) a škod ze
zpomalování verejné dopravy dopravními zácpami. Príklad možné kalkulace techto externalit
je uveden v tabulkách IV.5.5 pro nákladní dopravu a IV.5.6 pro osobní dopravu v roce 2004.
6 Dlouhodobejší vývoj spotreby pohonných hmot v doprave nelze presne vyhodnotit, nebot v letech 2005 a 2006
došlo ke dvema citelným zmenám datové základny, které nebyly promítnuty do let 1990-2003. Rozsáhlé
nadhodnocení se týká spotreby vodní, motorové železnicní a autobusové dopravy, mírné podhodnocení spotreby
se týká IAD, NSD a letecké dopravy.
7 Údaje získány na základe dotazníkového šetrení CDV Brno (data jsou dostupná jen za kraje Stredoceský,
Jihoceský, Karlovarský, Ústecký, Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský).
140
Tabulka IV.5.5
Merné ekonomické externality ctyr základních druhu nákladní dopravy v CR v roce
2004 v Kc na milion tunokilometru
Druh externality Silnicní
Motor.
železnice
Elektr.
železnice
Vodní
Emise bežné 193 765 25 767 656 2 596
Prízemní ozon 29 604 22 501 0 3 330
Globální oteplení 42 442 35 428 12 013 4 972
Hluk 114 902 76 760 29 927 0
Nehody 57 967 11 367 1 151 0
Kongesce puvodci 11 508 0 0 0
CELKEM 450 189 171 823 43 747 10 898
Pozn.: nekterá definitivní data za roky 2005 a 2006 nejsou k dispozici. Obeti prízemního ozonu u motorové
dopravy dle roku 2003.
Zdroj: Výpocty CENIA
Z tabulky IV.5.5 je zrejmé, že každý prumerný cistý tunový km nákladní silnicní dopravy byl
v CR v roce 2004 zatížen 45 haléri ekonomických externalit, u motorové železnice 17,2
haléri, u elektrické nákladní železnice 4,4 haléri a u vodní dopravy 1,1 haléri.
Tabulka IV.5.6
Merné ekonomické externality jednotlivých druhu osobní dopravy v CR v roce 2004
v Kc na milion osobokilometru
Druh
externality
Silnicní
IAD
Silnicní
link.bus
Letecká Elektr.
žel.
Motor.
žel.
MHD
metro
MHD
Trol.
MHD
Tram.
MHD
Bus
Emise 105
273
226 655 8 172 2 089 30 935 558 1 225 772 184 860
Prízemní
ozon 10 377 34 340 10 779 0 26 279 0 0 0 31 068
Globální
oteplení 57 863 48 197 49 192 38 240 41 378 10 794 23 712 14 935 43 833
Hluk 72 730 74 779 632 21 433 13 840 0 0 160 248 117 120
Nehody 319 978 6 804 0 3 141 10 128 0 19 245 7 312 2 910
Kongesce
puvodci 22 288 0 0 0 0 0 0 0 0
CELKEM 588 508 390 774 68 775 64 904 122 559 11 352 44 182 176 686 379 791
Pozn.: nekterá definitivní data za roky 2005 a 2006 nejsou k dispozici. Obeti prízemního ozonu u motorové
dopravy dle roku 2003.
Zdroj: Výpocty CENIA
Tabulka IV.5.6 ukazuje, že v osobní doprave v CR v roce 2004 melo nejnižší merné
externality metro (1,1 hal./oskm), nejvyšší merné externality pak mela v dusledku vysoké
nehodovosti individuální automobilová doprava (58,9 hal./oskm).
141
IV.6 Odpadové hospodárství
Odpadové hospodárství CR je vymezeno zejména zákonem c. 185/2001 Sb., o odpadech
a o zmene nekterých dalších zákonu, v platném znení, zákonem c. 477/2001 Sb., o obalech
a o zmene nekterých zákonu (zákon o obalech), v platném znení, a jejich provádecími
predpisy. V roce 2006 nedošlo v platné legislative ke zmenám, ale vzhledem k predcházejícím
zmenám v krátkém 10letém období je obtížné porovnávat vývoj produkce a nakládání
s odpady v dlouhodobých casových radách.
Zde uvádená data o produkci a nakládání s odpady byla zjištována Centrem pro hospodarení
s odpady Výzkumného ústavu vodohospodárského T.G.M. na základe zákona c. 185/2001 Sb.
Produkci a nakládání s odpady sleduje také Ceský statistický úrad, avšak na základe vlastního
statistického zjištování.
IV.6.1 Celková produkce a nakládání s odpady
Produkce odpadu od roku 2004 setrvale klesá, což znázornuje graf IV.6.1. V roce 2005 klesla
produkce odpadu ze 38,7 na 29,8 mil. t (pokles o 23 %). Toto snížení bylo zpusobeno
snížením produkce zejména škváry ze spalování uhlí (-2,1 mil. t), zeminy (-1,5 mil. t),
zvírecího trusu (-1,2 mil. t) a nezpracované strusky (-1,2 mil. t). V roce 2006 trend snižování
produkce odpadu pokracoval a celkem bylo vyprodukováno 28,1 mil. t odpadu (mezirocní
pokles o 5 %).
Graf IV.6.1
Produkce odpadu v CR podle kategorie odpadu v letech 2000–2006
0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
40000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
tis. t
Nebezpecné
Ostatní
Pozn.: Vzhledem ke zmene metodiky zpracování nejsou data pred rokem 2000, resp. 2002 pro odpad kategorie
nebezpecný (v dalších grafech) plne srovnatelná.
Zdroj: VÚV T.G.M.
Zvyšuje se množství odpadu, které jsou recyklovány nebo využity. V roce 2006 bylo
recyklováno nebo využito jako druhotná surovina celkem 23,1 mil. t všech odpadu. Snižuje se
celkové množství odstranovaných odpadu, když v roce 2006 bylo skládkováno 4,228 mil. t,
tj. 15,1 % z celkové produkce (proti 5,325 mil. t, tj. 17,9 % v roce 2005).
Trvale se zvyšuje množství oddelene sebraných využitelných komunálních odpadu a rovnež
nebezpecných složek komunálních odpadu.
Stále malý podíl odpadu je spalován a energeticky využíván. V roce 2006 bylo energeticky
využito celkem 648,4 tis. t odpadu, což odpovídá 2,3 % celkové produkce odpadu (z produkce
komunálních odpadu bylo spáleno 9,6 %). V CR je v provozu 29 spaloven nebezpecných
142
odpadu a tri spalovny komunálních odpadu v Praze, v Brne a v Liberci. Krome spalování
odpadu ve speciálních spalovnách se odpady energeticky využívají ve 4 cementárnách.
V následujících kapitolách je podrobneji rozebrána produkce a nakládání s odpady v clenení
dle zákona o odpadech i odvetvové metodiky OECD.
IV.6.2 Produkce a nakládání s nebezpecnými odpady
Evidovanou produkci nebezpecných odpadu nelze do roku 2001 jednoznacne porovnávat
vzhledem k velkým rozdílum v poctu druhu odpadu, které byly podle platné legislativy CR
v jednotlivých letech považovány za nebezpecné. Vypovídající srovnání lze ucinit až od roku
2002, kdy vstoupila v platnost nová legislativa a v CR byl prijat nový Katalog odpadu,
shodný s Evropským katalogem odpadu. Z porovnání je však zrejmé, že dochází k mírnému
snižování produkce nebezpecných odpadu, která v roce 2002 cinila 2,42 mil. t, v roce 2005
1,62 mil. t a v roce 2006 pak 1,46 mil. t.
Nakládání s nebezpecnými odpady je znázorneno v grafu IV.6.2. Využívání nebezpecných
odpadu od roku 2002 stoupá, v roce 2005 to bylo 36,1 % a v roce 2006 pak 40,5 % z celkové
produkce nebezpecných odpadu. Rovnež se zvyšuje materiálové využití nebezpecných
odpadu (v roce 2005 to bylo 32,3 % a v roce 2006 36,1 %). Podíl využitých nebezpecných
odpadu se zvýšil mezi léty 2002 až 2006 o 10,5 %.
Graf IV.6.2
Nakládaní s nebezpecnými odpady v CR podle zpusobu nakládání
0
100
200
300
400
500
600
700
800
2002 2003 2004 2005 2006
tis. t
Palivo, využití tepla
Spalování
Fyz. a chem. metody
Biologické metody
Skládkování
Druhotná surovina
Skladování
Jiný zpusob
Zdroj: VÚV T.G.M.
Na skládkách bylo v roce 2006 uloženo celkem 5,5 %, spáleno bylo 3,8 % a energeticky
využito 4,4 % nebezpecných odpadu z celkové produkce nebezpecných odpadu. Stálým
problémem je velké množství nebezpecných odpadu, které jsou mezirocne skladovány.
IV.6.3 Produkce a nakládání s ostatními odpady
Porovnání nakládání s odpady kategorie ostatní v letech 2002 až 2006 je znázorneno
v grafu IV.6.3, z nehož je zrejmé, že dochází ke zvyšování množství využívaných odpadu a
naopak dochází ke snižování množství odpadu ukládaných na skládky. Stále malé procento
odpadu je energeticky využíváno (2,2 %) nebo spalováno (0,2 %).
143
Graf IV.6.3
Nakládání s ostatními odpady v CR podle zpusobu nakládání 2002–2006
Zdroj: VÚV T.G.M.
V roce 2006 se recyklace a využívání odpadu v porovnání s minulými roky zvýšila. Celkem
bylo v roce 2006 využito 23,1 mil. t odpadu, tj. 86,3 % proti 68,7 % v roce 2005. Využívají se
predevším kovové železné i neželezné odpady a stavební odpady, v menší míre se využívají
nekteré kovonosné odpady a odpady z plastu, skla a papíru.
Skládkování odpadu je stále rozšíreným zpusobem jejich odstranení vzhledem k pomerne
nízkým nákladum na tento zpusob odstranování odpadu a nízkým poplatkum za uložení
odpadu na skládky. V roce 2006 bylo na skládkách uloženo o 4,8 % odpadu méne než v roce
2005, což také odpovídá 5% poklesu celkové produkce odpadu. Pocet skládek má klesající
tendenci a v soucasné dobe provozované skládky musí odpovídat normám CR. Problémy
u soucasne provozovaných skládek se vyskytují predevším v oblasti požadavku na jejich
tesnení a odplynení, kdy nekteré skládky svým technickým zajištením neodpovídají
požadavkum norem ES a budou muset být po roce 2009 uzavreny.
IV.6.4 Produkce odpadu dle clenení podle odvetví
Produkce odpadu v clenení dle skupin OECD je znázornena v grafu IV.6.4, kde je zrejmý
trend ve snižování celkové produkce. Ke snížení došlo napr. u odpadu ze zemedelství
a z lesnictví, z dolování a težby, ze stavebnictví, nebo u produkce odpadu z cištení mesta
a u komunálních odpadu. Na celkové produkci odpadu v CR v roce 2006 tvorily nejvetší podíl
odpady ze stavebnictví (32,6 %), odpady prumyslové (24,7 %) a komunální odpady (14,9 %).
0
2000
4000
6000
8000
10000
12000
14000
16000
18000
20000
2002 2003 2004 2005 2006
tis. t
Palivo, využití tepla
Spalování
Fyz. a chem. metody
Biologické metody
Skládkování
Druhotná surovina
Skladování
Jiný zpusob
144
Graf IV.6.4
Produkce odpadu v CR z hlediska puvodu dle trídení OECD (dle vybraných skupin
OKEC) 2002–2006
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
10 000
2002 2003 2004 2005 2006
skupina OECD
množství (tis. t)
zemedelství a lesnictví
dolování a težby
prumysl
energetika (mimo radioaktivní)
výroba a rozvod vody
stavebnictví
cištení mesta
komunální
jiné
Zdroj: VÚV T.G.M.
IV.6.4.1 Nakládání s komunálními odpady
Produkce komunálních odpadu v letech 2003 až 2006 zustala prakticky na stejné výši,
a pohybuje se na úrovni cca 4,4–4,6 mil. t., což predstavovalo 12–15 % z celkové produkce
odpadu. V roce 2005 cinila produkce komunálních odpadu 4,4 mil. t (14,9 % z celkové
produkce odpadu) a v roce 2006 mírne klesla na 4,0 mil. t (14,2 % celkové produkce).
Stále nejbežnejším zpusobem odstranení komunálních odpadu je skládkování. Podíl
skládkovaných odpadu z celkové produkce komunálních odpadu mezirocne vzrostl mezi roky
2005 a 2006 z 69,3 % na 81,0 %. Podíl materiálove využitých komunální odpadu v CR v roce
2006 dosáhnul 20 % a podíl energeticky využitých komunálních odpadu z celkové produkce
komunálních odpadu v roce 2006 cinil 9,5 %. Nakládání s komunálními odpady vyšší než
celková rocní evidovaná produkce znamená, že je nakládáno i s odpady, které jsou ve
sledovaném roce dovezeny k využití, prípadne k využití predány ze skladových zásob.
K zvýšení materiálového využití prispívá zejména oddelený sber složek komunálního odpadu,
vcetne jeho nebezpecných složek. Množství oddelene sbíraných složek komunálního odpadu
se trvale zvyšuje. Vývoj nakládání s komunálními odpady je znázornen v grafu IV.6.5.
Graf IV.6.5
Nakládání s komunálními odpady v CR podle zpusobu nakládání 2002–2006
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
2002 2003 2004 2005 2006
tis. t
Palivo, využití tepla
Spalování
Fyz. a chem. metody
Biologické metody
Skládkování
Druhotná surovina
Skladování
Jiný zpusob
Zdroj: VÚV T.G.M.
145
IV.6.4.2 Trídený sber komunálního odpadu
V roce 2006 došlo v CR k dalšímu rozvoji systému trídeného sberu komunálního odpadu. Do
systému trídení provozovaného spolecností EKO-KOM, a.s. bylo k 31. 12. 2006 zapojeno
9 988 586 obyvatel, tj. 97 % populace CR, kterí žijí v 5 481 obcích, zapojených do systému
trídení komunálního odpadu. Systém EKO-KOM, a.s. tak patrí z hlediska pokrytí populace
k nejúspešnejším v Evrope.
Výtežnost trídeného sberu komunálního odpadu stoupla v roce 2006 na 43,6 kg/obyvatele a
rok, což je oproti roku 2005 nárust o více než 7 kg. Vývoj výtežnosti trídeného sberu je
znázornen v grafu IV.6.6.
Graf IV.6.6
Celková výtežnost trídeného sberu v CR na obyvatele 1999–2006
0
10
20
30
40
50
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
kg/obyvatel/rok
Zdroj: EKO – KOM, a.s.
Mezi tradicne separované komodity patrí papír, plasty a smesné sklo. V roce 2006 dále
pokracoval dynamický nárust v trídení nápojových kartonu – oproti roku 2005 se množství
oddelene sebraného odpadu z nápojových kartonu zdvojnásobilo. Významný nárust byl také
zaznamenán v množství oddelene sebraného bílého skla, a to témer o 50 %.
Na konci roku 2006 bylo pomocí sociologického pruzkumu zjišteno, že se již 69 % obyvatel
CR soustavne venuje trídení odpadu. Pri pruzkumu o sobe sice 77 % dotázaných tvrdilo
že odpady trídí, ale pomocí kontrolních otázek bylo zjišteno, že 8 % respondentu odpady
netrídí, ale stydí se to priznat. Z toho mužeme usoudit, že je trídení odpadu stále více vnímáno
jako samozrejmost, která patrí k soucasnému životnímu stylu.
V roce 2006 mela drtivá vetšina obyvatel CR možnost trídit komunální odpad a také více než
dve tretiny obyvatel systém trídeného sberu pravidelne využívalo. Podle množství sebraného
trídeného komunálního odpadu je CR na 1. míste mezi novými clenskými státy Evropské unie
a predcí i radu zemí EU 15.
IV.6.5 Zpetný odber nekterých výrobku
Povinnost zpetného odberu nekterých výrobku je dána zákonem c. 185/2001 Sb., o odpadech.
Podrobneji problematiku zpetného odberu nekterých výrobku upravují vyhlášky MŽP
c. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a c. 237/2002 Sb., o podrobnostech
zpusobu provedení zpetného odberu nekterých výrobku. Povinnost zajistit zpetný odber techto
výrobku má povinná osoba, která uvedené výrobky vyrábí nebo uvádí na trh v CR. Povinnost
zpetného odberu se vztahuje na minerální oleje, elektrické akumulátory, galvanické clánky a
146
baterie (nikl-kadmiové, olovené, ostatní), pneumatiky, výbojky a zárivky a elektrozarízení
pocházející z domácností.
Zpetný odber se zatím nestal významným nástrojem prenášejícím odpovednost za nakládání
s odpadem na výrobce, vcetne financování. Odpovednost není doplnena dalšími jasnými
právními predpisy (povinnost registrace), stanovením konkrétních cílu odberu, recyklace,
využití nebo odstranení pro vybrané skupiny výrobku.
V roce 2005 bylo celkem zpetne odebráno 45,8 tis. t z 205,9 tis. t výrobku uvedených na trh.
Celková úspešnost zpetného odberu tedy cinila 22,3 %. Napríklad úspešnost zpetného odberu
minerálních oleju je velmi nízká (2,3 %) a neustále klesá. Naopak úspešnost zpetného odberu
pneumatik je velmi vysoká (52 %) a má rostoucí tendenci stejne jako úspešnost zpetného
odberu Ni - Cd akumulátoru a baterií, kdy množství zpetne odebraných baterií prevyšuje
množství dodané na trh povinnými osobami.
Nezávisle na zpetném odberu výše uvedených vybraných výrobku existuje také jejich výkup.
Vykoupené výrobky jsou však také urceny k materiálovému využití. Úspešnost zpetného
odberu ostatních akumulátoru a baterií mírne roste. Významne vzrostlo materiálové využití
zpetne odebraných baterií, zejména na úkor jejich odstranení spalováním .Míra materiálového
využití baterií vzrostla v roce 2006 na 66 %. Vzhledem k malé velikosti baterií a zrejme i
nechuti spotrebitelu k jejich trídení, zustává stále velké množství baterií nevytrídeno
v komunálním odpadu.
Úspešnost zpetného odberu výbojek, zárivek (26 %) a elektrozarízení pocházejícího
z domácností (1,65 %) mírne roste. V tabulce IV.6.1 jsou uvedeny údaje získané zpracováním
rocních zpráv povinných osob o plnení povinnosti zpetného odberu.
Tabulka IV.6.1
Prehled o zpetne odebraných výrobcích
Komodita/rok Množství výrobku, na které
se vztahuje zpetný odber
(t)
množství zpetne
odebraných výrobku
(t)
Úspešnost
zpetného odberu
(%)
2003 76 548 3 651 4,8
2004 101 296 4 108 4,1
Minerální
oleje
2005 103 533 2 370 2,3
2003 46 949 20 082 42,8
2004 66 080 29 792 45,1
Pneumatiky
2005 71 227 37 070 52,0
2003 15 380 4 426 28,8
2004 11 604 4 039 34,8
Pb
akumulátory
2005 15 227 4 939 32,4
2003 325 703 216,4
2004 362 520 143,7
Ni-Cd
akumulátory
a baterie
2005 219 512 233,9
2003 2 849 70 2,5
2004 4 444 238 5,4
Ostatní
baterie a
akumulátory
2005 3 774 215 5,7
147
2003 1 334 283 21,2
2004 1 575 278 17,7
Výbojky a
zárivky
2005 2 142 557 26,0
2003 15 337 144 0,9
2004 21 436 285 1,3
Chladnicky
a mraznicky
2005 (do 12.8.) 9791 162 1,65
Zdroj: VÚV T.G.M.
IV.6.6 Nakládání s vybranými výrobky
Odpady PCB
Produkce odpadu s obsahem PCB kolísá v závislosti na vyrazovaných zarízeních s obsahem
PCB. V roce 2006 bylo vyprodukováno celkem 219 t techto odpadu. Prevážná cást produkce
(64,4 %) byla spálena ve spalovne nebezpecných odpadu, zbývající množství je uloženo ve
skladech.
Odpadní oleje
Vývoj celkové produkce odpadních oleju je ovlivnen zpetným odberem. Ne všechny zpetne
odebrané oleje se dostávají do evidence odpadu, protože jsou využívány jiným zpusobem,
jako napr. prefiltrováním na nový výrobek. Prumerná rocní produkce cerstvých mazacích
oleju dle registrovaných producentu ciní cca 149 tis. t (statistika CAPPO). Podle vyhodnocení
zpetného odberu odpadních oleju bylo v roce 2005 uvedeno na trh celkem 103 533 t. Celková
produkce odpadních oleju dle ISOH byla v roce 2005 30 963 t a v roce 2006 32 867 t, což
predstavuje približne pouze 1/4 z produkce cerstvých mazacích oleju.
Odpadní oleje jsou predevším používány pro výrobu tepelné energie. V roce 2006 bylo
energeticky využito 70,4 %, rafinováno 14,5 % a spáleno 3,4 % z celkové produkce
odpadních oleju. Jako skladové zásoby bylo vykázáno celkem 19,0 %. Z duvodu rozdílnosti
metodik sledování prodeje cerstvých oleju, odstranení celních kontrol na hranicích po vstupu
do EU, sberu odpadních oleju podle zákona o odpadech dle zpetného odberu nekterých
výrobku a dle produkce odpadu evidované v ISOH je problematické sledovat skutecné
nakládání s odpadními oleji.
Kaly COV
Po zavedení vyhlášky MŽP c. 382/2002 Sb., o podmínkách použití kalu na zemedelské pude,
v platném znení, nastal v CR odklon od zpusobu využití kalu na zemedelské pude.
Podíl kalu z produkce cistíren odpadních vod použitých na zemedelské pude v roce 2005 cinil
11,4 % a v roce 2006 11,5 %. Nejvetší množství techto kalu bylo v roce 2006 kompostováno
(celkem 58,7 %) a dá se predpokládat, že cást takto upravených (kompostovaných) kalu COV
byla rovnež použita na zemedelské pude. Cást kalu (9,4 %) byla uložena na skládkách a cást
zustala dle evidence ISOH ve skladech.
Autovraky
Do zákona o odpadech byla novelou zákonem c. 314/2006 Sb., mimo jiné, doplnena
povinnost provozovatelu zarízení ke sberu autovraku a zpracovatelu autovraku zapojit se do
informacního systému sledování toku vybraných autovraku, stanoveného provádecím právním
148
predpisem a pusobnost krajských úradu byla rozšírena o doplnování tohoto informacního
systému.
Celková produkce vybraných autovraku vzniklých z autovraku z vozidel vyrobených po
1. 1. 1980 v roce 2005 byla 887 tun. Z tohoto množství bylo opetovne použito a využito
18,4 %. V roce 2006 bylo celkem vyprodukováno 7 266 tun vybraných autovraku, ze
získaných dílu a odpadu bylo opetovne použito a materiálove využito 25,2 %.
Baterie a akumulátory
Celková produkce odpadních baterií a akumulátoru se zvýšila z 13,3 tis. t v roce 2005 na
17,6 tis. t v roce 2006. Z tohoto množství prevážná cást (cca 85 %) pripadá na olovené
akumulátory. Jejich sber dosahuje rocne prumerne nad 85 % (zdroj: Kovohute Príbram
nástupnická, a.s.). Materiálové využití je 100%, nebot veškeré vykoupené olovené
akumulátory jsou zpracovány. Díky hodnote Pb akumulátoru je pouze 1/4 celkové produkce
použitých akumulátoru sesbírána v režimu zpetného odberu (princip odpovednosti výrobce),
zbylé 3/4 jsou predmetem sberu a výkupu oprávnených osob za úhradu.
U NiCd akumulátoru je situace obdobná, kdy jediný výrobce v CR zajištuje zpetný odber a
sebrané množství je materiálove využito na 100 %. U prenosných baterií a akumulátoru je
situace složitejší. Pres legislativní opatrení a informacní kampane se dosud nedarí zajistit sber
požadovaný Plánem odpadového hospodárství CR (100 g/obyvatele). Prevážná cást
prenosných baterií a akumulátoru neprojde zpetným odberem a koncí jako odpad
v komunálním odpadu. Zpetne odebrané prenosné baterie a akumulátory jsou využity z cca
65 %, zbytek je odstranen.
Elektrozarízení a elektroodpady z domácností
Vedení evidence elektrozarízení a elektroodpadu byla zavedena novelou zákona o odpadech a
provádecí vyhláškou MŽP c. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozarízeními a
elektroodpady. Údaje vedené v ISOH jsou tedy pouze za první rok sledování. Podle evidence
bylo v roce 2006 zpracováno celkem 26 363 t elektrozarízení a elektroodpadu z domácností.
Zpracováním získané materiály a odpady byly využity z 33,3 %, vyvezeno bylo 10,7 % a
uloženo na skládkách bylo celkem 3,2 %. Podle evidence zustalo ve skladech 35,8 %
materiálu a odpadu.
IV.6.7 Odpady z obalu
Spolecnosti sdružené pod autorizovanou obalovou spolecností EKO-KOM, a.s. uvedly v roce
2006 na trh 3 125 861 t obalu. Z tohoto množství predstavují 831 199 tun (27 %) obaly pro
jedno použití a 2 294 662 t (73 %) opakovane použitelné obaly. Za rok 2005 reprezentovalo
množství obalu uvedených na trh klienty spolecnosti EKO-KOM, a.s. 91 % obalu
evidovaných na ceském trhu a pro rok 2006 bude tento pomer obdobný.
Procentuální zastoupení jednotlivých materiálu používaných k výrobe nevratných obalu se
v posledních letech prakticky nemení. Pro rok 2006 se jednalo o tyto hodnoty: sklo 21 %,
plasty 23 %, papír 39 %, kovy 5 % a ostatní materiály 12 %. Ani v následujících letech se
nepredpokládají významné zmeny ve složení obalového portfolia a ani zmeny v technologiích
zpracování odpadu z obalu.
V roce 2006 bylo v rámci systému EKO-KOM, a.s. využito 547 645 t odpadu z jednocestných
obalu, címž bylo dosaženo 66 % míry recyklace a využití. Vývoj celkového množství
využitého odpadu z obalu v posledních letech znázornuje graf IV.6.7.
149
Graf IV.6.7
Celkové množství využitých odpadu z obalu v CR v letech 1999–2006
0
100
200
300
400
500
600
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
tis. t
Zdroj: EKO – KOM, a.s.
CR dlouhodobe splnuje kritéria recyklace a využití odpadu z obalu stanovená obalovou
smernicí ES a ceským zákonem o obalech. Srovnání zákonem požadované a skutecné míry
recyklace a využití odpadu z obalu pro jednotlivé komodity v roce 2006 je patrné z grafu
IV.6.8. Se 46% mírou recyklace a využití odpadu z plastových obalu tak zaujímá CR první
prícky mezi evropskými zememi.
Graf IV.6.8
Dosažená míra recyklace a využití odpadu z obalu v CR
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
papír s klo plasty kovy ostatní celkem
%
recyklace a využití CR
zákonná míra recyklace
Zdroj: EKO – KOM, a.s.
Kontrola v oblasti obalu
Pracovníci inspektorátu COI provedli na celém území CR v roce 2006 kontroly zamerené na
dodržování plnení povinností dle zákona c. 477/2001 Sb., o obalech. Celkem bylo
zkontrolováno 341 provozoven. Nedostatky byly zjišteny ve 129 kontrolovaných
provozovnách (tj. 37,8 %). Nejcasteji zaznamenaným porušením bylo porušení povinnosti
nabízet stejné nápoje ve vratných zálohovaných obalech pri prodeji techto nápoju
v nevratných obalech v provozovnách o prodejní ploše rovné nebo vetší než 200 m2. Porušení
bylo zjišteno ve 41 prípadech, tj. 12 %. V 65 prípadech byla uložena bloková pokuta ve výši
52,5 tis. Kc. V 69 prípadech bylo zahájeno správní rízení.
CIŽP provedla v roce 2006 celkem 294 kontrol plnení povinností zákona c. 477/2001 Sb., o
obalech. Porušení povinností bylo zjišteno pri 93 kontrolách (31,6 % kontrol). Do konce roku
2006 nabylo právní moci 50 pokut v celkové výši 651 000 Kc. Nejcasteji zjištenými
správními delikty u subjektu zapsaných v Seznamu osob na MŽP bylo porušení povinnosti
150
zasílání evidence o obalech ve stanoveném termínu a dále pak neplnení kvót využití a
recyklace.
IV.6.8 Preshranicní preprava, dovoz a vývoz odpadu
Od vstupu CR do EU, tj. od 1. 5. 2004, platilo pro CR narízení Rady 93/259/ES o dozoru
nad prepravou odpadu v rámci i mimo rámec ES a o její kontrole. Legislativní úprava ES
striktne rozlišuje odpady urcené k odstranení a odpady urcené k využití.
Dovoz odpadu do CR k odstranení je i po vstupu do EU, až na výjimky, zakázán.
Z dovážených odpadu podléhajících kontrolnímu režimu se nejvýrazneji zvýšilo zejména
množství olovených akumulátoru (císlo dle Katalogu odpadu 16 06 01), a to o 5 tis. t na
7,2 tis. t. Zvýšil se také dovoz zinkového popela (c. dle KO 11 05 02) z 59 na 107 t a oproti
minulému roku bylo dovezeno i 4,2 tis. t odpadu z úpravy odpadu (c. dle KO 19 12 12).
Všechny dovážené odpady byly urceny k materiálovému využití v CR s výjimkou použitých
pneumatik, které byly do konce roku 2001 dováženy jak k protektorování, tak
i k energetickému využití (cementárny). Zákon c. 185/2001 Sb., ve znení platném
od 1. 1. 2002 do 30. 4. 2004, dovoz odpadu k energetickému využití zakazoval,
od 1. 5. 2004 je preprava odpadu do CR za úcelem energetického využití opet povolena.
Všechny odpady vyvážené z CR byly urceny k materiálovému využití. Pro odpady urcené
k odstranení je v CR k dispozici zpracovatelská kapacita a vyváženy nejsou.
V roce 2006 bylo z CR z odpadu podléhajících kontrolnímu režimu vyvezeno nejvíce
nemagnetické frakce z drcení kovových odpadu (c. dle KO 19 10 06), a to 1 418 t. Bylo to
však o 312 t méne než v roce predchozím. Dále bylo vyvezeno napr. 533 t odpadu z hutního
zpracování zinku ve forme ostatního prachu (c. dle KO 10 05 04) (o 196 t více než v roce
predchozím), nebo 395 t kyselin sírové a siricité (c. dle KO 06 01 01) (o 77 t méne než v roce
predchozím). Množství žádného z dalších vyvážených odpadu nepresáhlo 350 t.
IV.6.9 Kontrola v oblasti nakládání s odpady, s chemickými látkami a biocidními
prípravky
Mezi nejvýznamnejší prípady porušení zákona, které v prubehu roku 2006 rešilo oddelení
odpadového hospodárství CIŽP, patrily jednoznacne prípady nelegální preshranicní prepravy
odpadu ze SRN do CR (Libceves, Sosnová, Arnoltice, Lahovicky, Milovice) a dále prípady
nelegálních skladu nebezpecných odpadu (Libcany, Chvaletice, Nalžovice). S podobným
typem porušení zákona se CIŽP dosud nesetkala a vzhledem k velkému poctu prípadu si
jejich šetrení vyžádalo mnohdy i presun již tak nedostatecných kapacit plánovaných pro
pravidelné kontroly na místa, kde bylo nutné rešit akutní problémy.
Pres výše zmínené komplikace a nedostatecné personální kapacity provedlo OOH CIŽP
v roce 2006 celkem 3 314 kontrol, z toho bylo 1 315 plánovaných a 1 999 na základe podnetu.
Za zjištená porušení byly ve správních rízeních uloženy pokuty v celkové výši 63 756 000 Kc.
Kvalitní šetrení techto prípadu je podmínkou pro uložení i velmi vysokých sankcí v rádu
desítek milionu korun, které CIŽP za závažné správní delikty v poslední dobe nekolikrát
uložila. Další nutnou podmínkou pro úspešné došetrení závažných prípadu je kvalitní a úzká
spolupráce všech orgánu kompetentních v oblasti odpadového hospodárství. OOH CIŽP se
snaží na základe inspekcí uzavrených meziresortních dohod tuto spolupráci neustále rozvíjet a
prohlubovat jak na národní, tak v poslední dobe stále casteji i na mezinárodní úrovni.
151
Další úkoly OOH CIŽP se týkaly kontroly dodržování podmínek zákona o biocidech, kontroly
dovozcu, výrobcu a prvních distributoru nebezpecných látek a prípravku z hlediska
chemického zákona, kontroly nakládání s kaly z COV, kontroly puvodcu nebezpecných
odpadu, kontroly nakládání s obaly, kontroly všech skládek nebezpecných odpadu, kontroly
preshranicní prepravy odpadu, kontroly autovrakovišt, kontroly nakládání s elektrozarízeními
a elektroodpady, kontrola provozovatelu nebo vlastníku zarízení s možným obsahem PCB a
kontroly zajištení plnení povinností zpetného odberu vybraných použitých výrobku.
IV.7 Staré ekologické záteže
V roce 2006 se MŽP snažilo upevnit svou roli odborného garanta v procesu odstranování
starých ekologických záteží. Rešení problematiky starých ekologických záteží není stále na
národní úrovni jednotné a u ostatních resortu, resp. krajských úradu, které se touto
problematikou v rámci svých kompetencí zabývají, není zajišten centrálne rízený metodický
postup. Situaci komplikuje i ruznost financních zdroju používaných k rešení této
problematiky. Roli odborného garanta již dlouhodobe zastává MŽP v rámci procesu
odstranování starých ekologických záteží vzniklých pred privatizací, dále na lokalitách
hrazených z rozpoctu MŽP (sanace bývalých základen Sovetské armády) a v prípade
nekterých krajských úradu. Pro období 2007 až 2013 bude MŽP hrát významnou roli pri
projednávání žádostí o poskytnutí dotací z operacního programu ŽP, prioritní osa 4, opatrení
4.2 „Odstranování starých ekologických záteží“.
IV.7.1 Evidence lokalit se starou ekologickou záteží podle zpusobu vzniku záteže
Nejduležitejším a nejrozsáhlejším zdrojem informací o starých ekologických zátežích v CR je
databáze MŽP, Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM), která k 31. 12. 2006
obsahovala cca 6 000 záznamu. Pocet nových záznamu v jednotlivých krajích uvádí tabulka
IV.7.1.
Tabulka IV.7.1
Prehled rozdelení nových záznamu do SEKM v roce 2006
Kraje Skládky MF MŽP CIŽP
Jihoceský 182 56 8 5
Jihomoravský 198 64 3 4
Karlovarský 94 18 1 0
Královéhradecký 139 48 6 0
Liberecký 124 25 7 0
Hlavní mesto
Praha 39 32 4 6
Moravskoslezský 166 47 4 0
Olomoucký 347 40 3 1
Pardubický 110 35 7 0
Plzenský 117 71 12 4
Stredoceský 364 69 18 3
Ústecký 343 50 22 0
152
Vysocina 165 31 2 3
Zlínský 95 25 1 3
Celkem 2483 611 98 29
Pozn: Skládky – cca 2/3 uvedeného poctu predstavují databáze skládek uzavrených pred platností soucasné
odpadové legislativy. Cca tretinu údaju tvorí archivní skládky evidované okresními úrady, které nejsou duplicitní
s první citovanou databází skládek. MF – jedná se o lokality, na nichž odstranování starých ekologických záteží
vzniklých pred privatizací probíhá v režimu ekologické smlouvy, MŽP – databáze techto lokalit obsahuje
informace o akcích hrazených z rozpoctu MŽP, a to bud podle § 42, odst. 4 ve znení zákona o vodách platném
pro rok 2003 anebo pro bývalé vojenské základny po Sovetské armáde, kde má MŽP povinnost tyto záteže
odstranovat podle usnesení vlády c. 2 ze dne 6. ledna 1993, CIŽP – jsou uvedeny nejduležitejší prioritní akce
vedené v evidenci Ceské inspekce životního prostredí.
Zdroj: SEKM
Prehled umístení všech záznamu v databázi SEKM (vcetne databáze skládek a míst vhodných
ke skládkování, kterou zpracovala CGS a která obsahuje informace pouze v GIS – zelenou
barvou) dle stavu ke konci roku 2006 predstavuje obrázek c. IV.7.1.
Obrázek IV.7.1
Rozmístení záteží z databáze SEKM v roce 2006
Zdroj: CGS
Nejširší prehled o výskytu starých ekologických zátežích, které jsou v rámci CR evidovány
ruznými organizacemi, získává MŽP pravidelne z podkladu pro reporting do Evropské
agentury pro životní prostredí (EEA) za oblast TA – 2, contaminated sites. Tato jednoduchá
evidence je vytvárena na základe informací poskytovaných z ostatních resortu, které v rámci
svých kompetencí staré ekologické záteže odstranují a také na základe informací z nekterých
krajských úradu, které se k této povinnosti, vyplývající z odst. 4, § 42 zákona 241/2001 Sb.,
o vodách, hlásí.
Celkem bylo v roce 2006 tímto zpusobem evidováno 6 018 lokalit. Mimo MŽP (73,57 %
poskytovaných informací, z toho SEKM 52,97 %) pochází nejvíce informací z krajských
úradu (19,22 %), z Ministerstva dopravy (2,23 %), Ministerstva obrany (2,02 %) a od Úradu
pro zastupování státu ve vecech majetkových (1,88 %).
153
Tabulka IV.7.2 rozdeluje jednotlivé lokality (kontaminovaná místa) podle typu cinnosti, která
vedla ke vzniku záteže. Nejvetší procento SEZ (52,6 %) vzniklo ukládáním komunálního
odpadu.
Tabulka IV.7.2
Rozdelení kontaminovaných míst v CR podle vzniku záteže
Hlavní typy cinností [%] kontaminovaných míst
Ukládání komunálního odpadu 52,61
Prumyslové a komercní aktivity 18,04
Ukládání prumyslového odpadu 6,19
Sklady ropných látek 4,81
Elektrárny, výroba elektriny 3,99
Místa havárií dalších závadných látek 3,29
Vojenské základny 3,07
Težba a produkce ropy 2,51
Težba nerostných surovin 1,47
Další skladování, vcetne úložišt hnoje 0,59
Skladování chemických látek 0,45
Havárie ropných látek 0,29
Radioaktivní materiály 0,03
Území zasažená válkou 0
Ostatní 2,66
Celkem 5 867 100% (identifikovaných zdroju)
Zdroj: MŽP
V roce 2006 byl schválen také zákon c. 183/2006 Sb., stavební zákon, podle kterého bude od
roku 2007 nutné zahájit národní, celoplošnou inventarizaci starých ekologických záteží, resp.
kontaminovaných míst, a to vcetne míst kontaminovaných potencionálne. Duvodem je, že
MŽP je povinno podle prijatého zákona (resp. vyhlášky MŽP c. 500/2006 Sb.), poskytovat
informace o starých ekologických zátežích do územne analytických podkladu. Tato nová
evidence by mela vycházet z údaju, které jsou dosud k dispozici (viz výše) a mela by
zahrnovat i informace o dalších zátežích, jejichž pruzkum ci odstranování jsou v soucasné
dobe hrazeny z privátních zdroju a MŽP o nich zatím nemá informace. Na základe výsledku
jednotné národní inventarizace bude možné navrhnout národní strategii odstranování SEZ a
stanovit cílová data pro její plnení.
IV.7.2 Odstranování starých ekologických záteží a jeho financování
Proces odstranování starých ekologických záteží není v CR zajišten jednotným subjektem a
v prípade regionu je také zatížen problematickým prístupem nekterých z nich k rešení tohoto
procesu podle odst. 4, § 42 zákona 254/2001 Sb., o vodách ve znení pozdejších predpisu.
O této situaci vypovídá i tabulka IV.7.3, která poskytuje prehled dosud vynaložených
nákladu. Nekteré krajské úrady informace neposkytly, prevážne se zduvodnením, že tento
proces v „souladu s platnou legislativou“ nereší.
154
Tabulka IV.7.3
Vynaložené náklady na odstranování starých ekologických záteží v CR
Zdroj informací
Náklady v roce 2006
(mil. Kc)
Celkové náklady
(mil. Kc)
Ministerstvo dopravy 36,2 374,3
Ministerstvo financí 5 172,0 35 379,0
Ministerstvo obrany 33,2 268,8
Ministerstvo prumyslu a obchodu 2 092,1 37 852,5
Ministerstvo vnitra 0,9 0,9
Ministerstvo životního prostredí 62,4 1 290,0
Státní fond životního prostredí CR 62,8 361,4
Jihoceský kraj . .
Jihomoravský kraj 4,9 16,9
Karlovarský kraj . .
Královéhradecký kraj 5,9 .
Liberecký kraj . .
Magistrát Hl.m. Praha 7,9 87,7
Moravskoslezský kraj . .
Olomoucký kraj . .
Pardubický kraj 20,5 67,3
Plzenský kraj . .
Stredoceský kraj . .
Ústecký kraj . 9,1
Vysocina . .
Zlínský kraj . .
CELKEM 7 478,4 75 640,6
Zdroj: MŽP
IV.7.3 Dozor nad odstranováním starých ekologických záteží
Proces kontroly efektivního vynakládání financních prostredku státního rozpoctu popr.
verejných rozpoctu je nedílnou soucástí procesu odstranování starých ekologických záteží.
Ministerstvo životního prostredí spolecne s Ministerstvem financí tuto kontrolu zajištuje
v nekolika stupních. Nejduležitejším z nich je tzv. „supervizor“, tedy nezávislý subjekt, který
provádí detailní kontrolu realizace opatrení, která mají vést k odstranení staré ekologické
záteže. Nedílnou soucástí této cinnosti je rovnež pravidelná kontrola fakturovaných cástek a
spoluodpovednost supervize za jednotlivé faktury. Dalším, nezastupitelným prvkem kontroly
je spoluúcast referentu jednotlivých ministerstev ci regionu na kontrolních dnech, které podle
závažnosti rešeného problému probíhají v mesícních, ctvrtletních a nebo rocních intervalech a
mohou být operativne svolávány i mimo stanovené termíny, pokud to je nezbytne nutné.
U zakázek, které supervizi nevyžadují (pruzkumné práce, zpracování analýz rizik apod.), jsou
standardne využíváni tzv. oponenti. K tomuto úcelu u obzvlášt složitých geologických
155
podmínek využívá MŽP rovnež posudkové cinnosti Ceské geologické služby. Pro kontrolu
rozsáhlých sanacních opatrení hrazených z rozpoctu MF využívá MŽP tzv. experta, který je
na lokalite prubežne prítomen a paralelne se supervizí MF vykonává kontrolu prací. Ze zpráv
z ostatních resortu a regionu vyplývá, že obdobný postup je zajištován i z jejich strany.
IV.8 Materiálové toky
Cílem indikátoru materiálových toku je kvantifikace celkových nároku ekonomického
systému na materiály. Spotreba materiálu je v tomto smeru považována za vhodný indikátor
záteže životního prostredí, protože se získáváním surovin, jejich zpracováním a využitím, jak
ve forme vlastních surovin, tak ve forme výrobku konecné spotreby, je spojena rada klícových
environmentálních problému. Jedná se napríklad o strukturální zmeny v krajine spojené
s težbou nerostných surovin, snižování biodiverzity v dusledku produkce biomasy ve
velkoplošných agroekosystémech, globální zmena klimatu a acidifikace v dusledku spalování
fosilních paliv, eutrofizace v dusledku nadmerného užívání prumyslových hnojiv apod.
V roce 2005 byl pripraven a v cervnu téhož roku schválen Rámec programu udržitelné
spotreby a výroby v Ceské republice, který mimo jiné stanovil priority CR v oblasti
materiálových toku, a zduraznil nutnost zpracovat akcní programy realizace Rámce.
V soucasné dobe je pripravován Program udržitelného využití a produktivity zdroju, který
stanoví konkrétní cíle, opatrení, nástroje a casový horizont plnení v oblasti materiálových
toku. Problematikou udržitelné spotreby a výroby ve vztahu k materiálovým tokum se dále
zabývá pripravovaná Obnovená Strategie udržitelného rozvoje CR. V rámci tohoto
dokumentu je plánováno snížení materiálové nárocnosti HDP do roku 2020 minimálne na
úroven prumeru zemí EU 27.
Spotreba materiálu v CR
Vývoj indikátoru domácí materiálové spotreba v CR v letech 1990–2004 v clenení podle
skupin materiálu a jednotlivých komponent udávají tabulka IV.8.1 a graf IV.8.1. Indikátor
domácí materiálová spotreba (Domestic Material Consumption – DMC) je sestavován dle
metodiky Eurostatu a predstavuje celkovou hmotnost vytežených surovin a vyprodukované
biomasy (tzv. domácí užitá težba), ke které jsou pricteny veškeré dovozy a odecteny veškeré
vývozy.
Tabulka IV.8.1
Domácí materiálová spotreba v CR podle skupin materiálu v letech 1990–2004 (mil.
tun)a)
1990 1995 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Rostlinná biomasa urcená na
výživu 15,9 12,5 14,6 13,0 11,9 14,1 10,2 7,3 11,1
Rostlinná a živocišná krmiva 20,4 13,8 13,4 11,3 10,5 11,0 9,9 7,9 9,8
Drevo a produkty
ze dreva 8,7 7,0 7,8 8,5 9,4 9,1 9,6 8,9 8,1
Stavební nerostné suroviny a z
nich vyrobené produkty 89,3 51,8 62,2 52,7 52,5 53,6 54,2 60,8 63,6
Prumyslové nerostné suroviny a
z nich vyrobené produkty 27,8 18,1 18,8 20,9 21,4 20,8 18,0 18,9 19,2
156
Rudy a z nich vyrobené
produkty 9,9 5,6 3,7 2,2 3,8 3,7 3,7 4,9 5,5
Uhlí a z neho vyrobené
produkty 110,8 67,7 68,9 53,4 60,1 58,4 56,6 57,9 57,4
Ropa a z ní vyrobené produkty 13,8 7,8 8,1 7,8 7,5 8,0 7,8 8,2 8,8
Zemní plyn a z nej vyrobené
produkty 6,5 8,2 9,7 9,5 9,8 9,9 7,1 6,9 6,5
Ostatníb) -2,7 -0,8 -0,6 -0,9 -0,6 -0,4 -0,2 0,3 2,2
Celkem 300,4 191,7 206,6 178,4 186,3 188,2 176,9 182,0 192,2
a) Oproti údajum CSÚ publikovaným ve zpráve “Vybrané úcty životního prostredí v CR na makroekonomické
úrovni“ (kód publikace 2006–05), neobsahuje domácí materiálová spotreba v tabulce IV. 8.1 a grafech IV.8.1 a
IV.8.2 dovozy a vývozy obalu, které jsou velmi težko kvantifikovatelné. Z tohoto duvodu je nyní Eurostat
nedoporucuje do tohoto indikátoru zahrnovat. Dále došlo k revizi dat za rok 2004.
b) Položka „Ostatní“ zahrnuje živocišnou biomasu urcenou na výživu, ostatní biomasu, ostatní fosilní paliva a
produkty konecné spotreby, které nejsou primárne vyrobeny z jednoho materiálu (napr. ze dreva), ale ze smesi
více materiálu (napr. ze dreva, rud a fosilních paliv).
Údaje za roky 2005 a 2006 nebyly k dispozici.
Zdroj: COŽP UK, CSÚ
Graf IV.8.1
Domácí materiálová spotreba v CR podle komponent v letech 1990–2004 (mil. t)
0
50
100
150
200
250
300
350
1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004
mil. tun
Domácí materiálová spotreba Domácí užitá težba Dovozy Vývozy
Zdroj: COŽP UK, CSÚ
Za celé sledované období poklesla domácí materiálová spotreba z 300,4 mil. t v roce 1990 na
192,2 mil. t v roce 2004. Vzhledem k tomu, že pocet obyvatel CR je velmi stabilní a pohybuje
se na úrovni cca 10 milionu obyvatel, odpovídají tyto hodnoty cca 30 t na osobu v roce 1990 a
19 t na osobu v roce 2004. Pokles nastal zejména na pocátku 90. let (do roku 1994), mírne
sestupný kolísavý trend však byl zachován i po zbytek sledovaného období. V letech 2003 a
2004 však došlo k nárustu domácí materiálové spotreby, která dosáhla nejvyšší hodnoty od
roku 1997.
Celkový pokles domácí materiálové spotreby byl zpusoben zejména snížením spotreby
hnedého a cerného uhlí v dusledku útlumu energeticky nárocných prumyslových odvetví
(napr. metalurgického prumyslu), celkového zvyšování energetické úcinnosti neboli efektivity
premeny paliva na užitecnou práci díky zavádení moderních technologií a v dusledku
plynofikace (z tuny plynu je možné vyrobit více energie než z tuny uhlí, proto se ho
157
spotrebovává menší množství). Nárust materiálové spotreby v letech 2003 a 2004 byl
zpusoben zejména zvýšením spotreby stavebních nerostných surovin, rud a produktu konecné
spotreby (kategorie „Ostatní“). Nárust spotreby stavebních nerostných surovin je možné dát
do souvislosti s rustem stavební výroby v techto letech.
Duležitou vypovídací schopnost má i velikost podílu dovozu na domácí materiálové spotrebe.
Cím vyšší je tento podíl, tím více je ekonomika daného státu citlivá na náhodné výkyvy
v zahranicním obchodu (nedostatek urcitých komodit, neocekávané zvýšení jejich cen, atd.).
Týká se to zejména strategických materiálových zdroju jako jsou fosilní paliva ci vzácné
kovy. Podíl dovozu na domácí materiálové spotrebe mezi lety 1990 až 2004 znatelne vzrostl,
ze 17 % v roce 1990 na 32,1 % v roce 2004.
Decoupling záteže životního prostredí a ekonomické výkonnosti a materiálová nárocnost
Domácí materiálová spotreba je považována za vhodný indikátor pro vyjádrení decouplingu
(tzn. oddelení krivek záteže životního prostredí a ekonomického výkonu), protože se jedná
o agregovaný indikátor záteže životního prostredí. Vyjádrení decouplingu prostrednictvím
tohoto indikátoru a indikátoru HDP je znázorneno v grafu IV.8.2.
Graf IV.8.2
Oddelení krivek záteže životního prostredí a ekonomické výkonnosti v CR v letech
1990–2004
40
50
60
70
80
90
100
110
120
1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004
Index (1990=100)
HDP
DMC
Pozn.: HDP uvedeno ve stálých cenách roku 2000
Zdroj: COŽP UK, CSÚ (DMC), OECD (HDP)
Z grafu je patrné, že za celé sledované období došlo v CR k výraznému oddelení krivek záteže
životního prostredí spojené se spotrebou materiálu a ekonomické výkonnosti. Na zacátku
sledovaného období se na oddelení krivek podílel zejména pokles materiálové spotreby,
zatímco od roku 1994 již materiálová spotreba príliš neklesala a decoupling byl dán rustem
HDP. Z dosažení decouplingu vyplývá i skutecnost, že poklesla materiálová nárocnost HDP,
tedy spotreba materiálu na jednotku HDP. Došlo tak k nárustu efektivity premeny materiálu
na ekonomický výstup, což melo mimo jiné pozitivní dopad na snižování výrobních nákladu
ze strany nákupu surovin a dalších materiálu potrebných na výrobu.
158
V Nástroje ochrany životního prostredí
V.1 Legislativa
V roce 2006 pokracovala transpozice právních predpisu ES, která se promítla do rady
legislativních zmen v oblasti životního prostredí. Tato kapitola shrnuje nejvýznamnejší
zmeny, které nabyly úcinnosti v roce 2006. Výcet všech prijatých zákonu, provádecích
vyhlášek a usnesení vlády je k dispozici na webových stránkách MŽP v rubrice „Legislativa“
(http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/legislativa).
Integrovaná prevence
Zákon c. 222/2006 Sb., kterým se mení zákon c. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a
omezování znecištení, o integrovaném registru znecištování a o zmene nekterých zákonu
(zákon o integrované prevenci), ve znení pozdejších predpisu, a nekteré další zákony. Zákon
nabyl úcinnosti dne 1. 6. 2006.
Novelou byla transponována smernice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne
26. kvetna 2003 o úcasti verejnosti na príprave nekterých plánu a programu týkajících se
životního prostredí a o zmene smernic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve veci úcasti
verejnosti a prístupu k právní ochrane. Dalším zámerem rozsáhlejší novelizace zákona
o integrované prevenci byla úprava nebo doplnení nekterých ustanovení, jejichž aplikace
v praxi ukázala nekteré nedostatky vecného, procesního nebo systémového charakteru.
Novela mela za cíl upravit duslednejší integraci rozhodnutí a povolení vydávaných podle
složkových predpisu v oblasti ochrany životního prostredí, upravit nekteré definice, blíže
definovat role nekterých úcastníku rízení, snižovat administrativní nárocnost povolovacího
procesu atd.
Prevence závažných havárií
Zákon c. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií zpusobených vybranými nebezpecnými
chemickými látkami nebo chemickými prípravky a o zmene zákona c. 258/2000 Sb.,
o ochrane verejného zdraví a o zmene nekterých souvisejících zákonu, ve znení pozdejších
predpisu, a zákona c. 320/2002 Sb., o zmene a zrušení nekterých zákonu v souvislosti
s ukoncením cinnosti okresních úradu, ve znení pozdejších predpisu (zákon o prevenci
závažných havárií). Zákon nabyl úcinnosti dne 1. 6. 2006.
Zákon transponuje smernici Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES, kterou se mení
smernice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpecí závažných havárií s prítomností
nebezpecných látek. Duvodem prípravy zcela nového zákona (namísto novely) byla
predpokládaná rozsáhlost nové úpravy, vycházející z množství požadavku smernice
2003/105/ES i ze zkušeností nabytých petiletou aplikacní praxí zákona c. 353/1999 Sb. Zákon
oproti predchozí úprave prináší zjednodušení nekterých procedur a v oduvodnených
prípadech upouští od požadavku na plnení vybraných povinností.
Nakládání s odpady
Zákon c. 314/2006 Sb., kterým se mení zákon c. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmene
nekterých dalších zákonu, ve znení pozdejších predpisu, a zákon c. 140/1961 Sb., trestní
zákon, ve znení pozdejších predpisu. Zákon nabyl úcinnosti dne 22. 6. 2006.
Duvodem pro navrhované dílcí zmeny mající prevážne legislativne technický charakter bylo
upresnení pojmu dovoz/dovozce v souvislosti se vstupem CR do EU, dále úprava nakládání
159
s biologicky rozložitelným odpadem, která by mela podporit jeho materiálové využívání
v souladu s požadavkem smernice Rady 1999/31/ES na snižování obsahu biologicky
rozložitelných odpadu ukládaných na skládky (nove vložená ustanovení §10a, § 33a a
33b). Další oblastí úpravy je stanovení povinnosti zapojit se do informacního systému
sledování toku vybraných autovraku pro osoby oprávnené k jejich sberu a zpracování.
Nakládání s obaly a obalovými odpady
Zákon c. 66/2006 Sb., kterým se mení zákon c. 477/2001 Sb., o obalech a o zmene nekterých
zákonu (zákon o obalech), ve znení pozdejších predpisu. Zákon nabyl úcinnosti dne
15. 3. 2006.
Novela zákona primárne reagovala na zmeny vyvolané smernicí Evropského parlamentu
a Rady 2004/12/ES, kterou se mení smernice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.
Zejména se jednalo o tyto zmeny: prijetí kriterií a názorných príkladu, které upresnují pojem
obal; povinnost pro jednotlivé clenské státy prijmout opatrení, aby se na celém jejich území
dosáhlo využití a recyklace obalových odpadu v rozsahu, který je smernicí požadován.
Cílem novely bylo predevším stanovit nový rozsah recyklace a využití odpadu z obalu (až do
roku 2012). Další významnou zmenou je osvobození od povinností zpetného odberu a využití
odpadu z obalu a od povinnosti podat návrh na zápis do seznamu osob pro podnikatelské
subjekty, které rocne uvedou na trh méne než 300 kg obalu a zároven jejich rocní obrat
neprekrocí 4,5 mil. Kc.
CR využila možnosti požádat o prechodné období pro plnení cílu smernice (spolecne
s dalšími novými clenskými zememi EU). Prechodná období byla schválena smernicí Rady
2004/20/ES a novela s príslušnými harmonogramy koresponduje.
Oblast posuzování vlivu na životní prostredí
Zákon c. 163/2006 Sb., kterým se mení zákon c. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní
prostredí a o zmene nekterých souvisejících zákonu (zákon o posuzování vlivu na životní
prostredí), ve znení zákona c. 93/2004 Sb. Zákon nabyl úcinnosti dne 27. 4. 2006.
Novela zákona byla pripravena predevším pro urychlenou transpozici smernice Evropského
parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. kvetna 2003 o úcasti verejnosti na
vypracovávání nekterých plánu a programu týkajících se životního prostredí a o zmene
smernic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o úcast verejnosti a prístup k právní
ochrane. Novela dále reagovala na skutecnost, že podle upozornení Evropské komise zákon
c. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostredí, ve znení zákona c. 93/2004 Sb.,
nebyl plne kompatibilní se smernicí Rady 85/337/EHS o posuzování vlivu urcitých
verejných a soukromých projektu na životní prostredí, v platném znení. Jednalo se
zejména o zpusob aplikace tzv. prahových hodnot, kterými se podle ceské právní úpravy
v rozporu se smernicí z posuzování automaticky vylucují zámery nacházející se pod temito
prahovými hodnotami. Zámerem novely bylo proto dosažení plného souladu vnitrostátní
legislativy s príslušnými akty komunitárního práva v oblasti posuzování vlivu na životní
prostredí.
160
V.2 Integrované povolování a posuzování vlivu na životní prostredí
V.2.1 Integrovaná prevence a omezování znecištení (IPPC)
Integrovaná prevence a omezování znecištení se v CR rídí zákonem c. 76/2002 Sb.,
o integrované prevenci a omezování znecištení, o integrovaném registru znecištování
a o zmene nekterých zákonu (zákon o integrované prevenci), který vstoupil v platnost v roce
2003. Tímto zákonem byla do ceského právního rádu implementována smernice Rady
96/61/ES o integrované prevenci a omezování znecištení (Integrated Pollution Prevention
Control – IPPC).
Ministerstvo životního prostredí je gestorem implementace (zavádení do praxe) a transpozice
požadavku smernice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znecištení.
Nespornou výhodou integrovaného povolení je administrativní zjednodušení, kdy je místo
rady dílcích povolení vydáno jedno integrované. Z dosavadních poznatku rovnež vyplývá, že
vetšina technologií, které spadají do pusobnosti zákona o IPPC, odpovídá vysokému
standardu ochrany životního prostredí.
Celkový pocet zarízení v procesu integrovaného povolování byl k 31. 12. 2006 v CR 1 558,
což je více než bylo puvodne predpokládáno. Nejvetší nárust žádostí v roce 2006 byl
v kategoriích výroby a zpracovávání kovu, v potravinárském prumyslu a živocišné výroby.
V roce 2006 bylo podáno 475 žádostí o integrované povolení, integrovaných povolení bylo
vydáno 357. Celkem bylo k 31. 12. 2006 podáno 1 183 žádostí o integrované povolení a
celkem bylo vydáno 807 pravomocných rozhodnutí.
Tabulka V.2.1 dokumentuje celkový pocet zarízení v procesu integrovaného povolování
od roku 2003 k 31. 12. 2006. Tretí sloupec tabulky udává pocty zarízení, které vstoupily
do procesu v roce 2006.
Tabulka V.2.1
Pocet zarízení v procesu integrovaného povolování
Kategorie
Celkem pocet zarízení
v procesu od roku 2003
Pocet zarízení vstupujících
do procesu v roce 2006
1 – energetika 191 95
2 – výroba a zpracování kovu 332 135
3 – zpracování nerostu 99 28
4 – chemický prumysl 197 40
5 – nakládání s odpady 224 30
6 – ostatní zarízení 614 311
Celkem 1 558 655
Zdroj: MŽP
Zarízení v povolovacím procesu IPPC jsou na území CR rozmísteny nerovnomerne. Nejméne
zarízení se nachází na území Hlavního mesta Prahy (23 podaných žádostí do konce roku
2006), nejvíce na území Stredoceského kraje (164 podaných žádostí do konce roku 2006).
Informacní systém o IPPC (http://www.env.cz/ippc) obsahuje informace o podaných
žádostech o vydání integrovaného povolení, o stavu vyrizování techto žádostí a dokumenty
vztahující se k temto žádostem, vcetne sledování zmenových rízení u již vydaných
integrovaných povolení.
161
V.2.2 Posuzování vlivu na životní prostredí (EIA/SEA)
Proces posuzování vlivu na životní prostredí – proces EIA (Environmental Impact
Assessment) se v roce 2006 rídil zákonem c. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní
prostredí a o zmene nekterých souvisejících zákonu (zákon o posuzování vlivu na životní
prostredí), ve znení zákonu c. 93/2004 Sb., c. 163/2006 Sb. a c. 186/2006 Sb. Proces
posuzování vlivu na životní prostredí predstavuje významný prvek preventivních nástroju
ochrany životního prostredí a zároven duležitou soucást environmentální politiky.
Posuzování zámeru
Predmetem posuzování jsou zámery staveb, cinností a technologií a zajištuje je MŽP nebo
krajské úrady. V roce 2006 došlo k výraznému nárustu poctu oznámených zámeru
v souvislosti s prijetím novely zákona: MŽP vyrizovalo 134 a krajské úrady 1 689
oznámených zámeru. Prehled výsledku posuzování EIA v roce 2006 (pocet ukoncených
procesu) a srovnání s rokem 2005 uvádí tabulka V.2.2.
Tabulka V.2.2
Pocet ukoncených procesu v letech 2005 a 2006
stanovisk nepodléhá dalšímu o
posuzování souhlasné nesouhlasné
ukonceno
z jiných duvodu
2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006
Ministerstvo
životního prostredí
55 56 60 47 2 3 5 6
Krajské úrady 666 1 273 46 54 4 2 59 83
Zdroj: MŽP, CENIA
Nejvíce posuzovaných zámeru spadalo k 31. 12. 2006 do kategorie „Obchodní a skladové
komplexy vcetne parkovišt“ (478), následované kategorií „Prumysl“ (259), „Vodní
hospodárství“ (193), „Odpadové hospodárství“ (161) a „Energetika“ (135). Nejméne zámeru
spadalo do kategorie „Težební prumysl“ (48).
Posuzování koncepcí
Novela zákona úcinná od roku 2004 mimo jiné nove upravila posuzování vlivu koncepcí na
životní prostredí. Krome velkého množství oznámených návrhu zadání územních plánu obcí a
jejich zmen bylo od nabytí úcinnosti zákona do konce roku 2006 oznámeno 14 návrhu zadání
územních plánu velkých územních celku a jejich zmen. Pet bylo ukonceno záverem
zjištovacího rízení, že nepodléhají dalšímu posuzování a jednou bylo vydáno souhlasné
stanovisko.
Tabulka V.2.3 uvádí pocet oznámených koncepcí od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2006 a pocet
stanovisek vydaných príslušnými úrady v roce 2006. Všechna stanoviska byla souhlasná.
162
Tabulka V.2.3
Oznámené koncepce od nabytí úcinnosti zákona c. 93/2004 Sb. do 31. 12. 2006 a
stanoviska vydaná príslušnými úrady v roce 2006
MŽP Krajské úradPocet oznámených koncepcí y
od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2006 54* 38
Pocet vydaných stanovisek MŽP Krajské úrady
v roce 2006 33 1
*) V roce 2006 probehlo posuzování sedmi koncepcí podle §14 b) tj. mezistátní posuzování koncepce provádené
mimo území CR.
Zdroj: MŽP, CENIA
Informace a dokumenty porízené v prubehu procesu posuzování jsou zverejnovány mimo jiné
i na internetu v Informacních systémech EIA/SEA, který je prístupný z webových stránek
Ministerstva životního prostredí (http://www.env.cz) a CENIA (http://www.cenia.cz).
V.3 Ekonomické nástroje
Poplatky
Hlavní kategorií ekonomických nástroju jsou poplatky, a to predevším za znecištování
životního prostredí a za využívání prírodních zdroju. Tabulka V.3.1 predstavuje seznam
poplatku platných v roce 2006 vcetne informací o jejich právním zakotvení a
administrativním zajištení.
163
Tabulka V.3.1:
Systém poplatku v ochrane životního prostredí v roce 2006
OBLAST PLATBA
PRÁVNÍ ZAKOTVENÍ
(PRÍSLUŠNÉ ZÁKONY)
SPRÁVCE
(VYMERUJE,
KONTROLUJE)
VYBÍRÁ
(VYMÁHÁ)
PRÍJEMCE
poplatky za znecištování ovzduší – provozovatelé zvlášte
velkých a velkých stacionárních zdroju
§ 19 zák. c. 86/2002 Sb., o ochrane
ovzduší
Krajský úrad Celní úrad SFŽP CR*
poplatky za znecištování ovzduší – provozovatelé
stredních stacionárních zdroju
§ 19 zák. c. 86/2002 Sb., o ochrane
ovzduší
Obec s rozšírenou
pusobností
Celní úrad SFŽP COVZDUŠÍ R
poplatky za znecištování ovzduší – provozovatelé malých
stacionárních zdroju
§ 19 zák. c. 86/2002 Sb., o ochrane
ovzduší
Obec Obec Obec
platba za odebrané množství podzemní vody § 88 zák. c. 254/2001 Sb., o vodách CIŽP Celní úrad
50 % SFŽP CR
50 % rozpocet kraje
poplatky za vypouštení odpadních vod do vod
povrchových
§ 89–99 zák. c. 254/2001 Sb.,
o vodách
CIŽP Celní úrad SFŽP CR
poplatek za povolené vypouštení odpadních vod do vod
podzemních
§ 100 zák. c. 254/2001 Sb., o vodách Obec Obec Obec
VODA
platba k úhrade správy vodních toku a správy povodí § 101 zák. c. 254/2001 Sb., o vodách Správce vodního toku Správce vodního toku Správce vodního toku
odvody za odnetí pudy ze zemedelského pudního fondu –
za trvalé a docasné odnetí
§ 11–12 zák. c. 334/1992 Sb., o ochr.
zemedelského pudního fondu
Orgány státní správy
na úseku ZPF
Celní úrad
40 % - obec
60 % - SFŽP CR
PUDA
poplatek za odnetí pozemku urcených k plnení funkcí lesu
– za trvalé a docasné odnetí
§ 17–18 zák. c. 289/1995 Sb.,
o lesích
Orgány státní správy
lesu
Celní úrad
40 % - obec
60 % - SFŽP CR
úhrada z dobývacího prostoru
§ 32a zák. c. 44/1988 Sb., o ochrane
a využití nerostného bohatství
Bánský úrad Bánský úrad Obec
HORNINY
úhrada z vydobytých nerostu na výhradních ložiskách nebo
vyhrazených nerostu po jejich úprave a zušlechtení
§ 32a zák. c. 44/1988 Sb., o ochrane
a využití nerostného bohatství
Bánský úrad
Bánský úrad
25 % - státní rozpocet
75 % - obec
164
poplatky za uložení odpadu
§ 45–48 zák. c. 185/2001 Sb., o
odpadech a o zmene nekterých
dalších zákonu
Obec, Krajský úrad Celní úrad
základní složka - obec
riziková složka - SFŽP
ODPADY poplatek za komunální odpad
poplatek za provoz systému shromaždování, sberu,
prepravy, trídení, využívání a odstranování komunálních
odpadu / za komunální odpad
§ 17a zák. c. 185/2001 Sb.,
o odpadech a o zmene nekterých
dalších zákonu
§ 10b zák. c. 565/1990 Sb.,
o místních poplatcích
Obec Obec Obec
poplatek na podporu sberu, zpracování, využití a
odstranení vybraných autovraku
§ 37e zák. c. 185/2001 Sb., o
odpadech a o zmene nekterých
dalších zákonu
Zvláštní úcet SFŽP CR
OBALY registracní a evidencní poplatek dle zákona o obalech § 32 zák. c. 477/2001 Sb., o obalech SFŽP CR SFŽP CR SFŽP CR
*) SFŽP CR = Státní fond životního prostredí CR
Zdroj: MŽP, CENIA
Jeden z hlavních konecných príjemcu poplatku – Státní fond životního prostredí CR (SFŽP
CR) – zaznamenal v roce 2006 mezirocní pokles príjmu z poplatku o 12,6 %, tj. o 230,6 mil.
Kc na 1 595,5 mil. Kc. K propadu príjmu došlo u všech hlavních složek životního prostredí,
krome prírody, kde se príjmy SFŽP CR z vybraných poplatku zvýšily o necelých 7 % na
355,7 mil. Kc. Na více než 53 % príjmu SFŽP CR z poplatku se v roce 2006 podílely príjmy
z oblasti ovzduší (473,9 mil. Kc) a podzemní vody (384,1 mil. Kc).
Nejvetší propad príjmu SFŽP CR z poplatku nastal v roce 2006 v oblasti odpadu, jak je patrné
z grafu V.3.1. Zde došlo ke snížení príjmu z poplatku za ukládání nebezpecných odpadu na
skládky (príjmem SFŽP CR je tzv. riziková složka za uložení nebezpecného odpadu na
skládku) predevším z duvodu vyšší míry použití techto odpadu na technické zabezpecení
skládky. V takovém prípade není takto uložené množství zpoplatnováno.
Graf V.3.1
Struktura príjmu z poplatku SFŽP CR v letech 2005 a 2006 a podíly príjmu z poplatku
v roce 2006 podle složek životního prostredí
370,3
414,1
499,9
193,7
14,3
333,8
355,7
-4,7
84,8
473,9
384,1
301,7
-100
0
100
200
300
400
500
600
odpadní
voda
podzemní
voda
ovzduší odpady obaly príroda
mil. Kc
Príjmy k 31.12.2005
Príjmy k 31.12.2006 odpadní
voda
18,9%
ovzduší
29,6%
odpady
5,3%
príroda
22,2%
podzem.
voda
24,0%
Pozn.: Záporný príjem SFŽP CR v oblasti obalu byl zpusoben predevším nabytím úcinnosti zákona c. 66/2006
Sb., který mení zákon c. 477/2004 Sb., o obalech. Novela mimo jiné osvobozuje od platby registracního poplatku
ty podnikatelské subjekty, které rocne uvádí na trh méne než 300 kg obalu a zároven jejich rocní obrat
neprekrocí 4,5 mil. Kc. V kolácovém grafu nejsou zahrnuty záporné príjmy z poplatku ve složce obaly ve výši
4,7 mil. Kc.
Zdroj: SFŽP CR
Soucasný systém poplatku je pomerne komplikovaný a neprehledný a je dusledkem
nekoordinovaného zavádení poplatku v rámci zákonu týkajících se jednotlivých složek
životního prostredí. Zpusob vymáhaní dlužných poplatku je casto nefunkcní (napr. v rámci
systému výberu a odvodu poplatku za ukládání nebezpecných odpadu). Sazby poplatku jsou
nízké a výrazneji nemotivují k ochrane životního prostredí a hlavním duvodem pro jejich
existenci je ve vetšine prípadu fiskální efekt. Navíc administrativní náklady na zajištení
výberu nekterých poplatku jsou vyšší než jejich výnos, což je ciní zcela neefektivními.
Byla proto zahájena príprava nové koncepce MŽP týkající se používání ekonomických
nástroju v oblasti životního prostredí tak, aby vznikl ucelený a vnitrne provázaný systém
negativní i pozitivní stimulace.
Ekologická danová reforma
V roce 2006 pokracovala, v souladu s programovým prohlášením vlády, príprava koncepce
ekologické danové reformy. Koncepce vychází z principu výnosové neutrality, tzn. že veškerý
166
výnos z navýšení neprímých daní (spotrebních daní z paliv a energie, jejichž sazby vychází ze
smernice Rady 2003/96/ES) bude využit ke snížení danového zatížení práce. V rámci
materiálu „Principy a harmonogram ekologické danové reformy“ predloženého do vlády
v prosinci 2006 byl uveden podrobný harmonogram dalších prací na reforme. Ta by mela ve
své 1. etape do konce roku 2007 vést k projednání a schválení nových zákonu pripravených
v roce 2006 – zákona o zdanení elektriny, zákona o zdanení pevných paliv a zákona o zdanení
zemního plynu. Novelizace dalších zákonu (predevším zákona o pojistném na sociální
zabezpecení a príspevku na státní politiku zamestnanosti) má vést k dosažení výnosové
neutrality do 1. 1. 2009.
Obchodování s povolenkami na emise oxidu uhlicitého
Obchodování s povolenkami na emise oxidu uhlicitého probíhá na základe zákona
c. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynu a
o zmene nekterých zákonu (úcinného od 31. 12. 2004), ve znení zákona c. 212/2006 Sb.
(úcinného od 1. 6. 2006). Je založeno na smernici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES
ustavující schéma pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynu v rámci
Spolecenství .
Celkove bylo v roce 2006 alokováno na úcty provozovatelu zarízení 96 910 587 povolenek,
což je 99,80 % z celkové hodnoty 97 100 000 povolenek národního alokacního plánu (NAP)
pro roky 2005–2007 bez rezervy pro nová zarízení. Z rezervy pro nová zarízení bylo v roce
2006 alokováno celkem 104 128 povolenek pro 7 nových zarízení, která vstoupila do systému
po 1. 1. 2005 a nebyla z tohoto duvodu obsažena v Národním alokacním plánu CR pro období
2005–2007. V roce 2006 se v rejstríku uskutecnilo 1 725 transakcí, pri nichž zmenilo úcet
celkem 59 481 886 povolenek.
Cena povolenky prodelala v roce 2006 velice dynamický vývoj. Obchodování zacala
pocátkem roku na úrovni kolem 22 Euro, v polovine dubna vzrostla až témer k 30 Euro, ale
pocátkem kvetna se propadla až témer k 10 Euro. Poté se do poloviny zárí držela nad úrovní
15 Euro, ale pak až do konce roku neustále klesala. Rok 2006 zakoncila povolenka na
hodnote 6,50 Euro.
Pokles ceny povolenky byl zaprícinen zejména nedostatkem poptávky a previsem nabídky na
trhu, což je výsledkem velkorysých národních alokacních plánu pro období 2005–2007.
Nárust ceny povolenky pro toto obchodovací období se v roce 2007 nedá predpokládat.
Návrh Národního alokacního plánu II pro druhé obchodovací období (2008–2012) (celkem
101,9 milionu povolenek na emise oxidu uhlicitého rocne) byl schválen usnesením vlády
c. 1400 ze dne 6. prosince 2006 a notifikován Evropské komisi dne 8. prosince 2006.
Rozhodnutím Evropské komise ze dne 26. brezna 2007 bylo celkové množství povolenek
sníženo na 86,835264 milionu. Podrobnejší informace o Národním alokacním plánu je
k dispozici v kapitole II.3.
V.4 Dobrovolné nástroje
Dobrovolné nástroje je souhrnné oznacení pro aktivity (metody, postupy, zpusoby chování
apod.), které jsou propracované popr. normalizované na mezinárodní úrovni a podniky je
zavádejí dobrovolne, nad rámec právních predpisu. Vedou ke snížení negativních vlivu
výroby ci provozu na životní prostredí a zároven k posílení postavení podniku ci organizace
na trhu, ke zvýšení konkurenceschopnosti, dobré povesti a v neposlední rade k ekonomickým
prínosum.
167
V.4.1 Výrobkové certifikace
V CR se používá Národní program oznacování ekologicky šetrných výrobku a služeb a
Evropský program oznacování výrobku a služeb ekoznackou EU.
Obrázek V.4.1
Loga programu oznacování ekologicky šetrných výrobku (EŠV) (Národní program
oznacování ekologicky šetrných výrobku a služeb a Evropský program oznacování
výrobku a služeb ekoznackou EU)
Oba dobrovolné programy ekoznacení, v soucasné dobe realizované v CR soubežne, jsou
certifikacní systémy, které na základe predem stanovených kritérií posuzují funkcní, užitné a
ekologické parametry výrobku ci služeb. Smlouva držiteli ekoznacky stanovuje casové a další
podmínky, ale také povinnosti vyplývající z užívání ekoznacky.
Cílem programu ekoznacení je predevším:
??propagovat výrobky ci služby se sníženým environmentálním dopadem;
??poskytovat spotrebitelum informace o environmentálních charakteristikách
oznacených výrobku ci služeb;
??umožnit spotrebitelum se pri nákupech rozhodovat dle environmentálních standardu
výrobku ci služeb.
V roce 2006 byla v rámci Národního programu oznacování ekologicky šetrných výrobku a
služeb stanovena ekologická kritéria pro 47 skupin výrobku a 3 kategorie, existovalo
193 platných licencí opravnujících k užívání ceské ekoznacky (v roce 2006 bylo udeleno
12 licencí) a ceskou ekoznacku užívalo 82 firem, o 2 více než v roce 2005 (viz obrázek
V.4.1).
V rámci Evropského programu oznacování výrobku a služeb ekoznackou EU „Kvetinou“ byla
stanovena ekologická kritéria pro 23 skupin výrobku a 2 kategorie služeb. V CR byly do roku
2006 udeleny 4 licence opravnujících k užívání ekoznacky a existují 4 firmy, držitelé
ekoznacky EU.
168
Graf V.4.1
Národní program oznacování ekologicky šetrných výrobku v CR (1994–2006)
6
10
17
21
25 26 26 29 31 31
35
43
50
3
10
17
21 18
26 24
48
55
61
72
80 82
6
34
50
68
73
100 103
118
136
158
170
181
193
0
50
100
150
200
250
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
smernice
firmy
licence
Zdroj: CENIA
Vývoj a výsledky Národního programu oznacování ekologicky šetrných výrobku a služeb jej
radí k úspešným programum ekoznacení clenských státu EU. Aktivne spolupracuje jak se
všemi zememi zapojenými do evropského programu ekoznacení a jeho rídícím orgánem, tak
se svetovou sítí programu ekoznacení (Global Ecolabelling Network).
V.4.2 Podnikové certifikace (ISO 14001 + EMAS)
V CR jsou ekonomickými subjekty výrobní i nevýrobní sféry v rízení oblasti ochrany
životního prostredí uplatnovány dva dobrovolné nástroje – mezinárodní norma ISO 14001
nebo systém environmentálního rízení podniku (EMAS).
Pocet ISO 14 001 certifikovaných podniku se podle odhadu Agentury EMAS pohyboval
v rozmezí 2 400–2 500 vydaných certifikátu. Oproti roku 2005, kdy bylo celkem
certifikováno 1 473 subjektu, tak jde o významný nárust.
Program EMAS v CR je systémem zajištení registrace podnikum, které si do vlastního
podnikového managementu zavedly systém rízení podniku a auditu s ohledem na životní
prostredí podle požadavku narízení Evropského parlamentu a Rady 761/2001/ES. Umožnuje
firmám sledování dopadu na životní prostredí a zajištuje snížení negativních vlivu, nalezení
slabých míst a zvýšení efektivity cinnosti organizace. Registraci zajištuje Agentura EMAS
pusobící pri CENIA (www.cenia.cz/emas) ve spolupráci s Ceskou inspekcí životního
prostredí a Ceským institutem pro akreditaci.
Registrovaný podnik získá osvedcení a možnost užívat logo EMAS v propagaci a nove od
roku 2006 i na transportních a terciálních obalech (dle rozhodnutí Evropské komise
2006/193/ES). Vývoj poctu podniku se zavedeným EMAS ukazuje následující graf.
169
Graf V.4.2
Pocet podniku s EMAS v CR (2000–2006)
Zdroj: CENIA, Agentura EMAS
Dle grafu V.4.2 je v roce 2006 patrný dosud nejvyšší nárust poctu registrovaných spolecností
ze 14 na 26 organizací, pricemž napríklad Barum Continental registroval již tretí výrobní
jednotku Continental HT Tyres, s.r.o. V organizacích se zavedeným systémem rízení
pracovalo pres 17 000 zamestnancu. Byl zaznamenán nárust registrace v kategorii
stavebnictví a EMAS se rozšíril do dalších oboru cinnosti – recyklace a doprava.
V roce 2006 byla prijata zmena zákona c. 137/2006 Sb., o verejných zakázkách, kde je EMAS
uveden spolu s dalšími dobrovolnými nástroji jako technický kvalifikacní predpoklad (§ 56),
který lze požadovat jako kritérium pro vstup do výberového rízení. Tím se otevrel prostor pro
dodávání služeb a výrobku státní správe s vysokou úrovní kvality a minimálního dopadu na
životní prostredí.
Ve srovnání se státy EU 25 patrí CR prumerne na 12. místo, ale mezi novými clenskými státy,
které se pripojily v roce 2004, je vnímána na predním míste. Tento fakt je dán zavádením
systému rízení od roku 1998 a podporou státu od roku 2000. Nové clenské státy vstupují do
EU bez vytvorené infrastruktury zajištující akreditaci, registraci a kontrolu programu EMAS
státem.
V.4.3 Cistší produkce
Cistší produkce (CP) je dobrovolným nástrojem ochrany životního prostredí podporujícím
efektivnejší využívání vstupních zdroju a snižujícím rizika vuci cloveku i životnímu prostredí.
Jedná se o preventivní prístup, jehož cílem je minimalizace vzniku odpadu a negativních
dopadu výroby ci provozu na životní prostredí a na zdraví zamestnancu.
CP je v CR od roku 2000 zastrešena Národním programem cistší produkce. Úkolem programu
je zmenit prístup podniku, samosprávy, státní správy i verejnosti tak, aby uprednostnovaly
preventivní opatrení zajištující ochranu životního prostredí pri prumyslové a jiné cinnosti,
vcetne poskytování služeb. Národní program je v soucasné dobe realizován Národním
centrem cistší produkce pri CENIA. Národní centrum je clenem celosvetové síte národních
center cistší produkce pod patronací organizací spojených národu UNIDO (Organizace
spojených národu pro prumyslový rozvoj) a UNEP (Program Organizace spojených národu
170
pro životní prostredí), jejímž hlavním cílem je propagace této preventivní strategie ochrany
životního prostredí.
V grafu V.4.3 je uveden prehled poctu projektu cistší produkce od roku 1992. Výrazný pokles
poctu realizovaných projektu koncem 90. let byl pravdepodobne zpusoben ukoncením
financovaní projektu CP ze státních ci mezinárodních zdroju. Za techto okolností klesl zájem
firem do projektu CP investovat. Zároven rada podniku uprednostnovala zavádení
environmentálních systému rízení (EMS), jejichž je cistší produkce integrovanou soucástí,
pred samostatnými projekty cistší produkce.
Graf V.4.3
Pocet podniku realizujících projekty cistší produkce v CR (1992–2006)
0
5
10
15
20
25
30
35
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
pocet podniku
Zdroj: CENIA
V roce 2006 byly zahájeny pilotní studie, jež jsou soucástí projektu EMPRESS financovaného
UNEP a realizovaného v CR pri ENVIROS, s. r. o. Projekt je zameren na sledování
energetické úcinnosti výrobních procesu. V rámci tohoto projektu byl v CR predstaven nový
model zavádení postupu cistší produkce, a to splácením z úspor. Další projekty CP byly
realizovány Centrem cistší produkce Brno napr. v zemedelských podnicích jako soucást
žádostí o integrované povolení podle zákona c. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a
omezování znecištení. V tomto roce byl také zahájen projekt Partnerství pro udržitelnou
spotrebu a výrobu, jehož nositelem je CENIA. Soucástí projektu je mimo jiné vzdelávání a
aplikace dobrovolných nástroju ochrany životního prostredí vcetne postupu cistší produkce.
V.4.4 Dobrovolné dohody
Dobrovolné dohody jsou charakterizovány jako smluvní dohody ci závazky uzavrené mezi
verejnou autoritou (na ruzné správní úrovni) a soukromými subjekty (svazy, podniky), které
jsou nad rámec povinností vyplývajících z platných právních norem nebo je nahrazují pri
jejich prípadné neexistenci. Mohou mít charakter jednostranných závazku, verejných
dobrovolných programu ci dobrovolných environmentálních dohod a mohou upravovat radu
specifických prípadu a environmentálních problému.
V roce 2006 byly v platnosti tyto dobrovolné dohody, kde jednu ze stran predstavovalo MŽP
(v závorce je uvedena druhá smluvní strana pokud není v predmetu smlouvy):
171
??Dohoda o uplatnování § 19 zákona c. 125/1997 Sb., o odpadech a zásad smernice
Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech v CR (Ceské prumyslové sdružení
pro obaly a životní prostredí)
??Dohoda o uplatnování § 38 zákona c. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmene nekterých
dalších zákonu a principu smernice Rady 91/157/EHS o bateriích a akumulátorech
obsahujících urcité nebezpecné látky, doplnené smernicemi Rady 93/86/ES a
98/101/ES, zavádející dosažený technický pokrok do smernice Rady 91/157/EHS k
bateriím a akumulátorum obsahujícím urcité nebezpecné látky v CR (Ceské sdružení
výrobcu a dovozcu prenosných baterií)
??Dohoda o spolupráci v oblasti podpory trhu s odpady a druhotnými surovinami (dod.
1 a 2) (Ceskomoravská komoditní burza Kladno)
??Rámcová smlouva o cinnosti odborného pracovište pro prevenci závažných havárií
k výkonu státní správy podle zákona c. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií a
souvisejících otázkách spolupráce MŽP a Ministerstvem práce a sociálních vecí
??Dohoda o partnerství mezi MŽP a provozovatelem NCŠT (Nisa, o.p.s.)
??Dohoda o zásadách spolupráce a vzájemných vztazích (Svaz obchodu a cestovního
ruchu)
??Dohoda o spolupráci pri ochrane prírody a krajiny CR (Ceský svaz ochráncu prírody)
??Dohoda o spolupráci pri vzájemném poskytování a aktualizaci dat (Ministerstvo
zemedelství)
??Dohoda s Ceským sdružením výrobcu mýdla, cisticích a pracích prostredku
o postupném snižování dopadu pracích prostredku na životní prostredí - její platnost
byla de facto ukoncena vydáním vyhlášky MŽP c. 78/2006 Sb., která omezuje
používání fosfátu v pracích prostredcích (Ceské sdružení výrobcu mýdla, cistících a
pracích prostredku)
??Dohoda o spolecném postupu pri rešení aktuálních otázek mezi MZe a MŽP
??Smlouva o spolupráci a vzájemném poskytování dat s Ceským statistickým úradem
??Dohoda na poskytování statistických informací v elektronické forme pomocí
internetových služeb s Ceským statistickým úradem
??Dohoda o spolupráci se Svazem podnikatelu ve stavebnictví a sdružením Stavíme
ekologicky
??Dohoda o spolupráci s Hospodárskou komorou CR
??Dohoda o spolupráci se Svazem prumyslu a dopravy CR a Ceskou podnikatelskou
radou pro udržitelný rozvoj
??Dohoda o spolupráci v oblasti akreditace s Ceským institutem pro akreditaci.
V.4.5 Místní Agenda 21
Oddíl 1.04 Místní Agenda 21 (MA21) je programem obcí, mest a regionu, který zavádí
principy udržitelného rozvoje do praxe pri zohlednování místních problému. Je tvoren za
úcasti a ve spolupráci s obcany a organizacemi a jeho cílem je zajištení dlouhodobe vysoké
kvality života a životního prostredí na daném míste. Pro merení samotné kvality MA21
172
vznikla prehledná Kritéria MA21, sledovaná v rámci oficiální celorepublikové Databáze
MA21 (www.ma21.cz/databaze).
Oddíl 1.05 V roce 2006 místní Agendu 21 zaradilo Ministerstvo vnitra mezi oficiálne
uznávané metody zvyšování kvality verejné správy.
Ministerstvo životního prostredí (MŽP) podporovalo rozvoj místní Agendy 21 jak po
stránce vecné, tak financní. Pracovník pro MA21 prubežne pusobí na MŽP jako konzultant
této problematiky. V roce 2006 vydalo MŽP metodickou publikaci „Místní Agenda 21 –
informace, postupy, kritéria“, která vznikala v prubehu roku ve spolupráci s cleny Pracovní
skupiny MA21 Rady vlády pro udržitelný rozvoj. MA21 byla také podporeným tématem
projektu v rámci grantového schématu MŽP Operacního programu Rozvoj lidských zdroju
Evropského sociálního fondu – Sít environmentálních informacních a poradenských center.
CENIA, ceská informacní agentura životního prostredí provozuje internetovou stránku
www.ma21, která slouží jako rozcestí informací týkajících se místních Agend 21 a oficiální
Databázi MA21 www.cenia.cz/databaze; www.ma21.cz/databaze. V roce 2006 se do databáze
prihlásilo celkem 41 zájemcu, z toho 1 kraj, 3 mikroregiony, 1 nevládní nezisková organizace
(NNO), z nichž 13 zacalo plnit Kritéria MA21.
Pracovní skupina pro MA21 pusobící pri Rade vlády pro udržitelný rozvoj (PS MA 21
RVUR), schválila v roce 2006 Kritéria MA21 pro mesta a obce. Kritéria MA21 pro kraje
projednala Asociace kraju a doporucila jejich využití v praxi. Kritéria jsou využívána napr.
pro vyhodnocování indikátoru „podíl místních úradu, které implementovaly Agendu 21“,
který sleduje plnení dílcího cíle Strategie udržitelného rozvoje CR (SUR CR) a dále pro
hodnocení modernizace verejné správy – benchmarkingu. Ten je jedním z kritérií pri
poskytování financní podpory místním úradum v rámci jednotlivých resortu i fondu EU.
Asociace Národní sít Zdravých mest CR (NSZM) provozuje Informacní systém DataPlán
NSZM, který nyní umožnuje zcela nový prístup ke sledování strategických cílu, projektu
a financních prostredku ve mestech, obcích a regionech. DataPlán NSZM
(http://dataplan.nszm.cz/) byl v roce 2006 ocenen Cenou Ministerstva vnitra za inovaci. Dále
provozuje Databázi Dobrá Praxe www.dobrapraxe.cz, která je jedním z výstupu projektu, jenž
realizovala Národní sít Zdravých mest z prostredku Operacního programu Rozvoj lidských
zdroju.
Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR – http://www.timur.cz) provozuje
Burzu indikátoru udržitelného rozvoje na místní úrovni, která ke konci roku 2006 obsahovala
celkem 133 indikátoru.
V.4.6 Environmentální úcetnictví
V CR je problematika environmentálního úcetnictví rešena na makroekonomické a
mikroekonomické (podnikové) úrovni již dlouhodobe. V prubehu roku 2006 se
k problematice environmentálního úcetnictví uskutecnilo nekolik celorepublikových
i mezinárodních jednání, semináru ci konferencí, které byly prínosem k rešení dané
problematiky.
V oblasti environmentálního úcetnictví na makroekonomické úrovni byly v prubehu roku
2006 realizovány aktivity související s identifikací makroekonomických souvislostí ochrany
životního prostredí s akcentem na environmentální úpravu HDP. V této souvislosti pak byla
venována pozornost identifikaci a kvantifikaci vlivu liberalizace obchodu v oblasti
environmentálního zboží a služeb. Pozornost byla venována i problematice vybraných
materiálových toku.
173
V oblasti environmentálního úcetnictví na podnikové úrovni se v prubehu roku 2006
postupne zacínají hledat souvislosti mezi ekonomickou a sociální výkonností podniku a
vzájemné vazby mezi environmentální, ekonomickou a sociální výkonností podniku s cílem
vymezit vztah mezi nimi a pripravit metodický pokyn pro úcetnictví udržitelného rozvoje na
úrovni podniku.
V.5 Kontrolní nástroje
Kontrolu v oblasti životního prostredí zajištuje krome krajských a obecních úradu predevším
Ceská inspekce životního prostredí (CIŽP). Vedle CIŽP provádí kontrolu v oblasti životního
prostredí i Ceská obchodní inspekce (COI).
CIŽP
V roce 2006 provedla CIŽP celkem 16 649 kontrol a vydala celkem 12 590 správních
rozhodnutí, z toho 12 445 pravomocných. CIŽP uložila celkem 2 393 pokut, z toho
2 248 bylo v tomto roce pravomocných. Celkový pocet pokut oproti predcházejícímu roku
mírne poklesl (2 861 pokut v roce 2005), ale výrazne se zvýšil celkový objem pokut na
zhruba 141,4 mil. Kc (z 92,7 mil. Kc v roce 2005). Nárust pokut zaznamenal predevším úsek
odpadového hospodárství, a to 63,8 mil. Kc (z 30 mil. Kc v roce 2005). Prumerná výše
pravomocné pokuty vymerené ve správním rízení vzrostla na témer 63 000 Kc (oproti
36 200 tis. Kc v roce 2005). CIŽP vydala v roce 2006 448 rozhodnutí o opatrení k náprave
(634 v roce 2005) a 28 rozhodnutí o zastavení provozu (37 v roce 2005).
COI
COI provádí mimo jiné také kontrolu životního prostredí v oblasti obalu, ochrany ovzduší a
pohonných hmot. V rámci kontrol plnení povinností dle zákona o obalech a zákona o ovzduší
COI spolupracovala s MŽP a CIŽP.
Podrobnosti o kontrolách provádených CIŽP i COI v oblasti ovzduší, klimatického systému,
ochrany vod, ochrany prírody a krajiny, ochrany lesa, prevence závažných havárií, nakládání
s odpady a obaly lze nalézt v príslušných kapitolách Zprávy.
V.6 Informacní systémy a nástroje
V.6.1 Informacní zdroje resortu životního prostredí
Zákon c. 123/1998 Sb., o prístupu k informacím o životním prostredí, zarucuje verejnosti
právo na prístup k informacím o životním prostredí a na vcasné a úplné informace o životním
prostredí. Subjektum cinným v oblasti ukládá aktivne zprístupnovat informace, vést a
aktualizovat elektronické databáze a zprístupnovat zdroje prostrednictvím Internetu.
Portál životního prostredí CR
V resortu životního prostredí je v soucasnosti provozováno nekolik desítek specializovaných
informacních systému a tisíce databází urcených verejnosti. CENIA, ceská informacní
agentura životního prostredí buduje z poverení MŽP specializovaný internetový Portál
životního prostredí FAKTA a DATA (http://portal.cenia.cz). Portál životního prostredí je
koncipován jako jednotné uživatelské rozhraní pro snadný prístup ke všem informacním
zdrojum resortu. V dubnu 2006 byla spuštena jeho nová verze.
174
Mezi duležité informacní zdroje resortu prístupné z Portálu lze zaradit predevším:
??Informacní systém kvality ovzduší (ISKO) provozovaný Ceským
hydrometeorologickým ústavem (CHMÚ) (http://www.chmi.cz/uoco)
??Registr emisí a zdroju znecištování ovzduší (REZZO) provozovaný Ceským
hydrometeorologickým ústavem (CHMÚ) (http://www.chmi.cz/uoco/emise.html)
??Hydroekologický informacní systém (HEIS) provozovaný Výzkumnýmo ústavem
vodohospodárským T.G.M. (HEIS VÚV) a Ceským hydrometeorologickým ústavem
(HEIS CHMÚ) (http://hydro.chmi.cz/ojv/, http://heis.vuv.cz/)
??Informacní systém odpadového hospodárství (ISOH) provozovaný Centrem pro
hospodarení s odpady Výzkumného ústavu vodohospodárského T.G.M.
??Ústrední seznam ochrany prírody, který spravuje Agentura ochrany prírody a krajiny
CR
??Informacní systémy EIA, SEA provozované CENIA, ceskou informacní agenturou
životního prostredí.
??Databáze ceských environmentalních technologií provozovaná MŽP
(http://www.env.cz/Envibase)
Geografické informacní systémy (GIS) – Mapové služby v oblasti životního prostredí
Vstupní branou k prostorove vázaným informacím o životním prostredí v CR jsou Mapové
služby Portálu verejné správy (http://geoportal.cenia.cz), jejichž provozovatelem je CENIA,
ceská informacní agentura životního prostredí. Mapový server nabízí prubežne aktualizované
a státem garantované informace poskytované v souladu se zákony
c. 106/1999 Sb., o svobodném prístupu k informacím a c. 123/1998 Sb., o právu na informace
o životním prostredí. V soucasné dobe Mapové služby nabízí více než 40 tematických
mapových úloh, obsahujících data nejen z oblasti životního prostredí, ale i z ostatních oboru
lidské cinnosti (napr. doprava, územnesprávní clenení, vybavenost obcí, atd.) a neustále
pribývají další.
Dalším mapovým serverem provozovaným CENIA je Systém evidence kontaminovaných
míst (http://sez.cenia.cz), mapující ekologické záteže v krajine a Internetový zobrazovac
geografických armádních dat (IZGARD) – http://izgard.cenia.cz, provozovaný pro Vojenský
geografický a hydrometeorologický úrad, kde lze nalézt vektorové podoby vojenských map.
Své mapové služby na internetu zprístupnují i další organizace z resortu životního prostredí:
??Ceská geologická služba: http://nts5.cgu.cz/website/geoinfo – geologické mapy
??Ceská geologická služba – GEOFOND: http://mapmaker.geofond.cz – sesuvy, vrtná
prozkoumanost, vlivy dulní cinnosti, bánské mapy, aj.
??Výzkumný ústav vodohospodárský T.G.M.: http://heis.vuv.cz – Hydroekologický
informacní systém
??Agentura ochrany prírody a krajiny CR: http://mapmaker.nature.cz – mapování
biotopu, územní systémy ekologické stability, atd.
??Krkonošský národní park: http://mapy.krnap.cz
??Národní park Podyjí: http://mapy.nppodyji.cz.
175
Metainformacní systém MŽP (MIS)
MIS (http://mis.cenia.cz) je specializovaný informacní systém, zprístupnující
„metainformace“, tedy informace o informacích. Neobsahuje samotná data, ale jejich základní
popis. Hlavním prínosem MISu pro uživatele je, že zprístupnuje informace o databázích,
informacních systémech i geografických datech provozovaných a spravovaných organizacemi
resortu v jednotném rozhraní. Z popisu lze napr. zjistit jaká data jsou v resortu k dispozici,
zda jsou volne dostupná, v jakém formátu, jaká je jejich kvalita a aktuálnost, jak je lze získat a
pokud jsou data dostupná na internetu, je uveden funkcní odkaz.
Správou a rozvojem MIS MŽP je od cervence 2005 poverena CENIA. V listopadu 2006 byla
v celém resortu nasazena nová verze MISu. Systém umožnuje resortním organizacím
vytvárení a správu vlastních metadat soucasne se správou primárních dat. Nad jednotlivými
instalacemi funguje on line prohlížec, který je schopný komunikovat se všemi dílcími
systémy. Uživatel tak získá prístup ke všem metadatum resortu z jediného místa. Soucasne
s implementací nového systému byly do struktury resortních metadat implementovány
príslušné mezinárodní standardy – predevším ISO 19115 a ISO 19119.
Sberný datový systém Janitor
Systém JANITOR je urcený k získávání (sberu), organizaci, správe a ve velmi krátké dobe
i analýze dat. Janitor umožnuje práci s daty získanými terénním pruzkumem, dovoluje tato
data ukládat do predem definované struktury a svázat je s prostorovými souradnicemi. Systém
tak muže být využit ke sledování zmen v krajine, evidenci terénních nálezu rostlin a
živocichu, neživých cástí krajiny, evidenci skládek, drevin, parku apod. Systém samotný
utvárí samostatne využitelné, avšak vzájemne propojené aplikace, které jsou vystaveny tak,
aby umožnily vedení datového skladu, zakládání a editaci dat, práci s prostorovými daty
(GIS), modifikaci formuláru a sestav, výstupy nebo terénní mapování pomocí moderních
prostredku (Pocket PC). Tento systém vyvíjí a provozuje CENIA.
Systém Janitor byl v roce 2006 rozšíren o redakcní systém, který umožnuje data zadaná
pomocí nástroju Janitoru nebo i jiných zverejnit na webu v podobe ucelené publikace. Byla
rovnež dokoncena první etapa vývoje podpory mapového portálu verejné správy v aplikaci
JanMap systému Janitor, která umožnuje nejen zobrazování mapových podkladu z portálu
verejné správy, ale zároven vytvárení vlastních prostorových dat a jejich ukládání.
V.6.2 Integrovaný registr znecištování (IRZ)
Integrovaný registr znecištování (IRZ) je informacní systém, který obsahuje údaje o emisích
vybraných znecištujících látek do ovzduší, vody a pudy a prenosech techto látek v odpadech a
odpadních vodách s prímou vazbou na jejich puvodce.
IRZ má status národního registru a krome toho, že jsou veškeré ohlášené údaje volne
prístupné na webových stránkách (www.irz.cz), jsou také v požadovaném rozsahu
postupovány Evropské agenture životního prostredí (EEA), která je zverejnuje a souhrnne
vyhodnocuje za všechny clenské státy EU. Legislativní podklad byl puvodne tvoren smernicí
Rady 91/689/EHS a 96/61/ES zakládající Evropský registr znecištujících látek EPER
(European Pollutant Emission Register), který byl v roce 2006 plne nahrazen Evropským
registrem úniku a prenosu znecištujících látek E-PRTR (European Pollutant Release and
Transfer Register) podle narízení Evropského parlamentu a Rady 2006/166/ES. Hlášení do
IRZ za rok 2005 podléhalo režimu zákona c. 76/2002 Sb., který problematiku IRZ upravuje
v obecných rysech, a detailne je rešena príslušnými provádecími predpisy (narízení vlády c.
368/2003 Sb. a vyhláška MŽP c. 572/2004 Sb.).
176
Ceský registr IRZ má oproti evropským požadavkum širší záber, jak co do okruhu
ohlašovatelu, tak co do rozsahu ohlašovaných údaju (více sledovaných látek, prenosy
v odpadech a odpadních vodách). IRZ eviduje jako samostatné jednotky prumyslové ci
zemedelské provozovny, tj. soubor technických nebo technologických jednotek nacházejících
se v jednom provozu. Ohlašovací povinnost se pak vztahuje na všechny provozovny, ve
kterých dojde za daný rok k prekrocení stanovených ohlašovacích prahu u 72 sledovaných
znecištujících látek emitovaných do dílcích složek prostredí nebo prítomných v odpadech ci
odpadních vodách.
Databáze ohlášených údaju v IRZ je otevrená, tzn. že údaje jsou prubežne opravovány a
doplnovány i za predchozí ohlašovací roky a je tedy treba vždy uvádet datum, ke kterému
jsou použitá data platná. S ohledem na proces sberu a kontroly dat poskytovaných do IRZ
s termínem predání 15.2. a zverejnení 30. 9. príslušného roku jsou v soucasné dobe
k dispozici verifikovaná data pouze za rok 2005.
Za rok 2005 jsou evidována hlášení za 978 provozoven ze 603 organizací; oproti roku 2004
pocet vzrostl o 99 provozoven. Témer polovina z nich (434) provozuje alespon jedno IPPC
zarízení. Z celostátního hlediska predstavují mezi ohlašujícími nejvetší podíl provozovny se
zemedelskou cinností (50 %), jejichž emise tvorí témer výhradne amoniak, následuje
kategorie výroba a rozvod elektriny, vody a plynu (14 %), výroba základních kovu, hutních a
kovodelných výrobku (6 %) a výroba ostatních nekovových minerálních výrobku shodne
s kategorií ostatní verejné, sociální a osobní služby (5 %), kde jsou významne zastoupeny
cistírny odpadních vod (viz graf V.6.1).
Z celkového poctu 72 sledovaných látek byly za rok 2005 ohlášeny emise nebo prenosy
k 55 z nich. Podobne jako v roce 2004 se nejvíc hlášení vztahuje k amoniaku (493) a nejvetší
množství k oxidu uhlicitému (pres 80 mil. tun za rok). Nejfrekventovanejšími ohlašovanými
látkami v emisích do ovzduší byly amoniak, oxidy dusíku, oxidy síry a oxid uhlicitý,
v emisích do vody rtut a její slouceniny a celkový dusík. Co do cetnosti ohlašovaných látek
v prenosech v odpadech dominují olovo a med (vcetne jejich sloucenin) a v odpadních
vodách celkový dusík a fenoly. V rámci emisí do pudy nebyly nahlášeny žádné látky. Nejširší
spektrum látek vykazovala kategorie cinnosti výroba chemických látek, prípravku, léciv a
chemických vláken (48), následované cinností výroba a rozvod elektriny, vody a plynu (30)
shodne s cinností výroba základních kovu, hutních a kovodelných výrobku.
Nejvíce provozoven, které ohlásily údaje do IRZ v roce 2005, se nachází v Jihomoravském
(111) a Stredoceském kraji (109), nejméne v kraji Karlovarském (22) a Hlavním meste Praha
(15). Výsledky jsou velmi podobné jako v predchozím ohlašovacím roce.
177
Graf V.6.1
Provozovny ohlašovatelu do IRZ podle kategorie cinnosti v roce 2005 (v závorce pocet
hlášení)
ZEMEDELSTVÍ, MYSLIVOST,
LESNICTVÍ (489) 50%
VÝROBA DOPRAVNÍCH
PROSTREDKU A ZARÍZENÍ (23) 2%
VÝROBA POTRAVINÁRSKÝCH
VÝROBKU A NÁPOJU, TABÁKOVÝCH
VÝROBKU (16) 2%
VÝROBA A OPRAVY STROJU A
ZARÍZENÍ J. N. (14) 1%
VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK,
PRÍPRAVKU, LÉCIV A CHEMICKÝCH
VLÁKEN (27) 3%
DOPRAVA, SKLADOVÁNÍ A SPOJE
(10) 1%
OSTATNÍ (47) 5%
VÝROBA ELEKTRICKÝCH A
OPTICKÝCH PRÍSTROJU A ZARÍZENÍ
(29) 3%
VÝROBA PRYŽOVÝCH A
PLASTOVÝCH VÝROBKU (34) 3%
OSTATNÍ VEREJNÉ, SOCIÁLNÍ A
OSOBNÍ SLUŽBY (46) 5%
VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH
MINERÁLNÍCH VÝROBKU (46) 5%
VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVU,
HUTNÍCH A KOVODELNÝCH
VÝROBKU(61) 6%
VÝROBA A ROZVOD ELEKTRINY,
PLYNU A VODY (136) 14%
Zdroj: CENIA (Hlášení do IRZ za rok 2005), data jsou platná k 31. 1. 2007
Nejcasteji byly prekracovány ohlašovací prahy u emisí do ovzduší a v rámci prenosu
v odpadech. Strukturu hlášení podle jednotlivých složek prostredí vcetne prenosu ukazuje
tabulka V.6.1.
Tabulka V.6.1
Struktura hlášení do IRZ dle typu emisí/prenosu za rok 2005
Typ emise Pocet provozoven Pocet ohlášených látek
Emise do ovzduší 731 36
Emise do vody 54 24
Prenosy v odpadních vodách 22 22
Prenosy v odpadech 327 38
Pozn.: emise do pudy nebyly za rok 2005 ohlášeny, data jsou platná k 31. 1. 2007
Zdroj: CENIA,
V ceské legislative není presne vymezen okruh potencionálních ohlašovatelu, je proto obtížné
kontrolovat, zda ohlásili skutecne všichni, kterým ohlašovací povinnost v daném roce vznikla.
Významnou úlohu pri kontrole ohlašovacích povinností proto plní i CIŽP.
V.7 Environmentální vzdelávání, výchova a osveta
Cílem environmentálního vzdelávání výchovy, a osvety (EVVO) je vytvárení pozitivních
postoju k životnímu prostredí, k úcte k životu ve všech jeho formách a podpora znalostí a
péce o prostredí kolem nás. EVVO je úzce spjata se sociální, ekonomickou a kulturní oblastí a
vede k pochopení zákonitostí, které tato vzájemná vazba vytvárí.
178
Priority environmentální výchovy, vzdelávání a osvety jsou uvedeny v dokumentu Státní
program environmentálního vzdelávání, výchovy a osvety v CR – Soucást implementace
smernice c. 90/313/EHS, o svobode prístupu k informacím o životním prostredí schválené
usnesením vlády c.1048/2000. Jedná se predevším o výchovu k udržitelnému rozvoji, jejíž
význam podtrhuje existence Rady vlády pro udržitelný rozvoj, práci s verejností a zajištení
systému poskytování environmentálního vzdelávání pro všechny cílové skupiny (v této chvíli
predevším pro státní správu a samosprávu a podnikatelskou sféru), vytvárení informacních
systému, které mimo jiné pomohou uplatnovat zákon o právu na prístup k informacím
z oblasti životního prostredí c. 106/1999 Sb.
Zpusoby a formy realizace EVVO jsou rozpracovány v Akcním plánu Státního programu
environmentálního vzdelávání, výchovy a osvety v CR na léta 2004 až 2006
(soucást implementace Smernice c. 90/313/EHS, o svobode prístupu k informacím o životním
prostredí, která byla nahrazena Smernicí c. 4/2003).V zárí 2006 byl schválen Akcní plán na
roky 2007-2009. Akcní plán uvádí kompetence za informování pro ruzné cílové skupiny a je
vyhodnocován každorocne vždy v zárí následujícího roku MŽP. Každorocne jsou MŽP
vyhodnocovány indikátory Krajských koncepcí EVVO.
Na environmentální osvete verejnosti se podílejí instituce státní správy v oblasti životního
prostredí – MŽP, krajské úrady, správy CHKO a NP, CENIA, ceská informacní agentura
životního prostredí a další instituce, napr. vysoké školy, odborné vedecké ústavy,
zdravotnická nebo osvetová a kulturne vzdelávací zarízení, nekterá turistická centra a další.
Pro realizaci EVVO má stežejní význam cinnost neziskových organizací, predevším center
a stredisek ekologické výchovy (CEV/SEV). Krome poskytování služeb školám pracují
v oblasti mimoškolní výchovy a pripravují osvetové akce pro verejnost. Zde je jejich role
nezastupitelná. NNO disponují sítemi stredisek, které realizují vzdelávací, výchovné a
osvetové akce za podpory ruzných ministerstev na základe výberových rízení. V roce 2006
podporilo MŽP 59 projektu s tématikou EVVO v hodnote pres deset milionu korun. MŠMT
podporilo 41 projektu NNO ve výši témer ctyr milionu korun. Podpora ekologických poraden
se stala prioritní osou Operacního programu Životního prostredí (OP ŽP) na následující roky.
Spolupráce NNO a orgánu státní správy a samosprávy je pripravována také Meziresortní
pracovní skupinou environmentálního vzdelávání, výchovy a osvety pri MŽP, jejímiž cleny
jsou zástupci uvedených subjektu.
Velký význam mají vzdelávací programy vedoucí k zapojování verejnosti do rozhodování
v záležitostech životního prostredí a vzdelávací programy zamerené na zdravý životní styl.
Verejnost je zapojována i do prípravy nekterých duležitých dokumentu, které jsou v pracovní
verzi umísteny na webových stránkách MŽP.
Velmi pozitivním trendem posledních let je zavádení environmentálního poradenství jako
specifického oboru. Poradenství predstavuje velmi potrebný nástroj pro práci s verejností, ale
i s verejnou správou, drobnými podnikateli nebo zemedelci. Soustreduje se predevším na
oblast prevence, tedy na predcházení negativních dopadu na životní prostredí. Dynamika
environmentálního poradenství v CR je v posledních necelých trech letech výrazne
stimulována podporou z Evropského sociálního fondu (ESF), který jako soucást opatrení
Operacního programu Rozvoje lidských zdroju podporoval návrh MŽP Specifické vzdelávání
– Sít environmentálních informacních a poradenských center, rozvíjející regionální ci
tematicky zamerené síte poradenských organizací. V letech 2004–2006 poskytl ESF
270 mil. Kc doplnených podle pravidel z rozpoctu CR (MŽP) o 90 mil. Kc. Schválení nového
Akcního plánu Státního programu environmentálního vzdelávání, výchovy a osvety na léta
2007–2009 vládou CR 11. ríjna 2006 znamená posun v práci ekoporaden.
179
Instituce podílející se na realizaci EVVO
Ministerstvo životního prostredí (MŽP) je koordinátorem a gestorem Státního programu
environmentálního vzdelávání, výchovy a osvety (EVVO) v CR (SP EVVO CR). EVVO je
zároven zakotvena ve Státní politice životního prostredí, prijaté usnesením vlády ze dne 17.
brezna 2004 c. 235.
Ministerstvo školství, mládeže a telovýchovy (MŠMT) plní úkoly v oblasti EVVO na
základe Státního programu environmentálního vzdelávání, výchovy a osvety v CR. EVVO je
soucástí Národního programu rozvoje vzdelávání v CR (Bílá kniha) a soucástí rámcových
vzdelávacích programu pro predškolní, základní, gymnaziální a strední odborné vzdelávání.
Od roku 2005 se v oblasti akreditace vzdelávacích programu pro další vzdelávání
pedagogických pracovníku postupuje podle Standardu pro další vzdelávání pedagogických
pracovníku v EVVO c.j. 10 197/2005. Na podporu projektu neziskových organizací,
pusobících v oblasti EVVO, vyhlašuje MŠMT každým rokem programy na podporu
nestátních neziskových organizací (NNO).
CENIA, ceská informacní agentura životního prostredí poskytuje informace o datech
vztahujících se bezprostredne ke stavu životního prostredí a podílí se na ruzných projektech
v dané tématice – napr. Multimediální rocenkou životního prostredí.
V CR se EVVO venuje velké množství neziskových organizací. Celorepublikový dosah má
Ceský svaz ochráncu prírody (CSOP) a Sdružení Mladých ochráncu prírody (SMOP)
jako nejvetší nevládní organizace. Sdružení stredisek ekologické výchovy Pavucina je
celostátní sít organizací specializovaných na ekologickou výchovu, vzdelávání a osvetu.
Hnutí Brontosaurus realizuje program výchovy k ekologickému myšlení a jednání hlavne
v terénu. Sdružení Tereza se venuje ekologické výchove a osvete a podporuje spolupráci na
úrovni místních komunit. Nabídka Terezy oslovuje predevším školy. Je clenem SKAV (Stálá
konference asociací ve vzdelávání) a oborové platformy Zeleného kruhu. Významnou roli
hraje Klub ekologické výchovy jako profesní obcanské sdružení, které soustreduje jak
individuální, tak kolektivní cleny zajímající se o ekologické (environmentální) vzdelávání
a výchovu. Agentura Koniklec je obcanské sdružení, které realizuje netradicní projekty
v oblasti životního prostredí a ochrany lidských práv. Sít ekologických poraden (STEP)
sdružuje organizace zabývající se environmentálním poradenstvím pro verejnost, obce
i podnikatele.
Zelený kruh je asociací 26 nevládních neziskových organizací pusobících v ochrane
životního prostredí z celé CR. Zajištuje organizacní zázemí pro oborovou platformu sloužící
pripojeným organizacím pro výmenu a sdílení informací a pro vytvárení spolecných strategií.
Kancelár REC CR je ceským zastoupením mezinárodní organizace Regionální
environmentální centrum pro strední a východní Evropu (The Regional Environmental Center
for Central and Eastern Europe), která má své ústredí v Szentendre v Madarsku. Ceské
ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením ceských podniku a podnikatelu
s cílem šírení znalostí o environmentálním managementu v ceském prumyslu. CEMC je
clenem Svetové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD), mezinárodní síte pro
environmentální management (INEM), Spolku pro interdisciplinární a mezinárodní
management (VIIM) a Ceského národního výboru Mezinárodní obchodní komory (ICC).
Centrum inovací a rozvoje (CIR) je zdrojem know-how o možnostech prevence znecištení
životního prostredí v CR i na mezinárodní úrovni. CIR podporuje integraci environmentálních
a ekonomických priorit a sociální odpovednosti do politik, strategií a rozvojových plánu a
rovnež do rízení komercních i verejných organizací.
180
Významný podíl na vzdelávání a osvete mají internetové portály zamerené na zprostredkování
informací o životním prostredí jako je EkoList, Econnect, EnviWeb, EkoLink a
Ecomonitor.
V.8 Výzkum a vývoj v oblasti životního prostredí
Státní politika životního prostredí z roku 1995 zaradila vedecký výzkum v oblasti životního
prostredí mezi své priority se zamerením na studium zdravotních a ekologických rizik a
energeticky nenárocných, nízkoemisních a nízkoodpadových technologií (cistší technologie).
Soucasná Státní politika životního prostredí z roku 2004 se již hlásí k Lisabonskému procesu
a implementaci jak 6. environmentálního akcního programu EU, tak i 6. rámcového programu
EU pro vedu a výzkum.
Podpora výzkumu a vývoje (dále jen VaV) z verejných prostredku má stále rostoucí tendenci
a za posledních 10 let, tj. od roku 1997 do roku 2006 se zvýšila ze 7,55 mld. na 18,18 mld.
Kc. Velmi mírný pokles nastal mezi roky 2001 (12,58 mld. Kc) a 2002 (12,5 mld. Kc).
Tomuto trendu odpovídají i nárusty zdroju do ochrany životního prostredí. Prostredky
vynakládané na rešení výzkumu a vývoje v životním prostredí nemají puvod jen v rozpoctové
kapitole MŽP, ale i v kapitolách nekterých dalších resortu napr. MŠMT, MZe, MZd, MPO,
ale i dalších. CSÚ sleduje výdaje na VaV ve 13 oblastech, z nichž jednou je Ochrana
životního prostredí. Prostredky poskytované z kapitoly MŽP jsou promítnuty nejen do této
oblasti, ale obsahují je i zejména oblasti Pruzkum a využití zdroju Zeme, Ochrana a
zlepšování lidského zdraví, Výroba, distribuce a racionální využití energie.
Financování jednotlivých oblastí VaV vycházející ze státního záverecného úctu je znázorneno
v grafu V.8.1 a V.8.2.
Graf V.8.1
Státní rozpoctové výdaje a dotace na VaV podle hlavních socioekenomických cílu NABS
(Nomenklatury pro analýzu a srovnání vedeckých programu a rozpoctu)
(2005, 2006)
0,0
1 000,0
2 000,0
3 000,0
4 000,0
5 000,0
6 000,0
Pruzkum a využití zdroju Zeme
Infrastruktura a územní plánování
Ochrana životního prostredí
Ochrana a zlepšování lidského zdraví
Výroba, distribuce a racionální využití energie
Zemedelské výroba a technologie
Prumyslová výroba a technologie
Spolecenské struktury a vztahy
Pruzkum a využití vesmíru
Všeobecný výzkum na vysokých školách
Neorientovaný výzkum
Ostatní civilní výzkum
Obrana
mil. Kc
2005
2006 (predbežné údaje)
Zdroj dat: CSÚ
181
Graf V.8.2
Podíl státních rozpoctových výdaju a dotací na VaV podle hlavních sociokenomocikých
cílu NABS v roce 2006
v roce 2006.
2% 4% 3%
7%
3%
5%
12%
1% 3%
26%
28%
3% 3%
Pruzkum a využití zdroju Zeme
Infrastruktura a územní plánování
Ochrana životního prostredí
Ochrana a zlepšování lidského zdraví
Výroba, distribuce a racionální využití
energie
Zemedelské výroba a technologie
Prumyslová výroba a technologie
Spolecenské struktury a vztahy
Pruzkum a využití vesmíru
Všeobecný výzkum na vysokých školách
Neorientovaný výzkum
Zdroj dat: CSÚ.
Vycházíme-li ze státního záverecného úctu MŽP za roky 2005 a 2006, byly výdaje na VaV
financované z této kapitoly 561,66 mil. Kc v roce 2005 a 410,39 mil. Kc v roce 2006. Do
uvedených výdaju jsou promítnuty odpocty pro rešitelské subjekty, které jsou zrizované
jinými resorty a reší programy MŽP a naopak jsou zde pripocteny objemy, které mají puvod
v jiných kapitolách pro rešitelské subjekty zrizované MŽP, rešící programy jiných resortu.
Uvedené výdaje se promítají do oblastí uvedených v grafu V.8.1.
Výkyvy ve výši financování jsou zpusobeny poctem notifikovaných programu po vstupu do
EU.
Na programy VaV a výzkumné zámery je poskytována verejná podpora úcelová a
institucionální, která se rídí zákonem c. 130/2002 Sb., o podpore výzkumu a vývoje
z verejných prostredku a o zmene nekterých souvisejících zákonu, narízením vlády
c. 461/2002 Sb., o úcelové podpore výzkumu a vývoje z verejných prostredku a o verejné
souteži ve výzkumu a vývoji a narízením vlády c. 462/2002 Sb., o institucionální podpore
výzkumu a vývoje z verejných prostredku a o hodnocení výzkumných zámeru.
MŽP, jakožto poskytovatel podpory, rozhoduje o použití prostredku na výzkumné zámery
z položky institucionální výdaje, které jsou urceny pro výzkumné organizace, jejichž je MŽP
zrizovatelem a o použití úcelových prostredku pro výzkum a vývoj, které pokrývají
financování programu VaV. Jejich rešení je realizováno na základe verejné souteže ve
výzkumu a vývoji.
Financní prostredky, schválené ve státním rozpoctu na rok 2006 pokrývaly rešení peti
výzkumných zámeru a devíti úcelove zamerených programu. Ty jsou soustredeny
do Národního programu výzkumu I (zahrnuje programy 1C a 1D) a Programu v pusobnosti
poskytovatele. Nejvetší objem prostredku byl vložen do programu „ŽP a ochrana prírodních
zdroju“ (cca 64 mil. Kc). Prehled cerpání prostredku na jednotlivé programy VaV v letech
2004 až 2006 uvádí tabulka V.8.1.
182
Tabulka V.8.1
Prehled podpory projektu VaV ve skladbe dle jednotlivých programu a období (tis. Kc)
Clenení výdaju / Název programu Program 2004 2005 2006
Krajina a sídla budoucnosti (Národní program
výzkumu a vývoje I) 1C 16 110 28 324 1 924
Životní prostredí a ochrana prírodních zdroju
(Národní program výzkumu a vývoje I) 1D 7 872 17 145 14 799
Racionální využití energie a obnovitelné prírodní
zdroje (Národní program výzkumu a vývoje I) 1I 9 155 13 305 0
Hydrosféra II SA 47 144 43 629 36 320
Geosféra SB 13 516 6 165 0
Staré záteže životního prostredí SC 500 250 0
Odpady SD 7 497 3 610 980
Biosféra SE 49 007 26 724 1 980
Atmosféra SF 13 197 9 225 0
Ekologická rizika SI 3 500 0 0
VaV pro potreby státní správy v oblasti životního
prostredí SK 26 720 19 500 12 500
Krajina a sídla budoucnosti (TP1/DP3) SL 16 050 31 747 24 512
Životní prostredí a ochrana prírodních zdroju
(TP1/DP4) SM 90 072 105 902 64 242
Racionální využití energie a obnovitelné prírodní
zdroje (TP4/DP3) SN 33 115 25 714 16 306
Informace o ŽP SZ 650 0 0
Výdaje na hodnocení projektu a návrhu projektu 818 735 0
Úcelové výdaje celkem 334 923 331 975 173 563
Institucionální výdaje celkem pro organizace MŽP 221 206 230 000 228 008
VÝDAJE VaV CELKEM 556 129 561 975 401 571
Zdroj: MŽP OPŽP
MŽP v roce 2006 podporilo z výše uvedených programu celkem 74 projektu (z toho bylo
ukonceno rešení 36 projektu). Rešitelé projektu jsou nejen organizace zrizované MŽP, ale
i organizace zrizované jinými resorty, dále pak právnické fyzické osoby ze soukromého
sektoru. Dále bylo podporeno 5 výzkumných zámeru, jejichž charakteristika je uvedena
v tabulce V.8.2, vcetne príjemcu dotace.
183
Tabulka V.8.2
Prehled výzkumných zámeru podporovaných MŽP v roce 2006
Evidencní
oznacení
výzkumného
zámeru
Rok zah.
Rok uk.
Název výzkumného zámeru
Príjemce
Institucionální
prostredky 2006
(tis. Kc)
MZP0002071101 2005 2011
Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahu
a procesu ve vodní složce životního prostredí,
orientovaný na vliv antropogenních tlaku, její
trvalé užívání a ochranu, vcetne legislativních
nástroju
Výzkumný ústav
vodohospodárský
T.G.M.
57 968
MZP0002071102 2005 2011
Výzkum pro hospodarení s odpady v rámci
ochrany životního prostredí a udržitelného
rozvoje (prevence a minimalizace vzniku
odpadu a jejich hodnocení)
Výzkumný ústav
vodohospodárský
T.G.M.
14 200
MZP 0002579801 2005 2010
Vedy o Zemi pro spolecnost 21. století: Od
regionálních výzkumu pres geologická rizika po
globální zmeny
Ceská geologická
služba
95 670
MZP0002707301 2005 2011
Výzkum (neprodukcních) rostlin a jejich
uplatnení v krajine a sídlech budoucnosti
Výzkumný ústav Silva
Taroucy pro krajinu a
okrasné zahradnictví
60 170
MSM6293359101 2005 2011
Výzkum zdroju a indikátoru biodiverzity v
kulturní krajine v kontextu dynamiky její
fragmentace
Výzkumný ústav Silva
Taroucy pro krajinu a
okrasné zahradnictví
3 680
Zdroj: MŽP OPŽP
184
VI Financování ochrany životního prostredí
VI.1 Prehled výdaju a zpusoby financování
Sledování výdaju na ochranu životného prostredí zajištuje Ceský statistický úrad (porízené
investice na OŽP, neinvesticní náklady na OŽP a ekonomický prínos z aktivit na OŽP) a
Ministerstvo financí (výdaje na OŽP z verejných rozpoctu).
Výdaje na ochranu životního prostredí zahrnují porízené investice (hmotné investice) a
neinvesticní náklady (napr. mzdové náklady, platby nájemného) na ochranu životního
prostredí, které se vztahují k aktivitám, jejichž hlavním úcelem je zachycení, odstranení,
monitorování, kontrola, snižování, prevence nebo eliminace znecištujících látek a znecištení.
Investicní náklady na ochranu životního prostredí a od roku 2003 i neinvesticní náklady
na ochranu životního prostredí se clení na 9 oblastí životního prostredí podle mezinárodní
klasifikace CEPA 2000 (Classification of Enviromental Protection Activities, Eurostat) – viz
graf VI.1.1.
Celkové investice na ochranu životního prostredí v roce 2005 cinily podle CSÚ 18,2 mld. Kc
(tj. o 10 % méne než v roce 2004). Z hlediska programového zamerení bylo v roce 2005
nejvíce prostredku investováno na nakládání s odpadními vodami (7,6 mld. Kc) a na ochranu
ovzduší a klimatu (3,9 mld. Kc). Oproti roku 2004 se objem všech položek snížil, s výjimkou
položek ochrana a sanace pudy, podzemních a povrchových vod (rust o 12 %) a ostatní
aktivity (rust o 85 %) (viz graf VI.1.1).
Graf VI.1.1
Celkové investice na ochranu životního prostredí podle zamerení v letech 2000–2005
0
2 000
4 000
6 000
8 000
10 000
12 000
14 000
16 000
18 000
20 000
22 000
2000 2001 2002 2003 2004 2005
mil. Kc, b.c.
ostatní aktivity na ochranu životního
prostredí
výzkum a vývoj na ochranu životního
prostredí
ochrana proti zárení
ochrana biodiverzity (druhová
rozmanitost) a krajiny
omezování hluku a vibrací (krome
ochrany pracovišt)
ochrana a sanace pudy, podzemních a
povrchových vod
nakládání s odpady
nakládání s odpadními vodami
ochrana ovzduší a klimatu
Poznámka: Údaje za rok 2006 nejsou k dispozici. Vzhledem k casové nárocnosti sberu a konecnému zpracování
dat na CSÚ, jsou tyto údaje k dispozici vždy s více než rocním zpoždením (tzn. v roce 2007 za rok 2005).
Zdroj: CSÚ
Nejvíce investic na ochranu životního prostredí bylo v roce 2005 porízeno z vlastních zdroju a
vlastních rozpoctových prostredku (11,7 mld. Kc) – viz graf VI.1.2. Jednalo se prevážne
o investice do oblasti nakládání s odpadními vodami (3,9 mld. Kc) a ochrany ovzduší a
klimatu (3,4 mld. Kc).
185
Graf VI.1.2
Celkové investice na ochranu životního prostredí podle zdroju financování v roce 2005
64%
15%
15%
1%
4%
1%
Vlastní zdroje a rozpoctové prostredky
Granty a dotace z verejných rozpoctu
Granty a dotace ze zahranicní
Ostatní granty a dotace
Úvery, pujcky a financní výpomoci
Emise cenných papíru, bezúplatné prevody,
nepenežní vklady, delimitace apod.
Poznámka: Údaje za rok 2006 nejsou k dispozici. Vzhledem k casové nárocnosti sberu a konecnému zpracování
dat na CSÚ, jsou tyto údaje k dispozici vždy s více než rocním zpoždením (tzn. v roce 2007 za rok 2005).
Zdroj: CSÚ
V roce 2005 bylo nejvetším investorem do ochrany životního prostredí (krome verejné
správy, obrany, sociálního pojištení) odvetví výroby a rozvodu elektriny, plynu a vody,
v rámci kterého bylo do ochrany životního prostredí investováno celkem 2,6 mld. Kc.
Významne na ochranu životního prostredí prispela rovnež odvetví ostatních verejných,
sociálních a osobních služeb (1,6 mld.Kc) a odvetví chemického a farmaceutického prumyslu
(1,1 mld. Kc).
Neinvesticní náklady na ochranu životního prostredí dosáhly v roce 2005 cástky 31,8 mld. Kc
(z toho vnitrní neinvesticní náklady 19,8 mld. Kc a vnejší neinvesticní náklady 12 mld. Kc).
Z hlediska programového zamerení bylo nejvíce techto prostredku vynaloženo na nakládání
s odpady (17,1 mld. Kc) a na nakládání s odpadními vodami (7,0 mld. Kc).
Ekonomický prínos z aktivit na ochranu životního prostredí cinil v roce 2005 31,4 mld. Kc
(z toho tržby z prodeje služeb na ochranu životního prostredí 22,1 mld. Kc, tržby z prodeje
vedlejších produktu vzniklých pri aktivitách na ochranu životního prostredí 8,0 mld. Kc a
úspory z opetovného využití vedlejších produktu 1,3 mld. Kc). Z hlediska programového
zamerení byl nejvetší ekonomický prínos zaznamenán v oblasti nakládání s odpady
(24,9 mld. Kc) a v oblasti nakládání s odpadními vodami (4,7 mld. Kc).
V roce 2006 došlo k rustu verejných výdaju na ochranu životního prostredí z centrálních
zdroju (tj. výdaju ze státního rozpoctu, státních fondu a bývalého FNM prevedeného na MF)
o 9,6 % na 18,7 mld. Kc.
Výdaje z nejvýznamnejšího centrálního zdroje – státního rozpoctu – vzrostly mezirocne
o 48 % na 11,2 mld. Kc (bez zahrnutí prostredku ve výši 5,08 mld. Kc prevedených v roce
2006 ze zrušeného FNM). Z grafu VI.1.3 vyplývá, že mezi hlavní prioritní oblasti výdaju na
ochranu životního prostredí ze státního rozpoctu patrily v roce 2006 ochrana vody s 35,6 %
podílem na celkových výdajích a ochrana biodiverzity a krajiny s 27,3% podílem na
celkových výdajích státního rozpoctu na ochranu životního prostredí (bez zahrnutí prostredku
prevedených ze zrušeného FNM). K dalším významným prioritám patrila v roce 2006 oblast
nakládání s odpady a správa v ochrane životního prostredí.
186
Graf VI.1.3
Výdaje na ochranu životního prostredí ze státního rozpoctu v letech 2000–2006
0
2000
4000
6000
8000
10000
12000
14000
16000
18000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
mil. Kc
ostatní cinnosti v ekologii
výzkum životního prostredí
správa v ochrane život. prostredí
ochrana biodiverzity a krajiny
ochrana pudy a podzemní vody
nakládání s odpady
ochrana ovzduší
ochrana vody
Pozn.: Výrazný nárust v kategorii „ostatní“ v roce 2006 je zpusoben prevedením prostredku ze zrušeného Fondu
národního majetku (FNM).
Zdroj: MŽP
Vedle centrálních zdroju jsou dalším významným zdrojem verejných výdaju k financování
ochrany životního prostredí místní rozpocty. Výdaje na úrovni obcí nebo kraju jsou
realizovány prubežne na základe kompetence obcí ci kraju. Vetšinou se jedná o akce
lokálního významu – napr. k odvádení a cištení odpadních vod, k ochrane ovzduší, nakládání
s odpady, ochrane pudy a podzemní vody, ochrane prírody a krajiny a opatrení týkající se
vzhledu obcí a verejné zelene. Jak vyplývá z grafu VI.1.4, objem prostredku vynaložených
z územních rozpoctu trvale znacne prevyšuje objem prostredku poskytovaných státním
rozpoctem a státními fondy a v posledních letech je tento trend ješte výraznejší.
Graf VI.1.4
Verejné výdaje (v clenení na bežné a kapitálové výdaje) ze státního rozpoctu, státních
fondu a územních rozpoctu na ochranu životního prostredí v letech 2000–2006
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
10 000
11 000
12 000
13 000
14 000
bežné
kapitálové
bežné
kapitálové
bežné
kapitálové
bežné
kapitálové
bežné
kapitálové
bežné
kapitálové
bežné
kapitálové
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
mil. Kc
Státní rozpocet
Státní fondy
Územní rozpocty
Pozn.: Od roku 2006 vcetne výdaju zrušeného FNM prevedených na MF.
Zdroj: MŽP
Jedním z rozhodujících ukazatelu pro celkové posouzení úrovne výdaju na ochranu životního
prostredí je jejich vývoj ve vztahu k celkovému výkonu ekonomiky, tj. k HDP. Mezi lety
187
2004 a 2005 pokracoval pokles podílu investicních environmentálních výdaju na HDP
z 0,7 % na 0,61 % (viz graf VI.1.5). Naopak podíl verejných výdaju na ochranu životního
prostredí z centrálních zdroju na HDP zaznamenal po nekolika letech stagnace na úrovni
0,5 % mírný rust na 0,6 % v roce 2006.
Graf VI.1.5
Podíl výdaju na ochranu životního prostredí (investicních výdaju, verejných výdaju
z centrálních zdroju) na HDP v letech 2000–2006
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
% z HDP
Celkové investice na ochranu životního
prostredí
Verejné výdaje na ochranu životního
prostredí z centrálních zdroju
*) Údaje za rok 2006 nejsou k dispozici. Vzhledem k casové nárocnosti sberu a konecnému zpracování dat na
CSÚ, jsou tyto údaje k dispozici vždy s více než rocním zpoždením (tzn. v roce 2007 za rok 2005).
Zdroj: CSÚ
VI.2 Státní fond životního prostredí Ceské republiky
Státní fond životního prostredí CR (dále jen SFŽP CR, Fond) je specificky zamerenou
institucí, která je významným financním zdrojem pro podporu realizace opatrení k ochrane
a zlepšování stavu životního prostredí v jeho jednotlivých složkách. Je jedním ze základních
ekonomických nástroju k plnení závazku vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochrane
životního prostredí, clenství v Evropské unie a k uskutecnování Státní politiky životního
prostredí.
Fond byl zrízen a jeho cinnost je legislativne upravena zákonem c. 388/1991 Sb. Správcem
Fondu je MŽP. Príjmy Fondu jsou tvoreny predevším z plateb za znecištování nebo
poškozování jednotlivých složek životního prostredí (podrobnosti viz kapitola V.3), ze splátek
poskytnutých pujcek a jejich úroku a výnosu z uložených disponibilních prostredku na
termínovaných vkladech.
VI.2.1 Výdaje SFŽP CR
Fond zajištuje poskytování financních prostredku na opatrení v rámci národních programu
(NP) a programu Evropské unie – Fondu soudržnosti, Operacního programu Infrastruktura
(OPI). Podrobnejší informace o FS/ISPA a OPI viz kapitola VI.4.2.
Celkové financní výdaje Fondu dosáhly v roce 2006 výše 2 468,3 mil. Kc, z toho bylo v rámci
smluvních akcí (NP, ISPA/FS, OPI) profinancováno 2 262,2 mil. Kc. Oproti roku 2005 tak
došlo ke snížení výdaju o cca 1 000 mil., které se dotklo všech hlavních složek – viz graf
VI.2.1. Nejvetší objem smluvní podpory (88,1 %) predstavovaly výdaje na dotace, které byly
realizovány ve výši 1 993,2 mil. Kc. Z toho realizovaný príspevek na úhradu úroku
188
z komercního úveru cinil 11,2 mil. Kc (0,5 %). Zbylých 11,9 % poskytnutého objemu
financních prostredku tvorily výdaje na smluvní akce návratné formy podpory (pujcky), a to
ve výši 269 mil. Kc.
Z grafu VI.2.1 je patrné, že rozhodujícího podílu (64,1 %) ve skladbe celkových financních
výdaju na smluvní akce dosáhly, stejne jako v roce 2005, výdaje na realizaci akcí ochrany
vod, a to ve výši 1 449,3 mil. Kc.
Graf VI.2.1
Skladba financních výdaju SFŽP CR dle složek životního prostredí (2005–2006)
317,4
570,7
43,9
349,3
222,1
25,3 64,1
0,3 0 0
1671,1
1,1 6,7 25,5
127,5
274,9
45,7
331,5
1233,8
215,5
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
dotace pujcka dotace pujcka dotace pujcka dotace pujcka dotace pujcka
voda ovzduší príroda odpady f reony
mil. Kc
2005 2006
Pozn.: bez nákladu Kanceláre SFŽP CR a splátek MUFIS (Municipální financní spolecnosti a.s.)
Zdroj: SFŽP CR
Rozhodující realizovaná financní podpora ve výši 2 115,1 mil. Kc, tj. 93,5 % celkových
výdaju na smluvní akce, smerovala v roce 2006 do akcí investicního charakteru. Z toho bylo
formou dotace poskytnuto 1 847,2 mil. Kc. Nejvyšší investicní výdaje smerovaly do složky
ochrana vod (1 446,7 mil. Kc). Investicní výdaje na program ISPA/FS cinily 199,8 mil. Kc a
na program OPI 315 mil. Kc.
V neinvesticní oblasti byla poskytnuta celková financní podpora ve výši 147,1 mil. Kc, z toho
formou dotace ve výši 146,1 mil. Kc a formou pujcky 1 mil. Kc. Nejvíce financních
prostredku na akce neinvesticního charakteru (111,2 mil. Kc) smerovalo do složky príroda.
Nejvyšší objem financních prostredku Fondu v clenení dle typu subjektu, byl v roce 2006
poskytnut obcím a mestum, a to v celkové výši 1 576,6 mil. Kc (69,7 % z celkem
poskytnutých financních prostredku).
Ve srovnání s rokem 2005 došlo v roce 2006 k výraznému nárustu žádostí o podporu
z národních programu ze 411 na 1 202. Nejvíce žádostí (90,2 %) bylo na Fondu evidováno
v oblasti investicních projektu na využívání obnovitelných zdroju energie.
VI.2.2 Prínosy a efektivnost ekologických opatrení SFŽP CR v roce 2006
V rámci jednotlivých vyhlášených programu, ve kterých poskytuje podporu, provádí Fond
každorocní záverecné vyhodnocení akcí (ZVA) podle splnení technických, ekologických a
ekonomických podmínek. Následující text shrnuje informace o ZVA (pokud jsou sledovány),
vcetne skutecne dosažených ekologických prínosu akcí, kterým byla v roce 2006 definitivne
priznána podpora.
189
Ochrana vod
Skutecne dosažené ekologické prínosy resp. efekty u 88 akcí ve snížení znecištení vod, jimž
byla Fondem v prubehu roku 2006 priznána definitivní podpora, predstavují odstranené
znecištení uvedené v následující tabulce. Z tabulky VI.2.1 plyne, že nejvetšího snížení bylo
dosaženo v prípade CHSKCr (cca 3 929 t/rok).
Tabulka VI.2.1
Ekologické prínosy akcí ve snížení znecištení vod s provedeným ZVA v roce 2006
Odstranené znecištení (t/rok)
Pocet akcí
NL BSK5 CHSKCr
Celkem 88 1 988,5 933,1 3 929,4
Zdroj: SFŽP CR
Ochrana ovzduší
Z celkového poctu 223 akcí, u kterých bylo v roce 2006 schváleno záverecné hodnocení,
byly splneny predpokládané ekologické efekty u 77 akcí. Ve zbylých prípadech (tj. cca v 65
% prípadu) nebyly predpokládané ekologické efekty splneny, proto bylo rozhodnuto o krácení
priznané dotace. Všechny akce, u nichž nedošlo ke splnení smluvního ekologického efektu,
byly registrovány v programu rozvoje infrastruktury malých obcí. Informace o celkových
prínosech v oblasti ochrany ovzduší v podobe odstraneného znecištení vcetne poskytnuté
podpory uvádí tabulka VI.2.2. Nejvetšího snížení znecištení bylo dosaženo v prípade emisí
CO2, a to ve výši 267 tis. t rocne.
Tabulka VI.2.2
Ekologické prínosy akcí v oblasti ochrany ovzduší s provedeným ZVA v roce 2006
Odstranené znecištení
Pocet
akcí TZL
(t/rok)
SO2
(t/rok)
NOX
(t/rok)
VOC
(t/rok)
CO
(t/rok)
CO2
(t/rok)
Náklady
(mil. Kc)
Podpora
(mil. Kc)
Celkem 223 3 168 4 596 595 2 414 10 717 267 317 1 635,0 701,3
Zdroj: SFŽP CR
Ochrana prírody a krajiny
V oblasti ochrany prírody a krajiny bylo schváleno záverecné vyhodnocení celkem 85 akcí.
Celková priznaná podpora z Fondu cinila 141 307 tis. Kc s následujícími ekologickými
prínosy: rekonstrukce 104,17 ha parku, ošetrení 2 283 stromu, výsadba 2 229 stromu, založení
0,2 ha ÚSES, odbahnení 49,75 ha rybníku, založení 0,7 ha mokradu, výrez nepuvodních
invazních drevin (109,63 ha), zprutocnení 2 367 m bývalého mlýnského náhonu, zpracování
krajských koncepcí ochrany prírody (6 akcí).
Obnovitelné zdroje energie
V roce 2006 byla definitivne priznána podpora na 264 akcí. Celkové prínosy v oblasti
obnovitelných zdroju energie u predložených ZVA predstavují odstranené znecištení uvedené
v tabulce VI.2.3. Stejne jako v prípade ochrany ovzduší i v této oblasti bylo dosaženo
nejvetšího efektu u snižování emisí CO2, a to o 55 t/rok.
190
Tabulka VI.2.3
Celkové ekologické prínosy akcí v oblasti využívání obnovitelných zdroju energie
(uzavrené akce v roce 2006)
Odstranené znecištení
Pocet
akcí TZL
(t/rok)
SO2
(t/rok)
NOX
(t/rok)
VOC
(t/rok)
CO
(t/rok)
CO2
(t/rok)
Náklady
(mil. Kc)
Podpora
(tis. Kc)
Celkem 264 261 545 70,4 211,2 1 021,6 55 221,7 483,4 331,8
Zdroj: SFŽP CR
VI.3 Financování z programu MŽP a mimoresortních programu
VI.3.1 Programy tvorby a ochrany krajiny MŽP
V rámci obecné ochrany prírody jsou sledována a financne podporována opatrení realizovaná
z programu v gesci MŽP. Jedná se o „Program péce o krajinu“, „Program revitalizace rícních
systému“ a „Program péce o urbanizované prostredí“. Tyto programy plní funkce obecne
ekologické, ochrany prírody, klimatické, hydroekostabilizacní, mimoprodukcní a sociální.
Jejich realizací jsou vytváreny podmínky pro opetovnou možnost nastolení prírodních
optimalizacních procesu vedoucích ke snížení eroze, acidifikace, dezertifikace, zvýšení
schopnosti vázat vodu, dále k obnove a údržbe významných biotopu k ochrane druhové
rozmanitosti a slouží také v oblasti péce o zelen v urbanizovaném prostredí. Rada opatrení
plní i funkci protipovodnové ochrany.
Program péce o krajinu (PPK)
V rámci PPK byly poskytovány financní prostredky neinvesticního charakteru v clenení
na dva samostatné podprogramy: „Podprogram péce o krajinu“ (opatrení A, B a C) a
„Podprogram péce o zvlášte chránené cásti prírody“ (opatrení D). Celkový rozpocet byl
v roce 2006 ve výši 190,6 mil. Kc (z toho A – C 61 mil. Kc).
Financní prostredky byly priznány na jednotlivá opatrení:
A „Ochrana krajiny proti erozi“ s cílem snižování ohroženosti pudního fondu erozí
tvorbou protierozních opatrení a zvyšování retencní schopnosti krajiny (112 akcí
s dotací 20,3 mil. Kc);
B „Udržení kulturního stavu krajiny“ s cílem udržení kulturního stavu a typického
krajinného rázu a zachování a obnova rozptýlené zelene a památných stromu a alejí
(558 akcí s dotací 24,9 mil. Kc);
C „Podpora druhové rozmanitosti“ s cílem ochrany, uchování a obnovy druhové
rozmanitosti (107 akcí s dotací 15,6 mil. Kc);
D Péce o zvlášte chránená území a ptací oblasti a zvlášte chránené druhy rostlin a
živocichu v predmetných územích (1 550 akcí s dotací 125,3 mil. Kc).
Z Podprogramu péce o zvlášte chránené cásti prírody byla poskytována dotace na opatrení
ve zvlášte chránených územích, tj. v NP, CHKO, v NPR, NPP, PR a PP a v jejich ochranných
pásmech a v ptacích oblastech. Príjemci dotace byly pouze organizace zrizované MŽP, tj.
AOPK CR, Správa KRNAP, Správa NP a CHKO Šumava, Správa NP Ceské Švýcarsko a
Správa NP Podyjí.
191
Program revitalizace rícních systému (PRRS)
Cílem programu je vytvorit podmínky pro obnovu prírodního prostredí i zdroju užívaných
clovekem. Soucástí je i rešení problému s odkanalizováním a cištením odpadních vod.
Program predpokládá postupné naplnování a realizaci opatrení, která povedou k udržení a
systematickému zvyšování biologické rozmanitosti, príznivému usporádání vodních pomeru
a takovému usporádání funkcního využití území, které zajištuje ochranu prírodních
i kulturních hodnot krajiny.
Celkový pocet akcí financovaných z PRRS v roce 2006 byl 198, z toho bylo 120 nove
zahájených a 78 rozestavených z predchozích let. Objem financních prostredku státního
rozpoctu vycerpaných na tyto akce predstavuje cástku 488,8 mil. Kc.
Program se delí na jednotlivé podprogramy:
a) revitalizace prirozené funkce vodních toku;
b) zakládání a revitalizace prvku systému ekologické stability vázaných na vodní režim;
c) odstranování prícných prekážek na vodních tocích a podpora takových technických
rešení, která je neobsahují – doplnování a stavba rybích prechodu;
d) revitalizace retencní schopnosti krajiny;
e) rekonstrukce technických prvku a odbahnování produkcních rybníku – podprogram
byl zrušen, od roku 2005 nebyly zahájeny žádné nové akce;
f) výstavba a obnova COV a kanalizace vcetne zakládání umelých mokradu;
g) revitalizace prirozené funkce vodních toku s revitalizací retencní schopnosti krajiny –
jedná se o kombinaci podprogramu a) a d).
Objem vycerpaných financních prostredku státního rozpoctu u podprogramu a) – d) a g)
predstavoval v roce 2006 277 mil. Kc. Pocet realizovaných akcí byl 144, z toho bylo 86 akcí
nove zahájeno a 58 rozestavených z predchozích let.
Celkový vycerpaný rozpocet podprogramu f) predstavoval v roce 2006 211,7 mil. Kc. Pocet
realizovaných akcí byl 54, z toho bylo 34 akcí nove zahájeno a 20 rozestavených
z predchozích let. U nových žádostí o dotaci z tohoto podprogramu bylo jednou z hlavních
podmínek prokázání mimorádného dopadu na ochranu prírody a krajiny (napr. akce
probíhající v ZCHÚ, na území soustavy Natura 2000, na území s mimorádným zájmem
ochrany vod).
Program péce o urbanizované prostredí (PPUP)
Predmetem PPUP je péce o zelen v urbanizovaném prostredí vcetne revitalizace
brownfields.V roce 2006 bylo z PPUP podporeno 24 projektu (zamítnuto z duvodu vycerpání
financních prostredku bylo 10 projektu) v celkové hodnote 2,8 mil. Kc. O dotace žádala
prevážne mesta a obce, a to na regenerace významných ploch sídelní zelene (parky, hrbitovy,
školní a nemocnicní areály) a plochy izolacní zelene.
VI.3.2 Mimoresortní programy
Program obnovy venkova
Cílem programu je vytvorení organizacních a ekonomických podmínek k podnícení a
k podpore obyvatel venkova a samospráv venkovských obcí k tomu, aby se vlastními silami
snažili o harmonický rozvoj zdravého životního prostredí, udržování prírodních a kulturních
192
hodnot venkovské krajiny a rozvoj ekologicky nezávadného hospodárství. Podpora pilotních
projektu venkovských mikroregionu by mela prinášet vhodné inovace, nové využití soucasne
nevyužívaných objektu. Mimo to jsou rovnež podporovány obce ocenené v souteži Vesnice
roku – jako príklad dobré praxe. Prostrednictvím pilotních projektu jsou ovlivnovány prístupy
k rešení obnovy venkova na úrovni kraju s cílem rozširování osvedcené praxe.
Dotace jsou urceny pro venkovské mikroregiony (svazky obcí) a obce.
V roce 2006 prijalo Ministerstvo pro místní rozvoj 452 žádostí s objemem požadovaných
dotací ve výši 351,5 mil. Kc. Na základe doporucení meziresortní rídící komise Programu
obnovy venkova rozhodl ministr pro místní rozvoj podporit 317 žádostí a poskytnout dotace
ve výši 131,8 mil. Kc.
Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP)
Hlavním prioritou programu je trvale udržitelný rozvoj zemedelství, venkova a jeho
prírodních zdroju. V roce 2006 byly predevším vypláceny nároky na podpory HRDP
z roku 2005. V roce 2006 bylo realizováno pet opatrení v rámci HRDP na ploše 1,9 mil. ha a
na jejich základe byly vyplaceny dotace v celkové výši cca 6,5 mld. Kc, z toho z nároku
v roce 2006 bylo vyplaceno 2,8 mld. Kc.
Na opatrení Predcasné ukoncení zemedelské cinnosti v roce 2006 žadatelé požadovali dotace
ve výši cca 33 mil. Kc. Na opatrení Méne príznivé oblasti a oblasti s environmentálními
omezeními bylo zažádáno o 2,821 mld. Kc více než v roce 2005, což predstavuje zvýšení
o 2,5 % proti roku 2005.
Nejvetší objem dotací byl v roce 2006 požadován, obdobne jako v roce 2005, na
Agroenvironmentální opatrení (AEO). Celkem bylo zažádáno o 3,6 mld. Kc, tj. o témer 8 %
více než v roce 2005.
Dalším opatrením realizovaným v roce 2006 bylo opatrení Lesnictví. Na toto opatrení bylo
podáno celkem 1 045 žádostí na celkovou plochu 1 254 ha (mezirocní nárust o více než
86 %). Celkem na toto opatrení bylo zažádáno o dotaci ve výši 94 mil. Kc (mezirocní rust
o 132 %).
VI.3.3 Podpora nestátních neziskových organizací
Dotace ze státního rozpoctu CR, z kapitoly Ministerstva životního prostredí, jsou
poskytovány tem nestátním a neziskovým organizacím (NNO), které se podílí na realizaci
úkolu státu v oblasti „ochrana životního prostredí a udržitelný rozvoj“ a prispívají
k naplnování cílu Státní politiky životního prostredí.
Dotace se poskytuje obcanskému sdružení nebo obecne prospešné spolecnosti a to na základe
žádosti podané formou projektu v rámci výberového rízení.
V roce 2006 bylo celkem podporeno 88 projektu obcanských sdružení a obecne prospešných
spolecností celkovou cástkou 20 mil. Kc.
VI.4 Podpora ze strukturálních fondu EU
VI.4.1 Operacní program Infrastruktura (OPI)
Globálním cílem programu OPI je ochrana a zlepšování stavu životního prostredí a rozvoj a
zkvalitnování dopravní infrastruktury. Zprostredkujícími subjekty a platebními jednotkami
193
v CR jsou SFŽP CR (Priorita 3) a Ministerstvo dopravy (Priorita 1 a 2). Jednou ze stežejních
priorit OPI je „Zlepšování environmentální infrastruktury“ (Priorita 3). Tato priorita si klade
za cíl podporovat zejména opatrení obnovy environmentálních funkcí území, zlepšování
infrastruktury ve vodním hospodárství, zlepšování infrastruktury a ochrany ovzduší,
nakládání s odpady a odstranování starých záteží.
V roce 2005 probehla tretí výzva na predkládání žádostí do OPI. V rámci tretí výzvy bylo
zaregistrováno celkem 321 žádostí v celkovém objemu 10 509 mil. Kc, kdy požadovaná
podpora z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) cinila 7 596 mil. Kc a ze SFŽP CR
1 014 mil. Kc. Žádosti ze 3. výzvy byly schváleny ministrem ŽP v roce 2006. V rámci tretí
výzvy bylo 67 projektum udeleno kladné Rozhodnutí ministra. Uznatelné náklady techto
projektu dosahují výše 1 390 mil. Kc, dotace ERDF ciní 960 mil. Kc.
Již v mesíci srpnu 2006 byla úspešne vycerpána alokace roku 2004, která predstavovala
1 824 mil. Kc (prepocteno kurzem 31,77 Kc/€ platným ke dni schválení programu). Od
pocátku programu, tzn. od 1. 5. 2004, do 30. 12. 2006 byla Evropská komise požádána o
proplacení výdaju ve výši 2 519 mil. Kc z prostredku ERDF.
Od mesíce zárí 2006 zapocalo cerpání alokace roku 2005, pricemž v období od zárí do
31. 12. 2006 byly podány žádosti o platbu s celkovým požadavkem ve výši 1 037,9 mil. Kc
z prostredku ERDF (30,6% alokace na rok 2005 prepoctené kurzem 31,77 Kc/€). V rámci
priority 3 bylo podáno 162 žádostí o platbu s požadavkem 834 mil. Kc z prostredku ERDF a
139 mil. Kc z prostredku SFŽP CR.
VI.4.2 Fond soudržnosti (FS/ISPA)
Dnem 1. kvetna 2004, kdy se CR stala clenem Evropské unie, vznikl CR nárok na cerpání
dotací z Fondu soudržnosti (dále jen FS). Realizacním orgánem pro sektor životního prostredí
byl ustanoven SFŽP CR.
Projekty Fondu soudržnosti jsou urceny na podporu v oblasti životního prostredí a dopravy.
Prioritou nástroju ISPA a FS v oblasti životního prostredí je naplnení podmínek legislativy
Evropského spolecenství, a to predevším v oblasti ochrany vod, nakládání s odpady, ochrany
ovzduší a odstranování starých ekologických záteží.
Celkové náklady na schválených standardních 39 projektu ciní 959,7 mil. EUR (26,9 mld.
Kc), z cehož uznatelné náklady predstavují 867,4 mil. EUR (tj. 24,3 mld. Kc). Podpora z FS/
ISPA alokovaná temto projektum je 609,1 mil. EUR (17,1 mld. Kc).
Na základe Rozhodnutí o úcasti státního rozpoctu a prostredku z Národního fondu na
financování akcí bylo možno zahájit v dubnu 2006 predfinancování projektu FS ze státního
rozpoctu. Výdaje Národního fondu (využité prostredky fondu Evropské unie) v roce 2006
cinily 56,4 mil. EUR. Príjmy Národního fondu poskytnuté z evropských prostredku na
základe certifikací výdaju nebo formou záloh na dosud nefinancované projekty cinily celkem
78,2 mil. EUR (2,2 mld.. Kc). V roce 2006 bylo financováno z prostredku fondu Evropské
unie celkem 13 projektu FS/ISPA, u kterých již probíhá vlastní výstavba. Ostatní projekty
jsou v ruzném stupni prípravy vlastní stavby a financování u nich dosud neprobíhá.
K 31. 12. 2006 bylo predloženo celkem 69 žádostí o podporu v celkové výši 2,2 mld. Kc
(dotace a pujcky), které SFŽP CR aktivne vyrizuje. V období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006
nebylo vydáno žádné nové kladné rozhodnutí ministra na spolufinancování projektu ISPA/FS.
194
VI.5 Mezinárodní podpora
Financní mechanizmus Evropského hospodárského prostoru a Norska
Vstupem do EU dne 1. 5. 2004 získala CR možnost cerpat prostredky z Financních
mechanismu EHP a Norska. Cástka alokovaná pro CR je celkem 110,91 mil. EUR pro petileté
období 2006–2011, z toho 48,54 mil. EUR je poskytováno z FM EHP a 62,37 mil. EUR z FM
Norska. V roce 2006 byla v oblasti životního prostredí poskytnuta jediná podpora ve výši
10,27 mil. Kc Ceskému hydrometeorologickému ústavu na projekt „Zkvalitnení metod
hodnocení imisní záteže na území CR cásticemi PM10“. Na základe výzvy vyhlášené v roce
2006 byly schváleny 3 projekty s celkovou výší podpory 1 700 000 EUR.
International Finance Corporation (IFC)
Na podporu projektu v oblasti energeticky úsporných technologií vytvorila International
Finance Corporation (IFC) ve spolupráci s GEF (Fondu Svetové banky pro ochranu životního
prostredí) a s podporou mezinárodních dárcu vcetne Finska, Španelska a USA, tzv. Program
financovaní energeticky úsporných projektu (Commerialising Energy Efficiency Finance –
CEEF). Program byl zahájen v roce 2003 a jeho cílem je prispet k odstranení bariér pri
získávání financních prostredku pro energeticky úsporné projekty a projekty obnovitelných
zdroju energie, napomoci vývoji tržních nástroju pro financování techto projektu a poskytnout
zájemcum informace, znalosti a jednoduchý prístup k financování takových projektu.
Od svého oficiálního spuštení koncem roce 2003 byly v rámci programu, do kterého jsou
v soucasnosti zapojeny dve nejvýznamnejší ceské banky (Ceská Sporitelna a.s. a CSOB a.s.),
poskytnuty záruky pro 21 projektu v celkové výši 248 milionu Kc, což predstavuje
568 milionu Kc úveru a celkové investice do techto projektu v úhrnné výši pres 740 milionu
Kc. Životní prostredí profitovalo díky temto investicím ve snížení emisí skleníkových plynu o
77 tisíc t rocne.
Mezi podporenými projekty lze najít investice do energeticky úsporných opatrení
v prumyslových podnicích (4 projekty), projekty využití biomasy (výroba tepla, peletovací
linky, výroba elektriny) (5 projektu), zvýšení úcinnosti pri výrobe tepla pro CZT (1 projekt),
malé vodní elektrárny (3 projekty), bioplynové stanice (1 projekt), solární elektrárny
(2 projekty) nebo vetrné elektrárny (5 projektu).
Z celkového poctu 21 projektu bylo 9 schváleno v roce 2006, úhrnná výše záruk schválených
v roce 2006 dosáhla 170 mil. Kc.
VI.6 Vyhodnocení „Rámcové strategie financování investic
na zajištení implementace právních predpisu ES v oblasti životního
prostredí“
Již v roce 2002 byl v rámci prípravy na vstup CR do EU vypracován Implementacní plán
pro oblast životního prostredí, podle nehož probíhalo postupne prevzetí evropské legislativy a
naplnování jejích požadavku. Rozsah legislativy ES v oblasti životního prostredí je velice
široký a plnení požadavku vyvolává znacné náklady soukromého i verejného sektoru.
Významnou cást predpokládaných výdaju na zajištení implementace environmentálního
acquis communautaire tvorí investice.
V roce 2003 proto bylo vláde predloženo vyhodnocení implementace z pohledu zajištení
financních prostredku na nutné investice. Další aktualizace tohoto vyhodnocení probehla
195
v roce 2005 (schválena usnesením vlády c.1571/2005) a nové vyhodnocení bude predloženo
v roce 2007. S prijímáním další nové legislativy v rámci ES se náklady mohou zvyšovat nebo
naopak vlivem úspor mohou být sníženy. Celkové ekonomické dopady je tedy potrebné
prubežne upresnovat a zároven prizpusobovat strategie dle vývoje relevantních ekonomických
a vecných podmínek.
Vzhledem k investicní nárocnosti implementace vyjednala CR prechodná období
pro následující smernice:
??v roce 2004 nabyla platnost smernice 2004/12/ES doplnující smernici 94/62/ES,
o obalových odpadech. Pro implementaci cílu smernice 2004/12/ES, jejichž dosažení
smernice ukládá clenských státum do roku 2008, požádala CR o prechodné období do
roku 2012.
??smernice Rady 91/271/EHS, o cištení mestských odpadních vod, do 31.12.2010;
??smernice Rady 2001/80/ES, o omezování znecištení ovzduší nekterými znecištujícími
látkami z velkých spalovacích zarízení – pro 2 podniky (Teplárna Prerov, Nová Hut
a.s.), do 31.12.2007.
Od soucasné úrovne investic na ochranu životního prostredí je velice obtížné vyclenit
cástku, která prímo nebo neprímo nesouvisí se vstupem CR do EU. Údaje za obecní a
soukromý sektor (2001-2010) uvedené níže jsou tak pouze odhady financních prostredku
potrebných k zajištení implementace legislativy ES a jejich rozložení do jednotlivých let je
pouze orientacní.
Celkové náklady na implementaci platných predpisu ES se odhadují až na cca 326,5 mld. Kc
v letech 2001–2010, z toho cca 205 mld. Kc melo být podle puvodního plánu vynaloženo
v letech 2001–2006 (viz tab. VI.6.1), tzn. že celkové požadované náklady na zajištení
implementace legislativy ES v oblasti životního prostredí se pro roky 2007 až 2010 odhadují
na cca 121 mld. Kc (viz tab. VI.6.2). Zejména v obecním, ale také v soukromém sektoru,
však mohla být významná cást investic odložena s ohledem na ocekávané prostredky z fondu
EU v období 2007–2013.
Tabulka VI.6.1
Souhrn potreb a zdroju (mil. Kc) na zajištení implementace predpisu ES v oblasti
životního prostredí za roky 2001–2006
2001 2002 2003 2004 2005 2006
2001–
2006
Financní potreby
Státní rozpocet -
povinné výdaje
58 107 129 469 474 683 1 920
Obecní rozpocty 8 436 8 436 12 838 11 632 12 911 13 859 68 112
Soukromý sektor 3 784 25 111 25 549 25 915 27 228 27 782 135 369
Požadavky celkem 12 278 33 654 38 516 38 016 40 613 42 324 205 401
Zdroje
Státní rozpocet -
povinné výdaje**
58 107 129 469 474 683 1 920
Státní rozpocet -
programy podpory
1 029 1 474 1 758 1 104 1 722 2 186 9 273
Obecní rozpocty 7 007 6 7 9 143 9 917 10 403 11 599 54 846
Soukromý sektor 13 481 14 156 14 863 15 606 11 634 11 808 81 548
SFŽP CR 3 421 3 577 4 378 3 582 3 334 3 706 21 998
196
Zahranicní zdroje *4 514 4 912 4 233 7 452 21 111
Zdroje celkem 24 996 26 090 34 786 35 590 31 801 37 434 190 696
* zahrnuje roky 2000 - 2003;
** na rozdíl od predchozí verze materiálu zahrnuje pouze investicní výdaje, bez položky I5
Zdroj: výpocet MŽP
Odhadované rozložení financních potreb na jedné strane a využitelných zdroju financování na
strane druhé do roku 2010 uvádí následující tabulka.
Tabulka VI.6.2
Souhrn požadavku a zdroju (mil. Kc) na zajištení implementace predpisu ES v oblasti
životního prostredí za roky 2007–2010
Predpokládané požadavky na investice
2007 2008 2009 2010
2007–
2010
Celkem
2001–
2010
Státní rozpocet -
povinné výdaje**
107 107 107 107 430 2 350
Obecní rozpocty 20 745 20 765 20 816 20 816 83 143 151 255
Soukromý sektor 29 313 2 794 2 674 2 664 37 445 172 814
Požadavky celkem 50 223 23 667 23 598 23 588 121 075 326 533
Zdroje
Státní rozpocet -
povinné výdaje
107 107 107 107 430 2 350
Státní rozpocet -
programy podpory
1 521 1 521 1 521 1 521 6 086 15 359
Obecní rozpocty 5 934 6 012 6 046 6 081 24 073 78 919
Soukromý sektor 11 852 11 852 11 852 11 852 47 408 128 956
SFŽP CR 1 100 1 039 1 000 1 082 4 222 26 220
OP ŽP*** 14 776 15 503 16 233 16 997 63 510 63 510
Zahranicní zdroje -
ostatní
472 105 - - 577 21 688
Zdroje celkem 35 588 35 965 36 584 37 466 145 603 336 299
** položka zahrnuje pouze investicní výdaje, bez položky I5
*** uveden je soucet alokací pro relevantní prioritní osy / oblasti podpory (tj. 1,2,3,4.1,5,6.3,6.4)
Zdroj: výpocet MŽP
Soukromý sektor je výdaji na implementaci predpisu ES zatížen nejvíce - jen na splnení
narízení o IPPC se predpokládají celkové náklady ve výši cca 138 mld. Kc za celé období
2000-2010. Oproti rozložení nákladu tak, jak je uvedeno v tab. VI.6.2 lze ocekávat, že
ve skutecnosti nemalá cást výdaju vynucených povinnostmi, které jsou ukládány v rámci
integrovaných povolení (jež musí podniky získat do konce roku 2007), bude realizována až
po 1. 1. 2008.
V prípade obecních rozpoctu se dá ocekávat nižší úroven investic z vlastních zdroju pri
úspešném cerpání prostredku z OP ŽP, navíc mohou být nekteré náklady preneseny
na soukromý sektor. Obce nedostatek financních prostredku casto reší prodejem
infrastruktury soukromým subjektum. Tyto dva sektory tedy nelze vždy explicitne oddelit.
V rámci projektu financovaných z OP ŽP by mely vlastní prostredky obcí pokrývat jen asi
10 % zpusobilých výdaju, zbytek by mely pokrýt prostredky z fondu EU, SFŽP CR a státního
rozpoctu. U soukromého sektoru bude míra spolufinancování z vlastních zdroju investoru
podstatne vyšší.
197
Operacní program Životní prostredí (OP ŽP) by mel tvorit témer polovinu prostredku
dostupných v následujícím období (2007-2010) pro investice do životního prostredí.
Tabulka VI.6.2 uvádí alokaci programu pro uvedené roky pro relevantní osy (celkem cca
85 % prostredku z alokace OP ŽP), na implementaci predpisu ES ve sledovaných oblastech
(ovzduší, odpady, voda, omezování prumyslového znecištení) bude použita prevážná cást
z techto prostredku. Pro splnení závazku vuci ES (zejm. v oblasti vody) bude nyní velmi
duležitá rychlost cerpání prostredku do konce roku 2010, kdy by mely být splneny požadavky
smernice 91/271/EHS, o cištení mestských odpadních vod. Uvedené rozložení dostupných
prostredku je však nutné považovat za optimistickou variantu - ve skutecnosti lze pocítat cca
s rocním zpoždením pri cerpání prostredku oproti uvedeným alokacím pro jednotlivé roky, a
to zejména na zacátku programovacího období.
Odhad povinných investicních výdaju z rozpoctových kapitol ministerstev je 430 mil. Kc pro
období 2007-2010. Výdaje v rádu jednotek mld. Kc pak predstavuje plnení položky I5
implementacního plánu v resortu zdravotnictví, oblast I - ionizující zárení - však již není
razena do oblasti životního prostredí. Dalších 6 mld. Kc tvorí predpokládané výdaje v rámci
programu podpory (MZe, MŽP, MMR). Více než 1 mld. Kc rocne bude vydávat na dotcené
složky ŽP (voda, ovzduší, odpady) SFŽP CR, avšak znacná cást techto prostredku bude
vázána na projekty financované z fondu EU, u nichž se predpokládá kofinancování ze strany
SFŽP CR ve výši cca 4 % z celkových nákladu.
Záverem je treba pripomenout, že realizace opatrení na zajištení implementace predpisu ES je
duležitá nejen pro splnení závazku CR vuci ES, ale predevším má vést ke zlepšování stavu
životního prostredí v CR a snižovat tak negativní dopady nekvalitního prostredí zejména na
zdraví obyvatelstva. Vyvolané vyšší využívání moderních technologií také znamená
zvyšování konkurenceschopnosti soukromého sektoru.
198
VII Mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany životního
prostredí
VII.1 Dvoustranná a mnohostranná mezinárodní spolupráce,
spolupráce v rámci mezinárodních organizací
VII.1.1 Dvoustranná spolupráce
Belgie
Ministr životního prostredí Petr J. Kalaš se setkal v ríjnu 2006 s belgickým kolegou
B. Tobbackem v Bruselu. Projednali další bilaterální spolupráci na poli úspor energie,
klimatické zmeny, environmentálních technologií a na spolecných projektech pro rozvojové
zeme. V rámci Programu spolupráce 2005–2006 s Valonskem navštívili ceští experti valonský
Namur, kde se zamerili na minimalizaci produkce odpadu a na akcní programy v úsporném
užití energie.
Bulharsko & Rumunsko
V zárí 2006 byl za ceské úcasti úspešne ukoncen bulharský twinningový projekt v oblasti
pitné vody a koupacích vod. Pokracovala spolupráce na projektech zamerených na IPPC,
ochranu prírody, Fondy EU a prípravu na vstup Rumunska do EU.
Finsko
Ve dnech 21.–22. kvetna 2006 navštívil CR finský ministr životního prostredí J. E. Enestam a
s L. Ambrozkem projednal mj. priority finského predsednictví EU: klimatické zmeny,
biodiverzitu, tématické strategie v oblasti vod a ovzduší, udržitelné užití prírodních zdroju,
výrobu i spotrebu a novou generaci environmentálních politik pro Evropu.
Francie
Každorocní akce s názvem Týden udržitelného rozvoje 2006 byla venována udržitelné
spotrebe a výrobe. Na její organizaci se spolecne podílí MŽP, velvyslanectví Francie a další
instituce.
Nizozemí
V listopadu 2006 se ministr P. J. Kalaš setkal s delegací nizozemského ministerstva pro
plánování a životní prostredí, vedenou státním tajemníkem Pieter van Geelem. Obe strany
souhlasily s podepsáním Memoranda o porozumení o spolupráci v oblasti implementace
Rámcové úmluvy OSN o zmene klimatu.
Rakousko
Ve dnech 2.–5. kvetna 2006 se v Ceských Budejovicích uskutecnilo 14. zasedání Ceskorakouské
komise pro hranicní vody, na kterém mimo jiné byly projednány úpravy a udržování
hranicních vodních toku, schváleno mezistátní vyúctování prací na hranicních vodách a
aktualizována „Smernice pro varovnou službu na cesko - rakouských hranicních vodách“. CR
dále s Rakouskou republikou spolupracovala na twinnigovém projektu pro Rumunsko. Tento
projekt je zameren na ochranu prírody.
199
Polsko
Na téma preshranicní spolupráce se mezivládní Cesko-polská komise sešla v ríjnu 2006,
pricemž byly prijaty priority pro spolupráci v letech 2006–2007. Další spolupráce se odehrává
v rámci Visegrádské skupiny. Krome toho v listopadu 2006 probehlo 8. jednání zmocnencu
vlád CR a Polska pro spolupráci na hranicních vodách, na kterém byly projednány a
schváleny aktivity pracovních skupin související s plánováním v oblasti vod, úpravami
hranicních vodních toku, zásobováním vodou, melioracemi príhranicních území, hydrologií a
protipovodnovou ochranou, implementací Rámcové smernice EU o vodní politice a dalšími
vodohospodárskými otázkami presahujícími hranice státu.
Slovensko
Ve dnech 28.–30. cervna 2006 se v Praze uskutecnilo 6. zasedání Cesko – slovenské komise
pro hranicní vody. Obe smluvní strany se informovaly o stavebních opatreních provádených
na cesko – slovenských vodních tocích, dále projednaly otázky udržování jakosti vodních
toku a informovaly se o povodni, která zasáhla území obou státu na prelomu brezna a dubna
2006.
Dále se na území Slovenska v ríjnu 2006 setkali zástupci pracovní skupiny pro ochranu
ovzduší. Ministri obou zemí se setkali v ríjnu a v listopadu roku 2006, aby projednali témata
jako klimatické zmeny, obnovitelné zdroje energie, ci problémy s preshranicním dovozem
odpadu.
Spolková republika Nemecko
Hlavní událostí spolupráce se SRN bylo 7. zasedání cesko-nemecké komise pro životní
prostredí (Praha, 3.–4. kvetna 2006). Tématy tohoto setkání byla environmentální politika
obou zemí, nemecká ekologická danová reforma a zvlášte nelegální dovoz odpadu. Ministr
P. J. Kalaš se v ríjnu v Lucemburku setkal se svým nemeckým kolegou S. Gabrielem a
projednal otázky nemeckého predsednictví v EU, užití obnovitelných zdroju energie a také
otázku národních alokacních plánu. V ríjnu 2006 se konalo 24. zasedání pracovní skupiny pro
ochranu ovzduší v Ústí nad Labem. Pokracovala spolupráce na twinningových projektech
v Rumunsku v oblasti IPPC a implementaci environmentálního acquis i na regionální úrovni.
Úspešne probíhala bilaterální spolupráce CR se SRN na hranicních vodách v rámci Stálého
výboru Bavorsko a Stálého výboru Sasko zastrešovaná Cesko-nemeckou komisí pro hranicní
vody. Byly projednány aktuální otázky spolupráce na hranicních vodách, aktualizované
seznamy hranicních vod a koordinace implementace Rámcové smernice EU o vodní politice.
Švédsko
Bilaterální setkání expertu v rámci síte IMPEL za úcasti CIŽP a CENIA se uskutecnilo v zárí
2006.
Srbsko
V ríjnu 2006 bylo podepsáno Memorandum o spolupráci mezi MŽP a Ministerstvem pro
vedu, vzdelávání a ochranu životního prostredí Srbska. Vzájemná spolupráce se zameruje
zejména na oblast nakládání s odpady, tvorbu nové legislativy, podporu environmentálních
technologií, financování ekologických projektu a spolupráci v rámci mezinárodních programu
a organizací.
200
Mexiko
V breznu 2006 bylo podepsáno Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního
prostredí mezi MŽP a Ministerstvem životního prostredí a prírodních zdroju Spojených státu
mexických. Mezi oblasti spolupráce patrí zejména: ochrana biologické rozmanitosti, správa
chránených prírodních území, správa a udržitelné využívání prírodních zdroju. V zárí 2006
usporádalo MŽP ve spolupráci s ceskými národními parky 10-ti denní workshop pro zástupce
vedení mexických národních parku. Hlavními tématy byly ochrana životního prostredí a
management chránených území.
Švýcarsko
V ríjnu 2006 se uskutecnila pracovní návšteva ministra P. J. Kalaše ve Švýcarsku. Ministr
jednal s Moritzem Leuenbergerem, ministrem životního prostredí, energetiky, dopravy a
telekomunikací, který byl v roce 2006 zároven švýcarským prezidentem, o využití
pripravovaného švýcarského vyrovnávacího príspevku novým clenským zemím EU. Ministr
Kalaš doporucil príspevek využít napr. na zlepšení kvality ovzduší snížením znecištení
cásticemi PM10/PM2,5. Další oblastí možné spolupráce je odpadové hospodárství a využití
zkušeností Švýcarska pri využívání biologicky rozložitelných odpadu.
Moldavsko
V dubnu 2006 se uskutecnila oficiální návšteva ministra Ambrozka v Moldavské republice.
Hlavní náplní jednání s moldavským ministrem byla realizace rozvojových projektu v gesci
MŽP, ale i spolupráce v oblasti legislativy, projektového financování, monitoringu
jednotlivých složek životního prostredí. V listopadu 2006 se MŽP stalo spoluzakladatelem
REC Moldava a je zastoupeno v rídící rade tohoto regionálního environmentálního centra.
VII.1.2 Mnohostranná spolupráce v rámci mezinárodních organizací
Komise OSN pro udržitelný rozvoj (CSD)
V kvetnu 2006 se v sídle OSN v New Yorku uskutecnilo 14. zasedání Komise OSN pro
udržitelný rozvoj (CSD-14). Predstavovalo první rok dvouletého cyklu, jehož úkolem bylo
vyhodnocení pokroku v implementaci cílu udržitelného rozvoje (UR) v techto oblastech:
energie pro UR, prumyslový rozvoj, znecištení ovzduší a atmosféry a zmena klimatu. Celkove
byla situace vyhodnocena jako neuspokojivá, i když dochází k pozitivním trendum smerem
k vetšímu využívání obnovitelných zdroju energie, ke zvyšování objemu zahranicní rozvojové
pomoci a k intenzivnejší mezinárodní spolupráci. Pro urychlení implementace cílu je nutné
mj. správne nastavit investicní prostredí, lépe využívat tržní mechanismy a inovacní zpusoby
financování, integrovat zmínená ctyri témata v národních strategiích UR a v dalších
plánovacích mechanismech a posílit mezinárodní a regionální spolupráci. CR uskutecnila na
CSD-14 doprovodnou akci „Plánování a vyhodnocování udržitelného rozvoje na regionální
úrovni – prenos zkušeností“, která predstavila výsledky projektu „Podpora pri príprave
strategie udržitelného rozvoje ve vybraných krajích CR“ realizovaného s podporou UNDP.
Cílem bylo poskytnout zkušenosti s vytvárením strategií udržitelného rozvoje na nižší než
národní úrovni za aktivní úcasti predstavitele Ústeckého kraje, který prijal Strategii
udržitelného rozvoje v únoru 2006.
Po ukoncení CSD-14 se uskutecnila první schuze 15. zasedání, na které bylo zvoleno nové
byro CSD pro prípravu jednání o politických rozhodnutích ve výše uvedených oblastech, jež
budou završena v kvetnu 2007. Místopredsedou byra byl za východoevropskou regionální
skupinu zvolen zástupce CR, který tak zastupoval v byru jako jediný i evropský kontinent.
201
Program OSN pro životní prostredí (UNEP)
V únoru 2006 se konalo 9. zvláštní zasedání Rídící rady (RR) UNEP a 7. Globální fórum
ministru životního prostredí (GMEF). Na zasedání RR byl schválen právne nezávazný
Strategický prístup k mezinárodnímu nakládání s chemickými látkami (dále jen „SAICM“).
SAICM je tvoren Deklarací o mezinárodním nakládání s chemickými látkami, Komplexní
politickou strategií a Globálním plánem cinností, z nehož si clenské státy mohou po
zohlednení národních specifik vybrat nejúcinnejší aktivity, které prispejí k odpovednejšímu
nakládání s chemickými látkami na národní, regionální i globální úrovni. Na národní úrovni
bude SAICM realizován prostrednictvím plnení nové chemické legislativy ES REACH.
Hlavními tématy GMEF byly vztahy mezi životním prostredím a energií, životním prostredím
a turistikou v kontextu udržitelného rozvoje a posílení mezinárodní správy životního prostredí
v návaznosti na Hodnotící summit tisíciletí (zárí 2005) a na prípravu 14. zasedání CSD
(kveten 2006). Ministri clenských státu EU a také rady dalších zemí podporili snahu
o zkvalitnení mezinárodní správy záležitostí životního prostredí v rámci celého systému OSN
pod vedením UNEP a pozdeji Organizace OSN pro životní prostredí (UNEO) s patricným
financním zázemím.
Úmluvy v rámci UNESCO
Úmluva o mokradech majících mezinárodní význam predevším jako biotopy vodního
ptactva (Ramsarská úmluva)
Úcast na 34. zasedání Stálého výboru, CR je zástupce regionu Evropy ve Stálém výboru
Úmluvy a clenem financní podskupiny Stálého výboru. Byly vydány letáky k dalším ceským
mokradum mezinárodního významu a informacní leták k Ramsarské Úmluve. Byl realizován
III. beh semináre pro pracovníky státní správy o mokradech a jejich úloze a fungování
v krajine. Probehlo zasedání Ceského ramsarského výboru a Trilaterální ramsarské platformy.
Ve spolupráci s Ceským komitétem MaB byla zahájena príprava mezinárodního kurzu
o mokradech a príprava Akcního plánu pro vodní a mokradní ekosystémy Strategie ochrany
biologické rozmanitosti CR.
Evropská hospodárská komise OSN (UNECE)
Problematika životního prostredí se stala jednou z hlavních priorit UNECE. Dopadem
reformy UNECE na vlastní cinnost se zabývalo v ríjnu 2006 13. rádné zasedání Výboru pro
politiku životního prostredí (CEP). Stežejním úkolem byla v roce 2006 príprava na
6. ministerskou konferenci “Životní prostredí pro Evropu" (ríjen 2007, Belehrad). Na druhé a
tretí zasedání ad hoc Pracovní skupiny vyšších úredníku v cervnu a ríjnu 2006 byl pripraven a
schválen Programový rámec belehradské konference.
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD)
V dubnu 2006 se uskutecnilo první spolecné zasedání Výboru pro politiku životního prostredí
(EPOC) a Výboru pro rozvojovou spolupráci (DAC), na kterém byly prijaty dva dokumenty:
Deklarace o integraci prizpusobení na klimatické zmeny (dále Deklarace) a Rámec pro
spolecnou akci ministru pro rozvojovou spolupráci a pro životní prostredí (dále Rámec).
V OECD jsou vnímány jako efektivní podpora pro splnení cílu již probíhajících projektu -
Parížské deklarace o úcinnosti rozvojové pomoci a OECD Environmentální strategie pro
první dekádu 21. století. V Deklaraci se státy OECD zavázaly pomáhat rozvojovým zemím
zejména v úsilí snížit jejich citlivost a zranitelnost vuci zmene klimatu. Cílem Rámce je
zlepšení koordinace a provázanosti aktivit ministerstev pro rozvojovou spolupráci a životního
prostredí zemí OECD pri boji s chudobou a dosažení Rozvojových cílu tisíciletí.
202
Svetová banka (WB)
Pokracovala spolupráce se Svetovou bankou dle Rámcové dohody o spolupráci pri realizaci
projektu na snižování emisí skleníkových plynu mezi CR a Mezinárodní bankou pro obnovu a
rozvoj umožnující realizaci projektu a získání prostredku Prototypového uhlíkového fondu na
odkup emisních snížení dosažených projektovými cinnostmi. Implementaci zajištuje Ceská
energetická agentura. Jako priority byly navrženy projekty zamerené na úspory energií
zvyšováním energetické úcinnosti ve verejném sektoru, v systémech centrálního zásobování
teplem, v oblasti využití obnovitelných zdroju a ve vhodných prumyslových zarízeních. Byly
vypracovány standardizované metodické postupy pro oblast teplárenství a elektrárenský
sektor, pro stanovení energetických úspor a výpocet emisních snížení.
Globální fond životního prostredí (GEF)
CR je jediným regulérním prispevatelem do GEF ze strední a východní Evropy, resp. nových
clenu EU. V breznu 2006 byl uzavren projekt UNEP/GEF „Prístup ke genetickým zdrojum a
rozdelování prínosu z nich, ochrana a udržitelné využívání biodiverzity duležité pro
zemedelství, lesnictví a výzkum“. Od zárí 2006 probíhá nový projekt UNEP/GEF „Podpora
plnení opatrení k zajištení biologické bezpecnosti v CR“ zamerený na konkrétní akce
umožnující plnení Cartagenského protokolu. Doplnujícím projektem je „Budování kapacit pro
efektivní úcast v informacním systému pro biologickou bezpecnost“. V roce 2006
pokracovala v modelovém území Národního parku Ceské Švýcarsko realizace projektu
UNDP/GEF „Integrovaný management ekosystému v severních Cechách“. Cílem je prispet
integrovaným zpusobem k eliminaci a prevenci ohrožení globálne významných ekosystému
(predevším lesních a vodních stanovišt), jež jsou potenciálne i fakticky ohrožovány sociálneekonomickými
aktivitami realizovanými vne prírodního území Národního parku – predevším
v okolních obcích. Druhým rokem také pokracovala realizace dalšího projektu UNDP/GEF
„Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostu v pohorí Karpat v CR
prostrednictvím cíleného využití nových mechanismu financování Evropského spolecenství“.
Koncem roku 2006 byl ukoncen projekt UNEP/GEF zamerený na opatrení vedoucí ke
snižování energetické nárocnosti v zemích strední a východní Evropy formou cílených
opatrení (EMPRESS).
Spolupráce zemí Visegrádské skupiny v oblasti životního prostredí (V4)
Pravidelné setkání ministru životního prostredí zemí V4 se konalo v kvetnu 2006. Ministri
diskutovali následující témata: odpady, financování soustavy chránených území
NATURA 2000, INSPIRE, Rámcová úmluva o ochrane a udržitelném rozvoji Karpat.
Ministri se také neformálne sešli pred ríjnovou Radou EU pro životní prostredí. Ve svých
diskuzích ministri usilují o dosažení spolecné pozice k otázkám aktuálne projednávaným na
úrovni EU. Rovnež probehlo jednání expertu o problémech odpadového hospodárství
v zemích V4. V listopadu 2006 bylo schváleno spolecné stanovisko zemí V4 o udržitelné
težbe iniciované madarskou stranou.
Regionální stredisko pro životní prostredí pro strední a východní Evropu (REC)
Zástupci clenských zemí REC na zasedání Valného shromáždení REC projednávali první rok
implementace Strategie REC pro období 2006–2010. Ta definuje prioritní oblasti cinností
REC, k nimž patrí posilování institucí pro udržitelný rozvoj, udržitelné využívání prírodních
zdroju, rozvoj venkova, životní prostredí a zdraví v mestských oblastech a udržitelné
využívání energie. Zástupce CR se zúcastnil pravidelného shromáždení REC v prosinci 2006.
203
Spolupráce CR a Evropské agentury pro životní prostredí (EEA)
Spolupráci s EEA koordinuje na národní úrovni CENIA, ceská informacní agentura životního
prostredí. V cervnu 2006 CR uspela v konkurzu na nove vytvárená Evropská tématická
strediska (ETC). CENIA se stala koordinátorem ETC/W pro vodu na období 2007–2010.
Cinnost ETC zahrnuje sber, zpracování a hodnocení dat ve sfére vod. Dále v konkurzu uspely
CHMÚ a GISAT jako partneri konsorcií pro ovzduší a klimatickou zmenu a pro krajinný kryt
a prostorové analýzy. Krome toho je AOPK CR partnerskou organizací v ETC biodiverzita.
EEA ve spolupráci s Generálním reditelstvím Evropské komise pro životní prostredí, JRC
(Joint Research Center) a Eurostat vyvíjí Sdílený environmentální informacní systém, jehož
cílem je poskytnout integrovanou, moderní, sdílenou, spolecnou a udržitelnou evropskou
infrastrukturu (v oblasti informacních technologií), která by zajistila efektivní správu dat
z oblasti životního prostredí a informací. CR se podílela na projektu CORINE Land Cover
2006, což je celoevropský kofinancovaný projekt rízený EEA v rámci GMES Land
Monitoring Fast Track Service.
Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO)
V cervnu 2006 se MŽP stalo gestorem pro CR za oblast spolupráce s Výborem pro mír a
bezpecnost NATO. Prioritou Akcního plánu pro rok 2006 byly predevším otázky boje proti
mezinárodnímu terorismu (vcetne dopadu na životní prostredí), omezování dalších
bezpecnostních rizik (snížení dopadu vojenských aktivit na životní prostredí), nové prístupy
k sanaci velkých oblastí zasažených ekologickými škodami (znecištení pudy a vody ropnými
látkami), výzkum nových metod detekce výbušnin, monitoringu znecištení vod, hodnocení
prírodních nebezpecí (narušení biodiverzity, zemetresení, znecištení vod) a koordinace aktivit
NATO a EU v oblasti bezpecnosti životního prostredí.
VII.2 Aktivity v rámci mnohostranných mezinárodních smluv
VII.2.1 Environmentální smlouvy se zvláštním statutem
Rámcová úmluva OSN o zmene klimatu (UNFCCC) a Kjótský protokol
V roce 2006 bylo predloženo Ctvrté národní sdelení CR, které je zároven prvním sdelením
CR o plnení povinností vyplývajících z Protokolu. Dle inventur emisí skleníkových plynu
z roku 2004 poklesly celkové agregované emise CO2 proti roku 1990 (referencní rok
Protokolu) o cca 25 % a aktualizované scénáre dalšího vývoje naznacují, že v casovém
horizontu prvního kontrolního období (2008–2012) by emise mely být približne o 25 % pod
úrovní roku 1990. Redukcní cíl Protokolu pro CR (8 %) by proto nemel být ohrožen.
Probehla dve kola jednání podpurných orgánu Úmluvy, a to kvetnové 22. zasedání
Podpurného orgánu pro vedeckou a technickou pomoc a listopadové 25. zasedání Podpurného
orgánu pro implementaci. V listopadu 2006 se konala 12. konference smluvních stran Úmluvy
a 2. zasedání smluvních stran Protokolu.
Nizozemí, Španelsko, Portugalsko, Japonsko, Švýcarsko a Slovinsko projevily zájem
o uzavrení memorand o porozumení v oblasti obchodování s emisemi skleníkových plynu
a zelených investic (k podpisu dojde v roce 2007).
Protokol o ochrane životního prostredí ke Smlouve o Antarktide (Madridský protokol)
Zástupci MŽP a Ceské geologické služby byli cleny delegace CR pro 29. Poradní
shromáždení Smlouvy o Antarktide v cervnu 2006. Pokracovala výstavba vedecké stanice CR
204
na Antarktide a byl implementován plán odpadového hospodárství. Dále byla ustavena
Komise pro Antarktidu pro koordinaci národních aktivit.
Mezinárodní velrybárská komise
Delegace CR se zúcastnila v cervnu 2006 58. výrocního zasedání Mezinárodní velrybárské
komise, které se neslo v duchu ostrého boje mezi státy podporujícími lov velryb (tzv. provelrybárské
státy; napr. Japonsko, Norsko) a státy prosazujícími jejich ochranu (tzv. protivelrybárské
státy; USA, vetšina clenských státu EU, vcetne CR). V rámci jeho príprav se CR
zapojila do jednání výboru pro ochranu velryb, prípravné skupiny pro revidovaný plán
obhospodarování, pracovní skupiny pro metody zabíjení velryb a pridružené otázky welfaru a
financního a administrativního výboru. CR se v prubehu roku 2006 oficiálne pripojila
k demarši Islandu proti obnovení komercního lovu velryb a k demarši proti Japonsku proti
lovu velryb v rámci „vedeckého“ programu JARPA II.
VII.2.2 Environmentální smlouvy sjednané v rámci Programu Organizace
spojených národu pro životní prostredí (UNEP), Smlouvy sjednané v rámci UNEP
zamerené na chemické látky a odpady
Vídenská úmluva na ochranu ozonové vrstvy a Montrealský protokol o látkách, které
poškozují ozonovou vrstvu
CR se aktivne zúcastnila 26. zasedání otevrené pracovní skupiny smluvních stran (kveten
2006), 48.–50. zasedání Výkonného výboru Mnohostranného fondu pro plnení Montrealského
protokolu (MLF) a 18. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu (listopad 2006).
Zasedání smluvních stran prijalo rozhodnutí o konecných výjimkách pro hospodársky vyspelé
státy pro kritické použití methylbromidu na rok 2007 a udelení výjimek temto státum na
spotrebu CFC pro výrobu lécivých prípravku na lécbu chronických plicních onemocnení pro
léta 2007 a 2008.
Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpecných odpadu pres hranice státu a jejich
zneškodnování a Zmeny Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpecných odpadu
pres hranice státu a jejich zneškodnování
CR se podílela na zpracování pripomínek k technickým smernicím pro persistentní organické
polutanty v odpadech. Zúcastnila se 8. konference smluvních stran (listopad/prosinec 2006),
kde informovala o svých zkušenostech se systémem zpetného odberu elektroodpadu a nabídla
jejich predání v rámci zahranicní rozvojové spolupráce.
Rotterdamská úmluva o postupu predchozího souhlasu pro urcité nebezpecné chemické
látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (tzv. Úmluva PIC)
Na 3. zasedání konference smluvních stran v ríjnu 2006 nebyl prijat návrh na zarazení
chyrsotilu-azbestového vlákna do prílohy Úmluvy. Region strední a východní Evropy
nominoval zástupce CR do Výboru pro prezkum chemických látek s tím, že jeho mandát je
úcinný od zárí 2007. Dále podporil, aby se CR jako jedna ze trí zemí regionu zapojila do
cinnosti spolecné pracovní skupiny Rotterdamské, Basilejské a Stockholmské úmluvy, jejímž
úkolem je navrhnout doporucení pro posílení vzájemné spolupráce. Na národní úrovni
probehl seminár k šírení povedomí o postupu v rámci mezinárodního obchodu
s nebezpecnými chemickými látkami a pesticidy po vstupu CR do EU.
205
Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech
K 2. zasedání konference smluvních stran v kvetnu 2006 pripravila CR doprovodnou akci, na
které v souladu s usnesením vlády c. 462 ze dne 19. 4. 2006 prezentovala nabídku na umístení
centra pro strední a východní Evropu pro Úmluvu pri Masarykove univerzite v Brne a jejím
Výzkumném centru pro environmentální chemii a ekotoxikologii (RECETOX). Konference
prijala rozhodnutí vytvárející globální monitorovací plán, který poskytne vstupní data pro
hodnocení úcinnosti Úmluvy. Plnení Národního implementacního plánu Úmluvy (dle
usnesení vlády CR c. 1572 ze dne 7. 12. 2005) usnadní zrízení Národního centra pro
persistentní organické polutanty.
VII.2.3 Smlouvy sjednané v rámci UNEP zamerené na prírodu
Úmluva o ochrane stehovavých druhu volne žijících živocichu (Bonnská úmluva)
V roce 2006 byla zahájena príprava na pristoupení CR k Memorandu porozumení o ochrane
stredoevropské populace dropa velkého. V listopadu se v Madarsku uskutecnilo za úcasti
zástupcu CR zasedání vedeckých expertu areálových státu pro dropa velkého.CR se v zárí
2006 stala smluvní stranou Dohody o ochrane africko-euroasijských stehovavých vodních
ptáku (AEWA). Garantem Dohody je MŽP, odbor mezinárodní ochrany biodiverzity,
kontaktní osoba pro vedecké otázky je zamestnancem AOPK CR, stredisko Ceské
Budejovice. Byla dokoncena príprava Atlasu migracních cest ptáku, byly vydány informacní
letáky k Bonnské Úmluve a dohodám AEWA a EUROBATS.
Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)
Ve dnech 20.–31. brezna 2006 se v Curitibe, Brazílie uskutecnilo již osmé zasedání
konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. Jednání bylo hodnoceno jako
zlomové nejen co do poctu úcastníku ale predevším z duvodu prijatých rozhodnutí. Na
konferenci také CR oficiálne predala výkonnému tajemníkovi Úmluvy Strategii ochrany
biologické rozmanitosti CR. CR plnila své bežné reportingové povinnosti odpovídala
sekretariátu CBD na notifikace, tzn. žádosti o poskytnutí informací, na základe výsledku
zasedání konference smluvních stran. MŽP porádalo v prubehu roku 2 zasedání Ceského
výboru pro Úmluvu. CR se i nadále venovala osvetové cinnosti, byly vydány informacní
letácky k vetšine mezinárodních úmluv v ochrane prírody. Informacní systém Úmluvy (CHM)
byl preveden pod Evropskou agenturu životního prostredí, která spravuje vetšinu CHM
v Evrope. Více informací o naplnování úmluvy lze nalézt na www.chm.nature.cz.
Cartagenský protokol o biologické bezpecnosti
CR se zúcastnila v breznu 3. zasedání konference smluvních stran CBD sloužící jako zasedání
Cartagenského protokolu. Smluvní strany prijaly celkem 18 rozhodnutí. Nejvetší pozornost
byla zamerena na projednávání agendy clánku 18.2(a) Protokolu. Odstavec 2(a) cl. 18 mj.
ukládá smluvním stranám, aby v doprovodné dokumentaci k živým GMO urceným k
prímému užití jako potravina, krmivo nebo k dalšímu zpracování bylo jasne vyznaceno, že
uvedené produkty „mohou obsahovat“ živé GMO a nejsou urceny k zámernému zavádení do
životního prostredí. Formulace, že zásilka „muže obsahovat“ (príp. nekolik možných) GMO,
vytvárí již po léta prostor pro neshody vývozcu s dovozci významných zemedelských
komodit (napr. kukurice, sója) a prevádí spor do ekonomické a politické roviny. Prijetí
kompromisu a konsensuálního schválení rozhodnutí znamená historický mezník dalšího
vývoje v oblasti biologické bezpecnosti. V roce 2006 pokracovalo zapojení CR do projektu
UNEP/GEF venovaných výstavbe systému biologické bezpecnosti.
206
Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volne žijících živocichu a
rostlin(CITES )
V cervenci roku 2006 se CR zúcastnila 16. zasedání Výboru pro rostliny CITES a 22.
zasedání Výboru pro živocichy CITES, dále 53. zasedání Stálého výboru CITES v ríjnu
i schuzek výkonných orgánu CITES nových clenských státu, SRN a EK (duben, cerven,
listopad). V srpnu 2006 byla zaslána sekretariátu CITES a Evropské komisi Výrocní zpráva
CITES za rok 2005.
Rámcová úmluva o ochrane a udržitelném rozvoji Karpat (Karpatská úmluva)
Úmluva vstoupila v platnost 4. ledna 2006, 90 dní po ratifikaci ctvrtou zemí. V CR je
vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv c. 47/2006 Sb.m.s. CR se úcastnila jak prípravného
jednání pro První zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy – COP 1 (11.–
12. 9., Víden, Rakousko), tak samotného COP 1, (11.–13. prosince 2006, Kyjev, Ukrajina).
Zástupce CR byl na jednání zvolen viceprezidentem COP a clenem byra. V rámci Úmluvy
probehla celá rada projektu, do kterých se CR aktivne zapojila. Predevším projekt
Karpatského environmentálního výhledu a projekt ANPED pro úcast verejnosti pri
naplnování Karpatské úmluvy. Všechny projekty mají regionální dopad. Více informací lze
nalézt na http://chm.nature.cz/information/indicator/fol782699.
Úmluva Organizace spojených národu o boji proti desertifikaci v zemích postižených
velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe (UNCCD)
CR byla v roce 2006 zastoupena za region strední a východní Evropy v byru Úmluvy, což je
prestižní záležitost. CR v roce 2006 zrídila v Brne regionální referencní centrum „Ochrana
pud – strategie a plánování“, címž prispela k rozvoji aktivit Úmluvy v rámci regionu. Rok
2006 byl vyhlášen Mezinárodním rokem boje proti suchu a rozširování pouští. CR
zorganizovala pri této príležitosti radu aktivit na národní úrovni (putovní výstava; konference;
soutež pro žáky ZŠ a SŠ).
VII.2.4 Environmentální smlouvy sjednané v rámci Evropské hospodárské komise
Organizace spojených národu (UNECE)
Úmluva o dálkovém znecištování ovzduší precházejícím hranice státu (CLRTAP)
CR se podílela na prezkumu a príprave revize Protokolu o težkých kovech, Protokolu
o persistentních organických polutantech a Göteborgského protokolu o omezování
acidifikace, eutrofizace a prízemního ozonu ke zvýšení jejich úcinnosti. CR prispela
k naplnení cíle dosáhnout aktivní implementace Úmluvy a k ní prijatých protokolu v zemích
východní Evropy, Kavkazu a Strední Asie, a to poskytnutím prostredku na projekt podporující
provádení Göteborgského protokolu, emisních inventur a projekcí a modelování
integrovaných hodnocení v Moldavsku. Ve stanovených termínech byly splneny reportingové
povinnosti CR, vcetne dodání údaju o emisích. CR organizovala 7. schuzi expertní skupiny
pro snižování amoniaku (EGAA).
Úmluva o úcincích prumyslových havárií presahujících hranice státu
V listopadu 2006 se konalo 4. zasedání konference smluvních stran. Projednalo tretí zprávu
o implementaci Úmluvy predkládanou pracovní skupinou. Prijalo zmeny Prílohy I Úmluvy
definující nebezpecné látky pro úcely vymezení nebezpecných cinností, které jsou v souladu
s právem ES a byly již v plném rozsahu promítnuty do zákona c. 59/2006 Sb., o prevenci
závažných havárií. CR prispela v rámci Programu technické pomoci zemím východní Evropy,
207
Kavkazu a strední Asie a zemím jihovýchodní Evropy na podporu implementace Úmluvy
v Moldavsku.
Úmluva o ochrane a využívání hranicních vodních toku a mezinárodních jezer
V kvetnu 2006 se uskutecnilo 7. zasedání pracovní skupiny pro monitoring a hodnocení, které
schválilo návrh strategie monitoringu a hodnocení hranicních vodních toku a diskutovalo
o príprave první hodnotící zprávy o stavu hranicních vod v rámci UNECE. CR odevzdala
sekretariátu Úmluvy dotazník o povodí Labe. V cervnu probehlo 2. zasedání pracovní skupiny
pro integrované hospodarení s vodními zdroji. V listopadu se konalo 4. zasedání smluvních
stran Úmluvy, které prijalo Bezpecnostní smernice a doporucené postupy pro produktovody a
Strategie pro monitoring a hodnocení hranicních rek, jezer a podzemních vod, modelová
opatrení týkající se ochrany pred povodnemi na hranicních vodách. Strednedobé a
dlouhodobé cíle aktivit v rámci Úmluvy jsou vyjádreny v Bonnské deklaraci. Pokracovaly
práce na príprave prvního zasedání smluvních stran Protokolu o vode zdraví k této Úmluve,
na jehož implementaci se MŽP podílí spolu s MZ a MZe.
Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe (MKOL)
Na 19. zasedání MKOL byl projednán další postup pri implementaci Rámcové smernice EU
o vodní politice v mezinárodním povodí Labe. Dále byl schválen návrh osnovy Spolecné
souhrnné zprávy o monitorovacích programech v mezinárodní oblasti povodí Labe, spolecný
casový plán a program prací pro sestavení „Plánu mezinárodní oblasti povodí Labe“,
„Doporucení pro informování a konzultace s verejností pri koordinaci implementace rámcové
smernice na mezinárodní úrovni v oblasti povodí Labe“. Byl vypracován první „Prehled
významných problému hospodarení s vodou v mezinárodní oblasti povodí Labe“. Byla
schválena novelizovaná verze „Mezinárodního varovného a poplachového plánu Labe“,
projednána problematika zvýšených koncentrací haloetheru v Labi a schválen „Mezinárodní
program merení pro rok 2007“.
Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry pred znecištením (MKOOpZ)
V rámci rídící skupiny pro rámcovou smernici byla projednána príprava zprávy
o monitorovacích programech pro Evropskou komisi, vypracován harmonogram prací a
predbežné struktury k tvorbe Plánu mezinárodní oblasti povodí Odry, otázka významných
preshranicních vodohospodárských problému a realizace spolecné databáze a grafického
informacního systému („Projekt GIS–WFD–RBD Odra“). Pracovní skupina pro havarijní
znecištení aktualizovala „Mezinárodní varovný a poplachový plán Odry“, proverovala plán
spojení a provádela praktická havarijní cvicení za soucinnosti záchranných složek. Dále
aktualizovala a doplnila seznam potenciálních zdroju havarijního znecištení, který tvorí
základní soucást pripravovaného „Mezinárodního havarijního plánu Odry“. Pracovní skupina
pro povodne se zamerila na monitorování realizace „Akcního programu povodnové ochrany“.
Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje
Na 9. zasedání Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (MKOD) bylo rozhodnuto o
prehodnocení zpusobu udelování statutu pozorovatele a prehodnocení klíce pro výpocet
povinných príspevku MKOD (po vstupu Bulharska a Rumunska do EU), schváleny vnitrní
právní dokumenty, projednány aktivity jednotlivých expertních skupin (zamerené zejména na
plnení Rámcové smernice EU o vodní politice v povodí Dunaje), zejména príprava zprávy pro
Evropskou komisi o programech monitoringu a Spolecného pruzkumu Dunaje, který je
nejrozsáhlejším dosud provádeným pruzkumem reky a jehož výstupy budou využity pro
situacní monitoring a pro interkalibraci toku.
208
Úmluva o posuzování vlivu na životní prostredí presahujících hranice státu (Espoo
úmluva)
V souladu s clánkem 8 Úmluvy pokracovala CR v príprave bilaterálních smluv se sousedními
státy. Behem roku 2006 probíhalo mezinárodní posuzování vlivu techto zámeru:
a) zámery, v rámci kterých je CR stranou dotcenou: rakouská dálnice A5 Nord
Autobahn, úsek Poysbrunn – státní hranice Drasenhoffen; vyrazování slovenské
jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích; vetrný park Myjava, lokalita Vesný
vrch; vetrný park Myjava, lokalita Ostrý vrch II;
b) zámery, v rámci kterých je CR stranou puvodu: prodloužení splavnosti vodní cesty
Otrokovice – Rohatec; vetrný park Klínovec; farma vetrných elektráren Medvedí
skála. V dubnu 2006 se konalo za úcasti CR 9. zasedání pracovní skupiny pro EIA.
Dne 14. 6. 2006 schválila vláda svým usnesením c.728 návrh na prijetí zmen Úmluvy
prijatých na 2. a 3. zasedání smluvních stran (únor 2001, cerven 2004). Následne byl
zahájen jejich ratifikacní proces.
Protokol o strategickém posuzování životního prostredí k Úmluve o posuzování vlivu na
životní prostredí presahujících hranice státu (Protokol o SEA)
Státní zdravotní ústav (SZÚ) vydal v roce 2006 prírucku „Hodnocení vlivu na zdraví pro
strategické hodnocení vlivu na životní prostredí (SEA)“ v ceské a anglické verzi. Patronaci
nad príruckou prevzalo MZ a MŽP podporilo její realizaci financne. Informace o prírucce
byla prezentována na 9. zasedání pracovní skupiny k EIA a na posledním EIA/SEA expertním
zasedání.
Úmluva o prístupu k informacím, úcasti verejnosti na rozhodování a prístupu k právní
ochrane v záležitostech životního prostredí (Aarhuská úmluva)
V dubnu 2006 se uskutecnilo 6. zasedání pracovní skupiny Úmluvy. Usnesením vlády c. 1127
ze dne 4.ríjna 2006 byl schválen príspevek CR na cinnost Úmluvy ve výši 10 000 USD rocne.
Dne 18. prosince 2006 bylo schváleno Rozhodnutí Rady EU o prijetí zmeny Úmluvy jménem
Evropského spolecenství. Tato zmena, prijatá na 2. zasedání smluvních stran v Almaty 25.–
27. kvetna 2005, upresnuje postupy v informování a úcasti verejnosti pri rozhodování
o zámerném uvolnování geneticky modifikovaných organismu do životního prostredí.
Protokol o registrech úniku a prenosu znecištujících látek (Protokol o PRTR)
V roce 2006 byl v CR zahájen ratifikacní proces Protokolu. Byl ovšem prerušen a odložen do
doby, až nabude úcinnosti nový zákon o integrovaném registru znecištování a integrovaném
systému plnení ohlašovacích povinností v oblasti životního prostredí (zákon o IRZ), jímž
bude plne zajišteno plnení Protokolu. Projednávání návrhu zákona nebylo v roce 2006
v Parlamentu CR ukonceno. Dle návrhu zákona bude Integrovaný registr znecištení obsahovat
93 látek, tedy o 7 látek více než požaduje Protokol. CR se zúcastnila v roce 2006 jednání
Pracovní skupiny PRTR, které projednalo procedurální pravidla a schvalovací mechanismy,
financování cinností v rámci Protokolu a vytvárení pomocných výboru.
VII.2.5 Rada Evropy a environmentální smlouvy sjednané v jejím rámci
Evropská úmluva o krajine
Vzhledem k tomu, že dosud nebyly vytvoreny pracovní orgány v rámci Úmluvy, soustredila
se pozornost na její implementaci na národní úrovni. Byla vytvorena resortní skupina MŽP a
meziresortní koordinacní výbor složený ze zástupcu MŽP, MMR, MZe, MK, MŠMT za
209
úcelem koordinovaného plnení Úmluvy. V rámci implementace Úmluvy se CR úcastnila rady
výzkumných projektu a programu.
Úmluva o ochrane evropských plane rostoucích rostlin, volne žijících živocichu a
prírodních stanovišt (Bernská úmluva)
Delegace CR se úcastnila zasedání Stálého výboru Úmluvy ve Štrasburku. CR odeslala
dobrovolnou zprávu o naplnování Bernské úmluvy od doby podepsání smlouvy 1998–2005. Experti
CR se zapojili do prípravy Evropské charty pro myslivost. Dne 15. 2. 2006 se na MŽP uskutecnilo
jednání se zástupci MZe o možném stažení výhrad, které CR uplatnila pri podpisu a schválení
Bernské úmluvy podle clánku 22 odst. 1 Úmluvy k Príloze II. a Príloze IV. MZe však stažení
výhrad nepodporuje a trvá na jejich ponechání. Stažení výhrad se proto zatím neuskutecní.
VII.3 Nove uzavrené mezinárodní smlouvy
MŽP uzavrelo memoranda o spolupráci v oblasti ochrany životního prostredí s Ministerstvem
životního prostredí a prírodních zdroju Spojených státu mexických (60/2006 Sb.m.s.). a s
Ministerstvem pro vedu a ochranu životního prostredí Srbské republiky (9/2007 Sb.m.s.). Dne
4.ledna 2006 pro CR vstoupila v platnost Rámcová úmluva o ochrane a udržitelném rozvoji
Karpat (47/2006 Sb.m.s.) a dne 1. 9. 2006 Dohoda o ochrane africko-euroasijských
stehovavých vodních ptáku (AEWA) (92/2006 Sb.m.s.).
VII.4 Mezinárodní projekty a programy, zahranicní rozvojová
spolupráce (rozvojová pomoc)
Zahranicní rozvojová spolupráce (ZRS) CR je integrální soucástí ceské zahranicní politiky.
CR se tímto podílí na mezinárodních aktivitách zamerených predevším na snižování chudoby
v méne vyspelých cástech sveta. CR v roce 2006 poskytla na ZRS prostredky v celkové výši
cca 3,5 mld. Kc, což cinilo podíl 0,12 % na hrubém národním duchodu (ODA/HND).
Realizace ZRS CR prispívá predevším k plnení tzv. Rozvojových cílu tisícíletí (MDGs).
Z osmi prioritních zemí pro ZRS CR jsou na léta 2006–2010 pro MŽP prioritní Srbsko,
Moldavsko, Mongolsko a Vietnam. Cílem rozvojových projektu MŽP je plnení MDG c. 7
„Zajištení environmentální udržitelnosti“, tedy posilování environmentálního pilíre
udržitelného rozvoje v zemích príjemce.
Plán projektu zahranicní rozvojové spolupráce na rok 2006 byl schválen usnesením vlády CR
c. 664 ze dne 1. 6. 2005 s rozpoctem 700 mil. Kc. V sektoru životního prostredí probíhala
realizace 41 projektu (40 bilaterálních, 1 multilaterální) v hodnote presahující 133 mil. Kc.
MŽP melo nejvetší podíl na celkovém objemu cerpaných financních prostredku (32 %) ze
všech resortu, podílejících se na ZRS.
Rozvojové projekty MŽP jsou dle svého zamerení realizovány prevážne jako víceleté. Jedná
se o studie/terénní práce, technickou spolupráci (prenos know-how, výukové a výcvikové
kurzy, semináre) a prenos technologií. Projekty jsou zamereny zejména na plnení
mezinárodních environmentálních smluv (ochrana ozonové vrstvy Zeme, boj proti
desertifikaci, ochrana biologické rozmanitosti atd.), udržitelné zpusoby využívání prírodních
zdroju; environmentální aspekty prumyslu (cistší produkce, systémy environmentálního
managementu), environmentální geologie (hydrogeologie, odstranování starých ekologických
záteží, pruzkum environmentálních rizik).
210
VIII Mezinárodní srovnání dle vybraných indikátoru
životního prostredí
Tato kapitola nabízí pro vybrané indikátory mezinárodní srovnání stavu a vývoje životního
prostredí v CR s prumery clenských státu EU 25 (prípadne EU 15 a dále také se Slovenskem
(SK), Polskem (PL), Madarskem (HU), Slovinskem (SI), SRN (DE), Rakouskem (AT),
Portugalskem (PT), Belgií (BE). Výber jednotlivých zemí byl proveden na základe
spolecných rysu s CR, a to predevším z hlediska geografického ci ekonomického. Je tak
možné posuzovat trendy v zemích s transformujícími se ekonomikami a zároven provádet
srovnání s vyspelejšími státy.
Zdrojem statistických údaju je ve vetšine prípadu evropský statistický úrad EUROSTAT
(výjimky jsou uvedeny u príslušných grafu). Pro zajištení vzájemné srovnatelnosti v rámci
sledovaného souboru zemí byly z tohoto zdroje použity rovnež údaje za CR, které však
mohou být revidovány dle metodiky používané Eurostatem a mohou tak být v nekterých
prípadech odlišné od výchozích dat vykazovaných v CR (viz predchozí kapitoly). Vzhledem
k casovým prodlevám, které vznikají pri shromaždování a zpracování dat z jednotlivých
státu, jsou ve vetšine prípadu souhrnná data Eurostatu dostupná s jednorocním ci dvouletým
zpoždením (ve výjimecných prípadech jsou dostupná i starší data).
Emise skleníkových plynu a vybraných znecištujících látek
Graf VIII.1
Index celkových emisí skleníkových plynu
Graf VIII.2
Vývoj emisí skleníkových plynu na jednotku HDP
0
20
40
60
80
100
120
140
160
CR
SK
PL
HU
SI
AT
DE
BE
PT
EU15
EU25
index (zákl.rok=100)
1995
2005
Kjótský cíl 2008-2012
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
1,2
1,4
1,6
1,8
2,0
CR
SK
PL
HU
AT
DE
BE
PT
EU15
kg CO 2ekv. / USD PPP HDP (s.c.2000)
1990
1995
2005
Pozn.: data za EU 25 prevzata z Eurostatu (pro rok 2005 prevzata hodnota roku 2004, bez stanoveného cíle),
v grafu IX.2 za rok 1990 prevzata hodnota roku 1992 (SK), 1991 (HU)
Zdroj: EEA
Z grafu VIII.1 je zretelné, že CR, stejne jako další uvedené nové clenské zeme EU, cílové
redukce skleníkových plynu stanovené Kjótským protokolem s rezervou plní, avšak rada
puvodních clenu EU má s plnením závazku problémy. Kjótské závazky jsou koncipované
jako procentuální snížení emisí (v prípade CR o 8 %) ve srovnání s referencním (základním)
rokem 1990. A práve v roce 1990 byly emise v pristupujících zemích prepoctené na jednotku
výkonu ekonomiky ci obyvatele výrazne vyšší než v zemích EU 15 a tudíž potenciál
211
snižování byl rovnež vyšší. Naopak nejrozvinutejší evropské zeme již v té dobe dosahovaly
nízkých merných emisí, což znacilo i malou možnost dalšího snižování pri pokracování jejich
ekonomického rustu.
Dynamiku merných emisí prepoctených na jednotku HDP ukazuje graf VIII.2, na kterém je
zrejmý videt strmý pokles merných emisí v CR a nevýrazný trend až stagnaci v zemích
EU 15. Presto zustávají merné emise skleníkových plynu v CR ve srovnání s ostatními státy
jedny z nejvyšších a ukazují tak na vysokou emisní nárocnost ceské ekonomiky.
Graf VIII.3
Vývoj emisí prachových cástic PM10 na obyvatele
0
2
4
6
8
10
12
14
CR SK PL HU SI AT DE BE PT EU15* EU25*
kg/obyv.
1995 2000 2004
*) za rok 2004 prevzata hodnota roku 2003
Zdroj: Eurostat
Tuhé emise frakce PM10 prepoctené na obyvatele se v CR pohybují na úrovni prumeru zemí
EU 25 a pouze nepatrne nad prumerem zemí EU 15 (viz graf VIII.3). Problémem je, že na
rozdíl od vetšiny evropských zemí dochází v posledních letech k nárustu tohoto znecištení.
Zpusobují to zejména obtížne regulovatelné a casto technicky zastaralé malé zdroje znecištení
používající nekvalitní tuhá paliva (v roce 2005 produkovaly cca 27 % emisí PM10).
Systémové rešení emisí z malých zdroju je proto treba považovat jako jednu z priorit.
Graf VIII.4
Index emisí oxidu siricitého (SO2)
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
CR SK PL HU SI AT DE BE PT EU15 EU25*
index (rok 1990 = 1)
1995
2000
2004
*) odhad (za rok 2004)
Zdroj: Eurostat
212
Jedním z hlavních úspechu CR v oblasti ochrany životního prostredí byla výrazná redukce
emisí SO2 behem uplynulých 15 let. Dle grafu VIII.4 zaujímá CR spolecne se SRN unikátní
postavení v omezování emisí této škodliviny – v roce 2004 emitovala pouze 12 % celkového
objemu emisí v roce 1990. K nejvetšímu poklesu došlo mezi roky 1990–2000, poté již byl
pokles nevýrazný. Jsou to výsledky výrazne lepší než ciní prumer zemí EU 25 i EU 15.
Témer výhradním emitentem SO2 jsou velké zdroje znecištení, ve kterých dochází
ke spalování paliv s prísadou síry (elektrárny). Výrazný tlak na snižování emisí vytvoril v 90.
letech zákon c. 309/1991 Sb., o ochrane ovzduší pred znecištujícími látkami, ve znení
pozdejších predpisu, který vedl k odsirování spalin práve u velkých zdroju znecištení,
zejména u elektráren a tepláren. Soucasný pokles znecištení v CR znací výrazný
technologický rozvoj, snižování energetické nárocnosti, zvyšování úcinnosti koncových
zarízení a celkove i rust úcinnosti opatrení na ochranu ŽP.
Energetika
Graf VIII.5
Energetická nárocnost ekonomiky (tuzemská spotreba primárních energetických zdroju
v kgoe8 / HDP)
0
200
400
600
800
1000
1200
CR SK PL HU SI AT DE BE PT EU15 EU25*
kgoe / 1000 Euro HDP (s.c.1995)
1995 2000 2005
*) za rok 2005 prevzata hodnota roku 2004
Zdroj: Eurostat
I pres pozvolný pokles zustává energetická nárocnost ekonomiky v CR jedna z nejvyšších
v EU. Mezi faktory, které ovlivnují vysokou energetickou nárocnost ekonomiky CR
v porovnání s ostatními státy EU (a prumery EU 15 i EU 25) patrí predevším:
??skladba primárních energetických zdroju s vysokým podílem tuhých paliv,
??dosud probíhající proces restrukturalizace prumyslové základny (podíl energeticky
nárocných odvetví je v CR stále významný),
??málo flexibilní zavádení nejlepších dostupných technik (BAT) vyznacujících se
nízkou energetickou nárocností,
??stagnace energetické efektivnosti v oblasti energetických premen (nižší úcinnost
energetických transformací ovlivnená morální i fyzickou zastaralostí tepelných
elektráren a tepláren),
??rezervy v dodržování energotechnologických režimu u významných spotrebicu,
8 kgoe = kilogram ropného ekvivalentu; 1 000 kgoe (1 toe) = 41,868 GJ = 11,63 MWh
213
??relativne vyšší ztráty v prenosových soustavách,
??absence tepelne–izolacních opatrení u vetšiny budov,
??vysoké prumerné stárí dopravních prostredku s následkem vyšší spotreby paliv.
Graf VIII.6
Podíl výroby elektriny z obnovitelných zdroju na hrubé spotrebe elektriny
0
10
20
30
40
50
60
70
80
CR SK PL HU SI AT DE BE PT EU15 EU25
%
1995
2000
2005
indikativní cíl 2010
Zdroj: Eurostat
Indikátor znázornuje podíl elektriny vyrobené z OZE k hrubé národní spotrebe elektriny.
V roce 2005 tento podíl pouze mírne prekrocil hodnotu roku 1995 a dosáhl tak 4,5 % (oproti
prumeru EU 15 resp. EU 25 ve výši 14,5 % resp. 13,6 %). Nebyly tak naplneny cíle,
stanovené závaznými národními dokumenty (Státní politikou životního prostredí CR 2004–
2010) s ohledem na indikativní cíl 8 % podílu elektrické energie vyrobené z OZE na hrubé
národní spotrebe elektriny do roku 2010. Splnení tohoto indikativního cíle je proto ohroženo.
Pro dosažení tohoto cíle je vytvoren systém podpor a garancí – viz kap. IV.1. Stanovení
rozdílné výše indikativního cíle pro jednotlivé zeme EU odráží zejména rozdílné prírodní
podmínky a odlišný historický a spolecensko-ekonomický vývoj techto zemí.
Graf VIII.7
Primární produkce energie z obnovitelných zdroju (prvotní zdroje obnovitelné energie)
na obyvatele
0,0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
CR SK PL HU SI AT DE BE PT EU15 EU25
toe/obyv.
1995
2000
2005
Zdroj: Eurostat
214
Indikátor znázornuje produkci energie z obnovitelných zdroju vyjádrenou v hmotnostním
ekvivalentu ropy v prepoctu na obyvatele státu. CR zaznamenala oproti jiným státum jeden
z nejvyšších nárustu produkce mezi lety 2000 a 2005 a se svou hodnotou cca 0,2 toe na
obyvatele se blíží hodnotám evropských prumeru (0,26 pro EU 15 resp. 0,245 pro EU 25).
Znázornený nárust odpovídá zvýšení spotreby obnovitelných zdroju energie, který nastal
zejména v oblasti produkce tepla a cástecne také v oblasti produkce elektrické energie.
Za energii z obnovitelných zdroju se pritom považuje energie elektrická i tepelná, a to energie
vodní, vetrná, slunecní, získaná využitím biomasy, bioplynu, energie získaná z biologicky
rozložitelné cásti komunálních odpadu a kapalná biopaliva.
Odpady a materiálové toky
Graf VIII.8
Produkce komunálního odpadu a jeho zneškodnování (skládkováním a spalováním)
0
100
200
300
400
500
600
700
CR SK PL HU SI AT* DE* BE* PT EU15 EU25
kg/obyv./rok
1995
2000
2005
skládkování v roce 2005
spalování v roce 2005
*) odhad za rok 2005 (AT, DE, BE)
Zdroj: Eurostat
I pres mírný 4% nárust produkce komunálního odpadu oproti roku 2004 je jeho celkové
množství v porovnání s rokem 1995 stále nižší o 4,3 % a v porovnání s rokem 2000 dokonce
o 13,5 %. Ve srovnání s nekterými státy EU 15 a s evropskými prumery se jedná o príznivý
trend (v CR tak bylo na jednoho obyvatele vyprodukováno o 50 % komunálního odpadu méne
než cinil evropský prumer EU 15). Podíl odpadu ukládaných na skládky byl snížen oproti
roku 1995 o témer 28 %, stále je však výrazne vyšší než ve vyspelých zemích EU (AT, DE,
BE), i v EU celkove (viz graf VIII.8). Také u množství spalovaných odpadu nebylo i pres
nárust na 13 % z produkovaného množství komunálního odpadu dosaženo evropského
prumeru (cca 18 %).
215
Graf VIII.9
Domácí materiálová spotreba (t DMC/obyv.) a materiálová nárocnost HDP
(t DMC/1000 USD)
0
5
10
15
20
25
30
CR 1990 CR 2004 SK* PL* HU* SI* AT** DE** BE** PT** EU 15**
Domácí materiálová spotreba (tuny na
osobu)
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
Materiálová nárocnost HDP (tuny na
1000 USD)
Domácí materiálová spotreba Materiálová nárocnost HDP***
*) údaje za rok 2000, **) údaje za rok 2001, ***) HDP ve stálých cenách roku 2000 podle parity kupní síly
Zdroj: COŽP UK, Eurostat, Wuppertálský institut, OECD (HDP)
Z grafu VIII.9 vyplývá vysoká materiálová nárocnost CR, která je ve srovnání se státy EU 15
dána vyšším podílem prumyslu na HDP, nižším zastoupením odvetví s vysokou pridanou
hodnotou a vysokým podílem pevných paliv na celkové spotrebe energie. CR je vedle SRN a
Polska jedinou evropskou zemí, kde se ve vetší míre teží a spotrebovává cerné nebo hnedé
uhlí. V prípade Madarska, Polska a Slovenska je struktura ekonomiky obdobná jako u CR,
s výjimkou polské ekonomiky je však jejich závislost na uhlí výrazne nižší.
Ekologické zemedelství
Graf VIII.10
Podíl ekologicky obhospodarované pudy na celkové rozloze obhospodarované
zemedelské pudy (Utilised Agricultural Area – UAA); Podíl ekologicky hospodarících
zemedelcu na celkovém poctu zemedelských subjektu
0
2
4
6
8
10
12
CR SK PL HU SI AT DE BE PT EU25
%
Podíl ekol.obhosp. pudy (2003)
Podíl ekol.obhosp. pudy (2005)
Podíl ekol.hosp.zemedelcu (2003)
Podíl ekol.hosp.zemedelcu (2005)
Zdroj: Eurostat
Z grafu VIII.10 vyplývá príznivá pozice CR v podílu ekologicky obhospodarované pudy na
celkové rozloze obhospodarované zemedelské pudy. CR dosahuje jednoho z nejvyšších
podílu v rámci Evropské unie (7,2 %) a prumer EU 25 prevyšuje o 3,3 p.b. Príznivý je rovnež
jeho rostoucí trend. Zajímavou informaci nabízí i srovnání podílu ekologicky hospodarících
216
zemedelcu na celkovém poctu zemedelských subjektu, které je pro CR v porovnání s jinými
novými clenskými státy i s prumerem EU rovnež príznivé. Typický je však silný nepomer
mezi ekologicky obhospodarovanou plochou a poctem ekologicky hospodarících zemedelcu.
Zatímco v prumeru pripadalo v roce 2005 na jednu ekofarmu 38,7 ha pudy, v CR to bylo více
než 305 ha a na Slovensku dokonce témer 463 ha.
Príroda – lesy
Graf VIII.11
Index defoliace (odlistení) lesních porostu (podíl porostu ve tríde defoliace 2–4 (odlistení
vyšší než 25 %))
0
10
20
30
40
50
60
70
CR SK PL HU SI AT DE BE PT EU25
%
1995
2000
2004
Zdroj: Eurostat
Mezinárodní srovnání defoliace lesních porostu není pro CR príznivé, nebot v rámci EU
dosahuje zdaleka nejvyšší úrovne – více než 57 % lesních porostu bylo v roce 2004 postiženo
více než 25% defoliací (oproti prumeru EU 25, který cinil 22,5 %). Tento stav je zpusoben
predevším historickým znecištením ovzduší a okyselováním pudy, které zpusobilo extrémní
masové odumírání porostu v nekterých pohorích v 60. až 80. letech 20. století. Pres pozitivní
trend v celkovém snižování znecistení ovzduší se však stále vyskytují takové koncentrace
škodlivin, které ohrožují zdravotní stav lesu, což se projevuje na rustu defoliace mezi lety
2000–2004, který lze však pozorovat u všech sledovaných zemí i u evropského prumeru.
Nadále je nutné pocítat s poškozováním lesu predevším v imisne zatížených oblastech.
Neustálé riziko predstavují pro oslabené lesní porosty klimatické vlivy (vítr, námraza, sníh) a
také biotictí škudci. Nepríznivý stav ovlivnuje predevším poškození jehlicnatých porostu,
které vykazují dlouhodobe vyšší úroven defoliace než listnáce.
217
IX Seznam použitých zkratek
Zkratka Ceský název Anglický název
AOE Agroenvironmentální opatrení Agro-environmental provision
AOPK CR Agentura ochrany prírody a krajiny
Ceské republiky
Agency for Nature Conservation and Landscape
Protection of the Czech Republic
AOX adsorbovatelné organicky vázané halogeny adsorb-able organic halogens
BPEJ bonitovaná pudne ekologická jednotka
BSK5 biologická spotreba kyslíku petidenní biological oxygen demand (BOD)
CDV Centrum dopravního výzkumu Centre for Trafic Research
CENIA ceská informacní agentura životního
prostredí
Czech Environmental Information Agency
CITES Úmluva o mezinárodním obchodu
ohroženými druhy volne žijících živocichu
a plane rostoucích rostlin
Convention on International Trade in
Endangered Species of Wild Fauna and Flora
CLRTAP Úmluva OSN k preshranicnímu
znecištování ovzduší
Convention for Long Range Transboundary Air
Pollution
CAPPO Ceská asociace petrolejárského prumyslu a
obchodu
Czech Association of Oil Industry and Market
CEÚ Ceský ekologický ústav Czech Environmental Institute
CGS Ceská geologická služba Czech Geological Survey
CHMÚ Ceský hydrometeorologický ústav Czech Hydrometeorological Institute
CIŽP Ceská inspekce životního prostredí Czech Environmental Inspection Agency
COI Ceská obchodní inspekce
COV cistírna odpadních vod waste water treatment plant
CR Ceská republika Czech Republic
CSN Ceská státní norma Czech State Standard
CSOP Ceský svaz ochráncu prírody Czech Union of Nature Conservation
CSÚ Ceský statistický úrad Czech Statistical Office
CÚZK Ceský úrad zememerický a katastrální Czech Office for Surveying, Mapping and
Cadastre
DDD dichlordifenyldichloretan
DDE dichlordifenyldichloretylen
DDT dichlordifenyltrichloretan
DG Generální reditelství Evropské komise Directorate General of European Commission
DMC Domácí materiálová spotreba Domestic Material Consumption
DPH dan z pridané hodnoty VAT
218
EEA Evropská agentura ŽP Erupean Environmental Agency
EF Ekologická stopa Ecological Footprint
EHS Evropské hospodárské spolecenství The European Economic Communities
EIA posuzování vlivu na životní prostredí environmental impact assessment
EMAS Environmentálne orientované rízení Eco-Management and Audit Scheme
EPI Index environmentální výkonnosti Environmental Performance Index
ERDF Evropský fond regionálního rozvoje European Research and Development Fund
ES Evropské spolecenství European Community
ESI Index environmentální udržitelnosti Environmental Sustainability Index
EU Evropská unie European Union
EVL evropsky významné lokality Special Area of Conservation
EVVO Environmentální vzdelávání, výchova
a osveta
Environmental education and awareness
FNM Fond národního majetku National Property Fund
GEF Globální fond pro životní prostredí Global Environment Facility
GIS geografický informacní systém geographic information system
GMO geneticky modifikované organismy genetically modified organism
HCB hexachlorbenzen
HCFC hydrochlorofluorované uhlovodíky hydrochlorofluorocarbons
HDP hrubý domácí produkt gross domestic product
HCH hexachlorcyklohexan
HRDP Horizontální plán rozvoje venkova
CHKO chránená krajinná oblast Protecte Countryside Area
CHOPAV chránená oblast prirozené akumulace vod Protecte Area of Natural Water Accumulation
CHSK chemická spotreba kyslíku stanovená
dichromanovou metodou
chemical oxygen demand (COD)
CHÚ chránené území protected area
IAD Individuální automobilová doprava Individua Automobile Traffic
IPCC Mezinárodní panel pro klimatickou zmenu International Panel for Climate Change
IPPC Integrovaná prevence a omezování
znecištení
Integrated Prevention Pollution Control
ISKO Informacní systém kvality ovzduší Air Quality Information System
ISOH Informacní systém odpadového
hospodárství
Information System of Waste Management
ISPA Nástroj predstupních strukturálních politik Instruments for Structural Policies for Pre-
Accession
219
IUCN Svetový svaz ochrany prírody The World Conservation Union
IUR Indikátor udržitelného rozvoje Sustainability Development Indicator
JPÚ Jednoduché pozemkové úpravy
KPÚ Komplexní pozemkové úpravy
KRNAP Krkonošský národní park
KÚ krajský úrad Regional Authority
LULUCF Využití krajiny, zmeny ve využití krajiny a
lesnictví
Land Use, Land Use Changes and Forestry
MD Ministerstvo dopravy Ministry of Transport
MF Ministerstvo financí Ministry of Finance
MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Ministry for Regional Development
MZe Ministerstvo zemedelství Ministry of Agriculture
MZ Ministerstvo zdravotnictví Ministry of Health
MŽP Ministerstvo životního prostredí
Ministry of the Environment
NNO nestátní nezisková organizace Non-governmental organizations (NGO)
NP národní park national park
NPK kombinované prumyslové hnojivo (dusík,
fosfor, draslík)
combined industrial fertilizer (nitrogen,
phosphorus, potassium)
NPP národní prírodní památka national natural monument
NPR národní prírodní rezervace national nature preserve
OCP perzistentní chlorované pesticidy
OKEC Odvetvová klasifikace ekonomických
cinností
Branch Classification of Economic Activities
(CZ-NACE)
OOH CIŽP Oddelení odpadového hospodárství Ceské
inspekce životního prostredí
OZE Obnovitelné zdroje energie Renewable energy sources
PAH, PAU polyaromatické uhlovodíky polycyclic aromatic hydrocarbons,
polyaromatic
hydrocarbons (PAHs)
PCB polychlorované bifenyly polychlorinated biphenyls (PCBs)
PEZ primární energetické zdroje primary energy resources
PHARE Program hospodárské pomoci Poland and Hungary Assistance for
restructuring of their Economies
PM10, PM2,5 respirabilní frakce prašného aerosolu
(velikost cástic do 10 ?m, resp. 2,5 ?m)
inhalable particulate matter
(particle size under 10 ?m)
PO ptací oblasti special protection areas (SPA)
POH CR Plán odpadového hospodárství Ceské Waste management plan of the Czech Republic
220
republiky
POP Polyaromatické organické polutanty Polyaromatic organic pollutants
PP prírodní památka natural monument
PPK Program péce o krajinu
PPUP Program péce o urbanizované prostredí
PR prírodní rezervace nature preserve
PRRS Program revitalizace rícních systému
PVS Portál verejné správy Public Administration Portal
REC CR Regionální Environmentální Centrum CR Regional Environmental Center of the Czech
Republic
REZZO Registr zdroju znecištování ovzduší Integrated Emission Register
SEKM Systém evidence kontaminovaných míst Contaminated Sites Monitoring System
SEZ Staré ekologické záteže
SFŽP CR Státní fond životního prostredí CR State Environmental Fund
SOP Správa ochrany prírody
SPM prašný aerosol suspended particulate matter, suspended
particulates
SPŽP Státní politika životního prostredí State Environmental Policy
SRS Státní rostlinolékarská správa State Phytotosanitary Administration (SPA)
TTP trvalé travní porosty
TZL tuhé znecištující látky Suspended Particulate Matter
ÚHÚL Ústav pro hospodárskou úpravu lesu Forest Management Institute
ÚKZÚZ Ústrední kontrolní a zkušební ústav
zemedelský
Central Agricultural kontrol and Trstiny
Institute
UNFCCC Rámcová úmluva OSN pro zmenu klimatu United Nations Framework Convention for
Climate Change
ÚPD územne plánovací dokumentace Territorial Planning Documentation
UR Udržitelný rozvoj Sustainable development
ÚSES územní systém ekologické stability Territorial System of Ecological Stability
ÚSOP Ústrední seznam ochrany prírody Control List of Nature Protection
VKP Významný krajinný prvek
VOC(s) tekavé organické látky volatile organic compounds
VÚLHM Výzkumný ústav lesního hospodárství a
myslivosti
The Forestry and Game Management Research
Institute
VÚMOP Výzkumný ústav meliorací a ochrany pudy Research Institute for Soil and Water
Reclamation
221
VÚV Výzkumný ústav vodohospodárský Water Research Institute
ZCHÚ zvlášte chránená území Special Protected Areas
ZPF Zemedelský pudní fond agricultural land resources
ŽP životní prostredí the environment
Pozn.: V seznamu zkratek nejsou uvedeny chemické prvky, fyzikální a matematické jednotky.
UPOZORNENÍ
Symboly uvádené v publikaci:
Pomlcka (-) v tabulce na míste císla znací, že se jev nevyskytoval.
Tecka (.) v tabulce na míste císla znací, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý.
Krížek (x) v tabulce na míste císla znací, že zápis není možný z logických duvodu.
Publikované údaje jsou platné k 11. zárí 2007.
Příloha č. 3
Podrobný výčet programových činností jednotlivých regionálních studií
S výjimkou Ostravy regionální stanice své programy příliš neměnily, menšími úpravami zpravidla jen posilovaly regionální a lokální obsah ve zpravodajských a publicistických pořadech. Programová směrnice roku ostatně všem stanicím Českého rozhlasu doporučila nehýbat příliš se zavedenými pořady a raději se zaměřit na jejich průběžné zlepšování.
Oproti minulým letům už příliš nerostl rozsah programů. Vlastní program prodlužily o hodinu denně jen České Budějovice. Většina regionálních stanic dospěla v předešlých letech buď k 24 hodinám denně (Regina/Region, Plzeň a Sever), anebo k hranici, za níž je smysl dalšího prodloužení do nočního času sporný. Pro posluchače je srovnatelným přínosem sdílení nočního programu s Reginou (oba Regiony a Pardubice) nebo s Českým rozhlasem 2 (fakticky rozšiřuje veřejnoprávní nabídku všude tam, kde ČRo 2 postrádá uspokojivé pokrytí, tj. v jižních Čechách a na Moravě).
Zcela zřejmý smysl má ale rozšiřování „lokálních oken“, tj. programu pro nové regiony. Český rozhlas Plzeň prodloužil od května karlovarský program o další dvě hodiny, takže nyní vysílá odděleně pro Plzeňský a Karlovarský kraj sedm hodin denně od pondělí do pátku. Do rozhlasové historie přibylo další významné datum: 14.prosince 2004 zahájil Český rozhlas Brno pravidelné vysílání ze Zlína - posluchačům Zlínského kraje začal přinášet dvě hodiny samostatného programu každý všední den.
      Fenoménem regionálního vysílání Českého rozhlasu se stávají živé přenosy z pozoruhodných míst či akcí. Přenosy představují vítané zpestření standardního programového schématu a současně upevňují vazbu mezi posluchači a „rádiem jejich kraje“, přispívají k oboustrannému pocitu blízkosti a upřímného zájmu. V r.2004 vysílala většina regionálních stanic živé přenosy častěji a pravidelněji než kdykoli dříve. Formát, periodicita i tituly těchto pořadů jsou v každém regionu jiné: Vysílání z… (Brno, Region Vysočina), Dobré ráno z… (Olomouc), Rádio na cestách (Plzeň), Jede jede mašinka (středočeský Region). Jinému pojetí přenosů dává přednost Ostrava, která odvysílala historicky nejvíce živých koncertů různých žánrů.
Výrazně čilejší byla v uplynulém roce vzájemná výměna nejzdařilejších pořadů mezi regionálními stanicemi (nejčastěji hudebních a zábavných), motivací samozřejmě nebyla jen snaha nabídnout posluchačům atraktivní pořady, ale také nutnost šetřit náklady.
Nijak významně se nezměnil znělkový obal stanic - dosavadní znělky většinou vyhovovaly, k menším modifikacím přistoupili v Karlíně, Českých Budějovicích a Hradci Králové. Daleko více se ve vysílání projevila všeobecná snaha zlepšit povědomí posluchačů o programu pomocí anoncí a upoutávek.
Český rozhlas Brno
Jedinou větší změnu v programu vyvolalo vysílání zlínských lokálních oken: poprvé na podzim v předvolebních diskusních pořadech, pravidelně od poloviny prosince; čtvrteční Rendez-vous ze Zlína se (pro oba regiony) vysílalo už předtím a roli jeho průvodců si tak postupně vyzkoušeli tři zlínští moderátoři.
Český rozhlas České Budějovice
V závěru roku upravil znělkový obal zpravodajských relací a celého ranního bloku Dobrý den z Českých Budějovic. Znělky užívané od roku 1998 nahradily modifikované nebo nové verze, rozšířila se škála užívaných motivů.
Konceptu vysílání z terénu se blížil seriál výjezdních reportáží Jak se máte? Jednou za dva týdny v pondělí navštívil rozhlasový tým menší město v regionu a v hodinovém vysílání pak v pátek posluchačům sérií reportáží, rozhovorů a soutěží představil tamější život.
Český rozhlas Hradec Králové
Pravidelně vysílal z Radioklubu ve své budově živou publicistiku zaměřenou na propagaci kulturních akcí regionu a na představení regionálních hudebních skupin, ZUŠ, profesionálních i ochotnických divadelních souborů apod.
Český rozhlas Olomouc
Ještě více prohloubil regionální obsah i celkové vyznění programu vyjádřené hlavním sloganem „Vaše moravské rádio“ a podpořené propagací 10.výročí stanice.
Úspěšně pokračoval v prezentaci regionální hudby: desítky hodin záznamů uvedl ve Folkovém víkendu, Jazzovinách, Bluesové noci z Olomouce a pořadech věnovaných různým příležitostem. Místní trampská a folková hudba zněla v 10 přímých přenosech z velkého studia v pořadu Živě.
Český rozhlas Ostrava
Uplynulý rok byl ve znamení výrazných koncepčních programových změn, které byly provedeny na počátku roku a výrazně ovlivnily celkovou tvář vysílání. Společně s nemalým úsilím v oblasti propagace se tyto změny projevily v nadějném růstu počtu posluchačů
Hlavní změnou programového schématu bylo masivní nasazení tradičních hudebních žánrů - dechovky v exponovaném čase po 13.hodině, folklóru spolu s etnickou hudbou po 18.hodině. To doplnily nové publicistické a zábavné pořady, např. Apetýt, Život jako na dlani, Naděje regionu, Zastavení na cestě, Co jste, hasiči, co jste dělali?, Pochoutky, Vzpomínky slavných sportovců a také nové kratší rubriky, např. Zazpívejte si s námi, Minuty s encyklopedií, Hudební rozcestník apod.
Základním cílem byla podpora regionálního charakteru programu, hledání zajímavých a posluchačsky vděčných témat, zvýšení podílu zábavných prvků, co nejtěsnější přiblížení nabídky hudebních pořadů i celkového hudebního formátu očekávaní a preferencím posluchačů střední a starší generace.
Kromě unikátního seriálu živých koncertů z ostravského studia vysílali 3x z velkých akcí v rožnovském skanzenu, jednou ze Štramberku, několik (ne sportovních) přenosů proběhlo i z MS v hokeji v Ostravě. Provedením se konceptu vysílání z terénu blížil každotýdenní seriál výjezdních reportáží z hasičských zbrojnic celého kraje.
Český rozhlas Pardubice
Na jaře zařadil několik vlastních hodinových pořadů (hudební a tematické cykly pro zájmové skupiny posluchačů).
Od září nahradil hudební formát středočeského Regionu programem pražské Reginy, který ale nadále doplňuje písničkami zpěváků a skupin svého kraje.
Český rozhlas Plzeň
Změny v Dobrém ránu přinesly jen upřesnění čtvrthodinového rytmu, ubylo ale živých vstupů z regionu. Nový reportážní prvek v 7:30 (zavedený v září) oživil vysílání až poté, co se v posledním čtvrtletí zlepšila jeho kvalita.
Za úspěšnou lze pokládat novou Odpolední jízdu (od května), rozdělenou stejně jako Dobré ráno do dvou vysílacích okruhů. Vedle zachování dosavadních prvků (zábava, soutěž, publicistika) se objevilo více aktuálních vstupů z obou regionů („čerstvá zpráva“, „víme, co se děje“, „na vlastní uši“, „reportér na cestách“). Hudba Odpolední jízdy cílí trochu více na mladší posluchače (po návratu z práce), je rockovější a mužnější - vedle svižnějšího rána a romantičtějšího dopoledne tak tvoří třetí hudebně odstíněný blok proudové hudby.
Větší posun nastal večer a v noci: namísto reprízy dechovky vyhověli volání mladých posluchačů a půlnoční Bez filtru přesunuli na 20.hodinu. Po roce se bohužel ukázalo, že po změně zájem mladých posluchačů poklesl, zatímco dechovkáři se své reprízy nepřestávali dožadovat. Od ledna 2005 se dechovka vrátila na 20:00 a pořad Bez filtru se posunul do předpůlnoční hodiny. Plzeňské zkušenosti s vysíláním pro mladé posluchače v posledních letech ukázaly, jak je těžké propojit tuto skupinu s většinovými posluchači regionálního vysílání Českého rozhlasu i jak je těžké si její přízeň udržet.
Český rozhlas Regina
Český rozhlas Region, Středočeský kraj
Dlouhodobou strategií obou programů je poskytovat posluchači objektivní a ucelené informace o regionu, ale zároveň mu jako alternativu nabízet vkusnou a nepodbízivou zábavu. Od ledna běžela nová řada Nalaďte si legraci respektive Po práci legraci (scénky a skeče známých českých herců, komiků a bavičů). K posílení zábavné složky přispělo i prodloužení oblíbeného Divadla noc.
Programová schémata obou stanic se dál zlepšovala a zpřehledňovala, mj. také vyvažováním jednotlivých programových řad. Karlín poskytoval i v roce 2004 programovou podporu novým stanicím na Vysočině a v Pardubicích (kolem 10 hodin denně). Karlínské pořady ale více než dříve přebíraly i další RS.
Od ledna vysílaly obě stanice v ranním všednodenním bloku zprávy každých 20 minut (v celou, ve 20. a ve 40. minutě).
Program Regionu poskytoval prostor kampaňovým akcím spojeným s vysíláním z terénu: Zpívá celý region, Snídaně v regionu, Jede, jede mašinka.
Český rozhlas Region, Vysočina
Po výrazném rozšíření samostatně vysílaných bloků v r.2003 už vlastní program dále nerozšiřovali a soustředili se raději na zvyšování jeho kvality.
Kvalitativní průzkumy z posledních dvou let vyzněly veskrze pozitivně a v programu stanice odhalily jediný závažný nedostatek - nedostatečný důraz na rozhlasovou zábavu. Dosud dominantní roli zpravodajství a publicistiky bylo třeba vyvážit zábavou, emocemi a servisními informacemi.
Ranní vysílání má charakter zpravodajsko-publicistický, dopolední se zaměřuje na publicistiku a pořady věnované životnímu stylu. Odpoledne klade důraz na zábavu a interaktivní prvky (posluchačské soutěže).
Od Reginy převzal Region řadu Nalaďte si legraci a každou hodinu vysílal scénku od mistrů českého humoru.
Od října nahradil hudební formát středočeského Regionu playlist pražské Reginy, ten ale nadále doplňují písničky zpěváků a skupin z Vysočiny.
Ještě více byl prohlouben regionální charakter vysílání. Kromě většího počtu redakčních příspěvků na tom měly podíl živé přenosy z pozoruhodných míst a akcí na Vysočině. Prostřednictvím ISDN kodeků jich za rok uskutečnili deset v celkové délce trvání 40 hodin.
Český rozhlas Sever
Novinkou byla výměna příspěvků s německým veřejnoprávním rozhlasem MDR a česko-německý rozhlasový týdeník Sousedé.
Po drobné letní úpravě programu přišla na podzim změna, která už předjímá nové programové schéma připravované na r.2005: po poledni začíná nový hodinový blok Oáza a až za něj se posunuly Písničky na přání. Cílem změny bylo v době oběda odlehčit vysílání a nabídnout posluchačům dostatek hudby prokládané krátkými skeči českých bavičů a komiků. Důvodem byl opakovaný pokles poslechovosti v čase 12:00-14:15.
Úspěšně odvysílali první živé besedy přímo z prostor liberecké redakce prostřednictvím ISDN kodeků.

Zpravodajství
Zpravodajskou agendu roku 2004 zásadně ovlivňoval „volební triatlon“, přičemž podzimní dvojice voleb do krajských zastupitelstev a do Senátu byla jasnou výzvou právě pro zpravodajské redakce Českého rozhlasu v regionech. Ty se na všechny volby připravovaly s velkým předstihem, takže není divu, že je obsáhly naprosto spolehlivě a s přehledem.
Kromě voleb byla regionálnímu zpravodajství společná témata vstupu ČR do Evropské unie, zejména jeho regionální důsledky, dále sociální problematika s důrazem na zaměstnanost, školství a zdravotnictví, zvláště problémy nemocnic ve správě krajů. Pokračujícím směřováním regionálního vysílání Českého rozhlasu zůstává zvyšování důrazu na regionální a lokální informace, které mají pro posluchače zřejmou užitnou hodnotu.
Přehled regionálních příspěvků na celoplošných stanicích objektivně dokládá, že se každým rokem výrazně zvyšuje kvalita a výkonnost zpravodajských redakcí v regionech (v případě Radiožurnálu jde většinou o zpravodajství, v případě Prahy a Vltavy spíše o drobnou publicistiku).
Radiožurnál odvysílal v roce 2004 téměř o 1200 regionálních příspěvků více než v předchozím roce (růst o 12 %, ve srovnání s rokem 2002 dokonce o 37 %). A opět to není jen technicky snadným přebíráním příspěvků přes Dalet, o 600 více bylo totiž i příspěvků Radiožurnálem vyžádaných (růst o 9 %). Více regionálních příspěvků odvysílala také Vltava, oproti předchozímu roku jich však ubylo ve vysílání Českého rozhlasu 2 (vzhledem k větší průměrné ceně za příspěvek lze předpokládat vzrůst jejich kvality).
Výkony jednotlivých regionálních stanic ve vysílání Radiožurnálu byly velice vyrovnané, o čemž kromě strohé produkční statistiky částečně svědčí i nezávislé analýzy společnosti InnoVatio. Ty porovnávaly zastoupení příspěvků z regionů v Ozvěnách dne s podílem obyvatel jednotlivých regionů. Nejčastěji bylo na Radiožurnálu slyšet redaktory z ostravské, brněnské, liberecké a olomoucké redakce, nejméně příspěvků bylo z Pardubického kraje.
Pardubičtí redaktoři se ale pro změnu nejvíce prosazovali ve vysílání Českého rozhlasu 2, na druhou a třetí příčku odsunuli olomouckou a libereckou redakci. V kulturním zpravodajství pro Vltavu bylo už pátý rok za sebou nejvíce příspěvků z Ostravy - skoro o polovinu méně jich přinesla budějovická a brněnská redakce.
I přes evidentně stoupající výkonnost regionálního zpravodajství se v některých konkrétních případech ukázalo, že mají-li být regiony skutečně spolehlivou základnou pro zpravodajství celoplošných stanic, bude nutné dohodnout jednotné standardy pro práci v regionálních zpravodajských redakcích. Standardy by měly definovat například minimální personální obsazení, nutný počet reportérů ve službě, měly by doporučit jednotnou organizaci řízení a vyjasnit všechny řídící kompetence (zejména ve vztahu region - Radiožurnál).
Profesní kvality rozhlasových žurnalistů v regionech zvýšilo komplexní hlasové školení a několik seminářů o rozhlasovém zpravodajství připravených ve spolupráci s oddělením vzdělávání Českého rozhlasu.
Český rozhlas Brno
Od podzimu vysílal rozpojeně předvolební publicistické pořady - zvlášť pro Zlínský a Jihomoravský kraj. Od prosince pro oba regiony pravidelně rozpojuje vysílání Trhu práce, Radioburzy a publicistických Otázek a odpovědí.
Český rozhlas České Budějovice
Redakce zpravodajství pracovala podle nového systému rozdělení služeb (zavedeného koncem r.2003). Změna znamenala racionalizaci práce, vyšší kvalitu i kvantitu zpravodajství z jižních Čech.
V listopadu zrušili vlastní zpravodajskou relaci ve 21:00 (po-so) - relace byla zavedena v době společného Českomoravského večera a překrývala na stejném místě celoplošné zprávy Českého rozhlasu 2. Praha však často nedodržovala dohodnutou přesnou stopáž zpráv, takže se Budějovice vrátily ke spolehlivému napojení na program Prahy v okamžiku časového znamení, tedy i s „pražskými“ zprávami.
Po táborské redakci (otevřené už v r.2001) otevřel Český rozhlas České Budějovice v únoru 2004 novou redakční kancelář v Prachaticích.
Český rozhlas Hradec Králové
Osvědčilo se rozdělení obcí s rozšířenou působností mezi všechny členy redakce, zavedené v r.2003. Díky tomuto systému se podařilo více informovat o dění v malých obcích kraje, přispělo to i k lepšímu pokrytí voleb do krajských zastupitelstev.
Největší změny se týkaly práce zprávařů, kteří připravovali během roku i předtáčené příspěvky do zpráv. K tomu jim technicky přizpůsobili pracoviště, takže zprávaři mohli po rychlém zapracování připravovat aktuální zprávy po dohodě s editorem.
Český rozhlas Olomouc
Redakce zásadním způsobem změnila organizační strukturu a pracuje plně v editorském systému. Výsledkem byla mnohem analytičtější práce ve zpravodajství - šlo nejen do šířky, ale také do hloubky.
Složení redakce: vedoucí zpravodajství (nová od počátku roku), editor, 2 stálí a jeden externí zprávař, 14 redaktorů (10 v Olomouci, 4 v redakcích v Přerově, Prostějově, Jeseníku a Šumperku).
Český rozhlas Ostrava
Stejně jako v letech předchozích potvrdili ostravští redaktoři zpravodajství a kultury velmi dobrou úroveň novinářské práce, kterou prokázali i prvenstvím v počtu příspěvků na Radiožurnálu a na Vltavě.
Sportovní zpravodajství se zlepšilo po výměně sportovního redaktora.
Český rozhlas Pardubice
Pod vedením zkušené vedoucí se postupně zlepšovali redakční nováčci, kteří stále častěji aktivně hledali nová témata a nové formy jejich zpracování.
Stanice klade důraz na zpravodajství ze sportu (včetně přímých přenosů) a kultury.
Český rozhlas Plzeň
Zpravodajství v roce 2004 nepokračovalo ve zlepšování. Úroveň redakce oslabily personální výpadky - stáž v Číně, hlasové nedostatky končící distancí od mikrofonu, nadměrné suplování na editorském pracovišti, ale především pocit sebeuspokojení. Někteří redaktoři neprohlubovali profesní znalosti, jiní prokazovali absenci zpravodajského postřehu.
Spokojen nebyl ředitel stanice s výkony zprávařů/směnařů - vytýkal jim nadměrné přebírání příspěvků z Radiožurnálu, zbytečnou oficialitu formulací způsobenou příliš mechanickým přebíráním agenturních zpráv, monotónní projev. V řazení zpráv nezdůrazňovali Západočeši už jako jediná RS Českého rozhlasu regionální a lokální informace a nadále uplatňovali tradiční úzus (od globálních zpráv přes celostátní k lokálním) - měnit ho budou od r.2005.
Pro objektivitu je nutno doplnit, že přes kritické hodnocení nebyli posluchači Českého rozhlasu Plzeň ochuzeni o žádnou závažnou skutečnost z veřejného života regionu, zejména politického a kulturního.
Na rozdíl od stagnující úrovně zpravodajství z okresních měst přibližovalo Rádio na cestách jedenkrát v týdnu po celý den život obyvatel několika desítek sídel v obou krajích.
Redakce získala zkušeného redaktora, který jako rešeršista projevil profesionalitu a přehled, navíc prosadil ucelené sportovní zpravodajství a doplnil je kvalitní sportovní publicistikou.
Redakce připravuje každý všední den 22x standardní Zprávy a 2x Události dne pro Plzeňský kraj + 6x Zprávy a 2x Události dne pro Karlovarský kraj. O víkendech slouží v každém kraji celodenně po jednom zpravodaji. Objem práce třináctičlenné zpravodajské redakce (z toho 4 karlovarští redaktoři) je značný a vzrostl s novým programovým schématem od května 2004. Je v něm vyšší potřeba zpravodajských aktualit (která se v r.2005 ještě zvýší).
Český rozhlas Regina
Český rozhlas Region, Středočeský kraj
Přes velké úsilí se nedařilo dobudovat úplnou síť lokálních zpravodajů (externistů) ve středních Čechách - pro nedostatek financí stále chybějí 3 redaktoři. Zpravodajství ČRo Region nadále cílí na problematiku větších středočeských měst.
Důležitým zdrojem dopravního zpravodajství byl pokračující projekt motohlídek v pražských ulicích (ve spolupráci s Radiožurnálem).
Od března se změnil systém služeb produkčních: pracují jen ve všední dny na dvě směny (ranní, odpolední), na víkendové zprávaře se přesunula část produkční práce.
Z MS v ledním hokeji (24.4.-9.5.) vysílali speciální vstupy, reportéři v Sazka Aréně poskytovali živé vstupy, natáčeli rozhovory, sledovali (hlavně české) zápasy, věnovali se i dopadům šampionátu na život v Praze (stavbu stadionu, dopravní omezení apod.)
Český rozhlas Region, Vysočina
7 redaktorů přinášelo denně zhruba 35 zpravodajských a publicistických příspěvků z Vysočiny. Pokrytí kraje bylo rovnoměrné - na 5 okresů připadá 5 „krajánků“, 1 redaktor má na starosti krajská témata a 1 se zabývá sportem. Všechny regiony v rámci kraje dostávaly ve vysílání zhruba stejný prostor.
Aktuálnost zpravodajství podpořilo technické vybavení redaktorů notebooky a bezdrátovým připojením na internet (CDMA), které jim umožňuje posílat zprávy přímo z terénu.
V počtu zpravodajských příspěvků na Radiožurnálu se služebně mladá redakce zlepšila a poprvé předstihla i jednu z „tradičních“ stanic.
Zpravodajské relace začínají zpravidla regionálními zprávami, které převažují nad celoplošnými a zahraničními, denně 3 hlavní zpravodajské relace Události regionu se skládají výhradně z regionálních zpráv.
Větší prostor dostávalo sportovní zpravodajství, jistou motivací byl postup Dukly Jihlava do hokejové extraligy.
Český rozhlas Sever
Redakčně pokrýval všechny okresy Ústeckého a Libereckého kraje, zpravidla připadal na každý okres jeden zpravodaj. Výjimky: jeden redaktor pokrýval současně Chomutovsko s Mosteckem, jiný redaktor měl k Liberecku na starosti ještě Českolipsko. V září nahradil dosavadního zpravodaje na Teplicku nový, ale již zkušený žurnalista.
Kvůli několikaměsíční absenci jednoho zprávaře musel zbytek týmu udržovat vyšší nasazení, ve směně se střídali i editoři a okresní zpravodajové.

Publicistika
Rozhlasová publicistika je široký pojem zahrnující reportáže, rubriky, magazíny, komentáře, glosy, talk show i různé diskusní pořady. V regionálním vysílání Českého rozhlasu mají publicistické formy nejvíce prostoru a je jim věnována stále větší pozornost.
Potěšil zejména rostoucí počet živých přenosů z pozoruhodných míst kraje. Zde se uplatňovaly převážně kontaktní formáty, nejčastěji rozhovory a besedy. Právě v přenosech z terénu lze snad nejúčinněji naplňovat smysl regionální veřejné služby - být co nejblíže posluchačům, naslouchat jim a posloužit jim jako „jejich“ médium, profesionálním přístupem výrazně odlišné od komerčního rádia.
Pořady pro národnostní menšiny: slovenský a romský servis přebíraly všechny rozhlasové stanice ze satelitní nebo síťové nabídky; producentem těchto pořadů jsou pražské redakce národnostního vysílání. Německý servis přebírali v Plzni a Českých Budějovicích, v Brně udržovali vlastní německý magazín (měsíčník Toulky Moravou). Pro polskou menšinu denně vysílala Ostrava a každý týden Hradec Králové (Radio slucham ve spolupráci s Radio Wroclaw).
S grantovou podporou generálního ředitele a ve spolupráci se saským veřejnoprávním rozhlasem MDR zavedl Český rozhlas Sever měsíc před vstupem ČR do Evropské unie česko-německý týdeník Sousedé. Pořad informuje o událostech na obou stranách hranice a věnuje se i životu německé menšiny v ČR.
Vysílání pro národnostní menšiny posílila také pražská Regina - od března přebírá od Českého rozhlasu 7 čtyřikrát týdně anglický servis Radio Prague Calling a od dubna zařadila jednou týdně vlastní ukrajinskou pětiminutovku.
Český rozhlas Brno
Publicistickou novinkou byl cyklus Český rozhlas Brno na cestách (neplést s živým vysíláním z různých obcí a měst obou regionů). Od podzimu vždy celý týden prolínaly všednodenním programem dvakrát denně reportáž a třikrát denně soutěž z jednoho místa regionu.
Český rozhlas České Budějovice
Systém práce redakce publicistiky se začátkem roku změnil. Zúžil se tým moderátorů, kteří vysílají ranní a odpolední bloky (4 osoby), součástí redakce jsou redaktoři v Táboře a Prachaticích a od října také redakce literární (1 osoba).
Úspěšná rubrika Kuchařské čarování byla změněna na třicetiminutový pořad.
Přímé přenosy:
Nejvýznamnější bylo několikahodinové živé vysílání z česko-rakouských hranic při vstupu ČR do EU, společné s kolegy z rakouského ORF.
Po desetileté přestávce uskutečnili přímý přenos opery z Jihočeského divadla (při příležitosti 75.výročí jeho založení). 
Český rozhlas Hradec Králové
Nové pořady a rubriky (od března):
* Letokruhy kraje - týdeník připomínající historii a současnost Královéhradeckého kraje;
* Divadlo Noc - zábavná hodinka, připravovaná ve spolupráci s Reginou;
* Na prahu víkendu - páteční rozhlasové menu k víkendové pohodě;)
* Slova Michala Novotného - aneb o původu a významu slov vážně i nevážně.
Český rozhlas Olomouc
Do olomoucké redakce zpravodajství a publicistiky putovala v r.2004 dvě ocenění: čestné uznání na festivalu Znojemský hrozen za Romskou kuchařku a 2. cena vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v kategorii rozhlasových příspěvků s tematikou uprchlictví za dva díly seriálu Ivany Pustějovské Naši rodáci (o Jaroslava Hutkovi a o hraběti Belcredim).
Z publicistickodokumentární tvorby vynikly pořady cykly Legendy studánek a pramenů (desetidílný seriál dokumentů, na jehož základě vyšla v závěru roku i kniha), Tajemná místa hor (dalších 10 dílů převzal i ČRo Ostrava) a Toulky krajem (olomoučtí biskupové, české panovnické rody, slavné bitvy české minulosti).
Do nedělního cyklu pro děti Pohádky a hrátky natočil několik svých pořadů zpěvák a pedagog Pavel Novák.
Nové pořady:
* Kraj na dlani - magazín pro venkov,
* Hanácká medecína - letní seriál (v hanáčtině),
* Život v kalhotách - pánský magazín,
* Naši rodáci - seriál,
* Hlavou i patou - fejetony,
* Divadlo noc - z produkce Reginy.
Český rozhlas Ostrava
V rámci rozsáhlých programových změn obohatil publicistické žánry o několik nových pořadů, které mají charakter diskuse s hosty, zábavně hudební, vzdělávací nebo zachycující život v regionu:
* Co jste, hasiči co jste dělali? - putování po dobrovolných hasičských útvarech;
* Mučírna, S dechovkou na zločince - nové zábavně hudební pořady s dechovkou, v tom druhém propojenou s humorem a radami proti kriminalitě;
* Barvy hudby - průvodce etno a world music;
* Historie z černých drážek - populární hudba 40.-60.let;
* Poklady z našeho archívu - historie Ostravského rozhlasového orchestru;
* Zastavení na cestě - nový křesťanský magazín.
Český rozhlas Pardubice
Nové pořady:
* Máme si co říct - dopolední blok zábavy, živého kontaktu a publicistiky;
* Music hall - muzikálový průvodce;
* Zahrádkářův rok - servis pro zahrádkáře.
Český rozhlas Plzeň
Pravidelné středeční Rádio na cestách se vysílalo současně v obou západočeských krajích, do Plzeňského ale zajíždělo zhruba dvakrát častěji než do Karlovarského. Projekt seznamoval posluchače se zajímavostmi vybrané lokality a končil večerní diskusí z místa konání, v obvyklém čase pořadu Co vás zajímá? (po 18.hodině).
Novinkou byl Jazykový koutek s živými pedagogy Pedagogické fakulty Západočeské univerzity. Odborníci dostávali prostor také v nové všednodenní rubrice Poradíme vám..., od pondělí do pátku s tématy: jazykový koutek, zdraví, občanská poradna, rodina a škola, zdravá výživa.
Český rozhas Regina
Český rozhlas Region, Středočeský kraj
Nové pořady:
* Nalaďte si legraci / Po práci legraci - scénky, skeče známých českých herců, komiků a bavičů; na prvním titulu byla založena celá programová a marketingová strategie zdůrazňující zábavný rozměr obou stanic; u druhého titulu má posluchač možnost aktivně ovlivnit podobu pořadu - pomocí Premium SMS vybírá ze dvou nabídnutých scének;
* Nalaďte si legraci - speciál - komponovaný pořad sestavený z různých scének, skečů a ukázek z filmů věnovaný jedné osobnosti české zábavy a proložený českými písničkami;
* Pochoutky - kontaktní publicisticko-zábavný pořad o gastronomii s herečkou Naďou Konvalinkovou, jídlo a vše co s ním souvisí: vaření v přímém přenosu, povídání s hostem, speciality národních kuchyní, využití a zpracování potravin, zásady správného stolování, nápoje k jídlu apod.;
* Pod peřinou - sexuologická poradna se známým dr. Radimem Uzlem (součástí pořadu je také rubrika zabývající se problematikou sexuálních menšin).
Služba Premium SMS přispěla také ke zvýšení interaktivity pořadu Mezi námi, rozhlasové diskuse o problémech Prahy a jejích obyvatel (Regina).
Od září nahradila rubriky Eurofakta a Ekonomický rádce nová rubrika Spotřebitelský rádce, posilující povědomí o právech a aktivní obraně zákazníka.
Další zrušené pořady: Za volantem, Letem světem, Oldies aneb Historie černých drážek, Vnitřní doteky, Smetánka.
Český rozhlas Region, Vysočina
Nové pořady:
* Týden v regionu - nedělní souhrn událostí, které přinesl uplynulý týden;
* Fandíme s Vámi - pondělní souhrn sportovních událostí předchozího týdne.
Zábava byla klíčovou oblastí programového snažení stanice. Kromě zhruba 500 scének klasiků českého humoru, rotujících pod titulkem Nalaďte si legraci, vytvářela stanice i vlastní formáty.
Český rozhlas Sever
V rámci předvolební publicistiky vysílal na podzim poprvé živé diskuse z liberecké redakce (prostřednictvím ISDN kodeků).
Magazín Planetárium (o věcech mezi nebem a zemí pro přátele záhad i opravdové vědy) získával nové publikum - po Regině, obou Regionech a Pardubicích začali v r.2004 pořad přebírat i České Budějovic

Slovesněumělecká tvorba
Český rozhlas Brno
Rozporuplný rok pro literárnědramatickou redakci: na jedné straně pokles objemu výroby (pouhých 358 minut na stanici Praha), na druhé straně pořady literárnědramaticé redakce Brno vzbudily zájem širokých posluchačských vrstev.
Výjimečným počinem byl Janáčkovský den na Vltavě (3.7.2004, 8:00-24:00), široce komentovaný projekt ke 150. výročí narození Leoše Janáčka, vysílaný živě z Brna (ve spolupráci s brněnskou hudební redakcí) a částečně reprízovaný v listopadu ve Víkendovém studiu Vltava. V projektu vystoupilo mnoho světových osobností včetně Charlese Mackerrase a Milana Kundery. Právě za rozhovor s Kunderou (vyšel i knižně ve sborníku Můj Janáček) byl Tomáš Sedláček oceněn Cenou programového ředitele Českého rozhlasu. Během dne zazněla rovněž rozhlasová premiéra Hry o Janáčkovi (od Ludvíka Kundery). Redaktorkou a moderátorkou celého pásma byla Olga Jeřábková.
Mimořádnou úroveň i posluchačský ohlas si udržoval naučně dramatický cyklus Josefa Veselého Toulky českou minulostí, jenž už se blížil k 500.pokračování.
Úspěšné programové řady pro ČRo 3 (red. A.Blažejovská):
* cyklus Psáno kurzívou,
* Anne Maguierová: Stíny duše,
* Vladimír Smékal: Duševní hygiena na každý den,
* Jan Keller: Soumrak sociálního státu.
Četby na pokračování (většinou pro ČRo 3):
* Ludvík Vaculík: Loučení k panně (10 dílů) - autorská interpretace, román o vztahu starého muže a mladé dívky (redaktor Tomáš Sedláček),
* H.Szpielmann: Pianista (16 dílů) - autentická memoárové próza polského židovského hudebníka o životě ve varšavském ghettu za 2.světové války (redaktor Marek Horoščák),
* M.Fahrner: Steiner aneb Co jsme dělali (10 dílů) - pro ČRo 2 (redaktor Marek Horoščák)
Rozhlasové hry
* Jon Fosse: Syn (režie J. A. Pitínský) - rozhlasová verze norské hry o nepodařeném návratu ztraceného syna, překlad K.Stehlíková (česká premiéra); představitelka Matky, Ivana Valešová, získala cenu posluchače za nejlepší ženský herecký výkon v rozhlasové hře.
* William Shakespeare: Oko za oko (režie Zbyněk Srba) - rozhlasová verze méně známé hry v novém překladu Martina Hilského (česká premiéra).
* Igor Bauersima: Norway. Today (režie Valeria Schulczová) - rozhlasová verze hry německého dramatika, inspirovaná skutečnou událostí, sebevraždou dvou mladých lidí, kteří se seznámili v internetovém chat-roomu (česká premiéra).
* Luvík Kundera: Hra o Janáčkovi (režie Eva Řehořová) - dramatické pásmo Ludvíka Kundery v úpravě Miloše Štědroně a Marka Horoščáka líčí ve zkratce životní osudy L.Janáčka.
* Arnošt Goldflam: Osudy jednoho Figury (režie Akram Staněk) - pásmo pěti původních rozhlasových mikrogrotesek ze života jednoho smolaře (pro ČRo 2).
* Enda Walsh: Pánčlovíček (režie J.Ostrý) - monodrama irského herce a dramatika o náboženském fanatismu
Český rozhlas České Budějovice
Četba na pokračování pro celoplošné stanice:
* Ivan Kraus: Snídaně v poledne (10 dílů pro ČRo 2),
* Olga Tokarczuková: Denní dům,noční dům (10 dílů pro ČRo 3).
Četba na pokračování pro vlastní vysílání:
* Přemysl Rut: Strašlivé Čechy, děsná Morava (26 povídek),
* Jan Čáka: Zmizelá Vltava (12 dílů),
* L.M.Pařízek: Mé cesty za dobrodružstvím (15 dílů),
* + jednotlivé povídky i hodinové projekty (například pro cyklus Literární střípky).
Programové řady pro ČRo 3:
* cyklus Páteční večer - Nevděk i Naděje, ke 400.výročí narození Jakuba Krčína
* cyklus Osudy - pětidílné vzpomínky filmového historika Borise Jachnina.
Český rozhlas Hradec Králové
Tradičně se věnoval dramatizacím četeb pro celoplošné stanice, které ovšem zpravidla vysílal i ve vlastním programu. Bohužel některé plánované projekty Český rozhlas 2 do svého programu nezařadil, takže Hradečtí museli svoji produkci omezit a snížit i objem vnitropodnikové smlouvy s ČRo 2.
Četba na pokračování pro celoplošné stanice (realizované):
J.K.Jerome: O psech, zlodějích, strážníkovi i jiná vyprávění
Václav Erben: Trapný konec rytíře Bartoloměje
Josef Škvorecký: Konec nylonového věku
Jaromír John (pro ČRo 3).
Paměť obce - dokument pro cyklus Zaniklé obce (ČRo 2), ekolog Pavel Klimeš a publicista Antonín Tichý připomínají historii Sklenařovic v Krkonoších.
Pro vlastní program dále připravili šestidílné pásmo poezie Jana Slabého, v nedělním pořadu Salon čas reprizoval literární pásma z archívu stanice.
Český rozhlas Olomouc
Autorský a tvůrčí potenciál teprve nedávno (2002) obnovené slovesné redakce se dál rozšiřoval. Dramaturgii cyklu Setkání s literaturou se dařilo prosadit některé jeho díly jako solitéry i do programu celoplošných stanic a zájem měl i Český rozhlas Ostrava. Redakce si dramatickou tvorbu vyzkoušela i ve spolupráci s tvůrci z jiných stanic Českého rozhlasu a hodlá v tom pokračovat.
Velkým úspěchem redakce byl postup původní rozhlasové adaptace hry Švédský stůl do soutěže Prix Europa 2004.
Programové řady pro ČRo 3:
Cukrový vrch - dokumentární pásmo o Romanu Ludvovi autora a režiséra Českého rozhlasu Plzeň Miroslava Buriánka;
cyklus Toulky s Vltavou - celkem 20 dokumentů.
Rozhlasové hry:
Miroslav Kobza: Kniha pro lidstvo,
H. Slavíková: Klíč je na tvé straně,
J. Krempl: Záhada smrti korunního prince Rudolfa (pro ČRo 2 na pokračování),
A.Hanáčková: Co vyprávěla Velká Bizonice - pohádka (pro ČRo 2, bude hotova na počátku r.2005).
Český rozhlas Ostrava
Literární magazín Vikýř se už vyčerpal a nahradilo jej autorské Podvečerní čtení představující literární tvorbu výlučně regionálních prozaiků a básníků.
Tradičně velký byl objem produkce uměleckých pořadů pro Vltavu, se slovesnou produkcí se Ostrava vrátila i na Český rozhlas 2. Významným dílem byla desetidílná četba z rukopisu románu Sezóna doyena ostravského hereckého sboru Františka Šece.
Za unikátní počin lze bezesporu označit záznam vynikajícího divadelního představení Těšínského divadla s názvem Těšínské niebo - Czieszynskie nebe, které vícejazyčnou formou zobrazuje výjimečnou historii a multikulturní povahu města Těšína a je prokládáno hudbou Jaromíra Nohavici.
Český rozhlas Pardubice
Nové regionální stanice se uměleckou tvorbou zabývají zatím jen výjimečně. Přesto lze snad do této kategorie lze zařadit společný projekt pardubického rozhlasu a Východočeského divadla Laskavý večer. Jednalo se o sérii deseti hodinových přímých přenosů z divadelního sálu. Obsahem každého byla živě hraná hudba a rozhovory s významnými hosty. Autory seriálu byli rozhlasová redaktorka Kateřina Prouzová a herec Jiří Šlupka Svěrák).
Český rozhlas Plzeň
Slovesné pořady pro Vltavu připravovala Plzeň zhruba v dosavadním rozsahu, ale s vypětím všech sil - v roce 2004 již v Plzni nepracovala pilná Alena Zemančíková (nyní na Vltavě), v závěru roku zde však přesto realizovala svoji rozhlasovou hru Odjezd z konce světa s plzeňskými herci.
Prix Bohemia Radio 2004 vyhrála v kategorii uměleckých pořadů Alena Zemančíková autorsky čtenou vlastní povídkou Lukava, připravenou ještě v plzeňské produkci.
Report 2004 přinesl Cenu generálního ředitele Ondřejovi Vaculíkovi za dokument Fellner a Helmer v Karlových Varech; druhou a třetí cenu ve svých kategoriích získali D.Mačas a M.Buriánek.
Programové řady pro ČRo 3:
cyklus Moderní povídka - Jan Beneš: Ambit, Jiří Hájíček: Havrani (autorské čtení), Emil Hakl: Události a komentáře (autorské čtení), Petr Prouza: Stínky, Kateřina Rudčenková: Noci, noci (autorské čtení), Ondřej Vaculík: Vrypy v dlažbě (autorské čtení);
cyklus Osudy - 10 dílů Pamětí Carla Goldoniho;
cyklus Schůzky s literaturou - Svět zvaný Dalí (k malířovu výročí)
letní cyklus Výlety s Vltavou - Důmysl a průmysl krušnohorského živobytí (10 dílů), Na sever od Plzně (5 dílů o památkách).
Četba na pokračování (pro ČRo 2):
Norbert Frýd: Vzorek bez ceny (10 dílů) - sága spisovatelovy židovské rodiny
Zdeněk Šmíd: Lesk a bída (5 dílů) - příběh vesnice na česko-německé hranici v poválečné době.
Dramaturgie regionálních programových řad Kaleidoskop a Literární doteky byla zaměřena na různá kulturní a společenská výročím, důležitými tématy byly také dějiny regionu, památná místa a architektonické pozoruhodnosti. Koncepce pořadů vycházela především z dokumentárních prvků, autentických záznamů reality a využívala rozhovory v reálu; to vše doplňovaly texty v podání herců či redaktorů. Jiné pořady však měly tradiční podobu literárního pásma s vyšším využitím herecké interpretace a vhodně vybírané hudby.
Český rozhlas Sever
Pro zvláštní program o státních a církevních svátcích připravil několik tematických dokumentů: Velikonoce v průběhu věků, Svěcení jara v Českém ráji, Po stopách Cyrila a Metoděje, Mistr Jan Hus, O historii česko - německých vztahů, Vánoce, jak je třeba neznáte.

Hudba
Hudební formát
Vzhledem k příbuznosti Reginy a středočeského Regionu nepředstavoval nijak zásadní změnu ani podzimní přechod nových stanic na Vysočině a v Pardubicích z vysílání středočeského Regionu na vysílání Reginy. Ten je v základních rysech obdobný, autorem je stejný hudební dramaturg. Rozdíl spočívá v tom, že formát Reginy směřuje na poněkud mladší publikum a volí lehce odlišné proporce mezi žánry (méně trampské hudby, více pop music).
Podle profesní terminologie hudebních programátorů dodržovala většina regionálních stanic konzervativní formát Oldies AC, v poměru domácích a zahraničních skladeb se od ostatních výrazněji odlišili pouze v Brně a Ostravě.
Český rozhlas Brno
Hudební formát upravili výrazněji ve druhém pololetí, kdy úplně přestali hrát anglické skladby (zůstaly v malém počtu zahraniční neanglicky zpívané písně). Navíc průběžně a stále přibýval počet i podíl v zastoupení regionální produkce vybírané zvlášť z vlastních rozhlasových nahrávek. V průběhu roku byla hraná databáze v celém rozsahu obměněna. Poměr domácí a zahraniční produkce se změnil na velmi radikálních 97:3 (větší poměr měl u nás pouze pražský Hey).
Český rozhlas České Budějovice
Po prodloužení kontaktního pořadu Melodie podvečera programovali pomocí Selectoru o hodinu programu denně více.
Český rozhlas Hradec Králové
Od jara přešli na Selector ve verzi XV, díky tomu zrušili tištěné plány vysílané hudby a přístup k Selectoru zřídili přímo na vysílacím pracovišti moderátora, který má příslušné seznamy před sebou na monitoru.
       V posledním čtvrtletí snížili počet písniček 60.let a posílili pozice hudby 70. a 80.let (domácí i zahraniční).
Český rozhlas Olomouc
Drobnými zásahy mění každé 2-3 týdny programovací pravidla pro písně 60.let (méně 70.), čímž vytvářeli prostor pro více písní českých interpretů, kteří na naší poněkud drobné scéně působí několik desetiletí.
V letním programu stanice tradičně posílili hudbu proti slovu (na 70:30).
Během roku doplnili databázi o 130 českých a také regionálních titulů žánrů country a folk ze všech hudebních dekád.
Český rozhlas Ostrava
K největším změnám formátu přikročili už koncem r.2003, v uplynulém roce změny pouze ukotvili a doladili, zvýšili podíl regionálních interpretů v aktivních rotacích.
Český rozhlas Pardubice
V září přešel z hudebního vysílání středočeského Regionu na vysílání Reginy.
Velmi důležitým doplňujícím prvkem formátu zůstala hitparáda Krajský výběr. Písničky místních kapel zařazovali s patřičnými znělkami dvakrát denně, vždy v návaznosti na losování, vyhodnocení a „medailónek“ vítězné kapely. Vítěz ročního finále vyhrál natočení videoklipu.
Český rozhlas Plzeň
V hudebním formátu nedošlo k podstatným změnám, což bylo zřejmě jednou z příčin poklesu poslechovosti. Ne zcela důsledně aplikovali v Plzni výsledky výzkumů Českého rozhlasu. V závěru roku vznikla pracovní skupina, která hudební redakci pomohla „pročistit“ hudební databázi, výsledek se už ale v r.2004 nemohl projevit.
Český rozhlas Regina
AC formát; hity 60., 70., 80. a 90.let a adekvátní množství hudebních novinek; poměr domácí hudby ku zahraniční zůstal na 60:40. Oproti Regionu dynamičtější, modernější a živější.
Český rozhlas Region, Středočeský kraj
AC Gold; převaha klasických oldies 60. a 70.let, značné procento české muziky s prvky country a folku; poměr domácí hudby ku zahraniční zůstal na 80:20. Oproti Regině klidnější a pohodovější.
Český rozhlas Region, Vysočina
V říjnu přešel z hudebního vysílání středočeského Regionu na vysílání Reginy. Ten by měl lépe odpovídat zaměření na posluchačské skupiny a zejména poptávce na regionálním rozhlasovém trhu. Posluchačské ohlasy na novou hudební dramaturgii byly až na výjimky kladné. Změna však nebyla nijak razantní, takže posluchače nemohla šokovat v dobrém ani zlém.
Důležitým prvkem vysílání jsou od vzniku stanice „písničky z vašeho kraje“, tj. písničky místních autorů a kapel. Zazní v každé druhé hodině a mají zpravidla návaznost na Regionádu, hitparádu regionální hudby.
Český rozhlas Sever
Hudební formát nastavili na podzim 2002 a od té doby téměř neměnili. Vyšší podíl má severočeská „lidová“ muzika - country, folk a trampské písničky.
V hudební databázi rozšiřovali kategorii písniček regionálních interpretů.
Pořad Přání plná písniček zůstal otevřený všem žánrům včetně dechovky.

Hudební pořady
Na jaře skončil společný hudební projekt - Hitparáda Českého rozhlasu ve dvou mutacích. Její žebříček vycházel z četnosti hraní jednotlivých skladeb ve vysílání a na umístění měl vliv i podíl každé stanic na trhu (share).
Český rozhlas Brno
K absolutně nejposlouchanějším pořadům patřily především obě verze Morava krásná zem, dále Na šťastné vlně, Notes Maxe Wittmanna.
Specifikem (i chloubou) redakce jsou hudebně-literární seriály pro ČRo 2:
Příběh R.A.Dvorského (6x60‘ k 105.výročí narození), Hezká vzpomínka (5x30‘ ke 125.výročí narození Karla Hašlera) a Brněnské synkopy (12x60‘ o dějinách populární hudby v Brně).
Podstatná změna: po odchodu dosavadního redaktora vážné hudby Jana Šimíčka (důchod) nastoupil vítěz výběrového řízení Jan Hlaváč, který posílil především prezentaci hudby XX.století na celoplošných stanicích i v regionálním vysílání.
Český rozhlas České Budějovice
Nové pořady:
Šedesátka - hudební magazín, populární, ale i méně známé písničky žánrů pop, rock, folk + hudební výročí a významné události;
To já, písnička - autorský pořad písničkáře Pavla Žalmana Lohonky.
V závěru roku 2004 připravila hudební redakce záznamy některých adventních koncertů (Třeboňští pištci, Medvíďata, Chroptíci, Wood Green Gospel Choir, Jihočeská komorní filharmonie).
Český rozhlas Hradec Králové
Nový seriál Hudba ze zapadlých vesnic aneb Nebojte se world music hudebního publicisty Jiřího Moravčíka nahradil ukončený cyklus o Beatles.
Český rozhlas Olomouc
Jako novinku zařadili sérií koncertů nahraných Českým rozhlasem Ostrava, se kterým se dohodli na výměně pořadů - celkem vysílali 25 koncertů, za které Ostravě poskytli pořad Nestárnoucí melodie. Do Dechové parády 1x měsíčně zařazovali Promenádní koncert čerpající z archivů Českého rozhlasu. Letní schéma doplnili sérií koncertů nahraných na koncertech v regionu.
Český rozhlas Ostrava
Do programu zařadili několik nových pořadů, kterými zvýšili podíl dechové hudby, folkloru, ale i etno a world music. Ke klasické hudbě se vrátili pořadem Galerie mistrů a výjimečnou roli Ostravského rozhlasového orchestru připomínali v Pokladech z našeho archívu.
Odvysílali historicky nejvyšší počet živých koncertů různých žánrů (Jaromír Nohavica, Ondřej Havelka a Melody Makers, Jana Kirschner, Hradišťan, Javory, Kryštof, Irena Budweiserová). Mimořádnou událostí byl slavnostní galakoncert k 75. výročí zahájení ostravského vysílání,v němž se představil základ Ostravského rozhlasového orchestru se sólisty Marií Rottrovou, Věrou Špinarovou, Jaroslavem Wykrentem a Pavlem Novákem.
Živě přenášeli mj. úvodní koncert Janáčkovy filharmonie na mezinárodním festivalu Janáčkův Máj.
Český rozhlas Pardubice
Nové pořady:
Novinky hudebních vydavatelství,
Music hall (svět muzikálů).
Český rozhlas Plzeň
Publicisticky pojaté pořady zde mají dlouholetou tradici, ve velké žánrové šíři - od dechovky po vážnou hudbu. Posluchači příliš neocenili zařazení swingu a rocku do večerní řady Bez filtru, naopak s obdobnou hudbou v Hudebních návratech o víkendovém odpoledni byli zřejmě spokojeni.
Český rozhlas Regina
Český rozhlas Region, Středočeský kraj
Pořady Pojď dál a zpívej (Pavla Bobka a Yvonne Přenosilové) a Pouštíme si muziku z televizních šuplíků (Karla a Marka Černochových) podpořil grantem generální ředitel a od července je začal přebírat také Český rozhlas Sever.
Český rozhlas Region, Vysočina
Regionáda - soutěžní žebříček regionálních kapel. Za dva u půl roku své existence posluchačům nabídla téměř 150 místních kapel a hudebníků, z nichž někteří se posléze dokázali prosadit i jinde (Žofie Kabelková, Jarda Hypochondr, Petr Bende). Český rozhlas Region tak plní funkci vyhledávače talentů a těm nejlepším pomáhá s rozjezdem kariéry. Kromě příležitosti v éteru nabízel muzikantům i prezentaci na propagačních akcích stanice. Hlasování do Regionády se účastnilo průměrně 150 posluchačů každý týden.
Krajáč - souvisí s Regionádou, hudebně publicistický pořad s reg. hudebníky.
Český rozhlas Sever
Skončil čtrnáctideník Country Shaker Music Jakuba Třasáka (talkshow doprovázená moderní americkou country).
Hudební výroba
Český rozhlas Brno
Celkový objem (včetně přenosů) byl o třetinu větší než v předchozím roce.

vážná hudba studiově	  423	min
vážná hudba veřejně	1909	min
populár studiově	   53	min
populár veřejně	 205	min
jazz studiově	   40	min
jazz veřejně	 987	min
dechovka studiově	   54	min
folklór veřejně	1490	min
Významné počiny:
3 slavnostní koncerty k 80. výročí brněnského rozhlasového vysílání: 
Big Band Gustava Broma s hosty, Hradišťan s Jurou Pavlicou, Státní filharmonie Brno.
Český rozhlas Olomouc
Folková Zahrada 2004 Náměšť na Hané	1921	min
Blues Alive Šumperk 2004	630	min
Mohelnický dostavník 2004	120	min
Echo Blues Alive 2004	165	min
Moravský vrabec 2004 	200	min
Jazz Pramet Šumperk 2004	214	min
Živě	720	min
Mezinárodní varhanní festival 2004	360	min
Podzimní festival duchovní hudby	115	min
Baroko 2004	60	min
Zámecký koncert Jánský Vrch
přímý přenos pro ČRo 3 a Devín	90	min
Český rozhlas Hradec Králové
Nedisponuje vybaveným nahrávacím studiem, natáčel ale živou hudební produkci - 9 záznamů pod názvem Co Čech, to muzikant (cca 370 minut).

Český rozhlas Ostrava
Uplynulý rok byl velmi bohatý na studiové a zejména externí natáčení hudebních koncertů. Kromě tradičních festivalů a soutěží jako například Janáčkův Máj, Beethovenův Hradec, Zpěváčci (Velké Losiny) či folklórní Strážnice zaznamenali výborná jazzová vystoupení v ostravském Klubu Parník, špičkové interprety etnofestivalu Colours of Ostrava, vybrané koncerty z Harfových dnů, Svatováclavského hudebního festivalu nebo vánočního projektu Souznění.
populární hudba	1930 	min
vážná hudba	1407 	min
jazz	336 	min
folklór	682 	min
etno a world music	103 	min
dechovka	120	min
Český rozhlas Plzeň
Nadále trvala spolupráce s Plzeňskou filharmonií - v roce 2004 doplnily archiv Českého rozhlasu skladby soudobých autorů I.Bláhy, F.Domažlického, L.Dřevikovského, A.Klemense, O.Kvěcha, Z.Pololáníka, V.Tichého, P.Tomeše, M.Vacka, V.Vlny, klasicistního M.Haydna, M.G.Monna a J.Myslivečka.
Pokračovala i studiová výroba s mladými sólisty a komorními soubory z řad frekventantů a absolventů plzeňské Konzervatoře. Novinkou bylo zahájení bezúplatné spolupráce se Sukovým komorním orchestrem.
26.ročník Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže v Plzni organizovala Konzervatoř a spolupracoval Český rozhlas Plzeň. Vedle záznamů koncertu laureátů pokračoval po skončení soutěže studiovými nahrávkami vítězů všech kategorií, stanovenými jako Ceny Českého rozhlasu Plzeň. Mohla se tak uplatnit výborná akustika Studia 1 i stále ještě nejlepší klavír (Petroff) v Plzni.
Další nahrávky live koncertů: 2. a 3.kolo a přehlídka vítězů Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, jeden koncert Mladého pódia; vítězové celostátního finále dětské pěvecké soutěže Skřivánek (vesměs v Karlových Varech), Mezinárodní folklórní festivaly v Plzni a Strakonicích (dudácký).
Český rozhlas Regina
Český rozhlas Region, Středočeský kraj
Po úspěchu koncertu Jaromíra Nohavici v prosinci 2002 připravili další přímé přenosy: z Kulturního centra Novodvorská v Praze vysílali koncerty Pavla Dobeše, Nezmarů, Františka Nedvěda, Wabiho Daňka, vrcholem těchto aktivit byl vánoční koncert Miroslava Žbirky z pražské Lucerny.
Český rozhlas Sever
Trampská Porta 2004 v Ústí nad Labem - Sever archivuje všechny finálové koncerty od zahájení tohoto hudebního festivalu.
Komerční využití natáčecího studia Macac: 249 hodin.

										        Příloha č. 13

Příklady publicistiky a zpravodajství ČRo 1 z hlediska genderové
rovnosti
      
       Ozvěny dne v 18:00 dosahovaly trvale shodného výsledku   (muži 84%, ženy 16%). Generově méně nevyvážené byly přitom komerční televize (muži 76%, ženy 24%). Radiožurnál prezentoval ženy relativně nejvyváženěji v poměru k mužům v rolích pacientek a reprezentantek (tiskových mluvčích). Nejvýraznější profesní zastoupení v Ozvěnách dne mají ženy v Policii jako tiskové mluvčí. Žádná žena nebyla v roce 2004 spojována s extremismem, ačkoliv mezi  mnoha organizacemi, registrovanými MV ČR jako „extremistické“ je zastoupení  žen rovnoměrnější než ve vysílání ČRo…

       Nejméně prezentoval pořad Ozvěny dne ženy jako veřejně činné osoby (2613 mužů oproti 200 ženám v 1. čtvrtletí, 5335 mužů a 394 žen ve 2. čtvrtletí) a nadřízených rolích (783 mužů vůči 94 ženám v 1. čtvrtletí, 1714 mužů a 207 žen ve 2. čtvrtletí). Podřízeným rolím se pořad nevěnoval skoro vůbec. Nejvyváženější poměr byl v prezentaci mluvčích (272 reprezentantů oproti 208 reprezentantkám v 1. čtvrtletí, 616 mužů a 446 žen ve 2. čtvrtletí). Nejvýraznější profesní zastoupení v Ozvěnách dne mají ženy v Policii (103 mužů oproti 72 ženám v 1. čtvrtletí, 233 mužů a 153 žen v 2. čtvrtletí), z prestižních rolí nejméně pak  manažerky/y (123 mužů a 2 ženy v 1. čtvrtletí, 276 mužů a 25 žen v 2. čtvrtletí) a političky/ky (2176 zmínek o mužích a 150 o ženách v 1. čtvrtletí,  4184 mužů a 278 žen v 2. čtvrtletí)
 Celkově je vidět nevyváženost danou nikoliv snad záměrem maskulinní preference, ale kopírující stereotypní  postavení žen v české společnosti. Zpravodajství ČRo 1 si   mluvčí povětšinou nevybírá, ale prezentuje nositele událostí víceméně přirozeným výběrem ze základu, deformovaného stereotypy.
Regiony
 Poměr mezi podílem příspěvků z regionů a podílem obyvatel ve všech relacích Ozvěn dne se projevují rozdíly v řádech procent. Nejvyšší rozdíl je mezi podílem obyvatel Prahy (12%) a podílem příspěvků ve vysílání (1Q 18%, 2Q 23%, 3Q 20% ).  Rozkolísanost je v příspěvcích o Moravskoslezském kraji (9% - 1Q 14%, 2Q 6%, 3Q 11%), Ústecku a Olomoucku. Ve zpravodajství znevýhodněné regiony byly v prvním čtvrtletí Budějovicko (4%-6%), Jihomoravský kraj (4%-6%), a Zlínsko. (3%-6%). Ve druhém čtvrtletí bylo více znevýhodněno pouze Královéhradecko (5% obyvatel, 3% příspěvků). Ve třetím pak Střední Čechy (11% obyvatel, 6% zpráv), Pardubicko a Zlínsko.



     




ZPRAVODAJSTVÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO VENKOVA – TV MIKROREGIONY

Vyrábí televizní studio Sněženka Sedlnice pro obce:
Sedlnice
Životice u Nového Jičína
Ženklava
Hostašovice
Hukvaldy

Obsah vysílání, premiéra 15.12. 2006 – č.42/06

Sedlické zpravodajství:
- Sedlická knihovna se zúčastnila setkání knihovníků v Novém Jičíně
- Včelaři myslí na kvalitní chov
- Sedličtí rybáři si otevřeli novou klubovnu
- Magazín: Jak si doma uspořádat hezké Vánoce

TV Mikroregiony:
- Na Hukvaldech-Rychalticích proběhl adventní koncert v cela zaplněném kostelním dómu
- V Ženklavě si na Mikuláše počkali tentokrát na výletišti
- Důvodem dne otevřených dveří na ZŠ a MŠ v Závisících byl úspěšně zrealizovaný deseti miliónový projekt
- Sedlické vzpomínání na 1.ročník unterwassermanna

       
      
21 
Seznam zkratek 
ČR (CR, CZ) – Česká republika (Czech Republic) 
EU (EU25) - Evropská Unie (European Union) 
OMC (OMC) – Otevřená metoda koordinace (Open Method of Coordination) 
HDP (GDP) – Hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product) 
SPC (SPC) – Výbor pro sociální ochranu (Social Protection Committee) 
ISG (ISG) – Podskupina pro indikátory SPC (Indicator Sub-Group of SPC) 
MPSV (MLSA) – Ministerstvo práce a sociálních věcí (Ministry of Labour and Social Affairs) 
ČSSZ (CSSA) – Česká správa sociálního zabezpečení (Czech Social Security Administration) 
MF (MF) – Ministerstvo financí (Ministry of Finance) 
KCP (CSC) – Komise pro cenné papíry (Czech Securities Commission) 
ČSÚ (CSO) – Český statistický úřad (Czech Statistical Office) 
ČNB (CNB) – Česká národní banka (Czech National Bank) 
APF (APF) – Asociace penzijních fondů (Association of Pension Funds of the Czech Rep.) 
ČAP (CIA) – Česká asociace pojišťoven (Czech Insurance Association) 
MOP (ILO) – Mezinárodní organizace práce (International Labour Organisation) 
SB (WB) – Světová banka (World Bank) 
MASZ (ISSA) – Mezinárodní asociace soc. zabezpečení (Internat. Social Security Assoc.) 
MMF (IMF) – Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund) 
OECD (OECD) – Org. pro ek. spolup. a rozvoj (Org. for Econ. Cooperat. and Development) 
CPI (CPI) – Index spotřebitelských cen (Consumer Price Index) 
PF (PF) – Penzijní fond/y (Pension Fund/s) 
PAYGO (PAYGO) – průběžné financování (pay-as-you-go financing) 
DB (DB) – dávková definovanost (defined benefits) 
DC (DC)– příspěvková definovanost (defined contributions) 
ŽP (LI) – životní pojištění (life insurance) 
NDC (NDC) – příspěvková definovanost v PAYGO systému (notional defined benefits) 
RHSD – Rada hospodářské a sociální dohody (Tripartite) 
OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná (self-employed person/s) 
IFRS (IFRS) – Mezinárodní finanční standardy (Internat. Financial Reporting Standards) 
mil. – milion (million) 
mld. – miliarda (milliard (UK), billion (US)) 
Kč (CZK) – česká koruna (Czech crown – Czech currency) 
Burzovní zpravodajství z obchodování na  Obchodní burze Hradec Králové 
14. týden roku 2006

Aktuální  informace
        
        Burza pokračovala ve svém pravidelném středečním obchodování. Na 13. burzovním shromáždění se obchodovalo s obilovinami, olejninami a masem. Na burze bylo možno koupit nebo prodat olejniny za 7,6 mil.Kč, obiloviny za 2,1 mil.Kč a jatečná prasata za 8,6 mil.Kč.
        Pokračovala kotace olejnin, obilovin a jatečných prasat na 04/06. Obchodování bylo klidné a ceny zpevnily u komodity jateční prasata. U ostatních komodit zůstaly ceny bez pohybu. Burza změnila jednotku vyjádření ceny u jatečních prasat u tuny na kilogramy. Burza má zájem o obnovení obchodování na trhu s masem, a proto žádáme další zájemce o obchodování aby se nám přihlásili.
        Obchodovalo se  poptávkou po 2.000 t semene řepky na 04/06 za cenu 5.800 Kč/t.  Obchodovalo se také s pšenicí potravinářskou a krmnou. Pšenice potravinářská byla zakótována poptávkou po 1.000 t na 04/06 za cenu 2.400 Kč/t. Pšenice krmná byla potom kotována poptávkou po 500 t na 04/06 za 2.050 Kč/t. Na tomto burzovním shromáždění byla také kotována poptávka po 125 t řepkových výlisků na 04/06 s cenou na úrovni 2.750 Kč/t. Dále byla kotována nabídka prodeje 500 t řepkových extrahovaných šrotů na 04/06 za cenu  3.450 Kč/t. U výše uvedených komodit zůstala cena bez pohybu. Byla zakótována poptávka po 240 ks jatečných prasat na 04/06 za cenu 38,20 Kč/Kg. U této komodity cena proti minulému burzovnímu shromáždění zpevnila na 101,9%. Ceny ostatních komodit zůstaly beze změny.
        Nyní ke kurzovému lístku. Na burze by bylo možno prodat až 2.000 t semene řepky na 04/06 s cenou 5.800 Kč/t. Z dalších komodit bylo možno prodat až 125 t řepkových výlisků na 04/06 za 2.750 Kč/t. Z olejnin bylo možno dále koupit až 500 t řepkových extrahovaných šrotů na 04/06 za cenu 3.450 Kč/t. Z  obilovin bylo možno prodat až 1.000 t pšenice potravinářské na 04/06 za 2.400 Kč/t. Dále bylo možno prodat až 500 t pšenice krmné na 04/06 za cenu 2.050 Kč/t. Na burze bylo možno také prodat 240 ks jatečných prasat na 04/06 za cenu 38,20 Kč/Kg.
        Burza navázala kontakt s firmou IQ-Trade, která je přímým smluvním brokerem u obchodníků a clearingových domů obchodujících na světových burzách. Vzhledem k tomu, že je nejvyšší čas s přípravou hedžingu pro novou sklizeň, nabízí burza producentům i obchodníkům své poradenství při přípravě a aranžmá hedgingu a kontaktu s brokerem. Pokud máte zájem kontaktujte nás prostřednictvím e-mailu odkud dostáváte toto zpravodajství.

         Víte že ….

         V současné verzi pravidel lze burzovní obchod uzavřít s termínem plnění na datum a u termínových dodávkových obchodů na období. Jako období je stanoven měsíc.  Shoda mezi kupujícím a prodávajícím v termínu plnění je jednou z podmínek uzavření obchodů. U obchodů na datum se těžko nalézá a dohodci se musí dotazovat vystavovatelů návrhů zda souhlasí s termínem plnění navrženým protistranou. Toto zdržuje uzavírání obchodů a neumožňuje automatizaci obchodování.

       Proto v pořadí šestá novela burzovních pravidel zavedla  do burzovních pravidel úpravu ve způsobu vyjádření termínu plnění burzovního obchodu. Termín zavedení oznámíme. 
       
a) Pokud chce účastník zvolit termín plnění do 35 dnů od data uzavření burzovního obchodu, potom  se do pole termín plnění v návrhu kupní smlouvy vepíše  číslo týdne, kde dojde k plnění burzovního obchodu. Prodávající potom musí v tomto týdnu dodat zboží. Den plnění v rámci kontraktního týdne určí kupující.

Například: 26.3.2003 můžeme zadat poptávku či nabídku u promptního  obchodu na následující měsíc jen s označením 16, což znamená, že termín plnění je od 14.4.2003 do 20.4.2003. Nebo 17 a potom je termín plnění od 21.4. do 27.4.2003.

b) Pokud chce účastník zvolit termín plnění nad 35 dnů od data uzavření burzovního obchodu, potom  se do pole termín plnění v návrhu kupní smlouvy vepíše značka měsíce, kde dojde k plnění burzovního obchodu. Nejpozději do jednoho dne před zahájením kontraktního měsíce musí prodávající sdělit kupujícímu týden, ve kterém vypořádá burzovní obchod. Den plnění v rámci kontraktního týdne určí kupující. Používají se značky měsíců

F leden,G  únor,H březen, J duben, K květen, M červen, N červenec,  Q	srpen, U září, V říjen, X listopad a Z prosinec. 

Například: 26.3.2003 můžeme zadat poptávku či nabídku termínového obchodu na měsíc s označením Z nebo F nebo G , což znamená, že termín plnění je buď v prosinci 03 nebo lednu 04 nebo únoru 04.


Vývoj vážené ceny registrované nabídky a poptávky

Uvádíme grafy vývoje cen u komodit, kde došlo k pohybu ceny.
















Katedra žurnalistiky FF UP
Témata bakalářských diplomových prací v kombinovaném bakalářském studiu pro studijní rok 2006/2007


Doc. PhDr. Jaroslav Barošek, CSc. 
(Pouze jeden uchazeč na každé téma)

1. Persvazivní  texty z politického diskurzu v denním tisku (témata, žánry, struktura, jazyk a lay out).

2. Titulní strany českých deníků (logo, témata, titulky, fotografie, lay out).


3. Profesní charakteristika  politického komentátora (publicisty). Upřesnění podle dohody.

4. Nespisovné jazykové prostředky v politickém  zpravodajství. (Možnost upřesnění: v určitém deníku včetně www.aktuálně.cz, porovnání sdělení  na totéž téma u několika redaktorů, ve více médiích apod.)
 
5. Příznaková slovní zásoba  v politickém zpravodajství denního tisku. (Např. expresivní, slangová, beletrizující apod.)

6. Anglicizmy v české masmediální reklamě. (Lze specifikovat např. pro TV, specializované časopisy apod.)

7. Jazyk TV zpravodajství. (Kompozice, větná stavba, slovní zásoba, zvuková  výstavba.)


PhDr. Jaroslava HONOVÁ
(Pozn.: Maximální celkový počet přihlášených prací je šest.)

1. Úloha moderátora v rozhlasovém/televizním diskusním pořadu
Organizační a regulační role moderátora podle typu diskusního pořadu,  stereotypní a individuální moderátorské postupy ,rysy současného českého vyjadřování v komunikaci diskusních rozhlasových pořadů.
Dvě  práce na toto téma

2. Rozhovor s hostem: žánr rozhlasového/televizního vysílání
Mediální rozhovor jako žánr veřejného projevu, organizační a regulační role moderátora podle typu diskusního pořadu, stereotypní a individuální moderátorské postupy, kultura řečového chovaní.
Dvě  práce na toto téma

3. Jazyková kultura v součastné rozhlasové/televizní publicistice.
Charakteristika publicistického stylu, vymezení pojmů „ spisovnost „ a „ nespisovnost „kultivovanost“ a „jazyková správnost“ v odborné literatuře, specifika mluvené komunikace, analýza jazykového materiálu.
Dvě  práce na toto téma

4. Jazyk zpráv (denního tisku)
Charakteristika publicistického stylu, komunikační charakteristika zprávy jako základního zpravodajského útvaru, jazykově stylistická analýza textů
Dvě  práce na toto téma

5. Anglicizmy v současné české publicistice
Definice tzv. anglicizmů, způsoby formální adaptace, hodnocení stylové platnosti, analýza excerpovaného materiálu - důvody, způsoby a vhodnost jejich užití.
Dvě  práce na toto téma

6. Jazyk publicistického stylu z hlediska genderu
Charakteristika tzv. genderové nebo feministické lingvistiky, pojetí gramatického rodu v češtině, analýza vyjadřování o ženách na materiále publicistických textů.
Dvě  práce na toto téma


Mgr. Viktor Jílek, Ph.D.
(Pozn.: Maximální celkový počet přihlášených prací v denním i kombinovaném studiu je sedm, na každé téma jsou možné maximálně dvě práce.)

1. Intence v psaných zpravodajských sděleních a jejich vliv na využití všech relevantních výrazových prostředků, jazykových (všech rovin jazyka), nejazykových (grafických, obrazových), a to v rámci tzv. komplexního sdělení. Vztah sdělení k zpravodajské normě (vycházející z teorie verbální komunikace a teorie masové komunikace). 
Analytická multidisciplinární práce.

2. Intence v audiálních či audiovizuálních zpravodajských sděleních a jejich vliv na využití všech relevantních výrazových prostředků, jazykových (všech rovin jazyka), nejazykových (obrazových, grafických atd.), extralingválních, paralingválních, a to v rámci tzv. komplexního sdělení. Vztah sdělení k zpravodajské normě (vycházející z teorie verbální komunikace a teorie masové komunikace).
Analytická multidisciplinární práce.

3. Užívaný způsob výstavby hlavních zpravodajských relací televizních stanic (ČT, Nova, Prima). 
Kompozice jednotlivých sdělení, intence, témata, jejich řazení a způsob zpracování. Vztah sdělení k zpravodajské normě (vycházející z kontextu teorie verbální komunikace a teorie masové komunikace).
Analytická, případně i komparativní práce.

4. Analýza (kompletní či vybraného segmentu) publicistických sdělení tištěných médií.
Intence a jejich odraz při využití relevantních výrazových prostředků.
Analytická multidisciplinární práce.

5. Komplexní sdělení v tištěných médiích. 
Autorskou(ými) intencí(cemi) podmíněné způsoby výstavby kombinovaného sdělení (text, grafika, obraz) a jejich interpretace na straně příjemce.
Experimentální multidisciplinární práce, předpokladem je vlastní výzkum interpretace sdělení na straně příjemců.

6. Syžetová (beletrizující) dílčí oblast. 
Segmentace oblasti dle kombinace pragmatických a nepragmatických kritérií, vazba na komunikační rámec publicistické oblasti; odlišnosti, shodné rysy DSO publicistické v užším smyslu a syžetové; tradiční vs. v současné době užívané textové vzorce; širší otázky individuálního stylu; kontext teorie literatury, problematika poetické funkce, literárnost – neliterárnost; intencionální charakteristika.
Analýza vybraného periodika s deskriptivním úseky.

Upozornění
Výše jsou uvedeny širší tematické okruhy. Zvolit kterýkoliv z nich je možné pouze po předchozí konzultaci, v jejímž rámci bude téma specifikováno pro potřeby konkrétního typu práce (bakalářská diplomová práce, magisterská diplomová práce). Zpracování každého tématu předpokládá propojení znalostí z oblasti lingvistických disciplín (především stylistiky, textové lingvistiky), se znalostmi zejména z oblasti teorie verbální komunikace, rovněž teorie masové komunikace aj.


Mgr. Marek Lapčík, Ph.D.

1. Objektivita zpravodajství - realita nebo fikce?  
Teoretická práce, jejímž předpokladem je schopnost studia odborné literatury v anglickém jazyce.
Jedna  práce na toto téma

2. Srovnávací analýza televizního zpravodajství veřejnoprávní a privátní TV  
Empirická práce, jejímž předpokladem je znalost základních metod analýzy mediálních sdělení.
Jedna  práce na toto téma
     
3. Profil vybraného periodika / TV stanice   
Empirická práce založená na srovnání „mediální artikulace“ vybrané události v různých médiích. Předpokladem je znalost obsahové analýzy.
Tři  práce na toto téma
    
4. Jak noviny „referují“ o tomtéž, aneb kolik máme „realit“?    
Empirická práce založená na srovnání „mediální artikulace“ vybrané události v různých médiích. Předpokladem je znalost základních metod analýzy mediálních sdělení.
Tři  práce na toto téma
  
5. Diskursivní analýza jako metoda zkoumání obsahu mediálních sdělení  
Teoretická práce, jejímž předpokladem je schopnost studia odborné literatury v anglickém jazyce.
Jedna  práce na toto téma
    
6. Konzervatismus médií, aneb jakou pozornost věnují média alternativám?    
Možno zpracovat jako teoretickou nebo praktickou práci, jejímž cílem by mělo být posouzení, zda jsou média přístupná i jiným než dominantním názorům a postojům. V případě teoretické práce je předpokladem schopnost studia odborné literatury v anglickém jazyce, v případě empirické práce je předpokladem znalost základních metod analýzy mediálních sdělení.
Jedna  práce na toto téma


Mgr. Alexander Mencl

1.  Veřejná správa jako zdroj žurnalistických informací
Deskriptivní práce zaměřená na obecné způsoby získávání informací z prostředí institucí státní správy nebo samosprávy.
Práce může být modifikována na způsoby získávání žurnalistických informací z prostředí policie, armády nebo občanských sdružení.
Dvě  práce na toto téma 

2. Získávání žurnalistických informací v době krizových situací
Deskriptivní práce soustředěná na způsoby získávání verifikovaných informací pro média v době krizových situací, živelních pohrom, teroristických útoků nebo válečných střetů.
Dvě  práce na toto téma 

3. Žurnalistická fotografie a způsoby její kategorizace 
Teoretické stanovení typů a žánrů fotografických snímků používaných v tištěných médiích a jejich ověření ve vybraném titulu (deníku nebo časopisu).
Čtyři  práce na toto téma 

4. Obrazová sdělení v médiích
Teoretické stanovení forem obrazových informací uplatňovaných v médiích ( fotografické snímky, kresby, grafy, tabulky, komiksy) a jejich praktické ověření ve vybraném médiu.
Dvě  práce na toto téma 

5. Stanovení vysílacího formátu rozhlasové stanice
Na základě obsahové analýzy vysílání vybrané rozhlasové stanice a rozboru vysílacího schématu určit vysílací formát stanice.
Práce je náročná na čas, to znamená, že autor musí realizovat přesný minutový poslech vysílání a skutečnost porovnávat s vysílacím schématem.
Dvě  práce na toto téma 


PhDr. Petr Orság
(Pouze jeden uchazeč na každé téma)

1.  Vznik, vývoj a zánik Hanáckých novin
Osudy regionální žurnalistiky na Olomoucku po roce 1989.

2.  Únorový převrat roku 1948 z pohledu deníků sociálně-demokratické levice
Reflexe dějinného zvratu v levicovém nekomunistickém tisku (Svobodné slovo, Právo lidu).

3. Zpravodajství on-line 
Char. a analýza hlavních skupin internetových periodik; specifika internetové žurnalistiky; témata, žánry; Internet vs. klasická média – symbióza nebo konkurence?
 
4. Investigativní žurnalistika v českých denících 
Realita nebo fikce?


5. Existuje v ČR ještě nezávislý regionální deník?
Důsledky rozdělení sfér mediálního vlivu mezi vydavatelstvími Passauer Neue Presse a Rheinisch-Bergische Druckerei- und Verlagsgesellschaft. Obsahová nivelizace regionálního tisku.

6. Reportáž v tištěných médiích
Mizející publicistický žánr?


7. Multimediální skupina Mafra, a. s. na tuzemském mediálním trhu
Praktická ukázka horizontální a vertikální vlastnické koncentrace médií.
(Mf Dnes, Lidové noviny, iDNES, časopis Filter, Hudební kabelová televizní stanice Óčko, rozhlasové stanice Classic FM, Expres, vlastnictví tiskáren, vydavatelství, majetkové podíly v distribučních společnostech).


Mgr. Ivana Ostřížková
(kontakt: i.ostrizkova@seznam.cz, nebo v úterý – čtvrtek na telefonu 585633469)

1. Genderové stereotypy v reklamě
(obsahová analýza reklamy vybraného média)

2. Genderové stereotypy ve vybraném periodiku
(obsahová analýza vybraného periodika)

3. Formulace základních požadavků na partnera 
(obsahová analýza inzerátu na seznámení)

4. Kult mládí, krásy a zdraví v televizní reklamě
(obsahová analýza televizní reklamy)


Dr. Vladimír Šiler
(Pozn.: Vždy jedna  práce na dané téma.)

1.   Jazyk mezi etiketou a etikou
Jak hřešíme jazykem. Módní hnutí political correctness aneb Jak zahladit křivdu uhlazeným vyjadřováním. Konfuciánská škola nápravy jmen v mcdonaldizované podobě. Povede náprava jazyka ke změně pokřiveného myšlení? Od kontroly mluvy ke kontrole myšlenek. 

2. Jazyková kultura jako kategorický imperativ profesní etiky žurnalistů
Jak hřešíme proti jazyku. Etický rozměr úcty k mateřštině. Je jazykový prohřešek profesionálním selháním žurnalisty? Je opravdu to, co se říká, důležitější než to, jak se to říká? Úskalí a nebezpečí gramatické hyperkorektnosti. Od ochrany mateřštiny k nacionalistickému šovinismu. Od čištění jazyka k etnickému čištění.

3. Jazyk jako zbraň
Od  kletby k nadávce. Slovní útoky a verbální ponižování. Gentlemanské urážky. Politická korektnost a odzbrojování jazyka.
(Odborná literatura v němčině a angličtině. Bohaté internetové zdroje. Práce však může být aplikována i na češtinu a čistě domácí prostředí.)

4. Logika a etika nepoložené otázky    
Nepřiměřená zvědavost a její škodlivé následky. Étos zvídavosti jako princip výzkumu. Patos nepoložené otázky jako princip etické odpovědnosti. Údiv a zdrženlivost. Tabuizovaná témata. Výmluvné mlčení.

5. Profesní etika nakladatelů a knihkupců
Například kauza Mein Kampf. Problematika cenzury a autocenzury. Profesionalita a stavovská čest v redakční práci. Stav současné diskuse v profesních asociacích.

6. Žurnalista před zrcadlem
Žurnalistická exhibice. Sebeprezentace žurnalistů v médiích jako případ porušení profesní cti být nestranným prostředníkem. Mediální obraz žurnalisty. Žurnalista jako mediální hvězda. Mýty o žurnalistickém povolání. Medializace politiky a politizace médií v rámci bulvárního trhu. Prestiž a dobrá pověst žurnalistického povolání.

7. Kouzlo grafů a statistik
Záhada poloprázdné sklenice. Mýtus průměrného platu. Ty máš kuře, já nemám nic, ale v průměru připadá půlka kuřete na osobu. Manipulace pomocí sugestivních vizualizací zkresleně demonstrujících fakta.

8. Slepý kormidelník aneb Deformace informace
„Tyflokybernetika“ – slepý vede slepého. Profesní slepota expertů IT. Profesionální deformace informatiků. Nevypočitatelné počítače. Nesrozumitelné návody. Zavádějící orientace. Metodologický příspěvek k sebereflexi odborné disciplíny. Obrana před tyranií expertů.
 (Chafetz, M.: The tyranny of experts – blowing the whistle on the cult of expertize. Madison Books, Lanham 1996, Univ. knihovna Ostr. uni C25824.)


Doc. PhDr. František Valouch, CSc.
(Pouze jeden uchazeč na každé téma)

1.  Publicistické žánry Karla Čapka v Lidových novinách z dvacátých let 20. století

2. Ferdinand Peroutka a časopis Přítomnost

3. Recenze a divadelní referát v kulturní rubrice Lidových novin 2000 – 2006


Mgr. Milan Trojan

1.   Public relations jako specifická forma lidské komunikace.
Public relations jako součást marketingové komunikace. Historický vývoj, současnost a trendy public relations. Typy public relations se zaměřením na firemní, mezi firemní, oborovou a spotřebitelskou a komunikaci. Techniky public relations a jejich uplatnění v profesní praxi.
Jedna práce na jedno téma.

2. Public relations vybrané neziskové organizace.
Postavení neziskových organizací ve společnosti, jejich specifika a odlišnosti. Význam pro vytváření občanské společnosti. Specifikace subjektů. Specifikace vnitřního a vnějšího sociálního okolí které k subjektům patří a které je tvoří. Úrovně public relations v oblastí neziskových organizací. Úloha státní správy. Aplikace poznatků z oboru public relations na konkrétní neziskovou organizací.
Jedna práce na jedno téma.

3. Public relations vybrané komerční organizace. 
Postavení komerčních subjektů ve společnosti.  Identita organizace. Vytváření reputace, modely reputace. Tvorba pozitivního image organizace, interní a externí public relations. Aplikace poznatků z oboru public relations na konkretní komerční organizaci. 
Tři práce na jedno téma.

4. Komunikační strategie vybrané politické strany. 
Postavení politické strany ve společnosti.  Identita politické strany.  Vytváření 	reputace, modely reputace. Tvorba pozitivního image politické strany, interní a externí public relations. Aplikace poznatků z oboru public relations na konkretní politickou stranu. 
Dvě práce na jedno téma.

5. Krizová komunikace vybrané společnosti. 
Problém a jeho identifikace,. Krizový management. Krizový plán. Principy reakce na krizovou situaci. Praktická aplikace krizového managementu na vybranou společnost.
Jedna práce na jedno téma.

6. Komunikační strategie vybraného projektu a lobby.  
Projektové řízení. Metody a techniky public relations v projektovém řízení. Účinnost public relations. Vliv agentur a organizací působící v oboru public relations. Praktická aplikace poznatků oboru public relations na konkrétní projekt. Lobby jako prostředek a forma lidské komunikace.
Jedna práce na jedno téma

7. Publicita vybraného výrobku nebo produktu – uvedení na trh. 
Marketingový mix. Publicita a inzerce. Publicita nového výrobku. Publicita osvědčených výrobků. Public relations v integrovaných marketingových komunikacích. Praktická aplikace poznatků oboru public relations na jeden výrobek nebo produkt. 
Dvě práce na jedno téma.

8. Public relations a spolupráce se sdělovacími prostředky.
Press relations, spolupráce se sdělovacími prostředky. Mediální informování veřejnosti, organizace a tiskový mluvčí. Prostředky a formy press relations. Tiskové akce. Fotografie pro tisk. Výzkum veřejného mínění a public relations ve vztahu ke konkrétní události.
Jedna práce na jedno téma.

Technické specifikace podkladů www.nova.cz

Obecné informace
V současné době počet uživatelů internetu stále roste a díky tomu se rozšiřují možnosti reklamy na internetu, která se díky této skutečnosti stává efektivnější a účinnější.. Reklama na www. nova.cz je vhodnou formou marketingové komunikace pro různé zadavatele, jelikož umožňuje efektivní předání komunikačního sdělení široké cílové skupině.

Reklmanu na www.nova.cz je možné zakoupit v následujících sekcích:
- Nova.cz – Homepage,
- Nova.cz – TV Nova,
- Nova.cz – Archiv,
- Nova.cz – Zpravodajství – pack: Zprávy, Anovinky, Galaxie-sport,
- Nova.cz – Kinománia,
- Nova.cz – Floating,
- Nova.cz – ostatní umístění. 

Obecné specifikace:
1. Formát reklamy – gif, jpg, flash, html.
2. Administrace – reklamní systém využívaný www.nova.cz.
3. Statistiky – reklamní systém využívaný www.nova.cz, Statistiky se zasílají na vyžádání.
4. Dodání podkladů – nejpozději 3 pracovní dny před počátkem reklamní kampaně. V případě nestandardní reklamy činí tato lhůta 5 pracovní dnů. Kampaně se nespouštějí o víkendu.
5. Obsah reklamy nesmí být v rozporu s platnými právními předpisy, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, dobrými mravy či etickým kodexem reklamy nebo ohrožuje veřejný pořádek
6. Za veškerou kreatinu odpovídá agentura, která reklamu zadává, případně klient, pokud nevyužívá služeb agentury.
7. Veškeré reklamní formáty nesou označení „Reklama“.


Reklamní formáty a jejich náhledy
Leaderboard
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – Homepage, Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Archiv, Nova.cz – Zpravodajství, Nova.cz – Kinománia, Nova.cz – floating 
- velký formát umístěný nad obsahem stránky
- rozměry: 745x100 pix, max. 890x100 pix 
- datová velikost max. 30 kB 
- délka animace max. 15 sec 
- spuštění zvuku – musí být předem obchodně dohodnuto - na pokyn uživatele (klik on/off nebo najetí na banner a sjetí myši z banneru), délka zvukového záznamu je max. 10 sec a může zaznít jen 1x v odezvě na akci uživatele. 

Board (rectangle) 
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Zpravodajství, Nova.cz – Archiv, Nova.cz – floating 
- velký formát umístěný v obsahu stránky 
- rozměry: 450x300 pix, max. 450x350 pix 
- datová velikost max. 30 kB
- délka animace max. 15 sec 
- spuštění zvuku –  musí být předem obchodně dohodnuto - na pokyn uživatele (klik on/off nebo najetí na banner a sjetí myši z banneru), délka zvukového záznamu je max. 10 sec a může zaznít jen 1x v odezvě na akci uživatele. 


Rectangle 
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – Homepage, Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Archiv, Nova.cz – Zpravodajství, Nova.cz  – Kinománia, Nova.cz – floating,
-  středně velký formát umístěný v obsahu stránky,
-  rozměry: 210x130 pix, 
- datová velikost max. 15 kB, 
- délka animace max. 15 sec, 
- spuštění zvuku –  musí být předem obchodně dohodnuto - na pokyn uživatele (klik on/off nebo najetí na banner a sjetí myši z banneru), délka zvukového záznamu je max. 10 sec a může zaznít jen 1x v odezvě na akci uživatele.


Skyscarper 
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Archiv, Nova.cz – Zpravodajství, Nova.cz –  Kinománia, Nova.cz – floating,
-  velký formát umístěný vedle obsahu stránky, 
- rozměry: 120x600 pix, max. 160x600 pix, 
- datová velikost max. 25 kB,
- délka animace max. 15 sec, 
- spuštění zvuku –  musí být předem obchodně dohodnuto - na pokyn uživatele (klik on/off nebo najetí na banner a sjetí myši z banneru), délka zvukového záznamu je max. 10 sec a může zaznít jen 1x v odezvě na akci uživatele.


Ilayer (overlayer) 
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – Homepage, Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Zpravodajství, Nova.cz – Kinománia, Nova.cz – floating, 
- velký formát překrývající obsah stránky, který se automaticky (s omezením frekvence) zobrazuje uživateli, 
- lze využít samostatně anebo ve spojení s jiným bannerovým formátem (jako spouštěčem), 
- rozměry: 450x300 pix , 
- datová velikost max. 30 kb, 
- délka animace max. 15 sec, 
- spuštění zvuku –  musí být předem obchodně dohodnuto - na pokyn uživatele (klik on/off nebo najetí na banner a sjetí myši z banneru), délka zvukového záznamu je max. 10 sec a může zaznít jen 1x v odezvě na akci uživatele,
- formát musí v pravém horním rohu obsahovat zřetelné tlačítko s křížkem a popiskem „zavřít“.



Interstitial 
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – Homepage, Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Archiv, Nova.cz – Zpravodajství, Nova.cz – Kinománia, Nova.cz – floating, 
- velký formát přes celou obrazovku před zobrazením obsahu stránky,
- rozměry: 800x600 pix , 
- datová velikost max. 30 kB, 
- délka animace max. 7 sec, 
- spuštění zvuku –  musí být předem obchodně dohodnuto - na pokyn uživatele (klik on/off nebo najetí na banner a sjetí myši z banneru), délka zvukového záznamu je max. 10 sec a může zaznít jen 1x v odezvě na akci uživatele,
- formát nese označení „Reklama“ nebo „Sponzorem této reklamy je …“, umístěno v horní části reklamy, ovládání = „Přeskočit reklamu“, font = 14 pix, umístění – nepohyblivé, fixní na viditelném místě po celou dobu animace.


Hypertext + logo 
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Archiv, Nova.cz – Zpravodajství,  Nova.cz – floating, 
- textové sdělení doplněné obrázkem, umístěné v obsahu stránky, 
- rozměry: text 50 znaků včetně mezer, logo (obrázek) 40x40 pix, 
- velikost max. 5 kB, logo (obrázek) – ve formátu gif nebo jpg.



Hypertext 
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – homepage, Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Archiv, Nova.cz – Zpravodajství, Nova.cz – floating, 
- textové sdělení umístěné v obsahu stránky, 
- rozměry: 65 znaků včetně mezer.


Vložená reklama v e-mailu 
– e-maily rozesílané vyžádaně registrovaným uživatelům www.nova.cz
– vložená reklama je součástí redakčního (zpravodajského) obsahu
– text (max. 300 znaků včetně mezer, titulek textu max. 60 znaků včetně mezer)

Sponzoring 
– možno použít jakoukoli z uvedených forem reklamy
- partnerství určité sekce či sportovní (resp. společenské) události – např. MS, ME, F1, Loskuták, Eso
- veškeré sponzoringové aktivity řešíme individuální dohodou.


Speciální formáty – jsou řešeny individuálně s agenturou případně klientem, pokud není zastupován agenturou.


Video reklama
- reklamní formát na Nova.cz – Archiv, Nova.cz – Zpravodajství, 
- umístění reklamy – pre roll = před zhlédnutím vyžádaného obsahu (+ možné doplnění za vyžádaný obsah),
- délka reklamy: 10 – 30 sec.,  
- technologie -  možnost umístění doprovodného banneru, hypertextu, 
- doprovodný banner – rozměry: 442x50 pix, datová velikost max. 15 kB, umístění pod videem
- formát WMV, MOV, MPEG, AVI (sami zajišťujeme digitalizaci záznamu z analogových tzv. Beta – kazet)











Analýza zpravodajství ČT
- první čtvrtletí roku 2006 -

















Realizace:
Media Tenor
Petr Havlíček 
petr.havlicek@innovatio.cz
U Tiskárny 9, 702 00  Ostrava
Tel: 596 126 126
Stav: 24.4.2006
Verze 01
       OBSAH

1.	Metodologický úvod	4
2.	Přehled kritérií	5
3.	Management Summary	6
4.	Tematická variabilita a struktura zpravodajství	8
5.	Vztažné oblasti zpravodajství	13
6.	Politické zpravodajství	19
7.	Ekonomické zpravodajství	24
8.	Minority ve zpravodajství	27

SEZNAM GRAFŮ
Graf 1: 	Variabilita domácího zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)	8
Graf 2: 	Podíl deseti nejčetnějších domácích témat na celkovém množství příspěvků (pouze delší formy; srovnání hlavních zpravodajských relací)	9
Graf 3: 	Variabilita zahraničního zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)	9
Graf 4: 	Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Televizních novin (úroveň kategorie témat)	11
Graf 5: 	Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Zpravodajského deníku (úroveň kategorie témat)	11
Graf 6: 	Vývoj podílu příspěvků o STRANICKÉ OBLASTI na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku)	12
Graf 7: 	Podíl příspěvků bez vztahu k ČR na celkovém počtu příspěvků (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku)	13
Graf 8: 	Srovnání tematické agendy Událostí a Televizních novin ve zpravodajství o zahraničí (úroveň tematický aspekt)	14
Graf 9:	Vztažné oblasti zahraničního zpravodajství (Události)	14
Graf 10:	Poměr mezi podílem příspěvků z jednotlivých regionů a podílem obyvatel (Události)	15
Graf 11:	Vývoj podílu příspěvků o Praze (srovnání hlavních zpravodajských relací)	16
Graf 12:	Pokrytí krajů v pořadech regionálního zpravodajství ČT	17
Graf 13:	Vývoj vyváženosti pokrytí Moravskoslezského kraje a Olomoucka v Reportu	18
Graf 14:	Srovnání míry neutrality prezentace politických stran a podílu výpovědí o programově politických postojích/krocích (Události)	20
Graf 15:	Četnost výpovědí o parlamentních stranách (Události)	21
Graf 16:	Hitparáda politických osobností podle počtu výpovědí a kontext jejich prezentace (Události)	21
Graf 17:	Podíl neparlamentních stran popisovaných v příspěvcích na prostoru alespoň 5 vteřin na celkovém počtu prezentovaných politických stran	22
Graf 18:	Hitparáda neparlamentních stran (popisovaných v příspěvku na prostoru alespoň 5 vteřin)	23
Graf 19:	Nejčetnější hlavní témata příspěvků, v nichž byly popisovány neparlamentní politické strany	23
Graf 20:	Hodnocení makroekonomické situace ČR (počet prezentovaných aspektů)	24
Graf 21:	Jednotlivé aspekty mediálního obrazu makroekonomické situace ČR	25
Graf 22:	Prezentace podnikové sféry – vývoj v čase (Události)	25
Graf 23:	Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Události)	26
Graf 24:	Vývoj podílu žen na zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)	27
Graf 25:	Počet různých žen ve zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)	28
Graf 26:	Hitparáda nejpopisovanějších žen (Události)	28
Graf 27:	Počet příspěvků s informacemi o menšinách (srovnání hlavních zpravodajských relací)	29
Graf 28:	Hlavní témata příspěvků, v nichž byli popisováni představitelé menšin (srovnání hlavních zpravodajských relací)	29

Metodologický úvod

Tento dokument byl zpracován na základě požadavku České televize a shrnuje základní zjištění analýzy zpravodajských pořadů vybraných elektronických médií, kterou pro Českou televizi na čtvrtletní bázi zajišťuje společnost Media Tenor. Spolupráce byla zahájena v červenci 2001 a od té doby kontinuálně probíhá.

Kritéria, prostřednictvím kterých tato analýza posuzuje kvalitu zpravodajství České televize, byla zvolena tak, aby bylo možné posoudit, do jaké míry zpravodajství napomáhá divákům „utvořit si vlastní názor na stav a vývoj společenství ve všech důležitých oblastech“. S ohledem na toto kritérium je posuzována kvalita zpravodajství, ať již domácího, zahraničního, ekonomického nebo politického.
Hodnocena je tedy především variabilita, tematická struktura, zájem o relevantní tematické aspekty (například EU, hospodářská politika), způsob informování o politických stranách, případně také další atributy zpravodajství v závislosti na klíčových skutečnostech, které se v průběhu analyzovaného období staly jak v ČR, tak ve světě. Z důvodu posouzení pozice Událostí a Událostí, komentářů jsou výsledky, je-li to účelné, porovnávány také s výsledky analýzy Televizních novin a Zpravodajského deníku (jako reprezentantů privátních televizí) nebo Ozvěn dne v 18:00 (jako představitele jiného typu média veřejné služby).

V možnostech analytiků není posouzení/ověření „pravdivosti“ a „přesnosti“ informací zveřejněných v jednotlivých příspěvcích. Zvolený postup obsahové analýzy umožňuje posuzovat kvalitu zpravodajských pořadů prostřednictvím zkoumání jeho obsahové struktury a jednoznačně identifikovatelných atributů.

Není-li uvedeno v následujícím textu jinak, vztahují se veškeré výsledky k období od 1. 1. 2006 do 31. 3. 2006; grafy prezentující vývoj v čase zachycují období od 1. 3. 2005 do 31. 3. 2006. V relacích elektronických médií, které byly zařazeny do analýzy, bylo v prvním kvartále 2006 odvysíláno a analytickým týmem zpracováno celkem 12 997 příspěvků.

Jednotlivá zjištění jsou doplněna popisem metodologických východisek tak, aby dokument byl srozumitelný i těm čtenářům, kteří doposud nemají zkušenost s obsahovou analýzou obecně a s její konkrétní aplikací v rámci projektu analýz zpravodajství pro ČT.




Přehled kritérií
Obsahová analýza připravovaná pro Českou televizi nabízí řadu možných úhlů pohledu na strukturu zpravodajství. Pro tuto kvartální analýzu byla vybrána následující kritéria:

a) Tematická variabilita a struktura zpravodajství
Kritérium posuzuje různorodost a relevanci domácího a zahraničního zpravodajství jako takového. Základním interpretačním východiskem je premisa, že čím je zpravodajství obsahově variabilnější, tím více podnětů dostává divák pro nezávislé vytvoření vlastního názoru. To je plně v souladu s úlohou média veřejné služby.
Z tematické struktury je možné posuzovat relevanci agendy. Témata, která se týkají společenství jako takového (tj. mají obecnější platnost, mohou sloužit jako hodnotové orientátory), jsou považována za relevantnější než témata, která se týkají pouze individuálních činů/skutků nebo která jsou zařazována s cílem poskytnout „zábavu“ (například kuriozity, nehody, individuální trestné činy, „zvířátka“).

b) Vztažné oblasti zpravodajství
Stejně jako tematickou variabilitu je možné posuzovat variabilitu zpravodajství 
o geografických oblastech. Je možné posoudit podíl domácího a zahraničního zpravodajství a vyváženost zpravodajství o domácích regionech. 

c) Politické zpravodajství
Způsob referování o politických stranách je důvodem spekulací o „vyváženosti“ a vzájemném vztahu médií k politikům. Analýza vychází z teoretického předpokladu, že jednotliví novináři zachovávají od popisovaných/citovaných politiků/stran odstup a nemají žádný důvod informace prezentovat v negativním nebo pozitivním kontextu. Analýza tak ctí „presumpci“ neviny novinářů při tvorbě politického zpravodajství.
Kvalitu politického zpravodajství je možné posuzovat prostřednictvím analýzy podílů informací o programově politických postojích/krocích stran a jejích představitelů. Vysoký podíl stranických a mezistranických informací zpravidla vede k tomu, že strana je vnímána jako „nejednotná“ bez specifického programového vymezení.
Kromě toho analýza nabízí také informaci o hodnocení jednotlivých stran, přičemž explicitní hodnocení politiků/politických stran zpravidla nepochází od reportérů, ale od politických partnerů a odpůrců.

d) Ekonomické zpravodajství
Ekonomika patří ke klíčovým tématům zpravodajství. Intenzita a způsob informování o ekonomické situaci země ovlivňuje připravenost voličů účastnit se voleb, ale styl zpravování o ekonomice také pochopitelně ovlivňuje kupní chování veřejnosti. Proto analýza sleduje vývoj zájmu o ekonomiku ČR, hodnocení ekonomické situace a také tematické aspekty ekonomických informací. 

e) Minority ve zpravodajství, problematika gender
Důležitým úkolem médií je informovat o menšinách a pro menšiny. Obsahová analýza umožňuje posoudit četnost a kvalitu zpravodajství o minoritách. K minoritám s ohledem na situaci v mediální realitě jsou v této analýze zařazeny i ženy.


Management Summary
Variabilita obsahové agendy: Nejvariabilnější domácí zpravodajství jak absolutně (tj. ve všech příspěvcích), tak v delších formách odvysílaly v 1. kvartálu 2006 Události, následované Ozvěnami dne v 18:00 (druhé nejvariabilnější ve všech formách) a Zpravodajským deníkem TV Prima.
Absolutně nejvariabilnější zahraniční zpravodajství ve všech formátech nabídly v 1. čtvrtletí 2006 Televizní noviny (126 různých tematických aspektů) před Událostmi (107) a Ozvěnami dne v 18:00 (99), v delších formách ale prezentovaly nejvyšší počet různých tematických aspektů Události (89 různých tematických aspektů). Vyšší hodnoty u delších forem vypovídají o důslednějším, informačně obsáhlejším zpracování dění v zahraničí.
Ze srovnání obsahové agendy Událostí a Televizních novin je zřejmé, že Události se soustředí na relevantnější témata z oblastí STÁTNÍ SPRÁVA, MEZINÁRODNÍ UDÁLOSTI či STRANICKÁ OBLAST. Televizní noviny naopak dlouhodobě upřednostňují příspěvky z kategorie NEHODY+KATASTROFY, SPOLEČNOST, BEZPEČNOST a PŘÍRODA. 
V souladu s blížícími se volbami začíná narůstat důležitost informování o vnitrostranickém dění a vztazích mezi stranami v agendě zpravodajství. Od prosince 2005 zveřejňují Události každý měsíc ve svém zpravodajství vyšší podíl informací o politických stranách (kategorie témat „STRANICKÁ OBLAST“) než Televizní noviny a Zpravodajský deník.
Vztažné oblasti zpravodajství: V 1. kvartále 2006 se staly obdobně jako v předešlém období nejpopisovanější zahraniční zemí ve zpravodajství Událostí USA. Dlouhodobě podobný profil zpravodajství Událostí a Ozvěn dne v 18:00 se v prvním kvartále 2006 odlišil: V Ozvěnách dne v 18:00 stál v čele trojlístek zemí z Blízkého východu (Irák, Írán, Izrael). Nově se v desítce nečastěji prezentovaných zemí v Událostech i v Ozvěnách dne v 18:00 objevilo Srbsko a Černá Hora (pohřeb Slobodana Miloševiče).
Zpravodajství o regionech: V 1. kvartále 2006 Události prezentovaly relativně (ve srovnání s podílem kraje na české populaci) nejvyšší podíly příspěvků o Praze (24 %) a Budějovicku (16 %).
Při souhrnném pohledu na pokrytí vztažných oblastí ve zpravodajských relacích regionálních redakcí ČT se ukazuje, že mezi kraji dominují Jihomoravský kraj (JM večerník), Moravskoslezský kraj (Report) a Zlínsko (Jihomoravský večerník + Report). Z krajů, které pokrývá Večerník z Čech, dosáhlo srovnatelného podílu pouze Jihočesko. Výsledek je jednoznačně podmíněn velikostí území, pro které ta která regionální relace svůj zpravodajský servis zajišťuje, a srovnatelným prostorem, který dostává ve vysílání.
Report plně pokrývá Moravskoslezský kraj a převážně Olomoucko, částečně pak také Zlínsko. V obou posledně zmíněných se jeho pokrytí prolíná s Jihomoravským večerníkem. Tento fakt spolu s tím, že studio sídlí v Ostravě, stojí za dominantním postavením Moravskoslezského kraje v regionálním zpravodajství. Analýza dokládá dlouhodobý pozitivní trend ve sbližování míry informování o obou krajích, podpořený v roce 2006 také zřízením televizního studia v Olomouci.
Politické zpravodajství: S nejvyšším podílem programově politických postojů/kroků byla v Událostech ve sledovaném období (stejně jako ve 3. a 4. kvartále 2005) představena US-DEU. Nejvyšší podíl informací vnitrostranického charakteru odvysílaly Události o KSČM (konfrontace s Miroslavem Grebeníčkem). S nejvyšší mírou neutrality informovaly Události o KDU-ČSL (dlouhodobý trend ve zpravodajství všech srovnávaných relací), nejvyšší podíl výpovědí s negativním nebo pozitivním zabarvením se týkal ČSSD (kauza Michal Kraus).
Dlouhodobě je nejčastěji prezentovanou politickou stranou jak v Událostech, tak ve srovnávaných hlavních relacích ČSSD (více než 50 % všech výpovědí o parlamentních stranách; to představuje výrazný nárůst ve srovnání s předchozím období). Události, Ozvěny dne v 18:00 a Zpravodajský deník se shodly v pořadí prezentovaných stran: ČSSD, ODS, KDU-ČSL, KSČM a US-DEU (viz graf 15). Pouze v Televizních novinách byla KSČM třetí nejprezentovanější parlamentní stranou s mírným náskokem před KDU-ČSL.
Jednoznačně nejprezentovanější politickou osobností nejen v Událostech, ale i v ostatních hlavních zpravodajských relacích byl Jiří Paroubek. David Rath skončil už ve druhém období v řadě na druhém místě (shodně ve všech analyzovaných hlavních zpravodajských relacích). Vysoko v agendě se také ocitl odstupující poslanec ČSSD Michal Kraus (skandál okolo aktivit v Ghaně).
S blížícími se volbami je důležité, aby média umožnila svobodnou soutěž názorů, v níž by měly dostat prostor i neparlamentní strany. Nejvyšší podíl neparlamentních politických stran na politickém zpravodajství představily v 1. kvartále 2006 Události (11,5 %) a Události, komentáře (9,8 %). Podíl na hranici 10 % lze považovat za dostatečný.
Nejčastěji popisovaným neparlamentním politickým subjektem byla v 1. kvartále 2006 v hlavních relacích elektronických médií Strana zelených před Národní stranou a SNK-ED.
Nejčastěji byly neparlamentní strany spojovány s volebními preferencemi. Zatím tedy žádné z analyzovaných elektronických médií nespojuje neparlamentní politické subjekty s programovými aspekty.
Ekonomika: Ze srovnání makroekonomického zpravodajství hlavních relací ČT, ČRo1, Novy a Primy za 1. kvartál 2006 jednoznačně vyplývá vyšší zájem Událostí a Ozvěn dne v 18:00 o prezentaci této agendy ve srovnání s Televizními novinami a Zpravodajským deníkem. Nejvyšší podíl pozitivních informací zveřejnily Televizní noviny. 
Ke klíčovým aspektům informování o makroekonomické situaci patřily hospodářský růst, míra nezaměstnanosti a silná koruna.
Analýza detailního informování o podnikové sféře ukazuje pokles podílu informací negativního charakteru od ledna do března 2006. Negativita souvisela s chronickými technickými problémy nových rychlovlaků Pendolino ČD, ale také VZP a problémy s výrobou Philipsu v Hranicích. 
Minority: Události (18 %) prezentovaly v 1. kvartále 2006 ve zpravodajství nižší podíl žen než Televizní noviny (24 %) a Zpravodajský deník (23 %) a shodný jako Ozvěny dne v 18:00 (18 %). 
Navzdory relativně nižšímu zastoupení žen ve srovnání s muži dosáhly Události nejvyšší variability v prezentaci různých žen.
Z etnických menšin byli nejčastěji v 1. kvartále 2006 prezentováni Romové před Ukrajinci a Muslimy. O Romech informovaly s obdobnou intenzitou Události a Televizní noviny (13, resp. 15 výskytů), lišily se však v hlavních tématech: Události prezentovaly problematiku vepřína v Letech, Televizní noviny se více soustředily na extremismus provázející romskou problematiku.


Tematická variabilita a struktura zpravodajství
Tematická variabilita posuzuje, jak dalece bylo zpravodajství různorodé. Každému jednotlivému příspěvku je přiřazeno jedno hlavní téma v závislosti na převažujícím obsahu příspěvku. Témata jsou přitom příspěvkům přiřazována z předem definovaného seznamu, který je průběžně rozšiřován v závislosti na nových aspektech, které s vyšší frekvencí do zpravodajství pronikají. Seznam sám obsahuje k 31. 3. 2006 750 různých tematických aspektů. Hodnoty v grafu 1 ukazují, kolik různých témat z celkového množství bylo v daném zpravodajském pořadu za analyzované období prezentováno. Žluté pruhy zobrazují variabilitu v delších zpravodajských formách (filmové reportáže, živé vstupy, rozhovory), modré pruhy zahrnují všechny formy (tedy včetně přehledů zpráv, čtených zpráv ve studiu či obrazových zpráv). Pokud pořad dosáhl vysoké tematické variability v delších formách, ukazuje to, že zpravodajství zpracovává různorodou realitu systematicky a důsledně. 

Graf 1: 	Variabilita domácího zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)


Graf č. 1 dokládá, že nejvariabilnější domácí zpravodajství jak absolutně (tj. ve všech příspěvcích), tak v delších formách odvysílaly v 1. kvartálu 2006 Události, následované Ozvěnami dne v 18:00 (druhé nejvariabilnější ve všech formách) a Zpravodajským deníkem TV Prima.
Výsledky variability jsou do značné míry ovlivněny formátem a délkou pořadu (např. nižší hodnoty Událostí, komentářů v delších formách jednoznačně vycházejí z charakteru pořadu – zaměření na detailní rozbor několika vybraných klíčových událostí). Na druhou stranu např. Televizní noviny reprezentují veškeré celostátní zpravodajství TV Nova, a údaj o variabilitě proto vypovídá o šíři záběru zpravodajství celé stanice.
	
Graf č. 2 ukazuje rovnoměrnost pokrytí domácího zpravodajství. Porovnává podíl prostoru, který věnovaly relace 10 nejčastěji prezentovaným tématům, s podílem prostoru, který zaujala všechna ostatní témata. Čím nižší je podíl pro 10 nejčetnějších témat, tím více prostoru zbývá pro prezentaci dalších témat, a tím rovnoměrněji zpravodajství pokrývá realitu. Relativní vyjádření použité v grafu má navíc tu výhodu, že do výsledků nepromlouvá délka relace, na níž je do značné míry závislý počet různých odvysílaných témat. 
Z grafu č. 2 vyplývá, že nejvyšší rovnoměrnosti pokrytí domácího zpravodajství dosáhly Ozvěny dne v 18:00, protože věnovaly 10 nejčastěji popisovaným tematickým aspektům relativně méně prostoru než ostatní srovnávané relace (25 %). Druhý nejlepší výsledek zaznamenaly Události (26 %). Výrazně méně rovnoměrně pokrytá byla realita ve zpravodajství Televizních novin (36 % pro 10 nejčastěji popisovaných tematických aspektů). Vzhledem k tomu, že obdobný výsledek zaznamenala v případě Televizních novin analýza už v předchozím období (4. kvartál 2005), svědčí to o dlouhodobém intenzivním soustředění Novy na omezený okruh témat. Obecně lze říci, že rovnoměrnost pokrytí je u médií veřejné služby stabilně rovnoměrnější než u zpravodajství privátních stanic.

Graf 2: 	Podíl deseti nejčetnějších domácích témat na celkovém množství příspěvků (pouze delší formy; srovnání hlavních zpravodajských relací)


Stejně jako je možné určit variabilitu domácího zpravodajství, je možné tato kritéria uplatnit také na variabilitu zahraničního zpravodajství. Vzhledem k tomu, že zahraničním zprávám je ve zpravodajství vyhrazen menší prostor, jsou i absolutní čísla ve srovnání s grafy charakterizujícími domácí zprávy nižší.

Graf 3: 	Variabilita zahraničního zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)


Absolutně nejvariabilnější ve všech formách byly v 1. čtvrtletí 2006 Televizní noviny (126 různých tematických aspektů) před Událostmi (107) a Ozvěnami dne v 18:00 (99), v delších formách ale nabídly nejvyšší počet různých tematických aspektů Události (89 různých tematických aspektů). Vyšší hodnoty u delších forem vypovídají o důslednějším, informačně obsáhlejším zpracování dění v zahraničí.
U zahraničních zpráv je důležité sledovat jak počet různých témat prezentovaných ve všech formách, tak variabilitu v delších formách. Pro formát zpráv privátních médií je charakteristické zařazování příspěvků o zahraničí do kratších forem (přehledu zpráv). Svědčí o tom větší rozdíl mezi variabilitou v delších formách a ve všech příspěvcích (viz především Zpravodajský deník – ve všech formách odvysílal 98 různých tematických aspektů, v delších formách 52, tedy jen 53 % z celkového počtu).
Poznámka: Ke struktuře zahraničního zpravodajství viz dále graf č. 8.

Variabilita sama o sobě ještě nic nevypovídá o tematické struktuře. Z ní je přitom možné usuzovat na relevanci příspěvků. Platí, že relevantnější jsou ty příspěvky, které v sobě mají obecně společenský rozměr (tj. mohou sloužit jako hodnotové orientátory), které informují o důležitých aspektech spojených s veřejným zájmem či obecným národně-politickým směřováním (například EU, státní správa, ekonomika, školství apod.). Naopak příspěvky týkající se jednorázových „atraktivních témat“ (jako jsou dopravní či jiné nehody, individuální trestné činy, informace o celebritách, „zvířátkách“ apod.) jsou považovány za méně relevantní.

Graf 4 srovnává rozdíly v přístupu k volbě témat mezi redakcí Událostí a redakcí Televizních novin. Hodnoty v levé časti grafu vyjadřují procentuální převahu zájmu Televizních novin o danou tematickou kategorii, hodnoty v pravé části grafu ukazují silnější aspekty Událostí. Pro srovnání byly použity pouze příspěvky delších forem (reportáž, živý vstup). Je zřejmé, že Události se soustředí na relevantnější témata z oblastí STÁTNÍ SPRÁVA (činnost státního aparátu a záležitosti s tím spojené – volby, činnost vlády, legislativní proces), MEZINÁRODNÍ UDÁLOSTI (diplomatické záležitosti – např. světový postoj vůči Íránu, Iráku, izraelsko-palestinské vztahy, působení OSN apod.); STRANICKÁ OBLAST (činnost jednotlivých politických stran, včetně vzájemných vztahů – programové otázky, personální oblast, včetně soukromých záležitostí straníků). Televizní noviny naopak dlouhodobě upřednostňují příspěvky z kategorie NEHODY, KATASTROFY (včetně povodní) či SPOLEČNOST (společenský život, společenské události, včetně individuálních osudů), BEZPEČNOST (kriminální činy, organizovaný zločin, hospodářská kriminalita, korupce, ale také bezpečnostní politika, činnost policie) a PŘÍRODA (fauna, flóra). 
Zpravodajský deník vykazuje ve srovnání s Událostmi odlišné priority v agendě než Televizní noviny (viz graf 5). Vedle obvyklých oblastí NEHOD, KATASTROF a PŘÍRODY převažovaly v Deníku témata z oblasti DOPRAVY.
Analýza vzájemných rozdílů v agendě srovnávaných relací potvrzuje stálost rozdílů v tematickém profilu hlavních zpráv ČT a privátních stanic. Podle jejích zjištění tak ČT dlouhodobě staví své zpravodajství na tématech ve vyšším veřejném zájmu než Nova a Prima, a např. sbližování obsahu Událostí s Televizními novinami či Deníkem tak rozhodně nepotvrzuje.


Graf 4: 	Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Televizních novin (úroveň kategorie témat)




Graf 5: 	Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Zpravodajského deníku (úroveň kategorie témat)



Poznámka: 	Média veřejné služby při rozhodování o zařazení či nezařazení příspěvku do vysílání dávají výběrovým kritériím jinou váhu než média soukromá. Hodnota zprávy je přitom určována třemi základními atributy: aktuálností, relevancí a „mírou neobvyklosti“. Zatímco soukromé televize „maximalizují“ hodnotu zprávy zařazením co nejméně obvyklých informací na úkor relevantních zpráv, editoři médií veřejné služby se soustředí na výběr relevantních příspěvků. Rozdíl ve výběru zpráv pak má své důsledky i v míře sledovanosti. Kurióznější, byť méně relevantní zpravodajství je mezi diváky sledovanější (toto platí pouze paušálně, ne pro všechny socio-demografické skupiny).


V souladu s blížícími se volbami začíná narůstat důležitost informování o vnitrostranickém dění a vztazích mezi stranami v agendě zpravodajství. Od prosince 2005 zveřejňují Události každý měsíc ve svém zpravodajství vyšší podíl informací o politických stranách než Televizní noviny a Zpravodajský deník. (viz graf 6).


Graf 6: 	Vývoj podílu příspěvků o STRANICKÉ OBLASTI na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku)


Poznámka: Do tematické kategorie STRANICKÁ OBLAST spadají informace o 1/ jednotlivých politických stranách – programových záležitostech, stranické organizaci, financích, názorových proudech, jednotlivých stranících (včetně jejich soukromých záležitostí – např. skandály, korupce, aféry, trestné činy, jednání o zbavení imunity apod., tedy např. v 1. kvartále 2006 odposlechy ex-poslance Doležala, ghanská aféra ex-poslance Krause); 2/ vztazích mezi politickými stranami (např. postoj ke spolupráci s KSČM, koaliční potenciál ad.).



Vztažné oblasti zpravodajství
Pro každý jednotlivý příspěvek je zjišťována „vztažná oblast“, tzn. ke které geografické oblasti se příspěvek ve své většině vztahuje. Zahraniční vztažné oblasti jsou sledovány na úrovni zemí, případně větších geopolitických celků. Pro domácí zpravodajství je detailně monitorována vztažná oblast na úrovni obcí, okresů a krajů. Rozhodující pro určení vztažné oblasti je dopad informace. Legislativní proces v českém parlamentu bude klasifikován se vztahem k ČR (zákony platí pro celou populaci), ale omezení dopravy v blízkosti parlamentních budov má vztah pouze k Praze (řidiči v Chocni mohou zůstat klidní, pokud právě nemají cestu do Prahy). 

Analýza rozděluje každý příspěvek podle toho, zda jsou v něm popisovány skutečnosti spojené s ČR, nebo ne, na domácí a zahraniční. Ze srovnání podílu příspěvků o zahraničí na hlavních zprávách ČT, Novy a Primy vyplývá, že „nejmezinárodnější“ jsou dlouhodobě Události. Vývoj v jednotlivých měsících navíc ukazuje, že zatímco Události přizpůsobují formát relace aktuálnímu dění ve světě (výkyvy v podílu zpráv bez vztahu k ČR), Televizní noviny a Zpravodajský deník udržují dlouhodobě neměnnou úroveň zpráv o zahraničí – jejich formát je poměrně striktně dán – zpravodajství ze světa je vyhrazen relativně stejný prostor bez ohledu na klíčové události světového dění.


Graf 7: 	Podíl příspěvků bez vztahu k ČR na celkovém počtu příspěvků (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku)



Vedle hodnocení zahraničních zpráv z hlediska variability (viz graf 3) či celkového podílu příspěvků o zahraničí na populaci (předchozí graf) lze analyzovat další podstatné kritérium, které dohromady s předchozími dvěma nabízí „trojrozměrný“ obraz kvality zahraničního zpravodajství. Ze srovnání agendy zahraničních příspěvků Událostí a Televizních novin v grafu 8 vyplývá, že nejvýraznější rozdíl je v prezentaci tématu „kuriozity rekordy“, které je výrazně častěji zastoupeno v Televizních novinách (o 14 % vyšší podíl na zpravodajství než v Událostech), dále fauna (o 4 % vyšší podíl) a skupinová kriminalita (o 2 %). Události naopak věnovaly vyšší prostor tématům „zemědělské choroby“ (ptačí chřipka) a „volby do sněmovny“ (Bělorusko). Analýza pravidelně ukazuje, že rozdíly v tematické agendě zpravodajství o zahraničí zůstávají dlouhodobě neměnné.
Z výrazné převahy tematických aspektů „kuriozity“ a „fauna“ v Televizních novinách v porovnání s Událostmi lze usuzovat na tematicky výrazně jednostrannou prezentaci zahraničí ve zpravodajství tohoto privátního média.

Graf 8: 	Srovnání tematické agendy Událostí a Televizních novin ve zpravodajství o zahraničí (úroveň tematický aspekt)




Pro posouzení „geografické vyváženosti“ zahraničního zpravodajství je nutný detailnější pohled na zahraniční vztažné oblasti. 

Graf 9:	Vztažné oblasti zahraničního zpravodajství (Události)


Zájem o jednotlivé země je determinován samotným děním v dané zemi, přítomností zahraničního reportéra v té které zemi a nabídkou informací prostřednictvím agentur. V 1. kvartále 2006 se staly obdobně jako v předešlém období nejpopisovanější zemí ve zpravodajství Událostí USA. Dlouhodobě podobný profil zpravodajství Událostí a Ozvěn dne v 18:00 se v prvním kvartále 2006 odlišil: V Ozvěnách dne v 18:00 stál v čele trojlístek zemí z Blízkého východu (Irák, Írán, Izrael). Nově se v desítce nečastěji prezentovaných zemí v Událostech i v Ozvěnách dne v 18:00 objevilo Srbsko a Černá Hora (pohřeb Slobodana Miloševiče).

Geografickou vyváženost domácího zpravodajství je možné orientačně poměřovat s údaji ČSÚ o podílu obyvatel jednotlivých oblastí na české populaci (obyvatele jednotlivých krajů je možné chápat jako představitele divácké skupiny, kterou zajímá dění v jejím okolí). Toto srovnání indikuje ty oblasti, které jsou zpravodajsky ve sledované relaci bohatě pokryté, a ty, u nichž podíl příspěvků dlouhodobě zaostává. V 1. kvartále 2006 Události ve zpravodajství o regionech prezentovaly relativně (ve srovnání s podílem kraje na české populaci) nejvyšší podíly příspěvků o Praze (24 %) a Budějovicku (16 %). 
Analýza regionálního pokrytí ukázala, že srovnávané relace soustředí svou pozornost specificky na určitý region: Televizní noviny a Zpravodajský deník odvysílaly vedle většinového podílu příspěvků o Praze rovněž vysoký podíl příspěvků o Ústecku. V Ozvěnách dne v 18:00 stanuly v popředí zpravodajství o regionech po boku Prahy Moravskoslezský kraj a Budějovicko.

Poznámka: Struktura je stejně jako v případě zahraničního zpravodajství determinována přítomností regionálních zpravodajských týmů a zázemím, které je v daných regionech pro práci zpravodajů vytvořeno. Vyvážení regionálního pokrytí tak může jít v některých případech ruku v ruce jen s organizačními změnami.

Graf 10:	Poměr mezi podílem příspěvků z jednotlivých regionů a podílem obyvatel (Události)


Obecně platí, že ve zpravodajství o regionech dosahuje ve všech analyzovaných hlavních relacích ČT, Novy, Primy a ČRo1 nejvyšší podíl příspěvků Praha na úkor ostatních regionů. Za vyšším podílem příspěvků o Praze nelze okamžitě hledat „pragocentrismus“ zpravodajů, Praha je přirozeně jako hlavní město dějištěm řady událostí, které nelze jen kvůli vyváženosti ignorovat (kulturní, sportovní akce, sídelní místo institucí s důsledky spojenými s jejich fungováním apod.). Míru soustředění na Prahu je proto dobré vyvozovat až z relativního srovnání podílu příspěvků o Praze na regionálním zpravodajství dalších relací. Dlouhodobě nejméně prostoru vyhrazuje zprávám o dění obsahově vztaženém k Praze Zpravodajský deník (viz graf 11). 

Graf 11:	Vývoj podílu příspěvků o Praze (srovnání hlavních zpravodajských relací)



Základní osu regionálního zpravodajství zajišťuje ČT prostřednictvím relací produkovaných a vysílaných v regionálních televizních studiích - Večerníku z Čech, Jihomoravského večerníku a Reportu. Pokrytí jednotlivými redakcemi se přesně nekryje s hranicemi regionů, Na Olomoucku a Zlínsku se setkává vysílání Jihomoravského večerníku a Reportu, na Vysočině Večerníku z Čech a Jihomoravského večerníku.
V rámci agendy jednotlivých pořadů dostávají tyto regiony méně prostoru než ostatní ze „spádové“ oblasti, v rámci celkového pohledu na regionální zprávy však patří k nejprezentovanějším, jak je patrné z grafu 12.
Krajům v souborném zpravodajství regionálních relací dominují Jihomoravský kraj (JM večerník), Moravskoslezský kraj (Report) a Zlínsko (Jihomoravský večerník + Report). Z krajů, které pokrývá Večerník z Čech, dosáhlo srovnatelného podílu pouze Jihočesko. Výsledek je jednoznačně podmíněn velikostí území, pro které ta která regionální relace svůj zpravodajský servis zajišťuje, a srovnatelným prostorem, který dostává ve vysílání. Souhrnný pohled na zpravodajství regionálních relací ukazuje, že vyšší vyváženost je možné zajistit pouze zásadními změnami vysílacího schématu, které budou podpořeny organizačními změnami (např. posílením regionálních redakcí, samostatnými pořady pro omezený počet příbuzných regionů apod.).

Graf 12:	Pokrytí krajů v pořadech regionálního zpravodajství ČT


Poznámka: Do analýzy regionálních zpravodajských relací, kterou prezentuje graf 12, jsou zahrnuty pouze ty kraje (příp. sídelní oblasti v těch krajích), kterým je věnována převážná část příspěvku. Praha tak mohla být například okrajově zmíněna ve většině příspěvků o Středočesku, tento fakt se však do výsledku nepromítne. Záměrem tohoto metodického pravidla bylo akcentovat aspekt relevance ve zpravodajství.


Report plně pokrývá Moravskoslezský kraj a převážně Olomoucko, částečně pak také Zlínsko. V obou posledně zmíněných se jeho pokrytí prolíná s Jihomoravským večerníkem. Tento fakt spolu s tím, že studio sídlí v Ostravě, stojí za dominantním postavením Moravskoslezského kraje v regionálním zpravodajství. Graf 13 dokládá dlouhodobý pozitivní trend ve sbližování míry informování o obou krajích, podpořený v roce 2006 také zřízením televizního studia v Olomouci.

Graf 13:	Vývoj vyváženosti pokrytí Moravskoslezského kraje a Olomoucka v Reportu



Politické zpravodajství
Analýza politického zpravodajství je prováděna na úrovni „výpovědí“. Každá jednotlivá výpověď o konkrétním politikovi nebo politické straně je analyzována samostatně. Sledovány jsou přitom následující atributy:
o subjekt (politik nebo strana)
o tematická souvislost (s čím je subjekt spojován)
o kontext výpovědi (jak byl daný subjekt ve výpovědi představen?)
o výslovné hodnocení (jak byl daný subjekt výslovně hodnocen)
o původce výpovědi (Kdo je původcem informace, případného hodnocení a kontextu výpovědi o subjektu. Původcem hodnocení přitom nemusí být reportér. Hodnocení může pocházet od politického odpůrce, obyvatel, expertů apod. Například: analytici mohou kritizovat důchodovou reformu připravenou ministrem financí)

V jednom příspěvku tak může být analyzováno více výpovědí o stejném politikovi (nebo politické straně), a to v tom případě, že se některá ze složek výpovědi změní.

Jednotlivé tematické souvislosti jsou slučovány do nadřazených kategorií:
o informace o programově politických postojích/krocích (Například hospodářská politika, zdravotnictví, školství, rodinná politika …)
o mezistranická témata (Informace o vzájemných vztazích, jednáních, střetech s partnery z ostatních politických stran)
o vnitrostranická témata (Informace o personálních záležitostech, stranických financích, sjezdech, stranických volbách …)
o personální témata (Pouze v tom případě, je-li subjektem konkrétní politik. Například informace o vzdělání, zdravotním stavu, osobnostních vlastnostech …)

Politické zpravodajství je senzitivní. Strany se navzájem podezírají z lepšího mediálního obrazu v důsledku nadstandardních vztahů s médii. Současně se samy snaží získat výhodu s cílem vylepšit svůj mediální obraz. Tato snaha je pochopitelně zcela legitimní. 
Na druhé straně stojí požadavek odstupu a neutrality média od popisovaných skutečností, a tedy i od politiků (platí pro zpravodajství, v publicistických pořadech se naopak očekává vyjádření názoru). To je chápáno jako základní kvalitativní požadavek a současně maxima profesionální žurnalistiky.

Kombinací výše popsaných atributů je možné sestavit „poziční mapu“ jednotlivých stran ve zpravodajství. Poziční mapa ukazuje tři základní kvality zpravodajství o politických stranách:
o neutralita zpravodajství (podíl kontextově neutrálních výpovědí na celkovém počtu výpovědí o politické straně) – kolmá osa Y
o věcnost výpovědí (podíl informací o programově politických postojích/krocích na celkovém množství informací o politické straně) – vodorovná osa X
o intenzita zájmu o politickou stranu (počet výpovědí o politické straně) – reprezentuje velikost „bubliny“

S nejvyšším podílem programově politických postojů/kroků byla v Událostech ve sledovaném období (stejně jako ve 3. a 4. kvartále 2005) představena US-DEU. Nejvyšší podíl informací vnitrostranického charakteru odvysílaly Události o KSČM (konfrontace s Miroslavem Grebeníčkem). S nejvyšší mírou neutrality informovaly Události o KDU-ČSL (dlouhodobý trend ve zpravodajství všech srovnávaných relací), nejvyšší podíl výpovědí s negativním nebo pozitivním zabarvením se týkal ČSSD (kauza Michal Kraus) – viz graf 15.

Graf 14:	Srovnání míry neutrality prezentace politických stran a podílu výpovědí o programově politických postojích/krocích (Události)







Dlouhodobě je nejčastěji prezentovanou politickou stranou jak v Událostech, tak ve srovnávaných hlavních relacích ČSSD (více než 50 % všech výpovědí o parlamentních stranách; to představuje výrazný nárůst ve srovnání s předchozím období). Události, Ozvěny dne v 18:00 a Zpravodajský deník se shodly v pořadí prezentovaných stran: ČSSD, ODS, KDU-ČSL, KSČM a US-DEU (viz graf 15). Pouze v Televizních novinách byla KSČM třetí nejprezentovanější parlamentní stranou s mírným náskokem před KDU-ČSL.


Graf 15:	Četnost výpovědí o parlamentních stranách (Události)



Jednoznačně nejprezentovanější politickou osobností nejen v Událostech, ale i v ostatních hlavních zpravodajských relacích byl Jiří Paroubek. David Rath skončil už ve druhém období v řadě na druhém místě (shodně ve všech analyzovaných hlavních zpravodajských relacích). Vysoko v agendě se také ocitl odstupující poslanec ČSSD Michal Kraus (skandál okolo aktivit v Ghaně).

Graf 16:	Hitparáda politických osobností podle počtu výpovědí a kontext jejich prezentace (Události)



S blížícími se volbami je důležité, aby vedle „zaběhnutých“ parlamentních stran dostaly mediální příležitost také neparlamentní strany. S ohledem na to, že parlamentní strany 
* se podílejí na výkonné nebo legislativní moci, a jsou tak zodpovědné za běh státu,
* patří podle průzkumů veřejného mínění k horkým kandidátům na vstup do poslanecké sněmovny,
je přirozené, že budou i nadále zabírat většinu prostoru věnovaného stranickému dění v médiích. Zpravodajská relace je navíc jen součástí celé struktury pořadů zajišťujících relevantní informace pro potenciální voliče. Případný nedostatek prostoru pro neparlamentní strany v hlavní zpravodajské relaci proto můžou kompenzovat jiné formáty, zejména politické diskuze (jak ukazuje např. předvolební seriál mimořádných vydání Otázek Václava Moravce).
S ohledem na výše řečené považujeme za adekvátní cca 10 % podíl neparlamentních stran na prostoru věnovaného zpravodajství o politických stranách.
Jak dokládá graf 17, nejvyšší podíl neparlamentních politických stran na zpravodajství představily Události (11,5 %) a Události, komentáře (9,8 %).

Graf 17:	Podíl neparlamentních stran popisovaných v příspěvcích na prostoru alespoň 5 vteřin na celkovém počtu prezentovaných politických stran


Nejčastěji popisovaným neparlamentním politickým subjektem byla v 1. kvartále 2006 v hlavních relacích elektronických médií Strana zelených před Národní stranou a SNK-ED (graf 18).
Nejčastěji byly neparlamentní strany spojovány s volebními preferencemi (viz graf 19). Zatím tedy žádné z analyzovaných elektronických médií nespojuje neparlamentní politické subjekty s programovými aspekty. (Druhé nejčastější téma „oslavy svátků, připomínky výročí“ souvisí s Národní stranou a se spory o pomník v Letech.)


Graf 18:	Hitparáda neparlamentních stran (popisovaných v příspěvku na prostoru alespoň 5 vteřin)



Graf 19:	Nejčetnější hlavní témata příspěvků, v nichž byly popisovány neparlamentní politické strany



Ekonomické zpravodajství
Do ekonomického zpravodajství jsou jednak zahrnovány příspěvky, které se týkají makroekonomické situace České republiky, jednak příspěvky, ve kterých jsou popisovány podniky nebo branže. Není přitom podmínkou, aby se celý příspěvek týkal ekonomiky. Rozhodující je přítomnost makro nebo mikroekonomického tématu na prostoru alespoň 5 vteřin. 

Ze srovnání makroekonomického zpravodajství hlavních relací ČT, ČRo1, Novy a Primy za 1. kvartál 2006 jednoznačně vyplývá vyšší zájem Událostí a Ozvěn dne v 18:00 o prezentaci této agendy ve srovnání s Televizními novinami a Zpravodajským deníkem (viz hodnoty v grafu č. 20). Nejvyšší podíl pozitivních informací zveřejnily Televizní noviny. 
Ke klíčovým aspektům informování o makroekonomické situaci patřily hospodářský růst, míra nezaměstnanosti a silná koruna (viz graf 21).

Graf 20:	Hodnocení makroekonomické situace ČR (počet prezentovaných aspektů)




Graf 21:	Jednotlivé aspekty mediálního obrazu makroekonomické situace ČR


Analýza detailního informování o podnikové sféře ukazuje pokles podílu informací negativního charakteru od ledna do března 2006 (jak dokládá graf 21, prezentující Události). Negativita souvisela s chronickými technickými problémy nových rychlovlaků Pendolino ČD, ale také VZP a problémy s výrobou Philipsu v Hranicích. Žebříček nejprezentovanějších podniků v Událostech (v prvních třech místech – ČD, VZP a Phillips-Hranice – se shodují Události, Televizní noviny a Zpravodajský deník) ukazuje graf č. 22.

Graf 22:	Prezentace podnikové sféry – vývoj v čase (Události)

(Poznámka: Čísla reprezentují počet výpovědí o některém z podniků, které jsou analyzovány detailně na úrovni výpovědí).



Graf 23:	Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Události)



Minority ve zpravodajství
Mediální zpravodajství může podporovat, nebo naopak rozrušovat stereotypy v myšlení majoritní veřejnosti o menšinách (počítejme mezi ně v rámci mediální reality i ženy). Orientace na negativní aspekty (kriminalita, sociální aspekty, zdravotnická rizika) život menšin redukuje a může vést k posilování disimilace minorit.
V rámci kontinuální analýzy televizního zpravodajství je u všech aktérů zpravodajství sledována příslušnost k národnostním skupinám, respektive státní příslušnost, případně náboženské vyznání. Příslušnost k menšině přitom musí být jednoznačně rozpoznatelná, tedy explicitně uvedená. Z pohledu metodiky jsou analýzou zaznamenávány pouze ty osoby, které jsou prezentovány na prostoru alespoň pěti vteřin (odpadá tak např. drtivá většina odpovědí respondentů v anketách).

Prezentace žen v médiích neodpovídá jejich podílu na populaci. To je dáno především nižší mírou zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a špičkové politice. Z grafu č. 24 vyplývá, že Události prezentovaly v 1. kvartále 2006 ve zpravodajství nižší podíl žen než Televizní noviny a Zpravodajský deník a shodný jako Ozvěny dne v 18:00. 
Navzdory relativně nižšímu zastoupení žen ve srovnání s muži dosáhly Události nejvyšší variability v prezentaci různých žen (graf 25).
Nejpopisovanější ženou v Událostech byla odvolaná předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová (graf 26), v Ozvěnách dne v 18:00 spolková kancléřka Angela Merkelová, v Televizních novinách tisková mluvčí Ministerstva vnitra ČR Radka Kovářová a ve Zpravodajském deníku stejně jako v Událostech Iva Brožová. 

Graf 24:	Vývoj podílu žen na zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)




Graf 25:	Počet různých žen ve zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)



Graf 26:	Hitparáda nejpopisovanějších žen (Události)



Z etnických menšin byli nejčastěji v 1. kvartále 2006 prezentováni Romové před Ukrajinci a Muslimy (viz graf 27). O Romech informovaly s obdobnou intenzitou Události a Televizní noviny (13, resp. 15 výskytů), lišily se však v hlavních tématech: Události prezentovaly problematiku vepřína v Letech, Televizní noviny se více soustředily na extremismus provázející romskou problematiku (viz graf 28).

Graf 27:	Počet příspěvků s informacemi o menšinách (srovnání hlavních zpravodajských relací)



Graf 28:	Hlavní témata příspěvků, v nichž byli popisováni představitelé menšin (srovnání hlavních zpravodajských relací)


V L Á D A   Č E S K É   R E P U B L I K Y

                                                                                   P ř í l o h a 
                                                                                   k usnesení vlády
                                                                                   ze dne 2. června 2004 č. 533



S t a n o v i s k o   

vlády k návrhu zákona o Vojenském zpravodajství 
(sněmovní tisk č. 661)
	


	Vláda na své schůzi dne 2. června 2004 projednala a posoudila návrh zákona     o Vojenském zpravodajství (sněmovní tisk č. 661) a má k němu tyto připomínky:

- vláda České republiky předložila dne 12. května 2004 Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/1992 Sb.,        o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony; při promítnutí předmětné novely do dosavadního zákona o Vojenském obranném zpravodajství je poslanecký návrh nového zákona o Vojenském zpravodajství po věcné stránce téměř totožný s vládou navrženou úpravou,

- kromě toho vláda upozorňuje, že pokud se Poslanecká sněmovna přikloní k tomuto poslaneckému návrhu, návrh zákona by měl být doplněn v § 9 odst. 4             o povinnost právnických a fyzických osob, vykonávajících telekomunikační činnost, vyhovět žádosti Vojenského zpravodajství o součinnost při zajišťování odposlechu a zaznamenávání telekomunikačního provozu a v  § 16 o ustanovení, které by vyjádřilo, že jde o dobrovolnou spolupráci a nikdo nesmí být k podání informací nucen; část čtvrtá návrhu zákona by měla být ponechána ve znění hlavy čtvrté zákona  č. 67/1992 Sb.



  „Hlavní problémy řízení ČT a jejich možná řešení“ aneb co s tím krámem  
                                    udělám, budu-li ho řídit


1. Směřování k privatizaci jednoho kanálu

Státní vlastnictví výrobních prostředků je přežitek komunistické minulosti a to by mělo platit i v případě televize. I pokud postulujeme nutnost mít nějaký veřejnoprávní kanál „pro strýčka Příhodu“, stačí nám jenom jeden. Proto bych směřoval k postupné privatizaci ČT2. Tuto privatizaci bych si (poté, co by ji schválily příslušné instituce) představoval takto:
-privatizoval by se nikoliv celý kanál najednou, ale jednotlivé časy (dejme tomu po hodinách). Pokud někdo chce provozovat televizi, nemusí to chtít dělat celý den, ale třeba jen v určitou hodinu. Jogíni tak mohou chtít vlastnit televizi, která by fungovala třeba jen mezi čtvrtou a osmou hodinou ranní, kdy svítá a někdo by tak na daném kanálu mohl předcvičovat. Satanisté naopak mohou chtít sloužit své mše mezi půlnocí a jednou ráno. Komerční společnost může naopak nejvíce vydělat v „prime timu“. Po zbytek dne pak takové skupiny daný kanál nepotřebují a stačí jim tedy zprivatizovat jen jeho část. 
-nejenže privatizující společnost nemusí mít zájem o celodenní vysílání, ale nemusí mít zájem ani o vysílání všude. Privatizovat by se mělo tedy po regionech. Satanisté tak mohou bydlet všichni v Praze a Liberci a nemusí mít zájem provozovat svou půlnoční televizi v Ostravě. Koupí tedy jen půlnoční licenci na Prahu a Liberec a v Ostravě bude zatím vysílat třeba místní polská menšina. 
-kanál by se prodával lidem, kteří by učinili největší nabídku. Tím by se zamezilo pochybnému prohrabávání výběrových komisí a regulačních orgánů v projektech, které jsou v lepším případě nedodrženy, v horším vyhrají jen díky zkorumpování rozhodujících, kteří se pak mohou promenovat po obrazovce příslušné televize.
-místa a časy, které nebudou zprivatizovány, nebo které se nepodaří zprivatizovat hned, budou poskytnuty regionálním studiím tak, aby se v každém regionu mohlo vysílat něco jiného, budou-li o to mít lidé zájem. Zájem bude možno zjišťovat na internetu, kde se zřídí stránky jednotlivých regionů s nabídkou pořadů, z nichž si diváci budou moci vybrat, co chtějí v daném čase vidět. V těchto časech však poběží pouze reprízované pořady a jejich vysíláním tak nebudou vznikat jiné náklady než za čisté odvysílání a provoz příslušné webové stránky.
Čas: Co bude možné ihned, co po rozhodnutí příslušných orgánů v době, kdy tyto orgány rozhodnou.

2. Zbývající kanál

Veškerou novou produkci a nově nakoupené pořady bych směřoval pouze na ČT 1. Ta by tak fungovala jako hlavní zdroj příjmů z reklam i jako černá díra, do níž by se sypala většina peněz, které by se televizi z lidí podařilo vytáhnout. V dalším textu se tedy budu věnovat pouze tomuto kanálu.

3. Reklama

ČT by měla využívat maximálně možnosti získávat peníze z reklam. Vycucávání koncesionářů, kteří se nemohou svobodně rozhodnout, zda poplatky platit či ne, je méně morální než vysílání bezduchých reklam, které mohou svobodně ignorovat. Reklamy by zde měly být ve stejné míře jako na komerčních televizích – tedy aby se lidé na vzniklý chaos byli ještě ochotni dívat a zároveň aby jich bylo tolik, aby firmy byly ochotny za takovou reklamu platit. O ušetřené peníze by bylo možno koncesionářské poplatky snížit.
Čas: Ihned, v mezích zákona regulujícího reklamu, lobbovat za zmírnění tohoto zákona.

4. Odboráři

Zásadním problémem v ČT je, že tam do všeho kecají zaměstnanci a jejich odbory. Jak ukázala zima 2000, bez fungující veřejnoprávní televize se lze skvěle obejít, a proti zaměstnancům je tak možno postupovat tvrdě, ať stávkují jak stávkují. Příjmy od koncesionářů tím nevyschnou, navíc je většině z nich většinu času jedno, jestli je obrazovka černá nebo zelená. Pokud bude proti změnám někdo protestovat, neustupovat!
Čas: Ihned.

5. Regiony

ČT by měla dát maximální možný prostor regionům. Výhledově bych preferoval tak 8 hodin denně, tj. třetinu času. V každém kraji by mohlo být zřízeno krajské studio, které by mělo ve vymezeném čase absolutní autonomii v tom, bude-li něco vysílat nebo raději stávkovat. Na jižní Moravě by tak vzhledem ke složení  populace mohlo být vysíláno více katolických pořadů a v Bruntále projevy Ludvíka Zifčáka ke svým věrným. Část potřebných peněz by mohla být získána propuštěním nepotřebných ústředních zaměstnanců či privatizací ČT2. 
Čas: Zřízení dnes neexistujících regionálních studií – 1 rok.
        Plný provoz regionálních studií – 1,5 roku.

6. Menšiny 

ČT jako televize placená všemi občany by také měla dát možnost všem větším skupinám občanů mít svůj vlastní pořad na obrazovce. Přitom by neměla rozlišovat dle toho, zda se jí tito občané líbí či ne a zda už třeba nemají zprivatizovaný svůj kousek ČT 2. Pokud by Satanisté zprivatizovali pražskou půlnoční televizi, měli by i tak mít nárok na svou pětiminutovku týdně (vzhledem k jejich nepočetnosti) někdy v úterý v pět ráno. Svůj koutek by měli mít i komunisté a neonacisté, pokud by byli ochotni ve vymezeném čase dodržovat platné zákony. Celkem bych na celostátní menšinové pořady vymezil 4 hodiny denně, na „normální vysílání“ by jich tak zbylo dvanáct. V rámci regionální osmihodinovky by měly být vyčleněny další dvě hodiny pro regionální menšiny, jako třeba Slováky u hranic se Slovenskem, kteréžto pořady by zajišťovala regionální studia bez jakéhokoliv ovlivňování z centra.
To, zda (regionální) televize poskytne dané menšině vysílací čas, by posuzoval zvláštní k tomu zřízená (regionální) komise na základě početnosti a významu dané menšiny a předloženého projektu.
Čas:  Zřízení komisí – ihned jak bude existovat příslušné studio
         Celostátní vysílání pro všechny menšiny – 6 měsíců
         Vysílání pro regionální menšiny – 1,5 roku


7.Zpravodajství

Celostátní zpravodajství by bylo zkráceno na polovinu. Z kulturních informací bych ponechal jen nejzávažnější (třeba že někdo umřel), ze sportovních jen ty z nejoblíbenějších sportů (fotbal, hokej), z ostatních jen vyhraje-li něco nějaký Čech na mezinárodní úrovni. Všeobecné informace by se týkaly jen nejdůležitějších věcí (zasedání vlády, parlamentu) a zajímavých kauz. Regionální zpravodajství by mohlo být částečně posíleno, nicméně zásadní zásadou by bylo, že při sledování Událostí divák nemá možnost otočit stránku, proto není třeba mu vymývat mozek tím, co nechce vidět, a pokud hledá z celospolečenského hlediska méně významnou informaci, nechť použije web či denní tisk, kde ostatní obracet stránky mohou a nemusejí tuto informaci konzumovat s ním.  Pro početnější menšiny by byly zřízeny příslušné pořady. Zpravodajství ČT by se mělo zaměřit především na investigativní žurnalistiku a na vychytávání chyb v sociálně-politickém systému ČR.
Čas: Oslabení centrálního zpravodajství – 3 měsíce
         Posílení zpravodajství regionálního – 1 rok

8. Politické pořady

Do politických diskusních pořadů by měli být zváni nejen politici VŠECH parlamentních stran, ale i těch, které ve volbách do poslanecké sněmovny překročily dejme tomu 1% hranici. Zastoupení politiků dané strany by mělo odpovídat jejímu výsledku ve volbách. Regionální studia by rovněž měla dát prostor politikům zvoleným do krajských zastupitelstev, případně nezvoleným, kteří v některých volbách v regionu dostali více než 1% hlasů či postoupili do druhého kola senátních voleb. Tak by se na obrazovku ČT mohly dostat i výrazně menšinové politické názory, což se dnes příliš neděje. V rámci politické plurality by měli dostat svůj prostor i případní extremisté, kterým se dostalo podpory voličů. 
Čas: Celostátní úroveň – 3 měsíce
         Regionální úroveň – 1 rok

9. Ukrajinci

Úkolem veřejnoprávní televize nemá být hájení „národního zájmu“, ale poskytování služeb občanům s co NEJMENŠÍMI náklady. Pokud je možno nějakou práci zadat levnější (zpravidla východní) zahraniční společnosti, nechť to televize udělá i kdyby se takováto transakce měla pohybovat na hraně zákona.
Čas: Ihned

10. Mládež

Prostor na obrazovce by měly dostat nejen celospolečenské menšiny, ale i mládežnické subkultury a to nejen ty, které jsou veřejností kladně přijímané (skauti), ale i takové, které jsou sice početné, ale neoblíbené (skinheadi, anarchisté). Pořady pro mládež by byly zařazeny do menšinových bloků.
Čas: Ihned




11. Dokumenty

Na dokumenty se většinou dívá jen málo lidí, proto by měly být z většinového vysílání vypuštěny a zařazeny jen  v méně výhodných časech pro příslušné menšiny.
Čas: Ihned

12. Nezávislí producenti

Možnost k výrobě pořadů pro ČT by měla být k dispozici komukoliv kdykoliv a kdekoliv, bude-li daný pořad zajímavý pro diváky. Je-li někdo ochoten pro ČT pracovat, mělo by být kritérium, zda má v ČT někoho známého nebo ne až na posledním místě a jedním z hlavních cílů ředitelství by mělo být potírat nepotismus v této instituci jakýmikoliv prostředky, třeba kulometem. Vedení by se nemělo bát nevýhodné smlouvy vypovídat a pořady rušit.
Čas: Ihned

13. Smlouvy

Všechny smlouvy uzavírané ČT by měly být plně veřejné. Pokud chce dodávající strana něco utajit, měla by být z výběrového řízení vyřazena, případně byla-li smlouva už uzavřena, měla by ČT usilovat o její co nejrychlejší vypovězení a uzavření smlouvy plně veřejné.
Čas: Ihned

14. Plná internetizace

Všechny procedury probíhající v ČT musí být v reálném čase online přístupné na webu. Na webu by tak měly být zveřejněny všechny smlouvy, které ČT kdy uzavřela, i informace o jednáních o nových smlouvách, které teprve chce uzavřít. Každý pořad by měl mít svou stránku, na níž by byly nejen povšechné informace a záznamy všech jeho dílů, má-li k jejich zveřejnění ČT právo, ale především smlouva, na jejímž základě byl pořad pořízen, vyúčtování tohoto pořadu do nejmenšího detailu a emaily na všechny lidi, kteří se na jeho výrobě podíleli. Tato skutečnost by čtenářům příslušné stránky měla pomoci:
-stěžovat si na konkrétního zaměstnance, nebyla-li jeho práce tak kvalitní, jak by mohla být (což může být patrno z vyúčtování)
-napsat konkrétnímu zaměstnanci připomínky a náměty k jeho práci
-v případě schopnosti dělat pořad efektivněji či nabídnout levněji některou věc či službu potřebnou k výrobě daného pořadu učinit ČT nabídku, získat tak zakázku a ušetřit koncesionářům peníze
-získat informace potřebné k lobbování za nahrazení tohoto pořadu jiným pořadem, který může být potřebnější.
Na zaměstnance vyrábějící daný pořad by byl vyvíjen tlak, aby jej dělali co nejefektivněji, což by jim neumožňovalo provozovat nepotistické praktiky.
Na internetu by měly být k dispozici emaily na NAPROSTO všechny zaměstnance, i ty, kteří pořady nevyrábějí. Koncesionář by tak měl možnost si zjistit, koho si platí a vyjádřit mu svou podporu či nedůvěru.
Na stránce každého pořadu ČT by dále měla být k dispozici NECENZUROVANÁ diskusní fóra, kde by každý zájemce mohl libovolným způsobem okomentovat v reálném čase fungování televize, čímž by vznikl další tlak na kvalitu pořadu.
Jak již jsem zmínil výše, na stránkách pořadů, kde by to mělo smysl, by navíc mohla být uskutečňována hlasování diváků o tom, co chtějí vidět.
Čas: Emaily, diskusní fóra – 3 měsíce
         Vyúčtování, online smlouvy – ihned jakmile to daná smlouva umožní

15. Mobilní telefony

ČT by měla využívat nejen možností poskytovaných jí internetem – zvuková část jejího vysílání by měla být dostupná i na mobilních telefonech v sítích operujících v ČR. Po zavolání na příslušné číslo by se tak „divákovi“ dostalo stejného servisu jako by měl televizi s rozbitým obrazem.
Čas: 3 měsíce

16. Výhody pro registrované koncesionáře

Na www stránce ČT by měla být možnost si po předložení dokladu o placení koncesionářských poplatků zřídit účet, který by držiteli poskytoval výhody například při internetových hlasováních o daných pořadech, která by mohla být přístupná pouze držitelům takovýchto účtů. Tím by byli zvýhodněni lidé, kteří koncesionářské poplatky skutečně platí a měli by tak nějakou malou motivaci je platit i nadále. Podobně by mohli být zvýhodněni koncesionáři – majitelé mobilních telefonů.
Čas: 3 měsíce

Závěr:

Jsem si vědom toho, že mnoho výše uvažovaných vylepšení vyžaduje změny zákonů či dlouhodobých smluv, což může zabrat mnoho času a úsilí, nicméně má-li být ČT někdy něčím jiným než černou dírou, do níž se sypou koncesionářské peníze, musí být systémové změny provedeny a to zejména ty, které s pomocí technik                   e-governmentu ztěžují zaměstnancům a dodavatelům libovolné nakládání s poskytnutými prostředky.


Václav Linkov
  1. STRUČNÁ HISTORIE ŽURNALISTIKY
  
  * 1. noviny už Caesar v Římě – ACTA DI  JURNA  - zprávy ze senátu, kopírováno a šířeno
  * první oficiální noviny vyšly roku 1609, o prvenství se pře Anglie s Francií 
  * v Hab. monarchii 1. noviny – Úterní a Sobotní pražské poštovské noviny 
  * dalším významným žurnalistou byl Václav Matěj Kramerius 
  * 1835 – v Paříži vzniká 1.tisková kancelář 
  * 1859 – * ve Vídni Česká telegrafická kancelář, 1886*pobočka v Brně, Praze; 28.10.1918  
                přejmenováno na Československou tiskovou kancelář
  * koncem 19.století – vznikají politické noviny
  * 1893 – založeny LN, nejprve v Brně, pak Praha; působili zde Čapek, Těsnohlídek, …
  * 1923 – začíná pravidelně vysílat Československý rozhlas
  * 1953 – začíná vysílat Československá televize
  * 1989 – registrováno v ČR 722 titulů novin a časopisů (z toho přes 180 deníků)
  
  2. ŽURNALISTICKÉ ŽÁNRY
  
  * žánr (z fr. druh, styl) - v užším  smyslu konkrétní vymezení novinářského útvaru
  * žánry: souhrn označení pro skupinu žurnalistických děl, která se vyznačují určitými společnými prvky, především tématickými a kompozičními
  *  v současné době je žánrové rozdělení nestálé a značně vágní, produktem praktického používání v médiích; od striktního žánrového dělení se proto upustilo.
  * přesto je znalost žánrů důležitá nejen pro novináře, ale i pro „konzumenty“ médií:
  * čtenář nebo posluchač se lépe orientuje,  „naladí“ se na stejnou vlnovou délku,  pod tradičním označením žánru  si zvykne hledat formálně shodně zpracované informace nebo názory
  * pro redaktora, zejména začínajícího, pak „mantinely“ žánrů mu pomohou hledat  vhodné  žánrové  zpracování 
  * rozdělení žánrů: 
  
             A) Zpravodajské (kartografické) žánry:
Zpráva – informace o události nebo jevu, který se stal nebo nestal, stane nebo nestane, odpovídá na základní otázky KDO, CO, KDE, KDY,  a rozšířená zpráva také na JAK a PROČ.  Zachovává přesnost, věcnost, úplnost, spolehlivost, vyváženost, včasnost a citovou neutrálnost. 
Fleše (předzprávy) – anonce, avíza, servis, denní zprávy (noticky, deničky, lokálky…), rozšířená zpráva (jednosloupek, soudní zpráva, otvírák, trhák, sólokapr, telefonát…), skládaná zpráva, dialogizovaná zpráva, článek, zpravodajské vystoupení nebo zpravodajský ozhovor… 
  
             B) Publicistické žánry:
  
  * funkcí publicistiky je přesvědčovat; na rozdíl od zpravodajství, kde se uplatňují především fakta, obsahuje publicistika kromě informací názor, hodnocení a subjektivní přístup, zahrnuje pojmy, soudy, postoje, kombinuje analytický a syntetický přístup, jejím výsledkem je poznání, přesvědčení a získání recipienta.
  
  
  1) Monologové žánry: 
  
  a) informační: 
         -    článek
  
  
  
  
  b) analyticko – kritické:  
  - úvodník (editorial)
  - komentář
  - poznámka
  - glosa
  - recenze
  - pamflet
  - úvaha
  
  c) emocionální (smyslové):  
              -   publicistická reportáž
  
  d) portrétní:    
  - portrét
  - monografie
  - medailon
  - nekrolog
  - osobnostní interview (též dialogový žánr)
  
  2) Dialogové žánry:    
  - informační interview
  - duel
  - polemika 
  - kulatý stůl
  - anketa
  - otevřený dopis
  - polemika
  
  3) Literární – beletristické žánry:   
  - literární interview
  - literární reportáž
  - fejeton
  - sloupek
  - črta
  - esej
  - soudnička
  - novinová povídka
  - karikatura
  - fraška
  - črta
  - báseň
  - kresba, obraz
  - umělecká fotografie 
  - příběh a esej
  - rozhlasové  feature (montáž)
  - povídka a novela
  - umělecké pořady……….
  
   Beletristické žánry mají za úkol dát žurnalistice i estetickou hodnotu.  Mají svébytný jazyk.
  
  
  
  
  
  
  3. POUŽÍVANÉ ŽURNALISTICKÉ TERMÍNY
  * Anketa - žánrová forma rozhovoru, která se využívá v tisku, rozhlase a televizi k bezprostřednímu zjištění názorů více osob, zpravidla náhodně vybraných, obvykle na stejnou anketní otázku(otázky); na rozdíl od besedy nemají dotazovaní možnost seznámit se s názory ostatních účastníků ankety a reagovat na ně; využívá se jako expozice dalších publ. žánrů 
  * Anotace – stručná charakteristika slovesného díla, která přináší údaje o jeho obsahu, tématu, zaměření a i autorovi; v agenturní praxi se jako anotace označuje tzv. dlouhý titule, který co nejvýstižněji vyjadřuje obsah sdělení a jehož funkce jsou srovnatelné s novinovým titulkem 
  * Autorizace – označení autorova souhlasu k určitému “zacházení s jeho vlastním díle”; schválení vlastního textu v podobě rozhovoru 
  * Avízo – v angl. zprav. krátké sdělení určeném především novinářům, případně dalším abonentům servisu 
  * Background – ve zprávě kontext (připomenutí předchozího vývoje události) nutný k pochopení oznamované skutečnosti 
  * Beseda – označení žánrové formy rozhovoru více než dvou účastníků, připravená a řízená jedním z nich » tj. redaktorem nebo moderátorem 
  * Briefing – buď jde o základní stručnou informaci o události, kde jsou prostřednictvím tiskového mluvčího nebo jiné pověřené osoby informováni novináři, nebo též o kratší, resp. stručnou podobu tiskové konference, někdy i bez možnosti klást otázky 
  * Časopis – tiskovina vycházející pravidelně, v určitém místě, která má nejméně půlroční a nejvíce jednotýdenní periodicitu; od deníku se liší menší aktuálností, větší podrobností probíraných témat a grafickou úpravou; je určen vyhraněnému okruhu čtenářů 
  * Článek – v laickém pojetí jakýkoli materiál v novinách kromě zprávy; v odborném – samostatný  žánr obsahující jasné, věcné, srozumitelné a logické vysvětlení události nebo myšlenky 
  * Črta – žánr na rozhraní publicistiky a literatury, zaznamenávající subjektivní prožitek autora, kdy cílem je literárními výrazovými prostředky zachytit určitou mezní situaci, do níž se autor dostal a zároveň se stal i jejím hlavním hrdinou; obsahovou náplní jsou silné zážitky, setkání s výjimečnými lidmi, nezapomenutelné vzpomínky; př. cestopisná črta – důraz na osobní prožitky 
  * Denička – typ zprávy » stručná informace bez titulku, která vypovídá o aktuální události 
  * Deník – obecně průběžný záznam denních nebo chronologických událostí; noviny vycházející denně, obsahující zpravodajství, publicistiku; podle času vycházení se mohou dělit na raníky – uzávěrka večer předem, poledníky a večerníky, kt. informují o událostech toho kterého dne 
  * Domicil – zeměpisné označení místa, kde došlo k popisované události – u tiskové agentury - domicil – datum – ČTK 
  * Feature – nejzajímavější článek v časopise; v textu se používá s investigativní žurnalistikou a jako druh reportážní tvorby, kdy se jeho tvůrce snaží získat jedinečná fakta z archivů, odborných pramenů či vlastního pozorování a kdy skládá zevrubný obraz konkrétní události se všemi možnými dopady na veřejnost 
  * Fejeton – v tisku jako specifický publ. žánr; subjektivní publicistika s dominantním názorem tvůrce na jeden fakt, umocněný lehkou stylistickou formou; graduje do opinty, používá ironie a sarkasmu, problém se snaží vidět nově, z nečekaného úhlu pohledu 
  * Fleš – první, velmi stručná, zpravidla jen několikaslovná klíčová agenturní informace o mimořádně důležité události, faktu, jevu; vydávají se bez titulku a samy se mohou stát titulkem v novinách 
  * Glosa – obecně poznámka na okraj nebo mezi řádky; žurnalistický druh se svérázným publicistickým akcentem, v němž se odráží jediná otázka či problém a jehož řešení je pouze naznačeno nikoliv definitivně vyjasněno; autor komentuje vzniklou situaci – často ironicky; obsahuje konkrétní fakta a vztah autora k nim; patří mezi nejdrobnější komentativní text v novinách 
  * Hypertext – označení textu, kt. není omezen linearitou a jehož sdělení je rozděleno do jednotlivých bloků ve formě psaného textu; není utvářen lineárně a není prezentován sekvenčně 
  * Interview – rozhovor; metoda, jak získat informace; dialog otázek a odpovědí, v němž partneři mají přesně stanovené role tazatele a odpovídajícího 
  * Klišé – ustálený, automatizovaný otřelý obrat, který mechanickým používáním ztratil životnost 
  * Komentář – druh článku, jenž vznikl z komentované zprávy a poznámky k událostem a vychází ze známých faktů, jevů nebo myšlenek, kt. dává do souvislostí, odhaluje pozadí, příčiny i důsledky, připojuje subjektivní pohled; předpokládá specializaci v oboru; základní žánr rozhlasové, analytické publicistiky » cílem zhodnotit nebo vysvětlit z různých úhlů pohledu aktuální sociální jev nebo problém; základem jasná fakta, kt. komentátor hodnotí 
  * Leták – neperiodický, jednorázový tisk nevelkého rozsahu, považovaný za předchůdce pravidelně vycházejících novin; rozšíření v 15.-16. století 
  * Lokálka – denička, drobná zpráva místního obsahu přinášející základní informace a odpovědi 
  * Medailon – portrét osobnosti, subjektivně laděný; charakterizuje vybranou osobnost, uvádí základní bibliografické údaje, zvýrazňuje specifické rysy umělecké i povahové 
  * Mutace – v periodickém tisku vydání novin pro určitou oblast tím, že část obsahu byla nahrazena zprávami z příslušné oblasti, např. regionální zpravodajství 
  * Nekrolog – první ucelené hodnocení právě zemřelé, veřejně známé osobnosti, podané publicistickou formou; subjektivně zabarvené a prezentované s pozitivním akcentem; druh medailonu – důraz kladen na vztah autora a zemřelého 
  * Noticka – druh deničky; drobná až jednovětná zpráva o událostech a jevech, kterým se nepřipisuje zásadní význam; nemá titulek 
  * Noviny – pravidelně, periodicky vycházející tiskoviny 
  * Pamflet – ostrý, útočný někdy i hanlivý leták, článek či publikace; má polemický charakter – osobní » pranýřuje ostrou satirickou formou, často v jinotajích; smyslem rozpoutat diskusi, zaujmout pozornost; na rozdíl od kritiky nehledá objektivní fakta 
  * Parafráze – záměrné napodobení cizího uměleckého díla nebo stylu; autor se vyslovuje již k hotovému textu, aby konfrontoval osobní postoj; také volné zpracování cizí předlohy; na rozdíl od citace vyjadřuje obsah, nikoli však doslovně 
  * Portrét – zevrubné publicistické hodnocení obecně známé osobnosti, kt. soustřeďuje všechna důležitá fakta a události života portrétovaného; v popředí snaha o objektivní hodnocení, analýzu tvůrčí činnosti a pohled na potrétovaného jako na celek 
  * Poznámka – krátký, nápaditě psaný útvar na aktuální téma, rozšiřující základní zpravodajskou informaci o novinářův názor; vede k vtipnému, neočekávanému závěru nebo posunutí významu do jiné roviny; operativně navazuje na zpravodajství » přináší první aktuální podrobnější hodnocení události, o níž byla veřejnost informována v předcházející zpravodajské relaci 
  * Public Relation (PR) – agentura pro styk s veřejností; organizace zaměřená na public relations » cílevědomé a dlouhodobé působení na veřejnost ve smyslu ovlivňování názorů nebo veřejného mínění 
  * Recenze – shrnující zhodnocení a posudek; druh publicistického textu, jenž má za úkol především informovat a představit veřejnosti dílo v hlavních rysech; nemá velký rozsah, soustřeďuje se pouze na hodnocení výrazně kladných nebo výrazně záporných hodnot; stručně představuje tvůrce, sleduje dílo zrodu a zařazuje ho do kontextu 
  * Reklama – v masových médiích se tak označuje jakékoli veřejné oznámení určené k podpoře prodeje, koupě, nájmu výrobku či služby, k propagaci věci nebo myšlenky nebo k vyvolání věci nebo myšlenky nebo k vyvolání jiného účinku žádaného zadavatelem reklamy 
  * Reportáž – publ. žánr; svědecká výpověď konktrétního zážitku v písemné, slyšené nebo vizuální podobě; spojuje aktuální informační a názorovou složku; vychází z bezprostředně nezvyklé situace, jíž byl autor přítomen; pozoruje, popisuje, hledá souvislosti; jde o nesubjektivní podobu publ. vyjádření 
  * Rešerše – vyhledávání, ověřování údajů, faktů a informací; obecně se jedná o sekundární dokument, jenž obsahuje soupis záznamů dokumentů nebo souhrn jiných, např. faktografických informací 
  * Ročenka – publikace, kt. má charakter sborníku, vychází jednou ročně a patří mezi neperiodický tisk 
  * Sloupek – publ. žánr, kt. vznikl na objednávku LN (Heinrich); stojí na vtipném nápadu, podnětem je zážitek či pozorování, jež se snaží s vtipem a někdy ironií dovést ke zevšeobecnění 
  * Soudnička – klasický útvar meziválečné publicistiky soustřeďující se na soudní případ z pohledu justičního projednávání 
  * Šéfredaktor – nejvýše postavený vedoucí pracovník redakce zodpovědný z hlediska obsahu a formy za veškerou činnost příslušného média 
  * Úvaha – publ. meditativní útvar o politické, hospodářském či osobním postoji autora ke konkrétnímu problému: vychází ze známých informací, více se však zaměřuje na vzájemné vazby faktů a argumentů a jejich souvislosti 
  * Úvodník – druh článku zaujímající zásadní stanovisko k nějakému aktuálnímu problému, vyjadřuje stanovisko listu, vedení redakce nebo vydavatele; vychází z faktů, kt. už jsou známa a zpracována ve zpravodajství » známé info však vysvětluje a doplňuje o stanovisko se snahou ovlivnit čtenáře 
  
Zpráva
  * kompozice zprávy – základním principem tématicko-kompoziční výstavby psaných zpráv je  tzv.  obrácená pyramida s přísně vyčleněnými odstavci (odstavců může být samozřejmě méně nebo více  - např. rozvíjení opozitního mínění):
  * 1. ods. sděluje podstatu události a sumarizuje obsah celého sdělení
  * 2. ods. zprávy uvádí osobu, která má k události blízký vztah a její tzv. slovní reakci
  * 3. ods. uvede téma, které podstatu události rozvíjí, následuje reakce též či další osoby 
  * třetí a čtvrtý odstavec buď doplňují a rozvíjejí první a druhý, anebo jsou ve vztahu k nim protikladné, opozitní; Podle rozměrů či aspektu událostí a podle záměrů editora je odstavců více nebo méně
  * závěr sdělení pak obsahuje souvislosti; takové členění umožňuje řadit odstavce podle důležitosti, jakou jim editor přisuzuje, některé vypouštět nebo zkracovat
  
  Komentář 
  * z latinského „Commentarius“ = zápis, deník, vysvětlivky…
  * druh článku, jenž vznikl z komentované zprávy a poznámky k událostem; vychází ze známých faktů, jevů nebo myšlenek, které dává do souvislostí, odhaluje jejich pozadí, příčiny i důsledky, připojuje subjektivní pohled
  * pokud má být komentář zasvěcený, předpokládá specializaci v oboru a široké zdrojové zázemí
  * stejně jako článek může užívat statistických údajů, jeho specifikum je však v nápadu, zpracování, použití neotřelých jazykových prostředků a pointování
  * český komentář je od svého vzniku v 19. století polemický, politický a satirický, což je dáno okolnostmi jeho vzniku v rámci Rakouska – Uherska.
  
  Glosa  
  * z řeckého „glóssa“ = jazyk, řeč
  * obecně poznámka na okraj nebo mezi řádky; žurnalistický druh se svérázným publicistickým akcentem, v němž se odráží jediná otázka nebo problém a jehož řešení je pouze naznačeno, nikoliv definitivně vyjasněno
  * autor glosuje, často ironicky, vzniklou situaci; Patří k nejdrobnějším komentativním textům, bývá otiskována v názorových stránkách  novin
  
  Fejeton 
  * z francouzského „feuilleton“ = lístek, též zvaný podčárník  
  * klasický představitel subjektivní publicistiky s dominantním názorem tvůrce na jeden fakt, umocněný lehkou stylistickou formou
  * správný fejeton graduje do pointy, využívá ironie a sarkasmu
  * problém se snaží vidět nově, z nečekaného úhlu pohledu
  * graficky bývá fejeton odlišován kurzívním typem písma
  * H. Heine, A. S. Puškin, V. Hugo, R. Těsnohlídek, K. Čapek, K. Poláček…
  
  Sloupek 
  * jediný z publicistických žánrů, který vznikl na objednávku, když chtěl šéfredaktor Lidových novin Arnošt Heinrich ve 20. letech 20. století obohatit výrazové pojetí uznávaného deníku, sloupek stojí na vtipném, anekdotickém nápadu, podnětem je zážitek nebo pozorování, jež se snaží s vtipem a někdy ironií dovést ke zevšeobecnění
  * na rozdíl od fejetonu se uzavírá s tématem do skutečné klece jednoho sloupce - je tedy aktuálnější, stručnější a konkrétnější
  
  Článek
  * laicky vše v novinách kromě zprávy
  * v odborném pojetí samostatný žánr,, obsahující jasné, věcné, srozumitelné a logické vysvětlení události nebo myšlenky, faktů a jevů
  * článek hledá souvislosti, příčiny, následky, analyzuje a třídí fakta, doplňuje je argumenty a přináší zobecnění
  * článek přináší subjektivní přístup autora v oblasti kompozice, jazyka, stylu, a proto je řazen k materiálům publicistickým nebo analytickým
  * kromě zprávy je historicky nejstarší, má různé podoby – úvodník, komentář, analýza….
  
  Reportáž 
  * z latinského „reporto“ = zprávu přinésti, anglicky report = zpráva
  * publicistický žánr, svědecká výpověď konkrétního zážitku v písemné, slyšené nebo vizuální podobě
  * spojuje v sobě aktuální informační a názorovou složku, vychází z bezprostřední nezvyklé situace, jíž byl autor většinou osobně  přítomen 
  * reportér pozoruje a popisuje, hledá souvislosti příběhu, děj ztvárňuje prostřednictvím jednajících osob
  * v reportáži jde o nejsubjektivnější podobu publicistického vyjádření, v níž existují různé kompoziční postupy; i proto je reportáž využívána zejména při konfliktních  výpovědích o skutečných událostech, kdy autor musí základní faktografii získat dotazováním, hledáním či rešeršní činností
  * psaná reportáž dnes prožívá krizi, z deníků se přesunula do časopisů a zejména do televize. Viz také investigativní žurnalistika (= je zaměřená na získávání informací o záležitostech, které jsou předmětem veřejného zájmu; typické je pátrání po pozadí případu – viz aféra Watergate USA)
  
  Rozhovor
  
  Interview  (angl. = schůzka, rozhovor, původně z franc. entrevoir, přenesného do angl. inter a view) – obecně rozhovor
  - Žurnalistická  metoda, jak získat informace
  - Samostatný, v médiích uplatňovaný novinářský druh:
         Zpravodajský rozhovor, v podstatě dialogizovaná zpráva, která má odpovědět na základní otázky Kdo?, Co?, Kde?, Kdy? a  případně Proč? A Jak?,  přímá výpověď  dotazovaného se používá  především pro  větší autentičnost informace nebo z praktických důvodů, kdy novinář chce jasně dát  najevo čtenáři, že informace  pochází od  dotazované osoby  a novinář odpovědi  „pouze reprodukuje“. 
        Žurnalistický rozhovor, interview  - Dialog otázek a  odpovědí, v němž partneři  na rozdíl od diskuse mají jasně stanovené role tazatele a odpovídajícího (např. v televizním rozhovoru se často dotazovaný snaží obrátit  role a  ptát se   novináře /moderátora/,  ten ho ale musí usměrnit).
  Interviewovaná osoba je většinou veřejně známá (a to i negativně – viz vězeň  na doživotí Kájínek) nebo vynikající v nějakém oboru, aby její názory mohly zaujmout recipienty (zpovídaný může být i hrdinou jednoho dne, ale i tak platí, že v tu chvíli jde o osobu veřejně známou).
  Rozhovor iniciuje 
  Autorizace interview - souhlas zpovídaného s konečnou verzí záznamu 
  
  Rozhlasové zpravodajství
  
  Struktura mluvených zpráv není konická, má tzv. měkký začátek. Začíná kulisou, scénou, která má vzbudit posluchačův zájem. A teprve pak následuje významové jádro. 
  Délka zpráv se všeobecně snižuje.. Posloupnost zpráv závisí na charakteru stranice. Zatímco bulvární stanice začínají zpravodajské celky informacemi, které mají upoutat zájem publika (neštěstí, vraždy, senzace), seriózní stanice se při volbě posloupnosti zpráv řídí důležitostí informací. 
  Za nejdůležitější se pokládají ty, které jsou důležité pro všechny občany světa nebo pro více zemí, následují informace důležité pro občany vlastní země, pak informace z jiných zemí, které nejsou významné pro občany vlastní země.  Zprávy o akutních událostech mají přednost před protokolárními. Pro místní a regionální stanice jsou často důležitější místní a regionální informace než celostátní (ty vysílají celoplošné stanice). Informace o aktuálních událostech mají přednost před komentáři.
  Rozlišení mezi zpravodajstvím a publicistikou odpovídá  jak tradicím naší rozhlasové teorie a praxe, tak také požadavku oddělení zprávy od komentáře. A konec konců také na v poslední době poněkud opomíjenou čistotu žánrů.
  
  Rozdíl mezi zpravodajstvím a publicistikou v rozhlasové žurnalistické tvorbě:
  
  - míra subjektivnosti (respektive objektivnosti) v přístupu k žurnalistickému zpracování tématu. Zatímco ve zpravodajství jde o maximální eliminaci subjektivního hodnotícího stanoviska, v řadě publicistických žánrů se osobní názor autora dokonce očekává (poznámka, komentář,  recenze, vystoupení aj.). Posluchači by  však mělo být vždy zřejmé, kdy jde o zprostředkování nestranné, objektivní informace a kdy o vyjádření stanoviska, názoru, postoje
  - žurnalistický záměr – jestliže cílem rozhlasového zpravodajství  je poskytnout informaci o aktuální události, pak v publicistice jde o vysvětlení aktuálního problému nebo zobrazení nějakého jevu s vyjádřením osobního stanoviska autora. Zatímco ve zpravodajství je informace cílem, v publicistice je východiskem žurnalistické práce
  - formální znaky  - zejména způsob použití jazykových prostředků při zpracování žurnalistického materiálu, charakter interpretace textu, míra využití rozhlasových specifik, žánrů, hudebních předělů, zvukových efektů….
  
  Zásady rozhlasového zpravodajství
  
  - novost – každá rozhlasová zpráva by měla posluchači přinést novou informaci, nové poznání, nový pohled na událost…. Informace, kterou posluchač už získal z jiných zdrojů (tisk, televize… viz též čerpaní z tisku jako zdroje informací), ztrácí pro něj hodnotu. V případě, že zprávu opakujeme, je nutné ji vždy aktualizovat. Nikdy bychom neměli reprizovat zprávu ve stejné podobě. Když nemáme nová fakta, tak alespoň text stylisticky obměnit (viz kritéria zprav. hodnot -  událost se vyvíjí). 
  
  - zajímavost  - nejpozorněji a nejsoustředěněji jsou sledovány ty zprávy, které jsou pro posluchače nejzajímavější. Zpravodajství by se tedy nemělo vyhýbat tématům, která se týkají prominentních osob (významní politici, umělci, sportovci – viz též Blesk na titulu) a atraktivních, zajímavých událostí. To ovšem předpokládá znalost specifických zájmů a poslechových potřeb hlavních cílových skupin, pro které se v daném okamžiku zpravodajská relace vysílá –  posluchačské průzkumy.
  
  - závažnost – pozornost posluchačů  upoutá a udrží to, co je pro ně důležité, co se jich nějak dotýká. Viz 16 kritérií zpravodajské hodnoty informace – např. události na druhé straně zeměkoule jsou pro posluchače třeba méně závažné, než které se staly v jeho městě.  Proto regionální rozhlas by měl dávat přednost  událostem lokálního významu, které jsou pro jeho posluchače rozhodující. Když posluchač dospěje k názoru, že zpravodajství nepřináší jím očekávané hodnoty, přeladí…
  
  - střet názorů, konflikt – dodá zprávě dramatické napětí a udržuje pozornost posluchačů (nanejvýš po 2 minutách klesá pozornost, pokud nepřijde „impuls“). Navazují publicistika by měla ale vysvětlit příčiny tohoto konfliktu
  
  - zábavnost – zvýšení poslechovosti zpravodajství rozhlasové stanice bývá často podmíněno zvýrazněním jeho zábavné složky  (Evropa 2  a Renata Kajdžas). Zábavnost by ale neměla být chápána jako protiklad k serióznosti zpravodajství. Zprávy s humorným obsahem mohou zpravodajskou relaci odlehčit, uvolnit  určité psychické napětí, které vzniká při soustředěném poslechu. Zpravidla se zařazují do závěru relace jako tzv. tečka za zprávami
  
  - objektivnost – nestrannost, oddělení zpravodajství od subjektivního hodnocení a komentáře (jde o vztah mezi faktem a názorem na něj), ověřování pravdivosti, uvádění protikladných názorů. V rozhlasovém zpravodajství bývá zásada objektivnosti nejčastěji porušována:
                - při výběru informací k jejich zpravodajskému ztvárnění ( některé informace mohou být novináři „bližší“…)
                - při jejich zpracování do tvaru rozhlasové zprávy ( některým událostem může být věnována větší stopáž  než jiným bez ohledu na jejich společenskou závažnost)
                - při jejich řazení do zpravodajské relace (méně významná zpráva zařazená  do čela zpravodajské relace  může v posluchači vyvolat dojem, že je společensky závažnější než jiné uprostřed nebo v závěru relace)
                - nezřídka vybírány zprávy, které odpovídají očekávání šéfredaktora nebo majitele rozhlasu. Novináři se také zaměřují na mocenské elity, od kterých získávají tzv. exklusivní informace, a v obavě, aby tento zdroj neztratili, tak postupně podlehnou jejich vlivu. Novináři nemohou dělat  politiku, mají informovat, analyzovat, komentovat…
  
  Vyváženost, jasnost a srozumitelnost, přesnost 
  Při tvorbě rozhlasového zpravodajství existují zvýšená rizika nepřesnosti, která vyplývají z těchto rozhlasových specifik:
  - rozhlasové zprávy musí být maximálně stručné. 
  Rozhlasová zpráva musí být relevantní, důležitá, tragická, neobvyklá, jde o cosi posledního, jde o cosi nejdražšího, je bezprostřední, zajímavá, kontroverzní, jde o jakési prvenství, jde o cosi největšího, je legrační či ironická (A. Boyd: Zpravodajství v rozhlase a televizi –britský novinář)
  
  Obrazové zpravodajství
  
  Televizní zpravodajství v našich podmínkách 
  - místní kabelové televize
  - regionální stanice
  - komerční celostátní televize (kruhy – co se týká mě, mé rodiny, mého dvorku, mé obce…)
  - veřejnoprávní televize (důležitost pro lidstvo, republiku, skupinu, jednotlivce…)
  
  Rozdílné typy zpráv pro 
  - ranní vysílání ( pokud možno se neřeší  problémy, nic ošklivého)
  - denní zpravodajská relace ( co den přináší)
  - večerní hlavní zprávy – nejvíce prostoru pro nejdůležitější zprávy
  - noční zpravodajská relace (zkrácené zprávy, jen to nejpodstatnější)
  
  Nejdůležitější je aktuálnost – zpráva musí být co nejčerstvější
  Informační hodnota – zpráva nevysvětluje, jen jednoduše a srozumitelně co nejpřesněji    informuje o události
  Je bezprostřední – napsaná jakoby v posledních minutách
  Má hovorový styl, zní přirozeně, neplýtvá slovy, jednoduché věty 
  
  Stavba televizní zprávy:
  
   Nepoužívá se obrácená pyramida, ale metoda nazvaná DRAMATICKÁ JEDNOTA.
  
  1. VYVRCHOLENÍ (co se stalo)
  2. PŘÍČINA (proč, okolnosti)
  3. ÚČINEK ) co s tím pojí, pozadí, následky)
  
  Nejdůležitější je první věta – musí něčím zaujmout
  Synchron ( rozhovor nebo stand-up) a asynchron (spojovák)
                              
  
  Žurnalistická fotografie
  
  Fotografie jsou neoddělitelnou složkou tisku (využívají se, pokud nejsou „pohyblivé“ obrázky, také v televizi). Člení se na dokumentární (zpravodajské a ilustrační fotografie.
  Některé jsou doplněny popiskami, jiné žádný slovní text nevyžadují. Každopádně by ale vždy měl být uveden autor fotografie  nebo agentura, která fotografii poskytla (EPA, Reuter, ČTK…).
  
  Grafik se setkává při své práci na grafickou podobou novin se třemi základními okruhy problémů:
  - Mechanika čtení -  se zvyšujícím se věkem se zhoršuje zrak, nutné čitelné písmo, grafické symboly…
  - Psychologie čtení – čtení je poměrně náročné, lidé raději při „únavě“ si pustí televizi nebo rozhlas…
  - Hospodárnost typografie – musí se prodat za cenu výrobní a příjmy z reklamy. Různé vymyšlenosti hodně stojí
  
  Funkční fotografie
  
  Musí dojít ke komunikaci mezi čtenářem a grafikem (redaktorem)
  Na libovolné stránce je výchozím bodem levý horní roh. 
  
  Co je Rada pro reklamu?
  Rada pro reklamu byla založena 23. srpna 1994 zadavateli reklamy, reklamními agenturami a médii dle zákona č. 83/90 Sb., o sdružování občanů.
  Rada pro reklamu je nestátní, nezisková organizace, která funguje jako sdružení s vlastní právní subjektivitou. Její činnost je financována reklamním průmyslem formou ročních členských příspěvků všech členů.
  Členy Rady pro reklamu jsou významné profesní asociace zadavatelů reklamy, reklamních agentur a všechna významná média spolu s podnikatelskými subjekty.
  Jaké má RPR cíle?
  Rada pro reklamu vznikla za účelem prosazování samoregulace reklamy. Hlavním cílem Rady pro reklamu je proto zajišťovat a prosazovat čestnou, decentní, legální a pravdivé reklamy na území České republiky.
  Co znamená samoregulace reklamy ? 
  Podstatou samoregulace reklamy je nezasahování státu či státních orgánů do regulace reklamy. Reklama je přitom regulována pravidly, které přijme celý reklamní průmysl. Tato pravidla jsou vyjádřena v Kodexech reklamy, které se stát od státu liší podle historických, společenských a legislativních podmínek toho kterého státu.
  Samoregulace nenahrazuje právní regulaci - legislativu, nýbrž legislativu doplňuje o etická pravidla, na něž se legislativa nevztahuje. Samoregulace je velmi flexibilní, rychle se adaptující nástroj, který reaguje na všechny změny reklamního a mediálního trhu. Flexibilní přizpůsobení etických pravidel reklamy vývoji trhu je jednou z hlavních výhod samoregulace reklamy.
  Kterými oblastmi reklamy se RPR zabývá?
  Rada pro reklamu se zabývá posuzováním stížností na reklamu:
  - v tisku 
- na plakátovacích plochách 
- zásilkových služeb 
- v audiovizuální produkci 
- kinoreklamu 
- v rozhlasovém a televizním vysílání
  Kterými oblastmi reklamy se RPR nezabývá?
  Rada pro reklamu se v žádném případě nezabývá reklamou volební a reklamou politických stran ve všech jejích formách.
  Rada pro reklamu se rovněž nezabývá stížnostmi na reklamu, v níž převažují právní aspekty nad aspekty etickými 
  Kdy RPR zasahuje ?
  Rada pro reklamu je oprávněna zahájit tzv.rozhodovací proces (proces projednávání stížností) pouze v souladu s jednacím řádem Rady pro reklamu.
  Rada pro reklamu zahájí rozhodovací proces pouze :
  a. obdrží-li stížnost na konkrétní reklamu (stížnost může přitom podat jakákoliv fyzická či právnická osoba nebo státní orgán) nebo 
  b. z vlastního podnětu, nabude-li přesvědčení, že konkrétní reklama může porušovat některé ustanovení Kodexu reklamy.
  Jaké má RPR pravomoci ?
  Rada pro reklamu jako nestátní, nezisková organizace nemůže udělovat finanční pokuty či jiné sankce. 
  Rada pro reklamu vydává pouze rozhodnutí, jež mají formu doporučení. Přestože rozhodnutí Rady mají pouze formu doporučení, od roku 1994 bylo pouze 5 rozhodnutí Rady nerespektováno. 
  Co je obsahem KODEXu reklamy?
  PREAMBULE
  Cílem Kodexu reklamy je napomáhat tomu, aby reklama byla pravdivá, slušná a čestná, a aby v rozsahu Kodexu respektovala mezinárodně uznávané zásady reklamní praxe vypracované Mezinárodní obchodní komorou.
  Kodex nenahrazuje právní regulaci reklamy, nýbrž na ni navazuje doplněním o etické zásady. Kodex je určen všem subjektům působícím v oblasti reklamy a stanoví jim pravidla profesionálního chování. Kodex se zároveň obrací k veřejnosti a informuje ji o mezích, které subjekty působící v reklamě či reklamu užívající dobrovolně přijaly a hodlají je samy vynucovat prostřednictvím etické samoregulace.
  Členské organizace RPR výslovně uznávají Kodex a zavazují se, že nevyrobí ani nepřijmou žádnou reklamu, která by byla v rozporu s Kodexem, popřípadě že stáhnou reklamu, u níž by byl takový rozpor dodatečně zjištěn orgánem etické samoregulace v reklamě.
  Zároveň členské organizace RPR budou usilovat o to, aby i všechny ostatní subjekty působící v oblasti reklamy na území České republiky respektovaly cíle i jednotlivá ustanovení tohoto Kodexu.
  Odpovědnost za dodržování kodexu 
  1. Základní odpovědnost za dodržování Kodexu nese zadavatel reklamy pokud reklamu schválil či jinak s ní vyjádřil souhlas.
2. Reklamní agentury nesou odpovědnost za výrobu reklamy a její zadání médiím.
3. Média nesou odpovědnost za šíření reklamy.
  Základní zásady reklamy
  1. Reklama musí být slušná, čestná, pravdivá a musí být vytvářena s vědomím odpovědnosti vůči spotřebiteli i společnosti.
2. Reklama musí respektovat zásady čestného soutěžení.
3. Žádná reklama nesmí v zásadě ohrožovat dobré jméno reklamy jako takové či snižovat důvěru v reklamu jako službu spotřebitelům.
  Vztah Kodexu k právní regulaci
  1. Rada pro reklamu neaplikuje platný právní řád, ale porovnává výsledky činnosti subjektů reklamy (tj.reklamu) s tímto Kodexem. Posuzování či sankcionování porušení platného právního řádu subjekty reklamy není v kompetenci Rady pro reklamu. 
  2. Vzhledem k tomu, že základním cílem založení Rady pro reklamu byla ochrana spotřebitele před působením reklam, které jsou v rozporu s běžně uznávanými etickými normami v České republice, je Rada pro reklamu oprávněna v případě, že jak stěžovatel, tak dotčený jsou soutěžiteli, zahájit rozhodovací proces a ve věci rozhodnout pouze v případě, že chování dotčeného závažným způsobem poškozuje zájmy spotřebitele.
  Všeobecné zásady reklamní praxe
  1. Reklama nesmí obsahovat tvrzení a vizuální prezentace, které by porušovaly hrubým způsobem normy slušnosti a mravnosti obecně přijímané těmi, u nichž je pravděpodobné, že je reklama zasáhne. 
  2.Reklama nesmí zejména obsahovat prvky snižující lidskou důstojnost.
  3. Reklama nesmí být koncipována tak, aby zneužívala důvěru spotřebitele či využívala nedostatku jeho zkušeností či znalostí, či jeho důvěřivosti.
  4. Reklama nesmí využívat podprahové vnímání spotřebitele.
  5. Reklama nesmí být skrytá, zejména nesmí předstírat, že jde o jiné způsoby šíření informací (vědecké pojednání, reportáž apod.), než je reklama.
  6. Reklama nesmí šířit klamavé údaje o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech. 
  7. Reklama nesmí bez oprávněného důvodu využívat motiv strachu.
  Zvláštní požadavky na reklamu
  1. Spotřebitelé nesmí být reklamou vedeni k tomu, aby produktům přiznávali nepoměrně vyšší užitnou hodnotu, než odpovídá jejich skutečné hodnotě.
  2. Reklama nesmí útočit na jiné produkty, inzerenty nebo reklamy a nesmí se snažit tyto výrobky, inzerenty či reklamy diskreditovat, a to ani přímo ani nepřímo.
  3. Reklamy nesmí svým všeobecným vzhledem, vyobrazeními, použitím sloganů, vizuálních prezentací, hudby či zvukových efektů být podobné jiným reklamám tak, že by bylo pravděpodobné zavádění či zmatení spotřebitele či využiti výsledků cizích nápadů a pracovního úsilí.
  4. Reklama nesmí zobrazovat žádné žijící osoby a ani na žádné žijící osoby nijak odkazovat v případě, že s tím tyto osoby předem výslovně nesouhlasí. 
  5. Reklama nesmí ke svému působení využívat nositele veřejné autority (například politiky, představitele odborných medicínských a jiných společností), i když by oni sami se svým úplatným či bezúplatným působením v reklamě souhlasili.
  Co Evropská unie ? 
  Rada pro reklamu nevznikla samovolně, nýbrž po vzoru západoevropských států, které se podílely na jejím vzniku v roce 1994. Základní model fungování RPR převzala od britské The Advertising Standards Authority, považované za nejvýznamnější samoregulační instituci v Evropě. 
  Rada pro reklamu je od roku 1995 řádným členem Evropské aliance pro samoregulaci reklamy (EASA), sídlící v Bruselu. EASA, která v současnosti sdružuje 27 samoregulačních institucí z 23 států Evropy, koordinuje spolupráci národních institucí a spolupracuje při řešení stížností přes hranice jednotlivých států, kdy např.zadavatel pochází z jednoho státu a reklama je šířena ve státě druhém.
  Rada pro reklamu byla první východoevropskou organizací, přijatou za řádného člena EASA na jaře 1995. Význam RPR na evropském poli byl vyjádřen volbou ředitele Rady pro reklamu viceprezidentem EASA pro oblast střední a východní Evropy v roce 1997 a jeho následným potvrzením v této funkci až do roku 2001.
   
  FERDINAND PEROUTKA
  
  * narodil se 6.2.1895 v Praze a zemřel v New Yorku 20.4.1978; byl českým novinářem a politickým publicistou liberální orientace
  * vystudoval Gymnázium na pražských Královských Vinohradech
  * žurnalistickou dráhu zahájil roku 1914 v Herbenově časopisu Čas jako výtvarný referent – tím je také považován za průkopníka expresionismu v českých zemích
  * v letech 1919 – 1924 byl redaktorem deníku Tribuna a v letech 1924 – 1939 řídil kulturně politickou revui Přítomnost; pravidelně také přispíval do Lidových novin  
  * Navazoval na havlíčkovskou novinářskou tradici, současně byl ovlivňován anglosaskou publicistikou a kulturou vůbec; vynikal barvitým, živým a jadrným stylem se sklonem k ironii, střízlivým a pronikavým pohledem na aktuální skutečnost i smyslem pro historické souvislosti přítomného dění
  * filosoficky vycházel z pragmatismu, politicky v zásadě zastával pozice "Hradu", i když si vždy zachovával odstup nezávislého novináře
  * patřil ke kruhu tzv. "pátečníků", k důvěrníkům T. G. Masaryka i E. Beneše a k blízkým přátelům K. Čapka
  * ve 20.-30. letech vydal několik esejistických knih, zvláště pak zaujal úvahami o české národní povaze Jací jsme (1924) a rozsáhlým dílem o počátcích ČSR Budování státu (4 svazky, 1933-38, nové vydání 1991-92), vynikajícím zejména portréty osobností a charakteristikami stran a politických proudů
  * v letech 1939 – 1945 byl vězněn v nacistických koncentračních táborech v Dachau a Buchenwald
  * v letech 1945 – 1948 byl šéfredaktorem Svobodných novin a zároveň obnovil i časopis Přítomnost pod názvem Dnešek
  * mezi roky 1945 – 1946 byl i poslancem Prozatímního národního shromáždění jako hospitant národně socialistického klubu; kriticky vystupoval proti sílícím totalitním tendencím v čs. politickém životě a stále skeptičtěji se stavěl k perspektivám demokratického vývoje v poválečné ČSR (politické komentáře a úvahy ve Svobodných novinách a v Dnešku - knižně ve výboru Tak nebo tak, 1947)
  * po únorovém převratu v roce 1948 odešel do exilu, do roku 1950 žil v Anglii, pak odchod do New Yorku
  * od roku 1951 po 10 let řídil československé vysílání  rozhlasové stanice Svobodná Evropa, pro niž psal pravidelně týdenní komentře a spolupracoval tak s řadou amerických periodik
  * v exilu vydal četné politické úvahy - Byl Edvard Beneš vinen? (1949) či Demokratický manifest (1959)
  * je také autorem divadelních her Oblak a valčík (prem. 1947, text 1948, obnovená prem. v ND 1993) a Šťastlivec Sulla (rukopis 1947, připravovaná premiéra na jaře 1948 z politických důvodů stažena, 1992 uvedeno jako inscenace v ČST)
  * zároveň je i autorem panoramatického románu o osudech českých lidí za druhé světové války Oblak a valčík (Toronto 1976, Praha 1991 a 1995), vzniklého na půdorysu stejnojmenného dramatu, a apokryfního historického románu o Janě z Arku Pozdější život Panny (Toronto 1980, Praha 1991)
  * jeho deníkové zápisy z let 1945-48 a z doby exilu, fragmenty vzpomínek a výbor z korespondence, byly vydány v souboru Ferdinand Peroutka - deníky...dopisy...vzpomínky (Praha 1995)
  * výbor z rozhlasových promluv z let 1951-77 vyšel pod titulem Úděl svobody (Praha 1995)
  
  
  
  
  
  Tiskový kodex
  Tiskový kodex
  
  (Publicistické zásady)
  
Tiskový kodex Unie vydavatelů je základem systému samoregulace v odvětví periodického tisku v České republice. 
Zásady v něm obsažené slouží k zachování profesní etiky a nejsou pravidly, zakládajícími právní odpovědnost. Dodržování stanovených zásad zajišťují vydavatelé a novináři věcně i podle smyslu jednotlivých ustanovení, porušování zásad, jejich interpretaci a doplňování Tiskového kodexu řeší nebo zajišťuje Česká tisková rada, která je samostatným orgánem Unie vydavatelů. Je etické respektovat rozhodnutí České tiskové rady a zveřejňovat její rozhodnutí.

1. Svoboda tisku, jeho úloha a veřejný zájem
2. Pravdivost a přesnost
3. Ochrana osobnosti
4. Ochrana soukromí
5. Presumpce neviny
6. Ovlivňování
7. Děti


  Statut České tiskové rady
  
1. Ustavení a kompetence
2. Úkoly
3. Členové
4. Složení a rozhodování
5. Prezidium
6. Tajemník
7. Pravidla řízení
8.  Rozhodnutí

  
  ZÁSADY ZJIŠŤOVÁNÍ, ZAZNAMENÁVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ DAT, DEFINICE VÝSTUPŮ A KONTROLA VYTVOŘENÉHO DATOVÉHO SOUBORU
  
  Základní zásady 
  Zaznamenávají se inzeráty uveřejněné v titulech periodického tisku podle Seznamu monitorovaných titulů dle přílohy č. 1 smlouvy. Do databáze se kodují všechny inzeráty, včetně inzerátů propagujících vydavatele nebo jakýkoli jím vydávaný titul i titul, v němž je daný inzerát publikován (vlastní inzerce). Tato inzerce však není oceňována a ve výstupech lze tuto inzerci odfiltrovat jako zvláštní produktovou kategorii. Rozlišujícím znakem vlastní inzerce je uvedení jména nebo loga daného titulu, jeho vydavatele nebo jeho dalších titulů v inzerátu. Inzeráty nadací se neoceňují a označují se zvláštním produktovým kódem (platné od roku 2004).
  
  Zpracovávané tituly
  Redakční části (přílohy)
  V titulech členěných typograficky do jednotlivých částí nebo redakčních příloh se inzeráty zaznamenávají vždy podle umístění inzerátu v těchto jednotlivých částech, které jsou v Seznamu monitorovaných titulů uvedeny jako samostatné položky (media). UVDT aktualizuje přehled těchto částí u titulů 4 krát ročně. 
  Tematické, komerční, inzertní přílohy
  Tyto přílohy jsou pravidelnou nebo nepravidelnou součástí titulů. Obsahují mimo inzerce také redakční texty (části). Jsou většinou produktem vydavatele titulu a většinou mají stejné nebo blízké typografické provedení jako daný titul. Pokud se liší od ostatního titulu formátem, lomí se velikost inzerátu v nich otištěných poměrem plochy strany přílohy k ploše ostatního titulu. Stejné pravidlo platí i pro ocenění inzerátů v těchto přílohách, pokud pro ně není v ceníku zvláštní ustanovení. Inzeráty otištěné v těchto přílohách jsou označeny v kodu formátu znakem I.
  Vkládaná inzerce
  Vkládanou inzercí se rozumí reklamní materiály jednotlivých nebo sdružených inzerentů vložené do titulů (letáky, brožury, katalogy, reklamní předměty – společně vklady). Za vkládanou inzerci se nepovažují inzertní nebo tematické přílohy titulů, které jsou většinou jako „příloha“ nebo podobným výrazem označeny. Zpracování vkládané inzerce je upraveno v samostatné části metodiky.
  Regionální inzerce
  U každého titulu, na jehož stránkách alespoň část inzerce územně mutuje, je odlišena společná hlavní část vydání a mutace titulu. Pokud společná hlavní část vydání neexistuje, zpracovávají se u takového titulu samostatně všechna územně mutující vydání.
  Pro společnou hlavní část a jednotlivé regionální mutace titulu jsou v Seznamu monitorovaných titulů uvedeny samostatné položky (media). UVDT aktualizuje přehled regionálních mutací titulů 4x ročně.
  Ve společném hlavním vydání jsou zpracovávány všechny inzeráty z plášťových stran. Mutace jsou zpracovávány samostatně, jejich identifikace a členění respektuje podmínky jejich umístění a odlišnosti cenových sazeb uplatňovaných v aktuálně platném ceníku inzerce pro územně odlišené umístění inzerátu v titulu. V pochybnostech se vychází ze srovnání zveřejnění inzerátů v jednotlivých vydáních (mutacích) ve vztahu k platnému ceníku inzerce.
  Spoty otištěné současně ve všech mutacích daného titulu (celostátní inzerce na regionálních stranách) jsou zaznamenávány na příslušných stranách regionálních mutací jako regionální inzerce a navíc jsou označeny speciálním znakem pro jejich vytřídění.
  
  Velikost inzerátů
  Jmenovitě zaznamenávané inzeráty
  Plošné inzeráty u časopisů o velikosti 1/8 strany a větší u časopisů jsou zaznamenávány jednotlivě, samostatným kódem obsahujícím položky viz zaznamenávané informace u plošných inzerátů.
  Plošné inzeráty u deníků větší než 1/20 strany s cenou vyšší než 5000 Kč jsou zaznamenávány jednotlivě, samostatným kódem. Samostatným kódem se zaznamenávají také inzeráty ve speciálně označené pozici „ucho“.
  
  Inzeráty zaznamenávané souhrnně
  Veškeré inzeráty menší než uvedené limity a řádková inzerce se zaznamenávají souhrnně za vydání v členění na inzerci plošnou a řádkovou a v každé z těchto kategorií ještě samostatně na zaměstnání a ostatní. Cena se stanovuje přepočtem podle souhrnné plochy. Řádková inzerce se zaznamenává a její cena přepočítává váženým průměrem osobní a komerční inzerce dle indexů stanovených vydavateli.
  
  Zaznamenávané informace u plošných inzerátů, označených kódem
  * titul (hlavní vydání, mutace)
  * datum vydání*
  * číslo vydání u časopisů
  * číslo strany 
  * formát - pozice (značení stran dle systému A-Connectu, např. obálka, redakční strana, vkládaná inzerce apod.)
  * formát – velikost (rozměr zlomkem a u deníků také v centimetrech výšky a počtu sloupců)
  * formát - barevnost
  * ceníková cena
  * plocha inzerátu (u časopisů desetinným vyjádřením zlomku představujícího formát spotu, u deníků přesným podílem plochy inzerátu vůči přesné ploše strany)
  * produktová kategorie (podle kodovníku A-Connectu)
  * produktový kod (podle struktury kodovníku definovaného UVDT)
  * značka, produkt (typ), varianta provedení inzerátu
  * inzerent (pokud lze identifikovat, jinak „neznámý inzerent“), od roku 2004 zřízen kod „inzerent pod značkou“ pro takto označené inzeráty 
  * síťový znak – pro spoty otištěné současně ve všech mutacích daného titulu (celostátní inzerce na regionálních stranách)
  dodatečné informace přiřazené titulu 
  - nadřazený titul (Medium1)
  - vydavatel 
  - skupina titulů (Skupina1 – dodává A-Connect, Skupina 2 dle zadání uživatele)
  další dodatečné informace (speciální kategorie – dle zadání uživatele)
  
  Barevné varianty inzerátů
  Při zpracování se rozlišují tři varianty barevného provedení inzerátů (černobílé, s barvou a plnobarevné).
  
  Nové inzeráty
  První publikace nového provedení inzerátu v komoditních skupinách, v nichž A-Connect pořizuje archív premiérových spotů mají záznam v položce Mutace .
  
  Určování cen
  Oceňování inzerátů vychází z  platných ceníků vydavatelů, jejichž tituly jsou monitorovány. A-Connect odpovídá za to, že je používán aktuální ceník a výpočet ceny zahrnuje všechny zjistitelné ceníkové odlišnosti parametrů jmenovitě zaznamenávaného inzerátu. 
  
  Vkládaná inzerce
  Vkládaná inzerce se zpracovává podle těchto zásad:
  Regionalita
  U deníků s regionálními mutacemi se sleduje, zda se vložený inzerát vyskytuje v celém nákladu (všech mutacích) nebo jen v části (některých mutacích). V případě vložení do celého nákladu se postupuje podle ceníku pro celostátní inzerci a inzerát nebo inzeráty se kodují v položce (Medium) určené pro celostátní inzerci. Při vložení reklamy jen do části nákladu se postupuje podle ceníku pro jednotlivé mutace, v nichž byla reklama vložena. Inzerát nebo inzeráty se v tomto případě kodují do položek (medií) těch mutací, v nichž se vklad vyskytuje.
  Velikost a oceňování
  a - V databázové kategorii Format se zaznamenává vždy skutečný počet stran vložené reklamy (leták – 21, vícestránkové - 41, 81 apod.). 
  b - V databázové kategorii Duration se uvádí vždy skutečný počet stran vložené reklamy vyjádřený celým číslem bez ohledu na poměr formátu (velikosti strany) vkladu a formátu nosného titulu 
  c - Pokud lze provést ocenění vkládané inzerce dle zásad obsažených v ceníku, postupuje se tímto způsobem. To platí zejména pro případy, kdy je cena vkládané inzerce odvozena od hmotnosti vkladu a nákladu titulu, nebo je-li uvedena cena jednorázová. 
  d - Pokud nelze stanovit cenu vkládané inzerce dle odstavce c nebo je v ceníku určena za stranu jednotlivou stranu vkladu, vypočte se cena vkladu jako násobek počtu jeho stan a ceníkové ceny za běžnou celostranu v nosném titulu, a to buď celostátního vydání nebo regionální mutace (viz Regionalita).
  Vkládaná inzerce (jednotlivé vklady) se ve všech případech koduje jako jeden celek i v případě, že vklad obsahuje více samostatných inzerátů. Inzerentem je v tomto případě ten, kdo zadal vložení do nosného titulu nebo případně vklad vytvořil. Pokud se jedná o společný vklad omezeného počtu inzerentů, kteří společně vytvoří jeden vklad, uvedou se v položce jména těchto inzerentů (v podobě A_B_C).
  
  Zpracování a kontrola datového souboru vytvářeného záznamem inzerátů
  Inzeráty jsou zaznamenávány podle jednotné interní metodiky, zpracované jako manuál pro pracovníky TNS A-Connect. UVDT má právo se s touto metodikou seznámit a posoudit její soulad s celkovou metodikou monitoringu. TNS A-Connect bude na základě pravidelných kontrol ze strany UVDT a vydavatelů metodiku upravovat.
  TNS A-Connect zajišťuje průběžnou kvantitativní kontrolu zaznamenávaných údajů. O provedených kontrolách se vedou písemné záznamy. 
  Před předáním měsíčního datového souboru za běžný měsíc UVDT a oprávněným uživatelům musí být datový soubor podroben celkové srovnávací kvantitativní kontrole údajů, která musí být prokazatelně zaznamenána. 
  
  
  
  
Příloha č.2 k Výroční zprávě za rok 2003 
Mediální ohlas výstav Galerie Rudolfinum 



Československý socialistický realismus 1948-1958
Malba, plastika, objekty, dokumenty
7.11.2002 – 9.2.2003
________________________________________________________

Rozhlas
Český rozhlas 
* ČRO 1, Radiožurnál
	27.11.2002	rozhovor s Terezou Petiškovou (Míša Grimmová)
	3.12.2002	rozhovor o filmovém festivalu s Josefem Vomáčkou (Míša Grimmová)
	10.12.2002	Socialistický realismus a doprovodné programy s Josefem Vomáčkou
		(Míša Grimmová)
17.12.2002 Exkurze a výlety za architekturou socialistického realismu (Míša 
		Grimmová)
	10.1.2003 	Ozvěny dne (8:00)
16.2.2003 Zápisník domácích zpravodajů, zájem o výstavu v Rudolfinu – host Petr 
		Nedoma (13:05)

* ČRO 3, Vltava
	listopad 2002 – leden 2003 
		Mozaika: drobné oznamy k doprovodným programům (průběžně)
	10.11.2002	rozhovor s Petrem Nedomou (Karel Oujezdský)
	17.11.2002	rozhovor s Terezou Petiškovou (Karel Oujezdský)
	22.11.2002	O doprovodných programech s Josefem Vomáčkou (Karel Oujezdský)
	17.1. 2003	Socialistický realismus v Československém rozhlase 1948 – 1962 (120 
		minut s Josefem Vomáčkou a jeho archivními výzkumy)

* ČRO 5, Regina
	listopad 2002	oznamy o výstavě, několik pozvánek na doprovodné programy
	6.12.2002	120 minut s Petrem Nedomou ( Josef Vomáčka)

* ČRO 6 
	14.11.2002	Totalitní kultura v současnosti (Názory a argumentace, 18:10)

* Český rozhlas, zahraniční vysílání 
		vysílání francouzské redakce


ostatní české stanice
* Radio 1
	7.11.2002 – 9.2.2003
		30 x spot
		2x soutěž o ceny
		uvedení v Kulturním sevisu R1 1x týdně
		rozhovor cca 10 minut

* Classic.FM
	listopad 2002 – únor 2003
		14x oznam (za týden) ´= 226 oznamů celkem
		3x rozhovor (za týden) = 48 rozhovorů celkem

* Frekvence 1
	listopad 2002	vstup do vysílání telefonicky k zahájení výstavy (Josef Vomáčka)
	prosinec 2002 a leden 2003
		6 x vstup do vysílání k doprovodným programům telefonicky (Josef 
		Vomáčka)

* Radio Express
	leden a únor 2003
		2 x vstupy do vysílání telefonicky - doprovodné programy (Josef 
		Vomáčka)


zahraniční stanice
* BBC 	rozhovor s Petrem Nedomou
* Deutsche Welle 	rozhovor s Petrem Nedomou
* Radio LoRa, Curych 
		Repete Stimmen aus dem andern Europa
	5.3.2003	Tschechoslowakischer sozialistischer Realismus (8:00-8:20)


Televize
Česká televize
ČT 1 	6.11.2002	Události v kultuře: Výstava v Galerii Rudolfinum (19:38)
ČT 1 	listopad 2002	2 x rozhovor k zahájení výstavy a k doprovodným programům 
		(Petr Nedoma a Josef Vomáčka)
ČT 2 	9.11.2002 	Síto: Světová i česká literatura (22:05)
ČT 2 	7.12.2002 	Síto: Umělecké počiny a propadáky současnosti (22:28)
ČT 2 		333
ČT 1 	30.12.2002	Události v kultuře: Kulturní události 2002 (19:35)
ČT 1 	14.1.2003 	velký rozhovor k výstavě Socialistická architektura Ostravy ( Josef 
		Vomáčka)
ČT1 	15.1.2003	Paskvil
ČT 1 	26.2.2003	Pokračování příště. Seriál o seriálu Klement Gottwald


Prima TV
	6.11.2002	Minuty regionu: Projekt Československý socialistický realismus v Galerii 
		Rudolfinum (17:50)


Galaxie 
	leden 2003 	vstupy z expozice - Tereza Petišková a Petr Nedoma



Inzerce v tisku
art & antiques 	listopad 2002, barevná strana
Ateliér 	č.25-26/2002, s.10, barva
Labyrint	č.11-12/2002, s.243
MF Dnes 	6.11.2002, s. C/7, podval
Respekt	č.45/2002, 4.11.2002, s.24
	č.46/2002, 11.11.2002, s.24
	č.1/2003, 30.12.2002, s.20
	č.2/2003, 6.1.2003, s.24
	č.3/2003, 13.1.2003, s.17
	č.4/2003, 20.1.2003, s.17
	č.5/2003, 27.1.2003, s.17
Houser 	č.109, 7.11.2002, s.27
Pražské galerie /
Prague Galleries	Listopad-prosinec/November-December 2002



Kulturní a výstavní přehledy 
(tisková a internetová verze)
	říjen 2002–únor 2003
		Co kdy v Praze / cokdyvpraze.cz
		Přehled kulturních pořadů v Praze / pis.cz
		Česká kultura / ceskakultura.cz
		Houser / houser.cz
		Ateliér
		Pražské galerie / Prague Galleries


Bibliografie, ohlasy tisku
Marcel Kabát: Socialistický realismus na penzi. Lidové noviny, 8.8.2002, s.19
Martin Verner, Jiří Horský: Interview s Petrem Nedomou, historikem umění, ředitelem Galerie Rudolfinum. Architekt, 10/2002/Říjen, s.53
Marcel Kabát: Pestré defilé nechtěných karikatur. Galerie Rudolfinum představí obsáhlý soubor výtvorů československého socialistického realismu. Lidové noviny, 31.10.2002, s.17
bat: Díla socialistické kinematografie se představí v Biu Konvikt. Lidové noviny, 31.10.2002, s.20
Olga Szymanská: Československý socialistický realismus 1948-1958. Český dialog/Czech Dialogue, 11-12/2002, s.44
SORELA. Československý socialistický realismus 1948-1958. art & antique, listopad 2002, artmix – domácí .scéna
Magdaléna Váňová: Rudolfinum oživí socialistický realismus. Hospodářské noviny, 1.11.2002, s.11
Jan H. Vitvar: Takoví by měli být přední lidé nového věku. MF DNES, 2.11.2002, s. B/1 a B/8
Scéna 4. – 10. 11. 2002. Respekt XIII, 4.11.2002, č.45, s.23
Desetiletka socialistického realismu. Hospodářské noviny, 6.11.2002, s.8 – Tipy v krajích
Peter Kováč: Rudolfinum zaplavilo stalinské umění. flashnews.cz, 6.11.2002, kultura
HRM: Socialistické obrazy jsou po půl století znovu vystaveny. Zpravodajství ČTK, 6.11.2002, kultura
VAS: Výstavu o socialistickém realismus doplňují exkurze a semináře. Zpravodajství ČTK, 6.11.2002, kultura
Till Janzer: Der grosse Führer und die kleinen Brüder. Prager Zeitung, 7.11.2002, s.5 Tagblatt
Blanka Frajerová: Budovatelské obrazy se na chvíli vrací. Střední Čechy, 7.11.2002, s.3 Téma
Blanka Frajerová: Budovatelské obrazy se na chvíli vrací. Deníky Moravia, 7.11.2002, s.3 Téma
Blanka Frajerová: Budovatelské obrazy se na chvíli vrací. Vysočina, 7.11.2002, s.22 Téma
Blanka Frajerová: Co ještě na výstavě najdete. Střední Čechy, 7.11.2002, s.3 Téma
Blanka Frajerová: Co ještě na výstavě najdete. Večerník Praha, 7.11.2002, s.6 Téma
Blanka Frajerová: Co ještě na výstavě najdete. Vysočina, 7.11.2002, s.22 Téma
Blanka Frajerová: Malé nahlédnutí do rozsáhlé expozice. Deníky Moravia, 7.11.2002, s.3 Téma
Blanka Frajerová: Malé nahlédnutí do rozsáhlé expozice. Střední Čechy, 7.11.2002, s.3 Téma
Blanka Frajerová: Malé nahlédnutí do rozsáhlé expozice. Večerník Praha, 7.11.2002, s.6 Téma
Blanka Frajerová: Malé nahlédnutí do rozsáhlé expozice. Vysočina, 7.11.2002, s.22 Téma
Blumfeld S. M.: Propaganda a kýč, Právo, 7.11.2002, s.1 Salon
Magdalena Váňová: Umění socialismu láká sběratele. Výstava v Rudolfinu má vyprovokovat diskusi o poválečné kultuře. Hospodářské noviny, 7.11.2002, s.1
Magdalena Váňová: Rudolfinum zaplavil socialismus. Hospodářské noviny, 7.11.2002, s.12
Naďa Klevisová: Naší vesnicí americký agent neprojde. Výstava. Hospodářské noviny – Víkend, 45/2002, 8.11.2002, s.12-13
Peter Kováč: Rudolfinum zaplavilo stalinské umění. Právo, 7.11.2002, s.15
Peter Kováč: Rudolfinum zaplavilo stalinské umění. flashnews.cz, 7.11.2002, kultura
(ČTK): Socialistické obrazy jsou opět vystaveny. Metro, 7.11.2002, s.8
Jan H. Vitvar: Socialistický realismus obživl. Novorenesanční prostory Rudolfina okupuje bolševické umění. Ale je pod kontrolou. MF DNES, 7.11.2002, s. B/14
Blanka Frajerová: Socialistický realismus se na chvíli vrací. Večerník Praha, 7.11.2002, s.6 Téma
Socialistický realismus v galerii. Metro, 7.11.2002, s.1, titulní strana
Socialistický realismus v Galerii Rudolfinum. Lidové noviny, 7.11.2002, s.28 Aktuality
(vír): Socialistický realismus v Rudolfinu. Blesk, 7.11.2002, s.6
Veronika Hanusová: Šeď a jednotvárnost ve stínu rudého praporu, iDNES.cz, 7.11.2002, Výtvarné umění/Kultura
Petr Volf: Bar – Menu: Výstava. Reflex, 7.11.2002, s.54
Viktor Šlajchrt: Buďme realisté. Respekt, XIII, 11.11.2002, č.46, s.21
Adam Drda: Obludy v Rudolfinu. Respekt, XIII, 11.11.2002, č. 46, s.21
Jan Čulík: O náboženském vytržení ze stalinismu a o monolitním pohledu na svět. blisty.cz, 11.11.2002
Otýlie Kostková: Čeká nás Den poezie a studentstva. novinky.cz, 12.11.2002, Kultura
(bib): Lidé poznávali umění socialismu. MF DNES, 12.11.2002, s.3
Blanka Frajerová: Socialismus se vším všudy. Střední Čechy, 12.11.2002, s.8
Blanka Frajerová: Socialismus se vším všudy. Večerník Praha, 12.11.2002, s.19
Blanka Frajerová: Socialismus se vším všudy. Zlínské noviny, 12.11.2002, s.22
HRM: Socialistický film z 50. let dnes zcela vyprodal kino Konvikt. Zpravodajství ČTK, 12.11.2002, Kultura
(ČTK): Socialistický film vyprodal kino Konvikt. MF DNES, 13.11.2002, s. D/8
Lizzy Le Quesne: Wild things. The Prague Post, 13.11.2002, s.7 Calendar
Čtk: Avantgarda zazní v Ponci i v Rudolfinu. Brněnský a jihomoravský deník – Rovnost, 13.11.2002, s.26
Čtk: Avantgarda zazní v Ponci i v Rudolfinu. Moravskoslezský deník, 13.11.2002, s.22
Čtk: Maraton uvede moderní interprety. Metro, 13.11.2002, s.7
(AŠ): Bondy a Arditti na Maratonu. Právo, 14.11.2002, s.16
Marek Kopelent: Česká hudba zůstala neposkvrněna? Lidové noviny, 14.11.2002, s.28
Zdeněk Lukeš: Obrazy lepší budoucnosti. Lidové noviny, 14.11.2002, s.11
Dostalo mě! Instinkt, 14.11.2002, s.62 Scéna
(poe): Rudé trháky plní kina. Blesk, 14.11.2002, s.1
Lucie Bártová: Rudolfinum pohltila rudá minulost. Na výstavu socialistického realismu přijíždějí lidé z celé Evropy. Blesk, 14.11.2002, Blesk plus s. VII
Martin Hruban: Začala přehlídka socialistických filmů z 50. let. svetnamodro.cz, 15.11.2002, MG-KULTURA
Václav Dančo: Bylo, nebylo… neviditelnypes.cz, 18.11.2002
Dalibor Balšínek: Vážení a milí čtenáři! Týden, 47/2002, 18.11.2002, s.3 Editorial
Jiří Peňás: Realismus trapnosti. Týden, 47/2002, 18.11.2002, s.1 Panská
Tomáš Pospiszyl: Vstříc světlé minulosti. Týden, 47/2002, s.1 Panská
Studenti FSV: Z událostí v ČR a SR od 6. do 13.listopadu. iDNES.cz, 18.11.2002, Zprávy týdne
HRM: Doprovodný program výstavy o socialismu nabízí semináře a filmy. Zpravodajství ČTK, 20.11.2002, kul
Marek Vítek: Tomu nevěřím. Instinkt, 21.11.2002, s.24
Josef Rauvolf: Zítra se bude tančit všude. Instinkt, 21.11.2002, s.60 Scéna
ČTK: Víkendová kultura nabízí divadelní představení, filmy i koncerty. ceskenoviny.cz, 23.11.2002, kultura
BOR: Víkendová kultura nabízí divadelní představení, filmy i koncerty. Zpravodajství ČTK, 23.11.2002, kultura
Jan Čulík: Smutný komik Ivan Medek. Náboženský postoj ke skutečnosti i v rádiu „Classic FM“. Britské listy, 25.11.2002
Josef Hlaváček: „Sorela“ – několik poznámek k možnostem interpretace. Literární noviny, 25.11.2002, s.12
Jiří Olič: Honba za fantomem (socialistického realismu). Literární noviny, 25.11.2002, s.13
Jan H. Vitvar: Kaple Rudé armády na Vítkově. Volný seriál MF DNES k výstavě Československý socialistický realismus. MF DNES, 25.11.2002, s. B/5
Vladimír Solecký: Retrospektiva padesátých let v našem výtvarném umění. Haló noviny, 30.11.2002, s.9
Naděžda Kalousová: Galerie Rudolfinum – Československý socialistický realismus 1948-1958. České listy, 12/2002, s.16-17
(mk): Galerie Rudolfinum představuje československý socialistický realismus. Klub. Kulturní měsíčník Čechů a Slováků v Rakousku. 12/2002, prosinec 2002, s.30
Markéta Horešovská: Slavíčkova dcera odmítá zařazení otcova díla mezi socialistická. Zpravodajství ČTK, 3.12.2002, kul
Rick Pikard: Artistically correct. The Prague Post, 4.12.2002, s.5
(ČTK): Slavíčkova dcera odmítá zařazení otcova díla mezi socialistická. MF DNES, 5.12.2002, s.4
Markéta Horešovská, ČTK: Jsou díla Jana Slavíčka socialistická? Střední Čechy, 5.12.2002, s.8
Markéta Horešovská, ČTK: Jsou díla Jana Slavíčka socialistická? Večerník Praha, 5.12.2002, s.17
Markéta Horešovská, ČTK: Patří obrazy Jana Slavíčka mezi socialistická díla? Zlínské noviny, 5.12.2002, s.22
Ewald Trojansky: Lügen haben lange Beine. Prager Zeitung, 5.12.2002, s.5
Marcela Novotná: Po problému? MF DNES, 6.12.2002, s.6
HRM: Program k výstavě o socialismu pokračuje seminářem a filmem. Zpravodajství ČTK, 7.12.2002, spl
Jaroslav Someš: Posluhující umění. Rudolfinum připomíná éru socialistického realismu. Katolický týdeník č.49, 8.12.2002
Jan Skřivánek: Konce Emila Filly. MF DNES, 10.12.2002, s.7
Magdalena Váňová: Rudá záře nad internetem. Hospodářské noviny, 13.12.2002, s.12
HRM: Zájemci si mohou s památkáři prohlédnout hotel Internacionál. Zpravodajství ČTK, 15.12.2002, spl
(sol): Socialistický realismus zblízka. Haló noviny, 16.12.2002, s.9
Alena Hůlová: Slepá víra není k smíchu. Naše rodina, č.51, 17.12.2002, s.11
Jan H. Vitvar: Tady i pitomec je hned mistr světa (rozhovor s Ludmilou Vachtovou). MF DNES, 21.12.2002, s. B/3
(pha): O budování v Biu Konvikt. MF DNES, 28.12.2002, s.5
(pha): Silvestr a budování. MF DNES, 28.12.2002, s.5
Alexandr Mitrofanov: Domácí portrét v evropském rámu. Právo, 28.12.2002, s.6
Čtk: Krátce. Vysočina, 28.12.2002, s.17
Černý humor. Beau Monde, leden 2003, s.103
Vít Vlnas: Česká sorela: začátek cesty. Dějiny a současnost XXV, 1/2003, s.50-54
Český filmový plakát. 14, VIII, leden 2003, č.1, s.37-38
Ivo Antušek: Mejlem. Ohlasy a názory čtenářů. neviditelnypes.cz, 2.1.2003
(kov): Do galerie zavítal socialismus. Vlasta, 2.1.2003, s.72
Jan Šimek, Michaela Srpová: Kalendář. Elle, 2.1.2003, s.14
Petr Štefan: První letošní víkend v metropoli. iDNES.cz, 3.1.2003, Čechy/cestování
Petr Štefan: První letošní víkend v metropoli nemusí být vůbec nudný. MF DNES, 3.1.2003, s.5
VEB: Ashkenazy uvede tři programy s hudbou z doby sovětské totality. Zpravodajství ČTK, 6.1.2003, dce kul
ZR: Praha pátek 10. ledna 2003. Zpravodajství ČTK, 6.1.2003, dpl den
Jan H. Vitvar: Gigantická ubytovna za miliardu. Seriál MF DNES k výstavě socialistického realismu – tentokrát o hotelu International. MF DNES, 7.1.2003, s.7
David Nesnídal: Objektivní výstava z neobjektivní doby. Mladý svět, 7.1.2003, s.42
(bib): Socialistická architektura v kapli. MF DNES, 8.1.2003, s.6
Dita Hradecká: Ashkenazy připomene totalitu. Lidové noviny, 8.1.2003, s.21
Dita Hradecká: Ashkenazy připomene totalitu. lidovky.cz, 8.1.2003, Kultura/Lidovky
Vladimír Říha: Ashkenazy uvádí hudbu z dob stalinismu. novinky.cz, 8.1.2003, Kultura
Helena Kanyar: Realsozialismus und Socrealismus. Basler Zeitung, 8.Januar 2003, Nr.6, s.29
(VLA): Ozvěny bouře. Právo, 9.1.2003, s.13
Magdalena Váňová: Byly doby, kdy plakát říkal o filmu všechno… Hospodářské noviny, 9.1.2003,  s.10
Petr Kovařík: Pozvánka do světa iluzí. Moravskoslezský deník, 10.1.2003, s.22
Petr Kovařík: Pozvánka do světa iluzí. Střední Čechy, 10.1.2003, s.8
Petr Kovařík: Pozvánka do světa iluzí. Večerník Praha, 10.1.2003, s.19
JND: Výstava připomíná výstavbu socialistického Ostravska. Zpravodajství ČTK, 10.1.2003, dce kul.
Veronika Hanusová: Zavzpomínejte si na hvězdy stříbrného plátna. iDNES.cz, 10.1.2003, Výtvarné umění/Kultura
Věra Drápelová: Ashkenazy otevřel tabuizované téma. MF DNES, 11.11.2003, s. B/2
Magdalena Váňová: Jak architekti zkoušeli na Ostravsku utopické sny. Hospodářské noviny, 13.1.2003, s.8
Čtk: Výstava připomíná výstavbu socialistického Ostravska. Lidové noviny, 14.1.2003, s.20
Jana Vacková: Adolf Zábranský dvakrát v Rudolfinu a co dál? Příloha Haló novin Obrys-Kmen, č.3, 17.1.2003
Jana Vacková: Výstava Socialistický realismus, veřejná i kuriózní. Příloha Haló novin Obrys-Kmen, č.3, 17.1.2003
(bib): Výstava ukazuje stalinskou architekturu. MF DNES, 17.1.2003, s. D/4
Karolina Vránková: Muzeum dělnického hnutí. Seriál MF DNES k výstavě socialistického realismu. MF DNES, 20.1.2003, s. B/5
(bib): Výstava už brzy skončí. MF DNES, 22.1.2003, s. D/7
Socialistický realismus končí. MF DNES, 22.1.2003, s. D/1
Socialistické umění. Hospodářské noviny - in Magazín, 23.1.2003, s.8
Václav Vokolek: Sorela aneb umění na dně. Tvar, 02/2003, 23.1.2003, s.7
Totalita požírá vkus. Nový prostor, č.126, 27.1.2003, s.12-13
Osudová přitažlivost nacistické estetiky. Nový prostor, č.126, 27.1.2003, s.14-15
Mír si vybojujeme! Nový prostor, č.126, 27.1.2003, s.16-17
Václav Vokolek: Mělo by se všechno vyhodit. Nový prostor, č.126, 27.1.2003, s.18-19
Kalendář. Profit, s.33
Ve stínu sorely. Umění a morálka. Polemika, kritika, eseje. Architekt, 2/2003, s.62-66
(ČTK): Socialistická díla budou k vidění už jen šest dní. MF DNES, 4.2.2003, s. D/8
(čtk,mgd): Program uzavře nedělní happening. Hospodářské noviny, 7.2.2003, s. 10
Magdalena Váňová: Výstava děl z 50. let v Rudolfinu končí. Hospodářské noviny, 7.2.2003, s.10
(pha): Praha – Kam na víkend. MF DNES, 7.2.2003, s.4
Ivo Vodseďálek: Dva omyly výstavy o sorele. Právo, 7.2.2003, s.12
ČTK: Víkend nabízí divadlo a končící výstavu socialistického realismu. ceskenoviny.cz, 8.2.2003, kultura
Kulturní tipy na víkend. Lidové noviny, 8.2.2003, s.28
(pha): O víkendu se děje. MF DNES, 8.2.2003, s.1 Praha
(ČTK): Československý socialistický realismus. MF DNES, 8.2.2003, s.3 Střední Čechy
Jan H. Vitvar: Socialismus jako řemen. MF DNES, 8.2.2003, s. E/6-7
BOR: Víkend nabízí divadlo a končící výstavu socialistického realismu. Zpravodajství ČTK, 8.2.2003, kul
Čtk: Socialistický realismus lidi přilákal. lidovky.cz, 9.2.2003, Kultura/Lidovky
KPE: O socialistický realismus v Rudolfinu měli lidé nebývalý zájem. Zpravodajství ČTK, 9.2.2003, kul
(ČTK): O socialistický realismus byl velký zájem. Metro, 10.2.2003, s.1
(ČTK): Socialismus zakončili recesí. Blesk, 10.2.2003, s.4
Petr Holeček: Pohled na stalinskou éru skončil. MF DNES, 10.2.2003, s. D/2
Tanec mezi dělníky. MF DNES, 10.2.2003, s.2
(mgd): Expozici v Rudolfinu vidělo na 40 tisíc lidí. Hospodářské noviny, 11.2.2003, s.9
(VLA). Šostakovič zakončil sorelu. Právo, 12.2.2003, s.11
Alois Kučera: V komunistickém panoptiku. Lidové noviny, 13.2.2003, s.25 Diskuse
Svatava Barančicová: Socrealismus sklízí ovace. Lidové noviny, 18.2.2003, s.12
HRM: Nejnavštěvovanější výstavou poslední doby je přehlídka Srncové. Zpravodajství ČTK, 21.2.2003, kul
Alessandro Catalano: Hledání ideální minulosti. Týden, 24.2.2003, s.1 Panská
Helena Honcoopová: Vladimír Ashkenazy varuje. Literární noviny, 24.2.2003, s.13
Jan H. Vitvar: Třaskavý socrealismus. MF DNES, 1.3.2003, s. B/6
Viktor Šlajchrt: Lekce mistra Brožíka. Respekt, 10.3.2003, s.23
Jan Šmolík: Pohoda s Šostakovičovým Rajokem. Hudební rozhledy. 1.4.2003, s.18 Horizont
Milena Slavická: Na okraj rozpravy o socialistickém realismu. Ateliér 7/2003, 3.4.2003, s.3
A.L.Čechová: Vážená redakce. Ateliér 7/2003, 3.4.2003, s.3 (Došlo do redakce)
Anna Harvánková-Slavíčková: Vážená paní kurátorko. Ateliér 7/2003, 3.4.2003, s.3 (Došlo do redakce)
Gábor Hushegyi: Slovenský socialistický realizmus. Ateliér 9/2003, 30.4.2003, s.8
Ateliér, 9.1.2003, č.1 – speciální číslo věnované výstavě
* Tereza Petišková: Ke koncepci výstavy Československý socialistický realismus
* Josef Hlaváček: „Sorela“ – několik poznámek k možnostem interpretace
* Hana Rousová, Marie Klimešová: Nikdy jinak?
* Pavla Pěšinková: Mravní deserce jako historický fenomén
* Jiří Ševčík: Socialistický realismus – neodreagované trauma
* Tomáš Pospiszyl: Nesplněný závazek
* Dagmar Dušková: Teorie a kritika umění v 50.letech
* Pavlína Morganová: Patří socialistický realismus do českých dějin umění?
* Michal Jareš: Literární socialistický realismus
* Jan Špaček: Ideová, politická, mocenská a stylová doktrína socialistického realismu na poli hudby
* Tomáš Pospěch: Socialistický realismus a česká fotografie v letech 1945-1957
* Jiří Hulák: Socialistický realismus a průmyslový design
* Alexej Kusák: Sorela
* Václav Hájek: Umění v totalitní době
* Pavel Šopák: Sorela: Svědectví architektury
* Jindřich Vybíral: Architektura disciplíny a mobilizace





Reality Check 
Současná britská fotografie a video 
6.3. – 8.6.2003
________________________________________________________

Rozhlas
Český rozhlas 
* ČRO 1, Radiožurnál
	pozvánky na výstavu a anonce doprovodných programů

* ČRO 3, Vltava
	pravidelné anonce doprovodných programů po celou dobu výstavy
6.3.2003 rozhovor o výstavě s Petrem Nedomou 
	7.3.2003 	rozhovor o výstavě s Petrem Nedomou 
	8.3.2003 	rozhovor o výstavě s Petrem Nedomou


ostatní české stanice
* Classic.FM
	rozhovory a spoty po celou dobu výstavy


* Radio Hello 
	pozvánky na výstavu a doprovodné programy po celou dobu výstavy



Televize
Česká televize
ČT 1	5.3.2003 	Události v kultuře (19:35)
ČT 2	25. a 27.3.2003	Paskvil

ostatní televizní stanice
TV Praha	7. a 8.3.2003	Tipy na víkend



Inzerce v tisku
art & antiques 	březen 2003, s.69
		květen 2003, s.88
Umělec 	č.4/2002, 3.strana obálky



Kulturní přehledy
Pražské galerie / Prague Galleries 	březen-duben 2003 
		květen – červen 2003
Přehled kulturních pořadů (PIS) 	březen – červen 2003
Česká kultura 	březen – červen 2003
Co kdy v Praze 	březen – červen 2003
Houser 		březen – červen 2003
Belserkunstquartal 	březen – duben 2003 
		květen – červen 2003
Ateliér, přehled výstav 	březen – červen 2003



Internet
ACEin.cz	úvodní stránka – Galerie Rudolfinum – Reality Check
novinky.cz	Peter Kováč: Provokativní Britové vystavují v Praze, 5.3.2003 
		Peter Kováč: Mladé britské umění funguje jako obchodní značka, 
		12.3.2003
Zpravodajství ČTK kul	Markéta Horešovská: Galerie Rudolfinum patří současné britské 
		fotografii a videu. 5. 3. 2003
bude.cz 	Výstava Reality Check + všechny doprovodné programy, 
		6.3.2003
mojenoviny.cz	Blanka Frajerová: Angličané o pokroku fotky a videa v Galerii 
		Rudolfinum, Deníky Bohemia 6.3.2003
ceskakultura.cz	Tipy na březen – výstavy, 6.3.2003
		Reality Check – anotace výstavy, 6.3.2003
kultura.idnes.cz	Jan H.Vitvar: Mimořádná výstava v Rudolfinu. Současní britští 
		výtvarníci jsou prý doma stejně populární jako popové hvězdy, 
		6.3.2003
Pravo.cz	Peter Kováč: Skandální Britové v Praze, 6.3.2003
bylo.cz		Franta: Reality Check, 10.3.2003



Bibliografie
JIK: Galerie Rudolfinum k zahájení výstavy Reality Check. Zpravodajství ČTK, 24.2.2003, dpl den
Jan H.Vitvar: Mimořádná výstava v Rudolfinu. Současní britští výtvarníci jsou prý doma stejně populární jako popové hvězdy. MF DNES, 6.3.2003, s. C
Peter Kováč: Skandální Britové v Praze. Právo, 6.3.2003
Blanka Frajerová: Angličané o pokroku fotky a videa. Rovnost, 6.3.2003, s.22
Blanka Frajerová: Angličané o pokroku fotky a videa. Moravskoslezský deník, 6.3.2003, s.22
Blanka Frajerová: Angličané o pokroku fotky a videa. Střední Čechy, 6.3.2003, s.8
Blanka Frajerová: Angličané o pokroku fotky a videa. Večerník Praha, 6.3.2003, s.17
Magdalena Váňová: Britští umělci v Rudolfinu zkoumají realitu. Hospodářské noviny, 7.3.2003, s.11
Jan H.Vitvar: Je to skoro jako ve skutečnosti. V pražském Rudolfinu se představuje nová generace britských výtvarníků. MF DNES, 8.3.2002, s. B/8
Peter Kováč: Mladé britské umění jako obchodní značka. V pražském Rudolfinu začala velká výstava videí a fotografií z Londýna. Právo, 13.3.2003, s.13
Reality Check. Rudolfinum Revue [3], 2002/2003, s.14
Yveta Koláčková: Rozhovor s Petrem Nedomou. Rudolfinum Revue [3], 2002/2003, s.14-18
Josef Vomáčka: Videoart dnes. Výňatek z rozsáhlé besedy. Rudolfinum Revue [3], 2002/2003, s.18-19
Keith Tyson získal Turnerovu cenu 2002. Rudolfinum Revue [3], 2002/2003, s.18
Galerie Rudolfinum: Kalendárium březen-červen. Rudolfinum Revue [3], 2002/2003, s. V
Britské fotografie a video. art & antiques, březen 2003, s.85 artmix
VO: Menu Z od 20. do 27.března. Reflex, 20.3.2003, s.48 Labyrint kultury – Výtvarné umění
(ma): Pouze výstava nestačí, Rudolfinum to ví. Hospodářské noviny, 21.3.2003, s.11
Denisa Kera: Hřích jménem fotografie. Respekt, 24.3.2003, s.23
Tomáš Pospiszyl: To je doopravdy. Týden, 13/2003, 24.3.2003, s.81
Teorie umění. Martina Pachmanová (ed). Neviditelná žena. Antologie současného amerického myšlení o feminismu, dějinách a vizualitě. Lidové noviny, 29.3.2003, s.14
Jan H.Vitvar: Ženská sexualita pohledem k r buxey. Rozhovor. MF DNES, 3.4.2003, s. C/10
Reality Check. Student Life, duben 2003, s.5
Nikola Bukajová: Realita pod drobnohledem. Haló noviny, 8.4.2003, s.6
Petr Volf: Reality Check. Reflex, 10.4.2003, s.51 Do černého
Simona Juračková: Britové obrazy a sochy vyrábějí. MF DNES, Jižní Morava, 15.4.2003, s.4 
David Klimeš: Zběsilé tápání v Rudolfinu. Mladý svět, 15.4.2003, s.36
Galerie Rudolfinum. Zpravodajství ČTK, 18.4.2003
Nikola Bukajová: Vnitřní krajiny výtvarnice a sochařky Vandy Němcové. Haló noviny, 22.4.2003, s.6
Ostrovní obrázky. Beau Monde, 5/2003, s.105
Zuzana Štefková: Test Reality – Test Spojení. Umělec, 4/2002, s.84-85
Josef Moucha: Zády k velkým poselstvím. art & antiques, květen 2003, s.89 artmix
Tomáš Pospěch: Reality Check – Současná britská fotografie a video. Ateliér, 10/2003, 15.5.2003, s.16
Jan H.Vitvar: Kate Bushová: Umění nemusí být sexy a šokující. MF DNES, 21.5.2003, s. C/9
Jiří David: Reality Check. British Council News, 2/2003, s.8-9







Podivné nebe 
Současná čínská fotografie
4.9. – 29.11.2003 
(od 23.11.2003 prodlouženo o 1 týden kvůli zájmu diváků)
________________________________________________________

Rozhlas
Český rozhlas 
* ČRO 1, Radiožurnál
	5.9.2003	pozvánka a informace 
	září – listopad 2003 pozvánky a informace pravidelně

* ČRO 3, Vltava
	4.9.2003	Aktuality z kultury
	8.9.2003	rozhovor (Karel Oujezdský) 
	4.10.2003	rozhovor (Karel Oujezdský) 
	6.10.2003	Spektrum, rozhovor s Petrem Nedomou
	září – listopad 2003 pravidelné pozvánky a informace o výstavě a doprovodných programech

* ČRO 5, Regina
	4.9.2003	pozvánka a krátká informace o výstavě
12.9.2003 rozhovor s Petrem Nedomou v pořadu V pohodě (autor Josef Vomáčka, 
		20:04) 
	20.9.2003	Svět filmu (Nora Grundová) 
	10.10.2003	Svět filmu (Jakub Chmelarčík) 

ostatní české stanice
* Classic.FM
	srpen – listopad 2003 
		čtené odkazy, rozhovory, spoty po celou dobu výstavy

* Radio 1  
	září – listopad 2003
		po celou dobu výstavy každý den spoty s pozvánkou na výstavu a 
		doprovodné programy 
	6.9.2003	informace o výstavě (J.Janíček)
		Zátiší – dvouhodinový pořad s Petrem Nedomou



Televize
Česká televize
ČT 1	3.9.2003	Události v kultuře (19:35)
ČT 1	11.9.2003	Dobré ráno (7:00)
ČT 2	24.9.2003	Paskvil (22:00)
ČT 2	25.9.2003	Paskvil (12:00)


ostatní televizní stanice
TV Praha	5.–7.9.2003	Tipy na víkend



Inzerce v tisku
art & antiques 	č.10/2003, ? strany
Ateliér 	č.18/2003, s.13



Kulturní přehledy
Pražské galerie / Prague Galleries 	září - říjen 2003 
		listopad - prosinec 2003
Přehled kulturních pořadů (PIS) 	srpen-listopad 2003
Česká kultura 	srpen-listopad 2003
Co kdy v Praze 	srpen-listopad 2003
Houser 		září-listopad 2003
Belserkunstquartal 	září - říjen 2003 
		listopad - prosinec 2003
Ateliér, přehled výstav 	září – listopad 2003
Time in Praha, přehled výstav 	září – listopad 2003



Internet
a) webové stránky Galerie Rudolfinum 
	www.galerierudolfinum.cz

b) odkazy na vyhledávačích
	www.atlas.cz
      www.seznam.cz
      www.centrum.cz
      www.quick.cz
      www.caramba.cz
      www.google.com

c) programové a další informace na základě spolupráce
	www.acein.cz
	www.rasart.cz
	www.archatheatre.cz
	www.pis.cz
	www.cokdyvpraze.cz
	www.ceskakultura.cz
	www.houser.cz
	www.radio1.cz
	www.artantiques.cz
	www.knihytynska.cz
	www.praguepost.com
	www.respekt.cz
	www.rozhlas.cz/vltava/klubvltava/
	www.tiscali.cz

d) programové informace na základě zasílání programu Galerie Rudolfinum
	www.dogalerie.cz – osloveni (www.pragensia.cz, www.tiscali.cz)
	www.kultpro.cz - www. regiomix.cz
	www.archart.cz
	www.jdemesebavit.cz
	www.artindex.cz
	www.amaterskaobrazarna.cz
	www.fanonline.cz
	www.plagat.cz

e) programové informace – samostatné vkládání
	www.bude.cz
	www.cccr.cz - (www.kalender.cz, www.czech-quality.cz, www.encyklopedie.cz, www.studium.cz, www.databank.cz)
	www.schema - 

f) různé, opakovaně se vyskytující informace
	www.sca-art.cz - Společnost pro současné umění 
	http://ihned.cz/
	www.ryder.cz - Ryder art gallery
	www.image.cz
	www.ecn.cz
	www.wguides.com - World tips
	www.pharos-alfa.cz - Vítejte v České republice
	www.nyartsmagazine.com - NY art
	www.czechinfocenter.com
	www.artpost.info
	www.nyartsmagazine.com

g) přímé ohlasy na internetu na výstavu Podivné nebe
	http://www.photorevue.cz/
	http://www.rozhlas.cz/vltava/aktualita/_zprava/85916
	http://www.hotel-esprit.cz/kultura_fr.shtml
	http://filmpub.atlas.cz/clanek.asp?clanekid=3181
	http://manas.info/zajimave-clanky-na-internetu/2003-zari-11.php
	http://www.mojenoviny.cz/iso/kultura/ostatni_kultura/foto030911.html#text
	http://www.novinky.cz/01/46/05.html
	http://www.plagat.cz/cz2/divadlo/divadlo.php?show=vice&vid=1087
	http://www.radio1.cz/www/obsah.php?pid=1300&do_back=1
	http://www.reflex.cz/toISO-8859-2/Clanek25722.htm
	http://www.studentlife.cz/modules.php?name=News&new_topic=5
	http://www.totem.cz/meets.php?Example_Session=0327763355fa5225898bbd9237d521e1
	http://www.stavebni-forum.cz/aktuality/index.phtml?modul=1&clanek=3910
	http://www.houser.cz/cz/clanky/index.asp?KategorieId=10&ClanekId=1727
	http://www.digifotomag.cz/main.php?act=list&id_cat=7&startpage=10
	http://www.praha1.cz/oup/ListyP1.nsf/0/e15f21ae14b90008c1256db8001f8b9d?OpenDocument&Click=
	http://www.photocube.cz/vystavy/2003.html
	http://fotovideo.suncity.cz/1.php
	http://www.fotografnet.cz/recenze5.htm
	http://www.knihytynska.cz/galerie5.html

h) odborné ohlasy a kritiky
Ching Cin-wai – Fung Yi Street (Podivné nebe, Galerie Rudolfinum). www.pinhole.cz, 3.9.2003
Asia Art Archive: World Events: A Strange Heaven – Contemporary Chinese Photography. www.aaa.org.hk, 4.9.2003
Asia Art Archive: New: Exhibition Catalogue A Strange Heaven. www.aaa.org.hk, 4.9.2003
Jan H.Vitvar: Mao a coca-cola dorazili v jednom balení. www.idnes.cz, 4.9.2003
Magdalena Váňová: Čínská fotografie je více než jen evropské déja-vu. www.ihned.cz, 4.9.2003
Peter Kováč: Čínská fotografie pro evropské chutě. www.novinky.cz, 4.9.2003
Petr Volf: Menu – od 4. do 11. září: Hlavní chod. www.reflex.cz , 4.9.2003
Blanka Frajerová: Podivné nebe je přehlídkou současné čínské fotografie. www.mojenoviny.cz, 11.9.2003
Nikola Bukajová: Čínské umění v podnebesí. www.headlines.cz, 16.9.2003, s.7
Tipy Veroniky Bromové. www.novinky.cz , 6.11.2003



Bibliografie
(tištěné ohlasy)
Jan H.Vitvar: Čínské nebe nad Prahou. MF DNES, 30.8.2003, s. E3
Podivné nebe – A Strange Heaven. Rudolfinum Revue [1] 2003/2004, s.9-13
Podivné nebe. StudentLife 3, září 2003, s.11
Jan H.Vitvar: Mao a coca-cola dorazili v jednom balení. MF DNES, 4.9.2003, s. C9
Magdalena Váňová: Čínská fotografie je více než jen evropské déja-vu. Hospodářské noviny, 4.9.2003, s.10
Peter Kováč: Čínská fotografie pro evropské chutě. Právo, 4.9.2003
Petr Volf: Menu – od 4. do 11. září: Hlavní chod. Reflex, 4.9.2003
Marcel Kabát: Čínské nebe i peklo uprostřed Prahy. Lidové noviny, 11.9.2003, s.28
Blanka Frajerová: Podivné nebe je přehlídkou současné čínské fotografie. Deníky Bohemia, 11.9.2003
Nikola Bukajová: Čínské umění v podnebesí. Haló noviny, 16.9.2003
Lucie Truhlářová: Čínská čtvrť. Beau Monde, č. 10 / říjen 2003, 16.9.2003,  s.103
&: Podivné čínské nebe. art & antique, říjen 2003, s.91
Společnost očima Tomáše Císařovského. art & antique, říjen 2003, s.142
Corinna Bilek: Fenster zu einer unbekannten Welt. Prager Zeitung – Prager Tagblatt, č.37/2003, s.4
Podivné nebe – doprovodné programy. StudentLife, říjen 2003, s.15
Podivné nebe východu. Time in Praha, říjen 2003, s.115
Sin: Čína objevuje identitu lidské bytosti. Listy Prahy 1, říjen 2003, s.7
Chang Tsong-zung: A Strange Heaven. Orientations, October 2003, s.68-71
Olga Szymanská: Čínská fotografie jako výtvarný projev. Český dialog, č.10/2003, s.11
V hledáčku Vladimíra Birguse. Reflex, č.41/2003, 15.10.2003
Jan H.Vitvar: Slibný fotografický pozdrav z říše středu. MF DNES, 18.10.2003, s. B/2
Aleš Kuneš: Podivné nebe: Čtyři rozhovory nad fotografiemi současných čínských tvůrců. Ateliér, č.21/2003, 23.10.2003, s.7
Tomáš Pospěch: Podivné nebe. Ateliér, č.21/2003, 23.10.2003, s.8
Karolina Bayerová: Podivné nebe – Současná čínská fotografie. Xantypa, č.11/2003, 21.10.2003, s.115 
Podivné nebe a Kung-pao. StudentLife 3, listopad 2003, s.110¨
Hushegyi Gábor: Európai hídföállás, Galerie Rudolfinum, Prága. Müértö, November 2003, s.23
Hushegyi Gábor: Európske predmostie čínského umenia. Dart, č.03/2003, s.4



26. Individuální a funkční styl


Český jazyk pro Střední školy (Čechová, Daneš, Hausenblas, Styblík) – to je ale sestavička,co…?:) :

Lidé mají rozdílné osobní vlastnosti a schopnosti, nestejné znalosti a zkušenosti a také různé zájmy. To vše se projevuje i navenek v jejich chování a v řeči. Styl příznačný pro jazykové projevy jednotlivce, jednoho autora, nazýváme individuální (osobní) styl. 
Nejnápadnější jsou rozdíly v individuálním stylu různých autorů umělecké literatury. Srovnejme úryvky z prózy K. Čapka a V. Vančury (psané zhruba ve stejné době): 
„ Já vám to povím po pořádku. Tedy jsou tomu tři dny, co si pro mne poslal ten Pudil…. Víte, on má třešňový sad až k řece, ona se tam Sázava kroutí, a proto je tam širší než jinde. Teda ten Pudil si pro mne poslal, že se mu něco stalo…“   (Povídky z jedné kapsy)

„ Tak“, pravil Jan, „tedy moje chudoba stává se známou, ačkoliv jsem ji nikdy neskrýval…Byl jsem chud, maje tento dům, a zůstanu chud, jestliže již nebude můj. ...“ (Pekař Jan Marhoul) 

(No, to jen tak pro odlehčení, kamarádi.:))

Méně nápadně se lišívá styl různých jednotlivců i v jiných oblastech vyjadřování, např. ve vědeckých spisech nebo i v běžném denním hovoru. Nejméně vystupují individuální rozdíly slohové v jednacích písemnostech, zvláště úředních. 

Jazykové vyjadřování, zvláště spisovné, mívá velmi různý cíl a účel (funkci): někdy jde pouze o to dorozumět se o běžných záležitostech denního života, jindy je cílem projevu sdělení závažných rozhodnutí (např. ve styku veřejnosti s úřady) a projednání důležitých otázek (např. obchodních), jindy zase, např. v článku v odborném časopise, jde o vyložení nových poznatků nebo objevů atd. Různá funkce projevu má velký vliv na jeho slohové zpracování. 
Podle toho, jakou má projev funkci, rozlišují se tyto základní styly: 
- Styl prostě sdělovací (zprávy, upozornění, popisy, vyprávění…
- Styl odborný (pracovní otázky, úřední styk atd.)
- Styl vědecký a naučný (přesné, výstižné a úplné poučení o zkoumaném jevu, úřední styk atd.)
- Styl popularizační (zpřístupnění vědeckého poznání a odborných prací veřejnosti)
- Styl publicistický ( média, někdy řečnické projevy, uřčeno široké veřejnosti, cíl: informovat, poučit, ovlivnit, získat pro určité cíle, často užívaná aktualizovaná pojmenování, zvl. obrazná, slova citově zabarvená atd.)
- Styl slovesných děl uměleckých (základem jazyk spisovný, i prostředky jiných útvarů národního jazyka


Pokud by se vám snad předcházející řádky zdály příliš triviální, dále předkládám něco extra. Užijte si to…


Jazyk a jazykověda (František Čermák a kol.):

Objektivní styl je opřený o normu a úzus, zahrnuje jednak zobecněné typy prostředků podle adresáta, situace, kontaktu apod. (styl ne/adresní, ne/oficiální atd.), jednak podle funkce (funkční styly: zvl. odborný, prostě sdělovací, administrativní, publicistický, umělecký, esejistický). Tyto funkční styly mají však v praxi obvykle povahu značně smíšenou a ani jejich vymezení či počet nejsou zcela jasné a přesné. 

Naproti tomu je subjektivní styl individuální a nenormovaný. Zakládá se jak na prvcích individuálně proměnlivých, tak prvcích relativně konstantních. 

Jednota obou v zásadě protikladných typů textu se chápe jako způsob volby a realizace alternativ (JAK?), někdy se ovšem styl studuje i z hlediska motivace této volby (	PROČ?). Volba určitého stylu bývala dříve spojována se sociální prestižností. O přesnější povahu stylu a jeho vymezení se vedou diskuze a valná názorová jednota tu není.  Oblast zabývající se stylem se nazývá stylistika. 

Stylistika studuje variace (variabilitu) jazyka v závislosti na situaci (resp. oblasti užití, žádoucím účinku promluvy a povaze účastníků). Styl je obecně projev možnosti variace v komunikaci. Umění stylu spočívá ve volbě optimálních jazykových prostředků. 

V tom aby se prase vyznalo,co?:) Aaaaach yo…Nějak jsem neměla sílu převést to do normální mluvy, tak promiňte. Snad se tím nějak prokoušeme.

Stručná mluvnice česká (B.Havránek, A. Jedlička):  

Slohové rozdíly v jazykových projevech vycházejí sice z obsahu sdělení, ale závisí zvláště na podmínkách, za kterých projev vzniká. 

Ve slohu každého mluvčího se odrážejí osobní vlastnosti, povaha, temperament atd., také záleží na celkovém i jazykovém vzdělání, na jazykovém prostředí a také na vyjadřovací schopnosti a pohotovosti jednotlivce. To jsou činitelé individuální a ti vytvářejí sloh osobitý, individuální. 

Slohové rozdíly v jazykových projevech jsou však způsobeny především činiteli objektivními, na autorovi samém nezávislými. 
Záleží na tom, za jakým účelem se něco sděluje, jaké zaměření projev má. (buď něco prostě sdělujeme – hovor s kamarádem, nebo vysvětlujeme, vykládáme – poučujeme někoho, nebo přesvědčujeme, nebo někoho pro něco získáváme – např. v novinách, nebo se vyjadřujeme tak, aby to bylo esteticky působivé – umělecká díla). 
Slohové rozdíly jsou závislé i na situaci, na prostředí, v nichž projev vzniká. (rozdíl: projev veřejný x soukromý). Také záleží na tom, zda jde o projev mluvený nebo psaný.

Podle obsahu, účelu a zaměření je možno seskupit jazykové projevy do několika skupin.

* Styl hovorový (běžné dorozumění).
* Styl odborný ( pracovní, administrativní a obchodní styk)
* Styl publicistický ( pro širokou veřejnost – noviny, rozhlas, televize)
* Styl umělecký 

Pro každý z těchto stylů jsou příznačné specificky slohově zabarvené jazykové prostředky. Ty vytvářejí stylovou vrstvu (hovorovou, odbornou atd.). Vedle nich se také používá prostředků slohově nezabarvených, neutrálních. Jednotlivé stylové typy se však liší především rozdílným využíváním jazykových prostředků. 


27. Klasifikace funkčních stylů podle B. Havránka a M. Jelínka (srovnání)

Klasifikace funkčních stylů – prof. Milan Jelínek: 

* umělecký (prozaický, dramatický, poetický)
* konverzační (soukromý, veřejný)
* dopisový (neboli epistolární) (soukr., veřej.)
* odborný
* právně – administrativní (= úřední)
* reklamní (propagační funkce – své vlastní prostředky, textové struktury)
* publicistický
*  esejistický
* ideologický
*  direktivní (znaky, orientační tabule…)

To je jen ze zápisků z Otakárova semináře. Tak snad to stačí. Každopádně nikde jinde jsem to nenašla, tak se s tím budeme muset spokojit. 

Funkční styly podle B. Havránka: (viz. otázka 26)

Podle obsahu, účelu a zaměření je možno seskupit jazykové projevy do několika skupin.

* Styl hovorový (běžné dorozumění).
* Styl odborný ( pracovní, administrativní a obchodní styk)
* Styl publicistický * ( pro širokou veřejnost – noviny, rozhlas, televize,), cílem (funkcí) je nejen informovat a poučovat, ale také získávat pro plnění politicky a společensky závažných úkolů. (he, he :)) 
* Styl umělecký 
* podle knihy Stylistika současné češtiny (Čechová, Chloupek a další) přidal styl publicistický ke zbývajícím třem Jelínek.


Pro každý z těchto stylů jsou příznačné specificky slohově zabarvené jazykové prostředky. Ty vytvářejí stylovou vrstvu (hovorovou, odbornou atd.). Vedle nich se také používá prostředků slohově nezabarvených, neutrálních. Jednotlivé stylové typy se však liší především rozdílným využíváním jazykových prostředků. 




28. Funkční styl publicistický (žurnalistický)

Český jazyk pro střední školy:
viz. otázka 26 
Styl publicistický je styl novin, časopisů a zpravodajských žánrů rozhlasových i televizních a publikací věnovaných aktuálním společenským otázkám, Někdy sem bývá zařazován i styl projevů řečnických. Publicistické projevy jsou určeny široké veřejnosti a jejich funkcí je nejen čtenáře nebo posluchače informovat a poučit, ale i ovlivnit je a získat pro určité cíle. Aby bylo publicistické vyjadřování působivé, užívají autoři hojně aktualizovaná pojmenování, zvl. obrazná, slova citově zabarvená, vzbuzují zájem čtenářů přitažlivými nadpisy článků, v mluvených projevech zase využívají rytmický spád řeči a důraz apod. 

Stručná mluvnice česká: 
….Specifický ráz mají projevy v novinách, v rozhlase a televizi, patří do oblasti stylu publicistického. Jsou určeny široké veřejnosti a jejich cílem (funkcí) je nejen informovat a poučovat, ale také přesvědčovat a získávat pro plnění politicky a společensky závažných úkolů. Pro publicistické projevy jsou příznačné specifické slovní prostředky, často ustálené (Havránek uvádí např. výraz „papírová forma (ve sportu)“ – no slyšeli jste to někdy?) 

A co nám říkal Otakáro….: 
Frazeologie a idiomatika:
V žurnalistickém stylu je nutné odlišit mluvený a psaný jazyk a zpravodajství od  publicistiky. Ve zpravodajství je frazeologie vzácná (je s ní spojen osobní postoj), naproti tomu v publicistice je hodně užívána. Někdy je to přímo výkladový princip, nebo jde o rámování článku. Užívání frazeologie je pozitivně hodnoceno. V mluvené publicistice  platí v podstatě totéž. Někdy zde frazeologie usnadňuje porozumění, někdy naopak. 

Věta, souvětí: 
Ve zpravodajství je syntaktická rovina nejlépe rozvinuta, vyjadřování je spisovné. V publicistice je to stejné, navíc se zde přidává estetická funkce (která se uplatňuje ve volbě pojmenování nebo syntaktické konstrukci).

Textové vzorce: 
V žurnalistické stylové oblasti se spojuje informativní funkce (ve zpravodajství – cílem je něco oznamovat) s funkcí persuasivní (v publicistice – cílem je přesvědčovat). Textové vzorce v této oblasti jsou poměrně stabilní. Distinktivní rysy = odlišnosti drží textové vzorce při životě. 
(Jenom pro lepší představu, co to vlastně ty textové vzorce v publicistickém stylu jsou –třeba v recenzích se textové vzorce příliš nemění (většina recenzentů píše takřka stejně), ale tady je jeden příkládek, jak třeba může vypadat jiný textový vzorec  - recenzi jakoby vypráví hlavní postava filmu: 
“Moji milí, 
mám vás všechny ráda, a proto chci, abyste o mně věděli úplně všechno. Jmenuji se Amélie Poulainová a v dětství mě postihlo několik ztrát. Nikdy nezapomenu, jak jsem přišla o svoji oblíbenou červenou rybičku, trpící sebevražednými sklony, takže jsme ji s matkou musely vypustit do veřejné nádrže. A pak jsem ztratila i matku Amandinu (rozenou Fouetovou), učitelku, které pod Notre Dame skočila přímo na hlavu nešťastnou láskou pronásledovaná turistka z Québecu Marguerite Bouchardová (nezbylo po ní nic ani v titulcích)…” )

(Pardon, jestli urážím váš intelekt tímto hloupoučkým příkladem, ale říkala jsem si, že by se to třeba mohlo hodit…a alespoň si u toho učení na chvíli odfrknete.)

Stylistika současné češtiny (Čechová, Chloupek a kol.):

- funkce sdělná + přesvědčovací a získávací
- projevy publicistiky psané i mluvené
- styl výrazně dynamický
- modelovost způsobů vyjádření, ale zároveň i cílené porušení modelovosti
- publicismy = osobyté výrazové prostředky publicistické stylové vrstvy (např. masmédium, časový horizont…)
- automatizace jazykového vyjadřování (ustálené a stereotypně se opakující konstrukce a obraty, po nichž publicisté v určitých situacích sahají téměř mechanicky), ale oproti tomu i obměňování stabilizovaných výrazových prostředků  -->  = výrazové prostř. stálé, ale současně i proměnné : 
1. prostředky automatizované a automatizující 
2. prostředky stylové aktualizace                      (pěkné, že?)

Výrazové prostředky: 
a) obrazné vyjádření (“srdce města, politický arzenál”…atd. :))
b) módní výrazy a výrazy odrážející dobu vzniku (“spotřební koš, patová situace”…)
c) frazémy a jejich modifikace 
- např. “připsat k dobru, husarský kousek, horký favorit, přilévat oleje do ohně…”
- publicismy (např. “zorný úhel, klíčový význam, živná půda…”) 
d) výrazy zobecňující sdělení  --> zneurčitění propozice  (např. “zdroje, síly, živly, masy, kruhy..”)
e) specifický shodný atribut (např. “výkonová bilance, finanční rok…”)
f) parenteze specificky publicistické, uplatnění citátů (např. “jak je obecně známo, jak se říká…”atd.)
g) specifické užití jiných jazykových prostředků spisovného jazyka 
- tzv. vytýkací opis (např. ve sportovním zpravodajství – “byl to výbroný hokej, který odvedli domácí…” – já teda moc nechápu “co tím chtěl básník říct”…)
- kontakt s adresátem (např. “mějme vyšší nároky…”)
h) metajazykový charakter vyjadřování (= odrážející jisté hodnotící metajazykové uvědomění autora)
- nespisovné výrazy --> do úvozovek (např. směrnice nestačí jen “hodit na papír”)
i) využití jazykových prostředků z jiných útvarů a poloútvarů národního jazyka


29. Útvary národního jazyka a příznakovost a nepříznakovost v jednotlivých stylových oblastech

Útvary národního jazyka
Český jazyk pro střední školy: 

Čeština – národní jazyk: 
Národní jazyk je útvar jednolitý, ale mnohovrstevný. Reprezentativním útvarem národního jazyka, který plní nejrozmanitější funkce (je jazykem státních a jiných dokumentů, vědeckých i úředních spisů, literární tvorby, jednacím jazykem oficiálních zasedání atd.), je jazyk spisovný. 


Územní diferenciace češtiny: 
Spisovný český jazyk vznikl na základě nářečí, a to nářečí užívaného v centru země, tedy středočeského. Během samostatného vývoje se však spisovný jazyk od svého východiska vzdálil. 
… Nadále přežívají především nářeční znaky společné větším oblastem, kdežto výrazné znaky malých nářečí mizejí. Tak se vytvářejí nadnářeční útvary, tzv. interdialekty: obecná čeština, interdialekt hanácký, východomoravský a slezský. S mizením nářečí se postupně vytváří jednotnější běžně mluvený jazyk, i když územně i jinak rozrůzněný. V Čechách funkci tohoto prostředku plní obecná čeština. Shrnutí: Nářeční rozdíly přibývají od centra Čech k okrajovým oblastem, přitom více směrem na východ než na západ. 
Každá skupina nářečí (interdialekt) je rozrůzněna dále, ovšem ne všechny stejně výrazně. Česká nářečí v užším slova smyslu se sice čelní na tři oblasti: středočeskou, severovýchodočeskou a jihozápadočeskou, avšak výraznější jsou jen okrajové úseky, např. v oblasti severočeské úsek podkrkonošský, v oblasti západočeské chodský. 

Sociální diferenciace češtiny
Vedle územní diferenciace nespisovných útvarů národního jazyka existuje i diferenciace sociální, kterou se vydělují profesní mluvy, slangy, a argot, útvary, které nemají vlastní gramatiku, ale jen slovník a frazeologii. K nim patří:
a) profesní mluva, tj. mluva různých povolání (např. zednická mluva: podej mi fanku, přidej ciment, připrav mišunk atd.)
b) slang  (známý je slang myslivecký, sportovní, vojenský aj.) jako typická mluva zájmových skupin. V některých se trvale vžily určité výrazy v jistých významech (slechy, běhy), v jiných se pojmenování často mění (např. studentský slang – koule, bajle, sardel, petarda…he, he)
c) argot, mluva deklasovaných společenských vrstev. Usiluje o vyjádření solidarity příslušné skupiny, popř. o to, aby mu příslušníci ostatních vrstev nerozuměli (např. argot zlodějský). To vedlo k významovým posunům v oblasti lexikální: káča (pokladna), chlup (detektiv), chechtáky (peníze). Některá argotická slova přešla do obecné češtiny i do češtiny hovorové: prachy, prkenice, špicl atd. 

Stylistika současné češtiny (Čechová, Chloupek a kol.“:

1. Spisovný jazyk
- k o d i f i k a c e (= společensky závazné institucializované stanovení uzlových prvků spisovné jazykové normy v soudobých slovnících, mluvnicích a jazykových příručkách)
- prestižní útvar

2. Nespisovné útvary
a) Tradiční teritoriální dialekt
= útvar národního jazyka vymezený teritoriálně, normovaný, stylově plochý, užívaný živelně a neprestižně pro běžné mluvené dorozumívání
b) Interdialekt
- vzniká za různých okolností jako poslední vývojové stadium dialektů, ale spisovně vyjadřování jej ovlivňuje jen málo
- nestabilizovaný útvar národního jazyka představující nejvyšší vývojové stadium stradičních teritoriálních dialektů
- východomoravský, středomoravský…
c) Obecná čeština 
- ve všech krajích s přesahem na Západní Moravu
- = útvar národního jazyka jednak interdialektového typu, jednak typu standardu s vyšší komunikační funkcí 
- i v krásné literatuře
- běžná mluva 

3. Poloútvary národního jazyka
a) profesní mluva
b) slang
c) argot


Příznakovost a nepříznakovost v jednotlivých stylových oblastech
- nejméně příznakový je národní jazyk (spisovný)

a) konverzační stylová oblast
b) odborná 
c) žurnalistická
d) vědecká 
e) umělecká 

ad a) konverzační stylová oblast
- pro mluvenou konverzaci platí, že nejméně příznakový je interdialekt či dialekt, v konverzaci je méně příznaků, než ve spisovné češtině
- psaná konverzace – mail, umělecká stylová oblast---- v uměleckém stylu psaná konverzace jen v náznaku (jinak by to bylo únavné a nepřijatelné)

ad b) odborná stylová oblast
- odborný slang (mluvený) --- má zkracovat konverzaci
- některé obory si drží dvojí odbornou slangovou terminologii (češ., něm.)
- psaná odborná komunikace ---- převládne spisovný jazyk ( slangové pojmenování jen v nouzi)

ad c) žurnalistická stylová oblast 
- nositelem spisovnosti (mluvený i psaný projev)
- společnost úzkostlivě sleduje média a dožaduje se spisovnosti
- psaný jazyk – hláskotvorně i tvaroslovně spisovný 
- média, která se od toho vzdálí ---- vnímána jako v opozici, postupně se stabilizují 

ad d) vědecká stylová oblast
- přísně spisovná, doplněna zákonitostmi (větná stavby, text. vzorec…)
- i v mluveném projevu

ad e) umělecká stylová oblast 
- cokoli je možné, pokud je to kryto estetickou funkcí
- dobová estetická funkce (v současnosti bychom asi neuplatnili román psaný v dialektu)
- generace si prosadí svůj způsob vyjadřování

To jsou výpisky z přednášky, tak snad to bude ke zkoušce stačit. Hledala jsem ve všech možných chytrých knihách, ale nic víc jsem nenašla. Kdyby kdokoli z vás na něco narazil, budu ráda, když to všem pošlete. (To jsem zase pěkně patetická, viď TOBíku?:))

Přeju vám všem hodně štěstí. J.
Rozhlas  1968-89

Charakteristika doby a stručný přehled dějinných událostí:
     Srpen roku 68‘ je významnou kapitolou v dějinách našeho rozhlasu. Dramatické dění se dá přirovnat k událostem z května roku 45‘. Po vstupu okupačních vojsk zemí Varšavské smlouvy  na naše území převzal rozhlas funkci informační a organizační (vláda v tu chvíli neměla moc pravomocí a organizačních možností). 
     
     Parlament přijal 26. června 1968 novelu tiskového zákona, která zrušila cenzuru. To zalarmovalo sovětské vedení (sdělovací prostředky se vymkly zpod kontroly centrálních orgánů!). Okamžitě byla svolána schůze sovětské a čs KS, na které bylo rozhodnuto o obnovení centrální kontroly nad sdělovacími prostředky. Dubček však tyto slíbené podmínky nesplnil => o vojenském zásahu rozhodnuto. 

7 srpnových dnů (68‘) v rozhlase: 
     20. 8. programový ředitel Rostislav Běhal (zastupuje nepřítomného ústředního ředitele) se od tajemníka         ÚV KSČ dozvěděl o předpokládaném veřejném mítinku A. Dubčeka na Staromáku, kde by protestoval proti svému odvolání. Běhal mobilizuje redakční týmy a připravuje techniku na Staromák. Mítink však nepřichází, proto je pohotovost zrušena, avšak redaktoři zůstávají na telefonech. 
     22.00 Běhal povolán do budovy Ústřední správy spojů.  Zde je mu sdělen příjezd ruské armády a nařízen okamžitý odjezd do rozhlasu, kde má čekat na zprávu, která bude dění legalizovat. Běhal odmítl, s tím však soudruzi počítali. Místo něj posílají do rozhlasu bývalého ústřed.ředitele Ro jménem Miloš Marko. 
     
     23.00 šéfredaktor zpravodajství Jiří Kmoch však mezitím obdržel zprávu o příjezdu ruské armády od redaktorů ve studiu a svolal proto redakční tým do rozhlasu. Poté dorazil Marko s esenbáky, po diskusi se však nepokusil o žádnou intervenci ve vysílání. 

1:30 Čeká se na stanovisko ÚV KSČ, které stále jedná. V tuto chvíli vyzývají redaktři posluchače, ať nevypínají přijímače a vzbudí sousedy. Vysílání vždy končí ve 2:00, ale vedení vyjednalo s techniky, že vysílač neodpojí. 
2:00 stanovisko je v redakci, vysílač je však vypnut na popud Ústřed. správy spojů, proto není odvysíláno.
        
Stanovisko ÚV KSČ odsoudilo vstup vojsk V.s. na naše území. Celé je přečteno do rozhlasu až kolem 5:00, kdy se vysílač znovu podařilo zapojit. Současně se však ozývá ilegální vysílání pod názvem Vltava, které špatnou češtinou šíří prookupační prohlášení agentury TASS . 

6:00 A. Dubček osobně rozhlasem vyzývá občany, aby se dostavili do práce. Současně však už přicházejí zprávy o prvních mrtvých a střetu vojsk s civilisty. 
7:00 tanky rozstřílely fasádu Národního muzea v domnění, že jde o budovu rozhlasu. Pak se sunou k budově Ro, brání jim dav civilistů. Vojáci střílejí do vzduchu, do oken Ro a okol.budov. Požár, přestřelky, barikáda z aut. 
7.30 Rusové už jsou v hale, chtějí přerušit vysílání. Narážejí na odpor zaměstnanců, kteří tvrdí, že nemají takovou pravomoc. Mezitím se redaktoři smluvili na vysílání přes „Péčko“
= pohotovostní obrněné pracoviště na Žižkově, které má sloužit k ochránění cenných dokumentů. „Péčko“ má schopnost napojovat studia na vysílače! 
8:00 projev prezidenta Svobody, v 9:00 vysílače umlkly. Na Vinohradské se podařilo uchovat studio 7, které je ve skryté části budovy a jeho propojovací zařízení bylo zrakům okupantů také skryto. Odsud se přes Péčko hlásí ve 12:00 Jiří Dienstbier (po něm Karel Jezdinský, Eva Kopecká, Ondřej Neff a další). Vysílání ze studia 7 pokračuje celý den 21. 8. Dalšího dne ve 2:00 však byla vinohradská budova plně obsazena a všichni museli odejít. Mezitím se však Péčku přihlásila další studia a v následujících dnech se jejich propojováním vytvořil „vysílací řetěz“, tzv. štafeta.   
     23. srpna však tanky dojely i k opancéřovaným vratům Péčka, redaktoři ho ještě včas opustili. Naštěstí byla mezitím zajištěna záložní pracoviště, která měla rovněž schopnost odesílat signál na vysílač, a tak štafeta pokračovala.

Struktura vysílání v 7 srpnových dnech:
1) oficiální zprávy vlády, ÚV KSČ apod.
2) rezoluce k momentálním otázkám – vstupu vojsk, neutralitě apod.
3) zprávy situační: výzvy ke stávce, ale i praktické info: změny tramvaj.tras a zásobování
4) exponované situační zprávy: výzvy k bojkotu vojsk zemí V.s., zprávy o zatýkání…

Rozhlasoví zaměstnanci v těchto dnech dbali na to, aby Ro zůstal věrný svému poslání sdělovacího prostředku, který je k dispozici legálně zvoleným státním institucím!

Budova Národního shromáždění na Senováž.nám. byla obklíčena tanky. V ní byli neustále přítomni 2 zpravodajové Magda Kollárová a Rudolf Zeman, každé prohlášení=? do vysílání

ČSRo stál za svou státní reprezentací!

V těch 7 dnech se čekalo na výsledky moskevských jednání. 
27. 8. v 8:00 „Dnes v časných ranních hodinách přiletěla naše česká delegace z jednání v Moskvě (…). Teď čekáme další zprávy.“
14:00 přečteno oficiální prohlášení o moskev. jednání, ale bylo naprosto nicneříkající
14:50 projev prezidenta Svobody – vyzývá ke klidu a rozvaze
17:30 dlouho očekávaný projev A. Dubčeka – z něj jasná prohra („rádoby pozitivní“) slovy Dubčeka 27. 8. 1968 končí sled dramatických událostí, Ro se navrací k původnímu vysílání.

Normalizace:
1.období 1968-74: hlavní změny = obnovení cenzury a centralizace řízení sdělovacích prostředků. Demonstrace, potlačovány násilně. Leden 69‘ upálil se na protest Jan Palach. Duben: Dubček odvolán, na jeho místo Gustav Husák =? kádrové změny (v hromad sděl. prostř. hlavně) zastaveny některé tiskoviny. 1970 Dopis ÚV KSČ = stranické čistky, vyloučeno asi ? mil. lidí = 1/3 KSČ. Ekonomický vývoj velmi příznivý =? rezignace lidí.

2. období 1975-79: ekonomika zaostává, SSSR už nedokáže financovat zbraně a ztrácí krok s USA =? 1972 dohoda o omezení jader.zbraní = SALT. 75‘ podepsán SALT II. = dohoda mezi Východem a Západem o spolupráci + uvedeno: závazek respektovat svobodu myšlení!
=? ČSSR nastartovalo občanské iniciativy, ty se odvolávaly na tuto dohodu. Mezitím byly pronásledovány undergroundové kapely a proběhl proces s Plastic People of the Universe. 
=? Charta 77 V. Havel a spol.: v čem vláda nedodržuje lidská práva podle úmluvy SALT II.
Státní reakce = výslechy, mučení, nucení umělců k masovému podpisu Anticharty, přenos z těchto akcí v ČSRo, kde byli také chartisti zesměšňováni spod. 

3. období 1980-89: ekonomický úpadek pokračuje, 1985 generálním tajemníkem ÚV KSS Michail Gorbačov, ten nastoluje novou politiku = perestrojka = otevřenost světu, západu, zrušení izolace, demokratizace. 
     ÚV KSČ si neví s tímto obratem rady, zpočátku se snaží udržet normalizaci, pak postupně přeládá chaos, nedůslednost, postihy už nemají význam. Nemají ideologickou oporu (hrozbu). 
Konec studené války! Znovu se u nás projevují občanské iniciativy (Havel, Dienstbier…). Koncem 80. let: vznik řady neoficiálních tiskovin + kulturních aktivit (časopisy VOKNO, Revolver Revue), veřejná shromáždění, po 17. listopadu se hroutí režim. 

SITUACE V ROZHLASE
Konec 60. a 1. ? 70. let: 
Hlavní úkol KSČ jasný: obnovit cenzuru, ovládnout sdělovací prostředky. Za tím účelem zřízen Úřad pro tisk a informace. Studia poničena. Na shromáždění Ro pracovníků 9. 9. 1968 tajemník KSČ Zdeněk Mlynář poděkoval za jejich hrdinství, zároveň vyslovil prognózu, že se teď dočkají spíše opaku než díků. Řada pracovníků odchází do ciziny. Dochází k masivním čistkám, mění se ústřední ředitelé Ro (Zdeněk Hejzlar rezignuje, po něm: Odon Závodský, pak Bohuslav Chňoupek, na delší dobu zde však zůstal až Jan Riško). Skoro všichni účastnící vysílání srpna 68‘ jsou postupně odstraněni. Stálé prověrky. Kádrování, dosazování straníků. Vytvoření kvót! V průměru: polovina zaměstnanců mají být členové KSČ. Při přijímání nových zaměstnanců je hlavním kritériem kádr, pak až kvalifikace (mnohdy chybí). Dosazení udavačů apod. Vypracovává se tzv. politické a odborné školení. Rozhlasáci mají být proškoleni, proto vzniká Středisko pro výchovu kádrů ČSRo v Liberci. Nejvíc je samo sledováno zpravodajství a publicistika, větší volnost je v literárně-dramatických redakcích. 

Druhá ? 70. let:
Ro úplně přejal roli nástroje nejvyššího stranického aparátu. 
Šíří: 1) stranickost
      2) ideologii socialismu
      3) proletářský internacionalismus
4) třídní nenávist ke kapitalismu
organizace Ro: rozdělení do velkých celků
a) útvary gen.ředitele
b) Český Ro: Hlavní redakce (HR) programu, HR hudeb.vysílání, HR literárně-dramat.vysíl., HR pro děti a mládež, HR zábavy, Ústředí krajských studií. 
c) Slovenský Ro: -II-
d) zahraniční vysílání + technické, ekonomické a správní složky

Vše, co šlo do vysílání, muselo mít 3 podpisy: šéfredaktora, vedoucího dílčí redakce a redaktora. Oficiální cenzurní orgán neexistuje =? autocenzura
Zároveň jsou však likvidovány cenné nahrávky, které „by mohly mít nežádoucí podtext“
Programovými dominantami jsou přenosy oslav politických svátků – Vítězný únor, VŘSR…

Zahraniční vysílání do ČSSR: monitorováno (centrum zřízeno při Zahraničním vysílání v Nuslích)! Vybudována síť rušiček; Svobodná Evropa, Hlas Ameriky.
Poslechovost ČSRo: 80-90% lidí starších 15ti let

80. léta: V r.89‘ nebyl Ro na situaci připraven, o demonstracích a nepokojích nereferoval vůbec, a když, tak s despektem a zkresleně. V r.88‘ však byla na mezinárodní nátlak zrušena síť rušiček, a proto klesla poslechovost ČSRo, lidé poslouchají Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu
Technika 69-89: po r.69‘ byl v této oblasti chaos, absence systému (vše zaměřeno na program. Složku, technice nikdo nevěnoval pozornost) =? vznikají nesystematické fonotéky, nesprávné zacházení se zvukovými nosiči a záznamy. Až v polovině 70. let vydány směrnice a předpisy v této obl. 
     Od r. 76‘ zlepšení reportážní techniky – nákup nových přístrojů + malé rychlé reportážní vozy s bezdrátovým přenosem. 
     V 80. letech začíná ekonom. Str. upadat, technika zaostalá, nejsou peníze na nákup nové. Vytvořen ÚPDAF Úsek archivních, programových a dokumentačních fondů. Zde používali PC na zpracování dat. V letech 73-78 se vleče zahájení výstavby střediska na Pankráci (mrakodrap) to Ro prodává až dnes – nikdy se tam nepřestěhoval. 

PROGRAM 69-89:
Po srpnu 68‘ zrušeny pořady vzniklé v tomto roce, jednalo se převážně o živé pořady např.: Písničky s telefonem, Mikrofórum…Do vysílání však opět zařazeno: pořady politického školení, např.: cyklus Dějiny lidského snu o šťastné společnosti, Otisky v lidské paměti.
Od ledna 69‘ denní pořad pro důchodce: A léta běží,( vážení…)

Přestavba vysílacích okruhů: 1970-72 (Tato přestavba měla jasný důvod – bylo potřeba sjednotit přísně kontrolované zpravodajství na všech okruzích ČRo, bylo potřeba okruhy profilovat). Místo dosavadního Československa I. zřízen celostátní okruh Hvězda = zpravodajství, publicistika, zábavná hudba. V r.72 ve stejný den zahájily vysílání Vltava a Děvín. Ty nahradily Třetí program, „poskytují estetické zážitky posluchačům v míře co nejbohatší, rozšiřování poznání o vzdělání socialistického člověka.“ 
   =? dovršena snaha o diferenciaci, vyhranění, profilování vysílacích okruhů
od r. 72‘ 5 okruhů: Hvězda,    Praha, Bratislava, Vltava, Děvín
                                celostátní  x  --------------národní----------------

Program 70. léta:
Zpravodajství + publicistika – nízká úroveň, cenzura, dozor, lidé nevzdělaní apod.
Umělecký program – také podléhá politizaci, ideologizaci, i když v menší míře

Inovace programu: Vysílá studio 7 – živé vstupy; rodinný seriál Jak se máte, Vondrovi?; pro zahraniční návštěvníky Interprogram; pro motoristy Zelená vlna Hvězdy. 

Stoupá obliba magazínové formy = blok slov a hudby propojený moderátorem. Nenáročná témata. 

Program 80. léta: vypracované dlouhodobé koncepce rozvoje (na 5, 10 let), program se řídí usnesením ÚV KSČ z r. 80‘ = 1) podpora realizace hospodářského a sociálního programu KSČ, 2) boj za mír a odvrácení válečného nebezpečí, 3) výchova socialistického člověka.

Zpravodajství a publicistika: zpravodajové ze srpna 68‘ vyhozeni, zaměstnanci museli být 100% loajální ke KSČ – přísně hlídáno a kontrolováno. Podřízení potřebám stranické propagandy…
KOMPLETNÍ PŘEHLED INFORMACÍ O AKCI POSKYTLA INFORMAČNÍ AGENTURA ANOPRESS


Zdroj: Lidové noviny 
Datum: 28.07.2006 
Název: Šlechta oslavila Přemyslovce 
Ročník: 19 
Číslo: 174 
Str.: 04 - Celostátní 
Pořadí: 06 
Rubrika: Metropole/Praha 
Oblast: Tisk celostátní 
Zpracováno: 28.07.2006 06:35:12
Identifikace: LN20060728000023 

Text:

PRAHA Česká i zahraniční šlechta se včera sjela do Prahy. Významní představitelé politického a kulturního života přijeli uctít památku Přemyslovců, od jejichž vymření uplyne v srpnu 700 let. Na slavnostním setkání nechyběli ani potomci samotných Přemyslovců. Mezi přítomnými hosty byl také Karel Schwarzenberg či Jiří Lobkowitz, na jehož zámku v Mělníce dnešní slavnostní program pokračuje. 
Již odpoledne přivítal zástupce současné aristokracie v kongresovém sále České národní banky guvernér Zdeněk Tůma. Ten představil stříbrnou minci, kterou banka u této slavnostní příležitosti nechala vyhotovit. "Mince s podobiznou posledního Přemyslovce Václava III. bude připomínat letošní výročí," řekl v úvodním projevu guvernér. Autorem mince je Vojtěch Dostál, jehož nápad zvítězil mezi 55 přihlášenými návrhy. Kromě posledního Přemyslovce je na minci také rodová orlice, přilba svatého Václava a meč, který symbolizuje, jakým způsobem Přemyslovci vymřeli. Nominální hodnota mince je 200 korun. Podle slov ředitele české mincovny v Jablonci nad Nisou Matěje Hýska bude o minci zájem. "Vzhledem k tomu, k jakému výročí je mince určena, předpokládám, že bude úspěšná," řekl Hýsek. 
Kromě mince vyrobili v Jablonci také zlatou medaili, jejíž autorem je Michal Vitanovský. Ta je z ryzího zlata a kromě Václava III. je na ní zobrazen také Přemysl Otakar I. a Václav II. Medaile má průměr 37 milimetrů a její hodnota je vyčíslena na 22 tisíc korun. 

Přemyslovci vytvořili bohatý stát 

Historické údaje o přemyslovských panovnících připomněla náměstkyně Národního památkového ústavu Marie Mžyková. "Mnoho Přemyslovců se zasloužilo o rozkvět české země. V době největší slávy sahalo jejich království od Baltu až po Jadran," uvedla náměstkyně. Právě taková výročí je podle ní potřeba připomínat. "Je nutné častěji pohlížet do minulosti a uvědomovat si vlastní kořeny, " dodala Mžyková. Podle jejích slov by toto setkání mohlo navázat na přetrhané tradice, které Přemyslovci před sedmi sty lety založili. Poslední přemyslovský král byl zavražděn 4. srpna 1306 v Olomouci. 
Na závěr první části slavnostního setkání vystoupil hudební soubor ve středověkých kostýmech. Hudebníci odehráli koncert s replikami dobových nástrojů. Jak ale uvedl šéf souboru Miroslav Sekáč, skladby z období Přemyslovců se nedochovaly. 
"Nejstarší české písně jsou ze 14. století. Zachovalo se jich málo. Z 35 nápěvů jsme dokonce některé museli dotvořit," přiznal Sekáč. 
Po koncertu pokračovala oslava, kterou pořádá Česká národní banka s Národním památkovým ústavem v Palácových zahradách u Valdštejnského náměstí. 
Součástí oslav je také výstava portrétů Přemyslovců a dalších českých panovníků v Galerii Ledeburského paláce. 

Foto popis: Oslava výročí vymření Přemyslovců přilákala šlechtice - vpravo Karel Swarzenberg 
Foto autor: Foto LN - Viktor Chlad 



Zdroj: Mladá fronta Dnes 
Datum: 29.07.2006 
Název: Proč nás zajímají Přemyslovci 
Ročník: 17 
Číslo: 175 
Autor: DUŠAN TŘEŠTÍK 
Str.: 25 - Příloha 
Pořadí: 01 
Rubrika: Kavárna - příloha 
Oblast: Tisk celostátní 
Zpracováno: 29.07.2006 06:34:59
Identifikace: MF20060729000586 

Text:

Před sedmi sty lety byl zabit poslední Přemyslovec mužského rodu. Ikona "Přemyslovci" vyznačuje v nynější paměti české veřejnosti místo zakladatelského mýtu. Asi právem: nezanikneme, pokud ho budeme mít. 

Připomínáme si výročí jedné staré, stále dosud neobjasněné vraždy - zabití posledního Přemyslovce mužského rodu, Václava III. Stalo se tak v Olomouci dne 4. srpna 1306. Na rozdíl od mnoha dalších, našimi pány poslanci k tomu úředně určených výročí, se zdá, že tohle připomínání nám jde i beze svátku. 
Dnes už sotvakoho z nás vzrušuje upálení mistra Jana v Kostnici za poněkud nejasnou antiklerikální pravdu jedné části vůbec málokoho zajímajících křesťanů. Nechává nás vcelku chladnými příchod dvou byzantských intelektuálů přinášejících nám prý po způsobu obrozenců darem základy naší jedinečné, národní, slovanské, a tedy samozřejmě protiněmecké kultury. Kdežto olomoucká vražda mladého krále sice není "úředně ošetřena", nicméně heslo "Přemyslovci" nám něco celkem nesporného říká. Proč? 
Asi si vraždy oblibujeme: samotný vznik Čechů je příběhem o tom, jak se "praotec" Čech ve své vlasti dopustil vraždy a stal se tudíž psancem. Spolu se svými lidmi musel hledat novou vlast a našel ji uprostřed české kotliny na "Hoře" - Řípu. Příběh vzniku státu, který si zde tito Čechové založili, je také - jako v mnoha dalších zakladatelských mýtech - příběhem vraždy, i když není mytická, nýbrž historická. Zavraždění bratra na Staré Boleslavi 28. září 935 umožnilo Boleslavovi vybudovat stát, který přetrval podnes. To, co se pak stalo v Olomouci roku 1306, už takový význam nemělo, vyznačilo to jen konec jedné epochy, jejíž ikonou je dynastie Přemyslovců. 

Bloudění po smetišti 

V současném historickém povědomí stojí ikona "Přemyslovci" na tom počátku, který každý příběh hledá proto, aby dostal tvar. Na počátku, jenž vymezuje rámec dějů jakožto možných nebo jen myslitelných. Začátek je totiž předznamenání - něco, co v sobě v jakési podobě obsahuje vše příští ve své podstatě. Není to začátek těch dějin, které píší historikové, nýbrž je to něco jiného, živého. Neboť historie žijící v hlavách "běžných" lidí, to, čemu se mezi profesionály módně říká "paměť", ani zdaleka není totožná s tím, co do svých učebnic píší historikové. Je to málo uspořádaný či spíše vůbec nestrukturovaný soubor většinou statických obrazů, jednoduchých stereotypů, útržků jakoby filmových dějů, ikonizovaných postav. Je to smetiště, na němž jsou poházeny polámané zlomky dějin; a zároveň to smetiště není, protože to žije. Lidé se k tomu vztahují, používají pohozených zlomků dějin druhotně jako nářadí, které jim pomáhá, aby se vyznali ve svém vlastním světě. 
Podstatné na tomto chaotickém procesu nejspíš je, že ti, kteří bloudí po smetišti dějin, se nakonec nějak shodnou a sbírají totéž, takže ve výsledku o náhodu nejde, dává to smysl. V našem případě, v případě hromady posbíraných věcí, k níž kdosi přiložil na kusu lepenky napsané slovo Přemyslovci, jsou tím smyslem nepochybně počátky, předznamenání našeho společného života, něco jako dětství. 

Vzpomínky na obrázky 

Historikové konfrontovaní s pamětí veřejnosti většinou poněkud štítivě ohrnují nos, nejsou-li už vůbec šokováni. Podléhají často pokušení uvádět věci na pravou míru, bourat falešné mýty, které si paměť vytvořila. Jenže dějepisci příliš snadno zapomínají, že to, čemu opovržlivě říkají mýty, jsou do obrazů a příběhů přeměněné smysly obsažené v jejich pracích. Kolektivní mýtotvorná paměť není vzpomínáním na nějakou neurčitou a vlastně nepoznatelnou minulost, nýbrž je to vzpomínání na to, co se o ní vypráví, v konečné odvolací instanci v pracích historiků. Lidé nevzpomínají na skutečného pátera Vrbu roznášejícího přes humna vesnic české knížky v šosu kabátu, ale na něco jako obraz či spíše filmový klip, který vytvořili historiky poučení literáti. 
To my, historikové, vytváříme příběhy, které si kolektivní paměť přisvojuje a upravuje i deformuje do podoby pro sebe přijatelné (do podoby smetiště, o němž jsme výše mluvili). Ale jinak to nejde: paměť "vezme" vždy pouze něco -to, co právě potřebuje - a její výběr lze jen těžko korigovat. To však nic nemění na tom, že smysluplná historie může existovat jen v dialogu s takovouto, byť jakkoliv podivnou pamětí. 

Vypravěč Palacký 

V tom prvním a dosud vlastně jediném velkovyprávění o českých dějinách, které podal František Palacký, nehrají Přemyslovci žádnou rozhodující roli. Vše zakladatelské se odehrálo už dříve, v předhistorickém období slovanské (= české) demokracie. 
Pokračování na straně D6 

Pokračování ze strany D5 
Pak se to už pouze korigovalo a zhoršovalo. Stát nebyl žádnou novinkou, patřil ke slovanské demokracii, nic podstatného také nepřineslo přijetí křesťanství, snad jen zjemnění mravů. Skutečnou katastrofou byly proměny 13. století, které spolu s kolonizací a se vznikem měst přivedly do země Němce, především jejich "feudalismus", vládu dědičně privilegované šlechty nad dosud svobodným lidem. Avšak přetrvali svobodní zemané, základ posledního vzepjetí slovanské demokracie, jímž bylo husitství. Sto let před Lutherem vyslali tak Čechové poselství té reformace, která skoncovala s "temnem" středověku a stala se předzvěstí nového osvíceného věku a jeho svobodné občanské společnosti. Palacký tak velmi úspěšně propojil svůj český příběh s tím příběhem, který si o sobě vyprávělo osvícené evropské měšťanstvo v 19. století. Příběh měšťanstva vyprávěl o zrodu evropského ducha ve svobodomyslné a otevřené antice, o jejím zániku, na němž mělo vedle barbarů svůj podíl také křesťanství a upadnutí do temna, jímž byl pověrečný středověk ovládaný zkostnatělou církví. Obrození přinesla teprve renesance svým návratem k antice a hlavně pak reformace, která zbavila Evropu nadvlády zpátečnické církve. Osvícená a svobodná Evropa se tak mohla vydat na cestu nezadržitelného pokroku. 
U Palackého zastávala roli antiky jeho slovanská demokracie. Ta se sice na konci 19. století rozpadla pod útokem českých profesorů na její hlavní oporu, falešné Rukopisy, a útokem německých profesorů na Palackého výklad počátků státu, avšak hlavní smysl Palackého koncepce to nenarušilo. Vrcholem českých dějin stále zůstávalo husitství, jen na místo staré slovanské demokracie postoupila Jednota bratrská. Masaryk na tom mohl dokonce založit svůj nový stát, který prohlásil za výsledek světodějného zápasu demokracie s theokracií, reprezentovanou rakouským spojenectvím trůnu a oltáře. Nic na tom nezměnil ani kuriózní pokus Zdeňka Nejedlého přebarvit Palackého na rudo ve jménu "pokrokových tradic" - stále to byl (například v divácky velmi úspěšných filmech Otakara Vávry) Palacký a nic více. 

Evropa již není normou 

Nemylme se však: ani u Palackého, ale ani dnes v té snaze o velký příběh nebylo a není nic dobově konjunkturálně omezeného. Na počátku 19. věku a na počátku 21. století tak otázka objektivně stála. Před dvěma stoletími bylo identitu vznikajícího národa nutno vymezit jeho místem v určujícím proudu evropských dějin. A totéž platí dnes, pro identitu tak či onak zanikajícího národa, který si z ní chce zachovat něco rozumného, co by mu říkalo, čím byl a čím je. Protože žádné "závazné" evropské dějiny naštěstí neexistují, je na nás, jak je budeme vidět, co si z mnohosti pohledů zvolíme. Všechny dějinné výklady jen trochu vědecké se dnes soustřeďují na otázku, co udělalo z Evropy "výjimku" v dějinách. Už nás Evropany totiž dávno přešlo naivní sebevědomí, s nímž jsme své dějiny považovali za paradigma pro celý svět; ptáme se naopak, proč jsme jiní. Normou nejsme my, nýbrž všichni ostatní; ptáme se, proč jsme nenormální. Pro starý evropský příběh bylo rozhodující překonání středověku renesancí a reformací, jenže dnes vidíme, že rozhodující byl právě ten středověk, respektive ta jeho epocha, kterou označujeme jako vrcholný středověk nebo - podle slavného francouzského historika Le Goffa - počátek "dlouhého středověku" trvajícího až do 18. století. 
Tady, v našem prostoru, se v 11.-13. století přehodily výhybky. Ale připravovalo se to už v století desátém, kdy se na troskách francké říše začala utvářet nová politická kostra budoucí Evropy. Podstatným, ne vždy doceňovaným momentem tu byl vstup barbarů ze střední Evropy do nově se utvářejícího společenství křesťanských států a národů kolem roku 1000. Posunulo to hranice Evropy na východ, tam, kde - vyznačené takovými prvky, jako je latinské křesťanství a svobodná města, svobodná šlechta a v neposlední řadě svobodné univerzity - zůstaly až podnes, třebaže v jiných podmínkách a jiné podobě. Přesto by neměly být bez rozmyslu zastírány ukvapeným rozšiřováním Evropské unie, chceme-li si uchovat evropskou identitu. 

Podařená modernizace 

Vznik státu a ruku v ruce s ním jdoucí křesťanství zajistily naši existenci podnes a umístily nás do Evropy, třebaže na její periferii. Mojmírovci v devátém století a Přemyslovci ve století desátém museli v mnohém improvizovat. Až někdy do konce 12. století to byla improvizace na základě omezených možností ekonomiky, ale improvizace fungující a natolik úspěšná, že ve 13. a 14. století umožnila prudkou a zásadní modernizaci definitivně začleňující české země do evropských dějinných procesů. Byla to vlastně série revolucí: vznik státu a ruku v ruce s ním jdoucí christianizace byly naprosto zásadním modernizačním převratem, který si jistě jméno revoluce zaslouží. 
Nespornou revolucí bylo husitství, jímž ona první modernizace nečekaně vyvrcholila. Neřešily se tu v konečných důsledcích výhradně české, nýbrž i evropské problémy. Husitství bylo nepochybně součástí těch procesů, které vedly k evropské reformaci. Tady někde, v 16. a 17. století, ale země Koruny české klopýtly, nezachytily modernizační trendy západní Evropy, opět skončily na agrární a konzervativně katolické periferii. Příčiny nechci posuzovat, ale je jisté, že právě české země se nakonec - narozdíl od ostatní střední Evropy včetně větší části Německa - plně začlenily do posledního velikého modernizačního trendu průmyslové revoluce a vůbec radikální přestavby celého života v 19. století. Tato modernizace vytvořila současnou českou společnost, je dodnes aktuální anamnézou každé české rodiny. Koneckonců nám to umožnilo přežít šílené 20. století a nezbytnou transformaci posledních šestnácti let. 
Proto tedy Přemyslovci. Proto, že jejich epocha byla zakladatelská, bez jejího snažení bychom nebyli. Přijala to také "paměť". Přemyslovská epocha vystoupila ze stínu husitství a stojí nově někde vedle nového "největšího Čecha", Karla IV. Ikona "Přemyslovci" vyznačuje v současné paměti české veřejnosti místo zakladatelského mýtu. Asi právem: nezanikneme, pokud ho budeme mít. 

Už nás Evropany totiž dávno přešlo naivní sebevědomí, s nímž jsme své dějiny považovali za paradigma pro celý svět; ptáme se naopak, proč jsme jiní 

*** 

Dušan Třeštík 

Narodil se v roce 1933, přední český medievalista, působí v Historickém ústavu AV ČR. Autor řady knih, například Počátky Přemyslovců (1981), Románské umění v Čechách a na Moravě (1983), Mysliti dějiny (1998), Vznik Velké Moravy (2001), Češi a dějiny v postmoderním očistci (2005). 

Foto popis: PŘEMYSLOVSKÁ VRAŽDA Zavraždění sv. Václava na obraze z roku 1543 od Mistra I. W.; umístěno v katedrále sv. Víta. Tato vražda, říká Dušan Třeštík, provedená na Staré Boleslavi roku 935, umožnila Boleslavovi vybudovat stát, který přetrval podnes. 
Foto autor: FOTO: KNIHA KATEDRÁLA SV. VÍTA 
Foto popis: PŘEMYSLOVSKÁ STOPA Lebka královny Judity, matky Přemysla Otakara I. Ostatky, které identifikoval antropolog Emanuel Vlček, byly v březnu 2003 krátce vystaveny v Teplicích. Judita se stala královnou v roce 1158 - díky korunovaci svého manžela Vladislava na českého krále. 
Foto autor: FOTO: ČTK-LIBOR ZAVORAL 


Zdroj: Radiožurnál 
Datum: 27.07.2006 
Název: Připomínkové akce k 700. výročí vymření Přemyslovců po meči 
Relace: Příspěvek ke dni 08:50 
Moderátor: neuveden 
Hosté: Marie Mžyková 
Čas vysílání: 08:50:00 
Rozsah: 00:06:00 
Pořadí: 01 
Oblast: Monitoring médií 
Zpracováno: 28.07.2006 06:25:48
Identifikace: R120060727110001

Text:
Moderátor 
Dnes dopoledne přijíždějí do Prahy šlechtici, kteří svůj rodokmen spojují s přemyslovskými knížaty a králi, představte si. Začínají tam připomínkové akce k letošnímu 700. výročí vymření Přemyslovců po meči. Národní banka při této příležitosti vydá pamětní minci a Národní památkový ústav připravil výstavu portrétů nejdůležitějších Přemyslovců tak, jak zřejmě ve své době vypadali. Aby také ne, vždyť Přemyslovci tady u nás vládli 450 let, takže toto připomenout je docela určitě namístě. My si o tom něco víc řekneme s docentkou Marií Mžikovou z Národního památkového ústavu právě. Dobrý den, paní Mžyková. Paní docentko, slyšíme se? Už jsme ve vysílání Radiožurnálu Českého rozhlasu 1. Ještě jednou tedy dobrý den. 

Host (Marie Mžyková): 
Dobrý den Marie Mžyková. 

Moderátor 
Vy jste připravovala onu výstavu imaginárních portrétů. Jak tedy podle vás Přemyslovci vypadali? Nějaké společné rysy, zájmy. Jak to popsat? 

Host (Marie Mžyková): 
Tedy tato výstava představuje cyklus barokních portrétů. Tyto cykly začaly být uplatňovány po vzoru panovníka na hradech a zámcích v průběhu 17. století, lze říci. Tento cyklus vlastně byl pořízen podle rozsáhlého cyklu vladařů, který existoval v počtu 57 obrazů. Šlo o mýtická knížata, Přemyslovce, až po panujícího Rudolfa II. Ovšem tento cyklus byl pořízen na základě slavného hradního cyklu. Tento hradní cyklus existoval na Pražském hradě, přičemž v roce 1541 došlo k požáru a tento cyklus zahynul. 

Moderátor 
Paní docentko, to se nám to teď tedy rozvětvilo už asi na 600 let, jestli dobře počítám, časového nějakého prostoru. Zkuste nám říct prakticky, jak jste si představovali Přemyslovce, když jste sestavovali jejich podobizny. Na co jste mysleli, jak jste třeba malovali, jak to vypadá? 

Host (Marie Mžyková): 
Tento barokní cyklus vznikl na základě fantazie a určitých předloh, které existovaly v rukopisech iluminovaných, a samozřejmě návštěvník bude překvapen, jak doba baroka si představovala tyto bájné a potom i doložené vládce. Jsou to malby poměrně naivního charakteru a tato naivita byla respektována i v kopiích, vlastně tím bylo jaksi vyjádřeno stáří nebo mělo být vyjádřeno stáří těchto archaických podobách. Vládcové se objevují v často fantaskních orientalizujících krojích, vládcové mají na hlavách například turbany. Je to podoba dosti kuriózní. 

Moderátor 
A vy jste byla také překvapená? 

Host (Marie Mžyková): 
Sama jsem překvapená nemohla být, protože výzkumem šlechtických a panovnických portrétů se samozřejmě zabývám dlouhá léta. Ovšem, jak jsem již řekla, pro návštěvníky to bude nepochybně překvapující. 

Moderátor 
Tak to docela určitě. Už jste se zmínila o tom, že se výzkumem Přemyslovců zabýváte poměrně dlouhou dobu, také jste přímo v Olomouci pátrala po tom, kdo by mohl být vrahem toho posledního přemyslovce. Co jste zjistila? 

Host (Marie Mžyková): 
Dovoluji si říci, že jsem si netroufla pátrat, toto je otázka, kdo byl vrahem, která se asi těžko podaří vyřešit. Pravda je, že jsem studovala v Olomouci v objektu, který byl vybudován vlastně na místě někdejšího olomouckého hradu, Jde o rekonstruovanou národní kulturní památku přemyslovského hradu, který včetně románského biskupského paláce je v základech nyní odkryt v souvislosti s otevřením významného arcidiecézního muzea. Tedy právě v tom objektu přemyslovského hradu byl Václav III., poslední přemyslovec, který se vypravoval na válečnou vlastně výpravu do Polska, tam byl zavražděn. Tedy je to právě toto 700. výročí, na které je v nyní reagováno. 

Moderátor 
4. srpen 1306. To je to rozhodné datum, které se týká vymření Přemyslovců po meči. Výstavu, která připomíná tuto událost, nám představila v Ranním radiožurnálu Českého rozhlasu 1 paní docentka Marie Mžyková z Národního památkového ústavu. My vám děkujeme za rozhovor a přejeme, aby se výstava, kterou jste připravili, líbila. Na shledanou. 

Host (Marie Mžyková): 
Děkujeme a na shledanou. 



Zdroj: Mladá fronta Dnes 
Datum: 28.07.2006 
Název: Nejmladší z rodu Přemyslovců poslouchá rock 
Ročník: 17 
Číslo: 174 
Autor: LUCIE FRYDECKÁ 
Str.: 02 - Celostátní 
Pořadí: 04 
Rubrika: Události a politika 
Oblast: Tisk celostátní 
Zpracováno: 28.07.2006 06:35:38
Identifikace: MF20060728000081 

Text:

Praha - Je mu osmnáct, má vlasy po ramena a poslouchá tvrdou rockovou hudbu. A před pár dny se dozvěděl, že je jedním ze vzdálených potomků nejstaršího českého panovnického rodu. 
Mladý šlechtic Robert Coufal má však jiné starosti. "Bylo to překvapení, když jsem se dozvěděl, že patřím k Přemyslovcům. O historii se ale moc nezajímám," přiznává Coufal. A dodává, že třeba k tomu, aby ho vzali na vytouženou FAMU a on mohl točit filmy, mu vznešený původ stejně nepomůže. "A na holky to také nepůsobí. To kdybych měl nějaký majetek, což nemám, tak by to asi vypadalo jinak," směje se. 
On, jeho dědeček Ota Bubna Litic a asi čtyři desítky dalších šlechticů se včera zúčastnili slavnostního setkání potomků přemyslovského rodu. 
4. srpna uplyne 700 let od chvíle, kdy posledního krále této dynastie zavraždil úkladný vrah. V Olomouci tehdy Václavem III. po meči vymřel rod Přemyslovců, který založil český stát. Dynastie dále pokračovala jen po ženské linii. "Díky sňatkům přemyslovských princezen bylo těžké ve středověké střední Evropě najít rod, který nebyl s Přemyslovci spřízněn," vysvětlila Marie Mžyková z Národního památkového ústavu. 

Přemyslovce hledal dva roky 

"Já jsem se o své spřízněnosti s Přemyslovci dozvěděl před deseti minutami. Ale trápí mě jiné věci. Příští týden mě například čeká soud ohledně restituce zámku Brodek u Prostějova," konstatoval včera šlechtic Richard Belcredi. Vypátrat potomky starého rodu zabralo genealogovi Janu Drocárovi dva roky. "Dalo to práci, někdy jsem se po dlouhém pátrání ocitnul ve slepé uličce, protože vytipovaný rod vymřel," popsal Jan Drocár. A upozorňuje: "S Přemyslovci je spřízněná například i britská královna." 
Česká národní banka na setkání potomků Přemyslovců představila pamětní stříbrnou minci s motivem posledního panovníka rodu, kterou vydává u příležitosti výročí. 

Foto popis: ŠLECHTIC. Jediný domácí královský rod - Přemyslovci - vymřel po meči před sedmi sty lety. Mladý šlechtic Robert Coufal je jedním z jejich vzdálených potomků, který včera dostal od České národní banky pamětní medaile. 
Foto autor: FOTO: MAFA - JAN ZÁTORSKÝ 





Zdroj: iDnes 
Datum: 28.07.2006 
Název: ČNB svolala potomky Přemyslovců kvůli pamětní minci 
Autor: Lucie Frydecká, maf, MF DNES, iDNES 
Rubrika: ekonomika 
Oblast: Internet 
Zpracováno: 28.07.2006 14:23:33
Identifikace: ID20060728000010

Text:
Je mu osmnáct, má vlasy po ramena a poslouchá rock. Robert Coufal se před pár dny se dozvěděl, že je jedním z potomků Přemyslovců. Jako čtyři desítky dalších potomků slavné dynastie přišel na setkání, kde ČNB představila pamětní stříbrnou minci s motivem posledního panovníka rodu, Václava III. 

Banka stříbrnou dvoustovku vydává k 700. výročí jeho smrti. Na lícní straně je svatováclavská přilbice a meč jako symbol vymření Přemyslovců v mužské linii - tedy po meči. Nechybí ani svatováclavská orlice. Na rubu je pak portrét posledního přemyslovského panovníka i rok jeho smrti - 1306. 

Přemyslovci v tomto roce sice vymřeli po meči, nikoli ale po přeslici, tedy v ženské linii. Právě jejich následovníci se nyní v Praze sešli. 

"Díky sňatkům přemyslovských princezen bylo těžko ve středověké střední Evropě najít rod, který nebyl s Přemyslovci spřízněn," vysvětlila Marie Mžyková z Národního památkového ústavu. 

Vypátrat potomky starého rodu zabralo genealogovi Janu Drocárovi dva roky. "Dalo to práci, někdy jsem se po dlouhém pátrání ocitnul ve slepé uličce, protože vytipovaný rod vymřel," popsal Jan Drocár. A upozorňuje: "S Přemyslovci je spřízněná například i britská královna." 

Někteří z potomků slavného rodu o svém původu neměli nejmenší tušení. "Já jsem se o své spřízněnosti s Přemyslovci dozvěděl před deseti minutami. Ale trápí mě jiné věci. Příští týden mě například čeká soud ohledně restituce zámku Brodku u Prostějova," konstatoval šlechtic Richard Belcredi. 

Mladý šlechtic Robert Coufal se zase ze všeho nejvíc touží dostat na Famu a točit filmy. K tomu mu ale vznešený původ, jak sám s úsměvem říká, stejně nepomůže. "A na holky to také nepůsobí. To kdybych měl nějaký majetek, což nemám, tak by to asi vypadalo jinak." 

Banka jako obvykle minci vydala v dvojím provedení - běžném a špičkovém, které se liší úpravou hrany a povrchem. Běžná mince má hranu vroubkovanou, jako například běžná desetikoruna. Špičkové provedení má hranu hladkou. 

Třináctigramová mince bude mít v průměru 31 milimetrů, na tloušťku 2,3 milimetru. 

Nově vydanou minci je možné koupit u partnerů ČNB, jejichž seznam najdete zde. 



Zdroj: Právo 
Datum: 28.07.2006 
Název: ČNB a šlechta k Přemyslovcům 
Ročník: 16 
Číslo: 174 
Autor: (hof) 
Str.: 02 - Celostátní 
Pořadí: 04 
Rubrika: Zpravodajství 
Oblast: Tisk celostátní 
Zpracováno: 28.07.2006 06:37:16
Identifikace: PR20060728000010 

Text:

Česká národní banka včera představila pamětní stříbrnou minci, kterou vydala k 700. výročí smrti posledního českého panovníka z dynastie Přemyslovců Václava III. 
Zahájila tím dvoudenní vzpomínkové akce věnované tomuto jubileu. ČNB je pořádá společně s Národním památkovým ústavem a příslušníky starých šlechtických rodů, mezi jejichž předky patřili i Přemyslovci. Zvláště reprezentativně byl na prezentaci zastoupen rod Lobkowiczů, vedle Karla Schwarzenberka dnes nejvýrazněji angažovaní členové staré šlechty v české politice a společnosti. 
Ačkoli vraždou Václava III. v roce 1306 vyhynula dynastie Přemyslovců po meči, během její čtyřsetleté vlády se mnohé princezny tohoto rodu provdaly do jiných zemí, takže přímí potomci českých králů žijí dodnes po celé Evropě, byť většina z nich o tom nemá ani tušení. 
Genealogicky prokázanou přemyslovskou krev ve svých žilách mají téměř výhradně šlechtické rody s prastarými rodokmeny. 
Oslavy večer pokračovaly výstavou portrétů českých panovníků v Galerii Ledeburského paláce. Souběžně s tím se uspořádalo výstavu o Přemyslovcích v Muzeu města Brno. 

Foto popis: Ze zahájení akce k 700. výročí vymření Přemyslovců. V sídle ČNB v Praze Richard Belcredi, nahoře snímek jubilejní mince. 
Foto autor: Foto PRÁVO -Petr Hloušek 



Zdroj: Magazín Práva 
Datum: 29.07.2006 
Název: Vražda posledního Přemyslovce 
Ročník: 16 
Číslo: 030 
Autor: Miloslav Martínek 
Str.: 24 - Celostátní 
Pořadí: 01 
Rubrika: Historie 
Oblast: Časopisy 
Zpracováno: 29.07.2006 06:36:21
Identifikace: P_20060729000010 

Text:

Marně se snažil Konrád z Botensteina uniknout klenutými chodbami děkanského domu v Olomouci. Zakrvácená dýka v ruce jej dostatečně obviňovala z vraždy posledního přemyslovského panovníka Václava III., ke které došlo před několika okamžiky v srpnovém vedru léta 1306. Domnělého kralovraha členové královy družiny chytili, na místě ubili a doslova prý roztrhali. 

Zbraslavský opat Konrád zapsal do klášterní kroniky: "Král, ozdoba vlasti, jediná útěcha národu zůstavená. světlo a kořen Čech, proklán smrtelnými ranami zahynul a zhasl." V domě, kde posledního přemyslovského krále zastihla smrt, se zatím shromažďovali dvořané. Nad mrtvým se modlil a tiše přemítal kancléř Petr z Aspeltu, vlastní tvůrce politiky českých panovníků, biskup basilejský a budoucí arcibiskup mohučský. 
Znal mrtvého krále, který se nedožil ani sedmnácti let (nar. 6. 10. 1289). Pomáhal při vzestupu jeho otce. V době, kdy královna Guta očekávala narození dědice českého trůnu, dobývalo vojsko Václava II. (českým králem 1278-1305) hrady odbojných Rožmberků. Poprava Záviše z Falkenštejna, někdejšího otcovského vychovatele osiřelého syna Přemysla Otakara (a milence královny-vdovy Kunhuty), v srpnu 1289 na louce pod Hlubokou, představovala krvavou tečku za zlými časy po smrti krále železného a zlatého. 
Rudou barvu krve po krátké době zastínil lesk českého stříbra z kutnohorských dolů. Český lev na čerstvě ražených groších (1300) usiloval o získání tří královských korun. Václav II. získal v roce 1300 titul i korunu polského krále. Uherské šlechtě nabídl o rok později dvanáctiletého prince Václava, zasnoubeného již v únoru 1298 s Alžbětou, dcerou posledního uherského krále z rodu Arpádovců Ondřeje III. ( 14. 1. 1301). Ve Stoličném Bělehradě (dnešním Szekesfeherváru) nechal Václav II. v srpnu 1301 korunovat synka, který přijal jméno Ladislav V., uherským králem. 
Pro mladičkého panovníka však byla koruna svatého Štěpána příliš těžká. Od počátku měl stejně mladého soupeře, Karla Roberta z Anjou, který byl podobně jako přemyslovský uchazeč příbuzný vymřelých Arpádovců. Zatímco za Ladislavem-Václavem stáli mocní magnáti ze severu Uher, přívržence Karla Roberta představovali šlechtici z Chorvatska (tehdejší součásti Uherského království). 
Na stranu Anjouovců se postavil papež Bonifác VIII. (na Petrově stolci 1294-1303), který upíral Přemyslovcům nárok nejen na uherskou, ale i na polskou korunu. Varoval Václava II. před pokusy navázat spojenectví s francouzským vládcem Filipem Sličným, papežským úhlavním nepřítelem. Záhy se Přemyslovci ocitli ve dvojím sevření, když se na papežskou stranu přidal římský král Albrecht Habsburský, jenž zatoužil po bohatých kutnohorských a jihlavských dolech. 
Po korunovaci zanechal Václav II. syna v Budíně. Za dvanáctiletého panovníka vládl krakovský biskup Jan Muskata, který se osvědčil již při prosazování české vlády v Polsku. V kruhu mladých šlechticů začínal dospívající LadislavVáclav poznávat život. Ještě po letech přičítali kronikáři uherskému prostředí, v němž mladý král vyrůstal, přílišnou lehkomyslnost, se kterou přistupoval k panovnickým povinnostem: "Králi, ještě mladíčkovi, dali někteří šlechtici v Uhrách za služebníky své syny, kteří ničemným obcováním sváděli poddajnou duši krále k mnohým nedovoleným věcem. Neboť začal s nimi být rozpustilý, pít až do opilosti, trávit bezesné noci v pitkách; věnoval se hodům, oddával se špatným mravům a zvráceným zvykům," psal Kosmův nástupce František Pražský, píšící své dílo o padesát let později (1341). 
Od počátku roku 1304 klesal počet přívrženců krále Ladislava. Dřívější spojenci Přemyslovců houfně přecházeli na stranu postupujícího Karla Roberta. Mladičký panovník se mohl proměnit na zajatce mezi zdmi budínského hradu. Český král Václav musel táhnout do Uher, aby vysvobodil patnáctiletého synka. Dva měsíce se snažil upevnit jeho vládu, ale nebezpečí habsburského vpádu na Moravu a do Čech donutilo Václava II. k návratu. 
Spolu s otcem se vracel i král Ladislav. Ze země odváželi svatoštěpánskou korunu spolu s dalšími klenoty a přidali jako rukojmí i několik uherských magnátů. Uherskými zeměmi se nesla zpráva o uloupených klenotech a odvlečených šlechticích. Od oltáře se ozývaly výzvy k boji proti "českým svatokrádežníkům" a pod korouhve Karla Roberta přibývali noví bojovníci. 
V srpnu 1304 se v dnešní Bratislavě dohodli rakouský vévoda Rudolf, syn římského krále Albrechta, s uherským králem Karlem Robertem (a možná i se zástupci Vladislava Lokýtka, vůdčího odpůrce české moci v Polsku) na společném postupu proti Přemyslovcům. Uhři spolu s divokými Kumány táhli spolu s Rudolfem Habsburským na Moravu. Přidal se k nim i Matouš Csák Trenčanský, který před třemi roky energicky prosazoval přemyslovskou kandidaturu na uvolněný uherský trůn. 
Habsburské tažení skončilo na podzim 1304 neslavným ústupem od Kutné Hory (22. 10.), když římský král Albrecht a jeho spojenci ztratili na třicet tisíc bojovníků. Václav II. se ale dlouho netěšil ze svého úspěchu. Zemřel v červnu 1305 a jediným nástupcem byl šestnáctiletý Václav III., který po roce zahynul rukou atentátníka. 
U králova mrtvého těla klečela vznešená vdova Viola Těšínská. Trochu překvapivě se s ní Václav oženil v říjnu 1305. Nepocházela z příliš vznešeného rodu a uspěchaná královská svatba, jež se odehrála v Brně, manifestovala zájem Václava III. na upevnění přemyslovského panství v Polsku, které ohrožoval Vladislav Lokýtek. Poslední Přemyslovec zároveň rezignoval na vládu v Uhrách. Odvolal své zasnoubení s princeznou Alžbětou, dcerou posledního krále z rodu Arpádovců. Vzdal se uherských nároků a spolu s korunovačními klenoty je přepustil svému spojenci Otovi Bavorskému. 
Postavení mladé královny nebylo jednoduché. Musela se vyrovnávat s poměry v přemyslovské rodině, pro kterou byla dcera pouhého knížete těšínsko-osvětimského málo vznešená. Navíc pokračoval Václav III. i po nástupu na trůn ve veselých pitkách s mladými šlechtickými kumpány. Vínem rozpálený rozdával královské statky; tomu hrad, druhému město, jinému jednu či několik vesnic. Petr Angelův, přičinlivý úředník královské kanceláře, pilně zapisoval královy štědré dary a přitom nezapomínal ani na sebe. 
Cisterciáčtí mniši považovali králův nerovný sňatek za dílo podvodných rádců, "neboť úskočná ničemnost některých pánů hleděla zabránit tomu, aby se tento mocný král nestal nějakým příbuzenstvím ještě mocnějším, a tak nemohl více krotiti odbojníky a vládnouti nade všemi". Královna, která si změnila jméno na módní Alžbětu, nepřinášela králi dědice. A po předčasné Václavově smrti mohla pomýšlet na jediné - prožít zbytek života v ústraní některého ženského kláštera. 
V blízkosti mrtvého krále si jeho blízcí kladli otázku, kdo mohl stát v pozadí kralovraždy. Habsburkové, kteří nepřestávali toužit po českém stříbru? Vladislav Lokýtek, proti němuž se Václav III. vydával na válečnou výpravu do Polska? Nebo čeští páni, na nichž prý král hodlal vymáhat nazpátek své příliš štědré dary? Zabitý Konrád z Botensteina promluvit nemohl a jiní nechtěli. Pro historii zůstala otázka iniciátora olomoucké vraždy navždy nerozřešena. Dříve než uložili Václava III. pod oltář olomoucké katedrály, objevila se otázka nástupnictví. Václav III. byl posledním legitimním mužským potomkem vládnoucího přemyslovského rodu. Jeho železný a zlatý děd Přemysl Otakar II. i zbožný otec Václav II. sice rozeseli dost levobočků, ale jejich nástupnictví nepřicházelo v úvahu. Na trůn nemohl nastoupit opavský vévoda Mikuláš (1254-1318), jehož potomci se objevují ještě na počátku 16. století, i když velmi aktivně zasahoval do mocenských poměrů v Čechách. Jiný z Přemyslových levobočků Jan nastoupil církevní dráhu podobně jako Jan řečený Volek (1351), nemanželský syn Václava II., který to dotáhl na biskupa v Olomouci. 
Na řadu přišly ženy z přemyslovského rodu - resp. jejich manželé. Nejprve však české země prožily epizodní vládu Rudolfa Habsburského, který své nároky podepřel sňatkem s Alžbětou Rejčkou, vdovou po Václavovi II. Jeho smrt v roce 1307 uvolňovala trůn pro Jindřicha Korutanského, manžela starší dcery Václava II. Anny. V záloze zůstávala její mladší sestra Eliška, jejíž čas přišel v roce 1310. 

Foto popis: >> Poslední přemyslovští panovníci Přemysl Otakar II. (1253-1278), Václav II. (1278-1305) a Václav III. (1305 až 1306), jak je zachytil ilustrátor Zbraslavské kroniky. 
Foto popis: << Chodby přemyslovského paláce v Olomouci prožily v srpnu 1306 dramatické chvíle. 
Foto autor: Foto Jiří Martínek (2) 
Foto autor: Foto archív autora (2) 

Foto popis: >> Petr z Aspeltu (1320), kancléř Království českého a pozdější mohučský arcibiskup, ovlivnil poměry v římské říši na počátku 14. století. 
Foto popis: >> Po Olomouci se stal konečným útočištěm zavražděného posledního Přemyslovce cisterciácký klášter na Zbraslavi. 
Foto popis: >> Koruna svatého Štěpána zdobila hlavu přemyslovského krále Václava-Ladislava. 




Zdroj: Blesk 
Datum: 28.07.2006 
Název: Nový rodokmen: Přemyslovci ještě žijí! 
Ročník: 15 
Číslo: 174 
Autor: pd 
Str.: 07 - Střední Čechy 
Rubrika: Čechy/Morava 
Oblast: Tisk celostátní 
Zpracováno: 28.07.2006 05:15:42
Identifikace: BL20060728000044

Text:
PRAHA (pd) - Rod Přemyslovců stále žije! Důkazem bylo včerejší dostaveníčko české šlechty příbuzensky spjaté s tímto panovnickým rodem. Smetánka se do Prahy sjela kvůli 700. výročí jejich vymření. Přemyslovci sice vymřeli po meči roku 1306, ale po přeslici stále jejich rod pokračuje. Prostřednictvím sňatků, počínaje královnou Eliškou Přemyslovnou, postupně docházelo ke spříznění s dalšími evropskými panovnickými rody. "Nyní byl nově zpracován rodokmen Přemyslovců, který odhaluje další členy přemyslovské linie, což se doposud nevědělo," uvedla Simona Hradilová z Národního památkového ústavu. Česká národní banka k příležitosti oslav vydala stříbrnou minci s motivem Václava III., posledního přemyslovského panovníka. Dnes k potomkům Přemyslovců patří třeba Schwarzenbergové, Lobkowiczové, Czernínové, Kinští či Waldsteinové. 


Zdroj: Radiožurnál 
Datum: 27.07.2006 
Název: Výročí Přemyslovců 
Relace: Ozvěny dne 18 
Autor: Michaela Vetešková 
Moderátor: Věra Štechrová 
Hosté: Marie Mžyková 
Čas vysílání: 18:13:35 
Rozsah: 00:01:05 
Pořadí: 12 
Oblast: Monitoring médií 
Zpracováno: 28.07.2006 06:25:23
Identifikace: R120060727060012



Text:
Moderátor (Věra Štechrová): 
Do Prahy se sjíždí šlechtici, kteří svůj rodokmen spojují s Přemyslovskými knížaty a králi. Začínají tak připomínkové akce k letošnímu sedmistému výročí vymření Přemyslovců po meči. Jak zjistila redaktorka Michaela Vetešková, při této příležitosti Česká národní banka vydá pamětní medaile a Národní památkový ústav připraví výstavu portrétů Přemyslovců. 

Redaktor (Michaela Vetešková): 
Portréty Přemyslovců vznikaly na základě fantazie a představ autorů výstavy, ale hlavně se nechali inspirovat portrétním cyklem 57 obrazů panovníků ze 17. století. Za Národní památkový ústav Marie Mžyková. 

Host (Marie Mžyková): 
Barokní cyklus vznikl na základě fantazie a určitých předloh, které existovaly v rukopisech iluminovaných, jsou to malby poměrně naivního charakteru. 

Redaktor (Michaela Vetešková): 
Panovníci, kteří českým zemím vládli 450 let, jsou zobrazeni jako muži a ženy v mnohdy fantaskních kostýmech, s turbany na hlavách. Posledním Přemyslovcem byl Václav III., který přesně 4. srpna roku 1306 zemřel rukou vraha v Přemyslovském paláci v Olomouci. 




Zdroj: Radio Praha ČRo 7 
Datum: 25.07.2006 
Název: Šlechta v Praze uctí památku panovnického rodu Přemyslovců 
Autor: Zdeněk Vališ 
Str.: 01 
Rubrika: zprávy 
Oblast: Internet 
Zpracováno: 27.07.2006 09:05:18
Identifikace: I320060725000019

Text:
Dostaveníčko v Praze budou mít k 700. výročí vymření Přemyslovců po 
meči potomci české šlechty spříznění s tímto panovnickým rodem, který 
ve středověku vybudoval český stát. Dvoudenní akce k poctě 
přemyslovských panovníků začne ve čtvrtek v kongresovém sále České 
národní banky, která při této příležitosti vydá stříbrnou pamětní minci 
s motivem Václava III., posledního přemyslovského panovníka na českém 
trůně. Rod sice po meči vymřel 4. srpna 1306 zavražděním Václava III. v 
Olomouci, pokračoval ale po přeslici královnou Eliškou Přemyslovnou. 
Prostřednictvím sňatků docházelo ke spříznění s dalšími evropskými 
panovnickými domy. 

Mezi pozvanou šlechtou z českých zemí i ze zahraničí jsou zástupci 
významných šlechtických rodů jako jsou Schwarzenbergové, Paarové, 
Sternbergové, Lobkowiczové, Waldsteinové, Czernínové, Rohanové, 
Wurmbrand-Stuppachové, Schönburgové, dále Hildprandtové, Dohalští z 
Dohalic, Geymüllerové nebo Bubnové z Litic. Při této příležitosti bude 
vystaven rodokmen Přemyslovců a jejich následníků, zpracovaný Jan 
Drocárem a Pavlem Loužeckým ve spolupráci s Národním památkovým 
ústavem. 

Oslava bude večer pokračovat v Palácových zahradách. V Galerii 
Ledeburského paláce v prostorách Národního památkového ústavu jsou 
připraveny portréty Přemyslovců a dalších českých panovníků ze sbírek 
hradů a zámků. V Salla terreně se bude konat koncert. Víno k přípitku 
bude od mělnické větve Lobkowiczů. Roudnická větev téhož rodu a 
Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci poskytne pivo. Následující den 
přijmou Jiří a Bettina Lobkowiczovi potomky Přemyslovců na svém zámku v 
Mělníce, rodišti nejstarší historicky doložené české kněžny, svaté 
Ludmily. 





Zdroj: Haló noviny 
Datum: 27.07.2006 
Název: K poctě panovnického rodu Přemyslovců 
Ročník: 16 
Číslo: 173 
Str.: 12 
Rubrika: SERVISNÍ ZPRAVODAJSTVÍ 
Oblast: Tisk celostátní 
Zpracováno: 27.07.2006 05:00:16
Identifikace: HA20060727000085

Text:
PRAHA (the) - Česká národní banka (ČNB) ve spolupráci s Národním památkovým ústavem připravuje rozsáhlou akci k 700. výr očí vymření Přemyslovců po meči. 

Při této příležitosti vydává Česká národní banka pamětní stříbrnou minci s motivem Václava III., posledního přemyslovského panovníka na českém trůně. Dvoudenní akce k poctě panovnického rodu, který ve středověku vybudoval český stát, bude zahájena dnes v 16 hodin ve velkém kongresovém sále ČNB na pražském Senovážném náměstí. Významné představitele politického a kulturního života a potomky Přemyslovců tam uvítá guvernér ČNB Zdeněk Tůma a generální ředitel Národního památkového ústavu Tomáš Hájek. Pamětní stříbrnou minci představí náměstek ředitele sekce peněžního a platebního styku ČNB Jan Surga a ředitel České mincovny Jan Vízek. V programu zazní středověká hudba v podání souboru Karmína. V rámci oslav se uskuteční setkání potomků rodu Přemyslovců. Rod pokračoval po přeslici královnou Eliškou Přemyslovnou, prostřednictvím sňatků docházelo ke spříznění s dalšími evropskými panovnickými rody. Mezi pozvanými z českých zemí i ze zahraničí jsou zástupci významných šlechtických rodů - Schwarzenber gové, Paarové, Sternber gové, Lobkowiczové, W aldsteinové, Czernínové, Rohanové, W urmbrand-Stuppach, Schönbur gové, dále Hildprandtové, Dohalští z Dohalic, Geymüllerové, Bubnové z Litic a další. Při této příležitosti bude vystaven rodokmen Přemyslovců a jejich následníků, zpracovaný 
Janem Drocárem a Pavlem Loužeckým ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. 
"Oslava dnes bude po 18. hodině pokračovat v Palácových zahradách," uvedla jménem Národního památkového ústavu jeho mluvčí Simona Hradilová. 



Zdroj: Ústecký kraj 
Datum: 25.07.2006 
Název: Památku na Přemyslovce připomene stříbrná mince i zlatá medaile 
Číslo: 171 
Autor: (lek) 
Str.: 03 
Rubrika: UDÁLOSTI 
Oblast: Severní Čechy 
Zpracováno: 25.07.2006 07:19:26
Identifikace: SY20060725000023

Text:
Jablonec n. N. - Numizmatici se mohou těšit hned dvakrát. Česká národní banka emituje pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 700. výročí vymření Přemyslovců po meči. Autorem mince je jablonecký medailér a pedagog zdejší uměleckoprůmyslové školy Vojtěch Dostál. K významnému Výročí vznikla také pamětní uncová zlatá medaile, kterou u této příležitosti vyrazila jablonecká mincovna. Oba skvosty mohou obdivovat potomci Přemyslovců na čtvrtečním setkání v Mělníku. 
"Jde o výjimečnou akci, která se týká sto padesáti rodin z celé Evropy, jejichž kořeny se vztahují k Přemyslovcům," uvedl Leopold Surga, náměstek ředitele sekce peněžní a platebního styku CNB. Nitky přemyslovského rodu vedou údajně i k britské královně. Centrální banka jako partner setkání ale rozhodne neuvažuje, že by potomkům stříbrné mince darovala. Chce především prezentovat významné výročí a práci našich medailéru. 
Líci dvousetkoruny vévodí svatováclavská přilbice, pod ní meč jako symbol vymření Přemyslovců po meči, svatováclavská plamenná orlice a označení nominální hodnoty. Na rubu mince je portrét Václava III. 
Do anonymní soutěže se přihlásilo jedenatřicet autoru s 55 návrhy. Zvítězil Vojtech Dostál za komplexní vyjádření námětu s výraznou a výstižnou symbolikou. "Po domluvě s bankou a autorem návrhu Michalem Vitanovským, jenž získal v soutěži druhou cenu, jsme tematiku použili v naší emisi," vysvětlil Libor Krapka z jablonecké mincovny. V kongresovém sále CNB představí modré krvi číslované zlaté medaile o váze jedné troyské unce, kterých vyrazili dvě stě kusu. "Výrazně se od stříbrných mincí liší a jsme také zvedaví na reakce aristokratu," dodal. 

(lek) 



Zdroj: Liberecký kraj 
Datum: 25.07.2006 
Název: Památku na Přemyslovce připomene stříbrná mince i zlatá medaile 
Číslo: 171 
Autor: (lek) 
Str.: 03 
Rubrika: UDÁLOSTI 
Oblast: Severní Čechy 
Zpracováno: 25.07.2006 07:18:42
Identifikace: SX20060725000022

Text:
Jablonec n. N. - Numizmatici se mohou těšit hned dvakrát. Česká národní banka emituje pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 700. výročí vymření Přemyslovců po meči. Autorem mince je jablonecký medailér a pedagog zdejší uměleckoprůmyslové školy Vojtěch Dostál. K významnému Výročí vznikla také pamětní uncová zlatá medaile, kterou u této příležitosti vyrazila jablonecká mincovna. Oba skvosty mohou obdivovat potomci Přemyslovců na čtvrtečním setkání v Mělníku. 
"Jde o výjimečnou akci, která se týká sto padesáti rodin z celé Evropy, jejichž kořeny se vztahují k Přemyslovcům," uvedl Leopold Surga, náměstek ředitele sekce peněžní a platebního styku CNB. Nitky přemyslovského rodu vedou údajně i k britské královně. Centrální banka jako partner setkání ale rozhodne neuvažuje, že by potomkům stříbrné mince darovala. Chce především prezentovat významné výročí a práci našich medailéru. 
Líci dvousetkoruny vévodí svatováclavská přilbice, pod ní meč jako symbol vymření Přemyslovců po meči, svatováclavská plamenná orlice a označení nominální hodnoty. Na rubu mince je portrét Václava III. 
Do anonymní soutěže se přihlásilo jedenatřicet autoru s 55 návrhy. Zvítězil Vojtech Dostál za komplexní vyjádření námětu s výraznou a výstižnou symbolikou. "Po domluvě s bankou a autorem návrhu Michalem Vitanovským, jenž získal v soutěži druhou cenu, jsme tematiku použili v naší emisi," vysvětlil Libor Krapka z jablonecké mincovny. V kongresovém sále CNB představí modré krvi číslované zlaté medaile o váze jedné troyské unce, kterých vyrazili dvě stě kusu. "Výrazně se od stříbrných mincí liší a jsme také zvedaví na reakce aristokratu," dodal. 

(lek) 




Zdroj: Televize ČT1 
Datum: 27.07.2006 
Název: Události v kultuře: Potomci Přemyslovců v Praze 
Relace: Události 
Autor: Julie Urbišová 
Moderátor: Josef Maršál, Marcela Augustová 
Pořadí: 15 
Oblast: Monitoring médií 
Zpracováno: 28.07.2006 06:27:21
Identifikace: T120060727060015

Text:

Lobkowiczové, Schwarzenbergové, Belcredi, ti všichni jsou potomky Přemyslovců. Šlechtici z celé Evropy se sešli v Praze k 700. výročí vymření tohoto panovnického rodu po meči. Posledním Přemyslovcem na českém trůnu byl Václav III. Po jeho zavraždění roku 1306 rod pokračoval po přeslici. 

Marie Mžyková, Národní památkový ústav: 
Prostřednictvím sňatkové politiky byli Přemyslovci již v době počátků dynastie a zejména na vrcholu ve 13. století spřízněni se všemi panovnickými rody Evropy. 

Richard Hrabě Belcredi: 
Jak jsem se tedy víceméně dozvěděl, je to ze strany mé matky. Protože my pocházíme z Itálie, jak víte, a přiženili jsme se na Moravu. No jsem na to pyšný. To je všechno. Nic nám to nevynáší. 

Národní památkový ústav připravil výstavu portrétů přemyslovců i dalších panovníků ze sbírek hradů a zámků. V galerii Ledeburského paláce je i obsáhlý rodokmen, sahající až do mýtického období českých dějin. Na výročí nezapomněla ani ČNB. Vydala stříbrnou pamětní minci s motivem Václava III. 

Zdroj: Lidové noviny 
Datum: 26.07.2006 
Název: Šlechta v Praze uctí památku Přemyslovců 
Ročník: 19 
Číslo: 172 
Str.: 04 - Čechy 
Pořadí: 01 
Rubrika: Metropole/Praha 
Oblast: Tisk celostátní 
Zpracováno: 26.07.2006 06:33:25
Identifikace: LN20060726000061 

Text:

24 HODIN V METROPOLI 

Dostaveníčko v Praze budou mít k 700. výročí vymření Přemyslovců po meči potomci české šlechty spříznění s tímto panovnickým rodem. Dvoudenní akce k poctě přemyslovských panovníků začne ve čtvrtek v kongresovém sále České národní banky, která při této příležitosti vydá stříbrnou pamětní minci s motivem Václava III., posledního přemyslovského panovníka na českém trůně. 
Rod sice po meči vymřel 4. srpna 1306 zavražděním Václava III. v Olomouci, pokračoval ale po přeslici královnou Eliškou Přemyslovnou. Při této příležitosti bude vystaven rodokmen Přemyslovců a jejich následníků, zpracovaný Janem Drocárem a Pavlem Loužeckým ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. V Galerii Ledeburského paláce v prostorách Národního památkového ústavu jsou připraveny portréty Přemyslovců a dalších českých panovníků ze sbírek hradů a zámků. 

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání 
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy 


Zdroj: Radiožurnál 
Datum: 28.07.2006 
Název: Schůzka potomků rodu Přemyslovců v Praze 
Relace: Ozvěny dne 7 
Moderátor: Lucie Weissová 
Hosté: Marie Mžyková 
Čas vysílání: 07:07:05 
Rozsah: 00:01:00 
Pořadí: 09 
Oblast: Monitoring médií 
Zpracováno: 31.07.2006 06:04:06
Identifikace: R120060728040009

Text:
Moderátor (Lucie Weissová): 
Desítky potomků šlechtického rodu Přemyslovců si připomínají zabití posledního knížete Václava III. Ten byl zavražděn 4. srpna roku 1306 v Olomouci. Asi 70 spřízněnců tohoto rodu se sešlo v Praze, aby si přemyslovce připomněli. Včera jim byly představeny v Národní bance pamětní mince a dnes je čeká slavnostní oběd. Víc k programu šlechticů dodává Marie Mžyková z Národního památkového ústavu. 

Host (Marie Mžyková): 
28. července je pro pozvané potomky členů rodu Přemyslovců připraven nejprve program v Praze, prohlídka Valdštejnského paláce, tedy objektu Senátu. Potom jsou pozváni panem Jiřím Lobkovitzem a Bettynou Lobkovitzovou na zámek do Mělníka k slavnostnímu obědu, prohlídce a zámku a prohlídce vinných sklepů. 



Zdroj: Radiožurnál 
Datum: 29.07.2006 
Název: Sjezd šlechticů spojených s Přemyslovci 
Relace: Týden v Česku 
Moderátor: Lucie Weissová 
Hosté: Jiří Lobkowitz, Marie Mžyková, Zdeněk Tůma 
Čas vysílání: 12:19:13 
Rozsah: 00:02:30 
Pořadí: 07 
Oblast: Monitoring médií 
Zpracováno: 31.07.2006 06:08:14
Identifikace: R120060729040007

Text:
Moderátor (Lucie Weissová): 
Do Prahy se ve čtvrtek sjeli šlechtici, kteří svůj rodokmen spojují s Přemyslovskými knížaty a králi. Začali tak akce k sedmistému výročí vymření Přemyslovců po meči. 4. srpna 1306 byl v Olomouci zavražděn poslední muž tohoto rodu, Václav III. Guvernér Národní banky Zdeněk Tůma urozeným účastníkům setkání představil pamětní minci, stříbrnou dvou set korunu, kterou banka k tomuto výročí vydala. 

Host (Zdeněk Tůma): 
Patří rozhodně mezi ty, které připomínají českou státnost, jsou numismatické prodejny, kde je možné toto zakoupit, ta stříbrná mince je ve dvou kvalitách, takzvaná proof, která má vyleštěné plochy a potom takzvaná běžná kvalita, myslím si, že obě kvality jsou velmi hezké a rozhodně ať si to člověk kupuje pro sebe nebo jako dárek, tak můžu to doporučit. 

Moderátor (Lucie Weissová): 
Šlechtici si také prohlédli výstavu portrétů Přemyslovců a dalších českých panovníků ze sbírek hradů a zámků. Jejich páteční program shrnuje Marie Mžyková z Národního památkového ústavu. 

Host (Marie Mžyková): 
Pro pozvané potomky členů rodu Přemyslovců je připraven nejprve program v Praze, prohlídka Valdštejnského paláce, tedy objektu Senátu, potom jsou pozváni panem Jiřím Lobkowitzem a Betynou Lobkowitzovou na zámek do Mělníka k slavnostnímu obědu, prohlídce zámku a prohlídce vinných sklepů. 

Moderátor (Lucie Weissová): 
Zdálo by se tedy, že šlechtici si nežijí špatně ani v dnešní době. Je tomu skutečně tak? Zeptali jsme se Jiřího Lobkowitze. 

Host (Jiří Lobkowitz): 
Já si myslím, že má, ta jediná věc, která je zajímavá, že patříte k dějinám českých ale konec konců máme úplně normální život, jak každý občan v té republice. 

Moderátor (Lucie Weissová): 
A tak tedy můžeme všem občanům včetně šlechticů popřát hezký víkend a příjemný poslech dalších pořadů Radiožurnálu. Na slyšenou se těší Lucie Weissová. 



Zdroj: Mladá fronta Dnes 
Datum: 26.07.2006 
Název: Šlechta uctí památku Přemyslovců 
Ročník: 17 
Číslo: 172 
Autor: (čtk) 
Str.: 01 - Praha 
Pořadí: 05 
Rubrika: Praha 
Oblast: Tisk celostátní 
Zpracováno: 26.07.2006 06:33:48
Identifikace: MF20060726000389 

Text:

UDÁLOSTI 

VYŠEHRAD 

V kongresovém sále České národní banky se zítra sejdou potomci české šlechty, aby převzali stříbrnou pamětní minci s motivem Václava III., kterou vydává ČNB u příležitosti uplynutí sedmi set let od vymření rodu Přemyslovců po meči. Šlechtu budou zastupovat například Schwarzenbergové, Lobkowiczové, Waldsteinové, Czernínové a další. Oslava bude večer pokračovat v Palácových zahradách. V Galerii Ledeburského paláce v prostorách Národního památkového ústavu jsou připraveny portréty Přemyslovců a dalších českých panovníků ze sbírek hradů a zámků. V Salla terreně se bude konat koncert. 

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha 



Zdroj: Liberecký kraj 
Datum: 25.07.2006 
Název: Přemyslovce připomene mince i zlatá medaile 
Číslo: 171 
Str.: 01 
Rubrika: Titulní strana 
Oblast: Severní Čechy 
Zpracováno: 25.07.2006 07:18:41
Identifikace: SX20060725000006

Text:
Jablonec nad Nisou - Potomci Přemyslovců, kteří se sjedou ve čtvrtek do Mělníka, budou moci obdivovat dva numizmatické kousky, které na jejich počest vyrobila jablonecká mincovna. Důvod? Kulaté výročí vymření Přemyslovců po meči. Více čtěte na straně 3 


Zdroj: Radiožurnál 
Datum: 27.07.2006 
Název: Do Prahy se sjíždějí šlechtici 
Relace: Odpolední zprávy 
Moderátor: Eva Odstrčilová 
Hosté: Marie Mužiková 
Čas vysílání: 17:04:57 
Rozsah: 00:01:00 
Pořadí: 06 
Oblast: Monitoring médií 
Zpracováno: 28.07.2006 06:25:38
Identifikace: R120060727090006

Text:
Moderátor (Eva Odstrčilová): 
Do Prahy se sjíždějí šlechtici, který svůj rodokmen spojují s přemyslovskými knížaty a králi. Začínají tak připomínkové akce k letošnímu 700. výročí vymření Přemyslovců po meči. Národní banka k této příležitosti vydá pamětní minci a Národní památkový ústav připravil výstavu portrétů nejdůležitějších přemyslovců tak, jak zřejmě ve své době vypadaly. Podle čeho byly portréty vytvořené Radiožurnálu řekla Marie Mužiková z Národního památkového ústavu, která výstavu připravovala. 

Host (Marie Mužiková): 
Tento cyklus vlastně byl pořízen podle rozsáhlého cyklu vladařů, který existoval v počtu padesáti sedmi obrazů. Šlo o mýtická knížata Přemyslovce až po panujícího Rudolfa II. 


Zdroj: Právo 
Datum: 25.07.2006 
Název: Historie 
Ročník: 16 
Číslo: 171 
Autor: (cg) 
Str.: 17 - Celostátní 
Pořadí: 04 
Rubrika: Kultura 
Oblast: Tisk celostátní 
Zpracováno: 25.07.2006 06:38:24
Identifikace: PR20060725000087 

Text:

Cyril Hádek: Konec Přemyslovců v Čechách 

Jiří Tomáš - Akropolis, 208 stran Čtvrtého srpna 2006 si připomeneme 700 let uplynulých od chvíle, kdy byl v Olomouci, krátce před svými 17. narozeninami, zavražděn český a polský král Václav III. Tím vymřela po téměř 450 letech jediná domácí vládnoucí dynastie. Během té doby se vystřídaly na trůně více než tři desítky Přemyslovců, rodu, který se dokázal vyzdvihnout ze středočeských nížin až do výše sboru sedmi volitelů Svaté říše římské. Po stopách rodu, který měl začínat bájným Přemyslem se střevíci a mošnou zlýka, aby připomínaly skromnost a úctu k lidem práce, se vydal autor, který připomíná velké krále, jako byl Přemysl Otakar I. a Přemysl Otakar II. Připomínka dávné historie, z které vyrůstá tradice, k níž se hlásí i náš dnešní stát. 



Zdroj: Lidové noviny 
Datum: 26.07.2006 
Název: Šlechta v Praze uctí památku Přemyslovců 
Ročník: 19 
Číslo: 172 
Str.: 04 - Celostátní 
Pořadí: 01 
Rubrika: Metropole/Praha 
Oblast: Tisk celostátní 
Zpracováno: 26.07.2006 06:33:24
Identifikace: LN20060726000016 

Text:

24 HODIN V METROPOLI 

Dostaveníčko v Praze budou mít k 700. výročí vymření Přemyslovců po meči potomci české šlechty spříznění s tímto panovnickým rodem. Akce začne zítra v ČNB, která vydá stříbrnou pamětní minci s motivem Václava III., posledního přemyslovského panovníka na českém trůně. 



Zdroj: Anopress zpravodajství 
Datum: 27.07.2006 
Název: Setkání Přemyslovců 
Rubrika: Domácí 
Domicil: Anopress, zb 
Oblast: Ostatní 
Zpracováno: 27.07.2006 11:36:47
Identifikace: AN20060727040006 

Text: 
K 700. výročí vymření Přemyslovců po meči se dnes sejdou potomci české šlechty spříznění s tímto panovnickým rodem. Dvoudenní akce k poctě přemyslovských panovníků se koná v kongresovém sále České národní banky. Ta při této příležitosti vydá stříbrnou pamětní minci s motivem Václava III., posledního přemyslovského panovníka na českém trůně. 


Zdroj: Metropolitní expres 
Datum: 28.07.2006 
Název: ČNB vydala pamětní minci Přemyslovců 
Ročník: 01 
Číslo: 065 
Autor: jav 
Str.: 02 
Rubrika: Česko a Praha 
Oblast: Střední Čechy 
Zpracováno: 28.07.2006 06:37:04
Identifikace: MZ20060728000003 

Text:
Praha - Česká národní banka včera představila stříbrnou pamětní minci k 700. výročí vymření Přemyslovců po meči. Slavnostního shromáždění v kongresovém sále banky se účastnila šlechta, jež své rodokmeny spojuje s přemyslovskými knížaty a králi. 




Zdroj: Mladá fronta Dnes 
Datum: 28.07.2006 
Název: Lobkowiczovi dnes přijmou hosty 
Ročník: 17 
Číslo: 174 
Autor: (stc, ČTK) 
Str.: 01 - Střední Čechy 
Pořadí: 03 
Rubrika: Střední Čechy 
Oblast: Tisk celostátní 
Zpracováno: 28.07.2006 06:35:38
Identifikace: MF20060728000133 

Text:

SETKÁNÍ 

Praha,Mělník - Dostaveníčko v Praze si u příležitosti 700. výročí vymření rodu Přemyslovců po meči dali potomci české šlechty, kteří jsou spříznění s tímto panovnickým rodem, který ve středověku vybudoval český stát. 
Jsou mezi nimi i Sternbergové a Lobkowiczové, kteří mají svá sídla ve středních Čechách. A právě víno k včerejšímu přípitku poskytla mělnická větev Lobkowiczů. Nechybělo však ani pivo z Lobkowiczkého pivovaru ve Vysokém Chlumci. 
Dnes přijmou Jiří a Bettina Lobkowiczovi (na snímku) potomky Přemyslovců na svém zámku v Mělníku. 

Foto autor: FOTO: MAFA - JAN ZÁTORSKÝ 

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy (střed) 



Zdroj: 24 hodin 
Datum: 26.07.2006 
Název: KRÁTCE 
Ročník: 02 
Číslo: 142 
Str.: 04 
Rubrika: ČESKO 
Oblast: Střední Čechy 
Zpracováno: 26.07.2006 05:08:58
Identifikace: 2H20060726000028

Text:
Harrach neuspěl 

SOUD Okresní soud v Semilech zamítl žalobu Ernsta Harracha o vydání rozsáhlého panství v Krkonoších. Harrach z pozice dědice svého strýce Jana Harracha, který zemřel v roce 1945, požaduje asi devět tisíc hektarů půdy včetně zámku v Jilemnici. 

Mince s Přemyslovcem 

MINCE Česká národní banka vydala při příležitosti 700. výročí vymření Přemyslovců po meči stříbrnou pamětní minci s motivem Václava III., posledního přemyslovského panovníka na českém trůně. Oslava výročí za přítomnosti členů českých šlechtických rodů začíná zítra v kongresovém sále České národní banky. 

Fotografie: ČTK 



Zdroj: Hospodářské noviny
Datum: 28.07.2006
Název: Pamětní mince pro Přemyslovce
Str.: 04
Číslo: 145
Autor: (čtk)
Rubrika: Z domova
Oblast: Tisk celostátní 
Zpracováno: 28.07.2006 05:21:10
Identifikace: HN20060728000024

Text:
Praha, 28. 7. 2006
Česká národní banka představila včera stříbrnou pamětní minci k 700. výročí vymření Přemyslovců po meči. Shromáždění v kongresovém sále banky se účastnila šlechta, jež své rodokmeny spojuje s přemyslovskými knížaty a králi. Poslední přemyslovský král Václav III. byl zavražděn 4. srpna 1306 v Olomouci. Mince má nominální hodnotu 200 korun a na prodej je za 290 korun. Oslavu uspořádala Česká národní banka s Národním památkovým ústavem. 
(čtk)




Zdroj: Metro 
Datum: 26.07.2006 
Název: KRÁTCE 
Číslo: 140 
Autor: ČTK 
Str.: 03 
Rubrika: praha a okolí 
Oblast: Tisk celostátní 
Zpracováno: 26.07.2006 06:32:14
Identifikace: MW20060726000029

Text:
PRAHA Dostaveníčko v Praze budou mít k 700. výročí vymření Přemyslovců po meči potomci české šlechty spříznění s tímto panovnickým rodem, který ve středověku vybudoval český stát. Dvoudenní akce k poctě přemyslovských panovníků začne zítra v kongresovém sále České národní banky, která při této příležitosti vydá stříbrnou pamětní minci s motivem Václava III., posledního přemyslovského panovníka na českém trůně. 

PRAHA Pražské restaurace, které jsou zcela nekuřácké, si na nedostatek zákazníků ani na nízké tržby nestěžují. Podniků, kde jsou cigarety zakázané, ale přesto moc nepřibývá. Podle databáze České koalice proti tabáku je v Praze kolem 30 nekuřáckých restaurací a kaváren, což představuje jen nepatrný zlomek z celkového počtu restauračních zařízení v hlavním městě. Pokud kouření v budoucnu ještě více neomezí zákon, boom restaurací bez cigaretového dýmu prý nenastane. K tradičním podnikům, kde se kouřit nesmí, patří například restaurace, kde se vaří podle pravidel zdravé výživy. ČTK 




Zdroj: Haló noviny 
Datum: 27.07.2006 
Název: Česká národní banka vydala 
Ročník: 16 
Číslo: 173 
Autor: ČTK/Česká národní banka 
Str.: 02 
Rubrika: ZPRAVODAJSTVÍ 
Oblast: Tisk celostátní 
Zpracováno: 27.07.2006 05:00:15
Identifikace: HA20060727000014

Text:
Fotografie: .při příležitosti 700. výročí vymření Přemyslovců po meči stříbrnou pamětní minci s motivem Václava III., posledního přemyslovského panovníka na českém trůně. Dvoudenní vzpomínkové akce začnou dnes v kongresovém sále České národní banky. 
FOTO - ČTK/Česká národní banka 



Zdroj: Nedělní svět 
Datum: 30.07.2006 
Název: PERLY 
Ročník: 03 
Číslo: 030 
Str.: 04 
Rubrika: Události 
Oblast: Časopisy 
Zpracováno: 31.07.2006 04:45:55
Identifikace: NS20060730000013

Text:
"Na holky to nepůsobí. To kdybych měl nějaký majetek, což nemám, tak by to asi vypadalo jinak." 

Robert Coufal ( 18) reagoval na zprávu, že je spřízněn s královským rodem Přemyslovců 

"Toto chování je nebezpečné a byl bych nerad, aby se tyto věci opakovaly. Takový řidič může způsobit nehodu." 

Ministr vnitra František Bublan vyhrožoval lidem, kteří by chtěli měřit, jak rychle jezdí policisté 

"To Velikovský měl za úkol peněženku zaevidovat." 

Policista z Vratimova na Frýdeckomístecku Břetislav Sládek sváděl na kolegu, že si přivlastnil odevzdanou peněženku s tříciferným obnosem 

"Říkali mi, u toho si můžete hrát divadlo, dělat cokoli, vůbec to nevadí." 

Možný senátní kandidát ČSSD Vlastimil Harapes popisoval, jak jej již v minulosti politici lanařili 


MISTŘI – celovečerní debut režiséra Marka Najbrta

Tisková zpráva

Praha 22. října 2003 – Dnes večer začíná natáčet na benešovském zimním stadionu svůj celovečerní debut MISTŘI režisér Marek Nabrt. „Náš film je o iluzích,“ říká režisér, který se společně s Robertem Geislerem a Benjaminem Tučkem podílel i na scénáři. „Natáčet budeme celý listopad a prvních deset dní v prosinci na různých místech středočeského a západočeského kraje,“ upřesňuje producent filmu Milan Kuchynka.
Režisér obsadil většinu rolí známými divadelními herci. Ve filmu hrají Jiří Ornest a Jan Budař z  Divadla na Zábradlí, Klára Melíšková z Dejvického divadla, Leoš Noha z Činoherního studia v Ústí nad Labem, Tomáš Matonoha, Josef Polášek a Cyril Drozda z brněnského HaDivadla ad. V jedné z rolí se objeví holandský herec Will Spor.
„Mistři svou poetikou navazují na sérii krátkých hraných filmů, které jsme před dvěma lety natočili pro Českou televizi pod názvem Kinetická encyklopedie všehomíra,“ doplňuje Najbrt. 
Film Mistři bude mít premiéru na jaře příštího roku, ve dnech, kdy  naše zimní stadióny budou hostit mistrovství světa v ledním hokeji. Souvislost jistě nikoliv náhodná. Mistři ale slibují mnohem víc, než jen hokej. Vítejme tedy do světa, kde kromě branek, bodů a vteřin rozhodují i láska, peníze a tajemství.
Film vyrábí společnost Negativ v koprodukci s Českou televizí a Barrandov Studiem, s podporou Státního fondu kinematografie. Premiéra je naplánována na 1. dubna 2004
Další informace na www.mistri-film.cz.
Kontakt:
Renata Elhenická, 602935760, renata@elhenicka.cz. 

DOPLNUJÍCÍ INFORMACE:

Tvůrci: 
scénář: Robert Geisler, Benjamin Tuček, Marek Najbrt
režie: Marek Najbrt
producent: Milan Kuchynka, Pavel Strnad - NEGATIV s.r.o.
kamera: Miloslav Holman
střih: Pavel Hrdlička
zvuk: Jiří Melcher
architekt: Milan Býček
kostýmní návrhář: Andrea Králová
pomocný režisér: Kateřina Oujezdská
vedoucí produkce: Pavel Špaček
zást. vedoucího produkce – Luďek Valchář 

Autoři:
Marek Najbrt, Robert Geisler a Benjamin Tuček v letech 1999 až 2000          v produkci firmy Negativ společně realizovali devítidílný cyklus paradokumentárních mystifikačních filmů "Kinetická encyklopedie všehomíra" pro Českou televizi, videodotáčkami se podíleli na realizaci nejlepší divadelní hry roku 2000 - inscenace "Faust je mrtev" brněnského Hadivadla a v pražském klubu Dobeška uvedli večer akcí a projekcí "Biovideo". "Mistři" jsou jejich prvním společným celovečerním scénářem.

Marek Najbrt 
Je absolventem Fakulty sociálních věd na Universitě Karlově a katedry dokumentární tvorby na pražské FAMU. V letech 1991-1998 realizoval jako scénárista a režisér řadu neprofesionálních i profesionálních audiovizuálních projektů. Mezi nejvýznamnější z nich patří multimediální představení Balkóny (1994) a Sedm splněných snů (1996-97) inscenované v pražském divadle Archa. V současnosti se zabývá především filmovou režií. Jeho nejvýznamnější prací z poslední doby je čtyřdílný cyklus "2001 - Kinetická encyklopedie všehomíra", který realizoval ve spolupráci s filmovou společností Negativ a Českou televizí.

Filmy:
Vynález Krásy - hraný dokument (FAMU, 1994)
Akce člověk - fabulovaná filmová koláž (FAMU - Česká televize, 1996)
Zprávy z domova - krátkometrážní hraný film (Negativ - FAMU, 1999)
Kinetická encyklopedie všehomíra I-V - zábavný televizní cyklus (Negativ - Česká televize, 1999)
Praha mizerná - Bílá Hora a Ruzyně - dokumentární film (Negativ - Česká televize, 2000)
2001 - Kinetická encyklopedie všehomíra I-IV - zábavný televizní cyklus (Negativ - Česká televize, 2000)
film o filmu Rok ďábla - dokumentární film (Negativ, 2002)

Akce:
Večer Kniha Večer - multimediální literárně divadelní pásmo (Viola, 1992)
Výstřel, barva na mechu - multimediální divadelní hra (Rubín, 1994)
Balkóny - multimediální rekonstrukce událostí 17.11. 1989 (Archa, 30.11. 1994)
Druhý výstřel - multimediální divadelní hra (Archa, 1995)
Festival FAMU '95 - multimediální akce (Archa, 21.- 23.4. 1995)
Sedm splněných snů - multimediální divadelní hra (Archa, 1996-97)
Off the Stream - večer alternativní kultury pro Forum 2000 (Archa, 4.9. 1997)

Robert Geisler 
Je absolventem Střední průmyslové školy grafické. Od roku 1991 se společně s Markem Najbrtem a posléze i Benjaminem Tučkem podílí na výše uvedených filmových a divadelních projektech jako scénárista a příležitostný herec.
 
Benjamin Tuček
Po maturitě studoval Fakultu sociálních věd, obor žurnalistická fotografie. V roce 2000 dokončil studium na FAMU katedře scenáristiky a dramaturgie. Jeho scénáře a filmové povídky byly oceněny na festivalech FAMU a prémií Českého literárního fondu. Vedl casting a pracoval jako asistent režie na filmu Saši Gedeona Návrat idiota. V roce 2002 natočil filmový celovečerní debut "Děvčátko". 

Scénáře:
Pohádka mládí (1995)
Nohama napřed (1997)
Filmové povídky (1999)
Kinetická encyklopedie všehomíra, 9 dílů (1999-2000)
Děvčátko (2001)
Mistři (2002)
Do posledního okna - teoretická práce (AMU, 2002)

Filmy:
Báječný muž na létajícím stroji - dokumentární film (Česká televize, 1997)
Film o filmu Návrat idiota - dokumentární film (Negativ - Česká televize, 1999)
Cesta na Měsíc - krátkometrážní hraný film (FAMU, 1999)
Blues mrtvého muže - krátkometrážní hraný film (FAMU, 1999)
15:18 - krátkometrážní hraný film (FAMU, 2000)
Komedie - dokumentární film (Golden Dawn - Česká televize, 2001)
Děvčátko - celovečerní hraný film (Golden Dawn - Česká televize, 2002)

Negativ s.r.o. - producenti Milan Kuchynka a Pavel Strnad
Společnost Negativ spolupracuje především s mladými filmaři a podílela se na řadě debutů mladých českých režisérů a scenáristů. Od svého vzniku v roce 1995 uvedla do distribuce šest celovečerních filmů. Mezi nejúspěšnější tituly patří Návrat idiota a Rok ďábla, které získaly ocenění Českého lva pro nejlepší film roku. Společnost se také podílí i na krátkých filmech či dokumentech (cyklus dokumentů Praha mizerná, televizní cyklus Encyklopedie všehomíra).

Celovečerní filmy:
Indiánské léto (režie Saša Gedeon, 1995)
Šeptej (režie David Ondříček, 1996)
Návrat idiota (režie Saša Gedeon, 1999) - film získal 5 Českých lvů (mj. za nejlepší film, režii, scénář a hudbu), Saša Gedeon byl nominován na cenu Evropské filmové akademie za scénář
Mrtvý les a jiný bulšit (režie Pavel Marek, 2000)
Láska shora (režie Petr Marek, 2002)
Rok ďábla (režie Petr Zelenka, 2002) - film získal v roce 2002 hlavní cenu Křišťálový Glóbus na MFF v Karlových Varech a byl oceněn 6 Českými lvy (mj. za nejlepší film, režii a hudbu).
Dalibor (režie Karel Vachek, 2002, celovečerní dokument)
Nevěrné hry (režie Michaela Pavlátová, 2003)

Krátké filmy:
Klamovka (režie: Štěpán Kačírek, 1997, dokumentární film)
Zprávy z domova (režie Marek Najbrt, 1999, hraný film)
Praha mizerná (1998-9, cyklus dokumentárních filmů)
Kinetická encyklopedie všehomíra (režie Marek Najbrt, 1999-2000, TV cyklus) 
Powers (režie Petr Zelenka, 2000, hraný film) 
Panenka proti zbytku světa (režie Jan Gogola ml., 2001, dokumentární film)

Herecké obsazení:
Role Bohouš:	Jan Budař
Role Zdena:	Klára Melíšková
Role Karel:		Leoš Noha
Role Milan:		Tomáš Matonoha
Role velký Jarda:	Cyril Drozda
Role Josef:		Josef Polášek
Role ing. Pavelec:	Jiří Ornest
Role Ziege:		 Will Spor



Sandra Kalniete: V PLESOVÝCH STŘEVÍČKÁCH SIBIŘSKÝM SNĚHEM 

      „Narodila jsem se jako vnučka ‚společensky nebezpečného živlu‘ Jánise Dreifeldse a ‚bandity‘ Alexandrse Kalnietise, a podle kritérií stalinské doby neexistovalo nic, 
co by dokázalo smazat tuto ostudnou skvrnu z mého životopisu [158].“ S tímto „cejchem“ se musela vyrovnat první lotyšská eurokomisařka, bývalá ministryně a velvyslankyně, spoluzakladatelka Lidové fronty Lotyšska Sandra Kalniete. S podobným život určujícím a nesmazatelným zařazením se museli „sžít“ i jiní Lotyši, které poznamenal stalinismus. Nešlo pouze o jednu generaci, ale o celé rodové linie, jež byly odsouzeny prožít svůj život za okupace Lotyšska – lhostejno zda během sovětské (1940 – 1941), nacistické (1941 – 1944) či opět sovětské (1944/ 1945 – 1991). 
      Chceme-li se dozvědět více o osudu pobaltských republik (či přímo Lotyšska) ve 2. polovině XX. století, máme k dispozici jen několik časopiseckých článků nebo shrnující dílo Dějiny pobaltských zemí [Luboš Švec, Vladimír Macura, Pavel Štoll. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1996.]. Tak trochu jiným zdrojem poznání je kniha Sandry Kalniete V plesových střevíčkách sibiřským sněhem. Náleží jí hned dvě prvenství: je to první překlad z lotyštiny do češtiny po obnovení nezávislosti Lotyšska (tzn. po roce 1990) a jedná se o překladatelský debut Michala Škrabala. Memoárový typ knihy nabízí nahlédnutí do životních osudů členů jedné lotyšské rodiny. Dílo se nejpodrobněji věnuje 40. a 50. létům, nicméně k událostem této doby usouvztažňuje i období první světové války a významné mezníky sahající až do současnosti (kniha vydána v roce 2001). 
      V plesových střevíčkách sibiřským sněhem není pouze historie, která by mapovala životní úděl Kalnietisových, Dreifeldsových či dalších autorčiných příbuzných. Na pozadí konkrétních lidských příběhů se čtenář poučí o běhu dějin na území lotyšské části ruského „okna do Evropy“. Třebaže se Sandra Kalniete zabývá osudy svých nejbližších, je schopna nazírat je s odstupem historika. Poučena archivními materiály, seznámena se zážitky otce, matky a dalších pamětníků píše o událostech, jež sama nezažila, ale které ji v základech ovlivnily na celý život. Fotografie a jiné dokumenty jsou otištěny v knize spolu s intimními i věcnými úryvky dopisů a s pasážemi matčina deníku z jejího druhého vyhnanství v letech 1949 – 1957. Autorka přiznává, že si při psaní knihy zakázala jakékoli emoce, vzápětí ale ihned své rozhodnutí mění, protože není s to ho dodržet. A stejně jako se při práci na knize nedokázala návalům citu ubránit Sandra Kalniete, neodolá jim ani čtenář. Zvolací věty v textu jsou jen slabým odrazem rozčílení a touhy po spravedlnosti. Opravdové utrpení lidí z masa a kostí, lidí blízkých a milovaných je příliš bolestné na to, aby bylo suše konstatováno. 
      Na základě znalosti povah svých blízkých rozehrává Sandra Kalniete i fiktivní scény a rozhovory či dokonce snění postav. Předpokládejme, že pokrevní pouto a zasvěcená znalost problému ji k tomu opravňují a ona fabuluje pouze v mezích své vlastní přísnosti proto, aby vyplnila bílá místa informacemi, jež chybějí a nedají se najít v evidencích žádných archivů. 
      Kromě důslednosti a vnitřní kázně, s nimiž autorka pečlivě zkoumá podložená fakta, disponuje Sandra Kalniete i smyslem pro citlivé zachycení drobných nuancí, které lidskými rozměry obohacují její dílo. Dokáže vybídnout čtenářovu obrazotvornost a vzbudit zájem o osudy jedné rodiny. A možná právě proto, že čtenář ví o podobném osudu mnoha dalších lotyšských rodin, nemůže zůstat netečný. 
      Právě proto, že je autorka Lotyškou, nese tak trpce vědomí, že někteří její krajané s okupačními režimy kolaborovali. Sandra Kalniete se nevyhýbá ani vysvětlení počátečního kladného přijetí německých vojáků v Lotyšsku během druhé světové války a osvětluje složitý postoj k okupujícím mocnostem i dlouhodobě posilovanou a rozdmýchávanou zášť k Rusům. K objektivním historickým faktům se hodí chladný odstup. Ale pohnuté osudy živých bytostí lze těžko oprostit od jakékoli subjektivity. Můžeme to vnímat jako slabinu, ale také jako nesmírný potenciál. V memoárové literatuře je to jednoznačně onen potenciál, který svým historicko-politickým zasvěcením v doslovu knihy dokládá i Luboš Švec. 
      Tzv. velké dějiny bývají často viděny jako odlidštěné a abstraktní sledy faktů. Sandra Kalniete je schopna podat čtenáři dvě paralelní linie dějin – mikrohistorii a makrohistorii. Rodinné osudy přerůstají do lotyšských národních rozměrů a nezůstává opominut ani relevantní evropský kontext – především pobaltský, finský a samozřejmě sovětský a německý. Nelogičnost, absurdita či přímo hrůzná surreálnost velkých dějinných mechanismů vyplývá na povrch mnohdy právě až v momentě, kdy jsou aplikovány na konkrétní lidské bytosti a jejich osudy.
      Sama Sandra Kalniete se narodila v roce 1952 na Sibiři lotyšským rodičům, kteří byli „administrativně vysídleni do odlehlých oblastí SSSR“. Dědeček Jánis umřel ve vězeňském táboře Vjatlag v roce 1941 a až do roku 1990 (kdy byl rehabilitován) neměla rodina o jeho osudu žádnou zprávu. Druhý dědeček Alexandrs umírá ve vězeňském táboře AA – 274 Pečorlagu v roce 1953, aby byl o 41 let později jeho trestní případ přezkoumán a mohlo být konstatováno, že dotyčného lze rehabilitovat. Autorčini tři strýci prchají na jaře roku 1945 se svými rodinami do Německa a odtud potom dál do Kanady či Anglie. Také třetina spolužáků matky Sandry Kalniete se před represáliemi a vykonstruovanými obviněními zachránila útěkem do zahraničí. Stejně radikálně jednalo i 120 000 Lotyšů, kteří našli útočiště na Západě. Mohli bychom pokračovat dál … Jak je možné, že se tolik lidí ocitlo nedobrovolně ve vyhnanství na desítky let? Proč museli snášet podmínky natolik nelidské a nedůstojné, že bylo jen otázkou času a jejich fyzické a psychické odolnosti, kdy budou přemoženi? Rok hrůzy (1940 -1941), vyvraždění 70 000 lotyšských Židů a přísně tajnou operaci Příboj organizovanou Ministerstvem vnitra SSSR v roce 1949 lze označit za genocidy. 
      Racionálně je velmi obtížné tyto tragédie uchopit. Realita zůstává zlým snem. Vyhnanství, které se pro většinu Lotyšů změnilo v urputný boj o přežití, začínalo v přeplněných dobytčích vagonech. V nich se lidé ocitli doslova z hodiny na hodinu, ale vypuštěni byli až po ujetí několika tisíc kilometrů. Výstupní stanicí byl buď tábor Gulagu nebo vesnice v široširé pustině, kam byli deportovaní vysídleni na doživotí. Hlad, práce do úmoru, vši, štěnice, ustavičný strach a citové vypětí zapříčinily obrovské strádání a ponižování. Lidské zoufalství se střídalo s otupělostí. Co mohlo lidem, kteří hrůzami vyhnanství procházeli, dávat sílu trpět a přežít? Snad to byla víra v pohanskou Matku Lotyšska či naděje, jež se upínala k Otci na nebesích. Nebo pouhý vnitřní hlas, který nutil Lotyše ke zpěvu a k tomu, aby aspoň v mysli a ve svých vzpomínkách oslavili svátky Lígo. V realitě nebylo možné žít – zde lidé živořili, strádali a umírali. Kdežto ve snech a snění mohli utéct do lepších časů, do civilizace a do důstojných podmínek. Symbolem touhy po těchto výdobytcích normálního života jsou střevíčky v samotném názvu knihy a pak například sen autorčiny maminky vidět opět hasnoucí lustr v opeře. Výrazem útěku a touhy po změně bylo i karetní věštění babičky Mildy, která touto činností dodávala lidem sílu k boji proti nepřízni osudu. Imaginární svět byl opravdovější než každodenní bídná existence – nikdo odtud nemohl žádnými nařízeními či příkazy člověka vysídlit nebo přestěhovat na jiné místo [viz 134]. Kromě snění dávalo deportovaným odvahu a sílu jít dál ujištění, že nejsou sami a mají někoho blízkého. Soudržnost rodiny či pouhé vědomí její existence lidi posilovalo. Láska mateřská nebo partnerská dávala zapomenout i fyzické bolesti, protože představovala smysl života a pocit jistoty. Nevýslovně hrozné pak bylo takového člověka ztratit. Bezpečí a teplo matčiny blízkosti i hořkou ztrátu milované a milující bytosti zažila i autorčina matka Ligita.
      Po skončení druhé světové války byly i na Sibiři obnoveny poštovní služby  a vyhoštění se mohli těšit aspoň ze zpráv z domova, když už ne ze samotného návratu. Obdržení dopisu bylo velkou událostí a jeho řádky byly čteny znovu a znovu, dokud se papír nerozpadl. „Zpráva z vlasti nenáležela pouze adresátovi, byla jakýmsi společným vlastnictvím, neboť osudy deportovaných byly tak pevně provázány, že se všichni cítili být jednou velkou rodinou, která má společné starosti i radosti [124].“ Ze stejného důvodu je kniha V plesových střevíčkách sibiřským sněhem alarmujícím svědectvím o pokoření nevinných, které stále zůstává plné neobjasněných záhad (například smrt lotyšského prezidenta Kárlise Ulmanise). Lotyšský státní archiv sice zpřístupnil dokumenty, jež mohou napomoci k odhalení některých tajemství, ale ruské materiály a prameny jsou pro historiky zatím tabu. Ve věku boomu informačních technologií tak stále ještě existují lidé, jimž nebyly doručeny zprávy, na které mají právo již padesát let.       
      Alžběta Štollová
      (autorka studuje baltistiku na FF MU v Brně)
      

      Sandra Kalniete: V plesových střevíčkách sibiřským sněhem. Vydal Lubor Kasal, Praha 2005. Z lotyšského originálu Ar balles kurpém Sibírijas sniegos přeložil Michal Škrabal. 
           MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA K DOTEKŮM č. 40 

DOTEKY 1994 – 2004 

      První číslo Doteků vyšlo koncem roku 1994 a tak právě nyní slaví Váš oblíbený časopis 10 let svého trvání. Tento čtvrtletník byl prvním bulletinem pro hluchoslepé a je dosud jediným periodikem v českých zemích, hájícím zájmy a práva osob se souběžným postižením sluchu i zraku. 
      Ještě před deseti lety byly u nás k dispozici pouze časopisy, určené pro osoby s jednou smyslovou vadou – tj. buď pro nevidomé               a slabozraké, anebo pro neslyšící a nedoslýchavé. Nejstarším časopisem pro zrakově handicapované na území ČR je ZORA, vycházející nepřetržitě od roku 1917, která dnes má i řadu zábavných a profesních příloh, a to většinou v Braillově slepeckém písmu, ve zvukové verzi na kazetách a v posledních letech také v elektronické podobě na PC. Pro sluchově postižené je v současnosti určeno několik časopisů, z nichž pro ně nejdéle vychází speciální měsíčník GONG, založený roku 1972.
      Již od vzniku organizace LORM – Společnosti pro hluchoslepé v roce 1991 bylo více než zřejmé, že takto postiženým lidem v naší vlasti chybí vlastní časopis, ačkoliv v mnoha vyspělých zemích světa tyto bulletiny existují už několik desetiletí. Zvláště v USA a v zemích západní Evropy mají za úkol pomáhat a zlepšit informovanost hluchoslepých lidí právě speciální tiskoviny, které jim umožňují zapojit se do společnosti zdravých lidí a překonávat komunikační bariéry.
      Hlavní součástí této mimořádné přílohy k 10. výročí Doteků jsou fakta o krátké historii a vývoji tohoto časopisu. Dále v ní najdete ohlasy čtenářů a výsledky malé ankety k vybraným rubrikám v tomto bulletinu, kterou vyplňovali hluchoslepí čtenáři na letošních edukačních (výchovně vzdělávacích) pobytech LORMu nebo korespondenčně přímo šéfredaktorovi Doteků.






    JAK SE VYVÍJELY DOTEKY
      V červenci 1994 mi tehdejší úřadující ředitel PhDr. Jan Jakeš, který v té době zastával i funkci předsedy LORMu, nabídl práci na bulletinu pro hluchoslepé v ČR. Nabídku práce redaktora jsem po vyřízení všech nezbytných organizačních záležitostí přijal. 
      Na psychorehabilitačním pobytu v září téhož roku na chatě                 U profesora v Kunčicích u Starého Města pod Sněžníkem jsem hluchoslepým účastníkům tohoto pobytu podal návrh na název nově vznikajícího bulletinu. S velkou převahou prošel můj návrh názvu DOTEKY. Tak se zrodil časopis, který si časem získal velkou oblibu, zejména mezi hluchoslepými čtenáři, pro něž je zdrojem cenných informací o životě hluchoslepých lidí z domova i ze světa.  V případech absolutní ztráty sluchu i zraku zároveň je vedle čichu       a chuti nejdůležitějším smyslem u hluchoslepých jedinců hmat. Bez zvuků a světel jsou právě doteky rukou, případně jinými částmi těla, pro takto postižené osoby často jedinou spojnicí s okolním světem, od čehož je odvozen i název našeho časopisu.
                                                                      Zdeněk Sedláček

   Vývoj Doteků a změny uspořádání rubrik:

DOTEKY č. 1 (zima 1994) 
měly rozsah 8 stran a vyšly pouze v běžném černotisku. Teprve od čísla 2 kromě zvětšeného černotisku vycházejí také v Braillově slepeckém písmu pro nevidomé klienty LORMu.

DOTEKY č. 2 – 6 (jaro 1995 - jaro 1996) – skladba:
V tomto období se složení rubrik občas obměňovalo, většinou však Doteky vycházely v této podobě: 
Pravidelné rubriky: 
ZPRÁVY - vycházejí od č. 1: 
zprávy a reportáže z psychorehabilitačních pobytů, o činnosti klubů LORMu (v průběhu roku 1995 byla klubová činnost navíc obohacena o sportovní aktivity – vodní turistika, plavání, hippoterapie, a to pod vedením Vladimíra Doného), o životě významných hluchoslepých osobností z českých dějin (Pavol Jozef Šafárik v č. 5, Jaroslav Ježek v č. 6). 

PORADNA – od č. 1:  
převážně sociálně-právní poradenství a informace o kompenzačních  a rehabilitačních pomůckách, zařazeny byly také zprávy ze Všeobecné zdravotní pojišťovny (v č. 10). 
OTÁZKY - ODPOVĚDI - od č. 1: 
výhradně o využití kompenzačních a rehabilitačních pomůcek, otázky o zdraví a společenském chování. 
DOPISY – od č. 1: 
příspěvky a ohlasy čtenářů 
ZE SVĚTA – od č. 1: 
zahraniční zprávy a zajímavosti z kultury, vědy a techniky, seriál       o hluchoslepých osobnostech – Laura Bridgmanová (USA v č. 3), Helena Kellerová (USA v č. 4) a Eugenio Malossi (Itálie v č. 5).
 ZÁLIBY (HOBBY) – od č. 1: 
zájmová činnost hluchoslepých klientů LORMu (Jaroslava Kolářová v č. 2, Jan Kessner v č. 3 a Miroslava Koláčková v č. 5). Tento původní záměr ztroskotal na nezájmu čtenářů podělit se s ostatními    o své koníčky a zájmy. Od čísla 4 ji proto velmi úspěšně nahradil seriál o léčivých a aromatických rostlinách, který se těší nebývalému zájmu dodnes. 
Poznámka: 
V čísle 3 vyšly verše a krátký článek o životě a zálibách Jitky Menclové, byly však zařazeny na straně 2.
INFORMACE – od č. 4: 
různé zprávy z domova, drobné rady se zdravotní tematikou, sdělení klientů LORMu, informace z jiných organizací a střípky z oblasti kultury, vědy a techniky. 
VYZNÁNÍ – od č. 6: 
verše hluchoslepých autorů (klientů a členů LORMu) – vycházely v číslech 6 - 25.  

Občasné rubriky: 
ÚVODNÍ SLOVO – jen v č. 1: 
představení prvního čísla Doteků. 
RECEPTY – v této době jen v č. 3 a 5 
osvědčené kuchařské recepty 


SLOVNÍČEK – v č. 1 - 4: 
vysvětlení cizích a méně užívaných slov – pro zdlouhavou práci při jejich vyhledávání ukončeno číslem 4. 
SDĚLENÍ – od č. 1: 
drobné zprávy a střípky z LORMu. 
VZKAZY – od č. 4: 
drobné vzkazy od čtenářů, v č. 6 a 7 byly zařazeny také zprávy           o kompenzačních pomůckách. 
SEZNÁMENÍ-DOPISOVÁNÍ – od č. 3: 
bezplatná inzerce 
- Články bez zařazení a označení: 
Povídka Michala Vondráčka v č. 2, 
Verše hluchoslepých autorů v č. 3 a 4.  

DOTEKY č. 7 - 14 (léto 1996 – jaro 1998): 
     Od čísla 6 se zásluhou asistentky LORMu ing. Marcely Koudelové úroveň Doteků podstatně zlepšila. Na základě žádostí několika klientů LORMu vycházejí od čísla 9 také ve zvukové verzi na kazetách. Této iniciativy se ujal ředitel Vyšší odborné školy pedagogické v Litomyšli Mgr. Josef Dobiašovský. Studenti zmíněné školy ochotně Doteky na kazety namlouvali. Skladba jednotlivých rubrik se již ustálila na tomto složení: 

Pravidelné rubriky 
VYZNÁNÍ 
SLOVO PŘEDSEDY (PhDr. Jan Jakeš)
ZPRÁVY 
obdobně jako v číslech 2 - 6, z významných hluchoslepých osobností českých dějin však byli zařazeni pouze dva muži. Prvním z nich byl básník a filozof Hieronymus Lorm, po němž nese název naše organizace, a to několikrát od vzniku Doteků, nejvíce v čísle 13, které bylo věnováno hlavně jeho nelehkému životnímu osudu a aktivní politické i literární činnosti. Druhým a zároveň posledním  ze slavných mužů byl dnes již téměř neznámý lékař, malíř a spisovatel Josef Heřman Gallaš, zařazený do čísla 14.
PORADNA 
OTÁZKY - ODPOVĚDI 
DOPISY 
ZE SVĚTA 
zahraniční zajímavosti z oblasti vědy, techniky, školství a kultury, dále informace o životě hluchoslepých osobností – Bertha Galleronová (Francie v č. 10), Olga Skorochodová (Rusko/Ukrajina v č. 12), Johann Arpagaus (Švýcarsko v č. 13) a Marie Terezie Müllerová (Švýcarsko v č. 18).  
ZÁLIBY (HOBBY)  
INFORMACE 

Občasné rubriky: 
SDĚLENÍ, VZKAZY, SEZNÁMENÍ - DOPISOVÁNÍ

DOTEKY č. 15 - 25 (léto 1998 – zima 2000): 
     Na návrh člena výkonné rady LORMu Michala Vondráčka jsem byl dne 14. února 1998 jmenován šéfredaktorem Doteků. Od čísla 15 pravidelně vychází slovo šéfredaktora, k němuž bylo z důvodů organizačních změn v LORMu do čísel 16 a 25 rovněž zařazeno         i SLOVO ŘEDITELKY (Ota Pačesová). Pravidelnou součástí Doteků se od čísla 16 staly RECEPTY, které si získaly značnou oblibu, zvláště mezi ženami - kuchařkami. Po smrti ředitele VOŠPg v Litomyšli Mgr. J. Dobiašovského se roku 1999 zpracovávání Doteků na kazetách od čísla 24 ujali pracovníci Knihovny a tiskárny pro nevidomé v Praze 1, Ve Smečkách 15. Do rubriky ZPRÁVY byly vedle tradičních zpráv a reportáží o veškerém dění v LORMu aktuálně vloženy také dva články o životě tehdejších členek výkonné rady – Dobroslavy Novákové (v č. 17) a Marty Karáskové (v č. 20). Od čísla 25 pravidelně vycházejí také ŘÁDKY PRO SENIORY, určené nejen pro dříve narozené čtenáře Doteků. V samém závěru tohoto období kvůli nedostatku vhodných příspěvků přestaly číslem 25 vycházet OTÁZKY - ODPOVĚDI, jinak v této době skladba tohoto časopisu zůstala v podstatě ještě zachována – viz DOTEKY    č. 7 - 14. 

DOTEKY č. 26 - 39 (jaro 2001 – léto 2004):
     Počínaje číslem 26 již došlo k dosti výrazným změnám ve skladbě Doteků. Místo dosavadního VYZNÁNÍ se ustálil název rubriky VERŠE. Do této úvodní rubriky jsou kromě básní od hluchoslepých autorů z řad klientů LORMu občas zařazeny i ukázky děl českých nebo zahraničních básníků. Na žádost hluchoslepého čtenáře L. Berkyho byla zařazena rubrika ZDRAVÍ, kterou si poměrně rychle oblíbila i většina ostatních čtenářů. Číslem 26 skončila občasná rubrika SDĚLENÍ, a to proto, že se přísun drobných zpráviček z LORMu prakticky zastavil. Kromě stále oblíbeného seriálu o léčivých a aromatických rostlinách byla rubrika ZÁLIBY (HOBBY) rozšířena o další dvě podrubriky – Z literární činnosti hluchoslepých Lormáků (od č. 33) a později i o Pověsti z našich krajů (od č. 35). Ostatní rubriky byly v tomto období zachovány i nadále,     i když jejich pořadí ve skladbě Doteků bylo již značně pozměněno. Začínají se ozývat i hluchoslepí senioři, kteří přispívají do rubriky ŘÁDKY PRO SENIORY svými letitými zkušenostmi s nelehkým osudem a životními moudrostmi, za což si zaslouží především veliký obdiv a uznání. Do čísel 38 a 39 byla navíc vložena PSYCHOLOGICKÁ PORADNA, a z tohoto důvodu dosavadní PORADNA dostala název PRÁVNICKÁ PORADNA. Vedle občasné seznamovací rubriky SEZNÁMENÍ - DOPISOVÁNÍ byla součástí Doteků také INZERCE (v č. 25, 31 a 37). Do rubriky VZKAZY byly od čísla 36 zařazeny i Vzkazy moudrých, které obsahovaly moudrá slova i citáty od významných osobností světové literatury. 
     
     V roce 2001 vyšla jako součást čísla 28 i MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA k desátému výročí LORMu, kde jsme se podrobně věnovali historii naší organizace. 

                                                                         Zdeněk Sedláček 







   Na tvorbě Doteků se podíleli:
Za LORM – Společnost pro hluchoslepé
- Zdeněk Sedláček - č. 1 až 14 redaktor, od č. 15 šéfredaktor
- Redakční rada: Hana Dusová a Michal Vondráček -  č. 2 až 14 (ustanovena dne 29. 12. 1994, činnost ukončila dne 14. 2. 1998)
- PhDr. Jan Jakeš – č. 1 až 14 (asistentky Jana Šimůnková, č. 6 až 11 také ing. Marcela Koudelová)
- Ota Pačesová – č. 15 a 16
- Mgr. Jaroslava Jesenská –  č. 17 až 24 (asistenti Jana Šimůnková, Lukáš Zeman a Petra Zimermanová) 
- Petra Zimermanová – č. 25 - 39 (korektury Hana Dvořáková, Jitka Hlaváčová)
Grafická úprava černotiskové verze: 
     Michal Vondráček – č. 1 až 39
Sazba v černotisku:
- Firma Adalbert č. 1 (jen běžný černotisk na náklady LORMu), č. 2 až 5 (zvětšený černotisk) – zároveň byly zčásti i sponzorovány
- Firma Fastr typo-tisk – č. 6 až 39      
 Sazba v Braillově slepeckém písmu: 
- Firma Lumen (p. Nebeský) – č. 2 až 4 
- Firma Brailcomp, o. p. s. (Jan Buchal) - č. 5 až 16  
- Slepecká tiskárna – č. 17 až 23, Knihovna a tiskárna pro nevidomé – č. 24 až 39  
 Zvukové nahrávky na kazetách: 
- Vyšší odborná škola pedagogická v Litomyšli (distributoři Mgr.
- Josef Dobiašovský – č. 9 až 22 a Matěj Šefrna – č. 23) 
- Knihovna a tiskárna pro nevidomé (distributoři p. Roule – č. 24, 25    a p. Ajm – č. 26 až 39 

   Sponzoři Doteků:   
DOTEKY č. 1 až 7, č. 9 – Česká námořní plavba, a. s. 
DOTEKY č. 8 – Plzeňský Prazdroj, a. s. 
DOTEKY č. 10 až 32 – sponzor neuveden, sponzorováno většinou drobnými dárci 
DOTEKY č. 33 až 36 – LFP TRADING, s. r. o. 
DOTEKY č. 37 – sponzor neuveden 
DOTEKY č. 38 a 39 – Nadační fond Českého rozhlasu a Česká rada humanitárních organizací  
   CO MI DOTEKY DÁVAJÍ? 

Doteky jsou mi oporou 
      Před mnoha lety jsem ztratil zrak. Našli mne nevidomí přátelé, naučili bodové písmo a já byl po několika měsících schopen si číst články ve slepeckých časopisech.Tenkrát ještě nebyly k dispozici zvukové knihy. Časem jsem poznal, že slepota není nepřekonatelnou překážkou. Pak konečně začaly vycházet i zvukové knihy. Měl jsem do té doby dobrý sluch. Nikdy jsem neměl možnost přečíst tolik knih. Pozvolna jsem musel zesilovat přehrávač. Poznal jsem, že i sluch mne opouští. Já, bývalý skaut, bych měl být připraven na další překážky. Dovídám se o LORMu, dotekové abecedě, ale především o Dotecích. Ano, i tady se mohu zdokonalovat nejen ve čtení bodového písma, ale i v jiných, pro mne už trochu známých dovednostech. Stávám se čtenářem Doteků. Čtu tady například o rychlém vývoji stále dokonalejších sluchadel. Jsou tu poznatky dopisovatelů. Už nepíší tak často o bolestech hlavy při používání sluchadel. Naopak, ti, co dodnes neslyšeli téměř nic, mohou vést dialog s kýmkoliv. Prostřednictvím Doteků znám adresy různých lékařů i opraven. Doteky mi dodaly recept na lahodný čaj, který teď při psaní popíjím. V rubrice ŘÁDKY PRO SENIORY si připomenu svůj věk, ale vždy zjistím, že ještě zdaleka vše nevím. Mí přátelé se zúčastňují rekondičních pobytů         i schůzek v oblastních střediscích. Tak se v Dotecích z jejich příspěvků dovídám téměř o všem, čeho jsem se nemohl zúčastnit. Ale víte, co nejvíc v Dotecích hledám? Podpisy autora každého příspěvku. Moc zahřeje u srdce, že některé osobně znám. Prst potom jezdí po bodech a jako bych je poslouchal tady doma. Jsou to články psané někým, kdo prošel podobnou seznamovací cestu bez sluchu                 a vidění, která mne také nejspíš bude brzy doprovázet. 
     Vy v Dotecích, posílejte nám, čtenářům, co nejvíc poznatků. Hluchoslepí přátelé, nešetřete pichťáky, počítače nebo kancelářské psací stroje, a učte nás vše, co jste se pro snesitelný život museli pracně naučit. 
     Pošťáci, noste nám nejméně dalších deset let Doteky, jistotu, že nejsme sami. 
     Všem tvůrcům našeho časopisu hodně sil a vůle přeje Váš žák

                                                                               Viktor Sedlář 
     Časopis Doteky odebírám třetím rokem, čtu ho v Braillově písmu. Těším se na každé nové číslo. Dozvím se v něm hodně nového           a poučného. Mou nejoblíbenější rubrikou je seriál o léčivých              a aromatických bylinkách, ráda se o nich poučím. Dále čtu také pověsti, při jejich četbě se někdy trochu bojím a pracuje naplno moje fantazie. S oblibou si rovněž přečtu Řádky pro seniory, literární tvorbu hluchoslepých Lormáků (J. Navarová má vždy hezké krátké povídky a příběhy ze života) a zprávy ze světa, ty mne pobaví            a někdy i rozesmějí. Uvítala jsem novou poradnu psycholožky Mgr. Zurinkové, která nám jistě poradí, jak řešit problémy, jenž přináší naše postižení sluchu i zraku. V Dotecích by mohlo být více zpráv     o činnosti a aktivitách všech klubů LORMu. Rovněž bych chtěla například nějaké recepty na zdravou výživu – zeleninová jídla, dobré pomazánky apod. 

                                            Jaroslava Žáková, Jiřetín pod Bukovou 

     
     Co pro mne znamenají Doteky? V roce 1994, dva roky po mém vstupu do LORMu, se začal tvořit tento čtvrtletník. Co to bylo za starosti, práce a obětavosti, aby mohl vzniknout v současnosti mezi hluchoslepými čtenáři oblíbený časopis. Jen hrstka nadšených lidí v LORMu stanovila podmínky, aby podle tehdejších možností mohly vzniknout Doteky. Hlavním cílem  ke zrodu tohoto bulletinu bylo informovat klienty LORMu o veškerém dění v této organizaci a hájit zájmy, práva i jiné aktivity hluchoslepých lidí v ČR. 
     Dnešní časopis je mnohem pestřejší, hodnotnější a zaměřený na naši problematiku. Pro mne znamená především příležitost znovu si na stránkách Doteků v jednotlivých článcích obnovit vzpomínky na rekondiční pobyty a setkání s hluchoslepými přáteli. Vždyť to jsou v pravém slova smyslu právě doteky, které nám hluchoslepým umožňují spojení s okolním světem. Čtu hlavně rozumná i poučná slova jeho šéfredaktora, rady o bylinkách, pověsti z našich krajů         i vtipné příběhy Jarušky Navarové. Hodnotné jsou i kuchařské recepty, například od hluchoslepých manželů Blanky a Ladislava Berkyových. V Dotekách je celý kaleidoskop zpráv, rad a informací z domova i ze světa. Pro mne jsou Doteky plně vyhovujícím bulletinem, dokonce mi usnadňuje i komunikaci se zdravými lidmi. Stává se mi, že přijde den, kdy se cítím na tomto světě zbytečná         a sama. V těchto chvílích je dobré sáhnout po dobrém příteli – našem milém časopisu Doteky.  Jejich stránky mi vždy přiblíží přátele z rekondic, a slova o nich mne potěší i zahřejí. 

                                                                                Marie Řeháková 

     Doteky vnímám jako zdroj zábavy a poučení. Především sleduji, jak  se baví a jakým způsobem tráví svůj volný čas hluchoslepí klienti LORMu. Dále mne zajímá, jak žijí lidé s postižením sluchu i zraku. Je to velmi pěkný časopis, který každému z nás Lormáků přináší něco zajímavého. 

                                                                  Miluše Kvašová, Přerov 


Výsledky ankety k 10. výročí Doteků: 

Hlavním cílem této ankety bylo zjistit a ověřit zájem čtenářů o tento bulletin, hájící specifické potřeby a různé aktivity hluchoslepých osob v naší společnosti. Ankety, zaměřené na vybrané rubriky Doteků, se anonymně zúčastnilo celkem 29 čtenářů převážně na letošních rekondičních pobytech s těmito výsledky: 

VERŠE - čte:   
a) pravidelně 20       b) občas  6          c) málo nebo nečte vůbec  3 ZPRÁVY – čte: 
a) pravidelně 27       b) občas  2          c) málo nebo nečte vůbec  0 PORADNA – čte: 
a) pravidelně 28       b) občas  1          c) málo nebo nečte vůbec  0 ZDRAVÍ – čte: 
a) pravidelně 26       b) občas  3          c) málo nebo nečte vůbec  0 
ŘÁDKY PRO SENIORY – čte: 
a) pravidelně 17       b) občas 11         c) málo nebo nečte vůbec  1   ZÁLIBY (HOBBY) 
I) seriál o léčivých a aromatických rostlinách – čte: 
a) pravidelně 22       b) občas  6          c) málo nebo nečte vůbec  1  

II) Pověsti z našich krajů – čte: 
a) pravidelně 22       b) občas  6          c) málo nebo nečte vůbec  1  
III) Z literární činnosti hluchoslepých Lormáků – čte: 
a) pravidelně 27       b) občas  2          c) málo nebo nečte vůbec 0 

Mé nejoblíbenější rubriky – pořadí: 
1) PORADNA (nyní právnická) – uvedlo 10 čtenářů  
2) Z literární činnosti hluchoslepých Lormáků – uvedlo 9 čtenářů  
3-4)   ZPRÁVY a ZDRAVÍ – uvedlo po 6 čtenářích
 
Číslo 37.
2006



Slovo kněze – zpovědní hodinka
    V pastoračním kalendáři, který jste si mohli vzít na začátku září v kostele, se ve farnosti Brodek objevila „zpovědní hodinka“. O co se jedná? Je to nabídka času ke klidnému přijetí svátosti smíření, protože i formální stránka (tj. způsob slavení této svátosti) má svůj velký význam a může hodně přispět k tomu, aby se nás Boží milost účinně dotkla. Vnímám, že „rychlá zpověď“ přede mší svatou, kdy za dveřmi zpovědnice čekají další lidé a vše se „musí stihnout“ do začátku bohoslužby, nemusí lidem pomáhat v duchovním růstu. Proto hledám možnosti, abych vám nabídl zpověď jako duchovní rozhovor. Podrobnější informace o způsobu slavení zpovědi napíši v dalším čísle farního časopisu. Příležitost k takové „klidné zpovědi“ máte v Brodku jednou za měsíc v pondělí večer. V Želči vždy na první pátek v měsíci při adoraci. V Otaslavicích vhodný den a čas stále hledám. Tam je situace složitější také proto, že je tam otevřená zpovědnice, která nezaručuje dostatečné soukromí. Snad ale i tam časem vymyslíme, jak to zajistit. Kéž by každého z nás přijetí svátosti smíření posilovalo v neustálém rozvíjení křesťanského života.    	otec Petr
Na pustém ostrově, aneb tábor malých dětí

	Ani se tomu nechce věřit, že jsme se už po šesté s chutí vrhli na přípravu tábora pro mladší děti. Vymyslet nějaké téma, které by děti nadchlo, je v dnešní uspěchané době čím dál těžší. Letos jsme zkusili něco jednoduchého, tradičního - Robinson Crusoe. A ono to vyšlo! Malí táborníci se tentokrát ocitli na pustém ostrově. Záhy jsme však zjistili, že ostrov zase tak opuštěný není- žil tam totiž přítel Robinson a zákeřní, zlomyslní domorodci. Děti se musely naučit žít na ostrově. Naštěstí na to ale nebyly úplně samy. Měly nás, vedoucí, a hlavně Robinsona. Ten se však po celou dobu tábora neukázal, ale dětem posílal dopisy, ve kterých jim radil, učil je a říkal, co mají dělat, aby přežily. 
      A tak se naši táborníci naučili obstarat si jídlo a vodu, uvařit si na ohništi čaj z nasbíraných bylin. Bojovali s domorodci a lidojedy o oheň, vyráběli si svíčky a také loďky, na kterých by mohli plout po moři. Zkrátka se učili žít jako Robinson. Jednou se dokonce ocitli v zajetí lidojedů, a aby dostali milost a byli propuštěni, museli splnit všechny jejich příkazy. Naštěstí naši trosečníci byli šikovní a kanibalové nestihli nikoho z nich sníst. A za všechnu  snahu děti čekalo na konci tábora překvapení: Robinson jim prozradil cestu k pokladu a osobně se s dětmi setkal u posledního slavnostního táborového ohně! A že to byl skutečný Robinson, o tom není pochyb. Koneckonců děti Vám to mohou potvrdit. 
      Letošní tábor byl trochu jiný než předchozí. Výrazně to ovlivnila změna vedoucích - z té mám opravdu radost. Ty starší byli vystřídáni mladšími a noví vedoucí se svého úkolu ujali skvěle. Vnesli na tábor zase něco nového, měli spoustu skvělých nápadů a hlavně jsou dětem o něco blíž než my starší. Jedním z jejich nápadů byly večerní zprávy a ranní předpověď počasí. „Zprávy z domova, zprávy z ostrova“ moderovala naše mladá talentovaná moderátorka Žofilda Skočdopolová a její kolega, pohledný Hyacint Velkokvětý.  Sportovní výkony našich trosečníků hodnotil úžasný komentátor Franta Vedlestřelec.  Chtěla bych novým vedoucím poděkovat a hlavně je povzbudit, aby své nadšení neztráceli a hřivny, které od Pána dostali, využívali a rozvíjeli dál. Celý tábor by nemohl být tak pěkný, kdybychom kolem sebe neměli spoustu ochotných lidiček. Proto všem, kteří nám jakkoliv pomáhali, moc děkujeme. Především však děkujeme našemu Pánu, který stojí za naší prací. 
      Už teď se těším já a všichni vedoucí na přípravu dalšího tábora. 		            Pavla
Tábor Divoký Laškov
      Krocení mustangů, lasování krav, rýžování zlata a dlouhé večery v kasinu … to byl denní chléb kovbojů z Deadwood City – dobrodruhů, kteří se letos sešli na letním dětském táboře u Laškova. Na výzvu šerifa Dinnera se tři soupeřivé kovbojské spolky (Béžoví tesáci, Adams Company a Scrabliens) pod vedením ostřílených rančerů pustily do osídlování patnácti území. To s sebou přinášelo nástrahy v podobě nájezdů Indiánů, živelných pohrom i nemoci šílených krav, o kterých se kovbojové dozvídali z denního tisku Mladá Farma DNES. Přesto se hospodaření na získaných pozemcích vyplatilo. Za vytěžený kámen, dřevo, sklizené obilí a ustájený dobytek dostávaly spolky tučné odměny. Část peněz sice mnozí prohýřili v místním kasinu, ale většina úspor byla nakonec vynaložena k budování městeček, která si děti stavěly z papíru. Kromě těchto aktivit hráli malí kovbojové spoustu zábavných her s westernovou tématikou. Přes velkou snahu a vyrovnané síly všech tří spolků nakonec zvítězili kovbojové z Adams Company s největším ziskem dolarů. Velkou událostí byl dvoudenní výlet s návštěvou spřáteleného westernového městečka v Boskovicích. I když byl letošní tábor delší než předchozí, obešel se bez větších problémů. Nikdo nebyl zastřelen, oběšen, ani ušlapán mustangem. Na rozloučení s kovboji byla šerifem uspořádána dražba westernových trofejí, která se setkala s velkým ohlasem a udělala tak spokojenou tečku za celým táborem.
Šerif Wayn Dinner:Václav Večeře;Píšťalka: Eva Mošová; Tři zkušení rančeři: Markéta Znojilová, Květa Pospíšilová, Martin Hasoň 

Přátelé, 
    dovolte mi, abych touto cestou vyjádřil svůj dík všem, kteří jakýmkoliv způsobem podpořili letošní tábor pro starší děti. Rád bych ocenil práci vedoucích, protože dětem na táboře věnovali téměř 14 dní svého času a vložili spoustu energie do přípravy programu. Poděkování patří také kuchařům a zdravotnici Katce - dobrovolně na svá bedra přijali náročný a zodpovědný úkol. Můj dík patří současně všem, kteří pro náš pobyt vytvořili zázemí a spolehlivě odváděli nevděčnou černou práci. 
    V letošním roce jsme také přijali nemálo sponzorských darů. Někteří z vás věnovali do naší kuchyně potraviny, jiní přispěli finanční částkou. Poděkování patří vám všem, stejně tak jako osloveným firmám, farnostem a obcím, které naší prosbě vyšly vstříc. 
    Doufám, že v nás všech zanechal letošní tábor dobrý dojem. Pokud ano, začneme přípravu s chutí i příští rok. Věřím, že všichni opět potáhneme za jeden provaz, na jehož konci budou krásné dny, prožité v tábornickém duchu. 
														Václav
Pouť dětí 2006
      
      Ke konci školního roku, tentokráte již v pondělí 19. června, se uskutečnila tradiční pouť dětí. Děti z našich farností spolu s dětmi z farnosti Určice, několika dospělými a v čele s naším otcem Petrem navštívili  město Kroměříž. Po příjezdu do toho historického místa jsme v chrámu sv. Jana Křtitele slavili děkovnou mši svatou, která byla bohužel bez kytary, protože kytaře se zrovna ten den zalíbilo okolí brodecké zastávky, a tak se rozhodla tam zůstat. :)   Našimi dalšími cíli byly Podzámecká a Květná zahrada, které nás upoutaly krásnou květenou a nejen tou . . . V Podzámecké zahradě nás čekala malá zoologická zahrada. Zato v Květné zahradě jsme se málem neshledali, protože v přírodním bludišti se dalo tak lehce ztratit . . . Víme svoje. :) Dále jsme pronikli do tajů zámeckých sklepení arcibiskupských. Zde jsme vyslechli zajímavý komentář k výrobě mešního vína. Takové prostory obvykle nebývají nejatraktivnějšími cíli školních výletů, a tak děti i dospělí se zaujetím poslouchali a prohlíželi si tamní prostory. Zvláště otec Petr, který pochází z vinařské oblasti, vypadal spokojeně a na památku se nechal vyfotografovat vedle největšího sudu. Zajímavostí je, že si v těchto prostorách může každý, za určitý poplatek, nechat uschovat svoje láhve vína. Počasí nám přálo, byl krásný slunný den, ve vzduchu byla dobrá nálada . . . co více jsme si mohli přát? A již teď zvu všechny děti, které s námi letos nejely, aby neváhaly a příští rok se připojily k nám!  							Markéta
Z farních kronik
      K místním událostem připisuji do této kroniky také nehodu, kterou byl postižen místní, zdejší kaplan František Králík. Zlomil si totiž v Ondraticích nohu. Jel dne 21. června 1904 o polednách domů ze školy Ondratické, když zavolali na něj ze sousedství, a navázali mu výslužku ze svatby, na niž ho zvali, ale on nepřišel. Ohlédaje se po zavazadlách balíkových přejel přes kámen velký, ztratil rovnováhu, spadl a zlomil si pravou nohu nad kotníkem. Jednalo se o otevřenou zlomeninu. Dal se ihned zavézti do zemské nemocnice v Prostějově (Štěpánky, býv. korunní princezny), kde se zase brzy a úplně uzdravil zvláště přičiněním pana primáře Dr. Mathona. Do Brodku se vrátil zase dne 22. srpna 1904.         Zápis farní kroniky Brodek u Prostějova roku 1904
Služebník Boží – Mons. ThDr. P. Antonín Šuránek
      Narodil se v roce 1902 v Ostrožské Lhotě a pocházel ze 6 sourozenců. Narozen a také pokřtěn byl na slavnost Božího Těla. Jeho dětství však dlouho nebylo radostné, v 10 letech mu zemřela maminka. Antonín však byl velice nadaný a po ukončení obecné školy vystudoval klasické gymnázium v Uherském Hradišti. Poté začal studovat bohosloví na Teologické fakultě v Olomoucí. Vysvěcen na kněze byl v roce 1926. Potom působil jako kaplan ve Slatinicích, u sv. Mořice v Olomouci a pak ve Velkém Ořechově. V Olomouci učil jako profesor na Teologické fakultě. Později těžce onemocněl zápalem plic a jeho zdravotní stav byl vážný. I přesto všechno byl 4 roky vězněn v internačním klášteře. Jako jediný kněz za totality odmítl opustit vězení, později mohl pracovat pouze manuálně, vybral si schválně tvrdou práci ve vápence, aby tak trpěl za své vězněné spolubratry. V roce 1968 byl znovu povolán do funkce v olomouckém kněžském semináři. Jeho život byl velmi těžký, několikrát mu byl odebrán státní souhlas. Zemřel v roce 1982 v nemocnici v Ostravě a pohřben byl ve svém rodišti. 				Jana A.
CSA Litomyšl
      Ve dnech 13. – 19. srpna 2006 se v Litomyšli děly velké věci! Konala se zde akce, která měla zkratku CSA. Co se pod touto zkratkou skrývá? Přece Celostátní setkání animátorů. A kdo to vlastně animátor je? Je to člověk, který se rozhodl, že své schopnosti nabídne druhým a ve spolupráci s knězem a ostatními animátory se stará o děti a mladé ve farnosti, v děkanátu… Slovo animátor vzniklo z výrazu „anima“ = duše - z toho vyplývá, že animátor by měl být někdo, kdo „oduševňuje“, lépe řečeno oživuje, dává život. No, a když se na jednom místě sejde takových animátorů 600, je to už velká síla. CSA je skvělá příležitost setkat se s těmi, kteří mají podobné cíle - předat si navzájem nápady pro práci ve farnosti, zjistit, že nejste sami, komu záleží na tom, aby byl mezi křesťany život, a především je to možnost společně se setkat s Ježíšem, kterému animátor ve svých bližních vlastně slouží. Mottem našeho setkání byl 105.verš 118.žalmu: „Svítilnou mým nohám je Tvé slovo, světlem na mé stezce.“ Každé ráno jsme naslouchali Božímu slovu, dopoledne jsme pak měli možnost vyslechnout katechezi některého z biskupů a svědectví různých hostů. Pak jsme se rozdělili do skupinek, ve kterých jsme si sdělovali své názory na témata zmíněná v katechezích a vyvrcholením celého dopoledne byla mše svatá ve farním kostele. Potom jsme šli na oběd, po jídle si trochu odpočinuli a odpoledne nás čekala katecheze o modlitbě nebo Katechismu, následovaly skupinky, chvíle volna, večeře a večerní program, který jsme zakončili večerní modlitbou. Společně jsme v Litomyšli strávili šest požehnaných dnů. Ze setkání si každý odvezl mnoho krásných zážitků a jistě nikdo z animátorů nelitoval, že obětoval šest dnů prázdnin. Pochopili jsme totiž, že vždy, když dáváme něco ze sebe, zároveň i mnoho získáváme.    	   Lucka
„Pojď za mnou“, aneb noviciát
	„Pojď za mnou“ (Lk 5,27) – těmito slovy povolal Pán Ježíš apoštoly, ale také každého z nás zve, abychom Ho následovali. Každého zve ovšem trochu jiným způsobem. I mě Pán zavolal a já jsem na jeho povolání odpověděla tím, že jsem před dvěma roky vstoupila do Kongregace školských sester sv. Františka. Po ročním pobytu v komunitě sester v Brně jsem zahájila dvouroční počáteční období řeholního života – tzv. noviciát, stala jsem se sestrou a přijala jsem řeholní jméno Lucie. Během prvního roku noviciátu je sestra na jednom místě, žije spíše uzavřenějším způsobem života a prostřednictvím modlitby prohlubuje svůj vztah s Bohem, učí se Bohu stále víc důvěřovat a odevzdávat mu svůj život. Prostřednictvím studia se blíže seznamuje s řádem, do kterého vstoupila, s jeho pravidly, jeho spiritualitou (duchovním prožíváním), s jeho zakladateli, světci, …A prostřednictvím práce v komunitě se učí sloužit a sbližuje se se spolusestrami. V průběhu druhého roku noviciátu mimo již zmíněných věcí jezdí novicka ještě na tzv. apoštolské praxe. Já jsem svůj první rok noviciátu strávila u našich sester na Slovensku. Děkuji Bohu za milost tohoto roku. V noviciátě jsme byly tři – jedna Slovenka, jedna novicka z Kazachstánu (kde máme misie) a já. Už tato sestava byla velkým obohacením a možností trošku poznat i jiné kultury a smýšlení a uvědomit si, že máme být Bohu vděční za to, v jakých podmínkách žijeme, protože např. v Kazachstánu nejen sestry, ale i ostatní lidé to mají mnohem těžší. Další z mnoha věcí, v nichž mi noviciát pomohl, bylo učit se říkat Bohu „ano“ ke skutečnostem, které mi posílá nebo do kterých mě staví. Na jedné straně musí člověk bojovat a využívat vlastní síly, ale na straně druhé o nic méně musí spoléhat na Boží moc, pomoc a lásku. Velmi dobře jsem si to vyzkoušela hned na začátku noviciátu, kdy se mi opravdu těžko přijímalo to, že mě sestry poslaly do noviciátu na Slovensko, že jsem velmi daleko od známých a blízkých lidí… I přes to, že jsem se už od začátku snažila prožívat tuto dobu co nejlépe tam, kde jsem, moje srdce stále „utíkalo za hranice zpět do Čech“. Rozumem jsem věděla, že to, co pro mě Bůh vybral, je to nejlepší pro mě, ale srdce to nechtělo pochopit. Tak jsem alespoň na základě rozumu řekla Bohu své „ano“ a víckrát jsem to opakovala a prosila jsem Pána, aby přijal toto mé „ano“ takové, jaké je, že lépe to říct nedokážu, a aby On zbytek doplnil. A Bůh se opravdu postaral. Ani nevím jak, najednou jsem po delší době vnitřních bojů dovedla říct své „ano“ ze srdce. Bylo to skvělé. Bůh je skutečně DOBRÝ, MOCNÝ A MILUJÍCÍ. Stačí jen Mu své srdce otevřít a nechat Ho, aby se nás dotkl. Stačí mu udělat ve svém životě místo. Všem vám moc přeji, abyste i vy zakusili tuto Boží lásku a blízkost. 			S. Lucie Markéta Pospíšilová
Rozhovor s …….
  Jednou z občasných rubrik dalších čísel Farního čtyřlístku bude rozhovor s osobností, která nás může obohatit svými zkušenostmi, zážitky či dobrým příkladem pro život. Pro 37. číslo jsme oslovili pana Plhala z Kobeřic. Nejen že pečuje o svou paní, ale s pomocí ostatních se stará také o malou kobeřickou kapličku. Společně jsme strávili několik chvil nedělního odpoledne, ale i těch pár okamžiků stačilo pro to, abychom v panu Plhalovi objevili moudrou a velkou osobnost s pokornou duší.

Můžete nám něco říct o svém životě? Jak jste se ocitl v Kobeřicích?
      Pocházím z Rychtářova z početné rodiny. Bylo nás sedm dětí. Byli jsme vystěhováni, vyhnali nás Němci kvůli střelnici. A tak jsme se nastěhovali do Vranovic. Já jsem původně dělal lesního praktikanta. Chtěl jsem jít na hajného, ale vždy se jich hlásilo asi 700 uchazečů a brali jen 17. Dvakrát jsem to zkoušel, ale nikdy jsem neuspěl. Po vystěhování jsem byl u Zeměpisného ústavu, mapovali jsme. Pak to skončilo a posílali mě do Německa. Už jsem měl vyřízené papíry. Zachránil mě však kamarád, který mi řekl: „Ty jsi ze zemědělství, ty bys mohl jít k nějakému sedlákovi pomáhat!“ Tak se skutečně stalo a já se dostal sem, do Kobeřic, a později jsem se zde i oženil. Nemám žádné školy, protože nás bylo hodně. Jeden studoval medicínu, druhý se stal knězem. Další byl na vojně důstojníkem, vrátil se však jako žebrák. Nechtěl jsem zatěžovat rodinu, tak jsem byl rád, že jsem se tak uchytl.
Rodiče tedy ve Vás pěstovali víru již odmalička?
      Ano, maminka byla zbožná. Žádný jsme se nezkazili. Myslím, že jsme byli dobře nábožensky vychováni.
V životě tedy pro Vás musela víra být velkou oporou.
      Ano, to je pravda. Já jsem měl rád práci, i když jsem nebyl za ni moc hodnocený. Když nás bylo tolik, nechtěl jsem, aby rodiče museli moc platit na studium. Tak jsem se musel spokojit s tím, co šlo. Při práci v zemědělství (v době komunismu) mně vedoucí dával práci, která byla méně honorovaná. To že jsem byl věřící. Rád jsem jezdil na poutě. Vždy, když jsem se vrátil, tak se po mně dívali, odsuzovali mě, že jsem kapucín. Proč jsou nepřátelé víry, nevím …
Katastrálně patříte do farnosti Dobromilice. Jak jste se sžil s brodeckou farností?
      Chodili jsme do Dobromilic. Máme tři vnučky, a když děvčata chodila do náboženství, tak jsem s nimi začal chodit do brodeckého kostela, aby nešly samy. Snažil jsem se je vést. Teď už jezdí autobus, tak je to obrovská výhoda. Jinak pan farář, to je velice dobrý člověk. Ten se mi líbí, takový ochotný. Manželka špatně slyší, chodí o berlích, proto je to pro ni posila, když přijde k nám a donese Eucharistii.
A jak to začalo, že Vás pan farář začal navštěvovat?
      Ani nevím. Bylo tu několik nemocných lidí, ke kterým začal docházet. Paní Bartošková to zařídila. Jsem tomu moc rád. Mimo to posloucháme Radio Proglas a moc nás to posiluje a spojuje s ostatními věřícími.
To, že Vás začal pan farář navštěvovat, tedy vnímáte jako posilu?
      Ano, hlavně život mé ženy to hodně změnilo.
Můžete nám závěrem říct, zda máte nějaké heslo, které Vás provází životem?
      „Modli se a pracuj“, to je nejkrásnější heslo, jaké člověk může vyřknout. Jsem šťastný a moc děkuji Pánu Bohu za dar zdraví.

Dopis od Furakana
  Drazí sponzorští rodiče, doufám, že se Vám daří dobře. Mně ano. Jste zdraví? A jak se Vám vede v práci? Tady je horké počasí. Jak je u Vás? Měli jsme zkouškové období. Na zkoušky jsem se pilně učil a uspěl jsem ve všech předmětech – dosáhl jsem 85%. Slavili jsme Svátek rodičů, předváděli jsme tanečky, divadlo, scénky a modlitební písně. Programu se zúčastnily všechny děti. Když Svátek rodičů skončil, v naší škole jsme měli piknik, kde jsme hráli spoustu her. V oblasti Belgham máme nového biskupa, byl zvolen Rev. Peter Machado. Moje rodina se má dobře a jsme zdraví. Užívám si prázdnin a jsem Vám velmi vděčný. Budu se modlit za Vaše zdraví a prosím Vás také o modlitbu, abych vše zvládl. Děkuji za Vaši pomoc. 			Vaše milující dítě  Furakan

Náboženství ve školním roce 2006/2007

      V letošním školním roce bude děti v Brodku vyučovat dlouholetá katechetka paní Jana Nesvadbíková z Klenovic na Hané. Děti, které chodí do 3. třídy, budu učit já, abychom se společně připravili na slavnost 1. svatého přijímání. Všechny skupiny budou mívat hodiny náboženství ve středu. Ve kterých učebnách se bude učit, se dozvíme při první hodině, která bude již tuto středu 20. září 2006.
Náboženství  -  Brodek  -  STŘEDA
1. a 2. třída
12:00 – 12:45
4. a 5. třída
12:50 – 13:35
3. třída
12:00 – 12:45
6. – 9. třída
od 13:45 hodin (zřejmě dvouhodinovka jednou za 14 dnů)
V Otaslavicích budou mít děti ve škole náboženství v pátek od 13:30 hodin. A začneme 29. září 2006. 
Prosím rodiče, aby své děti do náboženství přihlásili. Pamatujte na svůj slib, který jste Bohu dali při jejich křtu. Otec Petr
Mše svatá v latinském jazyce

  Velkým darem II. Vatikánského koncilu byla možnost sloužit mši svatou v národních jazycích. Přesto latina zůstává oficiálním jazykem celé církve. A jak vybízí koncil a papežové, „je třeba dbát na to, aby věřící dovedli spolu recitovat nebo zpívat také latinsky části mše svaté, které jim přísluší.“ (Konstituce o posvátné liturgii, čl. 54) I otec arcibiskup Jan Graubner nám kněžím často připomíná, abychom na to ve farnostech nezapomínali. Praktické využití znalosti latiny je malé, ale třeba i díky TV Noe, která bude přenášet bohoslužby z různých mezinárodních setkání, se s ní budeme setkávat častěji. Ale je zde ještě jeden důvod, který souvisí se srdcem a úctou. Latina byla dlouhá staletí bohoslužebným jazykem. Když se budeme modlit mši latinsky, symbolicky se připojujeme k celé „modlitební historii“ církve. Úcta k víře předků (nejen našich národních) se může dotknout nitra a pomoci nám vnímat mši svatou jako společenství a chválu Boha, kterou církev neustále vzdává Bohu již 2000 let. Ke kroku sloužit ve farnostech mši svatou latinsky jsem se rozhodl až poté, co se vytvořil latinsko-český misál (mše a základní modlitby). Má sloužit k tomu, abyste při mši svaté věděli, co se právě modlíme a tak latině „rozuměli“. Prosím neberte tuto aktivitu jako návrat ke „starým časům“, ale jako přihlášení se k celé historii církve, jejíž součástí jsme i my v této době. Věřím, že nám časem mše v latině nebude připadat zvláštní, ale zvykneme si na ni jako na normální součást našeho bohoslužebného živote ve farnostech. 		otec Petr
PPS – Poznej Písmo Svaté

  Již rok pravidelně vychází Boží slovo na týden. Jsem rád, že si k některým z vás našlo cestu. Kéž by i další využili této možnosti setkávat se s Bohem v jeho slově. Tento rok chceme čtení z Písma obohatit otázkami. Nebojte, nepotřebujete teologické vysokoškolské vzdělání, abyste na ně byli schopni odpovídat. Stačí pozorně číst texty Písma daného týdne a odpovědi najdete přímo tam. A některé otázky poslouží k vašemu zamyšlení, někdy i ke zpytování svědomí. Ale to ještě není vše. Jednou za několik týdnů dostanete arch papíru, na kterém budou všechny předcházející otázky vypsány. Ten, kdo otázky doplní odpověďmi (často bude stačit jediné slovo) a odevzdá, bude zařazen do slosování o knihy s náboženskou a biblickou tématikou. Věřím, že se do aktivity PPS – Poznej Písmo Svaté rádi zapojíte. Vydejme se společně na dobrodružnou cestu znalosti Písma. 		otec Petr
Koncert farní rodiny 2

     Rok se s rokem sešel a my již připravujeme druhý koncert farní rodiny. Ten první, loňský ročník měl úspěch a já doufám, že letošní bude ještě bohatší. Proto se obracím zejména na Vás, kteří hrajete na nějaký hudební nástroj, umíte hezky zpívat nebo recitovat: přijďte se s námi podělit! Nemějte trému a strach, nemusíte připravovat žádná velká díla. Vše děláme přece hlavně pro radost. Seznam účinkujících je stále otevřený. Ať je Váš věk jakýkoliv, ale jste hlavně mladí duchem, můžete se hlásit u mě, nebo otce Petra. 
     A nyní srdečně zvu Vás ostatní. Přijďte v neděli 22. října 2006 v 15 hodin do kostela sv. Bartoloměje v Želči, vezměte i své rodiny a známé, potěšte své srdíčko a obohaťte si podzim o pěkný zážitek!  			Na Vaši účast se těší Renata Balíková
Pozvánky

Adorační den v Želči
  Po devět dní před adoračním dnem se budeme modlit v Želči novénu ke svaté Anežce a tak prosit za obnovu našich rodin. V pondělí 25. září 2006 začne soukromá adorace v 11 hodin a bude pokračovat až do 17 hodin, kdy společně před Nejsvětější Svátostí zakončíme novénu a přijmeme svátostné požehnání. Připojte se k naší společné modlitbě za rodiny. 
*************
Farní drakiáda
  Všechny draky, dráčky i dračice a jejich majitele zveme na velkou farní drakiádu. Povane-li příznivý vítr, můžete se těšit na velké závody. Takže neváhejte, dejte drakům všechny hlavy do pořádku a přijďte v neděli 15.října ve 14 hodin na letiště u Želče. A jistě nezapomeňte s sebou vzít rodiče, sourozence, babičky, dědečky… čím více lidí bude povzbuzovat, tím větší šanci máte na výhru. 
Setkání mladých
  Všichni mladí, zbystřete zrak a pozorně čtěte: I v novém školním roce pokračují pravidelná setkání na faře v Brodku. Konají se jako vždy jednou za dva týdny v pátek v 19.30 hod. Nejbližší setkání bude v pátek 29.9.2006 
*************
Setkání seniorů
  I pro Vás starší začnou opět pravidelná setkání na faře v Brodku. První z nich bude již ve středu 20. září 2006         v 17 hodin. Přijďte si odpočinout od všedních starostí, vypít šálek čaje či kávy se svými přáteli, duchovně se posílit a navzájem se povzbudit. Jste srdečně zváni.
*************
Besedy o víře
  Také začínají pravidelné Besedy o víře. První budou v neděli 24. září 2006 v 18:30 hodin na faře v Brodku.

Dětské okénko

Rovnítko
V Bibli mají jména svůj význam. Zkus přiřadit jejich správný význam. 
Adam (Gn 5, 2)		Slyší Bůh
Eva (Gn 3, 20)		Smíšek
Noe (Gn 5, 29)		Člověk
Izrael (Gn 16, 11)	Kněžna
Sára (Gn 17, 15)		Syn zdaru
Izák (Gn 17, 19)		Živa
Jákob (Gn 27, 36)	Úskočný
Ben-Jamin (Gn 35, 18)  	Odpočinutí
SLOVNÍK
Dokážeš česká slova přeložit do latiny?	
Kříž			Gloria
Věřím			Benedictus		X   – vymaluj zeleně
Kristus			Krucifix 	               - vymaluj modře
Sláva			Sanktus		       Až obrázek vymaluješ,
Svatý			Credo			      najdeš v něm 4 srdíčka
Požehnaný		Christus		a ta tučně obtáhni. Poznáš, o jakou kytičku jde?
POD ČAROU – Farnost jako dům s otevřenými dveřmi

 sbírkách na opravy kostela, nabízím vám následující tabulku. 
   ŠKOLNÍ NOVINY
občasník Základní školy Praha 5 – Smíchov, Kořenského 10/760
2. číslo, 2. ročník, prosinec 2006





Obsah:
Slohové práce-Strašidelný zážitek, Noc ve stanu, Vánoce)
Vtipy…. 

Výzva: jelikož se nám nikdo neozval, naše ankety stále pokračují, tímto vás vyzýváme, aby se nám někdo ozval, jinak se naše noviny budou stále jmenovat školní!
Odpovědi na naše otázky  a ankety vložte do schránky vedle třídy 8.A a nebo pošlete na e-mail:Noviny.korenka@seznam.cz + daný předmět.
Máme i nový stránky: www.skolni-noviny.estranky.cz, v elektronické podobě jsou noviny i na stránkách školy www.zskorenskeho.cz

Přejeme Vám hezké čtení. Redakce Školních novin. 

Tip: 
Fotografie z akcí školy jsou umístěny na školním serveru k volnému kopírování a dalšímu použití. (Tento počítač, společné X:\školní fotky\20062007)

Můj strašidelný zážitek 

Ve druhé třídě jsem byla na škole v přírodě. Jednou jsem s celou třídou šla na procházku do lesa. Najednou jsme se zastavili a uviděli za stromem nějakého pána, který měl na sobě zelený kabát a v ruce měl tři sekery. Stál tam nehybně jako sloup a jen se na nás díval. Srdce se mi zastavilo, ani jsem nedýchala. Bála jsem se, že nám chce ublížit. Po chvíli odešel. Všem se ulevilo. Ale nejvíc mně. Nikdy na to nezapomenu!

Autor:Adéla Domalipová



Jak by měly vypadat Vánoce

Tereza Fialová, žákyně 6. třídy ZŠ Kořenského 10

K Vánocům patří kapr, stromeček, vánoční zvyky, ale hlavně láska a pohoda.

O Vánocích se scházíme s naší rodinou u vánočního stolu. Dáváme si dárečky, rozkrajujeme 

jablka a jsme spolu. Po štědrovečerní večeři se jdeme s rodiči projít ven, ale babička i dědeček zůstávají doma. Když se vrátíme, rozbalíme si dárky a babička nám vypravuje, jaké byly Vánoce, když ona byla mladá, a jaký dárek ji nejvíce potěšil. Potom jíme cukroví a povídáme 
a sledujeme v televizi pohádky. Naše rodina je šťastna.

Jenže šťastní nejsou všichni lidé. Přála bych si, aby alespoň na Vánoce byli všichni se svou rodinou, procházeli se po krásně vyzdobených ulicích, dávali si dárky a měli se rádi. 

Chtěla bych, aby ke všem lidem přiletěl Ježíšek a přinesl alespoň malý dárek, protože to je na Vánocích to nejkrásnější.

Nelíbí se mi na této době jen to, že všichni nejsou šťastni, že letos nebude sníh a že Vánoce jsou jen jednou za rok.

Pro mě ideální Vánoce jsou takové, že se všichni mají rádi a jsou spolu.



Renata Godlová, žákyně 6. třídy ZŠ Kořenského 10

Po dlouhou dobu jsou Vánoce šťastným dárkem pro lidi. Je to svátek, který nám dává lásku, štěstí a pohodu. V této době bychom neměli mít žádné starosti.

K Vánocům patří pečené cukroví, smažený kapr, bramborový salát. Ale také setkání rodiny. 

Naše ideální Vánoce probíhají takto. Maminka peče vánoční cukroví a smaží kapra. Tatínek se stará o rodinu a auto. Já a sestra pomáháme a snažíme se být hodné. V tyto dny k nám přichází babička s dědečkem.

Přála bych si, aby tyto Vánoce byly zasněžené a my se mohli procházet svátečními ulicemi.

O Vánocích bych chtěla, aby lidi nebyli drzí, neubližovali si, nekradli, aby nikdo nebyl sám, to je mi moc líto, aby Iveta neměla problémy se svým přítelem, aby chválila bratra, protože je moc hodný, abych se omluvila svojí sestře, že jsem jí nadávala.

Já vím, přála bych si toho hodně, vím, že se to všechno nemůže splnit. Tak alespoň , abyste byli o Vánocích všichni šťastní, je to svátek setkání nejbližších lidí.



Johana Dvořáková, žákyně 7. třídy ZŠ Kořenského 10, Praha 5

Ideální Vánoce by měly být neobyčejnými svátky. Svátky klidu, setkání s přáteli, pečení vánočního cukroví, válení se ve sněhu…

Není hezké, když o Vánocích vidíme venku mrznout nějakého člověka, když se na vánočních trzích prodávají výrobky za hodně peněz a stejně se brzy zničí.

O Vánocích musí být všichni šťastni.

Já bych si je představovala tak, že by venku padal krásně bílý sníh. Doma by všude vonělo cukroví a bábovka. Maminka by vařila štědrovečerní večeři a tatínek by vítal přátele, kteří nás přišli pozdravit a popřát krásné svátky. Mezitím bych se sourozenci zdobila stromeček a dívala se na pohádky.

Ale ne jenom rodina se musí starat o svého nejbližšího člověka, aby netrávil svátky sám.

Ale i samotný člověk může být šťastný. Představovala bych si, že se ráno probudí a jde si koupit nějaký dárek, aby něco pod stromečkem měl. Cestou by se setkával se samými milými lidmi a ti by mu nabízeli zadarmo cukroví. Tím by udělali dobrý skutek a samotný člověk by se necítil tak sám.



Aleš Teichman, žák 5. třídy ZŠ Kořenského 10, Praha 5

Vánoce se už dlouho slaví po celém světě. Jsou to svátky štěstí, radosti a pohody. Správné Vánoce by měli oslavovat lidé vždy se svou rodinou.

Na Vánoce se těší každý kluk , holka, tatínek a maminka. U nás den před Štědrým večerem zdobíme stromeček. Jsem už moc natěšený, co dostanu. Na Štědrý den moje maminka upeče kapra, připraví bramborový salát, rybí nebo hrachovou polévku, řízek  a bílou klobásu.

Tatínka a mě pošle na návštěvu, abychom jí nepřekáželi při vaření. Pak nás zavolá telefonem, abychom se vrátili. Doma se převlečeme do slavnostního oblečení. Pak usedneme ke slavnostnímu stolu.Po večeři čekáme na Ježíška, až zazvoní.Ozve se zvonek a my jdeme ke stromečku. Zavládne radost a velká pohoda. Rozbalíme si dárky, díváme se na pohádky a je nám všem moc dobře.

Toto jsou pro mě ideální Vánoce, jiné bych nechtěl.



Klára Šťastná, žákyně 7. třídy ZŠ Kořenského 10, Praha 5


Když se řekne Vánoce, představím si velkou borovici, vánočního kapra a dárky.Vánoce však nejsou jen o dárcích, ale také o radosti, klidu a pohodlí. To vše nám přinášejí naši nejbližší. 

Když nemáte penízky na vánoční dárek, bohatě postačí, když řeknete: „ Mám tě rád.“O tom jsou Vánoce O tom je ten svátek. O nejkrásnější věci na světě, o lásce. 

K Vánocům patří také koledy. Děti si je zpívají, tatínek připravuje vánočního kapra a maminka balí dárky. Pak nastane ten čas, čas vánoční. V rodinách zachovávají různé tradice: peníz pod talířem, zapálení voňavé svíčky, uschování rybí šupiny v peněžence.

Na Vánocích se mi nelíbí jediná věc. Někteří lidé nemají rodinu, nemají, kde bydlet. Jsou smutní. To bych ráda změnila. Přála bych si, aby měli lidé kde pobývat a měli někoho, kdo by jim dal lásku a radost, aby si mohli říct: „ Vždyť  já mám důvod žít, já mám přátele.“

Na každé Vánoce ráda vzpomínám a mám radost, že jsem se setkala s lidmi, které jsem dlouho neviděla.











                                                  





Beran 21.3. - 20. 4.
Býk 21. 4. - 20.5.
Čeká Vás dosti neklidné období, kdy se bude střídat nákupní horečka s rozmrzelostí a únavou.
Nepodávejte se, vždyň jste beran ! Těšte se na klid vánočních svátků a nevyčítejte si, co všechno jste nedokázala stihnout, čím budou vánoční svátky blíž, tím Vám bude lépe a vše se zklidní.
I Vás čeká období neklidu a roztržitosti, jestliže nepůjde vše tak, jak si představujete nevadí, chce to přeci trochu trpělivosti.
Od poloviny měsíce by se Vám mělo dařit, i Vaše příslovečná těžkopádnost, kterou můžete ostatní iritovat se vytratí a Vaše rozhodnutí budou nečekaně rychlá.
Blíženci 21. 5. - 21.6.
Rak 22. 6. - 22.7.
Blížence naopak čeká příjemný předvánoční čas, dokáží vše s přehledem zvládnout a mohou být naopak více citlivější a vnímavější než obvykle.  Kolem období měsíce v úplňku můžete mít problémy či nedorozumění v pracovní sféře nebo se svými blízkými, ale víte, že připraveným štěstí přeje.
Vaše znamení nám také naznačuje, že kupodivu prožijete čas před vánocemi klidně, vše budete s přehledem stíhat  a dokonce budete experimentovat s neobvyklými dárky, budete více přemýšlet, jak ostatní potěšit. Při řešení profesních záležitostí a problémů zůstaňte raději stranou.
Lev 23.7. - 22. 8.
Panna 23. 8. - 22. 9.
I Vy budete mít dobrou náladu a dost energie všechno to předvánoční martírium dobře zvládnout. Raději preventivně posilujte tělo vitamíny, protože se Vám tato péče v lednu a únoru zúročí.
Chovejte se jako pravá lvice a přehledněte s nadhledem nedostatky u vašich blízkých i kolegů.
Dejte si pozor na zbrklé jednání a neuvážené nákupy, kterých můžete posléze litovat. Najděte si chvilku pro sebe, zastavte se na chvíli ve všem tom schonu, zajděte na výstavu nebo jděte na procházku.
Naučte se nejdříve zvládat chaos sama v sobě a brzy se výsledky dostaví i ve Vašem okolí.
Váhy 23. 9. - 22. 10.
Štír 23. 10. - 22. 11.
První týden v prosinci může přinést značně rozmrzelou náladu a vnitřní neklid. V druhém týdnu už to bude mnohem lepší, vrátí se Vám pocit dobré nálady a radosti ze svátků. Závěr roku se jeví slibně i ve Vaší kariéře, můžete dokonce očekávat  povýšení nebo zvýšení platu.
Chce to klid, a z hluboká dýchat, zbytečně se nerozčilujte, vždyň když nejde o život...
Druhý týden měsíce by pro Vás mohl být plný napětí, takže se dobře připravte na nápor práce, i starostí.
Vaše starosti z práce a předvánoční honičky se mohou odrazit i ve Vašich rodinných a partnerských vztazích.
Střelec 23. 11 - 21. 12
Kozoroh 22. 12. - 20. 1.
Bude Vám docela dobře, budete mít dobré nápady a dostatek vitality vše dobře zorganizovat a zařídit. Dokonce i na své nejbližší dokážete být jaksi milejší než jindy, nebudou Vás poznávat.
Buďte  však obezřetnější kolem období úplňku a do ničeho se nevrhejte, jednejte podle zásady dvakrát měř...
I Vás čeká oživení a období,  na které se můžete docela těšit. Možná, že se dokonce budou řešit i různé starosti pracovního charakteru, nebo získáte nad  určitými věcmi  potřebný nadhled, můžete mít také štěstí při hledání nového místa. Více si všímejte svého nejbližšího okolí, vždyň přeci nic není samozřejmé.
Vodnář 21.1. - 20. 2.
Ryby 21.2. - 20. 3.
Bude Vám lépe než v listopadu budete mít chuň do něčeho nového, zbytečně však neriskujte a dejte pozor na menší úrazy v domácnosti. Můžete blahodárně působit na své okolí,
proto se nevyhýbejte společenským událostem a večírkům, kde můžete zazářit a překvapit nebo přímo oslnit  ostatní.
Nic nesmíte rozvažovat a odkládat, vždyň víte, že se nic neudělá samo. Nepropadejte chmurným náladám, konec roku bude i pro Vás příjemným obdobím. Naučte se prohlubovat svojí vlastnost odpuštění a pochopení bude se Vám to hodit.  Nenechte se vyvést z míry žádnými tvrzeními a stůjte pevně při svém.
Čeká Vás dosti neklidné období, kdy se bude střídat nákupní horečka s rozmrzelostí a únavou.
Nepodávejte se, vždyň jste beran ! Těšte se na klid vánočních svátků a nevyčítejte si, co všechno jste nedokázala stihnout, čím budou vánoční svátky blíž, tím Vám bude lépe a vše se zklidní.
Vtipy 
1. Paní učitelka se ptá Pepíčka:
,,Pepíčku, co víš o vlaštovkách?“
A Pepíček odpoví:
,,Jsou to moc chytří ptáci. 
Když začne škola, odletí do teplých krajin!“

2. Mladík dobíhá autobus a nedoběhne. 
Zastaví ho děda a povídá:
,,Pamatuj si chlapče, že za autobusem, 
tramvají a ženskou se neběhá. 
Přijdou sami nebo můžeš počkat na 
další…“

3.Ach ty blondýnky..
Jde blondýnka po silnici,
 když si najednou těsně před 
sebou všimne pohozené slupky 
od banánu.
Blondýnka se vyděsí a se strachem 
v očích zašeptá:
,,Jejda, to zase uklouznu!“


A pár drbáčků o celebritách:)
Lindsay Lohanová ztrapnila Robbieho Williamse
LOS ANGELES – Britská hvězda pop music Robbie Williams se pokusil sbalit mladičkou hollywoodskou herečku Lindsay Lohanovou. Jenže jeho pokusy svůdnou brunetu zahrnout láskou a sexem byly zesměšněny samotným objektem touhy. Hvězda filmu Zítra nehrajeme Robbieho bez zájmu změřila pohledem, otočila se na podpatcích a beze slov odkráčela. 
DJ se zlatými zuby byl třikrát napaden zloději
LONDÝN – Obchodní značkou DJ Anthonyho Ghoshe jsou ústa plná zlatých zubů. Dvaadvacetikarátové perličky stály majitele výstředního chrupu deset tisíc liber, v přepočtu zhruba čtyři sta dvacet tisíc korun. A mnozí zloději si to dobře uvědomují. „Několikrát na mě přišli s nožem a k hlavě mi dokonce přiložili hlaveň pistole zloději, kteří mi jen řekli: ´Otevři svá ústa a podej mi ty zuby.´Musel jsem se rychle zdýchnout, aby mě nezabili,“ říká osmadvacetiletý DJ ze severního Londýna. 



___________________________________________________________________________

Školní noviny. 2. ročník, 2. číslo školního občasníku Základní školy Kořenského 10, Praha 5.
Šéfredaktorka: Lucie Řehořová, redakce: Tereza Fabiánová, Zuzana Mikulková, Lenka Průšová, Veronika Muziková.
Toto číslo vyšlo 21.12.2006
Kubíček Jaromír: Noviny vydávané v ČR pro Slovensko 1918-1938


Noviny jako fenomén informací mají své počátky v 16. století a jejich působení se postupně rozvíjelo. Krameriovy Cís. k. vlastenecké noviny vydávané od roku 1789 měly už 1400 odběratelů, stejně tak jsou známé Havlíčkovy Národní noviny z revolučního roku 1848 Tiskovým zákonem z 22. března 1849 byly zavedeny vysoké kauce podmiňující žádost o vydávání novin, byla zakázána kolportáž a důsledkem byl zánik většiny titulů listů, které se v revolučním roce 1848 objevily. Po porážkách vojsk monarchie v Itálii roku 1859 dochází v šedesátých letech k rakousko-uherskému vyrovnání. Dualismus však nepřinesl ničeho prospěšného pro český ani slovenský národ v jejich národnostním ujařmeném postavení. Šedesátá léta 19. století  přinesla oživení spolkového a politického života. V Praze česká inteligence, vedená Fr. L. Riegerem a Juliem Grégrem, založila l. ledna 1861 nejvýraznější Národní listy, které sehrály výraznou roli v národním uvědomování. Až později, od sedmdesátých let   19. století, se začínají formovat politické strany, které postupně usilovaly o vydávání vlastních listů. Byla to doba ostrých národnostních bojů mezi převažujícím českým obyvatelstvem a německou správou. Politický život spočíval ve výměně názorů mezi mladočechy, staročechy a realisty, v roce 1891 měly svůj první sjezd sociální demokraté, na začátku 20. století se formovala politická strana agrárníků. Válečné události přinesly do politického života stagnaci, naproti tomu pro žurnalistiku představovaly válečné události zvýšený zájem o tisk, o noviny, o informace.
Převrat v říjnu 1918 znamenal velké sociální přeměny. Posílily strany politického středu, k němuž náležely vedle lidové i socialistické strany (sociální demokraté a národní socialisté) a místo na levici zaujali komunisté. K pravici se počítali agrárníci, živnostníci a národní demokraté. Tyto strany působily v parlamentu a projevovaly se v bohaté škále vlastního tisku. Vedle českých byly to v obdobné struktuře i politické strany německé.
Na Slovensku bychom mohli sledovat obdobné tendence. Reakcí na útisk maďarské vlády byly po desetiletí vydávané Národnie noviny (l870-1944) redigované Svetozárem Hurbanem Vajanským, Viliamem Pauliny-Tóthem či Josefem Škultétym. Na počátku 20. století představují pilíře slovenského tisku Slovenský týždenník (1903-1938) založený Milanem Hodžou, a Slovenský denník (1910-    ), redigovaný Antonínem Štefánkem a Vavro Šrobárem. To vše bylo v době silné maďarizace. 
Po válce tiskovou tribunu slovenských politických stran představovaly zejména Hlinkův deník Slovák (1919-1938), dále Slovenský denník (1918-1938) a Slovenská politika (1920-1938), které byly slovenskou obdobou českého agrárního Venkova. Národný denník (1922-1935) (1) byl listem národních demokratů, Robotnícke noviny (1904-1938) sociálních demokratů a Ludová politika(1925-1938) byl deník slovenské ludové strany.
Prvními novinami, které byly vydávané pro Slovensko v Praze, byl týdeník Slovenská vlasť. Jako nezávislé je začalo vydávat stejnojmenné družstvo Slovenská vlasť od 18. dubna 1919. Hlavním spolupracovníkem byl Dr. Milan Hodža, v té době žurnalista a politik, který také psal úvodníky v duchu „Jak Slovák, do nedávna ponížený, bude hospodařit na svém, když správa přechází do jeho rukou.“ (2). List vyzýval k organizování Rolnických jednot, Řemeslnických jednot a ve městech organizací Sokola. Pro svou agrární orientaci se M. Hodža stal v roce 1935 předsedou vlády. To stále do tohoto listu přispíval, ale ten už od druhého ročníku vycházel v Bratislavě. 
Když Slovenská vlasť přešla od ledna 1920 do Bratislavy, vzniká v Praze další list republikánské strany pro Slovensko a je jím Slovenská politika (4. 3. 1920-1938). V úvodníku prního čísla se hovoří: „Dáváme výraz našej slovenskej politiky tu v Prahe, v srdci našej republiky, aby sme tu pri ohništi kultúry a politiky národa česko-slovenského uplatňovali svoje slovenské slovo a aby sme dokumentovali, že pre nás neexistuje ani Budapešť, ani Varšava, ale len naša matička Praha“. (3). Šlo o deník, který v Praze vycházel do poloviny druhého ročníku; od 28. 6. 1921. č. 143 přešel do Bratislavy.
V chronologické řadě listů, vydávaných v Praze a určených pro Slovensko, je dalším Slovenské slovo (5. 2. 1921-27. 10. 1929). Šlo o týdeník Československé strany národně-socialistické pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, jak se praví v podnázvu. Vydavatelem byl Melantrich v Praze. Je zajímavé, že strana národních socialistů byla vlastníkem jen ranního vydání Českého slova, zatím co večerník již nebyl chápán jako politický list a patřil plně do kompetence družstva Melantrich, které řídil František Šalda. České slovo vycházelo již od roku 1907 a prosadilo se jako nejrozšířenější deník, mělo mnoho regionálních mutací včetně Moravského slova.
 Slovenské slovo přinášelo zprávy v obou jazycích, v češtině i ve slovenštině, a šlo o samostatnou řadu novin v menším formátu, s vlastní hlavičkou, která se až později změnila v typickou grafickou úpravu i u Slovenského slova. Na posledním čísle tohoto týdeníku, které vyšlo 27. října 1929 se dovíme, že naváže Slovenský večerník, který se tiskl v tiskárně Melantrichu v Ostravě od 17. října 1929 pravidelně až do 28. června 1935, kdy na něj navázal deník A-Zet. Tento list patřil k nejrozšířenějším deníkům v celém tehdejším Československu. Vycházel v několika mutacích v Praze, v Brně a v Ostravě. V Ostravě se také tisklo mutační vydání, dovážené k distribuci do Bratislavy. Mutační vydání spočívalo v tom, že tři nebo i více stran bylo ve všech vydáních společných a rozdíly byly v jedné či dvou stranách místních zpráv. V podstatě dobré výsledky s rozšířením A-Zet, který se tiskl na Moravě a vlakovou poštou šel do Bratislavy a do Žiliny, inspirovaly Melantrich k výstavbě vlastní tiskárny v Žilině. Šlo o budovu původní továrny na nábytek, do které byly instalovány sázecí stroje a rotačka na 32 stran. Úspěch se brzy dostavil, když náklad A-Zet, který dosahoval 50 tisíc výtisků denně, znamenal, že šlo o nejrozšířenější deník na Slovensku. Zprávy v této mutaci byly psány česky, šlo-li o zprávy ze světa nebo z Prahy, a slovensky se psalo o záležitostech na Slovensku. V Žilině se také tiskla mutace, která byla určena pro Podkarpatskou Rus, v níž poslední strana byla sázena v azbuce. Noviny A-Zet v Žilině se tiskly až do prosince 1938, tedy až do německé okupace. Po osvobození tiskárna Melantrichu v Žilině se stala součástí odborových tiskařských podniků Práce. 
Na podnikání Melantrichu můžeme poukázat i na jinou činnost, spojenou s celostátními časopisy. Šalda byl velice podnikavý, ale solidní. Co vydělal, vrátil do rozvoje tiskáren a vydavatelství. Již ve dvacátých letech měl velké úspěchy s pražskými ilustrovanými týdeníky Hvězda (21. 9. 1925 – 27. 4. 1945), Zpravodaj nebo Ahoj (19. 5. 1933 – 4. 3. 1943).
Značná část nákladu šla na Slovensko: od Zpravodaje 30 tisíc a od Hvězdy 40 tisíc výtisků. V Bratislavě měl Melantrich filiálku administrace. Zájem o tyto časopisy byl na Slovensku velký a redakce proto uveřejňovala ve Hvězdě slovenské povídky i zprávy. Je skutečností, že Hvězda byla na Slovensku velice oblíbená a populární.
Zmínit bychom se mohli o dalších listech, které se hlásily mezi politicky bezbarvé. V Martině od 31. 7. 1933, v době 70. výročí Matice slovenské, vznikl list Slovenská tribúna. Měsíčník, v roce 1935 již čtrnáctideník, jehož obsah vystihoval podnázev: Nezávislý týdenník na propagovanie zásad sjednotenie síl v boji národa o pravdu, právo a mravný život verejný. Od ledna 1936 přešlo jeho vydávání do Prahy a stal se týdeníkem. O hospodářských těžkostech vydavatelů svědčí, že za existence listu vycházela Slovenská tribúna  v osmi tiskárnách, v Praze vystřídal tři tiskárny. 
V Praze rozložila svůj pracovní stan redakce týdeníku Slovák v Prahe, kterým hodlala pomáhat v uplatnění slovenskému postavení. Vycházela ze skutečnosti, že po 15 letech ve společném státu se v Čechách o Slovensku stále ještě mnoho nevědělo. List vycházel od 3. září 1933 do 23. června 1934.
Z levicových listů  to byl Volkstimme, sociálně demokratický deník, který byl přeložený z Bratislavy do Brna  v prosinci 1920. V soudních spisech se poprvé objevuje v souvislosti s tímto listem zpráva o čísle 58 ze dne 29. prosince 1920, které bylo konfiskováno. Policejní úředník ve 3,40 hod. ráno sepsal v tiskárně protokol o závadném obsahu a dozvěděl se, že náklad 3600 výtisků byl dán o půl třetí na vlak do Bratislavy, kde na základě telefonické výzvy bratislavské policejní ředitelství náklad zabavilo a zničilo. List se přizpůsobil běžné praxi levicových, resp. komunistických listů, totiž obtahu matric pro cenzora a teprve po jeho prohlídce se tiskl vlastní náklad.
Vydavatelským centrem slovenského komunistického tisku byla Ostrava a to od roku 1924, kdy sem z Vrútek byly do tiskárny Společnosti pro nakladatelství časopisů a tiskařský průmysl Keller a spol. v Přívoze převedeny listy: Pravda chudoby (vycházel třikrát týdně v nákladu 3500 výtisků), Hlas ludu (týdeník ve stejně vysokém nákladu), Proletárka (čtrnáctideník v nákladu 1800 výtisků) a Spartakus (měsíčník FDTJ v nákladu 1200 výtisků). Ostrava byla vybrána proto, že vlaky s Bohumína měly na Slovensko dobré spoje a dokonce byly dělány rozbory, že Munkas byl v Košicích kolportován dříve když se tiskl v Ostravě, než do té doby, kdy se tiskl v místě. Každá politická strana usilovala v meziválečném období o vydávání vlastních novin a mnohé z nich se musely obracet s tiskem na komerční tiskárny, protože si nevybudovaly vlastní. Na tomto příkladu také vidíme, že byla snaha o sloučení redakcí několika časopisů do jednoho místa a zakázky u velikých tiskáren byly ekonomicky výhodnější. Za redakce Ladislava Novomeského se v Ostravě tiskly od roku 1928 další levicové listy: Byla to Slovenská chudoba s maďarskou verzí Proletár, druhou dvojici byly měsíčníky Slovenská dedina s maďarským protějškem Magyar falu, třetí dvojici tvořily časopisy pro mládež Signál s maďarskou verzí Ifjú elöre. Tato vydavatelská činnost byla ukončena v roce 1930.
Organizátorem komunistického tisku na Slovensku byl Ladislav Novomeský (27. 12. 1904 – 4. 9. 1976), básník a novinář, o kterém se v biografické encyklopedii dozvíme, které všechny tituly v meziválečném období redigoval. Víme také, že v letech 1935-1937 byl zodpovědným redaktorem měsíčníku DAV. Novomeský však již v roce 1932 DAV  (měsíčník pro literaturu, vědu, politiku a umění) redigoval a to v Břeclavi v tiskárně Vladimíra Chlandy. Chlanda byl známý kvalitními bibliofilskými tisky a DAV mu doporučili k tisku spisovatelé Josef Sekera a Fraňo Kráľ. Časopis přešel z Prahy, kde se dosud tiskl, a vycházel v Břeclavi v roce 1932. Z jedenácti břeclavských čísel byla tři konfiskovaná. Podle tiskového zákona musel odpovědný redaktor být z místa tiskárny; v tomto případě to byl břeclavský knihař Oldřich Pastyřík a od čtvrtého čísla typograf Chlandovy tiskárny Josef Červenka. Pozoruhodné je, že 11. číslo DAV z roku 1932 bylo dokonce konfiskováno dvakrát.
V 11. čísle časopisu DAV jsou mj. uveřejněné reportáže o situaci v Polomce, kde 16. listopadu 1932 byly nepokoje proti exekuci, které vyvrcholily zastřelením dvou mužů četnictvem. Na titulní stránku dal redaktor Novomesky kresbu Antonína Brunnera, znázorňujícího maďarského četníka nad mrtvolami Slováků, s nadpisem „Slovensko kedysi a teraz“. Okresní úřad v Hodoníně jako cenzurní orgán shledal kresbu závadnou a zakázal ji, neboť, jak se praví v rozsudku, „obraz tento má znázorniti dnešní stav na Slovensku zosobněný četnickým bajonetem a mrtvolami slovenského lidu pod tímto“. Následoval úřední postup, tedy Krajský soud trestní jako soud tiskový až 14. ledna 1933 poslal toto rozhodnutí do Břeclavi. Redakce však nečekala a dala znovu kresbu do nového vydání 11. čísla a přidala k ní název „Černová 1907“, kdy kresba vznikla. Okresní úřad ji však znovu zabavil a soud v této cause proti tiskaři a redaktorům se vlekl až do března 1935, kdy obvinění za tiskový přečin byli zproštěni obžaloby. V letech 1932 a 1933 se také u Chlandy tiskl týdeník Pravda, když Laco Novomeský dojížděl do Břeclavi a z materiálu zde vytvářel každé číslo.
Na příkladu Ladislava Novomeského bychom si mohli zobrazit činnost redaktora. Bohatá škála politického tisku redaktory potřebovala a byli to především básníci a spisovatelé, pro které redaktorství představovalo profesní obživu. Přitom vydavatelé pohlíželi na redaktory jako na možné spolupracovníky, nekastovali je podle politické příslušnosti, ale podle jejich profesních schopností. Novomesky po zmiňovaném redaktorství se stal v letech 1933-1936  vedoucím redaktorem Ĺudového deníka, který navázal na Pravdu, v letech 1935-1937 byl zodpovědným redaktorem DAVu v Praze. Po zániku politických stran v září 1938 se stal nezaměstnaným. Víme o něm, že byl dál politicky činný, za války byl v delegaci Slováků, kteří v Londýně jednali s prezidentem Benešem. Po válce byl povereníkem SNR pro školství a osvětu a to do roku 1950, kdy byl nařknutý z buržoazního nacionalismu, zatčený  a odsouzený na 10 let. V roce 1955 byl podmínečně propuštěný a pracoval do roku 1963 v Památníku národního písemnictví v Praze jako výstavní referent. Rehabilitace se dočkal v roce 1963 a po té pracoval v Ústavu slovenské literatury SAV. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti slovenských dějin 20. století a tímto si připomínáme jeho sté výročí narození.
Břeclavsko s Chlandovou tiskárnou patří již na slovensko-moravské pomezí, ale žurnalistických aktivit vztahujících se k vzájemnému vztahu obou národů bychom našli daleko víc. Nejdéle vycházel péčí Tiskového družstva v Hodoníně Slovenský kraj (1919-1938). V úvodníku 1. čísla z 15. února 1919 se praví: „Rádi bychom byli zvonem té nové práce na obrozeném Slovensku a ve svobodném městě našem…, aby štěstí práce a tvořivosti kvetlo na slovenské louce nepřetržitě“. Šlo však o týdeník místní organizace České státoprávní demokracie v Hodoníně a jejich vymezení územní působnosti se týkalo jen „Moravského Slovenska“.
V národopisných mapách najdeme na jihovýchodě Moravy označení regionu Moravské Slovensko. Dodnes se tento název používá a v době vzniku ČSR šlo o velmi užívaný pojem. K posilování české a slovenské vzájemnosti přispívaly jiné noviny, které k tomuto účelu vznikly a odrážely život v příhraničí obou národů. Byly to orgány několika společností, které si organizování vzájemných vztahů daly do svého programu. V létě 1931 se uskutečnila manifestace československé vzájemnosti na Javorníkách, z níž vzešla iniciativa k založení Štefánikovy společnosti pro pěstování československé vzájemnosti na poli praktickém, která měla ustavující schůzi v Trenčianské Teplé a v předsednictvu  byli spisovatel Janko Jesenský a zlínský Tomáš Baťa. Hlavním cílem společnosti bylo hospodářské povznesení kraje, vytvářely se sekce a místní odbory. Společnost  působila až do října 1938. Tiskovým orgánem Štefánikovy společnosti bylo Moravskoslezské pohraničí. Pod tímto názvem vyšlo jen 1. číslo 25. června 1933 a již další číslo vyšlo pod názvem Československá vzájemnost. Byl to týdeník, který začal vycházet ve Valašských Kloboukách, v roce 1934 v Trenčíně, v březnu 1937 se vrátil do Valašských Klobouk a měl podnázev Regionální časopis Povážia, Slovácka a Valašska  pre československú jednotu. Náklad byl 2000 výtisků, měl však ekonomické potíže, svým působením nepřesáhl ze sledovaného regionu, i když v tiráži se uváděla místa redakce Praha, Nitra, Trenčín, Ilava, Púchov, Valašské Klobouky, Nový Hrozenkov, Valašské Meziříčí, Břeclav, Zlín, Nové Město nad Váhom.
Jinou organizací byla Moravskoslovenská společnost, která se ustavila 16. února 1936 v Dubňanech  a jejím předsedou se stal armádní generál Josef Šnejdárek. Společnost pořádala výstavy, národopisné slavnosti a manifestace ve prospěch spolupráce Čechů, Moravanů a Slováků a byla vydavatelem časopisu Moravskoslovenské pomezí. Byl to měsíčník pro lidovou kulturu, cizinecký ruch a národohospodářské otázky, s místy vydání Skalica – Hodonín. Obě organizace, Štefánikova společnost a Moravskoslovenská společnost na sebe navazovaly, už také proto, že v roce 1936 usilovala Štefánikova společnost o celostátní záběr a Moravskoslovenská společnost přinášela do oblasti Moravského Slovenska a Záhoří kulturní oživení. Časopis Moravskoslovenské pomezí přinášel zajímavé poznatky z dějin, kultury a etnografie regionu.
Zatím co uvedený pohled se týkal titulů periodik jako celku, objevují se i jiné přístupy. K takovým patří např. článek Ireny Bohatové uveřejněný v Knižnici, č. 6 2004, který sleduje českou krásnou literaturu, ať již v originále nebo v překladech, jak byla publikována ve slovenských periodikách v letech 1918 – 1928. ( ) Takové sondy je možné od slovenských bibliografů či historiků očekávat, neboť retrospektivní analytická bibliografie z tohoto období je zpracovaná a podle jednotlivých oborů publikovaná.
	
	

	
















Výroční zpráva
2005



























Obsah:

1. Úvodní slovo
2. Základní údaje o nadaci
3. Organizační schéma
4. Poslání nadace
5. Cíl nadace
6. Činnost nadace
		6.1. Projekty
		6.2. Akce 
		
7. Osvětová a propagační činnost
8. Finanční zdroje
		8.1. Přehled o majetku a závazcích
		8.2. Finanční zdroje
		8.3. Zhodnocení hospodaření nadace
		8.4. Poděkování dárcům finančních a věcných darů









1. Úvodní slovo

Když přijela Chantal Poullain Polívková do Československa, hledala nějaký způsob, jak být užitečná. „Když tady žiji, tak nebudu pasivně přihlížet, co se tu děje!? Jednou jsem seděla se synem Vladimírem v čekárně u lékaře a on se mě najednou zeptal: Maminko, proč je to tu takové smutné? A kde jsou hračky? A já jsem slíbila, že se budu snažit udělat něco proto, aby to bylo jinak. A co slíbím Vladimírovi, vždycky dodržím. A tak vznikla Nadace Archa Chantal.
Samozřejmě, že nemocnice potřebují kvalitní přístroje, léky, domnívám se, že v Čechách jsou i výteční lékaři, ale to prostředí v dětských zdravotnických zařízeních na duši příliš pozitivně nepůsobí. A léčba duše je vlastně takovou filozofií  Nadace Archy Chantal. 
Většina lékařů vám potvrdí, že i pozitivní prostředí napomáhá léčbě. V takovém veselém pokoji či čekárně s hračkami dítě často zapomíná na trápení. 
Říkám si, že je to možná kapka v moři, nemůže to děti zbavit bolestí a traumat, která prožívají, ale i ta kapka stojí za to“. Ale bez vás – našich přátel a spolupracovníků by to nešlo. Srdečně děkujeme.


     
     
     Přeji Vám v životě hodně lásky, zdraví a štěstí.
     
     
     S úctou
     	Chantal Poullain-Polívková
      	prezidentka Nadace Archa Chantal











2. Základní údaje o nadaci 
     
     Nadace byla založena 11. června 1993 v Prachaticích. Dne 28. června 1995 bylo sídlo přemístěno do Brna. Od 1. listopadu 1995 začala činnost pobočky v Praze. Zaregistrována byla u Magistrátu města Brna pod č.j. 1995/35 dne 29. 6. 1995.
     Podle zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech byla Nadace Archa Chantal ke dni 30. 3. 1999 zapsána do rejstříku nadací a nadačních fondů u Krajského obchodního soudu v Brně. 
     Nadace je povinna každoročně vypracovat výroční zprávu, jejíž součástí je také zpráva o majetku a hospodaření nadace za uplynulý rok a roční účetní uzávěrka ověřená auditorem. Do této výroční zprávy může na požádání nahlédnout každý, a to v místě sídla nadace, pobočkách, na webových stránkách nadace nebo u Krajského obchodního soudu v Brně.
     Od 1. října 1998 do 25. května 2004 povolilo Ministerstvo vnitra ČR Nadaci Archa Chantal veřejnou sbírku prováděnou na území České republiky, formou soustřeďování finančních prostředků na účtu č. 10006-1760404-504 vedeném u GE Capital Bank a.s. Novou sbírku zahájila nadace na základě rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje v Brně dne 20.12.2004. Sbírka potrvá do 25.11.2007 a  bude prováděna pořádáním představení a setkání k dosažení příspěvků v souladu s ustanovením § 7 vyhlášky č. 62/1973 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o veřejných sbírkách, dále pak prodejem předmětů v souladu s § 6 vyhlášky, dále sběracími pokladničkami, umístěnými na různých místech ČR, zajištěnými v souladu s ustanovením § 5 odst. 1 vyhlášky, se kterými bude po skončení sbírky naloženo ve smyslu ustanovení § 5 odst. 2 a 3 výše uvedené vyhlášky. K tomuto účelu byl zřízen sbírkový účet č. 24700247/0100.
     Ve smyslu ustanovení § 10 vyhlášky č. 62/1973 Sb. bude každoročně ke dni 31. 3. předkládáno Magistrátu města Brna vyúčtování sbírky ke kontrole.
       
     Sídlo Nadace Archa Chantal:	Václavské nám.47, 110 00 Praha 1
     Pobočka:				Mečová 5, 602 00 Brno				
						

















3. Organizační schéma

Správní orgány a management Nadace Archa Chantal

V souladu s platnými právními předpisy a statutem Nadace Archa Chantal jsou jejími orgány:	- Správní rada Nadace Archa Chantal
	- Dozorčí rada Nadace Archa Chantal

Správní rada je nejvyšším orgánem Nadace Archa Chantal, který rozhoduje o zásadních otázkách, týkajících se koncepce strategie a činnosti nadace.

Složení Správní rady Nadace Archa Chantal:
* předseda:	Chantal Poullain – Polívková 
* místopředseda:	Marta Kubišová 
* člen:	Ing. Karol Seneši 


Dozorčí rada Nadace Archa Chantal je kontrolním orgánem nadace. Na svých zasedáních se zabývala zejména kontrolou hospodaření nadace a kontrolou nakládání s finančními prostředky.

Složení Dozorčí rady Nadace Archa Chantal:
 	
* předseda:	Ing. Dalibor Ježorek 
* místopředseda:	Yvona Krouská
členové:	Gustava – Jessica Nitschová
	
Management Nadace Archa Chantal

Management nadace uplatňuje pravomoci delegované správní radou. Zodpovědnost a kompetence jednotlivých členů vedení nadace vyplývají z platné legislativy, jsou upraveny statutem, organizačním řádem a kompetenčním a podpisovým řádem.

Sídlo Praha: 		Václavské nám. 47 110 00 Praha 1
Smluvní spolupráce:	Mgr. Ilona Nováková
Externí spolupráce:	Ing. Katarína Hoffmannová	

		
Pobočka Brno:		 Mečová 5, 602 00 Brno
Smluvní spolupráce:	Anna M. Štollerová
	

Externí spolupráce – účetní Helena Potůčková












     	
4. Poslání Nadace
      
      Nadace navazuje na činnost z let předchozích. Tato se dělí na popularizaci, prezentaci nadace na veřejnosti a vlastní činnost - humanizace dětských zdravotních zařízení. Projekty v dětských nemocnicích jsou financovány  z darů právnických i fyzických osob a dále z výtěžku veřejné sbírky.
      Nadace si klade za cíl zlepšit prostředí dětských oddělení českých nemocnic. Změnit šedivé a neútulné čekárny, ordinace a nemocniční pokoje na kouzelný svět plný pohádkových postav, svět plný barev. Provádí celkové rekonstrukce včetně barevného řešení dětských oddělení včetně osvětlení. Vybavuje pokoje a čekárny hračkami, knihami a společenskými hrami. Při přípravě a realizaci projektů využívá poznatky a zkušenosti z již dříve realizovaných prací nadace. Zabezpečuje, aby návrhy výtvarného řešení interiéru vycházely z konkrétních potřeb nemocných dětí. Veškeré návrhy konzultuje s odborným personálem dětských oddělení.



5. Cíl Nadace 

V roce 2006 budeme pokračovat ve vytyčených cílech s důrazem na dokončení připravovaných i započatých projektů.
     
Hlavní cíle pro rok 2006
* zajištění finančních  prostředků na projekty roku 2006
* příprava projektu v Centru léčebné rehabilitace, Praha 4
* příprava a realizace projektu „Přístav“ – dětský léčebný dům v Jánských Lázních
* příprava a realizace projektu „Farma“ - úprava čekárny a vyšetřoven v dětském pavilónu nemocnice na Vinohradech v Praze
* příprava a realizace projektu „Pastelový svět“ – interiérová rekonstrukce dvuopodlažního domu Kojeneckého ústavu v Olomouci
* pomáhat s dovybavením hračkami, knihami a malířskými potřebami v již realizovaných projektech ale i v jiných nemocnicích, domovech a ústavech sociální péče
* příprava a uspořádaní vánoční akce „Strom splněných přání“ ve spolupráci s  firmou Taiko
* pokračování v celostátní veřejné sbírce formou sběrných pokladniček ve vybraných prodejnách Globus, Tesco
* pokračování ve spolupráci se společností AVENIR (Billboardy nesoucí logo nadace)














6. Činnost nadace

6.1. Projekty

„ZAHRADA“ – dětský příjem a ambulance nemocnice Most

 V záři 2005 byl v Mostě představen již dvacátý projekt Nadace Archa Chantal.
Dětský příjem je hlavním vstupem do nemocnice, místem, kde se děti poprvé setkávají s nemocničním prostředím. Zde jsou přijímány na jednotlivá lůžková oddělení, tady absolvují různá vyšetření a čekají na výsledky. Autoři projektu se snažily tyto  chvíle malým pacientům  usnadnit a zapomenout, že jsou v nemocnici. Již vstup do oddělení  po  točitém schodišti zaujme příchozí svou barevnou jarní hravostí a pohledem na rozkvetlou louku na stěnách. V dětské herně si děti mohou hrát na koberci, s velkým počítadlem, molitanovou obří stavebnicí, klouzat se na skluzavce. Všude se objevují motivy květin a  motýlků. Interiér čekárny je vybaven parkovými dřevěnými lavičkami, které vhodně doplňují iluzi „zahrady“. Barevná podlaha a živé květiny tuto iluzi ještě umocňují. Na stěnách visí obrázky dětí z pražské E-dílny manželů Elšíkových. Samozřejmě se nezapomnělo ani na příjmovou kancelář, vyšetřovny a na  „útulné“ sociální zařízení. 

Autor projektu:	Jana Žemličková, Jana Novotná 
Náklady:		1 810 855,- Kč

„SVĚT KOSTEK II.“ – čekárna oddělení radiační onkologie,  Masarykův onkologický ústav Brno

Malí i velcí pacienti se  cítí lépe v čekárně – herně na Oddělení nukleární medicíny, pracoviště PET v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, Žlutý kopec. Projekt v hodnotě 286 420,-Kč byl náročný hlavně z hlediska ztvárnění interiéru čekárny. Pro Nadaci Archa Chantal byl tento projekt ojedinělý v tom, že se zde prolíná i svět dospělých v místnosti, kde se čeká i hodiny na vyšetření.   

Rekonstrukce projektu „Plnou parou vpřed“

Díky uzavřené spolupráci se společností SAPELI, a.s. - výrobce dveří venkovních i interiérových, jsme zrealizovali opravu staršího projektu z r. 1999 s názvem "Plnou parou vpřed" ve Fakultní nemocnici s poliklinikou v Brně - Bohunicích, lůžkové oddělení dětské psychiatrie. Oprava se týkala výměny dveří a obnovení maleb na oddělení.












6.2. Akce 


25.2.2005
REPREZENTAČNÍ PLES RÁDIA F1
V prostorách brněnského hotelu Internacionál RÁDIO F1 uspořádal reprezentační ples, na kterém prezidentka Nadace Archa Chantal paní Chantal Poullain Polívková obdržela šek ve výši 60 000,-Kč. Děkujeme nejenom za finanční podporu, ale hlavně i za dlouhodobou spolupráci

10. 5. 2005
ZAHRADNÍ SLAVNOST FIRMY WINKHAUS
Prezidentka Nadace paní Chantal Poullain převzala od ředitele firmy symbolický šek, kterým firmy přispěla na připravovaný projekt v dětské léčebně v Jánských Lázních. Chantal Poullain poděkovala zpěvem svých šansonů.

20.5. 2005
BUMBLE BEE
Paní Chantal Poullain zahájila dětskou slavnost v anglické školce BUMBLE BEE, kde se uskutečnila dražba dětských výrobků na podporu projektu Nadace.

28.5. 2005
Bezmezná Mezná
Dětské odpoledne – oslava Dne dětí spojená s folkovým festivalem ve spolupráci s Nadací.

1.6. 2005
Den dětí  v ZOO Praha
Nadace Archa Chantal připravila pro děti v ZOO Praha divadelní odpoledne spojené s výtvarnou dílnou. 

3.6.2005
MOSTY 2005
Nadační fond Genáček každý rok pořádá v prostorách přerovských strojíren setkání - integraci dětí zdravých s postiženými. Projekt získal v letech minulých velký ohlas a hlavně zájem dětí, které se sem sjíždí z celé republiky. Nadační fond Genáček oslovil i v letošním roce o podporu Nadaci Archa Chantal a za účasti prezidentky Nadace Archa Chantal paní Chantal Poullain Polívkové byl pátý ročník slavnostně zahájen.

5.6.2005
DĚTSKÝ DEN
Česká tábornická unie, Nadace Archa Chantal a Junior - Dům dětí a mládeže Brno ve spolupráci se SNIP&CO, reklamní společnost, spol. s r.o. připravili pro nejmenší den plný zábavy, her, poučení a smíchu. BRNĚNSKÝ DĚTSKÝ DEN je součástí velkého projektu "Brno - město uprostřed Evropy". 














25.6.2005
LETNÍ VÁNOCE V BRNĚNSKÉ NADACI PRO DĚTI A NEMOCNICE
Nadace Archa Chantal v Brně obdržela "Letní nadílku" od společnosti OPAVIA-LU,a.s. dar - cereální sušenky BeBe Brumík. Chtěli bychom mnoho poděkovat, nejenom společnosti OPAVIA - LU, a.s., ale také společnosti SOGEC Česká republika s r.o., která nám pomohla sušenky dopravit do Brna, do prostor Nadace Archa Chantal. Z velkého množství sladkých Brumíků měli radost nejenom malí, ale i dospělí pacienti. Bylo toho mnoho a za pomoci skvělých lidí jsme během 4 týdnů poslali do Moravy celkem 88 000 kusů sušenek BeBe. Zde jsou ti, kterým jsme dali vánoční nadílku v létě: Kojenecký ústav a dětský domov Brno - Hlinky, Dětský domov Dagmar - Brno, Masarykův onkologický ústav Brno - Žlutý kopec, Sdružení pěstounských rodin Brno, Dům na půl cesty, Centrum dětských odborných zdravotnických služeb, o.p. (30 ambulancí, 3 x dětské stacionáře, 1 x jesle), Dům dětí a mládeže Junior - Brno ( dětské tábory ),Dětské krizové centrum Brno, Azylový dům pro matky v tísni Brno, Česká tábornická unie Jihomoravský kraj( dětské tábory ), Okresní nemocnice Kroměříž, Nemocnice Přerov, Oblastní Charita Přerov (Romské komunitní centrum, Církevní dětský domov Emanuel, Chráněná dílna pro duševně nemocné, Občanská poradna při Charitě Přerov), Dům dětí a mládeže Bruntál ( dětské tábory ), MŠ + ZŠ Němčice u Brna, MŠ Alexovice u Brna,
Společnost pro pomoc sluchově postiženým dětem a dětem dětského domova o.p.s. v Ivančicích u Brna, Nemocnice Kyjov, Kojenecký ústav Kyjov, Nemocnice s poliklinikou Olomouc, Fakultní nemocnice s poliklinikou v Brně, Dětská nemocnice s poliklinikou v Brně - Černé pole,
Nemocnice Šumperk, Interní nemocnice Zábřeh na Moravě, Sdružená zařízení pro péči o dítě v Olomouci (kojenecký ústav + dětský domov), Občanské sdružení LUKA (dětský rehabilitační stacionář, dětský domov, domov důchodců).

Listopad
Spolupráce
Nadace Archa Chantal navázala spolupráci se společností Regionpartner. Společnost je zaměřená na vzdělávání pracovníků v oblastí státní, ekonomické, podnikatelské a neziskové. Dále pořádá školení se společností Institut samosprávné demokracie, www.isd.cz, která nese program : "Jak čerpat finanční zdroje EU, Šance pro města a obce" Úloha nadace spočívá v prezentaci své práce za uplynulé roky své činnosti. S prací Nadace Archa Chantal se seznámili v průběhu 4 měsíců v těchto městech : Brno, Zlín, Olšany, Ostrava, Jihlava, Praha, Český Krumlov, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Pardubice. Děkujeme společnosti Regionpartner, Institutu samosprávné demokracie, panu poslanci Evropského parlamentu Josefu Zieleniecovi a panu poslanci Evropského parlamentu Tomáši Zatloukalovi za možnost se zúčastňovat prezentací. Spojila nás vize krásných dětských nemocnic v české zemi.

Prosinec
Strom splněných přání
Ve dnech 5.12 - 22.12. v obchodním domě TESCO STORES ČR v Brně, ul. Dornych a v Hypermarketu TESCO STORES ČR v Brně, ul. Skandinávská proběhla již tradiční akce "Strom splněných přání". Účelem této akce je obdarovat vánočními dárky, které zakoupí zákazníci ve zmiňovaných obchodech, co nejvíce dětí v dětských nemocnicích, domovech a stacionářů. Velký dík si zasluhují zákazníci, kteří zakoupili velké množství dárků a studenti ze Střední zdravotnické školy v Brně a ze Střední obchodní školy, Jánská ul. v Brně. Bez jejich nezištné pomoci by se celá akce nemohla ani uskutečnit. Dále děkujeme společnosti TESCO STORES ČR a jejím zaměstnancům a mediální společnosti rádia Frekvence 1.
Z velmi bohaté nadílky se těšily děti v těchto zařízení: 
Olomouc - Kojenecký ústav, Dětský domov, Dětský stacionář 
Kyjov - Dětská nemocnice, Kojenecký ústav 
Přerov - Dětská nemocnice 
Tišnov - Dětský domov 
Střelice - Ústav sociální péče 




18.12.2005
Dražba dětských výrobků v Opavě
Společnost OPTYS, a.s. se sídlem v Opavě uskutečnila ve dnech od 18.12 - 21.12.2005 dražbu dětských vánočních keramických výrobků, která byla spojená s prezentací Nadace Archa Chantal. Výtěžek z této akce 10 000 Kč je určen na projekt "Pastelový svět", Kojenecký ústav v Olomouci. Děkujeme touto cestou společnosti Optys, a.s. za podporu filosofie Nadace Archa Chantal a hlavně malým a větším dětem, které svými výrobky pomohou malým opuštěným dětem v Olomouci.


23.12.2005
Vánoce na brněnské radnici
Tradiční akce organizátorů - Statutární město Brno, Snip CO, reklamní společnost s.r.o, Česká tábornická unie a Nadace Archa Chantal připravila pro děti celodenní předvánoční akci, při které si nejmenší neodnáší nejenom krásné zážitky, ale i plno sladkostí.


26.11. 2005 – 31.12. 2005
Vánoce na staroměstském náměstí
Ve spolupráci s firmou TAIKO se Nadace zúčastnila jednak vánočních trhů, na Staroměstském náměstí byla umístěna nadační kasička. Prezidentka Nadace Archa Chantal paní Chantal Poullain se zúčastnila rozsvěcování Vánočního stromu a popřála dětem krásné Vánoce.


.

























7. Osvětová a propagační činnost

* Vizí Nadace Archa Chantal je fungující občanská společnost, ve které jsou občanské iniciativy při řešení celospolečenských problémů uznávány a podporovány ze širokých zdrojů
* posilování veřejného povědomí o nadačním sektoru a dárcovství tak, aby se odpovědná a efektivní filantropie stala nedílnou součástí života naší společnosti
* aktivní spolupráce s českými i zahraničními nadacemi, nadačními fondy, fyzickými osobami a podniky, které věnují prostředky na veřejně prospěšné účely
* organizovat pravidelná setkávání dárců, společenské akce, tiskové konference
* organizovat sběr informací, analýzy, výzkum, šířit své materiály na veřejnosti
* rozšířit spolupráci s médii































8. Finanční zdroje

8.1. Přehled o majetku a závazcích

8.1.1. 	AKTIVA             	    	V tisících Kč
	
Stálá aktiva
	
Samostatné movité věci	337
Umělecká díla a sbírky	110
Drobný majetek	619
Nehmotný invest.majetek – projekty	18014
Celkem stálá aktiva	19080
	
	Oběžná aktiva	

Materiál na skladě	16
Pokladna	6
Bankový účet	68
Poskytnuté zálohy na projekty	2656
Příjmy příštích období	143
Náklady příštích období	7
Celkem oběžná aktiva	2896

Aktiva celkem	21976


8.1.2. PASIVA	V tisících Kč
Vlastní zdroje
Vlastní  jmění	17354
Nerozdělený hospod. výsledek před.let	180
Hospodářský výsledek roku 2005	1
Celkem vlastní zdroje	17535

Cizí zdroje
Krátkodobé závazky	4426
Jiná pasiva celkem	15
Celkem cizí zdroje	4441
Pasiva celkem	21976









8.2.  Finanční zdroje           				  V tisících Kč

8.2.1. PŘIJATÉ DARY

Přijaté peněžní dary	1300
Přijaté věcné dary	698
Celkem přijaté dary	1998								
8.2.2. VÝNOSY

Příjmy z propagace a reklamy	386
Přijaté úroky	15
Přijaté příspěvky	1113
Výnosy celkem	1514						
8.2.3.  NÁKLADY

Služby 	110
/propagace, překladatelské, tiskařské, ekonomické a administrativní služby/
Provozní náklady na automobil	3
/osobní auto a náklady na provoz/
Provozní náklady	597
/kancelář.potřeby, nájemné, energie, telefon, poštovné, fotopráce, cest.náhrady/
Náklady spojené s akcemi	708
/náklady na akce Den detí, vánoční strom splněných přání.../
Osobní náklady	86
/mzdové náklady a zákon.pjištění/
Ostatní náklady	9
/bankovní poplatky, ostatní daně a mimořádné náklady/

Náklady celkem	1513
									

Správní rada a dozorčí rada nadace schválila účetní závěrku nadace za rok 2005.














8.4. Poděkování dárcům finančních a věcných zdrojů


Nadace Archa Chantal děkuje za finanční podporu v roce 2005 těmto dárcům:


Nad 150 000,-Kč
Benzina a.s., Dělnická 12, 170 04 Praha 7

Do 150 000,- Kč
Violet Company, s.r.o., Moskevská 25, Praha 10
Yves Rocher s.r.o., Václavské nám.47, 110 00 Praha1
AVENIR PRAHA spol. s r.o., 28. pluku 25, 101 01 Praha 10
Ing. Karel Kalný


Do 100 000,- Kč
REGIE RADIO MUSIC, spol.s r.o., Wenzigova 4, 120 00 Praha
WINKHAUS CR, s.r.o., Mirošovická 704, 251 64 Mnichovice
Provident Financial s.r.o., Olbrachtova 9, 140 00 Praha 4



Do 50 000,- Kč
Diplomatic Ladies Association, Prague
ACCUEIL FRANCOPHONE de Prague, U Háje 35, 147 00 Praha 4
Bloomberg
Město Most

HVB Bank Czech Republic a.s., Brno
GENEI spol. s.r.o., Poděbradská 339, 190 00 Praha 9
Confrérier du Sabré d´Or ČR, Mánesová 26, 350 02 Cheb
NOTA DC
M - SPO s.r.o., Ke Hřišti 62, 180 00 Praha 8
INTERHOEK s.r.o., Čs.armády 543, 289 22 Lysá nad Labem
Bumble Bee, Bubenečská 22, 160 00 Praha 6
Město Litvínov
ECE PROJEKT MANAGMENT, s.r.o.
CYRRUS, a.s., Brno
RADKA spol.s r.o., Lázně Bohdaneč
Technologický Park Brno a.s.











Do 10 000,- Kč

Ing. Stanislav Adamík, Karviná
QUINN HOTELS PRAHA, a.s., Praha
ABA Czech. s.r.o., Brno
R.HERO PROSPERITY SR  s.r.o., Brno


Do 5 000,- Kč

KIMBERLY CLARK, s.r.
Kateřina Švejdová, Zahradní 368, 772 00 Samotíšky
Ing. Ivan Práchenský, Zelená 1086/11, 160 00 Praha 6
Jana Lukešová, K Biřince1580, Hradec Králové
Eva a Zbyněk Ságnerovi, Kunětická 24, 530 09 Pardubice
manželé Šmidberští, Bulharská 814, Pardubice
Ing. Jan Vitouch, Minská 26, 616 00 Brno
STAUS a.s., Dvorská 232, 503 11 Hradec Králové
Mgr. Daniel Týč, Seifertová 7, 678 01 Blansko
SEBIMOTO s.r.o., Poděbradova 88, 612 00 Brno
Ing. Pavel Roztočil, Jana Zajíce 864, 530 12 Pardubice
MUDr.Blahoslav Rejchrt
OK PYRUS, s.r.o.
JUDr. Martin Nový, Prokopa Velikého 37, 628 00 Brno
Jitka Spáčilová
Barbara Ondrová
Josef Konařík
Michal Perina
D. Kačarevic, Praha 6
Lucie Pospíšilová
Richard Zajíc
Bosserová Jana
Ivo Štecha
Ing. Petra Vaňková, Blatnická 13, Jablonec nad Nisou
Roman Keznikl, Brno
MVDr. Daniel Tomáš, Brno
Bresta s.r.o., Brno
Petra Polišenská
Rostislav Moučka
EVECO, s.r.o., Brno
Jaroslav Formánek, Brno
Radim Venhoda, Brno


















Poděkování Nadace Archa Chantal dále patří:

Zákazníci a klienti
prodejen a kosmetických salónů Yves Rocher
ZOO Praha
Tesco Stores ČR, k.s.
Globus ČR, k.s.



Věcné dary
Grafické studio Ivan Hozák, Sibeliova 7, 162 00 Praha 6
E-dílna, Bartolomějská 1, 110 00 Praha 1
ŠKODA AUTO, a.s., Mladá Boleslav
SAPELI, a.s., Jihlava
Yves Rocher s.r.o., Václavské nám.47, 110 00 Praha1
Mader a synové, s.r.o., Přerov
Medea – CZ, s.r.o.
Radek Gronych, Komnatka, Bohdíkov
Ing.Milan Husička, Drahanovice
WIKI, s.r.o. Kyjov
MSI, spol. s r.o., Brno-Modřice
Irena Hilleová, Brno
Studenti a zaměstnanci ISŠ-Olomoucká Brno
HP TRONIC Zlín
Vilém Faigel, Brno
Davay s.r.o, Brno
OPTYS,s.r.o, Opava
Grafitem s.r.o. Brno
Stanislav Hora







Nadace Archa Chantal upřímně děkuje všem svým dárcům a spolupracovníkům, jednotlivcům i organizacím, kteří s námi v roce 2005 spolupracovali.


 Kosovo, Kurdové, Srbsko, Albánie, Německo, Slované, Turecko, válka, Irák, USA
 Další příklad dvojího metru v mezinárodní politice
 V posledních dnech jsme opět svědky toho, jak USA a jejich přátelé jako např. Německo měří dvojím metrem. Jestli si ještě vzpomínáte na krvavé události v Kosovu, kde z Albánie pronikali stoupenci „demokracie a lidských práv“ do Kosova, které je pravlastí srbského národa. Tam přepadali policejní stanice případně i menší skupiny srbských vojáků. Bělehradská vláda se snažila této jejich činnosti čelit. Jednotky proniklé na území Kosova z Albánie provokačně používali jako živé štíty Albánce žijící v Kosovu. Ihned potom zahraniční tisk ( pochopitelně včetně českého) obviňoval srbské jednotky z genocidy albánského obyvatelstva. USA potom agresivně dělali nátlak na srbskou vládu, aby ji zabránili v její akce v Kosovu. Dokonce přistoupili na bombardování průmyslových objektů v Srbsku, aby způsobili co nejvíce ekonomických škod. USA tak v co největší míře pomáhali separatistům. Také spustili velikou propagační akci jak údajně Srbové dělají etnické čistky. To že do dnešních dnů několik set tisíc kosovských Srbů bylo vyhnáno z domovů ( podobné jako u Srbů v Bosně ) a malý počet zbylých je neustále vražděn, žádným humanistům nevadí , včetně V.Havla. Ten dokonce velmi aktivně vyzýval USA k bombardování Srbska. V současné době jsme svědky, jak Turecko páchá agresi vůči Kurdům a to i na území cizího státu – Iráku. USA spolu se svými přáteli v mediích dělají z Kurdů vrahy a nijak nechtějí dělat politiku jakou nedávno dělali pro albánské separatisty v Kosovu. Německo tiše podporuje USA na Balkáně a tak splňuje své zájmy, které realizovali na Balkáně za 2. sv. války tj. potlačit a vyhubit Slovany v celé Evropě a to až několik procent aktivních kolaborantů.
 Děti, židé, záchrana, válka, SSSR, Stalin, N.Winton
 Mediální rozsáhlá akce o záchraně 700 československých židovských dětí.
 V polovině letošního října jsme byli svědky obrovské oslavné mediální akce týkající se britského občana N.Wintona. Ten v roce 1938 zachránil 700 dětí z Československa. Dozvěděli jsme se , že dotyčný obdržel od anglické královny titul sira. Naše sólistka z české armády mu udělila vysoké vyznamenání, byl přijat prezidentem republiky. Pochopitelně i náš „milovaný“ pražská primátor pan Bém si přihřál svou polívčičku. Nakonec jej odvezli do Anglie vojenským letadlem. Je jistě bez diskuse, že akce sira Wintona si zaslouží uznání, je škoda každého lidského života, ať je jakékoliv národnosti, nebo náboženství. Horší je ale situace, když novináři nemohou nalézt horší nadávky na adresu J.V. Stalina. Pochopitelně využívají všech báchorek o jeho zločinech .Pokud si starší generace ještě pamatují, ten stál v čele SSSR, který má největší zásluhu na porážce nacistického Německa. Tím zachránil minimálně 2 milióny židů v koncentračních táborech, včetně miliónů občanů, kteří žili v zemích okupovaných Německem. Je známo o zámyslech, které měli nacisté s českým národem. Je jisté, že pokud by západní spojenci měli porazit sami Německo, došlo by k tomu minimálně o 5 roků později. ( viz složitá operace při vylodění v Normandii a to v roce 1944, kdy na východní frontě byly ? německé armády\.) V této souvislosti musím uvést, že se nesmírně stydím za premiéra Topolánka, s jakým odporem se vyjádřil v televizi o sovětských lidech (radar, Brdy). Není nic sprostšího, než takto mluvit o národě , který zaplatil životy obrovského množství svých občanů za vítězství ve válce a tedy za životy nejméně dvou miliónů židovských občanů. Stejně tak se nesmírně stydím za desítky českých politiků a novinářů jak píší o J.V. Stalinovi, opakují totiž smyšlenky řady ruských občanů, jako např. masový šiřitel těchto pomluv ruský časopis Ogoněk ( ne ten pro děti), jehož šéfredaktorem byl pan Korotkov, který se sám pochlubil v časopisu Aktuality, že je synem ruské šlechtičny. Dalším zdrojem těchto pomluv byl Chruščov, který přednesl na 2O. sjezdu svou pověstnou řeč. O ní sám prohlásil, že ji připravila „ komise ÚV složená ze soudruhů, kteří se vrátili z vězení“ Doporučuji také se seznámit s „dílem“ pana Solženicyna „ Souostroví Gulag“, kde na straně 69, českého vydání ( financované francouzskou firmou Fayard ) z roku 1990 popisuje, jakých „ surových „ metod používali vyšetřovatelé. Cituji :“ Vyšetřovatelka se při výslechu sama před ním kus po kuse svlékla (striptýz !), ale pořád pokračovala ve výslechu, jako kdyby nechumelilo, chodila po místnosti, přistupovala k němu a nutila ho k výpovědi. … A přitom ji nic nehrozilo: měla revolver, zvonek.“ !!! ( Pan Solženicyn, ale zapomněl nás informovat, kde měla ten revolver a zvonek, když přistupovala k vyslýchanému.. Na straně 71. jmenované knihy, je uváděn také „drastický“ způsob vyšetřování : „ 11. Lechtání. Také zábava. Svážou nebo drží ruce a nohy a lechtají v nose ptačím perem. Vězeň se vzpíná, má pocit, jako by mu vrtali v mozku.“ Považujeme většinu zdrojů pomluv za krajně nedůvěryhodných, ale podle nacisty Goebbelse stále platí, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
 Horáková Mil., Hejda Jiří, proces, špionáž, Brožová Lud
 Porovnání co bylo o procesu psáno v roce 1950 a co napsal J. Hejda v roce 1991
 V posledních několika týdnech byl jedním z hitů tuzemských publicistů soud s bývalou prokurátorkou, jež působila u soudu v roce 1950 jako prokurátorka. Je zajímavé porovnat co o tomto soudu s Dr. Horákovou se píše v brožuře vydané v roce 1950 Ministerstvem spravedlnosti a tím, co napsal dr. Jiří Hejda (jeden z odsouzených) ve svých pamětech , které publikoval v roce 1991. 1) Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice. (Horáková a spol.). Str.66:“ Předseda: V čem záležela vaše trestní činnost_ Hejda: Jednak v podávání špionážních zpráv, které jsem dával naší zahraniční emigraci a jednak ve vypracování plánu o hospodářských otázkách takového hospodářského programu pro případ, že by se změnily poměry….. Předseda: Spolupracoval jste v protistátní činnosti také s jinými osobami? Hejda: Spolupracoval jsem jednak s dr. Palivem a s dr. Horákovou, kterým jsem předával zprávy…. Neřekl špionážní zprávy , které chtěl posílat, jak mi říkal, naší emigraci do zahraničí…. Str. 67: Hejda: ….Byly to jednak zprávy o hospodářské situaci, potom to byla zpráva o úzkých profilech našeho hospodářství…. Hejda: V těchto zprávách byla data z veškerých oborů našeho hospodářství….pokud jsou nějakým způsobem zajímavá… Předseda: Z jakých pramenů byla brána tato data? Hejda: Kromě publikovaných dat jsem tam dával , která jsem se dozvěděl z pramenů, v Ústřední plánovací komisi, přísně důvěrná. 2) Jiří Hejda: Žil jsem zbytečně. Melantrich 1991. Str.273: ….( po únoru 1948)…Je pochopitelné, že komunisté jsou teď na koni a snaží se vynutit řešení podle svého receptu….V hospodářství totiž platí naprosto nepochybně , že jedna a jedna jsou dvě. A nedá se proti tomu nic dělat. A v tom je moje síla. Nebyl jsem nadarmo profesorem národního hospodářství, nezabýval jsem se více jak 20 let hospodářskými problémy jako publicista , abych tím něco nezískal. Ovládám svoje meter dokonale a musí to uznat i dr. Engliš, který mne a ing. Maxu zavolal do svého bytu a tam nám četl levity, že to děláme špatně. Když jsem mu vyložil situaci, pochopil a schválil náš postup. (dr. Engliš před únorem 48 rektor Karlovy university, po únoru musel odejít z funkce.!!) Dá to ale velkou práci. Večer co večer – někdy až do noci – se zastaví před mou vilou nákladní auto a přiveze hromadu spisů. Deset i více svazků o několika stech stranách. To jsou elaboráty ministerstev, hospodářských svazů, ÚRO, Statistického úřadu a nejrůznějších korporací k zítřejšímu jednání….studuji tak s tužkou do půlnoci. Str. 274: … Komunisté přišli s maximálním investičním plánem, který vyžaduje obrovské množství železa a oceli. Když v roce 1947 sestavovali svůj plán , mohli počítat se železem a ocelí z bývalých Hermann Goering Werke v Linci. … Měli být rozebrány a přeneseny do Ostravy…. Ale po únoru je konec. Západní mocnosti reparační nárok Československa škrtli a stojíme před neřešitelným problémem…. Str.276: Odmítl jsem dát svůj souhlas ( s návrhem dvouletky) … Sepsal jsem několikastránkové memorandum ( především o otázce železa a oceli) , které jsem zaslal Gottwaldovi a Zápotockému jakožto formálním předsedům Ústř. plán. komise , dr. Šlechtovi, a protože se právě teď u mne přihlásil bývalý legační rada , básník dr. Palivec s pozdravem od Peroutka a Zenkla , s nimiž je prý ve spojení , požádal jsem ho , aby jednu kopii doručil Zenklovi, který mne do Plánovací komise vyslal. Považujeme tyto informace za dilema bojovníků proti komunismu, 40 roků naříkali, že násilím z nich bylo vynuceno přiznání věcí, které nikdy nedělali. Nyní ale potřebují zásluhy. Dr. Hejda na druhé straně říkal při procesu podobné věci, které popisuje ve svých pamětech. ( Je již několik let po smrti.)
 Úvodem
 Již delší dobu přemýšlíme zda vytvořit tuto stránku na Internetu. Vede nás k tomu skutečnost, že pozorujeme jak v naší zemi řada lidí ve sdělovacích prostředcích, které nikdo nevolil, ovládají život v naší republice. Tito lidé ovlivňují nejen politiku , vidíme, jak neustálým tlakem nutí ministry k demisím, ale navíc „ vymývají „ mozky našich občanů. O tomto tlaku svědčí v poslední době tlak na bývalého premiéra Grosse, na ředitelku VZP ing. Musílkovou, nebo v poslední době i na premiéra Paroubka. Ten jeden den něco prohlásí a druhý den, po tlaku sdělovacích prostředků, to odvolá, nebo jak „ odhazuje jednoho svého člověka za druhým přes palubu“. O tomto působení se můžeme denně přesvědčovat při rozhovorech s našimi občany, jak přejímají názory , které jsou publikovány v tisku, slyší v rozhlase a především v televizi. Při tom se jedná i o tak zásadní otázky, jako např. ovlivňování výsledků voleb. V tomto případě, v období před volbami, zastavují redaktoři TV na ulici občany s dotazem zda půjdou k volbám. Stačí při tom pro ně vybrat do vysílání pouze ty , kteří odpovídají, že nepůjdou, protože to beztoho nemá žádnou cenu, že všichni politici jsou stejní, tím současně hází do jednoho pytle poslance KSČM s poslanci stran, které jsou zodpovědné za to co se zde stalo za posledních 15 roků. Aby to nebylo tak nápadné, začlení mezi ně jednoho občana , který odpovídá, že půjde. To potom má za následek, že „chudí“ lidé k volbám nejdou. Na rozdíl od nich podnikatelé, spolu se svými dětmi a rodiči volí především ODS. Ta potom klidně získá ke 30 % hlasů bez jakýchkoliv podvodů. Tato taktika se potom projeví v tom, že k volbám jde 30 % voličů a tedy ve skutečnosti ODS volí pouze 10 % občanů, což odpovídá počtu podnikatelů spolu s horními 10 000. ODS tak může pokračovat ve své politice, která má za následek, že bohatí bohatnou a chudí chudnou. Co tvrdíme o pracovnících sdělovacích prostředků pochopitelně neplatí o všech , ale stačí když tuto politiku dělá 20 hlavních redaktorů, spolu s několika externími komentátory, kteří vykrývají hlavní část prostředků. Co je potom ještě nebezpečnější, pokud je to pravda, že velká většina deníků má zahraničního majitele. Tak mohou zahraniční organizace ovlivňovat poměry u nás. Tvrzení jednoho z vysoce aktivních novináře, který ve vysílání Svobodné Evropy, pardon Českého rozhlasu 6, tvrdil, že obsah deníku neovlivňuje majitel, ale šéfredaktor. Tomu snad dnes věří pouze děti v mateřské školce. Z tohoto důvodu tedy přistupujeme k publikování na této stránce k informacím zveřejněných v denním tisku a knihách , případně zazní v rozhlase nebo televizi. Ve většině případů nebudeme uvedená fakta komentovat a ponecháme na čtenáři k jeho úvaze a konfrontaci s jinými informacemi. Nebude ve většině používat tuzemské předlistopadové zdroje, abychom se vyhnuli protiargumentům, že to nejsou důvěryhodné informace. Vždy budeme uvádět zdroj informací. Postupně budeme doplňovat nové aktuální informace.
 Vaculík Ludvík, dotaz, spojení, dnešek, 2000 slov, spisovatel, svědomí , národ, media
 Dotaz na L. Vaculíka jak se dívá na dnešní situaci, zda by nebylo vhodné sepsat nových 2000 slov.
 Pane Vaculíku, obracím se na Vás touto poněkud nezvyklou cestou. Na internetu jsem získal informaci , že neholdujete e-mailům. Proto ode mne tato nezvyklá forma dotazu. Byl jsem autorem článku v tehdejším Špíglu, kde jsem reagoval na Vaše vystoupení v TV. Tam jste prohlásil, že vás nejvíce mrzí na komunistech, že dosud neučinili pokání za politiku své strany od února 1948. Ve svém článku jsem prohlásil, že jako člen KSČ, nesu část zodpovědnosti za chyby , kterých se KSČ dopustila a že jsem ochoten učinit toto pokání. Měl jsem ale jedinou podmínku, za které jsem toto pokání našim občanům ochoten vyslovit a to, že předem takové pokání musí učinit všichni, kteří způsobili, to kam se naše republika dostala po roce 1989. Protože již od té doby zase uplynulo dost času, doplnil bych tehdejší své vyjádření výzvou nejvyšší státní zástupkyni, aby neprodleně zahájila trestní řízení proti neznámé skupině našich občanů, kteří se dopustili vlastizrady, za to co s naší republikou učinili. Pane Vaculíku, dlouhá léta spisovatelé razili názor, že jsou svědomým národa. Ptám se Vás proto, zda se nedomníváte i dnes, že by jste se měli projevit jako toto svědomí. Neměl by jste v této době sepsat nových 2007 slov ke stavu ve kterém se nachází naše republika. Bylo by zajímavé znát Váš názor jak media demoralizují naše občany ( za vrchol považuji vysílání dnešních „hrdinů“ ve vysílání TV NOVA, stačilo mi sledovat tento program pouhých 10 minut), na polepenou Prahu nahými dámskými zadky „vrcholného“ uměleckého fotografa J. Saudka, k hyenismu medií ( na př jak se vyžívají na tom jak F. Castro, ve svých 80 letech upadl, jak se vyžívají na některých kauzách , kde naprosto nectí presumpci neviny – býv. ministryně Součková, aféry Gross, Čunok. V dnešních dnech potom býv. prokurátorka Ludmila Brožová. Jsem původem technik a tedy nemám právnické vzdělání, ale domnívám se, že o trestu rozhodují soudci a ne prokurátor. Je také zajímavé, že rozsah závěrečného slova prokurátorů při procesu s Dr. Horákovou u Dr. Viesky, byl v rozsahu 13 stran, u Dr. Urválka 20 stran, u L. Brožové celé 2 strany ( viz brožura vydaná k procesu v roce ministerstvem spravedlnosti v roce 1950). Domnívám se, že existuje další veliké množství činů, které je možné klasifikovat jako velezrada různého stupně. Doufám, že se má výzva k sepsání nových slov dostane k Vaším rukám a jsem zvědav na Vaši reakci. S pozdravem Zdeněk Sluzský Praha
 Sionismus, mudrcové , antisemitismus, Rusko, protokoly, podvrh
 Protokoly ze shromáždění sionských mudrců, překlad F. Komrska , Praha 1927
 Protokoly prý byly opsány z celé knihy protokolů prvního Sionského kongresu , konaného v srpnu 1897 v Basileji. Podle těchto protokolů se sionisté měli zmocnit vlády nad celým světem. Toho měli dosáhnout vlivem na největší světové banky a tak budou potom moci ovládnou světovou ekonomiku. Dále se měli zmocnit rozhodujících sdělovacích prostředků a tak ovlivňovat celé světové myšlení. Podle dalšího plánu měli získat do svých rukou kulturu a tak opět ovlivňovat účinně myšlení lidí. Konečně měli by svou činností demoralizovat nežidovskou mládež. Porovnáme-li ale skutečnost vidíme, že nic z toho se neuskutečnilo a tak se plně potvrdilo to, že „Protokoly“ jsou podvrhem carské ochranky (tajné policie), jak se již tvrdí dlouhá léta.
 Václav Havel, sebekritika, šprýmy, prezident, disident, media
 Názory V.H. v knize V.Havel: Dálkový výslech ( NSR 1985), Melantrich 1989. 179 str
 Po delší době se nám dostala opět do rukou kniha V.Havla. Zamýšleli jsme se o důvodech proč byla vydána. Nejsme si ale podnes jisti o těchto důvodech. Je tam na stranách 175 až 179 tolik sebekritiky, že nám není jasné jak se takový „ blbec“ mohl stát prezidentem republiky. Jako ukázku jeho názorů z roku 1985 uvedeme v dalším. … ( na dotaz Karla Hvížďali na to jak se V.H. hodnotí jako člověk, odpovídá. …můj život, má práce, mé postavení a působení se mi zdají být utkány z podezřele velkého množství paradoxů. Jen si to vezměte: pletu se do všeho možného - a v ničem nejsem vlastně odborníkem. Průběhem let jsem se na příklad dostal do postavení jakéhosi politického činitele – a přitom jsem nikdy politikem nebyl, být nechtěl a ani k tomu žádné vhodné předpoklady nemám. … Co chvíli filozofuji – a jaký jsem to přitom filozof ? Mé filozofické vzdělání je navzdory tomu, že od mládí rád filozofické knihy čtu, víc než chatrné a vesměs útržkovité. Občas píšu o literatuře – a nejsem – li něčím zcela určitě, pak určitě literárním kritikem. Tu a tam se pletu dokonce do hudby – a přitom má hudebnost může být leda zdrojem obecného veselí. Dokonce ani v tom , co považuji za své hlavní a původní povolání, totiž v divadle žádným skutečným odborníkem nejsem: divadelní fakultu jsem absolvoval ve spěchu a bez valného zájmu, hry a knihy o divadle čtu nerad, do většiny divadel mne nebaví chodit, mám pouze jakési své osobné představy o tom, jaké divadlo bych rád dělal, a v duchu těch představ píši své hry…. Divadelním profesionálem , osudově s divadlem spojeným a neutuchajícím způsobem k němu a jen k němu puzeným se rozhodně být necítím. A než bych měl dělat dramaturga v jakémkoliv divadle, jen proto, že jsem jím vyučen, to bych šel snad raději zpátky do pivovaru…. Celkově tedy: ač mnohde přítomen, nikam opravdu nepatřím, zaměstnanecky, odborně, školením a vzděláním, souborem vloh a dovedností, osudovým určením…. Jen namátkově: zvolil jsem si dost neklidný život a sám pořád někde zneklidňuji – a přitom po ničem netoužím víc než po klidu…..Jsem člověk velmi nejistý, téměř neurotický, panikář, trvale se něčeho děsící a vystrašený i z toho, že zvoní telefon… …. Vždyť já se vlastně pořád něčeho bojím a dokonce i ta moje údajná odvaha .. pramení ze strachu: totiž ze strachu z vlastního svědomí, které mne tak rádo trýzní za selhání skutečná i domnělá! ( viz dopisy Olze!!!)…… Bonn-Praha 1985-1986. !!! Příště uvedeme některé názory V.H. , která publikoval v dopise Olze, že se dopustil velikého mravního poklesku, že se nemohl rok podívat svým přátelům do očí!!! Na druhé straně mu nebudeme nikdy vyčítat, že 14 dní před jeho prvou volbou za prezidenta pronesl v televizi „ Teď uvidíte, jak o mne komunisté lhali, když o mně tvrdili, že nemám rád socialismus, že tady chci zavést kapitalismus a že toužím po návratu majetku. V tomto případě se jednalo o jeho taktiku , aby jej poslanci- komunisté zvolili
 Steigerwald Karel, trestní čin, zákon , porušení, Brožová-Polednová, prokurátor, Horáková
 Dnes, 2.8. Trestní čin ze strany pana Steigerwalda., 2007
 Seznámili jsme se s článkem pana Steigerwalda v deníku Dnes. Známý velekritik předlistopadových poměrů, tentokrát bere spravedlnost do svých rukou. Osobuje si právo používat takové výrazy jako: „ Nechme vražedkyni jejímu osudu“. „ L. Brožová spoluvražedkyně Milady Horákové“, „ Paní , která je až po uši ve vraždění namočená…“. Chtěli bychom se zeptat některého státního zástupce, zda pan Steigerwald se nedopustil trestního činu, když takto pomlouvá jiného občana a to před rozsudkem jakéhokoliv soudu. Doporučujeme, aby si pan Steigerwald přečetl paměti pana Hejdy, který byl souzen s Dr. Horákovou. Paměti tento napsal po listopadu 1989. Jaké závěry si z faktů, které tam najde, necháme pouze na p. Steigerwaldovi 
 
 Radar, Brdy, Klaus Václav, stanovisko, vláda , informovanost, odpor, obyvatel
 Nová taktika, jak dosáhnout souhlasu obyvatel se stavbou radaru USA v Brdech.
 V posledních dnech jsme byli svědky, jak se do kampaně vlády na stavbu radaru USA v Brdech zapojil i prezident republiky V. Klaus. Na první pohled jsme byli značně překvapeni, jak prezident republiky veřejně přiznal, že velká část našich obyvatel nesouhlasí se stavbou radaru. Je v tom ale čertovo kopýtko, jinak řečeno rafinovaná taktika. V dalších týdnech budeme, podle našeho názoru, svědky toho, jak se vláda polepší (!) a začne „intensivně“ informovat naši veřejnost. Budeme hned svědky, jak výsledky průzkumů veřejného mínění budou se postupně obracet ve prospěch stavby radaru. Tak se ukáže, že vláda má „pravdu“, když propaguje názor, že je naprosto zbytečné vypisovat referendum k této otázce., když „většina“ národa je pro.
 Nadace, Václav Klaus, tajemství, soutěž, novináři, Macek Miroslav, ODS, konto, Šíma Milan, Jana Blochová,
 Soutěž pro novináře, pátrání po tajuplné nadaci Václava Klause
 Dovolujeme si vypsat soutěž pro odvážné novináře, nebojících se pátrání po tajuplné nadaci V.K. Jako pomoc jim doporučujeme důkladně propátrat veškeré sdělovací prostředky v letech 1996 až 1998 . Bude vhodné se zaměřit především na M.Macka, jeho nynější ženu Janu Blochovou ( bývalá úspěšná podnikatelka ve Švýcarsku, která se v našem tisku chlubila, že je čestnou předsedkyní Nadace V.K. Také se chlubila, že ve Švýcarsku hledá přispěvatele pro tuto nadaci u Němců, Francouzů , velká naděje je i u Američanů.) Nadace měla zprvu deklarovánu charitativní činnost, později byla rozšířena v rozporu s platnými zákony, když měla být použita i k propagaci ODS a školení jejich členů. V lednu 1998 sám V.K. oznámil zadání auditu, který měl prověřit zda: -byl sponzoring v ODS prováděn v souladu s platnými zákony a vnitřními pravidly strany, - Existují sponzoři nebo sponzoring ve prospěch ODS, který by nebyl zachycen v účetnictví strany, - Jaké zdroje byly v účetnictví zachyceny a jaké byly spotřebovány, - Byly při financování ODS použity prostředky nezachycené v účetnictví, nebo zda lze nalézt a prokázat spojení strany nebo členů vedení s takovými penězi? Byl zde ale jeden malér spočívající v tom, že šéfem české pobočky firmy, která měla audit provést byl Otta Jelínek, bývalý emigrant a ministr kanadské vlády. Ten měl podle informací tisku v minulosti k V.Klausovi i špičkám ODS velmi blízko. V době , kdy sdělovací media věnovali velikou pozornost aféře tajného konta ODS ve Švýcarsku zaznělo několik zajímavostí: - Předmětem podezření se staly především Čermákovy styky s Viktorem Koženým, na jehož náklady bývalý výkonný místopředseda opakovaně cestoval do zahraničí. - Vím o jednom člověku, který řekl, že zná jméno toho, kdo konto založil. To byl pan Pilip na kongresu ODS. Doslova mi řekl:“ Kdybych uvedl jeho jméno, tak by někoho odvedli z kongresu v klepetech“, prohlásil odstupující místopředseda ODS Bohdan Dvořák. - Dvořákova rezignace poté, co nahlédl pod pokličku v centrále ODS, jen prohlubuje podezření, že někteří zástupci vedení se snaží mermomocí utajit špinavost netušených rozměrů. - 2. ledna měla ODS poskytnout Službě pro odhalování korupce cestovní příkazy pro jednotlivé představitele a funkcionáře strany. Pro vydání dokumentace byli pouze místopředsedové B. Dvořák a Libuše Benešová. - 12. ledna 1998. Bohdan Dvořák prohlašuje, že koncem týdne předá Službě pro odhalování korupce a závažné ekonomické trestné činnosti veškeré cestovní příkazy představitelů ODS za posledních 5 let. Největší gól jsme si nechali až na konec výzvy novinářům „ Známý novinář Milan Šíma v úvodu ke knize Jana Sotony : Tajemné konto prohlašuje :“ Z desítek podezření a spekulací dnes víme, že se potvrdilo pouze jedno : strana (ODS) si své zahraniční sponzory (jednalo se údajně o 150 mil korun) vymyslela , aby kamuflovala skutečného dárce Milana Šrajbra. (který věnoval celých 15 miliónů !!!).
 Paradoxy, media, Česká republika, ODS, Klaus, ekonomika, banky, výkup , radar, Brdy
 Některé paradoxní události v naší zemi. Paradoxy, media, Česká republika, ODS, Klaus, ekonomika, banky, výkup , radar, Brdy 
 V posledních dnech jsme zaregistrovali několik události, které nás vedou ke smutnému závěru, že nežijeme v normální zemi, ale v Kocourkově. Vezměme například aféru s krádežemi kovů a jejich prodej do sběren surovin. Media dělají mrtvé brouky. Policie se vymlouvá na nedokonalost zákonů, včera jsme se dokonce dozvěděli, že drahám zloději rozebírají odstavené nákladní vagony. Ty totiž nemají co vozit, vládám se totiž podařilo v posledních letech dokonale zničit ekonomiku. Drobní podnikatelé si své výrobky odvezou malými auty. Přitom se dříve uveřejňovali informace, že ve výkupu je nutné předkládat občanský průkaz. Media hned upozorňovala, že prodejci mají falešné občanské průkazy. Při tom by stačilo, aby media upozornili znova na nutnost vyžadovat tyto průkazy a varovat sběrny na bezpodmínečné odebrání licence, pokud se u nich vyskytne jednoznačně ukradený materiál. Stačí se podívat na vandalismus na hřbitovech. Není to dlouho, co jsme v televizi mohli po 21 hodině být svědky toho, jak v diskusi o problémech našich bank, ekonomický odborník ( přednášející na vysoké škole makroekonomiku), prohlásil, bez jakékoliv reakce přítomných, že z jedné naší banky se vypařilo několik desítek miliard Kč. Paradoxní potom byla v následujících dnech informace, že MV bude vytvářet databanku recidivistů, včetně kapsářů. To je krásné, kapsáři budou ostře sledováni a současně z bank se budou vypařovat miliardy. Dalším paradoxem jsou diskuse o blížících se prezidentských volbách. Jsme opět svědky jak „nádherně“ je mezi našimi občany oblíben V.Klaus, jaké má obrovské preference. Vysvětlení je možné pouze buď v tom, že průzkumy jsou radikálně manipulovány, nebo náš národ strašně rychle zapomíná. Na příklad na to , že V.Klaus je otcem kuponové privatizace- největšího to podvodu v historii. Jeho ekonomická transformace, i podle jeho slov, stála naše občany více jak 500 miliard Kč. To si nikdo nevšiml, jak dopadly hlavní průmyslové podniky jako bylo ČKD Praha, Aero Vodochody, Tatra Kopřivnice, Tesla Pardubice, Škoda Plzeň a další. To nikdo nevidí, že byl vytunelován státní majetek za stovky miliard Kč, že se podařilo vytvořit státní dluh také větší jak 500 miliard. To nikdo nevidí jak ekonomové, v čele s V.Klausem, zajistili, že zahraniční firmy mají u nás levnou pracovní sílu, že mají velmi rozsáhlý odbyt svých výrobků a mají u nás zdroj velmi levných surovin. Je zajímavé, že nikdo z novinářů pracovníků ostatních medií nevidí, jak se plýtvá s prostředky našich občanů. Doporučujeme, zajeďte si vlakem po trati do Benešova. Budete svědky, jak betonová loby má velmi dobrý odbyt, jak stavební firmy vydělávají na grandiózním plýtvání finančními prostředky. Budete také okouzleni pohledem na „Čechy krásné, Čechy mé“. Okolo trati jsou postaveny ohromné betonové zdi, do krajiny není takřka vidět. Argument má být, že jsou tím občané chráněni před hlukem od vlaků. Kdo pamatuje předlistopadovou dobu, pamatuje si, že polovina vlaků byly nákladní. Ty dnes prakticky na trati nevidíte, vlaky pantografy jezdí poměrně velmi potichu, že sto metrů od trati je takřka nezaregistrujete. Můžeme se také zeptat, zda budou takové betonové barikády také stavěny kolem silnic s daleko větším autoprovozem. K velmi názornému plýtvání státními prostředky se chystá město Praha a Praha 8, když podle informace starosty Nováka v měsíčníku Osmička, jsme se dozvěděli, že bude radikálně přestavěn Libeňský most a to za pouhých 1500 miliónů Kč. Dozvěděli jsme se , že největším přínosem přestavby mostu bude to, že přes něj povedou nové cyklostezky. To se naši cyklisté budou mít. Poslední příkladem Kocourkova v naší zemi, jsou tanečky poslanců a ministrů vládních stran kolem problematiky radaru v Brdech. Zapomíná se , že nový radar má podle informací dostupných na internetu, 200 až 300 krát větší výkon než dosud používané radary 
 
 Věznice, rušiče, kádrové změny, nezdar, mobilní telefony
 Další případ kdy rozhodují amatéři a vyskytují se nesolidní dodavatelé.
 V nedávné době byl hit našich medií pašovaní mobilních telefonů vězňům. Tak někdo rozhodl , aby se věznice vybavily rušiči , které by zarušily případné telefonování vězňů. Každý i menší odborník z radiotechniky ví, že není možné , aby se rušiče ve vězení osvědčily a přitom těsně za hranicí věznice jejich signál vymizel a tak nerušil uživatele mobilů mimo věznice. Kromě toho v prostředí, kde je plno mříží a kovových překážek, nemůže nikdy rušič být zcela účinný, protože dochází k tomu, že velké kovové předměty nutně vytvoří prostory , kde signál rušiče bude velmi malý a rušení bude neúčinné. Vina přitom není zcela na funkcionářích věznice, ale ukázalo se , že firma která měla rušiče dodávat nebyla solidní a měla na tyto skutečnosti vedení věznic upozornit A tak novináři opět ukázali , že media jsou velmocí, která „odrovná“ na koho si ukáže.
 Doprava, bodový systém, media, politici, nehodovost, policie, dopravní, Bambas
 Další názorný příklad, jak žijeme pod nadvládou medií.
 V minulých dnech jsme se dozvěděli, (Dnes 2.8.07) že bodový systém nepřiměl řidiče k větší opatrnosti. Letos v červenci zemřelo na silnicích o desítky více lidí nežli před rokem. I proto odvolal policejní prezident šéfa dopravní policie Zdeňka Bambase. V jeho případě nejspíše šlo „zdůvodnění“ kádrové změny na jeho funkci, bude zajímavé vidět, kdo jej ve funkci nahradí. Vážení, to jste již zapomněli jak radikálně poklesla nehodovost v dopravě po zavedení bodového systému. Ale media hřeší na zapomnětlivost našich občanů. Pokud si ještě pamatujete, tak většina medií a dosti velký počet politiků, okamžitě začali nový systém kritizovat ( stačí se podívat co tehdy psali tehdejší novináři o bodovém systému) a v té souvislosti i policii. Pak se nemůžeme divit, že policie má strach zasahovat ( podobnost se skandalizací policie a její vedoucích s loňskou technoparty, je asi čistě náhodná.). Je také smutné, že policie je tlakem medií nucena dělat ochranu na akcemi technoparty, místo aby tam postihovali distribuci drog, můžeme se domnívat, že tyto akce nejsou nic jiného nežli prostředek, jak tam bez potíží prodávat drogy a alkohol. Media jim ještě dělají propagaci, ve zprávách TV vidíme, jak je informují kam se mohou přesunout, aby tyto akce na demoralizaci mladých lidí mohly nerušeně pokračovat. Nebylo by spravedlivější vyvolat raději závěry nad tehdejším psaním novinářů a to jak si někteří politici zvyšovali svou popularitu.
 Kolaboranti , protektorát, omývání, politika, ČR, media,
 Již řadu let je možné stále intenzivnější „omývání“ osob , které za protektorátu kolaborovali.
 Je pravdou , že omývačům kolaborantů napomáhá stále se zmenšující počet pamětníků tehdejších poměrů. K tomuto zamyšlení nás přivedla nedávná oslavná vzpomínka na Vlastu Buriána, jak si na něm pomstili jeho tehdejší konkurenti. Pochopitelně jindy se naznačuje , že se na něm „ podepsali komunističtí zločinci“. Protože patříme ještě k těm, co mohou ledacos v této věci ještě připomenout, činíme tak. Za protektorátu vysílal rozhlas tak zvané skeče. Byly to politické ironické, krátké pořady. Pamatujme si jak jednou se angažoval vzpomínaný Vlasta Burián, když velmi „sprostě“ se věnoval prezidentu Benešovi. ( že by věděl, že dlouho po Buriánově smrti bude E.Beneš značně kritizován za svou válečnou i poválečnou politiku.) Domníváme se , že v archivu rozhlasu by se podobné výtvory ještě dnes nalezly. Pochopitelně těch „omývaných“ je celá řada. Vzpomeňme na Baťu, který dosahoval solidních zisků na výrobě bot pro německou armádu, když tato pochodovala nejprve do západní Evropy a potom do Sovětského svazu.. Na E. Háchu a jeho funkci prezidenta ( i když je ho nám někdy trochu líto), v některých archivních dokumentech se ještě dnes nacházejí doklady o údajné vrcholné kolaboraci pana Havla z Lucerny, měl být druhým největším kolaborantem po Em. Moravcovi. Ilegalisté měli vyzývat londýnský rozhlas , aby jej varoval. Svědčí o tom informace odbojového pracovníka pro londýnskou vládu. Možná, že je to náhoda, jak bývalý prezident ČR si za velikého přítele vybral prezidenta NSR Richarda von Weizsaeckra. Ten byl synem válečného zločince souzeného v Norimberku .
 Armáda, ČR, šikana, Liberec, ČTK, Metro, Parkanová, 31. brigáda, radiační ochrana
 Zpráva ČTK a Metro o „ přestupku proti občanskému soužití“ v armádě.
 Již jsme mysleli, že nás již v naší republice nemůže zdaleka nic překvapit. Zprávy v televizi a denním tisku nás v nedávných dnech překvapili, že se v tomto můžeme stále mýlit. Jedná se o událost, ke které došlo nedávno u „elitního“ útvaru v Liberci – 31. brigády, kde podřízení násilím uvázali svého spoutaného nadřízeného na jakési lůžko a jedna z vojákyň kropila jeho rozkrok, za pomoci svých kolegů. Podle informací medií „ dva vojáci , kteří jsou podezřelí z přestupků proti občanskému soužití a v elitní jednotce skončí, dostanou tak zvané odbytné. Toto odbytné závisí na délce služby. .. Podobná pravidla lze nalézt v zákonu o vojácích z povolání!! Vážená paní ministryně, to až nějaký voják zastřelí svého velitele se armáda pod Vaším vedení bude rozhodovat, zda tento voják dostane buď za odměnu trafiku nebo odejde s tučným odbytným do civilu? Nevíte náhodou, co na takovou událost bude potom říkat zákon o vojácích z povolání?
 Životní prostředí, paradoxy, ministr Bursík, SZ, nečistoty, zpráva, kouření
 Zpráva min. životního prostředí o stavu prostředí v ČR, která se ale vyhýbá daleko závažnějším otázkám.
 Pan ministr se pochopitelně pochlubil tím, jak jeho ministerstvo má ve své činnosti ohromné výsledky. Na druhé straně, ale dělá mrtvého brouka v daleko závažnější problematice. Za tuto považujeme vliv kouření na obrovský počet úmrtí na rakovinu. Podle informací MUDr Králíkové zveřejněných na Internetu umírá, ročně v naší republice na 18000 osob. Kouření potom zkracuje život poloviny kuřáků o 15 let. Pan ministr ale tuto problematiku přehlédl, nechceme mu křivdit a podezírat ho z toho, že se bojí mocných výrobců cigaret v naší republice. Výroba cigaret byla prvá, která se u nás jako prvá privatizovala. Oni totiž zahraniční monopoly velmi dobře vědí, kde mohou získat co největší zisky ze svého podnikání. V souvislostí s kouření nás přivedla k ironickému povzdechnutí též informace, jak před několika lety ochránci prostředí vyvíjeli ohromnou akci proti Spolaně Neratovice. Jednou z těchto akcí bylo, že na základě stížnosti obyvatel sousedních akcí byl realizován průzkum vlivu továrny na jejich zdraví. Nejzajímavější zde byla informace, že z testů byli vyloučení kuřáci, vliv kouření by prý radikálně převýšil vliv továrny. Je zajímavé, že aktivisté ochránců životního prostředí se přestali zajímat o Spolanu. Nebylo to tím, že tato snad byla mezi tím již zprivatizována. Akce ochránců tak napomohla ke snížení ceny továrny. 
 
 Podkarpatská Rus, Zakarpatská Ukrajina, Hořec Jaromír, historie
 Uvádíme několik zapomenutých informací týkajících se Zakarpatské Ukrajiny
 V době po listopadu 1989 se poměrně často novináři vracejí k problematice Podkarpatské Rusi - Zakarpatské Ukrajině. Jak se nechalo čekat, nenechají na bývalém Sovětském svazu nic čistého. Využívají situace, že již málokdo si pamatuje na rok 1918, 1938, 1945. V poslední době se nám dostaly do rukou dvě knihy majících k problematice Zakarpatské Ukrajiny co říci. Jsou to jednak vzpomínky finančníka Josefa Nevyhoštěného , který sloužil na Podkarpatské Ukrajině v letech 1930 – 1939. ( J.N.: Financem na Podkarpatské Rusi. Codyprint Praha 2002.) Druhou potom je rozsáhlá historická práce Tomana Broda : Moskva, objetí, pouto, naděje, hrozba, 1939-1945. Listopad Praha 1992.. Druhá práce obsahuje velmi značné množství historických faktů, bohužel je ale značně tendenčně poznamenána komentáři autora (sám to v textu přiznává). V prvé knize je stručně shrnuta historie vzniku P.U. Tato před 1. světovou válkou patřila k Rakousku-Uhersku. Zemi převážně obývali Rusíni. Nuzné hospodářské poměry koncem století donutili na 400.000 obyvatel k emigraci do USA. Z této emigrace vyšla po skončení prvé sv. války iniciativa k vytvoření nezávislého rusínského státu. Prezident USA Wilson se dohodl s TGM o začlenění autonomní PU do ČSR. Při začlenění PU do ČSR ji byla přislíbena autonomie, ta byla z nejrůznějších důvodů odkládána. Jak je v prvé knize uvedeno, v roce 1930 žilo v Podkarpatské Rusi na 725.000 obyvatel, národnostně bylo 62 % !!! Rusínů, 15 % Maďarů, 13 % Židů, 3 % Čechů !!! a 1,8 % Slováků, zbytek byli další menšiny. Pochopitelně prvý autor nevzpomíná na to , že za 1.republiky (pochopitelně demokratické) bylo na P.U. zastřeleno několik desítek nezaměstnaných, demonstrantů a chudých zemědělců. V té době bylo i v Čechách řada zastřelených, více jich bylo na Slovensku a nejvíce na PU. Vysvětlujeme si to v souvislosti s rostoucí velikou bídou na PU. Koncem roku 1944 a na jaře 1945 na základě přání velké části obyvatel byla Zakarpatská Ukrajina přičleněna k Ukrajině. Ve druhé knize je velmi často hlásáno, jak tím byla porušena suverenita ČSR. Je zajímavé, že v dnešní době nikomu nevadí tvrdému podřízení naší republika tvrdému diktátu EU. Ta nám diktuje jak velké otvory ´musí mít vyráběné sýry, že se nesmí označovat Tuzemský rum, kolik naši zemědělci smějí pěstovat cukrovku, že ji nakonec musíme dovážet ze světa, že musíme přidávat řepku do benzínu i za cenu vyšší ceny. To je ale demokratická ztráta suverenity. To se již nechceme věnovat velkému propagátoru Podkarpatské Rusi, jakým je Jaromír Hořec ( narozen jako Halbhuber, v roce 1921 v Chustu v rodině hajného).
 Bystrov Vladimír, USA, Rusko, Radar, Brdy, starostové, Trokavec
 V.B. Radar ? Západ lepší Východu. Lidové noviny 7.9.2007.
 Nedávno jsme si s chutí přečetli názory na to, proč starostové na Příbramsku nechtějí poblíž svých vesnic radar Usa, že mají strach z ozařování svých spoluobčanů. Pan Bystrov nás informuje , že je to z důvodu zbabělé obavy přiznat podíl odpovědnosti za směřování společenského vývoje u nás. Starostové prý mají strach , zda se tím příliš nespojujeme s Amerikou a neohrožujeme identitu, kterou jsme během předchozích tisíciletí získali. Pan Bystrov píše v LN , že to není ničím jiným, než primitivní snahou těchto funkcionářů a občanů, které zastupují, přehlušit právě naopak vlastní nesebevědomí. Podle V.B. bylo to , že vývoj vždy určoval průběh soupeření západní civilizace s přežívajícími byzantskými tradicemi Východu ( asi je zná z vyprávění svého otce o carském Rusku). Pro zemi ve středu Evropy jsou jen dvě možnosti. Je to volba mezi světem, jemuž dominuje vývoz kapitálu a ekonomického a intelektuálního vlivu, a světem , jemuž se snaží dominovat mocnost s po staletí neměnným imperiálním myšlením, neznajícím jiné cesty pro zabezpečení si vlivu, než je primitivní síla. Je to volba mezi Amerikou , která nikdy nesměřovala ani k fyzickému , ani k duchovnímu podmanění si Evropy, a Ruskem , které ať již pod rouškou všeslovanskou vzájemností, či internacionalismu proletariátu nás opakovaně zahrnovalo do sféry svých úzkých zájmů. Tuto volbu z nás , ani z pánů starostů Trokavce a Příbrami, nikdo nesejme. Přestože pan Bystrov není již žádný mladík ( syn ruského emigranta z dvacátých let) domníváme se , že umí snad číst. Věříme , že snad něco četl o 2 miliónech pobitých Vietnamců americkými anděli, věříme, že snad není tak naivní aby si myslel, že doopravdy USA jsou v Iráku, bez schválení Rady Bezpečnosti OSN, jenom pro to, aby tam zavedli demokracii. To, že při tom zahynuly desetitisíce iráckých občanů, včetně dětí a že tam budou tak dlouho dokud bude v zemi poslední kapka ropy. Dále si myslíme , ž pan Bystrov vůbec nesleduje vysílání české televize a že nezná americkou kulturu, nevidí jak se tu rozmáhá kultura pana světového fotografa Saudka , vysoce ceněného v USA. Nevážený pane Bystrice na rozdíl od Vás jsme přišli po 17 letech zavádění „ demokratické společnosti v ČR po vzoru USA, že socialismus přes řadu kosmetických vad byl daleko humánnější, demokratičtější a kulturnější než „ demokratická společnost s tržním hospodářstvím“ , která je vedena snahou o co největší zisk ve všech oblastech života. Čím má možnost dosáhnout vyššího zisku, nestydí se použít zločinnějších metod a to až po válku, kde dosahuje nejvyšších zisků.
 Menšiny, diktát, kopaná, Rómové, nacismus, pozdrav, minority
 Zamyšlení nad diktátem medií ve prospěch minorit. Občané neukazujte, jak vysoko skáče váš pes, hrozí vám až 8 let vězení.
 Vážení čtenáři, považujeme za nutné vás důrazně varovat před předváděním na veřejnosti, jak vysoko skáče váš pes. Byli jsme v posledních dnech svědky, jak fotbalista byl potrestán 200.000 Kč pokutou za to, že uklidňoval diváky na stadiónu. Ozvali se příslušníci jedné minority a po vydatné podpoře medií, dostalo vedení fotbalového svazu strach z medií a přistoupili okamžitě k jeho důkladnému potrestání. Přitom policie ještě nedospěla k závěru, zda se jednalo o nějaký přestupek. Při pečlivém sledování jsme zaregistrovali, že dotyčný hráč kýval rukou zprava doleva a měl roztažené prsty. Nikdy jsme nezaregistrovali, že by nacisté se někdy takto zdravili. Spíše se nám zdá, že se jednalo o ověření moci jedné minority, jak před ní mají všichni funkcionáři strach a jak mají tuzemská media pod kontrolou. Na druhé straně nikomu nevadí, že se masově u nás tisknou a prodávají knihy pamětí nacistických generálů, na kterých se jen hemží hákovými kříži. Jindy jsme svědky řady zastánců rómské minority ( netvrdíme, že to v některých případech není na místě), ale nikdo si nedovolí vyzvat některé Rómy k zavedení hygieny a pořádku v okolí jejich obydlí, viz poslední události v Ústí- Trmicích. Bylo smutné, když před několika roky, večer před návštěvou premiéra Grose v Matiční ulici v Něštěmicích, tam večer na známém sídlišti potmě uklízeli policisté, to museli mít místní obyvatelé zábavu. Nebo prakticky není v mediích žádných zpráv o situaci v sídlišti Chánov. Musíme ale opět zdůraznit, že nepořádek není jen specialitou této minority, byli jsme osobně svědky, jak v domě v Praze na Vinohradech, byla ve sklepě metrová vrstva odpadků sloužících jako sídlo velkého množství potkanů
 Sagan Carl, vědec , NASA, USA, kritika
 Carl Sagan: Testament : Miliony milionů. Myšlenky o životě a smrti na přelomu tisíciletí. ( 1934-1996), ředitel Laboratoře planetárního výzkumu, patřil mezi nejvýznamnější vědce NASA.)
 Str.119: ………Na obou stranách ( USA a SSSR) jsou však také lidé ovládání nenávistí a strachem, záměrně podněcovaní příslušnými tvůrci státní propagandy. Lidé, kteří věří, že jejich protivník je nenapravitelný. Lidé, kteří hledají konfrontaci. Zatvrzelí na obou stranách se navzájem podporují………….. ……..Spojené státy, založené na zásadách volnosti a svobody, byly poslední velkou zemí, kde bylo zrušeno otroctví. Mnozí z jejich otců zakladatelů, včetně George Washingtona a Thomase Jeffersona , byli otrokáři. Ještě sto let po zrušení otroctví zde byl rasismus chráněn zákonem. Spojené státy porušily na 300 dohod, které původním obyvatelům země zaručovaly alespoň nějaká práva. V roce 1899, dva roky předtím, než se Theodor Roosewelt stal prezidentem, obhajoval ve své obecně uznávané řeči „spravedlivou válku“ jako jediný prostředek k získání „ národní velikosti“. Spojené státy napadly v roce 1918 Sovětský svaz při neúspěšném pokusu anulovat bolševickou revoluci. Spojené státy vynalezly jaderné zbraně a byly prvním a jediným státem, kterých jich kdy použil proti civilnímu obyvatelstvu. Byly při tom zabity statisíce mužů, žen a dětí. Spojené státy měli operační plány jaderného zničení Sovětského svazu ještě před tím, nežli je tento také vyrobil.
 
 Topolánek chce dostat český výzkum na špičku
 dnes 19:00
  
 PRAHA - Desítky státních miliard na český výzkum mizí v černé díře, zatímco soukromá sféra pro jistotu vědu nefinancuje skoro vůbec. Roztříštěný přístup k podpoře výzkumu chce změnit premiér Mirek Topolánek. „Výstupy z vědeckých pracovišť, které podpoříme, musí mít šanci na první či druhé místo v Evropě,“ uvedl v pondělí premiér.
  
 Diskuse 
  
 Příští rok česká věda získá ze státního rozpočtu 23 miliard korun a tato částka by měla v dalších letech růst zhruba o osm procent. Navíc do roku 2013 přiteče z bruselských fondů dalších 105 miliard. „Nelze si na to zvyknout jako na drogu, protože odvykací kúra pak bude o to horší,“ míní Topolánek. Chce, aby se změnil vysokoškolský zákon. „Univerzity musí mít šanci dosáhnout na část peněz, které díky jejich výzkumu podnikům nesou zisk,“ míní Topolánek. Například na Technické univerzitě v Liberci, kde je špičkové výzkumné pracoviště v oblasti nanovláken, čerpají z praxe necelých sto tisíc korun.
 Vyrostou centra excelence
 Pomocí operačních evropských programů by mělo v Česku postupně vyrůst několik center vědy a výzkumu, která by se soustředila na určitý úkol. Vždy půjde o návaznost na konkrétní požadavky podnikové sféry.
 „Je jednou z největších chyb, že věda a výzkum spadaly pod ministerstvo školství. Mám snahu tuto oblast převést pod Radu vlády pro vědu a výzkum, kterou osobně řídím,“ řekl Deníku premiér. Proto nebude usilovat, aby se do čela tohoto resortu dostal někdo z vysokoškolské sféry. „Nominace je věcí zelených, i když já budu mít poslední slovo. Měl by to být prioritně člověk s politickou podporou a „trochu i odborník“.
 Na regionální školství peníze nebudou
 Topolánek odmítl požadavek školských odborů na navýšení peněz pro regionální školství o 2,5 miliard, pokud se nenajdou v jiných resortech. „Kdyby se poslanci uskromnili při porcování medvěda, bylo by aspoň na školní pomůcky,“ reagoval pro Deník šéf školských odborů František Dobšík. Podle něj těžko Česko může aspirovat na přední místo v evropské vědě, když bude šetřit na kantorech základních škol. „Ta provázanost je přece zřejmá,“ soudí Dobšík.
 Svoji nespokojenost učitelé budou demonstrovat na velkém shromáždění 17. listopadu v Praze. Připojí se i k akci studentů, kteří chtějí podpořit požadavek na konání referenda. „Zdá se nám, že ve společnosti ubývá demokracie. Chceme tedy podpořit vše, co ji rozvíjí, včetně referenda a prostředků na vzdělání,“ sdělil Dobšík Deníku.
 ražda? Muž měl bodnou ránu v břiše!
 dnes 19:00
  
 PARDUBICE - Kolem půl třetí odpoledne našli náhodní chodci v blízkosti zdymadla u cyklostezky  ve směru na most Pavla Wonky tělo mrtvého muže. „Podle vyšetřovatelů je možné, že došlo k násilné smrti
  
 Fotogalerie zde Diskuse 
  
 Celý případ se však stále šetří, zatím neznáme ani totožnost mrtvého,“ sdělila odpoledne našemu Deníku mluvčí pardubické policie Dana Hejkalová.  
 Podle našich informací byl pravděpodobně násilně usmrcen muž středních let. „Smrt nastala několik hodin před tím, než byl v lesíku u cyklostezky nalezen. Maximálně tam mohl ležet jeden den,“ řekl nám dobře informovaný zdroj.
 Našemu Deníku se dále podařilo zjistit, že muž měl bodnou ránu v břiše! Kolem něj byly rozházeny jeho osobní věci. „Byl to občan České republiky, nebydlel však v Pardubicích,“ upřesnil  zdroj. Podle něj se mohlo jednat například o bezdomovce. „Jakou smrtí muž zemřel, odhalí až soudní pitva,“ podotkla policejní mluvčí Dana Hejkalová.
 V Pardubickém kraji bylo zavražděno od ledna do září sedm lidí, vloni za stejné období osm osob. V kraji stoupl počet trestných činů za první tři čtvrtletí meziročně o téměř 14 procent.
 Jméno:
 Klára Kolovratníková, Hradec Kr   (Otázka vložena: 1.10.2007 11:08)
  
 Otázka:
 Jak vzpomínáte vy sama na školní léta?
  
 Odpověď:
 Na základní školu strašně hezky, na střední škole mě trápila deskriptiva...
  
 Jméno:
 Arnošt   (Otázka vložena: 1.10.2007 11:07)
  
 Otázka:
 Zúčastníte se na slavnostním zahájení výstavby dalších dvou bloků v Temelíně? 
  
 Odpověď:
 Ne, neboť nebudou.
  
 Jméno:
 Lukáš Pracný   (Otázka vložena: 1.10.2007 10:59)
  
 Otázka:
 Jak jste daleko s přípravou státních maturit?
  
 Odpověď:
 Zasedá pracovní skupina, která se ještě asi dvakrát setká. Rozhodnutí o podobě maturit musí padnout na podzim. Dál je logistická a organizační příprava, cca. 2 roky. 
  
 Jméno:
 Jan Čech   (Otázka vložena: 1.10.2007 10:57)
  
 Otázka:
 Dobrý den, souhlasíte s tím, aby zelení odešli z koalice jak navrhuje liberecká organizace?
  
 Odpověď:
 Ne, nesouhlasím. 
  
 Jméno:
 Radek Polák   (Otázka vložena: 1.10.2007 10:56)
  
 Otázka:
 Nerozmyslela jste si rezignaci? Zdá se, že ve straně máte větší podporu než Bursík? Proč Vás tak hnusně podrazil?
  
 Odpověď:
 Já jsem se rozhodla sama, některé záležitosti kolem fondů jsem nedokázala vysvětlit ani vedení SZ. Je to smůla, ale nástupce to bude mít myslím lepší. 
  
 Jméno:
 Beobachter   (Otázka vložena: 1.10.2007 10:54)
  
 Otázka:
 Na tak závažné rozhodnutí, jakým bylo povolební vyjednávání o trojkoalici, jakým bylo nadekretování ministrů včetně Vás, Bursík nepotřeboval rozhodnutí či alespoň názor republikové rady SZ. Vysvětlete, proč se domníváte, že je to nyní tak nutné? Není to jenom kvůli tomu, abyste si prostřednictvím svých lidí zachovala vliv a místo poradkyně na MŠMT?
  
 Odpověď:
 Má kandidatura byla schválena Republikovou radu. 
  
 Jméno:
 Losenický Český Krumlov   (Otázka vložena: 1.10.2007 10:48)
  
 Otázka:
 Dobrý den, moc mě mrzí Vaše rezignace.Budete i tak mít nadále nějaký vliv na naše školství? V oblasti odpadového hospodářství škol jsou nedostatky a bylo by třeba je nějak řešit.Většina škol všech stupňů neplní povinnosti původců odpadů dané zákonem o odpadech i když i na ně se tento zákon vztahuje.Plněním povinností původců odpadů by určitě změnily přístup jak k výchově v této oblasti, tak k nakládání s produkovanými odpady.Školy produkují i celou řadu nebezpečných odpadů (namátkou - zářivky,žárovky,výbojky, kompaktní žárovky, elektronika, obaly od úklidových a dezinfekčních přípravků, odpady z učeben chemie,odpady z učeben praktického vyučování . lepidla, obaly od barev,..., odpady z drobné údržby budov, tonery z tiskáren, kopírek, faxů, sorbenty - filtry, baterie, oleje i motorové ze sekaček, traktůrků,.., odpady z lapolů, ledničky, mrazáky, chladící zaříení, dřevotřísky z nábytku, obložení,podlah, .... záleží samozřejmě na vybavení školy a zda mají školníka či údržbu zajišťují prostřednictvím cizích firem.Školy všech stupňů by měly vést žáky nejen k tomu, že odpady patří do koše, ale také ke třídění odpadů.Většinou jsou zřizovateli OÚ,MěÚ a ty jsou rovněž prvními kontrolními orgány i je financují a tito je nekontrolují a tedy nedbají na plnění uložených povinností daných zákonem o odpadech.Chtělo by to prodiskutovat, zde je málo prostoru k objasnění všech okolností, které mě k tomu vedou.Vím, že je třeba řešit a napravovat i další nedostatky ve školství, ale máme-li vychovat další generace tak, aby byly lepší než my, musíme i zde něco učinit.Přeji Vám v další Vaší činnosti - ať už bude jakákoliv, především hodně zdraví, sil a celkové pohody. 
  
 Odpověď:
 Ahoj Pavle, ty jsi úžasný, pořád si držíš své téma. V SZ budeme téma odpady dál sledovat a doufám, že budeme spolupracovat. Moc zdravím. 
  
 Jméno:
 Danda   (Otázka vložena: 1.10.2007 10:29)
  
 Otázka:
 Zdravíme a držíme palce Danda a Jitka
  
 Odpověď:
 Moc Vás zdravím a děkuju za podporu.
  
 Jméno:
 Komenský   (Otázka vložena: 1.10.2007 10:17)
  
 Otázka:
 Zdravím Vás, paní kolegyně:-) Sama jste naznačila, že čerpání peněz možná už nejde stihnout. Co tedy budete doporučovat vašemu nástupci? Nezdá se vám, že nový ministr půjde do předem ztracené mise??? 
  
 Odpověď:
 Čerpání peněz půjde stihnout. Program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je jeden z nejlépe připravených v ČR a bude schválen v první vlně, program Výzkum a vývoj pro inovace se zpozdí, ale připravili jsme tzv. synergie, které zítra pojedu obhajovat do Bruselu. Pokud tam vše dobře dopadne,přepíšeme program poprvé do správné podoby, tzn. práci asi na dva-tři měsíce. Po schválení programu pak může probíhat podávání projektů a přijdou i peníze. Nový ministr má dobře připravené podmínky pro další práci na fondech. 
  
 Jméno:
 Karolína Knoblochová   (Otázka vložena: 1.10.2007 10:12)
  
 Otázka:
 Dobrý den. Paní ministryně, osobnosti české vědy a kultury vyjádřily názor, že vzdělanost našich dětí je ohrožena. Kupodivu třeba pan profesor Možný z Masarykovy univerzity soudí, že k jejich hloupnutí může přispět i spuštěná školská reforma. Budeme se tedy vracet k biflování fakt, namísto rozvíjení schopností myslet, komunikovat, vyjledávat informace a analyzovat je? Mnohým pedagogům by takový návrat asi vyhovoval. Jak to po měsíci rozjezdu rámcových vzdělávacích programů vnímáte? Děkuji.
  
 Odpověď:
 Reforma školství směřuje právě ke zlepšení obecné úrovně vzdělanosti. Nikdo se nemusí obávat, že se vrátíme k biflování, na druhou stranu nikdo nemusí mít strach, že žáci nezískají v reformní škole potřebné znalosti. Určitý vědomostní standard je samozřejmě nutný. Myslím, že příští ministryně/ministr by měl s osobnostmi víc komunikovat a smysl reformy vysvětlovat. 
  
 Jméno:
 sportovec   (Otázka vložena: 1.10.2007 10:08)
  
 Otázka:
 Dobrý den paní Kuchtová, jako ministryně školství jste měla na starosti rovněž sport. Jak se v něm orientujete? A nemyslíte si, že pro sport by mělo být zřízeno samostatné ministerstvo? Děkuji za ospověď.
  
 Odpověď:
 Zorientovat se v oblasti sportu bylo pro mě obtížné, ale myslím, že se to podařilo. Jsem velmi spokojena s prací náměstka J. Kocourka, se kterým jsme se podrobně zabývali systémem podpory sportu a připravovali některé změny v dlouhodobějším horizontu. Velmi dobře jsme také společně řešili žhavou otázku mistrovství světa v Liberci. Samostatné ministerstvo sportu není špatná myšlenka, ale proti tomuto trendu stojí snaha současné vlády snížit byrokracii, počet úřadů, mimorozpočtových fondů atd. 
  
 Jméno:
 Kvído   (Otázka vložena: 1.10.2007 10:08)
  
 Otázka:
 Dobrý den, proč by podle Vás byla paní poslankyně Zubová (zmíla jste ji v neděli v ČT) dobrou ministryní školství? Jaké má podle Vás hlavní přednosti? Znáte vůbec nějakou její "vizi" budoucnosti školství? děkuji za upřímnou odpověď 
  
 Odpověď:
 Její představy o školství a vzdělávání znám velmi dobře, spolupracujeme spolu celých devět měsíců. Olga je členkou výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny. Připravily jsme společně některé návrhy novel školského zákona. Olga je středoškolská učitelka a školství je téma jí velmi blízké. 
  
 Jméno:
 Natálie Amrová   (Otázka vložena: 1.10.2007 10:06)
  
 Otázka:
 Dobrý den. Paní ministryně, Kateřina Jacques naznačila, že ve Straně zelených se za Vás postavilo hlavně křídlo Matěje Stropnického. Ten prý je v opozici proti Martinu Bursíkovi za každou cenu. Jak Vy vnímáte momentální situaci uvnitř zelených? Sílí tam tlak na odchod z koalice? Tíhnete názorově spíš k Bursíkovi, nebo ke Stropnickému? Děkuji.
  
 Odpověď:
 Já myslím, že situace ve Straně zelených není tak černobílá. Je zde víc názorových skupin. Obecně ale vždy platilo a platí, že mi politika předsedy M. Bursíka byla blízká. Domnívám se také, že koalice by měla být zachována, koaliční partneři by se však k příštímu ministrovi školství měli chovat jinak než ke mně. 
  
 Jméno:
 tomáš blha   (Otázka vložena: 1.10.2007 10:04)
  
 Otázka:
 Budete kandidovat do doplňujících senátních či krajských volbách?
  
 Odpověď:
 Ještě nejsem rozhodnutá, ale je to jedna z možností, kterou určitě zvážím. 
  
 Jméno:
 Hospodar   (Otázka vložena: 1.10.2007 10:03)
  
 Otázka:
 Přeji dobrý den, paní ministryně, domníváte se, že Váš odchod byl zinscenován např. na politickou objednávku? Nebo souhlasíte s rozhodnutím premiéra Topolánka a pochybila jste? Děkuji za odpověď.
  
 Odpověď:
 Vážného věcného pochybení si nejsem vědoma, podle mého názoru toto důvod k odvolání být nemohl. Politika je ale mnohdy nečitelná a důvody, byť mi všechny nejsou jasné, nějaké zazněly. Já respektuji rozhodnutí premiéra.
  
 Jméno:
 Lucie   (Otázka vložena: 1.10.2007 10:01)
  
 Otázka:
 Nebylo vám v Jihočeských matkách lépe než ve vrcholové politice?
  
 Odpověď:
 Určitě mi bylo u Jihočeských matek lépe, ale do politiky jsem šla kvůli tomu, abych mohla na jiné úrovni prosazovat myšlenky,mj. Jihočeských matek. 
 „Uvažujeme o výcviku našich psů pro tyto účely, ale musím ještě celou věc zvážit,“ říká vedoucí odboru pátrání a dohledu z ředitelství cel Miroslav Nováček.
 Podle něj ale pes zůstane vždy jen pomocníkem. „Krabici si sám nerozbalí,“ dodává s úsměvem Nováček. Výcvik jednoho psa přijde přibližně na deset tisíc dolarů. Irští specialisté je teď cvičí pro policii v Malajsii. „Odhadujeme, že výcvik našich psů by trval přibližně šest až osm týdnů, pak by byli schopni zasahovat,“ říká Jiří Barták z celní správy.
 Podle něj by bylo Česko schopné psy cvičit samo ve svém výcvikovém centru v Heřmanicích. Čeští celníci už také měli možnost si psy vyzkoušet o víkendu, kdy pomáhali zabavovat nelegální kopie na tržnicích ve Stražném a Svatém kříži. „Celkem jsme zabavili 20 000 kusů nelegálních nosičů,“ potvrdil Barták.
 Milovníkům a příznivcům lyžování se na Ovčárně podařil husarský kousek. Mimořádným úsilím dobrovolníků se podařilo od konce minulého měsíce zajistit a udržovat ve velmi slušném stavu lyžařské terény, na kterých trénovali mladí lyžaři z beskydské a jesenické oblasti. Zejména úsek mezi chatou Švýcárnou a rozcestím pod Pradědem pak nabízel vynikající možnost pro trénink klasického i bruslařského stylu.
 Tuto jedinou příležitost k lyžování na území celé České republiky však minulý pátek zničil během krátké chvilky zatím neznámý vandal. „Kolem patnácté hodiny odmontoval ze svého stříbrného terénního vozu značky Mercedes státní poznávací značky a vyjel periodickým výjezdem z rozcestí Hvězda směrem na parkoviště Ovčárna pod Pradědem. Zde však svoji cestu neukončil, ale pokračoval se svým vozidlem skrz Chráněnou krajinnou oblast na rozcestí pod Pradědem a dále směrem k chatě Švýcárna a pak dále na Červenohorské Sedlo,“ popsal událost její očitý svědek Petr Rumpertesz.
 Bezohledný motorista nejen porušil zákaz vjezdu, ale navíc se pohyboval bez jakéhokoliv povolení v území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky s nejvyšším stupněm ochrany. „S takovým vandalstvím se naštěstí příliš často nesetkáváme, ale stát se to může. My pochopitelně nemůžeme být všude a o tomto případu se dozvěděli příliš pozdě,“ řekl Michal Ulrich ze Správy CHKOJ.
 „Jsme zvyklí na ledacos, ale to tady ještě nebylo. My musíme dodržovat nařízení ochranářů a lyžování tady třeba končí poslední dubnový den, kdyby bylo na sjezdovkách sněhu i dva metry a teď tohle. Vážně uvažujeme, že podáme trestní oznámení na policii,“ řekl provozovatel vleků na Ovčárně Josef Figura.
 Náměstek zesnulého pardubického hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL) totiž dal jasně najevo, že v nově vzniklé situaci se mu na uvažovaná místa ve vládě po Čunkovi rozhodně nechce.
 „Upřednostňuji nyní práci pro kraj a smrt Michala Rabase mě v tomto rozhodnutí jen utvrdila. KDU-ČSL musí náhradu za Čunka hledat jinde,“ uvedl Línek. 
 
 Na pardubickém hejtmanství by odchodem Línka do Prahy fakticky vzniklo bezvládí. Línek coby vicehejtman zastupoval Rabase poslední dva roky po celou dobu jeho nemoci. 
 
 ODS začala hledat za Rabase náhradu. „Pokud budu vidět v ODS podporu, jsem připraven do boje o funkci hejtmana jít.
 Kolega Josef Janeček je taky náměstkem, určitě má ambice i radní Jana Smetanová. Musíme si to sami vyříkat mezi sebou. Kdo v ODS dostane největší podporu, ten do toho půjde,“ uvedl jeden z největších favoritů na nového hejtmana, dosavadní Rabasův náměstek Ivo Toman. 
 
 Línek je ochoten do dubnového kongresu lidovců zastávat jen funkci úřadujícího šéfa KDU-ČSL, než bude zvolen řádný Čunkův nástupce.
 Vše závisí na tom, jestli v úterý Čunek na jednání vedení lidovců funkci stranického předsedy opravdu složí.
 Pokud ano, byl by Línek z pozice prvního místopředsedy pověřen vedením strany automaticky,ukládají mu to stranické stanovy. O případné kandidatuře na dubnovém sjezdu však Línek odmítl hovořit. „To je předčasné,“ řekl. 
 
 Tandem Rabas – Línek vládl Pardubickému kraji od roku 2000. První čtyři roky byl Rabas vicehejtmanem a Línek hejtmanem, poté si funkce prohodili. Rabas byl ženatý a měl dceru.
 Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek dlí v USA, lídr komunistů Vojtěch Filip odlétá do Moskvy.
 Ten se na adresu profesora z Michiganu Švejnara vyjádřil opatrně: „Jde sice o relevantního kandidáta, ale jeho odpovědi na naše zásadní otázky budou teprve začátek jakýchkoli dalších úvah.“
 Mezi komunistickými zákonodárci se přitom šíří názor, že Švejnar je pravicový ekonom stejně jako Václav Klaus, tudíž pro levici nepřijatelný.
 Místopředseda KSČM Jiří Dolejš pro Deník připustil, že chtějí nabídnout i další jména.
 „Jedním z nich je profesor František Janouch,“ prozradil Dolejš. Komunistické hlasy budou vedle lidoveckých pro prezidentskou volbu na jaře příštího roku rozhodující. 
 „Umělé oplodnění se neustále zdokonaluje a rozvíjí tak, aby se procento úspěšnosti zvyšovalo,“ uvedl primář asistované reprodukce pražského ISCARE I.V.F. Milan Mrázek. Mnohé ženy jsou nuceny kvůli umělému oplodnění obcházet zákon, tak jako rozvedená čtyřiatřicetiletá manažerka Jana S.
 „Moc bych si přála mít dítě, ale mám smůlu. Umělé oplodnění nemohu podstoupit,“ stěžuje si Jana. O tento zákrok může požádat jen partnerský pár. „Jsem domluvena s kamarádem, aby vystupoval jako můj partner. Je to ale ponižující,“ stěžuje si.
 Ministerstvo zdravotnictví se snaží nerovnost odstranit v návrhu zákona o zdravotních službách. „Bude daná přesná definice zdravotní služby, která odstraňuje zdravotní problém. Nárok na tuto službu mají všichni. A neplodnost je zdravotní problém,“ řekl Deníku mluvčí Tomáš Cikrt.
 Přestože umělé oplodnění využívá v Česku ročně asi 10 tisíc párů a počty neustále stoupají tak, jak rostou problémy s početím, cena zákroku je vysoká. Za jeden cyklus včetně léků se pohybuje mezi 50 a 60 tisíci. Pojišťovny hradí v průměru asi 35 tisíc korun.
 Umělé oplodnění může žena podstoupit už v 18 letech, pokud je jí diagnostikována oboustranná neprůchodnost vejcovodů, jinak je to od 22 do 39 let. Nárok má na tři cykly.
 „Jak vysoká je spoluúčast, záleží na zdravotním problému, zvolené metodě, množství léků či náročnosti laboratorních technik,“ vysvětlil Mrázek.
 „Měřicí zařízení, které je na radnici v historické části města, je koncipováno tak, že jeho výsledky mají pouze informativní charakter. Nikdo tak nemůže používat dané výsledky otřesů k oficiálnímu vyjádření se k situaci. Město by přitom mělo být tím, kdo své obyvatele chrání,“ zaznělo z úst Antonína Macury, jednoho z obyvatel otřesy sužovaného historického jádra města. Na následky otřesů a důlní střelby minulý týden upozornilo více lidí. Ti říkají, že jsou zoufalí. Těžba jim prý ničí domy, samotná důlní firma OKD údajně problémy neřeší a lidé nemají oporu ani v samotné orlovské radnici.
 
 „Situace by se měla řešit. Otřesy a jejich následky opravdu pociťují všichni,“ pronesl směrem k zastupitelům i vedení radnice Radim Habčanský, který vystoupil za obyvatele čtvrtí Zimný důl a Lazy. Nedobrou situaci potvrdili i samotní zaměstnanci Městského úřadu Orlová. „Těžař spoléhá na současné zákony. Každý občan by si své problémy měl řešit soudní cestou, a víme, že k takovému kroku se odhodlá jen málokdo,“ zaznělo během jednání. Dané zařízení na radnici ovšem slouží opravdu jen k informacím, jak otřesy působí.
 
 „Každý soudní znalec, který by chtěl situací posuzovat, se k oficiálním informacím dostane. Poskytuje je podnik DPB Paskov, který výsledky má,“ sdělil vedoucí odboru životního prostředí Radislav Hájek. „To zařízení víceméně jen poskytuje informace, které souvisí s následky těžby na budovu radnice,“ doplnil.
 
 O následcích těžební činnosti se zejména v oblasti kolem historického jádra Orlové hovoří již dlouho. Lidé tam poukazují na to, že jim praskají domy a otřesy a střelba z okolních dolů jim ničí objekty. Někteří jsou kvůli tomu s těžaři dokonce ve při. Samotný podnik OKD ovšem dlouhodobě vysvětluje, že problémy řeší. „Každý občan má právo se na nás obrátit, záležitosti posuzují soudní znalci, a pokud se ukáže, že stav objektu opravdu souvisí s těžbou, věci řešíme,“ říká k podobným záležitostem mluvčí OKD Věra Breiová.
 „Tramvaj jezdí do dnešního rána. Ve všedních dnech na trase linky číslo tři. O víkendech pojede trasou jedničky,“ potvrdila mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Pohanová.
 Tramvaj plnou lidí budou pracovníci dopravního podniku zkoušet asi čtrnáct dní. Pak by měl přijít ostrý provoz.
 „Tramvaj se mi moc líbí, je to celkem luxus,“ řekla například cestující Martina Mrázková. Roman Kozuba s ní souhlasí. „Je celkem tichá, moc hezká. Doufám, že ji brzo nezničí vandalové,“ obával se Kozuba.
 K první moderní brněnské krásce by brzo měla přibýt další Porsche tramvaj. „Dnes se v Plzni nakládá druhá. Do Brna by měla přijet v noci. Zítra ráno ji pak začneme skládat,“ dodala Pohanová.
  
 Tramvaj Porsche už je v Brně
  
 Krematorium se veřejnosti otevřelo už počtvrté od začátku milénia. Tentokrát měl návštěvní den podtitulek ´Pojďte se podívat, jak nám to pálí´.
 Zmeškal Den otevřených pecí
 „To mě hned zaujalo. Vím, že kdysi se akce prezentovala jako Den otevřených pecí. Tehdy jsem ale neměl čas, tak jsem tu až dnes,“ řekl jeden z návštěvníků Jan Sejkora. Pracovník kremace Ladislav Vláčil mu prozradil, že neformální slogany vymýšlí nejspíše ředitel.
 Vláčil zvědavcům na začátek ukázal místnost, kde se nebožtíci přijímají. Těla bez duše se nesmějí hned pálit. Podle zákona žeh může začít nejdříve po 48 hodinách ode dne smrti. Důvod? „Co kdyby nebožtík obživl?“ řekl si pro sebe jeden z hostů. Zda to tak skutečně je, se už ale nezeptal.
 Lidé se ale ptali, zda nemůže dojít k záměně těl. „Jen kdyby to udělal někdo záměrně,“ uvedl jiný z pracovníků krematoria. Mrtvý má totiž od příjmu až po zpopelnění a uložení do hrobu u sebe kovovou cedulku s číslem. Ta se neroztaví ani při 1050 stupních Celsia, které žár v peci dosahuje.
 Do urny se vejde tělo i s rakví
 „A vejde se do urny všechen popel z nebožtíka, nebo jen jeho část?“ zeptal návštevník Oldřich Štembera. Dozvěděl se, že schránka pojme celé dva kilogramy popela, které z těla a dřevěné rakve zbydou. Štemberovi spadl viditelně kámen ze srdce. „Přišel jsem sem proto, abych se rozhodl, jestli se mám nechat pochovat celý, nebo spálit. To, jestli můj popel nerozdělí do více uren, bylo poslední, co jsem nevěděl. Teď jsem rozhodnutý, že se nechám spálit. Je to hygieničtější,“ dodal.
 Mezitím ale prohlídka pokračovala u chladicích boxů. Tam tělo leží minimálně zmíněné dva dny, maximálně čtyři dny. To ovšem jen ve výjimečných případech, kdyby byl rozbitý Jaroušek nebo Anička.
 Aničce to pálí, stačí jí hodina
 A kdože má být rozbitý? „Jaroušek nebo Anička,“ opakuje Vláčil. Má na mysli pece plzeňského krematoria. „Nesou název po prvních spálených,“ vysvětluje. Denně zvládnou 14 kremací. Spálení jednoho těla včetně rakve trvá asi 60 minut. Pak následuje zchlazení a oddělení nespálených kovových částí (především kování z rakve). Až potom se semelou kousky popela na jemný prášek.
 „Docela to voní,“ prohlásila jedna z návštěvnic, která se naklonila nad čerstvě sesypanou urnu. Během 15 minut si příchozí prohlédli celý proces zpopelnění tělesné schránky. Ohřáli se u pece, která byla v běžném provozu, a skrz sklo nahlédli dovnitř. Téměř každý chtěl vidět svůj osud. „Přišla jsem se podívat, co mě čeká a jak skončili mí známí,“ uvedla Jana Praisová. Smrt a věci s ní spojené považuje za běžné společenské úkony, které není třeba tabuizovat.
 Plzeňské krematorium ročně provede zhruba 3300 spalů. Pohřbů přímo do země je jen sto ročně. Jen asi čtvrtina pozůstalých si objedná obřad. Pak uloží ostatky buď do společného hrobu, hrobky, nebo kolumbária. Mnozí si berou urnu domů a mírně přibývá lidí, kteří žádají rozptyl do společného hrobu.
  
 Na Šumavě, stejně jako na mnoha dalších místech střední Evropy, se přemnoží kůrovec. Tento názor byl jedním z mnoha, které zazněly v Kašperských Horách v rámci pracovního semináře „Ekologické metody ochrany lesa před podkorním hmyzem“, který spolupořádaly  Správa NP a CHKO Šumava,  Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Ústav ekologie lesa SAV ve Zvolenu.
 Miloš Knížek z Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství  uvedl, že v roce následujícím po orkánu Kyrill lze očekávat přemnožení lýkožroutů na většině území střední Evropy. Právě proto bylo hlavním cílem semináře v dostatečném předstihu informovat o vhodných možnostech ochrany lesa.
 „Semináře se zúčastnili špičkoví odborníci na ochranu lesa z Čech, Slovenska a zástupci z lesnické praxe z Lesů ČR, Vojenských lesů a Národního parku Šumava. Pozornost byla věnována především účinnosti a metodám použití feromonů, tj. uměle vyrobených látek, které jsou využívány k lákání kůrovců do odchytových zařízení, a repelentů, které chrání stromy před napadením kůrovci,“ řekla vedoucí sekce výzkumu a ochrany přírody Zdeňka Křenová.
 V dalším průběhu semináře seznámil  Zdeněk  Landa z  Jihočeské univerzity přítomné  s nejnovějšími poznatky o biologii entomopatogenních hub, které parazitují především na dospělcích kůrovců. „Zdůraznil, že patogenní houby jsou přirozenou součástí šumavské přírody, a proto jsou velmi vhodné k využití v boji proti dřevokaznému hmyzu. V rámci diskuse byly prezentovány předběžné výsledky z výzkumu a prvních aplikací houbového patogenu, který byl v
 Národním parku Šumava proveden v roce 2007,“ informoval Deník mluvčí parku Radovan Holub.
 V rámci celého semináře byla velká pozornost věnována především praktické aplikaci jednotlivých metod. Součástí semináře byla i exkurze, při které mohli účastníci zhlédnout mechanickou asanaci dřeva s využitím drážkové frézy  a lokalitu,  kde byly  použity entomopatogeny.
 „Dnes k tomu nedochází nutně proto, že by soud zkonstatoval, že je její péče špatná,“ vysvětluje místopředseda Okresního soudu v Chomutově Václav Lintner.
 Narůstající tendenci dětí svěřených tatínkům ale potvrdil (konkrétní čísla nejsou součástí statistiky). „Jedním z důvodů může být fakt, že tátové o děti usilují více než dříve, kdy ani neměli představu, že to jde,“ naznačuje Lintner.
 Změnu posílila i novela zákona o rodině. Původně se o rozvodu i péči o děti rozhodovalo jedním rozsudkem. Po novele z roku 1998 se zvlášť jedná o dětech ještě před vyhlášením rozsudku.
 „Většinou se rodiče domluví a soud jejich rozhodnutí schválí. Pokud ale ne, pak je verdikt na nás,“ dodává místopředseda soudu.
 „S manželem jsme se nedohodli, kdo se bude nadále starat o sedmiletého syna. Chtěli jsme ho oba,“ vypráví paní Jarmila Kučerová z Jirkova. „Manželství nám neklapalo a já si našla přítele. Oba jsme počítali, že se přistěhuji k němu do bytu i se synem. Problém byl v tom, že jsem opouštěla manželův dům, který měl po rodičích. Soudce zkonstatoval, že by syn přišel o domov, na který je zvyklý, a rozhodl ve prospěch muže,“ vypráví paní Kučerová. „Obrečela jsem to a ani po roce s tím nejsem srovnaná.“
 Podle Lintnera soud přezkoumává, kde jsou lepší záruky péče. „Pokud se jedná o velmi malé děti a batolata, dáváme přednost matce. Když je ale starší a rodiče se o něj starají přibližně stejně dobře, hrají roli i další kritéria. Každý případ je originál se spoustou ukazatelů,“ dodává.
 Chomutovsko stojí spolu s dalšími městy Ústeckého kraje na nejvyšších příčkách v rozvodovosti. Vysoké procento vykazuje i Praha a severní Morava. „Je to stav typický pro velká a průmyslová města. Na venkově jsou poměry jiné, lidé tam více drží při sobě,“ uvádí místopředseda soudu.
 V roce 2005 podalo žádost o rozvod 566 párů. Rozvedeno bylo 683 (číslo zahrnuje starší návrhy) manželství. Loni chtělo jít od sebe 544 párů a soud to umožnil 694 dvojicím. Dosavadní letošní statistika napovídá, že rozluku chtělo 407 manželských párů a rozsudek si jich vyslechlo 551.
 Přitom letos za 1. pololetí téměř třetina dovezených ojetých aut z EU je starší 10 let.
 
 Situace se zhoršila, když osmiletá hranice dovozů automobilů od července 2006 padla. Můžete si dovézt i dvacet let staré auto. Ale musí být pojízdné a s originálními doklady. Alarmující je, že za první pololetí 2007 bylo dovezeno do ČR 27 132 aut ve stáří 10 až 15 let, za stejné období roku 2006 se jednalo pouze o 775 vozů. Ve stáří nad 15 let jich bylo dovezeno 3516, zatímco před rokem jenom 37.
 
 Dovoz ojetých vozů je podle Svazu dovozců automobilů optimální ve stáří do pěti let, přípustný do 10 let a kolem 15 let se jedná již o hazard.
 
 „Náklady na údržbu jsou značně vysoké a kupovat takový vůz se spíše nevyplatí,“ uvedl Pavel Tunkl, tajemník Svazu dovozců aut.
 
 Auta starší deseti let jsou pro řidiče daleko rizikovější než nová. Na dopravních nehodách se celorepublikově zhruba třetinou podílí starší vozy. Ale dojde v nich při nehodách k 60 % smrtelných a těžkých zranění.
 
 Zub času působí také skrytě. Starší vozy mají mnohdy porušenou pevnost karoserie a trpí skrytými závadami, které se mohou projevit až v okamžiku dopravní nehody.
 
 Již před rokem vedoucí odboru severočeské dopravní policie Jiří Ušák varoval řidiče před vozy vyrobenými před rokem 1990. „Auta ještě nemají bezpečnostní zóny a při havárii drtí osádku uvnitř vozu. Nejhorší jsou auta vyrobená před rokem 1980,“ uvedl Ušák.

 
 Nebezpečná může být i koupě opravených havarovaných vozů ze zahraničí. Je nutné, aby je zájemci při koupi prohlédl odborník. Jinak se může při havárii zdánlivě moderní auto chovat jako auto vyrobené v roce 1970. Zhroutí se, a rozmačká osádku uvnitř.
 
 Podle Jana Slawische z Krupky, zastupujícího sdružení drobných dovozců, v praxi většinou mají lidé zájem o vozy do 8 až 10 let od roku výroby. „Spodní hranice dovozu aut se, podle mé zkušenosti, pohybuje kolem roku 1998. Lidé si nekoupí automobil v horším stavu, než mají dosud,“ uvedl Slawisch.
  
 Informaci, že policisté vyšetřují Zdeňka Kopku, mimo jiné člena představenstva Hospodářské komory České republiky, měla redakce k dispozici již delší dobu. Že byl účastníkem tragické nehody, nyní Deníku potvrdil i sám podnikatel.
 Kopka jel 1. října v noci ve vozidle BMW po silnici I/48 směrem na Frýdek-Místek. Podle policistů jel nepřiměřenou rychlostí. Před Příborem přejel do protisměru, kde čelně narazil do vozu peugeot. Svými životy za to zaplatili manželé z Třince - třiačtyřicetiletý řidič peugeotu zahynul na místě, jeho devětatřicetiletá manželka svým zraněním podlehla ráno v nemocnici. Šlo o rodiče čtyř dětí. Krátce po tragédii vyhlásila Nadace ADRA sbírku, která končí právě dnes, v pondělí 5. listopadu.
 Zdeněk Kopka je předsedou představenstva Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách České republiky UNIHOST, je rovněž místopředsedou představenstva Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje. Předsedá i správní radě obecně prospěšné společnosti Destinační management Moravsko-Slezský - sedí v ní společně s náměstky hejtmana Pavlem Drobilem a Pavolem Lukšou.
 „Sám jsem z toho špatný. Jsem po závažné operaci, nezlobte se, ale nebudu k tomu nic říkat. Možná později,“ řekl Kopka redakci. Střet podle svých slov odnesl těžkým otřesem mozku a zraněným ramenem. Spekulace, že při nehodě sehrál roli alkohol, minulý týden nikdo nepotvrdil.
 Podle mluvčího novojičínské policie Zbyňka Tomšíka nebyl zatím kvůli nehodě nikdo obviněn. Uvedl, že vyšetřovatelé každým dnem čekají oficiální výsledky pitvy a závěry znalce v oboru dopravy.
  
  „Jsem pobouřen informacemi, které přinesla dnešní MF Dnes o propojení Šloufa s neoficiálním bossem mafie Františkem Mrázkem,“ sdělil Paroubek.
 Podle něj vše je horší kvůli tomu, že Šlouf  nyní udržuje čilé kontakty s některými ministry za ODS a je činný i ve vyjednávání o podpoře pro prezidenta Václava Klause v nadcházejících prezidentských volbách.
 „Na základě těchto nových informací vyzývám Miroslava Šloufa, aby okamžitě opustil řady ČSSD. Člověk, který byl prokazatelně v úzkém styku s organizovaným zločinem a umožňoval mu přístup do státní správy, nemá v ČSSD co pohledávat,“ napsal Paroubek.
 Vyzývá zároveň ministry a představitele ODS, kteří prokazatelně udržují s Miroslavem Šloufem kontakty, aby je přerušili a distancovali se od něj.
 „V opačném  případě jsou v podezření z napojení na organizovaný zločin,“ uzavírá lídr sociálních demokratů. Je známo, že Šlouf se přátelí s ministrem dopravy Alešem Řebíčkem (ODS). Byl například jeho hostem na oslavě 40. narozenin.
 MfD dnes napsala, že Šlouf kontakty s Mrázkem přiznal už. „Znal jsem ho asi od roku 1996. Nad některými informacemi, které mi přinesl, jsem se velmi zamýšlel,“ řekl podle MfD Šlouf.
 Mrázek prý Úřadu vlády dodal informace z bankovních kruhů, které pak měly vliv na privatizaci Komerční banky a České spořitelny. Guru českého podsvětí František Mrázek byl zavražděn letos v lednu. Pachatel dosud nebyl vypátrán.
 Kauza může souviset i s prezidentskou kandidaturou. ČSSD totiž oznámila, že si na Hradě přeje profesora Jana Švejnara. Naopak Miloš Zeman se několikrát vyslovil pro nominaci Václava Klause.
 Po pětiletém Klausově období by se mohly podle informací Deníku znovuotevřít hradní dveře pro Miloše Zemana. Klausovo podporu by pravděpodobně získal. 
 Premiér Topolánek: Nebezpečím je Tvrdík, ne Šlouf
 PRAHA - Premiér Mirek Topolánek na Paroubkovu výzvu, aby vládní politici odhalili své kontakty s Miroslavem Šloufem a vztahy s ním ihned přerušili reagoval s úsměvem.
 „V této zemi znám skoro každého, takže jsem se pochopitelně potkal i s panem Šloufem,“řekl premiér.
 Vyloučil však, že by s ním dělal nějaké dohody, například ohledně prezidentské volby. „Myslím, že pan Šlouf už nemá na nic vliv,“ řekl Topolánek novinářům.
 Podle něj je daleko nebezpečnější „kvazizpravodajská skupina“ kolem bývalého ministr obrany Jaroslava Tvrdíka v ČSSD.
 „Mráz jde z Lidového domu,“ řekl Topolánek. Naznačil, že právě tito lidé mají na svědomí rozpoutání a medializaci kauzy Jiřího Čunka.
 „Vyráběním afér a manipulacemi tak vytvářejí mlhu nad vlastními problémy,“ soudí Topolánek.
 Sdělil, že podporuje snahu nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké, aby Bezpečnostní informační služba pomohla odhalit zranitelnost systému a pomohla hledat řešení, jak bránit únikům citlivých informací z vyšetřovacích spisů.
 „Vláda ve středu rozhodne, zda BIS takovým úkolem pověří,“ konstatoval Topolánek. 
  
 Město Most chtělo již před dvěma roky učinit přítrž zneužívání sociálních dávek. Toto opatření se dotklo několika stovek občanů, kteří pobírají příspěvky na živobytí, neboť se dle zákona nachází v hmotné nouzi.
 „Tento druh vyplácení sociálních dávek jsme zrušili. Již v minulosti jsme zjistili, že klienti, kteří stravenky dostávali, je prodávali pod cenou, aby za ně získali peníze. Tedy místo toho, aby si za ně koupil jídlo a ostatní věci, na které byly stravenky určeny,“ sdělila vedoucí odboru sociálních věcí Vlasta Jakubcová.
 Stravenky byly směnitelné ve vybraných místních prodejních řetězcích. Město tak  chtělo zabránit tomu, aby byly dávky zneužívány k nákupu cigaret, alkoholu nebo dokonce k hraní na výherních automatech. „Mimo to nám také neustále chodili stížnosti, kvůli tomuto systému. Bohužel se zavádění poukázek a stravenek pro sociálně slabé či spíše pro občany zneužívající sociální systém minulo účinkem,“ dodala Jakubcová.
 Ve všech případech se však prý  jednalo o akt zoufalství jednotlivých obcí, které marně čekají na reformu sociálního systému, která by problém zneužívání sociálních dávek jednou provždy vyřešila. „Stravenky byly buď pro občany, u kterých bylo zjištěno, že sociální dávky zneužívají. Nebo pro sociálně slabé, kteří si o ně zažádali.     
 V druhém případě byl o ně nejvyšší zájem vždy po Vánocích a na začátku školního roku. Na Mostecku se jednalo asi o maximálně pět procent obyvatelstva,“ řekla zástupkyně vedoucí odboru sociálních věcí Lenka Maňáková. Při čemž  ještě dodala, že sociálně nepřizpůsobivým občanům byla formou stravenek vyplácena celá částka. Těm, kteří si zažádali, pak jen určitá část.
 Občany má tento systém  motivovat, aby si nezvykali zůstávat v sociální síti různých podpor a příplatků a práci aktivně začali hledat.
 Způsobené škody musí společnosti ČEZ uhradit a čekají je i další nepříjemnosti.
 „Neoprávněné odběry se daří zjišťovat stále častěji. Obrovské jsou i vznikající  škody. Například v loňském roce pracovníci specializovaného odboru na celém distribučním území odhalili skoro tři tisíce tři sta takových případů a částka vyčíslená za náhrady škody dosahuje výše sto dvaceti milionů korun,“ připomněla mluvčí skupiny ČEZ pro severní  Čechy Soňa Hendrychová.
 Zloději elektřiny ohrožují nejen sebe Pokračování ze strany 1 „Popisovat podrobnosti takových napojení by se mohlo stát docela dobrým návodem pro další zloděje elektřiny. Řekněme, že to jsou často připojení na holé dráty vodičů a jinde zase důmyslně ukrývané kabely v délce i několika desítek metrů,“ bránila se bližšímu popisu Soňa Hendrychová.
 Neoprávnění odběratelé krádežemi elektřiny riskují nejen bezpečnost ve svých domácnostech, ale ohrožují i blízké okolí. Svědčí o tom nejen některé události z Děčínska, ale i z dalších míst distribučního území ČEZ.
 Jen za poslední rok došlo na severu Čech k více než deseti dílčím malým nebo i rozsáhlejším požárům, jejichž příčinou byly nelegální a tedy i neodborné přípojky elektřiny,“ zdůraznil možné nebezpečí Stanislav Koubek. Jeden z případů skončil tragicky.
 V rodinném domku, do kterého proudila elektřina nelegální přípojkou, uhořely dvě nezletilé děti. Za normálních okolností by dodávky elektřiny k tamnímu přímotopnému tělesu při přetížení sítě vypnul jistič. Jenže žádné takové pojistky ve zlodějské přípojce zbudovány samozřejmě nebyly.
 V dalším případě byl požárem v jednom bytě kvůli nelegální přípojce ohrožený celý panelový dům, jehož nájemníci se museli evakuovat.
  
 Michal Rabas se narodil se 9. června 1964 v Pardubicích. V roce 1982 maturoval na Gymnáziu v Pardubicích. V roce 1987 absolvoval národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Absolvoval odborné kurzy a stáže na institutu Ministerstva vnitra ČR, Vysoké škole ekonomické, Prague Business school, České národní banky, John Hopkins University a University Lusofona Lisabon.
 
 V roce 1988 nastoupil jako referent na finanční odbor Okresního národního výboru v Pardubicích, v roce 1993 byl jmenován vedoucím finančního referátu Okresního úřadu Pardubice a současně zástupcem přednosty. V roce 1996 byl Vládou České republiky jmenován do funkce přednosty tohoto úřadu.
 
 Do politiky vstoupil se vznikem krajů v roce 2000. V letech 2000 – 2004 byl statutárním zástupcem hejtmana Pardubického kraje a od prosince roku 2004 vykonával funkci hejtmana Pardubického kraje. V letech 2002 – 2004 působil jako místopředseda finanční komise Asociace krajů České republiky. Byl členem ODS a předsedou Regionálního sdružení ODS Pardubického kraje.
 
 Michal Rabas byl činný i ve společenské a charitativní oblasti. Od roku 2005 byl předsedou správní rady obecně prospěšné společnosti Smetanova Litomyšl, v letech 1999 – 2005 předsedou a později místopředsedou správní rady Univerzity Pardubice, v letech 1996 – 2005 členem vědecké rady Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Byl také členem organizace s charitativním posláním LIONS Club Pardubice.
 
 V roce 2006 se podrobil závažné operaci.
  
 Vyjádření Rady Pardubického kraje:
  
 S politováním a hlubokým zármutkem bohužel musíme oznámit, že dne 5. listopadu 2007 zemřel hejtman Pardubického kraje pan Michal Rabas. Odešel nejen schopný politik, ale především slušný člověk a čestný muž.
 
 Panu Michalu Rabasovi bylo pouhých 43 let. Tvrdě bojoval se zákeřnou nemocí, která však nakonec měla více sil. V našich srdcích a myslích ale Michal Rabas zůstává dál a je pro nás v mnohém výraznou inspirací…
 
 Vyjadřujeme upřímnou soustrast jeho rodině.
 Státem vlastněné České dráhy se už  naučily chovat jako soukromý podnik.
 Otázkou je, zda i v kvalitě služeb cestujícím, určitě však v sebevychvalování v reklamě, sestavování jízdného a „dělání se hezkými“.
 Když před týdnem dráhy představily nové ceníky platné od prosincové změny jízdního řádu, vysvětlovaly je jako výhodné pro většinu lidí. „Pro většinu našich zákazníků je to změna k lepšímu, určitá část zákazníků si zachová status quo, část zaplatí mírně více,“ tvrdila Luďka Hnulíková z odboru osobní dopravy. A údajné nižší ceny jízdného dráhy dokumentovaly na vybraných příkladech: Cestující utratí méně například při cestování špičkovými a drahými vlaky, výhodnější bude i žákovské jízdné, několik speciálních slev a cesta se psem.
 Jenže většina Východočechů na speciální slevy nedosáhne, do práce s sebou psy nevozí a nejezdí pendolinem či EC a IC vlaky, nýbrž obyčejnými rychlíky a osobními vlaky. A pravda je taková, že pro ně se  cestování naopak zdraží. Týká se to především zákaznického jízdného, nejrozšířenějšího druhu přepravy. Doposud bylo oproti obyčejnému jízdnému zvýhodněné zhruba o 30 procent. Nyní to bude již jen 25 procent.
 V součtu to přitom nejsou malé částky. Například 33 kilometrů ze Slatiňan do Hradce Králové dnes stojí při použití rozšířeného zákaznického jízdného (In-karta) 32 korun. Od prosince to bude již 35 korun. Na delších trasách je u obyčejných rychlíků a osobních vlaků nárůst cen ještě výraznější, jde do desítek korun.
 Krušné časy čekají především ty, kteří vlakem jezdí do práce tam i zpátky a místo In-karty používali zlevněné zpáteční jízdné. Teď jim nezbyde, než si za 600 korun In-kartu pořídit. Zpáteční sleva už totiž bude oproti obyčejnému jízdnému pouze desetiprocentní.
 Zatímco nyní vyjde například trasa Pardubice – Hradec Králové a zpět na 45 korun, od prosince to bude bez In-karty 59 korun.  Jedinou útěchou může být snad jen skutečnost, že In-karta platí tři roky.
  
 Slibuje si, že kontrarozvědka zjistí pozadí masového zpřístupňování celých pasáží z vyšetřovacích spisů. „Jde o útok na důvěryhodnost všech orgánů činných v trestním řízení,“ soudí Vesecká.
 Zaangažování tajné služby by uvítal vicepremiér Petr Nečas (ODS). „Musí se zamezit tomu, aby jednotliví policisté a státní zástupci řízenými úniky ovlivňovali veřejné mínění i postup vyšetřování,“ řekl Nečas.
 Požadavek Vesecké premiér na rozdíl od opozice shledal vhodným. „Přístup k úniku informací ve státní správě je třeba dramaticky změnit,“ soudí.
 Předseda KSČM Vojtěch Filip míní, že na rozhořčení už je pozdě: „Mělo se začít jednat ve chvíli, kdy se na veřejnost dostala Kubiceho zpráva.“
 V pátek ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) na návrh Vesecké odvolal šéfa Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Ivo Ištvana. „Z našeho zastupitelství žádná informace neunikla,“ řekl Ištvan. Myslí si, že přišel o funkci kvůli zásahům politické sféry do práce žalobců. „Chtěl jsem se jen držet práva a podle toho jsem vždy jednal,“ pravil Ištvan.
 Vesecká prohlásila, že Ištvan nezvládl svou manažerskou úlohu směrem ke krajským úřadům v Brně a Ostravě. Tato zastupitelství měla postupně dohled nad Čunkovou trestní kauzou. Předseda ČSSD Jiří Paroubek připomněl i odchod šéfky protikorupční policie Renáty Strnadové a Ištvanova zástupce Igora Stříže. „Těmito čistkami jsou ohroženy základní principy právního státu,“ míní Paroubek. Vesecká jeho výroky odmítla.
  
 ČTĚTE TAKÉ:
 Čunek ve Zlíně vysvětloval své kauzy. Uspěl
 Premiér hájí Čunka: na sociální dávky měl nárok
 Čunek: Bral jsme příspěvek na bydlení 50 korun
 Lidovci vzkazují Čunkovi: Stojíme za tebou bratře
  
JAK RECENZOVAT KNIHY

Stanislav Segert


Existují různé články, které poskytují rady, jak psát recenze. Když jsem připravoval tuto stať v původním znění v říjnu roku 1979, neměl jsem při ruce žádné takové pomůcky. Spoléhal jsem se jen na vlastní zkušenost z psaní několika set recenzí a od té doby se jejich počet ještě zvýšil. Tento článek je tedy založen na osobní zkušenosti.

Činná účast na pokroku vědeckého oboru se může v podstatě uskutečňovat dvěma způsoby. Pozitivním způsobem se zkoumají problémy a připravují syntézy znalostí. Kritickým způsobem se konstruktivně hodnotí výsledky předkládané jinými vědci. Tento kritický přístup je potřebný. Může potvrdit kladné výsledky, může podpořit nebo odmítnout hypotézy, které byly předloženy, může opravovat menší omyly i nesprávné obecné závěry. Recenzování knih je závažnou složkou vědcovy produkce. Je potřebná určitá rovnováha v podílení se na těchto dvou druzích vědecké činnosti a vědeckých publikací.

Kompetence recenzenta může být posuzována z různých hledisek. Někteří čtenáři dávají přednost recenzím napsaným uznávanými autoritami. Avšak i ti, kdo jsou teprve na počátku své vědecké dráhy, mohou přispět užitečnými recenzemi. Právě recenze nějaké knihy bývá často uvedena pod prvním číslem bibliografického soupisu vědcovy činnosti.

Soudí se, že jenom osoba, která je sama schopna napsat knihu o stejném námětu, je plně kompetentní napsat recenzi. Tím by se však počet možných recenzentů nenáležitě omezoval. Vědec, který se zabývá spíše obecnými tématy, může velmi dobře zhodnotit příspěvek speciální studie pro celou vědeckou oblast. Specialista může ocenit slabé i silné stránky obecné knihy právě pomocí svých zvláštních znalostí. I vědci činní v jiných oborech často přinášejí užitečné kritické připomínky a pozitivní náměty; mohou k tomu s výhodou použít svá odlišná hlediska.

Druh a styl knižní recenze se řídí podle časopisu, v němž má být uveřejněna. Takové časopisy často posílají recenzentům obecné pokyny a někdy též i podrobné požadavky na styl, rozsah a grafickou úpravu. Některé časopisy přinášejí recenze z mnoha různých oborů, jiné se soustřeďují jen na obor určitý. Dokonce některé noviny přinášejí recenze vědeckých knih, zvláště v oddílech věnovaných literatuře. Recenze mohou též vycházet v časopisech vydávaných studenty a pro studenty určených. Rovněž církevní časopisy uveřejňují často recenze.

Druhy knižních recenzí - bez snahy o úplnost - uvádím jen stručně, od nejkratších postupně k nejpodrobnějším.

Bibliografická poznámka, např. v seznamu knih zaslaných vydavateli časopisu, se může omezit na jednu či dvě věty. Stručný souhrn nebo krátká recenze mohou uvést pouze základní údaje o knize. Kdyby ji měly hodnotit, doporučit nebo kritizovat, není v nich místa pro zdůvodnění. Knižní recenze průměrné délky (délku často předepíše redaktor periodika) má za úkol seznámit čtenáře s účelem a obsahem knihy a očekává se i zdůvodněné zhodnocení. Delší analytická recenze může připojit kritické poznámky o podrobnostech posuzované knihy. Velmi podrobné recenze se často předkládají jako recenzní články, v nichž recenzent může vhodně rozvinout své vlastní názory a často předložit podstatné přídavky k pramenné základně recenzované knihy nebo k jejím závěrům. Stává se, ač velmi zřídka, že je recenze tak dlouhá a důležitá, že se uveřejní jako samostatná kniha.

Obvykle se recenze zabývá jen jednou knihou. Je však možné posuzovat v jedné recenzi dvě či více knih téhož autora nebo knihy o tomtéž či velmi podobném tématu napsané různými autory nebo několik svazků knižní řady. Větší počet knih bývá kriticky recenzován v přehledech literatury o určitém tématu nebo v pravidelných zprávách o pokroku některého vědeckého oboru.

Několik dále uvedených praktických rad o přípravě a psaní knižních recenzí je míněno spíše jako podněty než pravidla. Výchozí bod je ovšem dán možností získat knihu a navázat styky s časopisem, jenž recenzi uveřejní. Časopisy vědeckých společností obvykle mají zvláštního redaktora pro recenze, jenž vybere recenzenta a zeptá se ho, zda je ochoten napsat recenzi určité délky v určité době. Méně často se ujme iniciativy recenzent, když vybere knihu ze seznamu uveřejněném v časopise, z nakladatelského katalogu nebo z jiného pramene, a pak se zeptá příslušného redaktora, zda by měl zájem recenzi uveřejnit. O délce recenze a termínu dodání opět rozhoduje redaktor.

Ke psaní knižní recenze lze doporučit následující postup:

1. Přečtěte si nejprve knihu, aniž byste měli na mysli, že bude vaším úkolem ji recenzovat. Předčasné úvahy o věcech užitečných pro recenzi by vás mohly připravit o radost ze čtení dobré knihy.
2. Přečtěte si knihu znovu, všímejte si všeho, co by pro recenzi mohlo být užitečné a dělejte si poznámky na okraj knihy nebo na zvláštních listech.
3. Zkontrolujte správnost citátů a odkazů na prameny a odbornou literaturu, nejen když máte nějaké pochybnosti, ale proveďte také některé namátkové kontroly.
4. Uvažte, zda závěry jsou založeny na správném výkladu materiálu a zda jsou logické.
5. Porovnejte recenzovanou knihu s jinými knihami téhož nebo podobného rázu.
6. Napište první náčrt recenze.
7. Přečtěte si jiné recenze téže knihy - jsou-li k dostání - a porovnejte je s vlastními postřehy a hodnoceními v recenzi, kterou jste napsali.
8. Napište rukopis recenze pro redaktora a tiskaře.

Tyto kroky nejsou míněny jako závazná pravidla či jako úplné pokyny a totéž platí o následujícím výčtu částí knižní recenze. Spíše by snad bylo na místě oddělovat popisnou část knižní recenze od vlastního hodnocení knihy, ale důsledné dodržování takového přístupu by někdy mohlo oddělovat to, co patří dohromady, a nevhodně recenzi prodlužovat. V následujícím výčtu jsou oba přístupy uváděny společně.

1. Bibliografické údaje o knize se musí předložit přesně podle požadavků časopisu, jenž recenzi uveřejní, podle jeho vzorového listu nebo podle jiných recenzí v něm uveřejněných. Obvykle je nejprve uváděn autor nebo vydavatel, pak titul a podtitul knihy. Jestliže kniha vychází v jiném než prvním vydání, má se uvést rok prvního vydání a kolikáté vydání je recenzováno. Náleží-li kniha do knižní řady, má se uvést její jméno a pořadové číslo knihy v řadě. Pak následuje místo vydání, nakladatel a rok uveřejnění. Formát knihy se uvádí, je-li menší nebo větší, než je obvyklé. Počet stránek, odděleně číslovaných příloh a map i cena bývají na konci údajů o recenzované knize.

2. Recenze může poskytnout na začátku stručnou informaci o autoru nebo o knižní řadě, zvláště když jsou uváděny poprvé. I když jsou autoři nebo řady již známy, stručná zmínka o podobných publikacích může být užitečná. Údaje o autorovi jsou často uváděny na obalu knihy nebo na jejím začátku či konci. Není-li tomu tak, je vhodné vyhledat je v naučných slovnících či v různých seznamech.


3. Účel knihy často uvádí autor sám v předmluvě či úvodu. Pokud tomu tak není, má recenzent podat vlastní charakteristiku knihy a jejího účelu. Má se nejprve tázat, zda kniha splňuje stanovený cíl. Teprve až odpoví na tuto otázku, může se zabývat otázkami dalšími: Zda účel je náležitý či užitečný nebo zda taková kniha uspokojí potřebu vědeckého oboru nebo skupiny uživatelů. I když hledisko recenzenta není shodné s hlediskem autorovým, autorův záměr si vždy zaslouží náležitý respekt.

4. Část recenze, jež by neměla být zanedbána, je kratší či delší informace o obsahu knihy. Pro většinu čtenářů recenze, kteří vlastní knihu nebudou číst, ale mají zájem o její téma a závěry, mohou tyto údaje částečně nahradit přímou znalost knihy.

a) Je vhodné ukázat, jak je kniha rozdělena v oddíly a pododdíly. Recenzent může posoudit logiku a účelnost uspořádání knihy.
b) Informace o obsahu knihy mohou být doprovázeny odkazy na čísla stránek. To dává čtenáři recenze představu o poměrné délce a tudíž o významu, který autor přisuzuje různým tématům.

I když tyto informace mají být pokud možno objektivní a mají co nejpřísněji sledovat pořadí knihy, recenzent se nemusí zdržet kritických připomínek ani v tomto stadiu. Musí však vždy zřetelně rozlišovat, co uvádí jako přehled vývodů autorových a co je jeho vlastní názor.

c) Závěry předložené v recenzované knize si zaslouží, aby byly v recenzi plně uvedeny. Často je výhodné poskytnout autorovi možnost, aby se vyjádřil za sebe tím, že se ocitují jeho nejdůležitější - nebo někdy nejspornější - tvrzení a závěrečné vývody.

Recenzent může vyjádřit svůj úsudek o závěrech hned zde, nebo si jej ponechat pro obecné zhodnocení později, či na samém konci recenze.

d) Je velmi užitečné pro budoucí uživatele recenzované knihy uvést, jaké jsou odkazy na prameny a druhotnou literaturu, zda je v knize bibliografický oddíl a jak je uspořádán, zda jsou připojeny rejstříky, zda má kniha nějaké dodatky, jako například otištění pramenných materiálů, zda jsou tabulky obsahu podrobné či nikoliv.

Recenzent má uvést, zda shledává rejstříky či obsahy dostatečně jasné a podrobné, zda pomohou uživateli knihy nalézt rychle to, co potřebuje.

e) Obsahuje-li kniha ilustrace, má být uveden jejich popis: jejich ráz (kresby nebo fotografie), jejich vztah k textu, jejich umístění (mezi textem či na zvláštních stránkách textu či na konci knihy). Totéž platí o mapách, diagramech a ostatní obrazové dokumentaci.

Opět může recenzent vyjádřit svůj názor o praktickém či nedosti praktickém uspořádání těchto částí knihy.

5. Způsob, jímž kniha předkládá údaje a názory, se má jasně označit: Zda je čistě vědecká pro odborníky, či zda je přístupná širší veřejnosti, či jaké místo mezi spisy jí náleží.Recenzent má odhadnout, do jaké míry styl knihy odpovídá jejímu celkovému rázu. Je-li kniha překlad, je zvláště potřebné zhodnotit styl. I překladatel si zaslouží svůj díl chvály či kritiky. Je dobré se podívat do originálu a srovnat alespoň některé jeho vybrané oddíly s překladem.Při hodnocení vědecké knihy si její jasnost a jednoznačnost zaslouží přednost před autorovými pokusy okrášlit knihu jakoby řečnickými či jakoby básnickými šablonami. Není na místě používat triviální prostředky, napodobovat styl špatného žurnalismu a nahrazovat prosté předkládání fakt a problémů, jež bývají zajímavé samy o sobě, tím, že se předkládají jako senzační.

6. Vnější vzhled knihy si zaslouží být v recenzi také posouzen, zvláště, je-li nad průměrem, nebo pod ním. Jistý podíl tiskových chyb se snese. Jestliže pečlivý recenzent nenajde v celé knize žádné chyby, nebo jen velmi málo, má se o tom zmínit. Ovšem i častější výskyt chyb se musí v recenzi uvést. Není ovšem zapotřebí uvádět všechny drobné tiskové chyby, které si čtenář může snadno opravit sám, i když se tím projeví přesnost, s níž recenzent plnil svůj úkol. 

Avšak je na místě opravit v recenzi chyby ve jménech, v citátech z cizích jazyků, v odkazech na prameny. Grafické uspořádání a celková úprava knihy jsou obyčejně uváděny jen když buď přesahují některé obvyklé standardy, anebo jich nedosahují. Knihy vyrobené tradičním knihtiskem obvykle běžné požadavky kvality splňují.

Jestliže kniha byla vyrobena jinými technikami, jako např. ofset nebo fotosazba podle strojopisu, není vždy dokonale či alespoň snesitelně čitelná. Je na místě uvést, jak se jeví ve srovnání s knihtiskem nebo jak se její vzhled jeví v poměru k rázu a obsahové kvalitě knihy.

Někdy se má recenzent věnovat též způsobu, jakým jsou podány oddíly v cizích písmech nebo v transliteracích. Zhodnotit se může i uspořádání tabulek a diagramů. Je možno zmínit se též i o umístění poznámek. Místo tradičních poznámek `pod čárou´ na dolním okraji stránky, které čtenář může pohodlně sledovat a porovnávat, když si čte text, jsou z technických a finančních důvodů poznámky stále častěji odsouvány na konce kapitol či až na konec celé knihy. Toto uspořádání je nevhodné zvláště pro pozorné čtenáře, kteří chtějí srovnávat poznámky s hlavním textem.

Kvalita kreseb a fotografií se má posuzovat spíše z hlediska jejich ilustrativní funkce jako zdokonalení údajů podávaných v textu. Ovšem speciální publikace, jejichž hlavním účelem je obrazová dokumentace a text slouží jen jako její doprovod a vysvětlení, mají být oceněny úměrně k tomu. Recenzentovi nic nebrání, chce-li uplatnit estetická kriteria na obrazovou část či na tiskové uspořádání a vzhled knihy.

7. Příspěvek pro vědu se má hodnotit podle druhu a rázu knihy. Edice pramenného materiálu, ať textového či obrazového, se má posuzovat podle úplnosti a přesnosti. Studie určitého souboru má vypracovat podrobnosti a stanovit vnější vztahy. Výzkum problému má použít veškerou evidenci, jak prvotní z pramenů, tak druhotnou z odborné literatury, uveřejněné o problému dříve, aby bylo dosaženo objektivního úsudku a vyvozeny správné závěry. Syntéza se má posuzovat podle správnosti předloženého materiálu, podle použitých hledisek a přístupů a též podle jistoty, pravděpodobnosti nebo postoje vůči závěru. Kniha, která je zamýšlena jako učebnice, nebo může být tak užívána, by měla být hodnocena i z pedagogického hlediska. Podobně užitek knihy pro širší veřejnost se má posoudit podle funkčních kritérií - pro něž se používá termín `audience criticism´ - totiž jakému okruhu čtenářů je určena a jakým způsobem má být užívána.

8. Konečné vyhodnocení knihy v recenzi by nemělo být zamlžováno příliš obecnými úsudky či dokonce šablonami. Má se jasně uvést, v čem je kladný příspěvek knihy nebo v jakém ohledu kniha  nesplňuje buď autorem stanovený cíl nebo důvodné potřeby a požadavky vědecké obce či širší veřejnosti.

Místo nové knihy má být přesně vymezeno jak mezi knihami podobného druhu, které může nová kniha doplnit či nahradit, tak v širší oblasti příslušného vědeckého oboru. Má být uveden vztah autora k předchůdcům a jeho příspěvek podle toho zhodnocen. Může být užitečné uvést, ke které vědecké škole či vědeckému směru autor patří, jaké je jeho postavení a jak se vypořádává se situací v celém oboru. Recenzent je zajisté oprávněn - aniž by ztrácel svou objektivitu, či ji naopak zdůrazňoval - uplatnit názory své vlastní školy nebo vlastní přístupy a konfrontovat je s názory a přístupy obsaženými v recenzované knize.

Při recenzování knih zahraničních autorů je zapotřebí vzít v úvahu vědecké tradice v zemi původu a někdy též - když je to kniha s pedagogickým zaměřením - tamní školský systém.

Když je kniha dobrá, recenzentův úkol není nesnadný. I když musí upozornit na některé chyby a nedůslednosti v podrobnostech, může zdůraznit obecnou hodnotu knihy i svůj zájem o její látku.

Když však se kniha po pečlivém a objektivním rozboru nejeví dobrá, recenzent se musí vracet k jednotlivým bodům, znovu zkoumat místa, v nichž zpozoroval chybu, znovu srovnávat místa, jež považuje za slabá, s prameny nebo s druhotnou literaturou. Pro čtenáře by bylo nevhodné a pro recenzenta přímo škodlivé, kdyby za omyly prohlásil ty údaje či tvrzení v recenzované knize, které jsou ve skutečnosti správné a oprávněné. Jestliže se recenzent ujímá úlohy soudce, měl by být vyzbrojen vyššími, či alespoň přiměřenými znalostmi a zdravým úsudkem v podrobnostech i v celkovém zhodnocení.

Recenzent má vůči autorovi různé výhody. Má nebo měl by mít dost času, aby kontroloval literaturu, i takovou, která autorovi není dostupná. Často může použít recenze, jež vyšly dříve, a tím zlepšit svou znalost problému. Není nucen uvádět ve své recenzi všechna místa, která považuje za sporná nebo slabá, kdežto autor, často vázán cílem a výstavbou své knihy, je nucen zabývat se i problémy, které jsou obtížné nebo nedořešené.

Zásadně nesmí být vztah recenzenta k autorovi nepřátelský. Oba usilují o tentýž cíl, o pokrok poznání a jeho přiblížení vědecké či širší veřejnosti. Jejich činnost je různá: I když je recenzent více znalý problematiky než autor knihy, je činnost recenzentova druhotná ve vztahu k prvotnímu podání v recenzované knize.

Autor knihy je často na stejné pozici s recenzentem vůči nakladateli nebo redaktoru. Stává se, že recenzent poukazuje na takové věci, jako je chybějící rejstřík nebo nevhodná grafická úprava, a autor mu děkuje za tuto kritiku, neboť sám žádal o 0podobnou úpravu a ta byla nakladatelem zamítnuta z technických či finančních důvodů. Recenzentovy kritické připomínky mohou posloužit autorovi, aby zdůvodnil své vlastní názory a požadavky.

I když se recenzent snaží o objektivitu a vyhýbá se všem tvrzením nebo výrazům, jež by mohly být vykládány jako osobní kritika či dokonce útok, autor recenzované knihy se může cítit uražený fakty nebo tónem recenze. Podobné špatné pocity mohou vzniknout nedorozuměním. Recenzent je tedy povinen vyjádřit své názory tak jasně a jednoznačně, jak jen to dokáže. Ovšem jsou i autoři - mohli by být označeni jako přecitlivělí či dokonce neomylní - kteří mohou být dotčeni zcela zdůvodněnými a co nejzdvořileji vyjádřenými kritickými poznámkami.

Čím více je recenze kritická, tím větší úsilí musí recenzent věnovat přesnému a jak jen je možno objektivnímu předložení faktů, co nejjasnějšímu stanovení svých názorů s porozuměním a taktem a musí vyjadřovat své kritické či dokonce záporné úsudky bez osobního zaujetí. Takový postoj ponechává dveře otevřené pro další podrobnou diskusi. Věcné dohadování může pomoci jak autorovi, zvláště pokud připravuje další vydání své knihy, tak i recenzentovi. A - což je ještě důležitější - může podnítit další studium problému a snad i dovést k jeho uspokojivému vyřešení. Naopak osobní útok, zlehčení nebo posměch vůči knize může zabránit plodné výměně názorů a zvrátit diskusi vědeckých problémů v malicherné hašteření.

Recenzent má uvážit všechny možné důsledky i účinnost své recenze. Jejím prvotním úkolem je posloužit vědě a vědcům. Jako nejvyšší výkon v tomto ohledu se mohou uvést recenze, které zvyšují hodnotu recenzované knihy, takže knihu lze doporučit k užívání jen spolu s onou recenzí. To se ovšem většinou stává knihám, v nichž jsou slabá místa a nedostatky či mezery.

Je možné uvést, že knižní recenze se někdy používají k osobním účelům, pro něž nebyly původně určeny. Má-li být autor knihy jmenován profesorem nebo jinak povýšen, mohou kladné recenze hrát značnou úlohu. Není ovšem potřebné zabývat se zde odpovědností recenzenta.

Recenze by se neměla stávat skvělou příležitostí pro recenzenta, aby ukázal, jak je chytrý. K tomuto účelu je vhodnější pozitivní výzkum přinášející nová fakta a postřehy. Postavení recenzenta se nezvýší útočností zaměřenou více vůči autorovi než vůči problémům.

Jestliže autor knihy užije možnost - poskytovanou jen některými recenzními orgány - aby odpověděl recenzentovi ve věcné diskusi, přivádějící problémy blíže k jejich vyřešení, je to náležité uznání pro recenzi a jejího pisatele. Často je dobrá recenze citována v dalších článcích a knihách i bibliografiích, a to i v takových, jež vždy recenze neuvádějí.

Recenze, jež je v podstatě kladná vůči námětu knihy a jejímu autoru a jež přitom nevylučuje kritiku, může vést k plodným stykům mezi recenzentem a autorem. Může vést též k spolupráci na projektech, pro něž autor i recenzent mají zvláštní znalosti a zájmy.

Některé okolnosti mohou odvracet od recenzování knih. Nejprve obecný důvod: Čím více někdo recenzuje, tím méně je sám recenzován. Dříve bylo často nutné knihu recenzovat, aby se k ní recenzent vůbec dostal. Nyní tento důvod již odpadá, přesto však recenzování knih usnadňuje přístup k novým knihám.
Kniha nebo články jsou hodnoceny výše než recenze knihy, i když často právě knižní recenze vyžaduje hlubší znalost věci i více času k napsání než článek obdobné délky.

Psaní a uveřejňování knižních recenzí může být dobré východisko pro vědce na začátku jeho dráhy. Rozšiřuje obzor mladého vědce, který byl dosud ponořen do speciálních problémů své doktorské disertace a nyní je konfrontován s širšími požadavky vyučování a výzkumu. Recenzování ho vede k pečlivému čtení a rozboru nových publikací a k odpovědné formulaci názoru. Profesor filozofie na Karlově univerzitě Jan Blahoslav Kozák přirovnával recenzování k přivádění kyslíku do krevního oběhu, jež přináší zdraví mladým i starým.

Učitel může povzbuzovat své studenty, aby psali knihy i recenze. Může někdy i doporučit recenzenta redaktorovi, avšak obvykle si cestu k redaktorovi musí nalézt recenzent sám.

Původně byl Letter about Book Reviewing napsán v říjnu 1979 v Pacific Grove v Kalifornii nedaleko města Monterey, kde byl pisatel na zdravotní dovolené. Nemohl učit v podzimním čtvrtletí na Kalifornské univerzitě v Los Angeles kurs o bibliografii a metodologii studia jazyků Předního východu, a tak napsal pro studenty alespoň dopis o recenzování. - V červenci 1995 jej přeložil s malými úpravami do češtiny.
Začíná I.  ročník soutěže tištěných školních časopisů základních a středních škol Olomouckého kraje. 

Soutěž probíhá ve dvou kategoriích : 
1/ Základní školy
2/ Střední školy

Jak se přihlásit
Do soutěže mohou školy přihlásit svůj žákovský časopis nejpozději do 15.12.2004 na adresu koordinátorky:
Mgr. Kateřina Skřebská
Klub Oáza
Komenského 17
Prostějov
79601
Termín přihlášení je závazný. 

Přihláška musí obsahovat:
- název a adresu školy
- jméno a podpis odpovědného zástupce školy
- nejméně dvě čísla časopisu řádně opatřeného tiráží, každé ve dvou výtiscích
- okruh tvůrců
- informaci o vzniku a tradici listu.

Kritéria hodnocení pro základní školy:
literární úroveň příspěvků, svěžest a pestrost, nápaditost textová i grafická.

Kritéria hodnocení pro střední školy:
žurnalistický charakter tiskoviny, aktuálnost a vazba na problematiku života konkrétní školy, ulice, města, prostor pro odlišné názory, pravidelné rubriky, žánrová a stylová pestrost, tradice listu (přednost budou mít listy s delší tradicí, protože jsou dokladem péče školy, ale šanci mají i kvalitní začínající časopisy), grafická úroveň po technické i estetické stránce.

Porota však nezapomene přihlédnout i k míře nadšení a originality, kterou redakce do svých časopisů vloží.
Do soutěže nemůžete přihlásit časopisy, které vycházejí pouze jednou ročně, časopisy jednotlivých tříd a časopisy, na jejichž tvorbě se podílejí více učitelé než žáci. 

Kontaktní osoba a koordinátor programu:
Mgr. Kateřina Skřebská
e-mail: klub@cmg.prostejov.cz.
telefon: 582302541

Ceny  a akce pro vítěze
Dárky a publikace, které mohou pomoci mladým redaktorům v jejich práci. V jednání je též seminář o práci novináře.
Slavnostní předání cen proběhne za přítomnosti zástupce olomouckého kraje, města Prostějov, odborné poroty, spolupořadatelů, partnerů a sponzorů v polovině února 2005.

Zpráva ze zahraniční služební cesty

Jméno účastníka cesty
Karolína Košťálová
Pracoviště – instituce, adresa
Národní knihovna ČR, Klementinum 190, 110 00 Praha 1
Pracoviště – zařazení
Novodobé fondy a služby, Oddělení referenčních a meziknihovních služeb
Důvod cesty
reciproční výměna s Národní knihovnou Srbska
Místo – město
Bělehrad  - Národní knihovna Srbska
Bělehrad  - Univerzitní knihovna Svetozara Markoviće
Místo – země
Srbsko 
Datum (od-do)
16.5.-21.5.2006
Podrobný časový harmonogram
16.5.2006 – přílet
17.-19.5.2006 – návštěva Národní knihovny a Univerzitní knihovny
21.5.2006 - odlet 
Spolucestující z NK
-
Finanční zajištění
doprava – NK ČR
ubytování, diety – Národní knihovna Srbska (reciproční výměna)
Cíle cesty
seznámení se s Národní knihovnou Srbska, zjištění možnosti spolupráce v oblasti meziknihovních služeb
Plnění cílů cesty
Cíle cesty byly splněny.
Program a další podrobnější informace
NK Srbska
- poskytuje pouze prezenční výpůjčky
- průkaz na 3 dny, 30 dní nebo 1 rok, součástí žádného z typu průkazů není fotografie
- systém několika studoven – hlavní studovna (272 studijních míst), studovna periodik (45 studijních míst), studovna vědeckých pracovníků (36 studijních míst), studovna právnické literatury (6 studijních míst),  referenční studovna (20 studijních míst), e-studovna (přístup k internetu, online databázím, CD-ROM, elektronickým publikacím, objednávání na počítač je prostřednictvím služby přímo ve studovně, 25 PC), studovna  specializovaných fondů (např. sbírky fotografií, plakátů, 9 studijních míst),  studovna archeografického oddělení (rukopisy, staré tisky, 9 studijních míst), hudební studovna a studovna Centra pro knihovnictví a informační vědu
- uživatelé si mohou přinést do NK Srbska vlastní knihu pouze v případě, že se tato publikace nenachází ve fondu NK Srbska
- část prostor knihovny je přístupná pouze zaměstnancům NK Srbska (systém magnetických karet), ve veřejně přístupné části budovy  jsou umístěny studovny a některá odborná pracoviště NK Srbska 
- magnetické karty pravděpodobně slouží i k evidenci docházky
- web NK Srbska (http://www.nbs.bg.ac.yu/index.php?change_lang=en) je kvalitně budován i v anglické verzi s přehlednou  a návodnou strukturou
- průvodce NK Srbska – pro zahraniční uživatele byl vytvořen velmi přehledná a návodná brožurka se základními informacemi o knihovně, zdrojích a poskytovaných službách
- digitalizace – NK Srbska se zapojila do projektu Children's Digital Library (http://www.nbs.bg.ac.yu/pages/article.php?id=6249), v rámci kterého digitalizovali vybrané tituly dětské literatury, pro prezentaci na webu NK Srbska byl vytvořeno vlastní srbsko – anglické rozhraní (http://www.digital.nbs.bg.ac.yu/decije/). Dále jsou digitalizovány rukopisy, noviny a velmi zajímavá je i digitalizace zvukových záznamů na historických zvukových nosičích

meziknihovní služby (MS) NK Srbska
- MVS -  cca 800-1000 požadavků za měsíc, více požadavků je na knihy než na články
- v oblasti MMS je možné navázat spolupráci, NK Srbska může zprostředkovat předání požadavku dalším knihovnám v Srbsku
- omezení pro výpůjčky: není možné vypůjčit prostřednictvím MMS publikace vydané před rokem 1945
- NK Srbska nemá systém elektronického dodávání dokumentů ani online formulář pro objednávání MMS
- objednávky je možné zasílat e-mailem na adresu: zlokolica@nbs.bg.ac.yu (Slobodan Zlokolica, pracovník MS)
- ceník MMS: monografie 0,5 IFLA Voucher, cena kopií je odstupňována vždy po 0,5 IFLA Voucheru podle rozsahu stran, tzn.  0,5 IFLA Voucheru (1-20 stran), 1 IFLA Voucher (21-40 stran) atd.

katalogy NK Srbska 
- katalog NK Srbska i Souborný katalog Srbska COBIB.SR je vytvářen v systému COBISS, který je rozšířený po zemích bývalé Jugoslávie 
- kromě elektronického katalogu v systému COBISS zpřístupňuje NK Srbska na svých stránkách i naskenovaný tištěný katalog knih vydaných v letech 1686-1972 (Kataloga knjiga na jezicima jugoslovenskih naroda, 1868-1972 )  - http://nainfo.nbs.bg.ac.yu/katalog/ 
- souborný katalog  COBIB.SR (VLS e-Catalogue) je dostupný na adrese http://vbs.nbs.bg.ac.yu/scripts/cobiss?ukaz=BASE&bno=99999&id=1445051891497612, bližší informace k obsahu souborného katalogu je možné získat v angličtině na stránkách NK Srbska (http://www.nbs.bg.ac.yu/pages/article_link.php?id=294) 

KoBSON (http://nainfo.nbs.bg.ac.yu/Kobson/page/)
(Konzorcium srbských knihoven pro společnou/koordinovanou akvizici)
- KoBSON vznikl v roce 2001, iniciátorem bylo 6 velkých knihoven, projekt je financován z Ministerstva vědy, technologie a rozvoje (Ministarstvo za nauku, tehnologije i razvoj Republike Srbije)
- cílem je zabezpečit rychlejší, jednodušší a levnější přístup k zahraničních odborným časopisům a databázím
- v současné době se na projektu KoBSON podílí 150 akademických knihoven
- konsorcium zajišťuje přístup k cca 16 000 plnotextovým zahraničních odborným časopisům a 300 titulům v tištěné podobě
- v rámci KoBSON mohou členové konsorcia využívat (mezinárodní) meziknihovní služby (výpůjční i reprografické), ceny těchto služeb jsou  dotované
- plný přístup k systému KoBSON je možný z počítačů připojených do akademické sítě, pro vzdálený přístup je využívám proxy server
- využívání systému KoBSON je možné  i mimo akademickou síť, a to pro zaměstnance institucí zřizovaných Srbskou republikou  na základě bezplatné licenční smlouvy
- technologické/technické zázemí KoBSONu je v NK Srbska, SW systému KoBSON byl vytvořen pracovníky NK Srbska
- pro navigaci v systému KoBSON je menu rozděleno do několika částí:  
* KoBSON (informace o konsorciu, možnost registrace, statistiky, aktuální informace, KoBSON v tisku, základní info o projektu eIFL)
* Informacije (zjištění IP adresy počítače, FAQ, seznam časopisů odebíraných v tištěné podobě,  adresář knihoven, praktické informace pro zjištění citovanosti autorů, informace k meziknihovní službě)
* Nauka u Srbiji (srbští autoři uvedení v db Web of  Science, DOI – NK Srbska přiděluje DOI identifikátor, odborné časopisy na internetu, referátové časopisy, zkrácená online verze  citačního rejstříku SocioFakt (Serbian Social Science Citation Index), SocioFakt Open Access
* Servisi (přístup k plnotextovým el. časopisům z různých databází, přístup k cca 600 online knihám, citační rejstříky – WoS, Scopus atd., Open Archives)
* Proxy server
- zapojené databáze jsou doplněné o charakteristiky  a vyhledávací tipy
- jednotlivé licencované databáze jsou v systému KoBSON rozepsány na úroveň periodik
- záznamy časopisů jsou přebírány z db Ulrich’s a ISSN, dále je k časopisům doplňována slovní charakteristika  časopisu, údaje o vydavateli a databázi, ze které pochází, součástí záznamů jsou i informace o odběrech tištěné verze v rámci konsorcia
- časopisy je možné hledat podle databáze, do které patří, slov z názvu, ISSN nebo podle kategorií (převzaté z ISI Thompson)
- z Web of Science do KoBSON pracovníci NK Srbska doplňují k jednotlivých titulům jejich impact factor, při zobrazení časopisů podle kategorií jsou časopisy  řazeny v rámci kategorie podle impact faktoru 



Univerzitní knihovna Svetozara Markoviće
- pacovnice MS – paní Aleksandra Pavlović B.A. 
- Univerzitní knihovna  nemá systém elektronického dodávání dokumentů ani online formulář pro objednávání MMS
- objednávky je možné zasílat e-mailem na adresu: medubsm@unilib.bg.ac.yu
- ceník MMS: monografie 1 IFLA Voucher, kopie do 20 stran – 1 IFLA Voucher 
- katalog v systému COBISS obsahuje informace 90% fondu (v knihovně je přesto dosud  paralelně veden i lístkový katalog)
- prostřednictvím MMS je možné vypůjčit knihy bez omezení (tj. prostřednictvím MMS je možné objednat i starší publikace nebo knihy vydané mimo území Srbska) 
Přivezené materiály
A guide through the National Library of Serbia
leták systému KOBSON
Datum předložení zprávy
3.8.2006
Podpis předkladatele zprávy
Karolína Košťálová






















ZPRÁVA O AKTUALIZACI ELEKTRONICKÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ V TERCIÁRNÍ DATABÁZI PORTÁLU STM























Zpracovala: Mgr. Šárka Kohoutová			                      V Praze, 10. 6. 2003
       
       Obsah


1	Úvod										3

2	Aktualizace licencovaných zdrojů v terciární databázi			3	

3	Metodika aktualizace časopisů v jednotlivých databázích			3

4	Popis zdrojů									5

5	Závěr										8

6	Použité dokumenty								9




































1	Úvod

 	Na základě sběru dat získaných v rámci programu LI MŠMT „Informační zdroje pro výzkum a vývoj“ byla v rámci projektu LI01018 „Informační zdroje pro STM a nástroje pro jejich zpřístupňování“ vytvořena terciární databáze, která zachycuje informační zdroje zakoupené z finančních prostředků programu LI a elektronické zdroje z oblasti STM dostupné v knihovnách a institucích v ČR. 
      Projekt LI01018, jehož nositelem je Státní technická knihovna, byl schválen počátkem roku 2001 a bude ukončen do konce roku 2003. Cílem projektu je rozšířit nabídku licencovaných elektronických informačních zdrojů z oblasti přírodních věd, techniky a lékařství a umožnit jejich zpřístupnění pomocí jednotného vyhledávacího portálu STM.1
      Terciární databáze, která tvoří základ portálu STM, nabízí uživatelům přehled o zakoupených informačních zdrojích v ČR z programu LI MŠMT a informačních zdrojích z oblasti STM. Poskytuje informace o primárních či sekundárních zdrojích, o jejich dostupnosti, způsobu zpřístupnění a jejich věcném profilu. 
      Terciární databáze je zcela otevřenou a volně přístupnou databází portálu STM a umožňuje jak vědeckým a výzkumným pracovníkům, tak ostatním uživatelům získat veškeré dostupné informace z daného oboru na jednom místě.


2	Aktualizace licencovaných zdrojů v terciární databázi

      Informační zdroje se často mění a neustále se rozšiřují o nové tituly. Nárůst počtu titulů je velmi rychlý, a zároveň se některé časopisy ruší. Příkladem je databáze ProQuest, která k srpnu 2002 obsahovala celkem 7417 titulů, což představuje nárůst o téměř 500 titulů, v porovnání se stavem k dubnu 2003 (7916 titulů). Výrazný nárůst počtu nových titulů jsme dále zaznamenali v databázi EBSCO, kde např. v databázové sekci Business Source Premier přibylo za výše uvedené období dalších 566 titulů. Z uvedené skutečnosti jednoznačně vyplývá požadavek průběžné aktualizace dat. Průběžně je třeba doplňovat nové informační zdroje a opravovat neplatné a chybné údaje. První aktualizace dat v terciární databázi proběhla na přelomu měsíců duben/květen 2003.
      Naším cílem bylo aktualizovat licencované informační zdroje získané z prostředků programu LI. Pro potřeby terciární databáze jsme aktualizovali obsah databází, které zpřístupňují plné texty časopisů: ACS, EBSCO, PCI, ProQuest, Science Direct, Springer LINK, Wiley. 
      Informace o jednotlivých licencích může aktualizovat řešitel projektu ihned. Terciární databáze nabízí možnost opravy záznamu v opravném formuláři a e-mailem ji zaslat kontaktní osobě.
      

3	Metodika aktualizace časopisů v jednotlivých databázích

	Aktualizace časopisů dostupných v jednotlivých fulltextových databázích byla v rámci terciární databázi rozdělena do následujících tří bodů:

3.1.	Vygenerování jednotlivých seznamů časopisů ve formátu XLS s označením „SOURCES“ z terciární databáze zpracovaných oddělením informačních technologií STK.

3.2. 	Získání podkladových seznamů titulů časopisů jednotlivých databází na následujících URL adresách:
      
* Science Direct - http://pts.sciencedirect.com/journalholdings/sd_journalholdingsrpt.asp
* Springer LINK - http://link.springer-ny.com/linking/linking_list.shtm
* ACS - http://pubs.acs.org/rates2003/inst/issn.svc.html
* ProQuest - http://www.proquest.com/tls/jsp/list/tl-menu.html
* EBSCO - http://www.epnet.com/titlelists.asp
* Wiley - http://www.interscience.wiley.com/cgi-bin/make_list.cgi?style=HTML
* PCI - http://www.proquest.cz/pomucky.htm#proquest

   3.3. 	Zpracování podkladových dat 

   Seznamy primárních dokumentů jsme u zpracovávaných databází získali z webových stránek jednotlivých producentů databází. Tyto seznamy existují v různé podobě a kvalitě. Databáze EBSCO nabízí seznamy ve třech různých formátech (PDF, HTML, XLS). U ostatních databází ProQuest, PCI, Springer LINK je seznam titulů k dispozici ve formátu HTML. Některá databáze poskytuje pouze názvy titulů časopisů (např. LINK Springer), jiná databáze nabízí kompletnější seznamy s uvedením názvu titulu, vydavatele, ISSN, údajů o plných textech článků časopisů (např. Proquest 5000). 
   Všechny uvedené seznamy byly pro potřebu terciární databáze převedeny do tabulek formátu MS Excel s identickými poli jaké obsahuje tabulka „SOURCES“ v terciární databázi. V konfrontaci s původní tabulkou jsme však rozlišili elektronické a tištěné ISSN. Za rozhodující jsme tedy pokládali následující pole: TITLE, eISSN, pISSN, PUBLISHER, MEDIA, TYPE, PSH1, PSH2, PSH3. 
   Z uvedeného požadavku vyplynul úkol automaticky doplnit chybějící údaje pomocí dotazovacího jazyka SQL (Structured Query Language) a databázového programu Access. Automatický způsob zpracování dat za účelem aktualizace nebyl však dostatečný a vyžadoval navíc ruční doplnění chybějících údajů. Chybějící údaje jsme v našich  předem vytvořených standardizovaných tabulkách dohledávali buď přímo v jednotlivých databázích nebo jsme využívali databázi ULRICH'S Periodicals Directory (http://www.ulrichsweb.com/ulrichsweb/).
      Důležitým předpokladem pro úspěšné zpracování úkolu bylo sjednotit názvy v datových polích tabulek. Nově stažené seznamy jsme pojmenovali příponou „new“ a staré vygenerované seznamy získané z oddělení informačních technologií STK jsme pojmenovali stejně, pouze s odlišnou příponou „old“. Názvy seznamů bylo nutno vytvořit si přesně tak, abychom podle jejich názvu poznali, jaká data jsou v tabulce umístěny a na základě toho jsme mohli vytvářet aktualizační dotazy.
      
      Příklad: 
      Databáze Wiley InterScience 
      Název tabulky jsme si vytvořili jednoduchý a bez diakritických znamének: WILEY
      Nový seznam převedený do tabulky v excelovém formátu jsme pojmenovali: WILEYnew
      Starý vygenerovaný seznam jsme označili: WILEYold
      
      Popis jednotlivých kroků v rámci aktualizace dat:

1. Otevřít program MS Access (např. databáze „aktualizace“ nebo si vytvořit novou databázi).
2. Importovat seznamy vygenerované z terciární databáze do MS Accessu s pracovním označením „old“.
3. Importovat upravené seznamy nově stažených seznamů od jednotlivých producentů databází s pracovním označením „new“.
4. Importovat pomocné seznamy s přímými URL adresami (v případě „aktualizace duben 2003“ se jedná pouze o databázi LINK Springer a EBSCO).
5. Provést aktualizační dotazy pomocí jazyka SQL (aktualizační dotazy jsou vytvořené v databázi „aktualizace“ a mohu sloužit jako vzor pro následnou aktualizaci).
6. Aktualizované seznamy exportovat zpět do tabulky ve formátu MS Excel.
7. Každý exportovaný seznam celý zkopírovat a vložit do nového excelového souboru „vložit jinak“ a zatrhnout „hodnoty“ a nakonec uložit „název_priprava“.

   Seznamy jsou připravené ke konečnému doplnění chybějících údajů v prázdných datových polích. Jedná se především o vybraná hesla PSH u nově přidaných časopisů do databází, a v některých případech o doplnění ISSN (electronic ISSN, printed ISSN), názvu vydavatele, typu časopisu (fulltext journal, abstract journal) a o doplnění URL adresy.

4	Popis zdrojů 

V následující části je uveden stručný přehled a popis sekundárních informačních zdrojů, které
zahrnují tituly časopisů s plnými texty článků. Většina údajů o jednotlivých titulech je platná k datu aktualizace seznamu primárních zdrojů v terciární databázi (duben/květen 2003).  
   
* EBSCO – projekt eIFL Direct (http://search.epnet.com)
Řešitel projektu LI00035: PhDr. Hana Nová, Národní knihovna ČR, celonárodní licence
Popis: eIFL Direct zpřístupňuje databáze společnosti EBSCO Publishing, která obsahuje více než 7500 titulů časopisů s plnými texty článků (převážně od r. 1990), zprávy informačních agentur, plnotextové monografické publikace především z oblasti humanitních věd a medicíny. Databázový celek zahrnuje následující sektory: 

Academic Search Premier - jedna z největších vědeckých multioborových databází vytvořených speciálně pro akademické instituce 
   Přehled titulů: http://www.epnet.com/maglists/html/ap_h1.htm
   Počet zdrojů v TB k srpnu 2002: 4257 
   Počet zdrojů v TB k dubnu 2003: 7674
   
Business Source Premier – obsahuje časopisy z následujících oborů: ekonomie, finance, management, mezinárodní obchod 
   Přehled titulů: http://www.epnet.com/maglists/html/bu_h1.htm
   Počet zdrojů v TB k srpnu 2002: 3229
   Počet zdrojů v TB k dubnu 2003: 3795
   
   MasterFILE Premier – zahrnuje časopisy z oblasti kultury, obchodu a zdravotnictví 
   Přehled titulů: http://www.epnet.com/maglists/html/f5_h1.htm
   Počet zdrojů v TB k srpnu 2002: 2399
   Počet zdrojů v TB k dubnu 2003: 2591
   
Health Source: Nursing/Academic Edition – poskytuje časopisy s abstrakty i plnými texty článků z oblasti ošetřovatelství, zdravotnictví a příbuzných oborů 
Přehled titulů: http://www.epnet.com/TitleLists/html/hc_h1.htm
   Počet zdrojů v TB k srpnu 2002: 618
Počet zdrojů v TB k dubnu 2003: 844

Health Source - Consumer Edition – obsahuje odborné informace z časopisů z následujících oblastí: lékařské vědy, péče o děti, péče o vlastní zdraví, potravinářství, problematika drogové závislosti, sportovní lékařství, výživa apod. 
   Přehled titulů: http://www.epnet.com/TitleLists/html/hp_h1.htm
   Počet zdrojů v TB k srpnu 2002: 206
   Počet zdrojů v TB k dubnu 2003: 296

   Bližší informace:  http://www.proquest.cz/

* ProQuest 5000 (http://www.proquest.com/pqdauto)
Řešitel projektu LI002043: Mgr. Marie Paráková, Ústřední knihovna UK, celonárodní licence
Popis: ProQuest 5000 je databáze vytvořená mezinárodní společností ProQuest Information&Learning, zpřístupňující bibliografické záznamy článků z téměř 8000 zahraničních periodik a plné texty k více než polovině z nich. Retrospektivu lze zaznamenat od r.1971 u bibliografických záznamů a od r. 1987 u plnotextových článků. Kolekce pokrývá humanitní a společenské obory, obchod, medicínu, aplikované přírodní vědy, výpočetní a telekomunikační techniku. 
   Přehled titulů: http://www.proquest.cz/pomucky.htm#proquest
   Počet zdrojů v TB k srpnu 2002: 7417
   Počet zdrojů v TB k dubnu 2003: 7916

   Bližší informace:  http://www.proquest.cz/

* PCI Web (http://pci.chadwyck.co.uk)
Řešitel projektu LI002043: Mgr. Marie Paráková, Ústřední knihovna UK, celonárodní licence
Popis: Periodicals Contents Index Web (PCI Web) je online služba divize Chadwyck-Healey společnosti ProQuest Information & Learning. Zpřístupňuje bibliografický rejstřík článků ve více než 4000 periodikách. Databáze poskytuje bibliografické záznamy z oblasti humanitních a společenských věd. Verze PCI FullText zpřístupňuje plné texty článků, nyní obsahuje již přes 140 kompletních řad časopisů. PCI Web zpřístupňuje unikátní archivní bibliografii článků ve vědeckých periodikách z oblastí humanitních a sociálních věd s retrospektivou již od roku 1770. PCI zahrnuje kompletní obsah každého čísla ("Table of Contents") každého periodika a umožňuje uživateli zobrazit citaci konkrétního článku nebo obsah daného čísla. 
   Přehled titulů: http://www.proquest.cz/pomucky.htm#proquest
   Počet zdrojů v TB k srpnu 2002: 3781
   Počet zdrojů v TB k dubnu 2003: 4080
   
   Bližší informace: http://www.proquest.cz/

* Springer LINK (http://link.springer-ny.com/)
Řešitel projektu LI00028: Mgr. Štěpánka Žižková, Státní technická knihovna, konsorciální licence
Popis: Databáze Link je online službou, která nabízí abstrakta a plné texty z více než 500 vědeckých časopisů, a knihy nakladatelství Springer. Retrospektiva databáze počíná r. 1994, ale je individuální u jednotlivých titulů. U 200 titulů je poskytována služba Online first (články jsou nejprve publikovány v elektronické podobě). Doplňkové a referenční odkazy jsou poskytovány pomocí služby CrossRef. Databáze je oborově tříděna do tvz. Online knihoven z oblasti chemie, výpočetní techniky, matematiky, medicíny, fyziky a astronomie, věd o zemi, inženýrství, práva a ekonomiky. 
   Přehled titulů: http://link.springer-ny.com/ol/index.htm
   Počet zdrojů v TB k srpnu 2002: 442
   Počet zdrojů v TB k dubnu 2003: 523
   
   Bližší informace: http://www.stk.cz/info_springer.html

* ACS - American Chemical Society Publications (http://pubs.acs.org/)
Řešitel projektu LI00028: Mgr. Štěpánka Žižková, Státní technická knihovna, konsorciální licence
Popis: Databáze Americké chemické společnosti nabízí přístup k obsahu a informacím z více než 40 většinou recenzovaných odborných časopisů, pokrývajících téměř všechny obory chemie včetně těch nejnovějších. Licenční smlouva zahrnuje časopisy v bázi ACS Journal Archiv s retrospektivou od r. 1879, časopisy v bázi ACS Web Editions vydané v posledních 5ti letech a časopisy v tisku (ASAP). 
   Přehled titulů: http://pubs.acs.org/about.html
   Počet zdrojů v TB k srpnu 2002: 36
   Počet zdrojů v TB k dubnu 2003: 43
   
   Bližší informace: http://www.stk.cz/info_acs.html

* Science Direct (http://www.sciencedirect.com)
Řešitel projektu LI00028: Mgr. Štěpánka Žižková, Státní technická knihovna, konsorciální licence
Popis: Databáze zpřístupňuje plné texty článků časopisů z oblasti techniky, přírodních věd, medicíny a společenských věd z produkce nakladatelství  Elsevier s retrospektivou od r. 1995.
Od června 2002 byly do této databáze zahrnuty časopisy původně zpřístupňované službou IDEAL (databáze IDEAL, viz níže). Databáze zpřístupňuje více než 1800 vědeckých, technických a medicínských časopisů.
   Přehled titulů: http://www.sciencedirect.com/
   Počet zdrojů v TB k srpnu 2002: 1677
   Počet zdrojů v TB k dubnu 2003: 1879
   
   Bližší informace: http://www.stk.cz/info_elsevier.html

* Wiley InterScience (http://www.interscience.wiley.com/)
Řešitel projektu LI01018: Ing. Martin Svoboda, Státní technická knihovna, konsorciální licence
Popis: Databáze zpřístupňuje přes 400 časopisů z produkce vydavatelství John Wiley and Sons z oblasti techniky, přírodních, ekonomických a společenských věd. Licenční smlouva pokrývá časové období od r. 1997 s možností  přístupu k datům i po skončení licence.
   Přehled titulů: http://interscience.wiley.com/jpages/wis_urls.html
   Počet zdrojů v TB k srpnu 2002: 430
   Počet zdrojů v TB k dubnu 2003: 441
   
   Bližší informace: http://www.stk.cz/info_wiley.html





5	Závěr

      Projekty programu LI „Informační zdroje pro výzkum a vývoj“ přinesly do českých vědeckých i veřejných knihoven nebývalé množství informačních zdrojů především v elektronické podobě. Našim úkolem bylo aktualizovat informační zdroje získané z finančních prostředků programu LI v rámci terciární databáze.
      Aktualizován byl obsah databází, které zpřístupňují plné texty časopisů. Terciární databáze byla doplněna o dalších celkem 5592 titulů časopisů.  Z původního počtu 24492 titulů časopisů se terciární databáze rozšířila na celkový počet 30082 titulů.
      Při automatickém zpracování podkladových dat se jako velký nedostatek ukázalo, že seznamy titulů časopisů uvádí jednotliví poskytovatelé v různých formátech, rozsahu a kvalitě. Jedním z problémů je uvádění rozdílných názvů identických titulů časopisů. Variantnost se projevovala v (ne)uvádění členů ve vyjádření zástupných znaků (and, versus, &), zkratek a podnázvů. Z tohoto hlediska bylo ideální použít identifikační časopisecký údaj ISSN jako základu pro standardizovaný zápis požadovaných údajů. Na základě naší kontroly jsme však dospěli k zjištění, že i při uvádění tohoto parametru se vyskytují u některých producentů nedostatky. U některých titulů ISSN chybí, některé seznamy uvádí ISSN pouze pro tištěnou verzi  časopisu a jiné pouze pro verzi elektronickou.
      Z poznatků získaných při zpracování úkolu vyplynulo, že přesnost zpracování dat je ovlivněna kvalitou údajů uváděných na serverech producentů. Při nedodržování jednotného strukturovaného záznamu seznamů zdrojů zůstane i nadále do budoucna problém při zpracovávání podkladových dat pro nejrůznější účely. Nejefektivnějším řešením k odstranění uvedených nedostatků by bylo požadovat seznam titulů v určitém standardizovaném formátu a tento požadavek prosadit již při uzavírání smlouvy.    
Část z 3,5 milionů korun, které v té době byly na jeho účtu, měl podle dnešního vyjádření pouze ve své správě. Na mimořádné tiskové konferenci Čunek uvedl, že podporu od státu získal v souladu s tehdy platnými zákony. Podle nich se dávky vypočítaly podle příjmů, nikoliv úspor žadatele. "Necítím to jako etické selhání," řekl Čunek. Reagoval tak na hlasy zevnitř KDU-ČSL i koaličních partnerů, že i když zřejmě zákon neporušil, je jeho chování morálně nepřijatelné. Premiér Mirek Topolánek (ODS) dnes jasně prohlásil, že když Čunek rychle a průkazně podezření ze zneužívání sociálních dávek nevyvrátí, nemůže zůstat členem koaliční vlády. 

Podrobnější doklady chce Čunek předložit v úterý, kdy se sejde celostátní výbor KDU-ČSL. Potvrdil, že v době, kdy pobíral od státu podporu, měl v bance 3,5 milionu korun. "Zčásti to byly moje peníze a zčásti peníze, které jsem měl ve správě," uvedl. Detaily neuvedl, řekl jen, že během let našetřil asi milion korun. Tyto úspory podle něj pocházejí ze zdaněných příjmů a nárok na sociální dávku nijak neovlivnily. Fakt, že v bankách se prokazoval občanským průkazem, který o rok a půl dříve nahlásil jako ztracený, vysvětlil lakonicky - je prý "bordelář". 

Čunek zdůraznil, že v té době byl opoziční zastupitel a řadový občan se čtyřmi dětmi a manželkou, která nepracovala. "Choval jsem se jako každý jiný občan," prohlásil Čunek, který už výzvám na svůj odchod čelil kvůli obvinění z korupce i výroků na adresu Romů. Dosud tento tlak ustál. Mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek na dnešním briefingu řekl, že se jedná o "druhé kolo mediální kampaně" proti vicepremiérovi. Nyní bude záležet zřejmě hlavně na tom, zda Čunka podrží jeho mateřská strana.
Poté předal stejnou částku i manželům Čermákovým v Přibyslavicích na Třebíčsku. U Brožů se měly původně setkat s hejtmanem obě matky, jedna z holčiček však není úplně zdravá a rodiče je nechtějí vystavovat společnému kontaktu. 

Kraj peníze posílá rodinám jako náhradu výdajů, které jim vznikly chybou třebíčské nemocnice při záměně dětí loni koncem roku. Výše odškodnění za psychickou újmu, kterou rodiny budou požadovat po nemocnici, je teď věcí právníků. Na počátku kauzy rodina z Jabloňova požadovala za každý měsíc, kdy nevychovávala svou biologickou dceru, milion korun. 

"Je těžké říct, jestli darované peníze pokryjí všechny náklady, je to aspoň něco," řekl Broža. Jeho partnerka je na mateřské dovolené, on sám už déle než měsíc nechodí do práce. "Nejdřív jsem si vzal dovolenou a neplacené volno, teď jsem na neschopence, žijeme z úspor," popsal Broža. O konkrétním využití daru zatím rodiny nediskutovaly. Další společný pobyt podle něj připadá v úvahu nejdříve začátkem prosince. Rodiny se zatím nedohodly na ani na místě, kde společně prožijí další dny. "Trvá nabídka kraje Vysočina, ozvali se nám i sponzoři, uvidíme," dodal. 

Obě rodiny i s dětmi se naposledy setkaly v pondělí. Společné pobyty dětí se od pondělka přerušily kvůli viróze, která zasáhla obě rodiny. Dnešní společný pobyt dětí byl proto zrušen. V otázce stanovení výše odškodného zatím podle společného právníka obou rodin Igora Veleby nenastal žádný pokrok. "Příští pondělí budu mít k dispozici psychologicko-psychiatrické testy jedné z rodin, v pátek budou výsledky druhé rodiny. Nějaký výsledek je možné očekávat nejdříve v polovině prosince," uvedl Veleba.
řady znovu nabily na Kubiceho. Zkoušejí to přes volby
05. 11 | 17:14 - Znalci mají určit, jestli prohrál ČSSD volby
Praha - Smyčka kolem odcházejícího šéfa protimafiánského útvaru policie Jana Kubiceho se znovu utahuje: úřady si objednaly posudek, který má určit, zda policista ovlivnil výsledky loňských parlamentních voleb. 
Zkoumají i to, jestli měl právo svou zprávu o prorůstání zločinu do státní správy vůbec utajit.
Kubicemu tak podle zjištění Aktuálně.cz znovu hrozí, že bude kvůli svému loňskému vystoupení před poslanci obviněn. Ačkoli vyšetřování prokázalo, že není nijak zodpovědný za to, že jeho zpráva unikla ze sněmovny na veřejnost, nejvyšší státní zástupkyně nařídila doplnit vyšetřování a Kubiceho případ tak znovu otevřela. 
Samotný únik dokumentu policisté připisují lidoveckému poslanci Pavlu Severovi, toho ale naopak žalobci stíhat nechtějí. Byť už měli kriminalisté připravenou žádost, aby poslanci svého kolegu ke stíhání vydali.
Lze to vůbec zpětně změřit?
Znalci na žádost úřadů zkoumají, zda policista Kubice loni v květnu ovlivnil mínění veřejnosti a podepsal se na těsné volebním porážce sociální demokracie. 
Politologové oslovení Aktuálně.cz přitom pochybují, že něco takového lze zpětně vůbec změřit. A nadto označit jediného člověka jako toho, kdo sám bez dalších vnějších jevů dokázal  zvrátit veřejné mínění na jednu či druhou stranu.
"Osobně si myslím, že se to zpětně změřit nedá. Musel by se udělat průzkum a i tak by to byla takzvaná měkká data, takže stoprocentní jistota by stejně nebyla," míní například politolog Pavel Šaradín z olomoucké Univerzity Palackého. 
Kromě toho státní zastupitelství vydalo pokyny, aby policie zjistila, zda byl Kubice vůbec oprávněný svou zprávu pro poslance zařadit do režimu Důvěrné. Pokud bude verdikt znít, že nebyl, je to pro Kubiceho další přitěžující okolnost. 
On sám utajení zprávy již dříve zdůvodňoval tím, že chtěl zabránit tomu, aby se dostala na veřejnost.
Kdo si to vymyslel? Úřady mlčí 
Kdo přesně přišel s myšlenkou na znalecký posudek a zkoumání utajení zprávy, není jasné. Úřady totiž o vyšetřování odmítají poskytovat jakékoli informace. Odstupující šéfka protikorupční služby Renata Strnadová, jejíž podřízení mají jednu část vyšetřování na starost, se dokonce v létě dobrovolně vzdala práva o případu informovat a nechala to na státním zastupitelství. 
Ani tam však nejsou sdílní.
"Státní zástupce, který má případ na starost, nebude průběh vyšetřování komentovat," uvedla mluvčí státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová.
Kubiceho - a jeho dva podřízené, kteří s ním byli ve sněmovně - už loni chtěla stíhat inspekce ministra vnitra. Žalobkyně ale nakonec konstatovala, že se žádného trestného činu nedopustili a případ odložila. Otevřela jej před pár týdny až nejvyšší státní zástupkyně Vesecká.
Kubice odchází, útvar je paralyzovaný
Jan Kubice nejnovější vývoj ve vyšetřování nekomentuje. Předminulý týden ale oznámil, že od policie počátkem příštího roku odchází. A spolu s ním všichni tři náměstci. Následně ohlásili rezignace i lidé z klíčových postů šéfů odborů či oddělení. 
Důvod? Ztráta motivace a nechuť spolupracovat s novým vedením policie, které bylo instalováno už za éry Ivana Langera.
* O situaci v útvaru ČTĚTE ZDE
Útvar, který má bojovat proti mafiím a bránit pronikání organizovaného zločinu do státní správy, je tak na pokraji kolapsu.
Boj o Hrad: Švejnar může počítat s hlasy Dienstbiera
05. 11 | 19:20 - Exministr zahraničí mu slíbil podporu
Praha - Exministr zahraničí Jiří Dienstbier, jehož jméno patřilo do tvojice vážných vyzyvatelů Václava Klause, podpoří Jana Švejnara.
Švejnara si za svého "koně" vybrala v pátek sociální demokracie, v tuto chvíli má také podporu Strany zelených a dvou nezávislých klubů v Senátu.
Dienstbier nyní v blogu, který si píše na stránkách Aktuálně.cz, podpořil ekonoma žijícího v USA. Dohodli si totiž mezi sebou vzájemnou podporu.
Koalice proti Klausovi má svého muže: ekonoma Švejnara - ČTĚTE ZDE
"Od března, kdy mě někteří politikové oslovovali, abych kandidoval, jsem vždy zdůrazňoval, že jsem připraven roli přijmout, ale také, že podpořím dobrého, nestranického a neideologického kandidáta, na kterém se volitelé shodnou, že může mít větší šance vyhrát než já," píše Dienstbier, který je momentálně v Bruselu a nezvedá svůj mobilní telefon.
Dienstbier byl přitom jen krůček od vlastní kandidatury. Deník Aktuálně.cz minulý týden zveřejnil, že místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) začal sbírat deset potřebných podpisů senátorů, aby mohl Dienstbiera nominovat.
Dienstbier bude kandidátem. Podpoří ho Pithart - ČTĚTE ZDE
"Teď je na hřišti Jan Švejnar. Přeji mu, aby uspěl v úsilí získat potřebnou podporu," vzkázal Dienstbier přes blog.
Aby Švejnar porazil Václava Klause, potřebuje i hlasy lidovců a komunistů. Alespoň příslib jejich hlasů pro tajnou prezidentskou volbu musí získat do měsíce. To je termín, kterým jeho kandidaturu podmínil šéf ČSSD Jiří Paroubek.
Jan Švejnar: Musím se obrátit na komunisty - ČTĚTE ZDE
"Považuji za úspěch, že se konečně podařilo prezidentského kandidáta navrhnout. Volba prezidenta bez vážného soupeře by byla formální, což by nebylo důstojné Václava Klause, ani by to nepodporovalo demokratickou politickou kulturu," míní Dienstbier.
Sám Švejnar zatím nedopověděl na otázku, zda plánuje v Česku alespoň symbolickou prezidentskou kampaň. Za něj ji ale již dříve přislíbil Martin Bursík, který v rozhovoru pro Aktuálně.cz potvrdil, že jeho strana bude po protikandidátovi chtít, aby veřejnosti představil své názory a plány.
"Je třeba, aby předvolební diskuse nebyla pouhým posuzováním osobních vlastností, ale především střetem názorů na základní otázky směřování České republiky, zejména na naši roli v evropské integraci. To je zvláště významné před blížícím se českým předsednictvím Evropské unie," míní také Dienstbier.
Švejnar přiletí do Prahy ze Spojených států v úterý před polednem, již během dne by se měl objevit mezi poslanci ve sněmovně.
sme ochotni se kvůli klimatu uskromnit, tvrdí lidé
05. 11 | 17:38 - Tři čtvrtiny dotázaných podporují ekologické daně
Londýn - Žijeme v liberální společnosti a nemůžeme nikoho nutit, aby změnil svůj přístup k životu. Takový argument zaznívá v západní Evropě, přijde-li na přetřes téma trvale udržitelného života.
Jenže každý osmý člověk z deseti je ochoten tváří v tvář klimatickým změnám omezit svůj životní styl. Vyplývá to z průzkumu britské BBC, který byl proveden v 21 zemích. Česko však mezi nimi nebylo.
ČTĚTE VÍCE o hrozbě globálního oteplování
"V mnoha zemích jsou lidé ochotnější uskromnit se mnohem více než jejich vlády," řekl ke statistice redaktor BBC Matt McGrat.
Vysokou podporu trvale udržitelného života mají také Spojené státy, které se však nepřipojily ke Kjótskému protokolu o snižování emisí skleníkových plynů.
Ještě překvapivější než přehodnocení samotného stylu života je ochota respondentů připlatit si za ekologická paliva. Vyšší ekologické daně schvalují tři čtvrtiny lidí: ovšem za podmínky, že bude zisk investován do zlepšení klimatu a výzkumu. Většina je pak ochotná takový krok odosouhlasit jen tehdy, když se nezvýší celková daňová zátěž. 
Jako "nejzelenější" země, kde plných 85 procent obyvatel souhlasí s vyšší cenou za energie, je Čína, většina Italů a Rusů je naopak proti.
Sporná dálnice do Vídně je zbytečná, tvrdí studie
05. 11 | 16:30 - Evropská komise chce posoudit varianty silnice do Rakouska
Brno - Odpůrci výstavby rychlostní komunikace R52 z Brna do Vídně přes Mikulov mají v ruce další silný argument pro to, aby se "rakouská" dálnice v této trase nestavěla.
Dopravní expert Jiří Dufek z Centra dopravního výzkumu (organizace patřící pod Ministerstvo dopravy) totiž na základě objednávky ekologických sdružení ve své studii zjistil, že nová čtyřproudá silnice se příliš nevyplatí.
Nevyužitá dálnice
Podle studie totiž nebude dálnice do Mikulova příliš využitá, intenzita dopravy má po jejím dokončení narůst pouze o deset procent. To znamená, že nepřitáhne dopravu z jiných tras.
A to na rozdíl od připravovaného obchvatu Břeclavi, který jako alternativní trasu pro dálnici do Vídně prosazují starostové i nevládní sdružení. Tam může podle studie jezdit v roce 2020 až 20 tisíc aut. 
A přes hraniční přechod v Poštorné u Břeclavi by podle studie mělo projíždět o 30 procent víc aut než přes Mikulov.
To, že trasa po stávající dálnici D2 a přes Břeclav je výhodnější, už dokázalo několik studií, podle nichž by se ušetřilo až třicet miliard korun.
Na definitivní rozhodnutí, kudy povede dálnice do Vídně, se v Česku čeká už více než patnáct set dnů, původně se plánovalo, že čtyřproudá silnice bude postavena už v roce 1996.
Kdy se začne stavět?
A bude se čekat dál. Podle vedení Jihomoravského kraje se původně plánované termíny překročí o několik let a stavět se má začít až v roce 2013.
K tomu, aby české úřady důkladně posoudily obě varianty, a ne jenom trasu přes Mikulov, už vyzval také veřejný ochránce práv i Evropské komise.
Ta požádala, aby se Česko v operačním programu doprava zavázalo, že posoudí alternativní řešení u silnic R1 a právě R52 a také projektu přesunu nádraží v Brně.
Ministerstvo dopravy už přislíbilo, že variantní trasu přes Břeclav posoudí.
Česko zatím dálniční spojení s Rakouskem nemá, mezi sousedy Rakouska je výjimkou. Například Slovensko se dálnice do Vídně dočká už letos.
Rabinův vrah slavil na výročí atentátu obřízku syna
05. 11 | 14:30 - Jigalu Amirovi se narodil syn 
Věznice Rimonim - Ani po dvanácti letech nekončí sága, jež stále a podivně spojuje bývalého izraelského premiéra Jicchaka Rabina a jeho uvězněného vraha Jigala Amira. 
Také letošní výročí Rabinovy vraždy přineslo kontroverze.
Zatímco v Tel Avivu si památku oblíbeného státníka připomínalo více než sto tisíc lidí, zažíval ve vězení ortodoxní věřící Amir jednu z nejradostnějších chvil v životě: rituální obřízku svého čerstvě narozeného syna. 
Obřad, při kterém chlapec dostává jméno, vyšel na tentýž den jako výročí smrti někdejšího izraelského premiéra. Amir ho zastřelil 4. listopadu 1995 po mírové demonstraci. Vadil mu premiérův plán, jenž chtěl s Palestinci vyměnit půdu za mír. 
Je jako Nelson Mandela? 
Amir si od té doby odpykává na samotce doživotní trest. Během minulého roku mu ale byly dovoleny návštěvy manželky Larissy Trimboblerové, která se za něj v kriminále vdala. 
Plánovaná obřízka vyvolala v izraelské společnosti protesty. Proti se postavili nejen pozůstalí po Rabinovi, ale také veřejnost. Před káznicí dokonce došlo ke střetu mezi vrahovými kritiky a tuctem jeho stoupenců. 
"Zabil premiéra, není jako běžný vrah," řekl agentuře Reuters Matan Josef- Berg. "Jigal Amir se stává novým Nelsonem Mandelou," nesouhlasil Avigdor Kiškin, "jsme šťastní, že má syna".
Olmert: Nikdy
Podobné názory nejsou v Izraeli ojedinělé. Amirova popularita během let stoupá. 
Jeho rodina a skupiny extrémistů pracují na kampani za vrahovo propuštění. Podle jednoho z posledních průzkumů s nimi souhlasí až čtvrtina Izraelců. 
Skoro polovina ortodoxních židů si pak myslí, že by měl být v roce 2015 po dvaceti letech ve vězení propuštěn. 
Současný předseda izraelské vlády Ehud Olmert ale veřejnost ujistil, že k tomu nedojde. 
Izraelská média uvedla, že chlapec dostal jméno Yinon Elia Šalom Amir. Jména "Yinon" a "Elia" odkazují na mesiáše, zatímco "Šalom" je hebrejským slovem pro mír. 
rakAgent Mulder předvede Česku drsný Sex ve městě
05. 11 | 18:40 - Seriál Californication začíná vysílá zdejší HBO
Praha -  Tentokrát nechal David Duchovny coby agent Mulder ze seriálu Akta X záhady a ufony na obrazovce spát:  do televize se vrátil v drsně komediálním seriálu Californication. 
Dvanáctidílný seriál v úterý začíná vysílat česká HBO, podle Mf Dnes o nákupu jednají i dvě celoplošné televize.  
Nese stejný název jako album slavných Red Hot Chili Peppers a složenina spojující Kalifornii s anglickým výrazem pro smilstvo (fornication) velmi dobře vystihuje, o co tu jde. 
Pojednává o rozvedeném spisovateli Hanku Moodym: alkoholikovi a sukničkáři, který se každý den probouzí s kocovinou a jiným úlovkem v posteli. Muži mu závidí a ženy ho milují. 
Jeho knihy se ujme fiktivní hollywoodské studio a chce z ní vytvořit trhák. 
Ale jaké je to překvapení, když z ironického díla o světě plném deziluzí vytvoří filmaři rozvernou romantickou komedii.
K tomu se Moody čím dál víc zaplétá do zapeklitých vztahů,  neví si rady s bývalou přítelkyní ani třináctiletou dcerou Beccy.
Seriál si bere na mušku americký showbyznys,  ale nedílnou součásti jsou Moodyho soukromé běsy, ke kterým patří i sexuální scény, vulgarismy a kontroverzní výroky na adresu snad všech náboženství.
Reakce na Californication jsou rozporuplné a vzhledem k tématu i vzrušené. Hned po vstupu na americké obrazovky seriál šokoval diváky i novináře. Většina recenzentů ho považuje za drsnější Sex ve městě, ale už se neshodnou, jestli je to dobře, nebo špatně. A většinou záleží na pohlaví kritizujících. 
"Seriál rozrývá pokrytectví Hollywoodu, ale nemá tolik jemnosti a vtipu, aby byl dostatečně přesvědčivý," míní kritička  Alessandra Stanleyová z The New York Times. 
Podle ní v seriálu jen frustrovaní muži střídají partnerky a ještě se chlubí, že je degradují do pozice sexuálních objektů. Naopak populární publicista Peter Bowes novinku označil za nejoplzlejší a nejnápaditější seriál poslední doby.
* ČTĚTE TAKÉ: Pravda je už venku: Akta X budou mít pokračování
"Abyste ho pochopili, stačí vědět, že Hollywood  je v Kalifornii a jaké se tu filmy točí," říká Duchovny a na výtky reaguje: "Je to temnější než Sex ve městě, ale je to vážně dobrá komedie, a navíc ukazuje, že sex není bez následků."
Tvůrci nabízejí i další atraktivní obsazení: známou britskou herečku Natashu McElhoneovou v roli Hankovy bývalé přítelkyně, jeho třináctiletou dceru Beccu ztvárnila  Madeleine Martinová.
V dalších rolích se objevuje Madeline Zimová či  Evan Handler, který si zahrál právě v Sexu ve městě.
V USA  dobíhá první série,  nedávno seriál odtartoval v Británii, běží v Holandsku, Irsku nebo Austrálii - právě tady se setkal s ostrou kritikou.
Výkonný ředitel organizace Australian Christian Lobby Jim Wallace vyzval k jeho bojkotu a spílal inzerentům, jejichž reklamy běžely během vysílání. Nejvíc ho prý rozčílila scéna, v níž Hank kouří marihuanu, souloží a následně zvrací.
Dvanáctidílný seriál diváci mohou vidět každé úterý na HBO od 20 hodin v českém znění: dabují ho Petr Rychlý, Dana Černá, Libor Hruška, Jiří Plachý nebo Vanda Hybnerová. 
Duchovny se už brzy pustí do role, která ho vytáhla z béčkových filmů. Ve druhém celovečerního filmu o Aktech X se opět coby zanícený ufolog postaví po bok Gillian Andersonové coby skeptické agentky Scullyové.
Premiéru by měl mít film poměrně záhy po natáčení,  25. července příštího roku. To už možná bude natočená i filmová verze Sexu ve městě. Seriál zachycující osudy čtyř úspěšných emancipovaných žen se dočkal obrovské celosvětové popularity.
Jitka GráfováTady jsou dávky rodiny Čunků. Podívejte se sami
05. 11 | 10:30 - Aktuálně.cz má dokument potvrzený sociálním úřadem
Praha/Vsetín - Jaké dávky a kolik bral lidovecký vicepremiér Jiří Čunek v době, kdy ještě ani neseděl na vsetínské radnici a kvůli kterým ve středu opustí vládu?
Podívejte se sami. Aktuálně.cz se podařilo získat výpis z úřadu práce, který jasně ukazuje, že Čunkovi brali sociální dávky do konce roku 1997. Ony tři miliony, jejichž původ chce v úterý lidovcům Čunek vysvětlovat, doputovaly na konto v listopadu 1998.
V roce 1998 Jiří Čunek bral od státu jen přídavky na děti a rodičovské příspěvky. Ty mu nemůže nikdo vyčítat. Pobírali je ve stejné situaci před deseti lety i další politici KDU-ČSL.
* Poslanci a přídavky: Proč okrádat rodinu? Brali jsme je - ČTĚTE ZDE
Dokument má podpis vedoucí oddělení státní sociální pomoci úřadu práce ve Vsetíně Jany Hajdové. Ta odmítla potvrdit jeho pravost. Nepřímo ale naznačila, že výpis v pátek vydala, když řekla: "Zeptejte se pana Čunka."
Podívejte se na faksimilie dokumentu z úřadu práce
Mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek to potvrdil. "Předseda Čunek si výpis vyžádal k televizní debatě, je to tentýž dokument," řekl Horálek. Čunek se s tímto výpisem ukázal v neděli v Otázkách Václava Moravce na ČT.
Sociální dávka? I 50 korun
Tabulka ukazuje, že za celý rok 1998, kdy odstupující vicepremiér ukládal na účty více než tři milióny, Čunkovi od státu dostali 582 korun příspěvek na bydlení: tedy 48,50 korun za měsíc, a k tomu 6606 korun sociální příspěvek (550,50 korun na měsíc). 
V té době rodina žila v panelákovém bytě se čtyřmi dětmi a Čunek byl opozičním zastupitelem.
Podobné dávky brala šestičlenná rodina i v roce 1996, tehdy na bydlení 972 korun za rok, tedy 81 korun na měsíc a 11 712 korun jako sociální příspěvek (976 korun na měsíc). 
V roce 1998 už tyto dávky Čunkovi nebrali.
Aktuálně.cz zjistilo, že v roce 1997 bral Čunek dávky oprávněně, měl na ně nárok.
* Nová fakta: Dávky, jež mu zlomily vaz, Čunek brát směl - ČTĚTE ZDE
Vicepremiér oznámil, že odstoupí ze všech vládních funkcí ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné znovuotevřením korupční kauzy, ve které byl stíhán kvůli přijetí půlmilionového úplatku. Obvinění bylo před nedávnem zrušeno, nejvyšší státní zástupkyně se nyní rozhodla případ došetřit.  
KDU-ČSL už vybírá nástupce na post ministra a v úterý lidovci pravděpodobně budou rozhodovat i o tom, zda Čunek má, či nemá zůstat jejich předsedou.
Sníh přichází. Na hory čtvrtmetr, do nížin poprašek
05. 11 | 19:05 - Pozor na ledovku, varují meteorologové
Praha - Tento týden přijde do Česka skutečné zimní počasí. 
"Během úterního dne očekáváme v horských oblastech sněžení - v Krkonoších, Krušných a Jizerských horách by mohlo napadnout až přes deset centimetrů sněhu," potvrzuje nástup typicky zimního počasí meteoroložka Dagmar Honsová z Meteopressu. 
Do středy pak může na horách napadnout až čtvrt metru sněhu. 
Proto se řidičům do hor nebudou hodit pouze zimní pneumatiky, ale už také sněhové řetězy. Hrozí totiž akutní nebezpečí sněhových jazyků, které se mohou tvořit kombinací nového sněhu a silného větru.
V úterý a ve středu bude velmi větrno - v nárazech může vítr dosáhnout rychlosti až 20 m/s a v horských oblastech se můžeme dočkat i větru, který nabere rychlost vichřice.
Zima na silnicích navíc nemusí trápit řidiče jenom na horách, ale i v nižších a středních polohách, kde budou tento týden nebezpečím hlavně mrznoucí srážky a ledovka.
Ta se v Čechách objeví dnes v noci, zítra ráno a dopoledne se s ní setkají řidiči na Moravě a ve Slezsku
Ke konci týdne pak odborníci očekávají dalších 15 centimetrů nového sněhu a na svatého Martina o víkendu se sněhové vločky ukáží zřejmě i v nížinách. 
Kamila Petrdlíková, MeteopressNový český válečný megafilm? Spíš střelba z novinářů
05. 11 | 18:25 - Šlapou Marhoulovi na paty velkorozpočtová Wokna?
Praha - Zatímco se Marhoulovi vojáci potí v tuniské poušti při natáčení Tobruku, v Česku se rozjíždí natáčení dalšího českého válečného filmu. Nebo pokus o velkolepou marketingovou akci.
Tvůrci projekt představili na páteční tiskové konferenci, na které uvedli i trailer k dosud neexistujícímu snímku - trailer, který má podobu reklamy na okna jedné české firmy.
Reklamní kampaň na zimní slevu na dřevěná i plastová okna má podobu spotu o čtveřici vojáků probíjející se zimou k chatce - v níž najdou klid a vytoužené teplo právě díky oněm oknům. V podobném duchu se nese i reklamní kampaň, která by se v průběhu nejbližších týdnů měla dostat na billboardy i do televize.
Tvůrci ji současně prezentují jako předvoj připravovaného filmu s pracovním názvem Windows of the Frontline. Měl by se začít točit začátkem roku 2008; firma je prý ochotna na jeho natáčení uvolnit neuvěřitelně znějící částku 100 až 150 milionů korun. 
"Původně jsem natáčeli jen reklamu, pak jsme ji rovnou udělali jako teaser na film," říká Jiří Chvojka, který se společností Extender projekt mediálně zastupuje.
Režisérem má být architekt Luboš Svoboda, pro účely natáčení přejmenovaný na Stephana Spiecberga. Jako producenti vystupují Petr Kratochvíl z dotyčné okenářské firmy, reklamní agentura Creative Lab a Jakub Červenka ze společnosti JCJ, která produkuje třeba chystaný film Otakáro Schmidta Don Quijote v Čechách.
Svoboda označuje chystaný film za komedii a současně za český válečný film ze současnosti. "Je to český příběh o národnostních menšinách, které téměř rozpoutají třetí světovou válku," říká Svoboda. Má se odehrávat v bývalém vojenském prostoru v Milovicích. 
Tým mluví o probíhajících jednáních s Českou televizí, ta je ovšem popírá. "V tuto chvíli mohu potvrdit, že Centrum dramatické tvorby o žádném projektu pod titulem Windows of the Frontline nejedná," říká Štěpán Janda z tiskového oddělení ČT. 
Skoupí na slovo jsou i další tvůrci při dotazu, zda opravdu vznikne. "Nemůžu to vůbec komentovat, jsem vázaný smlouvou," říká Tomáš Kábele uvedený jako střihač .
Propagačním materiálům vévodí mezinárodní čtveřice hrdinů. "Hrdiny jsou Čech, který si hraje na Araba, Vietnamec, Američan a Rus," říká Svoboda. "Američana nám hraje Kubánec, Vietnamce Japonec. Českého vojáka ztvární Zdeněk Vencl, o ztvárnění role Araba jednáme s Janem Dolanským," vyjmenovává Svoboda.
Součástí kampaně bylo i páteční odpolední vytváření "prvního živého billboardu" na principu cimrmanových živých obrazů.
Zda jde o propagaci nového filmu, nebo jen start reklamní kampaně, vědí jen tvůrci - a zřejmě i ČTK a MF Dnes, které se vší vážností o projektu informovaly.
Léčba leukémie: Julínek zvažuje odvolání Klenera
05. 11 | 19:00 - Pacienti podepisují petice a chtějí demonstrovat
Praha - Největší změnu v organizaci českého zdravotnictví - slučování specializovaných ústavů s fakultními nemocnicemi - provázejí problémy. 
Situace se vyostřila okolo sloučení prestižního Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) s Všeobecnou fakultní nemocnicí (VFN).
Do sporu se zapojili pacienti ústavu a ministr Tomáš Julínek otevřeně vzkázal řediteli ÚHKT Pavlu Klenerovi, který slučování nefandí, že přemýšlí o jeho odvolání.
Ministerstvo chce sloučit ústav s největší českou nemocnicí kvůli úsporám. Analýzu, která by ukázala, jestli krok opravdu úspory přinese, měl podle Julínka vypracovat právě Klener.
"Zatím to neudělal. On je v této věci odpovědná osoba," řekl Julínek. 
Klener to odmítá. "Analýzu jsme v šibeničním termínu zvládli vypracovat. Naše argumenty ministerstvo označilo jako špatné," řekl Aktuálně.cz Klener s tím, že s odvoláním počítá.
Proč se prý plýtvá
Plýtvání vidí ministerstvo třeba ve dvojitém vedení, které dělá stejnou práci na interní klinice nemocnice i v ÚHKT. "Právě ředitel ústavu Klener je zároveň přednostou kliniky," dodal ministr.
Klener tvrdí, že péče obou organizací se nedubluje, ale naopak doplňuje. "To mi potvrdil i ředitel Všeobecné fakultní nemocnice."
Soud: Pochod radikálů křišťálovou nocí se nesmí konat
05. 11 | 19:25 - Shromáždění nebylo řádně oznámeno 
Brno - Pražský magistrát u Nejvyššího správního soudu neuspěl se stížností kvůli pochodu pravicových radikálů, i tak ale může slavit.
Soud sice zamítl kasační stížnost magistrátu na verdikt Městského soudu, který zrušil magistrátní zákaz pochodu židovskou čtvrtí, na druhou stranu však v odůvodnění verdiktu uvedl, že magistrát neměl o povolení akce vůbec rozhodovat. 
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že rozhodnutí magistrátu o zákazu shromáždění je nezákonné, protože nemělo být vůbec vydáno.
"Posuzované shromáždění nebylo řádně oznámeno, a proto se nemůže konat," rozhodl Nejvyšší správní soud.
Čtěte více o právních sporech kolem pochodu:
* Soud poprvé posvětil zákaz neonacistického pochodu
* Pochod neonacistů nebude, nebyl správně nahlášen
Proč magistrát slaví 
Oznámení o shromáždění totiž podali "Mladí národní demokraté" s tím, že za ně jedná Erik Sedláček. 
Registrace Občanského sdružení Mladí národní demokraté se ale uskutečnila až v září 2007, a teprve od registrace mohlo sdružení vystupovat jako právnická osoba a oznámit shromáždění. 
Magistrát nesprávně zaměnil tehdy neexistující sdružení za Erika Sedláčka a ve vztahu k němu shromáždění zakázal, ačkoli v souladu se zákonem měl oznámení odložit a věcně se jím nezabývat. 
Křišťálová noc
Pochodovat Prahou radikálové chtějí 10. listopadu. Při události zvané Křišťálová noc byly 10. listopadu 1938 v Německu zavražděny desítky Židů, na 30 000 osob bylo odvlečeno do koncentračních táborů a začala rychlá arizace židovského majetku. 
Pořadatelé oznámili, že akce má být "protestem proti účasti České republiky na okupaci Iráku".  Magistrát pochod zakázal s vysvětlením, že shromáždění podněcuje rasovou nenávist a nesnášenlivost.
Městský soud pak ovšem úřední rozhodnutí zrušil. V rozsudku uvedl, že úřad může posuzovat pouze nahlášený účel shromáždění, nikoliv domnělý. 
Pochod pravicových radikálů vyvolal obavy a kritiku z mnoha stran. Do ulic někdejší židovské čtvrti a jejího okolí je už oznámeno několik shromáždění proti neonacismu.
Sami organizátoři přitom na svých webových stránkách stále uvádějí, že během tohoto týdne zveřejní, kdy a kde se pochod uskuteční.
Sníh přichází. Na hory čtvrtmetr, do nížin poprašek
05. 11 | 19:05 - Pozor na ledovku, varují meteorologové
Praha - Tento týden přijde do Česka skutečné zimní počasí. 
"Během úterního dne očekáváme v horských oblastech sněžení - v Krkonoších, Krušných a Jizerských horách by mohlo napadnout až přes deset centimetrů sněhu," potvrzuje nástup typicky zimního počasí meteoroložka Dagmar Honsová z Meteopressu. 
Do středy pak může na horách napadnout až čtvrt metru sněhu. 
Proto se řidičům do hor nebudou hodit pouze zimní pneumatiky, ale už také sněhové řetězy. Hrozí totiž akutní nebezpečí sněhových jazyků, které se mohou tvořit kombinací nového sněhu a silného větru.
V úterý a ve středu bude velmi větrno - v nárazech může vítr dosáhnout rychlosti až 20 m/s a v horských oblastech se můžeme dočkat i větru, který nabere rychlost vichřice.
Zima na silnicích navíc nemusí trápit řidiče jenom na horách, ale i v nižších a středních polohách, kde budou tento týden nebezpečím hlavně mrznoucí srážky a ledovka.
Ta se v Čechách objeví dnes v noci, zítra ráno a dopoledne se s ní setkají řidiči na Moravě a ve Slezsku
Ke konci týdne pak odborníci očekávají dalších 15 centimetrů nového sněhu a na svatého Martina o víkendu se sněhové vločky ukáží zřejmě i v nížinách. 
Kamila Petrdlíková, MeteopressČunek: Můj nástupce bude znám za několik dní
05. 11 | 08:47 - Šéf lidovců vyloží své finanční záležitosti až v úterý
Praha - Nástupce Jiřího Čunka na ministerstvu pro místní rozvoj a ve vládě by mohl být znám do několika dnů. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl sám šéf lidovců Jiří Čunek. O kandidátovi se bude zřejmě jednat na úterním celostátním zasedání KDU-ČSL. 
"Nedomnívám se, že jeho jméno v úterý padne, ale mělo by být známo do několika dnů, sdělil Čunek. "V KDU-ČSL je dostatek lidí, nebude to jako u zelených," dodal. 
V poslední době se spekuluje především o pardubickém hejtmanovi Romanu Línkovi, ale ten by podle svých slov raději zůstal v regionu a Čunka by nahradil pouze v případě silného politického mandátu. 
* Jiří Čunek slíbil, že vysvětlí, jak pobíral dávky
* Nová fakta: Dávky, jež mu zlomily vaz, Čunek brát směl
* Lidovci hledají náhradu za Čunka. Mohl by to být Línek
Línek zároveň připustil, že se jedná v rovině dvou až tří jmen. 
Vše vysvětlím až v úterý
Předseda lidovců se v pořadu rovněž vyjadřoval ke aférám kvůli pobírání sociálních dávek. Čunkovi je dáváno za vinu, že pobíral dávky v době, kdy na účet ukládal tři a půl milionu korun. Sám ale jakékoliv pochybení v této věci ale odmítl. 
"Od začátku je vidět, že jde o dehonestaci", řekl Čunek. "Původ miliónů je čistý. Policie nemůže nic vyšetřit, protože je všechno v pořádku," dodal. "To, že máte ve správě prostředky, to neznamená, že je to váš příjem."
Odmítl ale blíže vysvětlit, odkud peníze měl. Odvolal se při tom na slib, který dal svým kolegům ve straně, že jim v úterý vše vyloží. Sdělovat proto cokoli dříve médiím by podle něj nebylo správné.
Uvedl také, že nepovažuje za chybu, že o přídavky žádal. "Není to nemorální, tyto dávky nejsou koncipovány jako dávky pro chudé, ale dávky na podporu rodiny." Zároveň podotkl, že od té doby co byl starostou, už nepožádal o dávky, i když na ně měl právo. 
* Měnit předsedu? Ještě musíme zvážit, říkají lidovci
V úterý by se mělo mimo jiné rozhodnout o tom, zda má Čunek v KDU-ČSL jako předseda důvěru. Jestli odstoupí, ale neprozradil. Pouze podotkl, že ho zvolil sjezd a nedá se odvolat. Podle svých slov bude jednat tak, aby nepoškodil stranu. 
mchJihomoravská Amazonie mizí pod motorovými pilami
05. 11 | 10:01 - Vzácným živočichům na jihu Moravy hrozí vyhubení
Břeclav - Osamělý třistaletý dub je prošpikován dírami tak tlustými, že se do nich vejde prst. Vyvrtaly je larvy kriticky ohroženého tesaříka obrovského, který na většině míst v republice už vymřel. Stejný osud mu teď hrozí i v lužních lesích na soutoku Dyje s Moravou, kde v posledních desetiletích už klesl jeho počet o polovinu.
Staré, mohutné duby, které nutně potřebuje k životu, pomalu odumírají. A ty stromy, které by se mohly stát jeho novým domovem, lesníci kácí a dřevo prodávají. V podobném ohrožení jako tesařík jsou i další brouci, pavouci, motýli - stovky vzácných druhů, které zatím žijí v tomto unikátním území.
Nejbohatší hmyzí oblast ve střední Evropě
Svým významem je možné území mezi Dyjí a Moravou připravnat k deštným pralesům, které sice tvoří jen asi sedm procent plochy zeměkoule, ale žije tam 60 až 80 procent všech živočišných druhů. A také jsou nemilosrdně káceny.
Lužní lesy na jihu Moravy jsou na tom v českém a středoevropském měřítku podobně - vyskytuje se tam nejvíce druhů hmyzu, který ke svému životu potřebuje právě staré stromy. Některé druhy žijí jenom zde, některé jsou na jižní Moravě nejpočetnější, takže tady mají nejlepší vyhlídky do budoucna.
"Z hlediska ochrany naší přírody je to naprosto klíčové území," říká o lužních lesích Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd, který se v posledních měsících snaží dohodnout s místními lesníky, aby změnily svůj dosavadní způsob práce a kromě produkce dřeva mysleli více i na nenahraditelné živočišné a rostlinné druhy.
"Hraje se zde vysoká hra. V sázce je další zkracování seznamu druhů, které obývají Českou republiku," tvrdí Čížek, podle něhož se rozloha luhů kolem Dyje a Moravy už drasticky zmenšila a navíc se zhoršuje jejich kvalita odumíráním starých dubů či jilmů.
"Nepodaří-li se najít vhodné řešení, vyhynou až tři procenta hmyzích druhů. V některých čeledích jde až o pětinu druhového bohatství. To opravdu není málo. Zatím u nás vyhynulo asi deset procent hmyzích druhů," připomíná Čížek.
Území je klíčové i pro ptáky a mnohé vodní a mokřadní živočichy. Žije zde třeba bobr, orel královský, orel mořský či čáp černý.
Nebojte se, za pár tu zase bude les
Rozsáhlá mýtina je ohraničena úzkou řadou vysokých stromů. Ještě před rokem tu stály vzrostlé duby a jasany, ale pak přišli dělníci s motorovými pilami a stromy se změnily na dřevo, les na palouk.
"Až sem přijedete za tři roky, už tu budou takhle vysoké jasany," ukáže nataženou rukou dva metry od země Zdeněk Vícha z místní Lesní správy Židlochovice. "Tady se prostě těžit musí, už to mělo být vytěženo před deseti lety," dodává Vícha.
Lesníci nevidí na velkoplošném kácení, prodeji dřeva a na opětovném zalesňování rozsáhlých mýtin nic špatného. Argumentují tím, že postupují přesně podle lesního zákona i podle zadání svého vedení, a tím je ekonomické hospodaření. A zvěř si poradí - přesune se jinam.
"I malé dítě ze základní školy ví, že obilí, když dozraje, je nutné ho sklidit a poorat pro další úrodu. A tak je to i s lesem," napsal v regionálním tisku lesník Jiří Netík z polesí Soutok. Však se hospodaření Lesního závodu Židlochovice v posledních letech dostalo po dlouhodobé ztrátě do kladných čísel.
Případ pro ekologickou inspekci
Lesníci tomu odborně říkají "obnovné bloky". Les na rozloze až dvou hektarů se pokácí, okolo se ponechá nepříliš široká řada stromů a jde se s pilou o kus dál.
Některé nově vytvořené paseky se pak ještě "celoplošně připraví" pro nový les. To znamená, že těžká technika rozorá půdu po vykácených kmenech. Rozsekány na malé kousky jsou i pařezy a zbytky po poražených stromech. Pro některé druhy, například roháče obecného, který v některých státech severní a západní Evropy už vyhynul, tak mizí jejich přirozené prostředí.
"Ani se tu nenechají stát jednotlivé stromy, které by mohly sloužit jako nové útočiště vzácných druhů živočichů," připomíná Vladan Riedl ze Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava, která dokonce iniciovala u České inspekce životního prostředí šetření proti plošnému kácení v oblasti Pouzdřanská step - Kolby.
Odumřela už polovina "hmyzích domů"
Mohutné prastaré stromy, které jsou pozůstatkem dávných řídkých lesů, mohou fungovat jako domy pro ohrožené živočichy. 
Nedávný průzkum ukázal, že jich už více než polovina odumřela. Další stromy odumírají nebo jsou proschlé. Jen minimum je zdravých. A nová generace neexistuje. Během pár desetiletí tu prakticky žádné staré vhodné stromy nebudou. Mnoho vzácného hmyzu bez nich nemůže existovat. 

Lukáš Čížek z Entomologického ústavu tvrdí, že smyslem jeho aktivity není dosáhnout toho, aby lesníci v lužním lese už nepokáceli ani strom. Naopak. Ještě než se zde před pár staletími začalo s intenzivním lesním hospodařením, rostl mezi Dyjí a Moravou řídký les. A mezi stromy se pásl dobytek.
Má-li zdejší vzácná fauna přežít, musí se podle Čížka na některých místech původní řídký les zase obnovit. A to se někde bez kácení neobejde. Jenže se nesmí porazit prakticky všechno, jako se to dělá teď. Na zbytku je lesní hospodaření třeba jen mírně upravit. Za vzor může posloužit způsob, jakým Lesy hospodaří v lužních lesích Litovelského Pomoraví.
Šéf rezervace je exředitelem lesů
Čížek je přesvědčen, že by se sporům s lesníky předešlo, kdyby bylo nad všemi lužními lesy vyhlášeno chráněné území. Jenže všechny pokusy o rozšíření Chraněné krajinné oblasti Pálava od roku 1989 ztroskotaly.
"Z lužních lesů jsou chráněna jen necelá dvě procenta území, zatímco jinde se intenzivně hospodaří," poznamenává entomolog Čížek. "Přitom z biologického hlediska má oblast na soutoku Dyje s Moravou charakter národního parku," dodává.
Lužní lesy jsou pouze součástí evropské soustavy NATURA 2000 a před pár lety zde vznikla Biosférická rezervace Dolní Morava, kterou zde vyhlásilo UNESCO. Jenže podle entomologa Čížka zákon efektivní ochranu "naturových" území zatím neumožňuje. A šéfem biosférické rezervace je Jan Vybíral, bývalý ředitel místního Lesního závodu Židlochovice. Vybíral se ještě jako lesník postavil proti rozšíření pálavské chráněné oblasti do lužního lesa.
"Pan Vybíral bohužel na některé klíčové problémy stále nahlíží nikoli z ochranářského, ale z lesnického hlediska," tvrdí Lukáš Čížek z Entomologického ústavu.
Děkujeme lesníkům za jejich práci
A ředitel Vybíral se lesníků skutečně zastává. "To, že oblast Soutoku je jedinečná, je především výsledkem úsilí mnoha generací lesníků," napsal nedávno v odborném časopise Lesnická práce.
"Lesní hospodářství je dlouhodobě postaveno na principech trvalé udržitelnosti, což oceňují mnozí odborníci z celého světa," dodal. V Lanžhotském zpravodaji se Vybíral zase opřel do entomologa Čížka a jeho kolegů, kteří kritizují dosavadní hospodaření na území mezi Dyjí a Moravou.
"Jestliže někdo veřejně vyhlásí poplašnou zprávu o tom, že do několika let dojde ke zničení většiny starších porostů, pak je to velmi nezodpovědné. Lesní zákon už více než 250 roků přísně dbá, aby k něčemu podobnému nedošlo," napsal Vybíral. Připomněl, že les poskytuje obnovitelnou přírodní surovinu.
"Jestliže se v některé části lesního komplexu vytěží dospělý porost, má v jiných částech náhradu nejméně tak krásnou," uvedl Vybíral.
Zvrat: Lesníci nepokácí všechno
Koncem října se přece jen ochranářům podařil zásadní průlom. Dohodli se s lesníky, že při těžbě dřeva nepokácí všechny stromy a pro živočichy ponechají takzvané solitéry - stromy, v nichž by mohly vzácné druhy dál žít.
Základní rámec dohody zní: Na každých deseti hektarech vykáceného lesa zůstane sto solitérních stromů.
Lesníci se navíc chystají vysazovat nové duby, které by časem mohly také plnit úlohu hmyzích "příbytků". Kde přesně se duby vysadí a v jakém počtu, o tom se bude ještě jednat.
"Nově vysazené solitérní stromy budou pro ohrožené tvory vhodné tak za sto padesát let. Jenže to už může být pozdě," upozorňuje Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd.
Pardubický hejtman Michal Rabas zemřel
05. 11 | 16:12 - Ve funkci ho už dva roky zastupoval lidovec Línek
Pardubice - Pardubický kraj přišel o svého hejtmana. Michal Rabas zemřel ve 43 letech po dlouhé nemoci. 
Rabase, který loni podstoupil operaci kvůli nádorovému onemocnění, zastupoval již skoro dva roky první náměstek hejtmana Roman Línek. Ten je zároveň prvním místopředsedou lidovců. Rabas, který se v roce 2006 podrobil operaci nádoru, zastupoval ve vedení Pardubického kraje ODS.
Do politiky vstoupil pardubický hejtman se vznikem krajů v roce 2000. V letech 2000 2004 byl statutárním zástupcem hejtmana Pardubického kraje a od prosince roku 2004 vykonával funkci hejtmana Pardubického kraje.
Pak zasáhla nemoc. 
Rabas věřil, že nad ní dokáže vyhrát. Po deseti měsících léčby se na podzim 2006 pomalu vracel do běžného rodinného života, toužil znovu pracovat. 
"Je těžké kombinovat léčbu a práci, ale lékaři mi poradili, ať se prací bavím. Myslím, že to je ta nejlepší kombinace," říkal v říjnu 2006.
Chtěl se věnovat nejen hlavní agendě Pardubického kraje, ale přál si také pomoci onkologickému oddělení pardubické nemocnice. 
Skutečnost, že poznal zdravotnictví zevnitř, ho přiměla k úvahám, zda je potřeba dávat tolik peněz například na nákladná řešení silnic, zda by tyto finance nebyly užitečnější právě na léčení pacientů.
"Více si netroufám predikovat, léčba není u konce a je dlouhodobá," zříkal se před rokem větších plánů Rabas.
Mnohé už nestihl. Poslední přání, které měl - aby dokončil své funkční období - se mu nesplnilo. V pondělí 5. listopadu ráno zemřel.
Zuzana HronováÚstav, kde léčí leukémii, zanikne, plánuje Julínek
05. 11 | 14:42 - Aktuálně cz. má v ruce ministerský plán
Praha - Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek zvolil tvrdý postup proti Ústavu hematologie a krevní transfuze, kde se mimo jiné léčí lidé nemocní nevyléčitelnou leukémií.
Aktuálně.cz má k dispozici dokument, jak chce ministerstvo slučovat specializované ústavy s nemocnicemi a podle tohoto dokumentu má hematologický ústav zaniknout. 
Ústav i jeho značka budou zrušeny. Agendu převezmou dvě oddělení Všeobecné fakultní nemocnice a Ústav biochemie 1.lékařské fakulty Karlovy univerzity.
Spolu s tím bude rozdělen tým 180 zaměstnanců, kteří dosud pracovali pod společným vedením.
Varianta Vinohrady
Jde tedy o mnohem radikálnější přístup, než byl zvolen například u Masarykova onkologického ústavu v Brně. Ten sice bude podřízen Fakultní nemocnici u svaté Anny, stane se však autonomní součástí holdingu a název zůstane zachován.
O podobné spojení s ústavem hematologie usiluje i pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, která týmu ředitele Jaroslava Klenera nabízí nové prostory a zároveň založení holdingu s názvem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady-Ústav hematologie a krevní transfuze. Vinohradští tak chtějí těžit z mezinárodně známé značky.
Tento plán však nejde uskutečnit, protože Ústav hematologie a krevní transfúze spolupracuje s 1. lékařskou fakultou a ta nechce ústav předat Vinohradům, které patří ke 3.lékařské fakultě.
Jak léčit leukémii
Devítistránkový plán spojení připravila Všeobecná fakultní nemocnice, ředitel ústavu hematologie Pavel Klener ho však 29. října odmítl.
Podle návrhu je užitečné spojit Ústav hematologie a krevní transfúze s hematologickým centrem fakultní nemocnice, které  rovněž léčí leukémii transplantacemi kostní dřeně. Ústav hematologie však dělá daleko složitější tzv. alogenní operace, kdy nemocný dostává kostní dřeň od příbuzných či nepříbuzných dárců. 
Se šedesáti operacemi ročně je v tomto směru největším ústavem v republice.
Zisky versus dluhy
Nemocnice se dosud omezila na autologní operace, kdy pacient po ozáření dostává svou vlastní krev. Podle návrhu bude výhodou, když vznikne komplexní transplantační centrum, které ušetří na společném nákupu materiálu, léků a společné administrativě.
V materiálu chybí ekonomické analýzy, kolik se ušetří. Nezmiňuje se ani o tom, že obrat ústavu hematologie ročně dosahuje 650 milionů, tedy víc než u jakékoli kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. 
Chybí údaje, že Ústav hematologie a krevní transfúze hospodaří bez dluhů, fakultní nemocnice na Karlově náměstí naopak v posledních letech proslula jako ústav, který v České republice vyrobil nejvyšší dluhy v řádu miliard korun.
Uklidnit pacienty
Podrobnější je popis jak spojení uskutečnit.
První cestou je speciální zákon, který by sloučil ústav s nemocnicí a zároveň ho formálně zrušil. Druhou možností je smlouva, ve které ústav převede nemocnici veškerý svůj majetek, závazky i činnosti. Potom může být Ústav hematologie a krevní transfúze zrušen rozhodnutím ministra zdravotnictví.
Druhá varianta je jednodušší a pokud by s ní ředitel Pavel Klener nesouhlasil, může ho Julínek vyměnit.
Dva kroky k zániku
Spojení proběhne ve dvou krocích.
Postup ukazuje, že se vedení ministerstva a nemocnice obávají odporu. Nejdříve se stav hematologie rozdělí na dva samostatné primariáty, konkrétně na klinický a transfúzní úsek. 
"Cílem první fáze je stabilizace nezdravotnických činností převzatých do struktur nemocnice a uklidnění situace u pacientů a zaměstnanců," stojí v dokumentu. 
Teprve ve druhé fázi budou odděleny laboratoře a oba primariáty se podřídí vedení 1. lékařské kliniky resp. transfúzní stanice v nemocnice. Klinický úsek se přitom přestěhuje do jiné budovy.
Ministerstvo šetří
Mluvčí ministra Julínka Tomáš Cikrt nepotvrdil, že Všeobecná fakultní nemocnice připravila dokument na zakázku ministerstva.
"Ale je pravda, že skutečně chceme sloučit Ústav hematologie  a krevní transfúze s Všeobecnou fakultní nemocnicí. Veřejnost budeme informovat do čtrnácti dnů, jak by měla integrace probíhat."
Podle Cikrta jsou důvody integrace nezpochybnitelné. "Chceme, aby vznikaly moderní univerzitní celky, kde se propojí výzkum, vzdělávání a poskytování péče. Tím se odstraní dvoukolejní řízení, kdy fakultní nemocnice podléhají zdravotnictví i školství," vysvětluje mluvčí.
Pokud se nemocnici ústavy podřídí, vznikne silný a efektivnější celek, který ušetří na službách a lépe odolá potížím při změnách zdravotnického financování. "Je to spíše socialistický zvyk mít ve vědě speciální ústavy," podotkl mluvčí.
Cikrt vylučuje, že změny způsobí zánik odborného týmu, který dnes v Ústavu hematologie a krevní transfúze pracuje.
Magistrát a developery z Pankráce spojuje stejný muž
05. 11 | 13:47 - Radní Richter ani developeři v tom střet nevidí. 
Praha - Pražský magistrát, který má rozhodovat o osudu mrakodrapů na Pankráci a společnost ECM, která stavbu komplexu prosazuje, spojuje tentýž člověk: Petr Beneš. 
Podle informací Lidových novin měl mediální konzultant Petr Beneš po několik týdnů pracovat jak pro radního Milana Richtera, tak pro společnost ECM. 
V době, kdy Richter pracoval pro magistrát, totiž údajně také nastoupil do společnosti ECM. Smlouvu s ECM sice Beneš podepsal až na konci září, ale z tiskových zpráv společnosti vyplývá, že zde pracoval již v létě. 
* Proč mrakodrapy, ptá se Unesco Prahy
* Mrakodrapy na Pankráci? Možná bez příjezdových silnic
Petr Beneš ale popírá, že by pracoval pro oba zákazníky současně. "V létě jsem pro ně zkorigoval jednu nebo dvě zprávy, ale v podstatě šlo o jakýsi zkušební provoz," řekl deníku Aktuálně.cz Beneš. "Smlouvu se společností ECM jsem podepsal až poté, co jsem na magistrátu skončil," dodal. 
V podobném smyslu se vyjádřil i radní Richter. Beneš mu prý sdělil, že když začal spolupracovat s ECM, tak pro magistrát už nepracoval. Na otázku, zda se nejedná o střet zájmů, když mediální poradce pracoval nejdříve pro magistrát a nyní pro ECM, odpověděl, že mediální poradce se k žádným důležitým materiálům nedostal. 
"Problém spočívá v tom, že jeden člověk může pracovat s informacemi, které se vážou k jednomu problému, ze dvou stran. Může se znalostí informací lobbovat za tu či onu stranu a podobně," řekl pro noviny politolog Jan Kubáček.
Plánovaná stavba mrakodrapů se nelíbí hlavně UNESCO. Praha se totiž na seznam světového kulturního dědictví dostala díky zachovalému historickému panoramatu. Stavba ale může pohled na Prahu narušit. Investor nových domů na Pankráci zpochybňování svého záměru odmítá. Tvrdí, že postupuje důsledně podle platných českých zákonů.
mchBoj o Hrad: Švejnar může počítat s hlasy Dienstbiera
05. 11 | 19:20 - Exministr zahraničí mu slíbil podporu
Praha - Exministr zahraničí Jiří Dienstbier, jehož jméno patřilo do tvojice vážných vyzyvatelů Václava Klause, podpoří Jana Švejnara.
Švejnara si za svého "koně" vybrala v pátek sociální demokracie, v tuto chvíli má také podporu Strany zelených a dvou nezávislých klubů v Senátu.
Dienstbier nyní v blogu, který si píše na stránkách Aktuálně.cz, podpořil ekonoma žijícího v USA. Dohodli si totiž mezi sebou vzájemnou podporu.
Koalice proti Klausovi má svého muže: ekonoma Švejnara - ČTĚTE ZDE
"Od března, kdy mě někteří politikové oslovovali, abych kandidoval, jsem vždy zdůrazňoval, že jsem připraven roli přijmout, ale také, že podpořím dobrého, nestranického a neideologického kandidáta, na kterém se volitelé shodnou, že může mít větší šance vyhrát než já," píše Dienstbier, který je momentálně v Bruselu a nezvedá svůj mobilní telefon.
Dienstbier byl přitom jen krůček od vlastní kandidatury. Deník Aktuálně.cz minulý týden zveřejnil, že místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) začal sbírat deset potřebných podpisů senátorů, aby mohl Dienstbiera nominovat.
Dienstbier bude kandidátem. Podpoří ho Pithart - ČTĚTE ZDE
"Teď je na hřišti Jan Švejnar. Přeji mu, aby uspěl v úsilí získat potřebnou podporu," vzkázal Dienstbier přes blog.
Aby Švejnar porazil Václava Klause, potřebuje i hlasy lidovců a komunistů. Alespoň příslib jejich hlasů pro tajnou prezidentskou volbu musí získat do měsíce. To je termín, kterým jeho kandidaturu podmínil šéf ČSSD Jiří Paroubek.
Jan Švejnar: Musím se obrátit na komunisty - ČTĚTE ZDE
"Považuji za úspěch, že se konečně podařilo prezidentského kandidáta navrhnout. Volba prezidenta bez vážného soupeře by byla formální, což by nebylo důstojné Václava Klause, ani by to nepodporovalo demokratickou politickou kulturu," míní Dienstbier.
Sám Švejnar zatím nedopověděl na otázku, zda plánuje v Česku alespoň symbolickou prezidentskou kampaň. Za něj ji ale již dříve přislíbil Martin Bursík, který v rozhovoru pro Aktuálně.cz potvrdil, že jeho strana bude po protikandidátovi chtít, aby veřejnosti představil své názory a plány.
"Je třeba, aby předvolební diskuse nebyla pouhým posuzováním osobních vlastností, ale především střetem názorů na základní otázky směřování České republiky, zejména na naši roli v evropské integraci. To je zvláště významné před blížícím se českým předsednictvím Evropské unie," míní také Dienstbier.
Švejnar přiletí do Prahy ze Spojených států v úterý před polednem, již během dne by se měl objevit mezi poslanci ve sněmovně.
Lékařské přesčasy: Julínek navrhl, jak dodržet zákon
05. 11 | 17:50 - Zdravotníci by mohli pracovat 8 hodin týdně navíc
Praha - Lékaři, sestry či laboranti budou mít o osm hodin týdně delší pracovní dobu, pokud  se na tom dohodnou se zaměstnavatelem.
Ministerstvo tak chce omezit obcházení zákoníku práce. Ten porušují záchranné služby i nemocnice v otázce přesčasů. Nový zákoník práce, který platí od ledna omezil, počet přesčasových hodin asi na 400, což je polovina předchozího stavu.
Nemocnice se s tím vyrovnaly různě, například si na přesčasy najímají "své" lékaře prostřednictvím agentur, aby formálně zákoníku vyhověly.
S nápadem ministerstva nemocnice i záchranky souhlasí. Odbory i opoziční ČSSD jsou proti. Ministerstvo hodlá změnu zapojit do technické novely zákoníku práce, kterou nyní projednává sněmovna.
"Návrh je výhodný pro zaměstnance i zaměstnavatele," říká ministr Tomáš Julínek. Podle něj bude dohoda dobrovolná. Za osm hodin navíc si bude moci zdravotník sjednat smluvní mzdu, která může být i vyšší než obvyklá hodinová mzda.
Předseda zdravotnických odborů Jiří Schlanger ale vidí situaci opačně. "Za přesčasy je příplatek pětadvacet procent. Zdravotníci by na tomto systému tratili," myslí si.
Odbory chtějí po jednání se zaměstnavateli přijít s vlastní novelou zákoníku práce. Svůj záměr shrnují do vzorce 40 + 16. To znamená 40 hodin práce plus 16 hodin přesčasů týdně.
vesMinisterstvo varuje před přebalovacím pultíkem
05. 11 | 17:45 - Obsahuje nadměrné množstív ftalátů
Praha- Na trhu se objevil dětský přebalovací pult, který obsahuje nadměrné množství ftalátů, a tudíž je zdraví škodlivý.
 Před výrobkem společnosti Cam, konkrétně modelem Nuvola, varuje spotřebitele Ministerstvo zdravotnictví. Informuje o tom server České noviny s odvoláním na ČTK.
Ony škodlivé látky, tedy estery kyseliny ftalové, jsou obsaženy v potahové fólii pultu, která je vyrobena z měkčeného PVC.
Výrobky Cam do České republiky dováží brněnská firma Baby Direkt, s.r.o. Té už bylo uleženo škodlivý pult stáhnout z prodeje a zákazníci, kteří jej u nich koupili, ho mohou vrátit na náklady dovozce.
Souvislosti:
* Změkčovadla PVC jsou nebezpečná, ví EU. Ale nezakáže je
* Dětská odsávačka obsahuje jedovaté ftaláty
* V britské hračce byly ftaláty, stahuje se z trhu
rgÚřady znovu nabily na Kubiceho. Zkoušejí to přes volby
05. 11 | 17:14 - Znalci mají určit, jestli prohrál ČSSD volby
Praha - Smyčka kolem odcházejícího šéfa protimafiánského útvaru policie Jana Kubiceho se znovu utahuje: úřady si objednaly posudek, který má určit, zda policista ovlivnil výsledky loňských parlamentních voleb. 
Zkoumají i to, jestli měl právo svou zprávu o prorůstání zločinu do státní správy vůbec utajit.
Kubicemu tak podle zjištění Aktuálně.cz znovu hrozí, že bude kvůli svému loňskému vystoupení před poslanci obviněn. Ačkoli vyšetřování prokázalo, že není nijak zodpovědný za to, že jeho zpráva unikla ze sněmovny na veřejnost, nejvyšší státní zástupkyně nařídila doplnit vyšetřování a Kubiceho případ tak znovu otevřela. 
Samotný únik dokumentu policisté připisují lidoveckému poslanci Pavlu Severovi, toho ale naopak žalobci stíhat nechtějí. Byť už měli kriminalisté připravenou žádost, aby poslanci svého kolegu ke stíhání vydali.
Lze to vůbec zpětně změřit?
Znalci na žádost úřadů zkoumají, zda policista Kubice loni v květnu ovlivnil mínění veřejnosti a podepsal se na těsné volebním porážce sociální demokracie. 
Politologové oslovení Aktuálně.cz přitom pochybují, že něco takového lze zpětně vůbec změřit. A nadto označit jediného člověka jako toho, kdo sám bez dalších vnějších jevů dokázal  zvrátit veřejné mínění na jednu či druhou stranu.
"Osobně si myslím, že se to zpětně změřit nedá. Musel by se udělat průzkum a i tak by to byla takzvaná měkká data, takže stoprocentní jistota by stejně nebyla," míní například politolog Pavel Šaradín z olomoucké Univerzity Palackého. 
Kromě toho státní zastupitelství vydalo pokyny, aby policie zjistila, zda byl Kubice vůbec oprávněný svou zprávu pro poslance zařadit do režimu Důvěrné. Pokud bude verdikt znít, že nebyl, je to pro Kubiceho další přitěžující okolnost. 
On sám utajení zprávy již dříve zdůvodňoval tím, že chtěl zabránit tomu, aby se dostala na veřejnost.
Kdo si to vymyslel? Úřady mlčí 
Kdo přesně přišel s myšlenkou na znalecký posudek a zkoumání utajení zprávy, není jasné. Úřady totiž o vyšetřování odmítají poskytovat jakékoli informace. Odstupující šéfka protikorupční služby Renata Strnadová, jejíž podřízení mají jednu část vyšetřování na starost, se dokonce v létě dobrovolně vzdala práva o případu informovat a nechala to na státním zastupitelství. 
Ani tam však nejsou sdílní.
"Státní zástupce, který má případ na starost, nebude průběh vyšetřování komentovat," uvedla mluvčí státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová.
Kubiceho - a jeho dva podřízené, kteří s ním byli ve sněmovně - už loni chtěla stíhat inspekce ministra vnitra. Žalobkyně ale nakonec konstatovala, že se žádného trestného činu nedopustili a případ odložila. Otevřela jej před pár týdny až nejvyšší státní zástupkyně Vesecká.
Kubice odchází, útvar je paralyzovaný
Jan Kubice nejnovější vývoj ve vyšetřování nekomentuje. Předminulý týden ale oznámil, že od policie počátkem příštího roku odchází. A spolu s ním všichni tři náměstci. Následně ohlásili rezignace i lidé z klíčových postů šéfů odborů či oddělení. 
Důvod? Ztráta motivace a nechuť spolupracovat s novým vedením policie, které bylo instalováno už za éry Ivana Langera.
* O situaci v útvaru ČTĚTE ZDE
Útvar, který má bojovat proti mafiím a bránit pronikání organizovaného zločinu do státní správy, je tak na pokraji kolapsu.
ČSSD jedná s poslanci, jak položit vládu
05. 11 | 17:00 - Pokouší se o mimořádnou schůzi
Praha - Nejpozději na sněmovní schůzi, jež začne koncem listopadu, chtějí sociální demokraté vyvolat hlasování o nedůvěře vládě Mirka Topolánka. Pokud by se ČSSD podařilo získat několik hlasů koalice, mohlo by se hlasovat ještě dříve. Informuje o tom server Novinky s odvoláním na ČTK.
Sociální demokraté svůj plán položit vládu oznámili už minulý pátek. Jako důvod uvedli, že vláda je v krizi, kterou navíc prohloubila aféra okolo odcházejícího ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka.
Šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek v pondělí řekl, že jeho strana jedná o svržení vlády i s poslanci koalice. Podle něho není vyloučeno, že o nedůvěře vlády se bude jednat ještě 27. listopadem, kdy má začít řádná schůze sněmovny. 
Dosud není zřejmé, jak se k případnému hlasování postaví takzvaní přeběhlíci z řad ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka. Lze předpokládat, že poslanci za KSČM by návrh o nedůvěře podpořili. Za návrh by se naopak nepostavil ani vedoucí vnitrostranické platformy v ODS Vlastimil Tlustý a ani Ludvík Hovorka z KDU-ČSL, jenž v srpnu odmítl vládní reformu financí.
Souvislosti:
* ČSSD uvažuje o hlasování o nedůvěře vládě. Kvůli Čunkovi
* Vláda přežila hlasování o nedůvěře, Paroubek pohořel
Rg
Topolánek: Věda musí umět přežít bez státu
05. 11 | 14:05 - Premiér chce komercionalizovat výzkum na univerzitách
Praha - Vivat. Oslavný název by měl předznamenat reformu vědy a výzkumu, kterou ohlásil premiér. Počítá s tím, že peníze na vědu by měly téct pouze na projekty, které jsou životaschopné.
"Výzkum, který podporujeme, musí mít šanci být první nebo druhý na světě," řekl premiér Mirek Topolánek. Vycházel přitom z teze zakladatele firmy General Electric, že musí být vždy "ti první, nejvýš druzí."
Mirek Topolánek usiluje o to, aby se změnila skladba podpory vědy a výzkumu, především aby se zvýšila její podpora ze soukromých zdrojů. K tomu by mělo přispět větší propojení univerzitního výzkumu a aplikační praxe firem. Výzkum na univerzitách se bude muset zaměřit komerčně využitelným směrem, je přesvědčen premiér. Proto chystá změnu vysokoškolského zákona. 
Příkladem mají být tzv. Centra Excellence, kterých je po republice několik. Premiér zmínil olomoucké a liberecké. 
Výzkumné projekty, které po pěti letech, až přestane do České republiky plynout podpora ze strukturálních fondů, nebudou schopné existovat, budou muset podle premiéra skončit.
Edukativní Estonsko
Aby se do financování výzkumu zapojil soukromý kapitál, představuje si Topolánek "daňové nebo jiné stimulační prostředky", které by násobily podporu z veřejných zdrojů. Jak konkrétně by tyto daňové stimulace měly vypadat, neuvedl.
"Česká republika si vede ekonomicky dobře, ale pokud chceme dlouhodobou perspektivu a kvalifikovanou pracovní sílu v oblasti engineeringu, je reforma vědy nezbytná," je přesvědčen ministerský předseda. V tom bychom si měli vzít příklad třeba z Estonska, které se podle vyvíjí směrem ke skutečné edukativní společnosti. 
Topolánkovi se navíc nelíbí, že ministerstvo školství dosud mělo "tendenci řídit českou vědu a výzkum, a to byla chyba." Proto se přiklání k větší roli Rady vlády pro vědu a výzkum, jíž z titulu premiérské funkce předsedá.
Nach
Paroubek vyzval Šloufa, ať odejde z ČSSD
05. 11 | 11:38 - Výzva následuje po přiznání kontaktů s podnikatelem Mrázkem
Praha - Předseda ČSSD Jiří Paroubek vyzval Miroslava Šloufa, ať opustí ČSSD, protože byl v úzkém styku s organizovaným zločinem a umožňoval mu přístup do státní správy. Reakce přišla po rozhovoru Šloufa pro MF Dnes.
Uvádí to zpravodajství Českých novin s odvoláním na ČTK.
Podle Šloufa měl později zavražděný podnikatel František Mrázek dodat vládě informace, jež ovlivnily privatizaci Komerční banky a České spořitelny.
Paroubkovi se také nelíbí, že Šlouf udržuje "čilé kontakty s některými ministry za ODS a podle informací ČSSD je činný i ve vyjednávání o podpoře pro prezidenta Václava Klause v nadcházejících prezidentských volbách". Vyzval proto ministry a představitele ODS, aby kontakty s Miroslavem Šloufem přerušili.
Olovo a jiné kampaně
Miroslav Šlouf vedl kampaně ČSSD v éře vedení Miloše Zemana, byl mj. autorem myšlenky Zemáku, volebního autobusu, se kterým strana objížděla města před volbami. 
Podle médií byl ovšem strůjcem řady dalších pochybných kampaní. Například za Akcí Olovo, která měla za cíl pošpinit tehdy místopředsedkyni ČSSD Petru Buzkovou, politickou soupeřku Miloše Zemana.
Následující vedení ČSSD se po odchodu Miloše Zemana na Vysočinu služeb Šloufa zřeklo a distancovalo se od jeho "praktik".
Čtěte více: Miroslav Šlouf, symbol oposmlouvy, se vrátil na scénu
 
 
Tady jsou dávky rodiny Čunků. Podívejte se sami
05. 11 | 10:30 - Aktuálně.cz má dokument potvrzený sociálním úřadem
Praha/Vsetín - Jaké dávky a kolik bral lidovecký vicepremiér Jiří Čunek v době, kdy ještě ani neseděl na vsetínské radnici a kvůli kterým ve středu opustí vládu?
Podívejte se sami. Aktuálně.cz se podařilo získat výpis z úřadu práce, který jasně ukazuje, že Čunkovi brali sociální dávky do konce roku 1997. Ony tři miliony, jejichž původ chce v úterý lidovcům Čunek vysvětlovat, doputovaly na konto v listopadu 1998.
V roce 1998 Jiří Čunek bral od státu jen přídavky na děti a rodičovské příspěvky. Ty mu nemůže nikdo vyčítat. Pobírali je ve stejné situaci před deseti lety i další politici KDU-ČSL.
* Poslanci a přídavky: Proč okrádat rodinu? Brali jsme je - ČTĚTE ZDE
Dokument má podpis vedoucí oddělení státní sociální pomoci úřadu práce ve Vsetíně Jany Hajdové. Ta odmítla potvrdit jeho pravost. Nepřímo ale naznačila, že výpis v pátek vydala, když řekla: "Zeptejte se pana Čunka."
Podívejte se na faksimilie dokumentu z úřadu práce
Mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek to potvrdil. "Předseda Čunek si výpis vyžádal k televizní debatě, je to tentýž dokument," řekl Horálek. Čunek se s tímto výpisem ukázal v neděli v Otázkách Václava Moravce na ČT.
Sociální dávka? I 50 korun
Tabulka ukazuje, že za celý rok 1998, kdy odstupující vicepremiér ukládal na účty více než tři milióny, Čunkovi od státu dostali 582 korun příspěvek na bydlení: tedy 48,50 korun za měsíc, a k tomu 6606 korun sociální příspěvek (550,50 korun na měsíc). 
V té době rodina žila v panelákovém bytě se čtyřmi dětmi a Čunek byl opozičním zastupitelem.
Podobné dávky brala šestičlenná rodina i v roce 1996, tehdy na bydlení 972 korun za rok, tedy 81 korun na měsíc a 11 712 korun jako sociální příspěvek (976 korun na měsíc). 
V roce 1998 už tyto dávky Čunkovi nebrali.
Aktuálně.cz zjistilo, že v roce 1997 bral Čunek dávky oprávněně, měl na ně nárok.
* Nová fakta: Dávky, jež mu zlomily vaz, Čunek brát směl - ČTĚTE ZDE
Vicepremiér oznámil, že odstoupí ze všech vládních funkcí ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné znovuotevřením korupční kauzy, ve které byl stíhán kvůli přijetí půlmilionového úplatku. Obvinění bylo před nedávnem zrušeno, nejvyšší státní zástupkyně se nyní rozhodla případ došetřit.  
KDU-ČSL už vybírá nástupce na post ministra a v úterý lidovci pravděpodobně budou rozhodovat i o tom, zda Čunek má, či nemá zůstat jejich předsedou.
Lidovci ve Zlíně chtějí, aby byl Čunek dál předsedou
05. 11 | 09:02 - Ctíme presumpci neviny, senátoři se unáhlili, tvrdí
Praha - Zlínský krajský výbor KDU-ČSL se rozhodl podpořit Jiřího Čunka ve funkci předsedy strany. Zároveň se ale Čunkova domovská organizace chystá na úterním celostátním sjezdu navrhnout, aby byl dubnový sjezd v roce 2008 volební. 
Informaci přinesl zpravodajský server idnes.cz. 
Lidovci se ve Zlíně také shodli na tom, že krok senátního klubu strany, byl předčasný. "S touto aktivitou měli počkat až po jednání celostátní konference, ctíme presumpci neviny," řekl novinářům radní Zlínského kraje Jindřich Ondruš. 
* Čunek: Můj nástupce bude znám za několik dní
Na schůzi lidovců přinesl Čunek některé dokumenty, které by měl ukázat na úterním celostátním zasedání KDU-ČSL. Zítra by totiž měl vysvětlit, odkud měl miliony na svém účtu. 
V úterý by se mimo jiné mělo rozhodnout o tom, zda má Čunek ve straně důvěru. Podle svých slov hodlá jednat tak, aby nepoškodil stranu.
Vesecká: únikem informací by se měla zabývat BIS
04. 11 | 14:25 - "Státní zastupitelství zneužívána k politickému boji"
Praha - Masivní únik informací z různých kauz by měla řešit Bezpečnostní informační služba. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekla nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. 
"Státní zastupitelství jsou zneužívána k politickému boji... Ohrožena je důvěryhodnost všech orgánů činných v trestním řízení," prohlásila Vesecká, která se chce kvůli tomu obrátit na premiéra Mirka Topolánka. Sama ale rezignovat nehodlá. 
Únik informací byl jedním z důvodů, proč ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil na návrh Vesecké odvolal vrchního státního zástupce v Olomouci, Ivo Ištvána. Vesecká to zdůvodnila tím, že Ištván nezvládl svou manažerskou funkci a nepřijal opatření, aby nedocházelo k únikům závažných informací. 
Právě olomoucké vrchní státní zastupitelství se zabývalo kauzou Jiřího Čunka. Od Olomouce se v této kauze očekávalo, že vyřeší konflikt mezi brněnskými a jihlavskými žalobci s jejich kolegy z Ostravy a Přerova.
V reakci na odvolání Ištvána podal demisi i jeho náměstek Igor Stříž, který nesouhlasil z důvody, kvůli kterým byl jeho nadřízený odvolán. 
* Kauza Čunek: vrchní žalobce v Olomouci přišel o místo
* Opozice zuřila, ale v kauze Čunek neuspěla
Vesecká v pořadu také připomněla, že informace unikají nejen v kauze Čunek, ale také v případu uplácení bývalého poslance Zdeňka Kořistky, kauze týrání dětí v Kuřimi nebo vyšetřování korupce ve fotbale. 
Prošetřit úniky chce i premiér Mirek Topolánek. "Je nutné dramaticky změnit přístup k těmto únikům, minimálně ve státní správě," řekl v televizi Prima."Každý člověk, ať už udělal cokoliv, má právo na spravedlivý proces, to je ovšem v posledních letech neustále porušováno."
Se záměrem Vesecké souhlasí i Jiří Čunek. "Já to považuji za správné, už to mělo být dávno. Takhle budou likvidovat každého z nás."
Jan Švejnar: Musím se obrátit na komunisty
04. 11 | 14:15 - Poslanci za KSČM prezidentského kandidáta očekávají 
Praha - Při cestě na Hrad nebude možné minout politiky komunistické strany. 
Ekonom Jan Švejnar sice v době totality opustil komunisty ovládané Československo, ale když se se dnes stal oficiálním protikandidátem Václava Klause do prezidentské volby, ihned tento fakt připustil.
Udělal to hned v prvním rozhovoru, který poskytl poté, co jej dvě politické strany a dva menší senátorské kluby vybraly jako svého kandidáta na Hrad.
"Je důležité sejít se s jejich klubem, znát jejich názory a zjistit, jak by to mohlo fungovat. Oni si musejí ověřit, do jaké míry mohu být jejich kandidátem," uvedl Jan Švejnar v rozhovoru pro Českou televizi.
ČTĚTE PROFIL: Jan Švejnar: muž s řadou významných kontaktů
Čísla hovoří
Že bude  poslanecký klub komunistické strany jedním z prvních, kde bude Jan Švejnar získávat podporu pro svoje případné zvolení, řekl už odpoledne předseda Strany zelených Martin Bursík. "Vyjednávání s komunisty je primárně záležitostí prezidentských kandidátů," dodal vzápětí.
DETAILNĚ ZDE: Jak dnes vidí Martin Bursík Švejnarovy šance
Právě zelení spolu se sociálními demokraty a senátorskými kluby SNK a Klubem otevřené demokracie Švejnara do prezidentské volby nominovaly. Dali mu přednost před dalšími zvažovanými osobnostmi - exministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem a akademikem Václavem Pačesem. 
VÍCE ZDE: Koalice proti Klausovi vybrala svého muže
Dohromady může tato "protiklausovská" koalice nabídnout Švejnarovi mezi voliteli - senátory a poslanci - 104 hlasů. To je pro Švejnarovo zvolení málo. Jen samotná ODS, která otevřeně podoporuje nynějšího prezidenta a svého čestného předsedu Václava Klause, má 41 senátorů a 81 poslanců. 
Komunisté mají ve sněmovně a v senátu 29 hlasů. Vedle lidovců, kteří se zatím k podpoře Švejnara nepřipojili a kteří mají 24 senátorů a poslanců, tak budou pro volbu velmi důležití.
Filip: Čekáme na něj
Předseda komunistů Vojtěch Filip v České televizi řekl, že návštěvu Jana Švejnara klub KSČM čeká už v úterý. 
"Jan Švejnar je relevantním kandidátem, nicméně závěr bude činit poslanecký klub strany," řekl Filip. Komunisté si stanovili čtyři pravidla, podle ketrých budou svoji podporu jednomu z kandidátů posuzovat. 
"Je to rovný přístup ke všem stranám, náhled na ekonomickou reformu, postoj k případnému referendu k radaru a také pohled na suverenitu České republiky v rámci Evropské unie," uvedl Filip.
Konečné slovo, pro kterého prezidentského kandidáta zvednou komunisté ruku, padne 7. prosince. 
ODS: Švejnar je ve střetu zájmů
"To snad nemůže nikdo myslet vážně? Jan Švejnar je předsedou dozorčí rady Československé obchodní banky, která se s tímto státem vede arbitrážní spory o 30 miliard a za kterou daňoví poplatnící zaplatili 150 miliard," reagoval na kandidaturu Švejnara místopředseda ODS Petr Nečas. 
Podle něj je Švejnar ve střetu zájmů a to i ve chvíli, kdyby se rozhodl z ČSOB odejít. 
Předseda Zelených Martin Bursík, který jméno Jana Švejnara přinesl, včera řekl, že se pokusí prosadit návštěvu Švejnara na klubu ODS. 
Podle Petra Nečase je ale krajně nepravděpodobné, že by někdo ze senátoru nebo poslanců za ODS zvedl pro Švejnara ruku.
Všichni je berou
"Je tu složitá historická situace," řekl Jan Švejnar České televizi na otázku, zda mu podpora komunistů není proti mysli. "Na druhé straně jsme téměř dvacet let od revoluce, komunistická strana získává velký počet hlasů v demokratických volbách a je potřeba ji brát jako politický subjekt, se kterým je třeba jednat a který se musí brát v úvahu," uvedl prezidentský kandidát.
Připomněl, že všechny politické subjekty v Česku s komunisty jednají. Švejnarův případný soupeř v prezidentské volbě Václav Klaus pozval jako první prezident po listopadu 1989 představitele komunistů k politickým konzultacím na Hrad.
ODS, která postavila na podporu Václava Klause vyjednávací tým, se zatím odpovědi na otázku, zda osloví i komunisty, vyhýbá. Předseda poslaneckého klubu Petr Tluchoř na ni dnes Aktuálně.lcz odpověděl:  "Postup jednání o prezidentské volbě zatím nebudu komentovat."
Topolánek: Odchod Čunka je chlapské řešení
04. 11 | 14:08 - Premiér řekl v televizi, že šéfovi lidovců nadále věří
Praha - K odchodu Jiřího Čunka ze své vlády se v nedělní odpolední debatě na televizi Prima vyjádřil premiér Mirek Topolánek 
"Nevšiml jsem si, že by se vláda otřásla v základech. Jiří Čunek odešel velmi seriozně a vládu to neohrozí. Čelí mediálním útokům, jeho odchod považuji za chlapské řešení, nikoliv za chybu," řekl k odchodu Jiřího Čunka z vlády premiér Mirek Topolánek.
Hlavním tématem debaty byla právě nejžhavější politická kauza minulého týdne - aféra kolem vicepremiéra Jiřího Čunka, který ve středu oznámil odchod z vlády poté, co nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká oznámila, že hodlá opět otevřít jeho korupční kauzu.
"Každý člověk, at už udělal cokoliv, má právo na spravedlivý proces, to je ovšem v posledních letech neustále porušováno," poukázal Topolánek na unikání zákulisních informací v korupčních aférách posledních let - od aféry českého fotbalu až po aktuální problémy Jiřího Čunka. 
ČTĚTE VÍCE: Můj nástupce bude znám za několik dní, říká Ćunek
"Jiří Čunek je pod velkým tlakem, opozice i média volají po krvi," řekl Topolánek s tím, že Čunkovi nadále věří. "Za ten tři čtvrtě rok ve vládě ukázal, že dokáže o věcech přemýšlet a že je velmi seriozní." Podle Topolánka lze od Čunka čekat vysvětlení jeho kauzy na zasedání republikové rady KDU-ČSL.
Reforem se není třeba bát
Premiér odmítl, že by dalším krokem měly být předčasné volby. Volání ČSSD po předčasných volbách označil za marketingový trik. 
Čunkova aféra zastínila i další důležitou politickou událost minulého týdne - vláda zveřejnila seznam zásadních reformních kroků, které čekají Českou republiku v nejbližších letech. Moderátor debaty Petr Šimůnek poukázal na klesající podporu veřejnosti, Topolánek ale obavy lidí z reformy označil za pochopitelné.
"Nikdo nemá rád změny nebo slovo reforma. Je pochopitelné, že se lidé obávají, ale obávají se neoprávněně. Pro drtivou většinu lidí se ta situace zlepší, říkají mi to zkušenosti ze zemí, kde takové změny proběhly," dodal Topolánek.
Pět premiérských priorit
Premiér se v debatě poté vyjádřil právě ke svému projektu PPP - pět premiérských priorit. Projekt představil minulý týden, jde o vládní priority, o jejichž prosazování se chce v nejbližší době osobně zasazovat. Priority se týkají oblasti financí, občanské bezpečnosti či podpory vzdělanosti.
Topolánek tak znovu potvrdil, že jednou z priorit jeho vlády jsou reformy zdravotnictví a důchodového systému. "Veřejné finance jsme zatím krátkodobě stalibilizovali, v té věci ovšem musíme ještě provést zdravotní a důchodovou reformu," dodal Topolánek. Zároveň vyvrátil, že by změny měly přinést problémy starším věkovým skupinám. "Změny těchto systémů neohrozí ani stávající důchodce, ani mě do důchodu směřujícího."
Dalšími kroky chce premiér zlepšit podmínky pro podnikatele. Nový živnostenský zákon podle něj přinese "dramatické zjednodušení," podle Topolánka například v snížení množství i v rozsahu formulářů, zrušení registračních pokladen a minimální daně či třeba v zavedení mechanismů proti zneužívání nemocenské.
Ruku pro jadernou elektrárnu bych zvedl
Topolánek se vyjádřil i k plánovanému zavedení eura či k zvyšování cen energií. Podle Topolánka sice vláda cenu energií ovlivnit nemůže, Topolánek ale zmínil možnost využití jaderné energie, kterou je možné dovážet ze sousedního Slovenska. S jadernou energií ostatně Topolánek nemá problém. "Kdyby bylo hlasování o jaderné elektrárně, zvedl bych ruku pro," dodal Topolánek.
Topolánek se vyjádřil ke zjednodušení daňových přiznání. "Pokud se neodstraní balast všech těch odečitatelných položek, tak se přiznání nezjednodušší. Některé věci se budou rušit velmi složitě," dodal Topolánek který za složité označil například rušení výhod pro státní zaměstnance či odboráře.
Při debatě nad prioritou týkající se bezpečnosti se Topolánek vyjádřil i k nedávným odchodům vysokých představitelů policie včetně plukovníka Kubice. "Tzv Kubiceho zpráva v mnoha směrech nelhala, celá řada věcí byla zásadního charakteru a bude třeba je dořešit," řekl premiér.
Ten se podle svých slov s plukovníkem Kubicem poprvé setkal před několika týdny, kdy už byl Kubice pevně rozhodnut odejít. Odchody dalších čelných představitelů policie ale Topolánek chce zvrátit. "Budu je přemlouvat, aby zůstali, budu chtít po ministru vnitra i policejním prezidentovi, aby s nimi promluvili," dodal.
Za problém ČR označil Topolánek právě prorůstání státní správy a byznysu a organizovaného zločinu, na které upozornila Kubiceho zpráva. "Už tu nejsou jen staří estébáci, máme tu i nové. I dnes jsou lidé, kteří jsou napojeni na byznys či organizovaný zločin," dodal s tím, že je třeba nastavit adekvátní kontrolní mechanismy. "ČSSD tu 8 let vládla a 8 let tento systém budovala. My musíme občanům vrátit důvěru v systém," dodal Topolánek.

Zelení mohou vyvolat stranické referendum o radaru
04. 11 | 07:45 - Umožňuje to obecná směrnice, kterou schválila rada
Praha - Strana zelených může vyhlásit vnitrostranické referendum k umístění amerického protiraketového radaru v Česku.
Podle serveru ceskenoviny.cz to prý umožňuje obecná směrnice o referendu, kterou schválila republiková rada. Novinářům to po jednání oznámila ministryně Džamila Stehlíková. Referendum o radaru chtějí ve straně někteří její členové. O samotném radaru se ale v souvislosti se směrnicí včera na jednání širšího vedení nemluvilo. 
"Návrh prošel rozdílem jednoho hlasu," uvedla podle serveru ministryně. Směrnice podle ní například určuje, kolik členů strany může k referendu vyzvat, za jakých podmínek či jak musí být dané téma formulováno.
Mezi zelenými je řada odpůrců radaru. Šéf strany Martin Bursík není hlasování o základně nakloněn. Je však možné, že se nakonec uskuteční.
"Nemáme ani referendum podle čeho vyhlásit, protože nemáme řád vnitrostranického referenda. Navíc máme stanovy tak nepraktické, že ani ten řád nelze racionálně zformulovat, protože by přinášel celou řadu rizik. Nejprve proto předsednictvo navrhuje upravit stanovy," řekl podle ČTK Bursík ještě před včerejším jednáním rady.
O radaru mluvilo širší vedení zelených již v květnu. Podle předsedy rady Dalibora Stráského se tehdy ukázalo, že nejmenší vládní strana zahrnuje realisty, kteří zasedli do jedné vlády s ODS a lidovci, i radikály. 
Podle serveru to neznamená, že by se nedokázali dohodnout. "V závěrečném usnesení tehdejšího jednání stojí, že zelení nemohou za daných podmínek s radarem souhlasit. Za nezbytné ale považují pokračovat v úsilí o prohloubení dialogu o této otázce na úrovni NATO, EU i mezi EU, NATO a Ruskem," píše se na internetových stránkách.
Tlustý padá v ODS. Vzdal se i ve středních Čechách
04. 11 | 00:00 - Předsedou středočeské ODS se stal hejtman Petr Bendl
Praha - Někdejší ministr financí v první povolební Topolánkově vládě Vlastimil Tlustý ztratil další politický post. Dnes se na sněmu středočeské ODS vzdal kandidatury na místo jejího předsedy. 
Jeho soupeřem byl středočeský hejtman a místopředseda ODS Petr Bendl, který volby předsedy středočeské organizace vyhrál.
Oba politici šli přitom do volby s vyrovnanými šancemi. Oba získali stejný počet nominací od okresních organizací ODS.
"Dospěl jsem k závěru, že chce-li Petr Bendl stoprocentní mandát pro krajské volby, tak jako lídr pro krajské volby ho má mít. A ustoupil jsem mu," citoval Tlustého server ceskenoviny.cz. Podle České televize pak uvedl, že důležitá je pro něj velká podpora, kterou od delegátů dostal.
Pro Bendla nakonec po Tlustého odstoupení hlasovalo 105 delegátů, platných hlasů bylo 151. 
Vlastimil Tlustý, někdejší místopředseda strany, předseda poslaneckého klubu a autor klíčové části vítězného volebního programu z roku 2006 - rovné daně, tak přišel v ODS o poslední významnou funkci.
Nyní je už jenom poslancem. Ve sněmovně je nejvlivnějším koaličním kritikem vládních reforem, s dalšími poslanci založil stranickou frakci uvnitř ODS. 
Koalice proti Klausovi má svého muže: ekonoma Švejnara
03. 11 | 21:15 - Podporuje ho ČSSD, zelení a menší kluby v senátu 
Praha - Ekonom Jan Švejnar dostal dnes podporu dvou politických stran a dvou senátorských klubů, aby se v prezidentské volbě postavil Václavu Klausovi.  
Pro Švejnara se vyslovila opoziční ČSSD, vládní Strana zelených a také senátorské kluby - SNK, který má šest senátorů, a Klub otevřené demokracie se sedmi senátory. 
Tato "protiklausovská" koalice tak disponuje mezi voliteli - senátory a poslanci - 104 hlasy. To je pro Švejnarovo zvolení málo, jen samotná ODS má 41 senátorů a 81 poslanců. 
DETAIL ZDE: Jak dnes vidí Martin Bursík Švejnarovy šance
Podmínka pro kandidáta 
Švejnar tedy dostal od sociálních demokratů, jejichž širší vedení se dnes pro něho vyslovilo, podmínku, aby do 8. prosince získal podporu napříč politickými stranami.  
Hrát by mohl o hlasy lidovců (dohromdy 24 senátorů a poslaců) a komunistů (29 hlasů), předseda socialistů Jiří Paroubek dnes řekl, že by se měl pokusit získat na svou stranu i některé zákonodárce z ODS.
Martin Bursík dnes řekl, že Švejnar přijde příští týden do Prahy a hned začne o podpoře své kandidatury jednat. Bude mimo jiné jednat i s klubem komunistů. "Jednání s komunisty je primárně na kandidátech na prezidenta," řekl k tomu Martin Bursík, který přiznal, že bez hlasů komunistů se nový prezident neobejde.
Bursík také uvedl, že se pokusí vyjednat Švejnarovi návštěvu u zákonodárců zvolených za ODS.
SOUVISLOST ZDE: Probuzení kauzy Čunek nahrává Klausovi
Průzkum: Švejnar sílu má
Švejnarova nominace odpovídá i výsledkům exkluzivního průzkumu, který si nechalo udělat Aktuálně.cz ve třech největších městech republiky. 
O novém prezidentovi budou rozhodovat v únoru či v březnu roku 2008 při společné schůzi sněmovny a senátu. Pětiletý mandát Václava Klause vyprší s koncem února
VÍCE ZDE: Klausův soupeř: Velká města favorizují Švejnara
Paroubek: Dost bylo vyčkávání
Švejnarovu nominaci oznámila jako první sociální demokracie po pátečním zasedání nejužšího vedení. Dnes na Ústředním výkonném výboru ji musel Jiří Paroubek obhajovat, a uspěl - Švejnara podle něho nepodpořili pouze dva členové výboru - jeden se zdržel hlasování, jeden byl proti. 
"Nám jde o to, aby byl nalezen společný kandidát," řekl dnes Jiří Paroubek.
Argumentaci, proč vybrat proti Klausovi právě Švejnara, postavil na tom, že sociální demokraté nemohou mít stranického kandidáta. To by Václav Klaus mohl na Hradě otevírat šampaňské, varoval spolustraníky Paroubek. .
Zelení pro Švejnara
Jméno Jana Švejnara patřilo do triumvirátu favoritů, o nichž malé středopravé strany i sociální demokraté veřejně uvažovali. Vedle něj se pak skloňovalo jméno šéfa Akademie věd Václava Pačese a bývalého ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera. 
ZAJÍMAVOST ZDE: Anketa Aktuálně.cz: Vítězí Dienstbier. Získal čtvrt miliónu hlasů 
Předseda zelených Martin Bursík už před měsícem v on-line rozhovoru řekl, že právě Švejnara by si za prezidenta přál. "Myslím si, že je to pro Jana Švejnara - coby vyzyvatele Václava Klause - vynikající startovní pozice. Má totiž podporu nejsilnější opoziční strany a v tuto chvíli i Strany zelených," řekl Bursík.
Dnes dal však najevo, že mu nelíbí podmínka, kterou před Švejnara postavili socialisté. "ČSSD má termín, my jsme žádný termín nedali. Máme za to, že pro takováto jednání je dobré si nechat co nejotevřenější prostor a volné ruce, uvedl.
DETAIL ZDE: Jak zdůvodňují zelení a senátorské kluby Švejnarovu nominaci 
Lidovci pro Dienstbiera?
O oficiálním vyzyvateli Václava Klause tak mlčí už jen komunisté a lidovci. ODS jednoznačně podporuje svého bývalého předsedu.
Lidovci dosud největší sympatie vyjádřili Jiřímu Dienstbierovi. Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) dokonce chtěl mezi kolegy sbírat potřebných deset podpisů, které by Dienstbierovu kandidaturu posvětily.
* Více o Pithartově záměru čtěte ZDE
Kateřina Eliášová, Simona Holecová, red DOM
Anketa : Vítězí Dienstbier. Získal čtvrt milionu hlasů
03. 11 | 13:55 - Uvnitř: Výsledky prezidentské ankety deníku Aktuálně.cz
Anketa - Pátý měsíc v řadě vítězí v prezidetntské anketě čtenářů Aktuálně.cz Jiří Dienstbier, který dosud patří mezi okruh osobností, jež by se mohly postavit Václavu Klausovi ve volbě prezidenta republilky.
Jen během osmého měsíce ankety jste bývalému ministrovi zahraničí poslali 250 tisíc hlasů.Zatím jediný oficiální kandidát na prezidenta Václav Klaus získal o padesát tisíc méně.
Deník Aktuálně.cz udělal od spuštění ankety už osmý mezisoučet. Obsazení dvou prvních pozic v hlavní skupině se od září nezměnilo. 
Zmínění dva politici se nadále mohou utkat i v ostré volbě prezidenta příští rok - navzdory tomu, že sociální dmeokraté a zelení by si přáli postavit proti Klausovi ekonoma Jana Švejnara, Jiří Dienstbier se stále uchází o přízeň lidovců. 
VÍCE ZDE: Koalice proti Klausovi ukázala svého muže: ekonoma Švejnara
Na dalších příčkách ankety Aktuálně.cz jsou nyní bývalý rektor UK Ivan Wilhelm, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, biskup Václav Malý, ministryně obrany Vlasta Parkanová, ombudsman Otakar Motejl a exministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová.
* Hlasovat pro své favority můžete ZDE.
Na posledních dvou místech hlavní soutěžní skupiny skončili nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká a herec a moderátor Marek Eben.
Proč hlasovat
První prezidentský mandát Václava Klause vyprší příští rok začátkem března, sněmovna a senát ho mají podle ústavy začít volit zhruba o měsíc dříve. V ročním předstihu proto začala anketa deníku Aktuálně.cz, ve které můžete hlasovat, koho byste si na Hradě představovali vy.
Aktuálně.cz dělá nyní v hlasování osmý pravidelný mezisoučet - jako každý předchozí měsíc. V pátek 2. listopadu jsme říjnovou část ankety ukončili.
Hlasování probíhá tak, že jsme pro začátek sestavili "hlavní" skupinu deseti politiků, kam se dostali ti, o jejichž kandidatuře mluví politické strany nebo už byli někdy jako kandidáti zmíněni.
Do "baráže" jsme pak vybrali kandidáty, které jste doporučili vy, čtenáři.
Prohlédněte si nový prezidentský speciál deníku Aktuálně.cz:
Filosof Bělohradský na scéně
V souladu s pravidly hlasování se vždy na začátku nového měsíce přesunou dva nejžádanější kandidáti z baráže do hlavní skupiny. Z ní zase dva lidé s nejmenším počtem hlasů přepadnou do baráže a dva poslední z baráže nahradí noví lidé, které doporučujete vy ve svých e-mailech.
Do hlavní skupiny se tak z baráže na začátku listopadu probojovali předseda České strany národně socialistické Jiří Stanislav a filosof Václav Bělohradský.
Střídají nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou a moderátora Marka Ebena. Ti se přesunují naopak do baráže.
Tu opouštějí děkan Fakulty humanitních studií UK a neúspěšný kandidát na prezidenta v roce 2003 Jan Sokol a socioložka Jiřina Šiklová. Ta obdržela pouze 88 hlasů.
Na jejich místa jste pomocí e-mailů zaslaných na adresu prezident2008@centrum.cz nominovali europoslance za SNK-ED Josefa Zieleniece a shodou okolností i ekonoma Jana Švejnara - muže, který má nyní největší šanci stát se napřesrok Klausovým soupeřem.
Měnit předsedu? Ještě musíme zvážit, říkají lidovci
03. 11 | 12:20 - KDU-ČSL váhá a čeká od Jiřího Čunka vysvětlení
Praha Někdo to rád horké, lidovci ne. I když část členů vyzývá Jiřího Čunka k rezignaci, existuje ještě šance, že předsedou zůstane.
Vše rozhodne úterý.
To se část lidovců sejde, aby si poslechla, jak Čunek vysvětlí miliony, které před deseti lety uložil na účty a doloží, že bral sociální dávky oprávněně.
Čunek píše lidovcům: Chci být nadále předseda - ČTĚTE ZDE
ČSSD už podruhé kvůli šéfovi strany vyzvala vládu, ať odejde. V KDU-ČSL se i tak ozývají hlasy, aby se strana věnovala volbám, ovšem těm krajským.
Záleží na vysvětlení
Předsedkyně ústecké organizace lidovců Alenka Antošová míní, že by Čunek měl dostat prostor k vysvětlování. "Bude na tom záležet, jak a co předseda vysvětlí. Podle toho se pak zachovají kraje," řekla Aktuálně.cz Antošová, která připouští, že by Čunek nemusel stranickou funkci opouštět.
Lidovci hledají náhradu za Čunka, mohl by to být Línek - ČTĚTE ZDE
"Každou chvíli je v médiích něco jiného, doba je špatná. Když někdo chce vyvolat kauzu, podaří se mu to. Musíme zklidnit situaci. Nic není tak horké," říká.
Zvažovala by i místopředsedkyně jihomoravské organizace Marie Cacková. "Jistě, bude se v úterý řešit nejen ministr, ale i předseda. Mě zajímá vysvětlení. Jsme v situaci, kdy musíme velmi zvažovat, co dál," řekla Aktuálně.cz. 
Podle Cackové by se KDU měla poučit z minulosti. "Rychlé výkřiky do médií nejsou dobré, nikdy jsme na tom nevydělali," nepřímo kritizuje spolustraníky, kteří Čunka již odsoudili. 
KDU-ČSL plánuje sjezd na duben příštího roku, místopředsedkyně soudí, že by se na něm strana měla především věnovat programu, který musí nabídnout voličům. Krajské volby se totiž uskuteční příští rok a většina stran už nyní zvažuje strategii.
"Pokud budeme stále převolovat vedení, nebude to také dobře. Musíme nabídnout precizní program, jinak budeme mít problémy," řekla.
"Názor na to, zda by měl předseda odejít, není jednoznačný. Počkáme do úterý. Ale na druhou stranu celý rok řešíme jen a jen problémy předsedy. To straně neprospívá, stále něco vysvětlovat a obhajovat," říká Václav Červený, náměstek hejtmana Plzeňského kraje.
Paroubková: Daň za sponzorský dar jsem už zaplatila
03. 11 | 10:58 - Video: Uvnitř včerejší reakce Jiřího Paroubka
Praha - Exmanželka Jiřího Paroubka Zuzana v pátek večer oznámila, že zaplatila daň za dar, který dostalo její občanské sdružení od Paroubkova vídeňského známého, podnikatele Eduarda Haranta, informuje server ceskenoviny.cz. Kvůli neprůhlednému hospodaření se aktivitám Zuzany Paroubkové věnují už delší dobu média.
Paroubková jeden ze sponzorských darů nezdanila. Včera vše podle svých slov napravila.
"Já si myslím, že to je věc, která je logicky vysvětlitelná. Ten sponzorský dar byl jeden a použila ho okamžitě pro nákup věcí pro dětské domovy, takže si to prostě neuvědomila," omlouvá na videozáznamu Paroubek svou bývalou choť.
Šéf nejsilnější opoziční strany zveřejnil v neděli jména dvou sponzorů, kterým doporučil, aby podpořili sdružení jeho bývalé ženy. Kromě Haranta jmenoval ještě jiného svého přítele Jana Dostála.
Lidové noviny v pátek publikovaly zprávu o tom, že podnikatel Harant sdružení daroval 100 tisíc korun. To alespoň tvrdí Paroubková, píší LN. Harant naopak hovoří o částce 400 tisíc.
Auditoři připravují zprávu o hospodaření občanského sdružení Pomoc pro budoucnost našim dětem, řekla novinářům sama Zuzana Paroubková.
Rada ČT prověří reportáž, která zlomila Čunkovi vaz
02. 11 | 22:30 - Vedení zpravodajství si za ní stojí
Praha - Reportáž o sociálních dávkách a Jiřím Čunkovi už přistála na stole Rady České televize. Podle zjištění on-line deníku Aktuálně.cz míří také ke generálnímu řediteli veřejnoprávní televizní stanice.
"Je závažné, co bylo jejím důsledkem," říká o reportáži uvedené v pořadu Reportéři předseda Rady České televize Jiří Baumruk. "Vyžádali jsme si stanovisko generálního ředitele."
Baumruk také řekl, že Radě ČT už přišly na reportáž dvě stížnosti. Jednu na to, že televize zveřejnila rodná čísla členů Čunkovy rodiny, což zákon zakazuje. Druhá protestuje proti způsobu, jakým vedl autor reportáže rozhovor.
Reportáž tento týden rozhoupala politickou scénu a přivodila rezignaci vicepremiéra Jiřího Čunka. Oficiálním důvodem sice bylo, že nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká znovu otevřela případ Čunkovy rok staré korupční kauzy, pod tlakem politiků se však Čunek octl právě po zmíněné reportáži o zneužívání dávek na veřejnoprávní stanici.
"V tuto chvíli to nechci komentovat," dodává Jiří Baumruk. "Jsme kolektivní orgán, tak nechci říkat vlastní názor."
Podezření z reportáže
Inkriminovanou reportáž uvedl v pondělí moderátor Marek Wollner slovy: "Tento týden by měla nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká rozhodnout, jak dál v kauze Čunek... Ať už šéfka žalobců rozhodne jakkoliv, nám se podařilo odhalit fakta, která by neměla uniknout pozornosti."
To, že byla reportáž načasována právě na tuto dobu, šéf zpravodajství Zdeněk Šámal odmítá. "Ani jsem nevěděl, že to Vesecká ohlásila," řekl Aktuálně.cz. "Vůbec to s tím nemělo souvislost. Reportáž byla prostě připravena, tak jsme ji odvysílali."
Odvysílanému materiálu dominují dvě informace. Fakt, že rodina Jiřího Čunka pobírala sociální dávky. A doklady o tom, že Čunek v roce 1998 uložil na tři konta 3,5 milionu korun, aniž by vysvětlil, jak k nim přišel.
Už v prvních minutách zaznívá, že "nad Čunkem se vznáší celá řada vážných podezření, z netransparentních finančních transakcí, ze zatajování příjmů, ze zneužívání dávek státní sociální podpory."
Měl Čunek nárok? Nevíme
Redakce deníku Aktuálně.cz zjistila, že jestliže Čunek čerpal příspěvky v letech uvedených v reportáži, měl na ně ze zákona nárok. 
V reportáži se však neobjevilo, kolik přesně jakých dávek a do kdy Jiří Čunek pobíral, a především neřešila se ani otázka, zda na ně měl nárok. 
"Tohle já nevím, ale minimálně vím, že příspěvek na bydlení a sociální příplatek bral v roce 1996 a 7," řekl Aktuálně.cz autor reportáže Dalibor Bártek. "Důležité je, že ty miliony neměl z čeho naspořit."
V reportáži přitom třikrát zazněla formulace "podezření ze zneužití sociálních dávek". Jednou je čerpání dávek dáno do přímé spojitosti s miliony na účtu: "...to vše v době, kdy stát posílá desetitisíce coby sociální podporu."
Stojím za tím
"Stojím za tou reportáží," říká šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal. "Taky nemám rozkryté, zda na dávky měl nárok, ale předpokládám, že hoši na tom dál pracují. Věřím v jejich profesionální přístup."
Podle zjištění Aktuálně.cz mohl Jiří Čunek pobírat v inkriminované době dávky oprávněně. Tehdy byla jeho manželka na mateřské a se čtyřmi dětmi bydleli v panelákovém bytě na vsetínském sídlišti.
VÍCE ZDE: Nová fakta: Dávky, jež mu zlomily vaz, Čunek brát směl
Je možné, že autoři reportáže mají další informace, které o zneužití svědčí. V odvysílané reportáži se neobjevily.
"Ta reportáž se neskládá jen z jedné věty," oponuje Šámal. "Odehrává se v kontextu, a to je důležité."
Je pravděpodobné, že Rada ČT se bude reportáží zabývat příští týden. Rada chce podle Baumruka požádat také o analýzu práce redaktorů aktuální publicistiky od začátku roku až do dnešního dne.
Chlapci Mauerovi dál neuvidí otce ani prarodiče
02. 11 | 18:10 - Rozhodl o tom krajský soud v Brně
Praha - Ondřej a Jakub Mauerovi, jejichž matka je obviněna z jejich týrání, dál zůstanou odříznuti od svých příbuzných. Krajský soud v pondělí zamítl odvolání otce a prarodičů k zamítnutí návštěv.
Otec žádal o tzv. předběžné opatření, které by umožnilo jemu a prarodičům syny vídat už nyní - tedy dříve, než soud rozhodne, komu oba hochy nakonec svěří. Zájem osvojit si chlapce projevili i prarodiče Mauerovi. To mu však bylo zamítnuto a příbuzní chlapců se odvolali ke krajskému soudu v Brně.
Senát krajského soudu se domnívá, že "nebylo dosud dostatečně osvědčeno, zda se otec či prarodiče nějaký způsobem na trestné činnosti, páchané vůči dětem, nepodíleli," jak řekla Aktuálně.cz mluvčí krajského soudu Miroslava Sedláčková.
Mluvčí dodává, že pro soud byla rozhodující zjištění vyšetřovatelů do 10. září tohoto roku. Stav vyšetřování se od té doby samozřejmě mohl posunout různým směrem. Včetně toho, že by se ozřejmilo, že se otec nebo prarodiče na trestné činnosti vůči chlapcům určitě nepodíleli.
Policie totiž minulý týden soudu poslala prohlášení, že otec dětí Radek Coufal není v tomto případu podezřelý ani obviněný.
Je to kachna
Imformace, uniklé z řad policejních vyšetřovatelů, které tento týden uveřejnil server Deník.cz, však naznačují, že policie hodlá obvinit babičku hochů Elišku Maureovou. 
To by se podle Aktuálně.cz mohlo týkat ale jedině původu Aničky. Paní Mauerovou utvrzovaly její dcery, že děvčátko nemá rodinu, je nemocné a je z Norska, proto vypověděla na policii, že ji vychovávala babička, aby o ni rodina nepřišla. Výpověď však paní Mauerová učinila už před několika měsíci, je tedy otázkou, proč by ji policie obvinila až nyní.
Státní zástupkyně, která případ dozoruje, Aktuálně.c vyvrátila, že by se obvinění chystalo. "O ničem takovém nevím, a věděla bych, pokud by se k tomu schylovalo," říká Zuzana Zámoravcová. "Podle mě je to novinářská kachna."
Neuvěřitelně smutné
Rodina je již ze situace zoufalá. Chlapce neviděli několik měsíců. "Dětem je upíráno právo nás vidět," říká Gabriela Pokorná, jejich teta. "Nevidím pro to jediný důvod, je to neuvěřitelně smutné."
Soud, který má rozhodnout o tom, kdo bude děti vychovávat, či zda zůstanou v ústavu, dosud nerozhodl. A to začal případ projednávat už před dvěma měsíci. Od té doby nebylo nařízeno jediné líčení ani nebyli ustanoveni soudní znalci. 
Vše nasvědčuje tomu, že soud se obává učinit rozhodnutí, dokud policie neuzavře vyšetřování kauzy týrání.
Otec dětí i prarodiče nyní zvažují další možnosti, jak se neúspěchu bránit a zajistit kontakt s Ondřejem a Jakubem.
 
Průvan v policii: Dalšího klíčový útvar je bez ředitele
02. 11 | 14:21 - Řady protikorupční policie prořídly už o desítky lidí
Praha - Poté, co oznámilo odchod vedení policejního útvaru pro boj s organizovaným zločinem, ztratila ředitelku i další klíčová část policie - protikorupční služba.
Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách oznámilo, že ředitelka Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Renata Strnadová odchází z policejních řad.
Strnadová řídila protikorupční policii jen několik měsíců. Za tu dobu opustili její útvar klíčoví detektivové, kteří oznámili, že jejich nadřízení podléhají politickým tlakům a o samotné vyšetřování nestojí.
Strnadová to sice popřela, někteří z policistů to však řekli veřejně a mnozí tak odůvodnili žádost o propuštění do civilu. Šlo přitom mimo jiné o detektivy, kteří zachránili státu miliardy například v kauze konkurzního soudce Berky či v případě finančních útoků na státní firmy.
Strnadové se nadto nikdy nepodařilo dostat útvar pod kontrolu, její podřízení veřejně mluvili o tom, že službu fakticky stále řídí její předchůdce Brych, který musel odejít kvůli pochybným kontaktům.
VÍCE ZDE: Zachránili miliardy. Už to dělat nechtějí

Výpověď Strnadové následuje vlnu hromadných odchodů detektivů z jiného pracoviště - Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, který odstartoval před týdnem ředitel ÚOOZ Jan Kubice a jeho náměstek Hynek Vlas. 
Do civilu odchází celkem 45 detektivů tohoto útvaru. Celkem tak útvar ztratí přibližně polovinu zaměstnanců.
Ministr vnitra Langer uznal, že ho odchod celého vedení útvaru zaskočil. "Nemohu říci, že mě to nechává klidným. Chci o tom jednat s policejním prezidentem i jeho náměstkem a mít jistotu, že kontinuita práce útvaru bude zachována," řekl Aktuálně.cz před týdnem.
Více zde: 
Policejní útvar pro boj s mafiemi je na pokraji kolapsu 
Paroubek se dočkal: Kubice odchází od policie
Nová fakta: Dávky, jež mu zlomily vaz, Čunek brát směl
01. 11 | 17:00 - Vicepremiér čerpal přídavky oprávněně
Praha - Jiří Čunek se přesvědčil, že v politice mu může zlomit vaz i to, že se vlastně vůbec neprohřešil. 
Bližší pohled na kauzu jeho sociálních příspěvků ukázal, že Čunek a jeho rodina skutečně měli právo peníze od státu pobírat.  
Zatímco tedy obvinění vicepremiéra z půlmilionového úplatku nechalo kolegy z politiky klidnými, ne zcela pravdivá zpráva o tom, že neoprávněně čerpal sociální dávky, ukončila jeho vládní kariéru během několika dní.
* Čunek to vzdal, odejde z vlády. Zamíří před soud?
Oficiálním důvodem Čunkova odstoupení je sice obnovené vyšetřování úplatkářské kauzy, přišlo však v napjaté atmosféře vyvolané reportáží České televize, že vicepremiér neoprávněně čerpal sociální příspěvky a měl přitom milióny na účtech.
Aktuálně.cz navíc zjistilo, že Jiří Čunek nebyl z dnešních poslanců jediný, komu stát sociální příspěvek vyplácel.
* VÍCE ZDE: Poslanci a přídavky: Proč okrádat rodinu? Brali jsme je
Co říkal zákon
Podle údajů, které zazněly v inkriminované reportáži, pobíral Čunek sociální dávky v době, kdy ukládal na účet 3,5 milionu korun. V roce 1998, kdy peníze do banky složil, inkasoval podle televize od státu 51 tisíc korun.
Vsetínská radnice stejně jako úřad práce odmítají s odkazem na mlčenlivost potvrdit, zda Čunek příspěvky skutečně získal.
Projděte si politickou kariéru Jiřího Čunka v obrazech - Fotostory: Do roka a do dne
I kdyby však oněch zmiňovaných 51 tisíc jeho rodina dostala, podle tehdejších zákonů na ně měla nárok, a to i přes zmíněnou sumu na účtu. Nejen proto, že milióny na účet vložil až na samém sklonku roku, v listopadu.
* Co bude dál u lidovců: Lidovci hledají náhradu za Čunka. Mohl by to být Línek
V roce 1998 totiž stačilo k získání přídavku na dítě doložit trvalé bydliště, nezletilost dětí a příjmy za rok 1996 - tedy za dobu, kdy Čunek zmiňované peníze na účtu neměl, a kdy pobíral plat vedoucího bezpečnosti práce ve Zbrojovce Vsetín. 
Čtěte blogy:
* Advokátka Klára Veselá Samková: Odříkaného chleba největší Čunek

* Lubomír Zaorálek: Kolik bylo znásilněných v kauze Jiřího Čunka?
V době, kdy o přídavky žádal, měl čtyři nezletilé děti ve věku dvanáct, deset, tři a jeden rok. S rodinou bydlel v bytě 3+1 na vsetínském sídlišti, manželka byla se dvěma nejmladšími dětmi na mateřské. 
Dávky pro chudé jsem nebral
Čunkovi je dáváno za vinu i to, že pobíral příspěvek na bydlení a sociální příplatek, tedy příspěvky pro ty nejchudší. Jenže ani autor televizní reportáže není schopen říci, kolik z částky 51 tisíc za rok 1998 tyto příspěvky tvořily a jestli je vůbec Čunkovi brali. 
"Nevím, kolik z toho tvořily přídavky na děti, a kolik ty ostatní," řekl Aktuálně.cz Dalibor Bártek. "Každopádně v roce 1996-7 je pobíral."
Sám Čunek tvrdí, že v roce 1998  žádné příspěvky pro sociálně nejslabší vrstvy nebral. "Byly to jen přídavky na děti," sdělil Aktuálně.cz. Pokud tyto přídavky pobíral i v roce 1999, je podle zákona z obliga. Rozhodné období pro vypočítání této dávky je totiž rok 1997, kdy peníze na účtu neměl. 
Nejasnost: původ miliónů
V letech, kdy pobíral příspěvek na bydlení, navíc stačilo doložit doklad o nájemní smlouvě, uhrazeném nájmu, trvalém pobytu, a příjmu všech osob hlášených v bytě, který nepřevyšuje částku součinu životního minima a koeficientu 1,40.
Stejně tak k získání sociálního příplatku stačil fakt, že rodina pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě, a že rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.
Vzhledem k tomu, že tehdy zmiňované milióny na účtu neměl, a byl živitelem pětičlenné rodiny, mohl tyto podmínky bez problémů splnit.
Jediná nejasnost, která tak v případu zůstává, je původ oněch 3,5 milionů korun. 
Jak Čunek k těmto penězům přišel, když předtím na tom jeho rodina byla tak bídně, že musela pobírat sociální přídavky, zřejmé není. Čunek slibuje, že to zveřejní příští týden.
Advokát: Ve spise to nebylo
Inspekce ministra vnitra už také zkoumá, jak se doklady o přídavcích Čunkovy rodiny a výpisy z bankovních účtů dostaly na veřejnost. Čunkův advokát tvrdí, že ve vyšetřovacím spise, který vedla na odstupujícího vicepremiéra policie, nikdy nebyly. 
Deník Aktuálně.cz nicméně již dříve informoval, že například pohyb na účtech Čunkovy rodiny desetiletí zpět si policie od finančních úřadů skutečně vyžádala.
"Nikdy jsem je neviděl, ani o nich ve spise nečetl," řekl Aktuálně.cz advokát Eduard Bruna. "To, že ale televize zveřejnila bankovní tajemství, je závažné porušení práv. Čunek se v tomto případě může zákonně bránit."
Reportáž byla odvysílaná v týdnu, na který si nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká naplánovala, že rozhodne, zda znovu otevře vyšetřování Čunkovy korupční kauzy.
Jak rozhodla, už je známo: případ je znovu otevřen a Jiří Čunek, aniž stačil vysvětlit původ oněch 3,5 milionů příští středu odstoupí z funkce vicepremiéra i ministra pro místní rozvoj.
* Čunkovo očištění bylo předčasné, míní Vesecká
Kauza Kuřim: další právník to balí
01. 11 | 16:05 - Brutalita případu děsí i bývalého policistu Kolinského
Praha/Brno - Od případu týraných chlapců se distancuje další právník. Josef Kolinský, právník Josefa Škrly, otce Barbory Škrlové alias Aničky a Jana Škrly, už nechce s kauzou nic mít. Uvádí to server Deník.cz. 
Kolinský končí den poté, co byly tamtéž zveřejněny informace o Janu Škrlovi, uniklé z policejního spisu. Podle nich měl mučit oba chlapce v domě dětí Paprsek a na chatě nedaleko Brna, a to zvláště brutálním způsobem.
Čím víc vědí, tím víc jsou zděšeni
Kolinský je už druhý právník, který přestává s rodinami kolem brněnské sekty Svatého Grálu spolupracovat. Počátkem července se totiž vzdal možnosti zastupovat Kateřinu Mauerovou, tetu týraných chlapců, právník Jiří Machourek. Důvody neuvedl. 
Jeho "výpověď" právních služeb Kateřině Mauerové ale následovala velice záhy poté, co proběhly výslechy týraných chlapců Ondřeje a Jakuba Mauerových. Jako advokát měl Machourek právo se podrobně seznámit se zněním trestních spisů.
Josef Kolinský neuvádí jednoznačně důvod, proč končí, ovšem neskrývá své rozčarování z rodiny Škrlových. Nejprve prý měl dojem, že jde "jen o pomoc starostlivému otci o dceru", která utekla z  Klokánku a pak se objevila v Dánsku. 
Škrla si ho najal, aby "vyřešil Báru", což znamenalo jet za ní do Dánska a pak ujistit prostřednictvím médií veřejnost, že dívka žije, ale má problémy se svou identifikací. Policie totiž určitou dobu nevylučovala, že byla "Anička" zabita. Poté však došlo k odhalení její falešné identity.
Poté se na něj ale začali obracet další lidé a chtěli po něm služby v souvislosti s touto kauzou. "Nechceme do té kauzy vidět," říká Josef Kolinský, mj. bývalý šéf policistů, kteří byli vysazováni mezi zločince a pracovali v utajení.
Čtěte více: Kateřinu Mauerovou opustil advokát
Praha - Pět let starý příběh, v němž jde podle policie o půlmiliónový úplatek pro odstupujícího vicepremiéra Jiřího Čunka, se bude znovu vyšetřovat. Nejvyšští státní zástupkyně dospěla podle zjištění Aktuálně.cz k závěru, že očištění Čunka a zastavení kauzy bylo předčasné. 
Čunek byl z korupce obviněn letos v únoru, v srpnu pak žalobce Salichov jeho stíhání zastavil s argumentem, že skutek se nestal a klíčová svědkyně - Čunkova bývalá asistentka - si historku s úplatkem vymyslela. Žalobce z nejvyššího státního zastupitelství ale označil Salichovův postup za špatný a navrhoval ve vyšetřování pokračovat. 
Čtěte zprávu o Čunkově odstoupení: Čunek to vzdal, příští středu odejde z vlády
Vesecká: Vadí mi úniky informací
Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká mu dala za pravdu.
"Rozhodnutí bylo předčasné...je nezbytné ho doplnit provedením dalších úkonů spočívajících zejména ve znaleckém dokazování a výslechu dalších svědků," stojí v prohlášení Vesecké. 
Vesecká současně ale říká, že vyšetřování pod dozorem Salichova bylo vedeno správným směrem. Naopak před tím, než začal na vyšetřování dohlížet, nebylo podle ní standardní. Mimo jiné kvůli masivnímu úniku informací. 
"Cílené úniky informací z probíhajícího vyšetřování považuje za vážný útok na nezávislost orgánů činných v trestním řízení, neboť ty mají rozhodovat výlučně podle zákona, nikoliv podle veřejného mínění či mediální interpretace," konstatovala Vesecká. 
Nový vtip o Čunkovi je na světě. Lidovci se mu nesmějí
Soud? Pravděpodobnost minimální
Verdikt Vesecké automaticky neznamená, že Čunek půjde před soud. Naopak - pravděpodobnost, že se tak stane, je minimální. 
Případ totiž dostane podle všeho na stůl znovu Salichov, který se netajil tím, že případ považoval za vykonstruovaný. Pravděpodobný scénář tedy zní: Doplní se vyšetřování podle instrukcí Vesecké a pak se kauza znovu a definitivně odloží. 
Policejní vyšetřovatelé uzavřeli vyšetřování případu zaměněných děvčátek v třebíčské porodnici a došli k názoru, že nešlo o trestný čin. Aktuálně.cz to potvrdila mluvčí třebíčského policejního ředitelství Marcela Lavická.
"Znamená to, že jednáním nebyla naplněna skutková podstata prošetřovaného trestného činu ani žádného jiného. Jednání nelze posuzovat ani jako přestupek," vysvětluje mluvčí. 
K záměně novorozených děvčátek došlo podle policie 9.prosince loňského roku v době od narození do devíti hodin ráno, než byly předány matkám.
Vyšetřovala se i nedbalost
Právník poškozených rodin Igor Veleba původně nesouhlasil s vyšetřováním případu pro podezření z obchodování s lidmi, proto chtěl podat stížnost. 
"Vyšetřování případu bylo ale jen zahájeno s tímto podezřením, ředitel nemocnice takto podal podnět. Vyšetřování pak probíhalo ze všech úhlů. Pokud by tedy podle vyšetřovatelů došlo k nedbalostnímu trestnému činu, byla by skutková podstata věci změněna," doplňuje nadpraporčík Lavická.
Proti odložení případu přesto může právník rodin podat stížnost na policejní ředitelství v Třebíči do tří dnů - od chvíle, kdy ho písemně obdrží.
Se stížností na postup policie právník počítá. "Dám podnět k přešetření případu. Bude také nutné zvážit, zda má tuto věc dále vyšetřovat třebíčská policie," řekl Veleba ČTK, jak uvádí server Českých novin.
Odškodné stále možné
Na jednání o odškodném odložení případu policií nebude mít vliv. Prozatím jsou právníci rodin i nemocnice dohodnuti, že počkají na psychologický posudek rodin, který stanoví, k jaké psychické újmě u nich došlo.
Více čtěte: Vyměněné děti: Za slzy statisíce nebo miliony?
a
Záměna dětí: Rodiče dostanou od kraje po 100 tisících
Záměna dětí: Rodiče dostanou od kraje po 100 tisících
30. 10 | 17:25 - Ředitel třebíčské nemocnice byl zkrácen na platu
Praha/Třebíč - Radní kraje Vysočina schválili oběma rodinám zaměněných holčiček finanční dar ve výši dvě stě tisíc korun - každé po stu tisíc. 
Zároveň snížili plat řediteli chybující nemocnice v Třebíči Petru Mayerovi, ve funkci ale zůstává. Informovala o tom mluvčí kraje Vysočina Jitka Svatošová.
Rada peníze bere pouze jako finanční pomoc na úhradu neočekávaných výdajů a počítá s tím, že o odpovědnosti za újmu má rozhodnout soud na základě objektivního posouzení. Finanční pomoc pošle kraj ještě tento týden.
Pomalá reakce k veřejnosti
Rada kraje se domnívá, že ředitel neměl propustit primáře novorozeneckého oddělení Jana Kozáka a vrchní sestru, protože tím vyvolal zbytečné emoce. 
Kontrolní komise, která vyšetřovala chyby třebíčské nemocnice, dospěla také k závěru, že ředitel ani kraj neinformoval veřejnost o kauze dostatečně rychle. Chyby našla také v dozoru nad zdravotnickou dokumentací nejen ze strany sester, ale i na úrovni managementu.

Řediteli nemocnice Petru Mayerovi bude jako následek jednání v kauze záměny výrazně sníženo osobní ohodnocení. Podle Českých novin ČTK přijde ředitel o desetitisíce korun.
Rodiny se už dříve vyjádřily v tom smyslu, že dar od kraje přijmou, ale budou dál usilovat o odškodnění ze strany nemocnice. Požadovaly také odvolání ředitele, protože je urazil svými výroky. 
Více zde: Vyměněné děti: za slzy statisíce nebo miliony?
Jak se za ODS staví silnice? Známost přijde vhod
30. 10 | 11:30 - Příběh jedné z nejvyšších bruselských investic v Česku
Praha - Regionální manažer ODS a krajská úřednice zodpovědná za evropské dotace pronajímají nemovitosti firmám, jež ve stejném kraji ovládaném ODS staví silnice právě za bruselské peníze. A nevidí v tom žádný problém. 

Příběh manažera Vilíma, úřednice Tomčové, kusu silnice mezi Lovosicemi a Litoměřicemi a pronájmu ubytovny v Mlékojedech přesně ilustruje, jak se v Česku s podporou evropských peněz staví silnice a dálnice. A jak je výhodné mít známosti. 
Most za miliardu
Stavba tříkilometrového úseku silnice 2. třídy mezi Lovosicemi a Litoměřicemi se řadí mezi bezkonkurenčně nejvyšší současné bruselské investice v Česku. Bude stát celkem jeden a půl miliardy korun, z toho čtvrtinu zaplatí Ústecký kraj, zbytek Evropská unie. 
První část nové silnice, která spojuje dálnici D8 a průmyslovou zónu Lovosice-Prosmyky, slavnostně otevřel hejtman Jiří Šulc už letos v srpnu. Navazovat bude nejdražší část stavby, most přes Labe do Litoměřic.
Přivaděč na dálnici i most staví konsorcium, které řídí pražská firma SMP CZ. 
Co je doma, to se počítá
A právě ta si pronajala kanceláře a ubytovnu pro dělníky od společnosti Willtom, jejíž stoprocentní majitelkou je krajská úřednice Marie Tomčová. Pracuje na odboru evropských projektů, který mimo jiné připravoval podklady pro výběrové řízení na stavitele nového mostu. 
Smlouvy o pronájmu za firmu Tomčové dojednával coby jednatel její životní partner a jinak také krajský manažer ODS Pavel Vilím. Kontakty na lidi z ODS jsou pro firmy, které se podílejí na stavbách silnic, klíčové: krajský úřad vede občanský demokrat Šulc, ministerstvo dopravy rovněž řídí člen ODS Řebíček. 
"Prostě jsme reagovali na poptávku, s politikou to nemá nic společného," prohlásil Pavel Vilím. 
Nicméně firma SMD CZ platí za kanceláře a ubytovnu v Mlékojedech firmě úřednice Tomčové 1733 korun za metr čtvereční, celkem za rok je to 560 tisíc. Konkurenční nabídka Uhelných skladů zněla 1200 korun za metr. "Jednali jsme s firmou SMD CZ, ale vybrali si jiného," vzpomíná ředitelka Uhelných skladů Jana Šťastná. 
Střet zájmů? Ale kdeže
Úřednice Tomčová i manažer Vilím striktně odmítají myšlenku, že by se mohli ocitnout ve střetu zájmů. 
"Snažíte se pospojovat nespojitelné, takhle to nelze dávat do souvislostí. Nic jsem v ničí prospěch neovlivnila," prohlásila Tomčová. Hájí se tím, že ona nemá v popisu práce rozhodovat o penězích z Bruselu, ale pouze ohlídat administrativní část projektu. 
Podobně mluví i manažer Vilím, který sám sebe charakterizuje jako nosiče vody v rámci ODS. "Jsem Litoměřičák a chtěl jsem pomoci, aby most stál." A role Tomčové? "V územní přípravě stavby mostu mohla vypomoci svými kontakty na pozemkovém fondu. Na rozhodování kraje ale nemá vůbec žádný vliv," tvrdí Vilím. 
Mimochodem s firmou SMP CZ Vilíma a Tomčovou pojí i jiný pronájem ubytovny v Krásném Lese, kde se v letech 2001-2006 stavěla dálnice D8 mezi Ústím a německou hranicí. 
Musíme si pomáhat
Podezření, že propojuje své soukromé aktivity s pracovními, čelila úřednice Tomčová již v roce 2004. Tehdy spolu s příbuznými věnovala do stranické pokladny ODS 200 tisíc korun. Ve stejné době ústecká radnice prodala Tomčové dům a pozemky v Krušných horách. Opozice tehdy marně protestovala, že Tomčová byla zvýhodněná a platila nízkou cenu. 
Tomčová to popřela, její vazby na ústecké představitele ODS jsou každopádně silné. Kromě manažera Vilíma ji minimálně jednou veřejně podržel přímo hejtman Šulc, jemuž před lety vedla kancelář. Tomčová z kanceláře odešla poté, co ji krajský soud odsoudil za zpronevěru v devadesátých letech. Po následném dalším úspěchu ODS v krajských volbách se Tomčová vrátila zpět. 
Nikoli jako úřednice, ale jako zaměstnankyně, která nepotřebuje čistý trestní rejstřík. Tím, kdo prosadil její znovupřijetí, byl podle regionální redakce MF Dnes právě hejtman Šulc. 
"Je to jedna z mála pracovnic, která ovládá angličtinu tak, aby mohla zpracovávat evropské projekty," citoval list hejtmana.
Něco navíc: Podívejte se, jaké dálnice chce stát postavit
Petr Holub, Sabina SlonkováKontrola: Čunkův vyšetřovatel nespáchal trestný čin
27. 10 | 07:14 - Milan Šošovička je očištěn
Olomouc - Olomoucké krajské státní zastupitelství potvrdilo závěry Inspekce ministerstva vnitra, a konstatovalo, že Milan Šošovička, který vedl vyšetřování údajné korupční kauzy vicepremiéra, nespáchal trestný čin. Informuje o tom deník Právo.
Případem se začali v Olomouci zabývat na popud kolegů z brněnského státního zastupitelství, pod jehož dohledem bylo trestní stíhání Jiřího Čunka, podezřelého ze vzetí půl milionového úplatku, zastaveno.
Arif Salichov, který stíhání zastavil si stěžoval na vyšetřovatele Šošovičku stěžoval s tím, že si během práce na kauze dopisoval s klíčovou svědkyní Marcelou Urbanovou. Nelíbilo se mu také, že jí předal ještě během vyšetřování znalecký posudek psycholožky, který na ní byl vytvořen.
Po vyhodnocení spisu Inspekce ministerstva vnitra, která už postup vyšetřovatele jednou kontrolovala, dospělo olomoucké státní zastupitelství k závěru, že "zjištěné skutečnosti nenasvědčují podezření ze spáchání trestného činu na straně kapitána Milana Šošovičky či jiného policisty," cituje dnešní Právo státního zástupce Jaroslava Rašendorfera.
Konstatuje také, že Inspekce postupovala správně, když nezahájila stíhání Šošovičky, a pouze věc postoupila ke kázeňskému prošetření.
 
Vyměněné děti: Za slzy statisíce nebo miliony?
26. 10 | 19:00 - Přiměřený trest není 100 či 200 tisíc, míní rodiče
Praha - Záměna dětí v Třebíči není jen rodinnou patálií, ale i nezvyklou právní kauzou. Dojde na Vysočině k souzení precedenčního případu v oblasti zdravotnictví? Není to jisté. 
Vše bude záležet na částce, kterou budou chtít poškozené páry. Půjde o miliony jako v Cizkrajově?
Z jednání, které vedli právníci obou stran v pátek odpoledne, zatím vyplynulo, že obě rodiny i s holčičkami se na vlastní žádost podrobí vyšetření v pražském Motole, které by mělo popsat rozsah a projevy psychické újmy. O nich se pak bude odvíjet stanovení finančních nároků. Vyšetření má proběhnout za měsíc.
Právníci se shodli na tom, že celá kauza je skutečně nezvyklá. Čas do příštího jednání tak vyplní tím, že budou hledat rozsudky v podobných případech v zahraničí. I tato zjištění by měla mít vliv na stanovení odškodného.
Milan Smejkal, mluvčí rodin, říká, že rodiny vzhledem k zoufalé situaci, v níž se po deseti měsících relativně klidného života náhle ocitly, žádají trest. "Mluvili jsme o tom a zvažovali to vše dlouho a dospěli jsme k jedinému: jak jinak potrestat viníky než penězi?"
Smejkal však vyvrací, že by rodiny chtěly na svém neštěstí vydělávat. "Nejde o peníze jako takové, ale o trest přiměřený tomu, co se stalo. Přičemž 100 nebo 250 tisíc za přiměřený trest nepovažujeme," vyjadřuje stanovisko švagr Libora Broži a dodává: "Nikdo si nedovede představit, kolik to stálo slz, jak obrovský stres a nejistotu zažívali rodiče celý měsíc, než se ukázalo, že dítě není ani jednoho z nich. Byl jsem u toho a nepřál bych to nikomu zažít." 
Znalkyně: Újma je zřejmá...
Slzám ještě nemusí být konec. "Podle toho, co jsem viděla a slyšela v médiích, pak k psychické újmě zřetelně došlo - zejména u matek vyměněných dětí," vyjádřila se pro Aktuálně.cz psycholožka a soudní znalkyně Marie Vignatiová z Brna. 
"Mohly by nastat depresivní stavy či neurózy, pak by matky potřebovaly dlouhodobou terapeutickou pomoc. U dětí to není zatím zřejmé, ale pokud nejsou stenické, tedy psychicky pevné, mohla by po jejich výměně nastat neuróza nebo separační úzkost. Záleží velice na tom, jak silnou vazbu si k nevlastním matkám vytvořily. Do roku a půl věku je to nejzásadnější období z hlediska emočního vývoje dítěte. V tomto případě to vypadá, že vzájemná vazba matek s děvčátky je velmi silná," popisuje možné scénáře vývoje Vignatiová.
Právník:...nejde ale přepočítat
Právní koncipient Ondřej Dostál z kanceláře, která zastupuje chybující nemocnici, však oponuje. Podle něj jde o nemateriální újmu. Přitom ani v případech úmrtí soud nikdy nepřiznal pozůstalým víc než dvě stě tisíc korun. U kauzy v Cizkrajově prý soud bral zřetel na náklady spojené s péčí o postižené dítě, které jsou prakticky celoživotní. V případech úrazů s doživotními následky zase soud bere zřetel na ušlý výdělek. "V tomto případu o něčem takovém nelze uvažovat," tvrdí pro Aktuálně.cz Dostál.
Psycholožka Marie Vignatiová se domnívá, že ani náklady na pomoc psychologa rodinám zaměněných holčiček nemusí být zanedbatelné. Pokud si rodiny zvolily odborníka se soukromou praxí, který nemá smlouvu se zdravotními pojišťovnami, výdaje za terapii pak mohou narůst mnohonásobně. 
"Je to právo rodičů, je na nich, jak se rozhodnou," podotýká Vignatiová. Z hlediska odškodného by tyto výdaje podle znalkyně mohly hrát jistou roli. Přesto poslední slovo v určení výše odškodného má vždy soud.
Veřejná kapsa není bezedná
Právník nemocnice Ondřej Dostál čeká, jak dopadne společný psychologický posudek a s čím pak přijde zástupce rodin.
"Až tyto podklady dostaneme, budeme jednat s pojišťovnou profesní odpovědnosti, jak dalece mohou na požadavky rodičů přistoupit." Nemyslí si, že by došlo k odvolání ředitele nemocnice na základě naléhání rodičů: "Není na to žádný právní nárok. Mimoto ředitel kromě drobných chyb v komunikaci nijak nepochybil," je přesvědčen právník. 
Pokud budou požadavky na finanční odškodnění rodin z hlediska pojišťovny neúnosné, pojišťovna na ně jednoduše nepřistoupí. "Chápejte, jde tady o veřejné peníze, z nich nelze rozdávat, kolik si kdo řekne," myslí si Ondřej Dostál. 
Iva NachtmannováPolicejní útvar pro boj s mafiemi je na pokraji kolapsu
26. 10 | 16:05 - Konec Kubiceho útvaru: ODS narozdíl od ČSSD uspěla
Praha - To, co se za osm let nepovedlo vládám sociální demokracie, zvládlo nové vedení ministerstva vnitra pod taktovkou Ivana Langera (ODS) během jediného roku: policejní útvar pro boj s mafiemi je na pokraji kolapsu. 
Ve středu oznámilo svůj odchod kompletně celé vedení útvaru, včetně ředitele Jana Kubiceho. K odchodu se však podle zjištění Aktuálně.cz chystají počátkem příštího roku i důstojníci na nižších velících funkcích, což má ve svém důsledku přímý dopad na jednotlivé policejní operace. 
Mezi těmi, co odcházejí, jsou i detektivové, kteří dopadli například uprchlého vězně Čabradu nebo odhalili takzvaný Berdychův vyděračský gang propojený s policisty. 
A proč už pro stát pracovat nechtějí? "Ztratili jsme důvěru ve vedení policie i resortu a převážil názor, že za těchto podmínek nemá naše práce smysl," shrnul důvody odchodů jeden z policejních důstojníků. 
Mimochodem: se stejnými argumenty odcházeli před časem elitní kriminalisté z protikorupční jednotky, kteří státu zachránili miliardy korun díky tomu, že odhalili rozsáhlé chystané podvody ve státních firmách, jako je například Čepro. ČTĚTE ZDE 
Langer: Musí to vyřešit šéf policie
Ministr vnitra Langer přiznává, že jej odchod celého vedení útvaru pro boj s mafiemi zaskočil. Věří ale, že se policejnímu prezidiu podaří nalézt adekvátní náhrady a práce této elitní složky narušena nebude. 
"Ředitel Kubice mě o svém odchodu předem informoval, ale bohužel mi neřekl, že totéž chtějí udělat i všichni jeho náměstci. Nemohu říci, že mě to nechává klidným. Chci o tom jednat s policejním prezidentem i jeho náměstkem a mít jistotu, že kontinuita práce útvaru bude zachována," uvedl ministr vnitra. 
Už jen samotné obsazení vedoucích postů ale nebude jednoduché. Dosavadní výběrová řízení na posty v obdobných policejních útvarech ukázala, že se do nich příliš kvalitních uchazečů nehrne. 
Tím spíš, že dosud není jasné, jestli útvar pro boj s organizovaným zločinem bude fungovat i nadále nebo bude zrušen a skončí pod úřadem kriminální policie. Takové řešení by v praxi znamenalo menší míru autonomie tohoto útvaru a tedy i silnější vliv policejního prezidia na jednotlivé akce. 
"Zatím rozhodnuto není. Řešení se připravuje," uvedla mluvčí kriminální policie Kopecká. 
Zpětný úder Kubiceho zprávy 
Konec třináctileté éry protimafiánského útvaru v jeho dosavadní podobě se začal odpočítat ve chvíli, kdy jeho šéf Kubice před loňskými volbami vystoupil ve sněmovně s prohlášením, že politici ovlivňují vyšetřování citlivých kauz. 
Reagoval tak na snahy inspekce ministra vnitra (Františka Bublana za ČSSD) zavřít pomocí vykonstruovaných obvinění detektivy, kteří vyšetřovali smrt bosse podsvětí Františka Mrázka a kauzu biolíh. 
ČSSD následně měsíce vyžadovala Kubiceho odchod, ODS sice po převzetí moci načas odolávala, ale nakonec šéfa útvaru pro boj s organizovaným zločinem nepodržel nikdo. Kubice i jeho náměstci se stále častěji dostávali do střetů s novým vedením policie, které přišlo už za ministra Langera. Na útvaru v podstatě permanentně probíhaly nejrůznější kontroly. 
A do toho začala upadat i morálka některých lidí z útvaru: dva jeho detektivy nyní úřady vyšetřují pro podezření, že pracovali pro uprchlého podnikatele Tomáše Pitra.
Kubiceho útvar čelil atakům politiků zejména v době, kdy se k moci dostala Zemanova vláda. Premiér Zeman dokonce požadoval jeho odchod s argumentem, že protimafiánská složka pracuje špatně. Kubice i celý útvar ale měli doposud zastání u všech policejních prezidentů a v podstatě i ministrů. (Proti Zemanovi se jej zasal tehdejší šéf policie Kolář, ministr vnitra a Zemanův stranický kolega Grulich i tehdejší prezident Václav Havel.)
Konec Kubiceho éry tak přichází až v době, kdy resort ovládla ODS.
Exšéf špiónů: BIS o ztrátě dat věděla, neudělala nic
26. 10 | 10:18 - Před poslanci dnes vypovídal Karel Randák
Praha - Bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák tvrdí, že už v roce 2005 upozornil "konkurenční" tajnou službu BIS, že jí unikla citlivá data. Služba ale varování nijak nedbala.
Vyplynulo to z dnešní Randákovy výpovědi před poslaneckou komisí pro kontrolu BIS, která už dva týdny vyšetřuje únik tajných informací z této zpravodajské služby. 
Pokud by se Randákova slova potvrdila, byl by to zlom v dosavadním vyšetřování. BIS už totiž přiznala, že jí data unikla. Tvrdí ale, že už je má pod kontrolou a při záchranné misi postupovala vždy podle zákona. 
Jestliže má ale Randák pravdu, znamenalo by to, že BIS únik informací tajila. Tomu nasvědčují i vyjádření předchozích premiérů, kteří Aktuálně.cz potvrdili, že žádné upozornění od BIS nedostali, ač by měli.
"Informace, které nám podal pan Randák, byly velmi cenné. Nyní si chceme počkat na vyjádření premiéra a naše další šetření, abychom mohli jasně odpovědět na otázku, kdy se BIS o úniku dozvěděla a co přesně potom dělala," uvedl šéf poslanecké komise Jeroným Tejc (ČSSD).
Randák několik let řídil civilní rozvědku, z postu jej loni odvolala vláda Mirka Topolánka.
Premiér Topolánek vyčkává
Premiér Mirek Topolánek, který jako jediný má možnost vstoupit do jakýchkoli dokumentů a získat o úniku plastický obrázek, doposud k aféře nezaujal žádné stanovisko. Nejprve tvrdil, že si vůbec není jistý, zda nějaké informace utekly, pak se překvapivě nechal slyšet, že o tom ví už dávno ještě z doby, kdy nebyl premiér. S oficiálním vyjádřením vyčkává podle svých slov na to, až svou práci skončí sněmovní komise.
Topolánka chtěli poslanci vyslechnout tento týden, premiér už měl ale plný harmonogram. Příští týden zase nebude komise v plném počtu, tudíž nemůže zasedat. Slyšení premiéra se tak chystá až na přespříští týden.
BIS únik dat potvrdila
Na únik informací z BIS upozornil před dvěma týdny deník Aktuálně.cz. O týden později to nakonec potvrdil i šéf civilní kontrarozvědky Jiří Lang. Případ ale zatím nemá žádné vyústění, doposud nebyl vůbec nikdo potrestaný.
O strategické informace - včetně superutajovaných, které se týkaly i spolupracovníků BIS - přišla služba před více než dvěma lety. Šlo o data, která nashromáždil ekonomický odbor služby, tedy informace, které lze zneužít například v konkurenčním boji o veřejné zakázky. 
Civilní kontrarozvědka (BIS) působí na území republiky: jejím úkolem je získávat informace o terorismu, extremismu, nelegálním obchodu se zbraněmi, ale též o činnosti cizích zpravodajských služeb v Česku. 
Volby proběhnou v lednu, slíbila pákistánská vláda
05. 11 | 17:38 - Země čelí kvůli vyhlášení výjimečného stavu kritice
Islámábád - Přes dramatický vývoj v Pákistánu, kde byl o víkendu vyhlášen výjimečný stav, proběhnou parlamentní volby tak, jak bylo plánováno, tedy nejpozději v polovině ledna.
Ujistil o tom dnes ministr spravedlnosti Málik Abdul Kajjúm. Jak uvádí agentura Reuters, ze strany pákistánské vlády jde zjevně o reakci na mezinárodní kritiku, jež se proti posledním krokům prezidenta Parvíze Mušarafa a jeho kabinetu zvedla.
"Bylo rozhodnuto, že volební harmonogram bude dodržen a že do 15. listopadu dojde k rozpuštění všech zastupitelských sborů na celostátní i regionální úrovni," řekl Kajjúm agentuře Reuters. To otevře cestu ke konání voleb během následujících 60 dní.
Ještě o víkendu přitom vládní činitelé varovali, že by mohlo dojít k odložení voleb až o jeden rok.
ČTĚTE VÍCE: Výjimečný stav v Pákistánu může zdržet volby až o rok 
Premiér: Volební proces respektujeme
Poté, co Mušaraf svým sobotním krokem pozastavil platnost ústavy a omezil svobodu slova, obrátily se na něj západní vlády s důraznou žádostí, aby dodržel své předchozí závazky a nebránil obnovení demokratického procesu v zemi.
Pákistánský prezident jako důvod vyhlášení výjimečného stavu uvedl šířící se násilnosti a nepřátelské postoje soudců k jeho osobě. Jde o největší krizi, k níž v zemi došlo, od převratu v roce 1999, kterým se Mušaraf chopil moci.
"Nechceme narušit volební proces, přejeme si svobodný průběh voleb," ujistil premiér Šaukat Azíz, podle něhož je zároveň potřeba zajistit, aby mohla doběhnout nedokončená soudní řízení včetně stížnosti na znovuzvolení Mušarafa prezidentem přesně před měsícem.
Kritici zpochybňují legálnost volby s poukazem na to, že v době své kandidatury Mušaraf nadále zastával post náčelníka generálního štábu ozbrojených sil. Slíbil sice, že jej opustí, ale až po oznámení výsledků voleb.
Mnoho Pákistánců je podle agentury Reuters přesvědčeno, že vyhlášením výjimečného stavu chtěl Mušaraf předejít možnosti, že Nejvyšší soud jeho zvolení anuluje.
Severokorejci začali demontovat reaktor
05. 11 | 15:45 - Korejský poloostrov bude bez jádra
Pchjongjang - Nestane-li se nic neočekávaného, seznam zemí, schopných vyvíjet jaderné zbraně, se do konce roku o jednu položku zkrátí.
Severní Korea dnes pod dohledem amerických techniků začala demontovat atomový reaktor v Jongbjonu.
Režim diktátora Kim Čong-ila tak plní dohodu, kterou uzavřel na jednáních s USA, Ruskem, Čínou, Japonskem a Jižní Koreou. Výměnou za odstranění reaktoru a ukončení jaderného programu KLDR získá ze zahraničí potravinovou a energetickou pomoc.
Na dobré cestě
V oblasti by tak měly definitivně opadnout obavy z vážného vojenského konfliktu. Ty se objevily v říjnu 2006, kdy severokorejský režim postrašil celý svět a provedl pokusný podzemní výbuch atomové bomby.
Dnes si americký vyjednávač pochvaloval, jak je vše na dobré cestě a administrativa prezidenta George Bushe si bude moci připsat vyřešení severokorejské krize do kolonky svých úspěchů.
"Je to velký den, protože dnes se skutečně začíná s likvidací reaktoru. Současná americká vláda tento proces začala, a také ho stihne dokončit," uvedl Hill na tiskové konferenci v Tokiu.
Demontáží reaktoru je na základě dohody mezi KLDR a USA myšleno takové rozebrání, po němž by obnovu zařízení do provozuschopného stavu trvalo nejméně jeden rok.
Vyřazení z Osy zla?
Severní Korea momentálně disponuje podle expertů asi padesáti kilogramy plutonia, což je dostatečné množství na výrobu nejméně šesti nukleárních bomb.
Severokorejský vůdce Kim Čong-il očekává, že Washington také vyřadí jeho zemi ze seznamu států podporujících terorismus a naváže s ní normální diplomatické vztahy.
Podle Hilla to ale bude součástí až dalších jednání.
Problémem je nedávný objev údajného jaderného reaktoru v Sýrii, který podle USA možná tajně pomáhala vystavět i Severní Korea.
Objekt v září vybombardoval a zničil izraelský letoun, ale Damašek tvrdí, že se jednalo jen o běžné vojenské skladiště.
Taliban během týdne dobyl třetí okres v Afghánistánu
05. 11 | 16:30 - Afghánská policie je demoralizována, NATO čelí kritice 
Herát - Bojovníci Talibanu dobyli třetí okres v západní části Afghánistánu. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na afghánské zdroje. 
"Okres Khake-e-Sefid padl do rukou Talibanu včera, bez boje s afghánskými jednotkami," prozradil Reuters Qadir Daqiq, úředník z provincie Faráh, kde se nacházejí všechny tři oblasti, které Taliban za poslední týden dobyl. Dobytí  provincií potvrdil agentuře ještě jiný nejmenovaný oblastní politik. 
Provincie Faráh se nachází poblíž hranic s Íránem. Jak Khake-e-Sefid, tak okresy Gulistán a Bakwa nyní Taliban ovládá a policejní jednotky je opustily. 
Policisté "takticky ustoupili"
Velitelé NATO tvrdí, že taktika Talibů, která spočívala především v používání sebevražedných atentátníků a silničních bomb, je způsobena jejich neschopností uskutečnit ofenzivu v klasickém stylu.  
Ofenziva z posledních dní jim však nedává za pravdu.  
Za vítězstvím Talibanu nicméně nemusí stát vojenská taktika a plánování, ale velmi nízká morálka afghánské policie, z jejíchž řad k rebelům v posledním týdnu přešlo nejméně 38 mužů. A zbytek podle zpráv není příliš ochoten bojovat.  
"Jakmile je Taliban ve větším počtu napadl, udělali, co bylo v jejich silách, aby se takticky stáhli. V podstatě odtamtud zmizeli tak rychle, jak jen to bylo možné," řekl Reuters nejmenovaný bezpečnostní analytik. 
Kritizováno je i NATO
Předmětem kritiky se však staly i jednotky NATO, které nejenže nejsou schopny šest let po svržení Talibanu zajistit v Afghánistánu bezpečnost, ale ani nepomáhají afghánským jednotkám okresy obsazené Talibanem znovu dobýt. 
"Obyvatelé si stěžují, že cizí jednotky nejsou nápomocny těm afghánským ve znovuobsazení okresů. Stěžují si už přibližně týden," řekl Reuters Maulavi Jahja, starosta sousedního okresu Delaram.      
Velitelé NATO přiznávají, že čas, který mají pro zlepšení situace v zemi, se pomalu chýlí ke konci. Frustrace z přítomnosti aliančních sil se objevují nejen mezi Afghánci, ale také v domovských zemích, které vojáky k operacím posílají.  
Čtěte také:
Koaliční jednotky zabily v Afghánistánu na 80 Tálibů
Taliban: Miliony od Koreje používáme v boji proti vám
Kauza čadských dětí: Sarkozy pod palbou kritiky
05. 11 | 15:15 - Bleskově vyjednal propuštění části obviněných
Paříž - V pondělí nad ránem přistál na pařížském letišti prezidentský speciál. Z týdenní cesty po africkém kontinentu přivezl Nicolas Sarkozy nečekaný dárek: tři francouzské novináře, kteří byli podezřelí ze spoluplánování nelegální adopce v Čadu.
Z čadské metropole N´Djameny dopravil Sarkozy do Evropy i čtyři španělské stevardky, které jsou do kauzy zapleteny. Ty předtím v salonku VIP na madridském letišti předal premiéru José Zapaterovi.
"Milý Idrísi, děkuji ti za spolupráci," řekl na závěr bleskové dvouhodinové návštěvy Čadu francouzský prezident svému protějšku Idrísovi Déby Itovi. 
Jenže ne všichni jsou nečekaným obratem v kauze sta dětí, které byly neoprávněně vydávány za sirotky, nadšeni."Byly v tom silné politické tlaky," citovala agentura AFP nejmenovaného čadského soudce.
PŘIPOMEŇTE SI: Děti z Čadu nejsou sirotci, zjistili experti
O propuštění sedmi Evropanů bylo totiž rozhodnuto jen několik hodin před utajovaným Sarkozyho příletem. "Vše jsem konzultoval už celé dny předtím po telefonu," brání se Sarkozy. "Čad je suverénní stát a jeho justici důvěřujeme," zdůraznil.
Francouzský prezident se ale zároveň nijak netají tím, že by měli zbylí francouzští obvinění z organizace Zoéina archa stanout před francouzským soudem.
Ve vazbě v Čadu zůstává dalších devět spolupracovníků organizace, která figurovala i pod názvem Children Rescue. 
Podle vyšetřovatelů plánovala do Evropy přepravit více jak sto dětí. Podle údajů OSN má ale minimálně 90 z nich rodiče, většinou uprchlíky ze súdánského Dárfúru. 
V ruském domově důchodců uhořelo nejméně 28 lidí
05. 11 | 14:40 - Personál zavolal pozdě hasiče
Tula - Dvacet osm obyvatel ruského domova důchodců uhořelo jen proto, že zaměstnanci ústavu otáleli se zavoláním hasičů. Oheň vypukl v neděli v poledne ve městě Tula, 200 kilometrů jižně od Moskvy.
Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ruské úřady. 
"Hasiči byli vyrozuměni velmi pozdě, protože personál z neznámého důvodu váhal třicet minut," řekl mluvčí ruského ministerstva pro mimořádné okolnosti Viktor Beltsov. 
Domov důchodců podle něj nebyl vybaven ani výstražným systémem, ani neměl prostředky na to, jak zabránit šíření ohně, který nakonec hořel na 1.000 metrech čtverečních.
Podle guvernéra regionu Vjačeslava Dudka byla budova z roku 1952 příliš zchátralá na to, aby v ní domov důchodců mohl bezpečně fungovat.
K podobným tragédiím dochází v zanedbaných ruských státních zařízeních často. V březnu letošního roku uhořelo v domově důchodců v Kubáňské oblasti na jihu Ruska 62 lidí. 
Loni v prosinci zase vypukl oheň v moskevské léčebně. Zahynulo 45 pacientů.
Čtěte také: 
Šest mrtvých při požáru na vysoké škole v Moskvě
Oheň zabil v ruském domově 61 důchodců
V Rusku hoří nemocnice. Další mrtví
Čína už teď ví, že špatný vzduch ovlivní Olympiádu
05. 11 | 15:56 - Ani omezení silničního provozu problém nevyřeší
Peking - Čína stihne dostavět a připravit všechna sportoviště a objekty pro Olympijské hry, ale jedno se jí patrně nepodaří.
Zlepšit katastrofální zněčištění ovzduší v metropoli.
Hry začnou 8.srpna a Číňané už teď přiznávají, že s problémem si neporadí. Zejména soutěže atletů, cyklistů a fotbalový turnaj budou poznamenány.
Šéf Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Jacques Rogge v pátek během návštěvy Pekingu nevyloučil, že některé disciplíny budou muset být přesunuty na jiný termín, pokud ve stanovený den bude naměřena velmi špatná kvalita ovzduší.
Změny budou možná za pochodu
"Ve městě bude na dvacet monitorovacích stanic, které informace předají počítači. Pokud zjistíme, že znečištění by ohrozilo zdraví sportovců, přistoupíme ke změnám," řekl Rogge. 
Zároveň ale Číňany pochválil za přípravu a uvedl, že ve všech jiných ukazatelích budou pekingské hry bezpochyby výborné.
Úřady se nedávno pokusily zjistit, zda by se situace nezlepšila radikálním omezením automobilového provozu ve městě. Zjistily, že bohužel nikoliv.
Rogge přiznal, že MOV čelí stoupající kritice za přidělení her Pekingu. Tvrdí ovšem, že v roce 2001, kdy výbor o pořadatelství rozhodoval, bylo životní prostředí v čínské metropoli mnohem lepší.
* Den velkého testu. V Pekingu kvůli OH nejezdí auta. Čtěte ZDE
"Od roku 2004 Čína zaznamenala obrovský hospodářský růst a znečištění ovzduší se výrazně zhoršilo. V roce 2001 jezdilo po pekingských silnicích 1,5 miliónu vozů, dnes je to už 4,5 miliónu. S tím nikdo nepočítal, ani sami Číňané," uvedl šéf MOV na tiskové konferenci.
O kouření zatím nerozhodnuto 
Zatím není také jasné, nakolik bude Olympiáda nekuřácká. Na sportovištích a v halách samozřejmě ano, v dalších olympijských prostorách o tom ještě není rozhodnuto.
Ředitelka Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Chanová tento týden v Pekingu vyzvala k totálnímu zákazu kouření ve všech objektech, které budou mít něco společného s hrami.
Čína je zatím vůči cigaretám velmi benevolentní a nepřistoupila k tvrdým zákazům. Ostatně v zemi žije podle statistik WHO třetina všech kuřáků na planetě.
Zároveň sdělila, že Čína úspěšně buduje kapacity na to, aby zvládla v době her možnou epidemii nemoci SARS nebo ptačí chřipky.
Epidemie SARS zasáhla v roce 2003 nejvíce právě Čínu. Její vláda byla ve světě kritizována na podcenění nákazy. Odvoláním na to tehdy doplatili ministr zdravotnictví a starosta Pekingu.
Tajemná vražda v italské Mekkce studentů z ciziny
05. 11 | 15:05 - Britku našli s prořízlým hrdlem 
Perugia - Pro "Mez" to měl být idylický rok v neméně idylickém městě. Jedenadvacetiletá britská studentka přijela do Itálie teprve v září. Na místní univerzitě začala studovat italštinu. 
V pátek našli Meredith Kercherovou, jak leží v zamčeném pokoji bez života, polonahá a pod matrací. S prořízlým hrdlem. 
Od té doby policejní vyšetřovatelé zjišťují, co se dívce z jiholondýnského Coulsdonu stalo. Podle informací z italského tisku jsou už blízko. Na mobilních telefonech oběti kriminalisté údajně našli několik otisků. Věří, že patří vrahovi. 
"Můžu potvrdit, že slečna Kercherová pravděpodobně byla před svou smrtí sexuálně aktivní, rozhodně ale nešlo o znásilnění," řekl bez většího upřesnění Luca Lalli, šéf týmu místních forenzních expertů. 
Seznámili se na halloweenské party 
Kercherové smrt Perugii šokovala, v tradičním italském univerzitním městečku si podobnou vraždu nepamatují. Místní obyvatelé také nevěřícně kroutí hlavami nad okolnostmi, které případ provázejí.
Trojice spolubydlících viděla Meredith naposledy ve čtvrtek předtím, než odešly na oslavu. Ona trávila večer u své kamarádky. Do bytu nedaleko centra Perugie se dvě Italky a jedna Američanka vrátily až následující den v poledne. 
Když jim Kercherová zpoza zavřených dvěří neodpovídala, zavolaly policii. Ta našla na místě činu ohromný nepořádek. Vrah prý schválně rozbil okno, aby vyšetřovatele zmátl. Kaluže krve se dokonce snažil uklidit. Oběť pak měl v pokoji zamknout a s klíčem odejít pryč.
Kriminalisté jsou přesvědčeni, že se oba seznámili ve středu na halloweenské party. Zkoumá proto také fotografie, jež Kercherová umístila po skončení oslavy na internet. 
Itálie je naladěná proti přistěhovalcům 
Přátelé popisují mladou Britku jako svědomitou a přátelskou studentku. Studenti plánují na večer průvod městem se zapálenými svíčkami. Přidá se k nim i Kercherové otec, který do Itálie o víkendu přiletěl. 
Italské úřady mají obavy z xenofobních nálad, jež může vražda v místních obyvatelích vyvolat. Ti údajně věří, že brutální trestný čin způsobil někdo z imigrantů. 
Minulý týden italským tiskem otřásla podobná zpráva: v Římě byla znásilněna a poté zavražděna 47letá žena. Policie zadržuje podezřelého rumunského přistěhovalce. 
Rabinův vrah slavil na výročí atentátu obřízku syna
05. 11 | 14:30 - Jigalu Amirovi se narodil syn 
Věznice Rimonim - Ani po dvanácti letech nekončí sága, jež stále a podivně spojuje bývalého izraelského premiéra Jicchaka Rabina a jeho uvězněného vraha Jigala Amira. 
Také letošní výročí Rabinovy vraždy přineslo kontroverze.
Zatímco v Tel Avivu si památku oblíbeného státníka připomínalo více než sto tisíc lidí, zažíval ve vězení ortodoxní věřící Amir jednu z nejradostnějších chvil v životě: rituální obřízku svého čerstvě narozeného syna. 
Obřad, při kterém chlapec dostává jméno, vyšel na tentýž den jako výročí smrti někdejšího izraelského premiéra. Amir ho zastřelil 4. listopadu 1995 po mírové demonstraci. Vadil mu premiérův plán, jenž chtěl s Palestinci vyměnit půdu za mír. 
Je jako Nelson Mandela? 
Amir si od té doby odpykává na samotce doživotní trest. Během minulého roku mu ale byly dovoleny návštěvy manželky Larissy Trimboblerové, která se za něj v kriminále vdala. 
Plánovaná obřízka vyvolala v izraelské společnosti protesty. Proti se postavili nejen pozůstalí po Rabinovi, ale také veřejnost. Před káznicí dokonce došlo ke střetu mezi vrahovými kritiky a tuctem jeho stoupenců. 
"Zabil premiéra, není jako běžný vrah," řekl agentuře Reuters Matan Josef- Berg. "Jigal Amir se stává novým Nelsonem Mandelou," nesouhlasil Avigdor Kiškin, "jsme šťastní, že má syna".
Olmert: Nikdy
Podobné názory nejsou v Izraeli ojedinělé. Amirova popularita během let stoupá. 
Jeho rodina a skupiny extrémistů pracují na kampani za vrahovo propuštění. Podle jednoho z posledních průzkumů s nimi souhlasí až čtvrtina Izraelců. 
Skoro polovina ortodoxních židů si pak myslí, že by měl být v roce 2015 po dvaceti letech ve vězení propuštěn. 
Současný předseda izraelské vlády Ehud Olmert ale veřejnost ujistil, že k tomu nedojde. 
Izraelská média uvedla, že chlapec dostal jméno Yinon Elia Šalom Amir. Jména "Yinon" a "Elia" odkazují na mesiáše, zatímco "Šalom" je hebrejským slovem pro mír. 
Volby v Guatemale vyhrála levice. Po 50 letech
05. 11 | 09:10 - Během kampaně bylo zavražděno 50 lidí
Guatemala - Středolevicový kandidát Álvaro Colom porazil ve druhém kole guatemalských prezidentských voleb bývalého generála Otto Pérez Molinu. 
Podle agentury Reuters jsou zatím sečteny výsledky z 95 procent volebních místností. Ty dávají Colomovi náskok 5,4 procenta hlasů. 
Řádný průběh hlasování hlídá 20.000 zahraničních pozorovatelů a 30.000 guatemalských policistů. 
Vzory z Brazílie a Chile
Colom, který bude inaugurován 14. ledna, se stane prvním levicovým prezidentem od doby, co CIA svrhla Jacobo Arbenze Guzmána v roce 1954. Poté se země dostala do občanské války, která skončila roku 1996 a během níž většinou vládla armáda.
"Měli jsme vládu silné ruky 50 let a zanechala za sebou 250.000 mrtvých ve špinavé válce," řekl po oznámení výsledků Colom v narážce na minulost svého protikandidáta a jeho volební heslo. 
Své vzory vidí především ve středolevicových prezidentech typu Luize Ignácia da Silvy z Brazílie a Michelle Bacheletové z Chile. Bojovat proti kriminalitě chce zlepšením životní úrovně chudých vrstev.
Colom vyhrál 9. září už první kolo, v němž získal 28 procent hlasů. Voliči tehdy vybírali také 158 poslanců národního parlamentu a 332 starostů.
Volbám předcházela jedna z nejkrvavějších kampaní v historii země, při které bylo zavražděno více než 50 kandidátů, aktivistů a jejich příbuzných. O život přišla i Pérezova asistentka Aura Marina Salazar Cutzalová. 
Generál z občanské války
Pérez kandidoval pod volebním heslem Tvrdá ruka, hlava a srdce (Mano dura, cabeza y corazón), které mělo shrnout jeho přístup k potírání násilné kriminality. 
V třináctimilionové zemi, kde je stále mnoho zbraní z vleklé občanské války a velká nezaměstnanost, je každý rok zavražděno okolo 6000 lidí. V přepočtu na počet obyvatel to znamená sedmé místo na světě. 
Bývalý generál chtěl obnovit trest smrti a o padesát procent zvýšit počet policistů. 
Pérezovo motto však také vyvolalo méně žádoucí asociace na vládu armády. Právě ta byla podle zpráv OSN či kanceláře guatemalského arcibiskupa v naprosté většině zodpovědná za zruinování země a stovky tisíc mrtvých během třicetileté občanské války, která skončila roku 1996. 
Pérez byl za války šéfem vojenské rozvědky, tedy přímo v centru dění. Později se také podílel na sepsání mírových dohod mezi státem a levicovými guerillami. 
Jeho přesný podíl na masakrech a vraždách není znám. Ochota soudit bývalé vedoucí činitele z války je v Guatemale totiž prakticky nulová a za upozorňování na staré přečiny mohou aktivisté zaplatit životem.
V minulých prezidentských volbách například kandidoval i bývalý generál Efraín Ríos Montt, jehož vláda v letech 1982 až 1983 byla zodpovědná za vůbec největší a nejbrutálnější masakry celé občanské války. Montt se tehdy prezidentem nestal, ale v letošních zářijových volbách byl zvolen do guatemalského parlamentu.
Samotný Pérez podle Francisca Goldmana, autora knihy Umění politické vraždy: Kdo zabil biskupa?, zorganizoval jednu z nejznámějších latinskoamerických politických vražd - zabití biskupa Juana Gerardiho roku 1998. 
K vraždě došlo dva dny poté, co Gerardi vydal čtyřsvazkovou zprávu o stavu lidských práv za občanské války, která činila armádu zodpovědnou z 80 procent vražd a masakrů. 
Colom na levoboku
Kostlivce z Pérezovy skříně vytahoval jen opatrně i jeho vítězný protikandidát, Álvaro Colom Caballeros, bývalý náměstek ministra průmyslu a trojnásobně neúspěšný prezidentský kandidát. 
V minulosti byl Colom také ředitelem organizace FONAPAZ, která pomáhá nejchudším guatemalským komunitám, právě těm, které byly nejvíce postižené občanskou válkou a terorem armády. 
I Colom má ve svém programu potírání kriminality, ale zdůrazňuje, že prioritou musí být především zefektivnění práce policie a justice. Obě jsou totiž prolezlé korupcí. Colom také hodlá více investovat do školství a zdravotnictví. 
Podle analytiků jsou ekonomické názory obou kandidátů velmi podobné a přátelské vůči zahraničním investorům. 
Kandidáti se během volební kampaně nevyhýbali ani osobním invektivám. Colom například prohlásil, že mu architekti Pérezovy kampaně vyhrožují smrtí.
"Šlo o vulgární urážky,...výhrůžky smrtí. Vím, že pocházely přímo od lidí z kampaně mého protivníka," narážel dle agentury Reuters na 75 SMS zpráv, které údajně obdržel během jediného večera.  Kvůli podobným hrozbám jemu a členům jeho rodiny rezignoval i vedoucí stratég Colomovy kampaně.   
Naopak Pérez se otřel o Colomovu stranu UNE, která je prý financována z peněz z obchodu s drogami. Infiltraci své strany drogovými gangy Colom nakonec připustil.
Italové zatkli nejvyššího bosse sicilské mafie
05. 11 | 17:38 - Salvatore Lo Piccolo byl na útěku 23 let
Palermo - Italská policie zatkla nejvyššího bosse sicilské mafie. Informuje o tom britská BBC.
Salvatore Lo Piccolo, který se skrýval čtyřiadvacet let, tuto funkci převzal po loni zatčeném Bernardu Provenzanovi.
Pětašedesátiletý Piccolo byl spolu se svým synem a dalšími dvěma muži zadržen ve venkovském sídle v městě Giardinello, nedaleko sicilského hlavního města Palerma. 
Podle listu La Repubblica jsou dalšími zadrženými Gaspare Pulizzi a Andrea Adamo. Všichni čtyři muži patří mezi 30 nehledanějších zločinců v Itálii. 
"Po zatčení Bernarda Provenzana přišel čas zaměřit se na Lo Piccoly. Pátrali jsme po těchto bossech dlouho a toto je skvělý výsledek," sdělil šéf palermské policie Giuseppe Caruso italské tiskové agentuře ANSA. 
Piccolo o nástupnictví po Provenzanovi údajně soupeřil s Mattem Messinou Denarem z města Trapani, který je rovněž na útěku. 
Jiný adept na post hlavy sicilské mafie, Antonino Rotolo, byl zatčen v květnu 2006.
Nedávno uveřejněná zpráva italské asociace maloobchodníků odhaduje, že mafie je stále největší italskou "firmou" s obratem 120 miliard ročně, tedy sedm procent italského HDP.
Jsme ochotni se kvůli klimatu uskromnit, tvrdí lidé
05. 11 | 17:38 - Tři čtvrtiny dotázaných podporují ekologické daně
Londýn - Žijeme v liberální společnosti a nemůžeme nikoho nutit, aby změnil svůj přístup k životu. Takový argument zaznívá v západní Evropě, přijde-li na přetřes téma trvale udržitelného života.
Jenže každý osmý člověk z deseti je ochoten tváří v tvář klimatickým změnám omezit svůj životní styl. Vyplývá to z průzkumu britské BBC, který byl proveden v 21 zemích. Česko však mezi nimi nebylo.
ČTĚTE VÍCE o hrozbě globálního oteplování
"V mnoha zemích jsou lidé ochotnější uskromnit se mnohem více než jejich vlády," řekl ke statistice redaktor BBC Matt McGrat.
Vysokou podporu trvale udržitelného života mají také Spojené státy, které se však nepřipojily ke Kjótskému protokolu o snižování emisí skleníkových plynů.
Ještě překvapivější než přehodnocení samotného stylu života je ochota respondentů připlatit si za ekologická paliva. Vyšší ekologické daně schvalují tři čtvrtiny lidí: ovšem za podmínky, že bude zisk investován do zlepšení klimatu a výzkumu. Většina je pak ochotná takový krok odosouhlasit jen tehdy, když se nezvýší celková daňová zátěž. 
Jako "nejzelenější" země, kde plných 85 procent obyvatel souhlasí s vyšší cenou za energie, je Čína, většina Italů a Rusů je naopak proti.
Spiklenci chtěli zabít premiéra Fidži, tvrdí junta
05. 11 | 11:45 - Zatčeno bylo 16 mužů, jsou mezi nimi i cizinci
Suva (Fidži) - Předseda vlády a vůdce vojenské junty na tichomořském ostrově Fidži  Frank Bainimarama měl být zavražděn. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření vojenské vlády. 
Ve spojitosti s údajným plánem úřady zadržely celkem šestnáct lidí. Tři ze zatčených by se měli u soudu objevit již v úterý.
"Jsou zde určité nespokojené skupiny, které naplno pocítily dopad ´čistící kampaně´ prozatímní vlády," řekl vůdce junty Bainimarama . 
Podle šéfa policie Esaly Teleniho je pravděpodobné, že bude zatýkání pokračovat. Další spiklenci jsou totiž údajně ještě na svobodě. 
Ke spolupráci bude zřejmě povolána armáda, policie totiž situaci dle Teleniho "nemůže zvládnout sama." 
Zatýkání kritizovaly opoziční skupiny, které juntu obviňují, že chce pouze zvýšit svoji moc v zemi. 
Junta hledá viníky
Ostrovní policie nařkla z přípravy plánu na zabití Bainimaramy zahraniční rozvojové organizace a sousední země - Austrálii a Nový Zéland. Obě země totiž politiku vojenské junty kritizují.
Novozélanďané i Australané ale obvinění odmítli. 
Premiérka Nového Zélandu naopak kritizovala surové zacházení, jakého se zadrženým dostalo. Jeden novozélandský občan byl údajně zbit takovým způsobem, že téměř nemůže mluvit. 
Od roku 1987 došlo na Fidži ke čtyřem převratům a jedné armádní vzpouře. Frank Bainimarama se k moci dostal v prosinci 2006, kdy svrhl vládu Laiseniy Qaraseho, kterému pomohl k moci o šest let dříve. 
Vůdce junty oznámil, že roku 2009 uspořádá volby, pozorovatelé o tom však pochybují. 
Pákistánská policie rozehnala právníky obušky a plynem
05. 11 | 10:50 - Spojené státy reagují nevraživě
Islámábád - Pákistánská policie obušky rozehnala demonstraci právníků před Nejvyšším soudem v ekonomickém centru země Karáčí. 
Proti právníkům v Láhauru, kteří vyplenili kanceláře provládního oblastního justičního šéfa, zase použila slzný plyn. Informuje o tom agentura Reuters.
Demonstrace byly reakcí na sobotní vyhlášení výjimečného stavu a zadržení stovek odpůrců prezidenta a nejvyššího vojenského velitele Parvíze Mušarafa, který v zemi vládne od roku 1999.
Mezi zadrženými je mimo jiných právě velký počet právníků.
"Nebojíme se těchto zatčení. Budeme bojovat i nadále, ať se stane, co se stane," řekl Reuters karáčský právník Abdul Háfíz v momentě, kdy ho policie strkala do policejního vozu.
Přes noc bylo podle úřadů pozatýkáno 600 až 700 členů hlavní islamistické strany Jamaat-e-Islami. Za mřížemi se ocitlo i 400 až 500 dalších politických odpůrců a protirežimních právních zástupců. 
Důvod výjimečného stavu? Možná jen boj o moc
Prezident Mušaraf reagoval vyhlášením výjimečného stavu na stoupající počet střetů mezi armádou a ozbrojenými islamisty u hranic s Afghánistánem a také na množící se sebevražedné atentáty po celé zemi. 
Mnoho pozorovatelů se však domnívá, že skutečným důvodem je obava, že ho Nejvyšší soud nepotvrdí ve funkci prezidenta. Tím byl sice nedávno opět zvolen, panují však pochyby o ústavnosti kandidatury člověka, který zároveň zastává post velitele armády. 
Soud měl o prezidentovi rozhodnout už v pondělí.
Vojáci obsadili budovy televize, rozhlasu a Nejvyššího soudu. Parlamentní volby, naplánované na leden, budou zřejmě odloženy. Televize oznámila, že prezident pozastavil platnost ústavy.
Přísahejte věrnost, jinak...
Soudci museli přísahat věrnost Mušarafovi, jinak jim hrozí propuštění. Někteří z těch, kteří tak neučinili, jsou drženi v domácím vězení. 
Přísahu věrnosti odmítla složit většina soudců Nejvyššího soudu. Mezi nimi  i jejich předseda Iftikhar Chaudhry, který se stal symbolem odporu proti Mušarafovi letos na jaře, kdy se ho pákistánský prezident pokusil neúspěšně odvolat.    
"Jsou ve svých domovech. Nebude jim dovoleno vyjít ven," uvedl dle Reuters nejmenovaný úředník z Islámábádu v narážce na soudce Nejvyššího soudu držené v domácím vězení. 
Domy neposlušných soudců byly přes noc uzavřeny a jejich vchody hlídá policie. 
USA: Mušaraf není jediný
Spojené státy v reakci na vyhlášení výjimečného stavu odvolaly plánované bilaterální rozhovory ohledně vojenské spolupráce, které se měly konat tento týden. Na své návštěvě v Číně označil americký ministr obrany Robert Gates poslední vývoj v Pákistánu za "znepokojující".
"Ve světle výjimečné deklarace prezidenta Mušarafa jsme se domnívali, že by bylo moudré, aby se toto setkání posunulo na dobu, ve které se budou moci všechny strany soustředit na velmi důležité záležitosti, které je potřeba prodiskutovat," cituje agentura Reuters tiskového sekretáře ministerstva obrany Geoffa Morrella. 
USA se také budou znovu zabývat otázkou vojenské pomoci Pákistánu. V posledních pěti letech poskytly Mušarafovi na boj proti extremismu 10 miliard dolarů.
Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová také uvedla, že doufá, že se parlamentní volby uskuteční v plánovaném lednovém termínu a nevídaným způsobem Mušarafa kritizovala.
"Mušaraf nikdy nebyl jediným hráčem, na kterého Spojené státy sázely," řekla Riceová. 
Na vyhlášení výjimečného stavu zareagovala i pákistánská burza, která klesla o tři procenta.
Nyní se očekává, jak bude postupovat expremiérka Benazír Bhuttová, která vede Pákistánskou lidovou stranu, nejsilnější politické uskupení v zemi. Ta mezitím přerušila svou návštěvu v Dubaji a vrátila se zpět do Pákistánu.
V Moskvě se hajlovalo. Slavila se národní jednota
05. 11 | 08:56 - Rusové oslavovali. Nevědí ale přesně, co
Moskva - Teprve potřetí včera Rusové oslavili jeden ze svých nejmladších státních svátků, Den národní jednoty. Do ulic vyrazil ruský prezident Vladimir Putin, ale i hajlující ultranacionalisté.
Ve veřejném kalendáři nahradil svátek před třemi lety tradiční oslavy bolševické revoluce z roku 1917, jež se po pádu komunismu přeměnily v Den usmíření a porozumění. 
Místo sedmého listopadu teď tedy Rusové s požehnáním státu vycházejí do ulic o tři dny dříve. Profil účastníků veřejných mítinků se ale radikálně proměnil - místo krajní levice se teď venku srocuje extrémní pravice. 
ČTĚTE VÍCE: Rasových útoků v Rusku přibývá
Inspirace pro krajní pravici
Svátek má připomínat památku událostí z roku 1612, kdy síly ruské domobrany pod vedením Kuzmy Minina a Dmitrije Požarského vyhnaly z Moskvy polské interventy a ukončily tak několikaleté období nepokojů na počátku 17. století, pro něž se v ruských dějinách vžilo označení Smuta.
Když se ale v roce 2005 slavil svátek poprvé, účastníci pouličních manifestací spíše než ruskou vzájemnost a schopnost táhnout za jeden provaz akcentovali nenávist ke všemu cizímu.
Jak připomíná list The Moscow Times, na pět tisíc ultranacionalistů tehdy pochodovalo ulicemi Moskvy, někteří z nich s měli na transparentech hákové kříže a slyšet a vidět bylo i nezaměnitelné "Heil Hitler!"
Hnutí proti nelegálnímu přistěhovalectví (DPNI), které tehdejší demonstraci nazvanou Ruský pochod organizovalo, dostalo povolení od úřadů i tentokrát, a tak dnes byly na nábřeží řeky Moskvy k vidění velice podobné výjevy.
Putin mezi mladými
Do ulic vyšli i členové prokremelských mládežnických uskupení Naši a Mladá garda a na druhé straně řeky od Kremlu demonstrovala na mítinku opozičního Jabloka asi tisícovka Putinových odpůrců. K lidem tam promluvili například Grigorij Javlinskij nebo Garri Kasparov.
Na chvíli se venku objevil i sám ruský prezident, který přišel položit k památníku Minina a Požarského před Chrámem Vasila Blaženého na Rudém náměstí kytici.
Při té příležitosti si Vladimir Putin zafilozofoval nad smyslem nového svátku a postavením Ruska ve světě.
"Převážná část obyvatel naší planety má k naší zemi kladný vztah, někteří se k nám obracejí dokonce s nadějí, neboť v Rusku vidí ochránce svých vlastních zájmů," cituje Putina veřejnoprávní internetový portál Vesti.ru.
"Rusko hrálo a dál bude hrát ve světě pozitivní, stabilizující roli. Jistě, někomu se to nemusí líbit, především těm, kdo by rádi vybudovali jednopolární svět s cílem vládnout celému lidstvu," uvedl ruský prezident a dodal: "Jenže něco takového tu ještě nebylo a podle mého názoru ani nebude."
Co že se to vlastně slaví?
Z průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky v pátek zveřejnilo moskevské analytické středisko Andreje Levady, vyplývá, že správný název dnešního svátku zná necelá čtvrtina Rusů. I to je ale ve srovnání s rokem 2005 zlepšení o bezmála 200 procent.
To nicméně neznamená, že lidé vědí, k jaké historické události se svátek vlastně vztahuje. Zatímco v roce 2005 to vědělo pět procent lidí, letos to bylo ještě o procento méně.
ČTĚTE VÍCE: Rusko si rozvracet nedáme, hřímal Putin
Autoři výzkumu, který zahrnuli na 1600 ruských občanů, si vyhradili tříprocentní rezervu na případnou statistickou chybu
Lidé mohou konečně spatřit Tutanchamonovu tvář
04. 11 | 23:05 - Egypt vystavil jeden ze svých největších pokladů 
Londýn - Ode dneška má lidstvo jedinečnou šanci pohlédnout do tváře nejslavnějšího z egyptských faraónů. 
Dodud mělo příležitost prohlédnout si vezezření legendárního panovníka Tutanchamona, jehož tělo se díky dokonalé mumifikaci zachovalo ve velmi dobrém stavu, jen několik desítek vědců. Nyní je "král Tut" poprvé od své smrti před více než třemi tisíci lety k vidění zcela veřejně.
Tutanchamon byl 12. faraonem 18. dynastie, vládl ve 14. století před naším letopočtem. Podle vědeckých zjištění vládl Tutanchamon pouze deset let, zemřel jako dvacetiletý.
Jeho hrobka byla objevena 4. listopadu 1922 britským archeologem Howardem Carterem, samotnou zachovalou mumii Carter nalezl o tři roky později.
Jak informuje britská BBC, archeologové nyní vyjmuli mumii Tutanchamona ze zlatého sarkofágu a umístili ji do klimatizovaného boxu přímo v jeho hrobce v Údolí králů v egyptském Luxoru. Stalo se tak přesně 85 let poté, co Carter hrobku objevil.
Pohlédnout do tváře staré 3000 let měla dosud příležitost jen asi padesátka lidí. Tvář dávného vládce zůstala díky mumifikaci zázračně zachovaná, nadále musí být ale uchráněna před teplem a vlhkostí.
"Zlatý chlapec má své kouzlo a tajemství. Všichni na celém světě mohou teď vidět, jak ho Egypt dokáže uchovat a jsem si jistý, že všichni se na něj určitě rádi přijedou podívat," řekl podle agentury AP reportérům šéf egyptských památkářů Zahí Havás.
Právě objevení Tutanchamonovy hrobky a jejích pokladů přivedlo do Údolí králů miliony turistů. Podle řady kritiků by ale mumii starověkého panovníka mohlo vystavování před zraky natěšených davů vážně ublížit.
Bosenským uprchlíkům pomáhá i kráska z Holovous
04. 11 | 20:08 - Z českých peněz byl v Bosně vysazen i švestkový sad
Sarajevo (od našeho zpravodaje) - Bosenská slivovice byla za Rakouska-Uherska pojem. Ne že by se její kvalita od té doby natolik zhoršila. Jenže leckde mají lidé jiné starosti: třeba jak v polorozbořených domech přečkají zimu.
Vesnička Plehan poblíž Derventy v severní Bosně se podobá osadě duchů. Z mlhy vystupují ohořelá torza domů a cesta je tak rozbitá, že tu i terénní auta kličkují, aby se vyhnula těm největším jámám. 
Před občanskou válkou přitom vesnice měla školu a autobus z okresního města sem jezdil desetkrát denně. Jenže pak přišla válka. Všechny strany konfliktu v ní uplatňovaly taktiku spálené země: co neshořelo, většinou ještě povalily těžkou technikou, kabely vytrhaly ze země, cesty rozryly buldozerem.
ČTĚTE VÍCE: Bosenští uprchlíci začínají od nuly. S českou pomocí
Zpátky na grunt
Z původních téměř šedesáti tisíc obyvatel derventského okresu jich tu dnes žije 23 tisíc.
 
"Tento rok nás o pomoc požádaly již na dvě stovky navrátilců, takže jejich počet se pomalu zvyšuje," říká Ilija Zirdum, předseda nadace Feniks, která pomáhá návratu Chorvatů do bosenského Posáví.
Jednou z rodin, která se vrátila na svůj grunt, jsou i Filipovičovi. Dvanáct dětí Mija a Mary mají už dnes vlastní rodiny, pracují nebo studují, syn a dcera se usadili až v daleké Americe. Staří se ale před pěti lety vrátili tam, kde podle farních knih žili Filipovičové již po staletí.
Tu a tam získali pomoc od různých organizací, jenže s tvrdou prací jim nemohl pomoci nikdo. "Alespoň že půda je tu úrodná," směje se paní Mara a ukazuje svazek cibule, z něhož je každá velká jak dětská hlavička. "Ani to moc nezaléváme, roste to takhle samo," dodává napůl hrdě i naštvaně zároveň.
Léčivky jako rozvojová pomoc
A právě na vztah starousedlíků k půdě a hledání nových zdrojů obživy sází i jeden z projektů české rozvojové pomoci. Českobudějovická nadace Svět jako domov z grantu ministerstva zemědělství právě rozjíždí projekt pěstování léčivek.
V okolí Derventy tak pokusně roste již jeden hektar třepatky, známější spíš pod latinským názvem echinacea, příští rok se chystá výsadba rakytníku.   
Tento keř, který dává plody podobné šípkům, mají na zahradě i Filipovičovi. "Lidé potřebují vědět, že to funguje, pak se určitě přidají," říká optimisticky paní Mara.
Ostatně Svět jako domov už může výsledky ukázat i v praxi. Před rokem na Plehanu založil nový švestkový sad. Mezi odrůdami se tu vyjímá i Čačanska lepotica, Kráska z Čačaku, která sem doputovala od ovocnářů z Holovous.
Snad z ní bude stejně kvalitní slivovice jako ta, která za Rakouska-Uherska vytlačila i moravskou pálenku.  


Tento článek byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR
Německo zavádí nové pasy s otisky prstů. První v EU
04. 11 | 16:53 - Není to bezpečné, varuje opozice
Berlín - Německo začalo o Dušičkách zavádět nové biometrické pasy. Jako vůbec první země EU vyžaduje Berlín kromě digitalizované fotky také otisky prstů.
Již dva roky existující e-pasy se zataveným mikročipem mají od 1. listopadu povinně také kolonku pro naskenované ukazováčky.
Ačkoliv ministerstvo vnitra tvrdí, že citlivá data jsou pro občany "absolutně bezpečná", německá opozice a někteří odborníci bijí na poplach. Mikročip s vysílačkou je podle nich zneužitelný a zdigitalizované otisky by se tak mohly dostat do nepovolaných rukou.
"Nový pas je drahý, spojený s velkými riziky a z hlediska bezpečnosti nepřináší žádný viditelný přínos," prohlásila expertka Zelených Silke Stokarová. A liberálové zase upozorňují na to, že je to přelomový okamžik z hlediska lidských práv.
"Doposud se otisky prstů braly pouze zločincům," zdůraznila Gisela Piltzová z FDP. 
Oleje do ohně navíc přilil pověřenec spolkové vlády pro ochranu dat Peter Schaar. Podle něj je totiž nový pas vlastně zbytečný. 
Podle sdružení počítačových expertů Chaos Computer Club (CCC) mohou mít s pasem problémy zejména starší lidé, u nichž se ne vždy podaří porovnat sejmutý otisk se záznamem v čipu. Pasy podle CCC rozhodně k většímu bezpečí nepovedou.
"Zavádění této rizikové technologie je zjevně motivováno soukromými hospodářskými zájmy nejen někdejších členů vlády. Vlastně je to případ pro korupční seznam Transparency International," tvrdí mluvčí CCC Dirk Engling.
Výrobce čipu, společnost NXP, ujistila, že dosah vysílačky ukryté v pasu je maximálně deset centimetrů a přístup do uložených dat je možný teprve poté, co se po načtení strojově čitelné zóny v pase vygeneruje digitální klíč. 
PŘEČTĚTE SI rozhovor s expertem na biometrii
Z obav kolem zneužití pasů nicméně v Německu již teď těží mnozí obchodníci. Jistá společnost v Lübecku například za šest eur nabízí obaly na pas z hliníkové fólie, která čip odstíní. 
Biometrické pasy nové generace, tedy s otisky prstů, se chystají také u nás. Ministerstvo vnitra s jejich zaváděním počítá prozatím v dubnu 2009. Nejprve je k tomu ale zapotřebí novelizovat stávající zákony.
ČTĚTE VÍCE o biometrických pasech v ČR
Válka v počítačích: Ruští hackeři útočí na Ukrajinu
03. 11 | 00:00 - Stránka prezidenta byla vyřazena z provozu. VIDEO
Kyjev - Na území bývalého Sovětského svazu přibývá virtuálních válek vedených hackery.
Letos na jaře ruští útočníci vyřadili z provozu několik vládních stránek v Estonsku kvůli sporu mezi Moskvou a Tallinnem o stěhování sochy rudoarmějce z centra estonské metropole na vojenský hřbitov.
Teď se terčem hackerů stala webová stránka ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka. Víc než tři dny byla mimo provoz.
Útoky i z USA, Británie a Izraele
K útoku se přihlásila extrémně nacionalistická organizace Svaz eurasijské mládeže. Seskupení, které oficiálně hlásá jako svůj cíl "obnovu ruského impéria", se prý ale jen mstilo za útoky z Ukrajiny. 
"Nenecháme Juščenkovu stránku na pokoji, dokud neustanou z Kyjeva útoky na naši webovou stránku," citovala vedení svazu agentura Interfax.
Momentálně je stránka www.president.gov.ua v provozu, ale otázka je, na jak dlouho. 
Ukrajinci tvrdí, že zaznamenali řadu útoků nejen z Ruska a Ukrajiny, ale i z Británie, Spojených států, Izraele a Kazachstánu.
Obvinění, že někdo na popud ukrajinského prezidenta napadl stránku ruských ultranacionalistů, prezidentův mluvčí označil za absurdní.
Kancelář Svazu eurasijské mládeže v Moskvě nedávno zapálil žhář. Vedení svazu i z tohoto činu obvinilo ukrajinskou vládu.
Proti království Antikrista
Předák svazu Alexandr Dugin má na Ukrajině zakázaný pobyt. Před časem zorganizoval poblíž města Ivano-Frankovsk akci, na níž jeho lidé poškodili památník postavený u příležitosti obnovení nezávislosti Ukrajiny v roce 1991.
Svaz eurasijské mládeže považuje za hlavní prioritu boj proti USA, které nazývá "královstvím Antikrista na Dálném západě".
Ukrajina je obnovitelům impéria trnem v oku, protože Juščenko usiluje o dobré vztahy s USA a chce dovést zemi do Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Podívejte se na video s hanobením symbolů ukrajinské Oranžové revoluce příslušníky Svazu eurasijské mládeže
 
Kdo ochrání Bezvěrkyni Ayaan Hirsi Aliovou?
02. 11 | 21:25 - Kritička islámu nadále potřebuje ostrahu. VIDEO 
Amsterdam/Washington/Kodaň - Dnes jsou tomu právě tři roky, co na Ayaan Hirsi Aliovou, možná vůbec nejprominentnější kritičku islámu z řad odpadlíků od víry, sáhla smrt.
Tím, kdo za bílého dne na amsterdamské ulici zahynul s osmi střelnými ranami v těle, proříznutým hrdlem a propíchnutou hrudí, byl sice podobně výřečný režisér Theo van Gogh, ze vzkazu, který útočník zanechal připíchnutý přímo v těle zavražděného ale jasně vyplývalo, že další na řadě měla být právě Aliová. 
Za urážku islámu smrt
Jen dva měsíce před vraždou odvysílala nizozemská televize krátký film Submission, k němuž rodačka ze Somálska, jež se propracovala až do nizozemského parlamentu, napsala scénář.
ČTĚTE VÍCE: Theo van Gogh je mrtev, radikální islamismus žije
Van Gogh tento desetiminutový filmový pamflet, ostře útočící na nerovné postavení žen v islámské společnosti a obsahující i záběry nahého ženského těla popsaného veršemi z Koránu, zrežíroval. A tím si zjevně podepsal ortel.
"Po tom, co jsme natočili Submission, jsme se s Theem už nikdy nesetkali, ale čas od času jsme si zavolali," píše Aliová ve své letos vydané autobiografii Bezvěrkyně (Infidel).
"Ignoroval mé žádosti, aby si nechal přidělit ostrahu, a dokonce o tom vtipkoval. Říkal mi: Ayaan, ty vůbec nevíš, co říkáš. Mně vyhrožují už patnáct let. Všichni. Židi, křesťani, sociální demokrati, muslimové, ti vůbec nejvíc, ale nikdy se mi nic nepřihodilo. K ničemu nedojde," vzpomíná Aliová na rozmluvy se svérázným režisérem.
Útěk za oceán
Ona sama byla tou dobou už dva roky pod policejní ostrahou. Ta se po van Goghově vraždě ještě více zpřísnila. 
Aliovou, jejíž fotografii i s adresou jejího bytu vyvěsili radikální islamisté na internetu, převážely bezpečnostní služby z jednoho místa na druhé a chvíli ji drželi i na vojenské letecké základně Woehnsdrecht, aniž by jí pro její vlastní bezpečnost sdělili, kde přesně se nachází.
Přestože se po čase vrátila do parlamentu i do normálního bytu, který se stal jednou z nejstřeženějších adres v Nizozemsku, trvalá hrozba útoku ze strany radikálních islamistů jí (i sousedům) výrazně komplikovala život a práci a zároveň zatěžovala státní rozpočet. Podle jejích vlastních slov byl stát do letoška nucen vynaložit na její bezpečnost zhruba 3,5 miliónu eur.
Když v květnu loňského roku vyšlo najevo, že Aliová před lety uvedla ve své žádosti o azyl nepravdivé skutečnosti, sama složila poslanecký mandát. Hrozila jí i ztráta občanství. K tomu sice nakonec nedošlo, rozpadla se kvůli tomu ale vláda, v níž byla zastoupena i její strana.
ČTĚTE VÍCE: Spor o imigrantku složil vládu v Haagu
Celý případ přispěl k rozhodnutí Aliové odejít do Spojených států, kde jí nabídl místo konzervativní analytický ústav American Enterprise Institute (AEI).
Kdo to zaplatí? My ne! My ano!
Jelikož Aliová v USA získala trvalý pobyt, rozhodla se nizozemská vláda na základě žádosti parlamentu, že od počátku října přestane financovat její tělesnou stráž mimo území samotného Nizozemského království.
Ve Washingtonu, kde AEI sídlí, se proto ustavila nadace s cílem nalézt finanční prostředky k zajištění nutné ochrany pro Aliovou ze soukromých zdrojů.
V polovině měsíce pak přišel dánský ministr kultury Brian Mikkelsen s nápadem, že by prominentní kritičce islámu mělo dát nabídku k trvalému přesídlení některé z dánských měst. 
Bylo by to podle něj logické, vzhledem k tomu, že se konzervativní vláda v Kodani chystá přijmout zákon, který by z Dánska učinil útočiště všech perzekuovaných spisovatelů.

Dánská krajní pravice sílí. Díky islámu
"Ayaan Hirsi Aliová by měla být první na seznamu autorů, koho bychom do Dánska měli pozvat. Je přední bojovnicí za svobodu slova a čelí za to výhrůžkám smrtí," citovala Mikkelsena dánská i světová média. 
Jak řekl, kodaňská vláda je připravena uhradit náklady na zajištění její bezpečnosti. Dánský parlament myšlenku rovněž podpořil. Očekávat k této otázce vypsání referenda, kde by se k návrhu vyjádřili i sami daňoví poplatníci, však nejspíš lze jen těžko.
Gruzie je na nohou. Vrací se Revoluce růží?
02. 11 | 20:00 - Proti prezidentovi demonstrují desetitisíce lidí 
Tbilisi (od naší spolupracovnice) - Úspěchy v boji s korupcí nebo výstavba nové dálnice dnes omračují návštěvníky Gruzie víc než pětitisícové kavkazské vrcholy nebo černomořské pláže. 
Rychle rostoucí ekonomika vynesla gruzínským reformám přívlastky jako "raketové", "omračující" a "nepřekonatelné". 
Image "hodných, pracovitých hochů" z Gruzie, o kterou se snaží vláda prezidenta Michaila Saakašviliho, teď ale narušily demonstrace v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Čtyři roky po Revoluci růží vyšly do ulic desetitisíce lidí. 
Zaplnily hlavní gruzínský bulvár Rustaveli, aby protestovaly proti někdejšímu vůdci opozice - Saakašvilimu. Na jejich transparentech stálo: "Svoboda pro lid".
Saakašvili proslul hlavně tím, že se postavil proti z korupce nařčenému exprezidentovi Eduardu Ševardnadzemu. Teď čelí navlas stejnému obvinění z korupce a zneužívání moci on sám.
Gruzínské kurzy úsměvu
Pozitivní změny jsou přitom v Gruzii vidět na každém kroku.
Turecko-gruzínská hranice bývala černým zážitkem pro všechny, kteří mířili do Gruzie. Žádost o úplatek a dlouhé čekání na ostrém slunci se nevyhnulo téměř nikomu. 
Několikahodinová zdržení na hranicích a nepříjemní úředníci jsou dnes realitou téměř ve všech postsovětských zemích. V Gruzii ale většina pohraničníků prošla takzvaným Kurzem úsměvu financovaným tamním ministerstvem vnitra.
"Konfetu chočeš?" zašklebí se pusa dlážděná zlatými zuby a místo žádosti o úplatek nabízí policista čekajícím cizincům krabičku s bonbóny. Dlouhé kolony na obou stranách hranice čekají stále, něco se však po Revoluci růží v roce 2003 přeci jen změnilo.
Zatímco se podle Transparency International v roce 2002 Gruzie vešla mezi dvacet zemí s nejvyšší mírou korupce na světě, letos za sebou nechala sto dalších států. V žebříčku sestaveném na základě odhadované míry korupce se Gruzie přibližuje k novým zemím Evropské unie jako je Rumunsko, Bulharsko nebo Polsko. 
To, že takřka vymizela dříve naprosto běžná korupce na silnicích, potvrzuje i padesátiletý Levan Ruchadze. 
"Dřív jsem zastavoval několikrát za den nějakému policistovi a musel mu dát úplatek. Prostě jen tak, policisté měli tenkrát strašně nízké platy, tak se snažili si k nim něco přivydělat," říká Ruchadze, který se živí v metropoli Tbilisi jako taxikář. "Dneska zaplatíte pokutu jen tehdy, když skutečně uděláte nějaký přestupek," dodává.
Snížení korupce ale není jediný ohromující úspěch nové gruzínské vlády, který zaznamenáte po příjezdu do Gruzie. Vláda Michaila Saakašviliho razantně vylepšuje kulturu podnikání.
Rozjet svůj byznys nebo se zbavit neproduktivních zaměstnanců je dnes o hodně jednodušší. 
Reformy neunikly ani pozornosti zahraničních médií nebo mezinárodním institucím. V roce 2006 byla Gruzie Světovou bankou označena za nejrychleji rostoucí reformující se ekonomiku. Země si polepšila ze 112. na 37. místo ve světě co do podmínek pro podnikání.
V rámci čistek na policii pak bylo propuštěno 11.000 policistů, podobně jako 90 procent zaměstnanců gruzínské státní univerzity, často kritizované za korupci.
Šéf opozice donucen k emigraci?
Přes tato ocenění a úspěchy kritizoval korupci a neprůhledné machinace s penězi ze strany rodiny gruzínského prezidenta bývalý ministr vnitra a dnes hlavní představitel opozice Irakli Okurašvili.
V populární televizní talkshow na stanici Imedi obvinil prezidenta z dlouhého seznamu zločinů, který začal údajným objednáním vraždy přes hanobení církve a končil obviněním z úmyslného zdržování plánu na převzetí odtrženeckých území Gruzie. 
Prezident Saakašvili všechna obvinění odmítl a Okurašviliho nechal zatknout kvůli zneužívání moci, vydírání a praní špinavých peněz.
Ve čtvrtek se pak v Tbilisi roznesla zpráva, že byl opoziční předák násilně donucen k emigraci. 
Hněv zchudlého venkova
Podpora kdysi populárního Saakašviliho ale neklesá jen ve městech, jako je Tbilisi. Právě naopak.
Polovina obyvatelstva Gruzie, která žije pod hranicí chudoby, bydlí mimo velká města, kde nejsou pracovní místa, infrastruktura, dostatečná lékařská péče ani vzdělání.
Vlivem inflace a rostoucích cen surovin navíc došlo k výraznému zdražení potravin. Jejich ceny jsou srovnatelné s Českem, měsíční důchod je ale pouhých 38 lari, tedy asi 400 korun.
Mnoho lidí argumentuje tím, že si Saakašviliho vláda buduje své "pomníčky" v podobě dětských hřišť, opravených škol nebo fontán a vodotrysků. Opozice je ale zatím příliš slabá a nejednotná na to, aby prezidenta před volbami, které čekají Gruzii příští rok, výrazněji ohrozila. 
Protesty v ulicích či nedávné zatčení jejího hlavního představitele by jí však mohly pomoci.
Karla Štěpánková
Šok v Manchesteru: Muž z kremační pece nalezen živý
02. 11 | 17:00 - Úřady se dopustily skandální záměny identity
Manchester - Série nepochopitelných a téměř neuvěřitelných omylů provází případ v britském Manchesteru.
Je tak neobvyklý, že o něm kromě bulváru informují i zcela seriózní média.
V září zmizel beze stopy sedmatřicetiletý Thomas Dennison. Zhruba po měsíci policie nalezla tělo, o němž se domnívala, že je Dennisonovo, na manchesterském předměstí Rusholme.
Tělo identifikovala i jeho osmapadesátiletá matka, čímž se zdálo být vše vyřešeno.
V úterý 30.října byly ostatky spáleny v krematoriu.
Pak se ale ukázalo, že Dennisona policie skutečně našla. Ale nikoliv v Manchesteru, ale v Nottinghamu. A živého. Stanice si však nepředaly informace.
Syn tak dokonale zaskočil matku, když se u ní doma objevil.
* Britská policie zabíjela. Vinna je jen z ohrožení veřejnosti. Čtěte ZDE
Policejní komise zahájila vyšetřování, jak mohlo k tolika pochybením dojít. Jak mohlo být spáleno jiné tělo a jak je možné, že o nalezení Dennisona se nedozvěděli policisté v Manchesteru.
Identita muže, jehož tělo bylo spáleno v krematoriu, zatím nebyla zveřejněna. Manchesterská policie ale prý už tuší, o koho asi šlo, a uvědomila příbuzné.
Šokující případ byl zveřejněn jen den poté, co londýnský soud uznal policii vinnou ze zastřelení Brazilce Carlose Menezese v metru v červenci 2005. Policisté se mylně domnívali, že jde o teroristu.
Reportáž: V Bosně číhá milion nevybuchlých min
02. 11 | 16:50 - Tam, kde se proháněli olympionici, jde o život
Sarajevo (od našeho zpravodaje) - V okolí Trebeviće, který se za jasného dne vypíná nad bosenskou metropolí, se kdysi konala olympiáda. Dnes se ale nedoporučuje opouštět značené stezky a procházet se po stráních, kde se v roce 1984 proháněli sáňkaři.
Nedaleko od pěšiny lze totiž narazit na cedule s výstražným červeným trojúhelníkem a zkříženými hnáty: zaminováno.
Na území Bosny a Hercegoviny stále číhá podle loňské studie Centra pro odminování (BHMAC) na milion min. 
V mapách je zakresleno území, které zasahuje 1.366 obcí. V různém stupni minového nebezpečí žije podle studie stále 1.376.000 lidí, tedy zhruba třetina všech obyvatel této balkánské federace.  
Zaminované území je přitom třikrát větší než Šumavský národní park. 
Hrozba výbuchu je přitom i dvanáct let po válce reálná. V dubnu například výbuch miny vážně zranil dva chlapce v Žuči poblíž Sarajeva. Oblast sice byla vyznačena, jenže dodnes tu po válce zůstala spousta kovového odpadu v zemi. A sběr šrotu je pro mnoho lidí zdrojem obživy. 
Místní nechtějí o nebezpečí slyšet
"Největším problémem je přesvědčit místní, jaké nebezpečí na ně číhá za humny," říká o tom Svjetlana Pavlovičová z nevládní organizace Posavina bez mina (Posáví bez min). "Když přijedeme, vždycky to skončí u nařčení, že my o jejich potřebách vůbec nic nevíme," dodává.
Do odminování a značení dnes investuje nejen bosenská vláda, ale především rozvojové agentury mnoha zemí. 
Kromě Rakouska, Polska nebo Německa například také Česko, které prostřednictvím malého grantu od české ambasády v Sarajevu pomáhá podporovat projekty v okolí Lopare v pohoří Majevica na severovýchodě země. 
"Za peníze z Česka jsme nakoupili zemědělské náčiní. Lidé ho totiž potřebují a my jim při předávání daru alespoň můžeme udělat osvětovou přednášku o minách," vypráví Pavlovičová.
Investice do naučných tabulí a nářadí pro obyvatele ve vesničkách kolem Lopare je důležitá ještě z jednoho důvodu: převážně srbské území totiž leží mimo spádovou oblast nejbližších velkých měst (Brčko, Tuzla) a například proti relativně bohaté Hercegovině zoufale potřebuje peníze na rozvoj. 
Nástěnka? Však my ji vrátíme...
Přesvědčit místní o nebezpečí min ale může být svízelný úkol. Přesvědčit se o tom mohlo také Aktuálně.cz. Po půlhodinové jízdě z Lopare silničkou připomínající spíše tankodrom nakonec zastávka ve vesničce Koniikovici přinesla rozčarování.
"Nějaký plakát o minách tu byl, ale sundali jsme ho, neměli jsme kam dát úmrtní oznámení," říká starší vesničanka nad novou nástěnkou s logem české rozvojové pomoci. "Nebojte se, však my ho tam zase vrátíme," dodává optimisticky. 


Tento článek byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR
Vražda odstartovala v Itálii hon na Rumuny
02. 11 | 15:42 - Lokální úřady získaly výjimečné pravomoci
Řím - Italská vláda přijala výjimečné opatření: místním úřadům dala možnost vypovědět ze země cizince, kteří představují hrozbu pro veřejnost. Reagovala tak na smrt ženy, kterou v úterý znásilnil a následně ubil mladý Rumun.
Giovannu Reggianiovou (47 let) přepadl v úterý večer na římském předměstí rumunský přistěhovalec Nicolae Mailat. Podle vyšetřovatelů ženu po znásilnění k smrti ubil buď kamenem, nebo deštníkem.
Muž s násilnou minulostí
Krátce po činu upozornil na tragédii další z Rumunů žijících v Římě. "Zatelefonoval na policejní stanici a nahlásil jméno pachatele," cituje vyšetřovatele Vittoria Rizziho italský list La Repubblica.
Pár minut poté byl Nicolae Romulus Mailat s krvavými  stopami ve tváři zatčen. Obvinění z vraždy přesto odmítá. "Ukradl jsem jí na nádraží tašku, ale násilí jsem neužil," trvá na svém.
Záznamy, které do Říma poslaly úřady v Bukurešti, však ukazují, že minulost rumunského přistěhovalce rozhodně není bezproblémová. 
V roce 1997 byl kvůli menším zločinům poslán do výchovného ústavu pro mladistvé. 
Minulý rok ho soud v rumunském Sibiu odsoudil  ke třem letům vězení za násilné trestné činy, následně ho ale omilostnil. Krátce nato se Mailat - už jako občan Evropské unie - vydal hledat práci do Itálie.
Pověst rumunských přistěhovalců na Apeninském poloostrově ale nevylepšil. Právě naopak. Pouze potvrdil dlouhodobé statistiky, podle kterých je 75 procent zločinů v Římě spácháno právě Rumuny.
"Od června tohoto roku stojí za 76 vraždami, které byly v hlavním městě spáchány," tvrdí římský starosta a možný příští italský premiér Walter Veltroni. 
Více o možném příštím premiérovi NAJDETE ZDE.
Cizinec není zločinec
Vláda dala výjimečné právo zatknout a vypovědět nebezpečné cizince místním úřadům okamžitě po událostech z úterního večera.  Parlament má 60 dní na to, aby její krok odsouhlasil. 
Pokud se tak nestane, přestane s Novým rokem toto pravidlo platit.
"Byly už podniknuty kroky k vypovězení některých cizinců ze země. Ale myslet si, že cizinec rovná se zločinec, by nebylo dobré," říká římský prefekt Carlo Mosca. 
V posledních dnech policie přesto zintenzivnila kontroly v místech, kde se ve vyšší míře pohybují přistěhovalci, ať už legální či ilegální. A postupně je zatýká. 
Jen v těsném okolí místa vraždy bylo v uplynulých 48 hodinách prohledáno 78 domů a zadrženo 17 podezřelých cizinců. V policejních celách nyní čekají na konečné rozhodnutí o návratu zpět do vlasti nebo do svým italských domovů.
Tip: Afričané se valí do Itálie. Smrt, či ráj
Madridští atentátníci zahájili hladovku
02. 11 | 15:30 - S verdiktem soudu je nespokojena i španělská veřejnost
Madrid - Madridští atentátníci zahájili protestní hladovku proti dlouholetým trestům, které jim svým rozsudkem ve středu určil španělský soud.
Za účast na atentátech, jež v březnu 2004 zabily 191 cestujících v předměstských vlacích, poslal soud do vězení jednadvacet lidí.
Dalších sedm osvobodil. Tři odsouzení si mají teoreticky odsedět tisíce let, zbytek dostal tresty nepřevyšující 23 let, mnohem méně, než žádal prokurátor. 
V případě tisíciletých trestů jde však o symbolická čísla, ve Španělsku podle zákona není možné strávit ve vězení déle než 40 let. 
Dobrovolně hladovějících je deset, nacházejí se ve čtyřech různých věznicích. Jsou mezi nimi i Džamál Zugam a Othman al Gnauí, kteří oba dostali téměř 43.000 let. 
"Nezačali (hladovět) dohromady. Někteří neměli včera snídani, jiní začali před obědem a někteří před večeří," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí španělských věznic.
Už během soudních slyšení drželo několik dní hladovku 14 z 24 souzených. Na protest proti mediálním a politickým tlakům, které proces ovlivňovaly. 
Mezitím se v zemi okolo rozsudku rozhořely spory. 
Případ je uzavřen. Nebo není?
Podle španělského premiéra José Luíse Rodriguéze Zapatera je případ madridských atentátníků uzavřen a spravedlnosti bylo učiněno zadost. 
To si však nemyslí příbuzní obětí a opoziční politici. Nejsou spokojeni zejména s tím, že se nepodařilo prokázat, kdo smrtící výbuchy nařídil. Soud totiž osvobodil domnělého vrchního organizátora útoků Rubáího Usmána Sajjida, zvaného "Egypťan".
Podle soudu se sice podařilo prokázat, že byl Sajjid součástí teroristické skupiny, ale k jeho usvědčení z organizace útoků chybějí důkazy. Za členství v teroristické skupině už byl Sajjid  v listopadu minulého roku odsouzen k osmi letům vězení v Itálii.
Jeho osvobození vyvolalo ve Španělsku překvapení a zlost jednak z toho důvodu, že italská prokuratura přesvědčila soudce v Itálii, že Sajjidovy teroristické aktivity zahrnovaly i silné vazby na atentátníky z Madridu, jednak proto, že existuje nahrávka, kde se přímo k autorství těchto útoků přiznává. 
Ztraceno v překladu
"Já jsem nit, která spojuje madridský plán," cituje z nahrávky list New York Times. "Naplánoval jsem to tak, aby se to stalo něčím nezapomenutelným, i já sám jsem se chtěl vyhodit do vzduchu. Ale zastavili mě."
Nahrávka pochází z rozhovoru Sajjida s potenciálním sebevražedným atentátníkem, který byl uskutečněn v Miláně v květnu 2004, tedy dva měsíce po madridských útocích. O měsíc později byl Sajjid italskou policií zatčen. 
Španělský soud však prohlásil, že není jisté, zda-li to Sajjid vůbec řekl, něco se totiž mohlo "ztratit v překladu". Existují dvě přeložené verze a podle listu El Mundo bylo přihlédnuto k verzi překladatelů, kteří pracují přímo pro španělský soud, a nikoli k původním přepisům pořízeným italskou policií. 
S tímto postupem však nesouhlasí obžaloba, která se proti osvobození Sajjida odvolala. 
Madridský atentát je tak podle španělského listu bez "duchovních autorů", protože i další dva obvinění organizátoři Júsuf Belhadž a Hasan Haskí byli usvědčeni pouze z členství v teroristické organizaci, nikoli z konkrétního činu. 
Opozice chce další vyšetřování
Premiér Zapatero by nejraději celou záležitost už jednou provždy uzavřel, ale opoziční Lidová strana požaduje, aby vyšetřování útoků pokračovalo. 
"V těchto hrozných zločinech existují ještě jisté detaily, které nejsou známé. Stále nevíme, kdo útok nařídil, stále nevíme, kdo bomby vyrobil, stále nevíme, kdo byl koordinátorem buněk, které tento útok provedly," řekl britské BBC mluvčí strany pro zahraniční otázky Gustavo de Aristegui.   
Rozhořčeni jsou však především příbuzní obětí. "Na takový hrozný zločin je zde příliš málo usvědčených," rozčiluje se María José Gutiérrezová, která při útocích přišla o sestru.  
Soud vynesl osvobozující rozsudek nad sedmi obžalovanými, dalších jedenadvacet poslal do vězení dohromady na více než sto tisíc let. Podle španělského práva si však ve skutečnosti mohou odsedět maximálně 40 let. 
Bomby, které na madridských vlakových nádražích vybuchly 11. března 2004, zabily 191 lidí.
Britové v kosmu propadli. Londýnu chybějí peníze
02. 11 | 14:15 - Experti bijí na poplach: Británie musí do vesmíru
Londýn - Dvacet let staré rozhodnutí britské vlády nezapojovat se do vesmírných dobrodružství může přijít Velkou Británii draho. Svět jí ve vesmíru utíká.
Britští experti teď bijí na poplach. "Doporučujeme, aby se Británie zapojila do plánování dalších misí do vesmíru," řekl profesor Frank Close z univerzity v Oxfordu, citovaný serverem LabNews.
Reagoval tak na zprávu, kterou zveřejnila pracovní skupina Britského národního vesmírného centra.
Británie pozadu. (Nejen) ve vesmíru
"Spolu s tím bychom měli posílit roli Velké Británie na vědeckém poli a co do znalosti robotiky. Země má za sebou dlouholetou tradici badatelských cest. Nyní je čas představit novou vizi," myslí si Close.
Británie má podle něj jedinečnou šanci, protože "poprvé v historii hodlají světové vesmírné agentury pracovat společně na výzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných objektů".
Dosavadní vesmírnou politiku Velké Británie kritizuje člen Evropské vesmírné agentury Alan Thirkettle. Už zmiňované rozhodnutí Britů zapojovat se pouze do komunikačních projektů podle něj Británii odstavilo na druhou kolej. 
Astronauti z Británie, nebo z USA?
Přestože do vesmíru se za poslední roky dostala celá řada zemí, Británie tuto možnost vlastně nevyužila. Čtyři Britové, který do vesmíru vyrazili, se totiž mohli prokázat také americkým pasem. 
"Myslím, že to byla základní chyba," ohodnotil britské vesmírné počínání v rozhovoru pro BBC Thirkettle.
"Velká Británie nemá absolutně zdání, o co v případě cest do kosmu jde," tvrdí. "Myslí si, že může vyslat do vesmíru lidi, koupit si let Sojuzem. Ale vždyť všechna místa jsou plně obsazena!"
Bez peněz to nepůjde
Hlavním problémem a brzdou jsou pro Londýn finance. 
Na civilní program vynakládá pouze 207 milionů eur ročně, což je v porovnání s ostatními evropskými zeměmi zanedbatelná suma. Například Francie ročně investuje čtyřikrát tolik: přibližně 800 milionů euro.
Netscape Navigator je zpět ve verzi 9

Nikola Čech - redakce eMag.cz - 5. listopadu 2007 08:50
netscape navigator, mozilla, firefox
Recenze, Software / Recenze

10 fotografií
Na slavnou minulost se již čtvrtou verzí snaží navázat obnovený Netscape Navigator. Nejnovějším příspěvkem do této vývojové řady Netscapu je jeho devátá verze. Přináčí vylepšenou práci s URL, link pad a plnou podporu addonů pro Firefox.
Historie Netscapu
Historie webového prohlížeče Netscape se začala psát již před třinácti lety. V té době ještě neexistovala žádná konkurence ve formě Internet Exploreru nebo Firefoxu. Pro přístup k těm několika málo webovým stránkám byly určeny první prohlížečové pokusy typu NCSA Mosaic, který byl pro pozdější Netscape Navigator i samotný Internet Explorer inspirací.


Zdroj: WinPlanet
Krátce po vydání první verze začal podíl Netscape Navigatoru růst a v době jeho třetí verze dosáhl svého vrcholu okolo osmdesáti procent v zastoupení webových prohlížečů. Konec růstu byl způsoben vydáním první verze konkurenčního Internet Exploreru v roce 1996 a Netscape ztratil svůj podíl podobně rychle, jak ho nabyl.


Zdroj: Wikipedia.org
Vývojáři se snažili tento propad vyrovnat vydáním balíku nástrojů Netscape Communicator s integrovaným plnohodnotným emailovým klientem a HTML editorem. Ani to však nepomohlo, a tak se Netscape Communicator v roce 1998 stal základem pro opensource Mozillu. Z výsledků komunity pak Netscape těžil v dalších verzích svých prohlížečů.

Šestá a sedmá verze obnoveného Netscapu, tentokrát již bez označení Navigator či Communicator a pod taktovkou společnosti AOL, byla v roce 2000 vlastně jen komerční variantou prohlížeče Mozilla. Osmá a nejnovější devátá verze je pak z velké části založena na následovníkovi Mozilly, prohlížeči Firefox.

Novinky deváté verze
Jak již bylo řečeno, osmá i devátá verze Netscape Navigatoru vychází z prohlížeče Firefox. Používá jádro Gecko a rozumí si i s rozšířeními Firefoxe. To samo o sobě dost omezuje jakoukoliv originalitu programu. Na první pohled se tak Netscape Navigator může zdá pouze kopií populárnějšího souputníka.
Nový vzhled
Podobnosti mezi Netscape Navigatorem a Firefoxem je možné si všimnout již při prvním pohledu. Již od šesté verze prohlížeče Netscape využívají jen trochu poupravené vzhledy převzaté z programů Mozilla. Jedinou výjimkou byla osmá verze se svým vlastním, efektním a především originálním vzhledem Fusion.

Ten bohužel součástí nejnovější verze není a namísto něj je hlavním vzhledem Netscape Navigatoru 9 základní vzhled pro současný Firefox, s jinými ikonkami a barvami některých prvků. Přesně proto ztrácí Netscape Navigator punc výjimečnosti a stává se jen nepopiratelnou kopií úspěšnějšího prohlížeče.

Práce s URL adresami - Link Pad a automatická oprava
Zatímco vzhled, inspirovaný Firefoxem, není až tak přínosnou novinkou, vylepšená práce s URL adresami je rozhodně užitečná. Asi nejužitečnější funkcí, vylepšující používání prohlížeče, jsou automatické úpravy zadávaných adres. Ty eliminují nejčastější překlepy a eliminují tak návštěvu různých podvržených a spekulativních stránek.

Díky této funkci by mohla být doménovým spekulantům přítrž. Kdyby totiž všechny prohlížeče uměly najít překlep v adrese, snížila by se výnosnost takových adres. Nicméně nová technologie přináší spíše více otázek, než odpovědí.

Například zdali je tato funkce samostatným algoritmem, hledajícím aktivně překlepy, nebo jen porovnávačem s nějakým seznamem oblíbených překlepů. Tato funkce navíc neumí opravit některé okaté překlepy, jako je třeba googgle.com, což by napovídalo variantě o pouhém pasivním porovnávání s nějakým přednastaveným seznamem.

Další novinkou pro vylepšení práce s adresami je tzv. link pad, který je součástí integrovaného postranního panelu. Ten umožňuje zaznamenávat adresy, otevřené v některém z tabů prohlížeče, pouhým přetažením tabu do prostoru tohoto nástroje. Od zálohování se liší především operativností a snadnějším používáním.
Kompatibilita s Firefoxem
O závislosti mezi Firefoxem a Netscape Navigatorem deváté verze již zmínka byla. Vycházet ze známějšího prohlížeče však nepřináší jenom obraz neoriginality. Výhodou tohoto spojení je především kompatibilita volitelných součástí obou prohlížečů, jako jsou oblíbená rozšíření či volitelné vzhledy. Konkrétně je novinkou devátého Navigatoru plná podpora rozšíření od druhé verze Firefoxe.

 
Hodnocení eMagu
Netscape Navigator je dalším příspěvkem do řady prohlížečů na jádře Gecko. Bohužel pro něj však nenabízí nijak podstatné rozdíly oproti Firefoxu. Obdobný vzhled a několik málo funkcí navíc asi nevyváží problémy při přecházení mezi prohlížeči.
Král vypalování: Nero 8

Jakub Kaleta - 5. listopadu 2007 00:05
nero, vypalování
Recenze, Software / Recenze

24 fotografií
Společnost Ahead nedávno vypustila novou verzi oblíbeného vypalovacího programu Nero 8. Jaké novinky přibyly a co se změnilo? To se dozvíte v dnešní recenzi.
Balík programů Nero je již delší dobu velice oblíbený nejen pro jeho kvalitní funkce, ale také hlavně díky variabilitě jeho součástí.

Pro začátek stručný přehled toho co nabízí pro ty, kteří se s Nerem snad doposud nějakým omylem nesetkali. Nero se skloňuje ve všech pádech hlavně kvůli vypalování, ale to není jediná součást programu. Krom toho umí Nero také:
* skládat, upravovat, míchat, nahrávat, převádět a přehrávat hudbu
* přehrávat, sledovat, stříhat video
* sledovat a nahrávat televizi
* zobrazovat fotografie
* zálohovat data
Samozřejmostí je vypalování jakýkoliv druhů dat a disků. Nově také Blu-ray a HD-DVD. K tomu ovšem potřebujete kompatibilní vypalovačku. Výraznou novinkou je také podpora Windows Vista mimo jiné například gadgetem do Side Baru pro kopírování disků.
StartSmart v novém kabátě
StartSmart neboli rozcestí balíčku Nero 8. Zde naleznete všechny možné aplikace pěkně příhodně a přehledně po ruce. Nový StartSmart doznal největších změn. Kompletně se změnil design i dispozice celé aplikace.

Vlevo se nachází funkce rychlého vypálení. Stačí kliknout na kategorii, naplnit daty a můžete začít proces vypalování. V horní části okna se nalézají kategorie Získávání dat a vypalování, Vytváření a úpravy, Domácí zábava a Zálohování. Po kliknutí se vám zobrazí seznam možných úkonů viz. obrázek.


Na pravé straně si můžete navolit deset aplikací, které používáte nejčastěji. Ostatní programy naleznete v dolním levém rohu celé aplikace. Po kliknutí na logo Nera se zobrazí rozbalovací menu se seznamem všech dostupných aplikací. Těch Nero 8 obsahuje více než dvacet.


Ve spodní části se nachází novinky a zprávy ve formě RSS. 
Nejzajímavější aplikace
* Nero Home 3 - media manager - Spravuje veškeré vaše media, třídí je do praktických osobních knihoven. Obsahuje chytré třídící fuknce. 


* Nero Burning ROM 8 - Nyní již nemusíte nic složitě nastavovat, rozšířené možnosti nastavení, které se ve starších verzí musely nastavovat přímo v registrech (např. ukazování skutečné rychlosti vypalování, zrušení různých potvrzovacích oken, vypnout/zapnout zobrazování vyrovnávací paměti a další) si nastavíte přímo v aplikaci.


* Nero WaveEditor 4 - Vynikající program z mnoha funkcemi pro úpravu hudby a zvuků.


* BackItUp 3 - Aplikace na zálohování obsahuje možnost plánování, tvorbu FTP zálohy či zálohu pod heslem.


* Nero Express 8 - Zjednodušené rozhraní pro vypalovací část balíku, které využívá technologii programu Nero Burning ROM, ale disponuje jednoduchým ovládáním pro uživatele.


* Nero Vision 5 - Několik programů zaměřující se na vytváření a vypalování videa v nejrůznějších formátech.


* Nero ShowTime 2 - Přehrávač videa, který podporuje také přehrávání formátu MPEG-4 .


* Nero Cover Designer 3- Program pro návrh a tvorbu potisku disku CD nebo DVD a dalších grafických materiálů, kterými je disk obvykle vybavován. Na rozdíl od minulých verzí obsahuje tato nová mnoho hezkých šablon.


* Nero Recode 2 - Aplikace určená pro kopírování DVD s úpravami jako je odřezávání nepotřebných dat či rekódování pro zmenšení datového objemu vlastního filmu tak, aby jej bylo možné bez problémů vypálit na klasické DVD


* InCD 5 - Nová verze populárního programu pro přímý zápis na optický disk (CD nebo DVD), díky kterému se pak tento disk chová "jako by byl pevný disk". Velice užitečná funkce hlavně pro pracovní a studentské účely.
 
* Nero PhotoSnap - Jednoduchý program pro úpravu fotografií. Obsahuje pouze jednoduché, ale velice potřebné funkce pro všední využití.


Novinky o kterých byste měli vědět
* Všechny aplikace se spouštějí ze StartSmart
* Podpora videoformátu HD
* Podpora vypalování Blu-ray a HD DVD disků
* Podpora ochrany disků SecureDisc
* Kopírování a vypalování pouze jedním kliknutím
* Podpora Windows Vista
* Následné aktualizace zdarma
Hodnocení eMagu
Každá nová verze je kvalitnější a nabízí nové propracované funkce a aplikace. Nero 8 drží krok s moderními technologiemi a umí je využívat a pracovat s nimi. Nová grafická podoba hlavního menu, mnoho funkcí a aplikací řadí stále Nero ke špičce na světovém trhu.

Hrůzou pro některé uživatele je ovšem stále se zvětšující objem instalovaných dat na jejich pevný disk. Není se ale čemu divit. Pokud chcete mít všechny potřebné aplikace po ruce, není nic jednoduššího než použít Nero 8.
Odkazy
* Koupit Nero 8 - 1649,- Kč
* Stáhnout Nero 8 - Demo
* Oficiální stránky výrobce

Alternativy
* CDBurnerXP Pro - freeware
* Okoker All Video Converter&Burner - shareware pod 1000,- Kč
* Windows Vista - systémové vypalování
Mílí čtenáři,
přináším vám “exkluzivní“ report z GP triálu v Astře ve Zlíně dne 27.10.07 .
Rozhodl jsem se pro tento turnaj, protože bydlím poblíž Zlína, a také proto že pojedu do Krakowa a chtěl jsem zkusit své štěstí získat 3 BYE na GP. Turnaj uspořádal (jako vždy) Zdeněk Čejka, judge byl Jiří Nitsche, k dispozici bylo kvalitní občerstvení včetně párků v rohlíku :o) .Sešlo se nás celkem 36 což na GPT není zrovna mnoho.Škoda byla, že jsme byli jak sardinky, sice se hrálo i ve druhém patře budovy ale i tak většina lidí byla dole a sledovali ty “lepší“ :o) . Hrál jsem s mono W controlem, který se mi již před pár týdny osvědčil v Kroměříži, kde mi zajistil první místo.
 
fotky interiéru Astry na turnaji v listopadu minulého roku

  
 
dodatek k decklistu: v sidu mi chyběli dodecapodi a v základu crib swapy. Sice už sem tyto karty měl objednané, ale stejně došly až dva dny po turnaji
 
Zdeňa skončil registrace a všichni netrpělivě čekali na peeringy…
 
 
1. kolo  Radomír Vlach  mono U suspend
K mému stolu zasedl příjemný brýlatý týpek. Zamíchali jsme si balíčky hodili kostkou a oponent hodil vyšší číslo, tudíž začal, oba jsme nechali naše základní picky. Soupeř začal islandem tak jsem si říkal, že to se zase budeme chvilku nudit u counterování, ale opak byl pravdou. Vynesl několik suspendovacích potvůrek jako errant ephmeron nebo viscerid deepwalker, pocounteroval pár dalších věcí jako je mesa nebo mobilizace a já jsem položil kruh, který mi nezcounteroval samozřejmě na modrou. Poté už jen pár kol hráli stylem draw and go, já jsem pak hodil wrata ať mám více many a pak jsem hodil beacon, ale pozor byl zcounterovan draining whelkem což mě docela namíchlo :o), pak ještě pár kol boostoval clockspinningem až z něj byla 21/21 a já jsem stále hrál stylem draw and go. Soupeř dělal spoustu chyb, ale nejvíc to bylo při útoku kdy jsem měl zatapované skoro všechny země, on měl spoustu potvor a mohl mě sjet za hodně životů ale nechával mě hrát. Potom po chvilce nudy s draw and go a boostovanim whelka mi konecne dosla sacred mesa a s gauntlet of power na stole jsem to velice rychle skončil. nasidoval jsem si 3 disenchanty a 2 kruhy. Druhou hru zasuspendoval deepsea krakena, na ruce mě hřál condemn… později se opakovala situace z 1.ni hry … podařilo se mi dostat na stůl kruh a za chvíli jsem položil i mesu a to už pak bylo rychlé…
2:0
 
S velmi dobrou náladou z výhry jsem šel do druhého kola.
 
2. kolo Jakub Pospíšil mono U snow control
Další pohodový chlapík :o) . Zamíchali jsme, soupeř se rozhodl že započne hru oba jsme nechali picky a mohli jsme začít. Vynesl snow covered island, tak sem si říkal v duchu, už zase… a nechal mě hrát. hra pokračovala zajímavě na konci kol házel think twicy a telling timy, o jeho karetní výhodě není pochyb, a docela mě překvapil locket of yesterdays, myslel jsem si že je to úplně marná karta, ale našel pro ni bezvadné využití. v pátém kole dostal jeho teferi force spikem po hlavě (považuji to za nejlepší použití mana nitě od té doby co jsem je začal hrát), většinu karet mi counteroval později také vynesl mindless automaton a phxrexian ironfoot, ale jak se mi podařilo protlačit do hry sacred mesu tak jsem provedl smrtící „nálet“ pegasů. Po první hře jsem měl pěkné nervy, protože jsem si vážně vůbec nevěřil že můžu porazit nějaké kvalitní counterování. nasidoval jsem si nudlicky a disenchanty. Ve druhé hře mi došel výborný pick a soupeř counteroval a counteroval a lízal a lízal až se mi tam podařilo protlačit mobilizaci, později gauntlet of power a ta už dílo dokonalo.
2:0
 
S ještě lepší náladou jsem šel do třetího kola.
 
3. kolo Tomáš kříž WRG tarmadon teeg
Na začátku hry jsem vůbec nevěděl co mě čeká, ale docela mě deptalo to, že čím více bodů budu mít, tím to budu mít těžší a nyní když mám všech 6 bodů tak jsem se bál oprávněně protože tato hra byla fakticky sado maso. Začala klasická příprava na hru soupeř opět začínal. začal karplusan forestem s llanowarem, zatím jsem se moc nebál. pak druhé kolo ho vylepšil fanatikem a goyfem, to už jsem se bál hodně a když mě pak začal sjíždět tím vším a začal do mě fritit tarfiry a incky a mě nechodila země tak to už jsem měl naděláno v trenkách, vypadalo to beznadějně a když pak dal pana teega a já měl wrata na ruce tak už jsem měl smůlu. Poprvé jsem pocítil absenci crib swapů. Nasidoval jsem si needly a story circly. Druhá hra byla jedna velká chyba já jsem nechal ruku s 1 zemí a 3 mana tithema a 1 condemnem. Ta země pořád ne a ne dojít a když se mu tam dostali 2 goyfové tak už jsem šel velice rychle do kytek.
0:2
 
se zhoršenou náladou jsem šel do 4. kola
 
4. kolo Daniel Dimitrov BG goyfrack
V této hře jsem poprvé pocítil absenci dodecapodů. Připravili jsme se na hru, ZASE jsem hodil méně než protivník a ten začal. První kolo země a thoughtseize a už mi to bylo jasné… pak už se to jen vezlo, discardy, přišel rack a ve hře goyf. Rychlá hra. Nasidoval jsem si 4 needly na augury a 3 disenchanty na racky. Došlo mi to dobře, začal jsem a zcounteroval jsem thoughtseize hned v prvním kole pak jsem hodil nudli na augura. Soupeř vyložil augura a druhého a třetího… oddychl jsem si :o) následovně jsem dal rukavici poté mesu a přišel grip na mesu pak mobilizaci další grip pak pár kol hry stylem draw and go a to pravé došlo, mobilizace a soupeř takřka bez gripů sesbíral karty a šli jsme na 3.ti hru. Ruka mi došla opět dobrá a tentokrát začal soupeř. klasický začátek thoughtseize mobilizace a 2 needly ho moc nepotěšily :o) vyhodil mobilizaci pak jsem dal needlu na augura a opět je vyložil 3… znova jsem si oddychl. Poté jsme se pár kol nudili a já ho jel  watchtowerou, pak mi došla ta osudová 8má země a urza’s faktory vykonala to co umí nejlíp
2:1
 
 
se zlepšenou náladou jsem šel do 5. kola
 
5. kolo Vladimír Leitgeb BG goyfrack
Zase mi bylo líto že nemám dodecapody. Bylo to to samé jako předchozí hru. ja jsem soupeře umíchal na 5 karet a první kolo klasicky thoughtseize druhé augur třetí stupor a čtvrté 2 racky. No řekněte není to sprosté? nasidoval jsem jako na Daniela. Druhou hru jsem měl ideální pick. Counter thoughtseize nudla na augura a souper nemel stupor a mobilizace poslala soupere pod zem. Třetí hru jsem nechal ruku se dvěma zeměmi a mind stonem naneštěstí hodil thoughtseize a pak augur a stupor a já zůstal na 2 zemích a tarmogoyf vykonal svůj job.
1:2
 
měl jsem špatný pocit z toho že bych musel mít štěstí a porazit soupeře 2:0 abych šel do top 8
 
6. kolo Martin Bartík UWR land destruct blink
Bárt je ze Zlína, tak už jsem s ním mockrát hrál a zhruba jsem věděl co mě čeká. bál jsem se bum // báce. umíchal jsem soupeře na 6 karet. Začal jsem hru. Ruka mi došla parádní a protože oponentovi nedošel armabeton tak jsem uhrál první bod. Nasidoval jsem 3 needly a 2 story circly i když nevím na co jsem sidoval ty needly hodně se mi osvědčily. Hra to byla dobře se vyvíjející pro oponenta, projel mě akrovou 2x až na 8 životů a pak mi došla země na wrata. oponent hodil beton a mě nechodily žádné země a oponentovi zase spousta. když me došla první on už měl 6. Časem mu došel icatian javelineer a s rukou plnou blinků mě ujel na 5 lifů a pak mi končně došla ta jehla na icatiana, vynesl jsem gauntlet of power. Bárt vyložil dalšího oštěpaře a pak mi bylo jasné jak mi ty needly pomohly. Následně jsem vyložil mesu a zajistil jsem si postup do top 8.
 
nebyl jsem si úplně jistý svým postupem do top 8, ale kluci mě přesvědčili, že postupuji, a měli pravdu
 
Čtvrtfinále top 8 Vladimír Leitgeb BG goyfrack
Nebyl jsem příliš šťastný, že jsem narazil na někoho s kým jsem již hrál a k tomu prohrál. První hra byla klasická. Thoughtseize, augur a rack zaručeně zpraví náladu :o(. 1:0. Druhé kolo jsem nasidoval stejně jako předchozí hry proti rackům. Druhou hru mi to došlo ideálně a soupeř neměl thoughtseize a mobilizace s gauntletou ukázala pravou sílu mého balíčku ;-). 1:1. Třetí hra byla mor oba jsme byli pekelně soustředění a dlouho jsme přemýšleli než jsme něco udělali zase soupeři došly 3  gripy na ruku tak mé snažení bylo takřka marné, hra se obrátila ve chvíli když neměl co říct na druhou mesu.
2:1
 
má nálada se zlepšila ve chvíli kdy jsem zjistil že už mám 5 boosterů jistých
 
Semifinále top 8 Tomáš Kříž WRG tarmadon teeg
Hodně mi kleslo sebevědomí proti soupeři, který mě doslova rozdrtil. Má nálada se zhoršila též, hra to byla stejná jako předtím. Začátek llanowar, fanatik, goyf, asketik, teeg, hotovka a bez zemí jsem neměl šanci. Při sidování mi bylo jasné, že nemám šanci. Sidoval jsem needly a kruhy. Druhá hra byla skoro stejná llanowar, fanatik, pendelhaven a už mě jel po třech, nedošla mi země na wrata a kolo před tím než by mi došla přišel zas pan teeg, zklamání bylo okamžité. O vítězi rozhodly další dvě kola…
0:2
 
má nálada byla zase lepší díky čtvrtému místu a 5 boosterum. Škoda byla, že byly z Planar Chaosu, ale to už jsem nějak překousl. Nebylo v nich celkem nic, kromě jedné vyjímky-Groundbraker, Numot, a ještě foilová Gaea’s anthem v 1 boosteru, docela výherní kousek. Pocit z turnaje jsem měl dobrý, protože jsem se dostal ze Zlíňáků nejdál, ale byla to škoda, BYE byly na dosah :o), ale takový je konec konců život.
 
KONEČNÉ POŘADÍ TOP 8:
 
1. Vantuch Mates (UB Teachings)
2. Kříž Tomáš (Tarmadon teeg)
3. Keprt David (RGW predator)
4. Volný Adam (W Control)
5. Leitgeb Vladimír (BG tarmorock)
6. Bouček Jaroslav (BG Elves)
7. Němec Jakub (Shapeshifter / Brine Elemental)
8. Hřibňák Ondřej (BG Aggro)
 
Jako třešničku na dortu dodávám decklisty top 4
 
 

                                               60
Je to neuvěřitelné, ale je to tak – dnešní Páteční Limited má pořadové číslo 50, což znamená, že pro vás články píšu už bezmála dva roky. Za tu dobu jsem se snažil pokrýt většinu oblastí, o kterých jsem si myslel, že by vás mohly zajímat, poslední dobou se však čas od času potýkám s nedostatkem nápadů na nové články. Wizardi mi s Lorwynem trochu ulehčili práci tím, že budou vydávat čtyři sady do roka místo dosud zavedených tří, takže se můžete těšit na častější rozbory edic – otázka však zní: jsou právě rozbory tím, co byste si chtěli v Pátečním Limited přečíst? Feedbacku se mi dostává poskrovnu a proto jsem se rozhodl, že vyhlásím menší anketu, podle které bych rád zjistil, co byste právě vy - čtenáři Cmusu - od mojí rubriky vlastně chtěli. Pro tyto účely jsem v Cmus föru v sekci „komentáře článků“ založil vlákno, do kterého můžete psát, co byste si v PL rádi přečetli, co vám v této rubrice chybí, popřípadě čeho je v ní naopak příliš. Máte-li něco na srdci, pak určitě neváhejte a napište. 

Za chvíli odjíždím na GP Krakow (článek píšu ve čtvrtek) a trochu mě tlačí čas, takže dnešní článek bude o chlup kratší než je zvykem, na příště ale snad sesmolím přehled všech úček z Lorwynu, který bude opravdu zatraceně dlouhý, takže o dlouhé články z mé strany rozhodně nepřijdete. 
Teď už se ale přesuňme k dnešnímu tématu. I když BF poměrně dlouho tajil data českých PTQček, kvalifikační sezóna na první Pro Tour roku 2008, jenž se bude konat v Kuala Lumpur, už začala, a protože jejím formátem je Lorwyn Sealed deck s draftem pro Top 8, podíváme se dnes na nějaká ta data z nedávných GP v Brisbane a Bangkoku, která se konala právě v tomto formátu. 

První překážkou, se kterou se každý účastník limited PTQ musí vypořádat před tím, než může ukázat své kvality v top 8 draftu, je konstrukce sealed decku. Chteme-li se něco málo o tomto procesu přiučit z coverage dvou nedávných GPček, nezbývá nám než se zaměřit na kolonku „day 1 undefeated decks“, která jediná nabízí kompletní decklisty, a to včetně sideboardu. U GP Brisbane bohužel tahle sekce chybí, v Bangkoku však dokráčeli hned tři hráči k prefektnímu skóre 8-0 a na jejich kreace se můžeme podívat tady: 
http://www.wizards.com/default.asp?x=mtgevent/gpban07/undefeated
Myslíte si, že na to, aby člověk uhrál 8-0, potřebuje osm broken rare a mana screw u každého druhého soupeře? Ano i ne. Kvalitní rarity určitě nejsou na škodu (což ukazuje sealed deck japonce jménem Junya Iyanaga - jeho jméno se opravdu neodvážím skloňovat), jak je ale vidět na prvním a druhém sealed decku, jde to i bez nich. Podívejme se teď trochu podrobněji na každý zvlášť. 

Na sealed decku Paula Vitor Damo da Rosy nenajdeme v podstatě vůbec nic zvláštního. Neobsahuje žádnou vyloženě broken raritu (ano, Cryptic Command a Cairn Wanderer jsou pěkné kousky, v Lorwynu však najdeme spoustu ještě daleko lepších karet). PV hraje osmnáct zemí, což se na sealed decku dost často vyplatí, neboť jste mnohdy nuceni trpět nějakou tu splash či prostě jenom vyšší křivku. Zmiňovaný balík spadá do druhé kategorie – je to sice konzistentní dvojbarva, hraje ale hned dva Mournwhelky a několik pětimanových karet. Mournwhelk je na sealed decku pravda o něco lepší než na draftu, pořád to však není žádná sláva. Podíváme-li se však do sideboardu, nenajdeme tam v podstatě žádnou jinou hratelnou kartu z modré či černé. I sám PV někde v coveragi uvádí, že jeho balík se v podstatě „postavil sám“, stačilo najít dvě nejlepší barvy. 

Druhý sealed deck je o něco zajímavější. V Tiagově sideboardu například najdeme dva Merfolk Reejerey, kteří se do balíku nevešli, i když hraje modrou. Má k nim totiž jenom dva další merfolky, jeho rozhodnutí je tak celkem pochopitelné. Zajímavější je ale to, že se nepokusil o splash. Hraje celkem vybředlou Thieving Sprite, když má v sb dva Mudbutton Torchrunnery a červenou účkovou zemi (navíc UB dual v maindecku). Torchrunneři se výborně kombí se DVĚMA Fodder Launchi v Tiagově maindecku, navíc si chybějící kus „komba“ může najít Gobliním Harbingerem. Chan má takhle v balíku šest goblinů (+ 2x Wings of Velis Vel, které mohou z bytosti goblina udělat), což se mi zdá na dva Fodder Launche trochu málo. Zjevně ale zvolil konzistenci místo kvality a usoudil že splashovat se mu nevyplatí. 

Třetí sealed deck je naprosto brutální: Snad každá druhá karta je vyloženě broken (Briarhorn, 2x Masked Admirers, Garruk, Incremental Growth, Profane Command...) a najdeme v něm jak výborné triky a bytosti, tak i nespočet zabíjení. O to zajímavější je však pohled na to, co se Junyovi do balíku nevešlo a co naopak (možná trochu překvapivě) zařadil. Za povšimnutí podle mě v sideboardu stojí dvě karty: Moonglove Winnover (3B 2/3 deathtouch) a Wanderer´s Twig (větvička co hledá země). První jmenovanou kartu mám celkem rád a úplně nerozumím tomu, proč přes ni Junya hraje Huntera of Eyeblights (3/3 assassin za 3BB co dá na soupeřovu bytost counter). Jindy vyloženě podprůměrný Lys Alana Scarblade je naopak v jeho decku pochopitelný, protože balík obsahuje dva Masked Admirery. Není nic lepšího než do Scarblada zahodit Admirery a za dvě zelené si je pak vracet a vraždit soupeři bytosti. Junya hraje 18 zemí a Fertile Ground, v takovéhle trojbarvě by mi ale přišlo rozumnější 17 zemí, Fertile Ground a Twig, který nejen že fixuje, ale také čistí knihovnu, což se může v pozdější fázi hodit. 

Pokud se chcete detailněji seznámit s tím, jak zmiňované balíky fungovaly v praxi, není nic snadnějšího než zabrousit přímo do popisu jednotlivých her v coveragi. 

Přesuňme se teď k druhé části každého PTQ či GP, a sice k draftu. Kromě celkem zajímavých popisů draftů přímo v coveragi (u kterých jsou však informace dosti omezené, čtenář nevidí všechna rozhodnutí ani konkrétní karty, které se do balíku (ne)vešly) jsou nám k dispozici ještě všechny balíky z top 8 draftů. Sideboardy sice nejsou uvedené ani tady (což je podle mě velká škoda), můžeme si ale prohlédnout všech osm balíků u stolu a zjistit tedy, jaká barva byla u toho kterého stolu nad- čí poddraftovaná a jestli se to promítlo do výsledků, které archetypy byly úspěšné a které nikoliv atd. Dvě GPčka jsou sice dost malý počet na to, abychom z něho mohli dělat nějaké dalekosáhlé závěry (na takhle malém vzorku se budou velice silně projevovat faktory jako manové potíže, zkušenost jednotlivých hráčů, otevřené broken kusy, kdo hrál proti jakému matchupu atd.), přesto se však pokusím o „souhrn“ dat, která nám tyto drafty poskytují, a podívám se na to, jestli mi tyto informace k něčemu budou. 


Písmena W, U, B, R a G znamenají barvy, za nimi je počet balíků, které tuto barvu hrály (nepočítám splash) a dále celkový počet basic landů toho kterého druhu mezi všemi balíky (včetně splashí) a souhrnné skóre všech, kteří se spolehli na daný land type. 


Pro mě trochu překvapivě z těchto údajů příliš nevyplývá to, co jsem v nich tak trochu čekal – že čím méně lidí u stolu bere nějakou barvu, tím jsou jejich výsledky lepší. Samozřejmě že – jak už jsem říkal – u takhle malého vzorku mohlo hrát roli například to, že se otevřelo málo dobrých karet z poddraftované barvy, a proto hráči, kteří tuto barvu brali, neskončili nijak slavně (příklad modré v prvním a červené v druhém draftu). Určité náznaky však z těchto čísel vyčíst můžeme – v obou případech se hráčům vymstilo, pokud se s ostatními prali o nejvíce draftovanou barvu – z osmi případů (4x W, 4x G) uhráli hráči 7x 0-1 a pouze jeden z nich se propracoval na 2-1. U druhého draftu je tento trend vidět naprosto jasně, čtyři hráči si vybrali zelenou jako svou hlavní barvu a všichni čtyři vypadli už ve čtvrtfinále. 
Další poznatek, který z téhle statistiky celkem jasně vyplývá, se týká trojbarev a splashe. Ze dvou draftů se celkem čtyři hráči pokoušeli splashovat nějakou barvu a výsledek je více než přesvědčivý: ani jeden z nich nedokázal vyhrát byť i jediný match. Lorwyn očividně trojbarvám příliš nepřeje. 

Tolik k GP Brisbane a Bangkok, držte mi palce v Krakově a za dva týdny na shledanou..
Vazeni uzivatele, navstevnici a ctenari serveru CMUS.cz,
dnesnim dnem prechazime na novy redakcni system. Pro nas i pro Vas to bude mit do budoucna mnoho vyhod. Bohuzel je zde i jedna nevyhoda a to, ze zadna data,az na nektere clanky nebudou ze stareho CMUSu presunuta na novy. Na druhou stranu to pro nas bude mit vyhodu, ze se nam timto procisti databaze uzivatelu.
Vsechny stranky na novem CMUS jsou verejne a viditelne i bez registrace, az na stranku "Moje karty", ale dalsi stranky jako treba diskuzni fora jsou bez registrace nepouzitelne. Tyto politiky budeme jeste casem menit.
Pokud chcete vyuzivat portal na 100%, zalozte si prosim na novem CMUSu uzivatelsky ucet. Ucet zalozite na hlavni strace, nahore napravo odkazem registrace.
Ted jiz k novinkam a popisu jednotlivych stranek.
HOME - hlavni stranka - zatim obsahuje, clanky, anketu, reklamu, nahodne foto, nejctenejsi clanky, uzivatele online, login, registraci, atd. ... urcite ji budeme upravovat podle potreb a pozadavku
CLANKY - jednotlive kategorie clanky
FORUM - diskuzni forum
GALERIE - to co na starem CMUSu vyrazne chybelo. Galerie magicovych fotek. Pokud budete mit nejake fotky z turnaje, nevahejte oslovit nektereho ze spravcu CMUSu a tyto fotky na CMUS nahrat.
VYMENA KARET - tato sekce ma 3 podsekce a je to na CMUSu novinka - bude nahrazovat klasickou aukci ci vymenu na forecha take vsemozne programy na spravu alb
    -     SEZNAM KARET A VYHLEDAVANI - prohledavani vsech magicovych karet podle nazvu, edice atd.
    -     BAZAR KARET- nabidky a poptavky vsech karet, kteri ostatni uzivatele vlozili
    -    MOJE KARTY - sekce viditelna, az po prihlaseni. Zde lze vkladat sve nabidky a poptavky. Vytvoreni a sprava sveho                 alba.
KLUBY - take ma dve podsekce
    -    KLUBY  - Zde najdete seznam Magicovych klubu, vcetne jejich kontaktnich informaci
    -   TURNAJE - zde se budou ukazovat aktualni turnaje v jednotlivych klubech, obsah teto sekce bude casem doplnen
 
Spravci webu jsou Sitka, Lobo a Jakub ... pokud nam budete chtit napsat, tak se staci zalogovat do posty a vyhledat jedno z nasich jmen a zaslat soukromou zpravu.
Pokud najdete nejakou chybu, nebo budete mit pripominky k fukcim, navrhy na vylepseni atd. tak nam prosim napiste do for "Co vám nefunguje na novému CMUSu" a "Co vám chybí na novém CMUSu"
Stary CMUS zatim bude plne fungovat, proto se vam muze po prechodnou dobu objevovat v adrese noveho CMUSu domena "fbcrippers.com", kterou jsme pouzivali pro testovaci projekt. Stary CMUS bude pristupny na adrese http://www.cmus.cz/rs
 
Diky za pozornost
Jarda Sita
Středeční výhledy 15/2007
 
            Ahoj, vítám Vás u dalšího čísla Středečních výhledů. Příznivce mých sáhodlouhých výplodů zklamu, protože tentokrát to bude extrémně zkrácená verze, protože to potřebuji dnes co nejrychleji napsat a odcestovat na chatu trénovat na Krakov. Dnešními tématy budou jemné ohlédnutí za Pro Tour Valencia a pár informací o víkendovém Grand Prix Krakov, aktuální pořadí Hráče roku po turnaji ve Vyškově a nakonec asi nejzajímavější část Floor Rule koutek se zajímavými problémy, které běžně potkáte na sealed decku Lorwynu.
 

Pro Tour Valencia
 
            Je třeba přiznat, že naše výprava do Valencie nedopadla moc dobře. Na to, kolik nás jelo, jak dlouho jsme se na turnaj připravovali a že jsme znali veškeré dostupné balíky, je jeden money finish a to ještě na poslední placené příčce výsledek dost žalostný. Podrobný rozbor toho, jak to tam vypadalo, proč k tomu výsledku došlo atd. postupně zpracovávám v reportáži z turnaje, která je v této chvíli zhruba v polovině výroby a kterou uveřejním brzo po návratu z Krakova. Rozhovory, které totiž dělám s úspěšnými účastníky zahraničních turnajů se ujaly, a z ohlasů na ně vím, že vás to hodně zajímá. Bohužel v situaci, kdy dopadnu nejlíp já, těžko můžu udělat rozhovor sám se sebou. Věty typu: „Tak co, Arnošte, jaké to bylo?“ „Ale řeknu ti, Arnošte, pěkně jsme vybouchli.“ nemají daleko k panu Chocholouškovi a jeho Arnoštům: „Rozvaž to dobře, Arnošte, je to on?“ „Podívej, Arnošte, přiznal se, občanský průkaz souhlasí. Šup s ním do pytle.“ Takže jsem se rozhodl že místo rozhovoru z toho vybruslím stejně jako po San Diegu kompletní reportáží z průběhu turnaje a celé expedice. Dozvíte se tak vše zajímavé o zrušení páteční části programu kvůli povodni, o tom, jak jsme to měli skvěle rozehráno s mým 5:1 a Juzamovým 4:1 a jak se nám to potom pokazilo, kterak Lažna zaútočil, ale ani on nakonec do neděle nepostoupil a jak jsem nakonec s klikou skončil na posledním placeném místě. K tomu všemu nabídnu spoustu dalších blbostí z průběhu. Pokud byste měli nějaké dotazy a zajímalo vás něco konkrétního, můžete mi to hodit do osobních zpráv nebo jakkoli napsat a nějak vám tu odpověď zahrnu do reportáže. Toto malé shrnutí Valencie bych tedy ukončil seznamem našich umístění.

 
            Tento víkend se koná předposlední z letošních evropských Grand Prix a po letech se zase hraje ve „východním bloku“. Tentokrát je to pro nás obzvlášť dobře dostupné, protože Krakov je cca 150 kilometrů za Ostravou v Polsku. Takže z libovolného místa České republiky to je jedno z nejbližších Grand Prix (samozřejmě Placka z Chebu asi raději jezdí do Německa :) a tak všichni předpokládají obrovskou českou účast. V nějaké studii jsem viděl předpoklad až 170 hráčů z ČR. Osobně si myslím, že to už je hodně vysoké číslo, ale faktem zůstává, že nás tam bude opravdu hodně. Veškeré důležité informace (lokaci, startovné, čas registrace, začátek turnaje, výhry, byes, seznam side eventů, účastnícího se kreslíře, další číslo časopisu The Gazetteer, blízké ubytování i to, jak se na místo turnaje dostanete) získáte na této internetové adrese:
http://www.wizards.com/default.asp?x=mtgcom/grandprix/krakow07
Zajímavé bude také sledovat, jak se celý turnaj vyvine, protože to je vlastně první velká dvojka s Lorwynem, tedy po odchodu duallandů a asi nám definuje, kterým směrem se standard bude v nejbližších měsících ubírat. Předpokládám, že na turnaj opět zareaguji v příštím čísle a vy si pak budete moci přečíst rozhovor s našim nejlepším účastníkem turnaje.
 
Hráč roku Vyškov
 
            Máme za sebou předposlední turnaj série HR 2007. Průběh byl v poslední době trošku zmatený. Nejprve byl zrušen turnaj v září v Karlových Varech a místo něj stanovena náhrada ve Vyškově. Hrálo se tuto neděli a formátem byla dvojka, tedy ideální příprava na Krakov. Konečné pořadí turnaje následuje. Vítězem je Matěj Vantuch s UB Teachings kontrolem, který ve finále porazil Jana Kotrlu s jinou verzí téhož balíku. V semifinále vypadli Arnošt Žídek s další verzí téhož a Petr Nahodil s UB madnessem, který si celý turnaj užíval posměchu, co to hraje za commony, nicméně balíček byl funkční. Decklisty sliboval uveřejnit rozhodčí Martin Lažnovský, ale zatím ve forech CMUSu ani na stránkách Rytíře nic uveřejněno nebylo. Přepočítal jsem pro vás také průběžné pořadí Hráče Roku a vypadá to následovně (uveřejněno je prvních 40 míst aktuálního pořadí). Proti minulu se staly dvě změny. Přibyl Vyškov a byly upraveny body z 2HG turnaje v Pardubicích, podle systému, který je sice horší než minule oznámená verze, nicméně byl ohlášen na místě organizátorem a turnaj je tedy započten způsobem, že oba dva vítězové dostali body za první místo, druhá dvojice za druhé, atd. Při započtení Vyškova jsem si ale uvědomil jeden důležitý fakt, který doposud nebyl brán v potaz. Když mi Zdeněk Rys na začátku roku poslal body za první dva turnaje Prahu a Liberec společně v jednom excelovém sloupečku, neuvědomil jsem si, že tím nedostávám dostatečné podklady. Díky pravidlu o tom, že se počítají nejlepší čtyři výsledky ročně mi v tu chvíli nedošlo, že nevidím, kdo z hráčů bodoval na obou turnajích a kdo jen na jednom. Nicméně teď tu informaci potřebuji, protože někteří už mají započteny i více než čtyři turnaje. Kolegové Bocák, Bína a Koska už mají započteny čtyři nejlepší a jeden nulován, ale bohužel je v tabulce teď brán Praha + Liberec jako jeden turnaj, protože jsem od odpoledne, kdy mi tenhle problém došel, ještě nestihl zkontaktovat ani Zdeňka ani organizátora z Liberce, abych to vše zkontroloval a uvedl na pravou míru. Takže prosím, pokud jste bodovali v Praze i Liberci a k tomu na třech dalších turnajích, uvědomte si, že nejhorší z vašich výsledků nebude započten a dosažená suma je o něco nižší. Já se to pokusím do příštích Výhledů opravit. Je to bohužel i moje chyba, nicméně nezpracovávám výsledky HR celý rok, tak mi to prostě nedocvaklo.
 

 
            Poslední turnaj série by měl být první prosincový víkend na ShadowConu v Praze. Bude to draft a zároveň to bude LCQ turnaj, tedy se nejen bude zahrnovat do pořadí, ale první čtyři z LCQ budou přímo kvalifikováni na závěrečné finále.
 
Floor Rule koutek
 
      V poslední části dnešního článku bych rád poukázal na některé herní situace a dotazy na pravidla, které se stávaly během prerelease turnajů a které by tedy měly běžně nastávat v příští PTQ sezoně, což bude Lorwyn limited. Než se do toho pustím, chtěl bych poděkovat Zelenáčovi (Zdeňku Surému) za to, že se této problematice věnoval na rozhodcovské konferenci a já měl pak z čeho čerpat materiál.
Kithkin Mourncaller. Whenever an attacking Kithkin or Elf is put into your graveyard from play, you may draw a card. Můžete si líznout i když zemře on sám, protože se jedná o tzv. last known information. Prostě leaves play triggery vidí hru tak, jak byla, než karta opustila hru.
Lignify. Enchanted creature is a 0/4 Treefolk with no abilities. Karta, která dělá rozhodně největší problémy z celé edice.
-         s Rootgrapple. Destroy target noncreature permanent. If you control a Treefolk draw a card. Jde samozřejmě o situaci, kdy Rootgrapple zabíjí Lignify a dotaz zní líznu si či ne? Jednotlivé pasáže se vyhodnocují postupně a hned, takže když se zjišťuje, zda vlastním Treefolka, už ho nemám, tj. nelíznu nic.
-         s Champion a creature. Vrátí se bytost, když bytost s Champion a creature měla na sobě před smrtí Lignify? Nevrátí. Do hrobu odcházela beze schopností. Leaves play schopnosti se opravdu dívají na hru tak, jak byla.
-         s Triclopean Sight. Enchanted creature gets +1/+1 and has vigilance. Pokud je bytost očarována oběma, bude mít +1/+1 vždy, vigilance podle pořadí seslání karet. Pokud přišel poslední Sight, vigilance mít bude, v opačném pořadí ne. Zajímají-li vás důvody, je to způsobené těmi prokletými layery. Zelenáč slibuje, že se na to někdy podívá a zkusí o tom udělat článek pro rozhodčí. Pokud to uskuteční, zkusím vám postupně udělat nějaký seriál na téma, co jsou to layers a jak fungují. Ale to opravdu závisí na něm, protože já a layers se moc rádi nemáme. :)
Silvergill Douser. Tap: Target creature gets –X/-0 until end of turn, where X is the number of Merfolk and/or Faeries you control. + libovolný Shapeshifter se schopností Changeling. Dotaz je zda se taková bytost počítá za oba typy. Nepočítá. U každé bytosti se zjistí, zda je to Faerie nebo Merfolk a pak se buď započte nebo ne.
Mistbind Clique (instantní champion a faerie) + Peppersmoke (tribal instant – faerie). Dotaz zní, zda zahraju Peppersmoke a pak ho pomocí Mistbind Clique mohu removnout ze stacku pro Champion? Nemůžu to udělat. Peppersmoke je sice Faerie mé kontroly, ale removnout mohu pouze kartu ve hře.
 
      Tak a na závěr zase jedna perlička. Zatím jsem nenašel nikde přímý důkaz o tom, kde bude druhý PT roku 2008, ale v tuhle chvíli koluje informace, že po Kuala Lumpur se bude hrát v Los Angeles a to přímo v Hollywoodu. S tímhle bych se s vámi rád rozloučil a odcestoval se připravovat na GP Krakov. Mějte se a nashle v Krakově. Pokud nemůžete dorazit do Polska, zkuste aspoň fandit u počítačů.
Prelease Lorwynu v jižanských metropolích
 
Po delší pauze, během níž mou pozornost zaměstnávalo mnoho v zásadě nedůležitých věcí (jako například od prvopočátku nešťastné registrované partnerství uzavřené mezi mojí fakultou a prací), jsem se před časem rozhodl vrátit k aktivnějšímu hraní M:TG. V rámci euforie z tohoto návratu nemohl pochopitelně uniknout mé pozornosti ani Lorwyn, který mi silou mnoha svých karet připomněl pro mě zlatou éru Seald Decků s Onslaughtem, kdy jsem snad prakticky pokaždé hrál k nadšení všech soupeřů B/G kombinací s Visara the Dreadful. Zvláště přítomnost Inkarnací dávala tušit že i tato nová edice může být na Limited více než zábavná. Vzhledem k současnému rozpolcení mé osoby mezi Jižní Moravu, Jižní Čechy a Prahu však nastal problém s volbou vhodného termínu Prelease turnaje, který pokud možno nijak výrazně neměl narušit mé neustávající putování po krásách naši vlasti, kombinované s čekáním v kolonách na neprodyšně ucpaných okresních silnicích. Volba nakonec padla na Brno, byť přiznávám že hlavní podíl na tom měl sobotní pokerový turnaj dvojic na který jsme se už dříve přihlásili společně s mým teammate. Trasa Jižní Čechy – Brno ubíhala poklidně, až dokud jsme nedorazili k Telči. Tam totiž řidič nečekaně zastavil, řka že na místních polích zrovna probíhá cosi jako mistrovství v orbě (?) a zúčastněné traktory prý beznadějně zablokovaly všechny příjezdové trasy. Bohužel se ukázalo že má v tomto závěru pravdu, pročež jsme na prohlížení okolí krásného města Telče měli zhruba další následující hodinu...
 
Karty které jsem v Brně na turnaji sepisoval nestály za řeč, o to lepší ovšem dostávám. Silně se tvářila na první pohled bílá (preventování, hodně lítačů v čele s Galepowder Mage) - tuhle barvu ale nemám na Limited tak nějak moc rád a nehrál jsem jí ani když k ní byl svého času Jareth, natož kvůli Galepowder Mage. Inkarnace dorazila červená i modrá, přesto nakonec zjišťuji že chci otestovat jen jednu z nich a to kvůli více než zajímavé černé. Výsledný deck tedy vypadal takto:
 
2
Už dlouhou dobu zásadně nehraju při SD trojbarvu (maximálně jeden-dva kusy na splash a jen pokud se to obejde bez přidávání třetího typu basic landů, jako například v konstrukci se kterou jsem se kdysi bez prohry dostal do finále na preview Judgementu), ať už je tato možnost lákavá jak chce. Není pak moc veselejších pohledů než na soupeře s výbornými kartami v ruce, které ale bohužel nemá momentálně jak seslat kvůli colorscrew. Daní za tento přistup přirozeně je, že se musí občas nezbytně zařadit i „vycpávka“, kterou bych jinak určitě s opovržením vyhodil z okna herny do podzimního deště. Nicméně balíčky mi vesměs fungují a to je hlavní Nebudu tu detailně rozepisovat jednotlivé zápasy, jednak si je kloudně už nepamatuji a jednak je to svým způsobem vlastně pořád dokola. Nehledě na to, že by pak celý report dosáhnul neúnosné délky. Většinu protivníků zkrátka srazila do kolen spolehlivě kombinace Torchrunnerů + Fodder Launche, mohutně podporovaná Harbingerem i Boggard Birth Rite (aneb jak dát při nejlepší možné konstalaci hvězd rychle za 16 do hlavy a navíc ještě zabít dva pašíky). Vůbec Fodder Launch je dle mě jeden z nejlepších uncommonů pro Limited, jaké můžete nyní mít. Na nějaké rychlejší strategie (potažmo tokeny) platilo Hurly-Burly, ideálně hrané i současně s Thundercloud Shamanem. Karta Nettlevine Blight ve mně zanechala smíšené pocity. Občas umí prakticky sama o sobě rozhodnout zápas, jindy je to jednorázové zabíjení za 6 man s čekací lhůtou a nejistým výsledkem. Hostility je asi nejslabší z Inkarnací, nemáte-li k ní dostatečné množství vhodných kouzel (podobně jako k modré), hodně práce však dokáže odvést v útoku a obraně i sama o sobě.
 
Zaznamenal jsem každopádně jedinou prohru tuším ve 2. kole, která byla navíc ještě na mé oblíbené manascrew (ano i to je s dvojbarvou možné). Zlomovou se stala až partie s Lukášem Vozdeckým 5. kolo, při score 2-1-1. Lukáš má nějakou dobu modrého Planeswalkera a já už zbaběle vzdávám, protože si hned neuvědomuji že nemůže v souladu s pravidly aktivovat dvě jeho schopnosti za kolo (a právě to jedno kolo jsem ještě nutně potřeboval). Dochází mi to hned během následujících vteřin, kdy mě protivník tolerantně nechává vzít vše zpět díky čemuž vítězím alespoň ve druhé partii a výsledná remíza nás současně ovšem oba vyřazuje z postupu do Top 8 (končíme shodně s výsledkem 3-2-1). Z toho plyne že všechny vlastnosti Planeswalkerů a záludnosti s nimi související je opravdu dobré si nastudovat již předem a ne je jen tak letmo přelétnout s druhým okem zabořeným do skript, protože jinak vám podobný trapas hrozí teoreticky také. 
 
Jelikož se mi Lorwyn opravdu zalíbil (ujel mi kvůli němu mimochodem i zpáteční autobus), počal jsem po návratu do Jižních Čech chtivě slídit po dalším zajímavém turnaji. S pohledem nadrženého loveckého psa se posléze vrhám na článek shrnující všechny Prelease i miniprelease na území ČR. Skvěle odvedená práce, to se musí nechat. Dovolit si někam předhodit podobný soupis ve svém bývalém zaměstnání, skončím v podzimním dešti sám a následně nepochybně i v Chcete mě. České Budějovice tedy vypadaly skvěle, leč pořád se nemohu nějak zbavit dojmu že 6. 10. se v Hardmuthově vile ani jinde v přilehlých lesích nic nehrálo. Pokud ano, někdo mě prosím opravte – po shlédnutí diskuse pod tímto veledílem Made in hraj.cz jsem totiž moudře rezignoval a nikam raději nejel. Trpělivost však růže přináší a tak jsem se na fóru CMUS nakonec dočetl, že slibované Magicové orgie se konat budou a to v sobotu 27. října! Proti mé případné účasti se postavilo jen několik důvodů z nichž nejpádnější byl místní podnik Potrefená husa. Smršť mých oblíbených nápojů značky B52 představovala silný argument k tomu vůbec nechodit (rozuměj „nevstávat pro jistotu ani ze židle“), tím spíše pak někam kde ode mě bude více či méně požadováno i zapojení šedé, v té době již přesněji zelené, kůry mozkové.
 
Naštěstí jsem si ale v cca 4:00 ráno uvědomil, že s Lorwynem si ještě alespoň jeden Seald Deck opravdu zahrát chci. Někdy v 6:45 proto probouzím telefonem asi dva lidi abych se s nimi o tu dobrou novinu podělil a kolem 8:00 začínám horečně hledat zbytky oblečení. Organizačně se turnaj poněkud vymknul z ruky – nejprve se přišlo na to, že nejsou přichystány DCI kartičky pro nové hráče a později i na to, že právě díky novým hráčům je nás celkově o něco více než připraveného produktu. Řešení obou inkriminovaných problémů zabralo slabé dvě hodinky, ačkoliv uznávám že mé ponětí o časoprostoru bylo dosti mizivé. V ČB už se hrál model bez zbytečného sepisování a tedy i přelosovávání. Naštěstí, ostatně to co jsem z obdržených karet postavil můžete posoudit sami:
 

aneb další brutální R/B, splashující Wydwena přes čtyři nezákladní země. Navíc jsem rozbalil i Thoughseize, takže se mi Seald Deck spolehlivě zaplatil a dostat 4 rare do barvy se podaří všeobecně vzato opravdu jen zřídka. Za zmínku stojí ještě zelená (mj 3x Oakgnarl Warrior, 2x Briarhorn) a znovu bílá (3x Kithkin Greatheart, Neck Snap, Summon the School, Knight of Meadowgrain). Chtěl jsem si dělat nějaké přehledné poznámky abych vás následně mohl nudit přesným popisem partií ala „kdo co zahrál ve kterém kole“, jenže mi nějak k propisce chyběl papír a kapacita dlaně přestala po chvíli těmto požadavkům stačit.
 
První hru nicméně prohrávám (další můj oblíbený zvyk) proti W/G, kdy jsem nejprve potupně ubit Oakgnarl Warriorem a pak nějak nerozchodím bílého Planeswalkera + Cloudgoat Rangera s další havětí. Dílem se na tom podepsalo manascrew, dílem naprostá neschopnost balíčku dodávat mi zabíjení. Ještě tam měl 2x Treefolk Harbinger, Surge of Thoughweft, Oblivion Ring a podobné libůstky. O druhé hře bych toho moc nenapsal ani s poznámkami, protože byla jednoznačně v mojí režii a tuším že jsme jí dokončili snad i jako první ze všech zúčastněných. Lví podíl na tom měla i více než sebevražedná oponentova práce s Hoarder´s Greed, po které se navíc zcela potapoval a následně pokojně zesnul na Profane Command. Následovala hra třetí a s ní zajímavý W/R deck postavený kolem Giantů, z nichž skoro všichni ale měli trojku dozadu a já po ruce Lash Outy. Každopádně alespoň během jedné partie poměrně vtipně umírám na Shamana, který mi poklízí celý stůl ve chvíli značné převahy a tím zcela neočekávaně mění mnou očekávaný výsledek. Někdy kolem 4. kola mi začíná být už docela špatně a uvědomuju si toliko že největší potíže dělá Oona´s Prowler. Poté co jsem se ho konečně zbavil se navíc objevuje ve hře znovu, což rovněž přičítám vypitým B52. Je mi však vysvětleno že za tento jev tentokrát zodpovídá Footbottom Feast. Mnohem menší vrásky na čele vyvolává Masked Admirers - ten pokaždé vydrží naživu maximálně minutu a protihráč ho nějak nestíhá protáčet. Nakonec vyhrávám 2-1 s pomocí obou Faultgrinderů (každý z nich s sebou postupně bere do hrobu dva blokery, což je příjemná výměna) + Ignitera + Wydwena. 5. kolo navrhuji vzhledem k mému stavu a score 3-0-1 remízu jistící postup, přičemž volný čas chci využít k jídlu. Při pohledu na bagetu ale definitivně dočasně opouštím místnost a venku se pokouším neúspěšně zvracet. Do vyřazovacích bojů tak nastupuji s pocitem že je mi už nakonec všechno jedno, hlavně když se brzy dostanu do postele.
 

 
První soupeř v osmičce je U/G s lítači, counterováním (včetně modrého Commandu) a zejména s Dolmen Gate položenou hned na začátku, což mi za a) vadí, za b) se toho nemám jak zbavit ani přes svojí snahu o rychlou a nenápadnou propiskovou modifikaci textu Eyeblight´s Ending na „Destroy target non-Elf artifact“. Jistou naději mi dodává Wydwen, ale damage race přes Gate vyhrát nemůžu, nevděčný Dread přichází do hry také už pozdě. Nepřátelská pozemní armáda se rekrutuje především z Battlewand Oaků, kterým urputně pomáhá Kithkin Daggerdare. V dalších dvou hrách ale ukazuji že mám Lash Outy skutečně TŘI a krajně znechucenému soupeři terminuji ve stylu Hasta La Vista Baby všechno co zahraje, přičemž jednou z toho ho navíc usilovně pižlám protekčním Buffoonem, obsazeným narychlo do role T-1000. On navíc někde vyplýtvá svůj Command na Harassera, což není právě klíčová karta mého decku narozdíl třeba od Dread. Takže vítězství 2-1.
 
O postup do finále se utkávám s pravděpodobně nejsilnějším balíčkem tohoto preview, který je v mnoha směrech velmi podobný tomu mému. Ukazuje se tak že nejsem jediný kdo tu má Dread, dva Harassery, Wydwena, nebo Weed Strangle. Na rozdíl ode mě ale tahle verze hraje jako U/B a místo blesků tak disponuje nepříjemnými triky, lítači typu Pestermite apod. Nemluvě i o tom zmiňovaném Fodder Launchi (společně s Harasserem vcelku fajn odpověď na rychlý Dread). Já mám zase pocit že se mi každou chvíli rozskočí hlava na dvě části. Abych to zkrátil, přišlo mu to zkrátka lépe (i když minimálně jedna partie byla hodně vyrovnaná až do poslední chvíle) a tak nakonec spokojeně končím na 3.- 4. místě, odnáším si další 3 boostery Lorwynu a rychle vypínám mobil ve kterém mě kdosi upozorňuje, že na 19h prý máme rezervaci ve Žluté Ponorce.
 
Co dodat úplným závěrem? Lorwyn je pro Limited dle mě vynikající edice ve které existuje množství menších i větších komb (pamětnící Hermetic Study a Horseshoe Craba nechť stejně jako já zamáčknou slzu) a navíc ponechává dostatek prostoru pro „klasické“ balíčky postavené kolem broken rarit, stejně jako pro zkoušení strategií zaměřených razantně jen na určité creature typy, pokud se broken rarity nedostaví. Fantazii se meze nekladou a tím lépe pro nás hráče. Tento report byl také můj první po době několika let kdy jsem o M:TG přestal nadobro psát (nepočítám-li svojí účast na přípravě masově čteného shrnujícího článku o Affinitě) a předpokládám že pro dalších několik let bude i posledním. Chtěl bych proto ještě využít příležitosti k poděkování YOákovi, který mě kdysi dávno – snad i v jiném věku - velmi motivoval k psaní pro CMUS a tím nevědomky nastartoval mojí úspěšnou kariéru. Doteď jsem to neudělal, ale současně na to nikdy ani nezapomněl. Za všechny možné chyby a překlepy se předem pro jistotu omlouvám, leč není momentálně v mých časových možnostech detailně editovat tolik textu. Přeju vám všem hodně štěstí na turnajích a vždy dostatečně plný manapool.
Preview Lorwyn - Praha a Karlovy Vary
 
         
      Máme tady novou sadu a ne jakoukoliv. Proč si to myslím? Jedná o sadu, která vyřazuje z hlavního oběhu Ravnica bock, což na ni klade značné nároky. Nahradit tento block nebude jednoduché a to mám na mysli hlavně díky duálům. No a pak by měla sada přinést nový typ karty a také ho přinesla. Planeswalkers mají od tohoto měsíce pomáhat mágům v jejich bojích a nasadit za něj život. 
Původně jsem chtěl jet do Plzně, ale Honza Humplík měl smluvené setkání s kamarádem v Praze a tak jsme jeli do Prahy. Na turnaj dorazilo přes sto hráčů a sada vylákala z domovů i několik hráčů, kteří se na turnaji neobjevili již řadu let. 
       Karty, které jsem rozbalil mě moc nezajímaly, netrpělivě jsem čekal na karty, které dostanu na hraní. A už jsou tu a nastal kalup. Pročíst a sepsat karty nového velkého blocku za třicet minut je docela záhul. Poměrně rychle se mi povedlo vyřadit zelenou a poté i červenou. Ta sice nevypadala špatně, ale nepůsobila tak kompaktně jako bílá a modrá. Černá lákala hlavně Inkarnací a zabíjením, ale celkově se mi zdála pomalá, měl jsem obavy, že mně převálcuje nějaká drobotina. Modrá nabízela letectvo a to velmi kvalitní a bílá pak Kithkiny jako rychlý start a další letectvo. Nakonec jsem se rozhodl pro splash, protože jsem postrádal zabíjení a černá ho nabízela ve velice lukrativním balení. Výsledkem byl UWb, se kterým jsem byl dost spokojen. Zvláště ta černá byla dost výhra.


První kolo a Filip Kubeš s WUB. Po muliganu si nechávám pomalou ruku - čtyři země Ajani Goldmane a Forced Fruition. Ajani Goldmane mi dá čas na to, abych něco dolíznul a vyložil. Dolíznu další země a dva Shriekmaw. Mám dvacet jedna životů a soupeř na stole dvě 1/1 potvory a Springjack Knight. Cítím se v bezpečí. Mám šest man a mohu seslat cokoliv se svých v podstatě dvou karet. Volím Forced Fruition s tím, že následně zahraji Shriekmaw na Springjack Knight a budu mít proti sobě jen drobotinu. Dopadne to ale zcela jinak. Soupeř posílí svoji drobotinu díky Blades of Velis Vel do útoku, pak Springjack Knight úspěšně clashne doublestrike a mám to za čtrnáct. Rázem mám šest životů. Kdybych zahrál karty obráceně, všechno by bylo jinak. Bohužel líznu jen další země a za celou hru odehraji jen pět kouzel. Doufám, že soupeře zabije Forced Fruition. Mám ale smůlu, protože soupeř má v balíčku čtyřicet pět karet a těch pět mu tam zbude. Druhou hru má soupeř málo zemí a tak je hra hodně rychlá. Ve třetí hře se opakuje situace z první hry. Mám jen houfy many a nic na seslání. Nedám ani damage. Ďas aby to spral.
 
Michal Mašek hraje Elemental-Goblin deck. V první hře mám opět manaflood jako prase, ale tentokráte to nevadí. O výhru se postarali tokeni ze spolupráce Galepowder Mage a Cloudgoat Ranger. Stačí čtyři útoky. Ve druhé hře začne balíček makat a letectvo je pro soupeře příliš silný tabák. 
 
       Třetí kolo mě čeká Filip Schneider a WG (spíše G) balíček. V první hře jsem byl bez černé a soupeř poměrně brzy vyložil Wren's Run Packmaster. Měl jsem na ruce Shriekmaw a později dokonce další, ale bylo to k ničemu. Neměl jsem černou manu.Vlčí tokeny mě přečíslily a zabily. Ve druhé hře soupeře bez problému přeletím. Damage dostanu jen jednou. Takhle by to mělo vypadat. Poslední hru je opět ve hře Wren's Run Packmaster. Mám many na rozdávání a kouzla nikde, natož pak zabíjení. Možná ve snu. Prostě Magic.
 
       Čtvrté kolo s Jiřím Veckou zahájím dvojitým muliganem a Ajani Goldmane ve čtvrtém kole. O něco později je již ve hře Avatar maximálních rozměrů. Druhá hra je podobná, jen jsem se netrápil muliganem. 
 
Sice už nemám možnost dostat se do osmičky, ale sada se mi líbí a balíček by měl být v pohodě. Snad bude. Jan Verner mi ukáže v následujícím kole, že bude ještě hůř. V první hře zasadím pár damage po zemi a přejdu do útoku letectvem. Ovšem soupeř mi zatne tipec. Vyloží Dread a tak je po útocích. Musím počkat, až bude šance na větší efektivitu. Doufám, že s Dread zaútočí, protože mám na ruce Neck Snap. Soupeř ale trpělivě čeká až bude mít dostatečnou převahu a v podstatě za celou dobu Dread nezaútočí. Zabije mně ojedinělými útoky, přičemž ze mě postupně vytahá karty nachystané na inkarnaci. Balíček soupeře je hodně pomalý a tak si dovolím změnu. Vyřadím lehkovážně celou modrou a doplním balíček na BW. Sice ho zpomalím, ale nemělo by to vadit. Vadí. Druhou hru totiž soupeř překvapivě vykládá jen červené potvory a ne zrovna malé. Čtvrté kolo Changeling Berserker, páté kolo Inner-Flame Acolyte, sedmé kolo Changeling Berserker.Sice něco málo zabiju, ale nestačí to. Vůbec se nechytám. Jsem moc pomalý. 
 
       Poslední dvě kola vlastně není moc co napsat. Balíček fungoval přesně tak jak jsem chtěl aby fungoval. Brzdil soupeře po zemi a letectvo zabilo soupeře. Šesté kolo to odnesl Petr Denek. V první hře jsem mu umlel nejmíň čtrnáct karet, pak jsem ho stejně raději zabil. Bylo to rychlejší. Ve druhé hře sice trošku zlobil, ale na letectvo nestačil. V posledním kole hraji proti UW Marka Červáka. Hry jsou poměrně snadné, ve druhé hře to dokonce dotáhnu na pětatřicet životů. Mám čtyři tři a končím někde v polovině hracího pole. I tak jsem spokojen. Sada se mi líbí, balíček jsem měl pěkný a jen jednou jsem potkal soupeře, na kterého jsem neměl. Už se těším na Vary příští týden. 
 
      Ve Varech jsem vlastně poprvé viděl tričko pro vítěze a dost se mi líbilo. To musí být moje. Nepříjemným překvapením byla hodně slabá účast. Pouhých asi dvanáct lidí. To už se dlouho nestalo. 
       Vyfasoval jsem karty sice horší než v Praze, ale rozhodně nebyly nejhorší. Samozřejmě jsem se nejprve hrnul do barev, které jsem hrál v Praze. Nakonec se ukázalo, že v nich opět uvíznu, jen nebudu hrát splash. Měl jsem překvapivě dost zabíjení i v UW. 
 

 
      První kolo mě čeká Natálie Kodetová s BU. Oba máme zpočátku málo zemí, ale Natálii přijdou malé potvůrky a tak každé kolo dostávám damage. Dvacet kol a bude po mně. Konečně dolíznu země a daří se mi stabilizovat. Mám sedm životů. Natálie vyloží Liliana Vess a přicházím o kartu. Povede se mi ho včas zabít, ale během několika kol je opět na stole. A opět ho díky letectvu zabiji. Ostatně je to právě letectvo které později zabije několika útoky i Natálii. Hra byla dlouhá a tak jsme další hru nedohráli.
 
       Druhým soupeřem je Škodík. Jeho balíček byl dost šílený. Neustále z něj létaly nějaké blesky, které sypal všude kolem sebe. Nechápu, jak někdo může mít takovou kliku. Myslím, že u všech ostatních by se nenašlo tolik červeného zabíjení co v jeho balíčku. Jen stěží jsem přežíval. Vrcholem byla červená inkarnace Hostility. Naštěstí jsem na ni měl odpověď v podobě Neck Snap a pomocí Mirror Entity jsem vytvořil z mých potvor zabijáky, které Śkodík nevstřebal. Druhou hru bylo evidentní, že prohraji, ale Škodík se rozhodl jinak. Mám šest životů a Škodík sesílá Inkarnaci. Mám dva obránce a Škodík čtyři útočníky, kteří by mně při útoku v pohodě a na jistotu zabili. Škodík ovšem žije v přesvědčení, že Hostility létá (zmátl ho obrázek?) a že bude tedy stačit sama o sobě a zaútočí jen s ní. Tím mi umožní ji zabít a přežít. Pak již vyložím další potvory a stabilizuji obranu. Později vyložím Mirror Entity a deklaruji útok. Napumpuji útočníky a Škodík v reakci jednoho z nich usmaží, místo aby usmažil Mirror Entity. To se mu stane osudným, protože Mirror Entity se již nezbaví. A tak jsem utrpěl výhru. 
 
Třetí kolo a Jarda Zdráhala. V první hře zůstávám dlouho bez many a tak to má Jarda jednoduché. Ve druhé hře ho v pohodě přeletím. Zatrne mi jen v okamžiku, kdy vyloží Oakgnarl Warrior. Naštěstí mám na ruce odpověď v podobě Crib Swap a tak mu jako památka na přerostlý stromek zůstane jen neškodný token. Rozhodne třetí hra a tam se štěstěna přikloní na stranu Jardy. Zahájím Muliganem a nechávám si ruku se dvěmi zeměmi. Víc jich bohužel nelíznu a po neuvěřitelné sérii draw bez zemí prohrávám v posledním nastaveném kole. 
 
       Čtvrté kolo a Raptor s goblinama. Pěkně se mu to kombilo, ale na moje letectvo nestačil. A když už měl pocit, že by to nějak šlo, vyložil jsem Mirror Entity a jedním útokem ukončil hru. Tahle karta se jevila jako úžasná věc. Do útoku se vydají skoro neškodná letadla s dvojkou dopředu a po přeletu obranné linie udeří silou pařezů V druhé hře jsem měl letectvo v opět v plné síle a vše bylo podpořeno Raptorovým mohutným manafloodem.
 
V posledním kole se musí udát docela dost věcí, abych vyhrál. Předně musí prohrát Škodík, pak taky Jarda Zdráhala no a do třetice já samozřejmě musím vyhrát. V cestě mi stojí Franta Holeček s docela pěkně nadupaným balíčkem. První hra je jak přes kopírák první hry s Raptorem. Letectvo a Mirror Entity. Jen to trochu trvá a pomáhám si umíláním. V druhé hře je to poněkud složitější, ale poctivě umílám silné karty díky Merfolkům vedených Drowner of Secrets. Mám tak možnost vidět většinu balíčku a v podstat vyhrávám hlavně díky tomu, že dost nepříjemných karet spadne neškodně do hrobu. Franta tak v podstatě nelízne nic zásadního a tak mám dost času elegantně ho zabít. Netrpělivě čekám na výsledky dvou důležitých zápasů. Jarda Kodet poráží Jardu Zdráhalu, ale Škodík se svým zabíjením tentokráte nenaseká tolik chyb aby prohrál a probojuje se do první pozice. Na mně zbude druhé místo a jsem bez trička. Pravdou ovšem je, že když se mi tričko hodně líbí, tak to většinou nevyjde.
 
       Turnaj skončil a zbylo docela dost času, takže nebyl problém domluvit se na draftu. Rád bych modrou a klidně bílou, protože se mi jeví dostatečně tvárná. Jsem spíše kontrolní typ, ale i přes first pick v bílé (oblíbené a osvědčené Mirror Entity, které se dá hrát i jako třetí barva) jsem se k těmto barvám nedostal. Vsadil jsem tedy na Gobliny a Elfy v netradiční podobě, tj. černé Gobliny. Mirror Entity jsem hrál jako splash pouze proti balíčku s treefolky proti třetímu soupeři. No a tohle jsem nadraftoval: 
 

 
Prvním soupeřem je Zdeněk Mach. Měl WG treefolky se spoustou nepříjemných tricků. První hra proběhla takovém fofru, že se Zdeněk nevzmohl skoro na nic. Zasloužil se o to hlavně Changeling Titan, který se na stole objevil asi třikrát díky tomu, že se chvíli tvářil jako Goblin, chvíli jako Elf. Druhá hra již vypadala podstatně jinak. Zdeněk rozehrál koncert treefolků a za podpory Elfů mi vydatně zatápěl. Hlavně Immaculate Magistrate, se činil a rozdával countery na již tak silné potovory. V podstatě jediným zabíjením balíčku jsem zabil nabušeného Cloudcrown Oak, místo abych zabil Nath´s Elite. Ty jsem pak už nedokázal zabít, protože Zdeněk sypal z ruky jeden trick za druhým a vždy Nath´s Elite zachránil. Já musím říci, že vůbec nevím, proč jsem cílil zrovna treefolka místo elfa. Snad proto, že byl asi sedm dozadu a šest dopředu, snad že mohl blokovat letectvo a já měl ve hře letadélko, nevím. Ve třetí hře jsem byl hlavně díky Timber Protector rozmáznut bez šance na odpor. Stromy jsou holt stromy. Zdeněk prošel turnajem bez porážky, když si to v třetí hře rozdal s Merfolkama.
 
       Ve druhém kole mně čeká Petr Killinger. Hraje RW a to znamená rychlost a zabíjení. V první hře ho poměrně brzy zastavím. Ve chvíli kdy mám našlápnuto na převahu vše uklidí Austere Command. Ovšem Goblini jsou jako blbost. Ty nejde jen tak zabít. Znovu vyskakují z hrobu, z ruky, z knihovny a dávají se do díla. A vítězí. Druhou hru balíček zklame a já nedám Petrovi ani damage. Třetí hra je již v časovém presu, kdy hrozí konec kola. Rozehraji skoro neuvěřitelný koncert Goblinů díky kombinaci a počtu karet Warren Pilferers a Boggart Harbinger. Zabil jsem tak soupeře v předposledním nastaveném kole. Hlavní zásluhu na tom měl haste Warren Pilferers.
 
      Posledním soupeřem celého dne byl Jarda Zdráhala a mám tak možnost mu oplatit porážku z preview. Jarda je ovšem jiného názoru a jeho míchací skill dne mi opět ukáže zač je toho loket. Jednu hru sice vyhraji, ale v poslední hře se zaseknu na čtyřech zemích a dolíznu skoro všechny karty za pět man. Paradoxem je, po clash ve čtvrtém kole si dávám pátou zemi dospodu balíčku, protože žádnou kartu na kterou bych ji potřeboval nemám a v balíčku jich hraji jen pět. Takže vlastně jsem byl umíchán jen jednou, protože kdybych měl pátou zemi v pátém kole, tak velice pravděpodobně Jardu přehraji. 
 
Cenami je backdraft a na to při nějakém šestém místě není žádná sláva.
 
Co na závěr? Zemřel král, ať žije král. Ať žije Lorwyn, mně se líbí. A ne že by se mi Ravnica nelíbila. 
 
Luboš „Placka“ Platzer
 
PS: neměl jsem sílu nasázet odkazy i ke kartám, které jsem nehrál.
Už něco málo přes dva týdny můžeme draftovat s novou sadou a ti, kteří této monžosti náležitě využili, mi jistě dají za pravdu když řeknu, že Lorwyn patří mezi nejzajímavější edice za posledních pár let. Když se nějaký čas před preview začalo proslýchat, že hlavním „tématem“ Lorwynu budou creature typy, velkou část hráčů zachvátily obavy zda tento princip limited prostředí nepoškodí, zda se nezúží škála balíků, které je možné draftovat, pouze na dvoubarvy odvozené od jednotlivých kmenů (budu tohle slovo používat místo anglického „tribe“ – překlad to sice není nejpřesnější, „tribe“ a „tribal“ se však poněkud obtížně skloňují a vhodnější český ekvivalent mě nenapadá). Po několika odehraných draftech musím říct, že tyto obavy se ukázaly jako liché a Lorwyn nabízí opravdu hodně prostoru pro manévrování – barevné kombinace spjaté s jednotlivými kmeny sice představují jakési „mantinely“, v nichž je možné se držet, rozhodně ale stojí za to prozkoumat i prostor za nimi. S osvědčenou kombinací typu „BG treefolci/elfové“, „UW merfolkové“ či „UB faerie“ se věršinou nespletete, možná je však i řada jiných cest – a na dvě z nich bych se rád podíval dnes. Nemám v úmyslu snažit se o nějaký „návod“ na to jak draftovat ten či onen archetyp, každou ze dvou dnes rozebíraných kombinací jsem však už několikrát draftoval a právě na těchto dvou příkladech bych chtěl ukázat, jaký přístup se podle mě vyplatí při draftování Lorwynu zaujmout. 


RG Gianti

Hned první z dnešních dvou kombinací je příkladem poměrně rogue archetypu (alespoň soudě podle ještě nepříliš ustálených „konvencí“), pro to, aby fungoval, jsou však podle mě velice pádné argumenty a i z praxe můžu potvrdit, že pokud se balík povede, stojí opravdu za to. Jeho největší výhodou a paradoxně také zároveň nejvýraznější slabinou je fakt, že k tomu, aby vám balík fungoval, potřebujete nabrat poměrně velké množství konkrétních zdánlivě špatných common. Výhoda spočívá v tom, že pro kohokoliv jiného by neměly mít žádný význam a většinou tak nebude problém sebrat prakticky všechny, které se u stolu otevřou, pokud se jich však otevře málo, někdo vám je bude svačit či se u stolu – nedejbože – najde ještě jiný odvážlivec, jenž se bude chtít vydat stejnou cestou, patrně to oba šeredně odskáčete. Budete-li chtít vyzkoušet tenhle balík, doporučuji mít oči na stopkách, dobře si všímat toho, které karty obkrouží stůl a které se naopak po cestě záhadně ztratí, a pokud vycítíte nebezpečí, raději od tohoto plánu zavčasu upustit (pokud možno ještě v prvním boosteru). Riziko tu zkrátka často bude větší než případná odměna. Které že tedy jsou karty, po kterých byste se měli dívat, a jak vlastně balík funguje? Pokud bych měl sestavit „TOP 10“ karet, které chci při draftování tohoto balíku nabrat, vypadal by asi následovně: 

Elvish Handservant
Woodland Changeling
Blind-Spot Giant
Fire-Belly Changeling
Giant´s Ire
Axegrinder Giant
Lowland Oaf
Leaf Gilder
Stinkdrinker Daredevil (jen při většim množství Axegrinderů) 
Fertile Ground

V seznamu pochopitelně chybí klasické dobré R/G karty jako removal a kvalitní bytosti, ty však pozná každý a pro tenhle balík nemají větší význam než pro jakýkoliv jiný. Oproti tomu karty uvedené v tomto seznamu by měly tvořit základ RG giantů, bez nich se balík dost dobře neobejde. 

Elvish Handservant a.k.a. „Elf s kartáčem“ je za normálních okolností karta spíše průměrná, v RG giantech však skutečně exceluje. Tetno archetyp jsem v reálu draftoval zatím dvakrát – jednou jsem měl tyhle elfíky ve dvou kopiích, jednou ve třech, a netřeba asi dodávat, že ve srovnání s nimi je Isamaru hadr. V opravdu úzce „profilovaném“ Giant balíku by neměl být problém hrát deset či víc Giant spellů, navíc vám bude zpravidla bezděky pomáhat i soupeř různými Changeligy a rychle zahraný Handservant tak pro něho bude must-kill. Handservanta na špici žebříčku doplňuje duo dvojmanových Changelingů, jejichž přítomnost bude většinou v podstatě nezbytná, neboť dokážou nejrychleji fouknout Handservanta a s jejich podporou se nebojí útočit Blind-Spot Giant, který uzavírá čtveřici nejpotřebnějších karet. Zbytek top 10 doplňují dva červení commonoví Gianti, pecka za 4 do šišky, kterou oceníte zejména pokud je váš balík dostatečně agresivní (což zpravidla znamená že se urodilo hodně Handservantů a Blind-Spotů), a tři manové akcelerace, které jsou zapotřebí hlavně tehdy, pokud máte naopak množství Axegrinderů a jiných uncommonových či rerových Giantů. 
Teď se podívejme na jeden „sample“ decklist: 


Už na první pohled je jasné, že draft nevyšel úplně podle představ. Blind-Spota jsem ze tří boosterů neviděl ani jednoho, přesto se však díky černé splashi na dva černé „giant spelly“ – Nameless Inversion – podařilo dosáhnout počtu jedenácti "obřích kouzel", díky čemuž Elvish Handservanti odváděli svou práci spolehlivě. Balík obsahuje i několik vyložených „výplní“, zejména vybředlého 2/2 Elfa Gilt-Leaf Seera a paradoxně také zlevňovače Giantů Stinkdrinker Daredevila, jenž je v takhle agresivním balíku většinou zbytečný (můžete přes něj samozřejmě položit ve čtvrtém kole Axegrindera, to se však příliš často stávat nebude a v ostatních případech máte třímanovou 1/3, která pro soupeře nepředstavuje takřka žádnou hrozbu). Za zmínku stojí také to, že balík obsahuje - pomineme-li manabase - pouze tři uncommony (Inner-Flame Igniter, Thundercloud Shaman, Incremental Growth) a jedno rare (Deathrender, ten však prakticky vůbec nechodil) a jinak se skládá výhradně z common. Zajímavý je také Lys Alana Huntmaster (3/3 Elf, jenž dělá tokeny za zahraný Elf spell), který má k sobě – přestože je balík zaměřený na jiný kmen než na elfy – i tak solidních devět Elf spellů, především díky pětici Changelingů (3 Woodland, 2 Nameless Inversion) a dvěma „Elfům s kartáčem“. 
Pokud bych měl okomentovat průběh draftu, pak je potřeba říct, že na výsledném decklistu se podepsalo to, že jsem bral hodně vysoko Woodland Changelingy (všechny do třetího picku), bez nichž balík dost dobře nefunguje. Zbytek Giantů a jiných potřebných karet chodil poměrně pozdě, a to včetně Handservantů, takže bylo i dost času nabrat nějaký ten removal. 
Musím říct, že s balíkem jsem byl celkem spokojen a výsledek 2-1 (prohra v posledním kole s WG na Garruka) tak nějak odpovídal očekávání. Pokud by při draftu chodili i nějací ti Blind-Spoti a podařilo by se trochu stlačit křivku (proti WG jsem vyloženě nestíhal tempo), má podle mě tenhle archetyp šanci být i jedním z nejlepších. 


Nechme ale už Gianty jejich osudu a přesuňme se k druhému dnešnímu tématu. Říkal jsem, že v posledním kole mě rozštípalo WG tempo, podívejme se tedy na to, co je pro tento typ balíku důležité a jak může takový deck vypadat. 
Pokud bychom chtěli rozebrat barevné kombinace bez ohledu na konkrétní edici, pouze podle vlastností jednotlivých barev na „barevném koláči“, pak by asi z takového rozboru bílo-zelená nevyšla vítězně. Zpravidla se nemůže pochlubit takřka žádným removalem ani velkým počtem bytostí s evasion. Lorwyn je však nezvykle svižný formát, k čemuž lvím podílem přispívá právě bílá a zelená, a když dáte tyto dvě barvy dohromady, můžete nad soupeřem získat díky tempu celkem výraznou výhodu. WG aggro může mít mnoho různých podob od téměř monowhite Kithkinů se splashem na různé myšky či naopak monogreen Elfů s nějakým tím Oblivion Ringem na chuť. Jedno by však měly mít všechny WG balíky společné, a sice nízkou křivku. Ostatní barevné kombinace obvykle nad svými soupeři získávají výhodu removalem a kvalitními dražšími bytostmi či potvorami s evasion a v žádné z těchto „disciplín“ není bílo-zelená příliš silná – Lorwyn však nabízí velice slušné dvojmanové koníky na commonovém slotu a také opravdu velké množství uncommon, které – co se týče manové křivky – takříkajíc „podvádějí“. Na rozdíl od ostatních archetypů může křivka WG začínat už na jedné maně, což samo o sobě zaručuje náskok nad pomalejším soupeřem. Kromě opravdu libového Kithkiního tapovače najdeme v uncommonovém slotu také Kithkiního „Isamaru“ a pokud hrajete dostatek Changelingů či bílých 3/3 mountainwalk Giantů, dá se hrát i Elvish Handservant. 
Křivka je však pro WG často také největším kamenem úrazu. Například pomalejší bílo-zelené s kombinací těžkotonážnějších Treefolků či několika Plower Knightů může na papíře vypadat dobře, ve skutečnosti však takový balík často narazí. Pokud soupeř bude schopný ustát váš nástup, pak často rozhodne jeho removal a výhoda, již WG nad ostatními barvami má, se rozplyne. 
Těžiště bílo-zeleného „tlaku“ by mělo spočívat na druhé a třetí maně, v balíku proto není příliš potřeba Fertile Ground a a nijak zvlášť v něm nezáří ani Leaf Gilder. Velice potřebný je naopak zelený posilovač Kithkin Daggerdare, který dokáže často nafouknout vaše útočící bytosti na dvojnásobek jejich původní velikosti a „blokuchtivému“ soupeři zpravidla pořádně zamotá hlavu. Daggerdare je úhelným kamenem WG a mám-li našlápnuto do této kombinace, jsem ochoten jej brát opravdu velice vysoko. Kromě toho, že povyšuje vaše 2-dropy na roveň soupeřových 4-dropů se ještě pěkně kombí s některými konkrétními kartami, například s Nath´s Elitou či jinak průměrným Springjack Knightem (dostává doublestrike při vyhraném clashi v útoku). 
Zmínil jsem se o „přerostlém Taunting Elfovi“ Nath´s Elite, který je ve WG další velice důležitou kartou, neboť vám umožňuje prorazit poté, co soupeř stabilizuje váš počáteční nápor. Navíc byste měli mít nejrůznější myšky, které by měly Elitu ochránit před blesky a „Last Gaspy“ všeho druhu (což jsou jedny z mála commonových instantů, které na Elitu platí. Eyblight´s Ending jí nic neudělá, soupeř se s ní může vypořádat ještě bílým Neck Snapem a modrým vracením do ruky). 
Největším nepřítelem WG jsou bezesporu UW Merfolci v čele s commonovým ponižovačem Slivergil Douserem a přidavačem životů Judge of Currents. Tenhle tandem se vám může naprosto vysmát a pokud budete mít při draftu možnost nějakého pozdě sesváčnout, tak rozhodně neváhejte. Zastavení pozemního tlaku, to je totiž Merfolčí specialita, a matchup s UW by pro vás měl být opravdu pekelný. Podívejme se teď opět na jeden vzorový decklist: 

2 Goldmeadow Harrier
2 Kithkin Daggerdare
3 Kinsbaile Skirmisher
1 Kithkin Greatheart
2 Springjack Knight
2 Avian Changeling
1 Kithkin Healer
1 Kinsbaile Balloonist
1 Briarhorn
1 Nath´s Elite
1 Cloudgoat Ranger
2 Fistful of Force
2 Surge of Thoughtweft
1 Moonglove Extract
1 Oblivion Ring

9 Plains
8 Forest

Tenhle balík se opravdu hodně blíží mono-white buildu, zelené karty tu však mají své opodstatnění a troufnu si tvrdit, že „splash“ na zelenou je v tomto případě dokonce lepší než případná splash na dva-tři blesky. Balík je opět složen téměř výhradně z common, na uncommonovém slotu najdeme pouze dvě opravdové bomby v podobě Briarhorna (3/3 s flashem co udělá při příchodu do hry „myšku“ +3/+3) a Cloudgoat Rangera (3WW 3/3 co přinese do hry tři malé Kithkiny a s jejich pomocí poletuje vzduchem s pětkou dopředu). Jako doma se tu cítí dva Springjack Knighti, jejich občasný doublestrike dokáže podpořit v podstatě deset posilovacích efektů a řekl bych že kdyby do hromádky nadraftovaných karet zabloudil ještě i třetí Knight, do balíku by si cestu určitě našel. Balík má solidně levnou křivku a v úvahu připadá i ubrat jednu zemi a bránit se tak manafloodům, řekl bych však, že sedmnáct zemáků je správný počet, protože v balíku najdeme čtyři karty, na jejichž využití je každé kolo potřeba mana (dva tapovači a dva Daggerdare). 

Pro dnešek je to ode mě všechno. Rozborem dvou ne zcela „mainstream“ balíků jsem chtěl ukázat, v čem podle mě tkví jedno ze základních pravidel draftování s Lorwynem. Balíky jsou sice relativně dost definované kmenem, k němuž nejvíce tíhnou, každý archetyp a potažmo i každý kmen však klade na karty, s nimiž spolupracuje, úplně jiné nároky. Nestačí se tedy jenom řídit creature typem jednotlivých karet, je třeba také vystihnout povahu balíku, který chcete nabrat, a tomu přizpůsobit picky při draftu. Jedna z nejčastějších „pastí“, která vás podle mě může při draftování s Lorwynem polapit, spočívá v tom, že uváznete někde na půl cesty mezi dvěma směry. Například UW merfolko-kithkiní konglomerát, jehož jedna půlka se chová jako tempo balík a druhá obsahuje výhradně kontrolní karty, se může svému majiteli pořádně vymstít. 
Užívejte si tedy draftování s Lorwynem a dejte si pozor na to, co draftujete – Lorwyn je podivný tvor a vyžaduje opatrné zacházení.
Čas od času si říkám, jak je Legacy krásný formát... Nemyslím tím, že se zde hrají bytosti, to rozhodně ne... Ačkoliv se hrají téměř jen potvorové decky (threshold, Goblini, Fritka, RG Survival, Fish, RG beatdown, WW), tak se objeví i kontroly (Landstilly všech možných barev, kontroly bez Standstilů, Monoblue) a komba. Mezi komba patří Charbelcher, kombo okolo Hunted Horrora (Brand, Vaterfront Bouncer a jiní), Solidarity (nejčastěji označované za nejnudnější deck na světě), False Cure (funny deck, který soupeři přidává životy jak o život:-)) ,TES (The Epic Storm neplést s extendovým TEPS) a Iggy Pop. V posledním roce se objevilo ještě jedno nové kombo-Flash, ale na Legacy dostalo celkem rychle oznámení o dopingovém nálezu. Na Vintage stále ještě ne, ale o tom dnes řeč nebude. Iggy Pop prošel již celkem dlouhým vývojem-dnes se kouknem na jeho UWB verzi.
 
UWB IGGY POP
Lands(16)
4 Flooded Strand
1 Island 
4 Polluted Delta
1 Swamp 
2 Underground Sea
2 Bloodstained Mire
1 Scrubland
1 Tundra
 
Artifacts(8)
4 Lion's Eye Diamond
4 Lotus Petal
 
Instants
4 Cabal Ritual
4 Dark Ritual
4 Brainstorm
4 Intuition
4 Mystical Tutor
4 Orim's Chant
1 Chain of Vapor
 
Sorceries
4 Ill-Gotten Gains
4 Infernal Tutor
1 Infernal Contract
2 Tendrils of Agony
 
Sideboard
1 Tendrils of Agony
4 Dark Confidant
2 Echoing Truth
4 Jotun Grunt
4 Defense Grid
 
Tato verze je UBW. Odlišnosti oproti obvyklejším IGGYM jsou-absence Leyline of the Void, 2 místo 3 Tendrillů main, Infernal Contract jakožto draw "hodně" karta, Chain of Vapor main.
Je několik karet, které se teoreticky dají hrát v IGGYM na v funkci disruptu- Duress, Leyline of the Void, Orim´s Chant, Xantid Swarm, Defense Grid, In the Eye of Chaos, Force of Will. Takže od začátku.
 
Force of Will se do decku nehodí vůbec-málo modrých karet v decku, ochrana vlastního komba je relativní-po vyresolvování Golten Gainsu se všechno rušení vrátí do soupeřovi ruky. Dokáže zrušit soupeřova Meddling Mága, Null Rod, Pyrostatic Pillar, Tormod´s Crypt, ale za cenu dvou karet, což je pro deck dost.. 
Duress se do decku hodí mnohem více než Force díky svému černému statutu, ale stále ponechává soupeři možnost si vrátit z hrobu své rušení po Ill-Golten Gainsu. Proto se moc nezařazuje, maximálně side proti ostatním kombům.
 
Leyline of the Void. Funguje celkem dobře proti kombům využívajícím Golten Gains, Mind Twist proti ostatním deckům celkem také potěší. Ale všechny tyto situace vyžadují jednu věc-Leyline na ruce od začátku hry. A to je trochu kámen úrazu. Casting Cost 4 dělá z Leyline opravdu slabý topdeck. Je málo decků, které Leyline sám o sobě opravdu drtí-Reanimator, Ichorid... Navíc se tyto decky moc nehrají. Leyline v více kopiích dělá muligan proti některým typům decků. Všeobecně rozšířená teze o tom, že Leyline je vynikající proti thresholdu neplatí a nikdy ani moc neplatila. threshold nikdy nepotřeboval moc hrob, stačilo mu zastavit rozjíždějící se kombo-jestli zabíjel 1/1 bijci nebo 4/4 není rozhodující-navíc se nyní v decku nehraje moc bytostí s thresholdem-po vydání Tarmogoyfa už jen Nimble Moongoose. Je pravdou, že Leyline +vyresolvovaný Ill-Golten Gains opravdu zatopil, ale z úvodní ruky zbývá 6 karet bez Leyline-tato pravděpodobnost není zas až tolik vysoká a je nutno využít více než půlku ruky k tomuto plánu, což osobně nerad dělám (pokud vyplenění mé ruky neznamená smrt opponenta). Vlastně Leyline+IGG combo funguje dobře jen proti Aggro deckům, které by se měli snadno porážet i bez něj, navíc některé Aggra úplně nezastaví (Goblini s jednou zemí topdeck Lackey, Ringleader, zatímco vy čekáte na ty správné karty). Proto bych řekl, že je Leyline nyní už jen win more karta v decku. Pokud očekáváte Ichorida, tak je možné ji opětvoně zařadit do side. Je celkem dobrá v Mirroru, ale není úplně ideální mulligenovat do ní-soupeř vás může zabít bez použití hrobu.
In the Eye of Chaos. Úžasná karta proti Solidarity. Celkem dobrá proti kontrolu. Špatná proti Beatdownu. V mirroru nedělá nic soupeři, co nedělá vám (tzn neschopnost zabít soupeře jen přes Rituály, nevyužitelnost Intuice). Casting cost tři znamená, že se tato karta dostane do hry později než by bylo třeba a je často zrušena.
 
Xantid Swarm-výborná bytost proti kontrolům. Jedna z nejlepších voleb. Ale má jeden nedostatek. Legacy je formát, kde se hrají hlavně bytosti (míněno Legacy v ČR), takže jsou na ně všichni připraveni. Málokdy nedostane Swordem, Lightning Boltem, Fire Icem když hrajete proti kontrolu nebo aggrokontrolu. V mirroru a proti beatdownům téměř nevyužitelná karta.
Defense Grid-jeden z nejnižších Casting Costů a nejlepších efektů pro deck. Jednoduše zahratelná karta ze začátku hry. Nemá moc využití proti jinému kombu a proti beatdownu. S postupem hry se její síla snižuje, ale IGGY je schopen zabít při dobrém draw opravdu rychle.
Orim´s Chant. Tato karta narozdíl od většiny ostatních nezůstává na stole, tudíž je nutno zahrát ji v kole, kdy se kombí. Za tuto nevýhodu se získává možnost zpomalit nekontrolního soupeře. Dobrá proti kombu, kontrolu i aggru. CC jedna mana je vynikající co do kvantity, horší co do kvality (bílá není moc dobrá...). Ač to tak nevypadá, Chant je asi nejlepší volbou.
 
 
Infernal Contract-karta za tři many, která vám ubere polovinu životů nevypadá nijak úžasně... Na druhé straně líznutí čtyř karet je naprosto brutální a povedlo se mi zabít díky Contractu v prvním kole. Pomáhá dostat se zpět do hry z nula karet na ruce a jen zemí... Není závislý na hrobu-vlastně velice dobrá náhrada za Golten Gains po side. 
 
Tendrils of Agony. Nejsou zas až tolik potřeba proti Beatdownům. Beatdown nic moc neudělá první hru, Iggy si dolízne, co potřebuje a až pak najde Tendrily... Jediný důvod, proč hrát tři je threshold, snažit se uzdržovat hru a pak se dostat díky dvojitým Tendrilům přes soupeřovo rušení, jinak není proti Tresh šance. Pro mě jsou 2 ks optimální počet-Nemám rád víc Tendrilů na ruce.
 
Sideboard
IGGYmu vadí dva typy balíčků. Control a Aggrocontrol. Na tyto decky je side zaměřen. 13 karet jsou proti modré a přátelům (vše kromě Echoing Truthů a i ty se sideují proti Thresholdu). Zbylé dvě jsou proti otravnostem jako je Pyrostatic Pillar, Null Rod, Chalice of the Void...
 
Nyní, jak vlastně sideovat a jak by se mělo proti daným deckům hrát
Goblini
+2 x Echoing Truth
-2 x Orim's Chant
I když nic moc nenasideujete, tak byste měly vyhrát. Iggy zabíjí pravidelně v 2-3. kole pokud ho soupeř nechá na pokoji a nic moc mu nedělá. Nicméně soupeř nejspíš nasideuje Tormod´s Crypty, takže vracení se bude hodit. Naopak Orim´s Chant vyžaduje bílou a není nutné si nabíhat do Watelandů. 
 
Solidarity
+4 Dark Confidant
+2 Jotun Grunt

+4 Defense Grid
-4 Intuition
-4 Mystical Tutor
-1 Chain of Vapor
-1 Lion´s Eye Diamond
 
Před side celkem nepříjemný balíček. Vyjma Chantů na něj nic nemáte, on kombí i vašem kole, prostě hnus. Je sice pomalejší, ale má Force a Remandy. Po side se na vaší stranu přidají Defense Gridy, které soupeři zatopí. Solidarity si s nimi ve hře moc neporadí. Měly by zdržet soupeře, aby nekombil moc brzy. Dark Confidanti by měly prolíznout k časným odpovědím. Jotun Grunti jsou tu +- do počtu, ačkoliv ve hře zabraňují solidarity kombit jen s Brain Freezem a Remandem. Nicméně je občas těžší určit čas, kdy je zahrát... není úplně optimální, když si Gruntem povracíte celý hrob a najednou to nejde kombit... Základní plán je zahrát rychlý Defense Grid-často hledáte jeho druhou kopii prvním zahratým Infernal Tutorem.
mirror/TES/Spanish Inquisition
NIC
 
Zde je to jen o tom, komu to dříve a líp přijde. Jakmile se soupeř zatapne (nebude mít bílou a ani moc černou), tak je čas udeřit. Je nepříjemné, když začnete kombit a soupeř vám ukáže Chant nebo Extirpate. Proto je dobré mít vlastní Chant na ruce.
 
           UGW threshold
+1 x Tendrils of Agony
+4 x Dark Confidant
+2 x Echoing Truth
+4 x Jotun Grunt
+4 x Defense Grid
-4 x Lion's Eye Diamond
-4 x Intuition
-2 x Mystical Tutor
-4 x Ill-Gotten Gains
-1 x Cabal Ritual
Threshold je nejtěžší matchup. Defense Grid je fajn, ale nefunguje proti Meddlingovy a soupeř Vás zabije 2/2 bytostí, protože vy s ní nic moc neuděláte... Většinou soupeř nasideuje Tormod´s Crypty (někdy také ne)-na což je nejlepší antisideboarding Ill Golten Gainsy ven... Někdy nechávám jeden v decku, ale pravidelně dolíznu ten jeden poté, co soupeř zahraje Tormod´s Cryptu, takže od toho v poslední době odstupuji. Zvýšení počtu Tendrilů znamená, že je můžete zahrát za pár (8-16) a někdy v průběhu hry sject soupeře bytostmi. UGW verze má Meddling mága, takže je nutné nasideovat alternativní kill condition. Testing ukázal, že Trashing Wumpus není zas až takové terno...Jotun Grunt a Dark Confidant jsou. 
 
UGR threshold
+1 x Tendrils of Agony
+4 x Dark Confidant
+2 x Echoing Truth
+4 x Jotun Grunt
+4 x Defense Grid
 
-4 x Lion's Eye Diamond
-4 x Intuition
-2 x Mystical Tutor
-4 x Ill-Gotten Gains
-1 x Cabal Ritual
První hru proti UGR můžete snadno vyhrát, pokud vám soupeř nevystifluje země... Jeho bytosti nelockují a Lightning Bolty, Fire/Icy nejsou takový problém. Sideboarding i taktika po side jsou podobné jako proti UGW, jen soupeř nemá Meddlingy, má víc Stiflů a občas zaskočí nějakým tím bleskem do hlavy, takže je nutné se držet na víc životech.
 
A jak vlastně hrát? Koukněme se na některé opening handy. 2 x LED(Lion´s Eye Diamond), 2 x Mystical Tutor, Scrubland, Orim´s Chant, Cabal Ritual. Risk Wastelandu, navíc bez modré many...=jasný mulligan. Kdo si tuto ruku nechá, pokud začíná má opravdu koule z oceli, jak se říká. Ten, kdo si ji nechá, když začíná má mozek z oceli. Lotus Petal, Brainstorm, Orim´s Chant, Dark Ritual, Infernal Tutor, Bloodstained Mire, Flooded Strand= dobrá ruka-Rituál, Brainstorm, Infernal Tutor, landy je slušné, zbytek je navíc... Chant, pokud hrajete proti modré nebo kombu-tato ruka se dá nechat vlastně vždy. 2 x Intuition, Infernal Tutor, Dark Ritual, Tundra, Polluted Delta, Ill-Golten Gains. Keep-hodně pravděpodobný kill v třetím kole, pokud nebude soupeř nijak moc zlobit a štěstěna bude aspoň trochu přát (Dark Rituál, Lion´s Eye Diamond... Mystical Tutor).
 
Tato verze je určená na český víceméně aggro field. Počet 4 Intuic není úplně ideální. Možnou náhražkou za 1-2 je Mental Note. Nicméně Note není Tutor, což Intuice částečně je... Nižší cena znamená i nižší výkon.Obě karty položí dvě karty do vašeho hrobu a jednu do vaší ruky. Rozdíl je v tom, že u Intuice si karty do hrobu vyberete a jednu na ruku vám vybere soupeř. U Mental Note nevybíráte. Další možnou změnou v decku je červená pro Empty the Warrens. Tato verze využívá Jotun plán, nicméně Warreny jsou výkoné i v prvním kole. Proto dáváte dost těžkou otázku soupeři v prvním kole-Lotus Petal ano nebo ne? Dark Rituál ano nebo ne?... V některých verzích na internetu se objevuje i karta Strategic Planning, ale její síla je pro mě mnohokrát měnší než její cena a dostupnost. V Future Sightu vyšel Street Wraith, který si nejspíš v decku dokáže najít své místo a tudíž si zaslouží trochu pouornosti.
 
A to je ode mně vše. Již nepíši, že pro dnešek, protože jsem se rozhodl svojí krátkou autorskou kariéru + tu dlouhou hráčskou minimálně krátkodobě (zhruba tak na rok) přerušit. Takže se tímto článkem loučím.
Matin Lukeš alias wox2
Extendedový občasník 15
 
Zdravím všechny extendedové příznivce. Tento článek už asi do PT Valencie nevyjde,ale já sám ho píši ještě před zahájením, tudíž můžu jenom spekulovat, jestli se dnes popisovaný balíček na tomto Pro Touru vůbec ukáže. Nejedná se o balíček, který by vyšel z mojí hlavy, ale našel jsem si ho na wizardech a hned od prvního pohledu mě zaujal.  Jedná se o zelenobílý těžkotonážní balíček tzv. Haterator. Tento deck se vyskytoval na extendedovém poli již dříve v různých podobách, ale v poslední době ustoupil do pozadí. Není se čemu divit, formát se zrychlil, spoust komb a nepříjemných kontrolů nebylo pro Haterator to pravé. Jedna vynalézavá duše se ale nevzdala a dokázala balíček upravit do takové míry, že i v dnešní době vypadá poměrně hratelně a zábavně. Předvedu decklist, do kterého jsem zatím vůbec nezasáhl a podívám se na hlubší analýzu :
 
Země /21/ :
4   Selesnya Sanctuary
4   Brushland
4   Temple Garden
3   Horizon Canopy
4   Forest
2   Plains
 
Bytosti /20/ :
4   Birds of Paradise
4   Llanowar Elves
4   Aven Mindcensor
4   Loxodon Hierarch
4   Exalted Angel
 
Kouzla /19/ : 
4   Suppresion Field
3   Plow Under
4   Trinisphere
4   Chalice of the Void
4   Root Maze
 
Sideboard :
4   Tormod´s Crypt
4   Samurai of Pale Courtain
3   Worship
4   Glowrider
 
Balíček je sice přes 14 dní starý, ale stejně mi přijde, že velkých změn netřeba a v mnohém by byly i na škodu. Sideboard to už je něco jiného, ale to záleží na fieldu a zde je ten český vždycky trošku specifický. Základní myšlenkou balíku je rychlá akcelerace pomocí manových elfů a ptáčků, přes které se dostaneme k větším vaškům a také k rychlému zalockovaní soupeře. Vašky myslím, že všichni poznají a v tom případě poznáte i ten lock, jelikož k tomu slouží všechno ostatní. Kombinace trinisphery a root mazy spolu se supression fieldem způsobí, že soupeř bude mít opravdu velké problémy, aby vůbec dokázal něco zahrát. Jak to tak u těchto balíčků se širším spektrem křivky bývá, hlavním problémem je jeho nestabilita. Každý hráč rocku určitě zná situaci, kdy vám dojde pouze akcelerace nebo pouze to „lepší“. V takovém případě se vyhrává velmi těžko. Smutné je, že tato situace se ne vždy pozná na úvodní ruce a mulligan tak většinou nepřichází. Podívejme se nyní na deck kartu po kartě. 
 
Se zeměmi toho moc vymyslet nejde. Výběr je kvůli Fieldu omezen na dualy a kousačky, které jsou zde zastoupené v hojné míře. Druhou schopnost Horizon Canopy asi nevyužijete, ale ta jedna damage vás zase tolik nepíchne a co kdyby náhodou. Protože více rozumných kousaček nevyšlo, doplníme skladbu dvěma pláněmi a čtyřmi lesy. Jedinou zemí, nad kterou můžete povytáhnout obočí je Selesnya Sanctuary. Na dvojce se karoo země docela objevovaly, i když rozhodně ne ve čtyřech kopiích. Tady má ovšem tento kousek svá opodstatnění. Počítá se s tím, že první kolo přijde do hry elf nebo ptáček a pokud nemáte do druhého kola nic ze třímanového slotu, není pro tuto zemi lepší využití. Dalším důvodem je root maze, která říká, že země chodí do hry taplé, tak proč toho nevyužít. 
 
Bez manové akcelerace by tento balíček příliš nefungoval a tak je potřeba, aby se na úvodní ruce nějaký ten elfík nebo ptáček vyskytoval. Dvě many je nejčastější číslo, za kolik chcete pokládat void, takže se počítá s tím, že druhé kolo máte stabilně tři země a nemusíte hrát žádný dvoumanový slot, který je navíc tvořen pouze suppresion fieldem. Pokud překlenete toto temné dvoumanové období, na třech manách je již balíček pestřejší. Z potvor se zde vyskytuje první ze zabijáků – Aven Mindcensor. Ten slouží hlavně na balíčky, které si touží hledat klíčové karty v balíčku /např gift tron,  gift rock, Idealy,…/, ale dobrý je v podstatě proti všemu, co používá fetchky, protože když už potřebnou zemi soupeř na vršku trefí, tak to ještě neznamená, že je to ta optimální barevná kombinace, protože současný mnohabarevný extendedový field hraje širokou škálu dualů v nepříliš velkém počtu kopií. Na čtyřech manách přichází Loxodon Hierarch, postrach všech beatdownů. Čtyři životy je pro každý rychlejší balíček celku problém a 4/4 tělo do bloku také. Navíc berte v potaz, že většinou přichází do hry ve třetím kole, takže nepotěší v podstatě nikoho. Další a poslední bytostí, která spolehlivě eliminuje nepřátelský tlak je Exalted Angel. I tento pašík umí přidávat životy a stejně jako jeho chobotnatý přítel obvykle začíná úřadovat již ve třetím kole. Je ve vašem kraji hodně beatdownů? Tak to už snad ani nemusíte číst dál a hurá na konstrukci. 
 
Všechny ostatní karty balíku jsou zaměřené na týrání a zpomalování soupeře. Suppresion Field svačí soupeřovy fetchky, topy, cyklovací země, assault, shuko a spousty dalších karet. Vám zase až tolik nevadí, protože aktivační abilita je výraz, který výš balíček skoro nezná /možná tak slon nebo canopy/. Další velmi užitečnou věcí na zpomalení soupeře je root maze. Tento nenápadný enchantment se skvěle kombí právě s fieldem, protože než umožní soupeři najít si fetchku, je to další kolo pro vás. Do hry chodí samozřejmě taplé i signety či moxy, takže rychlý nástup soupeře je rozhodně oddálen. Ještě dále ho pak dostává trinisphera, karta, která je známá spíše z jedničky. Všechny rituálová komba, beatdowny nebo třeba i takový balancetog zapláčou, když mají každou ze svých karet hrát s minimálním casting costem nepoměrně větším, než bylo původně plánováno. A aby toho škádlení nebylo málo, přichází čtyři kopie challice of the voidu. Ten dokáže sám od sebe zesměšnit slušnou sbírku balíků /Loam, Zoo,…/, ale škodí v podstatě každému. Tedy vám příliš ne, jelikož to, co jste chtěli za jednu či dvě many položit je již ve hře a více podobných kousků asi celkem rádi oželíte. Třešničkou na dortu je pak plow under, který vrátí již tak zoufalému oponentovy dvě pracně vybojované země na vrchol knihovny a většinou ukončí partii. Když se podíváte na výčet výše zmíněných karet a zkusíte si představit, že váš soupeř musí hrát proti kombinaci více kousků z výše uvedeného množství, tak vám ho musí být celkem líto. 
 
Co nám nabízí sideboard? Zde uváděná verze se mi tak úplně nezamlouvá. Bezesporu sem patří čtyři kopie krypty, bez které se dnes neobejde žádný extendedový balíček /tedy obejde, ale hraje alespon 4 leyliny/. Dredge sice ztratil na popularitě, ale stejně vás bez krypty zabije a je smutné mít nějaký vyloženě nehratelný matchup. Ale krypta zde samozřejmě není jenom kvůli dredgi, s hrobem pracuje skoro celý extended a pokud nepotkáte koníky, tak skoro vždycky se najde něco, co se dá místo krypty přeložit do sideboardu. Druhou kartou, s kterou se nedá nesouhlasit, je Glowrider, naprosto vymazlený kousek proti všem kontrolům a kombům. Vemte  v potaz, že ji hrajete ve druhém kole a tehdy zdražení všech kouzel o jedna rozhodně žádného soupeře nepotěší. Samurai of Pale Courtain pomalu ztrácí na významu, takže lepší mi rozhodně přijde nějaká karta, která mi pojistí třeba gobliny /aktuálně nejhranější deck v internetovém světě/. Tady mě napadá například Sphere of Law, která posvačí nejen gobliny, ale i nepříjemné vortexy a pillary. Ty se v poslední době vyskytují celkem hojně, takže Sphera rozhodně není marnou kartou. Worship je pak další kartou, o které by se dalo spekulovat. Sice rozhodně vynuluje všechny šance pro beatdowny a hodí se i na komba, kde na vás útočí nějaký velký macek, ale obecně si myslím, že by se tento slot dal využít i lépe. Z extendedových možností mě napadají kousky jako Krosan Grip, Orim´s Chant, Rule of Law, Kataki,…
 
A jak si balíček vede v rozsáhlém extendedovém poli?
 
Aggro – No tak tady není moc o čem mluvit. Pokud balíček dorazí aspoň trošku podprůměrně, tak byste se o vítězství bát neměli. Máte osm velkých Vašků, kteří zastaví každý tláček a k tomu kousky jako trinispheru nebo challice, které vyruší vašemu soupeři přes půlku balíku. Problém může vzniknout akorát s gobliny, protože bez globálnějšího zabíjení na vás můžou naskákat celkem ve velkém počtu. I zde je ale matchup pro vás. Na gobliny je suppression field stále voňavým kouskem, na ostatní aggra se dá celkem lehce vypustit /vyjma affinity/. Po saidu se bojte hlavně vortexu, na který je výborná právě výše zmiňovaná sphera, pokud hrajete i worship, tak směle do toho. Je těžké říci, jestli se tyto matchupy po saidu zlepšují nebo zhoršují, ale to je v podstatě jedno, protože pořád jsou dost dobré…
 
Aggrokontrol – Další balíček, kde jste pro svého soupeře noční můrou, je aggroloam. Field na cyklovací země a assault, challice za dva a k tomu čtyři krypty v saidu. Je potřeba další komentář? Trošku lépe je na tom flow rock, hrající více basic zemí, ale i tady by neměli díky vašim vaškům nastávat výraznější komplikace. S klasickým rockem pak procenta úspěšnosti opět stoupají. Obecně na tento druh decků není potřeba příliš saidovat, takže ve druhé hře se situace vylepšovat většinou nebude, ale i tady byste měli vítězit. Sice ne tak suverénně jako proti obyčejným aggrům, ale také celkem bez problémů. 
 
Kontrol – Dostáváme se k té horší části. Hatetor vypadá na první pohled pomalý, ale rozhodně tomu tak není. Navíc dokáže zpomalit soupeře natolik, že je vlastně dokonce i velice rychlý. Problém je, že má pouze několik karet, sloužící k poražení oponenta a pokud si soupeř dává dobrý pozor a ví co rušit, je většina kontrolů celkem nepříjemným matchupem. Jasně nejschůdnější je balance tog, kterému vadí sváča zemí, challice, field, exalťák,… Tady by se vyhrávat mělo, po saidu přichází krypty a glowrideři, takže stále pohodička. Horší už je scepter-chant, který vás dokáže zalockovat celkem brzy. Zde je první hra o začínání, v druhé přiložíte glowridery a třeba i Krosan gripy. Klíčovou kartou je zde challice, protože scepterchant je další balíček velice náchylný na void za dva. No a pak zde máme různé varianty tronu, což je trošku pešek, protože většinou soupeře nestihnete zabít tak rychle, než si složí tron a potom už se jenom vysměje všem vašim zpomalovacím snahám a pošle vás na párek celkem solidní rychlostí. 
 
Komba – Tady je to vždy trošku problematické. Obecně platí, že komba pracující s hrobem nejsou před saidem příliš dobrým balíčkem pro vaši potěchu, kdežto rituálová komba jako TEPSy nebo Idealy jsou celkem přijatelné matchupy. V saidu opět osm tradičních kousků/na hrobolezecká komba není Glowrider zas takový oheň/, pokud jste do svého saidu zařadili i orims chanty, tak nastává ten pravý čas. No a pak už nezbývá než doufat, že potřebná kryptička přijde včas. 
 
Z hodnocení matchupů se možná může zdát, že tento balíček je v podstatě skoro neporazitelný a že vás může zabít nějaký lakoš dredge, když nelíznete kryptu a pak ještě tron, se kterým prostě nemáte dobrý matchup. Realita je ale trošku jiná. Jak už jsem se zmínil na začátku, balíček není zase tak stabilní, aby chodi vždycky ideálně, což v praxi znamená, že prohrát můžete úplně s čímkoliv, protože líznout si třikrát po sobě bídnou ruku je věc, která Hatetoru nedělá žádné problémy. A právě tato nestabilita je důvodem, proč je balíček poměrně opomíjený a ani ve Valencii se s ním asi v příliš velkém počtu nesetkáme. Rozhodně se ale jedná o balíček zábavný, takže pokud se chcete kartičkami bavit, tak mohu jenom doporučit /a pokud se chcete bavit a ještě se u vás hraje hodně beatdownů, tak není nad čím váhat/. Přeji hodně štěstí a příště nashledanou…
 
Melda
V dnešním čísle extendedového občasníku bych chtěl rozebrat možná poslední balíček z oné pomyslné „špičky“, která se ovšem stále mění, takže za 14 dní budu říkat možná to samé. Jedná se o modrobílý UW tron, balíček určený nejenom pro lakoše, jak se těm, co skládání tři urzovy země, často říká, ale spíše pro zkušené kontrolní hráče. Balíček obsahuje odpověď v podstatě na všechno, co můžete na současném extendedovém poli potkat a proti téměř žádnému balíku nejsou jeho šance nějak vyloženě nízké. Za tři týdny nás čeká PT Valencie a sám jsem zvědavý, jak tam tento balíček obstojí. Podívejme se tedy, jak by takový tron mohl vypadat : 




UW Tron





4 Urza´s Tower
4 Urza´s Power Plant
4 Urza´s Tower
3 Island
2 Plains
3 Hallowed Fountain
3 Tolaria West
1 Academy Ruins
1 Petrified Field
1 Platinium Angel
1 Sundering Titan
1 Triskelion
3 Gifts Ungiven
2 Mindslaver
1 Engineered Exposives
1 Tormod´s Crypt
3 Decree of Justice
3 Wrath of God
2 Chrome Mox
3 Repeal
4 Remand
3 Challice of the Void
4 Thirst for Knowledge
1 Crucible of Worlds
2 Azorius Signet
Sideboard:
3 Tormod´s Crypt
3 Piracy Charm
3 Trickbind
3 Sphere of Law
2 Engineered Explosives
1 Mindslaver






Základních 12 zemí je poměrně zřejmých. Bez playsetů urzovek by se tron skládal velmi těžko. K tomu, aby se tron sešel potom slouží ještě tolarian westy, které navíc nemusí hledat pouze zemi, ale i libovolný artefakt za nula. Nejčastěji vyhledávanou kartou bude asi krytpa, protože balíčků spolupracujících s hrobem jsou spousty a mnohé nejdou bez krypty vůbec zastavit. Možná nejdůležitější zemí jsou pak ruiny Tolarianské akademie, které umožňují zalockovat soupeře pomocí mindslaveru nebo vracet trojici hlavních bijců balíčku, když se jim první úder příliš nepovede nebo zahynou pro dobrou věc. Dříve se ruiny hrávaly ve větším počtu, ale se třemi westy není nutné hrát další bezbarvý zdroj many, jelikož právě s tou mívá balíček často problémy. Pokud si chci ruiny najít pomocí giftů, je nutné použít ještě zemi Petrified Field /ruiny, field, crucible/. Tato země se dá také dobře najít pomocí westu, jelikož s případy, kdy vám soupeř vaše ruiny zničí nebudou pouze ojedinělé. Pět základních zemí je rozděleno v poměru 3-2 pro ostrovy. Ostrovů sice potřebujeme více než právě plání, ale žádná z modrých karet není, na rozdíl od bílých wrat/s výjimkou westu, ale to / , přes dvě barevné, proto si člověk může ty dvě?není modrá karta  bílé dovolit. Já sám nerad umírám na soupeřův beatdown ve chvíli, kdy si na ruce suším dvoje wrata s jednou bílou na stole. Barevné problémy pak pomáhají řešit ještě tři fontány. Místo základních zemí se dá zahrát i nějaká ta artefaktová, většinou máte ale artefaktů do žízně dostatek a k dalším úkolům slouží basic landy lépe. 

Výčet bytostí je, jak už to tak u kontrolů bývá, poněkud chudší. Z pestré extendedové palety se do výběru prosazují tři artefaktové kusy, které spolupracují s hlavní myšlenkou balíku. Jedná se o Platinium Angela, Sundering Titana a Triskeliona. Všechny tři kousky se dají dobře zahodit do žízně a stejně tak dobře i najít pomocí giftů. O možnosti jejich návratu ze záhrobí ani nemluvím. 

Platinium Angel je skvělý na všechny rychlejší typy balíčků, jelikož soupeř je většinou nadšen myšlenkou zabít vás, takže dvě fritky do anděla jsou pro jeho útočné choutky znatelnou ztrátou. Pokud ho alespoň jednou protočíte, myslím si, že vám již přinese vítězství. Anděl také není špatný proti různým hrobolezcům, tam je ale otázka, zda se jeho vyložení máte šanci dožít. Sundering Titan posvačí všechny multicolor balíčky, zvláště různé verze zoa asi spláčou nad výdělkem, protože v partii většinou budou pokračovat bez zemí a ještě proti 7/10 tělu. Triskelion je bytostí, která se sestavy tronu vyřadila masticoru a myslím, že i po právu. Zablokuje, vystřelí si, vyskočí, zablokuje, vystřelí si, vyskočí a tak dále. Jak jste si určitě všimli, všechny tyto bytosti vychvaluji proti rychlým balíčkům, ale jak jsou na tom proti kontrolům. V podstatě se dá říct, že to celkem jde. BalanceTog asi neotočí dostatečně velký casting cost, aby některého z vašků zrušil, takže musí hledat odpověď na ruce, kterých jednak nemá úplně přehršel a jednak se může těšit, že se nepříjemná bytost objeví brzy zase na stacku. Ani ostatní kontroly nehrají příliš mnoho rušení, takže pokud máte tron, tak hurá s těmito kousky na stůl. Horší je situace v případě scepter-chantu nebo MBC, ale to jsou zase balíčky, které zabíjíte poněkud jiným způsobem. 

Když se dostávám ke kouzlům, hned na začátek musím zmínit dvě, která by se dala zařadit spíše do manové základny. Jedná se o tradiční chrome mox a azorius signet. Chrome mox je v současné době nutností většiny extendedových balíčků, protože když umřete ve druhém kole, tak máte alespoň dobrý pocit, že jste mohli vyložit alespoň třeba boba / v případě tronu máte třeba na remand, který může být klíčový/. Azorius signet už vás tolik neurychlí, ale pokud se dožijete více, kol, poskytne vám hlavně potřebnou manovou stabilizaci na wrata a tolarian westy. Gifty jsou karta, která se také často objevuje v názvu tohoto balíku a tak se očekává, že bude také něco umět. Očekávání je to správné, balíček je opravdu na gift postaven a zahrání této karty věští velké problémy pro soupeře /pokud tedy nejste pod nějakým extrémním tlakem/. Balíček může hledat jednak kombo s mindslaverem, ale v podstatě si může najít jakýkoliv artefakt, který se zrovna hodí. Barevné karty si moc často hledat nebudete, protože zde nefiguruje dostatečný počet kousků z obdobnými schopnostmi, abyste mohli efektivně vyřešit situaci na stole. Když už jsme u těch artefaktů, zde je jejich nabídka : Mindslaver slouží ke konečnému zalockování soupeře, ale jsou matchupy, kde stačí jeden odpálený mindslaver k rychlému vítězství /teps, tings, goblins,…/. Exploziva povraždí spousty dvoumanové a jednomanové havěti předtím, než tento problém vyřeší chalice of the void. Ten slouží jednak jako rychlá a efektivní obrana proti kombům, ale výrazně vadí i deckům, které mají většinu svých highlightů na jednomanovém či dvoumanovém slotu /zoo, loam,…/. Vám chalice zas až tolik nevadí, protože manová škála je u vás hodně široká a chalice tak omezuje pouze malou část vašeho balíčku, které se navíc můžete většinou zbavit. Poslední dvě artefaktové karty patří mezi nejdůležitější. Jedná se o tormod´s cryptu, ke které snad ani nemám, co bych dodal. Každý, kdo v poslední době vyrazil na nějaký extendedový turnaj, moc dobře ví, že bez obrany proti kartám z hrobu je cesta do osmičky hodně strastiplná a trnitá. Jedna krypta může být mnohdy málo, přestože v podstatě máte krypty čtyři. Transmutování Tolarian westů totiž stojí tři many a to je někdy příliš vysoké číslo na efektivní řešení partie. Crucible pak umožňuje vytahovat si zničené země a také díky němu můžete nagiftovat ruiny. 

Wrath of God je karta, která se v kontrolech hraje od nepaměti a ani zde nemůže chybět. I když je světový field poněkud kombóznější, u nás je stále k vidění dostatek goblinů, borosů a další tlačáků, aby si wrata svoje místo v základu zasloužily. Druhá bílá karta slouží naopak spíše proti kontrolům. Procyklování dekretu s pěti a více tokeny už poškádlí každého kontrolního mága. Pokud ale máte rychlý tron, je dekret výborný i k blokování soupeřových bytostí a nebojte se podskočit pod rozjetého goyfa, přeci jen je to záchrana několika životů bez ztráty karty /dále pak nezapomeňte, že lze dělat i trošku macatější anděly/. Jediné rušení v balíčku je oblíbený remand, který zpomalí soupeře a ještě se prolíznete. Do lategame to není žádná velká vůně, ale tento deck spoléhá na to, že v lategame máte již dostetečnou převahu díky jinačím kombinacím. Jediné lízání v balíčku je pak zase thirst for knowledge. Dříve se vešla i fakta, ty jsou ale dnes již příliš pomalá. Žízeň v podstatě znamená – lízni tři, zahoď jednu plívu, což je za tři many hodně dobrý kšeft. Poslední kartou v základu je pak repeal, který hrajete jednak na zpomalení rozjetého soupeře a jednak je to solidní a často i jediné řešení na soupeřovu jehlu, terravoru, hůlku… Dají se hrát i čtyři, třeba místo dekretu, ale záleží na odhadnutí metagame. 

To by bylo k základu všechno, zbývá se podívat, jaké chuťovky obsahuje sideboard. Tak jednoznačně se zde vyskytují další tři krypty a kdyby jich šlo přidat víc, nebál bych se tak učinit. Na co saidovat krypty snad říkat nemusím, pokud to nevíte, tak to během první hry určitě poznáte. Piracy charm patří mezi mé oblíbené karty. Často vás první nebo druhé kolo může zaskočit rychlý blastminer nebo bob a tyto karty je třeba řešit rychle. Pokud soupeř není tak expozivní, poslouží jako cíl alespoň nějaký ten lvíček nebo lavamancer. Trickbind vás má ochránit proti soupeřovým mindslaverům, ale jeho největší využití je hlavně proti kombům. Tam mnohdy stačí jeden správně zahraný trickbind ke získání dané partie. Otázkou je, zda není lepší stifle. Na klasickém turnaji v rytíři bych byl asi pro stifle, ale na významnějších turnajích na mne trickbind působí jako větší jistota. Sphere of Law zastaví u nás velmi rozšířené gobliny a potom také všemožné borosy. V poslední době se čím dál tím více hraje spíše takové RDW se splashí na zelenou či na bílou /nebo úplně bez splashe/ a tam rovněž činí sphere nepřekonatelné problémy. Exploziva jsou další kontroverzní kartou, ale ne vždy stačí troje wrata k dostatečnému úklidu stolu. Kombinace exploziv a chalicu pak rozhodne nepotěší všechny majitele různých borosů a loamů. Druhou alternativou je pak condemn, záleží jen na vašich preferencích /jestli se vám více líbí textlessové condemny/. Třetí mindslaver do počtu je pak proti balíkům, které samotné odpálení zabíjí nebo jen tak jak side in kartu proti matchupům, kde máte příliš karet na vyndání. Potom se hodí i na různé verze rocku, na toga, na mirror. Další karty, o kterých se dá v saidu uvažovat jsou třeba Kataki /Tron prohraje celkem suše s affinitou, ale zaplácnout si 4 sloty kvůli jednomu matchupu, ještě k tomu, který není rozhodně tier 1, mi přijde zbytečné/ ghost quarter /vůně s cruciblem/ nebo disenchant. 

A jak to je s jednotlivými skupinami matchupů : 

Aggro – Pokud se nejedná o affinitu, není to žádná tragedie. Hodně záleží na tom, jak rychle poskládáte tron. Pokud jste zkušení stavitelé, můžete zvítězit pomocí vašich těžkotonážních karet i bez případných wrat. Pokud ale plánujete složité hledání přes gifty, chtělo by se to alespoň jedněmi wratami nebo explozivy pochlubit. Vaší výhodou je, že soupeř se vám nebude moc plést do hry a pokud dokážete vaše plány dostatečně rychle realizovat, jsou šance na vítězství značné. Negativem je, že toho času zase není příliš. V druhé a třetí hře záleží hlavně na tom, komu dojde said. Jak vy /piracy charm, sphere of law, exploziva/, tak oponent /pillar, jehla, blastminer/ máte dost kvalitních karet ke znepříjemnění partie pro soupeře. Pillaru ani vortexu se sice nemáte jak zbavit, poměrně spolehlivě ho ale vygumujete pomocí sphere of law, na kterou bude asi soupeř pouze smutně koukat. Tak si nezapomeňte dostatečně ohnout růžky, ať sphera chodí, když má. 

Aggro-kontrol – Různé verze rocků a loamů jsou v poslední době na ústupu, k nám tato vlna zatím podle mne nedorazila, proto je potřeba připravit se i na tyto matchupy. Na loam se nejlépe připravíme kryptou a chalicem, což nám zajistí poměrně rychlé vítězství jak před saidem tak po saidu. Jinak nesmíme zapomenout na piracy charm, mindslaver, občas exploziva. Tak jako proti beatdownům vyndaváme ty těžkotonážnější kousky, i když zde bychom měli mít situaci výrazně usnadněnou, protože tyto druhy balíčků nebývají tak rychlé a přitom jim vadí v podstatě vše, co předchozí kategorii. 

Kontrol – Kontrolní matchupy si budete užívat se vším všudy. Mirrory zkušených hráčů jsou hlavně o mindslaveru, že byste soupeře zabili bytostmi, to se tak často nestává /i když zvláště titan to dokázat může/. Do základu by pak jistě měl putovat trickbind. A i dobře zahraná krypta může soupeře posváčnout. Proti ostatním kontrolům je pak oathů již více. Určitě sem patří silný dekret a také chalice, protože ostatní kontroly rozhodně nemají tak pestrou nabídku manacostů. Chybí sice kombo crucible/ quarter, ale i tak byste měli být schopni vyhrávat. 

Kombo – V základu jsou na komba hlavně chalice a pak ještě krypta, což se na první pohled nezní nic moc. Vezmeme-li ale v potaz sílu tolarian westu, nemusí být situace vždy tak ztracená. Komba můžeme dělit na dvě skupiny – Na ty co pracují s hrobem více a na ty, co pracují s hrobem méně. Protože je zde ale spousta karet, co můžeme s klidným svědomím odsaidovat, většinou se vyplatí saidovat jak krypty, tak trickbindy. Na takové cephalidy není špatný ani charm a i exploziva dokáží zastavit rozjetého soupeře. 

Balíček je poměrně složitý na hraní a než se ho naučíte, uplyne určitě dost času /možná i odrotuje extended/. Případným nadšencům přeji mnoho úspěchů a co nejvíce nadávajících oponentů, jaktože ten lakoš složil zase ve třetím kole tron… 

Tím bych se s vámi pro dnešek rozloučil. Omlouvám se těm, co čekali něco více zábavného, snad zítra dopíšu report ze srpnové holandské jedničky, který bude trošku z jiného soudku /předem tím varuji lidi, kteří se na cmusu chtějí dozvědět hlavně informace o tom, jak se stát ještě lepším, a lepším, a lepším, a lepším, a lepším,…/. 

Melda
Tak prázdniny jsou za námi a to mi přináší možnost seznámit vás s prvním extendedovým občasníkem letošního podzimu. Máme za sebou období, kdy většina hráčů pilně testovala dvojku a nyní se extended opět pomalu vrací na scénu. Trošku tomu brání fakt, že nedávno bylo rozhodnuto, že třetím formátem na MS nebude extended ale legačka. Oblíbenosti extendedových turnajů u nás se to ale myslím nedotkne, dotkne se to spíše našeho národního týmu, který je zatím legačkou naprosto nepoznamenaný a moc jsem na kluky zvědavý. Ono obecně to s ambicemi našeho nároďáku nevypadá tak žhavě jako v minulých letech, do top 4 na MR se neprobojovalo tolik českých hvězd, jako tomu bylo například loni, ale třeba klukům křivdím a dočkáme se příjemného překvapení. Jak říkal Juzám, letošní dvojka byla hodně random a to se projevilo i na vyhoření mnoha favoritů /příkladem za všechny je osud Boha, který svoje šance na top 8 musel zhodnotit jako mizivé už po prvních třech kolech dvojky/. 
 
Z pohledu obyčejného hráče, který si na sklonku své magicové kariéry zašel jen tak zahrát kartičky, musím ale mistrovství hodnotit kladně. Skoro mne až mrzí, že se nám na nedělní část nepodařilo vstát, protože jsem měl krásný třínulkový balíček na draft a celkově jsem si myslel, že bych mohl proniknout na honorovaná místa. Ale nemá cenu brečet nad rozlitým mlékem. Za úplně ne tak povedený závěr mistrovství může ale určitě letošní dvoudenní snažení považovat Medok a Nikola Vávra, kteří byli celkem tvrdě zaříznuti rozhodčími už před top 8. Zvláště Kuba, který hraje kartičky na turnaji většinou pouze na mistrovství může konstatovat, že úroveň rozhodčích a jejich rozdílných random názorů na pravidla a na podvádění se stále ještě nezměnila k lepšímu. 
 
Nepřísluší mi zde ale tuto situaci nějak dopodrobna rozebírat, už toho bylo i tak napsáno dost ať už na fórech nebo v komentářích k MR, takže zájemce o podrobnosti obracím na tyto místa. Jen se mi líbila Sansonova věta, kterou bych celou záležitost ukončil : „Rozhodci budou mit vzdycky vliv na to, kdo "postoupi ci ne", jsou tam od toho, jinak by tam byli k nicemu, je tomu tak vsude.“ Takže za rok nezapomínejte mít rozhodčí na své straně, pokud chcete uvažovat o úspěchu. :) Druhá věc, která mistrovství pokazila reputaci bylo přesunutí finále do Černého Rytíře. Za normálních okolností by se asi ozývalo hodně nespokojených hlasů, ale většina hráčů si už pomalu zvykla, že málokterý větší pražský turnaj organizovaný BF končí jinde, takže lidé to přecházeli pouze s úsměškem a klidně zase zabořili nos do svého půllitru. Obecně tím ale finále výrazně ztratilo na prestiži a kluci si to klidně mohli jít odehrát k Volům a někdy potom pak napsat Zdendovi, kdože to vůbec je tím mistrem republiky. Koukám, že už jsem na konci první stránky, tak je třeba obrátit pozornost k extendedu, i když je ještě dost věcí, které bych rád okomentoval, ale to si nechám na příště.
 
Jak se přes prázdníny změnil extended? No, v podstatě ne moc. Jediná znatelná změna je přítomnost goyfů ve většině balíků. Takže vidíme boros s goyfy, atoga s goyfy, 5C zoo s goyfy, affinitu s goyfy, rock s goyfy, jenom mne překvapuje, že v TEPSech se zatím goyf neprosadil, ale nějaký zkušený japončík určitě vymyslí způsob, jak ho tam protlačit. Dnešní balíček, který jsem se rozhodl rozebrat bude balanceTog. Základ balíčku je modro-černý, ale můžeme ho vidět s jakoukoliv další barvou. S červenou na fire/ice / v tomto případě se hojně využívá scepter, odtud název scepterTog/, s bílou na chanty a další chuťovky /i zde je možnost přidat sceptery, ale to již není tak častý případ/, no a nakonec i se zelenou, jak jinak než na goyfy a ani perník není tak špatným kouskem. Netřeba zmiňovat, že i saidu se vyskytují specifické karty od dané barvy /Kataki, Ancient Grudge,dwarven blastminer, krosan grip,…/. 
 
I v základu máme mnoho místa na improvizaci, mne osobně se nejvíce líbí verze s Trinket mágy, ačkoliv Frank Karsten je ve svém komentáři proti. Trinket je podle mě odpověď na prakticky jakoukoliv kartu v soupeřově balíčku a pokud se dožijete jeho seslání /což není zdaleka tak jisté/, zajistí vám stabilizaci a karetní výhodu. Proto se mi asi nejvíce líbí verze Roberta Thatchera z nedávného Gen Conu, ale uvedu zde i některé varianty úprav, které se podle mě hodí na český field více :
 
1 x Vault of Whispers
1 x Academy Ruins
4 x Watery Grave
1 x Flooded Strand
4 x Polluted Delta
5 x Island
1 x Steam Vents
1 x Hallowed Fountain
2 x Swamp
3 x Seat of the Synod
1 x Mountain
 
3 x Psychatog
2 x Trinket Mage
4 x Dark Confidant
1 x Meloku the Clouded Mirror
 
3 x Sensei's Divining Top
3 x Counterbalance
3 x Damnation
2 x Fact or Fiction
3 x Smother
4 x Thirst for Knowledge
2 x Spell Snare
4 x Counterspell
1 x Engineered Explosives
1 x Tormod's Crypt
1 x Pithing Needle
 
Sideboard : 
4 x Duress
3 x Ghastly Demise
4 x Kataki, War's Wage
3 x Dwarven Blastminer
1 x Spell Snare
 
 Co se týče zemí neklade balíček nějaké přehnané nároky a v podstatě příliš nezáleží na tom, zda se budete držet uvedeného příkladu, nebo si země proházíte dle své vlastní vůle /samozřejmě se to nesmí přehánět/. Díky dostatečnému množství fetchek by se němělo stát, že by vám chyběla některá z klíčových barev. Po sideboardu to je již jiná a není radno zapomínat na to, že budete potřebovat i více než jenom černou a modrou. Vzhledem k tomu, že hrajete trinket mágy, vyplatí se zařazení artefaktových zemí, které se výborně hodí i k thirst for knowledge. Nezapomínejte ale, že všeho moc škodí a zvláště v případě, kdy budete saidovat katakiho si musíte dávat pozor na to, co máte vlastně na stole. Čtyři watery gravy jsou celkem stabilní počet, z dualů ještě přidáváme ty, co se nám hodí na práci se sideboardem, v tomto případě tudíž Hallowed fountainu a Steam venty. V balíčku se pak vyskutuje jedna hora, která se mi zde příliš nelíbí /i když pokud dostanete novým wastelandem, tak jí třeba oceníte/, preferoval bych dual nebo nějakou jinou užitečnější základní zemi. Poslední kartou, která se řadí mezi země jsou Akademické ruiny, které zde nejsou tak dobré jako v Urza tronu, ale občas se může hodit využít exploziva nebo kryptu vícekrát, takže proč ne. Mezi manu se dá poměrně dobře zařadit i chrome mox, já osobně preferuji takové dva kousky. Na počtu chrome moxů závisí i poměr spell snarů/remandů, mana leaků. Při větším počtu moxů se spell snary hodí spíše do sideboardu, ale záleží na odhadu fieldu. 
 
Atog je zabiják jak víno pro každou příležitost. Výborně se hodí proti rychlým balíčkům jako bloker a proti kontrolům je zde stálé nebezpečí protiútoku. S příchodem goyfa je sice občas obtížné nafouknout ho na dostatečná čísla, ale goyfy řeší v balíku jiné karty. Nesmíme zapomínat, že je důležité removovat do toga ty správné karty. Samotný balík tolik práce z hrobem nevyužívá, takže si stačí dát pozor na karty, které bychom chtěli vytahovat ruinou, ale třeba proti soupeřově extirpate se vyplatí důkladně si rozmyslet, nevyplatí-li se atoga posílit již při prvním útoku. Na to je ale potřebná alespoň základní znalost fieldu, takže tyto situace ponechám vyřešit váš skill. Trinket mage je pán, který vám proti nepříjemnému ichoridu dokáže najít ve správnou chvíli kryptu /totéž platí i o loamu, mirroru, tronu,atd. atd./, exploziva za 0 si zase poradí s tokení havětí, ale dají se využít i za jedna proti různým beatdownům. Jehlu hledá na soupeřovu scepteru nebo je třeba dobrá i proti cephalidím snídaním. Pokud zrovna nepotřebujete řešit nějakou palčivou situaci, není nic lepšího než si najít top. Problémy s manou zase vyřeší artefaktové země. Mág je prostě potvora pro každou příležitost a klidně bych si přidal ještě třetí kousek. 
 
Když kouknete na casting cost jednotlivých karet, zjstíte, že i když se jedná o kontrol, není v průměru nijak závratný. Proto se do balíčku skvěle hodí i Bob, který vám přinese potřebnou karetní výhodu anebo alespoň napomůže rychlejšímu ukončení partie. Pokud hrajete proti rychlejším balíčkům a nemáte situaci na stole stabilizovanou tak, abyste si byli jistí, že vás Bob moc nepokouše, není od věci poslat ho do statečného chumpbloku. Jinak pro ty, kterým by to nedocházelo – Bob se poměrně dobře kombí s topem, proto je jeho pozice ve všech druzích counterbalancí neotřesitelná. Poslední potvorou je meloku. Občas se jí podaří zrušit nějaké pětimanové kouzlo a jinak funguje jako spolehlivý způsob zabití, když ty ostatní selžou. Čas od času se vám stane, že vám soupeř removne hrob a pižlání soupeře atogem ztrácí na kráse. Stejně tak, třeba proti MBC má soupeř tolik zabíjení, že se atog na stole moc neohřeje. Pro takovéto případy je Meloku jak dělaná. Pokud si pohlídáte soupeřovu damnaci alespoň na dvě kola, jste k vítězství velice blízko. 
 
Kategorii karet bez čísel zahajuje dvojice counterbalance/top, což je základ celého balíčku. Balance sama o sobě tak dobrá není, ale pokud máte dostatečně naplněný luck pool, stane se vám, že klíčová kouzla soupeři můžete zrušit i tak, čímž si vysloužíte označení jako „megalakoš“ či „kindoš jak víno“. Pokud luck pool dostatečně naplněný nemáte, musíte mít  vhodně ohnuté karty nebo ty správné karty foilové, pokud neumíte ani tyto triky, smiřte se s tím, že toho soupeři moc nezrušíte a že mu maximálně ukážete pár karet z balíčku. Top je na rozdíl od balance dobrý i sám o sobě, jednak s Bobem a jednak pomáhá najít klíčové karty v balíčku. Pokud již máte na vrchu tři nepotřebné karty, zkušeně zafetchkujete a řadíte znovu. Damnace řeší příliš agresivní soupeře, navíc je to jedna ze dvou karet s cc 4, tak se jí občas vyplácí držet na vršku. 
 
Druhou takovou kartou jsou fact or fiction, dříve možná nejlepší lízání formátu, v poslední době patří už spíše do druhé řady, přeci jen formát se zrychluje a čtyři many bývají mnohdy počet, na který se vůbec nedostanete. Pokud ale ustojíte úvodní tlak, tak je to stále výborná karetní výhoda a v kontrolním matchupu je schopná vyhrát hru. A kvůli tomu člověk ty dva sloty celkem oželí. Další lízání, které se do tohoto balíčku hodí bezesporu více je Thirst for knowledge. Některé země v balíčku si přímo říkají o zahození, stejně tak jako druhý top nebo třeba nepotřebná krypta proti 5C zou. V tom případě je to ancestralek za tři many, což je férový poměr. Smothery jsou k zneškodňování nepříjemých goyfů, dryád, lavamancerů, ale hodí se i v kontrolních matchupech na soupeřovi togy nebo goyfy. Podobné řešení přináší i spell snare. Když si v duchu prolétnete současný extended, tak casting cost dvě tvoří osu většiny balíčků, takže cílů k rušení je opravdu kotlík. 

 
Horší situace nastává, když si snare dolíznete v pozdnější fázi, kdy již nemá tolik využití. Ale stále se dá velmi jednoduše zahodit do toga a pokud máte na stole top, tak by vám tato situace snad hrozit ani neměla. Dalším rušením je starý dobrý counterspell o jehož kvalitách se snad ani nemusíme bavit. Když se na dvojce hraje o manu dražší cancell, tak i tady se pro podobné rušení najde dost využití. Berte ale v potaz, že klasického rušení v balíčku moc není, takže si důkladně rozmyslete, co budete counterspellem rušit. Aby se pak nestalo, že zrušíte soupeři nějakou žízeň a vyskočí na vás 4/5 exalťák, na kterého se velmi těžko hledá odpověď. Trojici nízkocastingových artefaktů jsem již probral v souvislosti s mágem, takže se podívejme na sideboard.
 
Ač je někdy těžké, proplouvat polem plným komb a beatdownů, které zabíjejí ve třetím kole, tak některým kontrolům se to stále daří. Karta, která tomu velmi napomáhá je duress. Jeden duress stačí na rozhození komba, které než se opět zkonsoliduje, tak už má na stole top s balancí. Duress se stejně dobře hodí na mirrory a na další kontrolní matchupy. Některé verze ho hrají i v základu a kdybych se s tímto balíčkem chystal třeba do Berouna, tak bych taky tak učinil. Demise je naopak karta čistě proti beatdownům. Tenhle jednomanový kousek škádlí zpočátku soupeřovi lvíčky a psy, v pozdější fázi dokáže zabít i vzrostlého goyfa. Kataki je proti affinitám, které nejsou příliš dobrým matchupem. Spoustu velkých rychlých vašků, se kterými si balance neví rady a k tomu ještě discard, stifly a podobné svinstvo. Kataki se dá využít i v dalších případech, ale berte v potaz, že vy sami hrajete artefaktů celkem dost, tak aby se vám kataki vyplatil více než soupeři. A nezapomeňte, že na vaší straně mohou být i artefaktové země, které méně zkušení hráči s velkou oblibou zapomínají platit. Dwarven blastminer je výborný proti všem kontrolům, ještě pikantnější je, když ho zvládnete vyložit první kolo přes mox. Tahle verze moxy nehraje, takže třeba proti kombům je pomalý /když nezačínate/. Poslední kartou je spell snare, který doplňuje dva maindeckové kousky. Pokud začíná soupeř, je spell snare tou správnou kartou, kterou hledáte na úvodní ruce. V případě, že začínáte vy, vyplatí se spell snare saidovat pouze na takové balíčky, které mají cc 2 hojně zastoupen klíčovými kartami /loam, scepterchant,…/. 
 
Jak balíček hrát vysvětlím ve stručnosti na jednotlivých matchupech :
 
Agro – Na beatdowny je balíček vybaven poměrně dobře, pokud se dostanete k rychlému topu s balancí, jsou vaše šance na výhru vysoké. Další karta, která soupeři hodně vadí je atog. A pokud by náhodou pan zubatý nestačil, máme tu troje wrata a stejný počet smotherů. Po saidu se přidají další demise a třeba i spell snare. Obecně ale platí, že soupeř na vás bude mít asi lepší sideboard, musíte počítat s kousky jako jehla, pillar, hromada discradu,… Je třeba také říct, že na agresivnější balíčky je lepší verze bez trinket mágů, protože většina artefaktů, které hledáte se proti beatdownům míjí účinkem. Čas od času ale potěší taková exploziva, takže rozhodně není důvod mágy vyndavat. K tomuto účelu se hodí spíše jehla, krypta, případně dražší karty jako fakta nebo meloku. Specifickým balíčkem je zde pak affinita, která činí velké problémy svým rychlým sesíláním vícemanových kousků a bez katakiho je to hodně těžký matchup, na který potřebujete celkem ideální draw. 
 
Kontrol – Rušící souboje bylo vždy to, co mne na magicu bavilo. V podání dnešních kontrolů to již není tak úplně ono. BalanceTog má s ostatním kontroly hlavní nevýhodu v tom, že pomocí balance nedokáže zrušit větší kousky soupeře, jakými jsou exalted angel u scepter chantu nebo třeba mindslaver u tronu. Rychlá counterbalance sice soupeři vadí také, ale stále je tu velká možnost, že soupeř prorazí právě s jednou z takovýchto klíčových karet, které nadělají pořádnou paseku. Proto se taky na kontroly zaměřuje velká část sideboardu.Duressy a blasmineři mohou přiklonit misku vah na vaší stranu. Obecně v těchto matchupech by jste to měli být právě vy, kdo začne tlačit/rychlý bobík dokáže vyřešit nejeden kontrolní matchup/. Karty, které chcete odsaidovávat jsou většinou zabíjení nebo nějaké artefakty. Demise bývá také na anděla lepší než smother. 
 
Agrokontrol – Zde se situace odvíjí od toho, jak moc jste po úvodních pár kolech vydiscardovaní. Co si budeme namlouvat, discard je silnou zbraní jak agroloamu, tak různých verzí rocku a málokdy se vám poštěstí, že byste se nestali cílem nějaké té terapie nebo duressu. V tomto případě soupeře celkem zesměšní rychlý top anebo bobík, který vám poztrácené karty nasbírá zase rychle zpět. Proti loamu je potřeba hlídat si soupeřovi klíčové karty, ale k tomu má balíček celkem dobré předpoklady /counterspell, spell snare, balance/. Na samotný loam tady potom máme kryptičku přes trinket mága, takže z laomu byste zas tak velký strach mít neměli. S různými verzemi rocku je to těžší, balík je to sice pomalejší, ale umí poměrně dobře pracovat s karetní výhodou a kousků, které je potřeba rušit je výrazně větši množství. Navíc nepatříte mezi ty rychlé decky, které jsou schopné potrestat prázdná místa /či ne úplně dobrý draw/ během partie, takže se budete asi trápit déle. Sideboard tyto matchupy příliš neřeší, proti loamu zde máme tak jeden smetáček, proti kontrolnějším rockům se hodí i duressy a blastmineři. 
 
Komba – Na ichorida máme kryptu, ostatní komba fungující bez hrobu zastavujeme counterbalancí nebo kvalitním sideboardem. Duressy jsou celkem jasné, pokud soupeř hraje jenom sekací země a vy  začínáte, tak se hodí i dwarven blastminer. Stejně tak je tomu i v případě, když usoudíte, že máte v základu ještě více zbytečných karet. Snažte se ale co nejméně vyndavat ty, které by vám mohli zachránit život při otáčení v counterbalanci. 
 
 
Balíček není rozhodně nějak jednoduchý a naučit se ho hrát vyžaduje hodně času a hodně skillu. Když tohle ale zvládnete, tak máte velice solidní šanci vyhrávat většinu vašich zápasů, protože balancetog je opravdu silný jedinec v extendedovém poli a špatných matchupů byste měli potkávat poskromnu. Přeji vám tedy mnoho úspěchů při hraní a někdy zase nashledanou…
 
Melda   
Lorwynské zkazky
Napsal: Rei Nakazawa
Přeložil a doplnil: Honza Adam
 
Z temnoty vstříc slunce svitu, od destrukce k idylce… kontrast mezi prostředími, ve kterých se odehrávají poslední dva bloky Magicu, loňská Time Spiral a nadcházející Lorwyn, by jen sotva mohl být výraznější. Na vaše oči se těší svět, který je zalitý sluncem a idylický, ale to sotva znamená, že je na něm klid a mír. Tým kreativců se vám rozhodl dokázat, že je možné vymyslet zajímavé prostředí, aniž by v něm figurovaly olbřímí armády nebo stín blížící se neodvratné katastrofy – a u Lorwynu se jim to povedlo. Pokud si myslíte, že set bez Yawgmotha nebo Karony musí být nutně nudný, tenhle blok vás vyvede z omylu.

Lorwyn je mírumilovný svět, kde slunce nikdy nepálí příliš moc a nikdy nezapadá. Pralesy jsou převážně klidné a tiché, čisté říčky a rybníčky se vinou krajinou jako modré stuhy. Dokonce i bažiny, které jsou, jak jinak, smradlavé a slizké, v sobě mají určitou ukrytou krásu a neskrývají se v nich nebezpečí známá notoricky z jiných světů. Nejsou zde pustošící draci, žádní nemrtví bažící po živém mase, žádní sobečtí lidé snažící se urvat pro sebe co nejvíce země a vyždímat z ní, co to jen jde. Absence šílence toužícího zničit celý svět ale neznamená, že je Lorwyn pust půtek a konfliktů. Vzhledem k vysoké rasové variabilitě světa je nasnadě, že musí dříve nebo později dojít ke srážkám. Takže se podívejme, kdo na Lorwynu vlastně žije.
Začněme s kithkiny, kteří si již užili jakés takés preview ve Future Sightu. Jsou věhlasní svými schopnostmi vytvářet cokoli od léčivých lektvarů po zbraně, a žijí ve vesnicích zvaných clachany. Velké regiony jsou pod dohledem cennů, kithkinů obzvláště znalých taktického uvažování, metod vedení a diplomacie. Ale co dělá kithkiny jimi samými, je „předivo myšlenek“. Toto empatické pouto spojuje všechny kithkiny, a každý tak podvědomě cítí myšlenky, nálady a činy svých spolubratrů a spolusester. Tato schopnost jim propůjčuje možnost spolupracovat na úrovni, jakou žádný z ostatních druhů nedokáže napodobit, a je základem dalších unikátních kithkiních vlastností. Například jsou známi jako soucítící naslouchači, což posiluje jejich silná pouta s jinými rasami. Ve skutečnosti přirovnávají svu samotnou společnost k tkané látce – vše je provázaná a závislé na sobě navzájem. Jsou také velmi pověrčiví, a vše od farmaření přes léčitelství a boj má kolem sebe spoustu rituálů, cetek a způsobů, jak zapudit neštěstí. Jedním z kithkiních clachanů je Kinsbaile, domov cenna Gaddocka Teega a Brigid, lukostřelkyně a hraničářky známé jako „Hrdinka Kinsbaile“.
 
 
Merrowové jsou lorwynskou odrůdou merfolků, kteří žijí v říčkách a rybnících protkávajících svět. Ve skutečnosti v proudech pouze nežijí –kontrolují je. Vodní magie dovoluje merrowům odklánět staré řeky a vytvářet nové. I díky tomu nezná Merrowské cesty (jak jsou na Lorwynu řeky zvány) nikdo lépe než merrowové. Využívají toho, aby sloužili světu coby přední poslové, kupci a diplomati. Merrowové jsou tak trochu „studení čumáci“, s limitovaným a omezovaným emocionálním rejstříkem. To jim ale vynahrazují bystrá mysl a ostré jazyky. Tak, jako jsou kithkinové lorwynští nejlepší naslouchači, jsou merrowové mistry slova mluveného, schopni umluvit a přemluvit skoro kohokoli. Podobně jako ryby, i merrowové cestují v sevřených hejnech, spojovaných obvykle stejným zájmem či záměrem, ať je to obchod, změny tras nebo průzkum podzemních řek známých jako Temné meandry. Merfolkové mají hlavy podobné sumcům a často slouží jako převozníci. Jedním z nich je Sygg, průvodce vodami.
 
 
Treefolkové jsou jednou z ras, která se vrací na světlo Magicového světa po delší pauze, ale zato ve velkém stylu. Žijí nejdéle ze všech smrtelných bytostí na Lorwynu, jsou moudří, se sklony k ochranitelství, a silní. Začínají svůj život jako normální stromy, ale posléze prodělají změnu známou jako „vzestup“, kdy jako mladé stromky vytáhnou kořeny ze země a stanou se živými, pohyblivými bytostmi. I díky tomu se treefolkové hodně starají o zdraví a blahobyt pralesů, v nichž žijí, stejně tak jako fauny, která s nimi domov sdílí. Stromový lid je velice různorodý, a jejich osobnosti a povolání velice záleží na jejich druhu. Například jasany jsou válečníci a druidové, břízy zvědové, jeřáby mystikové, a černé topoly šamani s temnými regeneračními silami. Jedním z nejznámějších a nejvíce jedinečných treefolků je Colfenor, jenž je považován za jediného tisového treefolka na Lorwynu. Je neuvěřitelně starý a velmi tajnůstkářský. Někdo míní, že Colfenor skrývá nějaké temné, unikátní tajemství, které může mít dopad na celý Lorwyn, ale i kdyby to byla pravda, rozhodně není typ, který by se s tím svěřoval. 
 
 
Obři se také procházejí po povrchu Lorwynu. Někteří z nich jsou prostými poutníky, kteří se nestarají o hranice nebo o malé tvory, kteří se batolí pod jejich nohama, zatímco jiní jsou poustevníci takové moudrosti, že si k nim ostatní rasy chodí pro rady či diplomatickou pomoc. Toto je ještě umocněno faktem, že obři „žijí ve velkém“ - když něco chtějí nebo cítí, nespokojí se s polovičatostí. Zuřiví obři jsou skutečně zuřiví, a uzavření zase extrémně uzavření. Většina obrů si neví rady s tím, jak se chovat k „menším rasám“, jejich doba života a perspektiva jsou natolik rozdílné, že mají sklony dělat věci po svém a moc si přitom nevšímat těch mravenečků, co jsou kolem nich. Největšími nepřáteli obrů jsou jiní obři, díky jejich teritorialitě a sveřeposti. Obři žijí ve velkém, ale i spí ve velkém. Jejich sny jsou přímo epické, ve skutečnosti mladí obři získávají svá jména potom, co absolvují svůj spánek pojmenování. Jména jsou pro obry důležitá, ve zkratce vystihují, co je obr zač a v co věří. Dobrými příklady jsou bláznivá poutnice-věštkyně Rosheen Meanderer (Toulavá) a soudkyně Galanda Feudkiller (Zabíječka sporů)
 
 
Ohniváci jsou horliví a vášníví elementálové z kamene a plamene. Jsou to nebojsové a dobrodruhové. Jejich schopnost měnit teplotu svých plamenů ze studených na intenzivní spalující žár je činí nebezpečnými protivníky v boji. Ohniváci jsou polonomádi, touha objevovat nové země a žít život naplno je jim již vrozena. Jsou ale mnohem moudřejší rasou, než byste z tohoto popisu mohli usuzovat, striktně se držíc Cesty Plamene, procesu fyzického a duchovního sebepoznání, který se točí okolo plamenů, jimiž hoří jejich těla. Cesta je velice nebezpečná, a jen málo ohniváků ji dokončí, zejména proto, že konec obnáší ohnivou smrt takového druhu, která se jen tak nevidí. Elfové v jejich plameni spatřují hrozbu, a konflikt mezi rasami je na spadnutí. Jednou z ohniváků je poutnice Ashling (Popelavá), jenž putuje Lorwynem, následujíc volání vyšší síly, jíž sama nerozumí, ale již musí následovat.
 
 
Faerie jsou rozmarné, zlomyslné, marnivá, a mnoho ostatních ras na Lorwynu je vnímá jako obtížný hmyz. Jejich žerty jsou často relativně neškodné, ale vždy otravné a ztrapňující. Žijí velice krátce, ale i v tomto krátkém čase se snaží žít naplno, stále hledajíc nové triky a vtípky, které by je zbavily konstantní znuděnosti. Ačkoli většinou používají své mocné spánkové magie nebo magie iluzí, aby se vyhnuly nepřátelům, v případě nutnosti umí být schopnými bojovníky. Faerie často používají svou spánkovou magii ke kradení snů, zejména bytostí mocných nebo obrů. Prohlašují, že to dělají pro svou královnu, Oonu, ačkoli díky pověsti, jíž faerie na Lorwynu oplývají, mnozí pochybují, že Oona vůbec existuje. Faerie cestují ve skupinkách zvaných clique, a používají prstence z hub nebo květin k cestování přes půl světa během mrknutí oka. Jednou z clique je Vendillion, skupinka tří sourozenců Veesy, Endryho a Illiony, která putuje společně s Ashling Lorwynem.

Boggarti jsou v bahně žijící goblini starající se jen o všechno nové - nové pocity, nové cetky, npvé zážitky. Jejich životy se odvíjejí od hledání nového a zajímavého, a nezastaví se doslova před ničím, aby získali nové věci. Ve skutečnosti mají jen jediný zákon – podělit se o cokoli nového, co kdo najde – ti, kdo jej poruší, jsou bez milosti ztrestáni. Jeskynní obydlí těchto primitivních goblinů jsou vedeny „tetičkami“ (ne vždy musí jít o jedince ženského pohlaví), což jsou většinou boggarti vysokého věku s širokými zkušenostmi, jenž pomáhají vysvětlovat význam obzvláště podivných věcí a pocitů. Nejmocnější „tetička“ ze všech je Tetka Ponravová (Auntie Grub), jejíž prastaré povídky stále řídí boggartí chování. Slavnosti boggartů jsou pak cestou, jak udržovat kontakty mezi jednotlivými jeskynními komplexy – boggarti z různých hnízd přicházejí a sdílejí své zážitky a pocity. Jak se dá čekat, tyto srazy jsou extrémně divoké a nechutné. Jedním z důležitých srazů je Footbottomský sraz. Další z důležitých „tetek“ je Wort (Bradavice).
 
 
Pokud jste si mysleli, že znáte elfy, dost možná budete muset přehodnotit své názory poté, co se seznámíte s jejich lorwynskou odrůdou. Ačkoli žijí v pralesech a ve spojení s přírodou jako elfové na jiných světech, jejich přístup a vzezření jsou velice rozdílné. Lorwynští elfové jsou posedlí krásou a dokonalostí; sociální status a společenská moc jsou odvozovány čistě od jejich vzhledu. Tito elfové se nebojí manipulovat s přírodou jen proto, aby stvořili krásnější tvary a díla, a uplatňují nárok na vše, co je krásné, i kdyby se mělo jednat o myslící bytosti. Nejhorším hříchem proti elfskému smýšlení je ošklivost, a elfové, ve své zaslepenosti a aroganci, nevidí v ostatních rasách více než pouhé ohyzdné stvůry. Příslušníci ostatních druhů, stejně jakož i vlastní soukmenovci považováni za „pohromu pro oči“ (eyeblights)m jsou v lepším případě vyhnáni na okraj společnosti, v horším pak loveni, zotročeni, či i zabíjeni prostřednictvím mocného jedu moonglove. Co do vzhledu mají lorwynští elfové jisté prvky satyrů, zejména rohy na hlavě a kopýtka místo nohou.
 
V této sadě se setkáme ještě s dvěma dalšími rasami. Měňavci jsou záhadné, obecně neinteligentní bytosti, které přebírají podobu jakékoli bytosti, která je právě poblíž. Tato nápodoba je většinou hrubá a nepřesvědčivá, což je neuvěřitelně otravné, když se snaží infiltrovat cizí společenství. Zejména elfové takovými pokusy přímo pohrdají.


Vyšší elementálové jsou nejčistější esence různých snů, idejí a vlastností. Obyčejně na sebe berou zvířecí podobu, ale tyto podoby jsou zpravidla nepředstavitelně podivné. Nikdo o nich příliš mnoho neví, ačkoli kithkinští mystikové se je pokouší studovat coby prostředek pro předpovídání budoucnosti.
Příběh Lorwynu nám pak představí tyto rasy a jejich konflikty, jakož i Rhyse, elfského vyhnance, který musí nasadit všechny své schopnosti bývalého lovce, aby přežil úklady a pronásledování vlastních soukmenovců. Rhys byl daenem, vůdcem loveckého oddílu elfů kmene Gilt Leaf. Když se standardní nasazení proti boggartským nájezdníkům zvrhlo v krvavou řež, Rhys použil v nejvyšší nouzi mocnou jedovou magii, kterou jej naučil jeho mentor treefolk, červený tis Colfenor. Výsledkem bylo zničené údolí, spousta mrtvých elfů i boggartů – a ulomené a roztříštěné Rhysovy rohy. Jeho velitel, taercenn Nath, generál elfích vojsk, a bývalý přítel, daen Gryffid, mu nyní jdou po krku. Rhys putuje Lorwynem a získává přátele z řad ostatních ras. Vyslechne příběhy o tajemstvím tak temném a znepokojujícím, že jen pramálo ví, o co se vlastně jedná. Rhys má ale momentálně dost práce byť jen přežít. Věci se ještě zkomplikují, když na scénu vstoupí tajemná cizinka, která, jak se zdá, sleduje vlastní cíle. Jak se s tím Rhys a jeho přátelé vypořádají, je rozhodujícím testem pro ně všechny.
 
Samozřejmě tu pro vás jako obvykle mám i preview kartu, a jak je dobrým zvykem, jde o další legendární bytost. Ač se kithkinové zdají být malí a neškodní, jde jen o iluzi, která už stála nejednoho protivníka život. Jejich „předivo myšlenek“ umožňuje armádám operovat v neobyčejně přesném souladu, což kompletně vyruší jakékoli nevýhody plynoucí z jejich malého vzrůstu. Jejich kovárny a kováři produkují jedny z nejlepších brnění a zbraní na celém světě. Pak zde jsou cennové, vůdci, kteří znovu a znovu prokazují svou cenu. Gaddock Teeg, cenn clachanu Kinsbaile, je jedním z těchto vůdců. Pohleďte na něj:

Gaddock se stará jen o to, jak své straně poskytnout výhodu na bitevním poli. Bílá a zelená jsou známy svými efektivními, silnými a levnými bytostmi, ale jsou náchylné na kouzla, která umí smést celý stůl najednou, jako Damnation nebo Molten Disaster. Nebo takové dobře umístěné Demonfire, případně Dragonstorm – to dokáže také celkem pěkně pokazit den. Gaddock těmto kartám prostě nedovolí těmto kartám vstoupit do hry a nutí tak protivníky přizpůsobit se vašim podmínkám. Balíky bez bytostí se ocitnou pravděpodobně v pěkném svrabu, ale obecně jakýkoli balík spoléhající na drahé nebo silné kouzlobude mít problémy. Kithkini mají rádi prostý život, a Gaddock je dobrým příkladem toho, jak je tato filozofie prakticky využita.
Lorwyn je rozlehlý a bohatý svět, plný zajímavých věcí, ač je to svět prostý šera a zoufalství. Je to celkem změna, a my doufáme, že se vám bude zamlouvat tak, jako jeho obyvatelům. Do té doby, užívejte si slunce…jen se nespalte.
-Honza Adam
Lorwyn, pohádkový svět…
 
Sestavil a zpracoval Honza Adam









Dominarijská časová krize je za námi. Vše se (alespoň částečně) v dobré obrátilo, a my se opět vydáváme na cestu po různých světech Multivesmíru. Jenže ten již není a nebude jako dříve. Rány v struktuře multivesmíru byly hluboké, a jejich zacelení si vyžádalo vysoké oběti. Dlužno konstatovat, že obětovat se často museli ti, kdož časovou krizi zavinili – sférochodci (planeswalkeři). Tento vzácný druh bytostí, v podstatě energetických projekcí vědomí vzešlých z normálních smrtelníků disponujících tzv. „jiskrou“ měl totiž často několik závažných charakterových vad – aroganci, bezohlednost, samolibost, božský komplex. Na konci časové krize nezbyl na Dominarii jediný ze „starých“ sférochodců. Teferi ze Zhalfiru přežil svou oběť při zavírání zlomu nad Shivem, nicméně stal se opět pouhým smrtelníkem. Freyalise, Lord Windgrace, či Leshrac, Noční chodec toto štěstí neměli, museli obětovat svou životní sílu, aby zavřeli trhliny nad Skyshroudem, Urborgem a v Leshracově případě velice nedobrovolně nad zemí Madara. Nicol Bolas, nejstarší sférochodec vzešlý z Prvorozeného draka, sice zneužil Leshraca k zacelení Madarské trhliny, ale potom uprchl do vlastní duchovní dimenze mimo Multivesmír. Karn Sférochodec, bytost vzniklá kdysi ze stříbrného golema Karna, Urzy, Gerrarda, duše lodi Weatherlight a sbírky artefaktů známé jako Odkaz, cestoval jako jediný tvor toho schopný do minulosti, aby zacelil trhlinu na ostrově Tolaria, než ji Barrinův poslední čin rozerval tak, že by jej nikdy nikdo nedokázal zacelit – nicméně při zavírání utrpěl silný šok a uprchl, ztracen svým přátelům v prostoru i čase. A konečně Jeska, pardická barbarka, zvaná také Třikrát Dotknutá Věčností. Jeska přežila svou smrt několikrát – když ji bratr Kamahl smrtelně zranil mečem z Mirari, když ji smrtící dotek kabalského Prvního místo zabití proměnil na bytost zvanou Phage Nedotknutelná, když ji další úder Kamahlovy sekyry, který měl ukončit ničivý konflikt mezi ní a andělem pomsty Akromou, namísto toho s Akromou spojil v bohyni magie Karonu, a když Karona padla rukou svých poručíků, opět mečem s Mirari. Karoninou smrtí byla Jeska osvobozena a povznesla se na Jesku Sférochodkyni Od té doby byla schovankou Karna, který ji učil zodpovědnosti a kontrole sil. Jeska násilím přinutila keldskou elfku Radhu, aby fungovala jako vodič many, a s její pomocí zavřela zlomy v Yavimaye a Zhalfiru. První stál existenci avatara pralesa Multaniho, druhému pak padla za oběť celá zhalfirská civilizace. Jeska nepočkala na Teferiho, a její násilné zavření zlomu způsobilo, že jedna z nejstarších dominarijských civilizací zůstala navždy uzavřena „ve fázi“, mimo realitu. Nakonec zbyl poslední zlom, nad ostrovem Otaria, způsoben krizí s Mirari a Karonou. Jeska pochopila, co je její povinností, a v posledním šlechetném činu rozprostřela svou sílu (unikátní díky někdejší existenci coby Karona) po celém multivesmíru a zahojila veškeré rány v prostoru a čase. Nicméně, toto „Vyléčení“, jak byl její finální akt nazván, zároveň „zhasil“ všechny „jiskry“ starých sférochodců. Přišla nová generace. Noví sférochodci již nedisponují neomezenými množstvími many, nemohou měnit podobu, a sféroportace ze světa na svět je stojí velké úsilí. Nejsou nesmrtelní, nezranitelní, namísto energetických projekcí mysli mají fyzická těla jako každý jiný. A proč že vám to všechno povídám? I tento zvrat v příběhu je důvodem, proč v Lorwynu najdete nový, speciální druh karet, předtím neviděný. Dovolte mi nyní, abych vás vzal na krátkou procházku po tom, co zatím o Lorwynu víme.

CHARAKTERISTIKA:
* Lorwyn je zelený svět, věčně setrvávající ve stadiu letního slunovratu. Bytosti z pohádek a bájí prosperují v nedotčené divočině. Pralesy pokrytý svět skrývá mnoho příběhů, epických poutí a legendárních míst, postav a činů.
* Lorwyn je první částí „minibloku“, jehož druhou část tvoří malý set Morningtide.
* Lorwyn se zaměřuje podobně jako Onslaught blok na kmenové (tribal) téma. Je zde méně kouzel a efektů typu WoG, a bytosti tedy nelze tak snadnou plošně likvidovat.
* Nový typ karty – „sférochodec“ (planeswalker). Toto není jednorázová záležitost pro Lorwyn, ale změna s účinností (v dohledné budoucnosti) napořád. Sférochodec je permanent. Není to subtyp. Bude se hrát jiným způsobem než ostatní karty, vysvětlení budou věnovány karty Tipů&Triků v Lorwynu. Sférochodci budou dostatečně mocní, aby mohli podporovat kmenové strategie.
* (Téměř) nový typ karty: Tribal. Každá tribal karta má další karetní typ. Její hraní se řídí pravidly pro onen druhý typ. Set tribal subtypů je stejný, jako subtypů bytostí. Instanty, očarování i sorcery budou mít tribal typ.

* Nová mechanika: Evoke: (Kouzlo lze zahrát za evoke cenu. Pakliže je tak učiněno, ke karta obětována okamžitě, jak přijde do hry.)
* Nové klíčové slovo: Champion. Například :Champion an elf (Když tato karta přijde to hry, obětuj ji, pokud neodstraníš ze hry jiného elfa pod tvou kontrolou. Když tato karta opouští hru, vrať odstraněnou kartu zpět do hry.)
* Lorwyn bude obsahovat, podobně jako Desátá edice, karty „Tipy a Triky“ a tokeny. Tokeni budou odpovídat tokenům produkovaným kartami z Lorwynu, a Tipy&Triky se budou věnovat mechanikám bloku.
* The Lorwyn-set will contain Xth-like tokens and tips & tricks cards. The tokens will correspond to the tokens created by the cards in the block, and the Tips & Tricks will be an in-depth look into the new mechanics of the block. You'll get two tokens for every one Tips & Tricks card. Na jednu T&T kartu budou připadat dva tokeny.
 
Nyní následuje pár grafických ukázek:



Potvrzení sférochodci, zlea doprava: Chandra ??? (červená), Ajani Goldmane (bílý), Garruk Wildspeaker (zelený), Liliana Vess (černá) a Jace Beleren (modrý). 

 
Fat Pack, booster box, tournament pack box, precon box
 

 
 


 



Precony:



Preconů je pět, namísto obvyklých 4. Pátý precon je pětibarevná „Cesta Elementálů“

* - Kithkinská milice
* - Říční poutě merrowů
* - Boggartské hody
* - Elfské lovectví
* - Cesta elementálů
Boostery:




Rasy vystupující v sadě:
* Kithkinové (bílá a zelená): Agresivní. Tribal schopnosti podporující agresivitu. Schopnosti spouštěné při útoku. Kithkinská ozbrojená jízda na zvířatech zvaných „springjack“, cosi mezi zajícem a srnou, se snaží bránít proti elfským vyhlazovacím komandům. 

* Merrow (a.k.a. Merfolkové, modrá a bílá). Kombinace připomínající soukolí, reprezentující říční sítě (tapnutí pro odtapnutí, následuje tapnutí pro jinou věc, atd…. Lorwyn nemá žádné oceány, jen sítě potoků, říček, nádrží. Ty vytvářejí obchodní síť obsluhovanou převážně merfolky. Jsou lorwynskými diplomaty a kupci. 


* Fae (a.k.a. Faerie, modrá a černá). Manipulátoři. Evasion schopnosti (létání, fear). Létání a flash potvrzen. Záludné. Budou u nich 
* figurovat „comes into play“ efekty.

* Boggarti (a.k.a. Goblini, červená a černá). Častoé obětování, dost možná schopnosti umožňující reanimaci pro další užití. Boggarti jsou poťouchlou, zákeřnou rasou, která půjde třeba světa kraj, jen aby kithkiny připravila o jejich milovaný majetek.


* Elfové (zelená a černá) Zdůraznění „explozivního růstu“. Efekty typu „Záleží na počtu elfů ve hře“. Efekty vytvářející 1/1 elfí tokeny. Záporní protagonisté. Pro tuto rasu je krása, postavení a moc navzájem provázána. Ti, kteří jsou shledání Radou Obdivovatelů nejkrásnějšími, se nazývají „Dokonalí“, a disponují veškerými privilegii. Loví a zabíjejí všechny, které neshledávají tak krásnými a dokonalými jako oni sami. Mají rohy. Elf s mohutným parožím dole na obrázku je elitní lovec Nath. Jízdními zvířaty jsou jelenům podobní cervinové. 


* Entové (Treefolkové, zelená, bílá a černá) Velcí. Zaměření na vysokou odolnost. Houževnatí. Zprvu pomalí, ale pokud se rozjedou, nezastavitelní.


* Obři (bílá a červená) Opravdu velcí. Efekty, díky kterým ještě rostou (pumpování?) Bonusy, pokud jsou největšími bytostmi ve hře. „Házecí“ efekty (Fling, Stone Giant) 

* Ohniváci. (flamekin, elementálové - červená). Zaměření na haste, posilování útoku. Explozivní výtrysky many, které je možno použít na seslání kouzel elemenntálů Ohniváci jsou bytosti z ohně a proměnlivého, žijícího kamene pokrytého ornamenty. Jejich prchlivé a prudké emoce jsou často odráženy v ornamentech pokrývajících jejich těla. Jedním z ohniváků je i Popelavá (Ashling), cestovatelka hnaná silnou duchovní přitažlivostí k neviditelné moci, která se někde na Lorwynu nachází, a již hledá. 

* Větší elementálové (všechny barvy) Jména typu Hrůza, Nepřátelství, Lstivost apod. 



Kniha:
Knihu Lorwyn napsali Scott McGough (Time Spiral trilogie, Kamigawa trilogie) a Cory Herndon (Ravnica trilogie). Upoutávka praví „Elfové žijí ve světě nemilosrdné dokonalosti. Přežívá nejsilnější – a jen těm nejkrásnějším a nejnebezepečnějším je dovoleno přežít. Takže když elfí bojovník přijde o své rohy a jeho dokonalý vzhled je v troskách, ví, že je to pro něj rozsudek smrti. Nemůže si ale vzpomenout na to, jak se mu to stalo, a proč by se vlastně měl nechat zabít. Skrývá se za tím mocná a prastará magie, a elf musí najít přátele dříve, než jej jeho soukmenovci umlčí – navěky.“ 






Na závěr vám přece jenom předložím nějaké ty obrázky a karty ve vyšším rozlišení. Začneme pěticí karet z časopisu Scrye. Do určité míry dobře ilustrují věci nastíněné v části o jednotlivých kmenech. Máme zde kithkiního čaroděje se schopností spouštěnou při útoku, merfolčího mága, který přináší kartu, pokud je nějakým způsobem tapnut, boggartí (dražší, ale drobet nabušenější) obdobu Goblin Grenade jako příklad „tribal sorcery-Goblin“ a elfí prerelease kartu. Enjoy:
 





 
 
 
Pondělí přineslo také další překvapení – první kartu sférochodce v plné kráse, madam Lilianu Vess:
 

 
A cože je to za podivné znaky a čísla? Snad nám napoví řešení hádanky z mtg.com:
 
„Zde je exkluzivní preview toho, jak sférochodci fungují: Bytosti mohou útočit na sférochodce. Tvé bytosti mohou sférochodce bránit, podobně jako když je útočeno na tebe. Pokud je sférochodci uděleno bojové zranění, ztrácí odpovídající počet bodů loajality.“
 
Toliko Wizardi. Je nasnadě, že číslo vpravo dole je loajalita sférochodce. Ceny u schopností pak napovídají, jaký pohyb nastane při použití té které schopnosti. Zda bude moci schopnosti hrát jen jeden hráč, zda při loajalitě 0 bude sférochodec odložen do hřbitova, zda se schopnosti budou moci hrát jej jednou za kolo…to se vše zatím neví. Ale brzy bude…brzy.
 
Pár jmen z promo posterů, seřazené vždy k příslušnému kmeni. Tučně legendy:
 
Obři (motto „Vše se dá rozmáčknout, se vším se dá házet“):
 
Sunrise Sovereign -Thundercloud Shaman - Cloudgoat Ranger - Axegrinder Giant - Giant's Ire - Lowland Oaf - Brion Stoutarm - Hearthcage Giant -Hillcomber Giant - Crush Underfoot - Giant Harbinger - Favor of the Mighty - Hamletback Goliath - Arbiter of Knollridge - Lairwatch Giant.
 
Kithkinové (motto „Bojovní a dychtiví):
 
Gaddock Teeg - Goldmeadow Dodger - Brigid, Hero of Kinsbaile - Kinsbaile Balloonist - Kithkin Healer - Surge of Thoughtweft - Cenn's Heir - Galepowder Mage
Kithkin Daggerdare - Burrenton Forge-Tender - Kithkin Harbinger - Goldmeadow Harrier - Kithkin Mourncaller - Militia's Pride - Kithkin Greatheart - Knight of Meadowgrain - Plover Knights - Thoughtweft Trio - Goldmeadow Stalwart - Kinsbaile Skirmisher - Wizened Cenn - Springjack Knight.
 
Merfolkové (motto „Chytří a zruční“):
 
Wanderwine Prophets - Streambed Aquitects - Judge of Currents - Inkfathom Divers - Veteran of the Depths - Harpoon Sniper - Stonybrook Angler - Wellgabber Apothecary - Surgespanner - Merrow Reejerey - Summon the School - Silvergill Adept - Tideshaper Mystic – Fallowsage - Aquitect's Will - Merrow Commerce - Drowner of Secrets – Sygg, River Guide - Silvergill Douser - Paperfin Rascal - Merrow Harbinger - Deeptread Merrow.
 
Na závěr už jen pár obrázků:
 
Brion Stoutarm, obří legenda
 
Axegrinder Giant
 
Obr hřející si ruce nad klecí s ohniváky, zřejmě Hearthcage Giant, pro velkou podobnost scény s jistým nejmenovaným seriálem z našeho dětství přezvaný „Gargamel“…
 
Kithkiní milice (snad Militia’s Pride?)
 
Ohnivácká legenda, a poddaní - #1, #2
 
Fae, manipulátorské potvůrky - #1, #2
 
Anorektická elfka
 
Merfolkové – bojovník (zřejmě Veteran of the Deeps), čaroděj s elektrickými svíčkami (Sygg, River Guide?)…
 
Boggartí šaman
 
Popelavá, ohnivácká poutnice
 
 
To by bylo ode mne „z rychlíku“ vše. Doufám, že jste si tuhle bleskovou exkurzi na svět pohádek užili. Můžete se samozřejmě ode mne těšit na překlad článku Reie Nakazawy, jakmile vyjde. Mezitím můžete tradičně sledovat nové informace v našem infovláknu na fórech.
 
A já se budu tradičně těšit na viděnou na brněnském prerelease.
 
Zdroj: „Ztracená databáze“
Přeložil: Honza Adam
 

Předmluva:
 
Vážení přátelé a fanoušci Magicové storyline. Dovolte mi, abych Vám v několika řádcích představil sadu, která stála u zrodu moderního Magicu. Mirage byla prvním blokem, který představil členění na jednu základní a dvě rozšiřující sady, a z hlediska příběhu přinesl po Ice Age revoluční změnu – z doby ledové jsme se přemístili do africkoarabského prostředí. Nehledě k tomu, že právě v Mirage leží kořeny ságy Weatherlight, středobodu celé historie Dominarie. 
Zajímá vás, kdo byl Mangara, Kaervek, Jolrael? Kdy hráči MTG poprvé slyšeli jméno Teferi? Pak čtěte dál. Překlad vzácného textu z tzv. „Ztracené databáze“, někdejší neoficiálně-oficiální „Bible“ tehdejších kreativců a autorů románů, je nejkompletnějším materiálem pojednávajícím o této kapitole dominarijských dějin. Enjoy!
-Honza Adam
 
První díl děje Mirage a Visions naleznete zde.

Část II. Přízračné války (Mirage Wars)
 
“Jak ironické jest, že civilizace je zpravidla nejvíce zocelena válkou. ” – Mangara

Během pár týdnů si všichni tři mágové uvědomili přítomnost ostatních, stejně jako vnímali reziduální energie na ostrově. Setkali se na holé skále, která z ostrova zbyla. Protože by všichni tři rádi věděli o tajemství ostrova více, dohodli se, že zůstanou na Jamuraae a budou ostrov sledovat. Mangara toužil po vybudování vlastního klidného domova, a tak se zaměřil na to, aby v zemi nastolil mír a pořádek. Během pár let se mu podařilo prostřednicvím kombinace jeho nadání diplomacie a zastrašování dokázal přimět všechny tři národy k mírumilovnému soužití.

První překážkou, kterou bylo nutno překonat, byla hranice mezi Femerefem a Zhalfirem, kde se bojovalo celých posledních deset let. Mangara vytvořil nárazníkovou zónu v džungli Uktabi a povolal quirionské elfy ze své vlasti, ostrova Corondor. Elfové, věrní to spojenci Mangarovi, osídlili zakrátko celý prales a založili město Salamzuri.

Dosáhnout dohody se Suq’Aty bylo o něco komplikovanější, ale zakrátko hlavní města Amiqat a Ki’pamu podepsaly obchodní smlouvu, suq’atský nejoblíbenější typ paktu, a mír byl nastolen i na hranici severní. Do sto let nadešel nový zlatý věk Jamuraay, a „Mangarova harmonie“ byla šťastnou dobou, kdy si byly všechny rasy na Jamuraae rovny, obchod a věda vzkvétala.
 
Mezitím Jolrael ukazovala Kaervekovi divoké kraje její domoviny. Po dlouhý čas oba mágové netušili o Mangarových aktivitách, ale když se vrátili, nalezli Mangaru v čele sjednocených národů. Jak šel čas, Věk Harmonie sílil a sílil. Nezřídka bylo možno nalézt Zhalfirany pracující ve femerefských dolech, modlících se před totemy. Elfové a trpaslíci byli častými hosty ve městech všech tří národů. Byl to věk mnoha filosofů, umělců a kronikářů, kteří byli mistry svých oborů, doposud nepřekonanými. 
 
„Když oheň dýchá, vzduch hoří.“
 
Kaervek byl velice znepokojen faktem, že Mangara ovládá většinu kontinentu. Zatímco na pohled mírumilovnému čaroději ležely u nohou tisíce lidí, Kaervekovi se nepodařilo ovládnout ani jediný národ, čehož nemohl ve svém bývalém domově dosáhnout. Jeho paranoidní nátura jej vedla k závěru, že Mangara má pro své činy jiné, daleko záludnější motivy. Podařilo se mu přesvědčit Jolrael, že Mangara je jejich společný nepřítel. Jelikož byla Jolrael odtržena po mnoho let od lidí, žijící pouze ve společnosti zvířat, snadno podlehla Kaervekovým intrikám a společně shromáždili masivní armádu divokých zvířat a nemrtvých bytostí.
 
Kaervek mezitím pracoval na tom, aby rozložil Zhalfir zevnitř. Vybral si staré bolavé místo – hranice mezi národy – aby zničil harmonické vztahy mezi hlavními městy Ki’pamu, Amiqat a Tulumai. Také vyvolal třenice mezi zhalfirskou šlechtou, a jak se stupňovalo napětí na hranicích, a válka byla na spadnutí. Jakmile byla prolita první krev, vypustil Kaervek na Zhalfir hordu zlých duchů – a Mangara mohl věci než bezmocně sledovat. Kaervek dovršil svůj plán tím, že pozval Mangaru do delty řeky Mwonvuli, prý na schůzku ohledně pomoci „v čase krize“. Mangara souhlasil…a nikdy se nevrátil.
 
Jolrael a Kaervek si na Mangaru v Mwonvuli počíhali a uvěznili je v Jantarovém žaláři. Ten pak byl umístěn v trůnním sále jednoho z Jolraeliných paláců hluboko v džungli. Ačkoli se pověsti různily – někteří si mysleli, že Mangara opustil své lidi a ponechal je napospas občanské válce; jiní pak prostě usoudili, že v temném pralese zahynul. Tak či tak, Zhalfirané usoudili, že se na Mangarům návrat spoléhat již nemohou.

Kaervek se chopil šance a brzy jeho duchové šířili po celé zemi chaos a zkázu. Jolrael nezůstala pozadu a vypustila vlastní, divokou armádu. Z divočiny Mwonvuli a dalších džunglí se vynořily divoké kočky a draci. Z Urborgu přišli Zloději dechu, sekta assassinů, jenž se za nocí plížili do domů Zhalfiranů a zabíjeli je ve spánku. Farmáři a pastevci mizeli ze svých polí. Ve Femerefu předpověděla vizionářka Asmira bohatou žeň, a interpretovala ji jako znamení nadcházející války. Její předpověď se měla naplnit později, ale když zazněla poprvé, nikdo z věřících jí nevěřil, a jediné, co způsobila, byly náboženské nepokoje v Tulumai.

. 
“Jak ironické jest, že civilizace je zpravidla nejvíce zocelena válkou. ” – Mangara

Byl svolán koncil, kde tři národy diskutovaly o situaci, Ze Suq’Ata dorazil věhlasný vypravěč Hakim, přinášející zprávy o tom, co se v zemi děje. Pokusil se přesvědčit koncil, aby zapomněli na teritoriální rozbroje v zájmu znovunastolení pořádku a zjištění, co je špatně. Kaervek, který si opravdu nemohl vybrat horší načasování, se objevil před koncilem a žádal, aby se mu okamžitě vzdaly. Sjednocené národy to rozzuřilo, koncil odmítl Kaervekovi odpřísáhnout věrnost a vyhlásil mu válku.
 
Kaervek se rozhodl nenapadat národy hned zkraje plnou silou, ale namísto toho zvolil systém příležitostných přepadů. Ve Zhalfiru se začali objevovat draci a likvidovat vesnice, ale v jejich útocích nebyl žádný řád. Uuserkské bažiny byly prohlášeny za zakázané pásmo poté, co v nich záhadně zahynula skupina průzkumnice Ekemet z Femerefu. Nicméně ta nejhorší rána měla teprve přijít.
Z Hořících ostrovů byl povolán mocný démon znám pouze jako Duch Noci. Kaervek jej poslal proti Femerefu, a brzy potom bylo velké vládnoucí shromážděné Femerefu, Koncil Hlasů, do posledního vyvražděn při zasedání v Tulumai. Celé věc měla jediného svědka, mladého zlodějíčka z kanálů, který ve vládní budově špehoval. Podle něj se najednou v místnosti objevila strašlivá černá bytost se svítícíma očima a všechny pozabíjela. Ačkoliv mu věřil málokdo, nikdo nedokázal přijít s jiným vysvětlením.

Útoky byly stále silnější a lépe mířené. Armády duchů a divokých zvířat napadaly všechny tři národy, ale nejhůře Femeref. Ve Zhalfiru dorazily do Ki’pamu zprávy o armádách nemrtvých povstávajících všude po celé zemi. Jolrael využila svého spojenectví s viashinskými kmeny a jejich šamany, aby získala ještě další draky pro svou armádu. Zoufalí Zhalfirané mobilizovali svou armádu, Suq’Atové povolali do zbraně své mocné ohňové mágy a požádali o pomoc své spojence, džiny a ifríty ze světa Wildfire.
 

 
Ale to, čeho si nikdo nevšiml, bylo mnohem důležitější. Po dvou stech letech se vrátil do časové roviny zpět Teferiho ostrov. Jeho obyvatelé si dlouho ani neuvědomili, že v okolním světě uplynul nějaký čas, ale když jeden z Jolraeliných draků, přilákán pachem lidí, ostrov napadl, napadlo je, že se na pevnině děje cosi velice nekalého. Teferi draka zlikvidovat a začal s experimenty, které u měly prozradit, kde spočívá jádro pudla. Zjistil nejen, že je o dvě stě let více, ale i to, že se mu po ostrově potulovali cizí mágové. 

Brzy potom uzavřely tři národy křehké spojenectví, zatímco Kaervek uzurpoval Jolraelinu autoritu a převzal velení nad jejími armádami. Zlý čaroděj pak poslal spojené armády v plné síle proti sjednoceným zemím. Z Mwonvuli se hrnula divoká zvířata, z Uuserku a Hořících ostrovů přicházeli temní bažinní duchové, z Velké pouště pak viashinové a jejich strašliví draci.
 
Mezi prvními, kdo se postavil do čela odporu proti Kaervekovi, byla Rashida Scalebane. Osiřelá dívka, která jako jediná přežila útok draků na její vesnici, shromáždila kolem sebe armádu rolníků a dokonce i šlechticů. Její schopnost zabíjet draky byla legendární, a tak se Rashida stala vůdkyní zhalfirských sil. Jejím protějškem byl Sidar Jabari, mocný šlechtic, který velel oficiálním královským silám. Během prvních let války se obě strany nedokázaly domluvit na spojenectví, a tak zůstával Zhalfir rozštěpen mezi obě armády. 

Když se po vraždě Koncilu rozpadla vláda v Tulumai, stala se vůdkyní Femerefu vizionářka Asmira, nejvyšší duchovní vůdce národa. Také převzala funkci sidara femerefských armád, ale stále si držela status duchovní vůdkyně. Mezitím se v Suq’Ata ujímá velení armády šlechtic Telim’Tor, a úspěšně zastavuje invazi na jižní hranici. A tak se válčilo po celé Jamuraae, Přízračné války vstoupily do své hlavní fáze.
 
Válka o Jamuraau zuřila více než rok. Suq'Ata uzavřeli své hranice. Zhalfirané jsou tlačeni přes pláně do vnitrozemí. Kaervek si je jist svým vítězstvím

Ale nyní začíná mít pochyby Jolrael. Původně si jenom přála zabránit Mangarovi, aby ovládl Jamuraau, ale teď si klade otázku, zda si dobře vybrala spojence – Kaervek vypadá, že chce všechny tři národy vyhladit. V Jolraeliných palácích se chová jako by mu patřily, a legie zlých duchů pod jeho vedením pustoší zemi. Jolrael tajně zkusí vysvobodit Mangaru z Jantarového žaláře, ale zabránila jí v tom artefaktová clona, kterou nastražil Kaervek – jasné znamení toho, že jí nevěří. Bylo pouze otázkou času, kdy Kaervek na její pokus přijde. Musí najít pomoc, a musí ji najít teď.
 
Vnášejíc se nad zeměmi v duchovní formě objevila Jolrael energetickou signaturu pocházející z téhož ostrova, který přilákal Kaerveka a Mangaru na Jamuraau. Patřil prastarému zhalfirskému královskému mágovi Teferimu – sférochodci dostatečně silnému na to, aby Kaerveka zastavil. Prostřednictvím magie přenesla na ostrov svou fyzickou schránku a ujistila Teferiho, že nemá špatných úmyslů. Přiznala se ke svému podílu na Kaervekově invazi a žadonila o sférochodcovu pomoc. Teferi odmítl: jeho experimenty s časovými poli byly příliš nebezpečné, a nehlídané by mohly Jamuraau ohrozit mnohem více než Kaervekovy plány.
 
Ale pomoc přece jenom nabídl. Bude vésti jamuraajské vůdce prostřednictvím snů a vizí. Ukáže jim, kde je uvězněn Mangara a jak otevřít jeho Jantarový žalář. Jolraelin úkol bude rozptylovat Kaerveka – tohle šlo Teferimu vždycky nejlépe.


Během pár týdnů se Asmira, Rashida Scalebane, Sidar Jabari a Hakim Vypravěč setkali poblíž zhalfirského hlavního města Ki’pamu. Vedeni sny, ani jeden z nich netušil, proč je právě zde – kromě věštkyně Asmiry. Objasnila jim, že mají za úkol vysvobodit Mangaru, který je držen v zajetí v očarovaném jantaru v paláci hluboko v Mwonvulijské džungli. Asmiřiny vize byly známy tím, že byly velice jasné a přesné – byla jedinou osobou, kdo tuto válku předpověděl, ačkoli její varovná slova byla ignorována.
 
Aby bylo možno osvobodit Mangaru, bylo nutno odvést Kaervekovu pozornost jiným směrem. Rashida zformovala jednotku elitní stráže, aby doprovázela Asmiru na její cestě, zatímco Jabari a Hakim se postarají o dostatečné odvádění pozornosti.
 
Příležitost se naskytla, když Kaervekovy armády napadly zhalfiranské hraniční město Ufunguo.

Útok město zcela zdeptal, a pouze díky obětování Sidarky Mwigo a jejího vojska mohli jeho obyvatelé uprchnout. Opět veden snem, vedl Jabari přeživší do Tefemburu, města již tehdy nebezpečně přeplněného. Během pár dní, věděl Jabari, obrátí Kaervek svou pozornost na Tefemburu, což dá Rashidě a jejím elitním jednotkám šanci k průlomu.
 
Jak Jabari předpokládal, Kaervekova armáda nemrtvých, zlých duchů, monster a draků zakrátko obléhala brány města. Útočníci byli odražení, letci sestřeleni elitními lukostřelci, ale nepřátel bylo tolik, že bylo jasné, že město nevydrží déle než týden.

Hakim se snažil pozvedávat ducha obležených obyvatel tím, že jim vykládal příběhy o dávných divech – nakonec se pustil do příběhu o tom, jak obyvatelé města unikli z obležení – příběh, který ani on nikdy předtím neslyšel, příběh ze snu. Jeho slova se poskládala v kouzlo, které přikrylo obléhající armádu soumrakem. Hakim a Jabari přikázali shromážděným obyvatelům, aby utekli. 
 
Gildovní mágové se narychlo rozhodli, že v Tefemburu zanechají magické pasti. Když nadešel soumrak příštího dne, Kaervekovy armády se znovu objevily. Nevěda, že je město prázdné, zaútočily na město a překvapeně zjišťovaly, že v něm není ani živáčka. Past se aktivovala - koule energie obklopila Tefemburu a explodovala, ničíc tak jak město, tak Kaervekovy síly, do posledního tvora.


Kaervek, který mezitím meditoval a pozoroval daleké země, vybíraje si svůj další cíl, byl z této činnosti vytržen psychickým výkřikem jeho armády, zahynuvší v jediném okamžiku. Zpanikařil a povolal posily ze svých zbývajících sil. Věděl, že obyvatelé Tefemburu utekli, ale nevěděl kam. Takže se pustil do magického průzkumu Jamuraay. Nenašel je, ale objevil něco jiného – pustý ostrov, kde se setkal s Jolrael a Mangarou, byl znovu obydlen, a Kaervek věděl, že tito nově příchozí musí mít prsty v jeho porážce. Sebral Jolrael a své zbývající vojsko a vydal se na Teferiho ostrov, zatímco Mangaru zůstala hlídat pouze jeho pobočnice Purraj a její poskoci.

Kaervekův souboj s Teferim trval jen krátce. Sférochodec udělal s Kaervekovou armádou krátký proces, když jí většinu poslal pod hladinu ještě před vyloděním. Uprostřed bitvy se proti Kaervekovi obrátila Jolrael a těžce jej v bitvě kouzel zranila. Kaervekova vlajková loď byla smetena obří vlnou, ale jeden z Teferiho dráčků v poslední chvíli bezvědomou Jolrael z trosek zachránil.

Kaervekovi se podařili vyplazit na pobřeží a dobelhat se do blízkých bažin Uuserku, aby si zde doplnil zásoby černé many. Narazil tady ale na obří vznášející se město spravované Tvůrcovskou a Stínovou gildou. Tyto gildy postavili město, zvané Aku, jako pohyblivou hrobku pro zhalfirské šlechtice. Správci vycítili Kaervekovu přítomnost a usoudili, že přišel město ovládnout. Připravili se na boj.

Mezitím se Asmira, Rashida a skupina jejích elitních stráží prokousávaly skrze džungli Mwonvuli, ale časté střety s nepřítelem je velice zpomalovaly. Naděje se ale snesla z nebes, kapitánka Sisay a její létající loď Weatherlight. Loď musela přistát kvůli opravám poté, co byla napadena drakem, a Sisay cítila podivné nutkání letět právě tímto směrem. K jejímu velkému překvapení ostatní chápavě přikyvují.

Weatherlight dosáhla Jolraelina paláce za méně než den. Jantarový žalář střežila Purraj a spousta odporných bytostí, a Elita se tak musela vrhnout do rozhodujícího boje. Asmira nemohla Mangaru vysvobodit, protože byl Žalář chráněn artefaktovou clonou. Rashida seznala, že prohrávají, a tak si nasadila dračí masku, která ji obdařila nadlidskou silou a rychlostí. Sama pak dokázala v jediném omračujícím vířivém útoku, než se zhroutila na zem, nehybná a šokovaná tím, v co se musela proměnit, aby uspěla. Jediným přeživším byla Purraj, která skočila po Asmiře. Asmira ignorovala smrtící rány a poslední, dokončující slova rituálu byla i jejími posledními. Její oběť byla doprovázena oslepujícím zábleskem světla, který roztříštil Žalář a osvobodil Mangaru.
 


I když byl uvězněn, Mangara nepřestal magicky sledovat, co se na Jamuraae děje. Okamžitě se přenesl do Uuserku, aby čelil Kaervekovi. Toho logicky velice překvapil. Čarodějovíé po sobě metali jedno kouzlo za druhým, ale okolní nadbytek černé many svědčil spíše Kaervekovi. Mágové z Aku vypustili několik džinů proti Kaervekovi, ale on nad nimi převzal kontrolu a poslal je proti Mangarovi. A přesně v to mágové doufali – džinové totiž dovolili Mangarovi, aby z jejich útoků čerpal sílu.Mangara vyvolal jednotku quirionských lučištníků, kteří zlikvidovali Kaervekovy síly. Sám Kaervek byl sražen k zemi prvními šípy, než se vzpamatoval, Mangara jej polapil a uvěznil v Jantarovém žaláři.
 
Po celé Jamuraae hnala spojená vojska Rashidy a Jabariho zbytky Kaervekových sil před sebou do hor. Tušíc, že porážka je blízko, se viashinové a jejich draci stáhli zpět do Velké pouště. 
 
Bez Kaerveka se zbytky jeho armád uchýlily k ukrývání. Mangara zrekonstruoval Zhalfir a Femeref, v čemž mu výrazně pomohla nově získaná vzájemná důvěra mezi oběmi zeměmi.
V Suq'Ata se nezměnilo prakticky nic, kromě Zlodějů dechu, kteří zde založili novou buňku jejich bratrstva. 
 
Mučednici Asmiře byl udělen titul „Svatá mstitelka“. Purraj pravděpodobně zahynula při explozi, která osvobodila Mangaru, ale její tělo nebylo nikdy nalezeno. Jolrael se vrátila do Mwonvuli, kde jí dělala opět společnost jen její zvířata a občas Teferi. 
 
Jamuraa žije dál, ale zhoubný vliv Hořících ostrovů je stále přítomen. Možná čeká lidi úsvit nového věku, ale stíny jsou čím dál tím delší, a temnější.
 
Zde končí sága Přízračných válek.
V minulých článcích jste měli šanci nahlédnout a v některých případech hlouběji porozumět nostalgickým odkazům v Time Spiral. Přišla další sada bloku, tentokrát Planar Chaos, který se sice stále drží nostalgie odkazů na minulost, kterými se vyznačovala Spirála, ale zároveň se točí kolem jediné otázky „co kdyby?“ Co kdyby Tocasia, původní mentorka Urzy a Mishry, nebyla artificérka, ale elementalistka? Co kdyby Serra bývala nestvořila svět andělů, ale sfing? Co kdyby dementistka Copatá nevstoupila do Kabalu, ale dala se na studia magie a věd obecně? Co kdyby?
 
Ve vesmíru Planar Chaosu se setkáte s hrou, kterou důvěrně znáte – a přece ne. Tento set bere „barevný koláč“ – způsob, jakým jsou v Magicu přidělené schopnosti jednotlivým barvám – a hází jej do mixéru. Schopnosti, které byly vždy pevně spojovány s určitými barvami, se nyní objevují v jiných …ale základní filosofie barev přitom zůstávají nedotčeny. Ač se svět zbláznil, všechno stále dává smysl.
 
Vezměte si třeba haste. Téměř vždy bylo považováno za červenou schopnost, neboť červená je emotivní a netrpělivá. V tomto setu je ale posunuto do zelené, neboť zelená je obecně nepředvídatelná a řízená instinktem. Stejná schopnost, jiná filosofie.
 
Bílá se jako vždycky stará o právo a pořádek, respektive o ochranu společnosti. To ale přirozeně znamená, že do jejího arzenálu přibývají protikouzla. Není to tak odtržené od reality, jak by se mohlo zdát: bílá protikouzla buď ochraňují bytosti (druh ochrany), nebo uvalují na soupeřova kouzla dodatečné příplatky (což je jenom rozšíření „poplatkového“ tématu bílé představeného třeba na Brainwash nebo Ghostly Prison)
 
Další barvy také podobně nacházejí nové oblasti působnosti. Modrá rozšiřuje schopnost měnit své vlastní bytosti i na soupeřovy, často jim tak snižujíc odolnost i na nulu. Černá obrací zdroje patřící protihráči proti němu samému skrze kradení, přesměrovávání a dalších podlé triky. Agresivní tendence červené jsou směrovány proti létajícím bytostem, nebo v tramplování, jaké červená ještě nezažila. A konečně soulad zelené s přírodou se projevuje v instinktivní moudrosti projevující se lízáním karet a v poměrně přirozené schopnosti létat.
 
 
Bílá:
 
Novým heslem bílé v Planar Chaosu je: OBRANA a OCHRANA vlastních bytostí.
Projevuje se následovně:
 
-          Vracení bytostí do vlastní ruky
-          Ničení nebílých bytostí
-          Protikouzla
-          Regenerace
 
Aven Riftwatcher 
 
Tak, někde začít musíme. Avení strážce časového zlomu se sice neinspiroval žádnou ze starších karet (pokud nepočítáme Venerable Monka, který uměl pouze polovinu), nicméně je první z bytostí se staronovou schopností vanishing. Vanishing je funkčně totožný s fadingem, pouze používá časové žetony místo žetonů mizení. A zatímco fading byl výtvarně zpodobněn „bublinkováním“, které je nádherně patrné třeba na Parallax Wave nebo starém známém Blastodermovi , vanishing má podobu červených jisker, do kterých se bytosti rozpouštějí.
 
Benalish Commander 
 
Benalijský vojevůdce se drží hlavního tématu spojeného s místem jeho původu – vojenskou silou. 
Calciderm 
 
První z colorshiftů v PC. V mnoha případech není potřeba originály barevně přesunutých karet představovat, a u Kamenokožce to platí dvojnásob. Blastoderm byl svého času velice populární kartou v zelených balíčcích. Upozorním snad jedině na to, že se autor ilustrace držel předlohy velice těsně, všimněte si stejného štítu na hlavě i zubů ve spodní čelisti.
 
Crovax, Ascendant Hero 
 
A zde pro změnu první z alternativních verzí pěti legend z minulosti. Přesto, Crovax z této pětice ještě společně s kolegyní Mirri vystupuje do popředí. Tvůrci těchto karet se totiž soustředili na jeden z klíčových momentů magicové historie – souboji na můstku ve Volrathově pevnosti, chronologicky zapadající do sady Stronghold. Můžete si o něm přečíst v našich článcích o sáze Weatherlight, ale když bych to měl rychle shrnout:
 
Gerrard, Mirri a Crovax se vydali do Pevnosti zachránit kapitánku Sisay. Na úzkém mostě byli ale napadeni Crovaxovým bývalým strážným andělem ve službách Volratha, Selenií. Mirri zareagovala instinktivně a zachránila Crovaxe před smrtí. Neschopen Selenii zabránit v tom, aby ublížila jeho přátelům, Crovax musel svou lásku zničit. Tím se aktivovala Seleniina kletba, která se jej zmocnila a proměnila v upíra. Mirri se mu pokusila zabránit v sabotáži na lodi a zřítila se s ním bojujíc do Volrathových zahrad. Když viděla, že se Gerrard rozmýšlí, zda zkusit zachránit ji a ohrozit tak únik celé lodi, raději Crovaxovi nastavila dobrovolně hrdlo. Crovax pak vstoupil do služeb Phyrexie, usurpoval titul evincara Rathu a stal se jedním z hlavních záporných protagonistů phyrexianské Invaze, než byl konečně zabit Gerrardem.
Crovax, Ascendant Hero je produktem jiné časové linie – takové, kde se zraněná Mirri vzchopila a smrtící ránu Selenii uštědřila ona, nikoli Crovax. Tím pádem se kletba zmocnila jí, nikoli Crovaxe. Opět došlo k boji, nicméně Crovax dokázal s těžkým srdcem Mirri ponechat jejímu krutémo osudu a uniknout na palubě Weatherlight. Novým vládcem Rathu se pak nestal nikdo jiný než Mirri Prokletá. Pozoruhodné je, že tvůrci setu tento mikropříběh rozvinuli celkem na čtyřech kartách – Crovaxovi, Mirri, Keen Sense a Kor Dirge. 
 
Konečně, jméno této karty je zadostiučiněním po kartě Ascendant Evincar. Ač tato karta zpodobňuje nade vší pochyby phyrexianizovaného Crovaxe, jeho jméno figuruje jen ve flavor textu. Tato karta se dokonce původně měla dělat Crovax, Ascendant Evincar. Wizardi ale na poslední chvíli jméno změnili v obavách, že by existence dvou legend (vydaných pouhé dva roky po sobě) se stejným jménem (samozřejmě ne zcela stejným) lidem zamotala hlavu. Bohužel, stačil rok, aby si to rozmysleli a vydali taktéž phyrexianizovanou verzi čaroděje Ertaie. 
 
Dawn Charm 
 
Charmy z Planar Chaosu se samozřejmě inspirovaly prvními kouzly tohoto typu, které vyšly v edici Mirage. Pro každý byly zvoleny tři schopnosti, které spadají pro každou barvu do tří kategorií – něco, co daná barva dělá většinou, zřídka, a skoro vůbec. 
Dust Elemental 
 
První z bytostí-záchranářů. Zcela duchu chaosu jde o jedinou bílou bytost s fearem. Co se jména týká…kde jsou doby, kdy magicovými elementy byly jen oheň, voda, vzduch a země. 
Ghost Tactician 
 
Přízračný taktik a jeho kamarádi jsou mladšími sourozenci cyklu commonových spellshaperů, kteří vyšli v Time Spiral. Zatímco v Time Spiral byli Icatian Crier a její kolegové „chodícími“ verzemi kouzel svých barev, spellshapeři v Planar Chaosu si vypůjčili své schopnosti od kouzel jiných barev. V tomto případě na své zdrojové kouzlo odkazuje karta i jménem – její předlohou jsou Scare Tactics.
 
Heroes Remembered
Kde jinde si připomenout největší hrdiny historie Dominarie než u jejich památníku – Martyrs’ Tomb. Ano, ta stavba v pozadí tam opravdu není náhodou. 
 
Magus of the Tabernacle 
 
Potom, co jsme se v Time Spiral potkali s artefaktovými mágy, ti z Chaosu se inspirovali zeměmi. Tabernákulum v Pendrellském údolí se sice již poněkud rozpadá (viz ty sloupy pod magusem a v pozadí ilustrace), ale jeho žáci šíří jeho poselství úspěšně dále. 
 
Malach of the Dawn 
 
Colorshift Lodě duchů. Teprve druhý mužský anděl v Magicu, a první opravdu zřetelně. Jeho flavortext je jako u ostatních podobných karet odkazem na periodu, ze které karta pochází, v tomto případě je citovanou osobou sestra Betje z The Dark. Něco více o této postavě si můžete přečíst v příběhu knihy The Gathering Dark, zde pouze podotknu, že v původní časové linii měla do mírumilovnosti, kterou zde prezentuje, hodně daleko. 
 
Mana Tithe 
 
Viz Malach. Force Spike, předloha této karty, pochází z Legends. Proto je autorem citátu Verithain, nejvyšší kněží z náhorní roviny, o kterých díky Legends víme, že jako ochranku zaměstnávají slonovinové strážce.
 
Mantle of Leadership 
 
Plášť vůdcovství se možná dobře kombinuje s levnými tokeny, ale inspiraci pro něj bych hledal opravdu těžko. Nepříliš užitečná karta, nezajímavá i z hlediska flavoru.
Mesa Enchantress 
 
Colorshift verduranské čarodějky. Mesa, tedy náhorní rovina, je v jejím jméně zmíněna proto, že bychom v minulosti našli pár bílých karet toto jméno využívající.
Mycologist 
 
Colorshift Elvish Farmera. Jelikož thallidi jsou ve své podstatě houby, není divu, že se o ně stará právě mykolog. Zlí jazykové tvrdí, že se mu v českých magicových kruzích začíná přezdívat „Smotlacha“. 
 
Pallid Mycoderm 
 
Tuto kartu bych osobně viděl jako jednu z největších promarněných příležitostí na opravdu úderné pojmenování karty. Pallid Mycoderm se prostě MĚL jmenovat Pallid Thallid.
 
Porphyry Nodes 
 
Napadlo vás někdy, proč se colorshift Drop of Honey jmenuje právě takto? Je to jednoduché. Kreativce z řad WotC totiž stále nepřestalo bavit hrát si s anagramy (viz minulé články a Mangara). Věřte nebo ne, ale jméno Porphyry Nodes je TÉMÉŘ anagramem „Drop of Honey“ – když tedy napíšete „f“ jako „ph“, vyhodíte „h“ a přidáte y a s. 
Mimochodem, kdyby vás zajímalo, proč se jedno z mála zelených ničení bytostí jmenovalo „kapka medu“, odpověď se skrývá právě v předloze pro Arabian Nights, tedy Pohádkách tisíce a jedné noci. Malá kapka medu spadla na zem. Přilétla moucha a slízla ji. Pak byla chycena ptákem a sežrána. Ptáčka pak pro změnu chytil pes…až se nakonec pustili navzájem do války králové dvou provincií. 
 
Poultice Sliver 
 
Čtyři z pěti commonových sliverů v PC se inspirovali svými předchůdci z Tempestu, s tím, že se úměrně s mírou nekompatibility jejich schopností s obvyklým zaměřením jejich barvy zvedla sesílací cena nebo cena schopností. „Obkladový“ sliver je tak dražší, větší a tapovací verzí Clot Slivera.
 
Rebuff the Wicked 
 
Tato karta se nepochybně inspirovala jednou z „fialek“, a to Avoid Fate. Všimněte si, že autor citace z flavortextu, Tavalus, od TS povýšil. Zatímco na Chromatic Star byl pouze učedníkem korliské církve, zde už je plnohodnotným knězem.
 
Retether 
 
Ať si lámu hlavu sebevíc, kromě Tethered Griffina, kterému by se takováto karta určitě líbila, mne nic nenapadá.
 
Revered Dead 
 
Takový malý oříšek. Je Revered Dead colorshiftem Drudge Skeletons, nebo Restless Dead? Odpověď najdete ve flavortextu. Citovanou osobou je černý rytíř Golas Mahr. Kteří že z výše uvedených vyšli ve stejném setu jako černý rytíř? Ano, původní kostíci. Ale aby nepřišli zkrátka ani ti druzí, dostalo se jim reference alespoň ve jménu karty. 
 
 
Riftmarked Knight 
 
A u černého rytíře rovnou i zůstaneme. Kdopak že nám to jede v pozadí, za suspendovou bariérou? Ano, pradědeček Black Knight osobně. Stačí rytíře suspendovat a přivede si s sebou kolegu do boje.
 
 
Saltblast 
 
Solná pole jsou prominentní bílou lokací na postapokalyptickém světě. Bílé destruktivní kouzlo proto využívá právě spalující soli. 
 
Saltfield Recluse 
Totéž co výše. Pakliže se se solí sžijete, nemáte problém ji používat k oslabení nepřátel. 
 
Serra's Boon
 
Ale tohle je jeden roztomilý balíček. Pokud čtete články o storyline, jméno Serra vám zajisté není neznámé. Stvořitelka světa andělů, planeswalkerka, která ztělesňovala to nejčistší z bílé many. Dovedete si představit někoho, kdo by byl dokonalejším protikladem k Phyrexii? A nyní pohleďte:
 

 

 
Obrázek nalevo patří kartě Phyrexian Boon z Alliances. Napravo pak máme nový Serra’s Boon. Seřřina přízeň se drží filosofie bílé, a tam, kde Phyrexia dává svým vlastním +2/+1 a nepřátelům -1/-2, je méně agresivnější. Proto není Serra’s Boon colorshiftem Phyrexian Boonu, ač by se to na první pohled mohlo zdát. 
 
Shade of Trokair 
 
Do této doby v Magicu platilo: Má-li něco v názvu „shade“, je to černé a za jednu černou to dostává +1/+1. Výjimkou pravidlo potvrzující byla legenda Ihsan’s Shade a nový Chilling Shade z Coldsnapu posilující se se za manu sněžnou. V duchu chaosu nyní dostáváme prvního (a zřejmě na dlouhou dobu jediného“ bílého „stína“. Pokud chcete vědět více o Trokairu, mrkněte na poslední díl TS nostalgie a popis u Flagstonů. 
Sinew Sliver 
 
V angličtině existuje spousta dvojic slov, které jsou spolu nerozlučně spjaty. Mnoho nám jich předvedla Dissension a její split karty. V češtině je spojení „mít tělo samý sval a šlachu“ poměrně stálé, nejinak je tomu v angličtině s „muscle“ a „sinew“. Proto je colorshiftem slivera svalovce sliver šlachovitý. Flavor text pak popisuje setkání Weatherlight a sliverů na Rathu – Hanna sleduje, jak se sliveří těla pohybují v dokonalé harmonii, a ač neví, co si o tom má myslet, radí Sisay, aby zůstala v bezpečné vzdálenosti. Tato verze Hanny byla očividně o něco méně důvtipná než originál.
 
Stonecloaker 
 
Druhý „záchranář“. Tento chrlič mimo záchrany bytosti zvládá ještě CIP efekt Cremate (bez líznutí). Ilustrace sice vzbudila u některých lidí pochyby, zda poskytuje své záchranářské služby, aniž by za ně žádal mírně neortodoxní protislužbu…ale o tom se rozvádět nebudu. :o)
 
Stormfront Riders 
 
Ač by se to mohlo zdát, jezdci nemají nic, ale zhola nic společného s kartou Storm Front. Absence flashu z nich dělá místo záchranářů výrobce tokenů.
 
Sunlance 
 
Ale tady máme zase další colorshiftovanou lahůdku. To, že jde o přebarvenou verzi Strafe, není tak zajímavé, jako flavortext této karty: 
“Pro nevinné je snadné mluvit o spravedlnosti. Jen zřídka totiž pocítí její strašnou moc.“
—Orim, samitská inkvizitorka
Neklamou nás oči? Orim, samitská inkvizitorka? Orim, jak ji známe, byla šlechetná a obětavá samitská léčitelka, členka posádky Weatherlightu…a nyní inkvizitorka? Raději ani nechci vědět, co se v této realitě dělo.
 
Voidstone Gargoyle 
 
Voidstone Gargoyle je novým Meddling Mágem, kterému někdo do ruky vrazil jistou ostrou jehlu. Osobně mi tato ilustrace do Time Spiral vůbec nesedí (kostel v pozadí nevypadá ani trošku narušeně) , a mám určité podezření, že tato karta měla svého času vyjít v Guildpactu. Proč? Jednak kvůli V Ravnice vyšel Nullstone Gargoyle a v Dissension pro změnu Wakestone Gargoyle. Že by se jednalo o jedno z rares, které byly vyškrtnuty z Guildpactu kvůli nephilimům?
 
Whitemane Lion 
 
Lev bělohřívák je nejmenší, nejflexibilnější a co do ilustrace nejhezčí „záchranářskou“ bytostí. Jinak je stejně jako jeho kolegové unikátem. 
 
V dalším díle se můžete těšit na modrou a černou.
Závěrečná kapitola příběhu ze světa gild
 Napsal: Cory J. Herndon
Přeložil a upravil: Jan Adam
 
II. část
 
 
Příběh Ravnicy jsme opustili v následujícím bodě: Parhelion, pevnost boroských andělů, kteří padli za oběť Szadkově armádě duchů v přízračné krajině Agyrem, narazila neřízena do sídla Azorijského senátu. Zde se nachází Agrus Kos v těle azorianského ektomága Obeze Murzeddiho, Nejvyšší Sudí Augustin IV, selesnyjský velvyslanec Svatý Kel, wojekský generál-velitel Lannos Nodov, anděl Pírko, baronka Teysa Karlov a zlodějský mistr Evern Capobar. 

Když se usadí prach, naši přátelé zjistí, že většina senátorů padla za oběť padajícím sutinám. Bohužel, i generál Nodov, z něhož nezbylo pod obrovským odštěpkem stropu více než jedna jediná noha. Pírko konstatuje, že kdyby měla křídla volná, mohla ho zachránit. Augustin souhlasí a odstraňuje její stříbrné svorky. Zároveň Pírko chtě nechtě přebírá povinnosti gildovního pána Legie Boros. Náhle se objevuje nečekaný návštěvník – není to nikdo jiný než imp Pivlic, kterého před jistou smrtí, když vyčerpán letem umdlel, zachránil roc, který předtím ztratil svého jezdce- gobliního poručíka Flanga. Dorazil, aby Teyse oznámil, že Utvara je téměř stoprocentně na odpis, a že nephilimové míří do města – což už v tuto chvíli ví bohužel v Ravnici každý. Kos v těle Obeze Murzeddiho se spolu s Pivlicem vydávají splnit svůj úkol – prošetřit Momira Viga. Evern Capobar už to v Prahvu nemůže vydržet, a prohlašuje, že se vrátí do svého domova, ať stojí, nebo ne. Nedbá na Pivlicovu poznámku, že už určitě nestojí. Vyběhne nazdařbůh ven. Bohužel, v cestě nazdařbůh ven stojí právě noha jednoho z nephilimů. To už je na starého zloděje moc, a jeho mysl definitivně povolí. Pokud má zemřít, ať je to tedy rychle, zařve k nebesům. To, co z něj po dopadu nephilimovy nohy zbude, se prakticky vejde do větší injekční stříkačky. 
 
Fonn a Jarad pokračují směrem k Rix Maadi, Pekelné díře. Myc a jeho přátelé jsou bandou Rakdosů vlečeni přímo do centra teritoria kultu, a zde předhozeni Krvavé čarodějnici Izoldě. Ta mezi nimi hledá toho správného. Lilyeyama Tylver klade odpor, a to Izoldu pobaví natolik, že nechá dívku odvléct, prý pro „osobní zábavu později“. Poté, co škrábne a ochutná krev Orvala i Aklechina, zbývá jen Myc. A právě on je osobou, kterou Izolda hledá. V žilách mu koluje drahocenná tekutina – krev gildovního pána, jeho otce Jarada. Rakdoská magie se točí výhradně kolem krve, a má-li krev sama magické vlastnosti, dokáží pravé divy. Nemluvě o tom, je-li to krev dračí. Ano, část lupu Everna Capobara, který mu sebrali stínochodci, byl určen právě pro ni. S pomocí Mycovy krve a tekutiny, která kolovala v žilách draka, hodlá Izolda provést nebezpečný a mocný rituál – vyvolat samotného démona Rakdose Prznitele a svázat svou mysl z jeho, aby jej mohla ovládat. Započne rituál. Její zaříkávání je ale přerušeno svistem šípu z Jaradova luku, který jí vyrazí kalich s krví z ruky a rozstříkne drahocennou směs po oltáři a Mycovi. V tom samém okamžiku se z lávové jámy vynoří sám Rakdos. Myc Zunich cítí, jak se v jeho hlavě vedle jeho vlastní mysli zhmotňuje další – ukrutná, násilná, krvelačná. Přerušený rituál svázal s Rakdosovou myslí mysl jeho samotného. Démon je s ním spjat a musí jej poslouchat. Zároveň je ale Mycova mysl ovládnuta démonickou psychikou, a chudák malý Selesnyan má jen okrajové ponětí o tom, kdo je, ke komu patří, a jak by se měl chovat. Úderem pěsti srazí Rakdos vznášející se Izoldu do davu kultistů a zahájí svou cestu k povrchu. Vyděšená Fonn a Jarad to sledují. Fonn netuší, co se děje, a proč Rakdos Myce nezabil, ale odnáší si jej, očividně v míru, někam sebou. Jarad tuší. Posílá Fonn s Orvalem a Aklechinem pryč, na povrch. O to, aby se Myc bezpečně vrátil, se postará sám.
 

Obez a Pivlic se na rocovi dostávají poblíž Novijenu, sídla Simiců. S Obezovou pomocí se Kos dostává dovnitř a přebírá tělo virusoida, gelovité bytosti, které slouží Simicům jako sluhové. Prochází živoucí strukturou až do velína, kde konečně nachází samotného Otce stvořitele, Momira Viga, který se právě zabývá pitváním jakési zlobří (snad) mrtvoly. V tu chvíli jej jakási vedalkenská výzkumnice požádá, aby jí asistoval, a přikáže mu držet holýma rukama nad ohněm nádobu a pak vařící obsah vypít. Kos se nevěřícně zeptá „Cože?“ – a to je kritická chyba. Virusoidům totiž není vlastní dar řeči, a tak je azorijský avatar prozrazen.
 
Pivlic a Obez zatím z první ruky sledují, jak se nephilimové pouští do likvidace města. Sama Středotvrz je napadena, a generálka Migellic se marně snaží přimět boroské gildovní mágy, aby oživili strážné titány. Zdá se, že bez moci Guildpactu a přítomnosti boroských andělů jsou titáni jen obří, nepotřebné, neživé sochy. Letka skyjeků prolétne kolem dvojice, aby napadla korýšovitého nephilima se vznášející se hlavou na zádech. Ten je ale vymaže ze světa jediným vychrlením tekutého ohně. Tlaková vlna srazí Obeze a Pivlica ze sedla, a oba musí bojovat o to, aby neskončili jako dva mastné fleky na dlažbě pod nimi. Kos je uvnitř Novijenu odkázán sám na sebe.
 
Svatý Kel se mezitím vrací do Vitu Ghazi. Mysl starého loxodona pomalu kolabuje pod tíou událostí, a nakonec se zlomí. Dává povel k tomu, aby Konkláva nasadila své tajné síly pro případ nejvyšší nouze – mlčenlivé. Ač byli oficiálně zakázáni dodatkem ke Guildpactu po Dekamiléniu, stále si jich pár drželi v záloze. A nyní je nasazují.
 
Jarad v podzemí používá svůj věrný hmyz, aby mu pomohl vystopovat Izoldu. Ta je ale blíže, než tuší – i ona touží jej potkat, když už nevyšel rituál napoprvé. Nyní má možnost získat krev přímo od gildovního pána. Když se Jarad i Izolda srazí, následuje krátký, ale urputný boj. Jarad zjišťuje, že Krvavá čarodějka je mnohem mocnější, než čekal, ale nevzdává se myšlenky zachránit Myce. Pak ale přichází Izoldino překvapení. Lily Tylver, čerstvě oživená, ještě oblečena ve své uniformě ledevského rekruta. Její rty byly sešity k sobě hrubou, tmavou režnou nití a její vlasy visí v chuchvalcích dolů. Byla proměněna v ragamuffyna, služebníka rakdoských šamanů. Brouká si tichou melodii, která Jarada zbavuje jasného rozumu, a vážně zraněn, dopadá k nohám Izoldy. Ta ale překvapivě vyléčí jeho hluboké rány – taková cenná tekutina, jako je krev pána gildy, přece nesmí jen tak zbůhdarma téci po kamenech, jak sama říká. Pak předkládá Jaradovi nabídku. Jeho krev, a jeho život, za život Mycův. Izolda uvolní pouto mezi jeho synem a Rakdosem, a vytvoří nové, mezi ní a démonem, jak zamýšlela od začátku. Jarad z posledních sil vytáhne komunikační kámen a zakřičí na Fonn, aby zachránila Myce a na něj nečekala. Pak mu Lily vyrazí kámen z ruky a odkopne jej do lávy. Izolda upoutává Jarada na oltář.
 
Démon Rakdos konečně prolamuje dlažbu na povrchu poblíž Vitu-Ghazi, a prorokuje konec Selesnye. Pod jeho nohama se z podzemí rojí hejna krys a ženou se do svatého stromu Konklávy. Vysoko nad nimi se Biracazir a Svatý Kel snaží, aby Rakdosův útok odrazili. K nebesům se nese démonův řev, a na něj odpovídají prastaré stvůry, řádící v centru právě nyní. Démon se chopí prvního kusu mizzia, který mu přijde pod ruku, někdejší výztuhy Parhelionu, a vrhne se do boje s hadím nephilimem s lidským torzem a kruhovou tlamou. Po krátkém boji se mu podaří nabodnout nephilima na ostré větve Vitu Ghazi. Pak se na něj obrátí pozornost oheň chrlícího nephilima. V ten okamžik mu ale hlavou projede ukrutná bolest.
Za tu může Izolda. Jarad je upoután na oltář a Izolda mu vrazí rituální nůž přímo do srdce. Jak krev a život Jarada vod Savo, gildovního pána Golgari, uniká z jeho těla, jeho poslední myšlenka patří jeho synovi a exmanželce. Pak Izolda provede znovu rituál, tentokrát nerušeně. V okamžiku jeho dokončení je zrušeno Rakdosovo pouto s Mycem, chvíli potom kontrolu přebírá Izolda. Právě dokončení rituálu způsobuje Rakdosovi pocit, jako by se mu měla rozskočit hlava. Na chvíli je svoboden, a chce se Mycovi pomstít. Pak jej přepadne další vlna bolesti a Myc padá z výšky na zem. Zachytí se však na Rakdosově osrstěné noze.
 
Kos se mezitím snaží vykroutit ze šlamastiky, do které se dostal. Momir Vig, spíše pobaven, než rozezlen, zve na scénu Svogthira v Savřině těle. Nekromant je taktéž celkem pobaven, zejména když v Kosovi rozpozná ducha člověka, který před dvanácti lety překazil Savřiny plány na ovládnutí Ravnicy. Kos se pak vhodně volenými otázkami snaží z Viga dostat, o co mu vlastně jde. Je to prosté. O nadvládu nad světem, jak jinak. Simicové distribuovali po celém světě cytoplasty, které sice posilovaly normální produktivitu, ale zároveň je činily závislými – mnoho lidí muselo podstoupit různé fyzické úpravy, aby mohla jejich těla cytoplasty přijmout. Bez nich budou mrzáci. Vigův finální projekt nese název Kraj. Bytost stvořená čistě z cytoplastů, ovládaná nervovým svazkem, který se nachází přímo pod nimi. A jakmile se tak stane, všechny cytoplasty na celé světě se začnou vracet zpět, aby posílily Kraj, mrzačíc tak miliony bytostí po celém světě. Vše, co chybí k oživení Kraje, je právě tekutina z dračí hlavy, pro kterou poslal Capobara. Když se dozví, co chtějí, hodlají Kose v těle virusoida zabít a vyhodit ven. Kos se nemůže „dovolat“ Obeze, a tak se rozhoduje k zoufalému činu – přeskočí do Savřina těla. Svogthira ale přemůže překvapivě snadno. Vig, který ničeho netuší, žádá Svogthira, aby mu pomohl Kraje oživit. Oba čarodějové zasouvají do mozkového klastru ampule s dračí mozkovou tekutinou. V okamžiku, kdy je zasunuta poslední, obrací se Vig ke Svogthirovi s patetickým „A teď změníme svět, můj příteli.“ Kos v odpovědi jen pozvedne Savřinu hůl a vrazí ji špičatým koncem Vigovi do oka.
 
Fonn a její zvědové se mezitím ze všech sil snaží zabránit oheň chrlícímu nephilimovi, aby zranil Rakdose a tím pádem i Myce. Když se jim podaří vyšplhat na jeho záda, jsou zrovna svědky toho, jak se Rakdosovo pouto tříští a Myc padá dolů. Snaží se ze všech sil nephilimovi ublížit svými zbraněmi, ale ten to necítí o nic víc než dromad mouchy. Pak vydechne. Proud jasného, kapalného ohně zasáhne Rakdose naplno. Myc se pouští a zázračně dopadá do trosek někdejšího hostelu, do hromady prádla. Démon se přímo koupe v přívalu pekelného ohně, a když útok skončí, jeho oči planou ještě zuřivěji, než předtím. K druhé ráně se nephilim nedostane, když mu Fonn, Aklechin a Orval hodí do dýchacích otvorů na zádech granáty, které Aklechin ukradl mrtvému kultistovi v podzemí. Ne zcela tak nesmrtelný, jak praví pověsti, nephilim se hroutí a umírá. Když se Fonn a její kadeti vyhnou kutálející se kamenné hlavě, kterou už nic nad hřbetem nedrželo, mohou si konečně vydechnout. Fonn se narovná a pohlédne směrem, kde naposled viděla Myce. Vtom se jí na hlavu zřítí imp a tlustý azorianský ektomág.
 
Svogthir nadává Kosovi do idiotů, a podobná slova má pro Kose i Obez, kterému se konečně podařilo naladit zpátky na Kosovu vlnu. Zombie-bůh mu objasňuje, že Kraj, améboidní chuchvalec cytoplastu, jemuž celý Novijen slouží toliko za nápodobu hlavy, je vlastně jen primitivní bytost, která potřebuje silného pána. A toho Kos právě zabil. Rozezlen a vystrašen se Kose táže, co s nimi teď bude, uvězněnými v Krajově hlavě. Kos mu odpovídá, že na to měl myslet předtím – a žádá Obeze, aby jej dostal pryč. To ektomág s radostí splní.
 
Když se Kos přemístí do Obezova těla, nemá ani pořádně příležitost říci Fonn, jak rád ji opět vidí. Překvapeni sledují, jak se Fonnina cytoplastická ruka utrhává od zápěstí a odlétá směrem ke Krajovi. Toho si všimne i Rakdos, a hodlá tohoto nového soupeře zničit jako ty předtím. Kraj, stejně obří jako primitivní, se obrátí čelem k první výzvě. Když Rakdosova pěst dopadne na Krajovo průhledné tělo, projde hladce skrz. Ať už je Kraj z čehokoli, na Rakdosove tělo to působí jako kyselina. Démon řve bolestí a snaží se osvobodit. Kraj to ale nedovolí, a postupně vtáhne Rakdose do svého těla. Po chvíli se démon přestane hýbat. Kraj nakonec také – ať už mu život vdechla jakákoli síla, sežrat démonického boha bylo asi moc i na ni. 
 
Hluboko pod nimi se Izolda, Krvavá čarodějka zřítí mezi kultisty. Pouto mezi ní a démonem je obousměrné, a Rakdosovo strašlivé utrpení přemohlo její mysl. Leží mezi kultisty a mělce dýchá. V kultu ale bohužel pro ni platí jasné pravidlo. Stojíš? Jsi soupeř nebo soukmenovec. Padneš? Nejsi více, než potrava. Ten večer zažijí kultisté hostinu, jako nikdy předtím. Když okusují Izoldiny zbytky o a sají morek z jejich kostí, svítí jim oči démonickým leskem. Od této chvíle bude mít rčení „Každý z nás má v sobě kousek démona,“ mezi kultisty hodně doslovný charakter.
 
V tu chvíli se objevuje na scéně Pírko a volá Kose zpět do Prahvu.
Zde se schází to, co zbylo ze Senátu. Nejvyšší sudí Augustin IV svolává zasedání a prezentuje ohromeným senátorům vše, co se na Ravnice nyní děje – útok nephilimů, zrada Simiců, smrt boroských andělů, Rakdosovo probuzení. Ministři navrhují okamžité odsouzení Guildpactu jako selhavšího institutu, zavedení stanného práva, povinného náboru populace do armády a bezodkladného ustanovení Augustina absolutním diktátorem pro stav nouze. Na gildě Azorius nyní podle nich záleží přežití celého světa. V posledné chvíli se však objeví někdo, kdo vznáší námitku. Není to nikdo jiný, než Obez Murzeddi, a s ním Agrus Kos, kteří se snášejí neseni Pírkem skrze prolomený strop.
 
Kos by ale nemohl být více překvapen. Když si Pírko sejme helmu, Kos zjistí, že nejde o jeho známou. Augustin mu s ďábelským úsměvem dává povel zahradit východy. Anděl se rozpustí do milionu malých modrobílých červů a roztáhne se na velikost menší plachty. Je to dimirský Lupul, měňavec a sluha Szadkův. Podle jeho slov jej Szadek nikdy pořádně nedocenil, a ten „mrtvý Devkarin“ jakbysmet. Tahle poznámka vyvolá úlek u Myce a Fonn, kteří tušili cosi zlého již od chvíle, kdy se Jarad odmlčel a Myc nebyl více schopen vnímat jeho notu v selesnyjském „zpěvu“. Augustin sám před nimi odkrývá svůj plán. Když Kos Szadka zatknul, byl tento odveden do azorianských kobek. Zde už bylo pro Augustina hračkou upíra oslabeného útokem Lupula dorazit. Guildpact tak definitivně padnul. Zbytek už byly jen události šikovně uvedené do pohybu. Povolal Kose, o kterém věděl, že bývalí wojek-detektiv s takovou služební statistikou určitě vyhodnotí Viga jakožto krajně nebezpečného a eliminuje jej. Nyní je Szadek uvězněn v Agyremu, Niv-Mizzet uprchl, Konkláva je pod útokem z několika stran. Boroští andělé jsou mrtvi až na posledního, a ten co nevidět padne za oběť jeho lupulovi. Vig a Jarad jsou mrtvi, orzhovský Obzedat je ochoten se podílet na všem, co přinese zisk, a Gruulové jsou příliš zdecimováni na to, aby mohli vzdorovat diktátoru Augustinovi a jeho mocným azorianským silám. Nejvyšší sudí Augustin IV bude vládcem celého světa. Se smíchem nechává celou skupinu prchat do trosek Parhelionu. Prý mají deset vteřin. Pak za nimi pošle měňavce, aby je pozřel.
 
Ale Kos má ještě pár trumfů v záloze. Nechává Fonn v jedné z chodeb a s Pivlicem sestupuje do strojovny, kde spolu sabotují realitovou pohonnou jednotku. Za čtyřicet minut exploduje. Pak se Kos vydává na nehmotnou pouť skrze stěny Parhelionu. Na můstku nachází skutečnou Pírko spolu s Teysou a bezvědomou Wenslauv, dalším měňavcem a Szadkem. Převezme její tělo a ukáže oběma ženám, že je čas utéci. To se i podaří. Přesto je Szadek a měňavec pronásledují. Kos musí rychle něco vymyslet. A tak se i stane, nakolik bláznivé se to zdá.
 
„Wenslauv, řekni mi, že máš s sebou-“
„Jo. Třetí kapsa na pásku od spony zprava. A to fakt nemůžeš myslet vážně.“
 
Jedna z nejzákladnějších součástí wojekské výzbroje, uzemňovač na duchy, je nyní spasením pro všechny. Nehledě na svou moc, gildovní pán Dimirů je stále duch. Během chvilky je uvězněn v zařízení. Zbývá pronásledující měňavec. Když už se zdá, že je dostihne, Kos poznává, že chodba, kudy prchají, je mu povědomá. Vzápětí je měňavec spálen a rozmetán po okolí granáty Fonn a jejich ledevů. Kos a přátelé míří co nejrychleji zpět do haly Senátu.
 
Zde nacházejí totální chaos. Selesnyjští mlčenliví bez milosti likvidují každého, kdo se ještě hýbe. I Augustin polosedí-pololeží ve své zřícené židli. 
 
„Vaše Ctihodnosti,“ pronesl Kos a palcem uvolnil pojistku na uzemňovači, „chytejte.“
 
Augustinovy oči se rozšíří strachem. Když uzemňovač dopadne před něj, roztříští se a z něj vyrazí vír modročerné energie. Z něj se zhmotní poloprůhledná postava a dá se do ďábelského smíchu.
 
„Augustine,“ pronesl duch upíra sametovým hlasem, „máme spolu nevyřízené účty.“
 
S tím mu vrazí přízračnou ruku do hrudi a započne vysávat jeho životní sílu. Azorijský intrikář konečně došel trestu. Když Kos a jeho přátelé opouští budovu, wojekův duch v těle Wenslauv se ještě jednou otočí a pohlédne na dvojici – jeden duch, jeden smrtelník, oba odsouzeni k zániku. Ženou se pryč jako o závod. Ale na něco jsme ještě zapomněli.
 
„Kosi,“ vyrazila ze sebe Teysa, těžce dýchajíc, „jak dlouho to je, cos říkal, že máme pět minut?“
„Asi tak … a do hajzlu.“
Pivlic později odhadne, že kdyby se jen o pár vteřin opozdili, katastrofu by nepřežili. Takhle výbuch, který otřásl centrem Ravnicy, vyslal k nebi ohnivou kouli viditelnou i ze severozápadního pólu a na místě, kde stál Prahv, zanechal kráter velikosti Thaustorrinské arény, srazil Kose i ostatní na zem, potlučené, ale živé.
 
EPILOG
 
Podměstí
 
Fonn a Myc přicházejí k bráně do teritoria Golgari, kde jsou očekáváni. Hypogryfí strážci ji pozdraví mírným pokývnutím. Je to už pár týdnů, co byl Prahv zničen. Pírko za pomoci mnoha teratogenů svrhla Rakdose, nacházejícího se v jakémsi komatózním stavu (není divu, jeho mysl, kterou ovládala Izolda, je nyní rozptýlena mezi stovky kultistů, jenž ji sežrali), zpět do lávové jámy v Rix Maadi, snad již napořád. Tělo projektu Kraj bylo roztrháno na kusy mlčenlivými ještě v posledních hodinách boje. Fonn si vzala dovolenou jak u ledevů, tak u wojeků, řkouc, že se musí nyní více věnovat synovi. Ale i proto byli zde. Golgarijská nekromancie je nejmocnější na Ravnice. Jen ti nejnadanější nekromanti dokáží skoro nemožné – oživit své vlastní mrtvé tělo vlastním duchem. Jaradova sestra Savra byla jedna z nejlepších nekromantek, a Jarad sám hodně studoval. Jeho rány se již nikdy nezahojí, a již nikdy nebude tím Jaradem, kterého Fonn kdysi milovala. Ale je to stále Mycův otec. Myc matce sděluje, že žil rád život silhanského ledeva, ale nyní by chtěl více poznat, jaké je to být Devkarinem. Se slzami v očích jej Fonn zanechává v péči jeho otce, licha Jarada, pána Golgari. Snad k němu i ona jednou najde opět cestu.
 
Utvara
 
Crixizix stojí na okraji skelnaté kaldery, kde kdysi stál Kotel. Izzetský inženýrský tým se zatím neukázal. Ohňomysl je už po několik týdnů hrobově tichá. Ať už byl Niv-Mizzet kdekoli, nepřál si být rušen. Než dosedl na nedalekou přistávací plochu zeppelid s Pivlicem a baronkou Teysou Karlov, měla už půlku Utvary v hlavě zrekonstruovanou.
 
O dva roky později, Ravnica-střed
 
Kos se opět překvapeně probouzí a vidí před sebou Pírko. Přesněji řečeno archanděla Pierakor, gildovní paní Borosu. Zjišťuje, že má průhledné, ale naprosto pevné a reálné tělo. Nicméně není zrovna nadšen z dalšího vyrušení. Unaveně se ptá, co se zase děje, a proč nemůže mít ani po smrti klid.
Pírko mu objasní situaci. Jeho tělo je darem od nového gildovního pána Azoriusu, Nejvyššího sudího Leonose II. Kos může cokoli, co normální člověk, pouze nebude stárnout. Pírko přistoupí k oknu a pokyne Kosovi, ať se podívá. Exploze realitového pohonu Parhelionu dokončila, co Schizma kdysi načalo. Agyrem, přízračný svět duchů, se překryl s Ravnicou, a nyní svět vypadá jako by všechno existovalo v rozmazané a trochu pokroucené kopii. Gild je o jednu méně, Rodu Dimir již není zapotřebí. Nový Guildpact je pouze právní dokument bez jakékoli magie, založen na skutečné vzájemné pomoci a závislosti. Jeho značnou část pomohla koncipovat a sepsat Teysa Karlov. Lidé si zvykli na život s duchy, jsou to pro ně jen další, možná trochu více průhlední sousedé. Ale stále tu číhá nebezpečí. Pírko chce po Kosovi, aby se ujal vedení Ligovní haly wojeků v Agyremu. I mezi duchy je třeba udržovat pořádek. Kos ale stále tuší háček, a Pírko se konečně dostává k jádru věci. Szadek přežil zničení Prahvu, a ačkoli Dimirové jako gilda již neexistují, jejich odkaz přežívá. Szadek je mezi duchy, tedy mrtvými ve svém živlu, a pro dobro Agyremu, o Ravnice ani nemluvě, se mu musí někdo postavit na odpor, vytvořit protiváhu.
 
„Ale já jsem duch!“ ohradil se Kos.
„To on také,“ odvětila Pírko.
Kos na ni skepticky pohlédl a pak se podíval znovu z okna. Ani z tohoto místa nedokázal rozeznat, kde končí Ravnica a začíná Agyrem. Byl obrovský, a mnoho z přízračných věží bylo skutečně pokroucenými kopiemi originálů. Dokonce se mu zdálo, že vidí nedaleko od Vitu-Ghazi jeho přízračného dvojníka..
„No,“ řekl Kos po několika dlouhých minutách, „vypadá to, že mne čeká pořádný kus práce.“
 
 
KONEC
 
Doslov překladatele: Omlouvám se za více než roční zpoždění, bohužel mi zaměstnání ubírá čím dál více času, který bych mohl věnovat na překlady příběhů. Konečně jsem se ale dostal do fáze, kdy mohu konečně pokročit k Časové spirále. Očekávejte ji v dohledné době, pokusím se jí věnovat část zbývajícího „prázdninového“ času. 
 
–Honza Adam, a.k.a. Car.
ENCYCLOPEDIA DOMINARIANA – MIRAGE
 
Zdroj: „Ztracená databáze“
Přeložil: Honza Adam
 
Předmluva:
 
Vážení přátelé a fanoušci Magicové storyline. Dovolte mi, abych Vám v několika řádcích představil sadu, která stála u zrodu moderního Magicu. Mirage byla prvním blokem, který představil členění na jednu základní a dvě rozšiřující sady, a z hlediska příběhu přinesl po Ice Age revoluční změnu – z doby ledové jsme se přemístili do africkoarabského prostředí. Nehledě k tomu, že právě v Mirage leží kořeny ságy Weatherlight, středobodu celé historie Dominarie. 
Zajímá vás, kdo byl Mangara, Kaervek, Jolrael? Kdy hráči MTG poprvé slyšeli jméno Teferi? Pak čtěte dál. Překlad vzácného textu z tzv. „Ztracené databáze“, někdejší neoficiálně-oficiální „Bible“ tehdejších kreativců a autorů románů, je nejkompletnějším materiálem pojednávajícím o této kapitole dominarijských dějin. Enjoy!
-Honza Adam

O SADĚ:

 
Mirage se zrodila v roce 1993 jako sada s názvem Menagerie, ale světlo světa spatřila na podzim 1996. Jakožto druhá samostatná sada byla Mirage největší sadou MTG v dosavadní historii. Obsahovala subset deseti karet – sedmi draků, dvou dračích vládců a Rashidy Scalebane. Mirage také představila mechaniky flanking a phasing a vyjasnila pravidla poutající se k Páté edici. Mnoho z nových karet sady se zaměřovalo na nově ustanovenou pružnost pravidel, zejména deset charmů, které se objevily v Mirage a jejím rozšíření Visions. Navíc, Mirage jako první představila online promo jménem Oasis.


Třistapadesátikaretní set byl inspirován obrazem nubijského bojovníka. Wizardům tak bylo možno zakomponovat do svých produktů otázku etnické diverzity – tím, že stvořili nový setting, a sice Jamuraau, část obrovského rovníkového superkontinentu. Ačkoli je jeho značná část obydlena lidmi etnika blízkého arabskému, Jamuraa, kterou jsme poznali v Mirage, byla hodně ovlivněna africkou kulturou. Postavy ze zemí jako ostrovní říše Corondor nebo Hořících ostrovů pak zajistily zástupce bílé rasy.

Ačkoli měla Jamuraa mnoho částí, její děj se točil okolo tří království, jenž mělo každí svůj osobitý etnický a kulturní základ. Impérium Suq’Ata odvozuje svůj původ od obyvatel svět Rabiah, kteří se na Dominarii dostali skrze portály v poušti. Rabiah posloužil jako setting pro sadu Arabian Nights, proto mají suq’ataští lidé arabské rysy a oděvy. Království Zhalfir je jednou z nejstarších civilizací na celé Dominarii, je hlavním ohniskem děje Mirage a je založen na afrických lidech – mnoho Zhalfiranů je tmavé pleti. Zhalfiranský oděv je nicméně inspirován starým Římem, což je patrné z oděvů kouzelníků a civilistů, s lehkým nádechem Egypta. Konečně je tu Femerefská teokracie, jejíž etnické zázemí je totožné se Zhalfirem, ale která vyznává mnohem střídmější styl odívání.
Mirage má také obsáhlou historii. Dvě ze tří hlavních civilizací mají dějiny dlouhé tisíciletí, samozřejmě s příslušnými historickými a literárními záznamy. Práce jako Tisíc otázek nebo díla femerefské filosofky Naimah se objevují v citacích na kartách. Pro Mirage byla také složena báseň jménem „Píseň lásky Noci a Dne“, jejíž fragmenty se nacházejí na kartách Mirage i Visions.

Symbolem Mirage byla palma se třemi páry listů. Všechny karty byly datovány rokem 1996, s černým okrajem. Byla prodávána ve dvou formátech – šedesátikaretní starter s knížkou o pravidlech, s ilustrací Ivory Charm od Gerry Graceho. Patnáctikaretní boostery nesly obrázky Grinning Totemu, Taniwhy, Mara a Jungle Trolla. Boosterboxy pak nesly obrázek Ebony Charmu od Gerryho Grace.



HISTORIE JAMURAAY

Část I. Od počátku po Přízračné války
 
Ve 43. století moderní dominarijské historie se na Jamuraae schyluje k válce, která vrazí klín mezi prastará impéria. Bitva bojovaná ambiciózními čaroději a armádami zdokumentovaná sadou Mirage zanechá na tváři tropického kontinentu navždy. Ale každá z válek obyčejně mívá kořeny hlouběji v minulosti, a ani tentokrát tomu není výjimkou…
V rovníkové oblasti Dominarie se nachází gigantický superkontinent, jemuž vládnou arabská impéria a kmeny viashinů. Sestává z mnoha částí, ale nejdůležitější je na něm jeho severozápadní cíp – domov mocných impérií Zhalfir, Femeref, a Suq’Ata. Tyto tři země jsou od ostatních odděleny rozsáhlou pouští na jihovýchodě. Všechny tři národy existují po staletí, ale nejstarší je Zhalfir, jedna z nejstarších civilizací na planetě vůbec. 

“Na rozdíl od Zhalfiru nepotřebuje gryf žádný koncil, aby udržoval své části v souladu. ” - Asmira, Svatá mstitelka

Zhalfir je starší než všechny ostatní civilizace Dominarie. Přežil čtyři milénia a, vskutku, byl civilizovaný ještě před zahájením současného letopočtu. Už před Válkou bratrů ovládli Zhalfiriné všech pět barev many, čímž se stali jedními z prvních Dominarijců užívajících manu ve všech jejích formách. S podporou tropického rovníkového klimatu a generací moudrých vládců, využívajících rad planeswalkera Teferiho, Zhalfir vládl většině Jamuraae po mnoho generací.
 
V průběhu Doby Ledové, zhalfirská magie ochránila zemi před nepřirozeným chladem a ta tak přežila relativně nedotčena. Na rozdíl od zbytku Dominarie nezažil Zhalfir žádnou Dobu Temna a nebyl dotčen Válkou bratrů. Zhalfirský národ je jeden z mála, kde magii ovládají i prostí občané.

Po staletí Zhalfir těžil i z další výhody – planeswalkera Teferiho. Moudrý muž, jenž studoval na ostrově Tolaria, dobře chápal zhalfirskou potřebu řádu. Nicméně, jak už to u planeswalkerů chodí, zatoužil po jiných světech…ale zároveň chtěl, aby jeho království zůstalo stabilním i v době jeho nepřítomnosti. A tak bylo zřízeno pět Zhalfirských gild. Ve Zhalfiru se svou bohatou historií v užívání magie již dávno existovalo pět organizací, magických rodů, pro každou barvu magie jeden. Nyní se tyto rody přetvořily v gildy dle Teferiho vůle a přání, aby sloužily Zhalfiru jako celek.
 
Nejneobvyklejším prvkem Teferiho gild byla jejich harmonie. Protikladné barvy pracovaly spolu, nikoli proti sobě. Díky vzájemnému porozumění bylo pět gild Zhalfiru pevnými pilíři království, a i když ochabla důvěra v krále, důvěra v gildy přetrvávala. Každé město, městečko i vesnice měla pět gildovních zástupců.
 
 
Bílá se stala?? Občanskou gildou. Občanská gilda vládla právu a její členové využívali své magie k tomu, aby posuzovali pravdu a spravedlnost ve zhalfirské společnosti. Čest, věrnost a soudržnost byly pro Občanskou gildu klíčovými principy. Byli strohými soudci, pilíři práva a národa. 

Modrá se stala?? Tvůrcovskou gildou. Experti z oblasti inženýrské a umělecké získali toto jméno, protože přetvářeli jak společnost, tak hmotu k obrazu svému. Pod magickým dohledem Tvůrcovské gildy byly vyráběny hůlky a lektvary, ale i obří strojová zařízení, které dovolovala efektivnější využití manuálních sil. Mnoho architektonických skvostů bylo také prací Tvůrcovské gildy. 

Červená se proměnila v gildu?? Zbrojířskou. Pod její jurisdikci spadaly zbraně a válečné úsilí, ale Zbrojíři zároveň pracovali i na posilování základů budov. Navzdory nepřátelským barvám chovala Zbrojířská gilda srdečnou náklonnost k Tvůrcovské, a společně pracovali na posilování zhalfirských budov a struktur. 

Černá se stala tajnůstkářskou?? Stínovou gildou. Z pěti gild byli tou nejvíce odtažitou její členové bez rozdílu nosili černé a popelavé róby s kápěmi, aby skryli své tváře. Zodpovídali za přípravy mrtvých, organizaci pohřbů a vše s tím související. Čistili ulice od mrtvých, dohlíželi na dědictví a poslední vůle, a starali se o hrobky předků. Stínová gilda pohřbívala lidi v obřích katakombách pod městy. Nicméně, někteří z členů využívali své práce k tomu, aby rozvíjeli své vlastní schopnosti a choutky – což často vedlo k třenicím.
 
Zelená se?? proměnila v nejdůležitější gildu, gildu Rolnickou. Starali se o zachování plodnosti země, o blahobyt lidí, pomáhali se žněmi a dobytkem. Také za cenu mnohé bolesti a námahy dokázali držet na uzdě mor a další nemoci, a učinili tak pro Zhalfir více než kterákoli jiná gilda. 
 
Spokojen se stabilizací situace ve Zhalfiru opustil Teferi Dominarii, aby zkoumal jiné světy. Krátce poté v hlavním městě Zhalfiru, Ki’pamu, vypukly občanské nepokoje, když církev oficiálně vypověděla Stínovou gildu, které byla dána kontrola nad mrtvými a starými kryptami. Duchovní vůdci národa se vydali na východ do města Tulumai, aby zde svolali velké shromáždění a jednali o dalších krocích. Když se jim nepodařilo přesvědčit krále, aby změnil názor, rozhodli se od Zhalfiru odtrhnout. Král nechtěl, aby jeho národ trpěl občanskou válkou, jenž hrozila ze situace vzejít, a zřekl se provincií Tulumai a Nyomba ve prospěch nového církevního státu, jenž byl nazván Femeref. Toto slovo znamená ve zhalfirštině „Rozsudek“.


”Chtěj všechno, a vše ztratíš.”- Zhalfirinský aforismus

O několik let později narazily femerefské expedice na zlato. Na území státu byly nalezeny zlaté žíly, a zakrátko nové bohatství přilákalo pozornost Zhalfiru. Namísto, aby riskovali válku o zlato mezi národy, nabídli femerefští Zhalfiru podíl na těžbě. Obě země i jejich obchod dále vzkvétal.
 
Po dvou stech letech odluky se Femeref stal po kulturní i politické stránce samostatným státem,. K magii bylo přistupováno jako k duchovní síle a lidé ji používali denně, což se lišilo od opatrného přístupu Zhalfirinů. Femerefu vládlo uctívání symbolů a totemů, a víra, že tyto předměty mohou ovlivňovat lidské osudy, byla velmi rozšířená. Každý občan Femerefu nosil Sluneční brož, která byla považována za sídlo duše. Různé kouzelné amulety byly velice rozšířené, a hlavním předmětem uctívání femerefské církve se stalo slunce – což někteří Zhalfiriné považovali za velice krátkozraké.

Impérium Suq’Ata, obývané potomky lidí z Rabiahu, se o objevu doslechlo také. Jeho kupci zakrátko zabrali severní oblasti Zhalfiru a pokoušeli se postupovat dále na jih, přičemž naráželi na trpasličí osady v horách. Trpaslíci, kteří se Suq’Atanům nemohli počtem rovnat, utíkali na jih do Femerefu, kde byli vítáni otevřenou náručí, neboť jejich hornické umění pomáhalo až zdvojovat produkci zlata. Trpaslíci se usadili ve femerefském hornickém městečku Terorq a uzavřeli spojenectví s Tulumai.

Šlechtici ve Zhalfiru se doslechli o zvýšené produkci zlata ve Femerefu, ale netušili ničeho o spojenectví s trpaslíky. Došli k názoru, že jim Femeref dává menší podíl, než by jim po právu náležel, a tlačili na krále, aby zaútočil a obsadil zlaté doly silou. Nicméně, s Suq’Atanskou armádou obléhající severní hranici nebyl král Zhalfiru schopen vypravit do Femerefu invazní síly. Stejně tak se mu nechtělo do boje se Suq’Atany, a není se čemu divit, že se na něj vládnoucí třídy Zhalfiru rozhněvaly.

Rozzlobený Teferi se vrátil po padesáti letech nazpět a nalezl Zhalfir v troskách. Jeho prastará moc se obrátila proti zemi samotné, a Zhalfir nyní čelil Suq’Atanským nájezdům po celé východní hranici. S použitím svých schopností našel Teferi dívku, která byla pokrevně příbuzná s královskou linií. Cvičil ji v politice a podporoval její přirozené vůdčí schopnosti. Díky svému stále silnému vlivu svolal Teferi zástupce královské i magické moci ke dvoru v Ki’pamu. Na tomto shromáždění se krátce objevila i dlouho zapomenutá někdejší královská kouzelnice Jolrael.

Ona dívka, jménem Yormeba, byla na tomto shromáždění prohlášena královnou Zhalfiru. Krátce po své korunovaci královna Yormeba vrátila zemi mír, ale nepodařilo se jí ji znovu sjednotit. Unaven žabomyšími válkami jeho lidu, Teferi opustil Zhalfir s hrstkou věrných poradců, mudrců a artificérů. Odpluli na jeden ostrov v souostroví Chaza, kde se Teferi chtěl věnovat výzkumu manipulace s časem.


“Cestování časem je jako jízda na velbloudu. Možná se dostanete tam, kam jste chtěli, ale ta jízda je zřídkakdy pohodlná. ” -Teferi

Teferi doufal, že se mu podaří kontrolovat čas natolik, že úplně eliminuje problémy spojené s vyvoláváním bytostí. Pokoušel se přesunovat bytosti v čase, tak aby se objevily na pravém místě v pravou chvíli. Jeho pokusy ale byly značně neohrabané, a výsledkem bylo narušení rovnováhy času. Ačkoli by se byl mohl sebrat a pokračovat s pokusy na jiném místě, Teferi chtěl napravit své chyby a zabránit tomu, aby Jamuraa trpěla časovými problémy. Pokusil se napravit své chyby výbojem many, který měl opravit vzniklou trhlinu v časovém toku. Ačkoli tušil, že to bude nebezpečné, v žádném případě nečekal následky, které jeho „léčba“ měla. Manový výboj zasáhl všechny rostliny, zvířata i budovy na jeho ostrově. Všechno kromě pevného skalního podloží „odfázovalo“ pryč z existence.
 
Válčící národy Jamuraay o tomto vůbec netušily. Zhalfirinská koalice vyhlásila, že kdokoli, kdo jí navrátí země, které jim byly „zcizeny“ Femerefem, bude štědře odměněn. Po osm let se na hranicích zemí bojovalo.
 
Ale přesto…byla zde trojice bytostí, jenž zaznamenaly výboj časové energie, který doprovázel Teferiho zmizení. 
 
První dorazil na Teferiho ostrov Mangara z Corondoru. Moudrý muž, zkušený v politice a dlouholetý student planeswalkera Eskila Bílého, Mangara byl také velice dobrým přítelem quirionských elfů z Bílých lesů Corondoru. Mangara velice dobře znal touhy a marnivost lidských bytostí, a díky tomu dokázal excelentně hrát politické partie.

Druhý příchozí byl víceméně místní. Z džungle Mwonvuli dorazila Jolrael, Zhalfirinka, někdejší královská kouzelnice, která již dávno opustila civilizaci, aby hledala klid a mír mezi zvířaty ve svém paláci v džungli. Jelikož dlouho nevydržela na jednom místě, Jolrael v průběhu let vyvolala spoustu přírodních i nadpřirozených bytostí, které jí pomáhaly stavět palác za palácem v říčních deltách džungle. Jolrael vládla všem zvířatům v Mwonvuli i dále, a její spojenectví s mocnými viashinskými šamany z Velké pouště, Zirilanem ze Spáru a Hivisem Šupinatým, jí propůjčovalo moc povolávat dokonce i velké draky, ať už z pouště, nebo mimo ni.
 
Posledním byl Kaervek z Urborgu, mocný mág, jenž přišel z Hořících ostrovů. Kaervek uzavřel mnohá spojenectví se zlými duchy a dalšími entitami na Urborgu i Bogardanu, a nyní vedl koalici Nočních lovců, fanatických duchů posedlých vražděním a šířením chaosu. S sebou si přivedl Purraj z Urborgu, náčelnici kmene temných panteřích bojovníků.
 
Tito tři mocní čarodějové, navzájem velice odlišní, dorazili na Jamuraau a tajemný ostrov…a zde tak začíná příběh Přízračných válek (Mirage Wars).
 
A o těch si povíme příště….
 
Zpátky do (vize) budoucnosti
Napsal: Rei Nakazawa
Přeložil: Honza Adam
Čas není zrovna mocí milosrdnou. Neúnavně uhání stále dál, nezajímaje se o ty, jež mučí a s nimiž si hraje. A má sklony být velice, velice nepříjemný k těm, kdo si s ním opováží zahrávat. Nemusíte být zrovna Marty McFly, abyste věděli, že časoprostorové kontinuum je věc záludná, a musí se s ním zacházet velice opatrně. Jinak můžete skončit v podobném druhu problémů, jaký nyní trápí Dominarii.
Budoucnost je o možnostech, o nadějích, a naděje je právě to, co Dominaria potřebuje ze všeho nejvíce. Kolik jí Future Sight nabízí, a zda je to dosti, lze jen spekulovat. Postavy, které jste znali a milovali, si už tímto prošly několikrát, a ani Future Sight není výjimkou. Nicméně, neočekávejte pouze hrozby z obvyklých směrů, protože jen co vaše ostražitost poleví, překvapení vás přepadne z koutů netušených. 
Planeswalkeři, kteří na Dominarii zbyli, by měli být pamětlivi mých varování, ale bohužel nemohou těžit z toho, co vím já. Ale dělají, co mohou, aby zabránili samotnému předivu času a prostoru, aby se nerozpadlo na kusy, a vzalo s sebou celé multiverzum. Byly učiněny strašlivé oběti na moci i na životech. Bývalý planeswalker Teferi a artificéři Jhoira a Venser se stále zoufale snaží uzavřít poslední a nejhorší časové zlomy, které způsobují tolik chaosu, utrpení a destrukce. Připojila se k nim další známá jména z Magicové historie, a zdaleka ne všichni vyvázli z tohoto chaosu beze šrámů – někteří zaplatili i svým životem. Byli nuceni se postavit vlastním minulostem, jakož i temné alternativní přítomnosti, kde se věci odehrávaly jinak než v „reálném“ světě. Ale to nejhorší má ještě přijít.
Až doposud bylo uzavírání zlomů „snadné“. Proces vyžadoval sice spoustu potu, krve a slz, ale byl stále realizovatelný. Stále tu ale zůstaly ty horší poruchy, a mezi nimi i ta nejhorší, tam kde to vše začalo – na Tolarii. Její obyvatelé byli notoricky známi pro svou lásku k manipulaci s časem, vzhledem k jejich obzvláště těžkým zločinům proti kontinuitě časového toku je Tolaria místem, kde se nachází, jak uhodnete, opravdu obrovský zlom. Ve skutečnosti je místní poškození tak rozsáhlé, že ani ti nejmocnější planeswalkeři nejsou schopni trhlinu znovu uzavřít.
Takže co musí naši hrdinové učinit? Nejprve musí ještě jednou shromáždit své staré spojence, jejichž jména nebudou dlouholetým Magicovým hráčům neznámé. Společně se musí postavit výzvě, které v minulosti čelilo úspěšně jen pramálo lidí, pokud chtějí mít alespoň šanci věci na Tolarii napravit. Vše mluví proti nim, ale musí se držet i té nejmenší šance, aby Dominaria a multivesmír měly šanci žít dále. Ale ani tady komplikace nekončí. Zatímco se naše skupinka se potýká s časovým chaosem, objevuje se na Dominarii další stín minulosti, velice povědomý, který svou ošklivou hlavu na Dominarii už dlouho neukázal. Schovával se, vyčkával, čekal na pravou chvíli k úderu. A když se tenhle stín konečně rozhodne vystoupit do plného světla, vše se začne točit kolem něj. Už brzy bude jasné, zda bude multivesmír ušetřen, nebo zda se dočká osudu ještě horšího, než je časový kolaps. Chcete-li vědět více, přečtěte si knihu Future Sight, kterou napsal Scott McGough za pomoci Johna Delaneye (jenž byl stejně jako Timothy Sanders u Planar Chaosu vybrán v rámci otevřené výzvy autorům před pár lety.)
Tak to bychom měli k základní zápletce, a teď se mrkněme na karty samotné, z kreativního hlediska. Stejně jako u Planar Chaosu zde pracovaly dva oddělené kreativní proudy – ale u Future Sightu je to patrné snad nejvíce ze všech tří setů v bloku. Ano, stejně jako u předchozích dvou zde budou karty, které se týkají dominarijské současnosti. Uvidíte další efekty časových zlomů, bojující lidi a bytosti, a kouzla, které na sobě ponesou známé schopnosti z minulosti v dosud neviděných souvislostech a kombinacích. V určitém směru si budete moci domyslet zakončení příběhu Time Spiral pouze z těchto karet.
Ale stejně jako u předchozích sad, i zde jsou „timeshifted“ karty. Jelikož Time Spiral obsahovala speciální skupinu karet z minulosti a Planar Chaos nabídl pohled do alternativní současnosti, je logické, že Future Sight nabídne hráčům obrazy možných budoucností. Timeshifted karty vám poskytnou ty nejjemnější možné střípky mechanik, settingů a příběhových linií, které Magic možná (a možná také ne) v budoucnosti navštíví. Tahle malá okénka vybičují vaši představivost, uvidíte. Jaké je žít v podzemním světě, kde jediné světlo pochází ze světélkujícího mechu, a příroda musí přežívat v temnotě? Jací lidé mohou žít ve světě, kde je za nejmocnější sílu považováno tajemství, a obyvatelé musí zůstat záhadou i pro své nejbližší? Jak byste si vedli ve světě, kde je jeden jediný list větší než obytná čtvrť, a i ty nejmenší bytosti se nad vámi tyčí jako obři? Future Sight nabízí hráčům unikátní příležitost k nahlédnutí do studnic kreativity a bohatství, které multiverzum nabízí – stačí jen zajímat se a mít oči „na stopkách“. A kdoví – možná se zrovna váš oblíbený svět jednou objeví v Magicovém setu.
A nyní nadchází ta chvíle, na kterou jste čekali – preview karta. Tentokrát se jedná o postavu, který je tu s námi už od počátku trilogie, ale zatím se neobjevil na kartě. (Je tu ještě jedna, která čeká ještě déle, ale tohle odhalení si schovávám na jindy!) Může sice pocházet z Urborgu, ale je do morku kostí modrý. Takže bez dalších okolků, tady je:

 
V průběhu Time Spiral bloku nabyl Venser mnoha znalostí i nových schopností – natolik, že mu začaly být jeho „artificérské“ boty malé. Stále ještě není všemocný, ale už teď je silou, se kterou je nutno počítat. Vracení permanentů na ruku není ničím novým – hloupá medúza to dokáže i s chapadly svázanými za hlavou, ačkoli bytost, která si umí takto poradit s jakýmkoli typem permanentu je relativní novinkou. Ale vracet kouzla…To je úplně jiná pohádka, a o mnoho komplexnější, než by mohl prostý wording karty napovídat.
Venser umí vracet kouzla na stacku, která ještě nebyla vyhodnocena. Stejně jako u Time Stop, tato kouzla se nevyhodnotí, a tím pádem ani nebudou pracovat. Ale stejně jako u Time Stop, tato kouzla nebudou zahrána – pouze odstraněna ze stacku a tím pádem nebudou nikdy moci být vyhodnocena – ale stále budou počítána jako „zahraná“. To činí z Vensera výborný prostředek, jak se vypořádat s nezrušitelnými kouzly jako Scragnoth nebo Obliterate. Mějte na paměti, že suspendované karty, které nejsou ani kouzlem, ani permanentem, jsou vůči Venserově schopnosti imunní (tedy alespoň dokud není odstraněn poslední časový žeton). Ale to je v pořádku, už tak vám jistě běží hlavou milion způsobů, jak Vensera využít.
I sám o sobě dokáže Venser zvrátit rovnováhu ve váš prospěch, když se zbaví otravného permanentu nebo kouzla, či zachrání vaše vlastní věci před zničením či zrušením. Ale skutečně zazáří v kombinaci s dalšími. Jakýkoli způsob vracení vlastních bytostí do ruky, od klasického Obelisk of Undoing po moderního Tolarian Sentinela mění Vensera na rychlou a zákeřnou rušící bestii. Ještě šťavnatější bude hra s Astra Slide nebo Momentary Blink. Máte-li Vensera na své straně, vaše možnosti jsou nekonečné. Případy, kdy vám Venser užitečný nebude, budou opravdu vzácné.
Nyní tedy pohlédneme na Dominarii naposled….alespoň prozatím. Co skrývá budoucnost? Spatříte ji na kartách Future Sightu, nebo to bude úplně jiný svět? Dozvíte se to již brzy. Do té doby, přemýšlejte o možnostech, které přináší budoucnost, a užívejte si jejich střípky, které vám nová sada přináší. Budete připraveni na chvíli, až se budoucnost stane přítomností?
So many bad plays
 
           Dne 15.září se konal v Bratislavě Vintage turnaj, který byl součástí slovenské série Hráč roka v rámci IstroCONu. Z Prahy se vydala na turnaj 6 členná skupinka (4 hráči, 1 osoba poskytující morální podporu a 1 pes). Na turnaj jsem se moc nepřipravoval a mrzí mě, že se to pomalu stává mým zvykem. Rozhodl jsem se hrát Gush Tendrils a toto rozhodnutí považuju za správné, ačkoliv mi chyběla spousta drahých karet (hlavně Imperial Seal a Black Lotus). Čím víc se blížil turnaj, tím víc jsem seznával, že na balíčku není něco v pořádku nebo, že ho můžu nějak vylepšit (také kvůli dvoum Moxům, které mi půjčil Zuzy). Ještě v autě jsem sepisoval, co vlastně budu hrát... Absence Imperial Sealu mě dost mrzela... Nedokázala ho nahradit Intuice... Částečně zastoupil Personal Tutor, ale ne úplně:(.
Cesta z Prahy utekla celkem svižně. Měli jsme celkem rezervu, ale po příjemném bratislavském bloudění (40min) jsme dorazili přesně v stanovéném čase. Popůjčoval jsem pár kartiček, zaregistroval jsem se a šli jsme hrát. Posádka našeho auta hrála tyto decky: Láďa Loučka-Fish, Ondrej Hatala-GAT, Karol Čilík-Ichorid, Martin Lukeš (autor článku) Gush Tendrils.
 
Gush Tendrils
Decklist
4 x Force of Will
4 x Merchant Scroll
4 x Brainstorm
4 x Gush
3 x Dark Ritual
3 x Duress
2 x Tendrils of Agony
2 x Mana Drain
2 x Misdirection
1 x Mystical Tutor
1 x Vampiric Tutor
1 x Demonic Tutor
1 x Personal Tutor
1 x Fastbond
1 x Yawghmoth´s Will
1 x Regrowth
1 x Ancestral Recall
1 x Time Walk
1 x Impulse
1 x Timetwister
1 x Mox Ruby
1 x Mox Pearl
1 x Chain of Vapor
1 x Lotus Petal
1 x Mana Crypt
 
4 x Tropical Island
4 x Underground Sea
3 x Polluted Delta
3 x Flooded Strand
1 x Library of Alexandria
1 x Island
 
Sideboard
4 x Leyline of the Void
3 x Yixlid Jailer
2 x Hurkyl´s Recall
1 x Duress
1 x Rebuild
1 x Echoing Truth
1 x Facts or Fiction
1 x Island
1 x Missdirection
 
Než začnu s popisem her, chtěl bych říct, že název tohoto reportu je celkem dost zkreslující. Zaznamenal jsem dost rozhodnutí, které vedli k přenechání výhry soupeřovi (mluvím o svých rozhodnutích i ostatních hráčů). Každý může hodnotit tyto rozhodnutí, jak uzná za vhodné, možná se v některých případech nejedná o chybu... Na druhé straně, kdo by Četl článek s názvem Spousta her, při kterých jsem si možná prohrál hru... Nyní již k samotnému turnaji, kterého se zúčastnilo 35 hráčů. 
 
 
1. Kolo Jiří Piňos-UR landstill (1:2)
Prohrávám hod kostkou. Soupeř po chvilce váhání nechává. Já si nechávám ruku s Impulsem, Flooded Strandou, Ancestral Recallem, Moxem, Polluted Deltou, Tropical Islandem, Library of Alexandria. Soupeř začíná zemí. Já položím land a Mox s vizí, že dojdu pro nějakou protekci, abych protlačil Ancestral. Jirka lízne a nepoloží nic, jen přenechá kolo. Na konci kola můj Impulse najde Duress. Ve svém kole hraju fečku, odpaluju ji a hledám Sea. Duress odhaluje Jirkův Stifle a nic moc navíc... Nějak nechápu, proč ho nezahrál, ale zjišťuju, že hraje Landstill. Ještě v témž kole protlačím Ancestral a hra je stabilizována několikerou aktivací Library. Nechci moc ukazovat své picky a tak se snažím jen kontrolovat situaci. Nemá cenu zabíjet Jirku a ukázat mu celý deck... Navrhuju mu, aby vzdal, ale vzdá až po sedmé kartě, kdy stále nemá land. Prohlašuje něco o 28 landech v decku (nejspíš si toto číslo pamatuji špatně, protože tolik zemí snad nemohl hrát ...).
Na druhou hru se rozhoduju odsideovat 3 Dark Rituály a 1 Tendrils, protože očekávám dlouhé kontrolní bitvy a tyto karty jsou moc kombo, což moc nepotřebuju. Nasideuju Facta, Misdirekci, Duress a Island. Hra nezačíná špatně (první draw-malý topdeček Ancestralu-začínám se cítit jako Karol při testingu Flashe... potřeba scrollovat není :) ) a já celkem rychle kontroluju Jirkovu ruku . Má na ní 2 Standstilly, 2 Stifly, 1 Fire Ice a Mishrovku. Zbavuju ho jednoho Standstillu a přenechávám kolo. Fowuju Stfile a druhý Standstill se dostává do hry. V openingu byly 3 Duressy a druhé draw je 4. ... Vampiric Tutor najde Library(tuším, že ho Jirka mohl zrušit, ale neudělal to :) ) a situace se celkem opakuje. Má kontrola nad hrou je maximální. Na stole mám pár zemí (Island, Underground Sea a Library) a já fečkuju pro druhé Sea, protože beru vždy vyšší váhu Willu než Fastbondu. Hra plyne a já vidím Seasingera, který je proti mně naprosto k ničemu... Jsem celkem happy a Tutoruju Mysticalem pro Demonic. Demonicem hledám Fastbond, ale nemám zelenou manu. Alexandrie líže jako o život, Scrolly a Brainstormy létají vzduchem. A já jsem ježděn manlandy. Profiltruju 40 karet z knihovny, ale k Tropicalu ani Fečce se nedostanu a umírám s plnou rukou potupnou smrtí.
Po této hře přemýšlím, jestli jsem to neměl zahrát trochu jinak... Jestli jsem přeci jen neměl fetchovat pro Tropical (tuším, že jsem dostal v prvním kole Wastelandem na Tropical a zajistil si tak aktvivní Library) nebo Tutorovat Yawghmoth´s Will. Na druhou otázku je odověď záporná-měl jsem málo many, protože se deck bez Rituálů chová mírně jinak... na první nejspíš ano-alfa target dalšího Wastelandu byla nejspíš Library než Sea... Ale po bitvě je každý generál :( Celkem se shodujem s Jirkou, že remíza ani pro jednoho z nás není ideální... Nečekám, že on může vyhrát 3. hru, ale vím, že já ano.
Na další hru přesideovávám. Dva Rituály se vrací do decku místo Fact a Missdirekce. Dostávám hezkou ruku. Tropical Island, Polluted Delta, Time Walk, Force of Will Mystical Tutor, Gush, Underground Sea. Tato ruka se dá zahrát mnohými způsoby-tuším, že jsem ji musel hrát co nejagresivněji kvůli času(Tutor na Recall, Time walk, Recall na sebe s Fow protekcí)... Jsem v časové tísni. Nerad bych začal remízou a tak jsou má kola pekelně rychlá (3 sekundy). ve 4. nastaveném kole se snažím rozject kombo, ale jsem uzemněn se svým Drainem a dvěma Fowy soupeřovým 3 x Fowem a Pyroblastem (možná 2 Fowy, Mana Drainem a Pyroblastem). Zůstávají mi 3 Životy a Jirka v posledním nastaveném kole aktivuje Mishru a zahraje Fire/Ice. 
Nejsem si jist, kdy a kde, nicméně někdy na konci druhé hry jsem měl 0 karet, 3 životy a 4 země s šancí na topdeck s ničím úžasným v hrobě (Tzn vlastně jen Timetwister). Twister jsem dolízl, ale zatapl jsem se nevalně(pravda je v tom, že jsem ještě nevyresolvoval spelly a chtěl si nechat jinou zemi než Library of Alexandria odtaplou nebo spíš nějakou manu v poolu, ale Jirka byl proti a já jsem vlastně už v této chvíli decku moc nevěřil). Dolízl jsem strašných sedm (Fow, Fow, Misdirection, Land, Land, Land, Tendrils of Agony) a byl ještě celkem rád za odtaplou Library. Lízl jsem si tedy z knihovny... A dolízl jsem-land. Pyrhovo vítězství je vždy povzbuzující. Ale topdeck Twisteru mě jako jedinná věc těšil (+ ještě, že na mě Jirka nasideoval Seasingera). 0:1
 
 
2.kolo Ronyak Lasszlo-UR landstill (1:1)
Trošku mě mrzí prohra z prvního kola (obzvlášť v druhé hře). No co život-turnaj jde dál... Usedám si proti svému soupeři aniž bych přesně věděl, jak se jmenuje. Na mou otázku Jak se jmenuješ odpovídá otázkou What?, takže začínám se svou angličtinou. Zjišťuju, že hraji proti Ronyaku Lasszloovi, bratru Vicziana, s kterým jsem hrál minule v Bratislavě, a který mě jako jedinný porazil (tehdy jsem mu to vrátil v čtvrtfinále).
Prohrávám hod kostkou. Soupeř začíná a pokládá na stůl zemi-Volcanic Island. Přemýšlím o tom, jak je pravděpodobné, že hraje Landstill... Duress v mém kole odhaluje smutnou pravdu, že hraju znova proti Landstillu. Soupeř v průběhu hry položí do hry Null Rod a já jsem celkem rád, že nemám celý power, ale jen dva Moxy. Hraji celkem rychle, abych se nedostal k remíze jako v první hře. V jednom ze svých posledních kol hraji Mystical Tutor. Původně jsem myslel, že ho zahraji na Demonic Tutor, který následně použiji pro Will, ale následně jsem změnil svůj názor. Takže Tutoruji rovnou Will a hraji ho. Jakmile jsem asi v půlce komba, uvědomuju si, že jsem počítal s Demonicem v hrobu, abych našel Fastbond a hru ještě v témž kole ukončil... Nicméně ten tam není... Je tam jen Mystical. Proto jen produresuju soupeřovu ruku, zahraju Ancestral a natutoruju si Mysticalem Demonic. Nejspíš jsem mohl svou hru o dost vylepšit-nyní si nepamatuji, jaká byla přesně situace na stole, jestli jsem měl nějaký ten Gush apod... Trošičku se mnou mé myšlenky na to, jak jsem to měl zahrát a jak jsem to zahrál zatřásly... Nicméně soupeř neměl po Yawghmoth´s Willu nic na ruce, naopak já měl dva Fowy, Mana Drain... Hru ukončily Tendrily o pár kol později.
Na druhou hru odsideovávám Moxy a Mana Cryptu kvůli Null Rodu, Chain, protože nevěřím, že by mi nějak pomohl proti manlandům a Tendrily. Dovnitř jde Duress, Missdirection, Rebuild a Island. Nechávám si ruku s dvěma zeměmi a Ancestrallem bez protekce. Nějak se s hrou plácám, ruším, lížu, ale víc zemí než je potřeba, ačkoliv zas tolik si nestěžuju, protože dostávám nějakým tím Stiflem a Wastelandem. Škoda je, že Zrovna Library je Wasteovaná...
3.hra. Draw s Recallem a dvěma zeměmi. Začínám duallandou. Ronyak Wasteuje. Přemýšlím nad Recallem. Nakonec se rozhodnu, že ho přeci jen zahraji, ačkoliv se trochu bojím Missdirekce. Ancestrál je opravdu přecílen a hra nevypadá vůbec dobře. Přemýšlím o tom, proč jsem nezůstal radši doma... Následuje ještě soupeřův Recall. Jsem trochu okousávám, ale dostávám se do fáze, kdy mohu zkusit kombo v svém posledním nastaveném kole(Ronyak měl ještě jedno). Přeci jen si přeji od decku hodně-soupeř vysype z ruky 3 x Fow a Pyroblast, takže můj Fastbond a Yawghmoth´s Will nemají šanci.
Mám 6 životů a Ronyak ve svém kole castí Fire/Ice útočí a mi remizujem. Již při hře jsem viděl Ronyakova bratra Vicziana, který se mě ptá, proč jsem hrál Mana Drain, když jsem ho mohl removnout do FOWu, abych měl víc many. Vysvětluju mu, že jsem mohl tuto hru vyhrát jen, pokud by vyresolvoval Yawghoth´s Will. Pokud bych nehrál Drain měl bych volné dvě barevné many, když jsem ho hrál, tak to znamenalo, že za 2 many dostanu 5 many, protože ruším Fow. Takže získávám jednu manu díky Drainu navíc. Následuje komentář Ronyaka, že kdyby mi nechal vyresolvovat Drain, tak bych dostal mana burn a on by mě zvládl zabít ve svém kole... :( Cítím se trochu blbě při té myšlence, protože má pravdu, ale na druhé straně, pokud by Will prošel a já bych potřeboval mít o život a o jednu manu víc, tak bych si nadával, že jsem tuto situaci nezahrál tak, jak jsem právě udělal. A také ho to naštěstí napadlo až po hře (Toto naštěstí je dost relativní...).0:1:1
 
3.kolo Zdeno Nouzovský-UR landstill (1:1)
Toto je tak trochu souboj Davida s Goliášem, protože Zdeno mě výškově dost jasně převyšuje (stejně jako všechny v okolí).Znova prohrávám hod kostkou. Nechávám si ruku s pár landy, Mystical Tutorem, Duressem. Poté co Zdeno hraje Steam Vent, tak pronáším to snad né. Předpokládám, že jedinný deck, ve kterém se dá Steam Vent hrát je UR landstill... a opravdu. Můj Duress v mém druhém kole odkrývá 2 Chain of Vapory, Mishra´s Factory, Fire/Ice a Wasteland. Přemýšlím, co Zdeno asi položil na vršek a proč mi neničí položeným Wastelandem zemi... Po třetí Zdenově zemi se dovídám pravdu Crucible... A hergot. Fow nemám a v decku jen jeden Island... v dalším kole jsem o dvě země kratší... Necítím se nijak dobře. Jednou Fetchuji pro Island a Zdeno následně pokládá Strip Mine. Nicméně si stěžuje na to, jak mu to chodí... Naštěstí se mi podaří se trochu uvolnit, jakmile zahraju dvě Fečky... Manlandy mě sjíždí. Jsem nucen hrát Mana Cryptu a přes ní dostávám Mana burn za jedna. První hod mi ubere tři životy, ale následné tři nic. Merchant Scroll na Gush Zdena trošku potrápil, takže se rozhodl nepustošit mé země. Na 6 životech protlačím Yawghmoth´s Will a díky Dark Rituálům a Fastbondu dokončuju (nebo spíš začínám) dobrou práci Tendrilem za pár a následně Zdeno vzdává (ačkoliv předtím tvrdil, že z mého decku neviděl nic víc než Demonic, Gush a Fastbond, takže si nemohl být jist, jestli ho neklamu, jestli mám druhý Tendrill v Decku...).
Na druhou hru odsideuju Mana Cryptu, Chain s abych dostal Island a Duress. Duressuji, a Zdenova ruka není nijak moc žhavá-2 x Wasteland, Polluted Delta, Flooded Strand a Fow. Nicméně se téměř ihned Dostavuje Standstill a já ho musím proti manlandům prolomit. Hra se táhne a balíček mi posílá jen samé země, takže umírám potupnou smrtí. 
Třetí hra začíná znova asi tři minuty před koncem kola. Začínám si zvykat na draw go kola... nicméně nedostávám to, co bych potřeboval... Nebo spíš Zdeno dostal několik Force, které znamenají, že jsem nevyhrál+Daze, kterou jsem díky časovému pressu moc nemohl obejít...0:1:2
 
4.kolo Viczian Laszlo-UR landstill
Před hrou se s Vicziannem trochu bavíme. On mi říká, že pokud prohraje, tak dropne turnaj. Viczian mě první kartou přesvědčuje o tom, že hraje minimálně trochu artefaktový deck (Academy Ruins). V první hře použiji poprvé za turnaj úspěšně Mana Drain, abych následně v čtvrtém kole zabil nebohého Maďara :-).Někdy po třetím kole jsem prohlásil, že zabiju 4. soupeře, pokud bude znovu hrát landstill-asi bych měl zmírnit některá svá prohlášení... V Druhé hře se dostanem asi do 4. kola, kdy rozjíždím Yawghmoth´s Will s Vampiric Tutorem, Dark Rituálem, Gushem, a Demonic Tutorem v hrobě. V mana poolu je jen jedna černá mana a já přemýšlím, co dál. První možnost, která mě napadá je najít si Fastbond, nalízat si spoustu karet a kontrolovat hru stejně předtím jako proti jeho bratrovi (ruka zkontrolovaná nějakým tím Duressem). Následně si uvědomuju, že mohu nagenerovat tři černé many. Zahrát Demonic Tutor na Fastbond, Vampiric Tutor na Lotus Petal,, který si z vršku potáhnout Gushem... Jakmile toto Viczianovi ukazuju, tak se vzdává. Poprvé mi deck pomohl a já jsem spokojen se vším. Podle toho vypadá i čas strávený hrou-končíme mezi prvními... 1:1:2
 
V ušetřeném čase shlížím souboj Ondreje Hataly(GAT) s Martinem Vašíčkem(Flash). Přišli mi zajímavé negativní komentáře k Sliver verzi Flashe, jelikož Martin prohrál jednu hru, když nemohl mít více potvor na stole než Ondrej, který si už jen kontroloval situaci. Na druhé straně v třetí hře vyhrál na seslání dvou Virulent Sliverů a Ondrejovi následnou bezmoc-podle mě, jakožto diváka způsobenou tak trochu také neodbrainstormovanou Leyline of the Void, přičemž jednu již měl Ondrej na stole, myslím, že místo této karty se zbavil Brainstormu, který později hledal Merchant Scrollem. Ale zpět k Sliver killu vs Karmic Guide killu. Slivři potřebují 3 ze 4 Virulent Sliverů a jednoho Heart Slivera (kteří se v některých verzích hrají 2), s čímž mají jednodušeji zacastovatelné slivery a deck dokáže zabít snadněji bez komba než Karmic Guide kill. Karmic Guide kombo potřebuje buď větší množství příšer v decku nebo nedolíznout žádného z dvojice Kiki Jikki, Karmic Guide. Dále je jednodušeji hateovatelné-Narozdíl od sliverů tomuto kombu vadí Extirpate, Tormod´s Crypta, Planar Void(jen v soupeřově kole), Pithing Needle. Za tyto nevýhody získává možnost přeject libovolný počet nestvůr, ubrat libovolný počet životů (poison countery se na životy nekoukají, ale pokud by měl soupeř Necropotenci a Platinum Angela, tak je rozdíl, jestli ho zabíjíte Slivery nebo Karmic Guide kombem).
 
5.kolo Pavel Šulík-Oath
Snad poprvé vyhrávám hod kostkou!!! Nechávám si ruku 2 x Fow, 2 x Merchant Scroll, Duress, Flooded Strand a Underground Sea. Soupeř začíná Duressem, kterýmDiskárduje můj Duress. Já si v klídku hraju , Merchantuju Ancestrall, ochraňuju své karty a nechávám projít i Oath, který od vyresolvování jen smutně kouká, jak je Palo zabit...
Sideuju Duress dovnitř místo Mana Crypty. V druhé hře dostávám rychlým Wastelandem. Ve třetím kole hraje Pavel před vyložením země Oath bez Orchardu. Mám na ruce Force, ale radši bych si ochránil svůj Scroll-Ancestrall, takže ho nechávám projít, protože jinak na ruce nic moc nemám... Ihned po vyresolvování Oathu se objevuje na stole i Orchard. V mém kole Scrolluji a hledám Recall. Pavel vyoathuje Akromu a sjíždí mě. Situace nevypadá nijak příznivě. Recall si ochraňuju, nicméně v třech kartách ížu země a další rušení... Bezmocně tapuju token do útoku, abych viděl, že Pavel blokuje (celkem mě tím překvapil, i když nevím, jestli neměl náhodou anděla na ruce). Získávám tím čas. Čas, který mi nepomůže a já si ve svém dalším kole nelížu v Gushi nic jiného než země a Dark Rituál...
V poslední hře si nechávám ruku s Ancestrallem, Tropical Islandem, Duressem, 2 x Merchant Scrollem, Fowem, Mystical Tutorem. Položím zemi a nechám hrát soupeře. Ten hraje Duress, na který zareaguju Ancestralem. Duress zahazuje můj Duress. Situaci mám pevně v rukou a deck chodí poctivě... dolízávám Fastbond a později i Yawghmoth´s Will a před jeho hraním Duressuju. Soupeř Forceuje Duress za Force. Jsem mírně zmaten, protože si nedovedu představit, co lepšího může být na jeho ruce. Yawghmoth´s Will resolvuje. Hraji nějaké Gushe a později i Duress. Pavel se spoléhal na Trickbind :D Marná snaha. Duress >>>>>rušení ;) A hra je zakončena Tendrilly. Osobně bych soupeři nechal Duress na Palově místě vyresolvovat... Pak bych z mojí pozice nehrál Will a čekal na nějakou protekci (neměl jsem nic jiného než Duress).Ale po bitvě je každý generál... 2:1:2. V tomto kole jsem hrál Vedle Arnošta Žídka, který měl o něco lepší skóre než já a mluvil o tom, že již hraje jen pro zábavu, protože šance na jeho postup je minimální. Když jsem viděl marnou snahu Arnieho GATu zabít BW Deadguye s milionem zabíjení byl jsem spokojen s volbou svého decku.
 
6. a poslední kolo-Lukáš Pavlíček-Oath
Prohrávám hod kostkou. Má ruka skrývá 2 x Merchant Scroll, Ancestrall Recall, Fow, Polluted Deltu a Underground Sea. Lukáš začíná Duresem. Přemýšlím, jestli je pro mě Ancestrall v této situaci tolik cenný. Dostanu-li jedním Stiflem mám trochu problém. Zároveň ztrácím dost tempo. Rozhoduju se pro Rušení Duressu. Z Ancestallu Dolízávám luxusní karty mezi nimiž nechybí ani Fatbond. Asi v třetím kole se Lukáš loučí se životem, když ani nemusím hrát Yawghmoth´s Will (který je mj na vrcholku decku díky Mystical Tutoru) a jen castím Tendrilly s deseti zahranými spelly. 
Na druhou hru sideuju stejně jako předtím a balíček je autopilot. Nechávám si ruku Merchant Scroll, Regrowth, Fow a landy. Soupeř muliganuje. Je to snad první muligan mých soupeřů a přiznávám, že za celý turnaj jsem muliganoval taktéž asi jednou. Jako osmou nebo devátou kartu dolízávám Fastbond. Ten se dostává do hry s Lukášovým povzdechem bohužel je tam... Merchant Scroll hledá Gush, V Gushi je Gush... asi jako pátou zahranou kartu v kole je Ancestrall, Lukáš používá svou Missdirekci. Já jsem si z těch několika karet lízl modrou kartu k Force na ruce ;), takže nesmlouvavě ruším. Hra končí ještě, protože balíček mi asi chce vynahradit, jak chodil proti Landstillům a já si dolízávám best of best. 3:1:2 
Základní část končí. A s ní i já. 11. místo. V průbehu turnaje jsem udělal neskutečné množství rozhodnutí, s kterými nejsem moc spokojen, takže se vlastně ani ničemu nedivím, i když jsem neskončil zas až tak daleko... Jeden dvanáctibodový postupuje do top 8, takže možná ta remíza v prvním kole by nebyla tolik zlá... Ale již se nedá nic dělat-je dohráno.
 
Ještě jsem shlédl souboj dvou pro mě nejnudnějších balíčků formátu. Karol Čilík (Ichorid) hrál proti Martinu Vašíčkovi (Flash). Chtěl jsem o tomto matchupu napsat pár vět, nicméně tempo bylo vražedné. A bál jsem se, že nebudu mít o čem psát... Vašo vyhrál hod kostkou. Oba chvíli míchali. Oba si nechali si opening hand. Vašo Turn 1 kill (Mox, Land, Flash a Protean Hulk na ruce). V druhé hře jsem viděl, jak Karol zabraňuje T1 killu díky Chalicu a Unmasku-zahození Flashe- a viděl dva Protean Hulky, ale je zpomalen Vašovým Leyline of the Void. Karol se zbavuje v druhém kole Leyline. Dále hraje Cabal Therapy na Protean Hulků (Vašo nemá moc kliku, dolízl si třetího...). Vidí jen nějaký Chain of Vapor a země. V průběhu hry letí na Vaša ještě jeden Unmask, který ho zbavuje jednoho Virulent Slivera. Karol útočí svými celkově dvěmi bytostmi. Vašo má na ruce Flash a dolízává si Brainstorm a v něm posledního Hulka... Hraje Flash, ukazuje ho Karolovi a ten jen smutně konstantuje, že je někdo malej topdecker... Nicméně Vašo by vyhrál, i kdyby si dolízl zelený Pact díky Chainu...
Po hře se bavím s Karolem o tom, že měl radši zůstat v obraně a čekat na další bytosti a Bridge. Nicméně Karol m vysvětluje, že Bridge odsideoval a že Leyline nehraje ani v side. Nejsem si jist, co bych odsideoval já... Ale nejspíš ne všechny Bridge... a taktéž bych chtěl mít Leyline v side, protože Ichorid byl pro tento turnaj jedou z nejlepších cest k vítězství a pokud chtěl Karol vyhrát, tak na něj musel být připraven. Flash trpí na Leyline podobně jako Ichorid, ačkoliv díky Sliverům a zemím (které hrobolezecký deck nemá) dokáže zabít i bez komba +- snadně. Nebudu Karola pomlouvat, dostal se dále než já, jen přihazuju svých pět centů k tématu...
 
No a již jen cesta domů, při které se bavíme o Magicu, o práci, o bydlení... Nic zajímavého, jen jediná věc, kterou našel Ondrig v MWS. Co se stane, pokud zahraji Exploraci, položím přes ní land, nějakým způsobem si ji vrátím na ruku a znovu zahraji. Mohu položit další extra land? Odpověď na tuto otázku najdete zde http://www.wizards.com/default.asp?x=mtgcom/satschoolarchive&term=exploration nebo tady http://www.starcitygames.com/pages/judgefinder.php?keywords=Exploration. 
 
KLADY TURNAJE
-Charles a Naďka-ačkoliv se ani Karolův psík ani Karolova (nyní už) žena neúčastnili turnaje byla i díky nim celkem zábava v autě, takže navzdory svému umístění nemohu říct, že budu vzpomínat na turnaj ve zlém
-Viczian Laszlo-dobře jsem si s ním pokecal i dobře zahrál, nemyslím tím, že bych byl šťastný jen z toho, že mi proti němu deck chodil
-Karolova Top 8 
-Ichorid-vidím tento deck z mnoha stran-je to ten +- nejstupidnější Vintage deck (pro mnohé je každý Vintage deck stupidní...), ale na druhé straně využívá jednu z nejunikátnějších schopností ve hře-ani přesílenou ani naopak přeslabenou a také "funny" kartu Serrum Powder
 
ZÁPORY TURNAJE
-UR landstill... možná je zábavné tento deck hrát, ale je děsná nuda ho střetnout, obzvláště 4 x v řadě... navíc mě v těchto matchech deck párkrát podrazil (ta zelená mohla přijít...)
-match Karola s Vašem
-mírná buzerace ze strany organizátorů-já fakt nemůžu za to, že ten Landstill je tak pomalej...
-Bratislavská navigace po městě... snad ani v Praze neni tolik málo cedulí s ukazatelema
-Nedostatečné vysvětlení slova POWER- pro každého VINTAGE hráče toto slovo znamená Power nine, nikoliv Mishra´s Workshop, Mana Drain, Bazaar of Baghdaad... Přijde mi to trochu jako sváča, když se mění podmínky pro ceny v průběhu turnaje
 
A to je ode mně vše. 
 
Martin Lukeš alias wox2
Extendedový občasník #12
Zdravím všechny extendedové příznivce. V minulém díle jsem si odbyl svojí kontrolní premiéru, ale dnes je čas na návrat ke kořenům. Rozebereme si balíček starý jak magic sám, jak říká s oblibou Tloušť – fritéčku. Fritéčka je balíček hratelný v podstatě na všech formátech, ale extended je zrovna ten, kde je celočervený balíček celkem v pozadí a s odstupem sleduje beatdownové elitní decky jako je boros či zoo. Pokusím se vás nyní přesvědčit, že starý dobrý RDW ještě nepatří do starého železa a že i v současné době se s ním dá něco uhrát. Zvláště s poslední sadou se kvalita fritky pozvedla. Ne snad proto, že by ve future sightu vyšly nějaké brutální blesky nebo noví jackal pupové, ale skladba karet už tak dost kombózní field ještě urychlila a field se začal postupně odklánět od beatdownů. K vidění je několik kombobalíků a k tomu kontroly, zaměřené na to, aby s komby neprohrávali. Poslední extended, kterého jsem se zúčastnil byl minulý týden v Berouně a na turnaji se objevily tak tři beatdowny, v osmičce pak žádný. Já sám jsem hrál kombo a za celý turnaj jsem nepotkal žádný balík, který by na mne vyházel hromadu malých mršek. Potvory buď vyskakovaly s hrobů nebo se na stole neobjevovali vůbec. A fritka je právě balík, který je schopen porážet jak kontroly, tak komba, ale s klasickými creature decky nemá příliš dobré matchupy. V podstatě existují dvě základní verze. Já zde rozeberu jen jednu z nich, o druhé se jen letmo zmíním, přeci jen mám smlouvu na rozbor jednoho balíčku a kdo by u nás v republice dělal dobrovolně něco navíc. První nese název Red Deck Wins, druhá pak spíše suicide red. Podívejme se, jak takový současný RDW může vypadat :
4 Bloodstained Mire
4 Wooded Foothills
4 Barbarian Ring
6 Mountain
 
4 Keldon Marauders
4 Blistering Firecat
4 Grim Lavamancer
3 Akki Raider
3 Magus of the Scroll
 
4 Chrome Mox
4 Molten Rain
4 Reckless Charge
4 Firebolt
4 Pyrostatic Pillar
2 Lava Dart
2 Genju of the Spires
Sideboard :
3 Pithing Needle
3 Tormod´s Crypt
3 Umezawa´s Jitte
3 Dwarven Blastminer
3 Heart Kami
Suicide verze je více zaměřena na landdestrukci, kromě chrome moxů hraje i simian spirit guidy /lze nahradit i rite of flame/, protože potřebuje častěji ničit zemi již druhé kolo. K tomu využívá kromě molten rainů i čtyř pillage. Potvory se tady také mění, hraje maideckové heart kami, jelikož artefaktové země hraje kde kdo a Zo-zy, které spolu s Pillary zaručují, že partie se rozhodně příliš neprotáhne. Dá se hrát i dwarven blastminer, ale to už mi přijde trošku přehnané a většinou si najde svoje místo až v saidu. Země se hrají podobně, velmi dobrá může být nová strip mina, protože spoustu balíčků si opravdu nemá co najít. Suicide red má tu výhodu, že pokud přijde, tak je jen velmi těžko k poražení, nevýhodou je zase jeho nestabilita. Stává se, že vyprázdníte celou ruku a pak vám pomalu dochází dech. Druhým problémem jsou právě beatdowny. S RDW rozhodně nepotkáváte borosy rádi, ale se suicide red je to ještě výrazně horší a museli byste mít hodně našláplé draw a oponenta po mulliganu na pět, aby se dalo mluvit o pozitivní situaci. Proto dávám přednost výše uváděné verzi, přeci jen potkat pak na turnaji tři borosy, tak asi celkem zpláču nad výdělkem. Existují samozřejmě i další možnosti, třeba splashovat zelenou na opice a tin-street chuligány, prostě fantazii se meze nekladou. Podívejme se teď k čemu slouží jednotlivé karty. 
Osm fetchek je nezbytný počet, který by se neměl snižovat, pokud nechcete ohrozit konkurenceschopnosti balíčku. Fetchka zde kromě pročišťování balíku slouží jako náboj do lavamacera a i taký Akki raider její schopnosti ocení. Pokud vám tyto bytosti na stole nevydrží, poctivě alespoň plníte trashold pro barbarian ringy. Ty zde slouží na doťuk soupeře, popřípadně je to jedna z mála karet, která se zde dokáže zbavit nějakého toho protekčního knechtíka. Damage s ringu vás sice píchají, zvláště při větším počtu pillarů na stole, ale jeho možnosti jsou dostatečnou kompenzací. K šesti horám není co dodávat, jsou kvalitními nosiči genju a pokud máte nějaké pěkné basic země, tak zde máte jednu z mála extendedových příležitostí, kdy si s nimi budete moci před vaším soupeřem řádně pohonit. 
Keldon Maraudeři jsou válečníci, kteří se občas nevejdou ani do blokové fritky, sem se ale hodí podstatně více. Dva damage máte skoro jisté a pokud zahrajete na kaldony reckless charge, soupeř se dostane pod tlak velice rychle. Grim nesmí chybět v žádném beatdownu využívajícím červenou. V podstatě každé kolo dvě levné damage kamkoliv je luxus, který nemůže nikdo opomíjet. Potvora, nad kterou můžete trošku pozvednout obočí, je Magus of the Scroll. Osobně se moc těším na příchod mogg fanatica v desáté edici, který maguse bezesporu nahradí. Takhle je to nouzové řešení, protože kvalitních jednomanových potvor červená opravdu moc nemá. Přesto RDW vyprázdní ruku celkem brzy, takže pokud maguse nepoužijete jako imprint do moxu, tak si i občas vystřelíte. Akki Raider se výborně kombí s fetchkami, s molten rainy, případně s heart kami a není zase tak těžké útočit jako 4/1, což je za dvě many docela slušný poměr. Možná by se dali hrát v základu i čtyři, pokud máte ještě mox a reckless charge, tak je to průjezd, který se jen tak nějakému oponentovi líbit nebude. Dal by se vyměnit třeba za jednu kočku, která má sice své výhody, ale čtyři many vždy nejsou. Pokud ale jsou, je kočka výborný kousek na doražení soupeře. Zvláště pokud soupeř řeší situaci na stole nějakými wraty a pak ho potká takto nepříjemná smrt. 
Chrome mox je nutná manová akcelerace, která vám umožňuje zahrát o kolo dříve všechny vaše klíčové karty. První kolo Pillar, druhé kolo molten rain a třetí kolo třeba průjezd genju donutí vašeho soupeře k zamyšlení, jestli si stihne ještě do začátku dalšího kola odskočit na pivo. Molten Rain je zde na zpomalení soupeře. Skoro kolo a dva damage k tomu je za tři many celkem dobrý poměr. Reckless charge je v podstatě nejdůležitější kartou balíku. Bez něj se stáváte výrazně pomalejším a ani pillar či molten rain vám nemusí pomoci. Balíček sice nahraje tolik potvor, ale i jeden charge na lavamancera dokáže způsobit nemalé škody. Pyrostatic Pillar je hlavní obrana proti storm kombům a vadí v podstatě všem kontrolnějším či kombóznějším balíčkům. Jeho využití proti beatdownům už není takové a je třeba si důkladně rozmyslet, jestli si ho raději nenecháte na ruce. Každopádně vám pillar zaručuje, že hra nebude dlouhá, což ocení zvláště příznivci alternativních zábav, piva a marihuany. Firebolt je solidní blesk, dlouho jsem uvažoval /asi tak minutu/, jaký blesk do balíčku zařadit a volba padla na firebolt. Ze začátku dokáže odpravit nějakého toho ptáčka či boba a v pozdnější fázi hry vždy čeká na tu pátou manu, která vytváří jedinou karetní výhodu v tomto balíku. Alternativami bůže být například kladivo, seal of fire nebo char, ale firebolt má do tohoto balíčku podle mne nejlepší využití. S desátou edicí přijde opět kvalitní frit v podobě incenerate, která zde bezesporu také najde uplatnění. Druhým a posledním bleskem je lava dart, který sice nedá moc damage, ale opět dokáže zabít malou oponentovu havěť a při flashbacku pak posiluje Akkiho. Genju je těžko zastavitelná 6/1, která může jezdit už od druhého kola a většinou je i jeden průjezd celkem výrazně znát. Pokud máte nějaké lepší možnosti k zahrání, vyplatí se počkat si s genju na ruce /pokud soupeř nehraje kyblíček duressů/ a vyložit jí až ve chvíli, kdy je soupeř zatapován a průjezd je jistý /pokud nedostane paktem :)/.
Do sideboardu se pak hodí jehla, která zastaví nepříjemnou hůlku, poškádlí soupeřův top, perník, atoga,… Mohl bych pokračovat ještě dlouho, využití je nesmírně pestré, takže se nikdo nemůže divit, že nadále zůstává jehla jednou z nejdražších karet extendedu. Balíčků pracujících z hrobem je na extendedu také nepřeberné množství, proto je krypta nutností ve skoro všech sideboardech, ať již hrajete kombo, kontrol nebo agro. Posledním artefaktem v sideboardu je jitte. Ta vám může celkem radikálně vylepšit matchup s agro balíky, zůstává ale otázkou, zda vám naplátovaná potvora přežije tak dlouho, aby se na jittu dostali vůbec nějaké countery. Lepší kartu ale červený extendedový field na potvory nezná, takže to chce trošku štěstí a třeba to půjde. Dwarven Blastminer je kvalitní ničení zemí, pokud soupeř hraje pouze nonbasic landy a nedokáže se trpaslíka rychle zbavit, obvykle ho čeká rychlá smrt. Osobně mu dávám přednost před kartami jako blood moon, hlavně kvůli tomu, že dokáže nafouknout Akkiho. V saidu by nemělo chybět nějaké ničení artefaktů, nabízí se zde Shattering Spree, Overload, ale nejlepší je podle mne Heart Kami. Dokáže popíchnout soupeře a ve chvíli, kdy už je neužitečný může odpálit soupeřův mox či hůlku. Občas je užitečnější jeho odpálení hned, ale to snad dokážete posoudit sami a nemá cenu se tu o tom dlouze rozepisovat. 
Jaké jsou jednotlivé matchupy už jsem tak lehce nastínil již v průběhu rozboru, ale vezmu to ještě jednou pěkně popořadě :
Kontrol – Kontroly patří obecně mezi dobré matchupy. Máte dostatečně rychlý nástup, který musí soupeř okamžitě řešit a i když ustojí první nápor, stále máte dost karet, jak ho dorazit, zvláště když hraje třeba pod Pillarem. V těchto matchupech vyndaváme převážně blesky, popřípadě maguse, hraje-li soupeř hodně rušení nebo třeba i fire/ice, tak se vyplatí vyndat i kočky, které jsou moc drahé a stojí vás zbytečně celé kolo. Dovnitř jdou většinou jehly /na tron třeba ne, ale na atoga či scepter-chant jsou výborné/, určitě blastmineři a někdy se vyplatí zařadit i heart kami. I po saidu pak kontroly zůstávají přijatelným matchupem…
Agrokontrol – Loam má obecně problémy s balíčky typu boros, takže i tady máte před saidem poměrně výhodu. Je potřeba si ohlídat nepříjemný dream a ani rychle zahranný assault nepotěší. Po saidu se situace zlepšuje minimálně o jehly a o krypty, což matchup ještě vylepšuje. Vyndat se dá tradičně magus, tolik dobré není ani ničení zemí nebo Akki. S různými verzemi rocku to již tak lehké není, situace se zhoršuje s přibývající vašíkovatostí oponentova balíčku. Klasický flow rock ještě nebývá takový problém, ale pokud soupeř přitlačí verzí s balothy a perníky, tak se matchup výrazně zhoršuje. Výhodou je, že takový rock nemá na současném extendedu i přes značné množství discardu příliš dobrých matchupů, takže se s ním zase tak často potkávat nebudete. 
Agro – S agrem už je to o poznání horší. Takový protekční knechtík s cloakem znamená téměř jistou konečnou a velké množství fritu zamezí jakémukoliv rozumnému protiútoku. Navíc karty, na které normálně vyhráváte se stávají o několik tříd slabšími. Pochargované potvory, genju nebo kočku soupeř podstřelí, jeho potvory jsou kvalitnější než ty vaše, molten rain nebývá tak podstatný a pillar pracuje dost často lépe pro soupeře než pro vás. Opravdu dobrou kartou v saidu jsou pouze jitty, ale karet na vyndání je tolik, že můžete v klidu přidat i kamiho. Zamorphovaný blastminer není také špatná bytost a když začínáte, určitě ho berte. Pokud začínáte a položíte ho první kolo, dá se s ní pracovat i k ničení zemí. Pokud tedy máte takové štěstí a soupeř nemá žádný blesk :). Obecně pokud začínáte, tak se dá partie vyhrát dostatečně rychlým nástupem, pokud ale ne, tak je potřeba nasadit trochu té míchačky a doufat. 
Kombo – V základu máte na komba v podstatě pouze pillary a ty jsou ještě k tomu dobré pouze na ty stormovací verze. Přesto se dá poměrně dobře vyhrát, pokud soupeř nemá vyloženě ideální draw, tak jeden molten rain může soupeře natolik zpomalit, abyste stihli dovést vaše miláčky k vítězství. Said je na komba zaměřený celkem výrazně, jehla je dobrá skoro na všechno, na ichoridy, cephalidy, pece,… Krypta se většinou také uživí, kami může nahradit nějakou nevýraznou potvoru pro zpomalení soupeře a blastminer také není špatný, pokud začínáte a oponent hraje hodně sekacích zemí. První hra je dost o tom, jak to soupeři přijde, druhá a případně třetí by se již měla odvíjet ve váš prospěch. Jak to ale tak u komb bývá, jsou to dost nevyzpytatelné balíky a když umřete v prvním nebo druhém kole, tak vám sebelepší sideboard nemusí pomoci. 
To je tak všechno, co jsem vám chtěl pro dnešek sdělit. Myslím si, že balíček si může rozhodně najít své příznivce, zvlášť pokud se extended bude vyvíjet současným směrem. Kromě moxů a fetchek není balíček ani tak drahý, sice to není žádný madness, ale pokud jste dříve hrávali třeba RDW, tak není nad to se slzou nostalgie trošku zavzpomínat a oživit jeho zašlou slávu. 
Melda
Na začátek dnešního extendedového občasníku mám pro čtenáře jednu hádanku. Dnes byla v práci celkem nuda a tak jsme se s Fuckym bavili recitováním starých básní z našich školních let. Je zajímavé, že z maturitních témat mi v paměti nezůstalo vůbec nic, ale básničky, co jsme se učili třeba v primě si pamatuji stále dobře. Je vidět, čemu můj mozek dává přednost, škoda, že jsem to nepoznal již dříve a nedal jsem se na literární akademii. Myslím, že ještě za pár let budu svým dětem recitovat jak u pramene jsem a žízní hynu, ale s malou násobilkou jim už asi neporadím. Každopádně jsme se s Fuckym dostali do problémů, když jsme při recitaci jedné básně zjistili, že nám chybí tak 1-3 řádky a ani jeden jsme si nedokázali vzpomenout. Doma jsem pak dlouze hledal na netu, ale v naší čítance byl asi nějaký špatný překlad, protože jsem se řešení nedopátral. Takže pokud byste někdo zvládli správně doplnit tři tečky, tak u mne máte pivo ;) Není nad to zpříjemnit si magic troškou poezie. 
 
Mocný muž vál zemí zmar,
Zmizela radost, zůstala zášť, 
Však každý v sobě najde ten dar, 
Zapudí hanbu, odhodí plášť,
…
Uvadlá růže změní se v květ. 
 
No ale zpět k magicu. Dnes jsem slíbil rozbor nějakého kontrolu, takže se nedá nic dělat a podíváme se na nějaký klasický balíček, se kterým se dá uhrát i krásných 0-0. I když kontrol je v dnešním magicovém světě už chápán trošku jinak, než tomu bývalo před pár lety. Teď se mne jeden klučík na kvalifikaci na MR ptal, jestli není deset counterování v balíku moc a to ještě byla řeč o kouskách typu remand či rewind. Jsem úplně zhnusen tím, co si lidé dnes dokáží představit pod pojmem kvalitní rušení. Dříve by člověk nesáhl na kartu typu cancel nebo rewind ani v rukavicích a dnes je to opěvované rušení. No je vidět, jak mají wizardi ty modré mágy rádi. Holt ty časy, kdy člověk žhavil Tavičky o sto šest, aby se pak sešlo na stacku 12 rušení v bitvě o jednoho morphlinga, jsou už asi pryč. No zamáčkněme v oku slzu nostalgie a pojďme se podívat na formát, kde nám zbyl ještě alespoň starý dobrý counterspell. Nevím, jestli jsem na to ta pravá osoba, protože od výše zmiňovaných časů, kdy mi odešly moje krásné mintové anglické forsáže /vždycky když na to vzpomenu, tak sním o tom, jak držím Zajíce z okna v desátém patře našeho paneláku a pomalu mi proklouzává ruka po jeho vytahaném svetru, až už mi v ní nic nezbyde…/ hraju kontroly vyjímečně. Možná by bylo lepší nechat napsat tyto řádky třeba Tondu nebo Huggise, ale Tonda chce moc velký honorář a Huggis musí orat pole, dojit krávy a ještě chodit do školy, takže nic na plat, je to na mně…
 
A jaký kontrol že to dneska bude? No, bude to takový kombokontrol a to mnohými milovaný a ještě větším počtem lidí nenáviděný scepter-chant. V podstatě jediný kontrol, který jsem si v poslední době /ještě, že pojem poslední doba je tak neurčitý/ zahrál. Nebudeme tu ale rozebírat mojí verzi, ale najdeme si spíš nějakou o pár dní aktuálnější. V současné době se setkáváme s více verzemi scepter-chantů, nejúspěšnější vypadá zatím takový UWR angel chant s topy a counterbalancemi. My se ale podíváme na evolučně zastaralejší verzi, pižlat soupeře meddling mágem je přeci pro kontrolního hráče potupa. Nejvíce se mi asi líbí tato: 
Země /22/ :
1 Mikokoro, Center of the Sea
4 Island
1 Plains
4 Flooded Strand
2 Polluted Delta
2 Hallowed Fountain
2 Sacred Foundry
1 Steam Vents
1 Minamo, School at Water´s Edge
3 Seat of the Synod
1 Academy Ruins
 
Bytosti /3/ :
3 Teferi, Mage of Zhalfir
 
Kouzla /35/ :
3 Chrome Mox
3 Orim´s Chant
4 Isochron Scepter
4 Fire/Ice
2 Lighting Helix
2 Spell Snare
3 Cunning Wish
3 Fact or Fiction
3 Wrath of God
4 Counterspell
4 Thirst for Knowledge
 
Sideboard : 
1 Orim´s Chant
1 Fact or Fiction
1 Condemn
1 Lighting Helix
1 Stifle
1 Muddle the Mixture
1 Absorb
1 Disenchant
4 Dwarven Blastminer
3 Descendant of Kiyomaro
 
Různých zemí je v balíčku opravdu požehnaně. Minamo a Mikokoro je tradiční dvojice pro modré mágy hrající nějakou legendu. Jednou za turnaj vám můžou pomoci, jednou za turnaj kvůli nim umřete na nějaký ten blood moon, takže je to fifty fifty. Ke zdrojům modré many ještě patří čtyři islandy a tři kousky artefaktové země seat of the synod. Pokud opět neplánujete dostávat nějakým svačením nezákladních zemí, vyplácí se hrát i čtvrtý seat, jelikož v pokročilejší fázi je to výborný náboj do žízně. K Islandům není co dodat a sestavu základních zemí doplňuje jedna pláň, aby byla přeci jen nějaká šance zahrát ty wrata i po blood moonu. Šest fetchek zajišťuje poměrně dostatečnou manovou stabilizaci a nemělo by se vám stávat, že nemáte zrovna tu potřebnou barvu. Kromě basic zemí mohou fetchky najít i tradiční sestavu tří dualů, jedny steam venty, hallowed fountain a sacred foundry po dvou, zvláště sacred foundry se minimálně dvakrát vyplatí, protože se vám často stane, že máte ten island a k tomu potřebujete právě další dvě barvy k uzavření tohoto komplikovaného minipexesa. Výčet zemí uzavírá academy ruins, kdyby vám soupeř hůlku zahodil nebo kdyby jste se překoukli a po zahození jedné do žízně byste zjistili, že ta druhá, co jste si mysleli, že máte také na ruce, byla jen halucinace. I to se stává :)
 
S výčtem bytostí budeme hotovi podstatně dříve, i když o takovém pánovi, jakým je Teferi se toho dá napsat opravdu hodně. Je zajímavé, že na rozdíl od většiny dalších hlavních postav magicových románů je tento modrý kouzelník celkem hratelný. Ze starších kousků mne napadá tak možná Squee a to by se ještě dalo spekulovat o tom, zda se jedná o stěžejní postavu příběhu. Ať tak či onak Teferi zde vytváří konečný lock. Chceš něco zahrát v mém kole? Počkej si raději do toho mého. Chtěl by si něco hrát ve svém kole? Já bych byl raději, kdybys počkal do toho mého a to raději i bez útoku. Bohužel tuhle radost si nebudete moci příliš vychutnávat, protože soupeř po vyložení sceptercahntu a Teferiho obvykle vzdává. 
 
Zbývajících pětatřicet karet v balíku vyplňují karty „bez čísel“. Není nad to začít manovou akcelerací – chrome moxy. Extended je v současnosti natolik rychlý formát, že i většina kontrolních balíků zařazuje pro svou akceleraci moxy. Zde se moxy hráli vždy, jelikož není nad to zahrát hůlku s chantem již v prvním kole. Na to se hledá odpověď opravdu obtížně. V pozdější fázi, když se už mox nehodí ho zahazujeme do žízně, jako ostatní kontroly. Dalším artefaktem je zde již zmiňovaná hůlka, která může soupeře jednak lockovat /chant/, jednak mu rušit kouzla /counterspell/, jednak zabíjet bytosti /helix/ nebo získávat karetní výhodu / fire/ice/. Pokud umíte více z těchto věcí najednou, vítězství většinou nebývá daleko. Nezapomínejte ale, že formát je plný artefaktů a i artefaktového ničení, takže je třeba s hůlkami nakládat opatrně, abyste se nedostali do příliš velké karetní nevýhody. Velmi těžko se dává pozor na takový krosan grip a některé verze ve strachu z této karty odsaidovávají kombo a dovnitř jdou vašci typu exalted angel nebo decree of justice, což může být pro soupeře nemilé překvapení. Pokud tedy očekáváte krosan gripy, vyčkávejte s hůlkou až do doby, než máte na stole Teferiho /samozřejmě pokud nemáte hůlku v prvním kole, to je potom těžké odolat a i když vám pak soupeř hůlku sundá, tak se to s nějakou žízní na ruce dá celkem vydržet/ Náboje do hůlky jsem tu už vyjmenoval, counterspell je stabilní rušení, které ani tak nemusí přijít pod hůlku /neříkám, že by tam byl naškodu/. Na rozdíl od krepů, kterým ruší další kontroly je to prostě kousek, který vyřeší váš problém definitivně a pokud řešíte definitivně jednu soupeřovu kartu za kolo, je to celkem karetní výhoda. Soupeř si většinou bude sušit karty na ruce, ale toho vy využíváte ke získávání karetní výhody /žízeň, fakta, ice/, takže to není žádná tragédie. Fire/Ice je nejlepší splitka, co byla kdy vydána, ze začátku zpomalíte soupeře, prolíznete se, pobijete soupeři dvě bytosti a i do pozdní fáze je vynikající, třeba právě proti sceptře. Na konci kola tapnu a rozjedu kombo, to bývá smutný konec spousty mágů, kteří nemají svůj scepterchant něčím jištěný. Helix je pod hůlkou výborný proti všem beatdownům, dostat tři životy za kolo a ještě odpravit soupeři bytost je výhoda, která se jen těžko vyrovnává. Dobrý je i ve chvíli, kdy nemáte zrovna jak zabít nějaký kontrolnější matchup. Scepterhelix dokáže tento problém vyřešit tak během pěti kol. Poslední výhodou je jeho RW casting cost, takže se skvěle hodí jako impint do moxu. O Orim´s Chantu nemám v podstatě, co bych řekl. Většinou je to právě tato karta, kterou chcete mít pod hůlkou, ale na zastavení komba stačí i jen na ruce. Možná to je ten důvod, proč chant hrají jak kontroly, tak beatdowny, tak komba :). Karetní výhodu zajišťují žízně a fakta. Fakta už nejsou taková pecka jako dříve, čtyři many je poměrně dost a většina kontrolnějších balíčků přešla z fakt na gifty. To mne udivuje třeba na jedničce, že zatímco fakta jsou omezená, tak gifty, jako rozhodně výrazně kombéznější karta, jsou povoleny v celé své kráse. V tomto balíku by se ale gifty tolik neuživily, jelikož možností, jak dostat na ruku hůlku nebo chant není zase tolik a zkoušet náhodně oponenta, který z chybějících komponentů vám dá na ruku není ta nejlepší volba. Navíc není nad to potrápit oponenta nějakými voňavými fakty a pak se jenom smát, jak se trápí při jejich rozdělování /pokud tedy nejsou dvě minuty do konce kola/. Poslední instantní kousek je spell snare, trošku opomíjené rušení, ale když se podíváte na extendedový dvoumanový slot, přijdete na to, že je to opravdu nesmírně kvalitní kousek. Proti fieldu, kde se očekává moře loamu, togů či zoa je to ještě lepší než counterspell a nebál bych se zvýšit počet na čtyři kousky. Jako u většina kontrolů je potřeba hrát nějaký ten reset /jó, za dob forsáží to tolik nutné nebylo, zlaté to časy…/. Wrata tento účel splňují již více jak deset let, takže není nad to sáhnout po osvědčené klasice. Poslední karta již celkem souvisí se sideboardem.
 
Ano, co si lze takovým cunning wishem najít? Nesmí chybět chant, když již máte hůlku na ruce, je to půl cesty k vítězství. Fakta jsou taková karta „když nevím, na co ten wish chci“, třeba se vám při otáčení poštěstí. Condemn je zde na větši pašíky, kteří vás chtějí ušlapat, helix na ty menší, kteří vás chtějí upíchat /smutná to smrt, být upíchán k smrti, hlavně tedy pro pány/. Stifle je na mirrory, soupeřovy perník, storm,… Prostě pokud poznáte, co je to aktivační nebo trigrující abilita, budete jistě vědět, kdy tuto kartu použít. Muddle the Mixture je tu k tomu, abyste si mohli najít chybějící hůlku a absorb je fajn na soupeřův závěrečný char, který pak vyzní výrazně ve váš prospěch. Disenchantem pak můžete zničit soupeřovu hůlku, crucible nebo i ničit affinitě každé kolo po artefaktu není od věcí. Karty, které si wishem nehledáme, jsou bytosti. V současnosti se na extendedu hraje tolik nezákladních zemí, že položit druhé kolo blastminera znamená skoro pro každého soupeře značný problém. Vynikající do kontrolnějších matchupů, pokud začínáte, tak s ním celkem posvačíte i Desiru. Descendant je na nepříjemné koníky, které saidují dost věcí na sceptru a ještě více na kotroly obecně a je potřeba nějak ustát jejich úvodní nápor. 
 
Opět jsem se nedostal k tomu, abych balík nějak výrazněji odtestoval, i když snaha zde určitě byla. Když jsem se ale před inkriminovaným víkendem chtěl proplížit ven, abych si mohl užít sobotu a neděli dle svým představ, otec nějak vycítil moje zlé úmysly, probudil se a připomněl mi, že na víkend máme nějakou tu prácičku. Doteď nemůžu pochopit, jak mne mohl slyšet, protože v plížení bych se mohl vyrovnat i Oldovi Šetrnému. Na podzim jsme byli na vodě a na jedné vesnické zábavě tam Lišák dostal přes hubu, protože balil nějakou slečnu, co neměl. Nijak ho to nepotěšilo a střádal plány na pomstu. Inkriminovaná skupinka stanovala na druhém břehu řeky a tak nás napadlo, že jim v noci převezeme lodě a sudy na druhou stranu. Něco po půlnoci jsme se vydali naše plány realizovat. Podpořen mými indiánskými geny jsem se rozhodl tento žert ještě trošku vylepšit a sebrat nepříteli kolem se povalující sandály, tequilu a další věci ranní potřeby. Když jsem byl v nejlepším, vyšel najednou ze stanu borec, sedl si k dohasínajícímu ohni, rozfoukal ho a zapálil si cigáro. Situace nebyla příjemná, protože jsem byl na vzdálenější straně tábora a před sebou jsem si sunul několik pantoflů s flaškou navíc. Rozhodl jsem se ale nevzdat a centimetr po centimetru jsem postupoval kupředu. Trvalo mi skoro hodinu, než jsem se dostal zpátky k vodě a to ještě jenom díky tomu, že borec to potom vzdal a vrátil se do stanu. Předtím si ještě došel odskočit, přičemž o mne jednak málem zakopl a jednak mě ještě málem pomočil. Na břehu na mně naštěstí čekala loď, takže jsem mohl bezpečně odplout /bál jsem se, aby si ze mne ostatní neudělali taky srandu a neodpluli mi na všech lodích/. Ráno jsme si přivstali, roztrousili získané věci na břehu a vypádlovali jsme kus po proudu, abychom mohli pozorovat ranní show. Bylo studené říjnové ráno, tak 3-4 stupně, takže jsme se smíchy málem vyklopili, když jsme pozorovali, jak se členové nepřátelského tábora noří do ledové vody, nejprve s botami a oblečením nad hlavou, aby potom zjistili, že to v silnějším proudu nepůjde a boty i další věci šly pod hladinu. Nakonec jsme se s nimi potkali o několik kilometrů níže, kde sušili své věci. Nejdřív jsem měl trošku obavu z konfrontace, ale vzali to celkem z nadhledem a po celý zbytek dne jsme porovnávali jejich tequilu s naši slivovicí, vzájemně jsme si pochvalovali i další podppůrné látky a nakonec jsme už dále ten den ani nejeli. 
Abych se vrátil k původní myšlence, otec mne samozřejmě na kartičky nepustil a bylo potřeba pracovat na našem rodinném panství. Proto matchupy přeletím svižně a jen teoreticky. 
Kontroly – Mirrory kontrolů jsem měl vždycky nejraději, ale po odchodu forsáží je to už jenom takové plácání báboviček pro klučíky. Obecně byste ale měli mít lehce navrch, můžete hrozit rychlým nástupem přes mox, karetní výhodou i řešením nečekaných situací díky wishům. V saidu jsou navíc vynikající blastmineři, kteří jsou druhé kolo velmi nebezpeční a první kolo přes mox ještě více. Nahradíte s nimi zbytečná wrata a cesta k vítězství je otevřená. 
 
Agrocontrol /rock,loam/ - Tyto nepříliš rychlé balíčky vás dokáží potrápit zejména discardem. V základu ale obecně velice těžko hledají odpověď na scepterchant, takže po jeho vyložení jste již velmi blízko úspěchu. Díky karetní výhodě to ale jde i bez něj, pokud si nenaběhnete do nějakého dreamu a podobného svinstva. Na kontrolnější giftrock se dá přidat nějaký ten blastminer, jinak bych základ přiliš neměnil. Samozřejmě třeba dávat pozor na již zmiňovaný krosan grip. 
 
Agro – Beatdowny mohou být celkem problémem. Než situaci stabilizujete, tak vás sjede malá havěť a ve chvíli, kdy už si soupeř nezaútočí můžete celkem spolehlivě umřít na pár blesků. Řešením může být rychlá hůlka s firem nebo s helixem, jinak se můžete spoléhat jenom na wrata a soupeřův pomalejší nástup. Po saidu přibývají descendanti, kteří když přijdou, tak je partie skoro gg. Nezapomeňte ale, že u soupeře přibývají karty typu disenchant, pillar, apod. takže bez descendatů se situace spíše zhoršuje /jako skoro všude, kde máte většinou saidu na wish…/
 
Komba – Tady není co dodávat. Scepter-chant je na komba jak dělaný. Samotný chant stačí na zastavení komba i bez hůlky a když přidáte ještě wishe a dostatek rušení, není mnoho možností, jak prohrát, ale umíchat se dá všechno, však to každý magicář moc dobře zná. 
 
Tímto moudrem na závěr bych se s vámi chtěl pro dnešek rozloučit. Pokud budete tento balík hrát, tak vám přeji mnoho štěstí a rozhodně doporučuji pár zkušebních her, než vyrazíte na turnaj. Za 14 dní se těším nashledanou…
 
Zdravím všechny extendedové příznivce. Jak jste si určitě mohli všimnout, v minulých dílech jsem rozebíral především beatdowny a komba, kdežto na kontroly jsem poněkud zapomínal. Možná, že je načase to trošku napravit, ale až příště, dnes se ještě podíváme na jeden agro deck využívající zeleno-černé kombinace. A co by mohlo lépe využít tuto kombinaci než agro rock. Vynechám dnes nějaké zdlouhavé rozpytvávání situace, jak k výběru tohoto balíčku došlo, jednak na tom po prohře s Rusy ani nemám moc náladu a jednak není ani co rozebírat, jelikož jsem původně měl v plánu pitvat úplně jiný balík a k agrorocku jsem se dostal v podstatě až na poslední chvíli. 

Tento balíček je také jedním z těch, které již nějaký ten pátek nekraluje extendedovému fieldu, jeho roli převzal hlavně flow rock a i různě barevné verze gift rocku jsou častěji k vidění než tato verze, což ovšem neznamená, že by se s ní nedalo na turnaji uspět. Balíček má tu výhodu, že má velmi svižný nástup a zároveň dokáže velmi nepříjemně „svinit“ soupeři discardem a nutí ho hledat odpovědi na záludné karty typu jitte, sword, ascetic, wretch,… Podívejme se přímo na nějakou konkrétní verzi, abych tady nemluvil jen tak do větru : 

7 Forest
7 Swamp
4 Overgrown Tomb
4 Llanowar Wastes


Jak vidíte, složení zemí není nijak komplikované. Hráč potřebuje přibližně stejné množství zelené i černé many a tomu odpovídá složení zemí. K dualům a kousačkám už nám příliš dalších kvalitních dvoubarevých zemí nevydali a tak si musíme vypomáhat basic landy, což má v tomhle decku spíše výhody. Stane se vám sice, že nemůžete zrovna kvůli dvěma swampům vyložit ascetica, ale jinak je to proti škádlení nestandartních zemí paráda. A to dnes hraje kde kdo. 

Já sám mám rád balíčky, které jen tak nějaký blood moon nepoloží a to už od chvíle, kdy se mi díky basic zemím podařilo promíchat do Top 8 nějakého kvalitního turnaje /už si nevzpomínám, zda to byl nějaký 4 tour nebo PTQ/. Den před turnajem jsme se totiž solidně zmrskali a vyrazili jsme spát ke kamarádovi. Já jsem neměl balík u sebe a tak jsem si něco začal skládat až ráno, tak hodinku před turnajem. Nakonec jsem sehnal většinu karet, ale dualů bylo v tu chvíli nedostatek, tak jsem přitlačil několik ptáčků a nezbývalo mi nic jiného, než se spolehnout na basic země. No a poslední dvě kola jsem potkal balíčky, hrající Back to basic a soupeř se celkem podivoval, že to můj trojbarevný beatdown nedokáže zastavit. 

Možná, že jsem mohl být ve shánění zemí asertivnější a vlezlejší /i když asi ne tak, jako Bertík, se kterým jsme se v hospodě vsadili, že nedokáže během pěti minut vysomrovat pět cigaret. Spoléhajíce na to, že vykouřený Bertík své požadavky zvládne sotva vykoktat jsme pozorovali jeho snažení. Nakonec ale bylo jeho úsílí odměněno, nějaké slečně se Bertíka zželelo a věnovala mu všech pět cigaret. Příště budeme muset nějak upravit pravidla :)/ , jelikož v osmičce jsem právě na země poměrně svižně umřel. 

4 Llanowar Elves
3 Ravenous Baloth
4 Troll Ascetic
4 Wild Mongrell
2 Withered Wretch
3 Dark Confidant

Tak mezi bytostmi nesmí jednoznačně chybět nějaká ta manová akcelerace. Nejlepší je v podobě Llanowar elfů, ale některé verze hrají i birds of paradise kvůli zvýšení šance na překlenutí dvoumanového slotu. 

Tento balíček tak nečiní a spíše spoléhá na dvoumanové kousky. Ty zde zastupuje v plném počtu wild mogrell, který si poradí s nepříjemnými soupeřovými blesky a je to vynikající nosič brnění. Wretch je zde bytost hlavně kvůli agroloamu, který patří mezi nejúspěšnější balíky, ale obecně skoro každý balíček pracuje na extendovém fieldu s hrobem, takže se vyplatí i na removnutí terapie, mindslaveru, gladiátora, ichorida, wondera, geneze, … Dark Confidant pak tvoří důležitou karetní výhodu. Mnoho dražších karet nehrajete, ale přeci jenom třímanový slot je zde zastoupen poměrně více, takže proti agrům je třeba s bobem zacházet opatrně. Na třech manách máme k dispozici dalšího macka, co si přímo říká o „obrnění“. Troll Ascetic je kousek, kterého se mnoho balíků vůbec neumí zbavit a když dostane proti borosu jittu, tak je to celkem párečná situace. Posledním pašíkem je zde ravenous baloth. Poměr cena/výkon solidní a za čtyři životy ještě poděkujete. Pokud si ho tedy neotočíte přes boba. Ale i tak to potom máte za nula, tedy v případě, že balotha stihnete vůbec vyložit. 

2 Call of the Herd
3 Cabal Therapy
3 Duress
2 Putrefy
4 Smother
2 Sword of Fire and Ice
2 Umezawa´s Jitte

Další karta, která se mezi bytosti zařadit nedá, ale přesto to jsou v podstatě dva kousky v jednom je call of the herd. Pryč jsou sice časy, kdy Sloni stáli okolo šesti kil a balíček bez nich nemohl skoro fungovat, ale i tak dávají dnes některé balíčky vzpomenout na jejich zašlou slávu. Vzpomínám si na nějaký shadowcon nebo něco podobného, co se konalo v menze a tam jsem ze sedmi kol /pro mne ze šesti/ potkal pět balíků hrající plný počet callů, takže nápad hrát ve svém UWB Dromar controlu čtyři lynxe byl více než dobrý a do chvíle, než si páni rozhodčí /tedy hlavně ten jeden :)/ posvítili na moje obaly a řekli mi, že mít ohnutý roh u dvou zemí, kočky a charmu je více než podezřelé, jsem byl se svým působením na turnaji spokojen. 

Nové obaly za lidová tři kilča jsem si kvůli tomu kupovat nechtěl a tak jsem raději dropnul a šli jsme se někam zkalit. Každopádně Call je solidní třímanový kousek, který vám dá něco té karetní výhody a pokud nemá soupeř třeba helix, tak má šanci vyměnit se i s kdejakým koníkem. Cabal therapy a duress jsou karty, které nemůžou chybět v žádném rychlejším balíčku hrajícím černou. V optimální situaci nejdříve duressem prozkoumáme ruku a pak s pomocí terapie a jednoho nebohého elfa odstraníme i ten zbytek. Ostatně ono se to dá při dobré konstalaci zvládnout i jenom s terapií. Putrefy a Smother jsou poměrně universální zabíjení. Smother obvykle zabije skoro vše, co je na stole a to nejenom beatdownům, ale i kontrolnějším balíkům, kde poškádlí atogy, zamorfované anděly, meddling mágy, terravoru,… Putrefy je pak o manu dražší, ale uživíte ho hlavně v případech, kdy také potřebujete zničit soupeři jeho meč. Krom toho s ním samozřejmě zabijete i všechno ostatní, třeba na naskočený lotus to může být více než dobrá karta. Posledními kousky v balíčku jsou dva meče po dvou kusech. Jitte je bezesporu nejsilnější legální equipment a když už se jednou úspěšně projedete, tak pilotům beatdownů se protáčejí panenky a piloti kontrolů se začínají znepokojeně drbat na hlavě. Ani druhý meč není lepší na kontroly než na beadowny. Ale s jeho pomocí můžete nasbírat slušnou karetní výhodu /pokud oponent dříve nezemře/ a bonusem může být opět úklid soupeřových koníků. 

Sideboard : 
3 Braids, Cabal Minion
3 Engineered Plague
3 Pernicious Deed
1 Withered Wretch
1 Duress
1 Dark Confidant
1 Umezawa´s Jitte
2 Krosan Grip

Sideboard je celkem universální, Braidsky slouží proti všem trošku pomalejší balíčků, protože pokud začínáte, soupeř dá druhé kolo signet a vy třetí kolo braidsku, tak je to poměrně velký problém. Mory zde jsou na gobliny, což je balík, který se bez nějakého meče velmi těžko řeší a dále i na ichorida a všechny další tribal decky, co můžete potkat. Zvláště u nás jich určitě bude více než na zahraniční scéně. 

Na všechny beatdowny zde méme připravené perníky, které sice částečně vadí i vám, ale pokud okolo toho dokážete hrát, tak určitě způsobíte větší paseku na stranách soupeře. Wretch je na doplnění základního počtu, překvapivě proti všemu, co pracuje s hrobem, čtvrtý duress na kontroly a komba. Stejně tak jako confidant, kterého se nemusíte bát saidovat nikdy, pokud nemáte obavu, že byste mohli být pomalejší v damage race. Další jitte na beatdowny a také proto, abyste hloupě neumřeli na soupeřovu jitte a sideboard doplňuje krosan grip na hůlky, topy, lotusy ale třeba i na enchantmenty, protože takový ascetic s worshipem je celkem nepříjemný lock. Do saidu se dá zařadit třeba i jehla, ale záleží na vás, jestli považujete field za vhodný pro zařazení této karty. 

Tak, pojďme to dát hezky dohromady a podívat se, co nám z toho vylezlo : 
7 Forest
7 Swamp
4 Overgrown Tomb
4 Llanowar Wastes

4 Llanowar Elves
3 Ravenous Baloth
4 Troll Ascetic
4 Wild Mongrell
2 Withered Wretch
3 Dark Confidant

2 Call of the Herd
3 Cabal Therapy
3 Duress
2 Putrefy
4 Smother
2 Sword of Fire and Ice
2 Umezawa´s Jitte


Sideboard : 
3 Braids, Cabal Minion
3 Engineered Plague
3 Pernicious Deed
1 Withered Wretch
1 Duress
1 Dark Confidant
1 Umezawa´s Jitte
2 Krosan Grip

Jak balíček hrát? No, musím se přiznat, že k testingu jsem se zas tak v plné míře nedostal. Sice jsem něco dlouhodobějšího chystal, ale nakonec mi do toho vlezla trošku delší gardenparty u spolužáka na chatě na Jahodnici. Měl jsem sice pěkně naplánováno, že v půl dvanácté se nejpozději chystám domů, ale znáte to. 

V půl dvanácté jsem si našel kdy mi jede poslední bus a nakonec jsem ho stejně přetáhl o dvě hodiny. Nočka, kterou jsem chtěl původně jet mi samozřejmě ujela, protože jsem se ještě u branky zdržel na kus řeči s Čihim, který mne vyprovázel. Počkal jsem si tedy půl hoďky na další a divím se, že mne její příjezd probudil. Byl jsem totiž celkem společensky unavený, jelikož jak jsem plánoval odjezd už před půlnocí, tak jsem si každou rundu nalil pořádnou lampu a nakonec už byl můj odchod celkem nejistý. Když se totiž sejde Čihi se sobama, tak se radost násobí až moc :). 

V nočce jsem si dal šlofíčka a vzbudil mne až nerudný řidič, že dál nejede a že si musím vystoupit. Moc jsem netušil, kde jsem, ale po pár minutách bloudění jsem dorazil ke kolejím, po kterých jsem se chvilku prošel, abych zjistil, že tramvaj mi jede za chvilku. Dojel jsem až dolů do Vysočan a tak mne čekal výstup nahoru na Prosek. Pro ty z vás, kteří netuší, jaký je to výstup, tak vám můžu říci, že tůra na Sněžku je proti tomuhle brnkačka. Na kopci pak šance na extendedový občasník málem zmizely nadobro, rozhodl jsem se zkrátit cestu přes staveniště metra a když jsem z velkými obtížemi překonal plot, zjistil jsem, že to zase taková zkratka nebude. 

Snažil jsem se vyhýbat všem možným nástrahám, ale nakonec jsem zahučel do nějaké díry a jen taktak jsem se vyškrabal ven. Kdybych spadnul do té vedlejší, která vedla až dolů ke kolejím, tak se tady dnes už asi nesetkáme. Takhle jsem si akorát trošku ušpinil postel od bláta, ale v tu chvíli mne to zas tak nevadilo. Každopádně další den jsem náladu na testing opravdu neměl a byl jsem rád, že můžu až do odpoledne relaxovat a pak teprve vyrazit za prací. Většinu vašich názorů na matchupy tedy vezmu jako uváženíhodné. 

Tron, Scepter-chant, Tog,… – Tyto matchupy by měly být celkem hratelné v případě, že máte dostatek discardu a dostatečně svižný nástup. Díky hromadě discardu je po saidu velká možnost protlačit braidsku, která je proti kontrolům voňavá a také confidant napovídá soupeři, že je celkem načase začít vzniklou situaci řešit. Na hůlku, ale i na top je pak vhodné zařadit krosan grip. Zbytečnějšími kartami bývají meče, smothery /na atoga tolik ne a dá se zvažovat jejich užití i na zamorfovaného anděla/ a baloti. 

Rock, AgroLoam,… – Tyto balíčky mají poměrně stejný základ jako vy a i jejich strategie je podobná. Proti flow rocku nebo obyčejnému rocku se dá vyhrát na meče, proti loamu je již situace složitější. Jedinou vaší útěchou může být, že máte dostatek smotherů na vory, ale v podstatě je potřeba soupeře vydiscardovat, protože vám poměrně dost vadí jak dreamy, tak assault. To vám pak zvětšuje šanci, že se na stole udrží wretch, což je jedna z karet, která dokáže loamu nadělat problémy. Po saidu se situace nějak výrazně nevylepšuje, přibývá možná tak wretch, duress, jitte, uvažovat se pak dá i o bobovi a gripu. 

Proti flow rocku často stačí ascetic s mečem, proti klasikému rocku skoro taky, akorát proti loamu je potřeba dost haluzit. Vyplatí se zde i mulliganovat do nějaké akčnější ruky, abyste měli možnost zastavit rychlý nástup soupeře. 

Boros, Goblini, RG,…- Balíčky, které se opět dají velice dobře povodit na mečík. Malé potvory jsou jak dělané pro smother, většich se zbaví putrefy/i když těch ani moc není/. Pozor si dávejte na armadillo cloak, abyste si nevyplýtvali všechno zabíjení a pak nesplakali nad výdělkem. V saidu pak čekají mory a perníky. To vás sice nutí hrát tyto matchupy z pozice kontrolu, ale myslím si, že to rozhodně není na škodu. V klidu si počkáte na trolla/mongrella s mečem a soupeř může skoro balit… 

Komba – Na komba máte discardu dost, ale znáte to, občas zahodíte kombu celou ruku a stejně další kolo umřete. Po saidu přibývá poslední duress, další bob, wretch, podle soupeřova balíčku lze zvážit i krosan grip a když začínáte, tak i braidska. Vyndaváte všechno s vyšším casting costem, opět nejsou tak dobré meče, balothi a samozřejmě nic moc je i smother a jen o malinko lepší je putrefy. 

Co říct na závěr? Balíček je poměrně universální, nemá žádný vyloženě dobrý ani špatný matchup, takže pokud jste stoupencem napínavých partií /nepočítám vymíchání/, tak vřele doporučuji. To by bylo pro dnešek vše a příště se podíváme na nějaký kontrol…
I když tento týden měl být co se týče extendedového občasníku hluchý, nakonec šťastná shoda náhod způsobila, že jsem schopen vyplodit tento článek „nad plán“. Šťastná shoda náhod ale není asi ten správný pojem, když si na viníky lze ukázat prstem. Tedy spíše na toho jednoho – na Bertíka. Včera /sobota/ jsme se sešli s Bertíkem, Alkáčem, Machym a Robem na akci, která se tuším jmenovala tuším „testing na GPT Štrasburg“ i když možná také „chlastačka sobotní noci“. Po shlédnutí závěrečného finále hokejové extraligy a filozofických debatách na různá témata jsme se rozhodli, že je načase věnovat se kartičkám. Na blok jsme ještě nebyli společensky naladěni /tedy až na Alkáče s Bertíkem, kteří si během hokeje dali pár her/ a tak přišel na řadu wist. No a tam nastala osudová chyba večera ve chvíli, kdy Bertík dvakrát po sobě špatně rozdal a za špatné rozdání se, jak je v Alkáč týmu dobrým zvykem, platí runda. No a jak jsme chytli slinu, tak už to jelo. Trošku nám napomohl číšník, který nám jednu zelenou rozlil na karty /a mne do batohu/, takže se karty parádně lepily a chyby při rozdávání se množily. Dopadlo to tak, že jsme brzy vypili všechnu zelenou v podniku a asi jen zavíračka uchránila fernet od podobného osudu. Ten jsme se rozhodli jít ještě ztrestat do blízkého nonstopu, kde se k naší výpravě připojil Bůh, ale zase odešel Alkáč, který musel ráno na rodinnou oslavu do Ústí a i Robo, který se vymluvil, že mu fernet v nonstopu nechutná a že půjde raději spát. Zbytek noci si už moc nepamatuji, každopádně naše vůle vstávat na ranní trial klesala s každým dalším pivem až skoro na nulu. My s Bertíkem jsme si řekli, že Štrasburg je moc daleko, tak nač vyhrávat bye, Machy raději zůstane u své magicové teorie a Bůh byl spokojen se svými třemi bye na rating, takže do Rytíře taky nějak moc nepospíchal. Cesta domů byla prý divoká a dost obtížná, ale podle toho, že jsem se ráno probudil v posteli dopadla úspěšně. Dopoledne mě vzbudil Bertík s Bohem, abych je vypustil z baráku, že mají ještě něco na práci. Já jsem si dal ještě pár hodin spánku a když jsem okolo čtvrté dorazil do Rytíře, tušil jsem, že už registraci nestihnu. Vzal jsem si a vrátil jsem pár karet a jel jsem rychle domů, kde jsem si řekl, proč dnes nenapsat něco o Ichoridech. 

Ichorid byl před příchodem Time Spiraly nejsilnější balíček na fieldu a i po ní se ještě dlouho držel na předních pozicích, což dokazují i jeho výsledky na mistrovství světa v Paříži. Od té doby jeho kariéra ale strmě upadá a dnes již není téměř k vidění. Přesto si myslím, že je to stále balíček, který je zábavný a pokud neplánujete rovnou mety nejvyšší, tak i hratelný. Sám jsem si ho zahrál na nedávném extendedu a byl jsem s ním velmi spokojen, přesto, že mou cestu turnajem ve čtvrtfinále úspěšně zkřížil začínající hráč s Borosem. Jak by tedy takový současný ichorid měl vypadat? Verze mému srdci nejbližší je následující : 

Země /18/ :
4 Polluted Delta
4 Watery Grave
4 Cephalid Colliseum
1 Bloodstained Mire
1 Flooded Strand
1 Overgrown Tomb
1 Breeding Pool
1 Riftstone Portal
1 Island
1 Swamp

Bytosti /22/ : 
4 Putrid Imp
4 Psychatog
4 Stinkweed Imp
4 Ichorid
4 Golgari Grave Troll
2 Wonder


Kouzla /20/ :
4 Chrome Mox
4 Cabal Therapy
4 Zombie Infestation
3 Deep Analysis
2 Careful Study
1 Tolarian Winds
2 Sickening Dreams

Sideboard :
4 Pitting Needle
4 Firemane Angel
3 Ancient Grudge
2 Ray of Revelation
1 Sickening Dreams
1 Coffin Purge

Tak. Co umí naše země? Balíček je v podstatě černo-modrý a stejné barvy by měly mít i naše země. Proto není pochyb o zařazení čtyř delt a čtyř dualů. Kromě modré a černé potřebujeme občas i zelenou a za tímto účelem zde máme BG dual, UG dual a riftstone portal, který ovšem chceme většinou vidět spíše v hrobě než na ruce. K nalezení dualů slouží celkem šest fetchek, takže problémy se špatnou barvou vaší manové základny by nastat neměly. Osmnáct zemí pak doplňuje jede ostrov a jedna bažina, pro případ, že by vás kousnutí za tři dualem mohlo nějak ohrozit nebo kdyby si soupeř vyskakoval nějakým blood moonem či podobnou šikanou. 

V bytostech najdeme osm dredgovacích kousků – čtyři impy a čtyři troly, bez kterých balíček příliš nefunguje a občas se stane, že sice vyrobíte pár tokenů z infestace, ale když se ani po prolíznutí nedostanete k některé z těchto bytostí, tak můžete soupeři podat ruku. Proto se občas vyplatí alespoň do jednoho takovéhoto kousku mulligenovat. Tento mulligan je samozřejmě úspěšný za předpokladu, že máte danou kartu do čeho zahodit. Jednou z možností je třeba putrid imp, do kterého se dříve zahazovali velcí pašíci v reanimacích. Dnes již do něj zahazujeme pašíky menší, ale neméně důležité. Nesmíme opomenout ani útočnou sílu tohoto drobečka, pár jeho průjezdů může rozhodnout hru ve váš prospěch a proto se ho nebojte hojně využívat na všech frontách. I jako podskokan do počáteční fáze může být výborný, proti borosu zastaví lvíčka, pak dostane lítání a již můžete vesele dredgovat. Ichorid je pak stěžejním kouskem decku, ostatně jak již samotný název napovídá. Bytostí k vymletí není sice mnoho, ale většinou bez problémů postačí. Pokud máte obavy, že by stačit nemusely, vyplatí se počkat na vytočeného wondera raději, než riskovat, že soupeř zůstane na třech životech. Nezapomeňte, že můžete do jednoho ichorida removnout toho druhého. Připomínám to proto, že se mi již na turnaji asi dvakrát stalo, že jsem si už v podstatě balil karty a soupeř smutně koukal do hrobu a přemýšlel, jak mi ty tři životy se čtyřmi ichoridy v hrobě asi sebrat. Po útoku je ichorid vynikající na podskočení do terapie. Co určovat za cíl vám asi konkrétně neporadím, ale berte v potaz, že ichorid se od většiny ostatních balíků liší a proto by se měly lišit i cíle terapie. „Counterspell“ tak nemusí být tak dobrá volba na zahození, jako když jste v rocku potřebovali protlačit balotha. Proti beatdownům odvede skvěle svou černou práci místo ichorida psychatog, který jednak zastaví nepříjemný útok soupeře a následně kontruje s plným hrobem většinou za postačující počet životů. Krom toho se dá removnout do ichorida, takže čtyři kousky v balíčku jsou nutností. Poslední bytost patří sice mezi ty, co do ichorida neremovnete, ale i tak zajišťuje, že váš skokan dá více damage. Wonder je v mnoha matchupech velmi důležitá karta a bez něj se můžete často jen smutně dívat, jak vás přejíždějí soupeřovi hordy, zatímco vaši ichoridi si naskakují do soupeřových chumpblockerů. Pamatujte, že wondery hrajete pouze dva a tak je třeba šetřit. Mne samotného balíček řádně vyškolil, když jsem wondera imprintnul do moxu, ten druhý byl až jako druhá karta odspodu a já na to zkušeně prohrál partii. 

To by bylo k bytostem a podívejme se na poslední třetinu balíku. To ale až za chvilku, musím si odskočit za kamarádem s jednou „neodkladnou“ záležitostí. 

Odskočení se trošku prodloužilo a máme nyní středu. A opět mne k pokračování vede shoda náhod, tentokráte pouze nešťastných. Odpoledne jsem si dobře naladěn vyrazil na Strahov, kde hrála Slavia s Plzní. Bylo krásné počasí a to mě spolu s očekávaným vítězstvím hřálo příjemně u srdce. Na Větrné hůrce trošku hřát přestalo, protože jakmile člověk vlezl do ochozů, ovanul ho prudký severák a když se k tomu přidala tragická hra domácích, tak ono slunce v duši trošku pohaslo. Nakonec byla mojí jedinou radostí vynikající klobása a alkoholické pivo, protože ani jedna z těchto věcí se na fotbalových stáncích moc nevidí. Tedy alespoň v první lize, u nás v Počernicích je nemyslitelné, aby se divákům nebo hráčům podávala k napínavému zápasu nějaká břečka. Každopádně jsem po prohře 0-1 neměl ani moc velkou chuť jít někam slavit, takže jsem si zašel jenom na jedno a teď jsem zasedl k počítači, abych dokončil toto své veledílo. Chrome mox je základní manová akcelerace, která umožňuje rozjetí dredgování o kolo dříve a navíc je v balíku dost karet, které na ruce mít ani moc nechcete a tak jsou to vynikající cíle pro imprint. Za nejdůležitější kouzlo se dá považovat Zombie Infestace, která proti beatdownům zastaví počáteční nápor soupeře a proti kontrolům zase udělí prvních pár damage, aby to Ichoridi ve druhé vlně měli trošku usnadněné. Její užitečnost k dostávání dredgovacích karet do hrobu snad ani nemusím zmiňovat. No a když už do hrobu dostanete nějakou takovou kartu, obvykle již moc karet na ruce nepotřebujete a tak můžete s chutí do infestace zahodit celou ruku. Nedílnou součástí balíku je také plný počet terapií, do kterých naskáčí již útokem vyčerpaní ichoridi a není problém dvěma cílenými terapiemi zahodit soupeři celou ruku. Když si k tomu ještě líznete alespoň jednu na úvodní ruku, soupeři nezbude než nasadit topdeck mód. To je jeden z důvodů, proč terapii opravdu nesnáším, že přidává do partie velké procento lucku, ale o tom by se daly vést dlouhé debaty a to si necháme na jindy. Analýza nám v podstatě říká, že za tři životy si můžeme odemlít 12 karet, což je slušivý poměr. V některých verzích se vyskytují čtyři kousky, ale dle mého názoru postačí tři, přeci jen netřeba končit partii helixem a charem do hlavy. Další možností, jak dostat nějaký ten dredgovací kousek do hrobu, je careful study. Dvě mi přijdou jako správné číslo, v prvním kole to může být luxusní prolíz, který vám umožňuje nechat si relativně slabší či neakční ruku, což oceníte zejména po mulliganu. Tolarian winds se dříve hrávaly v plném počtu, dnes se již časy změnily a je to spíše taková chuťovka, která potěší, když máte správný skill na první dredge nebo začínáte hru opravdu s kyblíčkem trolů a impů na ruce. Sickening dreams jsem do balíčku zařadil místo tradičnějšího mongrela a na český beatdownový field si je nemůžu vynachválit. Spolehlivě uklidí všechno goblinstvo, RW smetí, ale i Boby či Meddling mágy. 

Co říci k saidu? Čtyři jehly jsou poměrně nutností vždy, když se obáváte soupeřovy krypty, což je vzhledem k počtu balíčků, které pracují s hrobem, skoro v každém případě. Navíc se většinou najdou i další využití na nepříjemné assaulty, topy, mindslavery či sharpshootery. Firemane angel je spolehlivý obránce proti všem koníkům, kde rozhoduje každý život. Do hry se sice nedostane, ale i pohřben odvádí svou práci spolehlivě. Ancient grudge je zde na hůlky, jitte a samozřejmě i affinitu. Podobnou funkci vykonává i Ray of revelation, který je zase na worshipy, assaulty či confidmenty. Enchantmentů se hraje obecně méně, proto stačí na rozdíl od grudge pouze dva. Sideboardovou sestavu zakončují jedny dreamy, aby koníci a goblini opravdu nezlobili a coffin purge, který pomůže hlavně proti academy ruinám nebo loamu. Jaké jsou jednotlivé matchupy si povíme za chvíli, přeci jen, když není dnes co slavit, tak je třeba alespoň zapít žal… 

Tak žal už ze mne vyprchal, ale také již dost vody uplynulo a dost piva proteklo. Takže jsem rád, že můžu akorát dodržet svůj čtrnáctidenní plán. Ono jsem zjistil, že život nezaměstnaného je ještě náročnější, než ten život studenta. To pak má člověk čas zajet v sobotu chlastat do Budějic, v neděli za podobným účelem /ale pod záminkou prewiew/ do Plzně, v pondělí strávit celý den ve víru derby, v úterý se až do pozdních nočních hodin rozplývat nad pěkným fotbalem ligy mistrů a skoro se až divím, že dnes mi zbylo trochu toho času na dopsání článku. 

Obecná strategie je opět jednoduchá /o složitých balíčcích taky nepíšu/. Co nejrychleji dostat do hrobu nějakého dredgovacího pašíka a pak ho točit jak divej. Nebojte se agresivně mulliganovat, protože bez dredge jste v háji jak vládní vojsko, takže se nenechte uchlácholit, když máte dost zemí i kouzel, protože za pár kol bez náznaku vzdoru budete zašlapáni do země. Jak tedy vypadá situace proti jednotlivým archetypům? : 

UW tron, Tog, scepter chant,… - Nepříjemné je, že tog i tron si vás již v první hře můžou potahat maindeckovou kryptou, proto je třeba hrát dostatečně opatrně. Dobrým předpokladem je odemletí co největšího počtu terapií, protože jak už to tak bývá, kotrol bez ruky může těžko kontrolovat hru. Vyhrát se dá i s dostatečně rychlým nástupem ichoridů, protože kromě scepter chantu nemají ostatní kontrolní balíčky tolik možností, jak jejich řádění zastavit. Po saidu přibývají ve všech případech jehly, na sceptry se hodí i grudge a na tron coffin purge. Slabší jsou naopak dreamy, wonder, vyndat se dá i atog nebo windy. 

Boros, Goblini, RG,… - Dostatečně rychlý beatdown je schopný vás přejet, takže důležité je mít do obrany nějakého toho impa, zombíka nebo psychatoga. Pokud pochumpujete tento úvodní tlak, neměl by již být problém dorazit soupeře velkým atogem nebo postupně haldou ichoridů. Po saidu se matchup zlepšuje o playset andělů a další Sen, kteří uspoří nějaký ten život, na druhé straně ale zase hrozí krypty, takže záleží na vás, jak naložíte s vašimi jehlami. Proti goblinům není o čem mluvit, ale proti ostatním balíkům na ně většinou nespoléhám. 

Flow Rock, Rock, AgroLoam – Tyto středně rychlé balíčky mají pro vás tu výhodu, že vám zase tolik nevadí jejich discard, pokud není hned v prvním kole a ještě dobře mířený a ani v pozdější fázi nemají tolik možností, jak se bránit naskakujícím ichoridům. Vadit vám může hlavně wretch a poté také seismic assault, který dá soupeří několik potřebných kol navíc. Po saidu se situace pro vás nijak výrazně nevylepšuje, zařadit se dají jehly, ray of revelation, coffin purge,… 

Komba – V první hře je potřeba spoléhat na rychlou terapii, protože většinou nebudete rychlejší než váš soupeř a ani po saidu není situace nijak růžová. Můžete zničit soupeřův lotus grudgem nebo removnout desiru cílovanou since of the pastem, ale i tak tyhle matchupy stále nebudou ve váš prospěch. Proto, pokud očekáváte field plný komb, doporučuji přidat do saidu několik duressů, které se ostatně hodí i na všechny kotrolní balíčky. A kdo ví, třeba trefíte zrovna soupeřovu kryptu… To je tak vše, co jsem vám chtěl dnes sdělit. Napotřetí jsem článek slavně dokončil, tak doufám, že jsem v jednotlivých přestávkách neztratil nit a u příštího extendedového občasníku nashledanou.
Tak s dnešním dnem přichází radikální změna, které jste si již jistě povšimli. Místo extendedového týdeníku zde máme extendedový čtrnáctideník. Field se ustálil, japončíci obrátili pozornost k jiným formátům, takže se nedá očekávat, že by nějaký originální tech prolomil dominanci agroloamu, který je zvláště v českých podmínkách dominantním balíkem /a to ho ani nemusí hrát Bůh, jen se podívejte kolik lidí se s ním promíchalo do top 8 na posledním hráči roku/. Protože kromě extendedu se žádnému jinému constructed formátu nevěnuji, budu mít dost času vymýšlet a zkoušet i různé causual decky a s některými z nich vás zde budu čas od času seznamovat. 
 
Dnes je na řadě zrovna jeden takový, i když je známý a u nás v týmu i hraný už od Mirrodinu. Jedná se o pece. Takže dost řečí a s chutí do toho. I když ta chuť se v takhle pěkném počasí hledá hodně těžko. Dnes mi zavolal spolužák ze základky, jestli s ním nezajdu vyvenčit psa. A právě, jak jsem se kouknul ven a viděl modré nebe bez mráčku, jsem si řekl proč se neprojít trošku vyvětrat. Zajeli jsme pár kilometrů za Prahu na opuštěné pole a tam se mi Filip svěřil, že si koupil někde v bazáči draka a že by ho rád vyzkoušel. Hledali jsme v hodné místo na pouštění a nakonec jsme ho našli na vyvýšené skládce, což byl nejvyšší bod v okolí. Skládka byla obehnána plotem s ostnatým drátem, takže cesta nahoru byla velmi obtížná a to jsme raději ani nemysleli na tu zpáteční. Při pouštění draka jsme zjistili, že už to není taková sranda jako zamlada, když jsme to zkoušeli naposledy /tak deset let zpátky/, že doba pokročila a  udržet draka ve vzduchu není nic lehkého. Po více jak dvou hodinách vysmáté snahy se nám podařilo udržet náš stroj ve vzduchu déle než minutu, což jsme považovali za vrchol našich schopností. Ve svém nadšení jsem ale trošku pozapomněl na čas a když jsme odjížděli zpět směr Praha, uvědomil jsem si, že už mám být hodinu v práci. 
 
No i přes porušení řady dopravních předpisů se mi čas vrátit nepodařilo a do práce jsem dorazil s dvouhodinovým zpožděním. Šéf nebyl zrovna nadšený a už dopředu jsem si v hlavě přehrával jeho proslov a plánoval jsem si, jak budu pokorně přikyvovat a zaručovat se, že už se to zase dlouho nestane. Fucky pokuřující v pozadí se tomu jenom lehce usmíval, protože věděl, že až zase pojedeme spolu na výjezd, tak že šance na porušení mého slibu je vysoká. Nejhorší to bylo loni v létě, kdy jsme se s Fuckym po náročném dni vraceli do firmy a Fuckyho vyšlechtěné chuťové buňky se přihlásily o slovo. Že prý dostal chuť na smaženici, takže píchnem avii někam do lesa, nasbíráme kýbl hub a před večerním odchodem do Black psa se pořádně nadlábneme. Při hledání jsme prošli celý les a na druhém konci jsme narazili na malou vesnici. Fucky říkal, že tam zná nějakou dobrou hospodu a že si zaskočíme na něco k pití. K naší velké smůle jsme ale v hospodě potkali nějakého Fuckyho kamaráda, který nás jednak festovně zkouřil a když viděl naše houbařské nadšení, tak nás pozval i k sobě domů na malou ochutnávku. Strávili jsme pak pěknou noc plnou zajímavých zážitků a zakončili jsme jí krásným východem slunce na pokraji lesa. Pak nás přeci jenom zmohla únava a šli jsme spát. 
 
Fuckyho kamarád nás vzbudil asi ve čtyři, jestli si nezopakujeme ještě jednou včerejší večer. Museli jsme zdvořile odmítnout a pospíchali jsme zpět k autu. Chvíli to vypadalo, že naší avii ani nenajdeme, protože ji Fucky zamaskoval jako starý paragán, nakonec ale vše dobře dopadlo a tak jsme se s přesně čtyřiadvacetihodinovým zpožděním vrátili zpět do práce. Od té doby mi šéf tuto situaci připomíná vždy, když přijdu pozdě do práce, takže vzpomínka na tento letní den koluje mou hlavou každý týden. Každopádně předešlé řádky jsem psal proto, jelikož mne značně vytočilo, že jsem musel být v práci o dvě hodiny déle, takže jsem z dnešního krásného dne mnoho neměl. No vy mně asi stejně nepolitujete, takže zpět k pecím. Podívejme se na takovou tradiční konstrukci :

 
Země /16/ : 
4   Seat of Synod
4   Great Furnace
4   Vault of Whispers 
4   Ancient Den
 
Kouzla /44/ : 
4   Chrome Mox
4   Talisman of Dominance
2   Talisman of Progress
4   Pentad Prism /konečně jsem si to našel ve slovníku a vím, jak se to píše/
4   Chromatic Star
4   Krakr-Clan Ironworks
4   Myr Incubator
1   Goblin Chalbelcher
4   Thoughtcast
3   Thirst for Knowledge
3   Fabricate
1   Demonfire/Orochi Hatchery
3   Serum Vision 
3   Condescent
 
Sideboard :
3   Duress
2   Orim´s Chant
3   Darkblast
3   Challice of the Void
2   Echoing Truth
1   Tormod´s Crypt
1   Engineered Exposives 
 
Dnešní rozbor mám trošku usnadněn, protože můžu s klidným svědomím vynechat rozbor potvor, jelikož ač jich na stole budete mít kolem třiceti, tak fakticky balík žádnou neobsahuje. Co říci k zemím? Jejich složení se může zdát býti poněkud fádní, ale není potřeba a ani možnost nijak experimentovat. Artefaktové země prostě potřebujeme, zlevňují nám affinitu, máme co zahazovat do žízně, co sekat do pecí a i z čeho vyrábět tokeny. Jediné dvě země, které by stály za uváženou a pocházejí ze stejného místa /i když je dělí pár tisíc let/, jsou Tolarian Academy a Academy Ruins. První zmiňovanou hrát nedoporučuji, jelikož by vám to u přísnějších rozhodčích nemuselo projít a druhá má sice své kouzlo, ale nekombí se se základní myšlenkou balíku. Je sice pěkné, že si vrátíte incubátor na ruku poté, co se soupeř zuřivě snaží vyházet vám pomocí duressů a terapií celou ruku, ale ve chvíli kdy nakopnete kombo, tak vás zamrzí, když v chalbelcheru nemůžete zabít soupeře, protože vám v balíku zůstává jedna země. Je to ale rozhodně zajímavá alternativa a pokud se plánujete vrhnout do fieldu plného discardu, doporučuji Bechera vyndat a Akademii zařadit. 
 
Potvory tedy slavně vynecháváme a jdeme ke kouzlům. Základ tvoří jako u většiny kombobalíků manová akcelerace, bez které by se asi žádný takový balík neuživil. Přeci jenom rozjíždět kombo v pátém kole není to pravé ořechové a protože se v podstatě nemáte jak bránit, většinou byste se toho ani nedožili. Chrome moxy hraje v současnosti většina extendedového fieldu a i u nás si najdou svoje místo. Jejich nevýhodou je, to že se vám občas stane, že nemáte nic barevného na imprint, naopak ale zase můžete položit mox naprázdno a získat tím v podstatě dvě many navíc, když rozjíždíte kombo. Šestice talismanů a čtyři prismy zaručují, že se soupeř musí reálně obávat o svůj život již od třetího kola, takže jejich zařazení je bez debat. Chromatic Star vám jednak dává barevnou manu, což využijete hlavně po saidu, kdy máte v balíčku více barevných karet, ale i před ním, když vás oponent trošku míchne. Hvězdička tam ale není kvůli přebarvování, ale za účelem toho, že když nascryujete nějakou pěknou kartu na vršek, tak si jí můžete líznout hned ono kolo a v kombinaci s pecemi na stole to znamená výrazné urychlení vašeho komba. 
 
A nyní přichází na řadu to hlavní – pec. Bez Ironworků funguje balíček také, takže pokud na ně dostanete extrakci, tak nezoufejte, ale je to karta, která dává balíčku potřebnou šťávu. Proto s ní zbytečně neplýtvejte a snažte se, aby přišla na stůl v ten správný okamžik. Sama o sobě vám sice nezaručuje vítězství, ale umožní vám rychlé prolízání se k některé z klíčových karet, pokud je už nemáte na ruce. Inkubátor je právě jednou z oněch klíčových karet. Při jeho seknutí si vyrobíte kolem třiceti tokenů, které můžete jednak využít k vygenerování velkého množství many nebo k prostému útoku. V druhém případě doporučuji sekat inkubátor až na konci soupeřova kola, abyste nepohněvali božstva nebo nedostali pyroclasmou. Posledním /nebo možná předposledním/ artefaktem v balíčku je becher. Ve chvíli, kdy si removnete všechny země z balíčku se jedná o jisté vítězství v jednom kole a s pomocí několika fabrikací není tento případ zas tak ojedinělý. Občas se dá becher použít i se zeměmi v balíčku, ale v tomto případě musíte být hodně naskillení, abyste soupeře zabili v jednom kole. Při zabíjení soupeře becherem je důležité hlídat si také počet karet v balíku, protože už se mi jednou stalo, že jsem vesele aktivoval becher a pak jsem zjistil, že soupeře o život nezabiju, dostal jsem dva blesky a šel jsem na párek. 
 
Barevné karty v balíku slouží hlavně k prolízu. Čtyři thoughtcasty jsou jasné, za manu lízni dvě karty se vždycky vyplatí, žízeň už je diskutabilnější, jelikož nepatří mezi nejlevnější karty /manově/, ale obvykle se takové tři uživí. Navíc proti discardu se líznutí tří karet vyplatí vždy. Serum Vision je výborná do začátku, když máte nějaké pofidérní draw, tak vám umožní rychlou stabilizaci a v pozdější fázi dobře spolupracuje s Chromatic starou. Scry má i condescent, což je v základu v podstatě jediná obrana před soupeřovými kouzly a výčet modrých karet zakončuje fabrikace, která hledá kombo nebo třeba Becher. Na chuť je zde pak jeden demonfire, který se dá nahradit nějakým jiným alternativním zabíjením, já má například rád orochi hatchery, což je jednak artefakt za nula do pecí, jednak se dá zahodit do žízně a nakonec i umožňuje stálý přísun tokenů v případě, že inkubátor z jakýchkoliv důvodů selže. Demonfire zase dokáže vyhrát i prohranou partii, jak jsem viděl u Boha, který hrál proti scepter-chantu, byl celkem zalockovaný a na výhru to opravdu nevypadalo. Nakonec se mu ale podařilo nastřádat dvacet many a necounterovatelným demonfirem oponenta zabít. Záleží tedy na vás, která karta je vaše oblíbená. 
 
V saidu nás čekají tři duressy na kontrolnější matchupy a pro kontrolu, že si soupeř nesuší nějaký ten stiffle. Orims Chant zastaví rozjeté kombo a umožní vám v klidu protlačit inkubátor nebo pec. Darkblasty jsou hlavně kvůli Katakimu, u kterého nikdy netušíte, z jakého balíčku proti vám vyskočí. Ale obecně se dá zařadit na všechny koníky, protože condescent v těchto matchupech moc potřebovat nebudete. Challice je voňavka na pětibarevné zoo, na agroloam a občas se vyplatí nasaidovat i proti nepříjemnému discardu. V těchto případech odsaidováváme to, co plánujeme voidem zakázat. Echoing Truth je na nepříjemný worship, mor nebo další kousky škádlící vaše hordy tokenů. Krypta a exploziva stačí jednou, jelikož je vždy možné najít si je v potřebných chvílích fabrikací. 
 
Popsat jak má balíček fungovat je velmi jednoduché. Nejlepší je začít první kolo moxem a talismanem, druhé kolo přiložit pec a třetí kolo gg. Jde to rozjet i ve druhém kole, ale to zas nebývá tak časté a vyžaduje to hodně „skillu“. A jak hrát proti jednotlivým balíčkům?
 
UW Tron, Scepter chant, apod. – Komba to mají proti kontrolům složité a nejinak tomu je i v tomto případě. Když vyhrajete hod kostkou, tak to ještě jde. Ze začátku se tváříte jako affinita a když soupeř položí talisman/hůlku, tak ho v jednom kole zabijete. Když hod kostkou nevyhrajete, čeká vám poměrně dlouhé období nudy. Důležité je vylákat ze soupeře nějaké rušení a pak třeba s pomocí condescentu protlačit pec. S větším množstvím many už budete moci obcházet counterování na způsob remandu či mana leaku a v takovém případě se už dá protlačit i ten incubátor. Po saidu se situace zlepšuje, přibudou chanty, duressy a na těžce counterujícího modrého mága se dá přidat i challice, která se dvěma countery rozhodně nepotěší. 
 
Flow Rock, AgroLoam, apod. – Balíčky obsahující discard jsou před saidem lepším matchupem než kontroly, jelikož z vršku zkušeně položíme pec a pak již není problém kombo rozjet /máme dostatek prolízu a tutorů, aby se nám kombo sešlo/, ale po saidu na ně zase není tolik věcí. Proti loamu určitě zařazujeme challice a kryptu, jinak se vyplatí hlavně duressy. 
 
Boros, RG, Goblins – S velkou oblibou používám pravidlo o systému kámen nůžky papír a tady právě naráží kámen na nůžky /i když kosa na kámen zní lépe/. Prostě před saidem by neměl být žádný problém, po něm je potřeba se připravit na Katakiho, protože na shattering spree se moc nepřipravíte, pokud nejste takoví luxusmani, abyste si na něj přidali pár duressů. 
 
Komba – Tady je to dost o rychlosti, takže první hra je dost o hodu kostkou a o tom, jak moc se se svým oponentem vymícháte. Po saidu by se matchup s takovým klasickým tepsem mohl zlepšovat, jelikož vám soupeřovi chanty tolik nevadí, kdežto jemu ty vaše ano. A i takový vrácený lotus dokáže soupeřovo tempo zpomalit. 
 
Co dodat k dalším matchupům? Ichorid by měl být bez problémů, přeci jenom 4 krypty jsou 4 krypty, affinita by také neměla stíhat a další balíky si snad dokážete přiřadit k některé z výše zmiňovaných kategorií. Výhodou balíčku je jeho cenová dostupnost, protože až na čtyři moxy si ho pořídíte celkem za hubičku. Samozřejmě s tím, že nějaké chanty nebo challice v saidu nahradíte něčím levnějším, což by neměl být žádný problém. Nevýhodou, jak to tak u kombobalíků bývá, je fakt, že pokud si nedolíznete klíčové karty, nemáte prakticky možnost průběh partie nějak výraznějí ovlivnit a jenom se smutně koukáte, jak vás oponent zabíjí. To už je ale riziko povolaní a riziko balíku. Každopádně vám přeji hodně zábavy při hraní a ať je těchto herních situací co nejméně. Třeba dopadnete jako Bertík, který s pecemi vyhrál suverénním způsobem nějaký big extended v Rytíři. A to pokud znáte Bertíka a jeho tradiční stav na většině turnajů již o něčem vypovídá. Tímto povzbuzením bych se s vámi pro dnešek rozloučil a znovu se shledáme za čtrnáct dní. Tak užívejte jara, hrajte si, nepodvádějte a neuplácejte /i když on je někdy ten bůra výkup navíc lakavý, že? :)/
 
Pod pirátskou vlajkou, aneb z Trauče málem až do národního týmu
 
Magic je fajn,koho by nebavilo čas od času přejít z reálného světa do prostředí draků,kouzelníků a šampionů Pro tourů. Této kratochvíli se věnuji čtvrtým rokem a dalo by se říci, že mě od počátku dosti silně pohltila. Přeci jen normální kluk sleduje fotbal,hokej a já coverage z PT a GP a to nejen ty aktuální, ale i turnaje jež se odehrály v dobách, kdy já sám ještě nemohl ani držet kartičky v ruce (v tom má asi ale prsty spíše mé zalíbení v Historii).
V posledním roce jsem sice zaznamenal některé výsledky jež mě více než potěšily - 10.místo na PTQ Yokohama v Paříží kde bylo 246 lidí (uvádím jen proto že na loňském GP Yamagata bylo lidí 220 ) nebo top 8 na amateurs Championship v Ženevě, nicméně svůj sen zůčastnit se PT jsem si ještě nesplnil a asi ani nesplním. 
Navíc čím jsem starší, tím méně času na magic mám (kamarádi, slečny, poezie, horká čokoláda, tropické ovoce) a nějak mě již nebaví hrát turnaje „bohatě „ dotované firmou Blackfire, kde se člověk většinou místo hezké atmosféry dočká leda tak nějaké konstrukční chybičky.
Takže jsem již předem tak nějak počítal s tím, že toto mistrovství je mé třetí a poslední. Nějakou dobu jsem si dokonce pohrával s myšlenkou tam vůbec nejít, ale nakonec mě lidé a okolnosti přemluvily. Jednak Mě Nikola Vávra pozval na nějaký testing k němu do Brna, kde jsem nakonec dva dny taky byl, a pak Adam Koska jenž mě stále přesvědčoval že má účast je dobrý nápad. Vidíte, nebýt několika lidí zbylo by v top 8 místo pro někoho jiného, tímto se tomu někomu omlouvám...
Testing je jistojistě podstatnou procedurou před každým velkým turnajem. Tentokrát jsem jako vždy odehrál něco na MWS,a týden před MR i něco draftů na MagicOnline.
Zatím co první část probíhala asi tak, že jsem zvolil balíček, odehrál s ním tak 6her, prohlásil že se na …. (kdo mě zná snadno doplní mou oblíbenou konverzační frázi), ta druhá jíž byla veselejší, neboť draftům na onlinu jsem se většinou věnoval společně se slečnou, takže náš pick byla vždy po zralé úvaze karta s nejfešnějším obrázkem :)
Jsem kontrolní hráč, takže jsem od mistrovství USA pokukoval po UB controlu, nicméně jsem ho velice rychle odložil jako nepoužitelný a protože se mi nepovede stejně tak vymyslet lepší build (buď jsem porážel controly nebo aggra, nikdy ne oboje), rozhodl jsem se nakonec pro Solar Flare (no ještě v tom měl prsty fakt že se mi nepovedlo nikde koupit ty zelené potvůrky,co spokojeně rostou za kartičky v hrobě). Takže situace stejná jako každý rok,nemám nejlepší balíček na constructed, ale v draftech snad něco uhraji.
 
Zde je decklist mé solar flare (dávám ho sem proto že ten kdo bude opisovat top8 decky, bude mít s mým písmem sakra velký problém).
 
3 watery grave
2 Godless Shrine
2 hallowed fountain
4 river of tears
2 plains
2 swamp
2 island
2 urza´s factory
2 flagstones of trokair
2 underground river
3dimir signet
3orzhov signet
1 azorius signet
 
4 remand
4 černý pact
4 castigate
4 damnation
4 complusive research
 
4court hussar
3skeletal vampire
3 aeon chronicler
 
sb:
4 bottle gnomes
2 pull from eternity
2 grim return
3 willbender
4 dodecapod
 
 
 
K balíčku toho moc říci nejde: vycházel jsem převážně z verze Cedrica Philipse z US nationals. Manabase je standartní jako UB deck s W splashí, flagstona je pozůstatek po qhost quarterech (nechtěl jsem hrát tolik bezbarvých zemí) a navíc mi přišla fajn proti smallpoxu.
Účelové byly 4 pacty main, hlavně kvůli tomu, že se beztak sajdují na 8 balíků z 10, absence angel of despair, kteří jsou na beatdown pomalí a control zabiji i bez nich na factory. Faith fethers jsem nehrál, protože beatdown má buď gargadona nebo nemá příšery a na blink touch taky slabota.
V sideboardu jsou gnomové, kteří se mi zdáli lepší proti dredgi (nečekal jsem je, ale nějakou odpověd jsem mít chtěl, navíc jsme v pátek hráli s Liborkem v Reálu a aven se nám jevil hodně o ničem (kazila ho cryoclasma, špatné mana draw, navíc gnom dovedl blokovat vždy.) Grim return a willbender byl chuťovkou na rakdos (první hru prohraji ale po sb dám dovnitř 9 karet a má to hodně těžké) Pull from eternity jako odpověd na soupeřovy chroniclery a hlavně vražedné detritivory, a co by to bylo za sideboard bez dodecapodů, když jsem chtěl mít proti discardu alespoň maličkou šanci.
 
Celkově se mi balíček zdál jako ne úplně špatná volba na tradiční český field kde převažují beatdowny nad controly,letos však bylo všechno jinak.
 
Mé putování začíná v sobotu v 5:00 kdy se probudím, urychleně provedu tradiční ranní rituály a vydávám se autem do Vrchlabí, odkud pak pokračuji standartně s Karlosem jeho vozem až do Prahy. K mé ranní jízdě českým venkovem lze říci snad jen to, že nebýt jedné ostré vrškovky na mokré lesní cestě, následovalo asi v jedné „křivolaté“ zatáčce solidní Ggdo, ale co, sranda musí být.
 
Metro se mnou dle očekávání nevykolejilo, takže už po deváté jsem se dostavil na situ, zaregistroval se a společně s dalšími 98 lidmi se mohl účastnit boje o právo účasti v Českém národným týmu pro MS (Může to znít jako patos, ale opravdu by pro mě bylo ctí nést českou vlajku, protože je to podle mě jeden z nejhezčích okamžiků celého MS.)
 
„Jdeš dál, jdeš vpřed, jsi přece vítěz“(Generál Čujkov,velitej stalingradského frontu v největší pozemní bitvě v dějinách lidstva), tato věta je důležitá, přivádí nás totiž na myšlenku jak důležitá je psychologie v MTG. Domnívám se že moc, protože pokud sami sebe nepřesvědčíme že chceme vyhrávat, nevyhrajeme, pokud se nám to však povede, máme naději vyhrát i nevyhratelné, protože víme, že to prostě vyjde. Může vám to znít jako blbost, ale neberte nadarmo slova Generála Čujkova, má bohužel pravdu.
 
První kolo:Michal Dio:RG
Nechávám svých 7, soupeř také a po standartním hora, fanatic, go vím že tenhle matchup očekávám a že je docela dobrý. Soupeř začně menším tlakem,dostane wratha (damnaci), ve svém poseká zbylé permanenty do gargadona a vydává se k finální zteči první hry. Finální byla, ale pro něj, protože mám pact.:)1:0
Na druhou hru siduji gnomy, willbendery, grim returny za chroniclery, remandy a nějaké castigate (nechci nikdy vyndat na agrro všechny, protože vím jak smrtící muže cryoclasma být). Od soupeře čekám blood moony na nožičkách a gobliní chuligány.
Ve druhé hře se soupeř opět snaží převzít prvotní iniciativu, ale po damnaci ho mé dva moprhy přivádí do rozpaků a po příchodu upíra vzdává 2:0
celkově 1:0 
Po prvním kole jsem spokojen jen relativně, protože první kolo jsem zatím na MR vyhrál vždy, druhé nikdy. Navíc vidím že field se nám ošklivě deformoval - většina moravy a pražáků hraje BG rack a nebo angelflare, čili mé sny o potkávání beatdownů se nějak rozplynuly, nicméně jak by řekl Phdr.Řehák pochopitelně to ještě nebalím, přeci jen když to má být mé poslední MR, tak do té top8 fakt chci.
 
Druhé kolo:Rozinka:Loam/assault
Díky procházce po okolních stolech přesně vím co soupeř hraje, navíc jsem tento balíček testoval, takže vím že jediným problémem je aktivní loam s assuatem jinak bych měl před sb vyhrát, po sb naopak soupeř přidá moře LD a už to taková sranda nebude.
Začnu castigate na loam (assaut v ruce neměl a vidím nějaké manazdroje a loxodona), akceleruju manu, zabíjím slona pactem, dorazí chronicler a se svým velkým kamarádem upírem soupeře udolá 1:0
Siduju willbendery za chroniclery, protože se mi opět zdají moc pomalí.
Opakuje se scénář minule hry,soupeř sice tlačí solifugou a detritivorou, ale nemá dost červené many na assault,takže mám dost času prohusarovat se k upírovy a soupeře uletět. 2:0
2:0 
Fíha, vyhrál jsem druhé kolo, začínám přemýšlet kde se to pokazí, s napětím očekávám kolo třetí a modlím se za cokoliv jineho než discard.
 
Třetí kolo:Zdeněk Matura s BG
Dostáváme deckcheck a světě div se nikomu se nic nestane (to je u mě docela zázrak,protože mi čtení a psaní dělá nepřekonatelné problémy). Soupeř je velice komunikativní a po čas deckchecku mě zásobuje příhodami z jeho mladého magicového života, jež jsou jistě zajímavé, ale nějak je nestíhám vnímat, bohužel.
Hry jsou to poměrně veselé neboť v první díky compulsive researchům stíhám držet počet karet tak, aby mi nevadil rack. Ve druhé mi sice nepřijde Dodecapod, ale soupeř se zalekne skeletal vampíra, neutočí a když willbender přesměruje augura do jeho majitele, Jaroušek opět vyhrává.
3:0
 
Boží,naprosto boží,první část mistrovství je za mnou a stále jsem neprohrál,co víc si může člověk přát. Usedám k prvnímu draftovacímu stolu spolu s Kosákem,Vítkem Vávrou a dalšími 5 lidmy. Bohužel sedím tak že napravo mám kosáka a na levo Vítka,takže pozice nic moc. Na first pick beru lighting axe přes pulmonic slivera (nechci brát slimáky,nikdy jsem to nezkoušel),od kosáka dostávám jayu (bral přes ní sulfurous blást bohužel), potom dark whitening a to nějak určí barevnou kombinaci celého draftu. Jsem z toho rozpačitý protože RB nemám rád,nemám s tímto archetypem moc zkušeností a navíc po draftu zjistím že bral kosák stejné barvy. No takže mám RB se kterým nejsem spokojen ani trošku.
 
Decklist:
1 jaya balard
1 lighting axe
1 dark whitening
2 deepcavern imp
1 grave scrabler
1 henfried of ukor
2 dead/gone
1 riddle of lighting
1 brain gorgers
1 mindstab
1 orcish canonade
1 strongold rats
1 molten firebird
1 midnight charm
1 magus of coffers
1 fomori nomad
1 cradle to grave
1 boldwyr intimidator
1 skulking knight
1 imp mischelf
1 drudge reavers
9 mountain
9 swamp
 
Čtvrté kolo:Adam Koska:RB
Kosák není taktéž s balíčkem moc spokojen. V první jdu na 6 a nechávám pomalé draw bez swampu, který dokonce hry nevidím, takže Adam vyhrává. 0:1
siduju vypečené kusy jako bog serpent, avanalanche rider atd které se vyloženě hodí proti němu. Po chvílí srovnávám na 1:1
Ve třetí hře sice zničím riderem adamovy ve 4kole jedinou horu(to se ukáže jako klíčové protože má v ruce sulfurous blast), nicméně taky nelíznu dlouho 5 tou zemi na mé pašíky...ale i tak dá těch několik potvor co mohu seslat adamovy 14 dmg. Pátá země mi příjde kolo před smrtí,takže zkouším riddle of lighting do adama.. a k mé velké radosti otáčím mindstab 2:1 uff
 
4:0
 
Dost vážně začínám přemýšlet nad tím kdy už prohraji, protože je mi jasné že nemohu vyhrát svůj stůl,no ani sem nemusel dlouho přemýšlet a prohra je tu.
 
Páté kolo:Vít Vávra:WG
Tady nebylo moc o čem, Vítek měl rozhodně tak 3krát lepší balíček,tvořený rodinkou sliverů a na chuť best of WG jako nějaké removal,trik,imperiosaurus a tak.
V první jsem rozjet velmi rychle a nekompromisně. Ve druhé začínám,nemá to moc rychlé takže po sérii removalu dovedou mé bytosti dát 15dmg ,kolo před smrtí opět sešlu riddle(vzhledem k mamutí povaze mého balíčku chuťovka),nicméně historie se neopakuje, dvakrát scrye swamp,swamp,swamp a navrchu je.......swamp:)) 0:2
4:1
 
 
Šesté kolo:Zajda:UW
Pokud chci pokračovat ve své jízdě, potřebuji opět vyhrát, nicméně jsem si vědom kvalit svého balíčku a bojím se, moc se bojím, naštěstí soupeřův balíček zrovna top picky taky nepřekypoval ,ale v první hře na mě jeho draw stačilo. Ubil mě shade of trokair a několik lítaček podpořených dvěma rušenými.0:1
Na druhou hru vyndávám vše pomalé a dávám dovnitř kusy jako 2 deadly grub v zoufale snaze zastavit soupeřovy hordy. (Někde, už nevím kde to bylo, psal Kenji Tsumura, že se divil jak málo jeho soupeři na PT Ženeva sajdovali, on sám prý měl vždy alespoň 25 hratelných karet a stále mezi hrama něco měnil, neměl jsem sice hratelných karet ani 20, ale také jsem po každé prohře zoufale hledal v sideboardu něco co bych mohl nasajdovat:)
Ve druhé hře se mi povede soupeře utlačit a je to 1:1
Začínám se při míchání na třetí hru doslova v duchu modlit za nějaké good draw (tento pojem asi moc nekoresponduje s kvalitou mého balíčku, ale co už), jsem sice ateista, ale pán bůh mě má asi rád, protože jsem si lízl ruku, která první kolo poskytla mindstab a ve třetím jayu a soupeř s UW takovou karetní nevýhodu nerozchodil ani přes benalish comandera.. uff 2:1
 
5:1
 
Po šestém kole udiveně čtu své jméno na leader boardu a nepřestávám se divit. Nepropadám však žádné euforii, protože jsem si dobře vědom že je ještě polovina turnaje přede mnou.
Usedám opět k prvnímu stolu na druhý draft. Mimo mě tu je ještě Jakub Dobiš,Vít Čech,Vít Vávra, dle mého názoru nejlepší český limited hráč Tomáš Klimeš ,trojnásobný učastník Top8 na PT Jakub Šlemr, a někdo koho si bohužel už nepamatuji. Tentokrát posílám Tomášovi a krmí mě Dobi .V prvním bosteru váhám mezi temporal isolation a plague sliverem což jistě není lehká volba, vycházím však z toho, že RB znovu nechci, UB je jistě fajn,ale bál jsem se že mě o modrou připraví dobi nebo Tomáš Klimeš a celkově černou opravdu nemusím,takže nakonec beru izolaci, což je sice asi horší karta, ale doufám ve strategičtější volbu. Ve spirále mám 7 bílých karet a něco málo z černé a červené, Po druhem bosteru je jasné že jsem WR, ale i když mám ve třetím bosteru několik dobrých karet, stejně nejsem s balíčkem vůbec spokojený.
 
1 aquamorph etertity
1 slipstream serpent
1 celestian crusader
2 icatian crier( klíčový v mém balíku, mohl sem do něho zahodil špatné karty jako mé dva off color moprhy, pokud zrovna neplnily roli moprhů provokatérů pro mého gathan ridera)
1 dead/gone
1 gathan riders
1shade of trokair
1shivan meteor
1 temporal isolation
1 blade of sixth pride
1 skirk shaman
1 whitemane lion
1 amrou scout
1 bogardan rager
1 fomori nomad
1 sparkspitter
1 arc blade
1 fortify
1 fatal attraciton
1 grapeshot
1 embermage augur
17 zemí
 
Sedmé kolo:Vít Čech:UR
Vít má moc pěkný UR balíček.V první hře suspenduje dvě 3/1 modre shadow, na které nenajdu odpověď. 0:1
Ve druhé hře vyhrávám díky icatian crierovy na větší počet příšer.
Ve třetí začnu křivkou 3/1 rebel,suspendovaný arc blade a zakončujuju opět chodící sacred mesou (icatian crier), nicméně v této hře vyhrávám díky tomu, že víťa váhá se zahráním modreho enchanmentu co tapuje,untapuje potvory na tapleho svého 2/1 goblina ozdobeného leaden firstem, protože si není jistý zda se mu untapne a rozhodčí mu neodpoví. 2:1
 
6:1
 
Končí první den mistrovství a já jsem stále na špici celkového pořadí,divné,moc divné, no co snad už v neděli začnu konečně prohrávat.
 
Osmé kolo:„Dobi“:RGx
Před počátkem partie si postěžujeme na mizivou kvalitu svých balíčků, popřejeme hodně štestí a jdeme na to. Bohužel Dobi má balíček pomalejšího ražení a v první hře stačí arc blade, tokenovací potvora a trocha předcházejícího tlaku.
Ve druhé začíná Dobi, díky čemuž zastavuje můj útok na cca 10 životech svým 3/5 trefolkem, calcidermem a 3/3 kavu, na mé straně stolu se však rozjede moprh, shade of trokair, amrou scout a 3/1 rebel na ruce mám dvě karty...dobi blokuje vším...já ukazuji fortify a zahodím zemi pro gathan ridera...což má za následek katastrofální výsledek combatu na straně domácích a moji další výhru:/ 2:0
 
7:1
 
 
Deváté kolo:Vít Vávra:WG
Vít má 8:0 čili mu stačí remízka na top8, je to kamarád, takže mu ji s radostí nabízím, protože on má díky tomu top8 jistou a mě stačí jednou někoho umíchat, což bych za tři kola dvojky mohl zvládnout. Navíc myslím že by mě samozřejmě porazil,protože balíček měl opět nejlepší:)
 
7:1:1 
 
Desáté kolo:Jakub Stárek:Dredge
Ajajaj tak dredge jsem opravdu potkat nechtěl, měl jsem nahráno pár her proti verzi co byla ve finále mistrovství Anglie a ta se porážet dala, bohužel Jakub hraje main plný počet černých leyline a navíc má i chuťovky jako akroma, a ku mé škodě nehraje merfolk lootery ale rychlejší llanowar mentory, takže samé horší zprávy,pořád ale věřím že soupeř bude hrát agresivně a dovedu ho porazit podle obvyklého scénáře (remand na dread return cílící zealota v jeho kole a damnace v mém.
Vyhrávám důležitý hod kostkou, bohužel soupeř začne leyline, gemstone cavern.. takže nemohu ani pactovat jeho hledače,dříve než se stanou aktivní hmm,“prekérka“. Jakub však nemá dlouho čím dredgovat, klíčová chvíle přišla v mém 6kole kdy jsem mohl hrát damnaci na soupeřova untapleho maguse,taplou bonder fetch,a taplého llanowar mentora,soupeř neměl bridge v hrobě,nicméně měl kartu v ruce a cca 20karet v hrobě..takže byla reálná šance že má bridge v ruce,nebo ho dolízne aktivním magusem v reakci, neměl jsem odvahu riskovat a stálo mě to hru, protože bridge neměl ani v ruce ani v top4 kartách, nicméně další kolo už dostal grave trolla, tím rozjel mega dradge a jeho 4 dread returnům v následujícím kole jsem se ubránít nedokázal . 0:1
Sajduju jen bottle gnomy a vím že proti leylině nemohu nic udělat:/ Ve druhé hře soupeř opět začně leylinou:) (chodily mu dobře), začně dredgovat. dostane bridge do hrobu, zkouším husara bez bílé..bohužel pod leylinou nic moc. naštestí se dožiju dalšího kola a mohu bridge zničit tokenem ze skeletal vampíra jenž se obětoval pro ledabylou regeneraci svého pána. Bohužel na oponentově straně vyskočí akroma,hraji damnaci...a na bogardan hellkite už nenacházím odpověď. 0:2
 
7:2:1
 
Začínám být smutný, moc smutný, dvě kola do konce potřebuji jednou vyhrát a dobrý matchup na předních stolech žádný, no začínám se s tou top8 loučit, škoda začínalo to tak pěkně:/
 
Jedenácté kolo:Dredge
Jsem od příchodu ke stolu smutný, protože vím co soupeř hraje, jsem nespokojen,“naštěstí“ se soupeř někde opomene a dostává gameloss. No vedu 1:0, ale po zkušenostech z minulého kola dost pochybuji že dovedu proti dredge vyhrát alespoň jednu hru...ale co ve druhé prohraji a ve třetí začínám,budu mít gnomy a soupeř snad nedostane zas leyline na úvodní ruku. Soupeři však padají do hrobu karty s dredgem v divném pořadí,nemá leyline, takže dostanu čas a prostor pro vytvoření všech obraných protiopatření (aktivní remand) pojišťovací husar v ruce,a skeletal vampire na stole,který nakonec soupeře zabíjí (kdyby se to zvrhlo damnaci jsem samozřejmě měl taky,dokonce dvě). Uff no takže výhra..i když nejdivnější v mém životě...:/
 
8:2:1
 
Dvanácté kolo:Nikola Vávra:BG rack
 
Remízka...
 
8:2:2
 
Takže jsem se dostal do top8 na mistrovství republiky, společně se mnou je tu Martin Jůza,Bratři Vávrové, Jakub Stárek, Jakub Šlemr, Tomáš Langer a David Dobiš.
 
Výsledek mého souboje o místo v národním týmu s Tomášem Langerem jste si jistě přečetli někde jinde již, pro ty, kteří tak neučinili jen řeknu, že jsem prohrál 2:3. Byl to matchup solar flare vs Omnichord, což byl sice jeden z mých nejhratelnějších matchupů v top8, stále však to nebyl dobrý matchup.
Nebudu zde komentovat samotnou hru, pozastavím se jen nad několika detaily co podle mě rozhodly o mé prohře.
- v žádné hře se mi nepovedlo zahodit castigací opravdu klíčovou kartu (crovax, vesuvan atd..)
- nikdy jsem nedokázal se svým draw po stabilizaci partie přejít do protiútoku
- urza factory mi přišla jednou z pěti her
- v páté hře jsem nelízl druhé zabíjení
- V páté hře jsem musel zahodit castigací vensera místo slona,protože Tomášova opening hand poskytovala,také momentary blink,jenž by mu jinak patrně vyhrál hru daleko rychleji(možnost vracení tří permamentů,není pro můj pact nic moc)
-Tomáš hrál 2 vesuvany a 2 brine (v původní verzi byl jen jeden brine a lock se tedy rozbíjel daleko snadněji)
-Aktivního chroniclera jsem měl jen v první a páte hře
-tomáš měl v každé hře klíčovou střádací zemi
- přeci jen lepší kvalita draw,co se kvalitativní hodnoty karet týče,lízal jsem více mrtvých karet a manazdrojů, jež bez urza factory nebyly nic moc
- Každopádně si Tomáš vyhrát jistě zasloužil a přeji mu stejně jako zbytku naší reprezentační výpravy hodně štěstí v NY. 
 
Je den po Mistrovství a já stále sedím v křesle skoro bez hnutí a s pohledem chvílemi do stropu chvílemi z okna se snažím se přijít na to co se stalo špatně. Upřímně myslím že je lepší vypadnout na mistrovství první den,než prohrát těsnou partii o národní tým, přeci jen když se člověk dva dny snaží a vidí že to jde, že dnes konečně to půjde a pak ho někdo v posledním momentu plácne přes prsty, je to asi horší.
Ale stejně jako v reálném životě ani v MTG nejde vždy vyhrávat a při pohledu na celkové výsledky musím nutně konstatovat, že je spousta skvělejších hráčů kteří by si jistě zasloužili vyhrát více než já a stejně jako mě jim nezbývá než říci „někdy příště“.. takže ano, někdy příště...snad...
Myslím že můj výsledek je jasným důkazem toho, že snít svůj sen může úplně každý a vyhrávat taky,stačí se jen nebát a hrát.
 
Závěrem bych jen rád poděkoval,všem co mě na mé cestě do top8 podporovali,všem soupeřům za pěkné a férové hry, rozhodčím za odvedenou práci, a vlastně skoro všem za velmi hezký víkend.
 
Děkuji všem,kteří měli trpělivost dočíst až do konce. Jarda Bílek
Dvojreport z preview X. edice v Bielsko-Bialé a z Uherákonu
 
Beroun a Praha, 10.7.2007 večer
„Jiříku, můžeš mluvit?“ 
„Jasný draku, vzduch je čistej.“
„Hele, vole, nevyrazíme do Prešova na HR Boosterdraft, co?“
„To se mi, vole, nezdá, těch ***** tam bude určitě málo. Co radši do Polska na preview desítky. Ty ***** to maj vo tejden dřív, pač tam nemaj koordinátora takovýho ****** jako my.“
„Jiříku, ty ****, já, vole, ještě nikdy neporazil žádnýho Poláka. To mi zas poteče rating, vole.“
„*** na rating, vole. Někdy se to musí zlomit. Tak v půlnoci na Hlaváku, draku.“
 
Pokud bych měl parodovat Čtvrtníčka s Lábusem, pak by naše domlouvání s Jirkou nad letošní dovolenou vypadalo asi takhle. V sobotu 14. července v 0:06 jsme vyrazili rychlíkem směr Třinec. Jak už bývá při našich společných výpravách zvykem, kousek za Kolínem přejel mašinfíra nějakého chudáka a my jsme tak do Třince nepřijeli v půl šestý, ale až v osm. Z tříhodinové rezervy na přejezd do Bielsko-Biale, kde se preview desítky mělo hrát, se tak stala sprinterská časovka na 30 km. V herně Gnom (obr. 1) nás uvítal místní organizátor Roman Cupek (obr. 2) a s mírným, asi 80-minutovým zpožděním se začalo. Sjelo se asi 50 hráčů z širokého okolí a film s názvem „Utrpení mladého Jozy“ mohl začít. Dostal jsem ke konstrukce totální smetník, se kterou bych kdekoliv, jen ne v Polsku, dropnul ještě před 1. kolem. Tříbarvě bez fixace vévodily kusy jako Dusk Imp a Persuasion, i když můj cardpool obsahoval i taková komba jako 3 Duct Crawler + 3 Firebreathing :-))
 
Po sekvenci 0:4 jsem pak v 5. kole porazil svého prvního Poláka v životě (obr. 3). Bylo to asi třináctileté dítě, které hrálo Magic tři měsíce. Byl to však zároveň zápas, ve kterém se mé polské prokletí definitivně zlomilo. Soupeř ze 6. kola byl tak již pouze komparsistou při mém představení. 
Jirka měl velmi pěkný balík, bohužel však dosti nestabilní a po skóre 4:2 skončil s nejlepšími pomocnými 9. (bez cen). K cenám ještě tolik, že organizátor nedostává !žádnou! podporu od svého koordinátora. 
 
Jinak turnaj se nesl opravdu ve skvělé atmosféře, na místě bylo točené pivo, nealko a další občerstvení, místa bylo dost, skvělé, útulné prostředí. Díky, Romane!
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Následoval pětidenní bike trip přes sedlo Hliny na Oravu a Kysucko a přes Považsku Bystricu, Rajec, Žilinu a Strečno opět na Oravu a přes Roháče návrat do Ružomberka. Z této fantastické cesty snad jen tolik, že naše nejčastější činnost vypadala takto (obr. 4). Po asi desáté opravě to již Jirka psychicky nevydržel a vyrazil nejbližším vlakem směr Praha. Předal mi však bohužel prokletý stan (obr. 5), který údajně přitahuje defekty. Zpočátku jsem se jeho kletbě smál, ale když mi v samotném závěru na rovince při pětatřicetikilometrové rychlosti bouchla duše a já  během pár vteřin balancoval na ráfku a s protrhlým (!) pláštěm jsem se trmácel pěšky 3km do Ružomberka, kletba se naplnila. Z cca 100 krásných fotek přidávám ještě aspoň hrad Strečno (obr. 6) - kdo tam nebyl, vřele doporučuji! 
 
 
 
Beroun, 31. 7. 2007 ráno
Se svým věrným pomocníkem (obr. 7) vyrážím vlakem do Krumlova (lidí víc než na Václaváku). Následuje bike trip zvlněnou krajinou přes Rožmberk (doporučuji návštěvu hradní mučírny s praktickými ukázkami), Dolní Dvořiště, toulky po Novohradských horách (fantastické ježdění v téměř liduprázdné krajině), přes Nové Hrady (vykovejte si jako já něco sami v místní kovárně) a České Velenice k Třeboni. Dále pak Jindřichův Hradec, kde jsem se ve čtvrtek v poledne potkal s Adamem (obr. 8). Specifika Adamova ježdění jsou jízda s plnou polní na zádech, ostré nástupy v kopcích jako od Pantaniho a kategorické odmítání jízdy na nejmenší talíř. 
 
 
 
 
 
 
S Adamem jsme přes Kunžak vjeli po nádherných lesních asfaltkách na Vysočinu, zastříleli si z kuše na hradě Landštejn (obr. 9), navštívili krásné Slavonice a k večeru jsme kousek za Dačicí potkali toto (obr. 10). Kdo první uhodne, co přesně je na obrázku – prosím napsat do komentářů - má u mě k vyzvednutí exkluzivní Magic sluneční brýle. Z této soutěže jsou vyloučeni všichni myslivci, fořti, hajní, pytláci a zaměstnanci Lesů ČR, jakož i jejich rodinní příslušníci.
 
V pátek následoval přesun přes Telč do Třebíče, kde došlo v lese na rovině ke kuriózní dopravní nehodě – spýtajtě sa Adama – a po nekonečné cestě vlakem, kde jsme (s 300 km v nohách) museli čelit inteligentním poznámkám typu „Na kole se jezdí venku.“, jsme kolem 17h dobyli hrad Buchlov (obr. 11) v Chřibských vrších. 
 
Rosťa tentokrát připravil opravdu exkluzivní venue. Hrálo se v jakési podlouhlé kobce, kde se neustále silně prášilo. Naproti vchodu do kobky pak byl hradní bufet s kouzelně krásnou obsluhou (bohužel jsem nefotil, anžto jsem myslel na něco úplně jiného), který celou akci vylepšil asi tak o 99,9%. Při troše štěstí se objeví i na CMUS CUPu. 
Na místě jsme rozbili stan a šli hrát týmy. Sešlo se 7 týmů, načež se hráli podivná 4 kola. Týmovou soutěž zatím pokaždé v historii U-konu vyhrál Honza Brožek. Letos mu připluli kapříci za vstup do týmu od Adama a Goblina, takže se zas hrálo jen o druhej flek. Jak již je na U-konu zvykem, před 2.h ranní chodí spát jen slepice a hráči, kteří přijeli kvůli Magicu. My ostatní jsme dali nějaký ten RGD draft, který vyhráli oba Borůvci.
 
Sobotní ráno a rozhodně nejblbější nápad celého výletu. Dojet na kole pro snídani do vesnice pod hradem. Buchlov ale není Karlštejn nebo Křivoklát. Buchlov se tyčí dobře 300 výškových metrů nad vesnicí, takže zpáteční cesta s brašnami plnými jídla byla hodně veselá. Už dlouho mi rohlík k snídani tolik nechutnal. Jen jsem děkoval Lukáši Blohonovi, že jsem nenabídl dovážku snídaně i ostatním.
Sobotní dvojky se zúčastnilo asi 46 lidí. Já, ač constructed vůbec nehraju, jsem si postavil internetovej Rakdos (díky, Trondo, za půjčení karet!) a během 6 kol se pokoušel zjistit, jak se to hraje. Zjistil jsem, že je dobré neotáčet moc často Tomstalkera v Confidantovi a nehrát moc často proti balíků s 4 slony, 4 asketiky a 4 tarmogoyfy. Dobré je, že za 15 minut je dohráno tak či onak a máte čas jít pokecat s obsluhou do bufetu. Po základní části (moje skóre 3:3) se mi díky tomu nálada výrazně zlepšila a šel jsem pozorovat Adama (hrál Projekt X s jedním (!!!) crypt championem), jak oloupává ve špatném matchupu nepřesně hrající UB kontrol. Soupeř dvakrát zkusil jestli je Finkel v kombatu lepší než Ghost Council, který ho nakonec v obou hrách zabil. Na vedlejším stole hrál Bróža s UW kontrolem proti Saproling Aggro (sprout, GW guildmage, scatter the seeds, fists of ironwood, sel. Evangel atd.) a zvítězil až po lítém boji 2:1. Ve finále nakonec Bróža podlehl nějakému pilotovi s dredgem. 
 
Následovala pauza na papání (v bufetu byly minipárky, bramboráčky, hranolky, utopence, hermelíny a mnoho dalších laskomin), tak jsme vyrazili do bistra pod hradem na echtovní dršťkovku s gulášem. 
Večer se pak kromě Vintage měl konat i draft. Sehnal jsem 12 lidí a zašel za judgem, aby to odpálil. Tři lidi však náhle „že ve 12-ti hrát nechtěj, že jen v 8-mi). Než jsme se vzpamatovali, vzal rozhodčí papír, podtrhl prvních osm borců, nám řekl, ať si seženeme další 4 lidi a šli hrát. Eeeeh?! Takhle jsem si tedy organizaci nepředstavoval :-(
Naštěstí kolem 22.h dorazila pražská výprava (Dobi, Radhošť, Tloušť, Bedbord a Tiran), kteří, spolu s dalšími náš draft zachránili. Hráli jsme ve 12-ti (pro judge z večera:ano, i ve 12-ti LZE draftovat) a po několika úsměvných pasážích, kdy se Tloušť s Adamem prali s Tiranem o krajíc chleba nebo kdy mi Tiran věnoval pivo za údajně nevyhratelný zápas jsme šli kolem 2.h spát.
 
Buchlov, 5. 8. 2007 v noci 
V noci se mi chtělo na záchod, který byl přes celé nádvoří na druhé straně hradu. Vylezl jsem do vlahé noci a v příšeří hradní brány, kterou se na nádvoří muselo projít jsem zahlédl postavu. Ano, tušíte správně. Byla to ona víla z bufetu. Na sobě nic než noční košilku a cupitala opačným směrem. Rázem jsem zapomněl na svoji původní potřebu a po nekonečně dlouhém dobývání opravdové hradní pevnosti došla tajně pro klíče a noční průzkum tajů hradu Buchlova mohl začít...      
 
V neděli mě čekal hlavní turnaj U-konu HR Extended. Po probuzení z krásného snu (viz výše) zase kartičky. :-(
Má affinita se měla poměřit s 45 dalšími balíky v 6 kolech. Zápasy už si samozřejmě nepamatuj, neboť jsem po každém zápase běžel do bufetu, ale snad jen několik perliček. Ve druhém kole hraji proti Matesovi. Začínám Workrem. Mates Duress na pláty. Mám na ruce Enforcera, kterého chci hrát ve 3. kole, tak jdu ve svém 2. kole do risku s jehlou. Soupeř se tváří neutrálně, tak zkusím, že hraje Rock a řeknu Sakura. Následuje obrovská salva smíchu nejen od Matese, ale i od přihlížejících. Mates hrál totiž UGb Toga... „Sakura“ se pak stává po celou neděli mou druhou přezdívkou. Ač mi ostatní hráči vyprávěli o rozmanitosti fieldu, hraji se 4 Togy, RWG borosem a UG madnessem. V posledním kole jsem bohužel napárován dolů k Tloušťovi, který mi kamarádsky vzdá, což však nakonec, díky mizerným tiebreakrům nestačí na lepší než 10. místo. Vyhrál Mistr s Loamem, který ve finále porazil Petra Bocáka pilotujícího Scepterchant. Na posledním obrázku č. 12 je Honza Kotrla,  celkový vítěz Uherákonu 2007, t. č. prý definitivně posledního ročníku téhle bezva akce. 
Tak snad si to Rosťa rozmyslí a příští rok na hradě se všemi na shledanou!      
 
Written, directed and photographed by Joza
Rozhodl jsem se napsat report, ačkoliv jsem nedokázal na tomto turnaji nic tak světaborného a to z důvodu, že jsem v své choré paměti našel pár okamžiků, o které se chci podělit s ostatními, kteří je neviděli.
 
               Ale nyní od začátku. A to překvapivě není 28.7.2006, kdy se turnaj odehrával. Pro mě přípravy na turnaj začínaly o něco dříve a já jsem pilně testoval Bombermana, svou verzi Gush Tendrils a několik dalších decků. Bomberman chodil celkem dobře a já se v průběhu jeho hraní celkem bavil.Ve čtvrtek 26.7. jsem se octl tváří v tvář Hulk Flashy Karola Čilíka a nevím, co se stalo, ale neokázal jsem vyhrát jedinou hru, Bomberman se prostě zasekl... Na druhé straně je nutné říci, že Karol nějaký Merchant Scroll na Ancestral nepotřeboval-hrál v 6 z 8 her Ancestral do druhého kola + do třetího Flash s Hulkem a minimálně jednou protekcí a já jsem měl celkem zlost.
               
               Další den mě Zuzy kontaktoval s tím, jestli bych nechtěl zatestit. Řekl jsem si, že mám celkem přetestíno, no ale co... Na místo se dostavili také Michal Hřebejk, Karol Čilík, Ondrej Hatala, Vojta Mráz, Zuzy (jak jinak, i když by bylo celkem vtipný, kdyby ne) a ještě jeden Zuzyho kámoš, jehož jméno nevím. Na otázku, jestli piju nebo kouřim jsem odpověděl, že ne. Kouření mi nikdy nic neříkalo. Alkohol ano, ale vlastně vždy jen o mých narozeninách, které byly 25.7., a bylo velmi příjemné dojít si na narozky k doktorovi pro antibiotika kvůli problémům s močením, takže letošní pitka nebyla... Asi jako jediný z osazenstva zůstal v normálním stavu (neříkám, že to bylo potěšující).
               
               Zahrál jsem několik her, v jejichž průběhu jsem byl dvacetkrát tázán Michalem, co vlastně budu hrát a co si může půjčit... Bomberman pokračoval ve svojí skvostné jízdě a nevyhrál snad ani jedinou hru. Po věřím, že nevinné otázce Vojty-Jak ten balíček zabíjí? Já ho totiž neviděl dneska vyhrát... jsem rezignovaně odložil Bombermana a vzal si svoje celkem kontrolní Gush Tendrils, které byly víc než dost vázané na Fastbond. Hrál jsem proti Ondrejovi hrajícímu GAT. Ruka, kterou jsem si nechal nebyla nic moc, ale říkal jsem si, že Library of Alexandria by mohla proti tomuhle celkem pomalému decku pomoci. Ihned jsem zjistil, jak moc jsem se zmýlil, když Ondrej zahrál Fastbond, Gush, Gush, Gush, Dryádu a já už se nedostal ke slovu díky Yawghmoth´s Willu a Time Walku.
               
               Následně mě Karol svezl a já se v asi půl dvanácté dostal domů. Konsternován jsem zapnul počítač a přemýšlel, co dál. Bomberman neporazil GAT ani TPS ani nic. Moje verze Gush Tendrils byla moc vázaná na Fastbond a to se mi moc nelíbilo. Zahrál jsem si dvě hry s předfuturesightovým TPS a přemýšlel, že budu asi hrát ten.
               
               Druhý den ráno jsem se podíval na Themanadrain.com, co se za tu chvilku, kterou jsem ho nesledoval změnilo a našel jsem epickou báseň Anthonyho Shawna o tom, jak hrál jeho verzi Gush TPS na turnaji v USA. Shawnův deck se mi celkem líbil a popis zabíjí Flash i GAT ve mně vzbudil některé sympatie. Proto jsem deck postavil a přidal do sidu tři karty na náš celkem random field-Timetwister, Wheel of Fortune a Imperial Seal.
 
Gush TPS
4 Polluted Delta 
2 Flooded Strand 
3 Underground Sea 
3 Volcanic Island
1 Tropical Island 
1 Mox Sapphire 
1 Mox Jet 
1 Mox Ruby 
1 Mox Emerald 
1 Black Lotus 
1 Lotus Petal 
1 Mana Crypt 
4 Dark Ritual
1 Fastbond
1 Yawgmoth's Will
1 Yawgmoth's Bargain
2 Red Elemental Blast 
1 Pyroblast 
4 Force of Will 
4 Duress 
4 Merchant Scroll 
1 Misdirection 
4 Gush 
4 Brainstorm 
1 Ancestral Recall 
1 Demonic Tutor 
1 Vampiric Tutor 
1 Mystical Tutor 
1 Tendrils of Agony 
3 Repeal 
1 Time Walk
 
Sibeboard
1 Thrashing Wumpus
3 Empty the Warrens
1 Rebuild
2 Hurkyl's Recall
1 Island
4 Leyline of the Void
1 Timetwister
1 Wheel of Fortune
1 Imperial Seal
 
                                      První kolo Vojta Mráz TPS
               Prohrál jsem hod kostkou. Oba jsme začali bez muliganu. Já s rukou mox Emerald, Underground Sea, Polluted Delta, Merchant Scroll, Force of Will, Force of Will a Brainstorm. Topdecknul jsem si Fastbond a ihned ho castil. Vojta ho nechal vyresolvovat. Následoval Merchant Scroll na Gush. Ten se už vojtovi moc nelíbil a se slovy měl jsem rušit ten Fastbond removl Meditaci do Force. Kdyby zrušil Fastbond, tak bych byl celkem šťastný, protože jsem v té ruce neměl ani jeden Gush na ruce a šel bych pro Ancestral v dalším kole. Zvažoval jsemsvé možnosti. Force za Force, Force za Brainstorm nebo si nechat zrušit Gush. S deckem jsem nehrál ani jedinou hru, takže jsem neočekával jednoduchý průběh turnaje. Naprosto jsem nevěděl, jestli mě Gush potopí nebo ne, ale neočekával jsem, že se budu snažit Vojtu zabít již teď a tak jsem si nechal Force (dost slabší volba). Dolízl jsem dvě země... Vojta ve svém kole položil zemi a nějaký Mox. 
               Já dolízl další forsáž a přenechával kolo s pěti zeměmi na stole. Na konci kola se Vojta snažil o Meditaci. Proti jakémukoliv potvorovému decku je nic moc a proti kombu také. Jenže já byl zrovna v situaci, kdy se všechno zaseklo a tak se stala v tuto chvíli celkem dost silnou. Pět man bylo zatapnuto na Force.  Ve svém kole pak Vojta zahrál Ancestral, Black Lotus, Dark Ritual... a zabil mě Tendrilama.
               Odsideoval jsem tři Repealy a dovnitř šli karty pro random matchup-Timetwister, Imperial Seal, Wheel of Fortune-zdálo se mi, že balíčku občas dojde dech a to jsem chtěl změnit. Znovu jsme ani jeden nemuligenovali. Já dostal ruku Force, Force, Imperial Seal, Wheel of Fortune, tři země. První kolo jsem hrál Seal a přemýšlel, co hledat. Lotus do druhého kola a snažit se zároveň zabránit Vojtovi v kombení i ochránit kolečko? To mi přišlo dost zběsilé a já se rozhodl neriskovat Duress a Vojtovu bombu. Našel jsem Ancestral, protože Kolečko mohlo Vojtu taky nastartovat a to jsem moc nechtěl. Vojta ve svém kole cyklil Street Wraitha, hrál Dark Rituál a Necropotenci. Já v klidu ukázal Force a v neklidu viděl Vojtovu. Lízl si „jen pět karet“ a já už jen doufal v spásu z Ancestralu. Na ten se přilepila Misdirekce a hra skončila v Vojtově kole, tuším, že na Yaghmoth´s Will. Vojta s optimistickou náladou prohlásil: „Takhle dobře mi to na Hřebejka nikdy nepřišlo, takhle to chodí jen na tebe“...
               Celkem zdecimován jsem se šel koukat na ostatní a viděl jsem Oath (Dan Novák) proti Bombermanovi (Michal Hřebejk). První hru jsem neviděl, nicméně druhou jsem viděl, jak Meddlingové zabíjí a potom, jak explosivy párkrát sklízí nepříjemný zelený Enchantment. Dan si nechal celkem dlouhou dobu na ruce Gaea´s Blessing, když byl Michal v tlaku, a nakonec prohrál. Chápu obavu hráčů, že se zabijí na svůj vlastní Oath, nicméně mít na ruce mrtvou kartu (a nechat se zabít) je pro mě vždy horší než tohle risknout.
 
                                      2.kolo-Adam Štencl
               2.kolo usedám proti velmi mladému hráči Adamu Štenclovi. Znovu prohrávám hod kostkou a soupeř začíná zelenou zemí a Birdem. Já hraji první kolo Duress a vidím Putrefy, soupeřův Duress, Moldervine Cloak, Birds of Paradise a Greenclawrera. V té chvíli hra začíná vypadat jako jednoznačná záležitost. Navíc deck servíruje ty nejlepší karty, které si mohu dolíznout, takže snadno vyhrávám a jsem celkem znechucen. Když to naprosto není potřeba, tak topdeckuju jako prase... Paráda.
               Odsideuju červený Blasty a Misdirekci za Island, a trojici Twister, I.Seal, Wheel of Fortune. Druhá hra je taktéž dost jednoznačná, první kolo vidím soupeřovu extirpate, kterou nezahrál na mojí Polluted Deltu a Bried Alive. Hra rychle končí a stejně jako předtím mi deck posílá víc než si přeju.
               Po hře se ze zvědavosti ptám Adama, co ho dotáhlo na turnaj. On mi odpovídá otázkou :   „Chceš říct pravdu?“. Samozřejmě chci. Spletl jsem si den a přišel na Extended Turnaj, který byl včera... :-)
               Vidím další z her Michala Hřebejka, tentokrát proti Jiřímu Moravci (5C Stax). Celkem lituju Michala, protože je to ten nejnevyhratelnější matchup, co Bomberman má... Nicméně se zápas dostává do třetí hry. Michal je zalockován Sphere of Resistance a Tangle Wirem. Po pár kolech pro něj situace nevypadá stále nijak růžově, ale přichází konec kola. V klíčové situaci zahraje Jirka Tinker a následný Ancestral Recall. Tinker je zrušen a Recall ničemu moc nepomáhá. Jirka by dost pravděpodobně vyhrál, kdyby se hra dohrávala, ale čas je nepřítel Staxu. Zároveň, kdyby změnil pořadí zahraných karet, tak by mohl nalákat Michala na Ancestrall a dojít si Tinkerem pro Titana, který by mu hru vyhrál.
 
                                      3. kolo-Pavel Špaček-Pitchlong
               3. kolo hraju s Pavlem, takže nad stolem panuje celkem přátelská atmosféra. 1. hru jsem dostal od balíčku vlastně jen Disrupt, taktže jsem za hru dostal tři Duressy, spoustu REBů a Forceů. Hra se tím celkem protáhla. Pak jsem zahrál Yawghmoth´s Will a Pavel neměl na ruce nic jiného než jednu Force of Will. Někdy potom se objevila Necropotence, která lízla 7 a další kolo 4 karty a já jsem prohrál.
               Na druhou hru odsideovávám dva Repealy a Red Elemental Blast, abych dostal dovnitř známou trojici. Celkem rychle se dostává na stůl Fastbond setup. Později i Yawghmoth´s Bargain. Jsem skoro úplně zatapován a Pavel nemá na ruce vlastně nic... Přenechávám ho tedy jeho vlastnímu topdeck skillu a poté, co si nic nedolízává, tak vyhrávám ve svém kole. 
               Třetíhru Pavel vykládá strašně moc many, aby mě následně nechal hrát. Já jen zemi. Pavel dolízne a řekne kurva Desire, který mi ukáže. Oba se tomu celkem zasmějeme. Po několika counterbattlech si dolíznu Timetwister s velmi malým množstvím many. Nevěřím, že Pavla z Twisteru zabiji a tak pokačujem v tomto handrkování. Pak se hraje pohne, když Pavel dolízne Wheel of Fortune. Myslím, že z nějakého Duressu nebo Extirpate viděl mojí Force, ale on mi tvrdil, že ne. Hraji svojí Force, na kterou Pavel přikládá svou. Přemýšlím, jestli zahrát nebo nezahrát Pyroblast... Mám v plánu zahrát ve svém kole svůj Twister a Pavla zabít, takže když mu nechám vyresolvaovat, tak  získám tři volné many. Na druhé straně tak dávám Pavlovi šanci zabít mě v jeho kole, takže se nakonec rozhoduji pro variantu vlastního Draw Sevenu. Pavel mi říká, že když ho nezabiju teď, tak on mě jistojistě zabije a tak neváhám a zakončuji hru ve svůj prospěch.
 
                                      4.kolo-Pavel Pinc-Ichorid
               Před hrou jsme trochu mluvili a Pincák mi řekl, že ho sem dotáhl Zuzy, prostě nafasoval deck a šel hrát. Celkem ve mně hrklo, protože jsem si byl vědom toho, co Zuzy má postavené a nehraje. Ichorid... No bude zábava. Zeptal jsem se, jestli je to opravdu on a tak trochu si udělal srandu, když jsem tvrdil, že ho hraju taky... Strašil jsem soupeře tím, že začnu Leyline Bazaar... on dvakrát zmuliganoval. I já muliganoval na pět-nejdřív jsem měl dva Duressy, potom jeden a potom žádný + nula zemí. Na čtyři se mi jít nechtělo a tušil jsem, že první hra je v troubě. Pavel se pochlapil a začal první kolo Leyline, Bazaar a Chalice za nula. Na chalice jsem měl Force, ale stejně jsem si moc nepomohl... Byl jsem zabit v druhém kole.
               Přemýšlel jsem, jak sideovat... Leyline mám... v decku jsou zbytečné karty Pyroblast, 2 x Red Elemental Blast, Misdirekce (změní cíl Dread Returnu, ale stále neochraňuje před Reverent Silence ani Emerald Charmem). Z side jsem určitě chtěl 4 x Leyline, Thrashing Wumpuse. Nakonec jsem se rozhodl zahrát si tak trochu Grimlong... Odsideoval jsem všechny protekce (Duressy, Fowy, všechny blasty, Misdirekci) a nasideval Island, Imperial Seal, Timetwister, 4 x Leyline, Wheel of Fortune, Thrashing Wumpuse, 3 x Empty the Warrens... 
               Druhou hru jsem začínal s průměrným draw. Pincák muligenoval... 7 bez Serum Powderu i Bazaaru, 6 bez Serum Powderu i Bazaaru, 5,4,..1.. nedostal ani jednou Serum Powder ani Bazaar. Ichorid je pro luckery... Vzdal a šli jsme na třetí. V té jsem si nechal sedm, v nichž jsem měl Leyline a rychlou variantu Warrenů + Time Walk.Pavel šel na 6-poprosil jsem Davida Dobiše, aby zapisoval, co Pavel od balíčku dostává, protože mi přijde nereálný dostat vše, co člověk potřebuje, jak to někteří lidé popisují... Pavel mě zarazil, protože si nechal 6 a tvrdil, že nemá Bazaar... 
               Leyline byla od začátku hry na stole. Pavel začal Dryad Arbor, Reverent Silence, takže najednou bez Leyline. Já začal v klidu země. Pavel dolízl a přenechal kolo. Já dolízl, položil zemi, Mox, Repeal, Dark Rutual, znovu Mox, další Mox, nějaký spell a Warreny s šesti kopiemi. Pavel dolízl, přenechal kolo a já jsem mu už jen ukázal Time Walk. Pak mi řekl, že si nechal ruku s Reverent Silence, dvěma Emerald Charmy a Dryad arbor. Asi to nebylo správně nechat si ruku bez Bazaaru, ale zároveň vím, že by potřeboval oboje- Bazaar i Reverent Silence(Emerald Charm). Navíc jsem ho zabíjel celkem dost rychle, takže ještě navíc vydredgeovat stejně rychle jako v první hře. Pak jsme chvilku povídali o tom, že Ichorid je nudnej...
 
                                      5.kolo Dan Novák-KraftOath
               Před hrou jsme podiskutovali o remíze. Byl jsem na pátém místě a Dan bohužel na tom nejhorším-8. Místo nic moc... Nakonec jsme hráli. Jednu věc musím na své hře zlepšit-Hod kostkou... Znovu jsem nezačínal. Dan začal zemí a Brainstormem. Já ve svém kole položil také zem-tu jedinou na ruce. Dan jen položil zemi a passoval. Já na konci přemýšlel o Ancestralu a Brainstormu. Zahrál jsem Brainstorm, který dostal Mana Leakem. Byl jsem celkem rád, že jsem vytáhl jedno rušení. Ve svém kole jsem dolízl Mox a zahrál Recall-Dan rušil Force-s klidem jsem mu ukázal svojí a už si chtěl líznout zasloužené tři karty-jenže on měl druhou. Ve svém kole zahrál Orchard, co měl na ruce a Oath, co si dal z Brainstormu na vršek knihovny. Já si nyní dolízl Force a byl jsem rozjet mocnými anděli.
               Na druhou hru jsem deck nechal maximálně kontrolní, jak bylo možno... odsideoval jsem Time Walk a Repeal, abych našel místo pro Timetwister a Wheel of Fortune. Hra byla pekelně dlouhá. V té největší rušící bitvě jsem chvilku blbnul s Brainstormem a celkem dost dlouho přendaval karty. Viděl jsem Danův Krosan Grip, Force of Will, Misdirection, Counterspell a jednu neznámou kartu. Já měl na ruce Misdirekci, Red Elemental Blast a Ancestral Recall. Na vršku knihovny jsem měl Yawghmoth´s Will, který jsem si schoval Brainstormem. Dan nic moc nedělal a já čekal, až se zatapuje, aby mi zničil Black Lotus, protože jinou možnost použití Gripu jsem neviděl. Dan to neudělal, ale dolízl kartu a zahrál Duress. V reakci jsem zahrál Ancestral, Dan castil Misdirekci za manu, já Blast, on Force za Counterspell, já Misdirektil Force na Duress. Tato vítězná bitva mi vyhrála hru. Dan si tapl konečně tu modrou manu, takže neměl na tři rušení, ať ta zbylá karta byla cokoliv... Kdybych zahrál Recall dřív, tak jsem riskoval tři rušení- Misdirekci a Counterspell za manu a Force za neznámou kartu. Předtím jsem čekal, že Dan použije Krosan Grip a já budu v suchu, protože nebude mít dost many+karet na tolik rušení, ale nestalo se-mj tato varianta by pak znamenala, že by mi zahodil Yawghmoth´s Will, takže ani on by si tolik nestěžoval.  
                Pak jsem si dolízl Yawghmoth´s Will a s vědomím, že Dana nezabiju ho zahrál. Tušil jsem, že tím hru prodloužím, protože jsem neměl moc ponětí, jak rychle vyhrát bez willu a lucky draw (na luck jsem tento den už nespoléhal). Nicméně díky Willu jsem získal plnou ruku karet a dost tak převážil cokoliv, o co se dál Dan snažil. Dolízl jsem si i kolečko, ale proti Danově jedné kartě, svým třem (Force, REB) jsem neměl důvod ho hrát... hra se táhla a nakonec se mi podařilo si najít vytoužené Tendrily a zahrát je za dostatečné množství. Lukáš Kraft Danovi něco vyčítal, protože jsem musel použít Danovo rušení k naboostování Tendrilů. Na druhé straně času bylo celkem dost a já věřil v rychlejší obnovení díky kolečku a potom možnému následnému Twisteru, takže i kdyby to Dan přežil já bych se z toho vzpamatoval a možná bysme nakonec remizovali, což by mě posílalo dál a naopak Danovi nejspíš zavíralo cestu do osmičky.
               Na třetí hru jsem odsideoval jeden REB za Rebuild, abych si pak dolízl obě dvě červená rušení do úvodních sedmi a žádnou šťávu... Naopak Dan si lízl Oath, Black Lotus a Forbidden Orchard... S jeho dvěmi modrými manami v poolu jsem ho nechal vyresolvovat Oath (nemohl jsem ani nic jiného dělat). Dan chvíli přemýšlel a pak se nechal spálit za dva. V této hře jsem se nezmohl na odpor, měl jsem opravdu kontrolní ruku, jenže bez Force, proti jeho rychlému Oathu :-( Ani Force by mi nepomohla, protože Dan měl na ruce Mana Leak nebo Counterspell a také Ancestral Recall. Nezahrál ho po celou hru, což se dá považovat za chybu. Na druhé straně, kdyby ho zahrál před třetí manou, tak riskoval Misdirekci a šanci, že se z toho srabu dostanu-občas je Ancesral velmi riskantní karta... 
               Na jeho místě bych nejspíš také čekal, protože toto riziko je neúměrné zisku, který by z Ancestralu mít mohl-po vyložení země měl celkem kontrolu nad hrou a víc ani moc nepotřeboval. Pokud bych se snažil zabít Dana ve svém kole a měl Misdirekci, tak bylo horší zahrát Recall, protože bych měl o tři karty více a on by neměl nic. Rozhodně to není jednoznačné, ale na druhé straně se v poslední době začala hrát Misdirekce v velkém množství decků a tak je Recall stále sice zvratový, ale občas zvrátí hru na špatnou stranu.
 
 
               A tak pro mě turnaj skončil. 10. místo (Zuzy 9. … :-) ). Byl jsem trošku naštvaný a litoval jsem, že jsem si neužil „testing“ před turnajem. Moje mrzutost nebyla způsobená tím, že jsem skončil, ale tím, jak jsem skončil... Tím, že balíček funguje, když to není vůbec potřeba a naopak, když by se nějaký ten topdeck hodil, tak si řekne, že teď prostě ne... Upřímně jsem nic moc neočekával-hrát turnaj s naprosto novým deckem není nikdy procházka růžovým sadem. Jsem celkem spokojen s výkonem, protože deck byl o něco kontrolnější než bylo potřeba a i já jsem byl zvyklí na agresivnější hru (Grimlong ukazuje), takže některá má rozhodnutí nejspíš nebyla ideální, ale co. 
               
                   Plusy a mínusy turnaje
+celkem zábavný deck, bez testingu o něco zábavnější :-)
+zápas s Pavlem Špačkem-při něm jsem se fakt dost bavil
+turnaj byl v Praze ;-)
+Adam Štencl-docela fajn kluk, bylo celkem optimistický vidět novou tvář
+comeback Gushe-narozdíl od jiných si nemyslím, že Gush je tolik silná karta
 
-topdeckování v špatných situacích (moji soupeři prot mně, já když nebylo potřeba)
-Kraft Oath-nemám tento hop-trop deck rád... někteří lidé s ním jen hopují, takže někteří (např já) s ním musí jen tropovat
-match proti Ichoridovi mě opravdu nebavil
 
               Co bylo, to bylo...  Sláva vítězům, čest poraženým. A to je ode mě z Zuzy Cupu vše.
 
Martin Lukeš alias wox2
Ty nejlepší historky píše život
aneb
PT San Diego 2007
 
            Místo Výhledů jste si jednohlasně vybrali reportáž z PT a musím přiznat, že poté, co to tak dopadlo, musel bych ten report napsat stejně. Diego byla jedna z nejkrásnějších Magicových akcí v mém životě a budu na to ještě hodně vzpomínat. Ten nadpis, který jsem vybral, je jedno z mých životních hesel a na tuhle akci se hodí naprosto ideálně. Někdy se totiž stane, že díky úplně nepředvídatelné shodě okolností zažijete něco úchvatného, co by vás normálně ani ve snu nenapadlo. Nečekejte ale, že budu popisovat partii za partií a strategii, který pick jsme si vzali před kterým jiným pickem, což normálně dělávám. Spíš to budou takové higlighty celé té akce, ukázka krásných prázdnin a reklama na to, co všechno se dá zažít s Magicem a lidmi kolem něj.
      Dlouho jsem přemýšlel, jak tuhle reportáž začít. A nakonec jsem nenašel jiný způsob, než popsat, jak jsme se s Jurdou vlastně k sobě dostali. Po roce a půl jsem na konci loňského roku spadl z pro levelu a najednou jsem nebyl kvalifikovaný na PT do Ženevy. Musel jsem hrát kvalifikace, ty se vůbec nevydařily, ale PT je prostě fajn, i když nehrajete hlavní turnaj a tak jsem se rozhodl, že si pojedu zahrát side eventy a podívám se do Švýcarska, kde jsem do té doby nikdy nebyl. Víceméně jsem tam jel na tři PTQ v řadě a zažít příjemný víkend s kartama a kamarádama. Na LCQ jsem skončil pátý, když postupovali čtyři (nutno podotknout, že poslední dvě kola jsem běžel od záchodků a víceméně jsem tušil, že to nevyjde). Extended kvalifikaci na PT Yokohama jsem úplně projel (třeba přiznat, že dva game lossy a match loss v jednom turnaji nejsou úplně optimum a cca 7 boosterů za 4:3 agonii nakonec potěšilo) a v sobotu jsem si chtěl zahrát turnaj, na který jsem se těšil nejvíc. PTQ o San Diego. Po pár zkouškách, které mi život loni nachystal, jsem se totiž rozhodl, že už ten Magic nebudu brát tak vážně jako kdysi a že se tím budu víceméně jen bavit. Místo, abych to hrál za každou cenu, hraju jen ty turnaje, které si opravdu chci zahrát a hodně času věnuju rodině. Když jsem viděl seznam PT na rok 2007, tak jsem si říkal, že nejkrásnější by bylo San Diego, protože Kalifornie v létě by mohly být fajn prázdniny a tak jsem se rozhodl, že o tenhle turnaj se opravdu pobiju jako za starých časů. Už doma jsem se proto domluvil s Honzou Brodzákem, že si tu kvaldu zahrajeme spolu. Hanysovi věřím, hraje dobře a má trochu jiný náhled na věc než já, takže jsem si říkal, že tohle by mohlo fungovat. Hanys nicméně v noci před turnajem zjistil, že se PTQ o Diego kryje s jeho oblíbenou Legacy a z kvaldy vycouval. Mistr postoupil do druhého dne a mně tak moc možností vybrat si hráče, kterému věřím, nezbylo. Vyloučil jsem pár kluků z Prahy, které vůbec herně neznám, Bleska, se kterým bychom se po jednom kole vzájemně zabili, a zjistil, že prostě nemám druhou hlavu. Najednou mi tak došlo, že na turnaji je ještě Flocháč, který neudělal druhý den, takže má volno. A to by byl opravdu kvalitní sparing. Našel jsem ho, ale on moc nadšeně nevypadal. Nicméně pochopil, v jak zoufalé situaci jsem, a uvolil se, že když nikoho jiného neseženu (čímž se prakticky vybral), tak tu kvalifikaci přežije. Když už tak stojíme v řadě na registraci, přichází Jurda. Flocháč ho radostně vítá a snaží se setřást nemilou povinnost na nově příchozího. Oba pak vzájemně přesvědčují toho druhého, kdo tu oběť podstoupí. Je nutné říct, že vyhlídka to byla opravdu nemilá. V tu chvíli už bylo registrovaných více než 100 týmů, takže to znamenalo 9 kol + TOP4. Na postup do TOP4 potřeba cca 7:1:1, navíc dobré ceny pro ostatní, takže se vám nebude chtít dropnout s druhou prohrou a s největší pravděpodobností zabijete celý den na PT, abyste na konci získali 10 boosterů, přičemž naděje na vítězství je prakticky minimální. Musím poděkovat, že ani jednoho z nich nenapadlo, že mě v tom nechají a vykašlou se na to. Prostě se jen přesvědčovali, kdo se teda obětuje. Nakonec se uvolil Jurda a tak jsem nastoupil s ním. Pojmenovali jsme se „Arnoštek je prostě boží“ podle pořád se opakující věty z filmu Kouř, kterou jsem slyšel za ten turnaj tak 150x pokaždé, když jsem si dolízl něco zajímavého. A když jsem nebyl boží, tak se mě Jurda ptal: „Ty i tančíš?“ nebo jsem byl jeden z nejlepších tanečníků disko. Nicméně se dařilo, uhráli jsme dokonce 8:1 a v půl druhé v noci nastoupili k finálovému draftu. Ten byl víceméně o tom, kdo ještě nespí a udělá míň chyb. Navíc to byl prakticky první oficiální draft v 2HG formátu na světě (minimálně to bylo vůbec první PTQ o San Diego). Rozhodčí nám pořád museli vysvětlovat, co se otvírá, kam se to posílá, kolik si máme brát karet a vůbec. A v tomto skill intensive formátu, kde nikdo neví nic, jsme se projevili jako nejmenší tragédi a s pytlem nesmyslů (můj balíček kupříkladu hrál najednou Jedit Ojanen of Efrava, 2 Shivan Meteory, Sudden Death a Dark Withering) jsme vyhráli. V půl čtvrté ráno jsme byli hrdými majiteli 80 boosterů a dvou letenek do San Diega. Poslední den jsem byl tak unavený, že jsem „kupodivu“ nechtěl karty ani vidět, nicméně můj cíl byl splněn. Letní dovolená v Kalifornii byla zařízena.
      V průběhu dalších měsíců se pořád měnil systém obra. Chvíli jeden hráč lízal, druhý ne, pak zase nelízali oba. Místo čtyřiceti životů se začalo hrát na třicet. GP v Amsterdamu byla největší organizační tragédie všech dob, takže místo kvalitní přípravy, jsem 2HG formát naprosto ignoroval a říkal jsem si, však ono to nějak dopadne. Pořád jsem se utěšoval, že máme aspoň dostatek obrů na trénink. Kromě mě s Jurdou byli dlouho kvalifikováni vítězi GP Amsterdam – Arturko a Fifty, chyběla vítězná dvojice z pražského PTQ a Juzam byl kvalifikovaný na rating, takže pořád kombinoval, s kým na PT pojede, přičemž nejpravděpodobněji vypadal Bůh. Představoval jsem si to tak, že poslední týden před odjezdem se sejde těch osm kvalifikovaných lidí, uděláme chatku, dáme 20 draftů, sud piva a jsme v pohodě. PTQ v Praze vyhráli Martin Chudoba se Zdeňkem Chlupáčem a finálová výhra nad Juzamem ho vyřadila z ratingu. Takže ke kombinaci tří Slováků a jednoho Ostraváka přibyli dva Pražáci, každý odjinud a zůstalo nás šest. Paráda. Tolik k přípravě. Společně jsme se nesešli a testing odložili do Diega před turnaj, kde budeme všichni a počkáme, až z Anglie přiletí Martin Milota, který se v Birminghamu kvalifikoval s nějakým Maďarem. Snad si dáme aspoň pět draftů místo těch dvaceti někde na americké pláži. Já jsem nakonec vystresoval a jel jsem za Jurutem do Bratislavy týden před PT, abychom si zahráli slovenského hráče roku, který byl zaplaťpánbůh v požadovaném formátu, protože jsem do té doby nikdy nehrál draft, který by byl najednou se správným lízáním karet na začátku a třiceti životy. O Future Sightu a Jurdovi vedle sebe ani nemluvě. Na místě jsme si dali dva drafty na turnaji a jeden v hospodě s celkovým skore 4:2, když jsme jednu hospodskou partii odevzdali Flocháčovi s Hamidem, protože Jurda se nějak zamotal a já jsem ho nepřesvědčil, že dělá blbosti. Ale byla to první vlaštovka, jak to máme hrát. Byl jsem s ní docela spokojen, protože jsem si uvědomil, že herně si rozumíme, říkáme si jen ty důležité věci a máme podobný styl draftování. Shodli jsme se na tom, že formát je úplně random, protože záleží, kdo si otevře víc stormů, globálů a brouklých rarit a vůbec není o nějaké hře, viz. prohraná partie z bratislavského HR, kdy ustojíme počáteční tlak, vytvoříme karetní výhodu, kontrolu nad stolem a podle všech magicových zásad bychom měli vyhrát. Z ničeho nic dostaneme Empty the Warrens na 14 goblinů a prohrajeme v dalším kole. Takže jsme to uzavřeli tím, že prostě na turnaji budeme dobře otvírat a jsme úplně v pohodě :)
      Cesta do Diega byla taky zajímavá. Wizardi bookují letenky velmi svérázným stylem. Psal jsem jim, že bychom s Jurdou chtěli co nejdéle letět spolu a že jeden jsme z Ostravy a druhý z Bratislavy, přičemž v Praze je mezinárodní letiště a z Ostravy i Prahy tam jezdí vlaky, které částečně dělá i ČSA (chápejte to tak, že jsem chtěl, ať nám cvaknou i jízdenku na Pendolino). Přišla nám inteligentní odpověď, ať si vybereme, jestli chceme spolu letět už z Prahy nebo až z Washingtonu. Výběr jsme zvládli správně, ale v obou případech jsme letěli už z našich domovských měst. Pointa příběhu byla ta, že zatímco letenka Praha – San Diego stála 1000 euro, Praha – Ostrava 320 euro. Trapák Jurda měl Praha – Bratislava jen za 270 euro. Nevím, který vůl to našel, ale co už, když my jsme to neplatili. Navíc to ušetřilo asi dvě hodiny času, pětistovku za vlak a zažil jsem spoustu světových letišť, ale na ostravském Mošnově jsem teda nikdy nebyl. Takže proč ne.
      Po ose Praha – Frankfurt – Washington jsme po 28mi hodinách dorazili spolu do San Diega, přičemž jedinou zajímavostí kromě toho, že všechna letadla měla zpoždění, byla ztráta Jurdovy batožiny na celnici ve Washingtonu, takže do států jsme nevezli nic a na letišti v Diegu se batoh zase objevil. Tam jsme potkali i Artura s Richardem a jeho slečnou, ubytovali se a vzhledem k pokročilé večerní hodině jsme šli okamžitě pařit. Centrum Diega vypadá jako menší ostravská Stodolní - dostatek různých barů a dalších zábavních podniků. My vybrali nějaký rockový a za zvuků živé hudby popíjeli podprůměrný ležák místní výroby honosící se jménem Pilsner Urquell. Pokračovali jsme i na hostelovém party roomu a dlouho pak vyspávali příjemnou kombinaci jet lagu a opičky. Artur spal hned první noc v oblečení, ale postupem času jsme si na to zvykli a překvapilo nás, až když přišel z party roomu přesně, když my jsme ráno vstávali.
      Ráno jsem potkal na hostelu i Martina a když jsem mu radostně vykládal, jak jsme to večer rozbalili, jemně podotkl, že on má za měsíc 21, Zdeněk dokonce sotva 18 a v Americe jim nalejí maximálně tak nealko. Do našeho rock baru je dokonce ani nepustí. Má radost je hned zkalena snídaní. Hostel nabízí možnost obyvatelům udělat si vlastnoručně palačinky. Ke kuchyni mám nedůvěru od té doby, co mě rodiče v pěti letech nechali doma samotného, já si chtěl udělat topinky a naštěstí jsem si rozřezal ruku už při krájení chleba, takže na smažení na oleji nedošlo. Když jsem se podíval na Juruta, zda-li nezachrání situaci a neudělá palačinky pro oba, prohlásil, že ideme nájsť McDonald. V deset ráno Diego ještě spí, takže Rišo si koupí v Subwayi mikrobagetu za sedm dolarů a hrozně si chválí, jak vydělal. Naštěstí nás Zdeněk s Martinem navigují do food courtu, kde mají otevřeno mexikánci a za deset dolarů se fantasticky nasnídáme a naobědváme v jednom. Vyrážíme do světoznámého Sea Worldu. Vstupné „pouhých“ 57 dolarů. Jurda tvrdí, že další tri dni neje. Prohlížíme produkci drezůry delfínů a kosatek, pak projdeme část se zoo - rybičky, želvy, rejnoci, žraloci, běluhy. Mrož je vedle nás za sklem, lední medvěd se válí na vychlazeném sněhu, zatímco my jsme na druhé straně skla chlazení klimatizací, abychom nezemřeli horkem. Nakonec jdeme na horskou dráhu, která na střídačku jede vzduchem v klasických kotrmelcích a na střídačku nás šupne z 20 metru do vody. Na konci jsme mokří jak hovada, ale je tu horko, takže no problem. Snaží se nám prodat fotku, jak jedeme na dráze, ale Jurda ji vyfotí mobilem, takže ji máme zadarmo. Než uschnem, jdem ještě na jednu atrakci, jízdu na kruhovém gumovém raftu, který projíždí velkýma vlnama, cáká to na všechny strany a točí se to jako čamrda, takže je úplně random, kdo koupí velkou vlnu. Různě se snažíme vyhnout hromadě vody ze všech stran a smějeme se tomu, kdo to nakoupí. Jurut neustále volá: "Na zlej strane, zasa na zlej strane". Na konci atrakce je vodopád přes celou dráhu, takže jsme komplet durch všichni a děkujeme chytrému nápadu nechat na břehu Artura s foťáky, doklady a peněženkama. Najednou je večer, začalo se ochlazovat a už neuschneme. Balíme a jdeme zpátky do města. Cestou všichni rozprávíme, kolik zas dáme piv a jak to roztočíme. Nakoupíme v potravinách basu piv, aby si mohli dát i Zdeněk s Martinem. Přijdeme na hotel a okamžitě usneme únavou a zbytkem jet lagu, takže žúr se nekoná. Jen Praha trénuje draft s cizinci. Ráno přijdou s tím, že jednu hru utrpěli nějakou random prohru, když měli vyhranou pozici.
      Je čtvrtek ráno, večer je registrace, zítra turnaj. Začínám být nervózní, že jsme pořád ještě netrénovali. Jurda slibuje, že zítra bude určitě hrát karty. Pokusili jsme se s Jurdou udělat palačinky. Olej jsme na místě nenašli a tak jsme usoudili, že se palačinky dělají bez oleje. Následovalo dlouhé mytí obou pánví. Jurda to pak vzdal. Mně pomohla Richardova slečna při druhém pokusu, takže jsem nakonec jednu palačinku o tloušťce několika centimetrů vybojoval. Následoval přesun na pláž. Sluníčko má docela jinou intenzitu, ačkoli od oceánu fouká chladný větřík a vypadá to, že je poměrně příjemně. Všichni jsme se natřeli ochranným faktorem 20 a všichni jsme spálení, resp. všichni kromě Artura. Tomu dali kluci po chvilce pobytu zelený list do plavek a on se urazil a odišiel na izbu. My otrlejší jsme si dali přesun po molu dlouhém dobrých 200 metrů do moře. Vyrazili jsme boso po nehoblovaných prknech a pálilo to jako svině. Průměr dvě třísky na osobu. Na registraci jsme dostali obligátní trika a k tomu ručník na pláž. Pohoštění bylo po mexicku, takže po čtvrté placce už nám moc nechutnalo. Na sajtě jsme potkali i česko-maďarskou dvojici a konečně jsme dali dva drafty. Situaci bych popsal následovně. Maďaři neměli nahráno vůbec, draft není jejich silnou stránkou, takže hrají nesmysly a neznají hodnoty karet zjevně ani v singlu. Kdo seděl vedle nich, zvítězil na draftu. To se bohužel mě s Jurdou nepovedlo a vždycky jsme dostali první kolo jasného vítěze draftu předem. Takže jsme porazili jen maďarský bye v souboji o třetí místo. Podruhé jsem se navíc nezachoval moc kulturně a pod tlakem toho, že celý testing obsahoval pět draftů, z toho tři v Bratislavě a dva na chuja, jsem chudáka Maďara seřval, co tam dělaj, když posílaj Finkely, takže to nějak neustál a do partie o tragéda draftu nenastoupil. Jurda nesl dost těžce, že umíme porazit jen Maďary, kteří nenastupují k partii. Artur zvaný zelený list nás navíc porazil šesti raritami najednou na stole i přes čtyři boty za partii a vymlouvá se, že je mu horko z pláže, na které nebyl. Uzavíráme to tím, že formát je úplně random a hlavní plán se mění takto: „Musíme si rozbalovat rarity a ty, co nerozbalíme, nám musí pustit nějací Maďaři.“ Plán máme a jdeme nažhavit formu do baru. Pilsner je najednou dvakrát dražší než posledně. Zatímco se trápíme, který vůl to zkazil, zjišťuje Artur, že každý den je jedna značka v akci a Pilsner má slevu v úterý. Měníme značku a doladíme k příjemnému závěru.
      Druhý den ráno vstáváme na PT. Na základě zmíněné vynikající přípravy volíme následující plán. Hrajeme za každou cenu na co největší karetní výhodu. Necháváme soupeře začínat, bereme vysoko card draw a rušení na broken karty. Zmíněné broken karty jsou samozřejmě first picky pro nás. Barevně chceme hrát za každou cenu dvě nejsilnější barvy modrou a červenou. Zelená je výborná díky fixaci a akceleraci, takže dovoluje jednak splashe a jednak sesíláte rychleji ty broken karty, které lámou hru. Takže nakonec je výsledná verze dost podobná tomu, jak jsme se kvalifikovali v Ženevě. Jurda bude hrát UW lítačky, levné suspendy, card draw a rušení, já RG akceleraci, pašíky, removal, případně nasplashuju černou, kterou chceme pouštět, protože v první edici je sice super, ale druhá a třetí sada jsou o ničem. Kupříkladu ve třetí edici jsou mezi commony dvě kvalitní černé zabíjení a jinak nic. V případě, že začneme otvírat Sengiry Nosferatu, naběhneme do černé místo bílé a měníme Jurdu na UB. Slivery hrát chceme pouze za předpokladu, že se k nám rychle dostanou klíčové kusy, tj. Sliveři měnící hodnoty všech a pak sekce Pulmonic, Sedge, Telekinetic, apod. Pokud se to povede, tak pak má smysl brát i divné plívy typu blokuj dvěma, shadow, odemílací, poison, apod. Jít do toho natvrdo od začátku se nám moc nechtělo, protože jsme si to během těch pěti draftů nikdy nevyzkoušeli a trénovat to zrovna na Pro Touru není moc ideálka. Z draftů jako takových si moc nepamatuju a kompletní decklisty vám už vůbec nedám. Ale něco snad vždy řeknu.
      První draft je podle předpokladů. Já RG, Jurda UW bez splashí. Jsme spokojeni. Já mám tokeniště: Empty the Warrens, Sprout Swarm, k tomu Pendelhaven Elder, Strength in Numbers, kombo Gathan Raiders + Reckless Wurm (to jsme měli během turnaje několikrát a měl jsem pocit, že ty karty standardně chodí spolu), obligátní akcelerace a pařezy + zleva příchozí drak v druhém boosteru. Bohužel jen Pardic Dragon, ale lepší něco než nic. Suspendovat ho asi nechci, ale Jurda mi nacpal do balíčku Fury Charm, takže možná i to se dá. Jurut jen evasion + zídky a normální potvory jsou jen suspendy typu Shade of Trokair a Viscerid Deepwalker na nakopnutí mých stormů + vracení a hlavně Logic Knot a Venser, Shaper Savant pro sichr na brutality. Balíčky jsou ok a věříme si. Jeden z dnešních tří draftů musí být 2:0 a zbytek 1:1, abychom postoupili do druhého dne. Tyhle mají potenciál vyhrát stůl. První kolo je navíc soupeř ložený. Hrajou to hrozně, dávaj samé podprůměrné slimáky, jeden je pětibarevný a moc se s Jurdou těšíme, až si konečně lízne toho 5c raritního, co běhal na draftu. Když může mít manu k dispozici, Jurda to jistí Venserem a v pohodě vyhrajeme i bez toho, zatímco druhej se vzteká, že neměl druhou černou na Damnation, kterou by seslali jednak o kolo později a ještě jsme měli další karty na ruce, zatímco oni stejně nic. Pohoda. Navíc už v polovině naší krátké partie prochází kolem Praha se zvednutými prsty. V loungi potkáme i Slovensko, které taky vyhrálo. Jen Maďaři první kolo dostali, takže v součtu jsme v plusu a v dobré náladě. (poznámka autora: názvy týmů pro jednoduchou orientaci jsou nechány tak, jak byly coveragovány z místa turnaje pro Mageo. Martin se Zdeňkem – Praha, Richard a Arturko – Slovensko, Martin Milota s Maďarem, kteréhož jméno jsem se X-krát naučil a X+1-krát zapomněl – Maďarsko a my s Jurdou - Československo). Po skončení kola nás přepadne Rich Hagon z Mox Radia, párkrát už mě někde vyslýchal a chce nějakou historku. Ptá se takové ty obligátní americké kecy, jaký máme draftovací plán, na jakém základě jsme ho sestavili a podobné frky, kterým ti kindoši strašně věří, čtou to a kupujou si kvůli toho ty internetové placené stránky a poslouchaj Mox Radio. Tak mu tu naši slátaninu, co jsme si vymysleli předkládám jako seriózní game plán. Bere to vážně a ptá se na detaily. Něco si vymýšlím a nahrává si to. Pokud máte zájem, onehda jsem si to ze zvědavosti pouštěl, fakt to v tom záznamu je, najdete to někde na stránkách PT. Zejména mě zaujalo slovní spojení ve stylu „after many and many drafts we made final decision to avoid black“ :) Fakt nevím, jak mě napadlo zrovna tohle. Korunu tomu dal Jurda, kterého chtěl Hagon zapojit do rozhovoru, jenže Jurda se chová, že neumí anglicky a tak se nejprve tváří, že odpovídat vůbec nebude a odpoví až na větu, jak se nám plán vyplatil v prvním kole slovy: „The plan is good.“ Hagon se raději hned zdekoval. Na druhé kolo pak čekáme hodinu, protože se vyšetřovala situace, kdy jeden týpek natáhnul svého spoluhráče, protože něco špatně zahrál. Druhé kolo opět potvrzuje Jurdovu strategii, že je lepší chlastat v baru než trénovat. Poměrně nezajímavá partie končí pasáží, kde nikdo nemáme nic na ruce a my na stole jednoho Reckless Wurma. Oni si líznou Careful Consideration, zahodí s madnessem 1/1 rebela come into play zabije našeho červa a druhý položil Balotha 5/5. Další draw my dvě země, oni Errant Ephemerona a Jedit Ojanen of Efrava, my dvě země. 1:1. Jedna ze dvou dvojic, která nás nechala začít, když vyhrála los a partie končí na karetní výhodu. Kolo končí tragicky, prohráváme všichni čtyři, takže kromě Maďarů máme všichni 1:1 a musíme vyhrát některý z dalších dvou draftů. Oni už mají nůž na krku a prohrát nesmí.
      Druhý draft se nám povedl úplně fantasticky. Na začátku si vezmeme Strangling Soot i přes nenávist k černé, hned poté dostaneme Mystical Teachings, které jsou v tomto formátu mnohem lepší než v normálním singlu (minimálně při našem kontrolním stylu hry) a při druhém boosteru Time Spiraly připutuje Shadowmage Infiltrator. Vyvíjí se to tak, že Jurda má kvalitní UB a dá si jednu horu na Soot. Málo potvor, ale hodně kvalitních triků, já opět své klasické RG a volíme plán B, tj. bez bílé. V prvním boosteru Planar Chaosu otvíráme WRB draka Orose, který se nám do barev nehodí vůbec. Tvrdím Jurdovi, že ho tam nějak nacpeme a ukazuju na nabraný Search for Tomorrow a teď půjdou zelené Charmy. Nakonec si opravdu vezmu tři Evolution Charmy a drak je fixován v RG na jednu bažinu a jednu planinu, navíc mám krásně pláň na flashback Thrill of the Hunt. V Planar Chaosu navíc dostáváme ještě Scourge of Kher Ridges. K tomu karty všemu je i tady karetní výhoda jako např. Deadwood Treefolk. Takže prostě přeskakuju první nevýživná kola a závěr hry je šílený a jako podporu k tomu hraje Jurda hardcore kontrol s neuvěřitelnou karetní výhodou v tomto duchu: devět potvor, z toho 2x Shaper Parasite, Looter il-Kor, Nightshade Assassin, Clockwork Hydra, Augur of Skulls + Mystical Teachings na 2x Ovinize, Pongify, Tendrils of Corruption, Cancel, Logic Knot, Strangling Soot, Death Rattle, Venser’s Diffusion, Haunting Hymn, Kor Dirge a 2x Foresee. Prostě úplná brutalita. První soupeři hrají tlačák, který zpomalujeme zabíjením, až já dám akcelerovaného Scourge of Kher Ridges v šestém kole, podpořeného Cancelem od Jurdy. Nakonec o něj sice přijdeme kombinací 4 damage v dalším upkeepu z červeného Fatal Attraction a Sudden Shocku, když se nám nelíbí dát na samotnou Attrition Logic Knot. Nicméně se nic neděje, protože drak stihne uklidit za 4 celou zem a na stole zůstane pouze můj 5/5 Baloth a jejich 3/3 lítací včela a další kolo přichází dvě naše potvory ze suspendu a k tomu máme asi čtyřkaretní převahu na rukou. Když jsou na mašli, líznu si jako overkill Evolution Charm a vracím na stůl Scourge of Kher Ridges. 2:1. Slovensko taky vyhrálo a jsme na půli cesty do druhého dne. Praha bohužel 1:2, Maďarsko 0:3 a out. Druhá hra je zcela ve znamení naší dominance. Partie musela být fest jednoduchá, ani si ji pořádně nepamatuju. Jen vím, že oni se tvářili zasmušile celou dobu a pořád jen vrtěli hlavama. Je to rozhodnuto velmi rychle a navíc si děláme ze soupeřů srandu. Zatímco oni hledají odpověď na prakticky neřešitelnou situaci na stole, Jurda dá každé kolo na konci z nudy Teachings na counterspell. Protože fakt nemá smysl dělat něco jiného. Po druhém counterspellu pak hend podávají ruku. 3:1. Mission acomplished, vyhráli jsme draftovací stůl. Stačí uhrát 1:1 na dalším draftu a jsme ve druhém dni. Slovensko prohrálo, Praha vyhrála a tak jsou ostatní dva týmy 2:2 a musí vyhrát poslední draft.
      Před třetím draftem se domluvíme, že ta černá zas není tak úplně špatná a že se toho nebudem definitivně zříkat. Prostě 50 na 50, jestli katneme černou nebo bílou. Velmi rychle je jasné, že jsme opět bez bílé a protože chodí hodně Thallidí tématika, skončíme s BG a UR, protože máme 2x Deathspore Thallida. UR navíc skvěle spolupracuje a Jurda má opět neuvěřitelný deck. Looter il-Kor, 2x Infiltrator il-Kor, Errant Ephemeron, Aven Augur, 2x Stingscourger, Prodigal Pyromancer, 2x Veiling Oddity, Shivan Sandmage a k tomu Grapeshot, 2x Ghostfire, Fatal Attraction, Riddle of Lightning, 2x Dead/Gone, 2x Foresee, Logic Knot. Já k tomu hraju Essence Warden, 2x Herd Gnarr, 2x Sprout Swarm, Thalid Germinator, 2x Deathspore Thallid, Kavu Primarch, Sporoloth Ancient, Citanul Woodreader, Nihilith, Corpulent Corpse, Cradle to Grave, Ichor Slick, Death Rattle, Tendrils of Corruption a aby toho nebylo málo po čtyřbarvě s Oroshem v minulém draftu, i teď Oroshe a jednu horu a jednu planinu a pochopitelně opět čtyři stabilizace tentokrát 1x Evolution Charm a 3x Edge of Autumn. Jurda si uvědomuje blízkost druhého dne a hlásí se, že druhý den na PT nikdy neuhrál. Já v něm pro změnu jen dvakrát nebyl, takže průměr vychází slušně a povzbuzuju ho, že teď to klapne. Jurda se nejprve ptá, jestli si pak večer může koupit lahvinku na oslavu, když postoupíme a po souhlasu pak prohlásí, že keď sme takto zkombinovali jeho skill a muoj luck, tak to je potom jasné a teraz ich strašne rozkúšeme. Partie číslo pět se ale prakticky nekonala. Jeden trpěl na manu a dva na jednoho nebyl moc férový souboj. Za 10 minut jsme v loungi zajídali burgrem druhý den. Praha vypadává a jsou dost nešťastní. Někde se tam rozhodli pro něco a kdyby to udělali opačně, tak vyhráli. Dost těžce to nesou. Slovensko vítězí a dá si poslední kolo o druhý den. V posledním kole nás čekají slušně hrající Japonci. Nechají nás začít, ale máme excelentní nástup do partie, první dvě kola 4 suspendy a brutálně tlačíme k jasnému vítězství. Vůbec se není o čem bavit a Japončíci jdou z jedné nevýhodné výměny do druhé. Navíc mi poprvé ze všech her došel Oros. Sice mi kolo chyběla bílá mana, ale hned pod ním byl připraven jediný Evolution Charm. Edge of Autumn by nestačil, zemí jsem měl moc. Jurda to navíc jistí Logic Knotem a jsme úplně safe. Kolo před svou smrtí si Japonec líže Molten Disaster a díky střádací zemi to vychází s kickerem přesně za 10 do každého a my máme 19 životů. Remíza i s counterspellem na ruce. Neuvěřitelné. Jediná karta ve všech sadách dohromady, která mohla něco udělat. Půl hodiny do konce časového limitu se partie opakuje. Teď je všechno nějak špatně. Můj Nihilith se vymění díky Word of Seizing s mou Corpulent Corpse, která má na sobě +1/+1 counter z Llanowar Reborn (nehráli černou a ti dva by je velmi rychle zabili). Pak dostaneme špatně Sulfurous Blast a je vlastně hotovo. Jsme pod tlakem a nemůžeme hrát kolem Molten Disaster. Ten na hraně časového limitu dostáváme a je to 4:2. Jsem dost nešťastný, ale Jurut to ukončuje tím, že jsme věděli, že ten formát je random, že to rozhodujou ty brutality a ať to neřeším, že jdeme na lahvinku. V druhém dni jsme, tak co. Když se s tím smířím, potkáme Arturka. Prohráli a jsou taky out. Jeho zklamání se s tím mým nedá měřit. Na jednu stranu je mi ho líto, ale na druhou stranu mě to nabudí, protože vím, že my jsme ještě neskončili a zajtra ich strašne rozkúšeme.
      Vracíme se na hostel a cestou skočíme do místních potravin. Jurda zakoupí litr a půl kalifornského bílého nejlevnější značky. Na dálku nevidím kvalitu, ale jen objem a ptám se, zda se nepodělíme. Jurda: „To by som sa celý večer nudil.“ Pozvednu obočí a beru vlastní sedmičku, ale Jurda oponuje: „Veď je to iba jedna lahvinka ako som sľúbil.“ Při představě, že se ráno hraje, se trochu děsím, ale prej bude v pohodě. Tak jo. Bavíme se v party roomu našeho hotelu. Jurda je veselejší a veselejší. Kolem druhé tančí u tyče, ale slibuje, že ve tři jde spát. Za pět minut tři se ptá Artura, zda by nevyrazili do baru, dokud nezjistím, kolik je hodin. Ten naštěstí už taky nevnímá. Ve tři se pokusím zahrát na strunu a odvádím Jurdu do postele. Jsem překvapen, protože se fakt v pohodě nechá. Žúr končí.
      Ráno začíná opět Jurda. Spadne z dvoupatrové postele. Cestou na sajtu se dozvídám, že dnes píšu decklisty za oba, protože on se necítí trefit průpiskou do správné kolonky. Nicméně jinak je funkční a v dobré náladě. Na stole s náma sedí mimo jiné Kaji a Saitou. Dohromady 11 PT levelů, protože trapák Kaji má jen 5. :) U draftu se furt nad něčím dohadují a každé třetí slovo je „Hai“. Jurdovi se to zalíbí a komunikuje se mnou tak, že ukáže na kartu, kterou potřebuje do decku a hlásí Hai. V polovině draftu to Saitou nevydrží a prohlásí na Japonce extrémně těžkou větu, u které se jen 2x zakoktá: „Hai is English yes.“ Jurda se usměje, řekne mu „Hai“ a pokračuje v haiování dál. Komentovat decky snad ani nemá smysl. Já jsem RG se čtyřma fixacema a splashí na jednu bažinu, jednu planinu a Oroshe potřetí za sebou. Opět si můžu na bílou zahrát flashback Thrill of the Hunt a navíc posílit Hedge Trolla. Navíc se mi líbí spolupráce 3x Herd Gnarr, Grinning Ignus, Sprout Swarm, Empty the Warrens, Strength in Numbers, Grapeshot. Třešničkou na dortu Nacatl War-Pride a Sulfurous Blast. Nejslabší karty mého decku jsou kusy typu Giant Dustwasp a Boldwyn Intimidator (ve 2HG nic moc, ale pořád je to 5/5 tělo s nezanedbatelnou schopností). U Jurdy je to opět oblíbený UB – pár potvor a mraky triků + 2x Foresee. Tentokrát má snad každá potvora evasion: 2x Infiltrator en-Kor, Corpulent Corpse, Tresspaser il-Vec a až na pár morphů zbytek letci. Když nad tím přemýšlím zpětně, tak se dost těžko rozeznává, který draft jsme měli co, protože ty balíčky byly pořád stejné a lišily se jen sem tam nějakou raritou (a to nemyslím Oroshe). Nejen karty, ale i game plán jsme měli pořád stejný. Hrát odzadu na karetní výhodu a kontrolovat hru. Sepisování balíků ukončí Jurda další perlou: „Prestaň okamžite písať a choď to registrovať. Ja musím ísť grcať.“ a po návratu: „Podarilo sa. Pogrcal som si visačku“. Trochu se pak taháme u vchodu do lounge, protože Jurda nemá visačku na krku, ale nakonec ji otře o batoh a je vpuštěn na kávu.
      Nejprve hrajeme s další japonskou dvojicí. Jurda má čím dál větší fazonu. Japonci se domlouvají mezi sebou na útoku, borec se podívá na nás a prohlásí: „Kombató?“. Ozve se „Hai“ a od té doby hlásí Jurda každý útok: „Kombató, hai?“ Vyrovnanou hru naprosto zlomí dvě situace. Nejprve Japonci sešlou několik nic neřešících průměrných kusů po zemi, když rovina boje je jinde, a vytapují se, aby nakonec Grapeshot uklidil včelu 3/3. Jurut ukáže Muck Drubba do Tresspasera il-Vec, pomucká se s obrázkem a prohlásí: „Pozri aký je zlatý.“ Mucky koupí jeden shot z Grapeshotu a včela přežije. V dalším kombatu  přidáme Uktabi Drake 2/1 haste a tlačíme Japonce do dvojtaktu. Japík hraje z poslední many Judge Unworthy na 2/1 a my dáme +3/+3 Leaden Fist a dvojitý Thrill the Hunt v reakci, což je přesně na damage zabíjí. Jurda podává ruku, když ještě dělají Scry na Judge Unworthy. 5:2. Finále draftu a Saitou s Kajim. Máme otevřené účty. Saitou mi naložil ve Strassbourgu dvě kola před TOP8 dost nefér způsobem, když mi schválně oznámil špatně počet životů, zatímco já jsem byl dezorientovaný, do které partie píšu (samozřejmě moje chyba, ale bylo to dost nesportovní) a pak se tvářil, že neumí ani slovo anglicky a že to bylo nedorozumění, ve kterém on je nevinně. Kajiho jsem zase naopak vyřadil z TOP8 v Londýně. Takže to bude aspoň zajímavé. Navíc máme konečně proti sobě pořádná jména. A zase nám ide. Začínají a prvotní nástup uklidíme Sulfurous Blastem. Mají větší karetní nevýhodu a já položím Orose. První útok champuje Giant Dustwasp. Generují tokeny Sprout Swarmem. To ale Oroshovi nevadí a tak je necháme a Jurda zůstává odtaplý na counterspell, kdyby přišel Tromph the Domains nebo něco podobného. Když to tak půjde dál, zvládne to Orosh sám. Další kolo projíždí Orosh. Zapisuju Japoncům 6 damage, klepu na něj a říkám: „Triggers?“ Saitou: „Yes.“ Zaplatím manu a zabíjím Frenetic Slivera a sadu Saprolingů. Saitou chce házet mincí na Frenetica. Vysvětluju mu, že to nejde. On, že chce házet. Dohadujeme se a voláme rozhodčího. Saitovi mezitím dojde, že to zalamil a začíná tvrdit, že chtěl reagovat na trigger Oroshe a že to Yes bylo na damage. Rozhodčí čte Orose třikrát a teprve pak pochopí, o čem je řeč. Složitou angličtinou mu v podmínkových větách vysvětluje, že je to celá abilita a že se musí rozhodnout a zahrát všechny efekty před její resolvací, jinak už nedostane prioritu. Saitou to moc dobře ví, chtěl by stát na svém, ale vůbec nechápe, co se mu ten rozhodčí snaží říct. Judgovi to stačí a ukončí debatu. Saitou se dožaduje japonského rozhodčího, ale borec prostě rozhodl, odchází a už ho neposlouchá. Saitou je zmaten, ale ví, že z tohohle nevybruslí. Poprosí mě, abych to příště hlásil. Vím, že jsem to hlásil správně, a jsem rád, že jsem mu trochu vrátil ten Strassbourg. Navíc mám kill v dalším kole na ruce a těší mě, že jsem od něj odvedl pozornost. Za poslední 4 many pokládám Herd Gnarra a předávám kolo. Jurda má pořád svůj counterspell. Japonci jen položí lítačku a kolo se vrací k nám. V našem kole přichází Jurdovi suspend, Stingscourger vrací vyloženého letce, Evolution Charm dá Gnarrovi flying a Empty the Warrens dělá 8 tokenů a +16/+16 Gnarrovi, společně se Stingscourgerem je to 20/20 Gnarr. Přičtěte si útok Orosem z minulého a tohoto kola a je hotovo. Po ukázání Warrenů Saitou ještě počítá, jestli to vychází, zatímco Kaji okamžitě podává ruku. 6:2.
            Druhý draft je na stole Snepvangers s Oomensem z Holandska, Ruess a Merkel z Německa a dva Japonci. Černá nechodí a vracíme se k původnímu rozložení. Já RG a Jurda UW. Tohle je draft, ze kterého si pamatuju rozhodně nejméně. Vím jen, že jsme konečně neměli Orose, hrál jsem čistou dvojbarvu a na startu jsme otevřeli Bogardan Hellkite. Balíček byl úplně super a nakonec se do něj pro slabost nevešel Fomori Nomad, protože měl jen hloupá čísla. Pamatuju si, že jsem deset minut volil mezi ním a Magusem of the Library a nakonec zvolil Maguse. Jinak to byla úspěšná identická kopie předchozích čtyř decků. Jurda si i v UW nabral dostatek zabíjení – rebelí pacifismu, Spin into Myth, 2x Leaden Fist, Ovinize, Shaper Parasite a jinak hrál půl evasion a půl morphů s dvěmi rebelími hledači, Blade of the Sixth Pride a Outrider en-Kor a splashuje červenou na Numota. Navíc mu to nekazí mana pool. Má jen jednu horu, ale Prismatic Lens, Terramorphic Expanse a Tolaria West. První kolo a Snepvangers + Oomens. Tento pairing mě docela mrzí. Jsou to moji kamarádi a když vyhrajeme, tak mi to bude krapet líto. Radši bych si podal Němčoury, kterým oba dlužíme a navíc jsou mi ukradení. Jurda má totiž špatnou bilanci s Merkelem (PT Kobe, navíc v té hře byli oba za blbce) a já s Ruessem (GP Strassbourg). Zpátky ke hře. Byla to víceméně fraška. Hladce jsme je přejeli a jedinou zajímavostí jsem byl já sám. Při totální kontrole nad stolem jsem pořád vymýšlel, jak se můžou ještě vrátit do hry a pořád jsem vymýšlel víc a víc za vlasy přitaženější scénáře, až mi Jurda řekl: „Co ty sa opúšťaš?“ a začal pilotovat sám a nekonzultoval. Díky tomu jsme pak trapně nedali damage navíc Shade of Trokairem, což finálně vyústilo v kill o kolo později. A já jsem ve zmatku zcela zbytečně vyměnil Thornweald Archera za jinak zcela mrtvého modrého 1/1 spellshapera, co hledá v decku v basic země. Rozhodně můj nejslabší výkon v celém turnaji. V téhle partii se taky ukázalo, jak důležité bylo brát vysoko speciální země, protože kvalitních karet jsme měli vždycky dost, ale když něco uměly i many, tak ty balíčky byly ještě lepší. Tady jsme vytvořili velikou převahu Errant Ephemeronem proti jejich vlastnímu Ephemeronovi, protože náš měl +1/+1 žeton z Llanowar Reborn a když na něj dali Melancholy, dostali Second Windem a jejich Ephemeron byl najednou na stole do počtu. Poměrně hladce tedy 7:2. Finále draftu hrajeme s Japonci. I tady děláme poměrně nešťastnou chybu, když do brzkého Augura of Skulls zahodím k Bogardan Hellkite Maguse z knihovny, protože v tu chvíli není moc kam akcelerovat, a pak zůstanu na čtyřech zemích, ačkoli balíček toho má hodně za 5 a 6. Soupeři sázejí Calciderma za Calcidermem. Jurda naštěstí pracuje rebelími hledači a Aven Riftwatcher přidává pár životů a jednou chumpne. Jednoho Calciderma zabije Thornweald Archer po mírné přestřelce s Melancholy, aby se tapnul a otočením Coral Trickstera v útoku, aby se zas untapnul. Druhý dá pět damage a zabije Saprolinga Riftwatchera, když má umřít, vrací se znova Whitemane Lionem a dá dalších 5 damage a zabije další dva Saprolingy. Uděláme drobnou chybku, když Jurda blokne svým morphem 2/2 Whitemane Liona místo Ashcoat Bear, ačkoli víme, že na draftu byli lvi tři. Lion zahrání Liona a chvíli se to komplikuje. Naštěstí dolíznu slavně šestou manu, na stůl jde Deadwood Treefolk a Calciderm přestal být zajímavý. Kluci mají najednou problém, protože nejdřív vrátíme Giant Dustwasp a po smrti Treefolka už nemají Calciderma a nám se vrací Hellkita na sedmi manách. Japonec dává dalšího Augura of Skulls a křížovka je jasná. Když je na vršku země, dám Hellkitu a vyhrajeme hned. Když není, pokračuje se, ale pozice je pořád dobrá. Země je stabilizovaná a  Dustwasp je pomalu ujíždí. Lížu a vidím, že není země jako země. Llanowar Reborn jde do hry taplý a Hellkita jde opět do hrobu. V tu chvíli mě ten zahozený Magus mrzí fakt hodně. Partii nakonec ukončuje 6/6 Boldwyr Intimidator jedním průjezdem, když toho Dustwasp udělala fakt hodně. 8:2. Chybí jedno vítězství do třetího dne a TOP 16. Jediná škoda je, že máme nejhorší možné tiebrakery v dané skupině. To ale neovlivníme.
            V posledním sobotním draftu jsme dost zmatení. Nedostáváme žádné dobré červené karty a musíme hrát jinou barevnou kombinaci, než na jakou jsme zvyklí. Dohadujeme se několikrát, kdo bude hrát jakou barevnou kombinaci, a nakonec to skončí v nejslabších balíčcích, které máme za celý turnaj. Jurda má sice moc pěkný UR balíček oblíbeného kontrolního stylu, hodně střílení, hodně evasion + 2x Stingscourger, 2x Veiling Oddity, mezi morphy Timebender, který s těmi Odditami může být zábavný + 2x Ovinize, Pongify, 2x Dead/Gone, Foresee, Dismail Failure a pro změnu splashuje bílou na Numota, ale já mám dvoubarevný agresivní GW, který s tím vůbec nespolupracuje: Nantuko Shaman, Aven Riftwatcher, Phantom Wurm, Duskrider Peregrine, 2x Kavu Primarch, Shade of Trokair, Castle Raptors, Riftmarked Knight, Knight of Sursi, Primal Forcemage, Sporoloth Ancient, Stormfront Riders, Thornweald Archer, Ana Battlemage na modrý kicker a k tomu nějaký Sunlace, Judge Unworthy, Sword of the Meek, Thrill of the Hunt, Dawn Charm a Tromph the Domains. Dovedu si představit hrát něco takového v singlu, ale tady je to dost tragické. Navíc musí Jurda hrát dvě pláně v balíku, který nemá stabilizaci. Doufáme v 1:1. Protivníci aspoň nejsou žádní profíci. V prvním kole hrajeme s dvojicí, která hraje fakt tragicky. Polovina hráčů z ostravského Kentaura hraje líp. Jurda jim po pěti minutách říká Tlstí sedliaci. Hrají slivery a lížou si to báječně. V pátém kole dávají akcelerovaný Wild Pair a my jsme jim s Jurutem v průběhu draftu pustili dva Whitemane Liony. Co to umí, vám nedávno předvedl Wafo-Tapa. Je nám jasné, že karetní výhodu mít nebudeme a po dvou absorbovacích slimácích druhého hráče je jasné, že už je ani nezabijeme, leda nějak přes Tromph the Domains. Za pár kol mají dvě Essence Warden a je jasné, že ani Tromphy to nedají. Jurda chce vzdát, do konce kola chybí 45 minut. Zastavuju ho. Třeba někde udělají chybu. Jsme v úplné defenzivě. Whitemane Liona zkántruje Jurda Dismail Failure. Na prvního 2/2 slivera ze strany Wild Pairu dávám v reakci Thrill of the Hunt, na druhého flashback. Nesmí si najít druhého lva za žádnou cenu. Pak už to nikdy neustojíme. Třetí 2/2 dostává od Juruta Ovinize. Borec stejně hledá, jestli nemá něco v decku. Nabízím mu Birds of Paradise, směje se a hledá dál. Celkově hrají neuvěřitelně pomalu. Mají Telekinetic Slivera a na konci každého kola se dohadují, kterého Slivera mají tapnout na kterou potvoru. 20 minut do konce to vychází tak, že tapnou všechno, zaútočí vším a my zemřeme. Místo toho vždycky na ohlášení našeho útoku tapnou mého Primarcha a na konci kola chce černý slimák tapovat potvoru s protekcí na černou a bílý na bílou. Vysvětluju jim, že to nejde a dobře se bavím. Borci se začnou dohadovat a nakonec ty dva tapnou modrým a zeleným. Za kolo se situace opakuje a za dvě znova. Jurda už se jim směje. Nakonec se rozjede jeden Lymph Sliver. Sežral mi Saprolingový token a další kolo druhý. Mezitím začnu sázet Stormfront Riderem víc tokenů, než zvládá absorbovací sliver sníst. Jejich Essence Warden přidala asi 40 životů. Nezabijeme je, ale já už věřím v remízu. Tak špatnou hru jsem fakt ještě neviděl. Moc by mě zajímalo, jak se dostali na 8:2. Po chvilce váhání vytáhnou do boje hned dva Lymph Sliveři. Jeden sežere token a druhého zastaví morph, který se změní na 1/5 Aquamorph Entity. Borci jsou zoufalí, protože nás asi fakt neprorazí. Jsem zralý na to počurat se smíchy. Přijdou na to v posledním nastaveném kole, ale to měli zrovna smůlu, že jsem si potáhl Stonecloakera a díky schopnosti Stormfront Ridera udělal o token navíc a jim to nevyšlo. 8:2:1. Nicméně za tu hru jsme si tu remízu zasloužili. Nejdřív to vypadá, že teď tedy musíme vyhrát, ale pak nám dojde, že díky těm špatným tiebrakerům je pro nás remíza totéž co výhra. Přeskočili jsme tím celou tu skupinu se stejným počtem bodů a kdybychom vyhráli, tak jsme jen o místo výš, než kde jsme teď. Tlstí sedliaci nás posunuli do TOP16. Poslední kolo druhého dne nemáme naději. Potkáváme mnohem lepší decky, Japonci to hrají precizně a já jsem si neměl nechat ruku s pěti zeměmi, Trompem a potvorou. I Jurda je vysláblý a tak naše jediná naděje je, že přijde Veiling Oddity ze suspendu, já dám Tromphy a vyjde to přesně na damage. Červeno-černý proti nám je odtaplý a má plnou ruku. Nevěřím tomu ani já, ani Jurda. Kupodivu to nevyšlo a dostali jsme zasloužený nášup. 8:3:1. Ze 14. místa postupujeme do TOP16. Škoda, že kdybychom vyhráli, tak zítra 2:0 je do TOP4 a ještě můžeme ten turnaj i vyhrát. Ale co už. Pořád jsou sázky hodně vysoko. Pokud nebudou remízy, tak to dopadne takhle. Vyhrajeme stůl 2:0, jsme šestí až sedmí a máme 8 PT bodu. Jurut bude na hraně lvl 3  + 10000-12000 USD. 1:1 je 12. místo o 1500 USD na hlavu a 1 PT bod méně, 0:2 16. místo jen 3500 USD společně a 6 PT bodů. Pro Jurdu je to v každém případě nejlepší výsledek v životě. Já hraju o druhý až třetí nejlepší. Víme, o co nám jde, takže si jdeme odpočnout, tentokrát jen dvě pivka, žádný velký žúr, potřebujeme se vyspat.
            Ráno je situace následující. Hrajeme poslední draft na 4. stole. Kromě nás Osyp Lebedowicz s nějakým svým kámošem Wolanskim, Tlstí sedliaci a jedna dvojice, kterou jsme ještě hrát neviděli. Ale z komentářů Arturka a Martina prý taky dělají chyby. Doufáme, že 1:1 určitě a ve finále se pobijeme s Osypem. Otvíráme první booster. Sulfurous Blast a Sedge Sliver. Podíváme se na sebe s Jurdou. To jsme nikdy nehráli. Ale přesně kvůli takovým se to přece bere. Ok. Tak bereme Slivera. Osyp posílá druhého Sedge a je to jasné. Hrajeme Slivery. Tím, jak jsme to nikdy nehráli, plaveme v barvách, protože chceme mít bílou na Sinew Slivery, červeno-černou na ty dva sedge a navíc chceme za každou cenu hrát modrou, protože je v tomhle formátu nejlepší a zelenou, protože má stabilizaci a dostatek kvality. Takže stabilizováváme manu, co to jde. Bereme jako 5. pick Vesuvu, která je v tomhle formátu taky skvělá. Nakonec to skončí tak, že Sinew nepřijdou a barvy rozložíme až při deckbuildingu, protože při každé minutové přestávce mezi boostery se dohadujeme, co dál, jak to bude vypadat spolu, která barva kam a tak. Vrchol tomu dá Jurda, když při poslední otočce se zajímá o mou křivku. Vůbec nevím, co budu hrát za barvy a za karty a on na mě jde s křivkou. Nakonec to ale dopadne nad očekávání dobře. Já mám fantastické RG. Dva globály Sulfurous Blast a Rough/Tumble, manovou stabilizaci a dvě Chromatic Star, takže můžu splashovat Cautery Slivera s jednou plání a na tři hledání jednu bažinu pro mé 2 Sedge a další, co přijdou k nim – Two-Headed Sliver, Reflex Sliver, Bonesplitter Sliver, Fury Sliver, Homing Sliver. Zbytek bytostí tvoří ta zelená klasika – Imperiosaur, 2x Sporoloth Ancient, Durkwood Baloth, Giant Dustwasp a mám i dost removalu – 2x Ghostfire. Prostě si zas hraju svoje a místo levných potvor mám nějaké slimáky. Jurda hraje své dobré známé UB s bílou splashí. Nightshade Assassin, 2x Shaper Parasite, Clockwork Hydra, Veiling Oddity, Rathy Trapper, Infiltrator il-Kor, Merieke Ri Berit, Aeon Chronicler, Timebender, Corpulent Corspe, Leaden Fist, Death Rattle, Premature Burial, Foresee, Kor Dirge a k tomu Vampiric Sliver, Shadow Sliver, Mesmeric Sliver, Poultice Sliver, Lymph Sliver. 2x Gathan Riders nakonec dostane Jurda, protože může zahodit ty bílé karty, když si nelízne bílou a má nějaké madness outlety, navíc může lépe bluffovat morphy. Je sice tříbarva, ale manu má díky Terramorphic Expanse a Vesuvě poměrně stabilní a černou na ty dva Sedge (vlastně tři, když počítáme i pana slivercycling) máme oba. Dopadlo to nakonec podstatně lépe, než jsme očekávali. Balíčky jsou super. 1:1 je minimum. První kolo hrajeme s Osypem. Chtěl jsem to jako finále, ale nedá se nic dělat. Na Osypa mám takovou životní pifku. Kdysi na PT Los Angeles 2005 dělal rozhovor pro Wizardy a prohlásil, že PT je plný špatných evropských pros a nenápadně pokynul kameře směrem, kde jsme stáli a povídali si (Antti Malin, Roel van Heeswijk a já) a tak se mu od té doby snažím naložit za každou cenu. Navíc se mi docela daří. Aktuální stav před tímhle kolem je 4:1 pro mě (prohrál jsem v Nagoyi 2005 a vyhrál pak v LA 2005, Yokohamě 2005, Praze 2006 a Charlestonu 2006). On neumí moc prohrávat, dost se zbytečně vzteká. Nechápu to. Člověk na úrovni jednoho z nejslavnějších světových Magicářů by mohl být trochu nad věcí, ale víceméně mi to pomáhá mít na něj dál spadeno. V partii je navíc krásně pošpiníme. Začínají a dají dva dvoumanové a dva třímanové dropy. Dostanou Sulfuroust Blast ve třetím ze Search for Tomorrow a Jurda dá morpha. Další kolo dají oba potvoru, ale Osyp nepoloží čtvrtou manu. Z naší strany následuje Mesmeric Sliver a Cautery Sliver a Osypovi mizí země dospod balíčku a na vrchu má čtyřmanový drop. Začíná opět rudnout a něco gestikuluje. V dalším kole sice umírá Mesmeric Sliver, ale my stabilizujeme – Lymph Sliver a Fury Sliver znamenají, že po zemi už to nepůjde, přestože Wolanski hraje na Osypa Piracy Charm a on zahazuje do hry s Reckless Wurma. Jim zůstává jedna evasion Giant Dustwasp. Tu měníme za svou včelku a Osypovi došly 3cc dropy a zatím vypadává ze hry. Hrají další Dustwasp a protože teď nemáme odpověď na letce, přichází Heartwood Storyteller, abychom my museli řešit problém a Osyp se dolízal k zemím. Smůla pro ně je, že v reakci na Storytellera vracím Evolution Charmem svou Dustwasp, které se podruhé vymění a ve vzduchu teď není nic. Wolanski se vyšťavil a Osyp je skřípnutý. V tu chvíli pokládám v jednom kole nejprve Sedge Slivera a hned na to Two-Headed Slivera, takže naši narostou a jsou neblokovatelní. S jednou untaplou černou u mě a kýblem u Jurdy posíláme do red zone Fury s Lymphem, tj. 2x 4/4 regenerační double strike absorb blokujte dvěma. :) Osyp zvedá své tři země a zuří. Já mu ukazuju dospod decku a Jurut dělá pápá stejně jako můj roční syn. V dalším kole nasraný Osyp sbalí karty, prakticky ani nepodá ruku a zmizí. 9:3:1. Jsem spokojen. Zase to dopadlo stejně a my máme každý další litr dolarů. Čekáme na poslední kolo a budeme hrát o dva litry na osobu.
      Tlstí sedliaci prohráli a hrajeme s tím zbývajícím párem. Arturko je oskautoval a nemají prý nic, jen Numota. Líznu si úvodní ruku 4 země, Dustwasp, Sulfurous Blast a Rough/Tumble. Jurda to má taky pěkně odzadu, takže jsme úplně v pohodě. Sulfurous Blast vyměníme zase 1 za 4, protože oni hrají a my suspendujeme. Najednou máme na stole super převahu, protože naše potvory začínají skákat ze suspendu a oni nemají nic. Jeden dělá tokeny Sprout Swarmem a druhý položil jednoho morpha, ale v globálu je to málo a kromě stabilizované board pozice jezdíme Infiltratorem il-Kor po třech za kolo. Dvě Dustwaspy se vzájemně sledují Soupeři se snaží otočit vzduch a pokládají Numota. Přijde nám Oddity a dáváme 14 damage průjezdem včelou a nějakými pozemními. Pár zůstává v obraně, kdyby byl morph Brine Elemental, ať nás nezabije. Navíc máme Corpulent Corpse se třemi žetony v suspendu, která jim ještě víc zatopí Teď by chtěli jet nazpět vzduchem pro devět a naše dvě země. Dostanou Tumble za 6 do letců a nejedou nikam. Jurda pokládá Chroniclera s jedním žetonem. Kluci se snaží zastavit aspoň zem a vyztuží obranu a vytapujou se. Z naší strany následuje Llanowar Reborn u mě, Jurda odmorphuje Timebendera, Corpse přichází do hry jako 4/4 fear po Rebornu a na Chroniclera dávám flying Evolution Charmem a je to přesně na damage good game. 10:3:1. Jsme šestí nebo sedmí. Rozdíl v penězích je 1000 USD na osobu. Už to nemůžeme ovlivnit, ale jsme nervózní, Jurda po desáté prohlíží výsledkovou tabuli, po dvacáté se jde podívat, kolik vyhrál a potřicáté prohlíží tiebrakery. Pak přijde s tím, že všechno je o tom, jestli Terry Soh vyhrál nebo prohrál. Když prohraje, jsme šestí, když vyhraje, sedmí. Vidíme Terryho v povzdálí. Jurda: „Ty se s ním znáš. Skoč se ho zeptat.“ Tak jo, dojdeme k Terrymu a ptáme se. Terry smutně: „We lost.“ Obrovská radost a plácáme se s Jurdou. Terry se na nás zaraženě dívá. Omlouvám se: „Sorry. It is a thousand dollar difference for us.“ Terry se začne smát a bere to sportovně. Pogratuluje a jde v pohodě dál. To je kabrňák, porovnejte si ho s Osypem. A jsou tu výsledky. Jurda počítal správně. Jsme šestí, máme každý 8 PT bodů a 6000 USD na hlavu, 4200 po odečtení daní. Neuvěřitelná spokojenost. Po Valencii chybí Jurdovi 2 PT body na lvl 3, mně 5. Slibujeme si, že když se to posere a bude nám něco málo chybět, tak spolu pojedeme na nějaké GP na poslední moment. Jsou tři – Bangkok, Kitakyushu a nějaká díra na Floridě. A v každém případě spolu hrajeme i za rok, pokud zase bude 2HG Pro Tour. Žúr večer se kupodivu koná, nejdřív sedíme v hospodě Hooters, kde slečny v bikinkách a push-upkách nosí korbele piv a pak končíme v party roomu, kde pijeme co to snese.
      V pondělí ráno vyrážíme do Tijuany v Mexiku. Nechápu, co tam ti Američani vidí. Je to jedna velká vietnamská tržnice, jen místo Vietnamců jsou Mexikáni. Lákají nás do hospod, nabízejí nechutné trpaslíky, vlněná ponča, klobouky a podobně. Nakonec se necháme nalákat do hospody, ale pančovaná tequila není můj koníček. Slováci se aspoň naobědvali, ale já se těším do food courtu na kuře a Pražáci taky. A tak aspoň pijeme mexickou Coronu s limetkama a koukáme na bulvár, jak jde život v Mexiku, ale poměrně brzo valíme zpátky, abychom stihli ještě pláž. Návrat do USA je trochu obtížnější, na hranicích je hodinová fronta. Zajímavý poznatek. Do Mexika to jde hned, zpátky moc ne. Kdo by to čekal. Highlight dne pronese americký celník. Podávám mu pas a ve vízu je hned nahoře kolonka, kde bylo vízum vydáno. Podívá se do papíru, na mě a zeptá se: „What the hell is Prague?“ O znalosti tohoto města v USA ještě později. Pár hodin na pláži se západem slunce podstatně zvedne náladu ze smradlavého Mexika. Večer následuje opětovné pivo v Hooters a řešíme co dál. V Diegu už nás to nebaví a hádáme se, jestli varianta A – Los Angeles, San Francisco a Yellowstone nebo varianta B – Las Vegas a Grand Canyon. Nakonec volíme B, protože do Frisca je to 12 hodin autobusem, kdežto do Vegas jen osm a půjčení auta je off topic. Nikdo nemáme mezinárodní řidičák a jeho vyřízení vyžaduje pohovor a zkoušky, na které je potřeba předem se objednat.
      Ráno v šest nasedáme na autobus a po osmi hodinách (z nichž polovinu jedeme pouští) přijíždíme do Las Vegas. Zažil jsem toho už dost, ale takové horko, jaké panuje ve Vegas fakt ne. Večer po západu slunce, když jsme se vraceli z hospody, bylo už jen 43 stupňů. Vzduch se tam ani nehnul, no prostě paráda. Bydlíme v hostelu, kde je venku bazének a většinu času trávíme až po krk v něm, protože přes den se venku chodit nedá. Večer pak jdeme do nějakého kasina, které nabízí All you can eat za 10 dolarů (dnešní nabídka Sea Food za 17 dolarů). Následují lukulské hody. Sežral jsem asi 20 humřích klepet, 20 krevet na spoustu způsobů, chobotničky, stejk ze žraloka a další tunu věcí, které ani popsat nelze. Někdo si chce dát zákusek a Richard ho seřve, že je to sladké a nemá to klepetá. Nakonec jsme tak zmlsaní, že si něco naberem, zjistíme, že vedle má někdo něco jiného, vyhodíme talíř krevet do smetí a jdeme si dát talíř něčeho dalšího, abychom to za 10 minut zase vyhodili a tak dál až do úplného přežrání. Nakonec se vykutálíme ven a jdem se vypláznout v noci k bazénku a zalévat vše pivem.
      Ráno popadne kluky nakupovací šílenství. Vyrazíme do města. Snídani v Mekáči vynechávám, ačkoli Jurda smutně sedí a komentuje to: „Večer vyhadzujem krevety a teraz jem hambáč.“ Zdrhám z nakupování, co to jde. Značky moderních oblečků na rozdíl od Martina se Zdeňkem neznám, cena kraťasů mě taky nezajímá a Artur potřebuje sandále. Nakonec jezdím s Pražáky klimatizovaným autobusem po Las Vegas Boulevard (pěšky bychom v tom horku zemřeli) a prohlížíme světoznámá kasina – jedno ve tvaru Eiffelovky o polovině její výšky, další – Luxor – s pyramidou, sfingou a sloupy, barevný hrad Excalibur, Sochu svobody a 350 metrů vysokou věž Stratosphere Tower s horskou dráhou na střeše. Celkově jsem se projevil jako srab. Já, milovník horských drah, jsem nenašel odvahu na žádnou z nich. Dát si vozíček na vrchu té věže jsem ani nezvážil, proletět vzduchem ve výšce Sochy svobody se mi taky zdálo moc a když jsem našel konečně nějakou přijatelnou, trochu větších rozměrů než u nás, zjistil jsem, že se po ní jezdí pozpátku. Večer jsme na hotelu oslavili Den nezávislosti, ujedli stejky, něco popili, zahráli si volejbal v bazénu a utekli do města na večeři v All You Can Eat dřív, než Američani zapálili v hostelu palmu a přijela to vyšetřovat policie.
      Poslední den ve Vegas je aspoň pro mě neskutečný. Města už máme dost a tak jsme si v pěti (kromě Artura a Jurdy) koupili výlet (pravda za 180 babek, ale co už) na kajacích po Colorado River od největší světové přehrady Hoover Dam jedním z kaňonů kousek od Grand Canyonu. Bylo to něco neuvěřitelného. Kolem polopoušť, na skalách se pasou horské kozy, nad vámi letí kormorán a vy si to plavčíte po řece, která má průzračnou, ledově studenou vodu, v neckách. Já, který občas na vodu jezdím, jsem vyfasoval vlastní kajak, takže si to navíc i vodácky užívám a jezdím si jako král. Když vidím terén jak z Vinnetoua, hned mě napadlo: „Třikrát se stáčí Rio Pecos. Kánoe Old Shatterhanda bude děravá jako ústa staré ženy.“ Pak jsem různé kusy říkal půl dne a asi se mnou nebylo k vydržení, ale aspoň pro mě to byl nejkrásnější den z celého výletu. Občas děláme zastávky a stoupáme podél potůčků do různých bočních údolí, kde vyvěrají horké prameny. Jít potokem, který má přes 60°C horkou vodu, není žádná slast ani normálně, natož pro Prahu, která špatně pochopila mou radu a vzala si jen tenisky, takže musí potokem naboso. Highlightem pro zbytek byl pak pokus Zdeňka, který se chtěl za jízdy z kajaku vyčurat do řeky. Každý, kdo byl aspoň jednou na vodě, ví, jak to muselo dopadnout. Jen mě upřímně překvapilo, že se necvakli oba. Průvodce se pak dlouho divil, jak to že ta jedna loď tak dlouho nejede. Večer hrají Slováci v kasinu Texas Hold’em, protože být ve Vegas a nehrát poker, je hřích. Richard je dokonce v plusu. Pak se Jurda s Arturem snaží propašovat 18tiletého se Zdeňka do strip baru a po návratu nás z fotek reklam přesvědčují, že se jim to povedlo.
      Ráno se vracíme zpět do Diega. Zdeněk kupuje jízdenku do autobusu a (protože je na jméno), ukazuje pas. Po vzoru celníka z hranic, dostává jízdenku na jméno Prague Chlupac. Opravdu je to známé a významné evropské město, zejména všichni Američani ho znají. Nějak se nestihneme rozloučit s Richardem a jeho slečnou, kteří jedou do LA a pak na Hawaii. Cítím se trapně, protože za tu dobu jsme toho zažili hodně a takhle bychom se rozcházet neměli. Poušť ubíhá zase zpátky a odpoledne jsme v Diegu. Ještě skočíme na nějaké poslední nákupy. Já si koupím sluchátka k MP3 přehrávači a nějaká kalifornská vína, Jurut s Arturkem nějaké oblečení a Zdeněk s Martinem jdou do kina na premiéru něčeho, co u nás bude až za pár měsíců. Večer dáme poslední Hooters, fotíme se s holkama, Artur pije až do rána a tak máme problém ho vzbudit na letadlo. Nakonec sice vstane, rozsype při běhu na bus tašky a v autobusu řeší, kde si nechal MP3 přehrávač. Když už ho najde, dá nám peníze, abychom mu koupili na letišti vodu, ale po vysednutí z autobusu se rozloučí a vyrazí na jiný terminál, takže poslední Arturovy peníze máme my dva s Jurutem a ve Washingtonu si za ně kupujeme pizzu. Na jednu stranu se těším domů a na druhou stranu bych tu ještě zůstal. V Americe je krásně, škoda jen, že tu jsou ti Američani. Ti mě fakt serou. Tentokrát letí letadla přesně a za 28 hodin jsem znova v Ostravě. Pohádka končí a vracíme se zpět do reality.
      A to je konec přátelé. Jestli jste se dočetli až sem, tak bych vám chtěl pogratulovat. Je to nejdelší článek, který jsem kdy napsal. Ale byl to tak nádherný zážitek, že jsem vám to chtěl celé popsat. Je to ukázka toho, co všechno vám může život nachystat, aniž byste o tom měli nejmenší tušení a jak malé změny mohou hodně ovlivnit. Omlouvám se, že mi ta reportáž tak dlouho trvala. CMUS se po ní dost po právu ptal, ale jednak je doba dovolených a jednak jsem velmi těžko sháněl čas na její napsání. Osobně si ale myslím, že je lepší, že je ten článek delší a kvalitnější, ačkoli je o pár dní později, než abych ho uveřejnil poloviční a o čtyři dny dřív. Loučím se s vámi a ve středu u klasických Výhledů ahoj.
                                                                                                                            Arnie
Časť prvá - Príprava

Na extended v Beroune som sa dlho tešil. Nielen kvôli pohodovému turnaju s pohodovou atmosférou, ale hlavne kvôli tomu, že na tomto turnaji už mala byť legálna nová edícia - Future Sight. V spoileri ma zaujalo hneď niekoľko kariet. Po tom, ako som zazrel bridge from below a narcomoebu, mi napadlo oživiť balíček zvaný cephalid breakfast. Tento balíček sa hral pár rokov do zadu, takže asi nie všetci viete, ako fungoval. Preto to v stručnosti vysvetlím. Základom balíku je potvora cephalid illusionist. Podľa neho je i balík pomenovaný. V kombinácii s jedným z en-korov - kvôli čo najmešej manovej náročnosti to zvykol byť nomad en-kor - dokáže iluzionista odomlieť celý váš deck do hrobu. K čomu je to dobré? Necháme súpera hrať a vo svojom nasledujúcom upkeepe zahráme flashback krosanskej reklamácie. Ideálne na dve reanimácie. (Napríklad exhume.) Pomocou neho vyreanimujeme sutured ghoula, na ktorého naskočí dragon breath a rozzúrený ghoul ukončí trápenie súpera. Na to aby bol ghoul po príchode do hry dosť veľký, musel byť v balíku aspoň jeden krosan cloudscraper.


To by sme mali starú konštrukciu. Ako ale upraviť balík, aby bol funkčný a hlavne kompetitívny i dnes? Pridaním narcomoeby a dread returnu do decku urýchlime kill o jedno kolo. Hneď potom, ako si celú knižnicu odomlieme do hrobu, môžeme za vyskočené narcomoeby zahrať flashback dread returnu. To znie dobre. Namiesto nomada en-kora, ktorý už z extu odrotoval, môžeme použiť jeho drahšieho príbuzného outridera en-kora. No lepšou alternatívou je equipment shuko, ktorý stojí iba jednu manu. I s ním môžeme cephalida targetovať do aleluja. Bridge from below nám umožní hrať v kombo kole niekoľko flasbackov terapií a zároveň nám nechá dosť potvor na flashback dread returnu. Ďalším vynovením z future sightu je street wraith. Cyklovanie zadara, a tým vlastne zníženie počtu kariet v balíku na 56, je super, navyše wraith funguje ako tučný "náboj" do ghúla. Jeho jediným negatívom je, že komlplikuje mulligenovanie. Nikdy totiž 
neviete, či ho na úvodnej ruke počítať ako landu alebo ako spell. Našťastie ale cephalid life nepotrebuje veľa many, takže by to nemuselo byť až také nepríjemné.

Nápad s oživením decku bol síce super, ale potom prišla tá ťažšia časť - samotný balík zostaviť. Naštastie rovnaký nápad ako ja dostalo ešte ďalších pár ľudí, a tak bolo možné nájsť prvé decklisty na magicových fórach. (Dokonca i na CMUS fóre.) Takže som sa mal čím inšpirovať.

Kombo balík potrebuje nejaké tútory, aby spoľahlivo zabíjal tretir štvrté kolo. Steelshapers gift je super tútor na shuko. Ostáva ešte spôseb, ako nájsť cephalida. Tu máme dve možnosti: living wish a eladamris call. Každá z týchto kariet má svoje pre a proti.

Living Wish

+ umožňuje vytiahnuť situačné karty zo sidu

- tým, že časť kariet do komba bude v side, máme menej miesta na "ozajstné" sideboardové karty

Eladamris Call

+ vyššia šanca, že si kombo kartu lízneme - mame virtuálne 8 cefalidov v decku zatiaľ čo s wishom ich máme iba 7 (jeden je v side)

- môžeme hladať iba karty v main decku

Ja som sa kvôli možnosti ťahať karty zo sidu rozhodol pre living wish, ale netvrdím, že je to lepšia z možností. (V prípade, že sa rozhodnete hrať eladamris call, doporučujem hrať v základe i jedného outridera en-kora.) Teoreticky by sa dali hrať v decku obe karty, ale potom by mi už neostalo miesto na ďalšie chuťovky.

Okrem tútorov potrebuje každý kombo balík nejaký spôsob ochrany komba. Ja som sa rozhodol pre kombináciu terapií a orims chantov. Chant je super na counterspelly ale i na nepríjemné blesky, ktoré by chceli odpraviť cephalida skôr než stihne vykonať diverznú akciu. (K tým beskom sa ešte vrátim.) Terapie sú dobré z toho istého dôvodu. Ale ešte majú ďalšiu výhodu. Zabraňujú nepríjemej situácii, keď nám ghúl, dragon breath alebo dread return smrdí na ruke a nemôžeme spustiť kombo. Flashneme terapiu na seba a sme za vodou.


Už som spomenul, že street wraith pomáha "ztenčiť" balík na 56 kariet. Tak prečo si ešte trochu nepomôcť. Skúsil som zaradiť careful study a ukázali sa byť v decku veľmi užitočné. Síce ich nevyužijete v takej miere ako UG madness, ale stále sú super na dohľadanie chýbajúcej časti komba. Navyše je v decku pár kariet, ktoré sa v hrobe cítia lepšie ako na ruke.

Pridanie street wraith a narcomoéb ďalej spôsobilo, že máme v balíku dosť "masa" pre ghúla, a teda už krosan cloudcsraper nie je potrebný.

Čo sa týka manabase, tak tá sa dá ponechať zo starej verzie - do balíku nahádžeme každý 5farebný land, ktorý sa nám dostane pod ruku.

Tak to by sme skoro mali. Ale iba skoro. Problém decku sú inštantné blesky. A že sa ich momentálne nehrá na exte málo. Pre cephalidovu jednotku dozadu predstavujú smrteľné nebezpečenstvo. Blesky sa dajú riešiť chantom a terapiami. Alebo môžeme spoliehať na to, že sa súper potapuje. No to mi prišlo trochu naivné a napadlo mi trochu iné riešenie. Daru spiritualista. So shukom spolupracuje rovnako dobre ako iluzionista. (Toho z hraných inštantných bleskov sejme iba helix.) Akurát je treba jeho veľkú zadnicu nejako využiť. Čo napríklad starlit sanctum, ktoré sa dá nájsť zeleným wishom? Takže som použil rovnaké riešenie ako nejaký neznámy borec v minulosti, ktorý skombinoval dva kombo decky - Cephalid Breakfast a Life. Takže vám konečne predstavujem svoj Cephalid Life 2007:

(Upozornenie: Nemyslím si, že som nejak extra dobrý hráč, a preto neberte tento decklist ako niečo pevne dané. Berte ho skôr ako inšpiráciu alebo základ pre svoj testing a mente a inovujte ho podľa svojej chuti a možností.)





Cephalid Life 2007





3 Cephalid Ilusionist
4 Daru Spiritualist
4 Shuko
4 Living Wish
3 Steelshaper's Gift
 
4 Narcomoeba
1 Sutured Ghoul
1 Dragon Breath
1 Dread Return
1 Bridge from Below
 
4 Street Wraith
3 Careful Study
 
3 Cabal Therapy
2 Orim's Chant
 
4 Chrome Mox
 
4 City of Brass
4 Gemstone Mine
4 Forbidden Orchard
3 Tarnished Citadel
3 Starlit Sanctum
Sideboard:
1 Cephalid Illusionist
1 Outrider en-Kor
1 Starlit Sanctum
1 Leashling
1 Harmonic Sliver
1 Duress
3 Defense Grid
3 Trinket Mage
1 Pithing Needle
1 Engineered Explosives
1 Tormod's Crypt



S maindeckom som celkom spokojný. Len nie som si istý chantami. Teoreticky by mali byť super, ale v praxi (rozumej v Beroune) som ich snáď ani nepoužil. Ale to bolo spôsobené i tým, že som na turnaji nehral proti deckom s counterspellmi. (Teda iba proti jednému, ale zrovna proti nemu mi neprišli. Fňuk fňuk.) Takže si chanty na finálny verdikt musia ešte počkať. (Ak sa vám chanty nezdajú alebo ich nemáte, navrhujem ich nahradiť štrvtou terapiou a štvrtým giftom.)

Ďalšia možnosť ochrany komba je modrý pact of negation. Dokáže zadarmo ochrániť cephalida vo vašom kombo kole. (Zadarmo sa myslí manovo, nie finančne. Bohužiaľ.) To je ale asi tak jediné, čo dokáže. Neochráni vás pred diskardom - duress a terapia. A neochráni ani spiritualistu. Málokedy spúšťate kombo tak, aby ste mali v nasledujúcom upkeepe 5 mán. Navyše žiadny pact nemám a zdá sa mi predražený, tak si ho ani nechcem kupovať. A teda som ho do decku nezaradil.

Sideboard je už trochu iné kafe. Ten som postavil tak nejak od oka. Nie je úplne najhorší, ale verím, že niekto vymyslíte niečo lepšie. Ale aspoň stručne popíšem načo má ktorá karta slúžiť. Prvých 5 kariet sú ciele pre wish: tri karty do komba, sliver - disenchant a leashling. Ten slúži ako záchrana proti dolízaniu, keď si pridáte hafo živákov. (Toto som teda v reále ešte nikdy nevyskúšal. Našťastie sa súperi zvyknú v takej situácii vzdávať.) Duress a gridy sú proti bleskom a counterspellom. A balíček prvej pomoci trinket mág a spol by mal zvládnuť všetko ostatné. "Jehla" a explozíva okrem krypty zvládnu kdejakú prasárnu. Crypta je na spomalenie ichorida a loamu. (A na mirror. :) )

Možno vás zaujíma, prečo som rozdelil cephalidov na troch v maindecku a jedného v side zatiaľ čo všetci spiritualisti sú v základe. Moja logika je taká, že cephalid + shuko je dvojkartové kombo zatiaľ čo spiritualista + shuko + starlit sanctum je trojkartové kombo. To znamená, že keď mám na stole shuko, tak si wishom skoro nikdy nechcem hladať klerika, pretože potom by som k nemu musel hladať i sanctum.

Ďalšie karty, ktoré sa dajú hrať v side sú ray of revelation na worship a solitary confinement (a COP:black) a potom flaring pain na moments peace (a COP:black).

Návod, ako s balíkom hrať odo mňa nečakajte. Ako v každom kombo balíku ide o to zložiť kombo. Najťažšie je bojovať so súperovou disrupciou. Preto jediné čo vám pomôže je dokonalá znalosť vlastného decku (tu je nutných pár hier - minimálne tak 30 - proti "zdi" alebo goldfishing ako hovoria naši súdruhovia z Anglicka a z Ameriky a z Austrálie a ... atď.) ako i dobrá znalosť fieldu. Aby ste vedeli, čo môžete od akého balíka čakať.

Časť druhá - Extended

A teraz už k samotnému reportu. Do Berouna sme vyrazili ráno vlakom. So mnou šiel ešte Tonda (UW Tron - čo iné?!) a Igi (Tepsy). Vlakom po nás dorazil ešte Melda (Pece) a Bertík (Storm Goblini). Na turnaj sa zišlo 23 ľudí, takže nás čakalo 5 kôl a top 8.

1.kolo - Filip Scheiner - TEPS

Proti Tepsom sa cítim bezpečne. Moje kombo je rýchlejšie a mám chanty. Tepsy nemajú snaď nič, čím by mi mohli kombo prekaziť. A tak to vyzerá i proti Filipovi. V prvej hre mu ukážem kombo v druhom kole. V druhej si pre zmenu v treťom kole pridávam nejaké životy (asi tak 20 miliárd) a súper vzdáva. No to bolo rýchle. 2:0.

1:0.

2.kolo - Jiří Krutina - UG Countersnake

Hrám proti nejakému divnodecku vlastnej konštrukcie. Hrám opatrne, lebo netuším čo môžem čakať. Súper mi niečo poruší, ale i napriek tomu si v treťom kole pridávam hafo životov. Oponent však nevzdáva, že má ešte spôsob ako ma zabiť. Asi ma chce dolízať alebo čo. Tak aspoň kúšem súpera narcomoebou s dvoma shukami. (No je to bijec.) Stiahnem súpera na 8 životov. On mi na konci kola vracia moebu echoing truthom na ruku a v svojom kole dáva biorhythm (!!!) a idem 
do kytek. (Súper mal na stole witnessku, bottláčov a 4 tokeny z orchardu. Ja nič.) Človek by si poplakal. Bol som tak zdrtený, že na druhú hru mi nedošiel sideboard a súper mi všetko ruší. Nakoniec narcomoeba nezvláda nerovný boj proti genesis a mystic snakovi. 0:2.

1:1.

3.kolo - Břeťa Lukeš - Storm gobini

Bertíkovi som požičal balík, takže som presne vedel, čo hrá. No zas na druhú stranu Bertík z testingu spred dvoch dní presne vedel, čo hrám ja. Takže si na mňa brúsili zuby moji vlastní goblini. (Hajzlíci neverní.) Prvú hru sa mi nejak po ... kazilo všetko, čo sa pokaziť mohlo. Dostal som do hry shuko a mal som na ruke cephalida. Bohužiaľ som ho nemohol vyložiť v tom istom kole, pretože som si shuko hľadal giftom a nemal som dosť mán. Povedal som si že vyložím shuko, pretože cephalid by mohol schytať cyklovacím goblinom. Tak som teda predal kolo a nechal Bertíka hrať. Ten si ale dolízol druhé ghost quarters (jedny už mal na stole) a odpálil mi moje jediné dve landy - dve city of brass. Takže mi ostal iba mox (dával modrú manu). Som si hovoril, že to ešte nie je také zlé, stačilo totiž dolíznuť akúkoľvek landu a vyhrám. Blbé bolo, že som na to mal iba jedno kolo - goblini ma usilovne sjíždeli a mal som už málo životov. Prichádza môj draw step a lížem ... (tramtarará) chrome mox. Bohužiaľ na ruke som mal už iba cephalida a dragon breath. Tak som breath imprintol do moxu, zahral cephalida a odomlel si knižnicu do hrobu. Na pokus o vyreanimovanie ghula zareagoval Berík obetovaním prospectora, čím my removol bridge from below. A tak som ostal iba s veľkým ghúlom, bez hastu. V prípade, že by Bertík nemohol nič obetovať, tak hru vyhrám. Vďaka bridgu by som dostal pár zombie tokenov, ktorí by dokázali poblokovať gobliniu armádu a ghúl by už ďalšie kolo Bertíka zadupal. Takže to zhrňme: namiesto landy som si lízol mox, do moxu som nemal čo okrem dragon breathu imprintovať a Bertík mal prospectora. Pech. Trojnásobný pech. Ale povedzme si pravdu. Celé som to pokašlal ja, keď som v tom dôležitom kole zahral shuko namiesto cephalida. Mal som aj napriek riziku gempalma zahrať cephalida a vyhral by som. V druhej hre mal Bertík na ruke blood moon (ktorý by ma dokonale zosmiešnil), ale mohol ho vyložiť najskôr v druhom kole. Keďže som začínal ja, tak moje druhé kolo bolo pred Bertíkovým druhým kolom. To bolo celkom podstatné, lebo druhé kolo som Bertíka zabil a k blood moonu sme sa teda nedostali. V tretej hre som Bertíka zabil (až) v treťom kole. Zničil mi totiž ghost quarterom jednu landu a to ma kolo zdržalo. 2:1.

2:1.

Môj popis bol síce dlhý, ale hry sa udiali veľmi rýchlo, takže sme mali dosť času zahrať si na slniečku pre Manažérskou akadémiou (v ktorej sa turnaj konal) bang. (Pozor, nemýliť si z bongom.) Tu si Bertík po prehranom zápase spravil chuť a ako neohrozený šerif Slab the Killer nás všetkých vyownoval. Síce som sa ako renegát snažil, čo to šlo, finálový súboj som neustál.

4.kolo - František Mastný - CAL

Našťastie súperovi neprišlo veľa diskardu a v prvej hre som ho zabil v druhom kole. V druhej hre som mal všetko na ruke, dokonca som mal i jeden living wish navyše. Tak som v prvom kole vyložil cez mox cephalida, že vytiahnem zo súpera nejaké zabíjanie. No celkom ma prekvapilo, keď cephalid dostal pyroclasmou. Tak som teda využil living wish a zabil súpera v treťom kole. 2:0.

3:1.

5.kolo - Antonín Weber - UW Tron

ID. Obom nám do osmičky stačila remízka. Navyše z Toníkovho troníku ide v poslednej dobe strach.

3:1:1 a postup do top 8 istý.

Tu sme dali ďalšiu partičku bangu. Pre zmenu bol šerif Tonda. Musím poznamenať, že napriek tomu, že je Tonda postrachom všetkých magikových a (keď mu ide, tak i) pokrových turnajov, ale i tak má Tonda ešte pár slabín. A bang je jedna z nich. (Whist je ďalšia, ale nik mu to prosím nehovorte. Bol by z toho smutný.) Tonda ako šerif zapaloval dynamit tak nešikovne, že mu vybuchol pod prstami. Potom zvládol zastreliť svojho pomocníka. Tak som doňho ako poctivý bandita vyprázdnil zásobník svojho remingtonu, ale lakošovi ostal jednen živák. To ho ale už zvládol doraziť niekto ďalši z mocnej party banditov. Smutný koniec šerifa Toníka.


TOP 8 - Tomáš Lanka - Affinita

V prvej hre zabíjam súpera v treťom kole i cez červenú spellbombu. Na ruke mám cephalida i living wish. Shuko v hre. Rozmýšlam, či si mám wishom v druhom kole nájsť en-kora (dokáže inštantne obísť spellbombu ale dáva súperovi kolo navyše - o manu drahší ako cephalid) alebo druhého cephalida (tu by ma ale brutálne posvačila terapia). Nakoniec mi riziko terapie príde menšie, a teda nájdem cephalida. V treťom kole položím prvého cephalida. Ten je podľa očakávania zošlahnutý spellbombou. Tak zahrám chrome mox a druhého cephalida. GG. V druhom kole si v treťom kole pridávam hafo živákov a súper po pár útokoch s plátami asi za dvadsať zistí, že ma zabiť nezvládne a vzdáva. Tu ešte treba poznamenať, že súper zahral terapiu namiesto na daru spiritualistu na true believera. Ak neviete ako sa presne karta volá alebo nie ste si úplne istý, tak stačí popísať kartu, ktorú chcete zahodiť. (Samozrejme musí byť popis 
dostatočne presný.) 2:0.

TOP 4 - František Mastný - CAL

Proti tomuto oponentovi som už ten deň hral, a preto som nečakal žiadne komplikácie. Prvú hru vyhrávam v druhom kole. Gut. No druhá hra je najdepresívnejšia z celého turnaja. Nechávam si ruku: gift, cephalid, pár kariet a iba jediná landa - gemstone mina. Začína súper, tak si vravím, že landa z troch kariet príde. Prvé kolo hrám gift na shuko. V druhom kole hrám shuko. V treťom kole hrám careful study, gemstona umiera. V štúdii lížem city of brass. Ale ďalšiu landu už v najbližších desiatich kartách nevidím. Frustrujúce je, že súper ma nemá ako zabiť. Stále cykluje landy a dredguje life from the loam. Nakoniec predsa len nájde seismic assault a ja vzdávam. I to je magic. Tretiu hru sa ale všetko vracia do starých koľají a zabíjam súpera v druhom kole. 2:1.

FINALE - Goblini - split

Finále splitujeme, aby sme mohli začať draft.

Časť tretia - Draft

Na draft sa nás zišlo 12. Tak sme dali jeden vééľký stôl.


Firstpickoval som foilový momentary blink. Druhý pick bol gemhide sliver, ale po ňom už zelená prestala chodiť. Na tretí pick som sa rozhodoval medzi phantom seerom a lootrom. Nakoniec som sa rozhodol pre seera. Ďalší pick bol veľmi zaujímavý. V ponuke boli: willbender, phantom seer, looter, foil brine elemental. To znamenalo, že predo mnou nik neberie modrú. Vzal som willbendra. (Ale správny pick bol asi seer. I keď som už jedného mal.) Potom už som booster dobral v pokľude. Zaujímavé boli iba karty jedit´s dragoons a evangeliza. (Tá sa ale do maindecku nakoniec nedostala.)

V druhom boostri som mal na výber medzi serra sphinx a rough & tumble. Nechcel som si kaziť manu splashovaním, a tak som vzal serru. V tomto boostri ma ešte potešil latepick infiltrator il-Kor.

Future sight mi na firstpick priniesol foresee. Ďalej ma čakala dilema maelstrom djinn vs. whip-spine drake. Vzal som samozrejme pašíka z číslami. (Navyše sa džin kombí s tonikom momentary blinkom.) Potešili ma i dve blade of the sixth pride. Niečo do druhého kola sa vždy hodí.





Draft deck z Berouna





2 Blade of the Sixth Pride
1 Infiltrator il-Kor
1 Phantom Seer
2 Merfolk Thaumaturgist
1 Willbender
1 Riftmarked Knight
1 Saltfield Recluse
1 Sarcomite Myr
1 Aquamorph Entity
 
1 Crookclaw Transmuter
1 Cavalry Master
1 Pallid Mycoderm
1 Clockwork Hydra
1 Serra Sphinx
1 Jedit´s Dragoons
1 Maelstrom Djinn
 
1 Judge Unworthy
1 Bound in Silence
1 Erratic Mutation
1 Venser's Diffusion
1 Momentary Blink
1 Foresee
 
9 Plains
8 Island



1.kolo Adam Koska UW

Adam ma v oboch hrách trápil aven riftwatcherom, ktorým si pridal neskutočné množstvo životov. Bohužiaľ ho ale celý čas trápila mana a tak som ubil mojím komandom zloženým z 1/3ky, 1/5ky a 2/5ky. Na rozdiel od manafloodu z prvej hry vynechal Adam v druhej hre jeden land drop a to sa mu stalo osudným. Bol zatlačený do defenzívy, z ktorej sa už nedostal. Ubila ho serra. 2:0.

1:0.


2.kolo Antonin Weber URw

Toto boli tesné hry. Ale v oboch sa Tondovi podarilo stabilizovať situáciu pyrohemiou. (Na rozdiel od whistu alebo bangu hrá Tonda magic dobre. Dalo by sa povedať, že veľmi dobre, ale zas ho moc prechváliť nechcem. To by mu zas stúplo sebavedomie a nedalo by sa s ním vydržať.) V prvej hre na troch a v druhej na jednom živote. V druhej hre ma zabil Numotom. Jeho abilitu nikdy nevyužil. Stačilo, že to bol 6/6 drak. 0:2.

1:1.

3.kolo Melda UG

Melda je suspendový kráľ. Vždy, čo ho vidím draftovať, tak naberie kopec suspendových kariet. Suspend mu proste učaroval. Tak to bolo i teraz, Medla začas suspendovaným ephemeronom. Toho ešte vylepšil verdant embracou a ja som smutne čumel na pacifizmus na ruke. Ephemerona som síce spasifizoval, ale saprolingovia s thallid germinatorom ma zabili. Druhú hru som zabil Meldu vzduchom - serrou a tiším i transmuterom. Tretia hra bola napínavá, ale bohužiaľ mi Melda zahodil skoro celú ruku ana battlemagom. Škodu som naprával pomocou foresee, ale Melda mal opäť navrch. Zas vygeneroval hafo saprolingov z germinatora a sporoloth ancienta. Tymi napumpoval jodahs avengera, ktory dostal shadow a double strike a v poslednom nastavenom kole ukončil moje trápenie. (Ale aspoň ma Melda nezosmiešnil ovečkou (ovinize) ako minule. To bola potupa.) 1:2.

1:2.

4.kolo Jorge UR

V prvej hre som dal pár potvor do tlaku. Jorge vyložil pyrohemiu a zabil mi ňou tri potvory. Sebe jednu. Našťastie pre mňa sa po tejto apokalypse pyrohemia porúčala do hrobu, pretože na stole neostala ani jedna potvora. Jorge mal málo životov, a tak som ho už zvládol doraziť. Tuším serrou. Druhá hra bola napínavá. Dvaja lootri na Jorgeho strane mu filtrovali draw, a tak mal Jorge plnú ruku akčných kariet. Všetky moje malé potvory chcípali na blesky alebo umierali v kombate. Preto som bol nútený kontrovať zamorfovaným djinnom, ktorého otočil momentary blink. (Kombo!) Toho mi Jorge vrátil na ruku, ale až po tom, čo djinn dvakrát zaútočil. Tak som ho nahradil hydrou a serrou. Hydra schytala nejaké blesky. Serra sa rovnako ako djinn vrátila na ruku. Tak mi neostávalo nič iné ako znovu ju vyložiť. To už na ňu Jorge nenašiel odpoveď a keď som z ruky hardcastoval djinna, vzdal. 2:0.

2:2.

Vďaka dobrým tie breakom som nakoniec skončil štvrtý, čo sa mi vyplatilo v následnom backdrafte. Ale nie natoľko ako Toníkovi, ktorý draft prešiel s čistým štítom. Ten si uchmatol foilovú damnation.

Časť štvrtá - Cesta domov

Vypečená bola i záverečná časť turnaja - cesta domov. S Meldou a s Igim sme si povedali, že je ešte skoro ísť domov a že by sme ešte v Beroune mohli skočiť na pár ginov pred tým ako nám pôjde vlak. (V Alkáč teame máme totiž takú tradíciu, že keď jeden jeho člen spraví pri hraní magiku chybu a niektorý ďalší člen ho pri tom uvidí, tak ten, kto chybu spravil, musí kúpiť všetkým ostatným členom týmu gin. No a Melda i Igi ten deň pár chýb urobili. I keď teraz si už nik nepamätá, aké chyby to boli.) V hospode sme sa pustili do družnej debaty, o tom kto si koho povodil a koho kto umíchal. Poznáte to. Nakoniec som Meldovi s Igim vyrozprával historku, ako vlastne vznikla tradícia s ginmi. (V čase, keď táto tradícia vznikla ešte neboli členovia Alkáč teamu.) Ide samozrejme o dlhú a zaujímavú historku. Tak dlhú a tak zaujímavú, že sme vlak samozrejme zmeškali. Po príchode na stanicu sme zistili, že to bol na dlhú dobu vlak posledný. Kto by čakal, že posledný vlak z Berouna pôjde o trištvrte na jedenásť?! Ďalší šiel až ráno o štvrtej.

S vyhliadkou na to, že budeme musieť v Beroune stráviť (určite romantickú) noc sme sa vybrali skúsiť ešte štastie na autobusové nádražie. Cestou sme si zapisovali všetky otvorené hospody a nonstopáče pre najhorší prípad. Po príchode na nádražie sme zistili, že tabule s odchodmi autobusov majú informačnú hodnotu asi takú ako televízne noviny stanice Nova. To znamená, že človek zistí všetko možné, len nie kedy mu ide autobus. Naštastie mi napadlo použiť geniálnu službu jedného nemenovaného mobilného operátora a zistil som, že najbližší autobus do Prahy ide o štvrť na dve. Po dlhej dobe pozitívna správa. Hňeď ďalšia pozitívna správa nás čakala po príchode do blízkeho baru. Mali tam biliárd. Akurát nepríjemné bolo, že sme boli traja. A to nie je ideálny počet na bilárd. Túto dilemu vyriešil Melda, ktorý od únavy (z kartičiek) zaspal. Tak sme si dali bilárd s Igim. Partička to bola napínavá. Teda až do chvíle, čo Igi zrazil čiernu guľu do nesprávnej diery.

Už poučený z minula sme z baru vypadli na čas a bus stihli. Odviezli sme sa na Řepy. Odtiaľ električkou na Anděl. A potom každý ďalej po svojej trase. KONIEC.
Středeční Výhledy 13/2007
 
            Máme tu Středeční Výhledy ve středu, ačkoli měly být minulou středu a já je týden psal. Můj osobní čas je v poslední době jedna velká tragédie. Nicméně přeji dobré čtení a jako pokaždé si v úvodu řekneme, co vás dnes čeká a nemine. Nejprve to bude malé ohlédnutí za českým mistrovstvím a Grand Prix Florencie a čekají nás hned dva rozhovory s úspěšnými hráči z těchto turnajů. O víkendu je prerelease nové edice Lorwyn, takže bych rád ukázal některé zajímavosti a ve Floor Rule koutku popsal, jak budou pravděpodobně fungovat nové schopnosti. Floor Rule koutek bude dnes opravdu rozsáhlý. Kromě Lorwynu se v něm vrátíme k mistrovství a rád bych se věnoval obalům na karty, což bylo na republice hodně ožehavé téma. A koutek do třetice. Dostal jsem zajímavý tip, když jsem byl požádán, abych popsal, jak se poznají triggered a activated abilities.
 
Mistrovství ČR 2007
 
            Tak nejprve něco málo k Mistrovství. Už je to déle, nicméně pár nejdůležitějších informací říct musím. Mistrovství mělo dost překvapivý průběh. Většina českých stálic dostala pořádnou sodu. Kompletní moravská výprava utrpěla těžký debakl a Juzam si nás tam po zásluze fotil, jak sedíme vedle sebe. Ale nebyli jsme to jen my. Takový Lukáš Blohon si taky asi nepředstavoval začít mistrovství 0:3 a Adam Koska po 3:0 startu nechtěl udělat 0:3 kotvu na prvním draftu. Turnaji tak od začátku vévodila dvojice Vít Vávra a David Dobiš. David sice v druhém dni odpadl z úplného vedení, ale do TOP8 přeci jen doklouzal. Vítek vzal základní část turnaje stylem start – cíl. V TOP8 se tak objevila celá řada překvapení a bylo jasné, že národní tým bude obsahovat hned několik nových jmen. Dalším důležitým faktorem bylo, že dva nejznámější hráči z TOP8 Martin Juza a Jakub Šlemr se v přímém souboji o národní tým potkali spolu. Tenhle souboj Juzam ustál a ačkoli pak v semifinále prohrál, tak je rozhodně nejzkušenějším členem národního týmu, který letos pojede hrát do New Yorku. Pro Juzama to bude po dvou titulech další účast v národním týmu v řadě. Zbylými aktéry národního týmu jsou nový mistr ČR – Tomáš Langer, finalista Jakub Stárek a Vít Vávra. Tomáš začal mistrovství velmi špatně 1:2, ale pak zavěsil moc hezkou sérii a díky několika dobrým matchupům na dvojce a dobrému draftování se dostal do TOP8, kde vyřadil Jardu Bílka. O Vítovi už jsme mluvili. Do TOP8 problémy neměl. Tam sice odevzdal Davidu Dobišovi partii, když zapomněl zaútočit Mogg Fanaticem, ale nakonec se štěstí přeci jen přiklonilo na jeho stranu. Jakub Stárek vyřadil v TOP8 druhého z bratrů Vávrů – Nikolu a v semifinále zastavil Juzama v cestě za historickým úspěchem – třetím titulem v řadě. Ať už jste se sestavou národního týmu spokojeni či ne, je to náš národní tým. V prosinci uvidíme, jak se jim bude v USA dařit a doufám, že jim budete, stejně jako já, fandit. Pokud se chcete za mistrovstvím ještě ohlédnout, doporučuji pěkně udělanou coverage pánů Břeti Lukeše a Roba Jacka. Tady máte linky:
1. den:     http://www.cmus.cz/rs/view.php?cisloclanku=2007090101
2. den:     http://www.cmus.cz/rs/view.php?cisloclanku=2007090201
TOP8, decky, fotky, atd. : http://www.cmus.cz/rs/view.php?cisloclanku=2007090301
Grand Prix Florencie
 
            O týden později po Mistrovství republiky se konalo ve Florencii poslední blokové GP této sezony a zároveň to taky byla poslední možnost kvalifikovat se na PT Valencie, které se koná 12.-14. října ve formátu Extended. Turnaje se zúčastnilo 1076 hráčů a mezi nimi i pár desítek našich. Nejlépe z nás dopadl Daniel Krutil. Skončil na 29. místě a vyhrál 300 dolarů. Dan je rozhodně náš nejlepší hráč block constructed formátu a opět dokázal, že tenhle formát opravdu umí, ať už se hraje kterýkoli blok. Dalšími úspěšnými hráči pak byli Robert Jurkovič na 35. místě s 200 dolary a Honza Brodzák na 54. místě se sto dolary. Zejména u Jurdy je situace zajímavá. Jurdovi před turnajem chyběly dva PT body na pro level 3 a na jednu stranu má asi radost, že jeden uhrál a vylepšil tak své šance, ale na druhou stranu ho od dvou bodů a splnění snu dělily tři místa a lepší pomocné hodnocení. Nicméně v této chvíli mu stačí uhrát 200. místo ve Valencii nebo 64. místo v Krakově a to už by snad vyjít mělo. 
Rozhovory
 
            Abych uzavřel předchozí dva odstavce a nedávné události, udělal jsem s nejúspěšnějšími dvěma hráči rozhovor. Je snad jasné, že jako první nemůže přijít nic jiného než rozhovor s novým mistrem České republiky. Co víc, asi nejpřekvapivějším mistrem republiky za celou historii českého Magicu. Ladies and gentlemen, Tomáš Langer. :)
 
Arnie: Ahoj Tome. Mistr republiky 2007 - jaký to je pocit?
Tomáš: Úžasný, už jen kvůli tomu, že tento úspěch byl neočekávaný.
Arnie: Já si myslím, že kdybychom udělali anketu o tom, kdo republiku vyhraje, tak tohle by hned tak někoho nenapadlo. Nicméně je to fakt. Zkusme si to shrnout. Jak ses na mistrovství připravoval?
Tomáš: Jak na tohle odpovědět? Původně jsem se chtěl připravovat týden před republikou, ale nakonec dovolená nebyla (tedy byl jsem odeslán firmou na celý týden pryč). Takže jsem se vrátil v pátek v noci (resp. v jednu ráno), sbalil karty do batohu a šel. Příprava na standard mi tak zabrala cca 2 hodiny - kouknul jsem na nějaké výsledky na wizardech (mistrovství co byla před námi) a vybral balík, který byl nejblíže mým kartám a mé oblibě v jednokarťácích - měl odpověď na všechno, ale nebyl nijak závratně rychlý. Nakonec jsem udělal pár změn (přidání blinků, odebrání Arkanise atp.), protože mi balík úplně neseděl. Poslední změny proběhly na místě (sideboard). Na limited se připravuji průběžně na FNM draftech a side-eventech na GP a MS.
Arnie: A jak bys zpětně ohodnotil volbu balíčku? Je tam něco, co bys zpětně změnil?
Tomáš: Po prvních dvou kolech bych jednoznačně přidal odpověď na Miss America (Lightning Angel). Cokoliv, co za levné many zvládne buď zabít nebo zablokovat lítající bytosti. Uvažoval jsem i o sideboardování Wrath of God. Blink-Angel mě dost rozsekal. Jinak balík nemá moc odpovědí na dredge, takže kdyby se teď úplně neměnila dvojka, asi bych investoval nějaký čas do hledání odpovědi.
Arnie: Já se chtěl k téhle otázce dostat časem, ale teď jsi mi úplně nahrál. Tys neměl odpovědi na dredge. Před finálem mistrovství všichni říkali, že mistrem bude Stárek, protože ty v tom matchupu prakticky nemáš naději. Dokonce se tam vypisovaly kurzy 10:1 apod. A tys to finále vyhrál a 3:0! Dokážeš to nějak okomentovat?
Tomáš: První hru jsem vyhrál na Vesuvan Shapeshiftera - Jakub si neuvědomil, že pouhým odmorfováním ho můžu zabít, a prodredgoval se skoro celým balíčkem. Na konci draw stepu jsem odmorfoval, odstranil Bridge ze hry a o dvě kola později dolízal pomocí Compulsive Researche. Ve druhé hře si Jakub nechal pomalejší ruku a já měl rychlého slona. Pak jsem zahrál dvakrát Plagiarize (ano, mohl dredgovat, ale Jakub to nevěděl a mě před hrou taky kdosi přesvědčil, že to nejde), takže jsem měl dva timewalky a vyhrál jsem (zbyly my tři counterspelly a šest man). Ve třetí hře měl Jakub smůlu s dredge - nepadaly žádne Bridge. Proto se rozhodl proti mým dvoum morfům a dvěma manám risknout flashback Dredge Return na Hellkite (trochu jsem ho ukecal, slíbil jsem, že to nezruším). Po příchodu Hellkite do hry jsem zahrál Blink na svého Shapeshiftera. Ve svém kole pak další Blink + flashback, což dalo 15 damage do Jakubových 14 životů...
Já tomu taky nevěřil. Sám si vzpomeneš na náš rozhovor před odjezdem na finále. Přeci ti nebudu dávat ICQ, když stejně nemám šanci. lol
Arnie: Já četl coverage a bylo to moc pěkně zahráno. Ještě k průběhu Mistrovství. Ty jsi ten turnaj začínal dost špatně. Já už si teď přesně nepamatuju, z jakého výsledku jsi to otáčel. Ale to byl klasický běh od záchodků. Co se potom změnilo?
Tomáš: Začal jsem hezkým 0:2. Pak jsem udělal svou první výhru s Lukášem Blohonem. To mě dost povzbudilo, protože ho považuji na jednoho z našich nejlepších hráčů. A pak přišel draft, který mi přeci jen vždycky seděl víc. První byl bohužel dost slabý, ale na 2:1 to bylo (tj. po šesti kolech jsem měl 3:3 a nesměl jsem prohrát). Druhý draft jsem měl krásný bílý beatdown a zvládl jsem 3:0. Pak jsem očekával rychlou prohru na dvojce. Ale štěstí mi přálo a byl jsem párován k balíčkům, které jsem uměl porazit (Rakdos, BG discard). To mě posunulo do osmičky, což byl můj magicový sen už hodně dlouho (hned po účasti na Pro Tour). Musím se přiznat, že mi také chvíli trvalo zvyknout si na balíček a zjistit jak nejlépe dosáhnout výhry (viz předchozí post o testování).
Tomáš: A v osmičce jsem narazil na UB - tam jsem měl trochu problémy, ale Jaroušek sám sebe přesvědčil, že má prohrát (kdo ho neposlouchal při hře, prosím nehodnotit). A pak další Rakdos, na který do docela šlo (i když pořád nevím, proč proti mě nesajdoval Rain of Gore).
Arnie: Pěkná otočka. Pokud se dobře pamatuju, tak něco takového se kdysi před lety povedlo Komančovi :-) Takže teď budeš kapitán národního týmu na cestě do New Yorku na Mistrovství světa. Jak svému týmu věříš a jak ostatní členy národního týmu znáš?
Tomáš: S Jakubem se občas vidíme v hospodě U volů (domácí stanice Rage teamu) a pár draftů, jednokarťáků, whistů a pokerů jsme spolu již odehráli. S Martinem se příležitostně potkáváme na turnajích a párkrát na pokříku či v hospodě. Víta znám jen z pár turnajů.
Arnie: A jak tipuješ vaše šance na úspěch?
Tomáš: Co se týká věření - Martin je hodně aktivní na Online, takže určitě udržuje bdělost co se kde vymyslí a dobře hraje. Já a Jakub budeme muset předvést podobné vystoupení jako v Praze (rozuměj - vybrat správný balík a pak mít štěstí), protože si myslím, že ani jeden z nás není v tuto chvíli na herní špičce. Pokud si dobře vzpomínám, Vít už taky nějaký ten skalp za pasem má. Já budu mít problémy s testováním (ach ta práce), předpokládám, že Jakub je na tom podobně. Takže všechno visí na mládí. Alespoň trochu si věřím v Legacy, přeci jen jsem vždy tíhnul ke starším formátům (škoda, že se nehraje Vintage). Draft dvouhlavého obra mi přijde extrémě random, takže tam žádná očekávání...
Arnie: Tím jsi už dost načal ty formáty pro Worlds. Profíci Legacy dost kritizují. Ty vypadáš, že jsi spokojen. Co ostatní formáty? Jak máš rád třeba dvojku?
Tomáš: Dvojka se příliš často mění - bohužel se Magicu nemůžu věnovat příliš často, takže udržovat si přehled na takhle rychle se měnícím formátu je pro mě téměř nemožně. Limited mě baví hodně, protože i když člověk nezná dvojku, zadraftovat si nebo si dát sealed deck jde vždycky. Problém Legacy je podobný jako u Vintage - obrovské množství karet a některé základní karty jsou drahé a hůře se shánějí (jako např. dual landy). Oproti Vintage se Legacy aspoň trochu hraje, takže existuje nějaká mezinárodní metagame, podle které se dá něco připravit
Další problém dvojky u nás - nemáme dostatečné množství hráčů, kteří jsou schopní konstruovat vlastní balíčky, takže je velice těžké na mezinárodních turnajích překvapit. Vždycky vzpomínám na rogue deck Jakuba Šlemra, se kterým vyhrál MS - nevím, jestli se nám tohle ještě někdy povede
Arnie: Těžko soudit. Taková věc má spoustu faktorů a navíc se od té doby Magic dost změnil. A jak se těšíš do New Yorku? Plánujete i nějaké menší prázdniny před turnajem? V loňských letech se vždy na Worlds přijelo už v sobotu předem a testing se spojil s prohlídkou města. Máte něco takového v plánu?
Tomáš: Já s Jakubem už máme letenky na sobotu, ostatní zatím plánují přiletět stejně, takže určitě něco z města uvidíme. Já jsem tam už před lety byl, třeba se tentokrát podívám i na Empire State Building (naposledy jsem dal přednost WTC). Taky doufám, že to pro mě bude možnost trochu zatestovat. Zatím nemáme ubytování a víza, ale už příští týden budu vědět jistě, jestli odletím (ve čtvrtek jdu na ambasádu).
Arnie: Tak myslím, že jsi to zvolil správně. Být kdysi na Empire State a nechat WTC na později se dnes nejeví jako správný tah :-) Jak je to vůbec s tebou a s ostatními světovými turnaji. Jezdíš na nějaké evropské GP?
Tomáš: Snažím se jezdit na limited GP plus na MS, pokud je někde blízko. Naposledy jsem byl tuším na GP Stockholm. Bohužel moje paměť na data je špatná, ale takhle z voleje jsem byl na GP: Atény, Helsinki, Bochum, Leipzig, Lyon, Praha, na PT na sideeventy: MS Paris, MS Berlin, London a na PT Geneva jako účastník. Určitě toho bylo víc, ale nedám to narychlo dohromady. A zapomněl jsem na PT Praha :-), kde jsem si také pár side-eventů zahrál.
Arnie: Já bych se rád na závěr rozhovoru ještě na chviličku vrátil na Mistrovství. Napadá tě nějaký špatný play, který jsi udělal? Na dobrý se ptát nebudu, protože pasáž se Shapeshifterem a Researchem pro vítězství mi přijde dobrá dost. :-)
Tomáš : 1. Mám ve hře Vensera. Zahrál jsem ve svém kole morfa, abych ze soupeře vytáhl Damnation, s tím, že mám volné dvě many na Blink (Blink Vensera, vrátit Brine Elementala do ruky). Až když soupeř zahrál Damnation jsem si všiml, že jedna země je UG duál a druhá je UW střádačka bez žetonků.
2. Mám ve hře slona, na ruce Blink (ale žádnou volnou manu) a soupeř hraje Smallpox. Protože jsem neznal interakci Smallpoxu a Dodecapoda, obětuji slona a potom dám do hry Dodecapoda. Správně jsem měl zahodit, dát Dodecapoda do hry, obětovat ho. Zbyl by mi slon a Blink na ruce, což je lepší kombinace než Dodecapod a Blink.
Arnie: :-) Prostě klasika ... Vždycky, když někdo uhraje nějaký pěkný výsledek, tak má na konci několik playů, za které by nejradši zastrčil hlavu do písku.
Tome, já ti moc děkuju za rozhovor. Přeji ti hodně štěstí na Mistrovství světa a doufám, že tam Česká republika dopadne skvěle. Měj se hezky.
Tomáš: Taky dík, a příští rok tě zase očekávám alespoň ve čtyřce!
 
            No a pak je tady druhý rozhovor. Měl jsem představu Filipa Vališe, o kterém jsem mluvil už minule, ale pořád se mi nedaří ho zkontaktovat. Pak ale Dan Krutil uhrál TOP32 ve Florencii na GP a protože už bývá dlouhodobě pravidlem, že Dan a block constructed, to jsou synonyma, tak jsem si s ním chtěl o tomhle popovídat. Doufám, že mi po přečtení odpustíte, že jsem nesehnal slovenského šampiona.
 
Arnie : Ahoj Dane, dopadl jsi nejlépe z našich hráčů na GP Florencie. Spokojenost s konečným umístěním?
Bravo : Je celkem těžké být nespokojený s 29. místem z více jak 1000 lidí, ale před turnajem jsem si přece jen věřil i na Top8. Takže z hlediska předturnajového očekávání zklamání
Arnie : A z hlediska vývoje turnaje samotného? Měl jsi na víc nebo ten výsledek odpovídá průběhu?
Bravo : Měl jsem 7-0, to by se zdálo, že se člověk v té top8 už vidí, ale nebylo tomu tak. Navíc pak přišly dvě celkem bezbolestné prohry. Dá se říct, že jsem prohrál, co jsem měl a vyhrál i to, co jsem neměl :-), takže z hlediska průběhu spokojenost.
Arnie : O tobě je známo, že block constructed je tvůj silný formát a máš v něm dlouhodobě fantastické výsledky. Je něco, co hraješ radši?
Bravo : Legacy, tam se mi také daří :-). Bohužel to je zatím stále minoritní formát, snad to změní letošní Worlds.
Arnie : To je dost ožehavé téma - Legacy na Worlds. Hodně profíků si stěžuje, že je to špatný formát. Že bude obrovský problém ho dostatečně otestovat, sehnat si na Worlds balíček, apod. Co si o tom myslíš ty?
Bravo : Imho si stěžují tak trochu z lenosti a zvyku. Karty si dokáže sehnat každý (pokud zrovna nechce odjíždět s 8mi komplet balíčky) a testování tak velkého formátu může být výzva. Ti, jež se neodváží, si mohou vzít Threshold či Landstill a pokud se je naučí dobře hrát, dopadnou dobře.
Arnie : A když už jsme začali mluvit o Worlds, rád bych se zeptal, jak věříš našemu letošnímu národnímu týmu?
Bravo : Jakožto týmu jim obv (obviously, pozn. autora) nevěřím :-), z jednotlivců má určitě největší naděje Juzam. Ten pokud bude pokračovat v současném online-testing trendu by mohl útočit i na Top8.
Arnie : Juzam je jediný, kdo má nějaké mezinárodní zkušenosti. Od něj se předpokládá, že se z atmosféry nevyplaší a dopadne nejlépe. Jak si myslíš, že dopadnou ostatní a jak v součtu Česká republika?
Bravo : Záleží na tom, kolik tomu kdo dá. Nemůžu odhadovat, když nevím, kolik času investují do příprav. Takže konkrétní umístění hádat nebudu. Mým dlouhodobým černým koněm je Vít Vávra, jen to chce zapracovat na psychice :-). Pokud jde o čistě týmovou část, tak 2HG je tak random, že se mohou slovenské týmové úspěchy opakovat v českém podání.
Arnie : Já bych se rád ještě vrátil na chvíli do Florencie. Hrál jsi svůj oblíbený balíček na Time Spiral bloku - UB kontrol. Je to nejlepší balíček fieldu?
Bravo : Jsem o tom přesvědčen. Je ale obzvláště těžký na hraní, čili jej drtivá většina hráčů nedokáže hrát správně, proto třeba ve Florencii nedosáhl zaslouženého umístění.
Arnie : Pravda je, že všichni naši hráči, kteří vyhráli kvalifikační slot na PT Valencie v tom formátu, kde už se hrály všechny tři edice, se kvalifikovali s tímhle balíčkem. Povedlo se to i tobě na PTQ Budapest. Co tě vůbec přesvědčilo jet na PTQ do Budapeště?
Bravo : Úspěšně jsem minul obě česká PTQ, a jelikož jsem byl přesvědčený, že formát byl dost skill-intensive formát a tudíž jsem měl dobré šance, chtěl jsem si to vynahradit. Navíc tam chtěl jet i Hanys a tak když byla možnost, neváhal jsem.
Ještě bych se vrátil k sile UB na bloku. Dle mého nejlepší tři česko-moravští :-) hráči na PTQ v Bratislavě a Budapešti jsme byli já, Hanys a Lukáš Blohon. Lukáš vyhrál Blavu a prohrál jen se mnou, já vyhrál v Budapešti a v Blavě prohrál až v Top8, a Hanys za dvě PTQ prohrál jen dvakrát, finále s Lukášem a Top8 se mnou. Tolik k síle UB :-)
Arnie : U nás se často diskutuje o tom, jak vypadá Magic v jiných zemích. Tak by mě zajímalo, jak vůbec vypadá takové PTQ Budapešť? Kolik tam hraje lidí? Kolik z nich má zájem pak jet na PT? Jaké jsou ceny?
Bravo : Byl jsem jen na jednom, což není moc velký vzorek. Lidí bylo jen 29, a z toho ještě byly 3 auta z ČR a SR, což mi na PTQ na evropský PT přijde jako velmi málo. Jela by tam asi většina, ale jediný kdo vypadal, že má větší zkušenosti z PT, byl můj soupeř ve finále (oba dva jsme měli stejnou PT Honolulu košili, a doma jsem navíc zjistil, že jsme tam proti sobě hráli :)) A na ceny bylo vybrané vstupné, na naše asi 2900 korun. Což bylo tuším i v Bratislavě, tam ale bylo podstatně větší vstupné, myslím 300sk.
Tak mě napadá že v Bratislavě bylo míň jak vybrané vstupné, takže z tohoto pohledu to bylo v Budapešti sympatičtější.
Arnie : To je skoro divoký východ :-)... Kvalifikoval ses na PT Valencie. Jak to vypadá s přípravou?
Bravo : Online, Online, Online... . Kvartet Já, Honza Kotrla, Juzam a Ivan Floch celkem dost hrajem, navíc máme blízké konexe (jsme ve stejném onlinu týmu) s několika špičkovými hráči, takže letos to vidím nadějně. Pokud všichni vyhoříme, odejdu do důchodu, vážně :-)
Arnie : Takže všechno je dnes o onlinu?
Bravo : Je to tak. Je to vidět i na rozhovorech z Top8 z constructed Pro Touru. Většina píše, že testovala jen na onlinu, ti zbylí "dostali" balíček od kamaráda, který jej beztak postavil na onlinu :)). I pro přípravu na Limited eventy je to ideální místo.
Arnie : Ale není to zase tak, že když něco vymyslíš a testuješ to na onlinu, tak tím už pak nikoho nepřekvapíš? Ten balíček pak budou přece všichni znát?
Bravo : Pokud provádíš testing za běhu, čili na Premier Eventech, kde si každý může zobrazit zápasy v top8, tak tam to riziko je. Viděl jsem i nějakého japonského PT playera, který v Top8 vzdal, neboť nechtěl, aby jeho deck byl vidět (bylo to před PT Yokohama). Každopádně ti špičkoví hráči hrají mezi sebou, a tam je možnost hrát bez diváků. Tu také využíváme.
Arnie : Plánujete i nějakou real přípravu? Nebo to prostě vše necháte na online?
Bravo : Nějaká sešlost by se šikla, ale je těžké domluvit, aby se to hodilo všem, nebo alespoň většině. Možná vyjde chata u Hanyse, to by bylo super. Jinak v Brně si určitě nějaký víkend na testing uděláme, jsme tu kvalifikovaní čtyři, a myslím, že Ty a Juzam byste taky dojeli :-)
Arnie : A plánuješ i něco ve Španělsku vidět nebo chceš jet jen na otočku?
Bravo : Určitě i vidět, výlety čistě na PT mě nebaví. Budu tam do středy po PT, to snad bude stačit.
Arnie : A už máš něco konkrétního naplánovaného?
Bravo : Ne. Kluby jsou všude a památky mě nezajímají, tak není třeba to plánovat :-)
Arnie : A když ještě naposledy zabloudím k PT... jsou už teď nějaké balíčky, které vypadají dobře a které stojí za to uvažovat?
Bravo : To by ses měl zeptat Meldy, ne? :)) Nějaké tipy máme, hlavně balíčky kolem Psychatoga a Tarmogoyfa, v mnoha různých variantách.
Arnie : Tak jo Dane. Já ti děkuji za rozhovor. Přeji hodně štěstí ve Valencii i na dalších turnajích, aby někdy zas byl důvod tě vyzpovídat. Měj se fajn
 
Floor Rule koutek I - obaly
 
            Asi nejnešťastnější část celého Mistrovství se týká extempore s obaly v TOP8. Já bych se nechtěl vyjadřovat k tomu Mistrovství jako takovému. O tom už se toho namluvilo na forech opravdu hodně. Spíš bych chtěl, abyste věděli, co udělat příště lépe a jinak. Klíčová informace pro hráče je ta, že hráč je vždy a za každé situace zodpovědný za své obaly a za to, že nejsou nikde značené. Rozhodčí se tím snaží předejít jakýmkoli možným podvodům a ty obaly dost kontrolují. Vím, že spoustě z vás to vadí, a stěžujete si, že jste pruzeni za nějaký ten ohnutý rožek, apod. Ale aspoň pro mne je představa poznačených obalů a hráče, který s nimi hraje a využívá toho značení dost úděsná a jsem ochoten podstoupit nějakou tu prudu, abych měl jistotu, že si zahraju fér hru. Bohužel stávající situace je dost nešťastná, protože obaly toho v poslední době moc nevydrží a pár škrábanců už umožňuje identifikaci karty a následnou penalizaci, ačkoli jste v tom vlastně „nevinně“. To je třeba hlídat a mít vždycky nějaký ten obal na výměnu poškozeného kusu. Pak je tady další problém (a zrovna ten se na Mistrovství projevil měrou nemalou). Obaly se dnes prodávají po 50ti kusech a když potřebujete na balíček 60 a k tomu 15 na sideboard, tak padesátka není zrovna ideální počet. Člověk si samozřejmě koupí dva balíčky, ale tím ještě není vše vyřešeno. Ona ta umělá hmota nefunguje úplně stoprocentně a často jsou dvoje obaly od stejného výrobce od sebe poznat. Stačí, když jsou jedny trošku delší, jinak seřízlé, apod. Osobně doporučuju obaly rozbalit už u prodejce a vyzkoušet, jestli je vše ok a zmíněná dvojice je vzájemně kompatibilní. Tím ale, prosím, nekončete. Pokud si pak do nových obalů obalujete balíček, nikdy neobalujte balík tak, že obalíte balíček seřazený podle decklistu do těch obalů. Stane se totiž velmi často, že prvních 50 karet budete mít v jedněch obalech a posledních 10 (což často bývají země nebo třeba potvory a tak) + sideboard v těch druhých a stačí nějaký jemný detail, kterého jste si nevšimli a máte perfektně značené obaly ideálně vhodné pro podvodníka. To se potom rozhodčímu moc dobře nevysvětluje. Proto doporučuju před obalením promíchat karty a hlavně promíchat obaly. Máte sice pořád šanci, že tam nějaký ten systém necháte, ale ta šance už je podstatně menší. Snažte se proto minimalizovat tohle riziko.
Floor Rule koutek II – ability
 
Já už o tom kdysi někde psal (a doufám, že si nepamatujete všechny staré Výhledy, protože jsem kus textu znova využil), ale byl jsem požádán, že když znova vydali Pithing Needle, jestli bych mohl popsat, jaké schopnosti se dají „jehlou“ zakázat, co zruší Stifle, apod. Rád bych tedy popsal dva základní typy schopností: activated (aktivační) a triggered (spouštěné). Aktivační abilitu poznáte podle toho, že je na kartě psána ve formě cena:efekt. Typická ukázka je například Prodigal Sorcerer. Cenou je v tomto případě tapnutí Prodigala, efektem 1 damage do libovolného cíle. Pokud chcete hrát aktivační abilitu, uděláte totéž, jako byste hráli kouzlo. U kouzla zaplatíte manu a určíte jeho cíle. U aktivační schopnosti zaplatíte jeho cenu a pokud jsou, tak i cíle, tedy např. tapnete Prodigala a řeknete za jedna střílím sem. A teď jde efekt na stack. Ten je nadále nezávislý na svém zdroji. Na stacku je prostě jeden damage a jestli se teď něco stane nebo nestane Prodigalovi, to už je jedno. Damage ze stacku už nic nesundá. Pokud se nic nezahraje, damage se vyhodnotí. Pokud zahrajete instant, který zabíjí Prodigala a nikdo po něm už nebude reagovat, zemře nejprve Prodigal, pak mají oba hráči opět právo hrát instanty a pokud nic nezahrají, je na řadě Prodigalův damage. Jediný způsob, jak se pak může damage nevyhodnotit je ten, že zmizí jeho cíl (např. cílenou bytost někam obětujete, apod.). A to přesně zakazuje Pithing Needle. Mohu seslat Pithing Needle a zakázat schopnost Prodigal Sorcerera. „Jehla“ ponechává mana ability, tj. například můžete zakázat schopnost Barbarian Ringu. Ten pak pořád dává červenou manu za damage, ale už neumí vystřelit za obětování. Když už jsme u toho, rád bych připomenul, i co je to triggered abilita. Jednoduše řečeno je to schopnost, kterou spustí nějaká herní situace. Na kartě je nejčastěji indikována slovy „when“ nebo „whenever“. Typický představitel je třeba Flametongue Kavu (když přijde do hry, dá 4 damage do cílové bytosti). Přesný průběh situace je pak takový, že sesíláte Kavu (proběhne stack se sesíláním, předpokládejme, že Kavu úspěšně přišel do hry), určíte cíl schopnosti a tím jej dáte na stack a znovu je tady možnost obou hráčů reagovat na vzniklou situaci. Pak jsou tady ještě tzv. „delayed triggered abilities“, ale to už je taková vyšší dívčí a o těch zas někdy příště, až budou nějaké kratší Výhledy, tak vás s nima seznámím. Tyhle všechny schopnosti lze například zrušit pomocí té druhé dotazované karty Stifle.
Floor Rule koutek III – Lorwyn
 
            O víkendu nás čeká prerelease Lorwynu a tak bych rád prošel nové schopnosti, se kterými se setkáme a ukázal, jak budou fungovat. Upozorňuji ale předem, že nic ještě není oficiální (oficiální FAQ k edici zatím nevyšel), takže to berte s takovou malou rezervou. V příštím čísle se pokusím důležité věci z FAQ projít a doplnit, případně upřesnit to, co se sem nedostalo.
 
Changeling
- Velmi užitečná schopnost v nové edici, která zjevně pořádně pracuje s creature typy. Jde o schopnost spousty nových karet, která říká, že karta má všechny existující creature typy najednou – a to ve všech zónách, tj. Goblin King ho vidí ve hře jako goblina a dá mu patřičné bonusy, totéž ale udělá i Lord of Atlantis, protože je to zároveň Merfolk. To „ve všech zónách“ znamená, že rebelí hledač Amrou Scout ho najde v balíčku, protože ho tam vidí jako Rebela a stará Lin-Sivvi, Defiant Hero by ho dokázala z hrobu zamíchat do balíčku. Schopnost Changeling se navíc objevuje i na instantech a sorcery, které mají schopnost Tribal. Doufám, že si pamatujete Bound in Silence z Future Sightu, což byl rebelí pacifismus, který Amrou Scout dokázal najít v balíčku a umístit na nějakou bytost. Teď bude spousta různých tribal instantů a sorcery, které budou fungovat obdobně. Na obrázku vidíte „gobliní shock“, tj. funguje jako klasický Shock – dá instantně 2 damage do hráče nebo bytosti. Ale navíc ho lze najít v balíčku pomocí Goblin Matron či Goblin Ringleader, nemluvě o tom, že Tarmogoyf rád uvidí slovo Tribal v hrobě. Dovedete si už asi představit, jak může vypadat Tribal kouzlo se schopností Changeling, že?
 

                                                                                              

 
Planeswalker
- Asi největší zajímavost celé edice. Pravděpodobný scénář, jak Planeswalkeři fungují, je následující. Jsou legendární (nemůžete mít víc než jednoho různého Planeswalkera). Přicházejí do hry s počtem tzv. Loyality counterů, což je to číslo vpravo dole. Můžete zahrát jen jednu ze schopností ve svém kole, včetně toho kola, kdy planeswalker přišel ho hry a tou schopností měníte jeho loyalitu (přidáváte nebo ubíráte – záleží na volbě schopnosti). Když útočíte, můžete místo na protihráče zaútočit na jeho planeswalkera. Bránící se hráč samozřejmě může pořád blokovat bytosti, které na planeswalkera útočí. Jakýkoli zdroj damage, kterým lze zranit soupeře, můžete použít ke zranění jeho planeswalkera, tj. Planeswalker se prostě chová jako další hráč ve hře, např. lze na něj střílet blesky, které mohou dát damage hráči – můžete mu dát za pět přes Lava Axe, ale ne Lightning Axe. Za každý udělený damage, přijde o jednu svoji loyalitu. Pokud přijde o všechnu svou loyalitu, zemře.
 

 
Champion a creature
- Tady je to dost jasně popsáno na ukázané kartě. Když přijde něco se schopností Champion a „creature type“ do hry, removnete jeden kus s příslušným creature typem ze hry a až tenhle šampion hru opustí, původní kus se tam zase vrátí.
 

 
Evoke
- Tady je to taky jednoduché a stačí si přečíst závorku. Prostě je to něco jako split karta – buď máte vyváženou bytost s pěknou come into play ability nebo sorcery Terror za evoke manu. To Evoke samozřejmě lze pouze zahrát a není z té schopnosti přesně vidět, jestli je to triggered schopnost, tj. jestli lze například zahrát Evoke Shriekmaw, dát sacrifice na stack a zahrát třeba Momentary Blink, což by znamenalo, že zabijete potvory dvě a ještě by Shriekmaw zůstal ve hře, protože změnil zónu a nebude si pamatovat, že byl hrán za Evoke. 
 

 
Clash
-  Hrajete-li kartu s Clashem, vyberete si soupeře (důležité pro 2HG, v singlu asi moc možností výběru nebude) a oba otočíte horní kartu balíčku. Clash vyhrajete, když máte vyšší casting cost na knihovně. To pak posiluje funkci konkrétní karty. Otočenou kartu pak můžete nechat na knihovně nebo dát dospod. Jak už psal Adam Koska ve svém nedávném článku, není to šance 50 na 50 (pokud na to nemáte nachystán balíček), protože při shodném casting costu Clash nevyhrajete.
 

 
Hideaway
- Schopnost pěti zemí v edici. Zatím není anglický obrázek, takže jsem vám jen nakopíroval text konkrétní jedné země. Země chodí do hry taplá a když do hry přijde, vyberete si jednu ze čtyř horních karet na knihovně a removnete ji ze hry. Za příslušných (dost extrémních) podmínek ji pak můžete z té země zahrát bez placení casting costu.
 
Howltooth Hollow
 
Land

Hideaway (This land comes into play tapped. When it does, look at the top 4 cards in your library, remove one from the game face down, then put the rest on the bottom of your library.)
: Add to your mana pool.
, : You may play the removed card without paying its mana cost if each player has no cards in hand.
 
Prerelease turnaje
 
Pro orientaci tady kopíruju seznam, který se před pár dny objevil na CMUSu, ale udělal jsem tam nějaké změny, které mi konkrétní organizátoři řekli. Opraveno je místo konání v Uherském Hradišti. Prerelease v Ostravě je v neděli 30.9 (informace přímo od majitele herny Kentaur). Nicméně pořád to vypadá, že tam jsou chyby. Upřímně mi vadí, že to vypadá takhle, ale aktuálnější seznam nemám a obávám se, že není k dispozici.
 
Prerelease

29.9.2007 Klub 22 Vavilovova 22, Bratislava SK 
29.9.2007 Rubicon Zvonarska15, Košice SK 
29.9.2007 Klub Jotunheim Pražská 10/11, Liberec CZ 
29.9.2007 Černý rytíř Za Poříčskou branou 21, Praha CZ 
29.9.2007 Manažerská akademie U Stadionu 787, Beroun CZ 
29.9.2007 Kalokagatia Strelecká 1, Trnava SK 

30.9.2007 Černý rytíř Chladkova 3, Brno CZ 
30.9.2007 Černý rytíř Za Poříčskou branou 21, Praha CZ 
30.9.2007 Klub Kentaur Sokola Tůmy 1, Ostrava CZ

Miniprerelease 

6.10.2007 Chata "U Joja" Bozdis, Domažlice CZ 
6.10.2007 GC Hraboš Čankovská 9, Karlovy Vary CZ 
6.10.2007 Draco Kriva 18, Kosice SK 
6.10.2007 FU Sv.Gorazda Na Horke 30, Nitra SK 
6.10.2007 Černý rytíř Za Poříčskou branou 21, Praha CZ
6.10.2007 MTG Trencin GLS 1. maja c.3, Trencin SK 
6.10.2007 U Gluma Komenskeho 24, Jihlava CZ 
6.10.2007 Hospoda Na Krcku (vedle fotbalového stadionu) Uherske Hradiste, CZ
6.10.2007 Lich Martincekova 2, Bratislava SK
6.10.2007 DDM Hardmuthova vila Nádražní 1, České Budějovice CZ
6.10.2007 DDM, Nádražní 540, Uničov CZ
6.10.2007 Klub Kentaur, Sokola Tůmy 1, Ostrava CZ

7.10.2007 Junior centrum Jana Krala 9, Banska Bystrica SK 
7.10.2007 Dom odborov Vajanskeho namestie 2, Martin SK 
7.10.2007 CVČ Most Rybalkova 1020, Most CZ 
7.10.2007 na Zavadilce ul. Pražská, Pardubice CZ 
7.10.2007 Černý rytíř Za Poříčskou branou 21, Praha CZ 
7.10.2007 ATW SNP 41, Stará Turá SK 
7.10.2007 CVC Vcielka Sportovcov 904, Púchov SK
 
      A tak jsem se zase propracoval na konec Výhledů a doufám, že jste si v nich našli něco zajímavého i vy. Doufám, že na příští číslo nebudete muset čekat tak dlouho, jako na tohle. A jestli někdo máte nějaký seriozní nápad, jak to udělat, abych to vydával včas, když nemám čas vůbec na nic :), tak mě zkuste kontaktovat. Rád se zasměju nad vlastní nemohoucností. Přeji hodně štěstí na prerelease a příště u Výhledů na nebo možná po PT Valencie ahoj (bohužel v oficiální datum vyjití příštích Výhledů jsem někde na cestě do Španělska). Na závěr bych zase jedno ještě hyperaktuální info, které jsem se dozvěděl při uveřejňování Výhledů na síť. Náhrada za Hráče roku Karlovy Vary bude pravděpodobně 28.10. ve Vyškově. ZR vzkazuje, ať to berete to tak s 80% jistotou.

       
       Tohle GP mělo poněkud hořkou příchuť v tom, že si člověk musel vybrat. GP, nebo kvalifikace na MR. Tedy pravda, někdo byl kvalifikován na rating, ale i tak si myslím, že něco takového by se vůbec nemělo stávat. Jenže tohle je jako házet hrách na zeď a je to jen pozdní postesk. Já zvolil GP, protože se mi líbí formát.
       Poprvé jsem vyrazil na cestu s fungl novou posádkou. Tiran, Proxák, Michal Hebký a Nikola Vávra byli ti vyvolení. Vyjížděli jsme po poledni z Chebu a za navigace Michala jsme valili na Francii. Jednu odbočku na Norimberk jsme minuli, takže jsme dojeli až do Regensburku, což byla zajížďka tak šedesát kilometrů, ale jelo se dobře. V autě vládla pohoda, omladina vzadu laškovala a auto polykalo kilometry. Před Norimberkem jsme přejeli odbočku na jih a tak jsme nabrali další kilometry. Michal šel do sebe a další navigační exces se nekonal. Ovšem u Karlsruhe zařvalo auto, že chce benzín a já koukal po benzínce. Do cíle to bylo ještě sedmdesát kilometrů. Po třiceti kilometrech jsme již koukali všichni a po dalších dvaceti kilometrech jsem výrazně zvolnil tempo, sledoval ekonomy informace a nechal sebou cloumat nepokoj. Nepomohlo to a ručička ukazatele paliva se přesunula z červeného pole do bílého a pomalu přecházela do nikam. Zoufalství se stupňovalo, ale na druhé straně jsme se již dostali do vzdálenosti, ze které bylo možno dorazit pěšky. Katastrofa se nakonec nekonala. Dorazili jsme až do města. Po navigaci šéfa jednoho parkoviště jsme dorazili k čerpadlu a doplnili nádrž. Zbylo v ní něco přes litr. Úlevy byla víc než velká, protože se dostavil takřka euforický stav. Site jsme našli v pohodě a registrace den předem se počítá jako úspora času. Poté jsme se přesunuli celkem snadno za dokonalé navigace Michala k hotelu. 
       Večer nastal čas testování. Já jsem hrál UG, Michal Mono G, Proxák myslím UB a zbývající kluci Wild Pair. Vyzkoušel jsem balíček proti Tiranovi a poměrně snadno ho traumatizoval výsledkem 4-1. Proti Nikolovi to bylo vyrovnanější a zároveň se ukázalo, WP vyhráli jen když v úvodní fázi prošla Harmonize. Zjišťuji pouze, že nemám optimální side. Potřebuji Spike Feeder (jablka). Docela práce je sehnat, ale nakonec mě zachrání Jarda Bílek. Kluci mě přesvědčí, že side v podobě Stuffy Doll bude nanic a tak ji nahradím Utopia Vow. Nakonec by panenka našla uplatnění jen proti Greated Gargadon a ty nepředstavovaly výraznou hrozbu pro můj balíček. Ten nakonec vypadal takto.
        

4 Wall of Roots 
4 Search for Tomorrow
 
2 Willbender 
3 Vesuvan Shapeshifter 
2 Brine Elemental 
2 Thelonite Hermit
2 Fathom Seer
3 Mystic Snake 
3 Cancel
 
3 Teferi, Mage of Zhalfir
 
 
3 Snapback
2 Think Twice
3 Stonewood Invocation
2 Serrated Arrows
 
4 Terramorphic Expanse 
10 Island 
8 Forest

 
Sideboard: 
3 Spike Feeder (na fritku a RG)
1 Mystic Snake ( na conbtroly)
2 Psionic Blast ( na controly)
3 Utopia Vow ( na pašíky) 
3 Scryb Ranger (na mirror)
3 Krosan Grip (Widl Pair, Stormbind....)
 
       Balíček sice nebyl auto win, ale moc příjemně se hrál a uměl si oponenta vychutnat.
 
      Neměl jsem žádné bye, takže jsem nastoupil hned do prvního kola. Nebyl to úplně šťastný začátek, protože při úvodním počítání karet jsem jednu kartu v main decku postrádal. Poměrně rychle jsem zjistil,že je to land, bohužel ne basic, takže jsem ho nemohl doplnit na místě. Zavolal jsem tedy judge a sdělil jí problém s tím, že jsem za minutku zpět. Vyběhl jsem před halu, tam si obratem půjčil Teramorphic Expanse (majitel ať se přihlásí, bohužel si ho nepamatuji). Při návratu ke stolu na mně kromě oponenta Fabien Grandjean čekal i game los za pozdní příchod. Moc se mi to nelíbilo, navíc se názory na tento postih různí, ale nechal jsem to tak. Ovšem nabízí se otázka, zda by pro mne nebylo lepší (s ohledem na postih, který jsem stejně dostal) si pro první hru dát do balíčku basic land a dělat jako by nic. To ale nevyhovuje mému naturelu. No nic. Soupeř tedy vedl, což pro jeho WW balíček byla double výhoda, pokud mu to přijde hodně rychle. Navíc jsem zahájil muliganem. Druhou hru jsem sice od soupeře dostal nářez v podobě dvou masivních útoků, ale v podstatě to bylo o ničem, protože damage race proti dvojici Vesuvan Shapeshifter a Thelonite Hermit nemohl vyhrát a taky nevyhrál. Poslední hru měl soupeř na stole knighty, kteří neuměli projít přes Wall of Roots a počet jeho karet na ruce se blížil nule. Vyložil Serra Avenger a já ji vylepšil side kartou Utopia Vow. Dolíznul Griffin Guide, kterou mu zrušil Cancel. Pokládám šipky a soupeř dolízne další Griffin Guide. Vzniklého pilota snižuji šipkami, ale soupeř o dvě draw později dolízne Dust Elemental. S ohledem na to, že mám jen čtyři životy, nevypadá to dobře. Kolo před tím, než bych soupeře uzamkl do Brine Elemental - Vesuvan Shapeshifter locku tedy umírám a prohrávám tak první kolo.
       Druhé kolo dostávám asi nejlepší match up. I v pozdějších kolech se ukazuje, že Mono red je v podstatě bye. V první hře mě soupeř Jonathan Marciano dostřílí a sjede na osm životů a za situace, kdy mám na stole Teferiho, sesílám proti zatapovanému soupeři odmorphovaného Brine Elementala a ve svém kole pak Vesuvan Shapeshifter. Tím si již soupeř neodtapl. Zbyly mu dvě země a na ruce Browbeat, přičemž já měl osm životů. Ještě ho bylo potřeba něčím zabít a o to se postaral Thelonite Hermit podpořený druhým Vesuvan Shapeshifter. Snadné. Side in jsou jednoznačně jablka a vyndám Snapback a dvě Stonewood Invocation. Ve druhé hře si Vesuvan Shapeshifter hraje pro změnu na Willbender, čímž dostatečně zesměšní soupeřův frit a když přijde do hry druhý Vesuvan Shapeshifter, má soupeř dost smůlu. Navíc mu dosuspenduje Greated Gargadon, jejíž jediný útok zachytí téměř vyčerpaná Wall of Roots. Soupeřův život ukončí Vesuvan Shapeshifter naklonovaný jako Gargadon.
      Třetím soupeřem je Frederic Kintz sRG. V první hře měl soupeř color screw a já s ohledem na karty příjemný manaflood, který mi umožnil produkovat množství tokenů kombinací Thelonite Hermit a Vesuvan Shapeshifter a soupeře zabít. Side in jsou zase jen jablka za stejných podmínek. Manaflood ovšem pokračoval i druhou hru a již v méně fajnové formě. Poměr pět spell a deset zemí nebyl příjemný a hru jsem neustál. V třetí hře sesílám díky Wall of Roots rychlého Mystic Snake, přičemž mám ještě dva na ruce. Soupeřem suspendovaná Gargandoa tak působí minimálně úsměvně. Přesto ji při mém zatapování soupeř zkouší dostat do hry za cenu goblinů a tří zemí. Tak nějak to nevadí, protože mám na ruce i Snapback a ten pašíka zesměšní.
       Čtvrté kolo přichází další bye v podobě Benjamin Paulmaier a jeho Mono Red. Zahájím muliganem. Nějakou dobu jsem inkasoval damage hlavně od dvou Keldon Marauders, ale pak v pohodě kombinace Wall of Roots, Vesuvan Shapeshifter a Thelonite Hermit velice rychle odstavila soupeře. Mystic Snake zajistili ostrahu a dva útoky natěšených tokenů mu sebraly vysoko přes dvacet životů. Další hra, další muligan a další kombo Vesuvan Shapeshifter a Thelonite Hermit. Tentokráte jsem se nedostal pod deset životů. Jen tak dál. Myslím, že field jsem odhadl nečekaně dobře. Většina očekávala UB Dralmu, takže vybrala antideck, no a já měl antideck na antideck :o). 
       Páté kol Flavio Müller a další RG. Zde si soupeř naběhl Magus of the Scroll do Willbender a poté Stormbindem do Vesuvan Shapeshifter. Položil jsem dalšího morpha a vylákal soupeře útokem zamorphovaného Vesuvan Shapeshifter k protiakci. Chtěl jsem aby obětoval obranu s pocitem, že se zbaví Vesuvan Shapeshifter nebo Willbender. Stalo se a když se Vesuvan Shapeshifter stal Wall of Roots, aby přežil combat damage, pokusil se soupeř znovu Stormbindem zabít Widbendera. Nový morph byl ovšem také Vesuvan Shapeshifter, takže soupeř skončil bez karet v ruce a bez obrany. Měl jsem patnáct životů a tudíž dost času ho zabít. Opět šli Spike Feeder do main decku a šlo se na další. V druhé hře jsem měl díky Spike Feeder ve hře poněkud většího Teferiho a většího Brine Elementala. Soupeř měl sice tři Magus of the Scroll, ale v podstatě nic k tomu a tak to bylo rychlé.
 
       Mám čtyři výhry po pátém kole a jsem s balíčkem, jeho volbou a chodem spokojen. Jen tak dál. Dalším soupeřem je Pavlos G. Akritas a RGB. V první hře dávám dva muligany a nechávám si ruku s jednou zemí a zdí. Další zem dolíznu až o tři kola později a tím co se týče zemí končím. Hra vlastně taky a v podstatě jsem ani nezjistil co soupeř hraje. Myslel jsem, že je to BR. Nezahrál ani zelenou, ani neměl forest. Na vyložení forestu ve druhé hře docela koukám. Soupeři projdou tři Harmonize a tři Disintegrace. A Willbender nikde, rušení taky nikde. Tím je myslím řečeno vše. Prostě se to pokazilo. Balíček měl dovolenou.
       Vzývám magicové bohy, aby při mně stáli a posílali mi Mono red a RG soupeře s tím, že mně ale nesmí zabít :o). Mým sedmým soupeřem je Tatiana Montandon hráčka Monored. Poněkud mně vadí, že mi balíček rozmíchá na tři hromádky a jen sejme, přičemž svůj balíček míchá jinak. Na požadavek dalšího zamíchání reaguje zavoláním judge a ten rozhodne, že je to OK. Co nadělám. Dívčina většinu karet co hraji čte, takže její fritka je evidentně autopilot balíček, nebo je její doménou soupeře umíchat, protože pět výher při neznalosti karet si tak nějak neumím jinak vysvětlit. Poměrně rychle mě ustřílí, aniž položí jedinou potvoru kromě Magus of the Scroll. Na řadu přijde obligátní sada jablek. A zase je to samá kanonáda, samej blesčík. Poněkud překvapeně na mně kouká, když zahraje Browbeat na mých deseti životech a já jí nenechám líznout. Zřejmě je zvyklá, že jsou to automaticky tři nové karty. Je potapovaná a já jsem připraven roztočit Brine Elemental - Vesuvan Shapeshifter lock. Navíc dolíznu jablko a protože na stole mám Teferiho, nebojím se nečekaného dostřelení za poslední volnou manu a za podpory Magus of the Scroll. Třetí hru jsem sice nedolízl Willbender, který tyhle soupeře šidí neuvěřitelným způsobem, ani jablko, ale v hojném počtu dorazilo rušení a rychlé Wall of Roots. O damage se pak postarali Mystic Snake. Hra byla dost jednoduchá.
       Mám pět dva a musím dvakrát vyhrát, pokud chci postoupit do druhého dne. A to znamená, že musím projít přes Sebastien Lalaire s BRu. Soupeř nějak nepochopil co hraji, neodolal a jeho Phyrexian Totem se rozběhl. Doběhl až do míst, kde se náhle a nečekaně potkal s Teferim. Ztráta byla taková, že neměl šanci hru vyhrát, zvláště když troje jeho Damnation ohlídali dva Mystic Snake a Snapback na jednoho z nich. Ve druhé hře jsem zahájil muliganem , ale to nakonec nebylo až tak zásadní. Zásadní byl jeho Stupor, kterým jsem přišel o Vesuvan Shapeshifter a důležitého Mystic Snake. Tlačím a dávám útok na jeho posledních osm životů morphem (Willbender) podpořeném Stonewood Invocation. Soupeř seslal do blocku Bogardan Hellkite (ano, unáhlil jsem se a seslal ji před deklarací blockerů, protože jsem nepočítal, že by měl čím blokovat). Já nic dalšího nedolízl a tak mně druhá Hellkite nakonec doklepla. Třetí hru jsem dostal manaflood výrazně posílený Voidem. Void sice nezahodí nic zásadního, ale upozorní soupeře na můj Psionic Blast na ruce. Výsledkem je, že útok Phyrexian Totemem se nekoná. Měl jsem k dispozici jen tři volné many a hrál jsem to tak, že jsem se snažil soupeře k útoku vylákat. Kdyby se to povedlo, nikdy by neseslal tak výživné Aeon Chronicler (pikud by je vůbec seslal) a kdo ví, jak by vše dopadlo. Takhle ale zatímco já pokládám země, soupeř líže přes dva Aeon Chronicler houfy karet. Tím je moje šance na postup pasé. Tohle byl jednoznačně nejtěžší matchup a to hlavně pro tu neskutečnou karetní výhodu. Moje chyba nebyla až tak zásadní, protože soupeř by i neblokovaný útok přežil (na dvou životech) a já již nic nedolízl. 
      Sice již nepostoupím, ale přesto nedropuji, protože balíček se hraje příjemně a věřím dokážu vylepšit svoje skóre. Posledním soupeřem je tedy Michel Wang RG, což, zdá se, vyhovuje. V první hře soupeř nejprve sešle Scryb Ranger a poté protlačí jeden ze Stormbindů a hned do něj zahazuje karty. Je paradoxem, že líže jen země a hledání zemí a celou hru mu vyhraje právě onen Scryb Ranger, který střídavě útočí i brání útokům Teferiho. Pokaždé mu na Stormbind zahodím vrácený forest a on dolízne jiný. Já se marně snažím líznout Serrated Arows. Druhou hru jde soupeř na pět a končí. Srovnáno. Poslední hru turnaje je smutné, že jsem v podstatě lízl jen zdi a dva Willbender. Dolíznutý Vesuvan Shapeshifter se musí obětovat k likvidaci Akromy. Zabíjí mně dvě Spectral Force a Bogardan Hellkite, které soupeř v předchozích hrách neměl, takže jsem balíček považoval za RG s Keldon Marauders a nedal tak side out Utopia Vow. Umírám v posledním nastaveném kole a na ruce mám zbytečný Krosan Grip. 
       Po poměrně slušném zahájení tedy podprůměrný výsledek. I tak považuji volbu balíčku za dobrou, protože všude kolem mě jsou samé RG, což je dobrý matchup. Z posádky auta nepostupuje nikdo, ale jinak mají Češi a Slováci ve druhém dni velice solidní zastoupení. Čas pokročil a tak se přesuneme na hotel, kde nám přibyl nocležník Jarda Bílek. Ten se do auta nevejde, takže vyrazí na hotel pěšky. Povede se mu nenajít cestu a tak se pro něj vracím. Řešíme druhý den. Podle dohody by jsme měli jet po druhé hodině domů, ale nakonec mě kluci přehlasují a bude se hrát ještě triál na GP ve Florencii. Kdybych tušil, že to bude na devět kol, tak jsem se ukecat nenechal. Kluci kecají ještě na pokoji když jdu spát. 
       Druhý den tedy jdeme hrát triál. Rozbalím vcelku nevýrazný balíček a dostanu průměr. Tedy alespoň si to myslím. Ve skutečnosti při srovnání s balíčky soupeřů jsem to měl slabší. Tady je:o)
       Red: Basalt Gargoyle, Aetherflame Wall, Keldon Halberdier, Empty the Warrens, Riddle of Lightning, 
       Blue: Fanthom Seer, Reality Strobe, Inblinking Bleb , Stormscape Familiar, Viscerid Deepwalker, Looter il-Kor, Bonded Fetch, Jodah´s Avenger, Stormcloud Djinn, Veiling Oddity, Unstabel Mutation, 
       Black: Corpulent Corpse, Mana Skimmer, Rathi Trapper, Dunerider Outlaw, Vampiric Sliver, 
       Other: Karvek the Merciless, Prismatic Lens, Chromatic Star
Land: Fungal Reaches, Dreadship Reef, 7x Island, 4x Mountain, 4x Swamp
 
Ostatní hratelné karty: Giant Dustwasp, Tromp the Domains, Search for Tomorow, Duskwood Baloth, Strength in Numbers, Chronosavant, Weathered Bodyguards, Lucent Liminid, Errant Doomsayers, Lightning Angel, 
Nemyslím, že by šel postavit lepší balíček.
 
       V prvním kole hrál soupeř RGW a v první hře zahrál jen dva spelly. Jedním z nich byl Memories na Kaerveka. Ani tedy nevím, co soupeř v balíčku má. Já druhou hru nedolíznu mountain a prohrávám. Třetí hru rozhodují moje Shadow potvory. Stihnu soupeře zabít kolo před tím, než by seslal Hellkitu. Ve druhém kole nejprve prohrávám na manascrew a poté s Karvekem na stole prohrávám na vlastní stupiditu, když si neuvědomím (a při tom to samozřejmě vím), že Kaervek střílí i do potvor. Soupeř jako by to vytušil, nebo to prostě vyzkouší a ono to vyjde. Celé je to podpořené i tím, že jsem bez modré many a na ruce mám modré karty. Soupeř mi po hře potvrdí, že kdybych tu chybu neudělal, tak bych srovnal a hrála by se třetí hra. Dost ostuda. Tím spíš, že Kaerveka jsem nehrál poprvé. Třetí hru dostanu klepec od soupeře s WGB, přičemž mi ukáže dvě Safe, Miri, Akromu, Maguse a Nosferatu. Šance na postup do osmičky nemám, takže v souladu s úmluvou s kluky dropuji. Před zahájením třetího kola měli i ostatní jednu prohru a pokud by všichni prohráli, tak jedeme domů. Je to ale dost nepravděpodobné, protože Tiran má luxusní balíček. Nakonec jsem jediný, kdo to kolo prohrál. 
       Je nádherně, takže vyrazím na prohlídku města. Nikomu jinému se nechce a tak jedu a jdu sám. Město je krásné a nádherné počasí jeho půvab jen podtrhuje. Je neděle odpoledne a nikde žádná auta a minimum lidí. Jen okolo katedrály je živo. Procházka podél vodních kanálů je více než příjemná. 
       Asi za hodinu se vracím a Nikola dropuje o kolo později. Pak hladinu rozvíří informace, že parkoviště si vyhlídla parta místních vykradačů aut a mezi postiženými je i Tomáš Krejza, který kromě poškozeného auta nemá co na sebe. Hůře dopadnou spolucestující, kteří přicházejí o notebook, doklady, peníze podobně. Hrnu se zkontrolovat svoje auto (neparkuji na parkovišti, ale u chodníku), abych zjistil, že jsem nechal otevřené okno od auta. Kdybych parkoval na parkovišti, tak jsem byl snadným cílem. Takhle to pro mne vše dobře dopadlo. 
       Tiran prohrává až v sedmém kole s Ondřejem Doudou na Teneba ve čtvrtém kole. Domů se mu nechce, že prý by přišel o boostery. Navíc si vyslechnu, že není fér dožadovat se odjezdu a chtít jej o ně připravit. Zůstáváme tedy dál a Tiran potřetí prohrává v devátém kole a získává tuším dva boostery. A to se vyplatí. 
       Odjíždíme po půl desáté večer a je mi jasné, že druhý den v práci bude krušný. Šlapu na pedál a najednou kde se vzala, tu se vzala Kobra 11. Z počátku se děsím pokuty, pak si říkám, že pro rychlost by museli zastavit každého. Poldové jsou v pohodě a dokonce mají legraci s toho, že na dokladech vypadám jako hašišák a ve skutečnosti ne. To jim ale nebrání v tom, aby mi prolezli auto hledajíce trávu. Mám v té chvíli trochu dopal na Nikolu, který na podlaze auta nechává válet láhev od Zelené. Jen doufám, že ji nenabízel Tiranovi. Polda je naštěstí v pohodě nadále a vtipkuje cosi o peprmintovém čaji. Důvodem celé kontroly se pak ukáže nesvítící zadní světlo. Vyměním žárovku a jede se dál. Kilometry ubývají podle plánu a ve dvě hodiny vysadím kluky na nádraží v Chebu. O půl hodiny později již upadám do bezvědomí s vědomím, že za tři hodiny mě čeká dvanáctihodinová směna.
Středeční Výhledy 13/2007
 
 
Máme tu klasické číslo Středečních Výhledů s klasickým zpožděním. Tentokrát jsem čekal ze zcela logického důvodu. Po domluvě se Zdeňkem Rysem totiž budu průběžné pořadí Hráče Roku napořád dělat já, neboť mně sice občas něco trvá, ale v porovnání se Zdeňkem jsem v kategorii Expres. Nevím, co mě to ale popadlo, že jsem mu věřil, když mi slíbil poslat včas všechny výsledky. Taková naivita a to ho tak dlouho znám. Takže ho samozřejmě už nějaký ten pátek uháním, ale vše se podařilo a máme v dnešním čísle kompletní a aktuální pořadí letošní série Hráč roku (první dva turnaje ještě započítával Zdeněk, zbytek už já, takže se s případnými reklamacemi obracejte rovnou na mě). Co všechno nás čeká dále? Blíží se nám Mistrovství republiky a tak si zrekapitulujeme všechny důležité informace. Podíváme se, jak dopadlo Mistrovství Slovenska minulý víkend. Bude i Floor Rule koutek – nic extrémního, ale našel jsem pár zajímavých interakcí karet a také se mě několik hráčů ptalo na nějaké pravidlové problémy, takže to sem hodím pro všechny, třeba si v tom něco najdete. Navíc bych rád uvedl důležitou změnu Floor Rule Policy pro prerelease turnaje. Podíváme se také, jak dopadlo poslední PTQ o Valencii a dočtete se i nějaké informace o GP Florencie. Najdete tu, jak bude vypadat letošní Mistrovství světa v New Yorku a kde se bude konat první Pro Tour roku 2008. A teď hurá na věc.
 
Hráč roku
 
      Tak nejprve slibovaný HR 2007. Zde máte pořadí po osmi z deseti turnajů, uveřejňuji prvních 35 lidí. Chybí pouze zářijové Karlovy Vary a LCQ v prosinci v Praze na Shadowconu a základní část série bude kompletní. Některým hráčům (Bocák a Koska) už jsou započteny podle pravidel bodování jen čtyři nejlepší turnaje, přestože bodovali v pěti. Dále byl trochu problém započítat Pardubice, neboť systém bodování pro 2HG nebyl oficiálně vytvořen. Po konzultaci s pořadatelem HR to bylo započteno následujícím systémem: Turnaj hrálo 16 dvojic, tj. počítal jsem koeficient pro 32 hráčů a vítězové dostali aritmetický průměr za 1. a 2. místo při tomto bodování, druhá dvojice za 3. a 4. atd. Pokud máte k pořadí nějaké dotazy nebo připomínky, pište je mně. Upozorňuji, že do finále postupuje prvních 16 z tohoto pořadí, dále Lukáš Blohon (Hráč roku 2006), mistr republiky 2007, 2 nejlepší čeští hráči podle PT bodů za sezonu 2007 a TOP4 z LCQ turnaje.
 
1
Bocák
Petr
39,42
2
Blohon
Lukáš
33,14
3
Bína
František
31,76
4
Žídek
Arnošt
26,06
5
Šimko
David
25,18
6
Brodzák
Jan
25,14
7
Koska
Adam
24,26
8
Kotrla
Jan
23,7
9
Krutil
Daniel
23,6
10
Kludka
Petr
23,58
11
Blažek
Ivan
22,85
12
Dobiš
David
21,36
13
Rais
Václav
21,36
14
Martínek
Pavel
20,1
15
Chlupáč
Zdeněk
19,22
16
Brožek
Jan
18,06
17
Klimeš
Tomáš
17,54
18
Keprt
David
17,23
19
Hrubisko
Mikuláš
16
20
Nahodil
Petr
15
21
Martínek
Petr
14,7
22
Vávra
Nikola
14,62
23
Vávra
Vít
13,9
24
Pech
Jaroslav
13,76
25
Jaklovský
Lukáš
13,2
26
Hrbáček
Jakub
12,04
27
Hrbáč
Pavel
12
28
Hanus
Daniel
11,78
29
Bažant
Lukas
11,75
30
Zuskač
Jan
11,65
31
Strašák
Jan
10,64
32
Havránek
Radim
10,32
33
Kobliha
Jan
9,9
34
Dang
Minh
9,28
35
Klima
David
9,18
 
 
Mistrovství ČR 2007
 
A máme tady nejdůležitější akci domácí scény. Seznam kvalifikovaných jsem dával v jednom z dřívějších Výhledů a případně je najdete na hraj.cz, samozřejmě kromě posledních osmi z LCQ z tohoto víkendu. Všechny důležité informace a časový harmonogram nicméně připomínám.
Hraje se tuto sobotu a neděli 1. – 2. září v kulturním domě v Ládví. Začátek registrace je v sobotu v 9:00, konec registrace v 10:00. Startovné 600 Kč. Formát je následující: 1.den: 3 kola standardu, 3 kola booster draftu Time Spiral bloku a 1 kolo dalšího draftu. 2. den: pokračování draftu, tj. další 2 kola, dále 3 kola standardu s následující TOP8, která hraje zase standard, ale už na tři vítězné zápasy. TOP8 už nemá žádný časový limit, základní část 50 minut na kolo. Hlavním rozhodčím turnaje bude Luboš Lauer. CMUS by měl dělat coverage z turnaje. Sám jsem zvědav, jak to bude vypadat, protože loni zajišťoval coverage tým z mtg.sk a ten letos coverage ze slovenského mistrovství dost odflákl (porovnávám s loňskem, kdy to bylo naprosto skvělé). Na ceny je připraven příspěvek 15000 Kč na letenku a ubytování na Mistrovství světa a to pro každého člena národního týmu (první čtyři z mistrovství) a 144 boosterů pro ostatní hráče na dalších místech. Důležitou informací je, že decklisty se budou odevzdávat až před začátkem turnaje při tzv. players meetingu a doporučuji je psát čitelně, abyste se vyhli zbytečné penalizaci. Taktéž rozhodčí doporučují nové obaly, abyste měli jistotu, že nebudete podezřelí se značení karet. Mistrovství je přeci jen turnaj vysokého levelu a podle toho to na místě bude vypadat.
Dále by měly na místě probíhat side eventy, které začnou v sobotu od 12:00. Každý turnaj začne ve chvíli, kdy se na něj zapíše osm lidí a hrát se bude vyřazovacím způsobem až do určení celkového vítěze. K dispozici budou constructed turnaje (block, standard, extended, legacy i vintage) se vstupným 30 Kč a dvěmi boostery pro vítěze a jedním pro poraženého finalistu, a také limited (drafty) se vstupným 299 Kč, ceny pro vítěze tři boostery a nějaké promo, dva pro poraženého finalistu.
Na místě je možnost levného stravování v podobě poledního menu. Hlavní turnaj předpokládá i pauzu na oběd mezi třetím a čtvrtým kolem. V blízkosti KD Ládví se nachází pizzerie, potraviny, atd., takže s jídlem byste problémy mít neměli.
Mistrovství Slovenska
 
      O minulém víkendu se konalo Mistrovství Slovenska v Trnavě. Staronovým mistrem je Filip Vališ. Slovenský národní tým na čtveřici doplňují Zdeno Nouzovský, Filip Polášek a Michal Makúch. Jakous takous coverage ze Slovenska najdete zde:
http://mtg.sk/clanok.php?id=311&SID=cc4e8cf6310d43841b1e7ddae10a158c
Jak už jsem ale psal výše, kdo pamatuje loňskou báječnou coverage, bude dost zklamaný. Chtěl jsem vám přinést i rozhovor s Filipem Vališem, ale vzhledem k pracovní vytíženosti a vlastní přípravě na MR se mi ho zatím nepodařilo zkontaktovat. Nicméně to mám stále v plánu a rád bych v příštím čísle udělal rozhovor s ním i novým českým šampionem. 
Mistrovství světa 2007 – New York
 
Když už se bavíme o těch národních týmech, tak bych rád ukázal, kam se lze kvalifikovat. Mistrovství světa se letos bude konat v New Yorku a to ve dnech 6. – 9. prosince a proti předchozím ročníkům bude hned několik změn, slušně řečeno nezůstane kámen na kameni. Místo pěti dnů se bude hrát jen čtyři, přičemž zkrácena bude individuální část turnaje o den, ale jen z 18ti kol na 16, týmová soutěž bude dvouhlavý obr místo trojic, jeden z formátů bude Legacy. Zkrátka nás opravdu čeká spousta nového. Zkusme si proto projít letošní systém Mistrovství světa postupně. První den Mistrovství bude čtvrtek (na rozdíl od středy v předchozích letech) a bude se hrát jako obvykle dvojka, nicméně jen na 5 kol a ještě týž den se bude pokračovat prvním booster draftem na další tři kola. Draftovat se bude Lorwyn. V pátek pak bude pokračovat individuální část turnaje druhým draftem Lorwynu s následnými pěti koly Legacy (i zde změna proti klasickému Extended v posledních letech). Největší úpravy však čekají sobotu. Národní týmy budou mít od letoška všechny čtyři členy a hrát se bude 2HG draft, přičemž se budou dvojice střídat. Drafty tedy budou celkem tři a lze si to představit tak, že mistr republiky bude hrát jednou ve dvojici s vícemistrem, podruhé se třetím a naposledy se čtvrtým z národního mistrovství (druhá dvojice je pak zřejmá) a hrát se bude následujícím systémem. Každá dvojice bude draftovat na jiném stole vždycky se stejnými národními týmy, tj. jestliže jeden draftový stůl bude ČR 1, USA 1, Německo 1 a Francie 1, pak druhý draftový stůl bude ČR 2, USA 2, Německo 2 a Francie 2. Tímto systémem se tedy odehrají 3 drafty 2HG, tj. 6 kol. Do bodování národních týmů se opět počítají všechny body všech jednotlivců a pak se přičítají body národních týmů následujícím systémem. Pokud obě dvojice vyhrají své kolo, dostane tým 9 bodů, pokud to bude 1:1, dostanou 3 body a pokud obě dvojice prohrají, nedostane tým nic. V neděli se pak hraje klasická TOP8 v singlu – standard na 3 vítězné hry a také finále týmů, kdy první dva týmy hrají opět 2HG, sami si rozdělí, kdo s kým bude hrát ve dvojici, následně bude náhodně rozlosováno, která dvojice nastoupí proti které dvojici a pokud to po prvním kole skončí remízou, tj. z každého národního týmu vyhraje jedna dvojice, budou hrát o titul proti sobě vítězné páry. 
Floor Rule koutek
 
Dnešní koutek bude mít dvě sekce. Nejprve se chci zabývat důležitou změnou v policy týkající se prerelease turnajů. Tyto turnaje jsou už delší dobu brány jako turnaje vyloženě pro zábavu s nejnižším REL i K-koeficientem. Tohle snížení priority dále pokračuje a WotC dále doporučují, aby se na prerelease turnajích nevyžadovaly decklisty s tím, že pokud chcete druhé kolo hrát s jinak postaveným balíčkem, můžete to udělat. Předesílám, že stále stavíte ze svého card poolu. Pokud se prokáže, že nějaký chytrák si donesl nějaké karty z domova nebo poměnil na místě s nějakým kamarádem, tak to je ložená diskvalifikace z turnaje s následným jednáním DCI. Předpokládám také, že na to budou rozhodčí na konkrétním turnaji upozorňovat. Také bych chtěl říct, že se jedná jen o doporučení WotC, tj. pokud bude rozhodčí na konkrétním turnaji decklisty vyžadovat, musíte se s tím smířit.
A dále některé zajímavé interakce, většinou vzniklé při testování na Mistrovství republiky a také cosi z PT San Diego:
Grand Arbiter Augustin IV. Všimněte si, že Augustin zlevňuje vaše bílá kouzla o jednu manu a také vaše modrá kouzla o jednu manu. Z toho plyne, že hrajete-li bílo-modré kouzlo, zlevníte jej o dvě many. Vzhledem k blížící se republice je to důležité zejména u karet Aethermage’s Touch a Numot, the Devastator, kteří se s Augustinem běžně v balíčku hrávají. Zajímavá je také druhá Augustinova vlastnost (zdražení soupeřových kouzel o jednu manu) díky kolizi se schopností suspend. Přichází-li vám karta ze suspendu a soupeř má na stole Augustina, musíte k ní doplatit jednu manu, jinak ji nejste schopni seslat.
Beacon of Immortality. Tato karta zdvojnásobí váš počet životů. Zajímavostí je situace s Platinum Angelem na stole, kdy se dostanete do záporného počtu životů. Karta stále jen násobí počet životů, tj. máte-li před zahráním minus deset, budete mít po jejím vyhodnocení minus dvacet životů.
Chord of Calling. Dost evidentní situace je s Chordem a morphy, i přesto se mě hned několik hráčů ptalo, tak jen pro jistotu. Chordem najdete bytost a dáte ji přímo do hry. Ale nelze dá Chord za 3GGG a dát ji jako morpha. Morph je schopnost karty, když ji hrajete z ruky.
Volcano Hellion. Všimněte si, že damage, který dává Volcano Hellion se nedá preventovat. Velmi hezká pasáž ze San Deiga, kdy jedna dvojice dala Helliona a chtěla cosi zastřelit, soupeři jim dali v reakci Temporal Isolation a majitel Helliona prohlásil ze srandy: „Tak za tisíc“ ... a zemřel :)
Dále některé zajímavé věci z 2HG. Uvědomte si, že ve 2HG formátu sdílejí spoluhráči jednotlivé fáze. Pokud někoho z vás něco donutí přeskočit nějakou fázi, přeskočíte ji oba. Takže karty typu Brine Elemental pěkně posilují, protože špiníte oba. Naopak Null Profusion se o dost zkazila, protože druhá hlava nelíže vůbec. Další věc, kterou si musíte uvědomit, je, že u každého zdroje damage oficiálně určujete do koho dáváte zranění, ačkoli v drtivé většině případů se udělá tzv. shortcut a neřešíte nic. Oficiálně ale můžete dávat touto bytostí zranění zde, druhou onde, atd. Z toho plyne, že karty typu Circle of Protection nejsou nic moc, protože ačkoli vy máte červený kruh, všechny blesky a červené potvory jdou do vaší druhé hlavy. Nemalý poznatek z Time Spiral 2HG draftu byl pak ten, že vše se sypalo do ne-bílého hráče. Obcházíte tak karty typu Weathered Bodyguards nebo Seht’s Tiger. Zejména pobavil Jurda, kdy na třech draftech po sobě v Diegu nám chtěl Bodyguarda prosadit do balíčku a pokaždé jsme měli uprostřed draftu na PT disputaci na téma, jak to teda přesně funguje. Já mu pořád říkal, že to bude prostě morph s možností unmorph za 3W na 2/5 a toť vše a Jurda jakože jestli jsem si jistý. Nakonec jsme ho vždycky poslali dál a při dalším draftu se ta situace opakovala. Také Disintegrate do hlavy se dává ne-bílému už jen z toho důvodu, že můžete dostat Dawn Charmem.
 
GP Florencie
 
Poté, co o tomto víkendu vyhrál Martin Juza poslední české PTQ v Praze na PT Valencie (sláva mu), čímž rozšířil skupinu našich kvalifikantů na plnou desítku - Honza Kotrla, Martin Chudoba, Petr Martínek, Robert Jurkovič, Arnošt Žídek, Ivan Floch, Martin Lažnovský, Lukáš Blohon, Daniel Krutil a teď tedy Martin Juza. Poslední možností, kde se teď můžete kvalifikovat je GP Florencie týden po našem Mistrovství, tj. v termínu 8.-9. září. Itálie je vždy super lákadlo, protože v téhle době se dá pobyt prodloužit o pár dní u moře a i Florencie samotná nabízí spoustu kulturního vyžití, pokud jste na památky. Na těchto stránkách najdete veškeré důležité informace:
http://www.wizards.com/default.asp?x=mtgcom/grandprix/firenze07
včetně lokace, startovného, harmonogramu, systému rozdělení bye, cen, seznamu ilustrátorů, dostupného ubytování nebo internetové kopie časopisu Gazetteer, který se GP Florencie věnuje. V průběhu turnaje se tam budou objevovat opět průběžné výsledky a určitě bude komu fandit, protože do Florencie nás pojede hrát opravdu hodně. Já sám vím jen o pěti plných autech. Předesílám, že se jedná o poslední velký turnaj Time Spiral block constructed, tj. už dost prověřeného formátu.
 
A to je pro dnešek vše. Omlouvám se za kratší verzi Výhledů, než u mě bývá obvyklé, ale jsem dost v časové tísni. Cykluju mezi malenovickou chatou Honzy Brodzáka, kde se připravuju na mistrovství, a prací, kde se chystám na matematickou konferenci a dost dobře nevím, kde mi hlava stojí. Pokusím se vám vše vynahradit v příštím čísle minimálně aspoň zmíněným rozhovorem s českým a případně i slovenským mistrem republiky. Abyste přece jen dostali nějakou pěknou informaci na závěr. Je známá první lokace PT 2008 a je to lokace opravdu přitažlivá. Poprvé se nebude hrát v Asii pouze v Japonsku. Prvním PT totiž bude PT Kuala Lumpur v Malajsii. Mějte se krásně a hodně štěstí na Mistrovství republiky a GP Florencie, pokud jdete hrát a hodně zábavy, pokud se budete bavit u sledování.
Arnie
Je to již více než rok, co jsem pro vás napsal poslední Středeční výhledy. Je to již více než rok, co Středeční výhledy – skvělé Středeční výhledy – píše Arnošt. Rád bych mu tím za nás všechny poděkoval, protože odvádí dobrou práci! Jak sami víte, Arnošt je v San Diegu a tak Středeční výhledu mám tu čest napsat sám. O čem dnes budou? 

1. Turnaje během prázdnin
2. Mistrovství ČR a SR
3. DCI rating


Ad 1. Turnaje během prázdnin 


Jak sami víte, není toho málo, co se během prázdnin koná. Pro děti školou povinné bude těžké se na nějaké turnaje dostat, pro nás pracující to bude (možná) lehčí. Co tedy léto nabízí? 

07.-08. 7. nic zvláštního se nekoná :-) 
14.-15. 7. Czech Open (PTQ, GPT, JSS, Hráč roku) 
21.-22. 7. Release 10. edice 
28.-29. 7. Czech Vintage Series/PTQ Bratislava
04.-05. 8. Uherákon (Hrad Buchlov) 
11.-12. 8. nic velkého
18.-19. 8. CMUS Cup (Hráč roku, GPT Florencie) 
25.-26. 8. MR SR/LCQ v Praze, PTQ v Praze
01.-02. 8. MR ČR

Shrnu-li to, tak máme 9 víkendů a pouze ve dvou z nich se nekoná nějaká větší akce. Vezmu to popořadě... Czech Open je akce, nejen magicová, kde si na své přijdou i milovníci šachů, bridge, go apod. Z Magicových akcí je tady to nejlepší, tj. PTQ na Valencii, trial do Florencie, Hráč roku ve formátu 2HG extended (sideboardy se nepoužívájí) a Junior Super Series pro mladší hráče. Podrobné informace najdete zde. 

Co se týče release 10. edice, tak to je klasické release se vším, co k němu patří. Všechny speciální akce spojené s desítkou (neboli s X. edici :-) jsme již na CMUSu popsali a najdete je zde. 

Další víkend je na výběr Czech Vintage Series, či PTQ v Bratislavě. 

O víkendu 4.-5. srpna se můžete jet podívat na tradiční Uherákon (přeběžně se můžete těšit na páteční turnaj týmu, sobotní dvojku, noční draft a nedělní Hráče roku). 

Během dalších víkendů si můžete odpočinout o Magicu (ale věřím, že někteří naopak začnou pořádně testovat na mistrovství). 

O víkendu 18.-19. srpna se můžete přijet podívat do Berouna, kde se bude konat CMUS Cup. Ti kdo pamatují CMUS Cupy z dřívějších dob, tak se mohou těšit na pohodovou atmosféru, fotbálek, nohec, pinpong, ale samozřejmě i pohodové turnaje. Bližší informace se ještě na CMUSu objeví, ale již teď je jasné, že zde bude Hráč roku a GPT na Florencii. 

Další týden si určitě udělají volno ti, kdo ještě nejsou kvalifikováni na mistrovství ČR. Stejně tak ti, kdo by si chtěli udělat výlet do Valencie. LCQ na MR bude ve formátu sealed deck. PTQ na Valencii samozřejmě block constructed. Účast slovenských bratří neočekáváme, neboť všichni kvalitní hráči ze Slovenska budou na jejich mistrovství republiky (a možná i někteří (kvalitní :-) čeští rozhodči). 

Vrcholem prázdnin bude mistrovství České republiky. Přímo z mistrovství vás budeme on-line informovat o výsledcích a o coverage se bude starat Robo (aneb Robert Jacko). Podrobnější informace o formátu, zahájení a pravidlech si můžete přečíst níže. 


Ad 2. Mistrovství ČR a SR 


Mistrovství bude formátem stejné jako už několik let (s tou změnou, že se letos nemusíte bát žádného Coldsnap draftu). Pokud nebude uvedeno jinak, týkají se informace jak ČR, tak SR. 

Datum MR ČR: 1.-2. září
Datum MR SR: 25.-26. srpna
Začátek registrace: 9.00
Konec registrace: 10.00
Formát: 1. den: 3 kola standard, pauza na oběd, 3 kola draft, 1-2 kola draft (dle časových možností) 
Formát: 2. den: 1-2 kola draft, 3 kola standard, pauza na oběd, TOP 8 (na 3 vítězné) 
Začátek 2. dne: 9.00 (pairingy vyvěšeny v 8.55) 
Délka kola: 50 min (v TOP 8 bez časového limitu) 
Místo konání v ČR: Kulturní dům Ládví, Burešova 1661, Praha 8
Místo konání v SR: Strelecka 1, Trnava
Hlavní rozhodčí: Luboš Lauer
K-Value: 40
REL: 4
Změny: Nehraje se o 3. místo, všichni 4 hráči hrají na mistrovství světa týmovou soutěž (dva dvojhlaví obři). 
Side events: registrace začne v 12h
Obaly: Přineste si buď nové, či téměř nové, rozhodčí budou při kontrolách přísní
Další povinnosti: Míchat soupeřovi vždy balíček, zaznamenávat si životy spolehlivou metodou
Ceny: budou zveřejněny později
Vstupné: bude zveřejněno později

Pokud byste chtěli vědět další podrobnosti, klidně se zeptejte v komentářích. 


Ad 3. DCI rating


Čas od času je zajímavé se podívat na to, kdo se pohybuje na špici českého žebříčku. Před týdnem se uzavřely kvalifikační sloty podle DCI composite žebříčku, tak bude náš pohled ještě zajímavější... 
Poradi
Jmeno
Rating
1
Martin Juza
2010
2
Petr Nahodil
1965
3
Arnost Zidek
1964
4
Lucas Blohon
1960
5
Tomas Klimes
1951
6
Ondrej Baudys
1929
7
Jan Kotrla
1914
8
Adam Koska
1911
9
Lukas Jaklovsky
1907
10
Martin Laznovsky
1901
11
Jakub Slemr
1898
12
Jan Findejs
1884
13
Jan Brodzak
1880
14
Pavel Matousek
1878
15
Daniel Krutil
1875
16
Jan v. Brozek
1872
17
Ondrej Douda
1868
18
Vladimir Komanicky
1862
19
Tomas Langer
1860
20
Zdenek Mach
1858
21
Zdenek Chlupac
1857
22
Antonin Weber
1851
22
Tom Hradil
1851
24
Petr Kludka
1850
25
Jakub De Sio
1848
26
Ales Borek
1844
27
Michal Drahokoupil
1843
28
Nikola Vávra
1840
29
Michal Hebky
1838
30
Martin Chudoba
1836
31
Michal Marciniszyn
1835
31
Petr Brozek
1835
33
Michal Chodak
1832
33
Jakub Dana
1832
35
Jan Skampa
1831
Pojďme se nejdříve podívat, kdo se chybí v TOP 35 a přitom bychom ho tam mohli očekávat (samozřejmě se jedná jen o můj názor, který je ovlivněn tím, na kterých turnajích se pohybuji). 

V TOP 35 bych čekal tyto jména: Ivan Stanoev, Jan Mechura, Michal Marcik, Martin Melichar, Adam Fajkus, Petr Haka, Mates Vantuch, Vit Vavra, Evzen Boura. Ivan Stanoev a Honza Měchura patřili dříve mezi elitu, avšak v poslední době již téměř nehrají. Michal Marčík odjel do Japonska a Martin Melichar se asi příliš věnoval teorii (psaní článků) a málo praxi :-). Tito čtyři nejsou v TOP 35 a ani nejsou kvalifikováni na MR. Adam Fajkus, Petr Háka, Mates Vantuch i Evžen Bouža už hrají dlouho a mají stabilní výsledky. V poslední době jsme je však na turnajích často neviděli, ale na kvalifikaci si čas našli a také se kvalifikovali. Vít Vávra je jménem spíše novějším, ale nakonec se mu také podařilo kvalifikovat se. 

Všem ostatním, kteří ještě kvalifikováni nejsou, hodně štěstí na LCQ! 

Druhým pohledem na DCI rating bude čas. Nevýhodou DCI databáze je, že se nemůžete podívat na to, jak vypadal žebříček např. před dvěma lety. Vzhledem k tomu, že jsme již DCI žebříček ve výhledech dvakrát probírali, máme ho tady na CMUSu k dispozici (tento je z 2.3. 2005): 
Poradi
Jmeno
Rating
1
Ondrej Baudys
1998
2
Tomas Klimes
1972
3
Arnost Zidek
1942
4
Vladimir Komanicky
1942
5
Martin Juza
1939
6
Pavel Matousek
1935
7
Adam Koska
1930
8
Daniel Krutil
1930
9
Jakub Slemr
1907
10
Jaroslav Sita
1904
11
Jan Skampa
1898
12
Jan Mechura
1895
13
Petr Haka
1887
14
Jakub DeSio
1876
15
Zdenek Lysák
1872
16
Libor Marek
1867
17
David Korejtko
1866
18
Petr Nahodil
1866
19
Stanislav Cifka
1865
20
Jan Brodzak
1853
21
Michal Drahokoupil
1849
22
Petr Kludka
1845
22
Michal Marcik
1839
24
Ales Borek
1834
25
Pavel Ceska
1831
26
Zbynek Salda
1830
27
Tomas Krejsa
1829
28
Michal Srba
1826
29
Karlos Rehulka
1825
30
Petr Brozek
1825
31
Antonin Weber
1823
31
Evzen Boura
1822
33
Ivan Stanoev
1819
33
Daniel Frejek
1818
35
Petr Posolda
1816
Český Magic se o něco zlepšil, neboť průměr DCI bodů v TOP 35 je nyní 1879 přičemž před dvěma lety byl 1873. 

Kdo šel nahoru? Martin Jůza asi o 80 bodů a z pátého na první místo. Petr Nahodil si polepšil asi o 100 composite bodů, což hodilo 18 příček a 2. místo. Arnošt Žídek zůstal na své třetí pozici... Lukáš Blohoň, aneb rising star, se dostal odnikud (rozuměj, že nebyl před dvěma lety v TOP 35) na 4. příčku. Stejně tak Jan Kotrla se vyšvihl odnikud na 7. příčku (a dokonce solidně zabodoval na svém prvním Pro Touru v Yokohamě). Dalšími takovými jsou Lukáš Jaklovský, Zdeněk Chlupáč a dali by se sem zařadit i Jakub Dáňa a Zdeněk Chlupáč. Samozřejmě hráčů, co si polepšili je mnoho, ale nebudu je všechny jmenovat. 

Ti, kteří zmizeli z TOP 35 jsou např. Jaroslav Sita (předpokládám, že svoje body má, ale že už rok neuhrál ani jeden zápas), Honza Měchura, Petr Háka, či Zdeněk Lysák (suspendace). Další hráči jako Libor Marek, David Korejtko a Michal Srba vypadli kvůli neaktivitě a dále mnoho dalších vypadlo z TOP 35 prostě proto, že ztratili své body. 

Poslední věcí, na kterou se dnes podíváme je TOP 35 z pohledu life time Pro Tour bodů. Zde je: 
Poradi
Jmeno
Rating
PT body
1
Martin Juza
2010
11
2
Petr Nahodil
1965
35
3
Arnost Zidek
1964
44
4
Lucas Blohon
1960
5
5
Tomas Klimes
1951
9
6
Ondrej Baudys
1929
73
7
Jan Kotrla
1914
5
8
Adam Koska
1911
9
9
Lukas Jaklovsky
1907
2
10
Martin Laznovsky
1901
17
11
Jakub Slemr
1898
162
12
Jan Findejs
1884
0
13
Jan Brodzak
1880
22
14
Pavel Matousek
1878
12
15
Daniel Krutil
1875
21
16
Jan v. Brozek
1872
2
17
Ondrej Douda
1868
3
18
Vladimir Komanicky
1862
20
19
Tomas Langer
1860
2
20
Zdenek Mach
1858
0
21
Zdenek Chlupac
1857
2
22
Antonin Weber
1851
5
22
Tom Hradil
1851
0
24
Petr Kludka
1850
4
25
Jakub De Sio
1848
3
26
Ales Borek
1844
4
27
Michal Drahokoupil
1843
3
28
Nikola Vávra
1840
8
29
Michal Hebky
1838
0
30
Martin Chudoba
1836
2
31
Michal Marciniszyn
1835
2
31
Petr Brozek
1835
1
33
Michal Chodak
1832
0
33
Jakub Dana
1832
0
35
Jan Skampa
1831
8
Jak je vidět, tak na domácí scéně není těžké se prosadit, ale ve světové konkurenci je to o hodně těžší. Je také vidět, že DCI rating není příliš směrodatný. V žebříčku už vůbec nefiguruji (nebo jsou někde hodně nízko) jména jako Michal Srba, Lukáš Ladra, Ivan Stanoev, David Korejtko, či Petr Posolda. Mezi ty, kdo hráli v minulosti a hrají i v současnosti patří právě Ondřej Baudyš, Petr Nahodil, Arnošt Žídek a další. 

Nově se podařilo prosadit se Lukáši Blohoňovi a Honzovi Kotrlovi, kteří mají 5 PT bodů a mají šanci na zajímavé umístění v soutěži Rookie of the Year. Museli by ale uhrát něco buď ve Valencii, nebo na mistrovství světa. 

Co se týče letošních PT bodů, tak jsme na tom dost bídně (oproti sezóně před dvěma lety, kdy jsme měli dva level 3 hráče). Úspěch Arnošta v San Diegu mu zaručí alespoň level 2, ale myslím, že s tím spokojen nebude :-). Zde je přehled hráčů s více než dvěma PT body v letošní sezóně... 
Petr Nahodil
7
Lucas Blohon
5
Jan Kotrla
5
Petr Martinek
4
Arnost Zidek
3
Jakub De Sio
3
Martin Chudoba
3
Martin Juza
2
Nikola Vávra
2
Lukas Jaklovsky
2
Tomas Langer
2
Petr Malach
2
To už je ale pro dnešek vše, mějte se krásně, Luboš Lauer.
(ne)Středeční výhledy 11/2007
 
Tak tu máte další Výhledy, které jsou mimořádně opět pozdě, a to ještě víc než kdykoli předtím. :) Já už to snad ani nekomentuju. Tentokrát jsem úterý, středu a kus čtvrtka proseděl na WC a nevěděl, kterým koncem co a jak. Kdo zažil, ví, co je to adrenalinový sport. Pak doháníte pracovní i rodinné resty způsobené přebytečným seděním na hajzlu, a pak si plánujte termíny. :) No nic, podívejme se, co nás dnes čeká a nemine.
[if !supportLists]1)      [endif]PT San Diego
[if !supportLists]2)      [endif]Změna zakázaných a dovolených karet na Legacy a Vintage
[if !supportLists]3)      [endif]10. edice – první informace
[if !supportLists]4)      [endif]nová rubrika – zatím beze jména
[if !supportLists]5)      [endif]odehrané a budoucí turnaje
[if !supportLists]6)      [endif]composite žebříček ČR
    
   Předem bych chtěl říct, že dnes budu víc než kdy předtím potřebovat vaši pomoc v komentářích. V některých místech mě budou zajímat vaše názory k dnešnímu článku (tedy ne, že by mě jindy nezajímaly, ale dnes to bude obzvlášť potřeba) a předesílám, že budete mít možnost ovlivnit, jak budou vypadat budoucí čísla. Také dnes nebude oblíbená část Floor Rules, protože tentokrát jsem prostě nenašel dostatek vhodného materiálu. Dost úvodu, teď už k jednotlivým tématům.
    
PT San Diego
 
Přichází nám další letošní Pro Tour. Přesně za 14 dní o víkendu 29. června až 1. července se bude konat v San Diegu v Kalifornii další PT této sezony. Naše účast je tentokrát o něco menší, protože na týmové Pro Toury máme přidělen pouze jeden kvalifikační slot. Ten vyhrála v Praze dvojice Martin Chudoba a Zdeněk Chlupáč. Naštěstí máme ještě další dvě dvojice, kterým můžete fandit. V Ženevě se kvalifikovali Arnošt Žídek a Robert Jurkovič, takže této dvojici můžou fandit příznivci celé bývalé federace. No a pak uvidíme v akci dvojici, od které si osobně hodně slibuju. Nastoupí první slovenští vítězové GP – Richard Horňanský a Michal Havlík, kteří budou obhajovat pozice z Amsterdamu. Tím bohužel celý seznam kvalifikantů končí. Bavil jsem se o tom se Zdeňkem Rysem a situace je bohužel taková, jaká je. V této chvíli není možné získat další kvalifikační slot pro týmové PT do Čech ani na Slovensko, takže ačkoli na single PT máme společně sloty čtyři, v týmech je to pořád jen jeden. Je to policy WotC a těžko s tím v této chvíli něco dělat. Vzhledem k tomu, že se často při sledování PT ve forech ptáte, jaký je systém turnaje atd., pokusím se tady nastínit, jak bude turnaj probíhat. I veteráni PT budou asi překvapeni systémem. Je to jiné než obvykle, což je asi způsobeno prvním 2HG Pro Tourem v historii. První den je pátek 29.6., na stránkách ještě není napsán čas startu, ale dá se předpokládat, že to bude 9:00. Přičtete-li časový posun, kolem šesté až sedmé večer našeho času by se měly objevovat první výsledky. Je dobrým zvykem PT, že na místě je lounge pro účastníky s počítači, takže určitě budeme naše výsledky posílat sami a na CMUSu (případně Mageu) budou často dříve než na oficiální wizardí coverage. Hraje se vždy draft, 2 kola, draft, 2 kola, atd. Každé kolo se hraje samozřejmě jen na jednu vítěznou hru, jak je ve 2HG formátu pravidlem. Časový limit na kolo je 60 minut, i to je na PT normální. V pátek se bude hrát celkem 6 kol, tj. tři drafty. Do další části turnaje postupují všichni s 12ti body, tj. skóre 4:2. V sobotu se hraje dalších 6 kol se třemi drafty a po nich postoupí TOP 16 týmů do nedělní části soutěže. Těchto 16 týmů bude hrát další dva drafty a 4 kola, z čehož vzejde TOP 4 a ta bude hrát single eliminaci na jeden vítězný zápas. Pokud vás zajímá, o kolik se na PT hraje, tak tady máte speciální tabulku vytvořenou pro tento 2HG Pro Tour. Uvědomte si, že ceny i umístění jsou vždy příslušné dvojici, tj. vítězové dostanou každý 25.000 USD, druzí v pořadí 15.000 atd.
 
* Place
Prize
Place
Prize
Place
Prize
Place
Prize
Place
Prize
1
$50,000 
9
$8,000 
17
$3,000 
25
$1,150 
33
$940 
2
$30,000 
10
$7,000 
18
$2,500 
26
$1,120 
34
$920 
3
$22,000 
11
$6,000 
19
$2,000 
27
$1,090 
35
$900 
4
$20,000 
12
$5,500 
20
$1,750 
28
$1,060 
36
$880 
5
$14,000 
13
$5,000 
21
$1,500 
29
$1,030 
37
$860 
6
$12,000 
14
$4,500 
22
$1,400 
30
$1,000 
38
$840 
7
$10,000 
15
$4,000 
23
$1,300 
31
$980 
39
$820 
8
$9,000 
16
$3,500 
24
$1,200 
32
$960 
40
$800 
 
   Pokud budete opět chtít sledovat finálové boje a nebo krátké coverage prvních dvou dnů z tepla domova, můžete si spustit webcast, který by měl fungovat na této adrese: http://www.wizards.com/default.asp?x=mtgevent/webcast/home
Zatím je tam samozřejmě stále uložena primárně TOP8 z PT Yokohama. WotC jsou v tomto směru obzvlášť „šikovní“, protože link směřuje na TOP8 coverage PT San Diego, ačkoli je jasné, že žádná TOP8 nebude. Samotného mě zajímá, jestli budou dávat jen poslední draft a TOP4 nebo se začne už ráno a souboji v TOP16. Osobně bych doporučil na finále kouknout. Většinou tam vidíte velmi zajímavé situace. Kupříkladu to, co předváděl v Japonsku pozdější vítěz Guillaume Wafo-Tapa, opravdu stálo za to.
      Chtěl jsem vám původně napsat i něco zajímavého z přípravy na PT, ale vzhledem k tomu, že se zatím žádná nekoná a Slováci spolu se mnou mají v plánu trénovat až před chystaným 2HG slovenským Hráčem roku příští víkend v Bratislavě, tak vlastně ani není co říkat. Díky zmíněnému PT máme ještě další dva problémy. Další Výhledy by totiž měly být přesně v té době, kdy my už budeme žhavit zbraně přímo v Kalifornii a na psaní Výhledů to v tu chvíli rozhodně nebude. Předběžně to vypadá tak, že příští článek pro vás napíše Lobo a já se ozvu pravděpodobně naprosto nepravidelně (jako by to teď bylo pravidelně) až po návratu z Ameriky, což bude tak v polovině července, protože plánujeme dát si s kluky ještě menší americko-mexickou dovolenou, když už jsme takhle v létě na tak pěkném místě. A teď přichází první chvíle, kvůli které byste se měli ozvat v komentářích. Chcete po návratu klasické Výhledy nebo byste raději nějakou reportáž z turnaje a pobytu v USA s tím, že Výhledy by se pro jednou stáhly na nezbytně nutné minimum o turnajích v nejbližších 14ti dnech a klasické rubriky typu Floor Rule koutek atd. by tam nebyly? Každý, kdo má zájem hlasovat, se mi může ozvat libovolným způsobem (komentáře článku, soukromé zprávy, ale stačí i říct kdekoli, když se potkáme) do 25.6., tj. dne před odletem do Ameriky. Pak uzavřu hlasování a článek vytvořím na přání většiny.
       
Banningy
 
Další věc, které bych se rád věnoval, jsou nové banningy. Oficiálně čtyřikrát do roka se tvoří nové zákazy karet, ale už dlouho se nepamatuju, že by se něco měnilo. Až teď k 1.6. je tady několik nových změn, které oficiálně platí od 20.6. a týkají se formátů Vintage a Legacy.
      Tak nejprve Vintage. Došlo k omezení karty Gifts Ungiven na jednu. Osobně si myslím, že to je dobře. Nejsem žádný specialista na jedničku, ale při zběžném prolétnutí výsledků jedničkových turnajů (a teď nemyslím naši scénu), je vidět, že Giftové balíky výrazně dominují. Jednička je formát, kde je spousta možností co hrát, a je škoda, když se pestrý field omezuje na pár decků. Chápu, že tímhle názorem asi vyvolám nějakou debatu, ale pokud se mnou nesouhlasíte, berte to tak, že se jedná o můj subjektivní názor. Stejně se primárně ozvou ti, co hrají na jedničce Gifty. :) Oficiální důvody tohoto omezení jsou popsány takto, cituji: „Silné tutory na jednu kartu jsou v tomto formátu omezeny na jednu, tak proč bychom tu měli mít něco, co hledá čtyři karty. Omezení je pochopitelné i z toho důvodu, že další podobná karta Fact or Fiction je v tomto formátu taky omezena na jednu.“ I oficiální zdroje dále hovoří o dominanci karty ve formátu a je asi pravda, že Gifty se budou hrát na Vintage dále, byť jen jednou.
      Další Vintage změny už nejsou zákazy, ale naopak povolení dříve omezených karet. Jedná se o karty Black Vise, Gush, Mind Twist, Voltaic Key. Předpokládám, že až na Gush se nějak výrazně neprojeví. Beatdowny dostanou možná občasný random win na tři dolíznuté Black Vise na startu. Mind Twist jsem občas hrával, ale že by měl nějak zásadní vliv na formát, to se říct nedá. A Voltaic Key snad taky nějak zásadní nebude. Gushe se osobně trochu bojím a jak jsem se tak ptal, tak nejsem sám. Growatog je balíček, který kdysi formátu dominoval a Gush byl jeho klíčovou součástí. Jen málo která karta dokáže vytvářet karetní výhodu a ještě generovat manu, o spolupráci s Psychatogem nemluvě. Oficiální důvod hovoří o tom, že existují karty, které jsou dovolené hrát v plném počtu a zároveň jsou silnější, než některé omezené kusy. Jedná se o karty, které byly omezeny kdysi dávno, a protože se situace od té doby výrazně změnila, lze je dnes vrátit zpět. No, uvidíme.
      I ve formátu Legacy jsou tady změny v obou směrech. Na Legacy se neomezuje, ale rovnou zakazuje – a to potkalo kartu Flash. Poté, co se některé karty erratovaly do původních wordingů (hovořil jsem o tom v minulém čísle Výhledů), vznikly o kartě Flash sáhodlouhé diskuse na spoustě internetových fór díky vzniklé interakci Flash + Protean Hulk. Hovořilo se o tom, že balíček zboří celý Legacy formát a pravdou je, že na nedávném GP Columbus výrazně dominoval. Tři balíčky v TOP8 ještě není až tak dramatický výsledek. Nicméně jde o to, že balík nutí každého se na něj extrémně připravovat a navíc Columbus se ještě hrál bez Future Sightu a s ním by ještě výrazně posílil díky dvojici Paktů – zelený by zdarma hledal klíčového Protean Hulka a modrý by podržel kombo v prvním až druhém kole, kdy jdete off. Těžko se pak takovému balíčku bránit. Flash byl tedy na Legacy zakázán, ale přijde mi trochu kontraproduktivní během pár měsíců upravit text karty a následně ji zakázat. Jediný důvod je ten, že Flash zůstává legální na Vintage, takže celý balík můžete spokojeně hrát aspoň tam.
      Mezi dovolené se vrací dvojice Mind Over Matter a Replenish. Opět budu citovat oficiální zdroje. Důvod je stejný jako u jedničkových karet. Prý existují silnější dovolené karty, než tyhle zakázané, takže není důvod je nadále zakazovat. Mind Over Matter se navíc hrával v kombinaci s Tolarian Academy, Mana Vault a Grim Monolith, které jsou dnes všechny na Legacy zakázané. V rychlé Legacy metagame by karta za šest man neměla sama o sobě výrazně ovlivnit formát. Replenish se pak hrával v kombinaci s dvojicemi Opalescence + Paralax Tide a nebo Pandemonium + Saproling Burst, což je sice oboje legální, ale vyžaduje to pracovat s hrobem a v dnešní době prý existuje dostatek silnějších balíků, které pracují s hrobem a každý soupeř je na ni stejně připraven díky spoustě Leyline of the Void, Tormod’s Crypt, Extirpate a nebo má aspoň Meddling Mage.
      Oficiální stránky hovoří také o tom, že zvažovali povolení Land Tax, ale zdálo se jim, že by v situaci, kdy je na formátu možno hrát 8 Moxů, mohly vzniknout balíky, které by byly schopny hrát jen na nich a soupeř by tak byl pod tlakem vůbec nezahrál svou první zemi. Dalším důvodem je to, že hry s Land Taxem jsou často zdlouhavé a nudné, s čímž se nedá než souhlasit.
       
10th Edition
 
Asi každého dnes zajímá, co vyjde v desáté edici. Jaké karty se objeví v základní sadě a budou se moct hrát na typu II a co naopak odrotuje z dvojky na extended. Rád bych tedy popsal několik nejzajímavějších změn. Než se ale pustíte do dalšího čtení, musíte si uvědomit, že vše se pohybuje v rovině JPP (neboli jedna paní povídala) a těch informací je teď ještě málo a taky nemusí být moc směroplatné. Nicméně některé věci jsou jasné, protože loni v létě probíhalo hlasování o tom, co bude a co nebude v desáté edici. Sám jsem v té době hlasoval, takže si ty nejdůležitější výsledky stále pamatuju. Z nejzajímavějších:
      V desáté edici nebude Kird Ape. Prohrála v hlasování s Mogg Fanaticem. Kird Ape rozhodně přispěla ke kvalitě typu II, ale uvědomte si, že za pár měsíců nebude RG duál na dvojce a opičák už nebude, co býval, kdežto Fanatic se bude hodit každému červenému bez rozdílu a to X dalších let dopředu. Navíc se Fanatic vrátí i na extended, kde si budete moct dlouho zahrát oba kusy najednou. Asi největší bitva byla Troll Ascetic vs. Ravenous Baloth vs. Erhnam Djinn. Pro starého dobrého Erhnama pochopitelně nikdo nehlasoval, protože moderní dvojice ho převyšuje ne o level, ale hned o dva. Pro mě samotného byla volba dost obtížná, protože (jsa příznivec Rocku) jsem hrával často oba. Nicméně si myslím, že Troll (z písma už poznáte, že vyhrál) je pro zeleného lepší posilou. Zelený standardně mívá problém s tím, že byť sebekvalitnější potvoru mu červený zastřelí, modrý zkántruje a bílý s černým dnes mají Wrath of God/Damnation. Proto si myslím, že je spravedlivé, aby zelený měl super kvalitní bytost, tj. levnou, silnou a navíc na ni soupeř nebude smět šáhnout. Troll tedy byl pro mě nakonec jasnou volbou a to jsem kontrolní hráč, který zelenou hraje jen výjimečně. Bylo-li by po mém, dal bych zelenému oba kusy. Myslím, že constructed Magicu by to jen prospělo. Ono však jaksi zatím po mém není. :) Z dalších zajímavých hlasování bych zmínil Worship vs. Platinum Angel. Osobně jsem čekal vítězství Worshipu a platiňák mě dost překvapil, protože se hrál jen v balíčcích, které měly přístup k velké maně – Tooth and Nail, UrzaTron, a bez ní je dost nepoužitelný, kdežto Worship uplatní spousta hráčů jako kvalitní sideboard. Dle mého je to chyba, nicméně hlas lidu, hlas boží. Další, a tady už evidentní blbost, je výhra karty Hurricane nad Earthquake. Zatímco zemětřesení je globální kouzlo, které umí stabilizovat stůl a vyhrát partii najednou, prostě červená varianta wrath spolu s tyčí do soupeře, hurikán je karta určená spíše pro začínající hráče. Stabilizovat lítačky na constructed smysl nedává a hrát apriori iksovku, která dává damage do obou, nedává smysl. Myslím si, že turnajům jako takovým tento výběr rozhodně ublížil. Poslední výběr je Paladin en-Vec vs. Auriok Champion. Prohlédnete-li si constructed Magic v posledních letech, tak využití Aurioka bylo pouze v Aluren kombo decku. S univerzalitou paladina nesrovnatelné. Hlasující naštěstí měli rozum a paladin zvítězil.
      Předchozí karty jsou jasné, ale pak tady máme právě tu zmíněnou JPP sérii, která je založená na různých útržcích článků, fór a dalších prosáklých informacích. Vezmu to tak letem světem. Populární Urzovy země jsou vyřazené ze základní edice. Prý už byla velká chyba vydat je v edici deváté. Proč nemá být vydán Stone Rain ani Savannah Lions, nevím. I tady si myslím, že karty nijak nedefinovaly formát a víceméně podporovaly kvalitní turnajové hraní. Bez Kird Ape a Savannah Lions navíc neexistuje na formátu jednomanová bytost s dvojkou dopředu (nechci slyšet, že někde najdete blbost typu Accursed Centaur). Upozorňuju, že se zároveň jedná o formát, kde je možno hrát 8x Wrath of God. Zajímavé. Na druhou stranu nebude zelenému chybět akcelerace. Nejenže zůstávají populární Llanowar Elves, ale vrací se i mnohem populárnější Birds of Paradise. Ptáček byl vlastně na dvojce legální celou dobu. Chybějící zastávku v devítce pokryla úspěšně Ravnica. Na podzim by odrotoval z dvojky, ale je vidět, že své místo v typu II má jisté. A pak jsou tady „novinky“. Bílé prý vzali Disenchant a posunuli ho do zelené, aby ho pak vrátili v Time Spirale a kvalitní odpovědi na artefakty vrací i základní sada. Zpátky je Aura of Silence. Univerzální disenchant, který je dobrý i v situaci, kdy si soupeř svůj klíčový artefakt/enchantment ještě nedolízl a zdražení sigentů o dvě many taky není od věci. Červená už nepotřebuje Volcanic Hammer, protože se jí vrací Incinerate. Tři zranění instantně za dvě many a ještě s výhodou – to snad ani nemá smysl komentovat. Z novějších karet je tady návrat counterspellu ve formě Time Spiralové karty Cancel. Už když Cancel vyšel, tak Honza Brodzák prohlásil, že to je přesně do základní edice. A měl pravdu. Cancel byl opravdu poměrně evidentní. Mně osobně se jeví překvapivější Condemn. Fakt je ten, že ze základní edice byl vyřazen remove from game a Condemn je první karta od dob Swords to Plowshares, které kdysi v základu byly, mají podobný efekt a navíc remove nepoužívají. I veškeré sideboardové karty se mění. Prý byly dost slabé, navíc zaměřené jen na jednu barvu, takže se do základu přesouvají karty ze sady Coldsnap. Z nejzajímavějších bych jmenoval Deathmark a Cryoclasm. Máme tu také několik cyklů karet. Zatím to vypadá, že budou vydány všechny „múzy“ z edice Legions a „beacony“ z Fifth Dawn. Z těchto karet se mi nejzajímavější jeví dvojice Windborn Muse a Graveborn Muse. Bílá je vyloženě kontrolní karta, která paralyzuje útočné balíky hrající na množství bytostí. Kdysi jsem ji hrál na GP Brusel a v kombinaci s kartami typu Armageddon (dnes např. Boom//Bust) není úplně špatná. Černá múza se nikdy výrazněji nehrála, ačkoli má určitě potenciál a hlavní důvod, proč ji tady uveřejňuju, je spekulace, že pokud bude v edici Graveborn Muse, už v ní nebude Phyrexian Arena. Nemyslíte? Mně osobně to dává smysl. A pak tady máme zajímavou dvojici goblinů. Goblin Piledriver to je opravdu kvalita, která vybízí k zamyšlení, zda opět nejde postavit gobliní balíček, a Squee, Goblin Nabob také nevypadá úplně špatně, zejména, když si uvědomíte, že Time Spiral pracuje se schopností madness. Já jsem však nejvíc čekal na to, jaké budou v základní edici vydány země. Mám totiž ty zkušenosti, že pokud máte kvalitní mana pool, můžete pak hrát prakticky cokoli. Navíc jsem byl zvědavý, zdali se náhodou v základní sadě neobjeví desítka Ravnicových dual zemí (osobně je ale tipuji až na edici jedenáctou), které jsou podle mě pro základ jako stvořené. Nicméně tomu tak není. Opět tu máme klasické kousačky a to jak v přilehlých (Underground River, Adarkar Wastes, Brushland, Karplusan Forest, Sulfurous Spring), tak v protilehlých barvách (Shivan Reef, Yavimaya Coast, Llanowar Wastes, Caves of Koilos, Battlefield Forge). Nicméně je v edici ještě šest dalších nonbasic zemí a myslím si, že všech šest se bude na constructed hrát. Koneckonců to už všechny v minulosti dokázaly. Commonová Terramorphic Expanse byla jednou z nejhranějších karet na nedávném blokovém PT Yokohama. Uncommon slot ale získaly země, ze kterých budeme mít všichni radost. Jedná se o země z Urza’s Legacy, které se mění v bytosti a které budeme opět rádi tapovat do útoku – Treetop Village, Ghitu Encampment, Spawning Pool, Faerie Conclave, Forbidden Watchtower.
Nová rubrika
 
A teď jsme u té zmíněné novinky. V poslední době si všímám, že už jsem toho za ty roky zažil tolik, že při cestách ven si vždycky vzpomenu na nějakou super historku „z natáčení“ a nedá mi, abych občas něco povyprávěl. A tak jsem si řekl, že vyzkouším, jestli by se vám nelíbilo, kdybych některé perly nepřipomněl. Dnešní sekce bude letištní se třemi příběhy jak od Bakalářů.
      V roce 2002 se mi podařilo poprvé uhrát národní tým a cestovali jsme tehda na Mistrovství světa do Sydney. Byl to můj úplně první Pro Tour a společně se mnou jeli Komanč (Vladimír Komanický) a Libča (Libor Marek). Spoustě z vás už dnes ty jména nic neřeknou, ale bývali to zkušení harcovníci, kteří zažili nejeden velký mezinárodní turnaj, a já tam byl za zajíce. Byl to zároveň i můj první životní let letadlem a nevím, jestli je úplně optimální dát si premiéru na 22-ti hodinovém letu Vídeň – Sydney. Tolik k dokreslení situace. Po týdenní přípravě u Komanče doma jsme jeli společně všichni z Prahy do Brna vlakem a na letiště do Vídně nás hodil tehdejší majitel ostravského Černého Rytíře Martin Bojda. Když jsme se tak v pět ráno potulovali po brněnském nádraží, koupil jsem si tři croissanty na snídani. Dva jsem v průběhu čekání na Bojdu snědl a ten třetí jsem hodil do tašky na horší časy. Při příchodu na letiště jsme se okamžitě odbavili a kabela s rohlíkem odjela do zavazadlového prostoru našeho letadla. Let pak uplynul celkem v pohodě, protože Komanč mě záhy naučil, jak se objednává u letušek v letadle gin s tonikem a u téhle zábavy jsme vydrželi někam nad Indii. Zbytek cesty jsme prospali a po prakticky celém dni cesty letadlem s mezipřistáním v Malajsii jsme konečně dosedli v Sydney. Před přistáním nám letuška podala takový papírek pro imigrační oddělení, který každý příchozí vyplní (běžná procedura i při příletu do Japonska nebo USA). Zaujal mě v něm takový sloupeček, který i průměrný terorista z Al-Kajdy vyplní následovně: Vezete zbraně? Ne. Vezete drogy? Ne. Spáchal jste trestný čin na území Austrálie? Ne. Jste podezřelý z vraždy v jiné zemi? Ne. V tomto duchu zhruba 15 naprosto nesmyslných otázek a někde uprostřed: Vezete jídlo? Ne. Ona totiž Austrálie má zvláštní životní prostředí (králíky maj na paměti dodnes) a tak tam není dovoleno vzít prakticky nic. Vysedneme z letadla, přebereme zavazadla a hupky šupky na imigrační oddělení. Všechny zavazadla se scanujou a vy zatím procházíte debatou s místním úředníkem, který se ptá, kde bydlíte, co tam budete dělat a nechá si vysvětlit, co je to ten Magic. A teď najednou siréna a ten pás baťohů se zastaví. Všech cca 500 cestujících Boeingu 777 se podívá, jak se ochranka prohrabe řadou zavazadel až k mé tašce. Tak čípak to je? Chvilku přemýšlím, kdo mi tam co mohl dát a jestli není lepší se k té tašce nehlásit, ale na druhou stranu jsou tam karty a věci na desetidenní pobyt, takže se bez toho neobejdu. Z toho není cesta ven a sunu se k ochrance. Borec prej jestli umím anglicky. No, umím. A četl jste tuto sekci? A poklepe na zbraně, drogy a podobné vymoženosti. To mě dostalo a začal jsem mít fest strach, zejména když dotyčný prohlásil, že tašku si prověří a když najdou něco špatně, tak budu okamžitě eskortován zpět prvním letadlem a s příslušným razítkem v pasu. Otevřou ji a hned nahoře croissant z Brna. Aha, heleme ho. Rohlíček je uložen speciálně bokem a na pásu se objevují kartičky, trika, kraťasy a další vymoženosti, které eskorta prohlíží společně s celým letadlem, jehož odbavení je do vyřešení situace zastaveno. Zatímco všichni si užívají, já už vidím, jak kvůli rohlíku mažu nazpět, národnímu týmu chybí člen, nedostaneme startovné 1000 usd na hlavu, se kterým jsme všichni počítali a které nám mělo zpětně zaplatit letenku. S dolarem tehda kolem 30 Kč, to byl férový rohlík za sto litrů a pánům bych ho splácel ještě teď. Nedovedete si představit, co všechno takové ucho dokáže za deset až patnáct minut osobní prohlídky vymyslet za katastrofické scénáře, zejména, když se dívá, jak hledají v jeho tašce druhé dno, prohledávají batůžek, vnitřek bot a bůhvíco ještě. Nakonec je mi všechno naházeno zpátky a s takovým přívalem nadávek, že i anglicky mluvící horník by se poučil, mě pošlou do prdele.
      Jiné mistrovství světa – Yokohama 2005 a cesta do Japonska. Tehdejší sestava byla opravdu obrovská. Český národní tým: Martin Juza, já, Honza Škampa, Hanys Brodzák + na DCI body Bad (Ondra Baudyš) a Mistr (Petr Nahodil). Slovenský národní tým: Jurda (Robert Jurkovič), Flochy (Ivan Floch), Marián Takáč a Filip Polášek. A k tomu všemu ještě obchodník a maskot obou národních týmů Tomáš Krejsa. Primární problém byl sehnat 11 letenek do Tokia tak, abychom tam přijeli všichni plus minus najednou. Nakonec jsme se rozdělili do několika sekcí. Já s Mistrem jsme měli přímou letenku Vídeň – Tokio, Bad a Hanys letěli s námi z Vídně, ale měli k tomu ještě přelet z Prahy s tím, že se sejdeme přímo v letadle. Jurda, Marián a Filip už tohle letadlo nesehnali a tak odlétali z Vídně o chvilku dříve do Milána a přilétali do Tokia o chvíli později, Flochy nesehnal ani to a měl let Bratislava – Kodaň – Tokio. Juzam s Honzou startovali ve stejnou dobu z Prahy jako Bad a Hanys, jen směrem do Curychu a v Tokiu měli být chvíli před námi. Tomáš objednával letenku na poslední chvíli a letěl po ose Praha – Londýn – Tokio. Na místě jsme měli být v rozmezí asi čtyř hodin v sobotu ráno, takže jsme si našli na plánku letiště místo a udělali křížek, kde se sejdeme. Kdo se ztratí, měl dojet do Yokohamy a najít místo, které se jmenovalo Aioi-Chu, Naka-Ku, což nikdo nevěděl, co to znamená, ale měl tam být hotel, který všem společně objednal Tomáš. S tím jsme všichni vyrazili. S Mistrem se sejdeme v Brně, Blesk nás hodí na letiště do Vídně a na místě potkáme Slováky. Italové stávkují, let do Milána zrušen. Slováci zmatkují, ale nakonec jim přidělí náhradní let – náš. Takže poletí přímo, vyletí později, budou tam dřív a za způsobené „problémy“ dostanou jídlo od letecké společnosti, které si nevyzvednou, protože nenajdou, kde se vydává. Když tak čekáme na letišti, přijde mi zpráva od Bada, že v Praze je mlha a nelítá se. Sekce Curych, Londýn i Vídeň stále čeká v hale, ačkoli už měli být všichni ve vzduchu. Když lezeme do letadla, přijde od Bada další zpráva: „Možná to stihnem, startujem.“ Poté, co se zavřou dveře od kabiny a systém nám vykládá, jak se zapínají pásy, další: „Zdržte to, přistáli jsme.“ Najdu nějakou letušku a vysvětluju situaci. Volá telefonem na věž a vracíme se zpět na gate. Důvod ale nejsou ti dva, nýbrž dalších 10 Japonců, co taky letí z Prahy. Euforku z úspěchu chladí Bad, protože Juzam s Honzou čekali v Praze ještě v době, když už měli být v Curychu, a Londýn byl odložen. Uplyne deset hodin letu. Jsme v Tokiu a jsme tam první. Letadlo z Curychu přistálo před dvěma hodinama, kluci nikde. Snažíme se zjistit co a jak, ale na informacích letiště nám odmítnou říct, jestli pánové Juza a Škampa přicestovali. Další let z Curychu přilétá zítra ve stejnou dobu. Čekáme hodinu a na tabuli příletů zmizí Londýn a objeví se: „Londýn – nucené přistání v Moskvě, společnost změněna na Aeroflot, přílet za 20 hodin“. Zůstává nám sekce Kodaň a Flochy. Ten se sice objeví, ale bez batožiny, která se někde ztratila cestou. Expedice bez tří členů a jednoho zavazadla může vyrazit na Aioi-Chu, Naka-Ku. Na závěr je třeba říct, že zbytek výpravy dorazil opravdu o 24 hodin později, Juzam s Honzou zůstali den ve Švýcarsku a jak dopadl Tomáš si už nepamatuju, nicméně skvělé spojení Aeroflotem mu stihlo uletět už v Londýně. Flocháčovi dovezli jeho batoh v úterý, tj. den před Mistrovstvím světa a slovenská výprava už dost stresovala, protože tam měli většinu karet. Flochy navíc chodil 4 dny po hotelu v hotelovém kimonu, protože neměl ani co na sebe.
      Třetí letištní story je z cesty na PT Los Angeles 2005. Sestava výše zmínění Mistr, Hanys, já a nováček zahraničních expedic Vítek Vávra. Letíme brzo ráno z Prahy a tak si s Mistrem domluvíme večer sraz v hospodě u Havrana v Praze, že se sejdeme i s Lobem, Evženem Bouřou a tak a že si ještě zahrajeme karty, vypijeme nějaké to pivo a přespíme u nich. Samozřejmě pijeme až do rána, v pět nás tam vyzvedne Hanys a jedeme taxíkem na letiště. Za celou noc chlastání jsme na mol a na Ruzyni ležíme na stolečcích v hale, pospáváme a táhne z nás tak, že to musí cítit každý, kdo jde na míli daleko. V tu chvíli přijede otec Vávra a předá nám svou šestnáctiletou ratolest se slovy: „Těch se drž, Ti se neztratí.“
       
      Takže asi tak. Pokud se vám sekce líbila, můžu občas nějakou tu historku zařadit. Nebude to pravidlem, spíš jen tak na doplnění místa a zpestření hromady výsledků. Pokud ji nechcete, tak stačí říct. Pokud chcete, aby zůstala, bylo by vhodné ji nějak pojmenovat. Mě nenapadalo nic. Asi nejlepší varianta byla „Arnie vypravuje“, ale to mi žena správně zatrhla jako honipírkovské. :) Takže jméno nemám. Pokud vás něco dobrého napadne, tak stačí se ozvat. Nejlepší název rád využiju. Bude-li více kvalitních, můžeme si příště zahlasovat o konečnou podobu.
Významné turnaje
 
Tato sekce dnes víceméně ve zkratce. Probíhají kvalifikace na Mistrovství republiky. V příštím čísle by měl být kompletní seznam kvalifikantů. Upozorňuju taky, že 27.6. je uzávěrka kvalifikace na kompositní žebříček, takže je třeba si pohlídat TOP35.
Další věc, která by se měla objevit příště, je aktuální pořadí Hráče roku. Před 14ti dny se konal další turnaj této série ve Zlíně v rámci tradičního Manobraní. Konečné výsledky celého víkendu najdete na forech CMUSu. Bohužel organizátor chvíli po skončení turnaje odjel na dovolenou, takže se v této chvíli nemůžu dopracovat ke kompletnímu pořadí a započítat ho do HR.
Když už jsem u Hráče roku, 30.6. se bude konat další turnaj této série v Ostravě. Hrát se bude Extended a i tentokrát se bude jednat o celo víkendovou akci. Pozvánku najdete zde: http://www.cmus.cz/rs/phpbb/viewtopic.php?t=21427
A také nám začínají kvalifikace na PT Valencie. Hraje se Time Spiral blok constructed a turnaje jsou rozmístěny následovně (Slovensko ještě není určeno): 
24.6. Brno
14.7. Pardubice
25.8. Praha
Brněnská kvalifikace proběhne tradičně na ZŠ Jana Babáka, startovné je 100 Kč, začátek v 9:30 a vítěz dostává 7.000 Kč jako příspěvek na cestu do Španělska.
 
A to je pro dnešek vše. Na závěr bych chtěl upozornit na slovenskou verzi Středečních výhledů, kterou pro www.mtg.sk začal psát Filip Polášek a jmenuje se Week that was. Takže vám přeji krásné léto, příště si užijte Výhledů s Lobem a zkuste držet pěsti, když my budeme válčit v USA a za měsíc: Ahoj!
 
            Vítám Vás u nového čísla Středečních Výhledů. Na začátek bych se chtěl omluvit za extrémní zpoždění. Vše je způsobené tím, že těsně po GP/PT je vydání do středeční půlnoci prakticky nerealizovatelné. Normálně si v pondělí naposledy pročtu web a nachystám osnovu, v úterý udělám rozhovor a ve středu píšu. Když si k tomu připočtete víkendový turnaj na opačném konci Evropy, tak se harmonogram rázem mění na pondělí cesta domů + regenerace z prožitého utrpení, úterý hledám po webu a domlouvám člověka na rozhovor, ve středu ho uskutečním a píšu až do čtvrtka. A když se k tomu potom přičtou ženiny narozeniny a pracovní problémy, tak to dopadá takhle. Zatím ještě nemám přesný plán ke zlepšení, ale je jasné, že se tato situace musí řešit. Zatím to zkusíme tak, že Výhledy zůstanou jako středeční, (a v případě těsně po GP/PT) budou posunuty na čtvrtek až pátek, což bude inzerováno o číslo dříve. Předpokládaný další problém je zřejmě PT San Diego, což bude problém opravdu nemalý, protože zůstávám v Kalifornii ještě týden po turnaji na malé prázdniny a hned po návratu odjíždím na týdenní dovolenou. První červencové číslo je tak silně ohroženo a zatím se vymýšlí, jak tenhle problém obejít. Dost však o budoucích problémech, vraťme se k posledním čtrnácti dnům, které zase přinesly pořádnou kupu událostí. V prvé řadě bych se chtěl ohlédnout za GP Strassbourg – jedním z nejpovedenějších turnajů z hlediska české i slovenské účasti. I rozhovor bude. Díky tomuto turnaji máme nové kvalifikanty na říjnové PT Valencie. Přibyli i účastníci blížícího se PT San Diego. Floor Rule koutek bude dnes také stát za to. Rád bych ukázal některé zajímavé interakce z typu II, errata karet, které změnily formát Legacy a vzhledem k nedávným problémům na Junior Super Series a kvalifikaci na Mistrovství republiky bych napsal ještě něco o míchání balíčků a tzv. „splitování“ cen. Když už mluvíme o kvalifikacích na republiku, rád bych napsal jména hráčů, kteří se doposud na MR kvalifikovali a upřesnil místa a časy zbývajících kvalifikací. Nakonec se podíváme i na aktuální pořadí Hráče roku po turnaji v Brně a před Zlínem, který se koná tento víkend. Dost povídání, hurá na věc!
 
GP Strassbourg
            
             Nevím co napsat dřív. Snad jen, že nemám slov. Fantastický úspěch naší výpravy. V penězích skončili Petr Martínek (7. místo celkově a 2. v amatérech, 1900 usd, 4 PT body), Robert Jurkovič (10. místo, 500 usd, 3 PT body), Arnošt Žídek (14. místo, 500 usd, 3 PT body), Petr Nahodil (27. místo, 300 usd, 2 PT body), Michal Havlík (37. místo, 200 usd, 1 PT bod) a Jan Brodzák (63. místo, 100 usd, 1 PT bod). Čtyři čeští a dva slovenští hráči na dotovaných místech, další česká TOP8, tři kvalifikanti na PT Valencie. Dlouho nepamatuju takhle úspěšné Grand Prix. A to je třeba říct, že jsme hráli docela různorodé balíčky. Tedy až na trojici oba Petři + já. Náš balík (všichni jsme hráli na kartu totéž) najdete zde: http://www.wizards.com/magic/samplehand.asp?x=mtgevent/gpstra07/welcome&decknum=4
Jedná se o úplně přesnou kopii balíku z TOP8 PT Yokohama. Snažili jsme se vymýšlet spoustu věcí, ale nakonec jsme zjistili, že tahle verze RG je jasně nejefektivnější. Došlo tedy jen ke komplet přebudování sideboardu. Na všem nese největší podíl Petr Nahodil, který nás jednak přesvědčil, co máme hrát, a jednak vybudoval velkou část sideboardu a odladil, co budeme dávat dovnitř a co ven na jednotlivé matchupy. Při tomhle jsem trochu pomáhal i já, ačkoli moje pomoc byla velmi malá. Že byla volba balíku fantastická, ukazuje jeho celkový výsledek. Sečtete-li Petra Martínka (11:1:2 a prohra v TOP8), mě (12:3), Mistra (11:4) a Bleska (6:3), který balíček hrál také, po šesti kolech měl 6:0 a vedl jednu skupinu a pak nakoupil 0:3 a nepostoupil do druhého dne, odečtete-li bye a intentional remízy Petra Martínka do TOP8 získáváte výsledek balíčku – 32:12. Nemusím být vysokoškolský vyučující matematiky, abych mohl říct, že je to statisticky průkazné a balíček je skvělý. Fantastický výkon podal i Jurda, který svůj BU Teferi+Urborg+Tendrils kontrol dopilotoval až na hranu TOP8. Tady je třeba říct, že Jurda to opravdu strategicky zvládal skvěle, protože tento balík má problém s časovým limitem a Jurda se nedostal ani k jedné remíze, i přes to, že na GP je pouze 50ti minutový limit na kolo (na rozdíl od PT, kde je 60 minut). Každé takové ztracené kolo by totiž v celkovém zúčtování znamenalo obrovskou ztrátu bodů. Pro pochopení, jak vypadají výsledky na turnaji s 1200 lidmi stačí ukázat, že mezi desátým Jurdou a 27. Mistrem byla přesně jedna prohra a to měl Mistr lepší procenta. O další prohru vzadu se zhruba stejným pomocným hodnocením je pak přesně Honza Brodzák na 63. místě. Když už jsem u něj, tak je třeba říct, že i Honza to měl rozehrané fantasticky a jeho monoblue kontrol fungoval taky spolehlivě. Společně s Mistrem měli na konci turnaje dost smůly, když Honza útočil na TOP16 a tj. kvalifikaci na PT Valencie, Mistr na TOP8. Prohry v posledních kolech však oba stály opravdu dost. Michal Havlík alias Arturko dokázal svou kvalitu a obhájil pozici mezi nejlepšími po nedávném vítězství na GP Amsterdam a uhrál další money finish, tentokrát s vlastní verzí RG mana ramp a splashovanou modrou na Aeon Chroniclery. Historicky se jedná rozhodně o jedno z nejlepších GP stran naší účasti a je škoda, že se ho nemohlo zúčastnit ještě víc našich díky časové kolizi termínu GP s PTQ na San Diego a kvalifikací na Mistrovství republiky. Mimochodem, moravská sekce hráčů vzkazuje, že tentokrát se Čechy nechaly opravdu zastínit Moravou, protože nejlepší skutečně český hráč je Adam Koska na 84. místě a to dokonce až za Tomášem Ristovským. Trochu provokace, já vím, ale je třeba příště víc napnout síly, ať v tom nejsme sami.
 
Rozhovor
 
            Když už jsem minule představoval Martina Chudobu po jeho výborném výsledku ve Stockholmu, nemůžu dnes jinak, než představit dalšího hráče, který dokázal na velké mezinárodní akci uhrát TOP8. Je jím Petr Martínek a jestliže byl Martin Chudoba překvapením GP Stockholm, tak osobně nevím, co říct o Petrovi. Petr hrál své první životní GP. Měl jeden bye, takže musel odehrát opravdu hodně kol na cestě do TOP8 a vzal to systémem start-cíl, protože už dvě kola před koncem základní části měl svoje místo v TOP8  jisté. Nejen, že jsme na místě Petrovi všichni fandili a přáli mu to, ale já jsem upřímně rád, že to tak dopadlo už jen pro to, že jinak bych se musel zhostit velmi nepříjemného úkolu udělat rozhovor sám se sebou, což tedy nevím, jak bych dělal :-)) Ladies and gentlemen, Petr Martínek:
 
Arnie : Ahoj Petře. Povedl se ti fantastický úspěch. Po více než roce uhrál někdo z České republiky TOP8 na Grand Prix a stejně jako před dvěmi týdny Martina Chudobu, ani tebe většina ze čtenářů znát nebude. Mohl by ses nám představit? Co děláš v civilu? Kolik ti je let a jak dlouho hraješ Magic?
Petr : Je mi 25 let, studuju Fildu v Brně (tak trochu věčný student...) Magic jsem začal hrát od Onslaughtu.
Arnie : Jaké byly dosavadní největší úspěchy (tento víkend nepočítaje)?
Petr : Tak asi Slovenský Legacy champion 2006. :-)
Arnie : To je docela slušné. A před Strassbourgem už jsi nějaké GP hrál?
Petr : Ne, já jel, protože to bylo poměrně blízko, tak si to zkusit. Za úspěch jsem považoval postup do druhého dne a úplně nejlíp těch 100 dolarů za T64.
Arnie : Takže to bylo úplně první GPčko a hned takový výsledek. A jaké jsou najednou pocity někoho, kdo jel nejlíp vyhrát 100 usd, má 19x tolik, je pozvaný na Pro Tour a navíc, TOP8 už ti nikdo nevezme? To jsou přece výsledky, které se počítají v historických lifetime statistikách.
Petr : Byla tam super atmosféra díky té spoustě známých hráčů (Čechů a Slováků), kteří se v podstatě drželi stejně se mnou, takže po jednotlivých zápasech se všichni sešli a diskutovali o svých (většinou) výhrách. Bez nich (vás, protože jsi mezi nimi byl i ty) by to bylo poněkud nudné. Ke konci jsem dal dvě remízy a šel se dívat na ostatní a bylo mi líto Mistra, který v těch dvou posledních kolech prohrál o T8 (nevyhratelné), i o T16 (bad luck), protože jsem se s ním chtěl utkat ve finále T8 :-). Pocit je samozřejmě fantastický, i když si to uvědomíš až s odstupem času. Po prohře v T8 jsem byl jako opařený, protože jsem si byl vědom těch chyb... nevím co se pokazilo.
Arnie : Do té doby jsi ale hrál skvěle a svůj úspěch si maximálně zasloužíš. Jak hodnotíš zpětně svůj balík? Jak ses k němu dostal? Provedl bys v něm teď po turnaji nějaké změny apod.?
Petr : Tak podobný balík (našel jsem ho na CMUSu, kde měl Juzám odkaz na nějaký balíky) jsem hrál už na GPTrialu v Brně, kde jsem uhrál 1:2 drop. Stále jsem byl přesvědčen, že je to dobrý balík. Pak jsem po Yokohamě přidal 4 Spectral Force, 3 Rangery ale místo Lotusů tam byli sloni. S takovým balíkem jsem pak testoval docela dlouho a byl z něj smutný, protože bratr mě masil s Mono Blue průměrně 15:5. Až poslední týden před GP mě sloni nepřesvědčili (navíc se mi Mistr s Bleskem smáli), tak jsem je vyměnil za Lotusy (které jsou btw vynikající). O sideboardu jsem neměl ani páru, jen jsem něco zaslechl od Mistra o Gargadonech... Postavil jsem si to podle něho (vás, prý jste to vymýšleli spolu) a fungovalo to skvěle. Naprosto logicky se karty nahrazovaly většinou 4 za 4 a ne nějak zmateně. Balík bych určitě neměnil a do side bych popřemýšlel o něčem proti nevyhratelnému matchupu s UG(r) Morph.
Arnie : Turnajem jsi pak procházel neuvěřitelně jednoduše. Přitom jsi měl jenom jeden bye, takže jsi toho musel uhrát opravdu hodně. Jak těžké to bylo?
Petr : První dvě kola (druhé a třetí) jsem potkal nějaký own-build decky s ne moc dobrýma pilotama, pak jsem prohrál s nevyhratelným matchupem. Potom jsem potkal dvakrát za sebou WW, kde jsem měl štěstí že jsem začínal (obě hry jsem vyhrál 2:1 v posledním možným kole - není to takový Bye jak se říká - dokonce ani po SB - ono to občas nepřijde). V osmém kole jsem si zkusil první matchup s UB control (byl jsem na to velmi zvědavý a trochu se i bál - teď vím že zbytečně) a v devátém kole mirror, kde je to podle mě hodně o otáčení velkých pašíků. Postup do druhého dne byl tedy jasný a "vysněných" 100 usd bylo na dosah. Druhý den začal tak, že soupeř dal ostrov, suspend Ancestralu a ve mě hrklo. Naštěstí mě dvakrát podržela červená krasavice - jednou mi přišly tři :-) . Pak jsem potkal opět nevyhratelný matchup a zkusil jsem ho umíchat - ve dvou hrách muligenoval 3x, v poslední měl taky smůlu, protože o svoje jediné dvě země přišel rychle (argumentoval že měl 2 shapeshiftery). Potom jsem hrál dvakrát za sebou s UB control - začínat zde je obrovská výhoda, protože ve třetí hře ho opravdu zabetonujete velmi rychle a stačí ho ujet Riderem a Rangerem. No a nakonec ty dvě remízky. A aby bylo jasno, tak jsem neumíchával jenom já - sám jsem docela často chodil na 6 karet. Pro mě osobně to zas tak těžké nebylo, protože balíček je vesměs o tom kolik ti chodí pašíků (Force, Drak, Akroma), které dvakrát tapneš a je to! No a mě chodili.
Arnie : Potkal jsi nějaké známé hráče?
Petr : Ve 12. kole Pierra Canaliho, kterému jsem věnoval time walk a přesto nebyl potrestán Magicovým bohem. To byla jediná větší chyba (kromě T8)
Arnie : Průběh turnaje jsi popsal mnohem komplexněji sám od sebe, než kdybych položil spoustu otázek. Zkusme se přesunout dál a zaměřit se na budoucnost. Kvalifikoval ses na svůj první životní Pro Tour do španělské Valencie. Předpokládám, že pojedeš? A pokud ano, tak jak máš rád Extended?
Petr : Samozřejmě že pojedu (doufám že se mi taky podaří T8 :-) ). Extended mám velmi rád. Hrál jsem kvalifikace na PT Yokohama většinou s TEPS (dvakrát T16). Jsem ale velmi smutný z balíku Aggro Loam, kde když zkombinujete skill a luck, jste neporazitelní. Jinak bych opět hrál TEPS, pokud někdo nevymyslí něco, co poráží Aggro Loam a nemá to úplně špatný s ostatníma balíkama. Ale to bych i přes to hrál TEPS :-)
Arnie : Ono je asi těžko to teď hodnotit, protože do Valencie nás čeká desátá edice a hlavně Lorwyn, tj. další samostatná sada s cca 300 kartama. Plánuješ letos ještě nějaké další GP? Florencie, Krakov, Stuttgart?
Petr : Chtěl bych jet na všechny, pokud budou constructed. Ta Florencie je ale přesto ohrožená, to bych se musel k někomu nasomrovat do auta, protože sám to řídit už nebudu a naše auto už taky není v nejlepším stavu. Ostatní bych asi ještě zvládl eventuelně sám i s tou naší šunkou.
Arnie : Zkusme se ještě na chvíli vrátit do Strassbourgu. Mohl bys vzpomenout nějaký highlight turnaje? Dobře zahranou herní situaci, pořádnou minelu nebo klidně nějaký hezký zážitek z turnaje?
Petr : No jak soupeři s UB ve třetí hře koukají na moje 3 LD a smutně (naštvaně) kroutí hlavou. Nebo proti Mono blue jsem naspořil dost counterů, pak si lízl Akromu a dohromady s dvěma Rangerama dal útok za 17 dmg.
Arnie : A jak se ti líbilo město?
Petr : Upřímně řečeno jsem s prohlídkou města počítal, když se nedostanu do druhého dne... Takhle jsem z města moc neviděl.
Arnie : :-) No jo, takhle to chodí. Buď hrajete nebo prohlížíte město. Najednou to nejde. Když jsem tohle po návratu řekl jednou mojí bejvalce, odpověděla mi, že jsme to rovnou mohli hrát ve Frýdku-Místku. Petře, já ti děkuju za rozhovor a přeji ti, aby sis i po dalších GP mohl říct, že máš 100% úspěšnost, tj. kolikrát účast, tolikrát TOP8.
Petr Martínek : To je konec? :(
Arnie : :-) Ano ... jestli chceš, klidně ještě něco napiš :-D
Petr : No tak někomu by mohlo být nejasné to s tím Canalim. Jednalo se o to, že jsem zaútočil se Spectral Forcem a Rangerem a Canali mi dal Tendrils za 1 do Rangera a já jen hloupě čuměl, místo abych si untapl Force... :-(
Arnie : Ale není divné, že tě nechal zaútočit?
Petr : V podstatě jo, ale když už....
Arnie : To je dost smutné, že známý pro udělá evidentní botu a člověk toho nedovede využít. Oni těch bot totiž moc nedělají. Ale aspoň vidíme, že opravdu nejsou neomylní. Napadá tě ještě něco takového zajímavého?
Petr : No kromě té zkažené T8, která se, předpokládám, dostane do éteru docela spolehlivě, tak ne.
Arnie : Na to ti můžu říct jediné. Já jsem kdysi v Paříži na GP zkazil TOP8 draft a moc mě to mrzelo. A tehda mě moc povzbudil Lobo, když řekl, že kdybych něco zkazil dřív, tak bych se nedostal ani tak daleko. Takže z tohohle úhlu pohledu se na to musíš dívat. Dva dny jsi hrál skvěle a že jsi v TOP8 udělal chybu, která tě možná stála postup dál, tím se netrap. Byl jsi v takové situaci poprvé. Budoucnost je před tebou a až se ta situace zopakuje, ty už tu chybu neuděláš ... A ať tě kritizují ti, kdo chyby nedělají. Protože takoví lidi neexistují.
Petr : Dík. :)
Arnie : Já děkuju tobě za opravdu pěkný rozhovor a dostáváš cenu za nejdelší příspěvky ze všech, kteří se mnou rozhovor kdy dělali. Měj se pěkně.
 
Pokud vás zajímá zmiňovaný zápas z TOP8 s aktuální světovou jedničkou Tomohiro Saitem (pořadí bráno podle stavu Player of the Year Race této sezony) najdete ho na coverage z turnaje na adrese: http://www.wizards.com/default.asp?x=mtgevent/gpstra07/welcome#4.
 
Výsledky PTQ
            
            Po posledních událostech musím v kostce zrekapitulovat ty, kteří nás budou reprezentovat na nejbližších Pro Tourech. Na konci června v americkém San Diegu to budou dvojice: Arnošt Žídek + Robert Jurkovič (kvalifikováni na PTQ Ženeva), Michal Havlík + Richard Horňanský (vítězové GP Amsterdam). Nově pak přibyli Martin Chudoba + Zdeněk Chlupáč, kteří vyhráli sobotní PTQ v Praze, které se konalo paralelně s GP Strassbourg. Hoši vyhráli kromě kvalifikačního slotu také 35.000 Kč na dvě letenky do Kalifornie. A málokdo z vás ví, že tam budeme mít ještě jednoho zástupce. Je jím Martin Milota, který vyhrál PTQ v anglickém Birminghamu. Druhou hlavou mu je jeho maďarský kamarád Laszlo Leka. Tím kvalifikační sezona skončila a seznam účastníků je tak kompletní. Bohužel, na DCI body utekla těsně kvalifikace Martinu Juzovi, který by si mohl s sebou vzít kohokoli, kdyby splnil kvalifikační limit TOP50 2HG limited ranking.
            A je třeba také zmínit kvalifikační sezonu, která právě začíná. Jedná se o říjnové PT Valencie ve Španělsku. Ačkoli se u nás ještě nehrála ani jedna kvalifikace, už je tady pět reprezentantů a to je opravdu skvělý počin. Hrát určitě budou Jan Kotrla (TOP50 PT Yokohama), Martin Chudoba (TOP16 GP Stockholm), Petr Martínek, Robert Jurkovič a Arnošt Žídek (všichni TOP16 GP Strassbourg). Doufejme, že tenhle počet po kvalifikacích ještě výrazně naroste. Evropský PT bývá pravidelně obrovským lákadlem a teď by to mělo být o to větší, protože PT se hraje ve formátu extended. A pozor, všechny kvalifikace budou Time Spiral block constructed.
            
Floor Rule koutek
 
            Tak nejprve zmiňované zajímavé kombinace.
Scorched Rusalka + Burning-Tree Shaman. Na tuhle situaci mě přivedl regionál v Brně. Obě karty se běžně hrají v RG balíčku na typu II. Při obětování samotného Shamana do Rusalky život neztrácíte, protože postup je podle pravidel následující. Ohlásíte schopnost, zaplatíte cenu (manu a obětování Shamana), pak jde na stack damage z Rusalky. V tuhle chvíli by se měla spustit schopnost Shamana, ale ten už dávno není ve hře, takže se nemá co spouštět.
Vesuvan Shapeshifter. Tuto kartu už jsem rozebíral ve Středečních výhledech 5/2007, ale jsou stále další a další problémy. Většina interakcí i celý popis najdete tam. Pro jednoduchost stačí link na příslušné Výhledy. Všem, co si nejsou jistí, doporučuju ještě jednou přečíst a pak teprve číst následující.
http://www.cmus.cz/rs/view.php?cisloclanku=2007030702
Další zajímavé interakce Vesuvan Shapeshiftera, které nejsou v předchozím článku, ale jsou evidentní, když chápete, jak pracuje:
a)      Hardcast a kopie Bogardan Hellkite. Máte vlastního draka + rozdělíte 5 damage. Na to jsme hodně trpěli se svým RG na víkendovém GP. Shapeshifter nám zastřelil vlastní Hellkitu a ještě nás jezdil 5/5 flying drak. Takhle funguje libovolné come into play. Je nutné hardcastovat. Při odmorphování come into play samozřejmě nespouští.
b)      Hardcast a kopie Court Hussar. Pokud jste při placení pěti man za Shapeshiftera zaplatili někde bílou manu, dostanete nejen prohlédnutí tří karet, ale ještě Shapeshifter přežije díky druhé husaří schopnosti, jinak samozřejmě ne.
c)      Shapeshifter + Akroma, Angel of Fury. Další běžná situace z GP. Lze kopírovat i červenou Akromu. Shapeshifter svou schopností necílí, takže obejdete karty s protekcí, necílovatelné Calcidermy, apod. Okamžitě po kopii červené Akromy jsou obě karty v hrobce díky duplicitě legendy. Ano Shapeshifter nám opravdu vadil. Díky němu se jinak poměrně slušný matchup s monoblue kontrolem měnil na opravdové peklo.
d)      Shapeshifter + Calciderm. Je třeba si uvědomit, že karta dostane vanishing countery jen při come into play a umírá při oddělání, takže pokud otočíte Shapeshiftera a stanete se Calcidermem máte férovou 5/5 nezacílovatelnou pozemní bytost bez postihu.
e)      Shapeshifter + Willbender. Redirektujete cokoli, kdykoli a hlavně kamkoli. Společně těžko prorazitelné kombo. Pomáhá jen Wrath of God, Damnation nebo podobný globál a nebo neuvěřitelná karetní nevýhoda.
Blood Moon (resp. Magus of the Moon) + Urborg, Tomb of Yawgmoth. Finální odpověď je, že Blood Moon ruší kompletní efekt Urborgu, takže Urborg je nonbasic mountain a všechny ostatní země na stole nejsou dále bažiny a to nezávisle na tom, v jakém pořadí přišly obě karty do hry. Důvodem nejsou až tak tzv. layery (pokud jste náruživými příznivci pravidel, doporučuji prostudovat tento sektor pravidel, ale je to jen pro silné povahy), ale hlavně vzájemná závislost těchto karet. Na skutečné důvody se mě neptejte. Layery zatím ignoruju a dělám, že to neexistuje. Neříkejte to, prosím, Lobovi, nechci přijít o svůj rozhodcovský status. :) Nevím, jestli je tahle situace už vyřešena na onlinu, ale ještě nedávno jsem viděl s Blood Moonem na stole všude swampy, takže bacha na to.
 
            A teď již zmiňované další problémy, které byly v poslední době řešeny na fórech CMUSu. Tak nejprve k míchání. Opět to už bylo rozebíráno, tentokrát ve Výhledech 1/2007 a tady máte link:
http://www.cmus.cz/rs/view.php?cisloclanku=2007010401
I přesto jsou tady pořád tendence špatně si zamíchat balíček, rozložit si ho na nenáhodný systém typu 2 spelly, 1 země, apod. Opravdu upozorňuji, že kdykoli musíte prezentovat balíček tak, aby byl dostatečně randomizován. V komentářích k zmiňovanému článku píše Lobo velmi pěknou připomínku. Byl bych nerad, aby zapadla a tak si ji dovolím citovat: „Myslím, že mám jeden dobrý návod, co se týče míchání. Představte si dva případy. První, že míchání začínáte s balíčkem, kde první část jsou jen země a druhá všechno ostatní. Druhý případ, kdy máte balíček ve stavu dvě karty, země, dvě karty, země. Míchat byste měli takovým způsobem, že na konci bude naprosto jedno, jakou ze dvou výše zmíněných startovních pozic zvolíte.“ Z toho jasně plyne, že nemá smysl cokoli chystat, protože pokud to děláte, tak to buď děláte zbytečně (za předpokladu správného a dostatečného míchání), nebo je to podvod (pokud mícháte nedostatečně). A upozorňuji, že tyto podvody se trestají diskvalifikací z turnaje a případným suspendem z DCI. Uvědomte si také další důležitou věc. Pokud vidíte vašeho soupeře, když si takhle chystá balíček a vy na to neupozorníte a před hrou mu balíček rozložíte na tři hromádky, abyste jeho výhody využili ke svému prospěchu, tak je to pro změnu podvod z vaší strany a diskvalifikace bude hrozit i vám. Jediné správné řešení je vše oznámit rozhodčímu turnaje, který to potom vyřeší.
 
            A teď splitování cen a následné pouštění výsledků. Neexistuje, že během partie uděláte jakoukoli domluvu o redistribuci cen, zaplacení něčeho, apod. a to potom ovlivní výsledek naší partie. Cokoli ve stylu: „Rozdělíme si ceny a ty mi to pustíš“ je jasné uplácení a bude dle toho souzeno. Míříte nejen ke zcela jasné diskvalifikaci z turnaje, ale také do suspendu. Hráč může vzdát v jakémkoli momentu partie, ale nesmí z toho mít žádné materiální výhody. Upozorňuji také, že je zakázáno jakékoli náhodné rozhodování výsledku partie, tj. házení kostkou a podobné další varianty téhož.
 
            Na závěr našeho dnešního koutku malá odbočka k Legacy a starším kartám. Wizardi mají v poslední době tendence vracet se ke starým wordingům karet nebo aspoň tak, aby fungovaly stejně, jak byly psány. Asi největší změnu získala karta Flash. Vrácení k původnímu textu nyní znamená, že bytost hraná přes Flash skutečně přišla do hry, takže spustí come into play ability. Díky tomu nám vznikl nový hodně silný kombo deck na Legacy. Ale není to jediná změna. Kupříkladu staré problémové bytosti typu Palinchron, Great Whale, Cloud of Faeries, které byly kdysi erratovány na „if you play it from your hand“ jsou vráceny k původnímu wordingu, takže si opět můžete zahrát stará komba typu Recurring Nightmare + Palinchron.
 
Kvalifikace na Mistrovství republiky
 
Zatím kvalifikováni:
Národní tým ČR 2006: Martin Jůza, Arnošt Žídek, Adam Koska, Michal Marciniszin
Kvalifikace Brno: Ondřej Pulec, Petr Brožek, Tomáš Bek, Petr Dušek, Jakub Dáňa, Karel Řehulka, Jan Hanzálek, Jan Lom, Egal Gov-ari, Vladimír Leitgeb, Jaroslav Bílek, David Šimko, Jiří Černý, František Bína, Ondřej Jadkovský, Dominik Prošek, Petr Martínek, Evžen Bouřa, Roman Macalík, Jan Urbanec.
Kvalifikace Praha: Krištof Šatný, Dalibor Fukala, Petr Malach, Petr Háka, Stanislav Cífka, Jonathan Ton, Tuan Dang Minh, Pavel Špaček, Martin Pastucha, Tomáš Koudelka, Petr Dunda, Jiří Vorel, Aleš Štibinger, Vít Čech, Ondřej Rosenkranz, Petr Tejnský, Zdeněk Matura, Filip Kubeš, Filip Stolle, Adam Fajkus, Lukáš Vozdecký, Václav Rais, Lukáš Bažant, Karel Ouzký, Yi Zhuang, Jaroslav Kodet, Jan Škoda, Antonín Weber, Pavel Češka, Lukáš Vobořil.
 
Všechny další kvalifikace i s datumy, vstupným, atd. najdete zde:
http://www.cmus.cz/rs/view.php?cisloclanku=2007052202
 
Hráč roku 2007
 
            V této chvíli jsou odehrané tři turnaje – Liberec, Praha a nově Brno. V Brně se hrál typ II ještě před Future Sightem. Turnaj vyhrál by drop Václav Rais před Arnoštem Žídkem. V semifinále vypadli Lukáš Blohon a Vít Vávra. Zde máte aktuální pořadí prvních čtyřiceti. Zatím tam není počet odehraných turnajů, protože to ještě není důležité. Pokračování série tuto sobotu ve Zlíně ve formátu Extended.
 
Blohon
Lukáš
33,14
Bocák
Petr
18,96
Brožek
Jan
18,06
Šimko
David
17,92
Bína
František
17,48
Hrubisko
Mikuláš
16
Chlupáč
Zdeněk
15,8
Vávra
Nikola
14,62
Blažek
Ivan
14,15
Pech
Jaroslav
13,76
Koska
Adam
13,7
Hanuš
Daniel
11,78
Vávra
Vít
11,2
Rais
Václav
11
Žídek
Arnošt
9,46
Martinek
Petr
9,38
Dang
Minh
9,28
Klíma
David
9,18
Melichar
Martin
8,87
Kytka
Petr
8,62
Svatoš
Jiří
7,14
Matura
Zdeněk
6,72
Tejnský
Petr
6,46
Lebeda
Jiří
5,78
Dobiš
David
5,76
Adler
Patrik
5,5
Rozman
Zbyněk
5,44
Tesař
Jiří
5,44
Ton
Jonathan
5,12
Zuskač
Jan
4,93
Vrána
Jan
4,76
Klimeš
Tomáš
4,64
Zajíček
Martin
4,59
Myslík
Martin
4,48
Záhora
Jan
4,32
Bažant
Lukáš
4,25
Martinek
Pavel
4,18
Samul
Ondřej
4,08
Čech
Vít
4
Řehulka
Karel
3,96
 
 
            A jsme opět na konci. Pokud nemáte tento víkend co dělat a máte zájem dát si pořádnou Magicovou pařbu, přijeďte do Zlína na další ročník tradičního Manobraní. Zde najdete pozvánku: http://www.rebelteam.net/manobrani2007/
            Mějte se krásně, užívejte nádherného počasí a za 14 dní nad dalšími Výhledy ahoj
Dnešní článek přichází se zpožděním, jednak je to proto, že Lukáš byl časově zaneprázdněn a ja jsem dělal na konci měsíce státnice, takže na kartičky čas nezbýval. Takže místo nejistých spekulacích o UB dredgi, který nikdo z nás nedržel pořádně v ruce. Jsem napsal coverage z kvaldy, což společně s dalšími co se tu ukázali může napovědět těm co měli až doteď smůlu a vytoužený slot jim ještě uniká. A nakonec je tu ještě něco malého na přání v komentářích. 

Dál bych se s Vámi společně s Lukášem rozloučil. Já teď plánuji cesty po Čechách a okolních zemích a u Lukáše to s časem vypadá tak nějak podobně. Proto, radši než abychom se stresovali a psali něco horkou jehlou předáme štafetu v psaní někomu dalšímu a dáme o sobě vědět maximálně nějakým umístěním či reportem. 

Kvalifikace na MR - Pardubice 

Na kvalifikaci do Pardubic dorazilo 22 lidí, kteří si to v průběhu 5 kol rozdali o 4 sloty na MR. Se známých hráčů zde byli bratři Vávrové a patron českého MWS serveru a internetové ligy Martin „Pavouk“ Podlaha. Boje o postup probíhali až do posledního kola a po dvou nedohodnutých remízách!! se čekalo na finální standings. K slotům gratuluji těmto borcům. 

1. Hrebejk, Michal 12
2. Loucka, Ladislav 12
3. Boruvka, Jan 10
4. Dobis, David 10


Pole tvořili ze tří čtvrtin různé kontroly a zbytek doplňovalo klasicky RG – čko a Boros. K vidění ovšem nebyli jen internetové balíčky, ale i mnoho různých originálních konstrukcí. Jako třeba MBC kontrol s Korlashem. Celý turnaj proběhl svižně a bez zbytečných průtahů. Pro zajímavost a pro ty co ještě nejsou kvalifikování uvádím podrobnější rozbor pole (jeho složení je stejné jako na ostatních kvalifikacích, převažují kontroly, jim sekunduje RG) a decklisty kvalifikantů. Na závěr tu máme coverage z posledního kola, kdy se rozhodovalo o tom kdo postoupí. První je souboj mezi Pro hráčem Nikolou Vávrou(tron) vs Pavlem Roesslerem(rg) a Janem Borůvkou(RWUB kontrol) vs David Dobiš(UG tron). 

Tron 4
Dralnu 2
Random kontrol 5
Flare 1
RG + boros 5
RWU angel fire 2
Goblinstorm 1
random aggro 2


Hrebejk, Michal
3x Bogardan hellkite
4x Sulfur Elemental
2x Detritivore
2x Demon Fire
2x Aeon Chronicler
3x Repeal
4x Remand
4x Compulsive research
4x Mana Leak
2x Wild Fire
2x Foriysian Totem
4x Izzet Signet
2x Tolarian West
4x Steam Vents
1x Uryas Factory
4x Urzas Tower
4x Urzas Mine
4x Urzas Power Plant
2x Mountain
3x Island


Sideboard:
3x Pyroclasm
1x Aeon Chronicler
2x Trickbind
2x Detritivore
2x Muse Vessel
4x Bottle Gnomes
1x Demonfire


Loucka, Ladislav
4xEmpty the Warrens
4xIgnite memories
3xRift Bolt
4xLotus Bloom
3xChromatic Star
4xDark Confidant
4xInfernal Tutor
4xRite of Flames
4xSeeting Song
3xBrain Pry
3xGraven Grains
4xBlood Crypt
4xSulfurous Spring
4xMolten Slaghtrap
6xMountain
2xSwamp


Sideboard:
3xIgnorant Bliss
4xBogardan hellkite
4xDragon Storm
1xBry Pry
2xPersecute
1xHunted dragon


Boruvka, Jan
3x Hallowed Fountain
3xDetritivore
2xBoros Signet
4xFlagstone of Trokar
2xAzorius Signet
4xCourt Husar
4xWrath of God
3xRemand
3xPerilous Research
2xGraven Cairns
3xFiremane Angel
3xCondemn
3xPeace of Mind
1x Urborg tomb of Yawgmoth
2xHaakon, Stromgald Scourge
4sPains
6xIsland
2xBoros Garrison
1xSacred Foundry
1xBogardan Hellkite


Sideboard:
3xPull from Eternity
1xSulfur Elemental
4xLeyline of the Void
3xCircle of Protection
1x Seths Tiger
3x Riptide pitferer


Dobis, David
1x SimicGrowth Chamber
1x Island
4x Breeding Pool
4xUrzas Mine
4xUrzas Tower
4x Urzas Power Plant
4x Yavimaya Coast
1x Forest
4x Wall of Roots
1x Brine Elemental
1x Deadwood treefolk
1x Mystic Snake
3x Mhelonite Hermit
3x Vesuvin Shapeshifter
1x Willbender
4x Simic Signet
2x Harmonize
3 Chord of Calling
4x Remand
4x Repeal
4x Compulsive Research
2x Mana Leak


Sideboard:
1x Willbender
2x Muse Vesel
2x Serrated Arrows
2x Rewind
2x Riftsweeper
3x Tormods Cryp
3x Bottle Gnomes


Nikola Vávra vs Pavel Roessler 

Nikola hraje klasický tron, ochucený o překvapivý Pact of Negation a nový tutor(zem,pact) v podobě Tolarian West. Pavel hraje RG s maindeck Magus of the Moon, ale zas bez Huliganu a s Volcanic Hammery místo Rift Boltu a Magus of the Scrol místo Rusalek. 

Hod kostkou vyhrává Nikola. Oba hráčí jsou s úvodní rukou spokojeni. Hra začíná signetem, kterého následuje 1/1 Mauler(tady je vidět výhoda rift boltu, s ním by ho nebyl problém nabít). V dalších kolech Pavel zkouší Maguse of the Moon – Mana Leak a slona, ten již projde. Nikola kompletuje tron pomocí Tolarian Westu a další kolo líže 4 karty(Tidings). Pavel na konci kola hraje Sulfur Elementala a tapuje vše do útoku. Nikola s klidem hraje Repeal na slonisko, ale to je zachráněno Stonewood Invocation. Nikola si tedy aspoň vrací Repeal pomocí Remandu. Po útoku se dostává na 1 život. Ve svém kole dlouze přemýšlí a na stole se ocitá Bogardan Helkite, ta sestřeluje Maulera a Elementala + trochu pocuchá Pavla. Následně se rozjede slon a díky Invokaci zabíjí Helkitu. Pavel má ještě dvě many a přemýšlí jestli zahrát Hammer(Nikola ma untaplou minu + dual), nakonec nedělá nic. Asi to měl zkusit, pokud by měl Nikola Mana Leak či jiné rušení umřel by na manaburn. Ve výsledku je to ovšem jedno jelikož celou situaci jistil Pactem. Ve svém Nikola hraje repeal na slona v dalším kole si poradí s Hammerem Remand + Mana Leak a pošle do boje draka. Ten se dvakrát projede a je konec. 

1:0 

Nikola : in – 4x Bottle Gnome a 2 x Wildfire out – 2xTidings, Pact of Negation, Aeon chronicler a pak myslím spelburst(snad to doplní v komentářích) 

Pavel: in - Magus of the Moon(celkem 3) a 3x Krosan Grip out – 2x Char a 2x hamer 

Druhá hra. Pavel bere mulligan. Nikola keep. Na stůl skáče opice, v dalším kole přibíhá druhá a elf. Nikola signet. Zvířátka útočí a dostávají Nikolu na 13 životů. Nikola hraje signet a Research. Na konci posílí zvěřinec Elemental. Útok a s pomocí Skarrgu, the Rage Pits má Nikola jen 4. Do obrany pokládá Bottles Gnome a po deklaraci útočníků Elementala. V útoku se pomění Elementalové a před vyhodnocením je posílena procházející opice a Nikola obětuje Gnoma, který blokoval druhou(Pavel mohl posílit Elementala a dát díky trample o 1 damage víc) . Nikola zkouší research, ale záchranu nenalézá. 

1:1. 

Třetí hra. Oba nechávají. Hra začíná signetem z Nikolovi strany. Odpovědí je opice. Ta další kolo útočí a je proměněna za Elementala, dal Pavel nic nehraje. Zkouší to až na konci Nikolova kola, klasicky Elemental – ten ale umírá na Elektrolyze. Ve svém tedy aspoň opici a Krosan Grip na Signet. Nikola pass. Útok opicí, po ní Mauler a slon, ten dostává Mana Leak. Nikola ještě přihodí na konci kola Elementala a ve svém kole kompetuje tron. Pavel vše potapuje do útoku Elemental blokne Maulera a ten díky Invocation přežívá. Nikola je na 8 životech a ve svém kole poklízí stůl Wildwirem. Oba mají dvě země a Nikola jako bonus signet a dvě karty v ruce. Pavel líže nejprve zem a pak slona – umírá na Mana Leak. Poté pálí Char do Nikoly, stahuje ho na 4. Nikola postupně vykládá 3 země a signet. Pavel dolízl 4 zem a začíná tlačit slony z robu. První jsou zrušeni, opět Mana Leak.S Nikolou to vypadá zle, ale situaci napravuje Wildfire po kterém je situace Pavel nic a Nikola zem + 2 signety. Oba hráči teď mají vrškovací chvilku. Pavel se dostává na 2 země a elfa. Díky tomu může zahrát dalšího slona z ruky. Ovšem Nikola nic neponechá náhodě, vystuží obranu Gnomem a potáhne Repeal. Konči časový limit. První nastavené. Pavel útočí a slon dostává repeal. Karta z repealu najde research, ten v druhém nastaveném přináší,země do tronu a draka. Drak poklízí stůl, ale Pavla už dorazit nestihne. Nikola ještě potáhne kartu, zda to nebude Demonfire(přesně za 10), není. Hra končí plichtou. 

Klasický souboj dvou Top balíčků. Kde tron rozhodně není favoritem. Pokud by Pavel hrál verzi s Rift Bolty, s přehledem by vyhrál první hru. Zajímavou inovací je Magus of the Moon, v první hře dokáže překvapit a řada balíčků si s ním neporadí. V dnešním poli plném kontrolů bych se jeho zařazení společně s Tin Street Huligany určitě nebránil.
Nikola vylepšil balíček o dvě nové karty z FS. Předně je to modrá země Tolarian West. Funguje jako tutor na jednu ze skládačky Urzovek, když je many dost najde pro ni využití v podobě Ureas Faktory či poškádlí soupeře Ghost Quterem. Ale nemusí hledat jen země, najde i jakýkoli Pact či Thormods Cryptu. Dále hrál modrý Pact. Je to v podstatě obdoba Commanderu, oproti kterému se dokáže vypořádat i s nepříjemnou bytostí, navíc nestojí žádnou kartu z ruky. Mezi nevýhody patří, že nemá pevný mana cost jako Comander atěžko s ní otočíte helbentový Demonfire nebo Persecute. Záleží tedy jen na Vás, kterou z nich upřednostníte, ale aspoň jednu z nich bych v kontrolu hrál. Má potenciál otočit hru a když je zbytečná dá se zahodit do Compulsive Research. 

Jan Borůvka (WURB kontrol) vs. David Dobiš (UG Tron) 

Tento zápas proti sobě postavil dva devítibodové hráče, kteří byli po shlédnutí standingů odhodláni hrát, jelikož by jim remíza nemusela k umístění v top 4 stačit. Honza hraje URWb kontrol vlastní konstrukce a David UG tron. Oba decklisty jsou výše v článku. 

1. Hra: hod kostkou vyhrává Dobi a téměř bezchybné draw si nechává, stjně tak nechává i Honza. První 2 kola oba pokládají landy a signet. Třetí kolo oba vylepšují ruku – Dobi hraje Harmonize, Honza ve svém Husara, přičemž Honza zkouší „do“ Husara zahodit zahodit Haakona a Firemane Angela, což však narazí na odpor přihlížejícího judge Ládi Melzera. Další kolo pokračuje ve vylepšování manabase na obou stranách, přičemž výrazně vede Dobi dostavěním tronu (Mine z vršku knihovny) a signetu. Honza pokládá jen karoo landu. Příští kolo se Dobi snaží o ještě větší výhodu zahráním Harmonize, ale ta dostává Remandem. Manová výhoda na straně Dobiho se Honzovi nijak zvlášť nelíbí a tak ve svém kole suspenduje Detritivore se dvěma time countery. Na konci kola ještě dostává repealem na signet. Následuje poměrně dlouhé Dobiho kolo. Má hodně many, hodně karet a tak i hodně možností, jak to zahrát. Navíc příští kolo Detritivore poškádlí tron a tolik many mít nebude. Nakonec hraje jen Research a Wall of Roots. V Honzově upkeepu cíluje Detritivora Urzas Towe, Dobi reaguje Chordem za 5 na Shapeshiftera (přichází do hry jako zeď). Honza nechává projít a hraje 2 signety a bytosti spláchne Wrath of God. Další kolo hraje Dobi Research a pokládá Forest. Další kolo se Honza pokouší o ofensívu, Detritivore ničí Minu a prochází do hry jako 4/4. Honza útočí detritivorou (Dobi je na 14 životech) hraje zemi, Husara, který dostane Remandem, a pak zkouší Firemane Angela, který dostane Mana Leakem. Dobi ve svém kole opět jen vylepšuje stav karet na ruce zahráním Harmonize (dosud mu „poctivě“ chodí rušení – 2x Remand, 3x Mana Leak) a pokládá Tower. Honza ve svém )?kole na druhý pokus (ne kvůli Remandu, ale kvůli špatnému zatapování zahraje Research, do které zahazuje Haakona a Perilous Research. Dobi si pro jistotu čte Haakona. Útok Detritivorou (Dobi 10 lifů), pak 6 man do poolu a hraje Haakona z hrobu, přičemž si nechává wwu v poolu. Haakon dostává Remandem a následný Hussar resolvuje. Dobi poklepe na balíček a ten vyslyší jeho žádost o topdeck dodáním Mine na dostavění tronu. Do hry přichází tajemný morph, pro nedočkavé – jedná se o Hermita. Následující kola Honza opět útočí Detritivorou, ale tu zabíjí 2 veverky z právě odmorfovaného Hermita. V Dobiho kole útočí 2 veverky, z nichž jednu blokuje Husar. Následuje menší spor o stav Honzových životů, protože ten si do svého bločku sice psal přidávání Firemanem, ale jaksi o tom zapomněl Dobiho informovat. Opět zasahuje rozhodčí a Honzovi životy se ustalují na 17. Dobi hraje dalšího morfa – Shapeshifter – a předává kolo. Honza v upkeepu vrací do hry Firemana Angela, přičemž mu zůstavají 2 volné many. Na konci kola se Shapeshifter odmorfuje jako hermit a přidává další 4 veverky (už jich je 6). V Dobiho upkeepu se shapeshifter zamorfovává. Následuje repeal na Angela a útok 6 tokeny. Jeden token je zablokován Husarem, pět jich prochází. Zdá se že Honza útok ustojí, tokeny jsou zatím 2/2. Dobi však opět otáčí Shapeshiftera a mění ho v Hermita a následný Chord na dalšího Hermita dělá z veverek 4/4. Honza zkouší Condemn na jednu, ale Dobi má připravený Mana Leak. 

Dobi vede 1:0. 

Jan Borůvka : in – 3x Riptide Pilferer, Seths Tiger out – 3xPeace of Mind, Haakon David Dobiš : in – 2xMusse Vessel, Wilbender, Riftsweeper out – 3xWall of Roots, Repeal 

Oba keep. Začíná Honza. V prvních kolech oba jen pokládají země. Dobi zkouší protlačit Musse Vesel a to se mu daří až napotřetí (2x Remand). Na druhé straně mezitím proběhl Compulsive Research (2xFiremane Angel do hrobu) a Hussar. Dobi krade Vesselem Condemn, Petr ve svém doplňuje ruku pomocí research, hraje Pilferera a ještě jednu research, tentokrát  do ní umírají Flagstone of Trokair. Dobi má 5 man, tak?perilious používá Vessel, tentokrát bere Anděla, nechává si rušení a discarduje Theleone Hermita. Petr zatím nevynechal landdrop a tak hraje Detritivore se 4 žetony, následuje ještě útok a Pitferer zahazuje Chord of Calling. Dobi pořeší Detrivoru pomocí nasideboardovaného Riftsweepera a Vesselem ukradne Boros Signet. Petr dolízne Bogardan Helkite, popraví Riftsweepera a ještě kousne Dobiho za 3. Následuje útok Husarem a Pilfererem a ti sráží soupeře na 12. Ve svém hledá Dobi odpověď pomocí Harmonize (-1 za coast), ale pokládá jen Breeding Pool a jinak nic. Petr tapuje všechno do útoku a soupeř je na 4. Poté ještě hraje research v kterém končí Haakon a Condemn. Haakon jde do hry. Dobi se modlí za Plantu čímž by složil tron.Ale balík ji nedodává. Tak aspoň hraje signet z Vesselu. Petr posílá bytosti pro vítězství, Helkita sice umírá na Condemn (Vessel), ale zbytek má dost dopředu na to aby to stačilo. 

1:1 a konec časového limitu. 

Rozhovor 

A na závěr tu máme rozhovor s jedním z předních Hradeckých playerů. O který si v komentářích napsali jeho fandové. Lukáš se kvalifikoval hned na první pokus na kvaldě v Praze. 

Jan B: Zdar, tak hurá na ten rozhovor. Můžeš napsat něco bližšího o sobě?
Lukas: Cau, tak jmenuji se Lukas Bazant, je mi 20 let a bydlim v Hradci Kralove. Magic hraju uz asi 5 let, ale na prvnim turnaji jsem byl asi tak pred 3-4 roky. 

Jan B: A s jakým cílem jsi šel na kvaldu? Jen tak si zahrát nebo jsi pomýšlel na to ze se kvalifikuješ?
Lukas: Na kvaldu jsem se prijel urcite kvalifikovat. 

Jan B: Co jsi hrál za balíček a proč? 
Lukas: Jako balicek jsem si vybral Solar flare, jelikoz jsem mi byl doporucen, ze je to balicek lehky na hrani a ja sem dvojku vubec nesledoval, jelikoz jsem na to nejak nemel cas. Vyber balicku take rozhodli castecne i karty, jelikoz flaru sem mel takrka kompletni. 

Jan B: A co samotný turnaj? Jak se ti líbil, pamatuješ si ještě co jsi potkal za balíčky nebo vzpomínáš na nějakou zábavnou/zajímavou situaci? 
Lukas: Turnaj mi prisel dobre organizacne zvladnuty, jelikoz se zacinalo presne v tu dobu, kdy se zacinat melo. Na turnaji jsem hral s pohodovymi souperi, takze turnaj se mi opravdu libil a pekne sem si ho uzil. Potkal jsem 2x angelfire, 2x RG, UWG blink kontrol a UR tron. 

Jan B: Teď když už jsi kvalifikovaný na MR budeš tomu věnovat nějaký specialní testing:-)? Jak se na MR těšíš?
Lukas: Urcite se testingu venovat budu, planujeme nejake draftiky a urcite nebude chybet i testing dvojky, ktera me momentalne opravdu bavi. Popravde se mi tento format libi asi nejvice za posledni dobu. Urcite jako testing pojmu i navstevu HR v Beroune, jelikoz draftu neni nikdy dost. Na MR se celkem tesim. 

Jan B: Vzpomínáš si na svůj první turnaj? Jaký byl tvůj největší úspěch?
Lukas: Prvni turnaj, ktereho jsem se zucastnil byla dvojka v Hradci kralove a bylo to i ma prvni vyhra, skoncil jsem na 3-4 pozici, hral jsem slivery :)). Na nejvetsi uspech zatim cekam a doufam ze nekdy vubec prijde :). 

Jan B: Máš nějaký magicový vzor nebo někoho koho by jsi rád potkal a porazil?
Lukas: V magicu zadny vzor nemam, ale rad bych si zahral s jednim z bratru Ruelu nebo s Rafaelem Levym. 

Jan B: Můžeš mi říct něco o místní komunitě? Světlé a tmavé stránky?:)
Lukas: Tak urcite se mi nelibi, ze se mnozi kradeze. Vzdy kdyz si prectu na foru neco jako "Ztratili se mi desky, nenasel je nekdo??" tak me to opravdu stve. Je pravda, ze se to stava vsude, majitel by si na to mel davat pozor, ale zase prece se mi neco nemuze ztratit, jen kdyz se na chvili otocim, to se mi opravdu nelibi, mne osobne se uz par karet z desek totiz take ztratilo. 

Jan B: Chceš říct něco na závěr? 
Lukas: Na zaver bych rad popral vsem hodne stesti v kartickach a nezapomente na to, ze je to jen hra a v te by se mela videt hlavne zabava!! 

Jan B: Dík za rozhovor.
Lukas: jj, nemas zac, mej se . 

Tak to je vše. Mějte se a třeba se potkáme na nějaké prázdninové akci.
Vítám Vás u dalšího článku. Máme za sebou první kvalifikaci na MR a jelikož jsem se doslechl, že největším kamenem úrazu nebyl ani tak výběr balíčku, jako hra s ním. Uvede k němu Petr Brožek několik postřehů. Dále tu jsou připraveny rozhovory se dvěma úspěšnými účastníky, obzvlášť ten s Egalem by mohl .?nabudit k pokusu o kvalifikaci i casual hráče 

Ohlédnutí za kvalifikací v Brně
Brněnské kvalifikace se zúčastnilo více než 70 hráčů a na předních stolech k vidění hlavně kontroly nejrůznějšího druhu (Solar Flare, Angelfire, URtron a Dralnu ), RG a občas i nějaký ten balíček, který to má na kontroly dobré – The Rack, Dredge. Top9, tedy hráči se skore minimálně 5:2, vypadala následovně: 

1. RG 18b. 
2. Flare 18b. 
3. angel fire 18b. 
4. RG 18b. 
5. Dralnu 16b. 
6. Flare 15b. 
7. UR tron 15b. 
8. Boros 15b. 
9. The Rack 15b. 

(jména hráčů jsou uvedena v příspěvku na hlavní stránce; decklisty zveřejní Arnie ve Středečních výhledech) 

Většina hráčů příliš neexperimentovala a při stavbě balíčku sáhla k osvědčené internetové klasice. Dost zápasů, tak bylo často rozhodnuto už napárováním hráčů – např. Dralnu>>>Flare, Flare>>>RG, RG>>>Dralnu... Často se projevilo i to, že hráči nemají s balíčkem nahráno. Nebo že nahráno třeba i mají, ale bez sideboardu, se kterým se seznamují teprve mezi jednotlivými zápasy na turnaji. Přitom právě sideboard je, jak praví klasik (v některém ze  ): „to, co odlišuje Magic od Pexesa.“?starých čísel Legendy 

Na sideboardování se teď podívám blíže a vzhledem k počtu kontrolů v Brněnském fieldu se zaměřím na sideboardování proti nim, protože se jejich větší výskyt dá očekávat i na dalších kvalifikacích a příchod nové edice do formátu to nejspíš nějak výrazně nezmění. Oblíbenou strategií proti kontrolům je ničení manových zdrojů. 

RG decky hrály automaticky Blood Moon, protože vadí všem kontrolům. Ale ukázalo se, že sám o sobě často nestačí a je třeba jeho účinnost podpořit ničením artefaktů/enchamentů, protože soupeř s kontrolem má téměř vždy dostatek barevné many ze signetů nebo stihl vyložit COP:Red a díky němu i dost času na dolíznutí odpovědi (mortify, repeal, basic landy). Připojení ničení signetů je k Blood moonu v RG aggro zajištěno Tin-Street Huligany a Krosan Grip (odpověď i na COP:Red). Právě tímto může hráč s RG výrazně vylepšit špatný matchup s Flare/Angelfire. 

Kontroly s přístupem k červené hrály povinně Detritivore, s tím, že Angelfire navíc hraje už v základu Boom/Boost. Tedy Armagedon s drakem na stole nebo stone rain na soupeřovo Karoo a své Flagstones of Trokar. Pro totální odříznutí od mana zdrojů se dá hrát i Shaterrong Spree proti signetům. Pokud by byla červená někomu málo, nabízí modrá barva Annex a bílá Turn to Dust (tedy dva signety jednou ranou). V Solar Flare se hraje navíc Ghost Quarter, který slouží k ničení karoo landů a soupeřova tronu. 

Další možností je zahazování karet z ruky. 
Jako zářný příklad jde uvést The Rack, balík, který discarduje už v základu a je pro kontroly opravdovou noční můrou. V Solar Flare je jasnou volbou Castigate a Persecute (obojí se hraje většinou už v základu a po sideboardu se pouze doplňuje počet). Dralnu hraje Persecute a navíc Haunting Hymn, která jde najít pomocí Mystical Teachings a většinou znamená kompletní discardaci soupeřovi ruky. Kontroly bez přístupu k černé hrály modrého Riptide Pilferer nebo artefaktovou Muse Vesel. 

Od zahazování karet z ruky plynule přecházíme k dalšímu způsobu vytváření karetní výhody a tou je lízání extra karet. V souboji kontrolů je karetní výhoda obrovsky důležité a proto se sideboarduje Shadowmage Infiltrator (ve Flare) a Aeon Chronicler – ve všem, co hraje modrou a není to Dralnu, který karetní výhodu získává kombinací Teferi + Dralnu. 

Vzhledem k uvedeným způsobům sideboardování je třeba mít na paměti, že hráč kontrolu s těmito způsoby sideboardování počítá a bude jim svůj balíček přizpůsobovat (zařazení Urborg, tomb of Yawgmoth – i pokud je ve hře Blood Moon dává ostatním zemím schopnost produkovat černou manu; , aby tolik nevadil Blood Moon a?zařazení většího počtu basic landů Detritivore, čímž však víc vadí ničení signetů). A samozřejmě jim přizpůsobí i hru (např. nevyloží signet dřív, než za něj chce seslat potřebné kouzlo..) 

Další důležitou věcí je kombinovat výše uvedené strategie, protože jedna sama o sobě většinou nestačí. A tak UR tron hraje Detritivore + Riptide Pilferer+Aeon Chronicler, Solar Flare discard+Shadowmage Infiltrator+Aeon Chronicler atd. 


Pro rozhovor jsem vybral Egala Gov-Ari, který uhrál na kvalifikaci pěkných 5:2. Navíc to byl po několikaleté odmlce jeho první DCI turnaj na který navíc dorazil s opravdu originálním balíčkem. Jako druhého budu zpovídat Petra Brožka(když už sedí vedle mě proč toho nevyužít) jenž uhrál 6:1. 

Takže tady je balíček s kterým se Egar kvalifikoval a nyní již hurá na rozhovor. 

18 Swamp
2 Ghost Quarter
1 Urborg, Tomb of Yawgmoth
21 land

4 Mindlash Sliver
3 Stromgald Crusader
4 Dark Confidant
4 Ravenous Rats
2 Garza's Assassin

3 Call to the Netherworld
4 Cry of Contrition
4 The Rack
4 Smallpox
4 Funeral Charm
2 Phyrexian Totem
2 Cruel Edict

3 Blackmail
4 Withered Wretch
1 Garza's Assassin
1 Stromgald Crusader
2 Cruel Edict
4 Underworld Dreams

Honza: 
Zdar, tak hurá na ten rozhovor. Můžeš napsat něco bližšího o sobě. 

Jmenuju se Egal Gov Ari, rodiče sou z ruska, narodil sem se ale na ukraině aby na mně máma nebyla sama kde sem vyrůstal do 4 let, pak sme se přestěhovali do izraele kde sem žil do 10 a už 8 let žiju s mámou v Praze, studuju obchodní akademii, jinak občas jezdim 4x/sjezd, magic (začal jsem hrát v 14 a pak jsem si od něj dal na čas pauzu,) webgame a nechutná mi pivo, to je tak asi všechno o mně na netu mám přezdívku Ruskej Žid z Pragy nebo Kosmas 

Honza: 
Takže kvalda byla prvním turnajem po té pauze? 

Egal: 
jo,byl, ono to byl vlastně první větší turnaj, jelikož sem doposud hrál jen 2-3 turnaje v postu a pak GP 2003 kde sem si je nětak zahrál sealdeck (myslim teda) 

Honza : 
A s jakym cilem jsi sel na kvaldu? Jen tak si zahrát nebo jsi pomýšlel na to ze se kvalifikuješ? 

Egal
Mno, především si zahrát, pak se podívat za svým milencem (k4rlosem) na jeho vyplašenou jahodu a nevím proč, ale na kvalifikaci sem si celkem věřil, jelikož mám proti většině decku dobré matchupy s výjimkou rg +od toho decku nikdo moc nečekal 

Honza : 
A kde jsi k tomu balicku vlastne prisel? Predelal jsi na nem neco a testoval jsi ho nejak vic pred samotnym turnajem 

Egal 
Mám ho půjčený od Ladislava (Vrtiše myslím) a testoval jsem ho od pondělí.. Jen jsem sidoval trochu jinak (např. proti kontrolu který si pořád líže, jsem si nevysidoval rack a nasidoval dreamy ale přidal sem 3 blackmaily abych na soupeře vyvíjel větší tlak a zpomalil ho tím, že si držel víc jak 3 karty na ruce aby se nekousal, během čehož jsem ho třeba ujížděl krysou za 1 :-D úpravy jsem neprováděl jelikož jsem neměl jak karty (jelikož jsem se vrátil před necelými 2 týdny) tak ani moc neznám jiné decky ale ted už úpravy plánuji. 

Honza : 
a co samotny turnaj? jak se ti líbil, pamatuješ si ještě co jsi potkal za balicky nebo vzpomínáš na nějakou zábavnou/zajímavou situaci? 

Egal : 
turnaj se mi opravdu líbil a zatím to beru jako svůj první turnaj, jelikož se to s turnaji v postu či obyčejných turnajích nedá srovnat, na kvaldě to lidi berou vážněji tudíž u toho víc přemýšlí a snaží se vyvarovat co nejvíc chybám s čehož mám zkušenosti a poučuju se z různých situací (mně se to teď po dlouhé pauze opravdu hodí) zajímavou situaci si nepamatuju, možná tak svou poslední hru, kdy šel soupeř (myslím, že to byl Vávra) na 4 karty a já měl na ruce 3 charmy a quarter proti jeho tronu, tudíž, jsem první kolo dal charm, tudíž měl 2 karty, další kolo jsem dal 2 charmy a soupeř byl bez ruky jelikož vyložil landy, pak když udělal tron, tak sem vyložil quarter a zničil mu tower, čímž sem vlastně vyhrál hru 

Honza: 
Teď když už jseš kvalifikovaný na MR budeš tomu věnovat nějaký specialní testing:-)? Jak se na MR těšíš? 

Egal : 
mno tak v nejbližší době si postavim angelfire a budu a nejspíš s nim budu hrát do doby než vyjde 10ka a pak uvidim jestli se něco vymyslí s novýma kartama apod a jinak se budu snažit co nejvíc hrát a poznávat balíky jelikož za těch několik dní co sem to zas začal hrát moc zkušeností nemám. Na MR se opravdu těšim, hlavně kvůli té atmosféře (předpokládam, že se nic nepokazí a bude dobrá) jelikož čím větší turnaj tím víc zkušeností si z toho odnesu, jelikož je každý silně motivován a hraje nejlíp jak umí. 

Honza : 
A ještě něco, když porovnáš magicovou scénu teď a když jsi začínal. Vidíš nějaký rozdíl? 

Egal: 
Mno je tu opravdu hodně nových lidí, i když přecejen dost jich zůstalo, ted se akorát chodí do rytíře místo Postu a jinak sem moc změn nezaregistroval, taky mi v době kdy sem přestával hrát bylo 14-15 a to sem u toho moc nepřemýšlel a byl sem větší klučík :-D 

Honza : 
Koukám, že textu je na x stránek:-) budu to muset nějak dát dokupy. Chceš říct něco na závěr? 

Egal : 
Děkuju Ladi Vrtišovi za půjčení balíku a dopravu autem a K4rlosovi za "ubytováni" :-D Všechny wgkaře (www.webgame.cz) zdraví Ruskej Žid z Pragy


Petře, kvalifikoval jsi se na MR. Uhrál jsi 6:1. Jak jsi vybíral balíček na kvaldu, co nejvíce ovlivnilo tvé rozhodování? 

Volbu balíku ovlivnilo několik faktorů – 1.čas: nemám čas na testování něčeho nového, 2.záměr kvalifikovat se (ne si jen zahrát): vybíral jsem balík, který mě třeba moc nebaví, ale je natolik dobrý, že mě na MR dostane i bez přehnaně náročného testingu – 3.cardpool: na stole se povalovala kompletní Flare (Honza ji nedávno hrál na HR a ještě ). Na základě kombinace těchto faktorů byla jasnou?nepovracel karty volbou Solar Flare. Osvědčený balík, který nemá problém s aggro decky (poráží RG i Boros), a díky discardu ani s kontroly (vadí pouze rychlý tron a občas Detritivore). Z kategorie kontroly však vybočuje Dralnu kontrol, který běžná verze Flare dokáže porazit jen hodně obtížně. 

Měnil jsi nějak verzi, kterou jsem hrál na HR (a byla zveřejněna na CMUSU)? 

Provedl jsem jen drobné úpravy – hrál jsem jen jeden Tidings (druhý jsem nesehnal a stejně mám radši Chroniclera), přidal jsem Faith Fetters, které stejně saiduju na každého a které výrazně vylepšují první hru s RG a Borrosem a pak jsem přidal basic landy místo kousaček, protože kousačky nemám rád a ve Flare, kde vše stojí několik barevných .?už vůbec ne. Navíc jsem tím snížil riziko Blood Moonu  

Jak jsi se připravoval? 
Přečetl jsem si rozbor na CMUSu ;-) a lovil jsem playery na MWS, přičemž důležité bylo to, že jsem pokaždé hrál i sideboardem. 

Můžeš popsat průběh turnaje, jaký byl field, tvé zápasy… ? 

Dojem z průběhu trochu pokazil už samotný začátek, kdy turnaj začal o hodinu a půl déle než bylo avizováno.. Jinak jsem byl s turnajem spokojen. Na předních stolech se pohybovaly hlavně různé kontroly a RG. Já jsem potkal postupně Flare, BW kontrol, Flare, UR tron, Dredge, Angelfire, RG. Prohrál jsem jen jeden mirror, kdy je to opravdu hlavně o tom, co si kdo lízne, zvláště tehdy, když mají oba balíček ?zkopírovaný z netu a nemůžou soupeře ničím překvapit

Co bys změnil na balíčku, kdyby sis ho bral na kvaldu do Prahy? 

Vzhledem k tomu, že se už hraje s novou edicí, zapřemýšlel bych, zda nezařadit nějakou novou kartu. Ale jelikož do Prahy nemusím, budu radši  Po zkušenosti z Brna bych každopádně i v?přemýšlet o jiných věcech Praze očekával hodně kontrolů a RG, které se jako jediné z aggro decků zdá být konkurenceschopné. Tomu bych přizpůsobil už základ balíčku (v  ) – hrál bych v základu 3x Wratha + 3x?úvahu neberu novou edici Fetters a vyřadil bych Tidings za Aeon Chroniclera. Pak bych do základu zařadil jednou nějakou neobvyklou kartu a razantně bych předělal sideboard, protože je trapné, když soupeře nemůžu ani po sidu ničím překvapit. 

Díky za rozhovor. 
Taky díky a do Prahy všem GL&HF. 


Tak to je pro dnešek vše. Doufám, že se rozhovory líbily a příště naviděnou.
Dnes se podíváme na dva kontroly, jeden takříkajíc pro každého(Flare) a druhý trochu složitější na hraní(UG tron). 




Solar Flare





2 Underground River
4 Hallowed Fountain
2 Godless Shrine
2 Watery Grave
3 Orzhov Basilica
2 Ghost Quarter
1 Urza's Factory
2 Island
2 Swamp
3 Plains
2 Akroma, Angel of Wrath
3 Angel of Despair
2 Body Double
4 Court Hussar
1 Aeon Chronicler
4 Compulsive Research
4 Remand
3 Castigate
2 Persecute
4 Wrath of God
4 Azorius Signet
2 Dimir Signet
2 Tidings
Sideboard:
1 Castigate
3 Shadowmage Infiltrator
3 Circle of Protection: Red
4 Faith's Fetters
3 Mortify
1 Vesuvan Shapeshifter


S touhle verzí jsem bez větších problémů udělal top4 na HR v Praze, kde jsem podlehl klasickému UR tronu (nechtěl se mi přepisovat z domova vytisknutý sideboard a neměl jsem se jak bránit detritivore). Balíček jsem našel na wizardech, kde s ním nějaký japonec udělal top8 na GP. Od původní verze jsem se moc neodklonil jen jsem vyměnil Phyrexian Totem za Aeon Chronicler – do totemu mi soupeři neustále posílali helixy, chary nebo se mu v cestě zjevoval instantní sulfur elemental a ztráta 3+ pernamentů rozhodně nepotěší. Poté jsem ještě vyndal Flagstony, jednak se mi nechtěly půjčovat :-) a hlavně mi chodil druhý přesně ve chvílích kdy jsem potřeboval untaplou zem. Takže jsem si řekl, že se nebudu nervovat a zařadil jsem pláně. Na turnaji mi to pak vyhrálo jednu hru (schválně jsem zařadil u „flagstonu“ jiné obrázky než u ostatních plání :-). Jinak jsem už vše nechal, později mě mrzelo nezařazení pull from eternity do sideboardu, kterou bych využil až až. Nyní bych dodal 4-tou castigate za Aeon Chronicla a místo ní a shapeshiftera bych do saidu dal Pull from Eternity. 
Balíček je dost jednoduchý na hraní, máte v něm jen 4 instanty. Sice je dost profláklý a nikoho nepřekvapíte – proto doporučuji přidat 1-2 tajné techy(commander atd.) - , ale funguje spolehlivě a do neznámého prostředí mi přijde ideální. S dobrým sideboardem porazíte téměř cokoli, osobně bych se bál jen BU pickles. Navíc si můžete celý balík měnit dle libosti na total anti-creature a vyřádit se na nějakém lokálním turnaji. Jediným problémem může být sideboardování a proto se na něj právě teď podíváme. 

vs RG 
V první hře soupeře zastavíte wraty, brzdíte husary a remandy. Načež v 6-7 kole přiletí anděl/akroma a je hotovo. Samozřejmě může dělat problém start opice+mauler a několik kopií charu. Ale spíš budete umírat na to, že nedošly wrata než na cokoli jiné. 
Po sideboardu přidáte Mortify, Faith's Fetters a dle chuti i COP. Ven jde discard a já osobně vyndávám i Body Double. Kombo research, discard Akromy a další kolo Body Double je sice smrtící, ale pokud dorazí Body Double sám, je to mulligan. Jakmile na stůl vyndáte prvního letce je většinou konec. Když přidáte COP jde ven Aeon Chronicler a nějaký ten proliz (Tidings). Nejvíce překvapivě nevadí Blood Moon, ale spíš Krosan grip/Ancient Grudge. Přes Blood Moon jde hrát ještě celkem obstojně. Z jednoho signetu sešlete skoro cokoli a pokud se k němu přidá pláň jste za vodou. Horší je pokud se k němu přidá ještě zmiňovaný Krosan Grip, Ancient Grudge nebo Tin Street Hooligan, pak je oheň na střeše a bude to chtít hodně klepat na balíček. Celkově bych to ohodnotil asi takto. První hra je celkem vyrovnaná a hodně důležitý je hod kostkou a po sidboardu na Vás RG potřebuje ideálku, kterou mu jste schopní rozbít lehce nadprůměrným draw. 

Vs Boros 
V první je nepříjemnější než RG, je rychlejší a má víc blesků. Navíc se v něm může ukázat demonfire či Stonclawler/Blastoderm z nové edice. Ptáček krom trojky dopředu požírá draky z hrobu a Blastoderm je příliš velký.. 
Po sideboardu jste ovšem v pohodě. Přes kombinaci zabíjení a lifegainu z Fetters se dostává opravdu těžko. A navíc místo Bloodmoonu dostanete mnohem přijatelnější Cryoclasmou (i když najdou se i tací co si ho do sideboardu neodpustí). Sideboardujete podobně jako u RG. 

Vs MGA 
V podstatě bye. Nebojte se a v první hře klidně muliganujte do Wrath of God. Po sideboardu se klidně soupeři můžete vysmívat..vrátit Vám to nemá jak. 

Vs UR Tron 
Ve všech hrách je neskutečně důležitý discard. Castigate zahodí kouzla typu Demonfire popř. prolizy - Tidings. Persecute pak znamená většinou gg, na začátku hraná na modrou, později na červenou. Na likvidaci tronu obsahuje balíček krom andělů (což je nic moc) výborný ghost quarter. V průběhu partie bych nedoporučoval příliš s čímkoli otálet. Snažte se neustále něco sesílat, nanejvýš chránit Castigate/Persecute před Mana leakem. Dost Vám vadí Sulfur Elemental, který znamená nekántrovatelné 3 zranění. 
Po sideboardu Vás čekají buď Annexy nebo Detrivory, v nejhorším oboje. Vy odpovíte Mortify – zabíjí problematické Elementaly, Annexy. Vy přidáte Infiltratory – vaše nejlepší karta, pokud projde dostane maximálně tyčkou, což samo o sobě není špatné :-) bohužel taky musíte přidat Pull from Eternity. Jelikož doufat, že detrivoru zahodíte nebude nejlepší cestou. Dále bych ještě zařadill COP, zesměšní tronu bytosti a pokud hraje i jiné tyče než demonfire, tak i je. Problém je, že těch karet dovnitř dáváte strašně moc, takže musíte většinou volit mezi mortify/cop. Ven posíláte wrata, body double a bohužel i nějaký ten proliz. 

Vs UG Tron 
V první hře jsou šance celkem vyrovnané. Důležitá je castigate, po ní už tak nějak odtušíte zda Vám hrozí lock (brine lemental+shapeshifter) nebo armáda veverek. Celkem problém je s tím na jakou barvu cílit Persecute. Dost se to odvíjí od situace na stole. A podle toho co držíte v ruce, univerzální návod neexistuje. 
Po sideboardu přidáte Mortify – nemusíte prvního morfa hned trefovat Wraty, Vesuvian shapeshiftera pokud ho hrajete a Infiltrátory. Soupeř teď bude mít dilema, pokud zahrajete Infiltrátora a nebude mít odpověď za pár kol umře na strašnou karetní nevýhodu. Odpověď má, ale jen v podobě serrated arrows. Vyřeší tím sice všechny, ale pokud je v sideboardu mít nebudete či s tím budete počítat a dovnitř je nedáte, zabije hned 3-4 místa naráz. Tady je docela místo proto trochu si se soupeřem pohrát :-), předpoklad ovšem je, že soupeř bude mít ponětí co na něj může vyběhnout. Co vyndat: zas se vyplatí Body Double a když přidáte Finkely tak nějaký proliz. Každopádně po sideboardu by jste už měli v pohodě vyhrát. 

Vs. Angelfire=Three Color Control=UWR 
Tak tady toho moc říct nejde. Máte lepší bytosti a kontrolu hry pomocí discardu. Po sideboardu Vás maximálně může překvapit Detritivore. Z Vaší strany zas vyběhne Finkel a přibude Mortify místo Wrath. Pokud si nějak strašně nenaběhnete do armagedonu (boom/boost) vedete automaticky 1:0 a jelikož to máte lepší i v dalších dvou hrách neměl by RWU kontrol dělat problémy. 

Vs Dralnu 
V první hře máte Castigate + Persecute, soupeř zas víc rušení, hlavně Rewind. Těžko říct na koho bych si vsadil..dávejte pozor na tutorovanou Extripate, teda pozor, spíš s ní počítejte. Bránit se jí nemůžete. Po sideboardu přidáte zas :-) Infiltratory a Mortify. Ven jdou obligátně Wrata a Body Double. Trochu problém bude, že soupeř může hrát Persecute, tak se snažte zpočátku minimálně simulovat, že ten Remand máte :-). 

WBx kontroly 
Wrata jsou nic moc, takže jdou ven. Lepším zabíjením bude Faith's Fetters (sundá i nepříjemnou Urza's Factory). Plný počet bych asi nedával, dovnitř musíte ještě přidat infiltrátory. Já osobně jsem teda zabíjení vyndal úplně s tím, že soupeře zabiju na karetní výhodu. Cizí letadlo většinou sundáte zas svým, taková přebíjená komu jich dojde víc. Nutno ovšem dodat, že jsem si byl naprosto jistý, že na mě nevyběhne Infiltrátor a tak jsem ho nemusel řešit. Pokud bych věděl, že je soupeř hraje. Hrál bych 3 Faith's Fetters a obětoval Husary. Dál pokud soupeř hraje Phyrexian Arenu (BW), tak jsou samozřejmostí mortify, ale to je asi zbytečné psát a takový balík jsem už dlouho neviděl :-) a beztak ho zabijete na modré prolizy + remandy. 

Komba: 
Tady toho moc napsat nejde. V první hře spoléháte na discard po sideboardu dáte kruhy na dragonstorm, Fetters + Mortify na dredge(Svogtosh) a Mortify na Saffi kombo. Celé to ještě proložíte Infiltratory a Castigate. 


Snad jsem popsal nejhranější balíčky. Nic další mě nenapadá a rouge decky porazíte v pohodě. Ještě není zmíněna landdestrukce, ale díky 29 zdrojům many nedělá problém ani ona. 

UG Tron – Cell 




Cell





1 Simic Growth Chamber
1 Island
4 Breeding Pool
4 Urza's Mine
4 Urza's Power Plant
4 Urza's Tower
4 Yavimaya Coast
1 Forest
4 Wall of Roots
1 Brine Elemental
1 Mystic Snake
1 Silklash Spider
3 Thelonite Hermit
2 Vesuvan Shapeshifter
1 Willbender
1 Deadwood Treefolk
4 Simic Signet
3 Chord of Calling
2 Mana Leak
4 Remand
4 Repeal
4 Compulsive Research
2 Harmonize
Sideboard:
1 Willbender
1 Muse Vessel
4 Serrated Arrows
2 Annex
2 Rewind
1 Teferi, Mage of Zhalfir
4 Bottle Gnomes


Balíček je dílem japonského deckbuildera – Naoki Shimizu. V sajdu sem jen pozměnil Spike Feedry za Bottle Gnomes. Jak už název napovídá, snažíte se soupeře zalockovat pomocí Vesuvan Shapeshiftera/Brine Elementala. Zbytek není třeba moc popisovat, vyhráváte vždy na lock nebo otočeného Theleonite Hermita. Zajímavější začíná být vše až po sideboardu, a proto Vám zde popíšu stěžejní matchupy. 
Proč jsem zařadil Bottle Gnomes místo Spike Feedra ? 
Mají lepší manacost, GG v tronu se mi nezdá přijatelné, zvlášť na kartu , kterou chci hrát 3. kolo. 1/3 se mi líbí víc jak 2/2, obvzlášť na blokování Kird Apů, Tin Street Hooliganů. A zároveň se dostáváme k jejich největší slabině – jsou artefakt, takže jsou snadný cíl pro chuligána. 

Vs RG 

První hra je skoro jen o Wall of Roots. 2. kolo zeď je prakticky GG pokud máte rozumné draw. Cílem je odmorfovat Hermita, a podpořit ho Shapeshifterem a blesky na málo životech si hlídat Willbendr/Shapeshifterem nebo Chordem na Mystic Snaka. Bez zdi je dost těžké stabilizovat, protože občas schytáte dost dmg od potvůrek, a než stačíte nachystat Chord/Willbendera tak přijde blesk z vršku. 
Po Sb záleží na verzi soupeře, jestli přidávat šipky nebo ne. Když hraje dražší a odolnější kusy, tak jen + 4*Bottle Gnomes a vyndat 2*Harmonize, Silklash Spider, Remand. Nasajdovat by se dal i Willbender, za další Remand. Pokud hraje opponent hodně malých mrch, tak 3-4 šipky jsou správná volba, za zbylé Remandy a Mystic Snaka. Po sajdu je nebezpečný Blood Moon. Na obranu proti němu je dobrej signet, zídka, Mana Leak nebo líznutí si basic zemí :-). Blbé je, že na signet má hooligena, na Mana Leak nemusí být čas a basic země hrajete jen 2…Takže to chce zase zeď. Osvědčil se mi také Deadwood Treefolk – v kombinaci s Bottle Gnomes je skoro neporazitelný, a co teprv když Vám k němu přijde Repeal… Takže když to shrnu, je to jen o maně. Když máte země/signety na potřebné karty a nešikanuje Vás Blood Moon tak je to doma. 

Vs Boros 

Před Sb jednoznačně horší než Gruul, je agresivnější, a hraje víc blesků. Takže pokud nenastoupí míchačka, rychlý tron nebo nějaké brutal draw tak 0-1. 
Sideboard situaci ovšem mnohem zlepšuje. Šipky a flašky za Remandy, Harmonizy, Mystic Snaka, Deadwood Treefolka. Opět bych uvažoval o Willbendrovi, asi za Brine Elementala, protože na lock asi nevyhrajete a redirektovaný Char Vám hru vyhraje spíš…Druhá a třetí hra se dají zvládnout, ale je to dost těžké a pokud soupeř hraje Blood Moony tak se můžete s třemi body pomalu rozloučit. 

Vs UR tron 

Mirror tronů. Kdo má první tron asi neprohraje. Máte odpovědi na všechno co má on : Shapeshifter > Hellkite, Willbender > Demnofire, Compulsive Research, Sulfur Elementala zastaví zeď nebo Hermit. Na druhou stranu vadí jeho timewalky v podobě Repealů na morfy, Electrolýzy si voděj hermity a drak taky nadělá paseku když přijde do hry. A k tomu oba hrajete Remandy, Mana Leaky, Vy hady a on Spell Bursty. Takže je to docela náročné na hraní pokud oba stavíte tron stejně rychle. 
Sideboard přinese oboum hráčům Annexy, Vám Rewindy, Teferiho a Muse Vessel. Ven jde pár hermitů, pavouk, a repealy. Nebál bych se přidat i Willbendera (moje oblíbená karta), na Researche a Demnofiry je opravdu vynikající, a nebo i na Hellkitu když si soupeř myslí, že to je Shapeshifter a dá mu za 5…a na Detrivoru taky ujde, pokazí soupeřovi stavitelské práce a v kombinaci s shapeshifterem máte demoliční četu. 

Vs Angelfire aneb Three Color Control (UWR) 

Pohodový matchup. Nepříjemný je jen Boom/Bust, vadit může i rychlý Lightning Angel pokud ho nedokážete zastavit pavoukem/shapeshifterem/Mana Leakem. 
Po sajdu si přidáme Annexy, Rewindy a stálici Willbendra. Ven vyhodíme smetí v podobě dvou hermitů a nějaký ten Repeal. Soupeř přihazuje asi nějaké Detritivory a možná i Annexy. Takže All-star je opět Willbender…Dobrý matchup, není potřeba dodávat víc. 
Solar Flare 
Před sajdem jsou nejhorší Castigate a Persecuete. S castigací toho moc nenaděláte, a perzekuce se někdy dá přežít, protože opponent řekne špatnou barvu (např půjde po modrý kvůli lízání, a v tu chvíli máte na ruce třeba Harmonizu a Chord of Calling). Hermitem ho dokážete dost svižně zabít pokud nemá wrata, a i když je má tak máte Repeal, Deadwood Treefolka a rušení. Před sajdem je matchup určitě pro tron, ale potíže nastávají po sb. 
Flare přisajduje finkly a většinou také mortify, a někteří experti dokonce i Vesuvan Shapeshiftery. Na Finkla máte jedinou odpověď a to Shapeshiftera, a tudíž pokud ho položí třetí kolo tak si to můžete pomalu zabalit. Co s tím? Sajdovat na něj Serrated Arrows mi nepřijde jako dobrý nápad, protože když mu finkl nepřijde tak máte super ponižovátko na Akromy. Ze sajdu se nám hodí Annex, Muse Vessel, Rewindy a Willbender. 6 karet. Co ven? Abych řekl pravdu tak si nejsem úplně jistý, ale vyřadil bych pavouka (o Akromu/anděla se postará i shapeshifter když máte Chord), pak tak dvě zdi, protože many by mělo být dost a zeď dost často umírá na wrata, které vyláká hermit. Zbylé tři karty bych hledal mezi Remand/Repeal. Je to opravdu těžká volba, Repeal chrání morfy před zabíjením, zpomalí finkla, ale Remand je zas pěkný timewalk… Možná by moh jít ven jeden hermit, ale jeho schopnost během pár kol ukončit hru/vylákat wrata a vrátit se Repealem je opravdu super. Když vezmem v potaz, že nás Flare bude chtít vydiscardovat, tak se může stát, že Repeal by mohl být k ničemu, takže -2 Repeal, a jeden Rewind můžeme nenasajdovat, mohlo by se stát, že by se nám ruka zaplnila 4CC kartami a pak byste to stejně zahodily do perzekuce. Odsajdovával bych podle verze soupeře, obecně se to dost težko říká. 


Nakonec bych chtěl dodat, že balíček jsem ozkoušel na pražském HR. V základní části jsem uhrál 4-0-2, a dvě plichty nebyly ID :-) To svědčí o tom jak je balík složitý na hraní, a jelikož jsem s ním neměl moc nahráno tak mi vždy chvíli trvalo vybrat správnou možnost. Jen pro orientaci jsem porazil RG, Projekt X, WB control, Dredge.dec a plichtil s Solar Flare a Projekt X - když jsem vedl 1-0 a zbývalo 10 min do konce, soupeř měl 0 karet a milion životů, tak jsem odmítl vzdát, jako že mě nezabije, protože jsem měl šipky s dvěma žetonky a Research na ruce, ale soupeř si dal pár pěkných draw a já se svým lízáním a kupou zemí jen koukal a suše mě zabil Crypt Champion s kickerem, který vytáhl Saffi a společně si mě povodili :-) V t8 jsem dostal od Solar Flare. První jsem si dal mull na 4, ale nutno dodat, že kdyby opponent neměl Urza’s Factory tak jsem měl šanci... a druhou se pokazilo vše co se dalo. 

Na závěr bych Vám jen doporučil si před tím, než si vezmete UG tron na turnaj, ho chvíli testovat, protože jinak byste na turnaji nemuseli uspět jen díky jeho složitosti.
Rozmanitost dvojky si dnes představíme na dvou zajímavých balíčcích. Oba se postupem času vyvinuly z úspěšně hraných decků, zda jsou lepší než jejich první verze, kde oproti nim mají slabiny a kde naopak excelují, co že to vůbec je za decky? To vše se dočtete o několik řádků níže. 




Ub Pickles





// Lands
3 [RAV] Watery Grave
3 [TSP] Dreadship Reef
4 [AN] Desert
12 [UG] Island
1 [IA] Underground River
1 [TSP] Urza's Factory
// Creatures
1 [TSP] Brine Elemental
3 [TSP] Fathom Seer
4 [TSP] Vesuvan Shapeshifter
2 [TSB] Willbender
3 [TSP] Teferi, Mage of Zhalfir
// Spells
3 [TSP] Mystical Teachings
2 [DIS] Spell Snare
4 [RAV] Dimir Signet
2 [SH] Mana Leak
4 [RAV] Remand
3 [GP] Repeal
4 [US] Rewind
1 [TSP] Cancel
Sideboard:
1 [TSP] Brine Elemental
2 [TE] Bottle Gnomes
2 [TSP] Sudden Death
1 [PC] Extirpate
1 [CS] Commandeer
1 [RAV] Darkblast
2 [PS] Slay
2 [ON] Annex
3 [RAV] Stinkweed Imp


První, balíček známý jako Ub Pickles, morf.dec nebo také Dralnu s potvůrkami.V podstatě se jedná o UB kontrol s rušením (Spell Snare, Mana Leak, Remand, Rewind, Cancel) a jeho hledání (Mystical Teachings) na pohlídání si soupeře, ale zajímavý je draw engine a kill balíčku. Obojí se točí okolo karty Vesuvan Shapeshifter, který s Fathom Seerem líže každé kolo za 1U dvě kartičky a spolu s Brine Elementalem si opponent už do konce hry neodtapne. Další morf je Willbender, který umí přesměrovávání blesků, Split Secondových špinavostí, lízání jako Compulsive Researche nebo třeba rušení, zvládá toho opravdu hodně a soupeř ho většinou nečeká, takže napáchá pěkné škody. S Shapeshifterem to dělá každé kolo, ale to už není takové překvápko. Základ balíčku tvoří také karty vypůjčené z UB Dralnu rušičky, Teferi a Mystical Teachings. Když Teferi přistane na stůl tak Teaching najde během chvilky celé potvůrkové kombo. Jako poslední stojí za zmínku Repeal, který za lidovou jednu modrou umí vrátit libovolného morfa do ruky a uchránít ho tak před bleskem. 


Proč si vzít balíček na turnaj radši než Dralnu du Louvre? No tak je to trošku větší zábava než pořád něco kántrovat, dále se nabízí možnost vychutnávat si opponenta s morfama, protože při čtyřech druzích už si můžete soupeře dost solidně vodit. Nejlepší jsou pak chvíle, kdy Vám jednoho vrátí na ruku a Vy hned vynesete druhého, o kterém soupeř nemá ani zdání… Přidáním morfů se neztrácí moc na jeho hratelnosti, pořád je to dost dobrý deck co dokáže porazit skoro cokoliv. 

V saidboardu čekají takové vychytávky, jako třeba Stinkweed na MonoGreen Aggro, který si dá k snídani celou armádu Silhana Ledgewalkerů i s naplátováním, nebo třeba Sudden Deathy na ostatní Teferi decky. Commandeer je one-of na Teaching, aby Vám nevadil hellbentový Demonfire. Annex zaskočí opponenta s karoo a když ho nečeká tak dokáže vyhrát hru.Další Brine Elemental je zde proti balíčkům, které potřebujete zabít na lock – zrovna mě napadá třeba Nassifův Martyr deck. 




TSPG (The Standart Perfect Goblinaci)





// Lands
4 [IA] Sulfurous Springs
4 [TSP] Molten Slagheap
4 [DIS] Blood Crypt
6 [MI] Mountain (1)
2 [IA] Swamp (1)
1 [TSP] Fungal Reaches
// Creatures
4 [RAV] Dark Confidant
// Spells
3 [DIS] Brain Pry
4 [TSP] Lotus Bloom
4 [TSP] Ignite Memories
4 [DIS] Infernal Tutor
4 [CS] Rite of Flame
4 [TSP] Empty the Warrens
4 [TSP] Rift Bolt
4 [CS] Mishra's Bauble
4 [9E] Seething Song
Sideboard:
4x Bogardan Helkite
4xDragonstorm
1xHunted Dragon
3xPersecute
3xDamnation/Deathmark


Druhým dnes rozebíraným balíčkem je gobliní storm. S podobným balíčkem jsme se již v našem seriálu setkali. Tato verze ovšem na evolučním stupni stojí mnohem výš. Základ je klasický Lotusy a rituály, na zvětšení stormu rift bolt a mistra babule, která v nouzi slouží jako horší countrip. Když už zahrajeme kouzel víc nastoupí stromový zabijáci. Prvním je goblin warens a druhou možností jak ubít soupeře je z 2HG tolik proslavený Ignite Memories. Pro rychlejší přísun karet je tu Dark Confidant a forma hledání Infernal Tutor. Jako chuťovka na závěr tu je horší varianta Cabal Therapy Brain Pry. 


Samotný balíček je na hraní poměrně jednoduchý, jen o málo těžší jak autopilotní Dragonstorm. Oproti němu má následující plusy a mínusy. Nevýhoda je jediná, při stormu nemáte jistotu, že v tom samém kole zabijete oponenta, přeci jen můžete x-krát trefit zem či dostat na gobliny Wrath of God. Poté už následují jen výhody. Nejdůležitější je, že nepotřebujete 9 man, takže Vás jedno rušení či start bez lotusu tolik neodrovná. Často se stane, že soupeř čeká na poslední rituál, jenž by přinesl 9 manu, tak ho zruší a nevědomky tak přispěje ke své zkáze. Navíc dost kontrolů překvapí druhé kolo rite + song + warrens. Proti bytostem zas máte, když už holt karty nejdou jak by měli na pár kol několik blokerů. Hodně dobrý je v balíčku Infernal Tutor, buď najde rychle rituál nebo v případě spuštění stormu není zas takový problém, zahrát ho jako poslední kartu z ruky a najít jím kill condition. Pozdvižené obočí může způsobit Brain Pry. Ale v praxi funguje vcelku dobře. Proti kontrolu ji buď vyměníte za rušení, či zkusíte WOG (podle toho čím se soupeře chystáte zabít) a proti bytostem taháte helix či bytost do křivky. Každopádně její hraní vyžaduje aspoň průměrnou znalost fieldu a jistou míru předvídavosti, tudíž není pro každého. V manové základně stojí za zmínku jen spořící země. Balíček dokáží solidně nakopnout a občas to chce trochu počítání zda spustit kombo tohle kolo nebo radši našetřit nějakou tu manu navíc. 

Co se týče sideboardu polovinu ho zabírá výměna za dračák? Přeci jen když sligh vyprázdní během prvních chvil ruku není Ignite Memories takové terno. Stejně tak zelená mašina v čele s Spectral Force přejede gobliny celkem v pohodě. S Hellkitami to tyhle balíčky už tak jednoduché nemají a většinou jejich radost z pomaleji zpuštěného komba rychle pohasne. Další kartou v saidu je Persecute, konečná pro RWU kontrol a proti dalším dovede ve 3 kole přes rite celkem překvapit. Poslední místa v sideboardu zaujímá creature removal. Pro majetnější Damnation, zbytek může použít Darkblast nebo Deathmark. 

Jelikož se jedná o balíčky poměrně čerstvé, dvojku v poslední době odsunuly extendové kvalifikace daleko o pozadí a Honzu od magicu tahá plesová sezóna + pocit odpovědnosti z jeho bakalářky. Rozbor jednotlivých matchupů přijde až příště. I když u goblinů to tak složité není, na rychlé decky přihodíte zabíjení + prohodíte komba a na pomalejší dáte dovnitř Persecute. Ale UB pickles je o poznání složitejší a vychytávek skrývá daleko víc, takže si několik dalších řádků určitě zaslouží.
Tento víkend se koná poslední PTQ na Yokohamu v Olomouci. Před mnohými je rozhodnutí co hrát, proti čemu se připravit, cože je vlastně in. Zajisté napomůže rozbor metagame a decklisty finálové top8(najdete na úvodní stránce) a aby byla příprava kompletní je zde uveden pohled na Aggro Loam přímo od jeho úspěšného pilota.
       Balíček založený na kartách Life from the Loam, Seismic Assault a Terravore u nás už vyhrál druhé PTQ, a proto by stálo za to si ho trochu přiblížit. Maindeck je vybaven discardem v podobě Duressu a Cabal Therapy, mana akcelerujícími BOPy a Wall of Rootskami, removalem v podobě Putrefy a Devastating Dreams, odpovědmi hledajícím Burning Wishem, win condition jsou Terravore a Seismic Assault nakombený s Life from the Loamem.Ze zemí stojí za zmínku cyklící země, které s Loamem přinášejí solidní karetní výhodu, nebo Ghost Quarter, který se hodí na bourání tronu, Academy Ruin nebo hledání Basic zemí ve vlastním decku.Verze Loamů se většinou liší jen různými potvůrkami, některými z Werebear, Wild Mongrel, Vinelasher Kudzu nebo Dark Confidant. U nás nejrozšířenější je verze s Confidanty, která se jeví jako nejlepší. Někdo hraje také maindeck Engineered Explozives, které slouží jako Wrata na Boros nebo Naturalíza na nepříjemné Enchantmenty a Artefakty jako Chalice of the Void nebo Counterbalance.
Balíček se ze začátku hry snaží akcelerovat manu, vydiscardovat nepříjemné kousky z opponentovy ruky a procyklovat nepotřebné země. Poté se snaží vytvořit karetní výhodu z Dark Confidanta nebo Life from the Loamu a poskládat „skládačku“ v podobě Terravore + Devastating Dreams nebo Seismic Assault + Life from the Loam. 
Jaké jsou teda slabiny balíčku a jeho špatné matchupy?
Loam má problémy s rychlými potvůrkovými balíčky, jako jsou Boros nebo 5-color Zoo, protože vám většinou stihnou dát dost dmg než stihnete stabilizovat, a někdy se vám ani stabilizovat, třeba Dreamama nepovede, protože Zoo si dá myšku na potvůrku a Boros má 8 protekčních koníků.Po sajdu se situace s přidáním Baletek a Smotherů zlepšuje, máte dostatek zabíjení na Knighty/Priesty a myšky si taky pohlídáte, ale pořád to není ono a musíte to lízat opravdu dobře, protože když máte oba průměrné draw tak vás Boros/Zoo rozseká.
Mezi další nic moc matchup se řadí Trinket Tog, který vás se svou Top-Balancí dokáže kompletně zalockovat, protože hrajete karty jen s CC 1,2 a 3 a on taky, tak je resolvovaný Top+Balance většinou GG.Po sajdu je dobrý Krosan Grip na jeho lock, a Smother na Confidanta/Toga, zbytek Vás už nezajímá a můžete ho vesele vydiscardovat a rozjet svůj engine.Matchup se po sajdu hodně zlepší, ale pořád to není nic jednoduchého, karta, která vám totiž na jeho balíku vadí nejvíc je Sensei, protože hledá Balanci, když soupeř začíná tak je nevydiscardovatelný a discard už je pak nic moc a když je ve hře tak nemůžete hrát Dreamy – nechtete přece dostat rušením z vršku, že ne?
Scepter Chant je nepříjemný díky Sceptře s Chantem, proti které máte první hru jen 2 Putrefy, které si pravděpodobně ohlídá, a tudíž po jejím resolvu první hru to můžete prakticky zabalit a doufat, že stihnete a vyhrajete další dvě.Po sajdu se šance zlepšují díky Krosan Gripům/Ancient Grudgům, které říkají, že bez Teferiho hůlku ve hře prostě neudrží. Vaše nejsilnější karta na něj je Seismic Assault, který hru rychle ukončí a on tak nestihne ukončit „skládačku“.
Ve zbytku matchupů bych to viděl, že máte navrch (snad sem na nic nezapoměl). Na závěr bych chtěl snad jen dodat, že balíček není zrovna jednoduchý na hraní, a i špatně vyndaná zem může znamenat prohru, a proto bych Vám doporučil před turnajem odehrát co nejvíc her.
 
A nyní následuje rozhovor s účastníky samotného turnaje. Prvním je Tiran, kterého mi doporučili sami účastníci co že ho to potkalo tak zajímavého se dočtete níže. Po něm následuje poražený finalista Martin Jůza a známý vypravěč Martin Melichar. S finalisty se dočkáte určitě důkladnějšího pohovoru před odjezdem a po návratu(doufám že triumfálním) z Yokohamy.
 
Lukáš Jaklovský aka Tiran
 
1)                Jak jsi se na turnaj připravoval?
   Přípravě jsem se nevěnoval.
    
2)                Co jsi zvolil za balíček a proč?
Hrál jsem Flow Rock, čekal jsem, že se bude hrát hodně UW tronů
 
3)                Jak jsi dopadl?
Měl jsem 4 – 2 – 1
 
4)                Potkalo tě na turnaji něco hodné zapamatování?
Tak takové hry mě potkali dvě. V první jsem z Cabal Therapy věděl, že má soupeř v ruce Artefakt Mutation. Ale i přesto jsem místo Call of the Herd zahrál Sword of Fire and Ice, soupeř mi ho „překvapivě“ zničil mutací a protiútokem tokenů mě zabil.
Další věc se mi povedla, když jsem hrál s Martinem Jůzou o top8. Oba jsme neměli nic v ruce on na stole elfa, já dva meče. Elf mě pomalu sjížděl a jelikož jsme si nic jiné nedokázali líznout, vypadalo to na potupnou smrt. V zoufalství jsem prohlédl hrob a uviděl tam DarkBlast, tak jsem jím na 1 životě Elfa sundal. Pak jsem ještě DarkBlastem sundal Confidanta a možná ještě něco, následně si Martin dolízl Asketika a toho už byl Blast krátký.. Po hře mě okolostojící upozornili, že jsem celou dobu měl v hrobě slony..takže jsem mohl x kol koumat nad cestou do Japanu. Celkem pruda.
 
5)                Jak jsi byl s turnajem spokojen a změnil by jsi zpětně něco?
Nejsem moc spokojený se svou hrou.
 
6)                Nejoblíbenější a nejneoblíbenější karta?
Lighting Helix a Remand
 
    Martin Jůza
 
1)                Jak jsi se připravoval?
 V pátek jsem si postavil balíček a večer odehrál asi 10-15 her s trojicí balíčků Flow Rock, Aggro Loam, UW tron s pozdějším vítězem.
 
2)                Co jsi zvolil za balíček a proč?
Flow Rock - snad až na gobliny a aggro loam nemá s ničím špatný matchup, Aggro Loam jsem se snažil vyřešit sideboardem (4 wretch, 3 extrakce) a goblini se skoro vůbec nehrají. Přidal jsem do základu 4tý Flow a vyndal Sword of F/I, protože nechápu, jak někdo může tu kartu hrát. Ale nebýt v balíčku Confidant, tak ho asi nehraju, musím mít v decku přístup alespoň k nějakému lízání karet/karetní výhodě.
 
3)                Kolik jsi uhrál?
8-2, prohrál jsem dvakrát s Lukášovo Aggro Loamem a vyhrál jsem nad 2x UW tron (rychlý Flow nebo Confidant a kotel discardu = gg), Flow Rock, RB Dragonstorm (s dvojitým mulliganem na 5), UGb Madness, GBw Oku-rock s Vindikacema (neuvěřitelná míchačka), Boros (8 LD main) a RG aggro.
 
4)                Co tě potkalo zajímavého?
Hanysovo tronu jsem dal Flow ve 2. a 3. kole (watta luckbox), Tiran mi věnoval výhru, když si asi 8 kol nevšiml, že má v hrobě Call a Darkblast a sjezdil ho 1/1 elf na 1 život, soupeř s borosem, který po nelíznutí třetí země na LD okomentoval balík slovem "kurvička" a bezradnost a beznaděj v souboji s Aggro Loamem.
 
5)                Jak jsi byl s turnajem spokojen a změnil by jsi zpětně něco?
S balíčkem jsem naprosto spokojený až na ten Loam, jestli má někdo nějaký lepší nápad co sideboardovat, sem s tím. Možná bych přidal 4. jitte do základu, ale nenapadá mě za co.
 
6)                Nejoblíbenější a nejneoblíbenější karta?
Dark Confidant / Dark Confidant na druhé straně stolu – nesnášim, když si soupeř líže víc karet než já :-).
 
       Martin Melichar aka Melda
 
1)                Jak jsi se připravoval?
Pokud se jedná o testing, tak jsem se nejprve zaměřil na teoretickou stránku věci, kdy jsme balíček deailně rozebrali s Martinem Jůzou a Lukášem Blohonem a následně jsem s ním vyrazil do Hotýlku, kde jsem si s ním zahrál tak dvacet zkušebních her s ostatními členy Alkáč týmu, přičemž tak prvních deset bych mohl prohlásit za vypovídající. Zbytek přípravy se odehrával ve vlaku na cestě do Brna, kde jsme také stihli několik partií. Evžen kvůli tomu dokonce vybral ten nejpomalejší vlak z nabídky :) Psychicky jsem se pak připravoval sobotní noc v brněnském Clubu 21 a samozřejmě i ráno před turnajem :)
 
2)                Co jsi zvolil za balíček a proč?
Zvolil jsem si balíček TEPD / the extended perfect dračák /. Nerad hraji balíky stažené z internetu, navíc jsem se pro balíček nadchnul už týden dopředu a nechtěl jsem na poslední chvíli noc měnit. Balíček zabíjí stejně rychle jako mind desire a je jednodušší na hraní, což mi vzhledem k dalším plánovaným aktivitám během turnaje vyhovovalo...
 
3)                Kolik jsi uhrál?
Uhrál jsem nakonec výsledek 4-3. Po slušném začátku 3-0 přestal balíček chodit, dokázal dokonce prohrát i s affinitou a za 4-3 tak můžu být ještě rád.
 
4)                Co tě potkalo zajímavého?
Tak zážitků z celé cesty je poměrně dost, ale jelikož píšu stručný report do extendedového týdeníku, nechám si to tam, abych se pak neopakoval...
 
5)                Jak jsi byl s turnajem spokojen a změnil by jsi zpětně něco?
Celkově jsem byl s turnajem spokojen, organizace byla bez problémů a i mezi hráči jsem nenarazil na nikoho konfliktního. Výsledek mohl být lepší, ale to by musel být i lepší hráč. Na svém balíku bych neměnil asi nic, jen v saidu by se možná dala najít lepší náhrada za defense gridy....
 
6)                Nejoblíbenější a nejneoblíbenější karta?
U mne Kokusho nejlépe alespoň ve čtyřech kopiích. Nejneoblíbenější kartu pak jasně vyhrává cabal terapie, zvláště ty play sety při hrách s Juzámem :)
 
 
Doufám, že se rozhovory a vybraní lidé líbili (příště snad odchytneme někoho z Moravy, popř. pokud Vás potká něco zajímavého, tak mě sami vyhledejte). Osobně hodnotím turnaj jako jeden z nej za poslední dobu. Rozmanitost decků je obrovská, sice je znát mírná nadvláda Aggro Loamu, ale to je zas vyváženo nutným skillem k jeho úspěšnému vedení a zas tak často ho nepotkáte (což se může už o víkendu změnit). A když se podíváte na top8 je vidět, že úspěchu můžete dosáhnout i z něčím originálním. Mezi hráči na prvních stolech totiž již od třetího kola řádil postrach, který dostal trefné jméno, Exekutor. Ve třetím kole si Arnošta Žídka vychutnal 3 Repealy a 3 Remandy na 3 Call of the Herdy:) a k ukončení trápení sloužila Akroma spolu s Pegasy z Sacred Mesy. Exekutor byl postrachem každého hráče, který nehrál modrou, protože setkání s ním znamenalo trápení a následné ušlapání letadly, jako třeba draftovou superstar Isperií :) Exekutor se dostal do t8, jeho decklist můžete najít na úvodní stránce a pokud chcete mučit hráče hrající červenou na PTQ v Olomouci, tak doporučuji jeho decklist.
 
A tímto se s Vámi loučíme a u příštího článku opět naviděnou.
V dnešním článku se podíváme na jednotlivé commony z Lorwynu. Řekl bych, že oproti jiným edicím je trochu těžší jednotlivé karty hodnotit, protože jejich hodnota bude opravdu hodně záviset na tom, v jakém balíku je budete hrát. Některé takové změny jsou poměrně samozřejmé, nebudu například u každé karty psát „je to Kithkin, jeho cena v Kithkiních balících o něco stoupne“, protože to se asi rozumí samo sebou. Jiné interakce však mohou být trochu „skrytější“ a na takové se pokusím poukázat. Nicméně už po několika draftech, které mám za sebou, musím přiznat, že s Lorwynem se dají dělat opravdu nevídané experimenty a i naprosté smetí může mít ve správném balíku svou cenu. Buďte tedy ke všem kartám otevření a nenechte se omezovat tím, že od někoho uslyšíte, že jě něco „nehratelná plíva“. Lorwyn se vám za to dozajista odmění. 

V Lorwynu se můžeme setkat s několika novými keywordy, nejzajímavější z nich je však podle mě clash. Pravidla jsou jednoduchá. Vy i soupeř otočíte vrchní kartu knihovny a pokud máte vyšší cost, pak vyhrajete. Následně se oba rozhodnete, jestli dát kartu zpět na vršek či na spod knihovny. Na první pohled by se mohlo zdát, že šance vyhrát clash jsou 50/50, tak to však vůbec není. „Remíza“ se totiž počítá pro majitele clash karty jako prohra, a protože průměrný balík na limited obsahuje kolem sedmnácti zemí, remíza bude poměrně častým jevem. Jaká je tedy šance že vyhrajete clash, pokud máte naprosto identický balík jako soupeř? 
Jeden z možných výpočtů je následující: Předpokládejme, že manová křivka obou balíků je takováto: 

5x 2cc
5x 3cc
5x 4cc
5x 5cc
3x 6cc
17x 0cc (země) 

Chceme-li vypočítat průměrný počet karet, se kterými „prohrajeme“, musíme počet každé skupiny casting costů vynásobit počtem karet v soupeřově balíku, se kterými dotyčná skupina nevyhraje, to celé sečíst a vydělit čtyřiceti: 

17x40 + 5x23 + 5x18 + 5x13 + 5x8 + 3x3 / 40 = 24,975

Nyní tento mezisoučet znovu vydělíme čtyřiceti a výsledek odečteme od jedné. Dostaneme 0,3756, což znamená, že pravděpodobnost na vyhraný clash při shodném balíku jako je ten soupeřův je 37,56%.
Pokud se vám mnou uvedený výpočet nezdá, pak se určitě v komentářích podělte o svůj vlastní, konzultoval jsem jej však s Honzou Škampou a Ivem Blažkem (tímto jim děkuji za jejich čas a úsilí :)) a dokonce dokázali přijít ještě s jiným postupem (který jsem však příliš nepochopil a proto uvádím tento :)), výsledek byl nicméně úplně stejný. 
Teď už se však přesuňmě k jednotlivým kartám. Hodnocení jako vždy od jedné do deseti, hranice hratelnosti je někde kolem čísla pět. 
























Avian Changeling 
2W 
Creature - Shapeshifter 
2/2 
Changeling (This card is every creature type at all times.) 
Flying

Hned první bílá karta z Lorwynu rozhodně stojí za povšimnutí. Tohle není jen obyčejný Wild Griffin – abilita „changeling“ je na limited opravdu velice užitečná a kombí se s neskutečným množstvím efektů. Avian se hodí do každé kombinace, každý tribe jej ocení, navíc se nedá zabít černým „elfím“ removalem Eyeblight´s Ending. 
7,5/10


Cenn's Heir 
1W 
Creature - Kithkin Soldier 
1/1 
Whenever Cenn's Heir attacks, it gets +1/+1 until end of turn for each other attacking Kithkin. 

Za normálních okolností si Cenn´s Heir místo v maindecku určitě nezaslouží – i jako dvojmanová 2/2 by byl jen průměrný, ani na tuto velikost se u něho ale obvykle nedá spolehnout. Zařadil bych jej jen do opravdu „heavy-kithkin“ balíku – do takového, ketrý by hrál minimálně 14-15 kithkinů. I tam bych však o jeho zařazení váhal. 
3-5/10


Dawnfluke 
3W 
Creature - Elemental 
0/3 
Flash 
When Dawnfluke comes into play, prevent the next 3 damage that would be dealt to target creature or player this turn. 
Evoke W (You may play this spell for its evoke cost. If you do, it's sacrificed when it comes into play.) 

Nevýrazný trik, který s sebou může po menší manové investici přinést nevýrazného blokera. Uvažoval bych o něm jen jako o sideboardu na soupeře s vícero blesky, na maindeck to ale určitě není. 
3/10


Goldmeadow Dodger 
W 
Creature - Kithkin Rogue 
1/1 
Goldmeadow Dodger can't be blocked by creatures with power 4 or greater. 

Další ze zástupu jednomanových 1/1 příšerek, které jsou příliš slabé na to, aby nějak výrazněji zasáhly do bojů. 
3/10


Goldmeadow Harrier 
W 
Creature - Kithkin Soldier 
1/1 
W, T Tap target creature. 

Velice solidní tapovač, kterého si vždycky rádi zahrajete. Jeho jedinou výraznější nevýhodou je to, že je poměrně křehký a stačí na něho jakékoliv zabíjení. Ve prospěch Harriera nehovoří ani to, že v edici vyšlo hned několik karet (tribalem spadajících především mezi Faerie), které dokážou oslabit bytost právě o jedna. Na druhou stranu tenhle Kithkin stojí pouhou jednu manu a nebude vám tak fakticky zabírat místo na žádném manovém slotu. A to rychlé bílé beatdowny určitě ocení. 
8/10


Hillcomber Giant 
2WW 
Creature - Giant Scout 
3/3 
Mountainwalk

Hillcomber Giant nezapře spřízněnost se svým červeným bratrancem Hill Giantem, kromě jeho „čísel“ má však navíc ještě jednu poměrně užitečnou vlastnost, a sice mountainwalk. Na červeného soupeře to tedy bude pochopitelně vždycky side-in, většinou bych se však za něho nestyděl ani v základu, a to ani v balíku, který neklade zvláštní důraz na creature typ „giant“. 
6/10


Judge of Currents 
1W 
Creature - Merfolk Wizard 
1/1 
Whenever a Merfolk you control becomes tapped, you may gain 1 life. 

Na první pohled bych tohoto merfolka označil za smetí, které by se do balíku nikdy vejít nemělo. Už na druhém draftu, který jsem s Lorwynem absolvoval, mě ale Kuba De Sio přesvědčil o tom, že v této edici není radno nechat se ukolébat prvním dojmem a v podstatě cokoliv, co pracuje se správným creature typem, má potenciál dělat ve správném balíku opravdové divy. Dežo nadraftoval naprosto exkluzivní UW merfolky s dvěma kopiemi Summon the School (účkový merfolčí „Sprout Swarm“) a nejrůznějšími kartami, vyžadujícími tapování bytostí, a pomocí tohoto nenápadného merfolka dokázal například „raceovat“ útoky Ivana Stanoeva, který jezdil každé kolo asi za 15. I přes to se však během několika kol dostaly Dežovy životy někam k číslu padesát. 
Proč tohle všechno říkám? Jednoduše proto, že Lorwyn tak docela nefunguje podle „klasických“ limited pravidel a v rukou kreativních hráčů může hodnota jednotlivých karet prodělat naprosto zásadní změny. Pokouším se hodnotit každou kartu více méně „ve vakuu“, v Lorwynu však může „střední hodnota“ karet vykazovat nebývalé výkyvy. Je tedy Judge of Currents hratelná karta? Obvykle bych řekl, že 1/1 bytost za dvě many, která má jakousi bezpředmětnou abilitu, říkající cosi o přidávání životů, nebude mít na hru pražádný význam. Čas od času ale bude ve správných rukou a správném prostředí naprosto neuvěřitelná. 
2/10


Kinsbaile Balloonist 
3W 
Creature - Kithkin Soldier 
2/2 
Flying 
Whenever Kinsbaile Balloonist attacks, you may have target creature gain flying until end of turn. 

Čtyřmanový 2/2 letec s bonusem, to je standart, na který jsme si mohli za poslední roky již zvyknout. Kinsbaile Balloonist navíc nabízí velice nadprůměrnou schopnost v podobě vyslání jednoho vašeho útočníka do vzduchu. Sečteno a podtrženo, pěkný útočný kousek, který se bude vyjímat v každém agresivním bílém balíku. 
7/10


Kinsbaile Skirmisher 
1W 
Creature - Kithkin Soldier 
2/2 
When Kinsbaile Skirmisher comes into play, target creature gets +1/+1 until end of turn. 

Další solidní kithkiní útočník. Buď jej můžete položit ve druhém kole jako „medvěda“, nebo později ve vhodnou chvíli posílíte bytost tak, aby získala výhodu nad soupeřovými obránci. Nic, nad čím by bylo nutné jásat, ale hratelný Kinsbaile Skirmisher tak akorát. 
6,5/10


Kithkin Greatheart 
1W 
Creature - Kithkin Soldier 
2/1 
As long as you control a Giant, Kithkin Greatheart gets +1/+1 and has first strike. 

Také Kithkin Greatheart odvede svou práci v předních liniíh spolehlivě, může však být ještě o kousek lepší, pokud jej podpoříte bytostí se správným creature typem. Ideální pro takové účely je jakýkoliv Changeling, například již zmiňovaný 2/2 letec za tři many. Changelingů a Obrů je v Lorwynu relativně dost, takže by neměl být větší problém Greathearta spolehlivě „nafouknout“. 
6,5/10


Kithkin Healer 
2W 
Creature - Kithkin Cleric 
2/2 
T Prevent the next 1 damage that would be dealt to target creature or player this turn. 

Další z řady bílých rozumně velkých a drahých Kithkinů. Pokud je cesta volná, pak se Healer může rozjet do útoku, v opačném případě nemá problém s tím, zůstat doma a podporovat vaše síly. Levný, efektivní, spolehlivý... co víc si přát. 
7/10


Lairwatch Giant 
5W 
Creature - Giant Warrior 
5/3 
Lairwatch Giant can block an additional creature. 
Whenever Lairwatch Giant blocks two or more creatures, it gains first strike until end of turn. 

Lairwatch Giant dává už na první pohled najevo, že jeho funkce bude spíš v obraně, neboť šestimanová bytost s trojkou dozadu asi nebude mít v útoku příliš dlouhou životnost. Bránit vás proti pozemním hordám dokáže poměrně slušně – není však na šesti manách trochu pozdě myslet na zajištění obranných linií? Lairwatch Giant navíc nedosáhne na letce a pokud by pro soupeře představoval problém, může jednoduše Giantovu abilitu obejít (útočit jen největší bytostí) nebo jej jednoduše zabít (Lorwyn má v commonovém slotu jeden „Last Gasp“ a jednu „Incineraci“ – toughness tři tedy není příiš bezpečný). Lairwatch Gianta bych měl na paměti při sideboardování, na maindeck by to však většinou asi být nemělo. 
4,5/10


Neck Snap 
3W 
Instant Destroy target attacking or blocking creature. 

Jednoduché a elegantní zabíjení bytostí, které se přímo angažují v combatu. Nedosáhne sice na nejrůznější stříleče, preventovače a posilovače, ale i tak je vcelku solidní. 
7,5/10


Oaken Brawler 
3W 
Creature - Treefolk Warrior 
2/4 
When Oaken Brawler comes into play, clash with an opponent. If you win, put a +1/+1 counter on Oaken Brawler. (Each clashing player reveals the top card of his or her library, then puts that card on the top or bottom. A player wins if his or her card had a higher converted mana cost.) 

Jak jsem psal už v úvodu, na vyhraný clash máte něco přes 37%, což pro tuhle kartu není příliš příznivý údaj. Ve většině případů to bude jen 2/4 strom za čtyři many, což je vcelku mizerný poměr. 
4/10


Oblivion Ring 
2W 
Enchantment 
When Oblivion Ring comes into play, remove another target nonland permanent from the game. 
When Oblivion Ring leaves play, return the removed card to play under its owner's control. 

Oblivion Ring je Lorwynská variace na téma „Pacifismus“, oproti obyčejnému zástupci svého druhu - například z desáté edice – má však dvě poměrně zásadní výhody. První je zřejmá na první pohled: Oblivion Ring dokáže schovat libovolný permanent, včetně chuťovek typu Planeswalker či nepříjemný equipment... nebo i soupeřův Oblivion Ring. Druhá výhoda spočívá v tom, že na Oblivion Ring tak docela neplatí žádný bounce spell. Když vrátíte bytost, schovanou pod obyčejným Spacákem, Pacifismus z ní spadne. U Oblivion Ringu ale bytost vrátit nemůžete a nehrozí tak bezprostřední riziko toho, že váš soupeř spacák „obejde“. 
8,5/10


Plover Knights 
3WW 
Creature - Kithkin Knight 
3/3 
Flying, first strike 

Klasický pětimanový letec s dobrou abilitou. U letadla sice first strike není až tak rozhodující jako u pozemních příšer, které se přeci jenom do combatu dostanou o něco častěji, u Plover Knightů však bude obvykle znamenat alespoň to, že menší soupeřovy příšery nebudou moci do untaplých Knightů pořádně útočit. Takže tu máme letadlo s trojkou dopředu, které umí vypomoci i v obraně – obdobu Spirálových Castle Raptorů. 
8/10


Shields of Velis Vel 
W 
Tribal Instant - Shapeshifter Changeling 
(This card is every creature type at all times.) 
Creatures target player controls get +0/+1 and gain all creature types until end of turn. 

Zajímavý combat trik. Spíše než nevýrazný +0/+1 bonus vašim příšerám mě zaujala schopnost dát bytostem všechny creature typy. Ve většině balíků asi nebude tenhle efekt natolik přínosný, aby se vyplatilo Shields of Velis Vel zařadit, dovedu si ale představit i scénáře, ve kterých by platil opak. Pokud například potřebujete ochranu před soupeřovým zabíjením, které říká „destroy target non-elf creature“, instantní „myšku“ k různým posilujícím lordům atd, dá se o téhle kartě uvažovat. Musíte ale mít využití více, jinak bude příliš velké riziko, že druhá abilita Shieldů nebude k ničemu. 
3-?/10


Soaring Hope 
4W 
Enchantment - Aura 
Enchant creature 
When Soaring Hope comes into play, you gain 3 life. 
Enchanted creature has flying. 
W: Put Soaring Hope on top of its owner's library. 

U téhle edice jsem zpravidla o něco opatrnější s kritickými soudy než obvykle. Že by ale k něčemu byl flying a přidávání životů spojené s karetní nevýhodou? To asi ne. 
2/10


Springjack Knight 
2W 
Creature - Kithkin Knight 
2/1 
Whenever Springjack Knight attacks, clash with an opponent. If you win, target creature gains double strike until end of turn. 

Jak už jsem uváděl výše, pravděpodobnost na vyhraný clash je asi 37,5%, nelze se tedy na něj příliš spoléhat a počítal bych s ním jen jako s případným „bonusem“. Útočit do soupeřovy 4/4 tak Springjack Knight asi nebude. Jednička v zadu znamená, že Knighta soupeř znemožní libovolnou příšerou s jedničkou dopředu. Je pravda, že se tenhle Kithkin pěkně kombí například se zeleným commonovým „posilovačem“ útočících bytostí (Kithkin Daggerdare) a za jistých okolností bych si jej zahrál i poměrně rád, obvykle však budete mít k dispozici lepší karty. 
4,5/10


Surge of Thoughtweft 
1W 
Tribal Instant - Kithkin 
Creatures you control get +1/+1 until end of turn. If you control a Kithkin, draw a card. 

Není asi třeba říkat, že v Kithkiním balíku bude tenhle trik velice solidní, zatímco v balíku bez Kithkinů bude žalostný, otázkou však je, kolik je třeba Kithkinů na to, aby se Surge of Thoughtweft přehoupl přes hranici hratelnosti. To však nezáleží jen na počtu Kitkinů, ale také na celkové povaze vašeho balíku: Chybí vám triky? Máte nějaké karty, produkující tokeny? (v tomto ohledu přichází v úvahu zejména zelená se svou schopností generovat Elfí tokeny). Pokud zní odpověď na obě předešlé otázky „ano“, pak bych se nebál Surge of Thoughtweft zařadit ani do balíku s menším počtem Kithkinů / Changelingů – alespoň tak 4-5 bych jich ale mít chtěl i tak. 
4-7/10


Triclopean Sight 
1W 
Enchantment - Aura 
Flash 
Enchant creature 
When Triclopean Sight comes into play, untap enchanted creature. 
Enchanted creature gets +1/+1 and has vigilance. 

Velice vypečený trik, kolem kterého je poměrně těžké hrát, protože dvě many nejsou vůbec mnoho a bytostí taplých do útoku bude mít bílá zpravidla až až. Funguje pěkně i jako překvapivý trik s různými preventovači, posilovači atd. Triclopean Sight bych zpravidla odsidoval proti balíku s větším množstvím instantního removalu / bouncu, protože jej budete obvykle sesílat proti soupeřovým odraplým manám, i tak bych se za něho ale v maindecku většinou nezlobil. 
6,5/10


Wellgabber Apothecary 
4W 
Creature - Merfolk Cleric
2/3 
1W: Prevent all damage that would be dealt to target tapped Merfolk or Kithkin creature this turn. 

Wellgabber Apothecary bohužel trpí jedním důležitým rozporem: jeho abilita je určena spíše pro agresivní balíky – taplé bytosti, kterým je třeba preventovat damage, bývají zpravidla ty, jež se vydaly do útoku. 2/3 tělo za pět man je však opravdu žalostně málo, navíc Apothecarova abilita je poměrně situační. Dokážu si jej představit i v defenzivněji laděném balíku, kde by například mohl spolupracovat s preventovači a merfolčími „ponižovači“, které by po zablokování „stahoval“ z combatu. Nevyplatí se však místo téhle karty hrát jinou, která něco umí i sama o sobě? Řekl bych že ve většině případů by měla odpověď znít „ano“. 
3-5/10


Wispmare 
2W 
Creature - Elemental 
1/3 
Flying 
When Wispmare comes into play, destroy target enchantment. 
Evoke W (You may play this spell for its evoke cost. If you do, it's sacrificed when it comes into play.) 

Zajímavá možnost jak se po sidu zbavit přemnožených Oblivion Ringů (pokud možno na soupeřově straně stolu), na maindeck však bude Wispmare většinou příliš nevýrazná. 
4/10
























AEthersnipe 
5U 
Creature - Elemental 
4/4 
When AEthersnipe comes into play, return target nonland permanent to its owner's hand. Evoke 1UU (You may play this spell for its evoke cost. If you do, it's sacrificed when it comes into play.) 

Na první pohled trochu předražený Man-o´-War, zajímavý komentář k němu však měl Quentin Martin ve svém článku na magicthegathering.com, když jej přirovnal k Vedalken Dismisserovi – „sleeper card“ své sady. Podle mého názoru však rozdíl mezi Dismisserem a Aetherspine netkví jen v odlišných proporcích, ale také v rozdílné povaze edic, ve kterých tyto dvě karty vyšly. Ravnica byla plná Signetů a „karoo“ landů, díky nimž nebyl problém manu nejen fixovat, ale také se dříve dostat na šest man. Lorwyn žádnou takovou fixaci mimo zelené nemá, takže je třeba chovat se ke své manové křivce trochu ohleduplněji. Neříkám, že Aetherspine je špatná karta, pokud bych neměl na vyšších manových slotech nával, tak si ji v podstatě vždycky rád zahraju, Dismisser byl však dle mého názoru úplně jiná „liga“. 
6/10


Amoeboid Changeling 
1U 
Creature - Shapeshifter 
1/1 
Changeling (This card is every creature type at all times.) 
T Target creature gains all creature types until end of turn. 
T Target creature loses all creature types until end of turn. 

Další zajímavý příklad toho, jak ošidné může být dívat se na karty v Lorwynu prizmatem minulé edice. Dal by se Ameboid hrát, pokud by vyšel v Time Spirale? To asi stěží. V Lorwynu však může být ve správném balíku až překvapivě užitečný. Neřímám, že se dá hrát všude a proti každému, pokud to však okolnosti vyžadují, pak si své využití velice pravděpodobě najde (například jako sideboard proti „non-elf“ removalu, různým championům, posilovačům atd atd.) 
5-7/10


Aquitect's Will
U
Tribal Sorcery - Merfolk
Put a flood counter on target land. That land is an Island in addition to its other types as long as it has a flood counter on it. If you control a Merfolk, draw a card. 

I přes to, že mnoho Lorwynských merfolků pracuje s pojmem „Islandwalk“ se za normálních okolností rozhodně nevyplatí plýtvat prostor v balíku na efekt tohoto druhu. V 90% bude užitečnější libovolná bytost. Aquitect´s Will může získávat na hratelnosti až při opravdu vysokém počtu merfolků jako svého druhu „land-destrukce“. Pokud bych ale měl na výběr, nezařazoval bych ji do balíku, který by měl méně jak 13-14 merfolků a dostatek playablů. 
2-4/10


Broken Ambitions
XU

Counter target spell unless its controller pays X. Clash with an opponent. If you win, that spell's controller puts the top four cards of his or her library into his or her graveyard. (Each clashing player reveals the top card of his or her library, then puts that card on the top or bottom. A player wins if his or her card had a higher converted mana cost.) 

Poměrně slušný „power sink“. Výhoda při vyhraném clashi je o něco lepší, než jak na první pohled vypadá, neboť v tomhle případě její primární účel nebude v „odemletí“ soupeře – pokud u oponenta z clashe uvidíte nějakou kartu, kterou si bude chtít soupeř líznout, máte možnost odemlít ji do hrobu a zabránit mu tak v tom. 
5,5/10 


Deeptread Merrow
1U
Creature - Merfolk Rogue
2/1
U: Deeptread Merrow gains islandwalk until end of turn. 

Slušný merfolčí koník s poměrně užitečnou výhodou. Zvlášťe při sideboardování se na něho vyplatí pamatovat. 
6/10 


Faerie Trickery
1UU
Tribal Instant - Faerie
Counter target non-Faerie spell. If that spell is countered this way, remove it from the game instead of putting it into its owner's graveyard. 

Je to Hinder…. Je to Dissipate… Nikoliv, je to Faerie Trickery, přestože k oběma zmiňovaným kartám má velice blízko. Klauzule, zakazující counterovat „Faerie spell“ bude sice čas od času nepříjemná – mezi „Changeling spelly“ mimo jiné patří například nový „Last Gasp“ nebo dvojmanový modrý combat trick, ke kterému se dostanu za chvíli, ve většině případů se však na tuhle kartu můžete spolehnout. Stejně jako „Power Sink“, o kterém jsem se zmiňoval výše, bude i Faerie Trickery o něco lepší na sealed decku než na draftu, protože sealed deck častěji rozhodují brutální rarity (a těch je v Lorwynu podle mě podstatně více, než jak jsme tomu byli zvyklí z Time Spiraly). V modrém balíku zaměčeném na Faerie se navíc counterování tentokrát poměrně vyplatí, neboť spousta Faerií má flash, takže je možné čekat s volnou manou v soupeřově kole a rozhodnout se, zda soupeřův spell rušit nebo zahrát bytost. 
6/10


Glimmerdust Nap
2U
Enchantment - Aura
Enchant tapped creature
Enchanted creature doesn't untap during its controller's untap step. 

Slušný modrý „removal“. Tři many jsou na takový efekt tak akorát. Sice se s ním jen těžko budete zbavovat soupeřových obránců, modré balíky však často soupeřovu obranu díky nejrůznějším formám evasion řešit nemusejí, takže Glimmerdust Nap bude mít blíž k Pacifismu, než by se mohlo zdát. 
6,5/10


Inkfathom Divers
3UU
Creature - Merfolk Soldier
3/3
Islandwalk
When Inkfathom Divers comes into play, look at the top four cards of your library, then put them back in any order. 

Karta ma pomezí maindeck materiálu a rozumného sideboardu. Pokud to křivka a tribal aspekt vašeho balíku vyžadují, pak není důvod nechávat Inkfathom Divery v sideboardu. Máte-li pak na místo těchto merfolků lepšího adepta, pak zas není nic špatného na tom nechat Divery odpočívat „na lavičce“. 
5/10


Mulldrifter
4U
Creature - Elemental
2/2
Flying
When Mulldrifter comes into play, draw two cards. 
Evoke 2U (You may play this spell for its evoke cost. If you do, it's sacrificed when it comes into play.) 

Mulldrifter je ztělesněním efektivního letce a na limited tolik potřebné karetní výhody. Pět man je za takovou kartu více než rozumná cena, navíc jej můžete zahrát za Evoke cost v případě, že vám kartibůh odepřel dostatečný počet zemí. Není tady příliš o čem psát, zkrátka a jednoduše tohle je karta, která má všechna pro a jen velice málo proti. 
8,5/10


Paperfin Rascal
2U
Creature - Merfolk Rogue
2/2
When Paperfin Rascal comes into play, clash with an opponent. If you win, put a +1/+1 counter on Paperfin Rascal. (Each clashing player reveals the top card of his or her library, then puts that card on the top or bottom. A player wins if his or her card had a higher converted mana cost.) 

Balíky, zaměřené na merfolčí tribe, tenhle přírůstek většinou ocení, do decku, který s tímto pojmem příliš neoperuje, bych však Rascala většinou necpal. Na třetím slotu budeme mít obvykle na výběr z lepších kousků. 
5/10


Pestermite
2U
Creature - Faerie Rogue
2/1
Flash
Flying
When Pestermite comes into play, you may tap or untap target permanent. 

Výborný letec, řekl bych dokonce že ještě o něco lepší než vypadá. Jeho abilita skýtá přístup k nepřebernému množství triků, tapnutím soupeřovy země v upkeepu třetího kola počínaje a různými překvapeními v combatu konče. I sám o sobě má rozumné rozměry na to, abyste jej ocenili i jako topdeck v lategame. 
8/10


Ponder
U
Sorcery
Look at the top three cards of your library, then put them back in any order. You may shuffle your library. 
Draw a card. 

Na limited není tahle karta nic extra. Neřeší nijak výrazně ruce s jednou či naopak třeba pěti zeměmi, protože karty z vrchu knihovny můžete „filtrovat“ jen krátkodobě, pokud se nechcete svěřit do rukou náhody. Dostane vás o pár kol dříve k určitému konkrétnímu „topdecku“ a protože v podstatě nezabírá místo v balíku, hrát se určitě dá, na draftu bych jej ale nebral nijak zvlášť vysoko. 
5,5/10


Protective Bubble
3U
Enchantment - Aura
Enchant creature
Enchanted creature is unblockable and has shroud. (It can't be the target of spells or abilities.) 

Je sice pěkné, že „Ochranná bublina“ si hlídá největší slabinu všechench enchant creatur – riziko 2 za 1 –, za čtyři many toho však umí dost málo. Navíc i v „necílitelnosti“ téhle karty zeje jedna velká trhlina, neboť soupeř může bytost podstřelit v reakci. 
3/10


Ringskipper
1U
Creature - Faerie Wizard
1/1
Flying
When Ringskipper is put into a graveyard from play, clash with an opponent. If you win, return Ringskipper to its owner's hand. (Each clashing player reveals the top card of his or her library, then puts that card on the top or bottom. A player wins if his or her card had a higher converted mana cost.) 

Dvojmanový 1/1 letec, kterého můžete s dostatkem štěstí „recyklovat“ coby chumpblockera, mi nepřijde jako něco, s čím by si měl soupeř dělat starosti. Příliš malý vliv na hru odsuzuje tuhle kartu do role outsidera. 
3/10


Sentinels of Glen Elendra
3U
Creature - Faerie Soldier
2/3
Flash
Flying

Oproti tomu Sentinels of Glen Elendra jsou už dost velcí na to, aby soupeři nějaké to zranění ušťedřili, navíc mohou nečekaně vyskakovat do bloku a trestat příliš odvážné příšerky, které by se vydaly vaším směrem. A trojka v zadu by měla zaručit, že Sentinelové vyjdou z většiny střetnutí vítězně. 
7,5/10


Silvergill Douser
1U
Creature - Merfolk Wizard
1/1
T Target creature gets -X/-0 until end of turn, where X is the number of Merfolk and/or Faeries you control. 

Sám o sobě se chová Silvergill Douser jako Samite Healer, ve správném balíku však dokáže být mnohem víc než to. Odvážím se dokonce tvrdit, že tenhle drobný merfolk bude v nadcházejících měsících jedním z hlavních důvodů, proč draftovat Merfolky. Snad jen jednička v zadu z něho dělá snadný cíl pro všemožné špinavé triky, což mu o chlup na hratelnosti ubírá, pokud však přežije, udělá soupeři z combatu učiněné peklo. 
8/10


Spellstutter Sprite 
1U 
Creature - Faerie Wizard 
1/1 
Flash 
Flying 
When Spellstutter Sprite comes into play, counter target spell with converted mana cost X or less, where X is the number of Faeries you control. 

V původní podobě coby létající Force Spike byla tahle Faerie na limited na výsost zajímavá, takhle se většina z její přínosnosti vytratila. V combatu toho zmůže jen málo a její abilita je poněkud situačního rázu. Hrál bych ji jen v opravdu Faerie-heavy balíku, a i tam jen při nedostatku lepšího materiálu. 
3,5/10 


Stonybrook Angler 
1U 
Creature - Merfolk Wizard 
1/2 
1U, T You may tap or untap target creature. 

Rozdíl mezi jednou manou za tapování u desítkového Puppeteera a dvěma manami u Sronybrook Anglera je opravdu znát, i tak nicméně zůstává tenhle Merfolk poměrně slušně hratelný. Pořád je to tapovač, a to se na limited počítá. 
7/10


Streambed Aquitects 
1UU 
Creature - Merfolk Scout 
2/3 
T Target Merfolk creature gets +1/+1 and gains islandwalk until end of turn. 
T Target land becomes an Island until end of turn. 

Celkem pěkný posilovač, u kterého není radno zapomínat ani na druhou abilitu. Když zrovna není co nafukovat, můžete soupeři v upkeepu škádlit manabase. Kromě toho se samozřejmě v obraně chová jako 3/4, což je za tři many velice slušný poměr. 
6,5/10


Tideshaper Mystic 
U 
Creature - Merfolk Wizard 
1/1 
T Target land becomes the basic land type of your choice until end of turn. Play this ability only during your turn. 

Na rozdíl od předcházející karty, která dokáže ve vhodnou chvíli zasahovat do manové základny soupeři, Tideshaper Mystic umí měnit země pouze ve vašem kole, zato vám však dopomůže k libovolné barvě, kterou zrovna potřebujete. Je taková schopnost – fixace, ovšem bez přidané akcelerace – na jednomanovou 1/1 dostatečná? Většinou bych řekl, že nikoliv, a tuhle kartu bych hrál asi jen v případě, že bych se při draftu nechal unést vzpomínkami na Ravnicu nebo, nutně bych potřeboval nějakého toho Merfolka do počtu, popřípadě obojí (čtyřbarevné Merfolky si však dost dobře nedokážu představit). 
4-5/10


Whirlpool Whelm
1U 
Instant 
Clash with an opponent, then return target creature to its owner's hand. If you win, you may put that creature on top of its owner's library instead. (Each clashing player reveals the top card of his or her library, then puts that card on the top or bottom. A player wins if his or her card had a higher converted mana cost.) 

Zajímavá variace na téma Unsummon (či chcete-li Snapback). Při vyhraném clashi bytost na vršek knihovny naštěstí dávat nemusíte, nehrozí tedy, že byste se při záchraně vlastní bytosti zesměšnili. Na soupeřovy mrchy je to však čas od času pěkný bonus, takže proč ne. 
6/10


Wings of Velis Vel 
1U 
Tribal Instant - Shapeshifter Changeling 
(This card is every creature type at all times.) 
Target creature becomes 4/4, gains all creature types, and gains flying until end of turn. 

Doposud můj nejoblíbenější trik z Lorwynu a dle mého názoru dost podceňovaná karta, která si najde mnoho způsobů využití. Hned jako první přichází na mysl combat trik – čísla 4/4 budou zhusta znamenat to, že vaše bytost přežije a soupeřova pojde, navíc s touhle kartou dosáhnete i na letadla. „Myška“ je efekt, který v modré moc často nenajdeme. Oproti Spirálové Ovinize se sice vystavujete nebezpečí 2 za 1 pokud bude mít soupeř removal, to už je ale osud většiny pump spellů. Další potenciál je u téhle kartě ukryt ve slově „tribal instant – changeling“ a v tom, že cílená bytost dostane všechny creature typy. Wings of Velis Vel tedy triggerují veškeré ability, které se ptají na hraní určitého kouzla. „Křídla“ pak také ochrání vaši bytost před „non-elf“ zabíjením. A když už soupeře sjedete na malý počet životů, budou se hodit jako závěrečný „doťuk“, při kterém jedna vaše bytost coby dočasný Ephemeron přeletí soupeřovu obranu. Levný, spolehlivý a univerzální, tak má podle mě combat trik vypadat. 
7/10


Zephyr Net 
1U 
Enchantment - Aura 
Enchant creature 
Enchanted creature has defender and flying. 

Dvě ability, které dává Zephyr Net, si poněkud protiřečí. Pokud bych jím chtěl vylepšít vlastní bytost, pak mi asi bude trochu překážet slovo „defender“, mám-li naopak v úmyslu vyřadit s ní soupeřova útočníka z boje, pak nerozumím tomu, proč bych z něho měl chtít dělat defendera-supermana. Dokud si Zephyr Net neujasní, jestli chce pomáhat nebo škodit, pak ho v balíku rozhodně nechci. 
1/10 























Black Poplar Shaman
2B
Creature - Treefolk Shaman
1/3
2B: Regenerate target Treefolk. 

Black Poplar Shaman se může pochlubit velice zajímavou abilitou, bohužel pro něho však tato schopnost není nejpřínosnější právě pro jeho tribe. Pokud by regeneroval například Gobliny, Elfy či jinou drobotinu, byl by dozajista velice užitečný, Treefolci jsou však obvykle manově poněkud náročnější a mají hodně dozadu - regenerovat je tak většinou nebude potřeba. (Tři many navíc nejsou úplně málo). 
5/10


Bog Hoodlums
5B
Creature - Goblin Warrior
4/1
Bog Hoodlums can't block. 
When Bog Hoodlums comes into play, clash with an opponent. If you win, put a +1/+1 counter on Bog Hoodlums. (Each clashing player reveals the top card of his or her library, then puts that card on the top or bottom. A player wins if his or her card had a higher converted mana cost.) 

Šestimanová bytost, u níž součet její síly a obrany nedosahuje ani jejího casting costu a navíc má ještě vestavěnou nevýhodu, to je něco, co už opravdu stojí za povšimnutí. Pro představu toho, jak neuvěřitelně špatní Bog Hoodlums jsou, doporučuji srovnat s textlesovými Mass of Ghouls. 
1/10


Boggart Birth Rite
B
Tribal Sorcery - Goblin
Return target Goblin card from your graveyard to your hand. 

Boggart Birth Rite není ničím jiným, než jen špatným jednoúčelovým Raise Deadem. V naprosté většině případů doporučuji vyhnout se téhle kartě obloukem. 
3/10


Boggart Loggers
2B
Creature - Goblin Rogue
2/1
Forestwalk
2B, Sacrifice Boggart Loggers: Destroy target Treefolk or Forest. 

Boggart Loggers mají relativně přijatelný poměr cena/výkon a navíc dokáží pořádně zatopit zelenému soupeři. Proti non-green oponentům budou tihle dřevorubci většinou side-out, není však radno zapomínat na to, že jejich druhá schopnost dokáže svěsit libovolného Changelinga, za což si podle mě zaslouží místo v maindecku. 
6/10


Dreamspoiler Witches
3B
Creature - Faerie Wizard
2/2
Flying
Whenever you play a spell during an opponent's turn, you may have target creature get -1/-1 until end of turn. 

Jedna z černých top common, v podstatě obdoba červených střílečů, až na to, že Dreamspoiler Witches se dokážou ohánět i v combatu a jejich abilita může fungovat i jako combat trik na větši mrchy. Zejména pokud jste UB, neměl by být problém s dostatečným počtem instantních triků (většina modrých Faerií má flash), díky kterým budete mnohdy schopni odpravit i bytosti s dvojkou dozadu. I ostatní barvy nicméně skýtají dostatek karet, které bude možno hrát v soupeřově kole, takže o jeho drobotinu by mělo být postaráno. A to ani nemluvím o případech, kdy budete mít na stole tuhle kartu ve dvou kopiích. 
8/10


Exiled Boggart
1B
Creature - Goblin Rogue
2/2
When Exiled Boggart is put into a graveyard from play, discard a card. 

Ze zelené a bílé jsme zvyklí na to, že dvojmanoví medvědi mají ještě nějakou tu výhodu, Exiled Boggart však pro vás bude v počátečních kolech neustále rizikem 2 za 1. Na draftech bude obvykle patřit k notorickým patnáctým pickům, což je asi také důvod, proč je Goblin na obrázku tak smutný – nikdo ho nemá rád. 
3/10 


Eyeblight's Ending
2B
Tribal Instant - Elf
Destroy target non-Elf creature. 

Vzpomínáte si ještě na dvojci Rend Flesh – Rend Spirit z Kamigawa bloku? Eyblight´s Ending je v podstatě obdobou první z těchto karet, i když množství cílů, na které „nemůžete“ je ještě o něco menší než u zmiňovaného Arcane spellu. Kromě Elfí drobotiny (která se ovšem v Lorwynu poněkud vymkla kontrole a co do velikosti začala směle konkurovat ostatním creature typům) jsou vůči téhle kartě imunní ještě všichni Changelingové, vhodných cílů se však i tak obvykle najde dostatek. 
8,5/10


Facevaulter
B
Creature - Goblin Warrior
1/1
B, Sacrifice a Goblin: Facevaulter gets +2/+2 until end of turn. 

Jednomanovou 1/1 příšeru od osudu bezvýznamného smetí nezachrání ani abilita, která říká, že za jedinečnou investici v podobě karetní nevýhody můžete tuhle bytost posílit menší myškou. 
3/10 


Footbottom Feast
2B
Instant
Put any number of target creature cards from your graveyard on top of your library. 
Draw a card. 

Tahle karta se tváří jako velice zajímavý countrip, tím je však jen na oko, neboť karty z hrobu dáváte na vršek knihovny. V podstatě tak dostáváte trojmanový instantní Raise Dead s možností v případě potřeby procyklovat za 2B pro jinou kartu. V lategame má samozřejmě Footbottom Feast potenciál zvrátit hru ve váš prospěch neustávajícím přísunem bytostí z vršku knihovny, v mnoha případech však bude podle mě na svůj efekt příliš drahý. Jeho cena roste s počtem broken bytostí, které si nechcete nechat zabít, v obyčejném balíku na draft se však podle mě pohybuje někde na hranici hratelnosti. 
5,5/10


Hornet Harasser
2BB
Creature - Goblin Shaman
2/2
When Hornet Harasser is put into a graveyard from play, target creature gets -2/-2 until end of turn. 

Čtyřmanová 2/2 bytost, určená jednoznačně pro „chumpblocky“ a „chumpattacky“. V ideálním případě pro vás bude dočasným blockerem a následně průměrným removalem, soupeř však okolo ní bude moci dost často poměrně pohodlně hrát a odepřít vám tak možnost Harassery poslat do hrobu. Pokud by byl v mém balíku čtyřmanový slot zastoupen méně, než by bylo záhodno, pak bych nejspíš sáhl po téhle kartě – pro soupeře může být poměrně otravná -, jinak bych se s ní však asi neobtěžoval. 
5,5/10


Moonglove Winnower
3B
Creature - Elf Rogue
2/3
Deathtouch (Whenever this creature deals damage to a creature, destroy that creature.) 

Celkem slušný obránce – menší bytosti zablokuje a přežije, s těmi většími se pak rád vymění. Do útoku není tenhle temný elf nic moc a doporučoval bych jej tak především do kontrolněji laděných balíků, v těch však svoji práci odvede slušně. 
6/10


Mournwhelk 
6B 
Creature - Elemental 
3/3 
When Mournwhelk comes into play, target player discards two cards. 
Evoke 3B (You may play this spell for its evoke cost. If you do, it's sacrificed when it comes into play.) 

Sedm man je za 3/3 bytost opravdu hodně a pokud budete Mournwhelka hrát, trochu riskujete, že soupeř už nebude mít na ruce nic podstatného a vy si pořídíte lehce předraženého Hill Gianta. Evoke je sice užitečným způsobem, jak takovému scénáři předejít, u discardu typu Mind Rot či Waking Nightmare jsme však byli zvyklí na cenu tři many a i tady je změna docela znát. Mournwhelka bych hrál asi jen v BG balíku s dostatkem akcelerace či v UB decku, pokud byste měli přístup k vícero bounce spellům. Vždy je však třeba brát ohledy na vaši křivku a také na to, jak rychlý je soupeřův balík – a podle toho případně uzpůsobit sideboardování. 
4-5/10


Nameless Inversion 
1B 
Tribal Instant - Shapeshifter Changeling 
(This card is every creature type at all times.) 
Target creature gets +3/-3 and loses all creature types until end of turn. 

Co k téhle kartě dodat? Ideální zabíjení – levné, rychlé a účinné. Navíc má ještě přidaný bonus v tom, že jej můžete hledat všemi účkovými hledači, spouští veškeré ability, které se ptají na spell určitého creature typu (Battlewand Oak...) a tu a tam budete moci nějakou bytost i posílit při finálním alpha striku. Na to, že soupeřovu bytost omylem posílíte, je však třeba dávat velký pozor a řekl bych, že v tom spočívá největší úskalí spojené s touto kartou. Například na preview jsem takhle zabíjel útočící bytost, vykoledoval jsem si od soupeře myšku s vyhraným clashem a z čista jasna mi soupeř uštědřil šlupku za jedenáct :) 
9/10


Nath's Buffoon 
1B 
Creature - Goblin Rogue 
1/1 
Protection from Elves

1/1 za dvě many s většinou nepříliš užitečnou abilitou se mi nezdá jako karta, která by si zasloužila místo v maindecku. Sideboardovat se určitě dá, dovedu si ji například představit jako ideální odpověď na účkového 7/7 changeling championa, v základu však bude obvykle hrát roli výplně. 
4/10


Nightshade Stinger 
B 
Creature - Faerie Rogue 
1/1 
Flying 
Nightshade Stinger can't block. 

Nightshade Stinger je svou povahou ryze agresivní karta, ať už díky levnému costu, zabudovanému evasion, či tomu, že do obrany ji prostě postavit nemůžete. Na to, aby však byla dostatečně účinná, jí chybí větší síla. Jeden damage za kolo, to je tak mizerný „clock“, že si s ním většinou soupeř nebude muset vůbec lámat hlavu. 
3/10


Peppersmoke 
B 
Tribal Instant - Faerie 
Target creature gets -1/-1 until end of turn. If you control a Faerie, draw a card. 

Zajímavý trik, u kterého bude o hodnotě překvapivě rozhodovat to, kolik máte Faerií. V balíku s malým zastoupením tohoto druhu (0-5 kousků) bych Peppersmoke hrál asi jen s krajní nelibostí (případně jako sideboard na balík s problematickými 1-toughness bytostmi), zhruba od počtu 6 a výše však bude tahle karta představovat velice slušný trik. 
4-6,5/10


Quill-Slinger Boggart 
3B 
Creature - Goblin Warrior 
3/2 
Whenever a player plays a Kithkin spell, you may have target player lose 1 life. 

Na preview jsem se setkal s názory, že tahle karta je velice kvalitní, neboť díky různým Changelingům (a to nejen bytostem, ale i „changeling trikům“) soupeři za hru uštědříte skoro vždycky minimálně tak 4-6 zranění. Musím přiznat, že na tom něco určitě bude, otázkou však je, zda chci jen kvůli výhledu toho, že soupeře budu v příštích kolech pomalu okusovat, hrát čtyřmanovou 3/2, která se vymění za každého „medvěda“ (a že jich v Lorwynu je). Abych mohl pořádně využít Quill-Slinger Boggartovu abilitu, nesmím se s ním nijak zvlášť hrnout do útoku. Podle mého názoru potenciální výhoda, kterou vám může Boggart přinést, nevyrovná jeho chatrné proporce a většinou bych tak nechal tohohle Goblina v sidu. Jiná je situace pochopitelně pokud hrajete buď vy nebo soupeř Kithkiny, pak je Quill-Slinger Boggart téměř automatycky maideck materiál či side-in. 
4-6,5/10


Scarred Vinebreeder 
1B 
Creature - Elf Shaman 
1/1 
2B, Remove an Elf card in your graveyard from the game: Scarred Vinebreeder gets +3/+3 until end of turn. 

Abilita Scarred Vinebreedera je opravdu příliš situační na to, aby se jej vyplatilo hrát. V 95% případů to bude jen dvojmanová 1/1, a to prostě nestačí. 
2/10


Skeletal Changeling 
1B 
Creature - Shapeshifter 
1/1 
Changeling (This card is every creature type at all times.) 
1B: Regenerate Skeletal Changeling. 

Tahle dvojmanová 1/1 už combatu svoji práci odvede, navíc má abilitu Changeling, která je na limited nanejvýš užitečná. Drudge Skeletons si v defenzivnějších balících vždycky své místo našli a nejinak tomu bude i u Skeletal Changelinga. 
6/10


Spiderwig Boggart 
2B 
Creature - Goblin Shaman 
2/2 
When Spiderwig Boggart comes into play, target creature gains fear until end of turn. 

Poměrně solidní koník, který se hodí do agresivních „tempo“ balíků, orientovaných na damage race. V controlnějších strategiích bych se mu spíše vyhýbal a mnohem radši bych si zahrál například předcházející kartu, ale hrát se dá v podstatě všude. 
6/10


Thieving Sprite 
2B 
Creature - Faerie Rogue 
1/1 
Flying 
When Thieving Sprite comes into play, target player reveals X cards from his or her hand, where X is the number of Faeries you control. You choose one of those cards. That player discards that card. 

Ravenous Rats na limited nikdy nebyly žádné terno a ani s Thieving Sprite díru do světa neuděláte, pokud nemáte skutečně Faerie-heavy balík. V počátečních kolech bude totiž investice tří man „vyplýtvaná“ na 1/1, která na soupeře nijak netlačí, ani se neumí vypořádat s jeho útočníky, což vaši board position moc neprospěje. V pozdějších kolech pak platí více méně to samé, ovšem s tím rozdílem, že soupeř už nemusí mít na ruce nic, co byste mu chtěli zahodit. 
4-5/10 


Warren Pilferers 
4B 
Creature - Goblin Rogue 
3/3 
When Warren Pilferers comes into play, return target creature card from your graveyard to your hand. If that card is a Goblin card, Warren Pilferers gains haste until end of turn. 

Velice kvalitní „Hrobokop“, který umí recyklovat své Gobliní kamarády (ale nejen je). Oproti Gravediggerovi má sice o jedna vyšší cenu, to vás však zpravidla nemusí nijak trápit, protože karty tohoto typu budete hrát až v pozdější fázi hry, kdy už se hrob alespoň z části zaplnil – na oplátku pak dostáváte o jedna větší útok a obranu a také šanci čas od času útočit okamžitě, což jistě každý ocení. Warren Pilfereři představují vítaný zdroj karetní výhody pro barvu, která kartami typu „card advantage“ zpravidla příliš neoplývá. 
7,5/10


Weed Strangle 
3BB 
Sorcery 
Destroy target creature. Clash with an opponent. If you win, you gain life equal to that creature's toughness. (Each clashing player reveals the top card of his or her library, then puts that card on the top or bottom. A player wins if his or her card had a higher converted mana cost.) 

Sice poněkud těžkopádné, zato však velice účinné a spolehlivé zabíjení, které si překvapivě poradí i s černými bytostmi. Případný lifegain je už spíše jen třešničkou na dortu a není radno na něho příliš spoléhat. 
8/10 























Adder-Staff Boggart 
1R 
Creature - Goblin Warrior 
2/1 
When Adder-Staff Boggart comes into play, clash with an opponent. If you win, put a +1/+1 counter on Adder-Staff Boggart. (Each clashing player reveals the top card of his or her library, then puts that card on the top or bottom. A player wins if his or her card had a higher converted mana cost.) 

2/1 příšera za dvě many se poměrně často do balíku vejde (zvlášť v barvách, které nemají bytosti coby svou nejsilnější stránku). Stačí vzpomenout Spiralového Pit Keepera. Adder-Staff Boggart má ještě přidaný bonus – čas od času přijde do hry jako 3/2 za dvě many, což už jsou opravdu velice solidní čísla. Nicméně i tak je to karta nanejvýš průměrná, občas – zejména pokud se vám jeho creature type hodí do krámu – se do balíku vejde, jindy zůstane v sideboardu. 
6/10


Axegrinder Giant 
4RR 
Creature - Giant Warrior 
6/4 

Jednoduchá a přímočará karta – za šest man dostáváte 6/4 pařeza, se kterým můžete nakládat jak vám bude libo. Axegrinderův casting cost není zrovna nejlevnější a zejména balíky zaměřené na tribe Giant by si měly hlídat manovou křivku, pokud se vám však draft nevymkne z rukou, měl by se tenhle kus do balíku vždycky spolehlivě propracovat. 
7/10


Blades of Velis Vel 
1R 
Tribal Instant - Shapeshifter Changeling 
(This card is every creature type at all times.) 
Up to two target creatures each get +2/+0 and gain all creature types until end of turn. 

Myslím, že tahle karta snese srovnání se Spirálovým Fortify. Najdeme ji sice v jiné části barevného koláče – v barvě, která příliš neoplývá rychlými levnými útočníky či nějakým generováním tokenů -, zato nám však přibyla možnost udělat ze dvou bytostí „chameleony“ a i samotný instant funguje jako „shapeshifter changeling“. Nečekejte od téhle karty v combatu nějaké zázraky – například v balíku plném tlustých Giantů asi moc užitečná nebude. Pokud však máte nízkou křivku, umožní vám vyměnit vaše menší bytosti za soupeřovy tučnější kousky nebo zajistí při alpha striku poslední čtyři pecky do soupeře. A udělat z vašich bytostí changelingy se také někdy může hodit. 
6/10


Blind-Spot Giant 
2R 
Creature - Giant Warrior 
4/3 
Blind-Spot Giant can't attack or block unless you control another Giant. 

Jeden z mála levných Giantů a zároveň kartáč, který by neměl v žádném Giant-heavy balíku chybět. Třímanová 4-3 je opravdu luxusní poměr, pokud jej však chcete zužitkovat, měli byste při draftu cenit Gianty a zejména levné changelingy (Avian Changeling, Woodland Changeling) o dost výš než obvykle. V balíku s méně jak osmi Obry bych se Blind-Spot Gianta asi hrát bál, přeci jenom riskujete, že po soupeřově zabíjení zůstane tahle bytost jen hloupě sedět doma. 
4-7/10


Boggart Forager 
R 
Creature - Goblin Rogue 
1/1 
R, Sacrifice Boggart Forager: Target player shuffles his or her library. 

Pro abilitu tohohle Goblina mě napadá jen málo využití, snad jen zamíchat soupeři balík po tom, co si z clashe nechal na vrchu knihovny nějaký topdeck. To však na zařazení jednomanového 1/1 goblina nestačí. 
2/10


Boggart Sprite-Chaser 
1R 
Creature - Goblin Warrior 
1/2 
As long as you control a Faerie, Boggart Sprite-Chaser gets +1/+1 and has flying. 

Nejsem si jistý do jaké míry je schůdná cesta pro U/R balíky, pokud byste se však chtěli vydat právě tímto směrem, pak Boggart Sprite-Chaser bude jednou z karet, které chcete při draftu vidět, navíc se nemusíte obávat toho, že by vám je někdo filtroval, protože využití pro Sprite-Chasera najde asi jen málokdo. V jiném než UR balíku je možnost hrát jej už jen velice omezená, snad jen při opravdu abnormální úrodě Changelingů, pod zhruba 5-6 Faerií bych jej však určitě hrát nechtěl, protože riziko, že vám zbyde jen hloupý 1/2 goblin je příliš velké a odměna v podobě 2/3 letce příliš malá. 
2-6/10


Caterwauling Boggart 
3R 
Creature - Goblin Shaman 
2/2 
Each Goblin you control can't be blocked except by two or more creatures. 
Each Elemental you control can't be blocked except by two or more creatures. 

Soudě podle draftů, které jsem s Lorwynem zatím odehrál, Goblini nejsou natolik silným tribem, aby se kolem nich vyplatil stavět celý balík. Elementály už jsem sice „v akci“ viděl, výsledek však také nebyl příliš přesvědčivý. Možná se pletu, ale řekl bych, že ani jedna z abilit tohohle goblina není dostatečné přínosná na to, aby se vyplatilo kolem něho stavět balík. Ale jak říkám, je možné, že se nějaký takový balík postavit dá a časem se o tom přesvědčíme. 
4/10? 


Consuming Bonfire 
3RR 
Tribal Sorcery - Elemental 
Choose one - Consuming Bonfire deals 4 damage to target non-Elemental creature; or Consuming Bonfire deals 7 damage to target Treefolk creature. 

Slušný blesk, možná o chlup dražší, než by bylo zdrávo, a tím pádem pro balíky s vyšší křivkou (Gianti?) ztrácí část své přitažlivosti, svou práci však odvede. 
7,5/10


Faultgrinder 
6R 
Creature - Elemental 
4/4 
Trample 
When Faultgrinder comes into play, destroy target land. 
Evoke 4R (You may play this spell for its evoke cost. If you do, it's sacrificed when it comes into play.) 

Tenhle pašík je prostě příliš předražený na to, aby měl pro limited účely nějakou hodnotu. Na sedmi manách není už land destrukce příliš zajímavá a ani Evoke za 4R to nijak zvlášť nevytáhne. Pokud vám v balíku chybí tuk, doporučuji poohlédnout se po něm jinde. 
3/10


Fire-Belly Changeling 
1R 
Creature - Shapeshifter 
1/1
Changeling (This card is every creature type at all times.) 
R: Fire-Belly Changeling gets +1/+0 until end of turn. Play this ability no more than twice each turn. 

I když poměr 1/1 za dvě many nevypadá příliš vábně, nejdůležitější vlastnost má tahle karta zdůrazněnou už ve svém názvu – je to Changeling. Červená má dle mého názoru o levné bytosti požadovaného creature typu ještě větší nouzi než ostatní barvy (ať už k Blind-Spot Giantovi, Boggart Faerie-Chaserovi či dalším) a tahle karta se tak za určitých okolností hrát dá. 
4-6/10


Flamekin Brawler 
R 
Creature - Elemental Warrior 
0/2 
R: Flamekin Brawler gets +1/+0 until end of turn. 

Flamekin Brawler není příliš „synergická“ karta – stojí sice pouhou jednu manu a dá se tak bez problémů zahrát v prvním kole, poté však bude často jen sedět doma a dívat se co se děje kolem, protože pokud chcete hrát bytosti po křivce, pak do ní asi moc many nenalijete. Schopnost „firebreathing“ se zkrátka hodí až do mid- či lategame – a tam bych už chtěl hrát něco dražšího než kartu za jednu manu, která se vymění za libovolnou 2/2, pokud by začala být pro soupeře nebezpečná. 
3/10


Giant's Ire 
3R 
Tribal Sorcery - Giant 
Giant's Ire deals 4 damage to target player. If you control a Giant, draw a card. 

Zajímavá karta, ovšem – jak už bývá u Lorwynu tak trochu tradicí – hodila by se více jinému tribu, například Goblinům. Gianti jsou ze své podstaty trochu pomalí a těžkopádní a hry s nimi většinou vypadají tak, že se snažíte přežít soupeřův agresivní nástup do té doby, než rozhodnu vaše tučnější kusy. Karta typu „Lava Axe“ tak ve většině případů nebude představovat „doťuk“ do hlavy, ale spíš „win more“ kartu. Například v agresivním RB gobliním balíku či v RW Kithkinech s několika changelingy a Gianty na chuť si však Giant´s Ire představit dokážu. 
3-5/10


Hurly-Burly 
1R 
Sorcery 
Choose one - Hurly-Burly deals 1 damage to each creature without flying; or Hurly-Burly deals 1 damage to each creature with flying. 

Tahle karta má sice opravdu pozoruhodný název, její efekt na hru však bude většinou příliš malý a situační – viděl bych ji jako dobrý sideboard proti správným oponentům, na maindeck to ale většinou nebude. 
4/10


Ingot Chewer 
4R 
Creature - Elemental 
3/3 
When Ingot Chewer comes into play, destroy target artifact. 
Evoke R (You may play this spell for its evoke cost. If you do, it's sacrificed when it comes into play.) 

Možnost bourat artefakty je sice pěkná, na něco, co by bylo potřeba „oshatteřit“ však narazíte poměrně zřídka a Ingot Chewer tak bude většinou jen předraženým Hill Giantem. 
3/10


Inner-Flame Acolyte 
1RR 
Creature - Elemental Shaman 
2/2 
When Inner-Flame Acolyte comes into play, target creature gets +2/+0 and gains haste until end of turn. 
Evoke R (You may play this spell for its evoke cost. If you do, it's sacrificed when it comes into play.) 

Velice slušný koník – sám o sobě může útočit za čtyřku do odkryté obrany či posílit nějakého letce, který dá o dvě pecky víc než soupeř čekal. V dalších kolech je pak Inner-Flame Acolyte 2/2, což je na trojmanovou bytost celkem v pořádku. 
6,5/10 


Lash Out 
1R 
Instant
Lash Out deals 3 damage to target creature. Clash with an opponent. If you win, Lash Out deals 3 damage to that creature's controller. (Each clashing player reveals the top card of his or her library, then puts that card on the top or bottom. A player wins if his or her card had a higher converted mana cost.) 

Na limited je Lash Out lepší Incinerate, protože blesky střílíte v 90% případů do bytostí a tahle karta dokáže čas od času ještě „popálit“ oponenta. Prvotřídní zabíjení, jakého není nikdy dost. 
8,5/10


Lowland Oaf 
3R 
Creature - Giant Warrior 
3/3 
T Target Goblin creature you control gets +1/+0 and gains flying until end of turn. Sacrifice that creature at end of turn. 

Průměrný Obr, který se někdy do balíku vejde a jindy ne. Máte-li dostatek Goblinů, které by Lowland Oaf mohl metat po soupeři či potřebujete-li nějakého toho obra do vašeho tribal balíku, pak můžete zvolit tuhle bytost, není však třeba ji brát nějak vysoko. Na draftu bude chodit vždycky celkem pozdě. 
6/10


Mudbutton Torchrunner 
2R 
Creature - Goblin Warrior 
1/1 
When Mudbutton Torchrunner is put into a graveyard from play, it deals 3 damage to target creature or player. 

Vcelku zajímavý „blesk na nožičkách“. Máte-li nějaký ten způsob, jak jej obětovat (doporučoval bych Lowland Oafa), pak jeho hodnota prudce vzrůstá, jinak je to jen „defender“, který čeká, až si pro něho dojde některý ze soupeřových útočníků. Proti určitým balíkům je taková karta celkem užitečná (jakýkoliv zelený tlak, Kithkini bez výrazněji zastoupeného letectvta), proti oponentům s balíkem plným evasion bych jej však neváhal odsidovat. 
6,5/10


Needle Drop 
R 
Instant 
Needle Drop deals 1 damage to target creature or player that was dealt damage this turn. 
Draw a card. 

Lehce podprůměrný combat trik, který sice není karetní nevýhodou, dosáhne však jenom na ty bytosti, které již v kole, kdy jej chcete hrát, utrpěly nějaký ten šrám – většinou tedy na ty, které v útoku či obraně svěsily nějakou vaši bytost. Hodí se spíš do svižnějších balíků s hromadou menších příšer, do kontrolnějších balíků či pomalejších kreací zaměřených na Gianty bych jej však necpal. 
5/10


Smokebraider 
1R 
Creature - Elemental Shaman 
1/1 
T Add two mana in any combination of colors to your mana pool. Spend this mana only to play Elemental spells or activated abilities of Elementals. 

Text na Smokebraiderovi hovoří jasně: máte-li balík plný Elementálů a Changelingů, pak je tohle karta pro vás, v opačném případě však nemá smysl se jí zabývat. Otázkou však je, kde leží hranice těchto dvou možností. Předně k využití téhle karty potřebujete, aby Elementálové okupovali zejména horní sloty vaší křivky – abyste měli do čeho akcelerovat. Řekl bych, že počet karet, které chcete s pomocí Smokebraidera seslat, by se měl pohybovat někde kolem čísla 7-8, jinak bude tenhle střízlík až příliš často mrtvou kartou. 
4-6,5/10 


Soulbright Flamekin 
1R 
Creature - Elemental Shaman 
2/1 
2: Target creature gains trample until end of turn. If this is the third time this ability has resolved this turn, you may add RRRRRRRR to your mana pool. 

Slušný „medvěd“, jehož abilita je i celkem užitečná. Při nedostatku jiných dvoumanových bytostí bych s ním neměl problém. 
6/10


Stinkdrinker Daredevil 
2R 
Creature - Goblin Rogue 
1/3 
Giant spells you play cost 2 less to play. 

Stejně jako u Smokebraidera je i tady rozhodující počet Giantů, do kterých se chcete urychlit. S vyšším počtem drahých obrů roste pochopitelně i cena Daredevila, nic se však nesmí přehánět a například to, že jste nadraftovali dvě kopie téhle karty, neznamená že vaše křivka může začinat na pěti manách. 
4-6,5/10


Tarfire 
R 
Tribal Instant - Goblin 
Tarfire deals 2 damage to target creature or player. 

Pěkný Gobliní Shock – sice nepříliš účinný, zato však levný a spolehlivý a pokud byste jich měli opravdu hodně, dají se vracet černým Raise Deadem na Gobliny. 
7,5/10























Battlewand Oak 
2G 
Creature - Treefolk Warrior 
1/3 
Whenever a Forest comes into play under your control, Battlewand Oak gets +2/+2 until end of turn. 
Whenever you play a Treefolk spell, Battlewand Oak gets +2/+2 until end of turn. 

Na první pohled může tenhle treefolk vypadat jako mírumilovný lesní porost, ve správném balíku však dokáže poměrně spolehlivě od čtvrtého kola útočit jako 3/5 či dokonce 5/7. Zelená je v Lorwynu opravdu nebývale hluboká a různých Changeling spellů, které triggerují Battlewand Oakovu abilitu, poletuje dnes kolem nepočítaně. Nadraftovat balík plný treefolků zkrátka není nijak velký problém a tenhle pařez za to rozhodně stojí. 
6-7,5/10


Bog-Strider Ash
3G Creature - Treefolk Shaman 
2/4 
Swampwalk 
Whenever a player plays a Goblin spell, you may pay G. If you do, you gain 2 life. 

Bog-Strider Ash patří spíše k tomu průměrnému, co dnes člověk v lese najde, hrát se však bezpochyby dá. V treefolčím balíku bych jej zařadil skoro vždy, u ostatních tribal decků bych bral ohled na křivku a často bych jej nechal v sideboardu. 
5-6/10


Cloudcrown Oak 
2GG 
Creature - Treefolk Warrior 
3/4 
Reach (This can block creatures with flying.) 

Další výborný Treefolk, tenrokrát bezvýhrad hratelný v jakémkoliv balíku, který obsahuje dostatek Forestů. Zelená měla odnepaměti problémy s obranou vzdušného prostoru a tenhle Dub vám zaručí, že se na vás jen tak nějaký letec nedostane. 
7/10


Elvish Branchbender 
2G 
Creature - Elf Druid 
2/2 
T Until end of turn, target Forest becomes an X/X Treefolk creature in addition to its other types, where X is the number of Elves you control. 

Celkem pěkná bytost, která se při dostatečném počtu soukmenovců dokáže postarat jak o obranu, tak o útok. Na to, aby opravdu zářila, je k ní třeba celkem vysoký počet Elfů, vzhledem k tomu, že Lorwyn obsahuje hned několik common, které produkují elfí tokeny, by to však ve správném balíku neměl být nijak velký problém. 
5-7/10


Elvish Eulogist 
G 
Creature - Elf Shaman 
1/1
Sacrifice Elvish Eulogist: You gain 1 life for each Elf card in your graveyard. 

Elvish Eulogist by k tomu, aby se dal hrát, potřeboval o trochu víc než jen špatnou abilitu na jednorázové přidání životů. 
2/10


Elvish Handservant 
G 
Creature - Elf Warrior 
1/1 
Whenever a player plays a Giant spell, you may put a +1/+1 counter on Elvish Handservant. 

Oproti tomu tenhle Elf dokáže za jednu manu odvést opravdu hodně práce. Ideální start s Elvish Handservantem by nejspíš vypadal nějak jako „1. kolo elf, 2. kolo Woodland Changeling, právě jsem si pořídil zeleného Isamaru“. Neříkám že je hratelný za všech okolností, rozhodně si však nezaslouži, aby se na něho bez rozmyslu pohlíželo jako na úplnou plívu. V maindecku bych k němu asi chtěl alespoň 5-6 Giant spellů a i tak bych trochu doufal, že mi s růstem Handservanta soupeř pomůže, jako sideboard proti Giantímu balíku či do decku s hojně zastoupenými Changelingy bych jej však bral. 
4-6/10


Fertile Ground 
1G 
Enchantment - Aura 
Enchant land 
Whenever enchanted land is tapped for mana, its controller adds one mana of any color to his or her mana pool. 

Akcelerace a fixace úhledně zabalená v dárkovém dvoumanovém balení. Máte-li drahou křivku a potíže se dvěma splashovanými barvami, pak tohle je karta pro vás, ani v obyčejném balíku bych se však za Fertile Ground nestyděl – hrát od třetího kola karty o kolo „dřív“ a nedělat si hlavu s barevnou manou, to mi přijde jako výhodná koupě. 
6,5/10


Fistful of Force 
1G 
Instant 
Target creature gets +2/+2 until end of turn. Clash with an opponent. If you win, that creature gets an additional +2/+2 and gains trample until end of turn. (Each clashing player reveals the top card of his or her library, then puts that card on the top or bottom. A player wins if his or her card had a higher converted mana cost.) 

Slušná průměrná myška, na vyhraný clash se spoléhat nedá, takže to bude spíš jen bonus a případných pár trample damage navíc, jinak však není příliš o čem mluvit. Combat triků jako je tento se vždycky vyplatí pár mít. 
7/10


Gilt-Leaf Ambush 
2G 
Tribal Instant - Elf 
Put two 1/1 green Elf Warrior creature tokens into play. Clash with an opponent. If you win, those creatures gain deathtouch until end of turn. (Each clashing player reveals the top card of his or her library, then puts that card on the top or bottom. A player wins if his or her card had a higher converted mana cost. Whenever a creature with deathtouch deals damage to a creature, destroy that creature.) 

S vyhraným clashem může soupeřův útok skončit opravdu nepěkným masakrem, i v „základním provedení“ je však Gilt-Leaf Ambush celkem pěknou kartou, která bude mít v každém elfím balíku své místo. Za rozumné množství many dostáváte solidní čísla a počítá se i to, že Ambush je Tribal instant – Elf. Zkrátka a dobře solidní karta, která čas od času při správné konstelaci hvězd vyhraje hru :) 
6,5/10


Gilt-Leaf Seer 
2G 
Creature - Elf Shaman 
2/2 
G, T Look at the top two cards of your library, then put them back in any order. 

Další průměrný elf, tenrokrát jeho cena roste s přibývajícími způsoby jak clashovat. Ne vždy se však vyplatí dávat na vršek kartu s dražším costem, dost často může být užitečné položit na vršek zemi, abyste ji mohli následně „odscryovat“ na spod a vyhnuli se tak v mid- až lategame mrtvému draw. 
5,5/10


Heal the Scars
3G 
Instant 
Regenerate target creature. You gain life equal to that creature's toughness. 

Příliš situační a předražená karta. Kdyby stála jednu či dvě many, dalo by se o ní uvažovat, čtyři many jsou však opravdu příliš. 
2/10


Hunt Down 
G 
Sorcery 
Target creature blocks target creature this turn if able. 

Další karta s příliš malým efektem na hru. Na to, aby váš útok neskončil karetní nevýhodou, musí být zaprvé soupeřova bytost menší než váš útočník a zadruhé nesmí mít oponent žádnou další potvoru, která by se vám postavila do cesty. A to už je trochu moc „ale“. 
2/10


Kithkin Daggerdare 
1G 
Creature - Kithkin Soldier 
1/1 
G, T Target attacking creature gets +2/+2 until end of turn. 

Velice slušný posilovač, zejména v rychlých bílo-zelených balících se bude cítit jako doma. Jeho hodnota dosti záleží právě na povaze vašeho balíku, obvykle bych se jej však nebál zařadit – hrál jsem jej už několikrát a vždycky jsem s ním byl zcela spokojen. 
7/10


Lace with Moonglove
2G 
Instant 
Target creature gains deathtouch until end of turn. (Whenever it deals damage to a creature, destroy that creature.) 
Draw a card. 

Poňekud situační „pseudo-removal“, ve správném matchupu však může být ok. Scénář „můj elf token se popere s tvým 5/7 Treefolkem, pobijou se a já si líznu kartu“ rozhodně není k zahození, k tomu, aby byla tahle karta dobrá, však potřebujete, aby ve váš prospěch hrálo několik faktorů. Musíte mít levné bytosti (ideálně tokeny) a soupeř nesmí létat vzduchem či jinak obcházet vaši obranu. Zejména díky druhé podmínce bude tahle karta velice často putovat mezi maindeckem a sideboardem. 
5/10 


Leaf Gilder 
1G 
Creature - Elf Druid 
2/1 
T Add G to your mana pool. 

Velice užitečný manový elf, oproti svým předchůdcům má navíc dvojku dopředu, takže po tom co vám pomůže dostat do hry vše potřebné, se ještě může vesele zapojit do bojů. Skoro všechny zelené balíky budou chtít alespoň jednu kopii téhle karty – treefolci proto, že je podstatně urychlí, a elfové zkrátka proto, že je to Elf :) 
7,5/10


Lignify 
1G 
Tribal Enchantment - Treefolk Aura 
Enchant creature 
Enchanted creature is a 0/4 Treefolk with no abilities. 

Zelená v poslední době dostává přístup k různým variacím na téma pacifismus, zpravidla však nedosahují kvalit svých bílých vzorů. Utopia Vow ve Future Sightu mezi top commony rozhodně nepatřil a i Lignify – přestože vyřadí bytost z boje – má své záporné stránky. Soupeři totiž darujete obránce s čtyřkou dozadu, a vzhledem k tomu, že zelená se obvyle snaží prorazit po zemi, vyřadíte si tak v podstatě každé kolo jednoho útočníka z boje. Navíc vás soupeř může doběhnout nějakým tím bounce spellem či Championem a Lignify se zbavit. Pokud však nutně potřebujete nějaký removal či odpověď na soupeřovu broken bytost, pak bude muset někdy Lignify stačit. 
5,5/10


Lys Alana Huntmaster 
2GG 
Creature - Elf Warrior 
3/3 
Whenever you play an Elf spell, you may put a 1/1 green Elf Warrior creature token into play. 

Jeden ze základních kamenů většiny elfích balíků. Nezajímá ho, jestli je „elf spell“ bytost, takže tokeny generuje i za Elf-Instanty jako Gilt-Leaf Ambush, Nameless Inversion či Eyeblight´s Ending či samozřejmě za všechny bytosti typu Changeling. K tomu připočtěme slušná čísla typická pro Hill Gianta a máme velice solidní pick, který bude v Elf-heavy balících jako doma, i v kreacích, jež nejsou přímo zaměřeny na elfí tribe, se však úplně neztratí. 
6-7/10


Nath's Elite 
4G 
Creature - Elf Warrior 
4/2 
All creatures able to block Nath's Elite do so. 
When Nath's Elite comes into play, clash with an opponent. If you win, put a +1/+1 counter on Nath's Elite. (Each clashing player reveals the top card of his or her library, then puts that card on the top or bottom. A player wins if his or her card had a higher converted mana cost.) 

Jedna z mých nejoblíbenějších karet z Lorwynu, která podle mě nedostává tolik respektu, kolik by si zasloužila. Tohle není jen obyčejný Taunting Elf: Nath´s Elite dokáží odpravit slušnou část soupeřových blokerů a zajistit, že zbytek vašeho teamu projde bez újmy do oponenta. Výborně se kombí s kartami jako Fistful of Force, Kithkin Daggerdare či Lace with Moonglove, i sama o sobě však dokáže rozhodovat partie. Pokud berete zelenou, doporučuji brát Elitu opravdu vysoko – určitě s ní budete spokojeni. 
8/10


Oakgnarl Warrior 
5GG 
Creature - Treefolk Warrior 
5/7 
Vigilance, trample

Oakgnarl Warrior rozhodně není žádný vánoční stromeček – tohle je pařez nejtěžšího kalibru, kterého v combatu určitě nepřehlédnete. Sedm man není málo, pokud však hledáte něco, čím byste důstojně ukončili manovou křivku, pak je tohle karta pro vás. 
6/10


Rootgrapple 
4G 
Tribal Instant - Treefolk 
Destroy target noncreature permanent. If you control a Treefolk, draw a card. 

Že by zelená dostala svou commonovou Vindikaci? Ale kdepak, Rootgrapple ničí pouze NONCREATURE permanent, tedy artefakty, enchantmenty, landy a planeswalkery. Tři ze čtyř těchto cílů bourala i Creeping Molda, a že by se Plíživá Plíseň na limited nějak moc hrála, to se opravdu říci nedá. 
4/10


Spring Cleaning 
1G 
Instant 
Destroy target enchantment. Clash with an opponent. If you win, destroy all enchantments your opponents control. (Each clashing player reveals the top card of his or her library, then puts that card on the top or bottom. A player wins if his or her card had a higher converted mana cost.) 

Pro limited účely je Spring Cleaning horší Naturalíza, tedy nic, oč by bylo záhodno stát. 
3/10


Warren-Scourge Elf 
1G 
Creature - Elf Warrior 
1/1 
Protection from Goblins

Stejně jako černý kolega Goblin s protekcí na Elfy je i tento kousek nanejvýše výplní či přijatelným sideboardem. Nic víc, nic méně. 
4/10


Woodland Changeling 
1G 
Creature - Shapeshifter 
2/2 
Changeling (This card is every creature type at all times.) 

Zelený medvěd s opravdu velice užitečnou abilitou. Jak vysoko se jej vyplatí brát, to záleží na podobě vašeho balíku, v prvním boosteru bych se ho nebál vzít ani poměrně vysoko – Woodland Changeling se nikdy neztratí. 
7/10

























Herbal Poultice 
0 
Artifact 
3, Sacrifice Herbal Poultice: Regenerate target creature. 

Velice chabý trik. Sice stojí nula man, na aktivaci však potřebujete many tři, a to už – zejména do obrany – není úplně málo. Navíc soupeř ví, co se na něj chystá, a do nějakých extra nevýhodných výměn si asi nenaběhne. Nehledě na to, že pouhou regenerací jedné bytosti asi ani nějakých extra výměn nedosáhnete. 
2/10


Moonglove Extract 
3 
Artifact 
Sacrifice Moonglove Extract: Moonglove Extract deals 2 damage to target creature or player. 

Pěkný removal do všech barev, po zaplacení tří man už jen čekáte na vhodnou příležitost. Nevýhodou je, že o něm soupeř ví, takže nečekejte, že ulovíte bytost i s přicházející myškou na stacku, cílů však bude spolehlivě dostatek. 
7,5/10


Runed Stalactite 
1 
Artifact - Equipment 
Equipped creature gets +1/+1 and is every creature type. 
Equip 2 

Equip cost je o něco dražší, než by bylo zdrávo, i tak se ale tahle karta hrát dá. Proporcemi je to Leonin Scimitar a to, že z equiplé bytosti uděláte changelinga, vám bude tu a tam určitě taky ku prospěchu. 
6/10


Shimmering Grotto 
Land 
T Add 1 to your mana pool. 
1, T Add one mana of any color to your mana pool. 

Prismatic Lens se nám převtělily do země. Už sice neakcelerují, zato na ně ale nemusíme plýtvat slot v balíku a fixaci poskytují stále spolehlivě. Kromě výjimečně zoufalých situací bych je nebral nijak vysoko, výhoda, kterou poskytují, není tak zásadní, aby se vyplatilo je brát přes nějaký slušný spell. Ale hrát se určitě dají. 
6/10


Springleaf Drum 
1 
Artifact 
T, Tap an untapped creature you control: Add one mana of any color to your mana pool. 

Springleaf Drum nám každé kolo umožňuje udělat z jedné naší bytosti manaptáka. Na vyprodukování jedné many však spotřebujete každé kolo dvě karty. V útočnějčím balíku bude v 90% případů lepší s bytostí zaútočit než si z ní za pomoci další karty vzít manu, pomalejší balíky by mohly drum využít, i tady je však trochu ošidné tapovat si obránce. Možná pro tuhle kartu někdo najde vhodné použítí (musím uznat že Dežovi se to v jeho UW merfolčím balíku povedlo), většinou však nebude nijak extra. 
4/10


Wanderer's Twig 
1 
Artifact 
1, Sacrifice Wanderer's Twig: Search your library for a basic land card, reveal it, and put it into your hand. Then shuffle your library. 

Akceleraci od téhle karty nečekejte, na zafixování nestabilní manabase se však celkem hodí. V klasické dvojbarvě bych ji nicméně téměř určitě nehrál. 
5/10



To je pro dnešek vše, do příště se pokusím s Lorwynem odehrát nějaký ten další draft a v dalším článku trochu rozeberu, jak vlastně Lorwyn na limited funguje. 



kosaak
Flavour“ Lorwynu, tedy to, jaké živočišné druhy v tomto světě žijí, jak se navzájem kamarádí a jaké jsou jejich zvyky a oblíbené činnosti, už ve svém článku nazvaném „Lorwynské zkazky“ rozebral Honza Adam, já se dnes budu zabývat jednotlivými známými kartami a tím, jaký že bude vlastně Lorwyn jako sada pro účely limited. Ve chvíli, kdy tento článek píšu, je z Lorwynu zveřejněných 187 z 301 karet, tedy něco málo přes polovinu – z tohoto poměrně velkého dílu se dá usuzovat mnohé o povaze celého setu, zároveň však na pozorovatele, který by chtěl činit nějaké závěry, číhá hned několikeré nebezpečí. Za prvé ještě neznáme přesné rozložení karet do jednotlivých barev – napíšu-li tedy například, že černá přišla zkrátka co se removalu týče, může být pravda úplně opačná. Za druhé ještě u spousty karet není známá rarita nebo se jejich rarita může časem změnit – tady se často chytí ti, kdo po shlédnutí neúplného spoileru začnou panikařit kvůli nějakému obzvlášť „broken“ commonu, který dle jejich mínění naprosto zásadním způsobem ovlivní limited „field“. Často se nakonec ukáže, že zmiňovaná karta nevyjde jako common, ale třeba uncommon, což dramatičnost celé situace značně zklidní. Možné je také to – a tady se dostáváme ke třetímu „zádrhelu“ – že casting cost oné brutální karty nebude například 2RR, ale 3RRR a z „imba first picku“ se tak stane podprůměrná výplň. 
Mohlo by se tedy zdát, že psát článek ve chvíli, kdy je jistých jen těch pár karet, u kterých už si můžeme pravost ověřit jejich nascanovanou podobou, nemá příliš smysl. Vydání nové sady je však mezi limited hráči událost natolik zásadní a toužebně očekávaná, že se přeci jen pokusím projít nebezpečnými vodami fám a dohadů a rozebrat to, co už nám okruh lidí kolem mtgsalvation.com k rozebrání nabídl. 

Už v minulém článku jsem napsal, že Lorwyn se vrací k tématice Onslaught bloku a důležitou roli v něm hrají creature typy. S přibývajícími informacemi se tento trend ještě posílil a objevila se spousta karet, které přítomnost určitého creature typu vysloveně vyžadují. Podívejme se teď na některé commony v jednotlivých barvách a barevné kombinace každého dominantního creature typu – je dost možné, že podle nich se budou určovat základní barevné kombinace balíků – něco jako v ravnice guildy – aby se maximálně využila spolupráce bytostí stejného „tribu“. 


BÍLÁ

V bílé převládají dva hlavní creature typy. Nejvíc tu najdeme Kithkinů, kteří nemají žádnou vyloženě „spřízněnou“ barvu (inklinují sice k zelené, ta však zatím nenabízí žádný způsob, jak tento creature typ využít). Hned v závěsu pak následují Gianti – ti jsou hojně zastoupeni také v červené. 
Kithkini nabízejí zejména levné bytosti s notně útočnou povahou a trochu překvapivě mezi nimi najdeme také poměrně hodně letců, a to veskrze velice efektivních. Mezi ně patří například následující dva kousky: 

Kinsbaile Balloonist
3W
Creature - Kithkin Soldier
Flying
Whenever Kinsbaile Balloonist attacks, you may have target creature gain flying until end of turn. 
2/2

Plover Knights
3WW
Creature - Kithkin Knight
Flying
First strike
3/3

Oba najdeme (alespoň podle dosud uveřejněných informací) v commonovém slotu a dávají tak bílé velice slušnou základnu pro účinné letectvo. Navíc jsou oba z rodu Kithkinů, což jim na hratelnosti ještě o něco přidává, můžeme je tedy už nyní zařadit mezi poměrně vysoké picky, které si cestu do bílého balíku vždycky najdou. 
Přestože jsou Kithkini stvoření nadmíru společenská, karet, které by těžily z jejich přítomnosti, je zatím ve spoileru pomálu. Jednou z mála je následující kousek (opět common): 

Surge of Thoughtweft
W
Tribal Instant – Kithkin
Creatures you control get +1/+1 until end of turn. 
If you control a Kithkin, draw a card. 

Bez Kithkina na stole podprůměrný combat trik, s Kithkinem se mění na velice solidní countrip, který na ruce uvidíte vždycky rádi. Kithkinů je zatím ve spoileru relativně dost, takže ve spoustě balíků bude Surge jako doma. 
Druhým hojně zastoupeným creature typem jsou v bílé Gianti, tedy Obři. V bílé najdeme kromě několika Obrů se solidními čísly (2WW 3/3 mountainwalk) také jednoho commonového Kithkina, který si o zařazení do balíku plného Giantů přímo říká: 

Kithkin Greatheart
1W
Creature - Kithkin Soldier
As long as you control a Giant, Kithkin Greatheart gets +1/+1 and has first strike. 
2/1

Za dvě many 3/2 first strike, to už stojí za trochu větší důraz na určitý creature typ. Když k tomu připočteme, že v červené se nachází trojmanový 4/3 commonový obr, který může útočit a blokovat jen pokud kontrolujete dalšího obra, pak se mi jeví RW „Giant“ archetyp jako docela zajímavá možnost pro nadcházející měsíce. Jestli bude tato cesta schůdná ukáže ovšem až čas. 
Kromě karet s důrazem na „tribal“ nabízí bílá samozřejmě i velké množství jiných karet. Pro mě trochu překvapivě pokračuje trend nastolený Time Spiral blokem a v bílé můžeme znovu nalézt několik bílých commonových zabíjení. Asi nejvýraznějším z nich je na první pohled následující common: 

Oblivion Ring
2W
Enchantment
When Oblivion Ring comes into play, remove target nonland permanent from the game. 
When Oblivion Ring leaves play, return the removed permanent to play under its owners control. 

Jen další bílý spacák? Omyl! Oblivion Ring je totiž imuní vůči bounce spellům, které jsou největším odvěkým nepřítelem každého pacifismu. Oblivion Ring oběť jednoduše schová a dokud soupeř nevytáhne z rukávu nějaký disenchant, Ring oběť nepustí. Říkám záměrně „oběť“ a ne „porvoru“, protože Oblivion Ring umí schovávat i jiné nonland permanenty, například otravného planeswalkera. 


MODRÁ

Modrá je v Lorwynu barvou Faerií a merfolků zvaných „Merrow“. Merfolci se tu a tam vyskytnou i v bílé, v commonovém slotu však pro ně v této barvě nenajdeme nic zajímavého. Faerie pak mají svou druhou „domovskou“ barvu v černé, kde už pár zajímavých common najdeme. Oba dominantní modré creature typy mají zatím v modré jeden common, který spolupracuje se svými soukmenovci. Faerie se naučily rušit soupeřova kouzla: 

Spellfumbler Sprite
1U
Creature - Faerie Wizard
Flash
Flying
When Spellfumbler Sprite comes into play, counter target spell with converted mana cost X or less, where X is the number of Faeries you control. 
1/1

Zajímavá mrška, bohužel však ruší jen spelly s nízkým mana costem: za jednu manu se jich na limited obvykle mnoho nehraje, na dvou manách začíná zpravidla křivka. Scénář, ve kterém by byla Spellfumbler Sprite užitečná, tak vyžaduje, aby soupeř zahrál ve správnou chvíli spell s nízkým costem, vy si k tomu ovšem musíte nechávat volné many, mít nějakou tu Faerii ve hře a tuhle bytost na ruce. A to už je trochu moc podmínek na to, aby byla Spellfumbler Sprite užitečná.
Merfolci v Lorwynu dostali svojí osobní „Ghost Wardenu“, která však umí i ledacos jiného: 

Streambed Aquitects
1UU
Creature - Merfolk Scout
T: Target Merfolk creature gets +1/+1 and gains Islandwalk until end of turn. 
T: Target land becomes an Island until end of turn. 
2/3

Do kvalit Timberwatch Elfa mají sice Aquitekti daleko, hratelní však docela určitě jsou. Sami o sobě umějí být v obraně 3/4 a do útoku pak posílají vaše Merfolky posílené a ještě s Islandwalkem, což se bude také leckdy hodit. Mohlo by se zdát, že u karty přes dvě modré nemá možnost dělat ze zemí do konce kola ostrovy valného opodstatnění, modrá má však v Lorwynu hned několik bytostí, kterým se lépe útočí, když má soupeř ostrovy, takže ani druhá abilita Aquitectů není tak docela bezvýznamná. 
Kromě těchto dvou karet najdeme v modré už tradičně celou řadu solidních letců, pro ilustraci uvedu jen jednoho z nich, který se mi zdá opravdu prvotřídní: 

Mulldrifter
4U
Creature – Elemental
Flying
When Mulldrifter comes into play, Draw two cards. 
Evoke 2U(You may play this spell for its evoke cost. If you do, it's sacrificed when it comes into play) 
2/2

Pro představu toho, jak je tahle karta dobrá, stačí, myslím, srovnání se zeleným Kavu Climberem. Ten je za 3GG 3/3 a po příchodu do hry lízne jednu kartu. Mulldrifter je sice menší, svá skromnější čísla však kompenzuje hned v několika rovinách: létá, líže kartu navíc a ještě jej můžete seslat i jste-li stiženi manovými obtížemi. Tohle je common, za který se nebudu na preview zlobit v jakémkoliv množství. 


ČERNÁ

Černá je barvou Faerií, Goblinů (v Lorwynu zvaných „boggarti“) a okrajově také Elfů. Podle dosavadních informací to vypadá, že creature base si v černé nepostavíte – co se týče slušných bytostí, je na tom zatím černá mizerně. Co se týče bytostí, které budou soupeřům maximálně tak k smíchu, je na tom však černá opravdu dobře. Hned druhá bytost v pořadí mě opravdu rozesmála: 

Bog Hoodlums
5B
Creature - Goblin Warrior
Bog Hoodlums can't block. 
When Bog Hoodlums comes into play, clash with an opponent. If you win, put a +1/+1 counter on Bog hoodlums. 
4/1

Pokud tahle karta vyjde opravdu v této podobě, pak je to zatím jeden z předních adeptů na nejhorší kartu sady. 
Teď už ale zpět k o něco hratelnějším kartáčům. Téma karet, které spolupracují s Faeriemi, je v černé zastoupeno především dvěma commony. První z nich jsou o něco vylepšené „Ravenous Rats“: 

Thieving Sprite
2B
Creature - Faerie Rogue
Flying
When Thieving Sprite comes into play, target player reveals X cards from his or her hand, 
where X is the number of Faeries you control. Choose one of those cards. That player discards that card. 
1/1

Stejně jako její modrá „kolegyně“ i Thieving Sprite se zlepšuje s vyšším počtem Faerií ve hře, na to, aby z ní bylo něco lepšího než předražené krysy, by však byla potřeba alespoň jedna či dvě jiné Faerie, navíc Thieving Sprite musí přijít ve správnou chvíli, aby bylo co zahazovat. V černé však najdeme ještě jiný common, který těží z přítomnosti Faerií ve hře, a ten už celkem stojí za to. 

Peppersmoke
B
Tribal Instant – Faerie
Target Creature gets -1/-1 until end of turn. 
If you control a Faerie, draw a card. 

Afflict za jednu černou? Tak tomu bych se rozhodně nebránil. Pokud však chceme hrát Peppersmoke jako countrip, je třeba kontrolovat Faerii. Těch se jistě pár hratelných –zejména v černo-modré – najde, zatím to však vypadá, že tento creature type není až tak početný jako ostatní, takže nebude úplně jednoduché hrát jich dost na to, aby byl Peppersmoke jako countrip spolehlivý. 
Mnohem početnější než Faerie jsou v Lorwynu místní Goblini – Boggarti. Vyskytují se v červené a černé a narazíte na ně na každém kroku. Mezi černými commony nenajdeme žádného, který by vyloženě vyžadoval spolupráci s ostatními, kromě vylepšeného „Gravediggera“, o kterém jsem se zmiňoval minule, mě všal zaujal i tenhle kousek: 

Boggart Loggers
2B
Creature - Goblin Rogue
Forestwalk
2B, Sacrifice Boggart Loggers: Destroy target Treefolk or Forest. 
2/1 

Forestwalk v černé, to je něco, co se nevidí každý den. Abilita „kácet“ nepříjemné Treefolky, čí – v případě že soupeře trápí mana – i Foresty vám příde poměrně často vhod a Boggart Loggery bych se nebál zařadit i do maindecku. 
Kromě karet se zaměřením na „tribal“, na které je dnešní článek zaměřený, najdeme v černých commonech z Lorwynu samozřejmě i nějaké to zabíjení – pokud bych se měl dopustit hrubého zjednodušení, pak se dá s jistou mírou nadsázky říct, že sada obsahuje klasicky jeden „Last Gasp“ (instant za 1B) a jeden „Brainspoil“ (sorcery za 3BB). Takové rozložení removalu není nijak neobvyklé a například v desáté edici se s jeho obdobou můžeme setkat prostřednictvím Terroru a Essence Drainu. 


ČERVENÁ

V červené najdeme největší počet jinak poměrně rovnoměrně rozdělených Elementálů, ale také značnou část Giantů a Goblinů. Až na 4/3 obra za tři many, o kterém jsem se zmiňoval už u bílé barvy, tu však zatím chybí výrazné commony, které by vyžadovaly spolupráci s ostatními zástupci svého druhu. Kuriózní výjimku zatím tvoří snad jen Gobliní „lovec Faerií“: 

Boggart Sprite-Chaser
1R
Creature - Goblin Warrior
As long as you control a Faerie, Boggart Sprite-Chaser gets +1/+1 and has flying. 
1/2

Pokud bude creature type „Faerie“ výrazněji početně zastoupen, než jak dosud naznačuje spoiler, pak věřím, že si tenhle Goblin najde cestu do modro-červených (nebo i černo-červených?) balíků s Faerií tématikou. 2/3 letec za dvě many v commonovém slotu, to je něco, kvůli čemu se vyplatí trochu přizpůsobit barevnou kombinaci. 
Dalším Goblinem, který vyžaduje přítomnost většího počtu bytostí určitého druhu, je tenhle kousek: 

Caterwauling Boggart
3R
Creature - Goblin Shaman
Each Goblin you control can't be blocked except by two or more creatures. 
Each Elemental you control can't be blocked except by two or more creatures. 
2/2

O tom, jak dobrý je tenhle Goblin, rozhodne až čas a povaha prostředí, do kterého ho budeme chtít zasadit, rozhodně v něm však dle mého názoru dříme jistý potenciál. V jednoznačně sliveřích balících si našel své místo Two-Headed Sliver a tohoto Goblina bych tedy předem ještě nezatracoval. 


ZELENÁ

Zelená je barvou Elfů a Treefolků, tedy dvou creature typů, které se vyskytují téměř výhradně v zelené (s malým přesahem do černé) a nevyžadují tak vysloveně spolupráci s žádnou konkrétní barvou. Oba tyto typy jsou však dost silně zaměřeny na spolupráci s ostatními zástupci svého druhu, a tak zatímco u Goblinů či Kithkinů příliš nevadí, máte-li jich v balíku jen pár, Elfové a Goblini dokáží z vzájemné spolupráce vytěžit opravdu mnoho. Výstižným příkladem je následující karta za Treefolky: 

Battlewand Oak
2G
Creature - Treefolk Warrior
Whenever a Forest comes into play under your control, Battlewand Oak gets +2/+2 until end of turn. 
Whenever you play a Treefolk spell, Battlewand Oak gets +2/+2 until end of turn. 
1/3

A tenhle kousek za Elfy: 

Elvish Promenade
3G
Tribal Sorcery – Elf
Put a 1/1 green Elf Warrior creature token into play for each Elf you control. 

Druhá jmenovaná karta je sice uvedena jako uncommon, v sadě je však poměrně dost karet, které vyrábí „Elf“ tokeny, takže o počet Elfů byste – na rozdíl od ostatních creature typů – neměli mít obavy. 
Co se Treefolků týče, už teď známě několik velice solidních commonů (jen namátkou 2GG 3/4 Reach) a řekl bych, že nejspíš nebude problém útočit s Battlewand Oakem v počátečních kolech minimálně jako 3/5, někdy i víc. V zelené se navíc nachází i dvojmanový 2/2 „changeling“, tedy takový malý Mistform Ultimus, zelená je tedy zatím jednoznačně nejvíc „tribal“ barvou. 
Mimo uvedených creature typů najdeme mezi všemi barvami rovnoměrně rozesety nejrůznější Elementaly, tady však bude nějaký „tribal“ balík mnohem hůře dostupný, a to právě kvůli rozsahu napříč celým barevným koláčem. 
Kromě zmiňovaných Treefolků a Elfů nabízí zelená i zatím jednu z mála commonových fixací v sadě v podobě starého dobrého Fertile Groundu. Kromě něj můžeme předcházet colorscrew ještě zajímavým převtělením Prismatic Lens – do podoby commonové země: 

Shimmering Grotto

Land
T: Add 1 to your mana pool. 
1,T: Add one mana of any color to your mana pool. 

Zdá se, že pokud zrovna nehrajete zelenou, budou podmínky pro různé splashe (či nedejbože trojbarvy) notně ztíženy. Sám osobně doufám, že se ještě dočkáme nějakého manového „kamence“, jinak se statistiky úmrtí na následky manových problémů asi notně zvýší. 

Celkově se dá říci, že ačkoliv je „tribal“ tématem protkán celý Lorwyn, na hru to podle zatím dostupných informací nebude mít až takový vliv jako za dob Onslaughtu, kdy spolupráce jednotlivých creature typů byla ústředním a jednoznačně dominantním prvkem celého bloku. Zatím to vypadá, že v Lorwynu budeme moci hrát i balíky bez hlubšího zaměření na určitý creature typ – většina common se o creature type nestará a karty, které jsou témto směrem zaměřeny, jsou buď na vyšším než commonovém slotu, nebo zpravidla fungují i v prostředí bez požadované bytosti – i když ne tak dobře jako s ní. Zatím mám spíše dojem, že karty, které vyžadují pro svůj správný chod přítomnost nějakého typu bytosti, jsou spíše „bonusem“ než nezbytnou podmínkou, bez které by žádný balík nemohl fungovat. O tom se však budeme mít šanci přesvědčit až příští týden. 
Závěrem bych rád dodal, že veškeré informace v tomto článku je třeba brát s rezervou. Rozhodně jsem neměl v úmyslu nějak „analyzovat“ formát s Lorwynem na limited. Chtěl jsem pouze „vypíchnout“ některé zajímavé dosud známé commony, které pracují s creature typy, a na základě těchto informací se pokusit odhadnout, do jaké míry bude formát 3x LR závislý na spolupráci creature typů. Jestli se mi to alespoň trochu podařilo budeme všichni moci posoudit už příští týden. Zatím se mějte.
Dnešní Páteční limited bude taková všehochuť – nejdřív se jen letmo ohlédneme za uplynulým MR (podrobnější report z mé strany nečekejte, musel by se jmenovat „Jak jsem umíchal Chlupáče a pětkrát dostal na prdel“ :))), dále mám pro vás připravený jeden opravdu záludný kvíz a na závěr pár slov k již známým kartám z blížící se sady Lorwyn. 

Drafty s Time Spiral blokem sice už nejsou příliš aktuální, na úvod dnešního článku bych však rád udělal menší přehled toho, jak se na limited části MR dařilo jednotlivým účastníkům top 8. Je mezi nimi nějaký limited „talent“? Tomáše Klimeše jsme v top 8 sice neviděli, ale to jen kvůli tomu že vzdal v předposledním kole Dobimu – MS Tomáše nezajímá a tak radši pustil do top 8 kámoše. 
Mezi nejlepšími osmi se letos umístili tři hráči, které jsme ve vyřazovacích bojích mohli vidět i v loňském roce. Kuba Stárek zamířil podruhé za sebou z LCQ až do top 8, tentokrát si dokonce vybojoval i účast na Worlds. To se naopak nepodařilo Nikolovi Vávrovi, který zůstal podruhé v řadě těsně před branami národnímu teamu. Nikoho pak už asi nepřekvapí Juzámovo čtvrté místo, u něho je tento výsledek spíše zklamáním, čekalo se od něj víc :)) 
Podívejme se teď na menší „profily“ jednotlivých hráčů co se limited části turnaje týče. 


Jakub Stárek 4-1-1

1. draft: GUr, Spectral Force, Parazit, solidní křivka, i když pár výplní typu Needlepeak Spider na splash. 
2-1

2. draft: RG, Bogardan Hellkite, pašíci, sliver subtheme (2x bonesplitter...), 2x Fatal Attraction, „kombo“ Essence Warden + Grinnig Ignus, které v partii proti Kubovi Šlemrovi přidalo něco přes 40 životů a partie tak díky tomu dospěla k remíze :) 
2-1-0


Martin Jůza: 5-1

1. draft: RGu, výborná křivka, 2x Penumbra Spider, splash na dva Parazity, žádná bomba ani Swarm. 
2-1

2. draft: UW, 5x suspend, menší Sliveří subtheme (Quilled, Poultice, Telekinetic, Synchronous, Lymph), Draining Whelk (vyhrál dvě hry), Brine Elemental, Teferi´s Moat, prostě naprostá imba :) 
3-0


Vít Vávra: 5-1-0

1. draft: WG, něco málo Sliverů (Pulmonic, Might), Thrill of the Hunt, dobrá křivka
3-0

2. draft: WG, solidní bytosti, 2x Thrill of the Hunt, 2x Wrap in Vigor
2-0 + ID


David Dobiš: 3-3

1. draft: UGR, highlighty Akroma´s Memorial, Torchling, Pirate Ship, Take Possession. Mírně manově nestabilní, ale jinak imba rare.dec :) 
3-0

2. draft: RGw, Timbermare, Fortune Thief, Chronosavant, fixace v podobě Charmu a Expanze. 
0-3 


Nikola Vávra: 5-1

1. draft: UBr, podle vlastních slov poněkud nestabilní a mírná nespokojenost, nějaký removal, červený pact, ale slabé bytosti.. 
2-1

2. draft: BGr, šest Thallidů, dost zabíjení, Null Profusion, Sprout Swarm
3-0


Jakub Šlemr: 5-1-0

1. draft: BGu, podle Kubových slov „crap deck, kterému se všichni smáli“ :)) 
2x Ridged Kusite, Blightspeaker, 2x Deepcavern Imp, 4x Grave Scrabbler, zelený Sindibád, 2x Putrid Cyclops, Ana Battlemage, Darkheart Sliver, Vampiric Sliver, 2x Psionic Sliver na splash, Baloth, Vosa, ze zabíjení Ichor Slick. Kuba si balík velice pochvaloval, přežil i Sulfurous Blast 6 za 1 (navíc po mulliganu). 
3-0

2. draft: UW, 2x Parazit, 2x Judge Unworthy, Bound in Silence, z triků mimo jiné Logic Knot a 2x Cancel, solidní bytosti a dostatek lítaček. Remíza proti soupeři s Hellkitou, další soupeř s 3x 3/1 Infiltrator dostal gameloss za chybu v decklistu. 
2-1-0


Jarda Bílek: 4-1-1

1. draft: RB, dost madness outletů a madnessu, nespokojenost (viz Jardův report) 
3-0

2. draft: WR, 6 zabíjení, dva offcolor morfy, opět nespokojenost :) 
1-1-1



Bohužel se mi nepodařilo zastihnout celkového vítěze Tomáše Langera, snad se tedy o své výsledky podělí v komentářích. 

Tolik k účastníkům top 8. Jak jsem se už zmínil v úvodu, můj výsledek snad ani nestojí za řeč. První balík byl podprůměrný a nechodil, druhý balík byl průměrný a chodil, ale ostatní to měli prostě lepší. Jako příklad může posloužit Honza Škampa – „hlavní hrdina“ dnešního kvízu. S Honzou jsem hrál poslední kolo druhého draftu. Na mé straně stolu se o výhru snažily zelené a červené bytosti podporované zabíjením jako 2x Ghostfire, Lightning Axe, Fatal Attraction či Flowstone Embrace + malý splash na Castle Raptory kvůli nedostatku playablů. Honza si ke stolu přinesl opravdu brutální UB s kusy jako Tombstalker, 2x Parazit a mrtě zabíjení (na to že hrál jediný limited turnaj s TSP blokem preview Spirály v Londýně opravdu pozoruhodný výkon). Situace na stole je následující: oba máme pár bytostí, Honza 18 životů, já 10 a každý máme pár karet na ruce. Honza útočí Looter il-Korem, lízne, dlouze se zamyslí a říká „teď to bude složitý“, načež po chvíli přemýšlení zahodí Shaper Parazita. Trošku mě to znervózní, zahraju něco nevýrazného a předám tah, Honza znovu útočí, zase přemýšlí a zahodí druhého Parazita. Kvízová otázka je: co má Honza na ruce? 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
Odpověď bude možná trochu překvapivá, ale karty, které si Honza nechal na ruce, byly Evil Eye of Urborg a Evil Eye of Orms-by-Gore. Obě „Oči“ následně zahrál a nepotřeboval ani dvě kola na to, aby mě s nimi rozjezdil. Honza Škampa, řečený „Augermág“ :) 



LORWYN

Dostupných informací zatím není mnoho a pokud už nějaké jsou, týkají se většinou především „flavouru“ této nové sady, což je sice nepochybně zajímavé, pro účely limited však ne až tak podstatné. Na fórech je už dostupný částečný spoiler (těsně před vydáním článku obsahoval 45/301 karet). Lze z něho na první pohled poznat, že sada je zaměřená – podobně jako kdysi Onslaught blok – na creature typy. Hráče, kteří s nimi budou pečlivě pracovat, dozajista odmění. Už teď můžeme vysledovat, že Kithkini (bílé příšerky, něco na způsob hobitů) se nejspíš kamarádí s Gianty – viz například commonový 2/1 za 1W, který dostává +1/+1 a first strike, pokud kontrolujete obra. Zatím se neví jak četný bude creature typ „giant“ a na jakých raritních slotech se bude vyskytovat, můžeme se však těšit i na „tribal“ karty, takže je možné že si zahrajete například „obří enchantment“, což z typu „giant“ dělá rozšířenější „komoditu“ než když byla pouze na creature kartách. Druhý známý bílý common je 1/1 za jednu bílou manu, který za W a tap tapuje bytost, tedy takový o něco křehčí a levnější Master Decoy. Rozhodně však vysoce hratelný kousek. 
Z modré zatím známe jen několik málo útržků: zajímavý je především proliz s „úderným“ názvem „Think“ (U, sorcery, Look at the top three cards of your library. You may put them back in any order or shuffle your library. Draw a card) a velice podprůměrný commonový counterspell („Maneuver of the Demon“: UU, As an additional cost to play Maneuver of the Demon, return a creature you control to owner's hand. Counter target spell). 
Soudě podle zatím známých informací, černí mágové si z nějakého důvodu oblíbili Gobliny. Našli pro ně velice zajímavé uplatnění (Fodder Launch: 3B tribal sorcery – goblin, uncommon, As an additional cost to play Fodder Launch, sacrifice a Goblin. Target creature gets -5/-5 until end of turn. Fodder Launch deals 5 damage to that creature's controller.) a naučili je také navzájem se recyklovat (Warren Pilferers, 4B 3/3 Goblin, When Warren Pilferers comes into play, return target creature card from your graveyard to your hand. If that card is a Goblin card, Warren Pilferers gains haste until end of turn). Zejména druhá jmenovaná karta mi padla okamžitě do oka – 3/3 Gravedigger za pět man, to se neodmítá, navíc bude občas dost čilý na to, aby překonal vyvolávací únavu. Kromě Pilfererů už známe i další commonu, která pracuje s hrobem, a sice Feast of Footbottom (2B instant, Put any number of target creature cards from your graveyard on top of your library. Draw a card.), což je takový Recover na libovolný počet bytostí, který v lategame určitě dokáže vydatně pomoci. Na rozdíl od Recoveru to však v podstatě není countrip – přestože se tak tváří – neboť karty dáváte na vršek knihovny. Za jeden bych se ale v balíku určitě nestyděl. 
Červená zatím nabízí skvělý commonový blesk za tři do bytosti – Lash Out (1R, instant, Lash Out deals three damage to target creature. Clash with an opponent. If you win, it deals three damage to that creature's controller. (Each clashing player reveals the top card of his or her library then puts that card on the top or bottom. A player wins if his or her card had a higher converted mana cost). Na první pohled je abilita „clash“ dost random, Lash Out je však dobrý i sám o sobě jako Incinerace do bytosti, která tu a tam soupeře popálí za tři (zdálo by se, že šance jsou 50/50, Clash se však nespustí pokud „souboj“ skončí remízou, tedy pokud například otočí oba hráči zemi, což se bude stávat dost často). Zajímavé je také to, že abilita Clash se v podstatě chová jako „scry 1“ na oba hráče. 
Druhým známým červeným commonem je Smoke Roller (common za 1R 1/1, tap: Add two mana of any one color to your mana pool. Spend this mana only to play Elemental spells or activated abilities of Elementals.). Přímo se nabízí srovnat tohoto elementála s jeho Mirrodinovým „dvojníkem“ Vedalken Engineerem, který dávál dvě many využitelné jen na artefakty. Mirrodin byl artefaktů plný a Engineer patřil většinou k tomu lepšímu, co jste mohli na draftu nabrat. Kdyby však byla každá druhá bytost ve vašem balíku Elemental, využijete Smoke Rollera jen přibližně na 7-8 karet, a to není právě nejvíce. Tuhle kartu je sice takřka nemožné posuzovat bez znalosti karet ostatních, čistě „od boku“ bych ale řekl, že bude hratelná jen stěží. Ale kdo ví. 
V zelené je potvrzená jen jedna commona, zato však přináší zcela novou abilitu, zvanou „Shapeshift“. Kdo ale čeká nějaké ďábelské kopírování příšer ve stylu Vesuvan Shapeshiftera, bude nejspíš zklamán, protože „Shapeshift“ neznamená nic jiného, než to, co už dávno umí Mistform Ultimus, tedy doslova „This creature is every creature type even if this card isn't in play“. Není mi úplně jasné, proč kvůli takové prkotině wizardi zavedli nový keyword, ale budiž. Zelená příšera s touto „abilitou“ má proporce Grizzly Beara, na limited tedy relativně hratelný kousek, zvláště pokud máte karty, které se po nějakém creature typu ptají. 
U ostatních zelených karet zatím není k dispozici jejich rarita, nebo budou mít expansion symbol provedený zlatou barvou, což je u některých z nich jenom dobře. Teď nemám ani tak na mysli „Heat“ či „Vigor“ (první název z cmus fór, druhý z mtgsalvation.com), tedy za 3GGG 6/6 pařeza s tramplem, který říká „If damage would be dealt to another creature you control, prevent that damage and put that many +1/+1 counters on that creature. When Heat is put into the graveyard from play, shuffle it into your library.“. Je to samozřejmě pařez k pohledání a pokud chvilku vydrží ve hře, oponent může sbalit karty, stačí ale jeden instantní bounce spell či removal na to, aby se váš zdánlivě pro soupeře bezvýchodný útok proměnil v masakr vašich útočníků. Chraň bůh abych se odvážil tvrdit že Heat je špatný, je to ale pořád jenom bytost, na kterou platí každé druhé zabíjení. Oproti tomu mě opravdu zaujal jiný kousek – Garruk Wildspeaker. Garruk představuje jednu z nových „unikátních“ karet – je to planeswalker. 



































Jestli jsem správně pochopil co planeswalkeři umí (ve zkratce: každé kolo můžete použít jednu abilitu, šipky znamenají změnu loayality, číslo v pravo dole znamená celkovou loyalitu, když ta dosáhne nuly, planeswalker odchází do hrobu), pak každé kolo untapujete dvě země a co čtyři kola dáváte Overrun, nebo příští tři kola položíte do hry 3/3 "slona" (call of the herd se mohou jít zahrabat). Je možné, že to má ještě nějaký háček (nejsem si například jistý jak složitě se planeswalker zabíjí - patrně jen bleskem, který můžete dát i do soupeře: tedy Incinerace ano, Sunlace ne), pokud však bude Garruk fungovat takhle, pak se jedná o pravou a nefalšovanou bombu. 

Pohledem na tuto zcela novou neokoukanou kartičku se s vámi pro dnešek loučím, příště už snad budeme mít o Lorwynu dostatek informací na to, abychom se pustili do nějakého podrobnějšího rozboru. 
Zatím se mějte.........
U minulého článku se v komentářích objevilo přání, abych jedno číslo pátečního limited věnoval rozboru sealed decku. I když se může zdát, že na sealed decku není moc co rozebírat a jde jen o to najít dvě nejsilnější barvy, ze kterých se postaví balíček, ve skutečnosti je stavba sealed decku často mnohem složitější a někdy v příštích článcích se tomuto tématu budu rozhodně věnovat. Dnešní článek pak bude věnován rovněž problematice stavby balíku z omezeného card poolu, i když ne na sealed decku, ale na draftu. 
Jsou drafty, při kterých berete od začátku do konce své dvě barvy a deck konstrukci máte odbytou za pět minut včetně obalení balíku. Jindy ale musíte při draftu manévrovat tam a zpět, jednotlivé barvy se objevují a zase mizí a výsledkem takového draftu bývá nezřídka kreace, která opravdu připomíná spíše sealed deck než draft. Problémům s jasnými signály byste se měli přizpůsobit už v průběhu draftu, například brát výš manovou fixaci nebo karty přes jednu barevnou manu či karty, do kterých se dá zahodit kus, na který zrovna nemáte správně barevnou manu. Dnes se podíváme na dva příklady draftů, které se takříkajíc „vymkly z rukou“ a při deck konstrukci je třeba nějak se vypořádat s nastalou situací. 


1. PŘÍKLAD

První dnešní card pool je z FNM draftu v pražském rytíři. Draft jsem začal Sudden Shockem z průměrného boosteru a po Prismatic Lens na druhý pick dorazil na třetí pick Ith, High Arcanis. V boosteru byly do mých barev ještě Warreny, Ith je ale natolik silný, že jsem jej považoval za signál a hodil Sudden Shock z prvního boosteru za hlavu. Zbytek Time Spiraly byl však naprosto vybředlý a playably v něm bylo opravdu těžké najít. Situace začala být zajímavá v Planar Chaosu. Po Serra Sphinx na druhý pick dorazili postupně URW a UGR draci, které jsem oba sebral a hlavou se mi honily různé scénáře toho, jaké že barvy vlastně budu hrát a jaké splashovat. Po skončení draftu vypadal můj pool následovně: 

Modrá (9): 

Viscerid Deepwalker
Dreamscape Artist
2x Infiltrator il-Kor
Sarcomyte Myr
Primal Plasma
Cryptic Anetyd
Synchronous Sliver
Serra Sphinx

Červená (10): 

Goblin Skycutter
Emberwilde Augur
Stingscourger
Battering Sliver
Brute Force
2x Flowstone Embrace
Sudden Shock
Arc Blade
Riddle of Lightning

Bílá (3): 

Sunlace
Poultice Sliver
Jedit´s Dragoons

Artefakty: 

Chromatic Star
2x Prismatic Lens

Multicolor: 

Ith, High Arcanis (UW) 
Jhoira of the Ghitu (UR) 
Numot, the Devastator (UWR) 
Intet, the Dreamer (UGR) 


Card pool je jak vystřižený z Ravnica bloku, jen mu chybí karoo landy a signety. Čistá modro-červená dá dohromady 23 karet, museli bychom však hrát oba slivery a průměrné karty jako Chromatic Star (ve dvojbarvě nic moc) či Jhoira of the Ghitu. Oproti tomu dva manové kamence, Chromatic Stara a Dreamscape Artista přímo vybízejí ke splashi. Jak daleko bychom však měli se splashováním zajít? Vyplatí se splashovat i zelenou na Inteta? Zkuste si seznam karet „proškrtat“ a dobrat se k výslednému decklistu, který byste hráli. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
Už na první pohled by mělo být jasné, že s dvěma Prismatic Lensy, Dreamscape Artistou a Chromatic Starou je bílá splash na Numota a Itha téměř „zadarmo“. Ith je sice nejlepší, pokud jej suspendujeme ve druhém kole, což se jde s kartou, kterou pouze splashujeme, poměrně těžko, solidní je ale i jako sedmimanová bytost. Ke splashi by se měl přidat ještě Sunlace jako výtečné zabíjení. S dvěmi pláněmi na tři bílé karty máme nyní v URw kombinaci při počtu 23 zemí šest bílých zdrojů, což by mělo většinou stačit. Vyplatí se však splashovat ještě zelenou? 6/6 drak s velice užitečnou abilitou, to je silné lákadlo, stojí ale za to jen tehdy, pokud takový krok příliš nepoškodí manabase. V tuhle chvíli máme bez zelené při poměru zemí 8 U, 7 R, 2 W zdroje rozložené takto: 
10+1 U (8+3 – nepočítá se modrý Dreamscape Artista, Chromatic Staru uvádím zvlášť, protože po prolíznutí už žádnou manu nedává a potřebujete ji tak ve správnou chvíli) 
10+1 R 
5+1 W
Počet barevných symbolů v jednotlivých barvách, podle kterého se obvykle nutný počet manových zdrojů určuje, je pak následující: 

Viscerid Deepwalker
Dreamscape Artist
2x Infiltrator il-Kor
Sarcomyte Myr
Primal Plasma
Cryptic Anetyd
Serra Sphinx

Goblin Skycutter
Stingscourger
Battering Sliver
Brute Force
2x Flowstone Embrace
Sudden Shock
Arc Blade
Riddle of Lightning

Sunlace

Chromatic Star
2x Prismatic Lens

Ith, High Arcanis
Numot, the Devastator

11 U
11 R
3 W

Ze součtu vyplývá, že modrá i červená jsou v balíku zastoupeny shodně a je proto dobré věnovat jim stejnou pozornost i při konstrukci manabase. Trochu zavádějící je hojný výskyt jedenáctek – mohlo by se zdát, že na jedenáct barevných symbolů v balíku je potřeba jedenáct manových zdrojů od dané barvy (jak je tomu právě v tomto balíku), jedenáct zdrojů je ale opravdu hodně a obvykle vám na hlavní barvu bude bohatě stačit zdrojů 8-9. Co tedy můžeme vyvodit z takto „předimenzované“ manabase, ve které máme více zdrojů, než je potřeba? Podle mého názoru je to jednoznačně signál, že pro zeleného draka je v balíku dost místa a zařadíme-li místo jedné hory jeden lesík (který spolu s duem Prismatic Lens, Artistou a Starou zajistí pět zelených zdrojů), nebude to pro náš balík znamenat žádnou podstatnější újmu. Troufám si tvrdit, že pokud by se mi podařilo nadraftovat draka s mana costem 3URB (vím že žádný takový není, jenom pro ilustraci), nebyl by problém ubrat jeden ostrov a udělat drakovi místo. S tímto cardpoolem jsem se však musel „spokojit“ s následující čtyřbarvou: 

Viscerid Deepwalker
Ith, High Arcanis
Goblin Skycutter
Dreamscape Artist
2x Infiltrator il-Kor
Sarcomyte Myr
Stingscourger
Primal Plasma
Cryptic Anetyd
Serra Sphinx
Numot, the Devastator
Inter, the Dreamer
Sunlace
Brute Force
Chromatic Star
2x Prismatic Lens
2x Flowstone Embrace
Sudden Shock
Riddle of Lightning
Arc Blade
23

8x Island
6x Mountain
2x Plains
1x Forest

Je třeba dodat, že na colorscrew tento balík opravdu netrpěl, s devatenácti manovými zdroji a Chromatic Starou mu však naopak hrozily manafloody. Měl jsem za to, že několik spellů se scryem (Anetyd, Riddle), Artista, který umí země z balíku filtrovat, a poměrně vysoká křivka, mě od problémů s přilišným množstvím many uchrání, pokud bych však měl balík postavit znovu, zařadil bych patrně místo osmého ostrovu jednoho z dvojice Sliverů – nejspíš modrého 3/3 vigilance, protože na šestimanovém slotu začíná být nezdravě zalidněno. Mohlo by se zdát, že šestnáct zemí je na čtyřbarvu trochu málo, mám ale za to, že při dané „konstelaci“ karet je to tak akorát (pamětníci Nikolova čtyřbarevného balíku z dob Ravnica bloku, ve kterém hrál čerstvý vítěz GP čtrnáct zemí (z toho tuším tři karoo) a čtyři Signety, setřou slzu z oka :)). 


2. PŘÍKLAD

Pojďmě nyní ke druhému příkladu. Tenhle draft je jen pár dní starý a místo problémů s „přebytečnými“ manovými zdroji je tu třeba řešit naopak jejich akutní nedostatek. Draft jsem zahájil dvojicí sliverů – Pulmonic na první a doublestrikový Fury na druhý pick. Obvykle této strategii příliš neholduji, neboť manové problémy podle mě příliš často zastiňují „explozivnost“ tří- až čtyřbarevného slivřího balíku, chtěl jsem však vyzkoušet co tyhle mršky dovedou a velice brzo se mi začaly na hromádce nadraftovaných karet kupit karty všech možných barev. Pokoušel jsem se draft „usměrnit“ do trojbarvy GWR, manová fixace však nebyla k nalezení a výsledný cardpool až příliš zaváněl manovými problémy. Tady je: 

Bílá (9): 

2x Sinew Sliver
3x Poultice Sliver
Aven Mindensor
Lucent Luminid
Pulmonic Sliver
Sunlace

Zelená (7): 

Gemhide Sliver
2x Spinneret Sliver
2x Uktabi Drake
Nessian Courser
Sprout Swarm

Červená (8): 

Homing Sliver
Subterranean Shambler
Fomori Nomad
Fury Sliver
Battering Sliver
2x Dead//Gone
Ghostfire

Modrá (2) 
2x Synchronous Sliver

Černá (1): 
Death Rattle

Země: 
Fungal Reaches (RG) 

Multicolor: 
Ghostflame Sliver (RB) 
2x Firewake Sliver (RG) 


Máte-li v oblibě podobné vícebarevné slivří kreace, zkuste si z tohoto cardpoolu postavit balík s alespoň trochu solidní manabase - budu rád, když se v komentářích podělíte o to, v čem se vaše verze s mým výsledným balíkem shodovala a v čem se naopak rozcházela. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
První, co je třeba udělat, je odepsat modrou a černou. Death Rattle se mezi nadraftované karty dostal spíše „omylem“ – v boosteru nebylo naprosto nic z mých barev, takže jsem jej spíše svačil než že bych nějak vážněji uvažoval o tom, že bych ho chtěl hrát. V kombinaci RWG máme dohromady 26 playablů, bohužel však nejde žádná barva „ořezat“ tak, aby z ní zbyla pouze splash. A to je právě největší kámen úrazu tohoto balíku. V situaci, kdy jedinou fixaci představuje RG střádačka Fungal Reaches a Gemhide Sliver (potenciálně Homing Sliver, který jej umí najít), se nebezpečně blížíme obávané „Skylle a Charybdě“ všech tříbarevných balíků: manabase 6-6-6. Šest zdrojů je opravdu málo a takový počet zpravidla nemůže „zabezpečit“ hlavní barvu (na tu je potřeba minimálně 7-8 zdrojů) tak, jak byste si přáli. Manabase 6-6-6 vede obvykle k ustavičnému colorscrew, kdy vám v každé hře chybí jedna ze tří barev. Lze však u zmiňovaného card poolu takovým potížím zabránit? 
Bohužel se nevyhneme téměř rovnoměrnému rozložení barevných karet. V takovéhle situaci je téměř vždy nejlepší pokusit se jednu barvu co nejvíce zredukovat – tak, aby se nemohlo stát, že budete na ruce držet šest „mrtvých“ karet od barvy, na kterou zrovna nemáte many. Splashujete-li tři až čtyři karty, je podstatně menší šance, že vás nedostatek many od splashované barvy zásadním způsobem poškodí; jedna mrtvá karta na ruce se totiž většinou ještě přežít dá. 
Vraťmě se teď ještě zpět ke „sliveřímu“ balíku a podívejme se, jaký bude počet manových symbolů a manových zdrojů pokud bude balík postavený jako „férová“ trojbarva se sedmnácti zeměmi: 

2x Sinew Sliver
Gemhide Sliver
2x Spinneret Sliver
3x Poultice Sliver
Homing Sliver
Nessian Courser
2x Firewake Sliver 
Aven Mindensor
Fomori Nomad
Lucent Luminid
Pulmonic Sliver
Fury Sliver
Battering Sliver
Sunlace
2x Dead//Gone
Ghostfire
Sprout Swarm
23

1x Fungal Reaches 
5x Forest
5x Mountain
6x Plains

Poměr manových symbolů a zdrojů vypadá následovně: 
Symboly: 
11 W
7 G
9 R

Zdroje: 
7+1 W (Gemhide + Homing Sliver) 
6 G
7+1 R (5 hor, střádačka ,Gemhide + Homing Sliver) 

Možnost cyklovat Homing Slivera pro Gemhida uvádím zvlášť proto, že je to možnost poněkud krkolomná, která vyžaduje spoustu many a v počátečních kolech je velice pomalá. Pro případy nouze se však počítá. 
Je takové rozložení dostatečné nebo je třeba pro záchranu situace přidat osmnáctou zemi? (pravděpodobně Forest) Za normálních okolností bych v takto dimenzované trojbarvě hrál skoro určitě osmnáct zemí, tento konkrétní balík by si však s tak vysokým land-countem nerozumněl. Má totiž velice nízkou křivku, levné zabíjení a jen málo karet, které by se daly rozumně využít při manafloodu (jmenovitě Sprout Swarm). Balíky podobného ražení často hrajou i jen šestnáct zemí, protože mívají jen málo způsobů jak se vypořádat s floodem Navíc nedisponujeme žádnou karetní výhodou a v tomto případě je tedy podle mě lepší „zatnout zuby“, hrát sedmnáct zemí a doufat že na kvalitu karet vyhrajeme více her než kolik nás budou stát problémy s manovou základnou. 

To je pro dnešek všechno. Blíží se nám nová sada Lorwyn, takže v některém z příštích vydání se určitě dočtete právě o této edici. Zatím se mějte,
Po minulém přídělu teorie se dnes v pátečním limited přesuneme k něčemu praktičtějšímu: podíváme se na rozbor draftu „krok za krokem“ tedy pick po picku. Draft na 8-4 tablu na Modu má „na svědomí“ Luboš Lauer alias Lobo, kterému tímto děkuji za poskytnutí materiálu :). 

PACK 1 

Terramorphic Expanse, Drudge Reavers, Temporal Isolation, Crookclaw Transmuter, Empty the Warrens, Strength in Numbers, Drifter il-Dal, Subterranean Shambler, Mindlash Sliver, Havenwood Wurm, Sudden Death, Careful Consideration, Quilled Sliver, Psionic Sliver, Enduring Renewal

pick 1: Sudden Death

Z průměrných karet v tomto boosteru vyčnívají dva nadrpůměrné kousky, a to Sudden Death a Careful Consideration. Co se týče kvality, jsou obě karty zhruba na stejné úrovni. Pro černou kartu hovoří to, že je v boosteru jediným zástupcem své barvy, vezmeme-li Consideraci, posíláme sice Transmutera a rérového Slimáka, zahájíme ale ale zase draft lepší barvou s vyšším množstvím kvalitních karet (černá je ve druhé i třetí edici nejslabší barvou). Protože preferuji modrou barvu před černou, vzal bych z boosteru Consideraci. Lobo se rozhodl pro zabíjení a vzal Sudden Death. 


Durkwood Baloth, Coral Trickster, Ivory Giant, Deathspore Thallid, Errant Ephemeron, Mwonvuli Acid-moss, Two-headed Sliver, Blazing Blade Askari, Shadow Sliver, Ophidian Eye, Aspect of Mongoose, Quilled Sliver, Duskrider Peregrine, Jaya Ballard, Task Mage


pick 2: Jaya Ballard, Task Mage

Velice slušný booster, který obsahuje hned čtyři výtečné kartáče, a sice Durkwood Balotha, Errant Ephemerona, Peregrinu a samozřejmě všemi oblíbenou Jayu. V boosteru chybí Timeshift, což nám o barevných signálech neříká vůbec nic – kolega po pravici mohl vzít cokoliv od Sacred Mesy přes Stormbind až po Psionic Blast. Lobo se tady pochopitelně rozhodl pro nejsilnější kartu v boosteru – pro rarovou kouzelnici. Pokud bychom měli z prvního boosteru Consideraci, pak by byla volba mezi Jayou a Ephemeronem poměrně těsná, protože modrý letec za Jayou v kvalitě nijak výrazně nezaostává, se Sudden Deathem však není příliš co řešit. 


Dark Withering, Goblin Skycutter, Strength in Numbers, Zealot il-Vec, Psychotic Episode, Aetherflame Wall, Pit Keeper, Wipe Away, Undying Rage, Haunting Hymn, Gemstone Caverns, Whirling Dervish, foil Island

pick 3: Dark Withering

Tady celkem není o čem psát – Withering je v RB jako doma. 


Corpulent Corpse, Viscerid Deepwalker, Ironclaw Buzzardiers, Search for Tomorrows, Chameleon Blur, Flickering Spirit, Ghitu Firebreathing, Bewilder, Detainment Spell, Scryb Ranger, Fury Sliver, Goblin Snowman

pick 4: Corpulent Corpse

Pro naše RB opět poměrně jasná volba – Sliveři jsou vysoce nestabilní, zatímco Corpulent Corpse svou práci odvede vždycky spolehlivě. Pokud by naše první tři picky byly Considerace-Ephemeron-Withering, pak by se dalo uvažovat o Scryb Rangerovi, který je velice slušný, UG s Future Sightem kvůli menšímu počtu tempo karet poněkud ztratilo, takže by nejspíš i tak nakonec zvítězila 3/3 zombice s fearem. 


Fathom Seer, Chromatic Star, Gorgon Recluse, Herd Gnar, Wormwood Dryad, Venser´s Sliver, Clockspining, Bogardan Rager, Truth or Tale, Smallpox, Basalt Gargoyle

pick 5: Basalt Gargoyle

Z červeno-černé tu máme na výběr mezi Gorgonou a Basalt Gargoylou. Jejich kvalita je poměrně podobná, osobně však Gargoylu moc nemusím a Gorgona by nám mohla pomoci zadělat na pěkný „madness subtheme“ – z prvních čtyř karet už máme jednu kartu s madnessem a jeden madness „outlet“, bral bych tedy černou kartu, Lobo se nicméně rozhodl pro lítačku. 


Aether Web, Assassinate, Amrou Seekers, Mogg War Marshal, Ancient Grudge, Greenseeker, Forysian Interceptor, Basal Sliver, Saltcrusted Steppe, Weathered Bodyguards

pick 6: Assassinate

Assassinate na šestý pick signalizuje, že černá by měla být poměrně slušně otevřená. 


Coal Stoker, Tolarian Sentinel, Sangrophage, D´Avenant Healer, Wormwood Dryad, Mystical Teachings, Two-Headed Sliver, Locket of Yesterdays, Kher Keep

pick 7: Coal Stoker 

Opět je nejlepší karta boosteru v našich barvách, zatím tedy není třeba nijak měnit plány. 


Mindstab, Gaze of Justice, Clockspinning, Sidewinder Sliver, Viscid Lemures, Dread Return, Paradox Haze, Stormscape Familiar

pick 8: Mindstab

Jediná slušná karta z tohoto boosteru je černá a putuje pochopitelně bez zaváhání na naši „hromádku“ nadraftovaných karet. 


pick 9: Subterranean Shambler

Devátý pick bohužel kvůli technické závadě nebyl zaznamenán, díky pozdější rekonstrukci však bylo možno zjistit, že z něho Lobo bral Subterranean Shamblera :) 


Mwonvuli Acidd-Moss, Two-Headed Sliver, Blazing Blade Askari, Shadow Sliver, Ophidian Eye, Aspect of Mongoose

pick 10: Blazing Blade Askari

Opět je jediná hratelná karta z boosteru v našich barvách. Askari se sice většinou do balíku nedostane, vzít ho teď ale znamená určitou „pojistku“ kdyby se něco později pokazilo. 











Goblin Skycutter, Psychotic Episode, Aetherflame Wall, Gemstone Caverns, foil Island. 

pick 11: Goblin Skycutter

Psychotic Episode by se dala využít pokud by balík oplýval velkým množstvím madness-outletů, ten však zatím máme jenom jeden (v boosterech nebyla ani stopa po Tresspasserech či Syphon-Magích) a tak je lepší vzít Skycuttera, který může být ok při nedostatku lepších karet na druhém slotu. 











Ironclaw Buzzardiers, Chameleoun Blur, Ghitu Firebreathing, Goblin Snowman

pick 12: Ironclaw Buzzardiers

Další „výplňová“ karta, která by se do balíku dostat neměla. Ale co kdyby.. 











Clockspinning, Bogardan Rager, Smallpox

pick 13: Bogardan Rager

viz výše. 











Aether Web, Basal Sliver

pick 14: Basal Sliver

pick 15: Sangrophage












Po prvním boosteru máme slušně našlápnuto na RB balík. Není zatím žádný důvod splashovat a nemáme ani žádnou fixaci, která by se splashí pomohla, navíc několik karet které jsme vzali má v manacostu RR nebo BB. Poměr bytostí a triků je zatím v pořádku, není třeba lepit žádné díry v křivce. Navíc jsme zatím nadraftovali 13 alespoň trochu slušně hratelných karet, což je opravdu hodně, a nebál bych se tudíž v dalších boosterech experimentovat – pokud se totiž risk nepovede, nehrozí že by nám akutně chyběly karty do balíku. 


PACK 2


Dawn Charm, Shaper Parasite, Cradle to Grave, Giant Dustwasp, Uktabi Drake, Ghost Tactician, Firefright Mage, Wistful Thinking, Skirk Shaman, Revered Dead, Seal of Primordium, Riftmarked Knight, Pognify, Blood Knight, Fungal Behemoth

pick 1: Blood Knight. 

Tenhle booster je pro RB mága mizerný – nabízí jenom Blood Knighta, který je sice fajn, ale rozhodně to není žádné terno. Oproti tomu zelená i modrá jsou zastoupeny svou nejlepší commonou, Parazit je navíc morf a přímo vybízí ke splashi. Lobo se tady rozhodl držet se svých barev, já bych s přihlédnutím k tomu, že máme z prvního boosteru dostatek playablů, bral Parazita a zadělal si na splash. 


Mire Boa, Battering Sliver, Aven Riftwatcher, Erratic Mutation, Vitaspore Thallid, Fury Charm, Wistful Thinking, Mana Tithe, Melancholy, Simian Spirit Guide, Mantle of Leadership, Malach of the Dawn, Braids, Conjurer Adept, Riptide Pilferer

pick 2: Fury Charm

Jestli byl předchozí booster mizerný, pak tenhle je opravdu naprosto tragický. Fury Charm na druhý pick, ke kterému se Lobo odhodlal, je výraz čirého zoufalství (skoro bych se vsadil, že kdyby vzal Lobo jakoukoliv jinou kartu, tak mu Charm obejde stůl). Jaké jsou tu tedy možnosti? Malach of the Dawn stojí dvě bílé a můžeme jej tedy vyloučit (bílá v prvním boosteru nechodila a není žádný důvod domnívat se, že by měla začit chodit ve Future Sightu). Pokud bychom měli Parazita z předchozího boosteru, pak by mělo smysl tady pokračovat v modré splashi Erratickou Mutací, jinak připadá v úvahu ještě Melancholie. Ta ale podle mě na druhý pick také rozhodně není, takže bych vzal každopádně Mutaci (nemáme zatím žádnou kartu za 1 manu) a čekal jestli bude modrá chodit dál. 


Synchronous Sliver, Dawn Charm, Spitting Sliver, Keldon Marauders, Dash Hoper, Shade of Trokair, Bog Serpent, Rathi Trapper, Healing Leaves, Waning Wurm, Sulfur Elemental, Shrouded Lore, Crovax, Ascendant Hero

pick 3: Rathi Trapper

Offcolor Crovax na třetí pick sice zamrzí, ale nemá smysl jej v tuhle chvíli svačit. Změnit balík na Wr/b se už v teď nejspíš nepovede, možnosti tedy představuje Rathi Trapper / Sulfur Elemental, přičemž černý tapovač je jasně lepší. 


Dead // Gone, Dreamscape Artist, Ridged Kusite, Dash Hopes, Aquamorph Entity, Shade of Trokair, Vampiric Link, Rathi Trapper, Dawn Charm, Shivan Meteor, Sophic Centaur, Simian Spirit Guide

pick 4: Dead // Gone 

Do RB tu máme Dead // Gone, Rathi Trappera a Shivan Meteor, přičemž první z nich je díky své ceně a flexibilitě jednoznačně nejlepší. 


Battering Sliver, Whitemane Lion, Blightspeaker, Aquamorph Entity, Evolution Charm, Sunlace, Gossamer Phantasm, Rathi Trapper, Darkhearth Sliver, Stonecloaker, Body Double

pick 5: Blightspeaker

Tady jsou možnosti Blightspeaker, Rathi Trapper, Sunlace či Stonecloaker. Nejlepší dvě karty jsou obě bílé, v tuhle chvíli už ale nemá smysl kazit si balíček pláněmi, když můžeme vzít kvalitní kartu do našich barev. V téhle situaci je asi lepší tapovač (Blightspeaker má zatím jeden cíl), přičemž hodnota hledače se rapidně zvýší, dojde-li nám další tapovač či Deepcavern Imp z Future Sightu. Tenhle risk se podle mě vyplatí a tak je lepší kartou Blightspeaker. 


Veiling Oddity, Ridged Kusite, Pallid Mycoderm, Brain Gorgers, Dust Corona, Vitespore Thallid, Mana Tithe, Venarian Glimmer, Phantasmagorian, Temporal Extortion

pick 6: Temporal Extortion

Další naprosto „vybředlý“, „jalový“ nebo chcete-li „plonkový“ booster. Lobo se tu rozhodl pro rare-draft a vzal špatný černý Time Walk, pokud bychom ale chtěli z toho mála co se nám tu nabízí vykřesat alespoň nějaký užitek, pak je asi nejlepší vzít Brain Gorgery. I když tahle karta vypadá jako smetí a skutečně i smetím je, může se stát, že z Future Sightu nabereme vícero Deepcavern Impů, se kterými se hrát dá. Máme pro ně navíc už jednoho Blightspeakera, takže vzít tuhle kartu nemusí být úplně od věci. 


Needlepeak Spider, Spitting Sliver, Aven Riftwatcher, Dash Hopes, Citanul Woodreaders, Brute Force, Revered Death, Prodigal Pyromancer, Treacherous Urge

pick 7: Brute Force

Dvě dobré červené commony v boosteru signalizují, že červenou příliš mnoho lidí po levici nebere, jenom se otevřely „špatné“ boostery. Lobo mě tady ale trochu překvapil když vzal Myšku přes Prodigala, který je podle mě zvlášť do RB balíků s četným zabíjením velice platný. 


Midnight Charm, Pallid Mycoderm, Keldon Marauders, Dust Corona, Vampiric Link, Piracy Charm, Shrouded Lore, Poultice Sliver

pick 8: Shrouded Lore

Tady je podle mě jasný pick Midnight Charm – dle mého názoru karta, která nedostává tolik pozornosti, kolik by si zasloužila. Lobo přes ní vzal kartu, kterou na 99% nebude hrát, zatímco Charm se do balíku vejde poměrně často. 


Dawn Charm, Cradle to Grave, Ghost Tactician, Firefright Mage, Wistful Thinking, Reveder Dead, Seal of Primordium

pick 9: Cradle to Grave

Černý „Remove Soul“ je sice karta na pomezí hratelnosti, nic lepšího však v boosteru není. 


Battering Sliver, Vitaspore Thallid, Wistful Thinking, Mana Tithe, Mantle of Leadership, Braids, Conjurer Adept

pick 10: Battering Sliver





Dawn Charm, Dash Hopes, Bog Serpent, Waning Wurm, Shrouded Lore

pick 11: Dawn Charm











Ridged Kusite, Dash Hoper, Vampiric Link, Sophic Centaur 

pick 12: Ridged Kusite





Battering Sliver, Gossamer Phantasm, Darkhearth Sliver

pick 13: Gossamer Phantasm











Ridged Kusite, Phantasmagorian

pick 14: Phantasmagorian

pick 15: Spitting Sliver


Druhý booster Lobovi balík nijak zvlášť nezlepšil. Zpočátku se nabízela možnost ke splashi, kterou podle mě stálo za to využít – je sice možné že nakonec bude mít balík dostatek dobrých karet jenom ve dvou barvách a nebude tak důvod si kazit manabase třetí barvou, Blood Knight a Fury Charm, kterých bychom se ale vzdali, jsou podle mě natolik zanedbatelnou ztrátou, že se vyplatí zariskovat a modré karty vzít. 


PACK 3


Sprou Swarm, Samite Censer-Bearer, Aven Augur, Ichor Slick, Bogardan Lancer, Grinning Ignus, Edge of Autumn, Deepcavern Imp, Fomori Nomad, Logic Knot, Lucent Luminid, Centaur Omenreader, Mistmeadow Skulk, Dryad Arbor, Magus of the Moat

pick 1: Fomori Nomad

Na první pohled je z tohohle boosteru pro náš balík nejlepší černé zabíjení Ichor Slick, Lobo se však prvním pohledem nenechal zmást, usoudil že mu citelně chybí tučnější bytosti a vzal solidního Fomori Nomáda. Je sice pravda, že na vyšších slotech se zatím můžeme pochlubit tak akorát Battering Sliverem, Bogardan Ragerem a Phantasmagorianem, já bych ale asi i tak dal na „první pohled“ a vzal černý removal. Na pašíky je ještě dost času, navíc Masy Ghoulů chodí obvykle i kolem stolu :) 


Lost Hours, Fatal Attraction, Petrified Plating, Judge Unworthy, Leaden Fists, Mesmeric Sliver, Deepcavern Imp, Flowstone Embrace, Nessian Courser, Sarcomite Myr, ? (bílá 1/1), Zeotic Cavern, Bonded Fetch, Summoner´s Pact

pick 2: Fatal Attraction

Tady není příliš co řešit, snad jen jestli je lepší Fatal Attraction nebo o manu levnější Flowstone Embrace. První zmiňovaná svou flexibilitou druhou kartu o něco převyšuje. 


Rift Elemental, Llanowar Empath, Unblinking Bleb, Lost Hours, Patrician´s Scorn, Logic Knot, Nessian Courser, Grave Scrabbler, Henchfiend of Ukor, Nacatl War-Pride, Ramosian Revivalist, Arcanum Wings, Nihilith

pick 3: Henchfiend of Ukor

Tady udělal Lobo další rozhodnutí, kterému úplně nerozumím. V prvním boosteru bral 4/4 za 4R přes prvotřídní removal a tady vezme Henchfienda přes 4/4 fear za 4BB s velice solidním suspend costem. Nihilith je podle mého názoru výtečná bytost, Henchfiend je sice v RB fajn, ale vymění se s každým medvědem. 


Forsee, Putrid Cyclops, Ichor Slick, Sporloth Ancient, Grinning Ignus, Mass of Ghouls, Lucent Luminid, Zoetic Cavern, Spin into Myth, Witch´s Mist, Pyromancer´s Swath, Emberwilde Augur

pick 4: Ichor Slick

Jasná volba – Ichor Slick na čtvrtý pick se neodmítá, navíc tu už není žádný Fomori Nomad, který by Loba rozptyloval :) 


Wrap in Vigor, Samite Censer-Bearer, Infiltrator Il-Kor, Putrid Cyclops, Virulent Sliver, Frenzy Sliver, Fomori Nomad, Spin into Myth, Yixlid Jailer, Storm Entity, Emberwilde Augur

pick 5: Fomori Nomad

Tady je Fomori Nomad nejlepší karta v našich barvách, navíc pašík, kterého potřebujeme. 


Saltskitter, Cutthroat il-Dal, Llanowar Augur, Augur of Skulls, Henchfiend of Ukor, Death Rattle, Blind Phantasm, Narcomoeba, Fleshwrither, Skizzik Surger

pick 6: Death Rattle

Další zabíjení je vítanou posilou balíku. 


Wrap in Vigor, Augur of Skulls, Lymph Sliver, Homing Sliver, Sporloth Ancient, Grave Scrabbler, Bloodshot Trainee, Spellwind Ouphe, Magus of the Moon

pick 7: Magus of the Moon

Magus of the Moon je na limited takový Homing Sliver v balíku bez Sliverů, z tohohle boosteru je do Lobova balíku nejlepší volbou Augur of Skulls, dvoumanových příšer už má ale Lobo dostatek a rozhodl se tedy pro rare. 


Petrified Plating, Bogardan Lancer, Oblivion Crown, Thornweald Archer, Frenzy Sliver, Mesmeric Sliver, Patrician´s Scorn, Sarcomite Myr

pick 8: Thornweald Archer

Tady pro Loba není absolutně žádná karta, takže je zcela v pořádku sváčnout Archera. 


Samite Censer-Bearer, Bogardan Lancer, Grinning Ignus, Edge of Autumn, Logic Knot, Lucent Luminid, Dryad Arbor

pick 9: Grinning Ignus

Tady je skoro na pováženou sváčnout Lucent Luminida, který by už v boosteru být neměl, Ignus se ale Lobovi nakonec do balíku vešel, takže tenhle pick měl smysl. 


Lost Hours, Petrified Plating, Leaden Fists, Mesmeric Sliver, Sarcomite Myr, Zoetic Cavern

pick 10: Zoetic Cavern

Velice solidní karta, která se do balíku vejde skoro pokaždé (v podstatě vám umožňuje hrát o jednu zemi méně bez obav z manascrew) a je bezbarvá, takže by na desátý pick chodit neměla. 




Rift Elemental, Lost Hours, Patrician´s Scorn, Logic Knot, Arcanum Wings

pick 11: Lost Hours











Putrid Cyclops, Mass of Ghouls, Zoetic Cavern, Witch´s Mist

Lobovi spoluhráči očividně nechtějí morfa, který přežije bez úhony combat a ještě vás dokáže vysekat z manových problémů. 

pick 12: Zoetic Cavern




Wrap in Vigor, Virulent Sliver, Frenzy Sliver

pick 13: Wrap in Vigor




Llanowar Augur, Henchfiend of Ukor

pick 14: Henchfiend of Ukor

A na závěr draftu ještě milé gesto od Lobových spoluhráčů, kteří mu posílají úhledně zabalený dárek v podobě ideální bytosti na čtvrtý manový slot. 

pick 15: Wrap in Vigor


Takhle vypadal Lobův cardpool před posledními dvěma picky: 

A výsledný balík následovně: 

1 Corpulent Corpse
1 Rathi Trapper
1 Blightspeaker
1 Blood Knight
1 Goblin Skycutter
1 Jaya Ballard
1 Basalt Gargoyle
1 Grinning Ignus
1 Ironclaw Buzzardeers
1 Coal Stroker
1 Subterranear Shambler
2 Henchfiend of Ukor
2 Fomori Nomad

1 Dead/Gone
1 Brute Force
1 Sudden Death
1 Assasinate
1 Dark Withering
1 Mindstab
1 Ichor Slick
1 Death Rattle

1 Zoetic Cavern
8 Mountain
8 Swamp


Co se týče konstrukce, asi jediná věc, kterou bych změnil, je, že bych vyndal nevýrazného Ignuse (nemáme v balíku nic se stormem, nic, do čeho bychom se mohli akcelerovat, ani žádný global, kterému by se mohl Ignus vyhýbat jako Sulfurous Blast či Damnation). Jako náhrada za něho za úvahu stojí druhá Zoetic Cavern či Bogardan Rager, vzhledem k nepřítomnosti dražších kusů bych ale asi zařadil Ragera. 

Jak Lobo s tímto balíkem dopadl, jsem se ho zapomněl zeptat, tak se snad s námi podělí o své zkušenosti v komentářích :) 

To je ode mě pro dnešek vše, dejte mi vědět jestli se vám dnešní článek líbil a jestli mám v podobných přehledech draftů pokračovat.
V rubrice Páteční limited se už téměř dva roky můžete dočíst o nejrůznějších aspektech limited hry, zatím jsem se však nikdy nevěnoval limited prostředí jako takovému, což by měl být právě účel tohoto článku. Zatímco na constructed rozhodují faktory jako matchup, metagame či sideboard a většina constructed článků se omezuje právě na rozbor těchto témat, limited partie jsou paradoxně i přes větší množství karet, se kterými se můžete setkat, mnohem podobnější jedna druhé. A jaké jsou tedy faktory, které rozhodují hry v limited? Právě na to bych se chtěl pokusit odpovědět v dnešním článku. 

Vraťme se ještě k rozdílům mezi constructed a limited jako takovým. Na každém z těchto dvou formátů vede k vítěztví zcela jiná cesta. Nikoho z vás asi nepřekvapí, když řeknu, že na constructed vyhrává zpravidla ten, kdo si správně zvolí balíček podle metagame a otestuje většinu matchupů tak, aby potom při hře věděl, co má pro vítězství udělat a na co si dát naopak pozor. Většina constructed balíků by zkrátka měla fungovat v každém z jednotlivých matchupů pokaždé zhruba stejně. 
Oproti tomu limited je úplně jiný tvor. Karty, se kterými se při hře potkáte, sice dopředu znáte, konkrétní kombinace, jež bude tvořit váš balík, je ale pokaždé jiná. Fáze „deck building“, kterou si u constructed formátu odbydete v lepším případě doma, v horším pak přímo na turnaji na poslední chvíli před odevzdáním decklistu, se na limited odehrává buď při draftu, nebo při stavbě sealed decku. Že je tohle každému jasné a není třeba se tím zabývat? Omyl. Z podstaty limited formátů totiž vyplývá i zcela jiný způsob, kterým byste se na karty měli dívat, protože strategie, vedoucí k vítězství na constructed, nemají v limited co dělat. I tohle vypadá na první pohled samozřejmě, jedna z nejčastějších chyb, kterou je možno na limited turnajích zpozorovat, je však to, že se hráči dívají na karty z boosterů „prizmatem“ constructed formátů. 
Dost už ale srovnávání s constructed: pojďmě se teď podívat na to, jak taková limited partie vypadá a co z toho plyne. Budeme-li brát za vzor klasickou hru, ve které oba hráči hrají pouze s „průměrnými“ kartami, tedy s žádným broken rare, pak nejdůležitějšími „principy“ jsou bezesporu karetní výhoda a tempo. Pokud bych měl limited partie obecně rozdělit do několika kategorií, pak by výsledek vypadal asi nějak takto: 

a) Hráč A má „iniciativu“, hraje levnější bytosti a útočí, hráč B se snaží ubránit do doby, kdy rozhodnou jeho dražší a tedy lepší karty. 

b) Oba hráči jsou v roli „útočníka“ (zpravidla proto, že jsou oba přesvědčeni, že jim tato strategie přinese vítězství), hra se nese v duchu útoků na obou stranách, tedy tzv. „damage race“. Damage race nastává také ve chvíli, kdy jeden z hráčů útočí bytostmi s „evasion“ a druhý hráč útoky opětuje tak, že posílá do boje své bytosti po zemi. 

c) Oba hráči jsou v roli „obránce“ – obvykle proto, že oba mají přehršel zabíjení nebo vysokou křivku (nebo oboje). Hru zpravidla rozhoduje karetní výhoda. 

Jsem si vědom toho, že rozdělením her podle několika scénářů se dopouštím hrubého zjednodušení. Spousta her se nedá tak jednoduše „zaškatulkovat“ – buď proto, že jednoduše nezapadá ani do jedné z uvedených kategorií (je někde na pomezí) nebo proto, že se postupně obrací – například od a) k b) či od a) k c). Uvedené příklady mají posloužit pouze pro ilustraci – pokusím se na nich ukázat několik obecně platných principů. 

V každém z uvedených scénářů mají oba hráči určitou „roli“, kterou se snaží hrát. Tato role je dána povahou jejich balíku a „matchupem“, který potkali (ano, i na limited se dá tohle slovo použít, přestože má trochu jiný význam než na constructed :)). Určitě už jste mnohokrát slyšeli – a to platí především pro draft –, že váš balík by neměl být jen náhodnou „směskou“ dobrých karet ve dvou barvách, ale všechny karty by spolu měly spolupracovat. Pokud tuhle „poučku“ promítneme do různých herních scénářů, které jsem předestřel výše, pak z toho plyne, že už v průběhu draftu byste se měli začít rozmýšlet, jestli chcete být většinou na straně „agresora“ nebo obránce a váš balík tomu přizpůsobit v ohledech jako manová křivka, počet bytostí / triků / zabíjení atd. Většina balíků se pohybuje někde uprostřed, čas od času se však stane, že skončíte na jednom z „okrajů“ pomyslné linky mezi kontrolem a beatdownem. V takovém případě je potřeba posuzovat každou kartu zvlášť pečlivě a nebránit se experimentům. Například známý nizozemský veterán Bram Snapvangers byl na side eventech ve Štrasburku spatřen, jak hraje na draftu kartu Keldon Marauders, a to dokonce ve více kopiích. 

Podívejme se teď, jak se může perspektiva aggro x control do draftu promítat v praxi. V jednom z nedávných článků „Drafting with Rich“ na Starcitygames, ve kterých se můžete podívat na průběh draftu z pohledu Riche Hoanena (jednoho z nejlepších drafterů současnosti), můžeme vidět následující dilema: 

ze Spirály má Rich nabrány následující karty: 
Tendrils of Corruption
Durkwood Baloth
Trespasser il-Vec
Outrider en-Kor
Spike Feeder
Celestial Crusader
Cloudchaser Kestrel
Icatian Javelineers
Icatian Crier
Gaze of Justice
Thrill of the Hunt
Thrill of the Hunt
+ nějaké smetí 

První booster Planar Chaosu nabízí následující možnosti: 
Mire Boa, Utopia Vow, Citanul Woodreaders, Saltified Recluse, Deadwood Treefolk, Gaea´s Anthem
Po prvním boosteru je jasné, že černou kdosi v pravo filtruje a balík zatím vypadá na GW. Tahle kombinace i přes posily typu Sunlace či Judge Unworthy stále neoplývá příliš mnoha removal spelly a dá se hrát v zásadě buď jako „kontrolnější“ verze, do které si ale musíte otevřít nějaký ten Sprout Swarm, nebo jako „aggro“ s levnou křivkou a četnými combat triky. Soudě podle dvou Thrill of the Hunt z prvního boosteru balík zatím spěje spíše k druhé variantě a to je radno mít na paměti při rozhodování, co vzít z druhého boosteru. Kterou kartu byste vzali vy? 

Nejprve vyloučíme Utopia Vow a Woodreadery jako dvě nejslabší karty. Dále odpadne Saltified Recluse: karta je to sice výborná, nemáme k ní ale žádného hledače a navíc je dobrá spíš do defenzivnějších archetypů ke zpomalení soupeře. Gaea´s Anthem je podle mě asi tak na úrovni Mire Boa (možná o chlup výš), navíc se pěkně kombí s Crierem a potenciálně i se Sprout Swarmem. Bójku i Anténu však co do kvality jasně předčí Deadwood Treefolk, který je opravdovou a nefalšovanou peckou. Pokud se však podíváme na karty z prvního boosteru, zjistíme dvě věci: zaprvé už máme dva dobré triky a zadruhé na dvoumanovém slotu zeje nepěkná díra. Přihlédneme-li navíc k archetypu, kterému se chceme přiblížit, tedy k agresivnímu GW s větším množstvím levných bytostí, pak Deadwood Treefolk ztrácí hodně ze své kvality. Rich Hoanen vzal pro mě trochu překvapivě Mire Boa - vzdal se tím kvality ve prospěch synergie balíku. 

Dalším příkladem toho, že individuální kvalita karet nemusí být vždy tím nejdůležitěhším, by mohlo být rozhodnutí Tomáše Klimeše z nedávného draftu v rytíři. Tomáš je bezesporu jedním z nejlepších drafterů u nás (už delší dobu doufám, že napíše článek na téma „zaručený návod jak vyhrát devět z deseti FNM draftů“ :)) a rozhodnutí, které učinil při zmiňovaném draftu, mě poměrně zaskočilo. Když dodraftoval, zeptal jsem se ho na důvody, které ho k němu vedly, a o jeho názor se s vámi podělím. A o co že šlo? Po prvním boosteru má Tomáš čtyři černé karty (mj. Soul Collector, Nightshade Assassin, Dauthi Slayer) a pět bílých karet, removal je zastoupen pouze Assassinem. Z druhého boosteru má jen bílé karty včetně Shade of Trokair a balík zatím vypadá na skutečně heavy-white konstrukci, do které se karty přes dvě a tři černé many možná ani nevejdou. Asi na šestý pick Tomášovi dojde booster, ve kterém je druhý Shade a Sunlace. V heavy-white balíku je Shade skutečně exkluzivní, Tomášovi však citelně chybí zabíjení, takže jsem čekal, že bílý blesk bude jasnou volbou. Byl jsem však vyveden z omylu a na hromádce nadraftovaných karet skončil pumpovací stín. 
Podívejme se teď na důvody, které Tomáše k tomuto rozhodnutí vedly. Zaprvé si byl v tuhle chvíli vědom toho, že bílá je zprava otevřená, a je tak celkem slušná pravděpodobnost, že balík bude mono-white – to cenu Shada o něco zvyššuje, pořád by však u mě asi zvítězil univerzální blesk. Tomáš ale svou volbu zdůvodnil tak, že pokud nadraftujete agresivní balík, tak je leckdy lepší vaše hrozba než removal, protože je to soupeř, kdo musí hledat odpovědi na vaše hrozby – čím víc pak skutečně závažných „threatů“ máte, tím je každý z nich lepší, protože je menší šance, že je soupeř „pokryje“ svým removalem. Agresivní balík navíc potřebuje vysoký creature-count a hrajete-li nějaké ty triky, pak je často lepší než removal další bytost, protože se vám nestane, že budete mít „tlak“ s třinácti bytostmi. Oproti tomu kontrolnějším balíkům nižší počet bytostí nevadí, protože kontrol vyhrává jiným způsobem. 

Pokud by byl Tomášův balík kontrolněji zaměřen, pak by v 99% případů představoval lepší volbou Sunlace. Shade má totiž jednu vlastnost, která z něho dělá výbornou bytost do agresivních balíků, ale ne už tak dobrou do pomalejších konstrukcí. Vyžaduje totiž untaplou manu v combatu – nemusíte ji do něho „nalít“ všechnu, důležitá je ale proto, že se Stín bude špatně blokovat. Pokud budete chtít Shada využít jako obránce, pak za to zaplatíte tím, že toho v early- a midgame moc nezahrajete. Máte-li však „iniciativu“, pak často stačí hrozba několika odtaplých man na to, aby Stín prošel neblokován. 
Ze stejného důvodu jsou v agresivním balíku dobré „myšky“ všeho druhu – hra z vašeho pohledu velice často vypadá tak, že útočite s volnou manou do soupeřových obránců. Kontrol zase mnohem spíše využije removal, na který si nemusí nechávat manu v soupeřově kole, zato však zajistí, že se kontrolní hráč dožije pozdějších kol, ve kterých by měla hru na jeho stranu převážit vyšší kvalita jeho karet (za kterou však samozřejmě platí vyšší manovou náročností). 

Jsem si vědom toho, že dělit balíky na „kontroly“ a „beatdowny“ je poněkud zavádějící a spousta balíků bude někde na pomezí. Stejně jako u rozdělení „scénářů“ partií však v tomhle bodě obětuji jistou míru přesnosti v zájmu zobecnění, které by mělo vyzdvihnout principy, jež jsou podle mého názoru důležité. Draft samozřejmě nefunguje tak, že byste se u určitého picku v boosteru zamysleli, zeptali se sami sebe „jsem kontrol nebo beatdown?“ a podle toho vzali příslušnou kartu, je však třeba nepouštět ze zřetele, že každý balík funguje odlišně a hodnota některých karet může být velice závislá na tom, kterým směrem se váš draft ubírá. 


Doufám, že vás dnešní článek alespoň trochu zaujal, a příště se s vámi těším na shledanou..
Začíná nám léto a limited tak trochu uvázl ve stojatých vodách – nechystá se žádné GPčko či PTQ v limited formátu a preview Future Sightu máme úspěšně za sebou. S FS jsem toho ještě moc nenadraftoval a na rozbor úček si proto netroufám, byl by spíš vařením z vody než čím jiným. Stávající okurkovou sezönu bych tedy chtěl vyplnit ohlédnutím za GP ve francouzském Strasbourgu. GPčko sice bylo v constructed formátu, což zdánlivě s titulem v záhlaví tohoto článku nemá mnoho společného, turnaj to však byl rozhodně zajímavý a myslím si, že trochu prostoru, který menšímu reportu v dnešním článku obětuju, za to stojí. Time Spiral blok nás čeká na PTQs na Valencii a přestože se bude hrát už s Future Sightem, od formátu TS-PCH se lze celkem dobře odpíchnout. Pro skalní příznivce limited je na závěr dnešního článku připravena malá úvaha, kterou bych rád navázal na polemiku o kartě Sprout Swarm, jež se „rozhořela“ minule. 
O moravských úspěších včetně Top 8 Petra Martínka se rozepsal ve středečních výhledech Arnie, shrnu tedy turnaj spíš ze svého pohledu. Do Štrasburku jsem vyrazil s GRw „párky“, tedy balíkem, využívajícím kombinace karet Wild Pair, Whitemane Lion a Primal Forcemage – s prvními dvěma můžete za dvě many vytahovat z balíku Avalanche a bourat soupeři země, Lion ale umí vytáhnout i Forcemága, se kterým pak lovíte Hellkity (abilita Pairu jde na stack, lev dostane +3/+3 a Pair ho při resolvu ability „vidí“ jako 5/5). Zdálo by se, že takový kombo deck musí být nadmíru nestabilní, což je – světe div se – skutečně pravda. Ve Štrasburku jsem mulliganoval jak o život a připadal jsem si skoro, jako bych hrál za avatara s handsize 6. S tím jsem ale už tak trochu počítal a navíc teoreticky to s tou stabilitou nemělo být až tak na štíru – přeci jen kostra balíku je klasické RGčko, do kterého jsou přidané pouze 4 Pairy, 2 Lvi, Forcemág a něco málo další akcelerace. Decklist, který jsem ve Štrasburku pilotoval, vypadal následně: 

4 Search for Tomorrows
4 Wall of Roots
3 Prismatic Lens
4 Mwonvuli Acid-Moss
4 Harmonize
4 Avalanche Riders
2 Whitemane Lion
1 Primal Forcemage
4 Bogardan Hellkite
2 Spectral Force
4 Wild Pair

4 Terramorphic Expanse
1 Fungal Reaches
1 Urza´s Factory
11 Forest
5 Mountain
2 Plains

sb: 
4 Dead//Gone
4 Strangling Soot
3 Void
1 Wildfire Emissary
1 Swamp
2 Ancient Grudge


Něco málo k decklistu: k „nakopnutí“ komba vám stačí Wild Pair a libovolná bytost – i Wall of Roots dokáže s abilitou Pairu na stacku dát manu a jako 0/4 najít 2/2 Whitemane Liona. Lev navíc umí v případě, že párek nedojde, vracet Avalanche a ve výjimečných případech i hardcastovanou Hellkitu. Sideboard je pak kompletně zaměřený na WW, proti kterému sajduju 13 karet a dávám ven celé kombo. Bílí konící jsou totiž pro Párek zdaleka nejhorší matchup, který ani tak drastickým sideboardem nevylepšíte natolik, aby byl celkově ve váš prospěch. Druhá verze sideboardu, kterou hráli ve Štrasburku Nikola Vávra s Tiranem, na WW dokonce úplně rezignuje a místo toho obsahuje Spike Feedery a různé techy na kontrol. Mě se ale zdálo, že proti controlům beztak není co z balíku vyndat a navíc s mým jedním byem byla o dost větší šance, že si proti nějakým těm koním zahraju. 

Po bye v prvním kole jsem nastoupil proti slovenskému borci Daliboru Szeghovi a byl jsem opravdu dokonale zesměšněn. Daliborova RG mana rampa fungovala tak jak měla a po prohraném hodu kostkou a mém mulliganu do ruky bez akcelerace následovala série LDček, z níž jsem se neměl nejmenší šanci vzpamatovat. Jediným spellem, který jsem za celou hru zahrál, byla „topdecknutá“ Wall of Roots v šestém kole, to mě ale už valchovala Spectral Force a.k.a. „Brokolice“ nebo také „nasraná zelenina“. Druhou hru jsem začínal a soupeře obšťastnil sérií zeměničení tentokrát já, třetí hru začíná Dalibor a situace se opět obrátila. Tupé „mirrory“, které jsou o hodu kostkou a o tom, kdo zahraje víc Acid-Mossů a Harmoníz. 
1-1

Třetí kolo potkávám průměrně hrajícího Frantíka s URb Teferi/Gargadon controlem, když se zatapuje na Consideraci, protlačím Wild Pair a následné Teachingy na konci dalšího kola potrestám třikrát zahraným Lvem pro tři Avalanche. Druhou hru balík po mulliganu na 5 „vyfizzluje“ a tak hraje jenom soupeř, třetí hru ale začínám a kombinace akcelerace a LDčka se postará o to, aby soupeř moc nezlobil. 
2-1

Ve čtvrtém kole na mě čeká WW se splashí na zelenou. První hru mulliganuju na 5, přesto je však hra poměrně těsná a nebýt toho, že měl soupeř maindeck Isolaci na mou Hellkitu, kdo ví jak by hra dopadla. Druhou a třetí hru shodně mulliganuju na 6, poctivě ale chodí zabíjení a obě hry soupeř dostane Voidem za 2 na nějaké bytosti a zároveň na připravené Isolace a Honorable Passage, díky čemuž je cesta pro Hellkity volná. Dlužno ještě dodat, že soupeř na mě nasadil také zelené „pacifismy“ Utopia Vow, díky čemuž měl možná až příliš mnoho defenzivních karet a nebyl schopen vyvinout dostatečný tlak ani přes mé mulligany. Kdyby měl místo spacáků a Pasáží, které mu jen smrděly na ruce (než se nechaly zahodit Voidem), další bytosti, nejspíš by mi ještě pěkně zatopil. 
3-1

Páté kolo si dal balíček pauzu – první hru proti Rg fritce sice vyhrávám, druhou ale po mulliganu vidím jen nějaké Harmonizy a 4 (!) Wild Pairy, k nimž ale nedojde ani jedna jediná bytost, a tak i přes soupeřovo pomalejší draw prohrávám. Třetí hru jdu znovu na šest a soupeř má velice svižné draw, zakončené Stonewood Invokací. Za zmínku ještě stojí situace, kdy soupeř položí Stormbind a prohlásí něco ve smyslu „ten tam asi dlouho nevydrží, co?“. Já se snažím tvářit neurčitě, soupeř ale z mého výrazu nejspíš odvodil, že mám ruku plnou Krosan Gripů, a tak pro jistotu přitlačil ještě druhý Stormbind. I jen letmé nahlédnutí do sidu Párků však napoví, že Disechanty můj balík opravdu neoplýval : ) 
3-2

Po pěti kolech tedy 3-2 a na druhý den potřebuju 4-0. Balíček šel ale trochu do sebe a tak v následujích čtyřech kolech proti RB, RG, monoR a UG pickům nenastávaly výpadky častěji než jednou za match. Hrálo se celkem v pohodě, kterou kazilo snad jen hrozné vedro. Až na pár výjimek byli navíc soupeři přátelští – tou výjimkou byl jeden německý trouba, který obrátil oči v sloup, když jsem zahrál Wild Pair, o kolo později však připlachtily tři Hellkity a soupeř si překvapeně Pair přečetl a začal teprve studovat, co všechno že ta karta vlastně umí. Když jsem odcházel od stolu, zaslechl jsem ještě něco o „scheisse Löwe“ :) 
7-2

Druhý den jsem opět začal vydatnou kotvou. V prvním kole si mě povodili konící – první hru „překvapivě“ prohrávám (to že jsem nepoložil čtvrtou zemi mi sice moc neprospělo, s největší pravděpodobností bych ale dostal po hubě i kdybych měl normální draw), druhou hru chodí dostatek zabíjení a Harmoníz, takže průměrná životnost soupeřových bytostí je asi tak přibližně půl kola. Nemám ale žádného pařeza, takže soupeře neohrožuju a ten postupně přiloží dvě Opal Gargoyly. První Void jsem nucen poslat na Calciderma, a protože nemám zrovna dvakrát moc životů, nemůžu si dovolit zahrát žádnou bytost do té doby, než líznu další Void na obživnuvší Gargoyly. To se časem povede, u soupeře na ruce ale vidím dvě Pasáže, dvě Isolace a dva Sunlacy. Hellkity tedy zahrát pořád nemůžu, okusuju ale soupeře Wildfire Emissarem, i když jen po dvojkách, protože rozjet se moc, dostal bych Pasáží. Soupeř čas od času položí Calciderma, který znamená, že můj Emissary čtyři kola neútočí, asi s deseti kartami v balíčku ale dolíznu Urza´s Factory a po několika kolech soupeře ujezdí „pracanti“. Soupeř se ještě pochlubí čtyřmi Sunlacy na ruce (asi se bál Fortune Thiefů) a jdeme na třetí hru. V té soupeř začíná a já jdu na šest. Priesta s Guidou, který na mě letí ve třetím kole, řeší Strangling Soot, Griffin, jenž po něm zůstal, sice dostává další Guidou, vracím jej ale do ruky Dead//Gonem. Ze soupeřovy strany následuje Shade of Trokair, na něhož soupeř naplátuje třetí Guidu. Sráží mě na jednomístný počet životů a přidá Gargoylu. Na Shada sice mám připravenou Hellkitu, s 3/4 pro-red „chrličem“ si ale poradit nedokážu a prohrávám. 
7-3

V druhém kole potkávám další z nepříjemných matchupů, a sice Itala s monoU. Navíc hraje kromě klasického rušení i Spell Bursty, takže doufám v nějaké to bourání zemí a rychlý párek. První hru soupeř začíná, suspenduje Ancestral a já jdu na šest. Nemám příliš akční draw, oponent naopak zasuspenduje dva Cloudskaty. Něco mi zcounteruje, něco vrátí, přiloží Teferiho a jdeme na další. V té se balíček pochlapí, dodá od třetího do sedmého kola Acid-Mossy a Avalanche, což soupeř ani přes suspend 1. a 2. kolo Ancestral neustojí. Třetí hra vypadá slibně, když v šestém kole vyresolvuje Párek, soupeř se ale untapne a se čtyřmi kartami na ruce mi sérií Cancel-Cancel-Spell Burst-Cancel zruší postupně dva lvy, brokolici a zeď. Než stihnu líznout další bytost, rozjede mě Cloudskate a Teferi. 
7-4

Před třetím kolem tedy 0-2 a do peněz potřebuju 4-0, možná 3-1-0. Běh od záchodků jsem si ale nacvičil už v sobotu, takže za notného povzbuzování Tirana s Nikolou (kteří měli zájem na mém dobrém umístění díky splitu 15% resp. 25% :)) se vydávám do dalšího kola. Tam na mě čeká Francouz s RGčkem. Od začátku do konce se tváří kysele, až se na něj skoro bojím promluvit, abych nějakou nechytil. Umíchám ho sice na 5 a na 6, sám ale mulliganuju dvakrát do šesti. Ani jeden nemáme nijak explozivní draw, takže oboustrané trápení dvakrát ukončuje Wild Pair, na který soupeř nemá odpověď. 
8-4

Následují tři hry proti nizozemskému pilotovi s RG rampou. V první soupeř začíná a Acid-Moss ve třetím a čtvrtém kole mi naznačí, že na dvě Brokolice číhající na druhé straně stolu bych měl hledat odvověď, která by nestála víc jak tři many. Tu pochopitelně nenacházím a jdeme na další. V té balík dorazí solidně, páté kolo pokládám Párek a soupeři ani dvě Brokolice nepomůžou k tomu, aby nedostal 20 dmg čtyřmi draky. Třetí hru pak pro změnu šikanuju Acid-Mossy já soupeře, a když položím o pár kol později Pair, zkouší mi rozbít kombo Dead//Gonem na Liona. Wall of Roots ale nachází náhradu a oponent balí karty. 
9-4

V předposledním kole na mě čekal soupeř s UG pickles deckem. První hru jsem v nestřežené chvíli do hry proplížil Wild Pair a pak už bylo jen otázkou času, kdy se oponent zatapuje a dostane na konci kola sérií Avalanchů. Druhou hru jsem se rozhodl pro aggro plán s Brokolicí ve třetím kole, soupeř ale pochopitelně kontroval Shapeshifterem a spolu s několika bounce spelly mě přejel. Na třetí hru jsem následně Brokolice odsajdoval (spolu s dvěma Avalanchi, kteří byli v sidu už na druhou hru – nechtěl jsem na ně dostat Willbenderem) a dovnitř šel plný počet Dead//Gonů. Následující hru se mi potom vymstil i tento tah – s Pairem na stole jsem už neměl co za 2/2 tahat a musel jsem tak po Harmonize položit Forcemága z ruky a potupně nechat soupeře hrát :). Dead//Gony se nicméně ukázaly jako klíčové, když zpacifikovaly nepříjemného Willbendera, který by mi jinak kazil mé LD plány. Nakonec se situace vyvrbila tak, že soupeř měl sedm karet na ruce, já v ruce jenom Lva, o kterém navíc oponent věděl, a ve hře Párek s Forcemágem. Oponent se ale k mému úžasu zatapoval na Harmonize, Morfa a Zeď a z dvaceti životů dostal na konci kola Lvem na Hellkitu a v mém kole po útoku dvě další. Po hře tento tah vysvětloval tak, že neměl na ruce Mystic Snaka ani Cancel, kdyby si ale nechal odtaplé dva ostrovy a nějaký ten les, tak s jeho sedmi kartami na ruce v životě nebudu se svým posledním Lvem riskovat, že má nějaké rušení. 
10-4

Před posledním kolem tedy na peníze potřebuju remízu nebo výhru (oboje by mi stačilo jen na 100 usd, jsem tedy odhodlán nabídnout ID). Kvůli mizerným tiebrakům jsem ale napárován dolů a soupeř hrající RG rampu mi ukáže zač je toho Acid-Moss. První hru začíná a po mulliganu z mé strany nasadí třetí kolo Moss, čtvrté Brokolice, páté Moss, šesté Jedit Ojanen of Efrava. Takové draw se opravdu nedá ustát ani omylem. Druhou hru začínám já, nechám ruku dvě země, Search a Moss, třetí zemi ale nelíznu a soupeř se opět pochlubí Acid Mossem ve třetím kole, takže účinkování na GP Strasbourg končím se skóre 10-5 a bez finančního ohodnocení. 

I přes nevýrazný výsledek, který jsme s Wild Pairy ve Štrasburku uhráli (Tiran prohrál poslední kolo o druhý den, Nikola po 3x bye 1-3), si pořád myslím, že Párek není ani zdaleka tak špatný, jak na první pohled vypadá. Nekončící šňůra mulliganů mě však přivedla k úvaze, jak důležitá je v Magicu konzistentnost balíčku. Balíky typu mana-ramp, mezi které se může Párek počítat, potřebují k tomu aby fungovaly zpravidla úvodní draw tři země, akcelerace a 4-drop. Ostatní ruce většinou znamenají mulligan (výjimkou je pokud víte, že hrajete proti pomalému balíku a začínáte). Do Štrasburku jsem ale odjížděl s plným vědomím takového rizika a měl jsem za to, že Párky dovedou náchylnost k mulliganu vynahradit explozivním draw s Wild Pairem ve čtvrtém-pátém kole. Klasická rampa může mít i s akcelerovaným startem problém v případě, že se soupeř vypořádá s vašimi hrozbami, kterých navíc balík až tolik nehraje. Párky obsahují místo několika akčních spellů 4 karty, které znamenají po vyresolvování v 90% případů gg. Možná je to jen mou slabostí pro nestabilní kombo-decky a možná se šeredně pletu, ale podle mého názoru jsou Párky i nadále zajímavou možností, která může být ve správné metagame i dobrou volbou například na nadcházející PTQs. Future Sight navíc nabízí několik nových karet, které mají potenciál v Párcích opravdu zářit. Kromě trochu riskantního Maguse of the Vineyard, jenž vám umožní opravdu raketový nástup (za předpokladu že na něho nedostanete v prvním kole například Rift Bolt) a později umí hledat Triskelavuse, najdeme ve Future Sightu červenou commonu Grinning Ignus, díky které by se z balíku dala vyndat bílá na Lvy a Párky by tak byly o chlup konzistentnější. Další možnosti pro inovaci poskytuje například nový Rampant Growth jménem Edge of Autumn či R/G „kousačka“ Grove of the Burnwillows. 


Tolik k reportu z GP Strasbourg, doufám že mi skalní příznivci draftů a sealed decků odpustí menší offtopic. A aby si na své přišli i ti, kterým je Time Spiral block upřímně ukradený, přináším vám na závěr kratičký report....... ze side event draftu na GP Strasbourg :) Nejde vlastně ani tak o report, jako spíš o můj příspěvek do diskuse na téma „Sprout Swarm – bomba nebo smetí?“, která se objevila v komentářích k minulému článku. 
Vraťme se tedy zpět do rozpáleného hangáru, kde se GPčko konalo. Po nepříliš povzbudivém posledním kole druhého dne jsem se šel trochu projít (s Míšou Hebkým jsme chvíli bloudili prázdným Evropským parlamentem :)) a po návratu zpět na sajtu jsem usoudil, že jeden draftík mi nemůže uškodit. Po Pardic Dragonovi na první pick jsem zamířil do RG, nabral nějaké ty blesky a bytosti a ve třetím boosteru jsem si s radostí vzal dva Sprout Swarmy, přestože Funguse by člověk u mě v balíku hledal marně. Jediné skutečné „kombo“ se Swarmem představoval Herd Gnar, bez něho jsem ale neměl pro Swarm jiné využití, než jen množit na své straně stolu 1/1 houby. I tak ale v první hru rozhodl Swarm téměř sám o sobě. Soupeř hrál UW – nasadil jsem tlak po zemi, na který soupeř odpověděl racem vzduchem a zabetonováním země 1/6 Primal Plasmou a 1/5 Aquamorph Entitou. Na lítačky ale dostal removalem a blokuchtivým Penumbra Spiderem, a když se posléze na mé straně stolu začaly utěšeně množit houby, netrvalo dlouho než soupeř zbalil karty. 
Druhá hra byla velice podobná té první – srazil jsem soupeře na osm životů, on mě zastavil na zemi a sesal několik lítaček, se kterými mi dokonce uštědřil nějaký ten damage. Do útoku už jsem své Nantuko Shamany a podobnou havěť tapovat nemohl, tapoval jsem je tedy alespoň do Convoku a houby zase radostně přibývaly. V rozhodujícím kole před mým alpha-strikem si oponent na devíti manách dolízl nepříjemný Akroma´s Memorial a hrozil, že pokud ho nezabiju ve svém kole, nebudu k tomu už mít žádnou další šanci. Potapoval jsem tedy houbičky do útoku.... a dostal jsem Dawn Charmem. Na ruce jsem ale touhle doobu už měl připravený Ghostfire a Conflagrate, a vzhledem k tomu, že jsem posledních X kol tapoval veškerou manu do Swarmu, nebyl problém zahodit do Conflagraty celou ruku a soupeře upražit. 
Ve druhém kole na mě čekal Georgios Kapalas (vyhrál free sideevent ve slosování, lakoš :))). Jeho RW balík splashoval zelenou na dvě karty. Ano, obě byly instanty. S buybackem. A convokem :). Prví hru mi ukázal, jak může být Swarm vypečený s kartou Pallid Mycoderm (ty měl také dva), druhou mu Swarm nepřišel, zato mě ano, ve třetí jsem pak mulliganoval na 4 a zahrál jsem si první hru, kterou nerozhodoval Sprout Swarm :). 
Jsem si vědom toho, že předcházející příklad je trochu extrémní a Swarm pochopitelně nevyhraje každou hru, ve které jej sešlete. Například na včerejším FNM sice Ivo Blažek vyráběl 3-4 houby za kolo, Tomáše Klimeše a jeho hordu lítaček ale uracovat nedokázal (i když libovolná karta typu Fortify, Tromp the Domains či Marshalling Cry by hru okamžitě vyhrála). To však nic nemění na tom, že Swarm je dle mého názoru naprosto luxusní karta s obrovským potenciálem. Je asi tak milión karet, které se s ní kombí, a i když zrovna žádnou po ruce nemáte, odvede Swarm svoji práci buď jako spolehlivý přísun blokerů nebo – poté co soupeř zastaví váš tlak a vy nemáte jak prorazit – jako karta, která za pár kol ukončí hru. Pokud bych tedy měl navázat na Jožinův komentář z minula – kdybych si měl vybrat, jestli chci mít v sealed decku dvě 3/3 letadla nebo dva Swarmy, pak nebudu váhat ani minutu a vyberu si zelený instant. 

To je pro dnešek všechno, příště se těším na shledanou opět u článku, který bude celý věnovaný limited.
řijďte na protinacistické akce 10. listopadu. Nejvyšší správní soud sice zrušil kasační stížnost magistrátu, přesto zároveň pochod neonacistů pražským židovským městem do facto zakázal. Zákaz však nemusí být konečný. K pietě a k protestu proti neonacismu se v sobotu sejdou lidé z celé ČR i z EU před Staronovou synagogou v Maiselově ulici.


Jak píše Aktuálně.cz v článku Soud: Pochod radikálů křišťálovou nocí se nesmí konat, soud sice zamítl kasační stížnost magistrátu na verdikt Městského soudu, který zrušil magistrátní zákaz neonacistického pochodu pražskou židovskou čtvrtí na výročí Říšského pogromu (tzv. Křišťálová noc), na druhou stranu však v odůvodnění verdiktu uvedl, že magistrát neměl o povolení akce vůbec rozhodovat. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že rozhodnutí magistrátu o zákazu shromáždění je nezákonné, protože nemělo být vůbec vydáno. "Posuzované shromáždění nebylo řádně oznámeno, a proto se nemůže konat," rozhodl Nejvyšší správní soud.
Situace je přesto zatím dost nejasná - může, ale nemusí jít o konečný zákaz neonacistického pochodu, protože městský soud bude ještě rozhodovat o dalších odvoláních nahlašovatele Erika Sedláčka, respektive o jejich zákazech magistrátem. A neonacisti mohli znovu nahlásit další akci ještě během dneška, tedy pět dnů před termínem - 10. listopadem 2007. Navíc zahraniční neonacisté vyjádřili na několika webech odhodlání podpořit své soukmenovce z České republiky bez ohledu nato, zda pochod bude zakázaný, nebo ne. 
V Idnes.cz se rozněžňuje jeden z německých neonacistů tímo způsobem: 
"Je to super akce! Pokud se ji opravdu podaří uskutečnit, určitě přijedeme. Proti těmto lidem se musí vyvinout maximum úsilí." 
I další naonacisti jsou nápadem projít v den, kdy si židovský svět připomíná tzv. Křišťálovou noc, nadšení. Podle odhadů nevládních informací i podle odhadů policejních se k nám chystá jen ze Slovenska 200 neonacistů a minimálně další tři čtyři stovky z dalších evropských zemí, včetně Německa. 
Tak nebo onak, slušným lidem se jistě vyplatí přijít a na místě uctít památku obětí nacistických válečných zločinů a odpor proti primitivismu.


Proti náckům společně
Na shromáždění proti neonacismu vás zvou hned tři organizace společně a mnoho dalších je podporuje. Své prohlášení nazvaly Společně proti neonacismu:

V důsledku mnoha změn považujeme současně za vhodné souhrnně informovat o shromážděních konaných dne 10. listopadu 2007 ve výroční den Říšského pogromu v roce 1938.

- 14.00hod. U Staronové synagogy a Židovské radnice - organizuje Židovská obec v Praze (ŽOP),

- 15.00hod. Staroměstském náměstí, organizuje Židovská liberální unie v ČR (ŽLU), 

- 17.00hod. Roh Břehové a Maiselovy ulice - organizuje Tolerance a občanská společnost, o.s. (TOS)

František Bányai, předseda Židovské obce v Praze (ŽOP) 
František Fendrych, předseda Židovské liberální unie (ŽLU) 
Ondřej Cakl, předseda o.s. Tolerance a občanská společnost

Návštěvníci tedy absolvují od 14.00 hodin náboženské shromáždění s mnoha významnými hosty, pietní shromáždění na Staroměstském náměstí mezi 15.00 a 17.00 (podle informací ŽLU i zde mají hovořit významní hosté, možná včetně prezidenta Václava Klause). Od 17.00 hodin pak na místě, kde se setkávají ulice Břehová a Maiselova, proběhne koncert etnické hudby.

Všechny tyto akce jsou legální. Náboženské shromáždění pořádané ŽOP nemusí být podle zákona o shromažďování předem ohlášeno, Staroměstské náměstí od 15.00 i prostor pro koncert od 17.00 má zabukovaný Židovská liberální unie, pražský magistrát přitom jejich akci nezakázal.

Podporu této akci vyjádřily:
Bejt Praha
Bejt Simcha
Česká unie židovské mládeže
Federace židovských obce v České republice
ICEJ
Liga proti antisemitismu
Nadační fond obětem holocaustu
Masorti ČR
Památník Terezín
Společnost křesťanů a Židů
Terezínská iniciativa
WIZO
Židovské muzeum v Praze

Odpor proti neonacismu a rasismu, proti tomu, že neonacisté chtějí pochodovat židovskou čtvrtí, vyjádřily postupně další jednotlivci a organizace: prezident Václav Klaus, poslanci ČSSD i ODS, Kardinál Miloslav Vlk, Českobratrská církev evangelická, muslimové žijící v ČR, mnoho romských organizací.


Kdo demonstraci pořádá
Erik Sedláček to sice popírá, ale přesto patří k nejtvrdším neonacistům u nás. Byl mnohokrát spatřen na akcích Národního odporu (nejmilitantnější neonacistická organizace v ČR) a i jeho další činnost je přímo s touto ideologií spjata.
Sedláčka obvinil Útvar pro odhalování organizovaného zločinu 11. května 2006 a ten samý den jej vzala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 na nějaký čas do vazby, aby nemohl ovlivňovat svědky.

ÚOOZ Sedláčka obvinil z těchto trestných činů:
- hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení podle paragrafu 198 odst. 1 písmeno a)
- podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle úaragrafu 198a odst. 1 tr. zákona
- podpora a propagace hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka podle paragrafu 260 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona
- podpora a propagace hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka podle paragrafu 261 tr. zákona
- podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle paragrafu 261 a tr. zákona

Sedláček, nejméně od listopadu 2003 do prosince 2004 jako prozatímní šéfredaktor internetového časopisu "Poslední generace", umístěného na internetové stránce http://www.nsec-88.org, společně s dalšími zajišťoval organizačně, i jako autor textů vystupující pod pseudonymem "Sedlis Diehard", jeho přípravu, výrobu a distribuci, respektive umístění na výše uvedených světově veřejně přístupných webových stránkách.
Podle ÚOOZ jednotlivé články obsahují mj. tyto "myšlenky":
"Cílem je obrana bílé rasy..., že... přežití bílé rasy a jejich jednotlivých národů je pro nás nejvyšším zákonem, tomu je podřízeno vše... že... holokaust je největší podvod a výmysl v dějinách lidstva... že, poslední generaci bílých dětí bude jedno, jestli se spojí někdo s někým, nás bude proklínat za to, že jsme to neudělali ve jménu přežití rasy už dřív... že... domnělé plynové komory a domnělé vyhlazování Židů vytvářejí ojedinělou historickou lež, která dala podnět k obrovskému politicko-finančnímu podvodu... že... barevné rasy myslí v zásadě jen a jen na dnešek, na přítomnost, přesně jako děti nebo zvířata, je to prostě daní genetická realita..., že Žide jsou nejhorší odpad a největší zlo současného světa..., že... i když mysteriózní podvod zvaný holokaust nikdy neproběhl, bylo by v zájmu dnešního světa, aby proběhl..."
Uvedenou trestnou činnost ÚOOZ prokázal pomocí "odposlechů, záznamů telekomunikačního provozu, sledováním, zajištěním písemných materiálů z veřejně přístupné webové sítě, jejich vyhodnocením, znaleckým posudkem a odborným vyjádřením specializovaného pracoviště a dalším šetřením policejních orgánů, přičemž lze učinit závěr, že jde o nejhrubší projev rasismu, neonacismu, respektivr nacismu v jeho recentní podobě, xenofobie, jakož i popírání zločinů nacismu..."
Spam, tedy nevyžádaná pošta, tvoří podle některých odhadů až 95 procent e-mailové komunikce. Spameři různými nabídkami zamořují také diskusní fóra, diskuse pod blogy Aktuálně.cz nevyjímaje. Válku se spamem zřejmě vyhrát nelze (viz. například tento článek na Lupě). Můžeme se ale pokusit aspoň se ctí zvítězit v jedné bitvě. Proto jsme na našich blozích sáhli k - podle našeho názoru - k jednomu z nejzajímavějších antispamových nástrojů. Jmenuje se reCAPTCHA.

Nic na světě ale není zadarmo, vždy je něco za něco. A proto si dovolujeme požádat Vás o pochopení a spolupráci: abychom mohli nevyžádáné reklamní odkazy (jako třeba v závěru diskuse pod tímto blogem) eliminovat, jsme nuceni Vám trochu "znepříjemnit život". Věříme, že to pochopíte a nezanevřete na nás. 

Co je to CAPTCHA?
Pokud víte, co to CAPTCHA je, můžete následující odstavce přeskočit, nic nového se nedozvíte. Pokud ne, čtěte dál. 

Představujete si spamera jako člověka, který sedí celé dny u počítače a donekonečna vkládá do diskusních fór nabídky modrých pilulek na potenci? Jestli ano, jste vedle. Spamer profesionál dnes používá automatizované programy, říkejme jim třeba boti (zkráceně ze slova robot). Tyto programy jsou schopné do diskusních fór vkládat stovky nebo tisíce příspěvků najednou. Takový nával spamu nemůže žádný lidský editor zvládnout, i kdyby celý den jen mazal a mazal a mazal nevyžádané příspěvky.

Jak ale rozeznat, kdy do fóra píše člověk a kdy spamerský bot? Toť editorova kardinální otázka. Metod je celá řada, ale žádná není stoprocentně účinná: Můžete povolit diskusi jen registrovaným uživatelům, ale boti se dnes umí už i registrovat. Můžete nasadit filtry, které zakazují příspěvky s určitými slovy (například tu zmiňovanou Viagru), ale i tomu se boti umí přizpůsobit (a použít třeba slovo V1agra, které má místo písmena i jedničku). Anebo můžete použít jednoduchý test na rozlišení člověka od stroje, který se označuje zkratkou CAPTCHA.

Princip CAPTCHA je jednoduchý a založený na tzv. Turingově testu (slovo CAPTCHA je zkratkou anglické fráze "completely automated public Turing test to tell computers and humans apart"). Tento termín byl poprvé použit v roce 2000 Luisem von Ahnem, Manuelem Blumem, Nicholasem Hopperem and Johnem Langfordem z americké Carnegie Mellon University. První CAPTCHA spatřila světlo světa jako ochrana na portálu Yahoo.

Pracuje s předpokladem, že stroj nedokáže to, co člověk - přečíst text z mírně deformovaného obrázku. Před přidáním jakéhokoli příspěvku do diskuse tak musí uživatel z obrázku opsat náhodně generovaný text. CAPTCHA má řadu vylepšených variant. Může po uživateli chtít doplnit odpověď na nějakou otázku (třeba "Jaký den následuje po pondělí?"), nebo doplnit výsledek nějaké početní operace. 

Všechny druhy obrany proti komentářovému spamu mají zásadní nevýhodu: obtěžují řádné, lidské uživatele. Vždyť komu by se chtělo trávit při přidání komentáře deset vteřin (to je průměrný čas strávený vyplňováním CAPTCHA) opisováním nějakého rozostřeného obrázku? A tady přichází reCAPTCHA, která – aspoň podle našeho názoru – dává principu CAPTCHA nový rozměr a uživatelům novou motivaci.

reCAPTCHA digitalizuje knihy
Nápad je to jednoduchý, jak už ostatně skvělé nápady bývají. Proč v CAPTCHA zbůhdarma plýtvat lidskou inteligencí, když by se dala skvěle využít? To si zřejmě řekli tvůrci původní CAPTCHA na Fakultě počítačových věd americké Carnegie Mellon University a napojili CAPTCHA na programy sloužící k digitalizaci knih (pro archivní web Internet Archive). reCAPTCHA byla na světě.

reCAPTCHA zobrazuje vždy obrázek se dvě slovy. Jedno už systém zná, druhé potřebuje rozeznat. Správným vyplněním reCAPTCHA uživatel pomůže přidat slovo do digitální databanky knih. Systém samozřejmě není až tak triviální, jak tady zjednodušeně popisujeme, existuje v něm řada mechanismů na odfiltrování lidských chyb. Výsledek je ale jasný: uživatelé na internetu každý den vyplní asi 60 milionů formulářů CAPTCHA. Pokud by se všechny zapojily do systému reCAPTCHA, znamenalo by to výrazné urychlení digitalizace literatury.

reCAPTCHA na blozích Aktuálně.cz
Z výše uvedených důvodů byla reCAPTCHA jedním z prvních nástrojů, který nás napadl, když jsme uvažovali o možných způsobech ochrany proti komentářovému spamu. Z našeho pohledu má zatím jednu zásadní nevýhodu: je v angličtině. Věříme ale, že čtenáři blogů Aktuálně.cz jazykovou bariéru snadno překonají. Koneckonců – ke správnému vyplnění reCAPTCHA není znalost angličtiny úplně nutná. Přeložili jsme všechny části reCAPTCHA, které přeložit šly, některé však bohužel přeložit nemůžeme. Tvůrci reCAPTCHA ale podle svých slov pracují na zprovoznění dalších jazykových mutací.

reCAPTCHA je zajímavá v tom, že obsahuje i zvukovou verzi. Můžete si ji zvolit kliknutím na symbol reproduktoru v okně reCAPTCHA. Místo obrázku vám pak systém přehraje zvukový záznam hlasu, který předčítá anglické číslovky. Tato čísla pak musíte vyplnit do políčka reCAPTCHA.

Pište nám prosím své postřehy z používání reCAPTCHA do (teď už chráněné) diskuse pod tímto článkem, nebo na e-mailovou adresu david.slizek@aktualne.cz. Máme s reCAPTCHA další plány. Pokud se na blozích osvědčí, budeme výrazně uvažovat o tom, jestli ji nenasadit i do dalších diskusí. Ale to možná trochu předbíhám.
Novináři se ptají, jak hodnotím návrh, aby Jan Švejnar kandidoval na prezidenta republiky. Považuji za úspěch, že se konečně podařilo prezidentského kandidáta navrhnout. Volba prezidenta bez vážného soupeře by byla formální, což by nebylo důstojné Václava Klause, ani by to nepodporovalo demokratickou politickou kulturu. 

Je třeba, aby předvolební diskuse nebyla pouhým posuzováním osobních vlastností, ale především střetem názorů na základní otázky směřování České republiky, zejména na naši roli v evropské integraci. To je zvláště významné před blížícím se českým předsednictvím Evropské unie. 

Od března, kdy mě někteří politikové oslovovali, abych kandidoval, jsem vždy zdůrazňoval, že jsem připraven roli přijmout, ale také, že podpořím dobrého, nestranického a neideologického kandidáta, na kterém se volitelé shodnou, že může mít větší šance vyhrát než já. S Janem Švejnarem, jehož kvalit si vážím, jsme se už před časem dohodli, že pokud bude jeden z nás vybrán, ten druhý ho podpoří. Teď je na hřišti Jan Švejnar. Přeji mu, aby uspěl v úsilí získat potřebnou podporu.
Takto zní téma letošního festivalu Mezipatra. Tento článek je trochu PR, neboť jsem hlavní porotce. Minulý týden jsem nepřispíval do svého blogu, jelikož jsem byl v Brně, kde běžela první část festivalu. Projekci navštívilo na 3000 lidí.

Dnes festival pokračuje v Praze. Ve 20:30 zahájí rebelka a buřička Ester Kočičková pražskou část festivalu v kině Světozor. Pokud se bude opakovat to, co jsem viděl se svým přítelem Ervínem na opening večeru v Brně, tak je to minimálně velice kreativní. Slyšel jsem, že v pozadí dramaturgie zahájení je dokumentarista Janek Růžička, znám mimo jiné pořadem „Q“ na ČT 1. To by mělo být zárukou originality.

Kupříkladu dnes večer v kině Oko je třeba shlédnout vůbec první film - Zkouškové období -, zabývající se homosexuální tématikou po listopadové revoluci. I přestože Zdenka Trošky pohádky mi nic neříkají (výjimkou v jeho kariéře je trilogie Slunce, seno…), půjdu se na tento snímek podívat. Hrají v něm např. Jana Krausová a Lucie Bílá. 

Více se dozvíte na www.mezipatra.cz
Náklady na bydlení jsou evropským problémem.

Ekonom a analytik Pavel Kohout, kterého, s ohledem na jím již dříve publikované názory a stanoviska, rozhodně nikdo nemůže podezírat z levicového pojetí světa a ekonomických procesů, si v článku „Inflace, byty a porodnost„(Lidové noviny 3.11. 2007) povšiml velmi nebezpečné situace, na kterou je již delší dobu z mnoha míst v Evropě poukazováno a na kterou ti, kteří se zabývají problematikou bydlení s ohledem na širší společenské souvislosti i u nás, upozorňují již delší dobu: náklady na bydlení se stávají stále více nedostupnými a ohrožují harmonický vývoj společnosti. P. Kohout v článku poukazuje na skutečnost, kterou si málokdo uvědomuje. Inflace je u nás, ale i v celé řadě evropských zemí posuzována na základě indexu spotřebitelských cen, který však nezahrnuje kategorie, které Český statistický úřad – a statistické úřady řady evropských zemí – nepovažují za spotřební, ač jimi bezpochyby jsou, což výsledné hodnoty inflace zkresluje. Píše: „…inflace měřená indexem spotřebitelských cen zahrnuje pouze tzv. výdaje na konečnou spotřebu, kdežto pořízení domu nebo bytu je klasifikováno jako investice, nikoliv spotřeba….Ceny nemovitostí by tedy měly s inflací „cvičit“ mnohem více, než cena benzinu, ale necvičí, neboť ze statického hlediska neexistují.“ 

Tyto náklady však ve skutečnosti existují a důsledek tohoto je zřejmý: přes neutuchající nářky majitelů domů nad tím, jak jsou „vykořisťováni“ nízkými výnosy z nemovitostí, je situace zcela jiná: „Nárůstem cen bydlení byli zvláště postiženi mladí lidé ve větších městech. Mnozí z nich se určitě divili, jak je možné, že ceny stále rostou, když inflace je podle oficiálních zdrojů nízká.“, píše P. Kohout ve zmíněném článku a sděluje i důsledky tohoto stavu: „V mnoha evropských zemích měla oficiálně nízká inflace za následek volnou měnovou politiku, která nafoukla ceny nemovitostí tak, že se vlastnické i nájemní bydlení stalo pro velkou část populace prohibitivně drahým. To se týká např. Británie, Španělska, Itálie, ale také Česka“. Zlatá slova. Když na tuto zcela zjevnou skutečnost léta upozorňuji, přiznávám ovšem, že bez znalosti ekonomických kořenů tohoto jevu, na které P. Kohout upozorňuje, jsem obviňován ze všech smrtelných hříchů, levičáctvím počínaje a upíráním „spravedlivého“ zisku majitelům domů konče. 

Důsledky těchto popsaných skutečností jsou, podle P. Kohouta, pro společnost ovšem fatální: „Lze dokonce formulovat hypotézu, že chronické podcenění inflace, které způsobilo inflaci cen nemovitostí, bylo jednou z příčin poklesu porodnosti v některých evropských zemích. Např. v Itálii je masovým jevem, že mladí muži nezakládají rodiny, ale žijí u rodičů. Podobný trend se projevuje i ve Španělsku. Může za to cenová nedostupnost bydlení. Systematické podceňování inflace a příliš volná měnová politika může vyústit v demografickou katastrofu“, varuje ekonom P. Kohout .

K tomu je ovšem třeba dodat alarmující skutečnost, která vychází z konkrétního stavu české společnosti a české ekonomické a právní situace. Zatímco „mladí muži“ v Itálii a ve Španělsku mohou zůstávat u svých rodičů, kteří již bydlí, kteří již mají uzavřené nájemní smlouvy, do kterých pronajímatel nemůže destrukčním způsobem, např. stanovením nepřiměřeného nájemného zasahovat, u nás tomu tak není a oni „mladí muži“ bydlením u svých rodičů nikterak ochráněni nejsou. Jsou totiž ohrožení i ti rodiče. Podle zák. č. 107/2006 Sb. jsou i současným nájemcům zvyšovány nájmy nad úroveň procenta odvozeného od oněch „nafouklých“, tedy zcela nereálných cen nemovitostí, z oněch cen, které způsobují že bydlení, jak je v článku shora konstatováno, je „…pro velkou část populace prohibitivně drahým“, tedy neodpovídající příjmové situaci podstatné části společnosti. S takovýmto vývojem cen nemovitostí zákonodárce při schvalování zák. č. 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájmů ovšem nepočítal… 

O ekonomickou argumentaci, v evropském tisku ovšem nikterak novou, objevnou nebo překvapivou, bude třeba doplnit i stanovisko České republiky k žalobě majitelů domů u Evropského soudu pro lidská práva, aby bylo zřejmé, že ochrana práva na bydlení nevychází z nějakého úmyslu poškozovat pronajímatele nebo je krátit o přiměřený zisk, ale vychází z ekonomické situace, kterou je stát nejen oprávněn, ale i povinen řešit . 

Z tohoto hlediska je pak třeba determinovat závěr článku ekonoma P. Kohouta, který zde píše: „Dobrá zpráva pro majitele nemovitostí, špatná pro mladé lidi nepocházející z bohatých vrstev“. V Čechách totiž nejde jen o mladé lidi nepocházející z bohatých vrstev, ale o velkou část dalších občanů, především pak důchodců. Stát se bude muset začít v bytové politice chovat tak, aby se dobrých zpráv dostalo nejen věčně nespokojeným majitelům nemovitostí, ale i většině občanů.

Debata týdne - Před třemi lety se Česko stalo členem EU. Po letech vyjednávání Češi konečně vstoupili do elitního "západního" klubu. Členství v Evropské unii jim mělo přinést stejný blahobyt, jaký znali ze Západu.
Po třech letech strávených v EU ale nadšení jako by opadlo. Podle posledního průzkumu CVVM je s členstvím v Unii výslovně spokojena jen asi třetina občanů České republiky.
Stále hlasitěji se mluví o přebujelé evropské byrokracii, nesplněných slibech o zaměstnávání Čechů v cizině, o nepřípustném zasahování "těch z Bruselu" do vnitřních záležitostí země. Do módy přišla slova jako "eurorealismus" či "eurovystřízlivění".

Práce v EU? Běh přes překážky. Čtěte ZDE

Česko na eurofondech nezbohatlo. Více ZDE
A jak se na tříleté členství Česka v EU díváte Vy? Udělali jsme dobře, že jsme vstoupili do Unie? A pokud ano (ne), proč? 
Kdyby se dnes konalo referendum o vstupu do Unie, zaškrtli byste "pro", nebo spíš "proti"? Co nám členství v EU dalo a co vzalo? Napište nám svůj názor, rádi ho zveřejníme. 



Zde postupně zveřejníme Vaše neanonymní názory:

Rozhodně jsem byla a budu pro. Česko patří do Evropy. Nařízení z Bruselu, na která se svalují kdejaká mistni vládni opatření, by nás omezovala tak jako tak. Teď je můžeme alespoň ovlivňovat. Podle hesla "papežštější než papež" se stejně zde dělá vše po česku.
Rozhodně se nenaplňují černé vize o rozpuštění se národa a jeho kultury v evropském kotli. I pidi-státy jako Lucembursko, které patří mezi zakládajici členy, se za těch vice než 50 let nerozpustily, ba právě naopak.
A jestli nedostáváme z Fondů dost, tak to je zase jen otázkou (ne)schopnosti našich.
Život není jen o penězich.
Je dobré patřit do skupiny států, které si navzájem mohou pomoci. Ochrana pracovních trhů je sice nefér, na druhou stranu i trochu pochopitelná. Česko taky svým způsobem chráni svůj trh.
Přestaneme-li vše svalovat na "Brusel", začneme-li na sobě pracovat a budovat smysluplne věci, tak rozhodně oceníme, že být v EU je skutečně výhoda.

R. Zikmundova, podnikatelka
Pro vstup do Unie jsem nebyl, myslel jsem si (a myslím), že se nějaký rok mělo počkat. Když už to dopadlo, jak to dopadlo, tak jsem doufal, že nám to členství přeci jenom bude něčím užitečné. Bude se méně krást (v Evropě se prý méně krade), méně uplácet (v Evropě se prý méně uplácí), policie bude slušnější (v Evropě prý je slušnější), úředníci vstřícnější (v Evropě prý jsou). Jak se tak dívám, po těch třech letech je opak pravdou. Teda v Česku. A o politické kultuře u nás rovněž škoda mluvit, žádná není. V této oblasti jsme se od Evropy rovněž nenakazili. Takže suma sumárum, celkový přínos vstupu do EU, po třech letech, zanedbatelný.
Alfred Eckhardt
Jsme součástí Evropy a "rodina" má držet spolu tak jako tak a to i přes jisté zápory (např. přebujelá byrokracie ap.), tak klady (čerpání fondů a další možná pomoc). Záleží jen na snaze se dohodnout, a ta tu evidentně je.
Kašpar Nikolaj, recepční, vyskar@centrum.cz
Zpočátku jsem si představoval že s EU vznikne něco jako je USA. Časem a velmi brzy se jeví opak pravdou. Když slyším Brusel tak mi hrůzou vstávají vlasy na hlavě. Jsem již člověk v letech, tak pamatuji nadvládu Moskvy. Když to porovnám, tak zasahování do určitých věcí našeho státu nebylo ani z 10% oproti Bruselu. Prostě a jednoduše byl to chybný krok.Ale stále doufám, že se pantátům rozsvítí v hlavě a začnou pracovat dle selského rozumu.
Roman
Myslim si, ze clenstvi v EU ma svoje vyhody i nevyhody a jejich zvazenim a sectenim je dobre, ze jsme soucasti EU.
Prestoze jsem vstoupeni do EU v referendu negovala, tentokrat bych volila ANO.
Diky clenstvi v EU uz mohu pres dva roky pracovat v zahranici ve svem oboru a je zde se mnou zachazeno jako s rovnopravnym clenem (alespon doposavad). Toto je myslim nesporna vyhoda.
Myslim si take, ze urcite "zasahovani" do zakonu statu vytvarenim "evropskouniovych" zakonu ma smysl. Vidim to napr. z pohledu potravin a jejich standardu. V dnesni obrovske expansi prevazne asijskych vyrobku do Evropy je to vazne potreba. Rada techto vyrobku nebo surovin je temer anonymnich a pri jakemkoliv selhani kvality je dodavatel nepostihnutelny.... takze kdyz jsou vytvorene standardy pro vsechny staty stejne, je minimalni riziko, ze se najde vyrobce, ktery si dovoli vyrabet ze surovin, o kterych nema zadne kontrolovatelne informace.
Dalsi vyhodou mi prijde to, ze si politicke strany nemuzou delat tak uplne to, co chteji (prestoze se zda, ze si delaji) a verim, ze kdyby se do cela dostaly ty strany, ktere jsou silne prokomunisticky zamerene, tak diky clenstvim v EU uz by to nemohlo byt stejne jako driv. Verim, ze jsou tady diky EU urcite hranice, kam az politicke strany mohou zajit.
Ja si zkratka myslim, ze bez clenstvi v EU bychom jako stat dobre neprezili (zvlast s nasi povedenou politickou scenou) a proto jsem rada, ze jsme soucasti.
Hanka
Před 3 lety jsem hlasoval proti.Dnes jsem taky proti.Proč? Vidím to jako konec samostatnosti české.Byrokracie v Bruselu diktuje a to nemám rád.Jednoho diktátora jsme se zbavili, druhého vyfasovali.
Ivo Sladký, Praha
Dobrý den,
myslím, že bylo naprosto správné rozhodnutí vstoupit do EU. Kdyby bylo referendum,  hlasovala bych jednoznačně pro. Je mi 21, jsem studentka vysoké školy, zaměřující se na mezinárodní vztahy a evropská studia a vidím, kolik pozitiv toto členství pro ČR přináší.  Momentálně uvažuji o studiu na zahraniční vysoké škole v rámci  Unie a musím říct, že je to daleko snažší dostat se tam co by člen této organizace ( nejenom co se týče byrokracie ale i co se týče grantů, stipendií apod., téměř každá škola má totiž jiné podmínky pro členské státy a pro ty ostatní.) EU však nepřináší zjednodušení jen pro studenty, zajímající se o studium v zahraničí, ale samozřejmě také pro pracující lidi, jež to teď mají o takových 100% snažší. Jistě, některé země ( včetně našeho souseda Německa) neotevřely trh a podmínky jsou ještě stále těžší, než třeba ve VB, ale i k tomu brzo dojde a tak celý proces integrace a propojení Evropy, které má za následek zjednodušení každodenního života bude blíže k realitě. Za povšimnutí jistě stojí také fakt, že z EU k nám přichází více peněz, než kolik  tam dáva naše země a přicházelo by ještě daleko více, kdyby si to naši páni poslanci dokázali vypudat, což bohužel neumějí a tak - k naší škodě - v Unii působíme spíše jako malé neurvalé dítě, které chce každou chvíli něco jiného.  To ale nic nemění na správnosti rozhodnutí přistoupit k této organizaci. Řekla bych jen na závěr, že se nyní musíme pokusit lépe se prosadit, hájit naše zájmy a tím i více získat.
Kateřina S. Blumová, studentka VŠ
muj nazor je takovy,ze Eu nas postupne ,ale jiste vykoristuje!!!!!nevidim zadny prisun z Eu!!!!ba naopak!!!budeme platit a to jiz brzo!!!ze muzeme pracovat v Eu??to jsme mohli i pred tim!!!Ja mam zkusenost z Irska a Anglie a ze bych se tam rad vratil delat ukrajinku ze sebe za minimum to ne!!!!!Anglicani ani nevedeli kde CR se nachazi a nekteri se me ptali jestli mame more!!!A to ze uz tam davno pracuje celej svet uplne v pohode to me taky zaskocilo!!!Ted ziju v nemecku a sehnat tady praci je skoro zazrak!!!Co se zmenilo u nas???akorat k nam prisli levne firmy na pobidky!!!!proc ne??!!ze jim se to tu vyplati,ale za 10 let pujdou dal na vychod az bude hotova infrastruktura atd!!!CR uz pro ne nebude zajimava!!!!pak se teprve ukaze co nam EU dala-plechove prazdne krabice a byrokracii!!!Stare EU 15 je jedno co se deje v Cechach a stim sem se setkal vsude a setkavam!!!A co Cesi ti se akorat nafoukli a citi se,ze ted jsme neco vic,ale bohuzel opak je pravdou!!!!zaciname jenom myslet na penize nic vic!!!!jsme jeste vic pozadu nez jsme byli!!!!to co jsem videl v Dublinu jak se Cech k Cechovi chova a ze jim zalezi zase jenom na tech papirkach aby potom prijeli domu a koupili si auto!!!!a tam ji jenom fazole s toustovim chlebem je smesne nebo to je ta nase vysnena Evropa!!!!!????Navic uz tam ani pomalu prace zadna neni a i ja jsem mel problem neco najit a to jsem pracoval pul roku v Hiltonu a dalsich hotelech;;;;;a z prace jsem byl hodne zklamany!!!nekdy delate az 60 hodin tydne a na vyplatni pasce mate 40h,samozrejme jste z EU, ale te vychodni!!! 
Marion Abels
Byl jsem proti vstupu a jsem i nadále. Schvaloval bych jen spolupráci, shodné normy a třeba některé předpisy, zákony apod. Rozhodně neschvaluji a nechápu diktát Bruselu ve smyslu kdy co a kolik čeho. To diktování z EU mi připadá jako silně odsuzované plánované hospodářství !!!!! A to tu bylo to už známe. Myslím, že každý výrobce, dodavatel či zemědělec by si měl plánovat sám a riskovat výdělek či ztrátu. Stát či EU by pak měla dotovat to na čem by byl zájem aby všichni nepěstovali jen makovice !!! Ono by si v krátkém čase vytříbilo kdo co a jak. Úsměv u mě vyvolává pokuta za nadměrné zásoby kompotu ananasu, cukru atd. Podle mě svět dopředu o moc nepokročil spíše ztratil, max. stagnuje. 
M. Holub
Jsem jednoznačně PRO vstup.
Klady vidím ve volném pohybu zboží a odstranění celních barier, které také částečně stojí za růstem HDP a posilováním koruny po vstupu do EU. Dále se mi líbí rozhodnutí EK přispívající k odstraňování kartelových dohod a praktik nekalé konkurence.Podporuju, ale hlavně rozmanitou Evropu plnou spolupracujicích národů a komunit.
Jsem proti nesrozumitelné evropské ústavě, jsem proti nadvládě úředníků. Směrnice a nařízení zavedené díky vstupu do EU v potravinářském průmyslu, stavebnictví a jinde postrádají smysl a jsou aplikovatelné s velkými dodatečnými náklady.
Evropa by měla posílit partnerství s Ruskem a vymezit se obchodně proti Číně. V této geopolitice zatím selhává.
Ondra, ekonom
Z hlediska budoucnosti byl to nutný krok, protože dříve nebo později by stejně k tomu došlo. Pokud chceme zajistit pokud možno bezbariérovou spolupráci všech států Evropy, byl takový rámec potřebný. Jsem si samozřejmě vědom i negativních stránek členství v EU, ale záleží také na našich představitelích, jakou si vybudují pozici, abychom byli rovní mezi rovnými.
Emil, pracující důchodce
Dobrý den, zdravím do diskuze. Co mě se týče, tak se vstupem do unie souhlasím a souhlasit budu. Jsem student a pro mě je EU perspektivní. Mohu pracovat v zahraničí bez jakýchkoliv zábran (po zrušení opatření některých starých členských zemí). Myslím si že argumenty proti vstupu jsou někdy postavené na hlavu. Jen se podívejte, jsme v samém srdci Evropy a nebýt v unii je blbost, škodili bychom sami sobě. Na naši ekonomice se to odráží dost jasně (viz. zahraniční obchod v přebytku a slušný růst HDP). Samozřejmě za relevantní argumenty považuju unijní restrikce, ale jsme členským státem a můžeme s tím něco udělat, když se spojíme s jiným státem, tak to bude mít šanc i na úspěch. EU není RVHP, jak někteří píší. V RVHP jsme byli nedobrovolně, tam se nás na to nikdo neptal. Do EU jsme vstoupili dobrovolně (viz. referendum). Musíme se umět přizpůsobit a unijní dotace nám dávají šanci k dalšímu rozvoji. I  venkov se dostal dost peněz a máme nárok na spoustu peněz pro čističky i dopravní infrastrukturu. Takže jednou větou nám hodně kladných věcí EU přinesla, ale něco za něco. Jsem PRO.
Karel Zofall, Znojmo, student
Před lety jsem hlasoval proti a vyčítám si, že jsem nedokázal více lidí přesvědčit. Domněnka, že když více lidí dělá totéž, tak to musí být správné se v dějinách lidstvu několikrát vymstila (naposled cca 3x až 4x ve 20. století), ale lidé se nepoučili. Evropská unie je jen velký přerozdělovač cizích (rozměj - nikoli svých) peněz, k nimž mají evropští úředníci stejný jako kterýkoli úředník rozpočtové organizace ke státní dotaci - tedy žádný. Hospodárnost provozu Unie je naprosto směšná až nulová. Ti, co se snaží něco dokázat, táhnou ty, kteří se spokojeně vezou. Vézt se v tomhle vlaku mělo smysl, když jsme byli 100 let za Západem. Dneska řešíme otázky názvu slivovice, označení rum nebo olomoucké tvarůžky. Těm, kteří o to bojují kvůli svému byznysu vůbec nezávidím. Vznikl úřední moloch, který Ameriku nikdy nedožene. Zlatá pružnost a efektivita Rakousko-Uherského mocnářství. Pokus o sociální přerozdělovací superstát je slepá ulička, kterou budeme my a nejmíň naše děti ještě dvacet let platit jak trotlové, než někdo pochopí, že tohohle forbesu se víc hází, než z něj vypadává.
Jindra, konzultant, info@bait.cz
hlasoval jsem pro vstup a nyni bych hlasoval znova stejne. vim, ze to neni rozhodne 10:0 pro EU dnes a ani predtim, ale dovolil bych si to odhadnout tak na 7:3 pro EU. nase zeme neni tak vyspela jako norsko, island ci svycarsko, aby si mohla dovolit rust sama bez cizi pomoci. pomoc jsme potrebovali a potrebujeme, samozrejme nekdy je to za cenu vyssi byrokracie a omezeni, ktere jsou nutne z duvodu kontroly a vykonu na vetsi vzdalenost. Myslim si, ze je to krok spravnym smerem, jen se obavam, aby EU neskoncila jako federace (ne jako USA), podle meho nazoru prave ta diversita narodu by mela byt pro EU vyhoda v soutezi s obry jako je USA ci Cina a mela by stimulovat i konkurencni prostredi uvnitr EU. pokud bych se vratil k onomu skore 1) v pojeti cestovani a prace urcite 10:0. jako student jsem nekolikrat vyuzil tuto moznost v irsku a v reakci na jeden komentar - lide a zvlaste ti mladi se na nas rozhodne nedivaji pres prsty a berou nas rovnocenne.. 2) 10:0 pro EU co se tyce URCITYCH narizeni, resp. smernic, ktere CR primo zavazuji, resp. nuti CR inkorporovat predpisy do naseho pravniho radu (dvouleta zarucni lhuta, zakaz koureni v institucich apod.), jelikoz na nasi politicke scene se toho moc neudela..v jinem uhlu pohledu 0:10 ( napr.nutnost prejmenovat rum na tuzemak a podobne banality).
ondrej huml, student VS
Dlouhá léta skryté opozice vůči vrchnosti nás, Čechy, staví do role Evropanů, kteří si sami příliš vládnout neumí a libují si v jednostranných výhodách, v převaze práv nad povinnostmi a v hudrání na "NĚ". Spoustě nezodpovědných podvodníčků se nelíbí, že EU tvoří a aplikuje standardy, které je nutí hrát fér. Řadě mírně infantilních svobodomyslníků se jakákoli pravidla jeví jako zásah do jejich hájemství. Na skutečnou konstruktivní práci má málokdo, se slovníkem jít na překlady je nepochopení sématických odlišností, euroskeptičtí zastupitelé z ODS raději diskutují pokoutně v kuloárech než by vystoupili s vlastním návrhem. EU je instituce, která vyrůstá z poučení evropskou historií plné válčením a bídou zmařených nadějí, ale také plné humanismu a kulturnosti jako pilířů optimismu a nových snah dělat věci lépe. Průměrný Čech by měl být povzbuzen výsledkem kauzy "slivovice", kdy EU udělala chybu, ale po jsně formulované výhradě a návrhu na řešení okamžitě problém řešila (omlouvám se za velmi zjednodušený pohled na kauzu). I český podnikatel si musí uvědomit, že vysedáváním v lenošce nevede ani ke kvetoucímu byznysu ani k pochopení principů, na kterých je EU založena. Stejně tak si i český politik musí uvědomit, že svýmpletichářstvím, pasivitou a postoji pseudonezávislosti vychovává především svého, nikoli evropského kata. Ignorance, animozita, trucování ani hujerství ať již pro či proti nejsou známkou ani evropanství ani dostatečné úrovně vzdělání. Člověk není ovce ani vlk, proto nelze u něj tolerovat nejen ovčí ani vlčí chování, ale ani ty malé Mein kampfy v hlavách leckterých libertariánů a jiných mřes mrtvoly jdoucích "byznysmenů" a "politiků".
Kdybychom neusilovali o členství v EU, byli bychom dnes za hradbami, kam se lijí splašky a kam létají první šípy útočníka (kolik z nás by se tím zocelilo?). Kdybychom nebyli členy EU, nepoznali bychom, co je to nést spoluodpovědnost. Rozdělit Československo bylo velmi snadné, protože dostát nikoli pouze individuálním povinnostem a hájit nikoli pouze individuální práva může snad Robinson, nikoli však společenství lidí. Být primitivy a hrát si na ovce a vlky je snadné, být vzdělanci a umět tvořit a bránit boření je náročné, ale je to evropské - navzdory některým nelogickým regulacím EU.
Jsem jednoznačně přesvědčen, že budoucnost Česka v rámci Evropské Unie je prospěšné, perspektivní a úctyhodné, za podmínky, že projevíme dostatek vůle k tvůrčí spoluodpovědnosti a k respektování dlouhodobých hodnot. Prázdní kritici nechť žízní, konstruktivní kritici nechť ukusí plody zvyšování funkčnosti EU ve prospěch nejen jejích obyvatel, ale i partnerů EU. Agrese a hašteření patří do historie, ochrana vytvořeného je výzvou současnosti, budoucnost bude přesně podle historie a současnosti.
Petr Ježek, vysokoškolský učitel financí a environmentální ekonomie a neúnavný vymýtač blbosti všeho druhu
Byl jsem proti vstupu a svůj názor jsem nezměnil. Pro staré země EU bylo rozšíření EU příležitostí, jak získat nová odbytiště. Jako příklad mohou posloužit supermarkety a jejich likvidace našich dodavatelů dnes už není nutné dobývat státy vojensky, stačí obsadit trh, jako "korálky indiánům" poslouží přechodně poskytované dotace. Bruselské byrokracii se podařilo vmezeřit mezi státy a Boha sami si rybník nevypustí. Proti užší spolupráci evropských zemí naprosto nic nemám ale jen v těch oblastech, kde s tím budou souhlasit obě země. Nevím, jestli každý občan touží po tom jít pracovat a žít v prostředí, kterému nerozumí, kde se špatně domluví, kde nechápe místní zvyky a kulturu atd.
Bohuslav Novák
Myslíme samozřejmě, že EU je tady proto, abychom se měli dobře. Zapomnělo se, že sjednocení mělo hlavně zabránit, abychom se v tomhle regionu neměli náhle hůř - jako to nastalo při dvou světových válkách. Jsme rozmazlení a při kritice EU uraženě vykřikujeme, že si pomazánkové máslo brát nedáme. Měli bychom být šťastni, že máme tak malicherné problémy. S chutí přijímáme mediální sílu sousloví "byrokrati z Bruselu" - který automaticky vytvoří představu nějaké naduté vrchnosti, jejíž hlavní náplní je oklešťovat nás v našich právech. A přitom nám uniká o poznání nižší civilizační vyspělost našich úředníků. Oddechl jsem si, když hlasování o EU dopadlo kladně - a říkal jsem si, že teď je čas na kritiku. Ale kritika EU se bohužel ozývá od týpků, kteří netuší, o čem mluví, jen mají ustavičné nutkání nadávat na něco jiného než na vlastní neschopnost. Pak se ozývá třeba od zemědělců, kteří na rozdíl od notorických stěžovatelů mají praktickou zkušenost s vyřizováním dotací aj. - a u těch zase převažuje dojem, že mají nezadatelné právo na víc. A pak vidíme pana Zahradila a pár dalších politiků, kteří si na "euroskepsi" postavili firmu. Kritizovat EU je v módě a jen výjimečně jsou k tomu potřeba argumenty. Řeknu teď něco, co absolutně není v módě: jsme členem EU, a jestli chceme EU zlepšit, tak v první řadě zlepšeme tuto zemi - ve vzdělání, ve vymáhání spravedlnosti, v kulturnosti, v péči o prostředí. Neříkejte, že nám v tom EU brání. Mimochodem, vybavuju si, jak se kdysi za minulého režimu říkalo, že prodavačky na západě jsou profesionálky, nechají vás hodinu vybírat, a když si nakonec nic nekoupíte, ještě vás odmění úsměvem. Byl to mýtus, ale trochu pravdy na něm bylo. A pak po otevření hranic netrvalo víc než tři leta, než jsme naše "how-know" arogantních a somnabulních prodavaček exportovali na západ. Podobně bychom se měli ptát, jestli svým členstvím v EU nesnižujeme civilizační úroveň toho společenství. Strašně bych si přál, abychom mu naopak dodali čerstvou krev, elán, třeba i nějakou ideu! - ale to je zdá se přání z Marsu.
Kolja, grafik
Před třemi lety jsem hlasoval pro a nyní bych byl znovu pro. Možnost volného pohybu zboží, to je jistě velký přínos pro naši ekonomiku Možnost pracovat v celé EU v budoucnu je také jeden z velkých přínosů. Samozřejmě přebujelost byrokracie je jeden ze záporů EU, ale doufám, že tento jev bude mít klesající tendenci!
Roman Šebek, OSVČ, realitní makléř
Já jsem byl proti vstupu do EU a názor jsem nezměnil. Jsem přesvědčen, že EU a celý systém jejího rozšiřování, byl dokonalou ukázkou totalitních praktik. Už samotný průběh kampaně před referendem, byl výsměchem demokratické volbě. Co je totiž demokratického na tom, když státní aparát vezme peníze daňových poplatníků a zaplatí jimi obrovskou kampaň, ve které naprosto jednostranně přesvědčuje národ, aby řekl jednohlasně ANO. Na příkladu Irska nám pak ukázali naši politici, že pokud náhodou projevíme vlasní rozum a řekneme NE, tak nám prostě zase vezmou peníze z daní, budou nás další půlrok nebo rok přesvědčovat a referendum zopakují. A to celé budou dělat tak dlouho, dokud neřekneme jasné a jednoznačné ANO. Samozřejmě, že když už jsme to ANO řekli, teď už se nikdo nebude s odstupem času v žádném referendu ptát, jestli nechceme ven. Co kdybychom náhodou chtěli? Tak za takovou svobodu rozhodování pěkně děkuji, ale nechci! Demokracie utrpěla opravdu velkou porážku. Dnes tedy musíme z daní živit státní správu v Praze a prakticky stejně velký aparát kdesi v Bruselu. EU je jeden obrovský podvod na lidech. Bohužel je mnoho těch kteř tomu divadlu ještě tleskají.
Otta Seemann, OSVČ
Kdyby se hlasovalo pro vstup do EU jsem jednoznačně pro.
Mé důvody? Líbí se mi být součástí unie evropských zemí. Celá tato, už velmi stará myšlenka je krásná.
Pro naší zemi je navíc ekonomicky přínosné a řekl bych přímo i nezbytné být členem EU.
Líbí se mi neomezený pohyb osob v unii, možnost pracovat a žít tam, kde chci. Přirozené setkávání se s lidmi jiných národností, jiného myšlení a způsobu života.
Nedomnívám se, že bychom se rozplynuli, či jinak národně rozpustili v tomhle "kotli" národů.
Naše kultura i jazyk - pokud za něco opravdu stojí (a já se domnívám že ano) - bez problémů tuto otevřenost vydrží. Samozřejmě, že vše má svá ale. Každá taková věc je má. Od rozvleklé legislativy přes spornou euro ústavu a společnou politiku. Od dotací zemědělců po obranu území.Stejně jako euro a datum jeho přijetí. Všechny tyto okolnosti jsou ale součástí demokratické debaty, konsenzu a koneckonců i zvyku. A to se mi líbí také. Naše země žila po dlouhé generace v nepřirozené hegemonii a izolaci. A to není, podle mého názoru dobré. Tradiční národní nepřátelství a nesmyslné nacionalismy pomalu ale jistě padají jako kontraproduktivní a nevýhodné. Bude to ještě asi pár generací trvat, než budeme součástí Evropy. A to především v myšlení některých lidí. Jsme ale na dobré cestě a v dnešním globálním světě v podstatě nemáme jinou rozumnější volbu. Budu rád, když z této své volby učiníme volbu dobrou.
Mrwn, knihovník
Dobrý den,
jsem rád že jsme v EU.Protože nám to otvírá spousty větších možnosti seberealizace, a navázání bez problémů s dalšími různými obchodními partnery, i s přáteli v soukromý. Můžeme využívat zaměstnání v zahraničí,bez jakých koliv víz, a dalších povinností. Jen mě mrzí, jakým způsobem se zachovaly k panu Teličkovi,(odvolání z jeho funkce vyjednavače ke vstupu do EU) kterýmu přeji hodně dalších úspěchů v jeho podnikání a v soukromý. Myslím že kdyby byli v naší vládě stejně inteligentní lidé jako je pan Telička tak je dnešní vláda úplně někde jinde, než ted jsou. Nejsem moc hrdý na to že žiji v takové zemi, ale jsem, rád že jsme v EU.
Zdeněk
byl bych PRO
svatopluk stepanek
Hlasy o vykořisťování České republiky Bruselem jsou nesmírně přehnané. Rád bych poukázal - vedle spousty dalších pozitiv - na to, že v dnešní době mnoho a mnoho studentů z českých vysokých škol může po určitou dobu studovat v zahraničí, a to právě díky EU, a tak poznat život jinde a získat nezaplatitelnou zkušenost. To je věc, která v 70., 80., ale ani 90. letech ještě nebyla obvyklá. Kdo stále EU kritizuje, neuvědomuje si tento aspekt: to, že Evropská unie je dobrá především pro mladou, vzdělanou generaci, jejíž prospěch je ale i prospěchem nás všech. Musíme to vidět v souvislostech a ne z egoistického vlastního pohledu s klapkami na očích.
Petr Slavotínek, kulturní redaktor, Praha 1
Zpočátku nám lidé z EU tvrdili, že do našich věcí nebudou zasahovat a půjde pouze o zvýhodněný obchod a další drobnosti. Dnes nám do všeho mluví. Proboha demokracii a svobodu tu máme tak krátce, nenechme si ji vzít. Eu je pouze o něco lepší SSSR.
Ondřej Lukáč
Rozhodne jsem byla a budu pro. Cesko patri do Evropy. Narizeni z Bruselu, na ktera se svaluji kdejaka mistni vladni opatreni by nas omezovala tak jako tak. Ted je muzeme alespon ovlivnovat. Podle hesla "papezstejsi nez papez" se stejne zde dela vse po cesku.
Rozhodne se nenaplnuji cerne vize o rozpusteni se naroda a jeho kultury v Evropskem kotli. I pidi-staty jsko Lucembursko, ktere patri mezi zakladajici cleny, se za tech vice nez 50 let nerozpustilo, at uz po strance ce kulturni ci ekonomicke, ba prave naopak.
A jestli nedostavame z Fondu dost, tak to je zase jen otazkou (ne)schopnosti ceskych lidi.
Zivot neni jen o penezich. Je dobre patrit do skupiny statu, ktere si navzajem mohou pomoci. Ochrana pracovnich trhu je sice nefer, na druhou stranu i trochu pochopitelna. Cesko taky svym zpusobem chrani svuj pracovni trh.
Prestaneme-li vse svalovat na "Brusel", zacneme-li na sobe pracovat a budovat smysluplne veci, tak rozhodne ocenime, ze byt v EU je skutecne vyhoda.
R. Zikmundova, podnikatelka
Pro vstup do Unie jsem nebyl, myslel jsem si (a myslím), že se nějaký rok mělo počkat. Když už to dopadlo, jak to dopadlo, tak jsem doufal, že nám to členství přeci jenom bude něčím užitečné. Bude se méně krást (v Evropě se prý méně krade), méně uplácet (v Evropě se prý méně uplácí), policie bude slušnější (v Evropě prý je slušnější), úředníci vstřícnější (v Evropě prý jsou). Jak se tak dívám, po těch třech letech je opak pravdou. Teda v Česku. A o politické kultuře u nás rovněž škoda mluvit, žádná není. V této oblasti jsme se od Evropy rovněž nenakazili. Takže suma sumárum, celkový přínos vstupu do EU, po třech letech, zanedbatelný.
Alfred Eckhardt, Tábor
Kdybych měl osm prstů, tak řeknu všemi osmi PRO. Dva prsty si nechám pro "sichr". Ale o co mi jde...
Debata podle mého názoru reaguje na schopnost čerpání ČR z fondů EU. Pokud byla situace po třech letech čerpání natolik nechvalná (po Kypru je ČR v čeprání druhá nejhorší), pak není divu, že dostávají prostor skeptici a pesimisti, kteří se na fóru objevují a ač nerad, tak musím zčásti souhlasit. České orgány jsou b r z d o u, která brání optimisticky laděnému výsledku fóra a celkovému povědomí o možnostech, které nám EU (v tomto případě po finanční stránce) nabízí.
Na obhajobu je nutné přiznat, že i zakládající státy měly původně s čerpáním finanční pomoci problémy. Je nutné systém zefektivnit. Pokud se u nás dostanou odborníci na klíčové pozice a jejich počet se zvýší, uvidíte, jak se povědomí u veřejnosti ohledně přínosů EU otočí! Držím schopným lidem palce, ať zatnou zuby a pokud možno zajistí, aby se na klíčových postech nevyskytovali neschopní "MOJEŽIDLEčkáři".
Z pohledu studenta poslední zmínka: Pokud jedu do zahraničí a hledám si práci či vyřizuju bankovní účet, atd. - díky zakroužkování pole "EU citizen" jsem ve značné výhodě oproti jiným... PRO
Tom Drápal, VŠ student
Byl jsem pro a byl bych i teď, dokonce s větším přesvědčením.
Mezi odporem k EU a kritikou EU je podtstaný rozdíl. Odpůrce Unii prostě nechce nebo nechce být v ní, buď proto, že se mu zdá, že důvodů proti je převaha anebo kvůli nějakým iracionálním pocitům. Kritik brojí proti chybám, ale nemusí být zásadně proti Unii či našemu členství v ní. Neplete do debaty iracionální pocity, vlastní ego (a to ani to kolektivní, tzv. národní), historická ušlápnutá kuří oka a podobné blbiny. Buďme kritickými příznivci EU: má řadu chyb, ale berme v potaz, že jde o velmi dlouhodobý projekt, jehož uskutečňování bude trvat staletí. Zatím se osvědčoval - přes 60 let spolu země Unie neválčily, kvalita života v nich nebývale narostla a schopnost postavit se globálním problémům, ač stále velmi nedostatečná, je mnohem větší než by byla bez Unie. Chyby jsou a budou, koneckonců i v tom vzoru vší demokracie USA bylo otroctví legální málem sto let po jejich založení. Důležité je to nevzdat a uvědomit si, že všechny alternativy jsou mnohem pochmurnější a nejistější. 
Trochu z historie. Kdy nám bylo nejlíp? Za Karla IV., rodem Lucemburčana, výchovou Francouze a postavením hlavy Římské (de facto německé) říše, jíž jsme byli po staletí více či méně formální součástí. Ve druhé polovině 19. století, kdy pod "knutou" mocného evropského impéria Habsburků se české země hospodářsky a kulturně dostaly na špici Evropy. Pravda, za 1. republiky jsme si lebedili samostatně, ale brutálně to skončilo už po 20ti letech - holt v tom asi neumíme tak chodit jako Švýcaři. A kdy nám bylo nejhůř? Za husitů jsme si fakt "vládli" sami, Evropě navzdory - a nikdy to tu nebylo zpustošenější. Na začátku 17. století se naše panstvo tak úspěšně hádalo, kdože a jak tady má vládnout až z toho byla Bílá hora a 30tiletá válka. Po roce 1945, pod vedením ješity Beneše, uraženého na "proradné" západní mocnosti, jsme se od Evropy odklonili (pravda, ne zcela dobrovolně) a s naivním budovatelským úsměvem na rtech vpochodovali do náruče sovětského socialismu, tedy do 40ti let naprostého úpadku. Snad abychom to tedy s tou vírou, jak dobře si umíme sami vládnout, moc nepřeháněli.
Jan VALTER, R&D specialist (výzkum a vývoj)
Vstup do EU byl pro Českou republiku určitě pozitivem. Stali jsme součástí silného ekonomického a politického celku, v jehož rámci se suverenita ČR posiluje. Jako malá postkomunistická země si nemůžeme dovolit stát mimo tento celek. Argumenty typu "Švýcarsko také není členem EU" jsou spíše k smíchu. Právě tlak z EU vedl k reformám v naší zemi. Vidina vstupu do EU přiměla naši politickou reprezentaci k rozsáhlým změnám za účelem přizpůsobit se vyspělým evropským standardům. Je pochopitelné, že české politické strany, které odmítají jakoukoliv kontrolu shora, se staví proti našemu členství v EU - "přece nám nikdo nebude mluvit do naší práce". Není opravdu výhodnější být pod kontrolou odborného bruselského aparátu a zamezit tak občasným nezodpovědným rozhodnutím české politické reprezentace? Odpověď je myslím jasná...
Roman Badík, student VŠ
EU zásadně ANO, i přes potíže, - pro potřebu narovnat a zabránit další lidové tvořivosti v českých zákonech. A jen velmi zkráceně: Nahlédněte do textů / dikcí zákonů po vstupu do EU. Vesměs jsou koordinovány dle společných EU pravidel. Bez této návaznosti by kupř. výklad obecného ustanovení Listiny základních práv a svobod - o povinnosti správců státu / i samospráv - poskytovat informace - rozhodovali výlučně Ti, kteří mají povinnost uloženu - protože naše zákonodárství zná a užívá pojem - PŘIMĚŘENÝM ZPŮSOBEM. Český přiměřený způsob - EU eliminuje a do našeho právního pořádku zasahuje ve prospěch všech, kteří mají zájem vědět, znát a se znalostí věcí zasahovat do veřejných záležitostí. V tom vidím jistotu, že se nevrátí osvícené Čepičkovo (ministr spravedlnosti) - "ZÁKON PORUŠÍM TOLIKRÁT, KOLIKRÁT TO BUDE POLITICKY POTŘEBNÉ." Řekl bych, že to není málo a jen blázen mohl čekat "pečené holuby do huby" hned ... Jde o potomky.
Mir. Hrubý
Můžeme debatovat jak chcete, stejně se nic nezmění. Ví někdo z těch co jsou pro, kolik peněz celkem stojí administrativa EU? Kolik je rozpočet EU? Nejdražší na světě je přerozdělování peněz-daní,odvodů atd. Kolik nespravedlnosti se přitom dopouští, kolik korupce se dějě, ... a tak by jsem mohl pokračovat dále. Vždyť u nás v republice co se změnilo. Z peněz z EU obyčejný člověk nic nemá a podnikatel má daleko víc byrokracie, ... a tak by jsem mohl pokračovat dále. Nikde nikdy nedostaneme nic zadarmo. Všechno člověk i občan EU i MY trvdě zaplatíme. Ale co naplat, ono se stejně nic nezmění.
R. Vacek, živnostník
Jednoduchý důvod: Všechno si musíme odpracovat sami, vlastním úsilím a schopnostmi. Jestliže jsme vstupovali do EU s vizí, že něco za nás odpracují jiní, tak se stále zřetelněji ukazuje, že byla falešná (jak v oblasti hospodářské tak kulturní). Rovněž napohled logický argument, že se k nám snadněji dostane lepší organizace a řád, byl rovněž mylný. Argumentů je několik. Rozsáhlá a široká zájmová skupina euroúředníků nemůže již ze své podstaty vyprodukovat nic efektivního. A kdyby snad ano, tak poměrem stejně rozsáhlá skupina domácích státních úředníků to nepřipustí a najde důvody pro své rozhodování i existenci. Příkladů je nespočet, např. zavádění euronorem a směrnic. Vstupem do EU a přebíráním směrnic se zablokoval přirozený hospodářský vývoj naší společnosti a je směřován na postupy, kterých se přední státy EU snaží zbavit.
Václav Venc, podnikatel
Podle mého názoru bylo dobré, že jsme vstoupili do EU. Já ze svého pohledu bych to hodnotil velmi dobře. Více se otevřely hranice a ještě více se otevřou příští rok. Naše škola byla za peníze EU zrekonstruovaná a jezdíme na výměnné pobyty například do Nizozemska nebo Velké Británie. Dále bych kladně hodnotil snahu EU snížit ceny roamingu, protože mi už několik let také připadají přemrštěné. Uznávám, že EU není dokonalá, ale je fajn že jsme tam vstoupili.
O. Peroutka, student
Jsem pro, ale jinak ! Skupina lidí tvrdících, že je důležité vstoupit a potom ovlivňovat vývoj Unie zevnitř, mě oslovila nejvíce. Přesto jsem si nikdy nedělal velké naděje na změny. Dnes však mohu prohlásit, vstup byl dobrým tahem a teď je potřeba tlačit na rušení plánů jednoty všeho. Pan Zaorálek dnes v televizi bezpokrytě ruší verbálně všechna platící pravidla EU. Najednou není důležité , že dvě země neschválily návrh ústavy, najednou jsou důležití chudáci v zemích se schváleným návrhem. Žádná ústava v dřívější podobě , co nejméně direktiv z Bruselu , šance pro malé země (červená karta ). Přiznání vícerychlostní Evropy , která existuje. Někdo z EU ukazuje pasy, někdo ne. Někdo platí Eurem a jiný ne. Někdo je v NATO a jinému se tam nechce. O možnosti pracovat  a  prodeji půdy , nemá cenu mluvit.To je realita a nechci totální jednotu s desetitisíci vyjímkami z Bruselu. Evropa bude silná jen se silnými samostatnými státy. To je vize , za kterou se budu brát a věřím , že stoupenců JINÉ EVROPY bude více a více.
Typlt Roman, prodavač
V referendu jsem hlasoval proti vstupu, dnes bych hlasoval stejně. Podle mého názoru nám vstup do EU nepřinesl nic výrazně kladného (až na pozitivní tlak na zlepšování kvality životního prostředí). Důkazy jsou podle mě v mnoha oborech.
Zemědělství: Je sice na první pohled pěkné, že EU dává našim zemědělcům dotace a milostivě dovolí jejich další navýšení ze státního rozpočtu, ale pokud nejsou dotace všude stejné, je to k ničemu. Argumenty typu, že stejné dotace by neúměrně zvedly přijmy zemědělců, jsou nesmysl, zvláště dnes, kdy ceny pohonných hmot, agrochemie, náhradních dílů do strojů atd. jsou pro naše zemědělce ve srovnatelné výši jako v Evropě. Jen dotace jsou nižší. Nebo jiné úlevy, například osvobození polských zemědělců od povinnosti platit některé daně. Vše výše uvedené silně pokřivuje trh, proto se o nějakém společném, jednotném trhu, kde mají všichni stejné podmínky, nedá hovořit. Řešením by bylo buď všem stejné dotace nebo tyto dotace zrušit v celé EU. Obojí je neprůchozí hlavně pro staré země EU, kteřé by na tom tratily.
Potravinářství: EU se sice bije v prsa, že jí jde o zdraví obyvatel, kvalitu atd. Jeden příklad za všechny - omezení platnosti národních norem v oblasti potravinářství (platí jen pro domácí výrobce, ne pro dovoz do státu). ČR měla přísné normy v oblasti potravinářství, dnes, po zásahu EU se může masným výrobkem nazvat i to, kde maso není a s masem má společné maximálně místo v mrazáku. Odnáší to opět spotřebitel, kdy v těchto pseudomasných výrobcích dostává do sebe neuvěřitelná množství emulgátorů a dalších "prospěšných" látek a přitom o tom vlastně ani neví.
Nárůst byrokracie: Jak může evropský úředník z Bruselu svým nařízením, vyhláškou znát potřeby jednotlivý států ? Nedělám si iluze, že všichni vůbec vědí, kde ČR leží. Rozhodnutí od stolu, často bez znalosti skutečného stavu věci přináší často jen problémy.
Zrušení hranic: Ano, turisté mohou volněji cestovat. Na druhou stranu pas je lepší mít pořád, zvlášť pokud jste z nových států EU. S vysvětlením proč, jste se určitě sami setkali. Problémem je nemožnost kontroly zboží, které do ČR vstupuje - případ odpadu z Německa mluví za vše.
Nerovné zacházení: Staré členské země si mohou porušovat pravidla libovolně, nic jim nehrozí (např. překročení výše schodku státního rozpočtu). Nováčci by si za sebemenší překročení hned vysloužili minimálně pokutu.
Další příklad: Volný pohyb pracovních sil (prý jeden z pilířů EU, aspoň je vidět, na čem EU stojí). Staré členské země omezily přístup našich pracovníků na svůj pracovní trh. Jak myslíte, že by se EU zachovala, kdyby nová členská země omezila jiný pilíř EU (omezení kamionové dopravy z důvodů přetíženosti určitých silnic, ........,  - tj. volný pohyb zboží)? Ano, hned by přišla sankce.
Ani dotace a různé příspěvky nejsou výhrou, náplastí. Je to jen dočasná záležitost, často se jedná o čerpání ze strukturárních fondů sloužící ke zlepšení určité oblasti. Za nějaký čas se naše úroveň pozvedne, z našeho státu se stane čistý přispěvatel do černé díry bruselského rozpočtu. Už ani nerozebírám, to, že na dotaci dosáhne spíše než lepší projekt, ten kdo na straně 153 nezapomněl uvést datum i s rokem (i když předtím datum 100x uvedeno v pořádku). Navíc žádný stát totiž nedá jen tak někomu svoje peníze, aniž by měl spočítáno, že se mu to vyplatí/vrátí.
Jindřch Škopek, student
ANO, bylo moc dobre a hlavne stale je moc dobre, ze jsme vstoupili do EU. Kazde spolecenstvi ma mnoho chyb, coz plati i pro EU. Ovsem kdyz se podivam na Zemi, verim tomu, ze evropska spolecnost je tou nejlepsi, v niz muzeme zit.
To, co nas spojuje, jsou predevsim hodnoty. Je usmevne poslouchat silne primocare reci nasich nekterych predstavitelu o superstatech a o narodnich zajmech, kdyz se clovek zamysli a zjisti, jak moc shodne hodnoty ma Slovak, Maltan, Portugalec, Ital, Cech, Fin a ostatni Evropane a jak moc odlisne hodnoty ma Evropan a Arab, Evropan a Cinan a i dokonce Evropan a American (byt je nam americka kultura na svete nejblizsi). Jako Evropane mame na Zemi silny hlas a jsme pro Americany, Rusy, Cinany a ostatni dulezitymi partnery. Pouze jako Cesi jsme v Evrope hodne, ale ve svete malo. Asi jako Ohio, Indiana nebo New York. EU znamena predevsim konec soupereni evropskych statu, coz je v poslednich padesati letech realita, ovsem pred tim vec takrka neslychana. EU znamena take sanci na slusnou budoucnost. A jedine silna EU muze byt silnym partnerem USA, Ruska a Ciny.
Na zaver jeste jedna poznamka. Kdybych bral vazne vsechna tvrzeni a nazory "euroskeptiku", pak bych musel prohlasit, ze jsem "Ceskoskeptikem". Vzdyt Cesko to je prebujela byrokracie, rozpousteni lokalnich tradic a kultur v unitarnim state a prilis kompetenci pro prazske byrokraty na ukor kraju. Ovsem jelikoz jsem optimistou, a verim, ze i nase politicka scena bude jednou kulturni a moralni, tak nejsem "Ceskoskeptikem". A uz vubec ne "euroskeptikem". Naopak. Tesim se na rozsireny Schengensky prostor a na to, ze jednou (2012? :-)) budu mit v penezence menu, ktera neco znamena.
M. Benes, pravnik
Dobrý den,
vstup do EU považuji za nutné zlo. Má sice přínos pro naši ekonomiku, ale zároveň nás v mnoha směrech poškozuje.
Zatímco my se snažíme být dobrým členem, pak mnohé původní státy nerespektují nařízení, skrytě prosazují své vlastní zájmy a víc než jednotu chtějí řídit ostatní a mít oproti nim velké výhody (např. Francie). 
Za každou získanou korunu platíme krvavé daně v podobě zákazů, příkazů, které musíme plnit (čističky odpadních vod a dovoz ojetin) nebo pobídek které nás do budoucna poškodí (cukrovary). 
Když k tomu ještě připočtu zmatek, který v našem státě vládne, pak jsou šance na přežití ČR, velmi malé a jestli se něco z toho nezmění, staneme se pouhými vazaly jiných národů.
Vl. Matýsek
Nemyslím si, že vstup do EU za současných podmínek byl rozumný krok: Nebráním se myšlence volného pohybu osob a zboží v rámci členských států, ale děsí mě různé nařízení z Bruselu např, že jsme museli v rámci sjednocení měnit názvy některých potravin, jako třeba např. přejmenovat RUM, budeme přejmenovávat naše POMAZÁNKOVÉ MÁSLO a takové zásadní věci, jakože jsme se museli zavázat k rozsáhlé výstavbě čističek odpadních vod (za přispění peněz z EU) a nyní Brusel argumentuje tím, že předané podklady pro vyplacení peněz obsahují vadně napsané smlouvy, které se mu nelíbí a peníze stopne..... Tomu říkám měnit pravidla uprostřed hry a co kvóty na naše zboží, např. cukr? Je to nesmysl, aby volný obchod byl takhle regulován a kým? Přece těmi silnějšími, těmi, kteří si umějí vyjednat lepší podmínky a mají tvrdší lokty při porcování koláče EU.
Jana Pánková, úřednice
Byl jsem pro ale změnil jsem názor rozhodne bych hlasoval PROTI, velké země jako Francie a Německo si prosazují co vyhovuje jim a od nás se čeká jen poslušnost. Hezky to bylo patrné při přijímání Euroůstavy: Ty! Ty! Ty! malej čechu jestli nesouhlasíš budeš na okraji Unie, a pak Francie řekla svoje NE a všichni se klaněli: Zakládající člen Unie se přeci moudře a královsky rozhodl tak nic nebude.
Pavel Dvořák
Sleduji velmi podrobně politické dění a jsem dobře o Evropě informován. Po Evropě dosti cestuji a tak mám možnost i srovnávat. Byl jsem vždy (od doby, kdy to mělo smysl uvažovat) pro to, abychom se stali členy EU a vstup do EU jsem uvítal. A po třech letech "pobytu" v Evropě nevidím důvod litovat, že jsme se stali členy EU. V oblasti ekonomické je důvodů ke spokojenosti spousta.Kdo ovšem nechce vidět pozitiva, nevidí je. Nespokojenost s tím, že naši občané nemohou být zaměstnáni všude v Evropě není vskutku na místě, je to součástí přístupové smlouvy a my sami jsme si dali také řadu podmínek, které se plní a není mi známo, že by zbytek Evropy si na to stěžoval. Pochopitelně chtít z EU jen těžit a dát jí co nejméně (toto právě požadoval pres. Klaus) je nejen nehorázné, ale také nemorální. Doufám, že časem se i politická kultura u nás a kvalita politiků zvýší na západoevropský standard, i když to nepochybně bude nějaký ten rok trvat. K tomu by ovšem přispělo i to, kdyby politické vazby v Evropě byly co nejužší, nejlépe federativní stát. Velmi bych si přál, abychom především v oblasti práva a jeho vymahatelnosti se dostali co nejdříve na úroveň standartních států západní Evropy.
Frant. Lukeš
Když to člověk sleduje pouze vyměnili oblast odkud dostávají příkazy dříve to byla Moskva nyní Brusel.
Mohli jsme zůstat mimo jako stát a vzájemný obchod dohodnout mezi státními smlouvami.(Švýcarsko)
Obávám se,že nikdy nebude a zatím s námi nebylo jednáno jako s plnoprávnými členy.
Kdo kdy vyděl aby organizace přikazovala kolik může být orné půdy nebo kolik může stát chovat hovězího či jiného.
Kvoty na mléko a další jen ukazují,že byrokracie je v Bruselu více než doma.
Jistě se toho najde mnohem více a převažují zápory nad klady dotace které dostáváme-hmm vždyť také přispíváme.
Jedno je ovšem jisté tohle uskupení nebo jak to nazvat nepřežije 20-30 let státy jako my až se jednou odváží si dupnout a uvidí že to se starou a původní organizací nehne.
Případ dotací zemědělství, ale i jiných jasně ukazuje nejsme a nebudeme rovnoprávní.Osobně bych volil odstoupení z unie nemusí být členy pokusu o jakýsi umělý evropský spojený stát novodobý Babylon stejně nemůže fungovat většina si hájí své.
Proč tedy poslouchat někoho, kdo říká ano můžeteale za jistých podmínek buďto stejně nebo nic my češi se podceňujeme a to strašně oni nás potřebovali mnohem více než my je a to je třeba si uvědomit.
Jiří Doněk
Ne. Byrokracie je ještě více.
Radka Dvořáková
Dobrý den!
Jsem pro EU.
Chtěla bych poznamenat, že tři roky je skutečně kratičká doba. Ve vývoji celé Evropské unie, která se opravdu hodně změnila od svého založení je to pouhý zlomek. Připadá mi, že spousta lidí hodnotí jako jednu věc a) přístup občanů "starých" států EU k Čechům a b)celkově přínos EU. To je podle mého názoru chyba a vede to k velkému rozčarování lidí, kteří vycestují za prací třeba do Velké Británie. Ano, člověk má právo pracovat v zahraničí, ale není mu zaručeno, že lidé se k němu nebudou chovat jako Češi dejme tomu k národům, které sem míří za lepším výdělkem - a jak sami víme to chování není zrovna nejlepší. Jsou zde jako levná pracovní síla a stejně tak nás berou i lidé na západě. Souhlasím s jedním z názorů, který zde již zazněl: Pro mě jako pro studentku je EU obrovská výhoda. Nemám pocit, že by snad někdo sliboval něco zadarmo, Unie není o tom, aby nám dala něco zadarmo, vždycky musíme vyvinout vlastní úsilí. Díky EU zde ale je prostředí, kde je možné právě touto činností něco změnit. Kolik kolem nás vyrostlo projektů, na které Evropská unie přispěla dotací. Evropská unie je zkrátka místo, kde žijeme, ale kde nic není zadarmo. Není možné se jen tak svézt s ostatními, když chceme být úspěšní. Vše závisí na našich schopnostech. A to je docela spravedlivé, ne? 
Ivana, studentka VŠ
Vstup do EU byl pro CR dulezitym krokem, byl jsem jasne pro. Na druhou stranu se mi nelibi nase pozice a zpusob jakym jsme se clenstvi zhostili. Ukazuje se sice nase neschopnost se ve strukturach unie uspesne pohybovat (napriklad mnohokrat zminovane dotace), ale zaroven neochota puvodnich clenu brat nove vstupivsi zeme za rovnopravne partnery. Vezmeme-li v uvahu ekonomicke vysledky, pak lze ponekud smutne konstatovat, ze diky nam vychodoevropanum je dvourychlostni Evropa holou realitou. Pokud by v roce 2004 nedoslo k rozsireni, byla by unie pravdepodobne v mnohem tezsi stagnaci nez ve ktere se nachazi v soucasne dobe, coz si samozrejme na miste preslapujici zapadoevropane uvedomuji a opravnene se obavaji hospodarskeho rustu vychodnich ekonomik a jejich siliciho hlasu. Problemem je spatna komunikace mezi novymi cleny, kteri nejsou schopni se domluvit sami mezi sebou a vytvorit protiblok rozhodovacimu monopolu vedenym frankofonnimi socialisty. Zastrasovani vyroky o ceste CR k izolaci za projeveny nazor nema nic spolecneho s proklamovanou svobodou slova. Kdyz jedu do Francie stale me prohledavaji celnici, prestoze vsechny drogy jsem uz davno schoval:) Stejne tak kdyz na Rozvadove vjizdim zpet do CR, rad si me vychutna nejaky Helmut i s pripadnou prohlidkou analniho otvoru. Myslim si ze Ceska republika by mela zacit uvazovat o pripadnem vystoupeni z EU (ale samozrejme ne o zruseni ekonomicke spoluprace, coz nemusi byt zakonitym dusledkem). Stejne tak by bylo dobre se orientovat i na jine trhy (a necekat na iniciacii z Bruselu). Rosteme, nevim proc se nechat svazovat nekym kdo nevi co sam se sebou. Nemecko, ktere se kvuli vycitkam svedomi za 2.svetovou valku zcela nechalo v europolitice ovladnout a zdimat stavkujici Francii je ukazkovym pripadem kam az lze dojit (uvedme priklad spoluprace na krachujicim projektu Airbusu). Naopak Velka Britanie do Schengenskeho prostoru nevstoupila a jak se krasne dari. Chovejme se konecne jednou samostatne.
Lukas Andrew, student
Až nyní jsem proti, když se hlasovalo byl jsem pro. Jsem PRO jen když bude opravdová svoboda a ne diktát z Bruselu a s daleko menší režie provozu. Po 3 letech v podnikání v EU vidím, jak se s penězi, které se přerozdělují zachází, doslova se plýtvá. Bezmyšlenkovitě se navyšují rozpočty projektů. Kolik peněz si jen vezmou zprostředkující agentury, které chystají projekty, aby mohly překonat až někdy nesmyslné požadavky. Ano Evropská unie má velkou cenovou režii a nikdy nemůžeme dohnat jiné světové ekonomiky. Už je to opravdu diktát kdo co a za kolik kde se co bude vyrábět. Jen mně přijde, že byrokratický aparát roste a roste a s ním rostou bezvýznamné formuláře a sloupečky v nich. Dodržuj, musíš splnit a opět dodržovat a plnit a ještě jsme ti změnili podmínky a opět dodržuj. Myslíte si, že za tokovou režii budeme schopni něco levného produkovat? Možná ano, ale jen s dotací a s dotací místních vlád viz například pobídky pro velké nadnárodní korporace (daňové prázdniny, dotace na zaměstnance, pronájmy pozemků atd.) Proč nepřijde i pobídka pro menší zaměstnavatele o 3 až 25 zaměstnanců. Určitě lepší než jedna velká korporace a bezpečnější i pro ekonomiku Nelíbí se mně, jak se do naší maloobchodní sítě postupně dostávají levnější produkty (potraviny) z EU, které jsou více dotované jak naše produkty. Naši výrobci nejsou schopni čelit tak silné dotační politice a postupně odpadávají. Myslel jsem si, že i naše politická smetánka se umírní po vstupu. Ba naopak, zdá se mně, že je od roku horší a horší. Věřím, že se najdou oblasti ve kterých EU je dobrá. To, že lidé můžou jít za prací je hezké lákadlo, ale využití je jen pro malé procento lidí. A už i v EU s prací je to horší a bude hůř :) Myslím si, že stejně by se ke vstupu a spolupráci dospělo i bez EU. Všiml jsem si, že tady píší fundovaní lidé a znalí teoretické problematiky, jak je to pozlátko skvělé, ale mám pocit, že nikdy nebyli na konci řetězu finanční politiky EU. Byl jsem i na přednáškách, jak čerpat peníze z EU a byl jsem a jsem občas u toho, jak se čerpají peníze z EU a kam se všude kutálejí... Byli by velmi překvapeni.a rozčarování. Domnívám se, že na takovou dotační politiku jednou (10-15 let) EU dojede a bude muset udělat perestrojku :) . Další z věcí je lobismus v EU velkých nadnárodních korporací, které si podmínky upravují pro sebe tak, aby ty to společnosti byly zvýhodněny a mohly přežívat na trhu a nebyly ohroženy. Hlavní infuzi dostávají velké společnosti.
Lide přestali mít pokoru a úctu a vládne nám v dnešní době síla peněz, spotřební trh a Evropská unie.
Jsem patriot a snažím se podporovat české firmy.
Kamil
Dobry den, po precteni vsech prispevku si dovoluji poslat take muj nazor. Vim, ze kazdy jsme jineho veku, z jineho prostedi, vyrustali jsme v jinych podminkach a tak nemuzeme veci videt ze stejneho zorneho uhlu. Presto bohuzel musim projevit sve znechuceni nad tim, ze lide ocekavali nebo snad stale ocekavaji ze budeme dostavat od EU cokoliv zadarmo a tim to bude jednostranne vyhodne clenstvi. To mi pripada jako prinejmensim velmi nemoralni. Nikdo nic nedostane zadarmo at uz v soukromem nebo pracovnim zivote. Ani v politice ocividne ne. Vzdyt i v partnerskem vztahu plati, ze nikdy nesmite jen davat nebo jen brat. Jinak ten vztah zahy prestane fungovat, jeden bude nenavidet a druhy opovrhovat. Je to takovy maly obchod, vcetne kompromisu. Osobne si myslim, ze opravdu zalezi na schopnosti lidi, kteri pro nas v institucich EU (a asi i mimo) pracuji, at uz politici nebo odbornici. Pokud nebudeme mit zastupce, kteri by byli schopni kvalifikovane zhodnotit, co nas stat potrebuje, jakym zpusobem a taktikou toho dosahnout a pokud nedosahnou (a k tomu muzou byt vazne duvody, myslim tim protiargumenty, vzdyt preci opravdu nejsme pupek sveta), tak docilit alespon nejakych kompromisu, bez kterych se zadna spolecnost (nejen obcanska spolecnost, ale take zadna vetsi firma, ve ktere taktez vladne hierarchie) neobejde, tak je to spatne. Napriklad omezit byrokracii. Ale pak nema vyznam si stezovat na instituci, ale na spatne zvolene zastupce, kteri se nestaraji o problemy obcanu. Pokud jsme si je nevybrali sami, ale presto se nas jejich jednani tyka, snazme se je vymenit, stezujme si jejich nadrizenym. Kazdopadne nechat se strhnout davovou hysterii kvuli nazvu produktu mi pripada prinejmensim posetile. Zajimal se vubec nekdo o to, jake problemy maji s EU v jinych zemich? Jak treba vidi Ceskou Republiku jakozto clena EU obycejny obcan jine z jine zeme tehoz spolecenstvi? Vzhledem k tomu, ze docasne ziji ve Velke Britanii (ocividne vyuzivam vyhod naseho clenstvi a prestoze umim mnohem lepe nemecky nez anglicky, tak se na nemecka omezeni nezlobim, ale chapu je, jako projev vule/obav obcanu Nemecka), muzu rici, ze Ceska Republika je zde vnimana vesmes pozitivne (dokonce i od vychodoevropanu) a to nejen kvuli levnym letenkam do Prahy a levnemu ceskemu pivu a kvuli tomu, ze jsem zdvorila a pratelska bez ohledu narodnost. A je pravda, ze pro me, jako cizinku v tomto kralovstvi, je obrovska vyhoda, ze Ceska Republika v EU je. At uz na uradech nebo v soukromem zivote. Proste patrime k Evrope. I presto, ze je pravda, ze nekteri presne nevi, kdeze to Ceska Republika presne lezi (ono jich ani tak moc neni, ale tyto historky jsu proste oblibene, par jich taky mam), za coz se vzapeti nalezite omluvi. Nekteri naopak vi o me zemi mnohem vice, nez lecktry cesky obcan o UK. A ze by tady kazdy delal nekvalifikovanou praci....... Urcite zalezi na urovni znalosti anglickeho jazyka, coz je ovsem povazuji za normalni. Ale pak uz spise zalezi na kazdem jednotlivci. Jakou ma trpelivost a schopnosti. Pokud nekdo v emigraci mluvi jen o penezich, jsem presvedcena o tom, ze o nich bude mluvit kdekoli. Troufam si rici, ze se to spise odviji od zalozeni jedince nez od geograficke polohy. Po roce a pul (nejdrive jsem uklizela zehlila, pak pracovala v pubu a v kavarne) jsem se stala managerem kavarny, ted uz vlastne dvou, jsou britske. A znam vice cizincu, nejen z CR, kteri maji mnohem lepsi praci nez ja. Podotykam, ze jsem v Ceske Republice mela dobre placenou praci, nicmene v uplne jinem oboru. Znam mnoho ceskych prislovi a uslovi, ale vzpomnela jsem si zrovna ted na dve: 1,zamest si na vlastnim dovrku 2, nebyt zaprdly (prominte ten vyraz, ale je to takove trefne). Preji Vam hezky vecer a hlavne si mnou nenechejte zkazit naladu:-) (ale pokud Vam to pomuze rozcilit se a vybit si tim vztek na sebe samotneho, tak se klidne strasne rozzurte........)
Hana Kalabiskova
No myslím,že vstup byl míněn dobře,horší je to koukání skrz prsty .Více se ukazuje,že v unii si státy nejsou rovny a nebudou.Takže jejich priorita k jakýmsi spojeným státům evropským je utopie.Proto se evropská ústava válí tam kde je(v nedohlednu).
A co nám to přineslo záleží na vnímání jednotlivce někdo cestuje pro něj to byl plus,zemědělci a výrobci jednoznačný mínus diktuje jim jakási komise a určuje kvoty.
Takže nám to v podstatě nic nepřineslo krom účasti na evropském diskuzním foru(parlamentu)Za to ovšem platíme neskutečnou daň v podobě nařízení,úprav a legislativy která v naší zemi nemá opodstatněný důvod.
Česko by si mělo jednoznačně uvědomit kdo koho potřeboval a potřebuje a nehrbit se,ale stát rovně z příma.
Jiří Doněk
Jsem Pro. A to z nasledujiciho duvodu:
Jako ridic kamionu jsem jiz pred nasim vstupem videl rozdil venku a tady. Nemyslim tim ten ekonomicky, ale spolecensko-lidsky.
Problem nastal v momente kdyz se skvela myslenka a system hodnot dal do ruky ceske vlade a lidu. Jen se podivejme na nasi politickou scenu nebo na byrokracii na nasich uradech. A temto lidem najednou pribili kresilka a moznost se za nekoho schovost. " Ja nic, ja muzikant. To ta evropa".
V roce 2005 jsem zacal zit ve Velke Britanii. Pravidelne ctu ceske zpravy a sleduji politiku. V cechach jsem byl nyni po 2 letech a nestacil jsem se divit co jste z EU vytvorili.
Pred mesicem jsem se jako britsky resident ucastnil svych prvnich anglickych komunalnich voleb. Tedy zadna diskriminace atd. Kolika obcanum slovenska a polska, kteri v CR trvale bydli a pracuji povoli CR jit volit? Nikomu. A proc prece? Ze stejnehoduvodu proc ja jsem to pravo dostal. Platim v Britanii dane a tak mam tedy pravo rozhodnout jak se s nima nalozi. Mam na to pravo obcana. EURO OBCANA. 
David Zemanek, ridic, Velka Britanie
V referendu jsem byl pro. Měl jsem za to, že Evropa má budoucnost pouze jako celek. Nedělal jsem si iluze, že to bude rychle. Ovšem tak jak čas plyne společně s členstvím v EU mizí i můj opatrný optimismus. Sankce za sankcí, překážky za překážkami pokud jde o čerpání fin. pomoci na čističky odp. vod a podobně, které se nám vrátí opět jako bumerang ve zdražení vody atd. atd. Rakušané nám blokují přechody na hranicích a my koukáme zda to je ta Evropa o které nám tak hezky vyprávěli. Nutí nás do investic v rámci ujednocení norem, které stojí hodně peněz a my na to prostě nemáme. Čelíme kauzám, kde prohráváme jednu za druhou a jen cvakáme korunkami. Mám z toho dojem, že buďto máme neschopné politiky, kteří nejsou schopni zrealizovat finanční pomoc EU, anebo je to celé komplot, jak se zahojit na nováčcích EU. Rozšířit odbytiště výrobků zemí EU prvé kategorie na úkor nováčků a co nejvíce omezit konkurence schopnost jejich výroby. Teď si z nás ještě navíc chtějí udělat za pomoci USA a potrefených politiků, kteří si libují ve strkání hlav do zadnice USA, střelnici pro ruské rakety. 
Teď bych volil ne!!!!
J. Chrenko, stavební technik
Jsem proti. Jsem studentem oboru Evropská studia, což, světě div se, ještě nezaručuje vymytý mozek europropagandou, kterou jsme dnes a denně masírováni. Nedemokratické instituce (Komisi, Radu nevolíme, EP je žijící džungle), byrokratický aparát, problémové společné politiky. Neschopnost i třeba nás Čechů kontrolovat tento valící se kolos v čase jen poroste. Tlak na samostatnou zahraniční politiku se bude také stupňovat a mělo by být naší prioritou si tuto sféru uchovat ve vlastní působnosti (podobně azylová a migrační politika). Tragicky neefektivní společná zemědělská politika je zářným příkladem celé Evropské Unie. Veškerá spolupráce by podle mého názoru měla fungovat na striktně mezivládní spolupráci, a to jednohlasně. Systém kvalifikované většiny sice je rychlejší, což má však za následek pouze rychlejší vydávání "důležitých" směrnic, nařízení, apod.(třeba jednotná gramáž chleba). Pokud chceme mít vše regulováno a to navíc ještě z Bruselu, pak prosím. Volný trh zboží, osob, služeb a kapitálu je ekonomickou výhodou, je třeba si však ujasnit, zda nám to za to stojí. Tedy jestli není lepší vystoupit a spolupracovat pouze ve formě preferenčních dohod apod. EU je jedna velká harmonizace, která ačkoli hlásá zvýšení konkurence a konkurenceschopnosti, má účinky opačné. Přece jen bychom se měli zamyslet nad tím, jestli už tady plánování a diktát z centra někdy nebylo... 
Pavel Urbaczka, student oboru Evropská studia, MU
Byl jsem proti a jsem proti. RVHP = EU .Výhody jen pro vybrané. 
Petr
Ačkoliv jsem byl v dobách referenda jako přesvědčený levičácký liberál, teď už snad jsem mimo škatuky podobného typu:-), proti vstupu do sjednocené Evropy, nyní především díky kráse české politiky bez závoje, jak se v šedesátých letech v komunistickém Československu říkávalo s příslušnou mírou cudnosti striptýzu, vítám, že ještě vůbec nějaká organizační struktura mezi námi a konzervativní pravověrností je a že se tak nemůžeme tak lehko propadnout přímo na Balkán nebo do Kyjevské Rusi. Navíc mi také dochází zodpovědnost Evropy za vlastní hrůzné dějiny, nic nepadá z nebes samo od sebe, nacismus a bolševismus jsou totiž legitimnějšími dědici poevropštělého ducha křesťanského mesianismu, než by se na první pohled mohlo zdát. Stručně řečeno, vidím ve sjednocené Evropě, navíc v plodném napětí, tedy nikoliv ve válečném stavu (!) s americkou noční můrou a vůbec s dočasně dominantní vlnou náboženského fundamentalismu a bigotnosti, která nám ovšem též není úplně cizí:-), možnost, jak ve spojení s umírněným multikulturalismem využít toho nejlepšího z naší historicky vnitřně bohaté tradice a postavit potupně politiku na lepší základy, než na jakých dnes, co vlastně, vrávorá? Projevům euroskeptiků dnes stále fandím jako nutné protiváze či kritické zpětné vazbě otevřeného (!!) integračního procesu, Václav Klaus ovšem pro mne je svým myšlením příliš spojen s minulým režimem, tedy s jeho jeho prvoplánově ideologizujícím heslovitým myšlením a mesiášskou rétorikou, takže ho k solidním, myslitelsky odvážným euroskeptikům vlastně ani nepočítám a přiznávám tudíž, že také úděsnost jeho populistických postojů mne nakonec nahnala:-)) do stádečka proevropsky smýšlejících skeptiků, vřelé díky za skvělou medvědí službu!:-))))) 
Jiří Studený, Univerzita Pardubice, VŠ učitel
hezký den,
rozhodoval bych dnes proti EU - domnívám se že spousta EU-příznivců podléhá jakési plané iluzi, že nás EU zachrání před našimi vlastními politiky, na které se už nemohou dívat, ale zároveň nemají chuť a sílu ten chlívek vyčistit, bohužel EU nás nezachrání, tu sílu stejně musíme sebrat sami a nemá a nebude mít zájem ani o to, abychom si např ve výrobě potravin udrželi soběstačnost a konkurenceschopnost, nýbrž o to aby staré země dováželi na náš trh to, co beztak nemají kam dát a my hezky kupovali např jejich cukr, víno, sýry a ne jim vozili náše výrobky ješte na jejich trh - to lze jedině v tom případě, pokud jim prodáme naše cukrovary, lihovary, mlékárny, gumárny, strojírny apod. a penízky zase půjdou hezky kam mají.. že se pak ještě bijeme do prsou jak vyvážíme - Škodovky, Barumky, Plzeňské pivo, to se zřejmě smějou, až se za břicha popadají - jen ty peníze jdou trochu jinam a pokud přestaneme být levnou pracovní silou, přesídlí "přátelé" investoři jinam, pracovní příležitosti se odsunou bratr nebratr ani se neohlédnou - zbydou po nich prázdné montážní haly a nezaměstnaní lidé bez kupní síly jako v Německu a pak je aua aua o tom vám v BRD zaspívají žalosté ódy - HDP 0,8% státní dluh 1,5 bilionu opakované nedodržování max 3% schodku v rozpočtu a taky mají kolem EU, ale nepomohlojim to - stačí se nakonec podívat do bývalé DDR ta je také v EU a investor se najde výlučně, když mu slíbí modré z nebe x-leté daňové prázdniny, pozemek a vybudovanou infrastrukturu zadarmo, to si pak vybírá z pěti míst to nejhezčí a za každé vytvořené pracovní místo musí kápnout velmi šťavnatá dotace, takže velké spoléhání na EU je naivita
Michal Potůček podnikatel
Byla jsem a stále bych byla PRO vstup do EU. 
Michaela Otýpková, studentka
Nevstoupit jsme nemohli sami. Byla to ekonomická nezbytnost. Politicky a administrativně je to ale jako strašidelný sen, ze kterého se, doufám, brzy probudíme.
V. Lanny Rosický, penzista
Byl jsem proti vstupu a jsem i nadále skeptikem .Stačí když si uvědomíte ,co je nám dovoleno a co ne .
Naši zemědělci jsou pod silným diktátem různých limitů co mohou a nemohou pěstovat . O jejich finanční podpoře ani nemluvě .
Prodej půdy cizincům jasný diktát EU a jasná výhoda pro cizince 
Svoboda podnikání a zaměstnávání našich lidí v EU nehorázná diskriminace .
Normy v EU a jejich akceptace v našich zákonech a normativních nařízení opět se podrobujeme dříve Moskvě a teď evropským byrokratům 
Čerpání finančních zdrojů z EU například na budování čistíren odpadních vod - na tento program zřejmě nedosáhneme a každý to pozná na ceně vodného a stočného 
A takto bych mohl pokračovat - EU je podle mého názoru byrokratický aparát , kde mají zcela jasně převahu staré členské země a my tvoříme poze jakousi zástěrku pro jejich představu o sociálně tržním kapitalismu s pouhým právem přispívat na jejich sociální rozvoj . Dle mémo názoru jsme již čistým donorem .
Ing.Zbyněk Sochor Louhy Hálkova 1586
Já jsem rozhodně pro vstup.Za poslední roky naše hospodářství nezanedbatelně roste, platy se zvětšují, počet nezaměstnaných klesá. Nechápu názory těch, co EU přirovnávají ke komunistickému období a diktování Ruska, to je naprostá demagogie.Další názor že peníze jen do EU dáváme a sami nic nezískáváme?Kdo mohl tohle napsat? .. jen se podívejte kolik peněz může čerpat z Evropských fondů!Kolik veřejných staveb se teď staví s podporou evropských peněz, kolik různých projektů může být uskotečněno právě jen díky těmhle penězům!
K tomu nepočítám to, že do okolních států se dá bez problému cestovat jen s občanským průkazem a žádné cla pro české obchodníky( české saldo bylo po mnoha letech zase v plusu>vývoz byl větší než dovoz)
Sice nám Brusel sem tam něco zakáže a přikáže, ale musíte si uvědomit, že je to uskupení 25 států a prostě nějaká organizovanost musí být, nejde aby jeden stát svými levnými výrobky v nějaké oblasti, úplně zničil tuto výrobní oblast v jiném členském státě atd ...
Nehasil, student 
Z mého úhlu pohledu samozřejmě není a nemůže být dobře, že ČR vstoupila do Evropské unie.
S jistotou lze říci, že se EU nedohodla na ničem. To by měla Merkelová, kdyby byla političkou zodpovědnou, odvážnou a poctivou říci jako první větu sobotního rána.
Totéž by v případě stejných vlastností měl přiznat český premiér, který v zoufalé snaze zalíbit se všem vyzval na pondělní tajné schůzce, jejíž obsah pronikl opět jaksi záhadně z kanceláře ODS do médií místopředsedu vlády Čunka k odstoupení.
Výsledkem v tom i tom případě je fiasko, které lze s jistou určitostí považovat za druhé kroky krachu procesů, které měly být naopak záchrannými pro obě instituce, pro Evropskou unii i Topolánkovu vládu.
Merkelové nelze upřít jedno, i absolutní prohru dokáže s pomocí prounijních médií podat jako pozitivum. Vždyť jak jinak označit prosazení francouzských požadavků, britských zásadních požadavků, nizozemsko-belgických návrhů a polských ultimát na úkor ,,společného" euroounijního života. Bruselský summit zaznamenal jedno prvenství, které bychom si měli pamatovat a jehož datum bude jednou označováno za počátek návratu k národním státům. Merkelová se v Bruselu dotkla mezní hranice politické integrace, kterou jsou některé národní státy schopny akceptovat. A díky Polákům, novému francouzskému presidentovi a Britům se již tak roky zpomalované procesy začínají zastavovat a v mnoha důležitých oblastech i obracet zpět. Do pravomocí národních parlamentů.
Rok 2014, respektive 2017, do kterého nelze měnit způsoby rozhodování v EU, je natolik vzdáleným rokem, že cesta k němu nám jistě, ale především socialistickým eurofilům a duchovním otcům superstátu přinese mnohá překvapení. Stačí se jen otočit a podívat na vítězoslavné projevy, velkoevropské plány a nadšení eurooptimistů z posledních deseti let a... kde jsme dnes. Připočteme-li si k tomu odvahu nových států bojovat za svá právoplatná práva, podporu pravicové Francie a vždy euroskeptické Británie, lze se na příštích deset let z pohledu realisty a zastánce Evropy národních států docela těšit.
A ještě na skok k Topolánkově vládě, je-li možné ji tak ještě označovat po tom, co mu vlastní stranu rozštěpila Tlustého platforma a co se vyjevilo nad slunce jasněji, že jsou to vlastně Zelení, kdo ve Strakově akademii prakticky vládne... Soukromá utajená schůzka, na které se Topolánek pokoušel neúspěšně sesadit Čunka je pro nejsilnější stranu prohrou, jejíž následky se promítnou v budoucnosti blízké i vzdálenější. Straně, která není po vyhraných volbách schopna sestavit vládu, prosadit vlastní program, řídit reformy a která se nechává vydírat zelenorudou soldateskou nepatří úkol vést zemi! Topolánek prohrává uvnitř vlastních, prohrává v parlamentu i ve vládě. Myslím, že přišla doba, aby se Zelení postavili na stranu jim bližšího politického partnera ČSSD a spolu s katolíky, kteří budou vždy podporovat silnějšího vyvolali nové hlasování o důvěře vládě s vidinou nových parlamentních voleb, které by se mohly uskutečnit spolu s volbami roku příštího. Není to radostná cesta, ale copak to, co se děje dnes lze za příjemnou cestu k radostné budoucnosti pokládat?
Mgr. Petra Edelmannová, externí doktorand VŠE FMV - politologie, zaměstnání: bankovní specialista
Vždy jsem byl "eurooptimista" a jsem jím stále více. Jsem přesvědčen, že budoucnost je v užší integraci, jakési konfederaci švýcarského typu. Jsem velmi rozladěn postoji našeho prezidenta. 
Václav Hořejší, universitní profesor, ředitel ÚMG AVČR 
Jednoznačně PRO !!!!! Jsme součástí velikého společenství,na které si už jen tak někdo netroufne,ale hlavně:My si sami neumíme vládnout !!My potřebujem pevnou ruku,protože velká část politiků hlavně z minulých osmi let jen a jen touží po moci,neskutečně zadlužili republiku,způsobili chaos v zákonech i v celkovém společenském životě a napříč politickým spektrem myslí jen na svoje dobro a řadový občan je odkázán jen na sliby. Od toho si slibuji,že by nám EU mohla časem pomoci,.jelikož v ní jsou převážně zastoupeny státy,které mají s demokratickým vládnutím skušenosti a jsou vůči svým občanům určitě méně arogantní a k sobě více kritičtí.
Zdraví Sotona
Byl jsem a jsem stále proti.Podle mýho úsudku nám vstup do unie více vzal než dal(nestojím oto aby mi někdo něco dával-chci ať mě nechají žít a dýchat).Zeptejte se vinařů,pěstitelů cukrové řepy,výrobců rumu(božkov musí dovážet cukr).Dále kvóty na výrobu mléka,určení spotřební daně na PHM,víše DPH na plyn,elektřinu nyní i stavebniny-za toto všechno můžeme poděkovat EU a panu Teličkovi.
Jestli jedu ven s občankou nebo pasem je mi jedno,nevidím žádný rozdíl jestli jedu do Rakouska nebo Švýcarska.
Mně osobně stačila naše byrokracie a nepotřebuji další z Bruselu (většinou to potřebuji málo samostatní lidé).
A ještě bych prosil zveřejňovat statistiku kolik nás chod EU stojí,snad si nikdo nemyslí,že chod platí jiné státy a mi jen budeme čerpat dotace.
Miroslav Ludes
Debata týdne Václav Klaus odpověděl americkým kongresmanům na pět otázek o globálním oteplování. Jak byste v roli prezidenta odpověděli vy?
Prezidentovy postoje a odmítavé výroky ke globálnímu oteplování zaujaly členy kongresu USA natolik, že ho vyzvaly, aby jim prozradil své mínění na pět jejich konkrétních otázek.
Zkuste se vžít do role prezidenta. Jak byste na stejné otázky odpověděli vy?

Co si myslíte o globálním oteplování: je to výmysl, nebo realita dokázaná vědci? Odpovězte na pět otázek, které dostal Václav Klaus, v nové, netradiční Debatě týdne na Aktuálně.cz.

SPECIÁL Poslední rok prezidenta - analýzy, ankety a reportáže 
Na tyto otázky Klaus odpovídal. Zkuste to také!
* Klausovy odpovědi najdete ZDE
1. Pokud jde o to, zda a jak člověk přispívá ke klimatickým změnám a s vědomím povinností vůči našim občanům: co by podle Vašeho názoru měli zákonodárci brát v úvahu, když se zabývají klimatickými změnami?
2. Jak by vládní politika měla řešit výskyt a následky klimatických změn a do jaké míry by se měla soustředit na regulaci emisí skleníkových plynů?
3. Jaký budou mít různé scénáře politického řešení této otázky, se kterými jste se setkal, vliv na národní ekonomiky, na spotřebitele, na vytváření pracovních míst a budoucí inovace?
4. Jaký dopad a účinnost budou mít politiky založené na principu "omez a obchoduj" (tzv. "cap-and-trade policies") na zmírnění hrozeb spojených s klimatickými změnami a naši schopnost čelit těmto hrozbám v budoucnu?
5. Jaká je morální zodpovědnost vyspělých zemí vůči zemím rozvojového světa? Měly by se vyspělé země pustit do programů, které významně omezí emise, zatímco rozvojové země mohou pokračovat v navyšování emisí v nezmenšené míře?
Vaše odpovědi zveřejníme, pokud připojíte své jméno, město a profesi.

______________________________________________________________
Zde postupně zveřejníme Vaše neanonymní odpovědi:

Nejdříve k promiskuitnímu používání některých pojmů. Je diametrální rozdíl mezi pojmy
A) ekologie-ekolog,
B) ekologismus-ekologista,
C) environmentalismus-environmentalista a
D) ochrana přírody-ochránce přírody.
A) je objektivní pozitivní věda, zjednodušeně řečeno o vztazích mezi živou a neživou přírodou. Potýká se s takovými fundamenty jako je vůbec definovat život. Rozhodně není jejím cílem vytváření norem.
B) je politický směr který pro své cíle (zne/vy)užívá, jako jiné politické směry, i poznatky vědy, které si interpretuje po svém. Jako příklad do nebe volající hlouposti je odůvodňování kritiky individuální dopravy tvrzením, že jízda autem není v průměru rychlejší než průměrná rychlost lidské chůze, neboť se musí započítat i doba, kdy automobily stojí. Což je ale nesmysl neboť takto zjištěné statistické veličiny nejsou srovnatelné. Firmy jako "Greenpeace" hledají jen vlastní zviditelnění a není bez zajímavosti sledovat jak si její "verbíři" vybírají nové potencionální "vojáky". Ale na rozdíl od pana profesora jsem přesvědčen o tom, že do politického spektra patří, je to asi rozdíl v definici demokracie.
C) je ekonomický směr preferující dlouhodobější planování před kratkodobým efektem a objektivně se ukazuje správnost tohoto přístupu.
D) rozhodně nemá nic společného s B. Tady je hlavním rozdílem "nekecat, nehledat cestu ke zviditelnění, ale něco dělat" a z takových lidí rozhodně strach nemám.
Nyní k otázkám (čísla podle pořadí jejich uvedení na stránkách):
1) Uplatňovat zásadu nutné opatrnosti a ne jen brát ohled na krátkodobý prospěch a lobby různých "najezdníků". Ono nejde o to, zda je nějaká hypotéza prokázaná, ale o to, že až by se prokázala mohlo by být pozdě. Takhle třeba došlo k havárii v Černobylu, která vůbec nebyla způsobena "technikou z východu" jak často vykřikují "blokátoři hranic" a i někteří naši současní vládní činitelé, ale že při jednom z testů zásadu nutné opatrnosti nahradila přílišná důvěra ve správnost teorií.
2) O klimatických změnách můžeme diskutovat, můžeme s nimi nesouhlasit, ale to je tak všechno co se dá dělat. K výkyvům klimatu docházelo, dochází a docházet bude. Rozhodně y vlady a HLAVNE EKONOMICTI GURU měli hledat ekonomicke modely, ktere by motivovaly ke snizovani emisi vubec. Historie a archeologie prinasi dost dukazu, ze degradace zivotniho prostredi vede k degradaci ekonomicke a spolecenske. Jde o to, ze menime energetickou bilanci Zeme. Behem kratke doby nekolika stoleti uvolnime zpet energii akumulovanou za cca poslednich 0,5 miliardy let vyvoje zivota na Zemi (co se tyka uhli a ropy). Zakonum termodynamiky proste neporucime.
3) Na otazku polozenou ad hoc nelze odpovedet jinak nez TO ZALEZI JAK BUDOU UCHOPENY. (Kapitalismus, ci trzni demokracie, neni vrcholem spolecensko-ekonomickych forem, jako jim nebyla otrokarska spolecnost,  feudalismus, nebo socialne inzenyrsky socialismus.)
4) Pokud se stane "OMEZ A OBCHODUJ" CILEM a nikoli prostredkem tak ZADNY. NA nasi SCHOPNOST CELIT HROZBAM nebude mit vliv ANI JAKO PROSTREDEK. Z poznatku antropologie i archologie, ale konec koncu i z ekologie plyne ze v prostedi bohatem na zdroje nemaji organismy zadnou potrebu nejak zmenit svoje vzorce chovani. Jedine co je tu jiste je fakt ze clovek - Homo sapiens je organismus.
5) Moralni odpovednost tzv. "vyspelych zemi" vuci "rozvojovym" spociva v tom, ze ty dnes "vyspele" prerusili v minulosti v tech "rozvojovych" prirozene kontinuum spolecenskeho rozvoje, kterym si sami prosly. ROZHODNE NELZE akceptovat, aby EMISE BYLY OMEZENY JEN NEKDE. Exploataci prirodnich zdroju v "rozvojovych" zemich, ktere jsou daleko nelze pripustit a to i z velmi pragmatickych duvodu. VALKA O VODU JE TOU NEJHORSI JAKA BY MOHLA BYT VEDENA. Odpovednost "vyspelych" spociva v tom, investovat prostredky do hledani takovych pristupu, aby bylo mozne zvysovat zivotni uroven bez extenzivniho a neefektivniho drancovani prirody. NA ZVYSOVANI ZIVOTNI UROVNE MAJI PRAVO VSICHNI. To by ale znamenalo klepnou pres prsty spojenectvi mistnich mafii a nednarodnich korporaci, coz je za dane konstalace rozdeleni moci ve svete nerealne.
Roman Pipek, informatik (a taky biolog), Praha 

1) Otázka je položena sugestivně, jakoby bylo dáno, že člověk přispíval ke klimatickým změnám. Lidé, se vší svoji technologií, jsou jen zlomeček přírodního koloběhu a existují jako zátěž zeměkoule skutečně jenom krátkou vesmírnou 
vteřinu. Na počasí mají asi takový vliv jako komáři.
2) Vládní politika by měla, v rámci svých možností, vytvářet obranné mechanizmy vůči přírodním katastrofám a změkčovat 
jejich dopad na občany. Regulaci emisních plynů by měla podporovat, protože to přidává práci - asi tak jak Hladová zeď.
3) I tato otázka je suggestivní. I kdyby byly klimatické jevy předpovidatelné a řešitelné, nemohli bychom přece jejich řešení svěřit politikům - ti mají problémy se základním účetnictvím, natož aby se ještě měli zabývat přírodními vědami. Výsledek jejich zásahů v národní ekonomice je rovněž nepředpovidatelný. Mohl by být i pozitivní.
4) Cap-and-trade policies jsou jen státními a nadnárodními odpuskami. Na naše schopnosti ovlivnit klimatické změny budou mít asi takový dopad, jako měly zmíněné odpustky na náš vstup do nebe.
5) Následkem výše zmíněného kšeftování s povolenkami a našich ekonomických zájmů, jakož i tradičního politicko-hospodářského chování mnoha rozvojových zemí, je úplně jedno, jakým způsobem je budeme podporovat, ale nemůžeme po nich požadovat, aby svůj vývoj podřizovali něčemu, čemu nevěří.
V. Lanny Rosický, penzista

Vážení, celý problém s globálním oteplováním je vykonstruovaný politiky, kteří si nechtějí špinit prsty s řešením praktických otázek, jako jsou:
1) Zahlcování příkopů odpadky z plastů a prázdnými konzervami, které uklízí jen vítr, když je tam předtím naházeli lajdáci.
2) Zdravé prostředí v ČR více ohrožují miliony psů, kteří zamořují svými fakáliemi nejen chodníky ve městech, čímž slouží k vytvoření prostředí vhodného pro šíření tyfu, ale i okolí zdrojů pitné vody. Zde by mohl jít příkladem prezident Havel, když by se nechal nafil movat, jak v rytmu tanga likviduje výpěstky svých hafanů...
3) Globální oteplování je nesmysl, pokud v Gronsku kontinentální ledovec tloustne každý rok o 5 centimetrů.
Díky za prostor
Lumír Mosler, Příbram

Pokud jde o to, zda a jak člověk přispívá ke klimatickým změnám a s vědomím povinností vůči našim občanům: co by podle Vašeho názoru měli zákonodárci brát v úvahu, když se zabývají klimatickými změnami?
Zákonodárci by hlavně měli jit příkladem a uskromnit se ve svých materiálních potřebách, byt příkladem skromnosti a čestnosti nezapomínat na své spoluobčany kteří je zvolili na jejich posty, nerozhodovat se ekologicky nebo ekonomicky ale proste logicky ve prospěch všech občanu.
Jak by vládní politika měla řešit výskyt a následky klimatických změn a do jaké míry by se měla soustředit na regulaci emisí skleníkových plynů?
Ať už jsou klimatické změny ovlivněny působením člověka nebo jsou přirozené mel by se přijmout princip předběžné opatrnosti zejména energetickou politikou státu která by byla zaměřena na utlumeni fosilních zdrojů energie na nezbytné minimum a její nahrazeni jadernou energii a ekonomicky přijatelnými formami obnovitelných zdrojů energie a to nejen proto ze fosilní zdroje vypouštějí skleníkové plyny ale hlavně proto že fosilní zdroje jsou cenou surovinou pro chemicky průmysl a je nerozumně je spalovat.
Vlády by měli podporovat programy na úspory energii, a investovat do výzkumu nových zdrojů energii a zefektivnění stávajících zdrojů.
Dále je potřeba aby vlády přeorientovali dopravní politiku, optimalizovat dopravu, preferovat dopravní prostředky které lze pohanět elektrickou energii (vlaky, tramvaje, trolejbusy) podporovat výzkum a zavadění elektromobilů.
Jaký budou mít různé scénáře politického řešení této otázky, se kterými jste se setkal, vliv na národní ekonomiky, na spotřebitele, na vytváření pracovních míst a budoucí inovace?
Pokud se půjde cestou rozumu a výše popsaných řešení s převedením uvolněných pracovníků z optimalizovaných a zefektivyzovaných vyrob, těžby a přepravy do výzkumu a vývoje tak nedojde k negativnímu ovlivnění ekonomiky naopak by ji to mohlo prospět tak jako i životnímu prostředí.
Pokud však vlády půjdou cestou nereálných řešení jako je nepromyšlená a masivní podpora neefektivních alternativních zdrojů bude ohrožena nejen ekonomika ale i životni prostředí.
Jaký dopad a účinnost budou mít politiky založené na principu "omez a obchoduj" (tzv. "cap-and-trade policies") na zmírnění hrozeb spojených s klimatickými změnami a naši schopnost čelit těmto hrozbám v budoucnu?
Nevím zda zrovna emisní povolenky jsou ten nejlepší nástroj,  bylo by dobré každý rok vydat o něco menši množství povolenek jinak ztratí zcela svůj smysl, každopádně vše co omezí používání fosilních zdrojů je lepši než nic otázka ovsem je jestli by nebylo výhodnější lidské síly které se musí zabývat emisními povolenkami využijí do výzkumu a vývoje.
Jaká je morální zodpovědnost vyspělých zemí vůči zemím rozvojového světa? Měly by se vyspělé země pustit do programů, které významně omezí emise, zatímco rozvojové země mohou pokračovat v navyšování emisí v nezmenšené míře?
Rozvojové země musíme zapojit do programů na snížení a zabránění závislosti na fosilních zdrojích, nemůžeme dopustit aby udělali stejnou chybu jako my.
Rozvojové země mají šanci poučit se z chyb vyspělých zemí a s jejich pomocí vybudovat hospodářství nezávislé na fosilních zdrojích.
Za pravopisné chyby se omlouvám.
Rudolf Reich, Praha, prodavač

Jak by vládní politika měla řešit výskyt a následky klimatických změn a do jaké míry by se měla soustředit na regulaci emisí skleníkových plynů?
Dobrý den, myslím, že co se týče soukromých občanů a jejich znečišťování prostředí, vláda by se neměla soustředit na nějaké regulace a pod., ale pomoci mediální a reklamní kampaně docílit toho, aby lidé sami od sebe chtěli zlepšit prostředí ve kterém žijí a aby se museli před sousedy a známými stydět za to, že znečišťují své okolí více, než ostatní.
Jakub Milata, Ropice u Českého Těšína, student, jednatel s.r.o.

Protože pana Klause uznávám jako člověka, který to má v hlavě uspořádané, záměrně jsem nečetl jeho odpovědi, abych jimi nebyl ovlivněn.
 
K otázce č. 1:
 
Jsem přesvědčen, že vliv člověka na globální oteplování je naprosto zanedbatelný. Klimatické změny probíhají na naší planetě naprosto kontinuálně od počátku existence Země.
 
Existuje bezpočet důkazů, že podnebí se i za dobu lidské existence několikrát radikálně změnilo. Svědčí o tom např. výzkumy sněhové vrstvy na Kilimandžáru, kde je prokázáno, že sněhová pokrývka (která nyní v souvislosti s globálním oteplováním mizí) se za posledních 10 až 12 tisíc let "ztratila" a opět vznikla čtyřikrát.
Lze ale připomenout také fakt, že v Grónsku, které je pro nás krajinou prakticky věčné zimy bylo kdysi mírné podnebí, pěstovaly se tam podobné plodiny jako v Evropě a název ostrov získal od své zelené barvy.
Výrazně se klima začalo měnit teprve na přelomu 1. a 2. tisíciletí po Kristu, trvalé osady zde existovaly ještě v 15. století. V téže době v zimě zamrzalo moře kolem břehů severní Evropy ( takzvaná malá doba ledová ve 2. pol. 17.a počátkem 18. století), naopak na New Foundlandu, nyní zmrzlé nehostinné krajině,  dozrávaly hrozny. 
 
Není to tak dávno, koncem sedmdesátých let, varovali američtí vědci z Goddardova institutu svět, že nadchází nová doba ledová a dokazovali, že vlivem výrazného ochlazování obou pólů se mění směr větrů a mezi mnoha jinými důsledky tohoto jevu dochází k vysušování afrického kontinentu, včetně rozšiřování plochy Sahary.
Ti, kteří tvrdí, že ke změnám klimatu dochází vlivem lidské činnosti většinou žádné relevantní důkazy nepřinášejí a obvykle se opírají o krátkodobá měření, buď proto,že dlouhodobá neexistují, nebo proto, že se to lépe hodí k podpoře jejich katastrofických teorií.
 
Ze změn klimatu se stalo, nevím proč, novodobé náboženství. Zdá se totiž, že určitá skupina lidí má nezvládnutelné nutkání řídit chování lidstva  a  používá k tomu buď nějaké náboženství  nebo  jinou, většinou zcela scestnou, ideologii.  A environmentalismus bezpochyby ideologií je.
Kde diskutující pan Roman Pipek přišel na to, že environmentalismus je ekonomický směr, to bůh suď, ale je to politická teorie a ideologie velmi podobná dalším, lidskou svobodu omezujícím, -ismům.
 
Takže globální změny klimatu jsou, vliv člověka na ně marginální, nebo nulový a zákonodárci by neměli v tomto ohledu dělat nic jiného, než dělali dosud - regulovat v míře rozumné lidskou činnost v ekonomické a jiných oblastech, aby nedocházelo ke škodám na životním prostředí větším, než je nezbytné.
 
K otázce č. 2:
 
Regulace emisí skleníkových plynů by měla být řešena zhruba stejně, jako tomu bylo dosud, tedy tlakem na jejich stálé a úměrné snižování. Je jistě nutné regulovat emise tak, aby byly produkovány v míře nepoškozující zdraví lidí ( a ostatní přírody), ale přijímat zběsilá opatření ochromující ekonomiku může být jedině kontraproduktivní..
 
K otázce č. 3:
 
Podléhání tlaku ekologických aktivistů, environmentalistů a s nimi spojených nátlakových skupin v míře, jakou nám někteří politici připravují, bude mít katastrofální důsledky pro hospodářství a pro lidský život vůbec. Dojde k výraznému poklesu výroby v některých odvětvích ( způsobeným jednak snížením prodejů, jednak zvyšováním nákladů ), např. v automobilovém průmyslu, který je v mnohých státech hnacím motorem ekonomiky.
Krajina bude devastována stožáry větrných elektráren, které ovšem potřebnou energii nevyrobí a tak bude energie přes pokles průmyslové výroby nedostatek. Zvýší se nezaměstnanost možná i více jak dvakrát, na sociální dávky a důchody však peníze nebudou...
 
K otázce č. 4:
 
Obchodování s emisními limity mi připadá jako zcela scestná záležitost.
 
K otázce č. 5:
 
Stamiliardové půjčky vydané na pomoc rozvojovým zemím "rozpuštěné" do soukromých kont, na nákup zbraní a na megalomanské programy s nulovým, mnohdy spíš záporným efektem jsou důkazem, že speciální programy pro rozvojové země (pomineme-li krátkodobá humanitární opatření) jsou úplně na nic.
Jediné co pomůže, a to ve všech relevantních oblastech, je vytvoření podmínek pro rovný přístup rozvojových zemí na globální obchodní trhy, odstranění dotací na spotřební výrobky, zejména potraviny( v nichž vyniká právě největší ekokřikloun EU), likvidace administrativních a jiných bariér a zapojení ekonomik těchto států do světového volného trhu tak, aby se jejich hospodářství začalo zvedat ode dna.
Potom nebude třeba jim zmírňovat podmínky v čemkoliv, ať je to splácení dluhů, nebo promíjení neekologické ekonomiky.
 
Ing. Bedřich Mrázek, živnostník, ekonom, Olomouc

1. Názory a doporučení odborníků na klimatologii a ekologii.
2. Před vládami stojí několik úkolů: stanovení větších daní na emise, stanovení přísnějších limitů pro emise, podpora rozvoje techniky ohleduplné k životnímu prostředí a podpora šetření energií.
Daňově musí být zatíženo ničení přírody, naopak musí být zmenšeno zdanění práce. Regulace emisí musí být jednou z hlavních priorit. Dále by se do jejich rozhodování měla promítnout myšlenka nulového růstu: je potřeba se vzdát fixní ideje ničím neomezeného hospodářského růstu, v které bloudí jako v bludném kruhu.
3. Je potřeba pokusit se následky minimalizovat, je však třeba počítat s tím, že něco stát budou. Je třeba, aby je nezaplatili nejchudší.
4. Nelze se domnívat, že je to jen jakési technicistní řešení. Za současnými problémy stojí komerční pojetí naší společnosti založené na heslu "business first", kterého je třeba se vzdát.
5. Obecně lze říci, že emise musí snižovat všechny země bez výjimek status rozvojové země nesmí být generálním pardónem. Morální povinností vyspělého světa je ale hnát snižování vlastními prostředky dopředu a rozvojovým zemím pomáhat co do know-how, technologií, osvěty atp. Každý musí na snižování přispět takovým dílem, v jakém na to má.
Petr Slavotínek, kulturní redaktor, Praha 1

Reakce na odpovědi pana Klause americkým kongresmanům.
Rád bych se Vás pane Klausi zeptal, kdo Vás oprávnil hodnotit, co je pro lidstvo nejlepší a co je správné?  Co to je svobodná společnost? Chcete říci, že dnes, kdy nás ovládají nadnárodní korporace prostřednictvím médií, reklam a předhazováním průmyslové, chemické, jedovaté a umělé masy zbytečných "spotřebních" potravin, té masy zbytečných věcí, které vůbec k životu nepotřebujeme, které ničí naše vjemy, zanášejí naše domovy odpady, jsme svobodní?
Současná "Tržní ekonomika", současná "vyspělá civilizace" je masou, která je ovládána nadnárodními společnostmi, které sledují jediný cíl vydělat co nejvíce peněz. Jsme civilizací výrobců odpadů, plýtvačů surovin, nerespektujeme základní princip rovnováhy života na této zemi " všeho tak akorát" Místo abychom se učili od některých přírodních kmenů, které dokáží žít v rovnováze se svým prostředím, je likvidujeme.
Neustále slyšíme větší spotřeba, víc těžby, větší růst, více výroby, více exportu, stále dokola víc, víc, víc, ekonomický růst . Kam až chceme růst? Jako bychom byli slepí k historii vyspělých civilizací, na jejichž zániku se nejvíce podílel jejich nekonečný, bezmezný "růst" a pýcha o které také hovoříte, sám pyšnější než kdokoli druhý.
Souhlasím, že by měli zákonodárci chránit peníze daňových poplatníků, ukažte mi zemi, až na malé vyjimky, kde tomu tak je? Co se nám to snažíte namluvit? Specielně vlády ČR jsou ukázkovými plýtvači peněz daňových poplatníků neřkuli přímo zpronevěřiteli a to včetně zákonodárců, jenom těch kauz, které byly zveřejněny je až až a každý občan by dal k dobrému minimálně jednu další ze svého života!
Zákonodárci neustále podléhají tlaku lobystů, kteří prosazují své zájmy, nikoli zájmy občanů. Je nehorázné, co říkáte. Tváříte se jako bychom my obyčejní lidé byli masa bez názorů, bez schopnosti myslet, vidět, vnímat, schopni jen vhodit volební lístek do urny a pak už držet jen ústa a správně se klanět.
Tímto úplně ztrácíte kredit, který jste měl u mé osoby a věřím, že i u mnoha dalších občanů, kterým ještě zůstal trochu zdravý rozum v té atmosféře různých kampaní a masáží mozků naší slavné demokracie a tržní ekonomiky.
To, že Vám nesedí environmentalisté, házíte do jednoho koše vše, co jedni lidé pro ochranu přírody dělají, protože jim není jedno, že všichni lidé a to včetně jich samých dovedli tuto planetu tam, kde je dnes. Sundejte si laskavě ty růžové brýle a podívejte se kolem sebe, už je nosíte hodně dlouho.
To, že na této zemi vždy probíhaly změny a to i dramatické, že docházelo k vyhynutí druhů, atd., neznamená, že se toho budeme přeci účastnit a likvidovat přírodu, protože se to stejně děje odjakživa? Na co máme rozum?
Každému člověku se líbí krásná příroda, ať už to přizná nebo ne. Omezení nadměrné a často zbytečné spotřeby není nic co by někoho omezovalo, kromě magnátů průmyslu, kteří přijdou o své nadměrné zisky.
Denně sníme stejně jen omezené množství jídla a den má jen 24 hodin.
Stejně tak, jako se neosvědčili různé ismy a to i kapitalismus, neosvědčí se tržní ekonomika a demokracie v našem současném pojetí, protože se nevěnujeme dostatečně tomu nejpodstatnějšímu a to je vzdělání nás všech a výchova našich dětí. My potomci Komenského, vyučujeme stále metodami, které dělají z lidí jen ovce, chodící encyklopedie.
Informace, které se studenti bezhlavě "drtí", aby měli další čárku ve studijní knížce nebo indexu, často nejsou v té době již aktuální nebo jim chybí to nejpodstatnější, znalost praktického použití. Z dětí děláme stroje, podpora skutečného rozvoje, který by z nich dělal osobnosti neexistuje. Jesle, školky, výchovná zařízení podobná kasárnám zvané školy, to jsou naše nástroje ke "vzdělávání a výchově "dětí?
Ptám se Vás pane Klausi co jsou to "důležité potřeby miliónů lidí" a kterých lidí? Nás v Evropě, v Africe, v deštných pralesích v Pákistánu.?
Co myslíte pojmem " lidstvo"? Od jaké doby? Nezdá se Vám že za slovo komunismus skrýváte kde co? Na jednu stranu kritizujete komunismus na druhou stranu státy, které se k těmto fantasmagoriím hlásí podporujeme, Čína je toho zářným příkladem.
A co dnešní režimy, které vůbec nejsou komunistickými? A které provádí genocidu miliónů lidí po celém světě, včetně i takových zemí jako je USA? Nebo si myslíte, že vyhladit "omylem" nějakou bezvýznamnou vesničku v Afganistánu, Iráku či jinde, kde jsou zrovna zlobiví teroristé či jiní zlobivci, nelze považovat za genocidu? Proč asi takoví teroristé vůbec existují? Že by důsledky našeho svobodného světa?
Vaše doporučení je opravdu hodno politika dnešní doby:
"Mým doporučením proto je věnovat pozornost tisícům maličkostí, které negativně ovlivňují kvalitu životní prostředí. A chránit a podporovat základní systémové faktory, bez nichž by hospodářství a společnost nemohly účinně fungovat tj. zajistit lidskou svobodu a fundamentální ekonomické mechanismy jakými jsou svobodný trh, fungující systém cen a jasně definovaná vlastnická práva. Ty motivují ekonomické subjekty k racionálnímu chování. Bez nich nemůže žádná vládní politika chránit občany, ale ani životní prostředí."
Nezlobte se na mne, ale toto je opravdu směšné.  Každý den se setkáváme s dopady svobodného trhu na naše životy. Proč lidé ve vyspělých zemích trpí daleko větším pocitem nespokojenosti, strachu z budoucnosti , necítí se být šťastnými atd? Toto jsou všechno důsledky této vaší "svobodné společnosti" která vůbec není svobodná. To, že mohu odjet kam se mi zachce, že si můžu koupit co se mi líbí ještě neznamená, že jsem svobodný.
Vysvětlete nám obyčejným lidem, proč ještě dnes musíme pracovat 40 hod týdně? Neustále dochází k vylepšování pracovních postupů, produktivity práce, jsme samá inovace, vynález neustále si zjednodušujeme pracovní postupy, spoustu práce za nás vykonávají stroje.
Pro koho pracujeme, kdo udává pravidla a proč? Vsadil bych se , že stejně nespotřebujeme v průměru ani polovinu toho co vyrobíme. Pro koho to vše vyrábíme? Pro naše skládky? Pro zisky oněch korporací a magnátů? Pro naše slavné politiky a vlády, aby si mohli hrát na vládce?
Ano Země je na prvním místě, protože ona nám dala prostor pro život a ona rozhodne kdy nám ho zase vezme, pane Klausi.
S pozdravem
Občan Jaromír Štrup, Plzeň

Budu se zbývat jen prvními dvěma  otázkami, protože si myslím, že odpovědi se týkají i zbylých tří.
1.  Pokud jde o to, zda a jak člověk přispívá ke klimatickým změnám a s vědomím povinností vůči našim občanům: co by podle Vašeho názoru měli zákonodárci brát v úvahu, když se zabývají klimatickými změnami?
Skutečně vědecké výzkumy o příčinách (možné) změny klimatu ještě zdaleka nejsou ve stádiu, kdy by se jimi měli zabývat zákonodárci. Výstupy, které jsou nám pomocí nátlakových skupin předkládány, nejsou vědeckými výsledky v pravém slova smyslu, protože neprošly oponentními mechanismy, ve vědě obvyklými.
Zákonodárci by měli mít v tomto stádiu na mysli jedinou věc: Podpořit, třeba i rozpočtovými pravidly, výzkum klimatu v širším rozsahu, než dnes. Peníze by byly takto vynaloženy mnohem účinněji, než při zavádění zbrklých opatření na základě neúplných znalostí.
2.   Jak by vládní politika měla řešit výskyt a následky klimatických změn a do jaké míry by se měla soustředit na regulaci emisí skleníkových plynů?
Při uvážení všech nynějších i budoucích energetických potřeb lidstva a možností jejich uspokojování se ukazuje, že nahrazení zdrojů, produkujících zároveň skleníkové plyny alternativními zdroji je v současné době nemožné, aniž by to zásadně ovlivnilo světovou ekonomiku. S jedinou výjimkou jaderné energie.
Proto by se vládní politika měla spíše než restrikcí a regulací zabývat rozvojem jaderných zdrojů a podporou výzkumu termojaderných čistých technologií. Zároveň pak cíleně pracovat na změně postoje veřejnosti, vedené denně polovzdělanými bulvárními médii (bohužel i veřejnoprávními) směrem k iracionalitě.
V týdnu od 5. do 9. listopadu proběhnou na všech součástech univerzity volby do AS ZČU. Zde se můžete dozvědět více o kandidátech. Poznámka: Článek je průběžně aktualizován!!
Seznam všech kandidátů a volebních termínů.
V tomto článku budou zveřejněny profily a volební programy všech kandidátů a skupin kandidátů, kteří o to projeví zájem (odkaz napište do komentářů popř. pošlete příslušný materiál rovnou autorovi článku):
Volební program skupinky zahrnující kandidáty ze všech součástí ZČU naleznete zde , seznam kandidátů patřících do této skupiny pak tady . 
Volební plakát kandidátů za FEK Pavly Boháčové a Lukáše Lva je k dispozici zde 
Volební program kandidátů za FPR Tomáše Plíhala a Martina Polacha najdete zde . 
Profil kandidátky za FPE Bc. Soni Königsmarkové najdete zde . 
Profil kandidátky za FPE Jany Kavalírové najdete zde . 
Volební program kandidáta za FEL Karla Turčíka je k dispozici zde . 
Volební program kandidáta za DSP (doktorské studijní programy) Ing. Karla Janečky (FAV) najdete tady . 

V minulém akademickém roce začalo při hodnocení kvality výuky platit pravidlo o zveřejňování neanonymních připomínek studentů. Před pár týdny byly zveřejněny výsledky již druhé semestrální ankety s touto novinkou, a proto je čas pomalu začít bilancovat, zda se splnily naděje, které byly do tohoto kroku směřujícího ke zlepšení informovanosti studentů vkládány.
K tomu, abychom mohli tuto záležitost objektivně posoudit, je třeba se vrátit o půldruhého roku zpět do doby, kdy se o uvedené změně začalo diskutovat. V komisi pro kvalitu výuky tehdy proti sobě stály dva názory: Zástupci studentů usilovali o plošné zveřejňování všech (tedy i neanonymních) připomínek a argumentovali tím, že tento krok výrazně přispěje ke zvýšení prestiže ankety a tím i k intenzivnější účasti studentů v procesu evaluace. Naopak, většina členů z řad učitelů tento návrh odmítala s tím, že by stavěl akademické pracovníky do nerovné pozice, kdy jejich jména zná každý, zatímco jména jejich kritiků (a to včetně těch, kteří by si při hodnocení léčili své mindráky) by zůstávala utajena. 
Výsledkem jednání byl uvedený kompromis založený na zveřejňování pouze neanonymních připomínek. Je třeba říct, že i toto řešení vyvolávalo mezi lidmi zabývajícícími se problematikou hodnocení kvality určité obavy. Asi nejsrozumitněji je přitom vyjádřil ve svém článku na Dioné z 28. 4. 2006 tajemník komise pro kvalitu výuky Doc. Herout. 
Přiznám se, že jsem si tehdy tyto kritické názory příliš nepřipouštěl, a upřímně jsem věřil, že zveřejňování neanonymních připomínek je jedním z podstatných kroků vedoucích ke zkvalitnění procesu evaluace. S tím, že další změny v této oblasti by měli následovat (viz můj článek o tomto tématu z 23. 9. 2006). Vycházel jsem přitom z dobrých zkušeností, které s uvedeným opatřením mají na některých jiných školách, např na pražské Matematicko – fyzikální fakultě (celá řada i velmi kritických poznámek, zvýšení účasti studentů i zájmu učitelů o anketu apod.) 
Bohužel, v tuto chvíli musím přiznat, že jsem se ve svém optimismu šeredně mýlil. Pokud se totiž podíváme na výsledky hodnocení za uplynulý semestr, tak nemůžeme přehlédnout následující negativní rysy: 
a) došlo ke snížení absolutního počtu respondentů zhruba o 300 oproti srovnatelnému období o rok dřív (relativní počet sice vykazuje nárůst, ale to je dáno jakýmsi trikem drasticky snižujícícím počet těch, kteří podle statistik mohli hodnotit…)
b) počet zveřejněných připomínek je nízký, a to paradoxně především u těch nejvíce kontroverzních předmětů. To znamená, že přetrvává trend, kdy hodnocení kvality je svými důsledky zaměřeno především na pilování drobností u předmětů vedených ve své podstatě velmi dobře, zatímco předmětů vyloženě problémových se takřka nedotýká 
c) mizivé a stále klesající množství komentářů garantů k výsledkům hodnocení (na některých fakultách ani jeden). Opět přitom platí pravidlo, že komentáře přidávají primárně učitelé hodnocení spíše pozitivně, ti kritizovaní anketu okázale ignorují 
Jakýkoliv z těchto výsledků by stačil k tomu, abychom oprávněně pochybovali o tom, že se proces evaluace na ZČU ubírá správnou cestou. Všechny tři dohromady pak dávají naší univerzitě velmi špatné vysvědčení v oblasti, která má svůj význam mimo jiné třeba i v tolik diskutovaném hodnocení vysokých škol. Musíme si uvědomit, že na vině jsou alespoň do určité míry všechny skupiny na univerzitě a pokusit se rozetnout bludný kruh, kdy učitelé říkají, že na anketu nereagují kvůli nízkému zájmu studentů, a studenti naopak nehodnotí proto, že necítí dostatečnou zpětnou vazbu. 
Zkrátka a dobře, problematika evaluace je jedno z témat, na které bychom se v následujícícm období měli intenzivně zaměřit. Přitom je třeba nebát se diskutovat v co možná nejširším kruhu i o drastických změnách celkového nastavení systému a o opatřeních, která by pro řadu lidí na univerzitě (a to jak pro učitele, tak i pro studenty) nebyla příjemná. Jedině tak je podle mého názoru možné se v tomto tématu posunout výrazně kupředu a najít co nejoptimálnější model hodnocení kvality výuky. 

Letošní Exodus 007 byl v několika případech velmi netradiční. Prvním, velice „neexodusovým“ postřehem, který jistě nikomu neušel, je fakt, že po celou cestu nepršelo. Ano, možná chvilku mrholilo, ale žádný tolik typický déšť. 
Když vostuda, tak pořádná
Když vyvádět, tak do rána
Ale kdo je tady dneska normální
Když průser, tak už totální
„Kampak jdeme?“ „Na.. sraz takový menší studijní skupiny.“ „Neříká se jí ORGIE??“ „Pane Stratforde, je to jen party!“ „A peklo je jen sauna..“ (Baví se otec s dcerou a její kamarádkou.)

Další novinkou byla účast zahraničních studentů. Postřehla jsem studenty a studentky mluvící rusky, ale doopravdy nevím, odkud a kolik jich vlastně bylo. Zajímavá je také účast několika studentů MFF UK, tedy známého Matfyzu. Také bych měla zmínit poslední vystoupení zpěváka Archy, který se tímto vystoupením rozloučil se svými posluchači, ale o tom se dočtete v dalších kapitolách článku. 
„A co uděláme s těmi, kteří namáhavý pochod nevydrží?“ „Kdo nebude moci dál, necháme ho napospas dravým šelmám. Anebo ho před výstupem na Hradovou .. zastřelíme.“ 
Sraz byl již tradičně u rektorátu ve dvanáct hodin. Nastavila jsem si předchozího dne budík raději na deset ráno, abych měla vše pod kontrolou. V deset zazvonil, já ho típla (klasika) a spala dál. V tom sladkém snění slyším najednou píšťalku. To se mi asi zdá, a překulím se na druhý bok. Ale pak slyším úplně zřetelně Hekyho, jak z plných plic řve: „Exoduuus! Exoduuus!“ Do prčic, já zaspala! Tož jsem se velice rychle začala chystat na cestu. Sotva jsem zamířila do koupelny, už slyším kluky, jak mi ťukají na dveře, že vyrážíme, protože si chtějí u Darebáka (pověstná UU 101) natočit pivo do pet lahví, kdyby měli po cestě žízeň. Stihla jsem se tedy obléknout, hodit do batohu víno, aby bylo veselo a vyrazili jsme. I přes počáteční zpoždění jsme stihli u Darebáka pivko a pro mě ráno zanedbané kafe. 
You, you, you!
Do you know that bad girls go to hell?

U rektorátu nás čekalo hned několik překvapení. Předně se tam sešlo nějak moc lidí – s takovou účastí (když je zima za dveřmi) jsem nepočítala. Naopak organizátoři mysleli na vše, a tak slibovali, že v cíli bude guláše pro každého odhadem kolem čtyř porcí. Pár lidem zasvítila očka a pochod se hned jevil ještě příjemnější. Po projevech organizátorů a pana prorektora jsme měli nahlásit, ze které jsme fakulty a během výslechu nás počítali. Ještě když jsme u toho zjišťování fakult: domluvili jsme se s kamarády, že nahlásíme svou příslušnost k FAV, i když tomu tak není. Na FAV konto tedy přibyla spousta hlasů většinou patřících Fakultě elektrotechnické. Když jsem přišla na řadu já, byla jsem rozhodnutá se také nahlásit mezi aplikované vědce. Jenže pak jsem spatřila, jak se v kolonce FF krčí jeden ubohý hlas a odolala jsem pokušení. Přiznala jsem se ke své Filozofické fakultě, abychom měli alespoň dva hlasy. 

Lidé by se smáli, kdyby věděli, co se snažím udělat. Vyrobit nové supervíno během půl hodiny se zlomkem přírodních zdrojů a pošahaným asistentem. Říkali by: „Bernard Black, to je blázen. Je šílený, nebezpečný.“ Ale já jim ukážu, všem jim ukážu! Je to můj osud, můj odkaz lidstvu! 

Během cesty k Valše jsem „ochutnala“ snad všechen alkohol. Po vínu, pivu, houbě a domácí slivovici mi bylo nabídnuto Losnovo home-made rybízové víno. No, chutnalo to spíše jako portské – mělo takovou těžce sladkou chuť, ale na domácí kolejní výrobu bylo dokonalé. Vyslechla jsem i návod na výrobu domácího vína z květů černého bezu a kupodivu jsem si zapamatovala i nejdůležitější informaci: nenechávat demižon s obsahem budoucího vína během kvašení na sluníčku. Jinak by mohl bouchnout!! 

„Nuž dej sem zlaté číše, páže, a nalej vína - dolej výš -
dnes, pane Bušku, čehoš zvíš!" král Karel vesel káže.

Cestou lesem k rouře nás neustále obtěžovali cyklisté, kteří chtěli uvolnit cestu. Opravdu nás to začínalo otravovat – uhýbání bylo náročné, a tak začaly vznikat věty jako: „Já si asi najdu klacek, ať jsem na dalšího cyklistu připraven.“ Pak jsme vymýšleli, jaký by to byl legrační Exodus, kdybychom si všichni vyrazili na kolech značky „Ukrajina“. A nejdrastičtěji to vyjádřil Kelvin, když pravil: „No, tak příští Exodus bysme jeli na kole a aspoň by pak nemuseli objednávat tolik guláše..“ Tož na příštím Exodu dobrou chuť, děcka! ;) 
 
„My, myslím, jsme se už vpili!"

Trasa vedla přes lesy, ale i kolem obytných domků, kde se událo nečekané zastavení. Během čekání, než dorazí zbytek skupiny, vyšla na dvorek zvědavá paní obyvatelka domku. Tu se chopil Losna příležitosti a velice nabízel paní své rybízové víno. Nevíme, o čem si povídali, ale paní vypadala překvapeně a šťastně. 

„Jsem tu vůbec správně?“ „Už ne. Za chvíli přijdou devianti a chci dopsat román.“
 
Po všech zastávkových ochutnávkách, které už si ani nepamatuji, jsme se vydali vstříc pověstné rouře. S kamarády jsme měli ďábelský plán: nechtělo se nám brodit řeku, neb trpíme závratí, a tak jsme si našli výhodnou obchůzku. Nadejdeme si přibližně kilometr, ale když půjdeme svižně, snadno doženeme zbytek exodusáků. Celý průvod se u roury znatelně zdrží, takže jsme měli šanci. Náš plán vyšel – stihli jsme ještě druhou polovinu překračující potok. Bohužel jsem už neviděla, jak si jeden kluk navléká na nohy speciální vodě odolné pytlíky, se kterými originálně zdolává zákeřný potok. Nevadí, máme přece fotodokumentaci. Hrubý byl i borec, co přešel potok přímo v botách. Určitě v nich měl mokro, ale tvářil se, že mu to ani v nejmenším nevadí. Jinak dobrá zpráva: obávanou rouru přežili všichni, i ti opilí. 
 
 
Dal jsem dohromady několik kluků – samej skvělej matroš, výkvět Padovy! 
Bohužel se před rourou též oddělila malá skupinka Norků, razící si svou vlastní trať nečekaně přes hospody. Měli v plánu navštívit hospody ve Valše, Lhotě, Nové vsi, atd., jenže se jim ona „norek trasa“ poněkud vymkla z rukou. O jejich strastiplné cestě ještě uslyšíme.. 
 
„Staré víno je dobré víno.“ „Ano, ale drahé víno je taky dobré víno.“ „Ano, ale čím je víno starší, tím je lepší.“ „Ano, ale čím je víno dražší, tím je taky lepší.“ 

Cesta dál vedla lesem kolem kapličky, u které proběhlo hromadné focení. Nejvíc se ale všichni těšili na pískání a pokřikování na kamiony, projíždějící pod mostem. Opravdu úchvatný zážitek – banda studentů, radujících se, když jim kamion odpověděl hlasitým troubením.. 

Vyhledávejte veselé věci, které vás nutí do smíchu. Pokud nevidíte nic dostatečně směšného, předstírejte, že to vidíte a pak se smějte. 

Následoval další les, kde byl Heky (ale již po ochutnávání dvou lahví Peach vodky) sražen do bahna u jezírka. Myslím, že si zasluhuje cenu za nejlepší momentky z pochodu! Studenti si také nenechali ujít lákavé posedy, proto máme tolik fotek, kde z dálky vidíte z posedu vykukovat Exodus vlajku. Navíc byl zdolán světový rekord v největším počtu lidí na jednom posedu. Sami rekordmani přiznávali: „Uvnitř bylo hrozné vedro.“ Naneštěstí si při běhu s vlající exodus vlajkou kamarád trochu vyvrtl kotník. Nic však nedbal počáteční velkou bolest a statečně pokračoval v cestě kolem vojenského prostoru. 
 
"Mám žízní umřít? - Na mou víru,
tys oslep, páže - nevidíš,
že přede mnou je prázdná číš? - 
A dej mi dobrou míru! 
Bez dalších větších obtíží jsme došli do Červeného Újezdu, kde na nás čekalo občerstvení v podobě horkého čaje s rumem, pivem a sladkostmi. Nabrali jsme nových promilí, teda, sil, seznámili se a pokecali s neznámými účastníky a zjistili, kdo již pochod nepřežil. Špinaví, upocení a zabahnění studenti spokojeně dál cpali svačiny. Většinou panovala dobrá nálada z toho, že neprší a že máme víc jak půlku pochodu za sebou.
„Tady Orel, Dášenka jde celou dobu v bačkůrkách. Přepínám.“ „To má smůlu, v čem bude lyžovat? Přepínám.“ 
Putovali jsme lesem k silnici vedoucí do Chotěšova - letos se tato část pochodu obešla bez našeho halekání. O to nadšenější jsem byla z půjčené vysílačky. Já se pohybovala někde v přední části průvodu, druhou vysílačku měli kluci v zadním voji. Cestou jsme si vysílali informace pod tajnými hesly „tady orel“ a „tady sova“ a zjišťovali indicie, jestli už zadní voj například potkal dva houbaře se psem. Myslím, že nikde jinde bychom si neužili takovou legraci se dvěma vysílačkami, než na Exodu.

Nic se, má milá, nic neboj!
Veselo u mne, všeho hoj:
masa dost - ale bez krve.

Pochodováním po silnici jsme se nedočkavě blížili k Chotěšovu. Ještě klasické focení u cedule, na důkaz, že jsme tam opravdu byli, a už jsme si to rázovali zámeckou dlažbou k hostinci a cíli naší cesty. Norci se nám neozývali - mohli jsme jen doufat, že nějak trefí a ještě toho dne dorazí do finiše celí. Někteří nadšenci se šli podívat do slibovaného kláštera (již na začátku pochodu nás Slávek informoval, že klášterem bude provázet asi třistaletý dědeček, tak ať se chováme uctivě), jiní se šli najíst, napít, vystřízlivět, pobavit s ostatníma nebo si před koncertem trošku dáchnout. 
 
„Dneska je světový masíčko!“ řekl číšník. … „Heh, to jsou kydy!“ ozvalo se od vedlejšího stolku a vzduch se rozpadal na tisíc mušek.
Po hodině se vrátili studenti z prohlídky v klášteře a dali se do výborného guláše. Organizátoři nelhali, když slibovali, že to bude guláš v masu, ne maso v guláši, jako na předchozím Exodu. Po osmé začal koncert a zábava. Taneční kreace se ale rozjely až po uvedení kapely Archa a skvělém úvodním Tureckém pochodu na elektrickou kytaru. Také u ohně byla skvělá atmosféra. Za kytarového doprovodu se zpívaly rozličné písně a popíjely rozličné nápoje. Ti, kdo si dosud nestačili zdřímnout, to dohnali u ohně. Nezklamala klasická poloha „superman“, kdy spící člověk vypadá jako letící Superman. 
 
Tělo se nikdy nenašlo..
Venku již byla tma jako v ranci, ale Norek skupinka pořád nikde. Tu najednou volá jeden z nich, ať pošlou auto do Líně pro nebohého Norka, který opravdu nemohl dojít. O pár hodin později to zmiňovaný Norek velice rozjel na tanečním parketě. Zbytek dorazil do Chotěšova ve zdraví o něco později. Dívaje se na mapu uvažovali, proč šli s bezvládným Norkem až do Líně, když se mohli vrátit do Nové Vsi, která byla nedaleko..

Točí se, točí kolo dokola a až nás smrtka zavolá, my vytáhneme rance. Sbalíme svý tělesný ostatky, srazíme podpatky a potom dáme se do tance. 

Uvnitř sálu Archa rozjížděla Archastein šou a ostatní to rozjížděli na parketě. Venku vrávorala eskyma – lidé, kteří byli šikmooce veselí nejen z požívání alkoholu. Od ohně se ozýval „krutý smích“ – jak se zpívalo v jedné písni na přání. Každý si našel zábavu podle jeho gusta. Všichni byli spokojení. Co ještě dodat? 

Ale já už nejsem.. celý muž.. 

Jediným smutným zážitkem bylo loučení frontmana Archy, kterého již na příštím Exodu neuvidíme. Malou kompenzací pro něj byly nezapomenutelné zážitky z koncertu, jak se zmiňuje v komentáři na Dione v článku Exodu 007 obrazem. 

Pan Haitaud jde spát. 

V průběhu Exodu 007 se tedy neudál žádný skandál, vše proběhlo v pořádku. První várka studentů odjela v jednu hodinu, jak bylo předem domluveno, pro zbytek se autobus posléze vrátil. Na závěr musím zmínit, jak se jedné slečně podařilo rozbít skleněné dveře do sálu. Doufejme, že to znamená štěstí pro budoucí pochody s názvem Exodus! 

P.S.: Citáty použité v článku můžete najít v textech od Chinaski, Nohavici, Psích vojáků, v seriálu Black Books, filmech Saturnin, Maverick, S tebou mě baví svět a 10 důvodů, proč tě nenávidím, a v básních Svatební košile a Romance o Karlu IV. Snad jsem na nic nezapomněla!
ZČU se jako první česká univerzita připojila k podpoře Fair Trade. Čokoládové tyčinky, čaj a cukr s ochrannou známkou Fair Trade, tzv. spravedlivého obchodu, jsou od října v nabídce menzy na Borských polích. Západočeská univerzita se stala první univerzitou v Čechách, kde mají studenti možnost vybrat si mezi konvenčními a tzv. „férovými“ potravinami. 
Co přesně to znamená? FAIR TRADE je alternativní hnutí, které se snaží vrátit spravedlnost a partnerský přístup do obchodních vztahů s výrobci v nejchudších oblastech světa. Málokterý spotřebitel kávy, čaje nebo čokolády ví, že tyto běžné potraviny vznikají často za velmi bídných podmínek, že na plantážích pracují děti a že za plodiny platí velké společnosti výkupní ceny, které farmářům sotva pokryjí životní náklady. 
Mezinárodní Fair Trade organizace proto stanovují vždy pro určité období minimální výkupní ceny, které jsou vyšší než na světovém trhu. Pěstitelé dostanou za svoje plodiny lépe zaplaceno, navíc mohou získat tzv. prémii, kterou jsou povinni investovat do rozvojových projektů pro místní komunity. Důležitá je pro ně i jistota dlouhodobých obchodních smluv, snazší přístup k úvěru i odborné poradenství. Na druhou stranu musí ale i pěstitelé dodržovat řadu pravidel – nesmějí využívat dětskou práci, musí zajistit svým zaměstnancům podmínky podle mezinárodních standardů práce, jsou zavázáni k využívání ekologických výrobních postupů. 
Hlavní kontrolní institucí je mezinárodní Fair Trade Labelling Organization (FLO). Ta stanovuje, za jakých podmínek může být výrobek certifikován a označen ochrannou známkou Fair Trade. Společně s dalšími mezinárodními a národními Fair Trade instituce pak sleduje dodržování podmínek jak u obchodníků, tak přímo u výrobců v rozvojových zemích. 
Většina Fair Trade výrobků je také certifikována jako BIO a splňuje náročná kritéria ekologického pěstování. 

Přínosy FAIR TRADE pro producenty v rozvojových zemích
• vyšší výkupní ceny, které:
    • pokrývají výrobní náklady
    • pokrývají náklady na základní životní potřeby pěstitelů (bydlení, strava, oblečení, náklady na školní docházku dětí)
    • umožní rozvoj celé komunity (součástí ceny je tzv. sociální prémie, která určena na komunitní rozvojové projekty – stavbu školy, ordinace lékaře, modernizaci provozu, atp.)
• jistota minimální výše výnosu na jednotku produkce (nezávisle na fluktuaci světové ceny komodity), tzn. záruka určité míry stability
• možnost záloh nebo poskytnutí úvěru
• poradenství (výroba, prodej, marketing, administrativa)

Přínosy FAIR TRADE pro spotřebitele
• garance nejvyšší kvality všech produktů, jejichž cena je navíc ve srovnání se stejně kvalitními výrobky na stejné úrovni, ale často spíše nižší
• garance původu surovin i všech postupů použitých při pěstování i výrobě
• nepřípustnost dětské práce a šetrnost k životnímu prostředí na všech stupních výroby
• většina produktů Fair Trade nese i certifikaci BIO a odpovídá tak moderním trendům ve výrobě i spotřebě potravin. 
• záruka, že pěstitel z rozvojové země dostal za svoji práci spravedlivou odměnu
Nadace Beatrice a Rochuse Mummertových každoročně ve spolupráci s DAAD (Deutscher Akademischer Austausch Dienst) uděluje až 15 nadstandardních stipendií talentovaným studentům ze střední a východní Evropy. Cílem stipendia je podpořit studenty, kteří jsou připraveni převzít zodpovědnost za politický a ekonomický rozvoj svých zemí. Motto stipendia je: Převzít odpovědnost, prokázat leadership, utvářet Evropu. 
Kdo je Nadace Beatrice a Rochuse Mummertových?
Manželé Mummertovi založili nadaci v roce 2001 s cílem přispět k zajištění dlouhodobé stability v Evropě. Cíl nadace by měl být naplněn prostřednictvím podpory nadaných studentů technických a ekonomických oborů, kterým víceletá stipendia nadace umožní ukončit studium na prestižních univerzitách v Německu - konkrétně na RWTH Aachen pro technické obory a Universität zu Köln pro ekonomické obory. Podpora studentů s potenciálem zastávat pozice na top-manažerských pozicích jak v soukromé, tak ve státní sféře, by poté měla umožnit ekonomicko-politický rozvoj zemí bývalého východního bloku a jejich úspěšnou integraci do evropských struktur.

Komu může být stipendium uděleno?
O stipendium se kromě uchazečů z České republiky mohou ucházet i studenti ze 12 dalších zemí střední a východní Evropy, kteří splňují následující podmínky:
- studium ve 3. nebo 4. ročníku technického nebo ekonomického oboru
- dobrý prospěch
- velmi dobré znalosti němčiny
- Leadership-potenciál
- sdílení myšlenek nadace
- ochota vrátit se po ukončení studia do rodné země
- věková hranice 24 let v době nástupu stipendia

Co nadace nabízí?
Nadace umožňuje stipendistům v rámci tříleté podpory dokončit druhou část jejich studia (tzv. Fachstudium) přičemž budou zařazeni do pětiletých magisterských programů (Diplomstudiengänge). Alternativně mohou v rámci dvouleté podpory získat titul Master v nově zaváděných navazujích programech. Hlavním cílem nadace je zajistit další všestranný rozvoj schopností stipendistů. Oproti jiným programům proto nabízí péči i nad rámec samotné finanční podpory. Kromě velkoryse vypláceného měsíčního stipendia k pokrytí životních nákladů tedy zajistí i:
- zajištění PC vybavení pro stipendianty
- přidělení kmotrů z řad významných osobností německé kultury a hospodářství 
- finanční podporu pro náklady na bydlení
- zdravotní pojištění
- zprostředkování praktik ve významných německých firmách

Přihlášky do programu pro začátek studia v zimním semestru 2007/08 posílejte do 15. listopadu 2007 na adresu:

Pan Miloš Kopal
Akademická informační agentura (AIA)
Dům zahraničních služeb MŠMT
Senovážné náměstí 26
11006 Praha

Více informací o stipendiu, výběru, přihláškách a případně i kontakt na současné stipendianty naleznete na stránkách nadace:
www.mummertstiftung.de
Informace o stipendiu naleznete také na stránkách DAAD
http://www.daad.de/deutschland/foerderung/ausschreibungen/04699.de.html 
případně také na stránkách Dům zahraničních služeb MŠMT
http://www.dzs.cz/scripts/detail.asp?id=1068&preview=yes
Absolventů humanitních oborů stále přibývá. Na rozdíl od svých kolegů v USA očekávají, že firmy na ně čekají s odpovídajícím místem a otevřenou náručí. To se ale nestává.

Proč jsi studoval, když teď prodáváš bagety? Ptají se doma do omrzení Marka Velebného. Nelze se jim divit. Marek před časem překročil třicítku. Jeho curriculum vitae vypadá slibně: absolvoval magisterské studium na někdejší Fakultě humanitních studií Západočeské univerzity v Plzni, ale má za sebou i tříleté studium v Německu. Mluví velmi dobře německy, slušně anglicky, umí pracovat s počítačem. Už během studií pracoval v oddělení styků s veřejností v plzeňské zoologické zahradě. Následovala práce asistenta Technické inspekce instalace softwaru a práce s učni na odborném učilišti pekáren. U pečiva nakonec zůstal. Za pultem. 

Pět let po ukončení vysoké školy spokojený rozhodně není. A cítí se podveden: „Kdyby uchazeči o studium měli pravdivé informace o možnostech uplatnění, na studium některých oborů by prostě nešli.“ 

Vinu přitom dává vedení vysokých škol: domnívá se, že láká studenty nereálnými sliby hlavně proto, že s nimi na školu přicházejí státní dotace. Na obrovskou poptávku po humanitních oborech odpověděly české vysoké školy před časem přirozeně: zvýšenou nabídkou. Vznikly nové studijní obory a programy, z nichž mnohé mají slovo „humanitní“ dokonce přímo v názvu. 

Zejména v bakalářském stupni většinou spíše prohlubují a rozšiřují všeobecné vzdělání, což je všeobecný trend, který k nám přichází ze Západu. Američtí a západoevropští absolventi těchto oborů však – na rozdíl od českých -nečekají, že po skončení školy získají automaticky místo určené pro vysokoškoláka. Mnozí působí léta jako číšníci, servírky nebo taxikáři a při tom chodí na nejrůznější konkursy. 

V Česku, ale třeba taky v Rakousku, je tradice trochu jiná: kdo vystudoval vysokou školu, očekává cosi jako umístěnku. V podobné situaci jako Marek je i pětadvacetiletá Kateřina. I ona čekala, že po získání bakalářského titulu na humanitních studiích sežene slušně placené místo s perspektivou. Hledala rok a – nenašla. Alespoň ne takové, jaké by jí vyhovovalo. Naštěstí měla za sebou brigády v jedné neziskové instituci. Platila dost málo, ale Kateřinu tam už znali. Věděli, že je snaživá a spolehlivá, a tak ji přijali do pracovního poměru na její původně brigádnické místo s tím, že časem se možná najde něco lepšího. 

Protikladné tendence 

Znamená to, že míst pro vysokoškoláky není dost? Ředitel Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK Jan Koucký k tomu říká: „V České republice v současnosti probíhají dvě podstatné tendence, které působí poněkud protikladně, a jejich vliv na uplatnění absolventů vysokých škol se proto částečně ruší.“ Za prvé se zásadním způsobem proměňuje vzdělanostní struktura absolventů. Ještě před deseti lety tvořili absolventi vysokých a vyšších odborných škol pouze dvacet procent absolventů, kteří přicházeli ze škol na pracovní trh. V roce 2006 již ovšem představovali více než třicet procent absolventů a tento podíl se bude v příštích letech dále rychle zvyšovat. Jejich uplatnění proto přirozeně prochází podstatnými změnami. I u nás si absolventi vysokých škol musejí zvykat na to, že často získají méně prestižní a méně kvalifikovanou práci než jejich předchůdci. Na druhé straně se české ekonomice mimořádně daří, což se projevuje i ve výrazném růstu počtu pracovních příležitostí. Absolventi středních i vysokých škol vstupují na mnohem příznivější pracovní trh a mohou si vybírat z široké nabídky mnoha zaměstnavatelů. Příležitostí je ve skutečnosti dostatek a ještě lepšímu uplatnění absolventů brání především jejich nízká mobilita způsobená jak objektivními problémy se sháněním bydlení, tak subjektivní neochotou absolventů se stěhovat. 

Co nás čeká za pár let 

Podle Kouckého je ovšem třeba počítat s tím, že rychlý ekonomický růst a s ním spojený rozmach pracovního trhu se během několika let opět oslabí a absolventi se dostanou do podstatně méně příznivé situace. Určitých kvalifikací bude najednou nadbytek a prohloubí se rozdíly v uplatnění absolventů. Proto je důležité sledovat vývoj poptávky na pracovním trhu a slaďovat s ním nabídku vzdělávání a kvalifikací. Berou to mladí lidé v úvahu? Faktem je, že počet uchazečů o humanitní studia je stále vyšší než o technické obory. A to přesto, že některé školy, které humanitní studia nabízejí, hlásí pokles zájmu. Například na obor Základy humanitní vzdělanosti Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se ještě před několika lety hlásilo o třetinu víc uchazečů než letos. Téměř polovina přijatých ke studiu navíc nakonec nenastoupí. To je ale podle proděkana Jiřího Koumara způsobeno prostě tím, že se v daném oboru zvětšila nabídka vysokých škol a mladí lidé si mohou víc vybírat, kam půjdou. Také na pražské Fakultě humanitních studií registrují mírný pokles počtu uchazečů. Přesto se letos jen na bakalářský program hlásilo 1700 lidí. Přijato bylo něco kolem osmi set, asi padesát až šedesát jich ale nakonec nenastoupilo.
Kolejní rádio ZČU v Plzni – rádio Bomba v rámci snahy o zpestření programu prostřednictvím rozšíření o nové hudební žánry i mluvené slovo hledá posily do týmu. Staňte se jeho součástí!
Rádi bychom vám, posluchačům, nabídli širší výběr hudebních žánrů a druhů zábavy. Pořady vyhrazené například pro hudební styly jako ska, rap, d´n´b, ale i kytarovky, hudbu 80.let nebo hudbu vážnou – je toho tolik co na jiných rádiích příliš neslyšíte a přitom je vám tento druh hudby blízký. Pojďte do toho s námi, vytvořte si svůj hudební pořad a udělejte tím radost nejen sobě, ale i dalším příznivcům „vašeho“ hudebního stylu.

Máte zájem spíše o publicistiku, interview, rádiovou zábavu? Dejte nám vědět! V tak složitém organizmu jakým je akademická obec se každým okamžikem děje tolik zajímavých věcí, o které by byla škoda ostatní studenty ochudit. Pohybujete se ve společnosti významných, zajímavých lidí? Pojďte je vyzpovídat, hledáme i moderátory diskusních pořadů!

Je jedno z jaké jste fakulty či ročníku. Máte-li co nabídnout, dveře v kolejním rádiu jsou vám otevřené. Odměnou vám bude radost z odvedené práce, smysluplné trávení volného času a v neposlední řadě i přátelský kolektiv nových lidí. Činnost v kolejním rádiu je dobrovolná a nezisková. Má přinášet především zábavu, ale dát prostor i k poučení, seberealizaci, propagaci. Žádá si však notnou dávku zodpovědnosti a zápalu pro věc. Pokud berete tyto požadavky za samozřejmé, kontaktujte nás na radiobomba@atlas.cz . Těšíme se na vás!
V dnešním světě, kde se vzdálenosti mezi jednotlivými zeměmi a národy razantně smazávají, je jistě důležité lépe poznat svět okolo sebe. Jedna z možností, jak tohoto dosáhnout, je i pořádání kulturních večerů. Několik těchto akcí na naší univerzitě už proběhlo a další se chystá na 23. 10. od v 19 h v EP-110. Tentokrát s tématikou Japonska.
Kulturní večery mají na Západočeské univerzitě už velkou tradici. Během minulých let jsme měli možnost poznat více o zemích vzdálených jako Uganda, Indonésie či Ghana, ale i těch známějších v podobě Ruska, Turecka a Indie z trochu jiného úhlu pohledu. Na akcích většinou vystupují lidé, kteří z dané země přímo pocházejí nebo v této lokalitě strávili delší čas.
23. října máte možnost zažít toto osobně. Od 19 hodin přijal naše pozvání manažer firmy DAIKIN, který pochází ze země vycházejícího slunce a podělí se s námi o své zkušenosti jaký je život v Japonsku a s čím se musel vyrovnat při svém životě v ČR. Samozřejmě bude prostor i na otázky publika. Pokud tedy máte úterní konec dne volný, neváhejte a přijeďte si udělat na Bory příjemný a zajímavý večer. 
 
 
Setkání s Neelu Singh, která povídala o Indii, naplnila celou přednáškovou místnost 
 

 
Kulturní večery mají i zajímavé doprovodné programy
 

 
O Ugandě povídal Jan Mwesigva

Žádná soutěž, žádná reklama. Katedra kybernetiky vyplatí mimořádné stipendium 300 Kč každému studentu ZČU, který se zúčastní jejich výzkumu. A nejlepší na tom je, že ani nemusíte vstát od počítače.

Katedra kybernetiky organizuje internetové poslechové testy zaměřené na vnímání některých jevů v lidské řeči. Studentům ZČU, kteří se testu zúčastní a dokončí jej, vyplatí odměnu formou jednorázového stipendia ve výši 300 Kč. Testu se lze zúčastnit i z domova - stačí jen mít počítač, na němž lze přehrávat zvuk, a připojení k Internetu. Veškeré informace naleznete na níže uvedené adrese.
 http://companions.zcu.cz/testy
 
Autor: Jan Romportl
Vydal: Lukáš Bartoň
Přímo v zákoně o vysokých školách je stanoveno, že v akademickém senátu vysoké školy či její součásti musí být nejméně třetina a nejvýše polovina studentů. Zákon však již nic neříká o tom, v jakém poměru mají být v této skupině zastoupeni studenti bakalářského a magisterského studia na straně jedné a doktorandi na straně druhé. To je jen a pouze na rozhodnutí té či oné školy. Podívejme se proto, jak se s touto problematikou vypořádává ZČU a její fakulty… 
Hned zkraje je třeba říct, že je tu velký rozdíl mezi metodikou používanou v senátu univerzitním a v jednotlivých senátech fakultních. V AS ZČU je celkem 15 studentů bakalářského a magisterského studia (2 z každé fakulty + 1 za UUD) a 2 doktorandi volení dohromady všemi součástmi ZČU. Naopak, na většině fakult hlasují obě skupiny společně, což může mít za následek docela zajímavé rozložení sil. 
Krásnou ukázkou jsou volby do fakultního senátu na FST, které proběhly minulý týden. Z 13 kandidátů v studentské části bylo 11 doktorandů a pouze 2 zástupci podstatně početnější skupiny bakalářů a magistrů. Zvoleno poté bylo 5 doktorandů a jediný student magisterského studia…
Je takovéto rozložení sil v senátu dobré (samozřejmě, vedle studentů je ještě třeba započítat 12 akademických pracovníků zvolených v druhé volební části)? Těžko říct. Na jedné straně jsou z hlediska zákona doktorandi studenty naprosto stejně jako ti, co jsou v bakalářském či magisterském programu. 
Na straně druhé se mnou asi budete souhlasit, že zájmy této skupiny či alespoň její značné části jsou přece jen dost odlišné. Doktorand sem tam vede nějaké to cvičení, a tak se třeba na studijní záležitosti dívá naprosto logicky trochu jinak, než jeho studenti. Navíc, pro některé z doktorandů může být členství v senátu cestou, jak si trošku upevnit svoji pozici v rámci příslušné katedry, což z hlediska hájení zájmů studentů asi taky není úplně optimální (i když samozřejmě závisí jako vždy a všude hlavně na konkrétních lidech – setkal jsem se na ZČU s doktorandy, kteří toho pro pregraduální studenty dokázali udělat mnohem víc, než kdokoliv z nich).
I tak si však myslím, že míchání těchto dvou skupin dohromady není ideální. Zmínil jsem případ z FST, kde doktorandi díky většímu zájmu o dění na fakultě v senátu jednoznačně přečíslili ostatní studenty; na jiných fakultách samozřejmě může nastat situace přesně opačná. Proto mohu říct, že na své fakultě při přípravě Volebního a jednacího řádu FPE prosazuji a budu prosazovat i nadále, aby obě zmiňované skupiny hlasovaly odděleně stejně jako tomu je v AS ZČU. 
Nejvyšší správní soud dal za pravdu neúspěšné uchazečce o studium práv, která zažalovala Západočeskou univerzitu. Vedení univerzity pochybilo ve věci odůvodnění verdiktu o nepřijetí ke studiu. Rektor Josef Průša musí nyní znovu o jejím odvolání rozhodnout a verdikt poslat ve formě, kterou nařídil soud.

Rektor odvolání uchazečky zamítl a v odpovědi uvedl pouze jednou větou, že "v rozhodnutí děkana neshledal, že by bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo vnitřními předpisy ZČU". Takovouto praxi soud označil jako nepřípustnou. 

Obecně tedy platí, že vedení vysokých škol musí odmítnuným uchazečům detailně popsat, proč je ke studiu nepřijali. V rozhodnutí musí být nyní uvedeny konkrétní důvody nepřijetí a vysoká škola je povinna vypořádat všechny námitky odvolatele. 

Nejvyšší správni soud na adresu manažerů vysokých škol uvedl: "Mezi demokratické principy nepochybně patří princip transparentnosti, který vyjadřuje, že postupy při rozhodování jsou srozumitelné a otevřené, rozhodnutí jsou odůvodněna a informace, na nichž jsou rozhodnutí založena, jsou dostupné veřejnosti. Rozhodnutí o (ne)přijetí ke studiu v demokratickém státě nesmí být otázkou libovůle"Opět budeme o něco málo bohatší. Dochází k výplatě dalšího ubytovacího a sociálního stipendia.
Rozhodnutí rektora č. 29R/2007 o výši ubytovacího stipendia a termínu výplaty ubytovacího a sociálního stipendia v souladu s čl. 6, odst. 6 a čl. 8 Stipendijního řádu Západočeské univerzity v Plzni zní takto:
1. Výše ubytovacího stipendia činí  678,- měsíčně. (? 2034,- za celé čtvrtletí)
2. Termín výplaty ubytovacího stipendia je 15. říjen 2007.
3. Termín výplaty sociálního stipendia je taktéž 15. říjen 2007.
Kupte si něco pěkného ;-)
Po neobvykle krátké době tu opět máme další akci a to Odpoledne s linuxem 2. Akce navazuje, jak již název napovídá, na uspěšné Odpoledne s linuxem a konat se bude 26. října 2007 ve 14:00 hodin v univerzitním areálu na Borech (spoje číslo 30, 24 ), v budově FAV a učebně UF122.

Na pořadu dne budou tyto přednášky: 

Jan Pinkas - Jabber/XMPP, výhody a úskalí otevřeného IM protokolu 

Michal Švamberg - Implementace Xenu v univerzitním prostředí

Petr Sobotka - Úvod do OpenSolarisu a porovnání s Linuxem

Nový školní rok je před námi a pro spoustu z vás tím nastává i období přebývání na koleji. Pro zpříjemnění těchto chvil je zde jako každoročně kolejní rádio Bomba.

Ubytovaní studenti vyšších ročníků nejrůznějších fakult ZČU naše rádio již velmi dobře znají.Vždyť tolik známých i neznámých osobností ze života univerzity, kolejí i dění kolem odpovídajících v diskusních pořadech na otázky, které vás zajímají, se jen tak neslyší.Když se k tomu přidá ještě jedinečná hudba a pořady zaměřené na různé hudební žánry, vybere si skutečně každý. Co bychom však byli za rádio, kdybychom pouze informovali, zpovídali a hráli. Rádio má především bavit. A vzhledem k tomu, že jsme jedni z vás, víme, jak to máte rádi:).

Osvěžte si život na koleji vysíláním rádia Bomba. Živě večer vždy od pondělí do čtvrtka, od sedmi do půlnoci. Více informací, včetně aktuálního programu, seznamu hostů i jiných zajímavostí naleznete na adrese http://radiobomba.zcu.cz.

Autor: Jan Hyndrák
Vydal: Antonín Předota 
Nejvyšší představitelé univerzity jsou osobně odpovědní za mediální obraz organizace. 

Narážím například na článek pana Kamberského, který v minulém měsíci vyšel na stránkách Hospodářských novin. Neoprávněným nařčením vysoké školy v tisku a tím i snižování "kapitálu" současných studentů a někdejších absolventů ZČU se však lze bránit. Nutnou podmínkou však je, že nesmí být oprávněné. Podniklo tedy vedení nějaké právní kroky na obranu našich oprávněných zájmů? Nebo bude za pár let diplom s logem ZČU všem k smíchu? 

Nevím. Žádnou omluvu Západočeské univerzitě jsem zatím na stránkách HN nenašel.... Jen všichni směle píší o osvobozujícím verdiktu Průšovy komise... Nebo je to všechno trochu jinak? 

Jiří Pavlíček, student ZČU

Začátek formuláře
Konec formuláře
Prof. Budil jako důvod své rezignace neúvádí nedávnou aféru s plagiátorstvím.

Prof Budil jako důvod svého odchodu uvádí touhu se věnovat nově akreditovaným oborům, kterým je garantem. 

Zároveň Prof. Budil podal před dvěma týdny kandidaturu na místo děkana Filozofické fakulty pro příští funkční období. Zároveň s ním kandiduje Doc. Cabada, současný děkan FF. 

Připomeňme si závěr Etické komise, která 14. 9. ukončila svoji činnost. Tomuto Etickému panelu byla rektorem Západočeské univerzity v Plzni, položena otázka, zda se prof. Budil dopustil akademické nepoctivosti – plagiátorství. 

Na tuto otázku panel odpověděl záporně, nicméně připustil, že v určitých publikacích se pan prorektor dopustil některých závažných pochybení. 

Doufejme, že se jedná na dlouhá léta o poslední aféru na Západočeské univerzitě. A zprávy, které budeme číst v tisku se budou týkat objevů a práce odvedené na naší Alma mater. Vlastnit hospůdku v bezprostřední blízkosti některé z budov univerzity asi není vůbec od věci. Přeci jenom, škola běží od rána do večera, volných hodin mezi jednotlivými přednáškami je celá řada, a málokdo dá přednost tomu, aby je strávil v knihovně pilným studiem. A tak se přilehlé restauračky pravidelně zaplňují žíznivými studenty, kteří se potřebují v průběhu náročného dne náležitě posilnit. Každá fakulta má přitom své oblíbené lokality. Které to jsou? 
Když jsem na ZČU začínal studovat, tak mezi fyzikáři a matikáři na pajdě letěla Májovka. Ideální poloha kousek od školy ji přímo předurčovala k tomu, aby byla oblíbeným místem pravidelné popolední relaxace, kterou jsme jen velmi neradi ukončovali. Bohužel, po prvním semestru řada z nás ze školy odešla či byla odejita (proč asi?) a Májovka pomalu začala upadat v zapomnění (alespoň u mého oboru, pokud vím, tak třeba tělocvikáři jejích služeb hojně využívají dodnes…). 
Namísto ní si popularitu získala hospůdka U Kosa (též Sklípek, U Aleše a nejnověji Wintrovka) nacházející se v uličce přímo naproti budově FPE na Klatovské. Tradiční „klubovna“ vysokoškolského klubu Bivtech sdružujícího především studenty učitelské biologie a výpočetní techniky proslula mimo jiné bleskovým servírováním obědů (doběhnout tam, zhltnout guláš, vypít pivo, zaplatit a vrátit se zpátky – to všechno se dalo s klidem zvládnout do 20 minut), což byla v době, kdy nejbližší stravovací místo menzy bylo v daleké Kollárově ulici, značná výhoda. Někteří spolužáci tam dokonce zdomácněli natolik, že se postupně propracovali i za druhou stranu baru. Což příjemnou atmosféru samozřejmě ještě umocnilo. 
Před rokem jsme se všichni na FPE radovali z nově otevřené "minimenzy" se slušnou nabídkou hotových jídel, pizz a dalšího sortimentu. Ale jak známo, všechno dobré je v něčem špatné. Oblíbená hospůdka ztratila řadu pravidelných zákazníků na obědy a na jaře skončila. Teď je už sice opět v provozu s novým majitelem, ale to, zda dokáže uspět, je samozřejmě otázka. Doufám, že ano, byla by jí škoda… 
Ale to není z oblíbených pajďáckých putyk zdaleka všechno. Rádi chodíme i do nonstop baru Emona (alias "U Kristiána") a do snad až trochu moc lidové hospůdky U Kostela (neboli "U Bimba" – na počest zdejšího originálního výčepního). 
A jak je to u ostatních fakult? Vždycky se říkalo, že strojaři se scházívají v Lucky, zatímco filozofové preferují Pivoňku, Adrii (nyní už vlastně Belfast; v dřívějších dobách této hospůdce jeden můj kamarád přezdíval podle zajímavě vypadajícího vstupního prostoru "Inkoherentní dveře") a Mazaného králíčka. No, a na právníky prý narazíte snad úplně všude. 
Ale je to ještě vůbec pravda? A co ostatní fakulty? Kam vlastně chodíte zapít s kamarády ze školy studijní i jiné úspěchy a neúspěchy právě vy? 
Kdo nahradí ve funkci "odejitou" ministryni školství Danu Kuchtovou? Spekuluje se o několika známých i méně známých jménech: (aktualizováno)

Petr Sáha - bývalý rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně 

František Korbel - náměstek ministra spravedlnosti 

Dušan Lužný - náměstek ministryně školství pro vysoké školy 

Iva Ritschelová - rektorka UJEP 

Olga Zubová - poslankyně (SZ) 

Ivan Wilhelm - vládní zmocněnec pro evropský výzkum, bývakly rektor Univerzity Karlovy 

Jiří Zlatuška - senátor (nez.), bývalý rektor Masarykovy univerzity 

Jana Mačáková - lékařka, bývalá rektorka Univerzity Palackého 

Kateřina Jacques - poslankyně (SZ) 

Miroslava Kopicová - ředitelka Národního vzdělávacího fondu, bývalá ministryně školství
SK AS ZČU v Plzni a Správa Kolejí a Menz hledají kandidáty na PŘEDSTAVITELE "KOLEJNÍ“ STUDENTSKÉ SAMOSPRÁVY.
Ptáš se o co tu vlastně jde?
Členem studentské samosprávy jsou všichni studenti ubytovaní v příslušné koleji. Studentská samospráva může prostřednictvím svého představitele ovlivňovat chod příslušné koleje a dopomáhá ke zkvalitňování ubytovacích služeb. A právě teď nastává čas, kdy by si každý měl uvědomit, zda chce být tímto člověkem.
Kdo by měl být představitelem studentské samosprávy?
Každopádně osoba známá v příslušné koleji. Člověk, který se jen tak ničeho nezalekne a především někdo, kdo je ochoten dobrovolně pro ostatní obětovat nějaký ten svůj volný čas.
Co se očekává od představitele Studentské samosprávy a kdo to je?
a)      podpora soustavného zkvalitňování ubytovacích služeb
b)      podpora členů studentské samosprávy při řešení problémových situací
c)      zlepšení komunikace mezi členy samosprávy a ZČU
d)      kontrola dodržování kolejního řádu
Představitel studentské samosprávy:
-         je volen členy samosprávy ubytovanými v příslušné koleji. 
-         jedná jménem samosprávy ve vztahu k orgánům ZČU
-         shromažďuje návrhy, připomínky a podněty
-         informuje o své činnosti členy samosprávy
NEJSI TO PRÁVĚ TY KOHO HLEDÁME???
Pošli mail na alespisinger@seznam.cz  do 11.10.2007 do 15 hod., a pak už ti nezbývá než mít jen trochu štěstí a vyhrát volby. 
Volby proběhnou ve dnech 15. – 19.10.2007 a uskuteční se podle pravidel stanovených v Kolejním řádu, článku 3. Volit se bude oproti podpisu do schránek umístěných na vrátnici příslušné koleje. Seznam kandidátů a další informace budou vyvěšeny na vývěskách kolejí ZČU. 
Poplatky za studium na vysoké škole formou odloženého školného mohou být podle představitelů Svazu průmyslu a dopravy jednou z cest, jak zvýšit zájem studentů o technické obory.
Studentům vybraných oborů by firmy poskytly stipendia, díky nimž by získaly absolventy, které potřebují. Změna by se měla stát součástí nového vysokoškolského zákona, řekli dnes na mezinárodním strojírenském veletrhu zástupci svazu.

Ministerstvo plán na zavedení tzv. odloženého školného na vysokých školách již v minulosti připravilo. "Školné není aktuálním tématem. Možná tak za pět či více let, až se zvýší životní úroveň lidí a jejich příjmy," řekla už dříve odstupující ministryně školství Dana Kuchtová.

Zájem ze strany firem o tuto formu financování budoucích absolventů určitě existuje, řekl viceprezident svazu a člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn. "Například Škoda Auto v letošním roce spustila svůj vlastní systém stipendií," dodal.

Na nedostatek kvalitních absolventů technických oborů si průmyslníci stěžují dlouhodobě. Jednou z příčin současného stavu je počátek 90. let, kdy technické školství nebylo veřejností vnímáno prestižně, tvrdí prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.
autor: ČTK
zveřejnil: Lukáš Bartoň
Dne 1.10.2007 se od 17:15h uskutečnil workshop s Ing. Milanem Zekuciou a Janem Nekovářem...
V pondělí 1.10. připravil AIESEC Plzeň možnost pro studenty setkat se s Ing.Milanem Zekuciou a Janem Nekovářem, kteří jsou v současnosti trenéři vrcholových manažerů a konzultanti pro nadnárodní společnosti. Se studenty se přišli rozdělit o své zážitky a poznatky, které získali na své cestě za úspěchem. 
 
 
Zajímavá byla konfrontace životních cest obou dvou. Jan Nekovář nedokončil studia na vysoké škole a začal podnikat. Ani několik prvotních neúspěchů ho neodradilo a pokračoval stále za svými cíli. Cesta až do pozice, v které je nyní, mu trvala celkem sedm let. Sám tvrdí, že pro něho samotného to byla doba docela dlouhá a strastiplná. Podle jeho názoru to bylo způsobeno nejasným povědomím o tom, čeho chce on sám v životě dosáhnout. Ing. Milan Zekucia zvolil cestu studia a úspěšně získal titul, což mu usnadnilo další kariérní postup. Ale on sám tvrdí, že nejdůležitější pro něho bylo při studiu členství v organizaci AIESEC, kde strávil celkem 5 let. Díky tomu mohl strávit celý rok v Indii a vyzkoušet si mnoho z toho, co ve škole studoval přímo v praxi jako komunikační schopnosti, vedení lidí, prodej či organizování projektu. To mu pomohlo zjistit, jaká je ta pravá práce pro něho a mohl všechnu svoji energii zaměřit právě na tento konkrétní bod. 
 
Podle ohlasů studentů se jednalo o vydařenou akci a doufáme, že se brzy podaří uspořádat podobnou ještě s hojnější účastí.

Vlastníte plzeňskou kartu ISIC? Prodlužte si její platnost na další rok přímo na ZČU! 
Jste-li držitelem plzeňské karty s licencí ISIC, máte nyní jedinečnou možnost prodloužit si její platnost (platnost licence ISIC) přímo v prostorách ZČU bez nutnosti cestovat pro revalidační známku do centra plzně. U průkazů vydaných před 1. zářím letošního roku končí platnost licence na konci kalendářního roku, a protože prodloužením platnosti dříve (kdykoli od 1. 9. do 31. 12.) nepřicházíte o část platnosti původní licence, je nyní ideální čas si zakoupit revalidační známku prodlužující platnost do 31. 12. 2008.

Prodej revalidačních známek ISIC bude probíhat v období 
15. 10. - 30. 11. 2007, v čase 12.00 – 18.00 hodin 
v prostorách HelpDesku CIV, místnost UI 205. 
Známka stojí 150 Kč a platba probíhá přímo na místě v době prodeje.
Využijte možnosti zakoupit známku přímo na ZČU a ušetřete si cestu do centra. prodej však bude probíhat pouze v uvedeném období, proto neváhejte. A pamatujte, bez platné licence bude váš průkaz vyřazen z národní databáze platných průkazů ISIC! Navíc se vystavujete nebezpečí jeho zadržení!
>Kompletní aktuální databázi slev najdete na www.alive.cz
>Informace o plzeňské kartě najdete na www.plzenskakarta.cz
Projekt, který stál více než 30 mil. Kč zatím není příliš úspěšný. Většině cestujících se nepodařilo nabít Plzeňsku kartu. Terminály jsou zatím zejména pro studenty prakticky nepoužitelné.

Na Západočeské univerzitě na Borských polích je umístěn jeden z terminálů, avšak předplatné v automatu lze pořídit sice okamžitě, ale s platností až od 1. ledna 2008 a navíc bez možnosti uplatnění studentské slevy. 

Dopravní podnik uvedl, že jde o pilotní provoz samoobslužného systému. Navíc studenti musí potvrzení os tudiu pro příslušný rok odevzdat u přepážky, kde budou zaregistrováni. Až pak mohou použít samoobslužný terminál. 

Prvních pět terminálů začalo včera fungovat na obvodních radnicích na Lochotíně a na Slovanech, na konečné tramvaje na Borech, na Západočeské univerzitě na Borských polích a na nádraží Českých drah.

Fakulta pedagogická ZČU má od 1. října novou děkanku - Janu Coufalovou. Bývalá proděkanka pro studijní a pedagogickou činnost se nyní zaměří na výzkum a vztahy s praxí.

Nová manažerka vystřídala Janu Miňhovou, která stála v čele fakulty šest let a od pondělí se stane proděkankou pro doktorské studium. Vystudovala Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze, učitelství pro střední školy obor matematika a fyzika. Je členkou čtyř vědeckých rad na univerzitě v Plzni, Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích. Působí jako místopředsedkyně komise pro přípravu učitelů Rady vysokých škol. 

Západočeská univerzita vyřešila jedno z nejzávažnějších obvinění, ke kterým na její půdě kdy došlo. Tamější etická komise rozhodla, že se prorektor Ivo T. Budil ve své knize Za obzor Západu nedopustil plagiátorství.

Etický panel, který sestavil rektor Západočeské univerzity Josef Průša, řešil případ přes dva měsíce. Měl za úkol odpovědět na otázku, zda se prof. Budil dopustil akademické nepoctivosti – plagiátorství. "Na tuto otázku panel odpověděl záporně," sdělil iDNES.cz Průša. 

Osm renomovaných vědců z několika oborů prostudovalo řadu materiálů. Došli k názoru, že v určitých Budilových publikacích byla i některá závažná pochybení. "Ta ovšem často pramenila z toho, že se jednalo o práce na pomezí populárního textu, kde nároky na citační čistotu nejsou tak přísné, a ne vědecké práce," dodal Průša. 

Obvinění z nepoctivosti se týkala zejména Budilovy šest let staré knihy Za obzor Západu, ve které mapoval vývoj antropologického myšlení od středověku do počátku dvacátého století. 

Článek je převzat ze serveru http://idnes.cz
Zveřejnil: Zdeněk Jonáš 

Ministři přicházejí a odcházejí, reformí záměry však zůstávají. Tak by se dal charakterizovat nejnovější vývoj v oblasti plánované reformy vysokého školství, jež v současné době vzniká. Opravdu, podle množství materiálů a článků v médiích týkajících se této záležitosti se zdá, že nedávná změna na postu nejvyšším nadšení těch, kteří usilují o provedení největších změn v českém vysokém školství od roku 1989, nijak nezmírnila. V nedávném článku jsme se zabývali dopadem reformy na výzkum a vývoj na ZČU, nyní se zaměříme na to, jak plánované změny ovlivní podíl studentů na řízení univerzit.
Pokud si přečteme výchozí teze plánované Bílé knihy terciálního vzdělávání, nemůžeme tam přehlédnout následující, z pozice studentů klíčovou, větu: „Reforma povede k profilování role akademických senátů (včetně studentských komor) v oblasti hodnocení kvality a k funkci kontrolní.“ Jak toto souvětí dešifrovat?? 
Myslím, že to není zas až tak složité. Současná situace je taková, že vysoké školy mají obrovskou míru autonomie a právě akademické senáty hrají při výkonu této autonomie zásadní roli. Jejich pravomoci jsou v řadě ohledů zcela zásadní (volba a odvolání rektora, schválení všech vnitřích předpisů, dlouhodobého záměru, rozpočtu univerzity…; to všechno dává senátu obrovský manévrovací prostor) a pozice studentské komory díky právu vetovat schvalovaná rozhodnutí velmi silná. Samozřejmě, řada z vás může říct, že to tak není, a že studentští zástupci jsou ve skutečnosti jen loutky, které stejně nic změnit nedokáží. Pokud tomu tak v někerém konkrétním případě opravdu je, tak to svědčí ale především o slabosti a neschopnosti konkrétních lidí (vámi zvolených zástupců), nikoliv však o samotné pozici studentů! 
Plánovaná reforma má tohle všechno změnit. Profilování role ve skutečnosti znamená zásadní oslabení klíčových pravomocí a orientování se na věci sice velmi důležité, ale bez přímého dopadu na strategické řízení univerzity (např. zmiňovaná kvalita výuky či kontrola). Skutečné rozhodování by zůstalo v rukou vrcholového managementu univerzity, jehož pravomoci by byly rozšířeny a došlo by rovněž k výraznému posílení pozice správních rad tvořených osobnostmi z oblastí mimo univerzitu (zástupci samosprávy, významných podniků apod.). Právě tato grémia by měla mít hlavní slovo při volbě rektorů jednotlivých VŠ. 
Je samozřejmě otázka, jak daleko reforma půjde. To se dozvíme až za několik týdnů či měsíců, kdy bude Bílá kniha hotová a začnou se připravovat jednotlivé zákony, jimiž by měly být reformní plány realizovány. Myslím si, že však už dnes je jasné, že podíl studentů při samotném řízení univerzity bude v případě její realizace výrazně omezen. Je proto třeba, abychom začali s dostatečným přestihem přemyšlet nad tím, k čemu to povede. 
Bylo by samozřejmě možné reformu odmítnout jako celek, a soustředit se jen a pouze na to, jak v rámci možností bránit jejímu naplnění. Osobně si však myslím, že by to nebylo správné! Celá řada připravovaných změn je totiž podle mého názoru krokem správným směrem, a je dobře, že zástupci ministerstva mají konečně po tolika letech dostatek energie začít je prosazovat, a to nepochybně proti vůli celé řady lidí z univerzit, kterým současný stav po všech stránkách vyhovuje. Je však potřeba, abychom byli velmi opatrní a kritičtí a nedopustili přeměnu řady českých univerzit v pouhá školící střediska významných podniků, jejichž představitelé by poté kompletně rozhodovali o jejich směřování. 
A je tu ještě jedna podstatná věc, kterou bychom si měli všichni uvědomit. V případě realizace reformy je možné, že Akademický senát ZČU, jež vzejde z listopadových voleb, bude posledním se současným rozsahem pravomocí. A to je velká výzva především pro studenty, kteří teď mají jedinečnou možnost prosadit celou řadu potřebných změn. V dalších obdobích to už možná bude podstatně těžší, ne-li zcela nemožné. Je ale třeba, aby nová studentská komora dokázala vyvinout tolik potřebný „tah na branku“ a nenechala se ukolébat drobnými ústupky. Věřme, že se jí to podaří, a že pro nás všechny dokáže udělat mnoho pozitivního. 
Každý rok je to stejné. V polovině září zaplaví naši univerzitu tisíce nových studentů, kteří se snaží co nejrychleji zorientovat se jak ve fungování ZČU, tak i v celé řadě veskrze příjemných možností, jež jim VŠ studium nabízí. Zatímco to druhé zvládají zpravidla velice dobře a docela samostatně, orientace ve všech pro studenta podstatných pravidlech naší školy jim jde přece jen poněkud hůř.
A tak se občas stane, že ještě od člověka v třetáku můžeme slyšet otázku typu: „Co je to školní mail?“ nebo „Jak, že to vlastně funguje to konto v Orionu?“. A stejné je to často i s obecným povědomím o různorodých studentských aktivitách na ZČU. Určitě by nebyl problém najít řadu těch, kterým si pod pojmem Exodus vybaví jen a pouze odchod Židů z egyptského zajetí, Dioné chápou jako pojem z řecké mytologie, a o Sifonu by je nenapadlo přemýšlet jinak, než jako o jiném názvu pro sodovku. 
Takováto neznalost je samozřejmě značně deprimující pro aktivní jádro studentů ZČU, které je reprezentováno především nejrůznějšími studentskými organizacemi a médii. Jejich činnost je totiž založena hlavně a především na aktivní spoluúčasti dostatečného počtu studentů. A je jasné, že člověk, který se o dění na univerzitě vůbec nezajímá, jim v tomhle ohledu není nic platný. Proto každoročně vymýšlejí nejrůznější akce, jejichž cílem je zvýšit informovanost prváků a „vypěstovat“ v nich alespoň elementární hrdost k naší škole (ačkoliv se mi obrovská spousta věcí na ZČU nelíbí, tak ani vteřinu nepochybuji o tom, že je na co být hrdý…). 
A jak to vypadá v praxi? Konkrétní metody se samozřejmě hodně odlišují fakultu od fakultu, obor od oboru. Průkopníky v této oblasti jsou bezesporu studenti FEL, kteří již v roce 2004 rozjeli projekt takzvaných Koordinátorů. Jeho myšlenka je v podstatě jednoduchá: Skupina studentů vyšších ročníků připravuje společně s pedagogickými poradci ročníkové pohovory, v jejichž rámci prvákům referují o všech podstatných aspektech studia na fakultě a univerzitě. 
Vypadá to na první pohled až moc jednoduše, ale jak známo, v jednoduchosti je krása. Nikdo nemůže popřít, že studenti FEL patří ve řadě kritérií, jimiž lze aktivitu studentů měřit (účast na hodnocení kvality výuky, volbách do AS apod.), k výraznému nadprůměru. Jako jediná slabina tohoto systému mě napadá to, že se zaměřuje hlavně na studijní záležitosti, a nechává trošku stranou nejrůznější další studentské aktivity. Ale vzhledem k zaměření projektu je to asi pochopitelné.
Trošku jiným směrem se v „péči o prváky“ ubírá FPE, kde hlavní roli v této oblasti hraje studentská komora fakultního senátu. Její zástupci vystupují již na úvodních shromážděních v týdnu před začátkem školy, kde prezentují informační brožurku, kterou komora připravuje. Zájemci v ní najdou průřezové informace jak o významných studijních předpisech, výpočetním prostředí ZČU, fungování knihovny, možnostech studia v zahraničí apod., tak i významných studentských organizacích, akcích a v neposlední řadě studentských médiích. Další aktivita je spojena s imatrikulacemi, kdy SK připravuje tradiční poimatrikulační setkání prváků ve vysokoškolských klubech. 
Důraz je kladen také na spolupráci přmo na konkrétních oborech. Právě to je podle mého názoru pro nové studenty velmi důležité. Hodinový rozhovor s člověkem, který je o ročník výš, vám totiž mnohdy přinese více informací potřebných pro úspěšné zvládnutí příslušných předmětů, než desetihodinové vysedávání v knihovně a prodírání se záplavou informací, jež nakonec nebudou třeba ani nutné (což vůbec neznamená, že bychom prváky nabádali k tomu, aby se flákali a snažili se vším projít co nejsnáz, jak je na škole dobrým zvykem; jde spíše o to naučit se spolupracovat a vytvořit příjemné pracovní prostředí na konkrétním oboru) 
Velmi aktivní v práci s novými studenty ZČU jsou také některé studentské organizace na ZČU. Hlavní roli tu hraje asi IAESTE, jež již několik let připravuje obšírnou informační brožurku, která je prvákům rozdávána při přebírání JIS karet. Měl jsem možnost vidět letošní verzi, a troufám si tvrdit, že je zase o kousek lepší než ta loňská. Prostě profesionální práce, kterou musí každý člověk se zájmem o dění na ZČU ocenit. Navíc mě vždycky pobaví bohatá přehlídka matematických vzorců na konci brožury. Pro studenty humanitních oborů, kteří šli na ZČU s tím, že tyto odporné symboly už nikdy neuvidí, to ale musí být asi docela šok:) 
Akcí pro prváky, stejně jako organizací, které je připravují, je na ZČU určitě mnohem víc. Nepíšu o nich jednak z prostorových důvodů, a jednak proto, že toho o nich upřímně moc nevím. Budu však moc rád, když mi o nich napíšete do komentářů! A jaké to vlastně bylo, když jste na ZČU nastupovali vy?? 
V listopadovém čísle Zeměměřiče, které právě rozesíláme, naleznete vloženou zálohovou fakturu na rok 2008. Neztraťte ji a raději hned zaplaťte. Jen tak si zajistíte všechna čísla jubilejního 15. ročníku časopisu Zeměměřič v roce 2008. 

Pokud časopis Zeměměřič neznáte, podívejte se na ukázkové PDF, které výjimečně vystavujeme pro všechny zájemce. Na příští rok plánujeme zásadní změny, tak ať něco nepropásnete. 

Po zaplacení faktury zašleme obratem daňový doklad. Nemáte čas honit informace po webech - Zeměměřič vám je přinese až na stůl. A na Webu Zeměměřiče stejně redakce nezveřejňuje všechno a včas.
Satelitní atlas pyramid byl pokřtěn pískem ze Sahary 
PRAHA (29.10.2007) - V knihkupectví Luxor byl zapsán do české knihy rekordů a zároveň byl pokřtěn „Satelitní atlas pyramid“, který je největší českou knihou v distribuci v ČR. Vedle autorů byl mezi hosty i egyptolog prof. Verner, její excelence velvyslankyně Egypta a zástupce z agentury Dobrý den, který knihu na místě přeměřil a následně zapsal jako rekord. Knihu vydává nakladatelství Dryada v neuvedeném nákladu. Pískem ze saharské pouště pokřtili poslední říjnové pondělí v Paláci knihy Luxor moderátorka Martina Kociánová a Tomáš Tureček, šéfredaktor české redakce časopisu National Geographic unikátní publikaci Satelitní atlas pyramid. Ta nabízí 64 kilometrů čtverečních všech egyptských polí. Svým rozměrem se stala největší českou knihou v prodeji. Rekordní délku knihy je 48,7 centimetru a výšku 32,8 cm potvrdil zástupce Agentury Dobrý den Josef Vaněk. „Egyptologové získali unikátní sadu dat. Čtenář v ní může vidět, jak se vyvíjela stavba pyramid,“ řekl spoluautor knihy a student profesora Bohuslava Veverky Vladimír Brůna. Podle druhého autora knihy Miroslava Bárty jde o rozlišení 64 centimetrů na jeden pixel, což je mimo vojenskou sféru nejvyšší rozlišení. Za snímky z roku 2003 zaplatili 150 000 korun.
Cena atlasu, který se patrně výhradně prodává v Praze jen v Luxoru, nepřevýšuje částku 2000 korun. Není bez zajímavosti, že prvním a v ten den asi i posledním kupcem Atlasu byl profesor Bohuslav Veverka. 
Atlas si při slavnostním uvedení do prodeje prohlédli rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Iva Ritschelová a děkan Fakulty životního prostředí Miroslav Richter, kterým odborný výklad poskytl jeden z autorů atlasu Vladimír Bruna, který je rovněž pedagogem ústecké univerzity. 

Satelitní atlas pyramid přináší ... 
Jednak satelitní snímky nejznámějších pyramidových polí starověkého Egypta z doby stavitelů pyramid. Dále poprvé zpřístupňuje české i zahraniční veřejnosti satelitní snímky hrobek a pohřebišť staroegyptských panovníků , a to v nejvyšším možném rozlišení. 

Zkoumaná oblast zahrnuje od severu k jihu sluneční chrámy v Abú Ghurábu a dále pyramidové nekropole v Abúsíru, Sakkáře a Dahšúru. Na těchto lokalitách byly postaveny tři čtvrtiny všech známých pyramid panovníků Staré říše (k nim se pojí dále několik pyramid z doby Střední říše v Dahšúru) a stovky hrobek vysokých i nižších hodnostářů jejich doby. Publikace obsahuje text přibližující i historii mapování celé oblasti a reprodukce map, které vznikaly postupně od doby Napoleonovy expedice do Egypta na konci 18. stol. až po současnost. 
K publikaci jsou přiloženy 3 složené velkoformátové mapy tištěné v Německu na největším ofsetovém stroji na světě. Bylo to nutné, neboť mapy jsou dlouhé 192 cm. Jde o satelitní snímek v plném rozlišení, Lepsiovu mapu, jež nikdy nebyla publikována vcelku a její jediný malovaný originál se nachází v Berlíně a de Morganova mapa, která rovněž nikdy nebyla publikována vcelku. 

Další informace o spoluautorovi Vladimírovi Brunovi a fotografie naleznete na vimevite.cz 
ZPLOŠTĚNÍ ZEMĚ - černý sešit profesora Buchara 
Podle zachovaného pracovního sešitu [1] je sledován myšlenkový postup a konkrétní výpočty, kterými profesor Buchar odvodil z pohybu umělých družic svá první (i první ve světě) publikovaná určení dynamického zploštění Země. 

1. Úvodem o smyslu návratu k počátkům 
Při stém výročí narození profesora RNDr. Emila Buchara, DrSc., člena-korespondenta ČSAV (1901-1979), může být zajímavé nahlédnout do geneze jedné z jeho nejvýznamnějších prací - určení zploštění Země z pozorování prvních umělých družic. Zachovaný profesorův pracovní sešit [1] ukazuje první počátky Bucharových prací v oblasti dynamické kosmické geodézie, zahájené nejpozději ihned po vypuštění prvního sovětského sputniku v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku [2] (podle toho, že mezi odvozováním jsou zapsány jedny z prvních zveřejněných elementů této družice pro epochu 1957 Oct. 9,40466 UT). 
Jsou to na počátku zejména úvahy o přenesení teorie a praxe nebeské mechaniky do prostoru blízkého zemskému povrchu. Pomineme-li krajně přibližné metody výpočtů drah meteorů, neměla klasická nebeská mechanika v tomto prostoru dotud nic na práci. V sešitu jsou stopy zápasu s nízkou přesností prvních (většinou vizuálních) pozorování umělých družic Země (UDZ), s problematikou získání potřebných konstant, i se zpracováním relativně (tehdy) velkého množství dat pomocí mechanických počítacích strojů (je tam např. poznámka: „Stroj Triumphator dělá chyby, přepočítáno“). 
Profesor Buchar byl první, kdo publikoval výsledky určení zploštění Země z pozorování pohybu UDZ ([3] až [5] a dále [6] až [8]). Myšlenka, že když nesféričnost Země ovlivňuje dráhu UDZ, je také možné z dráhy družice zpětně určit tvar Země, se v té době ovšem „vznášela ve vzduchu“ (tedy alespoň ve „vzduchu“ klasických astronomů) a zabývalo se jí více lidí - jak svědčí řada prvních publikací (viz [9] až [12]), o kterých bude ještě zmínka v závěru. Ale z článků vidíme až hotové postupy a výsledky. „Černý sešit“ ukazuje cestu od počátku, ná-pady, slepé uličky, úspěšné pokusy i omyly, až po publikovatelné závěry a číselné výsledky. 
V tomto článku ovšem nemůžeme ukázat všechny detaily Černého sešitu a musíme se omezit jen na to nejdůležitější. A navíc nám hrozí jedno vážné nebezpečí. Dnes, kdy je kosmická geodézie běžnou technologií výzkumu i praxe, kdy množství dat, předkládaných počítačům, nebývá nepřekonatelnou překážkou uplatnění teoreticky hlubokých modelů zkoumaných objektů a jevů, jsme totiž někdy v pokušení projevovat při pohledu na práce pionýrů „zpětnou moudrost“, spojenou s nenáležitou kritičností až neúctou k jejich „nepatrným“ výsledkům. Buďme si toho vědomi a některé nedokonalosti, patrné spíše v pracovním sešitu [1] než v tištěných publikacích (jejichž ru-kopisy nebyly nalezeny), chápejme jen jako stopy překážek na Bucharově průkopnické cestě do nového světa věd o Zemi. 

Bližší poznání toho, jak předchůdci dnešních vědeckých pracovníků se svými skrovnějšími prostředky dosahovali výsledků, znamenajících vědecký pokrok, může být poučením, povzbuzením i inspirací pro uplatnění vlastních znalostí, nápadů a vytrvalosti. V tom je asi i hlavní smysl studia dějin vědy obecně. 

pokračování na www.zememeric.cz/ruzne/buchar.pdf 
KGK vyzvána k podpisu mnohostranné dohody o vzájemném uznávání kvalifikace úředně oprávněných zeměměřičů v Evropě 
V říjnu roku 2004 se v Bruselu sešli zástupci úředně oprávněných zeměměřičů sedmi evropských zemí: Francie, Německa, Belgie, Dánska, Rakouska, Švýcarska a Lucemburska zastřešeni evropskou profesní organizací »GEOMETER EUROPAS« (nyní součást CLGE [1]), aby podepsali tzv. »Mnohostrannou dohodu« o vzájemném uznávání profesních kvalifikací úředně oprávněných zeměměřičů. Hlavní motivací k podepsání této dohody byla především snaha po zachování vysoké reputace, které se v těchto zemích povolání úředně oprávněného zeměměřiče těší. Ve Francii se označuje jako »Géome`tre expert«, v Německu »Öffentlich bestellter Vermessungsingenieur«, v Belgii »Géome`tre expert / Landmeter – Expert«, v Dánsku »Praktiserende Landinspekto/rer«, v Rakousku »Ingenieurkonsulent für Vermessungswesen«, ve Švýcarsku »Patentierter Ingenieurgeometer / Ingénieur géome`tre breveté«, v Lucembursku »Géome`tre – Officiell«. V těchto zemích patří toto povolání mezi tzv. povolání »svobodná« a těší se stejné prestiži a lukrativnosti jako povolání úředních notářů či advokátů. To je třeba mít na vědomí při četbě této dohody. 

V roce 2005 k této se k této Dohodě připojila také slovenská Komora geodetov a kartografov. V letošním roce byla v rámci CLGE vyzvána také česká Komora geodetů a kartografů, aby se k této dohodě připojila. Ke slavnostnímu podpisu má podle našich informací dojít koncem roku v Praze za přítomnosti zástupců výkonného výboru CLGE. Překlad textu stávající dohody z angličtiny je připojen. Upozorňujeme jen, že přestože byl originální text koncipován v němčině, zvolili jsme pro náš časopis jeho úřední anglickou verzi, a to s ohledem zejména na mladší kolegy, pro které je angličtina bližší a volný pohyb v evropském prostoru bude již samozřejmostí. 

KGK se rozhodla k podpisu dohody po předběžném projednání s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Požadavky na české úředně oprávněné zeměměřické inženýry (ÚOZI) jsou stanoveny zákonem č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění pozdějších předpisů, a v plném rozsahu odpovídají požadavkům »Mnohostranné dohody«. V některých směrech jsou požadavky na české ÚOZI dokonce přísnější, např. požadovaná délka praxe. 

Co je vlastně smyslem této dohody? Dohoda má podpořit volnou migraci kvalifikovaných zeměměřičů po zemích Evropské unie, ale zároveň také zabránit pronikání nekvalifikovaných pracovníků do profese úředně oprávněných zeměměřičů a tím snižování kvality a prestiže zeměměřické profese, kterou si za dlouhou dobu své existence vydobyla. Minimální požadavky na kvalifikaci úředně oprávněného zeměměřického inženýra v této dohodě jsou: maturita + 5 let studia na VŠ zeměměřického směru + 2 roky praxe v oboru + zkouška. Můžeme být spokojeni, neboť čeští ÚOZI tyto požadavky v plném rozsahu splňují. To však neznamená, že mohou okamžitě vykonávat tuto funkci v kterémkoli evropském státě. K tomu by museli prokázat znalost právních předpisů příslušného státu a tamní praxi pod odborným vedením. To vše je nakonec v »Mnohostranné dohodě« ošetřeno. 

Absolventi bakalářského studia, které není považováno ve smyslu této dohody za úplné vysokoškolské vzdělání, nemusí však být smutní! Ba naopak. Bakalářské studium je všeobecně v Evropě považováno za »platformu pro mobilitu«. Po jeho absolvování si může bakalář svobodně vybrat zemi svého dalšího působení či pokračování ve studiu. Při velké multidisciplinaritě [2], [3] našeho oboru není již v silách jedné vysoké školy či jedné země zajistit kvalitní pedagogy a výuku na nejvyšší úrovni ve všech oborech. Rozhodne-li se např. pro geoinformatiku může pokračovat ve studiu na některé z univerzit v Itálii nebo ve Španělsku, nebo inženýrskou geodézii může studovat ve Velké Britanii. To jsou jen příklady možností. Bez doplnění vzdělání na úplné vysokoškolské však bakalář ani průmyslovák nemají naději na získání úředního oprávnění v žádné z uvedených zemí. 

Literatura: 
[1] CLGE je Comité de liaison des géome`tres européen... Zeměměřič č. 10/2007, s. 8 – 11. 
[2] http://www.fig.net/general/definition.htm / FIG definition of the functions of the surveyor as adopted by the FIG General Assembly on 23 May 2004 in Athens. 
[3] http://www.geos.cz/resort/definice.htm / Definice zeměměřiče, jak byla schválena Valným shromážděním FIG 23. května 2004 v Athénách a výborně ilustrována litoměřickou firmou GEOS (překlad ing. V. Slaboch, CSc.). 
[4] www.clge.eu 
IX. mezinárodní konference o katastru nemovitostí 
Vážené kolegyně a kolegové,
po tereziánském (r. 1756) a josefském katastru (r. 1785) vznikla v Rakousku-Uhersku patentem císaře Františka I. ze dne 23. prosince 1817 první moderní celostátní pozemková evidence, jejíž historické základy modernizované především zákonem č.177/1927 Sb. ze dne 16. prosince 1927 využíváme až dodnes. Připomínáme si tak letos dvě významná výročí – 190 let od vzniku stabilního katastru a 80 let od vzniku pozemkového katastru. Současný stav, případně pohled do budoucnosti, se Vám pokusí přiblížit IX. mezinárodní konference o katastru nemovitostí. Věříme, že program konference uspokojí zájem o rozšíření Vašeho poznání a těšíme se na shledání. 


Z bohatého programu: 
Současnost a budoucnost KN České republiky 
Súčasnosť a budúcnosť KN Slovenskej republiky 
Nové právní a technické předpisy katastru nemovitostí ČR 
Novela katastrálneho zákona SR 
Vytyčování a upřesnění hranic pozemků 
Služby a produkty ISKN ČR 
Součinnost ISKN ČR s jinými IS veřejné správy ČR 
Komunikácia s katastrom po novom 
Pozemkové úpravy v praxi geodetů soukromého sektoru 
Pozemkové úpravy, jejich význam, možnosti a perspektiva 
Využitie SKPOS pre kataster 
Geometrické plány a vytyčování hranic pozemků 
Nabídky producentů GIS a informačních technologií v oblasti KN 
Společenský večer 
Katastrálne mapovanie, história, súčasnosť a budúcnosť 
Státní mapové dílo velkého měřítka 
Digitalizace sáhových katastrálních map 
Možnosti spolupráce veřejného a soukromého sektoru při obnově a digitalizaci katastrálních map 
Výuka katastrální problematiky na FSv ČVUT v Praze 
Příprava nové generace zeměměřičů 
Odborná způsobilost pro účely katastru nemovitostí v ČR 
Zkouška odborné způsobilosti 
Součinnost odborných společností a zeměměřických firem s úřady resortu ČÚZK 

Současný stav a pohled do budoucnosti vám přiblíží IX. mezinárodní konference o KN v Olomouci 29. a 30. listopadu 2007... Srdečně vás zve mediální partner akce - časopis Zeměměřič. 
43. Geodesia rallye očima bývalého předsedy ČÚZK 
V sobotu 13. října 2007 v překrásně prosluněné podzimní krajině severně od Litoměřic navigoval docent ing. Jiří Šíma, CSc. svého řidiče ing. Františka Janovského a při svém závěrečném vystoupení řekl: 

"Dámy a pánové, vážení sportovní přátelé,
dnes jsme bezpochyby prožili šťastný den. Začal už oznámením tajemníka soutěže, že letos nemusí účastníci Geodesia rallye platit vložné. Soutěž byla situována do kopcovité a lesnaté krajiny severně od Litoměřic a příroda k tomu přidala krásné slunečné počasí a bohatou paletu podzimních barev. Autor tratě a ředitel závodu v jedné osobě měl šťastnou ruku a vytvořil scénář nabitý docela náročnými úlohami zejména pro navigátory, kteří tak měli jen minimum příležitostí rozhlížet se po krásné krajině. 
V zahajovacím projevu jsem věnoval značný prostor mým dosavadním zážitkům z rallye, tak mně dovolte, abych připojil jeden ještě z dneška. Jako navigátor jsem měl rovněž plné ruce práce a po dojezdu všeho – jak se říká – „plné kecky“. Mám však jasno v tom, že budu-li zdráv, účastním se za rok zase a bylo by pro mě velkým štěstím, kdyby mým parťákem a řidičem byl opět František Janovský. Po loňském devátém místě v absolutní klasifikaci jsme letos skončili pátí a kdyby se přihlédlo k součtu našich let (135), např. tak, že se počet trestných bodů vydělí tímto číslem, skončili bychom jako první, protože dnešní vítězové mají dohromady jen 75 let, i když jinak o stovku trestných bodů méně.
Těším se s Vámi na shledanou na 44. Geodesia rallye v říjnu 2008 v Litoměřicích. 


Redakce našich časopisů dodává, že kdyby Fr. Janovský během roku pilně nacvičoval jízdu zručnosti, nemusela by posádka Janovský-Šíma své trestné body dělit svým věkovým průměrem, ale rovnou by zaútočila na medailové pozice (na rozdíl od redakční posádky, kde navigátor Radek PETR by dosažené trestné body musel dělit přinejmenším součtem zbytečně problouděných kilometrů a stejně by posádka sotva dosáhla na první polovinu absolutního pořadí.) 
Pro konečné výsledky a další informace o rallye nalistujte www.geos.cz, kde se během několika dnů objeví (každý nemůže přinášet zpravodajství tak rychle jako Web Zeměměřiče). :-) 
Počátky naší kosmické geodézie 
Připomínají se naše (tj. tehdy československé) první kroky v některých disciplínách kosmické geodézie a jen v náznaku je (pro srovnání) ukázán dnešní stav, k němuž za bezmála padesát let u nás dospěla. 

Kosmická geodézie je podle mírně upravené definice z Velké encyklopedie vesmíru Josipa Kleczka [1] "moderní oblast geodézie, zkoumající tvar, rozměry, gravitační pole Země a pohyby na ní (jevy blokové tektoniky, dynamiku oceánů aj.). Využívá k tomu měření jak přirozených nebeských těles (Měsíce, kvazarů aj.), tak zejména umělých (družic, kosmických sond). Na některých z nich jsou umístěny akcelerometry i altimetry. Rozlišují se v zásadě metody geometrické (kosmická triangulace) a dynamické (na základě vývoje drah objektů), měření v oboru optickém, rádiovém atd. Uplatňuje se i při zkoumání jiných těles sluneční soustavy. - Pojem nelze zaměňovat s dálkovým průzkumem Země z kosmu, který je založený na snímkování jejího povrchu." Dodejme k tomu, že dnes se jedna z technologií kosmické geodézie, GPS (Global Positioning System - americký globální systém určování polohy, primárně vojenský navigační; podobný je ruský systém GLONASS - Global´naja navigacionnaja sputnikovaja sistema, připravuje se evropský Galileo), běžně využívá v nejrůznějších oblastech výzkumu i praxe, k zaměřování objektů, sledování pohybu geologických útvarů, strojů, zvířat, turistů... A že dynamické metody se uplatňují při zkoumání Měsíce i dalších těles sluneční soustavy. Kosmická geodézie začíná již u Johannese Keplera (1571-1630), který se pokoušel z pozorování slunečního zatmění 1598 určit rozdíl zeměpisných délek svého Grazu a Uranienburgu Tychona Brahe [2]. V padesátých létech XX. století se konala řada pokusů o taková (mezikontinentální) měření s moderními prostředky měření průběhu zatmění a poloh Měsíce (fotografie, fotoelektrické metody) - ale to vše bylo překonáno po vypuštění prvních umělých družic Země (UDZ). 

Když se připravoval Mezinárodní geofyzikální rok (MGR, 1957-1958), prodloužený pak v podobě Mezinárodní geofyzikální spolupráce (MGS, do konce roku 1959 - dále budeme psát pro celou akci jen "MGR"), ohlásily USA předem vypuštění svých umělých družic. Měly to být malé objekty, slabé a rychle se pohybující po obloze, jen obtížně zachytitelné připravovanou metodou tzv. "optické bariéry" z řady menších dalekohledů. Chystala se též speciální družicová fotografická komora Baker-Nunn. Neboť bylo žádoucí mít možnost optické kontroly dráhy družice. SSSR, jak bylo jeho zvykem, připravoval současně své družice v dokonalém utajení, a vypustil je jako první (Sputnik 1 / start 4. října 1957, Sputnik 2 / 3. listopadu 1957 - to je ta družice se psem Lajkou). Sputnik 2 se na obloze jevil jako velmi jasná hvězda, až 1. velikosti, a jakmile se všichni astronomičtí nadšenci vzpamatovali z překvapení, pustili se do pozorování. Lidové hvězdárny fotografovaly, Geodetická observatoř Pecný (GOPE - Geodetická observatoř Pecný, na vrchu toho jména poblíž ondřejovské hvězdárny, založená roku 1957, byla do roku 1965 součástí Geodetického a topografického ústavu v Praze - GTÚ, od té doby patří do Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického - VÚGTK. Koná mj. geodeticko-astronomická, družicová a gravimetrická měření) užívala teodolit se širokoúhlým hledáčkem, Ústav radiotechniky a elektroniky ČSAV se zaměřil na radiotechnické sledování, a většina amatérů pozorovala vizuálně průchody Sputniku 2 přes spojnice známých hvězd, mačkala stopky a odhadovala dělící poměr na spojnici. Oficiální statistický přehled československých pozorování družic v MGR je v publikaci [3], a není jich málo. Během příštích deseti let bylo vyvinuto mnoho pozorovacích metod a získána řada nových poznatků (viz např. populární přehled [4]). Novější knihy v češtině a slovenštině, o kterých vím ([5], [6], [7]), se ovšem věnují kosmické geodézii na odborné úrovni, s patřičnou složitostí matematickou a fyzikální, i když obsahují též základní myšlenky měření a výpočtů. 

Ta první "primitivní" pozorování UDZ z MGR nám však přinesla již první výsledky kosmické geodézie. Jeden z poznatků klasické nebeské mechaniky konstatuje, že zploštění centrálního tělesa (v našem případě Země) nutně vede k časovým změnám dráhy tělesa obíhajícího (pro nás UDZ). Stáčí se rovina eliptické dráhy (mění se tzv. délka či rektascenze uzlu), otáčí se eliptická dráha ve své rovině (tj. mění se délka "pericentra", zde tedy perigea, přízemí), mění se i tvar a rozměry dráhové elipsy. Je toho ještě více, ale zde nepůjdeme do dalších podrobností, a pro vysvětlení uvedených pojmů odkážeme na Kleczkovu Encyklopedii [1]. Profesor ČVUT RNDr. Emil Buchar, DrSc., člen-korespondent ČSAV si hned na podzim roku 1957 uvědomil, že některé z těchto změn by se daly určit i z těch nejméně přesných pozorování. A z určených změn pak odvodit tzv. dynamické zploštění Země. Zachoval se jeho pracovní sešit [8], obsahující teoretické úvahy, předběžné odhady velikosti jevů i vlastní výpočty zploštění, který stojí za bližší pozornost [9]. Je zajímavé v něm sledovat myšlenkové postupy prof. Buchara a pracné výpočty (nejen bez počítačů, ale i bez dnes běžných kalkulaček, jen s mechanickým počítacím strojem) až k prvnímu výsledku. Ukázalo se, že i z jednoduchých pozorování bylo možné určit stáčení uzlu dráhy Sputniku 2 s přesností dostatečnou pro výpočet zploštění Země. První prof. Bucharem publikovaný výsledek [10] byl roven 1/297.4 (zaokrouhlil z 1/297.36), a to "první" znamená, že byl vskutku první v celosvětovém měřítku, jak je doloženo např. v [9]. Následovaly další práce prof. Buchara i řady jiných autorů, zahrnující stále podrobnější zkoumání tvaru Země a mnohé teoretické problémy, ale to již nejsou "naše počátky". Poznamenejme ještě, že dnešní "oficiální" hodnoty dynamického zploštění se pohybují kolem 1/298.094. Je ovšem třeba vědět, že tu jde o zploštění tzv. Clairautova sféroidu, který je aproximací hladinové plochy globálního geoidu. Pro globální elipsoidy (např. WGS-84) se udává zploštění kolem 1/298.257. V době Bucharovy práce se globálnímu elipsoidu nejvíce blížily elipsoidy Hayfordův (1/297 - rok 1910!) a Krasovského (1/298.3 - 1940). 

Pozorování UDZ vizuálními metodami během MGR byla cennou počáteční improvizací, jejich přesnost však nemohla dostačovat pro skutečnou kosmickou geodézii. Ta již byla po roce 1960 dobře teoreticky připravena a začínala se ve světě uplatňovat. Jedinou použitelnou a dostatečně přesnou pozorovací metodou bylo tehdy fotografování družic speciálními komorami, které mohly zachytit rychle se pohybující družici a určit čas tohoto pozorování s přesností řádu 0.001 s. První pokusy s fotografováním UDZ pro účely kosmické geodézie začaly u nás roku 1965 v rámci GOPE na Pecném; od r. 1966 se tato pozorování konala na novém, blízkém pracovišti VÚGTK Skalka, nazývaném někdy "experimentální" nebo "národní" družicovou stanicí. Původní dvojice pevných komor Zeiss Rb-75 s žaluziovými závěrkami, elektromagneticky ovládanými impulsy hodin, mohly pozorovat jen jasné balonové družice typu Echo a Pageos. Použití těchto komor navrhl RNDr. Rostislav Rajchl na základě svých zkušeností z Lidové (dnes Štefánikovy) hvězdárny na Petříně. Předpokládalo se, že z těchto pozorování bude určen prostorový vektor Skalka - Trhoviště (trigonometrický bod Šankovský hrúň u Michalovců). Tam byla zřízena "východní" družicová stanice se stejným vybavením. Družice Echo 1 i Echo 2, vyvinuté pro radiové spojení pasivním odrazem radiovln a obíhající ve výškách asi 1600 a 1200 km, však zanikly dříve, než bylo možné s vypracovanou technologii pozorování a jeho zpracování zahájit systematická měření. Družice Pageos, pasivní geodetický satelit, vypuštěný r. 1966 (výška kolem 4000 km), byl určen pro geodetická spojení na větší vzdálenosti, a tak simultánní pozorování Skalka - Trhoviště v r. 1969 mohla být využita jen pro ověření metodiky observací a přesnosti komor Rb-75 [11]. 

Hlavním přístrojem stanice Skalka se pak stala sledovací fotografická komora SBG (Satellitenbeobachtungsgerät) firmy Carl Zeiss Jena, instalovaná roku 1968. (Komora byla později firmou přejmenovaná na Automatische Kamera für Astrogeodäsie, což se kupodivu neujalo.) Mohla fotografovat družice do 10 - 11 hvězdné velikosti. V rámci zkušebního provozu do roku 1970 byly ověřeny její vlastnosti, odstraněny některé nedostatky a připravena technologie měření (např. příprava řídící děrné pásky, výpočet nastavovacích parametrů, časové navázání) a jeho zpracování (proměřování snímků, kalibrace a zavádění distorse atd.). Přitom byl též ve spolupráci Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT a Astronomického ústavu ČSAV s VÚGTK uskutečněn během srpna až září 1970 pomocí komory SBG experiment s laserovou lokací UDZ Geos B. Tak se Československo stalo po USA, Francii a Japonsku čtvrtou zemí, kde byla pomocí vlastního pulsního laseru změřena vzdálenost k této družici [12]. Experiment ověřil a upřesnil teoretické výpočty a byl východiskem pro vývoj řady velice úspěšných laserových družicových dálkoměrů na FJFI, či ve spolupráci s ní (Astronomický ústav, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové). Komora SBG pak se účastnila řady mezinárodních programů kosmické geodézie. 

Již ve druhé polovině sedmdesátých let však nastával ve světě všeobecný útlum fotografických pozorování UDZ ve prospěch metod laserových a radiotechnických. Měření laserovými družicovými (SLR - Satellite Laser Ranging) a měsíčními (LLR - Lunar Laser Ranging) dálkoměry a dlouhozákladnová radiointerferometrie (VLBI - Very Long Baseline Interferometry) sloužily již pro řešení globálních a kontinentálních geodetických úloh. Do geodetické praxe vstoupily nejprve metody dopplerovské, využívající měření navigačních družic amerického systému Transit. Československá geodézie však nikdy nevlastnila dopplerovské přijímače, a tak první kampaně těchto měření na čs. území, WEDOC-1 (West-East European Doppler Observation Cam-paign, 1980), WEDOC-2 (1983), GSSS-DOC 84 (GSSS - Geodetické služby socialistických států) a GSSS-DOC 87 byly měřeny aparaturami jiných GSSS, převážně typu JMR. Národní dopplerovské kampaně (1987 a 1988) se účastnil i Astronomický ústav ČSAV se svými přijímači polské výroby DOG-2 a DOG-3. Podrobnosti o těchto i dalších (GPS) kampaních, o jejich průběhu a zpracování jsou v publikaci [13]. (Ještě v roce 1989 měřila na Skalce dopplerovsky skupina sovětských geodetů.) Výsledky zpracování (trvalo asi do r. 1990) uvedených kampaní byly slušné a použitelné, ale to již nastupovala (nejen v Československu) měření GPS. 

Roku 1991 získaly Zeměměřický ústav (ZÚ) a VÚGTK po jednom dvoufrekvenčním přijímači GPS Geotracer 100 (švédský licenční Trimble), s nimiž se mohly zúčastnit prvního GPS měření v zemích bývalého socialistického tábora (kampaň EUREF-CS/H-91, 29.10. až 2.11.1991) [13]. Připojení vybraných bodů z československé (5+1) a maďarské (5) základní sítě na evropský geocentrický systém zajistilo 5 observačních skupin Institutu für Angewandte Geodäsie (IfAG) z Frankfurtu nad Mohanem dvoufrekvenčními aparaturami TRIMBLE 4000 SST, až na námi přidaný bod Kleť, kde měřil ZÚ se svým Geotracerem. Přijímač VÚGTK měřil pokusně na GOPE. Touto akcí končí, pokud jde o technologie kosmické geodézie, naše "počátky". Následovaly investice do dalších přijímačů, budování podrobnějších geodetických sítí, jako referenční GPS síť nultého řádu NULRAD, poslední celočeskoslovenská, DOPNUL - zhuštění (doplnění) sítě nultého řádu, různé geodynamické sítě a řada dalších měření, projektů a teoretických výzkumů. 

V současnosti je u nás kosmická geodézie zavedenou součástí výzkumu i praxe, a to nejen geodetické. Řada státních institucí, ústavů i soukromých firem má své přijímače GPS i GLONASS (na GOPE již pracuje jejich 3. a 4. generace), v Česku měří asi 8 permanentních observatoří, které zasílají svá měření (mnohdy v kvazireálném čase) do mezinárodních center, máme tu i některá analytická centra pro tato měření. Zkoumají se lokální a regionální geodynamické procesy, naše sledování družic GPS přispívá ke zkoumání atmosféry, a pomocí GPS měří předměty svého zájmu pracovníci řady oborů. Připravuje se síť referenčních stanic CZEPOS pro geodetickou praxi. A teoretici dále rozpracovávají matematické metody kosmické geodézie, GPS meteorologie, geodynamických aplikací atd. Doufám, že ti, kdo v této oblasti pracují, jakož i představitelé zúčastněných pracovišť, laskavě prominou, že je neuvádím jmény. Nechtěl bych se, při jejich velkém počtu, někoho dotknout opomenutím, či nepřesnou informací. 

Literatura: 
[1] Kleczek, Josip: Velká encyklopedie vesmíru. Praha, Acedemia, 2002. 
[2] Kepleri Opera omnia, Ausgabe Chr. Frisch, Bd. 2, Frankfurt, 1858-1871, S. 372 (citováno podle Berroth, A. - Hofmann, W.: Kosmische Geodäsie, Verl. G. Braun, Karlsruhe, 1960.). 
[3] International Geophysical Year and Cooperation in Czechoslovakia 1957 - 1959. Praha, Nakladatelství Čs. akademie věd, 1960. 
[4] Sborník referátů z celostátního semináře o pozorování umělých družic Země, 11.-12. listopadu 1967 v zasedací síni ČSAV v Emauzích. Praha, Lidová hvězdárna v Praze, 1968. 
[5] Melicher, J. - Fixel, J. - Kabeláč, J.: Geodetická astronómia a základy kozmickej geodézie. Bratislava, Vydavateľstvo Alfa, 1993. 
[6] Burša, M. - Karský, G. - Kostelecký, J.: Dynamika umělých družic v tíhovém poli Země. Praha, Acade-mia, 1993. 
[7] Burša, M. - Kostelecký, J.: Kosmická geodezie a kosmická geodynamika. Praha, Ministerstvo obrany - GŠ AČR, 1994. 
[8] [Buchar E.:] Zploštění Země. Černý pracovní sešit A4. [1957-1958.] (Uložen na Astronomické observa-toři katedry vyšší geodézie Stavební fakulty ČVUT v Praze - původní název sešitu “Astronomie” přepsán autorem silnou modrou tužkou.) 
[9] Karský, G.: “Zploštění Země” - černý sešit profesora Buchara. In: Prof. Emil Buchar. Sborník příspěvků přednesených na setkání při příležitosti stého výročí narození prof. Emila Buchara. Praha, VÚGTK, 2002, s. 69-87. 
[10] Buchar E.: Motion of the Nodal Line of the Second Russian Earth Satellite (1957b) and Flattening of the Earth. Nature, Vol. 182, 198-199 (No. 4629 - July 19, 1958). 
[11] Nejedlý, V. - Rambousek, J. - Šimon, Z. - Karský, G.: Historie a výsledky Geodetické observatoře Pecný (věnováno k 30. výročí VÚGTK). Edice VÚGTK, řada 5 - Zprávy a pozorování G. O. Pecný č. 9. Zdiby 1984. 
[12] Navara, P. - Daříček, T. - Hamal, K. - Novotný A.: Laser ranging equipment on Ondřejov observatory. Bull. Astron. Inst. Czech., 22, 1971, No. 3, 124. 
[13] Geodetické referenční systémy v České republice. Vývoj od klasických ke geocentrickým souřadnicovým systémům. Praha, Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický ve spolupráci s Vojenským zeměpisným ústavem Praha, 1998. 

Zdroj: Dějiny vědy a techniky 13. Národní technické muzeum Praha, 2005, s. 27-30. 
Kauza Rakovnické události aneb úředníci na katastru provádějí geodetické práce pro občany 
Motto: »...současný KN se, kromě obnovy katastrálního operátu, nezabývá zeměměřickými činnostmi, zejména nemá žádná oprávnění k autoritativnímu vytyčení vlastnických hranic pozemků...« – Proto někteří ochotní úředníci na katastru provádějí geodetické práce pro občany... 
Před časem se nám do redakce dostala kauza, kterou jsme nazvali »Rakovnické události«. Na KP Rakovník byla zřízena celá »výrobní linka«, která dokázala protlačit do KN požadavky objednavatele. Od různých geodetů jsem slyšel poznámky typu: „V »Rakovníku« neměříme, tam nám nic »nevyjde«, všechny GP nám tam vrací. Nejlevněji a nejrychleji to zaměří sami úředníci. Zavolej si tam jako občan a oni ti ochotně někoho (sebe) doporučí a GP budeš mít do týdne a za poloviční cenu.“
Dr. Janků z Prahy má na Rakovnicku chalupu. Při projednávání hranice svého pozemku zažil, že s ním úředník hovořil jako úředník KN a zástupce státu a pak jako geodet ze soukromé firmy. Tento zjevný střet zájmů se dr. Janků nelíbil, stěžoval si a tak se odstartoval sled událostí, které naše redakce monitoruje a napomáhá nápravě už skoro půl roku. KÚ i ZKI to na KP v Rakovníku snad rozprášili, ale možná nedostatečně. Alespoň následující události to naznačují. Minimálně je KP pod drobnohledem a případ slouží jako výstraha. 
21. července 2007 jsme se prostřednictvím Webu Zeměměřiče a konference Katastr obrátili na geodetickou veřejnost s prosbou o pomoc v konzultacích pro občana – stěžovatele. Děkujeme za nabídky a osloveným i za konkrétní pomoc. Celá kauza má několik rovin. Dnes otevřeme jen střet zájmů, neboť pouze zde je zatím známé řešení. 
Stěžovatel dr. Janků bojuje také za všechny soukromé geodety, aby jim úředníci nekradli práci. Pokud znáte další podobné případy, ozvěte se do redakce. Dr. Janků nám dal k dispozici i protokoly o měření firmy AIR Atlas, za kterou měřil ing. Novotný, další úředník, který stále pracuje na KP Rakovník.
Úředník porušil kodex
S ing. Josefem Jandlem, CSc., ředitelem KÚ pro Středočeský kraj, jsme hovořili na téma podnikající úředník – Ctirad Sáček (dnes již bývalý referent katastru).
Podnikají úředníci na vámi podřízeném katastrálním pracovišti?
Jsem si vědom, že slovní spojení »podnikání« a »státní úředník« obecně vzbuzuje negativní asociace. Ale náš právní řád nezakazuje podnikání zaměstnanců státní správy – bylo by to dokonce v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která je součástí našeho ústavního pořádku. 
Zákoník práce (zák. 262/2006 Sb., § 303 odst. 4) »pouze« stanovuje, že zaměstnanci státní správy mohou podnikat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele. A Obchodní zákoník (zák. 513/1991 Sb., § 2 odst. 1) definuje, že podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Pokud budu konkrétní, tak Ctirad Sáček z KP Rakovník jednou jedná v terénu s občanem jako státní úředník a potom jako geodet, který mu provádí geodetické práce za úplatu...
Pan Sáček jako úřední osoba katastrálního pracoviště Rakovník prováděl v prosinci 2006 u stěžovatele (pozn. red.: občana, který se stížností obrátil na KÚ, ZKI, Policii ČR a časopis Zeměměřič) místní šetření za účelem ověření geometrického určení průběhu vlastnické hranice. V dubnu 2007 zastupoval p. Sáček při jednání se stěžovatelem soukromou firmu AIR Atlas, s.r.o., ve které má majetkový podíl a jednatelem je jeho syn. Návazně též za firmu AIR Atlas, s.r.o. podepsal protokol o vytyčení hranice pozemku a potvrdil razítkem této soukromé firmy. Z tohoto důvodu podal stěžovatel stížnost na střet zájmů u tohoto státního úředníka. 
Stížnost jsem posoudil jako důvodnou, neboť došlo ke konfliktu zájmů – věřím, že zcela výjimečnému – mezi osobními aktivitami zaměstnance ve veřejné správě ve spojení s podnikatelskými aktivitami soukromého subjektu provozujícího zeměměřickou činnost. 
Po projednání jsem se s p. Sáčkem dohodl o ukončení zaměstnaneckého poměru ke 30. červnu 2007. V jeho případě se nejednalo ani o porušení zákona, ani nebyl titul pro okamžité zrušení pracovního poměru výpovědí. Šlo o nedodržení vnitřních etických principů a Kodexu etiky zaměstnance ve veřejné správě, což ovšem u zaměstnanců státní správy považuji za jednu z hlavních priorit. 
K 1. červenci 2007 jsem rovněž jmenoval nového vedoucího oddělení dokumentace KP Rakovník, vše ostatní je řešeno v interním pracovním pořádku.
Kdo z pracovníků KP v Rakovníku ověřuje GP a jak často?
V KP Rakovník jsou 4 zaměstnanci úředně oprávnění k ověřování zeměměřických činností. Od začátku letošního roku ověřili GP podané na KP Rakovník celkem ve 44 případech. (Pozn. redakce: KP mělo dle přiložené tabulky jen 12 vlastních GP.)
Jak lze ošetřit, aby se podobné aktivity katastrálních úředníků již nestávaly?
V rámci celého Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj jsem přijal tato opatření:
* byl rozšířen plán interního auditu a kontrolní činnost byla zaměřena na detailní sledování a vyhodnocování možných »problémových« aktivit KP (sledování počtů potvrzených GP podle jednotlivých podnikatelských subjektů, sledování průměrných lhůt při potvrzování GP, atd.), 
* ke 30. červnu 2007 jsem zrušil veškerá povolení, která byla v uplynulém období udělena zaměstnancům úřadu na základě jejich žádostí o výkon podnikatelské činnosti. Od 1. července 2007 nemá nikdo povoleno podnikání v oblasti geodetických a kartografických činností,
* k 1. červenci 2007 podepsali zaměstnanci úřadu čestná prohlášení, ve kterých potvrzují, že nepodnikají, resp. nejsou členy řídících ani kontrolních orgánů soukromých firem a zavazují se k dodržování Etického kodexu zaměstnanců ve veřejné správě. Případné porušení tohoto prohlášení bude posuzováno jako závažné porušení pracovní kázně se všemi vyplývajícími důsledky.
Přehled firem, které dělají GP na Rakovnicku s počtem GP ročně
Vyhotovitelé v období leden až prosinec 2006 / Počty podání

AIR ATLAS s.r.o. 190
AREA G.K. s.r.o. 2
Částka M. 2
České dráhy a.s. 1
EKOPLAN s.r.o. 3
Fousek V. 1
GEFOS a.s. 1
GEKON s.r.o. 2
GEODÉZIE ČS a.s. 14
Geodézie Kladno s.r.o. 2
GEOREAL s.r.o. 1
GEOTAN s.r.o. 1
GIS s.r.o. 3
H.C.M. s.r.o. 33
Hácha J. 1
Hrdlička s.r.o. 1
Ing. Csibrei J. 74
Ing. Čuřín 1
Ing. Dlask Zb. 1
Ing. Chundela M. 1
Ing. Chyba M. 1
Ing. Kafka V. 3
Ing. Keprta P. 1
Ing. Manda L. 3
Ing. Mareška J. 1
Ing. Mysliveček R. 3
Ing. Polák J. 1
Ing. Štverák J 1
Ing. Tvrdek V. 1
Ing. Urban A. 1
Ing. Vališová D. 7
Ing. Vlasák J. 1
Ing. Všáková I. 1
Ing. Zima Zb. 2
Jenčík M. 1
Jordák P. 1
KRUŠNOHOR. INVEST. 1
Miloš Částka 1
Novák J. 84
Polívka L. 46
PROGEKA v.o.s. 320
Rašín T. 86
Veidenthaler P. 7
ZF PRAHA s.r.o. 16
KP Rakovník 13

Vyhotovitelé v období leden až květen 2007 / Počty podání

AIR ATLAS s.r.o. 72
AREA G.K. s.r.o. 1
EKOPLAN s.r.o. 1
GEOD. ENGINEERING 1
Geodézie Kladno 2
GEOMAPA RAK. s.r.o. 1
GEPARD s.r.o. 5
GK Plzeň 2
H.C.M. s.r.o. 11
HRDLIČKA s.r.o. 1
Ing. Appelt Martin 1
Ing. Brichta T. 2
Ing. Csibrei Juraj 33
Ing. Chundela Milan 1
Ing. Manda 1
Ing. Mysliveček 1
Ing. Podpěra J. 2
Ing. Vališová Dana 6
Ing. Zamazal 1
Milan Jíra 1
Novák Josef 27
Polívka Libor 14
PROGEKA v.o.s. 21
Rašín Tomáš 32
Štiller Jiří 2
ZF PRAHA s.r.o. 5
KP Rakovník 12

Tato data nám ochotně poskytl ředitel KÚ ing. Josef Jandl již koncem května.
Žádost o pomoc při dohledání střetu zájmů
Místopředseda ČÚZK ing. Karel Štencel nám k naší žádosti sdělil:
…Postup ředitele KÚ pro Středočeský kraj považuji za správný i zákonný. S jedním zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr. Jeden vedoucí zaměstnanec bude výrazně finančně postižen odebráním osobního příplatku a nevyplacením pobídkových složek platu. Jeden vedoucí zaměstnanec bude odvolán ze své vedoucí funkce.
V obecné rovině pak »případ Rakovník« vedl k doporučení ředitele odboru kontroly a dohledu ČÚZK všem ředitelům podřízených úřadů, aby si prověřili neslužební ověřovací aktivity podřízených zaměstnanců, zda jejich případná četnost nemůže vyvolat podezření, že se děje něco nepřípustného. V rámci resortu ČÚZK tedy rozhodně byl případ využit pro žádoucí preventivní kroky...
Statistiky v ISKN o potvrzováni GP úředníky – ÚOZI na KÚ
V souvislosti s podnikáním p. Sáčka na KP Rakovník bylo prý všem ředitelům v rezortu doporučeno, aby si prověřili výskyt a četnost kulatých razítek ÚOZI z řad katastrálních úředníků na GP soukromých firem. O věci jsem hovořil s ing. Bohumilem Janečkem, ředitelem odboru řízení územních orgánů na ČÚZK.
Existuje nějaký přehled z ISKN, který by sledoval razítkovací aktivitu ÚOZI z rezortu? Vzhledem k tomu, ze kulaté razítko ÚOZI je normálně dostupné na GP, tak se jedná o běžně dostupný údaj a předpokládám, že by ze strany ČÚZK nemusel byt problém nám tyto údaje poskytnout.
Aktuální seznam všech úředně oprávněných zeměměřických inženýrů (ÚOZI) je k dispozici na webu ČÚZK. V tomto seznamu se v souladu s platnou legislativou neuvádí, zda jsou ÚOZI zaměstnanci a kdo je jejich zaměstnavatel. Mezi ÚOZI jsou také zaměstnanci státu na KÚ, ZKI a ČÚZK. (KÚ, ZKI a ČÚZK jako organizační složky státu za stát tyto zaměstnance zaměstnávají v pracovněprávním vztahu a tyto úřady jsou tak za stát příslušné v pracovněprávních vztazích jednat a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonávat). Zaměstnanci KÚ, ZKI a ČÚZK tak mohou podnikat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni. (Toto omezení se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.) Souhlasy k podnikání zaměstnancům na ČÚZK dávány nejsou a ředitelům KÚ a ZKI je ČÚZK doporučeno, aby postupovali stejně. I při plném respektování tohoto doporučení nejsou vyloučeny akceptovatelné případy, kdy ÚOZI zaměstnaný na KÚ, ZKI nebo ČÚZK bezúplatně ověří GP a přitom se nejedná o zaměstnance na KÚ, který by byl pověřen tento GP potvrdit (žádné takové statistiky nebo přehledy o těchto případech však k dispozici nemám).
Vzhledem k povinnosti ověřovat i výsledky zeměměřických činností prováděných na KÚ, je nanejvýš žádoucí, aby na KÚ byl dostatečný počet zaměstnanců s úředním oprávněním pro ověřování výsledků těchto činností (k posouzení, zda je dnes tento počet ÚOZI dostatečný, směřovala i šetření provedená na KÚ v poslední době). ČÚZK proto podporuje zájem zaměstnanců a příslušných KÚ o udělení úředního oprávnění.
Trocha praxe neuškodí
O věci jsem diskutoval i s jinými a zaujal mě názor jednoho z členů zkušební komise na získání oprávnění ÚOZI, bývalého předsedy ČSGK, ing. Petra Poláka, který ale vytrhuji z několika odstavcového kontextu a rozhodně by neměl vyznít ve prospěch »podnikajících úředníků«:
Nelze bránit zeměměřičům, kteří jsou zaměstnanci KÚ, aby nad rámec zaměstnání vykonávali činnost, pro kterou mají vzdělání. Ač mi to mohou mnozí soukromí zeměměřiči vyčítat, považuji za vhodné, když tu a tam katastrální úředníci osvěží své vědomosti praktickou činností v terénu a nahlédnou na nemovitosti pokorně jako na věci jsoucí opravdu na zemi (a někdy velmi neurčitě) a nikoliv na monitoru počítače nebo katastrální mapě. Pokud však legálně, eticky a bez střetu zájmu jdou něco měřit, vytyčovat a výsledky zpracovávat resp. ověřovat ve veřejném zájmu, měli by aspekty své odborné činnosti zcela srozumitelně a hlavně předem (!!) vysvětlit nejen objednateli, ale hlavně všem vlastníkům dotčených nemovitostí. Není zde místo pro to, abych ještě citoval ze zákona o ochraně spotřebitele...
…ale tímto se dostáváme k pokračování kauzy v nějakém příštím čísle, dodává redakce.
Orgán kontroly a řízení KÚ pro Stř. kraj sděluje:
Z odpovědi na stížnost dr. Janků z 6. června 2007:
»…Ztotožňujeme se se stanovisky k možnému střetu zájmů zaměstnance katastru Ctirada Sáčka, pokud současně s výkonem činnosti související s jeho pracovním zařazením na KP Rakovník zajišťoval i geodetickou činnost pro společnost AIR ATLAS, s.r.o., což v daných souvislostech lze označit za možný střet zájmů. V daném případě bylo zjištěno, že Ctirad Sáček není sice vlastníkem firmy AIR ATLAS s.r.o., ale jen jejím společníkem, což právní předpisy osobám v zaměstnaneckém poměru nezakazují ani v případě, že jsou státními úředníky. To však platí jen pro případ majetkové účasti na společnosti a nikoli pro případ, kdy společník se osobně podílí na výdělečné činnosti společnosti. Takovou činnost by mohl vyvíjet jen s písemným souhlasem zaměstnavatele, v daném případě KÚ pro Středočeský kraj. Žádný souhlas zaměstnanci Ctiradu Sáčkovi v dané věci vydán nebyl a pokud takovouto činnost vykonal, porušil související pracovně – právní předpisy…
…Zároveň budou s případem seznámeni všichni zaměstnanci úřadu s upozorněním, že výdělečná zeměměřická činnost je neslučitelná s výkonem zaměstnání na úseku katastru nemovitostí a zakládá skutkovou podstatu na jejímž podkladě může úřad se zaměstnancem katastru rozvázat pracovní poměr…«
Mají ÚOZI z rezortu ověřovat GP soukromým firmám? Hlasujte a vyjadřujte se na Webu Zeměměřiče.
Shrnutí několika poznatků z kauzy Rakovník:
Úředník nesmí informace získané při výkonu úřednické práce použít ve svůj prospěch (třeba k podnikání). Podnikání je definováno zákonem, ale v našem smyslu slova je míněna každá výdělečná činnost (jak to správně definoval orgán kontroly KÚ). Každý vedoucí pracovník orgánu státní správy je dle státního zástupce v kauze Rakovník veřejný činitel. 
Aktivity ověřovatelů zaměstnaných v rezortu ČÚZK byly centrálně prověřovány v roce 2002. Odbor kontroly a dohledu doporučil všem ředitelům KÚ a ZKI, aby si takové prověření sami znovu provedli.
Případ v tomto čísle nekončí. Vyšetřování pokračuje...


K tomuto článku a k otázce: Mají ÚOZI z rezortu ČÚZK ověřovat GP soukromým firmám? je i diskuze a hlasování na http://www.zememeric.cz/chat/razitko_na_gp.php 

V našem článku se píše o střetu zájmů, kdy úředník jednou jedná s občanem jako státní úředník, který zastupuje stát a vede katastr nemovitostí, a jindy jako zaměstnanec soukromé firmy, která občanovi požadované geodetické práce provede. Časopis Zeměměřič se podílí na rozkrytí konkrétního případu na KP Rakovník. Jaký je váš názor? Mají ÚOZI z rezortu ČÚZK ověřovat GP soukromým firmám? 
Digitalizace katastrálních map 
Praha (26. 6. 2007): Z iniciativy Komory geodetů a kartografů (KGK) a sdružení Nemoforum byl uspořádán seminář, který byl tematicky zaměřen na digitalizaci katastrálních map a možnosti spolupráce při plnění tohoto úkolu. Podnětem pro jeho uspořádání byl Kulatý stůl k problematice digitalizace katastrálních map, který se uskutečnil v říjnu roku 2006 v Praze. KGK ve svém návrhu mj. uvedla, že pro účely územního plánování a tvorby geoinformačních systémů je nutná existence platné (aktuální) katastrální mapy v závazném geodetickém referenčním systému, digitálně zpracovaná pro celé území ČR s definovanou přesností. Tento návrh KGK byl plénem Nemofora přijat a zařazen do plánu činnosti Nemofora v roce 2007. Ukázalo se, že po období jistého klidu způsobeného omezením tempa digitalizace na katastrálních úřadech z kapacitních a technologických důvodů je dané téma opět velmi atraktivní a to zejména proto, že v nejbližším období lze předpokládat opětovné zrychlení tempa digitalizace. Seminář se těšil velkému zájmu a zasedací síň pro 100 osob byla téměř zaplněna. Po dohodě s organizátory semináře tentokrát nebyly znovu probírány změny, které přinesla nová katastrální vyhláška, protože jí bylo věnováno hned několik samostatných akcí organizovaných v průběhu předchozích dvou měsíců na různých místech republiky. 
Seminář zahájil Ing. Štencel, který v úvodním vystoupení shrnul dosavadní postup plnění úkolu digitalizace katastru nemovitostí, který byl v roce 1994 stanoven Vládou ČR. Podařilo se dokončit digitalizaci popisné části katastrálního operátu a vybudovat robustní informační systém. Posledním krokem k naplnění koncepce digitalizace tak zůstala digitalizace SGI. Místopředseda ČÚZK konstatoval, že se tento úkol využitelnými kapacitami katastrálních úřadů nepodaří splnit dříve než za cca 20 let a prezentoval hlavní příčiny tohoto stavu, za které označil zdvojnásobení počtu zápisů do KN za posledních 5 let při současném snižování počtu zaměstnanců resortu v letech 2004-2006 o 2% ročně. Dále seznámil účastníky semináře se základním obsahem materiálu, který ČÚZK zpracoval pro ekonomické zajištění dalšího postupu digitalizace SGI. Základním zdrojem by se mělo stát zvýšení správních poplatků za vklady práv do katastru nemovitostí. Návrh předpokládá dokončení úkolu v roce 2015 při zapojení soukromé sféry v rozsahu 40% kapacit. 
Ing. Žofka z ČÚZK se věnoval zejména stavu a míře rozpracovanosti digitalizace SGI s přihlédnutím k jednotlivým druhům zpracovávaných podkladů. Konstatoval, že k 31.12. 2006 byla digitalizace dokončena na 34% území republiky a dále přiblížil záměry resortu, které mají pomoci při jejím urychlení. Jedním z kroků bylo stanovení povinnosti zaměřování změn polohopisu katastrální mapy v S-JTSK a v současné době je tato povinnost zavedena již prakticky na celém území ČR (schází 55 k.ú.).
V závěru svého vystoupení se Ing. Žofka věnoval orientační mapě parcel a činnostem katastrálních úřadů při jejím vedení. 
Aktuální stav legislativy se zvláštním zaměřením na oblasti správy KN související s digitalizací map popsal Ing. Janeček. Druhou část svého vystoupení věnoval předpokládaným změnám v právních předpisech. ČÚZK připravuje novely hned tří základních zákonů, tj. katastrálního zákona, zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zeměměřického zákona. K tomu po novele katastrální vyhlášky je v plánu i novela vyhlášky o poskytování údajů z katastru nemovitostí. Z celé řady navržených změn lze uvést v katastrálním zákoně např. bezúplatné poskytování údajů z KN orgánům veřejné správy, poskytování webových mapových služeb z celého území státu, snaha o zjednodušení postupu při neúčasti pozvaného vlastníka pozemku při vytyčení hranice pozemku. V zákoně o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem by mělo dojít k upuštění od povinnosti předkládání nabývacího titulu jehož právní účinky nastaly před 1.1. 1993, úpravě postupu při zamítnutí návrhu na vklad do KN, vyznačení poznámky spornosti u některých typů žalob či možnosti výmazu starých zástavních práv převzatých z pozemkové knihy. Hlavními úpravami zeměměřického zákona by mělo být vymezení pojmu technické mapy obce, úpravy výkonu zeměměřických činností právnickými osobami a vstupu na nemovitosti. Základním vnitřním předpisem upravujícím postupy digitalizace katastrálních map je Návod pro obnovu katastrálního operátu a tento předpis bude zásadním způsobem novelizován s ohledem na změny v katastrální vyhlášce a dalších předpisech a bude upravovat postupy jak obnovy novým mapováním, tak i přepracováním. 
Dalším zástupcem ČÚZK byla Ing. Valdová, která se zaměřila na digitalizaci SGI z pohledu požadavků směrnice INSPIRE, která stanoví obecná pravidla pro prostorové informace v Evropském společenství. Směrnice vstoupila v platnost 15.5.2007 a od tohoto data běží lhůty pro splnění základních dílčích úkolů, z nichž je jistě nutné uvést lhůtu 2 roky pro implementaci směrnice do právního řádu členských zemí EU a přijetí prováděcích pravidel pro základní témata. Velmi důležitým úkolem je dále vytvoření metadat, což jsou popisné informace, kterými jsou služby nebo data založené na prostorových datech blíže popsány pro potřeby jejich uživatelů. Základními požadavky směrnice INSPIRE tedy je: 
• vést data SGI a poskytovat služby dle zásad interoperability, 
• dle výstupů z draftů týmů pro datové specifika poskytovat vektorová data, 
• vytvořit metadata k datovým sadám dle ISO 19115, 
• vytvořit síťové služby dle standardů OGC. 
K zajištění těchto služeb bude ČÚZK provozovat vlastní geoportál a dále poskytovat vybraná data v rámci otevřeného portálu. Vybudováním národního portálu nepatří mezi úkoly ČÚZK.
Využívání katastrálních map ve státní statistice bylo předmětem příspěvku Ing. Udržalové z ČSÚ, která podrobně seznámila s historií postupného vytváření mapového modelu pro zpracování dat ČSÚ. Katastrální mapa je spolu s ZM 10 a ortofotomapou již dlouhodobě využívána pro interní mapové služby k editaci budov, ulic, adresních míst a hranic sčítacích obvodů, dále pro popisy a mapy okresů, obcí, sídelních a statistických jednotek s adresními detaily a v neposlední řadě pro prezentaci dat (publikace, mapy pro tazatelskou síť). V současné době dobíhá lokalizace budov a správa definičních bodů budov přejde z ČSÚ na ČÚZK. V oblasti správy hranic je dokončena aktualizace hranic katastrálních území za roky 2001-2006 dokončen a od letošního roku lze očekávat přechod na režim průběžného zpracování změn na základě ohlášení z příslušných katastrálních úřadů. Velmi zajímavou částí vystoupení Ing. Udržalové byly následné konkrétní praktické ukázky, které se týkaly opravy hranice KÚ a opravy identifikací příslušných budov a dále lokalizace budov a ulic v registrech ČSÚ.
Od roku 2008 startuje územní příprava SLDB 2011, která bude obsahově a technologicky inovována; je počítáno s webovou aplikací revize nad veřejnými mapovými službami ČÚZK, Rutinní využívání mapových služeb ZABAGED, ortofoto a katastrálních map jednou ze zásadních podmínek efektivního sběru a zpracování dat v geografických projektech ČSÚ.
Ve svém druhém vystoupení se Ing. Štencel zaměřil na možnosti spolupráce ČÚZK se soukromou sférou a dalšími subjekty při tvorbě digitální formy katastrální mapy a její předpokládaný rozsah. Míra možného zapojení dalších zpracovatelů dílčích technologických etap je v rámci základních postupů obnovy katastrálního operátu (novým mapováním, přepracováním a při pozemkových úpravách) různá. V případě nového mapování předpokládá ČÚZK zadání prací při vybudování PPBP, vlastního měření polohopisu a vhodná je i spolupráce na zpracování obnoveného SGI a SPI. U přepracování by mělo jít o určení souřadnic bodů polohopisu (výpočty původních měření podle Instrukce A, THM, ZMVM, geometrických plánů), zaměření identických bodů pro přepracování katastrálních map v souřadnicovém systému stabilního katastru a rovněž podíl na zpracování. Obnova katastrálního operátu na základě výsledků pozemkových úprav je primárně založena na spolupráci více zpracovatelů a je důkazem toho, že při digitalizaci SGI úspěšně kooperovat lze. Katastrální úřady se soustředí na domapování částí území vyloučených z KPÚ v rámci dané lokality, převážně tedy intravilánů obcí. 
Za etapy, které je vhodné či nutné zajistit kapacitami KÚ byly označeny tyto: 
• přípravné a dokončovací práce uložené legislativou (od vyhlášení obnovy operátu po řízení o námitkách a vyhlášení platnosti), 
• revize katastru, 
• zjišťování hranic, 
• transformace a dotransformace rastrových a vektorových dat 
• převzetí a zpracování obnoveného SGI a SPI.
Velmi zajímavá a aktuální se jeví i spolupráce při tvorbě orientační mapy parcel, která by mohla najít využití pro potřeby územního plánování, kde nový SZ předpokládá digitální formu podkladu. ČÚZK v tomto směru nabídl spolupráci při pořízení a poskytování definičních bodů parcel a rovněž při vektorizaci a vedení vektorové formy OMP či různých účelových map pro potřeby jiných orgánů veřejné správy. Pro tyto účely budou aktualizována Pravidla ČÚZK o postupu katastrálního úřadu při digitalizaci souboru geodetických informací katastru nemovitostí pro tvorbu územně orientovaného informačního systému.
Po skončení 1. bloku proběhla diskuse, která se dotkla zejména přednášky Ing. Štencla. V souvislosti s nově přijímanými zaměstnanci resortu ČÚZK padla otázka, ve které byla vznesena pochybnost spočívající na faktu, že navýšení počtu zaměstnanců resortu ČÚZK o 300 pracovníků současné velmi pomalé tempo příliš nezvýší. Odpovědí na tuto otázku bylo, že dosud byla digitalizována zejména území, ve kterých byla digitalizace katastrální mapy časově velmi náročná (velká města, lokality s mapou podle Instrukce A, THM nebo ZMVM) a pro zbývající katastrální území, převážně s mapou v sáhovém měřítku, se patřičného tempa podaří dosáhnout. Zástupce firmy Gepro prezentoval možnost přechodného vedení hybridní formy KM s rastrovým obrazem doplněným vektorovou kresbou změn.
Po přestávce se ujal slova RNDr. Skrášek z útvaru správy GIS Zlínského kraje, který představil tzv. účelovou katastrální mapu (ÚKM) Zlínského kraje. Uvedl, že šlo o společný projekt Zlínského kraje a Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, který vytvořil systém pro vytvoření, správu a aktualizaci obrazu katastrální mapy pro potřeby veřejné správy v kraji. ÚKM má v současné době podobu digitální bezešvé katastrální mapy a mapy bývalého pozemkového katastru s umístěním v souřadnicovém systému S-JTSK a zahrnující území všech katastrálních území územního obvodu Zlínského kraje. Polohopis katastrální mapy je plně vektorový pro celé území a smluvně je zajištěna i aktualizace tohoto díla 2x ročně. Základním zdrojem datového obsahu se staly účelové katastrální mapy obcí pořízené pro různé účely v posledních cca 15 letech. V první fázi projektu byla vytvořena hybridní forma tohoto díla ve formě rastrových dat listů katastrálních map s doplněním definičních bodů parcel v podobě vektorové kresby parcelních čísel. V roce 2006 Zlínský kraj rozhodl o financování dokončení plné vektorizace ÚKM pro podporu tvorby ÚAP.
Využití ÚKM v krajských podmínkách: 
• základní referenční podklad 
• lokalizace parcely v území podle parcelního čísla 
• zjištění, na které parcele se „něco“ nachází 
• vytváření vlastnických map, identifikace vlastníků 
• úlohy v územním plánu související 
••• s využitím území 
••• s rozdíly skutečného a právního stavu v území 
••• s ÚAP 
••• s ÚPD 
V závěru svého vystoupení Dr. Skrášek uvedl, že ÚKM ZK je pro Zlínský kraj, jeho obce a projektanty nenahraditelný mapový podklad, jehož okamžité využití bylo hlavním důvodem jeho tvorby do doby dokončení digitalizace katastrálních map. Kraje a ČÚZK mohou na jejím vytváření smysluplně spolupracovat.
Do tvorby a možností využití vektorových polohopisných dat na území Prahy zasvětil zúčastněné RNDr. Bareš z Útvaru rozvoje hl. m. Prahy. Po úvodním exkurzu do historie tvorby polohopisných dat z pohledu technické mapy města sahajícím až do šedesátých let minulého století s klíčovými roky 1987, kdy byla tvorba JDMP zahájena a 2002, kdy byla dokončena na celém území města.
JDTM obsahuje: 
• obraz katastrální mapy 
• polohopis technické mapy 
• inženýrské sítě 
• výškopisné body 
• symboly, popisy 
a je aktualizována na základě dat katastrálního úřadu a správců sítí, dokumentace skutečného provedení staveb a celoplošného doměřování.
Hlavními uživateli JDMP jsou městská správa, státní správa, správci síti a v neposlední řadě i široká veřejnost. 
Následně byly vyjmenovány nejdůležitější agendy využívající JDMP. Jsou to: 
• Krizové řízení a protipovodňová ochrana 
••• Zátopový model 
••• Evakuační plán 
• Územní plánování 
• Správa majetku 
••• Podklady pro rozhodování samosprávných orgánů 
• Stavební řízení
Na podkladě JDMP jsou s využitím výškopisných dat resp. laserscanningu dále vytvářeny další produkty, jako 3D jednotná digitální mapa Prahy, digitální model terénu a 3D Digitální model zástavby a zeleně.
Problematice využití katastrálních map jako součásti územně analytických podkladů se následně věnovali ve svých příspěvcích Ing. May z Ministerstva pro místní rozvoj a Ing. Razska z magistrátu města Opavy. Z obou příspěvků vyplynulo, že katastrální mapa je jedním ze základní podkladů územního plánování a grafická část ÚAP obcí má být zpracována 
• v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) 
• digitálně, a to nejlépe vektorově. 
Zákon pak stanovuje pro vlastníky technické infrastruktury povinnost poskytování polohopisné situaci technické infrastruktury dokončené a zkolaudované po 1.1.2007 v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální v měřítku katastrální mapy, případně v měřítku podrobnějším. Uvedené požadavky jednoznačně generují tlak na dokončení digitalizace katastrálních map a spolupráci všech zainteresovaných subjektů.
Ing. Fafejta, předseda KGK, ve svém příspěvku zhodnotil současný stav a tempo digitalizace katastrálních map, které označil za nedostačující. Kriticky se dotkl digitalizace katastrálních map prováděné na náklady měst a obcí bez patřičné spolupráce katastrálních úřadů. Vznikala tak díla, která byla nepravidelně aktualizována a jejich využití v informačních systémech obcí bylo omezené. V poslední době vznikající orientační mapa parcel vytvořená částečně na bázi vektorových i rastrových dat má rovněž omezené využití. Ve spolupráci krajů, měst, obcí, správců TI a geodetických firem s katastrálními úřady je nutné soustředit síly a finance na vznik digitálních katastrálních map. V závěru uvedl, že při maximálním využití kapacit soukromých geodetických firem a podle hesla vypůjčeného od našich rakouských kolegů „KATASTR JAKO DÍLO VŠECH OPRÁVNĚNÝCH ZEMĚMĚŘICKÝCH SUBJEKTŮ“, by se mohlo podařit zkrátit termín digitalizace z roku 2014 na rok 2011.
Seminář poskytl prostor pro zprostředkování informací souvisejících s digitalizací katastrálních map i pro četné diskuse, ať již přímo k přednáškovým blokům či v kuloárech. Pro zájemce o podrobný obsah příspěvků jsou všechny prezentace dostupné na webových stránkách Nemofora na adrese www.cuzk.cz/nemoforum. 
Slavnostní otevření Fakulty životního prostředí ČZU v Praze 
PRAHA (5.10.2007) - V jediné budově v areálu České zemědělské univerzity, u které se nemůžete ukrýt za rohem, v kruhové hale Technické fakulty proběhlo za účasti více než stovky pracovníků univerzity a jejich hostů, slavnostní otevření akademického roku na nově vzniklé Fakultě životního prostředí. 
Po úvodním projevu profesora Pavla Pecha, který je pověřen řízením nové fakulty, popřáli hodně úspěchů a tvůrčích sil účastníkům setkání další profesoři. Vilém Podrázský z pozice pověřeného děkana Fakulty lesnické a dřevařské neopomenul sdělit od jaké fakulty byla při zrodu nové přestřižena pupeční šňůra a rektor univerzity Jan Hron se mimo jiné podělil se svými postřehy z ranního otevření akademického roku v pražské Betlémské kapli. Zástupce ministerstva, jehož název byl přepsán do názvu fakulty, přečetl SMS od ministra Martina Bursíka, který se v telegrafické zkratce omluvil z nepřítomnosti v Suchdole pro účast na zasedání vlády a do jedné věty umístil ještě přání lidem, kteří v tu chvíli stáli v kruhu. Po oficiálních projevech pokračovala slavnost společenským setkáním. Nový senát fakulty a následně její nové vedení budou zvoleny v průběhu října 2007. 
Na nově vzniklé fakultě se mimo jiné přednáší a cvičí předměty Geodezie, Základy geodezie a kartografie, GIS, Dálkový průzkum Země, Katastr nemovitostí a Kartografie. Mezi pedagogy této fakulty jsou i hlavní spoluautoři Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001-2003 Karel Šťastný a Vladimír Bejček, který byl oceněn titulem Mapa roku 2006. 
50 let Sputniku a počátek kosmické geodézie 
První výsledek kosmické geodézie přišel z Československa, neboť profesor Buchar z pozorování Sputniku dopočítal tzv. dynamické zploštění Země. 
Klasická nebeská mechanika konstatuje, že zploštění centrálního tělesa (v našem případě Země) nutně vede k časovým změnám dráhy tělesa, obíhajícího po eliptické dráze kolem centra. 
Bucharovo "kosmicko-geodetické" určení dynamického zploštění Země je prvním výsledkem kosmické geodézie v celosvětovém měřítku a je na místě jistá národní zeměměřická hrdost. Této významné události se bude věnovat článek v časopise Zeměměřič 11/2007 od ing. Karského. 
Ale již říjnové číslo Zeměměřiče se věnovalo družicím. Snad prvně vyšly v tomto časopise i vzorečky s integrály a nepozorný čtenář si mohl myslet, že se "Zeměměřič přetváří v GAKO". Pozornému čtenáři ale neuniklo, že pracovníci ZČU bádají nad velice vtipným a elegantním ovládáním družic na oběžné dráze. Budiž oba články pro některé geodety vzpomínkou na učební předmět kosmická geodézie a pro ostatní připomenutí celosvětově významných počinů českých zeměměřičů. 
Hromosvody jako PPBP 
Po celých 30 let, co měřím ve Štětí a okolí, používám bod 0009 1416 0360 - hromosvod na nádraží. Minulý týden jsem se dozvěděl, že tento bod byl asi před 20 lety zrušen, přestože v terénu stále existuje. Pracovnice KÚ v Litoměřicích tvrdí, že zrušený bod není možno používat. Není-li v seznamu bodů, neexistuje. Oponoval jsem, že podle §64 odst.3 (nově dle §74 odst.3) je pro katastrální měření možno používat i body dřívějších ZPMZ (samozřejmě po jejich ověření). Vzhledem k tomu, že dotyčný bod byl použit jako jedna z orientací již mnohokráte, považuji ho za dostatečně ověřený. Chápal bych ten zákaz používat dřívější body tehdy, kdy byl starý bod nově určen a přečíslován. V těchto případech používám nová čísla bodů a nové souřadnice. Jenže hromosvod byl ztracen bez náhrady. Zajímalo by mě stanovisko odpovědné osoby, zda lze či nelze používat jakékoli body z dřívějších ZPMZ. Jedná se mi samozřejmě i o další body (např PBPP), které nejsou vedeny v přehledech PBPP, přestože v terénu stále existují. Děkuji za odpověď. 
Ing. K. Votoček 

Stručně k inzerovanému problému (řešili jsme konzultačně s ing. Suchardou - KÚ LIBC, pí Bulisovou - oddělení správy bodů ZÚ a ing. Krausovou - KP Praha-východ): Zmiňovaný bod byl v roce 1987 zrušen a tak na něj nelze měřit (chápu p. Votočka - i já jsem kdysi používal hromosvody pro orientaci, ale vývojem se hromosvody jako ZhB přestaly a asi vcelku pochopitelně užívat). Je zde však možnost zpracovat úplnou dokumentaci zřízení bodu PPBP a tu předat na KP. Příloha č.12 vyhlášky č.26/2007 hromosvody jako PPBP nijak nevylučuje. Skutečnosti spojené s vedením bodových polí a jeho závaznosti pro zpracování výsledků v KN jsou p. Votočkovi jako UOIZ jistě známy. 
4. ples zeměměřičů 
Opavská pobočka ČSGK pořádá dne 1. března 2008 - 4.ples zeměměřičů v prostorách Červeného zámku v Hradci nad Moravicí (Y 499 525, X 1 095 650). Prostory si lze prohlédnout na níže uvedené webovské adrese, další informace a prodej vstupenek na adrese: anna.zemanova@cuzk.cz. 
Z rozhodovací praxe: K platným podkladům pro vytyčení hranice pozemku provedeném v roce 2006 v území s DKM 
INFORMATIVNÍ MATERIÁL PRO ZKI - IMZKI č. 74, tentokrát k aplikaci vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění platném v roce 2006 

1. Měla-li v roce 2006 katastrální mapa formu digitální katastrální mapy, byly jediným platným a i závazným geometrickým a polohovým určením pozemků evidovaných v katastru souřadnice a spojnice jejich lomových bodů v systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. V územích s digitální katastrální mapou již nemohlo přicházet v úvahu, že by se za geometrické a polohové určení mohly považovat i nějaké jiné údaje obsažené v katastrálních operátech, jejichž závaznost by bylo nutné v případě jejich vzájemné konkurence individuálně dovozovat podle kritérií popsaných v § 5 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb. 

2. Platnými údaji o geometrickém a polohovém určení nemovitostí se po obnově měřického operátu evidence nemovitostí staly údaje v tomto obnoveném operátu. Obnovou operátu evidence nemovitostí novým mapováním pozbyly své platnosti (pro účely vedení pozemkové evidence) i případné údaje o geometrickém a polohovém určení nemovitostí, které byly před touto obnovou obsaženy i v některých dokumentech archivovaných v tehdy vedené sbírce listin. 

3. Možnost poznamenat přímo ve výsledcích zeměměřických činností návrh na opravu tvrzeného chybného geometrického určení hranic pozemků připouštěla vyhláška č. 190/1996 Sb., ve svém ust. § 68 odst. 10 pouze v případě vyhotovování geometrického plánu. Obdobný postup však byl v případě dokumentace o vytyčení hranic pozemku nepřípustný. 

4. Závaznost údajů o geometrickém určení nemovitostí je výslovně deklarována v § 20 katastrálního zákona a není nijak závislá na názoru osoby vykonávající zeměměřické činnosti či osoby ověřující jejich výsledky, a dokonce ani na tom, zda takové údaje katastru jsou či nejsou ve skutečnosti údaji správnými. 

5. Údaje o polohovém určení nemovitosti [t.j. údaje o poloze nemovitostí ve vztahu k ostatním nemovitostem ve smyslu ust. § 27 písm. f) katastrálního zákona] závaznými údaji katastru nejsou. S ohledem na nezávaznost údajů o polohovém určení nemovitosti nikdy nemělo vytyčení hranice mezi pozemky dvou různých vlastníků samo o sobě žádné právní následky, a to bez ohledu na to, zda takové vytyčení bylo či nebylo ve skutečnosti provedeno správně. Teprve podle nové právní úpravy, účinné od 1.1.2007 a vtělené do § 19a odst. 4 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., by bylo možné, aby bylo do katastru nemovitostí zapsáno i zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku, pokud by byl na průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemku vyhotoven i geometrický plán, který by byl neoddělitelnou součástí zákonem předpokládané listiny. 

6. Účelem vytyčení hranice pozemku podle části desáté vyhlášky č. 190/1996 Sb., bylo vyznačit na zemský povrch hranice podle jejich evidence v aktuálně platném katastru. Účelem takového vytyčení tedy nebylo (a to ani nikdy v minulosti) nalézání skutečného hmotně právního stavu. Autoritativní posuzování toho, zda nezávazné údaje katastru o polohovém určení nemovitosti odpovídají či neodpovídají hmotně právní skutečnosti, nepřísluší žádnému z orgánů státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí, natož vytyčovateli nebo ověřovateli výsledků takových zeměměřických činností. Jedině soud může vyslovovat autoritativní stanovisko k tomu, nakolik je v konkrétních projednávaných případech významný stav katastru (t.j. stav vlastnictví evidovaného - tabulárního) pro skutečně existující právní vztahy (t.j. vlastnictví skutečné - naturální). Při rozhodování sporů, které spočívají v právní nejistotě ve vymezení rozhraní mezi sousedními pozemky, není soud nijak vázán hranicí evidovanou v katastru, neboť skutečné právní vztahy, které má soud v řízení nalézt a rozsudkem deklarovat, již nemusí evidenčnímu stavu ani odpovídat (např. v důsledku nastoupení institutu vydržení) nebo soud přihlédne i k jiným důkazům, než jen k nezávazným údajům o polohovém určení pozemku obsaženým v katastrálních operátech. 
Pozvánka na 43.GID v Brně 1.-2. listopadu 2007 
Spolek zeměměřičů Brno, ČSGK a časopis Zeměměřič, mediální partner akce, zvou všechny geodety na 43.geodetické informační dny v Brně ve dnech 1.-2. listopadu 2007. 

Program jsme se snažili nabít zvučnými jmény a zajímavými tématy v dokonalém prostředí Spořitelní akademie v Brně. 

Odborné přednášky ve čtvrtek (10:00-17:00)
Slavnostní zahájení 
• Vystoupení představitelů ČÚZK a VÚGTK (Karel Večeře, František Beneš) 
• Digitalizace katastrálních map - úkol resortu ČÚZK do roku 2015 (Karel Štencel, ČÚZK) 
• Změny předpisů v oboru zeměměřictví a katastru nemovitostí… (Bohumil Janeček, ČÚZK) 
• 50 let činnosti Geodetické observatoře Pecný VÚGTK a současný výzkum v geodézii (Jaroslav Šimek, VÚGTK) 
• Implementace směrnice INSPIRE a resort ČÚZK (Ivana Valdová, ČÚZK) 
• Základní báze geografických dat České republiky (Karel Brázdil, ZÚ) 
• Novinky v produkci Zeměměřického úřadu (Petr Dvořáček, ZÚ) 
• SKPOS – Slovenská priestorová observačná služba (Dušan Ferianc, GKÚ) 
• Aktuální stav sítě GPS - CZEPOS (Jan Řezníček, ZÚ) 

Společenský večer (18:00 – 23:00) 

Odborné přednášky v pátek 2.11.2007 (9:00-14:00)
• Úloha kartografie a geoinformatiky v krizovém managementu (Milan Konečný, MU Brno) 
• Jak rostlo Brno - v mapách (Milena Flodrová) 
• Letecké mapování ČR technologií IFSAR (Zdeněk Hotař, Geodis Brno, s.r.o.) 
• Software na zpracování mračen bodů z laserového skenování (Martin Štroner, Bronislav Koska, ČVUT) 
• Programové možnosti zpracování prostorových dat v oblasti inženýrské geodézie (Jiří Pospíšil, Tomáš Křemen, Bronislav Koska, ČVUT) 
• Geodetické práce v přípravné fázi stavby sedačkové lanovky (Jaroslav Šíma, ŽU) 
• Geodetické činnosti při monitorování a hodnocení hydrosféry v ČR (František Nádeníček, Geocomp, s.r.o) 
• Železniční tunel Lötschberg a jeho vytyčování (Pavel Hánek, ČVUT) 


Po dobu konání akce bude probíhat odborná výstava. 
Česká kartografie v Českém rozhlasu 
V Českém rozhlasu na stanici Radiožurnál se v pořadu Trendy 17.09.2007 v 11:35 objevila reportáž na téma: Novinky a vývoj v kartografii. Redaktoři vyjmenovávají oceněné tituly z Moskvy a s vedoucím katedry geoinformatiky z Univerzity Palackého Vítem Voženílkem přejmenovaným na Iva rozebírají vývoj oboru a nové produkty.
43. Geodesia rallye ČR - již 13. října 
Setkání motoristů 43. GEODESIA RALLYE ČR se koná podle „Řádů motoristických soutěží geodetů v ČR“ ve znění © VIVA GEODESIA ® z roku 2001 a není tak motoristicky ortodoxní, jak se to může zdát. Soutěž je určena pro všechny, kteří chtějí něco netradičního zažít, kteří chtějí poznat krásy Českého středohoří a předem nevědět, které to budou. Jsou i tací, kteří se vůbec nevyrušují, že jim organizátoři měří čas. Večer je všem za odměnu karaoke šoumenů - Duo Nedvídek. 

Soutěžní kategorie 
a) A - jednotlivci (posádky) - absolutní klasifikace – patron: doc. Ing. Jiří Šíma, CSc. 
b) D - jednotlivci (posádky) - klasifikace posádek.žen - řidiček – patron: Ing. Lumír Nedvídek 
c) M - družstva (trojice posádek) - soutěž týmů – patroni Ing. Viktor Němec 
c) I – inzerenti časopisů Zeměměřič a GeoBusiness – patron: Ing. Radek Petr 

Posádkám se doporučuje vybavit se alespoň buzolou, úhloměrem 360 stupňů, trojúhelníkem, skládacím dvoumetrem, tužkami, pastelkami, isolepou, nůžkami, kalkulačkou... 
Po celou dobu trvání soutěže musí být vozidla označena startovními čísly na obou předních dveřích vozidla. Startovní čísla daruje posádkám pořadatel při přejímce vozidel. 
Posádkám se doporučuje vybavit se občerstvením na dobu před a v průběhu soutěže (jídlo, nápoje apod.). Pořadatel po dobu celé akce občerstvení nezajišťuje. 

Vzčerpávající informace na www.geos.cz/rallye/sport.htm. Soutěžní trať je většinou rozvržena do 3. etap o délce 25 až 40 km. Celá trať vede po silnicích a cestách s převážně asfaltovým povrchem. Soutěž se jede za normálního silničního provozu a soutěžící jsou povinni dodržovat veškerá platná ustanovení pravidel silničního provozu. Pořadatel volí za účelem zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu rychlostní průměry 30 až 40 km/hod. 
Na vyznačených místech budou soutěžící plnit soutěžní úkoly a zvláštní zkoušky. Popis tratě je veden v itineráři. 

Výsledky budou vyhlášeny pro všechny vypsané kategorie. První tři posádky v každé vypsané kategorii obdrží věcné ceny. Nejúspěšnější posádka z odvětví geodézie obdrží navíc předplatné časopisu Zeměměřič na rok 2007. Každá posádka, která soutěž dokončí, obdrží účastnický diplom. 
Brno ožije 6.října šachovým turnajem geodetů 
Střelci šikmo cílí na soupeřova krále, věže si prosekávají průzory, jezdci skáčou pravoúhle na nepřístupné polygony, pěšci zkoumají bonitu jednotlivých polí, dobře kalibrované dámy vykreslují geometrické plány po celé šachovnici před laskavým zrakem excentrického rošádou ukrytého krále... 
...tak to je geodetický turnaj v šachu. 

Časopis Zeměměřič jako mediální partner šachového turnaje geodetů zve všechny šachisty 6.10.2007 do Brna. Přihlášky a další informace na FOJTL(zavináč)seznam.cz 
Chomutovští bojovníci s větrnými mlýny podali trestní oznámení 
Čtenáři časopisu Zeměměřič č. 2007/5 se v článku »Výběrové řízení v okresu na severu« mohli dozvědět o konkurzu na post ředitelky KP a snaze dvou důchodců její jmenování zpochybnit, aniž bylo jmenovitě uvedeno, o jaké pracoviště a které lidi se vlastně jedná. Dnešním rozhovorem se ke kauze vracíme. Představíme vám v něm totiž právě ty dva bojovníky s větrnými mlýny, kteří se domnívají, že by se výběrového řízení na místo ředitele KP v Chomutově mělo opakovat – bývalého ředitele KP ing. Stanislava Crhu (SC) a vedoucího oddělení ing. Zdeňka Kolínského (ZK). Prostor k vyjádření dostala i »druhá strana« – předseda rezortu, ředitel krajského KÚ a nově jmenovaná ředitelka KP. 
Mělo by se výběrové řízení opakovat? 
Mohli byste se našim čtenářům trochu představit? 
SC: Stanislav Crha, absolvent VŠ, fakulta zeměměřičská, na středisku geodézie v Chomutově od roku 1967, ve funkci ředitele KP 16 let (do 31. 12. 2006), k 28. 2. 2007 jsem odešel do důchodu jako řadový pracovník. 
ZK: Zdeněk Kolínský, absolvent VŠ – fakulty zeměměřičské v Praze, zaměstnán v Chomutově na středisku geodézie od roku 1968 do 28. 2. 2007 (vedoucí oddělení aktualizace KN), nyní důchodce. 

Váš boj začal po výběrovém řízení na ředitele KP v Chomutově 11. září 2006. Bylo při výběrovém řízení (VŘ) z koho vybírat? 
ZK: K VŘ se přihlásili dva pracovníci našeho oddělení GP – ing. Monika Maštalířská a ing. Marek Bláha, třetí adeptkou pak byla ing. Martina Becková z mosteckého KP. Ing. Maštalířská, jejíž odbornou práci jsem po několik let pečlivě sledoval, se mohla VŘ zúčastnit až po svém odvolání. 
SC: Ředitel KÚ ing. Čtvrtečka ji totiž nechtěl připustit k výběrovému řízení s odůvodněním, že nesplňuje předepsanou odbornost. Takže, když se odvolala, nechal si ověřit na slovenské VŠ (vojenská v Liptovském Mikuláši), že tam opravdu studovala geoinformatiku a kritéria splňuje. 
Výběrové řízení podle nás neproběhlo standardně – ing. Becková totiž předem nedoložila požadovanou praxi a přesto nebyla z výběrového řízení vyloučena. 

Vy jste její praxi zpochybnil již během VŘ. 
SC: Ano, ale předseda výběrové komise, personalista ing. Panc z Ústí, mi sdělil, že »právě dnes ing. Becková toto potvrzení na chybějící roky předložila« a já si uvědomil, že mu opravdu nějaký papír předávala, takže jsem už pochybnosti neměl. 
ZK: Po VŘ nám to nedalo spát a kontaktovali jsme firmu, kde měla ing. Becková své odborné zkušenosti nabýt. Známe přece firmy z katastru v našem okresu, ale tuto jsme neznali. Dozvěděli jsme se, že tam pracovala nepravidelně během studia jako figurantka a prováděla spíše pomocné práce, ale hlavně, že firma Geoprojekt nepracuje v KN, ale v inženýrské geodézii a že ji ani praxi v KN nepotvrzovala. 
SC: Ing. Panc si telefonicky ověřoval odbornost u jedné uchazečky až na Slovensku, ale praxi druhé uchazečky (ing. Beckové) v Chomutově ne. 
ZK: Rozhodující asi byla ta předložka »Geo«. Možná by vítězce VŘ stačila i praxe u geo – logů nebo v časopisu GEO. 

Jak tedy dle vás výběrové řízení probíhalo a dopadlo? 
SC: Nevalně. Nikdo nevynikal, ba naopak. Dokonce se znovu vracelo k psychotestům a hledala se skulinka, co by se s tím dalo udělat, ale neměl bych další informace o VŘ sdělovat. Nezlobte se. 
ZK: Ing. Čtvrtečkou (ředitelem KÚ v Ústí n. L.), jakožto pořadatelem výběrového řízení, byla ing. Becková označena za »vítěze« a byla následně jmenována ředitelkou KP v Chomutově. 
SC: Takové výběrové řízení bylo lepší opakovat, ale nakonec s přimhouřením obou očí se někdo vybral. Zpětně se to jeví tak, že vybraná uchazečka to měla jasné už předem. 

V čem se ale podle vás ing. Becková provinila natolik, že navrhujete její odvolání? 
SC: Důležitou podmínkou výběrového řízení na ředitele KP byla a je minimálně tříletá praxe v KN, evidenci nemovitostí nebo právních vztazích. Naše hlavní obvinění vůči ing. Beckové spočívá v tom, že měla k 31. 12. 2006 v této oblasti odpracováno pouze 2 roky a 3 měsíce. Ke dni výběrového řízení v září ji chyběl rok praxe. Tuto chybějící 1/3 požadované doby později, a to zdůrazňuji, doložila potvrzením od firmy Geoprojekt, kde pracovala rok během svého studia a tedy nemohla vykonávat odbornou práci ve smyslu třeba zákona o zeměměřictví. 
ZK: Ing. Becková si musela být vědoma, že požadované roky v katastru nesplňuje, ale byla si jistá, že VŘ projde, takže tuto svoji praxi doložila »nějakým potvrzením« od geodetické firmy. Tak zcela vědomě oklamala výběrovou komisi. Takový člověk přece nesmí zastávat vedoucí funkci ve státní správě. 

A tato skutečnost opravdu nikomu nevadí? 
SC: Teď ing. Čtvrtečka k mému podnětu na prošetření praxe ing. Beckové pouze mlží jakýmsi dopisem ze dne 26. 9. 2006 (15 dní po výběrovém řízení), jehož obsah neznám, ale kterým ji kryje. 
ZK: Ing. Becková zcela vědomě předložila nedostatečné potvrzení a tím si zajistila účast ve výběrovém řízení. S takovými lidmi na vedoucích místech nelze budovat poctivý katastr. 

Ale předseda ČÚZK prý může udělit výjimku? 
ZK: Ano, na základě »Opatření předsedy« z 11. 1. 2006, č.j. 6704/2005 – 2, čl. 3, bod 2 opravdu může předseda povolit výjimku z požadovaného vzdělání a praxe uchazeče. To je ale fakt, který nebyl nikde publikován, protože veřejné znění informace je bez bodu 2 – ten byl uveden pouze na intranetu ČÚZK. Kdo tedy nemá přístup do intranetu, je jako uchazeč ve výběrovém řízení znevýhodněn, ale to už je zase jiný problém. 
SC: Tak jako tak je ale nutno o výjimku požádat předem a nikoli až dodatečně a ještě ne osobně. 

Stěžovali jste si v souvislosti s novou ředitelkou i na další věci. Přijel se někdo z nadřízených orgánů do Chomutova podívat? 
ZK: Snažili jsme se vše vypovědět na ČÚZK (nejdřív u ing. Janečka) a posléze se pokoušeli zainteresovat i pana předsedu. Ten vše předal ing. Čtvrtečkovi, který do Chomutova přijel a udělal zde písemnou anketu na téma, jak je ing. Becková oblíbená. Odjel s tím, že je vše v pořádku, naše obvinění jsou údajně nedůvodná a o šikaně, urážkách a manipulacích nepadlo ani slovo. Přijela i vyšetřovací komise, která také nic nenašla. 
SC: Jako smírčí posel přijel z ČÚZK i Lumír Nedvídek, kterého dlouhé roky osobně známe. Nedával nám šanci uspět, neboť je to záležitostí pouze rezortu. 

Tehdy mi nabízel účast, ale já nemohl. Vy jste tedy podali trestní oznámení... 
ZK: Nejdříve jsme se snažili věc řešit v rezortu. Pak jsme se obrátili na předsedu ČÚZK se žádostí o dohled nad celým případem a rozhodně jsme nepočítali s výsledky šetření označující naše podněty za bezdůvodné (jinými slovy za vymyšlené)! 
SC: Z dopisu pana předsedy jsme se také dozvěděli, že ing. Čtvrtečka »...(na rozdíl od výběrové komise!) o splnění podmínky požadované praxe uchazečky pochybnosti měl. Přes tuto okolnost však považoval komisí doporučenou uchazečku pro obsazovanou pozici za nejvhodnější.« Tedy ing. Čtvrtečka o tom věděl, komisi neupozornil a nakonec požádal předsedu o udělení výjimky. Kde to jsme? 
ZK: Po marném dovolávání se nápravy v rezortu jsme 15. 6. tohoto roku podali trestní oznámení na: ing. Karla Čtvrtečku, ředitele KÚ v Ústí n. L., ing. Františka Pance, předsedu výběrové komise a personalistu KÚ v Ústí, ing. Karla Večeře, předsedu rezortu ČÚZK a ing. Martinu Beckovou, současnou ředitelku KP v Chomutově. Doufáme, že dnes je již policie kontaktovala a o tomto trestním oznámení se nedozvědí z časopisu Zeměměřič. Je to už skoro 1/4 roku a výsledky šetření zatím neznáme. 

Co očekáváte od trestního oznámení? 
ZK: Pane redaktore, nemůže přece vyhrávat faleš a podvody. Pokud jsme se nedovolali spravedlnosti v rezortu, hledáme ji jinde. Jsme státní úředníci, kteří mají jít příkladem. Ani ředitel KÚ a ani předseda rezortu se nemohou pasovat do role osvícených panovníků, kteří mohou všechno. Dokonce sami kličkovat ve svých nařízeních. 
SC: Pracovali jsme 40 let na katastru a zasvětili mu svůj život. Není nám jedno, co s naší prací bude dále. I ostatní kolegové na jiných pracovištích musí poznat, že pokud jsou přesvědčeni o své pravdě, musí za ni bojovat. 

Jak by mělo dle vás VŘ probíhat? 
SC: Hlavně by mělo být vše transparentní (a to i pro členy výběrové komise, kterým jsem také byl). Měly by být dány a dodržovány přesné podmínky. Všichni uchazeči by měli vědět o možnosti výjimky (na intranet rezortu se přece všichni nedostanou!) a měli by o ně požádat sami (!) a předem! Měla by se o výjimce dozvědět i výběrová komise a ta by měla rozhodnout, jestli takový člověk bude vůbec k VŘ připuštěn. Pokud se ukáže, že někdo uvedl něco nepravdivě, měl by být okamžitě vyloučen a měly by mu být dány k úhradě minimálně alespoň náklady za posudky externí firmy. Podívejte se, jak věci řeší veřejná správa s byty v Chomutově. Tam vám při podvodu propadne kauce složená ve výběrovém řízení. Přece státní správa by měla být ještě přísnější. Pokud není, tak její úředníci nehájí zájmy státu a nemají na vedoucích místech ve státní sféře co dělat. 

Otázkou na vás, čtenáře Zeměměřiče, je – mělo by se výběrové řízení na ředitele KP v Chomutově opakovat nebo ne? 

Co na to další aktéři chomutovských událostí?
Předseda rezortu – ing. Karel Večeře

S předsedou rezortu jsem o »chomutovské záležitosti« osobně nehovořil, ale ochotně mi odpověděl na všechny otázky a to i na ty, které ing. Čtvrtečka odmítl (např. kolik stojí daňové poplatníky testy agentury při VŘ – ČÚZK používá agenturu Takt, ale KÚ často využívají místních agentur a ceny se pohybují cca 1 – 3 tisíce za test). 
Personální oblast je citlivá a ing. Večeře neví, zda-li se v ní umím či chci pohybovat tak, aby z toho nebylo více škody než užitku. Nakonec z toho vznikla obšírnější korespondence i se zajímavým konkrétním příkladem z jiného KP. Z jeho obsáhlé odpovědi jsme ponechali pouze záležitosti »chomutovské«. 

Kdy jste se dozvěděl, že ing. Becková nesplňuje podmínku výběrového řízení o tříleté odborné praxi a kdo a kdy vás požádal o udělení výjimky? 
KV: V dopise ředitele KÚ pro Ústecký kraj, kterým mne žádal o souhlas se jmenováním ing. Beckové do funkce, byla formulace, ze které bylo zřejmé, že je tam několik měsíců praxe problematických a v tomto dopise jsem byl proto požádán o výjimku. S tímto vědomím jsem souhlas dal, takže jsem tím samozřejmě udělil i tuto výjimku. 

Takže to bylo až po výběrovém řízení a o výjimku žádal její nadřízený ing. Čtvrtečka. Kolikrát a v jakých případech jste již výjimku uděloval a bylo to před nebo po výběrovém řízení? 
KV: Je-li něco výjimkou, pak se to nemůže udělovat předem při vypsání výběrového řízení. Takže samozřejmě mne o tyto výjimky žádají ředitelé KÚ současně s žádostmi o souhlas se jmenováním takového kandidáta. V praxi totiž nastávají případy, že se do výběrového řízení nepřihlásí vhodní kandidáti splňující všechna kritéria, případně kandidát s kratší praxí vyniká v ostatních oblastech zkoumaných při výběru. Uchazeč se prezentuje se svou představou o řízení KÚ či KP, dělají i určité psychologické testy a z jejich výsledků lze poznat i některé manažerské předpoklady. Na druhou stranu nejednou se stane, že všichni členové výběrové komise se už po prvních 10 minutách rozhovoru s uchazečem shodnou, že není vhodný, přestože papírové předpoklady splňuje. 
Nemyslím si, že by bylo účelné, abych nechal personalisty zkoumat několik let nazpátek a vyráběl nějakou statistiku, proto vám povím o případech z poslední doby, které si ještě pamatuji. Loni jsem uděloval výjimku asi jen jednu a rok předtím také asi jednu. 
Možná bude dobrá podrobnější zmínka o jednom příkladu. Dlouhá léta bylo KP problematické pracoviště, zoufalá dislokace, dlouhé lhůty, prostě nic moc. Po odchodu dlouholetého ředitele to bylo samé zastupování a složité hledání náhrady, při kterém jsme trvali na vzdělání v zeměměřictví nebo právu a praxi. Ve výběrovém řízení bylo těžké najít kandidáta splňujícího všechny předpoklady, nejsem si zcela jistý, ale myslím, že takový tam nebyl žádný. Byl vybrán jeden, který dostal výjimku z praxe, zkusil to, ale brzy požádal o uvolnění z funkce. V dalším výběrovém řízení se přihlásila kandidátka, která nesplňovala praxi ani vzdělání. O katastrálním úřadu však měla dobré povědomí, neboť dělala personalistiku, s řediteli přicházela do styku a na řízení se na krajské úrovni podílela. Po roce už je možné trochu hodnotit. 
Po letech živoření se o ten úřad někdo dobře stará, není mistrem světa v katastru, ale o to víc ví, jak důležitá je týmová práce. Její vedoucí oddělení ji ctí, protože je tu najednou šéf s hezkým vztahem k lidem, který se stará, kterému jde o věc, který se jim snaží vytvořit podmínky. Jejich podpora plně nahradí ředitelčiny odborné mezery. No a z Prahy je pak samozřejmě vidět, že už to není nejhorší úřad v kraji, ale v poslední době má nejlepší výsledky v kraji. Možná je to dlouhé povídání, ale na jeho konci musím jasně říci, že jsem tehdy dost váhal a nyní jsem rád, že takové rozhodnutí padlo. Musím také říci, že ředitelka KÚ si za svým názorem o vhodnosti kandidátky nesplňující ani vzdělání ani praxi stála a přesvědčila mne, že má mít i moji podporu. 

Toto poučení jste uplatnil i v Chomutově? 
KV: Rozhodování o výjimce v Chomutově bylo jednodušší. Kandidátka vzdělání splňovala, z praxe chybělo pár měsíců a ta nesporná dosavadní praxe byla na elitním pracovišti v Mostě, což má také svoji váhu. Uplynula řada měsíců a pracoviště v Chomutově funguje dobře. Z Prahy to nemohu hodnotit detailně, to je věc ředitele KÚ. Ten, pokud vím, nenechává celou věc náhodě a sleduje i atmosféru na pracovišti. Jeho hodnocení je, že je dobrá. Tomu nasvědčují i naše statistiky, výsledky jsou lepší než dříve. Život změny ve vedení úřadů prostě přináší a přinášet bude. Personální práce je složitá, neplatí pro ni jednoduché vzorečky. Úspěšnost personálních rozhodnutí však měřitelná je. 
Měříme ji pomocí výsledků celého pracoviště. 
Karel Večeře, 8. 8. 2007 

Ředitel krajského KÚ – ing. Karel Čtvrtečka 

KČ: Vzhledem k množství lidí a času, který byl věnován »Chomutovským událostem«, jak je nazýváte a zjištěným závěrům, s jejichž výsledky jste jistě podrobně seznámen, jsem nabyl dojmu, že se nebude třeba k tomuto nešťastnému tématu vracet. Nyní k vašim dotazům. 

Kdy jste se dozvěděl, že ing. Becková nesplňuje podmínku výběrového řízení o tříleté odborné praxi a kdo a kdy požádal předsedu rezortu o udělení výjimky? 
KČ: Výběrová komise dospěla jako kolektivní orgán k závěru, že uchazečka splnila všechny stanovené podmínky (včetně praxe) a tento závěr uvedla výslovně do písemného protokolu, který všichni členové podepsali. Přes tuto skutečnost a mé přesvědčení, že vybraná uchazečka je pro obsazovanou funkci nejvhodnější, jsem neměl pochybnost o tříleté odborné praxi, ale o délce praxe v KN a tak jsem pana předsedu ČÚZK v žádosti o souhlas se jmenováním, po upozorění na délku a strukturu praxe uchazečky, požádal o případné udělení výjimky. Doufám, že má vyčerpávající odpověď vás již uspokojí a nebude nutno se k této problematice dále vracet. Vězte, že doopravdy máme před sebou řešení úkolů mnohem náročnějších a snad i zajímavějších, než je tato kauza. 
Karel Čtvrtečka, ředitel KÚ pro Ústecký kraj, 13. 8. 2007 

Ředitelka KP v Chomutově – ing. Martina Becková

Splňovala jste ke dni výběrového řízení podmínku »minimálně tříletá odborná praxe v KN, v evidenci nemovitostí nebo v právních vztazích k nemovitostem«? 

Můžete se čtenářům Zeměměřiče trochu představit? Kde a kdy jste studovala, kde jste pracovala atd? 

Jako vedoucí pracovník umožníte zaměstnancům zvyšování si kvalifikace dalším studiem... 

... 

MB: »Sděluji Vám, že Vaši nabídku publicity nehodlám využít. Preferuji zachování svého soukromí, a toto právo respektuji i u svých podřízených spoluzaměstnanců. Shromažďovat informace po vydání článku považuji za neprofesionální a i tuto Vaši snahu o získání dat, která nesouvisí s plněním mých pracovních povinností, hodnotím jako pouhé gesto, a proto se k celé kauze již nebudu vyjadřovat. Prosím, aby toto mé stanovisko respektoval i Váš časopis, který jsem hodnotila jako velice seriózní a profesionální, doufám že jsem se v tomto nemýlila. S pozdravem« 
Ing. Martina Becková, ředitelka KP Chomutov, 14. 8. 2007 


Chtěl jsem Vám dát nějaký prostor k vyjádření. Jste aktérka kauzy, navíc nyní i vedoucí pracovník a jako takový jistě máte nějaký názor také na zvyšování kvalifikace u svých podřízených, ale samozřejmě máte právo naší nabídky nevyužít. Možnost jsme Vám dali. 
Radek PETR,16. 8. 2007 


MB:»Možnost vyjádření 3 měsíce po vydání článku s neověřenými informacemi považuji za gesto. Pokud uvedete jakékoli nepravdivé nařčení ohledně mé osoby, bude Vás kontaktovat můj právní zástupce. S pozdravem« 
Ing. M. Becková, 16. 8. 2007 


Poznámka redakce: Ke stejnému tématu »ověření informací« o dálkovém studiu v článku v květnu, kde nebyl nikdo konkrétně jmenován, jsme obdrželi po vyjití článku také anonym, který byl poslán ze soukromé adresy na seznam.cz, ale naší redakci se z hlavičky emailu podařilo zjistit, že byl poslán přes počítač 194.228.235.12 – který je evidován jako gov12.gov.cz – »státní správa«. Anonym je pro předplatitele časopisu Zeměměřič dostupný v PDF na Webu Zeměměřiče. 
Této kauze ale i dalším (za náměty děkujeme) se budeme i dále věnovat. Rádi zveřejníme nové poznatky a vyjádření. Další diskuze k tématu »Chomutovské události« přesouváme na Web Zeměměřiče, kde můžete i hlasovat a vyjádřit se. Má být či nebýt nový konkurz na ředitele KP? – toť otázka. 
Radek PETR, 21. 8. 2007 


Poznámka na závěr: První článek o výběrovém řízení vyšel v Zeměměřiči v květnu 2007. Po uzávěrce tohoto dvojčísla – 21. 8. obdrželi všichni ředitelé KÚ, ZKI a ZÚ elektronickou poštou od ředitele personálního odboru ČÚZK na vědomí zcela nové »Opatření předsedy, kterým se stanovují zásady pro provádění výběrového řízení v úřadech rezortu ČÚZK« č.j.: ČÚZK 3386/2007-12 z 16. 8. 2007, s účinností od 1. 9. 2007. Žádnou striktně stanovenou podmínku odborné praxe v nich už nenaleznete... 

*************************************************************************************************


Policie ČR 
V Chomutově dne 15. června 2007 
Trestní oznámení
Podáváme trestní oznámení za uskutečnění nezákonného výběrového řízení, vyhlášeného na ředitele Katastrálního pracoviště Chomutov, konaného počátkem září 2006 na Katastrálním úřadě pro Ústecký kraj (dále jen KÚ pro ÚK), kterého se dopustili: 
1) Ing. Karel Čtvrtečka, ředitel KÚ pro ÚK, Krčínova 797/2, 400 07 Ústí nad Labem 
2) Ing. František Panc, personalista KÚ pro ÚK 
3) Ing. Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen ČÚZK), Pod sídlištěm 9/1800, 182 11 Praha 8 – Kobylisy 
4) Ing. Martina Becková, vítězka výběrového řízení, nyní ředitelka Katastrálního pracoviště Chomutov, Školní 5335, 430 11 Chomutov 

Ing. Karel Čtvrtečka se trestného činu dopustil tím, že nesvolal výběrovou komisi, aby tato mohla rozhodnout o vyloučení kandidátů nesplňujících podmínky výběrového řízení (ze zákona o tomto rozhoduje jenom komise), ale rozhodoval pouze sám. Mezi takovéto kandidáty patřila nesporně i ing. Martina Becková, která nesplňovala požadavek odborné praxe – minimální délky 3 roky v katastru nemovitostí. Protože ve vyhlášení výběrového řízení nebylo uvedeno, že kandidáti mohou případně požádat o výjimku ze vzdělání nebo délky praxe předsedu ČÚZK, museli tedy uchazeči bezpodmínečně splňovat k termínu provádění pohovoru výběrového řízení všechny požadavky. V této době neměla ing. Becková ani dva roky odborné praxe, protože do odborné praxe nelze ze zákona počítat praxi před ukončením odborného vzdělání, a v jejím případě nebyla tato praxe studentky ani odbornou praxí, když vykonávala pouze pomocné a figurantské práce a vůbec nepřišla do styku s katastrem nemovitostí – viz důkaz. Ing. Čtvrtečka zcela protizákonně sám rozhodl o jejím připuštění k pohovoru a výběrovou komisi o své pochybnosti o její praxi (viz zvýrazněná věta v dopisu předsedy ČÚZK) vůbec neinformoval a i později ve svém dopisu ze dne 12. 3. 2007 nadále tvrdil, že ing. Becková praxi splňuje. Po provedení výběrového řízení sám požádal předsedu o souhlas s jejím jmenováním a údajně o udělení výjimky, když zcela logicky se musí žádat předem, a to jedině samotným uchazečem, čímž zneužil ing. Čtvrtečka i státních prostředků (poštovné atd.). Přes naše apelace o nezpůsobilosti ing. Beckové k jmenování ředitelky ing. Čtvrtečka tuto osobu, zdaleka nesplňující podmínky výběrového řízení, zcela nezákonným způsobem ředitelkou učinil, neboť průběh výběrového řízení je jednoznačně stanoven zákonem. Tím, že oznámení výběrového řízení neobsahovalo možnosti udělení výjimek, zcela jistě ing. Čtvrtečka znemožnil ukázněným a slušným osobám se výběrového řízení zúčastnit. Tímto svým jednáním ing. Čtvrtečka nade vší pochybnost hrubým způsobem porušil zákon. 

Ing. František Panc jako personalista a předseda výběrové komise, který měl k dispozici veškeré doklady o kandidátech, si musel být plně vědom toho, že ing. Becková praxi nesplňuje. Avšak při zasedání výběrové komise řekl ing. Crhovi k jeho připomínce, týkající se zpochybnění praxe ing. Beckové, že se mýlí, protože dnes k pohovoru požadovanou praxi doložila zaměstnáním u soukromé firmy. Tímto svým jednáním nedostatek praxe ing. Beckové komisi úmyslně zatajil a oklamal ji. 

Ing. Karel Večeře, přestože žádnou výjimku ve smyslu zákona před výběrovým řízením ing. Beckové neudělil, souhlasil s jejím jmenováním, čímž zcela odsouhlasil průběh nezákonného výběrového řízení, které každopádně nebylo jen vnitřní záležitostí úřadu. Takovéto jednání se neslučuje s výkonem funkce předsedy ČÚZK, jehož nespornou povinností bylo ve věci nezákonného jednání ing. Čtvrtečky zasáhnout a náležitě toto řešit, nikoli toto zaštítit a zneužít svou funkci k zahlazení nezákonného jednání. 

Ing. Martina Becková se nepochybně dopustila podvodného jednání tím, že se přihlásila do výběrového řízení s vědomím, že požadovanou odbornou praxi (minimálně tři roky v katastru nemovitostí) nemá a výběrovou komisi chtěla zcela nepochybně oklamat dokladem o své praxi u soukromé firmy v době dálkového studia, protože doložení tohoto dokladu jiný smysl mít nemohlo, když možnost výjimky vyhlášení výběrového řízení neobsahovalo a ona sama také předem o žádné udělení výjimky nežádala. Bohužel, tento její podvod byl výše uvedenými posvěcen a ona je dnes zcela neoprávněně ředitelkou a pobírá neoprávněně ředitelský plat. 

Z doložené korespondence je zřejmé, že naše snaha o řešení záležitosti v rámci rezortu nebyla akceptována a že z jistých důvodů došlo k svéráznému zametení celé věci pod koberec. Je tedy naší občanskou povinností podat toto trestní oznámení. 
Ing. Stanislav Crha, Jiráskova 4209, 430 03 Chomutov 
Ing. Zdeněk Kolínský, Seifertova 4160, 430 03 Chomutov

Přílohy: 
Stížnost ing. Crhy ze dne 14. 2. 2007 / Odpověď ing. Janečka ze dne 13. 3. 2007 
Stížnost ing. Crhy ze dne 20. 2. 2007 / Odpověď ing. Čtvrtečky ze dne 12. 3. 2007 
Stížnost ing. Crhy ze dne 14. 3. 2007 
Stížnost ing. Crhy ze dne 27. 3. 2007 / Odpověď ing. Večeře ze dne 29. 5. 2007 
Stížnost ing. Kolínského ze dne 21. 3. 2007 / Odpověď ing. Večeře ze dne 29. 5. 2007 
Potvrzení Geoprojektu, spol. s r.o. – (fax) ze dne 4. 9. 2006 / Potvrzení Geoprojektu, spol. s r.o. ze dne 19. 3. 2007 



Ke kauze se můžete vyjádřit na našem chatu 
Můžete i na homepage Webu Zeměměřiče hlasovat, zda-li by se mělo výběrové řízení opakovat.
Diplomy za Moskvu v České televizi 
Reportáž ze slavnostního předávání plaket z mezinárodní výstavy map konané v rámci XXIII. mezinárodní kartografické konference Mezinárodní kartografické asociace ICA můžete shlédnout v online archívu České televize v pořadu Report. 
Kurz Digitální kartografie počtvrté 
Další opakování dvoudenního kurzu Digitální kartografie pořádá ve dnech 20. a 21. září 2007 katedra mapování a kartografie Stavební fakulty ČVUT v Praze. Kurz obsahuje přednášky na téma vývoj kartografie a státní mapová díla ČR, mapy na internetu, digitální model terénu, kartografický software OCAD. V praktické části se účastníci seznámí s principy digitální kartografie přímo v počítačové laboratoři. Pro zástupce veřejné správy, vzdělávacích a výzkumných institucí, nestátních neziskových organizací a pro studenty je účast bezplatná. Kapacita kurzu je omezena, zájemcům doporučujeme přihlásit se co nejdříve. Přihlášky a bližší informace na ldk@fsv.cvut.cz nebo na níže uvedené www adrese. Růžena Zimová 
Česká kartografie oceněna 
V České republice jsou vytvářeny jedny z nejkvalitnějších kartografických produktů na světě. Na mezinárodní výstavě map konané v rámci XXIII. mezinárodní kartografické konference Mezinárodní kartografické asociace ICA získal Cykloatlas Česko od naší nejvýznamnější společnosti SHOCart stříbrnou plaketu za druhé místo. Na třetím místě se umístila Plastická mapa Beskydy společnosti Kartografie HP vytvořená na datech SHOCartu a Topomapa - Základní mapa ČR 1:25 000, kterou vydal Český úřad zeměměřičský a katastrální.
Slavnostní předání plaket autorům oceněných produktů proběhlo v pondělí 10. září v prostorách Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za účasti představitelů Kartografické společnosti České republiky, oceněných firem a novinářů.
Katastr nemovitostí v právní a technické praxi - XIII. 
V Třebíči se 11.10.2007 uskuteční odborný seminář Katastr nemovitostí v právní a technické praxi - XIII. Zkuste vyhrát účast zdarma. Seminář má již třináctiletou tradici. Podrobné informace o akci na www.zememeric.cz/diar 

Tento seminář je uveden jako diskusní, s možností uvést na přihlášce, nebo poslat mailem dotaz související nejen s probíranými tématy, ale celé problematiky katastru nemovitostí od jeho vedení po tvorbu nových map. Letos připravili organizátoři ve spolupráci s redakcí časopisu Zeměměřič pro všechny zájemce soutěž o vstup zdarma (cena semináře 600 Kč). Stačí odpovědi na 6 otázek poslat na soutez(zavináč)zememeric.cz do 30. září 2007). 

Soutěžní otázky - Katastr nemovitostí v právní a technické praxi - XIII. 

1. V kterém roce byl založen Spolek zeměměřičů Brno? 
A) 3. března 1984 
B) 3. března 1994 
C) 3. března 2004 
2. Kdo byl prvním garantem seminářů o Katastru nemovitostí pořádaných v Třebíči? 
A) ing. Klimeš 
B) ing. Kolman 
C) ing. Kamera 
3. Jaké číslo ve sbírce zákonů má nová katastrální vyhláška? 
4. Kdy nabyla nová katastrální vyhláška účinnosti? 
5. Kdo může vyhotovit ověřenou kopii geometrického plánu? 
6. Co nevím o katastru nemovitostí? 
Podmínky soutěže: 
1. Cena pro vítěze - zdarma vstup na seminář v Třebíči a dárek od Spolku zeměměřičů Brno. 
2. Za každou správnou odpověď 1 bod - vyhrává soutěžící s nejvyšším počtem bodů (max.6), při rovnosti bude vítěz vylosován ze všech, kteří dosáhnou alespoň 3 bodů! 
3. Členové Spolku zeměměřičů jsou ze soutěže vyloučeni. 
4. Každý se smí účastnit pouze 1x a každý email musí být podepsaný. 
5. Odpověď musí být poslána na adresu soutez(zavináč)zememeric.cz a s předmětem zprávy „KN Třebíč“ nebo „KN Trebic“. Takto neoznačené odpovědi budou ze soutěže automaticky vyloučeny. 
6. Emailové adresy mohou po soutěži sloužit pouze pro potřeby organizátorů. 
7. Soutěž vyhlášena 27.8.2007 a ukončena 1.10.2007. 

Pár řádek o Spolku zeměměřičů Brno 
Spolek zeměměřičů Brno (www.spolekzememericubrno.cz) je dobrovolné občanské sdružení, které sdružuje zájemce o geodézii, geomatiku, kartografii a katastr nemovitostí. Již jeho předchůdce – ČSGK, pobočka Brno začal od roku 1993 pořádat, dnes již tradiční, semináře v Třebíči. Od podzimu roku 1994 bývá pořádán seminář Katastr nemovitostí v právní a technické praxi a od roku 1995 bývá v jarních měsících pořádán seminář Pozemkové úpravy. Organizátoři vždy zvali erudované odborníky, zabývající se nejen tematikou katastru nemovitostí a pozemkových úprav, ale témat souvisejících, například novým stavebním zákonem, novým správním řádem. Každý seminář má v závěru prostor pro diskusi v níž lektoři odpovídají na dotazy posluchačů. Dotazy na letošní podzimní seminář je možno posílat na adresu spolzem@email.cz nebo prostřednictvím této soutěže jako bod 6.
Moskva ocenila české kartografy 
Hned tři ocenění získala Česká republika na XXIII. Mezinárodní kartografické konferenci konané 4.–10. srpna 2007 v Moskvě. Stala se tak třetí nejúspěšnější zemí na konferenci, co se ocenění týče. Stříbrnou plaketu získal Cykloatlas Česko od společnosti SHOCart, bronzovou plaketu Plastická mapa Beskydy taktéž od společnosti SHOCart a Topomapa – Základní mapa ČR 1:25 000, kterou vydal Český úřad zeměměřický a katastrální. Krom tohoto úspěchu se dostalo do užšího výběru Ceny dětské mapy Barbary Petchenik i dílo z České republiky, avšak ocenění nakonec nezískalo. Po úspěchu na XXI. Mezinárodní konferenci v Durbanu, kdy Česká republika získala jedno ocenění, se jedná o další historický úspěch české kartografie. 
Vyhláška č. 26/2007 Sb. - půlroční praktické zkušenosti (seminář) 
ČSGK - pobočka Východní Čechy a KÚ pro Pardubický kraj pořádají dne 20. září 2007 seminář, který bude zaměřen na zkušenosti a problémy s novou katastrální vyhláškou v oblasti geodetických činností. Lektory tohoto semináře budou pracovníci ČÚZK, ZKI v Pardubicích a KÚ v Pardubicích. 
Seminář je určen pro pracovníky KÚ a komerční sféry v oblasti geodetických činností (zejména geometrické plány a vytyčení) 
Program: 
1. úvodní slovo zástupce ČÚZK - Ing. Janeček, ředitel odb. 22 
2. vystoupení inspektora ZKI v Pardubicích - Ing. Doležal 
3. odpovědi na písemné dotazy 
4. vystoupení pracovníků komerční sféry 
5. diskuse 
Seminář se koná ve čtvrtek 20. září 2007 od 9.00 do 14.00 hod. v Domě techniky v Pardubicích. Prezentace účastníků bude od 8.30 hod. 
Vložné - 780 Kč (ve vložném je obsaženo občerstvení) 
členové ČSGK - 680 Kč 
členové informačního centra ČSGK - 390 Kč 
Žádáme vás o vaše dotazy, náměty a připomínky, aby se na ně mohli lektoři připravit. Zašlete je prosím na adresy josef.holický@cuzk.cz nebo jitka.rubesova@cuzk.cz - nejlépe do konce srpna, maximálně do 6. září 2007. 
Rovněž, v případě zájmu, svou účast na semináři potvrďte zasláním přihlášky na dané adresy do 15. září. 
Za ČSGK - Východní Čechy
Knižní novinky 
Zeměměřič K. na CD
Je všeobecně známo, že hlavní postavou světově proslulého románu »Zámek« pražského, německy píšícího spisovatele Franze Kafky je zeměměřič K. Snad právě proto by tuto knihu měli znát všichni budoucí i současní zeměměřiči. Zvláště ti, kteří se věnují aktivitám v oblasti katastru nemovitostí. Mladí adepti zeměměřického povolání často prohlašují, že na ně tato kniha působí depresivně a že kdyby věděli, co je v praxi čeká, nikdy by si zeměměřictví nezvolili za své životní poslání. Starší zkušení kolegové se naopak mohou přesvědčit, že byrokracie, se kterou se denně při výkonu svého povolání setkávají, není ničím novým. Pro ty z nás, kteří nemají čas na čtení románů, přichází teď vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis a.s. s nahrávkou četby tohoto románu na CD. Pozornosti si zaslouží i hvězdné herecké obsazení: Vladimír Dlouhý (zeměměřič K.), Jiří Lábus (Artur a Jeremiáš - figuranti), Vilma Cibulková (Frida), Taťána Medvecká (Olga), Václav Vydra (první hostinský), Pavel Landovský (druhý hostinský), Jan Hartl (učitel), Tomáš Töpfer (starosta), Arnošt Goldflam (tajemník Bürger), Nela Boudová (Gíza) a další. Bylo by nemilé, kdyby naši zahraniční kolegové ze zemí EU byli s tímto románem seznámeni lépe než čeští zeměměřiči. Toto CD by rozhodně nemělo chybět v žádné z mediaték našich geodetických firem.
Praha, 15. 5. 2007
Václav Slaboch
Smlouva o dílo - 2. přepracované vydání
Autor: JUDr. Zbyněk Pražák; edice: Praktické právnické příručky; nakladatelství: Linde Praha; 2. vydání: duben 2007; ISBN: 978-80-7201-660-0; formát: A5, brožované; rozsah: 224 stran; cena: 320 Kč; obj. kód: 4071
Kniha podrobně rozebírá současnou právní úpravu uzavírání smluv o dílo podle obchodního zákoníku. Vysvětluje aspekty procesu jejího uzavírání z pozice objednatele i zhotovitele. Zdůvodňuje, proč neexistuje obecně platný »nejlepší« vzor smlouvy, »nejlepší« možnost či »nejsprávnější« postup. Publikace obsahuje odkazy na množství judikátů Nejvyššího soudu ČR a zevšeobecnění vyplývající z odůvodnění judikátů. Autor zobecňuje konkrétní příklady z praxe, na nichž ukazuje správný přístup k uzavírání smluv o dílo, přičemž důvod vzniku problémů vznikajících kolem plnění smlouvy o dílo vidí zejména v nedostatečné přípravě obou stran při uzavírání smlouvy. Publikace rozebírá varianty určení ceny za dílo a způsobu její úhrady včetně způsobu dokončení díla a úhrady ceny při prohlášení konkurzu na majetek objednatele či zhotovitele. Dále popisuje možnosti stran smlouvy při vlastním provádění díla, jejich jednotlivá práva, možnosti kontroly objednatelem, odpovědnost zhotovitele, způsoby přebírání díla a v neposlední řadě též varianty realizace odstoupení od smlouvy o dílo a následky takového odstoupení. Kniha je určena zejména smluvním stranám smlouvy o dílo a jejich právním zástupcům.
Technické dílo roku 2006: Interaktivní 3D vizualizace Mikroregionu Novobystřicko 
Při příležitosti konání 1. mezinárodní konference geodézie, kartografie, navigace a geoinformatiky GEOS (Praha, 16. - 18. 3. 2007) vyhlásila Komora geodetů a kartografů (Zeměměřická komora) ve spolupráci s pobočkou Praha Českého svazu geodetů a kartografů a Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním i výsledky soutěže o »Technické dílo roku 2006«.
V kategorii »Zeměměřická veřejnost« obsadil 3. místo projekt interaktivní 3D vizualizace Mikroregionu Novobystřicko realizovaný společností GEOMETRA OPAVA, spol. s r.o. v úzké spolupráci s čelními představiteli MÚ Nová Bystřice a OÚ Staré Město pod Landštejnem.
Poprvé byl na mikroregionální úrovni v ČR realizován projekt interaktivní 3D vizualizace za použití technologie TERRA. Tato technologie od americké společnosti Skyline Software Systems přináší revoluční pokrok v možnostech prezentace a propagace území, objektů, projektů či jevů. Umožňuje koncovému uživateli, prostřednictvím webovské aplikace umístěné na jediném 3D serveru ve středovýchodní Evropě a provozovaném dodavatelskou společností GEOMETRA OPAVA (autorizovaný distributor SW TERRASuite pro ČR a SR), po internetu (www.3dmapy.cz/novobystricko/default.fly), v reálném čase a bez nároků na speciální SW či HW vybavení nejenom využívat pravou interaktivitu, tzn. volnost pohybu v georeferencovaném 3D prostoru Mikroregionu Novobystřicko, ale na rozdíl od podobných projektů i vyhledávání informací ve struktuře a objemem neomezeném informačním poli. Výsledný vizualizační projekt tak umožňuje výjimečně efektní a efektivní náhled na území Mikroregionu Novobystřicko a zároveň o něm poskytuje všechny potřebné informace pro potenciálního návštěvníka, a to nad jedním územím a v jednom prostředí.
Realizace projektu byla dodavatelskou organizací GEOMETRA OPAVA zahájena již v roce 2004 pořízením a zpracováním vstupních dat, tj. digitální barevné ortofotomapy (DBOFM, LMS 2004, v kombinovaném rozlišení 0,25 m a 0,50 m) a odpovídajícího digitálního modelu terénu (DMT). Z těchto dat pak byla v roce 2005 v technologii TERRA vygenerována tzv. 3D scéna (georeferencovaný virtuální model území) a na ní následně postupně editován požadovaný rozsáhlý informační obsah. Informační portfolio obsahuje, mimo jiné, základní popis území (horopis, vodopis, sídla, katastrální hranice, státní hranici s hraničními přechody, místopis, vyhledávání ulic, apod.), tematicky zaměřené informace (památky, turistické zajímavosti, doprava, služby, sportovně-turistickou infrastrukturu, apod.), 3D modely (vybrané dominantní objekty, zeleň) a předdefinované průlety územím. K některým zmíněným elementům pak byly připojeny odkazy na podrobnější informace (www stránky, obrázky, databáze, profily, apod.), kde je možno např. provádět i rezervace a objednávky. Speciální náplň tvoří např. možnost zobrazení vrstevnic v intervalu 1 m a 5 m, rozsahu kritických záplav na území Obce Staré Město pod Landštejnem, hypsometrie území, apod. Koncový uživatel má k dispozici i základní měřící aparát (vodorovná délka, převýšení, plocha, apod.) K vytvoření portfolia bylo využito existujících geoinformací ze zdrojů obcí Mikroregionu a dalších existujících informačních zdrojů, především internetu. Celý projekt byl pak od září 2005 prostřednictvím webovské aplikace vystaven na 3D serveru dodavatele k širokému veřejnému užití. Přístup k projektu je možný i z www stránek zúčastněných obcí. V průběhu roku 2006 byl pak dále doplňován informační potenciál projektu, vytvořena a do 3D scény umístěna řada detailních 3D modelů požadovaných historických a turisticky zajímavých objektů, (např. hrad Landštejn, náměstí v Nové Bystřici, apod.) dále rozšířena síť zobrazovaných turistických tras či cyklostezek a zahájena komerční fáze projektu (možnost variantní exhibice podnikatelských subjektů v projektu za úplatu).
Výjimečné nároky byly především kladeny na:
* koordinaci spolupráce se zadavatelem projektu a zúčastněnými obcemi při pořizování a interpretaci požadovaných informací. Vedoucí představitelé obcí se přímo účastnili procesu editace informačního portfolia formou osobní konzultace (rozsah a interpretace portfolia) nebo dokonce i fyzické pochůzky v terénu (např. zimní běžecké trasy, turistické stezky, apod.). Po celou dobu editace informačního portfolia měli po internetu permanentní přístup k pracovní verzi projektu, což velmi přispělo k výsledné požadované kvalitě projektu a urychlilo jeho realizaci. 
* věrnost 3D modelů stavebních dominant Mikroregionu, především pak hradu Landštejn. Bylo nutné podrobně fotograficky dokumentovat vnější vzhled hradu (fasády) a pomocí externích SW podporovat výslednou 3D modeláž celého objektu. Obdobně tomu bylo i u stavebních dominant v Nové Bystřici. 
Již po několika měsících funkčnosti projektu se projevily některé jeho přínosy a klady:
* zvýšený zájem o Mikroregion a dění v něm a to i ze zahraničí 
* jednoznačně kladné ohlasy návštěvníků (koncových uživatelů) webovské aplikace na názornost (přirozený a snadno pochopitelný náhled na území) a šíři poskytovaných informací projektu (efektní a efektivní koncentrace informací nad jedním územím) 
* zvýšená návštěvnost www stránek zúčastněných obcí 
* zájem přeshraničních partnerských obcí a měst o spolupráci na pořízení společné platformy 3D vizualizace 
* zájem místní podnikatelské sféry prezentovat své služby a aktivity (i za úplatu) v oficiálním 3D projektu Mikroregionu (komerční pokračování projektu) 
* zcela mimořádný dopad měl projekt již při úvodním jednání o příhraniční spolupráci s rakouskými partnery, kteří teprve zahajovali obdobný projekt s využitím jiné technologie a česká strana je zaskočila nejenom tím, že už 3D vizualizaci provozovala, ale i její kvalitou a podstatně nižšími náklady na její vyhotovení a provoz. 
Realizace projektu vyvrcholí v roce 2007 pořízením aktuálních vstupních dat, tj. nové DBOFM (v kombinovaném rozlišení 0,15 m a 0,40 m) a aktualizací DMT, vygenerováním nové, aktualizované 3D scény a datovým propojením projektu s 3D vizualizací realizovanou rakouskými příhraničními partnery a jejich společným využíváním v IC na obou stranách hranice. V dalším období se bude obsah 3D vizualizace pravidelně aktualizovat a dále se bude rozvíjet jeho komerční pokračování.
(Pozn. red.: 3. místo v soutěži o Technické dílo roku 2006 - hlasování odborné veřejnosti)
Tunely, štoly a vytyčování - 5. díl 
Vývoj měřických technologií, Gotthardský železniční tunel
V polovině 19. století bylo v Evropě a Severní Americe položeno už asi 16 tisíc kilometrů tratí; v ostatním světě byla železnice dosud neznámá. Je zřejmé, že rozsáhlé projekty vyžadovaly exaktní mapové podklady velkých a středních měřítek, které v té době nebyly běžně dostupné. František Novotný (1864 - 1918), profesor České vysoké školy technické v Praze, v základním díle novodobé české geodetické literatury napsal [1]: »V době, kdy jednalo se o stavbu celé řady železnic, a to v území horském, seznalo se při trasování drah, že všechny dosávadní způsoby polního měření (stolem měřickým, přímé měření pásmem aneb latí, měření bussolou atd.) jsou příliš zdlouhavé a nákladné. Ježto při trasování drah nestačí jen polohopisný plán, sestrojený dle výsledků dosud uvedených způsobů měření polního, bylo nutno určiti novým měřením výškové poměry a sestrojiti též výškopisný plán. Bylo tedy třeba vykonati samostatně dvoje měření příslušného území. Vše to bylo bylo příčinou, že práce polní jen zvolna (zejména v území pahorkovitém) postupovaly a následkem toho vyžadovaly značné doby a značného nákladu.«
Účinným řešením se stala tachymetrie (rychloměřictví, cellere mensura), která se velmi rychle rozšířila. Pro potřeby trasování drah vznikla už roku 1823 v Itálii zejména zásluhou ženijního majora a pozdějšího profesora Ignazia Porro. Ten v Miláně a v Paříži vyráběl důmyslné přístroje, chráněné před »všetečným pozorováním« (odtud název clepscykel, cleps), ale proto i komplikované. Další vývoj ovlivnil francouzský civilní inženýr J. Moinot a pařížský mechanik Richer, kteří běžný teodolit doplnili nitkovým dálkoměrem Georga von Reichenbacha (konstrukce 1813), a tím ho změnili na dosud dobře známý tachymetr. (Na obr. 1 ze sbírek NTM je tzv. nivelační tachymetr, Brandeis Praha, asi 1860 - 70.) Roku 1864 byla v Paříži vydána kniha »Levés des plans á la stadia; notes practiques pour études de tracés«, v níž (a zejména ve 3. vydání z roku 1877) její autor J. Moinot shrnul dosavadní poznatky a ustálil tachymetrickou metodu [2].
Tachymetry byly v zájmu zrychlení, zjednodušení a zpřesnění prací v terénu i v kanceláři průběžně zdokonalovány. Například od roku 1865 J. L. Sanguet vyráběl dotykový autoredukční tachymetr (obr. 2, TU Delft), Kiefel konstruoval pravítkový tachymetr, který řešil obě tachymetrické rovnice. Ing. Antonín Tichý (1843 - 1923), evropsky uznávaný lesník, geodet, vrchní inspektor rakouských státních drah, navrhl velmi přesný autoredukční tachymetr s logaritmickým dálkoměrem, který vyrobila roku 1881 vídeňská firma Starke & Kammerer. Přestože se přístroj pro poměrnou složitost obsluhy v praxi neujal, jsou zajímavé (možná i překvapivé) jeho parametry: zvětšení dalekohledu 36x, přesnost určení výšky přístroje na stanovisku 1 mm, směrodatná odchylka měřených vodorovných i svislých úhlů 5' - 15', délek 0,02 - 0,01 m/100 m, kilometrové nivelace 5 - 16 mm [3]. První diagramový autoredukční dálkoměr vyrobila roku 1900 firma Fennel podle návrhu prof. E. H. H. von Hammera. Později řada firem, mezi nimi i pražský podnik bratří Fričů, vyráběla speciální přístroje pro vytyčování tunelů.
Z historických tunelů je ve veřejnosti pravděpodobně nejznámějším železniční vrcholový Gotthardský tunel mezi Göschenen (1106 m n.m., v obr. 5 a 6 ozn. G ) a Airolo (1142 m n.m., A ), dlouhý 14 920 m (obr. 3). Do historie inženýrské geodézie se zapsal prvním použitím metody nejmenších čtverců pro vyrovnání lokální trigonometrické sítě.
Suverénní stát Švýcarsko se zavázal hájit dopravní zájmy Itálie a Německa, které naopak byly povinny finančně podporovat výstavbu Gotthardského tunelu (obr. 4). Roku 1871 byla založena v Lucernu společnost, která jmenovala šéfinženýrem Roberta Gerwiga, projekt však byl v průběhu výstavby podstatně upravován Wilhelmem Hellwagem. Současně byl pro trať stanoven minimální poloměr oblouků 300 m a maximální sklon 25 %o, tedy stejný jako na Semmeringu. Stavbu prováděl na základě smlouvy z roku 1872 (získané údajně za poněkud nejasných okolností) zkušený švýcarský podnikatel Louis Favre (1826 - 1879, zemřel přímo v tunelu na infarkt).
Už roku 1869 ing. Otto Gelpke navrhl a zaměřil místní trigonometrickou síť s 12 body, do níž byla vložena dvojice portálových bodů (obr. 5). Při organizačně, finančně i technicky nesnadné výstavbě tunelu v obtížných geologických podmínkách došlo k pochybnostem o možnosti úspěšného proražení díla a proto v letech 1874 - 5 zřídil a zaměřil prof. Dr. C. Koppe novou trigonometrickou síť o 13 bodech (obr. 6), která však pro určení rozměru byla připojena na síť Gelpkeho. Průměrný úhlový uzávěr 24 trojúhelníků činil 2,2', maximální dosáhl hodnoty 5'. Koppeho síť byla jako první vyrovnána (tehdy početně náročnou) metodou nejmenších čtverců. Z úhlových uzávěrů a stranových podmínek bylo sestaveno 34 normálních rovnic [4]. Závěry vytyčení z obou sítí byly prakticky totožné, počin Společnosti však oba geodety znepřátelil.
Určité obavy o osud stavby však nadále přetrvávaly. (Za extrémní jsou považovány pracovní podmínky: teplota až 55°C, ušní onemocnění minérů, smrt téměř 180 barabů, vzpoura v roce 1875 potlačená milicemi. Vedení stavby však muselo vedle finančních krizí řešit i problémy, související s negramotností a nízkou vzdělanostní úrovní většiny pracovníků a s průsaky vod o mocnosti až 3000 m3/h.) K prorážce došlo 28. 2. 1880, příčná odchylka činila podle dobových údajů 0,33 m, výšková »byla zanedbatelná«. Později se ukázalo, že skutečná délka tunelu je o 7,1 m kratší oproti projektu, příčinou bylo nepřesné určení rozměru sítě. Cena stavby se vyšplhala z původních 56 na 63 milionů franků, část zvýšených nákladů nesl L. Favre. První vlak projel 1. 1. 1882. Na příjezdech k tunelu u Wassenu a Levantina byly projektovány a postaveny unikátní spirálové tunely se stoupáním 26 %o, které představovaly nový úspěch podzemního stavitelství (obr. 7), i když první spirálový (točkový) tunel byl postaven už roku 1863 ve Schwarzwaldu. Vlaky tažené parními lokomotivami tedy mohly celým úsekem projíždět stejnou rychlostí jako na volné trati. (Roku 1882 se začalo pod vedením Johna Hawkshawa pracovat na prvním, neúspěšném pokusu o ražbu železničního tunelu pod kanálem La Manche.) V roce 1924 byla trať elektrifikována.
Později byly vybudovány pod Gotthardem i známé silniční tunely. Úpatní železniční tunel projektovaný pro traťovou rychlost 200 km/h má být s 57 km délky v roce 2015 nejdelším tunelem světa.
Literatura:
[1] MÜLLER, F. - NOVOTNÝ, F.: Kompendium geodésie a sférické astronomie. Geodésie nižší. III. díl. 3. vydání. Praha, Česká matice technická 1912.
[2] HÁNEK, P.: 250 století zeměměřictví. (Data k dějinám zeměměřictví). Praha, Klaudian 2000, dotisk 2002.
[3] HÁNEK, P.: Antonín Tichý - geodet konstruktér. GaKO 38 (80), 1992, č. 4, s. 78 - 82.
[4] KOPPE, C.: Bestimmung der Axe des Gotthardtunnels. Zeitschrift fur Vermessungswesen, 1874 - 5, č. 4 - 5. s.
Přesné určení výšky Mount Everestu se započtením sněhové vrstvy 
V posledním desetiletí se často diskutovalo o skutečnosti, že při přeměření nejznámějších alpských a himálajských vrcholů vzdor milimetrové přesnosti užívaných přístrojů docházelo k vícemetrovým rozdílům.
Výšku hory ovlivňují podstatně tři složky:
1. nadmořská výška; 
2. přesnost určení výšky bodu v údolí, z níž měření vychází; 
3. výška sněhu na vrcholku. 
Italská měření v Alpách se vztahují k základnímu nulovému bodu v Janově, rakouská v Terstu a švýcarská na průměr Janova a Bordeaux. Tak se vždy italská a švýcarská měření liší asi o 20 cm.
Nová určení průběhu geoidu v okolí vrcholku Mount Everestu
Měření pomocí GPS nebo aktivním pozemním vysílačem DORIS poskytují souřadnice bodu na Zemi ve vztahu k jeho geometrickému povrchu, elipsoidu s mezinárodně uznávanými parametry.
Výšková měření se vztahují na mořskou hladinu, tedy jinou plochu, blízkou geoidu.
Tabulka 1 podává výškové hodnoty Mount Everestu vzhledem k jeho sněhovému povrchu a rozdílu mezi geoidem a elipsoidem. Záporné hodnoty značí, že geoid je pod elipsoidem.
Tabulka 1
N [m]
Výška geoidu [m]
Elipsoidická výška [m]
Survey of India 1852
8 840


Sidney Burrand 1904
8 882


De Graaf Hunter 1930
- 30,18
8 854 ? 5
8 823,82
B. L. Gulatee 1987
- 35,08
8 848
8 812,96
Desio a Caporali 1987
- 39,00
8 872
8 833,00
Ev-K2 CNR/NBSM 1992
- 25,14
8 848,65 ? 0,35
8 823,51
J. V. Chen 1999
- 26,20
8 849,71
8 823,51
EGM96
- 27,30
8 849,82
8 822,52
Washburn a Chen
- 28,74
8 850 ? 2
8 821,26
Lze konstatovat, že největší podíl na rozdílech ve výškových údajích má měnící se výška sněhové vrstvy a je také naprostou nutností užívat pro porovnávání výšek vrcholků hor Mezinárodní terestrický referenční systém (ITRF).
Bylo by účelné dohodnout se na zásadě, že výška vrcholku hory se bude vztahovat na jeho kamenný povrch. A k tomu je třeba určit spolehlivě sněhovou vrstvu.
Komitét Ev-K2-ONR (založený v roce 1987 profesorem Arditem Desiem) se ve svém projektu TOWER (Top of the World Elevation Remeasurement = přeměřování výšek světových vrcholků) uskutečňuje měření klasická i technologií GPS, na Mount Everestu již v létech 1992 a 2004, na K2 1996, Matterhornu 1999, Mount Dufouru 2000, Cerro Aconcagua 2001 a Mont Blancu 2004, zde jen GPS.
Pro určování výšky sněhové vrstvy na vrcholku hory se vyvinul nový přístroj a nová technologie. Je to přenosný radar pronikající pod povrch - Ground Penetrating Radar (GPR) spojený s přijímačem GPS. V květnu 2004 byl užit na expedici na Mount Everest a v září 2004 na Mount Blancu.
Měření sněhové vrstvy
Pro prototyp přístroje se užilo antén s nominální frekvencí 900 MHz, která proniká sněhem a ledem. Data se ukládala na Compact Flash Card rychlostí 10 vysílání za vteřinu po 2 048 datech šestnáctibitových údajů. Napájení dobíjitelnou lithiovou baterií, která byla nepřetržitě v chodu až sedm hodin. Důraz se kladl na malou váhu přístroje a užilo se v letectví obvyklého skleněného vlákna.
Práce na vrcholku
Měření výšky sněhové vrstvy závisí mnoho na výkonech horolezců. Plánované měření zahrnuje řadu profilů georadarem mapující kamenné podloží pod sněhem. Když dorazí na vrcholek, musí se horolezci snažit o první informaci o kamenném podloží, aby při výpočtu získali profily skalního povrchu. Startuje se GPS Leica 1200 a sestavuje a startuje i GPR do zahřívací fáze spolu s vestavěným GPS Leica MX420L.
V další fázi se postaví GPR na nejpravděpodobnější vrcholek několik metrů odtud, kde se zdálo, že skála vychází najevo, se měřila výška sněhu sondou, aby bylo možno GPR kalibrovat.
Na vrcholku se pokračovalo s vyznačením pro získání spojení s pevnými stanicemi, aby bylo možno zlepšit přesnost pro výpočet výšky.
Pak se muselo GPR opatrně popouštět podél profilů tři až pět metrů, aby se zaznamenala co nejlépe oblast v okolí vrcholku. Nakonec se zřídila záměrná značka a odrazový hranol pro klasické trigonometrické měření výšek, které se provádělo pro porovnání s měřením GPS.
Opatření na úpatí Mount Everestu
Hodiny těsně předcházející měření na vrcholku se v základním táboře zřídil pozorovací bod na soutoku dvou ledovců stékajících ze severní stěny Mount Everestu (Rongbuck a Fast Rongbuck). Zde se měřilo klasickým teodolitem a dálkoměrem. V jeho blízkosti byl jeden z přijímačů GPS Leica 530 se záznamovým výkonem 1 Hz.
Jeden dvoufrekvenční přijímač GPS Leica 300 byl v základním táboře na bodě trigonometrické nivelace čínské sítě GPS. Třetí referenční bod byla stálá stanice Pyramidová laboratoř komise Ev-K2-CNR v Nepálu na ledovci Khumbu.
Tabulka 2 - souřadnice základních stanic
Stanice GPS
Zeměpisná šířka
Zeměpisná délka
Elipsoidická výška
Lhasa
29°39'26,426'N
91°06'14,364'E
3 624,658 m
Základní tábor
28°08'09,812'N
86°51'06,203'E
5 125,190 m
Mezilehlý tábor
28°06'17,471'N
86°52'16,734'E
5 285,856 m
Hlavní vrcholek
27°59'16,500'N
86°55'30,587'E
8 811,281 m
Pyramidová laboratoř
27°57'33,271'N
86°48'47,125'E
4 993,422 m
Pozorované profily
Mimořádný úkol měření profilů na vrcholku uskutečnili čtyři horolezci 24. května 2004, v základním táboře je sledovali radiotelefonicky a další současně měřili klasicky na vyznačený cíl na centru.
Klasické měření
Po měření GPR, když byla na vrcholu ustavena tyč s červenou cílovou značkou a tři odrazné hranoly, došlo k navazovacímu měření na Rongbuck a Fast-Rongbuck. Měření pokračovala i po odchodu horolezců z vrcholu. Pro potřebné opravy měření výškových úhlů se určil refrakční koeficient z teplotního rozdílu na základním táboře a vrcholku. V noci dne 26. května 2004 se měřila astronomicky pomocí systému Astra (Lipitzer et al. 2001, Astra, un nuovo sistema di misura della deviazione della verticale, Atti del XX. Convegno Nazionale-GNTGS, 6-8 Novembre 2001, s. 60-62).
Výsledkem byly pro bod j = 28°08'13,63', l = - 86°51'19,5' tížnicové odchylky x = - 4,69' ? 0,54' a h = - 7,59' ? 0,44'. Tyto hodnoty se zdají velmi malé při srovnání s hodnotami Caporaliho na jižním svahu z roku 1992, ale shodují se s výsledky J. Y. Chena (1994) na některých bodech v oblasti základního tábora.
Radarové profily, určení výšky sněhu a výšky skalního podloží
Zpracování dat profilů v oblasti včetně stálé stanice Pyramidová laboratoř na ledovci Khumbu nedaleko jižního základního tábora Mount Everestu, kde se navazuje na francouzská určení pozičním systémem DORIS z doby před více než dvanácti lety. Na vrcholku samém měření proběhla 24. května devíti profily radarovými/GPS.
Při analýze dat se u profilů 5 a 7 ukázaly některé obtíže u hodnot GPS vzhledem ke ztrátě signálu, oba profily se však při některých menších výškách družice přijaly.
Nicméně došlo ke ztrátě údajů pro výpadek přístroje GPS.
Pro každý profil, pokud bylo možno určit jeho průběh, se sestavil grafický náčrt a zpracovala se radarová data. Zpracování mělo základ v polohách určených GPS. Přístroj se táhl ručně po sněhu a měření na svazích probíhalo nepravidelně.
Radarová zobrazení ukazují odražený sněhový povrch, a pod ním ležící skalní masiv poměrně dobře. Užitím filtrů se snížily poruchy při odrazech od skalního povrchu, které převážně vyvolávaly jednotlivé sněhové vrstvy.
Velkou otázkou zůstala rychlost šíření radarových vln uvnitř sněžné vrstvy a odrazová doba signálu na hloubku odrazu. Mělo se též uskutečnit přímé měření sněhové vrstvy na vrcholku. Ale výška sněhu přesahovala možnosti sondy (2,4 metrů).
Tabulka 3 - popis radarových profilů na vrcholku Mount Everestu
(*) poškozený záznam


(°) profily se ztraceným signálem GPS


Profil
poloha na vrcholku
doba sec
0 (*)
...
23
1
...
50
2
...
41
3
...
33
4
...
33
5 (°)
...
29
6
...
33
7 (°)
...
34
8
...
30
Počítačové modely sněhových a kamenných povrchových ploch
Z vyhodnocení výsledků radarových profilů ukazuje zhuštění sněhové vrstvy vzhledem k hřebeni u vrcholku a největší mohutnost mezi 285 a 370 cm, zejména podél profilů 1, 2 a 3, kam lze přiřadit i sněhový pokryt samotného vrcholu.
Tabulka 4
zeměpisná šířka
zeměpisná délka
nadmořská výška
vrchol na sněhu
27°59'16,963'N
85°55'31,736'E
8 852,12 m
vrchol na skále
27°59'16,998'N
85°55'31,723'E
8 848,82 m
Výška sněhu analogicky k vrcholku
Souřadnice vrcholu na sněhu se určily z měření GPS, souřadnice vrcholu kamenného podloží pomocí digitalizované a interpolované náhradní plochy (tabulka 4).
Místní chyba a celková chyba měření
Jako celkovou chybu lze přijmout hodnotu 0,23 m, zanedbá-li se vlastní chyba ve výšce na stanici IGS Lhasa a geoidu EG96.
Tabulka 5 - Srovnání mezi měřením z roku 1992 a 2004 s uvážením rozdílů mezi různými elipsoidy a geoidy

sníh 2004
kamenné podloží 2004
sníh s kamenným podložím 1992
data 1992 s »N« 2004
data 1992 s parametry 2004
elipsoidální výška
8 823,38 m
8 820,08 m
8 823,51 m
8 823,51 m
8 823,51 m
zvlnění geoidu N
28,74 m
28,74 m
25,14 m
28,74 m
28,74 m
výška nad geoidem
8 852,12 m
8 848,82 m
8 848,65 m
8 852,25 m
8 852,25 m
výška sněhové vrstvy
3,70 m
3,00 m
2,55 m
2,55 m
3,70 m
výška skalního podloží
8 848,40 m
8 848,82 m
8 848,10 m
8 848,70 m
8 848,55 m
výška na sněhové vrstvě
8 851,80 m
8 852,25 m



Závěrečné poznámky
Klasické družicové přístroje a metody měření jsou stále přesnější a vyžadují stále náročnější měření výšky sněhu na horských vrcholech. V tomto případě se užilo přístroje spojeného s přijímačem GPS a sněhová vrstva odvodila z osmi profilů na vrcholku Mount Everestu. Z měřených hodnot se matematickými modely získaly polohy vrcholu »na sněhu« a »na skále«.
Výpočet průběhu geoidu za užití dalších měření tíhového pole a astronomického měření pro určení tížnicových odchylek může výsledky upřesnit.
Z Vermess.-Ing., roč. 56 (2005), č. 5, přeložil pro Novinky zeměměřické knihovny 2/2006
Geodetům zdar! - křičeli jsme na sebe přes dvůr 
V Zeměměřiči jsme o něm psali, když pádlem pokořil Českou republiku od Šumavy do Děčína nonstop. Patřily mu i fotky na obálce v loňském březnovém Zeměměřiči. Občas je velmi aktivní a snaží se minimálně alespoň glosovat věci kolem sebe. »Geodetům zdar« křičeli jsme na sebe přes dvůr, když jsme se potkávali v kancelářské budově v Praze na Radlické ulici. Ano, asi jste nepoznali, že se jedná o ing. Jana Vondraše z firmy Abacus, který se mi uvolil k rozhovoru.
Nevím, jak jste hodně slavný, ale rád bych občas dělal rozhovory s úplně obyčejnými geodety o jejich firmách, o jejich trápeních a úspěších. Troufnete si na rozhovor hned po rozhovoru s místopředsedou ČÚZK?
S kým jiným by si redaktor našeho časopisu měl povídat než s geodety a jestli má někdo vysokou úřednickou funkci nebo malou firmu se projeví v názorech, ale ne v chuti odpovídat. A pokud se názoru týká, rád bych se odvolal na pana Voltaira: »S Vaším názorem nesouhlasím, ale budu se do smrti rvát za Vaše právo ho vyslovit«. Pokud se té slávy týká, pár geodetů na mne vzpomene jako na původce jejich geodetického vzdělání, ale to bez další kultivace stejně nic neznamená, a to je asi tak všechno.
Vzpomněl jste své působení na zeměměřické průmyslovce, ale já bych se držel práva vyslovit svůj názor. Jak hodně »potřebujete« ČÚZK k životu?
Osobně si nedovedu představit stát, kde by podobná složka neexistovala. To, že u nás máme jen tu úřední polovinu, za to může zase jenom zákonodárce (asi 50 % poslanců je vzděláním právník) a zřejmě mu to vyhovuje. O profesním nadržování se v Zeměměřiči již psalo, takže budu opakovat, že doktoři přes právo rozlišují ve svém oboru ještě tak soudce, advokáty, notáře, ale rozdíl mezi geodetem úředním a geodetem soukromým chápou naši zákonodárci asi tak, jako chápou technickou stránku katastru, tj. vůbec ne. Samozřejmě, že v našem oboru by to bez ČUZK nešlo, anebo by to šlo rychle do hrobu. Něco jiného však je společenské postavení geodetů, kteří přicházejí do styku s veřejností, tedy zejména těch, kteří dělají geometrické plány. Já nemám rozhled po sousedních zemích, ale mám jednu jedinou zkušenost z katastrálního úřadu v Ofmbachu, kde jsem byl před lety ještě s kolegou Kolmanem, na exkurzi a taková praxe by se mi líbila. Naši kolegové v Německu mají podobný systém jako u nás notáři, to znamená, že je jich konečný počet na určité území, a že razítko se získává odúmrtí (tedy odbornou). Nedovedu si představit, že by někdo riskoval tak výhodné bydlo, nepoctivou prací nebo přímo podvodem, a že by si nenechal za zodpovědně prováděnou práci slušně zaplatit.
Co Svaz nebo Komora - je to k něčemu?
Je lepší něco než nic. Osobně se domnívám, že ani jeden z nich nemá šanci přerůst do zákonem ustanovené instituce. Nevstoupení do ČKAIT považuji za historickou chybu. Mimochodem, stále se to dá napravit.
Co jste říkal aktivitám KGK o cenách geodetických prací?
Bylo toho málo, ale alespoň něco. Pokud je mi známo, mají jiné profese něco jako honorářový řád nebo ceník advokátních výkonů, a nikoho z nich úřad pro hospodářskou soutěž za to »nezkoumá«.
Je třeba definovat spodní cenovou hranici a všechny, kdo jí nedosáhnou, pranýřovat?
No, každý ať dělá za to, jak sám sebe cení, ale zveřejňování cen by nám jistě prospělo. Když někomu pošlu nabídku, tak to, co je tam napsáno, není nic tajného, ale když tu samou nabídku čte konkurence, už se na to díváme jako na něco nepřístojného. Proč?
Do nabídky dáváme kus odborné práce a zadarmo. Což takhle vložit nabídku do dvou obálek a do té vrchní napsat: Rozlepením přiložené obálky souhlasíte s úhradou přiložené faktury (500 Kč - ta částka může být samozřejmě i jiná), kterou nemusíte uhradit, pokud nám poskytnete kopie konkurenčních nabídek.
Myslím, že bychom se dost brzy dostali na lepší ceny.
Za jakou cenu už vaše firma není ochotná měřit? Zkuste být konkrétní a řekněte nějaké nabídkové řízení, kde to někdo vyhrál za nereálné ceny.
Já bych místo toho radši popsal dva příklady z nedávné doby.
1. Můj odběratel mě na základě nabídky na jinou stavbu tlačil k pronikavému snížení jednotkové ceny za vytyčený bod (z 210 Kč na 150 Kč). To jsem odmítl s poukazem na to, že to je cena dumpingová, a to, že dělat nebudu. A ejhle argument zabral. 
2. Mého kolegu jeho dlouholetý odběratel (jmenovitě ekonomický náměstek) tlačil na cenu za hodinu práce geodetické skupiny 750 Kč (náš normál 850 Kč až 970 Kč) s odůvodněním, že mu to jiná geodetická firma nabídla za 650 Kč, ale že jsou přece dlouholetí spolupracovníci (rozuměj firma s firmou), a že aby tu cenu vyrovnal a přitom mu řekl, o kterou konkurenční firmu se jedná. No, přes dva rozhovory mobilem jsme zjistili, že zmíněná konkurenční firma s jeho odběratelem vůbec nejednala, a že pro zmíněného odběratele už nepracuje asi tak čtvrtým rokem. 
Jak děláte cenovou nabídku vy?
V cenové nabídce na naše dodávky jsou tyto kapitoly:
1. rozsah prací (vytyčovací síť, vytyčování, zaměření skutečného provedení a další druhy prací podle poptávky) 
2. přesnost prací 
3. organizace, sledování prací, fakturace (jak se budou práce evidovat, jak často se bude fakturovat, splatnost faktury, postup při reklamaci, že budeme pracovat o sobotách nedělích i v noci za příplatek, a že naše papírové výstupy budou ověřeny) 
4. pojištění (že jsme pojištěni na škody při výkonu povolání a výše plnění) 
5. ceny (zpravidla jednotkové (za bod, za hodinu), ale někdy i fixní za dodávku) 
Pokud byste našel v časopise dost místa, milerád vám konkrétní nabídku nechám ke zveřejnění.
To můžeme zkusit na internetu. O kolik poporostla cena za vytyčený bod od roku 1997 do roku 2007 ve firmě Abacus?
O desetikorunu!!! Poznamenávám, že výše uvedená čísla jsou pravdivá a že je skutečně používáme. Váženým kolegyním a kolegům, kteří se cítí touto cenou uraženi, se omlouvám a pokud mne bude někdo kontaktovat, aby mi projasnil zrak, rád se přizpůsobím.
To není moc. Myslíte si, že dřív skončí Abacus nebo časopis Zeměměřič?
No samozřejmě váš časopis tady bude déle, už jenom proto, že pan šéfredaktor je mladší než já. Ale když už jste se zeptal, tak toho využiji, a vykřiknu: »Osud mi nenadělil žádného odborného dědice, a jelikož jsem před penzí, tak hledám korunního prince«.
To je tedy výzva ke geodetickému národu. Děkuji za rozhovor, přeji mnoho tvůrčích úspěchů a geodetům zdar!
Nazdar!
Čeští jezuité, cestovatelé a objevitelé 
Výstava Čeští jezuité, cestovatelé a objevitelé připomenula vloni 450. výročí příchodu jezuitů do Prahy. V předsálí Geografické knihovny Přírodovědecké fakulty v Praze 2 na Albertově 6 po úvodních projevech promluvil a slavnostně tak výstavku několika posterů otevřel provinciál České provincie Tovaryšstva Ježíšova ing. ThLic. P. František Hylmar S.J. Následovalo promítnutí filmu Samuel Fritz: české stopy na březích Amazonky a přednáška Samuel Fritz - autor první mapy Amazonky (doc. RNDr. Bohumír Janský, CSc. a Mgr. Kamila Šimková Broulová).
Jeziutu Fritze jsme představili v seriálu o zeměměřických památkách. Magistru Šimkovou Broukovou si třeba pamatujete z televizního filmu o geodetickém měření na Machu Picchu, které prováděl GEFOS a otce Hylmara jste mohli před Listopadem 1989 vidět ve středisku DPZ v národním podniku GKP. Jezuita mi zde slíbil, že se pokusí zjistit, proč je právě apoštolu sv. Tomáši přiřknuta patronace našeho oboru. Očividně totiž byla tato informace i pro něho novinkou. 


Proč je sv. Tomáš, apoštol patronem zeměměřičů? 
...zeptali jsme se zeměměřického inženýra provinciála České provincie Tovaryšstva Ježíšova ing. ThLic. P. Františka Hylmara S. J. (před listopadem 1989 pracoval v GKP, n.p., Praha).
V knize »Rok se svatými« (Karmelitánské nakl. 1994) se uvádí sv. Tomáš, apoštol jako patron architektů, stavebních dělníků, geometrů, tesařů, zedníků, kameníků a teologů.
Když jsem byl v říjnu v Římě, informoval jsem se u jezuity, který pracuje na kauzách svatořečení a ve slovníku svatých a blahořečených katolické církve »Heilige und Selige der roemisch-katholischen Kirche« z roku 1929 (Vier Quellen Verlag, Leipzig) jsme našli, že Tomáš apoštol, zvaný Blíženec: »ist Patron der Architekten, Zimmerleute und Feldmesser, Maurer, Bauarbeiter, Steinhauer«.
Mezi jeho atributy (předměty, s nimiž je zobrazován) patří mj. »Winkelmass (úhelník?!): weil die Legende ihm zum Baumeister des Koenigs Gondoforus in Indien macht«.
Ještě jeden novější italský slovník říká víceméně totéž. Toto jsem tedy zjistil o patronu zeměměřičů. Další pátrání je možné v podobně rozsáhlých encyklopediích svatých a blahoslavených, které existují určitě v němčině, italštině, francouzštině, angličtině a španělštině či polštině, ale to už bych nechal někomu jinému.
Podle zmíněného jezuity, který se ve věci vyzná, jsou někteří svatí patroni uznáni církví oficiálně, ale mezi ně Tomáš jako patron zeměměřičů zřejmě patřit nebude. Bude za patrona považován podle lidového podání, což je ovšem v pořádku. Patronát sv. Tomáše nad zeměměřiči se podle všeho odvozuje od »inženýrské geodézie«, tj. od vyměřování staveb.
Jsem rád, že mi červnová vernisáž výstavy »Čeští jezuité, cestovatelé a objevitelé«, kde jste se na mě obrátil, a toto pátrání po patronu zeměměřičů, připomněly mé »geodetické období«. Nedávno jsme měli ve Starém Městě p. Sněžníkem setkání spolužáků z ročníku geodézie a kartografie na ČVUT z let 1976 - 81 a bylo velmi pěkné a srdečné. Přeji všem všechno dobré.
František Hylmar, 10. 10. 2006
Jak jsem oslavil (-a) svátek patrona geodetů?
Svátek jsem oslavil prací. Stejně jako jiné svátky různých svatých, či svátky státní, popř. významné dny. Na sv. Tomáše, apoštola jsem si přitom po pravdě řečeno ani nevzpomněl... 
Mirek Šedý
Jak jinak než prací. Ani jsem nevěděl, že by to měl být sváteční den. To by ten týden byl už moc slavný, skoro jako Vánoce. Ale konkrétně, mohu dosvědčit třeba elektronickou poštou: Zabýval jsem se identifikací parcel okolo ZNB Lišov, protože mám za úkol povýšit jeho ochranu. Také jsem za tím účelem studoval sněmovní tisk č. 447 roku 1920, mimochodem velmi zajímavý a neznámý dokument - Návrh zákona o jednotné organisaci základů polohopisných prací geometrických, tzv. geodetických triangulací na území Československé republiky. Návrh nebyl schválen, ale v důvodové zprávě je velmi dobré posouzení stavu geodetických základů RU. Večer jsem byl na schůzi výboru domovní samosprávy našeho BD. A asi mi bylo horko.
František Beneš
Nijak zvlášť jsem neslavila. Měla jsem (po hektickém dokončení tříměsíční velké zakázky v terénu) konečně dovolenou. Přesto jsem vstávala v šest hodin ráno (jako do práce), abych šla na nákup, který jsem vezla mamince na chatu. Jinak odpoledne jsem asi 2 hodiny spala a pak ještě něco udělala na zahradě a zalila atd. Jinak jsem se flákala a na sv. Tomáše, se přiznám, si ani nevzpomněla. 
Jana Skrbková (ta, která svým dotazem hledání patrona geodetů odstartovala)
Oslavila jsem to pobytem v krásné přírodě v okolí Lužnice.
Jana Chudobová
Oslavil jsem to ředitelským volnem po obědě.
Jan Fafejta
Nijak jsem to neslavil, nevzpomněl jsem si.
Milan Talich
Na patrona geodetů jsme si nevzpomněli a oslavili jsme to u nás všichni prací. Což není nic moc, zato od úterý do neděle jsme zavřeli a slavili do roztrhání těla, ale to už byla jiná kapitola.
Aleš Rucký
3.7 jsem pilně měřil na letišti a na nějakého apoštola jsem ani nevzdechl (ale málem jsem tím horkem sám zdechl). Když už je náš patron, mohl by se starat. Takhle to vypadá, že ani neví, koho patronuje. Posuďte sami: chvění vzduchu, konstrukce betonové estakády se teplem deformovala tak, že souvislá série měření (automatická kontrola horizontace) trvala sotva 10 minut, dodržování pitného režimu na pracovišti taky žádné a že by se pomocník přeměnil na ztepilou krásku, která si vtom vedru odloží úplně všechno, to se taky nestalo (no na takový zázrak je asi moc »svatej«). Takže suma sumárum na nového patrona, který se nestará, ...!
Jan Vondraš
Neslavil jsem.
Petr Polák
Zpráva podnikového výboru ROH GEOS Litoměřice
Svátek sv. Tomáše, den zeměměřičů, jsme pojali v duchu tradic podniku GEOS Litoměřice. Ráno jsem přijel do podniku poněkud později. To aby někdo neměl problémy s pozdním příchodem. Poté jsem si dal vedle své ředitelny vířivou koupel s naší tiskovou mluvčí..
Ranní raut všichni uvítali, štval mne jen domovník, který rozdával transparenty s nápisy např. »Jsem geodet a kdo je víc!«, »Úředník či mršina, všichni jedna rodina!« apod. Ještě horší bylo, když se pracovníci našeho podniku odebrali s těmito transparenty manifestovat před katastrální úřad za jednotu všech pracovníků resortu a podnikatelské sféry.
Z manifestace jsme odjeli autobusem Mercedes Benz na oběd do karlovarského hotelu PUPP. Odtud kvůli nám vyhodili Bartošku i s jeho slavným filmovým festivalem. Bartoška se tomu divil, ale ředitel hotelu ho uklidnil s tím, že pro GEOS už 16 let slouží PUPP jako závodní kuchyně.
Hotelový bazén jsme proměnili v jedno velké FKK a žasli nad tím, jak krásné geodetky u nás pracují. I muži byli statní! Celé Karlovy Vary měly za to, že přijela svěží várka ozdob Hollywoodu. Největší úspěch měla ředitelka místního KÚ.
Z Varů jsme odletěli speciálem na kávu a sachrův dort do Vídně. Nebudu lhát, tajně jsem si před tím dal Leberknedelsuppe a Wienerschnitzel. Po kávě jsme si zaskotačili v Prátru. Když už ten speciál čekal na letišti, odskočili jsme si brzy večer na Moselwein do Cochemu. A odtud to byl už jenom skok do Monte Carla. Z FKSP jsme si tu pěkně zařádili. Myslím, že se nám podařilo rozbít bank.
Když došel FKSP i tajný fond BSP, letěli jsme se vyspat do Londýna. Big Ben právě odbíjel půlnoc když jsme se dostávali k recepci.
Ještě zbývala maličkost: u příležitosti Dne zeměměřičů jsme vyhlásili titul »Vzorný pracovník podniku GEOS«. Byl to in memoriam můj bývalý společník. Jeho vdova dostala poslední model sporťáku Ferrari. Ráno u toastu k snídani jsme si libovali, jak jsme si ten náš svátek hezky užili.
Do práce půjdeme zase až za měsíc, ke sv. Tomáši jsme dostali 13. a 14. plat, tak proč dělat, když každý z nás má půl milionu, se kterým ještě 30. června nepočítal.
Ferry, v.r., předseda ZV ROH GEOS Litoměřice, vedoucí Brigády socialistické práce
Poznámka: Naše redakce zjistila, že domněnka o mužích z Hollywoodu je vymyšlená, neboť masérky z karlovarského Puppu si pamatují pouze na jednoho zápasníka sumo s několika učedníky.
Geodetické informační dny - díl 4. 
42. geodetické informační dny pořádal ve dnech 9. - 10. listopadu 2006 v Brně ČSGK - Spolek zeměměřičů Brno. Jak říká jedna z organizátorek, ing. Vladimíra Žufanová: »kdo nebyl na GID, jako by nežil«.
I k letošním 42. GID existuje Sborník příspěvků, který vyšel v listopadu 2006, ISBN 978-80-86433-40-0. Z něj na pokračování vybíráme anotace některých příspěvků.
Vývoj názvů brněnských ulic a náměstí od 13. století po dnešek
Významnou orientační pomůckou zejména ve městech je názvosloví ulic, náměstí a jiných veřejných prostranství. V průběhu času se tyto názvy mění. Promítá se v nich historie a dobové nazírání na hodnoty, protože společensko-politické změny se zpravidla okamžitě odrazí i ve změnách uličních názvů (urbanonym). Znalost vývoje názvosloví tak doplňuje poznání historického vývoje společnosti.
Původ názvu Brno není jednoznačně vysvětlen. Podle posledních názorů je kořen ve staroslovanském »brn«, což znamená jíl, bláto. Usuzuje se, že původní osada se rozkládala pravděpodobně v bažinatém území při brodu přes řeku Svratku v místech dnešní Vídeňské ulice a již od 13. století se začala nazývat Staré Brno.
Ryšková, Helena, ing., Spolek zeměměřičů Brno, Moravské náměstí 1, 602 00 Brno
Aktuální stav české sítě permanentních stanic GPS CZEPOS
Koncem roku 2005 dokončil Zeměměřický úřad budování České sítě permanentních stanic pro určování polohy (CZEPOS). CZEPOS v současnosti obsahuje celkem 26 permanentních stanic GPS rovnoměrně rozmístěných na území ČR ve vzájemných vzdálenostech cca 60 km.
Všechny stanice CZEPOS provádí nepřetržitě 24 hodin denně observace GPS, které každou vteřinu registrují. Registrovaná data jsou průběžně zpracovávána v řídícím centru CZEPOS a jsou dále poskytována uživatelům. CZEPOS spravuje a provozuje Zeměměřický úřad. Jednotlivé stanice jsou umístěné na budovách katastrálních úřadů resp. pracovišť. Součástí CZEPOS jsou také 4 tzv. externí stanice (Brno, Pecný, Plzeň, Ostrava), provozované vědeckými či akademickými pracovišti v rámci Výzkumné sítě VESOG.
Svým uživatelům CZEPOS přináší rychlení a celkové ekonomické zvýhodnění při určování polohy pomocí GNSS. Síť umožní využití nejen v zeměměřictví a katastru, ale i v ostatních oborech, např. v dopravě, energetice, hydrologii, zemědělství, atd. CZEPOS je součástí geodetických základů České republiky.
5. ročník volejbalového turnaje geodetů a kartografů 
V sobotu 21. dubna 2007 se v pražských Dejvicích v hale ČVUT Pod Juliskou uskutečnil již pátý jubilejní ročník volejbalového Turnaje geodetů a kartografů 2007.
Letošního turnaje se zúčastnilo rekordních 25 týmů. Když jsme začátkem února zveřejnili stránku s registrací týmů na turnaj, měli jsme vážné obavy, zdali nově zvolenou kapacitu turnaje 25 týmů vůbec naplníme. Ovšem zájem družstev z geodetické veřejnosti byl mnohem větší, než jsme očekávali. Během pár týdnů kapacita přestala stačit a my museli poprvé zájemce odmítat.
Zvlášť u některých týmů nás to mrzelo dvojnásob, neboť již několik let jsme se snažili na pražský turnaj přilákat kolegy zeměměřiče z ostatních univerzit, a když se nám to v podobě plzeňské ZČU konečně povedlo, museli jsme je odmítnout. Věříme, že příští rok nebudou s přihláškou tolik váhat. To ostatně platí i pro ostatní.
Pro nás organizátory začíná turnaj tradičně již krátce po šesté hodině ranní. Musíme všechno řádně připravit, abychom krátce před osmou hodinou mohli v hale ČVUT přivítat první příchozí. Letos se jednotliví účastníci scházeli trošku déle, neboť v brzkém příjezdu jim mnohdy bránilo přerušení provozu pražského metra na trase B a C. Ale už nyní si dovolím napsat, že to byla jediná nepříjemnost, která nás za celý turnaj potkala.
Krátce před devátou mohl být tedy letošní turnaj ústy garanta turnaje prof. Bohuslava Veverky oficiálně zahájen. Krátce před tím jsem jménem hlavního pořadatele sportovního klubu MAESTRO CLUB Kolovraty všechny přítomné přivítal, představil naše dnešní rozhodčí Alenu Pechou a Kamila Lhotáka, poděkoval generálnímu partnerovi firmě Gefos, a.s. a mediálním partnerům časopisům Zeměměřič a GeoBusiness (dříve GEOinformace) za přízeň a mohlo se začít.
Losování týmů do pěti základních skupin proběhlo při prezentaci, a tak už všichni věděli, kdo s kým se potká v úvodní části turnaje. Ve skupině U (interně označovaná jako skupina Dikobraze srstnatonosého) se kromě »domácího« MAESTRO CLUBU Kolovraty představila pestrá směs týmů. Nechyběl zástupce akademické sféry v podobě Geoinformatiků a zástupce geodetických firem VK GEO CB, státní správu zastupovali ve skupině Ouřadové (mezi hráči nechyběli předseda a místopředseda ČÚZK Karel Večeře a Karel Štencel) a poslední zbylé místo zaplnil tým Slivovička složený z absolventů oboru GK.
Od prvních zápasů ve skupině bylo jasné, že Geoinformatici nemohou na postup do PLAY OFF pomýšlet a o postupu se bude rozhodovat mezi zbylou čtveřicí. Před posledním zápasem ve skupině, ve kterém se střetly týmy MAESTRO CLUB Kolovraty a Ouřadové, bylo jasné, že MAESTRO potřebuje k postupu do PLAY OFF vybojovat minimálně 1 set (navíc vítězství 2 : 0 jim zajišťovalo vítězství ve skupině). Naopak Ouřadové potřebovali pro přetrvání zlatého snu bezpodmínečně zvítězit 2 : 0. Do zápasu, kde jsem nastoupil proti svým kolegům z ČÚZK, vstoupil MAESTRO CLUB lépe a od začátku si udržoval vedení, které proměnil ve vítězství 20 : 18. Po prohraném prvním setu nejspíše Ouřadové ztratili motivaci a podlehli lehce 10 : 20. O postupujících ze skupiny U bylo jasno (i když o prvenství ve skupině rozhodl jediný míč ve prospěch MAESTRA).
Do skupiny V (leguána nosorohého) los přiřknul k nasazenému Gefosu Praha firemní týmy SK Geodézie Česká Třebová a GKS Sokolov, tým akademických pracovníků z ČVUT FSv Oldies a absolventy VC Pulci. Podle papírových předpokladů skupinu vyhrál Gefos Praha, navíc bez ztráty jediného setu. Za ním se umístili geodeti z Třebové a VC Pulci.
V další skupině X (psouna prériového) se utkaly 3 firemní týmy (AZIMUT, Gefos Jih a GEOPROGRES), Jirčany (absolventi SPŠZ a ČVUT GK) a Smetí (studenti 4. ročníku ČVUT obor GK). Vítězství ve skupině X bral tým Jirčany před překvapením skupiny - Azimutem, který po loňském 15. místě postoupil s přehledem do PLAY OFF ze druhého místa. Poslední postupové místo urval Gefos jih.
Skupinu Y (hrocha obojživelného) vytvořily 2 studentské týmy (Třeťáci a Pat & Mat), 2 družstva firem Geodis Brno a Gepard Toy Team a zástupce katastrálních úřadů z Prahy (Kaťák Praha). Skupinu jednoznačně ovládli studenti (1. Pat & Mat, 2. Třeťáci), třetí volné místo zbylo trochu nečekaně na hráče KÚ Praha - město.
V poslední skupině Z (tygra ussurijského) hráli o poslední postupová místa hráči z týmů Vědátoři (VÚGTK), VSK MNČ, Geodeti Liberec, HROBESO III a Lamy. O prvních dvou postupujících nebylo po pár odehraných zápasech pochyb - staly se jimi HROBESO III a VSK MNČ. O poslední volné místo si to společně rozdaly týmy Geodeti Liberec a Lamy. V závěrečném utkání skupiny vyhrály Lamy 2 : 0 a poslaly liberecké geodety pouze do boje o 16. místo.
Krátce po třetí hodině jsme znali jména všech postupujících do závěrečných osmifinálových bojů a samozřejmě i těch, kteří budou bojovat »pouze« o dárkový koš za 16. místo a o cenu útěchy - roční předplatné časopisů Zeměměřič a GeoBusiness - pro poslední geodetické družstvo. Nakonec po vyrovnaných zápasech vybojovalo 16. místo družstvo Geodeti Liberec. Největší zklamání určitě zažili Ouřadové, kteří mysleli na víc než na konečné 21. místo. Roční předplatné časopisů nakonec vybojoval tým Gepard Toy Team a splnili si svůj cíl, který naznačoval jasný podtitul družstva uvedený v registraci »Jedeme pro předplatné Zeměměřiče na celý rok!«.
V osmifinále měl Gefos Praha volný los, ostatní týmy svedly 7 lítých bojů o postup do čtvrtfinále. Nejsnadnější cestu mezi 8 nejlepších měli nakonec domácí hráči MAESTRO CLUBU, kterým soupeř Kaťák Praha zmizel na pozápasové soustředění do nedaleké restaurace Na barikádách a předčasně tak ukončil své účinkování v turnaji. Dle papírových předpokladů prošly do čtvrtfinále týmy Hrobeso III a VK GEO CB, které jednoznačně porazily týmy Gefos jih a VC Pulci. Naopak vůbec se nevedlo dvěma vítězům skupin - Jirčanům a vítězi druhého ročníku turnaje G+K z roku 2003 týmu Pat & Mat. Jirčany podlehly zcela jasně týmu VSK MNČ. Pat & Mat vzdoroval Slivovičce pouze v prvním setu (26 : 28).
V posledních dvou osmifinále na sebe narazila družstva ze druhých míst svých skupin, a proto se čekal vyrovnaný boj. Třeťáci si ve dvou setech poradili s Azimutem. SK Geodézie Česká Třebová vyhrála souboj s týmem Lamy až po třísetové bitvě. Výrazně jim k tomu pomohl nesoustředěný výkon soupeře, který se víc než na svůj výkon soustředil na výroky rozhodčího.
Ve čtvrtfinále se hrál už volejbal výborné úrovně. První se hrálo čtvrtfinále mezi týmy Gefos Praha a Třeťáci. Odpočatý Gefos se nemohl dlouho dostat do tempa, a tak musel Třeťáky udolat až v samém závěru setu výsledkem 26 : 24. Tím zlomil odpor soupeře a v druhém setu si již v poklidu dokráčel k postupu do semifinále po výsledku 25 : 9.
Ve druhém čtvrtfinále si Hrobeso III poradilo s týmem Slivovička ve dvou setech 25 : 13 a 25 : 17, stejně tak si ve třetím zápase počínalo VSK MNČ s geodety z Českých Budějovic - jen jim povolilo o pár bodů více (výsledky setů: 2x 25 : 20).
Poslední čtvrtfinále svedlo proti sobě týmy MAESTRO CLUBU a SK Geodézie Česká Třebová. V nejvyrovnanějším čtvrtfinále nakonec slavilo úspěch MAESTRO, když zeměměřiče z České Třebové udolalo až ve třech setech 2 : 1.
V semifinále se stejně jako loni MAESTRO CLUB Kolovraty potkal s Gefosem Praha, ve druhém se představily nové tváře - HROBESO III s VSK MNČ. Snadnější cestu do finále (alespoň podle výsledku) měl Gefos Praha, který MAESTRO porazil v poměru 25 : 21 a 25 : 16. I když v prvním setu za stavu 17 : 11 pro MAESTRO by na něj moc lidí nevsadilo. Musíme přiznat, že za tohoto stavu se semifinále lámalo a kdyby MAESTRO přidalo ještě nějaký bod navrch, věřím, že bychom si finále zahráli my. Bohužel nestalo se tak a na nás zbylo (stejně jako v loňském ročníku) utkání o 3. místo.
Ve druhém semifinále mělo HROBESO III pomalejší rozjezd a prohrou v prvním setu 23 : 25 si zkomplikovalo cestu do finále. V dalším průběhu už ovšem jasně kralovalo na kurtu a po vítězství 25 : 18 a 15 : 6 zopakovalo postup do finále z roku 2004.
Nyní už vše směřovalo k vrcholu dnešního turnaje - finále mezi Gefosem Praha a týmem Hrobeso III. Gefos Praha od počátečních míčů nenechal nikoho na pochybách, že letos se nechce spokojit s druhým místem a porazil HROBESO III ve dvou setech 25 : 17, 25 : 21. Tomu nepomohlo ani bouřlivé povzbuzování publika. Divákům patří velký dík za to, že vydrželi až do konce a vytvořili týmům výbornou atmosféru. Trochu v pozadí zájmu proběhlo utkání o 3. místo, ve kterém VSK MNČ porazilo celkem hladce MAESTRO CLUB Kolovraty 25 : 17, 25 : 21. A je dohráno! Zbývá odměnit vítěze a hurá Na barikády.
Závěrečného vyhlášení výsledků se sice nezúčastnili hráči všech týmů, ale Ti, co zůstali, rozhodně nelitovali. Nejdříve jsme se seznámili s celkovým pořadím týmů na 25. až 4. místě, na kterém se umístil MAESTRO CLUB Kolovraty. 
Hned potom se z poháru za třetí místo radoval tým VSK MNČ. Pohár přebíral kapitán týmu Jiří Gresl a společně s ním si odnesl ještě dárkový koš plný lahůdek a CD s Müllerovou mapou Moravy (1716) + soubor historických českých a moravských map od garanta turnaje prof. Bohuslava Veverky.
Z poháru za druhé místo se radovalo HROBESO III. Pohár a další ceny ve formě dárkového balíčku a CD s Müllerovou mapou Čech (1720) + soubor historických českých a moravských map od prof. Veverky převzal z rukou ředitele turnaje Petra Součka kapitán týmu Lukáš Zifčák.
Pohár za první místo, obrovský dárkový koš, věnec 25 špekáčků a CD s Klaudiánovou mapou (1518) + soubor historických českých a moravských map od garanta turnaje získal zaslouženě Gefos Praha, který během turnaje neztratil jediný set! Vítěznou trofej převzal Honza Kvapil, jeho spoluhráčka Šárka Žišková dostala na krk věnec buřtů z uhříněveského uzenářství, zbylé ceny převzali společně.
Na konci jsme ještě rozdávali individuální ocenění jednotlivým hráčům na pozicích nahrávačky, smečaře a polaře. Ceny pro nejlepší trojici hráčů tradičně věnoval prof. Veverka. Nejlepším smečařem byl po zásluze vyhlášen Igor Žiška z Gefosu Praha a odnesl si uzený hovězí jazyk. Na nejlepším polaři jsme se nemohli shodnout (všichni byli dobří, ale nikdo evidentně nevyčníval), a proto jsme se rozhodli vítězné nahrávačce Marcele Lacinové ze Třeťáků věnovat obě mapové ceny (papírový historický plán Prahy od Matyáše Seuttera z roku 1740 a papírový historický plán Prahy od Wernera z roku 1742), i když jedna měla původně skončit v rukou nejlepšího polaře.
V úplném závěru ředitel turnaje a prezident pořádajícího MAESTRO CLUBU Kolovraty poděkoval výborným rozhodčím za jejich výkon, MUDr. Rostislavu Broukalovi za lékařský dohled (naštěstí kromě několika pochroumaných kotníků nemusel řešit vážnější zdravotní komplikace) a všem přítomným za účast a předvedenou hru.
Na tomto místě bych chtěl dále poděkovat zejména dvěma Martinům (Kubenkovi a Česákovi), bez jejichž pomoci by turnaj neproběhl tak hladce - ono koordinovat hru na pěti kurtech není žádná sranda. Dále děkuji Jardovi Vojířovi a Pepovi Kubátovi za zajištění občerstvení, které rozhodně přišlo k chuti. Obzvláště na výborný guláš a klobásky budeme rádi vzpomínat. A samozřejmě další nemalý dík patří partnerům akce (firmě Gefos, a.s., časopisům Zeměměřič, GeoBusiness, aj.), spolupořadatelům (Katedře mapování a kartografie, aj.) garantovi akce prof. Veverkovi a dalším bezejmenným členům i nečlenům sportovního klubu MAESTRO CLUB Kolovraty, kteří přiložili ruku k dílu a podíleli se na přípravách tohoto velkého geodetického turnaje.
Kolem deváté hodiny večerní jsme opouštěli potemnělou halu s pocitem, že 5. ročník volejbalového turnaje geodetů a kartografů 2007 se povedl. Neomylně jsme zamířili do restaurace Na barikádách, kde probíhalo závěrečné posezení. Oproti loňskému roku se zde sešlo více družstev i týmů, a tak se dá určitě říci, že i poslední část volejbalového turnaje se povedla!
Už dnes začínáme připravovat další ročník a za MAESTRO CLUB věřím, že v příštím ročníku protrhneme šňůru 4. míst a konečně se umístíme mezi trojicí nejlepších.
Podnikatelé a úředníci v Jmk společně 
Brno (22. 5. 2007): Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj pořádal seminář »Změny právní úpravy v oblasti zeměměřických činností pro účely katastru« v souvislosti s nabytím účinnosti nové vyhlášky č. 26/2007 Sb.
Seminář byl určen jak pro vyhotovitele (ověřovatele) GP a jiných zeměměřických činností pro účely katastru z řad komerčních subjektů působících v Jihomoravském kraji, tak i pro potvrzovatele GP a zaměstnance přebírající výsledky zeměměřických činností na straně KÚ.
Vzhledem k omezené kapacitě konferenčního sálu Katastrálního pracoviště Brno-venkov na ulici Úzké v Brně byla možná účast pouze pro zástupce z každé geodetické firmy a z každého KP. Výčet pozvaných firem byl převzat z databáze geodetických firem zveřejněné na webových stránkách časopisu Zeměměřič s kritériem vyhledávání pro Jihomoravský kraj (www.zememeric.cz/katalog). Pozvánka byla zveřejněna i na internetových stránkách KÚ.
Účastníci měli možnost zaslat před akcí dotazy k předmětu semináře s ohledem na nutnost přípravy lektorů. Za posledních 10 let ojedinělá akce měla nebývalý ohlas. V redakci se snažíme o zpřístupnění zvukového záznamu, který jsme tam pořizovali, pro zájemce i z jiných krajů. Sledujte Web Zeměměřiče.
Geometrické plány a nová vyhláška 
Dlouho očekávaná vyhláška č. 26/2007 Sb. vnesla více světla do obsahu i formy některých částí geometrických plánů a souvisejících dokumentů. V systému KOKEŠ tak např. přibyla možnost vytvořit geometrický plán pro věcné břemeno, vyjasnil se vzhled vytyčovacího náčrtu, změnily se některé formuláře. Od nové vyhlášky se očekávalo sjednocení postupu všech zúčastněných stran v procesu tvorby geometrické plánu. Leccos se zlepšilo, ale všechny problémy se nevyřešily. Jaké jsou zádrhele, které se na cestě geometrického plánu mohou objevit?
Nejen nově vydávané vyhlášky, které geodeti bedlivě sledují a jsou s nimi dobře seznámeni, přinášejí změny. K mnohem častějším změnám dochází ve výměnném formátu - jak v úpravách vlastního formátu VFK, tak v rozsahu poskytovaných údajů. Na takové změny geodeti obvykle přijdou až na katastrálním úřadu. I drobná změna formátu VFK nutí geodety aktualizovat software pro zpracování geometrických plánů. Například poslední změna měla zajistit sjednocení obsahu podkladů pro GP, které by měly vždy obsahovat informace o vlastnících parcel a jiných právních vztazích. Z neznámých důvodů však mezi vstupní data nebyly zařazeny některé tabulky včetně číselníku obcí. Navíc se ukázalo, že v lokalitách s DKM se geodetům do VFK exportují údaje o vlastnících a jiných právních vztazích (JPV) pouze k některým parcelám. Přitom z údajů souboru VFK nelze zjistit, ke kterým parcelám jsou poskytnuty údaje kompletní a ke kterým nikoli. Kompletní údaje o JPV si proto musí geodeti i nadále ověřovat na katastrálním pracovišti nebo vyhledávat na placeném dálkovém přístupu.
Životní cyklus geometrického plánu
Geometrický plán začíná svou životní pouť nejčastěji exportem dat z ISKN, tato data poté ruka Mistra geodeta upraví do kýžené podoby, aby při Importu byl běh světem dokončen. K chybám může dojít ve všech třech fázích, na povrch však vyplouvají často pozdě.
Export z ISKN
Přestože katastrální pracoviště poskytují podklady pro GP v digitální podobě necelé dva roky, stále dochází k chybám obsluhy. Nejčastěji jde o poskytování podkladů bez grafické části, kdy pracovník úřadu zapomene zadat oblast v grafice, protože přece v území s grafickou katastrální mapou není v digitální podobě nic k vyskladnění. Na seznam souřadnic či potvrzené GP tak jaksi zapomene. Lze se setkat s poskytnutím podkladů sice pro správné číslo parcely, ovšem z jiného katastru nebo z jiné řady parcelních čísel. Až nepochopitelně může působit pojmenování exportovaného souboru, které nerespektuje dohodnutou konvenci (číslo kú_číslo zpmz), která se zavedla mimo jiné i proto, aby geodet nemusel tato čísla zadávat ručně.
Zpracování
Pak nastoupí Mistr geodet, který se také občas utne. Často zapomene vložit některé nové lomové body (vznikající trojmezí či čtyřmezí) do všech v kresbě zúčastněných linií při zpracování složitějších výměn na malém území. Nebo se předběhne a nejprve označí škrtkami to, co má zmizet, a až poté doplní do stávajících linií nové body. K těmto dvěma chybám, které se projeví většinou dříve, než při odevzdání na úřadu, se řadí ještě třetí nejčastější chyba - opomenutí očíslovat body.
Drtivá většina geodetů se již smířila s tím, že výkresy pro náčrt, GP i pro katastrální mapu mají pevně definovanou technologii tvorby a že jinak než pomocí funkcí úzce spjatých s tabulkami Expert se tvořit nedají. Přesto by geodet měl vědět, že i v území s jednou číselnou řadou parcelních čísel musí v kresbě rozlišovat parcelní čísla pozemková a stavební.
Velkým handicapem geodetů je, že data exportovaná z katastru nejsou bezchybná. Topologické kontroly hlásí chyby na neuzavřených liniích, které se ježí na všechny strany z výřezu poskytnutého úřadem (export všech parcel v uzavřeném stavu z ISKN je slibován už hodně dlouho). Parcelní šipky jsou stále dvou druhů, přestože by tomu být už nemělo a občas se někdo musí vyrovnat i s chybou, která by se do ISKN neměla dostat vůbec. V těchto případech se geodet musí kontrolám dat v systému KOKEŠ vzepřít a vzdorně říci: »Lepší už to nebude!«
Import do ISKN
V okamžiku, kdy geodet vytvoří soubor se změnovými větami, často získá neodůvodněný pocit, že má vyhráno. Občas se někomu podaří, že si večer po skončené práci radostně zobrazí výkres s rozdíly s tím, že ráno spustí export. Pokud si tento výkres neuloží a druhý den exportuje, pak dorazí na úřad se souborem bez grafiky. Občas se někomu podaří přinést na úřad výchozí soubor - má přece také příponu VFK. Pokud se geodet nedopustil některé z chyb typu nesprávně očíslované body, chybně zadaný kód BPEJ, zásah mimo území změny aj., měla by jej čekat odměna ve formě zdařile naimportovaného GP.
Občas má geodet smůlu, import GP nedopadne podle očekávání pracovníka úřadu. Důvodem může být některá z již zmiňovaných chyb nebo také chyba pracovníka na druhé straně přepážky. Pracovník úřadu by měl v případě chyby geodetovi vysvětlit, v čem chyba spočívá, ale často to sám netuší. V každém případě může alespoň vydat výpis ze žurnálu, kde je naznačeno, proč se import nedaří. Podrobný popis nejčastějších chyb uváděných v žurnálu naleznete na www.gepro.cz. Zde zmíníme jen chyby pracovníků úřadu, které lze začít řešit hned u přepážky.
Chyba při importu do transportních tabulek - stačí se zeptat, zda se v cestě k souboru či názvu nevyskytuje mezera a poradit protihráči, ať se mezer zbaví. Úspěšnost tohoto zásahu je 80 %.
Instance je v řízení - pokus o opakovaný import téže zakázky, aniž by byl předchozí (neúspěšný) import korektně odstraněn. Je třeba přesvědčit protihráče o nutnosti nalézt někoho, kdo před dalšími pokusy předchozí import zruší. Úspěch dalšího postupu je zaručen, případné nepřijetí GP poté bude již z jiných důvodů.
V databázi ISKN jiná souřadnice bodu nebo V databázi ISKN nenalezeno spojení bodu polohopisu a V databázi ISKN nenalezena hranice parcely - je možné, že v poslední době byl ve stejném prostoru zplatněn jiný GP; pokud ano, je třeba společně nalézt řešení. V ideálním případě si s tím úřad poradí bez součinnosti geodeta.
Varování - Importovaný soubor neobsahuje data v bloku PAR - zde je vhodné trvat na tom, že je vše v pořádku pouze v případě, že GP nemění údaje o parcelách (věcné břemeno).
V ostatních případech se zdvořile omluvte, na úředníka se usmějte, aby se na Vás příště těšil a zuby skřípejte až při zjišťování možných příčin chyb.
Společně více
Se sledováním nových vyhlášek geodet již nevystačí. Určitě neprohloupí, bude-li se zajímat také o aktualizace používaných programů a alespoň část problémů tak dokáže eliminovat. Z celého textu by leckdo mohl usuzovat, že technika nad člověkem opět vítězí. Není tomu tak, technika člověka jen slepě poslouchá. Firma GEPRO je tu proto, aby geodetům ve střetnutích s technikou pomohla vítězit.
Staňte se zprostředkovatelem inzerce v Zeměměřiči 
Se zajímavým nápadem se na nás obrátil jeden náš čtenář, který navrhl, že by možná mohl sehnat reklamu do Zeměměřiče a jestli mu za to něco dáme.
Samozřejmě, v redakční praxi známe i tyto případy, kdy vlastně čtenář je něco jako »mediální agentura« a získá za zprostředkování nové inzerce 15 % z ceny inzerátu bez DPH. U celostránkových inzerátů, kde je cena skoro 20 000 Kč, to již může být zajímavé přilepšení. Tuto částku zdaníme zde v redakci a aktivnímu čtenáři vyplatíme již »čisté« peníze.
Pokud tato možnost oslovila i další čtenáře, přikládáme mediaplán na letošní rok, který také v PDF naleznete na Webu Zeměměřiče a můžete si jej dotisknout v potřebném množství. Samozřejmě vám můžeme na vyžádání poslat další kusy mediaplánu, a to i pro další náš časopis GeoBusiness.
Možná, že idea, kdy každý z nás známe někoho, kdo by měl co zeměměřičům nabídnout a inzeroval v našem časopise, je zajímavá. Určitě ji vyzkoušejme. Spokojeni by měli být všichni.
www.zememeric.cz/inzerce/medialni_plan.pdf
Děkujeme i firmám, které svojí inzercí podporují Web Zeměměřiče (sponzorství Katalogu geodetických firem a jednotlivých rubrik).
Dotaz do Vševědny: Diskuze k nové vyhlášce (3. část) 
Kód kvality výměry
Potřeboval bych vysvětlit pojem »výpočet s vyšším kódem kvality výměry« - postaru § 26, písm. c), nově § 29, odst. 1, písm. c). V parcele, kde bylo provedeno v 90. letech mapování tvorbou ZMVM, jsem vyznačoval pomocí slučkované hranice garáž, neměnil jsem žádným způsobem hranice parcely. Parcela je evidována jako zast. pl. - zbořeniště s výpočtem výměry ze souřadnic v S-JTSK, kód 2. Na základě požadavku KÚ jsem spočítal výměru ze souřadnic a vyšel mi rozdíl 2 m2 oproti stavu v KN. Proto jsem podal návrh na opravu chybné výměry podle starého § 68, odst. 10, písm. a) vyhlášky s odkazem na přílohu 13.2 písm. a) staré vyhlášky.
KÚ mi ale GP nepotvrdilo a dalo mi výzvu k doplnění se zdůvodněním »v GP předkládán nedůvodný návrh na opravu chybné výměry - nejedná se o chybu (lomové body parcely a jejich souřadnice souhlasí), rozdíl vznikl přesnějším výpočtem - jako zdůvodnění změny ÚHDP v GP je nutno uvést poznámku o rozdílu vzniklém zaokrouhlením nové výměry (bod 16.13 vyhl.)«.
S tímto názorem jsem se neztotožnil a odmítl jsem písemným vyjádřením toto provést s tím, že se dle mého názoru skutečně jedná o chybu a že pod názor KÚ nepřipojím ověřovací doložku.
KÚ mi po dalších 12 dnech od tohoto mého nesouhlasu dal opakovanou výzvu k doplnění »v GP stále předkládán nedůvodný návrh na opravu chybné výměry, ... , rozdíl vznikl 'přesnějším' výpočtem (přesnějším ve smyslu použitého programového vybavení) ... «.
Po této druhé výzvě to už ale přestává být legrace, neboť jsem až do dneška netušil, že výpočet výměry s kódem kvality 2 lze zpřesnit výpočtem pomocí přesnějšího použitého programového vybavení. To nepřesné programové vybavení (jedná se o parcelu s 8 lomovými body, výměra maličkých 279 m2) bych docela chtěl vidět, snad ho proboha nepoužívají na KÚ.
Na doplnění ještě uvádím, že ve zmiňovaném k.ú. se připravuje tvorba DKM přepracováním a že snad i bez mého návrhu na opravu by tu chybu 2m2 měl KÚ opravit. K dnešnímu dni tento můj GP »proležel« na KÚ pro mne neuvěřitelných 21 kalendářních dnů (vedoucímu kat. pracoviště jsem zaslal svůj nesouhlas před 13 dny a nic se neděje) a stále je jeho potvrzení asi v nedohlednu.
J. L. 13. 3. 2007
Nevysvětlím vám pojem »výpočet s vyšším kódem kvality výměry«, ale mohu vás ujistit, že přesnost 1 m2 v určení výměry 279 m2 o osmi lomových bodech odpovídá střední souřadnicové chybě 5 cm v poloze lomových bodů (za předpokladu pravidelného osmiúhelníka). Střední chybě výměry 2 m2 pak odpovídá 7 cm v poloze lomových bodů. Vím, že vám jde o přesnost výpočtu a ne o přesnost zaměření lomových bodů. Přesto má vaše upozornění praktický význam jen tehdy, pokud byly lomové body oné parcely určeny se střední souřadnicovou chybou menší než 5 cm. Na druhou stranu, to hypotetické »méně přesné programové vybavení«, na které ten nesouhlas KÚ svádí, by muselo být tak špatné, že by při něm stačilo zadávat souřadnice jen v decimetrech.
L. S. FSv ČVUT 14. 3. 2007
Pokud od KÚ dostanu souřadnice lomových bodů parcely (geometrické a polohové určení) a výměru s kódem kvality 2, tak odchylka výměry 2 m2 v SPI od kontrolního výpočtu z geometrického a polohového určení může mít pouze tyto tři důvody:
1. Neumím spočítat výměru ze souřadnic !? - měl bych se to naučit nebo toho nechat 
2. KÚ poskytl chybná data - KÚ s omluvou poskytne bezchybná data 
3. KÚ eviduje výměru v SPI v rozporu s § 27 g) katastrál. zák. - KÚ provede opravu chyby 
O chybu v zaokrouhlování výměry jedné plochy nemůže v žádném případě jít, ta nemůže být větší než 1 m2 a i v takovém případě by stejně šlo o chybu v katastru. Rovněž jako velmi úsměvná (nebo tragická) lze brát slova »... rozdíl vznikl 'přesnějším' výpočtem (přesnějším ve smyslu použitého programového vybavení) ... «. Tím snad chce autor těchto slov říci, že výměry parcel v SPI z 90. let jsou spočítány na chybném programovém vybavení KÚ?
KÚ ve svém zdůvodnění vylučuje bod 2 a výměry určitě umíte počítat, takže se dle mého názoru evidentně jedná o chybu v údajích katastru. Postup, do něhož vás tlačí KÚ, je zcela určitě nejjednodušší, ale vyžaduje od vás do GP vědomě uvádět údaje, které nedokážete doložit.
Z. K. 16. 3. 2007
Obávám se, že ve svých úvahách zapomínáte na rozdíl mezi DKM a původními ZMVM (případně THM). V ZMVM se výměry vyrovnávaly. V DKM ne. V ZMVM mohou být v plochách rozdíly několik m2 (a kód »2«), i když to není chyba, ale prostě vyrovnání.
R. V. 17. 3. 2007
Dle mého názoru je zcela nepodstatné, jakým způsobem došlo v minulosti k výpočtu výměry evidované v SPI, důležité je jen to, že výměra v SPI neodpovídá výměře spočítané z geometrického a polohového určení a měla by se opravit. O tom ale spor není, jde pouze o formu opravy. Vzhledem k tomu, že chyba je ve vstupních datech poskytnutých KÚ, měl by si ji KÚ také opravit a ne řešit ji způsobem nutícím autora GP uvádět pro něj nedoložitelná tvrzení o zaokrouhlování.
Z. K. 18. 3. 2007
Pozn.: celá diskuze zůstala bez vyjádření nějaké autority, to už tak dnes chodí...
Povinnost identifikace na evidenci právních vztahů
Vzhledem k problému, který teď řeším, mě zaujalo ustanovení odst. 17.16 Přílohy k vyhlášce 26/2007, kde se praví: »V porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem nově oddělovaným parcelám (nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele) přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech LV, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin...«
Můj výklad tohoto ustanovení je takovýto: Pokud předmětem zápisu do KN nebudou právní vztahy k parcelám, potom není nutno provést přiřazení parcel podle evidence právních vztahů. Je to správně?
V případě, který řeším, jde o to, že zákazník bude mít listinu na změnu druhu pozemku části parcely, která není evidovaná na LV. Evidence právních vztahů mu je nanic - ani on, ani orgán, jež bude rozhodnutí vydávat, porovnání s evidencí právních vztahů nepotřebuje. A výše uvedené ustanovení vyžaduje provést porovnání s evidencí právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin.
J. H. 27. 3. 2007
Podle čeho pozná katastrální úřad, že váš zákazník je oprávněn měnit druh pozemku u parcely, která není na LV? Váš zákazník má zřejmě na LV zapsanou spodní parcelu zjednodušené evidence, u které se však druh pozemku nevede. Myslím, že cesta vede právě přes identifikaci nově oddělené části pozemku, která pak bude mít i nový druh pozemku. Tato identifikace pak poslouží i pro sepsání listiny.
D. K. 27. 3. 2007
Katastrální úřad to pozná:
1. z popisového pole geometrického plánu; 
2. z účelu ZPMZ; 
3. z výkazu dosavadního a nového stavu. 
Zákazník NENÍ vlastníkem žádného z pozemků, evidovaných v ZE a změna druhu pozemku bude provedena na základě rozhodnutí krajského úřadu ve vodoprávním řízení, který oznámení o řízení provede vyhlášením. Identifikace tedy NESLOUŽÍ pro sepsání listiny. Předmětem zápisu není změna právních vztahů, jak jsem uvedl níže. Pokud vám tedy upřesním celý postup takto, jaký je váš názor?
J. H. 27. 3. 2007
V bodě 17.16 přílohy ke kat. vyhlášce je napsáno, že se přiřadí údaje..., které budou podkladem pro sepsání listin. Neřeší se jakých listin. Pokud tyto údaje nebudou podkladem pro sepsání listin, tak tam asi teda nemusí být. Možná je to podobné jako obyčejný GP. Identifikace se dělá jenom na parcele, která »nás zajímá«, ostatní jsou bez identifikace (ve vzoru v příloze 18.1 parcela 1317/2 a 1315/1). Jinak nevím.
D. K. 28. 3. 2007
Pozn.: Dva geodeti zajímavě diskutovali, snad závěr učiní ČÚZK ve slibovaných odpovědích na www.cuzk.cz. Redakce i toto poskytne jako »žhavé« téma.
(z Konference KATASTR březen 2007) 
Zeměměřičem v Irsku 
Do Irska jsem odjížděl s představou, že získám nové zkušenosti, zdokonalím se v angličtině i ušetřím trochu peněz. Odjížděl jsem s odhodláním nepodlehnout příslovečnému irskému podnebí, kdy po většinu roku prší a fouká, zkrátka takový nepřetržitý pošmourný podzim. A odjížděl jsem bez předem zajištěné práce. Najít odpovídající místo v geodetickém oboru nebyl nakonec až tak velký problém, zeměměřiči jsou na trhu práce žádaní. Obeslal jsem několik firem a dostal hned dvě nabídky zaměstnání.
Vybral jsem si firmu Zenith Land Surveys, která sídlí v Tralee, dvacetitisícovém správním středisku hrabství Kerry na jihozápadě Irska. Ve firmě působí dvě navzájem propojené sekce: architektonická a geodetická. V architektonické části jsou v současnosti zaměstnáni tři architekti a jeden kreslič. V geodetické sekci pracují čtyři geodeti. Národnostně je to pestrá směsice, od Irů a mě coby Čecha až po Poláka a dva Němce. Za dobu mého působení firmou ještě prošel Rumun, Polka a další Němci.
Pro práci v terénu je firma vybavena robotickými totálními stanicemi Geodimeter a Trimble, dvoufrekvenčními GPS Thales a jednofrekvenčními Ashtec. Pro zpracování měření se využívá irský výpočetní program SCC a následně se vytvoří 3D nebo 2D výkresy v AutoCADu dle požadavků zákazníka. Většinu zakázek tvoří mapovací práce pro potřeby projektů, dále zaměřování budov (vyhotovení plánů, řezů, pohledů), práce na stavbách či vytyčování vlastnických hranic.
Pro suchozemce je poměrně exotická práce na mořském pobřeží. Již při přijímacím pohovoru mě poněkud překvapila otázka, zda umím plavat. Až později jsem se dozvěděl, že Irové, ten ostrovní národ, jsou zároveň národem neplavců. Většinou se jedná o zakázky pro Department of Marine (něco jako ministerstvo námořnictví) nebo pro správce přístavů. Při měření je důležité hlídat si časy přílivu a odlivu, výškový rozdíl v hladinách dosahuje až čtyř metrů. Mořské dno při pobřeží se zaměřuje buď přímo metodou GPS, a to při odlivu (především při skočném odlivu, kdy je měsíc v úplňku či novu), a nebo ze člunu latěmi. Ve větších hloubkách se pak používá hydrografický sonar.
Práce na stavbách je podobná jako práce v ČR. Snad jen bezpečnostní předpisy jsou v Irsku přísnější, samozřejmostí jsou reflexní bundy, ochranné přilby nebo pevné boty. Každý pracovník na stavbě včetně geodetů musí mít tzv. Safe Pass, což je průkaz, který dokládá, že jeho držitel absolvoval celodenní bezpečnostní kurz pořádaný úřadem práce.
Oproti České republice je v Irsku většinou jednoduché identifikovat hranice pozemků, každé pole nebo pastvina bývá ohraničeno starou kamennou zdí a odvodňovacími příkopy. I při nové výstavbě bývá pravidlem, že dům je obehnán pořádnými zdmi. Je zcela běžné, že i v odlehlých a opuštěných horách narazíte na několik kilometrů dlouhé úseky starých kamenných zdí, šplhajících se strmými svahy až k vrcholům. Příliš mi irští kolegové nevěřili, když jsem jim popisoval lány polí v ČR a snažil jsem se jim osvětlit systém českého katastru nemovitostí a zjednodušenou evidenci parcel. Iři zkrátka od pradávna lpí na své půdě a pečlivě si střeží soukromí.
V Irsku se díky Golfskému proudu a mírným zimám můžete setkat i se zajímavou vegetací, kterou byste tam jistě nečekali. V posledních týdnech pracuji na velké zakázce na pobřeží v jihozápadním Kerry. Jedná se o přestavbu golfového hřiště a výstavbu domků v areálu. Je vcelku zážitek vytyčovat nové golfové dráhy v neprostupné džungli tvořené rododendrony, stromovými kapradinami, bambusem, palmami či eukalypty.
Dalším specifickým rysem měření v irské krajině je díky častým dešťům nepředstavitelně podmáčená půda. Všude mimo zpevněné plochy jsou nutností holínky, bez nich si v irských bažinách ani neškrtnete. Místní kolorit pak dokreslují všudypřítomná stáda krav, ovcí a koní, kterým se při práci v terénu prostě nevyhnete.
Ještě něco málo k souřadnicovým systémům a bodovým polím. V Irsku se od roku 1975 používá souřadnicový systém Irish Grid (IG), který byl vytvořen na základě trigonometrických měření v letech 1958 - 1969. Irish Grid je první homogenní systém pro celé Irsko, nahradil do té doby používané samostatné projekce pro jednotlivá hrabství. V roce 2002 byl zaveden nový systém Irish Transverse Mercator (ITM), založený na elipsoidu GRS80 a plně kompatibilní s GPS. V praxi jsem se ale setkal pouze se systémem IG, otázkou tedy zůstává, kdy se ITM zaběhne do širokého použití.
Bodové pole a státní mapová díla má na starosti Státní mapový úřad (Ordnance Survey Ireland - OSi). Staré trigonometrické body a nivelační značky se přestaly udržovat v devadesátých letech dvacátého století. Od roku 1996 v Irsku funguje nová síť 173 bodů určená metodou GPS, tzv. Passive GPS Network. Souřadnice bodů této sítě jsou určeny v ETRS89 i v systému Irish Grid a Irish Transverse Mercator. V roce 2003 přišla do provozu tzv. Active GPS Network, síť permanentních GPS stanic. V současné době funguje 23 stanic a stále se rozšiřuje. Data z těchto stanic jsou dostupná zdarma na internetu v RINEX formátu.
V Irsku se příliš neopálíte ani neohřejete, zato ale téměř určitě narazíte na překrásnou přírodu se strmými útesy nebo zelenými pastvinami plnými ovcí a krav. Všeobecně jsou také Irové velice příjemní a slušní lidé. Nevadí-li vám tedy trochu deště a větru, vzhůru na zelený ostrov! 
Pozn. red.: Uvítáme i další příspěvky na téma práce v zahraničí od našich čtenářů, kteří využijí nabídek z inzerce na Webu Zeměměřiče.
WWW.GEOLAND.AT: Svaz geodetů rakouských spolkových zemí 
Sloučením geodetů rakouských spolkových zemí byl učiněn první konkrétní krok směrem k přeměně dohodnutých cílů rakouské geodetické politiky. Cílem bylo umožnit otevřený přístup ke geodetům a geodetickým službám spolkových zemí, založený na mezinárodních zásadách. Ve smyslu decentralizované zodpovědnosti za data zemí nebylo potřeba žádné změny v současném uchovávání dat, ale spíše odpovídající standardizace a sladění příslušných odborných dat. Veškeré oblasti, jak občané, hospodářství, vzdělávání a především také celá správa (spolek, země, obce) se tak mohou obracet pod www.geoland.at a získávat geografická data. Tato data se zobrazují a následně mohou i tisknout jako on-line mapy již pro celé Rakousko a ne jako dosud jen pro jednotlivé spolkové země. Tím společenství geodetů jednotlivých zemí připravuje důležitý základ nebo předstupeň pro navazující elektronická řešení státní správy a podstatně přispívá ke zvýšení účinnosti státní správy.
Výchozí stav
V říjnu 2002 se rozhodli předsedové jednotlivých rakouských spolkových zemí, vědomi si významu 'veřejně přístupných geodetických dat', že budou usilovat o dosažení těchto cílů:
1. Vytvořit stav dostupnosti 'veřejných geodat' pro celé státní území, ve skutečném stavu a ve stanovené kvalitě. 
2. Zodpovědnost za vytvoření, vedení a přípravu 'veřejných geodat' stanovit jednoznačně. 
3. Modely tvorby a vedení dat (obsahu, uspořádání, správy a metadat) sjednotit a stanovit jako závazné. 
4. Přístup a využívání 'veřejných geodat' uspořádat jasně a jednoznačně, zejména je třeba uvnitř oblastních celků a mezi nimi zpřístupnit při nízkých nákladech a rozsahu zpracování. 
5. Pořízení a provoz 'veřejné geoinformační služby' má posílit využívání 'veřejných geodat'. 
6. Posílit možnosti vytváření hodnoty geodat pro hospodářství a výzkum. 
7. Usnadnit a prohloubit vzájemnou komunikaci a spolupráci mezi obory pověřenými veřejnými úkoly. 
Společné vnímání veřejných úkolů jako přínos ke zvýšení výkonnosti státní správy
Základem pro výše uvedenou činnost a s přihlédnutím k orientaci vedení státní správy na účinnost a též na orientaci na zákazníky přikročily spolkové země ke společnému řešení. V říjnu 2003 dochází ke společnému uskutečnění spojení geodat, při čemž geografické informační systémy (GIS) jednotlivých zemí jsou hlavními dodavateli odborných dat.
Předpokládaná otevřenost systému spočívá na zásadě možnosti nahrazovat, na mezinárodních standardech (OGC = Open Gis Consortium, WMS = Web Mapping Service, WFS = Web Feature Service atd.) a umožňuje zapojovat případně propojovat další data geografických bází nebo odborná data do hledáčku GEOLAND-Viewer, představujícího zobrazení mapy on-line. Možné je i opačné propojení na národní a mezinárodní úrovni. Společné projekty probíhají na hranici s Itálií a Slovinskem.
Zobrazení odborných dat překračující hranice jednotlivých spolkových zemí ve více stupních vylepšení
V projektu není cílem rušit stávající možnosti řešení on-line v jednotlivých spolkových zemích, má to být jisté doplnění pro celonárodní a mezinárodní aktivity. V prvním kroku našlo řešení pro tyto obory:
1. Ochrana přírody (Natura 2000, oblasti ochrany přírody, národní parky) 
2. Vodstva (tekoucí voda, jezera, ochranné oblasti vodních zdrojů, hydrografická měření) 
3. Životní prostředí (skládky) 
4. Ochrana před katastrofami 
5. Plán rozvoje lesů 
6. Doprava (silniční síť podle kategorií, místa se zvýšenou nehodovostí, cesty pro cyklisty) 
7. Územní uspořádání (těžební oblasti EU, oblasti NUTS) 
Technická realizace
Technické realizace mapových komponent (interaktivní mapové služby) proběhly ve více krocích a byly uspořádány tak, aby souběžně s devíti mapovými servery jednotlivých spolkových zemí byly z jediného ústředního mapového portálového serveru dosažitelné pomocí hledáčku GEOLAND -Viewer.
GEOLAND-Viewer je realizován jako HTML klient (tj. bez plugin a složek ActiceX) a podporován běžnými verzemi prohlížecích programů
Z DVW Bayern., roč. 58, č. 1, přeložil pro Novinky zeměměřické knihovny 4/2006 (VÚGTK) Jan Rambousek (zkráceno)
Novinky zeměměřické knihovny č. 4/2006 obsahují:
Ravelet, M.: Andorra uskutečňuje svůj katastr
Freeden, W.: Lokální víceměřítkové modelování zvlnění geoidu z tížnicových odchylek
Berljant, A. M.: Vlastnosti vizualizace jako způsobu modelování geografických zobrazení
Wevers, R.: Jak dělat mapy ve 21. století
De Loecker, D.: Fotogrammetrie na vrtulníku: Bezpečné, přesné a levné mapování dopravních koridorů
De Loecker, D.: Slovník termínů při užívání dálkově řízeného vrtulníku
Schwenkel, D.: Trojrozměrné zaměření stavby s vyrovnávacími rovinami
Saleh, H. A.: Chování lidského genomu: účinný mechanismus pro optimalizaci využití kosmických technologií při návrhu měřických sítí
Willgalis, S.: Příspěvky k přesnému určování polohy v reálném čase na stanicích referenční sítě GPS
Zheng, D. W.: Filtrace časových řad GPS měření Vondrákovým filtrem a křížovou validací
Babu, R.: Softwarové přijímače - informace na webu
Ebert, T.: HTTP://WWW.GEOLAND.AT: Svaz geodetů rakouských spolkových zemí
Opdenberg, G.: Gróma agrimensorů: Měřicí nebo kultovní přístroj?
Schiewe, J.: Nabídky elektronického vyššího a dalšího vzdělávání v kartografii: stav a hodnocení
Schiewe, J.: Intermap se chystá vytvořit do roku 2007 trojrozměrnou mapu západní Evropy
NZK v papírové podobě lze objednat na adrese: odis@vugtk.cz nebo VÚGTK - ODIS, 250 66 Zdiby 98.
NZK v elektronické podobě najdete na www.vugtk.cz/nzk
Technické dílo roku 2006: Výstavba mostu H216 přes Rybný potok - D8 
Příhraniční úsek dálnice D8 probíhá velmi členitým terénem. Realizace tohoto úseku si vyžádala výstavbu několika technologicky a investičně velmi náročných objektů, mezi nimiž most přes Rybný potok zaujímá jedno z čelních míst. Vzhledem k velmi napjatým termínům dokončení dálnice D8 byla zvolena technicky velmi náročná varianta výstavby, která spočívala ve vysouvání celé konstrukce mostovky na předem vybudované mostní pilíře, s tím, že konstrukce mostovky byla po částech vyráběna ve dvou výrobnách a pomocí hydraulického tažného systému vysouvána do projektované polohy.
Výstavba mostu přes Rybný potok probíhala ve velmi náročných terénních podmínkách. Dálnice zde prochází infiltrační oblastí vodárenské nádrže pro pitnou vodu v SRN, takže bylo nutno vyloučit takové procesy výstavby, které by ohrozily kvalitu pitné vody.
Původně navrhovaná varianta výstavby převáděla dálnici po dvou samostatných mostech. Po provedení analýzy časového harmonogramu výstavby bylo zjištěno, že takový způsob výstavby mostu nebylo možno ve stanovených termínech realizovat. Projekt byl proto přepracován tak, aby dálnice mohla být převedena po jediném mostě. Jeho nosná konstrukce je tvořena komorovým nosníkem profilu U s velmi vyloženými konzolami, které jsou po 3 m podepřeny prefabrikovanými vzpěrami. Most byl navržen tak, aby se jednotlivé segmenty tvořící nosnou konstrukci mohly betonovat postupně ve dvou výrobnách situovaných za opěrou mostu. Postup prací byl upraven tak, že se nejprve v první výrobně vybetonoval komorový nosník. Po betonáži se tento nosník vysunul do druhé výrobny, kde se osadily prefabrikované podpěry a vybetonovaly konzoly segmentu. Při stavbě byla nosní konstrukce předepnuta pomocí předpínacích kabelů a byla připravena k výsuvu na pilíře mostu. Mostní pilíře mají jednoduchý průřez ve tvaru písmene I, počet pilířů je 6. Výška pilířů je projektována od 14 m do 47,1 m. Výstavba pilířů byla realizována systémem betonáže s využitím taženého bednění.
Technické parametry mostu
Projektantem mostu přes Rybný potok byla firma SHP Brno, dodavatelem byl METROSTAV, a.s. Dálnice D8 v prostoru objektu mostní konstrukce probíhá v přechodnici, která přechází v kruhový oblouk, niveleta dálnice je v údolnicovém oblouku. Nosná konstrukce mostu byla vyráběna v příčném sklonu 2,5 %.
Délka mostu:
356,001 m (v ose D8)
Šířka mostu:
31,1 m
Výška mostu:
57,7 m
Plocha mostu:
11 072 m2
Hmotnost nosné konstrukce:
cca 19 000 t
Geodetické práce
Při zpracování analýzy kritických situací se problematika geodetických měření, vyhodnocení naměřených hodnot, posouzení s projektem objevuje vždy na čelních místech. Je nutno si uvědomit, že při realizaci takovéto výstavby, je většina procesů nevratných. Dalším, velmi důležitým kritériem, je rychlost provádění geodetických prací a zpracování výsledků. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla této problematice věnována velká pozornost jak v procesu přípravy stavby, tak při její realizaci. Pro výstavbu vlastního mostu a souvisejících objektů byl zpracován závazný technologický postup provádění geodetických prací.
Vybudování mikrosítě
V prostoru výstavby mostu byla vybudována mikrosíť, jejíž body byly zajištěny hloubkovou stabilizací s nucenou centrací. Po zaměření této sítě byly pro jednotlivé body v místní soustavě vypočteny prostorové souřadnice, které byly po celou dobu výstavby neměnné.
Geodetické práce ve výrobnách
Nejsložitějším úkolem bylo vytvoření podmínek pro montáž ocelového roštu, protože se jednalo o zborcenou plochu. Vzhledem k extrémním nárokům na přesnost betonáže spodní části komorového nosníku ?5 mm, byly metody měření voleny na hranici měřitelnosti.
Geodetické práce při výstavbě mostních pilířů
Technologie taženého bednění měla vlastní systém kontroly svislosti (princip nadirlot), který zaručoval splnění předepsaných tolerancí projektantem.
Po dokončení mostních pilířů bylo nutno prověřit a stanovit průběh deformací hlav pilířů vlivem teplotních změn. Tyto deformace bylo nutno zohlednit při realizaci navazujících konstrukcí.
Geodetické práce při výsuvu konstrukce mostu
Pro sledování a vyhodnocování výsuvu konstrukce mostu byl navržen unikátní systém měření, který zaručoval vyhodnocení konstrukce mostu v předem stanovených intervalech (20 sec, při dojezdu konstrukce do proj. polohy - 5 sec). Princip tohoto systému měření spočíval ve využití dvou automatizovaných totálních stanic připojených on-line do výpočetního systému, které v automatickém režimu sledovaly a určovaly prostorové souřadnice dvou bodů, které byly umístěny přibližně v osách první a poslední lamely. Sledované body představovaly dva 360° odrazové hranoly. Pomocí speciálně vytvořeného SW byly na základě změny staničení kontinuálně vyhodnocovány odchylky od projektu.
Vždy po 5 m výsuvu bylo provedeno detailní zaměření čtyř stabilizovaných bodů na jedné lamele, byly vypočteny jejich prostorové souřadnice a provedeno porovnání s projektovým modelem mostu ve 3D. Při výsuvu mostní konstrukce se souběžně sledovala a vyhodnocovala změna svislosti jednotlivých mostních pilířů.
Závěr
METROSTAV, a.s. a všichni spolupracující partneři věnovali výstavbě tohoto unikátního díla nadstandardní úsilí. Výstavba probíhala v nepřetržitém provozu, hrubá konstrukce mostu byla realizována za cca 7 měsíců.
(Pozn. red.: 2. místo v soutěži o Technické dílo roku 2006)
Svět knihy 2007 - bilancování a budoucnost české komerční kartografie 
Každý rok počátkem května se v Praze koná český knižní veletrh Svět knihy Praha, který je nejvýznamnější akcí komerční kartografie. I letos se ho účastnily největší kartografické společnosti z Česka a Slovenska. Kromě stánků jednotlivých vydavatelství se na Světu knihy uskutečnilo několik křtů právě vytvořených a vydaných publikací a kartografických děl a tradiční vyhlášení dvou prestižních kartografických soutěží TourMap 2007 a Mapa roku 2006, která poprvé v historii proběhla odděleně v různých časech.
Tourmap 2007
V pátek 4. 5. v poledních hodinách byly uveřejněny výsledky mezinárodní soutěžní přehlídky TourMap, produkty hodnotila porota složená z odborníků z Česka, Slovenska, Švýcarska a Itálie. V kategorii »Turistické průvodce« zvítězil Český atlas Praha vyprodukovaný společností Freytag & Berndt před Cestovní knihou Česká republika od Soukupa & Davida. Třetí se umístily Ukrajinské Karpaty od Nakladatelství SKY. Kategorii »Turistické mapy« opanovala ve světě naprosto ojediněle přepracovaná edice cyklomap ČR společnosti SHOCart, za ní druhý skončil atlas Top 10 oblastí turizmu Slovenska od slovenského VKÚ Harmanec a třetí Road atlas of Hungary with guide vytvořený maďarskou společností Cartographia Ltd. V kategorii »Elektronické mapy a průvodce« zvítězil Cykloturistický průvodce ČR (PLANstudio), za ním se umístily Mapy.cz (Seznam.cz) a České, moravské a slovenské hory s prohlížečem ATLAS Free 3D firem Kartografie HP a ATLAS.
Po slavnostním vyhlášení a předání cen proběhlo první neformální setkání odborníků, vydavatelů pohybujících se na trhu map a průvodců pro cestování. Pro účastníky bylo připraveno pohoštění, které sponzorovala nová kartografická společnost na českém trhu VKÚ CZ. Mezinárodní přehlídka TourMap měla na veletrhu i svůj vlastní výstavní prostor, kde její organizátoři představili široké veřejnosti všechny přihlášené tituly a zároveň jim zajistili odborný servis při hledání konkrétních titulů a poradili, který konkrétní produkt bude pro jejich konkrétní účely optimální. Návštěvníci veletrhu na stánku TourMapu rovněž soutěžili o hodnotné ceny a hlasovali o divácky nejúspěšnější dílo, kterým se stal Cykloatlas Česko od společnosti SHOCart.
Mapa roku 2006
Tentýž den v posledních odpoledních hodinách byli rovněž vyhlášeni ocenění v prestižní české kartografické soutěži Mapa roku 2006. V kategorii »Atlasy, soubory a edice map« zvítězil Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001 - 2003 z Fakulty lesnické a environmentální České zemědělské univerzity v Praze, v kategorii »Samostatná kartografická díla« Český ráj očima archeologie (Geodézie On Line),
»Kartografická díla pro školy« si pro sebe zcela obsadila Kartografie Praha, nejlepším titulem bylo nakonec vyhlášeno dílo Česká republika - sešitový atlas pro ZŠ a víceletá gymnázia. V kategorii »Kartografické výsledky studentských prací« byl jako nejzdařilejší vyhodnocen Atlas české části Slezských Beskyd Nikoly Jurkové z Ostravské univerzity v Ostravě, mezi »Kartografickými aplikacemi na internetu« triumfovaly Interaktivní plány integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje od společnosti SmartGIS a v kategorii »Digitální produkty« zvítězil Kilometrovník PRO - ČR a SR (Tranis). Odborná akademická porota udělila i dvě »zvláštní ocenění«. Geodézie On Line si odnesla diplom za kartografický počin při tvorbě edice přeshraničních map, u společnosti SHOCart bylo vyzdvihnuto trvale kvalitní kartografické zpracování cykloturistické tematiky.
Na veletrhu se křtily i nově vydávané tituly. Kartografie Praha se po turistických mapách pro pěší turisty a cykloturisty pouští i do dalších outdoorových produktů, na stánku českých univerzit byla veřejnosti představena ojedinělá dlouho s napětím očekávaná publikace Atlas podnebí Česka vyprodukovaná Univerzitou Palackého v Olomouci.
Nejvýznamnější česká kartografická společnost SHOCart začíná od tohoto roku vydávat své produkty v nových obálkách. Pro motoristy vytvořila nově koncipované autoatlasy Česko/Praha/střední Evropa a Slovensko/Bratislava/střední Evropa. Po turistických mapách Slovenska v měřítku 1 : 50 000 pokryje v následujících měsících tuto zemi i turistickými mapami pro pěší turisty v měřítku 1 : 100 000, které budou provázány se stejnou sérií map Česka. Tato edice bude mít novou podobu, samotná mapa se bude nalézat pouze na jedné straně papíru většího formátu než doposud (formát bude totožný s novou koncepcí cyklomap), rovněž i obsahové prvky mapy budou mírně pozměněny, budou přidány časové údaje jednotlivých turistických tras. V následujícím roce bude dokončeno vydávání nově koncipované obsahově i rozsahově ve světě naprosto ojedinělé edice cyklomap ČR v měřítku 1 : 60 000. Z dalších map pro účastníky cestovního ruchu si zaslouží pozornost automapa Maďarska s plánem Budapešti v jednom produktu, doplnění série plánů měst o plán České Lípy a Nového Boru a tematická mapa Česko - rozhledny. Na základu školního atlasu světa společnost vytvořila nový Všeobecný atlas světa s obecně zeměpisnými mapami a lexikálními informacemi.
Po mnoha letech stagnace se začíná opět výrazněji prosazovat Kartografie Praha, která pro příští rok připravila jednoznačně nejvíce novinek. Nejvýznamnějším titulem, horkým favoritem na ocenění v příštím ročníku Mapy roku, jistě bude třísetstránkový Velký atlas světa, který vyjde na podzim roku 2007. Přímou konkurencí Všeobecného atlasu světa, vytvořeného společností SHOCart, se stane Atlas světa pro každého a nově zpracovávaná a historicky nesmírně populární řada Poznáváme svět. Kartografie Praha pokračuje i ve vydávání obrazových publikací, postupně budou na trh uvedena obrazová díla Písek, prach a kamení - Dakar (bylo slavnostně pokřtěno na Světu knihy); Madagaskar, laboratoř bohů; Venezuela a Klenoty české krajiny. Ve spolupráci s Nakladatelstvím České geografické společnosti firma vytvořila také naučné dílo Ohniska napětí ve světě. Kartografie Praha se chce opět začít orientovat na segment kartografické produkce pro účastníky cestovního ruchu. Na jaře 2007 vydává publikaci o tematických stezkách zaměřených na pivaře a anglicky psaného průvodce po nejlepších pražských restauracích, pokračuje i v produkování Cestománií. Ve své již tradiční edici atlasů turistických zajímavostí se letos zaměří na tradiční destinaci Chorvatsko. Po delší odmlce se na trhu objeví plán Bratislavy a atlasy Brna a ostravské aglomerace. Naprostou novinkou na českém trhu je uvedení plánu Prahy pro vyznavače in-line bruslení a Praha - sportovní. Ze spolupráce se svou dnes již dceřinou společností Geodézie ČS profituje při vydání nových vodáckých map Vltavy, Lužnice a Otavy. V edičním plánu firmy najdeme nově i mapy hradů a zámků České republiky a Velký atlas rybářských revírů ČR. Na trhu se objeví i další mapy z edice cykloturistických map. Do mozaiky svého úspěšného školního programu přidá další dvě nástěnné mapy. Kartografie Praha to se svým znovuzrozením a útokem na čelo myslí opravdu vážně a jistě se máme po delší době na českém kartografickém trhu na co těšit.
Freytag & Berndt letos úspěšně zabodoval na TourMapu, kde zvítězil se svým cyklem Český atlas; i pro letošní rok chystá vydání dalšího dílu, který bude věnován východním Čechám. Druhým prémiovým produktem společnosti je Toulavá kamera, v roce 2007 uvede již její čtvrtou a pátou část. Firma rovněž připravuje další tituly z edice Průvodců na cesty, většina stávajících navíc vyjde v aktualizovaném vydání. Průvodce řady Rother po oblastech České republiky vhodných pro pěší turistiku vychází od letošního roku v novém designu. Freytag & Berndt začíná vytvářet také cestopisné publikace. V kartografické produkci se orientuje především na díla vydávaná svou mateřskou rakouskou centrálou, nově se na trhu objeví také autoatlas po Česku, Slovensku a Evropě v jednom svazku, ve větší míře se rovněž snaží doplnit již vydané plány českých měst a pokračuje ve vytváření edice cykloturistických průvodců.
Pražská společnost Žaket připravila další aktualizaci a rozšíření svého nejvýznamnějšího díla - atlasu Střední Čechy, Praha v měřítku 1 : 20 000; do svého autoatlasu České republiky v měřítku 1 : 240 000 možná jako první na světě doplnila cyklotrasy. I nadále se však zaměřuje na plány měst a speciálně Prahu, které vytváří neustále aktualizované i několikrát za rok. Po úspěchu s lyžařskými a cykloturistickými mapami na syntetickém vodovzdorném papíru Tyvek společnost chystá novou edici 16 cykloturistických map »Mapy, které vydrží všechno, co vydržíte vy!«.
V dubnu se na českém trhu objevila významná novinka v produkci společnosti MairDumont a jejího českého distributora Marco Polo. Největší evropský kartografický koncern zcela přepracoval své autoatlasy a automapy za účelem snazší orientace uživatelů v jednotlivých titulech a tím snazšího cestování. Rovněž design obálek map prošel revoluční změnou. Významným počinem je vydání plánů již 65 českých měst.
Na českém trhu se minulý rok usadila nejvýznamnější slovenská kartografická společnost VKÚ Harmanec, v České republice fungující jako VKU CZ. Společnost speciálně pro český trh vytvořila autoatlasy Česka, Slovenska a Evropy v různých vzájemných kombinacích a měřítkách a mapy hradů, zámků a autokempinků Česka a Slovenska. VKÚ Harmanec zde samozřejmě nabízí také veškerou produkci určenou primárně pro slovenský trh.
Aktualizujeme Katalog geodetických firem 
V těchto dnech probíhá pročišťování záznamů v Katalogu geodetických firem na Webu Zeměměřiče - www.zememeric.cz/katalog 

Katalog firem umožňuje veřejnosti již od roku 1997 vyhledávání firem podle činností, názvu i lokality. Základní uvedení v katalogu je pro firmy bezplatné (platí se jen nepatrný zřizovací poplatek 50 Kč), rozšířená prezentace, která umožňuje i vyhledávání podle činností, se platí pouze při zřízení firmy v katalogu (do 5 činností za 100 Kč, nad 5 činností za 400 Kč. Obě částky jsou pouze při zřízení a neplatí se ročně.) 

Od roku 2006 účtujeme za administrativu a provoz katalogu geodetických firem všem firmám (pobočkám...) v katalogu udržovací poplatek 100 Kč/ročně. Před několika dny koncem července jsme všem firmám zaslali email s přístupovými kódy a výzvou k aktualizaci údajů. Následně 7. srpna 2007 obešleme všechny firmy zálohovou fakturou na 100 Kč splatnou do 21.srpna a od 1. září začneme vymazávat firmy, které do 21.8. nezaplatily 100 Kč a jsou tedy již možná neaktivní. 

Počátkem září lze tedy očekávat opět čerstvě aktuální Katalog geodetických firem na Webu Zeměměřiče. Připomínáme, že jednou z výhod katalogu je možnost editace svých údajů firmou celoročně, takže katalog má předpoklady být aktuální neustále. Udržovacím poplatkem a pročišťováním neaktivních firem jednou ročně se vlastně jen zvyšuje vypovídací hodnota Katalogu geodetických firem, aby zákazník dostal jen "živé" údaje. 
Anketa Naše pivo 2007 
Český svaz pivovarů a sladoven se také na naši redakci obrátil s anketou Naše pivo 2007 

Vážená paní, vážený pane, 
dovolte, abychom vás informovali o tom, že ve spolupráci s vámi, zástupci médií vyhlašujeme již sedmý ročník ankety „Naše pivo“ o nejznámější a nejpopulárnější pivo, které se vaří v České republice. 

Smyslem ankety je porovnat popularitu jednotlivých značek piva mezi sebou a získat tak přehled o tom, jak se popularita i image piv mezi sebou vyvíjí, jaké je povědomí o značkách. Anketa tak poslouží těm, kteří pivo vaří, pečují o něj a také nabízejí a dodávají nejširší veřejnosti u nás i v zahraničí. 

Dovolujeme si proto Vás požádat o vyplnění formuláře a zaslání z vaší redakce zpět na naši adresu. Uzávěrka ankety pro novináře je 31. 8. 2007. 

V této souvislosti připomínáme, že Český svaz pivovarů a sladoven je dále organizátorem soutěže „České pivo 2007“, při níž jsou odbornými degustátory ověřovány senzorické vlastnosti piva. Zkoumání následuje po laboratorní analýze všech vzorků. 

Výsledky obou akcí, ankety „Naše pivo 2007“ a soutěže „České pivo 2007“ a dále přijetí laureátů do Síně slávy českého pivovarství a sladařství 2007 budou oznámeny na Svatováclavské slavnosti českého piva, která se uskuteční 27. 9. 2007 v Kongresovém centru Praha a v hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre. 

*********************************************
Redakce Zeměměřiče nabízí svým čtenářům, aby nám pomohli vybrat 5 piv, které za redakci doporučíme. Své favority posílejte emailem do redakce (redakce(*)zememeric.cz) do 24. srpna a jako předmět uvádějte "Naše pivo 2007". Z jednoho emailu posílejte pouze jeden email a všechny emaily posílejte podepsané. Vaše adresy a data nebudou poskytována nikomu dalšímu.
********************************************* 
Orientační seznam piv pro novinářskou anketu Naše pivo 2007
Pivo
Pivovar
Pivo
Pivovar
1.
Baron Trenck
Pivovar Starobrno
43.
Měšťan
Pivovar Braník
2.
Bernard
Pivovar Bernard Humpolec
44.
Mušketýr
Královský pivovar Krušovice
3.
Berounský medvěd
Pivovar Beroun
45.
Nektar
Pivovar Strakonice
4.
Bohemia Regent
Pivovar Třeboň
46.
Opat
Pivovar Broumov
5.
Braník
Pivovar Braník
47.
Olšavan
Pivovar Uherský Brod
6.
Brouček
Pivovar Nová Paka
48.
Ostravar
Pivovar Ostravar
7.
Březňák
Pivovar Velké Březno
49.
Otakar
Pivovar Polička
8.
Bud Superstrong
Budějovický Budvar
50.
Patriot
Pivovar Uherský Brod
9.
Budvar
Budějovický Budvar
51.
Pepinova desítka
Pivovar Nymburk
10.
Červený drak
Pivovar Starobrno
52.
Pernštejn
Pivovar Pardubice
11.
Dačický 
Pivovar Kutná Hora
53.
Pilsner Urquell
Prazdroj Plzeň
12.
Džbán
Pivovar Vyškov
54.
Pivoj
Pivovar Jihlava
13.
Eggenberg
Pivovar Český Krumlov
55.
Platan
Pivovar Protivín
14.
Felix
Pivovar Pelhřimov
56.
Podkováň
A+C s.r.o. Podkováň
15.
Ferdinand
Pivovar Benešov
57.
Porter
Pivovar Pardubice
16.
Flekovské
Pivovar U Fleků
58.
Poutník
Pivovar Pelhřimov
17.
Francinův ležák
Pivovar Nymburk
59.
Prácheňská perla
Pivovar Protivín
18.
Gambrinus
Prazdroj Plzeň
60.
Primátor
Pivova
Co je největší akcí... 
...geodetů? Není to veletrh Geos, jehož i 2. ročník jsme v časopise přešli takřka mlčky. Červnové Setkaní geodetů je zatím před námi a podzimní brněnské geodetické dny stále ještě rostou před očima. Asi nečekaně se největší akcí stal volejbalový turnaj 25 družstev geodetů, kartografů a geoinformatiků (možná i díky naší mediální podpoře). Tedy nic odborného, ale akce, kde se potkávají úředníci, soukromníci a naši studenti. A to je skvělé. Turnaji věnujeme odpovídající prostor, ale píšeme i o Brně, Světu knihy, Everestu, práci v EU a samozřejmě o katastrální vyhlášce.
Osobně za významnou akci považuji setkání podnikatelů a úředníků nad novou katastrální vyhláškou v Brně. Snad se podaří zvukový záznam, o kterém píšeme uvnitř. Snad se podaří i motivovat někoho z vás k získávání nové reklamy do Zeměměřiče. Každý máte přeci k někomu bližší vztah než my a jestli je dotyčný shodou okolností rozhodující osobou v nějaké společnosti, která má co nabídnout zeměměřičům, tak vám za zprostředkování přísluší 15% provize. Píšu to, abych odůvodnil, že i já jsem »rozhodující osobou«, a proto se Zeměměřič stal mediálním partnerem oslav 100 let narození spisovatele Jaroslava Foglara. Právě on mě přivedl k mapám a oddílovému časopisu. Takže 3. července máme svátek geodetů, pak Věrozvěsti, Hus a 6. 7. také Foglar. Oslavme to alespoň jako v Litoměřicích. Třeba se to stane největší akcí. 
TomTom má zájem o TeleAtlas 
Výrobce navigačních systémů TomTom nabídnul akcionářům firmy TeleAtlas, která je jedním ze dvou světových producentů map pro navigační systémy, odkup jejich akcií za cenu 21,25 eur za každou akcii. 
Celkový objem transakce, která je podporována managementem TeleAtlasu, se může vyšplhat řádově ke dvěma miliardám euro. 
Podle tiskové zprávy, kterou v pondělí společně vydaly obě firmy, by TeleAtlas měl i po akvizici působit na trhu samostatně a soustředit se na tvorbu digitálních mapových podkladů. 
Rakovnické události - úředníci na katastru provádějí geodetické práce pro občany 
Motto z odpovědi KÚ pro Středočeský kraj: 
"...současný KN se, kromě obnovy katastrálního operátu, nezabývá zeměměřickými činnostmi, zejména nemá žádná oprávnění k autoritativnímu vytýčení vlastnických hranic pozemků..." 
Proto někteří ochotní úředníci na katastru provádějí geodetické práce pro občany často i v době svého volna. 
:-D 

Přátelé, kolegové, 
dostala se nám před časem do rukou kauza, kterou jsme nazvali "Rakovnické události". Zde byla zřízena celá výrobní linka, která dokázala protlačit do katastru požadavky objednavatele. 
Jeden postižený si nenechal takovéto jednání líbit, kdy při projednávání hranice mu úředník řekl, že teď s ním hovořil jako úředník KN a zástupce státu a teď jako geodet ze soukromé firmy. Toto odstartovalo sled události, které naše redakce monitoruje a napomáhá řešení. KÚ i ZKI to na KP rozprášili (jsou tam teď volná místa), ale domníváme se, ze nedostatečně. 

Táži se vás: 
Jste někdo ochotný pomoci v odborných konzultacích stěžovateli? Bydlí v Praze, zmiňovaný případ je na Rakovnicku (Zbečno u Křivoklátu). 
Ideální by byl soudní znalec, ale vhodný je každý, kdo je nezištně ochoten pomoci bojovat za čestnost v zeměměřickém podnikání a koho štvou úředníci podnikatelé a je sběhlý v katastru a zákonech. 
Tady navíc jsou podezření, že falšovali měření, připojovali se na CZEPOS, ale nelze určit jako kdo, neboť jejich firmě nebyla vystavena za období předmětných měření žádná faktura... atd. 
Prostě je to super případ a redakce tomu chce maximálně pomoci, ale na některé věci už nestačíme. 
Stěžovatel v tom má samozřejmě i svůj zájem, aby se neposunula jeho hranice o 2 metry v jeho neprospěch, když parcely chat byly vytyčeny teprve před 40 roky a nikdy je nikdo nezpochybnil, až teď, když v těch 2 metrech je studna. 
Stěžovatel ale bojuje i za všechny slušné geodety, aby jim úředníci nekradli práci. Je třeba mu pomoci a poukázat i na další podobné případy. 

Své nabídky směřujte na adresu redakce - v předmětu uvádějte 
Rakovnické události 
na email redakce@zememeric.cz 

Do konce srpna budeme shromažďovat vaše nabídky. Případné dotazy na mobilu (nebudu fyzicky v redakci). 

Díky všem ochotným. 
Pravomocný rozsudek o jednom z pozemků geodetické observatoře 
V časopisech Zeměměřič č. 10/2005 a 11/2005 byly publikovány polemické články týkající se právního osudu pozemků, na kterých se nachází geodetická observatoř VÚGTK ´´Skalka´´ v k.ú. Kostelní Střímelice. Někteří autoři volili i poměrně silná slova či podobenství o poselství a oselství, otvírání kudly v kapse, zmizelých zápisech z LV, neoprávněné manipulaci se státní půdou, trestním oznámení, provozované korupci, nebo o stavbě pomníku našemu katastrálnímu právu v atriu budovy ČÚZK. Věcně se přitom jednalo o záležitost uplatněných restitučních nároků, o kterých není a nebyl kompetentní rozhodovat žádný z orgánů státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí. 

V případu byl nyní v jedné věci vydán pravomocný rozsudek soudu. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Kolín ze dne 19.10.2005 bylo rozhodnuto o vlastnictví restituenta k jednomu z pozemků, na kterém se dnes nachází geodetická observatoř ´´Skalka´´. Pozemkový úřad ve správním řízení shledal, že bývalým vlastníkům byly pozemky vyvlastněny, náhrady, která měla spočívat v přidělení náhradního pozemku se jim fakticky nedostalo a možnost navrácení původního pozemku zákon nevylučuje. Protože VÚGTK s tímto rozhodnutím pozemkového úřadu nesouhlasil, napadl ho žalobou u Okresního soudu v Kolíně. Okresní soud v Kolíně rozsudkem ze dne 23.6.2006 žalobu VÚGTK zamítl, neboť dospěl k názoru shodnému s názorem pozemkového úřadu, tj. že restituční důvod je dán, a že zákon vydání dotčeného pozemku nevylučuje. Proti tomuto rozsudku uplatnil VÚGTK včas odvolání u Krajského soudu v Praze. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 20.2.2007, který nabyl právní moci dne 30.3.2007 rozhodnutí Okresního soudu v Kolíně změnil tak, že určil, že restituent není vlastníkem dotčeného pozemku. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud mimo jiné uvedl: 
"Odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně dospěl k závěru, že i když na žádaném pozemku není postavena žádná konkrétní stavba, pouze na jeho hranici je vybudováno oplocení areálu, je třeba předmětný pozemek považovat jako plochu bezprostředně související a nezbytně nutnou k provozu geodetické observatoře Skalka. S ohledem na účel a poslání geodetické observatoře je nutno celý areál považovat jako jeden nedělitelný funkční celek. Odvolací soud proto uzavřel, že žádaný pozemek byl po přechodu do vlastnictví státu zastavěn areálem geodetické observatoře Skalka a jeho vydání oprávněné osobě brání překážka uvedená v § 11 odst. 1 písm. a) zákona o půdě." 

Je namístě poděkovat všem odpovědným zaměstnancům VÚGTK za čas, úsilí i trpělivost věnovanou po dva roky tomu, aby stát neutrpěl v dotčeném restitučním řízení majetkovou újmu, která by byla v rozporu s platným právem. Pro ty, kteří takovou potřebu cítí pak nadešel až teď ten správný čas, aby se zamysleli nad tím, proti komu je třeba podávat trestní oznámení nebo jakému právu a kde je třeba stavět pomníky. 
Pavlovská mapa na mamutím klu v Národním museu 
Profesor Veverka z ČVUT navštívil výstavu Lovci mamutů v NM V Praze a kromě Venuše, kterou oceňují mužští návštěvníci, a její předlohy, kterou oceňuje především on sám, a pravého nefalšovaného mamuta, který se líbí pro změnu ženám a hlavně dětem, se detailněji všímá nejstaršího kartografického dílka u nás. 

Pavlovská mapa na mamutím klu
Je to supervzácnost, pocházející dokonce ze stejné doby a stejné lokality jako Venuše. Věstonickou Venuši našel, jak známo, v roce 1925 profesor Karel Absolon (1877-1960), významný moravský archeolog a paleontolog, badatel v oblasti Moravského krasu. 
Zatímco Venuši zná snad každé malé dítě, o další archeologické památce, pocházející ze stejné doby i lokality, se toho mnoho neví. Tedy pokud nejste zrovna kartografové. Je trochu ostudné, že nejstarší kartografická památka na světě, cca 24 000 let stará mapa vyrytá do mamutího klu, byla na výstavu dovezena až v jejím průběhu. Pochválit nelze ani popisky, které jsou až příliš stručné. Mimochodem replika této mapy na klu je i součástí stálé expozice Národního muzea. Též s mizernými popisky. 
Takže o co se jedná. Při archeologickém výzkumu tábořiště lovců mamutů u řeky Dyje v roce 1962 se nalezlo hodně mamutích klů i kostí a vše se uklidilo na jednu hromadu a vystavilo slunci a dešti. Když se na zimu odvážely kosti do depozitáře, tak se vzniklá tenká vápenitá krusta odloupla a na jednom klu se ukázala zajímavá rytina. Ta byla odborníky prohlášena za kubistickou manýru pravěkého lovce, který z dlouhé chvíle vyryl na kel soustavu čar. 
Jasno do věci vnesl až badatel prof. Bohuslav Klíma, který poukázal na fakt, že se může jednat o geografický, byť poměrně abstraktní, náčrt oblasti místa nálezu. Soudobí kartografové se ztotožňují s názorem, že dvojitá linka kroutící se povrchem klu je liniová značka pro meandrující tok řeky Dyje, šrafurou jsou vyznačeny svahové poměry Pavlovských vrchů a světě div se – naprosto přesná lokalizace osady lovců mamutů pomocí bodové geometrické značky ve tvaru dvojitého kroužku. A máme zrod jazyka mapy v souladu s jeho dnešním pojetím. Bodové, liniové, plošné značky, kartografická abstrakce a generalizace. Tak se pojďme na ten klenot podívat. 
Co mne naprosto udivuje dokonalé a precizní provedení rytiny. Ostrá perfektní kresba navíc na nerovném povrchu. Souběžné linky obrazu silně meandrující řeky Dyje běží vedle sebe v perfektní odlehlosti. Stejně tak další prvky kresby mapy. Ten chlap, který to ryl zřejmě špičkou pazourku, to měl prostě v ruce. Dívám se na mapu a trochu mi jezdí mráz po zádech. Stáří nálezu mezi 20 a 30 tisíci let. Naše generace, která vyrostla na románech Eduarda Štorcha a malíře Zdeňka Buriana si představu o lovcích mamutů udělat dokáže. Ale přeci jen trošku máme názor, že se jednalo o takové trošku chytřejší neandrtálce. Dnešní antropologové s tímto názorem velmi nesouhlasí a tvrdí, že kdyby se paleolitický lovec mamutů vykoupal, oholil, vzal si kravatu se sakem a koupil si lístek na výstavu, tak jej mezi návštěvníky prostě nerozeznáme. Kdoví, třeba tam i nějaký byl. 
>>Zeměměřičská<< řeč v umění? 
Vážená redakce, nedá mi to a pozývám Vás na výstavu. Proč? 

Ve své výtvarné práci se vyjadřuji >>zeměměřičskou<< řečí, kterou ale využívám zcela jiným způsobem než geodet. Pro mě samotnou je to zajímavé propojení dvou oblastí, výtvarného umění a zeměměřičství. Právě proto by mě zajímalo, jak by na dílo reagovali, jak by jej četli geodeti. Můj otec byl geodet, práce je o něm a při tvorbě jsem spolupracovala s zeměměřičem. 

Také vím, že dost umělců ve dvacátém století zpracovávalo mapování, zaměřování, "kreslili" linie krajinou, využívali mapy, značky, které převzali od Vás.... Vím, že jste v časopise Zeměměřič měli cyklus článků o historických geodetických značkách a tak mám pro vás tip na další cyklus, právě o výtvarných dílech, které se inspirovali zeměměřičstvím. 

K takovým dílům patří i má videoinstalace, na jejíž výstavu vás zvu. Trvá od 11/7 do 17/8, Radnická 4, Brno, Po až Pá 10-18 hodin. 
Google Maps a Google Earth stále překvapují 
Google Maps a Google Earth představují další sérii novinek. Čeští uživatelé v nové beta verzi ocení především podporu dalších jazyků včetně češtiny. Nově podporovanými jazyky je polština, dánština, portugalština, korejština, arabština a pochopitelně čeština. 

Kompletně jsou přeloženy jednotlivé nabídky programu a bylo také vylepšeno vyhledávání. Google Earth tak zvládá vyhledávat místa v češtině a zvládá také české adresy. 

Pro území USA byly začleněny podrobnější výšková data, resp. podrobnější 3D terén s rozlišením 10 m. Zvýšily se tak pochopitelně i nároky na grafickou kartu a přenosovou rychlost připojení. 

Mezi země, kde byla provedena aktualizace mapových podkladů patří například Německo, Velká Británie, Španělsko, Írán, část Řecka, Ruska, Kanady a Antarktidy. Nově se v Blogu Google Eart objevily také animace oblačnosti. 

Největší novinkou je však pro Google Maps nová služba s názvem Street View. Ta umožňuje virtuální prohlídku ulicemi ve vybraných velkých městech v USA (New York, San Francisco, Las Vegas, Denver a Miami). Služba funguje velmi jednoduchým a intuitivním způsobem. Ve vybraných městech se vám po přepnutí do služby Street View zobrazí ulice modrou linií a přibude panáček, kterého můžete po liniích posouvat. Následně se vám zobrazí nové okno, ve kterém se můžete libovolně pohybovat do stran nebo přibližovat. Technologie, která byla použita, byla vyvinuta společností Immersive Media. Základem je snímání ve vysokém rozlišení pomocí snímací hlavy, která obsahuje jedenáct objektivů. V brzké době se snad objeví i virtuální prohlídky dalších nejen amerických měst. 
Založení Karlova mostu jsme slavili možná o 7 až 12 hodin dříve 
Primátor a ostatní hodnostáři, když v pondělí 9. července 2007 v 5 hodin a 31 minut symbolicky poklepávají na "základní" kámen Karlova mostu, jsou sice ranními ptáčaty, ale Karel IV. měl asi lepší rádce. Ti mu totiž údajně poradili založit nový most v Praze v numerologické posloupnosti roku 1357, dne 9.7. a v hodině 5. a minutě 31. (1357-9.7.-5-31 ). Jenže organizátoři oslav 650. výročí (za 3,5 milionu) neuvažují s letním časem a vytáhli zmíněné hodnostáře v 5 hodin a 31 minut letního času, o kterém ale otec vlasti Karel IV. rozhodně neměl ani páru.
Pokud si vezmeme na pomoc Staroměstský orloj, vyvstanou další možné nepřesnosti, které posouvají založení mostu úplně do jiných časů. 

Orloj ukazuje pomocí zlaté ruky na římských číslech tzv. Pražský čas (2x 12 hodin) a 5 hod 31 minut může tedy být jak dopoledne, tak i odpoledne. Vždyť na čtyřiadvacetihodinovou soustavu jsme přešli až v čase digitálek a mnozí ještě když mluví o "půl šesté" myslí stále čas podvečerní a ne ranní. 

Orloj ukazuje na gotických arabských 24 číslech i tzv. Staročeský čas, který se měřil od západu Slunce. V těchto dnech zapadá sluníčko cca ve 21 hodin a 9 minut SELČ. 5 hodin a 31 minut staročeského času by padlo na 2 hodiny 40 minut našeho letního času, tedy o zhruba 3 hodiny dříve než vyvrcholí oslavy. 

Karlu IV. však radili učenci a astrologové a v 5 hodin 31 minut prý bylo nejlepší rozestavení nebeských těles. Chtělo by se tedy vrátit do onoho dne 9.7. roku 1357 a modelovat si postavení planet na nebi. Možná by nám vyšel čas úplně jiný - možná by to bylo krátce po obědě, kdy by se jak Karlu IV., tak i našim dnešním hodnostářům rozhodně lépe poklepávalo. Staroměstský orloj totiž také ukazuje tzv. Planetární hodiny (babylonský čas), který dělil den od východu do západu Slunce na 12 "hodin" a od západu do východu dělil noc také na 12 "hodin". V létě tedy planetární denní "hodina" byla delší než ta noční. V těchto dnech mezi východem a západem Slunce uplyne 16 hodin a 8 minut. Z toho vyplývá, že jedna planetární denní "hodina" babylonského času odpovídá cca 81 minutám (1 hodině a 21 minutám). Pokud tedy těch 5 hodin a 31 minut, kdy byl založel most, přepočteme na babylonský čas (5x 1 hod 21 min = 7 hod 25 min) a přičteme k času východu Slunce (5 hod 1 min) dostáváme se k 12 hodinám a 26 minutám našeho letního času. 

Netroufám si tvrdit, který čas byl k založení mostu použit. Možná se pro zajímavost někdy zkusím s nějakým astronomem či astrologem o postavení planet v roce 1357 poradit, ale rozhodně pokud tam letos přijde prezident, arcibiskup a samozřejmě i primátor, tak všichni organizátorům oslav pěkně naletí. Já se tam ale půjdu také podívat. Také v 5:31 hodin. :-) 
Česká zemědělská univerzita má novou Fakultu životního prostředí 
PRAHA (1.7.2007) - Prvního červencového dne byla ustanovena na České zemědělské univerzitě v Praze nová Fakulta životního prostředí , do které byly z původní Fakulty lesnické a environmentální delimitovány čtyři katedry a jedno pracoviště. Novou fakultu tvoří katedra biotechnických úprav krajiny, dále katedra ekologie a životního prostředí, katedra staveb a územního plánování, katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování a laboratoř ekologie krajiny, která jediná sídlí mimo Prahu v budově zámku v Kostelci nad Černými lesy. Vedením Fakulty životního prostředí byl rektorem univerzity profesorem Janem Hronem pověřen profesor Pavel Pech. Ostatní katedry a pracoviště původní Fakulty lesnické a environmentální nyní tvoří Fakultu lesnickou a dřevařskou. Dočasným vedením této fakulty byl rektorem pověřen profesor Vilém Podrázský. 
Předměty geodezie, základy geodezie, základy geodezie a kartografie, dále organizace půdního fondu, pozemkové úpravy, kartografie, katastr nemovitostí a GIS pro obě fakulty budou zajišťovat pedagogové převážně z katedry biotechnických úprav krajiny a externisté z jiných škol a z praxe. 
Sídlem obou fakult je stejná budova v univerzitním areálu v Praze v Suchdole, ve které sídlila původní Fakulta lesnická a environmentální. 
Adresy fakult jsou 
Česká zemědělská univerzita 
Kamýcká 129
165 21 Praha 6 - Suchdol

Budovu v areálu naleznete rovněž podle č.p. 1176. 
Trimble bude v Řecku budovat síť GNSS 
Řecký národní katastr KLIMATOLOGIO S. A. vybral společnost Trimble pro vytvoření národní sítě GNSS (Global Navigation Satellite System). Trimble se bude podílet na vytvoření, rozmístění a provozu systému v první fázi jeho fungování. 

Síť bude na území Řecka nést název HEPOS (Hellenic Positioning systém) a bude se skládat z přibližně 100 GPS přijímačů a 100 geodetických antén. Vzhledem k ostrovnímu charakteru Řecka a jeho rozloze 132 000 000 km2 půjde o jednu z největších GNSS sítí na světě. Plná operační funkčnost systému se očekává na konci roku 2007. Projekt je financován za spoluúčasti dotací z Evropské unie. 
GPS údaje u digitálních fotografií: využití v aplikacích a na internetu 
Ke každému pořízenému snímku váš digitální fotoaparát ukládá tzv. EXIF metadata, která mohou kromě malého náhledu snímku obsahovat řadu textových a číselných informací – údaje o datu pořízení znímku, parametry expozice (včetně použití blesku), údaje o konkrétním modelu digitálního fotoaparátu – a mohou obsahovat také metadata se zeměpisnými souřadnicemi místa, kde byl snímek pořízený.
Zatím sice existuje jen několik digitálních fotoaparátů s integrovaným GPS (například Ricoh 500SE) nebo fotoaparátů umožňujících napojení na GPS přijímač (třeba Nikon D200) s následným uložením zeměpisné pozice do EXIF metadat snímku, údaje o místu pořízení snímku však lze do fotografie přidat i dodatečně – editací v počítači. Pro zpracování a využívání GPS EXIF metadat vložených v digitální fotografii je zapotřebí používat vhodný program. Existuje jich hned několik a patří mezi ně i dva velmi populární programy – Adobe Photoshop Elements a Zoner Photo Studio.
Podpora GPS souřadnic v Zoner Photo Studiu 9 je však výrazně dokonalejší než v Adobe Photoshop Elements 5.0, ve kterém zatím nemáte na výběr jiný zdroj mapových podkladů než Yahoo! Maps. Mapa v Zoner Photo Studiu 9 může být buď online přebíraná z mapových podkladů serveru Seznam a Google Maps, druhou možností je pak offline mapa z edice Zoner Photo Map nebo offline mapa edice SmartMaps společnosti PLANstudio. 
Možnosti automatického určení místa pořízení fotografie pak dále zkvalitní informační a archivační hodnotu digitálních snímků a navýší jejich možnosti vizualizace na mapě. 
Salón fotografů Viva Geodesia 
23.června 2007, Vysoké nad Jizerou: Občanské sdružení Viva Geodesia, známé především pořádáním slavné Geodesia rallye (letos 43. ročník!), uspořádalo ve vysockém oblastním muzeu fotografickou výstavu svých členů – Salón fotografů. Pokud se přes léto chystáte do Jizerek nebo Krkonoš, přijďte pobejt i do Vysokého, které je přesně na pomezí těchto hor. Výstava potrvá až do 30. srpna 2007denně mimo pondělí od 8,30 do 12 a od 13 do 16 hodin. 

Vernisáž fotografií proběhla v sobotu 23. června za účasti i zástupce naší redakce, který vysockému vlastivědnému muzeu při této příležitosti předal plastickou mapu Krkonoš (od Kartografie HP) – společný dar OS Viva Geodesia a redakce časopisu GeoBusiness a Zeměměřič. V muzeu již visí kopie Klaudianovy mapy Čech z roku 1518, kde jsou uvedeny jak Krkonoše tak i Vysoké! Během slavnostní vernisáže byla představena i nedávno vydaná kniha Podivní tvorové Jizerských hor od Jaroslava Procházky. 

Pro všechny zúčastněné fotografy to byl velký den. A jak mi zeměměřiči víme, ten den byl i nejdelší v roce a pokračoval sportovním turnajem v kuželkách do pozdních nočních hodin. Sponzorovi výstavy a turnaje, litoměřické firmě GEOS, patří za vše velký dík. 
Laser scanning pomocí robota 
Společnost 3D Laser Scanning představila robota, který umožňuje provádět laserové skenování v nebezpečných nebo nepřístupných oblastech. 

Použití umělé skenovací jednotky ve spojení s bezdrátovou komunikací a s pokročilou robotickou technologií 3D-R1 umožňuje efektivně vytvářet 3D mapy. Technologie může být nasazena nejen v případech, které známe z filmů v podobě rukojmích v bance, ale také například v oblastech postižených sopečnou činností nebo zemětřesením. Výrazně je tak v nebezpečných oblastech sníženo riziko hrozící při běžných mapovacích metodách. 
Digitalizace katastrálních map 
...Digitalizace katastrálních map je tématem semináře, který pořádá sdružení Nemoforum spolu s Komorou geodetů a kartografů v úterý 26. června 2007 od 9 hodin v budově Ministerstva vnitra v Praze 4, u stanice metra C Pražského povstání (býv. Centrotex). Vstup volný, z organizačních důvodů je nutná registrace - máte-li o účast zájem, přihlaste se co nejdříve (do 22.6.) mailem na adresu Nemofora: nemoforum@cuzk.cz 
Šachový přebor geodetů 
Dovoluji se Vás pozvat na ŠACHOVÝ PŘEBOR GEODETŮ, který pokračuje ve své více než dvacetileté tradici. 

Datum: 6. 10. 2007 od 10 hodin (předpokládané ukončení 17 hod) 
Místo: Šachová kavárna Boby-centrum Brno, Sportovní 44,23“N?12?559/2a, 602 00 Brno – Ponava (pro majitele GPS 49 30,07“E ), popř. Y= 597 810 m X= 1 158 750 m, Z= 218 m ,?36?16 1.patro). 
Systém: každý s každým (více jak 10 účastníků ve dvou skupinách + zápasy o umístění, popř švýcarský system), dle zájmu i soutěž družstev. 
Tempo: 15 minut na partii, za každou prohru + 1 minuta v další partii 
Startovné: 70 Kč 
Ceny: věcné (mapy, geodetické pomůcky) pro maximální počet startujících 
Občerstvení: bufet na místě 
Materíál: zajištěn na místě, vezměte sebou jen dobrou náladu a chuť zahrát si šachy s kolegy z oboru. 

Leoš Fojt, geodet OHL ŽS, a.s., Brno 612 00, Máchova 5, Tel.: 602 595 653, 775 111 505, 549 253 281 – domů, 541 573 312 – práce. Mail.: fojtl@ seznam.cz, lfojt@ ohlzs.cz 
Sedlčansko zmapovala výstava Mapa a Sedlčany 
SEDLČANY (12.6.2007) - V Městském muzeu v Sedlčanech byla druhé červnové úterý slavnostní vernisáží otevřena výstava nazvaná Sedlčany a mapa. Výstava je věnovaná nejenom třiceti letům působení kartografů ve městě, ale propaguje celý obor zeměměřictví. 
Proto si zde můžete prohlédnout nejenom kopie nejrůznějších starých map, dále tisky současných kartografických děl a ortofotosnímky zobrazující zdejší oblast, ale i zeměměřické přístroje a dokumentární fotografie zachycující historii oboru. Průvodcem vernisáže se stal kartograf a zeměměřič působící téměř 25 let na pracovišti Zeměměřického úřadu v Sedlčanech Ing. Bedřich Němeček, který má značný podíl na vytvoření zajímavé expozice. 
V úvodním projevu předseda Kartografické společnosti ČR Doc. Miroslav Mikšovský připomenul, jak se kartografové dostali do Sedlčan. Tehdejší národní podnik Kartografie Praha se potřeboval rozšířit o další pracovníky a nápad na zřízení detašovaného pracoviště v Sedlčanech, se ukázal nakonec šťastný. Nyní kartografové v Sedlčanech vytvářejí a tisknou stovky listů z celé měřítkové řady základních map středních měřítek České republiky. 
Současně na slavnostním otevření výstavy byla pokřtěna i nová turistická mapa Sedlčanska, která byla vydána ve spolupráci s odborníky sedlčanského muzea a pracovníků Zeměměřického úřadu v měřítku 1: 50 000. 
Výstavu můžete vidět kromě pondělí, kdy je muzeum uzavřeno, každý den až do 14. září 2007. 
Kurz Digitální kartografie na Stavební fakultě ČVUT 
Dvoudenní kurz Digitální kartografie pořádá ve dnech 14. a 15. června 2007 katedra mapování a kartografie Stavební fakulty ČVUT v Praze. Kurz obsahuje přednášky na téma vývoj kartografie a státní mapová díla ČR, mapy na internetu, digitální model terénu, kartografický software OCAD. V praktické části se účastníci seznámí s principy digitální kartografie přímo v počítačové laboratoři. Pro zástupce veřejné správy, vzdělávacích a výzkumných institucí, nestátních neziskových organizací a pro studenty je účast bezplatná. Kapacita kurzu je omezena, zájemcům doporučujeme přihlásit se co nejdříve. Přihlášky a bližší informace na ldk@fsv.cvut.cz nebo na níže uvedené www adrese. 
Seminář z GPS - kurz celoživotního vzdělávání pro stavební praxi a veřejnou správu 
Ve dnech 29.-31.1.2007 se na Ústavu geodézie Fakulty stavební VUT v Brně uskutečnil, v rámci programu celoživotního vzdělávání (CŽV) určeného pro stavební praxi a veřejnou správu, další kurz „Seminář z GPS“ [1]. 
Tento kurz zahrnuje celkem 24 výukových hodin, z nichž 2/3 tvoří teoretické přednášky a 1/3 připadá na praktickou výuku zpracování dat GPS. Kurz je plnohodnotným předmětem akreditovaného studijního programu vysokoškolského studia ohodnocený 3 kredity, zakončený zápočtem a vydáním osvědčení o jeho absolvování. 
Kurz prohlubuje znalosti odborným pracovníkům, kteří přebírají výsledky měření GPS, ať už pro potřeby katastrální dokumentace a/nebo pro potřeby inženýrské praxe. Je rovněž určen pro uživatele GPS, kteří si chtějí doplnit teoretické znalosti základních principů a souvislostí této družicové technologie. Je také určen i začátečníkům, kteří si již pořídili GPS anebo plánují pořízení této technologie. 

Osnova kurzu CŽV: 

Teoretická část: 16 hod 
1) Požadavek na určování prostorové polohy – vazba na současnou legislativu 
2) Základní pojmy a termíny v oblasti GPS 
3) Princip určování polohy GPS 
4) Popis základních součástí systému GPS 
5) Souřadnicové systémy WGS-84, ETRS-89, výška ve WGS-84, Bpv 
6) Působení systematických vlivů 
7) CZEPOS (základní informace) 
8) Metody měření GPS (Statická, Stop&Go, Kinematická, DGPS, RTK) 
9) Zpracování dat a výpočet vektoru GPS, interpretace výsledků 
10) Obsah datových souborů, výměnný formát RINEX 
11) Převod vektoru z WGS-84 (ETRS-89) do S-JTSK, interpretace výsledků 
12) Dokumentace výsledků měření GPS 
13) Přebírání výsledků GPS do dokumentace ČÚZK 
14) Jiné aplikace GPS – turistika, navigace vozidel, apod. 
15) Různé – dotazy a odpovědi, diskuse 

Praktická část (cvičení): celkem 8 h 
1) měření metodou statickou, kinematickou, RTK, CZEPOS 
2) zpracování dat – stažení, konverze do RINEX 
3) výpočet vektoru ze statického měření ve WGS-84, ETRS-89 
4) převod do S-JTSK – vytvoření transformačního klíče, 7-mi prvková transformace 
5) Různé – dotazy a odpovědi, diskuse 

Data: 
V praktické části je pro měření používáno dvoufrekvenčních geodetických aparatur GPS, zpracování dat je vedeno obecněji s ohledem na aspekty zpracování v různých software. Pro výpočty jsou k dispozici konkrétní GPS data z praxe. 

Absolventi kurzu v termínu 29.-31.1.2007: 
Ing. Vladimír Javorský (Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj) 
Ing. Pavel Křetinský (GEOtest Brno, a.s.) 
Ing. Petr Pchálek (Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj) 
Michal Sitko (Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj) 
Ing. Radovan Šimíček (Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj) 
Ing. Jan Tlustý (Katastrální úřad pro Plzeňský kraj) 

Absolventům přejeme úspěšnou praxi s GPS. 

Další kurz CŽV "Seminář z GPS" bude otevřen v termínu 17.–19.9.2007 a další se plánují na l/2008. Podrobnější informace budou zveřejněny na http://www.fce.vutbr.cz. 

[1] BUREŠ, J.: Celoživotní vzdělávání pro stavební praxi a veřejnou správu na VUT v Brně začalo ´´Seminářem z GPS´´, časopis Zeměměřič 1+2/2007. 



DĚJINY ČESKÉHO MUZEJNICTVÍ II.



První světová válka (1914 – 1918)
- nadšení německých ústavů, nárůst výstavní činnosti, vliv negativní situace na muzea, úbytek počtu návštěvníků, odchod muzejních pracovníků na frontu, tendence státu pro zajištění SBP, přerušen vývoj muzeí.Některá muzea zavřena, zrušena.Snaha pražského muzea o založení svazu muzeí, v čele s Karlem Guthem.Roku 1919 vzniká Svaz československých muzeí.Muzea se dělí ne českou a německou větev.

 Doba první republiky, český a německý svaz, významné osobnosti
- funkce a změny kultury:
hledání nové identity v zahraničí, rozvoj školství ( rozvoj českého středoškolství, založení MUNI, univerzity v Bratislavě), muzejní spolky, samospráva muzeí ( spolek, město), místo němců jsou dosazování do pozic muzejních pracovníků češi ( kustodi,…)
- politika:
snahy o opření o postátněná muzea.Wirth působí na ministerstvu, řídí české muzejnictví.Založen poradní sbor ( Macháček, Guth, Kazimour). Reorganizace muzejnictví.Na poč.20.stol. změny v muzejnictví.Mezinárodní svaz muzeí, spadá pod Společnost národů. 
- Fr.Macháček – účast na sjezdu září 1919, Praha, vystupuje s referátem o svazu.
- Konkrétní program svazu: muzea uspořádat podle potřeb, zajistit pravidelné revize, vytvořit síť muzeí, zajistit výchovu muzejních pracovníků, vymezit kompetenci jednotlivých muzeí, vydávat časopisy, pravidelně konat muzejní sjezdy.
- Snaha svazu o vytvoření muzejního zákona
- Jaroslav Helfert – Brno, ředitel MZM 
- Fridolín Macháček -  nové pojetí muzeologie: 3 druhy muzejních institucí  
1.) vlastivědná muzea – prototypem NM, rozdělena na ústřední( prezentace špičkových předmětů, 100% vybavenost, zisk SBP z ciziny), 
        krajová ( problém s teritoriem, kraje neexistovaly, odborný personál, SB v rámci kraje)
        okresní( rozčlenění podle politických, soudních krajů.nemusí být odborný personál, chybí i věda a výzkum)
místní( sbírají vše, vytváří expozice, pamětní síně)
2.) um. – prum. muzea – hlavním cílem podpora průmyslu, úchova SBP
3.) specializovaná muzea – zaměření na určité obory
- J.F.Svoboda – určil SBP program vlastivědných muzeí – příroda, pravěk a starověk, historie
- Revize – poradensko-metodická funkce.Roku 1921 vydán revizní řád, podle kterého byly psány zprávy revizorů.zabýval se základními problémy.určeny i revizní obvody = každý člen svazu měl přidělen daný obvod, ve kterém působil. Revize probíhaly 1x/ 2 roky.jen v muzeích, která byla členy svazu.ve 30. letech krize revizí, reformátorem byl Macháček.stát hledá východisko z krize = funkce státních muzejních inspektorů.byli 4. pro Čechy – K.Guth, pro Moravu a Slezsko – J.Helfert, pro Slovensko – J.Polák, pro německá muzea u nás – R.Honigschmid.
- Sepsán 1. seznam muzeí v ČSL.
- Činnosti svazu: evidence – neprobíhala podle jednotného způsobu, cílem bylo sjednotit evidenci sbírek.1944 příručka J.F.Svobody Inventář a katalog, věnuje se evidenci.
                                  Konzervace: snahy Čermáka, Stockého.V NM založeny konzervační dílny, konány kurzy konzervační techniky.
- muzejní časopisy – muzejní obzor: periodický časopis v době 1. republiky, A.Stocký.
- funkce německého svazu: finance, 30, léta kontakty mezi českým a německým svazem, nepořádal kurzy, školy, významnou osobností byl Honigschmid

Vývoj zemských muzeí za I. Republiky
- NM:
- konec krize, která nastala po i. svět. Válce
- snahy o postátnění muzea, ale to až ve 40. letech, do té doby pouze 2 postátněná muzea, obě na Slovensku
- změny ve vedení muzea, v čele teď 12 členné kuratorium
- změny ve sbírkovém fondu, založena nová oddělení( literární archiv, divadelní archiv, archeologický archiv)
- letohrádek Kinských – od 20.let sídlo pro NM, expozici vytvořila Drahomíra Stránská.na zahradě budova pro zemědělské muzeum
- publikační činnost: časopis muzejník, sborník NM
- A.Stocký: správce archeologické SB, konzervátor NM
- snahy o zisk nových budov: Troja pro botanickou a zoologickou sbírku, budova na Václaváku

- MZM:
             -     vedení Čechů a Němců
            -       v čele muzea ředitel + instituce
            -       J. Helfert – ředitelem MZM, ve 20.letech vypudil němce z muzea
 -     Antrophos – podřízen MZM, zakladatelem K.Absolon, taky zpřístupnil Macochu
-      další oddělení: hudební archiv, oddělení mincí a medailí, etnografické oddělení
-       sídlo v biskupském dvoře + Dittrichštejnský palác   

- Slezské muzeum, Opava
- průmyslové muzeum
- ředitelem E.W.Braun
- SB rozděleny na umění, etnografii, přírodovědu
- dary od Lichtenštejna


Národopisná muzea 1918 - 1938 
- muzea v přírodě: vzorem norské muzeum ze 70.let Nordiska Museet.zakladatelem muzeí v přírodě byl Artur Hazelius.U nás Staročeská chalupa, vliv jubilejní výstavy, rod Toskánců, Přerov nad Labem.
Rožnov pod Radhoštěm – model vesnice,založil  Jaroněk, realizace 1925.
- technická muzea: 1908 u nás, spojeno se zemědělským muzeem, budova na Letné, správa Spolku (tm).
- Zemědělská muzea: vychází ze snahy politické strany, SB spojeny s NM, vliv jubilejní výstavy, snahy o založení zemědělského muzea na Moravě.koncepci muzea vytvořil J.Kazimour.SB na 2 části( zemědělská výroba, průmysl + stroje, modely).pobočky ZM: Brno, Opava, Bratislava.
- Židovské muzeum: spolek pro správu muzea, muzea v Praze, Vídni, Mikulově.Významnou osobností byl Polák.
- Muzea odboje: souvisí s politickou situací, dokumentace odboje českých legionářů v Rusku.založen památník odboje, památník na Vítkově.
- Menšinová muzea: dokumentace menšiny, přistěhovalců.20.- 30. léta.Liberec, Most, Žatec,…

II.republika, protektorát
- 1939 protektorát
- některá muzea převedena pod německou správu
- nacistický režim
- československý svaz byl přiřazen k německému svazu
- zásahy do muzeí: zabrání muzejních místností, expozice
- specializované muzeum: muzeum vyhynulé rasy, založeno němci
- komisařští správci v moravských městech ( E.kutter)
- hodně muzejníků zatčeno: Helfert, Macháček
- moravský muzejní svaz: sjednocení všech regionálních muzeí v Čechách a na Moravě.
- 1944 zastavena činnost všech malých a regionálních muzeí, vyhláška ministerstva

Doba komunismu 1948 – 1989
- 1960 nová ústava
- 54/1959 muzejní zákon = muzea včleněna do soustavy vědeckých institucí, správa pod ministerstvem, rozdělení muzeí
- síť muzeí: řízena centrálními orgány, spadala pod národní výbory
- svaz muzejních pracovníků: založen 1968, Brno
- doba normalizace: odraz i v muzejnictví, expozice s tématikou 1.republiky
- vydány Zásady rozvoje českého muzejnictví, 1972
- katedra muzeologie MUNI, kurzy pro muzejní konzervátory, letní škola muzeologie, sympozium, snahy o založení katedry v Praze
- časopisy: Muzejní a vlastivědná práce, Muzeologické sešity
- J.Jelínek: ředitel MZM, 70.léta + ředitele Ivonu
- J.Neústupný: Muzeum a věda
- J.Beneš: na ministerstvu kultury, koncepce muzejnictví, 
- Z.Z.Stránský: MZM + vědecká činnost, katedra muzeologie, definice muzeologie
- J.Špét: dějiny českého muzejnictví
- NM: přírodověda, historie, Náprstkovo muzeum, knihovna, kabinet muzejní a vlastivědné práce, muzeum české hudby
- MZM: pod správu krajského národního výboru, Antrophos, Mendelanium, památník Kralické tiskárny

Muzea od roku 1989 do současnosti
- správa muzeí: spolky, postátnění muzeí,
- restituce velká část  SB z muzeí navrácena původním majitelů, ale možnost zpětné koupě
- zisk nových objektů pro muzea
- +   péče o SB, propagace, konzervátorské dílny, tvorba výstav, expozic
- -    chybí péče o budovy, finance
- sponzorství
- vliv Z Evropy, spolupráce, změna přístupu k vystavování
- virtuální muzea
- 1990 založeno AMG- nevládní nezisková organizace.zatupuje muzea, galerie a pracovníky z hlediska právních vztahů.pokusy o rozvoj odborné práce muzejníků.vydavatelská činnost: práce se zákonem 122/2000, práce od Žalmana, bibliografie muzeologické literatury, Věstník AMG( od roku 1992, info z asociace, interní činnost, pozvánky na akce, nabídky prací, recenze).Soutěž Gloria musealis – ve 3 kategoriích ( výstava, počin, publikace), jen mezi členy AMG. Vývoj legislativy.Senát AMG, zasedá 1x/3roky, hlavní vedoucí orgán, výkonná činnost, otázky členství, rozpočet.Exekutiva AMG, kolegia, krajské sekce, komise(18, podle zaměření).
- ICOM – podobné cíle jako AMG, koordinuje činnost se zahraničím.
- Muzeologická společnost: 1990, Z.Z.Stránský, teoretický rozvoj muzejnictví 
- Zapojení státu do muzejnictví: zákon 122/2000, CES
- Metodická pracoviště: 5 v ČR – poradenská centra, nové koncepce
                                       1.MP při ministerstvu kultury( otázky CESu, vývoz SBP)
                                       2.MP TMB – centrum konzervace
                                       3. MP centrum pro rozvoj infomédií, Brno
                                       4. MP muzejní pedagogiky, komunikace s publikem, NM
                                       5. MP pro práci s výtvarným uměním, NG
- výuky muzeologie: FF MUNI -1991 obnova katedry, 1993 obnova výuky, Z.Z.Stránský, 1996 založen ústav archeologie a muzeologie
                                       Slezská univerzita, Opava – ústav historie  a muzeologie, 1990
Další katedry v Praze, Plzni, Liberci  

                         



DĚJINY ČESKÉHO MUZEJNICTVÍ II.



První světová válka (1914 – 1918)
- nadšení německých ústavů, nárůst výstavní činnosti, vliv negativní situace na muzea, úbytek počtu návštěvníků, odchod muzejních pracovníků na frontu, tendence státu pro zajištění SBP, přerušen vývoj muzeí.Některá muzea zavřena, zrušena.Snaha pražského muzea o založení svazu muzeí, v čele s Karlem Guthem.Roku 1919 vzniká Svaz československých muzeí.Muzea se dělí ne českou a německou větev.

 Doba první republiky, český a německý svaz, významné osobnosti
- funkce a změny kultury:
hledání nové identity v zahraničí, rozvoj školství ( rozvoj českého středoškolství, založení MUNI, univerzity v Bratislavě), muzejní spolky, samospráva muzeí ( spolek, město), místo němců jsou dosazování do pozic muzejních pracovníků češi ( kustodi,…)
- politika:
snahy o opření o postátněná muzea.Wirth působí na ministerstvu, řídí české muzejnictví.Založen poradní sbor ( Macháček, Guth, Kazimour). Reorganizace muzejnictví.Na poč.20.stol. změny v muzejnictví.Mezinárodní svaz muzeí, spadá pod Společnost národů. 
- Fr.Macháček – účast na sjezdu září 1919, Praha, vystupuje s referátem o svazu.
- Konkrétní program svazu: muzea uspořádat podle potřeb, zajistit pravidelné revize, vytvořit síť muzeí, zajistit výchovu muzejních pracovníků, vymezit kompetenci jednotlivých muzeí, vydávat časopisy, pravidelně konat muzejní sjezdy.
- Snaha svazu o vytvoření muzejního zákona
- Jaroslav Helfert – Brno, ředitel MZM 
- Fridolín Macháček -  nové pojetí muzeologie: 3 druhy muzejních institucí  
4.) vlastivědná muzea – prototypem NM, rozdělena na ústřední( prezentace špičkových předmětů, 100% vybavenost, zisk SBP z ciziny), 
        krajová ( problém s teritoriem, kraje neexistovaly, odborný personál, SB v rámci kraje)
        okresní( rozčlenění podle politických, soudních krajů.nemusí být odborný personál, chybí i věda a výzkum)
místní( sbírají vše, vytváří expozice, pamětní síně)
5.) um. – prum. muzea – hlavním cílem podpora průmyslu, úchova SBP
6.) specializovaná muzea – zaměření na určité obory
- J.F.Svoboda – určil SBP program vlastivědných muzeí – příroda, pravěk a starověk, historie
- Revize – poradensko-metodická funkce.Roku 1921 vydán revizní řád, podle kterého byly psány zprávy revizorů.zabýval se základními problémy.určeny i revizní obvody = každý člen svazu měl přidělen daný obvod, ve kterém působil. Revize probíhaly 1x/ 2 roky.jen v muzeích, která byla členy svazu.ve 30. letech krize revizí, reformátorem byl Macháček.stát hledá východisko z krize = funkce státních muzejních inspektorů.byli 4. pro Čechy – K.Guth, pro Moravu a Slezsko – J.Helfert, pro Slovensko – J.Polák, pro německá muzea u nás – R.Honigschmid.
- Sepsán 1. seznam muzeí v ČSL.
- Činnosti svazu: evidence – neprobíhala podle jednotného způsobu, cílem bylo sjednotit evidenci sbírek.1944 příručka J.F.Svobody Inventář a katalog, věnuje se evidenci.
                                  Konzervace: snahy Čermáka, Stockého.V NM založeny konzervační dílny, konány kurzy konzervační techniky.
- muzejní časopisy – muzejní obzor: periodický časopis v době 1. republiky, A.Stocký.
- funkce německého svazu: finance, 30, léta kontakty mezi českým a německým svazem, nepořádal kurzy, školy, významnou osobností byl Honigschmid

Vývoj zemských muzeí za I. Republiky
- NM:
- konec krize, která nastala po i. svět. Válce
- snahy o postátnění muzea, ale to až ve 40. letech, do té doby pouze 2 postátněná muzea, obě na Slovensku
- změny ve vedení muzea, v čele teď 12 členné kuratorium
- změny ve sbírkovém fondu, založena nová oddělení( literární archiv, divadelní archiv, archeologický archiv)
- letohrádek Kinských – od 20.let sídlo pro NM, expozici vytvořila Drahomíra Stránská.na zahradě budova pro zemědělské muzeum
- publikační činnost: časopis muzejník, sborník NM
- A.Stocký: správce archeologické SB, konzervátor NM
- snahy o zisk nových budov: Troja pro botanickou a zoologickou sbírku, budova na Václaváku

- MZM:
             -     vedení Čechů a Němců
            -       v čele muzea ředitel + instituce
            -       J. Helfert – ředitelem MZM, ve 20.letech vypudil němce z muzea
 -     Antrophos – podřízen MZM, zakladatelem K.Absolon, taky zpřístupnil Macochu
-      další oddělení: hudební archiv, oddělení mincí a medailí, etnografické oddělení
-       sídlo v biskupském dvoře + Dittrichštejnský palác   

- Slezské muzeum, Opava
- průmyslové muzeum
- ředitelem E.W.Braun
- SB rozděleny na umění, etnografii, přírodovědu
- dary od Lichtenštejna


Národopisná muzea 1918 - 1938 
- muzea v přírodě: vzorem norské muzeum ze 70.let Nordiska Museet.zakladatelem muzeí v přírodě byl Artur Hazelius.U nás Staročeská chalupa, vliv jubilejní výstavy, rod Toskánců, Přerov nad Labem.
Rožnov pod Radhoštěm – model vesnice,založil  Jaroněk, realizace 1925.
- technická muzea: 1908 u nás, spojeno se zemědělským muzeem, budova na Letné, správa Spolku (tm).
- Zemědělská muzea: vychází ze snahy politické strany, SB spojeny s NM, vliv jubilejní výstavy, snahy o založení zemědělského muzea na Moravě.koncepci muzea vytvořil J.Kazimour.SB na 2 části( zemědělská výroba, průmysl + stroje, modely).pobočky ZM: Brno, Opava, Bratislava.
- Židovské muzeum: spolek pro správu muzea, muzea v Praze, Vídni, Mikulově.Významnou osobností byl Polák.
- Muzea odboje: souvisí s politickou situací, dokumentace odboje českých legionářů v Rusku.založen památník odboje, památník na Vítkově.
- Menšinová muzea: dokumentace menšiny, přistěhovalců.20.- 30. léta.Liberec, Most, Žatec,…

II.republika, protektorát
- 1939 protektorát
- některá muzea převedena pod německou správu
- nacistický režim
- československý svaz byl přiřazen k německému svazu
- zásahy do muzeí: zabrání muzejních místností, expozice
- specializované muzeum: muzeum vyhynulé rasy, založeno němci
- komisařští správci v moravských městech ( E.kutter)
- hodně muzejníků zatčeno: Helfert, Macháček
- moravský muzejní svaz: sjednocení všech regionálních muzeí v Čechách a na Moravě.
- 1944 zastavena činnost všech malých a regionálních muzeí, vyhláška ministerstva

Doba komunismu 1948 – 1989
- 1960 nová ústava
- 54/1959 muzejní zákon = muzea včleněna do soustavy vědeckých institucí, správa pod ministerstvem, rozdělení muzeí
- síť muzeí: řízena centrálními orgány, spadala pod národní výbory
- svaz muzejních pracovníků: založen 1968, Brno
- doba normalizace: odraz i v muzejnictví, expozice s tématikou 1.republiky
- vydány Zásady rozvoje českého muzejnictví, 1972
- katedra muzeologie MUNI, kurzy pro muzejní konzervátory, letní škola muzeologie, sympozium, snahy o založení katedry v Praze
- časopisy: Muzejní a vlastivědná práce, Muzeologické sešity
- J.Jelínek: ředitel MZM, 70.léta + ředitele Ivonu
- J.Neústupný: Muzeum a věda
- J.Beneš: na ministerstvu kultury, koncepce muzejnictví, 
- Z.Z.Stránský: MZM + vědecká činnost, katedra muzeologie, definice muzeologie
- J.Špét: dějiny českého muzejnictví
- NM: přírodověda, historie, Náprstkovo muzeum, knihovna, kabinet muzejní a vlastivědné práce, muzeum české hudby
- MZM: pod správu krajského národního výboru, Antrophos, Mendelanium, památník Kralické tiskárny

Muzea od roku 1989 do současnosti
- správa muzeí: spolky, postátnění muzeí,
- restituce velká část  SB z muzeí navrácena původním majitelů, ale možnost zpětné koupě
- zisk nových objektů pro muzea
- +   péče o SB, propagace, konzervátorské dílny, tvorba výstav, expozic
- -    chybí péče o budovy, finance
- sponzorství
- vliv Z Evropy, spolupráce, změna přístupu k vystavování
- virtuální muzea
- 1990 založeno AMG- nevládní nezisková organizace.zatupuje muzea, galerie a pracovníky z hlediska právních vztahů.pokusy o rozvoj odborné práce muzejníků.vydavatelská činnost: práce se zákonem 122/2000, práce od Žalmana, bibliografie muzeologické literatury, Věstník AMG( od roku 1992, info z asociace, interní činnost, pozvánky na akce, nabídky prací, recenze).Soutěž Gloria musealis – ve 3 kategoriích ( výstava, počin, publikace), jen mezi členy AMG. Vývoj legislativy.Senát AMG, zasedá 1x/3roky, hlavní vedoucí orgán, výkonná činnost, otázky členství, rozpočet.Exekutiva AMG, kolegia, krajské sekce, komise(18, podle zaměření).
- ICOM – podobné cíle jako AMG, koordinuje činnost se zahraničím.
- Muzeologická společnost: 1990, Z.Z.Stránský, teoretický rozvoj muzejnictví 
- Zapojení státu do muzejnictví: zákon 122/2000, CES
- Metodická pracoviště: 5 v ČR – poradenská centra, nové koncepce
                                       1.MP při ministerstvu kultury( otázky CESu, vývoz SBP)
                                       2.MP TMB – centrum konzervace
                                       3. MP centrum pro rozvoj infomédií, Brno
                                       4. MP muzejní pedagogiky, komunikace s publikem, NM
                                       5. MP pro práci s výtvarným uměním, NG
- výuky muzeologie: FF MUNI -1991 obnova katedry, 1993 obnova výuky, Z.Z.Stránský, 1996 založen ústav archeologie a muzeologie
                                       Slezská univerzita, Opava – ústav historie  a muzeologie, 1990
Další katedry v Praze, Plzni, Liberci  

                         



DĚJINY ČESKÉHO MUZEJNICTVÍ II.



První světová válka (1914 – 1918)
- nadšení německých ústavů, nárůst výstavní činnosti, vliv negativní situace na muzea, úbytek počtu návštěvníků, odchod muzejních pracovníků na frontu, tendence státu pro zajištění SBP, přerušen vývoj muzeí.Některá muzea zavřena, zrušena.Snaha pražského muzea o založení svazu muzeí, v čele s Karlem Guthem.Roku 1919 vzniká Svaz československých muzeí.Muzea se dělí ne českou a německou větev.

 Doba první republiky, český a německý svaz, významné osobnosti
- funkce a změny kultury:
hledání nové identity v zahraničí, rozvoj školství ( rozvoj českého středoškolství, založení MUNI, univerzity v Bratislavě), muzejní spolky, samospráva muzeí ( spolek, město), místo němců jsou dosazování do pozic muzejních pracovníků češi ( kustodi,…)
- politika:
snahy o opření o postátněná muzea.Wirth působí na ministerstvu, řídí české muzejnictví.Založen poradní sbor ( Macháček, Guth, Kazimour). Reorganizace muzejnictví.Na poč.20.stol. změny v muzejnictví.Mezinárodní svaz muzeí, spadá pod Společnost národů. 
- Fr.Macháček – účast na sjezdu září 1919, Praha, vystupuje s referátem o svazu.
- Konkrétní program svazu: muzea uspořádat podle potřeb, zajistit pravidelné revize, vytvořit síť muzeí, zajistit výchovu muzejních pracovníků, vymezit kompetenci jednotlivých muzeí, vydávat časopisy, pravidelně konat muzejní sjezdy.
- Snaha svazu o vytvoření muzejního zákona
- Jaroslav Helfert – Brno, ředitel MZM 
- Fridolín Macháček -  nové pojetí muzeologie: 3 druhy muzejních institucí  
7.) vlastivědná muzea – prototypem NM, rozdělena na ústřední( prezentace špičkových předmětů, 100% vybavenost, zisk SBP z ciziny), 
        krajová ( problém s teritoriem, kraje neexistovaly, odborný personál, SB v rámci kraje)
        okresní( rozčlenění podle politických, soudních krajů.nemusí být odborný personál, chybí i věda a výzkum)
místní( sbírají vše, vytváří expozice, pamětní síně)
8.) um. – prum. muzea – hlavním cílem podpora průmyslu, úchova SBP
9.) specializovaná muzea – zaměření na určité obory
- J.F.Svoboda – určil SBP program vlastivědných muzeí – příroda, pravěk a starověk, historie
- Revize – poradensko-metodická funkce.Roku 1921 vydán revizní řád, podle kterého byly psány zprávy revizorů.zabýval se základními problémy.určeny i revizní obvody = každý člen svazu měl přidělen daný obvod, ve kterém působil. Revize probíhaly 1x/ 2 roky.jen v muzeích, která byla členy svazu.ve 30. letech krize revizí, reformátorem byl Macháček.stát hledá východisko z krize = funkce státních muzejních inspektorů.byli 4. pro Čechy – K.Guth, pro Moravu a Slezsko – J.Helfert, pro Slovensko – J.Polák, pro německá muzea u nás – R.Honigschmid.
- Sepsán 1. seznam muzeí v ČSL.
- Činnosti svazu: evidence – neprobíhala podle jednotného způsobu, cílem bylo sjednotit evidenci sbírek.1944 příručka J.F.Svobody Inventář a katalog, věnuje se evidenci.
                                  Konzervace: snahy Čermáka, Stockého.V NM založeny konzervační dílny, konány kurzy konzervační techniky.
- muzejní časopisy – muzejní obzor: periodický časopis v době 1. republiky, A.Stocký.
- funkce německého svazu: finance, 30, léta kontakty mezi českým a německým svazem, nepořádal kurzy, školy, významnou osobností byl Honigschmid

Vývoj zemských muzeí za I. Republiky
- NM:
- konec krize, která nastala po i. svět. Válce
- snahy o postátnění muzea, ale to až ve 40. letech, do té doby pouze 2 postátněná muzea, obě na Slovensku
- změny ve vedení muzea, v čele teď 12 členné kuratorium
- změny ve sbírkovém fondu, založena nová oddělení( literární archiv, divadelní archiv, archeologický archiv)
- letohrádek Kinských – od 20.let sídlo pro NM, expozici vytvořila Drahomíra Stránská.na zahradě budova pro zemědělské muzeum
- publikační činnost: časopis muzejník, sborník NM
- A.Stocký: správce archeologické SB, konzervátor NM
- snahy o zisk nových budov: Troja pro botanickou a zoologickou sbírku, budova na Václaváku

- MZM:
             -     vedení Čechů a Němců
            -       v čele muzea ředitel + instituce
            -       J. Helfert – ředitelem MZM, ve 20.letech vypudil němce z muzea
 -     Antrophos – podřízen MZM, zakladatelem K.Absolon, taky zpřístupnil Macochu
-      další oddělení: hudební archiv, oddělení mincí a medailí, etnografické oddělení
-       sídlo v biskupském dvoře + Dittrichštejnský palác   

- Slezské muzeum, Opava
- průmyslové muzeum
- ředitelem E.W.Braun
- SB rozděleny na umění, etnografii, přírodovědu
- dary od Lichtenštejna


Národopisná muzea 1918 - 1938 
- muzea v přírodě: vzorem norské muzeum ze 70.let Nordiska Museet.zakladatelem muzeí v přírodě byl Artur Hazelius.U nás Staročeská chalupa, vliv jubilejní výstavy, rod Toskánců, Přerov nad Labem.
Rožnov pod Radhoštěm – model vesnice,založil  Jaroněk, realizace 1925.
- technická muzea: 1908 u nás, spojeno se zemědělským muzeem, budova na Letné, správa Spolku (tm).
- Zemědělská muzea: vychází ze snahy politické strany, SB spojeny s NM, vliv jubilejní výstavy, snahy o založení zemědělského muzea na Moravě.koncepci muzea vytvořil J.Kazimour.SB na 2 části( zemědělská výroba, průmysl + stroje, modely).pobočky ZM: Brno, Opava, Bratislava.
- Židovské muzeum: spolek pro správu muzea, muzea v Praze, Vídni, Mikulově.Významnou osobností byl Polák.
- Muzea odboje: souvisí s politickou situací, dokumentace odboje českých legionářů v Rusku.založen památník odboje, památník na Vítkově.
- Menšinová muzea: dokumentace menšiny, přistěhovalců.20.- 30. léta.Liberec, Most, Žatec,…

II.republika, protektorát
- 1939 protektorát
- některá muzea převedena pod německou správu
- nacistický režim
- československý svaz byl přiřazen k německému svazu
- zásahy do muzeí: zabrání muzejních místností, expozice
- specializované muzeum: muzeum vyhynulé rasy, založeno němci
- komisařští správci v moravských městech ( E.kutter)
- hodně muzejníků zatčeno: Helfert, Macháček
- moravský muzejní svaz: sjednocení všech regionálních muzeí v Čechách a na Moravě.
- 1944 zastavena činnost všech malých a regionálních muzeí, vyhláška ministerstva

Doba komunismu 1948 – 1989
- 1960 nová ústava
- 54/1959 muzejní zákon = muzea včleněna do soustavy vědeckých institucí, správa pod ministerstvem, rozdělení muzeí
- síť muzeí: řízena centrálními orgány, spadala pod národní výbory
- svaz muzejních pracovníků: založen 1968, Brno
- doba normalizace: odraz i v muzejnictví, expozice s tématikou 1.republiky
- vydány Zásady rozvoje českého muzejnictví, 1972
- katedra muzeologie MUNI, kurzy pro muzejní konzervátory, letní škola muzeologie, sympozium, snahy o založení katedry v Praze
- časopisy: Muzejní a vlastivědná práce, Muzeologické sešity
- J.Jelínek: ředitel MZM, 70.léta + ředitele Ivonu
- J.Neústupný: Muzeum a věda
- J.Beneš: na ministerstvu kultury, koncepce muzejnictví, 
- Z.Z.Stránský: MZM + vědecká činnost, katedra muzeologie, definice muzeologie
- J.Špét: dějiny českého muzejnictví
- NM: přírodověda, historie, Náprstkovo muzeum, knihovna, kabinet muzejní a vlastivědné práce, muzeum české hudby
- MZM: pod správu krajského národního výboru, Antrophos, Mendelanium, památník Kralické tiskárny

Muzea od roku 1989 do současnosti
- správa muzeí: spolky, postátnění muzeí,
- restituce velká část  SB z muzeí navrácena původním majitelů, ale možnost zpětné koupě
- zisk nových objektů pro muzea
- +   péče o SB, propagace, konzervátorské dílny, tvorba výstav, expozic
- -    chybí péče o budovy, finance
- sponzorství
- vliv Z Evropy, spolupráce, změna přístupu k vystavování
- virtuální muzea
- 1990 založeno AMG- nevládní nezisková organizace.zatupuje muzea, galerie a pracovníky z hlediska právních vztahů.pokusy o rozvoj odborné práce muzejníků.vydavatelská činnost: práce se zákonem 122/2000, práce od Žalmana, bibliografie muzeologické literatury, Věstník AMG( od roku 1992, info z asociace, interní činnost, pozvánky na akce, nabídky prací, recenze).Soutěž Gloria musealis – ve 3 kategoriích ( výstava, počin, publikace), jen mezi členy AMG. Vývoj legislativy.Senát AMG, zasedá 1x/3roky, hlavní vedoucí orgán, výkonná činnost, otázky členství, rozpočet.Exekutiva AMG, kolegia, krajské sekce, komise(18, podle zaměření).
- ICOM – podobné cíle jako AMG, koordinuje činnost se zahraničím.
- Muzeologická společnost: 1990, Z.Z.Stránský, teoretický rozvoj muzejnictví 
- Zapojení státu do muzejnictví: zákon 122/2000, CES
- Metodická pracoviště: 5 v ČR – poradenská centra, nové koncepce
                                       1.MP při ministerstvu kultury( otázky CESu, vývoz SBP)
                                       2.MP TMB – centrum konzervace
                                       3. MP centrum pro rozvoj infomédií, Brno
                                       4. MP muzejní pedagogiky, komunikace s publikem, NM
                                       5. MP pro práci s výtvarným uměním, NG
- výuky muzeologie: FF MUNI -1991 obnova katedry, 1993 obnova výuky, Z.Z.Stránský, 1996 založen ústav archeologie a muzeologie
                                       Slezská univerzita, Opava – ústav historie  a muzeologie, 1990
Další katedry v Praze, Plzni, Liberci  

                         




PROGRAM   PREVENCE   KRIMINALITY NA MÍSTNÍ   ÚROVNI   NA   ROK   
2004



OLOMOUC




























 Úvod        

Preventivní politika se v České republice rozvíjí od roku 1996, kdy byl pojem prevence kriminality definován, a kdy mu byl dán praktický obsah tím, že byl vymezen okruh objektů a subjektů prevence, vytvořen  mechanismus vyčleňovaných finančních prostředků a zahájena medializace prevence kriminality, jako ofensivní metoda boje s trestnou činností. Garantem za rozvoj preventivní politiky se stal Republikový výbor pro prevenci kriminality.

Hlavními cíli preventivní politiky jsou – snižování míry a závažnosti trestné činnosti, zvyšování pocitu bezpečí občanů a jejich aktivní účast na omezování příčin kriminality, začlenění prevence kriminality do generelů rozvoje obcí  a integrace Policie ČR do preventivních systémů, zejména na místní úrovni. 

Preventivní politika byla poprvé formulována ve vládou schválené Strategii prevence kriminality na léta 1997-2000 (usnesení vlády ze dne 9. dubna 1997 č. 209). 
   Na základě jejího vyhodnocení a aktuálních trendů vývoje trestné činnosti byla potom usnesením vlády  ze dne 11. prosince 2000 č. 1265 schválena Strategie prevence kriminality na léta 2001 - 2003. Hlavní prioritou je rozvoj a zkvalitňování systému prevence kriminality na místní úrovni.
Základním programem, který charakterizuje obě období Strategie, je Program prevence kriminality na místní úrovni (do roku 2001 pod názvem Komplexní součinnostní program prevence kriminality na místní úrovni), na který jsou každoročně vyčleňovány finanční prostředky ze státního rozpočtu. V současnosti tento program realizuje 96 měst s počtem obyvatel nad 10 tisíc. Program realizují všechna statutární města a většina bývalých okresních měst. 
   
V rámci Olomouckého kraje uskutečňují Program prevence kriminality na místní úrovni bývalá okresní města - Olomouc, Jeseník, Prostějov, Přerov, Šumperk. A kromě nich ještě Hranice na Moravě, Litovel, Šternberk a Uničov.  
 
V prvních letech byla vybírána města s vysokým indexem nápadu trestné činnosti (počet trestných činů / 10 tis. obyvatel), k němuž bylo postupně přičítáno dalších 23 rizikových faktorů – specificky kriminálních a sociálně kriminogenních. 
Později se výběr měst rozšířil i na města méně riziková – šlo o integraci prevence kriminality do sociální a bezpečnostní politiky jednotlivých zastupitelstev.
Prevence kriminality se stala srozumitelným pojmem a součástí generelu rozvoje většiny měst zapojených do systému. Ve městech jsou zřízeny funkce manažerů programu prevence kriminality, kteří jsou průběžně odborně vzděláváni odborem prevence kriminality Ministerstva vnitra i dalšími subjekty. Je vytvořena síť prevence, a to jak virtuální – prostřednictvím internetu, tak i faktická, založená na osobních vztazích a dobré vzájemné výměně informací.



I. Teoretická východiska a strategie Programu prevence kriminality 
v Olomouci 
      
   Město Olomouc bylo jedním z prvních měst, které se zúčastnilo přípravy a realizace  komplexních součinnostních programů prevence kriminality a sociální patologie na místní úrovni. Reagovalo tak na usnesení vlády č. 341 ze dne 15. června 1994, kterým byl schválen „Program sociální prevence a prevence kriminality-aktuální stav a východiska do roku 1996“ a usnesení vlády č.491 ze dne 25. září 1996, kterým vláda schválila „Systém sdružování 
a vynakládání finančních prostředků ze státního rozpočtu na programy sociální  prevence, prevence kriminality a prevence drogových závislostí“ a „Pravidla pro poskytování účelových dotací obcím v rámci Programu sociální prevence a prevence kriminality“. 

     Rada města Olomouce rozhodla koncem roku 1996 o zřízení funkce manažera prevence kriminality. Tímto způsobem dala jasně najevo snahu kompetentních orgánů města zabývat se otázkou regulace kriminality a jiných sociálně patologických jevů na území města  dlouhodobě, systematicky a na odborné úrovni.

   Program prevence kriminality se stal nedílnou součástí sociální politiky města a od roku 1996 je každoročně schvalován Radou města Olomouce a Zastupitelstvem města Olomouce.

Příprava programu pro každý rok vychází z analýzy bezpečnostní situace a reaguje na aktuální stav ve výskytu sociálně patologických jevů. Opírá se rovněž o výsledky sociologického průzkumu zaměřeného na vnímání pocitu bezpečnosti ze strany občanů, který byl jako výchozí dokument  zpracován koncem roku 1996. 
Dalším zdrojem poznatků je např. sociologický výzkum komunální politiky z listopadu 1997, sociologický průzkum „Středoškolská mládež a lidská práva“ z roku 1999, sociologický průzkum „Senioři a sociální služby“ z roku 1999 a výzkumná studie „NEAD 2000“ (nealkoholové drogy). 
Neméně důležitým zdrojem přípravy programu je efektivita a vyhodnocení již realizovaných projektů. 

          Město Olomouc působí jako iniciátor a koordinátor celého programu, v některých případech i jako realizátor a na jednotlivých opatřeních se podílí v různé míře i finančně. V rámci plnění podmínky komplexnosti a součinnosti se na realizaci dílčích projektů  programu podílejí kromě orgánů samosprávy také orgány státní správy, policie 
a zainteresované nestátní subjekty působící v regionu.
          
     Za uplynulých osm let bylo připraveno 108  projektů, na jejichž realizaci se podařilo získat ze státních prostředků 10 332 500 Kč. 
* Dlouhodobým strategickým cílem našeho programu  zůstává regulace výskytu sociálně patologických jevů ve městě. 
Vycházíme přitom z obecných zkušeností, že jen represí se problematika kriminality nevyřeší. Zisk z kriminální činnosti při relativně nízké pravděpodobnosti dopadení (zejména u některých majetkových trestných činů) je stále lákavý. Také útěk před problémy každodenního života do oblasti alkoholu, drog, hracích automatů atd. je pro mnohé občany snadnějším řešením. Kriminalitě a sociální patologii je lépe předcházet než nadměrně užívat represivních opatření, která jsou v konečném důsledku dražší a pro společnost více zatěžující. Naše pojetí prevence se ubírá cestou volby. Přitom platí, že vztah mezi represí a prevencí musí být vyvážený.
* Za prevenci kriminality a sociální patologie jsou na místní úrovni v různé míře odpovědny orgány samosprávy (volená zastupitelstva) a státní správy, ale obecně i jednotlivci..
* Jednotlivé dílčí projekty musí být zaměřené a koordinované.
* Při regulaci sociálně patologických jevů ve městě je důležitá přímá práce s občany, přičemž je nutné kombinovat profesionální a laický prvek. 
Jejím smyslem je zvyšovat toleranci, dobré sousedství a sociální odpovědnost a na druhé straně snižovat intoleranci, předsudky a strach. Je potřeba vést občany k vlastní odpovědnosti a zainteresovanosti na prevenci a mít informace o tom, co občané považují za největší problém.
* Těsné propojování pracovišť, které se zabývají problematikou prevence kriminality 
a  sociálně patologických jevů. Vedle represivní složky je nutné podpořit v této souvislosti i  preventivní složku republikové a městské policie.
* Využívání různých forem a druhů prevence kriminality z oblasti situační i sociální prevence podle míry ohrožení.


Vymezení pojmů
Prevence kriminality 
je chápána jako komplex nerepresivních sociálních a situačních opatření, jejichž cílem je omezování a snižování trestné činnosti, včetně pomoci obětem trestných činů a zvyšování povědomí veřejnosti o legálních metodách ochrany před trestnou činností. Prevence kriminality úzce souvisí s prevencí dalších sociálně patologických jevů, z nichž k nejzávažnějším patří nejrůznější formy závislostí. 

SITUAČNÍ PREVENCE
je orientována na modifikaci „kriminogenních situací“, na odstraňování příležitostí  k páchání kriminality a na zvyšování schopnosti sebeobrany obyvatel vůči trestné činnosti. Usiluje rovněž o zvýšení rizika odhalení pachatelů. Opatření situační prevence mají převážně charakter technický, organizační a administrativní (např.zvýšení viditelnosti určitého prostředí, zdokonalení hlídkové a pořádkové  služby, různé propagační kampaně apod.). 
Integrální součástí situační prevence je oblast informování veřejnosti.
Staví na zkušenosti, že určité druhy kriminality se objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Prostřednictvím opatření režimové, fyzické a technické ochrany se snaží kriminogenní podmínky minimalizovat. 
Nejefektivněji působí při omezování majetkové trestné činnosti.

Sociální prevence
Je zaměřena na modifikaci chování (potenciálního) pachatele trestné činnosti. Svými zásahy se snaží humanizovat ty oblasti společenského života, ve kterém probíhají procesy socializace 
a sociální integrace jedince (rodina, škola,profesní příprava,sféra volného času apod.)

Prevence kriminality – primární
Je necíleně orientována na celou společnost, její instituce a občany, spočívá převážně v optimalizaci životních podmínek, zvláště sociálních, ale i materiálních, v péči o náležité fungování všech prosociálních aktivit, které vedou k vhodné socializaci  jedinců a pozitivnímu rozvoji společnosti.
Zahrnuje především  výchovné, vzdělávací, volnočasové, osvětové a poradenské aktivity zaměřené  na nejširší veřejnost.
Zvláštní pozornost je zaměřena na pozitivní ovlivňování zejména dětí a mládeže (využívání volného času, možnosti sportovního vyžití).
Těžiště primární prevence spočívá v rodinách, ve školách a v lokálních společenstvích.

Prevence kriminality – sekundární
Zabývá se rizikovými jedinci a skupinami osob, u nichž je zvýšená pravděpodobnost, že se stanou pachateli, nebo oběťmi trestné činnosti (specializovaná sociální péče), orientuje se na sociálně patologické jevy (např. drogové a alkoholové závislosti, záškoláctví, gamblerství, povalečství, vandalismus, interetnické konflikty, dlouhodobou nezaměstnanost) a příčiny kriminogenních situací.
Zaměřuje se též na ochranu materiálních hodnot, které jsou častěji objektem zájmu delikventů.

PREVENCE KRIMINALITY – TERCIÁLNÍ
Zaměřuje se na osoby, u kterých rizikové chování probíhá v plné míře. Cílem je zabránit dalšímu prohlubování a komplikování patologie.

Primární prevence drogových závislostí
Ve vztahu k prevenci kriminality představuje všestrannou péči od předcházení experimentování s drogami u dosud intaktní populace a nespecifickou výchovu ke zdravému životnímu stylu, přes ambulantní i ústavní léčbu v indikovaných případech problémového zneužívání drog, až po rehabilitaci a resocializaci osob, které již léčením prošly a u nichž je společenský zájem udržet dosaženou abstinenci a pomoci jim k návratu do normálního života.

Prevence viktimnosti a pomoc obětem trestných činů
je založena na konceptech bezpečného chování, diferencovaného s ohledem na různé kriminální situace a psychickou připravenost ohrožených osob.
V praxi se jedná o skupinové a individuální zdravotní, psychologické a právní poradenství, trénink v obranných strategiích  a propagaci technických možností ochrany před trestnou činností. 


II. KONKRÉTNÍ CÍLE PROGRAMU PREVENCE KRIMINALITY NA ROK 2004

* Stejně jako v předchozích třech letech bylo východiskem tvorby Programu prevence kriminality na rok 2004 usnesení vlády České republiky č. 1265 ze dne 11.prosince 2000, kterým byla schválena Strategie prevence kriminality na léta 2001-2003.
* K hlavním cílům zmíněné strategie patřilo snižování míry a závažnosti trestné činnosti, minimalizace rizik a následků trestné činnosti, zvyšování pocitu bezpečnosti občanů a začlenění prevence kriminality do generelu rozvoje krajů a obcí.
* Stávající období, včetně roku 2004, nebude znamenat odklon od soudobých témat. V návaznosti na uvedená východiska a s přihlédnutím k místním podmínkám a zdrojům byly stanoveny  priority řešení prevence kriminality na území města pro rok 2004, ke kterým patří zejména:

* práce s rizikovou a delikventní mládeží,
* zapojování Policie ČR a obecní policie do projektů prevence kriminality ve městě,
* medializace úspěšných preventivních aktivit a informační působení na formování postojů veřejnosti k vlastní bezpečnosti a veřejnému pořádku
* podpora nabídek volnočasových aktivit pro neorganizované děti a mládež se zaměřením na rizikové skupiny, národnostní menšiny a etnické skupiny
* primární protidrogová prevence, která představuje všestrannou péči od předcházení experimentování s drogami u dosud nezasažené populace až po výchovu ke zdravém životnímu stylu
* podpora činnosti Bílého kruhu bezpečí
* podpora obecně prospěšných prací

* Při vlastní tvorbě programu pro rok 2004 jsme vycházeli z výše uvedených priorit a námětů, ze zkušeností z realizace jednotlivých projektů v minulých letech a reálných finančních možností rozpočtu města a dotace MV ČR.
* Při realizaci programu prevence kriminality v roce 2004 počítáme rovněž s participací Nadace Bezpečná Olomouc.
* V termínu vyhlášeném pro grantové řízení ( do 24.10.2003 ) bylo podáno celkem 12 projektů z oblasti prevence kriminality sociální patologie a primární prevence drogových závislostí. Všech dvanáct projektů odpovídalo z hlediska obsahového zaměření, ale i formální správnosti požadavkům grantového řízení.
* Návrh Programu prevence kriminality na rok 2004 byl projednán v Komisi pro prevenci kriminality a bezpečnost dne 19.11. 2003, na jednání Rady města Olomouce dne 2.12.2003 a na zasedání Zastupitelstva města Olomouce dne 16.3.2004.


III. Seznam dílčích projektů a jejich stručný popis

1. Obecně prospěšné práce a resocializace v DDM Olomouc

Jedná se o nový projekt z oblasti  sociální prevence, který se řadí do roviny resocializačních opatření.
Předkladatelem programu je Dům dětí a mládeže Olomouc ( dále jen DDM ). 

Od listopadu 2002 začala tato příspěvková organizace Olomouckého kraje realizovat program ve spolupráci s  Probační a mediační službou Olomouc, a to při uplatňování odsouzených k výkonu obecně prospěšných prací ( dále jen OPP).*
   Na základě této spolupráce se podařilo zapojit do programu osm z dvanácti zájemců, kteří odpracovali od 50 do 350 hodin OPP. 
Zmínění pracovníci se podíleli na různých pomocných činnostech, které zajišťovaly bezpečný a čistý chod zařízení DDM. Jednalo se o aktivity, které využívaly stávající kvalifikace odsouzených tak, aby pocítili potřebnost a společenské ocenění své práce. Odsouzení jsou po celou dobu svého pobytu v kontaktu nejen s pověřeným zodpovědných pracovníkem, ale jednají i s dalšími zaměstnanci DDM. Tímto způsobem se stávají jejich pracovními partnery pro daný druh pracovní činnosti. Kromě toho se denně setkávají s celou řadou svých vrstevníků, kteří zde tráví volný čas a kteří neví, že jednají s odsouzenými.  Organizace DDM tak umožňuje mladým odsouzeným seznámit se s nabídkami a možnostmi pro vlastní resocializaci, zejména prostřednictvím Informačního centra mládeže. 

Cílem projektu je pokračovat v zapojování lidí odsouzených k OPP do činnosti v DDM.
DDM je svým zaměřením, personálním obsazením a klientelou vhodným sociálním prostředím pro resocializaci mladých odsouzených. Odsouzeným napomáhá k posílení důvěry ve vlastní možnosti společenského uplatnění zejména:
- přirozený kontakt se zajímavými aktivitami klientů DDM, čímž se seznamují s pozitivními alternativami trávení volného času,
- návštěva Informačního centra mládeže, kde si můžou rozšířit sociálně právní povědomí.

Způsob realizace programu v roce 2004 bude spočívat:
- v konstituování profesionálního pracovníka. Tato potřeba vyvstala z dosavadních zkušeností. Odsouzené  k OPP je nutné při nástupu  seznámit s provozem zařízení DDM, zapracovat je do svěřeného úkolu  a věnovat se jim po celou dobu pobytu tak, aby měli pocit jistoty a zázemí. Toto všechno je časově velmi náročné. 
- v realizaci resocializačních programů z oblasti sociálně právního povědomí a z oblasti sociálních dovedností. Jeden kurz zahrnující výše uvedené oblasti v rozsahu 10 hodin bude maximálně  pro 15 účastníků a bude uskutečněn ve dvou etapách - na jaře  a na podzim roku 2004. 

Pokračováním projektu bude výroba informačních materiálů pro odsouzené k výkonu OPP. Na jejich přípravě se budou podílet samotní pracovníci v rámci resocializačního programu.



*Od první poloviny 90 let, na základě zahraničních zkušeností a domácích legislativních experimentů, začaly do českého trestního práva pronikat jak alternativní formy trestního řízení, tak alternativy k trestu odnětí svobody. V této souvislosti může soud ještě v přípravném trestním řízení rozhodnout o uložení alternativního trestu, tj.trestu vykonávaného na svobodě. Jde např. o trest obecně prospěšných prací (dále jen OPP). 
Podstatou trestu OPP je řešit konflikt se zákonem v přirozeném prostředí pachatele a dát mu příležitost „zlo odčinit dobrem“. Trest OOP spočívá v povinnosti odsouzeného odpracovat osobně a bezplatně ve svém volném čase soudem uložený počet hodin (v rozmezí 50 – 400 hodin). Práce má být vykonávána ve prospěch obcí, státních, nebo jiných obecně prospěšných institucí. Smyslem trestu OPP je umožnit odsouzenému zamyslet se nad následky svého konání, pochopit, jaký má konflikt se zákonem dopad na něho samého  a jeho rodin, či okolí, a v optimálním případě zažít pocit užitečnosti a smysluplnosti.    
Součástí trestu na svobodě může být i rekvalifikační pracovní program, trénink sociálních dovedností, řešení konfliktů, léčba drogové závislosti apod.
Trest OOP má význam zejména u prvopachatelů a mladistvých, kde je tímto způsobem řešena prevence sociální exkluze.


2. Nový Prostor – nová cesta k návratu do společnosti 

Projekt, který předkládá Charita Olomouc funguje v Olomouci od podzimu 2001. 

Vychází z principů tzv. streetpapers ze zemí západní Evropy. Zde se tento typ práce, vzhledem k cílové skupině  se kterou pracuje, ukázal jako jeden z nejefektivnějších.
V České republice se o rozšíření tohoto způsobu práce zasazuje o.s. Nový Prostor ( dále jen NP) z Prahy, které je partnerem při realizaci projektu v Olomouci.
Program umožňuje zapojení lidí ocitajících se na okraji společnosti do prodeje stejnojmenné tiskoviny (NP). Polovina ceny časopisu připadne prodejci. Drobný výdělek je tak jedním z cílů projektu a umožňuje klientům vydělat si legitimním způsobem na základní životní potřeby. Mnohem důležitějším cílem je však získávání nebo „znovunabývání“ sociálních návyků, „klíčových kompetencí“ nutných k životu v běžné společnosti ( v zaměstnání, samostatném hospodaření, v komunikaci s úřady atd.).

V Olomouci je program realizován jako součást resocializačního programu Azylového domu Samaritán ( dále jen AD). V areálu zařízení je výdejna časopisu, která slouží také jako denní centrum prodejců. Chod zabezpečuje koordinátor programu NP ve spolupráci se sociálním pracovníkem AD a ostatními pracovníky.

Vlastní realizace předkládaného projektu má tři roviny:
1. Zajištění provozu výdeje   
Zabezpečuje jej koordinátor programu NP nebo služba Azylového domu Samaritán. Ve stanovenou dobu mohou klienti navštěvovat výdejnu, kde si nakupují časopisy, občerstvují se (káva, jídlo), konzultují své aktuální problémy.
2. Monitoring v terénu 
Zabezpečuje ho koordinátor NP nebo dobrovolníci. Jedná se o kontakt s klientem přímo na jeho prodejním místě. Kontroluje se tak dodržování kodexu prodejce*. 
3. Poradenství a sociální asistence
Zabezpečuje ho koordinátor NP ve spolupráci se sociálním pracovníkem AD. Cílem je pomoci klientům vyřídit doklady a pomoci jim se základními sociálními záležitostmi. Klientům déle zapojeným do projektu se pomáhá v posunu jejich situace k lepšímu formou individuálního poradenství.  

Cílovou skupinou 
jsou lidé v akutní nouzi starší než 16 let.
Indikací začlenění do projektu je sociální vyloučení * * obvykle spojené s hmotnou nouzí.
Jako podstatné z hlediska prevence kriminality je třeba v projektu vyzvednout tyto body:

- Má vliv na snížení drobné kriminality a pouličního „žebráctví“ a s tím spojené výdaje (škody, výkon trestu odnětí svobody, činnost policie).
- Je to dialogický prvek v místní komunitě, zapojuje veřejnost do řešení sociálně patologických jevů.
- Pro město Olomouc je důležitým krokem v řešení problematiky bezdomovectví, pomáhá zmapovat tuto oblast.


 *Etický kodex prodejce NP zakazuje
1.po dobu prodeje časopisu být pod vlivem alkoholu a jiných drog, 2. jednat agresivně, používat sprostých nadávek při styku s veřejností, ostatními prodejci nebo pracovníky výdejny, 3. požívat rasistické, sexistické nebo jiné nadávky po dobu prodeje, nebo v kontaktu s pracovníky výdejny, 4. při prodeji obtěžovat lidi a zdržovat je proti jejich vůli nebo zdržovat dopravu, 5. žebrat nebo jiným nepovoleným způsobem požadovat peníze od lidí, pokud máte na sobě průkazku prodejce ,6. vyvíjet tlak na jiné prodejce, aby se vzdali svého prodejního místa nebo jinak je v této souvislosti obtěžovat,
7. prodávat na soukromém pozemku nebo prostoru a prodávat mimo přiděleného prodejního místa, které je popsané na průkazce prodejce, 8. páchat kriminální činnost, nebo ji napomáhat, zvlášť s průkazkou prodejce nebo když máte s sebou časopisy, 9. prodávat časopisy neregistrovaným, neoznačeným, nebo vyloučeným prodejcům, 10. nesprávně vracet zpět z částky přijaté od kupujícího,11. požadovat na kupujících více než je oficiální cena časopisu,12. prodávat jiné zboží nebo časopisy mimo Nového Prostoru.

**Sociálním vyloučením se v praxi rozumí problémy osob bez přístřeší (bezdomovců), propuštěných vězňů, cizinců atd. Tyto osoby nejsou schopny kvůli své sociální situaci nebo schopnostem zlepšit svůj sociální status.

3. P- centrum – preventivní program

Nový projekt o.s. P-centrum poskytuje komplexní program sociální prevence a primární prevence drogových závislostí pro žáky základních škol, speciálních škol  a studenty středních škol v Olomouci.

Program je složen ze tří částí:
a) Komplexní preventivní program drogových závislostí
   Hlavní náplní této části projektu je realizace dlouhodobého komplexního preventivního programu založeného na principu prožitkové pedagogiky s cílovou skupinou dětí a mládeže ZŠ ( 6. – 9. třída) a speciálních škol. 

Drogová závislost bývá obvykle důsledkem celé řady rizikových faktorů a jiných sociálně patologických jevů, které se spolupodílejí na jejím vzniku.
Rodič chce vědět, jestli na škole funguje program, který nejen dítěti předá informaci, jak se zachovat, když mu drogu nabídne kamarád, ale připraví ho natolik, že se podle toho skutečně zachová. 
Proto je základem programu vzájemná komunikace dětí, interaktivní působení, společné řešení a zvládání problémů a konfliktů.
Mezi dílčí aktivity patří vyhledávání a kontaktování ohrožených dětí nebo jejich předání jiným poradenským službám, odborná podpora školním metodikům prevence, vytváření sítě škol zapojených do projektu.
Program je specifický  tím, že se zaměřuje nejen na základní školy, ale také na speciální školy (Speciální školy Olomouc-Řepčín, Výchovný ústav pro dívky na Sv. Kopečku, Dětský domov Olomouc, Výchovný ústav v Koutech nad Desnou), kterým je věnovaná v rámci prevence kriminality a sociálně patologických jevů malá pozornost.
Způsob realizace je založen na prožitkových lekcích v délce 2,5 hodiny. Prožitkové lekce tvoří jednotlivé dramatické hry, improvizace a interaktivní hry, které jsou zaměřeny na akceptaci druhého, vytvoření důvěrného a bezpečného prostředí, kooperaci ve skupině.

b) Adaptační kurzy pro 1. ročníky středních škol
   Podstatou tohoto dílu projektu je proces adaptace, který je stresovým faktorem pro každého jedince. Děti, které přecházejí ze základní školy na střední školu jsou zatíženy stresem z nového a neznámého prostředí, nových lidí – spolužáků a učitelů, musí zvládnout spoustu nových a poměrně těžkých úkolů. 
V komplikovaném období lidského dospívání je každý stres ještě zesílen zranitelností vyvíjející se psychiky. Dále je nutné si uvědomit, že každý jedinec je vybaven individuálně – ve schopnosti zvládnout stres, zvládnou adaptaci apod.
Adaptační kurz může výrazně napomoci studentům zvládnout zcela nové a mnohdy obtížné situace.
Je to vhodný a účinný program, který je prevencí nežádoucích patologických jevů.
Způsob realizace spočívá v řešení úloh, které odhalují schopnosti týmové práce, v seznamovacích hrách, v blocích prožitkových her, v didaktických hrách.
V průběhu října až listopadu 2004 se uskuteční třídenní kurzy pro celé třídy a učitele. Jde 
o celkem 8 kurzů.

c) Tolerance
Poslední část projektu je zaměřena na téma tolerance ke znevýhodněným skupinám – k menšinám, postiženým a cizincům.

Realizace je zabezpečena dopoledními projekcemi filmů  z archivu Festivalu Jeden Svět, a to třikrát týdně dopoledne ( mimo prázdnin ) v průběhu měsíců únor – prosinec 2004.
Filmy budou promítány v původním znění s titulky v jazyce, který se žáci/studenti učí ve škole. Projekce tak mají návaznost na osnovy občanské nauky i výuku anglického, německého a francouzského jazyka.
Po projekci filmu vybraném k jednotlivému tématu se studenti rozdělí do debatních skupin a pokusí se najít odpovědi na některé otázky ( např. jak a čím jsou znevýhodněni, čím jsou jiní, proč, kde jsou bariéry a kde mají kořeny, jaká mohou být řešení…), jednotlivé skupiny budou hledat argumenty.


4. Aktualizace vybavení Informačního centra mládeže

Předkladatelem projektu je Dům dětí a mládeže Olomouc.
V jeho prostorách bylo v roce 1997 v rámci Programu prevence kriminality na místní úrovni zřízeno Informační centrum mládeže Olomouc (dále jen ICM). Vybudování tohoto informačního zařízení bylo podpořeno také státní dotaci MV ČR  ve výši 100 000 Kč.
V roce 2000 se ICM stalo členem Asociace informačních center mládeže České republiky (AICM) a obdrželo certifikát kvality.

ICM vznikalo se záměrem soustředit a poskytovat mladým lidem informace nejen 
o možnostech aktivního trávení volného času ve  městě,  ale i o způsobech vyhledávání nejrůznějších informací týkajících se dalších oblastí  života mládeže. 
Takto shromážděné aktuální údaje - na jednom místě , volně a bezplatně - nejsou nikde jinde k dispozici.
Je zde přítomna i kvalifikovaná poradenská služba, která v případě potřeby pomůže 
s vyhledáváním informací. 

Prostřednictvím dotací (MV ČR,  MŠMT ČR, Město Olomouc) bylo zakoupeno původní vybavení pro zajištění fungování ICM – tedy především katalogy pro zařazení informací na papírech, počítače pro zpřístupnění informací přes internet a vytvoření vlastních databází 
o mládeži a pro mládež z Olomouckého kraje.
Služby ICM se postupně rozšiřují dle poptávky klientů. 
V ICM je nyní k dispozici přístup na evropskou informační síť mládeže - Eurodesk. Zájemci si zde mohou také zakoupit formulář přihlášky na školu. O tuto nabídku je velký zájem protože nejbližší prodejny  tiskopisů jsou v Brně a v Ostravě.
Od 2. 9. 2003 rozšířilo ICM svoji činnost a působí také ve vestibulu hlavního nádraží  ČD Olomouc.
Klientelu ICM tvoří převážně studenti středních škol a univerzity.

Z důvodu zefektivnění činnosti ICM je základem projektu obnovení vybavení 3 počítačů. Součástí programu je informační akce k činnosti ICM v rámci Týdne pro Evropu. 
Poslední část projektu tvoří příprava a tisk propagačních materiálů, které budou distribuovány do škol,  klubů mládeže a umístěny v prostředcích městské hromadné dopravy.


5. Komunitní centrum Khamoro

Projekt vznikl v rámci Programu prevence kriminality v roce 2000 pod názvem „Sociální práce s mládeží v problémové lokalitě“. Jedná se o etablovaný program, který se od roku 2002 rozvíjel pod názvem „Komunitní centrum Khamoro“, kdy se jeho součástí stala i romská mateřská školka.

Předmětem projektu je náplň volného času dětí a mládeže v Komunitním centru Khamoro v problémové lokalitě Nový Svět. Zde jsou v důsledku existence sociálních bytů  (panelový dům Přichystalova 70) a holobytů soustředěny sociálně slabé rodiny. Jejich strukturu tvoří ze 41 % romské rodiny*. Tímto způsobem došlo na poměrně malém území k neúmyslnému sestěhování problémových a společensky hůře přizpůsobivých občanů.  
Z důvodu nedostatečně naplněného volného času dochází k častému výskytu konfliktních situací, které vyúsťují do různých forem společensky nepřijatelného  chování.

V evidenci odboru sociální pomoci MmOl bylo v loňském roce 48 nezletilých dětí, u kterých byla řešena trestná činnost, záškoláctví, útěky z domu  apod. V současné době je u 6 z nich nařízen soudní dohled, u 3 dohled obce a 8 nezletilým byla soudem nařízena ústavní výchova.




* údaj z října 2003

Statutární město Olomouc postupně zajistilo ve sklepních prostorách domu Přichystalova 70 dvě místnosti pro klubovou činnost. Charita Olomouc je realizátorem organizování a zajišťování zájmových aktivit pro děti a mládež z této lokality i v příštím roce 2004 .
Náplň činnosti jednotlivých aktivit bude, dle předkladatele projektu, vycházet především ze zájmu dětí a mládeže. Cituji: „zúčastněným se budeme snažit vytvářet podmínky a prostředí, které  bude rozvíjet jejich individuální vlohy a schopnosti, tvořivost, úctu k sobě a druhým všeobecný rozhled, zdravý životní styl“.
Podobné aktivity jsou směřovány do centra města, které je opět hojně osídleno romskou menšinou.

Cílem Komunitního centra Khamoro – Sluníčko pro romské děti je integrace romské komunity do majoritní společnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím majority, zmírnění sociálního dopadu nestabilní rodiny a předcházení výskytu sociálně patologických jevů.
Program je přizpůsoben zázemí rodiny přímo v místě bydliště. Stacionář se zaměří na poskytování  výchovných, psychomotorických a aktivizačních služeb.
V odpoledních hodinách bude poskytovat prostřednictvím dobrovolníků pomoc s doučováním.  
Cílová skupina má cca 50 členů. Kritériem pro začlenění do odpolední části organizovaných aktivit je sociální potřebnost, věk 7- 18 let  a pro zařazení do doučování jsou rozhodující školní výsledky.  

Projekt počítá  v roce 2004  s následujícími  aktivitami:

* Každý týden:  Po – dramatická a keramická dílna, Út – skautská družina, St-hudební výchova, Čt – výtvarně dramatická výchova, Pá- sportovní odpoledne (1x za 14 dní bazén, fotbal atd…). Mimo obvyklé aktivity byla zprovozněna počítačová učebna a pingpongové stoly. Zaměstnanci Charity Olomouc se věnují dětem každý pracovní den od 13.30 do 18. 00 hod. a jednou měsíčně i v sobotu.
* Měsíčně: výprava na jeden den (v sobotu) někde do okolí (prohlídky hradů,  jeskyně, příroda), kulturní akce (divadlo, kino, besídky – mikulášská, vánoční, ke svátku žen – pro maminky)
* Jaro, podzim, léto: vícedenní výprava.
Personálně je projekt zajištěn koordinátorem volnočasových aktivit , romskou asistentkou a dobrovolníky z řad studentů.

Přínosem pro realizaci programu zůstává i v příštím roce spolupráce s odborem sociální pomoci MmOl, s Junákem – 9. Střediskem Jana Bosky Olomouc, s odborem sociálních služeb a zdravotnictví MmOl.
Kvalita projektu je z hlediska celkové organizace poskytovaných služeb zajišťována pravidelnými poradami, zpětnou vazbou příjemců služeb a Rady Charity – poradního orgánu Charity.
Program má od počátku odborného garanta, kterým je  Mgr. Zdeňka Jařabová – vedoucí Romského projektu při Filosofické fakultě UP Olomouc. Tento garant konzultuje kvalitu práce s pracovníky na společných setkáních a odpovídá za odbornou úroveň poskytovaných služeb.



  
6. Týden s prevencí nejen v dopravě

Předkladatelem projektu, který je volným pokračováním projektů z předchozích sedmi let je Preventivně informační skupina Okresního ředitelství Policie České republiky Olomouc 
a Statutární město Olomouc.

Připravovaný program pro rok 2004 bude vyvrcholením této již tradice prezentačně propagačních akcí. Jejich smyslem je přispívat ke změně postojů v chápání policejních složek nejenom jako represivního orgánu, ale především jako služby veřejnosti.
Při těchto projektech se prioritně zaměřujeme na mladou generaci, zejména žáky prvního stupně základních škol, protože u této věkové skupiny považujeme prevenci za nejefektivnější.
  Zmíněný projekt je navíc typickým příkladem toho, jak se městu během osmiletého období existence programu prevence  kriminality podařilo vytvořit mechanismus spolupráce orgánů samosprávy, státní správy, policie a zainteresovaných nestátních subjektů působících na území města. Tato skutečnost bude prezentována na  konferenci, která se uskuteční pod názvem „Primární prevence sociálně patologických jevů ve městě Olomouci“.

  Program bude probíhat v týdnu od 13. 9. 2004 – 19. 9. 2004.
Na každý den týdne je připravena samostatná část projektu, celotýdenní policejní preventivní aktivity vyvrcholí ve dnech 17. 9. – 19. 9. 2004 na Výstavišti Flora Olomouc na Výstavišti Flora Olomouc jako součást výstavy Autosalon 2004.
Vzhledem k tomu, že zřejmě i rok 2004 bude Policejním prezidiem ČR vyhlášen rokem „Bezpečnosti v dopravě“, je program z hlediska obsahového zaměření orientován z větší části na bezpečnost v dopravě.

Mezi navrhované části projektu patří:
* Den na dopravním hřišti  spojený se soutěží. 
* Besedy a přednášky pro seniory a zdravotně postižené občany se zaměřením na osobní bezpečnost a bezpečnost v dopravě ( přímo v domovech pro důchodce, v domech s pečovatelskou službou, klubech pro důchodce apod.).
* Den s prevencí na silnici – dopravně bezpečnostní akce zaměřená na řidiče motorových vozidel, cyklisty a chodce.
* Konference „Primární prevence sociálně patologických jevů ve městě Olomouci“  spojená s výstavou  propagačních materiálů, tiskovin, video.
* Realizace prezentační akce policejních složek na Výstavišti Flora a.s. v rámci Autosalonu 2004 ( simulace dopravní nehody, ukázka práce záchranářů – záchranný integrovaný systém, ukázka výcviku služebních psů, provádění orientační dechové zkoušky na alkohol, poradenská služba učitelů autoškoly, preventivní pojízdné pracoviště MPO, mobilní dětské dopravní hřiště MPO, protidrogová problematika Celního ředitelství Olomouc atd.).

   Kromě Preventivně informační skupiny Okresního ředitelství Policie ČR Olomouc a manažera prevence kriminality se na projektu bude podílet také preventivní skupina Městské policie Olomouc, Celní ředitelství Olomouc, Záchranná služba Olomouc, Omnis Olomouc a.s. Nadace Bezpečná Olomouc a další subjekty spojené s realizací konference.

Pouze zdánlivě nesouvisejí součástí projektu je obměna reklamního poutače v rámci Městského informačního a orientačního systému na náměstí Národních hrdinů z roku 2003. 



7. Dětské denní centrum

Jedná se o kontinuální projekt z předchozích let známý pod názvem „Středisko prevence drogových závislostí“, který obsahoval kromě činnosti socioterapeutického klubu i další aktivity, které jsou pro rok 2004 vymezené v samostatném projektu s označením
 „ P-centrum-preventivní program“. 

Cílem programu denního centra je posilování sociálních, komunikačních dovedností na úroveň vrstevníků těchto dětí, změna vzorců chování a odklon od sociálně patologických jevů. 
Cílem je také předejít ústavní výchově a trvalé psychiatrické péči pro tyto děti.
Dalším cílem je „výuka“ smysluplného trávení volného času v městském prostředí i přírodě, lepší sebepoznání a poznání druhých, větší porozumění osobním a sociálním problémům, nácvik alternativ jednání v obtížných životních situacích a jiné „prosociálně“ orientované dovednosti, které mají tyto děti zpravidla velmi narušeny.

Část dětské populace ohrožené rizikovými projevy  vychází z rodin socioekonomicky slabých anebo z rodin s problémem závislosti.
Jde o děti s nízkou schopností sebekorekce, s poruchami pozornosti, zvýšeným psychomotorickým neklidem, většina dětí má problémové chování  - experimenty s drogami, krádeže, šikana, záškoláctví, útěky z domova, agresivita.
Jejich problémem je komunikace s vrstevníky a dospělými.Vzhledem ke svému problémovému chování jsou děti zpravidla vyloučeny z většiny možností organizovaného trávení volného času ve skupinách vrstevníků ( zájmové a sportovní kroužky).
Možnosti léčby, sociální podpory a specifických terapeutických intervencí jsou vymezeny možnostmi standardní sítě odborných pracovišť, kde se nabízí následující modality:
* Rezidenční léčba v dětských psychiatrických léčebnách 
* Pobyt dítěte v diagnostickém, případně výchovném ústavu
* Ambulantní péče psychiatrů, psychologů a pedagogicko psychologické poradny
* Sociální intervence orgánů péče o rodinu

Nevýhodou ústavní péče je vytržení z přirozeného prostředí rodiny, školy, apod., naopak ambulantní péče je intervencí krátkodobou – 1-2 hodiny měsíčně. 

Z výše uvedeného vyplývá potřeba dalších zařízení typu denní stacionář pro problémové děti, kde se nabízejí možnosti dlouhodobé a systematické práce.
Rozsah poskytované péče je cca 8 hodin měsíčně v pravidelných odpoledních programech. Další prostor pro terapeutické působení se otevírá při pravidelných víkendových a pobytových akcích organizovaných alespoň dvakrát měsíčně.

Klientem dětského centra jsou děti ve věku 7 – 15 let, děti z rodin s problémy závislostí rodičů na NL, děti ze socioekonomicky slabých rodin, děti zanedbané, týrané a zneužívané. 
Klientem nemůže být dítě se současným závažným mentálním, tělesným, nebo smyslovým handicapem.
V současné době navštěvuje klub 22 dětí, z toho je 8 děvčat.
Věková struktura:
* 11 – 14 let : 18 dětí
* 15 – 18 let:    4  děti     

Realizace programu má několik rovin:
* Klubová setkání 
Dvouhodinové strukturované aktivity v uzavřené skupině. Program je zaměřený na sebepoznání, sebepřijetí, práci s emocemi, verbalizaci prožitků, podporu koheze skupiny, udržení koncentrace pozornosti, prožívání kontrastu napětí – uvolnění, uvědomování si vlastních limitů, potřeby místa, bezpečí, opory.
* Individuální konzultace
Dle potřeby klienta – preferujeme společné konzultace s rodiči i dítětem, mohou být i oddělené.
* Víkendové aktivity 
Cíle jsou obdobné klubovým setkáním, výhodou je delší čas strávený s dětmi, větší prostor na prohloubení důvěry, pozornost dětí je pozitivně ovlivněna přírodou, děti se učí pohybovat v přírodě v kontrastu k jejich životu převážně na městských ulicích.
* Prázdninové akce
Jedná se o pravidelné pobyty o jarních a letních prázdninách. Tábory mají vždy konkrétní téma (např. historie, cestování po zemích světa apod.). Protože děti s rodiči většinou na společné dovolené nejezdí je cílem těchto činností umožnit jim poznávání míst mimo Olomoucký kraj, 
Programu centra se v roce 2004  zúčastní 30 dětí. Téměř 80% z nich se v projektu udrží celý rok.
Do pravidelných konzultací se pokusíme  zapojit alespoň 50% rodičů dětí.
V průběhu roku se uskuteční 160 strukturovaných odpoledních programů v centru a 18 pobytových a víkendových akcí.

8. Prevence násilí v rodině a besedy pro seniory

Předkladatelem projektu s kompletním názvem „ Prevence násilí v rodině pro žáky devátých tříd základních škol. Besedy pro seniory o zásadách osobní bezpečnosti na téma –„Jak se nestát obětí trestného činu“ „ je občanské sdružení Bílý kruh bezpečí (dále jen BKB), pobočka Olomouc. 

Bílý kruh bezpečí je občanské sdružení s celorepublikovou působností, které od roku 1991 
( v Olomouci od roku 1994 ) poskytuje komplexní odbornou pomoc obětem trestných činů a jejich rodinám. 
Poradny BKB navštěvují lidé poškození nejrůznějšími druhy kriminality, avšak stále rostoucí část klientely tvoří oběti násilí v rodině. Až na výjimky se jedná o ženy týrané svými manžely či druhy.

BKB se problému násilí v rodině věnuje intenzivně již několik let  také v rámci prevence kriminality. Projekty olomoucké pobočky BKB jsou v podstatě trvalou součástí Programu prevence kriminality. 
Do této oblasti náleží i projekt výchovně vzdělávacích besed pro žáky 9. tříd. Tento program již realizovala regionální poradna BKB v Ostravě a také poradna BKB v Plzni.
Projekt vyhází ze skutečnosti, že děti bývají svědky násilného jednání dospělých členů rodiny  a toto jednání se pro ně stává vzorem. Dítě si vytvoří názor, že násilím je možno řešit problém a účinně prosazovat své názory, ukázňovat, zastrašovat a trestat druhé.
     
Výzkumy ukazují, že z dětí vyrůstajících v takových rodinách se stávají osoby náchylnější ke kriminalitě, ale také k viktimizaci, požívání drog, prostituci. Rovněž prokazují, že násilné chování má nerozlučnou genetickou a zkušenostní složku.Děti vystavené násilí se naučí zpracovávat podněty ze zevního prostředí jinak než děti, které násilí vystaveny nebyly. Naučená útočnost se u těchto dětí často stává trvalým rysem osobnosti.

Cílem projektu je především prevence viktimizace. Besedy jsou určeny rizikovým skupinám, ke kterým se řadí děti a senioři.
V případě prevence násilí v rodině, beseda přináší žákům základní informace  o existenci násilí v rodině, jeho různých projevech, možných příčinách, možnostech obrany, upozorňuje na rizika při volbě životního partnera, podává informaci o institucích poskytujících obětem domácího násilí v rodině radu a pomoc. Každý žák obdrží informační brožuru.

Způsob realizace bude spočívat v provádění besed dobrovolníky BKB, vždy jeden muž a jedna žena. 
Jednotlivé školy a kluby seniorů budou osloveny prostřednictvím odboru školství a odboru sociálních služeb a zdravotnictví Magistrátu města Olomouce s konkrétní nabídkou.


 
9. Školní interaktivní program

Jedná se o pokračující projekt z roku 2003, který realizuje v rámci regionu občanské sdružení „Sdružení D“.
Sdružení D vzniklo v roce 2 000 jako dobrovolná účelová platforma učitelů, pedagogů 
a lektorů dramatické výchovy olomouckého regionu za účelem prosazování metod dramatické výchovy do vyučovacího procesu. Činnost sdružení je směřována do třech oblastí:
* Příprava projektů dramatické výchovy
* Vzdělávání učitelů
* Práce s dětským kolektivem

Program se svým zaměřením řadí do okruhu primární protidrogové prevence. V porovnání se   dvěma předkládanými projekty občanského sdružení P-centra z téže oblasti je specifický 
v použití metody strukturovaného dramatu, a to týmem zkušených pedagogů, absolventů katedry výchovné dramatiky DAMU Praha.

Cílem projektu je  rozvíjet sociální cítění dětí s ohledem na prevenci sociálně patologických jevů  a rozšířit dovednosti zejména školních protidrogových koordinátorů v použití metody strukturovaného dramatu v rámci vlastních minimálních programů prevence na jednotlivých školách.

Cílová skupina
* žáci 8. a 9. tříd základních škol a 1. ročníků středních škol města Olomouce a okolních obcí ( 16 tříd, cca 460 žáků )
* učitelé, pedagogové ( školští protidrogoví koordinátoři, učitelé občanské nauky, rodinné výchovy, třídní učitelé, cca 25 pedagogů )

Způsob realizace
* Tým realizátorů vytvoří dva tříhodinové interaktivní zážitkové projekty zpracovávající:
- skutečný příběh dívky, která se, ačkoliv byla jen dočasnou uživatelkou drog, dostává do konfliktu se zákonem a hrozí ji trestní obvinění ,
- příběh chlapce, který se kvůli drogové závislosti ocitá „na ulici“ a musí čelit nejen problémům spojeným se závislostí, ale i s nevšímavostí okolí, která vlastní problém ještě více prohlubuje a vytváří potenciál pro rizikové a kriminální chování.
Podrobný popis příběhů je součástí projektové dokumentace.
Program bude uveden v 16-ti třídách vybraných škol města Olomouce a okolí prostřednictvím sociodramatu.
Projektům ve školách budou předcházet, podobně jako v roce 2003, semináře s učiteli. Tyto semináře jsou inspirací pro následnou práci s tématy v hodinách rodinné a občanské výchovy.

V roce 2003 trval projekt v každé škole celé dopoledne a většinou se jej účastnil také učitel. Ne ve všech školách se podařilo přijít ke stejným závěrům, ne na všech školách měl projekt stejný emocionální dopad. Ve všech školách se ovšem podařilo formulovat rizika spojená se zneužíváním drog a příčiny lhostejnosti a sociálního vylučování prohlubujících patologií zmíněného jevu.
Dále se podařilo ve všech třídách zanechat dostatek informačního materiálu o zařízeních a službách primární protidrogové prevence v regionu. 
Jako nejslabší se zatím jeví osobnostní „připravenost“ dětí a mládeže umět si účinně v podobné krizové situaci poradit, vyhledat pomoc nebo se spojit s profesionály. Proto bude do dalšího pokračování promítnut nácvik  takových postupů.
Tímto způsobem je zajištěna systémovost a koncepčnost programu do příštího období, což je z hlediska posuzování primární protidrogové prevence důležité a čím se odlišuje od spíše jednorázových osvětových akcí. 
 

10. Volnočasové aktivity romských dětí a mládeže

Projekt je součástí Programu prevence kriminality od roku 2001. Za toto období se podařilo na základě každoroční státní dotace od MV ČR  a finančního příspěvku z městského rozpočtu zřídit a vybavit posilovnu a materiálně a personálně zabezpečit činnost výtvarného a hudebního kroužku v olomoucké pobočce o.s. Společenství Romů na Moravě.
Trvalou součástí programu je i letní tábor v rekreačním zařízení Domu dětí a mládeže Olomouc na Pohořanech.  

Protože program respektuje jednu z hlavních priorit, a to podporu integrace etnických menšin a je v souladu s usnesením vlády ČR k této problematice, doporučujeme v jeho realizaci pokračovat  Jeho základním cílem je podporovat aktivity romských občanských sdružení, které se zaměřují na programy volnočasových aktivit pro romské i neromské děti a jejichž prostřednictvím usilují o integraci a pozitivní vnímání romského etnika majoritní společností. 

Realizátorem projektu je občanské sdružení Společenství Romů na Moravě, jehož olomoucká organizace existuje od roku 1992 a má asi 190 registrovaných členů. Z hlediska prevence kriminality ve městě je důležitá také její osvětová činnost, která se zaměřuje na:

- protidrogovou problematiku (distribuce letáků mezi prodejce volně zneužitelných látek a mezi potenciální uživatele v rámci romské populace),
- monitoring porušování lidských práv a dohled nad rasisticky motivovanými činy.

V roce 2004  půjde o podporu těchto konkrétních aktivit:
* Letní tábor v rekreačním zařízení DDM Olomouc na  Pohořanech.
* Hudební kroužek v komunitním centru v městské části Pavlovičky, který se snaží udržet tradici romského folkloru. Kapela vystupuje při různých akcích, např. Romská pouť na Svatém Kopečku, festival ve Strážnici a dále na letních táborech, na mikulášských besídkách a na dalších společenských akcích.
* Výtvarný kroužek, který  probíhá 1x týdně, zpravidla po dvou hodinách také v komunitním centru v městské části Pavlovičky, je mezi dětmi velmi oblíbený. Jeho prostřednictvím se pobočka účastní různých výstav výtvarných prací, např. v Romském muzeu v Brně.
* Sportovní aktivity- posilovna, fotbal, turistika.
* Poznávací zájezdy pro rodiče s dětmi   (Brno- Romské muzeum a historické památky, Boskovice –westernové městečko)
    

11. Pozitivní diváctví a bezpečný stadion

 Jde o pokračování pilotního projektu z roku 2002, který byl podpořen státní dotací z MV ČR i v roce 2003.
    Projekt je složen ze dvou částí, a to z části věnované sociální prevenci a části situační prevence. Realizátorem projektu je SK Sigma Olomouc a.s.
     Část sociální prevence se uskutečňuje pod názvem „Pozitivní diváctví“ .
V jejím rámci byl vybudován přímo na Andrově stadionu „nízkoprahový“ Junior fan klub pro mladé fotbalové příznivce ve věku 8 - 10 let, kteří  nejsou sportovně organizováni. Tito  jsou pod odborným vedením pracovníka klubu „clubworkera“ (student FaTK UP Olomouc) vedeni k tzv. “pozitivnímu“ diváctví. Jeho podstata spočívá v postupném pozitivním svázání jednotlivce s Junior fan klubem. Tento vztah je dále prohlubován propracovaným  motivačním systémem. 

Dosavadní výsledky realizace projektu hodnotí clubworker těmito slovy:
“ Díky vzájemné spolupráci města Olomouce a fotbalového klubu  SK Sigma, dostala skupina mladých 

chlapců, rekrutujících se  převážně ze žáků ZŠ Na Hradě možnost navštěvovat nový fotbalový kroužek s  názvem  Junior Fan klub. Tento kroužek mohl vzniknout na základě projektu Pozitivní diváctví a bezpečný stadion.
Už z názvu může být patrné, jakým směrem se samotný kroužek ubírá. Kluci měli možnost zahrát si nejen na hřištích SK Sigma, ale také mohli proniknout do zákulisí, nahlédli do šaten svých fotbalových vzorů, „sáhli“ si na poháry získané klubem, mohli se posadit do křesel v novinovém centru, kde seděla již nejedna hvězda našeho fotbalu…
Můžeme tedy bez nadsázky říct, že kluci se nadechli atmosféry velkého fotbalu. Pokud nám počasí přálo, chodili jsme tedy na hřiště nebo jsme využívali již zmiňované prostory tribuny stadionu. V zimním období jsme několikrát využili klubovnu a tělocvičnu při ZŠ Heyrovského.
Vrcholem však bylo to, že jsme dostali tu čest, shlédnout mistrovská utkání na domácím stadionu. Jsem rád, že chlapci si všímali nejen samotné hry, ale i chování ostatních fanoušků kolem nás. Sami poznali rozdíl mezi vhodným a nevhodným chováním diváků na stadionu.
Věřím, že do budoucna se nám podaří vychovat si ty „pravé“ fanoušky, i když vím, že je to běh na dlouhou trať…“ 

V roce 2004 patří mezi hlavní způsoby realizace této části projektu:
* využívání již vybudovaného klubového zařízení a zázemí k besedám, schůzkám a soutěžím
* činnost clubworkera
* vyčlenění samostatného sektoru na stadiónu pro žáky základních škol až pro 500 žáků
* zapojování žáků do různých činností – prodej bulletinů, distribuce letáků, podávání míčů při utkání, do soutěží apod.)
Základním cílem projektu je odvedení pozornosti a zájmu mladých lidí od společensky nežádoucích aktivit (kriminalita, drogy) ve prospěch fandovství vlastnímu klubu. 

  Část situační prevence projektu řeší aktuální stav projevů násilí a vandalismu spojeného  s konáním fotbalových utkání instalací kamerového systému přímo na fotbalovém stadionu. 
Za přispění Nadace Bezpečná Olomouc, státní dotace MV ČR a Statutárního města Olomouc byla na stadionu v roce 2002 instalována bezpečnostní kamera, která je v rámci projektu na rok 2003 rozšířena o zařízení pro zpracování záznamu a zabezpečovací signalizaci. 

V zájmu lepší možnosti přímého působení na diváka prostřednictvím rozhlasu bude pořízena nová, případně modernizována stávající rozhlasová aparatura s příslušenstvím. 
Toto zlepšení technického zařízení na stadionu přispěje k lepší komunikaci za účelem potlačování projevů diváckého násilí a dalších nežádoucích jevů na stadionu v průběhu fotbalových utkání.


12.Komunitní práce s ohroženou mládeží


Projekt občanského sdružení Caduceus se sídlem v Olomouci, Dolní náměstí 38 nabízí, prostřednictvím terénní sociální práce (streetwork) a nízkoprahového klubu, již osmým rokem v olomoucké aglomeraci takové alternativy trávení volného času pro neorganizovanou mládež, které vycházejí z primárních potřeb cílové skupiny a současně rozvíjejí její schopnost participace na společensky akceptovatelných možnostech seberealizace.
     Výsledným efektem je snižování nebezpečí ohrožení cílové skupiny multispektrálními  sociopatogennímmi vlivy, které vyplývají ze sociálního postavení a generační revolty dospívající mládeže.

     Cílovou skupinou je mládež ve věku 14-20 let ( z majority i minorit bez sociálního, vzdělanostního a dalšího diferencování ), která : 
* nemá jasně vyhraněnou identitu ani zájmy, není organizována (zájmově, ani politicky),
* většinou nedovede strukturovat volný čas (často nemá pozitivní vzory 
v rodině ani mimo ni ), 
* má malou zásobu způsobů prožívání volného času, 
* je výrazně ohrožována  sociopatogenními vlivy, 
* má sklony experimentovat s rizikem (alkohol, drogy, drobná kriminalita), 
* dosud se ale nedostala do drogové závislosti,.

V rámci realizace podporuje projekt i mládež, která do uvedené cílové skupiny přímo nespadá.  Jedná se zejména o jedince, kteří bývají aktivnější a často se seberealizují formou dobrovolné spolupráce na realizaci projektu.
   
Realizace projektu probíhá v několika rovinách:

* Práce na ulici – streetwork
Práci provádí sociální pracovníci tzv. streetworkeři:
o orientují se na monitorování a kontaktování cílové skupiny projektu v jejím přirozeném prostředí (bydliště,  ulice parky, restaurace, kluby,  apod.)
o navazováním neformálních kontaktů oslovují jednotlivce i skupiny, vedou s nimi dialog, zjišťují zájmy a zaměření. Vytváří si představu o intenzitě ohrožení cílové skupiny. Na problémy a otázky pomáhají mladým lidem nalézt odpověď a řešení. Podle potřeby jim zprostředkovávají odbornou pomoc.
o informují je o činnosti a akcích komunitního centra a diferencovaně jim nabízí  zapojení do činnosti
o vytvářejí kasuistickou dokumentaci o metodách práce, kontaktech  a krizových situacích členů cílové skupiny. Tyto informace jsou projednávány na pravidelných pracovních poradách, případně na supervizních setkáních
o nabízí poradenství s následným odkazem na odborné instituce a zařízení v souladu s povahou osobního problému jednotlivce nebo skupiny z řad cílové skupiny projektu.
V souvislosti s realizací projektu Romanodrom jsou zvlášť k průzkumu vyčleněny lokality, v nichž je koncentrovaná romská minorita.

* Komunitní práce
je provozována v „nízkoprahovém „ Klubu Na Paldě “(Palackého 8, 772 00 Olomouc), kde vytváří prostor k setkávání neorganizované mládeže, odpočinku, zábavě i tvořivé práci. Komunitní práce v nízkoprahovém klubu je realizována prostřednictvím základního a nejdůležitějšího principu -  a to komunikací.
Dalším místem je klubovna Na Dolňáku  ( Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc), která slouží ke specifickým činnostem, které nelze aktivovat v Klubu na Paldě. Jsou to činnosti, které jsou pravidelné a vyžadují jistý druh organizace a vedení.
     Tato zařízení jsou ošetřena základními  zásadami – žádné drogy, žádné násilí a vzájemná tolerance, vstup do klubu je bez nároku na registraci osobních údajů, pravidelné návštěvnosti, nutnosti podílet se na aktivitách klubu či podřízení se a zapojení se do aktuálního programu v klubu – princip „nízkoprahovosti“. 

* Práce s dobrovolnými spolupracovníky projektu
Služby projektu jsou poskytovány celoročně pravidelně v pracovních dnech v době od 14 do 20 hodin. V případě potřeby, nebo na základě speciálně zaměřených požadavků  jednotlivců a zájmových skupin, jsou služby realizovány a nabízeny i mimo uvedenou dobu (osobní kontakty, či řešení krizových situací mimo uvedenou pracovní dobu, projekty a aktivity členů cílové skupiny ve dnech pracovního volna klidu, mimořádné programy v době prázdnin, atd.).

Klub na Paldě
Jako vhodné alternativy trávení volného času se osvědčily tyto aktivity: 
* Filmový den- jeden den v týdnu je promítán film, který se vztahuje k určitému tématu a je posléze konzultován s klienty.
* Výstava - začátkem měsíce je uspořádána výstava obrazů či fotografií klientů nebo studentů.
* Přednáška - max.2x za měsíc je uspořádána přednáška s různými druhy témat.
* Kuchařský den – max. 2x za měsíc je realizován den, který je věnován různým druhům kuchyní z různých zemí.
* Výtvarné workshopy- klienti si mohou vyzkoušet řadu různých výtvarných technik.
* Výtvarné dílny.
* Bubnování.
* Výjezdy mimo klub – pobyty, cykloturistika, turistika, vodácké sporty.
* Oslavy svátků- Velikonoce, Vánoce a jiné.
* Návštěvy jiných zařízení.

Osobně prospěšné aktivity:
* pomoc v krizových situacích
* doporučení odborné pomoci (psycholog, poradny, úřad práce…)
* zprostředkování kontaktu
* koordinování služby, či pomoci, která byla klientovi nabídnuta
* pokračování v post péči o klienta

Klubovna na Dolňáku
Tato klubovna je určena pro činnost a práci s romskou komunitou. Probíhá zde sociální práce a níže uvedené aktivity:
* taneční kroužek Latino
* taneční kroužek romských tanců
* taneční skupina Anubis
* jednou měsíčně semináře a besedy vztahující se k právům a povinnostem dětí a mládeže, k osobní hygieně, k osvojení sociálních dovedností 
* poslechové dny
K nepravidelným činnostem patří např. pomoc při řešení školních otázek, práce na PC atp.

Mikroprojekty
jsou doplňujícími aktivitami hlavního projektu komunitní práce s ohroženou mládeží a řadí se k nim:
* Drogy a umění
* Bambiriáda – prezentace činností občanských sdružení dětí a mládeže, sdružení pro děti a mládež  a středisek volného času, která probíhá souběžně v celé řadě měst České republiky
* Graffity show
* Fiktivní nakladatelství KREATORIUM, v rámci kterého vznikají literární díla přednášená při večerech autorského čtení, sebraná jednou ročně do sborníku vydávaná v samostatné příloze TRIPOSKOP měsíčníku Zelení a doba
* a jiné akce, které vznikají v průběhu roku na základě výstupů, které  jsou zpracovány komunitními a terénními pracovníky.


 V roce 2002 byly občanskému sdružení poskytnuty další prostory na Sušilově náměstí v Olomouci , kde bude vybudován komplex nabídek pro trávení volného času.
Jedná se o tyto záměry:
* 2 hudební zkušebny, na jejichž realizaci se budou podílet sami hudebníci
* taneční prostory
* výtvarná dílna
* herna, k dispozici bude kulečník, stolní fotbal, šipky, stolní tenis, 
* umělá stěna
* u-rampa
* terapeutická místnost
* kontaktní místnost pro terénní sociální pracovníky
* klubovna.


























Příloha 1


POUŽITÍ OBJEKTOVÉHO PŘÍSTUPU PRO SBĚR ÚDAJŮ O INOVACÍCH


ÚVOD

380.	2. kapitola tohoto manuálu popisuje dva způsoby sběru dat o inovacích. Sběr informací o inovačních činnostech od inovujících i neinovujících podniků je známý jako "subjektový přístup", zatímco sběr informací o specifických inovacích se nazývá "objektový přístup". Tyto termíny budou užity v dalším textu přílohy 1.

381.	Tento manuál doporučuje subjektový přístup jako metodu, kterou by měly země provádějící šetření o inovacích použít. Avšak použití objektového přístupu může přinést velmi cenné dodatečné údaje, obzvlášť, pokud je použití tohoto přístupu realizováno zároveň s použitím přístupu subjektového. Tato příloha proto popisuje způsob, jakým je možné objektový přístup použít v zemích provádějících šetření o inovacích zároveň se subjektovým přístupem. Údaje o konkrétních inovacích mohou být sestaveny i na základě použití metod, které jsou založeny na literatuře. O těchto metodách pojednává druhá část této přílohy.

1.	ŠETŘENÍ O konkrétních INOVACÍCH
1.1.	Problémy při sběru dat, které vznikají při použití objektového přístupu 

382.	V některých případech je inovační politika státu zaměřena na podporu určitých konkrétních typů inovací a údaje jsou tedy požadovány za konkrétní typ inovace. V jiných případech jsou státní programy na podporu inovační politiky zaměřené na podniky, např. na posílení příslušných typů inovačního chování a k monitorování příslušného programu budou tedy požadovány údaje na úrovni podniku. Existují tedy požadavky jak na data o inovujících firmách, tak na data o inovacích, které firmy uplatňují. Dosavadní zkušenosti také ukazují, že některé typy datových položek je lépe zjišťovat na úrovni konkrétních inovací než vzhledem k určité inovující firmě.

383.	Jedna z oblastí, která je předmětem zájmu institucí sbírajících data, se vztahuje k měření výdajů na inovace a vztahu těchto výdajů k finančním výnosům, které je možné k inovacím přiřadit. Dokonce pro určité inovace se výdaje pravděpodobně vyskytují v průběhu několikaletého období, které se může překrývat s celou řadou období, ve kterých probíhají šetření o inovacích. Podobně výnosy mohou nastat až během období, které se může lišit od období, ve kterém byly výdaje vynaloženy. Pokud podniky během sledovaného období zavedou více než jednu inovaci, komplikace se násobí - pro podnik je pak velice obtížné měřit výdaje na své inovace a vztahovat je pak k finančním dopadům. Pro konkrétní inovaci, obzvlášť pokud jde o nejvýznamnější inovaci v podniku, nejsou problémy tak rozsáhlé. Obecně jsou podniky schopny vykázat výdaje a s nimi spojené přínosy o jejich nejvýznamnějších inovacích.

384.	Další oblast, kterou není možno adekvátně měřit použitím subjektového přístupu se vztahuje k životnímu cyklu, se kterým je třeba počítat, pokud jde o realizaci inovací. Mnoho podniků má obvykle více inovací, které probíhají v různé době, a součet údajů pro analýzu prováděnou na úrovni podniku by zde tedy byl bezpředmětný. Naopak je relativně jednoduché sledovat životní cyklus konkrétní inovace, a měřit čas, který je potřebný pro danou inovaci k tomu, aby dosáhla okamžiku komercionalizace a času, během kterého se podniku vrátí prostředky vydané na příslušnou inovaci. Tento typ údajů poskytuje dodatečné informace, které jsou pro celkové analýzy velmi užitečné.

385.	Další oblast, ve které se použití objektového přístupu jeví jako mimořádně vhodné, je míra novosti inovací. Pro účely politického rozhodování je velmi důležitá schopnost rozlišovat mezi charakteristikami inovací, které jsou nové z celosvětového hlediska nebo z hlediska dané země v porovnání s charakteristikami, které jsou nové pouze pro podnik. Pokud většina podniků zavádí inovace během období sběru dat, je velmi obtížné vykázat stupeň novosti s ohledem na celkové inovační činnosti podniku při použití subjektového přístupu. Údaje o novosti inovací jsou důležité pro vlády tím, že např. upozorňují na konkrétní odvětví a regiony, které zaujímají vedoucí pozici v nových směrech rozvoje a na ty, které takové pozice nedosahují.

386.	Objektový přístup může dále popsat inovace z hlediska toho, zda jde o inovace výrobku nebo procesu (nebo o kombinované inovace) a z hlediska cíle inovací. Mnoho podniků v rámci sledovaného období realizuje inovace výrobku i procesu, a bude tedy obtížné použít tuto klasifikaci při analýze údajů sebraných na základě subjektového přístupu. Naopak, při použití objektového přístupu bude pravděpodobně možné údaje o konkrétních inovacích klasifikovat jako inovaci výrobku, inovaci procesu nebo jejich kombinaci.

387.	V současnosti se údaje o cílech inovačního procesu, o oblastech, které mají prospěch z inovací a o informačních zdrojích nebo idejích potřebných k realizaci inovací získávají od firem za použití subjektového přístupu. Je však pravděpodobné, že tyto datové položky je snazší přiřadit k určité inovaci než k celkovým inovačním činnostem podniku. Použití objektového přístupu přinese smysluplnější a přesnější údaje.

1.2.	Nevýhody objektového přístupu

388.	Objektový přístup lze použít pro sběr údajů o každé inovaci realizované firmou. Takový sběr by však byl pro podniky příliš náročný. Podniky by nebyly schopny poskytnout informace na tak detailní úrovni a vyplnit dotazníky přesně, aniž by si vedly kontinuální záznamy o všech svých inovacích. Proto se taková aplikace objektového přístupu nedoporučuje.

389.	Protože hlavní politický zájem politických činitelů ohledně inovací se soustřeďuje na ty nejvýznamnější, lze omezit sběr údajů na údaje o nejvýznamnějších inovacích. Vzniká tak možnost sběru údajů o nejvýznamnější inovaci anebo o několika nejvýznamnějších inovacích. Je jisté, že sběr dat o více než jedné inovaci zvýší velikost databáze pro potřeby analýzy. Růst počtu údajů však musí mít na zřeteli růst nároků na podniky. Dotazování podniků na jejich nejvýznamnější inovaci poskytne politikům dostatečnou informaci pro analýzu.

390.	Je nutno poznamenat, že tento přístup nikdy neumožní sestavení statistiky, která by mohla poskytnout obraz všech inovací, které se v dané zemi během sledovaného období vyskytnou. Výsledky statistiky budou reprezentovat jen "podmnožinu" inovací z "množiny" inovací, které byly realizovány, a analytici nebudou moci vypracovat závěry, které by se vztahovaly na všechny inovace. Budou však schopni vypracovat závěry, které se vztahují na významné inovace, obzvlášť pokud je budou s to roztřídit podle dalších charakteristik, jako jsou výdaje na inovace, velikost podniku apod….

1.3.	Uplatnění objektového přístupu

391.	Ve shodě s tím, co bylo uvedeno v hlavní části tohoto manuálu, je objektový přístup chápán jako doplňkový přístup k přístupu subjektovému a není určen k tomu, aby přístup subjektový nahradil. 

392.	Objektový přístup je nejvhodnější použít jako doplňující přístup k subjektovému přístupu ke shromáždění údajů o inovacích. V tomto smyslu objektový přístup nezahrnuje žádné další šetření kromě těch, která již byla realizována; zahrnuje pouze začlenění několika dalších otázek, týkajících se informací o nejvýznamnějších inovacích, ke kterým došlo ve firmě. To též umožní propojení údajů získaných na základě objektového přístupu s údaji za podnik (jako jsou např. údaje o financích nebo výrobě) na úrovni záznamů za jednotku, a tak bude možno určit, zda existuje nějaká korelace s hlavními inovacemi.

393.	Určení nejvýznamnější inovace, která byla podnikem realizována, je nejvhodnější ponechat na podniku. Zkušenosti z šetření realizovaného Australským statistickým úřadem (ABS) v roce 1994 ukázaly, že tento postup dobře funguje z hlediska sběru údajů, i když vede ke sběru údajů o různých inovacích. To však není závažný problém, neboť lze sestavit souhrnnou statistiku pomocí seskupení podobných významných inovací podle jejich charakteristik, tj. podle typu, výdajů, životního cyklu apod..

1.4.	Zkušenosti se sběrem údajů založeným na objektovém přístupu

394.	Výzkumné oddělení zabývající se vědní politikou (SPRU-Science Policy Research Unit) na univerzitě v Sussexu použilo tento přístup během sedmdesátých a na počátku osmdesátých let. SPRU identifikovalo 4000 nejvýznamnějších inovací, ke kterým došlo v britském zpracovatelském průmyslu mezi lety 1945 až 1983. Poté, co bylo určeno, které inovace se mají do šetření zahrnout, SPRU zjišťovalo informace o těchto inovacích a o charakteristikách inovujících podniků v době, kdy tyto inovace byly zavedeny.

395.	SPRU nebylo první, kdo použil tento typ kombinované metodologie. Podobná a příbuzná šetření byla realizována v USA v polovině sedmdesátých let až do začátku let osmdesátých. Existují odkazy na podobné práce realizované v Kanadě, Francii a Německu přibližně ve stejné době.

396.	Statistický úřad v Austrálii a v Kanadě nedávno sebral informace o inovačních činnostech podniků (s použitím subjektového přístupu), stejně jako některé informace o nejvýznamnějších inovacích zavedených podnikem pomocí jednoho dotazníku, nebo na základě společného šetření. Tento kombinovaný objektový a subjektový přístup byl, jak se ukázalo, úspěšným.

1.5.	Datové položky, které je vhodné sbírat při použití objektového přístupu

397.	Datové položky, které lze sbírat při použití objektového přístupu se liší od těch, které mohou být shromažďovány při použití přístupu subjektového především proto, že měrná jednotka je odlišná, tj. hlavní inovace versus inovující firma.

398.	Existují tři hlavní typy údajů, které lze sbírat při použití objektového přístupu: popisné informace, kvantitativní informace a kvalitativní informace. Pro datové položky naznačené níže se doporučuje, aby instituce realizující šetření sbíraly informace vzhledem k nejvýznamnějším inovacím komercionalizovaným firmou během sledovaného období.
1.5.1.	Popisné údaje
1.5.1.1. Popis hlavní inovace
399.	V tomto případě poskytuje stručný popisný materiál o inovačním procesu.
1.5.1.2. Klasifikace podle typu inovace
400.	Poskytuje informace o typu inovace, např. zda popsaná inovace je inovace výrobku či procesu, nebo zda jde o nový nebo změněný výrobek anebo jejich kombinaci.
1.5.1.3. Novost inovace
401.	Poskytuje podrobné údaje o stupni novosti inovace. Novost inovace může být definována pomocí řady technických proměnných anebo podle podmínek trhu.
a)	Klasifikace podle typu novosti za použití technických proměnných
402.	Informace v tomto případě lze získat na základě označení odpovídající kategorie:
* inovace výrobku:
- použití nových materiálů;
- použití nových meziproduktů;
- nové funkční části;
- použití radikálně nové technologie;
- zásadně nové funkce (zásadně nové výrobky).
* inovace procesu:
- nové výrobní techniky;
- nové organizační vlastnosti (zavedení nových technologií);
- nový odborný software.
b)	Klasifikace podle typu novosti vzhledem k trhu
403.	Klasifikace podle typu novosti:
* nové pouze pro danou firmu;
* nové v odvětví v dané zemi nebo na trhu, ve kterém je firma etablována;
* nové v celosvětovém měřítku.
1.5.1.4. Povaha inovací
404.	Tato klasifikace může poskytnout hodnotné doplňující informace, protože přináší některé informace o zdrojích inovací.
Klasifikace podle povahy inovací:
* aplikace převratných vědeckých poznatků;
* zásadní technická inovace;
* technické zdokonalení anebo změna;
* transfer techniky do jiného sektoru;
* úprava existujícího výrobku pro nový trh.
1.5.2.	Kvantitativní údaje
1.5.2.1.Výdaje na inovace
405.	Údaje poskytují detaily o výdajích na hlavní inovaci, které lze následně porovnat s celkovými výdaji na inovace daného podniku. 
1.5.2.2. Vliv inovace
406.	Protože určení dopadu inovací na úrovni podniku je spojeno s určitými problémy sběru dat, může být užitečné sledovat i detaily na úrovni významných inovací, což umožní přesněji a detailněji analyzovat náklady a výnosy inovace.

407.	Navrhujeme zahrnout otázku na podíl hlavních technických inovací výrobku uvedených na trh na tržbách a vývozu podniku za poslední tři roky anebo otázku, jak hlavní technická inovace procesu ovlivnila využití výrobních faktorů, tj. pracovní síly, spotřeby materiálu, energie a fixního kapitálu.
1.5.2.3. Životní cyklus inovací
408.	Lze též shromažďovat konkrétní údaje o projektu, jako jsou čas potřebný k dosažení komercionalizační fáze nebo předpokládaná návratnost vynaložených nákladů.

409.	Protože hlavním účelem výstupu je poskytnout kompatibilní údaje o inovacích a ne vyvozovat závěry o celkovém množství inovačních projektů, nemusí být číselné údaje, které mají být z kvantitativních otázek zjištěny, tak přesné. To znamená, že řada informací může být poskytnuta na základě označení příslušné odpovědi ve škále možností, čímž se tato část dotazníku pro toho, kdo jej vyplňuje, zjednoduší. 

1.5.3.	Kvalitativní údaje
1.5.3.1. Přínosy z inovací
410.	Přínosy z inovací takového druhu, jak bylo popsáno pro subjektový přístup, lze sbírat i za konkrétní inovace.
1.5.3.2. Zdroje informací nebo myšlenek pro inovaci
411.	Zdroje informací takového druhu, který byl popsán pro subjektový přístup, lze sbírat i za konkrétní inovace.

412.	Přesto, že některé údaje, které jsou sbírány použitím objektového přístupu jsou stejné jako ty, které by byly získány použitím přístupu subjektového, liší se významně svým významem; stejně tak se liší i odpovědi, které podniky poskytují. Použití údajů se proto též různí a údaje se vzájemně doplňují, aniž by se příliš překrývaly.
1.5.3.3. Šíření inovací
413.	V 1. kapitole je šíření inovací definováno jako způsob, kterým se inovace šíří prostřednictvím tržních nebo netržních kanálů; bez rozšíření by neměly inovace ekonomický dopad. Některé ukazatele šíření inovací jsou uvedeny níže:
a)	Uživatelské oblasti

414.	Teoreticky lze inovace klasifikovat podle tří kritérií:
* obor činnosti výrobců;
* technická skupina (výrobková skupina), do které inovace patří;
* oblast užití.


415.	První kritérium se uplatňuje v rámci klasifikace.

416.	Dosud některá inovační šetření zahrnovala otázku o uživatelských oblastech. Pokud jde o nejdůležitější inovace, podniky byly požádány, aby označily typické oblasti užití. Navrhujeme zahrnout otázky týkající se výrobkové skupiny a oblasti užití.
1.6.	Vymezení referenčního období u objektového přístupu
417.	Na rozdíl od subjektového přístupu, se referenční období pro objektový přístup vztahuje k životnosti inovačního projektu a ne k jiným referenčním obdobím používaným v ostatní části tohoto manuálu. Pokud porovnáváme údaje sbírané na základě objektového přístupu s údaji sbíranými na základě subjektového přístupu, je třeba brát v úvahu  různé časové rámce.

2.	Ukazatele výstupu inovačního procesu založené na poznatcích z literatury

418.	Zatímco první část přílohy popisuje objektový přístup a jeho použití v rámci inovačních šetření, tato část se týká sběru informací o individuálních inovačních případech, které jsou publikovány v technických a obchodních časopisech. Tato metoda se často označuje jako "výstupy inovačního procesu založené na poznatcích z literatury" (literature based innovation output approach - LBIO). Metoda LBIO postrádá konvenční statistický rámec používaný v inovačních šetřeních (soubor, výběr apod.) a je omezena na údaje o inovacích výrobku; má však výhodu v tom, že má jen skromné nároky na firmu pokud jde o její ochotu poskytovat informace. V posledních letech byla tato metoda aplikována v Itálii (Santarelli a Piergovanni, 1996), ve Velké Británii (Coombs et al.., 1996), Rakousku, Irsku a v Holandsku (viz různé příspěvky v Kleinknecht a Bain, 1993).

2.1.	Metodologie

419.	Podniky mají při uvádění svých nových výrobků a služeb na trh snahu obeznámit s nimi veřejnost. Důležitý komunikační kanál tvoří články zaslané do obchodních a technických časopisů. Existuje několik výjimek z tohoto pravidla (např. výrobky pro velmi úzce vymezený trh), ale obecně lze předpokládat, že většina nových výrobků a služeb je představena veřejnosti. Při zkoumání obchodních časopisů je nutno vzít v úvahu všechny nové výrobky či nové služby, které jsou uvedeny v redakční části časopisů (často jsou zahrnuty do samostatné části pojednávající o nových výrobcích.) Pro vyloučení řady malých a nevýznamných inovací se doporučuje ignorovat reklamy. Jinými slovy, registrují se pouze případy inovací, o kterých vydavatelé těchto časopisů rozhodli, že stojí za to je zveřejnit.

420.	Časopisy obvykle poskytují stručný popis nového výrobku nebo služby a adresu i telefonní číslo organizace, kde lze získat další informace o výrobku. Lze tak vytvořit úplný seznam případů inovací za předpokladu, že se pracuje s vyváženým souborem časopisů pokrývajících relevantní odvětví. Je obtížné poskytnout přesná konkrétní pravidla pro výběr časopisů. Následující postup, sestávající ze tří kroků, by však měl vést k rozumnému pokrytí odvětví:
* pokuste se získat co nejúplnější přehled o potenciálně relevantních časopisech na základě jejich vyhledávání ve specializovaných knihovnách a pokuste se získat jejich výtisk;
* zkontaktujte obchodní asociace tak, aby byla pokryta všechna odvětví a zjistěte, jaké časopisy publikují a zda tyto časopisy obvykle obsahují informace o nových výrobcích;
* zkontaktuje telefonicky oddělení pro styk s veřejností v příslušných firmách v relevantních odvětvích a zjistěte, do jakých časopisů obvykle zasílají informace o inovacích.

421.	Obecně je třeba dbát, aby bylo pokryto každé hlavní odvětví prostřednictvím alespoň jednoho vhodného časopisu. Volba mezi dvěma či více časopisy v odvětví by měla být vždy založena na prohlídce ukázkových výtisků. Je také možné získat názory odborníků o tom, které časopisy jsou skutečně relevantní prostřednictvím telefonátů do firem a obchodních organizací.

422.	Při sběru údajů je třeba vést v patrnosti následující okolnosti:

* Údaje je nutno shromažďovat v reálném čase, např. předplacením příslušných časopisů; tak lze podniky zkontaktovat velmi brzy po oznámení o nových výrobcích. Zkušenosti z posledních let ukazují, že dokonce za několik měsíců po oznámení bude obtížné některé podniky vysledovat v důsledku bankrotů, přemístění do jiného regionu, převzetí firmy apod. Aktuální soubor informací má i jiné výhody. Např. jakmile je informace publikována v časopisu, bude inovující firma očekávat telefonáty potencionálních klientů a bude připravena poskytnout další informace. To je vhodný okamžik pro telefonické interview a lze očekávat dosažení rychlého spojení se "správnou osobou".
* Telefonické interview krátce po publikování oznámení o inovaci se může týkat různých typů informací, v závislosti na předmětu výzkumu a na zdrojích. Otázky se mohou vztahovat na nesnáze a překážky v inovačním procesu, cíle inovačního procesu, zdroje informací, které jsou považovány za důležité pro uskutečnění inovací, patentování, udělení licence anebo jiný způsob prospěchu z inovací, VaV sítě a způsob nabytí techniky, úlohu infrastruktury veřejného VaV nebo na účast ve státních inovačních programech apod. (viz Kleinknecht a Bain, 1993, str. 195-198). Metoda LBIO je podstatně výhodná v tom, že lze klást otázky na úrovni projektu, zatímco ve standardních šetřeních o VaV resp. inovačních šetřeních se tyto otázky kladou na úrovni podniku, přičemž se vyvíjí tlak na velké firmy, aby poskytly jakousi "průměrnou" odpověď za řadu projektů. Kromě toho, určité typy informací lze sbírat za všechny případy inovací nebo jen za konkrétní typy inovací. Přestože je tu stále určitý prostor pro výběr otázek, některé otázky by se měly položit vždy:
- Úplná adresa firmy.
- Velikost firmy (podle počtu zaměstnanců a /nebo tržeb).
- Vyvinula daná firma příslušnou inovaci sama ?
- Obor hlavní činnosti firmy.
- Sektor(y), ve kterých firma předpokládá prodej svých výrobků nebo služeb. 
      Informace o posledních dvou bodech umožní sledovat meziodvětvové toky od "výrobců" k uživatelům inovací.
* Poslední studie založené na LBIO používaly následující hlediska pro klasifikaci všech nových či změněných výrobků nebo služeb:
- stupeň komplexnosti;
- typ nového anebo změněného výrobku či služby;
- vlastnosti nového anebo změněného výrobku či služby;
- původ nového anebo změněného výrobku či služby.
423.	Byly rozlišeny tři stupně komplexnosti:
* vysoká: inovace představuje systém tvořený větším počtem částí a složek, pocházejících často z různých oborů (např. meteorologický satelit, nebo letadlo);
* střední: inovace je jednotka skládající se z malého počtu částí a složek (např. laserová tiskárna, textilní stroj);
* nízká: samostatná, jednorázová inovace (např. zdokonalení brzd u jízdních kol).
424.	Lze uvažovat pět typů změn:
i) kompletně nový nebo rozhodujícím způsobem změněný výrobek či služba (např. kompaktní disk nebo elektronické bankovnictví);
ii) nový nebo zdokonalený doplňkový výrobek či služba (např. bezpečnější dětské sedadlo u jízdního kola nebo zdokonalený systém životního pojištění spojený s hypotékou);
iii) mírně zdokonalený výrobek či služba (např. energeticky úspornější stroj nebo zdokonalená ochrana kreditních karet);
iv) diferenciace výrobků a služeb (např. mýdlo s jinou vůní);
v) nový nebo změněný proces.

425.	Druhá kategorie, "doplňkový výrobek nebo služba", byla zahrnuta proto, aby pokryla relativně malé a méně významné změny. Tyto změny jsou často poměrně nové a pokud by tato kategorie neexistovala, patřily by do kategorie první.

426.	Měly by být zahrnuty všechny vlastnosti (uvedené ve stručném popisu v časopisu), kterými se liší nový výrobek od již existujících výrobků. Tento seznam může být velmi dlouhý, přičemž některé vlastnosti mohou být uváděny častěji: "vhodnější pro spotřebitele", "bezpečnější", "spolehlivější", "flexibilnější", "šetřící čas", "přesnější", "s delší životností", "ekologicky nezávadný" apod. (viz Kleinknecht a Bain, 1993, str. 62). Takové informace lze použít pro přesnější popis nového či změněného výrobku a pro klasifikaci podle typu změny. Pro rozlišení mezi mírným zdokonalením výrobku (iii) a diferenciací výrobku (iv) lze aplikovat následující pravidlo: pokud je nejméně jedna důležitá vlastnost uvedena v časopise, měl by být výrobek klasifikován jako mírně zdokonalený (iii); pokud není uvedena žádná vlastnost, měl by být výrobek zařazen do kategorie diferenciace výrobku (iv).

427.	Pokud jde o původ inovace, je třeba rozlišovat mezi firmami, které vyvinuly danou inovaci samy a firmami, které pouze prodávají inovaci vyvinutou jinde. Typickým příkladem podniků, které pouze prodávají jinde vyvinutou inovaci, jsou vývozní/dovozní firmy, které vystupují jen jako distribuční kanál pro inovace vyvinuté v zahraničí.

2.2.	Silné a slabé stránky této metody

428.	Statistické vlastnosti databáze LBIO se mohou jevit jako nespolehlivé, protože zde nejsou aplikovatelné standardní výběrové metody. V důsledku toho není možné přímé porovnávání počtu inovací (např. na zaměstnance nebo na jednotku tržeb) mezi zeměmi. Počty zaznamenaných inovací budou ovlivněny počtem disponibilních časopisů. Proto musí být porovnání omezena na poměrné koeficienty, jako je např. podíl na celkovém počtu inovací vykonaných malými firmami, určitými regiony nebo sektory. Pro takové porovnání není nutno pokrýt všechny inovace; je však důležité sbírat údaje takovým způsobem, aby byla u různých typů firem stejná pravděpodobnost, že budou jejich inovace zahrnuty. Je tedy nutný adekvátní výběr časopisů.

429.	V porovnání s tradičními ukazateli, jako jsou VaV nebo patenty, metoda LBIO představuje přímé měření inovací. Její největší výhoda je, že v principu může zahrnout všechny sektory ekonomiky, včetně služeb a dokonce i zemědělství. Navíc může zahrnout inovace ve velmi malých firmách. Malé firmy nejsou v šetřeních realizovaných prostřednictvím poštou zasílaných dotazníku obvykle sledovány, a to vzhledem ke stanovené hranici počtu zaměstnanců (10 zaměstnanců). Zahrnutí malých firem je důležité, protože poslední zkušenosti ukázaly, že mají značný podíl na inovacích publikovaných v časopisech (Kleinknecht a Bain, 1993, str. 65). Kromě toho existuje stále jen velmi málo systematických znalostí o inovačním chování malých firem. Další velkou výhodou údajů založených na metodě LBIO je snadná regionální desegregace. Adresa firmy, která prodává nový výrobek, je známá. Přestože v některých případech to nemusí být stejné místo, kde byl daný výrobek vyvinutý, získáváme lepší představu o regionálním rozložení inovací než při použití údajů ze standardních šetření o VaV nebo inovačních šetření. Kromě toho je sledování mezisektorových toků techniky od "výrobců" inovace až k uživatelům jednodušší než při šetření realizovaném prostřednictvím pošty.

430.	Firmy nemají mnoho podnětů k publikování procesních (technických) inovací. Některé procesní inovace mohou být objeveny náhodně, ale touto metodou samotnou je nelze adekvátně popsat. Pokryty budou samozřejmě procesní inovace zhmotněné v (a prodané jako) nových investičních statcích. 

431.	Určitou pozornost si zasluhuje dvojí započítávání. Mnoho případů inovací je publikováno ve více než jednom časopisu. V případě identické inovace lze dvojí započítání snadno identifikovat a zrušit. Jiný problém však nastává, pokud jde o "zdvojené" případy spočívající v blízké imitaci předcházející (opravdové) inovace realizované konkurencí. Dodatečným problémem v tomto kontextu je, že imitace realizovaná konkurencí často není jen prostou kopií již existujícího výrobku. Šikovní imitátoři se budou často snažit zdokonalit a odlišit jejich výrobek od výrobku originálního. Identifikace takových případů inteligentní imitace by vyžadovala od sběratelů údajů téměř encyklopedické znalosti o nových výrobcích v různých odvětvích. Při dodržování pravidla o zahrnutí všech případů, které jsou publikovány v časopisech je pravděpodobné, že bude zahrnuto mnoho případů, které jsou více méně založeny na imitaci (nebo i na dodatečném "přidání" znalostí). Vhodná a správná příprava klasifikace (o které jsme již hovořili) by se měla s imitací adekvátně vypořádat. Např. v případě jednoduchých imitací (typu "i já") by měla být vysoká pravděpodobnost, že popis inovace nebude obsahovat odkazy na nové vlastnosti v porovnání s případy inovací, které byly v časopisu publikovány dříve. To tedy znamená, že takto změněný výrobek typu "i já" bude klasifikován jako "diferenciace výrobku". Pokud imitátor přidal některé jím vyvinuté vlastnosti, což vyústilo do zdokonalené verze (vlastnosti odpovídající zdokonalení jsou uvedeny ve stručném popisu v časopise), měl by být takový případ klasifikován jako "mírné zdokonalení".

432. Na závěr by měla být zmíněna možnost propojení údajů založených na metodě LBIO s jinými soubory mikro-dat. LBIO údaje mohou být spojeny s údaji ze standardních šetření VaV nebo inovačních šetření, nebo s publikovanými finančními údaji o firmách, což vytváří možnosti pro nový výzkum. Např. spojení holandských údajů LBIO z roku 1989 s údaji z národního inovačního šetření z roku 1988 umožnilo analytikům odhadnout ekonometrický model, který vysvětluje inovační schopnosti firem a porovnat ukazatel LBIO s ukazatelem ECI o podílech inovovaných výrobků na prodeji, založeným na výsledcích inovačního šetření. Výsledky ukazují, že LBIO údaje jsou téměř shodné s výsledky inovačních šetření (Brouwer a Kleinknecht, 1996, str. 99-124).
432. 
LITERATURA


BROUWER, E. and A. KLEINKNECHT (1996) "Determinants of innovation. A Microeconometric Analysis of Three Alternative Innovation Output Indicators", in A. Kleinknecht (ed.),  Determinants of Innovations. The Message from New Indicators,  Macmillan, London, pp. 99-124.

COOMBS, R., P. NARANDREN and A. RICHARDS (1996), "A Literature-based Innovation Output Indicator", Research Policy, Vol. 25, pp. 403-413

KLEINKNECHT, A. and O.N. REIJNEN (1993), "Towards Literature-based Innovation Output Indicators", Structural Change and Economic Dynamics, Vol. 4, pp. 199-207

KLEINKNECHT, A. and D. BAIN (eds.) (1993), New Concepts in Innovation Output Measurement,  Macmillan, London and St. Martin´s Press, New York.

SANTARELLI, E. and R. PIERGIOVANNI (1996), "Analysing Literature-based Innovation Output Indicators: The Italian Experience", Research Policy, Vol. 25, pp. 689-712



Geografie v Česku
Česká geografická společnost
Sekce sociální a ekonomické geografie České geografické společnosti, Praha

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
Katedra kartografie a geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno
Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno
Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Brno
          Centrum pro regionální rozvoj, Masarykova univerzita, Brno 
Katedra sociální geografie a regionální geografie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská universita, Ostrava
Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava
Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Západočeská univerzita, Plzeň
Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc
Katedra geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc
Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita J.E. Purkyně, Ústí nad Labem
Katedra regionálního a lokálního  rozvoje, Fakulta sociálněekonomická, Univerzita J.E. Purkyně,  Ústí nad Labem
              Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice Zeměpis na  gymnáziu F.X. Šaldy v Liberci 

Osobní stránky s geografickou tematikou
Jan Kuranda - GIS and Internet
Luděk Sýkora - Urban Geography
Dagmara Dzúrová - Demography, Health
Martin Ouředníček - Population Geography and Urban Geography
Radek Mašata - Regional and Political Geography, Astronomy
Petr Karas - Political and Cultural Geography, the Near East
Tomáš Chorvát - Urban Geography
 
Geografické časopisy
Acta Universitatis Carolinae - Geographica
Geografie - Sborník České geografické společnosti
Geografické rozhledy
Klaudyán (internetový časopis pro historickou geografii)
Projekty
Medard - integrovaný projekt komplexní revitalizace území po těžbě hnědého uhlí na Sokolovsku
Geografie ve světě
International Geographical Union 
Royal Geographical Society 
Association of American Geographers 
European Society for Environmental History 
The Regional Science Association International 
Dartmouth College 
  
Geography Departments Worldwide 
Nice Geography Sites, Utrecht University 
Yahoo 
Universities Worldwide 

Geomorfologie
Časopisy 
Cuaternario y Geomorfologia
Earth Surface Processes and Landforms
Geografia Fisica e Dinamica Quaternaria
Geografiska Annaler: Series A, Physical Geography
Geomorfologia Wirtualna - The Virtual Geomorphology
Géomorphologie. Relief, processus, environnement
Geomorphology
Glacial Geology and Geomorphology
Landform Analysis
Zeitschrift für Geomorphologie
Zeitschrift für Geomorphologie, Supplementbände (Supplement volumes)



Instituce 
Česká asociace geomorfologů
Geomorfolgie-Kvartér skupina České geol. spol.
Krkonošská geomorfologická skupina  
  
International Association of Geomorphologists
Deutscher Arbeitskreis für Geomorphologie (Německo)
Die Geomorphologische Kommission  (Rakousko)
Stowarzyszenie Geomorfologów Polskich (Polsko)
HIMME  Human Impact on Mid Mountain Ecosystems
GIS a DPZ
GIS software 
MapInfo 
ESRI - ArcInfo, ArcView 
ArcData Praha - ArcInfo, ArcView 
EMAGIS 
Intergraph 
Idrisi 
MicroImages 
GRASS 
Map Maker 
Able Software 
extensions 
Vertical Mapper 
3D Mapps 



  
Dálkový průzkum Země 
ENVI 
ER Mapper 
ERDAS 
HIPS - Programs 
HYPEX - Hyperspectral Exploitation Toolkit 
IDI Software 
IDL 
IDRISI 
Intergraph 
Mvox 
PCI 
SatTrack 
  
Shareware and Public Domain Software 
HIPS - Programs 
Image Processing Workbench (IPW) 
RowMajor 
TN-Image 
Organisations 
ESA - Earthnet Online 
DATABÁZE LAND COVER ČESKÉ REPUBLIKY 
IMM 
Photon Research Associates (PRA). 
  



Aplikace GIS 
 Nice Geography and GIS Sites 
 Map Projection Home Page: Links 
 ERSIS International - GIS and Desktop Mapping with MapInfo 
 Hydrologic Modeling using GIS 
 GIS na CVUT fak. stavební 
 Desktop GIS: Latest Versions Add Web Integration, Development Tools 
 Maps of Europe 
 Map Projection Home Page: Links 
 The TVA Map Store 
 Mentor Software - GIS Links 
 Geographic Jumpstation - MapInfo Resources 
 MapInfo-related FTP sites 
 Tech Tip Archive 
 GISnet BBS' MapInfo Support Page 
 Zeměměřič - GIS 
 GIS Hardware and Software / GIS and Remote Sensing 
 Terrain Visualization and Flyby Animation 
 Hydrologic Modeling using GIS 
Gislinx 
Geoplace 
Giszine 
Gis3 



Geodata 
 Earthnet Online 
 Earthshots: Satellite Images of Environmental Change: Table of Contents 
 GTOPO30 - Global Topographic Data 
 Digital Terrain Elevation Data (DTED) Level 0 
 Maps of Europe 
 The TVA Map Store 
 Kartografické nakladatelství ShoCart

Hydrologie
Aktuální informace 
Stav vody na českých tocích 
Profily jakosti vody ČHMÚ 
Voda v České republice - zpráva MŽP 
Zpráva o stavu ochrany vod před znečištěním v ČR v roce 1995 
Zpráva o stavu ochrany vod před znečištěním v ČR v roce 1996 
Zpráva o stavu ochrany vod před znečištěním v ČR v roce 1997 
Přehrady v ČR 
Životní prostředí v Praze 
Vodácký průvodce po českých řekách 
Hydrologic Engineering Center's HomePage 
  
  



Instituce 
ČHMÚ - úsek hydrologie 
VÚV TGM 
Hydrology-Related Internet Resources 
CVUT - FSv - Katedra hydrauliky a hydrologie 
VŠCHT - Ústav technologie vody a prostředí 
Vodní hospodářství - VUT Brno 
International Association on Water Quality 
EWPCA - The European Water Pollution Control Association 
ATV - German Association for the Water Environment 
Water Environment Federation 



Data & software 
Internet Software Guide for Engineers 
U.S. Army Hydrologic Engineering Center 
U.S. EPA - Databases and Software 
USGS Water Resources Applications Software 
USGS Water Resources of the United States
Meteorologie a klimatologie
ČHMÚ 
Český hydrometeorologický ústav 
Český hydrometeorologický ústav - pobočka Ústí n. L. 
Český hydrometeorologický ústav, Ostrava 
Počasí v ČR a ve světě 
Solární a ozonová observatoř 
Meteopress, s.r.o. 
Data 
NOAA OnLine Climate Data - ftp server 
National Climatic Data Center NOAA 
  
Předpověď počasí 
Předpověď počasí - ČTK 
Předpověď počasí v ČR a evropských městech 
Aktuální teplota - 
Počasí - 
Počasí - Fischer a Meteo France 
Počasí - Capitol 
INTELLiCast: Prague Weather 
METEOSAT 
Archiv aktuálních fotografií z družice Meteosat 
Barevne snimky z druzice Meteosat 
Meteorologická informační stránka 
Životní prostředí
Státní instituce 
Ministerstvo životního prostředí ČR 
Český ekologický ústav 
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 
Český Ekologický Ústav 
Česká inspekce životního prostředí 
Státní fond životního prostředí 
Český statistický úřad 
Český geologický ústav 
Centrum pro otázky životního prostředí UK 
ČHMÚ 



Národní parky a CHKO 
Krkonošský národní park 
Národní park Šumava 
CHKO Český Kras 
CHKO Jizerské hory [mujweb.cz] 
CHKO Labské pískovce 
CHKO Poodří 
CHKO Třeboňsko 



Nevládní organizace 
Česká společnost životního prostředí 
Děti Země 
Econnect 
Eko server 
Greenpeace ČR 
Hnutí Brontosaurus 
Nadace EcoTerra - Sociální ekologie 
Sdružení pro geoekologická studia 
Ústav na ochranu zvířat 
Zelená domácnost 
Zelený klid 
Zelený klid - fórum 



Data o stavu životního prostředí v ČR 
Czech Statistical Environmental Yearbook 1993-1994, 1995, 1996 
Zpráva o stavu ochrany vod před znečištěním v ČR v roce 1995 
Zpráva o stavu ochrany vod před znečištěním v ČR v roce 1996 
Zpráva o stavu ochrany vod před znečištěním v ČR v roce 1997 
Životní prostředí v Praze 
Kalendář akcí 
Klimatické změny 
Monitor zpráv o životním prostředí 
Politické strany a ekologie 
Těžba zlata v Kašperských Horách na Šumavě 



Mezinárodní organizace 
European Environment Agency 
United States Environmental Protection Agency 
U.S. Geological Survey 
Center for Global and Regional Environmental Research 
Climate Diagnostics Center 
Cornell Center for the Environment 
Environmental Change Network 
Environmental Change and Security Project 
Environmental Research Laboratories 
European Forest Institute 
Greenhouse Gas Emission Reduction Trading Pilot 
Global Atmospheric Modelling Programme 
Global Hydrology and Climate Center 
Hadley Centre for Climate Prediction and Research 
Human Dimensions of Global Environmental Change Programme 
Massachusetts Institute of Technology 
National Climatic Data Center 
National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) 
International Global Atmospheric Chemistry Project (IGAC) 
Model Evaluation Consortium for Climate Assessment 
Regional Climate Development Under Global Warming 
Union of Concerned Scientists (UCS) 
United States Global Change Research Program 
World Bank- Global Climate Change 
World Meteorological Organization (WMO) 



Data o stavu životního prostředí ve světě 
British Atmospheric Data Centre 
Common Sense Climate Index 
Earthworks 
EcoNet 
Environmental organizations on the Internet. 
Environmental Sites on the Internet 
European Union (EU) 
Global Climate Coalition 
Global Climate Web Sites 
GRID-Arendal. 
IEA Greentie Directory 
Inter Press Service (IPS) 
National Environmental Resources Center 
Pew Center On Global Climate Change. 
State of the Environment Norway 
USGS - Environment. 
Yahoo Environment and Nature. 
CPC El Nińo/Southern Oscillation (ENSO) 
NOAA-OGP El Nińo-Southern Oscillation Page 
El Nińo and health impacts 
Climate Prediction Center 
CEDAR, Central European Environmental Data Request Facility 
Coating Alternatives Guide - CAGE - 
Environment & Energy Directory (TU Delft)  Environmental Education database 
Environmental Organization WebDirectory 
Environmental Protection Agency's Emergency Response Notification System (ERNS) 
Environmental reference data base 
EXtension TOXicology NETwork 
G7 ENRM - Environment and Natural Resources Management  Harvard Environmental Resources On-Line 
Right-to-Know Network (RTK NET) 
Southwestern Riparian Expertise Directory 
Počítače 
Google Earth 
MS Terra Server - Země z vesmíru 
Software, počítačové časopisy 
Hardware, počítačové firmy 
Mapy na webu

Svět:
Družicové mapy částí světa z Landstatu  včetně České republiky - zde
Svět podle indexu životní úrovně
Kontinenty, státy:
Austrálie
 poloha
objevné plavby
reliéf
klima
teploty zimní
teploty letní
srážky
vodstvo
typy půd
biotopy
rozšíření králíků
původní obyvatelstvo
těžba
zemědělství
 doprava
městská sídla
národní parky
 
 
Asie
Kašmír 
Afghánistán
Amerika
Latinská Amerika - střední délka života
Afrika
Afrika-Hrubý domácí produkt
Afrika - Obyvatelstvo
Afrika - Obyvatelstvo mladší 15 let
Afrika - Přirozený přírůstek obyvatelstva
Afrika - Městské obyvatelstvo
Česká republika:
Těžební průmysl 2002
Těžební a zpracovatelský průmysl 2002
Chemický a gumárenský průmysl 2002
Strojírenský průmysl 2002
Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl 
Potravinářský a tabákový  průmysl 2002
Výroba dopravních prostředků 2002
-----------------------------------------------
Mapy a atlasy na vyhledávacím serveru
Historické mapy - intenetové odkazy
Staré mapy Moravy a Slezska
Staré mapy Čech

       Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie
Ateliér reklamní fotografie – dějiny oboru, akad.rok 2004/2005

aktualizováno 12. ledna 2005
Seznam otázek:
1. Vynález fotografie
2.Portrétní a krajinářská fotografie do roku 1918
3. Reportážní a dokumentární fotografie do roku 1918
4. Piktorialismus a počátky hnutí přímé fotografie
5. Světová meziválečná avantgarda
6. Československá avantgardní fotografie
7. Dadaismus a surrealismus
8. Reklamní, portrétní a módní fotografie mezi válkami
9. Meziválečná reportážní a dokumentární fotografie
10. Reportážní a dokumentární fotografie ve světě 1945 - 1970
11. Portrétní, módní a fotografie aktu ve světě 1945 - 1970
12. Momentní fotografie v Československu 1945 – 1970
13. Česká výtvarná, portrétní, módní fotografie a fotografie aktu 1945 - 1970
14. Dokumentární a žurnalistická fotografie ve světě i u nás
15. Portrétní, reklamní, módní a fotografie aktu ve světě od 70. let do současnosti
16. Výtvarná fotografie ve světě 70. – 80. let
17. Současné tendence světové fotografie
18. Výtvarná fotografie 70. – 80. let u nás a na Slovensku
19. Portrét, móda a fotografie aktu v české fotografii od 70. let do současnosti
20. Postmodernismus a současné tendence v české a slovenské fotografii


I. DĚJINY FOTOGRAFIE DO ROKU 1918

1. Vynález fotografie
1.1. Předchůdci
	- technické předpoklady, vynálezci dílčích technologií, linie Aristoteles -  Leonardo da Vinci – Giovanni della Porta – Johann Heinrich Schulze – Humphry Davy a Thomas Wedgwood
1.2. Vynálezci fotografie
		– Joseph Nicéphore Niepce a Louis Jacques Daguerre, Henri Fox Talbot, Hyppolitte Bayard
1.3. Zdokonalení fotografického procesu 
		– J. F. W. Herschel, Josef Petzval, Frederick Scott Archer, Richard Maddox

2.Portrétní a krajinářská fotografie do roku 1918
2.1. Předpoklady, světoví portrétisté
		- David Octavius Hill a Robert Adamson, Félix Nadar, Étienne Carjat, Julia Margaret Cameronová, Lewis Caroll, André Disdéri, Robert Demachy, Vasilij Karrik, Andrej Osipovič Karelin, Alfred Stieglitz, Edward Steichen.
2.2. U nás a na Slovensku
		- Vilém Horn, Jozef Božetěch Klemens, Bedřich Anděl, Jindřich Eckert, František Fridrich, Jan Langhans, Eduard Kozič, Karol Divald, Alfons Mucha, Vladimír Jindřich Bufka, Anton Trčka, Karel Novák.
2.3. Krajinářská a cestopisná fotografie
		– William Henry Fox Talbot, Gustave Le Gray, Auguste Bisson, Francis Frith, Timothy H. O´Sullivan, William Henry Jackson.

3. Reportážní a dokumentární fotografie do roku 1918
3.1. Fotografie pohybu 
		– Eadweard Muybridge, Etienne Jules Marey, Thomas Eakins.
3.2. Reportážní a dokumentární fotografie do roku 1918 
		- Roger Fenton, Mathew Brady, Alexander Gardner, Timothy H. O´Sullivan, John Thomson, Frank Meadow Sutcliffe,  Maxim Petrovič Dmitrijev, Jacques-Henri Lartigue, Jacob Augustus Riis, Lewis Hine, Edward Curtis, Adam Clark Vroman.

4. Piktorialismus a počátky hnutí přímé fotografie
4.1. Anglický piktorialismus 40. - 70. let 19. století
		– John Jabez Edwin Mayall, Oscar Gustav Rejlander, Henry Peach Robinson, Julia Margaret Cameronová.
4.2. Impresionistický a secesní piktorialismus
		– Robert Demachy, Constant Puyo, Rakouský trojlístek (Hans Watzek, Hugo Henneberg, Heinrich Kühn), Rudolf Dührkoop, Franz Fiedler, Léonard Misonne, Sergej Alexandrovič Lobovikov, Alexander Grinberg, Rudolf Kopitz, František Drtikol, Vladimír Jindřich Bufka, Karel Novák.
4.3. Naturalistická fotografie, skupina Fotosecese a počátky hnutí přímé fotografie
		- Peter Henry Emerson, Edward Steichen, Gertruda Käsebierová, Alvin Langdon Coburn, Alfred Stieglitz,  Clarence Hudson White.


II. VÝVOJ FOTOGRAFIE 1918 – 1945

5. Světová meziválečná avantgarda
5.1. Nová věcnost ve fotografii
		- americký velkoformátový verismus: Paul Strand, Edward Weston, Imogen Cunninghamová, Ansel Adams, Walker Evans.
		- Německo (Neue Sachlichkeit): Karl Blossfeldt, Albert Renger-Patzsche, Walter Peterhans, Helmar Lerski, August Sander.
5.2. Bauhaus a německá avantgardní fotografie
		– László Moholy-Nagy,  Walter Peterhans, El Lisickij, Paul Citroën.
5.3. Sovětská avantgardní fotografie
		- spjatost s filmem (Ejzenštejn, Pudovkin, Vertov, Dovženko), časopisy, montáže, Alexandr Rodčenko, Jurij Rožkov, Gustav Klucis,  Boris Ignatovič

6. Československá avantgardní fotografie
6.1. Art deco - František Drtikol
6.2. Devětsil, obrazové básně, typofoto: Karel Teige, Evžen Markalous, Jiří Voskovec, Toyen, Jindřich Štyrský, Jaroslav Rössler.
6.3. Konstruktivismus a nová věcnost: Josef Drahomír Růžička, Jaromír Funke, Josef Sudek (do 1945), Jaroslav Rössler, Karel Plicka, Josef Ehm, Tibor Honty, Skupiny F5, F4 a fotovýstava tří, Fotolinie, Aventinské trio (Alexander Hackenschmied, Ladislav Emil Berka, Jiří Lehovec), Slováci: Sergej Protopopov, Miloš Dohnány.
6.4. Abstrakce – konstruktivistická: Jaromír Funke, Jaroslav Rössler, František Drtikol a imaginativní: František Hudeček, Miloš Koreček, Miroslav Hák.

7. Dadaismus a surrealismus
7.1. Fotomontáž – dadaistická, konstruktivistická, surrealistická, agitační
		- Hannah Höchová, John Heartfield,  Jurij Rožkov, Alexandr Rodčenko, Man Ray, Herbert Bayer.
7.2. Dadaismus ve světové fotografii
		- Christian Schad,  Man Ray, Max Ernst, Raul Haussmann.
7.3. Surrealismus ve světové fotografii
		- Eug?ne Atget, André Kertész, Man Ray, Herbert Bayer, Maurice Tabard.
7.4. Česká surrealistická fotografie
		- Jindřich Štyrský, Jaromír Funke, Karel Teige, Jindřich Heisler, František Vobecký, Václav Zykmund, Miroslav Hák.

8. Reklamní, portrétní a módní fotografie mezi válkami
8.1. Meziválečná česká a slovenská reklamní fotografie
		- Jaroslav Rössler, Josef Sudek, Bohumil Němec, Alexandr Hackenschmied, Jan Lukas, Francois Kollár.
8.2. Meziválečná portrétní fotografie
		- u nás: František Drtikol, Vladimír Jindřich Bufka, Jindřich Vaněk, Karel Novák, Josef Ehm, Josef Sudek, Karel Ludwig.
		- ve světě: Mojsej Salomonovič Nappelbaum, Abram Petrovič Šterenberg,  Hugo Erfurth, Edward Steichen, Cecil Beaton, Helmar Lersky, Paul Strand, August Sander, Man Ray, Alexandr Rodčenko.
8.3. Meziválečná módní a reklamní fotografie
		- Adolf de Meyer, Edward Steichen, George Hoyningen-Huene, Horst P. Horst, Cecil Beaton, André Durst, Alexey Brodovitch, Man Ray, Erwin Blumenfeld, Maurice Tabard, Norman Parkinson, Martin Munkáczi.

9. Meziválečná reportážní a dokumentární fotografie
9.1. Počátky moderní fotožurnalistiky
		(časopisy: Berliner Illustrierte Zeitung, Münchner Illustrierte Presse, Arbeiter Illustrierte Zeitung – AIZ, National Geographic, Weekly Illustrated, Life, Look, Picture Post, Ogoňok, SSSR na strojke, Pestrý týden).
		- Francie: Jacques-Henri Lartigue,  André Kertész, Brassa?,  Německo: Erich Salomon, Felix H. Man, Tim N. Gidal, Wolfgang Weber, Alfred Eisenstaedt, Martin Munkáczi,  USA: Helen Levitt, Lisette Model, Weegee,  SSSR: Max Alpert, Alexander Rodčenko, Boris Ignatovič, Georgij Petrusov, Ivan Šagin, Arkadij Šajchet,  u nás: Pavel Altschul, Karel Hájek, František Illek, Alexander Paul, Václav Jírů, Jan Lukas
9.2. Sociální fotografie 20. - 30. let
		- u nás: Lubomír Linhart, Karel Teige, Rudolf Kohn, Karel Kašpařík, Oldřich Straka, výstavy sociální fotografie,  Slovensko: Irena Blühová, Karol Aufricht, Illia J. Marko, Sergej Protopopov, Barbora Zsigmondiová, Francois Kollar, Německo: AIZ, John Heartfield, August Sander, USA: Farm Security Administration - Roy Stryker, Walker Evans, Dorothea Langeová, Ben Shahn, Arthur Rothstein a Fotoliga – Aaron Siskind, Helen Levittová, Anglie: Bill Brandt.
9.3. Druhá světová válka a reportážní fotografie
		– Robert Capa, David Seymour (Chim), Margaret Bourke-Whiteová, Eug?ne Smith, Dmitrij Baltermanc, Anatolij Garanin, Boris Kudojarov, Jevgenij Chalděj, Michail Trachman, Max Aľpert, Arkadij Šajchet, Galina Saňková, osvobození a čeští fotografové: Zdeněk Tmej, Jindřich Marco, Oldřich Straka, Karel Ludwig, Václav Jírů, Václav Chochola, Karel Hájek.


III. VÝVOJ FOTOGRAFIE 1945 – 1970

10. Reportážní a dokumentární fotografie ve světě 1945 - 1970
10.1. Humanistická fotožurnalistika
		 – agentura Magnum, výstava Lidská rodina, časopisy Life, Look, Du, March, Time: Robert Capa, Henri Cartier-Bresson, George Rodger, Werner Bischof, Eugene W. Smith, David Seymour (Chim), René Burri.
10.2. Válečná fotografie
		- Robert Capa, David Douglas Duncan, Donald McCullin, Philip Jones Griffith, Tim Page, Gilles Peress, válka v Indočíně
10.3. Newyorská škola fotografie
		– Helen Levittová, Liset Modelová, Weegee,Diane Arbusová, Robert Frank, William Klein

11. Portrétní, módní a fotografie aktu ve světě 1945 - 1970
11.1. Fotografický portrét ve světě
		- Yousuf Karsch, Arnold Newman, Philippe Halsman, Cecil Beaton, Richard Avedon, Bill Brandt, Irving Penn, Diana Arbusová
11.2. Fotografický akt ve světě
		- Richard Avedon, Bill Brandt, Irving Penn, Helmut Newton, David Bailey.
11.3. Reklamní a módní fotografie ve světě
		- Frank Horvat, Horst P. Horst, Martin Munkáczi, Erwin Blumenfeld, Irving Penn, Richard Avedon, William Klein, Helmut Newton, David Bailey.

12. Momentní fotografie v Československu 1945 – 1970
12.1. Postavení československé fotografie v kontextu společnosti a umění - socialistický realismus
12.2. Poezie všedního dne
		-  Erich Einhorn, Milada Einhornová, Karel Hájek, Josef Prošek, Slovensko: Eduard Pavlačka.
12.3. Výtvarný fotožurnalismus a dokumentární fotografie
– Miloň Novotný, Jan Lukas, Karol Kállay, Martin Martinček, Bohumil Puskailer, Leoš Nebor, Miroslav Hucek, Pavel Dias, Dagmar Hochová, Markéta Luskačová, Josef Koudelka.

13. Česká výtvarná, portrétní, módní fotografie a fotografie aktu 1945 - 1970
13.1. Český a slovenský surrealismus po II. světové válce
		- Miroslav Hák, Tibor Honty, Magdalena Robinsonová, Vilém Reichmann, Emila Medková, Jiří Sever,  Ladislav Postupa.
13.2. Česká výtvarná fotografie
		- Josef Sudek, Jaroslav Rössler, Jan Svoboda, abstrakce: Martin Martinček, Miro Gregor,  Čestmír Krátký, krajina: Josef Sudek, Karel Plicka, K. O. Hrubý, Martin Martinček, Ferdinand Valenta.
13.3. Fotografický portrét a akt v Československu
		- Josef Sudek, Karel Ludwig, Josef Prošek, Václav Chochola, Josef Ehm, Ludvík Baran, Pavel Hudec-Ahasver, Miroslav Hák, Miro Gregor, Zdeněk Virt, Miloslav Stibor, Clifford Seidling, Ján Šmok.
13.4. Reklamní a módní fotografie u nás
		- Fred Kramer, Petr Zora, Jindřich Brok, Vilém Heckel, Karol Kállay, Taras Kuščinskyj.


IV. FOTOGRAFIE OD 70. LET DO SOUČASNOSTI

14. Dokumentární a žurnalistická fotografie ve světě i u nás
14.1. Česká dokumentární a žurnalistická fotografie
		- Josef Koudelka, Markéta Luskačová,  Antonín Kratochvíl, Jindřich Štreit, Bohdan Holomíček, Viktor Kolář, Karel Cudlín, Jiří Hanke, Dana Kyndrová, Vladimír Birgus, Václav Podestát, Jaroslav Bárta, Tibor Huszár, Ján Rečo, Martin Kollár, Andrej Bán, Jan Šibík.
14.2. Válečná reportážní fotografie
		- Donald McCullin, Philip Jones Griffith, James Nachtway.
14.3. Světová dokumentární fotografie
		–Charles Harbutt, Lee Friedlander, Garry Winogrand,  Joel Meyrowitz, William Eggleston, Martin Parr, Karl de Keyzer, Nan Goldin, Nabuyoshi Araki, Alex Webb, Sebastia? Salgado.

15. Portrétní, reklamní, módní a fotografie aktu ve světě od 70. let do současnosti
15.1. Portrétní fotografie
		- Andy Warhol, Anna Leibowitz, Richard Avedon.
15.2. Fotografie aktu a erotická fotografie
		- Sam Haskins, David Bailey, Eikoh Hosoe, Helmut Newton, Bettina Rheims, Robert Mapplethorpe, Herb Ritts, Arno Rafael Minkkinen.
15.3. Módní fotografie
		- (časopisy Vogue, Harper´s Bazaar, Elle, Marie Claire, Jardins des Modes, Nova, Vogue, ID, W, Qvest, Colors): Horst P. Horst, Irving Penn, David Hamilton, Sam Haskins, David Bailey,  Guy Bourdin, Richard Avedon, Helmut Newton, Oliviero Toscani, Peter Lindbergh, Mario Testino, Jürgen Teller, Wolfgang Tillmans.

16. Výtvarná fotografie ve světě 70. – 80. let
16.1. Konceptualismus, vizualismus
		– Joseph Kosuth, Duan Michals, Christian Boltanski, Jürgen Klauke, Ralph Gibson, Andreas Müller-Pohle
16.2. Nová topografie (Düsseldorfská škola)
		- manželé Becherovi, Thomas Ruff, Thomas Struth, Andreas Gursky, Candida Höffer
16.3. Americký velkoformátový verismus
		- Stephan Shore, Robert Adams, Jeff Wall

17. Současné tendence světové fotografie
17.1. Inscenovaná fotografie
		– Les Krims, Cindy Sherman, Robert Mapplethorpe, Sally Man, Bettina Rheims, Joel-Peter Witkin, William Wegman, , Bettina Rheims, Andreas Serrano, A.E.S., Matthew Barney. 
17.2. Současná kontextuální a multimediální fotografie
		– Arnulf Rainer, Pierre & Gilles, Gilbert & George, Barbara Kruger, Aziz & Cucher.
17.3. Inscenovaný dokument
		– Bernard Faucon, Tina Barney, Phillipe Lorca diCorcia, Jeff Wall.

18. Výtvarná fotografie 70. – 80. let u nás a na Slovensku
18.1. Výtvarná stylizace 70. let: skupiny Epos, DoFo, Setkání
		- Jan Saudek, Taras Kuščynskyj, Milan Borovička, Rostislav Košťál, Jiří Horák, František Maršálek, Vladimír Židlický, Milota Havránková, Judita Csáderová
18.2. Minimalismus a vizualismus – Jan Svoboda, Jaroslav Rajzík, Jaroslav Beneš, Vladimír Kozlík, Ivo Přeček, Miroslav Machotka, Jan Hudeček
18.3. Konceptuální tendence - Jaroslav Anděl, Jiří Valoch, Ivan Kafka, Štěpán Grygar, Rudolf Sikora, Michal Kern, Ľubo Stacho
18.4. Krajina - Miroslav Bílek, Dušan Slivka, Karel Kuklík, Jan Reich, Jan Pohribný, Josef Koudelka.

19. Portrét, móda a fotografie aktu v české fotografii od 70. let do současnosti
19.1.  Portrétní fotografie
		- Pavel Hečko, Jiří Hanke, Ivan Pinkava, Dita Pepe.
19.2. Fotografie aktu
		- Miloslav Stibor, Milan Borovička, Jan Svoboda, Taras Kuščinskyj, Jan Saudek, Tono Stano, Miro Švolík, Roman Sejkot, Pavel Mára, Michaela Brachtlová, Zdenek Lhoták
19.2.  Módní fotografie
-  Taras Kuščynskyj, Karol Kállay, Dušan Šimánek, Tono Stano, Jiří Turek, David Kraus, Goran Tačevski, Štěpánka Steinová a Salim Issa, Dita Pepe a Petr Hrubeš, Adam Holý, Marek Novotný, časopis Blok.

20. Postmodernismus a současné tendence v české a slovenské fotografii
20.1. Inscenovaná fotografie
		– Jan Saudek, Slovenská nová vlna (Tono Stano, Ján Pavlík, Miro Švolík, Peter Župník, Rudo Prekop), Michal Macků, Bratrstvo, Aleš Kuneš, Robo Kočan, Ivan Pinkava
20.2. Aktuální fotografické tendence, postmodernismus
- Veronika Bromová, Michaela Brachtlová, Václav Stratil, Jiří David, Lukáš Jasanský – Martin Polák, Pavel Baňka, Magdalena Jetelová, Veronika Zapletalová, Milena Dopitová, Štěpánka Šimlová, Markéta Othová, Dita Pepe


1 Pozn.
Podrobnější informace o struktuře a funkci portálu STM a terciární databázi lze získat na webových stránkách Státní technické knihovny (http://www.stk.cz/li01018/).
Program prevence kriminality na rok 2004
Český antidiskriminační projekt „Krém na všechny barvy kůže“ byl oceněn jako nejlepší v Evropské unii

20. 11. 2007 - PRAHA [Econnect / IQ Roma servis]
Krém na všechny barvy kůže, který brněnské občanské sdružení IQ Roma servis distribuovalo během antidiskriminační kampaně, byl zástupci všech členských států Evropské unie oceněn jako nejlepší speciální počin v rámci Evropského roku rovných příležitostí pro všechny 2007 (ERRP), do něhož se zapojily všechny státy EU. Na závěrečné konferenci ERRP v Lisabonu převzala zástupkyně z IQ Roma servisu Ivona Parčiová čestnou cenu Evropského roku rovných příležitostí pro všechny.

Myšlenku krému vytvořil tým občanského sdružení IQ Roma servis v rámci realizace projektu 2007: Brno slaví Evropský rok rovných příležitostí pro všechny. "Krém je praktický a uživatelsky populární produkt. Běžně se krémy liší určením typologií kůže, náš krém je však specificky určen pro „všechny barvy kůže“, což je jeho vtipným, nenásilným, přirozeným poselstvím, na podporu jednoty v rozmanitosti, ke zviditelnění boje proti předsudkům a diskriminaci, pro sbližování a podporu dobrých a přátelských vztahů mezi lidmi," uvedla Ivona Parčiová.

IQ Roma servis ve své kampani využila věc, která je používána denně lidmi bez ohledu na pohlaví, barvu, národnost, náboženské vyznání, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci: krém jako prvek podporující jednotu v rozmanitosti, jeden krém na různorodou a rozmanitou kůži; krém představuje i vzájemné dotyky, vzájemné soužití lidí. Tuto myšlenku zviditelnilo sdružení sloganem „pro všechny barvy kůže“. Veřejnost by si tak měla uvědomit, že život a jeho rozmanité potřeby a projevy jsou zde „pro všechny“ a pro všechny stejně.

Úspěch v Lisabonu slavil i český ambasador ERRP Radoslav Banga. Na závěr dvoudenní konference v portugalském hlavním městě zahrála jeho hudební skupina Gipsy.cz. Strhující romské a hip hopové rytmy zvedly ze židlí všechny přítomné v divadelním sálu Kulturního centru Belém.

„Nikdy jsem neměl lepší taneční tým, než tito vrcholní politici z Evropské komise a ministři některých evropských států, kteří s námi tančili přímo na jevišti,“ řekl frontman Gipsy.cz, český ambasador ERRP Radoslav Banga.

Do aktivit ERRP v České republice se zapojila celá řada neziskových organizací, šest z nich využilo finanční podporu z EU. „Jedním z přínosů Evropského roku rovných příležitostí pro všechny 2007 bylo nastolení partnerského dialogu mezi občanskou společnosti a státní zprávou. Výsledkem je zvýšení povědomí veřejnosti o tom, jak se bránit diskriminaci. Věřím, že antidiskriminační kampaň, která běžela během celého roku, bude mít pozitivní vliv i na přijetí antidiskriminačníhho zákona parlamentem,“ řekla ministryně Džamila Stehlíková.
V pražském kole Slam poetry se rozhodne o posledním finalistovi do celostátního kola

20. 11. 2007 - PRAHA [Econnect]
Slam poetry představuje soutěž v autorském podání vlastního textu publiku. V Česku se tento netradiční podnik koná na celostátní úrovni již pátým rokem. Do celonárodního slamu je zapojeno deset měst, přičemž vítěz každého z nich postupuje do brněnského finále, v němž se bojuje o celých 30000Kč. Pražské kolo, které organizuje občanské sdružení Podivy ve spolupráci s občanským sdružením Fléda, se uskuteční 25. listopadu ve 20 hodin v NoD / Roxy.

První slam poetry uskutečnil v Chicagu bývalý stavební dělník Marc Smith v polovině 80. let minulého století. Od té doby prošel slam velkým boomem a rozšířil se prakticky po celém světě.

„Nechci, abyste mi tleskali za něco, co vás nezaujalo,“ pobízel před třemi lety Marc Smith více než třísethlavé publikum na mezinárodním festivalu Poezie bez hranic, jehož byl hostem. Naznačoval tak, že slam je tak trochu něco jako strkat hlavu do jámy lvové. Publikum by mělo interpretům fandit a pobízet je anebo také naopak! Neexistuje totiž žádná profesionální porota. Ta je při slamech naopak vybírána náhodně přímo z publika a boduje jednotlivé výkony soutěžících, které jsou limitovány jen několika pravidly. Musí interpretovat vlastní text, musí v každém kole dodržet časový rámec tří minut a nepoužít při tom žádnou rekvizitu.

V posledních letech u nás slaví největší úspěchy texty napůl připravené a napůl improvizované. Slamů se v Česku zúčastnila řada různorodých osobností od básníků Jaroslava Pížla nebo Víta Kremličku, přes performery Mariana Pallu, Tomáše Vtípila nebo Alexe Švamberka po MC Apoku (hip hopová formace Naše Věc).

Letos se v Česku uskutečnila řada slamů, které přímo nesouvisely s hlavní výroční soutěží, k jejímuž regionálnímu kolu se v Praze schyluje. Slamové akce proběhly například na velkých letních festivalech Colours of Ostrava nebo slovenské Pohodě, v Ústí nad Labem nebo Plzni mají místní exhibice i mezinárodní charakter. Všech těchto akcí se zúčastnil Bohdan Bláhovec, který se v roce 2005 stal nejlepším slamerem ČR. V září letošního roku se navíc stal tváří mezinárodního literárního festivalu v Berlíně, když se jeho portrét objevil na plakátech zvoucích na zdejší slamové klání, kterého se účastnili ti nejlepší z mnoha evropských zemí a jež přenášela televizní stanice Arte. Bláhovec byl navíc jediným „literárním“ zástupcem Česka na tomto festivalu, na kterém nás v minulých letech zastupovali osobnosti jako Jáchym Topol nebo Petr Král.

„U nás je mezi slamery velmi široké pole, kdokoliv má šanci se prosadit. Slamů se zúčastňují divadelníci, MC´s, improvizátoři i skuteční básníci a každý přináší něco jiného. Jeden zábavu, druhý jen sprostotu, třetí rýmy, čtvrtý poezii. V Berlíně byla například cítit daleko větší výrazová profesionalita. Všechna vystoupení, která jsem viděl, byly velmi precizní věci, přesně zrytmizované a napsané. Je tam cítit profesionální přístup a hodiny tréninku – např. Francouzi vystupovali s věcmi, které by se u nás blížily spíš jevištnímu výrazu, který má třeba Petr Váša nebo Vyskočilově škole. Využívali mimiky, těla, rytmiky textu, všechno mají přesně nakrokované... Němci jsou naopak zase více performativní, rádi ovládají celé podium,“ vzpomíná Bohdan Bláhovec, který má již letos díky vítězství v Plzni zajištěnu účast i na brněnském finále v klubu Fléda 1. prosince.

Není žádnou výjimkou, především v zemích západní Evropy a USA, když místní špičkoví slameři vyrážejí na turné podobně jako třeba rockové kapely. Slamu se tak věnuje řada interpretů profesionálně. Na portálu www.youtube.com je například možné shlédnout některá slamová vystoupení v prostorech nepodobných boxerským arénám...

V Praze se bude slamovat v NoD Roxy 25. 11. ve 20 hodin

Organizátoři pražského slamu, slibují několik velmi zajímavých osobností mezi interprety (například René Jahoda, jenž skončil dvakrát těsně druhý v celostátním finále nebo beatboxer Jaro Cossiga, známý z projektů divadla Archa, básník Jaromír Typlt, nebo básník vystupující především na literárních serverech pod jménem Básník Ticho) a také několik předskokanů (výše zmíněný Bláhovec a další). V tuto chvíli je přihlášeno již 13 interpretů. Další zájemci, kteří se ocitli tzv. „pod čarou“, budou mít však v příštím slamu přednost. Praha je přitom posledním z účastnických měst, kde ještě není o vítězi rozhodnuto. Večer bude osobitým stylem moderovat herec HaDivadla Jakub Žáček. Vítěz pražského kola vyhrává 1000 Kč na ruku a postupuje do brněnského finále, kde se utká s nejlepšími z celé ČR o 30 000 Kč.

Řadoví členové ODS: Topolánek snižuje důležitost prezidentské volby


VČERA 22:23

Po pražské organizaci ODS se začaly ve prospěch současného prezidenta Václava Klause ozývat i další kraje. Začíná přituhovat - někteří zákonodárci ODS totiž pod rouškou anonymity poprvé začali připouštět, že nezvolení Klause prezidentem pro příští období bude chápáno jako absolutní pochybení Mirka Topolánka a požadovali by jeho okamžitý odchod z vedení strany.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Premiérovi není co závidět. Má problémy s udržením křehké koalice, opoziční ČSSD chystá hlasování o nedůvěře vládě a médiím spíše než vládní úspěchy dominují osobní skandály.

 

AKTUALIZOVÁNO

ODS bude jednat v koaličních řadách

Osmou hodinou večerní kongres skončil. Jeho delegáti odsouhlasili návrh, podle kterého bude ODS o podpoře Václava Klause jednat s koaličními partnery. Nestane se tak ale formou dodatku koaliční smlouvy. Před takovým dodatkem varoval i premiér: "Tlačením na koaliční partnery dosáhneme pouze toho, že ho volit nebudou," uvedl. Jeho prosba byla vyslyšena.

 

Řadoví členové ODS se zlobí

 

 

Ten největší boj ale paradoxně musí vyhrát ve své vlastní straně. Prezidentský kandidát Strany zelených Jan Švejnar sbírá cenné body u nerozhodnutých zákonodárců ostatních politických stran a jeho konkurent Václav Klaus nemá vzhledem ke svým současným pracovním povinnostem čas věnovat se případné kampani. ODS proto vytvořila speciální tým pro prezidentskou volbu, v němž je i Topolánek. Výsledky ale zatím nemá.

 

 

Řadoví členové ODS se začínají zlobit, což přiznává řada místních organizací. Dlouho budovaná pozice silného předsedy strany je dávno pryč a už i premiérovi věrní přiznávají, že je čas konat.

 

 

"Bez ohledu na to, jestli bude usnesení přijato nebo ne, pokud by Václav Klaus nebyl zvolen, otřese se v základech nejen celá ODS, ale i koalice," míní například místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, když se mluví o možnosti přijetí závazného usnesení celé ODS po vzoru té pražské.

 

 

Nikdy nebylo tajemstvím, že Klausovy a Topolánkovy vzájemné vztahy jsou pouze korektní, o přátelství nemůže být řeč. V této chvíli už ale musí jít antipatie stranou, rozléhá se politickými kuloáry. Politici ODS dobře ví, že svým voličům nikdy dostatečně nevysvětlí, pokud by Klaus skončil ve svém úřadu, ačkoli za ním stála většina občanů a měl více než slušně našlápnuto k dalšímu prezidentskému období.

 

 

Odborníci tápou

 

 

Nechápaví jsou i někteří politologové - Václav Klaus je jediným oficiálním kandidátem, podporuje jej drtivá většina veřejnosti a jeho jméno znají i děti ve školkách. Neumětelstvím Mirka Topolánka by ale mohl zvítězit prakticky neznámý Jan Švejnar, který se v mnoha věcech Klausovi podobá víc, než si  prezidentovi odpůrci jsou schopni připustit.

 

 

Kongres hledá východiska

 

 

Dnes ráno začal 18. kongres ODS. Předpokládá se, že otázka prezidentské volby bude otevřena a že se k ní vyjádří i sám Topolánek. Již v samotném začátku před delegáty vystoupil s děkovným proslovem samotný Václav Klaus. Již v tu chvíli věděl, že se pod jeho nominaci podepsali všichni poslanci, i všichni senátoři za ODS. I přes jejich obrovské zastoupení v parlamentu to ale stačit nebude. Pokud Topolánek nesežene další zákonodárce hlavně z řad KDU-ČSL, která s Klausem dlouhodobě sympatizuje, může nastat volební pat, kdy prezident zvolen nebude.

 

  Zima vyhání bezdomovce z ulic do azylových domů
DNES 9:20

LITOMĚŘICKO - Azylové domy na Litoměřicku jsou v těchto dnech téměř naplněny. Útočiště před chladným počasím tu hledají lidé, kteří přišli o střechu nad hlavou nebo se ocitli v akutní nouzi.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

V bezvýchodné situaci se nedávno ocitl i čtyřicetiletý muž ze Severní Moravy. „Byl jsem bez rodiny a bez práce. Na Litoměřicko jsem přijel na brigádu před asi třemi týdny. Na nádraží v Lovosicích mě přepadli a ukradli mi doklady. Zázemí jsem zatím našel v charitním azylovém domě v Litoměřicích,“ svěřil se muž, který si nepřál zveřejnit své jméno. V současné době si vyřizuje doklady, pracuje a čeká na závěry šetření policie.
Noclehárna je teď denně plná

Dům Panny Marie Pomocné, který ve spolupráci s městem Litoměřice provozuje Farní charita Litoměřice deset let, poskytuje přechodné celodenní ubytování s 23 lůžky mužům do 64 let, ubytování s pěti lůžky v noclehárně, které není omezeno věkem, a nízkoprahové denní centrum. Za noc v noclehárně klient zaplatí od 20 do 30 korun, v ubytovně od 30 do 50 a od 60 do 80 korun. Přednostně jsou sem přijímáni lidé z Litoměřic a okolí. 

„Noclehárna je teď vzhledem k počasí denně plná.  Její místa se předem nerezervují, takže záleží na tom, kdy klient příjde,“  říká Pavla Soukupová, vedoucí Domu P. Marie Pomocné v Litoměřicích.  

„Zájem o celodenní ubytování se zvyšuje. K dnešnímu dni tu máme čtyři nové žádosti. Dva muži jsou v důchodovém věku, jeden z nich čeká na vyřízení žádosti do domova důchodců. Ti další jsou mladší ročníky, většinou v produktivním věku,“ dodává.

Kromě ubytování jim tu poskytují základní hygienu, oblečení, vyprání prádla. Pracovníci, kteří se o bezdomovce starají v nepřetržitém provozu, pomáhají s vyřizováním dokladů a sociálních dávek, se sháněním zaměstnání nebo se zajištěním rekvalifikačních kurzů.
Nově předkládají doklad od lékaře

Žadatel musí letos nově podle zákona předložit potvrzení od lékaře, že může služby azylového domu využívat.

„Je to taková naše ochrana, protože nejsme zdravotnické zařízení s pečovatelskou a zdravotní službou. Našimi klienty, na rozdíl od předchozích let, nemohou trvale být lidé s vážnými psychickými potížemi, ti, kteří nejsou soběstační a potřebují například pomoc s umýváním nebo s přípravou jídla, s nákupy, protože tady si musí klient jídlo připravovat sám,“ vysvětluje Pavla Soukupová s tím, že řada bezdomovců má většinou problémy s alkoholem a s gamblerstvím.

„Agresivita vůči zaměstnanci spojená s alkoholem je pak nejčastějším důvodem, proč odtud musí klient odejít. Tři čtvrtiny z nich ale nejsou takoví,“ dodala.

Litoměřice se svými azylovými zařízeními pokrývají veškeré cílové skupiny, a to ženy a matky s dětmi i mladé lidi od 18 do 26 let.  Financovány jsou jak městem Litoměřice, tak ze státního rozpočtu a v posledních dvou letech i z Evropského sociálního fondu.

V Lovosicích není  žádná azylová ubytovací kapacita, ve Štětí existuje sociální ubytovna provozovaná městským úřadem, v Roudnici provozuje Farní charita Roudnice nad Labem azylové domy pro muže, ženy a matky s dětmi už jedenáct let.Prezident zahájil návštěvu jižní Moravy
DNES 14:20

PRACE - Významná událost pro spoustu obcí jižní Moravy začala v neděli dopoledne pár minut před desátou hodinou. Do Slavkova u Brna přijela prezidentská kolona, která přivezla první pár, Václava Klause a jeho ženu Livii. Na Palackého náměstí se oba setkali s lidmi a představiteli Slavkova. Poté už zamířili k Mohyle míru, která připomíná významnou bitvu, v níž se před dvě stě dvěma lety střetli císaři tří mocností.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Je půl jedenácté a do příjezdu prvního páru zbývá ještě půlhodina. Památník tone v mlze stejně jako široké okolí. Z nedaleké obce Prace míří na kopec desítky lidí. Chtějí na vlastní oči vidět prezidenta Václava Klause. „Těším se na to. Beru s sebou i oba syny, aby se na pana prezidenta také podívali. Tak významnou návštěvu tu nemíváme každý den,“ prohlásil jeden z přihlížejících Jan Hromádka.

Na místě už kromě lidí přešlapují také zaměstnanci muzea a lidé z kanceláře prezidenta. Společně dolaďují poslední drobnosti. „Přijedou k dělu, kde se přivítají se starostou a ředitelem muzea. Poté si prohlédnou expozici a z ní zamíří do památníku. Tam vojáci položí věnec a prezidentský pár se podepíše do pamětní knihy,“ informuje člověk z prezidentova doprovodu ředitele muzea Brněnska Antonína Rečka.

Jedenáctá odbíjí a lidé čekají na místě, kam má kolona aut dorazit. Minuty ubíhají a stále se nic neděje. Vlezlá zima začíná lidem vadit, někteří se začínají třepat zimou. Zhruba po patnácti minutách konečně rychle přijíždí dvě tmavá auta a zastavují bokem. Vyskočí z nich jihomoravský hejtman Stanislav Juránek, který prezidentský pár po jižní Moravě provází.

Za ním už zastavuje i auto s prezidentskou standartou, z nějž vystupuje prezident Václav Klaus. První dáma Livie přijíždí vlastním autem. Po krátkém přivítání míří na prohlídku expozice věnované bitvě tří císařů. Kvůli malému prostoru je doprovází pouze nejnutnější suita v čele s hejtmanem, starostou obce Prace a ředitelem muzea.

Po expozici následuje kladení věnců přímo v srdci mohyly a podepisování knihy návštěv a pamětních listů. Slunce, jakoby chtělo zdůraznit výjimečnost chvíle, na pár okamžiků vystupuje zpoza mraků.

„Jen dvou lidem tady v tuhle chvíli vysvitlo slunce. Poprvé Napoleonovi ráno před rozhodující bitvou a teď vám, pane prezidente,“ glosuje situaci hejtman Juránek. Prezident Klaus je zjevně potěšený. „Při cestách naší zemí jsem navštívil už spoustu míst, ale tady jsem poprvé. Jsem rád, že jsme při mé dnešní návštěvě sem zamířili. Je to opravdu krásné místo,“ prohlašuje prezident Klaus. O pár minut později naposledy mává lidem a nasedá do svého auta. Kolona odjíždí směrem do Mikulčic, kde čeká prezidentský pár další program.
Místní byli návštěvou potěšeni

Starosta obce Prace Josef Brzobohatý je z průběhu návštěvy prvního páru nadšený. „Je to pro nás obrovská pocta. Nejprve nás překvapilo, že má o naši obec zájem, ale na druhou stranu jsme tím potěšení. Naposledy k nám před sedmdesáti šesti lety v červenci přijel prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Panu Klausovi jsem připomněl, že je teprve druhou hlavou státu, která k nám zavítala,“ řekl starosta Brzobohatý.Dcera se opila s otcem, pak vzala nůž a bodla ho do hrudi
DNES 13:00

OSTRAVA - Ostravští policisté vyšetřují další rodinnou hádku, která málem skončila smrtí. Hlavním aktérem je jedenatřicetiletá žena, jež se tento týden v bytě v Ostravě-Hrabůvce pohádala se svým pětapadesátiletým otcem. Krvavé potyčce předcházel alkoholový dýchánek, během kterého se oba notně opili.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Po prudké slovní výměně dcera popadla nůž a vrhla se na otce. Bodla jej do hrudi a stehna pravé nohy. Zranění nebyla naštěstí vážná a vyžádala si jen ošetření na traumatologickém oddělení Městské nemocnice v Ostravě-Fifejdách. Léčba potrvá nejméně jeden týden. Otec i dcera byli nakonec převezeni na ostravskou záchytku k vystřízlivění.

Jak uvedl Roman Filo z ostravské policie, případ je kvalifikován jako trestný čin ublížení na zdraví. Ženě hrozí až dva roky vězení.

Podobné násilnosti mezi rodinnými příslušníky nejsou bohužel ničím výjimečným. Před několika dny muselo policejní komando zasahovat v bytě Ostravě-Zábřehu. Osmapadesátiletý agresivní muž napadl svou sedmaosmdesátiletou matku. Poté se zabarikádoval v pokoji a vyhrožoval sebevraždou.

Další otřesný případ se stal před několika měsíci v Ostravě-Mariánských Horách. Sedmatřicetiletý muž se zde vrhl na svou nevlastní dvaaosmdesátiletou matku. Nejprve jí nadával a poté jí s kuchyňským nožem v ruce vyhrožoval zabitím. Tvrdil, že ji rozřeže a sní. „Rozčtvrtím tě, vnitřnosti sežeru a krev vypiji,“ křičel na ženu, kterou navíc ohrožoval kuchyňským nožem, jímž mířil na břicho vyděšené matky. Některé z násilností mají na svědomí zdrogované děti, které po svých rodičům žádají peníze na nákup pervitinu či jiných látek.

 
Libanon zůstává bez prezidenta
VČERA 13:00

BEJRÚT - Stávajícímu libanonskému prezidentovi Emilu Lahúdovi vypršel o půlnoci na sobotu prezidentský mandát. Prozápadně orientovaní vládní poslanci se dosud nebyli schopni dohodnout s prosyrskou opozicí na vhodném kandidátovi. Země zůstává bez prezidenta a nachází se v politickém vakuu. 

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Libanon se ocitl v politickém vakuu poté, co ani v průběhu čtvrtého hlasování nebyli poslanci schopni zvolit prezidenta země. Opoziční, prosyrsky orientovaní poslanci v pátek znovu hlasování bojkotovali a nedostavili se na jednání parlamentu. Předseda parlamentu Nabí Barrí odložil zasedání za 30. listopadu, aby tak vznikl prostor k dalšímu vyjednávání.
Prezident neuznává vládu, vláda prezidentovo rozhodnutí
Sebevražedné atentáty v Pákistánu zanechaly desítky mrtvých
VČERA 16:14

RAWALPINDI - Nejméně třicet obětí si vyžádal sebevražedný útok ve městě Rawalpindi. U plně obsazeného autobusu ministerstva obrany vybuchl automobil naložený trhavinami.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Podobný případ se udál u vojenského velitelství, při kterém bylo poraněno několik státních pracovníků. Počet obětí se ještě bude zvyšovat, naznačují obavy světových zpravodajských agentur.

Myslím si, že to nikdo v autobusu nemohl přežít,“ řekl svědek výbuchu Shoaib Abbasi agentuře AFP, který viděl, jak osobní automobil pronikl za autobusem přes ochranku k budovám Úřadu pro vnitřní záležitosti, a potom explodoval. „V autobuse sedělo 50 lidí. Hodně jich je zraněno, ale mnoho je v pořádku,“ rozptýlil nejhorší obavy mluvčí armády generálmajor Waheed Arshad.

Druhý bombový útok se odehrál asi o 20 km dále, u budovy vojenského velitelství. Dva vojáci byli při detonaci vážně zraněni, poté co automobil zastavili sto metrů od vládní budovy.

Útok v Rawalpindi, hlavní centrum pákistánské armády, i útok na vojenské velitelství jsou chápány jako odvety za vojenské operace proti kmenovým vůdcům Talibanu na severozápadní hranici země. Sebevražedné útoky v Pákistánu zmítaném nepokoji před nadcházejícími volbami nejsou ojedinělé. Pákistán zaznamenal od července 25 podobných případů o celkovém počtu 800 mrtvých. Přitom nejděsivější byl bombový útok spáchaný v Karáčí, kde zemřelo 135 lidí.

Akce jsou spojovány také s vyhrocenou politickou situací v zemi. Především pak s ohlášeným příjezdem bývalého premiéra a vůdce strany Muslimské ligy Šarifa Nawaze, který se momentálně nachází v exilu a zatím nebyl k volbám připuštěn. 

Odstupující prezident Emil Lahúd, který neuznává prozápadně orientovaný kabiner, ještě v noci těsně před vypršením mandátu pověřil armádu, aby převzala kontrolu nad bezpečností v zemi. Jeho rozhodnutí musí ovšem ratifikovat vláda, která podle ústavy v případě nezvolení prezidenta přejímá jeho pravomoci.

Mluvčí kabineru premiéra Fuáda Siniury prezidentovo prohlášení komentoval slovy: „Nemá žádnou váhu a je protiústavní. Vláda bude dál jednat, jako by nikdy nebylo vydáno.“
Armáda je v pohotovosti

Armáda je v posledních dnech v pohotovosti. Existují obavy, aby složitá politická situace, ve kterém se země ocitla, nevedla k násilnostem. Vrchní velitel armády generál Michel Sulejman, kterému hodlal prezident předat své pravomoci, se k situaci odmítl vyjádřit. K žádným násilnostech v Bejrútu v průběhu noci na sobotu nedošlo.

Australský premiér John Howard přijal porážku
VČERA 17:35

SYDNEY, PRAHA - Australský premiér John Howard přijal porážku. Austrálie už zná jméno svého nového premiéra. Kevin Rudd dovedl labouristickou stranu k vítězství v parlamentních volbách. Ukončil tak 11letou konzervativní vládu liberálů. Její dosavadní předseda, John Howard, prohrál s vysokým rozdílem, ale své místo v parlamentu, které si udržuje od roku 1974, těsně obhájil.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Vítězný Kevin Rudd prorokuje Austrálii velké změny. „Dnes se Austrálie obrátila k budoucnosti,“ prohlásil Rudd. „Je na čase, aby byla sepsána nová stránka australské historie,“ dodal.

Hlavní body volebního programu labouristů se stavěly proti vstřícné politice vůči Washingtonu: stažení vojenských jednotek z Iráku a podepsání Kjótského protokolu o klimatických změnách. Rudd také přislíbil vytvořit bližší svazky s Čínou a jinými asijskými národy. Zahraniční politika by podle měla být nezávislejší, ale se Spojenými státy chce udržet dobré diplomatické vztahy. Volební analytik Antony Green předpověděl labouristům 80 křesel parlamentu z celkového počtu 150.

„Telefonoval jsem panu Kevinu Ruddovi, abych jemu a Australské labouristické straně pogratuloval k výraznému vítězství,“ řekl poražený bývalý premiér John Howard, „Zanecháváme mu silnější a hrdý národ, než jaký byl před 11 lety.“ Jeho vláda dosáhla rekordního ekonomického vzestupu.

John Howard ale ztratil oblibu především svými nepopulárními kroky v oblasti zákonů o pracovištích a nárůstem daní uprostřed ekonomického rozkvětu země. Odmítnutí Kjótského protokolu se v očích voličů ukázalo být také velkou chybou.Polský premiér přednesl před Sejmem program nové vlády
VČERA 19:50

VARŠAVA - Nový předseda polské vlády Donald Tusk v pátek v parlamentu ve Varšavě nastínil, jakým směrem se jeho země bude ubírat v následujícím období.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Tuskův kabinet se v prvé řadě chystá zvyšovat životní úroveň občanů. Mimo jiné i tím, že všem polským domácnostem zpřístupní širokopásmový internet . Vůdce liberální Občanské platformy promluvil k poslancům Sejmu krátce poté, co s šéfem Polské Lidové strany Waldemarem Pawlakem podepsal programové prohlášení kabinetu.

Koalice má ve čtyřistašedesátičlenném Sejmu většinu 240 hlasů. Původně měli poslanci o důvěře pro novou vládu hlasovat včera ve večerních hodinách. Nakonec ale parlament odložil hlasování na dnešek. Zásadní je pro Tuska obnovení důvěry občanů, které má vyplynout ze stability vládní koalice. Ve vládním prohlášení přednesl plány na privatizaci státních firem, zefektivnění úřednického aparátu a zjednodušení daňového systému. Nejvíce energie chce Tusk věnovat snížení státního dluhu.

Stabilizovaný rozpočet země je nutný pro přechod k euru a tedy i pro větší integritu s ostatními státy EU. Zaměnit zlotý za euro se Polákům podaří nejdřív v roce 2011, realističtější je však rok 2013. Nový premiér nechce zanedbat ani rozvoj infrastruktury. Modernizaci podlehne především silniční a železniční síť. Na budování silnic budou s vládou spolupracovat soukromé společnosti v rámci projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru. Pozornost chce věnovat i mezinárodní politice.

Zásadní je pro něj zlepšení vztahů se sousedy Polska a pokračování strategického partnerství s USA. S novou vládou se mění i stanovisko Polska v otázce umístění amerického radaru na území země. Zatímco předchozí kabinet komunikoval výhradně s Washingtonem, Tusk chce jednat i s ruskou stranou. „Toto téma bych s Ruskem konzultoval i osobně,“ cituje slova polského ministra zahraničních věcí Radoslawa Sikorského ruský deník Izvestija.Medúzy zničily severoirskou lososí farmu
DNES 10:40

LONDÝN - Neuvěřitelné množství medúz zničilo lososí farmu v Severním Irsku. Nevítaným útočníkům padlo za oběť přes 100 000 lososů. 

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Personál farmy, jediné svého druhu v Severním Irsku, se marně snažil rybám pomoci. Ředitel firmy Northern Salmon John Russell prohlásil šokovaně: „Za třicet let jsem nikdy nic takového neviděl… Množství medúz bylo takové, že moře úplně zrudlo. Nemohli jsme dělat absolutně nic.“

Načervenalé medúzy rodu Pelagia nocticula změnily deset čtverečních kilometrů Severoirského moře v obrovskou rudou skvrnu a vyskytovaly se až do hloubky deset metrů. Bezmocné lososy v sádkách uštípaly. Podle deníku The Telegraph útočily celkem sedm hodin.

Russell uvedl, že jeho farma přišla o lososy v hodnotě milion liber. Dodal, že Northern Salmon zřejmě zbankrotuje, nedostane-li nějakou mimořádnou subvenci od vlády. Jeho farma přitom prodávala lososy řadě špičkových londýnských restaurací a vyváželo do řady zemí, mimo jiné do Francie a Belgie.

Medúza Pelagia nocticula se přitom do konce 90. let v britských vodách prakticky nevyskytovala, protože je doma ve Středozemním moři. Odborníci proto její migraci na sever spojují s globálním oteplováním.Výborný ozdobil pětistý zápas jubilejní asistencí
DNES 8:10

COLUMBUS - Útočník Columbusu David Výborný oslavil v souboji s Detroitem hned dvě jubilea. Proti nejlepšímu mužstvu Západní konference odehrál svůj pětistý zápas v zámořské NHL a zároveň vyprodukoval třístou přihrávku na gól. Po skončení vyrovnaného duelu se navíc mohl radovat z vítězství 3:2.

Český reprezentant si připsal kulatou asistenci už v úvodním dějství, kdy z jeho spolupráce s Chimerou profitoval Malhotra. Těsné vedení chvíli poté navýšil Žerděv, hostující celek však zlomil nepříznivý vývoj dvěma trefami v prostřední části hry.

Dvoubodový zisk zajistila Columbusu nakonec stoprocentní úspěšnost v penaltovém rozstřelu. Své možnosti proměnili Žerděv, Peca i Nash, za Rudá křídla se trefil jen Datsjuk. V brance Detroitu se namísto Dominika Haška objevil Chris Osgood a předvedl 26 úspěšných zásahů.

„Vytvořili jsme si dost šancí, ale faktem je, že bez Ozzieho by nám to bylo k ničemu. Po dvou třetinách mohl být konec,“ pochválil Haškova konkurenta trenér Red Wings Mike Babcock.
Vrbata má formu

Další vydařené utkání má za sebou útočník Phoenixu Radim Vrbata. Poté, co včera skvělým výkonem pomohl Kojotům porazit Anaheimem, podílel se gólem a asistencí na vítězství nad Torontem v poměru 5:1.

Již v 5. minutě připravil mladoboleslavský rodák úvodní trefu zápasu pro Winnika, na začátku druhé třetiny pak střelou zápěstím skóre jednoznačného duelu sám uzavřel.
Pavelec neuspěl

Gólman Atlanty Ondřej Pavelec se dostal poprvé od 10. listopadu do branky Trashers a stejně jako v posledním duelu proti Carolině nepochodil. Hráči Pittsburghu zatížili jeho konto pěti přesnými zásahy, přičemž třikrát se radovali z gólu už během první dvacetiminutovky. Pavelcův protějšek Marc-Andre Fleury zastavil 28 střeleckých pokusů Atlanty a udržel čisté konto.

Útočník Tučňáků Jevgenij Malkin nebodoval poprvé po patnácti zápasech, v nichž nastřílel sedm branek a patnáctkrát asistoval. Žádný ruský hokejista v historii NHL nic podobného nedokázal.
Marná snaha Erata s Michálkem

Hokejisté Nashvillu podlehli na domácím ledě Minnesotě 3:4. V úvodní části hry se prosadil český útočník Predators Martin Erat, který smazal vedení hostů po přihrávce Koistinena. Dvě minuty před koncem rozhodl zápas za stavu 3:3 slovenský forvard Branko Radivojevič. „Tahle porážka bolí, protože se může docela dobře stát, že na konci sezony se dnešní ztráta může ukázat jako klíčová,“ stěžoval si kouč Nashvillu Barry Trotz.

Tým San Jose Sharks prohrál před domácím publikem s Los Angeles 1:2 a přerušil sérii šesti utkání bez jediné porážky. Jediný úspěch Žraloků zaznamenal sedm minut před závěrečným hvizdem český útočník Milan Michálek.
Špačkův vítězný gól

Obránce Buffala Jaroslav Špaček vstřelil vítězný gól svého týmu v souboji s Montrealem. Třiatřicetiletý zadák využil přesilovou hru, když brankáře Hueta překonal rychlou střelou zápěstím. Další dva zásahy přidali Vanek s Hechtem, hosté cestu za Thibaultova záda nenašli.

Jednou brankou se na vítězství Edmontonu nad Chicagem 3:2 podílel i další český hráč Aleš Hemský.

 Janiš si z A1GP v Malajsii body neveze
DNES 14:05

SEPANG - Nechybělo mnoho a mohlo se slavit druhé letošní bodované umístění. Nakonec ale český tým ze třetího podniku seriálu formule A1 Grand Prix body neveze. Erik Janiš obsadil ve sprinterském závodě 17. místo, v hlavním si o jednu příčku polepšil.

Národní tým se ve sprintu potýkal s technickými problémy. „Nejsem spokojený,“ čertil se Janiš. „Ještě před polovinou závodu začala zlobit převodovka, která při řazení z dvojky na trojku skočila do neutrálu. Opakovalo se to, takže jsem byl rád, že jsem závod vůbec dokončil.“

Mechanici ale dokázali do startu hlavního závodu problémy na monopostu vyřešit. Po zhasnutí semaforů došlo ve středu startovního pole k velké strkanici. „Začátek byl hektický a bylo tam hodně strkanců,“ popsal situaci jezdec. „Naštěstí vůz nebyl poškozený a udržel jsem kontakt s vozy přede mnou.“

Po většinu závodu se Janiš pohyboval těsně za bodovanou desítkou a doufal, že druhý pit stop ho posune do top ten. „Ale nepodařilo se,“ dodal osmnáctiletý Čech.

„Po výjezdu z boxů jsem bojoval s německým vozem a ve druhé zatáčce mě trefil. To ukončilo jakékoliv naděje. Ačkoliv vůz byl v pořádku, což dokázalo mé nejrychlejší kolo, které jsem zajel v předposledním kole.“

Další závod seriálu hostí 16. prosince čínský Žuhaj. 
Výsledky

Sprint: 1. Švýcarsko (Neel Jani) 18:20.910 min, 2. Francie (Loic Duval) + 3.792 s., 3. Německo (Michael Ammermüller) + 11.935, … 17. Česká republika (Erik Janiš) + 36.328.

Hlavní závod: 1. Švýcarsko (Neel Jani) 1:08:13.459 hod, 2. Brazílie (Sérgio Jimenez) + 8.414 s., 3. Francie (Loic Duval) + 8.928, … 16 Česká republika (Erik Janiš) + 58.319. 
Průběžné pořadí (po šesti z dvaceti závodů):

1. Švýcarsko 61 b., 2. Francie 51, 3. Nový Zéland 45, … 17. Česká republika 1.
Dnes se losuje kvalifikace MS 2010. Sledujeme on-line!
DNES 12:05

DURBAN - Dění okolo českého národního týmu neutichá ani po postupu na letní evropský šampionát. Naopak. Už dnes bude většina příznivců Brücknerovy družiny napjatě sledovat los kvalifikace pro mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice. A spolu s nimi i DENÍK, který vám fotbalovou událost víkendu zprostředkuje v on-line přenosu!

Češi budou figurovat v prvním losovacím koši a vyhnou se papírově nejsilnějším týmům. „Doufám, že dostaneme zase jiné atraktivní soupeře a znovu budeme úspěšní. Přál bych si Angličany. A pak je samozřejmě porazit a postoupit,“ prozradil David Rozehnal, stoper národního celku.

Slavnostní akt začíná v Durbanu v 16 hodin, nejdříve však přijde na řadu asijský světadíl a severoamerická zóna CONCACAF. Evropské celky budou rozděleny do kvalifikačních skupin krátce po 17. hodině. Z osudí budou nejprve taženy míčky nejslabších týmů, nejvýše nasazená mužstva vylosují známé osobnosti jako poslední.

Postupový klíč na první světový šampionát na africkém kontinentu zůstává pro Evropu nezměněný. Z osmi šestičlenných a jedné pětičlenné skupiny postoupí vždy vítěz. Osm týmů z druhých míst s nejlepší bilancí čeká baráž.

Čechy bude v Durbanu zastupovat předseda ČMFS Pavel Mokrý, jeho zástupce Jaroslav Vacek a také generální sekretář Rudolf Řepka.

„Na sjednávání termínů nebudeme slyšet. Chceme, aby se dojednaly až později na schůzce v Evropě,“ řekl Vacek. Důvod? Českou reprezentaci totiž s největší pravděpodobností v Jihoafrické republice nepovede trenér Brückner a nový kouč národního celku by do termínů jistě rád promluvil.

Kvalifikační koše pro MS 2010

Koš 6: Lichtenštejnsko, Estonsko, Malta, Lucembursko, Černá Hora, Andorra, Faerské ostrovy, San Marino.

Koš 5: Gruzie, Albánie, Slovinsko, Lotyšsko, Island, Arménie, Rakousko, Kazachstán, Ázerbájdžán.

Koš 4: Slovensko, Bosna a Herceg., Maďarsko, Moldávie, Wales, Makedonie, Bělorusko, Litva, Kypr.

Koš 3: Norsko, Ukrajina, Srbsko, Dánsko, Severní Irsko, Irsko, Finsko, Švýcarsko, Belgie.

Koš 2: Anglie, Rumunsko, Skotsko, Turecko, Bulharsko, Rusko, Polsko, Švédsko, Izrael.

Koš 1: Itálie, Španělsko, Německo, Česko, Francie, Portugalsko, Nizozemsko, Chorvatsko, Řecko.

 Janiš si z A1GP v Malajsii body neveze
DNES 14:05

SEPANG - Nechybělo mnoho a mohlo se slavit druhé letošní bodované umístění. Nakonec ale český tým ze třetího podniku seriálu formule A1 Grand Prix body neveze. Erik Janiš obsadil ve sprinterském závodě 17. místo, v hlavním si o jednu příčku polepšil.

Národní tým se ve sprintu potýkal s technickými problémy. „Nejsem spokojený,“ čertil se Janiš. „Ještě před polovinou závodu začala zlobit převodovka, která při řazení z dvojky na trojku skočila do neutrálu. Opakovalo se to, takže jsem byl rád, že jsem závod vůbec dokončil.“

Mechanici ale dokázali do startu hlavního závodu problémy na monopostu vyřešit. Po zhasnutí semaforů došlo ve středu startovního pole k velké strkanici. „Začátek byl hektický a bylo tam hodně strkanců,“ popsal situaci jezdec. „Naštěstí vůz nebyl poškozený a udržel jsem kontakt s vozy přede mnou.“

Po většinu závodu se Janiš pohyboval těsně za bodovanou desítkou a doufal, že druhý pit stop ho posune do top ten. „Ale nepodařilo se,“ dodal osmnáctiletý Čech.

„Po výjezdu z boxů jsem bojoval s německým vozem a ve druhé zatáčce mě trefil. To ukončilo jakékoliv naděje. Ačkoliv vůz byl v pořádku, což dokázalo mé nejrychlejší kolo, které jsem zajel v předposledním kole.“

Další závod seriálu hostí 16. prosince čínský Žuhaj. 
Výsledky
Výborný ozdobil pětistý zápas jubilejní asistencí
DNES 8:10

COLUMBUS - Útočník Columbusu David Výborný oslavil v souboji s Detroitem hned dvě jubilea. Proti nejlepšímu mužstvu Západní konference odehrál svůj pětistý zápas v zámořské NHL a zároveň vyprodukoval třístou přihrávku na gól. Po skončení vyrovnaného duelu se navíc mohl radovat z vítězství 3:2.

Český reprezentant si připsal kulatou asistenci už v úvodním dějství, kdy z jeho spolupráce s Chimerou profitoval Malhotra. Těsné vedení chvíli poté navýšil Žerděv, hostující celek však zlomil nepříznivý vývoj dvěma trefami v prostřední části hry.

Dvoubodový zisk zajistila Columbusu nakonec stoprocentní úspěšnost v penaltovém rozstřelu. Své možnosti proměnili Žerděv, Peca i Nash, za Rudá křídla se trefil jen Datsjuk. V brance Detroitu se namísto Dominika Haška objevil Chris Osgood a předvedl 26 úspěšných zásahů.

„Vytvořili jsme si dost šancí, ale faktem je, že bez Ozzieho by nám to bylo k ničemu. Po dvou třetinách mohl být konec,“ pochválil Haškova konkurenta trenér Red Wings Mike Babcock.
Vrbata má formu

Další vydařené utkání má za sebou útočník Phoenixu Radim Vrbata. Poté, co včera skvělým výkonem pomohl Kojotům porazit Anaheimem, podílel se gólem a asistencí na vítězství nad Torontem v poměru 5:1.

Již v 5. minutě připravil mladoboleslavský rodák úvodní trefu zápasu pro Winnika, na začátku druhé třetiny pak střelou zápěstím skóre jednoznačného duelu sám uzavřel.
Pavelec neuspěl

Gólman Atlanty Ondřej Pavelec se dostal poprvé od 10. listopadu do branky Trashers a stejně jako v posledním duelu proti Carolině nepochodil. Hráči Pittsburghu zatížili jeho konto pěti přesnými zásahy, přičemž třikrát se radovali z gólu už během první dvacetiminutovky. Pavelcův protějšek Marc-Andre Fleury zastavil 28 střeleckých pokusů Atlanty a udržel čisté konto.

Útočník Tučňáků Jevgenij Malkin nebodoval poprvé po patnácti zápasech, v nichž nastřílel sedm branek a patnáctkrát asistoval. Žádný ruský hokejista v historii NHL nic podobného nedokázal.
Marná snaha Erata s Michálkem

Hokejisté Nashvillu podlehli na domácím ledě Minnesotě 3:4. V úvodní části hry se prosadil český útočník Predators Martin Erat, který smazal vedení hostů po přihrávce Koistinena. Dvě minuty před koncem rozhodl zápas za stavu 3:3 slovenský forvard Branko Radivojevič. „Tahle porážka bolí, protože se může docela dobře stát, že na konci sezony se dnešní ztráta může ukázat jako klíčová,“ stěžoval si kouč Nashvillu Barry Trotz.

Tým San Jose Sharks prohrál před domácím publikem s Los Angeles 1:2 a přerušil sérii šesti utkání bez jediné porážky. Jediný úspěch Žraloků zaznamenal sedm minut před závěrečným hvizdem český útočník Milan Michálek.
Špačkův vítězný gól

Obránce Buffala Jaroslav Špaček vstřelil vítězný gól svého týmu v souboji s Montrealem. Třiatřicetiletý zadák využil přesilovou hru, když brankáře Hueta překonal rychlou střelou zápěstím. Další dva zásahy přidali Vanek s Hechtem, hosté cestu za Thibaultova záda nenašli.

Jednou brankou se na vítězství Edmontonu nad Chicagem 3:2 podílel i další český hráč Aleš Hemský.Nejen Svatomartinské, ale i Veselé
DNES 12:13

ZNOJEMSKO - Poněkud ve stínu Svatomartinských zůstávají další mladá vína uváděná na trh. Vinaři jim dávají nejrůznější názvy, poptávka po nich neustále roste.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Veselé víno, Waldberg Noveau, Mladý Lahofer, Svatováclavský sběr,... Nejen pod názvem Svatomartinské lze na Znojemsku sehnat letošní mladé víno. Vinaři, kteří si od Vinařského fondu nekoupili licenci na používání známky s obrázkem světce na bílém koni, pojmenovávají své výrobky různě. Zájem o ně každoročně roste.

„Letos vyrobíme pět až šest tisíc lahví Veselého vína. Každoročně jeho produkci zvyšujeme, letos ho děláme počtvrté. Očekávám, že do měsíce nebude co prodávat,“ řekl vinař Jiří Hort z Dobšic.

Ten k výrobě Veselého vína používá Müller Thurgau. „Tradičně je v kabinetu nebo pozdním sběru, a tedy bez doslazování. Název Veselé víno vznikl proto, že víno má navozovat dobrou náladu a té není nikdy dost,“ doplnil Hort.

Jiný název zvolila vrbovecká společnost Waldberg. „Z odrůd Müller Thurgau a Svatovavřinecké nabízíme letošní mladé víno nazvané Waldberg Nouveau. Nabízeli jsme je pod stejným názvem už před pěti lety, zájem o ně je velký. Vyrábíme ho kolem pěti tisíc litrů, prodávat se bude zhruba do konce roku,“ sdělil Pavel Filipovszki z Vinařství Waldberg.
Müller a Vavřinec

Müller je víno svěží, intenzivní, plné vůně s muškátovými a broskvovými tóny. „Ve Svatovavřineckém převažují výrazné švestkové tóny. Kvalitou určitě vydrží minimálně rok. Teď jsme chutnali loňské Nouveau a bylo stále dobré,“ dodal vinař Pavel Filipovszki.

Pod označením Mladý Lahofer prodává svá mladá vína Vinařství Lahofer z Dobšic. „Naše vína nejdou do řetězců, neděláme jich velká kvanta, a proto pro nás značka nemá až takový význam. Naše mladé víno dodáváme do vinoték, kde nás zákazníci znají a vědí, že jde o kvalitu. Prodávat je budeme zhruba do přelomu ledna a února,“ řekl Stanislav Lancouch z Vinařství Lahofer.

Jediné víno se značkou Svatomartinské pocházející ze Znojemska začal jedenáctého listopadu prodávat Znovín Znojmo. S označením mladého vína jako Svatomartinské přišel před deseti lety vinař Jiří Kopeček. „Prošlapal těžkou cestičku, a když se značka začala ukazovat jako úspěšná, prodal ji Vinařskému fondu. Ten ji nyní za licenční poplatek zhruba jedna koruna za láhev propůjčuje vinařům,“ uvedl ředitel Znovínu Pavel Vajčner.
Mladá vína

Kdo nechce složitě obíhat všechny vinaře vyrábějící mladá vína, bude mít možnost ochutnat je všechny na jednom místě. „Na šestého prosince chystáme degustaci mladých vín v Novém Šaldorfu. Ochutnávka začne v pět hodin odpoledne,“ řekl Jaromír Čepička z občanského sdružení Znojemské vinařství.Rybí maso v neobvyklých úpravách
VČERA 20:28

HRADEC KRÁLOVÉ - Nejrůznější staré zápisy i kresby nás přesvědčují o tom, že ryby byly důležitou a velmi častou potravou našich předků. Ryba byla u nás vážena, a proto také upravována nejrůznějším způsobem tak, aby chuť jejího masa co nejvíce vynikla, popřípadě byla ještě zlepšena.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Předpisy na tyto úpravy časem upadly v zapomnění a dnes již málokterá hospodyně ví, že ryby je možno připravovat také jinak než tradičně na černo, na modro, popřípadě vařené nebo smažené.
Rybí polévka s rizolkou z kořenové zeleniny a pstruha duhového

pstruh, rybí koření, špetka soli, špetka pepře, 100 g kořenové zeleniny

Příprava směsi probíhá tak, že maso z pstruha, které jsme si nakrájeli na malé kousky, orestujeme na másle s kořenovou zeleninou a přidáme směs koření na ryby.

Rizolky zhotovíme z palačinkového těsta. Palačinky naplníme směsí z pstruha a zeleniny, srolujeme a obalíme v trojobalu, usmažíme na pánvi. Poté rozřízneme a vkládáme do hotové polévky.
Rybí polévka z kapra

200 g hlav z kaprů, 70 g očištěných vnitřností z kaprů, 400 ml vody, špetka soli, 30 g celeru, 30 g mrkve, 20 g petržele, 35 g tuku, 60 g hladké mouky, 400 ml vývaru, špetka mletého muškátového květu, špetka mletého pepře, 250 ml mléka, špetka polévkového koření, špetka petrželové natě.

Očištěné a opláchnuté kapří hlavy a vnitřnosti uvaříme každé zvlášť v mírně osolené vodě. Uvařené maso z kapřích hlav i vnitřností nakrájíme na drobnější kousky, vložíme zpět do vývaru a přidáme vývar ze zeleniny. Očištěnou a opláchnutou kořenovou zeleninu nakrájíme na nudličky.

Z tuku s prosátou moukou připravíme světlou zásmažku, přidáme mletý muškátový květ a pepř. Za neustálého prošlehávání metlou zásmažku vmícháme do vývaru z hlav, rybích vnitřností a zeleniny. Uvedeme do varu a zvolna za občasného prošlehávání vaříme. Ke konci varu přilijeme mléko, polévku krátce provaříme a procedíme hustým cedníkem.

Do hotové polévky přidáme nakrájené maso z hlav a vnitřností i uvařenou kořenovou zeleninu. Na závěr krátce povaříme a dochutíme polévkovým kořením, popřípadě přisolíme a ještě důkladně provaříme.
Kapr smažený ve vinném těstíčku s mandlovými lupínky

500 g očištěného a vykuchaného kapra, 10 g soli, tři až čtyři vejce, 30 ml bílého vína, 35 g hrubé mouky, 35 g hladké mouky, 10 ml stolního oleje do těstíčka, 100 g tuku, 50 g mandlových lupínků.

Kapra zbavíme kůže a hřbetní kosti, opláchneme, nakrájíme na porce a mírně osolíme. Z vajec rozšlehaných s bílým vínem, z prosáté hrubé a hladké mouky, trošky oleje a mandlových lupínků připravíme hladké těstíčko, ve kterém smáčíme jednotlivé porce kapra. Následně porce zvolna smažíme v horkém tuku do nazlátlé barvy. Připravenou rybu ihned servírujeme společně s bramborovými lupínky.

Předváděcí akce s ochutnávkami pro žáky devátých ročníků a jejich rodiče se konají v Hronově i v pobočce Vrchlabí vždy ve středu 12. 12., 16. 1., 6. 2. (pokaždé v 15 – 16 hodin), ve Vrchlabí navíc i v sobotu 1. 12. a 19. 1. (vždy v 8 – 12 hodin).

Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSD Hronov
 Personální agentury slouží lidem i firmám
VČERA 13:50

JIŽNÍ MORAVA - Personálními agenturami na jižní Moravě ročně projdou tisíce lidí, kteří se snaží najít vhodné zaměstnání. Největší šanci uspět na současném trhu práce mají podle představitelů agentur zejména kvalitní specialisté z technických oborů.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Žádaní jsou stavební, strojní a počítačoví odborníci. Ale také ekonomové a třeba skladníci. Je to hodně specifické u každé firmy, ale poptávka po lidech s technickým zaměřením u nás převažuje,“ uvedla Dana Bednaříková z vedení společnosti Brno Personal Service.
Zájem o služby mají lidé i firmy

 

O služby agentur je poměrně velký zájem, jak ze strany lidí hledajících práci, tak i ze strany podniků. „Každý den naši pobočku navštíví desítky lidí. Některé dokážeme zaměstnat hned, pokud zrovna odpovídají člověku, kterého hledáme. Jindy hledání vhodné práce trvá i několik měsíců,“ vysvětlila Pavla Líčeníková ze společnosti Brněnská personalistika.

Lidé by ale měli při výběru zprostředkovatele práce myslet na to, že ne všechny firmy  jsou stejně kvalitní. „Vyzkoušel jsem už dvě agentury. První za moc nestála, ale druhá mi po několika měsících našla práci, kterou jsem si přál. Za tu dobu jsem od ní dostal mnoho zajímavých nabídek, ze kterých jsem si vybíral,“ popsal svoji zkušenost  Jaroslav Šteif.

Za služby agentury většinou uchazeč neplatí. Provize jí dá až firma, která člověka zaměstná. „Někdy se tedy stává, že konzultanti z agentur navrhují i méně schopné kandidáty, aby zaměstnali co nejvíce žadatelů. Systém v personálních agenturách tedy není nastaven příliš dobře,“ myslí si Tomáš Skolek ze serveru Finance.cz.

I přesto si firmy personální agentury pochvalují, i když v současné době nejsou podle nich schopné nabídnout potřebné odborníky. „Spolupracujeme s více společnostmi a jsme celkem spokojeni. Problém je, že pracovní trh nám není schopný nabídnout zaměstnance v požadovaném množství a kvalitě. Někdy se musíme obracet i na agentury do zahraničí,“ podotkla personální manažerka brněnské firmy Grisoft Petra Vahalová.
Agentury šetří hlavně čas

Společnosti využívají služeb agentur hlavně proto, že jim šetří čas i peníze. „Jsou schopné se dostat ke zdrojům, ke kterým bychom my měli obtížný přístup. Navíc také nemusíme zaměstnávat pracovníky, kteří by se shánění lidí naplno věnovali,“ dodala Vahalová.

Stejně jako firmy kombinují podle Skolka způsoby hledání zaměstnání i lidé. „Nabízet práci může zájemcům pracovní úřad nebo mohou být sami aktivní. Třeba vyplňovat formuláře a posílat životopisy do konkrétních firem nebo odpovídat na vhodné inzeráty. Případně mohou obcházet společnosti osobně,“ dodal Skolek.

U personálních agentur ponechá zájemce starosti na firmě. Navíc některé agentury poskytují lidem i doplňkové  služby. „Nabízíme různé druhy poradenství nebo i psychologickou diagnostiku,“ uvedla Soňa Divišová z personální agentury Mita Thor International.
Mikroelektronika vyhrála soutěž exportérů
23.11.2007 22:04

PRAHA/VÝCHODNÍ ČECHY - Vysokomýtská společnost získala Exportní cenu DHL v kategorii Exportér teritoria – Latinská Amerika.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Ve smíchovském Švandově divadle se konalo slavnostní vyhlášení vítězů jubilejního desátého ročníku Exportní ceny DHL.

Tato soutěž je projektem DHL Express CZ a vládní agentury CzechTrade, který hodnotí úspěšné malé a střední české exportéry.

Do letošního ročníku se přihlásil rekordní počet 236 soutěžících firem, což je o 52 více než v loňském roce. Firmy se utkaly ve čtyřech kategoriích – středně velká společnost, malá společnost, exportér teritoria a exportér regionu.

Vysokomýtská společnost Mikroelektronika v kategorii Exportér teritoria – Latinská Amerika získala první místo a v kategorii Středně velká společnost byla vyhodnocena jako třetí.

Hodnotící kritérium exportérů tvořil index vypočítávaný jako násobek meziročního růstu exportu a podílu exportu na obratu. Vývoz firem byl posuzován za období roku 2005 do roku 2006.

Mikroelektronika vyrábí především odbavovací sy stémy pro hromadnou dopravu osob. Jejich součástí jsou například platební terminály pro platbu jízdného čipovými kartami. Společnost je jediným českým výrobcem komplexních odbavovacích systémů.

V říjnu přesídlila do nového výrobního závodu za 63 milionů korun.

Současný počet 163 zaměstnanců se může v rámci kapacity nového sídla zvýšit až na dvě stě a pozemky umožňují případné rozšíření další výstavbou.
Zařízení Mikroelektroniky odbaví denně na 20 milionů cestujících ve 26 zemích světa.

K aktuálním exportním zakázkám, na kterých se v novém závodě pracuje, je dodávka odbavovacích zařízení pro uruguayské hlavní město Montevideo.
Společnost letos rozšířila také projekt Transantiago v Santiagu de Chile, kam dodala dalších 1000 terminálů. Celkový počet těchto zařízení tak dosáhl 14 000 kusů.

V hospodářském roce 2006/2007 Mikroelektronika utržila zhruba 300 milionů korun, z toho 42 procent představovaly exportní zakázky.
Nejvíce výrobků firma vyvezla do Chile, Polska a Guatemaly.Fotoaparáty na film nyní kupuje hlavně starší generace
23.11.2007 15:42

ZLÍNSKÝ KRAJ -  Cena fotoaparátů klesla za poslední čtyři roky o více než padesát procent. Digitální přístroje se staly masovou záležitostí. Starší takzvané analogové fotoaparáty však stále ještě mají své příznivce.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Na film většinou stále fotí starší lidé, kteří nejsou počítačově gramotní.

„Proto hledají přístroje, které nejsou vázány na PC a mají snadnou obsluhu,“ uvedl prodavač uherskohradišťského obchodu AZP Foto Vilém Petřík.

Analogové přístroje tak kupuje již jen úzká cílová skupina. „Tvoří zhruba pět procent z celkového prodeje,“ sdělil společník zlínské firmy Fotografia Vladimír Krčma.

Tyto fotoaparáty stojí od čtyř set korun. „Nejprodávanější je Olympus,“ informovala vedoucí valašskomeziříčské prodejny CeWe Color Lenka Ovčačíková.

Ve CeWe Color dvacet procent zákazníků nakupuje tyto přístroje, osmdesát procent pak připadá na digitální fotoaparáty.

Nejžádanější je podle Ovčačíkové značka Panasonic. „Lidé si nejvíce pořizují přístroje od dvou a půl do pěti tisíc korun,“ řekla.

Uherskohradišťský prodejce má jiné zkušenosti. „U nás je největší zájem o Canon, nejčastěji v cenové hladině od pěti do sedmi tisíc,“ uvedl Petřík.

Podle Krčmy ze zlínské firmy Fotografia je favoritem prodejny Olympus a nakupující utratí za přístroj obvykle pět až deset tisíc. Digitální fotoaparáty se staly masovou záležitostí.

„Jejich cena výrazně klesla. Zboží, které bylo k dostání za deset až patnáct tisíc před čtyřmi lety, dnes pořídíte za pět tisíc. Kvalitnější, které byly za pětadvacet, zase za devět tisíc,“ konstatoval Petřík.

Snížila se i cenová hladina takzvaných digitálních zrcadlovek.

„Na český trh se dostaly před čtyřmi pěti lety. Tenkrát stály kolem čtyřiceti tisíc, dnes lze základní koupit za patnáct až pětadvacet tisíc,“ poznamenal Petřík.

Používají je většinou ti, kteří se o fotografování více zajímají a neskončí pouze u narozeninových oslav. „Jsou to fotografové, kterým obyčejný digitál nestačí. Také je hodně nakupují studenti fotografických oborů,“ podotknul Krčma.

Zrcadlovky patří mezi pokročilé fotoaparáty. „V hledáčku se díváte přes zrcadlo. Je u nich možnost vyměňovat objektivy,“ vysvětlil Krčma.

Bývají také zpravidla odolnější a s vyšší rozlišovací schopností. Poloprofesionální stojí třicet až padesát tisíc a špičkové padesát až sto. Z celkového prodeje tvoří asi deset procent.

Dobře se prodávají i kombinované digitální přístroje. „Mají tu výhodu, že můžete fotit jak přes hledáček, tak přes LCD displej,“ řekla Ovčačíková. Jejich cena se pohybuje zhruba od deseti tisíc.

Lidé se při nákupech orientují podle ceny i účelu, který fotoaparát pořizují. „Důležité je, co od přístroje očekávají. Zda fotí často, či jen sem tam pro rodinu a na dovolené,“ zdůraznila Ovčačíková.

Do velké míry se zákazníci nechají ovlivnit prodejcem. „Přijdou s určitou představou, která nebývá vždy ideální. Společně to prodiskutujeme,“ podotknul Petřík.

Někteří zákazníci jsou však informovanější. „Především mladí lidé pečlivě zkoumají možnosti na internetu, kde buď nakoupí, ale často také přijdou na prodejny, kde už pouze ukážou prstem na vybraný přístroj a zaplatí,“ řekl Krčma.

Při nákupu prodejci doporučují držet se osvědčených značek od známých výrobců. „Na trhu je spousta neznačkových výrobků, ale některé nemají dlouhou životnost. Pokud se vám porouchají, servis je obvykle velmi složitý,“ varoval Krčma.Miss Internet: Akty bych zřejmě nefotila
23.11.2007 17:47

BRNO - Sedmnáctiletá studentka Barbora Paznochtová je z Brna, studuje v Hodoníně a v Praze bude zítra bojovat o titul Nejkrásnější dívky z internetu.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Soutěž se jmenuje iMiss 2007 a korunku vítězce předá loňská vítězka Inna Puhajková, přítelkyně hokejisty Jaromíra Jágra.

Finále se koná v klubu Hany Bany u Kongresového centra a v porotě zasednou manželka režiséra Jiřího Menzela Olga, desetibojař Tomáš Dvořák, topmodelka Martina Dvořáková a další celebrity z umění a sportu.

* Proč jste se do soutěže přihlásila?

Chtěla jsem poznat prostředí soutěží krásy, seznámit se s novými lidmi, prostě to zažít. Netušila jsem, že se dostanu mezi deset nejlepších. Jsem z toho nadšená a těším se.

* Rodiče také?

Zpočátku mi říkali, že v životě je hlavní studium, teď trochu změnili názor. Ne, že už by pro ně škola nebyla důležitá, ale jsou moc rádi, že jsem se dostala do finále. Drží mi palce. Do Prahy se mnou bohužel nepojedou, soutěž budou sledovat doma u počítače. Doprovodí mě přítel Martin.

* Nežárlí na vás? Mnoho dívek se po finále v soutěžích krásy s partnery rozchází.

Ani ne. Je starší a docela rozumný. Spíš mi říká, abych si zachovala chladnou hlavu a nebyla namyšlená. Případný úspěch v soutěži přece není důvod k rozchodu.

* Před finále jste byla s ostatními finalistkami na soustředění v Krkonoších. Rozuměly jste si?

Docela ano. Sice se říká, že dívky jsou mezi sebou občas hašteřivé a jedna druhé nepřeje, jenže tam to bylo fajn. I když jsme soupeřky,moc jsem si porozuměla s Nikolou Světlíkovou a Petrou Menclovou. Vycházely jsme si vstříc. V soutěži pojedeme každá za sebe. To je přece jasné.

* Chcete být jednou modelkou, nebo budete pokračovat v oboru hoteliérství, který studujete v Hodoníně?

Modelkou být nechci, a když tak jen okrajově. Zatím měto baví, i když ještě ani jediná moje fotografie nevyšla v časopisu. A třeba akty, ty bych asi nefotila vůbec. Teď je mi sedmnáct, nevím, co bude za pár let. Škola mě moc baví. Jednou chci mít hotel a také toužím vystudovat na univerzitě psychologii. Zajímají mě lidské duše.

* Proč studujete v Hodoníně? V Brně je hotelová škola také.

Hodonínská je velmi prestižní. Proto raději denně dojíždím vlakem sto kilometrů a vůbec mi to nevadí. Vstávám ve tři čtvrtě na pět ráno a spát chodím v osm hodin večer. Jinak bych to asi nevydržela.

* Co vám popřály spolužačky před odjezdem do Prahy?

Hlavně abych se zbytečně nenervovala a brala to s nadhledem. Docela mi jejich uklidnění pomohlo, protože na měs blížící se sobotou dolehla nervozita. Akdyž to nevyjde, nevadí. Už finále je úspěch.Krejčíř: stálice exotických zemí
13.11.2007 6:00

Jihoafrický soud ukončil minulý týden dokazování obou stran v případě Krejčíř a vyhlášení rozhodnutí o vydání, respektive nevydání, nařídil na 14. prosince.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Pro mnohé jsou kauzy tohoto typu již úsměvné, neboť české úřady nejsou příliš úspěšné při těchto jednání. Pitr, Kožený a Krejčíř jsou jenom vrcholem ledovce, který poukazuje na slabiny českých orgánů činných v trestním řízení v konfrontaci s obdobnými institucemi v zahraničí. Pochybení našich úřadů při útěku Krejčíře je všeobecně známá věc. Nicméně důvod tak zdlouhavého extradičního řízení v Jihoafrické republice není zcela objasněno.

Krejčíř byl v Jihoafrické republice zadržen na základě pokusu o nelegální vstup do této země, když se k tomuto rozhodl využít falešný cestovní doklad. Druhým důvodem byl platný mezinárodní zatykač, který byl vydán našim soudem. Mezinárodní právo se v tomto ohledu uplatňuje podle toho, zda-li je mezi danými zeměmi uzavřena smlouva o extradici, či právní pomoci, nebo pokud je trestný čin, pro který byl vydán mezinárodní zatykač, v dané zemi považován za kriminální. V tomto smyslu byly naplněny oba atributy. Dalším bodem, který je doplňkový, avšak právně relevantní, je právní systém dotčené země.

Jihoafrická republika je příkladem smíšeného kontinentálního práva, tedy Roman Dutch práva (samo o sobě smíšené) a common law práva, jež musí být v interakci s domorodými a tradičními zvyklostmi daného území. Toto propojení dává systému jistý punc zmatenosti, neboť vedle sebe kombinuje termíny, které existují v obou právních systémech s jistou formou odlišnosti při výkladu. Rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou všeobecné závazná pro činnost soudů nižší instance. Formálně není řečeno, že je rozsudek Nejvyššího soudu závazný, ale téměř vždy se dodržuje.  Na druhou stranu obecné soudy využívají distinkční pravomoc pro vedení samostatného případu od precedentního a tím vytvořit vlastní právní stanovisko. Právě možnost kombinací precedentu a samostatného projednávání nahrává menším nejasnostem a menší transparentnosti, která může být posuzována každým jedním soudcem jinak. Což je do jisté míry nespravedlivé.

Soud v Jihoafrické republice tedy postupuje tak, že nejprve posoudí, zda-li nebyl tento konkrétní případ ošetřen legislativním tělesem JAR. Pokud usoudí že ne, hledá precedentní rozsudek Nejvyššího soudu. Pokud ani zde nenajde prameny pro své rozhodnutí, je možné se odvolat na nizozemské legislativní předpisy a posléze může soudce vytvořit zcela nové rozhodnutí. V JAR převládá stále mnoho soudců s common law praxí, jež je zcela odlišná od právního systému České republiky. V tomto případě je obzvláště komplikované právní posouzení, neb se naši právníci umějí dovolat pouze psaných norem.

Česká republika v rámci bilaterálních jednání postoupila Jihoafrické republice žádost o vydání Radovana Krejčíře zpět do ČR. Avšak Jihoafrická republika je signatářem Úmluvy Evropské unie o spolupráci v trestních záležitostech. V tomto kontextu vznikl problém s tzv. 40-denní lhůtou pro doručení žádosti jihoafrickému soudu. Úmluva počítá soudní dny jako pracovní, avšak soud je bere jako běžné, čili Česká republika nestihla materiály dodat včas a Krejčíř mohl být puštěn z vydávací vazby.

Tento problém přerostl do roviny, kdy soudce Steven Holzen dával dostatečně najevo, že prokuratura udělala chybu a zpochybnil i konání českých soudů, které dle něho nejsou ani schopné o vinně Krejčíře rozhodnout do určitého časového limitu. Tímto podmínil své „opovržení“ a naznačil, že si není jist správnosti vydání Krejčíře zpět do jeho bývalé vlasti. V této souvislosti podala jihoafrická prokuratura stížnost na podjatost soudce a požádala o odročení. Ještě týž den byla žádost prokuratury zamítnuta.

Pokud však vezmeme do úvahy veškeré aspekty spojené s tímto případem, nesoulad s předsedajícím soudcem, jiný a zcela anomální právní systém, bývalá segregace a vyzdvižení tamních bělochů, můžeme si být jistí, že verdikt bude natolik ohromující, jako je tato země sama. Jiří Čunek a přátelé světového klubu „politické kultury“
6.11.2007 6:00

„Tím chováním mám na mysli přístup k oponentům, chcete-li k politickým konkurentům nebo opozici. Mám na mysli i ochotu politiků vyvinout tlak na ty své kolegy, kteří nesplňují obecná pravidla slušnosti, ať už jde řekněme o náznaky korupčního jednání, nezvládnutí manažerského přístupu ke svěřenému úkolu nebo nerespektování přijatých, byť často nepsaných norem chování. V lecčems jsme skutečně udělali pokrok.“ řekl Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu České republiky.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Poslední vývoj na politické scéně vytváří dojem humorného divadla, které by jako na objednávku hrálo pro pobavení podzimního depresivního období. Takto musí na občany působit kauza Čunek. Stěhování etnika, pobírání sociálních dávek milionářem, vklady na neexistující občanský průkaz. V návaznosti na tyto události byla postižena i linie justiční. Zásahy shora, stěhování státních zástupců dole a rozhodnutí o nevině vyvolalo dojem, že nejvyšší státní posty jsou nedotknutelné. Mohlo by se tedy jednat o definici politické kultury v českých poměrech. Nelze ovšem hodnotit české politiky za tak krátkou dobu, kterou představuje pouze 18 let po pádu totalitního režimu. Kádrová scéna se za kulturní neoznačuje.

Pokud nejde o nejvyšší představitele země, ale o „běžné“ ústavní činitele záleží na skutku provinění a na pohledu jejich nadřízených. Čin korupce není ojedinělý jev, zvláště na místech, kde je financí dostatek a je o nich rozhodováno. Čunkova aféra je v menším měřítku srovnatelná s aférou Evropské komisařky Cressonové pod vedením Jacquese Santera. Zde se o pobírání sociálních dávek hovořit nedá, neboť si Cressonová pletla zubaře s experty na AIDS. Tento lékař byl komisařkou najat k hodnocení vědeckých a podpůrných programů na léčbu AIDS. Je jisté, že pouhé zubní vzdělání je absolutně nedostačující k tomuto eruditivnímu hodnocení.

Santer pod Topolánkem. Santerův problém spočíval v tom, že předseda Evropské komise byl v té skutečnosti dost slabou figurou. Neměl právo propustit jednotlivé komisaře. Členka Evropské komise Edith Cressonová, bývalá francouzská premiérka, tudíž zpupně nemusela poslouchat Santera, který býval premiérem pouhých 400 000 Lucemburčanů.  Oproti našemu premiérovi se Santer zachoval diplomaticky a po vyhodnocení kontrolních orgánů podal s celou Komisí demisi. Premiér Topolánek pouze s důrazem v hlase každého varuje, ale přísloví praví, že pes který štěká, u Topolánků obvykle nekouše.

Odlišnou alternativou politické kultury je handlování o co nejlepší odchod z prezidentského paláce. Opustíme-li území politické scény Evropy, nalezneme zcela ojedinělý fenomén „smluvního odchodu za násilný trestní čin hlavy státu“. Izraelský prezident Moše Kacav byl obviněn ze znásilnění zaměstnankyně prezidentského paláce. Generální prokurátor Státu Izrael Mazuz se s Kacavem dohodl, že obžaloba proti němu nebude obsahovat bod o znásilnění, za což by mu hrozilo až šestnáct let vězení. „Prezident se k (ostatním) činům přizná a dostane podmínečný trest,“ řekl Mazuz. Podle něj je to pro Kacava trest dostatečný, protože se stane z občana číslo jedna kriminálníkem usvědčeným ze sexuálních útoků. Mazuz řekl, že se takto rozhodl, aby nepoškodil instituci prezidenta. Dvaašedesátiletý Kacav vysvětlil tím, že raději doznal, že ženy objímal a líbal, protože neměl sílu vystavit rodinu trýzni soudního řízení.

Průřezovým pohledem lze politickou kulturu označit za celosvětově shodnou. Politické scény se pohybují v mezích, které jsou jim stanoveny mezinárodním systémem. Odlišnosti lze nalézt pouze v tom, jak hodně apatická je daná společnost. Vzhledem k okolnostem počínající milenkou britského korunního prince, existující možností úplatků během starostování Jacquese Chiraca, korupce italské první republiky, či morálního úpadku v obětí milenky ČR, se chyby opakují a nelze se nad nimi pozastavovat. Je však zcela jisté, že veškeré jednání jdoucí za hranici zákonnosti, má být vyšetřeno, ale málo kdy je potrestáno. Neprojdou“ aneb politická obrana židovského města
30.10.2007 11:30

Plánovaný pochod skupiny neonacistů pražským židovským městem se zařadil vedle stavby národní knihovny, budování radaru, třebíčské záměny dětí a volby prezidenta mezi nejdiskutovanější témata posledních dní.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Zatímco většina obyčejných lidí, alespoň podle anket médií,  provokativní pochod „nácků“ židovským pietním místem odsuzuje, politici se předhánějí v tom, kdo bude větší hrdina a kdo, spolu se zvoláním „neprojdou,“ očividněji nastaví svou hruď vstříc skupince holohlavých mladíků.

Jsme však svědky evidentního míchání úloh, zatímco „my“ (rozuměj my ne-zákonodární) skutečně můžeme buď jen odsoudit plánovanou provokativní akci, nebo se přímo zúčastnit jejího překažení, politici a představitelé justice by měli především hledat legislativní kroky, jakými onen očividný právní rozpor se zdravým rozumem co nejdřív napravit. Zatím se však druhá skupina pouze prezentuje mediálně silnými gesty.

Je pochopitelné, že raná postkomunistická justice prosazovala co nejpevnější zakotvení svobod člověka (svobody projevu, práva na shromažďování) do tehdejší legislativy. Jak se ale – pomalu, ale přece – rozvíjí česká demokratická společnost, je třeba vývoj společnosti reflektovat také v zákoně.

V tomto případě bych se velmi přimlouval za mírný zásah do svobod jednotlivce a skupiny, pokud bude výsledkem to, že v naší zemi nebudou moci skupiny lidí, evidentně hlásající nedemokratické principy soužití, pochodovat památným místem a zneuctívat tak dějinnou – a v pravdě tragickou - stopu jiné části společnosti.

Je úkolem zákonodárců, aby našli řešení této situace především kvůli jejímu opakování v budoucnu. Domnívám se, že je třeba dát magistrátním a městským úředníkům více volnosti při posuzování „skutečného smyslu“ demonstrativních setkání a pochodů. Aby nemuseli nacházet formální kličky typu špatně vyplněného názvu organizace. Naše politiky si platíme za tvorbu kvalitního legislativního prostředí, nikoli za prázdná gesta a slova o „živých štítech“.  

Páni politikové, vytváření obranných lidských řetězů nechte prosím na spontánním jednání lidí. Vy se snažte především tvořit takové zákony, které akce, sice v mezích, ale zcela proti demokratickému duchu zákona, nedovolí. Kamil Rádl: Postavme v Africe muniční sklad
11.10.2007 15:00

Miliardy dolarů, které poskytuje svět zubožené Africe, končí v rukách místních kmenových vůdců, kteří za ně pořizují zbraně, místo aby stavěli školy a budovali dopravní infrastrukturu. Jaký má tedy smysl, aby lidé přispívali na Afriku?

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

V těchto dnech lze v ulicích českých měst potkat mladé lidi, kteří u barevných stánků vyzývají lidi k příspěvkům na pomoc Africe. Ušlechtilý projekt organizací Člověk v tísni a Junák si klade za cíl vybrat peníze a postavit na černém kontinentu školu. Dvacet nebo padesát korun samozřejmě žádného „průměrného“ Čecha nevytrhne, jakou ale mají takové příspěvky smysl vezmeme-li v úvahu údaje o tom, kolik stojí Afriku výdaje na válečné konflikty? A není náhodou dvacetikoruna vytažená z kapsy člověka ze šťastnější části světa jen koupením odpustku za to, že západní hospodářství výrazně drží také prodej zbraní rozvojovým zemím?

Podle aktuální zprávy nevládních organizací stály ozbrojené konflikty Afriku za posledních patnáct let 300 miliard dolarů. Částka je stejná jako suma, kterou za stejnou dobu dostal černý kontinent v rámci mezinárodní pomoci. „Mohly být postaveny tisíce nemocnic, škol a silnic,“ upozorňují nevládní organizace. A mají pravdu. Rozvinuté země dávají Africe obrovské množství peněz, cílí je především na humanitární účely. Miliardy ale končí v rukou lokálních vůdců, kteří za ně nakupují zbraně, nebo posilují své obranné jednotky. Ať tak či onak, humanitární příspěvky se mění v kapitál pro zbrojní průmysl.


Zmiňovaná zpráva sice uvádí, že počet konfliktů na světadíle sice poklesl a africké vlády podnikly na regionální úrovni kroky vedoucí ke kontrole pohybu zbraní, ale upozorňují, že stále pokulhává přijetí globální smlouvy o obchodu se zbraněmi.

Podle zprávy amerického Kongresu z minulého týdne nejvíc zbraní do rozvojových zemí prodávají Spojené státy a Rusko. Obě země kontrolují více než polovinu tohoto trhu. Z USA tak pocházelo 35 procent zbraní prodaných rozvojovým zemím a z Ruska 21 procent. Evropským zemím jako celku přisoudila zpráva Kongresu 19procentní podíl (v roce 2005 to bylo ještě 34 procent).

USA sice uzavřely téměř tři čtvrtiny svých kontaktů nikoli v Africe, ale na Blízkém východě, zatímco Rusko je největším dodavatelem zbraní Indii a Číně, ukazuje se ale, že slova o kontrole globálního obchodu se zbraněmi a diskuse o odzbrojování jsou zcela na místě.

"Žádná raketa není mírová" říkali signatáři Charty 77 a jejich prohlášení má v sobě velký kus ideální pravdy. Nicméně dnes je třeba uznat, že určitá míra zbraní je pro světovou stabilitu nezbytná.

Mimo politické ochoty na snižování počtu zbraní ve světě a dohledem na jejich distribuci je však třeba také velmi pečlivě cílit humanitární pomoc a dohlížet na to, aby příspěvky odeslané k rozvoji zemí třetího světa našli svého správného adresáta. Do té doby i ušlechtilý projekt „Postavme školu v Africe“ nebude nic platný, pokud za každou novou školou budou místo knihovny postaveny dva nové muniční sklady. Volba prezidenta ČR: bude lepší anti-Klaus?
17.9.2007 11:10

Českou republiku čekají v roce 2008 prezidentské volby. Tato část moci výkonné byla po dlouhou dobu od sametové revoluce dominantou jedné osoby, Václava Havla. Tento moment spolu se zvolením Václava Klause stále více oživují otázku, kdo by mohl nastoupit na Hrad v dalším funkčním období.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

V komparaci s Havlem, se může Klaus považovat za přechodnou alternativu, která by měla alespoň z malé části nahradit někoho, kdo téměř ztělesňoval Českou republiku. Václav Klaus se musel vypořádat s faktem, že jen málo kdo je schopen u obyvatelstva nahradit ikonu nejdéle sloužícího prezidenta v Evropě, Havla. Komparací několika faktorů pak byla jeho politika mnohdy vysoce konfrontační a v jeho roli lze nalézt stále faktory ryzí výkonné moci. Z tolik proklamovaného hesla „prezident všech“ zůstala jen prázdná fráze. Čestný předseda ODS inklinuje k tomu, byť tomu tak být nemusí, že je prezident vázán určitou politickou stranou. Ignorace faktů, že zahraniční politika je v kompetenci vlády a expertní témata nechme odborníkům, jsou bohužel věci, se kterými se prezident Klaus nedovede vyrovnat. Jako hlava státu nejedná jako soukromá osoba, ale ve jménu „republiky“, jak by v rozsudku vynesl soud. Tudíž kritika Ústavního soudu České republiky za jeho nález je pohrdáním moci soudní a vměšováním moci výkonné. V demokratickém státě patřící do vyspělého uskupení západních států, by se takovéto excesy dít neměly.

            Z těchto důvodu lze pozorovat vzrůstající tendence hledání kandidáta anti-Klause. Toto označení je trochu paradoxní, mírně zavádějící, hledali bychom pak člověka hloupého, nereprezentativního. Ale myšlenka pochází z řad levice. S nutnou dávkou hořkostí museli Klause na Hradě uvítat hned poté, co s potupou a možnými hlasy sociálních demokratů, vyhrál Klaus. S naší nižší úrovní politické kultury se ihned po této volbě vytvořily tzv. černé listiny poslanců, jež volily Václava Klause, namísto Miloše Zemana. Česká republika by se před naší politikou neměla snížit natolik, aby uvěřila, že Zeman a podobně neznají ústavní zákon o volbě prezidenta. Avšak, jak říká klasik, opakování je matka moudrosti.
Prezident není volen přímo občany České republiky, ale nepřímo na společném zasedání obou komor Parlamentu. Volební období trvá 5 let a může být prodlouženo maximálně jednou. Na získání úřadu prezidenta republiky může kandidovat pouze osoba, kterou navrhne alespoň 10 poslanců nebo 10 senátorů. Na společné schůzi obou komor je pak prezidentem zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Tento požadavek je nutné splnit v prvním, druhém i třetím kole hlasování. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se druhé kolo volby. Do toho postupují jeden až dva kandidáti - ten, který získal nejvíce hlasů v dolní komoře a ten, který získal nejvíce hlasů v horní komoře. V případě stejného nejvyššího počtu hlasů pro více kandidátů se hlasy pro ně v obou komorách sčítají a postupuje kandidát s nejvyšším takto zjištěným počtem hlasů.Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo volby. Není-li prezident zvolen ani v tomto kole, konají se volby od začátku. Prezidentem se může stát pouze občan České republiky, kterému

prezidentem zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Tento požadavek je nutné splnit v prvním, druhém i třetím kole hlasování. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se druhé kolo volby. Do toho postupují jeden až dva kandidáti - ten, který získal nejvíce hlasů v dolní komoře a ten, který získal nejvíce hlasů v horní komoře. V případě stejného nejvyššího počtu hlasů pro více kandidátů se hlasy pro ně v obou komorách sčítají a postupuje kandidát s nejvyšším takto zjištěným počtem hlasů.Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo volby. Není-li prezident zvolen ani v tomto kole, konají se volby od začátku. Prezidentem se může stát pouze občan České republiky, kterému je nejméně 40 let. Ústava explicitně nehovoří o volbě tajné, ale je takto praktikována.

Z těchto pár řádků politické strany dovedou udělat obchod století a kalkulaci hodnou matematického ocenění. Počty zastoupení stran v jednotlivých zákonodárných tělesech jsou důležité pro podporu každého jednoho navrženého kandidáta (poslanecká sněmovna: ODS 81, ČSSD 72, KSČM 26, KDU-ČSL 13, SZ 6, nezařazení 2, senát: ODS 41, ČSSD 13, KDU-ČSL 11, Klub otevřené demokracie 7, SNK 6, nezařazení do klubu 3). V současné době probíhají spekulace o možných nástupcích Václava Klause. Strany tají jména svých kandidátů, ačkoliv nevolí svého představitele, ale reprezentanta republiky. Tento způsob jednání našich stran patří k tradičnímu koloritu politické kultury v České republice. Svým způsobem je jisté, že jediná KSČM nepředstaví svého vlastního kandidáta, jak to dělala při každé volbě. Otázkou bude, zda-li vůbec podpoří nějakého kandidáta. Podle pátečního rozhodnutí Ústředního výboru KSČM budou pečlivě posuzovat nabídnuté kandidáty ostatních stran. Mezi veřejnosti více méně známými kandidáty se objevil Jiří Dientsbier, Karel Schwarzenberg, Václav Pačes. Tato jména mohou být vzorkem našeho politického spektra bez ohledu na to, zda-li budou další kandidáti či nikoliv.
„Portál iDNES.cz vypsal hlasování, kdože by mohl být prezidentem - a před moderátorem Markem Ebenem zvítězil Karel Schwarzenberg. Když se podíváme do výčtu silných, mravně zachovalých charismatických osobností s dostatečným rozhledem a potřebným zvukem jména, které naše politická scéna nabízí a které by se mohly směle postavit v nadcházející prezidentské volbě Václavu Klausovi, spláčeme nad výdělkem. Přes veškeré a stále oprávněnější výhrady k osobě současného prezidenta totiž najít někoho, kdo by mu mohl konkurovat

alespoň v některých aspektech, které jsou pro výkon tohoto úřadu nezbytné, je skoro nemožné. Dobře míněné návrhy jako Jiří Dienstbier jsou fajn, ale není příliš dobrým řešením posadit do křesla hlavy státu v podstatě zaměnitelného úředníka. Při vší úctě k Jiřímu Dienstbierovi prostě onu potřebnou přirozenou autoritu hlavy státu nemá. Tedy - skoro nikdo, kromě Karla Schwarzenberga, který ono charisma, zvučné jméno, mezinárodní respekt, nadhled, přirozenou autoritu etc. má v rodě. Ovšem navrhnout tohoto kandidáta by mohli (snad) jen Zelení a ODS, kdyby zemřel Klaus. Všechny ostatní strany, zvláště levice, by se při vyslovení podobné možnosti pokálely.“, píše server  Reflex.cz.

Prof. Pačes je vynikající vědec, předseda Akademie věd české republiky. Jeho skupina byla jednou z prvních, která dokončila genomový projekt, tedy přečtení úplné dědičné informace bakteriálního viru. Přednáší na univerzitách celého světa, je renomovaným odborníkem na biochemii u nás i po celém světě. Domnívat se, že si naše země může dovolit ztrácet takové kapacity nabídkami na post čistě reprezentativní, který již nepřinese silnější mandát, než se mu tato země mohla těšit za funkčních období Václava Havla, je vcelku hazardem.

Jiří Paroubek v médiích připustil, že by byl profesor Pačes dostatečně silným protikandidátem Klausovi. Bohužel, díky okolnostem poslední doby si nemyslím, že by se tak dělo bez možnosti těžit z jeho dosazení na post prezidenta.

Ostatně stále silněji vyznívají tyto události v posílení již dávno navrhované přímé volby prezidenta. Pod tíhou události lze předjímat, že bude opětovně na své druhé funkční období zvolen Václav Klaus a politické strany se budou snažit zvrátit situaci, kdy by zvítězivší strana ve volbách do poslanecké sněmovny a senátu měla většinu pro volbu svého kandidáta. Přímá volba v systému je prvek inovativní, více legitimní, delegace legitimity je v tomto případě přímá, než-li se tak děje ze zákonodárného tělesa, které by ji přenášelo podruhé. Jihlavské sídliště sužuje nadměrný hluk
DNES 6:55

JIHLAVA - Aby se jim v noci spalo lépe, dávají si špunty do uší. Řeč je o některých obyvatelích paneláku na adrese Březinova 117 na největším jihlavském sídlišti Březinky. V článku najdete INFOGRAFIKU (měření hluku) a AUDIO (názory dotčených obyvatel).

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

U domu, který stojí u kruhového objezdu na Kalvárii, naměřili pracovníci zdravotního ústavu nejvyšší hluk ve dne i v noci. Jde o hluk nadlimitní. Druhým nejvíce postiženým objektem je dům na adrese Březinova 14 poblíž křižovatky u Lidlu. Tam není splněn limit v noci.
Výsledky dostanou hygienici

„Výsledky předáme hygienikům. Ve spolupráci s nimi probereme možná opatření,“ přislíbil náměstek primátora Radek Vovsík.

„Věřím, že se projeví pozitivně propojení dosud slepých ulic. To rozmělní dopravu a ušetří Okružní ulici od řady osobních aut,“ dodal Vovsík. Určití obyvatelé postižených paneláků si tím nejsou zas tak jisti. Obávají se, že hluk u jejich domů kvůli propojení ulic Na Kopci a Březinova naroste.
Obava z propojení silnic

„Jak se to propojí, to bude daleko horší,“ poznamenala Květoslava Doupovcová. „Protihlukovou stěnu bych nestavěla. To budeme jak v nějakém bednění,“ podotkla.

„Navrhuji určitě vyloučit nákladní dopravu,“ přeje si Věra Cejnková.

„A jak chtějí také spojit Březinovu ulici s parkovištěm u obchodního střediska, kdo o tom rozhodoval?“ ptal se Pavel Půža. „V Okružní bych jinak určitě omezil i motorky, omezil rychlost a kontroloval její dodržování kamerou,“ dodal.
Stavební práce začaly

Práce na propojení ulic na Březinkách již začaly. „Běží zemní práce, všude by mělo hotovo do konce května 2008, přičemž máme příslib od stavební firmy, že to jednodušší propojení mezi ulicí Březinova a nákupním centrem za zhruba 900 tisíc korun by měli stihnout už do konce prosince letošního roku,“ popsal Radek Vovsík.
Měření hluku? V šesti místech

„Měřilo se na šesti bodech, z toho jeden ve dne a pět v noci nesplnilo limity. Řádově o pár decibelů,“ vyčíslil ještě výsledky měření hluku náměstek primátora.

„Až bude zprovozněn jižní obchvat, budeme v Okružní osazovat značky zákazu vjezdu nákladních vozidel kromě dopravní obsluhy a zásobování,“ zmínil mluvčí magistrátu Radek Tulis. 

Měření hluku zadal jihlavský magistrát, vyšlo na 208 tisíc korun. „Teď se také bude měřit Pávovská ulice,“ doplnil náměstek primátora Radek Vovsík.

INFOGRAFIKA (klikněte pro větší obrázek)

 
Poslechněte si:

Obyvatelka Březinek Květoslava Doupovcová se vyjadřuje k nadměrnému hluku na jihlavském sídlišti

Obyvatel Březinek Ludvík Kružík se vyjadřuje k nadměrnému hluku na jihlavském sídlišti

Obyvatelka Březinek Věra Cejnková se vyjadřuje k nadměrnému hluku na jihlavském sídlišti
Zima vyhání bezdomovce z ulic do azylových domů
DNES 9:20

LITOMĚŘICKO - Azylové domy na Litoměřicku jsou v těchto dnech téměř naplněny. Útočiště před chladným počasím tu hledají lidé, kteří přišli o střechu nad hlavou nebo se ocitli v akutní nouzi.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

V bezvýchodné situaci se nedávno ocitl i čtyřicetiletý muž ze Severní Moravy. „Byl jsem bez rodiny a bez práce. Na Litoměřicko jsem přijel na brigádu před asi třemi týdny. Na nádraží v Lovosicích mě přepadli a ukradli mi doklady. Zázemí jsem zatím našel v charitním azylovém domě v Litoměřicích,“ svěřil se muž, který si nepřál zveřejnit své jméno. V současné době si vyřizuje doklady, pracuje a čeká na závěry šetření policie.
Noclehárna je teď denně plná

Dům Panny Marie Pomocné, který ve spolupráci s městem Litoměřice provozuje Farní charita Litoměřice deset let, poskytuje přechodné celodenní ubytování s 23 lůžky mužům do 64 let, ubytování s pěti lůžky v noclehárně, které není omezeno věkem, a nízkoprahové denní centrum. Za noc v noclehárně klient zaplatí od 20 do 30 korun, v ubytovně od 30 do 50 a od 60 do 80 korun. Přednostně jsou sem přijímáni lidé z Litoměřic a okolí. 

„Noclehárna je teď vzhledem k počasí denně plná.  Její místa se předem nerezervují, takže záleží na tom, kdy klient příjde,“  říká Pavla Soukupová, vedoucí Domu P. Marie Pomocné v Litoměřicích.  

„Zájem o celodenní ubytování se zvyšuje. K dnešnímu dni tu máme čtyři nové žádosti. Dva muži jsou v důchodovém věku, jeden z nich čeká na vyřízení žádosti do domova důchodců. Ti další jsou mladší ročníky, většinou v produktivním věku,“ dodává.

Kromě ubytování jim tu poskytují základní hygienu, oblečení, vyprání prádla. Pracovníci, kteří se o bezdomovce starají v nepřetržitém provozu, pomáhají s vyřizováním dokladů a sociálních dávek, se sháněním zaměstnání nebo se zajištěním rekvalifikačních kurzů.
Nově předkládají doklad od lékaře

Žadatel musí letos nově podle zákona předložit potvrzení od lékaře, že může služby azylového domu využívat.

„Je to taková naše ochrana, protože nejsme zdravotnické zařízení s pečovatelskou a zdravotní službou. Našimi klienty, na rozdíl od předchozích let, nemohou trvale být lidé s vážnými psychickými potížemi, ti, kteří nejsou soběstační a potřebují například pomoc s umýváním nebo s přípravou jídla, s nákupy, protože tady si musí klient jídlo připravovat sám,“ vysvětluje Pavla Soukupová s tím, že řada bezdomovců má většinou problémy s alkoholem a s gamblerstvím.

„Agresivita vůči zaměstnanci spojená s alkoholem je pak nejčastějším důvodem, proč odtud musí klient odejít. Tři čtvrtiny z nich ale nejsou takoví,“ dodala.

Litoměřice se svými azylovými zařízeními pokrývají veškeré cílové skupiny, a to ženy a matky s dětmi i mladé lidi od 18 do 26 let.  Financovány jsou jak městem Litoměřice, tak ze státního rozpočtu a v posledních dvou letech i z Evropského sociálního fondu.

V Lovosicích není  žádná azylová ubytovací kapacita, ve Štětí existuje sociální ubytovna provozovaná městským úřadem, v Roudnici provozuje Farní charita Roudnice nad Labem azylové domy pro muže, ženy a matky s dětmi už jedenáct let.Řidička Smartu oddělila motor od vozu
DNES 8:55

MLADÁ BOLESLAV - Motor na louce, kusy převodovky v lese a řidička zaklíněná v autě. Tak skončil náraz malého vozu Smart do stromu v pátek kolem poledne na silnici z Mladé Boleslavi do Krnska.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	
Tohle ještě řidiči projíždějící po silnici mezi Mladou Boleslaví a obcí Krnsko nezažili. V pátek kolem poledne tam totiž narazila řidička s vozem Smart do stromu. Malé auto bylo po nárazu do stromu totálně zdemolované. Náraz byl tak silný, že z vozu doslova vyletěl celý motor i převodovka.
 
Svědci, kteří projížděli místem chvíli po nehodě, nevěřili vlastním očím. „Motor ležel na louce mimo silnici, paní byla zaklíněná ve voze,“ řekl Boleslavskému deníku řidič Jiří Doležal, který místem projížděl. Všude kolem se válely kusy převodovky a další části vozidla.
 
Řidička měla obrovské štěstí, že náraz do stromu v tak malém autě vůbec přežila. „Ženu jsme vyprostili z vozidla a poskytli jí první pomoc,“ řekl Deníku hasič Michal Zápotocký z mladoboleslavského záchranného sboru. Řidičku odvezla záchranka do nemocnice.
 
Nehoda asi hodinu brzdila dopravu od Mladé Boleslavi, dopravu řídili policisté, kteří pouštěli vozidla kyvadlově do jednoho směru. Jak k nehodě došlo, zatím není jasné. Je možné, že řidička dostala smyk a nárazu do stromů v tamní aleji již nedokázala zabránit.Prezident zahájil návštěvu jižní Moravy
DNES 14:20

PRACE - Významná událost pro spoustu obcí jižní Moravy začala v neděli dopoledne pár minut před desátou hodinou. Do Slavkova u Brna přijela prezidentská kolona, která přivezla první pár, Václava Klause a jeho ženu Livii. Na Palackého náměstí se oba setkali s lidmi a představiteli Slavkova. Poté už zamířili k Mohyle míru, která připomíná významnou bitvu, v níž se před dvě stě dvěma lety střetli císaři tří mocností.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Je půl jedenácté a do příjezdu prvního páru zbývá ještě půlhodina. Památník tone v mlze stejně jako široké okolí. Z nedaleké obce Prace míří na kopec desítky lidí. Chtějí na vlastní oči vidět prezidenta Václava Klause. „Těším se na to. Beru s sebou i oba syny, aby se na pana prezidenta také podívali. Tak významnou návštěvu tu nemíváme každý den,“ prohlásil jeden z přihlížejících Jan Hromádka.

Na místě už kromě lidí přešlapují také zaměstnanci muzea a lidé z kanceláře prezidenta. Společně dolaďují poslední drobnosti. „Přijedou k dělu, kde se přivítají se starostou a ředitelem muzea. Poté si prohlédnou expozici a z ní zamíří do památníku. Tam vojáci položí věnec a prezidentský pár se podepíše do pamětní knihy,“ informuje člověk z prezidentova doprovodu ředitele muzea Brněnska Antonína Rečka.

Jedenáctá odbíjí a lidé čekají na místě, kam má kolona aut dorazit. Minuty ubíhají a stále se nic neděje. Vlezlá zima začíná lidem vadit, někteří se začínají třepat zimou. Zhruba po patnácti minutách konečně rychle přijíždí dvě tmavá auta a zastavují bokem. Vyskočí z nich jihomoravský hejtman Stanislav Juránek, který prezidentský pár po jižní Moravě provází.

Za ním už zastavuje i auto s prezidentskou standartou, z nějž vystupuje prezident Václav Klaus. První dáma Livie přijíždí vlastním autem. Po krátkém přivítání míří na prohlídku expozice věnované bitvě tří císařů. Kvůli malému prostoru je doprovází pouze nejnutnější suita v čele s hejtmanem, starostou obce Prace a ředitelem muzea.

Po expozici následuje kladení věnců přímo v srdci mohyly a podepisování knihy návštěv a pamětních listů. Slunce, jakoby chtělo zdůraznit výjimečnost chvíle, na pár okamžiků vystupuje zpoza mraků.

„Jen dvou lidem tady v tuhle chvíli vysvitlo slunce. Poprvé Napoleonovi ráno před rozhodující bitvou a teď vám, pane prezidente,“ glosuje situaci hejtman Juránek. Prezident Klaus je zjevně potěšený. „Při cestách naší zemí jsem navštívil už spoustu míst, ale tady jsem poprvé. Jsem rád, že jsme při mé dnešní návštěvě sem zamířili. Je to opravdu krásné místo,“ prohlašuje prezident Klaus. O pár minut později naposledy mává lidem a nasedá do svého auta. Kolona odjíždí směrem do Mikulčic, kde čeká prezidentský pár další program.
Místní byli návštěvou potěšeni

Starosta obce Prace Josef Brzobohatý je z průběhu návštěvy prvního páru nadšený. „Je to pro nás obrovská pocta. Nejprve nás překvapilo, že má o naši obec zájem, ale na druhou stranu jsme tím potěšení. Naposledy k nám před sedmdesáti šesti lety v červenci přijel prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Panu Klausovi jsem připomněl, že je teprve druhou hlavou státu, která k nám zavítala,“ řekl starosta Brzobohatý.Řadoví členové ODS: Topolánek snižuje důležitost prezidentské volby
VČERA 22:23

Po pražské organizaci ODS se začaly ve prospěch současného prezidenta Václava Klause ozývat i další kraje. Začíná přituhovat - někteří zákonodárci ODS totiž pod rouškou anonymity poprvé začali připouštět, že nezvolení Klause prezidentem pro příští období bude chápáno jako absolutní pochybení Mirka Topolánka a požadovali by jeho okamžitý odchod z vedení strany.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Premiérovi není co závidět. Má problémy s udržením křehké koalice, opoziční ČSSD chystá hlasování o nedůvěře vládě a médiím spíše než vládní úspěchy dominují osobní skandály.

 

AKTUALIZOVÁNO

ODS bude jednat v koaličních řadách

Osmou hodinou večerní kongres skončil. Jeho delegáti odsouhlasili návrh, podle kterého bude ODS o podpoře Václava Klause jednat s koaličními partnery. Nestane se tak ale formou dodatku koaliční smlouvy. Před takovým dodatkem varoval i premiér: "Tlačením na koaliční partnery dosáhneme pouze toho, že ho volit nebudou," uvedl. Jeho prosba byla vyslyšena.

 

Řadoví členové ODS se zlobí

 

 

Ten největší boj ale paradoxně musí vyhrát ve své vlastní straně. Prezidentský kandidát Strany zelených Jan Švejnar sbírá cenné body u nerozhodnutých zákonodárců ostatních politických stran a jeho konkurent Václav Klaus nemá vzhledem ke svým současným pracovním povinnostem čas věnovat se případné kampani. ODS proto vytvořila speciální tým pro prezidentskou volbu, v němž je i Topolánek. Výsledky ale zatím nemá.

 

 

Řadoví členové ODS se začínají zlobit, což přiznává řada místních organizací. Dlouho budovaná pozice silného předsedy strany je dávno pryč a už i premiérovi věrní přiznávají, že je čas konat.

 

 

"Bez ohledu na to, jestli bude usnesení přijato nebo ne, pokud by Václav Klaus nebyl zvolen, otřese se v základech nejen celá ODS, ale i koalice," míní například místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, když se mluví o možnosti přijetí závazného usnesení celé ODS po vzoru té pražské.

 

 

Nikdy nebylo tajemstvím, že Klausovy a Topolánkovy vzájemné vztahy jsou pouze korektní, o přátelství nemůže být řeč. V této chvíli už ale musí jít antipatie stranou, rozléhá se politickými kuloáry. Politici ODS dobře ví, že svým voličům nikdy dostatečně nevysvětlí, pokud by Klaus skončil ve svém úřadu, ačkoli za ním stála většina občanů a měl více než slušně našlápnuto k dalšímu prezidentskému období.

 

 

Odborníci tápou

 

 

Nechápaví jsou i někteří politologové - Václav Klaus je jediným oficiálním kandidátem, podporuje jej drtivá většina veřejnosti a jeho jméno znají i děti ve školkách. Neumětelstvím Mirka Topolánka by ale mohl zvítězit prakticky neznámý Jan Švejnar, který se v mnoha věcech Klausovi podobá víc, než si  prezidentovi odpůrci jsou schopni připustit.

 

 

Kongres hledá východiska

 

 

Dnes ráno začal 18. kongres ODS. Předpokládá se, že otázka prezidentské volby bude otevřena a že se k ní vyjádří i sám Topolánek. Již v samotném začátku před delegáty vystoupil s děkovným proslovem samotný Václav Klaus. Již v tu chvíli věděl, že se pod jeho nominaci podepsali všichni poslanci, i všichni senátoři za ODS. I přes jejich obrovské zastoupení v parlamentu to ale stačit nebude. Pokud Topolánek nesežene další zákonodárce hlavně z řad KDU-ČSL, která s Klausem dlouhodobě sympatizuje, může nastat volební pat, kdy prezident zvolen nebude.

  Ministerstvu školství chybí lidé pro čerpání peněz z EU, řekl Bursík
22.11.2007 17:37

PRAHA - Nedostatek kvalifikovaných lidí na ministerstvu školství považuje šéf zelených Martin Bursík za největší problém úřadu. „Bude potřeba odhadem stovka lidí, kteří zvládnou peníze zúřadovat, zdůvodnit, odkomunikovat a vyškolit další lidi,“ řekl moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský, který se jako zástupce krajů jednáních účastní.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Plán nechat v Bruselu schválit program Výzkum a vývoj pro inovace do konce března považuje Bursík za ambiciózní, ale zvládnutelný. Dnes se proto sešel s rektory a dalšími partnery, aby jim představil harmonogram jeho vyjednávání. Po jednání oznámil, že se s nimi shodl ve způsobu jak postupovat. „Zdá se mi, že se konečně usadil ten zvířený prach, který byl ve vzduchu,“ uvedl přechodný ministr. Kritika přípravy programu se stala důvodem pro odchod Bursíkovy stranické kolegyně Dany Kuchtové z čela resortu.

Podle Bursíka byla dříve komunikace ministerstva s partnery spíše formální a partneři neměli příležitost se k programu vyjádřit. „Nám hrozilo, že pošleme programy do Bruselu a za zády nám budou vybuchovat miny. Je proto nutné, aby byla nejdříve nastolena shoda mezi námi a akademickou obcí, než bude program odeslán Evropské komisi,“ řekl Bursík. Konečná verze by měla do Bruselu dorazit nejpozději 27. února.

"Já jsem byl překvapen bleskovým nástupem týmu ministra Bursíka, teď jde o to, aby už tady byl stabilní ministr, který agendu, která je dobře rozpracovaná, převezme," uvedl po dnešním jednání předseda Akademie věd Václav Pačes.

Program Výzkum a vývoj pro inovace by měl české vědě přinést skoro 70 miliard korun, použité by měly být hlavně na takzvaná centra excelence, regionální vědecká centra a vysoké školy.Listopadové volby by vyhrála ČSSD
22.11.2007 16:15

Z posledního průzkumu společnosti Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrála by je ČSSD s převahou 7 procent nad občanskou demokracií.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Z volebního modelu CVVM vyplývá, že nynější volby do Poslanecké sněmovny by vyhrála Česká strana sociálně demokratická, které by dalo svůj hlas 36 procent voličů. Jako druhá by skončila Občanská demokratická strana se ziskem 29 procent hlasů právoplatných voličů. S šestnácti procenty by ve volbách uspěli komunisté před Stranou zelených s 10,5 procenty. Lidovci by dostali od voličů 5,5 procenta hlasů.

Voleb by se zúčastnilo 61 procent dotázaných s volebním právem („rozhodně ano“ 27 % a „spíše ano“ 34 %), 30 % záporně („spíše ne“ 12 %, „rozhodně ne“ 18 %). Devět procent voličů odpovědělo, že „neví“. Deklarovaná volební účast je tedy v současné době nižší než ta reálná v parlamentních volbách v červnu loňského roku.

Průzkum probíhal ve dnech 5. - 12. listopadu na vzorku 1060 dotazovaných s volebním právem. Týden s miminkem v nemocnici? Připravte si osm set čtyřicet korun
22.11.2007 15:23

VÝCHODNÍ ČECHY - Kdyby Jana Karbanová porodila až po Novém roce, zaplatila by nemocnici téměř tisícovku. „Dcerka vážila necelých dvě a půl kila. Pět dní byla v inkubátoru a dva dny ještě na pozorování,“ vypráví.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Podle nového sazebníku poplatků by si za dvě osoby a sedm dní na lůžku nemocnice účtovala osm set čtyřicet korun.

Proč? Od prvního ledna totiž bude pobyt rodičky a novorozence zpoplatněn, a to šedesáti korunami za den a osobu.

„Krátkodobý pobyt v nemocnici díru v rodinném rozpočtu neudělá. Navíc by se při porodu nemělo nic zanedbat. Vedle mě ovšem ležela maminka a její dítě strávilo v inkubátoru dva měsíce. A ta by se asi nedoplatila,“ říká Jana Karbanová.

Pobyt s novorozencem v porodnici delší než měsíc skutečně není výjimečný. Pokud dítě nemá víc než dvě a půl kilogramu, domů vás nepustí.

„Už takhle jsem zažila nepříjemnosti, když se doktoři hádali s pacientkami a nechtěli je pustit z nemocnice domů. Když do toho vstoupí peníze, atmosféra ještě zhoustne. Mnozí by si mohli myslet, že na nich chce nemocnice vydělat,“ doplňuje Jana Karbanová.

Těhotenství zdarma

Těhotenství jako takové naproti tomu finanční újmu rodině nezpůsobí. Za prohlídku v jeho průběhu se žádný poplatek vybírat nebude.

„A to je dobře. Jsem rád, když ke mně ženy v těhotenství vůbec na kontrolu přijdou. Vybírání poplatků u těhotných by bylo kontraproduktivní,“ říká Jaroslav Krenčík, gynekolog a porodník z Chlumce nad Cidlinou.

„Osobně se mi poplatky příliš nezamlouvají a to nemluvím o tom, že jsem zatím žádné instrukce k jejich vybírání nedostal. Vůbec netuším, jak to bude probíhat a čeho se poplatky budou týkat,“ dodává Jaroslav Krenčík.

Od Nového roku zaplatíme u lékaře od 30 do 90 korun. Nejmenší částku dáme za návštěvu u lékaře (praktického a dětského lékaře, zubaře, gynekologa, ambulantního specialisty, psychologa či logopeda) spojenou s tzv. klinickým vyšetřením a rovněž za každou položku na receptu.

Šedesát korun budeme muset vytáhnout z kapsy za každý den strávený v nemocnici, LDN, hospici, lázních a ozdravovnách. Na devadesát korun pak vyjde ošetření na pohotovosti.Dva knižní typy na Vánoce!
DNES 0:00

Pro dnešek jsme si připravili dvě knihy, které by rozhodně neměly chybět na vašem svátečním, knižním menu.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	
Jiří Stránský: Stařec a smrt
 
Hrdinou nejnovější knihy spisovatele a scenáristy Jiřího Stránského, známého široké veřejnosti jako tvůrce seriálu Zdivočelá země, je starý muž, téměř devadesátiletý Vilém, který byl za totality několikrát vězněn. Minulost a osudy vězněných kamarádů se v jeho vzpomínkách samozřejmě objevují, ale podstatně větší roli hraje současnost - rodinné problémy, rozvod milované vnučky Aničky, ztracené přátelství s někdejším kamarádem Karlem, nyní tchánem Vilémovy dcery, dilema, zda má strávit s rodinou Vánoce, které by mnohem radši prožil sám, jen s milovanou manželkou Milkou, s níž si i tři roky po její smrti dennodenně povídá... Novela je oslavou celoživotní lásky a oddanosti, která nekončí ani manželčinou smrtí. Ilustrace na obálce pochází z dílny Matěje Formana, překrásnou novelu vydalo nakladatelství Hejkal.
 

 
Arto Paasilinna: Vlčí léto laponského mlynáře
 
Jeden z nejlepších románů oblíbeného finského spisovatele se odehrává na finském venkově po druhé světové válce a ukazuje vážnější polohu Paasilinnovy tvorby. Podivínský mlynář Gunnar Huttunen provokuje vesničany nejenom svým nočním hlasitým vytím, ale především  svobodomyslností, touhou žít život podle svých představ a neohlížet se na konvence. Podaří se mu uprchnout z psychiatrické léčebny, kam ho vesničané dají zavřít, a prožívá krásné léto se zamilovanou  propagátorkou pěstování zeleniny Sanelmou Käyrämovou a pošťákem a alkoholikem Piittisjärvim. Hon na mlynáře ovšem neustává, beznadějná situace spěje k překvapivému konci. Z finštiny dílo přeložil Jan Petr Velkoborský, ilustrace na obálce vytvořil Jiří Slíva a knihu vydalo nakladatelství Hejkal.Divadelní cesta do staré Číny
VČERA 20:04

PRAHA - Fascinující vhled napříč prostorem a časem, do myšlení a estetiky vzdálené kultury, nabídne vystoupení představitelů pekingské opery. Dětský sbor Čínské divadelní akademie dnes (24. listopadu) od 19.00 hodin zahraje v divadle Filharmonie Hradec Králové. V neděli a v pondělí od 20 hodin budou následovat dvě představení v pražském Paláci Akropolis.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Výpravné masky a pestrobarevné kostýmy, tradiční čínská hudba, recitace i zpěv, tanec i akrobacie s prvky východních bojových umění. Čínská opera nemá se svou evropskou příbuznou stejné kořeny, je však stejně rafinovaná, výpravná a nabitá silnými emocemi. Při troše fantazie a trpělivosti dokáže opera dovést i „netrénované“ evropské publikum až někam do zlatých časů Říše Středu.
Dvanáctiletí adepti herectví

Současná podoba pekingské opery se začala formovat na císařském dvoře na sklonku 18. století a dnes patří k nejoblíbenějším a nejrozšířenějším formám tradičního čínského divadla. Adepti herectví jsou odedávna vybíráni již v útlém věku, protože studium všech technik a jejich jemných nuancí je velmi náročné. Ve dvanácti letech, což je i věk herců, kteří spolu se svými profesory přijedou do Česka, už děti udivují vysokou úrovní svého interpretačního umění.

Malí herci nabídnou čtyři klasická přestavení žánru pekingské opery, inscenace Malý pastýř, Zastavení jezdce, U rákosového jezera a Podzimní řeka. Díky své poetičnosti, řeči pohybů a propracované choreografii budou příběhy dobře srozumitelné i středoevropskému publiku. Příběh o malém pastýři Inscenace Malý pastýř například vypráví působivý příběh malého ztraceného vesnického děvčátka, které potká pasáčka buvolů a táže se ho na cestu. Veselý dialog dětí dokresluje tanec.
Představení

Zastavení jezdce pojednává o chrabrém bojovníkovi, který uvízl v Kitánské říši. Dostat se domů mu pomůže statečná čínská bojovnice. „Válečnické“ téma zpracovává i inscenace U rákosového jezera. Vypráví o bojovníkovi, který v převleku za prostého rybáře číhá na armádu nepřátel. V romantickém příběhu Podzimní řeka mladá mniška navzdory zákazu opustí klášter a vydá se za svojí láskou, mladým básníkem. Dramaturgyní představení je čínská zpěvačka a všestranná umělkyně Feng-yün Song, která žije trvale v Praze.

Návštěva dětského sboru Čínské divadelní akademie navazuje na první úspěšné provedení pekingské opery, které proběhlo v pražském Paláci Akropolis před třemi lety.Švandová posílila tým Pojišťovny štěstí
VČERA 18:30

PRAHA - Další čerstvou posilou seriálu televize Nova Pojišťovna štěstí je žena mnoha tváří - Jana Švandová. V roli životem zkoušené Marty Hádkové se objeví ještě v pondělí, v samém závěru dotočené řady. Scenáristka Eva Papoušková však její postavě, poskytne výrazně větší prostor v další připravované sérii.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Marta je hrdá žena, která žije sama, sama vychovala dítě, a i když neměla zrovna lehký život, všechno zvládla,“ řekla o své roli Švandová.

Kývla jste na nabídku okamžitě? Co bylo hlavním impulzem?

Na seriálu pracuje štáb lidí, které velice dobře znám. Role se mi zdála zajímavá, je to zase trošku jiná postava, než obvykle hraju. Jsem ráda, žemě pan režisér Adamec oslovil.

Kdybyste měla srovnat své role, existuje nějaká postava, která vám byla z nějakého důvodu bližší?

Každá postava vám musí být nějak blízká, musíte se s ní nějakým způsobem ztotožnit… Ale vlastně - taková mně nejbližší byla postava taxikářky ve francouzském snímku, který v Čechách zatím neběžel. Hrála jsem vyléčenou alkoholičku, která se pere s nepřízní osudu a začne se živit taxikařením. Byl to úplně jiný typ ženy, než ty, které jsem hrávala - takové ty atraktivní, sexy ženy. Tohle byla ženská, která všechno v životě prohrála, ale nevzdala se a začala znovu žít a bojovat. Mým protějškem byl známý francouzský šansoniér a herec Charles Aznavour.

Vzpomínáte na své začátky? Chtěla jste být vždycky herečkou?

Chtěla jsem studovat archeologii. V Pardubicích, kde jsem bydlela, jsem se po maturitě nedostala na vysokou školu. Rok jsem pracovala a divadlo tehdy vypsalo konkurz do muzikálu. Já jsem se okamžitě přihlásila, vzali mě, takže jsem tam hlavním hercům dělala takové to křoví. V té době tam byla paní Galatíková, která mně řekla, že bych měla herectví zkusit, že si myslí, že na to mám. Tak jsem ji poslechla.

Pak přišla brněnská JAMU.

Brněnská JAMU, to jsou pro mne krásná léta mládí a spousta kvalitních kamarádů herců. Všichni moji kamarádi a spolužáci - Jirka Bartoška, Bolek Polívka, Eliška Balzerová, Čmaňa - teda Pavel Zedníček, Miroslav Donutil.

V jakých divadelních představeních vás nyní lze vidět?

V Divadle Bez zábradlí Karla Heřmánka, kde hraju převážně v představeních pana režiséra Menzela - Kdes byla v noci?, Bez roucha, Blbec k večeři. No a pak hraji v nové inscenaci Tango.Čtvero ročních dob v rytmu koňských kopyt
VČERA 17:57

PRAHA - Nejstarší cirkusovou disciplínu budou moci návštěvníci opět začátkem prosince obdivovat v Sazka Areně. Do Prahy se totiž potřetí vrací jedinečná jezdecká show Apassionata. Během čtyř vystoupení od sedmého do devátého prosince soubor představí nový komponovaný program Čtyři roční období.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Po evropském turné cestuje Apassionata s téměř čtyřiceti hřebci a dvěma osly. Zkušení jezdci z nejlepších škol na jejich hřbetech zvou k výpravě napříč ročními obdobími, která kombinuje profesionální drezuru koní s akrobatickými výstupy atletů. Jejich výkony doprovází originální hudba složená na míru jak představení tak i hlasu islandské operní pěvkyně Arndis Hallové.

Mladí a ušlechtilí kartuziánští hřebci divoce cválají arénou a užívají si absolutní volnost. Impozantní fríský kůň představí unikátní jezdecké dovednosti a akrobatičtí jezdci představí na koňských hřbetech skoky, při kterých se tají dech. Charakteristickou atmosféru ročních období přímo na scéně dotváří světelné a pyrotechnické efekty, vodní fontána nebo například zařízení, které vyrábí sněhové vločky.

Vyprávění o koloběhu ročních období a odvěkého svazku člověka s koněm se dělí do šesti alegorických částí. Po probuzení ze zimního spánku znázorněného rozdováděnými kartuziánskými hřebci scénu obsadí lusitánský kůň, který jarní kapitolu završí náročným skokem. Během letní části přicválají shetlandští poníci a drezura oslíků dokáže, jak mylná je zažitá představa o hloupých mulách.

Podzimní úsek uvede na scénu ušlechtilá andaluská a silná fríská plemena. Jedno z nejúchvatnějších čísel předvedou akrobati v závěru zimní scény. Kůň se postaví na zadní a jezdec přes sedlo přepadá hlavou dolů. Program poté završí kolektivní veselí během benátského karnevalu, při kterém se do arény vrátí všichni účinkující, aby se s diváky jaksepatří rozloučili.

Vstupenky na představení Apassionaty, které je nejen výjimečnou podívanou, ale i vděčnou rodinnou zábavou, jsou k dostání na všech prodejních místech Sazky. Dětští návštěvníci a větší skupiny mohou uplatnit slevy.

Jezdecká show Apassionata v číslech

- 85 členů má realizační tým
- 60 tun písku je potřeba na scénu
- 1,3 tuny slámy je vystlán hřebčín
- 800 balíků sena putuje s hřebci
- 600 kg krmiva koně spotřebují
- 4 autobusy přepravují účinkující
- 7 kamiónů přepravuje technická zařízení
- 70 x 20 m má rozlohu stájový stan
- 15 x 20 m má rozlohu rozcvičovací aréna
Halíř: Do StarDance jsem jít nechtěl
VČERA 14:35

OLOMOUC - Za svět televizních kamer a tance vyměnil devětadvacetiletý Jan Halíř z Olomouce svou práci radiologického asistenta v olomoucké fakultní nemocnici. A po boku bývalé české Miss Moniky Žídkové získal oblibu diváků v druhé řadě soutěže České televize StarDance. Jediný okamžik však vše změnil. Po úterní tragické dopravní nehodě, při které zemřel člověk, leží nyní Halíř v nemocnici a kvůli zraněním v soutěži končí.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

My vám nyní přinášíme článek, který vznikl ještě před nehodou a chystali jsme jej pro vás původně jako pozvánku na sobotní televizní vysílání.
Žena a primář mě přemluvili

„Dostal jsem se k soutěži náhodou. Z televize mi volali už loni, jestli bych nechtěl tančit, ale odmítl jsem. Když jsem sledoval první sérii Star Dance, tak jsem litoval, že jsem tam nešel. Když to odmítnete a vidíte svoje kamarády, jak tancují, je kolem toho humbuk, tak v člověku hlodal červíček, mohl jsem tam být,“ říká Halíř, který se tanci věnuje už čtrnáct let.

„Letos mě pořadatelé oslovili znovu, ale ani do druhé řady jsem nechtěl jít, až mě moje žena a náš pan primář přemluvili, abych to zkusil.“ Samozřejmě netušil, že vytvoří pár s půvabnou Monikou Žídkovou. „Nejspíš vybrali celebrity a k nim do páru tanečníky,“ míní Halíř a chválí svou taneční partnerku. „Lidsky jsme si s Monikou porozuměli dobře. Jako člověk mi sedí, je podobný typ jako já. A tanečně? Jsem překvapený, že je na tancování šikovná. Monika žádné základy neměla. Možná jsem i rád, že jde o to, naučit ji pořádně tancovat,“ přiznává Halíř.
Na tréninky do Ostravy

Hvězdný pár musí zvládnout každý týden nový tanec a?stojí to denně pět hodin náročného tréninku. „Trénujeme v Ostravě, aby to bylo na půl cesty - já dojíždím z Olomouce, Monika z Kravař. Jsme jediný pár, který je na Moravě, všichni ostatní jsou v?Praze. Dostal jsem teď dva měsíce neplacené volno a děkuji fakultní nemocnici, že mi vyšla vstříc. Jinak by to nešlo. Táhl jsem tréninky měsíc a?půl zároveň s prací, ale bylo to hodně náročné. Nyní se můžu soustředit jen na tancování,“ říká Halíř.

I když je profesionál a tanci se věnuje léta i jako učitel, v?prvním kole soutěže byl nervózní. „Člověk přijde na parket, jsou tam všude kamery, svítí světla ze všech stran, jsou tam známí lidé a víte, že i všude u obrazovek jsou kamarádi. V?dalším kole jsem se poučil. Řekl jsem si, že takhle to nejde. Proto bylo druhé kolo už krásně uvolněné a tancovalo se exkluzivně,“ přiznává Halíř.

Společně s Monikou Žídkovou a Janem Halířem postoupilo do sobotního tanečního klání ještě pět párů. „Soupeři jsou hrozně příjemní. V pořadu nejde až tak o tancování, spíš o sympatie lidí k celebritám. Záleží to na lidech, koho si tam budou přát vidět dál. Nechci říkat, kdo tančí lépe, nebo hůř, protože všichni to mají těžké,“ uvedl Halíř.

„Kdybych však měl vybrat, komu fandím, tak jsou to Michal Dlouhý s Míšou Gatěkovou. Michala mám velice rád také jako člověka,“ dodal.

Podrobnosti o tanečníkově nehodě najdete zde.Přijedou Smashing Pumpkins, Knopfler i Rea
23.11.2007 22:42

PRAHA - Vypadá to, že i příští rok bude nabídka koncertů zahraničních hvězd bohatá. Agentura Interkoncerts právě potvrdila uspořádání dalších tří velkých akcí.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

30. ledna přijedou Smashing Pumkins, 18. února se nečekaně vrátí Chris Rea a 11. května zahraje Mark Knopfler. Koncerty proběhnou ve Sportovní hale (Hokejová hala Sparty) na pražském Výstavišti.

Americká rocková skupina The Smashing Pumkins letos vyhlásila comeback a vydala ostře laděné politické album Zeitgeist. Ačkoliv už neuvidíme The Smashing Pumpkins v původním obsazení, jako když hráli v Praze před deseti lety, svoji tvář kapela neztratila.

Na charakteristickém zvuku The Smashing Pumpkins měl vždy hlavní podíl její šéf, zpěvák, kytarista a autor písní Bill Corgan, který pochopitelně vede i sestavu současnou. Vedle něj z původního obsazení vytrval bubeník Jimmy Chamberlin.

Asi největším překvapením je návrat Chrise Rei. Fenomenální slide-kytarista a zpěvák s charakteristickým chraplavým hlasem oznámil před časem ukončení koncertní činnosti ze zdravotních důvodů. Připustil jen výjimečná vystoupení, ale rozhodně nikoliv celé turné.

Bluesový nadšenec ovšem v papučích nevydržel a oznámil sestavení nové kapely Fabulous Hofner Blue Notes, natáčení nové desky i start turné.

Vzhledem ke křehkému zdraví (choroba slinivky) bude mít koncertní šňůra sice volnější režim, než bývá u rockerů zvykem, nicméně pocit muzikanta stojícího na scéně si prý Rea nehodlá nechat vzít, dokud mu to „tělo jen trochu dovolí“.

O koncertu Marka Knopflera se dalo spekulovat již dříve. Někdejší kytarista a zpěvák Dire Straits uváděl pražské datum koncertu i na svých internetových stránkách. Teprve nyní však byl koncert stvrzen smluvně.

Každé Knopflerovo album má odlišnou náladu, jinak postavené bývají i koncerty. Poslední album Kill To Get Crimson je zatím nejtišší a nejkomornější. Přestože Knopfler navštívil Prahu před „pouhými“ třemi lety, netřeba se obávat, že by návštěva koncertu byla zbytečná.

Již dříve agentura Interkoncerts oficiálně oznámila koncerty skupin Korn, The Cure a Him. Bližší informace naleznete na stránkách www.interkoncers.cz. Pardubický kumštýř si vzal život v pouhých třiatřiceti letech!
23.11.2007 16:38

PARDUBICE - Pro toho, kdo ho znal, to byla těžká rána. Ve věku pouhých třiatřiceti let tragicky zemřel pardubický básník, textař a hudebník Jan „Burác“ Buryánek.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Poslední rozloučení s všetranně nadaným umělcem se uskuteční příští úterý.
Už nikdy na pivo

Bývalý frontman skupiny Spiknutí odešel z tohoto světa dobrovolně v neděli 18. listopadu.

„Na takovou ztrátu nebyl nikdo připraven. Je a ještě dlouho bude těžké se vyrovnat s tím, že už tady nikdy nebude, že už ho nikdy nepotkáš, nikdy s ním nepůjdeš na pivo nebo na kafe a cigáro, že už nebudou žádné nové songy, že už si s ním nezahraješ,“ konstatoval bývalý člen Spiknutí Tomáš „Wayne“ Rambousek.

„Smrt Buráce nás zaskočila. Nikdo z nás takový konec nečekal,“ poznamenal Radim Drejsl, baskytarista pardubické hudební formace Dukla vozovna, která si Jana „Buráce“ Buryánka občas zvala na své koncerty jako hosta.

„Párkrát s námi vystupoval se svým sólovým projektem. Původně měl s námi hrát i 17. listopadu v pardubickém hudebním klubu Žlutý pes, ale už v průběhu října svou účast na této akci a dalších našich koncertech zrušil. Tvrdil, že mu není dobře a že se necítí na to, aby se někde veřejně prezentoval. Když jsme mu pak volali, nezvedal nám telefon,“ popisoval Radim Drejsl.

„Byl to skvělý a také chytrý člověk, který měl navíc i výborné písničky,“ dodal člen populární Dukly vozovny.

„Je to obrovská tragédie. Vůbec jsem nevěděl o tom, že měl nějaké dlouhodobé psychické problémy. Z mého pohledu ani nic nenasvědčovalo tomu, že by u něj bylo něco špatně. Je to strašné,“ nechal se slyšet Tomáš Urbánek, jeden z provozovatelů pardubického hudebního klubu Žlutý pes, který se smutnou zprávu dozvěděl od Deníku.

„Mrzí mě, že člověk mu ani nemohl podat pomocnou ruku. Možná, že kdyby to věděl, snažil by se udělat něco, aby takovému konci zabránil,“ přemítal Tomáš Urbánek.

„Jeho sólový projekt mi přišel fantastický. Osobně jsem se těšil na další, který připravoval společně s Vaantem. Burác byl parádní muzikant. Je ho velká škoda,“ podotkl provozovatel Žlutého psa.

O tom, že Jan „Burác“ Buryánek byl doslova renesanční člověk, svědčil i fakt, že se kromě hudby věnoval také poezii a divadlu.

„Zpráva o jeho úmrtí nás velmi zasáhla. Znali jsme ho jako výborného a neuvěřitelně hodného člověka. S jeho odchodem se nemůžeme vyrovnat. Pamatuji si ho jako sluníčko, což mi s tím, jakým způsobem odešel ze světa, nějak nejde dohromady,“ uvedla Zuzana Nováková, režisérka pardubického divadla Exil, kde si „Burác“ zahrál v inscenaci Loučení se svobodou.

„Ztvárnil tu postavu zpěváka rockové kapely. Byla to jeho první divadelní role. Možná to pro něj byla jistá forma terapie. Pro nás to byl nezapomenutelný zážitek i proto, že to bylo vůbec poprvé, kdy na prknech Exilu hrála celá rocková skupina. I díky tomu mělo představení velký náboj,“ řekla Zuzana Nováková.

„Můj soused na chatě říká, že je škoda každého dobrého člověka a Burác jím byl. Kromě toho, že to byl všestranně nadaný umělec, s ním byla také legrace,“ prohlásil Lukáš Udržal, který se po boku Jana „Buráce“ Buryánka objevil v Loučení se svobodou.
„Snad je mu lépe“

Absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, který působil i v kapelách Marná sláva a K.R.K., byl rovněž propagátorem mezikulturní tolerance.

„Honza pracoval v projektu Varianty od jeho samotného počátku v roce 2001 a stál u zrodu konceptu interkulturního vzdělávání v celé republice,“ praví se na webu společnosti Člověk v tísni, kde také „Burác“ působil.

„Budeme na něj vzpomínat nejen jako na úžasného spolupracovníka a skvělého odborníka, ale především jako na kamaráda. Všem nám bude velmi chybět,“ shodují se jednohlasně jeho kolegové.

„Všechny nás to hodně vzalo. Ještě jsme se z toho nevzpamatovali,“ přiznal Zdeněk Závodný, dramaturg Divadla 29, s nímž „Burác“ rovněž spolupracoval.

„Zpráva o jeho tragické smrti mě hodně zaskočila. Těžko se mi o tom mluví, protože patřil mezi mé nejlepší kamarády. Byl to výborný člověk. Našim projektům dokázal hodně pomoct. Dodával nám sílu a byl naší oporou. Věděli jsme, že má určité problémy, ale tohle jsme nečekali. Smrt si ale vybral sám. Snad je mu teď lépe,“ doufá spolupracovnice Divadla 29 Eliška Barochová.

Poslední rozloučení se uskuteční v úterý 27. listopadu od 12 hodin v obřadní síni pardubického krematoria.Dáma s kaméliemi je v Ta Fantastice zpěvačkou
23.11.2007 14:15

PRAHA - Především na hudbě Michala Pavlíčka a pěveckých výkonech jednotlivých interpretů stojí nový muzikál Divadla Ta Fantastika Dáma s kaméliemi.Namotivy románu Alexandra Dumase mladšího jej připravila a do současnosti zasadila režisérka Viktorie Čermáková s dramatikem Karlem Steigerwaldem.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Z prostitutky, Dumasovy hlavní hrdinky, společně vytvořili zpěvačku a využili motivu vztahu starší ženy k mladšímu muži. V titulní roli Markéty se na středeční generálce představila Bára Basiková (alternace Lucie Bílá), v roli Adama – románového Armanda Duvala – vystoupil Vojtěch Dyk. Toho bude v dalších reprízách střídat Miloslav König. Markétina movitého přítele a producenta Barona ztvárnil Václav Noid Bárta (alternace Kamil Střihavka). Postavy šoubyznysem protřelé kamarádky Sabiny se ujala Dáša Součková (Helena Dytrtová), otce hrál Vladimír Marek (Jiří Štrébl) a bezelstnou začínající zpěvačku Kristýnu Eva Kratochvílová.

„Kromě původního příběhu s romantickou linkou se mi líbí, že v našem muzikálu je hlavní hrdinka právě zpěvačka,“ nechala se slyšet Basiková, která má společně se svými partnery na jevišti hned několik velkých pěveckých příležitostí. A ani jeden za ní nepokulhává. Sošný a charismatický Václav Noid Bárta svým hutným hlasovým projevem několikrát vyprovokuje publikum k pochvalnému aplausu. Stejně jako všestranně talentovaný Vojtěch Dyk, který tento „hudební koncert“ obohacuje o profesionální herectví.

Na jevišti všechny doprovází pro tento účel sestavená komorní kapela, které na generálce „velel“ Jakub Prachař. Očima mladých muzikantů je vlastně celý příběh o lásce, která postupně přechází v neštěstí, vyprávěn. Autorem ne zrovna šťastné scény je Luboš Svoboda, kostýmy navrhla Natálie Steklová. Druhá premiéra Dámy s kaméliemi se v Ta Fantastice koná právě dnes.Topolánek pořád mlčí. Proč si jel zalyžovat vládním letadlem?
22.11.2007 11:54

PRAHA - Premiér Mirek Topolánek má potíže kvůli své lyžařské vášni. Z pracovní návštěvy Bulharska si totiž minulý víkend „odskočil“ zalyžovat do rakouských Alp.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Po několikadenním mlžení Úřadu vlády, že víkendový program premiéra je jeho soukromá věc, tisková mluvčí Jana Bartošová přišla s tvrzením, že innsbrucká zastávka byla nutná kvůli jednání s velvyslancem Janem Koukalem. Jak ale zjistil server Týden.cz, před čtrnácti dny si vládní úředníci u základny ve Kbelích, která vládní letku provozuje, objednali pouze přímý let z Bulharska do Prahy.

Navíc Koukal musel kvůli Topolánkovi jet z Vídně do Innsbrucku, což je 480 kilometrů, zatímco do Prahy by to bylo téměř o 200 kilometrů méně. Přitom po setkání s Topolánkem odjel Koukal rovnou do české metropole.

Po včerejším jednání vlády pro jistotu premiér ani nepřišel mezi novináře. Tušil zřejmě, že nejvíc otázek by se týkalo právě jeho lyžařského výletu do Alp.
Šéf komunistů Filip: Topolánek ztratil soudnost

Vysvětlování tak zbylo na vicepremiérovi, ministru práce a sociálních věcí Petru Nečasovi z ODS. „Jako dlouholetý stínový ministr obrany vím, že armádní letka a její piloti musí podle norem nalétat určitý počet hodin. Z toho pohledu je jedno, zda létají prázdní, s pytlem písku nebo s panem premiérem,“ zastal se Nečas svého šéfa. Za absurdní výmluvu to označil předseda KSČM Vojtěch Filip. „Vládní letka musí nalítat určitý počet kilometrů, ale ne při soukromých aktivitách politiků. Ty si musí každý hradit ze své kapsy. Myslím, že pan Topolánek ztratil soudnost,“ řekl Deníku Filip. Opoziční ČSSD už premiéra vyzvala, aby se omluvil a náklady na soukromý výlet v plné výši uhradil. „Pokud tak neučiní, vystavuje se podezření ze spáchání trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku,“ sdělil šéf poslaneckého klubu sociálních demokratů Michal Hašek.

Nečas poznamenal, že opozice nemá důvod k útokům, neboť například poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek v minulém období, kdy šéfoval sněmovně, často využíval státní vrtulník pro cesty z Ostravy do Prahy. „Helikoptéru jsem skutečně měl k dispozici, ale nikdy jsem ji nepoužil k soukromým účelům,“ řekl Deníku Zaorálek. Jak doplnil, do Prahy létal z Ostravy hlavně v pondělí, kdy měl ve svém volebním obvodu poslanecký den a večer už musel plnit povinnosti předsedy dolní komory. Filip v souvislosti s přelety poslanců z Moravskoslezského kraje připomněl: „Oni ale používají letadla pro šest nebo patnáct lidí, která jsou na to konstruovaná, ne obrovský airbus se stovkou pasažérů na palubě.“

Topolánek podle svědectví lyžoval v Söldenu a doprovázet ho měl jeho přítel Marek Dalík. Odklon trasy vládního letadla přišel jen na leteckých poplatcích, čili bez nákladů na palivo, na 150 tisíc korun.Starostovi hrozí rok vězení. Kvůli veřejným zakázkám
22.11.2007 9:28

BRNO - Starosta brněnské městské části Černovice Jiří Hladík, jeho bývalý zástupce Jiří Houdek a bývalá tajemnice úřadu Jarmila Kulawiaková mohou skončit za mřížemi. O tom, že je kvůli neprůhlednému přidělení pětadvacetimilionové zakázky na zateplení panelových domů vyšetřuje protikorupční policie, informoval brněnský Deník Rovnost už vloni před komunálními volbami.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

V těchto dnech, po více než roce, podle deníku Dnes státní zástupce všechny tři na základě podnětu od policie obvinil z porušení zákona o zadávání veřejných zakázek.

„Starosta brněnské městské části v roce 2004 nezajistil a nezkontroloval řádné vyhlášení výběrového řízení a jeho průběh. Tím zvýhodnil jednu společnost, která získala zakázku v hodnotě pětadvacet milionů korun bez výběrového řízení,“ uvedla mluvčí policejního Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Veronika Dumková.

Policisté předali státnímu zástupci návrh na podání obžaloby na Hladíka. A přidali návrh na obvinění bývalého místostarosty Jiřího Houdka a tajemnice úřadu Jarmily Kulawiakové. „Oběma mužům hrozí za trestný čin maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti až rok vězení. Žena poškodila cizí práva a soud jí může při prokázání viny udělit trest dvouletého odnětí svobody,“ dodala Dumková.
Stavební zakázku získala společnost KKM Plus. Ostatní údajně oslovené firmy o řízení prý vůbec nevěděly.


Starosta Černovic Jiří Hladík ale odpovědnost odmítá. „Radnice uzavřela mandátní smlouvu s brněnskou firmou RTS. Ta pro městskou část dělala v roce 2004 šest veřejných zakázek. Radní pak na základě podkladů, v nichž RTS doporučila právě vítěznou firmu, schválili smlouvu. Podepsal jsem ji po té, co ji odsouhlasil i právník úřadu. Žádné pochybnosti, že by něco bylo špatně, jsem neměl,“ prohlásil starosta Černovic Hladík. Smlouva prošla i každoroční kontrolou nezávislého auditora.

Firma RTS však popírá, že by se na sporném výběrovém řízení jakkoliv podílela. „Tuto zakázku jsme nedělali,“ sdělil ředitel divize Veřejné zakázky RTS Petr Vrbka. Společnost přitom čelí i nařčení z neprůhledného losování u zakázky na úklid ulic v městské části Brno­střed.

Zda má pravdu starosta Hladík nebo zástupce firmy RTS nebude snadné zjistit. „Doklady k výběrovému řízení bývalá tajemnice ztratila. Po několikaměsíční nemocenské dala výpověď. Dokumenty jsme ale v její kanceláři nenašli,“ dodal Hladík.Zločin tlačí na státní orgány stále více
21.11.2007 14:10

Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) varuje – skupiny organizovaného zločinu regionálního a celostátního formátu minulý rok ještě více zesílily tlak na státní orgány. Pomocí dotací a veřejných zakázek se snaží získat peníze.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

V hledáčku organizovaného zločinu jsou podle BIS především osoby rozhodující o veřejných zakázkách, o čerpání peněz z veřejných rozpočtů a fondů, o prodeji státního majetku nebo ovlivňující územní plánování. Ve středu zájmu jsou tedy strategické informace, které jsou pro organizovaný zločin klíčové. "Poznatky, nasvědčující takovému jednání, získala BIS zejména ze severních Čech," uvádí zpráva.

Zajímá vás více informací o BIS? Najdete je ZDE

Skupiny s výrazným vlivem se snaží pronikat hlavně do justice a mít tak možnost ovlivňovat její rozhodování v důležitých případech. Tyto skupiny jsou napojené na kontroverzní české podnikatele.

"BIS rovněž zaznamenala signály o kontaktech osob napojených na skupiny organizovaného zločinu s některými policisty. Takové informace byly předány příslušným orgánům," konstatuje BIS ve zprávě.

Veřejná výroční zpráva, kterou dnes BIS zveřejnila na svých internetových stránkách, vychází ze zprávy tajné. Tu projednávala vláda před několika týdny. Tajná zpráva je obsáhlejší a obsahuje řadu dalších konkrétních informací. ČSSD žaluje Altnera! Poškozuje její pověst
21.11.2007 12:30

Na advokáta Zdeňka Altnera, který zastupoval ČSSD v její při o vlastnictví Lidového domu a nyní se domáhá bezúspěšně závratných honorářů, podala sociální demokracie u Městského soudu v Praze žalobu v civilní při na ochranu dobrého jména a pověsti. Důvodem je advokátovo opakované obviňování opoziční strany ze závažných kriminálních činů.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Sociální demokracie se brání proti advokátu Zdeňku Altnerovi žalobou. Ten stranu obviňuje z deliktů, jako jsou „trestné vraždy, zneužívání pravomoci veřejného činitele, vydírání, krádeže, úplatkářství, podvodu či útisku“. ČSSD chce chránit své dobré jméno a pověst, proto hodlá Altnera žalobou přimět k tomu, aby svá tvrzení odvolal. Žalobu podala advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný a spol.

ČSSD požaduje, aby soud uložil advokátu povinnost zaslat sociální demokracii omluvný dopis a zdržet se protiprávního jednání a výroků na její adresu. Jak uvedla mluvčí ČSSD Květa Kočová, Alter kauzu zveřejňuje způsobem, který vybočuje z mezí ústavním pořádkem zaručeného práva na svobodu projevu a šíření informací. Ohrožuje dobrou pověst ČSSD tím, že podle jeho slov existuje protiústavní spojení a nezákonné ovlivňování státních orgánů a státní moci sociální demokracií. Tím poškozuje ČSSD, ale také dobrou pověst České republiky a jejího demokratického zřízení, dodala.

Altner v roce 2000 vyhrál pro ČSSD závěrečný spor se státem o Lidový dům v pražské Hybernské ulici. Tvrdí, že se honorář, který mu sociální demokracie dluží, od té doby spolu se smluvními pokutami vyšplhal do astronomické výše více než 20 miliard korun.

Mluvčí uvedla, že Altner vyčíslil své nároky na honorář v neoprávněné výši. Zahájil a dosud vede proti ČSSD soudní spory včetně návrhu na konkurz na majetek ČSSD. Opakované nabídky sociální demokracie na mimosoudní vyrovnání v minulosti odmítal. Poslanci ČSSD letos nebudou porcovat medvěda
21.11.2007 11:27

PRAHA - Dodatečného financování obecních projektů ze státního rozpočtu, tzv. porcování medvěda, se letos nezúčastní poslanci ČSSD. Na poslanecké pomníčky ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) počítá se dvěma miliardami, z nich ale jen půl milionu mělo připadnout opozici.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Navržený objem medvěda je vhodné a žádoucí použít na jiné naléhavé rozpočtové priority, jako jsou  školství, věda, zdravotnictví či zemědělství a navýšení důchodů. V tomto smyslu předloží poslanci ČSSD několik zásadních pozměňujících návrhů,“ sdělil šéf rozpočtového výboru a první místopředseda ČSSD Bohumil Sobotka.

Komunisté naopak s porcováním počítají, chtějí poslat peníze především do regionálního zdravotnictví. „V rozpočtu je na výdajové stránce přes 900 miliard. Na třetinu z nich mají rozhodující vliv nikým nevolení úředníci ministerstev. Ale pozornost veřejnosti je odpoutávána debatou o dvou poslaneckých miliardách, což je absurdní,“ řekl Deníku předseda KSČM Vojtěch Filip.  Sociální demokraté ovšem míní, že přijatá novela rozpočtového určení daní v příštím roce zvýší příjmy obcí o 4,5 mld. korun, a proto jejich rozpočty  není nutné finančně dále dotovat. Pomníčky nebudou stavět ani zákonodárci zelených. Odmítli se na nich podílet už loni. Jejich šéf Martin Bursík to označil za „přítelíčkovské hospodářství“ a politickou korupci.

Školy požadují dvě miliardy na pomůcky

Šéf školských odborů František Dobšík Deníku sdělil, že regionální školství by ony dvě medvědí miliardy akutně potřebovalo. „Kdyby se z  toho zaplatily alespoň pomůcky, na které v roce 2008 jinak nezbude ani halíř, bylo by to úžasné,“ uvedl Dobšík. Právě kvůli nedostatku finančních prostředků se 4. prosince zavřou školy, neboť učitelé budou stávkovat.

Loni dolní komora přiklepla při dělení medvěda starostům 6,4 miliardy korun na opravy nemocnic, výstavbu školních hřišť, ale také rozvoj sportovních klubů, golfových hřišť a hudební produkce. Rekordmanem při získávání milionů je lidovec Ladislav Šustr, kterému se povedlo pro tělovýchovnou jednotu Orel a moravskou obec Telnice získat 45 milionů korun.

Topolánek uvažuje o návratu Čunka do vlády
20.11.2007 18:00

Státní zástupce Arif Salichov opět zastavil trestní stíhání předsedy KDU-ČSL kvůli obvinění z korupce. Hned se objevily úvahy o tom, zda se bývalý vicepremiér vrátí do koaliční vlády. On sám o této možnosti mluví opatrně, stejně jako jeho straničtí kolegové. Premiér Topolánek o jeho návratu ale vážně uvažuje.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Podle slov premiéra je k takovému kroku nutná podpora KDU-ČSL a jasný verdikt úřadů o nevině Ćunka v souvislosti s pobíráním sociálních dávek. Rezignaci lidoveckého šéfa totiž předcházelo zveřejnění informací, podle nichž Čunkova rodina v 90. letech pobírala sociální dávky a současně měla na účtech uložených 3,5 milionu korun.

Verdikt Salichova by měla ještě posoudit nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká, proto je podle vedení lidovců zatím předčasné mluvit o Čunkově návratu do vlády. "V této chvíli jsou to předčasné úvahy. Vše ostatní se ukáže následně," uvedl místopředseda lidovců David Macek. Lidovci se celou záležitostí budou zabývat 4. prosince, kdy se sejde celostátní výbor.

Také Čunkova kariéra někde začínala 

Čunek už dříve úplně nevyloučil svůj návrat do vlády, pokud se prokáže jeho nevina. Podle něj je to otázka dalšího vývoje a jednání. O tom, kdo ho nahradí v čele ministra pro místní rozvoj, zatím lidovci nerozhodli. Před týdnem se dohodli jen na tom, že v případě potřeby má být řízením ministerstva pro místní rozvoj pověřen ministr a šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda. To se ale zatím nestalo. "Je to v pravomoci předsedy. On má tu možnost, kdyby se ukázalo, že je to potřeba, pověří zkušeného ministra," vysvětlil Juránek.

"To přece není neočekávaný krok," komentoval dnes Salichovovo rozhodnutí předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek. Jestliže nejvyšší státní zástupkyně Vesecká při znovuotevření kauzy Čunek řekla, že Salichov rozhodl správně, když trestní stíhání zastavil, jen je potřeba doplnit některé důkazy, bylo proto podle něj možné očekávat, že případ bude "zameten pod koberec". Kauza končí, ale nebude-li použito nějakého opravného prostředku, pachuť a otazníky zůstávají, dodal Hašek.

Související články:

ČSSD: arogantní Topolánek si zaletěl vládním letounem zalyžovat

Jihlavský žalobce podruhé zastavil Čunkovo stíhání
Odbory žádají vyšší růst platů, ministerstvo to odmítá
20.11.2007 17:37

PRAHA - Celorepublikový sněm odborářů dnes zvýšil požadavky na růst mez a platů pro příští rok. Až dosud žádaly odbory růst na úrovni šesti procent, nyní budou po vládě a při kolektivních vyjednáváních s podniky žádat nárůst o osm až deset procent.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Důvodem zvýšených požadavků jsou podle odborářů především dopady reformy veřejných financí a s tím související růst inflace, která by měla příští rok dosáhnout úrovně až 5,8 procenta. „Je zřejmé, že reforma bude mít velmi špatné sociální dopady. Občané nám tolik nevěřili, ale po nynějších zkušenostech se zdražováním nám začínají důvěřovat a při případných protestech nás budou podporovat,“ uvedl šéf odborářů Milan Štěch.

Ministerstvo financí i přes dnešní požadavek odborů trvá na zvýšení objemu peněz na platy státních zaměstnanců jen o 1,5 procenta. „Stále platí, že ten objem prostředků na platy poroste o jeden a půl procenta, ale je na jednotlivých resortech, o kolik zaměstnanců sníží početní stavy. Všude se bude snižovat stav o tři procenta, ale někde se budou snižovat počty více. V resortech, kde se více sníží stav, bude větší prostor k úsporám a k možnému většímu růstu platů,“ řekl Deníku mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Pokud by zaměstnavatelé a vláda na nové požadavky odborů nekývly, dají se v příštím roce očekávat protestní akce. Kvůli slabému růstu platů už první akci svolaly školské odbory, demonstrovat budou 4. prosince v Praze. „Sněm jim dal plnou podporu. Je možné, že školské odbory budou pokračovat v dalších měsících dalšími akcemi,“ nevyloučil Štěch.

Ministerstvo financí se ale zatím plánovaných protestů neobává. „Neobáváme se toho, protože opravdu je velmi nutné řešit výdajovou stranu rozpočtu. Ten objem prostředků je opravdu omezený, není možné, aby takto dramaticky rostl,“ dodal Jakob.

Ekonomové se domnívají, že při kolektivním vyjednávání s podniky mají odbory šanci uspět. „Pro firmy, které nemají problém s produktivitou práce a mají dobré tržby, je osmiprocentní nárůst mezd unesitelný. Nicméně je potřeba to posuzovat podle jednotlivých podniků,“ řekl Deníku analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Při jednání o platech státních zaměstnanců podle něj bude záležet na tom, kolik daná instituce najde vnitřních úspor a nakolik bude efektivní.Jihlavský žalobce podruhé zastavil Čunkovo stíhání
20.11.2007 14:38

PRAHA - Předseda lidovců Jiří Čunek nevzal úplatek a nespáchal žádný trestný čin. Tak zní verdikt jihlavského žalobce Arifa Salichova. Po došetření kauzy, které mu nařídila nejvyšší státní zástupkyně, tak už podruhé rozhodl v Čunkův prospěch.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Zveřejněné rozhodnutí státního zástupce týkající se mé osoby potvrdilo to, co jsem říkal od začátku kauzy: jsem nevinen a všechna obvinění byla vymyšlená.,“ sdělil Čunek. Podle Salichova doplněné vyšetřování jednoznačně vyvrátilo podezření, že by Čunek ovlivňoval znalce, radní či zastupitele města a zvýhodnil tím firmu HB Real údajného úplatce Petra Hurty. „Je zjevné, že obvinění nenaplnili žádný ze znaků trestných činů podplácení a přijímání úplatku, pro které byli stíháni,“ uvedl Salichov. Nejvyšší státní zastupitelství má na přezkoumání jeho verdiktu tři měsíce.

Kvůli znovuotevření korupční aféry před čtrnácti dny rezignoval na své vládní funkce. Křeslo prvního vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj jsou od té doby prázdná. „O jeho opětovném vládním angažmá musí rozhodnout premiér a budeme o tom jednat i s koaličními partnery. Za sebe říkám, že pominuly důvody odstoupení pana Čunka a jeho návrat do kabinetu by byl logický,“ sdělil Deníku místopředseda KDU-ČSL Marián Hošek. Mluvčí lidovců Milan Horálek doplnil, že o této variantě bude jednat i vedení KDU-ČSL. „Nyní je ale zřejmé, že příčina Čunkova odchodu z vlády už neexistuje,“ uzavřel Horálek.

Z čerstvého průzkumu agentury Factum Invenio ovšem plyne, že více než 80 procent občanů hodnotí Čunkovu rezignaci na vládní funkce kvůli podezření z korupce jako správnou. Dvě třetiny respondentů soudí, že politikové by měli své posty opouštět nejen ihned po zahájení trestního stíhání, ale i po důvodném podezření z nečestného chování.

Havířovští policisté stále šetří údajné nesrovnalosti při čerpání sociálních dávek, které Čunek pobíral v době, kdy měl na účtech tři a půl milionu korun. Salichov konstatoval, že tomu nic nebrání, ale v jím dozorované trestní věci nesměl případné nejasnosti mezi příjmy a majetkem Jiřího Čunka do roku 2002 řešit, neboť rozsah šetření byl vymezen rozhodnutím Senátu.Jak vyzrát na poplatky? Poradí příručka
20.11.2007 12:15

PRAHA - Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) představil dnes příručku, v níž se lidé najdou nejen seznam všech poplatků, s nimiž se od 1. ledna příštího roku setkají u lékaře, ale také návod, jak ušetřit.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Zda občané opravdu ušetří, je sice ve hvězdách, rozhodně se alespoň pobaví. Rada druhá například zní: Udělejte si seznam hříšných výdajů a okamžitě nimi skoncujte. „Neplňte lednici potravinami navíc, určitě využijete příležitosti a třeba v noci je zkonzumujete. Když je tam mít nebudete, nemusíte odolávat pokušení a ušetříte,“ píše se v příručce.

Skoncujte s bezcílným válením, zbytečným sledováním hloupostí v televizi, nepodléhejte reklamnímu mámení v lékárnách o zázračných přípravcích a začněte šetřit. „Vytvořte si finanční rezervu na příští rok,“ radí ministerstvo.

Od ledna příštího roku by pacienti měli platit 30 korun za návštěvu lékaře, pokud je spojena s vyšetřením. Stejnou částku vydají za položku na receptu. Na něm mohou mít nejvýše dva druhy léků. Za den v nemocnici se bude platit 60 korun, částku je nutno uhradit do osmi dní po propuštění. Za pohotovost vydají pacienti 90 korun.

Roční limit na všechny poplatky je vyčleněn na 5000 korun. Pokud ho pacienti dosáhnou, další platby je neminou.

Zdravotní pojišťovna jim jednou za čtvrt roku peníze, které platí nad limit, vrátí. Do limitu se počítají jen návštěvy u lékaře a poplatek za položku na receptu, včetně doplatků za léky na recept.Bursík chce dosadit do křesla ministra školství senátora Zlatušku
20.11.2007 9:03

BRNO, PRAHA – Předseda Strany zelených chce nominovat na post šéfa školství, mládeže a tělovýchovy bývalého rektora brněnské Masarykovy univerzity Jiřího Zlatušku.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Předseda Strany zelených Martin Bursík chce navrhnout premiérovi Mirku Topolánkovi do funkce ministra školství Jiřího Zlatušku. Informaci přineslo dnešní Právo.

Senátor Zlatuška, který je bývalým rektorem Masarykovy univerzity, by údajně mohl do čela resortu nastoupit již tento čtvrtek.

Jiří Zlatuška ale nabídku popřel. „Nabídku jsem zatím nedostal,“ řekl senátor v rozhovoru pro Český rozhlas 1 – Radiožurnál.

Podle Práva chce Bursík nominovat Zlatušku již ve čtvrtek, aby předešel nesouhlasu některých spolustraníků na zasedání republikové rady, které by se mělo konat v pátek.

Situaci může zkomplikovat středeční jednání týmu zelených, který na ministerský post prosazuje poslankyni zelených Olgu Zubovou.Pražská ODS: Klaus na Hradě nebo konec vlády
20.11.2007 6:00

Na svém regionálním sněmu volila nejsilnější krajská organizace ODS - Praha své nové vedení. Kromě nového předsedy Pavla Béma se může radovat i současný prezident. Pražská ODS totiž přijala usnesení, podle kterého je blízká prezidentská volba přímo spojena s vládní koalicí. Jednoduše řečeno - bez Klause na Hradě je současná koalice na spadnutí.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Vedení pražské ODS kompletní

Zvolení Pavla Béma, který nahradí již nekandidujícího poslance Jana Bürgermeistra se nečekaně protáhlo. V první volbě bylo totiž platných jen 79 ze 120 lístků. Volba se proto musela opakovat.

Po novém rozdání hlasovacích lístků měl Bém již své místo jisté - ale získal jej jen s minimální převahou. Výsledku nakonec pomohl starosta Prahy 13 David Vodrážka. Byl totiž též nominován, ale přímo na sněmu se kandidatury vzdal právě ve prospěch Béma.

Prvním místopředsedou pražské ODS byl zvolen Bémův blízký spolupracovník a náměstek z magistrátu Rudolf Blažek. Svého protikandidáta Tomáše Chalupu porazil poměrem hlasů 74:42.

Chalupa se nakonec spolu s Davidem Vodrážkou a Jiřím Janečkem stal řadovým místopředsedou.

Nejvyšší vedení pražské ODS je tak kompletní a žádné překvapení se neuskutečnilo. To totiž mělo přijít až záhy.

Bez prezidenta Klause současná koalice končí

Pražská ODS totiž přijala usnesení, podle kterého je prezidentská volba přímo spojena s vládní koalicí ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.

Občanští demokraté tak v podstatě potvrdili informaci, která se v kuloárech objevuje již dlouho. Tedy, že Václav Klaus je jediným relevantním kandidátem pro křeslo prezidenta, které se uvolní začátkem příštího roku. Pokud Klaus nebude opět zvolen, současná koalice padne. A to navzdory premiéru Mirku Topolánkovi, který se již několikrát nechal slyšet, že s takovým scénářem nesouhlasí.

Premiér má nyní svou pozici značně ztíženou - jen pražská ODS má totiž více poslanců než celá Strana zelených, která proti V. Klausovi nasazuje svého kandidáta Jana Švejnara. Při současném rozložení sněmovny tak rozštěpení zákonodárců ODS může přinést jediné - jednání o nové vládě. 
Prasata chtějí hnát z Plzeňska před Senát
19.11.2007 22:37

PLZEŇSKO - „Deset prasat poženeme před Parlament ČR a čtyři před Senát. Ať je to vyrovnané!“ Kralovičtí chovatelé prasat budou se svými kolegy z celé republiky 20. listopadu v Praze demonstrovat kvůli nízkým výkupním cenám vepřového. Od ministerstva zemědělství požadují dvě formy pomoci.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„První, přímou pomoc, chceme dostat už v letošním roce. Dotace by měly přispět na dopravu a přípravu zvířat na jatka,“ vysvětluje prezident Agrární komory Jan Veleba. S další pomocí počítají zemědělci do budoucna. Chtějí dohnat modernizaci ostatních dovozových států.

„Demonstrace je naplánovaná na desátou hodinu a je podle mě nutná. Ministerstvo do této doby na naše žádosti vůbec nereagovalo,“ dodává Veleba.

Stále se zhoršující podmínky donutily některé zemědělce chovy zrušit. V Třemošné už s likvidací začali, za 180 dní odprodají poslední prasata.

„Nízké výkupní ceny masa a rostoucí náklady nás dohnaly až ke zrušení chovu. Z původních 350 prasat teď máme270,“ řekl nám ředitel Třemošenské, a. s. Jan Klain. Nyní jen dokrmují zbývající selata a za půl roku budou na nule. Situace je pro chovatele prasat alarmující. „Na jednom praseti proděláme tisíc korun. Náklady se zvedají, ale výkupní ceny jsou kvůli dovozu stále nižší.

Jak to budeme řešit, netuším,“ říká ředitel Kralovické zemědělské a. s. Václav Švarc. Zrušení chovu pro něj ale nepřipadá v úvahu.

„Máme i šlechtitelskou stanici, celkem 11 tisíc prasat včetně prasnic a selat. Chovy jsme vytvářeli padesát let. Nebýt toho, určitě bychom je taky zrušili,“ přiznává Švarc.

Na demonstraci do Prahy prý z Kralovické zemědělské určitě pojedou. Oproti chovatelům z okolních států jsou v nevýhodě. Jejich ministerstva totiž nepřímými dotacemi zemědělcům pomáhají.

„Právě díky pomoci s financováním dopravy a mytím prasat můžou mít nižší ceny než my. Navíc, jen oproti loňskému roku u nás cena krmiv vzrostla o 40 procent,“ dodává Švarc.
 
Proč chovatelé prodělávají?

* Náklady na chov 35 Kč/kg
* Výkup prasat 27 Kč/kg
* Nárůst cen krmiv oproti loňskému roku 40%
* Dovoz levného masa z ciziny
Pozn. ceny uvedené u nákladů a výkupu se vztahují na kilogram živé váhy.Předsedové soudů budou odvolatelní
19.11.2007 16:11

PRAHA - Odvolání předsedů a místopředsedů soudů připravuje novela Zákona o soudcích a soudech, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Ústavní soud označil v minulosti takové zásahy do správy soudů za neústavní a ohrožující nezávislost soudců.

„K odvolání by mohlo dojít při třech kárných přestupcích během pěti let,“ vysvětluje náměstek ministra spravedlnosti Vladimíra Král.

„Počítáme se zavedením nového kárného přestupku, který by trestal soudce, která by ukazoval, že není schopen rozhodovat v mezích zákona,“ vysvětluje Král.

Podle materiálů ministerstva spravedlnosti by soudce z funkcí mohl odvolat kárný senát. Ten by měl být složen nejen ze soudců, ale také ze zástupců další právnických profesí. „Chceme odstranit falešnou soudcovskou solidaritu,“ vysvětluje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Návrh se ale nelíbí soudcům. „Nevím proč by v kárném senátu měl být někdo jiný než soudci. Je to jakoby se imunitní výbor parlamentu rozšířil o neposlance. Ministerstvo nám zřejmě nedůvěřuje,“ říká prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa.

Možnost odvolat předsedy a místopředsedy soudů už v minulosti odmítl Ústavní soud, když se prezident republiky Václav Klaus pokusil odvolat předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou.

Loni soud rozhodl, že to byl nepřípustný zásah státu do výkonu soudní moci, který ovlivnil nezávislost soudců.

To, že by dnes státu šlo o ovlivnění rozhodování, ministerstvo odmítá. „Žádná politizace soudů nehrozí, jde o manažerské pozice, na kterých se časem každý vyčerpá,“ brání návrh Pospíšil.Učitelé hrozí stávkou, pokud školství nedostane více peněz
19.11.2007 8:23

PRAHA - Pokud stát nenavýší rozpočet školství na příští rok o tři miliardy korun, jsou připraveni pedagogové 4. prosince stávkovat. Ministerstvo se hájí: Udělali jsme maximum, teď už je to v moci poslanců.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Pokud stát nenavýší rozpočet školství na příští rok o tři miliardy korun, jsou připraveni pedagogové 4. prosince stávkovat. Dohodli se na tom v sobotu na setkání zástupců stávkových výborů a školských zařízení, které se uskutečnilo v pražském Kongresovém centru v rámci kampaně Horký podzim.
Odboráři požadují, aby poslanci navýšili rozpočet školství na příští rok o tři miliardy korun. V současném návrhu podle koaliční vlády v nich chybějí peníze na platy zaměstnanců škol, pomůcky a další vzdělávání pedagogů.
 
„Pokud nebude politická vůle, jsme odhodláni protestovat uzavřením škol,“ řekl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík po jednání asi 1000 zástupců všech regionů. Odboráři předpokládají, že by se do stávky zapojila většina škol, řekla jejich místopředsedkyně Markéta Vondráčková. Jsou však připraveni stávku odvolat, pokud s nimi bude současný šéf resortu Martin Bursík jednat a vyslyší jejich požadavky. „Předchozí zkušenost nás poučila, že pan Bursík na naše dopisy nereaguje,“ řekl František Dobšík.
 
Ministerstvo školství se hájí tím, že pro vytvoření lepších finančích podmínek udělalo maximum. „Nepovažujeme stávku za rozumné řešení, nicméně odbory a učitelé mají na ni nárok,“ řekla Kateřina Böhmová z tiskového odboru ministerstva školství. Odboráři se hájí tím, že v rozpočtu chybějí peníze hlavně pro regionální školství.Nejsme jako nacisté, brání se ekologové Klausovým slovům
18.11.2007 20:05

PRAHA - Prezident Klaus nás uráží. Tak reagovali čeští ekologové na slova Václava Klause, který v rozhovoru pro páteční Deník přirovla ekology k nacistům.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Topolánek: Euro v roce 2012? Nereálné
18.11.2007 13:01

PRAHA - Premiéři České a Slovenské republiky Mirek Topolánek a Robert Fico se shodli na změnách v roce 89 jako potřebných ke směřování zemí k demokracii. Neshodli se v míře výhod této politické změny.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Topolánek si chválil, že lidé mají otevřené hranice a mohou cestovat po celém světě.
„Je dobře, že mohou Slováci svobodně cestovat, ale když za tu výplatu dojedou maximálně do Prešova, není to žádná výhra,“ podotkl Fico komentující vývoj sociálních poměrů od roku 1989.

Premiéři si notovali rovněž při hodnocení nezávislých průzkumů, které stavějí Českou republiku podstatně výše v účinnosti potírání korupce.

„Já se na tyto průzkumy dívám trochu s úsměvem,“ řekl Topolánek.

Jeho slovenský kolega šel v negativním hodnocení tohoto průzkumu ještě dál: „ Průzkumy veřejného mínění jsou jako ženské plavky. Zakrývají, co by lidé nejraději neviděli,“ řekl Fico.

Vstup ČR do eurozóny? Až po roce 2012

Premiér Topolánek dnes sdělil, že podle něj je rok 2012 pro přijetí eura v Česku nereálný. „Nejprve musíme reformovat důchody a zdravotní systém,“ uvedl premiér v diskuzním pořadu ČT. Slovenská republika hodlá přijmout euro od ledna 2009.
Premiér Topolánek se zastal ředitele BIS Langa
16.11.2007 14:38

PRAHA - Ředitel BIS Jiří Lang není odpovědný za únik citlivých informací z BIS. Novinářům to dnes po jednání parlamentní komise pro kontrolu BIS sdělil premiér Mirek Topolánek a předseda komise, poslanec Jeroným Tejc (ČSSD).

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

K úniku mělo dojít podle představitelů BIS před třemi lety. Data měla podle všeho vynést pracovník, který od tajné služby odcházel. Dotyčný si pořídil pro vlastní potřebu nelegální kopie materiálů, pojednávajících mimo jiné o privatizaci a výběrových řízeních.

Podle Jeronýma Tejce šlo o informace, které i vzhledem ke svému stáří mohly být pro případného zájemce o ně velmi ceněným zbožím. „ Je velké štěstí, že se to nedostalo k nikomu, kdo by to mohl využít“ uvedl na dotaz Deníku Tejc.

Premiér Mirek Topolánek se o úniku dozvěděl na konci roku 2006. Šéfovi BIS Jiřímu Langovi okamžitě nařídil, aby se situací začal zabývat. Podle premiéra nelze svalovat odpovědnost na Jiřího Langa, neboť v době úniku informací tajnou službu nevedl.

Jak uvedla Česká televize, kauza tímto v žádném případě nekončí, neboť osoba, která informace vynesla, je v současné době zaměstnána v jiné tajné službě, s největší pravděpodobností v Úřadu pro zahraniční styky a informace.Řidič jel pod vlivem pervitinu
VČERA 18:43

RAKOVNÍK - Muž, kterému byl vysloven zákaz řízení, se pod vlivem návykové látky lehkomyslně projížděl Rakovníkem. Čáru přes rozpočet mu udělala až náhodná kontrola policejní hlídky.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Sedmadvacetiletý muž ve voze Volkswagen Golf se pod vlivem drogy bezelstně projížděl ulicemi Rakovníka. „Ve čtvrtek odpoledne jsme měli krajskou dopravní akci zaměřenou na kontrolu dodržování zákazu požívání alkoholu. Jenže než vůbec začala, tak hlídka při běžné kontrole zastavila v Pražské ulici Volkswagen Golf, který řídil sedmadvacetiletý muž z Rakovnicka,“ popisoval událost zástupce vedoucího rakovnického dopravního inspektorátu Ladislav Heller.

Řidič z golfu však policistům nepředložil požadované doklady. Ti obratem lustrací zjistili, že dotyčný má vysloven zákaz řízení, a to od května letošního roku, do listopadu roku příštího.
Pervitin

„Dechová zkouška na alkohol byla negativní. To samé se však nedá říci o zkoušce na návykové látky. Policisté přístrojem Drugwipe zjistili, že muž požil pervitin,“ informoval Heller. Řidič se tím dopustil trestného činu řízení pod vlivem návykové látky a maření výkonu úředního rozhodnutí.

Ještě tentýž den, kdy byl řidič pod vlivem pervitinu policií zadržen, putoval do cely předběžného zadržení v Berouně. Proč Beroun? „Řidič byl zadržen a převezen do cely předběžného zadržení do Berouna. To proto, že je rakovnická cela v současnosti v rekonstrukci. Druhý den ráno jsme pro něj jeli. O dalším postupu rozhodne státní zástupce,“ řekl k tomu zástupce vedoucího rakovnického dopravního inspektorátu Ladislav Heller.

S největší pravděpodobností skončí uživatel pervitinu, který před jízdou bez ostychu požil návykovou látku a zároveň nedbal zákazu řízení, za mřížemi.Muž skončil pod koly projíždějícího rychlíku
23.11.2007 16:54

PŘEROV -  Sedmapadesátiletého muže z Přerovska srazil nedaleko železničního nadjezdu v Předmostí rychlík, jedoucí z Bohumína do Brna.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Okolnosti tragické nehody na železnici, která se stala ve čtvrtek 22. listopadu kolem půl čtvrté odpoledne v Přerově – Předmostí, prošetřují v těchto dnech přerovští kriminalisté.

Zda se jednalo o nešťastnou náhodu nebo dokonaný pokus o sebevraždu, zatím vyšetřovatelé netuší. „Případ se i nadále šetří,“ uvedl Oldřich Bereza z okresního ředitelství přerovské policie.

Podle jeho slov došlo k zachycení muže koly rychlíku v úseku, vzdáleném asi 30 metrů od železničního nadjezdu ve směru na železniční stanici Přerov.

„Přivolaný lékař konstatoval u muže mnohačetná zranění, neslučitelná se životem,“ přiblížil Bereza.

Úsek trati, kde k úmrtí došlo, se přitom nachází pouze nedaleko od místa jiné tragické nehody, která se stala letos v březnu.

„Dva muži si chtěli u viaduktu zkrátit cestu přes železniční trať při odvozu železného odpadu do sběrny. Když přecházeli přes koleje, zachytila je projíždějící lokomotiva a oba byli na místě mrtví,“ popsala již dříve přerovská policejní mluvčí Michaela Sedláčková.

Zda je mezi oběma nehodami určitá spojitost, však policisté zatím nepotvrdili. „V tuto chvíli by to byly jen spekulace,“ řekl jen Bereza. Policisté na Přerovsku letos zaznamenali celkem šest smrtelných nehod na železnici.

Důvody tragédií jsou přitom různé – některé z obětí nehody si krátili cestu přes železnici, jiní se rozhodli tímto způsobem skoncovat se životem. Výjimkou nejsou ani případy, kdy se na kolejišti pohybovali lidé pod vlivem omamných látek či alkoholu.

Poslední vážný případ se stal letos v říjnu. Devětadvacetiletého muže, který šel podél kolejí u železniční stanice v Rokytnici, zachytila vlaková souprava. Muž naštěstí z nehody vyvázl „pouze“ s těžkým zraněním. Šetrnější trasy dálnic se analyzovat nebudou
23.11.2007 16:20

PRAHA -  Variantní posouzení problematických dopravních staveb nebude. Ministerstvo dopravy nerespektuje usnesení vlády z 19. září, které nařídilo vytvořit expertní komisi k posouzení kritických úseků rychlostních silnic a dálnic.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Měli se jí účastnit zástupci ministerstva dopravy, životního prostředí, koaličních stran a ekologové. Náměstek ministerstva dopravy Jiří Hodač však vládní rozhodnutí nerespektoval a zadal trasy k posouzení na ČVUT.

„Je to jednoznačné porušení dohod. Vládní usnesení by nemělo být pouze cárem papíru,“ řekl jednatel občanského sdružení Krajina 2000.

Vláda na svém zářijovém zasedání ustoupila tlaku Strany zelených, která kritizovala některé sporné úseky plánované dálniční sítě. Jednalo se koncovku dálnice D3 přes Dolní Posázaví, R55 na hranice s Rakouskem a severozápadní segment okruhu R1 přes Suchdol.

„S těmito trasami máme vážný problém a je třeba je znovu variantně posoudit,“ řekl tehdy šéf zelených Martin Bursík.

Ředitelství silnic a dálnic si však žádnou změnu nepřipouští a připravuje dopravní stavby podle původních plánů.Evropská komise odmítla financovat rakouskou část dálnice z Brna do Vídně
23.11.2007 13:03

VÍDEŇ, MIKULOV - Evropská komise rozhodla, že na výstavbu dálnice A5 směrem od Vídně na Mikulov nepřispěje jediné Euro. Rozhodnutí musí ještě schválit Evropský parlament. Komise to odůvodnila nesrovnalostmi ohledně hraničního bodu v Mikulově a potřebou vyjasnit vedení trasy na české straně.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Komise tak potvrdila svá dřívější vyjádření, že bez srovnání variant tras dálničního spojení Brna s Vídní neuvolní na projekt žádné finanční prostředky. „Jednání Evropské komise nerozumím. Myslím, že její rozhodnutí ovlivnilo to, že jí stále přicházejí protesty proti dálnici od různých občanských sdružení, které výstavbu dálnice bezdůvodně blokují. Evropská komise si vyžádala komparativní studii, která zatím ještě není hotová. Proto nechápu, na základě čeho rozhodli. Navíc hraničním bodem byl pevně stanovený. Je jím přechod Mikulov – Drasenhofen,“ uvedla krajská radní Anna Procházková.

Podle jejích slov při výstavbě dálnice na české straně kraj počítal s dotacemi ve výši až pětaosmdesáti procent. „Při celkové výši investice deseti miliard je to velmi podstatná částka. Pokud nezískáme dotace, stavba bude muset být financovaná ze státního rozpočtu,“ uzavřela.Omezení jízd kamionů by prospělo, ale odkládá se
22.11.2007 20:08

PRAHA - Omezení jízd kamionů o víkendu se do vládních opatření nedostalo, přestože se nákladní doprava v roce 2007 podílela na celkové nehodovosti na silnicích dvanácti procenty.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Ta čísla jsou ještě orientační, protože kamiony se podílejí na dopravních nehodách i nepřímo, tudíž že nejsou přímým účastníkem nehody,“ uvedl dopravní expert Jan Wünsch.

Ministerstvo dopravy by mělo s přípravou zákona spěchat i z jiného důvodů. Koaliční strany se zavázaly, že omezení jízd kamionů patří mezi jejich priority.

Změny tlačí především ministerstvo životního prostředí, policisté, Svaz měst a obcí a ekologové. Proti jsou dopravci a Svaz průmyslu a obchodu, kteří jednání vytrvale blokují.

„Je to z jejich strany naprosto nihilistický postoj a čirá obstrukce,“ uvedl člen expertní komise Martin Robeš z MŽP.

Zákona už měl opustil bránu ministerstva dopravy a projít připomínkováním ostatních resortů. Dopravcům se jej podařilo o další měsíc pozdržet.

Průmyslníci rovněž argumentují tím, že zákaz jízd kamionů způsobí až miliardovou škodu ročně sto padesáti členům sdružení, kteří podnikají v automobilovém průmyslu.

„Řidiči nebudou mít dostatečný čas na odpočinek. Rozhodí jim to rytmus, který je pro bezpečnou jízdu potřebný,“ řekl tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Špryňar.

Účastníci expertní komise se pozdržení zákona vehementně brání.

„Expertní skupina měla jen doladit časy omezení, ne se dohadovat, jestli takový zákon vůbec potřebujeme,“ zlobí se náměstek ministerstva dopravy Petr Šlegr.

Ministr dopravy Aleš Řebíček přesto vyslyšel nářky dopravců a zadal na ČVUT vytvoření studie, která zhodnotí dopady na ekonomiku.

„Jedná se pouze o záminku celou věc pozdržet. Překvapivé je, že to nechává chladným ministra životního prostředí Bursíka,“ uvedl zdroj blízký ministerstvu dopravy.

Zákon o omezení jízd kamionů podporují ve vládě především zelení a lidovci, naproti tomu občanští demokraté se k celému projektu stavějí chladně. Zelení se budou muset spolehnout na hlasy ČSSD, která omezení jízd kamionů požaduje, i když v menším rozsahu.Rok 2007: Nejtragičtější požáry v dopravě
22.11.2007 11:40

Hasiči evidují od začátku roku 1570 požárů v dopravě, při kterých přišlo o život 37 lidí. Meziročně je to o 24 více než loni. I když se počet zraněných u nehod tohoto typu snížil – letos jich bylo 106 – celková čísla jsou alarmující a poukazují na nejhorší situaci za posledních 20 let.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Jak uvádějí statistiky, hned po domácnostech je druhý nejvyšší počet požárů právě v dopravě, a to 8,7 procenta z celkového počtu. Během prvních devíti měsíců přišlo při dopravních nehodách s požárem o život 35 lidí, dva lidé zemřeli při požáru dopravního prostředku, který ale nezpůsobila dopravní nehoda. Zranění u nehod tohoto typu utrpělo 90 lidí. Statistiky za loňský rok uvádějí po dopravních nehodách s požáry 46 mrtvých a 101 zraněných.

"Je však třeba upozornit, že ani zdaleka ne všechna tato úmrtí a zranění lze přičíst na vrub samotnému požáru - často lze jen obtížně rozlišit, zda například osoba zemřela kvůli nárazu nebo ji usmrtil až následný požár," uvedl mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Petr Kopáček.

Dopravní nehody jsou příčinou osmi procent případů, kdy hoří dopravní prostředky. Podle statistik způsobily dopravní nehody za letošní první tři čtvrtletí celkem 146 požárů, což je meziroční nárůst o 17 procent. Nejčastější příčinou požárů v dopravě je technická závada. Podle Kopáčka jsou zaznamenány i kuriózní případy, kdy požár způsobila závada na elektrickém zamykání dveří nebo kdy požár zapříčinily kuny, které v motoru rozkousaly kabely. V deseti až 12 procentech případů jsou vozidla zapálena úmyslně. Svůj podíl má zřejmě i nedbalost vlastníků vozidel. Nejvíce hoří osobní automobily, jak uvedl Kopáček.

Požáry v dopravě pak způsobují druhý nejvyšší objem škod, předstihl je už jen zpracovatelský průmysl. Za první tři čtvrtiny roku 2007 činí škody požárů v dopravě 279,4 milionu korun.

Doporučení hasičů je: I když nepatří přenosný hasicí přístroj do povinné výbavy běžných osobních vozů, pořiďte si ho. Důchodce zabil náraz do poutače. Odhodila ho tam tatra
21.11.2007 18:00

MODŘICE – Šestasedmdesátiletý řidič Toyoty Yaris jel v místě dopravního omezení příliš rychle. Nezvládl řízení a čelně se srazil s náklaďákem. Na místě zemřel.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Rychlost a nepozornost. Dvě příčiny tragické dopravní nehody, která se odehrála ve středu krátce před jednou odpoledne ve Vídeňské ulici na výjezdu z Brna do Pohořelic na Brněnsku.

Na rychlostní silnici R52 u čerpací stanice OMV se střetl nákladní automobil s osobním. Šestasedmdesátiletý muž za volantem auta Toyota Yaris střet nepřežil.

„Starší Brňan jel v červené toyotě ve směru do Brna. V místě dopravního omezení, kdy se přejíždí do opačného směru, jel vysokou rychlostí, kterou překročil maximální limit osmdesát kilometrů v hodině. Najednou se zřejmě lekl a strhl řízení,“ popsal neštěstí mluvčí policie Brno-venkov Aleš Mergental.
Silný náraz, okamžitá smrt

Ve chvíli, kdy důchodce za volantem strhl řízení, jel v protisměru řidič nákladní tatry. Nemohl nic dělat. „Srážce se nedalo zabránit. Vjel mi rovnou pod kola,“ uvedl muž. Přestože sešlápl brzdový pedál až k podlaze, střetu se nevyhnul. „Vjel do mě bokem, náraz ho pak odhodil ze silnice,“ dodal profesionální řidič.

Toyota se po nárazu dostala do smyku a obrátila se na střechu. Náraz byl tak silný, že auto odhodil až k betonovému podstavci čerpací stanice OMV, který informuje motoristy o cenách pohonných hmot. Tělo z auta museli hasiči vystřihat hydraulickými nůžkami. Ve chvíli, kdy ho z auta vytahovali, byl už starší řidič mrtvý.

Likvidovat zdemolovaný vůz museli hasiči s jeřábem.

„Měli ale problém se k místu neštěstí vůbec dostat, protože uvízli v koloně v brněnské Vídeňské ulici,“ řekl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid. Hasiči podle něj udělali na osobním autě protipožární opatření a odpojili baterii.

„Po vyšetření nehody policisty pak vrak postavili na kola a naložili k odtahu,“ dodal Haid.
Staří řidiči mohou být nebezpeční

Odborníci na dopravu se shodují v tom, že stárnoucí řidiči mohou být na silnicích nebezpeční. U staršího člověka totiž může dojít jak k přecenění, tak i k podcenění psychických a fyzických sil.

„Ty se u starších řidičů mění, a to jak například u rozumových, smyslových, paměťových funkcí, tak i ve struktuře jejich osobnosti. Postupně dochází k ochabnutí svalové síly a přibývá případů nestability krevního tlaku,“ přiblížil změny v organismu u starších lidí soudní znalec Karel Schmeidler.

Důležité změny postihují podle něj hlavně smysly.

„S přibývajícím věkem ubývá zrakové ostrosti, zmenšuje se rozsah  zorného pole a snižuje se schopnost rozlišování barev. Starší lidé tak potřebují pro rozeznání předmětů silnější osvětlení a delší pozorovací doby, zejména po oslnění. Důsledkem těchto změn bývá, že starší řidič například častěji přehlédne dopravní značku,“ dodal Schmeidler.

Na druhou stranu ale bývají starší řidiči obezřetnější, ukázněnější a méně riskují.

„Mívají vyšší vědomí zodpovědnosti, jsou rozvážní, předvídaví na základě zkušeností a zpravidla mají vyrovnanější duševní rozpoložení,“ konstatoval dopravní psycholog Jan Weinberger z brněnského Centra dopravního výzkumu.

Pro otázku řidičské způsobilosti ve vyšším věku má značný význam rozlišení, zda se člověk chce v pokročilém věku učit řídit, nebo zda chce ještě jezdit.

„Jedině praxe totiž pomáhá udržovat dovednost na dobré úrovni i tehdy, když nastává úbytek některých duševních a tělesných funkcí,“ uzavřel psycholog.Problém D1? Přetíženost a chaos. Vysočinský úsek potřebuje několik změn
21.11.2007 10:39

JIHLAVA - Když se nejvytíženější dopravní tepna v republice zastaví, je Vysočina v koncích. Právě náš kraj totiž protíná celkem dvaadevadesátikilometrový úsek „dé jedničky“.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Řidiči stále nevědí, jak správně uhnout sanitce nebo hasičům, kteří se ucpanou kolonou snaží prodrat ke zraněným lidem,“ řekl při svém nedávném projevu v Poslanecké sněmovně, v rámci projektu Ochrana obyvatel, Zdeněk Kadlec z krajského úřadu.

A právě tyto okamžiky mohou rozhodnout o životě či smrti zraněných osob.

Z toho důvodu vydal kraj „Desatero pro řidiče“, které je dostupné na jeho internetových stránkách.

Dalším velkým problémem, který Vysočinu trápí, je chaotické sjíždění řidičů z dálnice, když je zablokovaná, na krajské komunikace.

Jejich kapacity totiž nejsou takový nápor schopny zvládnout. „Přetíženost dálnice, špatný technický stav a nízká technická vybavenost přináší řidičům obrovká rizika,“ uvedl pro Deník Zdeněk Kadlec.

Pro případ ucpané tepny navrhuje kraj několik řešení.

„Určitě by pomohlo dopravní značení s proměnlivými symboly. Ty by byly řízeny dálkově a v případě nehody by omezovaly rychlost,“ pokračuje Kadlec.
Neumí grafiku

Několik takových tabulí je již instalováno. Je jich však málo a nedostačují.

„Informačních tabulí je potřeba více, a navíc, ty stávající neumí zpracovávat piktogramy. Kdyby to uměly, tak se například u sněhové kalamity zobrazí zákaz předjíždění nákladních aut, a tím se předejde zácpám,“ dodává hejtman Miloš Vystrčil.

Druhou možností, která je navrhována, je napojení kamerového systému na dálniční policii. To již také funguje, ale pouze v omezeném rozsahu. „Jejich počet je třeba posílit, aby policie a hasiči věděli, jak a odkud přijet, když kolona brání průjezdu k nehodě,“ míní hejtman.

„Kamerový systém vznikal postupně. Naráží proto na technologické potíže, neboť se skládá z různých technologií. Celkové sladění je z toho důvodu náročné. Jednáme ale o tom,“ řekl Deníku Pavel Doležal, šéf brněnského ředitelství silnic a dálnic, jež tepnu spravuje.

Stejné je to i u proměnlivého dopravního značení.

„Telematická zařízení jsou náročná a musí se pečlivě naplánovat. Možností to však je,“ zakončil Pavel Doležal.Praha dluží silnicím miliardy korun
21.11.2007 9:16

PRAHA - Podle tvrzení představitelů metropole, správců komunikací, i odborníků se v Praze nedaří smazat dluh na stavu zdejších silnic. Situace se naopak bude v příštím roce zhoršovat kvůli seškrtání dotací na běžné opravy. Nejhorší je přitom situace na místech, kde bydlí nejvíce Pražanů.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Nejhorší stav je na obslužných komunikacích zejména na sídlištích a v okrajových částech metropole,“ potvrdil Deníku Tomáš Mrázek z Technické správy komunikací.
Stav se po revoluci zhoršuje

Sídliště nebyla projektována na současný velký počet aut, takže komunikace mezi paneláky jsou často zacpané. To vede v posledních letech k zhoršování jejich stavu.

„Včetně těchto okrajových částí Prahy dlužíme pražským komunikacím desítky miliard korun. Pokud se budou opravy odkládat, tak za ně zaplatíme v budoucnu mnohem více peněz,“ sdělil děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos,

Podle odborníka na silniční dopravu Stanislava Humla mohou stát opožděné opravy až čtyřnásobně, než by stály nyní. „Vznikne tak dluh dalším generacím,“ řekl Huml.

Podle Moose se jezdí přes Prahu špatně nejen kvůli častým zácpám a chybějícímu okruhu, ale také právě kvůli nevyhovujícímu stavu vozovek. „Před revolucí se špatně stavěli silnice, ale na to se už nyní nelze vymlouvat. Kvůli nedostatku oprav se totiž situace ještě zhoršuje,“ doplnil Moos.

Odborník Huml si myslí, že manko narůstá hlavně po roce 1989. „Praha má skutečně v porovnání s ostatními evropskými metropolemi co dohánět,“ dodal Moos.
Kvůli špatným silnicím přibývá nehod

Nedostatečný důraz na zlepšování stavu silnic má přitom vliv na bezpečnost provozu. Vždyť podle policejních statistik se právě kvůli jejich špatnému stavu stalo už 92 nehod. 

Existenci dluhu na stavu silnic přitom připouštějí i představitelé města. „Bude to v řádu miliard. Ale Praha samozřejmě není sama. Nejen v Česku, ale dokonce i v řadě německých měst je to velký problém,“ sdělil radní odpovědný za dopravu Radovan Šteiner.

Pražští radní přitom navrhují dotace na běžné opravy drasticky seškrtat. Šteiner si myslí, že peníze se podaří sehnat v průběhu roku. Po zimě se totiž budou rozdělovat úspory za letošní rok. Podle odborníků je to však pozdě a s plánováním finančně krytých oprav by se mělo začít už nyní.

 

 

Jak se vám jezdí autem po Praze?

Pavel Mundl, Klecany
Kvalita silnic je špatná. Vadí mi, že se neopravují, a když už, tak jenom na místech, která jsou nejvíc vidět. Asi by bylo potřeba investovat do toho víc peněz. U nás v Klecanech je teď nová asfaltka a je to paráda.

Aleš Jeřábek, Praha 2
Pražské silnice jsou dobré, jezdím po celé republice a mohlo by to být horší.

Blanka Zavřelová, Praha 6
Většinou se snažím jezdit městskou hromadnou dopravou, ale v okruhu cest, po nichž jezdím autem, to docela jde. Zatím jsem žádnou nehodu kvůli rozbité silnici neměla, nevím, jak bych to vysvětlovala.

 
Výmoly snižují životnost podvozku
 
Špatný stav pražských silnic výrazně ovlivňuje i životnost automobilů. Ve srovnání s vozy ze západní Evropy mají ty pražské o třetinu nižší životnost. Vyplývá to z ankety Deníku, který včera oslovil několik pražských automechaniků.
 
„Životnost součástek se vlivem jízdy po nekvalitním povrchu může snížit až o třetinu. Jde zejména o díly na podvozku, tlumiče, čepy, tyčky stabilizátoru. Může se ale i prorazit pneumatika nebo poškodit disk kola,“ říká Michal Kmoch z autoservisu Prokos. To potvrzuje i Libor Braný z BP Autoservisu. „Špatný stav pražských silnic se podepisuje především na podvozcích. Je to vidět hlavně na autech, která se sem vozí ze západní Evropy. Ta najezdí se stejnými závadami asi o třetinu kilometrů více,“ řekl Braný.
 
Se špatným stavem silnic souvisí většina oprav. Přesně vyčíslit, kolik aut opraví v souvislosti s rozbitými silnicemi, se ale podle něj určit nedá. „Spotřební díly jako tlumiče nebo čepy se opotřebují bez ohledu na stav vozovky. Opotřebení vozů však může špatný stav pražských silnic urychlit,“ říká Braný.
„Pražské silnice jsou jedním slovem hrůzné. Jsou ucpané a povrch vozovek je většinou špatný,“ míní Marek Zach z Prahy 4. 
 
Rekonstrukce silnic budou jednou z priorit, tvrdí radní Radovan Šteiner
 
Pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner tvrdí shodně jako primátor Pavel Bém, že město peníze na opravy a údržby komunikací má.
 
Kde tyto finance jsou?
Schválený rozpočet daného roku se pak výrazně liší od upraveného. Víme, že zhruba po prvním kvartálu, tedy
v dubnu, budeme mít uzavřen rozpočet zimní údržby a budeme vědět, kolik lze použít na posílení letní údržby. A budeme vědět, jak dopadlo hospodaření celého roku 2007. Úsporu z něj pak rozdělíme. A opravy komunikací budou jednou z priorit. Tak to zaznělo na projednání rozpočtu v radě.
 
A proč to není v rozpočtu zahrnuto? V jeho důvodové zprávě k rozpočtu je přímo věta: V rozpočtu na rok 2008 nejsou vyčleněny finanční prostředky na opravy a údržbu komunikací.
To není pravda. Zároveň není pravda, že peníze budou jen na nutné opravy nedůležitějších tepen, na kterých se investičně podílí stát. Město bude ze svých zdrojů pokrývat opravy komunikací.
 
Ale to je v kapitálových výdajích?
To je jedno. Je to třeba i v rámci Besipu a nebo hlukové zátěže. Peníze města jsou vyčleněny například na opravy Francouzské, Anglické ulice, Budějovické atd. To jsou velké akce, které dělá město ze svých prostředků. K tomu ještě v rámci Besipu přibude mnoho dalších ulic. Kromě toho opravy dalších deseti akcí jsou v rozpočtu vyjmenovány jako samostatné investiční akce.
 
Kolik je to peněz?
Řádově stovky milionů.
 
Takže jde o přesunutí běžných výdajů na opravy konkrétní komunikací.
V podstatě ano. Děláme více větších investičních akcí než „látání děr “. Řidič nepřežil náraz do traktoru
20.11.2007 18:16

DYJE -  Mrtvý řidič a středně těžce raněný spolujezdec jsou výsledkem srážky osobního auta a traktoru na silnici mezi obcí Dyje a křižovatkou u Znojma kolem čtvrté hodiny odpolední. Řidič traktoru vyvázl bez zranění.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Policie případ šetří na místě, u nehody zasahují i hasiči. Silnice je částečně neprůjezdná, do jednoho směru ji usměrňují policisté.

Naposledy na znojemských silnicích umřel člověk na konci září při havárie u Šatova. Řidič osobního auta tehdy vyjel zřejmě z nepozornosti před horizontem do protisměru, kde narazil do autobusu. "Řidič osobního auta byl na místě mrtev, při jeho vyproštění z vraku museli pomáhat hasiči," uvedl operační důstojník znojemské policie.Favorit narazil čelně do stromu, řidič uhořel
19.11.2007 18:11

DĚTŘICHOV - Osmého mrtvého člověka letos na Liberecku si vyžádala pondělní ranní nehoda u Dětřichova. V troskách havarovaného vozidla zde zahynul řidič, pravděpodobně muž.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

K tragické události došlo před desátou hodinou dopolední, na silnici ve směru na Frýdlant mezi obcemi Dětřichov a Albrechtice. Vozidlo Škoda Favorit zde čelně narazilo do stromu.

„Osoba, která vůz řídila, buď vlivem mikrospánku nebo v důsledku nepřizpůsobení rychlosti, kdy dostala při projíždění levotočivé zatáčky smyk a čelně narazila do stromu. Vozidlo se vzňalo a v jeho troskách uhořela osoba, která vozidlo řídila,“ popsala událost mluvčí liberecké policie Vlasta Suchánková. Podle lékaře, který byl na místě, šlo pravděpodobně o muže. Tuto domněnku však potvrdí až soudní pitva.

Starší vůz začal hořet právě vlivem nárazu do stromu. Jeho pohonem přitom bylo LPG. „Již při příjezdu profesionálních hasičů z Raspenavy a dobrovolných kolegů z Frýdlantu bylo vozidlo celé v plamenech. Řidič zůstal uvězněný v hořícím voze. Hasiči začali hasit vysokotlakým proudem vody, ale řidiči již pomoci nemohli,“ uvedla k události mluvčí Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje Iva Michalíčková.

Policisté později zjistili, že vůz nebyl kradený, avšak neřídil jej majitel vozu. Škodovka přitom neměla technickou kontrolu.

Plameny způsobily na autě škodu za patnáct tisíc korun.Lokomotiva rozdrtila řidiče kamionu
19.11.2007 12:56

ROUSÍNOV – Smrt motoristy si vyžádala srážka kamionu s lokomotivou na železničním přejezdu v Rousínově.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	


Beztvaré trosky, které už ani moc nepřipomínaly automobil. Bezvládné tělo muže, jenž ho ještě před chviličkou řídil. Takový pohled se naskytl záchranářům, policistům a hasičům, když dorazili k tragické nehodě v rousínovské místní části Královopolské Vážany.

Do liazky narazila v sedmdesátikilometrové rychlosti lokomotiva. Sedmatřicetiletý řidič pocházející z nedaleké Čechyně byl na místě mrtvý.

„Kolegové ho ani nemuseli vyprošťovat. Prudký náraz vymrštil muže ven,“ popsal události krátce po neštěstí drážní hasič Vratislav Krejčí.

Nehoda se stala v pondělí před polednem. Motorista jel od Královopolských Vážan směrem na Rousínov. Na železniční přejezd vjel v době, kdy se k němu blížil vlak.

„Lokomotiva narazila do kabiny vozu. Jeho řidič byl na místě mrtvý. Signální zařízení fungovalo s největší pravděpodobností bez problémů,“ informoval vyškovský policejní mluvčí Alois Gryc.

Pracovníci inspekce Českých drah si rovněž myslí, že havárii nejspíš strojvedoucí nezavinil. „Z výsledků vyšetřování zatím vyplývá, že rychlost nepřekročil. Přejezdové zabezpečovací zařízení bylo v chodu, takže řidiče dostatečně varovalo. Žádné pochybení strojvedoucího jsme doposud nezjistili,“ potvrdil Jiří Stránský z inspekce Českých drah.

Po příčině neštěstí zatím odborníci pátrají. Policisté nevylučují, že viníkem mohl být řidič kamionu. Stejně tak ji podle nich ovšem mohla způsobit technická závada auta. Podle místních to není poprvé, kdy tam došlo k vážné nehodě. Žena sjela s vozem z mostu
18.11.2007 14:20

PLZEŇ - Pád z asi desetimetrové výšky přežila pětačtyřicetiletá řidička Škody Octavie. Se svým vozem se v neděli brzy ráno zřítila z mostu v Sušické ulici v Plzni.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Vozidlo jedoucí od Plzně do Božkova dostalo patrně smyk, převrátilo se na bok, střechou prorazilo zábradlí a spadlo z mostu, kde zůstalo na kolech asi osm metrů od železničních kolejí,“ uvedl mluvčí hasičů František Vaško.

Hasiči, kteří viděli vůz pod mostem, prý očekávali nejhorší. Když se však k vozu přiblížili, seděla řidička na místě spolujezdce a normálně s nimi komunikovala.

Hasiči vypáčili dveře a ženu si převzali záchranáři. „Pacientka utrpěla zranění zubů a obličeje, byla ošetřena na stomatochirurgii,“ informovala mluvčí záchranné služby Lenka Ptáčková. Hodinu a půl po nehodě už byl vůz zpátky na vozovce. Hasiči jej vyprostili pomocí autojeřábu.

„Případem se zabývají i policisté. Hmotná škoda byla vyčíslena na 150 tisíc korun,“ řekla mluvčí západočeských policistů Helena Malotinská.


Po nehodě zbyla na mostě jen velká díra v zábradlí. „Přesně takhle tady bourali v roce 1945 Američané. Ti ale nespadli z tohoto mostu, ale ze starého, který tu tehdy byl,“ komentoval nehodu jeden z kolemjdoucích.
 Opilá řidička málem zabila svou dvouletou dceru
16.11.2007 10:04

Pardubice – Za krkavčí matku lze označit třiadvacetiletou ženu z Pardubic. Za volant svého vozu usedla v noci ze středy na čtvrtek pod vlivem alkoholu. Na zadní sedadlo navíc posadila svoji dvouletou dceru. Při rychlé jízdě se svým vozem Porsche havarovala a holčičce způsobila těžká zranění.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Třiadvacetiletá řidička nepřizpůsobila rychlost jízdy svým schopnostem, vyjela vpravo mimo vozovku, kde narazila do svislé dopravní značky a sloupu veřejného osvětlení. Vozidlo se poté odrazilo zpět na silnici a skončilo na střeše. Při nehodě utrpěla žena lehké zranění, její malá dcera těžké,“ popsala nehodu policejní inspektorka Jitka Vavřinová.

Při odběru krve a následným policejním šetřením bylo zjištěno, že řidička před jízdou požívala alkoholické nápoje. U sebe navíc po celou dobu měla malé dítě. Tomu se navíc hýřivý život matky stal málem osudným.

Na poškozeném vozidle, sloupu veřejného osvětlení a dvou dopravních značkách vznikla škoda přesahující jeden a půl milionu korun. Řidičce byl na místě nehody zadržen řidičský průkaz. Slavia poletí do Rumunska bez Šmicra
DNES 14:50

PRAHA - A je to tu znovu. Fotbalisté pražské Slavie nemohou počítat se službami Vladimíra Šmicra. Největší hvězda týmu si odnesla z ligového duelu proti Olomouci naražené koleno a v úterním duelu Ligy mistrů na hřišti Steauy Bukurešť zůstane mimo hru.

„Je téměř jisté, že s námi do Bukurešti nepocestuje,“ přiznal trenér Pražanů Karel Jarolím na klubovém webu. „Problémy se svalem má také Stanislav Vlček. O tom, zda do Rumunska poletí, rozhodneme na poslední chvíli,“ dodal kouč, který sám není zdravotně v pořádku a užívá silná antibiotika.

O sestavě pro klíčový duel v boji o třetí místo ve skupině H má Jarolím víceméně jasno, konkrétní jména si však tradičně nechal pro sebe. „Rozestavení může být jiné při obranné činnosti a v útočné fázi, víc vám neprozradím.“

Jednapadesátiletý šéf slávistické lavičky o víkendu bedlivě sledoval bukurešťské derby mezi Steauou a Dinamem. Soupeř českého ligového lídra zvítězil v agresivním duelu 1:0. „Mají nového trenéra, sestava se ale příliš nezměnila. Podobný je i způsob hry,“ všiml si Jarolím.

Zápas Steaua - Slavia začíná v úterý ve 20.45 a vy jej můžete sledovat na stránkách DENÍKU on-line!   
Související články:

Slavia opět zaváhla, s Olomoucí hrála bez branek

Šmicer je fit

Šmicrova zranění píšou další kapitolu
Premiér podpořil Julínka proti Klenerovi
14.11.2007 16:59

PRAHA - Slučování zdravotnických pracovišť a redukce fakultních nemocnic je podle premiéra Topolánka „krok správným směrem“. Ve sporu o pražský Ústav hematologie a krevní transfuze se tak postavil za ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS).

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Šlo o logický návrh, který nebyl komunikačně zvládnutý,“ dodal Topolánek.

Míní, že je absurdní, aby naproti sobě fungovala dvě obdobná pracoviště. Zdůraznil, že ve sporu nejde o osobu odvolaného šéfa ústavu Pavla Klenera. To potvrdil i šéf zelených Martin Bursík.

Jeho strana se připojila k lidovecké žádosti o svolání koaliční schůzky na nejvyšší úrovni. „Ministerstvo zdravotnictví musí obhájit svůj koncept a zaručit, že spojením s nemocnicí se nesníží úroveň výzkumu a péče o pacienty,“ sdělil Bursík.Kamion vysypal dobytek u Ořechova
14.11.2007 13:47

OŘECHOV - Sedmnáct mrtvých býků. To je bilance dopravní nehody chorvatského kamionu, k níž došlo v úterý před 21. hodinou u obce Ořechov na Bítešsku.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Tragédie se odehrála v momentě, kdy se nákladní vůz přepravující dobytek vyhýbal protijedoucím autům. „Stalo se to v pravotočivé táhlé zatáčce v mírném klesání. Řidič se snažil vyhnout koloně v protisměru. Najel proto na pravou zasněženou krajnici a skončil v silničním příkopu na boku,“ popsal průběh události mluvčí žďárské policie Václav Kučera.

Při nehodě byl lehce zraněn spolujezdec. „Jeli jsme hrozně pomalu. Najednou se kamion začal naklánět a my skončili v příkopu. Mám naražený nos a hrozně mě bolí pravá ruka,“ nechal se slyšet při včerejším vyprošťování vozu mladý závozník.

Šedesátiletý řidič zraněn nebyl. Podle zjištěných informací převážel kamion celkem třiatřicet zvířat. „Pro býky, kteří přežili, si ještě včera v noci přijel náhradní kamion. Jejich naložení nám trvalo asi čtyři hodiny. Jednomu zvířeti se však podařilo utéct a stále tady běhá po poli,“ řekl včera dopoledne pětapadesátiletý Miloš, který pomáhal při odstraňování následků dopravní nehody.

Odtah mrtvého býka.

 

Pobíhající býk vyděsil místní obyvatele. „Před chvílí tady chodil po silnici a pak utekl do polí. Snad ho co nejdříve chytí,“ shodovali se ve středu  dopoledne Ořechovští.

Nehoda kamionu blokovala celé středeční dopoledne dopravu mezi Křižanovem a Velkou Bíteší. „V Křižanově jsme řidiče jedoucí do Bíteše odkláněli na Velké Meziříčí. Kolem druhé hodiny byla silnice opět průjezdná,“ informoval žďárský dopravní policista Jan Kostečka.

Hmotná škoda na voze a na přívěsu je celkem sto osmdesát tisíc korun. „Na usmrcených zvířatech je to tři sta šest tisíc korun,“ podotkl policejní mluvčí Václav Kučera.Doprava na horách se zastavila
13.11.2007 17:48

PRAHA - Pokud se řidiči v Česku radovali, že jejich úterní cesty budou bez komplikací, ranní pohled na silnice je musel zklamat. Přes noc napadlo v některých regionech dalších pár centimetrů sněhu, které opět zkomplikovaly dopravu. Např. na Liberecku sníh brzdí vlaky i autobusy, na silnicích Vysočiny se tvoří sněhové jazyky i závěje.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	
FOTOGALERIE
Nehoda kamionu blokuje trasu z Jindřichova Hradce do Pelhřimova

Závažná nehoda kamionu se stala v úterý v odpoledních hodinách na silnici I. třídy vedoucí z Pelhřimova přes Kamenici nad Lipou do Jindřichova Hradce. SILNICE JE UZAVŘENA.

Kamion společnosti Milktrans jedoucí z Pelhřimova na Jindřichův Hradec dostal na rovném úseku smyk a to díky nedbalosti a bezohlednosti řidiče Fábie, který jej předjížděl. Před soupravou vezoucí mléčné výrobky začal řidič Fábie prudce brzdit a tím i kamion. Nákladní vůz se v tu chvíli stal zcela neovladatelným a celý se přetočil napříč vozovkou.

Hlavní tah je uzavřen a dle Policie ČR bude úsek uzavřen do pozdních nočních hodin.  
Doprava v Krušných horách se zastavila

Řidiči, kteří zamířili do horských oblastí, se musí obrnit trpělivostí. Například u Jáchymova se tvoří kolony. Zároveň jsou potíže i na Bochovsku a Toužimsku. Potvrdil to Josef Bulka, vedoucí provozního oddělení Údržby silnic Karlovarského kraje a.s. „Hlavně ve vyšších polohách jsou sněhové přeháňky smíchané s deštěm a to řidičům dělalo velké potíže. Máme jsme v akci nepřetržitě naší techniku,“  vysvětlil.

Podle něj je zvlášť kritická situace na silnici z Jáchymova na Boží Dar. „Zde je doprava svedena jen do jednoho pruhu a řízená semaforem, protože se v jednom pruhu opravuje vozovka. Je to úsek ve stoupání, takže zde mají řidiči problém s rozjezdem. Dokonce zde uvízl i autobus. Podle mě se v tomto úseku bude situace vlivem počasí ještě zhoršovat,“  dodal Bulka.

Řidiči také podle silničářů stále podceňují svou výbavu. „Na letních pneumatikách by se do hor nemělo jezdit vůbec. Je to nebezpečné,“  poradil vedoucí provozního oddělení.

Doprava zkomplikovala život řadě řidičů. „Jel jsem na Boží Dar a skutečně to byly krušné chvíle,“ postěžoval si řidič Miroslav Kolář.
Sever hlásí zpoždění

Zpoždění. Slovo které šumí davy cestujících po celém Liberecku. Zatímco závěje pouze zpomalují městskou a příměstskou autobusovou dopravu, neukáznění řidiči a popadané stromy autobusy a vlaky přímo staví. Zpoždění se na kritických trasách pohybuje od půl hodiny výše.

„Zpoždění autobusů je na některých linkách 15 až 30 minut. Do Noviny se autobusy nyní vůbec nedostanou. Linka číslo 16 končí v Machnině. V pondělí ráno byla až do 6 hodin neprůjezdná linka do Kateřinek kvůli spadlým stromům a linku do Pilínkova zatarasil téměř na hodinu a půl uvízlý autobus,“ líčila potíže městské hromadné dopravy mluvčí Dopravního podniku města Liberce Jana Eichlerová.

„K této nedobré situaci přispívají také neukáznění řidiči osobních automobilů a kamionů, kteří nerespektují stav vozovek, jezdí na letních pneumatikách a často zatarasí průjezd,“ upozornila mluvčí. Komplikace na silnicích kvůli množstvím překážek potvrzuje také vedoucí příměstské dopravy ČSAD Liberec Roman Martinec. „Například Paceřice jsou kamiony zcela ucpané,“ uvedl. 

Také ČSAD Liberec hlásí třicetiminutová zpoždění. 

Přívaly sněhu zkomplikovaly na Ještědu výstavbu pro SP

Liberec/ Přívaly sněhu zkomplikovaly výstavbu skokanského areálu na Ještědu, kde se v únoru uskuteční závody Světového poháru ve skoku na lyžích a v severské kombinaci. V okolí můstků napadlo od soboty 30 až 40 centimetrů sněhu. Podmínky pro práce na Ještědu se v druhé polovině týdne ještě zhorší. Meteorologové předpovídají kromě sněžení i teploty pod minus deset stupňů, což vadí strojům, dělníkům i používaným materiálům. SP poslouží pořadatelům jako generálka na mistrovství světa v klasickém lyžování 2009 a na Ještědu není hotové všechno, co pořadatelé potřebují pro hladký průběh závodů.
Domažlicko: Kalamita nehrozí

Na Domažlicku se v těchto dnech zatím nedá hovořit o sněhovém kalamitě. „Ve vyšších polohách je sněhu více, ale například na Staňkovsku byly ráno jen dva centimetry. Sníh všude na silnicích taje. Chemicky ošetřované komunikace jsou sněhu zbavené a mokré, pouze v lesních úsecích se zbytky tříště,“ uvedl Deníku dispečer Správy a údržby silnic Domažlice Václav Kubovec. Silničáři museli poprvé zasahovat minulou středu na nejvýše položené silnici v regionu – od Baarova pomníku nad Klenčím pod Čechovem směrem k hraničnímu přechodu Lísková. „Tam bylo dnes přes 20 centimetrů sněhu, zhruba o pět centimetrů méně bylo na Korábu,“ upřesnil Kubovec. SÚS Domažlice drží od 5. listopadu na dispečinku nepřetržitou službu, dispečeři se zde střídají po 12 hodinách.

Na Sokolovsku se sice nedá mluvit o sněhové kalamitě, i tak se ale celý den střídá klid se sněžením a místy je sněhu více než dost. Prakticky celý den také jezdí silničáři.
Vyškovsko: Sníh způsobil potíže školákům

Zpožděné autobusy, děti, které přišly pozdě do školy, auta v příkopech. Martin přijel na bílém koni a první sněhová pokrývka zkomplikovala život nejen řidičům z Vyškovska. K menším zpožděním autobusů kolem pěti, deseti minut docházelo plošně na celém okrese. 
Na cestách v hradeckém kraji místy zůstává rozbředlý sníh

Motoristé, kteří dnes vyrazí na silnice v Královéhradeckém kraji, by měli v některých oblastech počítat s možnými komplikacemi.

Na silnicích druhé a třetí třídy ve vyšších polohách Jičínska, Náchodska a Rychnovska zůstává vrstva rozbředlého sněhu. V Orlických horách se na komunikacích může objevit také náledí. Všechny silnice jsou však se zvýšenou opatrností sjízdné, informovali na svých webových stránkách silničáři. 
Kritická Vysočina

Na Vysočině doporučují policisté i silničáři věnovat jízdě zvýšenou pozornost.

Zatímco komunikace první třídy jsou dne na Chebsku sjízdné už od brzkých ranních hodin, na silnicích druhých a třetích tříd se dalo jezdit jen s nemalými obtížemi.
Berounsko blokuje nehoda kamionu

Pokud byste projížděli kolem Cerhovic na Berounsku, nejspíše budete čekat. V obou směrech se tvoří kolona aut, řidiči jsou nuceni vrátit se a jet jinou cestou. Důvodem je kamion, který sjel z vozovky a blokuje provoz. Řidič nedbal na sjeté pneumatiky kamionu a doplatil na to, nyní jsou přítomni hasiči a policie.
Tachovsko: Sníh pomalu taje

To, co na Tachovsku přes noc napadalo, to v níže položených obcích a městech přes den roztálo. Sníh zůstává pouze v Přimdě, nejvýše položeném městě v regionu. „Přes noc v Přimdě napadlo deset centimetrů nového sněhu, celkem tady leží 19 centimetrů. Netaje, máme jeden stupeň pod nulou,“ informoval nás Aleš Novák, pracovník z tamní meteorologické stanice. Na odstranění sněhové nadílky ve městě vyjela veškerá dostupná technika. „V odpoledních hodinách se vrhneme na sníh ve spádových obcích,“ uvedl Miloslav Kunt, starosta Přimdy. Kamion usmrtil manžele, kteří v Oldřichovicích přebíhali silnici
13.11.2007 10:53

TŘINEC - Smrtí dvou chodců skončila dopravní nehoda, která se odehrála v pondělí v noci na frekventované silnici první třídy v Oldřichovicích. Záchranáři nejdříve vyjížděli k vážně zraněné ženě, tělo jejího muže objevili policisté až dodatečně na jiném místě.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Slovenská řidička italského kamionu, která jela od Nebor ve směru na Jablunkov, na začátku kopce v úrovni restaurace Napoleon najednou spatřila dvojici chodců, kteří přebíhali vozovku. „Zastavit již nestihla a oba je zachytila pravým předním bokem kabiny vozidla Volvo s návěsem,“ popsal srážku frýdecko-místecký policejní mluvčí Ivan Žurovec.

Záchranáři se o události dozvěděli po půl jedenácté večer. „Volající uvedl, že došlo ke střetu chodce, jenž se snažil přeběhnout přes vozovku, s projíždějícím kamionem. Na místo vyjela posádka rychlé lékařské pomoci z Třince. Postiženou byla 43letá žena, která utrpěla poranění hlavy neslučitelná se životem. Přestože se o její záchranu na místě pokoušel jeden ze svědků a do příjezdu záchranné služby prováděl oživovací pokusy, žena svým zraněním podlehla,“ řekl mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl.

Lékaři se po zásahu vrátili na základnu, zanedlouho je ale policisté volali zpět. „Přibližně dvacet metrů od místa, kde ležela zraněná žena, policie objevila další tělo. Jednalo se o 46letého muže, který byl podle všeho rovněž obětí stejné dopravní nehody. Bohužel i u něj zasahující lékařka pouze konstatovala smrt,“ dodal Humpl.

Podle informací Deníku bude slovenská řidička ještě dnes obviněna z ublížení na zdraví.Řidič doplatil na rychlou jízdu na letních pneumatikách smrtí
12.11.2007 19:20

MĚLNICKO - Zimní počasí na silnicích si vybralo na Mělnicku první letošní oběť! Třiatřicetiletý řidič u Byšic zřejmě doplatil na tři chyby: příliš rychlou jízdu, nezapnutý bezpečnostní pás a letní pneumtiky na autě. V zimním počasí je brzdná dráha auta na letních pneumatikách o deset metrů delší než na letních.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

 

Do začátku zimy podle kalendáře zbývá  ještě čtyřicet dnů, přesto už si zimní počasí na Mělnicku vybralo první oběť. Na silnici za Byšicemi zemřel v neděli večer po nárazu auta do stromu třiatřicetiletý muž. Osudné mu byly tři chyby, příliš vysoká rychlost, nezapnutý bezpečnostní pás a letní pneumatiky.

Seat Toledo jel večerní tmou od Byšic k mělnickému Vtelnu. Když se asi dva kilometry za vesnicí dostala pravá část vozu za krajnici, strhl řidič řízení nalevo. „V nepřiměřené rychlosti se ale nalevo přetočilo celé auto a pokračovalo směrem do prostisměru. Tam vlétlo do silničního příkopu, kde narazilo do stromu,“ řekla o příčinách prvního zimního neštěstí  na mělnicku policejní mluvčí Štěpánka Mikulenčáková.

Vyvrácený strom s rozmláceným autem zahlédl po pár minutách šestadvacetiletý řidič přijíždějící od Mělnického Vtelna. Rychle volal záchranáře, lékař však už muži, zaklíněnému v havarovaném voze, nemohl pomoci.

„Následné šetření odhalilo, že řidič nebyl během jízdy připoután a na jeho vozidle byly namontovány letní pneumatiky,“  uvedla Mikulenčáková.  Technická závada k tragické nehodě nepřispěla. Škody na autě dosáhly částky sto tisíc korun.

Stav vozovek ve středních Čechách v posledních dnech řidičům připomíná, že přestože je na cestách nečekají závěje sněhu,  jízda je nebezpečná. Nechají–li na svých autech letní pneumatiky, riskují své životy.

„V zimě je brzdná dráha na zimních pneumatikách až o deset metrů kratší než na pneumatikách letních,“ připomněla mělnická policejní mluvčí a poznamenala, že v zimě může každý metr zachránit lidský život nebo zmírnit škody. Hazardem přitom může být i jízda na ojetých zimních pneumatikách. „Nekvalitní zimní pneumatika, jejíž vzorek je nižší než čtyři milimetry, se chová stejně jako letní,“ zdůraznila Štěpánka Mikulenčáková.

Letní pneumatiky nebo zimní s příliš ojetým vzorkem patřily mezi časté příčiny dopravních nehod, kterých se o víkendu stalo na Mělnicku  jedenáct. Ke dvěma z nich přispěla i příliš rychlá jízda a  k dalším dvěma nedání přednosti v jízdě.

 

 Na průtahu Novojičínskem se srazilo pět kamionů
12.11.2007 14:47

NOVÝ JIČÍN-LIBHOŠŤ - Dvě dopravní nehody, do nichž se celkově dostalo pět kamionů, značně v pondělí 12. listopadu od rána komplikovaly situaci na silnici I/48 mezi Novým Jičínem a Příborem. Hlavní viník měl navíc v sobě stopy po alkoholu.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Hlášení o dopravní nehodě, která se stala ve směru na Příbor u čerpací stanice Paramo v Libhošti, místní části Nového Jičína, policisté obdrželi krátce před tři čtvrtě na pět ráno. Řetězovou nehodu nechtě spustil řidič nákladního vozidla MAN, který převážel papírenské věci. „Dostal smyk a začal kličkovat po vozovce, na to reagoval řidič kamionu Volvo s návěsem plným mléka, který začal brzdit,“ uvedl novojičínský okresní policejní mluvčí Zbyněk Tomšík a dodal, že řidič MANu mezitím vozidlo srovnal. V tu chvíli již ale na situaci nestačil reagovat řidič (44 let) ze Znojma, jenž vezl 25 tun železných profilů. „Narazil do vozidla Volvo, a to do vozidla MAN. Ten později odjel, neboť nebyl příliš poškozen,“ doplnil Tomšík.

Na nehodu reagoval řidič dalšího kamionu převážejícího mouku, jenž zastavil několik metrů za ní. Jenže řidič dalšího nákladního Mercedesu Benz, naloženého sudy piva, byl rovněž nepozorný a do auta před sebou narazil. To vyvolalo další sérii nárazů vozidel před ním. Na vozovku se vysypala mouka, do toho se vylilo mléko, a aby toho nebylo málo, hasiči, kteří přijeli na místo, museli likvidovat více než pět set litrů uniklé nafty. „Hasiči zajistili místo nehody a zaměřili se na únik nafty, která tekla po vozovce ve vyjetých kolejích v úseku kolem sedmi set metrů,“ sdělil mluvčí hasičů moravskoslezského kraje Petr Kůdela.

Policisté museli silnici ve směru na Příbor uzavřít a odklonit dopravu přes Libhošť, v opačném směru byla silnice průjezdná se zvýšenou opatrností. Opatření potrvají zřejmě až do odpoledních hodin.

Nehoda se obešla bez zranění, celková škoda činí prvotním odhadem více než milion korun. Kromě řidiče prvního kamionu, který se bude zpovídat kvůli nepřiměřené rychlosti, bude mít co vysvětlovat řidič vozidla Scania. Tomu policisté naměřili dechovou zkouškou 0,29 promile alkoholu v dechu.Sněhová nadílka v Česku: radující se lyžaři, umírající řidiči
11.11.2007 16:06

PRAHA /aktuální informace a fotogalerie) - S přívaly sněhu se potýkají silničáři i řidiči na téměř celém území země. Dopravu komplikuje několik vážných nehod. Během dne už zemřeli čtyři lidé. DENÍK vám přináší čerstvé informace o sněhové nadílce na horách i silnicích.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Ve východních Čechách jsou silnice průjezdné, do Krkonoš vybavte ale svá auta sněhovými řetězy. V nejvyšších českých horách stále sněží, takže můžete ještě očekávat problémy s dopravní situací. Během dnešního dne napadlo už okolo deseti centimetrů sněhu.

Na Českobudějovicku způsobila namrzlá vozovka vážnou dopravní nehoda. Řidič, který na místě zahynul, nezvládl řízení a narazil do stromu. Spolu s ním cestovalo v autě dalších 5 osob, které záchranáři převezli do nemocnice na ošetření. Jednu ženu musel transportovat s vážnými zraněními do nemocnice vrtulník.

Na Hodonínsku se sype sníh už od časných ranních hodin. Silnici u obce Rohatec zablokoval převrácený kamion - více čtěte zde.

V západních Čechách se nesype jen sníh, ale z oblohy padá především déšť se sněhem. Silničáři i policisté varují před kluzkými silnicemi, na kterých se místy tvoří souvislá vrstva ledu. Na Domažlicku zemřel při nehodě osobního automobilu jeden člověk. "Auto se dostalo mimo silnici a skončilo v zahradě domu," sdělil mluvčí krajských hasičů František Vaško. Na Domažlicku se nejedná o první dnešní smrtelnou nehodu. Už ráno srazilo auto chodce, který na místě svým zraněním podlehl.

Na severu Čech způsobují dopravní problémy spadlé stromy na silnicích i vlakových kolejích. Kvůli nim zastavil u Semil dokonce i rychlík. V okolí Liberce komplikují dopravu především řidiči kamionů, jejichž stroje se na kluzkých vozovkách stávají neovladatelnými a končí v příkopech. Policisté varují řidiče, aby na silnice na Liberecku vůbec nevyjížděli! Na Ústecku se s problémy potýká především městská hromadná doprava. O situaci v Ústeckém kraji se dozvíte více zde!

Fotogalerii z Ústí nad Labem si prohlédněte zde!

Pět nehod v ulicích Znojma si jen dopoledne vyžádal letošní první sníh, který na Znojemsko stylově přivezl svatý Martin na bílém koni. Silničáři jsou v pohotovosti. Více o situaci v této lokalitě čtěte zde!

Na pražských silnicích je situace pod kontrolou především kvůli tomu, že nesněží, ale prší. Teploty navíc vystoupaly nad nulu, takže prozatím nehrozí ani namrzání vozovek.

Na jihu Čech zůstali kvůli silnému chumelení stovky lidí bez elektrického proudu. Na dráty vysokého i nízkého napětí napadaly větve, které se pod tíhou sněhu ulámaly ze stromů. Energetici řešili desítky poruch - především na nízkém napětí.

Husté sněžení a nárazový vítr trápí obyvatele Vysočiny. Přestože jsou od dvou hodin ráno v terénu všechny sypače a shrnovače, zažívají perné chvíle především špatně připravení řidiči.

Nejhorší situace panuje na Žďársku. Mokrý sníh tam láme větve stromů a ty na mnoha místech blokují silnice. I když do postižených míst vyjíždějí hasiči, není možné odklidit vše zároveň a v lesních úsecích se tvoří kolony. Více o situaci na Vysočině sledujte zde!

V Olomouckém kraji hustě sněží, na Prostějovsku se tvoří na silnicích sněhové jazyky. Silnice jsou sjízdné pouze s velkou opatrností. Sněžit bude v Olomouckém kraji i v následujících dnech. Meteorologové očekávají, že v pondělí bude oblačno až zataženo s denními teplotami kolem nuly až plus tří stupňů. „Sněhové přeháňky budou nejsilnější v odpoledních a večerních hodinách. V polohách nad pět set metrů počítáme se sněhovými jazyky, na horách i se závějemi,“ uvedl meteorolog Tomáš Ostrožlík z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Ve středních Čechách umírali na silnicích další lidé - více informací čtěte zde!

I do Brna přijel svatý Martin na bílém koni. Už od rána v Brně a v celém Jihomoravském kraji hustě sněží. Sníh na několika místech zkomplikoval dopravu.

"Zatím se ale nestaly žádné vážné nehody. Zaznamenali jsme pouze pár ťukanců," uvedl operační důstojník Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje. Řidiči by však přesto měli věnovat řízení zvýšenou pozornost a to zejména ti, kteří se chystají využít dálnici D1. Ta je na mnoha místech špatně sjízdná. Více čtěte zde!

Na Blanensku způsobili řidiči spoustu drobných nehod. O podrobné situaci v regionu čtěte zde!

V Jizerských horách se i sněhovou kalamitu na silnicích sjížděli do hor lyžaři. Někteří ale na sjezdovky nedojeli - jejich auta zapadla v příkopech. V kraji stále sněží, během dnešního dne připadlo místy i 40 centimetrů čerstvého sněhu.

Husté sněžení a namrzající vozovka – tak to v neděli 11. listopadu vypadalo na většině silnic přerovského regionu. Řidiči i silničáři zápasili se sněhovými jazyky a dopravní policisté jezdili od nehody k nehodě. V Lobodicích na Přerovsku byl v neděli na silnici nalezen mrtvý muž. Na místo přivolaní policisté ale nepotvrdili, že by tragédie souvisela se sněhovou kalamitou. Více o situaci v kraji čtěte zde!

Lyžaři si první zimní víkend v Krkonoších vychutnali. Do hor jich vyrazilo na sjezdovky okolo tisícovky lidí, na běžky zamířilo okolo 400 nadšenců. Na Černé hoře u Janských Lázní se rozjely první dva vleky – Sport 1 a asi třísetmetrový horní úsek u vleku Anděl. Další vleky se rozjedou zřejmě příští víkend. Běžkaři měli v Krkonoších na Černé hoře k dispozici asi deset kilometrů upravených tratí, v Horních Mísečkách je asi 15 kilometrů tratí pro bruslení. Jak si užívali lyžaři? Prohlédněte si fotogalerii zde!

Lyžovalo se také v Jizerských horách - vleky se rozjely na Severáku a v Kořenově - Rejdicích.

Nehody v celé republice komplikují hlavně nepřipravení motoristé, kteří podcenili situaci a ještě nepřezuli svým automobilům pneumatiky na zimní. 

Podle meteorologů není všem dnům konec. Husté sněžení by na našem území mělo vydržet nejméně do zítřka.

Jaká je situace v Evropě? Čtěte zde!

Jak to vypadalo v Česku ráno? Čtěte zde!

Tragický víkend završila smrtelná havárie Čtěte zde!

Na DENÍKu stále aktualizujeme o nejčerstvější informace!

 
Havárie dvaceti aut blokovala dálnici na Mladoboleslavsku!
11.11.2007 8:38

MLADOBOLESLAVSKO - Na silnici R10 na Mladoboleslavsku se stala hromadná havárie. Zřejmě kvůli námraze tam havarovalo 20 vozidel. Nikdo se naštěstí nezranil vážně. Řidiči a cestující utrpěli většinou pouze drobné oděrky. Jejich auta skončila o poznání hůř ...

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Nečekaný sníh dokonce i na Mladoboleslavsku šokoval v sobotu v noci řidiče. Rychlostní silnici R10 mezi Libercem a Mladou Boleslaví totiž večer u obce Březina nedaleko Mnichova Hradiště zablokovaly hromadné havárie aut. K havárii došlo na 64. kilometru a srazilo se zřejmě 20 aut. Pravděpodobnou příčinou nehod byla námraza na silničním mostě.

 

Podle policie blokovala nehoda silnici několik hodin a to dokonce v obou směrech. "Nikdo nebyl vážně zraněn," sdělil operační důstojník mladoboleslavské policie. 

 

Řidiče situace stejně jako každý rok zaskočila. "Po loňské teplé zimě jsem to nečekal. To už musí být vážné, když sněží i na Mladoboleslavsku," řekl Deníku řidič Jiří Petráň z Mladoboleslavska.

 

Hromadné nehody nejsou na mladoboleslavské R10 výjimečné a stávají se většinou právě začátkem zimy. Před rokem se poblíž Bezděčína srazilo několik desítek aut a ještě o rok dříve se hromadná nehoda stala nedaleko Bakova poblíž odstaveného dopravního letadla, které dnes slouží jako restaurace.

 

Odborníci proto mají jednoduché vysvětlení. "Mnoho řidičů na Mladoboleslavsku má služební vůz, nebo auto pronajaté ve speciálním programu od Škody Auto. A protože to není jejich auto, nechtějí investovat do zimních pneumatik. Odhaduji, že dobrých 40 procent řidičů na Mladoboleslavsku jezdí letních pneumatikách," vysvětluje dopravní policista.  Mrtvých na silnicích je už víc než loni za rok
11.11.2007 3:08

PRAHA - Pátek se zapsal do nelichotivých statistik. Počet lidí, kteří od počátku roku zahynuli na českých silnicích, totiž ten den přesáhl 956. Tedy tolik, kolik loni za celý rok.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Lidem otrnulo. Efekt nového zákona působil jen chvilku,“ říká Jaroslav Hořín z Centra dopravní prevence.

Loni byl totiž počet mrtvých na silnicích nejnižší od roku 1990. Podepsal se na tom nový silniční zákon, který začal platit loni v červenci a zavedl sčítání trestných bodů a zvýšení pokut.

„Loni v červenci raději nikdo, pokud nemusel, nevyjížděl. Benzínkám dokonce výrazně klesly tržby,“ připomněl obavy ze zákona Josef Tesařík z Ředitelství dopravní policie, který statistiky vypracovává.

Plnou polovinu nehod způsobí a také jsou jejich oběťmi mladí do 35 let. Podle Hořína by se mělo ministerstvo dopravy na tuto skupinu řidičů zaměřit více než dosud. „Není přitom třeba vymýšlet nic nového, stačí se inspirovat v zahraničí,“ říká Hořín, a poukazuje například na to, že ve velké části evropských států se osvědčily řidičáky na zkoušku pro začínající řidiče.

Jenže politici jdou podle něj opačným směrem. „Když řidiči nevidí policisty na silnicích a politici místo toho, aby přemýšleli, jak u rizikových skupin zákon zpřísnit, tak se jej snaží změkčovat, pak se nedivme, že počet mrtvých opět roste,“ říká.

Ministerstvo dopravy už oznámilo, že bude reagovat na situaci častějším měřením rychlosti, k čemuž koupilo stovku radarů. Také uvažuje o kampani, v níž použije drastické záběry z nehod.
 Rámusící čtyřkolky obtěžují osadníky
10.11.2007 8:41

ČESKOKRUMLOVSKO - Nechtěnými svědky divokých jízd čtyřkolkářů jsou obyvatelé z Černice u Velešína. „Je to hrůza!“ zlobí se stejně jako mnozí další Martin Dušek z malé obce. „Vždy čtyři až pět čtyřkolek jezdí kdovíkde. Lesem, kolem potoka, bahnem. Ty není šance dohonit!“ zdůrazňuje.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Jezdí, kudy je napadne. Dokonce i po lesních cestách. A na návsi nám ještě výsměšně kynou,“ přitakala starostka Mojného, kam Černice patří, Jana Zoufalá. „Policie ví dobře, kdo to je, ale stejně s tím nic nezmůže,“ dodala.

Čtyřkolky jsou čím dál populárnější a jezdci si chtějí důkladně vyzkoušet, co tato terénní vozítka dovedou. „Je to výborná věc. Při jízdě na čtyřkolce si člověk skvěle vyčistí hlavu. Čtyřkolka nemá řazení, stačí jenom přidávat plyn,“ řekl Pavel Kundrát z Českého Krumlova, který se svou čtyřkolkou jezdí po silnicích, loukách i třeba po cyklostezkách.

„Pro některé lidi jsme blázni. Ale stejní jako blázni na motorkách, blázni sedící u vody, nebo blázni, kteří chodí na houby. Mně zase lezou na nervy cyklisti, kteří jezdí po silnici, ačkoliv vedle mají cyklostezku. A když jezdí cyklisti po silnici, proč bych já nemohl jezdit po cyklostezce?“ ptá se.

Motorkáři mají ale také jinou možnost, kde se na čtyřkolkách vyřádit. Speciální areály, kde najdou terény všeho druhu. „Po hodině jízdy v našem čtyřhektarovém areálu v Opalicích budou úplně vyřízení,“ ubezpečuje majitel půjčovny čtyřkolek Karel Myslivec.

„Dráhu pro čtyřkolky, kde jezdci najdou všechno, jsem udělal právě proto, abych zabránil problémům. S klienty jezdím buď po cestách, kde je to povolené, nebo je beru do areálu. Můj otec má také les a nemáme rádi, když v něm někdo rajtuje,“ zdůraznil. Jezdí–li po poli, může policie zasáhnout, když dostane oznámení od majitele pozemku. „Pravda je, že čtyřkolkáři jsou mobilnější než my,“ uznal šéf dopravního inspektorátu českokrumlovské policie Lubomír Veselý.

Jezdci na čtyřkolkách, kteří si bez ohledu na zákazy, lidi i zvěř jezdí, kde je napadne, rozčilují mnohé obyvatele regionu. Jednou z oblíbených lokalit, kam čtyřkolkáři z Českého Krumlova často zamíří, je okolí Černice.

Policisté je mohou zastavit pouze na pozemních komunikacích a v místech, kam ze zákona platí zákaz vjezdu. Na pozemcích mohou zasáhnout až poté, když případ ohlásí jejich majitel.

„Jenomže než policisté přijedou, jsou čtyřkolkáři pryč. Ty nikdo nedohoní, ani policie,“ tlumočí zkušenosti Martin Dušek z Černice.

„Je pravda, že jsou mobilnější. Těžko je v terénu můžeme pronásledovat s našimi vozy,“ souhlasí vedoucí dopravního inspektorátu českokrumlovské policie Lubomír Veselý. „Na lesní cesty samozřejmě jezdit nesmí, tam platí zákaz vyplývající ze zákona o lesích. Čtyřkolky jsou také hodně hlučné, a když jich jede několik za sebou, může rámus budit dojem, že jejich řidiči jezdí jako blázni, i když to není pravda,“ poznamenal.Hrůznou srážku s vlakem řidič auta zázračně přežil!
9.11.2007 21:06

SVÍDNICE - Na první pohled tragická nehoda se stala včera ráno na přejezdu u Svídnice. Řidič osobního auta zřejmě přehlédl blížící se nákladní vlak. Ten auto smetl z nechráněného přejezdu.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Jako zázrakem přežil včera ráno srážku s nákladním vlakem třiapadesátiletý řidič pick–upu Nissan Sunny. Poté, co vjel na přejezd ve směru od Rožďalovic na Dymokury, narazil do něj projíždějící nákladní vlak.

K nehodě došlo zhruba čtvrt hodiny před sedmou ranní. Podle prvních výsledků policejního šetření řidič zřejmě přehlédl přijíždějící lokotraktor s dvěma vagóny a vjel na nechráněný přejezd.

Vlak zdemoloval přední část auta. Řidič z Poděbrad zůstal v autě zaklíněn. Pomoci mu museli až přivolaní hasiči. Ti jej z auta vystříhali a předali záchrance.

„Byl při vědomí a komunikoval s námi,“ hlásili první pozitivní zprávy hasiči.

Na místo dorazila záchranka z Městce Králové. Ta si vyžádala pomoc záchranné letecké služby. „Muž utrpěl zranění hrudníku a břicha. Po ošetření jsme je předali posádce vrtulníku,“ uvedla mluvčí středočeské záchranky Nina Šeblová.

Vrtulník transportoval šoféra do motolské nemocnice. „Jeho zranění jsou vážná, ale je ve stabilizovaném stavu. Není v ohrožení života,“ řekla krátce po poledni Nymburskému deníku mluvčí motolské nemocnice Eva Jurinová.

Případ šetří policie i drážní inspekce. „Muž měl údajně naspěch a vlak přehlédl. Podle dosavadních zjištění je vina na jeho straně,“ konstatoval zástupce nymburského policejního ředitele Jaroslav Novák.

Také podle drážních inspektorů nasvědčuje vše tomu, že vina není na straně strojvedoucího, který ihned po střetu zajistil příjezd záchranářů.

„Rozhledové podmínky u přejezdu jsou velmi dobré. Vlak se střetl s autem v rychlosti 38 kilometrů za hodinu,“ uvedl mluvčí Drážní inspekce Zdeněk Neusar.

Škoda na autě byla stanovena na 40 tisíc korun, stejně tak jako škoda na lokomotivě.

Na železniční trase mezi Křincem a Městcem Králové byl přerušen provoz. Plně obnoven byl v 9.40 hodin.

V letošním roce už dráhy evidují celkem 222 dopravních nehod na železničních přejezdech. Při nich zemřelo 22 lidí a 103 jich bylo zraněno.Lokomotiva usmrtila řidiče na trati v Kamenném Újezdě
8.11.2007 17:29

JIŽNÍ ČECHY - Čtyřicetiletý muž z Českobudějovicka údajně nerespektoval červená světla.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

V ruské ruletě na železničním přejezdu v Kamenném Újezdě prohrál ve středu v noci život čtyřicetiletý řidič z Českobudějovicka.

„Muž při jízdě zřejmě nerespektoval červené světelné signalizační zařízení u železničního přejezdu a střetl se s projíždějícím lokomotivním vlakem,“ říká mluvčí českobudějovické Policie ČR Regina Tupá. „Přesná příčina nehody se ale nyní stále vyšetřuje.“

Strojvedoucí vlaku nepil

Tragédie se stala pozdě večer po jedenácté hodině. Řidič osobního automobilu renault se na přejezdu střetl s projíždějícím lokomotivním vlakem jedoucím ve směru od Horního Dvořiště na České Budějovice.

Při střetu s lokomotivou byl automobil odražen před nedaleký dům. „Řidič vypadl z vozidla, přičemž utrpěl smrtelné zranění,“ pokračuje Tupá.
Na místo se okamžitě dostavila policejní hlídka, zdravotnická záchranná služba i zástupci drážní inspekce. Jejich pracovníci zde provedli ohledání místa činu. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna.

Hmotná škoda na osobním automobilu činila 40 000 korun, stejná škoda byla zjištěna i na lokomotivě. Provedená dechová zkouška na alkohol u strojvedoucího vlaku byla negativní. „Hasiči pak vrak vozidla z místa odtáhli, “ doplňuje mluvčí Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje Vendula Matějů.

Protože šlo o mimořádnou událost, byla na více než dvě hodiny železniční trať uzavřena. Škaredá středa nepřinesla  jen jednu nehodu na železničním přejezdu v jižních Čechách.
Již ráno se u obce Radošovice na Strakonicku střetl dodávkový vůz s projíždějícím nákladním vlakem.

Nehody stále častější

Při nehodě se naštěstí nikdo nezranil. O čtrnáct hodin později však dopadla srážka jiného renaultu s vlakem tragicky. „Na Českobudějovicku se letos stalo na železničních přejezdech pět dopravních nehod,“ dodává k problému českobudějovická policejní mluvčí Regina Tupá.
Počet nehod v Jihočeském kraji překročil již dvě desítky.

K nejrizikovějším patří železniční přejezdy na Táborsku i když nehodovost v ostatních okresech je také poměrně častá.  Radary budou chytat zloděje. PODÍVEJTE SE
8.11.2007 16:30

PRAHA - FLASHOVÁ GRAFIKA - Krást auta v hlavním městě bude od příštího roku těžší. Radary a kamerové systémy se propojí s evidencí odcizených vozidel a projet pod nimi bude znamenat, že se to za pár vteřin dozví i policejní hlídka. Ta se ihned může vydat stíhat podezřelé vozidlo.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Praha investovala do systému desítky milionů korun. Vyšli jsme vstříc požadavkům odborníků z Policie ČR, protože metropoli dlouhodobě sužují zloději aut,“ řekl náměstek primátora Rudolf Blažek.

Policisté si rovněž slibují zlepšení situace. „Potenciální pachatele to bude odrazovat a zloděje aut to pomůže vypátrat a chytit. Policie získá informace, které pomohou ve vyšetřování krádeží aut a pojistných podvodů,“ přivítal připravovanou novinku šéf detektivů vyšetřujících tuto trestnou činnost Pavel Just z policejního obvodu Praha I.

„Využití kamer vychází ze zahraničních zkušeností, kde se tento model velmi osvědčil, počet trestných činů tohoto druhu se tam razantně snížil,“ uvedl náměstek ředitele městské policie Ludvík Klema. „Jedná se o řešení jednoho z nejpalčivějších bezpečnostních problémů metropole a připravovaný systém ho pomůže omezit.“

Zkuste si ve flashové animaci, jak bude fungovat nový systém on - line radarů - v článku Deníku

Už za pár týdnů se radarů měřících rychlost nebudou bát pouze řidiči, kteří zapomněli ubrat plyn, ale i zloději automobilů. Po dohodě policie a vedení pražské radnice se na přelomu roku propojí úsekové měřiče (radary) a vybrané kamery městského kamerového systému s evidencí odcizených vozidel.
Stopa dovede hlídku k cíli

Policie si od systému slibuje, že bude mít po ukradených vozidlech alespoň nějakou stopu, která ji dovede k zadržení pachatelů. „Proto jsme kývli na on line propojení úsekových měřičů. Během několika vteřin bude policie vědět, že místem projelo odcizené vozidlo a ihned tam vyšle hlídku. První v pořadí přístupu k informacím bude republiková policie, v druhém sledu následuje i policie městská – pokud bude blíž místa průjezdu podezřelého vozu, budou na místo vysláni strážníci. Důležitá je rychlost dopadení pachatelů,“ řekl Deníku náměstek pražského primátora Rudolf Blažek.
Druhá kamera vyfotí zloděje

Úsekové měřiče jsou vždy dva. První zaznamená státní poznávací značku a vyhodnotí, zda se jedná o kradené auto. Druhá kamera o několik set metrů dál ve směru jízdy v době průjezdu sledovaného vozu už „ví“, jestli jde o odcizené auto. V tom případě jej vyfotí včetně řidiče a informace je díky on line propojení okamžitě dostupná v policejním informačním systému. Operační důstojník se dozví, že daným místem projel ukradený automobil téměř ve stejnou chvíli, kdy se vozidlo přiblížilo pod radar. Policista tedy může na místo vyslat hlídku, která je vybavena informacemi, o jaký vůz se jedná, jaká je jeho registrační značka, typ a barva. Šance dostihnout pachatele tak stoupá.

Systém zatím uměl vyfotit miliony „espézetek“, ale nedokázal rozpoznat, zda jde o kradená auta. Radary zatím pouze měří rychlost projíždějících vozidel. „Hlavní město do propojení investuje třicet až čtyřicet milionů korun,“ vyčíslil investici náměstek Blažek.

Desítky odcizených aut denně v hlavním městě svědčí i o tom, že metropole je zatím pro zloděje aut rájem. Anonymita velkoměsta a malé riziko dopadení zatím nechává pachatele v klidu. „Určitě to bude významná pomoc. To, že Praha takhle velkoryse rozšířila možnosti kamer a radarů a bude možné monitorovat odcizená vozidla, bude mít minimálně odstrašující efekt. Při pátrání nám samozřejmě pomůžou všechny informace, kterých se v případě kradených aut zoufale nedostává,“ přivítal novinku detektiv Pavel Just.
- ROZHOVOR -
Nenechavci se metropoli vyhnou

Zeptali jsme se kriminalisty Pavla Justa, šéfa oddělení detektivů, kteří vyšetřují trestné činy spojené s automobily, zda bude novinka v boji s touto trestnou činností opravdu užitečná.

Pomůže nový systém v boji proti zlodějům aut?

Jednoznačně. Pachatelům to ztíží přejíždění s kradeným autem. Většinou auto odcizí, odstaví a čekají. Pokud se nic neděje, tak se přemístí,kam potřebují. Čím víc jich bude monitorovaných, tím méně možností budou mít a často v síti i uvíznou. Obvzlášť když nevymění značky.

Takže se počet krádeží sníží?

Sníží se počet ukradených aut v Praze, protože zloději odejdou mimo metropoli, kde bude riziko nižší. Ideální by bylo, kdyby byly monitorovány všechny příjezdové komunikace do Prahy.

Nestačí ty, kde bude systém zaveden?

Ne, to jsem neřekl. Je to velkorysá investice, kterou vedení města uvolnilo na rozjezd. Radili jsme se s vedením pražské policejní správy, jaká podoba systému bude efektivní a systém účinný. Nejen v tom, že se chytne konkrétní zloděj. A v čem ještě? Bude mít nezastupitelný odstrašující efekt, potenciální pachatelé si radši rozmyslí, jestli se nechají někde vyfotit. Neocenitelné budou především informace, které díky systému získáme. Nejde jen o krádeže Hromadná nehoda na D1: osm automobilů v sobě
8.11.2007 11:10

Dopravní policie musela dnes již dvakrát vyjížděla na stejný úsek dálnice D1 – 15. kilometr směrem na Prahu. Zatímco při první nehodě se srazila dvě auta, druhá nehoda byla vážnější. Do srážky se připletlo osm automobilů a dálnice byla dlouhou dobu neprůjezdná. Nyní už je otevřen levý a prostřední jízdní pruh.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Dálnice D1 na 15. kilometru ve směru na Prahu byla dnes ráno a dopoledne dvě hodiny neprůjezdná kvůli hromadné nehodě osmi vozidel. V současné době byl zprovozněn levý a prostřední jízdní pruh, v pravém pruhu čekají na odtažení dvě vozidla, informoval policista z mirošovického dálničního oddělení.

Patnáctý kilometr dálnice D1 je snad prokletý. Policisté totiž už v časných ranních hodinách vyjížděli na stejné místo k první dopravní nehodě, kdy se srazila dvě osobní auta. Na místě byli ošetřeni dva zranění muži s pohmožděnými hrudníky a oděrkami.

Následná hromadná nehoda si naštěstí také nevyžádala lidské životy. Záchranáři ošetřili dvě lehce zraněné ženy, přičemž jedna z nich byla s otřesem mozku převezena na chirurgickou ambulanci nemocnice v Říčanech. Před místem nehody se vytvořila kolona dlouhá až pět kilometrů. "Pomalu se to rozjíždí, nějakou chvíli ale ještě potrvá, než se provoz obnoví v plném rozsahu," dodal policista. Nehodovost roste, politici místo řešení hledají výmluvy
8.11.2007 9:16

ČR - Mýtné brány by mohly měřit i rychlost. Politici se ale bojí zásahů do soukromí.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Na tuzemských dálnicích a silnicích první třídy možná zbytečně umírají lidé. Dopravní experti upozornili na fakt, že ačkoliv podél komunikací stojí téměř 180 mýtných bran, chybí na nich rychlostní radary. Přitom jen za letošní půlrok proti loňsku vzrostl počet usmrcených osob na dálnicích o 57 procent a vysoká rychlost je jednou z nejčastějších příčin kolizí.

„Z hlediska bezpečnosti by radary na mýtných bránách neměly chybu. Pokud by to měření neprováděla soukromá firma, nemusel by být ani problém s osobními údaji, na což narazili například v Rakousku,“ řekl Deníku dopravní expert Stanislav Huml. „Spolu s poslanci pracujeme na návrhu, aby se elektronicky zjištěné přestupky řešily rovnou a nezjišťovalo se jako dosud, kdo řídil. Kdyby tyto dvě věci zapadly do sebe, tak tu můžeme mít do dvou let nehodovost na padesáti procentech,“ dodal Huml.

Umístění radarů by podle dodavatelské firmy Kapsch nebylo složité, uvedl mluvčí firmy David Šimoník.
Všude samé foto

Proč tedy radary na mýtných branách nefungují?

Úředníci se vymlouvají na chybějící legislativu, radary ovšem naráží i na odpor některých politiků. „Členové vlády, jako je pan ministr Langer či Říman, se obávají přílišného zásahu do soukromí lidí, všudypřítomné fotící radary na silnicích by byly trochu jako Big Brother,“ řekl Deníku odborník na mýtný sytém, který si nepřál být jmenován.

K radarům se staví rezervovaně i ministerstvo dopravy. Do budoucna je sice nevylučuje, raději by ale místo nich vidělo digitální dopravní značky, kterými se mění rychlost podle aktuálních podmínek.

„Radary na bránách nejsou i proto, že by nyní přestupky musela řešit místně příslušná oddělení policie, což by zejména ta malá někde u dálnice mohlo velmi zatížit,“ řekl Deníku ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS).

Zahlceny celou agendou by navíc byly i obce v okolí mýtných bran, do jejichž kompetence by přestupky ze správního řízení spadaly.

„To je bohužel dáno i naším bodovým systémem.V cizině nevyřizují přestupky jednotlivé obce, ale existuje jeden jediný úřad, který to řeší. To omezuje možné administrativní problémy,“ uzavírá Jaroslav Hořín z Centra dopravní prevence.Aby zabránil střetu, naboural do skály
7.11.2007 15:11

RAKOVNICKO - Pouze dvě lehké dopravní nehody, které se obešly bez zranění osob, se staly na silnicích rakovnického okresu.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Celková materiální škoda obou nehod se vyšplhala na sto patnáct tisíc korun,“ nechal se slyšet vedoucí rakovnického dopravního inspektorátu Ladislav Rác.
K první nehodě došlo ve 12.15 hodin v Plzeňské ulici v Rakovníku. „Čtyřiapadesátiletý řidič za volantem vozu mercedes jel Plzeňskou ulicí ve směru na Pavlíkov. U přechodu pro chodce před viaduktem zastavil  a dával přednost přecházejícím osobám. Na to však pozdě zareagoval za ním jedoucí třiapadesátiletý muž v Opelu Astra a zezadu do něj lehce narazil. „Dechová zkouška u řidičů neprokázala požití alkoholu,“ sdělil Rác. Na vozidle mercedes vznikla škoda 25 tisíc korun a na opelu 10 tisíc korun.

Druhá nehoda se stala v pozdních večerních hodinách v katastru Zbečna. Čtyřiatřicetiletý Kladeňák jel ve čtvrt na deset večer ve Fordu Galaxy po komunikaci od Zbečna na Křivoklát. Při projíždění pravotočivou zatáčkou proti němu vyjelo dosud neznámé vozidlo. Podle výpovědi řidiče jel automobil v protisměru, na to on zareagoval uhýbacím manévrem a jak se snažil zabránit střetu, tak na boural do skály po pravé straně vozovky. Řidič ve vozidle, které tuto patálii způsobilo, pokračoval v cestě, aniž by zastavil. Ford byl nárazem poškozen za 80 tisíc korun. U řidiče byla zkouška na alkohol negativní.Stavba předražené dálnice D8 začala
6.11.2007 15:00

ÚSTECKÝ KRAJ - Poslední úsek dálnice D8, 16,4 kilometry dlouhý úsek přes Chráněnou krajinou oblast České středohoří se včera oficiálně začal stavět. Dokončen by měl být v roce 2010. Původní plány na dončení přitom počítaly s lety 1996 až 2000.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Slavnostní zahájení stavby má ale trpkou příchuť – dálnice má několik let zpoždění. Kvůli chybějícímu úseku v Ústeckém kraji v posledních měsících kolabuje doprava. Neustálé oddalování stavby navíc dálnici několikanásobně prodražilo. Stavba poslední části vyjde na zhruba deset deset miliard korun. V roce 1998 byla přitom cena úseku odhadována na 5,6 miliard korun.

Během let, kdy stavbu svými protesty blokovaly ekologická sdružení a organizace, se její cena téměř zdvojnásobila. Ekologové zdržovali i stavbu 22,4 km dlouhého úseku z Ústí nad Labem do Německa – a dálnice se tak podražila o miliardu korun. Nejvyšší kontrolní úřad před několika týdny uvedl, že oba tyto úseky D8 jsou kvůli průtahům předražené téměř o 50 procent. „V celé řadě případů nesmyslné požadavky ze strany ekologů celou stavbu protáhly o několik let a podražily o miliardy korun,“ připouští i Alfred Brunclík, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic.

Jenže všechny spory kolem dálnice ještě nejsou u konce. Soudy totiž stále projednávají čtyři žaloby Dětí Země. Dvě Městský soud v Praze. Kasační žaloby Nejvyšší správní soud v Brně. Podle právní analýzy zvažuje občanské sdružení, že podá další žaloby na stavební povolení na tunel Prackovice.

Předsedu Dětí Země Miroslava Patrika proto včerejší zahájení stavby překvapilo. „Poslední úsek dálnice D8 se začal stavět na základě dvou stavebních povolení. Pět investorovi stále chybí,“ prohlásil Patrik s  tím, že tak znovu hrozí zastavení stavby posledního úseku dálnice.

Stavba D8 přes České středohoří je svým způsobem unikátní. Chystá se tu vybudování tří mimoúrovňových křižovatek a dvou tunelů – Prackovice, o délce 270 metrů a Radejčín o délce 620 metrů. Řidiči na úseku přejedou přes 29 mostů; z toho jsou největší Vchynice, Opráno a Dobkovičky. „V českých podmínkách je technické řešení tahu D8 unikát. Obdobný průchod dálnice jako v případě Krušných hor a Českého středohoří zatím v Česku nemáme,“ dodal Brunclík. 
Dráhy tvrdí, že zlevňují. Pravdou je ale opak
5.11.2007 10:01

ČR - Chcete cestovat i nadále levně? Musíte si koupit za šest stovek In–kartu!

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Státem vlastněné České dráhy se už  naučily chovat jako soukromý podnik.

Otázkou je, zda i v kvalitě služeb cestujícím, určitě však v sebevychvalování v reklamě, sestavování jízdného a „dělání se hezkými“.

Když před týdnem dráhy představily nové ceníky platné od prosincové změny jízdního řádu, vysvětlovaly je jako výhodné pro většinu lidí. „Pro většinu našich zákazníků je to změna k lepšímu, určitá část zákazníků si zachová status quo, část zaplatí mírně více,“ tvrdila Luďka Hnulíková z odboru osobní dopravy. A údajné nižší ceny jízdného dráhy dokumentovaly na vybraných příkladech: Cestující utratí méně například při cestování špičkovými a drahými vlaky, výhodnější bude i žákovské jízdné, několik speciálních slev a cesta se psem.

Jenže většina Východočechů na speciální slevy nedosáhne, do práce s sebou psy nevozí a nejezdí pendolinem či EC a IC vlaky, nýbrž obyčejnými rychlíky a osobními vlaky. A pravda je taková, že pro ně se  cestování naopak zdraží. Týká se to především zákaznického jízdného, nejrozšířenějšího druhu přepravy. Doposud bylo oproti obyčejnému jízdnému zvýhodněné zhruba o 30 procent. Nyní to bude již jen 25 procent.

V součtu to přitom nejsou malé částky. Například 33 kilometrů ze Slatiňan do Hradce Králové dnes stojí při použití rozšířeného zákaznického jízdného (In-karta) 32 korun. Od prosince to bude již 35 korun. Na delších trasách je u obyčejných rychlíků a osobních vlaků nárůst cen ještě výraznější, jde do desítek korun.

Krušné časy čekají především ty, kteří vlakem jezdí do práce tam i zpátky a místo In-karty používali zlevněné zpáteční jízdné. Teď jim nezbyde, než si za 600 korun In-kartu pořídit. Zpáteční sleva už totiž bude oproti obyčejnému jízdnému pouze desetiprocentní.
Zatímco nyní vyjde například trasa Pardubice – Hradec Králové a zpět na 45 korun, od prosince to bude bez In-karty 59 korun.  Jedinou útěchou může být snad jen skutečnost, že In-karta platí tři roky.

 

 
 

 
Vl(a)k se nažere a koza zůstane celá
 

 Zdražení  jízdného tak, aby si České dráhy nenaštvaly cestující, to není počítání housek na krámě, nýbrž složitá politika. Taktiku, jakou to dráhy nyní udělaly, vysvětluje jejich interní materiál, který se Deníku podařilo získat.

Text objasňuje, proč dráhy po letech upouští od pásmových tarifů, kdy jízdné bylo stejné až pro 50kilometrový úsek. Od prosince bude jízdné počítáno přesně po kilometrech. Má to být spravedlivější.

„Na první pohled je dojem, že cena neroste. Pokles a růst ceny různě v jednotlivých pásmech zajišťují při komunikaci mezi zákazníky nejednotnost názoru na úpravu (jeden zaplatí víc, druhý méně),“ píše se v prezentaci o základním, obyčejném jízdném.

To se sice celkově také zvýší, ale oproti jiným tarifům jen minimálně. Proč? To dráhy vysvětlují o pár řádků níž:
„Málo muziky, hodně peněz,“ zní název kapitoly. „Obyčejné jízdné používá pět procent cestujících, cena tedy ovlivňuje tržby minimálně. Obyčejné jízdné ale používá 95 procent novinářů, cena tak ovlivňuje veřejné mínění maximálně,“ píše se v materiálu.

Ostatně, v odhadu novinářů se dráhy nepletly. Když nové tarify před týdnem zveřejnily, mnohá média opravdu jednoduše opsala tvrzení drah, že zlevňují.

Dráhy se také poučily z dřívějších chyb, když zdražovaly jízdné plošně všem. Nové tarify jsou složitější a umožňují lidem použít více slev a věrnostních karet najednou.
Výrazně se například zvedají ceny zpátečních jízdenek, které využívá 30 procent cestujících, traťových jízdenek (20 procent cestujících) a kilometrických bank. A dráhy, aby si udržely zákazníky a motivovaly je k ještě častějšímu cestování vlakem, nabádají: kupte si In-kartu za 600 korun, a zdražení pocítíte u těchto jízdenek jen minimální.

„Snažíme se zvýhodnit především držitele  In-karty/Rail plus a prohlubovat tento věrnostní systém. Výhody, které zákaznické karty poskytují, může zákazník po změně tarifu využít i u produktů, kde to zatím nebylo možné,“ dodal mluvčí Českých drah Radek Joklík.Noční jízda lesem skončila tragicky
5.11.2007 10:00

Trutnov – Touha po adrenalinu se stala osudnou mladým lidem, kteří se v noci ze soboty na neděli vydali na divokou jízdu lesem na motocyklové čtyřkolce. Nebezpečný hazard zaplatil jeden z nich životem, druhý byl s těžkými zraněními přepraven do nemocnice.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	
Záchranářům byla čtyřicet minut po půlnoci nahlášena dopravní nehoda v katastru obce Jívka na Trutnovsku. „Osádka čtyřkolky havarovala v těžko přístupném terénu na louce za obcí. Při nehodě byla jedna osoba usmrcena, druhou převezla záchranná služba do nemocnice,“ uvedl operační důstojník trutnovských hasičů Augustin Kraus.
 
Příčinu nehody nyní vyšetřují policisté. Zda při tragédii sehrál svoji roli také alkohol bude jasné, až po zdravotní pitvě zemřelého motocyklisty.
 
Podle lesníků jsou divoké jízdy majitelů takzvaných čtyřkolek prakticky každodenním problémem, proti němuž se obtížně bojuje. „Divím se, že ještě nedošlo k mnohem větší tragédii. To, co se nyní v lesích díky fandům těchto strojů děje, je nejen ničení přírody, ale i nebezpečné hazardování se životy návštěvníků lesa,“ uvedl jeden z lesníků, který chtěl zůstat v anonymitě. Výměna řidičáků v Praze: pokuty nebudou
5.11.2007 7:26

PRAHA - Magistrát musí do konce roku vystavit nové doklady ještě 150 000 pražských řidičů. A to nejsou úředníci schopni stihnout.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Pokud si řidiči nestihnou vyměnit doklady do konce roku, podle vyhlášky jim v případě, že budou řídit vozidlo s propadlým dokladem, hrozí pokuta až třicet tisíc korun. Pražané se ale nemusejí bát. Pokud ovšem budou jezdit jen po Praze.

„V Praze pokuty dávat nebudeme,“ prozradil Deníku dobrou zprávu Josef Mihalík, šéf odboru dopravně správních agend, který se v hlavním městě o výměnu řidičáků stará.

Jak je to možné?

Vyměnit staré jízdní doklady za nové totiž není pražský magistrát schopen do konce tohoto roku stihnout. Jenom v metropoli si řidičské průkazy ještě nevyměnilo zhruba sto padesát tisíc lidí.

„Je jasné, že se nepodaří vydat sto padesát tisíc nových řidičáků,“ uvedl Mihalík. Zahlcené agendě magistrátu by mohla pomoci úprava, kterou navrhuje ministerstvo vnitra spolu s ministerstvem dopravy.

Výměna by se podle něj řešila korespondenční formou.

Ministerský návrh plánuje, že by vnitro zaslalo řidičům, kterým končí platnost dokladů, formulář, ve kterém by byly vyplněné údaje, řidič by je podepsal, nechal podpis ověřit a poslal zpět. Úřad by pak vystavil nový průkaz.

Podle Mihalíka má ale novinka spoustu legislativních problémů. „Úředník neuvidí platný řidičský průkaz, nebude moci porovnat, zda fotografie na dokladu patří skutečně majiteli řidičského průkazu, protože ten na úřad nebude muset přijít,“ vyjmenoval úskalí zamýšleného návrhu Mihalík.

Podle něj bude muset ministerstvo dopravy vydat pokyn, kterým zároveň na sebe vezme odpovědnost za možné nesrovnalosti. „Návrh je určitě dobrý, obecním, městským úřadům a řidičům by pomohl, ale musejí se v něm vychytat chyby. Zpracovávat ho na poslední chvíli před koncem roku je pozdě,“ domnívá se Mihalík.

O tom, zda si budou moci řidiči požádat o vystavení dokladů poštou, rozhodne se v pondělí na jednání zástupců ministerstev a měst a obcí. Na magistrátu denně vyřídí tisícovku žádostí o výměnu řidičského průkazu. Od 19. října je v Praze možné zažádat o výměnu řidičského průkazu i v pátek a v sobotu.

„Průměrné čekací doby byly minulý pátek 30 a v sobotu 40 minut. V pátek úředníci vyřídili šest set žádostí a v sobotu osm set,“ sdělil Deníku aktuální údaje Jiří Wolf, mluvčí magistrátu. Podle něj zájem o víkendové výměny dokladů neustále stoupá.Na silnici ležel mrtvý muž. Srazilo ho auto?
4.11.2007 12:05

KLATOVY - Smrt přímo uprostřed obce stihla v sobotu večer dvaapadesátiletého muže, který byl nalezen mrtvý na silnici v Ježovech.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Kromě policistů na místě zasahovali i klatovští profesionální hasiči.

„Jak k úmrtí došlo, zatím vyšetřuje policie. Není ale vyloučeno, že mohlo muže srazit auto,“ uvedl mluvčí Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje František Vaško.

Mnohem šťastnější konec měl sobotní výjezd sušické profesionální jednotky. V tamní Kaštanové ulici uvízly dvě osoby s dítětem ve výtahu.

„Hasičům se podařilo dostat kabinu do nejbližšího patra a lidi vysvobodili,“ řekli včera profesionální hasiči z Klatov.Pozor zvěř!
4.11.2007 2:26

DOMAŽLICKO - Desítky milionů korun a stovky kusů uhynulých zvířat. Taková je každoroční bilance dopravních nehod způsobených lesní zvěří. Podzim je pro řidiče i zvířata odobí obzvlášť nebezpečné. Jen v uplynulém týdnu způsobila zvěř na Domažlicku dvě nehody.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„V úterý po sedmé večer vběhlo divoké prase náhle do cesty řidiči fordu mezi Semněvicemi a křižovatkou na Horšovský Týn,“ uvedla Vladislava Čejková z domažlické Policie ČR s tím, že ve středu před půl třetí ráno došlo k dalšímu střetu se zvěří. „Mezi Bělou nad Radbuzou a Železnou skočila před VW Transporter srna.“ Na vozidlech zůstala škoda v řádech tisíců korun, zvířata ale obvykle srážku nepřežijí. „Pokud zvěř po střetu odběhne, neznamená to, že přežije. Většinou uhyne na vnitřní zranění někde poblíž,“ vysvětlil Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.

Myslivci na řidiče apelují, aby jezdili ohleduplně i pro své bezpečí. „Pozor je třeba dávat zvláště v lesních úsecích a na rozhraní pole a lesa. Srnčí zvěř žije od října do března v tlupách, a proto přechází silnici hned několik kusů za sebou. Musíte počítat s tím, že i když vidíte jednu srnku zacházet mimo silnici, může na ni vstoupit další,“ uvedl Šilha s tím, že zvěř je v noci oslněna dálkovými světly.

V kritické situaci je třeba zachovat klid, nešlapat prudce na brzdu a spojku, tak se vozidlo stane neovladatelným. Pedál brzdy musíte včas povolit a teprve potom se srážce vyhnout. Když už jí nezabráníte, je třeba srážku nahlásit podle zákona č. 449/2001 nejbližšímu mysliveckému sdružení či Policii ČR. Mrtvé zvíře si nemůžete nechat.Při srážce dvou felicí se zranilo šest lidí
3.11.2007 18:33

VÁPENNÁ - Prudký náraz, řinčení plechů, rozbitého skla a pak už jen nářek zraněných se v pátek v sedm hodin ráno rozléhal Vápennou na Jesenicku. Auto s pěti studenty mířícími do školy v Horních Heřmanicích narazilo čelně se do Škody Felicie.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Pasažéři z obou aut skončili v péči lékařů. Třicetiletého muže museli záchranáři s těžkými zraněními přepravit vrtulníkem do Olomouce. Záchranáři měli kvůli srážce vozidel plné ruce práce. Na místě zasahovaly čtyři vozy.

Osmnáctiletá řidička skončila s lehkým zraněním v nemocnici. Jejího stejně starého spolujezdce odvezla sanitka pro jistotu na pozorování. Další dva kluci a dívka si z havárie odnesli lehčí a středně těžká zranění v podobě pohmožděných žeber, rukou, otřesu mozku a zlomené klíční kosti.

Posádka druhého havarovaného vozu dopadla hůře, i když devětačtyřicetiletý řidič vyvázl bez zranění. Jeho třicetiletý kamarád takové štěstí neměl.

„Muž měl vážné poranění břicha a hrudníku. Kritický stav si vyžádal letecký transport do Fakultní nemocnice v Olomouci,“ řekl šéf krajské záchranky Ivo Mareš.

Kvůli mlze, která ležela nad celým regionem, ale vrtulník na místě nehody nemohl přistát a sanitka musela muže přepravit do Jindřichova, kde si jej už převzal záchranářský vrtulník.

„Muž se k nám dostal v kritickém stavu. Už je ale stabilizovaný, nicméně je stále ve vážném stavu na oddělení intenzivní péče oboru chirurgie,“ uvedl mluvčí Fakultní nemocnice v Olomouci Egon Havrlant.

Třetí z posádky bude na nehodu také dlouho vzpomínat.

„I v tomto případě šlo o vážné zranění, a to zlomeninu stehenní kosti,“ uvedl Mareš.

Jednou z příčin havárie může být podle policistů mokrá vozovka a mlha.

„Osmnáctiletá řidička po projetí pravotočivou zatáčkou najela mimo vozovku. Narazila do betonové podezdívky. Odtud se auto vymrštilo do protisměru a narazilo do dalšího vozu,“ popsala nehodu mluvčí jesenické policie Tereza Neubauerová.

Příčiny nehody jsou prozatím v šetření policie. Na Jesenicku je to v krátké době už druhá vážná nehoda mladých lidí.

Před měsícem při nejtragičtější havárii, ke které kdy došlo na silnicích Jesenicka, mezi Písečnou a Supíkovicemi vyhasly životy čtyř mladých lidí. Další dva pasažéři se těžce zranili. 

Čtěte související:

Rodiny oplakávají oběti nehody šesti mladých lidí

Při nehodě na Jesenicku zahynuli čtyři mladí lidé
Mladí muži bourají častěji. Nemají praxi
3.11.2007 18:03

BRNO – Dopravci shánějí řidiče, kteří jsou nedostatkové zboží. Zaměstnávají proto i mladíky bez zkušeností s řízením kamionu.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

V řidičském průkaze jim sotva oschla tiskařská barva. Za volant kamionů se hrnou hlava nehlava. Dopravci na jihu Moravy je berou všemi deseti. Řeč je o dvacetiletých mladících. Zaměstnavatelé přitom zapomínají, že nezkušený řidič je za volantem auta, které táhne desítky tun nákladu, neřízenou střelou.

„Statistiky jsou neúprosné. Řidiči ve věku mezi dvaceti až pětadvaceti lety zavinili na silnicích jihu Moravy více než čtyři a půl tisíce nehod,“ řekl šéf jihomoravské dopravní policie Leoš Tržil. Mnoho šoférů řídilo nákladní auto nebo kamion s mnohatunovým návěsem. „Mladí řidiči nemají zkušenost. Sotva složí zkoušku v autoškole, dopravce je často posadí do nákladního auta, aniž by předtím zjistil, zda má mladý zaměstnanec praxi,“ zdůvodnil Tržil jeden z důvodů vážných a někdy i tragických nehod.

Čítankovým příkladem je tragická nehoda na nejfrekventovanější dopravní tepně – dálnici D1. Dvaadvacetiletý mladík jel před více než půl rokem s návěsem ve směru na Prahu. Byla to jeho první jízda. Těsně u hranic Jihomoravského kraje – u Velké Bíteše – náhle přestal ovládat kamion a narazil do mostního pilíře. Kabina začala hořet a mladý muž našel v plamenech smrt.

Řidičů z povolání je akutní nedostatek. Podle údajů Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia jich v Česku chybí téměř dvacet tisíc. Dopravci proto berou vše, co má ruce a nohy. „Řidič, který nemá jedenadvacet let, nesmí do zahraničí. Zákony jsou tam daleko přísnější. Řidiči tam například absolvují bezmála třísethodinové školení, jež trvá čtvrt roku,“ řekl mluvčí Česmadu Bohemia Martin Felix.

Soukromí dopravci se brání. Nejsou lidi a my jsme rádi, že mají mladí o práci zájem, říkají svorně. „Praxi po řidičích nevyžadujeme. Stačí, když mají řidičský průkaz, který jim dovoluje řídit vůz patřičné skupiny,“ shrnul nábor šoférů Zdenek Bartl z brněnské firmy Lechner CZ. Ta přijímá řidiče pro mezinárodní kamionovou dopravu. Protože má společnost nové vozy Volvo, za volant nováčka samotného nepustí. „Jezdí zhruba měsíc jako závozníci. Pokud jim to nejde, končí,“ dodal Bartl.

Muže, kteří se ještě ani nezačali pořádně holit, vede k náročnému zaměstnání poměrně slušný výdělek. „Jezdím už tři roky. Dal jsem se na to hned po škole, i když mě šoféřina bavila první půlrok,“ řekl třiadvacetiletý Michal Faško z Kouřimi. Pendluje mezi Českem a Řeckem. „Z domu jsem odjel do Řecka minulé úterý. Jedu ještě do Polska, takže se k rodičům vrátím až příští týden. Na cestách jsem tedy čtrnáct dní,“ pokrčil Faško rameny.

S kamionem křižuje východní Evropu také dvaadvacetiletý Jan Buchta ze Zásmuk. „Vystřídal jsem čtyři zaměstnání. Dělal jsem ve fabrice u pásu, skladníka, obchodního zástupce. Nakonec jsem ve dvaceti letech skončil jako řidič kamionu,“ řekl mladý šofér. S prací prý co nevidět sekne. „Pojedu makat do ciziny. Jsou tam ještě lepší peníze,“ plánuje Buchta budoucnost coby řidič nákladního auta.Tragédie: tři lidé nepřežili srážku auta s rychlíkem
2.11.2007 20:06

MĚLNÍK - /AKTUALIZOVÁNO/ Srážka vlaku a osobního vozidla Škoda Octavia na železničním přejezdu poblíž Liběchova na Mělnicku skončila včera před 18. hodinou tragicky. Tři lidé havárii nepřežili.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„V autě zemřeli muž (ročník 1976) a dvě ženy (ročník 1986 a 1962). Vozidlo vjelo na nechráněný přejezd. Co bylo příčinou havárie, se zatím vyšetřuje,“ řekla Deníku mluvčí středočeské policejní správy Soňa Budská.
 
Podle hasičů byla havárie nahlášena v 17.50 hodin. „Na místo vyjely jednotky hasičů z Mělníka a Českých drah z Prahy," uvedli hasiči. Nehoda na několik hodin zablokovala dopravu na železniční trati mezi Ústím nad Labem a Kolínem.
 
Na místo vyjížděl sanitní vůz mělnické rychlé lékařské pomoci. „Lékař hned po příjezdu konstatoval smrt posádky vozidla. Řidič pravděpodobně přehlédl výstražná znamení na přejezdu a vjel do cesty vlaku,“ uvedla mluvčí středočeské záchranné služby Tereza Janečková. Podle slov zasahujícího lékaře byl osobní vůz nalezen cca. 50 metrů od místa srážky. Z vlaku nebyl nikdo zraněn.
 Obchvat Olomouce je otevřen, rondel zatím stačí
2.11.2007 15:42

OLOMOUC - Řidiči a obyvatelé Olomouce se dočkali první části západního obchvatu, který má odvést z krajského města automobily mířící na Mohelnici od Brna a Ostravy a zpět.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

První část západního obchvatu Olomouce mezi Křelovem a Slavonínem se budovala tři roky a Ředitelství silnic a dálnic přišla na více než miliardu korun. Konečná podoba druhé části obchvatu je kvůli minulým sporům s vedením obce Křelov stále nejasná.

Zprovozněná varianta, která ústí do kruhového objezdu poblíž hypermarketu Globus, je tak zatím pouze provizorní. „Podstatné je, že otevřením této části obchvatu se konečně propojila cesta pro transitní přepravu mezi Brnem a Mohelnicí. Odklonění provozu z tohoto směru by mělo podstatně zlepšit situaci v dopravou zatíženém centru města,“ uvedl Martin Novotný, primátor města Olomouce.

Na vybudování západního obchvatu dlouhé roky čekali obyvatelé Foersterovy ulice. Denně jí totiž projede přes třicet tisíc aut a statistiky tuto ulici uvádějí jako jednu z nejvíce zatížených v republice.

„Na křižovatce Foersterovy a třídy Míru žiji pětačtyřicet let a posledních deset byla zátěž  horší a horší. Dům se chvěl a v létě jsem nemohla otevřít okno, protože přes hluk z aut nebylo slyšet vlastního slova,“ popisovala situaci obyvatelka Helena Vaculová.

Primátor města před slavnostním otevřením přiznal, že právě situace na Foersterově ulici ukáže úspěšnost celého záměru. „Bude to taková laboratoř, kterou budeme pozorně sledovat a dále vyhodnocovat dopady na provoz v Olomouci,“ dodal Novotný.

Výstavba druhé etapy, která odstraní provizorní propojení u hypermarketu Globus a kompletně dokončí obchvat Olomouce, se stále odkládá. Nynější vedení obce Křelov v čele se starostou ale zamýšlí obnovit diskusi s projektanty a investory.

Variantu, při níž severní část obchvatu ústí u Břuchotína a kterou Křelovští původně prosazovali, nepovažuje starosta za tak ideální, aby vedení obce kvůli tomu blokovalo důležitou stavbu.

„Kratší varianta by navíc ušetřila peníze, které by mohly být investovány například do opravy silnic v našem okolí. To je ale teprve otázka dalších jednání,“ vysvětlil starosta Křelova Jiří Spurný (nez.).

V současné době provádí Ředitelství silnic a dálnic geotechnický průzkum v oblasti, kde by měla vést právě druhá část obchvatu. Po jejím ukončení bude zadána dokumentace pro územní rozhodnutí. Samotné zahájení se předpokládá až po roce 2010.
Policie zvýší počet hlídek kvůli svátečním řidičům
2.11.2007 6:00

PRAHA - Provoz na tuzemských komunikacích čeká po roce nápor svátečních řidičů. Den památky zesnulých přivede v pátek a o víkendu na silnice velké množství starších a méně zkušenějších řidičů, policie proto posílí svoje hlídky.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Mimo běžný dohled je na víkend naplánováno prozatím 23 dopravně bezpečnostních akcí převážně okresního charakteru,“ řekla Deníku mluvčí Policejního prezidia Petra Srnková. Mnoho svátečních řidičů vyrazilo na hroby již minulý víkend, zvýšený provoz ale policisté očekávají i nyní. „Starší řidiči mají pomalejší a zbrklejší reakce a mohou například přehlídnout auto či chodce.    

Na místě je v těchto dnech ještě vyšší obezřetnost než obvykle. Je potřeba dbát hlavně na bezpečné předjíždění a dodržování  vzdálenosti. Na pozoru by měli být ale i chodci, například by neměli automaticky spoléhat na přednost na přechodech,“ doporučuje dopravní expert Robert Šťastný. Policie rovněž vydala upozornění na možné vykrádání automobilů v okolí hřbitovů, řidiči by neměli nechávat v automobilu volně položené věci lákající zloděje. Tuny šumavského zlata zůstanou v zemi
1.11.2007 16:22

KAŠPERSKÉ HORY - Ministr životního prostředí Martin Bursík zamítl žádost společnosti Potamon GTS o povolení průzkumu ložisek zlata na Kašperskohorsku.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Proti tomuto verdiktu není odvolání. Firma, podle níž leží pod Kašperskými Horami na Klatovsku sto tun zlata, se ale nechce vzdát.

Podle mluvčího ministerstva Jakuba Kašpara zdůvodnil Bursík své rozhodnutí mimo jiné tím, že podle Státní surovinové politiky představují ložiska zlata „rezervu pro eventuální využití v budoucnosti“.

„Stát v současné době i blízké budoucnosti nemá zájem na stanovení průzkumného území žádnému subjektu zamýšlejícímu provádět průzkum ložisek zlata na území ČR, neboť za současného stavu nepovažuje těžbu zlata za žádoucí,“ píše ve zdůvodnění Bursík.

Kašpar ve vyjádření pro Deník doplnil, že ministr zohlednil i ochranu přírody, neboť lokalita se nachází v I. a II. zóně Chráněné krajinné oblasti Šumava. Potamon GTS, který se už předtím setkal se zamítavým stanoviskem obce, se nehodlá vzdát ani po negativním rozhodnutí ministra.

„V pětistránkovém rozhodnutí argumentuje mimo jiné těžbou, ale o tu v této fázi vůbec nejde. K ní bychom potřebovali další složitá povolení,“ tvrdí výkonný ředitel společnosti Rudolf Řepík. Dnes Deníku řekl, že firma sice chtěla být transparentní a spolupracovat s ministerstvem i dotčenými obcemi, ale nyní jí nezbývá nic jiného, než podat na ministerstvu žádost o předchozí souhlas se stanovením dobývacího prostoru.

Na Kašperskohorsku se zlato dolovalo od středověku. V letech 1982 až 1992 zde působila Geoindustria a od roku 1994 do 1996 TVX Bohemia důlní. Té však tehdejší ministr životního prostředí odejmul licenci. Společnost TVX s tím nesouhlasí a s českým státem se soudí o tři čtvrtě miliardy korun. Soudní pře dosud ještě není u konce.Autem do Prahy jen za peníze
30.10.2007 19:04

PRAHA - Mýtné by Praha v budoucnu mohla mít dvoje. Zvlášť by se mohlo platit za vjezd na území metropole, zvlášť za cestu do centra. Radní Jiří Janeček je přesvědčen, že oba systémy by mohly fungovat vedle sebe. Vybírat peníze za vjezd do centra navrhuje již několik let primátor Pavel Bém, platit by měli všichni bez rozdílu.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Janeček chce upřednostnit rezidenty. „Je ale otázka, koho za rezidenty považovat. Lidé, kteří bydlí v Újezdě nad Lesy nebo na Zbraslavi jsou také Pražané, ale není důvod, proč by nemuseli za vjezd do centra platit. Navíc je to také problém etický, bohatí si můžou dovolit cokoli, ale chudí ne,“ reagoval pro Deník František Lehovec ze stavební fakulty ČVUT.

Poslanec František Laudát, bývalý šéf dopravního výboru pražského zastupitelstva, návrh nepovažuje za šťastný. „V současné době to je další prostředek, jak rozzuřit lidi. Řidiči nemohou za to, že nejsou dostavěné okruhy,“ uvedl .

Tento nápad podle něj patří do minulého století, nesmírně by zatížil administrativu, musela by se najít nová prodejní místa pro známky. „Systém by byl nepohodlný pro řidiče. Navíc spousta z nich by se snažila město objet, což by jen způsobilo další dopravním kolapsy,“ zdůvodnil Laudát, proč se mu návrh nelíbí. Regulaci vozidel v centru města ale nezavrhuje. „Mýtné bych zavedl ale až po dostavění vnějšího a vnitřního městského okruhu. Kontroloval by ho pochopitelně satelitní systém,“ dodal Laudát.Za čtyři dny dvě smrtelné nehody
30.10.2007 11:00

Hradec Králové – Úsekem smrti se stává silnice z Hradce Králové na Jičín. Během čtyř dnů se zde staly dvě smrtelné nehody. Ta druhá dnes krátce po sedmé hodině ráno.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	
Kamion se za obcí Všestary čelně střetl s osobním automobilem. Jeho řidičce nepomohl ani rychlý přílet vrtulníku. Svým zraněním na místě podlehla.

Zatím není jasné, kdo nehodu zavinil, policisté případ ještě stále vyšetřují. Náraz odhodil osobní vůz mimo silnici. Kamion přejel do protisměru a sjel ze stráně. Jeho řidič utrpěl pouze lehká zranění.

„Museli jsme z kamionu odčerpat přes 300 litrů nafty, protože došlo k poškození nádrže,“ uvedl velitel zásahu Pavel Marschal. Doprava v místě tragédie byla omezena na více jak dvě hodiny.

Prakticky na stejném místě došlo k tragické nehodě před čtyřmi dny. Šestaosmdesátiletý řidič nedal přednost v jízdě a za svoji nepozornost zaplatil životem. Mladíka zabilo u hřbitova auto. Řidič po nehodě zmizel
30.10.2007 10:49

BRNO - Na nehybné tělo upozornili policii lidé, kteří v sobotu ráno projížděli okolo hřbitova v brněnské Líšni. Policisté, kteří nález mrtvoly vyšetřují, uvalili na případ přísné informační embargo.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Mohu jen potvrdit, že se jednalo o tělo sedmnáctiletého muže. Vzhledem k jeho věku a na přání pozůstalých nebudeme do uzavření případu zveřejňovat žádné další informace,“ řekla brněnská policejní mluvčí Andrea Procházková.

Brněnskému Deníku Rovnost se podařilo zjistit, že mladíka s největší pravděpodobností porazilo auto. Řidič tragickou nehodu neoznámil a z místa ujel.

V úseku, kde se kolize odehrála, je kvůli výjezdu ze stavby snížená rychlost na třicet kilometrů v hodině. Obyvatelé okolních domů tvrdí, že nejvyšší povolenou rychlost téměř nikdo nedodržuje. „Když jede auto z kopce od křižovatky na Ochoz, řidiči jedou jako blázni. Šedesátka není nic, někdy se řítí i větší rychlostí,“ zanadával si na piráty silnic Josef Derfl.

Bydlí nedaleko místa sobotní tragédie. Pokud prý mladíka srazilo auto, musel být náraz velmi silný. Tělo totiž podle něj leželo zhruba patnáct metrů od silnice.

Policie po řidiči, který mladíka zajel, nadále pátrá.Primátor "zrušil" služební audi. Body mu ale zůstaly
30.10.2007 10:08

OLOMOUC - Služební audi olomouckého primátora je na odpis. Martin Novotný (ODS) před časem havaroval na dálnici před Brnem na 190. kilometru při návratu ze služební cesty z Prahy.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Peníze získané z prodeje vraku a pojistka poslouží radnici jako záloha na nákup nového vozu – tím by měla být Škoda Superb. Primátor zatím jezdí octavií jednoho z náměstků.

„Byla to v podstatě banální řetězová nehoda. Nikomu se nic nestalo a ani auto nevypadalo po nárazu nijak hrozivě. Jenže vytekl chladič, a tak jsem ho musel nechat odtáhnout,“ komentoval nehodu Novotný. V řetězové srážce byl posledním, kdo boural.

Za nehodu nedostal ani trestný bod. Teprve v servisu v Kožušanech se prý ukázalo, že je poničená náprava a převodovka. „Auto bychom příští rok stejně vyměnili, teď se to jen urychlí,“ dodal Novotný.

Mluvčí radnice Ivan Rašťák uvedl, že služební audi získal magistrát ještě za primátora Martina Tesaříka.

„Bylo to s?nějakou slevou, protože to auto jezdilo na pražském zasedání Mezinárodního měnového fondu. Je sedm let staré. Cena opravy převyšuje zůstatkovou hodnotu, proto bude lepší se ho zbavit. Dokonce už je na něj i kupec,“ řekl Rašťák. Radnice by za vrak měla celkově utržit 260 tisíc korun.

Olomoucký magistrát má k dispozici osmatřicet služebních aut. Kromě dodávky VW Transporter jde většinou o felicie či fabie, v několika případech o octavie.

Kromě primátora, který měl až dosud audi, používá auto cizí výroby jen náměstek Jiří Martinák (ODS), který jezdí šest let starým vozem VW Passat.

O tom, zda bude Novotný skutečně používat Škodu Superb, rozhodne příští rok výběrové řízení.EXKLUZIVNĚ: V porsche zabíjel bývalý starosta!
29.10.2007 17:15

ZLÍNSKO - Jedna žena mrtvá a druhá těžce zraněná. Tak skončila v pátek odpoledne šílená jízda opilého řidiče, který se po obci Lhotka na Zlínsku proháněl se svým Porsche 911.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Jeho auto dostalo smyk a narazilo do dvou kolemjdoucích žen. Mužem, který porsche řídil, je bývalý starosta Tečovic Josef Pospíšil (KDU-ČSL). Na dotaz Deníku to potvrdila zlínská policejní mluvčí Jana Bartíková.

„Devětačtyřicetiletý muž vjel příliš rychle do zatáčky v křižovatce v obci Lhotka. Auto dostalo smyk a vyjelo na chodník. Tam srazilo dvě ženy a zastavilo se až o rodinný dům,“ sdělila Bartíková.

Obě ženy však utrpěly velmi těžké zranění a musely být převezeny do zlínské nemocnice. „O několik hodin později však dvaačtyřicetiletá žena svým zraněním podlehla. Druhá žena má přeražené nohy a podle lékařů se bude léčit asi osm měsíců,“ podotkla mluvčí.

Vyšetřovatelé zjistili, že Porsche 911 nemělo registrační značku a majitel neměl zaplacenou zákonnou pojistku. „Řidič byl evidentně pod vlivem alkoholu, vrávoral, špatně artikuloval a byl z něj silně cítit alkohol. Odmítl dechovou zkoušku, odmítl i písemnou výzvu k lékařskému vyšetření na odběr krve nebo moči,“ konstatovala Bartíková.

Smutné je i to, že muž má od května zakázáno řízení motorových vozidel až do roku 2010. Tento trest mu soud vyměřil za jízdu pod vlivem alkoholu. Policejní vyšetřovatel ho nechal zadržet a převést do cely. Řidiče obvinil z trestného činu ublížení na zdraví, za který hrozí až dvanáctileté vězení.Nádraží? Už nejsou, co bývala...
29.10.2007 12:45

VÝCHODNÍ ČECHY - Železniční stanice v Ostroměři na Jičínsku vyhrála soutěž o nejkrásnější nádraží

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Kde jsou ta špinavá a temná nádraží, kam se člověk pomalu bál přijít, rychle si koupil jízdenku a na vlak počkal radši rovnou na perónu, aby si nezašpinil kalhoty od neudržovaných laviček? A kde jsou proslulé nádražní hospody, kde pivo pod míru bylo normou a čistý půllitr nebývalým úkazem?
 
Poté, co se České dráhy pustily před několika lety do tzv. revitalizace (rozuměj zkulturnění) nádraží, přestává být čekání na vlak pro cestující traumatizujícím zážitkem.
 

Zářným příkladem je nádraží v Ostroměři na Jičínsku (na snímku). To se právě stalo vítězem prvního ročníku soutěže o nejkrásnější nádraží v Česku.

„Je upravené, čisté a s fungujícím zázemím pro cestující, s hospůdkou a přívětivým personálem. Vedle historických hodinových ciferníků zde lidé vidí i moderní informační systém. Nechybějí ani květiny na perónu,“ řekla za pořadatele klání Drahomíra Kolmanová.
Vítěze vybírali vyhlašovatelé soutěže podle nominací veřejnosti. Prvenství Ostroměře je o to cennější, že soutěž spolupořádaly spolky z Plzeňska, ležícího na druhém konci země.
 
Ostroměř leží na frekventované křižovatce tratí z Chlumce nad Cidlinou do Trutnova a z Hradce do Jičína.

Zvláštní ocenění získalo také nádraží ve Smiřicích na Hradecku.
 
Ale ne všude probíhá „revitalizace“ bez stínů minulosti.
 
Například na záchodcích pardubického nádraží visí cedule, kde se dráhy cestujícím omlouvají za jejich špatný stav kvůli probíhající rekonstrukci. Možná by je přitom stačilo jen udržovat v čistotě, jak jsme se (bohužel) přesvědčili při naší nedávné návštěvě.

Čistota toalet i podle hygieniků s úpravami nádraží souviset přece nijak nemusí.


Na střet s bažantem doplatila řidička těžkým zraněním
29.10.2007 12:20

HAŤ - K dopravní nehodě s těžkým zraněním řidičky došlo dnes ráno před sedmou hodinou nedaleko obce Hať na Hlučínsku.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

O pět minut později již byli záchranáři na místě události. Informoval o tom Lukáš Humpl, mluvčí moravskoslezské zdravotnické záchranné služby.

"Nehoda se stala asi kilometr za obcí, v blízkosti bažantnice. Řidička ve věku 34 let se podle svědků patrně snažila vyhnout bažantovi, který se po vozovce pohyboval. Přitom přejela do protisměru a s vozidlem havarovala v hluboké příkopě. Zraněná žena cestovala velmi pravděpodobně nepřipoutaná, zřejmě vzhledem k vysokému stupni těhotenství," uvedl mluvčí s tím, že v době příjezdu záchranné služby byla při vědomí, avšak na okolnosti nehody si nepamatovala.

Řidička utrpěla závažné poranění hlavy, dále zranění horní končetiny a četné podlitiny. Z havarovaného vozu museli postiženou řidičku vyprostit záchranáři spolu s hasiči. Pacientku zafixovali do vakuové matrace a po ošetření transportovali na urgentní příjem Fakultní nemocnice v Ostravě Porubě.Těhotnou ženu zranil opilý řidič
29.10.2007 9:35

KARVINÁ - Lékaři museli budoucí matce ve 37. týdnu těhotenství okamžitě provést císařský řez, aby dítě zachránili.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Dopravní nehoda, jakou nikdo nepamatuje, se stala v sobotu odpoledne v Karviné–Lipinách. Dvaadvacetiletý řidič Opelu Omega tam při projíždění pravotočivé zatáčky nezvládl řízení, vyjel mimo vozovku a zastavil se až o telefonní sloup. Přitom však zranil dvacetiletou těhotnou ženu, která se zřejmě snažila rychle jedoucímu autu vyhnout, ale marně. Přivolaní záchranáři zraněnou ženu okamžitě převezli do nemocnice, kde se lékaři snažili matku i plod zachránit.

„Porodníci museli u pacientky okamžitě provést císařský řez, aby zachránili dítě,“ popsala mluvčí nemocnice v Karviné–Ráji Dorota Havlíková. Dodala, že maminka je stabilizovaná, a ještě včera odpoledně ležela na jednotce intenzivní péče. „Dítě je na novorozeneckém oddělení, jeho stav je dobrý,“ uvedla Havlíková.

Mladý pirát silnic se mezitím podrobil dechové zkoušce a zjistilo se, že měl v krvi více než tři promile alkoholu. „Zraněný řidič byl převezen na záchytku a bude proti němu zahájeno trestní stíhání. Čeká jej obvinění z trestného činu ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykových a psychotropních látek,“ popsala policejní mluvčí Zlatuše Viačková. Dodala, že nezodpovědnému řidiči hrozí až dva roky vězení.Obce chtějí dálnici D3 pod zemí
28.10.2007 16:26

ČESKOBUDĚJOVICKO - Magistrát jihočeské metropole a dalších sedm obcí spojily síly kvůli snažšímu prosazování zájmů ohledně přípravy dálnice D3. Všichni se jednomyslně shodují: „Dálnici chceme co nejdříve, ale navrhujeme jiné řešení než Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD)“.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Jediné, v čem se rozcházíme proti původním návrhům, je podélný profil dálnice. Jediným cílem memoranda je ten, aby zazněl náš společný názor na věc,“ řekl k paktu, který obce založily, českobudějovický primátor Juraj Thoma.

Vedoucí představitelé obcí kromě jiného chtějí, aby D3 v místech mezi Dobrou Vodou a krajským městem vedla pod povrchem a podjížděla i tak Dobrovodský potok. ŘSD přitom navrhuje dvě stě šedesát metrů dlouhý most, tak zvanou estakádu. Ta by výrazným způsobem narušila jak život v celém okolí, i tak panorama Dobré Vody.

„Chceme dálnici D3 vést okolo města tak, jaké jsou dnešní standardní trendy v Evropě. Nechceme nic nereálného a ani nic nadstardadního, pro naše řešení jsme našli pochopení také na ministerstvech,“ dodal k primátorovi jeho náměstek František Jelen s tím, že na sto procent věří, že podle návrhů Českých Budějovic a okolních obcí se nakonec začne spojnice severu a jihu republiky stavět.

Toto řešení by ale vyšlo skoro o miliardu korun dráž, než původní návrhy Ředitelství silnici a dálnic. Technicky velice náročný ořišek by pak přinesla nejen otázka, jakým způsobem dostat celou stavbu pod koryto Dobrovoského potoka.
Starostové: Dálnici chceme, ale šetrnější

Úsilné, Hůry, Rudolfov, Vráto, Dubičné, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Srubec, Staré Hodějovice a v neposlední řadě krajské město. Tyto obce založily společné memorandum, které má za úkol ulehčovat jednání okolo výstavby dálnice D3, a to v úseku od Úsilného po Staré Hodějovice.

Ohleduplnější řešení k lidem a hlavně pak k přírodě. Tak by se dala stručně charakterizovat slova starostů, kteří spolu s českobudějovickým magistrátem navrhují jiné terénní profily, než jaké naplánovala společnost Ředitelství silnic a dálnic.

„Teď tady spíše řešíme, kudy by měla běžet dálnice a kudy povedou přípojky do obce a do Budějovic. Pro nás je životně důležitý obchvat,“ naznačila starostka Srubce Zuzana Vyhnálková. „Nechceme vůbec připustit, aby veškerá doprava jedoucí na anebo z dálnice projížděla obcí a aby Srubec neměl životně důležitý obchvat,“ dodala Vyhnálková s tím, že od té doby, co vede Srubcem opravená cesta do Ledenic, se tamní doprava rapidně zhoršila. „Z hlediska Dobré Vody je trasa dálnice už dlouhodobě dána. Ale dálnice zakopaná pod zem na místo dvě stě sedmdesát metrů dlouhého mostu bude pro nás jistě přínosem,“ doplnil srubeckou kolegyni starosta Dobré Vody u Českých Budějovic Jiří Šabatka s připomenutím, že chtějí České Budějovice několik kilometrů komunikace „zakopat“ pod zemský povrch, a to právě u Dobré Vody. 

Velice technicky náročným úkolem bude pro projektanty vedení dálničního tělesa pod Dobrovodským potokem. Tedy pokud se začne D3 stavět podle požadavků obcí v okolí jihočeské metropole.

„Navrhujeme dálnici snížit a vést ji pod Dobrovodskou ulicí, což znamená prodloužení tunelu Pohůrka na sedm set osmdesát metrů. Pohled z Dobré Vody na České Budějovice a nazpátek by se tak vůbec nezměnil. Těleso tunelu zároveň vytvoří hráz nové retenční nádrže na potoku,“ popsal stručně řešení primátor Juraj Thoma. „Nevidím v tom problém. Ve světě se běžně podkopávají velké mořské kanály,“ doplnil Thomu jeho náměstek František Jelen.
POŽADAVKY MEMORANDA

A: rozšíření pasu na Rudolfovské ulici (z původních 12 m na zářez široký 60 m)
B: snížení D3 kolem Hlinska na úroveň terénu a obchvat Hlinska
C: vedení D3 pod Dobrovodským potokem namísto estakády (dlouhý most)
D: snížení D3 kolem úložiště popílku a také u Pohůrky na úroveň terénu
E: vedení D3 kolem N. Hodějovic v zářezu, úprava křížení s ulicí Ke Studánce

Souvisejí zprávy:

Připomínky k dálnici D3 stavbu zřejmě pozdrží

Bursík odmítl D3 přes Posázaví

Česko získá dvě stě kilometrů dálnic, jenom díky razítku
Řidička ujížděla před policií. Moc dobře věděla proč
28.10.2007 11:13

BRNO, VOJKOVICE - Červené světýlko v rukou policisty šoférku rozdivočilo. Sešlápla plyn a začala se s hlídkou honit.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Policisté honili v noci na sobotu na Brněnsku ženu, která řídila opilá. Řidička si myslela, že před policií ujede, ale mýlila se. Její auto musela hlídka zablokovat.

„Čtvrt hodiny po jedné v noci zastavovala policejní hlídka červený Passat projíždějící Vojkovicemi na Brněnsku. Řidička v autě nezareagovala na znamení jako všichni ostatní, ale začala z místa ujíždět. Policisté naskočili do auta a vydali se za ní se zapnutými majáky i zvukovým signálem,“ řekl mluvčí policie Brno-venkov Aleš Mergental.

Když se řidička podívala do zpětného zrcátka, jako by se pomátla. Modré majáčky a sirény v ní probudily emoce, sešlápla plyn a prosvištěla Blučinou. Za obcí najela na dálnici D2 a uháněla ve směru na Brno. Na frekventované dopravní tepně kličkovala mezi auty a kamiony. Policisté se ji snažili dohonit, přestože se žena řítila po dálnici více než dvousetkilometrovou rychlostí.

Passat dojel až skoro do Brna, kde se otočil do protisměru a vydal se po dálnici zpět. To už další hlídka byla na dálnici připravena auto zablokovat. „V jednom momentu si řidička za mírně zpomalené jízdy vyměnila místo se spolujezdcem. Ten však ujel jen pár set metrů a auto zastavilo. Nikomu se při nebezpečném manévru naštěstí nic nestalo,“ popsal jeden z policistů dramatické chvíle honičky jakoby vystřižené z akčního filmu.

Stíhané auto řídila pětatřicetiletá žena, spolujezdec byl o čtrnáct let mladší. Řidička zřejmě moc dobře věděla, proč před policií ujíždí. Má totiž zákaz řízení. Navíc sedla za volant pod vlivem alkoholu - policisté ji naměřili 0,79 promile alkoholu. Spolujezdec, který řídil červený Passat jen několik málo vteřin, řidičský průkaz nemá vůbec. Policie nyní případ vyšetřuje, ženu a muže čeká tučná pokuta.
Policie zkontrolovala na dvě stovky řidičů

Policisté na Brněnsku uspořádali mimořádnou dopravně-bezpečnostní akci. Zapojilo se do ní více než čtyřicet policistů. „Policejní hlídky vyrazily na vytipovaná stanoviště v sedm hodin večer. V intenzivním nasazení plnili své úkoly až do dvou hodin v noci. Za tu dobu zkontrolovali dvě stě devět vozidel. Za volantem tří zastavených aut seděli lidé s alkoholem v dechu. Tři řidiči jsou podezřelí ze spáchání trestného činu maření úředního rozhodnutí - řídili i přesto, že mají vysloven zákaz řízení,“ shrnul Mergental akci typu Kryštof, při níž rozdali policisté pokuty za bezmála třináct tisíc korun.Čelní srážka připravila o život tři důchodce
27.10.2007 18:22

KLÁŠTEREC - Tragická dopravní nehoda se stala v sobotu odpoledne mezi obcemi Bludov a Klášterec na Šumpersku. Při čelní srážce dvou automobilů zahynuli tři lidé ve věku od 60 do 80 let, další se lehce zranil.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Nehoda se stala v místě nazvaném „Loučení,“ kde je záludná zatáčka.

Řidič Renaultu s připojeným vozíkem ze zátáčky vjel pravděpodobně do protisměru, kde narazil do Škody Felicie. Nikdo z osádky škodovky nehodu nepřežil. „Okolnosti nehody policie nadále šetří,“ řekl mluvčí šumperské policie Miloslav Svatoň.

Na místě zasahovali také hasiči, z vraků totiž na silnici vytekl olej a palivo.Falešní šoféři rádi řídí fordy
27.10.2007 16:19

MĚLNÍK - Z jízdy bez řidičáku se na podzim stává na Mělnicku adrenalinový sport. Riziko se nevyplatilo dalším třem lidem.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Z jízdy bez řidičáku se na Mělnicku na podzim stává adrenalinový sport. V posledních dnech lapili policisté na silnicích další tři řidiče, kteří by za volantem vůbec neměli sedět. Od začátku letošního roku už přitom odhalili přes 460 lidí, kteří jezdili auty, aniž by byli majiteli řidičského průkazu nebo porušili verdikty o zákazu řízení.

Autoškolu za sebou nemá ani dvacetiletá žena, která před několika dny mířila ve fordu směrem na Mlazice. Měla ale smůlu, ve večerním šeru ji zastavili policisté z Horních Počapel.

O den později skončil ze stejného důvodu svou jízdu kralupskými ulicemi další ford. Šestadvacetiletého muže, který není majitelem řidičáku, odhalili městští strážníci.

„Oba řidiči jsou podezřelí ze spáchání trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění,“ uvedla mělnická policejní mluvčí Štěpánka Mikulenčáková.

Třetí drzý řidič sice v autoškole před časem uspěl, později mu bylo ale řízení na 18 měsíců mělnickým soudem zakázáno. Když se vydal na cesty peugeotem, hlavu si s tím nelámal – ale jen do chvíle, kdy spatřil u silnice liběchovské policisty. Pěšky asi bude chodit mnohem déle, než počítal, byl totiž obviněn nejen z řízení bez papírů, ale také z maření výkonu úředního rozhodnutí.Autobus v příkopu, řidič pod vlivem alkoholu
26.10.2007 15:50

Polička – Opilý řidič autobusu havaroval před osmou hodinou ráno mezi Poličkou a Korouhví. Ve voze měl pět cestujících. Dva z nich utrpěli lehká zranění. Následky nehody mohly být mnohem horší, ve školní dny totiž tímto spojem cestuje řada dětí.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	
„Byla to chvilka, najednou jsme sjeli ze silnice a leželi v příkopu. Moc si toho nepamatuji, tekla mi krev z ruky a za chvíli nás někdo začal vytahovat oknem ven,“ popisuje děsivé chvíle jedna z pasažérek havarovaného autobusu M.N.

Podle policistů je vina na straně řidiče. „Nevěnoval se dostatečně řízení, navíc jezdil pod vlivem alkoholu. Řidičský průkaz jsme mu zabavili na místě,“ uvedl dopravní policista, který nehodu vyšetřoval.

Podle dispečera dopravní společnosti Zlatovánek, které havarovaný autobus patří, Jiřího Peňáze nastoupil řidič do práce v pět hodin ráno. Než naboural, odjezdil dvě linky. S alkoholem v krvi tak najel téměř osmdesát kilometrů. Přepravil přibližně třicet cestujících. „Všichni naši řidiči jsou proškoleni a ví, jaké jsou jejich povinnosti. Jsou to ale dospělí lidé, nemůžeme stát čtyřiadvacet hodin vedle nich a kontrolovat je,“ uvedl Peňáz. Podle jeho slov rozvázala firma s  řidičem okamžitě pracovní poměr.

Podívejte se na letecké snímky místa havárie

Před dvěma měsíci havaroval linkový autobus stejné společnosti nedaleko Jedlové, tehdy řidič usnul, zraněno bylo šest cestujících, mezi nimi i jedno dítě.   

  Jízda po okresce bude dražší než po dálnici
26.10.2007 13:05

PRAHA - Dopravci zaplatí i za jízdu po silnicích první, druhé a třetí třídy. Bude to však až v roce 2010 a ne o rok dřív, jak se původně očekávalo. A budou to mít drahé.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Náměstek ministra dopravy Jiří Hodač na Českém satelitním mýtném dni oznámil, že k rozšíření mýtného na všechny uvažované silnice a nákladní vozy dojde nejdříve za tři roky. „Do měsíce dopracujeme koncepci rozvoje mýtné soustavy,“ řekl. „Když se prokáže, že je ekonomicky výhodné zpoplatnit silnice nejen první, ale i druhé a třetí třídy, a také všechna vozidla těžší než tři a půl tuny, zavedeme takové mýtné od prvního ledna 2010,“ upřesnil.

Dosud platí mýtné od letošního ledna na 970 kilometrech dálnic a rychlostních komunikací vozidla a soupravy nad 12 tun. Rozšíření sazby na vozidla od 3,5 tun bude znamenat výrazný nárůst příjmu mýtného. Zpoplatněny budou i jízdy lehčích vozidel, která mají žlutou značku a jsou vedena jako nákladní, což umožňuje při nákupu odečíst DPH. Tedy nejen například avie, ale i menší dodávky a pick-upy.

„Na místních silnicích by bylo mýtné vyšší, abychom nutili řidiče používat dálnici. Je to jediný způsob, jak regulovat dopravu,“ vysvětlil Hodač. Oborníci odhadují cenu mýtného pro kamiony na nedálničních komunikacích mezi 12 až 13 korunami. Lehčí vozidla by měla platit asi polovinu, při jízdě v noci výrazně méně.

Po zavádění mýtných bran na dálnicích je v současnosti preferován satelitní systém kontroly pohybu vozidel. Vznikl by tak hybrid mikrovlnného a satelitního systému. S odečtem takových dat si umí řada českých firem poradit. Stát ale ještě musí dořešit opční závazky s firmou Kapsch. „Budeme doporučovat vypsání nového tendru a měli bychom požadovat moderní satelitní systém. Bude to však politické rozhodnutí,“ řekl člen parlamentního hospodářského výboru Karel Šídlo.Vlak srazil muže do kolejiště
25.10.2007 14:44

BLANSKO - Dnes dopoledne před jedenáctou hodinou zasahoval integrovaný záchranný sbor na nádraží v Blansku. Jeden muž byl sražen do kolejiště. Blanenský Deník byl na místě jako první a přináší vám aktuální fotografie.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Spěchej pomalu, tak zní lidové moudro. Právě spěch se nevyplatil jednačtyřicetiletému muži z Jablonce, který chtěl na poslední chvíli chytit osobní vlak, stojící na nádraží v Blansku. Cestu k vlaku si však zkrátil přes koleje, což se mu málem stalo osudným. Právě tudy totiž projížděl rychlovlak Pendolino.

Podle vyjádření okresního policejního mluvčího Miroslava Kovaříka měl muž štěstí."Přebíhal krátce po půl jedenácté dopoledne přes koleje, aby stihnul nastoupit do osobního vlaku. Zachytila ho projíždějící rychlíková souprava, jedoucí z Prahy do Brna," řekl Kovařík. Sražený muž  zůstal na místě ležet v krvi. Lidé z osobního vlaku, na který tolik pospíchal, mu naštěstí rychle přivolali pomoc. Na místě zasahoval integrovaný záchranný sbor. Muž byl se středně těžkými zraněními převezen do Úrazové nemocnice v Brně.

Blanenský výpravčí a svědek události Ondřej Nespěšný, řekl Deníku, že se jedná na blanenském hlavním nádraží o první nehodu takového druhu. "Lidé takto přebíhají hlavně na vlakové zastávce v centru Blanska, kde vede přes koleje chodník i silniční přejezd," řekl Nespěšný. Podle něj lidé na nádraží používají nejčastěji služební přechod přes koleje, na který je veřejnosti vstup zakázán. Naopak podchod, který je na nádraží teprve několik let, lidé využívají málo. "Nemáme snad žádnou pravomoc, jak neukázněné lidi z kolejí vykázat. Můžeme je akorát slovně napomenout," objasnil situaci výpravčí Nespěšný. Při srážce osobního auta s kamiónem zemřel mladý muž
25.10.2007 11:05

ZELINKOVICE - K tragické dopravní nehodě došlo dnes ráno před půl šestou v obci Zelínkovice, na hlavním silničním tahu za Frýdkem-Místkem, ve směru na Příbor. Informoval o tom Lukáš Humpl, mluvčí moravskoslezské zdravotnické záchranné služby.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Řidič vozu značky Škoda 125 nejprve narazil do odstaveného kamionu. Od něj se pak odrazil do protisměru, kde se střetl s projíždějícím kamionem," popsal nehodu mluvčí frýdecko-místecké policie.

"Na místo byly vyslány dvě posádky rychlé lékařské pomoci. Postiženými byli dva mladí muži, jejichž identitu dosud záchranná služba nezná," uvedl mluvčí zdravotníků. Jeden z nich při příjezdu záchranářů nejevil žádné známky života a byl resuscitován svědky nehody. Posádka záchranné služby v oživovacích pokusech pokračovala, jejich snaha však byla marná a pacient svým zraněním na místě podlehl. Druhý muž utrpěl vážná poranění břicha a hrudníku, v době zásahu záchranářů byl ale při vědomí. Po ošetření jej sanitka rychlé letecké pomoci transportovala na anesteziologicko-resuscitační oddělení do Frýdku-Místku, uvedl Humpl.

Podle policistů bude na silnici zhruba až do deseti hodin uzavřena doprava. Provoz tam nyní řídí policisté, kteří vozidla odklánějí na objízdné trasy.Batole se rozjelo s autem, zavinilo nehodu a vyvázlo bez zranění
24.10.2007 17:05

MIMOŇ - Český motorismus má nový rekord. Nejmladším viníkem dopravní nehody za volantem se stalo teprve devatenáctiměsíční dítě! V Mimoni v úterý dopoledne nastartovalo Ford Escort a vůz narazil do budovy banky na Mírovém náměstí. Batole i jeho matka na sedadle spolujezdce vyvázli bez zranění.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

„Chlapcův otec zaparkoval vůz a odešel do banky. Nechal však klíčky v zapalování a zařazenou rychlost,“ uvedla mluvčí českolipské policie Ivana Baláková.

Dítěti, které do té doby sedělo vzadu v autosedačce, uvolnila jeho maminka popruhy, aby se po autě mohlo volně pohybovat. Jen chvilka nepozornosti stačila k tomu, aby dítě otočilo klíčem v zapalování a vůz se dal do pohybu.

Nárazem do nedalekého domu tak mladý „řidič“ způsobil škodu za pětadvacet tisíc korun.

Ačkoli motorista - junior nedosáhl na spojku, ford se dal do pohybu. Podle odborníků se auto rozjede i poté, když řidič pouze otočí klíčkem v zapalování. Nejdříve jen poskakuje trhaně vpřed, pak se však takzvaně chytí a normálně se rozjede.U Bolestavi rozdrtil vlak automobil i řidiče
24.10.2007 11:12

MLADÁ BOLESLAV /AKTUALIZOVÁNO/ - Na železničním přejezdu v příměstské části Mladé Boleslavi - Bezděčín se ve středu kolem 9.30 hodin stala tragédie. Řidič dodávky vjel před rozjetý vlak. Srážce již nešlo zabránit, vlak auto rozdrtil a řidiče zabil.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	

Neštěstí se odehrálo na výpadovce z Bezděčína, která vede ke křižovatce na Nymburk a Mělník jen několik kilometrů za Mladou Boleslaví. Havárie se stala na takzvaném přejezdu smrti, kde před lety přišlo o život mnoho lidí při srážce vlaku s autobusem. Ve středu 24. října v 9.30 hodin tam ale smrt úřadovala znovu. Teprve dvacetiletý mladík vjel se svojí dodávkou na přejezd a zřejmě přehlédl přijíždějící rychlík ve směru na Nymburk.

Vlak do auta narazil a rozdrtil kabinu, dodávku táhl asi 300 metrů směrem k podjezdu. Mladý řidič dodávky byl na místě mrtvý. "Ve vlaku cestovalo 20 lidí, ti naštěstí z havárie vyvázli bez zranění. Z místa je odvezl přistavený autobus," řekl Boleslavskému deníku mluvčí policie Ladislav Mareš. Na místo ihned dorazila záchranka i hasiči. Ti se snažili oběť nehody vyprostit ze zdemolovaného auta.

"Odklízení nehody potrvá zřejmě několik hodin. Železniční trať je neprůjezdná," uvedl Mareš. Řidič vjel před vlak na přejezdu, který není chráněný závorami, ale světelná signalizace fungovala. Červená světla na přejezdu blikala i hodiny po nehodě. Další řidiče přes přejezd pouštěli přítomní policisté. Proč mladík před vlak vjel, bude předmětem následujícího šetření policie a drážní inspekce.

Silnice na Mladoboleslavsku si tak vyžádali už 25. oběť v letošním roce. Za poslední týdny je to druhá smrtelná havárie na železnici. Před několika týdny vjel řidič osobního auta před vlak na přejezdu u obce Nepřevázka. Havárie se tedy stala na stejné železniční trati jen o pár stovek metrů dál.Srážka auta a vlaku má většinou předem vítěze
24.10.2007 9:54

NOVÁ VČELNICE, BLAŽEJOV - Soukromý dopravce Jindřichohradecké místní dráhy zažil před několika dny hned dvě premiéry, o které vůbec nestál.„Jednak vůbec poprvé jsme zaznamenali v jeden den hned dvě nehody na přejezdech a navíc poprvé se takhle auto srazilo s párou,“ komentuje černý den úzkokolejky ředitel společnosti Jan Šatava.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	
Mnozí řidiči podceňují nebezpečí úzkokolejky

Na v pořadí první nehodě, která se stala na novobystřické trati v Blažejově, je kuriózní navíc to, že se jednalo o objednanou jízdu pro zaměstnance waleských úzkokolejek. „Angličané měli štěstí, že jejich jízda končila v Blažejově na nádraží, takže jim stačilo popojít místo asi 80 metrů k autobusu 200 metrů,“ uvedl Šatava a dodal, že ani kolegům z Walesu se nehody nevyhýbají. Má od nich fotografii, kdy jim auto spadlo na koleje.

Parní lokomotiva ze střetu vyvázla s rozbitým světly, další vagon byl odřený. Dodávka, která navíc převážela plynové bomby, byla pošramocená daleko více a škoda dosáhla 40 000 korun.

Druhá kolize se stala v půl jedenácté v noci na železničním přejezdu v Nové Včelnici, kde řidič nerespektoval značku Stůj, dej přednost v jízdě. Zde byla škoda na vlaku i na autě za 45 000 korun.
Hazard či rutina?

“V prvním případě mohlo jít o jakousi rutinu, ve druhém se zřejmě řidič spolehl na to, že tak pozdě v noci na úzkokolejce nic nejezdí. Bylo to o to nepříjemnější, že museli naši pracovníci vstát, odvézt cestující mikrobusem a postarat se o celou nehodu, včetně jednání  s policií,“ míní Šatava.

V Nové Včelnici se zdaleka nejedná o první nehodu na přejezdu u nádraží. Lidé často podceňují rychlost vlaku, mnohdy na koleje vjedou bez přemýšlení. Bohužel, vlaková souprava, byť na úzkokolejce, je při nehodě s osobním autem v postavení pomyslného Goliáše. Na Jindřichohradecku se na přejezdech letos stalo již čtrnáct dopravních nehod. Dva lidé utrpěli lehká zranění a jeden člověk zahynul.Ani nasvětlené přechody někdy tragédiím chodců nezabrání
22.10.2007 16:55

OSTRAVA - V Moravskoslezském kraji přibývá vyznačených přechodů pro chodce, které jsou vybaveny speciálními svítidly. Ta za snížené viditelnosti výrazným způsobem zvyšují bezpečnost pěších.

Tip
	Trápí Vás vysoké náklady na tisk? Ušetřete až 2/3 nákladů. 	
Přechodů je nyní podstatně více

V současné době je v bývalém Severomoravském kraji, který kromě Moravskoslezského zahrnuje i část Olomouckého a Zlínského kraje, nasvětleno bezmála 500 přechodů, což je o pětapadesát více než v loňském roce. Ještě před čtyřmi lety bylo takto zabezpečených míst přibližně třicet. V rámci Moravskoslezského kraje je jich nejvíce na Frýdecko- Místecku, Karvinsku a Opavsku, následují Ostrava, Bruntálsko a Novojičínsko.

Další nasvětlené přechody se budují. Jsou totiž zahrnuty do většiny projektových dokumentací, které se týkají pěší dopravy nebo rekonstrukce křižovatek.
Nasvětlení přechodůmá mnohé přednosti

„Nasvětlení vyznačených přechodů pro chodce se v praxi jeví jako velmi účinné a má několik předností. Jak přechod, tak i chodec jsou velmi dobře viditelní. Pěší jsou ve velkém pozitivním kontrastu na tmavém pozadí a získávají větší pocit bezpečí při přecházení. Nikdo z účastníků silničního provozu - řidič ani chodec - nejsou oslněni,“ vysvětlila mluvčí severomoravské policie Dagmar Bednarčíková s tím, že v budoucnu by se počet nasvětlených přechodů měl nadále zvyšovat.
Tragický nedávný střet v Petřvaldu

Ani nasvětlené přechody však nedokáží zabránit tragédiím. Jedna z nich se v minulých dnech odehrála v Petřvaldě na Karvinsku. Pětapadesátiletý řidič z Ostravy jedoucí ve vozidle Škoda Fabia na vyznačeném nasvětleném přechodu pro chodce srazil čtyřiaosmdesátiletou ženu. Důchodkyně utrpěla těžká zranění, kterým na místě podlehla. Dechová zkouška ukázala, že motorista má v krvi 0,4 promile pravděpodobně zbytkového alkoholu.

„Pravděpodobnou příčinou tragické nehody byly rychlost, nepozornost a alkohol. Řidiče čeká trestní stíhání s trestní sazbou až do dvou let odnětí svobody,“ uvedla mluvčí karvinské policie Zlatuše Viačková.Ropu za každou cenu 
Vliv společnosti ExxonMobile na životní prostředí a lidská práva v kontextu mezinárodních vztahů
-Foto grassrootspeace.org: protest v USA- Cílem této práce je nastínění vlivu a dopadu aktivity nadnárodní ropné společnosti Exxon Mobile na životní prostředí a lidskoprávní problematiku v kontextu mezinárodních vztahů. Vzhledem k omezenému rozsahu práce jsem se nezabýval konkrétními kauzami ničení životního prostředí a porušování lidských práv v souvislosti s těžbou ropy, ale zaměřil jsem se především na propojování aktivit ExxonMobile s domácí a zahraniční politikou Spojených států. Podkladem pro vypracování práce jsou studie nevládních organizací, knihy autorů zabývající se problematikou globalizace a sociální zodpovědnosti korporací, časopisecké články a internetové zdroje.
-Foto grassrootspeace.org: protest v USA-

Historie a fakta – od Standard Oil k ExxonMobile

      For more than two decades, ExxonMobile scientists have carefully studied and worked to increase understanding of the issue of global climate change.

      Webové stránky ExxonMobile, 2006

Nadnárodní společnost ExxonMobile (EM) obchodující s ropou a zemním plynem je v současnosti největší a nejvlivnější obchodní subjekt na světě. Podle výroční zprávy ExxonMobile za rok 2005 byly příjmy společnosti ve výši více než 370 miliard USD, čistý zisk byl potom více než 36 miliard USD. 1 Společnost zaměstnává zhruba 100 tisíc lidí (více lidí už zaměstnává pouze obchodní řetěz WalMart), denní produkce je 6,5 milionů barelů ropy a tržní hodnota společnosti je zhruba 400 miliard USD.

Historie EM sahá až do poslední třetiny 19. století, kdy vznikla ropná společnost Standard Oil. Její obchodní praxe byla poměrně agresivní – pohltila nebo zničila většinu konkurentů – což měl za následek negativní odezvu ze strany veřejnosti, která se obávala porušování antimonopolních zákonů. 2 Tato praxe nakonec vedla k tomu, že z rozhodnutí Nejvyšího soudu USA se Standard Oil musel rozdělit na 34 společností. Mezi tyto nástupnické korporace patřila společnost Jersey Standard, která se po různých peripetiích ohledně značky v roce 1973 přejmenovala na Exxon, a společnost Socony, která se v roce 1976 přejmenovala na Mobile.

Po několika desetiletích obchodní činnosti však došlo k nové fúzi a v roce 1999 vznikla obří společnost EM, která tak získala neotřesitelné místo na trhu a stala se vůbec největší nadnárodní společností v dějinách. Společnost obchoduje především s ropou a zemním plynem a také s některými chemickými produkty. Tyto produkty prodává na trhu pod značkami Esso, Exxon a Mobile. 3 V roce 2005 koncové využívání produktů společnosti znamenalo více než 1 miliardu emisí uvolněných do atmosféry. V žebříčku států zohledňujícím produkci emisí by se ExxonMobile tak zařadil na šesté místo.
Výroba nejistoty - ExxonMobile a klimatické změny

      Victory will be achieved when average citizens „understand“ (recognize) uncertainties in climate science.

      Interní oběžník American Petroleum Institute, 1998

Historie úsilí společnosti EM o ovlivňování vědecké a politické debaty o klimatických změnách je dnes už poměrně dlouhá a dobře zdokumentovaná. Samotný viceprezident společnosti Frank Sprow připustil: „Společnosti, které produkují a využívají fosilní paliva, ropu, uhlí a plyn, mají oprávněné zájmy týkající se závěrů debaty o klimatických změnách.“ 4

Podle studie Smoke, Mirrors & Hot Air používá EM podobnou strategii v rámci své dezinformační kampaně jako používal před několika desítkami let tabákový průmysl, když se snažil čelit lékařským poznatkům o škodlivost kouření (Union of Concerned Scientists 2007, srovnej také film Guggenheim 2006).

Tato strategie zahrnuje následující postupy, které EM pravidelně využíval nejpozději od konce osmdesátých let, kdy se poprvé začalo veřejně hovořit o klimatických změnách.

    * zpochybňování vědecké diskuse – vznášení pochybností vůči prověřeným faktům vytváří v očích veřejnosti dojem, že debata ohledně základních faktů dosud neskončila.
    * praní „špinavých informací“ (information laundering) – vytváření zdánlivě nezávislých organizací jejichž prostřednictvím lze zveřejňovat dezinformace.
    * propagace podjatých autorit – podpora osobností z akademické komunity, kteří zveřejňují fakta v prospěch názorů, že vliv člověka na klimatické změny patří mezi „vědecké hypotézy“, nikoliv prokázaná fakta.
    * pokusy o změnu tématu veřejné debaty – snaha odvrátit veřejnou debatu od potřeby akcí na ochranu před klimatickými změnami směrem k potřebě „vědecké analýzy“.
    * využívání mimořádného přístupu k Bushově administrativě – prostřednictvím osobních kontaktů blokování federální politiky a pokusy ovlivňovat vládní komunikaci ohledně globálního oteplování (Union of Concerned Scientists 2007).

Podle studie Smoke, Mirrors & Hot Air financoval EM v letech 1998 až 2005 částkou 16 milionů USD celou síť ideologických a podpůrných organizací, které se podílely na vytváření nejistoty ohledně závěrů debaty o klimatických změnách. Kromě toho EM zaplatil lobbyistům v tomto sledovaném období více než 61 milionů USD, aby získal přístup ke klíčovým politickým hráčům.

V roce 1998 se EM např. podílel na vytvoření organizace Global Climate Science Team (GCST), mezi jejíž členy patřil např. lobbyista EM Randy Randol. Strategickým cílem této organizace byl pokus o záměrnou mediální kampaň, která měla zpochybnit veřejnou debatu o klimatických změnách.5

Cílená kampaň v jejímž pozadí stál EM dokonce vedla k tomu, že Bushova administrativa odmítla znovu nominovat na další období šéfa Mezinárodního panelu o klimatických změnách IPCC Roberta Watsona. Na veřejnost pronikl záznam komunikace mezi Bílým domem a lobbyistou Randolem, který si stěžoval na to, že „Watsona si vybral Al Gore“ (film Jackson 2005, Union of Concerned Scientists 2007).

V březnu 2001 prezident Bush veřejně prohlásil, že se Spojené státy nepřipojí ke Kjótskému protokolu. Tento politický postoj opět koreluje s požadavky společnosti EM. Jak uvedl hlavní vědecký poradce EM Brian Flannery: „ ExxonMobile is firmly against the Kyoto protocol...it achieves very little and costs too much.“ Před odmítnutím Kjótského protokolu si navíc šéf kongresové komise pro energii a kvalitu vzduchu Joe Barton vyžádal stanovisko American Petroleum Institutu ohledně této mezinárodní úmluvy (Greenpeace 2002: 15).

Zřejmě největším skandálem v souvislosti s nekalým lobbováním a dezinformační strategií pak byla v roce 2002 kauza úmyslných pozměňovacích zásahů do strategického plánu Bushovy administrativy Climate Change Science Programe. Zde vyšlo najevo, že finální podoba textu byla dramaticky změněna zásahy Phila Cooneyho, který byl v té době šéfem Rady pro životní prostředí americké vlády.

On dříve pracoval jako právník pro American Petroleum Institute, která společně s EM vytvářela PR kampaň v prospěch svých závěrů ohledně globálního oteplování. Poté, co v roce tento skandál zveřejnil bývalý zaměstnanec Rick Piltz, Phil Cooney do dvou dnů rezignoval a týden po odchodu z Bílého domu již pracoval jako vysoce postavený PR manažer pro EM (film Jackson 2005, Union of Concerned Scientists 2007).

V roce 2006 nastoupil na místo výkonného ředitele EM Rex Tillerson, který představuje méně veřejně kontroverzní postavu než byl dosavadní šéf Lee Raymond, avšak strategie společnosti se příliš nezměnila. 6

V září 2006 se na EM obrátila otevřeným dopisem britská Royal Society, prestižní vědecká společnost, s tím, aby společnost přestala financovat organizace a osobnosti, které veřejně šíří dezinformace ohledně klimatických změn. 7 Na to EM zareagoval tím, že hájil své obvyklé stanovisko, že je „very difficulte to determine objectively the extent to which recent climate changes might be the result of human action“ (Union of Concerned Scientists 2007: 25).

K určité změně postoje společnosti EM došlo na počátku tohoto roku, kdy společnost přestala podporovat několik nejvýznamějších organizací známých svým skeptickým postojem vůči změnám klimatu. 8 V únoru výkonný ředitel Rex Tillerson dokonce veřejně v médiích připustil, že globální oteplování souvisí se zvyšováním emisí, avšak současně nekompromisně bránil ropný průmysl s tím, že zde není žádná jiná alternativa v nejbližších desetiletích.
Put the Tiger in the Tank – ExxonMobile a válka proti Iráku

      „If we go to war, it's not about oil. But the day the war ends, it has everything to do with oil.“

      Larry Goldstein, president of the Petroleum Industry Research Foundation.

V roce 2003 zahájila Bushova administrativa vojenský útok proti Iráku. Ačkoliv vojenská akce nezískala podporu OSN, rozhodl se prezident Bush k invazi do Iráku s tvrzením, že chce zastavit údajnou výrobu zbraní hromadného ničení. Bylo by asi přehnaným tvrzením říci, že válka vypukla pouze kvůli přístupu k ropným zásobám v Iráku (zhruba druhé největší na světě), avšak je užitečné se na tuto kauzu podívat i z tohoto úhlu.

Ropa představuje pro Spojené státy strategickou surovinu, neboť s ní stojí a padá chod celé americké společnosti a další ekonomický rozvoj. 9 Podle studie The Tiger in the Tanks Spojené státy spotřebovávají více než 25% ropy z celosvětové produkce, přičemž importem pokrývají zhruba polovinu svých nároků. Energetická politika Bushovy administrativy je tedy zaměřena na vyrovnání s těmito stále stoupajícími požadavky (Greenpeace 2003). 10

Dokument Národní energetická politika přímo uvádí: „A significant disruption in world oil supplies could adversely affect our economy and our ability to promote foreign and economic policy objectives ... Middle East oil producers will remain central to world oil security. The Gulf will be a primary focus of US international energy policy (Greenpeace 2003: 3).“

Neexistuje pochopitelně žádný doklad o rozhodnutí Bushovy administrativy zahájit válku proti Iráku v souvislosti s ekonomickými zájmy společnosti EM, avšak je evidentní, že volný přístup k ropným zásobám po pádu Sadáma Husajna byl samozřejmě velkým přínosem pro všechny ropné společnosti, přičemž EM představuje nejsilnější a nejvlivnější subjekt na tomto poli a s nejužšími vazbami na Bushovu administrativu.

Studie Greenpeace cituje analýzu Deutsche Bank: „ExxonMobile's status as largest US oil company gives it major political weight with the US government ... It may find itself in pole position in a changed-regime Iraq ... With this huge political weight we believe is likely to have a major part to play in the shifting geopolitical landscape post September 11.“ 11
Literatura, filmy a intenetové zdroje

Hertzová, N. (2003): Plíživý převrat – Globální kapitalismus a smrt demokracie, Nakladatelství Dokořán, Praha.

Klein, N. (2000): No Logo, Flamingo, London

Klein, N. (2002): Fences and Windows, Flamingo, London

Guggenheim, D. (2006): An Inconvenient Truth, Paramount Classics, USA, (dokumentární film).

Jackson, T. (2005): Out of Balance – Impact of ExxonMobile on Climate Changes, USA, (dokumentární film).

Greenpeace (2002): Corporate Crimes, (www.greenpeace.org/raw/content/usa/press/reports/corporate-crimes.pdf).

Greenpeace (2002): A Decade of Dirty Tricks – ExxonMobile's Attempts to stop the world tackling climate changes, (www.stopesso.com/pdf/Dirty_Tricks.pdf).

Greenpeace (2003): The Tiger in the Tanks – ExxonMobile, oil dependency and war in Iraq, (www.stopesso.com/pdf/tigerinthetanks.pdf).

Union of Concerned Scientists (2007): Smoke, Mirrors & Hot Air – How ExxonMobile Uses Big Tobacco's Tactics to Manufacture Uncertainty on Climate Science, (www.ucsusa.org/assets/documents/global_warming/exxon_report.pdf).
Poznámky:

1 ExxonMobile website: www.exxonmobil.com/Corporate/About/Corp_FinancialHighlights.asp

2 Více I. Tarbell (1904) The History of the Standard Oil Company, srovnej film T. Jackson Out of Balance

3 Sto největších nadnárodních společností dnes kontroluje dvacet procent globálních zahraničních aktiv; jedenapadesát největších ekonomik ze sta tvoří v dnešní době korporace a pouze devětačtyřicet představují národní státy. Andersom & Cavanagh, Top 200: The Rise of global corporate power, Institue for Policy Studies, Washington 1999.

4 Speech to Institute for the Study of Earth and Man, Dallas, 11. června 1998

5 Victory will be achived when: average citizens and media „understand“ (recognize) uncertainties in climate science; recognition of uncertainties becomes part of the „conventional wisdom“ (Union of Concerned Scientists 2007: 38-44).

6 R. Tillerson: „Vědecká jistota je oxymoron. Jde nám o diskusi, ale především musíme dělat byznys. Důležité jsou pro nás dlouhodobé zájmy akcionářů.“ (film Jackson 2005)

7 The Guardian: Royal Society tells Exxon: stop funding climate change denial - image.guardian.co.uk/sys-files/Guardian/documents/2006/09/19/LettertoNick.pdf

8 Reuters: Exxon Mobile CEO: climate policy would be prudent

9 Tento problém se samozřejmě také týká celého vyspělého globálního Severu, avšak o invazi do Iráku rozhodla právě Bushova administrativa.

10 Dokument National Energy Policy 2001 předpokládá stoupající požadavky – z 10 milionů barelů ropy v roce 2001 na téměř 17 milionů barelů denně v roce 2020 (Greenpeace 2003: 3).

11 ExxonMobile: Decision Time, Deutsche Bank 2002


Nadnárodní ropná společnost EM představuje pravděpodobně jednoho z nejvýznamnějších non-státních aktérů v mezinárodních vztazích, přičemž dopady jeho aktivit na kulturu demokracie, životní prostředí a lidská práva je velmi závažný a neuspokojivý. Vzhledem k tomu, že jeho roční příjmy činí více než je třeba státní rozpočet České republiky, lze si udělat dobrou představu o jeho postavení a vlivu. Podle všeho lze navíc očekávat, že EM bude i nadále prostřednictvím PR kampaní a osobních vazeb dále ovlivňovat domácí i zahraniční politiku Spojených států.

Autor: Tomáš Tetiva
CzechTek 2005 
-Foto www.home.karneval.cz/10270239-
Historie

Původně nenápadná undergroundová akce narostla během několika let do fenoménu, který ostře polarizoval celou společnost a zasáhl i nejvyšší patra politických struktur. V roce 2006 byl CzechTek největším českým open air festivalem a řadu let je největší středoevropským festivalem nezávislé alternativní kultury.

Přitažlivost CzechTeku plyne zejména z jeho otevřenosti. Prostor není na rozdíl od tradičních festivalů zaplotován, pokud se vybírá příspěvek, tak jen v symbolické výši. Místo konání akce se do poslední chvíle všeobecně neví, atmosféra mezi účastníky je velmi pozitivní, nekonfliktní. Aby si zachoval tuto otevřenost, brání se freetekno komunita vytváření pevné organizační struktury. Tento fakt ovšem značně znervózňuje odpovědné instituce i státní struktury. A to i přes skutečnost, že problémy související především se zvýšenou koncentrací osob, nepřekračují mez běžnou u akcí obdobného rozsahu.

První ročníky českého teknivalu, u jehož zrodu stál dnes již legendární anglický soundsystém Spiral Tribe a DIY umělci z Mutoid Waste Copany, probíhaly za nezájmu většinové společnosti. Zmínky v médiích bylo možno nalézt převážně v kulturních rubrikách, festival byl pouze okrajovou událostí undergroundové odnože elektronické hudby. První dnes již legendární dva ročníky probíhaly v roce 1994 a 1995 u obce Hostomice ve středních Čechách. Návštěva soundsystémů Spiral Tribe a dalších v roce 1994 byla velmi úspěšnou misí, jejímž důsledkem byl rychlý vznik prvních českých soundsystémů, s nimi spojeného životního stylu, hudby i částečně i politických postojů.

Zlom nastává při sedmé ročníku v roce 2000 u jihočeské Lipnice. Akce se konala na zasquatovaném pozemku a poprvé vzbudila silné negativní reakce a zájem masmédii. Státní složky na novou situaci nedokázaly reagovat. Rok po té již policie zakročuje proti účastníkům CzechTeku v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Obsazený pozemek je obecní a starosta žádá jeho vyklizení. Policie mu vychází vstříc i za cenu nezákonných postupů – blokády lesní příjezdové cesty na akci, znemožňující především odjezd účastníků.

Následuje bezproblémový CzechTek u Andělky na Frýdlantsku v roce 2002. Pozemek je řádně pronajat a pozitivní přístup starostky Andělky odrazuje policii od represí. Nevázaná freeparty se ovšem stává v jinak mediálně polomrtvé letní sezóně vděčným objektem pro bulvární zpravodajství, které šíří zvěsti o orgiích účastníků a o neúnosnosti akce pro místní obyvatele . Objevuje se (kupodivu ve stanovisku advokáta pro bulvární deník) první požadavek na policejní zásah. (1) 30.7.2002 BLESK, Policisté kasírují jen za parkování...

V roce 2003 se CzechTek (C23Tek) koná v obci Ledkov o Kopidlna. Pozemek je opět v pronájmu a policie vybírá pouze pokuty za běžné dopravní přestupky. Hlavním problémem je hluk, který obtěžuje některé obyvatele obce, neboť akce se odehrává na pozemcích v těsné blízkosti zástavby (2). To přispělo k přijetí novely č. 258/2003 Sb. k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, která řeší nedohledatelnost provozovatele zdroje hluku postižitelností toho, kdo zdroj hluku fakticky provozuje. Tento ročník také poprvé šetří ombudsman, který jej shledává jako vcelku bezproblémový, ale upozorňuje na překračování hlukových limitů.

Obsazení pozemků s nejasnými vlastnickými vztahy u západočeského Boněnova je předzvěstí problémů v dalším roce. Hlavní víkendová část CzechTeku proběhne ještě bez problémů, ale následující dny jsou poznamenány pokusy policie freeparty ukončit. Zásah nařizuje podle MfD ministr vnitra a designovaný premiér Stanislav Gross.

Poprvé jsou nasazení těžkooděnci, slzný plyn a dochází i na zabavování aparatur. Střet se však obejde bez zásadního násilí. I přesto vyvolává postup policie první protesty a je označován za neadekvátní. Na opačné straně je policie kritizována za neschopnost a ozývají se hlasy po nekompromisnějším řešení. Za zmínku stojí argumentace tachovské policie, která byla kárána plzeňským státním zastupitelstvím za liknavost. Zástupce ředitele západočeské policie František Krákora údajnou nečinnost zdůvodňuje tím, že zásah nebyl možný, protože by byla ohrožena bezpečnost přítomných osob.

Podle tvrzení freetekno komunity bylo obsazení pozemků v Boněnově nouzovým řešením, jelikož majitel legálně sjednaného pozemku pod nátlakem policie dohodu na poslední chvíli odvolal. Tato policejní praxe byla v minulosti úspěšně používána i u řady freeparty menšího rozsahu či u pololegálního squattingu. Rovněž tradiční utajovaní místa konaní CzechTeku je zdůvodňováno především obavou před preventivními postupy policie ČR. Následky akce na louce nebyly po roce téměř žádné, ke znaleckým posudkům odhadujícím škodu na louce v řádech statisíců až milionu a půl byla i policie skeptická. „Výstupem“ akce byl jeden stíhaný účastník (dokonce tři měsíce vazebně!), který – jak usoudila policie – akci organizoval (ve skutečnosti organizoval úklid louky po skončení (3)).

Prameny:

    * www.hypno.cz
    * Wikipedia 

-Foto www.home.karneval.cz/10270239-

2005

V roce 2005 již policie nechce ponechat nic náhodě a připravuje zvýšenou kontrolu hraničních přechodů, přes média varuje majitele pozemků i potencionální účastníky (4). Dva týdny před akcí byl vydán rozkaz policejního prezidenta, který policistům ukládal zvýšené kontroly cizinců a aktivizaci všech složek policie. (5) Pro příslušníky policie vyhlašuje v inkriminované době celostátní pohotovost.

Akce je jako každý rok avizována bez určení přesného místa konání. Sraz části soundsystémů a vozů v Plzni v noci ze čtvrtka 29.7.2005 pátek 29.7.2005 je následován přesunem na pozemek nedaleko sjezdu silnice č. 198 u tachovského Mlýnce. Nehoda jednoho z vozů v koloně (uvíznutí vozu při vjezdu na louku až do ranních hodin) zpomalila a znemožnila vjezd ostatních vozidel na pozemek a byla u počátku zácpy na silnici. Policie blokuje vjezdy na pronajatý pozemek a veřejně tvrdí nepravdivé a zavádějící informace, konkrétně

    * informací, že majitel pozemku „odvolal souhlas“ s konáním akce
    * informací, že důvodem blokády je užívání komunikace „na soukromém pozemku“ (právní povaha komunikace však výslovně dovoluje její obecné užívání bez ohledu na vlastnictví)
    * informací, že zákrok je oprávněný z důvodu, že na místě situaci vyhodnotil státní zástupce. 

Plnou podporu policii vyjádří premiér Jiří Paroubek (6), vyzve je k zásahu a účastníky akce klasifikuje paušálně, hanlivě a povětšinou nepravdivě. Dne 29. 7. 2005 bylo na místě konání technoparty 838 příslušníků Policie ČR.

Policejní blokáda je ale neúčinná a na louce se shromáždí několik soundsystémů, desítky aut a přibližně pět tisíc lidí. Prostor akce je ovšem pronajat pouze z části. Této skutečnosti využívá policie a za masivního nasazením policejních sil rozhání shromážděné účastníky teknivalu. Část technařů se v domnění, že se nacházejí na pronajatém pozemku, brání. Při prvním zákroku policie zahájením v 16,30 dne 30.7. 2005 byla nasazeny i vodní stříkače, zásahové výbušky v menším množství.

Jelikož zásah nesplnil svůj účel(v jeho průběhu se policisté dostali prakticky doprostřed davu účastníků a po jeho skončení se opět na louku začali účastníci vracet ), byl na večerní hodiny téhož dne nařízen zásah druhý, razantnější a konaný většinu času již za tmy (cca od 20,50 do 23,40 hod). Zásah doprovázelo intenzivnější nasazení donucovacích prostředků.

Nutno připomenout, že policie na místě odmítla na výslovné dotazy účastníků i novinářů i jen orientačně ukázat pronajatý prostor i přesné zaměření tohoto prostoru od profesionálního geodeta, který se polici sám nabídl. Dle údajů ministerstva vnitra bylo na den zákroku povoláno celkem 1310 policistů a dne 31. 7. 2005 1280 policistů, dále na místě bylo přítomno celkem 106 příslušníků HZS a jednotek sborů dobrovolných hasičů. Náklady na policejní opatření činily 30 milionů Kč. Škoda způsobená akcí a zákrokem byla ve zprávě policie přes to, že louka nebyla viditelně poškozena a část odpadků byla účastníky uklizena, uvedena jako zhruba 800 000 Kč na obnovu louky ze strany nájemce sousedního pozemku, zhruba 85 000 Kč muselo vynaložit město Přimda na další úklid pozemků, na 230 000 Kč odhadlo škodu na oplocení dálnice (ničení plotu účastníky za účelem projetí) a na dálnici samotné a škoda na majetku policie činí dle jejího vyjádření téměř 2 miliony Kč a to na vozidlech, výzbroji, výstroji a spojovací technice.

Výsledkem největšího policejního zásahu od zasedaní NATO v roce 2002 jsou desítky zraněných na obou stranách. Policie pečlivě eviduje i sebemenší zranění ve vlastních řadách, přesný počet zraněných na straně účastníků CzechTeku se nepodaří zjistit. Zpráva zdravotní záchranné služby Plzeň uvádí, že k ošetření bylo do dalších zdravotnických zařízení celkem 34 osob, z toho 26 civilistů a 8 příslušníků Policie ČR. nejméně jeden z účastníků má trvalé zdravotní následky (poškození rohovky v důsledku zásahu výbuškou do obličeje z bezprostřední blízkosti). Další vážná zranění utrpěli dvě dívky. Romaně Krátké zasahující policista zlomil žebro, které jí natrhlo plíci. Dívka byla v přímém ohrožení života. Jejímu případu se věnuje internetový deník Aktuálně.cz (7). Evu Waldsteinerovou srazil policista na zem. Pád způsobil tříštivou zlomeninu lokte (8).

Tvrdý zásah vyvolává rozsáhlé protesty, a to i v zahraničí. Zásah odsuzuje pro projednání na výboru i plénu pravicový Senát ((9) usnesení Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ke Zprávě o příčinách, průběhu a důsledcích událostí na technoparty CzechTek 2005, ze dne 2.listopadu 2005, 19.schůze výboru), který na základě nedostatečné zprávy ministerstva vnitra navíc žádá o posouzení změny systému kontroly policie (dlouhodobě kritizované postavení a výsledky Inspekce ministra vnitra). Policejní postup obhajuje vláda a část sněmovny, kde vládnoucí sociální demokracii podporují komunisté. Poslanecká sněmovna nepřijala ke Zprávě o příčinách, průběhu a důsledcích po bouřlivé rozpravě stanovisko žádné, protože ani jeden návrh stanoviska nezískal potřebný počet hlasů pro jeho schválení ((10) stenografický zápis 47. schůze poslanecké sněmovny, 20.9.2005, online: www.psp.cz). Zásah odsoudil rovněž prezident republiky (11). Kauza CzechTek se tak stává předmětem politického boje. Vše zůstalo pouze u rétoriky. Senát i prezident nedostali od vlády na své otázky nikdy odpovídající odpověď, ale počátkem roku 2007 se kauze již nevěnovali.
Aktivizace veřejnosti a protesty

Vzápětí po zásahu policie proti účastníků CzechTeku 2005 se zvedá vlna protestů a několik veřejně činných osob (senátor Jaroslav Štětina, občanský aktivista Stanislav Penc) a skupin se snaží organizovat na obranu napadených účastníků i samotné subkultury.

Spontánně vzniká iniciativa Policejnístát.cz, která má ambice zastřešit a koordinovat protestní hnutí. V prvních dnech se jí podaří shromáždit řadu rozhodujících důkazů, které usvědčují policii a politiky, kteří zákrok hájí z nepravdivých tvrzení. Na webu se shromažďují záznamy dokazující hrubé excesy policistů, které vzápětí přebírají i oficiální média. Web má ambice stát se portálem na výměnu různých praktických informací komunikace mezi zraněnými, účelově obviněnými, veřejností, sympatizanty apod., což se mu v době aktivizace sympatizantů i veřejnosti daří.

Zároveň Policejnistat.cz organizuje protestní demonstrace v Praze, kterých se v prvních dnech účastní několik tisíc lidí. Demonstrace probíhají i dalších českých městech. Paralelně vzniká několik webových stránek, které se zásahu věnují a shromažďují informace o aktuálním dění (např. www.boinc.cz/czechtek2005, cztk12.com). Poslední aktivní web, který kauzu sleduje do dnešních dnů je czechtek.bloguje.cz.

První protesty vyvolají potřebu vyjádření se též u některých bývalých disidentů. Protesty podpoří i bývalý prezident Václav Havel, účastní se jich zmocněnec vlády pro lidská práva Svatopluk Karásek. Havel svoje angažmá končí po té, co zástupci protestujících odmítají jednat s premiérem Paroubkem i ministrem vnitra Bublanem.

Technaře podporují i někteří oficiální umělci (Jaromír Nohavica, Lucie Bílá, Michael Kocáb, David Koller, Halina Pawlovská). Zajímavější je spontánní kreativita (samolepky, bannery, hudební skladby, grafika) většinou anonymních autorů, kteří poskytli svá díla k dispozici na weby, k volné distribuci na demonstracích apod.). Speciální software pro šifrovanou mobilní komunikaci poskytla iniciativě soukromá softwarová společnost.

Samotná freetekno komunita nechce být zatahována do politických her a odmítá se zúčastnit i oficiálních jednání s politickými představiteli. Svůj protest vyjadřuje tradičně – dvěma freeparty CzTek We are not afraid a ParoubTekem a pražskou Street Rave Parade proti omezování občanských svobod.

Iniciativa PolicejníStát.cz, kde se angažují lidé mimo freetekno komunitu (lidé zde činní jsou spíše občanští aktivisté) se pokouší získat širší podporu veřejnosti, zúčastňuje jednání na parlamentní půdě a sbírá podpisy pod protestní petici. Poslední výraznou akcí je protest proti tristním výsledkům vyšetřování excesů policistů na Den lidských práv v prosinci 2005.
Právní řešení

Prakticky ihned po zásahu se zranění i ostatní účastníci i nezúčastněné osoby snaží vyvolat šetření evidentních excesů policistů, kteří na záhy zveřejněných videozáznamech bijí bezmocné lidi, ohrožují je služební zbraní či jinak porušují zákon (chybějící identifikační čísla apod.) Uplatňuje se především klasický nástroj, trestní oznámení. Civilně právní cestu nevyužil podle dostupných informací nikdo. Problémem trestních oznámení je na jedné straně často jejich neurčitost či formální nedostatky, na straně druhé to, že jsou šetřena orgánem, který nesplňuje znaky nezávislosti na Policii samotné a nemá podle dlouhodobých zkušeností, valnou motivaci trestné činy policistů, zejména pak v případě podobných akcí prošetřit (ostudné je působení Inspekce při šetření policejní brutality na služebnách v průběhu zasedání MMM a Světové banky v roce 2000). Situaci komplikuje již tradiční nešvar z policejních zákroků, kdy je policejní videodokumentace události zcela nedostatečná.

Některé zraněné i obviněné z CzechTeku zastupuje nevládní organizace právníků Iuridicum Remedium, které rovněž zpracovalo den po zásahu právní aspekt zásahu i ostatního jednání policie a možnosti právní obrany (12).

Právní pomoc kromě Iuridicum Remedium nabídla i nevládní organizace Liga lidských práv i někteří advokáti. Nutno podotknout, že vedle jejich právních návodů či vzorů se na webu policejnístat.cz objevila i řada právně zcela nekvalifikovaných rad a postupů (zejména pak „trestní oznámení na stát ČR“, což je holý nesmysl, neboť trestní odpovědnost mají jen fyzické osoby).

Jejich prostřednictvím je podáno několik trestních oznámení zpravidla osob, která utrpěly v souvislosti se zákrokem škodu na zdraví.

Většina trestních oznámení je odložena z důvodu, že se nepodařilo prokázat, že se daný čin stal, případně z důvodu, že se nepodařilo zjistit pachatele. Stížnosti proti odložení věci byly vesměs vyřízeny tak, že tento postup byl státním zastupitelstvím potvrzen.

Iuridicum Remedium zajistilo obhajobu několika obviněných účastníků, kde došlo k účelovému obvinění. Především se však soustředilo na vyvolání právně závazného stanoviska k oprávněnosti zákroku soudem. Pro dva účastníky tak jeho právníci zpracovali správní žalobu o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, kterou v zákonné lhůtě tito dva účastníci, bezprostředně zákrokem poškození, podali v září 2005. Jde o institut velmi zřídka využívaný (který nicméně má potenciál jako jediný iniciovat právně autoritativní názor, dokonce silnější než je právní hodnocení veřejného ochránce práv), mimo jiné proto, že mezi podmínky přípustnosti žaloby patří, aby zásah trval či aby hrozilo riziko jeho opakování či zanechal na žalobci následky. Z tohoto důvodu v létě 2005 podal senátor Jan Horník návrh na novelizaci soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.), který by tyto přísné podmínky pro tuto právní obranu odstranil, avšak neúspěšně ((13) senátní tisk č. 141).
Obvinění

Počet obviněných či odsouzených účastníků není zcela přesně znám. V médiích se průběžně objevuje několik odlišných údajů. Například zpráva ČTK ze dne 7. října 2005 uvádí počet obviněných stoupl na 18 osob. Média sledovala následující soudní procesy (14):
Jiří Ammer

V květnu 2006 měl být podle iDNES.cz prvním účastníkem odsouzeným během soudního líčení. Soud ho uznal vinným za najíždění na policistu, trest stanovil na 12 měsíců s podmínečným odkladem na 18 měsíců. J.A. svou vinnu popírá, tvrdí naopak, že byl policisty napaden. Proti rozsudku se odvolal a proces tak bude pokračovat. (15)
Rudolf Sedláček

Podle policie měl hodit kámen po zasahujícím policistovi. Toto tvrzení ale nebyla policie schopna prokázat. R. Sedláček obvinění odmítá. Tachovský soud Sedláčka dvakrát zprostil obžaloby, podruhé po vrácení věci krajským soudem na základě odvolání státního zástupce. Ke zproštění došlo proto, že výpovědi policistů nebyly přesvědčivé a to ani v doplněném dokazování po vrácení věci nadřízeným soudem, které se konalo v lednu 2007. (16)
Tomáš Matoušek

Policie ho obvinila z napadení veřejného činitele. Při vjezdu na mlýneckou louku měl srazit autem policistu. Obhajobu Tomáše Matouška v prvním stupni zajistilo IuRe a rozsudek tachovského soudu Matouška zcela zprostil obžaloby. Proti zprošťujícímu rozsudku podal nicméně odvolání státní zástupce a krajský soud věc vrátil k novému projednání soudu prvoinstančnímu. U druhého soudu nezastupoval Matouška advokát, obhajoval se sám. Proti odsuzujícímu rozsudku, který mu uložil podmíněný trest a zákaz řízení motorových vozidel, se odvolal. Stále shání svědky, kteří by mohli incident vidět. Událost se stala v noci z pátku 29.7. na sobotu 30.7.2005 u nepovoleného sjezdu z dálnice.
Ivo Kokrment

I zde jevilo obvinění známky naprosté účelovosti – Ivo Kokrment byl po slovní rozepři fyzicky napaden policisty a následně obviněn z útoku na veřejného činitele. Dle zkušeností IuRe jde o nikoli ojedinělou praxi, jak se z obětí policejního násilí „vyrábějí“ pachatelé a rovněž zajistil obhajobu obviněného. Obhájce IuRe byl v prvním stupni úspěšný a obžalovaný byl tachovským soudem zproštěn obžaloby v celém rozsahu. Ke dni dokončení článku dosud není rozsudek pravomocný, neboť státnímu zástupci běží lhůta pro případní podání odvolání (které je pravděpodobné).
P. T.

Případ převzatý IuRe k obhajobě se liší v tom, že obviněný účastník se skutku skutečně dopustil – v emočně vypjatém okamžiku zákroku hodil mezi policisty PET láhev z části naplněnou vodou provizorně uzavřenou textilií.

Důvodem převzetí obhajoby byly obavy před nepřiměřenou represí v době, kdy orgány činné v trestním řízení měli minimum trestně stíhaných osob z údajně masově agresivních účastníků a existovalo riziko exemplárního postihu tohoto dosud netrestaného účastníka akce. Dokladem toho bylo i znění obvinění a obžaloby, které vinilo P.T. z útoku „zápalnou lahví s neznámou chemickou látkou“, což neodpovídalo skutečnosti. Strategie obhajoby vedla k přiznání skutku a odpovědnosti za něj (což byl i postoj P.T.), omluvy a sjednání podpory podmíněného zastavení trestního stíhání vzhledem k malé závažnosti skutku se státním zástupcem. Soud poté rozhodl o podmíněném zastavení tohoto trestního stíhání.
Legislativní aktivity

Prakticky ihned po zákroku deklarovalo ministerstvo vnitra záměr připravit pro akce typu CzechTek speciální zákon. Evidentní byla snaha zákon přijmout co nejrychleji; návrh byl hotov již do necelých tří týdnů a na meziresortní připomínkové řízení k návrhu bylo ministerstvem vnitra protiprávně vyhrazeny pouhé tři dny. To nelze v době letních dovolených a ve srovnání s legislativním procesem jiných zákonů než považovat za faktické obejití smyslu meziresortního připomínkového řízení tak jak jej předpokládají Legislativní pravidla vlády (standardně 20 dnů).Nutný je souhlas předsedy Legislativní rady vlády ze zkrácením připomínkové lhůty, který však udělen nebyl.

Záměrem tak evidentně bylo, aby připomínkové řízení bylo minimální. Oproti očekávání však návrh zákona neprošel ani vnitroresortním připomínkovým řízením (hodnocení právníků v rámci odborů ministerstva bylo totiž velmi kritické) a v meziresortním připomínkovém řízení se setkal s ostrými výhradami řady připomínkových míst, např. ministerstva spravedlnosti, ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vládní zmocněnec pro lidská práva, místopředseda vlády či veřejný ochránce práv. Na připomínkách pro zmocněnce vlády pro lidská práva se podílely i nevládní organizace (IuRe, LLP).

Obsahem návrhu byla úprava mnohem restriktivnější ke shromažďovacímu právu než stávající zákon, který bez problémů funguje již patnáct let a splňuje požadavky ústavní konformity. Stručně řečeno, shromáždění určitého typu (jinak řečeno typu CzechTek) měly podléhat mnohem přísnějšímu režimu a také větší možnosti svévolného uvážení úřadů než shromáždění jiná. Rovněž kvalita návrhu „zákona o podmínkách konání některých shromáždění“ byla nízká. Návrh nakonec díky ostře odmítavému postoji v připomínkovém řízení nebyl ministerstvem vnitra prosazován dále. Nicméně resort se snahy přijmout podobnou právní úpravu nevzdal a 1. prosince 2006 byl pod č.j. PPR-830/RPZP-2006 opětovně předložen návrh odboru bezpečnostní politiky na zákon „umožňující účinnější potírání negativních společenských jevů spojených s pořádáním shromáždění a jiných akcí s účastí většího počtu osob“, nespadajících pod právo shromažďovací podle zákona č. 84/1990 Sb. (17) Podobné návrhy prosazuje rovněž Policejní prezidium České republiky a to i neformální cestou v rámci podkladů pro ministra vnitra na jednání se senátory, přičemž ministr vnitra „možnost takových úvah nevyloučili“ ((18) tamtéž).Ze zkušeností s předchozím návrhem je tedy nanejvýš potřebné další aktivity resortu sledovat, neboť hrozí riziko restrikce práv účastníků podobných akcí.

Akce měla dopady i v interních předpisech policie – byla avizována změna závazného pokynu policejního prezidenta č. 121/2003 týkající se postupu policie při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti v souvislosti se pořádáním shromáždění či jiných akcí s větším počtem osob, která byla provedena přijetím závazného pokynu policejního prezidenta č. 36/2006 (19).

Ministerstvo vnitra rovněž vypracovalo modelovou vyhlášku pro obce, která by měla akcím typu CzechTek zabránit.
Další důsledky

K důkladnému vyšetření okolností zásahu nedochází. Inspekce ministra vnitra odkládá šetření všech trestních oznámení s tím, že se nepodařilo zjistit, zda k trestnému činu došlo či se nepodařilo zjistit pachatele. Vzhledem k tomu, že existuje řada evidentních videozáznamů, se kterými byla veřejnost seznámena, je tento výsledek šetření celkem 29 kauz, které byly vyhodnoceny jako relevantní (tj. trestní oznámení nebylo obecní, popisují se v něm konkrétní skutky a skutečnosti), alarmující.

V srpnu 2006 vrací nejvyšší státní zástupkyně Inspekci k došetření kauzu čtyř policistů, kteří bezdůvodně fyzicky napadli jednoho z účastníků, přičemž útok byl amatérsky zdokumentován. Inspekci se totiž nepodařilo zjistit jejich totožnost ((20) www.nsz.cz, tiskové zprávy). Jediným potrestaným policistou je ten, který se maskoval cizím služebním číslem, šlo o potrestání kázeňské.

Odmítání odpovědnosti ze strany policie i ministerstva vnitra se projevuje zejména ve zprávách předkládaných v  září 2005 vládě a zejména zprávách vypracovaných pro parlament i jednotlivé jeho členy. I zde se objevují zkreslená či právně zcela mimoběžná tvrzení, zejména pak

    * opakující se nepravdivá argumentace, že používání komunikace na pozemek účastníky nebylo v souladu s právem
    * snaha klasifikovat i zcela bagatelní jednání účastníků či jednání v případech krajní nouze jako přestupky či trestné činy za účelem legitimizovat zákrok „hromadného porušování zákona“ (např. až komické poukazování na přestupky podle lesního zákona –kouření apod.- s odkazem na evidenci pozemku jako lesní, ačkoliv zde fakticky lesní porost není či odkaz na nevylepení dálniční známky u vozů přijíždějících na akci),i čiré spekulace o přestupcích osob bez jakýchkoli skutkových tvrzení. 

Na konci ledna 2006 vychází dlouho očekávané závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv. Kritizuje v ní obě strany konfliktu, ale především pojmenovává hlavní pochybení policie. Ve zprávě je vyhodnoceno jako protiprávní obsazování pozemků mimo pronajatý prostor resp. jsou kritizováni organizátoři, že pronajali pozemek o menší výměře, než mohla pojmout očekávaný počet účastníků a nezajistili jeho viditelné vymezení. Ombudsman pak konstatuje řadu pochybení policie, především pak

    * důvody policie o blokádě příjezdové komunikace byly v čase měněny, právně neobstojí a snižují důvěryhodnost odůvodnění zákroku
    * dezinformace policie o odstoupení pronajímatele pozemku od smlouvy
    * nekvalitní výzvy k pokojnému řešení situace před použitím síly
    * nedostatečná dokumentace zákroku
    * a konečně konstatuje, že „Policie ČR neobstála při mediální prezentaci zákonnosti, nezbytnosti a přiměřenosti svého postupu. Celková mediální prezentace důvodů a průběhu služebních úkonů a zákroků Policie ČR, a to jak v době samotného policejního opatření proti účastníkům CzechTeku 2005, tak po jeho skončení, nebyla jednotná, v některých případech byla dokonce nepravdivá a zdůvodnění postupu Policie ČR se v čase vyvíjelo.“ 

Shrneme-li zprávu, dle ombudsmana byla koncentrace lidí nad kapacitu pronajatého pozemku a pravidelně přítomné okolnosti akce (hluk, hygienické podmínky) porušením veřejného pořádku, tj. byly dány podmínky pro jeho obnovení. Způsob, který zvolila policie pak shledává nepřiměřeným. Stanovisko ombusmana je coby objektivní a odborně kvalitně podložené povšechně akceptováno.

Zpráva Inspekce ministra vnitra si však stanovisko vykládá tak, že „zákrok byl z celkového pohledu oprávněný nicméně byly zjištěny nedostatky“. Zpráva přiznává chyby v označení policistů a nedostatečné dokumentace zákroků, naopak odmítá odpovědnost za použití zásahových výbušek za datem expirace, za dezinformace policie a zveličuje útoky na policisty ze strany účastníků.

CzechTeku resp. postupu policie vůči jeho účastníků se věnovala i v roce každoroční Zpráva o stavu lidských práv, kterou vydává jako souhrn lidskoprávních problémů, pokroku a vývoje poradní orgán vlády, Rada vlády pro lidská práva. I zde je zákrok hodnocen kriticky a citováno je stanovisko veřejného ochránce práv. (21)

Na základě doporučení veřejného ochránce práv policie učinila několik opatření do budoucna. Zřídila tzv. antikonfliktní týmy, které nyní fungují v celé policii. V březnu 2006 proběhl seminář k seznámení krajských velitelů policejních opatření s právními možnostmi Policie ČR v případech podobných akcí, což lze hodnotit velmi pozitivně, neboť nedostatek právního povědomí u je u velitelů policie i řadových policistů katastrofální. Policie rovněž avizuje prověřování „nových taktických postupů pořádkových jednotek při zákrocích proti individuálním pachatelům trestných činů uvnitř skupin dalších osob“. Dále byla přijata organizační a technická opatření mající vliv spíše na vnitřní komunikaci a akceschopnost policie.
CzechTek 2006 a dále

CzechTek 2006 se díky soukromé iniciativě a dohodou Aliance 23 s ministerstvem obrany koná ve vojenském prostoru Hradiště u Mašťova v Doupovských horách. Policie pouze řídí dopravu a do místa konaní teknivalu téměř nevstupuje.

Aliance23, která zaštítila loňský CzechTek, vyhlásila, že v pořádání nebude pokračovat. Možné dohady o letošním CzechTeku rozptýlilo v dubnu vydané prohlášení hlavních českých sound systémů, ve kterém oznámily: „Letos a s největší pravděpodobností už ani nikdy v budoucnu se žádná akce v rozsahu a pod názvem CZECHTEK neuskuteční.“ Svoje rozhodnutí zdůvodnili postupnou likvidací původních myšlenek freetekna, parazitismem subjektů nesouvisejících se scénou včetně valné většiny samotných účastníků a neschopností a neochotou respektovat elementární principy chování ve svobodném prostoru. (22)


Závěr

Ani skutečnost, že zásah na CzechTeku byl co do počtu zraněných nejvážnější střetem občanů s policií od roku 1989, nevedla k tomu, aby za tuto bezprecedentní a tragickou událost přijal někdo politickou odpovědnost. Jiří Paroubek, tehdy v premiérské funkci, dodnes zásah obhajuje či bagatelizuje.

Na vedení policie neměl zásah také žádny bezprostřední vliv. Několik týdnů po zásahu byl policejním prezidentem jmenován náměstek Vladislav Husák, jenž měl zákrok ve své kompetenci. Ten by vedl policii zřejmě dodnes, kdyby ho nedonutil odstoupit v březnu letošního roku jiné aféry.

Náměstkem pro uniformovanou policii se v lednu 2006 stává Jan Brázda, bývalý krajský náměstek pro uniformovanou policii z Plzně. Vladislav Husák si ho vybral jako svého nástupce. O Brázdovi se spekulovalo, že osobně přihlížel zásahu. Ten to jednoznačně popřel a tvrdí, že na místě vůbec nebyl a byl pouze členem koordinační skupiny. (23) Brázda je v současné době de facto šéfem policie. Po odstoupení Husáka jej vedením pověřil ministr vnitra Ivan Langer. Dalším povýšeným byl i šéf západočeské policie Antonín Moltaše. Do hodnosti generálmajora ho navrhla jako jediného krajského velitele vláda a v květnu 2006 ho jmenoval prezident Klaus (24).

Ministerstvo vnitra stále oficiálně trvá na tom, že zásah byl proveden podle platných předpisů. ((25) Zpráva o činnosti IMV při šetření zákroku Policie ČR na akci CZECHTEK 2005, Informace o příčinách, průběhu a důsledcích událostí na technoparty CzechTek 2005 ) Naposledy se tak stalo v souvislosti s případem Romany Krátké, která žádala od státu odškodnění za způsobené zranění. Její žádost ministerstvo zamítlo, poškozená se bude domáhat nápravy cestou civilní žaloby (26).

Novým impulsem do kauzy CzechTek se zdál být nástup nového ministra vnitra Ivana Langera. Ten v opozici zásah tvrdě kritizoval. Při nástupu slibil jeho prošetření. Po několika měsících, ale na jakékoli šetření rezignoval. Důkazem, že Inspekce MV i samotná policie nebyli ani ochotny akceptovat zjištění ombudsmana, jsou jejich zprávy, kterých se po několika urgencích domohla poslankyně Kateřina Jacques. Skutečností také je, že kauza CzechTek policii trvale poškodila a policie je opakovaně v médiích za zásah kritizována ještě druhým rokem od této události.

Při zhodnocení důsledků akce je třeba zdůraznit zejména dva pozitivní aspekty. Veřejnost byla jasně konfrontovaná s evidentními policejními excesy a brutalitou, jakož i s nepřesvědčivým zdůvodněním samotného zákroku. Na rozdíl akcí s podobnými znaky, kde rovněž došlo ke zneužitím pravomocí a hrubému fyzickému násilí (Street Party 1998, demonstrace při zasedání MMF a Světové banky 2000), již část veřejnosti i přes tradiční mediální manipulaci policie seznala, že jde o systémový problém policie a doufejme bude v budoucnu podporovat snahy o vyřešení problému. Na kauze CzechTek 2005 také zažila celá jedna generace resp. spíše skupina lidí iniciační konflikt s mocí, přičemž se zde plasticky projevila jak animozita státní moci k jinému, nekomerčnímu, neznámému, tak na druhé straně potenciál občanského odporu spočívající jak v možnostech dokumentace, komunikace, společné obrany a výměně informací. Jinak řečeno, CzechTek 2005 alespoň částečně přiblížil většinové společnosti postoje freetekno komunity a nastínil možnosti technologií a solidarity při obraně jakýchkoli alternativ.

Helena Svatošová

Dalibor Záhora
Kauza Hyundai v Nošovicích 
-Foto Nošovice: průmyslová zóna-
Historie:

Na úpatí Moravskoslezských Beskyd, v bezprostřední blízkosti hranice Chráněné krajinné oblasti Beskydy a připravované Národní přírodní památky Skalická Morávka, leží obec Nošovice. Na zdejší zemědělské půdě s unikátními vlastnostmi je pěstováno zelí specifické chuti známé jako „Nošovické kysané zelí“. Oblast jako jedna z mála není zasažena těžbou, chybí zde i těžký průmysl.

V roce 2001 je však právě území obce Nošovice vybráno jako vhodná lokalita pro vybudování velké (cca 270 ha) strategické průmyslové zóny pro investory, s níž se počítá jako s možným řešením vysoké nezaměstnanosti v kraji. S vlastníky pozemků začíná kraj uzavírat smlouvy o budoucím odkupu za jednotnou cenu 150Kč/m2 a u některých naráží na odpor. Začíná fáze přesvědčování, do níž v roce 2003 vstupuje Vláda ČR s návrhem na zdokonalení investičního prostředí. Podle něj by měly být strategické průmyslové zóny definovány jako „stavby veřejně prospěšné“, což by umožnilo dotčené pozemky ve „veřejném zájmu“ vyvlastňovat.

Na konci září 2005 se v tisku objeví zpráva o miliardové investici, kterou hodlá v České republice realizovat korejská automobilka Hyundai. Má jít o největší zahraniční investici na zelené louce v historii ČR, a to v objemu zhruba 46 miliard korun. Závod má produkovat 300 tisíc automobilů ročně, poskytnout pracovní příležitost pro 3 000 lidí a zároveň dá vzniknout dalším pracovním místům v dodavatelských firmách (odhady se různí, od 7 do 12 tisíc). Podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana má investice přinést celkem až 15 tisíc pracovních míst, po zahájení plného provozu by měla nová továrna zvýšit HDP až o 2,5 procenta.


Aktéři:
Hyundai Motor Company:

Z nabízených lokalit (Nošovice, Mošnov, Dolní Lutyně a později Holešov) dává Hyundai přednost Nošovicím, ležícím nejblíže Žilině, kde je právě dokončována stavba sesterské automobilky KIA. Argumentem pro Nošovice může být i atraktivita místa, které by závodu malebným horizontem Beskyd přidalo na fotogeničnosti.

"Od samého začátku rozhodovala Hyundai, rozdali karty, a proto jsme postupovali, jak jsme postupovali." (náměstek hejtmana Pavel Drobil)

Nošovičtí, občanské sdružení Půda pro život:

První nesouhlasnou reakcí místních a lidí z okolí je petice podpořená třistašedesáti podpisy a následně vznik občanského sdružení Půda pro život. To pak společně s právníky EPS programu GARDE vyzývá otevřeným dopisem generálního ředitele Hyundai, aby svůj záměr ještě zvážil apelujíc na proklamovanou společenskou odpovědnost automobilky.

Návrh kraje na vyplacení zmíněného stotisícového odškodného pro rodiny z Nošovic a Nižních Lhot (obec Dobrá, ačkoliv bude stavbou postižena více, kompenzována není), které je splatné pouze pokud budou odkoupeny všechny pozemky, zapracoval na atmosféře v obci. Spolu s vidinou vzniku nových pracovních příležitostí zapříčinil atmosféru sousedské nevraživosti, kdy menšina zatvrzelých vlastníků musí čelit osobním urážkám a vyhoštění z místní komunity. Situace vrcholí stanovením dodatečné lhůty, v níž musejí být zajištěny odkupy zbývajících pozemků, jinak kraj přípravné práce na zóně zastaví. Poslední vzdorující, kteří nyní již ztratili podporu družstva, zejména však v přímé souvislosti s výhružnými dopisy, v nichž je jim a jejich blízkým vyhrožováno likvidací, se nakonec také „rozhodnou“ své pozemky prodat.

"Tvým špatným rozhodnutím neprodat jsem přišel o peníze. Za to zabiju tebe nebo jednoho z tvých nejbližších." (anonym, Nošovickým kvůli továrně někdo vyhrožoval)

Zemědělské družstvo v Nošovicích:

Družstvo od začátku odmítá prodat či přesunout své pozemky, neboť se spolu s dalšími domnívá, že není třeba obětovat národní bohatství, když na Ostravsku existuje dost velkých ploch pro stavbu automobilky a to i na takzvaných „brownfields“ (plocha, která ztrácí, nebo již ztratila svoje původní funkční využití). V souvislosti s mediální diskuzí o možném vyvlastňování družstvo projeví ochotu k výměně pozemků za cenu kompenzace vypočítané na několik stovek milionů. Vychází z faktu, že stěhováním na náhradní pole ztratí naději užívat v EU značku Nošovické kysané zelí, žádost o označení původu na místní specialitu, se v Bruselu zatím vyřizuje. Kompromisu mezi krajem a družstvem je dosaženo pouhých pár dní před vypršením dodatečné lhůty.

„Tlak na to, aby tady byla průmyslová zóna, byl ale příliš veliký. Lidé, kteří nám pozemky pronajímají, nám začali hrozit, že když neprodáme, tak nám stejně dají výpověď z nájmu a my nebudeme mít na čem hospodařit. Proto jsme nakonec ustoupili.“ (Jiří Vícha, vedoucí ZD, Hyundai dostal svůj výhled)

Tolik stručná charakteristika aktérů, jichž se situace dotýkala přímo. Významnou roli aktéra zde sehráli také právníci programu GARDE Ekologického právního servisu, jeho stanovisko i konkrétní činy však jasně vyplynou z dalšího textu.

Průběh kauzy:

Program GARDE monitoroval situaci v Nošovicích již od roku 2003 a formálně vstoupil do kauzy sestavením otevřeného dopisu generálnímu řediteli Motor Company panu Čong Mong-ku dne 28.11.2005. Signatáři dopisu vybízejí automobilku, aby se zachovala v souladu se svou politikou společensky odpovědného chování a vybrala si ke svému záměru méně problematickou lokalitu, než jakou Nošovice prokazatelně jsou. Společnost CzechInvest neprodleně varuje, že takovéto kroky by mohly vést ke ztrátě investorova zájmu. Hyundai se neuráží, ale dopis zcela ignoruje. Kraj je stále neúspěšný při vyjednávání o odkupu pozemků s některými důležitými vlastníky, a to i přes svou pro velkorysou nabídku stotisícového odškodného rodinám žijícím v blízkosti plánovaného závodu.

"Nevylučuji razantní postup. Neumím si představit, že bychom ty věci nechali jen tak," (premiér Jiří Paroubek)

Počátkem prosince si hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský znovu osobně ověřuje zatvrzelost několika zbývajících vlastníků a 12. 12. kraj oficiálně oznamuje zastavení přípravných prací na průmyslové zóně. Tošenovského stanovení „dodatečné lhůty“ na pátek 16. 12. se ukázalo být velmi dobrou taktikou. „Poslední šanci“ si již Nošovičtí si díky výhružným anonymním dopisům a nenávisti ostatních obyvatel obce „nenechali“ ujít. Kraj může 16. 12. slavnostně vyhlásit, že má všechny pozemky pro průmyslovou zónu vykoupené. A hned v následujících dnech (například v pondělí 19. 12.) k tomu skutečně papírově dochází.

Ze strany Moravskoslezského kraje již investici nestojí nic v cestě, a tak přesto, že Hyundai ještě neřekla své definitivní ANO a uvažovala v té době například ještě o Maďarsku, začíná ještě před koncem roku řízení o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Jeho iniciátorem není automobilka, nýbrž Moravskoslezský kraj (zóna Nošovice), město Ostrava (Mošnov) a Zlínský kraj (Holešov), její financování zajišťuje firma CzechInvest z peněz daňových poplatníků. Dokumentace neobsahuje srovnání environmentální vhodnosti uvažovaných lokalit, čímž popírá smysl celého procesu (dle zákona i Směrnice Rady 85/337/ES). Ještě před koncem procesu EIA je vydána i řada povolení pro přípravu zóny a je učiněno maximum pro to, aby se samotné řízení odbylo v co možná nejkratším čase.

Hyundai naproti tomu tolik nespěchá a tak může hejtman až 1. 5. 2006 v tiskovém prohlášení avizovat nadcházející podpis smlouvy. Memorandum se bude podepisovat po půli května v Koreji.

Čekání na Hyundai bylo mimo četné spekulace, zda ke spolupráci vůbec dojde, využito ke zpracování studií o dopadu projektu na českou ekonomiku, agentura CzechInvest nechala vypracovat dvě ekonomické studie, které mají sloužit na podporu investice před Evropskou Komisí. Podle společné analýzy sdružení právníků EPS z programu GARDE a think tanku Trast pro ekonomiku a společnost se však jedná spíše o jakási slohová cvičení, „promo-materiály“ bez skutečné vypovídací hodnoty.

Společná studie Petra Zahradníka a Jana Jedličky a studie zpracovaná Markétou Šichtářovou z Next Finance, s.r.o. se v klíčových bodech rozcházejí, pracují s neodůvodněnými a nepodloženými údaji, seriózně se nezabývají možnými riziky investice, zvláště pak riziky mimoekonomickými. Ani jedna ze studií nezohledňuje celkové ekonomické prostředí Moravskoslezského kraje nebo České republiky a jejich předpokládaný vývoj. Chybí i kapitola věnující se analýze vývoje a perspektiv automobilového průmyslu, jeho vazby na ropný průmysl a možné problémy v souvislosti s problematikou ropného zlomu.

Objevují se i hlasy, které relativizují jeden z hlavních proklamovaných přínosů projektu, a sice nová pracovní místa. Podle obchodní ředitelky pracovní a personální agentury Trenwalder Kappa People (TKP) Petry Rösselové by pro budoucí automobilku mohla v kraji chybět až polovina vhodných kandidátů na zaměstnání. Druhou polovinu by investor mohl doplnit dělníky za Slovenska, Polska, případně z jiných míst ČR.

Pokud automobilka problém nezaměstnanosti přece jen alespoň částečně vyřeší, co nastane až závod zastaví výrobu? Původně nekvalifikovaní zaměstnanci na dělnických pozicích zůstanou nekvalifikovaní či kvalifikovaní pouze na automobilový průmysl. Jejich konkurenceschopnost na trhu práce se tím prakticky nezvýší.

Česká republika do investice vloží na investičních pobídkách přímo cca 4,3 mld. korun a dále 1,3 mld. korun nepřímo formou desetiletých "daňových prázdnin". Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban 8. 3. 2006 v pořadu ČT2 „Události, komentáře“ uvedl, že každá investice, na kterou stát vynakládá nějaké prostředky, má analýzu ekonomické návratnosti. Lhůta návratnosti pak není nikdy delší než pět let. Když počátkem března právníci programu GARDE o tuto studii na ministerstvu požádali, byli odmítnuti s odůvodněním, že analýzy obsahují údaje chráněné obchodním tajemstvím. Podle zákona ovšem za obchodní tajemství nelze označit nějaký dokument jako celek a ministerstvo v tomto případě jednalo v rozporu se zákonem. Zahraniční investice se navíc týkají čerpání prostředků z veřejných rozpočtů.

„Takové analýzy by podle zákona měly podléhat veřejné kontrole, jinak jde o neověřené a nepodložené informace.“ (právník GARDE-EPS Jiří Nezhyba, celý článek)

Datum podepsání smlouvy bylo stanoveno na čtvrtek 18. 5. 2006 za přítomnosti oficiální delegace v čele s ministrem Milanem Urbanem, která si pro podpis zaletěla do Soulu. Slavnostní ceremoniál při položení základního kamene nové továrny však musel být odložen, šéf automobilky, podezřelý z korupce a zpronevěry, setrvává od konce dubna ve vazbě. Přesto se počítá se začátkem výstavby v září roku 2006.

Koncem června je Čong Mong-ku propuštěn na kauci, firma počítá se zahájením výstavby v prosinci.

Zástupci automobilky učinili v srpnu právníkům programu GARDE nabídku k jednání o možném řešení sporných otázek a o působení Hyundai v České Republice. Výsledkem je dokument Deklarace porozumění uzavřený začátkem listopadu, který se zúčastněné strany dohodli v plném znění uveřejnit na svých internetových stránkách. Deklaraci podepsali: zástupci Hyundai Motor Manufacturing Czech (HMMC), Moravskoslezského kraje (MS kraj), Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a agentury CzechInvest, na druhé straně pak nevládní organizace Ekologický právní servis prostřednictvím programu GARDE, Půda pro život, Beskydčan a Děti Země.

„Uzavřená dohoda opět dokazuje, že nevládní organizace nejednají s motivem vyvíjet účelové obstrukční jednání, což je jim často podsouváno, ale jejich skutečným cílem je prosadit věcná řešení, která budou prospěšná široké veřejnosti. Nebýt jejich systematického tlaku, k uzavření dohody zmírňující negativní dopady celého projektu by nikdy nedošlo. Na druhé je třeba zdůraznit, že například EPS se odhodlalo k velkému ústupku, neboť jeho původním cílem bylo pokusit se zastavit celý projekt za použití veškerých právních prostředků.“ (právník GARDE-EPS Pavel Franc)

Výsledky:

Dle tiskové zprávy Moravskoslezského kraje z února tohoto roku situace aktuálně vypadá asi takto: hotová je příprava staveniště a stavba staveništní komunikace. Na jaře by měl být dokončen svoz ornice a podornice, počítá se s dokončením hrubých terénních úprav a protihlukového valu, s vybudováním přípojek vody, elektřiny a plynu na hranici pozemku firmy Hyundai.

Uzavření Deklarace porozumění, která má charakter smlouvy, lze považovat za průlom. Nikdy předtím nebyla uzavřena žádná podobná dohoda s tak velkým investorem, dotýkající se řady celospolečenských otázek. Závazků ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, CzechInvestu, Moravskoslezského kraje a Hyundai je celkem 28 a patří mezi ně zásadní zvýhodnění průmyslových zón, které vzniknou na brownfields, biokoridor pro velké savce, dostatečné protihlukové ochrany i vznik nadace, do které Hyundai vloží 20 miliónů korun a bude ji nadále milionovými částkami podporovat. Hyundai se dále zavázalo aplikovat EMAS, což je vyšší standard environmentálního managementu než ISO 14001 a nad rámec zákona omezit nákladní dopravu v době pracovního klidu.

Smlouva obsahuje sankční opatření a je zde i možnost ovlivnění logistického schématu továrny nevládními organizacemi s cílem maximálně využít železnici při přepravě materiálu od subdodavatelů. Strana, která poruší některé z ustanovení, k nimž se podpisem Deklarace zavázala, bude muset na vlastní náklady o této skutečnosti informovat prostřednictvím inzerátu ve dvou českých médiích a ve dvou regionálních denících, Hyundai navíc v jednom z významných evropských médií.

Eliška Bartošová
Přejít Jordán dávno neznamená získat azyl  
aneb Jak se válka a azylová politika Česka podepsaly na životě mladé dívky
-foto- Azylová politika a systém uprchlických zařízení - ukázka restriktivního přístupu MV ČR - podmínky života v uprchlických zařízeních SUZ MV ČR - příběh rodiny, která utekla před válkou a tráví již pátý rok v uprchlických zařízeních v České republice - to vše přibližuje následující kauza a rodině Swailem z Izraele - z území Západního břehu Jordánu.

Obsah:

   1. Držíme ti palce, Ayat
   2. Není proč se do války nevrátit
   3. Dejte nám zbraně, my vám řekneme, jestli nejste nemocní
   4. Nenechávejte nás v táboře
   5. Znovu a znovu vytržení z kořenů
   6. Nejistota, stres, ponorka…
   7. Nashledanou po Novém roce, my tu budeme čekat
   8. Nevládní organizace v ČR věnující se uprchlíkům



Ali a Ayat SwailemČernooká, krásně usměvavá mladá dáma stojí opřená o obrubeň dveří v tmavé chodbě, zve dál, podává kávu, chystá jídlo a ptá se, jak se daří mé ženě… Je jí patnáct, je talentovaná, velmi milá a přátelská, ochotná kdykoliv s čímkoliv pomoci. Každý si ji hned oblíbí; je schopná zastat maminku i tatínka ve starání se o rodinu, ráda čte, ráda chodí s kamarádkami ven, ráda se směje, ráda se dokonce učí, chce v budoucnu pomáhat lidem - touží se stát dětskou lékařkou, je cílevědomá, umí jazyky… Její "chybou" ale je, že se narodila v Palestině a nyní žije v Uprchlickém zařízení Zastávka u Brna jako žadatelka o azyl.

Bohužel Ayat není sama, která byla nucena uprchnout ze své země. Mezi léty 1991 - 2004 žádalo v České republice o azyl 71 499 lidí (1). Nejvíce lidí k nám přišlo v roce 2003 - 12 737. Nejsilnější období bylo mezi lety 1998 - 2003, pak počet žádostí prudce poklesl. Zatímco v roce 2003 žádalo v ČR o azyl cca 9 500 lidí, v roce 2004 to bylo kolem jednoho tisíce. Což bylo způsobeno faktem, že jsme vstoupili do Evropské unie a přestali jsme být pro uprchlíky z východu snadno dostupní. Museli k nám buď přiletět (tak jako Ayat s rodinou), nebo museli dostat vízum (což není nijak jednoduché), nebo se sem museli dostat nelegálně - přičemž jim v toto případě nesmělo být dokázáno, že prošli přes tzv. bezpečnou zemi (tou bylo samozřejmě Slovensko i Polsko, přes které se k nám uprchlíci dostávali). Pokud jim bylo dokázáno, že přes tuto tzv. bezpečnou zemi přišli, byli do ní na základě legislativy navráceni.

Nejvíce žadatelů se v uvedeném období hlásilo k ukrajinské národnosti (téměř 9 000 lidí), hned na to k čečenské (přes 6 000 lidí), pak k tádžické (okolo 4 000 lidí - zpravidla z Afghánistánu); dalšími početnými národnostmi pak byly například moldavská, arménská, vietnamská, ruská, rumunská (zpravidla Romové), slovenská (cca 2 500 lidí) a dále.

Více bylo křesťanů, o něco méně muslimů a dalších náboženství. Více, někdy dvojnásobně více, žádalo o azyl samostatných mužů. Samotní, často navíc svobodní muži jsou samozřejmě mobilnější než rodiny s dětmi, proto i ve světě obecně je na útěku více mužů než žen.

A kolik lidí z těch sedmdesáti tisíc azyl získalo? Pouhé dva tisíce - přesněji 3,2 %. Pro srovnání - v Německu či Rakousku je to často pětinásobek. Důvody žádostí jsou různé, jako jsou různé problémy zemí, z nichž se utíká. Války, hladomory, etnické či politické pronásledování, ekologické katastrofy, sociální krize, bída.

Ale vraťme se k Ayat a k její rodině: proč odešli oni? Co znamená (nejen) pro mladého člověka žít v uprchlickém táboře v České republice? Jak dlouho tam Ayat je a jak to snáší?

Ayat Swailem se narodila 6. prosince v roce 1991 ve městě Kalkílija na Západním břehu Jordánu - na území Izraele, které je pod palestinskou samosprávou. "Ayat znamená v arabštině 'verše z Koránu'," vysvětluje maminka Raeda, slovník ještě doplňuje, že Ayat je "zázrak", "Boží dar", nebo taky koránské verše, které jsou zázrakem. V den jejího narození oslavil její tatínek Hani dvacáté narozeniny a mamince Raedě mělo být za měsíc sedmnáct. Hani pracoval jako elektrikář, nebo jako pomocník v restauraci, taky jako policista. Raeda se starala o domácnost a občas dělala "domácí brigády". V průběhu dalších pěti let se Ayat narodili dva bratři. Ayat chodila do školy, rodina žila bohatým společenským životem, na kterém se samozřejmě podepisovala realita Blízkého východu a stejně tak to, že mnoho členů rodiny bylo politicky aktivních. Avšak na přelom roku 2001 a 2002 se Ayat i celé její rodině život změnil.

"Jednou jsme šli do školy a potkali jsme vojáky na obrněných autech, už z dálky nám ukazovali, abychom se vrátili zpět," popisuje Ayat jedny z posledních zážitků z Palestiny. A dodává: "Pak jsme se jednou vraceli odpoledne ze školy a slyšeli jsme, jak se před námi začalo střílet, museli jsme jít domů velkou oklikou přes park. Pak už se do školy chodit přestalo."

Rodiče začali vyostřenou situaci na území Západního břehu Jordánu považovat za nebezpečnou, a rozhodli se odjet do České republiky, kde chtěli požádat o azyl. Pro Českou republiku se rozhodli proto, že tu už nějakou dobu žili bratři Raedy. Tímto nelehkým rozhodnutím učinili rodiče Ayat krok, který celou rodinu přivedl do větších komplikací, než si sami dovedli představit.
Držíme ti palce, Ayat
zleva: otec Hani, Jakub a matka Raeda Swailem

Po cestě přes Jordánsko a Turecko žádá rodina 10. února 2002 o azyl na ruzyňském letišti. Jako důvod uvádí nebezpečnou situaci v rodné zemi, kde jsou ohroženi na životě ze strany okupujícího Izraele. Za pouhých pět dní, které rodina tráví v přijímacím středisku na letišti, je žádost zamítnuta jako neodůvodněná. Ministerstvo vnitra ČR, které o věci rozhoduje, neshledalo u ženy v sedmém měsíci těhotenství s dalšími třemi dětmi ani "překážku vycestování". To je vedle uznání důvodů žádosti druhá legislativní možnost, jak ponechat cizince v ČR. Překážkou vycestování bývá nemoc, zranění, ale i ohrožení na životě při návratu do vlasti a podobně.

Rodina se proti rozhodnutí ministerstva prostřednictvím právníka odvolává. Přicházejí dlouhé měsíce čekání. Nejprve čtrnáctidenní "karanténa" ve přijímacím středisku Vyšní Lhoty. Následuje život v Pobytovém středisku v Bruntále. Bohužel odtud musí jezdit daleko do Stráže pod Ralskem a do Bělé Jezové (což jsou pobytová střediska ministerstva vnitra) prodlužovat víza, neboť v Bruntále to nelze. Neustálé dojíždění tam a zpět je unavující, a tak se za pomoci bratra Raedy stěhují do Prahy do bytu. Hmotně i finančně je podporuje bratr za malou výpomoc v restauraci.

Tady začala Ayat chodit do vyrovnávací třídy a pak nastoupila do první třídy, přestože v Palestině začala chodit do páté. Česky se naučila nejrychleji z rodiny, za šest měsíců fungovala jako rodinný tlumočník. Ukončila první, druhou třídu a pak udělala vyrovnávací zkoušky do čtvrté. Získává vyznamenání za výborné zvládnutí anglického jazyka, další například za skvělé zvládnutí práce na počítači.

V dubnu 2002 se v Praze Ayat narodil poslední bratr, Ali Jakub. Přestože se narodil u nás, státní občanství zdědil po rodičích, tak jak to přikazuje legislativa. Ta zároveň nedává žádnou výhodu ani matce, ani nikomu jiném z rodiny v tom, že by narození Aliho v Praze pomohlo získat azyl nebo jinou formu pobytu na našem území. Ayat se taky obrátila s prosbou o pomoc na prezidenta republiky Václava Klause, který prostřednictvím Ladislava Jakla poslal Ayat poměrně milý dopis v tom smyslu, že jí "drží palce"(2), ale že jí nemůže pomoci.
Není proč se do války nevrátit

Za necelý měsíc po prezidentově odpovědi, tedy téměř po dvou letech čekání, přichází Ayat, jejím dvěma starším bratrům a mamince rozhodnutí z Městského soudu v Praze. Je opět negativní, podle něj nemá nikdo z uvedených nárok na azyl a dostávají příkaz vycestovat. Nejmladšího Aliho a jeho otce se rozhodnutí netýká. Při čtení rozhodnutí člověku mrazí v zádech - místy jako bychom se ocitli v hrůzostrašném cynickém a pomateném hororu. Čteme například: "situaci na územích pod palestinskou samosprávou [lze] považovat za válečný konflikt"(3). Dále však se praví: "Tato složitá situace(4) však dopadá plošně na veškeré obyvatelstvo postižených území a správní orgán nemá na základě výpovědí jmenovaného důvod domnívat se, že by se žadatelka se svými nezletilými dětmi v případě návratu na území pod palestinskou autonomní samosprávou dostala do odlišného - horšího postavení, než ve kterém se nachází tamní obyvatelstvo."(5) Zároveň se o kus dál cituje zákon, podle nějž má být poskytnut azyl člověku, který je ohrožen vinou válečného konfliktu. V závěru rozhodnutí pak najdeme naprosto matoucí a podivný argument: "Z databáze ČTK nevyplývá, že by v současné době docházelo na územích, které náleží do této zóny(6) (ani na ostatních územích vyjma pásma Gazy), k ozbrojeným střetům mezi bezpečnostními silami a palestinskými ozbrojenci."(7)

Vysvětlit to lze těžko, ale přeložíme-li to do lidské řeči, zní rozhodnutí asi takto: u vás je to těžké, asi se tam bojuje, ale vy nemáte důkaz, že by chtěl někdo zabít konkrétně vás. Mohou stejně tak zabít i ty ostatní, takže proč vy byste se před tím měli schovávat, pěkně běžte zpět.

Důvod toho uvažování je jednoduchý. Je strach, aby se sem nenahrnula masa uprchlíků se stejným příběhem, se stejnými požadavky. Pracovník ministerstva vnitra, který nechtěl být jmenován, uvádí, že existuje tlak na to, aby "nebyl vytvořen precedent, aby se náhodou azyl nedal někomu, kdo pochází ze země, z níž se azyl většinou nedostává."

Ministerstvo vnitra však nemá možnost jen udělit či neudělit azyl, může využít tzv. "doplňkové (dočasné) ochrany". Ta se může použít v případě, že člověku hrozí "vážné ohrožení […] v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu".(8)

Jak vidno, přístup ministerstva vnitra je zvláštní a jde nejen proti smyslu zákona, ale protiřečí i výkladu mezinárodních úmluv celosvětové organizace zabývající se uprchlíky UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky)(9). Ta staví naopak na vstřícném výkladu zákona. Opírá se při tom o základní mezinárodní dokument, který se uprchlíkům věnuje - Úmluva o právním postavení uprchlíka z roku 1951 - a říká, "osoby prchající před válkou nebo v jejím důsledků potřebují mezinárodní ochranu a měly by být považovány za uprchlíky, pokud jim země původu není schopna či ochotna poskytnout ochranu".(10)

Bohužel Ayat s maminkou a dvěma bratry si v červnu roku 2004 četli v rozsudku něco jiného. Říkalo se jim, že když mohou být ohroženi všichni, oni nemají být výjimkou, říkalo se jim navíc, že nyní v jejich městě konflikt neprobíhá.

Když jsme trávili s panem Hanim jeden z příjemných večerů u arabské kávy, řešili jsme právě společensko-politickou situaci na Západním břehu Jordánu. Běžely zprávy arabské televize, kde se informovalo o mrtvých z té oblasti, Hani ukázal na televizi a říká, "myslíš, že se Haišman(11) nedívá na televizi, že neví, co se u nás děje?"

Restriktivní (nevstřícný) výklad azylového zákona, rozpor s mezinárodní organizací UNHCR a příkladné přístupy jiných zemí (jak je naznačeno výše v procentech přijímání uprchlíků) jsou hlavní příčinou, proč nevládní organizace české ministerstvo vnitra kritizují, proč chtějí do procesu rozhodování mluvit a proč se o žadatele o azyl i o azylanty starají.

Žadatelé o azyl (popřípadě žadatelé o udělení mezinárodní ochrany) jsou ti, kteří právě o azyl požádali, azylanti jsou ti cizinci, kteří azyl získali. Slovo uprchlík se používá různě, lze však vyjít z již zmíněné Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Ta říká, že uprchlík je osoba, která se "nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním".(12) Nově je dobré dodat, že by sem měl být zařazen i člověk, který opustil svoji vlast v důsledku ekologické katastrofy (tak, jak tomu bylo například při vlně tsunami), nebo také člověk, který zažívá domácí násilí - tento druh "pronásledování" uznalo jako odůvodněný k udělení azylu například Španělsko.
Dejte nám zbraně, my vám řekneme, jestli nejste nemocní

Restriktivní politiku na vlastní kůži zakouší i Ayat s rodinou. 13. září 2004, po negativním rozhodnutí soudu a příkazu opustit republiku, se Ayat s maminkou a bratry (i s malým Ali, který musel být s Raedou) vrací do Palestiny. Letadlem odlétá neúplná rodina do Jordánska, odkud se chce vrátit domů na Západní břeh Jordánu. Sedají do autobusu a vracejí se domů. Izraelská policie je však na hranicích odmítá jako osoby nežádoucí. Jejich tetu, která též dostala "negativ", ale do země pouští. Celá rodina se uchyluje na letiště do Ammánu (hlavního města Jordánska), kde jim ke vší smůle někdo vykradl velkou část zavazadel, vzal si zejména památky, parfémy a oblečení. Jordánské úřady pak matku se čtyřmi dětmi posílají zpět do České republiky.
Mohamed Swailem

18. září je Ayat s maminkou a bratry opět v České republice. Na ruzyňském letišti tráví Ayat a ostatní sedm dní. Nic se neděje, chtějí požádat o azyl, ale nikdo se jim nevěnuje, případ se začíná hýbat, až když bratři a manžel Raedy zavolali televizi. Raeda žádá o azyl, v hlavních zprávách běží reportáž skandalizující chování úřadů, které nechaly Readu čekat sedm dní v tranzitním prostoru letiště.

Ayat, Ali, Okab, Mohammed a Raeda jsou přesunuti do přijímacího střediska ve Vyšních Lhotách. "Přesunuli nás o půlnoci. Celou noc jsme jeli a v pět ráno jsme byli ve středisku," popisuje své zážitky Ayat. "Posadili nás do místnosti, kde nebylo nic než židle, a my museli čekat, až přijde někdo z pracovníků. Ti přišli až o půl desáté ráno. Celou tu dobu jsme si nemohli lehnout a když jsme chtěli na záchod, museli jsme dlouho bušit na dveře, aby nás někdo ze zamčené místnosti pustil," dodává Ayat.

Jako každý žadatel o azyl jsou i oni zavřeni do tzv. karantény a nesmějí opustit středisko. Zde probíhá základní identifikace, sejmutí otisků prstů, první pohovor s úředníkem z ministerstva a lékařská prohlídka, zda člověk netrpí nakažlivou chorobou, začíná správní řízení. Lidé, kteří tímto zařízením prošli, často hovoří o nadávkách ze strany členů bezpečnostních služeb, o velmi ponižujícím zacházení, o nelegitimním zabavování osobních věcí, jako například nůžek na nehty a nože na chléb, s argumentem, že jsou to zbraně.

U Swailemů se ale objevuje problém. Pokud chce člověk v České republice žádat o azyl opakovaně, může požádat znovu až za dva roky (stejně tak kdyby chtěl požádat kdekoliv jinde v Evropské unii). Ministr vnitra může ale udělit ve speciálních případech výjimku. Na to, zda ji dostanou či nikoliv, museli čekat měsíc v přijímacím středisku. Pak chtěli odjet do pobytového střediska, ale negativní rozhodnutí dostal malý Ali, takže čekají další měsíc. Nakonec dostává negativní rozhodnutí i Hani, který přijíždí taky do Vyšních Lhot a kompletní rodina čeká další měsíc na výjimku.

Ayat strávila celé tři měsíce zavřená s rodinou na pokoji o velikosti cca 20 m2. "Nejhorší bylo, že jsme nikam nesměli chodit a že k jídlu byly pořád sardinky, makarony, rohlíky, rohlíky, makarony, sardinky," čte Ayat ze svého kusého deníku, který si v té době vedla. Nakreslila si do něj kalendář, kde odškrtávala dny, které strávili v "příšerné místnosti", zapisovala, co jedli, co mají udělat, co udělali, kam mají zajít a co vyřídit… Je psán napůl česky, napůl arabsky.
Nenechávejte nás v táboře

Po karanténě je Ayat s rodinou přesunuta do pobytového střediska v Havířově. Rodina už nevyužila možnost jít do bratrova bytu, neboť jí bylo doporučeno, že bude-li v bytě, bude to pro ministerstvo vnitra signál, že o azyl nestojí, že je bohatá a že zde si chce jen přilepšit. A tak 23. 12. 2004 začíná ještě větší utrpení než doposud. Rodina se stěhuje do uprchlického tábora.

To, že uprchlická zařízení máme, svědčí o pokročilém sociálním systému i o tom, že jsme bohatá země.(13) Problém ale je v první řadě v tom, že v nich lidé tráví mnoho let svého života (někdy dokonce osm a více let), v řadě druhé v jejich nedokonalém systému fungování. Ale nepředbíhejme…

Ayat v Havířově navštěvuje znovu vyrovnávací třídu. Nicméně za čtyři měsíce přijde příkaz, že se rodina má přesunout do pobytového střediska v Zastávce u Brna. Rodina na to reaguje dopisem ministerstvu.
Ali si hraje na pejska

18. dubna 2005 píší rodiče Ayat dopis na ministerstvo vnitra s urgentní prosbou o vyřízení jejich žádosti o azyl. Prosili v něm, aby ministerstvo udělalo cokoliv, aby vyjednalo jejich přesun zpět Palestiny (kam nemohou, protože jsou podle Izraelců nežádoucí osoby) nebo do jakékoliv jiné země, nebo dalo azyl, cokoliv - jen aby nemuseli trávit další roky v táborech, v nichž už žijí tři léta. Ali zatím nepoznal, co to je mít domov, ostatní děti pomalu zapomínají, co to slovo znamená.

Ministerstvo má ze zákona povinnost vyřešit žádost o azyl do 90 dnů od jejího podání, nicméně zákon umožňuje tuto lhůtu vlastně libovolně prodlužovat s odkazem na to, že se shromažďují podklady nutné k posouzení žádosti. Tak i tentokrát byla odpověď taková, že se shromažďují materiály k případu, a že tedy musí vydržet.
Znovu a znovu vytržení z kořenů

Na jaře roku 2005 se rodina opět stěhuje. Tentokrát do uprchlického zařízení v Zastávce u Brna, nejstaršího uprchlického tábora v České republice. Důvody pro takovéto přesuny žadatelů o azyl bývají různé, někdy je to na vlastní žádost, ale častěji jde o vůli Správy uprchlických zařízení. Známým důvodem je přemístit lidi, kteří jsou nějak problematičtí a neumí například vyjít s dalšími. Nedávno jsme mohli být svědky vnitrostátních "migrační vln" z důvodů rušení několika uprchlických zařízení a přestěhovávání klientů do jiných táborů. Ať už jsou důvody jakékoliv, tak - vyjma vlastní žádosti - je přemísťování lidí a hlavně rodin s dětmi problematické.

Přicházejí do cizího státu, o němž zatím neví, zda se stane jejich novým domovem. Přesto musejí nějak žít, děti začnou chodit do školy, rodiče navštěvují například na kurzy češtiny a začínají navazovat kamarádské a přátelské vztahy. Ty, o které se mohli opřít dříve, zůstaly doma, teď je potřeba navázat nové. Pokud jsou ale po nějaké době vždy někam ne z vlastní vůle přesunuti, jsou nutně tyto nově vznikající a křehké kontakty přetrženy, stejně tak například vazby na město, které se naučili znát a orientovat se v něm. Lidé zažívají jakési další vykořenění.

Stejně tak z jakéhosi prazvláštního důvodu bývají lidé po udělení azylu přesunuti ze Zastávky u Brna, kde strávili dva roky, do malé vesničky na severu Čech, kde je daleko do školy, k doktorovi i do většího města. Problém není v dálce samotné, ale v tom, že se takto podporuje izolovanost lidí a zadělává se tak na možné problémy.

Výsledkem tohoto přesouvání je, že Ayat přichází do Zastávky u Brna v patnácti letech a musí navštěvovat pátou třídu (kterou v Palestině opustila před třemi a půl lety). Mohamed a Okab chodí do třídy vyrovnávací, aby se naučili lépe česky. Poté Mohamed nastupuje do třídy čtvrté, Okab do druhé.

Byla to jedna z věcí, kterou se sdružení Nesehnutí rozhodlo změnit. Dobrovolníci a dobrovolnice z Nesehnutí a studenti Biskupského gymnázia začali usilovat o to, aby Ayat mohla udělat rozdílové zkoušky do vyššího ročníku. Ayat ale chtěla chodit do školy do Brna. Školský zákon takovéto přestupy povoluje a dává pravomoc řediteli přijmout žáka, o něhož stojí. Po dlouhém jednání ředitel Biskupského gymnázia s omluvou řekl, že Ayat je na nižší gymnázium moc stará a doporučil Cyrilometodějskou církevní základní školu na Lerchově ulici v Brně.

Místní ředitel vypadá velmi vstřícně. Aktivisté opět nějakou dobu vyjednávají, nakonec ale ředitel školy odmítá s tím, že Ayat je muslimka a že by s tím mohli mít problém jak rodiče tamních dětí, tak rodiče Ayat. Nicméně rodiče Ayat i Ayat samotná s církevní školou neměli problém, neboť si vše o výuce zjistili dopředu.

Nakonec se ale dobrovolníci a rodina Ayat dohodli s ředitelkou základní školy v Zastávce, aby povolila rozdílové zkoušky do vyšší třídy. Ayat připravují na zkoušky studenti Biskupského gymnázia a dobrovolníci Nesehnutí, náklady na cestu a občasný materiál byl hrazen z transparentního účtu sdružení, který je určen na přímou pomoc uprchlíkům. Zkoušky se povedly a Ayat přeskočila o třídu výš. Nyní chodí do osmé třídy, je to sice na patnáct stále málo, ale jistě lepší než třída sedmá.
Nejistota, stres, ponorka…

Život v uprchlickém táboře je ale zdlouhavý a stresující, i přestože děti mohou chodit do školy. Proto pobyt v Zastávce zpříjemňuje mnoho aktivit pořádaných především - nevládními organizacemi. Nesehnutí se snaží nabízet výlety do přírody, exkurze do divadel, sportovní, vzdělávací i rukodělné aktivity v táboře. Hnutí spolupracuje s mnoha školami, skautskými oddíly apod. Diecézní charita Brno provozuje v táboře šicí dílnu a hudební zkušebnu, kam mohou chodit všichni zájemci o hudební produkci. Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) nabízí dospělým kurzy českého jazyka a kurzy počítačů. Právní poradenství se žadatelům snaží poskytovat Poradna pro integraci i Organizace pro pomoc uprchlíkům.

To vše nemění nic na tom, že život v uprchlickém zařízení je spojen s velikým stresem z nejistoty i stresem z nepřiměřených životních podmínek. Hlavní problém je v tom, že v táboře lidé tráví mnoho let, Swailemovi již téměř čtyři roky, jiní i více. A podmínky k tomu v táboře nejsou uzpůsobeny.

Formálně vzato je život člověka v táboře zajištěn dobře. Má zadarmo stravu, bydlení, základní sociální, zdravotní a potřebnou právní péči. Děti navíc mohou navštěvovat dětské centrum a chodit do místní školy. Lidé jsou do pobytových středisek rozdělováni tak, aby etnické a sociální složení tábora bylo vyrovnané, ohrožené skupiny (nezletilí či samotné matky s dětmi) mají možnost pobývat ve zvláštních střežených zónách. K tomu všemu dostávají 16 korun na den na osobu.

Pro mnohé lidi je ale ponižující v táboře parazitovat na sociálním systému, zvlášť když jsou to lidé zdraví a vzdělaní a schopní pracovat. Pracovat však rok od podání žádosti nesmějí. Poté si mohou drobně přivydělat pracemi v táboře nebo v jeho okolí, ale jde jen o drobnou brigádu za malý peníz. Po uplynutí jednoho roku stejně práci hledají těžko. Nejen proto, že jsou cizinci, ale hlavně proto, že legislativa jim hledání místa komplikuje. Musí mít několik povolení, na která zaprvé čekají měsíc dva, za druhé povolení se vztahují na jedno konkrétní místo. Tedy při změně práce (brigády) musí povolení shánět znova, znova platit kolek na pracovním úřadě a tak dále.

A proč tato legislativní omezení? Ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman na toto téma v jednom rozhovoru říká: "Mám negativní názor na zaměstnávání těch lidí, mám velmi neutrální vztah ke vzdělávání dětí ve škole. Myslím si, že by se neměla těm lidem dávat jakákoliv naděje na to, že ten člověk tady zůstane."(14)

Nejen pracovat nesmějí. Stejně tak nesmějí, nebo mají i ztíženou možnost, si vařit svoje jídla. Dostávají sice jídlo zadarmo, ale pro ženy, které mají pěti-šestičlennou rodinu, jako například maminka Ayat, které byly doma zvyklé se o rodinu starat, a tedy i vařit, je to vlastně další příkoří. Existuje možnost bydlet v jiném táboře, kde místo jídla dostávají peníze a mohou si vařit, ale je to opět stěhování (peněz je o něco méně, než jaké jsou tabulkové náklady na život v táboře), a navíc Ayat s maminkou k tomu dodávají: "My chceme svůj život, svůj byt, nechceme ani jídlo dostávat, ani si ho vařit na pokoji v táboře."

Vedle těchto omezení život v táboře přináší další nepříjemnosti. Stává se, že na jediné tmavé chodbě v budově bývalých kasáren bydlí lidé od Mongolska, Barmy, Kazachstánu, přes Čečensko, Rumunsko, Bělorusko, Slovensko až po Palestinu, Súdán či Somálsko (to je ono etnické vyrovnávání). Jde o lidi z naprosto odlišných kultur, s odlišnými představami o soukromém, intimním životě, zároveň jde často o početné rodiny s malými dětmi či staré, někdy fyzicky nemocné, lidi. Ti všichni se teď po několik let mají dělit o společné záchody, koupelnu i prádelnu, jež jsou umístěny na studených temných chodbách.

Na chodbách a v některých kuchyňkách jsou umístěny kamery, "aby tak mohla být chráněna bezpečnost klientů". Kamery sice nenavozují pocit domova, ale budiž, zabezpečují ochranu. Nicméně v nedávných dnech se stalo, že Swailemům někdo v noci ukradl televizi, kterou si nechali před pokojem. "Dívala jsem se na záznamy kamer, a nic tam není vidět, chodba je moc dlouhá, kamera nevidí na konec, ukradl to někdo z vedlejšího pokoje," říká pracovnice uprchlického zařízení. "Vedle nás nikdo nebydlí, ob jeden pokoj bydlí naši dobří přátelé, které navštěvujeme, tam televize není," dodává s ironickým úsměvem Raeda, "možná to odnesl holub, který seděl na balkóně." "Vedení nám řeklo, že pokud to chceme dál řešit, musíme jít na policii do Rosic," dodává k tomu Ayat. "Kdybychom poškodili nějaké zařízení kdekoliv v táboře, hned by za námi přišli a museli bychom se z toho zodpovídat, ale takhle… je to prostě nezajímá," říká Hani. K čemu tedy kamery v táboře jsou, je otázka. Ale i kdyby tam nebyly, soukromí moc člověk v táboře neužije.

"O půlnoci jsou chlapi z vedlejších pokojů opilí, nemůžeme na záchod, protože se bojíme…," říká zvýšeným hlasem Ayat. K situaci v táboře dodává: "Jsme rádi, když se konají akce mimo tábor, jezdíme všude, kde se dá, někdy i sami, protože tady v táboře se nedá vydržet, není tady co dělat a podívejte se, jak to tady vypadá." S rozhořčením doplňuje: "Je hrozné, že se nemůžeme kamarádit se zaměstnanci, hlavně sociální pracovnice, učitelky v dětském centru jsou prima. Oni za to pak dostanou vynadáno, nebo je vyhodí a jdou sem noví pracovníci, aby nás neznali a my neznali je."

Ponorkové nemoci z života v jedné malé místnosti, frustrace z toho, že nemohou pracovat, zoufalé čekání na rozhodnutí ministerstva vnitra, ponížení z pocitu, že nyní jsou lidmi druhé kategorie, u malých dětí zmatek v jazycích a další a další problémy žádná nevládní organizace nemůže plně vyřešit. Může jen napomáhat tomu, aby byl systém lepší, to hlavní má však stejně v rukou ministerstvo. Stejně jako v případě Ayat a její rodiny.
Nashledanou po Novém roce, my tu budeme čekat
doučování češtiny v létě 2006

Ayat opakovaně píše prezidentu Václavu Klausovi, odpověď je vždy stejná. Tatínek Ayat vidí, že se situace nemění, chce alespoň v něčem zlepšit situaci v táboře samotném. Organizuje petici za vyčlenění jedné místnosti jako mešity, žádosti však není vyhověno z kapacitních důvodů tábora.

Poslední možností, kam se obrátit, je ombudsman. V červnu roku 2006 píše Ayat dopis Veřejnému ochránci práv Otakaru Motejlovi. Teprve teď se začíná případ hýbat. Bohužel se dohýbal k negativnímu závěru, celá rodina dostává negativní vyjádření, žádost je zmítnuta, rodina dostává příkaz opustit republiku nebo možnost se odvolat.

Všichni jsou zklamaní, smutní, zoufalí. Právem. Dělali vše proto, aby dali najevo, že tu chtějí zůstat. Ayat dostávala jedno vyznamenání za druhým, od UNHCR za dobré výsledky ve škole, od školy za vzorné a příkladné chování a práci pro třídu, a tak dále. Hani se učil česky a dostal diplom, kluci se zapojovali do školních soutěží. Zklamání je veliké, s nikým se ten den nedá téměř promluvit.

Co teď? Odvolání se podává prostřednictvím právníka. Hani už je v České republice ale tak dlouho, že by mohl požádat o trvalý pobyt. K tomu však potřebuje práci a byt. Pomůže bratr, Nesehnutí, SOZE i další kamarádi a organizace. Dobrovolníci Nesehnutí shání byt i práci. Zároveň Amnesty International píše posudek o stavu lidských práv v Palestině, který má posloužit jako podpora žádosti o azyl u soudu.

Situace je otevřená, není beznadějná, ale taky není vyhráno, uvidí se během pár měsíců. Píše se prosinec 2006, u nás se všichni chytají na Vánoce, rodina Swailem oslavila nedávno konec postního muslimského svátku ramadánu. Ayat s tatínkem oslavili narozeniny na našeho Mikuláše, maminka Raeda je nešťastná, a tatínek Hani hledá zaměstnání, které by jej i rodinu uživilo. Po Novém roce uvidíme.

Rodina Swailem žije v České republice již pět let, naučili se česky a našli tu přátele, ale moc hezky se jim tu zatím nežije. Na otázku, zda by se chtěla vrátit, Ayat odpovídá: "Nevím, asi ne, protože u nás jsou pořád války, ale chtěla bych vidět celou rodinu." A co bys chtěla, aby se dověděli lidé z venku, mimo tábor? "Chtěla bych, aby věděli, že je to tady strašné. Že není nejlepší sedět a nic neplatit, to je to nejhorší, co může být."
 

Radim Ošmera
Autor je koordinátorem kampaně Nesehnutí "Bezpečí pro uprchlíky".
Pokud byste chtěli rodinu jakkoliv podpořit, pište na oradim@seznam.cz.
 

Poznámky:
1) Veškeré statistické údaje tohoto odstavce vycházejí z www.suz.cz
2) Č.j. 5123/2004 (jednací číslo dopisu s razítkem Kanceláře prezidenta republiky)
3) Rozhodnutí ve věci azylu, Č.j. OAM-3109/VL-07-ZA04-2004, str.4
4) Myslí se dlouze popisovaná situace neustálých vojenských operací mezi Izraelem, Palestinou a na územích pod palestinskou samosprávou.
5) Rozhodnutí ve věci azylu, Č.j. OAM-3109/VL-07-ZA04-2004, str. 5
6) Zóna A, kam spadá město Kajkílija, kde Swailemovi bydleli.
7) Rozhodnutí ve věci azylu, Č.j. OAM-3109/VL-07-ZA04-2004, str. 6
8) § 14a odst. c) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
9) Ta se po celém světě snaží zajistit bezpečnost maximálnímu počtu uprchlíků. V současnosti se stará ve 116 zemích o přibližně 19,2 milionů lidí.
10) Zdroj: www.unhcr.cz
11) PhDr. Tomáš Haišman - ředitel odboru azylové a migrační politiky MV ČR
12) "z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti" (Kapitola 1., článek 1)
13) Zvláště když si uvědomíme fakt, že uprchlických zařízení je u nás nyní devět, z toho dvě přijímací (tedy ta, kde lidé prodělávají karanténu), donedávna to bylo dvanáct. A náklady na jednoho člověka se pohybují kolem 11 000 Kč na měsíc. Včetně výdajů pro obec, kde příchozí žijí, a školu, kterou navštěvují.
14) Časopis PŘES hranice, předsudky lhostejnost č. 3. r. 2005, ISSN 1801-0296, in: www.pres.nesehnuti.cz


Uprchlíkem je "osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo odmítá vzhledem ke shora uvedeným obavám, ochranu své vlasti," uvádí Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951.

V uprchlických zařízeních lidé čekají měsíce - a někdy i roky - na rozhodnutí úřadů, zda jim bude udělen azyl. Řada nevládních neziskových organizací proto uprchlíkům poskytuje nejen právní a psychologickou pomoc, ale snaží se také o to, aby čas strávený čekáním na rozhodnutí o azylu mohl být smysluplně naplňovaný. Jak nevládní organizace pomáhají v uprchlickém táboře v Zastávce u Brna?

Nezávislé sociálně ekologické hnutí (Nesehnutí)
http://www.nesehnuti.cz
- připravuje volnočasové aktivity v táboře (sportovní, rukodělné, vzdělávací, ...), organizuje návštěvy divadel, výlety do přírody, to vše s cílem zpříjemňovat dětem i dospělým dlouhé a stresující čekání na rozhodnutí českých orgánů o udělení či neudělení azylu. Sdružení spolupracuje s dalšími organizacemi, školami nebo například skautskými oddíly.
Nesehnutí se věnuje řešení problémů v oblasti ochrany lidských práv, životního prostředí a práv zvířat. Aktivity sdružení sahají od vydávání a šíření informačních materiálů přes pořádání benefičních koncertů, organizování přednášek, výstav, vedení seminářů až po veřejná vystoupení jako happeningy, demonstrace či nenásilné blokády. V kampani Bezpečí pro uprchlíky se sdružení věnuje vzdělávacím a osvětovým aktivitám, pořádáním volnočasových aktivit pro uprchlíky, ale také se zaměřuje na azylovou politiku ČR. Kromě toho organizace pracuje na kampaních Zbraně, nebo lidská práva?, Ekologická poradna, Zaostřeno na hypermarkety, Ženská práva jsou l
idská práva a Jídlo místo zbraní, provozuje naučnou stezku na brněnské přehradě a knihovnu.

Diecézní charita Brno
http://www.charitabrno.cz/
- provozuje v táboře šicí dílnu a hudební zkušebnu, kam mohou chodit všichni zájemci o hudební produkci. Oblastní charita Brno je organizačně začleněna do Diecézní charity Brno, která je účelovým zařízením katolické církve. Chce pomáhat těm nejpotřebnějším, podporovat lidskou důstojnost a rozvoj osobnosti. Aktivity organizace v sociální oblasti mají široký záběr - v současné době nabízí služby lidem s mentálním postižením a autismem, pomáhá matkám s dětmi v tísni a také starým lidem (v lůžkovém zařízení i v domácnosti klientů), lidem bez domova a lidem ve výkonu trestu. Nabízí poradenství v sociální oblasti, materiální a osobní humanitární pomoc, je aktivní v programu adopce na dálku.

Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE)
http://www.soze.cz/
- nabízí dospělým kurzy českého jazyka a kurzy počítačů; od roku 2002 je organizace zajišťovatelem výuky českého jazyka pro azylanty na celém území České republiky.
SOZE poskytuje pomoc uprchlíkům a dalším kategoriím cizinců, přicházejících do České republiky - nabízí bezplatné právní, sociální a psychologické poradenství, realizuje volnočasové a vzdělávací programy a asistuje dlouhodobě usazeným cizincům a uznaným azylantům v procesu integrace do majoritní společnosti. Sdružení také organizuje osvětové a informační přednášky pro veřejnost, výstavy, semináře a národní kulturní večery. Významnou částí odborné činnosti v oblasti cizineckého, azylového a migračního práva je účast na práci odborných komisí na národní i mezinárodní úrovni, v aktivní participací na legislativním procesu a ve vypracování odborných studií, expertíz a doporučení.

Poradna pro integraci
http://www.p-p-i.cz/
- poskytuje žadatelům o azyl právní i sociální poradenství.
Poradna pro integraci pomáhá osobám, jimž byl přiznán status uprchlíka a cizincům s dlouhodobým a trvalým pobytem na území České republiky. Sdružení podporuje samostatnost klientů a snaží se přispívat k rozvoji jejich schopností a vědomostí při řešení nejrůznějších sociálních situací a při uplatňování občanských práv. Kromě poradenství provozuje také Komunitní centra, která nabízejí své prostory pro potřeby jednotlivých komunit, například k uspořádání jednorázových akcí a oslav nebo k pravidelným schůzkám. Zároveň se organizace snaží zlepšovat povědomí veřejnosti o problematice azylantů a cizinců s trvalým a dlouhodobým pobytem a pomáhat tak redukovat případné xenofobní postoje českých občanů či zaměstnanců státní správy a samosprávy.

Organizace pro pomoc uprchlíkům
http://www.opu.cz/
- poskytuje žadatelům o azyl pomoc v řešení jejich právních a jiných problémů, podílí se rovněž na organizování volného času žadatelů o azyl.
Organizace se zabývá právní, sociální a psychologickou pomocí uprchlíkům a ostatním cizincům na území ČR. Vedle práce v sídle OPU v Praze, kde jsou každý pracovní den cizím státním příslušníkům k dispozici odborní pracovníci OPU, probíhají také pravidelné návštěvy azylových zařízení a zařízení pro zajištění cizinců v ČR. Organizace věnuje zvýšenou pozornost ohroženým skupinám mezi uprchlíky, tj. dětem, ženám ve zranitelném postavení, osobám nemocným a postiženým. Realizuje také vzdělávací programy pro studenty českých vysokých škol, které si kladou za cíl výchovu budoucích odborníků v oblasti právní a sociální práce s uprchlíky a migranty. Stromy by v Lidlu nenakupovaly 
-Logo Lidl- V širším povědomí veřejnosti probíhala kauza kácení stromů před supermarkety firmy Lidl od podzimu 2003, kdy média poprvé informovala o nelegálním pokácení 102 stromů, ke kterému docházelo v předcházejících dvou letech před supermarkety Lidl v devíti městech ČR. Občanské protesty, kampaň nevládních organizací a pozornost médií ukázaly, jaké jednání nebude ve vztahu k zeleni tolerováno. Nevládní organizace nakonec přiměly firmu k odpovědnosti a v případech nelegálního kácení následujících po podpisu smlouvy již účinně zasahují úřady. Otázkou zůstává další průběh expanze firmy Lidl, stejně jako její podíl na kácení..

Obsah:

   1. Úvod do problému
   2. Aktéři - charakteristika všech zúčastněných stran
   3. Popis průběhu kauzy
   4. Hlavní výsledky kauzy
   5. A co dál? - Možnosti dalšího vývoje; poučení z kauzy
   6. Chronologie kauzy
   7. Související odkazy a zdroje

-Lidl - Lovosice-

1) Úvod do problému

"Je to barbarství, které nemá obdoby, protože pachatel pokácel stromy v době vegetace, tedy když byly v míze. To je jako uříznout člověku ruku a namočit ji v kopici hnoje, aby se tam ještě dostala infekce," uvedl pro MF Dnes písecký vedoucí odboru životního prostředí Miloslav Šatra.

K "záhadnému" kácení stromů před supermarkety Lidl nebo na jejich staveništi docházelo v hlavní etapě od ledna 2002 do října 2003. Jako první padly dva stromy v Rokycanech, které byly navrženy na památkovou ochranu. Poslední kapkou pak byla stoletá lípa v Chomutově, která bránila ve výhledu na reklamní poutač. Poté se věcí začala zabývat média v celostátním měřítku. Společnost Lidl zprvu odmítla komunikovat s médii a od kácení se distancovala.

Směr událostí udalo Hnutí Duha, které ve stejný den zveřejnění skandálu přišlo s požadavkem na přijetí odpovědnosti a náhradu škody. Následně se problémem začalo zabývat sdružení Arnika, které podpořilo aktivity místních občanů v Chomutově. Děti Země vyhlásily bojkot a vedly vyjednávání směřující k řešení situace.

Proti praktikám svévolného ničení často velmi vzácných stromů se postavila vlna veřejného rozhořčení. Nevládní organizace prostřednictvím médií vyjádřily ostrý protest a proběhl bojkot prodejen Lidl. Vyústěním byl podpis smlouvy mezi Dětmi Země a Lidlem v říjnu 2003, ve kterém společnost přijala morální odpovědnost a povinnost vysadit desetinásobek poražených stromů.

Problémy s kácením stromů však v menším měřítku následovaly i v následujících letech. Proto byl v roce 2006 přijat dodatek smlouvy, který zavazuje firmu, aby sama oznamovala Dětem Země rizikové případy. Takové skutečně mohou nastat, protože expanze Lidlu je možná teprve v polovině.

Vinu za kácení se však státním orgánům dodnes nepodařilo prokázat. Buď stromy nechala pokácet sama firma, nebo to byla práce jejích dodavatelů tlačených časem a požadavky zadavatele. Podle teorie zástupců Lidlu jde o nekalou reklamu.
2) Aktéři - charakteristika všech zúčastněných stran

Skupina dřevorubců - Hlavním aktérem kauzy je skupina neznámých dřevorubců, kteří se v letech 2002 a 2003 rozhodli kácet stromy před supermarkety Lidl. Jejich totožnost a motivy se nepodařilo prokázat.

Společnost Lidl - Nadnárodní firma, která má agresivní obchodní strategii rychlé expanze na již zavedené trhy, nízkou kulturu prodeje a v marketingu klade důraz na nízké ceny. Prvních čtrnáct prodejen otevřela v červnu 2003, nyní jich v ČR provozuje kolem 160. V Evropě má špatnou pověst kvůli neohleduplnosti k životnímu prostředí, podvodům s výrobky a šikanování zaměstnanců. Vlastník společnosti Dieter Schwarz provozuje v ČR také obchodní síť Kaufland.

Protokol Service - Public relations agentura, která firmu Lidl v průběhu kauzy mediálně zastupovala. Byla najata po selhání původní strategie, kdy zástupci Lidlu odmítali komunikovat s médii. (Tato firma figurovala také v dokumentu Český sen, kde pro tvůrce filmu zajišťovala reklamní kampaň na neexistující supermarket.)

Hnutí Duha - Nevládní ekologická organizace s celostátní působností. Jako první přišla s požadavkem, aby Lidl přijal odpovědnost a zajistil náhradu škody.

Chomutovská iniciativa - Iniciativa místních občanů v Chomutově, kteří se nesmířili se ztrátou stoleté lípy. Akce probíhaly za podpory místní pobočky sdružení Arnika.

Děti Země - Občanské sdružení s celostátní působností, které vedlo v kauze mediální kampaň, vyhlásilo bojkot prodejen Lidl a s vedením firmy vyjednalo smlouvu o přijetí odpovědnosti.

Další nevládní organizace - Proti kácení stromů dále vystupoval Český svaz ochránců přírody, Nesehnutí a připojily se i místní nevládní organizace z jednotlivých měst, zejména Zač Market a Zelený kohout.

Média - MF Dnes a další - Deník MF Dnes sehrál klíčovou roli při odhalování jednotlivých případů a následně popisu celkového rozsahu kauzy. O kauze pak referovala všechna média.
3) Popis průběhu kauzy
Kácení a zveřejnění problému

"Vracel jsem se ze služební cesty a všiml jsem si, že u Lidla padají stromy. Začal jsem se o to zajímat. Mezitím už lidé přivolali policii. Kácení nikdo nepovolil. Několik chlapů, které policie vyzvala, aby prokázali totožnost, šlo k autu pro doklady. Jenže pak do nich naskákali a ujeli," uvedl mariánskolázeňský starosta Luděk Nosek pro MF Dnes dne 8. 10. 2003.

Jednotlivé případy kácení se objevovaly v regionálních přílohách MF Dnes, ale o celkovém rozměru se veřejnost dozvěděla až 10. 10. 2003, kdy vyšel souhrnný popis s přehledem kácení v celostátním vydání. Z něho vyšlo najevo, že k nelegálnímu kácení došlo v případě 102 stromů v 9 městech ČR.

Reakce společnosti Lidl tehdy nebyla zrovna šťastná. Asistentka jednatele firmy Dana Berková sdělila, že jejich komunikační strategií je nekomunikovat s médii. Tato strategie však nepřežila týden. Nejprve firma vydala prohlášení v němž konstatovala: "Společnost Lidl ČR velmi mrzí situace, která v posledních dnech probíhá v českých médiích. Pro společnost je ochrana přírody a tvorba urbanisticky přívětivého prostředí velice důležitá. Společnost se distancuje od kácení stromů, ale vzhledem k tomu, že k jejich zničení došlo na pozemcích společnosti a pozemcích přilehlých, se nezříká morální zodpovědnosti."
Kampaň a aktivity NNO

Po zveřejnění v médiích se rozběhla celostátní kampaň vedená posléze především sdružením Děti Země.

Jako první zareagovalo Hnutí Duha a hned 10. 10. 2003 zahájilo na svých stránkách veřejnou internetovou kampaň požadující od společnosti Lidl nápravu škod a omluvu, nese-li odpovědnost za ilegální pokácení více než stovky stromů. Ředitel Hnutí Duha označil případ za velmi vážný a vyzval veřejnost k nátlaku na obchodní řetězec. Hnutí Duha vystavilo na svých stránkách formulář pro zasílání protestního e-mailu společnosti Lidl.

Chomutovská pobočka sdružení Arnika ve spolupráci s reklamní společností Ideas vydala samolepky s logem Lidlu a padajícím stromem, které se záhy objevily vylepené na veřejných místech po celé republice.

Děti Země vyhlásily 17. 10. 2003 bojkot supermarketům firmy Lidl a zaslaly protestní dopis do německé centrály společnosti. K výzvě se připojilo šest významných občanských sdružení - Nesehnutí, Oživení, Rosa, Calla, Přátelé přírody a ZAČ Market. V rámci bojkotu pořádaly Děti Země od pondělí 20. 10. do středy 22. 10. 2003 v Praze na náměstí Míru infostánek, kde mohli občané podepisovat výzvu určenou společnosti Lidl.

Institut demokracie pro všechny vydal v únoru 2006 analýzu Mediální prezentace neziskových organizací protestujících proti kácení stromů před markety Lidl. Podle této zprávy bylo v souvislosti s kauzou v médiích citováno celkem 21 nevládních organizací - nejčastěji Děti Země, Český svaz ochránců přírody a Hnutí Duha. Zástupci NNO byli citováni ve čtvrtině všech vyšlých článků. "Případy nelegálního a sporného kácení stromů a dřevin před markety firmy Lidl poskytly příležitost jak pro občanské iniciativy, tak pro média, aby plnily roli důležitých aktérů občanské společnosti a tzv. hlídacího psa demokracie," uvádí se ve zprávě.
Dohoda mezi Dětmi Země a Lidlem a její výsledky

První schůzka zástupců Dětí Země s vedením společnosti Lidl proběhla ve čtvrtek 23. října 2003 v pražské kavárně Velryba. Základní body posléze uzavřené dohody zazněly už zde.

Hned v sobotu 25. 10. 2003 proběhlo další jednání v kempu Sedmihorky u Turnova a trvalo přes čtyři hodiny. Aktivisté museli vycházet ze skutečnosti, že není v jejich možnostech prokázat reálnou odpovědnost za kácení. Na druhou stranu Lidl musel situaci vyřešit a v podstatě nic jiného než přijmout morální odpovědnost mu ani nezbývalo. Hlavní požadavek na výsadbu desetinásobku pokácených stromů byl přijat, stejně jako podmínky pro vysazení stromů a závazek důsledné ochrany dřevin. Smlouvu podepsala tehdejší předsedkyně Dětí Země Simona Jašová a jednatel Lidlu Martin Sklenička.

Během roku 2004 bylo vysázeno 1000 stromů. Kontrolu prováděli aktivisté Dětí Země na základě informací od Lidlu, od jednotlivých odborů životního prostředí a osobní prohlídky. Ke každé lokalitě byl sepsán předávací protokol o výsadbě předepsaného počtu stromů, podepsaný zástupci příslušného odboru životního prostředí a firmy, která výsadbu zajišťovala. Například v Kralupech nad Vltavou tak byly na břehu řeky vysázeny čtyři stovky nových dřevin. Starosta Písku napsal Dětem Země dokonce děkovný dopis.
Smlouva pomohla, ale problémy pokračují
Pařez v Jičíně

Ke kácení docházelo i po podpisu smlouvy a to v několika případech. Na rozdíl od situace před smlouvou, však již byli zjištěni a potrestáni viníci, případně se jednalo o kácení dohodnuté mezi investorem a dotčeným městem:
- V roce 2004 došlo v Kladně k vykácení několika desítek keřů zlatého deště - patrně nedopatřením. Stavební firma dostala pokutu 15 tisíc korun a musela keřový porost obnovit.
- Zbytečně, avšak se souhlasem města, došlo ke kácení v tomtéž roce v Lovosicích, kde byl na místě tří jabloní a vzrostlého topolu postaven reklamní pylon supermarketu.
- V únoru 2006 údajně omylem pokáceli v Jičíně dva pracovníci firmy Betonstav, která zde stavěla prodejny Lidl a Kaufland, stoletý dub. Firma dostala pokutu 40 tisíc korun a pobočka České inspekce životního prostředí v Hradci Králové vede ještě probíhající řízení o náhradní výsadbě, kde hodlá prosadit další kompenzace.

Zvláštním případem je pak (dosud nedokončený) záměr supermarketu v Hořovicích, kterému překážela lipová alej. Sdružení Děti Země nechalo zpracovat dendrologický posudek, v němž byla hodnota stromů vyčíslena na 7 milionů korun. Protože město trvalo na umístění v této lokalitě (Děti Země preferovaly přesun projektu do jiné části města), došlo nakonec k trojstranné dohodě o nahrazení stromů. Smlouva byla podepsána 2. března 2006. Podařilo se dosáhnout zhruba padesátinásobné výsadby a závazku investora k zafinancování nového parku. Čtyři stromy z původní aleje se navíc podařilo zachránit.
V Chomutově vzpomínají dodnes

V Chomutově, kde byla nevole místních občanů nejsilnější, se lidé se ztrátou stoleté lípy vyrovnávají dodnes. Na vzpomínkovém shromáždění 28. 10. 2003 tam občané na místě pokácené lípy pokládali svíčky. Chomutovská radnice nechala z vlastních prostředků před supermarketem a v jeho nejbližším okolí vysadit osm nových lip. Pod nimi byly umístěny cedulky se jmény měst, kde stromy před prodejnami Lidl postihl podobný osud. Shromáždění se konalo i v roce 2004, v roce 2005 pak byl za účasti několika stovek občanů odhalen lípě pískovcový pomník.
Dodatek ke smlouvě s Lidlem

V listopadu 2006 byl přijat dodatek smlouvy mezi Dětmi a společností Lidl z roku 2003. Obsahuje toto ujednání: "Lidl se zavazuje bezodkladně informovat Děti Země o případech, kdy dojde k nelegální likvidaci dřevin na pozemcích nebo v souvislosti s výstavbou či provozem prodejen firmy Lidl (např. stavební firmou, neznámým pachatelem, apod.)". Vzhledem k záměru firmy, která chce pokračovat v expanzi a rozšířit současný počet prodejen v ČR až na dvojnásobek, může být tato smlouva užitečná i do budoucna.
4) Hlavní výsledky kauzy

"Je to drzost. Byl to jediný nádherný strom v této lokalitě. Když jsem chodila na nádraží, ráda jsem si pod něj sedla a odpočinula si. Toho, kdo to udělal, by měli místo vězení nebo pokuty přinutit, aby vysázel nejmíň malý háj," řekla pro MF Dnes paní Jarmila Pačesová z Chomutova, když začátkem října 2003 padla v jejím městě stoletá lípa.

Pokud bychom názor paní Pačesové vzali za požadavek veřejnosti v celé kauze, byl patrně hlavní výsledek kauzy dosažen.

Hodnotit hlavní výsledek kauzy je však komplikované. Problém nespočívá, tak výrazně jako u jiných ekologických kauz, v konkrétním záměru, a řešením není jeho změna nebo zastavení. Ke kácení docházelo i v následujících letech a výsledkem by musela být změna chování celé firmy, nebo její odchod ze zdejšího trhu.

Pokud by firma Lidl nebyla od počátku vystavena požadavkům nevládních organizací, patrně by také svůj problém řešila standardními marketingovými metodami (reklama, slevy, apod.). Případně by vysazovala novou zeleň pouze v místech nejzřetelnějšího odporu. Takto byla povinna nahradit přímo na zeleni všechny známé škody.

Významným momentem bylo podepsání smlouvy mezi Lidlem a Dětmi Země. "Význam smlouvy spatřuji v tom, že Lidl uznal alespoň svou morální povinnost za kácení stromů kolem jeho prodejen," zhodnotil s tříletým odstupem smlouvu Jiří Nezhyba z Ekologického právního servisu.

Společnosti Lidl ČR se nedá upřít určitá snaha o nápravu věcí, a to z několika důvodů. Z jednání o náhradních výsadbách byl znát zájem na domluvě a minimální snaha o snížení počtu vysazených stromů. Do smluv se svými subdodavateli staveb Lidl nyní nově vkládá odstavec: "Dodavatel se zavazuje, že po dobu trvání prací na díle až do ukončení této smlouvy bude podnikat veškeré kroky a opatření nezbytná k ochraně životního prostředí a bude se řídit veškerými právními předpisy tuto oblast upravujícími." Na druhou stranu je třeba dodat, že právě toto ustanovení selhalo v případě firmy Betonstav, která v rozporu se smlouvou porazila v Jičíně dvacetimetrový dub. Změna přístupu se projevila v lokální kauze v Hořovicích - firma je ochotná adekvátním způsobem nahradit škody a nevyhýbá se jednání.

Problémy však dále pokračují, což by měl řešit dodatek smlouvy mezi Dětmi Země a Lidlem z listopadu 2006, který firmu zavazuje předem informovat sdružení o všech záměrech kácení dřevin i výskytu dřevin na staveništích.

Za skutečně důležitý výsledek můžeme považovat skutečnost, že ze strany médií a veřejnosti byla kauze věnována náležitá pozornost. Každý si tak má možnost vybrat, jakého obchodníka chce svým nákupem podporovat.
5) A co dál? - Možnosti dalšího vývoje; poučení z kauzy
Mediální rozměr

Kauza vyvrací představu, že za mediální kampaní musí stát organizovaná zájmová skupina. V tomto případě sehrála média dokonale svoji roli hlídacích psů. Na počátku stála investigativní práce redaktorů MF Dnes, kteří informovali nejdříve o jednotlivých kauzách v regionálních přílohách. 10.10.2003 pak popsal celý problém v článku "Jak kolem prodejen Lidl mizí stromy" pro celostátní vydání deníku Radek Kedroň. Součástí článku byl i přehled jednotlivých případů, při nichž došlo většinou ke zcela nelegálnímu skácení celkem sto dvou stromů v celé ČR. Následně se kauze začala věnovat další média. Sama firma Lidl v dopise ze 17. 10. 2003 městské radě Chomutova označila přístup médií za "nekalou reklamu", ale sama přitom nabídla pomoc "při rozšiřování a kultivaci zeleně".
Kriminální rozměr

Specifikem této ekologické kauzy je její kriminální rozměr. Škoda se pohybuje v řádu až desítek milionů korun a situace, kdy k několika kácením v různých městech došlo ve stejný den, ukazuje navíc na organizovaný plán. Policie zahájila trestní řízení ve věci trestných činů ohrožování životního prostředí, krádeže a poškozování cizí věci. "Prošetřujeme to jako hospodářskou kriminalitu kvůli spáchání trestných činů ohrožování životního prostředí, krádeže a poškozování cizí věci. Jen za první čin ohrožování životního prostředí hrozí pachateli tříletý trest a případně zákaz činnosti," uvedla písecká policejní mluvčí Hana Tomášková. Případ byl však odložen. Lepšího výsledku nedosáhla ani Česká inspekce životního prostředí, ani jiné orgány státní správy.
Potenciál občanského protestu

Za značný nedostatek lze považovat skutečnost, že tři celostátní ekologické organizace, které v kauze figurovaly, nedojednaly společný postup. Na firmu bylo možné vyvinout větší tlak. Aktivisté Dětí Země měli vesměs malé nebo žádné zkušenosti s jednáním s manažery nadnárodních firem a obtížně odhadovali meze požadavků. Lze diskutovat o možném vývoji v případě prodlužování bojkotu a navyšování požadavků na firmu Lidl. Například město Chomutov odmítlo spolupracovat na náhradní výsadbě a tím očišťovat jméno Lidlu. V publikaci Přelet nad hypermarketovým hnízdem je uzavření smlouvy komentováno: "Snaha o nápravu a zahájení komunikace s médii byla dobře přijata a zneutralizovala negativní kampaň. Společnosti neklesly tržby a postupně úspěšně rozšiřuje síť prodejen na území ČR." Při přípravě smlouvy by také prospěla větší spolupráce s ekologickými právníky. Vzhledem k dalším případům kácení po uzavření smlouvy se kampaň vůči firmě ukázala jako nedostatečná.
Problém jako zjevení

Ačkoliv se již prvnímu případu kácení v Rokycanech (12. 1. 2002) věnovaly nevládní organizace (včetně Dětí Země či Nesehnutí), problému v celkové šíři si všimli až redaktoři deníku MF Dnes bezmála po dvou letech (článek vyšel 10. 10. 2003). Svou roli sehrál i nedostatek informací ze zahraničí - společnost Lidl měla problémy i v dalších zemích a problémy v ČR bylo možné očekávat.
Konec kauzy nenastal

Problémy s kácením patrně definitivně ustanou, až Lidl naplní plánovanou kapacitu své obchodní sítě v ČR, protože pak již nebude třeba další stromy kácet. To však může znamenat ještě značné problémy. "Dlouhodobý plán počítá s provozem zhruba 300 prodejen v horizontu následujících pěti let a to především v oblastech malých měst s počtem obyvatel kolem 5,000, kde intenzivně vyhledává pozemky pro potenciální výstavbu svých nových filiálek," uvádí o záměrech Lidlu obchodní server KamWorld.com.
6) Chronologie kauzy

    * 12. leden 2002, Rokycany - Ještě před povolením stavět supermarket někdo podřízl dva vzácné duby, které bránily vybudování přilehlého parkoviště. Stromy měly být zařazeny mezi památkově chráněné. Pachatel neznámý.
    * červen 2002, Vyškov - Tři mohutné lípy ve vegetačním období padly při stavbě supermarketu. Údajně nedopatřením.
    * duben 2003, Dobříš - Bez povolení kdosi na staveništi prodejny Lidl porazil tři jírovce, dvě lípy a jeden menší jasan, když předtím úřad kácení zamítl.
    * 24. červen 2003, Písek - Padlo čtrnáct vzrostlých stromů, včetně jednoho vzácného smrku stříbrného.
    * 23. září 2003, Sokolov - Přes noc někdo před novou prodejnou podřezal šest javorů, zbylé stromy pachatel nařezal tak, že je bylo nutné pokácet.
    * 23. září 2003, Mariánské Lázně - Neznámí dřevorubci porazili patnáct vzrostlých bříz.
    * září 2003, Kralupy nad Vltavou - Ze staveniště supermarketu zmizelo čtyřiačtyřicet zdravých třicetiletých stromů. Bez povolení.
    * září 2003, České Budějovice - Bylo pokáceno pět javorů. Tyto stromy byly součástí nové výsadby kolem komunikace a Lidl žádal o jejich odstranění již před dvěma lety. Tehdy se mu z úřadu dostalo odpovědi, že si nemá ani podávat písemnou žádost, protože bude zamítnuta.
    * 6. říjen 2003, Chomutov - Kdosi v noci na pondělí podřízl stoletou košatou lípu, která stínila poutači Lidl.
    * 10. říjen 2003 - Vychází článek o kácení stromů před supermarkety Lidl v deníku MF Dnes. Hnutí Duha vyzývá firmu k přijetí odpovědnosti a náhradě škody. Ta odmítá komunikovat.
    * Polovina října 2003 - V celé ČR se objevují samolepky s textem "My nenakupujeme u Lidla, nedokáže ochránit stromy na svých pozemcích", které vyrobila chomutovská reklamní společnost Ideas ve spolupráci se sdružením Arnika.
    * 17. říjen 2003 - Děti Země vyhlásily bojkot supermarketům firmy Lidl
    * 23. říjen 2003 - Proběhla schůzka mezi vedením Lidlu a aktivisty Dětí Země v Praze.
    * 24. říjen 2003 - Firma Lidl se oficiálně distancuje od nelegálního kácení stromů
    * 25. říjen 2003 - Proběhlo jednání a podpis smlouvy mezi Dětmi Země a Lidlem v Sedmihorkách u Turnova.
    * 2004, Kladno - Během stavebních prací před supermarketem bylo nelegálně vymýceno několik desítek metrů čtverečních keřového porostu zlatého deště.
    * 2004, Lovosice - Pokáceny tři jabloně a vzrostlý topol, aby na jejich místě byl postaven reklamní pylon supermarketu.
    * 12. únor 2006, Jičín - Dvacetimetrový dub pokáceli údajně omylem dva pracovníci firmy Betonstav, která v místě stavěla prodejny Lidl a Kaufland.
    * 8. listopad 2006 - Podepsán dodatek ke smlouvě mezi Dětmi Země a Lidlem, který společnost zavazuje aktivně informovat o kácení stromů před jejími prodejnami.

(Poznámka: Případy kácení v letech 2002 a 2003 vychází z článku uveřejněného v MF Dnes.)
7) Související odkazy a zdroje
 

    * Knížka Přelet nad hypermarketovým hnízdem a další publikace Nesehnutí
    * Věrná kopie oficiálních stránek Lidlu na Hyper.cz
    * Kampaň "Kácení stromů u supermarketů LIDL" Dětí Země
    * Lídl, lídl, lídl,…… je dřevorubec - téma Literárních novin č. 11/2006
    * Jak kolem prodejen Lidl mizí stromy - článek Radka Kedroně z 10.10.2003 v MF Dnes, který kauzu mediálně odstartoval
    * Dravci útočí - článek Jany Erbákové v časopise Týden ze 13. 10. 2003, který se netýká přímo kauzy, ale vypovídá o způsobu chování firmy Lidl
    * Levný život v levné době - úvaha Luboš Palaty ze 7. 1. 2006 v Lidových novinách
    * Analýza Mediální prezentace neziskových organizací protestujících proti kácení stromů před markety Lidl, Institut demokracie pro všechny, únor 2006
    * Informace o firmě Lidl na serveru KamWorld.com
    * Lidl Česká republika, v.o.s.
    * Použité citace z deníků MF Dnes a Labe Vltava Press
    * Archiv Zpravodajství Econnect

 

Michal Štingl 
Petice - aktuální petiční akce v ČR 
Každý z nás má právo se obracet na orgány veřejné správy s peticemi v záležitostech, jež patří do působnosti těchto orgánů. Peticí se lze v zásadě domáhat čehokoliv, nesmí se jí však zasahovat do nezávislosti soudu a nesmí se jí vyzývat k porušování ústavy a zákonů. Ačkoli je právo petiční nedílnou součástí demokratického státního zřízení, není dobré jeho význam přeceňovat.

Petici je nejlépe využít jako podpůrný prostředek k jiným způsobům řešení daných problémů a vzhledem k času a energii, které sbírání podpisů pod petici vyžaduje, pečlivě zvážit, zda je v daném případě v silách toho, kdo petici zamýšlí, nasbírat tolik podpisů, aby petice měla určitou (politickou) váhu. Nelze však spoléhat na to, že by se daný problém vyřešil pouze peticí.

Nabízíme vám aktuální petice probíhající v ČR a výběrově i některé zahraniční petice, které pořádají především nevládní organizace.

Petice jsou rozděleny do 4 tématických oblastí:

    * Životní prostředí
    * Lidská práva
    * Sociální oblast
    * Kultura
    * Občanský sektor 

    * Pokud se chcete k petici připojit, je nejlépe ji stáhnout z webu, vytisknout, vyplnit údaje o vás, podepsat a zaslat na adresu, která je uvedena na petici. Pokud se vám podaří sehnat další podpisy z vašeho okolí, organizátoři budou potěšeni.
      Některé petice probíhají pouze v elektronické podobě - pak stačí vyplnit formulář na internetu.

    * Chcete-li, abychom informovali na této stránce také o vaší petici, napište nám.

    * Chcete-li uspořádat vlastní petiční akci a nevíte jak na to, podívejte se na stránky Občanská společnost - návod k použití.

    * Econnect nabízí možnost vytvořit pro vaši petici internetovou stránku i s podpisovým formulářem. Jak taková petice a formulář bude vypadat, se můžete podívat zde; Mír pro Kavkaz je mír pro Evropu je konkrétní příklad zveřejněné petice. 

Pro více informací nás, prosím, kontaktujte e-mailem či telefonicky (tel. 224 311 780).


skončené petiční akce
Životní prostředí
	Petice za záchranu přírodní památky Turkov
	
	[Ekolyceum] - Petice je  k podepsání v Ostravě v prostorách antikvariátu Fiducia a v prostorách občanského sdružení Vita na Nádražní ulici. Podepsané archy je možno donést na výše uvedená místa nebo posílat na adresu: Ekolyceum, Daniel Horváth, J.Brabce 21, Ostrava 1.
	Text petice + petiční arch

	Petice proti zamýšlenému rozšíření jaderné elektrárny Temelín o další reaktory
	
	
	 

	Petice za Malešice bez Mrakodrapů (září 2007)
	
	kontakt: Jiří Mísař jmisar@koop.cz
	 

	Proti růstu průmyslového zatížení životního prostředí v Ústí nad Labem (červenec 2007)
	
	kontakt: peticeusti@gmail.com
	Petiční arch (pdf)

	Za rozvoj pěší a cyklistické dopravy na Barrandově a v jeho okolí (květen 2007)
	
	
	 

	Za náhradu PVC (duben 2007)
	
	[Arnika] -
	 

	Proti celorepublikovému kácení stromořadí podél silnic a cest (březen 2007)
	
	
	 

	Za trvalú ochranu Tichej doliny v Tatrách (březen 2007)
	
	
	 

	Za Pankrác bez mrakodrapů - Pankráckou pláň pro Pražany (říjen 2006)
	
	[Arnika / Občanská iniciativa Pankráce / Pankrácká společnost] -
	 

	Proti výstavbě kruhové křižovatky v Plasích (prosinec 2006)
	
	kontaktní osoba: Jaroslav Cajthamr, JaroslavCejthamr@seznam.cz
	Text petice a podpisový arch

	Petice proti dálničnímu přivaděči v Děčíně (leden 2007)
	
	[Občanské sdružení EKO] - kontaktní osoba: Pavel Vrcha, vrchap@volny.cz
	 

	Evropská petice proti jaderné energii v Evropě (březen 2006)
	
	[Atomstopp / Friends of the Earth Europe / Global 2000 / Sortir du Nucléare / WISE / Women for Peace] -
	 

	Za ukončení intenzivního chovu brojlerů (2006)
	
	[Společnost pro zvířata] - Petice potrvá do konce března 2007.
	Petiční arch ke stažení

	Za zachování zákazu chovu slepic v bateriových klecích (2006)
	
	[CIWF - Compassion in World Farming] -
	 

	Proti paralelní vzletové dráze v Praze - Ruzyni (2006)
	
	[Občanské sdružení přátel Hendlova dvora / Občanské sdružení Pro Nebušice / Občanské sdružení Nad Drahaňským údolím] - kontaktní osoba: Martina Puršová, martina.pursova@seznam.cz
	 

	Za lepší recyklační služby v Praze, v Brně, v Jižních Čechách (září 2006)
	
	[Hnutí Duha] -
	 

	Za vyhlášení ptačí oblasti Heřmanský stav-Odra-Poolzí a proti výstavbě průmyslové zóny v Dolní Lutyni (červenec 2004)
	
	[Arnika / Česká společnost ornitologická] - kontaktní osoba: Martin Skalský, martin.skalsky@arnika.org
	 

	NE kamionům pod Pálavou a v Lednicko-valtickém areálu: z Brna do Vídně přes Břeclav
	
	
	 

	Za rozvoj pěší a cyklistické dopravy v Praze 5 - Barrandově a v jeho okolí
	
	
	 

	Memorandum k územní ochraně trasy DOL (květen 2006)
	
	[Hnutí Duha] - kontaktní osoba: Pavel Přibyl, pavel.pribyl@hnutiduha.cz
	 

	Proti přehradám na Tišnovsku
	
	
	 

	Proti stavbě čističky na Císařském ostrově v Praze (březen 2006)
	
	[3 duby, o.s.] - kontaktní osoba: Monika Maurerová, e-mail: 3duby@stromovka.cz
	 

	Za povinné označování GMO živočišných produktů v EU
	
	
	 

	Proti výstavbě R43 přes Brno-Bystrc
	
	
	 

	NE podzemním garážím na Puškinově náměstí v Praze (červen 2005)
	
	[Občanské sdružení Puškinovo náměstí] - e-mail: puskinovonamesti@volny.cz
	 

	Braňme rozárium - jedinečné území v srdci Olomouce (říjen 2005)
	
	kontaktní osoba: Veronika Prágerová, e-mail: info@nase-olomouc.cz
	 

	Budoucnost bez jedů II (červenec 2004)
	
	[Arnika] - kontaktní osoba: Milan Havel, e-mail: toxic@arnika.org
	 

	Justice for Bhopal - Petition to The Dow Chemical Company
	
	
	 

	Petice proti přeložce I/23 Libušiným a Terovským údolím
	
	
	 

	Proti zamýšlenému rozšíření jaderné elektrárny Temelín (červen 2004)
	
	
	 

	Toxické látky ze Spolany – nebuďme lhostejní! (srpen 2003)
	
	[Greenpeace] -
	 

	Za ukončení provozu spalovny v Lysé nad Labem (květen 2002)
	
	[Arnika] - e-mail: cepo@arnika.org
	 

	Papírový manifest - kampaň Šetrné papírování
	
	[Arnika] -
	 

Sociální oblast
	Petice za podporu kvalitní péče o stárnoucí spoluobčany
	
	Na základě vlastních zkušeností s některými běžnými společenskými nešvary se chceme jako nezávislá, otevřená, občanská skupina vyjádřit k negativním jevům týkajících se komunikace s našimi staršími spoluobčany a dále k nedostatkům v péči o staré lidi v okamžiku, kdy se tito nejsou schopni o sebe postarat. Trápí nás také skutečnost, jak nevhodně je vnímáno stáří v naší moderní době.
	Dopis + petiční arch

	Za náhradu PVC (duben 2007)
	
	[Arnika] -
	 

	Stop kouření ve veřejných prostorách (březen 2007)
	
	
	 

	Za příměří v Libanonu
	
	
	 

	Za nekuřácké veřejné prostory
	
	
	 

	Petice proti nehumánním vztahům na pracovištích (březen 2003)
	
	
	 

Lidská práva
	Barmská výzva
	
	[Člověk v tísni, Burma Center Prague, Amnesty International] - Podepiště on-line výzvu na podporu lidí žádajících demokracii v Barmě nebo její tištěnou verzi zašlete sami přímo čínským úřadům.
	tištěná verze

	Copy Crime: Evropská petice proti dalšímu posílení zneužívání práv k duševnímu vlastnictví
	
	[Electronic Frontier Foundation Europe] -
	 

	Žalujeme - otevřený dopis na podporu Yekty Uzunoglu (březen 2006)
	
	
	 

	Stop kouření ve veřejných prostorách (březen 2007)
	
	
	 

	Evropská občanská iniciativa (listopad 2005)
	
	[Democracy International] -
	 

	Za referendum o raketových základnách USA v ČR
	
	
	 

	Pro přesun Evropského parlamentu do Bruselu
	
	
	 

	Za změnu vládního návrhu zákona o zdravotní péči - § 41 o asistované reprodukci
	
	
	 

	Podpořte Rezoluci Rady Evropy: Odsouzení zločinů spáchaných komunistickými režimy
	
	
	 

	Zrušme komunisty
	
	
	 

	Nesouhlasím se zákrokem na CzechTeku (červenec 2005)
	
	
	 

	Na podporu přijetí Antidiskriminačního zákona
	
	
	 

	Život bez rádia a lampičky? Petice za návrat elektrických zásuvek na pokoje žadatelů o azyl v azylových zařízeních MVČR (listopad 2004)
	
	
	 

Kultura
	Petice za návrh Kaplického knihovny na Letné
	
	
	Text petice + formulář k podpisu

	Za Pankrác bez mrakodrapů - Pankráckou pláň pro Pražany (říjen 2006)
	
	[Arnika / Občanská iniciativa Pankráce / Pankrácká společnost] -
	 

	Za odvolání generálního ředitele Národního památkového ústavu určená budoucímu ministru kultury
	
	
	 

	Zachraňte český film! - petice proti vetu prezidenta novely zákona o Státním fondu ČR na podporu kinematografie
	
	
	 

	4 body pro kulturu: Prohlášení výtvarných iniciativ a jednotlivců ke grantové politice MHMP
	
	
	 

Občanský sektor
	Proti výstavbě kruhové křižovatky v Plasích (prosinec 2006)
	
	kontaktní osoba: Jaroslav Cajthamr, JaroslavCejthamr@seznam.cz
	Text petice a podpisový arch

skončené petiční akce

	


Stránky s peticemi ve světě:Volební rok 2006 a aktivity občanského sektoru 

Úvodní slovo

V souvislosti s letošními volbami do Poslanecké sněmovny (2.-3. června 2006), Senátu (1/3 senátorů, 20.-21.10. 2006) a obecních zastupitelstev (20.-21.10. 2006) Econnect monitoruje aktivity nevládních organizací a nezávislých iniciativ s volbami souvisejícími.

Volby jsou základním nástrojem pro občany, kteří se chtějí v demokratické společnosti účastnit rozhodování o věcech, které se jich bezprostředně týkají. Volby jsou příležitostí i pro organizace občanského sektoru, které se mohou v období před volbami více než jindy snažit podpořit aktivní přístup občanů k veřejným záležitostem.

Volební účast se v Česku stále snižuje. Mezi argumenty lidí, kteří k volbám nepřijdou, je to, že nevědí koho volit, politikům nevěří, volby považují za zbytečné, případně mají pocit, že stejně nic nezmůžou a nemají na nic vliv. Důkazů o tom, že lidé mohou ve volbách měnit hodně, je však celá řada. Kdo k volbám nepřijde, podporuje volební výsledky extrémistických volebních stran. Při nízké účasti stačí stranám, které pak zasednou ve vládě, jen malé procento z celkového počtu možných voličských hlasů.

Základním rozhodnutím tedy je zúčastnit se voleb. Některé níže uvedené aktivity zpozorňují právě na to. V rozhodování koho volit pak mohou pomoci další aktivity, které uvádíme v následujícím přehledu, případně mezi souvisejícími odkazy.

Stránku připravujeme se záměrem informovat veřejnost o konkrétních projektech a aktivitách, cílem je také nabídnout inspirativní příklady ostatním organizacím.

Připravuje-li vaše organizace nějakou akci či projekt související s volbami a není zde dosud uvedena, dejte nám o tom vědět! Informace posílejte na adresu redakce@ecn.cz. Uvítáme i vaše další připomínky a návrhy k této stránce.



Aktivity k obecním a senátním volbám (20.-21.10. 2006)

Transparency International
Radnice bez korupce: anketa mezi kandidáty
Popis aktivity 	Při příležitosti konání komunálních voleb TIC oslovila jednotlivé kandidáty do zastupitelstev statutárních měst Brna, Liberce, Hradce Králové, Olomouce, Ostravy, Plzně a Zlína a do zastupitelstva hlavního města Prahy. TIC vyzvala kandidáty, aby odpověděli na 8 dotazů, týkajících se netransparentního rozhodování a korupce, a souvisejících s jejich potenciálním působením v zastupitelstvu či radě města.
Kontakt: 	Eliška Císařová

Hnutí Duha
Předvolební průzkum v Praze na téma podpora recyklačních služeb
Popis aktivity 	Hnutí Duha v rámci své kapmaně za lepší recyklační služby v Praze položilo 6 ti kandidujícím stranám pět otázek týkajících se jejich podpory recyklačních služeb.
Kontakt: 	Ivo Kropáček

Oživení - Arnika
Servis pro voliče: jaký je vztah kandidátů ke korupci
Popis aktivity 	Oživení pomocí dotazníku zjišťovalo postoje kandidátů k různým protikorupčním opatřením, zpracovalo přehled hlavních a vedlejších činností kandidátů a spolu s Arnikou – Centrem pro podporu občanů připravilo na 5.10. v Městské knihovně debatu volebních lídrů s občany s názvem Než jim dáte hlas, zeptejte se jich: Jak zatočíš s korupcí?!
Debaty se zúčastnili: volební lídři šesti nejsilnějších politických stran v Praze: Pavel Bém za ODS, Petr Hulínský za ČSSD, Jana Ryšlinková za ED-SNK, František Hoffman za KSČM, Petra Kolínská za Stranu zelených a Marián Hošek za KDU-ČSL. Dále byla přítomna Helena Rögnerová za Volbu pro město.
Kontakt: 	www.bezkorupce.cz, www.cepo.arnika.org

Calla / Jistebnická vrchovina / Zachovalý kraj
Fórum kandidátů
Popis aktivity 	Předvolební debata se koná v pátek 13. října v Božejovicích u Jistebnice od 19:00. Pozvání na ni přijali zástupci všech volebních stran, které v letošních komunálních volbách kandidují do zastupitelstva obce Jistebnice (ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, Sdružení nezávislých kandidátů a Sdružení občanů za rozvoj Jistebnicka – SNK). Hlavním tématem fóra bude další rozvoj Jistebnicka, především otázka úložiště radioaktivních odpadů.
Pořadatelé: 	Debatu společně připravily občanská sdružení Jistebnická vrchovina, Zachovalý kraj a sdružení pro záchranu prostředí Calla.

Auto*Mat
Anketa mezi kandidáty ve volbách k řešení dopravní situace v Praze
Popis aktivity 	Auto*Mat oslovil prvních pět kandidátů šesti nejsilnějších politických stran - ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, SNK-ED a Strany Zelených kandidujících v letošních podzimních volbách do Zastupitelstva HLMP s dotazníkem, který zjišťuje priority ve způsobech řešení dopravní situace Prahy. Obdržel odpovědi od celkem dvanácti kandidátů ze všech oslovených stran.
Kontakt: 	www.auto-mat.cz
Charakteristika sdružení: 	Auto*Mat je projekt za bezpečné, zdravé a živé město. Je to volné sdružení umělců, zástupců neziskových organizací, dopravních odborníků, městských cyklistů, komunálních politiků, rodičů a dětí – lidí, kterým není lhostejná podoba jejich města a chtějí žít ve zdravější a bezpečnější Praze.

Občanské sdružení Fórum 50% -- Dejme šanci ženám
Popis aktivity 	V rámci projektu "Dejme šanci ženám" připravuje Fórum 50% mediální aktivity, besedy, zpracování analýzy kandidátních listin a výsledků komunálních voleb 2006 ve všech statutárních městech ČR z genderového hlediska, setkání političek zvolených do zastupitelstev sledovaných statutárních měst.

Veřejná diskuse "Ženy v politice" - olomoucké setkání žen političek spojené s veřejnou diskusí na téma "Ženy v politice aneb "O čem sní olomoucké političky před komunálními volbami?" - 6.října od 18 hod v Divadle hudby v Olomouci. Tato aktivita je připravena ve spolupráci volebního seskupení Zelení, SOS a SNK ED a o.s. Fórum 50%, účast přislíbila jeho ředitelka Lenka Bennerová, poslankyně Kateřina Jacques a olomoucké političky Eva Hrindová, Yvona Kubjátová, Eliška Sovová, Dominika Kovaříková a Jaroslava Cardová. Moderuje Hana Pokorná.

Genderová anylýza kandidátních listin do řádných doplňovacích voleb do senátu v roce 2006
Kontakt: 	Fórum 50%
Volby 2006
Charakteristika sdružení: 	Občanské sdružení Fórum 50% vzniklo v létě roku 2004 a jeho posláním a cílem je zvýšit v České republice zastoupení žen v politice a v rozhodovacích pozicích obecně.

 
Aktivity k parlamentním volbám (2.-3. 6. 2006)

Svobodné volby do Poslanecké sněmovny proběhly v roce 2006 pošesté. Kandidovalo celkem 26 politických stran a skupin, 18 z nich ve všech krajích, 5 stran naopak usilovalo o voliče pouze v jediném kraji. Nejvíc stran a hnutí kandidovalo v Jihomoravském kraji.

Zelený kruh
Pověz mi, kdo je nejkrásnější VII - Hodnocení hlasování poslanců v oblasti životního prostředí v letech 2002-2006
Popis aktivity 	Zelený kruh připravil hodnocení hlasování poslanců Poslanecké sněmovny PČR za uplynulé 4 roky. Hodnocení probíhalo na základě 18 vybraných hlasování. Výsledkem je tabulka hlasování jednotlivých poslanců, nejzelenější a nejméně zelený poslanec, přehled jak si celkově vedly politické strany. Zelený kruh také označil legislativní počin v oblasti ochrany životního prostředí - je jím přijetí novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která zavedla Naturu 2000. Jde již o sedmé pokračování publikace "Pověz mi, kdo je nejkrásnější". Samostatné hodnocení za roky 2003 a 2004 najdete na stránkách Zeleného kruhu - v sekci Publikace.
Kontakt: 	www.zelenykruh.cz, zuzana.drhova@ecn.cz
Charakteristika sdružení: 	Zelený kruh je asociací 26 ekologických nevládních neziskových organizací a zajišťuje zázemí pro oborovou platformu, kterou tvoří 65 nevládních neziskových organizací působících v ochraně životního prostředí.

Nesehnutí -- Běda mužům, kterým žena vládne? aneb Proč ANO ženy v politice?
Popis aktivity 	V souvislosti s volbami do poslanecké sněmovny pořádá Nesehnutí Brno v rámci své kampaně Ženská práva jsou lidská práva sérii besed a přednášek na téma rovné zastoupení žen a mužů v politickém rozhodování a ve veřejné sféře obecně. Využijte možnost debaty na aktuální téma s ženami, které se jím zabývají v občanském sektoru i v politické oblasti.
Témata a data debat:
* 15.5. Proč ANO ženy v politice? - Lenka Bennerová (ředitelka sdružení Fórum 50 %)
* 18.5. Evropská unie a podpora rovnosti žen a mužů v politice - Anna Čurdová (členka ČSSD, poslankyně Parlamentu ČR, předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů)
* 30.5. Političky o politice a ženách v ní - moderuje Iva Baslarová (ředitelka Genderového informačního centra NORA)
* 8.6. Neviditelná veřejná žena - Eva Hauserová (feministická spisovatelka, editorka, bioložka)
* 15.6. Ženy a muži po volbách 2006 - budeme si rovni/y? - Jana Smiggels Kavková (členka neziskové organizace Fórum 50 %)
Debaty se uskuteční v Knihovně Jiřího Mahena (Kobližná 4, přednáškový sál - 5. patro, Brno) a debata 30.5. v Divadle v 7 a půl.
Kontakt: 	zenskaprava.ecn.cz, zenskaprava@nesehnuti.cz
Charakteristika sdružení: 	Nezávislé sociálně ekologické hnutí (NESEHNUTÍ) založila na podzim 1997 v Brně skupina mladých lidí s cílem aktivně napomoci řešení problémů v oblasti ochrany lidských práv, životního prostředí a práv zvířat. V současnosti se věnuje především těmto kampaním a projektům: Zaostřeno na hypermarkety, Zbraně, nebo lidská práva, Ženská práva jsou lidská práva, Jídlo místo zbraní, Bezpečí pro uprchlíky a dalším aktivitám jejichž cílem je pomoc konkrétním lidem či přírodě, protest proti devastujícím projektům, osvětová činnost aj.

Agora / Lidové noviny -- Komu dát hlas? - veřejné debaty s politiky
Popis aktivity 	Lidové noviny ve spolupráci se sdružením Agora Central Europe připravily seriál veřejných předvolebních debat s politiky, které mohou pomoci najít odpověď na otázku: Komu dát hlas?. Debaty se konají v dubnu a květnu v Divadle Archa (Na Poříčí Na Poříčí 26, Praha 1) od 19.00 hodin. Témata a data debat:
5.4. Korupce
24. 4. Daně
22. 5. Zdravotnictví
Kontakt: 	www.agora-ce.cz, www.komudathlas.cz
Charakteristika sdružení: 	Občanské sdružení Agora Central Europe (Agora CE) bylo založeno v roce 1998 s cílem přispět ke zlepšení komunikace mezi místní samosprávou, státní správou a občany. Mezi její cíle patří rozšířit možnosti radnic otevřeně plánovat a rozhodovat o věcech za účasti občanů, vzbudit zájem občanů o komunální problémy či přispět ke zvýšení politické kultury v ČR. Agora proto například vytváří, koordinuje a realizuje konkrétní projekty zapojování občanů do rozhodování ve městech i regionech a pořádá veřejné debaty, setkání a diskuse ke konkrétním tématům.

EkoList -- Politici a životní prostředí: Sněmovní volby 2006
Popis aktivity 	Speciální stránky internetového deníku EkoList po drátě nabízející analýzy, zprávy, názory a další informace o ekologických postojích českých politických stran kandidujících ve volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 2006. Zaměří se zejména na to, jak si politiku životního prostředí představuje pětice stran, jejichž zástupci mají největší šanci zasednout na další čytři roky do poslaneckých lavic. Vedle aktuálních zpráv zde také najdete:
* srovnání volebního programu z roku 2002 s realitou práce poslanců parlamentních stran během uplynulého období
* přehled ekologických témat z volebních programů letos kandidujích stran
* odpovědi na volební anketu EkoListu.
Kontakt: 	volby.ekolist.cz, ekolist@ekolist.cz
Charakteristika: 	EkoList po drátě nabízí denní zpravodajství, kalendář akcí, poradenství a další informace z oblasti životního prostředí. Vydává jej občanské sdružení BEZK.

Fórum dárců
Diskusní setkání "Podpora rozvoje dárcovství a NNO v programech hlavních politických stran"
Popis aktivity 	Jakým způsobem plánují hlavní politické strany kandidující do Poslanecké sněmovny podporovat rozvoj dárcovství a neziskových organizací u nás? Jaké mají připravené plány a co jsou ochotny po volbách do Poslanecké sněmovny prosazovat? Na to se na setkání 3. dubna 2006 ptaly zástupců politických stran Fórum dárců a další významné české neziskové organizace. Na pozvání k diskuzi nereflektovaly ODS a ČSSD. Hlavními tématy setkání byly odpisy pro individuální a firemní dárce, jednotnost a přehlednost právní úpravy neziskových organizací a také principy budoucí spolupráce s neziskovými organizacemi na přípravě těchto změn. Politické strany se vzácně shodly v otázkách podpory rozvoje NNO v České republice. Konkrétně pak v bodech: zjednodušení pravidel pro fungování NNO; zjednodušení daňového systému a snížení daňového zatížení; zvýšení neformální podpory neziskového sektoru ze strany státu; podpora zavedení daňových asignací; nutnosti řešení právních úprav NNO na základě konzultací s NNO.

Výtah z příspěvků a podrobný přepis všech příspěvků je k dispozici na stránkách Fóra dárců.
Kontakt: 	www.donorsforum.cz, ludvikova@donorsforum.cz
Charakteristika sdružení: 	Fórum dárců je občanské sdružení, zastřešující dárce v České republice (nadace, nadační fondy, firemní dárce). Usiluje o celkovou podporu filantropie v České republice. Stěžejními okruhy zájmu jsou v současnosti posílení nadací a nadačních fondů, vytváření podmínek firemního dárcovství a zlepšování legislativního prostředí pro filantropii (daňové asignace, vrácení DPH při sbírkách přes DMS, loterijní zákon a další).

PůjduVolit.cz - Rozhodněte o své budoucnosti sami
Popis aktivity 	Reklamní kampaň na internetových serverech, které sdružují mladé lidi všech zaměření. Jediným cílem je přesvědčit mladé voliče, aby využili svého volebního práva. "Ať už se bude situace v České republice vyvíjet jakýmkoliv směrem, budeme vědět, že jde o výsledek volby širokého spektra voličů."
Návštěvník stránek má možnost připojit se k anketě, která určí mezivolební rozdíl v počtu občanů, kteří využijí svého volebního práva. Dne 31.6.2005 v odpoledních hodinách bude tiskovou zprávou zveřejněna prognóza nárůstu či poklesu mladých voličů, kteří půjdou k urnám.
Kontakt: 	www.pujduvolit.cz
David Čermák
Organizátoři: 	Za projektem stojí skupina mladých lidí, kteří nejsou spojeni s žádnou politickou stranou.

KohoVolit.eu
Popis aktivity 	Na stránkách projektu je výběr několika hlasování za uplynulé volební období. Návštěvník si můžete zkusit, jak by hlasoval, hlavně pak také vidět, které strany hlasovaly jemu nejblíže a nejlépe tak reprezentují jeho zájmy, a naopak, které jsou nejdále. Výsledky je možné prohlížet i u jednotlivých poslankyň a poslanců. Zajímavá hlasování ve sněmovně je možné i přidat.
Dva týdny po volbách v České republice se konají parlamentní volby také na Slovensku. Autoři pracují proto i na slovenské verzi projektu.
Kontakt: 	www.kohovolit.eu
Michal Škop
Organizátoři: 	Autorem stránek jsou dva absolventi MFF UK - Jaroslav Semančík (SR) a Michal Škop (ČR).

"Hoď to tam" - projekt na podporu volební účasti mladých lidí
Popis aktivity 	"Jsme mladí a není nám jedno, co se kolem nás děje. Zajímáme se o dění u nás i ve světě a nejsme jen pasivními účastníky. Máme svoje volby. Právě nadcházející volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jsou aktuálním tématem většiny českých médií. Průzkum volebních preferencí pomalu ani nestíháme přečíst a už je tu další. Většina politických stran se svým programem zaměřuje na rodiny, důchodce a střední vrstvu. Málokterá z nich se snaží oslovit mladé voliče, a to je jedím z důvodů, proč je volební účast mladých tak nízká."

Právě tato situace vedla skupinu mladých lidí k nápadu vytvořit projekt HOĎ TO TAM! Vytvořili webový portál www.hodtotam.cz s cílem – oslovit mladé voliče ve věku od 18-30 let a kreativní formou je přesvědčit, aby šli 2. a 3. června 2006 k volbám. Součástí webu je také sekce s přehledem a odkazy na všechny kandidující politické strany a hnutí a návod, jak si zařídit voličský průkaz, pokud se volič nemůže dostavit k volbám v místě trvalého bydliště. Formulář na vyplnění žádosti o voličský průkaz je možné stáhnout na www.hodtotam.cz.
Kontakt: 	www.hodtotam.cz
Běla Chylíková
Organizátoři: 	Za projektem stojí skupina mladých lidí, kteří nejsou spojeni s žádnou politickou stranou.

„Hele… Vol!“ komixový strip aneb Manuál na zasunutí lístku
Popis aktivity 	Nezávislá, předvolební komiksová soutěž "HELEVOL", jejímž cílem je podpořit zájem mladých lidí o účast v letošních parlamentních volbách. Několik našich předních kreslířů vytvořilo sedm krátkých komiksových stripů. Návštěvník webových stránek má za úkol vyplnit prázdná textová pole (bubliny) textem vlastním. Vtipnější vyhrává!
Uzávěrka příjmu soutěžních otextovaných stripů je 15.5. 2006.
Vyhlášení výsledků soutěže proběhne v druhé polovině května 2006.
Kontakt: 	www.helevol.cz
Martin Kotas, helevol@mowshe.cz
Organizátoři: 	Akci organizuje nezávislé sdružení grafiků a studio Mowshe. Sdružení není napojeno na politické strany a je neziskové.

Rozhodněte.to aneb Jít volit je sexy
Popis aktivity 	Reklamní kampaň, zaměřená převážně na cílovou skupinu mladých nevoličů (18–30 let), kteří se nezajímají o své politické reprezentanty a volební právo je v jejich očích bezvýznamné. Politika a její představitelé jsou těmto nevoličům natolik vzdálenými tématy, že nevolit je pro ně normální.
Základem kampaně je série 3 reklamních spotů od 3 režisérů, kteří bez nároku na honorář měli úplnou volnost v tvorbě a pojetí daného tématu. Spoty nepodporují žádnou politickou stranu ani žádné občanské sdružení nebo hnutí s politickými ambicemi či aktivitami. Jediné sdělení pro cílovou skupinu nevoličů je: „Jděte k volbám, je to vaše jedinečné právo! Váš hlas něco znamená, tak ho nenechte plavat! Nenechte ostatní rozhodovat za vás! ROZHODNETE TO aneb Jít volit je sexy!“
3 reklamní spoty budou medializované od 1. 5. do 1. 6. 2006. Můžete je vidět především na internetu, v multiplexech Palace Cinemas a Cinestar v různých městech ČR, na plazmových obrazovkách v multiplexech, v kabelových televizích Óčko a Spektrum, v dalších kinech a artkinech.
Kontakt: 	www.rozhodnete.to
Michal Gregorini, rozhodneteto@mowshe.cz
Organizátoři: 	Akci organizuje studio Mowshe, s.r.o. Tvůrci spotů jsou Marek Najbrt, Michaela Pavlátová a Ivan Zachariáš.

Hlídací fena -- Fení volební kontrapunkty
Popis aktivity 	Hlídací fena bude v následujících měsících uveřejňovat své stínové volební návrhy a návrhy, jak zlepšit českou politickou kulturu z genderového pohledu.
Kontakt: 	http://www.hlidacifena.cz/
Charakteristika sdružení: 	Hlídací fena je nezávislý občanský projekt žen, které chtějí podpořit vstup žen do politiky. Provozují stejnojmenný informační portál. Mezi jejich hlavní cíle patří:
· Přispět k tomu, aby voličky nerezignovaly na sílu svého hlasu a pečlivě zvážily svou volbu - aktivní voličství.
· Apelovat na voličky i voliče, aby vyhledávali schopné ženy političky jak na celostátní, tak na komunální úrovni.
· Zároveň apelujeme na muže-politiky i na nepočetné řady političek, aby do budoucna aktivně rozšiřovali řady žen v politice.
· Chceme přispět k ozdravění naší politické scény.

Občanské sdružení Fórum 50% -- Volby 2006, mediální kampaň
Popis aktivity 	Snahou Fóra 50% je rozpoutat diskuzi napříč politickými stranami o tom, jaké jsou důvody pro nízké zastoupení žen, co brání v navýšení počtu žen, které by reprezentovaly politické strany např. na volebních kandidátkách apod. V rámci těchto diskuzí chce politickým stranám nabídnout řešení, jak současnou situaci změnit.
V rámci projektu "Vyrovnávání šancí žen a mužů v rozhodovacích pozicích a politice" připravilo mediální kampaň která bude do konce května probíhat na plakátcích v tramvajích a spotech na videostěnách v metru s hlavním sloganem "Opravdu máte na výběr?". Na internetových stránkách pak můžete najít porovnání kandidátek jednotlivých politických stran co se týče zastoupení žen. Fórum 50% připravuje také analýzu voleb z genderového hlediska.
Kontakt: 	Mediální kampaň
Volby 2006
Charakteristika sdružení: 	Občanské sdružení Fórum 50% vzniklo v létě roku 2004 a jeho posláním a cílem je zvýšit v České republice zastoupení žen v politice a v rozhodovacích pozicích obecně.

Stage Code -- divadelní představení Politoly
Popis aktivity 	Představení Politoly je neotřelou divadelní alternativou k politicky laděným televizním talk-show. Jemně ironickým tónem popisuje „zoufalou“ situaci voliče, který se rozhodne hledat osobní citovou i názorovou cestu labyrintem moderní politiky. Jednotlivé výstupy o nadějích i pochybnostech občana, který se rozhodne vzkřísit svůj vztah k politikům i politice obecně, jsou stmeleny absurdním humorem, interaktivní komunikací s diváky, živými písničkami, parafrázemi na skutečné situace z předvolebního boje a dokumentací skutečných postojů známých politiků.

Nejbližší představení v roce 2006:
10.4. Bratislava, Divadlo A4
11.4. Žilina
26.4. Plzeň, Jižní předměstí
10/11/12.5. Praha, Divadlo Alfred ve dvoře
17.5. Opava
26.5. Varnsdorf
31.5. Pardubice, Divadlo 29
Kontakt: 	Daniela Voráčková, sco@volny.cz
Charakteristika skupiny 	Skupinu Stage Code založili Daniela Voráčková (cz) a Philipp Schenker (ch) v roce 1999. Představení skupiny jsou převážně non-verbální a pracují s prvky pohybového divadla, object-theatre, site specific a pouličního divadla. Na jednotlivých projektech spolupracují různí mezinárodní divadelníci a umělci.

STUŽ, Zelený kruh -- Setkání se zástupci politických stran kandidujících ve volbách do PS
Popis aktivity 	Setkání odborné veřejnosti a médií se zástupci vybraných politických stran kandidujících ve volbách do poslanecké sněmovny (ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, SNK-ED, SZ, US-DEU) se konalo v úterý 2. května od 16.00 hod. do cca 18.30 hodin v Klubu techniků na Novotného lávce v Praze 1.
V úvodu zástupci politických stran ve 2 minutách představili sebe a ekologické části volebního programu své strany, následovala panelová diskuse na témata: odpadní vody, odpady, energetika, ovzduší či mezinárodní ekologická politika. Moderoval Ing. Jiří Dlouhý, STUŽ.
Přednesené prezentace zástupců stran i moderátora najdete na stránkách STUŽ. Besedu přibližuje také článek EkoListu.
Kontakt: 	Jiří Dlouhý, e-mail: jiri.dlouhy@czp.cuni.cz, www.stuz.cz, www.zelenykruh.cz
Charakteristika sdružení: 	STUŽ - Společnost pro trvale udržitelný život je dobrovolná nezisková nevládní organizace, která vznikla v září 1992. Základním cílem Společnosti je hledání cest směřujících k trvale udržitelnému vývoji lidské společnosti. Mezi významné aktivity patří pořádání diskusních seminářů v Klubu techniků na Novotného lávce v Praze každý měsíc na aktuální témata z oblasti životního prostředí.
Občanské sdružení Zelený kruh je asociace, která sdružuje 26 členských environmentálních NNO působících na celém území ČR. Vznikl v listopadu 1989. Zelený kruh hájí zájmy svých členů a to především prostřednictvím informační a legislativní činnosti.

Koalice nevládek Pardubicka
Politický jarmark a Fórum před volbami
Popis aktivity 	Jarmark a fórum se koná ve čtvrtek 4. dubna 2006 v Pardubicích. Od 12:00 do 17:00 hodin proběhne před Domem techniky v Pardubicích „Politický jarmark“
Od 17:00 hodin následuje fórum ve Velkém přednáškovém sále v 1. patře Domu techniky, během něhož bude možné diskutovat, bez ostychu vyměňovat své názory. Každý kandidující subjekt dostal nabídku prezentovat programy, myšlenky a vize své kandidující strany v oblasti rozvoje občanské společnosti, grantových programů či podpory místních iniciativ. Během debaty se můžete dotknout témat, které vás zajímají – např. zaměstnanost, infrastruktura, životní prostředí, sociální služby, regionální rozvoj, školství, zdravotnictví, kultura aj. V kraji kandiduje 19 stran, zatím se přihlásilo 15 a omluvily se 3 strany. Jedna ještě účast zvažuje.
Kontakt: 	Miluše Horská, www.nevladky.cz, www.koalice.cz
Charakteristika sdružení: 	Posláním Koalice nevládek Pardubicka je sdružovat nestátní neziskové organizace v Pardubickém kraji nepolitického charakteru bez rozdílu zaměření při zachování právní subjektivity jednotlivých členských organizací.

SKAV - Stálá konference asociací ve vzdělávání, o.s.
-- Konference „Co můžeme ve školství očekávat po volbách?“
Popis aktivity 	IV. otevřená konference SKAV se konala 6. dubna 2006 od 10.00 hod. v prostorách Konferenčního centra Paláce Charitas, Karlovo nám. 5, Praha 2. Na konferenci jsou pozváni představitelé politických stran, kteří předem dostanou několik otázek, jak chtějí řešit vybrané problémy.
V dopoledním bloku budou mít účastníci setkání možnost vyslechnout stručné představení školských programů jednotlivých politických stran a položit přítomným zástupcům politických stran doplňující otázky. Odpolední blok bude věnován diskusi ve skupinách pod vedením zkušených moderátorů ke čtyřem hlavním tématům školské problematiky.
Přihlášky přijímáme do 31. 3. 2006, účastnický poplatek činí 100,- Kč
Kontakt: 	Markéta Ševčíková, e-mail: marketa.sevcikova@skav.cz, www.skav.cz
Charakteristika sdružení: 	Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) je dobrovolné seskupení pedagogických asociací, programů a občanských sdružení usilující o podporu a ochranu progresivních změn ve vzdělávání a o zprostředkování výměny informací a komunikace mezi pedagogickými iniciativami, neziskovým sektorem, státní správou, samosprávou a veřejností.

Veřejná prospěšnost  
Tato stránka Vám nabízí diskusní fórum k tématu veřejná prospěšnost - tématu, které rozhodujícím způsobem zasáhne do života všech neziskových organizací. Se získáním statutu veřejné prospěšnosti by měla být spojena řada výhod (např. daňové úlevy, dotace z veřejných rozpočtů, ...). Problematika veřejné prospěšnosti by měla být detailně upravena novým speciálním zákonem, jehož návrh připravuje Liga lidských práv (Liga) a Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA).

Záleží Vám na tom, jak zákon o veřejné prospěšnosti zasáhne do fungování Vaší organizace? Chcete získat statut veřejné prospěšnosti spojený s dalšími výhodami? Jestliže ano, zapojte se do přípravy tohoto zákona!
Jak? Jednoduše tím, že na této stránce vstoupíte aktivně do diskuse a stanete se tak spolutvůrci zákona.
Bližší informace o projektech a proběhlých seminářích k veřejné prospěšnosti čtěte níže.

Do diskuse k veřejné prospěšnosti se můžete zapojit také na e-mailové konferenci obcansky-zakonik-l@list.ecn.cz! (Více viz níže).
Těšíme se na Vaše reakce!


	18. 1. 2007 - Vydán sborník z diskuse o veřejné prospěšnosti a občanském zákoníku
	
	[NETT - Nezávislý think tank pro neziskový sektor / Econnect] - Think tank NETT vydal s podporou Nadace VIA sborník dokumentů, které jsou výběrem z diskuse o veřejné prospěšnosti a rekodifikaci občanského zákoníku z let 1999 až 2005. Sborník nese název "První slovo platí, druhý leze z gatí" a lze si jej stáhnout ze stránek Nettu. Řada příspěvků ve sborníku byla již dříve zveřejněna jako články na těchto stránkách verejnaprospesnost.ecn.cz. Celý text ::občanský sektor::
	
Sborník ke stažení

	8. 6. 2006 - Veřejná prospěšnost v návrhu nového občanského zákoníku – jakou podobu nesmí mít
	
	Robert Cholenský[Liga lidských práv] - Status veřejné prospěšnosti právnických osob existuje v řadě zemí Evropy, mezi jinými ve Velké Británii, v Polsku, Německu, Maďarsku, Bulharsku či Rumunsku. V České republice dosud žádná organizace takový status nemá a ani mít nemůže, neboť na toto téma ještě ani neskončila diskuse, natož aby byla přijata příslušná právní úprava. Celý text ::občanský sektor::
	

	14. 3. 2006 - Teze k veřejné prospěšnosti
	
	Josef Štogr[Changenet] - Pro českou diskusi o veřejné prospěšnosti je velmi významné sledovat dění ve Slovenské republice, kde probíhají podobné procesy, zejména snahy prosadit zavedení některých postupů a právních mechanismů, které by měly změnit dosavadní právní prostředí. Jedním z nich je snaha zavést institut veřejné prospěšnosti. Tím se nejen významně zasahuje do svobody jednání neziskových organizací i jednotlivců, ale zásadně mění role státu a celospolečenské klima. K tomu tři teze, vyplývající z diskuse o veřejném zájmu a veřejné prospěšnosti na Slovensku. Celý text ::::
	

	14. 3. 2006 - Problémové pole „veřejné prospěšnosti“
	
	Josef Štogr[Changenet] - Celá diskuse okolo právní úpravy právnických osob působících ve veřejném prostoru se stále znovu vrací k tématu veřejné prospěšnosti resp. veřejnému zájmu, opakují se pokusy vymezit dnešní neziskové organizace jako „vzájemně prospěšné“ s tím, že stát by de facto kontroloval přidělování statusu „veřejné prospěšnosti“ jen vybraným, jiným typům subjektů. Domníváme se ale, že statusové určení nějakého subjektu jako „veřejně prospěšný“ je stejně nesprávné, jako by bylo případné statusové určení subjektu „ziskový“. Celý text ::::
	

	13. 1. 2006 - Veřejná prospěšnost na Slovensku
	
	[Econnect] - Slovensko v červnu 2005 otevřelo diskusi o veřejné prospěšnosti a o jejím možném dopadu na nestátní neziskové organizace. Stránka www.verejnaprospesnost.sk nabízí vedle rozsáhlé analýzy stávajícího zakotvení veřejné prospěšnosti ve slovenské legislative řadu dalších zajímavých materiálů. Celý text ::::
	
Verejna prospešnosť

	7. 7. 2005 - Co hrozí veřejně prospěšným organizacím ve světě – příklad Greenpeace
	
	Robert Cholenský[Liga lidských práv] - Diskuse o problematice veřejné prospěšnosti u nás stále není úplná. Chybí v ní komplexní analýza kladů a záporů celého konceptu. Skutečnost, že statut veřejné prospěšnosti s sebou může přinést nejeden problém, lze dobře dokumentovat na příkladu organizace Greenpeace. Celý text ::::
	

	1. 6. 2005 - Shrnutí diskuse o návrhu změn ve spolkové části občanského zákoníku dne 6. 5. 2005
	
	- Jednání proběhlo 6. 5. 2005 na AAVŠ v Praze. Náplní byla diskuse k požadavkům na změny v části OZ upravující právnické osoby, specificky spolky; rámcová diskuse k problematice nadací; diskuse k problematice veřejné prospěšnosti. Celý text ::::
	

	20. 5. 2005 - Pozvánka na seminář k veřejné prospěšnosti: Preference právnických osob v přístupu k veřejným zdrojům
	
	[Liga lidských práv / ISEA] - Liga lidských práv (Liga) a Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) zvou na pátý z řady seminářů pro veřejnost k problematice nového občanského zákoníku a „veřejné prospěšnosti“. Hlavním tématem tohoto semináře bude "Preference právnických osob v přístupu k veřejným zdrojům", což podle našeho názoru vystihuje přesněji užití pojmu „veřejná prospěšnost“ v návrhu občanského zákoníku. Seminář se bude konat v Praze dne 10. 6. 2005 v Anglo-americké vysoké škole, o.p.s., Lázeňská 4, Praha 1 – Malá Strana, místnost č. 001. Seminář začne v 10:00 a skončí v 15:00. Celý text ::občanský sektor::
	

	11. 5. 2005 - Úpravy veřejné prospěšnosti v Maďarsku, Polsku, Slovensku a EU
	
	- (Text je přílohou č.2 Zprávy Rady vlády pro NNO o neziskovém sektoru v ČR.) Celý text ::::
	
Zpráva Rady vlády pro NNO o neziskovém sektoru v ČR je na světě

	30. 3. 2005 - Tři odborné expertizy k návrhu Občanského zákoníku a statusu veřejné prospěšnosti
	
	[Nadace VIA] - Nadace VIA nechala zpracovat tři odborné expertizy k návrhu Občanského zákoníku - a to specificky k problematice úpravy právnických osob - spolků a k tématu veřejné/obecné prospěšnosti. Expertizy vypracovali: Centrum pro výzkum neziskového sektoru (CVNS), Nezávislý think tanke pro neziskové organizace a občanskou společnost (NETT) a Ekologický právní servis (EPS). Expertizy si můžete stáhnout na stránkách Nadace VIA v rtf fotmátu. Celý text ::::
	

	24. 3. 2005 - Hledání veřejné prospěšnosti
	
	Martin Škop - V souvislosti s připravovanou novou kodifikací občanského zákoníku se otevřelo téma, které těsně souvisí s právnickými osobami a zejména s tzv. neziskovým sektorem. Tímto tématem je veřejná prospěšnost. Obecná ustanovení upravující, co to vůbec veřejná prospěšnost je, budou přímo součástí občanského zákoníku, ale také bude existovat speciální (zvláštní) zákon, který přesně stanoví, jak s tímto institutem zacházet. Základní otázkou spojenou s veřejnou prospěšností je, jak tento pojem definovat? V tomto textu se pokusím ukázat, jak v některých případech bývá tento pojem definován. Celý text ::::
	

	22. 2. 2005 - K problematice Zákona o veřejné prospěšnosti - podklady pro první seminář 14.12.2004
	
	Petr Pajas, Lenka Deverová [Liga lidských práv] - Tento dokument má sloužit výhradně jako podklad pro první seminář k problematice přípravy zákona o veřejné prospěšnosti (dále též jen ZVP), který svolává Liga lidských práv (dále jen Liga) ve spolupráci s Institutem pro sociální a ekonomické analýzy (dále jen ISEA) do Brna na 14. prosince 2004. Účelem dokumentu je shrnout nejdůležitější skutečnosti související s přípravou ZVP, prováděné v rámci grantu uděleného ISEA Nadací VIA s termínem dokončení v září 2005. Zpracoval Petr Pajas (AAILS, ISEA), Lenka Deverová, advokátka, Praha 5/12/2004. Celý text ::::
	

	22. 2. 2005 - Zápis z diskuse na semináři 14.12.2004
	
	Petr Pajas - Zápis ze strukturované diskuse na semináři 14.12.2004. Celý text ::::
	

	22. 2. 2005 - Shrnutí diskuse k tématu veřejné prospěšnosti ke dni 25.11.2004 (od 15.10.2004)
	
	[Liga lidských práv] - Shrnutí obsahuje výtah z dopisů zaslaných do konference obcansky-zakonik-l@list.ecn.cz. Pro plné pochopení některých názorů je nutné číst celý dopis a neomezit se na tento stručný přehled. Diskusní příspěvky jsou rozděleny do 5 tematických skupin: 1) Obecná úprava veřejné prospěšnosti v občanském zákoníku 2) Potřeba zvláštního zákona o veřejné prospěšnosti, 3) Transparentnost veřejně prospěšných organizací, 4) Veřejná prospěšnost vs. vzájemná prospěšnost, 5) Jaké výhody přiznat neziskovým organizacím. Celý text ::::
	

	22. 2. 2005 - Principy zákona o veřejné prospěšnosti z pohledu Ligy (ovlivněné průběhem dosavadní diskuse)
	
	[Liga lidských práv] - Celý text ::::
	

	22. 2. 2005 - K problematice veřejné prospěšnosti - studie z roku 1999
	
	Petr Pajas - Studie zpracovaná pro Radu pro nevládní neziskové organizace - duben až červen 1999. Autorem je Ing. Petr Pajas, První poradenská o.p.s. a Centrum pro demokracii a svobodné podnikání, Praha. Hlavním cílem je rozbor problematiky rozlišení a určování veřejně prospěšných činností, respektive odlišení činností konaných ve veřejném zájmu od jiných činností, majících charakter prospěšnosti pro uzavřené skupiny osob nebo pro jednotlivce. Celý text ::::
	

	22. 2. 2005 - Veřejná prospěšnost očima novopečené vesničanky
	
	Michaela Frycová - Od prvních svobodných dnů po listopadu jsem pracovala v občanských sdruženích, většinou šlo o velké poskytovatele sociálních služeb. Připadalo mi naprosto logické, že takové organizace mají mít statut veřejné prospěšnosti a - s ní spojenou řadu výhod. Dnes vidím, jak černobílé vidění to bylo. Já, celý život "pražanda", bydlím teď na malé vesnici v severních Čechách. Také moje aktivity už se neomezují jen na sociální služby. Pracuji pro neziskový sektor jako celek, jezdím do NNO po celé republice (trochu i mimo ni) - a můj úhel se hodně změnil... (Příspěvek do diskuze na obcansky-zakonik-l@list.ecn.cz). Celý text ::::
	

	22. 2. 2005 - Veřejná prospěšnost ve Švýcarsku, Nizozemí a Rakousku
	
	JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D - Ve většině západoevropských právních úprav je problematika veřejné prospěšnosti pojímána odlišně než v českém právu a je řešena především právem veřejným. Pokud právnické osoby směrují k naplňování veřejně prospěšného účelu, mohou požívat daňových výhod, které poskytují jednotlivé předpisy fiskálního práva. Právní forma právnické osoby z pohledu civilně právního není rozhodující (např. i společnost s ručením omezeným nebo družstvo může získat status veřejné prospěšnosti). Celý text ::::
	

	22. 2. 2005 - Základní teze veřejné prospěšnosti
	
	Josef Štogr - Autor uvádí 7 tezí veřejné prospěšnosti se závěrem, že vymezovat zákonem hranici mezi vzájemně prospěšným a veřejně prospěšným jednáním je z mnoha ohledů systémově chybné a kulturně nepodložené. Je podobně proti duchu moderní demokracie jako zákonem stanovovat hranici mezi soukromým a veřejným jednáním. Text byl zaslán jako příspěvek do diskuse na mailing-listu obcansky-zakonik-l@list.ecn.cz dne 23.11.2004. Celý text ::::
	

	4. 2. 2005 - Co nás pálí… K návrhu novely občanského zákoníku
	
	Milena Černá [SKOK / Výbor dobré vůle] - Předsedkyně SKOK a Výbrou dobré vůle Milena Černá uvádí některé výhrady k připravovanému novému občanskému zákoníku - Z návrhu novely nevyplývá zcela jasně, zda z formulace občanského zákoníku vyplyne, na které organizace se vztahuje statut veřejné prospěšnosti, anebo zda zákoník stanoví veřejnou prospěšnost rámcově a teprve podle dalšího zákona bude statut veřejné prospěšnosti dané společnosti přidělen - jedná se o §§ 104 a 104a... Z pohledu neziskových organizací je samozřejmě nešťastné rušení zavedených právních forem občanských sdružení a obecně prospěšných společností... Neziskovky jsou ve střehu i nad § 115, který hovoří o zrušení právnické osoby, vyvíjí-li nezákonnou činnost.... Celý text ::::
	



Tato diskusní stránka vznikla v rámci projektu Ligy lidských práv (Ligy) zabývajícího se připravovaným návrhem nového občanského zákoníku a zákonem o veřejné prospěšnosti, zvláště jejich vlivem na NNO. Tento projekt byl úzce koordinován s projektem Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA), který řešil přípravu návrhu zákona o veřejné prospěšnosti. Oba projekty podpořila Nadace VIA z prostředků CEE Trust.

Na téma veřejné prospěšnosti připravila Liga lidských práv a Institut pro sociální a ekonomické analýzy informační a diskusní semináře - v prosinci 2004 a v únoru 2005 v Brně. V rámci diskusí o návrhu Občanského zákoníku proběhly další semináře (podzim 2004 - Ostrava, leden 2005 - Praha a duben 2005 - Praha).

Chcete-li diskutovat o dalších tématech, která se v připravovaném občanském zákoníku dotýkají NNO, můžete se zapojit do diskusní e-mailové konference obcansky-zakonik-l@list.ecn.cz (přihlásit se můžete e-mailem na rcholensky@llp.cz) nebo jen poslat svoje postřehy na jednu ze zmíněných adres.

Hlavním záměrem obou projektů (Ligy a ISEA) bylo seznámit širokou veřejnost s problematikou nového občanského zákoníku a veřejné prospěšnosti a zapojit tuto zainteresovanou veřejnost do diskuse o těchto tématech. Podněty veřejnosti byly podle svého obsahu zpracovány do pozměňovacích připomínek k návrhu občanského zákoníku nebo do návrhu zákona o veřejné prospěšnosti. Výsledkem diskusí na seminářích a na této internetové stránce mělo být vytvoření věcného záměru zákona o veřejné prospěšnosti (březen 2005).

Na obsahu této stránky se podílí Liga, ISEA a Econnect. Stránka i nadále slouží jako prostor pro diskusi a výměnu informací k tématu veřejná prospěšnost.

Za tvůrce stránky:
Robert Cholenský, koordinátor projektu, Liga lidských práv
Martin Škop, legislativní expert projektu, Liga lidských práv 
Kauzy - co zde najdete
V této oblasti budou postupně zveřejňovány tzv. kauzy související s problematikou neziskového a občanského sektoru.

Co jsou to kauzy ?

Kauzy jsou označení pro uceleným způsobem zpracovanou problematiku, která bude mít za cíl zmapovat děni v určitém zajímavém a svým způsobem typickém případě, který má souvislost s děním v neziskovém či občanském sektoru. Cílem je umožnit čtenáři z jednoho místa získat maximum informací o dané problematice a případně jej navést na další informační zdroje s problematikou související. Jedním z hlavních cílů je, kromě poskytnutí informací, také rozpoutání diskuse nad daným tématem. Z toho důvodu se budeme snažit zařazovat zde kauzy zajímavé a svým způsobem i kontroverzní.

Dosud zveřejněné kauzy
	
	17. 8. 2004 - Kauza Slévačská: Občané versus radnice?
	
	-foto-PRAHA [Kyjský občanský klub / Centrum SOS Praha / Econnect] - Záměr přebudovat bývalé obchodní středisko a středisko služeb v hustě osídlené zástavbě na bytový a kancelářský dům dvakrát tak veliký bez toho, aniž by se o plánech dozvěděli natož se k nim vyjádřili dotčení občané a občanská sdružení, zatím v Praze 9 nevyšel. Občanské sdružení Kyjský občanský klub popisuje své zkušenosti s tím, jak byl městký úřad přinucen vyhlásit nové územní řízení. Vysvětluje také své argumenty proti nevhodnému záměru a nabízí praktické rady, jak nepropást možnost ovlivnit významné změny, které by se ve vašem okolí mohly stát.  Celý text ::životní prostředí, lidská práva, občanský sektor::
	Občanské sdružení Kyjský občanský klub
Obrazová galerie k rekonstrukci domu služeb Lehovec
Rekonstrukce Slévačská čp. 752 - kauza na stránkách Kyjského občanského klubu
Městská část Praha 14

	27. 1. 2004 - Zničený park v Edenu - jeden z mnoha
	
	-foto-PRAHA [Econnect/SOS Praha] - Jako houby po dešti rostou po celé republice velká nákupní centra. Praha jakoby byla tím bájným paloučkem každého houbaře, páté Tesco, třetí Carrefour, Kaufland, desátý Albert. Stává se nepsaným pravidlem, že novým obchodním centrům padne za oběť poslední ostrůvek zeleně v okolí. Ostatně není divu - stavět na zelené louce je levnější a jednodušší. Celý text ::životní prostředí, lidská práva, občanský sektor::
	SOS Praha
Sdružení Zdravý život
Carrefour ČR
Městská část Praha 10
diskuse [počet příspěvků: 7]

	9. 10. 2003 - O hypermarketech trochu jinak
	
	-Logo NESEHNUTI-PRAHA [Econnect] - Super, hyper a různé jiné markety jsou téměř symbolem moderní doby. Rozrůstají se ve všech větších i menších městech a postupně vytlačují menší obchody a obchůdky. Stávají se nejen nákupním, ale většinou i zábavním centrem. Co se však skrývá za líbivým reklamním pozlátkem? Econnect přináší další právní kauzu, tentokrát spojenou s problematikou výstavby hypermarketů u nás. Kauza je zpracována sdružením NESEHNUTÍ, které za tuto oblast získalo v letošním roce prestižní cenu nadace Sasakawa Peace Foundation. Celý text ::životní prostředí, občanský sektor::
	NESEHNUTÍ
Hyper.cz
Ekologický právní servis

	30. 4. 2003 - Velký bratr tě sleduje, aneb odposlech a záznam telekomunikačního provozu
	
	-foto-PRAHA [Econnect] - Internet a jeho využití se stává fenoménem posledního desetiletí, který se rozšiřuje nejen ve sféře komerční a soukromé, ale také ve sféře neziskové. Většinu z těch, kteří používají email, mobilní telefon či jen občas prohlíží webové stránky, už napadla možnost, že by jejich činnost mohl někdo sledovat a zaznamenávat si údaje obsažené v emailu, obsah uskutečněných hovorů a odeslaných SMS zpráv. Econnect zveřejňuje kauzu, která je právním rozborem legislativních podmínek sledování, odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu u nás. Celý text ::internet, lidská práva, občanský sektor::
	ITprávo - server o internetovém a počítačovém právu
Internet rights UK
Privacy International
Internet Rights - APC
diskuse [počet příspěvků: 3]
Celý text kauzy ke stažení (.rtf, 46 kB)

	8. 1. 2003 - Dobrovolník ze zákona?
	
	-Logo Dobrovolník.cz-PRAHA [Hestia] - Econnect ve spolupráci s Hestií - národním dobrovolnickým centrem zveřejňuje další legislativní kauzu tentokrát s tématikou dobrovolnictví; přijímání a aplikace zákona o dobrovolnické službě. Na následujícím příkladu máte možnost si zrekapitulovat, jak fenomén dobrovolnictví vznikal, vyvíjel se a jak jeho rozvoj v minulých letech v souvislosti s vyhlášeným rokem dobrovolníků vedl i u nás k přijetí zákona. Celý vývoj je ilustrován jedním z příkladů komplikací, které provázely dobrovolnickou činnost před přijetím zákona. Autor také hodnotí pozitiva a negativa nového zákona. Do celé kauzy významným způsobem zasahovaly také neziskové organizace. Celý text ::občanský sektor::
	Postup projednávání zákona ve Sněmovně
Diskuze k návrhu zákona na Dobrovolnik.cz
Plné znění zákona
Článek „O aplikaci zákona o dobrovolnické službě“, Grantis 12/2002, publikovaný na Dobrovolnikovi.cz

	31. 10. 2002 - Motocyklová Šestidenní – prohrála příroda
	
	-Motocyklová soutěž-PRAHA [Econnect/Zelený kruh] - Na jaře 2002 zveřejnili pořadatelé svůj záměr uskutečnit v Libereckém kraji terénní motocyklovou soutěž Šestidenní, a to v termínu 24. – 29. září 2002. Zhruba 500 jezdců mělo absolvovat 300 km po tratích vedoucích z velké části po nezpevněných cestách včetně chráněných území a přírodně cenných lokalit Jizerských hor. Závodu měly přihlížet desítky tisíc diváků. Z obavy o devastaci přírodních lokalit rozpoutaly nevládní neziskové organizace v regionu intenzivní protestní akci. Econnect ve spolupráci se Zeleným kruhem zveřejňuje čtvrtou legislativní kauzu letošního roku. Celý text ::občanský sektor, regionální rozvoj, životní prostředí::
	Děti země
Enduro.cz
ISDE 2002
Deklarace za ochranu přírodního bohatství Libereckého kraje (.doc, 37 kB)

	16. 9. 2002 - Hala SAZKA jako dobrý příklad spolupráce občanského a komerčního sektoru
	
	-projekt haly SAZKA-PRAHA [Econnect/Zelený kruh] - Společnost SAZKA buduje v Praze 9 - Vysočanech víceúčelové centrum Zelený ostrov jehož součástí bude i hala, v níž se v roce 2004 uskuteční Mistrovství světa v ledním hokeji. V návaznosti na víceúčelovou halu zde vznikne také napřiklad hotel s kongresovým centrem, zábavní a výstavní centrum, multimediální scéna a pronajímatelné komerční prostory. Econnect ve spolupráci se Zeleným kruhem zveřejňuje analýzu procesu přípravy a schvalování této stavby. Následující kauza může sloužit jako vzorový příklad toho, jak vstřícná a seriozní spolupráce mezi občanským a komerčním sektorem může vést ke zdárné a bezproblémové realizaci záměru. Tento fakt je zvláště zajímavý v souvislosti se snahou zákonodárců omezovat účast veřejnosti ve správních řízeních, která je zdůvodňována blokováním realizace podobných záměrů ze strany zástupců občanského sektoru. Celý text ::životní prostředí, lidská práva, občanský sektor, internet::
	
diskuse [počet příspěvků: 1]

	26. 6. 2002 - Nové pořádky azylového zákona
	
	-foto-PRAHA [Econnect/Poradna pro uprchlíky] - Parlament ČR v loňském roce schválil novelu tzv. azylového zákona, který upravuje azylovou politiku ČR. Novela zásadním způsobem ovlivnila životy mnoha žadatelů o azyl v České Republice a jejímu poměrně hladkému schválení zákonodárnými sbory nezabránila ani opakovaná snaha neziskových organizací do tvorby nové legislativní úpravy zasáhnout. Kauza podrobně analyzuje okolnosti, za kterých návrh novely o azylu vznikal a proces jejího schvalování Parlamentem České republiky. Econnect tento dokument zveřejňuje v období krátce po skončení volební kampaně a voleb samotných. Přitom právě během této kampaně bylo uprchlické téma mnohokrát použito v kontextu „nutnosti přitvrzení azylové politiky“. Analýza nabízí možnost srovnání skutečného stavu azylové politiky v České Republice s ohlasy této kampaně. Celý text ::sociální oblast, lidská práva, občanský sektor::
	Analýza návrhu azylového zákona
Dopis s výzvou senátorům PČR
diskuse [počet příspěvků: 2]
Celý text kauzy ve formátu .rtf (55 kB)

	22. 5. 2002 - Nový správní řád = konec demokracie?
	
	-foto-PRAHA [Econnect/Zelený kruh] - Domníváte se, že je správné, aby nevládní organizace ovlivňovaly průběh správního řízení ve veřejném zájmu? Myslíte si, že by nový správní řád zrychlil a zefektivnil průběh správního řízení?
Econnect ve spolupráci se Zeleným kruhem a Ekologickým právním servisem připravil komplexní zpracování problematiky přípravy nového zákona známého jako Správní řád, který se měl významným způsobem dotknout účasti veřejnosti ve správních řízeních. Doufáme, že vás kauza zaujme a očekáváme vaše názory v diskusi ke zprávě. Celý text ::životní prostředí, lidská práva, občanský sektor::
	
Nový správní řád = konec demokracie?

22. 5. 2002 - PRAHA [Econnect/Zelený kruh]
1. Úvod

Správní řád je základním právním předpisem upravujícím práva a povinnosti ve vztazích mezi úřady a občany. Návrh zákona Správní řád předložila vláda sněmovně 27. září 2001. Cílem bylo nahradit dosud platný správní řád z roku 1967, který byl sice na svou dobu pokrokovou a politicky poměrně indiferentní normou, ale v současné době je již překonán. Jde o zásadní normu pro všechna řízení, která před správními orgány v ČR do budoucna budou.

Podle předkladatelů návrh reaguje na zásadní změny v uspořádání orgánů veřejné správy, nově upravuje působnost správního řádu a jeho systematiku, zavádí nové instituty do správního řízení a zpřesňuje současnou právní úpravu tam, kde její nedostatečnost umožňovala nejednoznačný výklad. "Návrh je rovněž zpracován tak, aby dle něho bylo možno aplikovat normy evropského práva, které vyžadují moderní a přesnou úpravu," uvedl ve sněmovně při předkládání nového správního řádu ministr vnitra Stanislav Gross.

Pokusy novelizovat starý správní řád se během času ukázaly jako nesprávná cesta, takže vláda připravila zcela novou právní úpravu správního řízení. Vláda předložila sněmovně také úpravy, které se týkají správního soudnictví a předpokládala, že reforma správního soudnictví i nový správní řád nabudou účinnosti shodně k 1. 1. 2003, neboť jsou spolu provázány.

2. Problém, kterého se kauza týká

Občanská sdružení Ekologický právní servis (EPS) a Ateliér pro životní prostředí (AŽP) vystoupila s kritikou již ve fázi, kdy správní řád projednávalo ministerstvo vnitra. Nový správní řád, pokud by vešel v platnost v navrhované podobě, by totiž omezil práva účastníků řízení, například při povolování staveb s negativním dopadem na životní prostředí. EPS a AŽP také kritizovaly složitost návrhu, která bude působit problémy úřadům. Pravomoci v rozhodování úřadu o tom, nakolik a zda vůbec se záležitost dotýká dalších možných účastníků správního řízení, vytváří podle kritiků podmínky ke korupci.

Podle současného správního řádu má například majitel domu, v jehož sousedství má být postavena dálnice, ve správním řízení stejná práva jako investor a může tak své zájmy hájit, stejná práva mají i občanská sdružení hájící veřejný zájem, například ochrany životního prostředí. Podle nového správního řádu má mít plná práva pouze investor, o rozsahu práv majitele rozhodne úředník příslušného správního úřadu (podle toho, zda a nakolik se daná záležitost dotčené osoby týká) a občanská sdružení se stanou takzvanými přidruženými účastníky řízení, tedy s omezenou možností ovlivnit výsledek. Právníci z Ekologického právního servisu mají za to, že kategorizace účastníků řízení odporuje Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR a v níž se v článku 37 říká: "Všichni účastníci jsou si rovni."

Nový správní řád kritici také považují za zbytečně složitý, což umožňuje různé interpretace. "Dnešní správní řád je relativně jednoduchý, má 68 paragrafů, platí třicet let a přesto s ním má dodnes řada úředníků potíže," řekl pro Ekolist po drátě Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí. "Když jim dáte správní řád o sto padesáti paragrafech, v němž se pořádně nevyzná ani odborník, tak si snad dovedete představit, jak to dopadne."

3. Popis stran zúčastněných v problému

Vláda jako zpracovatel nového návrhu považuje současnou podobu správního řádu za jeden z důvodů, proč řízení u nás trvají dlouho a proč podmínky pro podnikatelské aktivity v ČR patří k nejhorším v Evropě. Podrobnější a složitější podobu má podle navrhovatelů správní řád proto, aby znemožnil různé interpretace a předešel zpochybňování jednotlivých úkonů v rámci správního řízení.

Občanská sdružení, v čele s Ekologickým právním servisem, kritizují především nerovnost účastníků řízení.

4. Vývoj kauzy

Vláda předložila návrh Správního řádu sněmovně 27. září 2001. První čtení proběhlo ve dnech 25. a 30. října 2001. Návrh projednal Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny (ÚPV). Druhé čtení se konalo 8. února 2002 na 46. schůzi sněmovny. Při III. čtení 15. února návrh zákona nebyl schválen (sněmovní tisk 1070).

Občanská sdružení připomínkovala návrh z výše uvedených důvodů. Připomínky připravil Ekologický právní servis a spolu se Zeleným kruhem a Institutem Demokracie pro všechny je distribuoval všem poslancům. Zástupci nevládních organizací se sešli na jednáních s řadou poslanců, především se členy ústavně právního výboru. Pavel Černý z EPS vystoupil také s připomínkami na zasedání ústavně právního výboru.

Správní řád byl projednáván na 46. schůzi Poslanecké sněmovny v únoru 2002. Ve III. čtení 15. února jej poslanci při hlasování o zákonu jako celku zamítli. Pro schválení zákona bylo potřeba 83 hlasů. Ze 165 přítomných hlasovalo pro 79 a proti 67 poslanců (hlasování číslo 608). Hlasů proti bylo v klubu ODS 50, u KDU-ČSL 1, u ČSSD 0, u KSČM 9, v US 6 a u nezařazených 1.

Na základě dohody mezi ministrem vnitra Grossem, respektive pracovníky ministerstva vnitra a některými členy ústavně právního výboru byl však tento odmítnutý návrh vtělen do tzv. doprovodného zákona, kterým se původně měly - v souvislosti s předpokládaným přijetím nového správního řádu - pouze změnit některé další zákony. Na mimořádné schůzi ÚPV 13. března 2002 předsedkyně výboru J. Kupčová (ČSSD) předložila k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s s přijetím správního řádu (sněmovní tisk 1142), komplexní pozměňovací návrh, který fakticky vypracovalo ministerstvo vnitra. Jeho podstatou bylo začlenit do doprovodného zákona celý, sněmovnou již jednou zmítnutý návrh správního řádu ve stejné podobě, v jaké o něm poslanci hlasovali na plénu 15. února a který zamítli.

Po bouřlivé debatě a provedení některých dílčích změn ÚPV návrh doporučil sněmovně ke schválení (za podpory poslanců ČSSD, KDU-ČSL a US). Členové ODS a KSČM na protest proti tomuto postupu opustili před hlasováním zasedací místnost. ÚPV zmírnil některá ustanovení, například vypustil možnost úřadu libovolně rozhodovat o rozsahu práv účastníků řízení. Přesto však zůstal návrh zákona sporným z dalších důvodů a například EPS trval na jeho stažení z projednávání a komplexním přepracování. Postup vtělení již neschváleného správního řádu do doprovodného zákona formou pozměňovacího návrhu označili právníci z EPS za obcházení řádného legislativního procesu a za neústavní.

Na 47. schůzi sněmovny proběhlo 9. dubna 2002 třetí čtení tohoto "doprovodného zákona", který však nebyl schválen. Ke schválení bylo potřeba 84 hlasů pro. Ze 166 přítomných poslanců hlasovalo 77 pro a 83 proti (hlasování číslo 879). Proti hlasovalo 47 poslanců klubu ODS, 13 z KDU-ČSL, 18 v KSČM, 5 v US a v ČSSD nikdo nebyl proti.

5. Poučení z kauzy

    * nepodařilo se ovlivnit průběh přípravy správního řádu na ministerstvu vnitra, přestože o to nevládní organizace usilovaly
    * k dílčímu, avšak dle názoru kritiků zcela nedostatečnému zlepšení návrhu zákona došlo na základě doporučení legislativní rady vlády
    * připomínky zpracované EPS v paragrafovém znění byly podle některých poslanců příliš podrobné a složité, což odrazovalo jejich pozornost (připomínka poslankyně S. Navarové z ČSSD, členky ústavně právního výboru sněmovny v rozhovoru na schůzce se Zeleným kruhem). EPS proto vybral pro jednání ÚPV ze 45 pozměňovacích návrhů 5 nejvýznamnějších a až do konce projednávání už pracoval jen s nimi 

6. Závěr, očekávaný vývoj

Nový správní řád neprošel touto sněmovnou, ale lze očekávat diskuse nad podobou nového správního řádu v novém volebním období. Nevládní organizace budou usilovat o prosazení takové podoby tohoto zákona, která nebude obsahovat výše zmíněná negativa.

7. Odkazy

Zelený kruh
Lublaňská 18, 120 00 Praha 2 - Vinohrady,
02/2251 7143, 2251 8352,
e-mail: zk@ecn.cz, www.zelenykruh.cz

Ekologický právní servis Brno
Pavel Černý, Bratislavská 31, 602 00 Brno,
tel.: 05/4557 5229,
e-mail: eps.brno@ecn.cz, www.i-eps.cz

Ateliér pro životní prostředí
Ve Svahu 1, 147 00 Praha 4,
tel.: 02/4143 2972,
e-mail: atelierzp@volny.cz, www.volny.cz/atelierzp

Internet
Parlament: www.psp.cz
Vláda: www.vlada.cz

8. Váš názor - diskuse

    * Považujete nepřijetí správního řádu za výhru nebo prohru demokracie ?
    * Domníváte se, že je správné, aby nevládní organizace ovlivňovali průběh správního řízení ve veřejném zájmu ?
    * Myslíte si, že by nový správní řád zrychlil a zefektivnil průběh správního řízení ? 

Lucie Peláková, Zuzana Drhová

Nové pořádky azylového zákona

26. 6. 2002 - PRAHA [Econnect/Poradna pro uprchlíky]
Jaký je obraz tzv. západního světa na začátku nového tisíciletí z pohledu azylové politiky ? Často je to nevlídná tvář skeptických úředníků hledících na žadatele o azyl jako na potencionální zločince, které k útěku z jejich domovské země motivuje pouze vidina snadného života. V souladu s touto představou je také mnohdy s těmito cizinci nakládáno a v souladu se světovým trendem zpřísňování azylové politiky probíhá i azylové řízení. A výsledek ? Uprchlické tábory plné běženců, z nichž jen zlomek má reálnou šanci na získání azylu. Frustrace, beznaděj, strach a nejistota v cizí zemi.

Legislativní kauza, kterou vám právě předkládáme, se zabývá azylovou politikou ČR a změnami, které přinesla poslední novela tzv. azylového zákona. Je pravděpodobné, že jste na toto téma četli již množství článků, vyslechli množství komentářů z úst politiků i odborníků a možná také nesmělé hlasy těch, kteří nepovažují změnu výše zmíněného zákona za šťastnou. Zkuste se však spolu s námi zamyslet nad skutečnými dopady azylové politiky ČR a zkuste se alespoň na chvíli oprostit od mediálně šířeného názoru, že uprchlík = zločinec a nežádoucí element.

Celou kauzu ve formátu .rtf je možné stáhnout zde.

Petr Bittner, Econnect

Obsah

1. Stručný popis historie a vývoje uprchlického práva a azylové politiky
1.1 Úmluva o právním postavení uprchlíků
1.2 Uprchlictví v české historii a právní úprava
1.3 Zpřísnění azylové politiky

2. Změny azylového zákona a azylové politiky ČR po roce 1990

3. Popis stran zúčastněných v kauze

4. Chronologický popis vývoje kauzy do současnosti
4.1 Návrh novely azylového zákona a připomínky NNO
4.2 Projednání novely zákona v Poslanecké sněmovně
4.3 Projednání novely zákona v Senátu
4.4 Přijetí zákona

5. Poučení z vývoje kauzy pro neziskový sektor

6. Závěr či očekávaný budoucí vývoj

1. Stručný popis historie a vývoje uprchlického práva a azylové politiky
I když migrace obyvatel je stará stejně jako lidstvo samo, uprchlické právo v dnešním slova smyslu čítá sotva sto let. Lze s nadsázkou říci, že zbořilo hranice kolem každého státu, jelikož omezilo do jisté míry svévůli v jeho imigrační politice.

1.1 Úmluva o právním postavení uprchlíků

Stěžejním instrumentem na mezinárodním poli je především Úmluva o právním postavení uprchlíků, přijatá v Ženevě v roce 1951. Klíčový je zejména čl. 1 této Úmluvy, kde je, mimo jiné, stanoveno, která osoba je (respektive bude) považována za uprchlíka, tedy osoba, která „má oprávněné obavy z pronásledování z důvodů rasových, náboženských či národnostních, nebo z důvodů přináležitosti k určitým společenským vrstvám, jakož i zastávající určité politické názory, je neschopna, či, vzhledem k svrchu zmíněným obavám odmítá ochranu své vlasti.“

Definice tedy jasně říká, že nárok na udělení statutu uprchlíka má, při splnění ostatních podmínek, nejen ten, komu se již něco stalo, ale i ten , kdo se opodstatněně obává, že by se mu v nejbližší budoucnosti něco stát mohlo, a to z taxativně vymezených příčin (rasa, náboženství atd.). Úmluva o právním postavení uprchlíků je svým způsobem universální, a tedy nehovoří pouze o těch způsobech pronásledování, s nimiž jsou nejvíce obeznámeny západní státy. Rozdílné společnosti a odlišné kultury mohou mít za následek rozvoj různých zdrojů a způsobů pronásledování, které je třeba brát při hodnocení odůvodněnosti žádostí o azyl v úvahu. Na tuto Úmluvu navazuje dokument, nazvaný Protokol týkající se právního postavení uprchlíků, přijatý v roce 1967. Smyslem tohoto dokumentu je donutit státy k respektování Úmluvy, jelikož přístupem k Protokolu se státy zavazují uplatňovat hmotná ustanovení Úmluvy, a to bez časového omezení.

Úmluva o právním postavení uprchlíků však obsahuje pouze základní hmotněprávní úpravu mezinárodního standardu azylové ochrany, přičemž procesní stránku azylové ochrany ( tj. např. který státní orgán a jakým způsobem o této ochraně rozhodne) nechává na smluvních státech.

1.2 Uprchlictví v české historii a právní úprava

Co se týče našeho území, fenomén uprchlictví není neznámou skutečností. V novodobé historii můžeme zaznamenat celou řadu uprchlických vln, a to jak přílivových, tak později především odlivových (po roce 1948 či 1968) . Naše země se postupně, v důsledku politických a společenských změn po roce 1989, proměnila ze země, která sama produkovala velké množství uprchlíků či migrantů na zemi, do které (či přes kterou) uprchlíci proudí.

První větší příliv uprchlíků zaznamenala tehdejší ČSFR na svém území v roce 1990. V té době v podstatě neexistoval vnitrostátní právní rámec, upravující uprchlickou problematiku, a naše země se vyznačovala také velice liberální vízovou politikou. Na tuto situaci zareagovalo Federální shromáždění ČSFR přijetím zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících, který vstoupil v účinnost k 1. 1. 1991. Vzhledem k absenci zkušeností v této oblasti se jednalo o velice strohou a kusou právní úpravu. V listopadu 1991 přistoupila ČSFR k Úmluvě o právním postavení uprchlíků a k Protokolu, a to bez zeměpisného omezení. Po rozpadu ČSFR nově vzniklá Česká republika deklarovala, že je vázána mezinárodními závazky, vyplývajícími z této Úmluvy. Základní garanci v našem právním řádu představuje čl. 43 Listiny, který zakotvuje povinnost našeho státu poskytnout azyl těm cizincům, kteří jsou pronásledováni za uplatňování politických práv a svobod. Jedná se však spíše o proklamaci než o zakotvení práva.

Výše zmíněný zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, můžeme označit za okamžitou, a tudíž nedokonalou reakci na zcela nový trend, tj. příliv uprchlíků z různých zemí světa. Bylo zavedeno dvojinstanční správní řízení, ve kterém se rozhodovalo, zda statut uprchlíka bude či nebude přiznán. Ze sociálního hlediska pak byla velmi podstatná okolnost, že všichni žadatelé museli po celou dobu správního řízení pobývat v uprchlických táborech. Proti negativnímu rozhodnutí v odvolací instanci bylo dále možno podat mimořádný opravný prostředek, tj. žalobu k soudu. Základní nedostatek tkvěl v tom, že zákon již neupravoval následný pobyt těch cizinců, kteří této možnosti využili a podali žalobu k soudu. Tito cizinci zde tudíž byli najednou zcela bezprizorní, ocitli se tedy v jakémsi právním vakuu. Velice kritizovaným nedostatkem této úpravy bylo i to, že zákon omezoval dobu, na kterou bylo stanoveno postavení uprchlíka, tj. poskytována ochrana, na pět let.

I přes zjevnou nedokonalost a neúplnost vydržela účinnost zákona po celých devět let, byť posléze došlo ke dvěma zásadním novelizacím.

1.3 Zpřísnění azylové politiky

Novelizací z roku 1993 ( tj. zákonem č. 317/1993 Sb.) došlo k výraznému zpřísnění zákona o uprchlících. Mimo jiné bylo zrušeno ustanovení, týkající se možnosti udělení statutu uprchlíka, které bylo založené na humanitárních důvodech (pozn. toto ustanovení se nyní, byť v lehce pozměněné podobě, opět ocitlo součástí platné právní úpravy). Dále byl touto novelou poprvé vtělen do našeho uprchlického práva termín „zřejmě neodůvodněná žádost" (pozn. dnes termín zjevně nedůvodná žádost). Podstatou bylo umožnit správnímu orgánu, aby projednal tento typ žádosti v tzv. zrychleném řízení.

Za zmínku dále stojí novelizace z roku 1996, (zákonem č. 150/1996 Sb.), která odstranila tolik kritizované časové omezení poskytované ochrany, jelikož toto omezení bylo v rozporu s mezinárodními dokumenty, jimiž byla a je Česká republika vázána.

Podstatná změna v této oblasti nastala přijetím nového zákona, tj. zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, který byl účinný od 1. 1. 2000. Zákonodárce se jeho přijetím pokusil odstranit přetrvávající nedostatky předchozí právní úpravy, zejména harmonizoval českou právní úpravu s ratifikovanými mezinárodními dokumenty, reagoval na zákonodárství evropských států v této oblasti a zohlednil tendence vytváření nadnárodních mechanismů v podobě jednotné vízové politiky a readmisních dohod.

Na tento zákon se zaměříme podrobněji, jelikož právě jeho uplatňování, samozřejmě v kombinaci s dalšími faktory, mělo zásadní význam pro tvorbu nové podoby azylové politiky České republiky.

Musíme objektivně připustit, že výše zmíněný zákon byl, především v kombinaci s novelou zákona o zaměstnanosti, svým způsobem liberální, což se sice neodrazilo na počtu udělených azylů, ale zásadním způsobem to ovlivnilo množství žadatelů o azyl. Řízení o udělení azylu bylo stále dvojinstanční (pozn. žádosti, které jsou zamítnuté v I.instanci jdou k posouzení k II. instanci), kdy v I. instanci rozhodovalo Ministerstvo vnitra – Odbor azylové a migrační politiky, ve II. instanci pak Ministr vnitra ČR. Do 30 dnů od pravomocného rozhodnutí Ministra vnitra ČR bylo možné podat žalobu k Vrchnímu soudu. Soudní přezkum měl tedy stále charakter mimořádného opravného prostředku, nicméně nově byl zakotven, mimo jiné, tzv. institut strpění pobytu, a to vzhledem k tomu, že podání žaloby mělo odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí. Jinými slovy, osoby, které podaly včas žalobu k Vrchnímu soudu, získaly posléze vízum za účelem strpění, tj. byl jim legalizován pobyt na našem území až do rozhodnutí soudu.

Současně s tím bylo stanoveno, že účastníci řízení o udělení azylu měli možnost pobývat mimo pobytová střediska ministerstva vnitra (dříve pojem uprchlické tábory). Pokud této možnosti využili, mohli dokonce, při splnění určitých podmínek (majetkové poměry), pobírat finanční příspěvek až do výše životního minima, a to po celou dobu správního řízení. Novela zákona o zaměstnanosti pak dále zakotvila, že účastníci řízení o udělení azylu mohou na našem území pracovat bez pracovního povolení. Byl také opětovně zaveden institut azylu z tzv. humanitárních důvodů.
2. Změny azylového zákona a azylové politiky ČR po roce 1990

Jak je patrné z výše uvedeného popisu vývoje právní úpravy v oblasti azylového práva, jedná se o vývoj značně kolísavý, který pokaždé zcela zásadním způsobem mění postavení cizinců, hledajících u nás ochranu. Problémem, na který bychom se chtěli nyní zaměřit, je přijetí zcela nové podoby azylového zákona.

Netvrdíme, že všichni ti cizinci, kteří přišli na naše území s žádostí o poskytnutí ochrany, mají opodstatněné obavy z pronásledování. Je třeba si připustit, že mnoho žádostí mělo účelový charakter, což však nebylo vyvoláno jen liberálním azylovým zákonem v kombinaci s novelou zákona o zaměstnanosti, ale také, což je zásadně důležité pro pochopení a obsáhnutí celého problému, velice restriktivní úpravou cizineckého zákona.

Souběžně s poměrně liberální změnou azylové oblasti přijetím zákona č. 325/1999 Sb., (zákon o azylu) došlo totiž k přijetí dalšího zákona, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, který naopak zhoršil postavení všech cizinců, a to jak těch, kteří na naše území měli v budoucnu přijít, tak i těch, kteří zde již pobývali. Na tuto skutečnost nevládní organizace opakovaně, avšak bezúspěšně poukazovaly. Logicky vzato, vznikla zde hrozba toho, že mnozí z těch cizinců, kteří bez jakéhokoliv vlastního pochybení doplatí na změnu právní úpravy, skončí nakonec v režimu azylového zákona, bez možnosti řešit svůj pobyt na našem území jinými legálními prostředky. Bohužel tyto prognózy došly svého naplnění. Cizinecký zákon byl oprávněně kritizován pro svoji přílišnou tvrdost a diskontinuitu a řada cizinců se rozhodla vstoupit do azylové procedury, ač dříve tuto možnost nechtěla využít a nevyužila.

Co naopak tvrdíme, je to, že nelze bez dalšího poukazovat pouze na případy zneužívání azylové procedury, a tím ospravedlňovat přijetí nové, restriktivní právní úpravy, bez zvážení skutečnosti, že tato nová úprava poškodí i všechny ostatní žadatele, kteří k nám nepřišli s úmyslem zneužívat institutu mezinárodní ochrany.

Podle našeho názoru však přesně k tomuto došlo. Ministerstvo vnitra se rozhodlo zpřísnit azylovou politiku České republiky a přijmout novelu zákona o azylu, jejímž cílem má být především snížení počtu žadatelů o udělení azylu. Velkou roli zde samozřejmě sehrávají i harmonizační snahy v souvislosti s naším předpokládaným vstupem do EU, kdy vzorem pro českou právní úpravu se stávají především německá a rakouská úprava, přičemž právě tyto dvě můžeme označit za jedny z nejpřísnějších úprav v rámci EU.
3. Popis stran zúčastněných v kauze

Předkladatelem novely zákona o azylu byla vláda. Jednalo se o iniciativu Ministerstva vnitra ČR, tedy orgánu, před kterým je vedeno správní řízení o udělení azylu.

Jedna z hlavních rolí v této kauze připadá pochopitelně Parlamentu ČR, a to jak Poslanecké sněmovně, tak i Senátu. O výslednou restriktivní podobu novely se zasadili přímo někteří poslanci, za hlavního aktéra můžeme označit poslance Karla Šplíchala(ČSSD). Z našeho pohledu pozitivně do celé kauzy zasáhli někteří senátoři a senátorky, například Josef Jařab (ODA), Jan Ruml (US-DEU) či Zuzana Roithová (KDU-ČSL).

V celé kauze figurovala také kancelář prezidenta republiky i sám prezident, který s konečnou platností rozhodl o podobě novely.

Významnou stranou v celé kauze se snažil být nevládní sektor, míru úspěšnosti těchto snah však můžeme označit za nepříliš velkou. Nevládní organizace, působící v této oblasti, jsou sdruženy v tzv. Konsorciu organizací pracujících s uprchlíky ČR. Konkrétně se jedná o Poradnu pro uprchlíky Českého helsinského výboru, Organizaci pro pomoc uprchlíkům, Sdružení občanů zabývajících se emigranty a Poradnu pro integraci.

Konečně nelze opominout ani roli médií, ať již v negativním či pozitivním slova smyslu.
4. Chronologický popis vývoje kauzy do současnosti
4.1 Návrh novely azylového zákona a připomínky NNO

Podmínkou pro budoucnost ČR v rámci EU je, aby její právní řád byl slučitelný s právem Evropských společenství. Logicky jsme tedy očekávali, že změna azylového zákona by mohla být přínosem pro celou azylovou proceduru a zároveň reflektovat platné právní úpravy v zemích EU. Ve stejném duchu vystupoval i předkladatel návrhu novely (tj. ministerstvo vnitra), který uváděl, že při jeho tvorbě vycházel jak z mezinárodních smluv, tak z dosavadních aplikačních zkušeností, a v neposlední řadě z výsledků jednání se zástupci Evropské unie. I přes tyto proklamace obsahoval návrh celou řadu problematických ustanovení, která nemohla zůstat bez povšimnutí.

Poradna pro uprchlíky ČHV, stejně tak jako i další nevládní organizace, písemně formulovala připomínky k tomuto návrhu, které se týkaly především té části, která počítala se zakotvením nezávislého soudního přezkumu správních rozhodnutí. Ministr vnitra ČR Stanislav Gross později při předkládání vládního návrhu novely výslovně uvedl, že směřuje také ke zvýšení práv účastníků azylového řízení a žadatelů o azyl, konkrétně upřesnil, že má na mysli především odvolací instanci. Z předloženého návrhu ale bohužel vyplynulo, že ve svém důsledku povede k závěru naprosto opačnému. Ano, nejvíce kritizovaným nedostatkem dosavadní úpravy byl chybějící nezávislý a plný soudní přezkum správních rozhodnutí, zakotvený jakožto řádný opravný prostředek. Záměrem ministerstva bylo tento nedostatek odstranit, nicméně tento záměr nedošel svého naplnění.

Důrazně jsme tedy připomínali, že takto formulované zakotvení soudního přezkumu ve druhé instanci nejenže neodstraní kritizované nedostatky dosavadního řízení, ale ve svém důsledku paradoxně povede k naprosto bezprecedentnímu zhoršení postavení žadatele o azyl. Stručně řečeno, vzhledem k charakteru správního soudnictví nejenže nebude žadateli umožněn plný soudní přezkum, ale fakticky se bude o meritu věci rozhodovat pouze v jedné instanci. Dále jsme kritizovali vypuštění podmínky souhlasu žadatele s použitím jiného než mateřského jazyka, výrazného zkrácení lhůt pro podání opravného prostředku k soudu oproti občanskému soudnímu řádu, omezení zásady sloučení rodiny.

K našemu zklamání však zůstaly připomínky nevládního sektoru téměř bez povšimnutí. Jak jsme posléze zjistili, k jejich akceptaci došlo pouze v otázce lhůt pro podání opravného prostředku (návrh počítal s třídenní lhůtou u zjevně nedůvodných žádostí a v zařízení pro zajištění cizinců, s patnáctidenní lhůtou tam, kde v rozhodnutí chybí poučení o možnosti podat opravný prostředek, což již na první pohled nejsou lhůty přiměřené). K žádnému otevřenému dialogu nedošlo, stejně tak jako nedošlo k využití poznatků pracovníků organizací, zabývajících se uprchlíky, při tvorbě novely.

4.2 Projednání novely zákona v Poslanecké sněmovně

Předpokládali jsme, že na půdě Poslanecké sněmovny proběhne nějaká obsáhlejší diskuse nad daným tématem, během níž bude návrh novely pozměněn a inkriminované problémy, které zcela logicky vyplývaly z takto koncipovaného návrhu, budou odstraněny.

K našemu zděšení však Poslanecká sněmovna schválila návrh ještě horší, přičemž ta nejvíce restriktivní ustanovení byla do návrhu přidána přímo v Poslanecké sněmovně. O úrovni znalostí této problematiky u jednotlivých poslanců lze s úspěchem pochybovat, proto by jakákoliv snaha o pochopení závažnosti přijímaných změn měla být, dle našeho názoru, předpokladem pro hlasování o této novele. Nicméně se tak nestalo.

S nejzávažnějšími změnami přišel sociálnědemokratický poslanec Karel Šplíchal. Je s podivem, s jak neochvějnou jistotou prezentoval na půdě Poslanecké sněmovny své návrhy. Otázka, zda tyto zpřísňující návrhy, jejichž autorství se mu připisuje, pocházejí z jeho hlavy, či zda se jednalo o návrhy cizí, prezentované právě ústy pana poslance, a to až na půdě Poslanecké sněmovny, čímž došlo k elegantnímu obejití všech kritiků, pravděpodobně zůstane pouhou spekulací. Faktem je, že žádný z přítomných poslanců neprojevil o návrh sebemenší zájem. Do obecné rozpravy se nepřihlásil nikdo, do podrobné rozpravy pak, kromě již zmíněného poslance Karla Šplíchala a ministra Stanislava Grosse, také nikdo. Poslanci absolutně nevěnovali jednání pozornost, hlučeli a křičeli a museli být opakovaně vyzýváni ke klidu.

K faktoru, který z našeho pohledu negativně ovlivnil výsledek hlasování na půdě Poslanecké sněmovny, patří i události, ke kterým došlo 11. září 2001 v New Yorku. Hlasování probíhalo ve zjitřené atmosféře právě po těchto smutných událostech, což také zřejmě do jisté míry sehrálo svou roli. Obava z přílivu možných teroristů vedla pravděpodobně mnohé poslance ke zvednutí své ruky pro zpřísnění azylového zákona. To, že moderní teroristé znají spousty jiných cest, jak na cizích územích působit, poslancům zřejmě na mysl nepřišlo, stejně tak jako si neuvědomili, že svým hlasováním ztěžují podmínky i těm, kteří skutečně potřebují ochranu před pronásledováním.

Všichni přítomní poslanci hlasovali pro zpřísňující novelu, proti nebyl nikdo. Následné zdůvodnění některých poslanců, proč tak vlastně činili, patří spíš do obsahu vtipného fejetonu, než aby bylo bráno vážně. Připomeňme v této souvislosti osobu paní poslankyně Kateřiny Dostálové nebo pana poslance Cyrila Svobody (viz. Respekt - Všechno hezky pod zámkem).

4.3 Projednání novely zákona v Senátu

Ačkoliv šlo v této chvíli z naší strany už spíše o prohraný boj, jakožto zástupci nevládního sektoru jsme se nehodlali smířit se způsobem, jakým došlo k přijetí novely. Prostřednictvím Konsorcia jsme všichni vyvinuli značnou iniciativu v průběhu projednávání novely na půdě Senátu. Aktivně jsme se účastnili jednání jednotlivých senátních výborů, kde jsme se pokusili prezentovat své kritické připomínky, a to s větším či menším úspěchem.

Závažných připomínek ke znění novely byla ze strany Konsorcia celá řada. Jejich podrobný rozbor byl písemně zaslán všem senátorům.

Reakce byly různé. Někteří senátoři byli ochotni vyslechnout nástin skutečné situace a dopad probírané novely, jiní zaujali neutrální postoj. Výjimku tvořili ti, pro něž byl dialog se zástupci nevládních organizací zcela pod jejich úroveň a jako takový jej rázně odmítli. Za všechny tyto posledně zmíněné lze jmenovat například pana senátora Tomáše Julínka (ODS) , který se aktivně snažil zabránit prezentaci připomínek nevládních organizací na půdě Senátu, právě s naprosto absurdním zdůvodněním, že není potřebné a vhodné, aby kdokoliv o čemkoliv senátory poučoval.

Naopak je třeba v této souvislosti zmínit senátory rozumné a vstřícné, kteří nepokládali nevládní organizace za zaslepené nevzdělance nižší společenské úrovně. Jmenujme pana senátora Josefa Jařaba (ODA), Zuzanu Roithovou (KDU-ČSL), Jana Rumla (US-DEU), Edvarda Outratu (US-DEU), Jiřího Pospíšila (ODS), Jaroslavu Moserovou (ODA) či Michaela Žantovského (ODA). Paradoxem je, že právě všichni zmiňovaní senátoři a senátorky měli alespoň základní povědomí o projednávaném tématu, tedy věděli, co jednotlivé změny v praxi vyvolají. Netvrdíme, že souhlasili se všemi našimi připomínkami, pouze podotýkáme, že se zachovali tak, jak by normální člověk od parlamentních zástupců v demokratickém státě očekával.

Aby byla kauza novely azylového zákona úplná, nelze opominout další výraznou komplikaci celé situace. Do návrhu novely byly včleněny posléze i dvě další části. Byla to část IV. týkající se změny zákona o Policii České republiky, která rozšiřovala pravomoci policie a zpravodajské služby, a také část V. týkající se změny zákona o Bezpečnostní informační službě, respektive opět rozšíření jejích pravomocí.

Poslanci a poslankyně si této skutečnosti pro jistotu vůbec nevšimli, jednoduše jim unikla. V Senátu to však bylo jiné. Mnoho senátorů pobouřeně reagovalo na to, že součástí novely jsou i obě výše zmíněné části.. Téměř každý ze senátorů, který se účastnil rozpravy v Senátu, neopomněl tuto otázku nastínit. Většina z nich se domnívala, že cílem těchto snah je odvézt pozornost zákonodárců od zakotvení rozšířených pravomocí Policie ČR, zpravodajské služby a Bezpečnostní informační služby.

Senátor Jiří Pospíšil však překvapivě a chytře poukázal na to, co si do té doby žádný z přítomných neuvědomil. Ten, kdo zařadil uvedené části do novely azylového zákona, správně očekával, že zmíněný krok vzbudí zasloužený rozruch a veškerý čas na debatu se bude týkat této otázky. Zákonitě tak nezbude ani čas ani energie ani zájem na pochopení podstaty přijímané novely azylového zákona.

Jinými slovy, čas, který měl být na půdě Senátu věnován detailnímu prostudování dopadu novely zákona o azylu, byl věnován právě těmto dvěma nesouvisejícím částem. Šlo o náhodu či záměr ? Závěr necháváme na posouzení veřejnosti.

Tím však problémy, vzniklé zařazením těchto dvou částí do novely azylového zákona, neskončily. Byť to oficiálně nikdo nepotvrdil, právě díky tomu bylo jasně rozhodnuto, jaké změny navržené právní úpravy mohou projít. Většině senátorů bylo jasné, že je potřeba napravit hrubou chybu poslanců, a sice odstranit tyto části, které se do novely „omylem“ vloudily. Vztahy mezi horní a dolní komorou našeho parlamentu jsou však komplikované a praktiky obou normálním smrtelníkům utajené. Aby tedy měl Senát jistotu, že nebude Poslaneckou sněmovnou přehlasován, vrátil Poslanecké sněmovně novelu pouze s dílčími změnami, nepočítáme-li se zrušením oněch inkriminovaných částí. Odhadujeme, že realita je následující : pokud by poslanci byli tímto způsobem, tj. velkým množstvím změn, upozorněni na to, kolika chyb se při schvalování dopustili a kolika problematických momentů si nevšimli, mohlo by se jich to dotknout a víceméně naschvál by senátory přehlasovali, a to i s tím vědomím, že nepřípustné a nesouvisející části zůstanou zachovány.

4.4 Přijetí zákona

I v této fázi, kdy novela byla vrácena Poslanecké sněmovně se změnami, jsme se snažili ovlivnit jednotlivé poslance a poslankyně prostřednictvím našich kritických připomínek.

Pro úplnost je třeba také dodat, že od okamžiku, kdy jsme zahájili přesvědčování senátorů, až do konce, tedy do podpisu novely prezidentem, se uskutečnila setkání s představiteli moci výkonné, tj. s předkladateli zákona, tj. s ministerstvem vnitra. Skutečnost, že vůbec nějaká setkání podobného druhu proběhla, lze označit za úspěch, byť každá ze stran stála v nezměněné podobě na svých argumentech.

Poslanecká sněmovna posléze skutečně přijala novelu zákona o azylu v tom znění, v jakém ji vrátil Senát, tj. včetně několika málo změn, které se nám podařilo prosadit.

Co se týče dalšího vývoje, k našemu velkému zklamání prezident republiky zákon podepsal, byť i on měl k dispozici naše připomínky. Mnohé z nich byly označeny za výstižné, což však nic na celkové situaci nezměnilo. Novela zákona o azylu posléze vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 2/2002, s účinností od 1. 2. 2002.
5. Poučení z vývoje kauzy pro neziskový sektor

Po počátečním pomalém rozjezdu nabraly události, spojené s novou podobou azylového zákona, poměrně rychlé obrátky. Z pohledu nevládní organizace, pomáhající žadatelům o azyl, můžeme označit výsledek kauzy za neúspěch našich snah o zkvalitnění české právní úpravy v této oblasti. Místo očekávaných změn k lepšímu došlo k radikálnímu zpřísnění, nevyváženého přijetím dostatečných mechanismů k rozlišení oprávněných a neoprávněných žadatelů.

Lze jednoznačně říci, že zklamáním pro nás není jen výsledek kauzy, ale také celý její průběh. Způsob, jakým zákonodárci přijímali závaznou právní normu, skutečnost, že valná část české veřejnosti je restriktivním změnám nakloněna či, v lepším případě, je k celé problematice netečná. Mnozí poslanci a senátoři neměli ani ponětí, pro co hlasovali, což je, mírně řečeno, tristní. Ne všichni, samozřejmě. Někteří to naopak věděli velice dobře. „V televizi říkali, že do Česka přichází stále více uprchlíků. Tak jsem tomu chtěla nějak zabránit“, prohlásila například poslankyně Kateřina Dostálová. (viz.Respekt - Všechno hezky pod zámkem).

Ano, i my přiznáváme určitý díl viny. Málo jsme se snažili ukázat veřejnosti příběhy těch, pro které byl příchod k nám tou jedinou a poslední záchranou. Neudělali jsme vše, co bylo v našich silách, alespoň zpočátku ne. Náš hlas měl zaznívat silněji, měli jsme více a aktivněji vystupovat, přemlouvat a ovlivňovat, využívat v plné míře sílu médií. I když jsme v závěrečné fázi vyvinuli značné úsilí, nepodařilo se nám zvrátit nepříznivý vývoj do té míry, abychom se mohli ušetřit sebekritiky.

Na druhou stranu, z dosavadních reakcí lze vyvodit, že naše snaha nebyla úplně marná. Některé věci se změnit podařilo. Podařilo se alespoň částečně vyvolat dialog mezi představiteli zákonné moci a nevládního sektoru. Mezi představiteli moci výkonné a nevládními organizacemi šlo sice spíše o disputaci než dialog, přesto lze i toto nazvat posunem vpřed k tomu, aby i nevládní organizace, zabývající se obranou lidských práv, byly brány jako relevantní partner, nikoliv pouze jako nutné a formální zlo, ohrožující plynulé plnění úkolů státní správy.
6. Závěr či očekávaný budoucí vývoj

Nová úprava už s sebou přináší první problematické momenty. I přestože to bude pro český stát dražší, žadatelé o azyl budou ve většině případů nuceni pobývat v azylovém zařízení, kde bude jejich pobyt plně hrazen. Vzhledem ke zdlouhavé azylové proceduře budou v těchto zařízeních pobývat po mnohé měsíce, což rozhodně neprospěje jejich psychice. Pocity méněcennosti, frustrace a beznaděje každého z nich pak úspěšně vzrostou.

Novela zásadním způsobem ohrožuje princip právní jistoty, a to zejména v části, týkající se přiznávání finančního příspěvku žadatelům. (viz. Uprchlíci zpátky do táborů, MF Dnes). Mnozí z žadatelů o azyl, včetně dětí, končí v detenčních zařízeních, kde mohou být drženi až pod dobu 180 dnů v podmínkám srovnatelných s vězeňským režimem.

Kombinací jednotlivých restriktivních ustanovení novely, včetně širokého prostoru pro správní uvážení, vzrůstá riziko, že touto úpravou budou paradoxně postiženi právě ti oprávnění žadatelé, k jejichž ochraně jsme se jako stát zavázali přístupem k mezinárodní úmluvě.

Bohužel si neděláme iluze o tom, že značná část české veřejnosti, ve správný čas a ve správných dávkách ovlivňována prostřednictvím médií či politiků, by ráda viděla ještě mnohem výraznější zpřísnění azylové politiky České republiky. Je to jednoduché: vždy je třeba nalézt nepřítele, viníka či osobu odpovědnou za problémy, s nimiž se náš snad demokratický stát musí potýkat. Není snadnější terč než cizinci. Bránit se nemohou, nejsou tu doma a neví, jak to chodí. Bezpochyby, jsou mezi nimi jistě tací, kteří jednají vědomě v rozporu se zákonem a páchají trestné činy, takže není lehčí věc než celou záležitost zveličit a zobecnit. Společnost má nyní pachatele: je jím cizinec - žadatel o azyl.

Na tomto místě by se slušelo vyjádřit naději, že budoucí vývoj povede ke zlepšení v této oblasti, nicméně realita je spíše opačná. Vývoj v Evropě není příliš radostný a povzbuzující, mnohé členské státy Evropské unie přicházejí se zpřísňujícími mechanismy azylových procedur a nacionalistické strany, slibující svým voličům restriktivnější úpravy přistěhovalecké otázky, o sobě dávají vědět se vzrůstající intenzitou.

Co se týče České republiky, tato se již dávno rozhodla výrazně omezit příliv cizinců. Změny k lepšímu se s největší pravděpodobností nedočkáme. Za vlády ČSSD došlo k vytvoření a přijetí novely, která je předmětem této kauzy, od této strany tedy nemůžeme po volbách očekávat změnu postoje.

Ať již dopadly volby jakkoliv, je zarážející, jak vděčným tématem v mocenském boji politických stran je postavení cizinců, respektive zpřísnění tohoto postavení – volební program jedné z nejsilnějších stran, prezentovaný například místopředsedou ODS Ivanem Langrem (zkuste najít odkaz na nějaký příklad – např. článek s citací jeho slov) , je toho jasným důkazem. Smutným faktem je, že tyto populistické a nacionalistické myšlenky nacházejí velké množství adresátů. Nikdo z nich si již nevybavuje roky minulé, kdy lidé z naší země sami hledali ochranu v jiných částech světa, a tato jim byla také poskytována.

Závěrem si lze snad jen přát, aby nikdo z naší země utíkat nemusel, byť by taková zkušenost byla pro některé osoby, zmíněné výše, k nezaplacení a jistě by vedla ke změně jejich postojů. Jaký je tedy očekávaný vývoj této kauzy ? Tvrdit, že nevládní organizace, usilující o poskytování větší ochrany uprchlíkům a o vymícení xenofobie a rasismu z české společnosti, prohráli pouze bitvu, nikoliv válku, by bylo pravděpodobně příliš naivní. To však nic nemění na oprávněnosti a potřebnosti našich snah o vytváření, rozvíjení a obhajování multikulturních principů, platných v moderní společnosti.

Hala SAZKA jako dobrý příklad spolupráce občanského a komerčního sektoru

16. 9. 2002 - PRAHA [Econnect/Zelený kruh]
1. Úvod

projekt haly SazkaVíceúčelové centrum Zelený ostrov buduje v Praze 9 – Vysočanech společnost BESTSPORT a.s., dceřinná společnost SAZKA a.s.. Areál vzniká v místech, která dříve využíval pro průmyslovou výrobu a doprovodné provozy závod ČKD – Lokomotivka. Součástí Zeleného ostrova bude víceúčelová SAZKA hala pro 17 tisíc diváků, v níž se v roce 2004 uskuteční Mistrovství světa v ledním hokeji a později bude využívána i pro kulturní a společenské akce. Hala bude postavena v první etapě projektu do února 2004. Současně stavebníci rekonstruují sousedící ulici Českomoravskou a Ocelářskou a upraví prostory a průchod pro pěší u stanice metra Českomoravská. Do července 2006 přibude hotel s kongresovým centrem, zábavní a výstavní centrum, multimediální scéna a pronajímatelné komerční plochy. V letech 2005 – 2006 doplní areál Zelený ostrov komerční objekty s podzemními parkovišti, vícepodlažní garáže a další parkovací plochy.

Projekt využije zchátralý a neestetický průmyslový areál (brownfield) a přispěje ke kultivaci této části města. Praha získá prostory pro pořádání sportovních a kulturních akcí i nová pracovní místa. S tak rozsáhlou a dlouhodobou výstavbou a později i provozem areálu Zelený ostrov jsou však spojeny i různé negativní vlivy na okolní obyvatelstvo.

2. Problém, kterého se kauza týká

Investiční záměr stavby víceúčelového centra „Zelený ostrov“ vzhledem k rozsahu komerčních a obchodních ploch splňuje podmínky pro zařazení do posuzování ještě podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Investor proto musel zadat zpracování zákonem předepsané dokumentace, jejíž osnovu a náplň obecně předepisuje zákon. Dokumentaci zpracovala pro BESTSPORT a.s. firma DHV CR, spol. s r.o.

Zákon také předepisuje povinné veřejné projednání záměru. Investor v tomto případě umožnil zapojení veřejnosti ještě dříve nad rámec zákona, a to při dobrovolném veřejném slyšení 12. února 2002. Organizační přípravu zajistila po dohodě s DHV CR nevládní nezisková organizace Zelený kruh. Zelený kruh informoval obyvatelstvo v okolí budoucího areálu Zelený ostrov o podrobnostech záměru a možných vlivech na životní prostředí a vyzval je k účasti na projednávání. Zároveň zpracoval materiály pro internetovou stránku k tomuto veřejnému projednávání záměru (stále funkční www.hala.ecn.cz), zřídil e-mailovou adresu pro zasílání dotazů (hala@ecn.cz)a ve svých prostorách zpřístupnil veřejnosti k nahlédnutí dokumentaci o vlivech projektu na životní prostředí. Podílel se také na medializaci tématu vlivu projektu na životní prostředí.

Další možnost pro připomínkování poskytlo povinné veřejné slyšení dle zákona, které se konalo o měsíc později. Veřejnost je o vývoji projektu průběžně informována na internetových stránkách zřízených Sazkou (www.halasazka.cz) a v médiích.

2.1. Hlavní vlivy záměru na životní prostředí

projekt haly SazkaDokumentace podle EIA uvádí například vliv na nárůst dopravy v okolí stavby a později i během provozu centra (individuální doprava návštěvníků sportovních a kulturních akcí a obchodního centra, zásobování). Během stavby lze očekávat zvýšenou hlučnost, prašnost, znečištění okolních komunikací při odvozu materiálu. Stavebníci budou pro odvoz materiálu maximálně využívat železniční dopravy po přilehlé trati. Hydrogeologickým průzkumem bylo v zájmovém území prokázáno závažné znečištění půdy a podzemní vody. Proto je nezbytná asanace území, spočívající především v odstranění kontaminované zeminy a čerpání znečištěné podzemní vody. Staré zátěže v bývalém areálu ČKD Lokomotivka odstraňuje firma QUONEX REAL, a.s.

V souvislosti s pořádáním velkých sportovních a kulturních akcí v SAZKA hale lze očekávat zvýšení hladiny hluku v okolí (koncerty, hokejové zápasy atd.). Tyto akce zřejmě také přechodně zatíží prostředky hromadné dopravy (metro, tramvaje). V areálu budou podle možností zachovány původní zelené plochy, nebo budou nahrazeny novými. Jako technická památka bude zachován tovární komín Silvestr, ostatní bývalé průmyslové objekty jsou demolovány. Investor zajistí úpravy ulic Českomoravská a Ocelářská, dočasné přeložky inženýrských sítí, pokládku nových inženýrských sítí, rekonstrukci povrchů vozovek, vnějších prostor a pěšího průchodu u stanice metra Českomoravská.

Všechny tyto základní problémy, které realizace projektu přináší, zajímaly obyvatele z okolí. Lidé požadovali podrobnější informace jak při veřejných slyšeních, tak v dotazech směrovaných na Zelený kruh. Jako nejpalčivější problémy se jeví nárůst dopravy, zvýšení hlučnosti a prašnosti v průběhu stavebních prací, hluk z pořádaných akcí, obavy o bezpečnost v době pořádaných akcí (hokejoví fanoušci, návštěvníci koncertů). Občané se zajímali také o způsoby likvidace kontaminované zeminy, o vlivy na faunu a flóru v areálu. Z informačních materiálů připravených Zeleným kruhem na základě dokumentace EIA k projektu, na veřejných slyšeních a z webových stránek se mohli tyto informace dovědět a reagovat na ně připomínkami, případně podáním odvolání.

3. Popis stran zúčastněných v problému

projekt haly SazkaDHV CR spol. s r.o. jako zpracovatel zákonem předepsané dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí. Jejím úkolem je informovat o projektu a jeho případných alternativních řešeních, o očekávaných či možných podstatných vlivech na životní prostředí a o opatřeních, která budou případné negativní vlivy odstraňovat nebo zmírňovat. Dokumentace musí hodnotit vlivy jak v průběhu výstavby, tak při samotném provozu. Musí se zabývat rovněž rozborem důsledků eventuálních havárií a jiných případných odchylek od běžného provozního režimu a má porovnat jednotlivá alternativní řešení a hodnotit důsledky případného neuskutečnění záměru jako takového. Dokumentaci předkládá investor příslušnému orgánu státní správy. Ten zajišťuje, aby se k ní měly možnost vyjádřit dotčené orgány státní správy a příslušné obce. Dokumentace musí být zpřístupněna veřejnosti, aby k ní tato mohla vznášet dotazy a připomínky. DHV CR zajistil ve spolupráci se Zeleným kruhem dobrovolné veřejné slyšení, které se konalo 12. února 2002.

Zelený kruh připravil dobrovolné veřejné slyšení a informoval veřejnost o možných vlivech připravovaného záměru na životní prostředí. Připravil informační list pro 10 tisíc domácností v okolí stavby, pozvánky na veřejné slyšení, internetovou stranu o projektu víceúčelového centra Zelený ostrov. Občany seznámil s možnými problémy a uvedl pro ně příklady otázek, jaké mohou investorovi na veřejném slyšení položit. O tomto tématu informoval média (tisková zpráva, živý vstup po veřejném slyšení na stanici Radiožurnál, rozhovor pro hlavní večerní zpravodajství TV Prima). Zelený kruh se již od roku 1989 zabývá problematikou životního prostředí v České republice, legislativou v této oblasti a zapojováním občanů do rozhodovacích procesů. Spolupráci přijal v souladu s těmito svými aktivitami.

Subjekty, které se odvolaly proti územnímu rozhodnutí. Do územního řízení pro halu SAZKA se přihlásila tři ekologická sdružení. Ve stanovené lhůtě podal připomínky Ateliér pro životní prostředí. Požadoval mimo jiné dopracovat podrobný návrh úpravy autobusového terminálu a prostoru stanice metra Českomoravská, aby nedocházelo ke kolizím s vozidly MHD a při vstupu do metra (při konání velkých akcí i za běžného provozu). Dále žádal vytvoření pěšího propojení víceúčelového centra se železniční stanicí Praha – Libeň, snížení počtu obchodních ploch ve prospěch administrativních kvůli zmírnění nárůstu dopravy a předložení dokladu o použití nejlepší dostupné technologie dle zákona o ovzduší.

Odvolání kvůli neúnosným zátěžím pro životní prostředí (odvoz zeminy, prašnost, hluk, nárůst dopravy) podalo také občanské sdružení Stop Goliáš z Plzně a Energetická sekce Strany zelených se sídlem v Nepomuku. Tato odvolání klasifikoval magistrát jako nepřípustná. Narušení harmonogramu projektu a tím i prodražení stavby Sazce způsobila odvolání dvou společností sídlících v sousedství stavby – Matějkův dům s.r.o. a B.S.R. Building s.r.o., jejichž pozemky měly být stavbou dotčeny.

Veřejnost se aktivně účastnila připomínkovacích procesů. Zájem občanů o veřejné slyšení byl značný, diskuze trvaly několik hodin. Lidé využívali i možnosti položit dotaz investorovi prostřednictvím e-mailového vzkazu, několik občanů si přišlo do sídla Zeleného kruhu prohlédnout dokumentaci EIA.

Média projevila o kauzu velký zájem. Důvodem byla hlavně atraktivní SAZKA hala, v níž se má konat hokejové mistrovství světa v roce 2004. Díky tomuto příznivému naladění novinářů se však soustředil zájem i na ekologické problémy projektu a na názory dotčené veřejnosti.

4. Vývoj kauzy

projekt haly SazkaV květnu 2000 přidělil Kongres Mezinárodní hokejové federace (IIHF) pořadatelství MS 2003 České republice s podmínkou, že bude vybudována nová hokejová hala. TJ Bohemians Praha vypsala výběrové řízení na investora multifunkční haly v Praze - Hagiboru s uzávěrkou 31. června 2000. Na Hagiboru však vznikly problémy s pronájmem pozemků a zástupci sdružení Multiarena Praha, které mělo halu vybudovat, prohlásili, že nemohou garantovat její dokončení do zahájení Mistrovství světa v ledním hokeji 2003. Kongres IIHF nakonec schválil výměnu pořadatelství MS 2003 mezi Českou republikou a Finskem s tím, že do konce října 2001 musí Český svaz ledního hokeje předložit potřebné garance nebo IIHF vybere jiného pořadatele MS 2004.

Město Praha zatím začalo uvažovat i o jiných možných pozemcích pro výstavbu víceúčelové haly. Rada zastupitelstva hlavního města Prahy nabídla pozemky v Praze - Maninách.V červnu 2001 bylo kvůli chybějícímu souhlasu spoluvlastníků části pozemku přerušeno územní řízení pro lokalitu Praha - Hagibor. Radní Městské části Praha 9 požádali magistrát, aby prověřil možnost výstavby víceúčelové haly v areálu bývalé ČKD Elektrotechnika. Vládní komise nakonec dala přednost využití areálu bývalého ČKD v Praze 9 a udělila akciové společnost SAZKA souhlas s výstavbou víceúčelové haly pro Mistrovství světa v ledním hokeji 2004 v této lokalitě. Představenstvo a.s. SAZKA pověřilo dceřinou společnost BESTSPORT, aby výstavbu haly připravila, řídila a koordinovala.

V listopadu 2001 bylo potvrzeno pořadatelství MS 2004 v České republice. V prosinci požádala a.s. BESTSPORT odbor územního rozhodování magistrátu hlavního města Prahy o udělení územního rozhodnutí pro projekt Zelený ostrov, zahrnující výstavbu nové víceúčelové haly, v lokalitě bývalé ČKD Lokomotivka. V únoru 2002 se v kulturním domě Gong v Praze 9 konalo dobrovolné veřejné slyšení, na kterém vysvětlil investor svůj záměr obyvatelům z okolí budoucího zábavního areálu. Organizačně se na přípravě této akce podílela nevládní organizace Zelený kruh.

V březnu se konalo povinné veřejné slyšení podle zákona EIA. V květnu zprovoznila Sazka internetovou stránku k projektu Zelený ostrov (www.halasazka.cz). Začátkem tohoto měsíce vydal pražský magistrát územní rozhodnutí pro tento víceúčelový areál, jeho platnost potvrdilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v červenci. Během léta pokročily demoliční a sanační práce v lokalitě bývalého ČKD. V polovině července 2002 byly dokončeny demolice zhruba 80 % budov a na skládky s odpovídajícím vybavením bylo odvezeno 60 % zeminy s různou úrovní kontaminace. Hala Sazka získala v tomto měsíci první a druhé stavební povolení od odboru výstavby a územního rozvoje Úřadu Městské části Praha 9. V srpnu nabylo právní moci stavební povolení na zařízení staveniště, na přípravné práce, zemní práce, zakládání a infrastrukturu.

Vlastní stavba byla zahájena v září letošního roku. V říjnu 2002 má být položena základová deska, do konce března 2003 dokončena hrubá stavba a nejpozději v červnu 2003 vybudována ocelová střešní konstrukce. Dalších zhruba šest měsíců se ve víceúčelové hale, která bude patřit k nejmodernějším na světě, budou instalovat technologie a dokončovat interiéry. Do února 2004 by měly být hotovy dokončovací práce a zkušební provoz tak, aby nebyl světový hokejový šampionát ohrožen. Zahájení stavby se zdrželo asi o měsíc kvůli dvěma odvoláním proti územnímu rozhodnutí. Úředníci magistrátu, kteří odvolání posuzovali, se snažili záležitost vyřídit přednostně, aby ji mohli co nejdříve předat ministerstvu. Podle investora lze stavbu, původně plánovanou na 18 měsíců, dokončit i za 16 měsíců, pokud budou práce dobře koordinovány.

5. Poučení z kauzy

Veřejnost ocenila dobrý přístup k informacím o připravovaném projektu a do diskusí a připomínkového procesu se velmi aktivně zapojila. Návštěvnost na prvním (dobrovolném) veřejném slyšení byla kolem 300 lidí, na druhém (povinném) veřejném slyšení zhruba poloviční. O problematiku projevili velký zájem i novináři, kteří kontaktovali Zelený kruh ještě dlouho po veřejném slyšení. To přispělo také k širší mediální prezentaci problematiky účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech, ke zvýšení zájmu o životní prostředí v souvislosti s rozvojem města, k propagaci činnosti občanských sdružení ve prospěch veřejnosti. Všechny tyto oblasti jsou běžně spíše na okraji zájmů médií.

V této kauze došlo ke zlepšení přístupu investora k jednání s veřejností oproti obvyklým postupům. Širokým informováním veřejnosti, vstřícným jednáním a poskytnutím prostoru pro připomínky sledoval sice investor především svůj záměr - zjistit včas postoje veřejnosti a předejít tak protestům, které by mohly později výstavbu pozdržet, takový přístup měl však pozitivní dopad na veřejnost. Veřejnost měla k dispozici obsáhlé informace o možných dopadech na životní prostředí a mohla se k nim různými cestami vyjádřit.

Negativem kauzy bylo, že veřejnosti byl předložen až hotový projekt, na kterém bylo možno kvůli časovému tlaku provádět už jen dílčí úpravy (Sazka zřejmě čekala se zveřejněním projektu až na přidělení pořadatelství hokejového mistrovství České republice a teprve potom požádala o územní rozhodnutí). Město již v dřívějších letech mělo připravit veřejné projednávání budoucího využití bývalého areálu ČKD a zjistit předem, zda obyvatelé stojí o zrovna tento druh využití (zábavní areál) nejvíce. Na druhou stranu z veřejných diskuzí vyplynulo, že vznik prostor pro sportovní a kulturní akce a zároveň obchodních ploch lidé z okolí přivítali a výhrady měli k dílčím záležitostech, o nichž jsme již mluvili.

6. Závěr, očekávaný vývoj

Kauza pomohla dostat do povědomí veřejnosti, že lidé mají právo vyjádřit se k tomu, jaké stavební aktivity se připravují v okolí jejich bydliště a mají právo na informace o takových projektech. Záležitost vzbudila značný zájem veřejnosti a lidé se do procesu aktivně zapojili. Je však třeba působit především na obce, aby podobné rozvojové záměry projednávaly s veřejností daleko dříve a shromažďovaly jejich názory ještě předtím, než bude znám konkrétní investor a prakticky rozhodnuto a způsobu využití. Lidé mají právo spolupodílet se na vytváření budoucí podoby prostředí, kde žijí, již na samém začátku rozhodovacích procesů. Tuto myšlenku je třeba propagovat i v médiích a seznamovat s ní veřejnost. Motocyklová Šestidenní – prohrála příroda

31. 10. 2002 - PRAHA [Econnect/Zelený kruh]
1. Úvod

Na jaře 2002 zveřejnili pořadatelé svůj záměr uskutečnit v Libereckém kraji terénní motocyklovou soutěž Šestidenní, a to v termínu 24. – 29. září 2002. Zhruba 500 jezdců mělo absolvovat 300 km po tratích vedoucích z velké části po nezpevněných cestách včetně chráněných území a přírodně cenných lokalit Jizerských hor. Závodu měly přihlížet desítky tisíc diváků. Z obavy o devastaci přírodních lokalit rozpoutaly nevládní neziskové organizace v regionu intenzivní protestní akci.

2. Problém, kterého se kauza týká

Motocyklova soutezŠkodlivé působení motocyklových aktivit je již v současnosti velkým problémem ochrany přírody v Libereckém kraji. Vedle problémů s působením tzv. "černých jezdců" pravidelně dochází i k potížím při organizovaných soutěžích. Jde zejména o nerespektování lesního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny, škody na pozemcích, lesních cestách i na lesních porostech (to má často za následek vznik sekundárních erozí), nedostatky v organizaci soutěží, neodstranění těchto škod, nesplacené správní pokuty a díky propagaci podobných soutěží následně další zvýšení počtu "černých jezdců". Správní orgány v regionu vedly v posledních dvou letech tři správní řízení o uložení pokuty v souvislosti s provedením škodlivého zásahu do významného krajinného prvku (Český Autoklub Jablonec n. N., Automotoklub Bohdalovice v AČR, Český autoklub Jablonec n. N. v AČR). Byly uloženy pokuty v celkové výši 700 tisíc korun.

Předběžně navrhované trasy měly vést také zvláště chráněnými územími a krajinou která má velký význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny (na území okresu Liberec je to např. výr velký, čáp černý, čáp bílý, vydra říční, ledňáček říční).

Ekologové vyjádřili hned na počátku obavy z velkých škod a z neexistence záruk jejich nápravy. Záměr porovnali se Strategií rozvoje Libereckého kraje, schválené v lednu 2002, a našli mnoho rozporů, zejména v kapitolách o životním prostředí a o cestovním ruchu. Strategie zdůrazňuje například nutnost důsledného využívání cestovního ruchu jako motivace k záchraně a obnově místního přírodního, kulturního a historického dědictví a konstatuje převážení tvrdých forem cestovního ruchu, neexistence jednoznačně formulovaných a respektovaných limitů únosnosti území a pokračující snižování atraktivity území.

Motocyklové závody zhoršují kvalitu životního prostředí emisemi výfukových plynů, úniky ropných derivátů, hlukem. Povolení akce typu terénní motocyklové soutěže jmenované negativní vlivy zhoršuje a je v rozporu s navrhovanými cestami k nápravě – Strategie výslovně volá po omezení negativních vlivů na životní prostředí, krajinu a zdraví obyvatelstva.

Pořadatelé nezačali včas jednat s vlastníky pozemků a s obcemi a neurčitě informovali o navrhovaných trasách. Občanská sdružení v regionu spojila své síly v koalici S.O.S. Jizerské hory (12 nevládních organizací), účastnila se jednání a zveřejnila petici, pod níž získala hned v prvních dvou týdnech přes 1000 podpisů.

3. Popis stran zúčastněných v problému

Neziskový sektor: Děti Země zahájily kampaň Motocyklovou Šestidenní prohraje příroda. Pod Deklaraci na ochranu přírodních hodnot Libereckého kraje shromáždily začátkem února 2002 na 90 souhlasných stanovisek občanských sdružení z regionu i z dalších míst České republiky (viz příloha). V únoru Vznikla koalice S.O.S. Jizerské hory, která intenzivně informovala úřady a veřejnost o záměru, jeho škodlivosti, organizovala podpisovou akci, účastnila se jednání na úřadech, vydávala tiskové zprávy (koordinátorem byly Děti Země v Liberci). Postupně dosáhla změn tras k lepšímu, nadále však zdůrazňovala, že podobné akce, které nešetrným způsobem zasahují do životního prostředí, do Jizerských hor nepatří.

Veřejnost: Petici ekologických sdružení proti pořádání Mezinárodní motocyklové šestidenní soutěže během dvou týdnů podepsalo přes 1000 lidí. Velká část veřejnosti Libereckého kraje, která má úzký vztah k regionu a jeho přírodnímu bohatství, měla vůči pořádání soutěže výhrady. Nesouhlas vyjádřily obce i vlastníci pozemků, kteří nebyli o záměru s dostatečným předstihem informováni.

Pořadatelé: Motocyklovou šestidenní uspořádá na Jablonecku a Liberecku od 24. do 29. září společnost ISDE Jablonec nad Nisou 2002. Jejími vlastníky jsou město Jablonec a Autoklub České republiky. Rozpočet soutěže se nyní oproti původním 46 milionům odhaduje na 31 milion korun. Organizátoři počítali s účastí 500 závodníků a předpokládali, že soutěž přiláká až 10 tisíc diváků, tisíc lidí doprovodu a 200 novinářů. Podle pořadatelů měly vést tratě hospodářsky využívanou krajinou, téměř polovina z nich po veřejných asfaltových komunikacích a zbytek po zpevněných polních a lesních cestách.

Motocyklova soutezMístní a regionální úřady: Organizátoři mohli už v roce 2001 jednat s dotčenými obcemi a krajem, což zanedbali. Některé obce proto s pořádáním závodu nesouhlasily a kraj se k soutěži stavěl zpočátku zdrženlivě kvůli možným ekologickým škodám. Nakonec však Liberecký kraj převzal nad soutěží záštitu. Na podporu Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěže uvolnilo z rozpočtu město Jablonec nad Nisou částku 2,3 milionu korun. Podle jabloneckého starosty Jiřího Čeřovského považovalo vedení města Šestidenní za jedinečnou možnost zviditelnit Jablonecko v mezinárodním měřítku. Se zástupci Lesů ČR se pořadatelé dohodli, že před závodem a po něm zdokumentují trasu závodu. Podle lesníků motocykly i pohyb diváků lesům škodí, možné škody odhadli až na deset milionů korun. Uskupení politických stran Koalice Libereckého kraje se postavilo rozhodně proti uskutečnění Šestidenní na území kraje, jak uvedl František Pelc (US-DEU), který byl třetí na liberecké kandidátce tohoto uskupení pro parlamentní volby.

Ministerstvo životního prostředí: Proti soutěži vyslovil opakovaně i ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Uvedl, že jde o jednorázovou akci, která nemá v blízkosti chráněných území co dělat. Připomněl také, že pořadatelé podobných akcí na Jablonecku nezaplatili pokuty za poškozování přírody.

4. Vývoj kauzy

Začátkem roku 2002 zveřejnila společnost ISDE svůj záměr uspořádat v Libereckém kraji v září 2002 mezinárodní soutěž terénních motocyklů. Proti záměru vystoupily některé obce, vlastníci pozemků, veřejnost a především ekologická sdružení, která varovala před ničením vzácných přírodních lokalit a nenapravitelnými škodami na přírodě Jizerských hor. Tyto své názory vyjádřil neziskový sektor v únoru 2002 podpisem Deklarace za ochranu přírodního bohatství Libereckého kraje. K Deklaraci se připojilo na 90 občanských sdružení, zejména ekologických, a to z celé České republiky. Dvanáct sdružení založilo koalici S.O.S. Jizerské hory a intenzivně se účastnilo jednání o připravované soutěži. Především usilovalo o změnu tras tak, aby se vyhnuly zvláště chráněným územím, a informovalo veřejnost a média o celkové škodlivosti takového záměru pro životní prostředí. Veřejnosti dala ekologická sdružení možnost podepsat nesouhlasnou petici, pod níž už v prvních týdnech byla tisícovka podpisů. Pořadatelé šampionátu přišli s odpovědí na petici ekologů – nabídli občanům svou petici na podporu šampionátu. V ní zdůraznili, že ekologickým aktivistům jde víc o vlastní zviditelnění než o životní prostředí. Petici mohli lidé podepisovat na liberecké Auto Moto Show, která probíhala do 27. dubna v areálu libereckého výstaviště.

Začátkem května svolali liberečtí radní schůzku u kulatého stolu, které se účastnili organizátoři, úředníci okresních referátů životního prostředí, zástupci Lesů ČR a ekologové. V květnu 2002 se pořadatelé, zástupci Lesů ČR a liberecký okresní úřad shodli na většině plánovaných tras. Původní návrh lesních úseků pořadatelé zredukovali na třetinu. Po pozemcích Lesů ČR se jelo jen devět kilometrů mimo chráněné oblasti po cestách určených pro svoz dřeva a lesní práce. Tratě měly vést nejméně pět metrů od stromů a vyhnout se všem vodním tokům. U jednání byli také ekologičtí aktivisté. Podle nich změny přispěly k tomu, že se pro jezdce stal letošní ročník Šestidenní zřejmě nezajímavý. V petiční akci však pokračovali nadále, aby dali najevo, že podobné akce v Jizerských horách nechtějí.

V červnu převzal Liberecký kraj záštitu nad pořádáním motocyklové Šestidenní. Ekologická sdružení tento fakt kritizovala v médiích, neboť kraj tak nejednal v souladu s prioritami deklarovanými ve Strategii rozvoje Libereckého kraje. O záštitě rozhodlo pouhých pět členů rady kraje, ostatní se jednání nezúčastnili. Podle kritiků mělo tak závažné rozhodnutí vzejít od krajského zastupitelstva. Výbor pro životní prostředí a zemědělství Libereckého kraje přitom před jednáním rady přijal k záměru negativní stanovisko, o němž však členové rady nebyli před svým rozhodováním informováni.

Šestidenní opakovaně kritizoval ministr životního prostředí Miloš Kužvart a obavy z milionových škod vyjádřily také Lesy ČR. V září 2002 uspořádala koalice občanských sdružení S.O.S. Jizerské hory v Liberci výstavu s názvem "Není vítězů…aneb Šestidenní 2002", věnovanou problematice Mezinárodní motocyklové šestidenní soutěže družstev.

Členové ekologických organizací připravovali v září ve spolupráci s dotčenými Okresními úřady a Českou inspekcí životního prostředí monitorování průběhu jednotlivých dnů celého závodu. Soutěž se uskutečnila v plánovaném termínu na konci září a řada obav jejích odpůrců se naplnila.

5. Závěr, očekávaný vývoj

Motocyklova soutezPodle ekologů zůstaly po soutěži značné škody na přírodě a organizátoři nesplnili své sliby. Podle zjištění ekologických organizací a také České inspekce životního prostředí, organizátoři závodu celkem v šesti případech - jednou na území okresu Liberec a ve zbylých případech na Jablonecku - nedodrželi schválenou trasu závodu a trať vyznačili jinudy. Také škody na přírodě způsobené závodem jsou podle prvních zjištění členů ekologických sdružení, kteří hlídkovali podél tratí, značné. Zejména v lesních úsecích tratí na Jabloneckém okrese došlo v důsledku průjezdu stovek motocyklů nejen k rozbití cest a vytvoření až půlmetrových rýh, ale i k rozsáhlému poškození kořenů stromů. Na dvou místech byl zaznamenán i průjezd motocyklů vodními toky, a to právě v případě neschválené trati mezi Smržovkou a Tanvaldem. Organizátoři tam sice vybudovali provizorní můstek přes potok, ten ale nápor motocyklů nevydržel a závodníci tak projížděli přímo vodním tokem. Za všechna tato porušení budou organizátorům uděleny Českou inspekcí životního prostředí pokuty. Hrozí jim uložení pokuty až jednoho milionu korun.

Podle organizátorů Šestidenní jsou na vině katastrální mapy, podle kterých se tratě sestavovaly a které se nekryjí s realitou v terénu. Jsou ochotni uznat pouze sankci do výše desítek tisíc korun. Protože se ve správním řízení mohou odvolat, může se udělení pokuty protáhnout o několik dalších měsíců.

Jako nepříliš dobře zvládnuté hodnotí zástupci ekologických organizací také fungování pořadatelů na tratích závodu. Většina z nich neměla žádné informace, na mnoha místech pak organizátoři zcela chyběli.

Ekologové po skončení soutěže mapovali způsobené škody a ohlásili, že budou sledovat, zda pořadatelé dají pozemky do původního stavu. Výsledky monitoringu zveřejnili v médiích a vyjádřili také přesvědčení, že po takovýchto zkušenostech již podobná akce na území Libereckého kraje povolena nebude.

V říjnu obdržely Děti Země anonymní e-mail od údajného zástupce motocyklového klubu, který vyhrožoval fyzickou likvidací, pokud se sdružení bude nadále stavět proti motocyklovým závodům Děti země podaly trestní oznámení na neznámého pachatele.

6. Poučení z kauzy

Ekologická sdružení zaznamenala při jednáních o záměru uspořádání Motocyklové šestidenní dílčí úspěch – došlo ke změně tras tak, aby nebyla dotčena přísně chráněná území, pořadatelé se zavázali k dostatečnému odstupu tras od stromů a neprojíždění závodníků vodními toky. Úspěch byl dán jednotným postupem a včasným zahájením protestů a účasti na jednáních. Sdružení se stala uznávaným partnerem v diskusi na úřadech a pronikla se svými stanovisky do médií. Oslovila tak širokou veřejnost a získala souhlasná stanoviska pro svou petici od značného množství lidí. Pro argumentaci použila existující krajské dokumenty (Strategie rozvoje Libereckého kraje). Děti Země jako koordinátor společných akcí získaly velkou podporu nevládních organizací hned na počátku protestů – podpisy pro Deklaraci za ochranu přírodního bohatství Libereckého kraje.

Ačkoliv pořadatelé přislíbili změnu tras, ekologové trvali na svém stanovisku, že podobné akce do přírodních lokalit nepatří. Získávali tak veřejnost i úřady pro postoj šetrný k životnímu prostředí. Toto stanovisko zdůraznili také po skončení soutěže, kdy se ukázalo, že pořadatelé na mnoha místech své sliby o šetrném vedení tras nedodrželi. Negativního dopadu soutěže využívají nyní pro přesvědčování veřejnosti i místních a regionálních úřadů, aby pořádání podobných akcí v Jizerských horách napříště nedopustily. Dobrovolník ze zákona?

8. 1. 2003 - PRAHA [Hestia]
Econnect ve spolupráci s Hestií - národním dobrovolnickým centrem zveřejňuje další legislativní kauzu tentokrát s tématikou dobrovolnictví; přijímání a aplikace zákona o dobrovolnické službě. Na následujícím příkladu máte možnost si zrekapitulovat, jak fenomén dobrovolnictví vznikal, vyvíjel se a jak jeho rozvoj v minulých letech v souvislosti s vyhlášeným rokem dobrovolníků vedl i u nás k přijetí zákona. Celý vývoj je ilustrován jedním z příkladů komplikací, které provázely dobrovolnickou činnost před přijetím zákona. Autor také hodnotí pozitiva a negativa nového zákona. Do celé kauzy významným způsobem zasahovaly také neziskové organizace.

1. Úvod

Loňský rok, vyhlášený OSN za Mezinárodní rok dobrovolníků 2001, obrátil pozornost neziskového sektoru i mnohých vlád k novému fenoménu - dobrovolnictví. Do nedávné doby totiž tato oblast (alespoň v Evropě) byla vnímána jako organická součást občanské společnosti bez potřeby zvláštní regulace. Nový typ organizace dobrovolnictví, jako svébytného odvětví se rozšířil z USA, kde zakládání dobrovolnických center a dlouhodobé dobrovolné služby podpořil prezident J. F. Kennedy založením organizace Mírové sbory (Peace Corps) v roce 1961. V následujících letech vznikly ve Spojených státech stovky dobrovolnických center, které se začaly specializovat na management dobrovolnictví.

S tím nastala potřeba právně upravit dobrovolnický vztah. V roce 2001 se řada vlád začala zabývat vytvořením dobrovolnického zákonodárství, protože na jedné straně jsou dobrovolníci považováni za cenný zdroj k řešení problémů sociálních i pomoci při živelných katastrofách. Na druhé straně nasazení dobrovolníků naráží na řadu problémů při neexistenci právních předpisů.

Absence právního vymezení dobrovolné služby přinášela následující těžkosti:

    * Vystupování vůči třetím stranám: pojem dobrovolník nebyl znám a tak z právního hlediska vztah mezi dobrovolníkem, organizací a další stranou v podstatě neexistoval. Vztah mezi dobrovolníkem a organizací se řešil a dosud řeší adaptací příkazní smlouvy na podmínky dobrovolnictví.
    * Řešení právní odpovědnosti dobrovolníků a odpovědnosti organizací za dobrovolníky.
    * Účast dobrovolníků v mezinárodních programech. Situace se zejména komplikovala při udělování víz zahraničním dobrovolníkům a českým dobrovolníkům vyjíždějícím do zahraničí, proplácení výdajů a kapesného dobrovolníkům z mezinárodních fondů.
    * Daňové a účetní. Dobrovolnická práce nemohla být započítána jako vklad organizace do projektu, i když například programy Phare a Acess financované ze zdrojů Evropské unie toto umožňují. Pokud by se něco takového přece stalo, hrozilo, že finanční úřad bude požadovat zdanění benefitu z dobrovolnické práce.
    * Účast nezaměstnaných dobrovolníků v dlouhodobých programech. Dobrovolníci byli v konkrétním případě obviněni, že pracují načerno, protože dobrovolnický závazek odlišný od pracovního neexistoval. 

2. Popis stran zúčastněných v kauze

Dobrovolníci účastnící se dlouhodobých projektů. Zejména Dobrovolnictví nezaměstnaných, kteří byli obviněni z práce na černo. Zahraniční dobrovolníci programu Evropská dobrovolná služba, kterým se komplikovalo vydání víza. Neziskové organizace využívající dobrovolníky a organizace, které připomínkovaly zákon o dobrovolné službě. Úřady práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí, vláda jako předkladatel návrhu zákona.

3. Vývoj kauzy

3.1. NEPOSLUŠNÝ ÚŘAD PRÁCE

K čemu mohla vést absence příslušného zákona, ukazuje případ z Uherského Hradiště, kde se místní Charita inspirovala celostátním programem Dobrovolnictví nezaměstnaných absolventů. Program vedlo Národní dobrovolnické centrum Hestia ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí. Cílem programu jakožto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti bylo pomoci nezaměstnaným dostat se z psychosociální krize, získat praxi, kontakty a pracovní návyky.

Ačkoli Charita v Uherském Hradišti měla za sebou úspěšnou sedmiletou spolupráci s místním úřadem práce, při podání žádosti o finanční podporu na zřízení společensky účelných míst pro nezaměstnané, kteří se účastnili zmíněného programu, došlo ke konfliktu. Žádost byla zamítnuta dne 9. 11. 2000 s odůvodněním, že zájemci o práci (účastníci programu Dobrovolnictví nezaměstnaných absolventů) již v organizaci pracují a tudíž nejsou uchazeči o práci. Při ohrazení Charity proti rozhodnutí pracovního úřadu bylo z úřadu práce obratem sděleno, že dotyční dobrovolníci skutečně nemohou být uchazeči o práci a že jsou tudíž od doby započetí konání dobrovolnické činnosti vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání.

Dále bylo sděleno, že se nejedná o bezplatnou pomoc nezaměstnaných spoluobčanů, protože „jejich pomoc je bezplatná pouze pro Vaši instituci (rozuměj Charitu, pozn. aut.), protože finanční nároky evidovaných nezaměstnaných uspokojuje stát.“ Čímž je myšleno placení podpory v nezaměstnanosti a zdravotní a sociální pojištění, na něž mají nezaměstnaní nárok. Dále je v odpovědi uvedeno, že: „Uchazeči o zaměstnání, kteří pracují, nemohou být v evidenci úřadu práce nikoli proto, že nepobírají žádnou odměnu za vykonanou práci, ale proto, že svým jednáním parazitují na sociálních výhodách zaručených státem pro ty občany, kteří bez svého zavinění pracovat nemohou.“ (oba citáty ze „Zamítnutí finančního příspěvku na vytvoření nových pracovních míst“ odesláno Úřadem práce v Uherském Hradišti dne 20.11.2000)

Nejen, že byli tedy nezaměstnaní, kteří se účastnili legálního programu aby aktivně řešili svou situaci a ještě přitom pomáhali neziskové organizaci pro veřejné blaho, označeni za příživníky, ale dosavadní praxe příkazních smluv adaptovaná na dobrovolnickou činnost byla zpochybněna. Charita tak byla nařčena z obcházení pracovněprávních předpisů:

„Na závěr mi dovolte jedno upozornění. K Vašemu dopisu jsou přiloženy tzv. „Příkazní smlouvy s dobrovolníkem" uzavřené podle úst. § 724 občanského zákoníku. Z textu těchto smluv vyplývá, že „dobrovolník" bude opakovaně od nástupu do 10. listopadu 2000 vykonávat určité konkrétní práce, dále že má povinnost uvedené činnosti vykonávat osobně, povinnost řídit se pokyny příkazce, povinnost dodržovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod. Jak z textu smlouvy tak i ze skutečností zjištěných na místě vyplývá, že se ve skutečnosti nejedná o příkazní smlouvu, ale o smlouvu, jejímž obsahem je pracovněprávní vztah, protože činnost je vykonávána ve vztahu závislém, kdy je „dobrovolník" při úklidových a přípravných pracích závislý na pokynech řídící osoby. Smlouvy, které s „dobrovolníky“ uzavíráte, obchází pracovněprávní předpisy, jelikož na řešení pracovněprávních vztahů nelze ani podpůrně použít žádné z ustanovení občanského zákoníku.“ (citát dtto)

Ředitelka Charity věc postoupila Ministerstvu práce a sociálních věcí, které k věci podalo následující vyjádření:

Vážená paní ředitelko,
obdrželi jsme Váš dopis ve věci účasti uchazečů o zaměstnání na dobrovolnické práci. K této záležitosti jsme si vyžádali stanovisko odboru 52 - pracovně právní legislativy a kolektivního vyjednáváni a na základe tohoto stanoviska Vám sdělujeme následující.

Příkazní smlouva sjednaná podle občanského zákoníku nemůže být považována za obdobu pracovněprávního vztahu. Je nutno vyjít z projevu vůle obou účastníků, která směrovala ke sjednání občanskoprávního vztahu mimo oblast pracovního práva. Za obdobné vztahy lze považovat pouze takové vztahy, které vznikají v procesu závislé činnosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem za podmínky, že zákoník práce upravuje působnost svých ustanovení i na tyto vztahy (např. výkon veřejné funkce — starosta obce).

S tímto stanoviskem bude neprodleně seznámen i Úřad práce v Uherském Hradišti, neboť jeho postup v této záležitosti považujeme za chybný. Doufáme, že přes tuto zkušenost bude i nadále pokračovat spolupráce s úřadem práce a to i v případě dobrovolnické práce a účasti uchazečů na této aktivitě. Jsme si plně vědomi, že pro uchazeče o zaměstnáni je toto přínosem a může pro něj znamenat i následně získání trvalého pracovního uplatnění.

S pozdravem
Ing. Jan Kasnar, CSc.
Vrchní ředitel správy zaměstnanosti

Postup úřadu práce však nebral ohled na toto stanovisko s tím, že výklad zákona Ministerstva práce a sociálních věcí není pro ně závazný. Tato konkrétní kauza se pak po následné medializaci řešila dohodou zúčastněných stran. V roce 2001, aby k podobným případům nedocházelo, protože dobrovolnický program pro nezaměstnané byl vyhodnocen jako úspěšný a ministerstvo mělo zájem na jeho pokračování, vydalo ministerstvo následující oznámení pro úřady práce:

Letošní rok byl OSN vyhlášen Mezinárodním rokem dobrovolníků v jehož rámci je konána řada aktivit realizovaných zejména prostřednictvím dobrovolnických sdružení nebo neziskových organizaci. Ministerstvo práce a sociálních věcí - Správa služeb Zaměstnanosti zaujala k dobrovolnické práci s jejímu vztahu k vedení občanů v evidenci uchazečů o zaměstnání níže uvedené stanovisko.

Platné právní předpisy zatím neobsahují konkrétní úpravu „dobrovolnické práce", ze které by jednoznačně vyplývalo, v jakém právním vztahu je vykonávána. Proto je třeba výkon této činnosti posuzovat nejspíše podle občanského zákoníku. Z toho dále vyplývá, že dobrovolnická práce, za kterou není poskytována odměna, není překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud nebrání uchazeči v plnění jeho povinností vyplývajících se zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se týká hmotného zabezpečení poskytovaného úřadem přece, je třeba, aby pro jeho přiznání uchazeč o zaměstnání splnil podmínky stanovené zákonem o zaměstnanosti.

Podepsán Ing. Jan Kasnar, CSc.
Vrchní ředitel SSZ

Tato zkušenost ukazuje, že to, co se na vrcholné úrovni státní správy může jevit jako jistá záležitost, na nižších úrovních a ve styku úřadů s občany se mnohdy vykládá zcela opačně. Existují proto obavy ze strany neziskového sektoru, aby se nový zákon o dobrovolnické službě nestal v rukou úředníků nástrojem k omezování dobrovolníků, či jejich organizací pomocí administrativních bariér. Zákon totiž má některé slabiny, na které bylo poukázáno již v diskuzi k návrhu zákona na stránkách Dobrovolnik.cz.

3.2. POZITIVA A SLABINY NOVÉHO ZÁKONA

Zákon o dobrovolnictví se začal tvořit v průběhu Mezinárodního roku dobrovolníků 2001 za podpory tehdejší vlády. Byl vytvořen národní výbor pro Mezinárodní rok dobrovolníků za čestného předsednictví premiéra Miloše Zemana a výkonného předsednictví ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly. Pod jeho vedením byl vypsán grantový program podporující rozvoj dobrovolnictví a začala práce na přípravě prvního zákona upravující podmínky dobrovolné činnosti v ČR. Přitom byla vůle předložit návrh zákona k projednání do parlamentu co nejdříve. Na návrhu zákona pracovala skupina složená z právních expertů úřadu vlády, zástupců neziskových organizací a nezávislých odborníků.

Idea zákona je založena na skutečnosti, že ve společnosti budou vždy existovat skupiny lidí, které potřebují pomoc druhých, nebo které se ocitají v krizových situacích bez vlastního zavinění a nejsou schopni si pomoci vlastními prostředky. Na druhé straně existují i lidé, kteří podle svých schopností a možností nabízejí potřebnou pomoc. Dobrovolná činnost nemá nahrazovat státní péči o sociální soudržnost, ale jednat v situacích, ve kterých by intervence státu nebyla efektivní, nebo dokonce vůbec možná. Tyto zásady jsou tedy v souladu s principem subsidiarity a tvorbou sociálně udržitelného prostředí uplatňovanými v zemích Evropské unie.

Rozsah platnosti zákona nepokrývá všechny druhy dobrovolnické činnosti. Jeho hlavním účelem je definovat podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou službu organizovanou podle pravidel v něm uvedených. Dobrovolná služba je v návrhu zákona definována jako aktivita, kterou dobrovolník nabízí svou pomoc lidem patřícím k některé z vyjmenovaných skupin (nezaměstnaní, sociálně slabí, mentálně nebo tělesně hendikepovaní, senioři, příslušníci národnostních menšin, imigranti, propuštění vězni, narkomani a oběti domácího násilí). Dále pomoc při odstraňování následků přírodních či humanitárních katastrof, péče o životní prostředí a kulturní památky, charitativní akce a sbírky, účast v mezinárodních a rozvojových programech a projektech.

Dobrovolníkem může být osoba starší 15 let, dobrovolná činnost musí být podložena smlouvou s akreditovanou organizací a musí být prováděna mimo pracovní či studijní povinnosti dobrovolníka. Problematickým bodem může být §3, odst. 2), který praví, že dobrovolník vykonává dobrovolnickou službu na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací. Tato smlouva musí být písemná v případě dlouhodobé služby, či krátkodobé služby v zahraničí. To může vytvářet dojem, že pro jakoukoli dobrovolnou službu musí být uzavřena mezi dobrovolníkem a vysílající organizací smlouva. Jelikož vysílající organizace musí být akreditována, znamenalo by to, že by dobrovolník v každém případě musel vyhledat takovou organizaci a uzavřít s ní smlouvu, i když by se jednalo o jednorázovou výpomoc. Již se objevily instituce, které po dobrovolnících takovou smlouvu požadovaly, i když zákon začíná platit teprve od 1.1.2003.

Za důležitý bod naopak považujeme zakotvení práva dobrovolníka na pokrytí jeho výdajů spojených s přípravou a výkonem jeho dobrovolné služby jako jsou cestovní náklady, kapesné apod. Udělovat akreditaci bude vybraným organizacím Ministerstvo vnitra. Na jejím základě budou tyto provádět výběr, výcvik a registraci dobrovolníků a vysílat je do hostitelských organizací, do místa výkonu jejich dobrovolnické činnosti. Stát by potom uhrazoval část nákladů na tento proces. Jako organizace přijímající dobrovolníky by mohly fungovat i články státní správy a místní samosprávy. Dobrovolníci registrovaní tímto způsobem budou mít status osob účastnících se dlouhodobé dobrovolné služby a budou zahrnuti mezi ty občany, kterým stát platí zdravotní a sociální pojištění. Doba dobrovolné činnosti se jim bude započítávat jako doba zaměstnání pro účely výpočtu podpory v nezaměstnanosti apod.

Vysílající (akreditovaná) organizace je zodpovědná za pojištění dobrovolníků a za dodržení podmínek, za kterých bude dobrovolník provádět svoji činnost a které nesmějí ohrozit zdraví či život dobrovolníka. Akreditovaná organizace bude také sjednávat smlouvu zahrnující podmínky dobrovolné činnosti (např. ubytování, vyhodnocování apod.) s organizací, ve které bude dobrovolník provádět svou činnost.

Součástí zákona jsou změny v předpisech dotčených jeho platností, které se týkají zdravotního, sociálního a důchodového pojištění, zaměstnanosti a daní. Na základě těchto změn nebudou příjmy nabyté v souvislosti s výkonem dobrovolné služby podléhat jakémukoli zdanění.

Vytvořením prováděcích předpisů, pravidel pro akreditaci, výběr organizací a jejich následnou akreditací bylo pověřeno Ministerstvo vnitra ČR. To v současné době pracuje na vytvoření akreditační komise, jejího statutu a jednacího řádu. Současně bude umožněno neziskovým organizacím tento proces připomínkovat.

4. Poučení z kauzy

Rychlé vypracování a přijetí zákona o dobrovolnické službě ukázalo, že stát je za určitých okolností ochoten a schopen podporovat neziskový sektor. Pozitivní bylo také zapojení zástupců neziskového sektoru do připomínkovacího řízení. Svou roli v tomto případě sehrál jistě mezinárodní tlak a medializace problematiky v souvislosti s Mezinárodním rokem dobrovolníků a fakt, že přijetí zákona nestály v cestě zájmy žádné z vlivových skupin.

Na druhou stranu sami předkladatelé uznávali, že konečná podoba zákona není ideální, že nedává jednoznačné vodítko pro praxi úřadů, které, jak jsme viděli, mohou předpisy vykládat i proti jejich záměru, pokud není explicitně vyjádřen. Bylo však shledáno účelným přijmout zákon co nejrychleji dokud je příhodný čas raději v nedokonalé formě, než riskovat, že nový parlament projednávání zákona odloží, anebo zamítne.

5. Očekávaný vývoj

Jak bude zákon v praxi fungovat, záleží na procesu aplikace, kterým je pověřeno Ministerstvo vnitra. Dosavadní vývoj naznačuje, že pověření úředníci mají ochotu vést dialog s neziskovým sektorem, jehož se zákon nejvíce týká. Proto bude také důležité, jak zástupci neziskových organizací k této možnosti přistoupí. Při vhodném naplnění záměru zákona, by pak mohlo dojít ke značné stimulaci rozvíjejícího se dobrovolnického hnutí v ČR. Toho by bylo možno využít při řešení problémů nezaměstnanosti a sociálního vyloučení, při účasti našich dobrovolníků v rozvojové pomoci, a při vypořádávání se s následky živelných katastrof. Velký bratr tě sleduje, aneb odposlech a záznam telekomunikačního provozu

30. 4. 2003 - PRAHA [Econnect]
Internet a jeho využití se stává fenoménem posledního desetiletí, který se rozšiřuje nejen ve sféře komerční a soukromé, ale také ve sféře neziskové. Neziskové organizace velmi rychle pochopily význam a možnosti spojené s využitím internetu a kromě základních možností jako je komunikace a prezentace se stále více začíná uplatňovat i v dalších oblastech jako je například šíření informací, kampaně nebo získávání finančních prostředků.

Většinu z těch, kteří používají email, mobilní telefon či jen občas prohlíží webové stránky, už napadla možnost, že by jejich činnost mohl někdo sledovat a zaznamenávat si údaje obsažené v emailu, obsah uskutečněných hovorů a odeslaných SMS zpráv. Možná vás mohla napadnout i otázka, kdo, za jakých podmínek a jaké informace je oprávněn o vašich telekomunikačních aktivitách (hlas, text, data) zjišťovat.

S možností monitorovat a zaznamenávat podobná data je spojena řada zásadních otázek, z nichž mnohé jsou spíše filozofického a etického rázu. Pokud však zůstaneme v praktické rovině celé problematiky, podléhá možnost odposlechu a záznamu takových dat jasně daným právním postupům a procedurám zakotveným v právních předpisech jednotlivých států. Situaci u nás jsme se pokusili ve spolupráci s odborníkem na internetové právo zpracovat ve formě další z řady legislativních kauz.

Následující text je právním rozborem legislativních podmínek sledování, odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu u nás. Pokouší se uceleným způsobem zmapovat zásadní právní normy a jejich nejdůležitější ustanovení s cílem nastínit podmínky, za jakých může být sledován váš telefonický hovor, emailová korespondence nebo například webové stránky, které navštěvujete.

1. Místo úvodu

Zjevně nejvýznamnějším dokumentem, který zaručuje ochranu soukromí člověka, je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva), která ve svém čl.8 mimo jiné stanoví, že každý má právo na respektování svého soukromého života, obydlí a korespondence, přičemž státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě zákonem stanovených případů, a i to pouze v nezbytném rozsahu a okruhu případů (např. zájem národní či veřejné bezpečnosti apod.).

Další předpis, který tuto ochranu rovněž poskytuje je Listina základních práv a svobod (dále jen Listina), která ve svém čl.13 uvádí, že nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon.

Vzhledem k tomu, že jde o ustanovení poměrně obecná, nemusí být vždy zřejmé, jak velkému okruhu údajů, resp. písemností a záznamů, je toto ochrana poskytována. V tomto ohledu lze ale vycházet z dosavadní soudní praxe{1}, podle které toto ustanovení chrání nejenom vlastní obsah zpráv a záznamů (lhostejno zda jde o zprávy či záznamy telefonické, elektronické, či jiné), ale také veškeré související údaje (např. údaje o volaných číslech, datu a čase hovoru, době jeho trvání, informace o lokalizaci prostředku zajišťujících hovor apod.), které lze považovat za nedílnou součást tohoto obsahu.

Jak ale vyplývá z výše zmíněných předpisů, právní řád výslovně dovoluje zákonné výjimky z této ochrany, a to především z důvodu nezbytného veřejného zájmu (např. tedy zájmu na ochraně společnosti před trestnými činy a na tom, aby takové činy byly náležitě zjištěny). Přípustný je tedy pouze takový zásah ze strany státní moci, který lze považovat za nezbytný, a to ve výše uvedeném smyslu. K tomu, aby nebyly překročeny meze této nezbytnosti, musí existovat systém účinných a fungujících pravidel a záruk, včetně efektivní kontroly jejich dodržování. Vzhledem k zaměření této kauzy, budeme dále za zásah do soukromí považovat pouze odposlech a záznam telekomunikačního provozu.

2. Platná právní úprava
2.1 Vymezení pojmů odposlech a záznam telekomunikačního provozu

Náš právní řád neobsahuje vymezení pojmu telekomunikační provoz, a to navzdory skutečnosti, že s tímto pojmem poměrně často pracuje{2}. Tento pojem je tedy definován pouze v komentářích k trestnímu řádu, a to následovně: „Pod pojmem telekomunikační provoz se rozumí telefon, telefax, mobilní telefony, vysílačky i jiná telekomunikační zařízeni." Netřeba vysvětlovat, že nejde o vymezení zdařilé.

Při vymezení pojmu telekomunikační provoz, resp. jeho odposlech a záznam, je patrně třeba vycházet z definic bezprostředně souvisejících pojmů uvedených v zákoně č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, v platném znění (dále jen telekomunikační zákon), a to zejména pojmů telekomunikační služba (§2 odst. 5), telekomunikační síť (§2 odst. 2) a telekomunikační zařízení (§2 odst.1). S přihlédnutím k těmto definicím, lze dle mého názoru pojem telekomunikační provoz vymezit jako „činnost telekomunikačních zařízení (např. telefonů, radiostanic, počítačových sítí atd.), která spočívá v přepravě nebo směrování jak obsahu komunikace (např. hovorů nebo písemných zpráv), tak i souvisejících provozních údajů (např. doprovodných dat identifikujících určité účastnické stanice apod.).

Za samotný odposlech a záznam telekomunikačního provozu pak lze považovat „zákonný postup oprávněných subjektů (Policie ČR, Bezpečnostní informační služby a Vojenského obranného zpravodajství) spočívající v přenosu údajů telekomunikačního provozu na nosiče záznamu těchto oprávněných subjektů.“ Jak vyplývá z výše uvedeného vymezení, je zřejmé, že za telekomunikační provoz lze považovat i provoz realizovaný prostřednictvím počítačové sítě Internet (např. provozy typu TCP/IP) a jejich monitorování za odposlech a záznam ve výše uvedeném smyslu.

2.2 Přehled úpravy

Ochrana soukromí (ať již v podobě telekomunikačního, listovního či jemu podobných tajemství) může být, jak ostatně již bylo výše uvedeno, prolomena pouze na základě zákona a za podmínek, které stanoví zákon. Zásahy do tohoto práva je možné provést pouze buď v průběhu trestního řízení, a to na základě zákona o policii {3} a trestního řádu {4} (jde o zjevně nejčastější případ) nebo mimo trestní řízení, a to podle zákona o Bezpečnostní informační službě (BIS){5} nebo zákona o Vojenském obranném zpravodajství (VOZ){6}. V jiných případech, či na základě jiných předpisů provést zásah do práva na soukromí zásadně nelze.

Technické podmínky pro připojení a provoz zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačních provozu pak stanoví příslušná vyhláška ministerstva vnitra č. 191/2000 Sb. Podmínky pro postup soudce při rozhodování o povolení použití operativní techniky jsou obecně upraveny v řadě souvisejících instrukcích Ministerstva spravedlnosti. Tyto instrukce se poté přiměřeně aplikují i na postup předsedů senátů vrchních soudů při rozhodování o povolení k použití zpravodajské techniky podle zákona o BIS a zákona o VOZ.

2.3 Zásahy v průběhu trestního řízení (dle trestního řádu)

Jediným výlučně procesním předpisem, který umožňuje odposlech a záznam (dále jen záznam) telekomunikačního provozu k důkazním účelům, je pouze trestní řád. Samotná hranice pro pořízení a následné využití záznamu telekomunikačního provozu v rámci trestního řízení a mimo něj, je dána zahájením trestního stíhání, k němuž dochází sdělením obvinění obviněnému (§160 odst.1 trestního řádu), výjimečně též provedením neodkladných nebo neopakovatelných úkonů před zahájením trestního stíhání (§160 odst.2 trestního řádu).

Až na tuto výjimku je tedy odposlech přípustný až po sdělení obvinění konkrétní osobě, a to pouze je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin{7} nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva. V takovém případě může předseda senátu (v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce) nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jim budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. (§88 trestního řádu){8}. V jiném případě odposlech a záznam nařídit nelze.

Samotný soudní příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu pak musí splňovat, vyjma obecných požadavků (jako je např. označení orgánu, o jehož rozhodnutí jde, den a místo rozhodnutí, a konkrétní výrok s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito, jakož i poučení o opravném prostředku) řadu zákonných náležitostí:

    * musí být vydán písemně a odůvodněn;
    * musí v něm být zřetelně uloženo provedení odposlechu a záznam příslušného druhu telekomunikačního provozu (např. TCP/IP);
    * musí v něm být specifikován druh a místo odposlechu a záznamu, majitel či uživatel telekomunikačního zařízení (a to uvedením jména a příjmení, adresy, příp. i zaměstnání a dalších potřebných identifikačních údajů), jakož i trestný čin, pro nějž se vede trestní řízení;
    * musí zde být rovněž uveden účel takového odposlechu a záznamu a doba po kterou může být takto prováděn (ta nemůže být delší než šest měsíců – lze ji však prodloužit, a to i opakovaně).

Dodržení výše uvedených náležitostí je nezbytné, v mnoha ohledech totiž podmiňuje důkazní uplatnění samotného záznamu. Pokud při odposlechu a záznamu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit (§88 odst.5 trestního řádu).

Samotný odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky (§88 odst. 2 trestního řádu), a to zejména na základě zákona o policii. Podle této úpravy jsou provozovatelé telekomunikační činnosti povinny na vlastní náklady zabezpečit v určených bodech oprávněným subjektům (tedy i mimo trestní řízení) připojení zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu (§86 odst.2 telekomunikačního zákona).

Podle §37 odst.1 zákona o polici pak nesmí tyto prostředky, které jsou výslovně zákonem označeny jako operativně-pátrací, sledovat jiný zájem než získání informací důležitých k odhalení a objasnění trestných činů. Tím jsou dány též meze využití získaných poznatků. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu a zjišťování údajů o telekomunikačním provozu jsou poté pro Policii ČR podrobněji upraveny čl. 59 Závazného pokynu.

2.4 Zásahy mimo trestní řízení (dle trestního řádu)

2.4.1 Zákon o Bezpečnostní informační službě
Zákon o Bezpečnostní informační službě uvádí odposlech a záznam telekomunikačního provozu mezi zpravodajskými prostředky. Bezpečnostní informační služba přitom získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace důležité pro ochranu ústavního zřízení, významné ekonomické zájmy, bezpečnost a obranu ČR; k tomuto účelu může zpravodajskou techniku použít pouze po předchozím písemném povolení předsedy senátu Vrchního soudu (podle sídla Bezpečnostní informační služby), a i to pouze za předpokladu, že by odhalování nebo dokumentování činností, pro něž má být použita, bylo jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné. Použití zpravodajské techniky nesmí překročit rozsah pověření soudce a nesmí zasahovat do práv a svobod občanů nad nezbytně nutnou míru.

2.4.2 Zákon o Vojenském obranném zpravodajství
Rovněž zákon o Vojenském obranném zpravodajství dovoluje použití zpravodajské techniky pouze na základě předchozího písemného povolení k použití zpravodajské techniky, vydaného vrchním soudem (vydává předseda senátu vrchního soudu), a to pouze v případech, kdy odhalování a dokumentování činností, pro něž má být použita, je jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztíženo. Použití zpravodajské techniky smí omezit nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství a tajemství dopravovaných zpráv jen v nezbytně nutné míře.

2.5 Další související otázky

Jednou z dalších, a to rozhodně nikoli nevýznamných otázek, je povinnost provozovatele telekomunikační činnosti uchovávat a případně i vydat doprovodné a související údaje o již uskutečněném telekomunikačním provozu. Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba zjistit údaje o již uskutečněném telekomunikačním provozu (např. tzv. protokolové soubory – log files - obsahující například informace jako datum, čas, IP adresu identifikující PC a URL identifikující stránku, kterou daný klient navštívil), které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení soudce, aby je právnické nebo fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnost, sdělily jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.

Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn (přiměřeně lze použít i náležitosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu – viz. výše). Výslovná (a zřejmá) povinnost archivovat tyto údaje však v našem právním řádu dosud zakotvena není, a tudíž tato snaha nemusí být vždy efektivní. Na základě §84 odst.7 telekomunikačního zákona však musí být tato doprovodná (osobní a zprostředkovací) data po uplynutí dvou měsíců od ukončení telekomunikačního spojení vymazána nebo učiněna anonymními.

Policie ČR je v tomto ohledu na základě §47a zákona o policii oprávněna žádat (a to již bez přivolení soudu) v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie od právnických a fyzických osob, které zajišťují telekomunikační činnost, předávání dat souvisejících s poskytováním telekomunikační služby způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Uvedené ustanovení se do našeho právního řádu dostalo jednou z posledních novel této zákonné úpravy, která tak výrazně usnadnila a urychlila práci Policie ČR. Osoby, které zajišťují protokolové soubory (log files) a to předem dohodnutým způsobem (email, FTP přístup apod.). Právnické a fyzické osoby, které zajišťují telekomunikační činnost, jsou tak povinny žádosti policie bez zbytečného odkladu vyhovět ve vyžádané formě a v rozsahu stanoveném TelZ.

Provozovatel telekomunikační činnosti je totiž povinen na vlastní náklady sdělit oprávněným orgánům informace o skutečnostech, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, zejména údaje o veškeré komunikaci, kteréhokoli uživatele v uplynulých nejméně dvou měsících v rozsahu volané a volající číslo, použitá služba, datum, čas, doba trvání komunikace a místo připojení.

Z trestního řádu a telekomunikačního zákona vyplývá tedy povinnost provozovatelů telekomunikačních síti vyhovět požadavku o sdělení provozních údajů. Zde je na místě poznamenat, že jednotliví provozovatelé telekomunikačních sítí, především operátoři mobilních či telefonních sítí, sice respektovali tyto zmiňované zákonné normy, avšak rozsah poskytovaných informací nebyl zdaleka jednotný.{9} Touto problematikou se na základě stížnosti zabýval i Ústavní soud. Z jeho nálezu (viz. poznámka č.1) vyplynulo, že předmětem vyžádání orgánů činných v trestním řízení, může být zejména:

    * číslo volané stanice,
    * datum a čas počátku hovoru,
    * doba jeho trvání a označení základové stanice, která zajišťovala hovor v okamžiku spojení, a označení základové stanice, která hovor zajišťovala v momentu (jako např. lokalizace komunikujících SIM karet, apod.)

Jednou z dalších souvisejících otázek je mimo jiné otázka následného použití záznamu telekomunikačního provozu jako důkazu (ať již v občanskoprávním či veřejnoprávním řízení), které je, a to zejména z efektivní kontroly nad výše uvedenými pravidly, poměrně zásadně omezeno. Dalším tématem je poté problematika veřejné kontroly nad odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu. Tato dvě, posledně jmenovaná témata, tedy dokazování a veřejná kontrola však nejsou předmětem této kauzy a budou zpracována formou samostatného článku.

3. Závěr

V České republice jsou tedy stanovena poměrně jasná pravidla pro odposlech a záznam telekomunikačního provozu ze strany státních orgánů. Tato pravidla lze, až na výše zmíněné výjimky, resp. dílčí nejasnosti, považovat za fungující a jejich kontrolu za demokratickou a efektivní. Vyjasnění některý - výše zmíněných - otázek by však bylo nesporně v zájmu samotných vyšetřovacích orgánů a odpadly by důvody pro podezřívání z resortního protekcionismu, který, ačkoliv k němu patrně nedochází, je často zmiňován a negativně tak ovlivňuje důvěru v práci státních orgánů.

V tomto ohledu lze tedy zakončit tím, že stávající koncepce, resp. česká právní úprava odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu odpovídá běžnému standartu, obvyklému v zahraničí, lze ji považovat za vyhovující a do budoucna za relativně neměnnou.

Literatura:
[1] Šámal, K., Král, V., Baxa, J., Půry, F., Trestní řád – komentář, I. Díl, C.H.Beck, 2001, s.463
[2] Souček, J., Škrabalová, A., Odposlech a záznam telekomunikačního provozu z pohledu de lege lata i de lege ferenda, Trestní právo, 4/2002, s.2

Poznámky:
1. Viz. např. nález Ústavního soudu ze dne 22. ledna 2001 sp. zn. II. ÚS 502/2000
2. Tento pojem užívá téměř 100 právních předpisů; z toho však pouhých 12 jsou zákonné normy
3. Zákon č.283/1991 Sb., o Policii České republiky, v platném znění
4. Zákon č.141/1961 Sb. o trestním soudním řízení, v platném znění (dále jen TrŘ)
5. Zákon č.154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, v platném znění
6. Zákon č.67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, v platném znění
7. Zvlášť závažnými trestnými činy jsou ve smyslu §41 odst. 2 TrZ trestné činy, jejichž pachatelé mohou být podmíněně propuštěni až po výkonu dvou třetin uloženého trestu odnětí svobody a dále ty úmyslné trestné činy, za něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let (§41 odst.2 a §62 TrZ).
8. Vzhledem k ustanovení poslední věty §88 odst.1, je třeba dodat, že provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li tedy policejní orgán, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen odposlech ihned přerušit, záznam o jeho obsahu zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.
9. Jako příklad lze uvést výpis z přístupových bodů k mobilní síti, tzv. buněk, který je nezbytný ke konfrontaci přítomnosti pachatele s místem, časem, kde byl spáchán trestný čin. Tento výpis buněk u aktivního a pasivního telefonního styku například neposkytoval ani jeden z provozovatelů těchto sítí.


O hypermarketech trochu jinak

9. 10. 2003 - PRAHA [Econnect]
Super, hyper a různé jiné markety jsou téměř symbolem moderní doby. Rozrůstají se ve všech větších i menších městech a postupně vytlačují menší obchody a obchůdky. Stávají se nejen nákupním, ale většinou i zábavním centrem. Co se však skrývá za líbivým reklamním pozlátkem?

Econnect přináší další právní kauzu, tentokrát spojenou s problematikou výstavby hypermarketů u nás. Kauza je zpracována sdružením NESEHNUTÍ, které za tuto oblast získalo v letošním roce prestižní cenu nadace Sasakawa Peace Foundation.

Obchodní řetězce přicházejí

Expanze hypermarketů do České republiky, jejíž počátek je v polovině 90. let, zastihla nepřipravenou jak českou veřejnost, tak i ekologické aktivisty. S tím, jak se rok od roku zrychlovala (první hypermarket byl postaven v Brně v roce 1996, v dubnu letošního roku jich je po celé ČR už 127 a dalších 15 přibude do konce letošního roku) a přinášela s sebou další a další kontroverzní kauzy, pomalu vzrůstal i odpor vůči ní. Důvodů pro to můžeme nalézt celou řadu.

Zatímco v první polovině 90. let bylo trendem přicházejících obchodních řetězců spíše rekonstruovat stávající prodejny, později se začalo s výstavbou obřích nákupních center, jejichž plocha dosahuje někdy až 50 000 m2 a v drtivé většině případů vznikají na „zelené louce“. Stavby obchodů takovýchto rozměrů pak sebou často přinášely a přinášejí nejen neúměrnou zátěž pro své okolí (zvýšení individuální dopravy, nárůst exhalací, hluk), likvidaci místní zeleně (případů, kdy došlo kvůli jejich stavbám ke kácení stromů – často i nelegálnímu – je celá řada), ale mají také zásadní dopad na fungování celého města.

I v České republice se nakonec v plné míře projevilo to, před čím už dávno varovali architekti a urbanisté. Kromě obrovského nárůstu automobilové dopravy (z časového hlediska se v obchodech tohoto typu vyplatí větší – např. týdenní – nákupy, které tramvají či autobusem pravděpodobně neodvezete) s sebou fungování hypermarketů přináší také vylidňování (někdy se používá i termín odumírání) městských center. To je přímým důsledkem krachu nejen malých prodejců, ale např. i klasických kin, neschopných obřím předměstským komplexům hypermarketů a zábavních center konkurovat.

O metodách, které velké řetězce používají k likvidaci své konkurence, by se dalo psát dlouho. Protože se ve všech případech jedná o velké nadnárodní společnosti, není pro ně problém uplatňovat u vybraného druhu zboží (jedná se většinou o zboží denní potřeby, u kterého si zákazník snadno zapamatuje jeho cenu a může porovnávat) – metodu tzv. cenových bomb – ceny jsou na úrovni výrobních nákladů či dokonce pod ní. S touto strategií maloprodejce nemůže udržet krok. Ze zahraničí jsou známy příklady, kdy antimonopolní úřady přikázaly sítím hypermarketů ceny vybraného zboží, jež někdy bývají označované příhodným slovem „loupeživé“, zvednout.

V současnosti lze už delší dobu pozorovat nový trend – na okrajích měst se budují celá obrovská obchodně-zábavní centra, jejichž cílem je zdržet zákazníka na místě co nejdéle. Do tvrdého konkurenčního střetu se dostávají hypermarkety (prodejní plocha nad 2 500 m2) se svými menšími bratry supermarkety (prodejní plocha do 2 500 m2), které tak potkává podobný osud jako dnes tisíce zaniklých klasických samoobsluh a maloprodejen – nejsou schopny konkurovat šíří nabídky ani cenou.

Graf plánování nákupů

Z parku parkoviště

Připomeňme si ve stručnosti několik nejproblematičtějších případů z počátků budování hyper a super marketů u nás:

Rok 1995, Rudná u Prahy – společnost Delvita je nepříjemně zaskočena nálezem na staveništi budovaného velkoskladu. Leží zde neocenitelná, jedinečná památka: tři tisíce let staré sídliště z pozdní doby bronzové. Archeologové a památkáři žádají koncern, aby jim umožnil unikát prozkoumat. Společnost místo toho zplanýruje celé staveniště buldozerem – odhadnutá škoda 40 milionů (z památkářského hlediska je ale skutečná hodnota zničené památky nevyčíslitelná). Navíc se zjistilo, že Delvita neměla na plánovanou výstavbu velkoskladu stavební povolení. Trestní stíhání osoby, která byla za stavbu zodpovědná, bylo v roce 2000 definitivně zastaveno.

Rok 1995, Kladno – Kročehlavy – přímo doprostřed obytných bloků umísťuje svůj supermarket společnost Kaufland. Obyvatele čtvrti Kročehlavy dodnes obtěžuje nadměrný hluk, soustavně jsou překračovány hygienické normy, prach a přebujelá automobilová doprava a ti méně šťastní mají dnes ze svých oken pěkný výhled přímo na betonové monstrum v těsné blízkosti svých bytů.

Rok 1996, Litvínov – německý koncern Rewe se rozhodl postavit svůj supermarket Billa na místě oblíbeného městského parku. Radnice tento záměr schválila. Když o tři roky později začaly bagry měnit park ve staveniště (padlo zde několik desítek vzrostlých stromů), výstavbě supermarketu nezábranila ani petice (s 2 000 podpisy) protestní blokády a demonstrace, které podpořila velká část občanů města. V prosinci 1999 byl supermarket slavnostně otevřen – z parku “zBilly” jen dva stromy.

Rok 1999, Tvarožná u Brna - nejprve se místní zastupitelstvo nechce smířit s tím, že by měl být hypermarket postaven přímo na úpatí vrchu Santon, ze kterého velel Napoleon v památné bitvě tří císařů u Slavkova. Stačilo postavit nové veřejné osvětlení a slíbit bezplatnou kyvadlovou dopravu, která by obec spojila s Brnem, a zastupitelstvo svůj postoj měnilo. Investor se pustil do přípravných prací, nakonec však ztratil zájem a upravená parcela zde dodnes leží ladem.

Takto bychom mohli pokračovat až do žhavé současnosti – stavba hypermarketu Carrefour v Karlových Varech v záplavovém území, nedávná mohutná invaze německého řetězce Lídl, kvůli jehož prodejnám padaly nelegálně stromy ve Vyškově, v Rokycanech či v Písku anebo obchodní centrum Eden v Praze budované i přes silné protesty občanů Vršovic paradoxně přímo naproti budově Ministerstva životního prostředí (opět spojené s nelegálním kácením dřevin).

NESEHNUTÍ zaostřuje na hypermarkety

Hypermarket GlobusVzrůstající počet problematických kauz spojených s budováním nových nákupních center přiměl na podzim roku 2000 brněnské občanské sdružení NESEHNUTÍ (Nezávislé sociálně ekologické hnutí) k zahájení nové kampaně nazvané „Zaostřeno na hypermarkety“. Kampaň se skládá ze dvou částí - první jsou obecné informační aktivity, kdy NESEHNUTÍ shromažďuje, zpracovává a šíří informace o negativních dopadech fungování hyper a super marketů. Přednáší na školách, organizuje odborné semináře, vydává letáky, publikuje sborníky, provozuje internetové stránky, zajišťuje putování výstavy či pořádá veřejné akce.

Druhou část tvoří právní, informační, mediální pomoc v konkrétních případech, kdy v nějaké lokalitě stavba takového obchodu hrozí a občané s ní nesouhlasí. Podpora zahrnuje širokou škálu činností od účasti ve správních řízeních (uzemní, stavební), přes jednání s místní politickou reprezentací a s investory až po komunikaci s občany v postižené oblasti (petiční akce, přednášky atd.).

Od roku 2001 až do současnosti se protihypermarketové aktivity NESEHNUTÍ setkaly s významnou podporou jak řady nadací (Partnerství, Via, NROS, OSF), tak i Ministerstva životního prostředí. Významné ocenění získal projekt „O hypermarketech veřejně“ letos v září, kdy se umístil na prvním místě v soutěži vyhlašované japonskou nadací Sasakawa Peace Foundation.

NESEHNUTÍ se rozhodlo zaměřit se na negativní dopady fungování obřích nákupních řetězců, nebo o pozitivních dopadech se může každý lehce dozvědět sám – reklamní kampaně těchto prodejen patří k těm nejagresivnějším a jsou v podstatě nepřehlédnutelné. Ostatně většinou si najdou cestu až do vaší poštovní schránky. Tento, pro někoho možná „jednostranný“, přístup NESEHNUTÍ nikterak neskrývá a deklaruje jej od počátku kampaně. Hypermarkety (v obecnější rovině pak vliv nadnárodních společností vůbec) jsou podle našeho hnutí fenoménem, o němž je zapotřebí diskutovat a v těch nejkontroverznějších případech jejich expanze jim právními a politickými nástroji bránit.

Druhou důležitou věcí, kterou je třeba zmínit, je to, že NESEHNUTÍ není invazní protihypermarketovou jednotkou, která by neúnavně křižovala republikou a na každém kroku zastavovala stavby nových hypermarketů. Pakliže se pouští do nějaké nové kauzy mimo Brno, je to vždy na žádost občanů v dotčené lokalitě a ve spolupráci s nimi. Odpadá tak argument, že do kauzy stavby nového super či hyper marketu (který si přece všichni občané obce přejí – jak to často radnice s oblibou tvrdí, aniž by pro to měla jakékoliv hodnověrné důkazy) zasahuje ekologické organizace, která místním poměrům nerozumí a zbytečně vyvolává problémy.

A konečně, byť s celkovou filosofií fungování obřích nákupních řetězců z mnoha důvodů aktivisté NESEHNUTÍ nesouhlasí, metodou není v konkrétních případech „všechno nebo nic“. Zmenšení počtu parkovacích míst nebo záchrana aleje stromů před vykácením patří do kategorie malých, ale stále cenných vítězství.

Supermarket jako předvolební hit

Vážený pane řediteli,
obracíme se na Vás jako na představitele společnosti, jež hodlá v brněnské městské části Nový Lískovec postavit nové nákupní centrum. Jde totiž o stavbu velice kontroverzní, a to hned z několika důvodů:

   1. Stavba nové provozovny Vaší firmy zabere poslední volné místo v sídlišti ještě dříve, než vůbec mohla proběhnout otevřená diskuse s občany o tom, co jim v sídlišti skutečně chybí a co by oni rádi na této ploše jádrového charakteru viděli.
   2. Stavbou nové provozovny Vaší firmy se otevírá otázka, co s budovou, kterou Vaše firma využívá nyní pro provoz prodejny potravin (nachází se přímo přes ulici od místa zamýšlené novostavby). Neradi bychom totiž, stejně tak jako řada dalších občanů Nového Lískovce, žili v prostředí, jemuž přímo v centru městské části vévodí opuštěná chátrající nevyužitá budova. Nedá se totiž předpokládat, že místní samospráva sežene dostatek financí na opravu budovy, ani to, že se budovy ujme nový provozovatel. Zástupce Vaší firmy se totiž nechal slyšet, že budovu, která je nyní ve Vašem vlastnictví, rozhodně neprodáte nikomu, kdo by zde chtěl provozovat např. prodejnu potravin.
   3. Obáváme se též společně s vlastníky bytů v domě Oblá 18, že provoz vašeho nákupního centra zhorší jejich kvalitu bydlení. Ať už v důsledku zvýšeného provozu návštěvníků centra, či zásobovacích vozidel.

Vzhledem k tomu, že v městské části Nový Lískovec zatím stále neproběhla otevřená diskuse s občany o tom, co by na volné ploše v tzv. centru A rádi viděli. A navíc svůj nesouhlas se současnou výstavbou supermarketu vyjádřilo v petici více než 700 obyvatel, žádáme Vás, abyste ještě jednou zvážil, zda Vaše společnost opravdu chce za každou cenu pokračovat v přípravách na výstavbu nové provozovny. Domníváme se, že potenciální veřejný konflikt s nesouhlasícími občany by nebyl v zájmu dobré pověsti Vaší obchodní společnosti.

Věříme, že naši žádost zvážíte.

S pozdravem občanské sdružení NESEHNUTÍ Brno

Protest proti hypermarketu Albert v Novém LískovciS tímto dopisem, stručně nastiňujícím problematické body budování supermarketu Albert se NESEHNUTÍ v únoru 2002 obrátilo na Petra A. Ruzicku, generálního ředitele a předsedu představenstva AHOLD Czech Republic. Odpovědi se, jak už to v těchto případech často bývá, nedočkali. Nejen z této zkušenosti vyplývá, že do kontroverzních sporů o výstavbu nových nákupních center se jejich provozovatelé zásadně nepouštějí a nechávají místo sebe bojovat ty zástupce samosprávy, kteří nový supermarket prosazují. V brněnské čtvrti Nový Lískovec tomu nebylo jinak.

Když v roce 2000 požádal AHOLD o odprodej pozemků, na kterých by vybudoval větší prodejnu než tu stávající (provozovanou v bývalé samoobsluze z dob socialistické výstavby), vyvolalo to ve čtvrti vlnu diskusí nad využitím daného místa – posledního volného pozemku v jádrové zóně sídliště. V čele největších propagátorů stavby byl starosta Nového Lískovce Ing. Střechovský (ODS), který počítal s otevřením supermarketu ještě před termínem komunálních voleb na podzim 2002 jako s jedním ze svých hlavních předvolebních trumfů. Několik desítek nespokojených občanů sice donutilo radnici uspořádat veřejné projednání tohoto záměru (podzim 2000) a snažilo se spolu s několika opozičními zastupiteli o vyvolání referenda, zastupitelstvo však požadavek na vypsání místního referenda odmítlo a místo něj se rozhodlo názor občanů zjistit průzkumem veřejného mínění.

V něm se ovšem radnice neptala, zda si občané na dotčeném místě přejí supermarket anebo ne, nýbrž položila sugestivní otázku „Myslíte si, že výstavba nového supermarketu zatraktivní nakupování v Novém Lískovci?“ Na takový dotaz může odpovědět „ano“ i zarytý odpůrce výstavby supermarketu a podle toho také průzkum dopadl. NESEHNUTÍ nechalo vypracovat dva kritické oponentní posudky zpochybňující metody použité při průzkumu, k přesvědčení většiny zastupitelů to však nestačilo. Těsnou většinou nakonec souhlas s uzavřením příslušných smluv s AHOLDem v zastupitelstvu prošel.

Schválením stavby ze strany radnice se NESEHNUTÍ omezil manévrovací prostor – zbyla, nepočítáme-li nezdařené pokusy přesvědčit přímo firmu Ahold, aby od záměru ustoupila – zejména možnost aktivní účasti v územním a správním řízení. Díky řadě pochybení stavebního úřadu Nového Lískovce (chybné vymezení okruhu účastníků, nedodržování lhůt, nevypořádání se s našimi námitkami) bylo jeho kladné rozhodnutí o umístění stavby z července 2001 o půl roku později jeho nadřízeným orgánem (Odbor územního a stavebního řízení Magistrátu města Brna) zrušeno.

„Během průběhu celého případu se ukázalo, jak důležité je trvat na standardním, zákonném průběhu řízení. Již od chvíle, kdy jsme poprvé oznámili, že se zamýšlíme nad podáním odvolání, stalo se naše sdružení terčem soustředěné snahy investora přesvědčit nás o tom, že vše, co si budeme přát, bude uspokojivě vyřešeno v rámci následných správních řízení, a tudíž bychom své odvolání měli vzít zpět. I přesto jsme trvali na jeho řádném projednání, které nakonec potvrdilo naše pochyby.“, vzpomíná tehdejší koordinátor hypermarketové kampaně NESEHNUTÍ Martin Ander.

Zároveň NESEHNUTÍ navázalo úzkou spolupráci jak se sdružením nájemníků, jejichž byty byly v těsné blízkosti plánovaného supermarketu, tak i s petičním výborem proti stavbě. V Lískovci uspořádalo několik veřejných akcí, z nichž největší ohlas mělo vyvěšení protestního transparentu na střeše staré provozovny supermarketu Albert spojené se sběrem dalších podpisů pod nesouhlasnou petici.

Po personálních změnách na stavebním úřadu Nového Lískovce pak bylo v rekordním čase vydáno územní rozhodnutí nové a za ním následovalo v těsném sledu i rozhodnutí stavební, ve kterém se už investor vyrovnal s některými úpravami projektu, navrženými NESEHNUTÍM (výstavba druhého patra objektu s drobnými provozovnami služeb, úprava veřejného prostoru před nákupním centrem, umístění kontejnerů pro tříděný odpad, zachování přechodu pro chodce). V dubnu 2002 začala firma stavět a slavnostní otevření supermarketu tak nakonec ještě před podzimními komunálními volbami proběhlo. Starostovi Střechovskému však příliš nepomohlo – po dlouhých letech vlády na místní radnici se odporoučel i s celou ODS do opozice.

Kauza Ahold tím ovšem nekončí – jedním z důležitých argumentů, kterým stará radnice přesvědčovala občany Lískovce o výhodnosti stavby, byla možnost bezplatného non-stop parkování pro obyvatele okolních domů v podzemí supermarketu. Nyní však supermarket požaduje, aby se radnice na údržbě a provozování parkoviště finančně podílela, přestože provozování bezplatného parkoviště bylo jedou z podmínek levného prodeje pozemků. Stará budova supermarketu Albert dnes chátrá a vzhledem k podmínce, že v ní nesmí být vybudována konkurenční prodejna potravin, bude zřejmě chátrat dál.

Obchodně-zábavní centrum v nedohlednu

Informační stan o hypermarketechV tu samou dobu, kdy se NESEHNUTÍ zabývalo kauzou „Nový Lískovec“, přišla izraelská nadnárodní firma Plaza Centers s plánem výstavby obřího obchodně-zábavního centra v každém městě ČR nad 100 000 obyvatel. V Brně mělo jít o komplex velikosti 60 000 m2 s parkovací plochou pro 1 000 automobilů, návštěvností až 15 000 osob denně, s hypermarketem potravin a s obřím multikinem s osmi promítacími sály. Zprovoznění centra by mj. znamenalo silný nárůst dopravy, a to v místech, kde již teď jezdí okolo 58 000 aut denně (jedná se o významný úsek velkého městského okruhu – příjezdovou komunikaci z dálnice D1) a pravidelně jsou zde překračovány povolené hlukové i imisní limity. Výstavbě měla původně padnout za oběť i alej vzrostlých topolů v biokoridoru řeky Svratky.

NESEHNUTÍ se do celé kauzy vložilo hned na počátku a společně s brněnskou organizací ČSOP investora přesvědčilo, aby od plánu na vykácení topolů ustoupil. Zároveň se podařilo vyvolat živou diskusi na téma, zda-li Brno skutečně potřebuje další obchodní centrum, navíc v území ochranného pásma městské památkové rezervace. Do diskuse se zapojilo několik deníků a Český rozhlas, které o celém případu podrobně informovaly. V diskusi padaly různé návrhy od výstavby bazénu či sportovního areálu (kterých je v Brně vzhledem k počtu obyvatel značný nedostatek) až po zklidnění celého prostoru výsadbou stromů a rozšířením ploch městské zeleně.

„Výstavba tohoto centra by způsobila v již „přehypermarketovaném“ Brně nejen zánik menších a snadno dostupných obchodů, provozoven a kin v blízkosti středu města, ale znamenala by i značný nárůst dopravy.“, uvedl koordinátor kampaně proti stavbě Centra Plaza Milan Štefanec z NESEHNUTÍ Brno.

Koncem roku 2000 se NESEHNUTÍ přihlásilo do územního řízení, ve kterém v zákonem daných lhůtách uplatnilo své připomínky k projektu. Navrhovalo především vypracování dopravní studie a studie o průzkumu trhu. Dále upozornilo na nevyjasněné majetkové vztahy u některých pozemků, na kterých mělo centrum Plaza stát.

Stavební úřad během územního řízení závažně pochybil. I přesto, že byla na centrum PLAZA vypracována (dle zák. 244/1992 Sb.) studie vlivu na životní prostředí, nebyla tato studie po celou dobu územního řízení občanským sdružením k dispozici. Seznámit se s ní bylo možno až při ústním jednání (tedy v poslední den pro podávání připomínek), což je vzhledem k rozsahu materiálu (několik set stránek) nejen technicky nemožné, ale především protizákonné (§ 33 zák. č. 71/1967 Sb.).

V lednu 2001 vydal stavební úřad kladné územní rozhodnutí, ve kterém odmítl vypracování obou požadovaných studií. NESEHNUTÍ Brno se ke značné nelibosti developerské firmy proti tomuto rozhodnutí o měsíc později odvolalo, čímž se celé řízení protáhlo. Magistrát však odvolání zamítl, aniž se dostatečně vypořádal s jeho důvody. Proti tomuto postupu podalo NESEHNUTÍ 28. května 2001 správní žalobu.

„Je povinností správních orgánů nejen mít pro rozhodnutí všechny relevantní podklady, ale tyto podklady dát k dispozici všem účastníkům řízení, k nimž patří i občanská sdružení. Pokud v tomto případě aktivisté NESEHNUTÍ nedostali k dispozici materiály k hodnocení vlivu stavby na životní prostředí, je to nezákonné omezení jejich práv.“ uvedl Mgr. Pavel Černý z Ekologického právního servisu.

Protože správní žaloba nemá odkladný účinek, rozeběhlo se stavební řízení, ve kterém NESEHNUTÍ opět aktivně uplatňovalo své připomínky. Stavební řízení však bylo přerušeno pro nedostatky v dokumentaci, které se investorovi nedařilo odstranit (jednalo se zejména o nedořešené majetkové vztahy na pozemky). V říjnu 2002 rozhodoval po roce a půl o žalobě Krajský soud v Brně. Po necelé hodině bylo jednání zakončeno bezprecedentním rozsudkem. Soud (kromě toho, že vůbec nezkoumal, zda-li byla studie EIA skutečně k dispozici ve spisu) žalobu zamítl s tím, že NESEHNUTÍ „…se nepřísluší vyjadřovat k jiným záležitostem, než které se ochrany přírody týkají.“ Účast NESEHNUTÍ v řízení totiž vyplývá ze zákona o ochraně přírody a krajiny a dle soudu tak ekologická organizace nemůže upozorňovat např. na sociální a urbanistické dopady obchodního centra.

Tím však soudci dle názoru NESEHNUTÍ porušil zákonem stanovenou rovnost účastníků řízení, která se v praxi projevuje mj. tím, že všichni účastníci mají stejné právo se vyjadřovat ke všem podkladům územního řízení. Krajský soud tedy zcela opomenul základní (ústavně zakotvenou) zásadu správního procesu – zásadu rovnosti účastníků správního řízení v procesních právech a povinnostech. Tato zásada je v ústavní rovině zakotvena v ust. čl. 37 odst. 3 Listiny, podle nějž “všichni účastníci jsou si v řízení rovni”. Citované ustanovení Listiny je pak pro oblast správního řízení konkretizováno v ust. § 4 odst. 2 správního řádu, podle nějž “všichni účastníci mají v řízení rovná procesní práva a povinnosti”. Z toho důvodu NESEHNUTÍ v lednu 2003 ve spolupráci s Ekologickým právním servisem podalo stížnost k Ústavnímu soudu ČR. Ten zatím nerozhodl.

Přestože u krajského soudu NESEHNUTÍ se svou žalobou prohrálo a spor o Centrum Plaza vypadal jako prohraný, stavět se nezačalo. Investorovi se dodnes nepodařilo doplnit dokumentaci do přerušeného stavebního řízení a navíc vydané územní rozhodnutí obsahuje podmínku dokončení stavby do roku 2002. Zdá se, že vítězství si v tomto sporu nakonec přeci jenom může připsat na své konto NESEHNUTÍ.

Další kauzy

Uvedené případy však nejsou jedinými, které NESEHNUTÍ řešilo. Od počátku roku 2003 se snaží zapojit do správního řízení na připravovanou stavbu hypermarketu Carrefour v Brně – Králově Poli. Zde má na místě bývalé cihelny vyrůst hypermarket na ploše 35 000 m2 s parkovištěm pro 1 300 aut. Místní stavební úřad NESEHNUTÍ i přes podanou generální žádost neinformoval o zahájení územního řízení. Poté, co se NESEHNUTÍ proti takovému postupu odvolalo, zamítl Magistrát toto odvolání s tím, že „…dospěl k závěru, že zájmy ochrany přírody a krajiny nebudou umístěním stavby nijak dotčeny…“ a navíc místo, kde má hypermarket vyrůst „…bude teprve novou výstavbou zkulturněno.“ V těsné blízkosti se přitom nachází mokřad, který je útočištěm celé řady živočichů, z nichž někteří patří mezi silně ohrožené. Proti územnímu rozhodnutí byla podána správní žaloba.

S tím, jak se informace o kampani NESEHNUTÍ šíří dál, obracejí se na brněnské ekology s žádostmi o pomoc občané doslova ze všech koutů republiky. Od poloviny roku 2001 tak NESEHNUTÍ řešilo kauzu připravované stavby Penny Marketu v Chrudimi, který měl být umístěn přímo v centru města, což by znamenalo značné dopravní zatížení prostoru a zvýšení hladiny hluku pro obyvatele přilehlých bytů. Investor zde také plánoval pokácení třinácti vzrostlých stromů. NESEHNUTÍ zde nakonec iniciovalo vznik své místní skupiny, která se pak účastnila územního řízení a připravila petici proti stavbě, kterou nakonec podepsalo přes 350 občanů města.

Stavební přípravy – kácení stromů v noci

V lednu 2002 se na NESEHNUTÍ obrátili představitelé občanské sdružení Zač Market z Rokycan, které se měly stát dalším z mnoha měst, do kterých v té době expandoval německý obchodní řetězec Lidl. Radnice měla nejdříve rozhodovat o změně územního plánu (na místě zamýšleného supermarketu o rozloze 1200 m2 se původně počítalo s bytovou výstavbou). Lokalita sama o sobě vzbuzovala od počátku pochybnosti o tom, zda-li je vhodná pro stavbu tohoto typu – v těsné blízkosti se nachází frekventovaná křižovatka, kde se měl stavět kruhový objezd. Navíc na části pozemků, kde se mělo stavět, patřící soukromé majitelce, se nacházely dva výjimečné stromy. Duby pyramidální neboli sloupovité o obvodu 3 m a staré přes 70 let navíc na Rokycansku patřící mezi několik posledních svého druhu. Už o rok dříve zahájil referát životního prostředí okresního úřadu řízení za jejich vyhlášení skupinou památných stromů. Majitelka pozemku si byla dobře vědoma toho, že stromy by stály výstavbě supermarketu v cestě a ona by tak mohla přijít o výhodný obchod. Záhy poté, co se počátkem ledna 2002 na úřední desce rokycanské radnice objevilo oznámení o chystané změně územního plánu, neznámí pachatelé oba vzácné stromy spolu se dvěma dalšími pokáceli.

V Rokycanech to vyvolalo bouři nevole. Místní občané zorganizovali několik diskusních večerů a sérii přednášek, na které pozvali z Brna aktivisty NESEHNUTÍ a z Plzně aktivisty Dětí Země. Společnými silami dali dohromady strategii, která byla nakonec úspěšná – do svého dalšího zasedání 22. února obdrželi rokycanští zastupitelé petici proti chystané stavbě s více než 1 600 podpisů a 5 odborně zpracovaných připomínek. Poměrem 13:2 byla v hlasování změna územního plánu odmítnuta. Lidl (který těsně předtím utržil podobnou porážku v Berouně, kde chystal podobnou stavbu na významné ploše městské zeleně na Velkém sídlišti) se od té doby několikrát pokusil přesvědčit radnici, aby svůj postoj změnila, ale vždy marně. Uspěl až poté, co byl pozemek pro stavbu supermarketu změněn tak, aby se svou plochou vyhnul pozemku soukromé majitelky, kde došlo k pokácení stromů. Pachatele se bohužel dodnes najít nepodařilo.

Aktivně při ochraně životního prostředí

Ze zkušeností NESEHNUTÍ se stavbami prodejen obřích nákupních řetězců vyplývá několik poznatků, které se dají zobecnit. Především je nutno zdůraznit, že k úspěšnému cíli vede většinou kombinace více postupů. Aktivní účast ve správních řízeních (územním a stavebním), do kterých se může občanské sdružení vzniklé za účelem ochrany přírody a krajiny na základě zákona 114/92 Sb. zapojit, je ve všech případech základem. V tomto směru lze doporučit publikace NESEHNUTÍ „O hypermarketech veřejně“ (Brno 2002, ISBN 80-238-6832-2) a knihu Ekologického právního servisu „Jak chránit životní prostředí při územním plánování a povolování staveb“ (Brno 1999, ISBN 80-902570-3-8).

Neméně důležitá je však aktivita na úrovni lokální politiky – od přesvědčování nerozhodnutých občanů, přes podpisové akce až po jednání s jednotlivými zastupiteli. Obzvlášť důležitý je tento postup v případě, že se plán na stavbu nového super a hyper marketu podaří zachytit hned v zárodku – tedy ještě v době, kdy se uvažuje o odprodeji nebo pronájmu městských pozemků (v drtivé většině případů je vlastníkem půdy, na které mají nové velkoprodejny vznikat, obec) anebo o změně územního plánu.

Od poloviny 90. let, kdy u nás začaly vznikat první hypermarkety, se pomalu začíná měnit i vztah řady občanů k nim. Na jednu stranu jsou obří nákupní centra považována za běžnou součást našeho každodenního života a jsou častým cílem nákupů, na stranu druhou si však řada lidí uvědomuje, že jejich provoz s sebou přináší řadu negativních dopadů, které zásadním způsobem zanechávají stopy na tváři našich měst. Roste nejen počet případů, kdy se občané po celé České republice aktivně zapojují do řízení o jejich výstavbě, ale i případů, kdy se jim povedlo zabránit úplně, odsunout je do jiné části obce a tím minimalizovat jejich dopad anebo případů, kdy se povedlo prosadit takové stavební úpravy, které jsou oproti původním plánům k požadavkům ochrany přírody či slušného architektonického vzhledu alespoň o něco vstřícnější. Je to málo?

Zničený park v Edenu - jeden z mnoha

27. 1. 2004 - PRAHA [Econnect/SOS Praha]
Jen víc, jen houšť

U stanice metra Skalka je supermarket Albert a několik menších obchůdků. Tři zastávky autobusem směrem do Hostivaře stojí megamarket Interspar, kousek vedle Julius Meinl, tři zastávky na Malešice stojí Delvita. Sousední stanice metra Strašnická nabízí další supermarket, tentokrát Billu. Přesto se na Skalce brzy začne stavět hypermarket Tesco. Tři zastávky tramvají ze Strašnické je park, kterému vévodí známá a chátrající budova Edenu. Přes polovinu tohoto parku má zabrat obchodní centrum s hypermarketem Carrefour. Nedaleký Bohdalec navíc nabízí nemalý Kaufland, o velkém množství malých obchodů nemluvě.

Přejí si obyvatelé nové obchodní domy? Ptá se jich někdo? Nezatíží nové stavby příliš jejich životní prostředí? Na čem závisí rozhodnutí úředníků? Dá se ovlivnit? Nebo obejít?

Jako houby po dešti rostou po celé republice velká nákupní centra. Praha jakoby byla tím bájným paloučkem každého houbaře, páté Tesco, třetí Carrefour, Kaufland, desátý Albert. Stává se nepsaným pravidlem, že novým obchodním centrům padne za oběť poslední ostrůvek zeleně v okolí. Ostatně není divu - stavět na zelené louce je levnější a jednodušší.

Občany a ekology nebereme vážně

Stejnou strategii zvolila také firma Carrefour se svým novým obchodně-kulturním centrem (OKC) Eden v Praze Vršovicích (mapka). Jeden z mála parků přímo před známým kulturním domem Eden musí ustoupit supermarketu, administrativní budově a kulturnímu centru.

Zelenou dala záměru investora radnice Prahy 10, čímž "vyřešila" hned několik svých problémů najednou. Zbavila se zanedbané zeleně - starost o ní by přece znamenala výdaje, výhodně pronajala své pozemky a odsunula řešení vleklého sporu s nájemcem kulturního domu.

Pro naši dobu je charakteristické, že hlasité protesty místních obyvatel, ekologických sdružení a dokonce přes ulici sídlícího ministra životního prostředí nevzal investor ani zodpovědní úředníci vážně.

Stavba začala přesto, že projekt nebyl správně posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí, stavební úřad postupoval podle neplatného územního plánu a územní rozhodnutí vydala podjatá úřednice, jejíž bratr sháněl pro investorskou firmu některá dílčí povolení. Nepomohlo ani zrušení územního rozhodnutí, které z důvodu několikanásobného překročení zákona zrušil nejprve Vrchní soud (viz zde) a později znovu ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (viz zde).

Osoby a obsazení

Případ Eden se stal jednou z prioritních kauz koalice pražských občanských sdružení SOS Praha. Místní sdružení občanů Zdravý život protestovalo proti plánované výstavbě od počátku projednávání projektu OKC Eden. Své námitky se členové sdružení snažili uplatňovat ve správním řízení a plně využili právních a mediálních služeb, které nabízí koalice SOS Praha.

Ve správních řízeních zastupuje místní občany právník Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí a medializaci této kauzy zajišťuje občanské sdružení Oživení. Do projednávání projektu se okrajově zapojili i další občanská sdružení: např. Zelený Kruh, Děti Země, ČSOP.

S plánem Obchodního, kulturního a administrativního centra v Edenu přišla společnost Carrefour. Jako investor stavby v projektu figuruje společnost Eden Development a.s. jejíž jediným akcionářem je společnost Carrefour ČR. Projektantem stavby je jedna z největších projektantských firem v ČR, společnost Loxia.

Krok za krokem

Připadalo nám to absurdní

S nápadem proměnit park v Edenu na nákupní centrum přišel Carrefour v roce 1997, kdy se jím poprvé zabýval úřad městské části Praha 10. O rok později se o projektu dozvěděli obyvatelé okolo stojících domů a jak potvrzuje Jiří Janda ze sdružení Zdravý život, nechtěli tomu v první chvíli vůbec věřit. „Připadalo nám absurdní, že by měla zaniknout jediná zelená plocha v okolí,“ vzpomíná Janda.

S několika sousedy založil pan Janda občanské sdružení Zdravý život, především proto aby se mohli účastnit správních řízení a pokusit se plánované výstavbě zabránit. Petici odmítající projekt OKC Eden, kterou připravili členové sdružení, podepsalo během několika měsíců na tisíc občanů. Hlavním argumentem proti stavbě bylo očekávané zhoršení životního prostředí, které na tom není nejlépe již dnes, především kvůli nadměrné automobilové dopravě a nedostatku zeleně v této lokalitě.

Příroda politickému tlaku neodolá

Dalším výrazným vystoupením proti tomuto záměru bylo veřejné projednávání vlivů stavby na životní prostředí, kde vznesli kritické připomínky nejen občané ale i zástupci Odboru životního prostředí (OŽP) Prahy 10 a Ministerstva životního prostředí (MŽP). MŽP proto vydalo k hodnocení vlivů projektu na životní prostředí negativní stanovisko - to ale podle zákona není pro územní řízení však závazné. Závazný však byl souhlas OŽP Praha 10, který nebyl stavbě dán. Úředníci mimo jiné požadovali snížení parametrů projektu a upuštění od výstavby skoro 40 metrů vysoké administrativní budovy, která má z větší části stát právě na místě parku.

Ten samý odbor o necelý měsíc později však souhlas vydal, přestože administrativní budova v plánech zůstala. Až pátrání pana Jandy celou záležitost vysvětlilo. Podle jednoho z pracovníka OŽP došlo k podpisu kladného vyjádření pod nátlakem vedení radnice a za nepřítomnosti vedoucího odboru. „Tyto informace v nás jen podporovali podezření, že tu hrají soukromé zájmy vedoucích radnice hlavní roli,“ vzpomíná na události z podzimu 1999 pan Janda ze sdružení Zdravý život.

Není divu, že si volení představitelé radnice vzaly projekt za svůj, Carrefour se o ně totiž pečlivě staral. Příkladem může být třídenní služební cesta starosty Jiřího Veselého a dalších zástupců městské části do Paříže, hrazená plně právě firmou Carrefour.

Zákon nechte stranou

Ale zpět k územnímu řízení pro stavbu OKC Eden. Územní rozhodnutí, jeden z nejzásadnějších verdiktů úřadů, bez něhož nelze vůbec cokoliv začít dělat, totiž přineslo ještě řadu překvapení. Jedním z nich je fakt, že nikdy neproběhlo nové posouzení vlivů stavby na životní prostředí, jak požadovalo podle zákona MŽP poté, co investor provedl výrazné změny v projektu.

Stejně neuvěřitelný je fakt, že byl záměr posuzován podle starého územního plánu, zatímco měl být projednáván podle nového plánu, který před kulturním domem Eden uváděl park.

Korunu celému územnímu řízení však nasadilo šokující zjištění členů sdružení Zdravý život o podjatosti vedoucí územního odboru Jany Kejvalové, která územní rozhodnutí nakonec vydala. Ukázalo se totiž, že její bratr, Jiří Filípek, pro investorskou firmu zajišťuje potřebná dílčí povolení v rámci územního řízení. „Jde o klasický případ střetu zájmů a v důsledku i o porušení zákona, protože takovou věc musí ze zákona úřednice nahlásit svému nadřízenému, což neudělala,“ říká Petr Štěpánek ze sdružení Oživení, které zajišťovalo medializaci tématu.

Odvolávám, co jsem odvolal, ale nic neslibuji

Na začátku roku 2000 bylo územní rozhodnutí na světě a investor mohl být spokojený. Občanská sdružení se však nemínila vzdát a na nezákonnosti spojené s územním rozhodnutím upozornila v odvolání na Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Po zamítavém stanovisku ministrestva občanům nezbývalo než se obrátit na Vrchní soud. Žaloba však neměla odkladný účinek, takže investor mohl v poklidu pokračovat v realizaci projektu sháněním příslušných stavebních povolení.

Když Vrchní soud v létě 2002 potvrdil námitky občanských sdružení a zrušil odvolací rozhodnutí MMR - územní rozhodnutí pro OKC Eden se tak stalo nepravomocné (rozsudek) mělo sdružení Zdravý život pocit, že se vše obrací k dobrému. Byla to však mylná úvaha. Investor mezi tím získal stavební povolení a začal s terénními úpravami. Po několika dnech práce na přeložkách inženýrských sítí musela Česká inspekce životního prostředí udělit pokutu 50 000 Kč za nepovolené kácení stromů.

Jako v Kocourkově si místní občané připadali, když Vrchním soudem požadované nové rozhodnutí vydala na MMR stejná úřednice, Václava Koukalová, a to ve stejném znění! Rozhodnutí soudu pro ni nic neznamenalo. Po příchodu nového ministra, Pavla Němce, se zástupcům občanských sdružení podařilo iniciovat vedlejší přezkumné řízení v kompetenci ministra. Ten nakonec v plné šíři dal zapravdu sdružením a rozhodnutí znovu zrušil (rozhodnutí ministra). Což přispělo k tomu, že si úřednice Koukalová hledá nové zaměstnání.

Paradoxem však je, že prakticky ve stejný den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí ministra Němce, se v parku v Edenu rozezvučely pily. Dnes už je na místě jen obrovská jáma a stavební práce probíhají v plném proudu.

Stát zklamal

V současné době tedy probíhá stavba bez platného územního rozhodnutí, z kterého vychází stavební povolení. Tedy věc v právním státě nepředstavitelná. „Stavební povolení byla vydána, nyní však ztratila svůj zákonný podklad a musejí být zrušena,“, říká právník Petr Kužvart zastupující občanská sdružení. Kužvart podal návrhy na zrušení stavebních povolení a na obnovení stavebních řízení.

Zničení parku v Edenu jasně odhaluje neschopnost a trapnou nečinnost státních orgánů -
Ministerstvo pro místní rozvoj, které sice nakonec uznalo námitky občanů, ale nijak nekonalo, aby zabránilo situaci odporující zdravému rozumu.
Inspekce životního prostředí, která byla několikrát marně vyzvána, aby park ochránila před zničením do doby, než bude jasno ve věci územního rozhodnutí, předběžným opatřením – zákazem kácení dřevin.

Je neuvěřitelné, že i přes razantní odpor místních občanů a orgánů ochrany životního prostředí, investor nakonec projekt prosadil. Je to ukázkový případ celé řady úředních pochybení, nezákonností, politických tlaků na úředníky a korupčního jednání.

Starat se o svou zeleň

I když hlavního cíle - záchrany parku - se občanským sdružením dosáhnout nepodařilo, neznamená to, že několikaleté snažení desítek lidí vyšlo naprázdno. Přinejmenším rozkrytí některých nezákonných praktik a dotažení právních kroků do jasných výsledků je cenným vítězstvím občanské společnosti. Nenahraditelnou úlohu v kauze sehrála média. Tlak novinářů na politiky a úředníky výrazně přispěl například k radikálnímu rozhodnutí ministra Němce.

Přítomnost občanských sdružení v jednotlivých správních řízeních pomohla prosadit přísné podmínky pro realizaci stavby. Příkladem je rozsáhlá náhradní výsadba za pokácené stromy v parku nebo vysázení malého parku Na Bohdalci přímo investorem a další ústupky v projektu. Velmi cenné budou jistě zkušenosti jednotlivých aktérů pro jiná občanská sdružení, řešící podobnou problematiku ve svém regionu.

Příklad Edenského parku je jako vystřižený z učebnice dnešního chápání rozvoje města místními samosprávami. Zbavit se problematických obecních území pronajmutím velkému investorovi a v podstatě se tak zbavit odpovědnosti za obecní majetek, za péči o to, co dělá obec obcí – náměstí, park, dětské hřiště, dvůr uprostřed bloku domů.

Je pravda, že park v Edenu nebyl z nejnavštěvovanějších a ani nejhezčích. Nehledě na to, že velké území v těsném sousedství parku bylo zcela zdevastováno a ponecháno svému osudu, což přinášelo problémy. Je však nepochopitelné, proč vedení radnice nevyužilo prostor v Edenu k vybudování moderního parku s dětským hřištěm, s altánkem, jezírkem, sportovní plochou atd. V důsledku by se taková investice mnohonásobně vyplatila finančně i politicky. Bohužel je mezi představiteli měst a obcí stále rozšířen pocit, že občané uvítají raději další supermarket a multikino, než krásné místo k odpočinku, nové stromy a bezpečné místo pro jejich děti.

Správa obecního majetku je však také téma pro občany. Smutným faktem je, že o park v Edenu se léta nestarali nejen úředníci a politici, ale ani ti v okolí bydlící občané. Je na místě klást si otázky: proč vzniklo občanské sdružení až ve chvíli ohrožení parku? Proč už dávno neexistuje silné sdružení občanů, schopné sehnat finanční podporu, starat se o park dobrovolně nebo nutit pasivní radnici k činnosti? Zničení parku v Edenu je vlastně symbolická výzva všem. Připomenutí, že veřejný prostor potřebuje naši účast stále, protože po příchodu investora už bývá často pozdě.

Finanční a personální zajištění

Občanské sdružení Zdravý život vzniklo spontánně v době, kdy se obyvatele okolostojících domů dozvěděli o plánu výstavby OKC Eden. Jeho členové jsou místní obyvatelé. Na výdaje spojené s administrativou kolem kauzy Eden se občané skládali z členských příspěvků nebo je rovnou hradili ze svého. Výjimečně se podařilo některé z technických výdajů (část telefóních účtů) uhradit z projektu jiných zainteresovaných sdružení. Nejvýrazněji se z místních občanů o kauzu staral pan Jiří Janda.

Medializaci tématu - tzn. příprava tiskových konferencí, příprava tiskových zpráv, pozvání novinářů, rozesílání tiskových zpráv a další komunikace s novináři - zajišťovalo občanské sdružení Oživení pro sdružení Zdravý život, jako člena koalice SOS Praha, zdarma. Což bylo možné jen díky grantové podpoře Nadace OSF a Partnerství, které Oživení na realizaci mediálního zázemí pro členy SOS Praha získalo. V Oživení pracoval na zajištění případu Eden především Petr Štěpánek jako bývalý tiskový mluvčí SOS Praha a Jan Bouchal.

Právní konzultace a pomoc - tzn. účast ve správních řízeních, podání odvolání, žaloby a další právní úkony - pro sdružení Zdravý život poskytoval Ateliér pro životní prostředí, jako jednu ze služeb pro koalici SOS Praha, zdarma a opět pouze díky vedlejší grantové podpoře jejich činnosti. Tyto služby zajišťoval především právník Petr Kužvart.

Při veřejné diskusi a projednávání v rámci správních řízení se v menší míře angažovali také další organizace a jednotlivci. Např.: Děti Země, Zelený Kruh, ČSOP, zástupci ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí, ale také ředitel kulturního domu Eden nebo zástupci sportovního stadionu Slavia. Pro zajímavost je třeba připomenout, že právě zástupci Slávie od protestů proti výstavbě upustili v době, kdy společnost Carrefour začala sponzorovat fotbalový tým Slavie. Podobně se někteří místní občané se stavbou smířili ve chvíli, kdy jim investor slíbil instalaci nových protihlukových oken do bytů.

Charakteristika plánované výstavby

OKC Eden bude polyfunkčním centrem, který v sobě zahrnuje prostory obchodní o celkové ploše 9.000 m2, tj. dvoupodlažní hypermarket, obchodní pasáž s butiky, foodcourt (náměstí se soustředěnými restauracemi a rychlým občerstvením), další obchodní plochy; multikino s cca 10 sály; a univerzální administrativní plochy s 9.000 m2. Komplex bude nabízet potřebnou kapacitu podzemních parkovacích míst (cca 800-850 stání) a pravděpodobně bude doplněn i o zábavní centrum, případně bowling. Součástí řešení budou zelené plochy, parková úprava s vodními plochami.

Charakteristika území

(podklad – odborný posudek doktora Rejchmana - objednalo MŽP)

    * uzavřené od jihu a severu; proudění vzduchu velmi nedokonalé; nevyhovující odvětrávání zplodin husté pokrytí bytovou zástavbou, administrativními a provozními budovami (železniční trať, budova teplárny, další průmyslové objekty)
    * vysoká koncentrace místních a projíždějících obyvatel a dopravy, pravidelně silně násobená při fotbalových utkáních
    * nedostatek zeleně; Vršovice 30% podíl zeleně na jednoho obyvatele (jeden z nejhorších v Praze)
    * vysoká intenzita dopravy na křižovatce Vršovická – Bělocerkevská – U Slavie; 58 000 automobilů za den (zařazena mezi 4 nejhorší v Praze)
    * vysoké koncentrace imisí, hluku a prašnosti
    * únosné zatížení území je již v současnosti výrazně překročeno
    * ekologická stabilita lokality je porušena a negativně ovlivňuje životní podmínky obyvatel

Očekávané negativní důsledky OKC Eden

    * zvyšování dopravního zatížení lokality (v roce 1998 bylo zatížení křižovatky Vršovická – Bělocerkevská – U Slavie 58 000 vozidel za den. Podle Ústavu dopravního inženýrství bude při existenci OKC Eden zátěž v roce 2002 v počtu 68 700 vozidel a v roce 2010 pak 70 400. Bez OKC v roce 2002 - 64 400 a v roce 2010 – 63 400)
    * znečištění ovzduší větráním podzemních garáží (výdechová potrubí o průměru 15 m2, vyšší než 20 m mají produkovat 45m3 znečištěného vzduchu za sekundu z jednoho výdechu), problematická může být také hluková zátěž ventilace
    * zábor parku, jehož posláním je vytváření rozptylového prostoru pro škodliviny, zvlhčování vzduchu, snižování prašnosti, pohlcování dopravního hluku a estetický vjem (v hodnocení vlivů stavby na ŽP je jako varianta ekologicky optimální uvedena rekonstrukce současného parku a jeho rozšíření až k železniční trati); v parku je 1 100 dřevin různého vzrůstu, jeho rozloha je 9 400 m2

Historie kauzy v bodech

    * obvodní úřad městské části Praha 10 (ObÚ Prahy 10) záměr sleduje již od roku 1997
    * 1998 se o záměru dozvěděli občané
    * 7. 1. 1999 – veřejné projednání posudku vlivů stavby na životní prostředí – kritické připomínky Odboru životního prostředí (OŽP) Prahy 10 a Magistrátu hl. m. Prahy, zástupce Ministerstva životního prostředí (MŽP), občané a občanské iniciativy
    * 1. 6. 1999 vydalo MŽP negativní stanovisko o hodnocení vlivů na životní prostředí
    * 18. 6. 1999 – projektant provedl změny projektu (snížení parkovacích míst z 1300 na 850, vytvoření nových parkových ploch v jiné lokalitě, finanční příspěvek na odklon tranzitní dopravy z lokality EDEN)
    * otevřena zůstává otázka výstavby vysoké (35 m) administrativní budovy na ploše současného parku
    * MŽP odpovědělo požadavkem na přepracování dokumentace vedoucí k zásadnímu řešení negativních vlivů v této lokalitě
    * 18. 10. 1999 vydal OŽP Prahy 10 nesouhlasné stanovisko z hlediska ochrany ovzduší – odbor nepovažuje změny v projektu za podstatné a upozorňuje, že by bylo možné se stavbou souhlasit v případě, že by se snížili obchodní plochy a upustilo se od výstavby administrativní budovy
    * 23. 11. 1999 vydal OŽP Prahy 10 souhlasné stanovisko s odůvodněním dalších změn v projektu, přesto že požadavek na upuštění od stavby administrativní budovy splněn nebyl – podle ústních informací z OŽP Prahy 10 byl činěn nátlak na zástupkyni tou dobou nepřítomného vedoucího odboru a na závěr ji údajně bylo nařízeno písemně tajemníkem ObÚ Prahy 10 podepsání souhlasného stanoviska OŽP Prahy 10
    * 27. 12. 1999 proběhlo ústní jednání územního řízení – uplatněny četné námitky občanských iniciativ; vznesen požadavek MŽP na nové posouzení vlivů na životní prostředí vzhledem k úpravám projektu
    * 31.1. 2000 vyzval OÚR Magistrátu hl.m. Prahy investora k doplnění podkladů pro opakované řízení o hodnocení vlivů na životní prostředí do 31. 1. 2001 a řízení přerušil
    * 11. 2. 2000 vydal OÚR územní rozhodnutí, aniž vyčkal splnění svého opatření – údajně na základě nejasného jednání OÚR a OŽP Magistrátu hl.m. Prahy
    * proti územnímu rozhodnutí podali odvolání občanská sdružení Zdravý život, STUŽ, Zelený kruh a subjekt SK Slavia
    * 7. 6. 2000 ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) odvolání zamítlo
    * 4. 7. 2000 občanská sdružení podala podnět k přezkoumání rozhodnutí MMR
    * 29. 8. 2000 občanská sdružení podala žalobu k Vrchnímu soudu
    * investor (Eden development) však na rozhodnutí soudu, které by potvrdilo legálnost územního rozhodnutí, nečeká – požádal stavební úřad Prahy 10 o stavební povolení na provedení přeložek infrastruktury
    * přestože OŽP odmítl vydat stanovisko k dílčím částem projektu, ale chce jej posoudit jako celek, je ze samotné žádosti zřejmé, že investor volí tzv. „salámovou strategii“. V obavě, že by nemusela stavba jako celek být schválena, snaží se postavit alespoň dílčí části a získat tak argumenty pro dokončení stavby celé. Tedy obejít „osalámovat“ sporné části stavby.
    * léto 2002 vydáno stavební povolení pro celou stavbu, zároveň však vrchní soud zrušil odvolací rozhodnutí MMR v rámci územního řízení a dal tím za pravdu odpůrcům stavby. Územní rozhodnutí tak přestalo být pravomocné a MMR musí v odvolacím řízení znovu rozhodnout. Než se tak stane jsou všechny pozdější rozhodnutí protizákonné a stejně tak jakékoliv stavební práce.
    * investor zahájil přípravné práce pro přeložení inženýrských sítí
    * Česká inspekce životního prostředí udělila stavebníkovi pokutu 50 000 Kč za nezákonné pokácení dřevin
    * říjen 2003 – ministr pro místní rozvoj Němec dal v mimoodvolacím řízení za pravdu občanským sdružením a znovu zrušil odvolací rozhodnutí MMR v souvislosti s územním rozhodnutím
    * říjen 2003 – vykácen park v Edenu
    * Ateliér pro životní prostředí podává podněty ke zrušení stavebních povolení ke stavbě OKC
Kauza Slévačská: Občané versus radnice?

17. 8. 2004 - PRAHA [Kyjský občanský klub / Centrum SOS Praha / Econnect]
-foto-
-foto-
Záměr přebudovat bývalé obchodní středisko a středisko služeb v hustě osídlené zástavbě na bytový a kancelářský dům dvakrát tak veliký bez toho, aniž by se o plánech dozvěděli natož se k nim vyjádřili dotčení občané a občanská sdružení, zatím v Praze 9 nevyšel. Občanské sdružení Kyjský občanský klub popisuje své zkušenosti s tím, jak byl městký úřad přinucen vyhlásit nové územní řízení. Vysvětluje také své argumenty proti nevhodnému záměru a nabízí praktické rady, jak nepropást možnost ovlivnit významné změny, které by se ve vašem okolí mohly stát.
Jak to začalo
Objekt Dům služeb Praha 9 - Lehovec (Slévačská č. p. 752) byl postaven v roce 1974 jako dům služeb, současně s ostatními objekty sídliště Lehovec. Objekt sloužil jako místní centrum a byly v něm soustředěny obchodní funkce (samoobsluha, restaurace), drobné provozovny služeb, knihovna a zdravotní ordinace. Po roce 1990 se postupně začal měnit, v souvislosti s privatizací objektu, také charakter využití objektu. Postupně zmizely kulturní a zdravotní služby a objekt byl pouze částečně využíván pro obchodní účely.

Dále následovala devastace objektu po vypovězení posledních nájemců, kdy objekt zůstal zcela pustý, nehlídaný, neudržovaný. Volně přístupný a nezabezpečený objekt se tak stal cílem zlodějů a bezdomovců. Hliníkové části pláště budovy a její vnitřní zařízení pak zdrojem pro sběrné suroviny. Nezvaní návštěvníci také několikrát založili požár. Otázkou zůstává, proč byl objekt dlouhodobě záměrně neužíván, neudržován a neochráněn proti vandalům, zlodějům a povětrnostním vlivům. Také státní správa a volené orgány razantnějším jednáním nezabránili devastaci objektu.

Situace se změnila v roce 2001. Zdevastovaný objekt zakoupil investor, společnost LAMO s.r.o. Teplice a v roce 2002 přišel s návrhem provést stavební úpravu na byty a kanceláře.

Občany nebereme vážně

Jednoznačnou snahou investora v krátkém čase je vydělat. Přivykli jsme již přímočarému ekonomismu natolik, že si investor musí vydělat bez ohledu na zájmy dotčeného území a jeho obyvatel? Přejí si obyvatelé stabilizovaných území novou výstavbu nebo "rekonstrukce" zanedbaných objektů, které jsou už v původním stavu hmotově předimenzovány, zasahují do krajinného rázu, nerespektují charakter okolní zástavby a nejsou v souladu s potřebami daného území a obyvatel? Nezatíží a nezhorší tyto stavby životní prostředí?

Ptá se někdo obyvatel? Stíny budov nejsou ideálním místem k životu, investor však má jiný pohled a názor na tuto věc a silou úměrnou velikosti své firmy a peněz svůj projekt prosazuje. Pro naši dobu je už asi charakteristické, že na názory místních obyvatel nikdo příliš nehledí.

Příprava "rekonstrukce" začala, stejně jako v podobných případech, intenzivní komunikací investora s Radou městské části Praha 14, ovšem bez účasti dotčených občanů:

    * Usnesením č. 539/R/2002 z 93. jednání Rady městské části Praha 14 konané 1.10.2002 Rada městské části doporučuje polyfunkční využití objektu čp. 752 ul. Slévačská pro parkování, obchod, administrativu a byty podle předložené studie.
    * Usnesením č. 189/RMČ/2003 z 8. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 18.3.2003 Rada městské části souhlasila se výjimečnou změnou využití objektu čp. 752 pro bydlení ve funkčním území smíšeného obchodu a služeb (SVO) určeném územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy (dotčení občané nejsou ještě o ničem informováni).
    * Usnesením č. 323/RMČ/2003 z 13. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 27.5.2003 byl schválen návrh hmotového řešení zpracovaného sekcí Útvar rozvoje hl.m. - MHMP.
    * Usnesením č. 466/RMČ/2003 z 18. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 19.8.2003 Rada městské části vzala návrh dokumentace pro územní řízení stavby na vědomí a nemá námitky k dokumentaci pro územní řízení stavby "rekonstrukce objektu čp.752 ul. Slévačská na dům pro bytové účel". 

Zahájení územního řízení nebylo vyvěšeno na úřední desce, občanskému sdružení nebylo zasláno oznámení o zahájení územního řízení. Také majitelé okolních nemovitostí a pozemků neobdrželi oznámení o zahájení územního řízení. O probíhajícím řízení se občanské sdružení dozvědělo až z měsíčníku "Listy Prahy 14 č. 10/2003", kde byla informace o přijatém usnesení č. 466/RMČ/2003.

23.10.2003 proto občanské sdružení podalo k probíhajícímu územnímu řízení "Oznámení účastenství ve správním řízení" a dne 3.11.2003 dále občanské sdružení podalo dopis "Připomínky účastníka správního řízení č.j. OV/1702/1708/03 ze dne 25. 8. 2003 týkající se úprav objektu čp. 752 ve Slévačské ul. na dům s využitím pro bytové účely". Současně také 10 občanů podalo své připomínky s žádostí o jejich uplatnění v rámci probíhajícího územního řízení.

Zpochybňování právního nároku na účast v probíhajícím územním řízení bylo prvním úhybným manévrem úředníků. Dotčení občané také zaslali starostovi Ing. Miroslavovi Froňkovi dopis ve kterém si stěžovali na postup úřadu.

Na internetových stránkách ÚMČ Praha 14 proběhla několikrát široká diskuze, kde své názory sdělil také starosta ÚMČ Praha 14 Ing. Miroslav Froňek, místostarosta Ing. Miroslav Skala a vedoucí odboru výstavby Ing. Věra Joudová a také řada spoluobčanů. Ve skutečnosti se ukázalo, že podobné problémy s "rekonstrukcí" nebo novou výstavbou mají občané také v Hloubětíně (Mochovská ulice, Zelenečská ulice) a také na Jahodnici.

Na základě oprávněných požadavků občanů, občanských sdružení a diskuze na www stránkách stavební odbor ÚMČ Praha 14 uznal oprávněné požadavky a probíhající územní řízení ukončil. V lednu 2004 bylo potom zahájeno nové území řízení ke kterému byly přizvání všichni oprávnění účastníci.

Charakteristika území

Městská čtvrť Kyje nad Rybníkem je urbanizovanou příměstskou krajinou těsně sousedící s Kyjským rybníkem, přírodním parkem Klánovice-Čihadla (zalesněné svahy kóty Horka), zalesněnými strmými svahy nad Aloisovem (výchozy ordovických křemenců)a kostelem sv. Bartoloměje v Kyjích. Převládající využití území je obytné (rodinné domky). Čtvrť Kyje nad Rybníkem sousedí se sídlištěm Lehovec s panelovými domy a zelení.

Z hlediska územního plánu se jedná o stabilizované území bez předpokladu jeho dalšího rozvoje. Objekt navrhovaného domu leží na rozhraní mezi nízkopodlažní zástavbou rodinných domků a sídlištěm Lehovec. Od zástavby rodinných domků jej odděluje pouze úzká Hůrská ulice. Okolí je již z hlediska počtu bydlících obyvatel předimenzované a je zde nedostatek veřejné zeleně. Obyvatelé sídliště Lehovec nemají kde parkovat a čtvrť Kyje nad Rybníkem je nadměrně zatěžována projíždějící dopravou. Rekonstruovaný objekt byl nevhodně umístěn (vzhledem ke svým rozměrům) již při jeho výstavbě v roce 1974.

Charakteristika navrhované rekonstrukce

Objekt je navržen jako čtyřpodlažní (2 nadzemní podloží tvoří nástavba) o půdorysných rozměrech 83,25 x 33 m. Záměrem investora je dvojnásobně zvětšit objemovou kapacitu objektu (z 28846 m3 na 55906 m3).

Předimenzovaný objekt narušuje svou hmotou urbanizovaný ráz krajiny a maximalizuje pouze zisk investora bez ohledu na oprávněné zájmy současných obyvatel.

Celková plocha stavby (obrys 83,25 x 33 m) je v absolutním nepoměru s okolními stavbami a rozměry pozemků.

Současný zdevastovaný objekt, je určen dle územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy jako území smíšeného obchodu a služeb (SVO). Na žádost investora souhlasila Rada městské části, viz usnesení č. 189/RMČ/2003, s výjimečnou změnou využití objektu čp. 752 pro bydlení ve funkčním území smíšeného obchodu a služeb (SVO). Objekt však svým umístěním nesplňuje požadavky na zdravé a příjemné bydlení.

Pro a proti

Změna využití území je vnímána odlišně různými skupinami obyvatelstva. Pozitivně je možná vnímána snaha zrekonstruovat dlouhodobě chátrající objekt. V okolí stavby je však změna využití území negativně vnímána z hlediska zvýšení podlažnosti stavby o dvě další nadzemní podlaží, navýšení celkové hmoty stavby, změnu vizuálních vjemů, pohledů, oslunění, zvýšení hluku, emisí a exhalací, zhoršení dostupnosti parkování pro současné obyvatele v již přetíženém území a další zahušťování území (76 bytů + kanceláře). Stavba má významný vliv na snížení kvality a pohody bydlení v okolní zástavbě.

Otázkou je také proč byl dosud objekt dlouhodobě záměrně neužíván, neudržován, neochráněn proti vandalům a proto nyní je potřebná zásadní rekonstrukce. Navýšení stavby o dvě další nadzemní podlaží je potom zdůvodňováno ekonomickou návratností investice do rekonstrukce.

Navrhovaná stavba, dle vyhlášky č. 26/1999 Sb. část první čl. 4, svým umístěním a mírou zastavění pozemku neodpovídá urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí a ve všech aspektech výrazně zasahuje do současného krajinného rázu na Praze 14 a takto je i negativně vnímána. Stavba je (i v dálkových pohledech) umístěna mezi zástavbu rodinných domků a nemá stejnou výškovou hladinu s okolní zástavbou. Je potřebné zachovat stávající charakter zástavby vilové čtvrti.

Realizací stavby dojde v nejbližším okolí k narušení faktorů pohody bydlení. Jedná se především o prašnost, exhalace a hluk který vzniká jednak při tak rozsáhlé rekonstrukci a také po dokončení stavby a jejím provozu.

Očekávané negativní důsledky

Stávající praxe je taková, že rozhodnutí se provádí od stolu, mnohdy povrchně, s formálními chybami a také se zásadními technickými nedostatky. Hodnocení faktorů vlivu stavby na okolí či vyčíslení újmy na faktoru pohody bydlení či ekonomických důsledků pro vlastníky okolních staveb (pokud přistupujeme na hledisko efektivnosti a zisku pro investora) se vůbec neprovádí.

Parkoviště otevřené směrem k zástavbě bytů a rodinných domků (exhalace a hluk) dále výrazně zhorší životní prostředí.

Zatím pouze můžeme tušit jak ohromný i ekonomický vliv může mít to, zda se lidé v místě, kde žijí, cítí dobře, nebo naopak mají pocit ohrožení, obtěžování hlukem, emisemi, případně jsou trvale rozladěni nepříjemným vzhledem svého okolí. Architektura, tvorba krajinného rázu, vytvoření příjemného okolí pro bydlení, to je běh na dlouhou vzdálenost. Jednorázová investice, která přináší pouze ekonomickou návratnost investorovi může negativně působit po mnoho desítek let i po celé století. Architektura, životní prostředí, zdravé a příjemné bydlení to není hamburger, který se spotřebuje nebo zahodí.

Zákony a další předpisy cekem důsledně řeší všechny možné aspekty, jiná věc je však jejich uplatnění a dodržování v praxi.

Uvidíme...

V současné době bylo zahájeno nové územní řízení, kterého se účastní a již podali připomínky dvě občanská sdružení (Kyjský občanský klub a I. Občanské sdružení Hloubětín), SBD Severní město a 10 občanů. V červenci 2004 po upozornění občanů úřad městské části Praha 14 na vlastní náklady zabezpečil devastovaný objekt bývalého obchodního domu na Lehovci, o který se jeho nový majitel nestará - uzavřel přístupové cesty do objektu, uklidil odpad ležící na veřejných komunikacích kolem a nechal vypracovat statický posudek.

Zapojte se, stojí to za to!

Musí být občan odborníkem? Smíme mluvit do toho, z čeho nemáme doktorát?

Aktivita a angažovanost volených zástupců státní správy i odborných orgánů je velice nízká, možná i proto, že chybí jasná představa, která by pomohla přesvědčit investory o vhodnosti, prospěšnosti a účelnosti vložit prostředky do určitého projektu nebo jiného řešení, které by vyhovovalo danému území a jeho obyvatelům. Chybí dialog s občany, otevřené jednání o chystaných investičních záměrech a možných řešeních.

Bohužel stále převládá živelnost, nekoncepčnost a občané očekávají, že se kompetentní lidé chopí svých pravomocí a splní to co se od nich očekává.

Rozhodnuto tedy zatím není, ale už teď si můžeme dovolit vyslovit několik zobecňujících závěrů:

Aby bylo možné aktivně ovlivnit přípravu jakékoliv stavby, je potřebné začít co nejdříve.
Je proto potřebné pravidelně sledovat:

    * úřední desku městské části,
    * usnesení Rady městské části,
    * usnesení ze zastupitelstva městské části,
    *
    * periodický tisk nebo zpravodaje vydávané městskou částí, www stránky městské části, diskuzní fóra apod.,
    * zprávy z výborů a komisí městské části,
    * získat co nejvíce informací o připravované stavbě,
    * získávat informace z dalších nezávislých zdrojů. 

Pokud není něco jasné, má každý občan právo se zeptat na úřadě. Je také dobré spolupracovat s místními občanskými sdruženími a ostatními dotčenými osobami. Je potřebné postavit se proti projektu nejen jako občanské sdružení, ale i jako soukromá osoba, které soud poskytne větší ochranu kvůli dotčení jejích práv.

Kyjský Občanský Klub

Občanské sdružení Kyjský Občanský Klub bylo ustanoveno dne 9.1.2002 a sdružuje občany čtvrtí Nad Rybníkem, Lehovec, Aloisov a staré Kyje na Praze 14, kterým není lhostejný stav životního prostředí. Dává si za cíl být nejen dle par. 70 zák. č. 114/92 Sb. účastníkem správních řízení, ve kterých může dojít k dotčení zájmů ochrany přírody a kulturních památek v uvedených lokalitách, ale také se svou aktivní činností se podílí na postupném zlepšování životního prostředí. Kyjský Občanský Klub také spolupracuje s dalšími občanskými sdruženími (OS Zdravé Kyje, I. občanské sdružení Hloubětín, OS Jahodnice) na Praze 14.

Občanské sdružení Kyjský Občanský Klub je také členem Koalice SOS Praha a při řešení této kauzy využívala konzultace a návody Ateliéru pro životní prostředí, o.s. . Mnoho důležitých a potřebných informací lze získat také na serveru Občanská společnost.

Základní údaje o stavbě

Funkční plocha pozemku 2683 m2
Půdorys budovy 83,25 x 33 m
Celková plocha budovy 2747,25 m2
Plánovaná plocha kanceláří 482,3 m2
Plánovaný počet bytů 76
Předpokládaný počet obyvatel 15 - 160
Počet nadzemních podlaží 4 (dvě nadzemní podlaží tvoří nástavba nad současný objekt)
Plánovaný počet parkovacích stání 90 (z toho 67 na vlastním pozemku - 23 parkovacích stání je na jižní straně budovy)
Výška objektu 20,35 m (po rekonstrukci) - 10,5 m (před rekonstrukcí)
Celkový objem budovy 55906 m3 (po rekonstrukci) - 28846 m3 (před rekonstrukcí)

Historie kauzy v bodech

    * 15.7.2004 - Zabezpečení devastovaného objektu na náklady ÚMČ P14 - Úřad městské části Praha 14 provedl na vlastní náklady zabezpečení devastovaného objektu bývalého obchodního domu na Lehovci (uzavřel přístupové cesty do objektu, uklidil odpad ležící na veřejných komunikacích okolo objektu) nechal vypracovat statický posudek a zabezpečil posekání přerostlé trávy. Stav objektu se stabilizoval.
    * 10.7.2004 - Devastace bývalého obchodního domu Lehovec - Obrazová galerie dokumentuje stav devastace objektu bývalého obchodního domu na Lehovci v porovnání se stavem z listopadu 2003. Zanedbaná stavba obtěžuje hlukem při rozkrádání jednotlivých součástí budovy a ohrožuje obyvatele na zdraví (špína, nepořádek, poletující skelná vata a nezabezpečený vstup do objektu).
    * 9.7.2004 - Dům loupou jako perníkovou chaloupku - Večerník Praha (9.7.2004) - Večerník Praha zveřejnil článek o chátrajícím bývalém obchodním domě ve Slévačská čp. 752. O objekt se nový majitel nestará a nehlídaná budova se stala objektem zájmu bezdomovců a dalších skupin, které systematicky objekt rozkrádají a ničí.
    * 25.6.2004 - Občanské sdužení zaslalo Ing. Skalovi a zastupitelstvu MČ Praha 14 dopis ve kterém upozorňuje na chátrající objekt bývalého obchodního domu ve Slévačská čp. 752 a neřešenou situaci probíhajícího územního řízení.
    * 23.6.2004 - Odbor výstavby a dopravy ÚMČ Praha 14 vydal rozhodnutí o přerušení řízení „Dům služeb Lehovec - stavební úprava na byty a kanceláře“. Řízení je přerušeno do 9.7.2004 k doložení smlouvy o pronájmu pozemku parc. č. 2692 s MHMP pro vyřešení dopravy v klidu. Jedná se o pronájem parkoviště mezi Slévačskou ulicí a vlastní nemovitostí, které je ve vlastnictví Magistrátu hl. m. Prahy.
    * 30.3.2004 - Občanské sdružení podalo připomínky a námitky k navrhované stavbě. Připomínky a námitky podalo také I. Občanské sdružení Hloubětín, SBD Severní město a další občané bydlící v nemovitostech sousedících s navrhovanou stavbou.
    * 24.3.2004 - Podána stížnost na nezákonný postup při vedení ústního jednání spojeného s místním šetřením (ústního jednání se zúčastnili občané, kteří nebyli účastníky řízení a neprokázali se písemnou plnou mocí a narušovali průběh ústního jednání). Připomínky do protokolu mohly být podány až při pokračování jednání na radnici ÚMČ Prah 14.
    * 17.3.2004 - Doručeno sdělení o prodloužení lhůty na seznámení s projektovou dokumentací (pro zajištění rovných a přímých práv všech účastníků řízení).
    * 16.3.2004 - Usnesení č. 137/RMČ/2004 z 31. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 16.3.2004.
    * 5.3.2004 - Ústní jednání spojené s místním šetřením v místě stavby
    * 13.2.2004 - Doručeno oznámení o zahájení územního řízení o umístění stavby "Dům služeb Lehovec - stavební úprava na byty a kanceláře
    * 1.12.2003 - Nová diskuse na diskusním fóru Prahy 14 na téma Rekonstrukce objektu čp. 752 ve Slévačské ulici (bývalé obchodní středisko a střediska služeb - zkušenosti dalších občanů z Hloubětína, viz adresa tohoto vlákna: Diskuse rekonstrukce objektu čp. 752 ve Slévačské ulici
    * 28.11.2003 - Na základě stažení námitky SURM ukončil stavební odbor ÚMČ Praha 14 územní řízení na vydání rozhodnutí o umístění stavby "Dům služeb Lehovec - stavební úpravy na byty a kanceláře" č.j. OV/1702/1708/03/VYBJ
    * 28.11.2003 - SURM dopisem SURM/13288/2003 vl. stáhl námitku ze dne 16.9.2003 (dopis SURM/9248/2003) k oznámení na vydání rozhodnutí o umístění stavby "Dům služeb Lehovec - stavební úpravy na byty a kanceláře"
    * 10.11.2003 - Obrazová galerie, na www stránkách OS KOK (týkající se objektu čp. 752 ve Slévačské ul. - rekonstrukce, umístění stavby, současného stavu a pohledů na navrhovanou stavbu a celkový pohled od rybníka. (http://sweb.cz/kyjeok/foto/lehovec/rekonstrukce_slevacska_752.html)
    * 7.11.2003 - Příspěvek do diskusního fóra ÚMČ Praha 14 k rekonstrukci objektu čp. 752 ve Slévačské ul.
    * 3.11.2003 - Dopis "Připomínky účastníka správního řízení č.j. OV/1702/1708/03/VYBJ ze dne 25. 8. 2003 týkající se úprav objektu čp. 752 ve Slévačské ul. na dům s využitím pro bytové účely" - podání do podatelny ÚMČ P14
    * 23.10.2003 - Dopis "Oznámení účastenství ve správním řízení" - podání do podatelny ÚMČ P14
    * Listy Prahy 14 č. 10/2003 - "Zpravodajství z radnice - Na svém 6. zasedání dne 18.9. Zastupitelstvo MČ Praha 14 - vzalo na vědomí architektonickou studii k výstavbě integrovaného domu při ul. Krylovecké x Poděbradské a nemá námitek k novému využití této stavby pro garážová stání (87 míst) a byty (76 byt. jednotek) návrh dokumentace pro územní řízení stavby "rekonstrukce objektu čp. 752 ve Slévačské ul. na dům s využitím pro bytové účely", kde první nadzemní podlaží je určeno pro parkování, druhé pro byty a kanceláře a čtvrté pro byty. K návrhu dokumentace neměla námitek". Na základě této veřejné zmínky se Kyjský občanský klub a dotčení občané dozvěděli o probíhajícím územním řízení, které už mělo být ukončeno.
    * 16.9.2003 - Námitka k oznámení na vydání rozhodnutí o umístění stavby "Dům služeb Lehovec - stavební úpravy na byty a kanceláře" (dopis SURM/9248/2003) - nesouhlas s umístěním stavby, námitky budou sděleny po projednání v radě HMP
    * 19.8.2003 - Usnesení č. 466/RMČ/2003 z 18. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 19.8.2003
    * 27.5.2003 - Usnesení č. 323/RMČ/2003 z 13. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 27.5.2003
    * 18.3.2003 - Usnesení č. 189/RMČ/2003 z 8. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 18.3.2003 - příloha č.1 usnesení 189/RMČ/2003 z 8. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 18.3.2003,
    * 1.10.2002 - Usnesení č. 539/R/2002 z 93. jednání Rady městské části 
Plané vládní sliby - Kauzy ekologického hnutí I.

9. 5. 2003 - BRNO [Sedmá generace]
Dukovanská jaderná elektrárna byla uvedena do provozu ještě v době, kdy podle ústavy naši společnost vedla komunistická strana. Vyhořelé jaderné palivo bylo tehdy ponecháváno v tzv. vymíracích bazénech po dobu tří let, poté odváženo do Jaslovských Bohunic a následně pak do Ruska, kde z něj získávali plutonium do jaderných hlavic. Hledání koncepčního řešení, kam s odpadem, tedy nebylo třeba. Na počátku devadesátých let však společnosti ČEZ vznikl v souvislosti s vypovězením smlouvy s Ruskem problém, a tak začala usilovat o vybudování meziskladu pro vyhořelé palivo z Dukovan přímo v areálu elektrárny.

Petice a pochody

Záměr se setkal s velkou nevolí místních obyvatel především proto, že přinášel do již tak dost zasažené oblasti další riziko. K jaderné elektrárně, skládce nízce a středně radioaktivních odpadů a nedalekému vojenskému letišti v Náměšti nad Oslavou měl přibýt ještě mezisklad vyhořelého jaderného paliva.

Hnutí DUHA se problematikou jaderných elektráren včetně té dukovanské věnovalo již od svých prvopočátků na podzim 1989. Není tedy divu, že okamžitě po zveřejnění záměru vybudovat v Dukovanech mezisklad, zahájilo svou první velkou kampaň. "Začali jsme spolupracovat s lidmi z Dukovan, Rouchovan, Mohelna, a to včetně starostů," vzpomíná Jan Beránek, který stál v čele kampaně. "Tehdy se ještě všichni domnívali, že když se občané proti něčemu postaví, tak si svou nakonec prosadí," komentuje tehdejší nadšení místních občanů. Koncem dubna 1992 uspořádalo Hnutí DUHA první velkou veřejnou akci - pochod z Dukovan do Rouchovan, kterého se zúčastnilo na dvě stovky místních. Poté vznikla petice, se kterou aktivisté obcházeli dům od domu všechny obce v okolí, aby prokázali, že většina obyvatel si mezisklad nepřeje. To se podařilo již na sklonku léta 1992.

V této atmosféře se do případu vložila i Pithartova vláda, která nakonec vyjednala se starosty kompromis. Ve svém usnesení č. 213/1992 se zavázala, že mezisklad bude mít jen omezenou kapacitu 600 tun a že odpady se do roku 2005 přesunou do centrálního úložiště mimo region. Kromě toho se podařilo ministerstvu životního prostředí, vedenému v první polovině roku 1992 ještě Ivanem Dejmalem, uzavřít dohodu s ČEZem, že záměr výstavby meziskladu bude posouzen podle zbrusu nového zákona o posuzování vlivů staveb na životní prostředí, tzv. EIA. Ta dohoda byla cenná, neboť v době zahájení územního řízení nebyl tento zákon ještě v platnosti. Byla za ní především snaha otestovat nový zákon v praxi a zapojit místní veřejnost.

Nelenil však ani ČEZ. 17. září 1992 uspořádala JE Dukovany společně s oblastním sdružením ODS v Třebíči veřejnou besedu na téma meziskladu. Pozvání ředitele elektrárny vyslyšelo hned několik stovek zaměstnanců, přesto i v tomto nepřátelsky naladěném prostředí dokázali odpůrci meziskladu argumentačně uspět.

Veřejné projednání

Zákonem stanovené veřejné projednání posudku EIA proběhlo 29. října 1992 v Rouchovanech. Ve svém stanovisku tehdy Hnutí DUHA společně s místními odpůrci projektu napadlo výsledky posudku zpracovaného Ústavem jaderného výzkumu v Řeži. Požadovalo mimo jiné přezkoumání technologie ukládání paliva v kontejnerech typu Castor-440 a nové posouzení přepracované studie nezávislou komisí. Leč úředník MŽP Ing. Doubrava, který jednání řídil, byl jiného názoru. Připomínky odmítl jako bezpředmětné a celé projednání záhy předčasně ukončil. "Ukázalo se, že cílem procesu není věnovat se podstatným otázkám, jako jsou bezpečnostní rizika, ale nějak to ukormidlovat, vyřídit námitky občanů a proces co nejrychleji uzavřít," vzpomíná Jan Beránek. Při projednávání MŽP zamítalo nejpodstatnější připomínky z hlediska bezpečnostních rizik s tím, že mají být uplatněny až v pozdějších řízeních, územním a stavebním, neboť proces EIA údajně slouží pouze k obecnému posouzení záměru. V dalších řízeních však úřady argumentovaly tím, že námitky k technologii měly být uplatněny již v procesu posuzování vlivů na životní prostředí, neboť nyní už se řeší jen územní záležitosti, respektive stavební detaily typu, jakou barvu bude mít střecha nad skladem. Na posouzení bezpečnostních rizik tedy opět nedošlo.

Celá věc proto skončila u soudu. Po dlouhých pěti letech 10. července 1997 dal nakonec až Ústavní soud za pravdu Hnutí DUHA. Ve svém nálezu konstatoval, že sdružení bylo poškozeno ve svých ústavních právech na příznivé životní prostředí, na projednání věci bez zbytečných průtahů i v právu domáhat se v zákonem stanoveném rozsahu svých práv. Soud poté zrušil některá rozhodnutí, která následně musela být vydána znovu, ale to už bylo v době, kdy dukovanský mezisklad stál.

Nález Ústavního soudu byl přesto významným precedentem, neboť ukládá státní správě vždy skutečně zhodnotit námitky občanů. A v případě, že je zamítne neopodstatněně, dává občanům právo domáhat se uplatnění svých připomínek soudně tak, jako to udělalo Hnutí DUHA.

Pošlapání slibů

Kauza dukovanského meziskladu však měla své pokračování i v druhé polovině 90. let. Usnesením Pithartovy vlády omezený mezisklad mohl totiž ČEZ vydržet jen na deset let, proto již v roce 1993 začal český energetický moloch hledat lokalitu pro mezisklad nový. Jako nejlepší řešení pochopitelně vyšlo rozšíření toho stávajícího. Místní odpor se ČEZ podařilo během několika let účinně rozložit stamilionovými dotacemi vybraným obcím a místní občané již z polistopadových iluzí o demokracii vystřízlivěli. A tak v dubnu 1997 Klausova vláda pružně vyšla ČEZ vstříc a usnesení o zárukách zrušila. Ukázalo se, že vládní sliby neměly ani cenu papíru, na kterém byly vytištěny.

Dukovanský mezisklad měl být rozhodnutím vlády z roku 1997 rozšířen na více než trojnásobek. Začalo další kolo posuzování vlivů stavby na životní prostředí. A scénář se opakoval. Opět se posuzovalo bez znalosti konkrétního typu kontejneru. V dokumentaci byl posuzován virtuální kontejner, jehož parametry vyhovují vyhlášce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

V červnu 1999 se konalo veřejné projednání posudku v Rouchovanech. Sál byl naplněn k prasknutí lidmi, které sem přivezl ČEZ. Přestože jednání trvalo celých sedm hodin, odpovědí na zásadní otázky se zástupcům Hnutí DUHA, Jihočeských matek a sdružení Calla opět nedostalo. Svou úlohu přitom sehrál i z dřívějších projednání důvěrně známý moderátor ing. Doubrava z MŽP. "Vše probíhalo obdobně jako před sedmi lety, úředníci se však poučili a měli po formální stránce dobře zpracovanou argumentaci, proč se při řízení nemůžeme zabývat bezpečností kontejnerů," vzpomíná Jan Beránek, "připouští se diskuse o střeše, ale nikoli o kontejnerech uvnitř skladu."

Soustavná bagatelizace bezpečnostních rizik dostala trhlinu v roce 1999, kdy zhruba 4 km od elektrárny havarovalo stíhací letadlo Suchoj. Přitom úřady a ČEZ vždy tvrdili, že pád letadla přeci nehrozí, neboť kolem elektrárny je bezletová zóna.

Velká škola aktivismu

Přestože na první pohled v kauze dukovanského meziskladu ekologické hnutí prohrálo (ČEZ nakonec dosáhl svého a mezisklad stojí v jím předkládaných parametrech), byla tato kampaň významnou školou pro mnoho ekologických aktivistů. Jan Beránek k tomu dodává: "Především aktivity v roce 1992 byly velkou školou jak pro nás, tak pro místní lidi, poprvé jsme se účastnili správních řízení s celostátním významem v takovém měřítku."

Ekologické hnutí se naučilo pořádat velké masové akce a pochody, mnozí z aktivistů prošli zkušeností ostré veřejné debaty. Ukázalo se, že ekologové jsou schopni uspět i v konfrontaci s nejvyššími představiteli ČEZ. Podařilo se vyvolat bouřlivé debaty na stránkách novin, začalo se otevřeně psát o technologiích a jejich rizicích, o kterých do té doby věděl jen málo kdo. A konec konců i důsledné používání právních nástrojů až po Ústavní soud přineslo prošlapání cesty, kterou nyní využívají další a další. Přesto však kauza dukovanského meziskladu byla jen předzvěstí rodící se mohutné protitemelínské kampaně, které uvolnila cestu již na jaře roku 1993.

Ćlánek vyšel v časopise Sedmá Generace č. 1/2003.

Dokonané dílo zkázy: Libkovice - Kauzy ekologického hnutí II.

13. 6. 2003 - BRNO [Sedmá generace]
V druhém díle seriálu o významných kauzách historie českého ekologického hnutí se vrátme na sever Čech, kde místní za podpory ekologických aktivistů bránili v první polovině 90. let zbourání obce Libkovice. Seriál připravuje časopis Sedmá generace.

Ohlasy kauzy dukovanského meziskladu vyhořelého jaderného paliva ještě ani nestačily doznět a už se schylovalo k další kampani, na níž se formovalo a profilovalo české ekologické hnutí. Psal se podzim roku 1992. Do křesla ve Strakově akademii usedl nový premiér Václav Klaus a resortu průmyslu a obchodu začal šéfovat nejpopulárnější politik, exkomunista v dresu ODA, Vladimír Dlouhý.

Začalo to pěkně zostra

To zásadní rozhodnutí padlo v říjnu. Právě tehdy se Greenpece rozhodli, že jednou z priorit v jejich protitemelínské kampani budou řešit problém na výsost složitý - situaci v podkrušnohoří. A mělo se začít v obci nejohroženější - Libkovicích. "Už když jsem v květnu 1992 navštívil Libkovice poprvé, věděl jsem, že severní Čechy představují gordický uzel, který je třeba rozetnout. A záchrana Libkovic měla být tím prvním krokem," říká tehdejší kampaník Greenpeace Jan Piňos. Rozhodnutí o likvidaci obce vydal Okresní národní výbor už v roce 1987. S listopadovým převratem si řada místních spojovala šanci na změnu. Leč jen několik měsíců po revoluci vydaly úřady demoliční výměr a v roce 1991 se začaly první domy sunout k zemi.

Ukázalo se však, že rozhodnutí bylo právně vadné, neboť se týkalo i dosud nevykoupených domů, a tak se Greenpeace rozhodli vzít celou věc za "právní" konec. Vývoj však dostal nečekaně rychlý spád, když se 26. litopadu 1992 kampanickému týmu Greenpece donesla zpráva, že těžaři chtějí zbourat libkovický kostel - symbol a dominantu obce. "Společně s Petrem Hlobilem jsme okamžitě začali připravovat blokádu," vzpomíná Jan Piňos. Ta začala o 5 dní později, 1. prosince. Hlavní požadavek blokádníků byl jasný - zastavení bourání obce. Po pěti dnech přijel do obce ředitel státního podniku Doly Hlubina Stružka, který na besedě v přeplněném sále místní hospody slíbil, že kostel zůstane. O obci však nechtěl ani slyšet. A tak blokáda pokračovala.

Ještě v prosinci si přijel situaci na místo samé prohlédnout i prezident Václav Havel. Mezitím na popud ekologických aktivistů podle zadání Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) zpracovávali odborníci stavební studie, které měly potvrdit, či vyvrátit, zda v případě poddolování obce domy samy spadnou. "Navázali jsme kontakty s vynikajícími odborníky v oboru, např. prof. Jiřím Bradáčem. Ti nakonec v únoru potvrdili, že domy samy nespadnou," dodává k tomu Jan Piňos. Následoval tedy tříměsíční ministerský zákaz bourání, během kterého byly vypracovávány další posudky. Jenže v květnu dal Stružka opětovný příkaz k demolicím. Následovala okamžitá reakce - další blokáda.

Demoliční čety zaměstnanců Dolů Hlubina a najatých bezpečnostních agentur však tentokrát postupovaly o poznání ostřeji. Jeden z blokádníků Petr Vozák z Hnutí DUHA byl lžící bagru úmyslně sražen z prvního patra domu. Další účastníci blokády, včetně fotografa Ibry Ibrahimoviče byli fyzicky napadáni skupinami agresivních zaměstnanců. Veškerá podaná trestní oznámení ale policie nakonec odložila. Situace však byla neudržitelná, a tak v půli května ministr Dlouhý ředitele Stružku z funkce odvolal s proslulým odůvodněním, že je "ostudou hornictví". Na jeho místo byl jmenován ředitel Funiok, který proti neposlušným ekologům zvolil taktiku mnohem sofistikovanější. Až do října 1993 se nebouralo.

Vládní tanečky

V červnu 1993 předal kličkující ministr Dlouhý celou záležitost pod správu ministra hospodářství Karla Dyby. Ten pak přesně v souladu se svým dosavadním pracovním stylem hrál mrtvého brouka. V červenci proto několik ekologických organizací společně požádalo vládu, aby přijala usnesení, kterým zbytečné bourání definitivně zastaví. Reakce však byla více než chladná. Z téměř dvou desítek ministrů odpověděli nejprve 3, po urgenci celkem 5.

A v tom přišla nečekaná rána. 13. října 1993 zbouraly buldozery podstatnou část libokvické hlavní ulice. Následoval ostrý dopis Jana Piňose Václavu Klasusovi a další pokus o blokádu. Zůstalo však jen u pokusu. Nový uhelný ředitel totiž neboural soustavně, ale nárazově, čímž výrazně oslaboval možnosti blokádníků, neboť ti nemohli mít permanantně v pohotovosti dostatečné množství živé síly. Do koce roku proto proběhly dvě výrazné mediální akce v Praze - symbolické pálení severočeských kostelů před budouvou MPO a pohřeb severočeských obcí - nového roku se však v Libkovicích dožil jen kostel a dalších 15 domů.

Ještě na podzim 1993 byly zahájeny první pokusy o právní zvrat v celém případu. Tři libkovičtí občané - starosta Břicháček, pan Krejčí a paní Pešatová - soudně napadli platnost výkupních smluv, které podepsali pod tlakem hrozby vyhození ze zaměstnání. V případě úspěchu byli připraveni podat žalobu i další. Soud se však nepředstavitelně dlouho vlekl, až do jara 1995, a nakonce vynesl zamítavý rozsudek.

Kulturní odpor

Rok 1994 se nesl ve znamení kulturních protestní akcí, které měly za cíl učinit z Libkovic nehynoucí varovný symbol a z místního kostela zárodek kulturně-informačního centra, potenciálního jádra nové obce. Celkem 15 míst v celé ČR tak navštívila putovní fotografická výstava Ibry Ibrahimoviče, letní slunovrat každým rokem připomínal festival libkovická cihla, na němž vystupovali umělci jako Dagmar Voňková, Jaroslav Hutka nebo Pepa Nos. Na podzim 1994 začal projekt zateplování a propagace energetických úspor v Horním Jiřetíně, obci, která měla přijít na řadu hned po Libkovicích.

V listopadu 1994 však byly severočeské doly zprivatizovány, vznikla Mostecká uhelná společnost (MUS) a ministr Dlouhý se od té chvíle začal vymlouval, že soukromému vlastníkovi nemůže do jeho plánů mluvit. A tak i přesto, že studie nezávalové metody těžby, jež by umožnila obce na povrchu zachovat, přinesla Libkovicím pozitivní odpověď a dokonce jednoznačně prokázala i ekonomickou výhodnost takového řešení, vedení MUS tuto alternativu striktně odmítlo. Při vystěhovávání pana Krejčího v listopadu 1994 pak dokonce policie poprvé v této kauze násilně zakročila proti demonstrantům z mostecké místní skupiny Hnutí DUHA. Do konce roku tak zbyly v obci kromě kostela jen tři domy.

Jediné v čem MUS dočasně ustoupila bylo bourání kostela. V květnu 1995 vyvrcholila jednání, ve kterých se zavázala zachovat a zastřešit kostel. Ani tento slib však nakonec mostečtí uhlobaroni nedodrželi - kostel dali zbourat v srpnu 2002.

Místní v tom nezůstali sami

Kampaň proti bourání Libkovic byla historicky prvním silným a zřetelným občanským vystoupením proti uhelné lobby. "Ačkoliv se ta kampaň může jevit jako neúspěšná, neboť samotné Libkovice se zachránit nepodařilo, není tomu tak. Odvrátili jsme totiž devastaci Horního Jiřetína a Havraně, obcí jejichž zbourání mělo následovat. Dali jsme jasný signál, že místní v tom nezůstanou sami," hodnotí význam kampaně, kterou kdysi vedl, Jan Piňos, dnešní ředitel Správy CHKO Broumovsko. Vysoce také oceňuje význam spolupráce s odborníky, jež se poté osvědčila i jinde. Přesto Jan Piňos nemůže zakrýt pocit zklamání: "Doufal jsem, že zachování kostela bude úspěchem, který v budoucnu poslouží jako základ při obnově vesnice, ale oni své dílo dokonali úplně."

Celá kauza však sehrála klíčovou roli ve vývoji českého ekologického hnutí - byly navázány dobré vztahy mezi ekologickými organizacemi i mezi lidmi navzájem, a byly tak položeny základy vzniku širokého, liberálně otevřeného ekologického hnutí, jež se v plné síle představilo vzápětí u Temelína. Právě propojení témat devastace severních Čech a dostavby Temelína ve zřetelný požadavek na nastoupení třetí cesty charakterizované úsporami, snižováním energetické náročnosti národní ekonomiky, podporou moderních technologií a obnovitelných zdrojů mělo pro budoucnost ekologického hnutí zásadní význam.


Otevřený dopis premiéru V. Klausovi od Spolku přátel Libkovic

Litvínov, 14. října 1993

Vážený pane předsedo vlády,

Za totality zaniklo v severních Čechách sto obcí. Včerejší zcela neopodstatněné bourání Libkovic je pokračující demonstrací síly zdejší politicko-průmyslové lobby za tichého souhlasu státu.

Včerejší skandální zákrok, při němž bylo barbarsky rozmláceno 29 domů v obci obklíčené „lidovou milicí“ (neprofesionálním komandem se psy, které porušilo několik zákonů), byl konspiračně připravován měsíce předem. Občané Libkovic a další místní lidé používali pro přirovnání události nejčastěji slovo „Lidice“.

Nepřekvapuje nás chování s. p. Doly Hlubina. Severočeská politicko-průmyslová lobby se totiž chová přesně tak jako před listopadem. To, co nás zaráží, je fakt, že jí to státní moc trpí.

Byli to občané, kdo před rokem zastavili nesmyslné bourání obce a vytvořili tak prostor pro jednání. Byli to občané, kdo si vynutili vypracování odborných studií, které vyvrátily nepodložené tvrzení dolů o nutnosti zbourat obec. Byli to občané, kdo napsali desítky dopisů představitelům státu i do zahraničí, kdo vedli osobní jednání s prezidentem, předsedou parlamentu, ministry, náměstky, starosty a dalšími oficiálními osobnostmi. Byli to občané, kdo po celou dobu vedli věcná a korektní jednání a vystříhali se otevřené konfrontace.

Občané použili již všech slušných prostředků, aby se domohli pravdy a spravedlnosti, zodpovědné státní instituce je však zcela ignorovaly.

Ve své odpovědi na náš dopis z 23. 7. (datované 17.9.) jste uvedl, že „demolice objektů v této obci se děje na základě smluv mezi Doly Hlubina a libkovickými občany“. Škoda, že jste neslyšel skutečné názory libkovických občanů, když byli včera uvězněni v obci s rypadly, která jim před očima zbourala celou ulici, anebo názor muže, který se večer vrátil domů, a jeho dům i celá ulice už nestály na místě.

Na poslední z mnoha petic, kterou Vám adresovalo 22.9. 84 libkovických občanů a jež žádala totéž co náš dopis z 23.7., jste odpověděl, že „bude postupováno podle platných rozhodnutí místně příslušných orgánů, které rozhodly o provedení likvidace obce.“

Vážený pane premiére, je absurdní, že čtyři roky po převratu nikdo nechce změnit prokazatelně věcně chybné rozhodnutí o demolici Libkovic, které bylo učiněno za minulého režimu.

Libkovice jsou ostudou všech slušných lidí v tomto státě za neschopnost rozejít se s omyly minulé doby. Především jsou však ostudou politické reprezentace státu, neboť ignoruje občany. Domníváme se, že Libkovice jsou modelovým příkladem odstrašujícího chování současné vrcholné státní moci k občanům a jejich iniciativám a dokladem toho, že Vaše politika potlačuje vznik občanské společnosti.

Za správnost ručí RNDr. Jan Piňos
Podepsáno 10 zástupců českých ekologických organizací.
Redakčně kráceno.

Článek vyšel v časopise Sedmá generace č. 2/2003.

Vítězství nad freony - Kauzy ekologického hnutí III

4. 7. 2003 - [Sedmá generace]
Když se v roce 1969 objevily první hypotézy o poškozování ozonové vrstvy Země lidskou činností, málokdo asi tušil, že svět stojí před dalším globálním ekologickým problémem. Již během první poloviny 70. let však důkazů začalo přibývat. Vše nasvědčovalo tomu, že látky označované jako freony a halony - tedy nízkomolekulární uhlovodíky, v nichž je vodík nahrazen chlorem, fluorem či bromem - opravdu zapříčiňují rozpad ozonu ve stratosféře.

Tyto látky, za normálních podmínek chemicky netečné, netoxické, nehořlavé a snadno zkapalnitelné, byly již od 30. let používány jako médium v chladicích zařízeních, hasicích přístrojích, aerosolových rozprašovačích. Než se během 70. let skutečně prokázalo, že mají schopnost řetězovým způsobem odbourávat stratosférický ozon, zdála se jejich budoucnost hvězdnou. Objevení ozonové díry a s ní spojené první negativní důsledky zvýšeného působení ultrafialového záření typu B, jež by ozon za normálních podmínek pohltil, však vyburcovaly světové veřejné mínění k požadavkům na úplný zákaz jejich výroby.

Již v roce 1978 ukončila na nátlak veřejnosti většina států USA používání tvrdých freonů (freonů s nejničivějšími účinky) k výrobě aerosolových rozprašovačů. V roce 1980 tak učinila i Kanada a o rok později též Norsko. O problém se začaly zajímat také významné světové ekologické organizace Přátelé Země a Greenpeace, které tlačily na urychlené přijetí celosvětových opatření, jež by další výrobu a používání ozon ničících látek zakázaly.

První mezinárodní smlouvy naštěstí přišly vzápětí. Pod patronátem UNEP - programu OSN na ochranu životního prostředí byla v roce 1985 přijata Vídeňská úmluva, která zavazovala účastnické státy přijímat nápravná opatření v této oblasti. Rychle se zvětšující oznová díra a tlak ekologických organizací vyústili v roce 1987 k podepsání jejího prováděcího dokumentu známého pod názvem Montrealský protokol. Ten však obsahoval omezení používání pouze pěti freonů a tří halonů. Dva zpřísňující dodatky - Londýnský z roku 1990 a Kodaňský z roku 1992 - proto na sebe nenechaly dlouho čekat.

Zvláště ten druhý už byl přijímán za situace, kdy výrazné oslabení ozonové vrstvy začalo být pozorováno i nad Evropou. Snad proto již není tak bezzubý jako předchozí ujednání a stanovuje konkrétní data zákazu používání nejtvrdších freonů a halonů. Další využívání tzv. měkkých freonů však pouze reguluje.

Českolovensko zaspalo

Předlistopadová komunistická vláda neviděla v ozonové díře problém a mezinárodní snahy s klidným svědmím ignorovala. K Vídeňské úmluvě a Montrealskému protokolu přistoupilo Československo tedy až v červnu 1990. Ještě v červnu 1992 stačila Pithartova vláda schválit připojení ČR k Londýnskému dodatku, vinou rozpadu Československa a byrokratických průtahů však tento akt nabyl plné účinnosti až v lednu 1994.

Mezitím již v polovině roku 1992 zahájily Děti Země a Hnutí DUHA kampaně za zákaz výroby a používání ozon ničících látek. Kromě osvětové činosti, besed a přednášek začaly shromažovat podpisy pod petici "Za záchranu ozonosféry", pod níž během jediného roku sesbíraly 80 000 podpisů. Stranou pozornosti ekologů nezůstali ani přímí spotřebitelé, kteří byli oslovování skrze plakáty v obchodech apod.

Důležitým prvkem kampaně však byl od počátku také tlak na firmy vyrábějící a používající freony, který se nakonec ukázal v podstatě nejúčinnější metodou ozonové kampaně ekologických hnutí. "Výrobci byli důrazně upozorněni, že je tu významný problém, jehož urychlené řešení požaduje široká veřejnost," vzpomíná na kampaň, kterou tehdy v Hnutí DUHA vedl, Dan Vondrouš, nynější tajemník ministra životního prostředí. Výsledkem jednání s firmami nakonec bylo skutečné omezení výroby freonových sprejů a dobrovolné nahrazení celé řady freonových technologií bezfreonovými.

Velkým mezníkem v kampani za záchranu ozonové vrstvy Země se stalo 18. září 1992. Tehdy se Hnutí DUHA připojilo k prvnímu mezinárodnímu dni akcí, který založil tradici každoročních Mezinárodních ozonových dní. Ten den probíhaly nejen happeningy, demonstrace, přednášky a besedy. Uskutečnila se také symbolická blokáda největšího uživatele freonů v ČR - Colorlaku Uherské Hradiště, a demonstrace před parlamentem. Tam také tehdejší poslanec Tomáš Ježek aktivistům Hnutí DUHA "poradil", aby sami navrhli legislativní řešení.

Boje v parlamentu

A tak během listopadu 1992 připravilo Hnutí DUHA návrh zákona o zákazu výroby, užívání a dovozu látek rozkládajících ozon. Ten pak v březnu 1993 předložila parlamentu skupina poslanců vedená Pavlem Seiferem za Stranu zelených.

Následovalo čtyřměsíční jednání ve výborech. "Vzhledem k tomu, že ten zákon zpočátku nikdo nebral vážně, a to včetně MŽP, procházel parlamentem poměrně hladce," připomíná Dan Vondrouš. Výsledkem byl přijatelný kompromis. Zákaz dovozu freonů měl platit od 1. ledna 1994, zákaz výroby pak od 1. dubna téhož roku. Servis freonových zařízení měl být zajištěn systémem sběru a recyklace. Poslanci výboru, jež měli v kompetenci životní prostředí, návrh zákona jednomyslně doporučili sněmovně ke schválení.

Jenže Klausova vláda si postavila hlavu a zákon předkládaný vesměs opozičními poslanci odmítla. Aby měl zákon vůbec šanci projít, byl ve spěchu těsně před závěrečným třetím čtením přepracován ministrem životního prostředí Bendou a jeho náměstkem Gandalovičem. Výsledkem bylo přistoupení na požadavky freonové lobby. Z celkového počtu 54 látek byla nakonec zakázána výroba, dovoz a používání pouze tří halonů k 1.4.1994 a 17 dalších látek k 1.1.1996. Zbývajících 34 látek bylo ze zákona jednoduše bez náhrady vypuštěno. Schválený zákon číslo 211/1993 Sb. tak neodpovídal ani požadavkům dodatků Montrealského protokolu, a ČR tak nemohla k těmto důležitým dohodám přistoupit. "Tím závěrečným tahem v parlamentu nám tehdy Benda trošku vypálil rybník, protože poslanci byli díky naší kampani naladěni tak, že chtěli schválit cokoliv, co se bude týkat ozonu, ve finále jim však byl předložen návrh, ve kterém zásadní věci chyběly," dodává Dan Vondrouš.

Hnutí DUHA a Děti Země zareagovaly ihned vypracováním další petice "Za záchranu ozonosféry II", kterou do května 1994 podepsalo 55 000 občanů. Ve spolupráci se Společností pro trvale udržitelný život zformovalo Hnutí DUHA pracovní skupinu pro ochranu ozonosféry, ve které se sešli jak odborníci různých profesí, tak ekologičtí aktivisté. Společně pak na podzim 1993 a poté i na jaře 1994 připomínkovali novelu zákona 211/1993 Sb., kterou MŽP začalo zpracovávat hned několik týdnů po jeho schválení. Novela se však ukázala natolik komplexní, že práce vyústila v přípravu úplně nového zákona, který měl zajistit možnost přistoupení ČR k Londýnskému a Kodaňskému dodatku Montrealského protokolu. Na žádost legislativní rady vlády musel být zákon složitě doplňován o aktuální směrnice zemí ES, takže jej vláda dostal na stůl až v lednu 1995. Parlamentem pak prošel pod číslem 86/1995 Sb. až 20. dubna 1995. "Podstatné omezení používání freonů na našem území v té době však již bylo výsledkem dobrovolného ústupu řady firem od freonových technologií," hodnotí význam přijatého zákona Dan Vondrouš. Přesto lze schválení ozonového zákona považovat za jednoznačné vítězství občanů a ekologických iniciativ, neboť bez veřejného tlaku by k odmítnutí freonů nedošlo.

Na výsledky si ještě rok počkáme

A jaká je současná praxe využívání freonů u nás? Všechny normy týkající se freonů jsou v současnosti promítnuty v zákoně o ochraně ovzduší, který právní normy z poloviny 90. let v podstatě překryl. Freony se však v ČR už prakticky nepoužívají s výjimkou několika málo případů ve zdravotnictví, na které pamatovaly již první právní úpravy. Tyto případy jsou navíc zákonem silně regulovány, je třeba každý rok obnovovat povolení.

Z hlediska mezinárodního byly problémy s vývozem některých technologií do třetích zemí, stejně tak jako se například v Rusku či Indii dodnes používají zastaralé typy ledniček, z nichž se freony uvolňují. Není uspokojivě vyřešen ani ústup od používání metylbromidu (měkký freon) v zemědělství. Problémy tedy trvají. Přesto Kodaňský dodatek o měkkých freonech byl vlastně dosud posledním zpřísňujícím opatřením. Aktuální informace o stavu ozonové vrstvy však jistě budou v brzku k dispozici i nám. Česká republika totiž požádala o uspořádání dalšího zasedání Montrealského protokolu. "Mělo by se konat tuším příští rok v Praze," říká Ambrozkův tajemník Dan Vondrouš.

"Kampaň za záchranu ozonosféry přišla v pravou chvíli," hodnotí její význam Vondrouš. "S nástupem Klausovy vlády upadlo ekologické hnutí do pocitu beznaděje, neboť temelínská kampaň se zdála být nevyhratelná a ekologických úspěchů bylo jen velmi málo. Prosazené razantní opatření bylo jedním z velkých a veřejností dobře přijímaných úspěchů."

Ozonová kampaň přinesla ekologickému hnutí jedno významné poučení - změnu je třeba prosazovat souběžně pomocí několika strategií. Vsadíme-li pouze na snahu změnit zákon, riskujeme, že v případě neúspěchu přijde obrovská energie do práce vložená úplně vniveč. Ústup od freonů byl do značné míry právě důsledkem veřejného tlaku na průmyslové firmy. Vyhnání nadnárodních zlatokopů z Čech - Kauzy ekologického hnutí IV.

22. 8. 2003 - [Sedmá generace]
Čtvrtý díl seriálu o významných kauzách českého ekologického hnutí připomíná vítězný boj ekologických organizací s nadnárodními těžařskými společnostmi. Na závěr připojujeme příběh Františka Stíbala, starosty Kašperských hor v době, kdy obci hrozilo otevření zlatého dolu.

Již od poloviny 70. let probíhal na mnoha místech v Čechách i na Moravě státní průzkum ložisek zlata. Dělo se tak v poměrně širokém pásu táhnoucím se od Jílového u Prahy až k Šumavě, na Českomoravské vysočině, ale i v Jeseníkách. Byla nalezena řada prakticky nevyužitelných zrudnění (malý obsah rudy), až po ložiska jako je Mokrsko, které bylo považováno za největší ve střední Evropě. Není tedy divu, že s pádem komunistické vlády se začali zahraniční zájemci o těžbu u nás objevovat jako houby po dešti. Ve snaze udržet českou zlatou horečku pod kontrolou, rozhodlo se ministerstvo hospodářství na počátku roku 1994 vypsat mezinárodní nabídkové řízení na průzkum ložisek. Vítězové měli získat přednostní právo na povolení k průzkumu jednotlivých území, nikoli však automaticky kladné stanovisko v příslušném správním řízení. Celkem 13 území nakonec připadlo pěti společnostem. V letech 1992-95 bylo nakonec vydáno celkem 16 povolení k průzkumu těžby zlata.

Z čistě právního hlediska neexistuje přímý vztah mezi průzkumem a těžbou - povolení průzkumných prací samozřejmě neopravňuje jeho držitele k otevření dolu. Leč faktická souvislost tu samozřejmě je. S každým miliónem investovaným do průzkumu přirozeně stoupá odhodlání firmy získat oprávnění k těžbě. Krom toho přibývá i "argumentů" pro jednání s úřady a politiky. Navíc v případě ložisek v minulosti poměrně dobře prozkoumaných již není cílem dalšího průzkumu hledání lokality s ekonomicky využitelnými zásobami, ale přímá příprava ložiska na těžbu. To věděly nejen těžební společnosti, ale také obce a ministerstvo, a tak spory začaly již o povolení k průzkumu.

RTZ v Mokrsku

Zlato se v Čechách těžilo již od počátku letopočtu. Staro- a středověká "těžba" se však soustředila jen na ložiska bohatá a snadno přístupná, takže její dopady na krajinu byly zanedbatelné. Moderní těžební technologie jsou účinnější, a o to drastičtější jsou zásahy do krajiny a životního prostředí, jež způsobují.

Oblast středočeského Mokrska získala na základě výběrového řízení největší světová těžební společnost RTZ-CRA. Dle jejích plánů měl kopec Veselý a samotnou vesnici Mokrsko nahradit na zemském povrchu obří, 200m hluboký a 0,25 km2 rozlehlý povrchový důl. Přilehlá odkaliště a odvaly pak měly zabrat takřka dvacetinásobek. "Navíc hrozilo, že široké okolí dolu bude kontaminováno vysoce toxickým arsenem, neboť zlato ve zdejší rudě je na něj vázáno," připomíná rizika Vojtěch Kotecký, tehdejší vedoucí surovinového programu Hnutí DUHA. Důsledky případné havárie spojené s únikem kyanidu, jenž se používá při loužení, do dva kilometry vzdálené Slapské přehrady si pak dokáže představit jen málokdo.

Není tedy divu, že samosprávy okolních obcí od počátku s průzkumem nesouhlasily. Vydatnou podporu odbornou, právní i mediální jim poskytovaly ekologické organizace. Například Hnutí DUHA vydalo v červenci 1996 rozsáhlou studii shrnující celosvětové zkušenosti s nadnárodním gigantem RTZ-CRA. Devastace přírody, toxické znečištění, přehlížení zájmů dotčených regionů, bezohledný přístup k ochraně zdraví zaměstnanců, rasová diskriminace a otevřená spolupráce s represivními režimy - to byly běžné praktiky této společnosti. "Člověku zůstával až rozum stát nad tím, že tuto firmu mohli členové ministerské komise vybrat, jestliže, jak sami tvrdili, přihlédli k jejím zkušenostem po celém světě v ochraně životního prostředí při průzkumu a těžbě zlatých rud," dodává Vojtěch Kotecký.

Výsledek veřejného tlaku se naštěstí dostavil koncem léta 1996. Ministerstvo průmyslu a obchodu opakovaně a definitivně povolení k průzkumu v této lokalitě odmítlo udělit. Největší zásluhu na tomto překvapivém rozhodnutí měl vytrvalý nesouhlas MŽP, na jehož kladné stanovisko bylo povolení vázáno. Britsko-australští těžaři tak odtáhli z Mokrska s nepořízenou.

TVX Gold v Kašperských Horách

Mnohem tužší a delší souboj se zlatokopy nakonec museli svést občané a ekologové v Kašperských Horách na Šumavě. Také zdejší ložisko patřilo k těm poměrně dobře prozkoumaným. Odhadované zásoby zlata na konci 80. let zde činily 30 tun. Pozdější zpřesněné údaje však již hovořily o 100 tunách, a Kašperské Hory tak předstihly Mokrsko.

Povolení k průzkumu získala v březnu 1993 česká společnost Bohemia důlní, a to původně jen na 1 rok, po 11 měsících však bylo povolení prodlouženo o dalších 5 let. V září 1994 pak českou firmu kompletně koupila kanadská TVX Gold.

Přestože firma vytrvale prohlašovala, že případná těžba by byla prováděna hlubinným způsobem a zlato z rudy následně získáváno bez použití kyanidu, představoval projekt zlatého dolu enormní ekologická rizika. Ročně mělo být vytěženo a na povrchu uloženo 730 milionů tun horniny, a to přímo na území CHKO v těsném sousedství národního parku. "Daleko nejhlubší zásah do šumavské horské krajiny by však představovala výstavba odkaliště o rozloze několika desítek hektarů, které by zaplavilo některé z okolních údolí," upozorňuje Vojtěch Kotecký.

Již v květnu 1995 zjistila Správa CHKO, že TVX provádí v okolí Kašperských Hor ilegální vrty. Povolení k průzkumu totiž automaticky neznamená, že firma může bagrovat a vrtat, kde se jí zachce. K provádění vrtů totiž potřebuje povolení hornických prací (to vydává báňský úřad se souhlasem Správy CHKO) a také souhlas majitele pozemku. Platnost souhlasu správy však v té době již vypršela.

V červenci 1995 navíc těžaři oznámili, že průzkum pravděpodobně povede k zahájení těžby, a představili její obrysy. To bylo impulsem ke změně postoje městské rady, která v říjnu 1995 vydala zákaz vstupu TVX na městské pozemky a současně vyzvala k odstranění veškerých těžebních zařízení. TVX nejenže zákaz ostentativně ignorovala, ale zároveň zahájila právní kroky, jak nesouhlas majitele pozemků obejít. Tehdejší znění geologického zákona totiž umožňovalo nahradit souhlas majitele rozhodnutím okresního úřadu o dočasném omezení vlastnických práv. Zatímco okresní úřad 15 měsíců vyřizoval žádost TVX, město podalo žalobu a okresní soud vydal předběžné opatření, kterým nařídil vyklizení pozemků. Firma jej však ignorovala. Právní bitva byla svedena též o pozemky před štolou Naděje, která byla vyhloubena již koncem 80. let. TVX zde totiž bez stavebního povolení na pozemcích města vztyčila plot a pozemek bez povolení dlouhodobě okupovala.

Oč větších nezákonností se nadnárodní firma dopouštěla, o to ostřejší mediální kampaň vedla proti starostovi Františku Stíbalovi. Za tímto účelem si dokonce najala světoznámou PR agenturu Burson-Marsteler, která začala vydávat a v regionu zdarma rozšiřovat měsíčník Naděje. V něm lživě obviňovala starostu a před komunálními volbami otevřeně vyzývala ke změně složení zastupitelstva. Naštěstí bezúspěšně.

Ani obec však nestála tváří v tvář zahraničnímu investorovi sama. Na její stranu se přidali aktivní občané, kteří založili sdružení Šumava nad zlato, a ekologické organizace. Petici Šumavy nad zlato podepsalo celkem 70 000 signatářů. "Během jediného týdne na přelomu dubna a května 1998 pak naši petici proti TVX podepsalo dalších 10 000 občanů, solidaritu se starostou Stíbalem vyjádřily desítky jeho kolegů z českých měst a obcí," vzpomíná Vojtěch Kotecký. Kromě mediální a odborné práce na národní úrovni tehdy Hnutí DUHA využilo i svého členství v celosvětové federaci Přátel Země a vyvíjelo tlak na akcionáře TVX přímo v Kanadě.

Opakované úniky kalů a ropných látek, poškozování vegetace ve dvou přírodních rezervacích, překračování hlukových norem, ignorování pravomocných soudních rozhodnutí, provádění vrtů bez povolení, černé stavby na cizích pozemcích, to vše bylo nakonec vzato v úvahu, když MŽP v prosinci 1998 konečně odebralo firmě TVX povolení k průzkumu. Škoda jen, že se tak stalo až v době, kdy do vypršení povolení zbývalo jen několik týdnů.

Zákaz kyanidů

Přestože dvě klíčové lokální kauzy skončili vítězstvím, některé systémové problémy nadále přetrvávaly. Tak například nebylo zřejmé, zda mají obce právo být plnoprávnými účastníky řízení o povolení geologických průzkumů. Sporné ustanovení geologického zákona vykládalo ministerstvo hospodářství v neprospěch obcí. Vrchní soud však dal v únoru 1998 obcím za pravdu. Nadále také trvala možnost omezovat vlastnická práva obcí rozhodnutím okresního úřadu ve prospěch soukromých komerčních těžebních společností. Na jaře 2000 se však naskytla jedinečná příležitost tyto a několik dalších chyb v geologickém a horním zákoně napravit. Parlament totiž projednával jejich novelu.

Nastalé situace pohotově využilo Hnutí DUHA, které mezi pozměňovací návrhy protlačilo také úplný zákaz kyanidového loužení při těžbě zlata. Schválená novela tak zasadila těžbě zlata v Čechách poslední smrtelnou ránu, neboť ji učinila ekonomicky naprosto nezajímavou.

"Na této kampani se podle mě ukázalo," hodnotí Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA, "že ekologické organizace dokáží nejen vyhrát nějakou kauzu, ale dokáží problém i fakticky vyřešit - počínaje dílčím správním řízením, přes změnu postoje politických špiček až po prosazení koncepčního řešení jako je zákon, zajišťující účast obcí při povolování geologických průzkumů a zakazující kyanidové loužení." Ekologické hnutí zde tedy nejenže prosadilo zrušení konkrétních projektů, ale pomohlo vyřešit i širší legislativní souvislosti.

Martin Ander

Článek vyšel v časopise Sedmá generace 4/2003.

Těžba zlata v Kašperských Horách

- Příběh Františka Stíbala

Markéta Šubrtová

Kašperské Hory jsou malé městečko obklopené šumavskými kopci, nad nímž se tyčí bývalý strážní hrad Kašperk. Tudy putovaly karavany naložené středověkým zlatem - solí. Zdejší krajina učarovala i Františku Stíbalovi, rodákovi z Řeporyjí u Prahy, který se tady spolu s rodinou rozhodl usadit natrvalo.

Úctu k přírodě jako živitelce člověka "zdědil" po svém dědečkovi, který byl sedlákem. Po roce 1989 se stal politicky činným v ODS, za kterou kandidoval do městského zastupitelstva.V roce 1994 byl zvolen starostou Kašperských Hor. V té době byly už v plném proudu průzkumné práce kanadské společnosti TVX Bohemia důlní (dříve česká Bohemia důlní), která se netajila záměrem zahájit v tomto krásném a relativně nedotčeném koutu přírody těžbu zlata. Proti tomu se ale ostře postavilo zastupitelstvo města v čele s panem Stíbalem. "Tady například mělo být odkaliště" ukazuje pan Stíbal na jarně se zelenající údolí těsně přiléhající k městečku.

Společnost TVX se všemožně snažila získat na svou stranu veřejnost a zároveň pošpinit osobu starosty Stíbala. "Byl jsem obviňován jednou z kolaborace s Němci, pak zase z toho, že bráním rozvoji města" vzpomíná pan Stíbal. Přes masivní kampaň se však těžařům jejich cíle dosáhnout nepodařilo.

V dalších komunálních volbách dostal pan Stíbal (už jako nezávislý kandidát) znovu důvěru občanů. Koncem roku 1998 pak přišla TVX Bohemia důlní pro neustálé porušování zákona o povolení k průzkumu, čímž její naděje na zahájení těžby definitivně skončily. Až do současné doby se však protahuje soudní řízení, ve kterém TVX žaluje město Kašperské Hory o náhradu škody.

To, že se podařilo těžbě zabránit, vnímá pan Stíbal jako zásluhu všech občanů, kteří se postavili na jeho stranu. Kladně hodnotí i podporu bývalého kontroverzního ministra životního prostředí Františka Bendy, který se odpůrců těžby zastal, narozdíl od Ministerstva průmyslu, které naopak stálo na straně těžařů.

Skutečnosti, že za společností TVX Bohemia důlní stál zahraniční kapitál, nepřikládá bývalý starosta důležitost. Těžaři by se chovali podle něj stejně, ať by byli odkudkoli, protože by chtěli zhodnotit peníze, které do průzkumu investovali. O žádný boj proti nadnárodním korporacím zde v jeho očích nešlo.

Od roku 1999 pracuje František Stíbal jako hydrogeolog v Národním parku Šumava. Na otázku, zda by se celá kauza mohla v Kašperských Horách někdy opakovat, odpovídá poněkud skepticky: "Myslím, že lidé si dnes životního prostředí dostatečně neváží. Jsou znechuceni politickou situací, zvýšila se i nezaměstnanost. Obávám se, že mnozí si za příslib krátkobodých a pofiderních zisků nechají přírodu kolem sebe zničit a pak za ní budou daleko dojíždět." Rajchéřov: Nepostavené rekreační město - Kauzy ekologického hnutí V.

31. 10. 2003 - [Sedmá generace]
V dalším díle seriálu o významných kauzách ekologického hnutí se podíváme na česko-moravsko-rakouské pomezí. Zde se v polovině devadesátých let snažili ochránci přírody zabránit výstavbě obřího rekreačního areálu v místě zaniklé obce Rajchéřov. Jejich pečlivá odborná práce, jež získala podporu veřejnosti nakonec slavila úspěch.

Do Starého města pod Landštejnem ještě dojedete autobusem. Směrem na jih k rakouským hranicím však již musíte pěšky. Do Návar vede záplatovaná asfaltová okreska, ale dál už jdete jen nezpevněnou cestou mezi travnatými pastvinami, které tu a tam ozvláštňují kamenné skalky s borovicemi. Když vystoupáte na Kamenný štít rozprostře se před vámi úžasný pohled. Vpravo kamenitý Hadí vrch, za nímž se mezi stromy leskne hladina rybníka Kačer, vlevo pod vámi se pak rozprostírá zaniklá obec Rajchéřov. Jen nápadně vysoké množství ovocných stromů ve volné krajině připomíná, že tu ještě koncem 40. let žilo na 200 místních obyvatel německé národnosti. Poté co byli nuceni svou ves opustit tudy více než 40 let vedla železná opona.

Umělé město

V roce 1994 se Jaromíru Bláhovi z Hnutí DUHA, který tehdy pracoval ve Skupině pro podporu lokálních aktivit donesla zpráva o záměru 3 holandských firem vybudovat na 270 ha v okolí bývalého Rajchéřova obří "rekreační areál". Jeho součástí mělo být 470 domků s parkovišti, řada obchodů od supermarketu přes půjčovnu videokazet, několik restaurací až po směnárnu, diskotéku a kasino s hracími automaty. U rybníka Kačer měl stát windsurfingový klub a rybářské centrum s loděnicí, jalovcová rezervace Hadí vrch měla být obkroužena silnicí a dovnitř přivedeny vycházkové trasy.

Kapacita umělého rekreačního města - 2 800 osob - měla 5krát převyšovat počet obyvatel Starého města pod Landštejnem, do jehož katastru spadá. "Když jsme se to dozvěděli, vyrazili jsme tam," říká Jaromír Bláha. "Měli jsme typ na jednoho místního veterináře, který se někde vyjádřil proti, ale když jsme přijeli, nechtěl s námi vůbec mluvit. Až později jsme se dozvěděli, že mu kvůli nesouhlasu vyhrožoval nějaký anonym fyzickou likvidací. Podobně se chovali i další místní lidé, všichni měli strach."

A není divu, za záměrem totiž stála poměrně dobře zorganizovaná zájmová skupina majetkově propojená s místními úředníky a politiky. Holandské investory zastupovala firma Stavebně-technický ústav, jejímž jednatelem byl jistý ing. Vimmr. Ten byl též společně s manželkou přednosty Okresního úřadu v Jindřichově Hradci Mikuleckou, dcerou starosty Starého města pod Landštejnem Schornou a bývalým zaměstnancem pozemkového fondu v Jindřichově Hradci Habersbergem majitelem firmy BREND, jež skupovala pozemky pro realizaci záměru. Tuto společnost od podzimu 1994 kontrolovala jiná firma ing. Vimmra, jejímž jednatelem byl jeden z holandských investorů Julius Willems. Tomu se v tomto kraji zvaném Česká Kanada pravděpodobně líbilo dvojnásob, neboť v jednom z obchodních výpisů byla jeho adresa shodná s bydlištěm ing. Habersbergera, zatímco podle druhého přebýval přímo v domě starosty Starého města pod Landštejnem Františka Schorného.

Na podzim 1994 byla zveřejněna dokumentace vlivů stavby na životní prostředí (EIA). Její zpracovatel František Hezina, firemní kolega tehdejšího ministra životního prostředí Bendy, však postupoval účelově a dopady na přírodu i místní obyvatele dostatečně nevyhodnotil. Podobný názor naštěstí v první instanci převládl i na OkÚ v Jindřichově Hradci, takže dokumentace byla vrácena k doplnění. Ani po 9 měsících však ing. Hezina zásadní nedostatky neodstranil, takže dokumentace nesplňovala požadavky zákona. Právě to byla nucena konstatovat i skupina odborníků z Institutu aplikované ekologie ČZU vedená Miroslavem Martišem, kterou o odborný názor požádaly ekologické organizace.

Asociace Rajchéřov

Na základě alarmujících zpráv o připravovaném megaprojektu, který měl klidnou příhraniční přírodní oblast změnit v česko-rakouské Las Vegas, postupně vznikla široká koalice téměř čtyř desítek občanských sdružení. U jejího zrodu stály ekologické organizace jako Hnutí DUHA, Konzultační centrum EIA, Děti Země, Jihočeské sdružení ochránců přírody a další. "Dokonce se nám podařilo podnítit vznik sdružení z místních ekozemědělců, chalupářů a dalších, kteří se proti záměru postavili," dodává Jaromír Bláha.

Asociace Rajchéřov, jak zněl název celé koalice, uspořádala během let 1994-97 několik veřejných diskusí pro místní občany s cílem seznámit je se záměrem a zjistit jejich názor. Ti se, zvláště zpočátku, povětšinou báli k záměru jakkoliv vyslovit, přesto se však odvážní místní kritici nakonec našli. Snad právě to donutilo zastánce rekreačního areálu k podvodům s podpisy místních. Na jaře 1996 totiž vyšlo najevo, že řada občanů Starého města, jejichž podpisy figurovaly pod listinou podporující záměr, zmíněnou petici nikdy neviděla a s jejím obsahem nesouhlasí.

Účelovým manipulacím v této kauze však ani tehdy nebyl konec. Vypracováním posudku na doplněnou dokumentaci EIA byl pověřen Vladimír Chour z firmy Hydroprojekt. Jeho posudek však nebyl o mnoho lepší než samotná dokumentace. Na veřejném projednání 4. června 1996 před nabitým sálem inženýr-závlahář přiznal, že při posuzování dopadů na chráněné druhy živočichů vycházel ze svých základních gymnaziálních znalostí a Červené knihy ohrožených druhů, jejíž části do posudku jednoduše opsal. Není tedy divu, že např. vliv záměru na chráněné druhy ptactva odbyl výčtem základních faktů o jednotlivých druzích a konstatováním, že vliv nebude žádný, nebo přijatelný. Své vystoupení zakončil památným výrokem, že realizací záměru se v oblasti zvýší biodiverzita, neboť se do lokality nastěhují i druhy žijící ve městech. Není divu, že po takovém propadáku sám holandský investor, firma Willems Meersen, nechal proces EIA zastavit.

Ani napodruhé

Nikoli však proto, aby od záměru ustoupil. Pouze si našel mazanějšího zpracovatele. Stal se jím později velmi známý Josef Kupec z brněnské firmy Investprojekt. Za svou práci, ve které i přes evidentní silné zásahy do přírodního prostředí v okolí Rajchéřova vyjádřil se záměrem souhlasné stanovisko, byl na jaře 1997 po zásluze odměněn prestižní anti-cenou Ropáka roku. Posudkář Kupcovy dokumentace z firmy Rustical B však již zalepené oči a zacpané uši neměl a dospěl k názoru přesně opačnému. Toho se nakonec držel i OkÚ v Jindřichově Hradci, který ve svém závěrečném stanovisku vyjádřil s projektem nesouhlas. Odůvodnil jej především tím, že v lokalitě navržené stavby se našly mimo jiné biotopy 58 zvláště chráněných druhů obratlovců a 7 zvláště chráněných druhů rostlin.

"Bylo to snad první negativní závěrečné stanovisko v procesu EIA v Čechách," komentuje tehdejší výsledek Věra Horská z Jihočeského svazu ochránců přírody. "A veřejný tlak v něm sehrál opravdu zásadní roli, bez něj by to investorovi určitě prošlo."

Výsledek procesu EIA je však podle zákona nezávazný, teprve v územním řízení musí úřad zvážit váhu všech argumentů a definitivně rozhodnout, zda stavbu povolí. "Rekreační lobby" však stála v cestě ještě jiná překážka - výjimka z ochrany kriticky a silně ohrožených druhů živočichů a rostlin, bez ní by investor svolení úřadů ke stavbě nikdy nedostal. A právě na ní si definitivně vylámal zuby. Na jaře 1997 tuto výjimku MŽP pod vedením Martina Bursíka odmítlo udělit. Tím pokusy o výstavbu rekreačního města v České Kanadě definitivně skončily.

Žádné vítězství netrvá věčně

"Byla to jedna z velkých úspěšných kauz," hodnotí vítězství ekologů a zastánců k přírodě šetrné turistiky Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. "Na zahajovací tiskové konferenci naší kampaně se nás tehdy novináři ptali, proč se věnujeme předem prohraným věcem, za kterými stojí velký kapitál," vzpomíná Bláha. "Nakonec jsme to vyhráli na celé čáře. Ukázalo se, že má smysl jít i do zdánlivě naprosto beznadějných kauz."

Přestože se gigantickému projektu rekreačního města nakonec podařilo zabránit, nezůstává tamní překrásná příroda ušetřena bezhlavých lidských zásahů dodnes. Koncem letošního dubna získal čtvrté místo v anketě Ropák roku jemnický sedlák Miroslav Bindr, který na jaře 2002 protizákonně rozoral 65 ha luk v ochranném pásmu přírodní rezervace Hadí vrch. Zničil tak cenný biotop, ve kterém žilo 18 zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Tlustec: otevřená rána - Kauzy ekologického hnutí VI.

2. 1. 2004 - BRNO [Sedmá generace]
V šestém díle seriálu o významných českých ekologických kauzách posledních dvanácti let si připomeneme další z těžebních projektů, které tehdy hýbaly veřejným míněním. Majestátní kopec Tlustec nedaleko České Lípy měl být totiž kompletně odtěžen a vymazán z map. Konec této kauzy však bohužel zůstává stále otevřený.

Osamělé majestátní kopce tyčící se nad krajinou jako pozůstatek dávné vulkanické činnosti - to je obraz severních Čech, jak jej známe a dost možná i chceme znát. Jednou z nepřehlédnutelných dominant tohoto kraje je i 300 metrů nad okolní terén vyčnívající kopec Tlustec. Najdete ho zhruba 15 km severovýchodně od České Lípy. Pohled na něj vás upoutá, abyste však objevili mnohé poklady, jež skrývá, musíte přijít blíž. Povrch Tlustce pokrývají lesy, v dolních partiích sice převážně smrkové monokultury, v těch vyšších již naleznete unikátní smíšený porost s druhovou skladbou velmi blízkou přirozenému stavu. Přestože zde našla svůj domov řada vzácných a chráněných rostlin i živočichů (např. lilie zlatohlávek či dymnivka bobovitá, hnízdí tu čáp černý i holub doupňák), odborníci za nejvýznamnější hodnotu Tlustce považují zdejší ekosystém jako celek. Kupříkladu společný výskyt lípy velkolisté a lípy srdčité je naprosto unikátní. S kvalitami Tlustce se může měřit snad jen několik známých vrcholů Českého středohoří, ty jsou však na rozdíl od něj chráněny v přírodních rezervacích. A to se Tlustci stalo osudným.

Poklad pod povrchem

Již dávno se vědělo, že poklady Tlustec neuchovává jen na povrchu, ale také pod ním. Celý kopec je tvořen masivním čedičovým tělesem, jehož velikost byla v 60. letech odhadnuta na 36 milionů kubických metrů. Taková zásobárna kvalitního kamene do kolejového lože nedala železničářům spát. A tak již v září 1968 tehdejší ministerstvo dopravy stanovilo na Tlustci dobývací prostor o rozloze 115 hektarů. Kopec měl být takřka celý odtěžen - místo majestátního vrcholu ve výšce 591 m.n.m. se měly příští generace kochat malou terénní vlnou o téměř 200 metrů níže.

Ačkoliv přípravy na úplné zbourání kopce začaly již během 70. let, těžba samotná byla zahájena až na sklonku reálněsocialistického období. A jak již bylo v té době zvykem, nikomu moc nevadilo, že probíhala ilegálně. Povolení hornické činnosti bylo vydáno až v květnu 1991. V následujícím roce pak čedičový lom zprivatizovala firma Beron, která každým rokem z kopce ukrojila a rozemlela dalších 200 000 kubických metrů.

První vlna protestů

Není divu, že proti plánu na úplné vymazání kopce z mapy se jako první postavili lidé s výtvarným cítěním. To byl případ Jakuba Kašeho, který na začátku 90. let založil Nadaci Lemberk a začal podnikat první aktivity požadující zastavení těžby. Nadace pořádala sochařská sympozia a výtěžky z aukce vzniklých výtvarných děl věnovala na vypracování odborných studií dokládajících unikátnost kopce Tlustec. "Poprvé se tak podařilo vyburcovat veřejné mínění proti takto brutálnímu zásahu do krajiny," hodnotí tehdejší aktivity nadace Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA. Jakub Kaše nechal pořídit letecké snímky Tlustce a dalších ohrožených kopců v okolí, do kterých zaznačil, kam až těžba plánuje postoupit. Řadu článků otiskly i tehdejší noviny.

V roce 1995 se do případu vložilo také Hnutí DUHA a společně s Nadací Lemberk požadovalo definitivní odpis zásob ložiska. "Zde jsme však poprvé narazili na osobu vedoucího referátu životního prostředí OkÚ v České Lípě Petra Havránka. Jedině z podnětu jeho úřadu mohl být zahájen proces odpisu zásob, on však odmítal nechat zpracovat potřebné podkladové studie," vzpomíná Vojtěch Kotecký. Sdružení protestujících, kteří požadovali zastavení těžby, tehdy dokonce sahali až k akcím, jako byla řetězová hladovka v červnu 1995. Ani ta však úřady, které mají ochranu přírody a krajiny přímo v popisu práce, k činnosti nepřivedla. Situace se tehdy zdála být beznadějnou, až přišel konec roku 1997.

Těžaři bez povolení

Již od poloviny 90. let začala v místě sílit druhá vlna odporu proti těžbě. Ta však nebyla vedena z pozic esteticko-kulturních nebo ochranářských, ale čistě místních. Obyvatelům obce Postřelná ležící na úpatí Tlustce, avšak z opačné strany než se nacházel lom, začaly praskat domy. Lidé si stěžovali, ale nebylo jim to nic platné, firma Beron jakoukoliv souvislost mezi poničenými zdmi jejich obydlí a vlastní těžební činností nepřipouštěla. Místní se začali s firmou soudit a založili občanské Sdružení na záchranu kopce Tlustec, které se pod vedením Miroslava Šimonka účastnilo správních řízení.

Do právní bitvy vstoupili na konci roku 1997. Tehdy Beronu vypršelo platné povolení k těžbě a museli zažádat o jeho prodloužení. V zhledem k velikosti lomu se však na povolení vztahoval proces posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), který nebylo možné uzavřít během několika dnů, jak by si těžaři představovali. A tak se rozhodli k právní kličce. Nechali si schválit povolení k těžbě menšího rozsahu, které jim umožňovalo pokračovat v devastaci až do září 1998. Správního řízení na "velké" povolení se však již účastnila jak občanská sdružení, tak místní obce, z nichž většina v čele s Jablonným v Podještědí s těžbou nesouhlasila. Řízení se pak začínalo protahovat, a to nejen kvůli tomu, že dokumentace EIA byla kvality nevalné. Nakonec přišlo i na kompromisní návrhy. "Těžařům bylo jasné, že jim původní plán úplného odtěžení kopce v řízení neprojde, a tak přišli s mírnější variantou, která měla zachovat vrchol. Ani ta však pro nás nebyla přijatelná - znamenala by další kácení unikátních lesů a plánovala vytěžit ještě čtyřnásobek toho, co doposud," připomíná Vojtěch Kotecký. Místní společně s ekologickými organizacemi požadovali jasné stanovení limitů těžby, ty však Beron nenavrhl.

Spor o podobu přijatelné varianty se nakonec nečekaně vyřešil sám. V červnu 1998 totiž firma zkrachovala. Těžba ještě pokračovala do září, pak ale definitivně ustala, protože vypršelo dočasné povolení.

Absurdní úřednické divadlo

Kdo by si však myslel, že tím zálusk těžařů na Tlustec definitivně skončil, ošklivě by se pletl. Boj o Tlustec se pouze přenesl na půdu čistě úřední - jak se však ukázalo, o to absurdnější.

K získání povolení k těžbě, které vydává příslušný báňský úřad, bylo zapotřebí získat souhlas se zásahem do významného krajinného prvku lesa a do krajinného rázu těžbou kamene. Potřebný souhlas pak nevydával nikdo jiný než Petr Havránek, vedoucí referátu ŽP OkÚ v České Lípě. Celkem čtyřikrát během let 1998 - 2002 vydal tento úředník souhlasné stanovisko. Třikrát bylo nadřízeným orgánem zrušeno. Petr Havránek ostentativně ignoroval snad všechny odborné podklady z oblasti ochrany přírody, včetně stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny a negativního závěru procesu EIA. Vrcholem diletantství a absurdity upachtěných pokusů českolipského úředníka o povolení těžby na Tlustci byl dopis, kterým postupoval nadřízenému krajskému úřadu odvolání Sdružení na záchranu kopce Tlustec proti svému již čtvrtému souhlasu. V něm se totiž v absolutním rozporu se známými skutečnostmi o výskytu zvláště chráněných druhů organismů na Tlustci snaží krajskému úřadu tvrdit, že takové rostliny a živočichové se v dané lokalitě vůbec nevyskytují.

Případ se dostal do právní smyčky, ze které, což nebývá vždy zvykem, profitovala příroda. Nefungující lom bez platného povolení k těžbě nikdo nechtěl koupit, na druhou stranu ministerstvo životního prostředí zamítalo žádosti o povolení těžby s logickým argumentem, že nelze těžbu povolit, není-li jasné, kdo bude vlastně těžbu realizovat.

Úředník těžařem

To se změnilo v roce 2001. Tehdy lom koupila o rok dříve založená firma GO Point Liberec. V naprostém souladu s absurdností tohoto příběhu je skutečnost, že předsedou jejího představenstva a jednatelem se stal Tomáš Štainbruch, který do roku 1999 působil jako vedoucí územního odboru ministerstva životního prostředí v Liberci. Byl to právě on, kdo podvakrát zrušil souhlasy Petra Havránka se zásahy do cenných ekosystémů na Tlustci. Nyní začal získávat od svých bývalých kolegů, jež měl v popisu práce metodicky vést, jedno povolení za druhým.

Mnohaleté pokusy o získání povolení k těžbě nakonec dospěly až tak daleko, že v dubnu letošního roku báňský úřad v Liberci povolení vydal. Tlustec a obyvatelé Postřelné se tak opět ocitli v ohrožení. Místní občanské sdružení i ekologické organizace se proti rozhodnutí odvolaly a nyní čekají na výsledek. "Na naši stranu se už postavilo i MŽP, které Českému báňskému úřadu, odvolacímu orgánu, doporučilo povolení zrušit, neboť neproběhlo posouzení vlivů na životní prostředí v souladu se zákonem. To je pro nás velká naděje," říká k tomu Miloslav Lomič z Hnutí DUHA Česká Lípa.

Rána zůstává otevřena

Kampaň za zastavení těžby na Tlustci byla společně s kauzou tmaňské cementárny jedním z největších případů, jimž se české ekologické hnutí v polovině 90. let věnovalo a které poutalo pozornost veřejnosti i médií. V aktivitách na záchranu Tlustce došlo k unikátnímu spojení dvou ekologických rovin argumentace, které doposud zůstávaly pohříchu odděleny. "Spojily se zde čistě ochranářské důvody s argumentem volajícím po ochraně krásy krajiny jako takové," zamýšlí se Vojtěch Kotecký.

Přesto všechno zůstává Tlustec otevřenou ranou hned ve dvojím smyslu. Čedičový lom, jenž ukousl z dalekého okolí viditelnou část kopce, je dosud nezacelenou jizvou překrásné krajiny Českolipska. Navíc se však ekologická kauza, která se ještě loni zdála být šťastně uzavřená, hrozí opět otevřít. Příběh tedy prozatím zůstává bez konce.

Náš drahý Temelín - Kauzy ekologického hnutí VII.

16. 2. 2004 - BRNO [Sedmá generace]
Psal se rok 1986, když státní orgány socialistického Československa rozhodly o výstavbě jaderné elektrárny nedaleko jihočeského Temelína. Ačkoliv výstavbě měly padnout za oběť čtyři sousední obce, prostor pro nesouhlas chyběl.

To se s pádem komunistické vlády změnilo. Se svobodou se vrátila i naděje. Mnoho rakouských sousedů stejně tak jako Jihočechů věřilo, že betonové monstrum zdálky připomínající mrtvého slona bude brzy srovnáno se zemí či proměněno ve svého druhu muzeum. Jednou z prvních akcí se na Temelíně ohlásili rakouští Greenpeace, kteří již na jaře 1990 vyvěsili na jedné z věží obří transparent s nápisem: STOP ČSFRnobyl. Následovaly demonstrace přímo před elektrárnou, kterých se zúčastnilo několik tisíc lidí. Do čela kampaně se postavily Děti Země a zorganizovaly také historicky první symbolickou blokádu hlavní brány.

Těžká léta s Klausem

Nová česká vláda v čele s Václavem Klausem začíná hned po svém nástupu v roce 1992 jednat s upadající americkou firmou Westinghouse o kontraktu na dostavbu elektrárny. Ekologické hnutí poučené pomalu končícím bojem o dukovanský mezisklad a zocelené obranou Libkovic se mobilizuje. V lednu 1993 zasílá 27 ekologických iniciativ otevřený dopis premiérovi s žádostí, aby rozhodnutí o JETE alespoň o půl roku odložil. Důvody jsou pádné - závěry mise Světové banky i studie EBRD hovoří o nepotřebnosti Temelína, je třeba zvážit možnosti úspor energie. Dopis zůstává bez odpovědi, přes média se však snáší těžká kritika.

Na konci ledna vzniká Občanská petice proti dostavbě JE Temelín, kterou v jižních Čechách podepisuje na 10 000 lidí.

10. března 1993 zasedá vláda, bod programu - dostavba Temelína. Již od rána okupují prostor před Úřadem vlády ekologičtí aktivisté snad ze všech českých organizací - Děti Země, Hnutí DUHA, Greenpeace, Jihočeské matky, Pražské matky, přijíždí jihočeši i severočeši, je tu několik stovek lidí. Premiér Klaus však akci označuje za teroristickou a zástupcům demonstrantů sděluje, že jsou horší než komunisti. Není tedy divu, že výsledkem vládního jednání je rozhodnutí o dostavbě dvou 1000 MW bloků. Ministr životního prostředí Benda se zdržel, i když týden před tím prohlašoval, že bude proti.

Ačkoli se situace v tu chvíli zdála být beznadějnou, komentář Jana Beránka z Hnutí DUHA, rozhodně nenesl známky poraženeckého tónu: "Občanská neposlušnost již zastavila řadu jaderných elektráren, i dokončených." Bylo však zřejmé, že bez dobře propracované argumentace ani sebelépe připravené akce Temelín nezastaví. Těžiště práce se tedy přesouvá do precizování vlastního řešení. Odstavení velkých uhelných bloků, decentralizace výroby, kombinovaná výroba tepla a elektřiny, investice do úspor a obnovitelných zdrojů - to jsou základní kameny alternativy. Začíná být zřejmé, že Temelín severním Čechám nepomůže. Nahradí maximálně 25 % uhelných elektráren, zatímco odsíření sníží znečištění zhruba o 90 %. Navíc bude spuštěn v době, kdy severočeské elektrárny budou již muset být povinně odsířeny.

Strategií veřejné kampaně se od jara 1993 stává posilování odporu proti elektrárně přímo v regionu. Proto je na červenec připraven první protitemelínský tábor v Zálší. Sbírají se podpisy pod petici, aktivisté zateplují domácnosti i veřejné budovy.

Mezitím pokračují jednání vlád ČR a USA o poskytnutí garance na půjčku americké ExIm banky ve výši 334 milionů dolarů na dostavbu JETE. I přesto, že Hnutí DUHA a jeho američtí partneři věnují lobbingu značné úsilí, Kongres nakonec v březnu 1994 záruku poskytuje.

Situace se opět zdá být beznadějnou. Klausova vláda stojí pevně na nohou, nehnou s ní ani interpelace opozice, ani odpor obcí, ani protesty nenáviděných ekologů. Strategii v této těžké době popisuje americký protijaderný aktivista, spolupracovník Hnutí DUHA Paxus Calta: "Musíme podporovat opozici v regionu, zveřejňovat lži ČEZu, vlády i Westinghousu, mezinárodní spoluprací usilovat o zastavení půjček, přímými i symbolickými akcemi poutat pozornost veřejnosti a prezentovat alternativní řešení."

V tomto duchu se také nese druhý tábor u Temelína v červenci 1994. Poprvé se posouvá na dohled elektrárny, do 4 km vzdálených Všemyslic. Účastní se jej několik stovek lidí. Kromě propagace úspor zateplováním budov v okolí, probíhají diskusní večery a kulturní vystoupení - odpůrce Temelína přijíždí podpořit např. písničkáři Dědeček a Merta, sociolog Keller i spisovatel Klíma. Zpestřením programu je i letní kino - promítání hlav státníků Husáka a Klause na jejich pomník - temelínské věže. Na závěr tábora probíhá za příšerného vedra 24 hodinová blokáda, kterou zahajuje symbolický pohřeb práva a demokracie vládou ČR.

I přes ujišťování klíčových politiků - Klause a Dlouhého - dostavba Temelína neprobíhá podle plánu. Ani rok poté, co americký kongres odsouhlasil záruky, stále není podepsána smlouva mezi ExIm bankou a ČEZ. ČEZ nadále neposkytuje informace, k čemuž se zavázal, lže v médiích a stavba se zpožďuje a prodražuje. Nejsou dodržovány požadavky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Ze strany ekologických sdružení tedy sílí tlak na vypovězení smlouvy ze strany USA a zastavení výstavby.

V červenci 1995 se pak opět scházejí u Temelína protijaderní aktivisté z celé republiky. Zateplují, navazují kontakty v okolních obcích, besedují, pořádají happeningy ¨- např. cyklistický závod Tour de Temelín. Vyvrcholením tábora je 23. července happening na pražském Hradčanském náměstí pod názvem muzeum megalomanie. Jde o frašku parodující budování Temelína od Husáka po Klause. Náročný happening s šestimetrovými kulisami a dobovými kostýmy končí otevřením Muzea megalomanie v JE Temelín. Následuje pochod před americkou ambasádu a předání dopisu velvyslanci s požadavkem odstoupení od smlouvy pro neplnění jejích ujednání ze strany ČEZ. Výsledkem těchto organizačně náročných akcí je však nezájem médií a celkově nicotný dopad na veřejné mínění. Impuls pro růst protitemelínského hnutí takřka nulový.

Vrcholí tak absurdní stav - vláda, opozice i ČEZ mlčí. Neúčastní se veřejných debat, nevysvětlují skluz ani zdražení. Stejně tak mlčí i tisk. "Lidé cítí bezmoc ovlivnit vládu jinak než ve volbách, na druhé straně jsou vytíženi naplňováním tužeb západního konzumního životního stylu ... opozice je roztříštěná ... ve většině významných stran lze najít osobnosti, které s dostavbou Temelína nesouhlasí. Mají však strach, aby se na tomto problému jejich strany nerozštěpily," tak popsal tehdejší situaci Paxus Calta. Bylo zřejmé, že dozrál čas na změnu taktiky.

Temelínská občanská neposlušnost

A sázka na to, že pozornost médií k tématu, o němž politici nechtějí mluvit, přitáhne právě akce občanské neposlušnosti, se ukázala být správná. 1. října 1995 začíná další, tentokrát však výrazně lépe připravená blokáda. Do jejího čela se staví známé osobnosti jako Dejmal, Dědeček, Just nebo Klusáková: "Uvědomujeme si nesmírnou závažnost svého rozhodnutí, kterým se odhodláváme i k případnému přestupku při nenásilných přímých akcích. Cítíme však povinnost konfrontovat takto hlas našeho svědomí s mocí, která zneužívá svého postavení a špatné legislativy," píše se v jejich prohlášení. Na úvodní demonstraci promlouvá i Petr Pithart. Cílem akce není pouze přitáhnout pozornost médií a učinit z dostavby Temelína téma celospolečenské diskuse, cílem je též vytvořit široké občanské hnutí, které Temelín zastaví.

Končí tak období soustředění se na budování místně ukotveného hnutí. V průběhu blokády dochází k prvnímu lehčímu zranění, když agresivní traktorista přejel jedné aktivistce nohu. Jiný náruživý řidič zase uvízl v barikádě z větví i se svým trabantem. Pomalu rostou i sympatie místních. Úplná blokáda sice trvá jen 25 minut, ale policie má celý den plné ruce práce, zadržené aktivisty nestíhá vozit do Českých Budějovic na výslechy. Akce oficiálně končí 2. října ráno po 40 hodinách. Zúčastnilo se jí více než 200 lidí různých věkových i sociálních skupin. Vyvolala významný mediální ohlas a byla také nezanedbatelným podnětem k růstu protijaderného hnutí.

V březnu 1996 se koná první vítání jara u Temelína. Z akce s klasickým scénářem házení sester smrtek Morany a Urany do Vltavy se postupem času stává opravdová tradice.

V květnu 1996 vychází na světlo skandál s podezřením na korupci a zmanipulovanost výběrových řízení na některé dodávky na dostavbu Temelína. Výběrová řízení za podivných okolností totiž vždy vyhrála firma Westinghouse.

Blíží se volby a tak Klaus uklidňuje veřejnost - dostavba Temelína je ve finální fázi, zpochybňovat dodržení termínů a ceny je prý nefér. Jenže ihned po volbách vychází najevo, že Temelín bude zase o něco dražší (tentokrát bude stát 78 miliard) a dokončení přijde jako již tradičně (už od roku 1993 je to pravidlem) za dva roky. Dokumentaci však ČEZ i nadále odmítá zveřejnit.

V červenci 1996 se koná další velká blokáda. Účastní se jí přes 300 lidí a trvá plných 72 hodin. Úvodní demonstrace se účastní nejpopulárnější politička Petra Buzková. I když je skeptická k úspěchu snah zastavit Temelín, dává akci v médiích nový rozměr - už nejde o exhibici ekologů, jde o politiku.

Novinkou blokády jsou průniky do elektrárny. Nejslavnější televizní scénou se tak stává východ několika aktivistů z objektu elektrárny hlavní branou přímo před objektivy kamer právě ve chvíli, kdy mluvčí elektrárny ujišťuje novináře o důsledném zabezpečení. Na závěr uspořádala skupinka blokádníků za bezmocného přihlížení ochranky malý ohňostroj z vrcholu chladících věží. Krize pracovní morálky na Temelíně vrcholí.

V dubnu 1997 je oznámeno další posunutí termínu dokončení, tentokrát o dva roky z důvodu komplikací při pokládání kabeláže.

Léto u Temelína 1997 završuje období občanské neposlušnosti. Mezinárodní tábor opět vrcholí blokádou, které se účastní na 500 lidí. Policie je tentokrát velmi dobře připravena a nedovolí elektrárnu dlouhodobě zablokovat. Vydatně prší a Moravu sužují povodně. Roztržky s některými anarchisty a zahraničními účastníky nakonec vrcholí sporem o ukončení blokády. Je zřejmé, že další podobné akce už nebude možné takto organizovat.

Blokáda končí pochodem kolem elektrárny a odjezdem autobusu dobrovolníků na pomoc povodněmi poničené Olomouci. Začíná se mluvit o přesunu od bran Temelína do parlamentu.

Přechod k politické práci

Na podzim 1997 se rozpadá Klausova vláda. Otevírá se příležitost ke změně politického kurzu. Ta přichází na konci února, kdy je sestavena vláda premiéra Tošovského, jež má dovést zemi k předčasným volbám. Na post ministra životního prostředí usedá Martin Bursík, který svého času promlouval i k blokádníkům u bran Temelína. Šance na změnu rostou. Bursík hned v prvních 14 dnech v úřadě zadal zpracovat studie, jež měly přehodnotit hospodárnost Temelína. Jeho přirozený politický rival na postu ministra průmyslu a obchodu Karel Kűhnl, však má situaci mnohem složitější. Zatímco Bursík může stavět na léty propracované argumentaci ekologických iniciativ, Kűhnl musí vládu přesvědčovat, že navzdory neznámým nákladům se dostavba určitě vyplatí.

ČEZ donucený vládou zpracovat studii stanovující náklady na dokončení přiznává, že se vyšplhají na 99 miliard, tedy o 3 miliardy víc než měsíc předtím uváděl jako hranici rentability.

Tošovského vláda proto na jednom ze svých posledních zasedání 1. července 1998 raději ustavuje nezávislou expertní komisi, která má poskytnout kvalifikovanější podklady k posouzení opodstatněnosti dostavby JE Temelín. Prvních čtrnáct dní v červenci se koná 6. ročník tábora u Temelína. Tentokrát bez blokády - s happeningy před elektrárnou a besedami s hosty z nichž nejvýznamnější jsou ministři Bursík a Mlynář.

Výsledky červnových voleb 1998 však ústí v opoziční smlouvu. Do Strakovy akademie přichází Miloš Zeman, který ještě týden před volbami veřejně slíbil, mimo jiné, že o dostavbě Temelína rozhodne na základě závěrů expertní komise.

Na Bursíkovo místo nastupuje Miloš Kužvart, dosavadní odpůrce Temelína. Má však ve vládě velmi silného soupeře - Miroslava Grégra. Ten od začátku nenechává nikoho na pochybách, že zájmy velkých průmyslových podniků bude prosazovat hlava nehlava. Vlastní hlavu nevyjímaje - tu položil na špalek za včasné dokončení Temelína. Expertní komisi proto od začátku považuje za zbytečnost a navrhuje ji zrušit. Tomu se Kužvart staví na odpor. Za oběť kompromisu tedy padá nezávislost jejího složení a také několik stěžejních úkolů, mezi nimi analýza potřebnosti Temelína.

I Miloš Zeman již zapomněl na své sliby o temelínském referendu. V lednu 1999 již kategoricky prohlašuje, že Temelín je třeba dostavět. I přes mnohá okleštění nakonec expertní komise vydává svou závěrečnou zprávu v únoru 1999. Neprokázala se ani potřebnost ani ekonomická výhodnost stavby. Ukazuje se, že ČEZ nezahrnul do ceny stavby vyvolané náklady a tak se odhad konečného účtu šplhá nad 110 miliard. Vláda však nakonec podle podkladů expertů nerozhodovala. Ministr Grégr jí totiž předložil materiál vlastní, vycházející z údajů ČEZu.

Ve stejné době dosáhly úspěchu Jihočeské matky domáhající se procesu hodnocení vlivů stavebních změn na životní prostředí. Vrchní soud jim dává za pravdu. Posuzování se však táhne až do roku 2002.

Rozhodování vrcholí. Z Temelína se stává na několik týdnů prvořadé domácí téma.

Na vítání jara 1999 přijíždí k Temelínu 250 lidí, kteří se poté vydávají do Prahy na demonstraci před úřad vlády. Požadují zpracování dvou rovnocenných variant - zrušení a dostavby. Následují další protestní akce - vyvěšení transparentu z Nuselského mostu, promítání na temelínské věže či symbolické puštění Temelína "k vodě" v podání Miss ČR Heleny Houdové. Otevřený dopis vládě podepisují v posledním dubnovém týdnu stovky osobností - spisovatelů, herců, vědců, politiků. A co víc, poprvé od začátku kampaně se k Temelínu vyslovuje i prezident Václav Havel: "Nemám sebemenší důvod věřit ČEZu. Byl jsem devětkrát oklamán, nevím, proč po desáté mám věřit."

Zemanova vláda nakonec rozhoduje o dostavbě Temelína 12. května 1999. Předchozí vytrvalé úsilí přiblížilo zastavení výstavby přímo nadosah. Nakonec však vláda rozhoduje v poměru 11:8 ve prospěch dostavby. JE to zklamání. "Tím, že se vláda přihlásila k jednomu z nejhorších rozhodnutí Klausova kabinetu, dovršila svůj podvod na voličích," komentoval tehdy výsledky Ivan Dejmal. Ústřední postava kampaně, Jan Beránek však nepřestával vlévat ekologickému hnutí naději do žil: "Elektrárna se staví dál - to však sotva znamená více než že trápení ČEZu a politiků bude pokračovat."

Následující měsíc však atomový průmysl náležitě využil - byly učiněny kroky k obnovení těžby uranu a zveřejněny plány na nové jaderné bloky. Přišly však i zprávy o dalším skluzu na Temelíně.

Referendum - poslední naděje

Po necelém roce od rozhodnutí vlády se ukazuje, že ČEZ opět politiky podvedl. Přestože sugestivně tvrdil, že Temelín se staví proto, aby mohly být utlumeny severočeské uhelné elektrárny, ukázalo se, že strategií ČEZu je neutlumovat nic, ale za cenu dotovanou českými domácnostmi elektřinu vyvážet na evropský trh.

V únoru 2000 se tedy v Praze schází zástupci takřka všech ekologických organizací, které se v minulosti věnovali kampani proti Temelínu. Jednání končí dohodou - společným úsilím v rámci koalice Referendum 2000 se pokusí vyvolat celostátní referendum o osudu jaderné elektrárny. Na veřejnost vystupuje koalice 17. dubna 2000 a oznamuje zahájení masivní petiční akce, která v historii českého ekologického hnutí nemá obdoby. Celostátně organizovaná síť dobrovolníků sbírá na náměstích mnoha měst a obcí podpisy. Opět se přidávají osobnosti. Na červnovou demonstraci vyzývající Miloše Zemana ke splnění předvolebního slibu - vypsání referenda o Temelínu, jenž sám potvrdil jako čerstvý premiér, přijíždí do Prahy více než 200 lidí. Přímo k sídlu vlády jim přichází zahrát i skupina Lucie.

A počet podpisů neustále roste. Za necelé 3 měsíce dosahuje 115 000. Veřejná kampaň vrcholí začátkem července. Na tábor u Temelína nabitý akcemi v okolí elektrárny přijíždí téměř 200 lidí. Požadavek referenda plní první stránky novin. Asfaltové parkoviště před správní budovou elektrárny je přes noc pokryto stovkami malých NE, do plotu chránícího elektrárnu aktivisté vyplétají nápis REFERENDUM a v obcích v okolí elektrárny vyznačují hranici havarijní zóny.

Ve stejný den, kdy byly do parlamentu předány ohromné balíky petičních archů, předkládá skupina poslanců návrh zákona o referendu. Tím však ochota politiků zabývat se Temelínem definitivně končí. Vláda předložený návrh odmítá podpořit. Jediný kdo nezvedl ruku pro zamítnutí byl Pavel Rychetský. Miloš Kužvart totiž odvahu dostavit se na jednání vlády nenašel.

Na počátku července putuje do elektrárny první jaderné palivo. Vrcholí tak i konflikt ekologů se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, který přes zjevná pochybení ČEZu nadále pracuje ochotně pro co nejrychlejší spuštění, a to včetně svátků a víkendů.

Palivo je zavezeno. První štěpnou reakci mohou sledovat v přímém přenosu všichni diváci České televize i Novy v podvečer 9. října 2000. Rozdávají se i odměny - tou nejbizarnější je veřejný polibek premiéra šéfce SÚJB Daně Drábové.

Nacionalisté na koni

Mezitím se rozhořívá těžký mezistátní konflikt s Rakouskem. Na poněkud opožděné protestní blokády českých hranic podněcované rakouskými nacionalisty reagují jejich čeští protějšci dle hesla "Temelín si vzít nedáme". Závěrečný zoufalý pokus rakouských iniciativ hledat "pomoc" u amerického právníka Eda Fagana přinesl užitek snad jen vlastníkům bulvárních deníků na obou stranách hranice.

Mezinárodní konflikt byl nakonec urovnáván až na jednáních v rakouském Melku. Na chod elektrárny však výsledky dohod neměly žádný praktický vliv. Mnohem důkladněji ohrožovaly osud Temelína neustálé potíže při energetickém spouštění. Chvění turbíny a prasklé trubky na prvním bloku nebyly jen běžnou tuctovou poruchou. Otázka, kterou na jaře 2001 nastolili aktivisté Hnutí DUHA výstražnou hodinovou blokádou vjezdu do elektrárny - Co praskne příště? - zatím naštěstí zůstala bez odpovědi. Přesto 1. i 2. blok nadále zůstávají ve fázi zkušebního provozu.

Přes téměř dvanáctileté úsilí ekologů o její zastavení je Temelínská elektrárna v provozu. Přesto nelze tvrdit, že kampaň skončila neúspěchem. Každý politik, který bude chtít v budoucnu jen pomyslet na výstavbu nových jaderných reaktorů, bude muset zároveň uvážit, zda ustojí silný občanský tlak těch, kterým temelínská kampaň byla vstupní branou do ekologického hnutí i skutečnou školou občanské iniciativy.

Válka v Iráku
Tiskové zprávy, stanoviska 	Zprávy a komentáře 	Dokumenty

Dne 20.3.2003 v brzkých ranních hodinách začala válka v Iráku. Ve středu 9. dubna oznámilo americké velitelství, že vláda Saddáma Husajna definitivně ztratila kontrolu nad Bagdádem a Husajnův režim padl. O dalších 6 dní později 15.4. ohlásily USA válku v Iráku za vyhranou, když se velení irácké armády formálně vzdalo americkým jednotkám. 2. května pak prezident USA vyhlásil konec bojů v Iráku a Afghánistánu. Neoznámil však konec války, neboť USA chtějí ještě pronásledovat zbytky iráckého režimu a pokračovat ve válce proti terorismu.

Na této stránce najdete zprávy, stanoviska a dokumenty občanských iniciativ a nevládních organizací k válce v Iráku. Najdete zde také odkazy na další stránky věnující se tomuto konfliktu.

Informace zde uvedené nemusí vyjadřovat názor o.s. Econnect.


Tiskové zprávy, stanoviska

2.5.2003 - Člověk v tísni při ČT připravuje otevření stálé humanitární mise v Iráku
PRAHA [Člověk v tísni] Ředitel humanitárních operací Šimon Pánek a koordinátor Marek Štys dnes v časných ranních hodinách přijeli do Iráku.

30.4.2003 - Prohlášení Iráckého klubu v ČR
PRAHA [Irácký klub v ČR] Náš společný cíl: Dodržování národní jednoty. Irácký klub v ČR vítá odstranění diktátorského režimu v Iráku. Žádá alianční síly o dodržování mezinárodních úmluv a dohod, které jim ukládá obranu země, jejího materiálního, kulturního a náboženského bohatství a dědictví. Žádá představitele iráckých politických sil z exilové i vnitřní opozice k urychlení vyhlášení národní vlády. Vyzývá arabské a světové sdělovací prostředky k zastavení rozpoutávání nenávisti mezi vrstvami irácké společnosti a záměrné desinformace o Iráku a Iráčanech.

16.4.2003 - Tisková konference mezinárodního mírového hnutí
PRAHA [Mezinárodní mírové hnutí] Představitelé skupiny International Peace Movement ČR (Mezinárodního mírového hnutí ČR) sestavující se mimo jiné z členů americké, irácké, německé a syrské komunity v Praze spolu s členy pracovní skupiny "Special Recourses"uvedou fakta a odpoví na otázky týkající se války v Iráku a situace na Blízkém východě na tiskové konferenci, která se bude konat v úterý 22. dubna v konferenční místnosti číslo 201, druhé patro, Rytířská 31, Praha 1, začátek v 10.30 hodin.

15.4.2003 - Pozvánka na výstavu: Tvář války - Collateral Damage ("přidružené" škody)
PRAHA [Leica Gallery Prague] "Přidružené" škody války jsou tak staré, jako válčení samo. Kromě vojáků, kteří měli být zabiti či jinak vyřazeni z boje, trpěli vždy také lidé, kteří s vlastními bojovými akcemi neměli nic společného a byli do válečné vřavy vtaženi proti své vůli. Vedle záměrně ničených továren a infrastruktury všeho druhu docházelo vždy rovněž k poškozování a ničení obytných budov a nemocnic. Ale až války na konci století, od první války v Perském zálivu, přes válku v Jugoslávii, až po nynější americko-britské tažení v Iráku, se snaží vyvolat ve veřejnosti představy, zlehčující dopad těchto "přidružených" škod.

15.4.2003 - Svíčky budou svítit pouze v neděli
PRAHA [International Peace Movement] Na památku oběti války organizovalo International Peace Muvemement v CR (Mezinárodni mírové hnuti v CR) denní pietní akt rozsvícením svíček kolem sochy Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. Akce byla zahájena dne 20. března 2003, den zahájeni války proti Iráku a dodnes proběhla denně.

9.4.2003 - 38 nevládních organizací žádá „Law not War“ pro řešení severokorejské jaderné krize
New York [Greenpeace Int.] - V předvečer formálního odstoupení Severní Koreji od Smlouvy o dalším nešíření jaderných zbraní (NPT) Greenpeace a dalších 37 nevládních organizací vyzvalo všechny členy Rady bezpečnosti Spojených národů (RB OSN), aby podporovali diplomatické řešení konfliktu mezi Severní Koreou a Spojenými státy.

8.4.2003 - Hnutí za přímou demokracii: nová petice Válka – naše věc!
BRNO [Hnutí za přímou demokracii] - Válka proti Iráku pokračuje a bude následovat protiprávní okupace Iráku, z níž budou mít největší prospěch americké korporace. Vlády, tak jako vždy, opět zapomenou na osud obyčejných lidí, kteří se ocitnou jen v jiné formě nesvobody. Jsme pobouřeni skutečností, že na tomto zločinu se podílí i Česká vláda. Iniciujeme proto zahájení sběru podpisů pod novou petici "Válka – naše věc!".

1.4.2003 - Spojené státy se snaží zablokovat mírový návrh OSN
New York [Greenpeace] - Greenpeace dnes vyzvalo všechny členské státy OSN, aby odmítly pokusy USA zablokovat rezoluci Valného shromáždění OSN, která by odsoudila invazi do Iráku, žádala zastavení palby a stažení amerických a britských ozbrojených sil.

1.4.2003 - Protiválečná aktivistka v Praze napadena neznámými muži
PRAHA [International Peace Movement] Během uplynulého týdne došlo k několika násilným incidentům namířených proti protiválečným aktivistům. The International Peace Movement of the Czech Republic (Mezinárodní mírové hnutí v České republice) proto varovalo aktivisty, aby měli na paměti svou bezpečnost a byli vždy ve dvojicích, kdykoli budou rozdávat mírově zaměřené informační materiály.

28. 3. 2003 - Amnesty proti útokom nerozlišujúcim civilistov a vojenské ciele
BRATISLAVA[Amnesty International] - Medzinárodné právo zakazuje útoky, pri ktorých nie je možné rozlíšiť vojenské ciele od civilných. K takýmto útokom dochádza pri použití istých typov zbraní – chemických, biologických a jadrových ale aj mín a kontajnerových bômb.

28.3.2003 - Setkání u svíček budou pokračovat až do konce války
PRAHA [International Peace Movement v České republice] Mezinárodní mírové hnutí Česká republika (International Peace Movement Czech republic, IPMCR) oznamuje, že bude pokračovat v každovečerních shromážděních s svíčkami na Staroměstském náměstí v 19 hodin tak dlouho, dokud válka neskončí. Členové tohoto hnutí se setkávají v centru Prahy každý večer již od pátku 21. března, aby tak pokojně vyjádřili svůj protest proti zabíjení nevinných lidí a vyzvali k míru.

27. 3. 2003 - Amnesty žiada vyšetrenie prípadov zabitia civilistov
BRATISLAVA[Amnesty International] - Podľa dostupných správ bolo pri včerajšom zásahu trhoviska v severnom Bagdade zabitých 15 civilistov a najmenej 30 ďalších vyviazlo so zraneniami. Amnesty International žiada okamžité a nestranné vyšetrenie úmrtí. Dôvodom sú rozporuplné správy o pôvode rakiet.

26. 3. 2003 - Postoje obyvatel ČR k útoku na Irák
PRAHA[CVVM] - Centrum pro výzkum veřejného mínění (Sociologický ústav AV ČR) dnes publikoval výsledky výzkumu veřejného mínění na téma: Postoje obyvatel ČR k útoku na Irák a názory na roli Spojených států v mezinárodní politice. Z výsledků vyplývá, že útok na Irák obecně podporuje pouze 21 % obyvatel ČR, zatímco 72 % s ním nesouhlasí. Shrnující informaci najdete zde.

25.3.2003 - Válka - naše věc!
BRNO [Hnutí za přímou demokracii] - Hnutí za přímou demokracii se spolu s dalšími nevládními organizacemi podílelo na přípravě a svolání demonstrace proti válce v Brně na nám. Svobody dne 25.3. 2003 v 18.00 hod. V tiskovém prohlášení uvádí, že není pacifistickým hnutím, s válkou v Iráku však nesouhlasí, neboť ji považují za zločinnou.

25.3.2003 - NESEHNUTÍ: zastavte válku o ropu
BRNO [NESEHNUTÍ] - Dnes vpodvečer se stalo náměstí Svobody jevištěm. Aktivisté brněnských nevládních organizací sehráli malé válečné drama. Smrtka s rozpolcenou tváří napůl George W. Bushe, napůl Saddáma Husajna nejdříve zapálila barely s ropou. Pak svojí kosou rozsekala na kusy mezinárodní úmluvy a právo, kterými se snažili lidé představující prosté Iráčany krýt a jednoho po druhém usmrtila.

25.3.2003 - Irák: Ozbrojený zásah může pro civilní obyvatelstvo a lidská práva znamenat katastrofu
PRAHA [Amnesty International] - Amnesty International upozorňuje, že ode všech stran zúčastněných v konfliktu – Spojených států, jejich spojenců a Iráku – dosud nedostala jednoznačné ujištění, že budou plně respektovat válečné právo, chránit zajatce i civilní obyvatelstvo a zajistí dostupnost humanitární pomoci v souladu s humanitárním právem.

21.3.2003 - Společnost Člověk v tísni při České televizi vyhlásila veřejnou sbírku SOS Irák
PRAHA [Člověk v tísni] - Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni při České televizi dnes vyhlásila veřejnou sbírku SOS Irák. Finanční prostředky, které je možné posílat na číslo účtu: 888 111 888 / 0300, budou použity na pomoc obyvatelům Iráku po skončení první fáze vojenského zásahu. Člověk v tísni s výjimkou konkrétních příspěvků velkých firem nepřijímá věcné dary.

20.3.2003 - Stanovisko Greenpeace k válce proti Iráku
LONDÝN [Greenpeace] - Greenpeace nesouhlasí s touto nezákonnou válkou proti Iráku a vyzývá k bezprostřednímu zastavení bojů, k mírovému vyjednávání a k obnovení odzbrojovacích procesů.

20.3.2003 - Irák: Společnost Člověk v tísni při České televizi bude reagovat na situaci v regionu
PRAHA [Člověk v tísni] - Společnost Člověk v tísni při České televizi sleduje aktuální situace v Iráku a okolních oblastech a vzhledem ke svým zkušenostem z humanitárních a rozvojových operací uvažuje o případné pomoci obyvatelům Iráku po skončení první fáze vojenského zásahu.

20.3.2003 - Kofi Annan: Myslím dnes na Iráčany
PRAHA [Centrum OSN Praha] - Generální tajemník OSN Kofi Annan v reakci na zahájení útoku proti Iráku přislíbil pomoc a podporu OSN. "Pokud bychom snad ještě chvíli vyčkali, mohl být Irák odzbrojen mírovou cestou. Pokud bychom toho nedosáhli, mohl se svět shodnout na společné akci vedoucí k vyřešení tohoto problému. Ta by měla větší legitimitu a tedy i větší podporu, než je tomu teď."

20.3.2003 - ADRA připravuje humanitární pomoc pro uprchlíky z Iráku
PRAHA [Adra] - V brzkých ranních hodinách informovala média celého světa o zahájení americké vojenské operace v Iráku. Humanitární organizace ADRA je tak již od rána v pohotovosti a zajišťuje všechno potřebné, aby pomohla lidem, kteří utíkají z Iráku před válkou.

20.3.2003 - Bojkot - Demonstrace - Stávky
PRAHA [Y - Klub] - Americký prezident, jeho administrativa, americký parlament a vláda opakovaně svými slovy a činy potvrdili své pohrdání hlasem většiny amerického lidu a světové veřejnosti a neúctu k lidskému životu vůbec i k iráckému lidu, jehož indoperští předkové jsou i předky většiny Evropanů a Američanů a jehož kulturní kořeny jsou i našimi kulturními kořeny.

20.3.2003 - Tiskové prohlášení Amnesty International k válečnému konfliktu v Iráku
PRAHA [Amnesty International] - Amnesty International v České republice vyjadřuje obavu, že jednou z prvních obětí jakékoliv války v Iráku budou lidská práva. Iráčtí civilisté, uprchlíci i příslušníci ozbrojených sil mají svá práva, a jak jsme viděli v předchozích válkách v Kosovu a Afgánistánu, všechny tyto skupiny byly poškozeny.

20.3.2003 - Prohlášení českých neziskových organizací k válce
PRAHA [České neziskové organizace] - Vláda a Poslanecká sněmovna by se měly výslovně postavit proti válce v Iráku bez zřetelného mandátu daného novou rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Vláda ani sněmovna by neměly dopustit, aby se české jednotky účastnily války, přinejmenším do té doby, než bude tato podmínka splněna.

20.3.2003 - Iniciativa proti válce - Den "D"
PRAHA [Iniciativa proti válce] - V 5 hodin ráno vyrazily do pražských ulic skupinky aktivistů Iniciativy proti válce. Aktivisté polepili frekventovaná místa po celé Praze plakáty s fotografiemi iráckých mužů, žen a dětí s textem - Vidíte nás poprvé a možná naposled - válka v Iráku začíná!

19.3.2003 - Chyba ve zpravodajství České televize
PRAHA [International Peace Movement v České republice] Ve večerním zpravodajství dne 16. března Česká televize informovala o demonstraci proti válce, která se konala na Staroměstském náměstí. Reportér konstatoval, že demonstrace se zúčastnili převážně anarchisté a komunisté. Tato informace je naprosto nepravdivá. Podle zpráv organizátorů, Iniciativy proti válce a International Peace Movement ČR, nebyly žádné politické strany a skupiny oficiálně na demonstraci zastoupeny.

19.3.2003 - Česká republika by neměla podpořit nezákonnou válku
PRAHA [Greenpeace] Organizace Greenpeace dnes před Strakovou akademií v Praze apelovala na vládu, aby zůstala pevná a odmítla podpořit válku prezidenta Bushe v Perském zálivu, která je bez další rezoluce OSN nezákonná. Aktivisté představující „mrtvá těla“ nevinných civilistů v pytlích chtěli upozornit, že pokud by byl útok na Irák veden způsobem, o kterém se již delší dobu spekuluje v médiích, porušily by tím Spojené státy Ženevskou konvenci a velmi pravděpodobně způsobily rozsáhlou humanitární a ekologickou katastrofu.

19.3.2003 - Tiskové prohlášení k chystaným akcím v den začátku války proti Iráku
PRAHA [Iniciativa proti válce ] Již několik měsíců protestujeme, stejně jako miliony lidí po celém světě, proti z našeho pohledu zcela nelegitimní a nespravedlivý útok na Irák. I přes obrovský nesouhlas celosvětové veřejnosti se dnes válka zdá být otázkou několika dní, možná i hodin. Rozhodli jsme se, že během noci, kdy válka začne, uspořádáme několik akcí, které prozatím nebudeme blíže specifikovat. Již dříve jsme též svolali shromáždění proti válce v den začátku útoku na 18.00 na Václavské náměstí.

19.3.2003 - Greenpeace: Svět nechce válku... chce ji OSN?
PRAHA [Greenpeace] Organizace Greenpeace a Center for Constitutional Rights v New Yorku dnes vyzvaly všechny členské země OSN, aby v souladu s Chartou OSN požádaly o svolání mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN s cílem vyhnout se nezákonné válce v Iráku.

7.3.2003 - 8. březen 2003 a Stínový program bezpečnosti a obrany
PRAHA [Hlídací fena] 8. březen se jako Mezinárodní den žen stal spíše než oslavou žen dnem vyjádření celosvětového ženského hlasu. Ženy celého světa se shromažďují, aby upozornily na bezpráví, které se děje jim nebo jejich zemi. Letošní 8.březen a protesty, které k jeho výročí organizují ženské aktivistky, mají jednoho jmenovatele: stojí proti válce o Irák.

5.3.2003 - Proti válce a násilí se 9. března koná protest před Iráckým a Americkým velvyslanestvím
PRAHA [Mírové hnutí] Mezinárodní mírové hnutí České republiky (The International Peace Movement) ve spolupráci s Iráckým klubem zorganizovaly pochod proti válce a násilí, který předá prohlášení jak Irácké tak Americké ambasádě.

4.3.2003 - Iráčané v Praze se staví proti režimu Saddama Husseina i proti válečné politice USA
PRAHA [Iniciativa proti válce / International Peace Movement] Oznámení o konání tiskové konference:Členové pražské irácké komunity uspořádají v pátek, 7. března od 10.30 hodin v Galerii Tvrdohlaví tiskovou konferenci, kde hodlají vysvětlit svůj postoj k připravované válce v Iráku. Velká část této komunity v Praze je proti režimu Saddama Husseina a doufá v nastolení demokracie ve své zemi. Tito lidé však zároveň odmítají válku jako metodu nastolení svobody a bezpečnosti v regionu.

25.2.2003 - 1. března se v Praze koná happening proti válce ve formě masopustního karnevalu
PRAHA [Iniciativa proti válce / International Peace Movement] V sobotu 1.března se v Praze koná demonstrace proti válce v Iráku ve formě masopustního karnevalu. Průvod začne ve 13.30 na Václavském náměstí, přesune se na Staroměstské náměstí a odtud k ambasádě USA. Organizátory akce jsou Iniciativa proti válce spolu s International Peace Movement.

17.2.2003 - Celosvětové demonstrace ukazují, že Bushův proválečný postoj není možno obhájit
PRAHA [International Peace Marchers] Protesty, které proběhly v poslední době v Praze a po celém světě, dokazují, že stále narůstá rozčilení způsobené Bushovými válečnými plány. Proti Bushovu plánu zaútočit na Irák vyšlo do ulic přes 10 milionů lidí na demonstrace 15. února. Dokonce se zúčastnil nebývalý počet Američanů.

14.2.2003 - Vlajková loď Greenpeace Rainbow Warrior blokuje válečné přípravy Spojených států v Evropě
ANTWERPY [Greenpeace] Greenpeace pokračuje ve svém globálním protestu proti přípravám na válka s Irákem. Dnes dopoledne aktivisté z lodí Rainbow Warrior a Argus na nafukovacích člunech a kánojích vytvořili plovoucí mírový tábor podél nábřeží v přístavu v belgických Antwerpách, kde se připravuje americký vojenský materiál včetně helikoptér, tanků a nákladních vozidel k transportu do Perského zálivu.

13.2.2003 - Tiskové prohlášení k demonstraci proti válce v Iráku a účasti českých jednotek v ní
PRAHA [Iniciativa proti válce ] Demonstrace se koná 15. 2. 2003 ve 13.30 na Náměstí Jana Palacha v Praze. V listopadu minulého roku vyhlásilo Evropské sociální fórum na svém setkání ve Florencii 15. únor 2003 za evropský den akcí proti chystanému útoku na Irák. Připojujeme se k této výzvě a připravujeme na tento den demonstraci především z těchto důvodů.

7.2.2003 - Disidentský nesouhlas amerických občanů s válečnou politikou USA
PRAHA [Americká komunita v Čechách] Ve Spojených státech stále sílí veřejný nesouhlas s válkou proti Iráku. Mnozí Američané, kteří žijí v Evropě si také nepřejí válečný konflikt. Navíc mají i pocit, že nová válka proti Iráku bude v konečném důsledku i ekonomickou válku proti samotnému americkému lidu. Každá nová válka totiž zvětšuje ve Spojených státech chudobu a obecně zesiluje politický tlak.

4.2.2003 - Aktivisté Greenpeace globálně protestují proti válce s Irákem
LONDÝN/PRAHA [Greenpeace] Aktivisté Greenpeace dnes uspořádali nenásilné přímé akce v Austrálii, Francii a ve Velké Británii jako součást probíhající kampaně proti hrozící válce s Irákem. Dnes ráno 14 aktivistů Greenpeace proniklo do vojenského přístavu Marchwood v Southamptonu ve Velké Británii s cílem zablokovat transport vojenských vozidel do Zálivu. Sedm aktivistů bylo zatčeno, dalším pěti se však podařilo obsadit vojenské tanky, ve kterých se uzavřeli a zamkli přístupové poklopy. Další dva aktivisté se k tankům připoutali.

3.2.2003 - Greenpeace protestuje pod neonovým srdcem proti válce
PRAHA [Greenpeace] Mezinárodní organizace Greenpeace vyjádřila v pátek odpoledne svůj nesouhlas s postojem prezidenta Václava Havla a dalších sedmi evropských státníků, kteří ve středu vyzvali demokratické společenství a Radu bezpečnosti k podpoře současného pro-válečného postoje americké administrativy. Tři aktivisté Greenpeace připevnili transparent s nápisem „WAR?“ (Válku?) pod neonové srdce na Pražském Hradě.


Zprávy a komentáře

15.5.2003 - Irák: Ekologické důsledky války
Praha [Ekolist] - Tři války a desítky let vlády Saddáma Husajna zdevastovaly životní prostředí Iráku. Znečištěné jsou zdroje pitné vody, ovzduší, půda, řeky, mokřady, moře. Bez pomoci ostatních zemí dojde podle OSN v Iráku k humanitární a ekologické katastrofě.

2.5.2003 - Irák: Kdo platí?
Praha [Econnect] - Kdo nejvíce platí za válku v Iráku? Nevládní organizace, spojené platformou Social Watch, ve svých analýzách zaměřených na "cenu" iráckého konfliktu pro civilisty rozebírají mimo jiné humanitární podmínky v konfliktu a situaci týkající se pomoci civilistům, ptají se také po důvodech zabíjení civilních obyvatel. Proč americké jednotky nepovolily nevládním organizacím poskytovat v místě konfliktu pomoc? Proč bylo v prvních dnech války obrovským rizikem nechat se ošetřit v bagdádské nemocnici? Jak žijí lidé v nedostatku vody, potravin a léků? Také tomu se věnuje téma Social Watch War on Iraq: the social cost.

29.4.2003 - Američané stříleli do Iráčanů
Praha [BBC] - Američtí vojáci v Iráku údajně stříleli do účastníků demonstrace ve městě Fallúdža, asi 50 kilometrů západně od Bagdádu. K incidentu došlo během noci, kdy místní lidé pronikli do školy, obsazené americkými silami, a žádali je, aby odešli.

18.4.2003 - Obránci lidských práv: Reakce na nepokoje a demonstrace v Iráku jsou nepřiměřené
Praha [Econnect] - Pokračující násilnosti v severoiráckém Mosulu znepokojují mezinárodní organizace hájící lidská práva. Při středečním incidentu, kdy strážci pořádku použili střelbu ve snaze zabránit davu vyrabovat odbočku místní banky, byly podle agenturních informací zabity nejméně čtyři osoby a řada dalších zraněna. Nejméně tři lidé tentýž den zemřeli a dvanáct včetně dvou dětí bylo zraněno při přestřelce během demonstrace poblíž guvernérova sídla. Tyto události přišly den poté, co bylo deset lidí zabito a šestnáct zraněno v podobném incidentu – podle Amnesty International jsou tak pádným důvodem pro obavy o ochranu civilistů a jejich práv svobodně se vyjadřovat a shromažďovat.

15.4.2003 - Rodina vyhoštěné Iráčanky pojede v pátek do Bejrútu, pak do Prahy
Praha [Radio Praha] - Irácká rodina s nemocným synem se tento pátek přemístí autem ze Sýrie do libanonského Bejrútu a odtud poté odletí do České republiky. Není však zatím jasné, který den poletí, zda to bude již o tomto víkendu, řekla sestra irácké ženy Sundus Chaláfová.

14.4.2003 - Prohlášení generálního ředitele UNESCO k válečnému konfliktu v Iráku
Bratislava [Unesco] - Od počátku válečného konfliktu Unesco deklaruje, že dostojí svému poslaní a vynaloží veškeré úsilí, aby bylo omezeno strádání a destrukce kulturního dědictví. Ředitel Unesco Koichiro Matsuury vyzval britské a americké autority, aby zabránily ničení archeologických památek a kulturních institucí. Sousedící irácké státy Koichiro Matsuury žádá, aby zabránili nelegálnímu vývozu kultuního dědictví z Iráku. O svých iniciativách Unesco informuje na portálu Unesco a Irák. O prohlášení ředitele Unesco informovala česká komise pro Unesco.

11. 4.2003 - AI upozorňuje, že spojenci sú povinní zabrániť plieneniu a násiliu
Bratislava [ChangeNet] - Amnesty International upozorňuje spojenci, že ako okupačná mocnosť majú podľa medzinárodného ľudskoprávneho a humanitárneho práva špecifické povinnosti. Sú povinní prijať okamžité opatrenia na zabezpečenie poriadku a dodržiavanie zákonov a zabrániť plieneniu, ničeniu a násiliu.

10.4.2003 - Těhotné Iráčance odepřeli vstup do ČR, připravují se protesty
Praha [Econnect] - Vlnu nevole vzbudil postup českých úředníků a policistů, kteří minulý týden odepřeli vstup do České republiky těhotné Iráčance. Šestadvacetiletá Saliy J. Khalaf ve čtvrtek přiletěla na pražskou Ruzyni s platným vízem a s dvouletým vážně nemocným synkem, pro kterého potřebovala lékařskou pomoc – lékaři v Iráku jejímu dítěti pomoci neuměli. Navzdory tomu, že cizinka měla vízum a její jméno nefigurovalo na seznamu nežádoucích osob, byla přinucena okamžitě ČR opustit.

7.4.2003 - APC protestuje proti útokom na online poskytovanie informácií o vojne v Iraku
Johannesburg [APC], Bratislava [ChangeNet] - APC protestuje voči aktivitám, zameraným proti fungovaniu webstránky Al-Jazeera na Internete. “Internet musí vykonávať svoju jedinečnú a potrebnú úlohu podporovateľa slobody prejavu a obsahovej rozmanitosti a to najmä v čase konfliktu,” uvádza sa vo vyhlásení medzinárodnej Asociácie pre progresívnu komunikáciu (APC). Překlad stanoviska APC převzat ze stránek Changenetu.sk

2.4.2003 - Argumenty proti válce
Praha [Saša Lienau, Hlídací fena] - Několik otevřených přání www.hlidacifena.cz vůči české vládě v 15. den války v Iráku.

2.4.2003 - X. den války v Iráku
Praha [Hlídací fena] - International Peace Movement v České republice pro Hlídací fenu: Jak se měnily argumenty pro zahájení války, Chemické a biologické zbraně v Iráku, Zbrojařská obchodní strategie US po 11.9., Dopad války na humanitární pomoc ve světě.

1.4.2003 - Šok a hrůza
[Jan Keller, Občanské noviny] - Sociolog Jan Keller se pozastavuje nad reakcemi politiků na tři otázky jim zaslané spolu s podepsanou peticí Nikoliv naším jménem a nad jejich ochotou na petici a otázky odpovědět příp. se se zástupci signatářů setkat. Otázky se týkaly plánovaného útoku na Irák, šok a hrůzu pocítil autor se svými přáteli při zjištění respektu oslovených k občanské společnosti.

31.3.2003 - OSN posílá do Iráku pitnou vodu
Praha [BBC] - Organizace spojených národů vyslala z Kuvajtu do jižního Iráku kolonu nákladních automobilů s pitnou vodou. Cisterny představují první výraznou pomoc OSN od začátku iráckého konfliktu, kdy byly v oblasti kvůli bojům přerušeny dodávky vody.

26.3.2003 - Válka o ropu? A co práva civilistů?
Brno [Econnect] - Smrtka s kosou za zvuku poplašné sirény pomalu kráčí k místu, kde se v krytu krčí civilisté. Smrt s tváří patřící napůl Georgi W. Bushovi a napůl Saddámovi Husajnovi přichází k civilistům a zapaluje barely s ropou, ze kterých se začne valit dusivý dým. Poté se pozornost Smrti obrátí k ženám, které chrání jen bariéra tvořená úmluvou požadující respektování práv civilistů ve válce – dokument je potrhaný, pošlapaný, na mnoha místech propálený. Úmluvu kosa během několika vteřin rozseká a nad mrtvými civilisty stojí Smrt jako vítěz.

26.3.2003 - ECN a zprávy k Iráku na stránkách sdružení APC.
Praha [Econnect] - Mezinárodní sdružení Association for Progressive Communication informovalo na svých stránkách o informační stránce, kterou Econnect zveřejnil v souvislosti s válkou v Iráku. Na www.apc.org jsou zároveň uvedeny odkazy na další členy sdružení, kteří se informování o irácké krizi šíře věnují.

26.3.2003 - AI sa obáva o civilné obyvateľstvo v Basre
Bratislava [ChangeNet] - Amnesty International (AI) vyjadrila obavy o osud obyvateľov mesta Basra v južnom Iraku, ktorí sú už od piatku bez vody. Mesto bolo posledné tri dni pod paľbou vojsk USA a ich spojencov.

25.3.2003 - Hlídací fena volá po genderově citlivém přístupu v politice
Praha [Econnect] - V těchto dnech dokončil tým Hlídací feny první pracovní verzi dokumentu s názvem Stínový program bezpečnosti a obrany, která vyzývá zástupce České republiky a občany k morální odpovědnosti za dění ve světě a k nepodlehnutí tlakům ze strany silnějších a větších mezinárodních uskupení. „Česká republika může s akcí v Iráku vyjádřit svůj nesouhlas a já jsem přesvědčena o tom, že skutečně nesouhlasí, ale kvůli komplexu méněcennosti to nedokáže říct,“ zdůvodňuje pozadí vzniku dokumentu Miluš Kotišová, jedna z hlavních iniciátorek stínového programu.

25.3.2003 - MV ČK poskytuje v Iraku materiálnu pomoc
BRATISLAVA [ChangeNet / Červený kríž] - Pracovníci Medzinárodnoho výboru Červeného kríža (MV ČK) poskytli materiálnu pomoc a pitnú vodu nemocniciam, obyvateľom irackých miest i utečencom v táboroch na severe krajiny. V bagdadskej hlavnej mestskej nemocnici Al Yarmouk a v nemocnici Al Kindi sa nachádza viac ako 150 zranených, pracovníci MV ČK však neskúmali, či ide o civilistov alebo vojakov. Nemocniciam poskytli zdravotnícky materiál, vaky s krvou a 10 500 balíkov pitnej vody v jednolitrových baleniach.

24.3.2003 - Souhlasíte s vojenským zásahem v Iráku?
PRAHA [Infoservis] - Redakce Infoservisu uskutečnila a na svých stránkách publikovala sadu krátkých rozhovorů s lidmi, kteří mají co říct k probíhající válce v Iráku. Všichni byli dotázáni zdali s vojenskou akcí souhlasí.

21.3.2003 - No, potěš pánbůh, máme se opravdu na co těšit aneb o co dnes v Iráku opravdu jde
PRAHA [Petr Kužvart - Britské listy] - Dnes nejde prvoplánově ani o národní bezpečnost USA, ani o nešíření zbraní hromadného ničení či jejich možné zneužití, a dokonce ani o svržení jednoho krvavého, Západem druhdy vypěstovaného a podporovaného diktátora. Jde o útočnou a nevyprovokovanou válku, jež není posvěcena rezolucí Rady bezpečnosti Spojených národů. A zde je již dotek s podstatou dnešních událostí.

21.3.2003 - Společnost Člověk v tísni a sdružení Adra vyhlásily veřejné sbírky na pomoc obětem války v Iráku
PRAHA [Econnect] - Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni dnes vyhlásila veřejnou sbírku SOS Irák. Finanční prostředky budou použity na pomoc obyvatelům Iráku po skončení první fáze vojenského zásahu. Člověk v tísni s výjimkou konkrétních příspěvků velkých firem nepřijímá věcné dary. Také organizace Adra ČR připravuje humanitární pomoc pro uprchlíky z Iráku a vyhlásila veřejnou finanční sbírku na pomoc iráckým uprchlíkům v Turecku.

20.3.2003 - Irák na mušce
PRAHA [Infoservis Člověka v tísni] - Téma týdne Infoservisu, ve kterém se dozvíte jak probíhá válka v Iráku a co bude po ní. Přehled článků: Člověk v tísni k Iráku / Kurdové v severním Iráku cítí klid před bouří / Saddám se jen tak nevzdá (rozhovor) / Srovnání Iráku a Afghánistánu nevyznívá povzbudivě, Okupace Iráku je prohrou pro celý arabský svět / Bagdád se připravuje na válku.

20.3.2003 - České nevládní organizace žádají ochranu práv civilistů v Iráku, pokračují protiválečné demonstrace
PRAHA [Econnect] - Vláda České republiky ani Poslanecká sněmovna by neměly dopustit, aby se české jednotky účastnily války, přinejmenším do té doby, než bude tato podmínka splněna; zároveň by se vláda a sněmovna měly výslovně postavit proti válce v Iráku bez zřetelného mandátu daného novou rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Takové je stanovisko šestnácti českých neziskových organizací, vydané v den zahájení války proti Iráku.

17.3.2003 - V Praze protestovala asi tisícovka lidí proti možné válce v Iráku
PRAHA [Radio Praha] - Přibližně tisícovka lidí se v neděli odpoledne sešla na pražském Staroměstském náměstí, aby vyjádřila svůj nesouhlas s chystanou válkou proti iráckému režimu Saddáma Husajna. U památníku Jana Husa se sešli zejména přívrženci levicových a anarchistických skupin, ale i náhodní kolemjdoucí.

26.2.2003 - Další protiválečné protesty: v sobotu projde ulicemi Prahy masopustní karneval
PRAHA [Econnect] - Masopustní karneval zvolily jako formu protestu skupiny Iniciativa proti válce a International Peace Movement, které připravují v Praze další demonstraci proti válce v Iráku. Průvod avizovaný na sobotu 1. března začne v půl druhé odpoledne na Václavském náměstí, přesune se na Staroměstské náměstí a poté k ambasádě Spojených států. Organizátoři tak chtějí navázat na předchozí protiválečné aktivity a dále tak upozorňovat na negativní aspekty připravovaného válečného konfliktu.

17.2.2003 - Humanitární dopad možné války
PRAHA [BBC/Radio Praha] - Ve švýcarské Ženevě se v průběhu uplynulého víkendu konala velká mezinárodní konference o humanitárních důsledcích možné války s Irákem. Delegáti mezinárodní konference upozorňují, že v případě války bude v Iráku nedostatek potravin. Dvoudenního jednání ve švýcarské Ženevě se zúčastnili zástupci vlád a humanitárních organizací z mnoha zemí, včetně těch, které sousedí s Irákem.

14.2.2003 - Sobotní protiválečné demonstrace podpoří i pražští Američané

PRAHA [Econnect] - Praha se tuto sobotu zapojí do celosvětového dne protestů proti válce v Iráku. "Dodnes nebyly předloženy uspokojivé důkazy o tom, že Irák disponuje zbraněmi hromadného ničení. Ale i v případě, že by se potvrdily některé z dosti nepřesvědčivých tvrzení USA, považujeme za důležité připomenout, že Irák není zdaleka jedinou zemí, která zbraněmi hromadného ničení disponuje. Jsou to například právě Spojené státy americké, které vetují řadu mezinárodních závazků o odzbrojení," tvrdí pořadatelé z Iniciativy proti válce.

12.2.2003 - Praha v sobotu zažije protesty proti válce v Iráku
PRAHA [BBC/Radio Praha] - Patnáctý únor totiž loni v listopadu vyhlásilo Evropské sociální fórum ve Florencii evropským dnem proti válce v této zemi. Pouliční demonstrace se mají uskutečnit také v Londýně, Amsterodamu, Paříži, Berlíně, Madridu či Bernu, menší akce se chystají i v amerických městech, Japonsku, Jihoafrické republice, Turecku, Austrálii a Kanadě.

27.1.2003 - Protiválečným aktivistům telefonicky vyhrožovali
PRAHA [Econnect] - "Měli by s vámi zacházet jako s teroristy. Jste příznivci Usámy bin Ládina. Přijdeme a budeme křičet pro válku a vaši demonstraci zničíme," vyhrožoval Američance Arii Farnam anglicky hovořící anonym, který se označil za amerického občana. Arie Farnam je iniciátorkou protestů proti zahájení války v Iráku; anonymní výhrůžky se týkaly demonstrace konané v neděli 26. ledna v Praze.

27.1.2003 - Ženy z celé Evropy říkají NE válce proti Iráku
PRAHA [Econnect] - The European Women`s Lobby (EWL) reprezentující více než 3000 ženských neziskových organizací v Evropě na svých internetových stránkách vyzývá k podpoře deklarace proti útoku na Irák, na který se v posledních dnech připravuje USA spolu s Velkou Británií.

24.1.2003 - Šeherezáda vyzývá k vytvoření Světové bezpečnostní rady žen
PRAHA [Econnect] - Berlínská ženská akce Šeherezáda už nechce pouze přihlížet násilí, které je součástí všech válečných konfliktů světa. Proto se spojila s mírovými expertkami z Německa, Afghánistánu, bývalé Jugoslávie, USA a dalších zemí a apelovala na světové spřátelené organizace, aby nebyly k válečnému ničení a drancování lhostejné. "... vyzýváme ženy z celého světa, aby jmenovaly významné kandidátky, které by zvedly svůj hlas v rámci Světové bezpečnostní rady žen . Budou se tak dlouho hlásit ke slovu, dokud OSN nevezme svou vlastní rezoluci vážně a neuzná Světovou bezpečnostní radu žen jako svůj šestý orgán."

15.1.2003 - Připravuje se útok na Irák. "Nikoliv naším jménem," zní vzkaz vládě
PRAHA [Econnect] - O tom, zda se Česká republika zapojí do chystaného vojenského úderu proti Iráku, by měli zákonodárci rozhodnout ve čtvrtek; podle dosavadních jednání zatím vše nasvědčuje tomu, že s účastí země v protiiráckém tažení vysloví souhlas. „Nikoliv našim jménem,“ odmítá tuto možnost nově vzniklá stejnojmenná iniciativa. Nechala se inspirovat výzvou Not In Our Name: ta apeluje na americkou vládu, aby útok na Irák důkladně zvážila.


Dokumenty

24.4.2003 - Kauza Irák: historie
PRAHA [Petr Schnur, Britské listy] - Příspěvek k pochopení hloubky irácké tragédie, který odhaluje historický vývoj Iráku a vztahu USA k němu až do vyústění ve Válku v Iráku. Informace o první válce v Perském zálivu, o zbrojních inspekcích aj.

19.3.2003 - Fakta o hrozící válce v Iráku
PRAHA [International Peace Movement v České republice] - Historie americko-iráckých vztahů, mezinárodní právo, zbraně hromadného ničení, oběti, poválečné uspořádání, nedodělaná práce v afgánistánu, česká demokracie, světové protiválečné hnutí.Tiskova konference mezinarodniho miroveho hnuti
16.4.2003
PRAHA [Mezinárodní mírové hnutí], tel: 724021618

Představitelé skupiny International Peace Movement ČR (Mezinárodního mírového hnutí ČR) sestavující se mimo jiné z členů americké, irácké, německé a syrské komunity v Praze spolu s členy pracovní skupiny "Special Recourses"uvedou fakta a odpoví na otázky týkající se války v Iráku a situace na Blízkém východě na tiskové konferenci, která se bude konat v úterý 22. dubna v konferenční místnosti číslo 201, druhé patro, Rytířská 31, Praha 1, začátek v 10.30 hodin.

Mezinárodní mírové hnutí ČR složené z členů různých národností žijících v Praze je hlavním organizátorem této tiskové konference.

Německý právník specializující se na mezinárodní právo Thomas Britz bude informovat o současném nelegálním statutu okupace Iráku a o jednostranném odbourávání platného mezinárodního práva veřejného. Podle něj tento trend může vést buď ke světové anarchii, nebo - a to je pravděpodobnější - k jednostrannému diktátu celému světu.

Představitel irácké komunity a politický uprchlík Ahmad Al-Gari se vyjádří ke způsobu odstranění diktátorského režimu v jeho rodné zemi. Dále bude informovat o dopadu válek v zálivu na civilní obyvatelstvo a o současné protiamerické náladě panující v Iráku. Čím déle bude současná situace v Iráku trvat, tím větší bude nebezpečí občanské války, která může mít ještě ničivější dopad, než okupační válka. Řešení situace v Iráku vyžaduje větší roli OSN.

O současném vzrůstajícím napětí mezi syrskou vládou a vládou USA , o reakcích a názorech syrských občanů bude hovořit Čechosyřanka Aida Saydiová: Obviňovat neoblíbené režimy z páchání těžko prokazatelných, zároveň těžko vyvratitelných obvinění se jeví osvědčenou strategií USA k docílení jejich dlouhodobých plánů. Z hlediska převážné části syrské, ale i arabské populace tudy cesta k míru a demokracii na Blízkém východě nevede.


Agresivní zahraniční politiku USA zformovanou po útocích z 11. září zhodnotí Gwendolyn Albert, představitelka americké komunity v Praze. Rovněž se zaměří na informační embargo uvalené vládou USA na svá media způsobující dezinterpretaci e faktu a zamlčování některých skutečností. Uvádí, že Bushova administrativa soustavně zneužívá tragédii 11. září 2001 k rozpoutávání bezprecedentní agresivní zahraniční politiky, která nezná meze a jejíž základy byly koncipovány již desetiletí před 11. zářím. Válka v Afganistanu pokračuje, válka v Iráku je stále daleko od konce a válka se Sýrií je na obzoru, a to v souladu s politikou vyvolávání mnohonásobných konfliktů na různých jevištích kolem světa. Přitom vláda USA neúnavně připomíná veřejnosti nebezpečí teroristických útoků. Udržování veřejnosti ve strachu je nejjistější způsob, který tradičně izolacionistické Američany přesvědčí o nutnosti jejich současné vojenské angažovanosti/vojenského nasazení na mezinárodním poli.

Martin Hobl, člen pracovní skupiny "Special Recourses"Mezinárodního mírového hnutí ČR, vyjadřuje nespokojení nad současným postojem české vlády k problematice na Blízkém východě. Nadvládní mechanismus OSN je jedinou správnou cestou pro vypořádání se s nebezpečnými režimy a jejich následnou rekonstrukcí. Pokud nechceme vyvolat mezinárodní anarchii ve světovém systému a možný konflikt širšího měřítka.

Mezinárodní mírové hnutí ČR se svojí aktivitou snaží informovat a upozorňovat na problémy, které si možná občané zatím plně neuvědomují, a to nejen v ČR. Válka v Iráku je jen špička ledovce, dobytím Iráku válka o nadvládu na Blízkém východě teprve začíná.
NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE
	
-
		
-
		
-
		
-
		
-
	  A VYSOKÁ POLITIKA
Jaký by měl být vztah mezi občanskými iniciativami a politickými stranami?
Mají zástupci občanských iniciativ působit ve vysoké politice?

Diskuse o vztahu občanských iniciativ a politických stran a o účasti zástupců těchto iniciativ ve vysoké politice se rozvinula především v souvislosti s volebním rokem 2002. Před jarními parlamentními volbami to byla účast občanských aktivistů na kandidátce některých stran; v současné době je aktuální snaha některých občanských aktivistů získat podstatný vliv ve Straně zelených a slovy ekologa a člena Strany zelených Karla Jecha ”vytvořit autentickou stranu s ekologickou prioritou a postupně se Stranou pro otevřenou společnost, Sdružením nezávislých a integrací dalších malých stran se pokusit o změnu politické scény a politické kultury v ČR”.

Redakce Econnectu považuje dění kolem Strany zelených za dobrou příležitost pro iniciování širší diskuse, a proto připravila samostatnou stránku, která nabízí prostor pro otevřenou výměnu názorů.

Najdete zde anketu, komentáře a úvahy, související články a odkazy.
1) Komentáře a úvahy
V této rubrice najdete delší úvahy a příspěvky vztahující se jak k dění ve Straně zelených, tak k tématu NNO a vysoká politika obecně. Prvním impulsem se stal článek Pavla France z Ekologického právního servisu – „O škodlivosti zelené ekologické politiky“. Na tento text reagoval Karel Jech a Dušan Lužný, komentáře Jakuba Patočky a Daniela Vondrouše jsou samostatnými příspěvky.

Uvítáme také Vaše úvahy a komentáře delšího rozsahu. V případě zájmu kontaktujte správce webu.

2) Anketa
1. 	Mají se zástupci občanských iniciativ zapojovat do činnosti politických stran? Pokud ano, do jaké míry a jakou formou?
2. 	Považujete propojování těchto dvou oblastí na celostátní úrovni za prospěšné / nežádoucí a proč?
3.  	Jak hodnotíte Tmavozelenou výzvu, resp. pokus skupiny občanských aktivistů získat podstatný vliv ve Straně zelených.

O odpověď jsme požádali přibližně dvacet osobností z řad politiků, novinářů a zástupců nevládních (převážně ekologických) organizací. Odpovědi uveřejňujeme průběžně. Do této chvíle jsme získali odpovědi např. od Bohuslava Blažka, Ivana Dejmala, Zuzany Drhové, Fedora Gála, Miroslava Kundraty, Martina Mejstříka a Jiřího Tuttera.

Do probíhající diskuse se můžete zapojit několika způsoby – můžete se sami zúčastnit ankety, nebo komentovat již existující příspěvky oslovených osobností nebo našich čtenářů. (Redakce si vyhrazuje právo nezveřejňovat agresivní či vulgární odpovědi.)
3) Související články
27.3.2003 	Strana zelených podává trestní oznámení kvůli stranickému hospodaření - tisková zpráva SZ - Strana zelených
14.3.2003 	Zelení: ano vstupu do EU, ne válce v Iráku - Ekolist
20.2.2003 	Ekologický aktivismus a stranická politika - jaký by měl být vztah mezi NNO a vysokou politikou - Econnect
4.2.2003 	Nové vedení Strany zelených bude známo nejpozději v dubnu - Ekolist
3.2.2003 	Jan Beránek: Máme vizi jiné společnosti - Ekolist
31.1.2003 	Vstup aktivistů vyvolal pnutí ve Straně zelených - Ekolist
KOMUNÁLNÍ VOLBY 2002

VÝSLEDKY VOLEB NA STRÁNKÁCH STATISTICKÉHO ÚŘADU

Úvodní slovo

V souvislosti s nadcházejícími komunálními volbami se Econnect rozhodl zmonitorovat aktivity českých nevládních a neziskových organizací související s letošními komunálními volbami. Právě politika na komunální úrovni nabízí možnost zvyšování participace občanů na rozhodování o věcech, které se jich bezprostředně týkají. Listopadové komunální volby proto představují významnou příležitost pro organizace neziskového sektoru, které mohou období před volbami využít a snažit se podpořit aktivní přístup občanů k veřejným záležitostem.

Stránku jsme připravili se záměrem informovat o konkrétních projektech občanských sdružení, hlavním cílem je však nabídnout inspirativní příklady ostatním organizacím. V listopadových volbách kandidují také zástupci některých občanských sdružení. Materiály obsahující jejich volební kampaň na těchto stránkách záměrně nezveřejňujeme.

Všechny níže uvedené projekty (s výjimkou projektů SOS Praha a Transparency International) vznikly na základě (nebo s podílem) grantu Open Society Fund v rámci projektu Rok voleb.

Celková charakteristika projektů

Níže představené projekty lze rozdělit do dvou hlavních skupin. První z nich tvoří besedy a setkání kandidátů komunálních voleb s občany, druhou skupinu tvoří nejrůznější letáky a ankety oslovující jak veřejnost, tak kandidáty. Není přitom výjimkou, že výsledky anket jsou využity jako hlavní podklad pro diskusní setkání občanů a kandidátů. Společným rysem všech projektů je jejich hlavní cíl - vyvolat a posílit zájem veřejnosti o rozhodovací procesy na komunální úrovni.

Své připomínky a návrhy na zařazení aktivit dalších NNO do tohoto přehledu můžete zasílat na adresu obcanska.spolecnost@ecn.cz.

 
Sdružení ARNIKA Ostrava
Projekt: 	Diskusní fórum s kandidáty do komunálních voleb
Vedoucí projektu: 	Lenka DAŇHELOVÁ
tel: 59-624 16 14, +420 732 377 054
e-mail: ostrava@arnika.org
Charakteristika sdružení: 	Pobočka ARNIKY v Ostravě navazuje na činnost Dětí Země Ostrava. Pracuje na kampaních v ochraně přírody (především říčních toků Odra, Labe, Krupá) a na snížení znečištění toxickými látkami (kampaň Budoucnost bez jedů). Sdružení poskytuje místním obyvatelům a sdružením pomoc týkající se problematiky ochrany životního prostředí. V kanceláři je k dispozici mnoho materiálů a malá knihovna, sdružení také poskytuje poradenskou službu veřejnosti.
Aktivity ke komunálním volbám: 	1) Studentská fóra v Opavě a Ostravě 30. a 31. října (viz Kalendář akcí ) - cílem diskuse je otevřít otázky týkající se problémů v životním prostředí Moravskoslezského kraje a přimět politiky ke konkrétním vyjádřením, jak situaci zlepšit. Akce nejsou určeny jen pro studenty zabývající se problematikou ochrany životního prostředí, má na ně přístup každý, jemuž není lhostejný osud jeho města.

2) Dopis a výzva kandidátům - jednotlivým politickým stranám, jejichž kandidáti se ucházejí o posty v místních samosprávách, byla zaslána výzva k používání recyklovaného papíru a výzva týkající se zlepšení stavu znečištění Ostravska toxickými látkami. Místní politikové mají v rámci výzvy také odpovědět na otázky, jak uvedená témata hodlají v budoucnu řešit. Výzva týkající se toxického znečištění

Ze všech získaných dat připraví Arnika informační brožurku, jež by měla pomoci lépe porovnávat předvolební sliby politiků s jejich jednáním po volbách.

 
INEX - Sdružení dobrovolných aktivit,
Venkovské centrum Kostelecké Horky
Projekt: 	Anketa pro Horecké noviny
Kontaktní osoba: 	Mgr. Šárka KULÍŠKOVÁ
tel: 494 547 012
e-mail: sarka@inexsda.cz
Charakteristika sdružení:	INEX - SDA je dobrovolnickou neziskovou organizací, která se zaměřuje na mezinárodní projekty s dobrovolníky v ČR, na propagaci a rehabilitaci dobrovolnictví u nás a na dobrovolnou činnost v projektech environmentálního, sociálního a kulturního zaměření. Snaží se vést k aktivnímu přístupu a odpovědnosti za prostředí a společnost, cvičit týmovou práci v mezinárodní skupině a organizováním dobrovolné práce k pomoci v místech, kde se nedostává financí či lidského pochopení pro realizaci potřebné věci.
Aktivity ke komunálním volbám: 	a) Anketa pro občany kandidující do zastupitelstva obce (150 obyvatel), jejíž výsledek bude zveřejněn v Horeckých novinách (ve spolupráci s občany vydává INEX-SDA).
Anketa pro kandidáty.rtf

b) Zvláštní číslo občasníku Horecké noviny věnované komunálním volbám v obci a rozhovorům s jednotlivými kandidáty.

Cílem obou akcí je povzbudit občany obce k zájmu o to, koho volí a proč. Vnést nová a aktuální témata do komunální politiky malé obce a načrtnout možnosti aktivní povolební participace občanů na rozhodování o místních záležitostech. Výsledky ankety byly zveřejněny v Horeckých novinách.
Předvolební číslo Horeckých novin.rtf (160kb)
 
Centrum pro komunitní práci střední Morava
Projekt: 	Přerovský předvolební přehled
Vedoucí projektu: 	Josef ZDRAŽIL
tel: 581 210 502
e-mail: Stredni.morava@cpkp.cz
Charakteristika sdružení: 	CpKP o.s. je nevládní nezisková organizace, která se zabývá účastí veřejnosti v rozvoji obcí, měst, mikroregionů a krajů. CpKP poskytuje konzultace, metodickou pomoc a školení obcím, nestátním neziskovým organizacím, státní správě, podnikatelským subjektům i občanům. CpKP se rovněž zabývá informováním o Evropské unii a síťováním nevládních neziskových organizací.
Aktivity ke komunálním volbám: 	a)Fórum kandidátů do zastupitelstva města Přerova - Fórum je nástrojem zapojení veřejnosti, který může zlepšit znalosti občanů o postoji jednotlivých kandidátů k problémům města, umožní jim tyto postoje bezprostředně konfrontovat a tím jim usnadní rozhodování při volbách. Klíčovými tématy Fóra kandidátů budou nejaktuálnější problémy města Přerova, tak jak je označili občané města v anketě realizované za odborné spolupráce socioložky a za pomoci studentek Střední pedagogické školy v Přerově.

b) Výsledky ankety o spokojenosti občanů Přerova s rozvojem města a prací radnice v uplynulém volebním období - Anketa se zaměřila na několik oblastí: spokojenost s informováním občanů zastupitelstvem, korupci v souvislosti s městským zastupitelstvem, celkovou spokojenost občanů se vzhledem města a na problémy, které jsou pro obyvatele Přerova nejžhavější.
 
Děti Země Beroun
Projekt: 	Chráněná krajinná oblast - její občané a politici (Berounsko)
Vedoucí projektu: 	Michal ŠTINGL
tel: 311 621 247
e-mail: Dz.beroun@iol.cz
Charakteristika sdružení: 	Děti Země v Berouně se zaměřují především na rozvoj občanské společnosti s důrazem na ochranu přírody a životního prostředí, na nadměrnou těžbu surovin v Českém krasu a na ekologickou výchovu dětí, mládeže i dospělých.
Aktivity ke komunálním volbám: 	a) Veřejná diskuse - předvolební fórum: Beroun a životní prostředí (akce proběhla 24. 10.)

b) Anketa pro kandidáty do zastupitelstva města Beroun - Cílem ankety je učinit záměry jednotlivých kandidátů transparentními. Otázky se týkají budování cyklostezek, hypermarketů a nakládání s odpady.
 
Mládež pro interkulturní porozumění
Projekt: 	Demokracie v Brně - komunální volby 2002
Vedoucí projektu: 	Samuel KAŠPAR
tel: 549 240 859
e-mail: Osmip@email.cz
Charakteristika sdružení: 	Mládež pro interkulturní porozumění je skupina lidí (od 16 let výše), kteří se zajímají o otázky soudobé společnosti v českém i světovém měřítku. Sdružení pořádá české i mezinárodní semináře a setkání ve spolupráci s domácími i zahraničními partnerskými organizacemi.
Aktivity ke komunálním volbám: 	Pozvánky na diskusní setkání s tématy:
a) hromadné dopravy v Brně
b) Romové v Brně
c) Brno – město kultury a vzdělání
d) komunikace občana s městem
(diskuse se konaly ve dnech 14., 16. a 22. 10.)
 
Přátelé Podolí a okolí
Projekt: 	Rok komunálních voleb v Praze 4
Vedoucí projektu: 	p. JULÁKOVÁ
tel: 241 432 972
e-mail: julak@seznam.cz
Charakteristika sdružení: 	Sdružení bylo založeno v r. 1995, kdy uspořádalo petiční akci proti výstavbě mostu Zlíchov-Dvorce. Získalo grant na vypracování urbanistické studie parkové úpravy Zeleného pruhu, 1999- 2000, uspořádalo petiční akci za záchranu historického jádra Podolí, 2001, získalo grant na dopracování projektu parkové úpravy Zeleného pruhu, 2002.
Aktivity ke komunálním volbám: 	a) Veřejné diskuse o úkolech a cílech komunální politiky a volebních programech jednotlivých stran a seskupení (diskuse se konaly ve dnech 16. 10. a 21. 10.)

b) Výzva spoluobčanům: Zajímejte se o kandidáty! (leták distribuovaný 11 000 domácnostem prostřednictvím pošty) mimo jiné připomíná nesplněné závazky současných zastupitelů - např. zklidnění severojižní magistrály; humanizace sídlišť; ochrana Vltavy a vltavských břehů

c) Anketní lístek určený občanům/voličům - cílem ankety je zmapovat konkrétní zkušenosti občanů s jejich zastupiteli
 
Společnost pro Jizerské hory
Projekt: 	K čemu potřebujeme krajinu (Jiz. hory)
Vedoucí projektu: 	PhDr. Jitka DOUBNEROVÁ
tel: 485 109 292
e-mail: jizerky@iol.cz
Charakteristika sdružení: 	V roce 1999, zřídila Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor obecně prospěšnou společnost Společnost pro Jizerské hory, která se stala realizátorem projektů a nositelem praktické činnosti v rámci lesnických, komunitních a vzdělávacích programů, zatímco Nadace zůstává zdrojem odborné a finanční pomoci.
Aktivity ke komunálním volbám: 	a) Anketa pro občany - cílem je zmapovat, jak lidé, kteří v Liberci žijí a tráví v něm pracovní i volný čas, vnímají krajinu okolí města, co od ní očekávají, k čemu ji vlastně potřebují

b) Anketa pro kandidáty - cílem je zmapovat, jak lidé, kteří v následujících letech budou rozhodovat o rozvoji města Liberce, vnímají přírodní okolí města a co chtějí dělat pro to, aby tato vysoce oceňovaná charakteristika města zůstala volně přístupná a otevřená všem obyvatelům Liberce.

Výsledky ankety

Výsledky anket budou publikovány ve sborníku Na čem nám záleží, který je připravován k vydání v závěru roku 2002. Na ankety a na program ekologické výchovy, který byl zahájen už dříve, naváže konference Město a krajina – dobří sousedé, připravovaná na rok 2003.
 
Vlastenecký poutník, o.s.
Budišov nad Budišovkou
Projekt: 	VOLBY 2002 (ZKUSME JE OVLIVNIT)
Vedoucí projektu: 	Petr ANDRLE
e-mail: Petr.anderle@tiscali.cz
Charakteristika sdružení: 	občanské sdružení Vlastenecký poutník působí v oblasti Nízkého Jeseníku. V Moravském Berouně vydává nezávislý měsíčník ČAS, věnovaný historii, současnosti a kultuře oblasti.
Aktivity ke komunálním volbám: 	Cílem projektu Volby 2000 - Zkusme je podle realizátorů zkvalitnit průběh samotných voleb. Část projektu se věnuje volbám parlamentním, větší pozornost je věnována volbám komunálním. Projekt by měl zvýšit účast občanů při volbách, posílit a kultivovat jejich kritičnost ke kandidátům a jejich programům a změnit pasivitu zejména mladých voličů. Veškeré materiály týkající se komunálních voleb otiskuje Vlastenecký poutník v časopise ČAS.
Podrobný popis celého projektu.

Vedle třech dotazníků určených voličům, uspořádal Vlastenecký poutník také dvoudílnou anketu

a) Ukázka výsledků ankety "Co mne napadne, když slyším slovo POSLANEC/ STAROSTA?", na níž odpovídali mladí lidé z místní střední školy.

b) Dotazníky Otestujte si svého kandidáta
 
Regionální sdružení Dženo, Ostrava
Projekt: 	Program koalice romských organizací v ČR
Vedoucí projektu: 	Mikuláš HORVÁTH
tel: 603 833 284
e-mail: Dzeno-gendalos@ti.cz
Charakteristika sdružení: 	Základním posláním Džena je sdružovat zejména občany romské národnosti, kteří chtějí pomáhat svému národu. Jedním z hlavních cílů Sdružení Dženo je podpora rozvoje a obnovy tradičních hodnot a vlastností, ke kterým patří především nezávislost, svobodomyslnost, smysl pro čest a spravedlnost, láskyplná péče o děti a solidarita mezi Romy navzájem bez ohledu na jejich sociální postavení.
Aktivity ke komunálním volbám: 	Sdružení Dženo připravilo dva letáky, jež se distribuují mezi Romy po celé republice. První leták je praktickým návodem, jak správně vyplnit volební lístek a čemu je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. Druhý leták je výzvou Ivana Veselého, předsedy sdružení Dženo, k aktivní účasti Romů ve volbách. Oba letáky jsou v češtině a romštine.

a) Leták - Jak volit (150 Kb)

b) Leták - Výzva (80 Kb)

Ve dnech 6. až 8. 2002 se v Berouně konal seminář Postavení romského nevládního sektoru z hlediska participace na životě občanské společnosti. Jedna část diskuse byla věnována komunálním volbám. Sdružení Dženo nám poskytlo zápis z tohoto semináře.

a) Výtah ze semináře
 
Koalice občanských sdružení SOS Praha
(ve spolupráci s nadací SUE RYDER)
Akce: 	Beseda s kandidáty do komunálních voleb
(tato akce nepatří do projektů podpořených OSF)
Kontakní osoba: 	Marie Petrová
tel: 222 511 075
e-mail: sospraha@ecn.cz
Charakteristika sdružení: 	Koalice SOS Praha je volné společenství pražských občanských sdružení, jimž záleží na historických a přírodních hodnotách Prahy. Jednotlivá občanská sdružení jsou samostatná a zabývají se mnoha dalšími činnostmi. Cílem koalice je podpořit účast občanů v plánovacích a rozhodovacích procesech, zlepšit praktickou komunikaci občanů se samosprávou a státní správou, zlepšit spolupráci soukromého, veřejného a neziskového sektoru.
Aktivity ke komunálním volbám: 	Beseda s kandidáty do komunálních voleb:
Jaká bude Praha po volbách? (oblast životního prostředí, oblast sociální, dotazy veřejnosti) – setkání se konalo 22. 10; informaceo rpůběhu setkání najdete v
tiskové zprávě SOS Praha
 
Transparency International
Projekt: 	Radnice bez korupce
Vedoucí projektu: 	Adriana KRNÁČOVÁ
tel: 233 372 414
e-mail: krnacova@transparency.cz

Michal ŠTIČKA
tel: 233 372 414
e-mail: sticka@transparency.cz
Charakteristika sdružení: 	Cílem Transparency International Česká republika (TIC) je mapovat stav korupce v ČR a svou činností aktivně přispívat k jejímu omezování. TIC je jednou z více než 80 poboček mezinárodní organizace Transparency International (TI). TI nesleduje jednotlivé korupční případy, ale usiluje o dlouhodobější výsledky, a proto se zaměřuje především na podporu a iniciování systémových a preventivních opatření.
Aktivity ke komunálním volbám: 	TIC oslovila všech 20 v Praze kandidujících stran, hnutí a koalic s dotazníkem zjišťujícím postoje kandidátů ke korupci a transparentnosti ve veřejné správě na území hl. m. Prahy.

Výsledky ankety a odpovědi jednotlivých kandidátů. Téma Econnectu: Dálnice D8

Miloš Kužvart
Ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Foto: Archiv MŽP

Související články

13. 8. 2000
Děti Země: Proti výjimce pro D 8 jsou občané i občanská sdružení (EkoList/ČTK)
Zrušení výjimky na dálnici D8 podporují občané i organizace (Econnect/Děti Země)

9. 8. 2000
Ministerstvo životního prostředí si stojí za výjimkou pro D8 (EkoList)
Obec Řehlovice se připojila k odvolání ekologických iniciativ ohledně dálnice D8 (EkoList/ČIA)

8. 8. 2000
Děti Země se odvolaly proti povolení dálnice D8 (EkoList/ČIA)

1. 8. 2000
Ekologové spojují síly proti dálnici D8 přes České středohoří (EkoList/ČTK)

20. 7. 2000
Kužvartův úřad vydal výjimku pro průchod D 8 Českým středohořím (EkoList/ČTK)

14. 6. 2000
MDS: Úsek D8 přes České středohoří se letos stavět nezačne (EkoList/ČTK)

21. 5. 2000
Ekologové nesouhlasí s česko-německou smlouvou o dokončení D8 (EkoList/ČTK)

27. 3. 2000
Kužvart před odboráři obhájil přístup MŽP k výstavbě dálnic (EkoList/ČTK)

4. 3. 2000
Na 40 ekologických aktivistů dnes protestovalo proti dálnici D8 (EkoList/ČTK)
Proti dálnici D8 protestovalo jen 40 lidí (iDNES)

2. 3. 2000
Ekologové chystají protestní akci proti dálnici D8 (České noviny)
Ekologové navrhují investovat do železnice místo do dálnic (EkoList/ČTK)

1. 3. 2000
ŘSD požaduje usměrnit přístup ekologů k výstavbě dálnic (EkoList/ČTK)

27. 2. 2000
Ro-La snížila emise škodlivin už o téměř 155.000 tun (EkoList/ČTK)

26. 2. 2000
Obec Vchynice odvolala souhlas se zamýšlenou trasou dálnice D8 (EkoList/ČTK)

23. 2. 2000
Ekologové: Dálnice D8 zničí Krušné hory (České noviny)

22. 2. 2000
Přírodní park v Krušných horách bude dálnicí D8 zlikvidován (ECN/Děti Země)

21. 2. 2000
Kužvart odmítá, že by předjímal výsledek správního řízení (EkoList/ČTK)

19. 2. 2000
Ekologové soudí, že Kužvart jednáním o D8 předjímal rozhodnutí (EkoList/ČTK)
Miloš Kužvart zbytečně vyklízí pole, když chce výjimku udělit (ECN/Děti Země)

18. 2. 2000
Ministři se dohodli na stávající trase pro D8(České noviny)
Kužvart odstoupil od tunelu v Českém středohoří (iDNES)
Ministři budou jednat o výstavbě D8 do Drážďan (České noviny)

17. 2. 2000
Ředitelství silnic a dálnic nesplnilo daný slib (EkoList)
Dostavba dálnice D8 zpožděna o několik let; poslední termín 2005 (EkoList/ČTK)

15. 2. 2000
Kužvart neví o tom, že by vedení strany uvažovalo o jeho výměně (EkoList/ČTK)
Investor trvá na své trase dálnice D8 přes České středohoří (Děti Země Brno)

13. 2. 2000
O názoru na dálnici D8 si rozhodují obce samy nebo musí poslouchat stát? (Děti Země Brno)
V pondělí se na ministerstvu bude jednat o variantách dálnice D8 (EkoList/ČTK)

11. 2. 2000
Děti Země chtějí jinou trasu dálnice D8 i na Ústecku (Děti Země Brno)

2. 2. 2000
Silničáři mají Kužvartův návrh D 8 za dražší a časově náročnější (EkoList/ČTK)

24. 1. 2000
ŘSD: Provoz tunelu na D8 si vyžádá navíc téměř 70 miliónů ročně (EkoList/ČTK)

23. 1. 2000
Severočeská ČSSD chce dálnici D8 v původním termínu do roku 2005 (EkoList/ČTK)
Dostavba dálnice D8 do pěti let je nereálná (Děti Země Brno)

21. 1. 2000
Peltrám odhadl zdržení výstavby D8 na pět až sedm let (EkoList/ČTK)
Kužvart odmítá čísla Ředitelství silnic a dálnic týkající se D 8 (EkoList/ČTK)
Politická dohoda o dálnici D8 udělení výjimky nezaručuje (Děti Země)

20. 1. 2000
ŘSD: Kužvartova varianta prodlouží stavbu D8 minimálně o tři roky (EkoList/ČTK)
Ekologové nevěří, že silničáři předloží kvalitní trasu D8 (EkoList/ČTK)

19. 1. 2000
Dálnice D8 zřejmě povede tunelem (iDNES)
Kužvart a Peltrám hlásí průlom v jednáních o trase dálnice D8 (EkoList/ČTK)

14. 1. 2000
Ústí nad Labem znepokojeno průtahy kolem výjimky pro dálnici D8 (EkoList/ČTK)

11. 1. 2000
Kužvart rozhodnutí o D8 nevydá do schůzky s kolegou Peltrámem (EkoList/ČTK)

7. 1. 2000
Ministr životního prostředí zřejmě zváží výjimku pro dálnici D8 (EkoList/ČTK)

	Rozřeší spor o D8 až soud?
8. února 2000
PRAHA (EkoList) - Na soud se hodlá obrátit Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v případě, že nezíská výjimku ze zákona pro průchod dálnice D8 Českým středohořím. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) slíbil rozhodnutí o udělení či neudělení výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny do poloviny ledna 2000. Rozhodnutí ale ani do konce ledna nepadlo, přestože proběhlo několik jednání přímo v Ústí nad Labem, ale i na ministerské úrovni mezi Kužvartem a jeho kolegou Peltrámem (ČSSD) u premiéra Zemana (ČSSD).
Spor o dálnici D8 se táhne již od roku 1993, kdy byla trasa dálnice vytýčena. Dnes, po sedmi letech od zahájení projektu, je hotova ze 60 procent a její dokončení je, zdá se, v nedohlednu. Problémem je totiž naplánovaný průchod dálnice přes území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) České středohoří. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny se totiž v CHKO žádné dálnice stavět prostě nesmějí. S jedinou výjimkou - pokud veřejný zájem na dálnici vysoce převáží nad zájmem ochrany přírody.

Co je veřejný zájem?
Pojmem "veřejný zájem" se ale ohánějí obě strany. Proti průchodu D8 přes CHKO České středohoří se od roku 1998 radikálně staví především Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) v čele s ministrem Kužvartem. Ministr Kužvart tvrdí, že stát by měl stanovit ochranu svého přírodního dědictví jako prioritu, a proto by nemělo být rozhodování o trase dálnice vedeno jen jednoduchým počtem, která trasa je levnější a která dražší. "Rozhodování musí probíhat ve variantách. Já jsem uložil již loni 19. února ŘSD, aby vypracovalo variantní řešení k dnes navrhované trase dálnice. Nedostal jsem prakticky ani čárku, jen návrh na jakýsi tubus, do něhož by se část dálnice schovala. To považuji spíš za aprílový žert, než za návrh řešení," říká Kužvart.
Ještě dále jdou nevládní ekologické organizace, zejména brněnské Děti Země a severočeská iniciativa Pro přírodu. Ty odmítají dálnici D8 jako zbytečnou a navrhují od roku 1994 stejné řešení: "ukončit výstavbu dálnice D8 v Lovosicích, přičemž Ústí nad Labem bude na ni napojeno silnicí podél Labe s funkcí přivaděče. V Sasku se napojí v Pirně, čímž dálnice A17 vytvoří tolik žádaný obchvat drážďanské aglomerace. Souběžně začít s přípravnými pracemi na výstavbě tunelu na silnici R28 v Krušných horách, čímž bude vyřešen její nejsložitější úsek," říká Miroslav Patrik z Dětí Země.
Na druhé straně "barikády" stojí Ministerstvo dopravy a spojů ČR (MDS) v čele s Antonínem Peltrámem. Ten drží linii, kterou jeho úřad zastává od začátku. Tedy udržet stavbu dálnice D8 v trase, která byla naplánována. MDS argumentuje tím, že veřejné zájmy naopak svým postojem ohrožuje MŽP, protože brání dostavbě klíčové dopravní tepny, která přivede ekonomický růst do severních Čech.
Tento argument používá i Ústí nad Labem, které se na dálnici těší tak, že v postoji k ní se mažou rozpory mezi politickými stranami. "Osmičku" zkrátka chtějí všichni. Poté, co v loňském roce organizovali ústečtí zastupitelé krizové štáby po oddálení stavby ministrem Kužvartem (EkoList 3/1999), byl okolo dálnice D8 chvíli klid. V polovině ledna, kdy se rozhodnutí MŽP začalo blížit, poslal dnešní primátor Ústí nad Labem Miroslav Pátek (ODS) dopis vicepremiérovi Pavlu Rychetskému (ČSSD). V dopise vyslovil "vážné znepokojení nad neustálými průtahy při jednáních o vydání výjimky ze zákona". A když o týden později zasedalo severočeské vedení Kužvartovy strany, objevila se druhý den v ČTK zpráva o tom, že Severočeši budou požadovat ministrovo odvolání, pokud výjimku nevydá.

Kdo zdržuje prosperitu?
Miloš Kužvart se sešel s Antonínem Peltrámem 19. ledna u premiéra Zemana, aby se pokusili najít nějaké východisko. "ŘSD nebylo více než rok schopné připravit alternativní návrh tak, jak bylo v únoru 1999 dohodnuto," vysvětluje důvody schůzky Kužvart. Podle jeho názoru není normální, že ŘSD předstupuje po roce prakticky se stejným návrhem, který před rokem severočeský územní odbor jeho úřadu zamítl a kterému pomohlo jen stanovisko ministerské rozkladové komise. "Očekával jsem vstřícnost ze strany ŘSD v tom, že se bude snažit vypracovat návrh, na kterém bychom se mohli shodnout," říká Kužvart, "ovšem to se nestalo." Výsledkem schůzky s Peltrámem byla tedy nakonec pouze dohoda o tom, že ŘSD do prvního únorového týdne vypracuje studii, která posoudí časovou a finanční náročnost "tunelové varianty", prosazované MŽP. "Nejde o žádnou analýzu, je to jenom víceméně orientační studie," říká ale generální ředitel ŘSD Jaroslav Čipera. "Víc nemůžete za 14 dní chtít."
"Obáváme se toho, aby se tu neopakoval stejný scénář, jako s obchvatem Plzně," říká Čipera. "Tam jsme také ustoupili rozmaru MŽP a dostavba je v nedohlednu." Z "plzeňského syndromu" má obavy i vládní poslanec Vladimír Laštůvka. "Kvůli dodržení termínu dostavby v roce 2005 si dovedu představit i nějaký způsob obejití správního řízení, či změnu zákona," řekl po jednání severočeské ČSSD v Ústí nad Labem. Na dotaz EkoListu upřesnil, co termínem "změna zákona" zamýšlel. "Myslím, že existují stavby veřejně prospěšné a není dobře, když o jejich osudu rozhodují úředníci, kteří během čtyř let několikrát změní názor," říká Laštůvka. Podle něj by v takovém případě měla mít možnost rozhodnout o problému vláda. "Jestliže dikce zákona dává poslední slovo MŽP, pak si dovedu velice dobře představit jeho změnu v tom smyslu, že by jistou rozhodovací pravomoc získala i vláda."
"Je velice nešťastné, pokud zákonodárce nabádá k obcházení zákonů či k účelovým změnám kvůli jedné kauze," kritizuje jeho výrok Miloš Kužvart. "My jsme před sedmi lety tuto legislativu přijímali v dobré víře, že pomůže ochraně přírody a ne, že dá klacek do ruky těm, kdo předem vědí, co nechtějí," oponuje Vladimír Laštůvka. "To je ale zásadní omyl. Nejde o žádný klacek, který by zneužívali odpůrci D8. Zákon jednoduše říká "ne" takovým stavbám a MŽP jen plní příkaz zákona. Výjimka je od toho, že se dává jen v naprosto výjimečných případech, kdy neexistuje jiné řešení a to tady přece existuje," říká k tomu Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA.

planek
Situační nákres ukazuje všechny tři alternativní koridory dálnice D8. Prostřední koridor B (var.5) dnes prosazuje ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Jeho předchůdce František Benda ale vybral nejvýchodnější koridor C (var. 2). (Čerchovaná čára v trase dálnice značí tunel). Kresba: Klára Koldová/EkoList

Nic nového nerozjíždět...
Variantních řešení průchodů dálnice D8 přes území CHKO České středohoří bylo vypracováno hned několik. V letech 1993 - 1994 zpracovalo ŘSD coby investor stavby návrh tří koridorů a v rámci nich pěti možných tras. Na základě krajinářského zhodnocení MŽP v roce 1995 vybralo variantu C2 (koridor C, varianta 2). Na ní poté byla zpracována studie o hodnocení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a investor zažádal na MŽP o udělení výjimky ze zákona.
Běžnou lhůtu 90 dnů, kterou tento nejvyšší orgán státní ochrany přírody využívá se podařilo překročit více než desetinásobně. V úřadě už seděl čtvrtý ministr v pořadí (Václav Benda, Jiří Skalický, Martin Bursík, Miloš Kužvart) a po téměř 1200 dnech od podání žádosti chomutovský územní odbor MŽP rozhodl výjimku ze zákona neudělit. Proti tomu podaly některé obce i ŘSD rozklad a rozkladová komise ministru Kužvartovi doporučila rozhodnutí chomutovského odboru zrušit. Ministr Kužvart tak učinil, ovšem s tím, že si vyžádal dopracování variant.
Dnes prosazuje tzv. "tunelovou" variantu, vedoucí koridorem B s 3,5 km dlouhým tunelem pod vrchem Kletečná. "Je to nesmysl. To je varianta, kterou samo MŽP v roce 1995 zamítlo," říká ředitel Čipera. "Připadám si jako v Kocourkově, když MŽP dnes po takové době prosazuje řešení, které předtím samo zavrhlo," přisvědčuje poslanec Laštůvka. "Máme se zase vrátit do doby před pěti lety? Nové správní řízení si vyžádá pět až sedm let, jestli dokonce nedojde k opakování obstrukcí z Plzně," říká Čipera. Pokud MŽP výjimku na trasu C2 neudělí, je ŘSD podle slov svého generálního ředitele odhodláno svěřit rozhodnutí soudu.
Podle ministra Kužvarta ale stavbu zdržuje naopak ŘSD. "To, že bývalý ministr František Benda vybral variantu, která je protizákonná přece není důvodem k tomu, abychom ji my podpořili," říká ministr Kužvart. "Je hezké, že pan poslanec Laštůvka má takovou obavu o dodržení termínu dostavby. Pokud ale chce urychleně dostavět dálnici D8 bez ohledu na právní a odborný stav věci, pak je to klasický příklad sebenaplňujícího proroctví, kdy člověk tolik chce, aby se něco nestalo, že tomu nakonec sám pomáhá," říká Miroslav Patrik. 

Klima planety Země se v její historii vždy měnilo a člověk na tom neměl žádnou zásluhu. Stejně tak, jako na dnešním růstu celosvětových teplot. Navíc informace vědeckého Mezivládního panelu o změnách klimatu (IPCC) jsou zkreslené, používají neúplné nebo špatně postavené metodiky a jeho závěry se blíží věštění z hvězd. Na tom se shodli minulý týden řečníci na fóru „Globální oteplování - Fakta a Mýty“, pořádaném Centrem pro ekonomiku a politiku (CEP).

Čeští i zahraniční řečníci se na fóru shodli na jednom: Současné poznání změn klimatu je nedostatečné a nebere dostatečně v potaz jiné vlivy, než emise skleníkových plynů, za které může člověk spalováním fosilních paliv. Zároveň je prý rozumnější připravit se na změněný svět, než zbytečně investovat do snížení emisí a to zejména v bohatých státech. „Pokud bude někomu v roce 2100 vadit oteplení o jeden stupeň Celsia, lze ho vykompenzovat přestěhováním o tři sta kilometrů směrem k pólům nebo směrem na Sibiř a všechny problémy tím zmizí,“ prohlásil v pražském Autoklubu teoretický fyzik Luboš Motl, který působí na Harvardově univerzitě.

Hypotéza je pouze hypotéza

Podrobně se do rozboru dalších faktorů, které mohou způsobovat ohřívání klimatu planety, pustil Miroslav Kutílek, šéfredaktor časopisu Soil And Tillage Research. Podle něj vědci Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) nemluví o řadě dalších faktorů a dávají přednost teorii, že za oteplovaní může především spalování fosilních paliv. „Skleníková hypotéza je pouze hypotéza a hypotéza se vždy musí prokazovat testováním,“ prohlásil Kutílek. Podle něj podstatně ovlivňuje klima vzdálenost od slunce a naklonění zemské osy (tzv. Milankovičovy cykly), mořské proudy, ale také poloha kontinentů nebo jemné aerosoly v atmosféře. Ty se vznášejí ve vysokých výškách a jsou natolik malé, že v atmosféře zůstávají a nepadají k zemi. Jejich vliv na klima je v tom, že odrážejí sluneční záření zpátky do vesmíru. Zvýšené množství aerosolů v atmosféře znamená také zvýšenou oblačnost, která vede také k většímu odrážení slunečního záření. Důležité je podle Kutílka také to, jaká vegetace pokrývá zemi. Přeměna lesů na zemědělskou produkci mění míru odrazivosti slunečního záření. Posledním faktorem je změna magnetického pole země, které ovlivňuje celkové proudění vzduchu.

Podle Kutílka navíc vysoké teploty planety nejsou ničím novým, podobný trend zažila Země před zhruba 115 miliony let, kdy byla po tisíce let teplota vyšší o tři až pět stupňů Celsia, přitom koncentrace CO2 se v těchto obdobích neměnila. V době nástupu dnešní meziledové doby, zhruba mezi lety 9000 až 6000 př.n.l., byla rychlost vzestupu teplot stejná nebo ještě větší než dnes. „Alarmisté říkají nebývalá rychlost vzrůstu teploty. Jenže to není nebývalé, to už tady bylo a dokonce silnější a koncentrace CO2 se přitom neměnila,“ prohlásil Kutílek. Pak následovala další období, kdy bylo na Zemi tepleji než dnes, jednak v období římské říše, jednak dlouhé období ve středověku. Podle Kutílka modely IPCC, které vycházejí z výzkumů M. E. Manna, právě středověkou teplotní periodu zcela ignorují. Tyto modely prý tvrdí, že teploty ve středověku byly nižší než jsou dnes. „To je záměrné zkreslování,“ prohlásil Kutílek. Podle něj je tedy nutné prohlásit skleníkovou hypotézu za neplatnou. „Jsem rozhořčen jako byl ve středověku rozhořčen Martin Luther prodejem odpustků. Já jsem rozhořčen kšeftováním s emisemi CO2,“ řekl na fóru Miroslav Kutílek. „Kšeftování s novodobými uhlíkovými odpustky je stejný fenomén, jako kšeftování s odpustky ve středověku,“ dodal k tomu prezident Václav Klaus.

Podvod s klimatem

Do kritiky vědeckých výsledků Mezivládního panelu se pustil i Gerhard Gerlich z technické univerzity Carolo-Wilhelmina Braunschweig v Německu. Podle něj moderní klimatologové veřejnosti lhali, protože věděli, že nedokáží vytvořit numerické modely, které by odpovídaly realitě. Modely budoucího chování klimatu vykazují podle Gerlicha tak rozdílné výsledky, že je někdy těžké rozlišit moderní klimatologii a astrologii „Podklady pro politická rozhodnutí by ale měla vycházet ze skutečně vypočítaných modelů a ne z hádaných čísel nebo čísel vypočtených na základě špatných modelů,“ prohlásil Gerlich.

Podle Gerlicha existuje praxe moderní politiky expertů, které žádní voliči nemohou kritizovat. Panel IPCC pouze vytváří náklady a nakonec dokáže pouze to, že tyto náklady byly nutné a důležité. „Nikdo není ale osobně zodpovědný za nesmysly, které tam vytváří,“ prohlásil Gerlich. Centrum pro politiku a ekonomiku vydalo v českém překladu brožurku spřátelené organizace National Center for Policy Analysis „Globální oteplování: fakta místo mýtů“, která shrnuje pohled klimatických skeptiků, příspěvky z konference budou časem k dispozici ve sborníku.

Setkání v pražském Autoklubu ukázalo, jak velký je zájem o téma klimatických změn. Davu lidí nestačil sál v prvním patře, ani atrium v patře druhém a tak musel být pro hosty fóra otevřen i salónek v přízemí budovy. Pořadatelé dokonce měli obavu o statiku budovy, která by prý mohla být takovým množstvím lidí narušena. Škoda jen, že zájem o oteplování prudce ochladl po přestávce na kávu a něco sladkého k zakousnutí. Ledva byli uklizeny stoly a nádoby s horkým nápojem, více než polovina publika se spokojeně odebrala domů a zbytek debaty se vedl v podstatně komornějším duchu.

Středisko ekologické výchovy Mravenec v Pelhřimově slaví v letošním roce kulaté narozeniny, a to přesně deset let své činnosti, která se zaměřuje na ochranu přírody. Hlavní náplní jsou jednak konkrétní akce zaměřené na pomoc přírodě a také činnost osvětová, kam patří především ekologické výukové programy pro školy.

Ekologické programy pro školy i akce pro širokou veřejnost

Středisko ekologické výchovy Mravenec v Pelhřimově má tedy letos za sebou již deset let práce na poli ekologie nejen přímo ve městě, ale i jeho okolí. Za tuto dobu se uskutečnilo mnoho přednášek, výukových programů nebo akcí v přírodě. Všechny tyto aktivity přitom měly a mají jedno společné – šířit povědomí o ekologii. Většina programů je zaměřena na oslovení mladých lidí. Forma oslovení v sobě spojuje prvek vzdělávání a hry. Hlavní náplní jsou ale především ekologické výukové programy pro mateřské a základní školy. V současné době je počet takovýchto programů 20 pro základní školy a 15 pro školy mateřské. Tématy programů je například poznávání živočichů, rostlin, třídění odpadů nebo voda. Jejich cílem je v první řadě dětem sdělit základní fakta o přírodě a pomoci jim navázat s přírodou určitý bližší vztah. Každý z programů trvá přibližně 90 minut.

Středisko však připravuje i jiné akce, a to i pro širší veřejnost. Mezi takové patří především pořádání Dne Země v Pelhřimově, Dne bez aut, putovních výstav nebo také pravidelná účast na kampani 30 dní pro neziskový sektor. Mezi praktické činnosti v přírodě patří kosení mokřadních luk v okolí města nebo rozmisťování ptačích budek či likvidace černých skládek.

„Středisko ekologické výchovy Mravenec v Pelhřimově původně vzniklo za účelem ekologické výchovy na mateřských a základních školách. Ale nedostatek finančních prostředků (na mzdu jediného zaměstnance střediska – rozsah aktivit je tak široký, že minimálně jednoho zaměstnance nutně potřebuje) nás přinutil k psaní různých projektů a grantů, které se sice týkají environmentálních programů, ale ne vždy přímo souvisejí s ekologickou výchovou,“ uvádí Marta Rodová ze SEV Mravenec.

Letos vyšla unikátní publikace Památné stromy Pelhřimovska

U příležitosti deseti let činnosti SEV Mravenec vyšla letos velmi zajímavá a ojedinělá publikace Památné stromy Pelhřimovska. Tato publikace je zajímavá především tím, že je kompletní, přehledná a ucelená. Jsou v ní uvedeny všechny památné stromy na okrese Pelhřimov, a to i s popisem místa, kde se nacházejí, a základními údaji (věk stromu, jeho obvod a výška). Publikace kromě jiného obsahuje i velké množství fotografií a u některých stromů i pověst, která se k němu váže.

Tradiční akcí pro širokou veřejnost, která se ještě letos ve SEV Mravenec uskuteční bude oblíbené Medování. Akce se koná pravidelně vždy před Vánocemi a jak už z jejího názvu vyplývá, vše se bude točit okolo medu, jeho využití a také včelařství.

Středisko má pouze jednoho stálého zaměstnance, což je při rozsahu jeho činnosti úplné minimum co se týká personálního zajištění. Neobejde se ani bez dobrovolníků, hlavně z řad studentů. Stálých dobrovolníků, kteří pomáhají při zajišťování akcí je v současné době okolo deseti. Letošní rok je pro středisko jubilejní a tedy velmi významný, přesto se stále potýká i s opakujícím se problémem, který ohrožuje jeho samotnou existenci.

„Prakticky jediným, ale dost závažným problémem, který nám komplikuje život je zajištění financí na mzdu jediného zaměstnance střediska. V rozsahu své činnosti se středisko bez alespoň jednoho zaměstnance skutečně nemůže obejít. Bohužel současný stav je takový, že od města ani kraje nedostáváme prostředky vůbec žádné. Mnoho lidí tomu sice nevěří, ale opravdu je tomu tak. Realizujeme sice grantové programy, ale jejich hlavní podmínkou je ta, že prostředky se nesmí použít na mzdu zaměstnance. Středisko se tedy především z tohoto důvodu mnohokrát ocitlo a ocitá stále na pokraji své existence,“ dodává Marta Rodová.


Pesticidy v Evropském parlamentu
11. 10. 2007 - PRAHA/BRATISLAVA (Econnect/Changenet/CEPTA ) - V ovoci zakoupeném v Evropském parlamentu byly zjistěny nebezpečné pesticidy. Je to obraz současného potravinového řetězce EU. Koncem října bude Evropský parlament hlasovat o schvalování, prodeji a používání pesticidů v zemích Evropské unie. Na speciální webové stránce mohou občané kontaktovat své europoslance.

Celkem osm vzorků ovoce obsahovalo 28 různých druhů pesticidů, včetně deseti, které jsou známé svojí karcinogenitou, tři jsou neurotoxické, tři vývojově toxické a osm dalších poškozuje hormonální systém. Dva ze zjištěných pesticidů patří do skupiny velmi nebezpečných (WHO - Highly Hazardous). Žádné z testovaného ovoce nebylo "čisté" - tedy bez reziduí pesticidů.

Tři z osmi testovaných vzorků - meruňky, hroznové víno a pomeranče, obsahovali rezidua pesticidů nad povolené limity platné v zemích EU. Jejich prodej byl tedy nelegální. Meruňky obsahovali nadlimitní množství pesticidů narušujících hormonální systém. Hroznové víno obsahovalo pesticid známý svojí karcinogenitou. A v pomerančích byla nadlimitní množství dvou pesticidů, oba karcinogenní a reprodukčně resp. růstově toxické.

Jahody pěstované v Belgii obsahovali rezidua čtrnácti různých pesticidů, z kterých pět je karcinogeních. Pomeranče pěstované ve Španělsku obsahovali rezidua toxického pesticidu Imalil a to v koncentraci zásadně přesahující limit "akceptovatelné denní dávky" stanovené pro pětileté dítě.

Důkazy o škodlivosti pesticidů na zdraví člověka přibývají stále rychleji. Poslední výsledky prezentované na výroční konferenci Evropského fóra pro respirační choroby (European Respiratory Society, 2007) ukázali, že kontakt s pesticidy zvyšuje riziko respiračních onemocnění. Evropská studie zaměřená na Parkinsonovu chorobu dokazuje, že i malé dávky pesticidů mohou zvyšovat riziko onemocnění. Kandaští vědci prokázali souvislost pesticidů s rakovinou, včetně leukémie a maligního lymfómu neklasifikovaného jako Hodginova choroba.

Koncom októbra 2007 sa bude v Európskom parlamente hlasovať o schvaľovaní - autorizácii, predaji a používaní aj týchto nebezpečných pesticídov v krajinách EÚ. „Naši politici majú jedinečnú šancu prijať stratégie zamerané na minimalizáciu používania nebezpečných pesticídov v Európskej Únii“ povedal Wouter van Eck, z Milieudefensie. Výsledky našich analýz sú šokujúce. Prichádzajúca legislatíva musí lepšie chrániť ľudské zdravie a životné prostredie v EÚ.

Koncem října 2007 se bude v Evropském parmlamentu hlasovat o schválení - autorizaci, prodeji a používání také těchto nebezpečných pesticidů v zemích EU. "Naši politici mají jedinečnou šanci přijmout strategii zaměřenou na minimalizaci používání nebezpečných pesticidů v Evropské unii," řekl Wouter van Eck z organizace Milieudefensie. "Výsledky našich analýz jsou šokující. Připravovaná legislativa musí lépe ochránit lidské zdraví a životní prostředí," dodal.

Včera spustila koalice Evropských environmentálních a pro zdravotních nevládních organizací webovou stránku www.pesticidewatch.eu, na které bude zveřejněno hlasování všech poslanců Evropského parlamentu. Občané Evropské unie mohou prostřednictvím této stránky snadno kontaktovat a vyzvat naše europoslance, aby hlasovali pro zákaz používání nebezpečných pesticidů a pro lepší ochranu ohrožených skupin, jako jsou například děti a těhotné matky.Čínský advokát hájící lidská práva čelí vyhrožování
10. 10. 2007 - PRAHA (Econnect / Amnesty International ) - Mezinárodní organizace pro lidská práva se obává o bezpečnost čínského advokáta. Li Heping, advokát zaměřený na obranu lidských práv sídlící v Pekingu, byl 29. září unesen a napaden skupinou neidentifikovaných mužů. Li Heping si získal jméno obhajobou osob stíhaných v citlivých případech, zejména křesťanů zatčených za praktikování náboženských aktivit na místech neschválených úřady, stoupenců zakázaného duchovního hnutí Falun Gong, údajných obětí násilného vystěhování a nezávislých spisovatelů.

Advokát byl také právním zástupcem disidenta Yanga Ziliho a uvězněného ekologického aktivisty Tana Kaie. Apeloval také na úřady ve prospěch svého profesního kolegy Gao Zhishenga. Jeho činnost mu vynesla důsledný policejní dohled a omezení volnosti pohybu. Podle zpráv Amnesty International jej únosci bili elektrickým obuškem a řekli mu, že pokud neopustí Peking, bude riskovat další útoky. Po uplynutí asi osmi hodin ho pak propustili.

"Odejdi z Pekingu"

Obránci lidských práv apelují na veřejnost, aby se o případ zajímali u čínských úřadů. Amnesty International podává podrobný popis situace: skupina asi dvanácti mužů v civilu zadržela Li Hepinga 29. září kolem 17:30 na parkovišti jeho advokátní kanceláře. Přes hlavu mu nasadili kápi, vtlačili ho do automobilu bez poznávací značky a odvezli ho na neznámé místo. Zavřen byl ve sklepních prostorách nějaké budovy. Útočníci ho svlékli do spodního prádla a poté ho bili lahvemi a elektrickými obušky.

V průběhu násilného útoku agresoři na advokáta údajně křičeli: „Odejdi z Pekingu, a pokud ne, budeš mlácený pokaždé, když se potkáme!“ Označovali ho rovněž za zločince a doporučili mu, aby své povolání vykonával „v únosných mezích“. Vyzvali ho pak, aby o události s nikým nemluvil. Kolem jedné hodiny ranní následujícího dne pak Li Hepinga vyhodili v lesích u jednoho pekingského předměstí. Podařilo se mu zastavit vozidlo taxislužby, ale po návratu domů zjistil, že některé z jeho osobních věcí, zejména právnické identifikační doklady, byly ukradeny. Pevný disk jeho počítače byl přeformátován tak, že byl k nepotřebě, a všechny záznamy byly vymazány.

"Po popsaném útoku má Li Heping obličej, ramena, ruce a tělo plné podlitin a přišel o mnoho vlasů. Trpí také bolestmi hlavy, má oteklou tvář a na levé ucho hůř slyší," uvádí Amnesty International. K těmto událostem došlo den poté, co policisté z oddělení ochrany státní bezpečnosti při pekingském úřadu Veřejné bezpečnosti Li Hepingovi oznámili, že musí i se svou rodinou na dobu konání 17. sjezdu komunistické strany (který má začít 15. října) opustit hlavní město. Advokát po svém napadení vydal osobní prohlášení, ve kterém vylíčil svou zkušenost. Požadavek na „odchod z Pekingu“ rázně odmítl.

Lidskoprávní aktivisté nejsou v bezpečí

Ač je občanské společnosti v Číně již několik let ponechán větší prostor, aktivisté zabývající se náměty z politického hlediska citlivými či takoví, kteří se snaží pro svou věc získat další osoby, jsou i nadále jedním z hlavních terčů represí. S tím, jak se blíží dvě nejvýznamnější události, tedy 17. sjezd komunistické strany plánovaný na říjen a Olympijské hry v srpnu 2008, se při upevňování kontroly množí útoky na obránce lidských práv.

Několik advokátů a právních poradců zaměřených na lidská práva se stalo obětí svévolného zadržování a mučení či dalších forem špatného zacházení. Někteří byli uvězněni a další se dostali pod přísný policejní dohled ve svých domovech. Represe pokračují navzdory slibům čínských úřadů, které se zavázaly zlepšit situaci v oblasti lidských práv v souvislosti s Olympijskými hrami.

Amnesty International proto žádá veřejnost, aby se připojila k apelům na úřady, které by měly neprodleně učinit opatření k zajištění bezpečí pro Li Hepinga a měly by zahájit úplné a nestranné vyšetřování zpráv o jeho svévolném zadržení, týrání a vystavení výhrůžkám. Dopisy úřadům by měly obsahovat také vyjádření znepokojení nad tím, že Li Heping byl již předtím držen pod přísným policejním dohledem, a požadavek na odvolání veškerých omezení jeho svobody pohybu. Úřady by také měly zajistit, aby čínští aktivisté za lidská práva mohli vykonávat svou legitimní činnost beze strachu ze svévolného zadržování, špatného zacházení či jiného porušování lidských práv.

Apely je možné zasílat na následující adresy:
Já mám maminku, maminku a tatínka
10. 10. 2007 - PRAHA (GITA ) - Svou pražskou část odstartoval v úterý festival Karneval Rozmanitosti, který formou projekcí dokumentárních filmů, diskusí, divadel, workshopů či výstav upozorňuje na různé druhy diskriminace. Zahajovací projekce snímku Dvě matky a otec v komunitním centru Kampa poukázala nejen na těžkosti rodičovství homosexuálních partnerů či partnerek, ale také na různé možnosti rodinného uspořádání.

Film vypráví příběh dvou australských leseb Fiony a Kellie, které se rozhodnou mít dítě a požádají svého známého gaye Darrena, který touží stát se otcem, aby jim pomohl realizovat jejich přání a aby s nimi částečně sdílel péči o dítě. Film ukazuje úskalí netradičního rodinného modelu, protože jeho aktér a aktérky nemají vyšlapanou a vyzkoušenou cestičku rodinného uspořádání a vše si musí mezi sebou dohodnout. Darren se cítí být odstrkován, ale je biologickým otcem, což ho spolu s biologickou matkou opravňuje alespoň k nějakému jednání v rámci právního systému. Co ale matka, která není biologickou matkou a podle systému je jen taková „teta“? Během filmu dále vyvstává, že gay otcové to mají při výchově dětí dvojnásob složitější – musejí bojovat se stereotypem, podle kterého má mít dítě hlavně matku a kdy otec není tak podstatný, a se stereotypem o „nevhodnosti“ gay otců obecně.

Pofilmové diskuse se zúčastnili Kristýna Ciprová, která společně s Věrou Sokolovou provádí výzkum o gay otcovství, doktorand psychologie Lukáš Sedláček, který se věnuje tématu aktivního otcovství a genderových stereotypů spojených s rodičovstvím, a Lenka Málková, novinářka, která spolu se svou partnerkou vychovává dvouměsíční dceru.

Jak tedy v České republice mohou gay a lesbické páry získat dítě kromě možnosti ukázané ve filmu? Lesby mohou požádat o „výpomoc“ kamaráda, který nebude vyžadovat otcovská práva, zajít s přístupným mužem na kliniku a hrát neplodný pár, nebo si v zahraničí koupit na klinice sperma. Gayové to mají složitější, možné východisko vidí v adopci, která jim však v České republice zatím není umožněna, přestože podle posledních výzkumů veřejného mínění se stále více obyvatelek a obyvatel České republiky přiklání k souhlasu s touto legislativní změnou. Další, pro mnohé kontroverzní a u nás ne příliš rozšířenou možností je takzvaný „institut náhradní dělohy“. Tedy způsob, kdy že se žena nechá uměle oplodnit, odnosí a porodí dítě, kterého se pak ve prospěch gay otců vzdá.

Pro mnohé je tradiční model nukleární rodiny posvátným a nedotknutelným – otec, matka a děti. Stále častěji je však spíše jen ideálem než žitou skutečností. Jako příklad mohou posloužit rozvedení rodiče; nesezdané páry s dětmi; rodiče, kteří spolu sice žijí, ale mají další partnery. Takovýchto rozličných nejen heterosexuálních modelů, které můžeme při troše pozornosti najít v našem okolí, je samozřejmě mnohem více.

Lukáš Sedláček poukázal na fakt, že psychologie například oproti sociologii ve zkoumání rodičovství gayů a leseb zaostává a spíše se podílí na utvrzování stereotypu, že dítě musí vychovávat muž a žena, aby se správně vyvíjelo, přičemž důraz klade právě na matku. Nové výzkumy však ukazují, že nezáleží na počtu rodičů či na jejich pohlaví, ale že je důležité to, jak o dítě pečují. Námitky, že jednopohlavní páry nemohou dítěti nabídnout „opačný vzor“, jsou odmítány s tím, že dítě nevyrůstá pouze v prostředí rodiny, ale chodí do školy, má své kamarády a kamarádky... „Psychologických výzkumů ke gay a lesbickému rodičovství je velmi málo, přesto se k němu psycholožky a psychologové neváhají vyjadřovat,“ upozorňuje Sedláček. Dodává, že několik málo existujících zahraničních výzkumů ukazuje, že děti stejnopohlavních rodičů vyrůstají normálně a bez deprivací.

V České republice chybí právní rámec upravující rodičovství gayů a leseb. Ti se snaží dostat do kontaktu se státními institucemi (například žádostmi o přídavky na děti) co nejméně, protože jim to za nepříjemnosti nestojí. Přijetí či alespoň projednávání zákona o možnostech rodičovství gayů a leseb se však jen tak nedočkáme, odbornice a odborníci ho odhadují spíše v řádech desítek let.


Největší česká solární elektrárna dodá kromě elektřiny i ovčí sýr
10. 10. 2007 - PRAHA/PRACHATICE (Radio Praha ) - Kde je výhodnější postavit sluneční elektrárnu, v podhůří Šumavy nebo ve vinařské oblasti jižní Moravy? Většina lidí samozřejmě dá bez rozmyšlení přednost Moravě. Největší česká sluneční elektrárna ale stojí na Šumavě. A její majitel ví, že zcela oprávněně. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Kdyby se měl Aleš Korostenský řídit radami meteorologů, nikdy by svou elektrárnu nestavěl v obci Bušanovice v okrese Prachatice. Meteorologové mu řekli, že je tam ve srovnání s jižní Moravou málo slunečních hodin za rok. Aleš Korostenský ale říká, že se nechce opalovat. On chce vyrábět elektřinu. Infračervené paprsky a jejich teplo jsou dobré pro zrání vína a při letním koupání. Sluneční elektrána je nepotřebuje, mohou dokonce škodit. Důležité je pouze viditelné světlo. Elektrárna zkrátka využívá jinou část slunečního spektra než vinná réva.

"Elektrárna běží samozřejmě v době, kdy je denní světlo. Fotovoltaický efekt není závislý na přímém záření. Je závislý na světle o vlnové délce 450 - 750 nanometrů. To znamená, že velká část je z rozptýleného světla, takže elektrárna funguje, i když je zataženo. I podle hustoty mraků poznáme, na jaký výkon jedeme."

Místo vžitého označení sluneční elektrárna je tedy možná správnější používat termín fotovoltaická elektrárna. A pro ní jsou podle inženýra Korostenského v šumavském podhůří lepší světelné podmínky než na jižní Moravě.

"Čím více na jih, tím je to lepší. To je jeden faktor. Ale čím výše k sluníčku, tím je to také lepší. My jsme tedy nejen na jihu Čech, ale i vysoko, dá se říci v horách. Tím pádem máme blíž ke sluničku. Protože umíme měřit tyto faktory, tak to místo, které jsme vybrali, bylo pro nás zcela optimální."

Bušanovice prý intenzitou slunečního výkonu odpovídají poloze Bratislavy, která je ale mnohem jižněji. To ale není všechno. Navíc se nalézají ve srážkovém stínu za šumavskými vrcholy. Ve vzduchu je nízký podíl vodních par a málo prachových částic. Nelze ovšem pominout ani fakt, že v Bušanovicích přijali místní lidé elektrárnu dobře, což o jiných energetických projektech v jiných obcích často neplatí. Myšlenka solární elektrárny ale není z hlavy Aleše Korostenského.

"Napadlo to mého syna, který mě přemluvil, abych postavil elektrárnu, protože s těmito zdroji mám dlouhodobé zkušenosti. Byl jsem pracovníkem ČEZu ještě za hlubokého komunismu a zabýval jsem se tam netradičními obnovitelnými zdroji energie. Leccos tedy o těchto energiích vím. Když tedy vznikla legislativa, která umožnila využití těchto technologií, tak jsem prostě vyhověl přání svého syna a postavil elektrárnu."

Jak jednoduché, že? Jenže nejprve bylo nutné získat peníze. "Obrátili jsme se na soukromé banky a vyřídili jsme financování, protože státem kontrolovaná banka, například Záruční banka, nás odmítla s tím, že jde o nereálný projekt."

Tak úplně hladce to ale asi nešlo ani se soukromými bankami, ale na celou tu anabázi se sháněním finančních prostředků už nechce inženýr Korostenský vzpomínat. Celkové investiční náklady dosáhly 85 milionů korun, z toho asi 30 miliony představovaly dotace z fondů EU. Na druhou stranu, peníze samy o sobě nestačí. Vybudovat největší fotovoltaickou elektrárnu v Česku a v bývalém komunistickém bloku o výkonu více než 700 kW už vyžadovalo řadu technologických, technických i jiných dovedností.

"Tady žádné zkušenosti nebyly a nikdo ze zahraničních partnerů, i když se třeba dobře známe, vám žádné hospodářské kalkulace neposkytne. Museli jsme trošku improvizovat, trošku jsme si museli vymýšlet jak ekonomicky, tak technicky. Jak ale vidíte, tak se to podařilo."

Nějaké poznatky ale přece jen zahraniční cesty přinesly. "Víme, co se třeba Němcům nepodařilo, a tak jsme se z jejich chyb poučili. Postavili jsme to tak, abychom se těch chyb vyvarovali."

Jaké konkrétní chyby máte na mysli? "Speciálně je to třeba otázka nosných konstrukcí, kdy jsme se ať už z cenových či technických důvodů zaměřili na dřevěnou konstrukci. Známe partnery, konkrétně za hranicemi v Bavorsku, kteří postavili velké elektrárny a známe jejich problémy s dřevěnými konstrukcemi. Nepodařilo se jim úplně vyřešit třeba problémy statiky, dynamických sil a další. Myslím, že jsem docela úspěšný technik, takže jsem se zaměřil na to, abychom se poučili právě z těchto chyb. A vyvinuli jsme to, co jsme vyvinuli. Musím ale na druhou stranu poděkovat panu profesoru Vaňkovi z pražské ČVUT, který nám velice pomohl právě s realizací dřevěné konstrukce v oblasti statických i dynamických měření i v návrhu dalších výhod takové konstrukce. Dokladem toho, že naše volba byla správná bylo to, že se přihnal orkán Kyril a my jsme neměli žádné problémy, žádné potíže."

Aleš Korostenský v podstatě přiznává, že hlavní potíž nebývá se samotnými solárními panely. Klíčová je ale konstrukce, na kterou se panely montují. U kovových konstrukcí je třeba počítat s tepelnou roztažností, která způsobuje obrovská pnutí. Panely pak praskají. Za silného větru se také může konstrukce zhroutit. Nakonec tedy zvítězila dřevěná konstrukce. Je to lacinější, dřeva je na Šumavě dost, není to tak náročné na údržbu, a když se k tomu přidají ještě vědecké postupy, vydrží taková konstrukce bez problémů i mohutný orkán Kyril, který začátkem letošního roku pustošil nejvíce právě Šumavu a její podhůří a kterému padly za oběť mnohé jiné konstrukce. Jak známo, s jídlem roste chuť. A tu má Aleš Korostenský velkou. V Bušanovicích už vyrostla další sluneční elektrárna.

Když jsem se pana inženýra koncem srpna zeptal, zda má zálusk na překročení jednoho megawattu výkonu, odpověď zněla: "My o ničem neuvažujeme! My už totiž máme rozpracovanou druhou elektrárnu, takže zhruba do konce října ji uvedeme do provozu. Bude mít výkon 600 kW, takže celkovým instalovaným výkonem se budeme blížit k 1,4 MW. Asi to ale není poslední elektrárna, kterou budeme stavět. Záleží na tom, jakou budeme mít chuť." Pro srovnání, oba bloky jaderné elektrárny Temelín mají výkon dva tisíce megawattů. Solární elektrárna na Šumavě je tedy jen hodně malým hráčem na energetickém trhu a s vyrobeným elektrickým proudem si pan Korostenský nemusí dělat starosti. Co vyrobí, to prodá. Energetická společnost, v tomto případě EON, má ostatně povinnost ze zákona elektřinu odkoupit. Na tomto místě ale mohou kritici výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů připomenout, že povinná výkupní cena elektřiny z fotovoltaických systémů je několikanásobně vyšší, než aktuální cena elektřiny na trhu. Přívrženci solární elektřiny zase mohou argumentovat tím, že už za několik let dojde k poklesu cen solárních panelů a pak by solární elektřina mohla být levnější než elektřina z uhlí. A pan Aleš Korostenský si může ještě přisadit a připomenout další užitek, několik stovek kilogramů jehněčího masa, popřípadě i sýra z mléka ovcí, které mají spásat trávu mezi solárními panely jeho elektrárny.

Vláda musí požadovat moderní elektrárny
10. 10. 2007 - PRAHA (Hnutí Duha / Calla ) - Vláda musí po ČEZ požadovat, aby stavěl pouze uhelné elektrárny s moderními, nejúčinnějšími technologiemi. Připomněly to ekologické organizace před rozhodnutím o návrhu, aby kabinet schválil stavbu málo účinných, zastaralých elektráren, který porušuje koaliční smlouvu.

ČEZ plánuje, že některé ze svých elektráren rekonstruuje na zastaralou účinnost 37,6 %. Přitom moderní uhelné technologie dovolují účinnost až 43 %. Mají tedy menší spotřebu uhlí a menší exhalace oxidu uhličitého.

Nejlepší hnědouhelná elektrárna Niederaussem v Německu má čistou účinnost přes 43 %. Elektrárny Lippendorf a Boxberg spuštěné před sedmi lety dosahují 42 %.

Vládní strany se v koaliční smlouvě zavázaly: „Přijmeme závazné standardy energetické účinnosti pro autorizaci nových a rekonstruovaných energetických zdrojů, které budou odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie (BAT).“

ČEZ argumentuje, že Tušimice a Prunéřov nepřestavuje na čtyřicetileté období. Ovšem to není technická překážka. Kratší, pětadvacetiletý provoz pouze sníží ekonomický výsledek pro ČEZ.

Ekologické organizace připomněly, že lepší technologie nebudou mít vliv na cenu elektřiny. Prodejní cena se totiž určuje na burze. Náklady konkrétní společnosti na ni nemají vliv. Nákup levnější a špinavější zastaralé technologie pouze zvětší rozdíl mezi náklady a tržbou, tedy zvýší zisky ČEZ.

Německé energetické společnosti připravují elektrárny s padesátiprocentní účinností, které budou operovat během několika let. Rozdíl v spotřebě uhlí mezi elektrárnou s účinností 37 % a 50 % je čtvrtinový.

Petr Holub z Hnutí DUHA řekl: „Samozřejmě, že lze Tušimice nebo Prunéřov přestavět na tři- nebo dvaačtyřiprocentní účinnost. V Německu takové hnědouhelné elektrárny běží v komerčním provozu už sedm let. Do ceny elektřiny se lepší technologie nepromítnou. Cena vzniká na burze, kde ČEZ vůbec není rozhodujícím hráčem. Jediný důsledek je, že ČEZ bude mít menší marži, a tedy i menší zisky. Několikaprocentní rozdíl v účinnosti po dobu provozu elektrárny činí miliony tun uhlí a exhalací.“

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Na stanovisku ministerstva průmyslu a obchodu k minimálním účinnostem elektráren se ukazuje, že jeho kroky ve skutečnosti ovládá firma ČEZ. Dává přednost jeho zisku a plýtvání surovinami před čistějším životním prostředím.“Malujeme babičku a dědečka: soutěž pro děti zná své vítěze
9. 10. 2007 - PRAHA (Econnect / Cesta domů ) - Slavnostní vyhlášení vítězů výtvarné soutěže pro děti připravilo hospicové sdružení Cesta domů. V pátek 5. října vyhlásilo výsledky soutěže Malujeme babičku a dědečka na koncertu skupiny Hradišťan v Městské knihovně Praha. "Zveme všechny do naší internetové výtvarné galerie - račte vstoupit do kouzelného světa babiček a dědečků očima dětí," lákají vyhlašovatelé soutěže.

Galerie soutěžních obrázků, které děti zaslaly, se nachází na webových stránkách sdružení na adrese www.cestadomu.cz. Vítězi soutěže se stali Karolina Hrubá z Němčic nad Hanou aVáclav Pojar z Nýrska, druhou cenu získaly Kateřina Adamcová z Letovic a Markéta Pavlíková z Nýrska, třetím místem byla oceněna Eliška Navrátilová z Letovic. Zvláštní cenou domácího hospice za krásný obraz dědečka v kostkovaných peřinách byl oceněn Karel Stria z Letovic.

"Děkujeme všem knihovníkům, učitelům a rodičům, kteří s dětmi o soutěži mluvili a pomáhali jim. Děkujeme základním a mateřským školám, ZUŠkám, knihovnám, nemocnicím a ústavům sociální péče za horlivou vstřícnou reakci na vyhlášení soutěže. Zvláště děkujeme ZUŠ v Letovicích u Blanska a ZŠ Komenského v Nýrsku za velký počet překrásných obrazů zaslaných do soutěže," uvádí sdružení Cesta domů.

Cesta domů je občanské sdružení, které usiluje o zásadní zlepšení péče o nevyléčitelně nemocné, umírající a jejich rodiny v ČR. Více než 75% z nás, občanů České republiky si nepřeje zemřít v nemocnici, léčebně dlouhodobě nemocných či v domově důchodců. Skutečnost je však taková, že 75% z nás v těchto institucích nakonec umírá.

Sdružení provozuje v Praze Domácí hospic Cesta domů. Za pomoci prostředků moderní paliativní péče umožňuje těm, kteří si to přejí, stráví závěrečné chvíle svého života důstojně, bez zbytečné bolesti a dalšího utrpení, v přítomnosti jejich nejbližších a v důvěrně známém prostředí svého domova.

Hospicovému občanskému sdružení "Cesta domů" je možné přispět zasláním dárcovské SMS – stačí odeslat zprávu s textem DMS CESTADOMU na číslo 87777. Za doposud získané finanční prostředky byly zakoupeny dva přenosné lineární dávkovače, které umožňují podávat pacientům plynule léky proti bolesti doma po celý den. "U některých typů bolesti je použití lineárního dávkovače téměř jediným způsobem, jak zajistit, aby nemocný netrpěl nesnesitelnou bolestí. Přístroj pacient může nosit na těle a nepřekáží mu v pohybu ani při polohování na lůžku. Malá, ale drahá pomůcka (22 000,- Kč) dokáže výrazně zlepšit kvalitu života nemocného i těch, kteří o něj doma pečují. Pořídili jsme speciální polohovací polštáře - pomáhají výrazně v prevenci proti proleženinám," uvádí sdružení.

Dále byly finanční prostředky využity na nákup zdravotnického materiálu pro pacienty v domácí péči, především na hojení a krytí ran. Za další získané prostředky budou zakoupeny dva pulsní oxymetry, malé přístroje, které umožňují pružně sledovat saturaci kyslíkem u dušných pacientů. "Mnoho z pacientů má na konci života problémy s dušností a pokud se tato řeší, velmi to pomůže jak jim, tak uleví v úzkosti pečující rodině," uvádí Cesta domů.


V ulicích českých měst se objeví symbolické oprátky
9. 10. 2007 - PRAHA (Econnect / Amnesty International ) - V celách smrti v řadě zemí světa čeká na popravu na dvacet tisíc vězňů. Zítřek, 10. říjen, je Světovým dnem proti trestu smrti: a tak se v pěti městech ČR připravují happeningy a podpisové akce za zrušení definitivního trestu. "Letos máme výjimečnou příležitost učinit významný krok k celosvětovému zastavení poprav. Valné shromáždění OSN bude totiž v následujících týdnech hlasovat o rezoluci vyzývající k celosvětovému moratoriu na popravy," říká Filip Karel, kampaňový koordinátor Amnesty International v ČR, která akce pořádá.

Happeningy v českých městech se zaměří na vlády Indie, Maroka, Jižní Koreje, Peru a Guatemaly. Tyto země již roky nepopravují, trest smrti však dosud mají ve svém právním řádu. Pokud se rozhodnou nejvyšší trest zrušit, mohou přesvědčit ostatní, že s tímto krutým trestem je možné skoncovat, míní obránci lidských práv. "Důkazem je, že před třiceti lety neuplatňovalo trest smrti jen šestnáct zemí, zatímco dnes jich popravy nevykonává devadesát. Posledním státem, který se trestu smrti vzdal, byla letos Rwanda," uvádí Amnesty International.

V pěti městech ČR se proto objeví symbolické oprátky či aktivisté s páskami přes oči a na infostáncích budou dobrovolníci žádat veřejnost o podpis výzev adresovaných vládám, které mohou stále popravovat. V Praze se zítra proti trestu smrti bude protestovat na místě popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí, v Brně na Moravském náměstí, v Ostravě na Jiráskově náměstí a v Ústí nad Labem v čase výuky na obchodní akademii. V Olomouci připravili aktivisté psaní dopisů za zrušení trestu smrti v různých zemích už na 8. října.

Svět od trestu smrti upouští

V roce 2006 Amnesty International zdokumentovala 1.591 poprav provedených v pětadvaceti státech. To představuje pokles oproti předchozímu roku, kdy bylo zaznamenáno 2.148 případů. Údaj je však stejně jako v minulých letech jen neúplný, některé země dosud odmítají informace o vykonaných trestech smrti zveřejňovat, upozorňuje organizace. Stále více zemí od nejvyššího trestu ustupuje. "Za 91 procent všech poprav je zodpovědná pouhá šestice zemí – Írán, Irák, Súdán, Pákistán, USA a Čína. Tito zatvrzelí vykonavatelé poprav se nacházejí v izolaci a stojí stranou globálních trendů," uvedla generální tajemnice Amnesty International Irene Khan.

Zemí s nejvyšším počtem poprav je již tradičně Čína, v které AI zaznamenala přes tisíc popravených. Údaje o nejvyšším trestu jsou však státním tajemstvím a skutečný počet se může pohybovat okolo čísla 8.000. Pozitivním krokem je, že od ledna 2007 musí být všechny rozsudky smrti potvrzeny Nejvyšším lidovým soudem. V Íránu dosáhl počet popravených lidí přinejmenším 177, a oproti předchozímu roku se tak zdvojnásobil. Se zdokumentovanými 82 popravami se připojil Pákistán, Súdán popravil minimálně 65 osob, stejně jako Irák. V USA bylo usmrceno 53 odsouzenců.

Amnesty International také upozorňuje na případy, kdy byl trest udělen v nespravedlivém procesu nebo byl proveden zvlášť krutým způsobem. V květnu 2006 byli v Íránu za údajný mimomanželský styk ukamenováni muž a žena. Pro popravy jsou v této zemi vybírány kameny ne příliš velkých rozměrů, aby způsobily dlouhou a bolestivou smrt. Ukamenování proběhlo navzdory vyhlášenému moratoriu na tento způsob popravování. V dalších zemích světa jsou lidé odsuzováni k setnutí hlavy, k smrti na elektrickém křesle, oběšením či smrtící injekcí, ale také zastřelením či ubodáním.

V celách smrti po celém světě na vykonání rozsudku čeká na 20.000 lidí. Odborné studie OSN přitom prokázaly, že nejvyšší trest nemá větší preventivní dopad na míru kriminality než hrozba doživotního vězení. "Dokud bude udělován trest smrti, bude existovat riziko justičních vražd. Jen v loňském roce byla prokázána nevina tří lidí odsouzených na smrt, v USA bylo od roku 1973 z cely smrti propuštěno 123 osob," uzavírá zpráva Amnesty International.


Kampaň vybízí lidi, aby se symbolicky postavili chudobě
9. 10. 2007 - PRAHA (Econnect/OSN Praha ) - Ve dnech 16. a 17. října 2007, symbolicky u příležitosti Mezinárodního dne za odstranění chudoby 17. října, se miliony lidí na celém světě připojí k boji proti chudobě. Během 24 hodin se pokusí překonat loňský rekord zapsaný do Guinnessovy knihy, kdy více než 23 milionů lidí povstalo proti chudobě a stali se součástí dosud největší koordinované demonstrace v historii.

Za splnění rozvojových cílů

V roce 2000 slíbili vedoucí představitelé 189 států na summitu OSN, že společnými silami sníží do roku 2015 na polovinu počet nejchudších lidí, kteří živoří s prostředky nižšími než jeden americký dolar na den. Loni na podzim demonstrovalo více než 23 milionů lidí v 87 zemích za to, aby plán na omezení chudoby a sliby vyslovené v roce 2000 byly naplněny. Účastníci velkého globálního happeningu povstali a symbolicky vyjádřili své odhodlání podpořit boj proti chudobě.

Letos se projekt Rozvojových cílů tisíciletí dostal do svého poločasu. Řada cílů však může zůstat nesplněna, pokud nebudou přijata okamžitá a rázná opatření. Právě na jejich podporu je na letošní podzim znovu připravena akce STAND UP – Postavme se chudobě!

Připojte se svou vlastní akcí STAND UP

STAND UP – Postavme se chudobě! je dobrovolná globální ace. Kdokoli má chuť a čas zorganizovat skupinu, která se k akci připojí, je vítán. Vaší kreativitě se meze nekladou. Aby však tato globální mobilizace měla solidní dopad, nesmí političtí lídři přehlédnout miliony lidí, kteří žádají výrazné omezení ponižující extrémní chudoby a aby se Rozvojové cíle tisíciletí staly globální politickou prioritou.

Zaregistrujte proto svou akci prostřednictvím internetu na stránce kampaně www.standagainstpoverty.org (buďte připraveni, že tak budete muset učinit v angličtině). Po skončení se na tuto stránku musíte vrátit a ke své akci připojit počet účastníků. Registraci, která je potřebná pro splnění podmínek pro zápis do Guinnessovy knihy rekordů, můžete provést také pomocí SMS či tzv. on-line komunit. Bližší nformace o tomto způsobu registrace najdete rovněž na www.standagainstpoverty.org. O radu a pomoc se případně můžete obrátit na Informační centrum OSN v Praze.

Svou STAND UP akci můžete uspořádat kdekoli, ve škole, v kostele, na stadionu ... Rovněž program si můžete zvolit podle svého, ať to již bude koncert, sportovní utkání, nebo jen prosté shromáždění lidí – spolužáků, občanů měst a obcí či náboženských komunit. Podmínky, které musíte splnit jsou následující:

* akce proběhne mezi 19. hodinu dne 16. října a 19. hodinou 17. října
* akce bude předem registrována na www.standagainstpoverty.org
* po akci bude počet účastníků zaregistrován na stránku kampaně Stand Up

Přidejte se ke kampani STAND UP – Postavme se chudobě! a přispějte tak alespoň tímto malým dílem k usnadnění života stamilionů lidí živořících pod hranicí důstojného života. Cílem akce je především dát politickým lídrům na vědomí, že vám není situace nejchudších lidí lhostejná. Odpovědnost za splnění rozvojových cílů primárně nesou bohaté i chudé státy a jejich představitelé. Ale svůj díl odpovědnosti mají i média, nevládní organizace, školy a v konečném důsledku i každý člověk. A toto je jeden ze způsobů, jak se k této odpovědnosti přihlásit.


Pražské matky zahájily projekt Vím, co dýchám
9. 10. 2007 - PRAHA (Pražské matky / Econnect ) - Děti mohou díky svým vědomostem o ovzduší v budoucnu změnit prachuplnou Prahu v místo, kde se dobře dýchá a žije. Alespoň o to usiluje projekt pro základní školy, který v těchto dnech zahájil na ZŠ Sázavská. Děti získají nejen znalosti, ale budou sami po celý rok měřit čistotu ovzduší a výsledky prezentovat veřejnosti.

Ročenka Českého hydrometeorologického ústavu z roku 2006 informovala o nezáviděníhodném prvenství Prahy. V prašnosti, způsobené zejména dopravou, překonala metropole průmyslovou Ostravu a je nejprašnějším městem České republiky. Překračování limitů přitom nelze nijak postihovat.

Kvalita ovzduší však není neměnný fakt, každý zvlášť a všichni dohromady ji ovlivňujeme svou činností a úřady někdy svou nečinností. Je třeba co nejdříve seznamovat zejména mladé lidi se souvislostmi mezi dopravním chováním a kvalitou ovzduší a s odpovědností i pravomocemi úřadů.

Pražské matky proto ve spolupráci se Zdravotním ústavem Středočeského kraje se sídlem v Kolíně a s finanční podporou pražského magistrátu zahájily 8. října projekt Vím, co dýchám, jehož hlavními aktéry budou žáci 8. a 9. tříd ZŠ Sázavská v Praze 2. Během tohoto projektu se děti seznámí s problematikou ovzduší - zdroji jeho znečištění, vlivem znečištění na zdraví i možnostmi zlepšení situace a budou informovány o rolí úřadů v této problematice.

Poznávání nezůstane jen v rovině suché teorie, děti budou po zaškolení odborníky samy měřit a vyhodnocovat znečištění ovzduší prachovými částicemi. Půjde o indikativní měření, které proběhne v několika kampaních během celého roku. Při něm budou děti vyměňovat filtry v měřícím přístroji, povedou si denní záznamy a na konci ročního projektu zhodnotí pod vedením odborníků ze Zdravotního ústavu výsledky měření, které budou prezentovat veřejnosti, novinářům a úřadům.

Koncentrace prachu v pražských ulicích a v našich plicích může klesnout. Dokazuje to příklad sedmimilionového Londýna, kde koncentrace mikročástic prachu je třikrát nižší než v naší metropoli, která na tom není dobře ani ve srovnání s dalšími evropskými městy. Na osmdesáti procentech území Prahy překročilo naměřené množství hrubých částic o velikosti 10 mikronů limitní hodnotu. Největším zněčišťovatelem je pochopitelně doprava. Výfuky automobilů narozdíl od dřívějších kysličníků síry do ovzduší vypouštějí kysličníky dusíku, karcinogenní aromatické uhlovodíky a především prach. Pro zdraví jsou zejména nebezpečné jeho nejjemnější částice, které dráždí dýchací systém, mohou na sebe navázat karcinogenní látky a způsobovat tak rakovinu.

Zdravotníci tvrdí, že mikročástice prachu jsou karcinogenní samy o sobě. Zvyšují nemocnost i úmrtnost na respirační onemocnění. V městských oblastech existuje silný vztah mezi rozptýlenými částicemi a dětskou úmrtností.

Pražské matky jsou přesvědčeny, že praktické vědomosti a zkušenosti dětí mohou v budoucnu způsobit v pražském ovzduší změnu k lepšímu. Sdružení proto bude usilovat o rozšíření projektu do co největšího množství škol.

Nepotřebujete diář na příští rok?
8. 10. 2007 - PRAHA (Econnect / Máme otevřeno? ) - Nový diář pro příští rok představilo sdružení Máme otevřeno?, organizace podporující lidi s mentálním postižením při integraci do společnosti. Informačně-osvětový diář pro rok 2008 je věnovaný tématu zaměstnávání lidí s postižením. Jmenuje se Být jiný a kromě klasického diáře je tento i malou knihou příběhů o jinakosti.

Podporované zaměstnání? "Pojem, který nezní třeba příliš poeticky, ale má tak velkou důležitost pro mnoho lidí - pro jejich vlastní důstojnost, pro smysl života, pro svobodu, pro možnost rozhodovat o vlastním osudu..." uvádějí vydavatelé o oblasti, která je stejně jako v předchozích letech tématem i letošního diáře. "Přemýšleli jsme, jak a čím diář naplnit: opět příběhy klientů? Rozhovory s lidmi, kteří "těm jiným" pomáhají? Vlastními pracemi lidí s postižením?"

Nakonec se rozhodli oslovit české literáty, zda by nezkusili o "jinakosti" něco napsat - na žánru ani formě přitom nezáleželo. "K našemu překvapení nikdo neodmítl a všichni do jednoho tento projekt podpořili," uvádí sdružení. Svými texty diář zaplnili Petra Hůlová, Vít Kremlička, Kateřina Sidonová, Tobiáš Jirous, Petra Procházková, Jaroslav Formánek, Markéta Pilátová, Lumír Tuček, Viktor Šlajchrt, Iva Klestilová, David Cajthaml, Arnošt Goldflam, Tereza Brdečková a Jiří Ježek.

Diář svázaný kroužkovou vazbou vychází v nákladu 600 kusů a je v prodeji za 200,- Kč. Veškerý výtěžek z prodeje je věnován na podporu Tranzitního programu a Informačního a poradenského centra sdružení.

Cílem Tranzitního programu je "naučit" zaměstnavatele, že i lidé s postižením umějí, mohou pracovat, a dát jim k tomu patřičnou podporu, poskytnout informace o problémech a jejich řešení, jež jsou spojené se zaměstnáváním lidí s postižením. Informační a poradenské centrum poskytuje informace se zaměřením na integraci lidí s mentálním postižením a autismem do společnosti, přičemž hlavní důraz je kladen na integraci do zaměstnání. Centrum funguje prostřednictvím telefonní linky, e-mailu, internetového serveru a osobní poradny.

Máme otevřeno? je nestátní neziskovou organizací – občanským sdružením. Podporuje lidi se speciálními potřebami - převážně s mentálním postižením a autismem - v obhajobě jejich práv, uplatnění na trhu práce a volnočasových aktivitách. Usiluje o rozvoj dobrovolnictví a oslovuje společnost tak, aby co nejvíce z nás "mělo otevřeno".


Tisíce skautů postaví už šestou školu v Africe
8. 10. 2007 - PRAHA (Econnect / Junák / Člověk v tísni ) - Tisíce skautů z celé republiky se ve dnech 9. až 11. října zapojí do sbírky na pomoc školství v jižní Etiopii, zemi patřící mezi pět nejchudších států světa. Ve stovce českých měst vyrazí skauti do ulic, aby veřejnost seznámili s problémy negramotnosti v afrických zemích. Tento rok se sbírka koná již počtvrté.

"Ze tří předchozích sbírek bylo postaveno již pět škol v etiopských vesnických oblastech, kde chybí školní budovy i kantoři - na jednoho učitele tu mnohdy připadá více než sto dětí. Malí Etiopané musejí do školy docházet několik kilometrů," říká Ondřej Nádvorník, který vede projekty společnosti Člověk v tísni v Etiopii. Z loňské sbírky se postavily dvě nové školy v oblasti Boricha a Teffo Cheffo. Celkem přes 1200 kluků a holek naučí číst a psát a splní se jim jejich sen – žít alespoň trochu lepší život. Negramotnost dosahuje v Etiopii velice vysokého čísla: před 50% Etiopanů nedokáže napsat jednu větu.

Skauting letos slaví sté narozeniny a přesně tolik se letos do sbírky zapojí oddílů – 100. Ve stovce českých měst zažijete skautský africký týden. Lidé se ale mohou těšit také na doprovodné akce: koncerty, divadelní představení, výstavy fotografií a mnohem více. Skauti ale také nabídnou kolemjdoucím etiopskou kávu, pohovoří s nimi a krásách a potížích Etiopie a potěší děti etiopskými hrami a hádankami.

Kromě příspěvku přímo v ulicích měst mohou lidé pomoci prostřednictvím dárcovské SMS ve formátu DMS AFRIKA odeslané na telefonní číslo 87777. Přispět mohou také bankovním převodem na účet 222 444 555/0300. "Na to, aby jedna etiopská dívka nebo chlapec mohli chodit do školy, stačí zhruba 6000 korun," říká Jiří Plecitý, koordinátor afrických projektů ze společnosti Člověk v tísni.

Pro skauty je tato sbírka výjimečnou, připravují se na ni i během roku. „Jsem ráda, že se můžeme s holkama zúčastnit sbírky, jako je Postavme školu v Africe. V oddíle hrajeme i spoustu her s africkým námětem a tak vím, že školy jsou v Africe opravdu potřeba. A my můžeme pomoct, jako by to byli naši kamarádi,“ uvedla šestnáctiletá Pavla Kociánová z Prahy, která se sbírkou pomáhá. „Veřejnosti chceme nabídnout jistotu toho, že jejich peníze pomůžou tam, kde je potřeba a že se Etiopii nové školy opravdu postaví. Navíc – rozvojová pomoc je právě tou správnou cestou, jak pomoci zemím třetího světa,“ dodává Mariana Ermlová, koordinátorka sbírky.

Etiopie: negramotnost, populační růst a špatný přístup ke vzdělání

Podle údajů Světové banky z roku 2001 dosahuje negramotnost v Etiopii šedesáti procent, zatímco průměr v zemích Subsaharské Afriky je necelých čtyřicet procent. Obrovský populační růst (za posledních dvacet let se populace Etiopie zdvojnásobila) a nedostatečný přístup ke vzdělání maří snahy vlády vymanit se ze začarovaného kruhu chudoby a kolotoče hladomorů.

Společnost Člověk v tísni a skauti by proto chtěli, s pomocí občanů České republiky, dětem v jižní Etiopii pomoci získat vzdělání a společně jim postavit novou školní budovu. Projekt klade důraz na podporu školství, aby se Etiopané vzdělávali, a potom byli sami schopní řešit problémy své země. Dalším cílem projektu je zvýšit povědomí české veřejnosti o rozvojové problematice.

Člověk v tísni má v Etiopii stálou misi, vybudované zázemí, několik lokálních expertů, včetně stavebních inženýrů, platnou registraci a další nutné předpoklady k realizaci projektů výstavby základní školy. Za dobu působení organizace byly otevřeny již tři školy.


Barma: Zahraniční investoři financují vojenský režim
8. 10. 2007 - PRAHA (Econnect/HRW ) - Čínské, indické, thajské a další společnosti, které provozují svoje obchodní aktivity v Barmě, by měly zajistit, že nebudou přispívat nebo profitovat z porušování lidských práv. Uvedla to ve své tiskové zprávě organizace Human Rights Watch (HRW). Vojenská vláda v Barmě nedávno násilím rozprášila masové demonstrace proti režimu, což mělo za následek mnoho mrtvých, nezvěstných a hromadné zatýkání.

„Společnosti provozující obchodní aktivity v Barmě tvrdí, že jejich přítomnost je konstruktivní a že z ní obyvatelé Barmy mají prospěch. Avšak měly by také odsoudit vládní útoky proti vlastním občanům,“ uvedl Arvind Ganesan, ředitel programu Business and Human Rights HRW. „Mlčet v okamžiku, kdy jsou mniši a ostatní účastnící demonstrací vražděni a zavíráni, není zrovna příklad konstruktivního jednání.“

HRW řekla, že společnosti obchodující v Barmě by měly využít svého vlivu na vládu, aby ukončila současné porušování lidských práv. V současné situaci by měly společnosti požádat vládu, aby ukončila pronásledování, propustila všechny politické vězně a otevřela skutečný dialog s opozicí a etnickými skupinami. Pokud nedojde ke zlepšení situace, společnosti by měly zvážit svoje další působení v zemi.

Podle HRW není vůbec jasné, jaký je příjem barmské vlády z těžby ropy a zemního plynu a jak je s těmito prostředky nakládáno. Ze státního rozpočtu získává největší podíl armáda a na sociální programy, včetně zdravotní péče a vzdělávání, uvolňuje vláda zanedbatelnou částku.

Zahraniční investice v oblasti těžby a zpracování ropy a zemního plynu jsou v Barmě obzvláště významné. Prodej zemního plynu představuje jednotlivý největší zdroj příjmů ve státním rozpočtu. Export zemního plynu představuje podle odhadů zhruba polovinu celkového exportu země v roce 2006.

V současné době se obchodních aktivit v barmském ropném průmyslu účastní společnosti z Austrálie, Číny, Francie, Indie, Japonska, Malajsie, Singapuru, Jižní Korei, Thajska, Ruska a Spojených států.

„Zahraniční investice do barmského ropné průmyslu představují záchranné lano tamější brutální vlády,“ řekl Ganesan. „Obchodní společnosti, které pomáhají financovat armádu, by neměly tvrdit, že násilné akce vlády nejsou jejich problém.“

Průkopník ambientního popu David Sylvian se představí v Praze
8. 10. 2007 - PRAHA (Econnect/Music Infinity ) - David Sylvian, vůdčí osobnost legendární britské kapely Japan, která se na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let proslavila proslavila svým osobitým mixem popu a nové vlny, vystoupí ve středu 10. října v divadle Broadway koncertní serie Music Infinty. „Věčný experimentátor“ David Sylvian pokračuje dále svou cestou, kterou započal před třemi desetiletími – s trpělivostí, vytrvalostí a krásou jemu vlastní.

„Napsání Ghosts pro mě znamenalo naprostý obrat,“ vzpomíná Sylvian na průlomovou skladbu. „Vše, co jsme do té doby vytvořili s Japan, bylo vystavěno na vynalézavosti a lsti, ale s touto písní jsem zacítil, že je to ten průlom, který jsem hledal. Dotkl jsem se něčeho pro mě pravdivého a ryzího a vyjádřil jsem to způsobem, který mě nenechal cítit se zcela bezbranným. V následujících letech jsem zapomněl na příznaky zranitelnosti a otevřel jsem svou tvorbu větší emocionální intenzitě. Věděl jsem, že musím najít svůj vlastní hlas, jak doslova, tak přeneseně.“ A to se mu podařilo.

Vlastním jménem David Batt byl do roku 1982 vůdčí osobností skupiny Japan, kterou založil se Stevem Jansenem, Mickem Karnem a Richardem Barbierim. Zpíval rovněž ve skupině Yellow Magic Orchestra vedenou Ryuichim Sakamotem (z jejich dílny je píseň Forbidden Colours z filmu Davida Bowieho Merry Christmas Mr. Lawrence). Roku 1991 se členové Japan opět spojují v projektu Rain Tree Crow.

Sylvianova první sólová nahrávka Brilliant Trees (1984) se ve Velké Británii setkala s velkým ohlasem, následovalo dvojalbum Gone To Earth a poté mistrovské Secrets Of The Beehive (1987). Všechna tři alba prostupuje introspektivní duchovní probuzení evokované éterickým ambientním stylem.

Ze spolupráce se Sakamotem vznikl také singl Heartbeat, s Robertem Frippem natočil Sylvian desku The First Day a s Holgerem Czukayem alba Plight & Premonition a Flux + Mutability. Všechny nahrávky posilovaly jeho reputaci hudebníka s uměleckou integritou a věrohodností.

Roku 1992 potkává svou nastávající ženu, zpěvačku, básnířku a herečku Ingrid Chavez a s ní zapouští kořeny v Minneapolis. Zde se zasvětí duchovní tradici hinduismu a jeho mystice a vychovávají své tři děti. V roce 1999 vychází dvě alba, písničkové Dead bees On A Cake a také ambientní opus Approaching Silence. V New Hampshire, kam přesídlí po pobytu v Napa Valley v Kalifornii, Sylvian ze starých stájí vybudoval nahrávací studio a zde dokončil také svou nahrávku Blemish (2003) – obnažující experimentální kombinaci elektroniky, kytary a zpěvu. Následuje pak remixové album The Good Son vs. The Only Daugther (2004) a mezi jeho poslední počiny pak patří desky Snow Borne Sorrow (2005) a Money For All (2007) s projektem Nine Horses.

Společně se Sakamotem Sylvian napsal píseň World Citizen - I won't be disappointed/looped piano, známou ze soundtracku filmu Babel mexického režiséra Alejandra Gonzalese Inarritu. 6. srpna 2007 vyšla další nahrávka When Loud Weather Buffeted Naoshima, jež byla vytvořena jako instalace pro výstavu NAOSHIMA STANDARD 2, která se konala od října 2006 do dubna 2007 na japonském ostrově Naoshima.

Se svou novou tvorbou vyráží na celosvětové turné The World Is Everything Tour, jehož součástí bude i pražský koncert v divadle Broadway v rámci koncertní serie Music Infinty.


Zaměstnání s překážkami? Dá se najít řešení
5. 10. 2007 - PRAHA (Econnect ) - Lidé se zdravotním postižením, kteří hledají práci, se pravděpodobně setkají s mnoha překážkami: rozhodně je jich více než u lidí bez postižení, uvádí Pražská organizace vozíčkářů. Občanské sdružení, které usiluje o odstranění bariér, mezilidských i ostatních, a snaží se vytvořit vhodné podmínky pro nenásilnou integraci, však také dodává: nabízí se řada možností, jak tyto překážky překonat.

Pomohou nevládky i úřady

Při hledání mohou lidé se zdravotním postižením využít nejen kontakty ze svého okolí, ale i běžné či speciální internetové stránky s nabídkou práce. „Zájemci mohou také oslovit některou neziskovou organizaci věnující se této problematice, která kromě poradenství nabízí i zprostředkování zaměstnání,“ vysvětluje Kateřina Novotná z Pražské organizace vozíčkářů.

Další alternativou je obrátit se na úřad práce. Ten zveřejňuje nabídky, jež jsou označeny jako vhodné pro osoby se zdravotním postižením. Sladění profesních požadavků zaměstnavatele a možností osob se zdravotním postižením bývá však složité – a proto úřady práce zajišťují rekvalifikační kurzy.

Navíc stát přes úřady práce motivuje zaměstnavatele a samotné osoby se zdravotním postižením, aby vytvářeli pracovní místa, kde by mohly osoby se zdravotním postižením uplatnit své schopnosti a dovednosti. Uplatnění na trhu práce jim mohou usnadnit i různé služby. Jednou z nich je podporované zaměstnání - to je vhodné pro lidi, kteří potřebují dlouhodobou individuální podporu před i po nástupu do práce. "Další variantou je práce v chráněných dílnách," uvádí Pražská organizace vozíčkářů.

Kde a jak hledat? Sdružení poradí

Pro všechny, kdo se v různých možnostech nedovedou zorientovat, nevědí, kde je hledat, anebo potřebují podrobnější informace, nabízí Pražská organizace vozíčkářů i poradenskou službu. Lidé se mohou obrátit na poradkyni organizace Kateřinu Novotnou. Ta díky projektu „Inovace služeb podporujících integraci osob se zdravotním postižením“, který je financován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy poskytuje jak poradenské, tak zprostředkovatelské služby zájemcům o zaměstnání i zaměstnavatelům.

Pražská organizace vozíčkářů je sdružením občanů pohybujících se pomocí vozíku, jejich rodinných příslušníků a přátel, kteří s nejlepší znalostí vlastních potřeb poskytují pomoc lidem s podobnými problémy. Organizace vznikla v roce 1991 jako občanské sdružení, jehož cílem bylo poskytovat služby lidem na vozíku, pomoci jim zařadit se aktivně do společnosti a přispět k tomu, aby jejich šance byly vyrovnané podmínkám lidí bez postižení. Postupem času se vytvořilo zařízení nabízející celý komplex na sebe navazujících služeb, prostřednictvím kterých se sdružení snaží obsáhnout potřeby lidí na vozíku a kvalitně a bez prodlev pomoci s řešením konkrétních problémů, podpořit integraci do společnosti a vyrovnávat jejich příležitosti.

Smyslem aktivit organizace není dělat něco za lidi s postižením a jejich rodiny: pracovníci Pražské organizace vozíčkářů směřují své úsilí do vytvoření podmínek pro to, aby i lidé s postižením mohli vést kvalitní a aktivní život sami, uvádí na svých stránkách sdružení. To se svých cílů snaží dosáhnout skrze širokou škálu činností, které jsou v zásadě trojího druhu: cílem koncepční práce je zlepšit legislativní podmínky či veřejnou informovanost a přispět tak k odstranění bariér v architektuře, dopravě nebo zaměstnání, poradenství slouží k poskytnutí pomoci lidem v obtížné situaci a rozmanité služby zajišťované sdružením pak představují řešení konkrétních nesnází souvisejících s životem s postižením.

V rámci své poradenské činnosti a podpory zaměstnávání zdravotně postižených nabízí Pražská organizace vozíčkářů i samotné zprostředkování zaměstnání mezi zájemci ze strany lidí se zdravotním postižením a podniky, organizacemi a institucemi či fyzickými osobami, které nabízejí volná pracovní místa vhodná pro osoby se zdravotním postižením. "Rádi vám také ochotně poradíme, jak si o dané místo zažádat, jak napsat životopis a poskytneme další informace, které by vás mohly zajímat," nabízí sdružení. To na svých webových stránkách nabízí také burzu práce, kterou mohou využít jak zdravotně postižení lidé hledající zaměstnání, tak ti, kdo práci nabízejí.


Člověk v tísni: Darujte dvě hodiny týdně dětem, které potřebují pomoci s učením
5. 10. 2007 - KLADNO (Člověk v tísni / Econnect ) - Společnost Člověk v tísni nabízí již druhým rokem v Kladně doučování dětem ze sociálně slabých rodin. Vzdělávání v rodinách je založeno na práci dobrovolníků. „Pro studenty gymnázií a vysokých škol i další zájemce je to příležitost, jak pomáhat druhým tam, kde je to hodně potřeba,“ říká Vendula Karasová, koordinátorka podpory vzdělávání v Kladně. „V minulém roce se v Kladně věnovalo dětem dvacet dva dobrovolníků. Zájem v rodinách je ale mnohem větší, proto bychom byli rádi, kdyby počet dobrovolníků letos překonal třicítku,“ dodává Vendula Karasová.

Doučování dětí je založeno na spolupráci s dobrovolníky. Často se jedná o studenty středních a vysokých škol, kterým je více jak 17 let, ale hlásí se i lidé, kteří do školy už dávno nechodí. Dobrovolníci přicházejí za dětmi jednou týdně přímo do rodin, kde jim pomáhají s přípravou do školy. Jejich zájem musí být dlouhodobý. „Aby pomoc byla účinná, měli by s dětmi zůstat v kontaktu minimálně půl roku,“ upřesňuje Vendula Karasová, která jako koordinátorka poskytuje dobrovolníkům odborné zázemí a je dalším spojovacím článkem mezi dobrovolníky, rodinou a školou.

Pomoc potřebují především malí školáci, kteří se učí číst, psát a počítat. „Dobrovolníci mívají obavy z neznámého prostředí, ale většinou jsou příjemně překvapeni. Rodiny si je často oblíbí. Například pro děti z lokality U Masokombinátu je dobrovolník na doučování otázkou prestiže. Chlubí se, že mají vlastní paní učitelku nebo pana učitele, kteří jsou pro ně často velkým vzorem,“ vysvětluje Vendula Karasová. „Cení si, že někomu stojí za to, aby přišel k nim domů a hodně je to motivuje, aby školu braly vážně,“ dodává Vendula Karasová.

Alena Škuthanová působí v Kladně jako dobrovolnice již rok a půl. Nejdříve doučovala sedmiletého chlapce a v dalším roce se věnovala jedenáctileté dívce. „S malým Nikolou jsme se učili hlavně číst a psát. Jeho největším problémem bylo se soustředit. S Gábinou jsme se věnovali matematice, českému jazyku a angličtině,“ říká Alena Škuthanová. „Obě rodiny mě moc hezky přijaly. Mrzelo mě, že se nám s Nikolou nepodařilo doučování sladit s jeho dojížděním do školy. Bylo by to ale náročné pro nás pro oba,“ říká dobrovolnice. Za nejdůležitější považuje získat dětskou důvěru. „Gábina byla zpočátku velice tichá. Měla problémy se začlenit do dětského kolektivu. Společná příprava do školy byl jediný způsob, jak ji přesvědčit, že vzdělání má smysl a že bez něj by se ocitla na okraji společnosti podobně jako její rodiče,“ doplňuje Alena Škuthanová, která studuje speciální pedagogiku na Univerzitě J. A. Komenského v Praze.

Dobrovolníci, kteří by se rádi zapojili do doučování dětí nebo pomoci při jednorázových akcích, se mohou hlásit Vendule Karasové z kladenského Kontaktního centra společnosti Člověk v tísni v Kladně na telefonní číslo 739 320 295.

V minulém školním roce společnost Člověk v tísni nabízela doučování v rámci podpory vzdělávání v dalších osmi městech České republiky (Libčice nad Vltavou, Praha, Ústí nad Labem, Bílina, Chomutov, Sokolov, Karlovy Vary, Liberec). Dětem tak pomáhalo více jak sto dobrovolníků. Nabídka doučování a volnočasových aktivit tvoří společně se sociálním, právním a pracovním poradenstvím v Kladně balíček služeb pro sociálně slabé rodiny a pomáhá jim při zapojování do společnosti a zlepšení životní úrovně a vzdělanosti.


Zemřel André Gorz - teoretik Nové levice a politické ekologie
5. 10. 2007 - PRAHA (E-žurnál ) - Ve věku 84 let zemřel francouzský a rakouský sociální filozof, spoluzakladatel týdeníku Nouvel Observateur, teoretik hnutí Nové levice a proponent politické ekologie André Gorz. Se svou ženou Dorine spáchal autor knih jako „O strategii dělnického hnutí za neokapitalismu“ či „Dělnická třído, sbohem“, který se označoval za „revolučního reformistu“, 24. září sebevraždu.

Manžele, kteří po léta trpěli nemocemi, našli v jejich domě na jihovýchodě Paříže přátelé, jak leží bok po boku obklopeni listy na rozloučenou adresovanými svým příbuzným a přátelům. Poslední Gorzova kniha „Dopisy D“ byla věnována právě jeho ženě. „Brzy ti bude 82. Ztratila jsi šest centimetrů výšky, vážíš jen 44 kilo a jsi pořád krásná, půvabná, přitažlivá. Žijeme spolu 58 let a miluji tě víc než jindy.“

Narodil se ve Vídni pod jménem Gerhard Hirsch židovskému otci a katolické matce. V padesátých letech začal pracovat jako novinář, pod pseudonymem Michel Bosquet, byl mu blízký existencialistický vztah k marxismu Jean-Paul Sartra, s nímž se seznámil už v roce 1946. Právě otázkám odcizení a osvobození se věnovaly jeho první knihy, které podepsal jako André Gorz.

Skrze důraz na odcizení se dostal k hnutí Nové levice, jejíž další teoretik Herbert Marcuse byl ostatně Gorzovým přítelem. Jako demokratický socialista věřící spíše na změnu systému skrze reformy než na revoluci se stal členem redakční rady Les Temps Modernes. Už v 60. letech se dotkl též ekologické otázky, když ve svém díle „Strategie dělnického hnutí za neokapitalismu“ kritizoval vzývání ekonomického růstu. V roce 1964 spoluzakládá Nouvel Observateur.

V událostech května 1968 vidí potvrzení kritiky institucí, jako je stát, škola, rodina. Následně se sbližuje s dílem Ivana Illicha, který se věnuje kritice školství, zdravotnictví či námezdní práce. V polovině sedmdesátých let se rozchází se Sartrem (rozchod ilustruje jeho neshody s maoistickou tendencí v Les Temps Modernes, kterou Sartre podporoval), v téže době je odsunut z týdeníku Nouvel Observateur (který přišel kvůli Gortzovým článkům proti jaderné energii o reklamy zadávané státní energetickou společností).

Stále víc začíná nahlížet marxismus a liberalismus jako dva proudy ekonomického myšlení, které musejí být překonány. Stál na straně humanistické ekologie, kritizoval marxismus, který podle jeho slov rozvíjel kultu proletariátu, ale zůstával kritický ke kapitalismu.

Zajímal se o krizi práce – za jejíž projev považoval nárůst míst ve sféře služeb. Gortz tvrdil, že doba „pracovní etiky“ je ve dnešních dnech přežilá, navrhoval snižování pracovního dne za zachování mezd a v zásadě tvrdil, že starý slogan „osvobození práce“ by měl být nahrazen sloganem „osvobození od práce“.

Posun jeho názorů našel přirozeného spojence v Antonio Negrim. Stal se stoupencem konceptu základního životního příjmu nezávislého na práci.


O supermarketu rozhodnou zastupitelé
5. 10. 2007 - BRNO (Nesehnutí ) - V úterý 9. října bude Zastupitelstvo města Brna rozhodovat o budoucnosti projektu na výstavbu supermarketu na ulici Přívrat v Brně-Žabovřeskách. Supermarket a restaurace (v projektu nazývané Multicentrum Přívrat) mají stát z větší části na pozemcích města Brna. Případné výstavbě by padla za oběť stromová alej a část zelené plochy, bylo by nutné odklonit cyklostezku a záměr by způsobil nárůst dopravy.

Podle NESEHNUTÍ je navíc projekt v rozporu s platným územním plánem, výhrady k němu vyjádřil také odbor životního prostředí a odbor technických sítí magistrátu. Nesouhlasná stanoviska v probíhajícím územním řízení podali také obyvatelé z blízkého okolí navrhovaného Multicentra.

Pozemky na nichž je záměr Multicentra plánován patří z vetší části Statutárnímu městu Brnu. Developerská firma (Fuertes development, s.r.o.) uzavřela s městem Brnem smlouvu o budoucí kupní smlouvě. Platnost smlouvy vypršela dne 16. srpna 2007 neboť developer do tohoto termínu nezískal nezbytná povolení ke stavbě. Zastupitelstvo města Brna bude nyní rozhodovat o tom, jestli smlouvu prodlouží a umožní tak realizaci záměru, či nikoliv. "Zástupci samosprávy často veřejně prohlašují, že jsou si vědomi negativních dopadů další expanze nákupních center, ale jedním dechem dodávají, že ji nemohou ovlivňovat. V tomto případě však rozhodnutí o zeleni, cyklostezce či dalším supermarketu a nárůstu dopravy leží na bedrech brněnských zastupitelů," komentuje situaci Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.

NESEHNUTÍ zpracovalo materiál (viz příloha) pro brněnské zastupitele, který analyzuje jak současnou situaci kolem projektu, tak upozorňuje na negativní dopady jeho realizace. Tento materiál obdrží všichni zastupitelé jako podklad pro hlasování o bodu číslo 79 (Návrh Dodatku č. 1 ke smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy se společností Fuertes development, s.r.o.). Na zastupitele se formou dopisu obrátili také občané bydlící v blízkém okolí navrhovaného multicentra a požadují, aby město smlouvu neprodlužovalo. "Zmenšit plochu zeleně nejen o výběh pro psy, který je hojně využíván obyvateli Žabovřesk a navíc vykácet vzrostlou stromovou alej? Zvýšit dopravu, která bude ohrožovat místní obyvatele, zvláště seniory a malé děti z přilehlých školek? Nárůst škodlivin a prachu v ovzduší a to vše jen kvůli dalšímu supermarketu? To považuji opravdu za nevhodné a za naprosto zbytečné," říká místní obyvatelka a signatářka dopisu Tamara Kotalová.

S jejími slovy souhlasí i žabovřeský zastupitel a ředitel Hnutí DUHA Petr Machálek: "Vývoj celé kauzy aktivně sleduji a věřím, že brněnské zastupitelstvo využije příležitost dát přednost pohodě bydlení před nepotřebným záměrem, na rozdíl od vedení městské části Žabovřesky." A dodává: "Nová diskontní prodejna ohrozí blízké nákupní centrum v objektu Rubín a může způsobit jeho krach a problémy s využitím budovy patřící městu Brnu." V současné době probíhá na záměr územní řízení a územní rozhodnutí dosud nebylo stavebním úřadem MČ Brno-Žabovřesky vydáno. Nesouhlasné připomínky k záměru podalo několik vlastníků nemovitostí na ulicích Přívrat a Královopolská, občanské sdružení NESEHNUTÍ a Ekologický institut Veronica.

"Realizací záměru by městská část přišla o více než dvě desítky převážně mladých listnatých dřevin a část zelených ploch na při ulici Přívrat. Také cyklostezka vedoucí předmětnými pozemky by se musela odklonit. Investor Multicentra předpokládá příjezd a odjezd 400 osobních automobilů denně a zásobování nákladními vozidly. Projekt je navíc v rozporu s územním plánem," popisuje základ připomínek Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ.

Ministerstvo dopravy má vážné problémy se získáváním peněz z fondů EU
4. 10. 2007 - PRAHA (Zelený kruh / EPS / Hnutí Duha / Děti Země / Arnika ) - Článek v Hospodářských novinách, který vyšel 26. září pod názvem „Ekologové mají státu platit za průtahy”, vyvolal vlnu spekulací o chystané žalobě ministerstva dopravy proti občanským organizacím, které kritizují jeho postup v některých kontroverzních dálničních kauzách. Náměstek ministra dopravy Jiří Hodač podle Hospodářských novin prohlásil, že ministerstvo chystá žalobu na náhradu škody, způsobené činností nevládních organizací při schvalování dálnice D8 přes CHKO České středohoří.

Nevládní organizace toto nařčení odmítají a upozorňují, že ministerstvo se pouze snaží odvrátit pozornost od vlastních vážných problémů, které se týkají především získávání finančních prostředků z fondů Evropské unie.„Je to jako když zloděj křičí: chyťte zloděje,“ komentovala návrh náměstka Hodače Alena Dodoková z asociace Zelený kruh a dodala: „Nevládní organizace mají na své připomínky, odvolání a žaloby právo a také pevně stanovené lhůty. Naproti tomu úřady lhůty zhusta nedodržují. Pan Hodač by se měl tedy spíše zamyslet nad tím, jak pohnat k zodpovědnosti státní úředníky a ne účastníky schvalovacích procesů.“

Je zajímavé, že náměstek ministra dopravy zveřejnil tento plán v době, kdy se jeho ministerstvo potýká s obdobným problémem, který již přinutil k rezignaci ministryni školství. Evropská komise totiž dosud neschválila tzv. Operační program Doprava, tedy žádost České republiky o peníze z fondů Unie na nové silnice a dálnice do roku 2013. Ministerstvu dopravy je vytýkána řada vážných chyb. Česká republika například nepředložila seriózní analýzu, že silnice a dálnice, na které žádá peníze, jsou ze společenského a ekonomického hlediska skutečně prioritní a pokud bude OP na podzim schválen, pak nejspíš jen podmíněně s nutností tuto analýzu v průběhu dalších měsíců dopracovat.

„Splnit tuto podmínku je samozřejmě pro ministerstvo poněkud obtížné, protože v České republice se prostě staví ty úseky silnic a dálnic, na které se zrovna Ředitelství silnic a dálnic ČR podařilo získat stavební povolení. I kdyby měly končit někde v poli. Tyto praktiky již dlouhodobě kritizuje například Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv, avšak zatím bezvýsledně,“ řekl Pavel Doucha z Ekologického právního servisu, který se ochranou životního prostředí při plánování dopravních staveb dlouhodobě zabývá. Za získání peněž z fondů EU je na ministerstvu dopravy zodpovědný právě Hodač.

Za získání peněž z fondů EU je na ministerstvu dopravy zodpovědný právě náměstek Hodač. „Je čím dál zjevnější, že ministerstvo dopravy funguje jako neefektivní stát ve státě, mrhající bezkoncepčně prostředky daňových poplatníků,“ řekl Pavel Přibyl z Hnutí DUHA a dodal, že “pokud by náměstek Hodač svá slova o odpovědnosti myslel skutečně vážně, musely by být na ministerstvu již dávno patrné pozitivní změny. To však nejsou, naopak, například analýza výhodnosti prioritních projektů, která byla zpracovávána při přípravě Generálního plánu aktualizace rozvoje dopravních sítí (tzv. GEPARDI), jehož přípravu vláda vzala na vědomí v roce 2006, byla na úřadu zametena pod koberec. Problémy se schvalováním OP Doprava jsou toho jednoznačným důsledkem.“ Na Forum 2000 přijede Shirin Ebadi
4. 10. 2007 - PRAHA (GITA ) - Publikum tradiční podzimní konference má v pondělí 8. října možnost poslechnout si příspěvek íránské advokátky do debaty o svobodě a odpovědnosti v mezinárodním právu. Forum 2000 se lidsko-právní problematice věnuje již jedenáctým rokem. Letošní ročník je tematicky zaměřen na svobodu a odpovědnost. Jejich různé aspekty budou diskutovány v rámci čtyř panelů zaměřených na svobodu a odpovědnost v politice, mezinárodním právu, médiích a v podnikání.

Panel, na němž Shirin Ebadi vystoupí, začíná 8. října přesně v poledne v pražském paláci na Žofíně. Jako druhý ústřední řečník zde vystoupí bývalý prezident Chile Ricardo Lagos a u kulatého stolu bude mimo jiné sedět i bývalá ministerská předsedkyně Kanady Kim Campbell, která vloni hovořila o potřebě aktivně prosazovat rovnoprávnost žen.

V rámci konference se koná řada doprovodných akcí, z genderového hlediska je zajímavá především debata o roli žen v mírových procesech, kterou spolupořádá Forum 50%. Odehraje se v úterý 9. října v Goethe institutu od 16.30 hodin. Bližší informace ke konferenci a doprovodném programu najdete na webových stránkách Fora 2000.

Přes podobné nekonformní diskuze je bohužel faktem, že žen řečnic vystupuje na Foru 2000 stále ještě málo. O to vzácnější je hostování Shirin Ebadi, která zasvětila svůj život boji za lidská práva, zejména pak práva žen a dětí. Za svůj přínos byla také jako první Íránka a první muslimská žena vůbec vyznamenána Nobelovou cenou míru, a to k nevoli mnoha představitelů íránského totalitního režimu.

Ebadi velmi otevřeně hovoří o tom, že jí několikrát vyhrožovali zabitím. Vraždou skončil život mnoha stoupenců a stoupenkyň opozice, jejichž rodiny obhajovala a stále hájí. Jak řekla kdysi pro BBC: „Každý člověk, který usiluje o dodržování lidských práv v Íránu, musí žít ve strachu od narození do smrti. Ale já se naučila svůj strach překonat.“

Vystudovaná právnička se v roce 1975 stala první Íránkou, zastávající funkci soudkyně. Pár let poté, v roce 1979, ale přišla Íránská revoluce. Konzervativní klerici nastolili totalitní režim potlačující práva žen. Mimo jiné zakazoval, aby žena byla soudkyní, a tak byla Ebadi suspendovaná z tehdejšího místa předsedkyně soudu na místo sekretářky. Přes houževnaté podávání stížností dovolávajících se nápravy nemohla důstojně pracovat ve svém oboru až do roku 1993.

Nebyla by to však Shirin Ebadi, aby se nepřízní osudu nechala zastavit. Nucené volno využila k psaní knih a článků, které ji v zemi proslavily. Poté, co získala zpět právnickou licenci, jala se hájit lidská práva naplno. V režimu, jenž přiznává svědectví ženy poloviční hodnotu než svědectví muže, zastupuje rodiny zavražděných stoupenců a stoupenkyň liberálně smýšlející elity, politické vězně a vězenkyně, děti, obviněné ze zločinů. Věnuje se ale i případům cenzury médií.

Za procesy, v nichž hájila práva žen, zmiňme kauzu Zahry Kazemi, jež vzbudila mezinárodní pozornost. Nezávislá íránsko-kanadská fotoreportérka zemřela v íránské vazbě po svém zatčení za politicky nevhodné fotografování. Přestože oficiální autority trvají na verzi, že smrt Kazemi byla nehodou, Shahram Azam, lékař, jež ohledával její mrtvé tělo, vypověděl, že se stala obětí znásilnění a mučení, které jí způsobilo řadu zranění včetně fraktury lebky. Azamovi se podařilo uprchnout do Kanady, kde zažádal o azyl. Zahra Kazemi získala in memoriam cenu za odvahu, s jakou bojovala za právo na svobodu projevu. Její vrazi, přes veškeré snahy, ale unikají spravedlnosti dodnes.

Ne všechny kauzy ale končí do ztracena. Ebadi stojí za nedávným úspěšným propuštěním Haleh Esfandiari, americké vědkyně íránského původu, z teheránského vězení. Esfandiari na akademické půdě i mimo ni otevírala diskuzi o lidských právech v Íránu, zvláště kritizovala postavení žen po islámské revoluci a vyzývala Íránky k tomu, aby se aktivizovaly v boji za svá práva.

Esfandiari přepadli neznámí útočníci, když přijela do Teheránu navštívit svou matku, a ukradli oba její pasy. Proto nemohla vycestovat ze země, a když se dožadovala nápravy, následovalo několik měsíců, kdy byla denně až osm hodin vyslýchána a nucena k přiznání protistátní činnosti. Nakonec došlo k jejímu zatčení a uvěznění na 110 dní. Po svém propuštění, v němž hrála její dlouholetá známá Shirin Ebadi nezastupitelnou roli, opustila Írán.

Snaha podpořit demokratické procesy v íránské společnosti vedla Ebadi též k zastupování dětí. Porušování jejich práv vypovídá mnohé o genderové nerovnosti v současném Íránu. V této zemi jsou totiž ženy formálně zodpovědné za své činy již od devíti let věku, muži pak od patnácti let. Kromě dvojího metru, jímž je měřeno pohlavím, vypovídají tyto hranice o porušování mezinárodních konvencí chránících práva dětí.

Za svůj významný přínos k prosazování lidských práv a demokracie v Íránu získala Shirin Ebadi ocenění mnoha mezinárodních institucí. Tu nejvyšší, Nobelovu cenu míru, získala v den 55. výročí Všeobecné deklarace lidských práv. V tehdejším projevu hovořila o symbolické hodnotě svého ocenění pro všechny ženy, jež si uvědomují svá práva a usilují o jejich naplnění. Vlastní ocenění pojala jako důležitý apel, aby v sebe věřily a dál aktivně čelily patriarchálnímu bezpráví, jehož existence nemůže být věčná. Cesta k zastavení násilí musí dle Ebadi vést skrze respektování a praktikování rovnoprávnosti všech lidských bytostí nezávisle na rase, genderu, národnosti nebo sociálním statusu. Pojďme si tedy poslechnout, co o ní řekne nadcházející pondělí.

Sdružení, které pracuje v romské komunitě, otevře dveře veřejnosti
3. 10. 2007 - DOBRÁ VODA / TOUŽIM (Econnect / Český západ ) - Veřejnosti se v rámci akce Den otevřených dveří 10. října v době od 14 do 18 hodin otevírá občanské sdružení Český západ z Dobré Vody u Toužimi. Návštěvníci se během odpoledne dozví mnohé o činnosti sdružení, které již od roku 2002 působí v místní romské komunitě a jehož cílem je vytvářet podmínky pro zkvalitnění života obyvatel Dobré Vody.

„Za více než pět let činnosti našeho sdružení se podařilo v Dobré Vodě snížit nezaměstnanost romské komunity na méně než polovinu, zkultivovat zdejší veřejná prostranství, odstranit havarijní stav panelového domu nebo motivovat romské obyvatele Dobré Vody ke studiu na středních školách,“ vyjmenovává úspěchy sdružení jeho mluvčí Eva Haunerová.

A jaký bude program Dne otevřených dveří? Podle pracovníků sdružení budou mít příchozí možnost si prohlédnout sídlo sdružení včetně krejčovské dílny, kde pracují místní romské ženy, získat informace o činnosti sdružení z informačních panelů nebo přímo od pracovníků organizace. Program bude navíc zpestřen tanečním vystoupením, o které se postarají místní romské dívky a chlapci. Zájemci si rovněž budou moci vyrobit rukodělný výrobek v rámci tvořivé dílny.

„Den otevřených dveří je určen skutečně pro všechny. Zveme všechny naše příznivce, všechny ty, kteří naši činnost již dobře znají, ale i ty, kteří se s naší činností chtějí teprve seznámit, protože o nás někde slyšeli nebo četli. Těšíme se, že přivítáme i naše sousedy z okolních vesnic,“ říká Eva Haunerová.

Občanské sdružení Český západ se snaží vytvářet podmínky pro zkvalitnění života obyvatel Dobré Vody, a to skrze zásadní změnu v nich samých, v komunitě jako celku a v pohledu majoritní společnosti. Sdružení obyvatelům Dobré Vody mimo jiné poskytuje sociální služby, pořádá vzdělávací a rekvalifikační programy, organizuje volnočasové aktivity pro děti i dospělé nebo nabízí individuální doučování dětí. Snahou sdružení je rovněž zapojovat obyvatele Dobré Vody do řešení problémů veřejného zájmu a to zejména na komunální úrovni.

Den otevřených dveří v Českém západu probíhá v rámci celorepublikové kampaně „30 dní pro neziskový sektor“. Tato kampaň je zaměřena na význam a práci neziskových organizací a letos probíhá její 10. ročník.


Přijde stát o miliardy při stavbě nových dálnic?
3. 10. 2007 - PRAHA (Ekologický právní servis / Transparency International ) - Vláda ČR na svém jednání 19.9. 2007 v souvislosti s projednáváním státního rozpočtu na rok 2008 schválila i harmonogram investic do staveb nové dopravní infrastruktury do roku 2013. Rozhodla však v rozporu se svým programovým prohlášením a se závěry NKÚ, neboť neposoudila potřebnost plánovaných dopravních staveb a jejich vlivy na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že se roční objem výdajů na dopravní infrastrukturu má pohybovat kolem 90 mld. Kč, hrozí v důsledku nevyhodnocení efektivnosti jednotlivých projektů promrhání miliard korun z veřejných rozpočtů.

Vláda přijala tzv. Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury (HVDI) bez určení priority jednotlivých staveb podle ekonomických, dopravních, společenských a ekologických kritérií. Jako jediné kritérium byla zvolena připravenost staveb z hlediska projednání podle stavebního zákona. "O tom, jaké dopravní stavby se u nás budou stavět rozhoduje bohužel více aktivita jednotlivých úředníků na Ředitelství silnic a dálnic, než vláda. Takovýto postup nejen rozšiřuje již beztak široký prostor pro korupci, ale je vážným indikátorem nehospodárnosti nakládání s veřejnými zdroji, kdy nejsou sledována kriteria hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Ve světle navrhovaného rozpočtového deficitu ve výši 71 mld. na rok 2008 je to hazard, jehož důsledky budou opětovně neseny daňovým poplatníkem", říká Adriana Krnáčová, ředitelka Transparency International.

Postupem vlády došlo k porušení dalšího bodu jejího programového prohlášení, který hovoří o zvýšení vymahatelnosti závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu. Byl zcela opominut závěr NKÚ, který financování rozvoje dopravních sítí v České republice kritizoval. Konstatuje se v něm existence značných rizik současného stavu, kdy dosud nebyla připravena tzv. multikriteriální analýza plánovaných dopravních staveb a je tak umožněno vynakládat veřejné zdroje na přípravu a realizaci staveb, u nichž nebyla prokázána společenská efektivnost anebo byla vypočtena velmi nízká. Dochází k situaci, kdy jsou financovány málo účelné dopravní stavby a chybí prostředky na ty skutečně potřebné.

Konkrétním příkladem neefektivního financování je plánované kapacitní spojení Brna a Vídně rychlostní komunikací R52 Brno -- Mikulov. Trasu R52 přes Mikulov aktivně prosazuje Ministerstvo dopravy, má přitom však k dispozici studie prokazující proveditelnost alternativní varianty spojení Brna s Vídní s využitím stávající dálnice D2 a obchvatu Břeclavi.

"Schválená podoba Harmonogramu postrádá koncepci a umožňuje netransparentní a neefektivní vynakládání mnoha miliard korun z veřejných rozpočtů. Odborné studie prokazují, že alternativní koncepce dálniční sítě v Jihomoravském kraji s trasou R52 přes Břeclav vykazuje možnou úsporu téměř 30 miliard Kč. R52 přes Mikulov byla přitom vyhodnocena jako ekonomicky neživotaschopná a představuje větší zásah do životního prostředí. Podle platné legislativy by tedy měla být upřednostněna varianta přes Břeclav," uvedla Mgr. Barbara Homolová z Ekologického právního servisu, která se případem zabývá.


Za otrokovickými možná přijde i kouzelník
2. 10. 2007 - OTROKOVICE (Econnect / Naděje ) - Otrokovická Beseda se stane v pátek dějištěm akce, kterou připravuje Domov pro osoby se zdravotním postižením Naděje v Otrokovicích. Pro své uživatele, jejich blízké a rodinné příslušníky, přátele a obyvatele Otrokovic sdružení chystá společenské odpoledne pod názvem Možná přijde i kouzelník.

"Od 16 do 19 hodin jsme pro všechny návštěvníky připravili vystoupení břišních tanečnic, charismatického Elvise, irské a country tance, taneční vystoupení skupiny Rebelky a samozřejmě také již zmiňovaného kouzelníka," říká Radka Jurečková ze sdružení Naděje. "Během odpoledne bude hrát živá hudba, při které si budou moci všichni společně zatancovat. Nebude chybět také drobné občerstvení a bohatá tombola. Současně bude v sále nainstalována putovní výstava fotografií z pobočky pod názvem Jak se nám žije 10 let po povodni," dodává. Vstup na akci je zdarma.

Otrokovická pobočka Naděje, která odpolední setkání připravuje, nabízí řadu služeb v sociální oblasti. Především je to celoroční péče o děti a mládež s mentálním a tělesným postižením, tutéž péči také pro dospělé sdružení nabízí i v týdenní a denní formě. V nabídce pobočky jsou i terapeutické dílny.

Domov pro mentálně postižené děti a mládež byl v Otrokovicích v objektu bývalé školky otevřen ve spolupráci s okresním úřadem ve Zlíně už v roce 1993. Svůj domov zde našly děti a mládež převážně s těžkých stupněm mentálního postižení, často v kombinaci s jinými poruchami. Dnes je v domově k dispozici více než padesát míst v pěti odděleních rozdělených podle stupně postižení. O děti se stará kolektiv odborných zdravotních pracovníků, vychovatelé, sociální a rehabilitační pracovník.

Součástí domova je dílna s keramickou pecí a dalšími možnostmi pro ruční práce, rehabilitace s masážní vanou, vířivou vanou a malým bazénem pro výcvik plavání a tělocvična. Místnost pro muzikoterapii je vybavena vodním lůžkem a reprodukční technikou. Domov slouží zároveň jako denní stacionář pro otrokovické děti a mládež, které zde tráví část dne a většina se zapojuje do aktivit chráněné dílny.

Cílem občanského sdružení Naděje je vybudování a provozování sítě služeb lidem v nouzi na křesťanských principech. Ve svých zařízeních i mimo ně poskytuje Naděje jako svou hlavní činnost pomoc duchovní, morální, sociální, zdravotní, lékařskou, hygienickou, stravovací, ubytovací, hmotnou, právní, poradenskou, osvětovou, vzdělávací i výchovnou, včetně doplňkových služeb. Své služby zaměřuje zejména na lidi osamělé, zdravotně postižené, společensky vyloučené nebo jinak znevýhodněné.


V Olomouci bude ke shlédnutí výstava „Amnesty International v Československu před rokem 1989“
2. 10. 2007 - OLOMOUC (Econnect ) - Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) v ČR má u nás několik místních skupin, mezi něž patří i Olomoucká místní. Tvoří ji většinou studenti, kterým není lhostejný problém porušování lidských práv v dnešním světě. Za několik dní se v Olomouci právě díky aktivitě těchto mladých lidí uskuteční výstava právě s tematikou lidských práv.

Olomoucká místní skupina AI vznikla v říjnu roku 2005. Od té doby se průběžně schází na pravidelných schůzkách. Její členové například píší urgentní apely na podporu pronásledovaných osob či vězňů svědomí, účastní se petičních akcí, pořádají besedy či výstavy s tematickým zaměřením na lidská práva. Letos již skupina zorganizovala mimo jiné v březnu Tibetský večer či v květnu besedu na téma násilí na ženách.

Aktuálně chystanou akcí je výstava „Amnesty International v Československu před rokem 1989“. Výstava bude zahájena vernisáží v pondělí 8. října v 16:00 hodin v univerzitní knihovně Zbrojnice v Olomouci. Nejen o této výstavě jsme hovořili s Janou Schmiedovou, koordinátorkou olomoucké místní skupiny AI.

Můžete nejprve představit Vaši místní skupinu AI působící v Olomouci?

Olomoucká skupina AI vznikla v říjnu 2005, kdy se dalo dohromady několik studentů převážně z katedry politologie, ale i z právnické fakulty a dalších oborů. Scházíme se po kavárnách, protože vlastní kancelář nemáme – neexistuje ale příjemnější způsob, jak plánovat akce a kromě toho probrat všechno možné. Pojí nás kamarádství, což je podle mě jeden z důvodů, proč jako skupinka v naší činnosti neustále pokračujeme.

Kolik Vás vlastně v ní aktivně působí?

Oficiálně je ve skupince něco přes deset lidí, minimálně polovina se vždycky do nějaké akce aktivně zapojí.

Jakým konkrétním aktivitám se věnujete, můžete našim čtenářům přiblížit některé z nich?

Ve svých aktivitách se obracíme hlavně na studenty. Chtěli bychom zvyšovat povědomí o stavu lidských práv ve světě, takže na univerzitě např. pořádáme přednášky a promítání filmů s lidskoprávní tematikou. Dále píšeme tzv. urgentní apely, což jsou dopisy na podporu konkrétních lidí, kteří čelí porušování lidských práv. V neposlední řadě se zapojujeme do celosvětových kampaní AI, jako je např. kampaň „Zbraně pod kontrolu!“.

V Olomouci se bude konat výstava "Amnesty International v Československu před rokem 1989", odkud přišel nápad uspořádat takovou akci?

Výstavu máme zapůjčenou z pražské kanceláře AI ČR. Viděli ji už lidé v Praze a Brně, takže bylo jen otázkou času, kdy doputuje i do Olomouce.

Myslíte si, že dokáže oslovit dnešní mladou generaci, která nemá praktické zkušenosti s obdobím před rokem 1989 u nás?

Jsem přesvědčena o tom, že i mladé lidi osloví, nehledě na to, zda dobu komunismu u nás zažili nebo ne. Téma je to pořád živé a ne každý možná tuší, v jakém rozsahu Amnesty v Československu pomáhala, takže podle mě určitě vzbudí i zvědavost a zájem dozvědět se víc.

Co bude na výstavě všechno k vidění?

Setkáme se v ní se svědectvími lidí, kteří byli v Československu vězněni pro své přesvědčení – jsou tam příběhy Dany Němcové, Petra Uhla, Jiřiny Šiklové, Ivana Martina Jirouse, Václava Havla a řady dalších. Výstava také představuje unikátní dokumenty ze zdrojů AI i materiály československých úřadů, jako např. spisy, které na AI vedla StB.

Jaký je hlavní cíl a idea této akce?

Cílem výstavy je přiblížit lidem působení Amnesty International v Československu před rokem 1989, objasnit, jak AI funguje, čím se zabývá. Stejně jako v minulosti AI pomáhala řadě československých občanů, tak i v současnosti podporuje tisíce a tisíce lidí na celém světě.

Kde výstava proběhne, bude i nějaké slavnostní zahájení či doprovodné akce?

Výstava bude zahájena vernisáží, která proběhne v rámci Týdne duševního zdraví, v pondělí 8.10. od 16 hod v klubové místnosti Univerzitní knihovny Zbrojnice (Biskupské nám. 1, Olomouc). Čestným hostem bude jeden z protagonistů výstavy, Petr Uhl. Výstava bude k vidění ve zmíněné knihovně po dobu několika následujících týdnů.


Skládkování roste, stát selhává v recyklaci
2. 10. 2007 - PRAHA (Hnutí Duha ) - Vládní zpráva varuje před negativními trendy. Skládkování odpadů v České republice loni rapidně stouplo a pokud jde o recyklaci, země zůstává daleko za úspěšnými evropskými státy. Poukázala na to nová zpráva o stavu životního prostředí v loňském roce, kterou zítra (3. 10.) dostane na stůl vláda.

Zároveň se v lesích sází hlavně nezdravé smrkové porosty, země patří mezi evropské rekordmany v exhalacích oxidu uhličitého, pole a sady dostávají stále větší dávky průmyslových hnojiv či pesticidů a znečištění vzduchu v řadě obcí či měst překračuje hygienické limity:

    * Loni razantně stouplo skládkování komunálního odpadu (str. 144). Recyklace přitom činí pouhých 20 % (str. 144) – daleko méně než v sousedním Německu či Rakousku.
    * České exhalace oxidu uhličitého loni dosáhly skoro 12,6 tuny na obyvatele a byly nejhorší v posledních pěti letech (str. 91). Navíc „zůstávají měrné emise skleníkových plynů v ČR ve srovnání s ostatními státy jedny z nejvyšších a ukazují tak na vysokou emisní náročnost české ekonomiky“ (str. 211)
    * Postupně rostou postřiky průmyslovými hnojivy a pesticidy na polích či v sadech, „což vytváří značný tlak zejména na kvalitu povrchových a podzemních vod“ (str. 55 a 130).
    * Zdravotní stav jehličnatých lesů se horší (str. 82-83). Přesto velkou většinu vysazených stromů loni tvořily jehličnany, hlavně smrky, ačkoli správně by měly převažovat duby, buky a jedle (str. 86-87). Nadále tedy budou převažovat nezdravé, umělé smrkové porosty.
    * V řadě měst a obcí jsou běžně překračovány hygienické limity některých škodlivých látek, hlavně mikročástic prachu, rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a přízemního ozónu (str. 20-26). Vinu nesou hlavně výfukové plyny a topení v domácnostech.

Hnutí DUHA prosazuje změny v zákoně o odpadech, které by zajistily lepší recyklační služby pro domácnosti. Především by lidem usnadnily třídění zbytků z kuchyně a zahrad, které tvoří největší složku popelnic.

Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: „Rapidní růst skládkování má konkrétní příčinu. Pořád ještě chybí nová legislativa, která by domácnostem usnadnila recyklaci odpadků. Především ve většině měst vůbec nejde třídit zelený odpad – kuchyňské zbytky a odpad ze zahrad, které dohromady tvoří největší složku popelnic. Znečištění vzduchu, které překračuje hygienické normy, slabá recyklace a nezdravé lesy se přímo podepisují na naší kvalitě života. Navíc vysoká energetická a surovinová náročnost poškozují ekonomiku."

Greenpeace upozorňuje na riziká dostavby JE Mochovce
2. 10. 2007 - BRATISLAVA (Greenpeace Slovensko ) - Organizácia Greenpeace dnes v Bratislave predstavila novú štúdiu analyzujúcu možnosti zvýšenia jadrovej bezpečnosti pri plánovanej dostavbe 3. a 4. bloku v JE Mochovce. Odborný materiál, ktorý pre environmentalistov vypracoval špecialista na jadrovú bezpečnosť Ing. Dalibor Stráský prináša prehľad rizík, spojených s prevádzkou reaktorov VVER 440/213.

Ako hlavný bezpečnostný nedostatok tohto typu reaktorov je v štúdii identifikovaná absencia tzv. kontejnmentu. Ide o betónovú bezpečnostnú obálku reaktora, schopnú v prípade nehody odolať vysokým tlakom, neprepustiť rádioaktívne úniky do životného prostredia a účinne chrániť reaktor pred poškodením zvonku. Vákuovo-barbotážny bezpečnostný systém, ktorý je použitý v JE Mochovce, má síce tiež zabrániť úniku radiácie v prípade ťažkej havárie, ale reaktory s týmto systémom nie sú (na rozdiel od tých vybavených kontejnmentom) účinne chránené pred poškodením zvonku.

V štúdii je okrem problematiky kontejmentu analýza ďalších bezpečnostných problémov reaktorov, ktoré sa majú použiť v Mochovciach. Materiál obsahuje aj hodnotenie návrhov na ich riešenie. Podľa Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu sa u sovietskych reaktorov VVER 440/213 vyskutuje 8 problémov s vysokým vplyvom na bezpečnosť. Ide napríklad o riziko prasknutia vysokoenergetických potrubí či spoľahlivosť napájania vodou.

Štúdia hodnotí účinnosť navrhovaných riešení a prichádza k záveru, že päť s ôsmich hlavných problémov je v návrhu riešených len čiastočne, pričom chovanie barbotážného systému pri maximálnom tlakovom rozdiely možnom za podmienok po havárii zo stratou chladiva nie je riešený vôbec.

„Ak sa pozrieme na všetky bezpečnostné riziká reaktorov typu VVER 440/213 tak musíme konštatovať, že nikdy nemôžu dosiahnuť bezpečnostnú úroveň súčastných reaktorov. Je to dané tým, že bezpečnostná koncepcia týchto reaktorov je stará 30 rokov a ich technické riešenie je dnes už jednoducho prežité,“ konštatoval autor štúdie Ing. Dalibor Stráský.

Podľa Greenpeace je aj vzhľadom na možné bezpečnostné riziká neprijateľné, aby sa dostavba 3. a 4. bloku JE Mochovce realizovala bez verejnej diskusie a komplexného verejného posúdenia vplyvov na životné prostredie (EIA).

„Sme presvedčení, že pre firmu ENEL i pre Slovenskú republiku bude v rámci EÚ mimoriadne problematické uviesť do prevádzky reaktor, ktorého bezpečnostná koncepcia je stará 30 rokov a kvôli zastaralým technickým parametrom a rozostavanosti ho ani nejde príliš modernizovať,“ vyhlásil Ing. Karel Polanecký, koordinátor energetickej kampane Greenpeace.

Zdravotně postižení lidé nemají péči, na kterou jim stát dává peníze
1. 10. 2007 - PRAHA (Radio Praha ) - Ještě nedávno končilo mnoho lidí se závažným zdravotním postižením v různých ústavech. Jejich činnost sice financoval stát, péče, jakou poskytovaly, byla však často nedostatečná a klienti ji kritizovali. Neměli ale příliš na vybranou, protože rodina se o člověka, který potřeboval celodenní péči, nemohla sama postarat. Neziskové organizace, kterých v této sféře v posledních letech působí stále víc, zase neměly dostatek financí.

Od ledna letošního roku se situace změnila: podle nového zákona o sociálních službách jdou peníze přímo za zdravotně postiženým či jinak handicapovaným člověkem. On sám si tak může vybrat službu, o jakou má zájem.

Po devíti měsících fungování zákona se ale ukazuje, že tzv. 108 má vedle nesporných kladů i své zápory: "Zákon 108 přinesl spoustu dobrých věcí, z hlediska administrativy se spousta věcí dotáhla lépe a do konce," říká například Irena Heřmánková, ředitelka táborského občanského sdružení Kaňka, které se v denním stacionáři stará o děti a mládež s různým stupněm postižení. Jsou tu děti s lehčím handicapem, ale i takové, které jsou zcela nepohyblivé nebo které je třeba krmit sondou. Pro neziskovky má však podle ní zákon negativní dopad, pokud jde o finance.

To potvrzuje i Magdalena Vávrová z Magistrátu hl. m. Prahy: "Zdá se mi, že se počítalo s tím, že ty finanční prostředky se vrátí zpátky do služeb. Myslím tím příspěvky na péči, které lidé speciálně se zdravotním postižením od státu obdrží. A tyto prostředky se asi nevracejí, protože v letošním roce ministerstvo práce musí do tohoto systému dosypat hodně peněz."

U dospělých osob se přitom výše příspěvku liší podle stupně závislosti na cizí pomoci od 2000 korun měsíčně při lehkém postižení až po 11 000 korun při závislosti úplné. Podle pracovníků v sociální oblasti si některé rodiny tyto peníze nechávají, aniž by přitom svému postiženému členovi poskytly odpovídající pomoc. "Ty rodiny si myslely, že když budou pečovat o svého člověka samy, tak to zvládnou. Jenomže ony to nezvládnou, ta péče je náročná. Takže já si myslím, že určitá část rodin, které si finanční prostředky nechávají pro svou potřebu, tu situaci přece jenom přehodnotí a vrátí se to zpátky do služeb. Tito lidé jsou ale většinou ze sociálně slabých rodin a tam je každá koruna dobrá. A proto oni takto uvažují," dodává Magdalena Vávrová z pražského magistrátu.

Podle Libuše Kaprálové z pražského Sdružení pro integraci mentálně postižených zhoršil zákon situaci i v dalším ohledu: "Chápu, že by se ve finále mělo jednat třeba o větší profesionalizaci, to znamená třeba větší nároky na personál, na zajištění prostor, aby skutečně byly bezbariérové, a tak dále. Ten zákon je ale psán hrozně krkolomně. Uvedu jednoduchý příklad. My poskytujeme služby lidem s mentálním postižením, ale podle nového zákona, abychom byli úplně bezbariéroví, bychom třeba měli mít všechny materiály v Braillově písmu."

Už teď se proto mezi sociálními pracovníky a zástupci neziskových organizací mluví o nutné novelizaci zákona o sociálních službách.

Vysvědčení dostanou tentokrát učitelé
1. 10. 2007 - PRAHA (Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina ) - Více než stovka učitelů základních a středních škol z celé republiky, kteří úspěšně absolvovali specializační studium pro školní koordinátory environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, získá certifikát o své nové odbornosti. „Vysvědčení“ se budou rozdávat na konferenci, která je tečkou za jejich náročným více než rok trvajícím studiem.

Setkání se uskuteční pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstva životního prostředí ČR ve středu 3. října 2007 v Paláci Charitas na Karlově náměstí v Praze. Konference, stejně jako celý vzdělávací projekt, je finančně podpořena Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Proč se zhruba 140 pedagogů pustilo do rozsáhlého a obtížného studia? Kromě jejich osobního zájmu byla jistě důvodem školská reforma, která zařadila environmentální (ekologickou) výchovu mezi povinná průřezová témata. V kurzu o rozsahu 250 hodin učitelé získávali nejenom teoretické znalosti a praktické dovednosti z předmětné oblasti. Ujasňovali si zejména, jak nové průřezové téma vstoupí 1. září 2007 do výuky a života jejich škol. Koncepci ekologického vzdělávání a osvěty zpracovávali s podporou odborníků z pěti neziskových organizací. Projekt Vzdělávání školních koordinátorů environmentální výchovy připravilo a řídilo Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina.

Na konferenci bude o školské reformě mluvit RNDr. Jindřich Kitzberger z Ministerstva školství. RNDr. Jiří Kulich ze Střediska ekologické výchovy a etiky Rýchory se zamyslí nad budoucností ekologické výchovy a předá učitelům nové náměty pro rozvíjení jejich koncepcí. K využívání moderních interaktivních metod výuky bude učitele inspirovat RNDr. Jana Straková z občanského sdružení AISIS. Prostor bude i pro pedagogy, aby se podělili o své zkušenosti ze studia i vyměnili si první praktické poznatky ze zavádění ekologické výchovy do školních osnov. Informace o konferenci a specializačním studiu najdete na www.pavucina-sev.cz.

Festival Islandský průvan přiveze nezávislé filmy i alternativní hudbu
1. 10. 2007 - PRAHA (Econnect ) - Filmová část festivalu Islandský průvan proběhne od 3. do 6. října v kině Aero. Diváci se mohou těšit na deset představení, v nichž bude k vidění sedm celovečerních a jeden krátkometrážní film. Osu přehlídky tvoří tvorba islandské režisérské veličiny Fridrika Thóra Fridrikssona - filmy Děti přírody, Ďáblův ostrov, Andělé všehomíra nebo Zimnice.

"S filmem Moře se v přehlídce režisérsky představí Baltasar Kormákur, který se svým posledním filmem Severská blata zvítězil v letošní karlovarské soutěži. Mezi další filmy patří snímek Sůl s cenou z Berlinale či dokument o překotné islandské hudební scéně Úplně geniální!, které tvoří velmi kvalitní součást přehlídky," zve pořadatel festivalu Štěpán Veselý

Kromě filmové části se uskuteční také výstava Icelanders@Flickr, která představí novou generaci islandských fotografů působících a prezentujících se na serveru flickr.com. Na přípravě výstavy se podílelo Musum fotografie Reykjavík. Vernisáž výstavy proběhne ve foyer kina AERO ve středu 3. října od 17 hodin.

Mimo prostory kina AERO se Islandský průvan zafouká v rámci těchto aktivit:

V pondělí 8. října bude uveden v prostoru Galerie Školská projekt Jazyk beze slov. Tento „Video Art Evening“ zahrnuje promítání krátkých filmů a animací, poskládaných z prací studentů vysoké školy umělecké v Reykjavíku.

Hudební část festivalu proběhne v sobotu 6. října v klubu Abaton a představí severskou moderní hudbu, která je u českých posluchačů neobyčejně oblíbená, jak ukázaly v posledních letech úspěšné koncerty téměř neznámých skupin z Norska i Švédska.

"Poprvé v České republice vystoupí přední umělci nové islandské alternativní hudební scény. Představí se umělci pocházející ze zapomenutých míst, kde vládne temně drsné severské podnebí a země pokrytá neprodyšným krunýřem ledu tepe v rytmu vulkanických erupcí," uvedl Veselý.

Začátek produkce bude patřit ambientnímu experimentátorovi Benu Frostovi. Po něm vystoupí zakladatel slavných GusGus Daníel Ágúst se svým sólovým projektem v doprovodu živých smyčcových nástrojů. Druhou polovinu večera zahájí dynamický elektroambientní projekt Worm is Green v čele se zpěvačkou Gudridur Ringsted. Smršť severských rytmů bude vrcholit nástupem elektropopového projektu Sometimes s dominatní jazzovou vokalistkou jménem Diva De La Rosa.


Protesty proti barmské diktatuře pokračují – v Barmě i ve světě
1. 10. 2007 - PRAHA (Econnect ) - Navzdory snahám barmské vojenské junty o potlačení nepokojů pokračují v zemi demonstrace proti diktatuře. Proti lidem požadujícím demokratické reformy zasahují ozbrojené síly, což vyvolalo vlnu protestů v celém světě. V Praze se další demonstrace chystá i tento týden: protestní shromáždění se uskuteční ve čtvrtek 4. října před čínským velvyslanectvím.

Ve čtvrtek od 16 hodin budou před velvyslanectvím na Pelléově ulici protestovat členové Burma Center Prague spolu s organizacemi Amnesty International a Člověk v tísni. Protest proti podpoře barmského režimu čínskou vládou nese motto Žádné olympijské hry v Číně bez lidských práv v Barmě. "Čína má v sousední Barmě významné ekonomické a strategické zájmy. Obchod mezi Barmou a Čínou je hlavním důvodem, proč je ekonomické embargo EU a Spojených států amerických proti barmskému režimu téměř neúčinné," uvádějí organizátoři demonstrace. "Uvítáme účast všech, kdo budou chtít vyjádřit solidaritu s mnichy a jejich stoupenci v Barmě," vyzývají k podpoře.

Z Barmy přicházejí zprávy o úmrtích, vážných zraněních a masovém zatýkání, a to navzdory pokusům vládnoucí vojenské junty zabránit úniku informací a jakýchkoli záznamů ze země – snaží se blokovat internet i telefony, pod kontrolou jsou fax i e-mail. Amnesty International se navíc obává, že skutečný počet zabitých barmských demonstrantů je vyšší, než uvádějí oficiální zprávy. Jenom v Rangúnu bylo podle odhadů zadrženo na tisíc osob. Sílí riziko, že zatýkání bude pokračovat. Amnesty proto vyzývá veřejnost, aby se připojila k mezinárodnímu tlaku na barmské představitele, a na svých webových stránkách zveřejnila vzorový dopis s potřebnými kontakty.

Zprávy, fotografie i videozáznamy se z Barmy dostávají i navzdory vládním snahám o zablokování informačních kanálů. Průběžné informace o dění v zemi je možné najít například na opozičním serveru Irrawady.org, zpravodajském portálu Mizzima News nebo blogu Ko Htike. Brutalita záběrů, na kterých jsou i zbití či zabití buddhističtí mniši, je zřejmě pro barmskou juntu dobrým důvodem, proč obyvatele zastrašovat – podle Mizzima News se stává nebezpečné mít u sebe na ulici fotoaparát či mobil, vojáci a policie se zaměřují právě na ně a provádějí i namátkové kontroly.

Amnesty International vyzývá k uvalení zbraňového embarga

Amnesty International se dnes obrátila na Radu bezpečnosti OSN a vyzvala ji, aby na Barmu uvalila bez prodlení mezinárodní zbraňové embargo. Organizace také apelovala na hlavní dodavatele zbraní do Barmy, aby zastavili přímé i nepřímé transfery zbraní, munice a vojenské pomoci. Výzva směřuje především k Číně a Indii, dále k Rusku, Srbsku, Ukrajině a sdružení zemí asijského regionu ASEAN, které představují hlavní dodavatele zbraní do Barmy.

Evropská unie uvalila zbraňové embargo na Barmu v roce 1988, USA pak v roce 1993. "Je třeba vyslat k barmským vojenským vůdcům jednoznačný signál, že jejich brutální zásahy proti pokojným demonstrantům nebude žádný člen mezinárodního společenství tolerovat nebo dokonce podporovat," uvedla generální tajemnice Amnesty International Irene Khan.

Čína dodává barmské armádě velké množství zbraní a vojenského materiálu, včetně tanků, pancéřovaných armádních vozidel, houfnic, protitankových střel a protiletadlových zbraní od roku 1988; Čína o svých zbraňových vývozech navíc neposkytuje informace pro potřeby OSN. Velké množství zbraní a munice dodalo Barmě dle informací pocházejících z celních registrů mezi lety 2004 a 2006 také Srbsko. Vojenské vybavení slíbila Barmě také Indie – podle informací Amnesty International má jít mimo jiné o tanky, letouny, radary a ruční zbraně. Rusko do Barmy v uplynulých letech vyvezlo dělostřelecké systémy a bojové letouny, Ukrajina – respektive státní zbrojní společnost UkrpetsExport – zase uzavřela s Barmou kontrakt na dodávku pancéřových vozidel v hodnotě více než 500 milionů amerických dolarů.

S ohledem na vyostřenou situaci a hrozbu dalšího násilí AI již dříve vyzvala Radu bezpečnosti OSN k razantnější akci než dosud - OSN musí vyslat do země svou misi a aktivně se zapojit do zastavení násilností. "Je nepřijatelné, aby státy nadále dodávaly zbraně vládě, která je dlouhodobě zodpovědná za vážné porušování lidských práv a v tuto chvíli neváhá užít násilí proti lidem, kteří pokojným způsobem vyjadřují protest," dodala Irene Khan.

Biojarmark v Jihlavě nabídne alternativy vůči konzumnímu způsobu života
1. 10. 2007 - JIHLAVA (Econnect ) - Jihlavský biojarmark, který se uskuteční v sobotu 6. října na náměstí Svobody, nabídne návštěvníkům mnoho zajímavého. Biofarmáři z Vysočiny představí své produkty, bude možné ochutnat i biopečivo. Pro děti jsou připraveny zajímavé soutěže. Akci pořádá Ekoinfocentrum Jihlava letos již třetím rokem.

Biojarmark v Jihlavě letos již potřetí

Biojarmark v Jihlavě chce především zájemcům představit, přiblížit a nabídnout alternativy převládajícímu konzumnímu způsobu života. Program biojarmarku je koncipován tak, aby co možná nejvíce oslovil všechny generace od dětí a mladých lidí až po seniory. Biojarmark je letos v Jihlavě pořádán již třetím rokem. Poprvé se konal před dvěma lety v zajímavém prostředí areálu historického parkánu hradeb okolo centra města. Od loňska se změnilo místo a biojarmark se přesunul na náměstí Svobody blízko hlavního náměstí.

„Celou akci pořádá jako již tradičně Ekoinfocentrum v Jihlavě společně s občanským sdružením Beseda. Od 9 hodin v sobotu 6. října začne letošní biojarmark a to v parku na náměstí Svobody. Část programu proběhne i v blízkém Naturalcentru, které akci podporuje. Po celý den budou předváděny ukázky historických řemesel, soutěže pro děti i promítání v sále Naturalcentra,“ přibližuje náplň Biojarmarku vedoucí pořádajícího Ekoinfocentra Jana Kotoučková.

Ukázky starých řemesel, bohatá nabídka biopotravin i soutěže pro děti

Akce je určena široké veřejnosti, ale zejména těm, kdo se zajímají o zdravý životní styl, mají určité zdravotní problémy vyžadující specifické potraviny nebo lidem, kteří chtějí nějakým způsobem sami přispět k ochraně životního prostředí vlastním nákupem biopotravin ať už pro sebe nebo pro své známé.

Na své si samozřejmě přijdou i děti, místní skauti pro ně připravili několik zajímavých soutěží, kromě nich ale také mohou zhlédnout promítání kreslených filmů v sále Naturalcentra. Širokou veřejností jsou tradičně velmi oblíbené ukázky starých řemesel. I tyto zde budou k vidění např. výroba provazů, spřádání a tkaní ovčí vlny, ukázky práce s kůží a prodej kožených výrobků. Mnozí pak jistě ocení možnost vyzkoušet si umotání provazu, tkaní nebo pletení z proutí. Především pak budou bohatě zastoupeny produkty ekologického zemědělství.

„Ekofarma Baucis Aleše Horáka a pan Jaroslav Mach nabídnou především biozeleninu. Z ekofarmy Věcov dovezou také ovčí kožešiny. Brambory, cibuli a biouherák s biošunkou nabídne Josef Sklenář ze Sasova. Ani zájemci o léčivé byliny nepřijdou zkrátka. A chybět nebudou ani biovejce,“ dodává Jana Kotoučková.

Jihlavský biojarmark je pořádán každý rok vždy první sobotu v říjnu, letos tedy již potřetí. Jeho pořadatelé se snaží vždy domluvit s ostatními pořadateli takovýchto akcí v regionu tak, aby se vzájemně nepřekrývaly. Také aby se konaly mimo termín brněnského a pražského biojarmarku.


V Olomouci se chystají Slova bez hranic
27. 9. 2007 - OLOMOUC (Econnect ) - Ve dnech 3.–7. října 2007 proběhne v Olomouci druhý ročník mezinárodního festivalu poezie Slova bez hranic. Festival bude probíhat v Divadle hudby, hospodě U Muzea a v klubu Kaldera a Ponorka. Akce navazuje na festival Poezie bez hranic, který v Olomouci do roku 2004 provozoval nakladatel Martin Pluháček.

Mezinárodní festival Poezie bez hranic, který v Olomouci probíhal v letech 2001 - 2004, byl ojedinělým projektem svého druhu. Na Poezii bez hranic, jejíž duchovní otec byl majitel bývalého nakladatelství Petrov - dnes Druhého města - Martin Pluháček, vystoupilo mnoho významných českých i zahraničních básníků a básnířek. Byli mezi nimi například Jaap Blonk, Jello Biafra, Edoardo Sanguineti, Amiri Baraka, John Giorno, Nanao Sakaki, Benny Andersen, Jan Burian, Ivan Wernisch, Egon Bondy a další. Před pěti lety zde byl rovněž odstartován fenomén Slam poetry, „přiváženi“ zahraniční slameři a dokonce i američan Mark Smith, který v osmdesátých letech zorganizoval v Chicagu vůbec první slam a začal se jím hlouběji zabývat. Ačkoli si akce rozhodně nemohla stěžovat na divácký nezájem, kvůli nejrůznějším důvodům se 5. ročník již neuskutečnil.

„Tato skutečnost nás vedla k založení festivalu poezie, který by chtěl navázat na roky předchozí. To znamená zachovat mezinárodní účast, propojení slova a hudby a příjemnou atmosférou setkávání lidí, ať už literárně činných nebo těch, kteří jen přijdou naslouchat básnickému slovu,“ říká jeden z letošních organizátorů Bob Hýsek z občanského sdružení Detour productions.

Odkaz Poezie bez hranic tedy znovu ožívá, a to již druhým rokem, díky příznačně nazvaném festivalu Slova bez hranic. V Divadle hudby v rámci něj vystoupí česká básnířka Sylva Fischerová, angličtí experimentální tvůrci Antony Rowland a Scott Thurston, skotský námořník a multimediální umělec Ian Stephen, čínská operní zpěvačka Feng-jün Song nebo hudebníci Miroslav Wanek a Pavel Fajt. Polský internetový projekt a časopis Pobocza představí ukázky ze své databáze překladu středoevropské a východoevropské poezie.

V rámci společného vystoupení se předvedou čeští a slovenští šampióni v žánru slam poetry, poctou nedávno zesnulému Egonu Bondymu bude půlnoční čtení jeho poezie spisovatelem Jiřím Oličem. V klubu Kaldera se posluchači seznámí s tvorbou portugalských, irských, slovenských, maďarských, srbských, slovinských a německých básníků, v hospodě U Muzea budou probíhat vystoupení českých performerů a hudebních kapel.


Dvojí vystoupení zpěvačky stále populárnějšího stylu fado Any Moura uvede v prvních dvou říjnových dnech v podmanivém prostoru Pražské křižovatky (kostel sv. Anny) Mezinárodní hudební festival Struny podzimu. Charismatická umělkyně koncertuje s tradičním doprovodem portugalské kytary, klasické kytary a kontrabasu.

Díky své oduševnělé interpretaci fada se Ana Moura proslavila nejen v Evropě, ale i v USA, kde v roce 2005 úspěšně debutovala v newyorské Carnegie Hall. Letos na jaře vydala nové album Para Além da Saudade, které zabodovalo i mimo žebříčky world music. V Lisabonu vystoupila jako zvláštní host na obřím koncertu Rolling Stones.

Ačkoliv se Ana Moura v České republice představí poprvé, je pro velký zájem publika koncert uveden hned dvakrát. „Této důvěry publika ve festivalovou dramaturgii si nesmírně vážíme. Pevně věřím, že Ana Moura splní festivalové motto 'zážitek z objevování',“ dodává umělecký ředitel festivalu Marek Vrabec. Vstupenky jsou k dostání pouze na přidaný koncert 1. října.

Fado (z latinského fatum – osud) je tradiční portugalská hudba vyjadřující tamní duši, portugalské saudade – tedy touhu, stesk, vzpomínky, smutek. Zpěvák či zpěvačka fada zpívá hlubokým hlasem lyrické, smutné, nerytmické písně plné sladkobolného stesku a doprovázející kytarista většinou vybrnkává mollové tóny.

Sama Ana Moura o fadu říká: „Fado je hlavně o duši. Blues a fado musí vycházet ze zpěvákovy duše. Do zpěvu se ale promítají všechny druhy emocí, znamená to, že fado může být i veselé.“ Fado vzniklo před více než stoletím a půl v chudých čtvrtích starého Lisabonu jako hudba lidu – dodnes se hraje a zpívá v malých restauracích a hospůdkách, v posledních letech objevují jeho kouzlo lidé po celém světě.

Festival Struny podzimu nabízí po devět podzimních týdnů výjimečné zážitky v nejrůznějších hudebních žánrech. Nejen jazzové publikum jistě potěší návrat charismatického newyorského pianisty Brada Mehldaua, který po loňském velkolepém úspěchu na Strunách podzimu vystoupí – tentokrát se svým triem – 7. listopadu.

Závěrečný koncert festivalu pak bude 18. listopadu patřit americké jazzové houslistce Regině Carter. K dalším lákavým jménům letošního ročníku Strun podzimu patří Bester Quartet, Chloë Hanslip & Jiří Bárta, HANDA GOTE research & development, projekt Nouba v Rudolfinu - Pražská komorní filharmonie spolu s marockými hudebníky.


Autorům výstavy na "Na velikosti záleží"
27. 9. 2007 - PLZEŇ (Econnect ) - V pondělí 1. října bude v Plzni na nádraží Plzeň Jižní předměstí zahájena výstava s názvem "Na velikosti záleží". Kurátorky Hana Kršňáková a Štěpánka Bláhovcová tak navazují na tradici výstavních a site specific projektů pořádaných v tomto prostoru, který již více než 10 let oživuje nejrůznějším uměleckými projekty občanské sdružení Johan.

Autorky projektu vyzvaly ke spolupráci umělce, jež spojuje cit pro prostředí, schopnost pozorovat, trefně a s nadhledem komentovat aktuální dění či bořit zavedená klišé. Oslovily umělce již dobře známé, tak i ty, jejichž jména ještě neplní katalogy výstav a nefigurují na stránkách odborných časopisů. Pozvání přijali Martin Zet, Barbara Benish, Markéta Poislová, Helena Sequensová, Světlana Jelenová a Lenka Klodová. Vystavující autoři byli vyzváni, aby vytvořili instalace přímo pro tuto výstavu. Vznikly tak projekty, které zúročují velké prostory budovy a její genius loci nebo se, povětšinou ironicky, vyjadřují k tématu, které název výstavy nabízí.

Barbara Benish, umělkyně původem z Los Angeles žijící v Čechách, se již mnoho let soustavně věnuje umění instalace („instalation art“). Ve své práci se dotýká témat spojených s hledáním vlastních kořenů - Na Jižním předměstí především pak v instalaci nazvané Rockin‘ Horse. Štěpánka Bláhovcová si pohrává s názvem výstavy „Na velikosti záleží“ - ironizuje jeho sexuální podtext v instalaci Pole neorané. Lenka Klodová je známá svým kontroverzním přístupem. Mezi její oblíbená témata patří mateřství, erotika nebo pornografie.

"Hana Kršňáková vystavuje na fasádě budovy textilii s mnohonásobně zvětšenými dětskými motivy. Tyto triviální dekorativní prvky podporované měkkostí podkladového materiálu navozují pocit jistého sentimentu a propůjčují architektuře téměř lidský rozměr," přibližuje dílo své kolegyně kurátorka Štěpánka Bláhovcová.

Instalace jediného muže výstavy Martina Zeta bude založena na videoáznamu jeho performance „Vysavač“, která proběhne 1. října 2007 na peróně nádraží Plzeň Jižní předměstí v rámci vernisáže výstavy. Světlana Jelenová vystavuje obří ženu z laminátu, kterou vytvořila již během studií na VŠUP. Instalace této objemné plastiky v bizarních prostorách nádražních čekáren ji však včleňuje do nového kontextu. Helena Sequensová a Markéta Poislová společně vytvořily instalaci, která reaguje na všudypřítomný sexuální podtext, jenž je nám vštěpován v běžném konzumním životě a jenž ovládá i náš život osobní.

Výstavu zahájí dvě performance připravené speciálně pro tuto příležitost. Kromě výše zmíněné perfromance „Vysavač“ Martina Zeta vystoupí také americká tanečnice Annie Rudnik společně s vystavující Barbarou Benish. Tato performance ponese název „performance for smallness.“ Po performancích zahraje kapela Sun Inside. V následujících 14 dnech výstava ožije interakcí divadla a hudby.

“Produkce divadla a hudby přímo mezi uměleckými díly vychází z filozofie pořádajícího centra Johan, jež programově ve své produkci představuje projekty propojující rozličné umělecké disciplíny a využívá pro jejich prezentaci netypických prostor,” dodává Bláhovcová. Představí se například pražské divadlo Ztracená existence nebo performerská dvojice Ninočka a Klaa.


Navrácení kamenolomu přírodě
27. 9. 2007 - PALKOVICE (Český svaz ochránců přírody ) - Český svaz ochránců přírody dnes v rámci projektu „RWE Transgas Net. Blíž přírodě.“ otevřel veřejnosti další z řady cenných lokalit, o které pečuje. Lom Myslík na frýdecko-místecku je po uskutečněných úpravách opět příhodným místem pro život ohrožených druhů živočichů i rostlin.

Nový informační systém poskytne návštěvníkům detailní informace o tom, jaké druhy se zde vyskytují a jaká opatření zde byla realizována.

Práce na úpravách v lomu Myslík, na západním svahu vrchu Kožná, dokončili ochránci přírody práce v těchto dnech. Cílem aktivit bylo obnovit místně vzácná teplomilná a suchomilná stanoviště.

„Ve zdejším kamenolomu se těžil kámen pro stavbu silnic. Těžba zde byla ukončena v 70. letech minulého století,“ uvádí Alena Pončová ze základní organizace ČSOP Alces. Osluněné a skalnaté prostředí lomu od té doby neutěšeně zarůstalo náletovými dřevinami a ohrožovalo místní faunu a flóru, která lom mezitím osídlila. Pro jejich zachování bylo nezbytné odstranit stínící olše a vrby jívy z celého prostoru lomu.

„Po celé dva roky trvání projektu jsme měli cennou podporu místních orgánů ochrany přírody a soukromých vlastníků lomu,“ říká Lukáš Choleva ze sdružení BIOTA, jenž na terénní úpravy lomu získalo finanční prostředky z programů Ministerstva životního prostředí ČR. Největším pomocníkem ochranářů se tak stala motorová pila a došlo i na použití horolezecké techniky ve skalní stěně. Opatření podpořila obnovu prostředí pro ohrožené druhy, jakým jsou ještěrkovití plazi či teplomilní bezobratlí. Chráněné kuňky již dokonce stihly vyvést potomstvo v nově vyhloubených jezírkách v dolní části lomu, kde vznikl mokřadní biotop. Naopak, úpravou říms na skalách si ochránci přírody slibují možnost zahnízdění dravců či sov.

„Problémy jsem měly s neustávajícím nelegálním drancování kamene narušující ráz lomu a rušící jeho obyvatele,“ dodává Alena Pončová. Aby dál nedocházelo k nežádoucímu využívání lomu, ZO ČSOP Alces provedla instalaci dřevěné ohrady.

Projekt „RWE Transgas Net. Blíž přírodě.“ je realizován ve spolupráci s generálním partnerem ČSOP, společností RWE Transgas Net. Jeho cílem je ochrana přírody prostřednictvím prezentace významných lokalit veřejnosti.

Akce v Praze podpoří barmskou Šafránovou revoluci
27. 9. 2007 - PRAHA (Econnect ) - Průvod na podporu pokojných demonstrantů, proti nimž barmský vojenský režim použil brutální násilí, projde dnes v podvečer ulicemi centra Prahy. Průvod, který vyjde v půl sedmé z Provaznické ulice, svolala česká pobočka Amnesty International společně s Barmským centrem v Praze (Burma Center Prague). To připravuje zároveň se společností Člověk v tísni další solidární akci na sobotu.

Průvod v centru Prahy dnes vyjádří nesouhlas s násilným potlačením demonstrací, ke kterému dochází v posledních dnech v Barmě. Bude směřovat k Národnímu divadlu, na zpáteční cestě se zastaví u památníku událostí 17. listopadu na Národní třídě, kde účastníci položí svíčky, a skončí na Jungmannově náměstí.

"Počet uvězněných osob po posledních demonstracích, které v srpnu vyvolalo masivní zvýšení cen benzinu, není zatím potvrzen, pohybuje se však ve stovkách. Mezi uvězněnými jsou představitelé politické opozice, bývalí vězni svědomí i buddhističtí mniši," uvádí Amnesty International. "V posledních dnech použily barmské úřady proti demonstrantům násilí. Existuje vážné nebezpečí, že demonstrace přerostou v krveprolití podobné událostem z roku 1988, kdy byly tisíce pokojných demonstrantů zabity," varuje organizace.

Pozítří, v sobotu 29. září v 18 hodin, položí členové Burma Center Prague spolu se sympatizanty květiny u památníku událostí 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze. Projeví tak solidaritu s demonstranty v Barmě a uctí památku obětí režimu. "Burma Center Prague a barmští exulanti v Praze hluboce obdivují úspěšný a nenásilný boj za demokracii v Československu, který vedl k pádu komunismu, a doufají, že demokracie a spravedlnost budou stejným způsobem úspěšně nastoleny i v Barmě," uvádějí organizátoři. "Uvítáme účast všech, kdo budou chtít vyjádřit solidaritu s mnichy a jejich stoupenci v Barmě. V řadě zemí světa se téhož dne uskuteční podobné akce organizované Barmánci žijícím v exilu a skupinami, které je podporují."

AI: V Barmě se musí angažovat mise Rady bezpečnosti

Rada bezpečnosti OSN musí okamžitě vyslat misi do Barmy, vyzvala tento týden Amnesty International. " Vyslanci OSN musí pomoci vyřešit naléhavou lidskoprávní krizi, která hrozí přerůst v krveprolití," varuje organizace.

Zásahy proti demonstrantům v Barmě mají už několik obětí na životech. Podle agentury Reuters je mezi nimi i japonský fotograf – zemřel po převozu do nemocnice poté, co byl dnes zasažen střelbou policistů, která rozháněla dav v Rangúnu před pagodou Schulei. Tam se dnes opět shromáždily desítky tisíc protestujících.

Demonstrace, které nyní v Barmě probíhají, jsou podle Amnesty International rozsahem srovnatelné s masovými protesty v roce 1988. Příznivci demokratických změn byli tehdy násilím rozehnáni a tisíce z nich byly zabity. "Lidé v Barmě mají právo vyjádřit pokojně svůj názor, vláda má povinnost jejich práva respektovat. Vysoké nebezpečí ozbrojeného zásahu proti demonstrantům je imperativem pro mezinárodní společenství, které musí jednat. Vojenský režim by měl pochopit, že cena za zopakování krveprolití z roku 1988 by byla velice vysoká," říká generální tajemnice Amnesty International Irene Khan.

Mírové protesty a snahy barmských aktivistů o obnovení demokracie a politického dialogu podpořilo i české ministerstvo zahraničních věcí. "Česká republika důrazně odsuzuje nasazení bezpečnostních složek a použití síly proti demonstrantům v Barmě/Myanmaru. Občané mají právo vyjádřit svůj názor," uvádí se v prohlášení, které ministerstvo vydalo včera v noci. "V souvislosti s informacemi o obětech a zraněných na straně demonstrantů Česká republika znovu a naléhavě vyzývá barmskou vládu, aby se zdržela užití síly a vyřešila situaci mírovými prostředky, propustila všechny politické vězně a zahájila demokratický dialog s opozicí." Výstava v tramvaji přiblíží svět riskantní honby za krásou
26. 9. 2007 - BRNO (Econnect / Anabell ) - O tom, jaká nebezpečí v sobě skrývají poruchy příjmu potravy – anorexie a bulimie – a honba za ideálem krásy, se po celý říjen budou moci obyvatelé a návštěvníci Brna dozvědět v neobvyklém výstavním prostoru: v tramvaji. Galerijní tramvaj s výstavou fotografií občanského sdružení Anabell oficiálně vyjíždí z Mendlova náměstí na svoji měsíční trasu Brnem v úterý 2. října v 10 hodin .

Fotografie, které tvoří interiér Galerijní tramvaje, vznikaly v průběhu celého roku 2007 ze setkání fotografa Lukáše Horkého a samotných dívek se zkušeností s anorexií nebo bulimií. "Dívky v nich vyjadřovaly své pocity, strach i chvíle bezmoci za současného pramínku naděje prostřednictvím úryvků z vlastních deníků," popisuje Robert Chytka z občanského sdružení Anabell. Lukáš Horký je dlouholetým partnerem sdružení a společnou práci obou bylo možno shlédnout již v rámci první výstavy fotografií „Anorexie, bulimie – dvě hluboké propasti“, která putuje Českou republikou a zaznamenala již na 50 instalovaných výstav.

"Výstava v Galerijní tramvaji si klade za cíl především přispět k bourání mýtů, spjatých s neadekvátním zaměřením se na tvar postavy a tělesnou hmotnost jako falešných hodnotících nástrojů sebe sama. Tak, jak se tomu často děje u mnoha mladých dívek a žen, nejrizikovější skupiny pro vznik poruch příjmu potravy," vysvětluje Robert Chytka.

V tramvaji, kterou pro výstavu zdarma zapůjčí Dopravní podnikem města Brna, bude možné se svézt na běžných trasách městské hromadné dopravy v průběhu celého měsíce října. Každý den budou na vypravených linkách Galerijní tramvaje projíždět praktikantky z Anabell a budou rozdávat propagační materiály, varující před nebezpečnou honbou za štíhlostí a domněle budovanou krásou skrze omezování se v jídle.

Svými aktivitami na poli sociálních služeb a primární prevence poruch příjmu potravy patří Anabell stále mezi jedinečné organizace v České republice, kterým není lhostejný mediální kult štíhlosti ani nezdravé hubnutí. "I v touze příliš rychle a bez odborného dohledu zhubnout se může skrývat nebezpečí vzniku mentální anorexie nebo bulimie. Stejně tak záchvatovitého přejídání, které jako jeden z typů poruch příjmu potravy čím dál více ohrožuje pravidelný a vyvážený přístup každého zdravého člověka ke stravování," uvádí sdružení.

Říjen je již tradičně, letos po desáté, vyhlášen měsícem kampaně 30 dní pro neziskový sektor, navíc 7. října 2007 slaví občanské sdružení Anabell své páté narozeniny a současně startuje svůj nový projekt „Informační kampaň“ s finanční podporou nadace Slovak-Czech Women's Fund. Kampaň 30 dní pro neziskový sektor probíhá již od roku 1998 a jejím hlavním cílem je vždy v průběhu jednoho měsíce informovat veřejnost o úloze a významu neziskových organizací. Veřejnosti se jednotlivé neziskové organizace představují řadou konkrétních akcí ve všech regionech České republiky.


Václav Klaus nezpochybňuje vliv člověka na globální oteplování, nezná ale váhu tohoto vlivu
26. 9. 2007 - PRAHA (Radio Praha ) - Český prezident Václav Klaus promluvil v New Yorku na ostře sledované konferenci o klimatických změnách. Největší setkání světových státníků, věnované globálními klimatu, svolal generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Konference měla dodat politickou sílu přípravě prosincového jednání OSN o globálním oteplování. Příspěvek Václava Klause se od ostatních řečníků lišil.

Už v úvodu konference zdůraznil generální tajemník OSN, že klimatické změny představují řadu problémů a vyzval 80 hlav států a další světové představitele k rázné akci. Jednotliví řečníci pak v podstatě opakovali, že alarmující fakta o důsledcích globálního oteplování jsou známá a lze je překovat jen silnou politickou vůlí. Vypršel prý čas pro nečinnost. Tok vesměs jednotně laděných příspěvků světových státníků přerušilo podle očekávání až vystoupení českého prezidenta Václava Klause. Podle něj "hrozba spojená s hypotetickým budoucím globálním oteplováním vychází výlučně z velmi spekulativních prognóz, nikoli z vědecky ověřené minulé zkušenosti a z rozpoznávání jejích trendů". Jak řekl Václav Klaus Českému rozhlasu, oponentura určitému trendu je žádoucí.

"Já považuji za nezbytné, abychom do té diskuse promluvili, aby do té diskuse promluvil racionální pohled a zejména pohled zodpovědný, protože naskakovat na určitá populární, módní témata je strašně chybné. To, co hrozí, že se začne dělat kvůli takzvanému lidmi vyvolanému globálnímu oteplování, je tak veliké a dalekosáhlé, že je více než na místě naše české přísloví dvakrát měř, jednou řež."

Prezident se zároveň ohradil vůči otázce, zda v New Yorku prezentoval své názory nebo názory určité skupiny. "To je opravdu pořád stejná debata, kterou - nevím kdo - sem zbytečně zanáší. V České republice přece nemáme názor 100 : 0 na tuto věc. V České republice máme na to různé názory. Velmi se například na tyto věcí přece různí názory v naší vládě. Velmi se na to různí názory v našem Parlamentu. Názor Strany zelených a pana Bursíka je samozřejmě jeden, názory jiné části vlády jsou jiné. Nevytvářejme tedy nějakou falešnou iluzi, že máme jeden definitivní očekávaný názor. To je přesně ten obrovský podvod a švindl, jak se říká, který vytvářejí páni Gorové na straně jedné a páni Bursíkové na straně druhé, jako kdyby to bylo 100 : 0."

A svá slova Václav Klaus ještě upřesnil. "Samozřejmě jsem zde vystupoval jako prezident České republiky. Nikdo jiný nebyl pozván na tuto konferenci, takže tady nemohl vystoupit někdo jiný." Český prezident v New Yorku navrhl, aby klimatické změny nestudovala v OSN pouze jedna vědecká komise jako dosud, ale dva odborné panely, které by si vzájemně konkurovaly. Odmítl tedy tzv. monopol jedné skupiny vědců. Šanci by podle Klause měli dostat i vědci, kteří mají výrazně odlišný názor.

"Podívejte, tady není otázka, jestli člověk ovlivňuje všechno možné včetně globálního klimatu. To určitě člověk stoprocentně nebo tisíciprocentně ovlivňuje. Jediná otázka je, jestli ta míra jeho vlivu je na desátém místě za desetinou tečkou nebo na třetím místě za desetinou tečkou nebo, kde ta míra jeho vlivu je. A to je vážná vědecká diskuse. Člověk stoprocentně ovlivňuje leccos. Otázkou je váha tohoto ovlivnění." Uvedl Václav Klaus pro Český rozhlas.

Zároveň podotkl, že nelpí dogmaticky na svých postojích. "Každý člověk, pokud není blázen, vidí-li empirická data, která vyvrací jeho názory, musí smeknout a říci: no, samozřejmě jsem se v tomto mýlil. Musím přiznat, že zatím jsem o tom nebyl přesvědčen."

Obránci lidských práv: Svět je lhostejný ke krizi uprchlíků z Iráku
25. 9. 2007 - PRAHA (Amnesty International / Econnect ) - Mezinárodní společenství nereaguje na kritickou situaci uprchlíků z Iráku a nechává odpovědnost na Sýrii a Jordánsku, kam většina iráckých utečenců odchází. V současnosti jde přitom o nejrychleji se prohlubující uprchlickou krizi na světě, uvedla včera ve své nové zprávě mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International.

Sýrie i Jordánsko nyní pod náporem uprchlíků zesilují kontrolu hranic a odřezávají cesty, po kterých se Iráčané snaží uniknout sektářskému násilí a dalšímu nebezpečí ve vlastní zemi, uvádí Amnesty. Až dosud přitom obě země zůstávaly uprchlíkům otevřené, útočiště v nich našly na dva miliony utečenců. Další státy jim však příliš nepomáhají, jednají restriktivně a vracejí irácké uprchlíky, kterým odmítly udělit azyl, zpět do Iráku.

„Svět ignoruje zoufalou humanitární situaci uprchlých Iráčanů, a to jak uprchlíků, tak lidí, kteří zůstávají mimo svůj domov na území Iráku,“ uvedl Malcolm Smart, ředitel programu Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku. „Pokud mezinárodní společenství nezačne plnit své povinnosti a nevezme na sebe odpovídající část zodpovědnosti za ochranu iráckých uprchlíků, je na obzoru humanitární krize ohrožující politickou stabilitu celého regionu.“

Domov opustily 4 miliony lidí

Ze svých domovů uprchly již zhruba 4 miliony Iráčanů a jejich počet dle odhadů vzrůstá tempem 2000 osob denně. 1,4 milionů iráckých uprchlíků nyní pobývá v Sýrii, v Jordánsku podle odhadů 500.000 či více. 2,2 milionu osob opustilo domovy, ale nepřekročilo hranice Iráku.

Amnesty International vyzvala mezinárodní společenství k podpoře Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a také dalších humanitárních organizací. Ty potřebují pokračovat v poskytování pomoci a také rozšířit své služby.

„Mezinárodní společenství musí začít sdílet odpovědnost za zajištění nového domova pro uprchlé Iráčany. Zejména země přímo zapojené do konfliktu, tedy členové mnohonárodnostních sil vedených USA, musí udělat více, aby ulevily lidem, kteří v důsledku násilností opustili své domovy,“ dodává Malcolm Smart.


Ekofilm nabídne snímky ze 33 zemí světa
25. 9. 2007 - ČESKÉ BUDĚJOVICE (Econnect ) - 33. ročník Mezinárodního filmového festivalu o životním prostředí, přírodním a kulturním dědictví EKOFILM 2OO7 nabídne ve dnech 8. až 14. října divákům v Českých Budějovicích a v Českém Krumlově 142 filmů ze 33 zemí světa. Vstup na filmy i doprovodné akce festivalu Ekofilm 2007 je zdarma.

Festival oficiálně zahájí dokumentární debut Leonarda DiCapria Jedenáctá hodina v českobudějovickém kině Kotva. Nad důsledky nešetrného zacházení s přírodou se v něm zamýšlejí osobnosti jako Michail Gorbačov či Stephen Hawking. Film měl světovou premiéru na festivalu v Cannes a čeští diváci jej mohli poprvé shlédnout na filmovém festivalu v Karlových Varech.

Dokument Jedenáctá hodina bude do kin uveden 1. listopadu. ,,V letošním ročníku se sešlo několik tématicky shodných filmů. Hned tři celovečerní filmy z Austrálie, USA a Švýcarska jsou věnovány těžbě ropy. Dalšími tématy filmů jsou konzumní styl, návrat k přírodě, ale také třeba přírodní a kulturní dědictví a ochrana památek,“ uvedla Jitka Radová, dramaturgyně festivalu.

Filmy rozdělila výběrová komise do tří sekcí: soutěžní, informativní a sekce filmů na přání. Soutěží celkem 54 snímků, které bude hodnotit pětičlenná mezinárodní odborná porota ve složení: režisérka Zuzana Meisnerová – Wismer, architekt Vlado Milunić, slovenští režiséři Ján Oparty a Michel Havas a srbský kameraman Darko Štulić. Zbývající přihlášené filmy uvidí diváci v kině Kotva v Českých Budějovicích a v projekčních místnostech Mincovny krumlovského zámku.

Na návštěvníky Ekofilmu čeká kromě filmů také řada doprovodných programů. ,,Kromě výborných soutěžních filmů ještě zavzpomínáme s Olgou Sommerovou na Jana Špátu a také budou velmi zajímavé semináře a besedy na Biologické fakultě univerzity v Českých Budějovicích a na zámku v Krumlově,“ zve Jitka Radová. Vzpomínka na dokumentaristu Janu Špátu bude spojena s křtem knihy ,,Jan Špáta“ Martina Štolla.

,,Když jsem začal knihu psát, zjistil jsem, co všechno o Janu Špátovi nevím. Bylo pro mě téměř detektivním pátráním některé věci dohledat, a celá řada věcí se mi ujasnila a utřídila. Knihu jsem psal intenzivně tři čtvrtě roku a kromě hlavní životopisné kapitoly je tam řada příloh,“ přiblížil knihu Štolla.

Jedna z připravovaných besed návštěvníky zavede do českých vesnic v rumunském Banátu, kde se zastavil čas. Besedou „Proti proudu času a zvyklostí“ bude provázet Ivo Dokoupil z organizace Člověk v tísni. Večer ,,Tváře domorodých světů“, který je věnován vlivu západních civilizací na minoritní etnika uvede významný český režisér přírodopisných dokumentů Steve Lichtag. Jeho hosty budou cestovatelé Michael Havas (Brazílie, Kambodža), Tomáš Ryška (Laos, Thajsko) a Daniel Baroš (Austrálie). Zasvěcené vyprávění cestovatelů o životě domorodých kmenů a jejich ohrožení bude provázeno diashow a filmovými ukázkami.

Oblíbenou součástí festivalu jsou každým rokem výstavy fotografií. V Českých Budějovicích si diváci mohou prohlédnout fotografie Marcose Prada, který je držitelem prestižního ocenění World Press Photo. V Českém Krumlově budou k vidění výstavy tři. Díla studentů FAMU „Krajiny na kraji“ v zámecké Mincovně, historicky umělecká díla „Naše nejkrásnější krajiny“ v Regionálním muzeu a autorská výstava předního fotografa krajin Bohumíra Prokůpka ,,Národní parky“ v Městské galerii.

Festival nezapomíná ani na milovníky hudby. Na zahajovacím večeru v Českých Budějovicích zazpívá Vladimír Merta, dále jsou připraveny koncerty skupin Airfare a Traband.

Novinkou Ekofilmu 2OO7 je promítání v Kinematovlaku, kde bude s diváky besedovat např. architekt David Vávra, náměstek ministra životního prostředí RNDr. František Pelcl nebo manželé Klempířovi, kteří přítomné seznámí s přítomností a budoucností ostrova ledu – Grónska. ,,V Kinematovlaku v Českém Krumlově se lidé dozví ,,Co může v obchodech najít ekologicky šetrná rodina“. Přednáška s překvapením čeká na všechny, kteří se už příště při nakupování nechtějí nechat napálit,“ zve návštěvníky ředitel odboru vnějších vztahů MŽP Jakub Kašpar.

Slavnostní závěrečný večer s předáváním cen, který bude moderovat Martin Stropnický, se uskuteční v sobotu 13. října v Jízdárně Státního hradu a zámku v Českém Krumlově. Ekofilm je nejstarším mezinárodním festivalem svého druhu v Evropě a od roku 2000 mu patří členství v mezinárodním sdružení festivalů o životním prostředí ECOmove International se sídlem v Berlíně.

Farmář John představí svůj film v Praze
25. 9. 2007 - PRAHA (Econnect/Green Marketing ) - Kritiky nadšeně přijatý dokumentární film „The Real Dirt on Farmer John“, vyprávějící impozantní příběh nekonformního farmáře z amerického Středozápadu, bude promítnut ve středu 26. září v kině Aero v Praze. Jedinému promítání filmu v České republice bude přítomen sám autor a ekologický farmář John Peterson.

Al Gore, bývalý viceprezident Spojených států, popsal film takto: „Neuvěřitelně výjimečný…opravdový a poutavý příběh řečený s porozuměním a humorem.“ Americký časopis Time zase pro změnu nazval Johna Petersona „Al Gorem zemědělství“.

Promítání filmu v Praze je součástí Kulturního (bio)večera, který je pořádán v rámci kampaně Září-měsíc biopotravin a ekologického zemědělství. Kulturní (bio)večer bude obsahovat živý koncert Lesley Littlefield, jejíž písně zazní i ve filmu, a diskusi s farmářem Johnem, poslancem Ondřejem Liškou a prezidentkou hnutí Slow Food v České republice Blankou Torturro. Po shlédnutí filmu budou moci diváci ochutnat desítky druhů biopotravin a bio vín.

Film popisuje barvitý život Johna Petersona, farmáře, umělce a novátorského myslitele, který se snaží více než třicet let najít tvář své farmy ležící ve venkovské části státu Illionois, USA. Po smrti svého otce v 60tých letech vytvořil John na své tradiční farmě experiment snoubící umění a zemědělství, útočiště pro hippie, radikály a umělce. Film ukazuje konec této idealistické éry, kdy krize osmdesátých let způsobí tragický krach zadlužené farmy.

Po několika letech hledání vlastního já a navzdory veškeré nepřízni se Johnovi konečně daří přeměnit svoji půdu na revoluční zemědělskou komunitu a jednu z nejúspěšnějších ekologických farem v USA. Film barvitě ukazuje pád konvenčního typu hospodaření a jeho přeměnu na prosperující ekologickou farmu.

Spojením tradiční rodinné farmy se sílou umění a svobodným myšlením, Johnův příběh předznamenává obrození zemědělství v Americe. Jakmile se John, spíše intuitivně než rozumově, rozhodne svoji farmu Angelica Organics přeměnit na biologicko-dynamickou, jeho život se radikálně mění k lepšímu. Dnes jeho farma zásobuje čerstvou bio zeleninou 1 200 rodin v Chicagu a okolí.

Prostřednictvím osobních zpovědí a nádherných filmových záběrů, ukazujících 50 let Johnova života, s námi režisér Taggart Sieger sdílí Johnovu strastiplnou ale humornou odysseu. Skrz Johnův vztah k půdě divák objevuje důležitost toho, odkud pochází naše potraviny a význam spojení zemědělce s místní komunitou. Film již získal ve světě řadu ocenění, mimo jiné renomovaného Zlatého šneka na Slow Food Film Festivalu 2006 v Itálii.

Ochutnávku biopotravin a biovín zajistí firmy SPAR, Country Life, Lakšmana, Vinný sklep Eben, Biopekárna Zemanka, Fair Trade Centrum, Lifefood a Vinselekt Michlovský. Ekologické oblečení z konopí představí firma Ecovoice.

Výnos z prodeje vstupenek bude věnován občanskému sdružení Camphill v Českých Kopistech, který provozuje domov pro mentálně postižené, a poskytuje svým klientům pracovní a sociální rehabilitaci v denním stacionáři: práci v textilní dílně a dřevodílně, domácnosti a v ekologickém zahradnictví.


Charita otevře dveře a ukáže, jak pomáhá
24. 9. 2007 - BRNO (Econnect / Diecézní charita Brno ) - V den svátku sv. Vincence, patrona a zakladatele moderního pojetí charitativní činnosti, se už počtvrté na jižní Moravě uskuteční Den Charity. Akce, která se koná 27. září, podruhé letos proběhne v západních Čechách a připojí se také další regiony. Den Charity nebude sbírkou: naopak, tentokrát má být obdarovanou veřejnost. „Akce je zaměřena na zprostředkování informací poutavou formou, aby si lidé dokázali představit, komu všemu a jakým způsobem Charita pomáhá. Chceme veřejnost odměnit za podporu, kterou nám projevuje,“ řekl ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman.

V Brně se v předvečer Dne Charity, 26. září, bude konat v prostorách CELSUZ - Centra pro lidi sociálně znevýhodněné Diecézní charity Brno na třídě Kapitána Jaroše vernisáž výstavy „Čína očima“ dvou cestovatelů a doprovodní výstava fotografií „Celsuz očima E. Tomanové“. Součástí vernisáže je také ochutnávka čínské kuchyně, lákají pořadatelé. Následující den pak bude brněnskými ulicemi jezdit historická tramvaj s expozicí výrobků chráněných dílen (zejména znojemských), která mezi jízdami bude stát na Masarykově ulici. V přilehlé Panské ulici bude stánek s prodejní výstavou výrobků vytvořených klienty charitních středisek, zejména Effety pro lidi s mentálním postižením a autismem. Klienti Effety vystoupí v 11 hodin na pódiu na náměstí Svobody.

Program na Den Charity je připraven také ve všech oblastních charitách Diecézní charity Brno. Blanenská charita pořádá 27. září na faře v Doubravicích nad Svitavou zahradní slavnost. Brněnská oblastní charita kromě prezentace Effety pro lidi s mentálním postižením nabídne Den otevřených dveří v Domově sv. Markéty pro matky s dětmi v tísni na Staňkově a v objektech Chráněného bydlení sv. Michaela pro lidi s mentálním postižením a autismem na Gorkého a Žabovřeské. Břeclav otevře dveře 26. září ve všech charitních střediscích, den otevřených dveří rovněž organizuje Oblastní charita Třebíč ve všech svých zařízeních.

Oblastní charita Hodonín připravuje na středisku Charitní pečovatelské služby ve Ždánicích a Charitní pečovatelské služby v Bučovicích den otevřených dveří, v centru města navíc budou zaměstnanci Charity a dobrovolníci seznamovat veřejnost s charitní činností. Infostánek se na 27. září připravuje také ve Znojmě – kolemjdoucím sestry z domácí péče nabídnou změření tlaku, lidé si budou moci vyzkoušet i jízdu na invalidním vozíku. Den otevřených dveří se bude zde ve Znojmě – Hradišti konat také v Domově pro matky v tísni, ve Stacionáři sv. Damiána pro lidi s mentálním postižením a v Ateliéru Samuel pro rozvoj pracovních dovedností lidí se zdravotním postižením.

Ve Žďáře oslaví 10. výročí Ponorka – centrum prevence na Nádražní ulici, které bude možné navštívit právě v Den Charity. Prezentovat se budou také nově založené Charity Rajhrad a Tišnov. Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě bude možné navštívit 6. října v rámci měsíce paliativní a hospicové péče. Dne 11. října se pak bude konat již tradiční charitativní sbírka „Koláč pro hospic“ na rohu Masarykovy a Panské ulice v Brně.

Bohatý program Charita připravuje i v dalších krajích. V plzeňské diecézi budou v rámci Dne Charity pro veřejnost otevřena všechna zařízení. V Domově pro seniory sv. Jiří v Plzni-Doubravce bude výstava výtvarných prací žáků Soukromé střední uměleckoprůmyslové školy Zámeček v Plzni. V diecézi Hradec Králové se zúčastní Oblastní charita Pardubice (Den otevřených dveří v zařízení odlehčovacích služeb Červánky v Třebosicích), Farní charita Nové Hrady u Skutče (Den otevřených dveří v Domě sv. Josefa v Chotovicích s nabídkou výrobků denního stacionáře a benefiční koncert na zámku Nové Hrady), Oblastní charita Hradec Králové (návštěva ve všech svých zařízeních) a Oblastní charity Ústí nad Orlicí (Svatováclavská slavnost a Den Charity na zámecké terase v Letohradě). V olomoucké arcidiecézi pořádají Charita Svaté rodiny v Luhačovice a Římskokatolická farnost Luhačovice u příležitosti svátku sv.Václava 27. září Den s charitou (v 16.00 hodin mše svatá v zámecké kapli a svěcení sochy sv. Gottharda, poté následuje návštěva a prohlídka části zrekonstruované budovy Charity).

Diecézní charita Brno, která Den Charity letos pořádá už počtvrté, poskytuje sociální služby a zdravotní péči od roku 1992. Působí ve více než osmi desítkách středisek, od domů pokojného stáří přes centra prevence drogových závislostí až po chráněná bydlení pro lidi s mentálním postižením. Její strukturu tvoří deset oblastních charit, které sídlí ve městech Blansko, Brno, Rajhrad, Tišnov, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Třebíč, Znojmo a Žďár nad Sázavou. Poskytuje péči více než třiceti tisícům klientů ročně.



Ekologické organizace k prezidentově projevu
24. 9. 2007 - PRAHA (Hnutí Duha / Centrum pro dopravu a energetiku / Greenpeace ) - Čeští politici by měli vést praktickou, věcnou debatu, jak globální změny podnebí postihnou chudé země a co můžeme podniknout ke snížení vysoké uhlíkové náročnosti české ekonomiky, řekly dnes ekologické organizace.

Komentovaly tak prezidentův projev v OSN, který označily za vágní ideologickou rétoriku.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: „Projev jenom potvrdil dosavadní dojem. Prezident si se zbytkem světa nerozumí a není to tím, že by oni říkali ano a on odpovídal ne. Potíž tkví v tom, že oni vedou praktickou debatu o stupních Celsia, tunách exhalací, milionech lidí a dolarech nákladů, zatímco Klaus pronáší vágní ideologické řeči. Klaus objevuje Ameriku. Samozřejmě, že musíme počítat různé faktory a kalkulovat smysluplnost nákladů. Ale to klimatologové a ekonomové pochopitelně už léta dělají. Propočty, které požaduje udělat, ve zprávě Mezivládního panelu přece jsou. Má ke třem tisícům stran, ale vyplatí se přečíst si ji.“

Jiří Jeřábek z Centra pro dopravu a energetiku řekl: „Hlavy států z chudých i bohatých zemí vyjadřují svou podporu v boji proti změnám klimatu a vyzývají k zintenzivnění těchto snah. Rozvinuté země přiznávají svou globální zodpovědnost a ochotu pomoci rozvojovým zemím vyrovnat se s důsledky změny podnebí. Po výčtu současných a předpokládaných ničivých dopadu změněného podnebí v Mikronézii zní vystoupení prezidenta České republiky jako z jiného světa. Odmítá uvěřit tomu, že lidstvo ničí své životní prostředí a tím popírá i zodpovědnost, kterou Česká republika bezesporu má.“

Jan Rovenský z Greenpeace řekl: „Některé věci, které Klaus řekl, jsou jako ze špatného vtipu. Například tvrzení, že problematiku klimatických změn by měly členské státy OSN řešit vnitrostátně. Myslím, že jeho doporučení obzvlášť ocení například obyvatelé Bangladéše. Podle závěrů klimatologů budou totiž muset v důsledku klimatické změny již v tomto století čelit nedostatku pitné vody a potravin, častějšímu suchu, záplavám a nárůstu tropických nemocí. Průměrný Bangladéšan přitom ke změně klimatu přispívá padesátkrát méně než průměrný Čech. Podobně je na tom většina afrických zemí. Klaus těmto lidem jinými slovy říká ‘My v rozvinutých zemích můžeme vaše životy, zdraví a prosperitu ohrožovat jak chceme a je na vás, jak si s tím poradíte.‘ “

Šafránová revoluce? Až 100 tisíc Barmánců protestuje proti své vládě
24. 9. 2007 - PRAHA (Barmské centrum Praha ) - V Rangúnu, bývalém hlavním městě Barmy, protestují v současné době deseti tisíce Barmánců spolu s mnichy proti vojenské vládě. Stále není jisté, jak bude reagovat armáda - přehlížením, ústupky obyvatelstvu nebo podobným krveprolitím jako v roce 1988?

Říká se, že lidé v Barmě dokáží nést svůj osud úsměvem jen proto, že společnost a kultura jsou hluboce ovlivněny théravádovým buddhismem. A v ohnisku tohoto mírného způsobu vnímání života se bezpochyby nacházejí mniši. Myšlení obyvatel jihovýchodní Asie stejně jako symbolickým činům vládců se nedá porozumět bez pochopení toho, jak buddhismus a úcta vůči mnichům hluboce proniká každodenní život. Výjimkou nejsou ani samotní generálové, kteří po několik dekád ovládají Barmu železnou pěstí.

Každý barmský chlapec, je-li buddhista, vstupuje na několik týdnů do kláštera, což rodina považuje za velkou radost, a proto na venkově dokonce pohostí celou vesnici. Mniši nepracují, nýbrž sbírají jídlo od lidí do misek, přičemž dárci to vítají jako čest starat se o blaho duchovních. Tyto tradice jsou pevně zakotveny v barmské společnosti a přetrvaly i radikální změny a strádání, které způsobil vojenský režim.

Zatímco mnozí disidenti riskovali život a svobodu v boji proti režimu, a k tomu stačilo už veřejné kritizování vlády, uchovali si mniši určitou politickou neutrálnost. Brali dary i od příslušníků armády, kteří se tímto snažili očistit svůj "rejstřík hříchů" a zlepšit příští život v koloběhu znovurození. To však v minulých dnech skončilo. Mniši se vydali do ulic protestovat a odmítají dary od armády.

Dlouholetá nespokojenost s pokračující chudobou, s obohacením mocných na náklady obyvatelstva, s válkou proti civilistům v oblastech etnických menšin a s neuznáváním výsledku demokratických voleb nakonec vzplanula, když vláda 15. srpna doslova přes noc zvýšila cenu paliva na několikanásobek. Mezi první demonstranty patřili známí vůdci demokratické opozice. Netrvalo dlouho a policisté tyto demonstranty pozatýkali.

Protesty však přetrvávají. Mezi zraněnými po policejních zásazích jsou i mniši. Protesty pak eskalují, když v 18. září tisíce mnichů začínají protestovat v různých barmských městech. V sobotu 22. září se podaří skupině mnichů dostat se přes barikády armády k domu uvězněné nositelky Nobelovy ceny míru, Do Aung Schan Su Ťij.

Paní Su Ťij se spolu s mnichy modlí, svědci později říkají, že plakala. Bylo to její první veřejné vystoupení vůbec po mnoha letech. Občané se připojují k pochodům a doprovázejí mnichy na obou stranách, aby je v případě zásahu armády mohli chránit vlastním tělem.

Dnes v pondělí 24. září protesty vrcholí: zhruba 30 tisíc až 100 tisíc odpůrců režimu nenásilně protestuje v Rangúnu. Nesčetní další stojí podél ulic a aplaudují. Mniši mají pro vládu naprosto srozumitelný vzkaz: chceme pokračovat tak dlouho, až bude vojenská vláda "vymetena ze země," jak to formuluje Aliance barmských buddhistických mnichů.

I když nyní většina Barmánců získává opatrnou naději, která je zrozená ze zoufalství a po dlouhá léta snášeného strachu, hlásí se i varovní pozorovatelé. "Je možné, že dojde k nějaké reakci vlády, což by mohla být katastrofa. Obávám se, že by to mohlo být vysoce pravděpodobné," řekl například britský ambasador Mark Canning v Rangúnu rozhlasu BBC.

Experti se domnívají, že další krveprolití jako se konalo v roce 1988 na ulicích Barmy by možná konec konců i zničilo armádu. Nicméně je známo, že barmská vláda často nereaguje racionálně a řídí se radami svých astrologů. I vnitřní mocenské boje v armádě by mohly také vést k tomu, že generálové budou jednat pod vlivem strachu. Jisté je zatím jen to, že od tohoto měsíce bude pro ně nemožné předstírat fasádu šťastné země, která je ideálním cílem pro investory a turisty.
USA: Neposílejte vězně z Guantánamo do zemí, kde jim hrozí mučení
24. 9. 2007 - PRAHA (Econnect/HRW ) - Tuniské úřady špatně zacházely se dvěma dřívějšími vězni z Guantánamo, kteří byli posláni domů v červnu tohoto roku. K incidentu došlo navzdory slibům tuniské vlády, že s bývalými vězni bude zacházet humánně. Zveřejnila to organizace Human Rights Watch (HRW) ve své nové zprávě.

Tuniská vláda stále drží ve vězení oba muže, Abdullaha al-Hajji Ben Amora a Lotfi Laghana. Podle lidí, kteří s nimi hovořili, oba muži uvedli, že situace je tak špatná, že by byli raději zpět na Guantanámu.

„Uzavření Guantánamo dává Spojeným státům skvělou šanci, jak znovu vybudovat svojí morální autoritu,“ uvedla Jennifer Daskal, konzultantka HRW ohledně boje proti terorismu. „Washington by neměl svoji šanci promarnit tím, že bude vracet zadržené do zemí, které jsou známé, že porušují lidská práva a v praxi využívají mučení.“

Zpráva nazvaná “Ill-fated Homecomings: A Tunisian Case Study of Guantanamo Repatriations” popisuje zkušenost těchto dvou Tunisanů poté, co byli posláni do vlasti. Zpráva také naléhá na americkou vládu, aby implementovala administrativní proces, který by umožnil zadrženým včas se dovědět o jejich plánovaném transportu a v případě jejich obavy z mučení nebo špatného zacházení ve své domovské zemi by jim umožnil proces před americkým federálním soudem.

V červnu americké úřady převezly oba muže do Tunisu a předaly je tuniským bezpečnostním složkám. Spojené státy oba muže zadržely na Guantánamo po dobu přibližně pěti let bez toho, aniž by je obvinili z jakéhokoliv zločinu. V červenci dva pracovníci HRW odcestovali do Tunisu, aby zjistili, jaký je osud těchto dvou mužů. Přestože úřady odmítly žádost HRW ohledně setkání s oběma muži, podařilo se jim zjistit více od právníků a rodin zadržených.

Al-Hajji řekl svému právníkovi, že strávil první dva dny po návratu v zadržovací vazbě na ministerstvu vnitra, kde byl zbit policisty, bylo mu vyhrožováno znásilněním jeho manželky a dcer, byl mu odpírán spánek a úředníci ho nutili podepsat dokumenty, které nebyl schopný přečíst vzhledem k potřebě nových brýlí. Poté, co podepsal prohlášení, byl postaven před vojenský soud, který ho odsoudil již v roce 1995 v nepřítomnosti za údajnou účast v mezinárodní teroristické organizaci.

Dalších šest týdnů strávil na samotce. Později byl přemístěn do cely s běžnými zadrženými, kde čeká na soud, který by se měl uskutečnit tento týden. Al-Hajji řekl svému právníkovi, že kdyby mu Američané řekli o jeho odsouzení v nepřítomnosti, odmítl by návrat domů.

Podle Spojených států lze riziko mučení snížit tím, že od příslušné země získá „diplomatické záruky“ - nebo příslib humánního zacházení s předanými vězni. Americký velvyslanec v Tunisu Robert F. Godec řekl HRW, že záruky ze strany Tunisu jsou „specifické a důvěryhodné a my budeme sledovat, jak jsou dodržovány.“ Avšak velvyslanec neuvedl, co Tunisko slíbilo s ohledem na oba zadržené muže, zda svoje sliby dodrželo či jakým způsobem Spojené státy sledovaly dodržení úmluvy.

Zpěvačky se snaží pomáhat matkám v tísni
24. 9. 2007 - PRAHA (GITA ) - Vlastní zkušenost přivedla zpěvačku Magdu Malou k myšlence založit občanské sdružení, které pomáhá matkám v tísni a jejich dětem. Obecně prospěšná společnost nese název Mater et Pueri, což v překladu znamená Matka a děti. Provozuje azylový dům a pomáhá svobodným a osamělým matkám v tísni, které mají problémy s bydlením a jimž otcové dětí neplatí výživné, nebo těm matkám, které se ocitly ve složité životní situaci, jež má negativní dopad na děti a na jejich zdravý tělesný a duševní vývoj. Společnost působí již několik let a pomohla mnoha ženám.

Magdu Malou k založení společnosti ponoukla vlastní situace, když zůstala sama s dítětem. „Nedokážu popsat obrovské zklamání a smutek, že moje dítě nebude mít opravdovou rodinu, na kterou jsem se jako sirotek sama tolik těšila. Věděla jsem, že to bude těžké, přesto jsem ani na chvíli o svém rozhodnutí nezapochybovala,“ řekla zpěvačka. Přestože její jméno nebylo neznámé, měla problém s tím, aby dítě i sebe vůbec uživila. Využila tedy své popularity a do pomoci potřebným zaangažovala také další známé tváře. Nadace nyní provozuje azylový dům a příspěvky na jeho provoz získává od sponzorů nebo výtěžky z charitativních koncertů.

Na charitativních akcích jí pomáhá například zpěvačka Marcela Březinová. „Kromě hřejivého pocitu, který mi to přináší, beru své účinkování i jako splátku „tam nahoru“. Jsem vděčná bohu, že mám dvě zdravé děti, hodného manžela a hlavně práci, která mě neskutečně baví a jejímž prostřednictvím můžu také pomáhat. Myslím si, že tohle je v dnešní době zázrak,“ řekla gitĚ. Jako každý rok se i letos 3. listopadu budou v pražském Paláci Blaník konat dva charitativní koncerty, jejichž výtěžek půjde na dostavbu azylového domu pro matky s dětmi.

„Stejně jako kolegové budu vystupovat bez nároku na honorář. Se snahou pomoci mě překvapila i moje téměř dvanáctiletá dcera Vanda, která ve škole nečekaně zorganizovala sbírku hraček. Tři obrovské pytle, které jsme spolu do azylového domu přivezly, udělaly obrovskou radost dětem, maminkám a zpětně i nám,“ uvedla Březinová. Vznik této a podobných nadací připisuje částečně tomu, že se stát se k těmto druhům sociálních otázek chová macešsky. „Na druhou stranu menší společenství může efektivněji pomoci než plošné sypání peněz, které kamsi vyšumí,“ dodala.

A jakým ženám nadace pomáhá? Paní Věra žila se svým manželem a jejich dítětem v bytě jeho rodičů téměř rok. Pak podala žádost o rozvod, protože manžel byl nespolehlivý, nepracoval, nepřinášel domů peníze. Věra proto odešla bydlet ke svým rodičům na chatu. Její otec však onemocněl, Věra si proto našla podnájem. V té době se seznámila s přítelem a společně s ním a svou dcerou odešla do dalšího podnájmu. Přítel měl prudkou povahu, občas ji fyzicky napadl, na její dceru byl hrubý a křičel na ni, ale nikdy ji neuhodil. Dcera se ho bála. Od narození měla problém s nočním pomočováním, prodělala různá vyšetření a léčila se. V té době se vše zhoršilo. Jednoho dne se dcera matce svěřila, že ji muž v noci i přes den, když s ním byla sama, už více než dva roky osahává. Matka s dcerou se okamžitě odstěhovaly s Věřině sestře. Společné bydlení jim však nevyhovovalo, paní Věra proto odešla do azylového domu.

Paní Alice, další obyvatelka azylového domu, pochází z malé vesnice. Když se na učilišti chytila špatné party a dostala se do problémů, pomohla jí matka. Alice začala pracovat. Když otěhotněla, přestěhovala se i s přítelem do Prahy, kde se jim narodil syn. Alice pracovala načerno a neplatila si zdravotní ani sociální pojištění. Přítel dlužil na výživném a Alice si vzala půjčku, aby mohl dluhy splatit. Záhy se však rozešli. S dalším partnerem Alice čekala dvojčata. O jedno dítě ale přišla, a když se vrátila z nemocnice, přítel ji opustil. Odešla tedy do motelu, starala se sama o syna a pracovala jako pokojská. Majitelka motelu ji ale brzy vyhodila a Alice se ocitla v azylovém domě. V šestém měsíci těhotenství se jí narodila holčička, která vážila necelé dva kilogramy. Alice je snaživá – vzorně se stará o své dvě velmi nemocné děti, chodí uklízet, aby si vydělala nějaké peníze. Každý den vstává ve tři hodiny ráno, aby se vrátila dřív, než se děti vzbudí. Jenže jsou tu dluhy – neplacené pojistné, penále za nesplacenou půjčku. Aliči čeká s největší pravděpodobností exekuce rodičovského příspěveku. Paní Alice je v azylovém domě už přes rok a všichni se jí snaží maximálně pomoci.

Začíná Cizí město – festival národních kultur žijících v Plzni
24. 9. 2007 - PLZEŇ (Econnect ) - V plzeňské kulturní kavárně Jabloň bude dnes vystoupením souboru Cultura Africa odstartován nový festival - Cizí město. Klíčovou aktivitou festivalu jsou tématické multikulturní večery, které jsou realizovány ve spolupráci s občanskými sdruženími a neziskovými organizacemi sdružujícími cizince ve městě Plzni. V průběhu následujících dvou týdnů proběhne ještě běloruský, mongolský nebo bulharský večer.

Festival Cizí město je novou aktivitou občanského sdružení Studnice, jehož výrazným projektem je v Plzni již po léta provozování scény kulturní kavárny Jabloň. V poslední době se dramaturgie přimkla především k mladým nezavedeným umělcům, jimž dává možnost realizovat na své půdě výstavy, koncerty, divadelní vystoupení či autorská čtení.

Cílem projektu Cizí město je však prezentovat a přiblížit širokému okruhu občanů z plzeňského regionu kulturu cizinců žijících v Plzni. Záměrem organizátorů je představit a do realizace projektu zapojit především komunity dlouhodobě usazených cizinců tzv. třetích zemí.

Dramaturgyně kavárny Jabloň Irena Velichová vysvětluje: „Naším cílem bylo hlavně zjistit, jak moc může svým obyvatelům, ať z řad cizinců tak starousedlíků, připadat kolik nástrah může na člověka ve styku s ostatními lidmi čekat. Střet kultur, názorů, zvyků, civilizačních zvyklostí... Chceme přiblížit pohledy tzv. cizinců nám tzv. domácím a vytvořit možnost dialogu. Dialogu nejen po umělecké, ale hlavně lidské stránce.“

Náplní jednotlivých pořadů je úvodní slovo o zvycích, kultuře a společenském životě v dané zemi, případně promítnutí filmu (dokumentu, cestopisu) o konkrétní zemi. Dále jsou představovány aktivity organizací sdružující cizince dané národnosti v Plzni. Připraveny jsou ukázky tradičního oblečení, hudebních nástrojů a dalších národních specifik a rovněž ukázky přípravy tradičních národních pokrmů. Nezapomíná se ani na hudební, literární či dramatická vystoupení a diskusi s diváky.

26. září bude v Jabloni o postsovětském prostoru a hlavně o Bělorusku hovořit novinář Alexander Datii. O tři později představí Českomongolské centrum například lidové mongolské písně a ochutnávky tradičních jídel a čajů. 3. října zavítá do Jabloně s obdobným programem Bulharské centrum s Plamenem Prokovjevem. 7. října mohou diváci festivalu okusit něco z klasických japonských frašek Busu a Kaki jamabuši, doplněných přednáškou o japonském divadle kjógenu a 9. října uzavře festival taneční večer s česko – irskou kapelou Poitín.


Nízkoprahový klub EZOP nabízí mladým lidem smysluplné využití volného času
24. 9. 2007 - NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ (Econnect ) - Jedním z nízkoprahových zařízení pro mladé lidi na Vysočině je středisko EZOP. Působí v Novém Městě na Moravě od roku 1999. Zřizovatelem zařízení je občanské sdružení Nové Město na Moravě. EZOP nabízí mladým lidem celou řadu zajímavých volnočasových aktivit.

Klub EZOP to je E – empatie, Z – zábava, O – otevřenost, P – podpora

Klub EZOP vznikl v Novém Městě na Moravě před osmi lety. A to zpočátku pod názvem Centrum rodinné a poradenské pomoci. Součástí této služby byla a stále je i nyní terénní sociální práce s rodinami, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci. Od roku 2000 má sdružení pověření k sociálně-právní ochraně dětí podle příslušných zákonů. Postupně díky získání vhodnějšího zázemí se mohla navyšovat kapacita uživatelů služeb sdružení.

Od roku 2001 nese klub název Poradna pro rodiče a děti EZOP (E – empatie, Z – zábava, O – otevřenost, P – podpora). V názvu se tak odráží vše, co klub může prakticky svým klientům nabídnout. Hlavními oblastmi činnosti tedy jsou práce se sociálně znevýhodněnými rodinami, prevence sociálně patologických jevů a pomoc rodinám s postiženým dítětem.

„V současné době máme celkem šest stálých zaměstnanců a kromě toho ještě dalších asi dvacet dobrovolníků. Jejich práce je pro nás velmi důležitá. Cílovou skupinou našich klientů jsou především děti a mládež ve věku 6 – 20 let. Děti jsou rozděleny do dvou skupin podle svého věku. Každá z nich má svůj vlastní týdenní program,“ uvádí Hana Kincová, vedoucí klubu EZOP.

Hlavní náplní práce EZOPU je především co nejpestřejší nabídka různorodých volnočasových aktivit. Mezi ně patří výtvarná a pohybová dílna, víkendové akce, letní tábory, ale také primární prevence a streetwork.

EZOP se zapojil do celorepublikové akce Týden nízkoprahových klubů

Středisko EZOP se také zapojilo do významné celorepublikové akce, která probíhá v posledním zářijovém týdnu pod názvem Týden nízkoprahových klubů. Akce probíhá pod záštitou České asociace streetwork. V loňském roce se EZOP zapojil do podobné také celorepublikové akce nazvané Týden pro nízkoprahy. I letošní akce je velmi dobrou příležitostí pro prezentaci činnosti klubu a zpestření začátku nového školního roku pro děti. Během této celorepublikové akce se v klubu koná řada zajímavých aktivit. Například fotoprojekce – souhrn dění v klubu za loňský školní rok. Zájemci si vyzkoušejí i tvorbu graffiti. připravena je i taneční soutěž nebo fotbalový turnaj.

„Hlavním cílem Týdne nízkoprahových klubů je pro nás především propagace našeho klubu, kontaktování nových potenciálních klientů a v neposlední řadě oslovení veřejnosti. Takové akce jsou pro nás velmi důležité. Je to ideální příležitost, jak prezentovat naše aktivity a oslovit širokou veřejnost,“ dodává vedoucí EZOPU Hana Kincová.


Ve středočeském kole Ekologické olympiády kralovalo Gymnázium Říčany
24. 9. 2007 - VLAŠIM (Podblanické ekocentrum ČSOP ) - Ve dnech 20. – 22. 9. 2007 proběhnul ve Vlašimi 13. ročník středočeského kola Ekologické olympiády pro studenty středních škol. Soutěž každoročně organizuje Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim ve spolupráci se Správou CHKO Blaník a městem Vlašim. Do Vlašimi se letos sjelo rekordních 59 středoškoláků, kteří si změřili své znalosti a dovednosti.

Pořádání Ekologické olympiády finančně podpořily Lesy České republiky, s. p., Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy prostřednictvím Centra dětí a mládeže ČSOP Praha, Knihkupectví Daniela Benešov a Středočeský kraj.

Do Vlašimi se sjela tříčlenná družstva středních škol z Benešova, Českého Brodu, Dobříše, Horek nad Jizerou, Kladna, Mělníka, Nymburka, Poděbrad, Příbrami, Rakovníka, Říčan a Vlašimi. Základním tématem letošního ročníku olympiády byla „zvláště chráněná území“. Soutěžící prokazovali teoretické i praktické znalosti především z biologie, ekologie a ochrany přírody v testu i poznávačce, která obsahovala stočtyřicet ukázek našich rostlin, živočichů, nerostů a dalších přírodnin.

Praktická část soutěže byla zaměřena území vlašimského zámeckého parku vč. toku řeky Blanice, které patří do tzv. soustavy evropských chráněných území Natura 2000, jež vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. (Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. Jedná se o území toku řeky Blanice mezi Vlašimí a Mladou Vožicí (okres Benešov a Tábor), cca 30 km dlouhý úsek + zámecký park ve Vlašimi.), v sobotu pak účastníci olympiády odstraňovali pokosenou rostlinnou hmotu v přírodní rezervaci Podlesí u Býkovic pod Blaníkem, jejíž součástí je rovněž Velký Býkovický rybník (též v soustavě evropských chráněných území Natura 2000).

Páteční večer patřil přednášce Ing. Mgr. Martina Klaudyse o Pozemkovém spolku pro přírodu a památky Podblanicka a nočnímu programu pod hvězdnou oblohou na vlašimské hvězdárně. Pedagogům se také věnoval ředitel Muzea Podblanicka Mgr. Radovan Cáder na exkurzi „Historickou Vlašimí“.

Vítězi středočeského kola se stali studenti z Gymnázia Říčany (Marie Pospíšková, Šimon Zarachovský a Šárka Mikulková), druhé místo obsadilo Gymnázium Kladno (Jan Smyčka, Jitka Ortmannová a Jonáš Horáček) a jako třetí se umístilo další družstvo z Gymnázia Říčany (Zuzana Kalná, Jana Chrudimská a Petr Hlávka). Soutěžící, kteří se umístili na prvních třech místech, si kromě pestrých zážitků a radosti z úspěchu odnesli také hodnotnou přírodovědnou literaturu, vítězné družstvo postupuje do národního kola, které proběhne na jaře 2008 v Libereckém kraji.

Den s cihlou pomohl získat další prostředky pro chráněné bydlení
21. 9. 2007 - BRNO (Econnect / Oblastní charita Brno ) - Téměř dvacet tisíc korun se podařilo získat během jediného dne sbírky. Brněnský Den s cihlou, veřejná charitativní sbírka, která pomáhá lidem s mentálním postižením a autismem s integrací do společnosti a na cestě k běžnému životu mimo velké ústavy, proběhla včera v ulicích Brna a v nákupním centru Olympia.

Finanční hotovost, která byla vybrána, činí19 854,50 korun. Jedna z pokladniček byla umístěna ve stavební firmě Kaláb, kde zaměstnanci firmy podpoří projekt Chráněné bydlení sv. Michaela. Tato pokladnička bude rozpečetěna v příštím týdnu.

"Výtěžek veřejné sbírky Den s cihlou bude použit na projekt Chráněné bydlení sv. Michaela. Tento projekt je určen dospělým lidem s mentálním postižením a autismem," uvedla Michaela Koválová z Oblastní charity Brno, jež Den s cihlou organizovala.

Sbírka byla pokračováním již známé Akce cihla, která již osmým rokem pomáhá lidem s mentálním postižením na cestě k samostatnosti a nezávislosti, na cestě k běžnému životu mimo velké ústavy. V letošním roce proběhla Akce cihla v dubnu na Brněnském výstavišti v rámci Stavebního veletrhu. Finanční výtěžek činil 33 943 Kč. Další pokračování veřejné sbírky proběhlo v ulicích města Brna a nákupních centrech v červnu, kdy se podařilo získat 203 614,50 korun.

Co je chráněné bydlení?

Chráněné a podporované bydlení je jednou z možností, jak lidem s mentálním postižením umožnit žít běžným způsobem života jako ostatní vrstevníci. Jedná se o sociální službu, která se vyvinula v druhém polovině 20. století jako alternativa k velkým ústavním zařízením. Vychází z myšlenky, že potřeby člověka s mentálním postižením lze nejlépe naplnit v jeho přirozeném prostředí, v rodině, v místě, kde vyrůstal a má zde své zázemí.

Chráněné bydlení sv. Michaela pro lidi s mentálním postižením a autismem je novým samostatným projektem Oblastní charity Brno, zaměřeným na vyřešení nedostatečné kapacity vhodného integrovaného typu standardního bydlení pro dospělé lidi (od 18 let) s mentálním postižením a autismem. Náplní projektu je integrace postižených do přirozeného prostředí jejich města a místa, které je jim domovem a které mají rádi. Život v chráněných bytech má vést k větší samostatnosti, ke zvládnutí sebeobsluhy a k plnohodnotnému životu ve společnosti. Klienti chráněného bydlení pečují o své vlastní byty, které mají podobu standardního bydlení v městské zástavbě. V každém bytě pracují osobní asistenti, kteří pomáhají klientům s každodenními starostmi.


Amnesty: Násilnosti v Konžské republice pokračují
21. 9. 2007 - PRAHA (Amnesty International / Econnect ) - Boje mezi vládními silami a ozbrojenci generála Laurenta Nkundu, které probíhají v oblasti konžské provincie Severní Kivu, v posledních týdnech nabírají na intenzitě. Mezinárodní organizace pro lidská práva obviňuje vládu Konžské republiky i mezinárodní společenství z nezájmu o strádání obyvatel neklidné části této země.

Amnesty International varovala před sílícím nebezpečím přerodu násilností v novou vlnu masového etnického zabíjení. Organizace v posledních dnech dostává zprávy od lidí, kteří prchají před boji. Ti hovoří o zabíjení civilistů a rekrutování dětských vojáků. V zemi je sice rozmístěno více než 17.000 příslušníků mírových sil, pro obyvatele Seveního Kivu zůstává konec konfliktu přesto v nedohlednu.

V této souvislosti vyzvala Amnesty International vládu Rwandy, aby na svém území bez prodlení přestala rekrutovat bojovníky do sil Laurenta Nkundy a věnovala maximální pozornost dodržování zbraňového embarga na dodávky zbraní do Konžské republiky. „Zprávy o tom, že vláda Rwandy při nejmenším dodává bojovou sílu, zbraně a munici muži čelícímu obvinění z válečných zločinů, jsou velmi znepokojivé,“ uvedl Erwin van der Borght, ředitel programu AI pro Afriku.

Válečný zločinec zůstává na svobodě

Pokračující násilí na východě Konžské republiky je přímým důsledkem neschopnosti vlády a mezinárodního společenství bojovat s beztrestností, která doprovází porušování lidských práv.

„Mezinárodní zatykač na Laurenta Nkundu byl přitom vydán téměř před dvěma lety – pokud by úřady dělaly, co mají, nemuseli bychom dnes sledovat hrozivé násilnosti. Nyní je třeba nepředstírané úsilí ze strany zahraničních zemí a vlád Konžské republiky a Rwandy, které musejí spolupracovat a postavit Nkundu před spravedlnost.“

Vláda Konžské republiky odměnila další pravděpodobné válečné zločince vysokými vojenskými posty v armádě. Jen málokdo může věřit, že armáda bude vůbec schopna profesionálně a nestranně chránit civilisty, dokud nedojde k odchodu těchto osob z významných pozic. Právě to by mělo být požadavkem mezinárodního společenství, které poskytuje významnou finanční a technickou podporu reformě bezpečnostního systému země,“ dodal Erwin van der Borght.


Den bez aut vrcholí v sobotu. Na omezení jízd v autech jen osvěta nestačí
21. 9. 2007 - BRNO (Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu ) - Patnáctý ročník českého Dne bez aut a osmý ročník Evropského dne bez aut vyvrcholí v sobotu 22. září. Letos akce proběhnou opět ve více než stovce měst a obcí, v polovině z nich se počítá s uzavřením části centra. Výzvu Dětí Země „Nechte 22. září auto doma“ již veřejně podpořilo víc než devět set osob, včetně 15 poslanců a 2 senátorů. Mezi nimi je i ministr životního prostředí Martin Bursík.

„Sice je potěšitelné, že touto akcí se více propaguje veřejná doprava, cyklistika a chůze, ale stále tu chybí rázná restrikce vůči automobilistům jako třeba vysoké zdražení parkovného v centru nebo rychlejší snižování počtu parkovacích míst na povrchu,“ prohlásil Miroslav Patrik z Dětí Země, který se Dni bez aut věnuje již patnáct let.

První Den bez aut v ČR proběhl 15. 11. 1991 na základě výzvy nizozemské Evropské mládežnické organizace pro les (EYFA). Akce zorganizovalo pět ekologických sdružení v Praze a v Brně. Od roku 1995 mají v ČR hlavní iniciativu Děti Země, od roku 2002 evropské akce ke DBA koordinuje Ministerstvo životního prostředí.

Mezi dosavadními signatáři výzvy „Nechte auto doma!“ jsou například spisovatelka Eva Hauserová, herec Petr Vacek, hudebník Jiří Dědeček či filozof Erazim Kohák. Loni ji podpořilo 1.750 občanů, včetně 130 zastupitelů a pracovníků veřejné správy, 23 členů parlamentu a jedné europoslankyně.

Dětem Země se také nelíbí, že stát neustále plánuje výstavbu předražených dálnic, aniž řádně posoudí různé varianty a transparentně vyhodnotí jejich celospolečenský přínos. Příkladem může být rychlostní silnice R52 od Brna na Vídeň přes Mikulov, silnice R55 na Slovácku přes ptačí oblast u Bzence nebo dálnice D3 přes rekreační území v Posázaví.

Špatným příkladem minulosti je i dálnice D8, jejíž trasa má vést bez dlouhého tunelu přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Přitom se do Německa mohlo jezdit i kolem tohoto území přes Mostecko.

Cyklisté chtějí prostor v ulicích Prahy, žádají magistrát o splnění slibů.
21. 9. 2007 - PRAHA (Auto*Mat ) - Až několik tisíc cyklistů očekává iniciativa Auto*Mat na sobotní cyklojízdě Prahou. Organizátoři poukazují na fakt, že navzdory četným slibům magistrátu se výstavba cyklistických stezek a tras v Praze téměř zastavila. Podle Ústavu dopravního inženýrství jich za posledních pět let vzniklo jen dvacet kilometrů.

Primátor Pavel Bém přitom slíbil do roku 2010 zajistit 450 kilometrů. V pelotonu pojedou známé tváře – herci, umělci a politici, kteří podporují proměnu Prahy v město přívětivější pro jeho obyvatele i návštěvníky. Cyklisté se projedou po severojižní magistrále, která je symbolem neudržitelného rozvoje města ve druhé polovině minulého století.

„Cyklojízdy probíhají pátým rokem. Automobilová doprava zahltila již v roce 2000 všechny ulice pražského centra a dále narůstá. Magistrát tento trend podporuje miliardovými investicemi do tunelů a dálnic, zatímco vytváření infrastruktury pro cyklistickou dopravu se prakticky zastavilo. Mnohé ulice Prahy jsou tak stále stejně nebezpečné a nevlídné,“ říká jeden z mluvčích Auto*Matu Michal Křivohlávek. „Z ročenky Ústavu dopravního inženýrství vyplývá, že město za posledních pět let postavilo jen 21 kilometrů cyklistických stezek a tras. Primátor Bém přitom slíbil postavit 260 kilometrů do roku 2010, aby se síť rozšířila na 450 kilometrů. Máme pocit, že téma cyklistiky bylo zneužito v rámci předvolebních kampaní. Skutečné změny nevidíme,“ uvedl Křivohlávek.

Sobotní cyklojízda bude vyvrcholením Evropského týdne mobility 2007 i programu Auto*Matu nazvaného Zažít město jinak. Cyklisté se shromáždí ve 14 hodin na Staroměstském náměstí, kde vystoupí Jiří Schmitzer a v krátkém programu moderovaném herci Jiřím Havelkou a Ondřejem Cihlářem pozdraví účastníky řada známých osobností. Mezi nimi nebudou chybět například David Vávra, Anna Polívková, Svatopluk Karásek, Petra Špalková, Tonya Graves a Milan Cais. Na kole přijedou ministři vlády Martin Bursík a Cyril Svoboda, a také nizozemský velvyslanec Jan Lucas van Hoorn. Do pedálů budou šlapat i městští strážníci zajišťující bezpečnost účastníků.

Cyklojízda projede severojižní magistrálou v centru Prahy. „Dálniční průtah pro auta samým středem města je symbolem minulého století a neudržitelných urbanistických koncepcí,“ říká iniciátor Auto*Matu Martin Mareček. „Kvůli neomezenému automobilismu musejí desítky tisíc Pražanů snášet neustálý hluk, prach a zamořené ovzduší. Hranice znečištění na mnoha místech překračuje dokonce normy dané zákonem. Auta zabírají prostor v ulicích i na chodnících, který byl původně určen lidem. Jenže dvacáté století už skončilo. Praha se musí začít proměňovat a následovat progresivní trendy zemí západní Evropy. Není důvod, proč by měly být ulice jednoho z nejkrásnějších měst světa špinavé a nebezpečné,“ dodává Mareček.

Přestože magistrát vydal řadu proklamací o zlepšování dopravní situace i stavu ulic, sliby neplní. Auto*Mat proto letos přišel s konkrétními požadavky. Ve výzvě Pět bodů pro Prahu navrhuje platforma jednoduché kroky vedoucí k postupné proměně města. „Nechceme nadále přihlížet planým slibům. Navrhujeme opatření, která nejsou nákladná ani složitá, přitom by zásadně zlepšila situaci pro chodce a cyklisty,“ vysvětluje obsah výzvy Tomáš Cach z Auto*Matu. „Naše požadavky vycházejí ze zkušeností jiných metropolí EU. Praxe prověřila, že tato opatření dobře fungují,“ řekl Cach. Výzvu do dnešního dne podpořilo více než 1200 lidí a podpisování stále pokračuje. Ještě do konce roku chce Auto*Mat předat výzvu pražskému magistrátu.

Na sobotní cyklojízdě zakončí své putování štafeta NaKole.cz, která od května projela všemi kraji České republiky a má za sebou více než pět tisíc kilometrů. „Zhruba stovka cyklistů přepravovala štafetový kolík na nejrůznějších typech bezmotorových dopravních prostředků, včetně vodního šlapadla, tandemu nebo lehkokola,“ popisuje akci Jitka Vrtalová z internetového serveru NaKole.cz. „Po celé zemi se potkávali do té doby sobě neznámí lidé, kteří si štafetu předávali,“ doplňuje. „Dokázali jsme, že vášeň pro jízdní kolo může spojit nejrůznější typy lidí.“

Cyklistika ale není jen sport, jak vysvětluje Tomáš Cach z Auto*Matu. „Mottem sobotní cyklojízdy 'Pojeďte s námi' chceme oslovit lidi různých profesí, nejen skalní cyklisty a sportovce. Kolo se totiž výborně hodí k dopravě po městě. Jízda na kole je rychlá a může být i zdravá a příjemná. Praha by se měla inspirovat příklady jiných metropolí, začít zklidňovat automobilový provoz a mnohem více podporovat alternativy individuálního automobilismu. Nejen hromadnou dopravu, ale i ostatní způsoby. Kolo jako šetrný dopravní prostředek do ulic Prahy určitě patří,“ dodal Cach.

Podzimní jízda za Prahu přívětivější pro cyklisty se koná v sobotu 22. září 2007. Účastníci se začnou shromažďovat ve 14 hodin na Staroměstském náměstí, start je v 15 hodin. Cyklojízda projede centrem města. Rychlost jízdy je mírná, trasa není příliš dlouhá a akce je bezpečná – vhodná i pro děti a nesportovce.

Jak se dostat na start?

Mapa doporučených příjezdových tras z různých částí Prahy: www.prahounakole.cz Na této stránce najdete zároveň přehled shromažďovacích míst, z nichž je možné dorazit na cyklojízdu ze zkušeným cyklistou-průvodcem, a vyhnout se tak potížím v silničním provozu.

Na co se mohou účastníci těšit?

Úvod cyklojízdy (od 14 do 15 hodin na Staroměstském náměstí) moderují herci Divadla Vosto5 Jiří Havelka a Ondřej Cihlář. Účastníky přijde pozdravit řada známých osobností. S hudebním programem vystoupí Jiří Schmitzer. Poté se dá cyklojízda do pohybu.

V závěru cyklojízdy se její účastníci mohou zúčastnit programu na Smetanově nábřeží, které je do 22 hodin uzavřeno pro automobily. Vedle stánků neziskových organizací jsou připravena hudební vystoupení, pouliční kavárny a zábava pro děti. Na Střeleckém ostrově pak v 19 hodin začíná oslava 15 let nadace Člověk v tísni s řadou koncertů, kde budou cyklisté vítáni.

Festival Struny podzimu podpoří konzervatoř Jana Deyla
20. 9. 2007 - PRAHA (Econnect / Struny podzimu ) - Výstavu fotografií spojenou s benefiční aukcí, jejíž výtěžek poputuje do rukou pražské konzervatoře Jana Deyla, připravili pořadatelé festivalu Struny podzimu společně s aukčním domem Dorotheum, Galerií Louvre a finanční a investiční skupinou KKCG. Konzervatoř se věnuje hudebnímu vzdělání talentovaných zrakově postižených. Prostředky z aukce budou využity na výdaje spojené s účastí studentů v národních a mezinárodních soutěžích, v kurzech, na krátkodobých stážích, odborných konzultacích a studijních pobytech v zahraničí.

Pro tento účel byla vytvořena speciální edice signovaných fotografií nejprestižnějších festivalových osobností a projektů, například Magdaleny Kožené, Michaela Nymana, Ute Lemper nebo Ivy Bittové. Všechny fotografie pocházejí z dílny dvorní festivalové fotografky Petry Hajské a jsou vystavené v Galerii Louvre na Národní třídě od 11. září do 30. října 2007, kdy budou vydraženy po koncertě Nouba v Rudolfinu. Hostitelem slavnostní aukce je finanční a investiční skupina KKCG.

„Na projekt benefiční aukce se těšíme. Zásadní podíl na úspěchu uplynulých jedenácti ročníků má podpora, které se festivalu dostalo od partnerů a příznivců. Bude nám proto ctí, pokud se díky festivalovým aktivitám podaří získat prostředky na podporu vzdělávání v oblasti hudby,“ vysvětluje Dana Syrová, manažerka festivalu. Spolupořadateli festivalu jsou Národní divadlo, Národní muzeum, Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.

Dražba bude uspořádána s odbornou pomocí společnosti Dorotheum, největšího aukčního domu u nás. Dorotheum je vůbec nejstarším, kontinuálně fungujícím aukčním domem na světě. Na území Čech působí již 15 let, kde pravidelně pořádá aukce uměleckých předmětů a starožitností, ve kterých jsou kromě jiného pravidelně nabízeny kvalitní kolekce mistrů české fotografie. Také benefičních aukcí se Dorotheum aktivně účastní pravidelně. „Dlouhodobě spolupracujeme s několika neziskovými organizacemi. Domníváme se totiž, že by se neměl dělat zásadní předěl mezi ziskovým a neziskovým sektorem. Naštěstí pro nás pro všechny se situace v naší zemi vyvíjí natolik příznivě, že se donátorství firem a jednotlivců snad stane běžným standardem,“ říká Mária Gálová, ředitelka české pobočky Dorothea.

Všechny fotografie mají stejnou vyvolávací cenu ve výši mezi 10.000 – 20.000 Kč. Již od 11. září si mohou zájemci fotografie prohlédnout nejen v Galerii Louvre na Národní třídě, ale samozřejmě i na internetových stránkách festivalu www.strunypodzimu.cz. Na této adrese je připraven i registrační formulář pro účast na aukci. Pořadatelé nabízejí zájemcům i možnost dražby po telefonu či formou písemných limitů.

Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené v Praze nabízí studium v oborech hudba, zpěv a ladění klavíru. V oboru hudba se vyučuje hře na klavír, varhany, akordeon, kytaru, smyčcové a dechové nástroje. Studenti se učí hře na dva hudební nástroje (případně jeden hudební nástroj v kombinaci se zpěvem) a kromě toho všichni procházejí výukou hry na klavír. V oboru ladění klavíru se vyučují odborné teoretické i odborné dílenské předměty. Osudy absolventů školy, učitelů hudby, hudebníků i ladičů klavíru ukazují, že hudba je nevidomému i slabozrakému člověku beze zbytku přístupná a dává mu možnost životního naplnění a důstojné profese. Bezpečné cesty do školy potřebují podporu státu
20. 9. 2007 - PRAHA (Pražské matky ) - Téměř každá škola zaznamenala během své historie tragickou zkušenost s nehodou svého žáka či žákyně a potýká se s problémy s dopravní bezpečnosti ve svém okolí. Mnozí rodiče proto přivážejí děti do školy raději autem, což zatěžuje přístupové komunikace a problémy s bezpečností to ještě více zhoršuje.

Tento trend nepřispívá ani zdravému fyzickému i psychickému rozvoji dítěte. Děti se méně pohybují a oddaluje se jejich samostatnost, což vede k jejich apatii a horším akademickým výsledkům. Občanské sdružení Pražské matky proto již několik let uskutečňuje spolu s Magistrátem hl. města Prahy projekt Bezpečné cesty do školy, v jehož rámci děti své cesty mapují a navrhují změny.

Každé dítě respektive rodina dostane mapku, do níž zanese dítě (buď samo nebo mladší spolu s rodiči) trasu své cesty do školy, vyznačí místa, která vnímá jako nebezpečná a případně navrhne lepší řešení. Děti pak s učiteli o těchto nebezpečných místech ve škole diskutují a vytvoří třídní mapku. Nakonec zpracují školní mapu s nebezpečnými místy, která se stane podkladem pro dopravní studii. Studie navrhne řešení problematických míst a stane se podkladem projektové dokumentace pro realizaci navržených opatření. Děti se tak podílí na změnách veřejného prostoru a učí se nejen uvažovat o udržitelnosti dopravy a dopravní bezpečnosti, ale i o účasti na věcech veřejných.

V letošním roce děti zmapovaly cesty v okolí 4 škol a odborníci pro ně zpracovaly 4 dopravní studie.

Technická správa komunikací ve svém rozpočtu počítá pro příští rok s dalšími 4 opatřeními, která jsou výsledkem projektu Bezpečné cesty do školy. Tato opatření mají dopravu zklidnit a usnadnit chodcům bezpečný pohyb po ulicích.

„Projekt Bezpečné cesty do školy sice zaznamenal i tento rok úspěchy, stále však není rozšířen mezi školami natolik, aby řešil nehodovost ve větším měřítku. Mnohé školy by uvítaly, kdyby se mohly na zvýšení dopravní bezpečnosti svých žáků aktivně a smysluplně podílet“ uvádí předsedkyně sdružení Jarmila Johnová.

„Naším cílem je dosáhnout toho, aby každá škola, která se rozhodne řešit problémy udržitelné a tedy i bezpečné dopravy ve svém okolí, měla možnost získat grant na projekt Bezpečné cesty do školy. V jeho rámci by mohla zmapovat své každodenní cesty, nechat zpracovat dopravní studii, která by navrhla jak problematická místa zabezpečit a mohla případně investovat do opatření, která udržitelnou dopravu podpoří (například vybudování přístřešku nebo stojanu pro kola)“ vysvětluje dále členka sdružení Petra Lukešová.

Pražské matky proto zahajují jednání o zapojení Ministerstva dopravy a Magistrátu hl. města Prahy do financování projektu. Ten je letos podporován Nadací Partnerství a jejím generálním partnerem AXA a dále díky spolupráci se sdružením Oživení grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.

Snížení nehodovosti, na něž je projekt Bezpečné cesty do školy zacílen, přispívá k lepšímu a příjemnějšímu obrazu města. Dopravní zklidňování však vede i k podpoře pro děti zdravé a i jinak prospěšné chůze. Ve výsledku rozšíření projektu bude znamenat, že na zklidněných ulicích města přibude více chodců – nejen dětí a ubude aut.

Člověk v tísni slaví 15 let svého života
20. 9. 2007 - PRAHA (Člověk v tísni/Econnect ) - V sobotu 22. září oslaví společnost Člověk v tísni na Střeleckém ostrově v Praze patnáct let od svého vzniku. Od 14 hodin je připraven bohatý program, v 18 hodin začíná koncert hudebních skupin Bengas, Al Yaman a Santy y su marabu. Pro přítomné je připraveno české i cizokrajné občerstvení, vstup na odpolední happening i večerní koncert je zdarma. Připraven je také program pro děti.

„Člověku v tísni, přesněji řečeno našemu snažení, které začínalo v roce 1992 v rámci humanitárně-reportérského týmu Epicentrum a pokračovalo jako Nadace Lidových novin, aby se v roce 1994 proměnilo v Člověka v tísni, je letos 15 let,“ říká Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni, který stál u jejích začátků. Oslavu patnáctých narozenin pořádá Člověk v tísni jako poděkování všem, kteří za dobu jeho existence podpořili jeho činnost.

Člověk v tísni vznikl jako humanitární organizace, která za patnáct let rozšířila svou působnost do mnoha dalších oblastí – podporuje rozvoj v méně šťastných oblastech světa (Etiopie, Afghánistán, Namibie a další), podporuje sociální integraci ve 45 českých a moravských městech a obcích, pořádá festival Jeden svět, podporuje dodržování lidských práv (Kuba, Bělorusko, Moldávie a další) a provozuje informační a vzdělávací projekty.

„Člověk v tísni ve světě v rámci svých humanitárních a rozvojových projektů přímo pomohl přibližně 1 156 000 lidem (utečencům a lidem v krizových nebo válečných oblastech, kterým pomohl zabezpečit jídlo, pitnou vodu, přístřeší či nové zaměstnání, žákům a učitelům škol a dalším),“ bilancuje patnáct let Člověka v tísni Marek Štys, vedoucí humanitární a rozvojové sekce. Nepřímo Člověk v tísni prostřednictvím opravené infrastruktury, nových klinik a nemocnic a mnoha jinými způsoby zlepšil životní podmínky 2 819 000 lidí.

Na návštěvníky Střeleckého ostrova čeká odpoledne plné rozličných aktivit, spojených s činností Člověka v tísni. Od 14:45 se koná debata s názvem Jakpak je Dnes u nás doma (Programy sociální integrace, festival Jeden svět, informační a vzdělávací projekty), následovat ji bude veřejná tisková konference se zakladateli Člověka v tísni, Šimonem Pánkem a dalšími, a Zápisníkem zahraničních zpravodajů (setkání s lidmi, kteří pracují pro Člověka v tísni v zahraničí).

Jednotlivé sekce si připravili také svůj vlastní program. „Láska a vášeň v socialistickém seriálu, tak se jmenuje kvíz, který je pro vás připravený v naší normalizační škole. Přijďte a otestujte si své znalosti vtíravých kusů tradiční seriálové tvorby,“ zve Karel Strachota, ředitel projektu Jeden svět na školách. Tento projekt připravuje učební materiály pro střední a základní školy, ve kterých využívá potenciálu dokumentárních filmů. Jeden svět na školách spolupracuje s 2200 základními a středními školami.

„Přijďte a navštivte Grand Hotel Kosmos na Střeleckém ostrově, připraven je bohatý společenský program, příjemné prostředí, pobyty v délce 28 let. V recepci hotelu uspořádáme prezentaci nových zajímavých destinací,“ říká Jiří Knitl z oddělení lidských práv. Návštěvníky čeká také fotografický labyrint se snímky ze zemí, kde Člověk v tísni působí nebo působil, bezvirová zóna, dluhová spirála, dobré fotografie za tisíce a slov a další.

Na koncertu vystoupí kapely Bengas, Santy y su marabu a Al Yaman. Kapela Bengas, která vznikla v roce 2001, hraje romskou hudbu, balkánský folklór, rytmy Arábie a Španělska. Většina členů skupiny Santy y su marabu pochází z Kuby. Latinskoamerická je i jejich hudba – salsa, afro, kubánské tradicionály i vlastní tvorba. Pražská kapela Al Yaman vychází z lidových a zlidovělých písní Jemenu a arabského světa, ve své hudbě spojuje tradiční postupy s prvky taneční hudby.


Utukové připomínají oběti dopravních nehod v ulicích Prahy
20. 9. 2007 - PRAHA (Auto*Mat ) - Zatímco v celé západní Evropě počet smrtelně a těžce zraněných chodců dlouhodobě klesá, v Praze se zvyšuje. V letošním prvním pololetí byli vážně zraněni 102 lidé. Nebývalý je i nárůst zraněných dětí . Statistiky dokazují, že Česká republika patří z hlediska dopravních nehod k nejhorším státům EU. Právě oběti automobilového provozu dnes v ulicích Prahy připomínají Utukové – duše zemřelých.

Happening pořádá iniciativa Auto*Mat v rámci programu Zažít město jinak. Utukové upozornění na nejnebezpečnější ulice a křižovatky v hlavním městě. Auto*Mat tak chce přimět obyvatele města k větší opatrnosti a magistrát ke krokům, které by dalšímu zbytečnému umírání zabránily.

„Letošní rok je charakteristický nebývalým nárůstem úmrtí a vážných zranění účastníků dopravních nehod oproti minulým letům. Proto se Utukové – duchové zemřelých chodců, cyklistů i řidičů – vracejí na místa, kde opustili tento svět. Stanou se tak mementem pro nás přeživší,“ popisuje myšlenku čtvrtečního happeningu jeden z organizátorů, fotograf Štěpán Hon. „Utukové chtějí varovat Pražany před nebezpečím, které znamená silnice, a svou přítomností se zasadit o bezpečnější provoz ve městě. Řidičům připomenou sílu nárazníků a chodcům jejich zranitelnost,“ doplňuje Hon.

„Statistiky dosvědčují, že magistrát nedělá pro ochranu nejzranitelnějších účastníků dopravy –tedy chodců – dost,“ říká Otakar Strunecký z Auto*Matu. „Zatímco na nové dopravní stavby se uvolňují miliardy, do úpravy nebezpečných míst pro pěší jde minimum prostředků. Vedení města s nezbytnými kroky mnohdy nepochopitelně otálí až do okamžiku, kdy na místě dojde k opravdu tragické nehodě.“ Typickým příkladem neschopnosti magistrátu ochránit chodce je Karlovo náměstí. Za poslední tři roky na něm zahynulo nebo bylo těžce zraněno nejméně osmnáct lidí. Magistrát přesto neudělal jediné opatření, které by se zabránilo pokračování hrozivé statistiky.

Mezi nejnebezpečnější místa v Praze patří vedle Karlova náměstí křižovatka Ohrada na Praze 3, kde doprava zraní každý rok průměrně devět lidí. V černých statistikách figuruje také ulice Křižovnická, Vinohradská třída, Vítězné náměstí v Dejvicích nebo křižovatka Bulhar na Žižkově.

Utukové – postavy v bílém overalu se symbolickou stopou pneumatiky na zádech – budou řidiče i chodce varovat před osudovými chybami, kterých se dopouštějí. „S pomocí náhodných kolemjdoucích budou Utukové s pomocí bot jako razítek vytvářet omyvatelnou bílou barvou stopy, které budou sledovat nejfrekventovanější stezky chodců přes vozovky. Ty často vedou mimo vyznačené přechody a lze se jen dohadovat, zda je to chyba chodců či projektantů křižovatek,“ říká Štěpán Hon.

Pražané uvidí Utuky po celý den, především ale v době ranní a odpolední dopravní špičky. Jejich pohyb v ulicích bude možné sledovat také prostřednictvím dopravních kamer dostupných na internetu. Zjevení Utuků volně navazuje na loňský projekt Auto*Matu, kdy město dvakrát po sobě navštívili Andělé. Ti také označovali nejnebezpečnější přechody a křižovatky, navíc pomáhali chodcům bezpečně překonávat ulice.


Ministři musí prověřit všechny dálnice
19. 9. 2007 - PRAHA (Hnutí Duha ) - Vláda by měla prověřit smysluplnost všech bodů multimiliardového programu výstavby dálnic, nikoli jen několika vybraných položek, sdělil zástupce Hnutí DUHA po dnešním rozhodnutí kabinetu.

Ministři schválili plán výstavby dálnic, rychlostních silnic a dalších dopravních projektů za 800 miliard korun. Vláda se rozhodla posoudit trasy několika vybraných staveb, jako jsou kontroverzní silnice Brno–Vídeň a dálnice přes Posázaví, proti kterým se postavily místní obce.

Ale Hnutí DUHA prosazuje, aby ministerstva – namísto stavění podle desítky let starých plánů – prověřila každý z navrhovaných projektů.

Ekologická organizace vládě vytýká, že kabinet utrácí stovky miliard korun na projekty, aniž by posoudil jejich účelnost, a přestože hovoří o omezování hluku a výfukových plynů z kamionů, financuje stavby, jejichž hlavním cílem je právě obsluha kamionové dopravy. Hnutí DUHA prosazuje, aby stát investoval především do přesunu zboží na železnice a lepší veřejné dopravy.

Podle vládních odhadů ekologické škody z nákladní automobilové dopravy činí asi 55 miliard korun ročně. Stát za jedinou dálnici z Brna do České Třebové utratí více peněz, než hodlá z evropských fondů investovat na veškerou energetickou modernizaci ekonomiky – tedy snižování energetické náročnosti a čisté, obnovitelné zdroje.

Pavel Přibyl z Hnutí DUHA řekl: „Revize několika problémových projektů za desítky miliard je určitě přínosná a užitečná. Ale další stovky miliard stát utratí podle desítky let starých plánů, aniž by prověřil jejich účelnost. Navíc vláda sice říká, že je potřeba omezit výfukové plyny a hluk z kamionů a přesunout zboží na železnice, ale platí multimiliardové projekty, které mají právě kamionovou dopravu obsluhovat. Ministři by měli zadat posouzení smysluplnosti a ekonomické účelnost každého jednotlivého projektu ve vládním programu. A většina investic by měla jít do lepší veřejné dopravy a do přesunu nákladů na železnice.“

Ponton nabízí školám interaktivní semináře
19. 9. 2007 - PLZEŇ (Econnect ) - Program Mezery občanského sdružení Ponton nabízí vzdělávací semináře pro školní třídy z oblasti primární prevence sociálně patologických jevů. Semináře jsou koncipované jako interaktivní dvouhodinové bloky a jejich nabídka je rozdělena do dvou oblastí - osobnostní a sociální výchova a Multikulturní výchova.

Občanské sdružení Ponton (dříve známé pod jménem Společenství Začít spolu), které se dlouhodobě věnuje začleňování nejrůznějších sociálních a etnických skupin do společnosti a šířeji též romské problematice, zahájilo od září letošního roku nový program Mezery. Jedná se o interaktivní vzdělávací program pro školy, jehož nabídka vychází z dosavadní více než desetileté zkušenosti sdružení Ponton v práci s neorganizovanými dětmi a mládeží.

Jednotlivé kurzy patří do oblasti primární prevence sociálně patologických jevů a jsou realizovány většinou přímo ve školních třídách. Jejich lektoři kladou důraz na zapojení a práci žáků - jednotlivé semináře jsou koncipované jako interaktivní dvouhodinové bloky.

„V loňském školním roce jsme uskutečnili několik úspěšných pilotních seminářů na mimoplzeňských školách (ZŠ Hradec u Stoda, ZŠ Lubenec) a na základě těchto zkušeností jsme jednotlivé techniky upravovali a přizpůsobovali pro první a druhý stupeň ZŠ,“ říká Andrea Martínková, koordinátorka programu.

Zatímco pro první stupně základních škol je určeno celkem šest bloků, věnujících se například tématům mezilidských vztahů, poznávání lidí a objevování výhod v odlišnostech mezi nimi, pozitivního myšlení a rozvoje spolupráce, řešení problémů a rozhodování nebo analýzy vlastních postojů a hodnot, druhým stupňům škol je určeno již bloků deset.

Žáci se díky nim mají možnost seznámit navíc ještě s předsudky a stereotypy naší společnosti, dozvědět se něco více o kulturních odlišnostech nebo se hlouběji zaměřit na etnický původ. Volně navazující blok Multikulturní svět je zaměřený na multikulturalitu současného světa jakožto prostředku vzájemného obohacování a její předpokládaný vývoj v budoucnosti. Lidská práva v praxi se zase zaměřují na nekonfliktní život v multikulturní společnosti, na otázku lidských práv a možnosti přispění každého jedince k odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám.

„Naší nabídkou se snažíme reagovat na průřezová témata rámcového vzdělávacího plánu na základních školách. Kromě námi nastavených bloků a témat jsme také schopni připravit seminář na klíč dle požadavků školy,“ dodává Martínková.


Polská vláda zastavila výstavbu dálnice přes údolí Rospuda
19. 9. 2007 - PRAHA (Econnect/CEE Bankwatch ) - Ekologické organizace včetně WWF Polsko, BirdLife International, CEE Bankwatch Network a OTOP přivítaly zprávu, že Evropský soudní dvůr (ESD) obdržel oficiální deklaraci polské vlády o zastavení projektu výstavby dálnice Via Baltica přes údolí Rospuda. Minulý týden také Petiční výbor Evropského parlamentu (EP) zveřejnil svojí zprávu ohledně celé kauzy.

V deklaraci stálo, že kontroverzní část stavby, která měla vést přes Augustowský les a údolí Rospuda patřící do sítě Natura 2000, bude zastavena do doby, než ESD vynese rozhodnutí o této kauze, což se očekává během dvou let. Malgorzata Znaniecka z BirdLife Poland řekla: „Pokud jsou tyto zprávy pravdivé, tak je oblast Augustowského lesa a údolí Rospuda na čas v bezpečí. Nicméně obyvatelé Augustowa nyní mohou očekávat zpoždění výstavby části dálnice, která měla odvést dopravu mimo jejich město, pokud polské úřady nevezmou v potaz návrhy alternativních cest v souladu s evropskou legislativou.“

Anna Roggenbuck, člen CEE Bankwatch Network uvedla: „Je ale alarmující, že navzdory současnému vývoji pokračují práce na obchvatu Augustowa poblíž lokality Natura 2000, což může znamenat významnou finanční ztrátu v případě, že polská vláda kauzu prohraje. Kolem Augustowa může vést cesta, která nepovede nikam.“

Na konci června se Evropská komise obrátila na ESD, aby dočasně zastavil stavbu, která přímo ohrožovala oblast Augustowského lesa v síti Natura 2000. K tomu došlo poté, co polské úřady oznámily šokující informaci, že stavba v této lokalitě začne začátkem srpna, jakmile oficiálně skončí ochranná sezóna ptactva.

Členové Petičního výboru Evropského parlamentu navštívil region v červnu a minulý týden zveřejnili svojí kritickou zprávu. Podle zprávy patří strategická silniční síť ve střední a severovýchodní Evropě Via Baltica mezi podstatné prvky ekonomické a sociální koheze EU jako celku. Nicméně zpráva petičního výboru také potvrdila, že současný návrh výstavby dálnice by vedl přes ekologicky velmi citlivou oblast Natura 2000, která patří mezi obzvláště chráněné oblasti vzniklé na základě evropské direktivy.

Petiční výbor vyzývá EK, aby co nejdříve poskytla polským úřadům finanční prostředky na zlepšení bezpečnosti cesty kolem Bialystoku a Augostowa. Dále doporučuje, aby zvážila možnost, že EU bude financovat výstavbu dálnice Via Baltica v severovýchodním Polsku pouze v případě, že trasa bude vybraná v souladu se strategickým ekologickým plánem a směrnicemi EU.

Realita pražské cyklistiky: značení chybí, stezek málo, křižovatky jsou nebezpečné
19. 9. 2007 - PRAHA (Auto*Mat ) - Jízda na kole v provozu pražských ulic se mění v nebezpečný adrenalinový zážitek. Chybné dopravní značení nutí cyklisty porušovat předpisy, často se na ně zapomíná při úpravách silnic, mostů a křižovatek. Na nejvážnější modelové problémy upozorňuje nová studie platformy Auto*Mat.

Jeho členové si vybrali jako příklad deset kilometrů dlouhou trasu na Praze 7 a zaznamenali všechny nedostatky, které na ní nalezli. Trasa prochází úseky, které jsou z hlediska dopravy významné a cyklisté je často využívají. Podle Auto*Matu se dají totožné problémy najít v libovolné pražské městské části. Při rekonstrukcích ulic se totiž na bezpečnost cyklistů nemyslí.

„Zkušený cyklista si s obrubníky, schody i špatným značením většinou nějak poradí. Tato situace je ale naprosto nevyhovující a neumožňuje větší rozšíření cyklistiky v Praze,“ říká autor nové dopravní studie Auto*Matu Tomáš Cach. „Podle průzkumů veřejného mínění by až 30% Pražanů rádo používalo k dopravě jízdní kolo. Nebezpečné ulice, absence oddělených jízdních pruhů pro cyklisty a další chybějící infrastruktura tyto lidi ale zatím odrazují,“ konstatuje Cach. Podle něho musí magistrát i jednotlivé městské části především zakomponovat opatření na podporu cyklistiky do každé rekonstrukce ulic, mostů i křižovatek, což se dnes neděje.

Studie Auto*Matu ukazuje na příkladu Prahy 7 překážky, jež pražští cyklisté denně překonávají. „Přímo před radnicí není kde správně zaparkovat kolo. Pokud chcete dojet od úřadu k Holešovické tržnici, musíte porušit předpisy,“ vysvětluje autor studie Tomáš Cach. K nejhorším místům podle něho patří předpolí Hlávkova mostu. „Chodcům i cyklistům je určen zanedbaný podchod plný špíny a výkalů. Není pak divu, že lidé přebíhají nábřežní komunikaci i severojižní magistrálu mezi auty.“

Na nábřeží Kapitána Jaroše musí cyklista sesednout, aby překonal křižovatku do ulice Dukelských hrdinů. Pro kola zcela nedostupná je stanice metra Vltavská, k níž je ze všech směrů zákaz vjezdu. Nebezpečná je jízda po Bubenském nábřeží, které bylo sice před dvěma lety nákladně rekonstruováno, ale na cyklisty se zapomnělo. Na nábřeží zůstaly po opravě i nebezpečně úzké tramvajové refýže, ačkoliv místa pro úpravu ulice bylo dost. Řada dalších míst má nevhodně dlážděný povrch, na křižovatkách někdy značky cyklistům neumožňují odbočit. Například z Argentinské ulice není nijak zajištěn příjezd na most Barikádníků směrem do Tróje.

Studii, odhalující desítky typických dopravních problémů, nazval Auto*Mat příznačně Porodní bolesti pražské cyklodopravy. Stejný název měla i moderovaná cyklistická vyjížďka po Praze 7. Organizátoři na ni pozvali všechny zastupitele magistrátu i Prahy 7, aby mohli potíže vidět přímo v terénu. Právě politikové mohou rozhodnout o úpravách ulic a zabránit opakování stejných chyb při budoucích investičních akcích. Pozvání k vyjížďce přijal necelý tucet zastupitelů.

„Nefunkční infrastruktura ohrožuje bezpečnost cyklistů. Zejména rušné křižovatky s pohybem lidí na kolech vůbec nepočítají a stejně tak řidiči aut,“ říká mluvčí Auto*Matu Michal Křivohlávek. Nebezpečný provoz v Praze byl za posledních šest let příčinou úmrtí čtyř cyklistů, přes tři sta padesát dalších se zranilo. „Pokud si chtějí cyklisté chránit zdraví a život, jezdí raději po tramvajových pásech nebo chodnících, což je zakázáno a mohou za to padat pokuty. Ještě horší ale je, že kola kvůli špatné infrastruktuře ohrožují pěší. Chodci pak pociťují určitou averzi vůči cyklistům, kteří ale za problémy nemohou. Nekoncepční přístup vedení města ve výsledku vede k celkové nervozitě v ulicích. Jak ovšem ukazují příklady zemí západní Evropy, těchto nepříjemností se lze poměrně snadno ušetřit,“ dodává Křivohlávek.

Analýza problémů na Praze 7 je dalším podkladem Auto*Matu, který tato platforma zveřejnila a předala pražskému magistrátu v rámci Evropského týdne mobility 2007. Auto*Mat tvrdí, že Praha již roky slibuje zlepšování podmínek pro chodce a cyklisty, skutečná opatření ale v ulicích nejsou vidět. Výzvu 5 bodů Auto*Matu pro Prahu, která požaduje konkrétní kroky k přívětivějšímu městu, dodnes podepsalo více než tisíc lidí. Shromažďování podpisů probíhá v rámci všech akcí programu Zažít město jinak a na internetu. Ještě během podzimu předají členové Auto*Matu výzvu vedení města a budou prosazovat zahájení skutečných proměn ulic Prahy.

Čína očima...
18. 9. 2007 - BRNO (Econnect / CELSUZ ) - ...dvou mladých cestovatelů, kteří poslední půlrok strávili v Zemi středu. Jaké dojmy, postřehy a zážitky si přivezli? Na tematický večer zve Multikulturní centrum CELSUZ Diecézní charity Brno. Večer, jehož součástí bude ochutnávka čínské kuchyně a vernisáž výstavy "CELSUZ očima fotografky E. Tomanové", je připraven na středu 26. září se začátkem v 18. hodin. Vstup je zdarma.

Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné CELSUZ, které sídlí na třídě Kpt. Jaroše 9, poskytuje řadu služeb. Multikulturní centrum, v rámci kterého se tematický večer uskuteční, umožňuje vytvoření prostoru pro pravidelné setkávání azylantů a cizinců žijících na území České republiky se zástupci české majoritní společnosti (včetně vhodných zaměstnavatelů), a to prostřednictvím kulturně informačních večerů. Cizinci a azylanti jsou také zapojováni do aktivit vzdělávacího centra s osobní asistencí pro zdolání případných kulturně komunikačních bariér.

Kromě toho CELSUZ provozuje informační centrum o sociálních službách na Moravě - I-centrum. To je místem, kam se lidé mohou obracet v případě, kdy si nebudou vědět rady s řešením své momentální tíživé životní situace. Každému, kdo se na informační centrum obrátí, je k dispozici sociální pracovník, který mu poskytne odbornou pomoc a pomůže mu nalézt řešení. Centrum také vede a aktualizuje databázi všech zařízení v rámci Jihomoravského kraje a části kraje Vysočina, které se zabývají pomocí lidem v různých sociálních situacích, ať už se jedná o pomoc seniorům, mladým lidem, rodinám s dětmi, lidem bez domova, nezaměstnaným, případně tělesně, smyslově či mentálně postiženým lidem.

Cílem Aktivačního centra, které představuje další službu CELSUZ, je motivovat a aktivovat sociálně znevýhodněné lidi k smysluplné činnosti. Aktivační centrum se zaměřuje jednak na maminky s malými dětmi, kterým zajišťuje spolu s dobrovolníky hlídání dětí - maminky mohou v této době navštěvovat některý z nabízených kurzů nebo si mohou vyřídit své záležitosti na úřadech. A jednak se zaměřuje na širokou skupinu sociálně znevýhodněných lidí (nezaměstnaní, sociálně slabí, cizinci…), kterým nabízí Tvořivou dílnu, kde se mohou seznámit a vyzkoušet si různé výtvarné techniky, kvalitně a smysluplně strávit svůj volný čas a setkávat se skupinou lidí s podobnými zájmy. Dále nabízí možnost využití internetu, novin a telefonu při hledání práce, zároveň s pomocí při vytváření životopisu nebo motivačního dopisu.

Na chráněné dílny a Sociálně-právní poradnu, kterou lidé mohou v CELSUZ také využívat, navazuje Centrum vzdělávání: klienti si osvojují dovednosti ve vyhledávání nového zaměstnání, učí se ovládat základní softwarové vybavení a internet, naučí se psát na stroji či sestavit životopis. Na projektu se podílejí terénní pracovníci, kteří mapují, vyhledávají a kontaktují potencionální uživatele v jejich přirozeném prostředí, oslovují cílové skupiny, mapují jejich preference, prezentují jim služby a možnosti, dlouhodobě navštěvují a motivují rodiny, vyvíjejí nezbytnou podpůrnou sociální intervenci v rodinách a také mapují vzdělanostní strukturu a potenciál svých lokalit.

Nezaměstnaným a lidem, které nezaměstnanost ohrožuje, pak pomáhá Centrum zaměstnanosti. Hlavním cílem služby je zplnomocnit uživatele natolik, aby byl schopen si pomoci ve své situaci sám. Pomoc se realizuje formou buď jednorázové rady nebo dlouhodobějšího setkávání uživatele s jednotlivými odborníky Centra, kteří hledají a vytváří inovativní postupy a nástroje pro řešení životní situace uživatele. Pro práci s klienty se používají individuální i skupinové metody sociální práce.


Multižánrový festival Křídla 2007 nabízí hudbu i jiné druhy umění
18. 9. 2007 - NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ (Econnect ) - Už po osmé se uskuteční festival v Křídlech u Nového Města na Moravě. Od pátku do soboty 21. - 22. září bude k vidění porce kvalitní muziky v podání kapel různých žánrů. I tentokrát proběhnou zajímavé doprovodné a to nejen kulturní akce.

Dvoudenní festival představí big bít, hip hop, popík, metal nebo dechový orchestr

Tento rok jde již o osmý ročník oblíbeného festivalu jehož širokožánrové rozkročení je nejen typické a divácky přitažlivé, ale především jde o záměr pořadatelů. Jde o to, aby návštěvníci mohli vidět a slyšet nejrůznější hudbu v podání amatérských i profesionálních kapel a také si sami udělat srovnání.

Obvyklým pořadatelem festivalu je občanské sdružení Lysina lenina z Nového Města na Moravě. Místem akce pak útulný kulturní dům v malé obci Křídla, nacházející se 5 kilometrů od Nového Města na Moravě. Festival byl původně založen jako regionální. Dnes zde vystupují nejen místní skupiny, ale i ty jejichž známost a obliba hranice regionu přesahuje.

„Protože se nám nechtělo jezdit za kapelami nikam do světa, tak jsme založili sami festival a zveme kapely, aby jezdily k nám. Festival ale vznikl především proto, aby měly místní kapely možnost někde veřejně vystoupit a to před důstojnou diváckou kulisou a navíc přitom hrát na jednom pódiu se známějšími a zkušenějšími skupinami,“ uvádí Daniel Šimek, jeden ze zakladatelů festivalu a jeho hlavní pořadatel.

U zrodu akce stáli před několika lety tři kulturně aktivní místní muži – Daniel Šimek, Ondřej Zikmund a Kryštof Ženatý. To že je festival multižánrový je pak dle slov pořadatelů myšleno ve dvou významech – jednak že se tu potkají různé hudební směry (hip hop, dechový orchestr, pop nebo disco či metal), ale také že se tu prezentují různá odvětví kultury či lidové tvorby (hudba, tanec, literatura, divadlo). Během akce se koná například i bohoslužba nebo výlet do okolí.

Nejen hudba, ale i divadlo, poezie a tanec

Festival Křídla je tentokrát dvoudenní. Návštěvníky čekají dva dny plné hlavně v první řadě hudby, ale i divadla, tance či poezie. Celý festival odstartuje v pátek 21. září brněnská skupina Woo Doo. Pokračovat se bude ve stylu hip hop nebo i disca. Hodně prostoru ale i tentokrát zabere big bít.

„Kromě hudby je jako již tradičně na sobotní dopoledne připravena bohoslužba a také turistický výlet. V sobotu odpoledne vystoupí divadla. Jedno pro děti, druhé spíše pro dospělé. Soubor Zkládanka uvede pohádkový příběh, místní soubor Obludárium zahraje hororový příběh Báječná svatba. Svoji tvorbu předvedou i místní básníci s vlastním přednesem. K vidění bude i one man show místního performera Vojtěcha Zikmunda,“ popisuje průběh festivalu a jeho program Daniel Šimek. Každý rok se na festivalu představuje nějaký taneční styl, letos se představí breake dance.

V sobotu 22. září od 18 hodin se potom opět rozeběhne hudební program. Vystoupí například místní skupina Karel na nákupech nebo ryze ženská brněnská kapela Budoár staré dámy. Asi nejznámějším uskupením, které na Křídlech 2007 vystoupí je 05&Radeček. K poslechu bude kromě jiného i blues nebo dechový orchestr. Všechny styly a celkový program jasně hovoří o tom, že festival je skutečně multižánrový a svým programem dokáže oslovit návštěvníky různého věku a zaměření.

Na organizaci akci se podílí asi 10 lidí a příprava trvá zhruba půl roku. Chystanou novinkou se má snad již příští rok stát stan plný hraček a zábavy pro děti návštěvníků.


Skutečný Den bez aut bude až na Zelené pumpě
18. 9. 2007 - CHRAŠTICE (Zelená pumpa ) - Nedostavěné cyklostezky, zrušené autobusové spoje, bez auta jako bez ruky. O problémech dopravní obslužnosti v příbramském regionu se bude diskutovat v Chraštickém ekocentru „Zelená pumpa“ na DNI BEZ AUT tuto sobotu 22.9. Lidé do ekocentra dorazí zejména na kolech, čímž vyjádří svůj zájem o dopravu ohleduplnou k přírodě a prospěšnou lidem.

Emise z automobilové dopravy jsou jednou z nejdůležitějších příčin skleníkového efektu a jím způsobovaných klimatických změn. V posledních letech se mnohé vyvinulo k lepšímu – jezdíme kvalitnějšími auty, která spotřebují méně paliva a používáme paliva kvalitnější. Tato opatření však naprosto nestačí přebít následky toho, že se osobní automobilová doprava za posledních dvacet let u nás zdvojnásobila. Ze statistik vyplývá, že na následky znečištěného ovzduší umírá v ČR předčasně až deset tisíc lidí ročně.

Letošní Evropský týden mobility upozorňuje na další negativní dopad automobilové dopravy. Svým heslem „Ulice lidem!“ upozorňuje na to, že auta vytlačila z ulic a cest život. Ulice plná aut, hluku a nebezpečí přestala být místem setkávání, z parků se stala parkoviště a lidé k takovému místu ztratili vztah.

Tyto problémy, které se projevují ve všech regionech nejen České republiky, může každý region řešit sám. Kladných příkladů u nás najdeme mnoho. Příbramsko však mezi nimi není. Automobil zde zůstává hlavním a často jediným prostředkem osobní přepravy. Čím to je?

Odpovědi i možná řešení bude hledat DEN BEZ AUT v Chraštickém ekocentru. Dvě cyklojízdy vyrazí dopoledne z Milína a z Březnice do ekocentra, kde se bude konat debata se zástupci obcí na téma Doprava v regionu. Po debatě je pro veřejnost připravený zábavný program: koncert, hry s tématikou dopravy pro velké i malé o ceny, sklízení technického konopí, jehož pohon je ekologickou alternativou ropného paliva, „místa k zamyšlení“, opékání na ohni a cykloservis zdarma zajištěný firmou Kola Sport z Příbrami.

„Příbramsko je krásné. Ideální krajina pro jízdu na kole, autobusem, vlakem… Jenže nic z toho nejde. Když se chci na devátou dostat z Příbrami do Chraštic, nezbývá mi nic jiného než jet autem. Autobus odjel v sedm, vlak nejede a na kole je to trasa pro vrcholové sportovce nebo sebevrahy. Stejná situace, jak vím, znemožňuje dalším lidem jezdit tady za prací jinak než autem. A to je přeci proti filozofii rozvoje regionu.“ říká Linda Klvaňová, vedoucí Chraštického ekocentra.

Útlum dolů oživí Ústecký kraj, říká nová analýza
18. 9. 2007 - PRAHA / ÚSTÍ NAD LABEM (Hnutí Duha ) - Postupný, do několika desetiletí rozplánovaný útlum uhelných dolů oživí ekonomiku Ústeckého kraje. Poukazuje na to nová analýza, kterou dnes vydává Hnutí DUHA.

Ekologická organizace v ní mapuje, jak už dnes nová průmyslová odvětví v Podkrušnohoří vytvářejí tisíce pracovních míst. Analýza argumentuje, že vysokou nezaměstnanost způsobila právě závislost na těžbě uhlí – a že na útlumu dolů záleží, zda se Ústecko zbaví image beznadějného kraje, který neláká k investicím.

Hnutí DUHA v publikaci také připomíná příběh Chabařovic, které byly před šestnácti lety ve stejném postavení jako Horní Jiřetín dnes. Zastánci těžby rovněž tehdy argumentovali, že útlum dolu vyvolá masovou nezaměstnanost. Ale ve skutečnosti se Chabařovice změnily v prosperující městečko.

Nová analýza připomíná, že:

    * Projekty v Ústeckém kraji, kterým agentura CzechInvest během minulých osmi let udělila investiční pobídky, vytvořily přes 16 000 pracovních míst.
    * Průmyslová zóna Triangl na pomezí mosteckého, chomutovského a lounského okresu zaměstná 4000 lidí. Pro srovnání: celá Mostecká uhelná společnost na všech svých dolech dohromady zaměstnává 4500 lidí. Velkolom ČSA, jehož rozšíření by znamenalo zbourat Horní Jiřetín a Černice, z toho tvoří jen část.
    * Nové investice se často zaměřují na odvětví, která pomohou snížit spotřebu energie z fosilních paliv: Knauf v Krupce u Teplic postavil továrnu na izolační materiály, Kyocera v kadaňské průmyslové zóně zaměstná 300 lidí při výrobě fotovoltaických panelů k výrobě solární elektřiny.
    * Výzkumný ústav hnědého uhlí – firma, kterou vlastní a společně provozují severočeské uhelné společnosti – přiznává, že bourání Horního Jiřetína a Černic nic nevyřeší. Snižování počtu zaměstnanců v dolech pouze „odsouvá zhruba o 15 let“.
    * Už v roce 1998 v Chabařovicích nebyl ani jeden registrovaný nezaměstnaný bývalý zaměstnanec Palivového kombinátu Ústí nad Labem. Přitom hlavní vlna propouštění začala o pouhé dva roky dříve.

Hnutí DUHA ve středu pořádá konferenci, kde budou odborníci a místní politici diskutovat, jak využít útlumu dolů k ekonomickému oživení Ústeckého kraje a rozhýbat zde nová odvětví.

Ústecké krajské zastupitelstvo bude v listopadu hlasovat, zda územní ekologické limity těžby uhlí – které chrání zbývající obce před rozšiřováním dolů – zahrne do tzv. zadání zásad územního rozvoje.

Jana Kubáňová z Hnutí DUHA, autorka analýzy, řekla: „Postupný, do několika desetiletí rozplánovaný útlum uhelných dolů oživí Ústecký kraj. Právě na postupném omezení těžby záleží, zda se Podkrušnohoří zbaví škodlivého obrazu bezperspektivního místa. Rozšířený dojem, že zdejší ekonomika rovná se uhelné doly, uhelné doly a uhelné doly, už pár let neplatí. Rychle tu rostou nová odvětví. Investiční pobídky CzechInvestu v Ústeckém kraji vytvořily šestnáct tisíc pracovních míst. Jedna jediná průmyslová zóna Triangl zaměstná čtyři tisíce lidí – to je skoro tolik jako celá Mostecká uhelná společnost dohromady. Ilustrativní je příběh Chabařovic, kde před rozhodnutím o útlumu dolů také vyhrožovali sociální katastrofou. Dneska je to prosperující městečko.“

Organizace Člověk v tísni otevřela nemocnici v Afghánistánu
17. 9. 2007 - PRAHA (Radio Praha / Econnect ) - Novou kliniku v obci Pas Púl v afghánské provincii Badachšán otevřela česká humanitární organizace Člověk v tísni. Nemocnice bude sloužit regionu s 18.600 obyvateli a denně ošetří až padesát pacientů. "Největším problémem v tomto vzdáleném a špatně dostupném kraji jsou průjmová onemocnění a infekce z nedostatku čisté vody," uvedl koordinátor projektu Jan Faltus.

Stavba vznikla ve spolupráci společnosti Člověk v tísni a švýcarské organizace Medair. Celý projekt financovalo české ministerstvo zahraničních věcí. Postavit malou kliniku o šesti ordinacích v jedné z nejodlehlejších částí Afghánistánu představovalo náročný úkol. Cesta mezi centrem provincie Fajzábádem a Pas Púlem trvá minimálně jeden den a závěrečných 300 metrů se musel veškerý materiál přepravovat na oslech. Region mají na starosti čeští vojáci, kteří sem v rámci služby v Provinčních rekonstrukčních týmech (PRT) pravidelně dojíždějí.

Pomalá cesta ke stabilitě

Ačkoliv vláda Tálibánu už skončila a válka oficiálně neprobíhá, bude ještě dlouho trvat, než Afghánci zapomenou na události posledních dvou desetiletí, uvádí Člověk v tísni. Země ale v průběhu minulých pěti let pomalu nastoupila vývoj směrem k bezpečnostní, politické a hospodářské stabilitě. Nově vznikající instituce získaly legitimitu v dvojích demokratických volbách. V roce 2004 byl ve funkci prezidenta potvrzen hlasy voličů Hamíd Karzáí. O rok později byl zvolen nový parlament, ve kterém díky speciálnímu volebnímu zákonu získaly ženy třetinu mandátů. Stejné zastoupení získaly ženy i v nově vytvořených provinčních radách. Centrální vládě se podařilo omezit moc některých kmenových vůdců.

Vzhledem k celkově křehké situaci v zemi, jen pomalu se plnícímu státnímu rozpočtu a všudypřítomné chudobě má Afghánistán k uspokojivé životní úrovni a plně fungujícímu státu stále velmi daleko. Školství je ještě stále nerozvinuté - zatímco v České republice připadá na jednoho učitele 17 dětí, učitel afghánský jich má v pomyslné třídě 61. Ani zdravotnictví ještě dlouho nedosáhne dostatečující úrovně a velmi kritická je i otázka obživy. Téměř polovina afghánských dětí mladších pěti let trpí podvyživou a mateřská úmrtnost dosahuje 1 900 žen na 100 000 obyvatel (v Česku je to 9 žen na 100 000 obyvatel). Přístup k nezávadné pitné vodě má jen 13 procent Afghánců. Přispět ke stabilizaci a rozvoji země ve všech těchto oblastech se snaží i společnost Člověk v tísni.

Stálá mise společnosti Člověk v tísni v Afghánistánu byla založena na konci roku 2001. V současnosti je činnost organizace koordinována z centrální kanceláře v Kábulu. Dvě regionální kanceláře v Mazáre Šarífu a v Čamkaní v provincii Paktia zajišťují koordinaci programů v severním a jihovýchodním Afghánistánu. Od roku 2006 pracuje společnost v dalších čtyřech terénních kancelářích v provinciích Kunduz, Balch a Samangan.

Vzdělávání, komunitní rozvoj i technická pomoc

Afghánská mise Člověka v tísni se zaměřuje na dlouhodobé řešení problémů, které jsou přímo spjaté s otázkou obživy, rozvoje venkovských komunit a zvýšení kvality života místních obyvatel. Jednou z klíčových oblastí činnosti Člověka v tísni v Afghánistánu je vzdělávání, kterému se organizace věnuje od samého počátku založení mise. Zajistit vzdělání pro chlapce i dívky a přípravit odborně kvalifikované pracovní síly je pro snížení chudoby v Afghánistánu stěžejní.

Další důležitou oblastí působnosti Člověka v tísni je dlouhodobá intenzivní práce ve vybraných venkovských komunitách, která kombinuje prvky vzdělání a komunitního rozvoje s odbornou technickou pomocí. Cílem projektů je posílit schopnost místních obyvatel společně plánovat a nacházet trvalá řešení problémů komunity. Obyvatelé se učí užívat místní zdroje s ohledem na klima a ráz krajiny. Technická pomoc se zaměřuje na řešení nejpalčivějších materiálních problémů komunity, ke kterým patří především kritický nedostatek pitné vody a velmi špatná úroveň sanitačních zařízení.

Práce společnosti Člověk v tísni v Afghánistánu probíhá v úzké spolupráci s místními obyvateli a nově vzniklými místními institucemi státní správy.

Děláme to tak, že vypustíme cíl z Aljašky, v tomto případě z ostrova
Kodiak, vedeme jej směrem k jižnímu Pacifiku a zničíme jej antiraketou
vyslanou z kalifornské Vandenbergovy letecké základny, na níž jsou také
v silech umístěny operační antirakety.

Pokud jde o specifikace, cíl představuje je třístupňová raketa. Je to
jakýsi představitel hrozby, nakolik jsme schopni si jej představit .
Včetně toho, jak odhadujeme, že bude ta ohrožující raketa vypadat, jak
se bude chovat a jak poletí. Používáme operační radar na Bealeově
letecké základně v Kalifornii pro primární detekci tohoto letu ve smyslu
sledování a pak předání této informace o sledování systému řízení palby
pozemního systému pro zachycování raket ve střední části letu. Používáme
operační systém řízení palby, takže používáme běžné operační sítě stejně
jako hardware a software, které se používají v každodenním provozu. A
při provádění testu rovněž používáme vojáky a osádky, kteří obsluhují ty
konzole a radary.

Odpálili jsme tedy operačně nakonfigurovanou antiraketu (interceptor) ze
sila na Vandenbergově letecké základně, ta odletěla a úspěšně se jí
podařilo zničit cíl.

Let cíle trval celkem asi 24 minut, což odpovídá očekávanému profilu
útoku, jak jsem se již zmínil.

Teď, jestli mohu, bych rád něco řekl o dalších senzorech, které jsme
měli ve hře. Měli jsme loď /se systémem/ Aegis v severním Pacifiku. Ta
mohla cíl sledovat. Také námořní radar v pásmu X (Sea-Based X-Band
Radar), ten velice silný radar v pásmu x, který jde nyní do závěrečných
fází testování a integrace. Ten dokázal sledovat cíl, samozřejmě spolu
s UHF radarem na Bealeově letecké základně v Kalifornii.

Teď kdybychom se mohli podívat na ta videa, opravdu velmi rychle.
Nejprve byste měli vidět cíl. Měl by to být videozáznam cíle, kamera
umístěná na zádi cíle. Snad to tady budou mít. (Pauza) No, uvidíme.
Uvidíme, jestli to najdou. Ale každopádně máme tady videozáznamy, které
ukazují tu kameru na cíli, start z Kodiaku. Také máme videozáznamy
startu antirakety z Vandenbergovy letecké základny, a také – ten
videozáznam, který jsme zatím nezveřejnili, to je záznam z prostředku
ničení rakety kinetickou energií (kill vehicle), co vlastně tento
prostředek vidí.

(Pauza). Dobrá. Myslím, že je důležité zapnout obrazovku. (Smích)

Snažíme se velmi, abychom byli co možná nejrealističtější v rámci
omezení daných testem. A tím myslím, že systém funguje tak, aby dosáhl
co možná nejlepšího zásahu.

Tak tady je ta kamera na umístěná na cíli, vidíte, jak se ostrov Kodiak
vzdaluje a ustupuje do pozadí, jak cíl směřuje vpřed. V tomto případě
dosáhl apogea ve výšce přes 1200 kilometrů.

No, měli jsme dobrý cíl. Jak si vzpomínáte, loni v květnu jsme při té
zkoušce měli špatný /nesrozumitelné/ cíl. Tady se otevírá silo, ta
skořepinová sila na Vandenbergu a výstup interceptorů. Měli jsme jasno,
toho dne, na rozdíl od mlhy při minulém testu, a celou dobu to šlo dobře.

Toto je třístupňová antiraketa, kterou jsme použili. Je to stejná
konfigurace, jakou máme na Aljašce a v Kalifornii. Vynikající nominální
výkon. Někteří vojenští odborníci to dokonce komentovali jako z jejich
pohledu učebnicovou ukázku.

Takže tady vidíte, jak odpadá první stupeň, zapaluje se druhý. A ještě
jiný záběr.

A teď ten okamžik zničení – první, co uvidíte, je výšková infračervená
kamera. Vidíte zaostření na cíl a antiraketu, jak se přibližuje a ničí
jej, a teď totéž uvidíte zpomaleně.

Máme slušnou sbírku dat z infračervených zdrojů, i z těch radarů, o
kterých jsem mluvil. Potrvá řadu týdnů, než projdeme všechna ta data,
ale my už teď víme, že jsme zaznamenali přesný zásah bojové hlavice.
Alespoň máme dostatek dat, abychom tomu tak mohli rozumět.

/ Následuje popis záběrů z antirakety, které mohli sledovali lidé
v operačním středisku./

Takže si myslíme že to – že nám to dává stále více důvěry pokud jde o to
– zda tento systém funguje. Odpověď na to je ano. Bude to v budoucnu
fungovat proti složitějším hrozbám? My se domníváme, že ano, s tím, jak
budeme zapojovat víc a víc prostředků, jako ten velice výkonný námořní
radar v pásmu X a další zlepšení jak pokud jde o systém antiraket, tak
pokud jde o senzory.

Takže tím končím a předávám slovo generálu Renuartovi.

*Gen. Renuart:* Díky, Treyi.

Jen pár poznámek.

/Gen. Renuart shrnuje prvky systému a procesy velení a řízení, jejich
koordinaci mezi U.S. Northern Command, MDA a U.S. Strategic Command. /

*Otázka: Pane generále, když jste říkal, že jste sledovali vícenásobné
cíle, byly to kusy té rakety? Co přesně bylo vidět?*

*Gen. Obering: *Za prvé, víme, že jedním z nich byl třetí stupeň cíle –
ten byl v zorném poli – evidentně RV (reentry vehicles).

A pak tam bylo několik dalších¨objektů, kterými se budeme zabývat a
budeme analyzovat, o co šlo, nejspíše o trosky z cíle samotného. ... U
tohoto letu jsme nepoužili žádná protiopatření. Ale zařadíme je u
příštího testu, protože tentokrát to fungovalo tak dobře. A jak si
pamatujete, poslední mise, kterou jsme letěli, 1. září loni, FTG-02 –
popsali jsme to jako let pro charakterizaci vyhledávání. Nebyl to –
zničení nebylo primárním cílem.

A my jsme se poučili. I když jsme úspěšně zachytili cíl, zjistili jsme,
že musíme provést některé úpravy u prostředku ničení /kill vehicle/
v některých oblastech. Udělali jsme to, a ukázalo se, že tyto úpravy
byly přesně ono. Takže nyní jsme připraveni na další krok, což je
přidání protiopatření k cíli, a to uděláme při příštím letu.

*Otázka: Nakolik podobný je tento systém tomu, která plánujete umístit
v Evropě, v Polsku a České republice. Je to přesně stejný systém – nebo
jsou nějaké rozdíly?*

*Gen. Obering: *Jsou – největší rozdíl bude ten, že chceme modifikovat
antiraketu. Antiraketa, kterou jsme viděli u letového testu, byla
třístupňová. My uděláme to, že třetí stupeň odstraníme, takže použijeme
jen dva stupně toho interceptoru.

Takže identické to bude ve všech dalších aspektech, jenom odstraníme ten
třetí stupeň. A uděláme v důsledku toho odstranění nějaké modifikace a
budeme muset změnit nějaký software. Ale systém řízení palby, prvky
velení a řízení, o kterých mluvil gen. Renuart – to všechno bude stejné,
to bude identické.

Radar, který navrhujeme pro Českou republiku, je radar, který v současné
době provozujeme jako součást našeho testovacího programu už téměř 10
let. Provozujeme jej od roku 1998 na Kwajaleinu v jižním Pacifiku.
Vezmeme tento radar. Od základu ho budeme renovovat, protože je
zapotřebí provést některá zlepšení, evidentně, u softwaru, u kapacity
zpracovávání dat, takové věci, a použijeme tento radar v České
republice. Takže to jsou velmi dobře zvládnuté a dobře charakterizované
komponenty.

*Otázka: Proč odstraňujete ten třetí stupeň?*

*Gen. Obering: * protože v evropském prostředí, při vzdálenosti z Íránu
například, od – toho místa, kde bude polská antiraketová základna,
potřebujete, aby antiraketa vystartovala rychleji. Jinak neurazí celou –
ve smyslu rychlosti nepotřebujete všechny tři stupně – ale chcete
reagovat rychleji na tu hrozbu, kvůli té geografické vzdálenosti.

A proto to potřebujeme, abychom mohli – abychom dokázali rychleji účinně
zasáhnout, proto to děláme.

*Otázka: Jak vysoko v posloupnosti velení jde pravomoc k použití těchto
zbraní? Sahá až k prezidentovi? A v případě evropského systému –
ponechaly by si Spojené státy výhradní velení a řízení, nebo by byl
nějaký způsob sdílení, dejme tomu s Poláky?*

*Gen. Renuart:* Hm, proces konferenčního volání /pozn.: zmiňoval se o
něm v úvodu/ se může velice rychle dostat až k prezidentovi, pokud by to
bylo třeba. Ale opět, připomínám, že máme jak kapacity pro prostor
bojiště, tak kapacity dálkového dosahu, takže v závislosti na situaci,
by to mohlo nebo nemuselo jít tak vysoko.

Pokud jde o to, jaké evropské – případné budoucí evropské struktury
velení a řízení, myslím, že je zatím předčasné něco takového navrhovat.
Myslím, že tady bude třeba hodně diskusí, než se dostaneme k tomu, že
vůbec budeme moci se rozmístit, a pak, jak chcete to velení a řízení
integrovat? Takže myslím, že je snad příliš brzy se k tomu definitivně
vyjadřovat.

*Otázka: Je to něco, o čem by se muselo jednat, nicméně, nebo –*

*Gen. Obering:* My jsme plánovali – reakční doby takovéhoto systému jsou
takové – a viděl jste na videu, že řádově během minut je po všem, takže
nemůžete svolávat nějakou radu a pak rozhodovat, co se bude dělat
s ohledem na to velení a řízení. Takže to bude velmi jednoduché
(streamlined) a bude to zapojeno do zbytku systému v tomto směru.
Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní
symbol, mohou použít 0558).

Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
   Brno, Jánská 1/3
   České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
   Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
   Olomouc, K. Světlé 2
   Ostrava, Dlouhá 3
   Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
   Plzeň, Šafaříkovy sady 5
   Praha, Václavské nám. 43
   Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem
v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili -
připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme,
aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

# *TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ* je na adrese
http://www.britskelisty.cz/xz/.

# *Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina
o aktuálním vývoji v České republice najdete zde
<http://www.ce-review.org/authorarchives/culik_archive/culik_main. html>
a zde <http://www.ce-review.org/authorarchives/stroehlein_archive/stroeh
lein_main.html>.*

# *Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě*
(archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu
Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.
------------------------------------------------------------------------

# *Britské listy rozšiřované e-mailem.* Na žádost čtenářů, zda by nebylo
možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet
Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu
http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

# *Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou
upoutávku.* Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html
<http://www.britskelisty.cz/prehled.html>. Obracím se na ty
čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů
jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby
upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

# Czech media, Czech politics and Czech culture:
<http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/Stroehlein.html> A selection of
English language articles, published in Britské listy.

# (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků,
týkajících se ČR, zde na Glasgow University
<http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html>).

# Zde jsou užitečné internetové stránky
<http://www.britskelisty.cz/9809/19980914e.html#04> pro bohemisty
a specialisty na Českou republiku.

# Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis
<http://www.britskelisty.cz/kdo.htm> Jana Čulíka.

------------------------------------------------------------------------


      Výběr textů z posledních dní:

    * "ČR a její mezinárodní právní závazky: ČR stále neplní některé své
      právní závazky v rámci Helsinského procesu (Erica Schlager,
      Helsinský výbor amerického Kongresu)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010815d.html#03>

    * Nesplněné požadavky: o čem psal Helsinský výbor amerického
      Kongresu Martinu Paloušovi už v roce 1999: Práva Romů, restituce
      Čechoameričanů a trestní stíhání za pomluvu
      <http://www.britskelisty.cz/0108/2001085e.html#04>

    * Odpověď Petra Uhla a Martina Palouše: Důvěřujte nám, vládním
      strukturám a ne nevládním organizacím, jsme bývalí disidenti a teď
      máme státní funkce
      <http://www.britskelisty.cz/0107/200108015f.html#05>

    * K blížící se privatizaci české energetiky: Je Česká republika
      na cestě k bankrotu? (František Nepil)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010815g.html#06>

    * "Co je tohle za zemi?" O osudu nezletilých dětí bez rodičů, kteří
      přijíždějí do Británie jako uprchlíci(Observer)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010814d.html#03>

    * Proč vznikají antiglobalizační protesty? Seattle, Praha, Quebec
      City, Janov a dál kdo ví... (Jiří Jírovec)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010814j.html#09>

    * Úřad pro ochranu osobních údajů bude vyšetřovat ruzyňské kontroly
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010814h.html#07>

    * Denisu Keefovi z britského velvyslanectví v Praze: Prolhaná
      Británie: Británie pokrytecky tvrdí, že podporuje Kurdy, ale
      zabouchla před nimi dveře (Observer)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010813d.html#03>

    * Policejní brutalita: Roste rozhořčení ohledně zmlácených studentů
      v Janově (International Herald Tribune)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010810d.html#03>

    * Vraždy ve věci "rodinné cti": Znectila jsi rodinu, že chodíš
      s nějakým chlapcem? Tak tě zabijeme
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010810e.html#04>

    * Ochrana soukromí: Američtí soudci rebelovali proti internetovému
      dohledu <http://www.britskelisty.cz/0107/200108010f.html#05>

    * Bulvár kontra seriózní informace: Jak psaly o lidském klonování
      Lidové noviny a jak Financial Times
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010810g.html#06>

    * Jak o zrušení imigračních kontrol nepsaly české noviny: Británie
      byla donucena ukončit "diskriminační" kontroly potenciálních
      českých imigrantů (Guardian)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010809d.html#03>

    * Z tiskové konference Jana Kavana o zrušení rasistických
      imigračních kontrol na ruzyňském letišti: Jak mluvčí MZV Aleš
      Pospíšil bránil na tiskové konferenci svobodnému získávání
      informací (přepis podstatných částí TK)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010808d.html#03>

    * Rozklad britské azylové politiky: V Británii byl vážně zraněn
      další žadatel o azyl: podřízli mu hrdlo
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010808e.html#04>

    * Británie nenabízí útočiště: V Glasgow místní lidé zavraždili
      dvaadvacetiletého žadatele o azyl
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010807d.html#03>

    * Jaká byla včerejší Fakta ČT: Relativně srozumitelné reportáže
      s iritujícími vizuálními triky (Jan Čulík)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010807e.html#04>

    * ČTK: Bylo to zřejmě ještě horší. Nejprve řádnou zprávu vydala
      a pak ji nesmyslem zlikvidovala (Jakub Dospiva, ČTK, s námi
      nepřímo komunikuje přes Ekologický právní servis v Brně)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010807f.html#05>

    * Banální řečňování od věci v  nedělním pořadu Naostro (Jan Čulík)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010806d.html#03>

    * Nad českými novinami z konce minulého týdne: Předsudky, manipulace
      a virtuální realita (Jan Čulík)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010806e.html#04>

    * Polemika: Masturbujte a pište se Světem Namodro (Jan Paul)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010806f.html#05>

    * Lidská práva: Výbor pro lidská práva tvrdě kritizuje situaci
      v České republice (Tomáš Pecina)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010803d.html#03>

    * Reportáž z technoparty: CzTech očima přímé účastnice (Helena
      Svatošová, foto Pavel Mašín)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010803e.html#04>

    * Ruzyně: Martin Palouš neobhájil před senátory imigrační kontroly
      (Tomáš Pecina) <http://www.britskelisty.cz/0107/20010803f.html#05>

    * Poznámka k událostem v Ruzyni (Jiří Jírovec)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010802d.html#03>

    * Česká televize: Kdo bude ředitelem ČT (Tomáš Pecina)
      <http://www.britskelisty.cz/0108/20010801d.html#03>

    * Jen pro bílé (Raekha Prasad, The Guardian)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010731d.html#03>

    * Král a já (Fabiano Golgo)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010730d.html#03>

    * Jak to bylo s reportáží Samka a Novákové (Petr Vrabec)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010730e.html#04>

    * Nejsem zkorumpovaný (Martin Mrnka)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010730f.html#05>

    * Britské čachrování s právem na azyl: Věrolomný Albion
      a porcelánová mušle: Zavede-li Británie pro Čechy víza, žadatelé
      o azyl vůbec víza mít nemusejí! (Václav Pinkava)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010726d.html#03>

    * Ekonomika a neblahý vliv Spojených států: Svět se propadá do
      hospodářské recese - vysvětlení proč
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010726e.html#04>

    * Nová globální analýza Amnesty International: Kde je rasismus,
      nemůže být spravedlnost
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010726g.html#06>

    * Počítače: Nový virus, který vám napadne adresář i složku
      s dokumenty <http://www.britskelisty.cz/0107/20010725d.html#03>

    * Dopis z Chorvatska: Cizinci si myslí o Češích skoro to, co si Češi
      myslí o Romech (Fabiano Golgo)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010725e.html#04>

    * Okurková sezóna spřátelených rozvědek - Překonal Václav Havel
      zdravotní problémy? Co píše francouzská rozvědná služba o Václavu
      Havlovi a České republice (Petr Bradáč)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010725g.html#06>

    * Dopis z Chorvatska: Češi: "Nejsme rasisti!" - ale...(Fabiano
      Golgo) <http://www.britskelisty.cz/0107/20010724d.html#03>

    * Polemika s Úřadem na ochranu osobních údajů: Infomace
      z pozemkových knih by měly být veřejné (Václav Žák)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010724e.html#04>

    * Prognostika: Jaké to bude v ČR za pět let? Optimistické letní
      variace (moc ne) (Tomáš Pecina)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010723p.html#15>

    * Dopis z Čech: O autoritářství, podřizování se moci a o cigaretách
      za návštěvu kostela (Fabiano Golgo)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010723d.html#03>

    * Podnikání bez skrupulí: Kouření, Česká republika a britští
      konzervativci Ať žije strana rakoviny a amputací!
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010723e.html#04>

    * Krásná krajina, banální rádio (Jan Čulík)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010723f.html#05>

    * V Británii není radno lhát u soudu: Bývalý místopředseda
      Konzervativní strany Jeffrey Archer odsouzen na čtyři roky do
      vězení za křivou přísahu
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010723g.html#06>

    * Londýnské ústředí Amnesty International, Brendan Paddy: "Jsme
      znepokojeni, že britská vláda brání lidem zažádat v Británii
      o azyl a že je na pražském letišti diskriminuje" (rozhovor vedl
      Jan Čulík) <http://www.britskelisty.cz/0107/20010720d.html#03>

    * Martin Palouš v Jednadvacítce: "Pasová kontrola britských úřadů
      na pražském letišti není diskriminační, každý stát má právo určit
      si, koho na své území vpustí." (Jan Čulík)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010720e.html#04>

    * Vyšlo v  britském listě Independent: Rasistické akce britské vlády
      v Praze (Jan Čulík)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010720f.html#05>

    * Ve zpravodajství ČT se vláda vánočních vzbouřenců chýlí ke konci
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010719d.html#03>

    * Včerejší Události České televize - vládní vlnka? (Jan Čulík)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010719e.html#04>

    * O zastřelené ženě v Mělníce: Policie nedodržuje předpisy pro
      zacházení se zbraněmi (Jaroslav Štemberk)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010719f.html#05>

    * Diktatura Západu: Pochybné postavy, vévodící summitu v Janově: Jak
      vládnout světu (Guardian)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010718d.html#03>

    * Korupce v České televizi: Česká televize a agentura Christian VIP
      uvádějí: Fakta (Tomáš Pecina)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010718e.html#04>

    * Pár poznámek k včerejším zpravodajským pořadům českých televizí:
      Zakomplexovanost vůči mocnějším trvá a Úřad je důležitější než
      občan (Jan Čulík) <http://www.britskelisty.cz/0107/20010718f.html#05>

    * Jak reagují média na policejní střelbu ve Velké Británii:
      Kontroverze ohledně střelby policistů se prohlubuje (BBC)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010718g.html#06>

    * Česká republika před Výborem OSN pro lidská práva: Analytik OSN:
      Policejní brutalita je pravděpodobně nejzávažnější problém, který
      je v ČR třeba řešit (Jiří Kopal)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010717d.html#03>

    * Jaké byly včerejší hlavní večerní zprávy v ČT a v televizi Nova:
      Komplex: co by tomu řekla cizina? (Jan Čulík)
      <http://www.britskelisty.cz/0107/20010717e.html#04>
Čulík způsobil v úterý na tiskové konferenci skandál, ale už radši moc
neřekneme, kvůli čemu vlastně, a v žádném případě ta témata nebudeme
sami analyzovat."* Namísto toho, aby se české sdělovací prostředky vážně
zabývaly a nezávisle samy zkoumaly kritické otázky, které vznesl Jan
Čulík v úterý na Kavanově tiskové konferenci, totiž zda byly či nebyly
britské imigrační kontroly na ruzyňském letišti protizákonné podle
samotného dobrozdání MZV, které se pak rozhodlo obejít v této věci
parlament a prezidenta, a proč tvrdili neinformované české novinářské
obci v některých věcech činitelé britského velvyslanectví nepravdu (1.
Broucher: "Žádný český občan nemá právo žádat v Británii o azyl." -
přitom Romové v Británii azyl na odvolání dostávají; 2. Keefe:
"Nejednáme jako rasisti, protože je to protizákonné." - přitom Race
Relations Act dovoluje imigračním úředníkům rasistické hodnocení
žadatelů o azyl, 3. Keefe: "Potřebujeme od Romů volné ruce, abychom
mohli pomáhat skutečným žadatelům o azyl, přicházejícím z autenticky
strašlivých životních podmínek." - ve skutečnosti britská vláda
i prokázaně mučeným žadatelům o azyl útočiště v Británii nezřídka odpírá
a oběti mučení vězní, čímž porušuje mezinárodní předpisy, viz toto
vydání BL), stačilo jim, aby většinou jen poreferovaly o tom, že měl prý
Jan Čulík s Alešem Pospíšilem, Kavanovým "mluvčím" "potyčku". Na hlubší
*samostatný* rozbor závažných otázek, které Jan Čulík na Kavanově
tiskové konferenci vznesl
<http://www.britskelisty.cz/0108/20010808d.html#03>, se nezmohly. Škoda.
Co když Čulík kecal? Nebo co když naopak Kavan a Keefe kecali? To české
sdělovací prostředky vlastní analýzou nezjišťovaly (kdo by se o něco
takového zajímal!), v nejlepším případě krátce s odstupem referovaly, že
Čulík na tiskové konferenci cosi říkal. :) - Podívejte se, mimochodem,
jak o zrušení britských letištních kontrol referoval včerejší Guardian,
viz první text těchto BL. Je to poněkud odlišné od článků, které přinesl
poslušný český tisk. (JČ) :)
Praha, 8. října 2007 – Greenpeace označilo způsob zveřejnění výsledků
týmu, který měřil vyzařování amerického protiraketového radaru na atolu
Kwajalein, za neseriózní a samotné výsledky za nevěrohodné. Cílem měření
bylo totiž ověřit mimořádně nekvalitní studii ministerstva obrany.1)
Výkonové parametry zařízení, z nichž studie vyšla, jsou i ve srovnání s
parametry původního radaru XBR-P podhodnocené a zčásti nevěrohodné. Je
otázka, zda měřené zařízení skutečně odpovídá tomu, které by mělo být
umístěno v Brdech. Mediální informace MO2) se odvolává na nezveřejněné
memorandum a sama neobsahuje jediný konkrétní údaj.

Sdělení, že „Měření radaru této stanice v maximálních provozních
režimech umožnilo praktické a jednoznačné ověření teoretických výpočtů
úrovně záření v jeho okolí, které Ministerstvo obrany vypracovalo na
základě technických parametrů poskytnutých americkou stranou“, není
možno vyhodnotit, pokud:
Mimořádně úzkého hlavního radiolokačního svazku kwajaleinského
      radaru XBR-P (0,18°) bylo dosaženo použitím „řídké anténní
      soustavy“ (thinned array) o aktivní ploše 105m2 s 16 896 moduly,
      která má podle údajů studie MO u modelu EBR zůstat zachována.
      Zákonitosti vyplývající z použití této antény vyjadřuje teorém
      označovaný jako thinned array curse. Cenou zaplacenou za úzký
      hlavní paprsek jsou úměrně silnější boční vyzařovací laloky
      (sidelobes).3) To ovšem zcela protiřečí tvrzení autorů studie,
      podle níž se radar EBR vyznačuje potlačením bočních laloků na
      úroveň pouhých 40 dB (autoři to vysvětlují „samotnou fyzikální
      podstatou typu radiolokátoru EBR“, který označují nevídaným
      anglickým termínem „Ultra-low Side Loops Radar“).4) „Bez
      kvalifikované oponentury studie, jejíž vědeckou část lze s
      použitím tabulkového kalkulátoru vytvořit během pěti minut, není
      možno z výsledků jejího ověřování na Marshallových ostrovech
      vyvozovat žádné závěry. A už vůbec ne závěry ohledně zařízení,
      které by mělo být umístěno v České republice,“ shrnula pro
      Greenpeace jaderná fyzička Tereza Tušarová.


      Poznámky:

1) PŘEDBĚŽNÉ POSOUZENÍ VLIVU RADIOLOKAČNÍ STANICE EBR (EUROPEAN BASED
RADAR) NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE V OKOLÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU BRDY.
<http://mm.denik.cz/1/94/radar_pdf.pdf> Praha, srpen 2007. . Srovnej
Vládní „posouzení zdravotních dopadů“ radaru v Brdech: "Podhodnocené
výkonové parametry plus triviální výpočet" </art/36519.html>. Tisková
zpráva Greenpeace č. 40/2007.

2) Čeští odborníci měřili radarovou stanici. ZDE
<http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=9996>

3) K problematice směrových charakteristik vyzařování antén stručně viz
například Joseph H. Reisert: Understanding and Using Antenna Radiation
Patterns. ZDE
<http://www.astronwireless.com/topic-archives-antenna-radiation-patterns.asp>.
Obecnou teorii anténní soustavy lze najít například v publikaci
Sophocles J. Orfanidis, Electromagnetic Waves and Antennas. Rutgers
University, Piscataway 2004. Chapter 18: Antenna Arrays. ZDE
<http://www.ece.rutgers.edu/~orfanidi/ewa/ch18.pdf>

4) PŘEDBĚŽNÉ POSOUZENÍ VLIVU RADIOLOKAČNÍ STANICE EBR (EUROPEAN BASED
RADAR) NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE V OKOLÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU BRDY. Praha,
srpen 2007 ,příloha č. 1, s. 9. ZDE
<http://mm.denik.cz/1/94/radar_pdf.pdf>.

</ad/ad-ref.rb?pos=1>
Sloupek
Lhostejná země
Michal Černík <mailto:cernik.michal@volny.cz>

Země jak jsi nám lhostejná
když člověk bolestí zasténá
a jakou radost nám působíš
když se na jaře probouzíš

A nejsi nic než odporné tlení
kterým se chystáš k porodu
a které se příkazem života mění
do barev, květů a do plodů

Jsi hlínou, půdou, zeminou, prstí
pro všechno co chce tu růsti
pod nebem očí jež nad tebou drží stráž
Živitelko živých , mrtvé pohřbíváš

Báseň ze sbírky „Ke mě se přitiskni“ nakladatelství BMSS Start 2003,
vybral *šok*

Lt General Henry A. Obering v sile BMD
9.10.2007
Obering: Měli jsme dobrý cíl a nebyla mlha </art/36596.html>

Tématem briefingu Ministerstva obrany USA, který proběhl 2. října 2007 a
jehož protagonisty byli ředitel americké agentury pro raketovou obranu
generálporučík Henry „Trey“ Obering a velitel NORAD a US NORTHCOM gen.
Gene Renuart, který zodpovídá za velení a řízení pozemních antiraket pro
systém protiraketové obrany, byla protiraketová obrana - i ta v Brdech.
Briefing následoval poté, co Američané 28. září provedli další ze série
zkoušek svého systémů protiraketové obrany. Antiraketa při něm zničila
nad Tichým oceánem zkušební balistickou střelu dlouhého doletu. Podle
informací Pentagonu šlo o třicátý úspěšný pokus z celkových 38 testů od
roku 2001. Předchozí test, provedený letos v květnu, byl neúspěšný, byl
však prohlášen za „no test“, tedy de facto neuskutečněný. Test v sídle
agentury MDA poprvé sledovali zástupci Česka, Polska (o jejich
přítomnosti při testech se generálové nezmínili) a Ruska. Nabízíme
některé pasáže tohoto briefingu.

*Gen. Obering:* Dobré ráno. Budu stručný. Budu hovořit o infrastruktuře
testu samotné a o charakteristikách testu. Ukážu vám pár videí, z nichž
některá jste možná již viděli, některá ne, protože zatím nebyla uvolněna
ke zveřejnění, a pak předám slovo generálu Renuartovi, aby vám také něco
řekl. A pak budeme k dispozici pro dotazy.

Takže nejprve infrastruktura testu. Jednalo se o test, ve kterém jsme se
pokusili napodobit útok ze země jako je Severní Korea na Spojené státy,
kdy tato řízená střela odpálená z Aljašky byla zničena antiraketou.

Taková je geometrie, kterou se snažíme reprodukovat v architektuře testu.

Děláme to tak, že vypustíme cíl z Aljašky, v tomto případě z ostrova
Kodiak, vedeme jej směrem k jižnímu Pacifiku a zničíme jej antiraketou
vyslanou z kalifornské Vandenbergovy letecké základny, na níž jsou také
v silech umístěny operační antirakety.

Pokud jde o specifikace, cíl představuje je třístupňová raketa. Je to
jakýsi představitel hrozby, nakolik jsme schopni si jej představit .
Včetně toho, jak odhadujeme, že bude ta ohrožující raketa vypadat, jak
se bude chovat a jak poletí. Používáme operační radar na Bealeově
letecké základně v Kalifornii pro primární detekci tohoto letu ve smyslu
sledování a pak předání této informace o sledování systému řízení palby
pozemního systému pro zachycování raket ve střední části letu. Používáme
operační systém řízení palby, takže používáme běžné operační sítě stejně
jako hardware a software, které se používají v každodenním provozu. A
při provádění testu rovněž používáme vojáky a osádky, kteří obsluhují ty
konzole a radary.

Odpálili jsme tedy operačně nakonfigurovanou antiraketu (interceptor) ze
sila na Vandenbergově letecké základně, ta odletěla a úspěšně se jí
podařilo zničit cíl.

Let cíle trval celkem asi 24 minut, což odpovídá očekávanému profilu
útoku, jak jsem se již zmínil.

Teď, jestli mohu, bych rád něco řekl o dalších senzorech, které jsme
měli ve hře. Měli jsme loď /se systémem/ Aegis v severním Pacifiku. Ta
mohla cíl sledovat. Také námořní radar v pásmu X (Sea-Based X-Band
Radar), ten velice silný radar v pásmu x, který jde nyní do závěrečných
fází testování a integrace. Ten dokázal sledovat cíl, samozřejmě spolu
s UHF radarem na Bealeově letecké základně v Kalifornii.

Teď kdybychom se mohli podívat na ta videa, opravdu velmi rychle.
Nejprve byste měli vidět cíl. Měl by to být videozáznam cíle, kamera
umístěná na zádi cíle. Snad to tady budou mít. (Pauza) No, uvidíme.
Uvidíme, jestli to najdou. Ale každopádně máme tady videozáznamy, které
ukazují tu kameru na cíli, start z Kodiaku. Také máme videozáznamy
startu antirakety z Vandenbergovy letecké základny, a také – ten
videozáznam, který jsme zatím nezveřejnili, to je záznam z prostředku
ničení rakety kinetickou energií (kill vehicle), co vlastně tento
prostředek vidí.

(Pauza). Dobrá. Myslím, že je důležité zapnout obrazovku. (Smích)

Snažíme se velmi, abychom byli co možná nejrealističtější v rámci
omezení daných testem. A tím myslím, že systém funguje tak, aby dosáhl
co možná nejlepšího zásahu.

Tak tady je ta kamera na umístěná na cíli, vidíte, jak se ostrov Kodiak
vzdaluje a ustupuje do pozadí, jak cíl směřuje vpřed. V tomto případě
dosáhl apogea ve výšce přes 1200 kilometrů.

No, měli jsme dobrý cíl. Jak si vzpomínáte, loni v květnu jsme při té
zkoušce měli špatný /nesrozumitelné/ cíl. Tady se otevírá silo, ta
skořepinová sila na Vandenbergu a výstup interceptorů. Měli jsme jasno,
toho dne, na rozdíl od mlhy při minulém testu, a celou dobu to šlo dobře.

Toto je třístupňová antiraketa, kterou jsme použili. Je to stejná
konfigurace, jakou máme na Aljašce a v Kalifornii. Vynikající nominální
výkon. Někteří vojenští odborníci to dokonce komentovali jako z jejich
pohledu učebnicovou ukázku.

Takže tady vidíte, jak odpadá první stupeň, zapaluje se druhý. A ještě
jiný záběr.

A teď ten okamžik zničení – první, co uvidíte, je výšková infračervená
kamera. Vidíte zaostření na cíl a antiraketu, jak se přibližuje a ničí
jej, a teď totéž uvidíte zpomaleně.

Máme slušnou sbírku dat z infračervených zdrojů, i z těch radarů, o
kterých jsem mluvil. Potrvá řadu týdnů, než projdeme všechna ta data,
ale my už teď víme, že jsme zaznamenali přesný zásah bojové hlavice.
Alespoň máme dostatek dat, abychom tomu tak mohli rozumět.

/ Následuje popis záběrů z antirakety, které mohli sledovali lidé
v operačním středisku./

Takže si myslíme že to – že nám to dává stále více důvěry pokud jde o to
– zda tento systém funguje. Odpověď na to je ano. Bude to v budoucnu
fungovat proti složitějším hrozbám? My se domníváme, že ano, s tím, jak
budeme zapojovat víc a víc prostředků, jako ten velice výkonný námořní
radar v pásmu X a další zlepšení jak pokud jde o systém antiraket, tak
pokud jde o senzory.

Takže tím končím a předávám slovo generálu Renuartovi.

*Gen. Renuart:* Díky, Treyi.

Jen pár poznámek.

/Gen. Renuart shrnuje prvky systému a procesy velení a řízení, jejich
koordinaci mezi U.S. Northern Command, MDA a U.S. Strategic Command. /

*Otázka: Pane generále, když jste říkal, že jste sledovali vícenásobné
cíle, byly to kusy té rakety? Co přesně bylo vidět?*

*Gen. Obering: *Za prvé, víme, že jedním z nich byl třetí stupeň cíle –
ten byl v zorném poli – evidentně RV (reentry vehicles).

A pak tam bylo několik dalších¨objektů, kterými se budeme zabývat a
budeme analyzovat, o co šlo, nejspíše o trosky z cíle samotného. ... U
tohoto letu jsme nepoužili žádná protiopatření. Ale zařadíme je u
příštího testu, protože tentokrát to fungovalo tak dobře. A jak si
pamatujete, poslední mise, kterou jsme letěli, 1. září loni, FTG-02 –
popsali jsme to jako let pro charakterizaci vyhledávání. Nebyl to –
zničení nebylo primárním cílem.

A my jsme se poučili. I když jsme úspěšně zachytili cíl, zjistili jsme,
že musíme provést některé úpravy u prostředku ničení /kill vehicle/
v některých oblastech. Udělali jsme to, a ukázalo se, že tyto úpravy
byly přesně ono. Takže nyní jsme připraveni na další krok, což je
přidání protiopatření k cíli, a to uděláme při příštím letu.

*Otázka: Nakolik podobný je tento systém tomu, která plánujete umístit
v Evropě, v Polsku a České republice. Je to přesně stejný systém – nebo
jsou nějaké rozdíly?*

*Gen. Obering: *Jsou – největší rozdíl bude ten, že chceme modifikovat
antiraketu. Antiraketa, kterou jsme viděli u letového testu, byla
třístupňová. My uděláme to, že třetí stupeň odstraníme, takže použijeme
jen dva stupně toho interceptoru.

Takže identické to bude ve všech dalších aspektech, jenom odstraníme ten
třetí stupeň. A uděláme v důsledku toho odstranění nějaké modifikace a
budeme muset změnit nějaký software. Ale systém řízení palby, prvky
velení a řízení, o kterých mluvil gen. Renuart – to všechno bude stejné,
to bude identické.

Radar, který navrhujeme pro Českou republiku, je radar, který v současné
době provozujeme jako součást našeho testovacího programu už téměř 10
let. Provozujeme jej od roku 1998 na Kwajaleinu v jižním Pacifiku.
Vezmeme tento radar. Od základu ho budeme renovovat, protože je
zapotřebí provést některá zlepšení, evidentně, u softwaru, u kapacity
zpracovávání dat, takové věci, a použijeme tento radar v České
republice. Takže to jsou velmi dobře zvládnuté a dobře charakterizované
komponenty.

*Otázka: Proč odstraňujete ten třetí stupeň?*

*Gen. Obering: * protože v evropském prostředí, při vzdálenosti z Íránu
například, od – toho místa, kde bude polská antiraketová základna,
potřebujete, aby antiraketa vystartovala rychleji. Jinak neurazí celou –
ve smyslu rychlosti nepotřebujete všechny tři stupně – ale chcete
reagovat rychleji na tu hrozbu, kvůli té geografické vzdálenosti.

A proto to potřebujeme, abychom mohli – abychom dokázali rychleji účinně
zasáhnout, proto to děláme.

*Otázka: Jak vysoko v posloupnosti velení jde pravomoc k použití těchto
zbraní? Sahá až k prezidentovi? A v případě evropského systému –
ponechaly by si Spojené státy výhradní velení a řízení, nebo by byl
nějaký způsob sdílení, dejme tomu s Poláky?*

*Gen. Renuart:* Hm, proces konferenčního volání /pozn.: zmiňoval se o
něm v úvodu/ se může velice rychle dostat až k prezidentovi, pokud by to
bylo třeba. Ale opět, připomínám, že máme jak kapacity pro prostor
bojiště, tak kapacity dálkového dosahu, takže v závislosti na situaci,
by to mohlo nebo nemuselo jít tak vysoko.

Pokud jde o to, jaké evropské – případné budoucí evropské struktury
velení a řízení, myslím, že je zatím předčasné něco takového navrhovat.
Myslím, že tady bude třeba hodně diskusí, než se dostaneme k tomu, že
vůbec budeme moci se rozmístit, a pak, jak chcete to velení a řízení
integrovat? Takže myslím, že je snad příliš brzy se k tomu definitivně
vyjadřovat.
*Otázka: Nabídka Gabaly je stále na stole?*

*Gen. Obering:* Je stále na stole. Starosti nám od začátku dělá
frekvence tohoto radaru, to je přehledový radar, ne radar pro přesné
sledování. Takže to není stejný typ radaru, jaký nabízíme, že umístíme
v České republice. Radar v České republice, jak jsem se zmínil, je
velmi, velmi přesný X-band radar, který používáme už téměř 10 let
v našem testovacím programu, je velmi dobře vyzkoušený. Radar v Gabale
je VHF radar, který má odlišnou funkčnost. Bylo by hezké, kdybychom
tento radar mohli používat ve spojení s radarem v Gabale. Myslím, že to
by bylo ideální řešení. Ale o tom budeme s Rusy dál mluvit.

*Otázka: Je tady jiný aspekt ruského návrhu, kterému se nevěnovalo mnoho
pozornosti, a sice sdílení informací o varování před hrozbami a tak
podobně. Mohl byste popsat, co vlastně v tomto směru navrhovali a jak
zajímavý návrh to je?*

*Gen. Obering: *Tak především to je návrh, kterým se zabýváme už docela
dlouho, nejen od Rusů. Ale také jsme o tom s Rusy sami mluvili – jak
bychom mohli sdílet data, radarová data, brát informace z ruských
senzorů, brát informace z radaru, například, který bychom navrhovali pro
Českou republiku, a brát informace z jiných senzorů které – jaké může
zvažovat NATO, – a sdílet je ve smíšeném informačním prostředí. Myslíme
si, že to by bylo velmi užitečné, a to je součástí diskusí, které dále
vedeme s Rusy.

*Otázka: Je to pořád všechno nebo nic pokud jde o to, co Rusové nabízejí?*

*Gen. Obering:* Tak bych to necharakterizoval, vzhledem k tomu, že
pokračujeme v jednání.

*Otázka: Abych navázal na tu otázku o ruských obavách, několikrát jste
řekl, že technicky vzato evropská základna nemá za cíl sestřelovat ruské
rakety. Vzhledem k trajektorii by to znamenalo muset tu raketu dohonit
/tail chase/, a to tyto rakety nedovedou.*

*Gen. Obering:* Ano.

*Otázka: Někteří skeptici z řad vědecké obce mají nákres, ze kterého
vyplývá, že evropský systém má za úkol chránit naše předsunuté síly
v Asii a asijské spojence. Říkají také, že pokud z evropské základny lze
zachytit íránskou raketu směřující do Asie, může dokázat i dohonit ruský
systém.*

*My nejsme vědci. Můžete na tuto kritiku reagovat?*

*Gen. Obering: *Ano.

Především když se podíváte na samotné trajektorie, a to je tady velmi
důležité, kde byste zachytili raketu směřující na Spojené státy nebo na
Asii? A jak by k tomu došlo a jak by vypadal ten konkrétní přístup? O
tom to dost je, odkud ta raketa je odpálena.

Co se zde dále ignoruje, je umístění základny s antiraketami ve vztahu
k ruským základnám mezikontinentálních raket. Íránské základny jsou
mnohem jižněji, na jihovýchodě. A to nám umožňuje tyto rakety detekovat
a sledovat, dostat tyto informace do systému řízení palby, dokážeme
vygenerovat řešení řízení palby vzhledem k tomu, co označujeme jako
weapon task plan, vypustit antiraketu a pak ničivou rychlostí zasáhnout
raketu. Tyhle věci nemůžete prostě jen zlehka políbit; musíte je
zasáhnout natolik tvrdě, abyste je zničili.

Takže když zapojíte do hry všechny tyto faktory, nemůžeme dohonit ruskou
mezikontinentální raketu. Jsou – my jsme příliš blízko k místům, odkud
jsou odpalovány, to zaprvé. A než se to všechno rozjede, a pokud se
snažíme zahájit sledování těch raket, převést to do řešení, odpálit
antirakety, je to, jak jsme konstatovali – dostaneme se do situace, kdy
tyto rakety skutečně honíme.

Takže ano, můžeme bránit některé části, v závislosti na trajektorii,
z Íránu do Asie. Ale zase, vracíme se k tomu, odkud byly odpáleny, ne
kam směřují. Takže já jsem se pokoušel tohle shrnout už mnohokrát, ale –
a chápu. Myslím, že naši skeptici používají data, která se snaží, dát
dohromady a snaží se, aby zapadala, a používají neutajované informace a
všechno možné, a tak se snažím vám tady představit, jaká je skutečnost a
ta data, to jsou ověřená data, která jsme získali z testování a letového
testování a pozemního testování.

*Otázka: Pane generále, zmínil jste se, že byl zapojen radar pásma X,
ale stále se vylaďuje. Ještě není plně v provozu, že ne?*

*Gen. Obering:* To, co jste teď naznačil, je právě ten důvod, proč
provádíme ten vývoj ve spirále, což znamená, že i když ten SBX –
Sea-Based X-Band – je stále ve vývoji, stále provádíme testy a kontroly
– ve skutečnosti bychom ten systém už mohli použít, pokud bychom
potřebovali. Je tam spousta softwaru, který by nám umožnil sledovat cíle
a dostávat tyto informace do systému. Takže výhoda a přínos toho
přístupu k vývoji ve spirále je, že můžete vlastně využívat vojenské
zařízení, pokud je to zapotřebí, i když má třeba jen neúplné schopnosti,.

Takže my neříkáme, že již je v operačním použití, je stále ve vývoji,
jak jsem řekl. Ale podle veškerých známek to bude obrovský přínos pro
celkové schopnosti toho systému.

...

*Otázka: Co říkáte na kritiky – já se vracím k těm ruským raketám – co
říkáte na kritiky, kteří říkají, že utrácíte miliardy dolarů během /mimo
mikrofon/ let, a ten systém je ve skutečnosti určen jen proti hrozbám
pocházejícím ze Severní Koreje a Íránu, a není skutečně vůbec určen
proti ruské hrozbě?*

/ Gen. Obering s odvoláním na to, co se stalo 9. září 2001, vysvětluje,
co již mnohokrát – co vše za ty peníze bylo pořízeno, že je to ve
skutečnosti velmi rozumná částka a jak je zapotřebí se soustředit na
skutečné hrozby, v časovém horizontu do roku 2015. /

*Otázka: Pokud se Česká republika rozhodne, že neumožní, aby tam ten
radar byl umístěn, jsou jiné alternativy? Mohl by být umístěn na území
nějakého blízkovýchodního spojence a pořád ještě být schopen odtamtud
sledovat íránské rakety? Mohl by – pokročil vývoj těch námořních
dostatečně na to, aby bylo možno se uchýlit k námořnímu řešení?*

*Gen. Obering: *Jsou jiné země, které bychom mohli – které by mohly také
poskytnout místo pro radar nebo i rakety, když na to přijde. Nejsou tak
optimální jako Česká republika a Polsko. A proto to bereme velmi vážně a
velmi intenzívně hovoříme s našimi spojenci /we are very engaged with
our allies/, polskou a českou vládou, aby k tomu došlo. Existují jiné
alternativy, ale nejsou v tomto ohledu tak dobré.

Další alternativy celkově, jako přechod k námořnímu řešení, jsou – tak
především je tam pár problémů. Číslo jedna, ta raketa, kterou
navrhujeme, že dáme do Polska a do České republiky, je, jak jsem řekl už
dříve, téměř identická s tím, co jsme použili při našem letovém testu,
až na to, že odstraníme ten třetí stupeň. Takže je to osvědčená
konstrukce. Je to zalétané.Harpuny Japonců míří na velryby

Japonští velrybáři tento týden vypluli na lov tří druhů kytovců. V okolí Antarktidy a jižních oblastí Tichého, Atlantského a Indického oceánu chtějí ulovit více než tisíc kusů velryb. Porušili tak desetiletí trvající celosvětový zákaz lovu ohrožených druhů kytovců.
Velryby žijí na severní a jižní polokouli. Jednotlivé populace rovník prakticky nepřekračují, takže i zdánlivě vysoké číslo nemusí znamenat, že druh je „za vodou“. Indický oceán je vyhlášený za oblast, kde jsou velryby chráněny, od roku 1979 a jižní oblasti okolo Antarktidy od roku 1938.

Odhadované populace velryb
plejtvák malý  199 000 na severní polokouli, 960 000 na jižní    
vorvaň   360 000    
plejtvák Brydeův   90 000
plejtvák myšok  79 000 
keporkak    65 000  
plejtvák sejval   54 000  
plejtvák šedý   26 400   
velryba grónská  10 500       

Velryby, které chtějí Japonci lovit                       
plejtvák malý: hmotnost 4-6 tun, délka 7 - 10 metrů       
plejtvák myšok: hmotnost 45 - 70 tun, délka 119 - 26 metrů
keporkak: hmotnost 25 - 31 tun, délka 11 - 16 metrů       

Mořský lov sledují i suchozemští Češi
Pravidla lovu kytovců schvaluje Mezinárodní velrybářská komise (IWC). Nejde jen o expertní organizaci, patrné jsou v ní politické vlivy. Obě strany se do ní snaží například lákat spřízněné země, a to včetně těch bez přístupu k moři. Mezi 78 členy je tak i Česká republika (v současnosti ji zastupuje Pavla Hýčová) či Rakousko. Komise vznikla v roce 1946, první Úmluva o pravidlech lovu velryb platí od roku 1948. Moratorium na lov bylo schváleno v roce 1982, v platnost vešlo o čtyři roky později.

Kvóty lovu roce 2007-2008
Japonští velrybáři zamíří harpuny na plejtváka malého, plejtváka myšoka a keporkaka, zvaného též velryba hrbatá.

Celkem chtějí ulovit:
1035 kusů kytovců
935 plejtváků malých
50 plejtváků myšoka
50 keporkaků 
A v patách japonské výpravě jsou i aktivisté z nátlakové ekologické organizace Greenpeace. Nic nemůže lépe ilustrovat kontroverzi kolem lovu velryb než tyto protichůdné reakce.

„Velrybí maso jsme pojídali dlouho dobu. Jak se liší konzumace velryb od konzumace vepřů či krav?“ řekl agentuře AP jeden z řezníků na trhu v přístavu Šimonseki na jihozápadě Japonska, odkud velrybáři vyplouvali. „Doufám, že komerční lov opět začne, abychom měli v Japonsku více velrybího masa,“ tlumočil názor některých Japonců.

Právě potřeba zachovat si tento tradiční zdroj potravy je jedním ze zdůvodnění, která lze v zemi vycházejícího slunce při debatě o lovu velryb zaslechnout. Jenže narazit například v ulicích Tokia na velrybí restauraci - či maso na jídelním lístku - je spíše výjimečné. Existují ovšem i další argumenty, například nutnost regulovat velrybí populaci v případě přemnožení, což už je těžší ověřit .
Harpuny Japonců míří na velryby

Japonští velrybáři tento týden vypluli na lov tří druhů kytovců. V okolí Antarktidy a jižních oblastí Tichého, Atlantského a Indického oceánu chtějí ulovit více než tisíc kusů velryb. Porušili tak desetiletí trvající celosvětový zákaz lovu ohrožených druhů kytovců.
Velryby žijí na severní a jižní polokouli. Jednotlivé populace rovník prakticky nepřekračují, takže i zdánlivě vysoké číslo nemusí znamenat, že druh je „za vodou“. Indický oceán je vyhlášený za oblast, kde jsou velryby chráněny, od roku 1979 a jižní oblasti okolo Antarktidy od roku 1938.

Odhadované populace velryb
plejtvák malý  199 000 na severní polokouli, 960 000 na jižní    
vorvaň   360 000    
plejtvák Brydeův   90 000
plejtvák myšok  79 000 
keporkak    65 000  
plejtvák sejval   54 000  
plejtvák šedý   26 400   
velryba grónská  10 500       

Velryby, které chtějí Japonci lovit                       
plejtvák malý: hmotnost 4-6 tun, délka 7 - 10 metrů       
plejtvák myšok: hmotnost 45 - 70 tun, délka 119 - 26 metrů
keporkak: hmotnost 25 - 31 tun, délka 11 - 16 metrů       

Mořský lov sledují i suchozemští Češi
Pravidla lovu kytovců schvaluje Mezinárodní velrybářská komise (IWC). Nejde jen o expertní organizaci, patrné jsou v ní politické vlivy. Obě strany se do ní snaží například lákat spřízněné země, a to včetně těch bez přístupu k moři. Mezi 78 členy je tak i Česká republika (v současnosti ji zastupuje Pavla Hýčová) či Rakousko. Komise vznikla v roce 1946, první Úmluva o pravidlech lovu velryb platí od roku 1948. Moratorium na lov bylo schváleno v roce 1982, v platnost vešlo o čtyři roky později.

Kvóty lovu roce 2007-2008
Japonští velrybáři zamíří harpuny na plejtváka malého, plejtváka myšoka a keporkaka, zvaného též velryba hrbatá.

Celkem chtějí ulovit:
1035 kusů kytovců
935 plejtváků malých
50 plejtváků myšoka
50 keporkaků

Pramen: Mezinárodní velrybářská komise


Od okamžiku, kdy v roce 1986 vstoupilo v platnost mezinárodní moratorium na lov velryb, bylo zabito více než 29 tisíc kusů. Přestože moratorium na komerční lov velryb platí už 20 let, zabíjení kytovců pokračuje dál. Oficiálně se tak děje pro vědecké účely. Pravidla Mezinárodní velrybářské komise (IWC) totiž povolují, aby se maso takto ulovených kytovců dostalo do obchodů a restaurací a tím pádem nebylo znehodnoceno.

S Greenpeace za zády
Japoncům se ovšem nedaří těmito argumenty přesvědčit okolní svět. Není překvapením, že současnou velrybářskou výpravu bude po celou dobu jejího pobytu v antarktických vodách doprovázet plavidlo organizace Greenpeace. Aktivisté oznámili, že mají v plánu natáčet velrybáře při práci a následně videozáznam představit veřejnosti.

Jenže nezůstává u aktivistů, pro něž jsou podobné akce v popisu práce. Oficiální protest proti výpravě dorazil do Tokia například z Austrálie. „Vláda znovu naléhá na Japonsko, aby přehodnotilo svou pozici v této nehumánní činnosti, s níž nesouhlasí většina zemí světa,“ řekl australský ministr zahraničí Alexander Downer.

Do protestů se nově zapojily i Spojené státy - americké ministerstvo zahraničí prostřednictvím svého mluvčího apelovalo na Japonsko, aby od své expedice upustilo. Hlavním důvodem je kvóta, která Japonsku mezi tisícovkou kytovců povoluje výlov 50 kusů plejtváka myšoka a velryby hrbaté - tedy ohrožených druhů. Japonsko však argumentuje i tím, že populace velryb se znovu obnovila natolik, aby mohl být lov umožněn. Samozřejmě řízený a pochopitelně jen pro vědecké účely. Irácký fotograf tiskové agentury AP a laureát Pulitzerovy ceny Bilál Husein údajně fungoval jako operativec iráckých teroristů, který pronikl do médií. O výsledcích vyšetřování Pentagonu informovala stanice BBC. Husein byl v roce 2006 zadržen kvůli podezření z nepomáhání iráckým povstalcům. Kvůli novým faktům, která vyšla v případu najevo, Pentagon požaduje po irácké vládě, aby Huseina zažalovala.

Pentagon, který vedl vyšetřování, nyní případ předá irácké justici, která rozhodne, zda proti novináři bude zahájen soudní proces. Američané začali Huseina podezřívat z podvratné činnosti, protože se prý často objevoval na místě povstaleckých útoků, a to hned poté, co byly provedeny.

Američtí vojáci zadrželi šestatřicetiletého novináře v dubnu minulého roku poté, co u sebe ukryl několik lidí po výbuchu ve městě Fallúdža v provincii Anbár. Američané posléze Huseinovy hosty zadrželi jako podezřelé z útoku.

Ředitel agentury AP Tom Curley ale řekl BBC, že američtí vojáci chtějí zadržovat Huseina ve vazbě co nejdéle, protože si prý USA nepřejí, aby se z Anbáru dostávaly do světa nějaké zprávy. Podle něj vyšetřování vedené agenturou AP prokázalo, že Husein byl běžným zpravodajem v oblasti.

Právníci agentury navíc tvrdí, že jim byl zapovězen přístup k zadrženému a že jim nebyly dodány podklady k obžalobě, takže nemají na čem vystavět obhajobu. Bilál Husein byl spolu s ostatními členy fotografického týmu AP oceněn v roce 2005 prestižní Pulitzerovou cenou.
Šéf zelených Martin Bursík, který je momentálně pověřený vedením ministerstva, odvolal náměstka pro evropské fondy a svého stranického kolegu Martina Tichého. „Uvedl jsem kompetence do původní podoby, ubude tak jeden post náměstka,“ vysvětlil Bursík důvod odvolání.

To ale Tichý příliš nechápe. „Nedávno předseda Bursík prohlásil, že z ministerstva musí odejít každý, kdo byl spojený s bývalou ministryní Danou Kuchtovou, a v tom já vidím jediný důvod svého odchodu,“ krčí rameny exnáměstek a místopředseda strany Zelených Tichý. Jiný důvod si prý sám nedokáže představit. „Z hlediska faktických důvodů žádné neexistují,“ dodal s tím, že chce nyní z ministerstva odejít úplně.

Zelení v těchto dnech hledají náhradu za Danu Kuchtovou. Ta rezignovala před necelými dvěma měsíci kvůli kritice své práce na přípravě evropských operačních programů, jež by měly do Česka v příštích sedmi letech přivést zhruba 130 miliard korun.

Včera přinesl deník Právo informaci, že příštím ministrem školství by se mohl stát senátor Jiří Zlatuška, který kandidoval na kandidátce Liberální reformní strany. Jak Zlatuška, tak i vicepremiér Bursík tuto informaci během včerejška označili za „spekulaci“. Zlatuška dodal, že ho zatím nikdo neoslovil.

A co by dělal, kdyby ho někdo oslovil? „Odpověděl bych vicepremiérovi Bursíkovi, kdyby mi dal prvotní nabídku, odpověděl bych premiérovi Topolánkovi, který by patrně byl tím, kdo by mi dal konečnou nabídku,“ dodal Zlatuška, který je nyní děkanem Fakulty informatiky Masarykovy univerzity.

Že by se Zlatuška stal ministrem, považuje za nereálné také místopředseda strany Tichý. „Máme dostatek vlastních kandidátů,“ řekl. „Nikdo nám ve straně zatím pana Zlatušku jako kandidáta na ministra nepředstavil. Pokud by se tak stalo, tak si myslím, že by stejně neměl moc velkou šanci. Jeho šance je tak maximálně dvacetiprocentní,“ dodal Tichý.

Bursík by přesto chtěl mít o příštím ministrovi jasno do konce příštího týdne. Dnešní jednání užšího vedení strany podle něj ale definitivní rozhodnutí nepřinese.

Bursík včera ČTK řekl, že hovořil se zhruba 15 kandidáty. Kolik akademiků nabídku vést resort školství nepřijalo, nechtěl komentovat. Existují stereotypy a mýty o rolích muže a ženy, které se přenášejí i do reklamy. Podle některých výzkumů se šedesát procent žen neidentifikuje s tím, jak je reklama ukazuje, a v padesáti procentech prý vzbuzuje špatné pocity o nich samotných. Genderové instituce chtějí změnu.

„Tradiční role žen se mění, ženy jsou aktivní, nerealizují se jen v domácí sféře, ale působí také ve veřejném prostoru. Tomu by se měl věnovat i reklamní trh,“ řekla minulý týden na konferenci Gender a marketing Petra Kubálková z Otevřené společnosti. Konference se konala v rámci projektů sdružení Gender Studies, usilujícího o „rovné příležitosti pro muže a ženy“.

Tradiční a nové obrazy
Skutečnost, že ženy na svůj reklamní obraz nereagují příliš pozitivně, souvisí podle psycholožky Jitky Vysekalové s tím, že obraz ženy v reklamě tvoří několik ustálených a neustále se opakujících variant: první z nich prezentuje ženu jako symbol mateřství, což se týká zejména produktů spojených s výživou dětí a s péčí o domácnost. Druhým je perfektně upravená mladá žena - rádkyně doporučující ženám, jak vypadat dobře. Další ustálený obraz znázorňuje ženu jako sexuální objekt a coby „nový obraz“ se objevuje portrét ekonomicky nezávislé svobodné mladé ženy.

Podle Marcely Zamazalové z Vysoké školy ekonomické, která se svým týmem sleduje vývoj reklamy, rovnocenných spotů přibývá. „Ve srovnání s rokem 1997 se znatelně projevuje příklon k nezávislým ženám, neobjevují se jen v tradičních kuchyňských rolích, ale také například jako atletky nebo cyklistky,“ dodala Zamazalová. Tento fakt by měl souviset také s tím, že právě ženy rozhodují převážně o nákupech. Podle Diany Jaffé, ředitelky vývoje výrobků společnosti Bluestone, rozhodují ženy ve Spojených státech o 83 až 87 procentech nákupů a ve více než 90 procentech o koupi domu, v Německu zase až o 90 procentech rychloobrátkového zboží. „Ženy rozhodují samy o sobě, mají vlastní sociální síť a nakupují nejen pro sebe, ale také pro děti a pro partnera. V Německu nenajdete muže, který by si sám koupil ponožky,“ tvrdí Jaffé.

Podle Kubálkové by měla reklama na změny společenského statusu žen reagovat víc. „U současných reklam se nudím, žena ve spodním prádle mě neoslovuje,“ uvedla Kubálková, podle níž by reklamy neměly zobrazovat muže ani ženy v sexistických pozicích. Kriticky se vyjádřila také o tvorbě titulních stran časopisů, které velmi často využívají k nalákání čtenářů právě ženy.

Nahota zvyšuje prodej
Šéfredaktor odborného týdeníku Marketing & Media Daniel Köppl ale namítl, že tento jev hodně ovlivňuje ekonomické hledisko: „Je prokázáno, že nahá žena na obálce zvýší prodej časopisu o 15 procent. Šéfredaktor Týdne Dalibor Balšínek by vám potvrdil, že alespoň jednou měsíčně patří na obálku jakéhokoli titulu,“ uvedl s narážkou na praxi zpravodajského časopisu Týden zařazovat často na titulní stranu koláže s podobnými snímky. Podle Köppla se fotografie žen na titulních stranách osvědčují, i když většinu časopisů kupují právě ženy. „Ženy představují drtivou většinu časopisecké čtenářské obce, a přesto, pokud je na obálce muž, prodej nefunguje tak dobře,“ uvedl Köppl. Jeho názor nepřímo podpořila také Jitka Vysekalová, která uvedla, že při testování reklam ženám většinou nevadí dívat se na obrazy jiných žen a snímky přitáhnou jejich pozornost, zatímco muži na obrazy jiných mužů nereagují.

Podle informací, které zazněly během konference, bylo v loňském roce podáno Radě pro reklamu 70 stížností týkajících se zobrazování žen v reklamě (Rada pro reklamu funguje jako samoregulační orgán českého reklamního průmyslu, její arbitrážní komise posuzuje etičnost reklam). Na druhou stranu dlouhodobě platí, že Češi jsou například k reklamě s erotickými prvky tolerantní, její zákaz požaduje jen sedm až devět procent Čechů, což je dlouhodobý stabilní podíl. Erotika v reklamě se Čechům líbí hlavně tehdy, pokud má vztah k výrobku - její samoúčelné využití kritizují. Úspěch, který může nastartovat revoluci v medicíně, oznámili současně japonští a američtí experti.

Vědci našli způsob, jak přimět buňky odebrané z lidské kůže k přeměně na kmenové buňky. Ty se pak mohou proměnit v prakticky libovolně specializovanou tkáň, což umožní nahradit či vyléčit životně důležité orgány. Kmenové buňky představují velkou naději například pro nemocné trpící Parkinsonovou či Alzheimerovou chorobou, pro diabetiky, pro oběti úrazů nebo pro pacienty s chorobami srdce.

Metoda nabízí v podstatě stejné možnosti jako využívání kmenových buněk získaných z lidských embryí, ovšem bez etických a politických problémů, které jsou s využitím lidských zárodků či vajíček nevyhnutelně spojeny.

Čtyři geny změní osud buňky

Japonský tým vedený profesorem Jamanakou z univerzity v Kjótu pracoval s tkání odebranou z tváře dospělé ženy. Američtí experti v čele s genetičkou Junying Yu z laboratoře Jamese Thomsona na wisconsinské univerzitě získali buňky z předkožky novorozence. Oba týmy použily principiálně shodnou metodu. S pomocí retrovirů vědci změnili funkce pouhých čtyř genů. To stačilo k nastartování změn vedoucích ke vzniku kmenové buňky. Buňky z kůže jsou pro tento typ experimentů ideální, protože se snadno získávají a problémy nejsou ani s další kultivací. „Nevěděli jsme, že to bude tak snadné. Tisíce laboratoří ve Spojených státech mohou náš experiment zopakovat v podstatě třeba zítra,“ řekl James Thomson agentuře AP. „Jde o práci představující fantastický vědecký milník. Je to biologický ekvivalent prvního letu bratří Wrightů,“ nešetřil chválou Robert Lanza ze soukromé biotechnologické firmy Advanced Cell Technology, který vedl výzkum zaměřený na získání embryonálních kmenových buněk metodou, která by lidský zárodek nijak nepoškodila.

Jak odstranit hrozbu nádorů

Oba týmy měnily funkce stejného počtu genů, mimochodem stejného, jaký vedl k úspěchu při experimentech na myších, ovšem konkrétní „recepty“ se liší. Ze čtveřice přepínaných genů byly jen dva ovlivňovány v obou experimentech. Rozdílné jsou i výsledky. Japonští vědci potřebovali podle studie publikované v odborném časopise Cell k získání jedné linie kmenových buněk pět tisíc kožních buněk. Efektivita postupu, který tento pátek zveřejní v časopise Science jejich američtí kolegové, byla dvakrát nižší, ovšem v tomto případě nebyl k „přepnutí“ genů využit virus, o němž už je známo, že může spustit vznik nádorů. Zde se dostáváme k problematické části experimentu. Když před pouhými pěti měsíci Šinja Jamanaka triumfálně oznámil, že na kmenové buňky „převychoval“ tkáň z kůže myši, kalila mu radost skutečnost, že zhruba v pětině případů se objevila tendence ke vzniku zhoubných nádorů. Tak rizikové buňky by se k transplantacím nikdy nemohly použít. Dalším úkolem tedy bude najít způsob, jak změnit funkci genů bez potenciálně nebezpečného vkládání retrovirů. I v současné podobě ale metoda může pomoci postrčit výzkum o pěkný kus dopředu. Kmenové buňky se totiž dostanou do laboratoří mnohem širšího okruhu vědců. „Získané buňky budou nesmírně užitečné při snaze porozumět mechanismu nemocí,“ prohlásil Jamanaka.Fakt, že se primátor Pavel Bém stal v pondělí šéfem pražské ODS, je překvapivý asi tak, jako že každé ráno vyjde slunce. Na základě předchozích dohod se o tom vědělo minimálně dva roky.

Nejpodstatnějším sdělením sněmu pražské ODS je tak usnesení, podle kterého je prezidentská volba přímo spojena s další existencí vládní koalice. Jinými slovy: pokud nebude zvolen Václav Klaus, pražská ODS s Bémem v čele se postará, aby padla vláda. Vzhledem k tomu, že občanských demokratů z Prahy je ve sněmovně více než zelených a lidovců, není to nereálné. Zvlášť pokud by se k nim (i když ve skutečnosti asi z jiných důvodů) přidali i „Středočeši“ v čele s Vlastimilem Tlustým.

Klausův miláček a první místopředseda strany Bém, který by časem rád stanul v čele ODS, tím jen pokračuje v paralelní politice k té Topolánkově. A premiér se s Klausem rád nemá.

Už po volbách bylo jasné, že pokud by se povinnost volit či aspoň tolerovat volbu Klause zakotvila do koaliční smlouvy, žádný kabinet ODS, lidovců a zelených nevznikne. Významná část programu posledně jmenovaných je totiž založena na negaci názorů V. K., jakož i jeho osoby v čele státu. Bém to jako první místopředseda strany dobře věděl, ale rozhodně tehdy nedal najevo, že to je pro vznik koalice zásadní problém.

Když stávající ultimátum pražské ODS před časem prezentoval jako svůj vlastní názor, dalo se to ještě chápat jako snaha ujistit Klause o své oddanosti. Z hlediska ODS to tak ale mělo i zůstat.

Pondělní výstraha může být také ryze účelová. Po pádu vlády by totiž bezpochyby následoval i konec Topolánka v čele strany. Lze si snadno představit, že i Klausovi horliví zastánci, kteří Topolánka nemají rádi (a že jich je dost), by mohli svého prezidenta schválně potopit. Jen proto, aby tak dosáhli pádu vlády (v ODS ji kritizuje hlavně Praha a střední Čechy) a střídání v čele strany. Prezidentská volba je přece tajná a téměř každý by pochopitelně uvěřil verzi o odvetě Klausovi za nepříjemnosti při povolebních vyjednáváních ze strany Topolánka a jeho lidí, spíš než o účelové zradě Klausových stoupenců.

Že by to nedočkavý Bém myslel právě takhle? Primátor a první místopředseda ODS Bém má jakési drobné potíže s popularitou. Na žebříčku sice pořád vede, ale body ubývají. Jeho popularitě se dařilo nejlépe, když byl v Himálaji. Pak se vrátil a provedl dvě akce, které měly veřejnost oslovit. Citlivě zareagoval na názor samotného prezidenta a zproblematizoval Kaplického blob. A zahájil akci „olympiáda pro Prahu“. Poté jeho preference kupodivu klesly.

Pan Bém totiž porušil základní pravidlo, podle něhož se musí řídit nejpopulárnější politik. Nesmí dělat pokud možno vůbec nic (pobyt v Himálaji je optimální řešení). A pokud už něco dělat nevyhnutelně musí, je třeba, aby to vůbec nebylo vidět. Tuto druhou zásadu primátor dvěma výše zmíněnými akcemi frapantně porušil, a musí teď za to platit.

Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz


Jeho nadměrná aktivita se možná odrazila i na průběhu včerejší pražské konference ODS. Klíčovou událostí byla volba předsedy: ten dosavadní, Jan Bürgemeister, známý průkopník české privatizace (tzv. nálezová forma; zahájil ji pionýrsky ještě v době, která privatizacím krajně nepřála, před listopadem 1989, a vyfásl za to tehdy podmínku), odstupuje. Kandidát byl jediný, Pavel Bém.

První pokus o volbu se příliš nevyvedl, Bém dostal jen 65 z 120 hlasů. trochu to připomíná nedávnou volbu Jiřího Paroubka předsedou ČSSD. Ukázalo se však, oč ODS překonává ČSSD politickou invencí: následoval druhý pokus (účastníci se zřejmě v olympijském víru inspirovali některými sportovními disciplínami) a napodruhé už to vyšlo, pan Bém dostal 82 hlasů ze 103. Gratuluji.


Pražská konference ODS přišla ještě s jednou pozoruhodnou inovací: usnesla se, že prezidentská volba je přímo spojena s vládní koalicí ODS, KDU-ČSL s SZ. To znamená, že pokud by prezident Klaus nebyl znovuzvolen, pražští poslanci ODS budou mít za úkol koalici zbourat. Premiér Topolánek se chabě brání, že prezidentská volba nebyla součástí koaliční smlouvy. Stanovisko pražské ODS zaujme svou lehkou retroaktivitou: pokud volba nedopadne, budou pražští volitelé (a nepochybně nejen oni) reagovat podle známého úsloví „zabili jste mi strejčka, tak tady máte přes držku“.


Klaus ovšem zvolen bude, a to bez ohledu na tuto zvláštní pražskou iniciativu: má totiž nejspíš slušnou rezervu sympatizantů i mezi voliteli KSČM.Nohavicova smlouva s ďáblem jako by pokračovala i osmnáct let poté, co byl ďábel zrušen rozkazem demokratické vlády. Přesněji řečeno - jako by si ji Jaromír Nohavica sám prodlužoval. Tak lze vnímat jeho poslední kroky.
Že se písničkář brání nařčení z udavačství, je pochopitelné. Činil by tak každý, zvláště ten, kdo byl - tak jako Nohavica - dotlačen ke spolupráci s StB dnes už nepředstavitelnými hrozbami. Nikdo nechce figurovat v médiích jako udavač, ať už skutečně udával a pomáhal dostat lidi za mříže, nebo si jen myslel, že estébáky obalamutí průhledně známými informacemi, které oni už stejně vědí.

„Měl jsem pocit, že to vybalancuju, že to nějak ustojím,“ popsal Nohavica v Respektu svůj postoj z doby před dvaceti lety. Nevybalancoval, to ani nešlo. Horší je, že se ho stejně neúspěšně pokouší vybalancovat i dnes. Svědčí o tom cesta, kterou si o víkendu zvolil. Estébáci prý jeho výroky nafoukli a zkomolili, tvrdí Nohavica na své webové stránce. A to je hned dvakrát špatně.

Zaprvé, písničkář zvolil metodu tvrzení proti tvrzení. V zachovaných částech jeho jinak skartovaného spisu se píše, že to bylo tak, Nohavica tvrdí, že to bylo jinak. Rozhodni, čtenáři, kde je pravda. Tohle vybalancovat opravdu nejde. Přesněji řečeno jde, ale táborově - fanoušci věří Nohavicovi, odpůrci mohou věřit dokumentaci StB. Něco na ní přece může být. Politická policie komunistického státu byla sice v mnohém mimo mísu -označila třeba Klause za Šikova stoupence. Ale charaktery zachycovala věrně - všimla si třeba Klausovy tendence zesměšňovat soupeře.

Zadruhé, písničkář zvyklý na oboustrannou komunikaci s publikem se brání písemně na své webové stránce. Proč teď svou zkušenost s StB nesdělil médiím? Proč neodpovídal na otázky a nevysvětloval, co mělo být vysvětleno? Ne koho udal či neudal. To by bylo stále tvrzení proti tvrzení. Ale jak ho dostali. Tahle otázka se týká každého z pamětníků, právě ta by se měla dostat do učebnic, jak po tom volá Hutka.

„Pustil jsem se na území, které do smrti nebudu moci opustit,“ řekl loni Nohavica o svém vztahu k StB. Teď se na tom území drží dobrovolně -svým mlčením.
Nikde žádná trafika ani automat, kde by šla koupit jízdenka MHD. Nic se neděje. Stačí jen odeslat SMS na číslo dopravního podniku a za dvě minuty máte jízdenku přímo ve vašem mobilu.

I tak bude vypadat od Nového roku prodej jízdenek v hlavním městě. Prvního ledna totiž spustí dopravní podnik (DP) opravdu revoluční novinku. Umožní cestujícím uhradit jízdné prostřednictvím textové zprávy. Jako první na to upozornil server EuroOnline. Dopravce představí nový systém zítra.

Lidé si budou moci prostřednictvím SMS koupit jen základní jízdenky. „Systém bude jednoduchý. Cestující pošle SMS na určité číslo a do dvou  minut obdrží na svůj mobil jízdenku,“ řekl serveru ředitel marketingu a  komunikace DP Jan Svoboda. Firma přitom uzavřela smlouvu se všemi  třemi mobilními operátory. Předplatné kupony chce DP prodávat na svém webu.

Téměř stejný systém prodeje jízdného, který plánuje Praha, funguje už více než čtyři roky ve Vídni. I tam cestující zasílají na konkrétní číslo SMS s kódem, který označuje určitý druh jízdného. Jízdenku na 90 minut pořídí za 2,2 eura. Krátce na to obdrží na svůj mobilní telefon textovou zprávu, která jim slouží jako jízdenka. Jízdu je přitom možné klidně přerušit nebo změnit její směr. Sám Čunek mluví opatrně, rezervovaně se zatím vyjadřují i jeho straničtí kolegové. Premiér Mirek Topolánek (ODS) podle severu Aktuálně.cz velmi vážně uvažuje o Čunkově "comebacku" do vládních funkcí. Klíčová je ale podle něj podpora takového kroku od KDU-ČSL a jasné stanovisko úřadů, zda Čunek neporušil žádný zákon při pobírání sociálních dávek. Rezignaci lidoveckého šéfa totiž předcházelo zveřejnění informací, podle nichž Čunkova rodina v 90. letech pobírala sociální dávky a současně měla na účtech uložených 3,5 milionu korun.

Lídři KDU-ČSL soudí, že mluvit teď o Čunkově návratu do vlády je předčasné. Je podle nich nutné počkat, až Salichovovo rozhodnutí znovu posoudí a potvrdí nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, a kauza se tak definitivně uzavře. Důležitý bude podle nich i postoj jejich předsedy. Místopředseda lidovců Stanislav Juránek řekl, že se budou situací zabývat 4. prosince, kdy se sejde celostátní výbor. Připomněl, že případ ještě nemusí být u konce. "V této chvíli jsou to předčasné úvahy. Vše ostatní se ukáže následně," uvedl další místopředseda lidovců David Macek.

Předseda lidoveckých senátorů Adolf Jílek řekl, že Čunkův návrat do vlády bude záležet na koaličních partnerech, nejen na KDU-ČSL. "Osobně mám ten názor, že pan předseda je prostě funkcemi přetížen, že prostě zastávat takovéto množství funkcí je neúnosné," míní Jílkův zástupce Josef Kalbáč.

Šéf zlínské krajské organizace KDU-ČSL a náměstek ministra pro legislativu Jiří Stodůlka naopak nyní nevidí žádnou překážku k tomu, aby se Čunek stal opět členem vlády. Rozhodnutí o zastavení trestního stíhání očekával, neboť podle něj šlo o případ, který by těžko mohl dospět až k soudnímu projednávání.

"My jsme se o tom zatím nebavili," odpověděl Jílek na dotaz, zda opětovné zastavení trestního stíhání bude mít nějaký vliv na další platnost výzvy klubu z konce října, aby se Čunek vzdal vládních funkcí i křesla předsedy KDU-ČSL. Čunek apelu svých lidoveckých kolegů z horní komory vyhověl jen z půlky.

Bývalý vicepremiér už dříve úplně nevyloučil svůj návrat do vlády, pokud se prokáže jeho nevina. Podle něj je to otázka dalšího vývoje a jednání. O tom, kdo ho nahradí v čele ministra pro místní rozvoj, zatím lidovci nerozhodli.Srážkově bude období od středy do 20. prosince průměrné. Ke konci tohoto období, tedy v době krátce před vánočními svátky, by mělo být v noci pod nulou a i denní teploty by se měly pohybovat kolem nuly. Usuzovat z měsíční výhledové předpovědi na to, zda letos budou Vánoce na sněhu či na blátě, ještě meteorologové vzhledem k dlouhému časovému úseku nechtějí.

První dekádu od 21. do 30. listopadu bude zpočátku většinou zataženo s nízkou oblačností, mlhavo, ojediněle mrholení. V dalších dnech tohoto období by mělo být oblačno až zataženo, občas déšť nebo déšť se sněhem, od vyšších poloh a přechodně i v nížinách by mělo sněžit.

Nejnižší noční teploty se mají pohybovat mezi jedním a minus pěti stupni Celsia, v první polovině dekády přechodně i kolem čtyř stupňů nad nulou. Nejvyšší denní teploty by měly být mezi dvěma a osmi stupni Celsia, v druhé polovině dekády minus jeden až pět stupňů Celsia. Od 1. do 10. prosince by měla panovat převážně velká oblačnost, občas se sněžením, v nižších polohách přechodně déšť se sněhem nebo déšť. Ke konci období má srážek ubývat. Nejnižší noční teploty budou mezi jedním a minus pěti stupni Celsia, nejvyšší denní teploty mezi minus jedním až pěti stupni Celsia.

Poslední podzimní dekáda od 11. do 20. prosince bude opět ve znamení převážně velké oblačnosti, místy s deštěm nebo deštěm se sněhem, ve vyšších polohách bude sněžit. Koncem tohoto období by mělo být méně oblačnosti a srážek. Nejnižší noční teploty se budou pohybovat mezi dvěma a minus čtyřmi stupni Celsia, později mezi minus jedním a minus sedmi stupni a nejvyšší denní by měly být mezi minus jedním a pěti stupni Celsia.

Jde o Romskou občanskou iniciativu ČR, Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu, Zlínské sdružení živnostníků a podnikatelů, Národní sjednocení a Sebeobranu voličů. Informaci sdělila mluvčí soudu Sylva Dostálová. Vláda letos v září rozhodla o podání návrhů na pozastavení činnosti či rozpuštění 31 stran a hnutí. Na Nejvyšším správním soudu tak na verdikt čeká ještě zbývajících 26 podnětů.

Mezi nimi jsou například návrhy na pozastavení činnosti Republikánů Miroslava Sládka, strany Rovnost šancí nebo Strany venkova - Spojených občanských sil. Naposledy se zvláštní sedmičlenný senát, který činnost stran posuzuje, sešel v červenci. Tehdy rozpustil politické hnutí Pražané Praze a pozastavil činnost Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a strany Helax - Ostrava se baví.

Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu působí jen v Ústí nad Labem. Šest jeho členů je nyní v opozici v zastupitelstvu města. V minulém volebním období tvořili společně s ODS koalici a strana byla známa prosazováním projektu kryté sjezdovky na Střížovickém vrchu v Ústí nad Labem, ze kterého ale později sešlo. Podle informací pracovníka ve stranické kanceláři, jenž se odmítl představit, o problému pozastavení činnosti sdružení ví. Výroční zprávu o hospodaření předložilo a jde prý jen o formální chybu. Problém z roku 2005 údajně zavinilo staré vedení strany a nové vedení se ji pokusí v nejbližší době napravit.

Předseda Národního sjednocení Jan Vrtík o rozhodnutí soudu nevěděl. Výroční zprávu prý původně zástupci strany odevzdali s chybami, posléze je ale opravili. Pozastavení činnosti Národního sjednocení tak Vrtík vnímá jako bezdůvodné. "Chybu, na kterou jsme byli upozorněni, jsme napravili. Dál už se s námi nikdo nebavil," řekl Vrtík. Reakci Zlínského sdružení živnostníků a podnikatelů se nepodařilo získat. Sdružení vzniklo před komunálními volbami 2006 a nyní nevyvíjí žádnou činnost. Činnost už několik let nevyvíjí ani Romská občanská iniciativa.

Hospodaření je nejčastějším důvodem, kvůli kterému se politické subjekty dostávají do problémů. Strany a hnutí musejí podle zákona každoročně předkládat sněmovně finanční zprávy. Na základě schválených zpráv dostávají od státu příspěvek na činnost. Pokud strana zprávu nepředloží, může ministerstvo vnitra požádat vládu, aby Nejvyššímu správnímu soudu navrhla pozastavení činnosti. Pokud se prohřešky opakují, lze navrhnout rozpuštění strany. Soud vládě většinou vyhoví. Letos v dubnu však 16 návrhů odmítl. Vláda je podala v době, kdy se konaly doplňovací volby ve dvou senátních obvodech. Správní soud ale podle zákona nesmí o politických stranách rozhodovat v době, kdy jsou vyhlášeny volby s celostátním dopadem. Vláda musela návrhy podat znovu.Obě frakce by ho navrhly společně s ČSSD, Stranou zelených či KDU-ČSL, s nimiž nominaci společného kandidáta dojednávaly, řekl novinářům po dnešní schůzce se Švejnarem předseda klubu SNK Josef Novotný.

"Celou řadu z nás znovu ujistil o tom, že je správným kandidátem na úřad prezidenta republiky," řekla předsedkyně KOD Soňa Paukrtová po společném setkání zástupců obou senátorských frakcí s profesorem ekonomie na Michiganské univerzitě. Švejnar zopakoval, že se rozhodne přijmout nominaci až v prosinci podle toho, jakou v bude mít v parlamentu podporu.

Novotný uvedl, že bude záležet na postoji KSČM. "Když komunisté řeknou: 'Zásadně ne, máme už to domluveno s (Václavem) Klausem', tak pak to bude těžké," uvedl senátor s poukazem na snahu ODS o znovuzvolení současného prezidenta.

Švejnar už před dvěma týdny navštívil poslanecké kluby KDU-ČSL a KSČM, před dvěma týdny se sešel i se senátory ČSSD, dnes si domlouval schůzku s lidoveckými senátory. I dnešní setkání s oběma početně nejmenšími senátorskými frakcemi označil za prospěšné, byť se ho zúčastnilo jen šest senátorů.

"Mým cílem je být opravdu prezidentem, který je konsensuální, který je nadstranický," uvedl Švejnar k postoji pražské ODS, podle níž je prezidentská volba přímo spojena s vládní koalicí. "Nevidím, že by mělo být problematické pro tu či onu stranu, jestliže bych byl zvolen prezidentem," dodal.

Švejnar podle Paukrtové tlumočil například své názory na úlohu Česka v Evropě a na privatizaci v 90. letech minulého století. Novotný označil Švejnara za prvního z politiků, který jasně zdůraznil potřebu stanovit časový plán snižování deficitu veřejných financí a také harmonogram splácení dluhu. Podle Novotného je na tom Česko co do struktury dluhu jako sociálně slabý občan, který si vezme spotřebitelský úvěr. Ze Švejnara má dobrý dojem i senátorka Jana Juřenčáková z klubu SNK. "Mám nad čím přemýšlet," uvedla senátorka, která se dříve vyjádřila pro znovuzvolení Klause.

Současná hlava státu je favoritem prezidentských voleb. Vzhledem k rozložení sil v parlamentu potřebují občanští demokraté získat jen dalších 19 hlasů pro opětovné zvolení Klause. Někteří zákonodárci mimo ODS mu už v minulosti podporu vyjádřili.Na tiskové konferenci po zasedání klubu ČSSD to řekl jeho předseda Michal Hašek. O nedůvěře se bude hlasovat na mimořádné schůzi sněmovny. Ta by se přitom měla konat někdy během řádné schůze, která začíná v úterý 27. listopadu, vysvětloval Hašek. Přesný termín hlasování o nedůvěře kabinetu Mirka Topolánka (ODS) tak zatím není znám.

Sociální demokraty k tomuto kroku zavázal Ústřední výkonný výbor ČSSD na návrh užšího stranického vedení. Předseda ČSSD Jiří Paroubek nedávno řekl, že premiér Topolánek není schopen kabinet řídit. Ve vládní koalici je podle něj napětí a ministerstva školství a místního rozvoje jsou v rozvratu. Tyto věci podle něj vedou k rozkladu celé vlády.

Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) tvrdí, že současný kabinet ODS, lidovců a zelených nerespektuje dělbu moci mezi parlamentem a vládou - zásadní věci, jako je reforma veřejných financí, prý prosazuje bez řádného projednávání ve sněmovně. Těsnou většinu zajišťuje pomocí "přeběhlíků" z ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky. Zaorálek to považuje za nejvážnější důvod, proč musí ČSSD říci ne takovému vládnutí.

Předáci sociální demokracie ale ani dnes neřekli, zda mají ve dvousetčlenné sněmovně zajištěnou potřebnou většinu 101 hlasu. I kdyby pro nedůvěru Topolánkovu kabinetu hlasovali všichni opoziční poslanci ČSSD a KSČM, kterých je dohromady 98, chyběly by jim tři hlasy. Poslanci Melčák a Pohanka zřejmě kabinet opět "podrží", jako to udělali při předchozím hlasování o nedůvěře, které se odehrálo v červnu.

Úřad vlády vysvětluje mezipřistání v alpském středisku jednáním s českým velvyslancem ve Vídni Janem Koukalem. Kritici ale předsedovi vlády vyčítají, že zneužil služeb vládní letky, aby si přes víkend mohl zalyžovat. Zastávka v Rakousku podle časopisu Týden mohla prodražit vládní let až o 150.000 korun.

ČSSD považuje Topolánkovu cestu za důkaz sílící arogance vládních politiků. Sociální demokraté dnes premiéra vyzvali, aby se veřejnosti omluvil a zaplatil náklady "výletu do Innsbrucku", jehož cílem podle nich bylo lyžování s přítelem Markem Dalíkem. "Pokud tak neučiní, vystavuje se podezření ze spáchání trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku," uvedla dnes v prohlášení sociální demokracie. Nejsilnější opoziční strana chce navíc věc nechat přezkoumat kontrolním výborem sněmovny, na let do Innsbrucku se její poslanci zeptají i při pravidelných interpelacích.

Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD David Rath řekl, že si dal předložit dokument, jímž vláda premiérovu cestu koncem října schválila. Hovoří se v něm pouze o návštěvě Bulharska a programu premiéra v této zemi, o zastávce v Innsbrucku nebo o jednání v Rakousku tam podle něj není ani slovo. Jo to "v podstatě zcizení" několika set tisíc korun, dodal.

Podle večerního vyjádření úřadu vlády jde ale o uměle vytvořenou kauzu, která se nezakládá na pravdě. "Vyčíslení nákladů na přepravu, včetně mezipřistání, je bezpředmětné. Jedná se o součást leteckého výcviku, která je hrazena z nákladů na běžný provoz. Piloti jsou navíc povinni splnit předepsaný počet letových hodin," uvedla mluvčí Jana Bartošová.

Podle dostupných informací to zřejmě nebylo poprvé, co vládní letadlo kvůli Topolánkovi zvolilo delší trasu - při nedávné návštěvě Francie prý vládní speciál neletěl rovnou do Paříže, ale do italské Boloně, kde teprve premiér přistoupil. Oklikou přes Innsbruck se Topolánek vracel i z dubnové návštěvy Švédska.

Koukal ve Vídni řekl, že s premiérem o předminulém víkendu jednal o důležitých tématech. "Stál jsem o to, abychom se setkali a tyto body projednali," uvedl Koukal. V Innsbrucku podle něj mluvili především o přípravě nadcházející Topolánkovy návštěvy v Rakousku, která by se měla uskutečnit někdy na přelomu roku, možná ještě před Vánoci. Mezi témata patřilo i nadcházející energetické fórum v Bratislavě nebo nové kolo jednání česko-rakouské meziparlamentní komise pro otázky Temelína, plánované na 17. prosinec.

O přeletu premiérova letadla nad rakouským územím podle Koukala věděl zastupitelský úřad ve Vídni dlouho dopředu. "Mně úřad vlády nabídl setkání v Innsbrucku, a protože jsem o ně stál, vypravil jsem se tam i ve značně nepříznivém počasí. O programu předsedy vlády a plánech jeho cest rozhoduje Úřad vlády ČR a otázku, proč bylo mezipřistání v Innsbrucku, je třeba položit právě úřadu vlády," řekl Koukal.

Mluvčí vlády Jana Bartošová ovšem odkázala právě na Koukala. Týden uvedl, že se původně zdráhala potvrdit i zastávku v Innsbrucku s tím, že z bezpečnostních důvodů nelze poskytovat informace o pohybu vládního letadla. Poté ovšem sdělila, že důvodem přistání byla schůzka s Koukalem.Požadavky už dříve vyčíslili na miliardu korun. Ministr zemědělství Petr Gandalovič protestujícím rolníkům vyjmenoval kroky, které pro ně hodlá udělat. Miliardu na dorovnání nízkých cen vepřů ale podle něj stát nemá.

Farmáři, kterých se podle odhadu pořadatelů sjelo do Prahy až 1500, přivezli transparenty jako "Rovnoprávnost pro česká prasata" nebo "Nedopusťte, aby se české zemědělství stalo českým Titanikem." Některé texty ale byly mnohem jadrnější. Přivezli také vůz jitrnic; nechyběly ani vepřové kýty a hlavy, jimiž později rolníci obdarovali zástupce MZe i samotného ministra.

"Už třetí odvětví českého zemědělství se propadá," prohlásil prezident Agrární komory Jan Veleba s tím, že po cukrovce a lnu je nyní na řadě chov prasat.

Farmáři podle něj chtějí varovat před trvalým poklesem domácí zemědělské produkce. Pokud stát chovatelům nepomůže tak jako jiné země v okolí, klesne výroba vepřového ve prospěch dovozů a maso podraží, tvrdí Veleba. Sám je přitom spolumajitelem firmy zaměřené na chov prasat.

Ministr Gandalovič uvedl, že situace chovatelů prasat není lehká a vysvětloval možné formy pomoci. Poukázal třeba na žádost o dodatečné peníze ze státní pokladny, aby se mohl zvýšit příspěvek na likvidaci těl uhynulých zvířat. Ministr hodlá také podle svých slov usilovat o zvýšení podpor v Programu rozvoje venkova, které mohou chovatelé využít na investice do lepších technologií a růstu konkurenceschopnosti. V příštím roce by podle něj mohlo jít o 300 milionů korun navíc.

"Chci rovné podmínky, ale není možné si to vysvětlovat tak, že budeme s dalšími státy pořádat závody v dotacích. Takové závody ČR nemůže vyhrát," uvedl Gandalovič. Zemědělce příliš neuspokojil; doprovázeli ho výkřiky "Je to málo!" nebo "Kecy!". Na závěr jeho projevu se ozval pískot a řev sirén.

Od MZe pak zemědělci vyrazili v průvodu v čele s povozem naloženým jitrnicemi na Václavské náměstí, kde pokračovali v projevech a rozdávali jitrnice kolemjdoucím. Před 13:00 se rozešli.

Chovatelé k důvodům demonstrace již dříve uvedli, že náklady na výkrm prasete stouply kvůli vysokým cenám obilí na 35 korun za kilogram, ale cena na trhu se pohybuje kolem 29 korun. Jako pomoc od státu proto žádají ještě letos například příplatky na čistotu prasat před dodávkou, na dopravu nebo podpory vakcinace a dezinfekce v chovech. Pro příští rok chtějí mimo jiné vyšší dotace na pojištění zvířat nebo lepší podporu odbytových organizací zemědělců.

Podle náměstka MZe Stanislava Kozáka je cena vepřového nyní enormně nízká v celé Evropě. Domácí chovatelé prý dostávají o něco víc, než je unijní průměr, mívají ale vyšší výrobní náklady.

Specializovaná podpora chovu prasat v Česku ani v EU podle Kozáka není. Chovatelé ale mohou čerpat příspěvky na likvidaci uhynulých zvířat, podpory na rozvoj plemenného materiálu nebo dotace na pojištění zvířat. Na investiční projekty pak mohou získat peníze z Programu rozvoje venkova.

MZe také poukazuje na celkovou situaci zemědělství, které letos podle odhadů čeká rekordní zisk kolem deseti miliard korun. Vedle růstu cen některých komodit, obilí či řepky, se zvýší celkové agrární dotace, a to zhruba na 36 miliard korun.

Přejít na jednotnou evropskou měnu by země mohla už za dva či tři roky, řekl Švejnar. Premiér Mirek Topolánek označil zavedení eura v roce 2012 za nereálné. Opoziční ČSSD je zase přesvědčena o tom, že Česko za pět let na euro přejít zvládne.

Podle Švejnara by přechod na euro měl v Česku přijít ještě dřív. "Čím dříve, tím lépe," uvedl ekonom. Stanovení termínu je podle něj otázka politického rozhodování. "Zde já myslím, že to rozhodnutí politické je více méně věc oddálit," dodal Švejnar.

Nebezpečí pozdějšího přijetí společné evropské měny vidí v možnosti výkyvu kurzu a následné destabilizace. Připomněl, že největším obchodním partnerem ČR je právě eurozóna.

Vychýlení kurzu by proto bylo pro české exportéry problematické. Nejlepší pojistkou proti výkyvům je právě euro, míní. "Zvláště na základě zkušeností Slovinska myslím, že to není nemožné (přijetí eura do roku 2010). A bylo by to žádoucí," řekl Švejnar.

Česká koruna k euru postupně posiluje. Kurz se nyní pohybuje mezi 26,50 a 26,70 koruny za euro. Před rokem euro bylo kolem 28 korun. Ve stejnou dobu roku 2004 kurz činil kolem 31 korun.

Na sněmu Českomoravské konfederace odborových svazů Švejnar řekl, že ČR je na euro "de facto připravena". Připomněl problémy se schodkem veřejných financí, který přijetí eura brání. Podle něj ale není deficit tak velký, aby ho Česko nedokázalo v brzké době snížit.Dvě třetiny lidí zároveň požadují, aby všichni politici, kteří jsou nařčení z trestného nebo i jen nečestného jednání, ihned odstoupili. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury Factum Invenio.

"Veřejnost lze podle důvěry vůči politikům a uplatňování presumpce viny rozdělit do čtyř typů: důvěřivý, opatrní, podezíraví a tolerantní," uvádí autoři průzkumu.

Většina veřejnosti podle nich v současné době patří k "podezíravým", kteří politikům nedůvěřují a uplatňují na ně presumpci viny. Jen třetinu představují "tolerantní" lidé, kteří politikům sice rovněž nevěří, ale presumpci viny odmítají, vyplývá z průzkumu.

Čunek byl od listopadu 2006 podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety půlmilionový úplatek od realitní společnosti. Výzvám k rezignaci na funkci místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj dlouho odolával.

Odstoupil až počátkem listopadu, kdy nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká dospěla k závěru, že předchozí zastavení Čunkova stíhání bylo předčasné. Zároveň se v tu dobu objevily informace, že v 90. letech jeho rodina brala sociální dávky a na účtech měla zároveň 3,5 milionu korun.

Výzkum se uskutečnil od 8. do 14. listopadu, zúčastnilo se ho 1043 respondentů ve věku od 15 let.


Čunkovými dávkami se budou zabývat žalobci v Havířově

Kauzu šéfa lidovců Jiřího Čunka týkající se údajně neoprávněného pobírání sociálních dávek budou řešit žalobci z Havířova. Případ jim přidělilo olomoucké krajské státní zastupitelství. Severomoravští žalobci se chtěli kauzy původně vzdát.

Šéfka vrchního státního zastupitelství však jejich důvody pro odebrání případu zamítla. V nové Čunkově kauze policie prověřuje, zda politik na konci devadesátých let minulého století neoprávněně nepobíral sociální dávky, když ve stejné době ukládal na účty v bankách milionové částky.

"Protože nám to vrchní státní zastupitelství vrátilo zpět, museli jsme rozhodnout, který okres bude tu věc dozorovat. Rozhodli jsme, že to bude Okresní státní zastupitelství v Karviné, pobočka Havířov," řekl šéf olomouckého krajského státního zastupitelství Vít Kasík.

Podle něj nová kauza šéfa lidovců putovala na sever kvůli tomu, aby byla státní zastupitelství na severní Moravě případy Jiřího Čunka rovnoměrně zatížena. "My máme pod sebou 11 okresů. Snažíme se to rozhodit po kraji. Některé případy pana Čunka se dělaly v Šumperku, v Bruntále či v Novém Jičíně. Je do toho zapojen celý kraj," doplnil Kasík.

Severomoravští žalobci se novým případem původně nechtěli zabývat. Podle Kasíka byli totiž lidmi, kteří dostali prostor v médiích, napadáni z neobjektivnosti. Vrchní státní zástupkyně Milena Hojovcová však odejmutí kauzy minulý týden zamítla. Podle ní nejsou pro to důvody.Policie ho odvezla z nemocnice do vazební věznice tribunálu, který bude pod patronací OSN soudit zločiny Rudých Khmerů. Uvedly to místní úřady.

Samphana by měl hájit kontroverzní francouzský advokát Jacques Verges, který v minulosti obhajoval kupříkladu srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, teroristu Carlose (Šakala) či nacistického zločince Klause Barbieho.

Verges, který se obhajoby ujme na Samphanovu osobní žádost a prý již dnes také přiletěl do Bangladéše, poznal Samphana i Pol Pota v 50. letech v Paříži, kde se společně účastnili studentského hnutí proti francouzskému kolonialismu.

Samphan v Paříži studoval a jako mladý intelektuál tam vedl malou levicově smýšlející skupinku Kambodžanů, kteří se stali jádrem gerilového hnutí, z něhož posléze vznikli Rudí Khmerové. Verges v roce 2004 o Samphanovi prohlásil, že nemá na rukou krev a že to byl jen idealistický mladík, který se stal obětí extremistické politiky studené války.

Vládu Rudých Khmerů z let 1975 až 1979 nepřežilo nejméně 1,7 milionu lidí, z nichž značná část byla popravena. Ostatní podlehli nemocem, zemřeli hlady nebo přepracováním. Za vším stál Pol Potův plán vytvořit zemědělskou venkovskou utopii. Pol Pot zemřel v roce 1998 v pevnůstce Rudých Khmerů v Anlong Vengu.

Na Samphana nebyl dlouho vydán zatykač, ačkoliv podle expertů nese velkou část odpovědnosti za genocidu kambodžského národa v době režimu Rudých Khmerů. Samphan, jehož věk udávají agentury mezi 76 a 78 lety, ovšem popírá, že by o nějakých krutostech páchaných Rudými Khmery věděl.

Ve vazbě tribunálu pod patronací OSN již dříve skončili jiní čtyři členové nejužšího Pol Potova vedení. Minulý týden byli zatčeni a obviněni ze zločinů proti lidskosti někdejší khmerský ministr zahraničí Ieng Sary a jeho manželka, oba dlouholetí přátelé "bratra číslo 1" Pol Pota.

Z podobných zločinů byl obviněn i "bratr číslo 2" Nuon Chea, který pomohl v 50. a 60. letech minulého století Pol Potovi dostat se do čela kambodžského komunistického hnutí a poté se stal jeho hlavním teoretikem a stratégem. Coby ideologický guru inspiroval řadu brutálních čistek.

Jako první byl tribunálu letos v červenci předán Kang Kek Ieu, známý také pod přezdívkou Duch, který šéfoval v době hrůzovlády Rudých Khmerů neblaze proslulé věznici S-21 v Phnompenhu. Tato věznice představovala jakási "lidská jatka", kde byli podezřelí nepřátelé režimu mučeni, než byli odvezeni na popravčí pole poblíž kambodžské metropole.

Zatýkání Rudých Khmerů nicméně přichází až 30 let po pádu jejich režimu a existují obavy, že stárnoucí podezřelí zemřou dřív, než budou čelit spravedlnosti. Soud má poprvé zasednout v úterý, kdy bude rozhodovat o odvolání obhájců "Ducha" proti zadržení jejich klienta a o žádosti o jeho propuštění na kauci, uvedla agentura AP.

Samphan byl do vazby převezen z nemocnice, kam byl podle agentury Reuters přijat 14. listopadu kvůli zranění, jež si přivodil při pádu ve svém pralesním domově na thajské hranici. Agentura AP nicméně tvrdí, že Samphana postihl infarkt, zatímco agentura AFP píše o kolapsu způsobeném vysokým krevním tlakem.

Samphanovu verzi příběhu Rudých Khmerů se může veřejnost nejnověji dočíst z jeho knihy, která byla publikována minulý týden a která tento režim chválí s tím, že neměl v plánu žádné masové vyvražďování či hladomor, ale chtěl pro Kambodžu jen dobro.

Starší z nich, který je už plnoletý, byl zatčen a nyní čeká v cele, zda jej soud obviní. Druhý po odhalení jejich záměrů spáchal sebevraždu skokem pod tramvaj. Podle informací zveřejněných v neděli večer kolínskou policií se osmnáctiletý student a jeho o rok mladší kamarád připravovali zaútočit na spolužáky a učitele v úterý, na kdy připadá výročí jiné školní tragédie v Německu. Loni 20. listopadu střílel na střední škole v Emsdettenu na severozápadě země bývalý žák tohoto ústavu a zranil 37 lidí. Po činu obrátil zbraň proti sobě.

O chystané střelbě se policie dozvěděla díky spolužákům mladšího z údajných strůjců, který umístil na internet fotografie z masakru na americké střední škole v Columbine, kde v roce 1999 dva studenti zastřelili 13 lidí. Na podezřelý obsah jeho webových stránek žáci upozornili vedení školy, které si v pátek pozvalo mladíka na pohovor, jehož se účastnili i policisté. Student, kterého okolí označovalo jako nenápadného, prý slíbil nevhodné fotografie z internetu odstranit. Po odchodu ze školy ale podle očitých svědků záměrně skočil před tramvaj. Svým zraněním později v nemocnici podlehl.

Následné vyšetřování přivedlo kriminalisty na stopu jeho o rok staršího údajného komplice. Při domovní prohlídce u něj zajistili dvě plynové pistole, dvě kuše se 16 šípy a seznam se 17 jmény spolužáků a pedagogů, kteří měli být nejspíš jejich terčem, uvedl na tiskové konferenci velitel kolínského kriminálního úřadu Norbert Wagner. Policie má prý také důkazy, že se chtěli vyzbrojit zápalnými láhvemi, takzvanými Molotovovými koktejly.

Osmnáctiletý mladík se podle Wagnera při výslech k chystanému útoku přiznal. Jako důvod uvedl problémy ve škole - byl údajně vystaven šikaně od spolužáků. Dnes má podle německých internetových médií stanout před soudem, který rozhodne, zda bude obviněn z trestného činu. Podobný případ před dvěma týdny vyděsil Finsko. Osmnáctiletý student Pekka-Eric Auvinen tam 7. listopadu zaútočil ve střední škole v Tuusule. Zastřelil šest spolužáků, ředitelku ústavu a zdravotní sestru, která ve škole pracovala. Také finský střelec, který po činu spáchal sebevraždu, na plánované krveprolití upozornil předem na internetu.

Nejhorší případ střelby ve škole Německo zažilo v dubnu 2002, kdy v budově gymnázia v Erfurtu jeho bývalý student Robert Steinhäuser zastřelil 16 osob a pak i sám sebe.

Bangladéšská vláda zatím registrovala něco přes 2000 mrtvých, ale toto číslo se neustále zvyšuje s tím, jak se záchranáři dostávají do nových oblastí zasažených cyklonem. Nakonec jich bude několik tisíc, řekl ředitel vládního krizového štábu a dodal, že bilance se zhoršuje každou hodinu. Lidé v postižených oblastech tvrdí, že vládní údaje jsou hodně podhodnocené.

Podle Douglase Cassona Couttse ze Světového programu pro výživu (WFP) se v nouzi ocitlo nejméně 900.000 rodin, což je kolem sedmi milionů lidí. Sidr smetl ze země desetitisíce domů s bambusovými střechami.

Do zatím stále ještě prozatímní bilance nejsou započítány případné oběti na dvou stovkách ostrovů v Bengálském zálivu, kde cyklon udeřil nejdříve.

Podle humanitárních organizací mohla být statistika obětí daleko vyšší nebýt dobře fungujícího varovného systému, díky němuž se podařilo včas evakuovat údajně přes tři miliony osob do anticyklonových středisek.

Ti, co přežili nejničivější cyklon posledních let, se bojí, že pokud nedostanou co nejrychleji pitnou vodu a potraviny, zemřou.

"Ztratil jsem šest členů rodiny. Mám strach, že i my tři, co jsme zbyli, umřeme hladem. Nejedli jsme už několik dní," stěžoval si Sattar Gazim z obce Nišanbari, asi sto kilometrů od Dháky. "Nemáme ani do čeho balit mrtvoly, abychom je mohli pohřbít. Těla plavou v řekách a jsou jimi poseta rýžoviště," vylíčil smutnou situaci zpravodaji AFP. "K nám se nedostal žádný záchranář," dodal.

Do postižené oblasti nicméně proudí humanitární pomoc, byly zaslány tuny potraviny a léků, které armáda dopravila svými vrtulníky. Evropská unie, Německo, Francie, Švýcarsko a Španělsko vyčlenily na pomoc miliony eur. Vojenské lodě a vrtulníky se snaží dostat k tisícům lidí, kteří jsou uvězněni na ostrovech v Bengálském zálivu a v pobřežních oblastech zalitých stále ještě vodou a odříznutých od světa.

Podle humanitárních pracovníků ovšem pomoc stále ještě není odpovídající a vláda by měla požádat o urychlenou a větší mezinárodní podporu, která by odvrátila humanitární katastrofu.

K usilovné mezinárodní pomoci a solidaritě s lidmi trpícími v Bangladéši vyzval dnes také papež Benedikt XVI.Určitá, ale mlhavá naděje se upírá k ohlášenému středečnímu jednání odborů, podniků a vlády. V úterý ale Francouze čeká navíc stávka státních zaměstnanců. Pro prezidenta Nicolase Sarkozyho a premiéra Françoise Fillona, kteří zažínají pokles důvěry veřejnosti, je tak tento týden plný rizik.

Oproti minulým dnům je dnes o něco lepší situace v železniční dopravě, a to jak pokud jde o provoz rychlovlaků TGV, tak regionálních spojů. Mezinárodní osobní doprava nebyla stávkou postižena. Pařížské metro ale dál jezdí jen z jedné pětiny a pařížské příměstské vlaky nejezdí vůbec nebo skoro vůbec, včetně těch, které spojují město s jeho letišti.

Ráno byly na silnicích kolem Paříže zácpy v celkové délce 240 kilometrů a v celé Francii v celkové délce 530 kilometrů. Stávkující se domáhají zrušení vládního plánu, podle něhož by měli přijít o výhodu plného důchodu už po odpracování 37,5 roku. Ostatní zaměstnanci na to musejí pracovat 40 let.

Vládní plán má podporu většiny Francouzů, takže stávka je nepopulární. Vedení většiny odborů si to uvědomuje. Kvůli radikalizaci části základny ale váhá s výzvou k ukončení stávky. Vláda naopak požaduje její ukončení jako podmínku k zahájení jednání, přičemž v každém případě odmítá ustoupit od podstaty plánu. Náplň ohlášených středečních rozhovorů je tak nejasná a jejich výsledek nejistý. Nynější situace se považuje za vážnou zkoušku pro Sarkozyho, který byl zvolen na základě slibů rozsáhlých reforem. Ústupky by mohly poškodit jeho kredit.

Veřejnost bez ohledu na to, že tuto reformu podporuje, má v Sarkozyho stále méně důvěry. V průzkumu pro dnešní list Le Parisien mu vyslovilo důvěru už jen 51 procent dotázaných, o pět procent méně než před měsícem. Důvěra ve Fillona klesla o tři procenta, na 41 procent, a poprvé u něho převážil počet těch, kdo mu nedůvěřují - těch je už 43 procent.

Státní zaměstnanci budou v úterý stávkovat proti snížení počtu pracovních míst, které ohlásila vláda na příští rok, a proti snižování své koupěschopnosti, o němž hovoří jejich statistické údaje. Vládní statistiky naopak vykazují její sice malé, ale přece jen zvyšování.Vedle pouze částečného zastavení výstavby na územích, které Palestinci považují za součást svého budoucího státu, hodlá izraelský premiér Ehud Olmert podle agentury AP v pondělí své vládě navrhnout propuštění asi 450 palestinských vězňů. To je však výrazně méně, než kolik žádal palestinský prezident Mahmúd Abbás, který Izrael vyzval k propuštění nejméně 2000 zadržovaných Palestinců. Celkem je jich v izraelských věznicích odhadem asi 9000.

Spojené státy proto po Izraeli žádají, aby jeho vláda učinila Abbásovi větší ústupky, které prý napomohou úspěchu konference v Annapolisu. Úplné zmrazení výstavby židovských osad na palestinských územích by totiž podle Washingtonu mohlo přesvědčit klíčové arabské státy, jako například Saúdskou Arábii, aby se jednání v marylandském městě také zúčastnily.

Americký prezident George Bush, který konferenci svolal, si od jednání slibuje pokrok v mírovém procesu na Blízkém východě, který narušilo červnové převzetí kontroly nad pásmem Gazy palestinským radikálním hnutím Hamas. Abbásův umírněný Fatah ovládá jen západní břeh Jordánu.

Podle palestinských činitelů má konference začít 26. listopadu, hlavní jednání přijdou na program o den později.

Na území západního břehu Jordánu žije asi 270.000 izraelských osadníků, kteří sem přišli po roce 1967, kdy Izrael obsadil vedle této oblasti také pásmo Gazy a východní Jeruzalém. Takzvaná cestovní mapa - mírový plán pro Blízký východ podporovaný OSN - počítá s úplným zastavením izraelské výstavby na západním břehu Jordánu, včetně omezení růstu již existujících osad. K nevoli Washingtonu se však Olmert snaží bod o nerozšiřování stávajících židovských osad z budoucí mírové smlouvy s Palestinci vyjmout.

Ještě před cestou do USA se má Olmert v pondělí setkat s Abbásem v Jeruzalémě a jednat s ním o problémech, které obě strany rozdělují. Konání schůzky dnes podle AP oznámil blízký spolupracovník palestinského prezidenta a potvrdili ho i izraelští vládní činitelé.Ministři vnitra uzavřeli neformální politickou dohodu o jeho rozšíření na pozemních hranicích od 21. prosince. Informoval o tom důvěryhodný diplomatický zdroj seznámený s průběhem zasedání.

Pro Česko, které bude po rozšíření obklopeno jen státy zapojenými do prostoru, to znamená, že by v něm od tohoto data kromě letišť neměly být hraniční kontroly. Schengenský prostor je totiž založen na myšlence, že kontroly jsou jen u vstupu do něj. Jakmile do něj ale někdo vstoupí, tak už při cestách do jiných zúčastněných států nemusí žádnými dalšími hraničními kontrolami procházet.

Výjimkou budou mezinárodní letiště. Na nich kontroly budou dál pokračovat. Pro přílety ze zemí schengenského prostoru by však měly skončit koncem března 2008.

Rozšíření prostoru o devět zemí, o které se Evropská unie rozšířila v roce 2004 s výjimkou Kypru, ale bude muset být na ministerské úrovni ještě formálně schváleno. Stát se tak může až poté, co se k tomu vysloví Evropský parlament, i když ten má v této věci pouze konzultační roli. EP o rozšíření bude jednat v polovině měsíce. Definitivní schválení, které by ale mělo být už jen formalitou, se tak uskuteční zřejmě počátkem prosince.

Schengenský prostor se jmenuje podle vesnice v Lucembursku, kde byla v roce 1985 smlouva o volném pohybu osob uvnitř EU podepsána. Do systému je zatím zapojeno 13 zemí EU (bývalá "patnáctka" bez Británie a Irska) a dále Norsko s Islandem.Historie

Původně nenápadná undergroundová akce narostla během několika let do fenoménu, který ostře polarizoval celou společnost a zasáhl i nejvyšší patra politických struktur. V roce 2006 byl CzechTek největším českým open air festivalem a řadu let je největší středoevropským festivalem nezávislé alternativní kultury.

Přitažlivost CzechTeku plyne zejména z jeho otevřenosti. Prostor není na rozdíl od tradičních festivalů zaplotován, pokud se vybírá příspěvek, tak jen v symbolické výši. Místo konání akce se do poslední chvíle všeobecně neví, atmosféra mezi účastníky je velmi pozitivní, nekonfliktní. Aby si zachoval tuto otevřenost, brání se freetekno komunita vytváření pevné organizační struktury. Tento fakt ovšem značně znervózňuje odpovědné instituce i státní struktury. A to i přes skutečnost, že problémy související především se zvýšenou koncentrací osob, nepřekračují mez běžnou u akcí obdobného rozsahu.

První ročníky českého teknivalu, u jehož zrodu stál dnes již legendární anglický soundsystém Spiral Tribe a DIY umělci z Mutoid Waste Copany, probíhaly za nezájmu většinové společnosti. Zmínky v médiích bylo možno nalézt převážně v kulturních rubrikách, festival byl pouze okrajovou událostí undergroundové odnože elektronické hudby. První dnes již legendární dva ročníky probíhaly v roce 1994 a 1995 u obce Hostomice ve středních Čechách. Návštěva soundsystémů Spiral Tribe a dalších v roce 1994 byla velmi úspěšnou misí, jejímž důsledkem byl rychlý vznik prvních českých soundsystémů, s nimi spojeného životního stylu, hudby i částečně i politických postojů.

Zlom nastává při sedmé ročníku v roce 2000 u jihočeské Lipnice. Akce se konala na zasquatovaném pozemku a poprvé vzbudila silné negativní reakce a zájem masmédii. Státní složky na novou situaci nedokázaly reagovat. Rok po té již policie zakročuje proti účastníkům CzechTeku v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Obsazený pozemek je obecní a starosta žádá jeho vyklizení. Policie mu vychází vstříc i za cenu nezákonných postupů – blokády lesní příjezdové cesty na akci, znemožňující především odjezd účastníků.

Následuje bezproblémový CzechTek u Andělky na Frýdlantsku v roce 2002. Pozemek je řádně pronajat a pozitivní přístup starostky Andělky odrazuje policii od represí. Nevázaná freeparty se ovšem stává v jinak mediálně polomrtvé letní sezóně vděčným objektem pro bulvární zpravodajství, které šíří zvěsti o orgiích účastníků a o neúnosnosti akce pro místní obyvatele . Objevuje se (kupodivu ve stanovisku advokáta pro bulvární deník) první požadavek na policejní zásah. (1) 30.7.2002 BLESK, Policisté kasírují jen za parkování...

V roce 2003 se CzechTek (C23Tek) koná v obci Ledkov o Kopidlna. Pozemek je opět v pronájmu a policie vybírá pouze pokuty za běžné dopravní přestupky. Hlavním problémem je hluk, který obtěžuje některé obyvatele obce, neboť akce se odehrává na pozemcích v těsné blízkosti zástavby (2). To přispělo k přijetí novely č. 258/2003 Sb. k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, která řeší nedohledatelnost provozovatele zdroje hluku postižitelností toho, kdo zdroj hluku fakticky provozuje. Tento ročník také poprvé šetří ombudsman, který jej shledává jako vcelku bezproblémový, ale upozorňuje na překračování hlukových limitů.

Obsazení pozemků s nejasnými vlastnickými vztahy u západočeského Boněnova je předzvěstí problémů v dalším roce. Hlavní víkendová část CzechTeku proběhne ještě bez problémů, ale následující dny jsou poznamenány pokusy policie freeparty ukončit. Zásah nařizuje podle MfD ministr vnitra a designovaný premiér Stanislav Gross.

Poprvé jsou nasazení těžkooděnci, slzný plyn a dochází i na zabavování aparatur. Střet se však obejde bez zásadního násilí. I přesto vyvolává postup policie první protesty a je označován za neadekvátní. Na opačné straně je policie kritizována za neschopnost a ozývají se hlasy po nekompromisnějším řešení. Za zmínku stojí argumentace tachovské policie, která byla kárána plzeňským státním zastupitelstvím za liknavost. Zástupce ředitele západočeské policie František Krákora údajnou nečinnost zdůvodňuje tím, že zásah nebyl možný, protože by byla ohrožena bezpečnost přítomných osob.

Podle tvrzení freetekno komunity bylo obsazení pozemků v Boněnově nouzovým řešením, jelikož majitel legálně sjednaného pozemku pod nátlakem policie dohodu na poslední chvíli odvolal. Tato policejní praxe byla v minulosti úspěšně používána i u řady freeparty menšího rozsahu či u pololegálního squattingu. Rovněž tradiční utajovaní místa konaní CzechTeku je zdůvodňováno především obavou před preventivními postupy policie ČR. Následky akce na louce nebyly po roce téměř žádné, ke znaleckým posudkům odhadujícím škodu na louce v řádech statisíců až milionu a půl byla i policie skeptická. „Výstupem“ akce byl jeden stíhaný účastník (dokonce tři měsíce vazebně!), který – jak usoudila policie – akci organizoval (ve skutečnosti organizoval úklid louky po skončení (3)).
2005

V roce 2005 již policie nechce ponechat nic náhodě a připravuje zvýšenou kontrolu hraničních přechodů, přes média varuje majitele pozemků i potencionální účastníky (4). Dva týdny před akcí byl vydán rozkaz policejního prezidenta, který policistům ukládal zvýšené kontroly cizinců a aktivizaci všech složek policie. (5) Pro příslušníky policie vyhlašuje v inkriminované době celostátní pohotovost.

Akce je jako každý rok avizována bez určení přesného místa konání. Sraz části soundsystémů a vozů v Plzni v noci ze čtvrtka 29.7.2005 pátek 29.7.2005 je následován přesunem na pozemek nedaleko sjezdu silnice č. 198 u tachovského Mlýnce. Nehoda jednoho z vozů v koloně (uvíznutí vozu při vjezdu na louku až do ranních hodin) zpomalila a znemožnila vjezd ostatních vozidel na pozemek a byla u počátku zácpy na silnici. Policie blokuje vjezdy na pronajatý pozemek a veřejně tvrdí nepravdivé a zavádějící informace, konkrétně

    * informací, že majitel pozemku „odvolal souhlas“ s konáním akce
    * informací, že důvodem blokády je užívání komunikace „na soukromém pozemku“ (právní povaha komunikace však výslovně dovoluje její obecné užívání bez ohledu na vlastnictví)
    * informací, že zákrok je oprávněný z důvodu, že na místě situaci vyhodnotil státní zástupce. 

Plnou podporu policii vyjádří premiér Jiří Paroubek (6), vyzve je k zásahu a účastníky akce klasifikuje paušálně, hanlivě a povětšinou nepravdivě. Dne 29. 7. 2005 bylo na místě konání technoparty 838 příslušníků Policie ČR.

Policejní blokáda je ale neúčinná a na louce se shromáždí několik soundsystémů, desítky aut a přibližně pět tisíc lidí. Prostor akce je ovšem pronajat pouze z části. Této skutečnosti využívá policie a za masivního nasazením policejních sil rozhání shromážděné účastníky teknivalu. Část technařů se v domnění, že se nacházejí na pronajatém pozemku, brání. Při prvním zákroku policie zahájením v 16,30 dne 30.7. 2005 byla nasazeny i vodní stříkače, zásahové výbušky v menším množství.

Jelikož zásah nesplnil svůj účel(v jeho průběhu se policisté dostali prakticky doprostřed davu účastníků a po jeho skončení se opět na louku začali účastníci vracet ), byl na večerní hodiny téhož dne nařízen zásah druhý, razantnější a konaný většinu času již za tmy (cca od 20,50 do 23,40 hod). Zásah doprovázelo intenzivnější nasazení donucovacích prostředků.

Nutno připomenout, že policie na místě odmítla na výslovné dotazy účastníků i novinářů i jen orientačně ukázat pronajatý prostor i přesné zaměření tohoto prostoru od profesionálního geodeta, který se polici sám nabídl. Dle údajů ministerstva vnitra bylo na den zákroku povoláno celkem 1310 policistů a dne 31. 7. 2005 1280 policistů, dále na místě bylo přítomno celkem 106 příslušníků HZS a jednotek sborů dobrovolných hasičů. Náklady na policejní opatření činily 30 milionů Kč. Škoda způsobená akcí a zákrokem byla ve zprávě policie přes to, že louka nebyla viditelně poškozena a část odpadků byla účastníky uklizena, uvedena jako zhruba 800 000 Kč na obnovu louky ze strany nájemce sousedního pozemku, zhruba 85 000 Kč muselo vynaložit město Přimda na další úklid pozemků, na 230 000 Kč odhadlo škodu na oplocení dálnice (ničení plotu účastníky za účelem projetí) a na dálnici samotné a škoda na majetku policie činí dle jejího vyjádření téměř 2 miliony Kč a to na vozidlech, výzbroji, výstroji a spojovací technice.

Výsledkem největšího policejního zásahu od zasedaní NATO v roce 2002 jsou desítky zraněných na obou stranách. Policie pečlivě eviduje i sebemenší zranění ve vlastních řadách, přesný počet zraněných na straně účastníků CzechTeku se nepodaří zjistit. Zpráva zdravotní záchranné služby Plzeň uvádí, že k ošetření bylo do dalších zdravotnických zařízení celkem 34 osob, z toho 26 civilistů a 8 příslušníků Policie ČR. nejméně jeden z účastníků má trvalé zdravotní následky (poškození rohovky v důsledku zásahu výbuškou do obličeje z bezprostřední blízkosti). Další vážná zranění utrpěli dvě dívky. Romaně Krátké zasahující policista zlomil žebro, které jí natrhlo plíci. Dívka byla v přímém ohrožení života. Jejímu případu se věnuje internetový deník Aktuálně.cz (7). Evu Waldsteinerovou srazil policista na zem. Pád způsobil tříštivou zlomeninu lokte (8).

Tvrdý zásah vyvolává rozsáhlé protesty, a to i v zahraničí. Zásah odsuzuje pro projednání na výboru i plénu pravicový Senát ((9) usnesení Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ke Zprávě o příčinách, průběhu a důsledcích událostí na technoparty CzechTek 2005, ze dne 2.listopadu 2005, 19.schůze výboru), který na základě nedostatečné zprávy ministerstva vnitra navíc žádá o posouzení změny systému kontroly policie (dlouhodobě kritizované postavení a výsledky Inspekce ministra vnitra). Policejní postup obhajuje vláda a část sněmovny, kde vládnoucí sociální demokracii podporují komunisté. Poslanecká sněmovna nepřijala ke Zprávě o příčinách, průběhu a důsledcích po bouřlivé rozpravě stanovisko žádné, protože ani jeden návrh stanoviska nezískal potřebný počet hlasů pro jeho schválení ((10) stenografický zápis 47. schůze poslanecké sněmovny, 20.9.2005, online: www.psp.cz). Zásah odsoudil rovněž prezident republiky (11). Kauza CzechTek se tak stává předmětem politického boje. Vše zůstalo pouze u rétoriky. Senát i prezident nedostali od vlády na své otázky nikdy odpovídající odpověď, ale počátkem roku 2007 se kauze již nevěnovali.
Aktivizace veřejnosti a protesty

Vzápětí po zásahu policie proti účastníků CzechTeku 2005 se zvedá vlna protestů a několik veřejně činných osob (senátor Jaroslav Štětina, občanský aktivista Stanislav Penc) a skupin se snaží organizovat na obranu napadených účastníků i samotné subkultury.

Spontánně vzniká iniciativa Policejnístát.cz, která má ambice zastřešit a koordinovat protestní hnutí. V prvních dnech se jí podaří shromáždit řadu rozhodujících důkazů, které usvědčují policii a politiky, kteří zákrok hájí z nepravdivých tvrzení. Na webu se shromažďují záznamy dokazující hrubé excesy policistů, které vzápětí přebírají i oficiální média. Web má ambice stát se portálem na výměnu různých praktických informací komunikace mezi zraněnými, účelově obviněnými, veřejností, sympatizanty apod., což se mu v době aktivizace sympatizantů i veřejnosti daří.

Zároveň Policejnistat.cz organizuje protestní demonstrace v Praze, kterých se v prvních dnech účastní několik tisíc lidí. Demonstrace probíhají i dalších českých městech. Paralelně vzniká několik webových stránek, které se zásahu věnují a shromažďují informace o aktuálním dění (např. www.boinc.cz/czechtek2005, cztk12.com). Poslední aktivní web, který kauzu sleduje do dnešních dnů je czechtek.bloguje.cz.

První protesty vyvolají potřebu vyjádření se též u některých bývalých disidentů. Protesty podpoří i bývalý prezident Václav Havel, účastní se jich zmocněnec vlády pro lidská práva Svatopluk Karásek. Havel svoje angažmá končí po té, co zástupci protestujících odmítají jednat s premiérem Paroubkem i ministrem vnitra Bublanem.

Technaře podporují i někteří oficiální umělci (Jaromír Nohavica, Lucie Bílá, Michael Kocáb, David Koller, Halina Pawlovská). Zajímavější je spontánní kreativita (samolepky, bannery, hudební skladby, grafika) většinou anonymních autorů, kteří poskytli svá díla k dispozici na weby, k volné distribuci na demonstracích apod.). Speciální software pro šifrovanou mobilní komunikaci poskytla iniciativě soukromá softwarová společnost.

Samotná freetekno komunita nechce být zatahována do politických her a odmítá se zúčastnit i oficiálních jednání s politickými představiteli. Svůj protest vyjadřuje tradičně – dvěma freeparty CzTek We are not afraid a ParoubTekem a pražskou Street Rave Parade proti omezování občanských svobod.

Iniciativa PolicejníStát.cz, kde se angažují lidé mimo freetekno komunitu (lidé zde činní jsou spíše občanští aktivisté) se pokouší získat širší podporu veřejnosti, zúčastňuje jednání na parlamentní půdě a sbírá podpisy pod protestní petici. Poslední výraznou akcí je protest proti tristním výsledkům vyšetřování excesů policistů na Den lidských práv v prosinci 2005.
Právní řešení

Prakticky ihned po zásahu se zranění i ostatní účastníci i nezúčastněné osoby snaží vyvolat šetření evidentních excesů policistů, kteří na záhy zveřejněných videozáznamech bijí bezmocné lidi, ohrožují je služební zbraní či jinak porušují zákon (chybějící identifikační čísla apod.) Uplatňuje se především klasický nástroj, trestní oznámení. Civilně právní cestu nevyužil podle dostupných informací nikdo. Problémem trestních oznámení je na jedné straně často jejich neurčitost či formální nedostatky, na straně druhé to, že jsou šetřena orgánem, který nesplňuje znaky nezávislosti na Policii samotné a nemá podle dlouhodobých zkušeností, valnou motivaci trestné činy policistů, zejména pak v případě podobných akcí prošetřit (ostudné je působení Inspekce při šetření policejní brutality na služebnách v průběhu zasedání MMM a Světové banky v roce 2000). Situaci komplikuje již tradiční nešvar z policejních zákroků, kdy je policejní videodokumentace události zcela nedostatečná.

Některé zraněné i obviněné z CzechTeku zastupuje nevládní organizace právníků Iuridicum Remedium, které rovněž zpracovalo den po zásahu právní aspekt zásahu i ostatního jednání policie a možnosti právní obrany (12).

Právní pomoc kromě Iuridicum Remedium nabídla i nevládní organizace Liga lidských práv i někteří advokáti. Nutno podotknout, že vedle jejich právních návodů či vzorů se na webu policejnístat.cz objevila i řada právně zcela nekvalifikovaných rad a postupů (zejména pak „trestní oznámení na stát ČR“, což je holý nesmysl, neboť trestní odpovědnost mají jen fyzické osoby).

Jejich prostřednictvím je podáno několik trestních oznámení zpravidla osob, která utrpěly v souvislosti se zákrokem škodu na zdraví.

Většina trestních oznámení je odložena z důvodu, že se nepodařilo prokázat, že se daný čin stal, případně z důvodu, že se nepodařilo zjistit pachatele. Stížnosti proti odložení věci byly vesměs vyřízeny tak, že tento postup byl státním zastupitelstvím potvrzen.

Iuridicum Remedium zajistilo obhajobu několika obviněných účastníků, kde došlo k účelovému obvinění. Především se však soustředilo na vyvolání právně závazného stanoviska k oprávněnosti zákroku soudem. Pro dva účastníky tak jeho právníci zpracovali správní žalobu o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, kterou v zákonné lhůtě tito dva účastníci, bezprostředně zákrokem poškození, podali v září 2005. Jde o institut velmi zřídka využívaný (který nicméně má potenciál jako jediný iniciovat právně autoritativní názor, dokonce silnější než je právní hodnocení veřejného ochránce práv), mimo jiné proto, že mezi podmínky přípustnosti žaloby patří, aby zásah trval či aby hrozilo riziko jeho opakování či zanechal na žalobci následky. Z tohoto důvodu v létě 2005 podal senátor Jan Horník návrh na novelizaci soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.), který by tyto přísné podmínky pro tuto právní obranu odstranil, avšak neúspěšně ((13) senátní tisk č. 141).
Obvinění

Počet obviněných či odsouzených účastníků není zcela přesně znám. V médiích se průběžně objevuje několik odlišných údajů. Například zpráva ČTK ze dne 7. října 2005 uvádí počet obviněných stoupl na 18 osob. Média sledovala následující soudní procesy (14):
Jiří Ammer

V květnu 2006 měl být podle iDNES.cz prvním účastníkem odsouzeným během soudního líčení. Soud ho uznal vinným za najíždění na policistu, trest stanovil na 12 měsíců s podmínečným odkladem na 18 měsíců. J.A. svou vinnu popírá, tvrdí naopak, že byl policisty napaden. Proti rozsudku se odvolal a proces tak bude pokračovat. (15)
Rudolf Sedláček

Podle policie měl hodit kámen po zasahujícím policistovi. Toto tvrzení ale nebyla policie schopna prokázat. R. Sedláček obvinění odmítá. Tachovský soud Sedláčka dvakrát zprostil obžaloby, podruhé po vrácení věci krajským soudem na základě odvolání státního zástupce. Ke zproštění došlo proto, že výpovědi policistů nebyly přesvědčivé a to ani v doplněném dokazování po vrácení věci nadřízeným soudem, které se konalo v lednu 2007. (16)
Tomáš Matoušek

Policie ho obvinila z napadení veřejného činitele. Při vjezdu na mlýneckou louku měl srazit autem policistu. Obhajobu Tomáše Matouška v prvním stupni zajistilo IuRe a rozsudek tachovského soudu Matouška zcela zprostil obžaloby. Proti zprošťujícímu rozsudku podal nicméně odvolání státní zástupce a krajský soud věc vrátil k novému projednání soudu prvoinstančnímu. U druhého soudu nezastupoval Matouška advokát, obhajoval se sám. Proti odsuzujícímu rozsudku, který mu uložil podmíněný trest a zákaz řízení motorových vozidel, se odvolal. Stále shání svědky, kteří by mohli incident vidět. Událost se stala v noci z pátku 29.7. na sobotu 30.7.2005 u nepovoleného sjezdu z dálnice.
Ivo Kokrment

I zde jevilo obvinění známky naprosté účelovosti – Ivo Kokrment byl po slovní rozepři fyzicky napaden policisty a následně obviněn z útoku na veřejného činitele. Dle zkušeností IuRe jde o nikoli ojedinělou praxi, jak se z obětí policejního násilí „vyrábějí“ pachatelé a rovněž zajistil obhajobu obviněného. Obhájce IuRe byl v prvním stupni úspěšný a obžalovaný byl tachovským soudem zproštěn obžaloby v celém rozsahu. Ke dni dokončení článku dosud není rozsudek pravomocný, neboť státnímu zástupci běží lhůta pro případní podání odvolání (které je pravděpodobné).
P. T.

Případ převzatý IuRe k obhajobě se liší v tom, že obviněný účastník se skutku skutečně dopustil – v emočně vypjatém okamžiku zákroku hodil mezi policisty PET láhev z části naplněnou vodou provizorně uzavřenou textilií.

Důvodem převzetí obhajoby byly obavy před nepřiměřenou represí v době, kdy orgány činné v trestním řízení měli minimum trestně stíhaných osob z údajně masově agresivních účastníků a existovalo riziko exemplárního postihu tohoto dosud netrestaného účastníka akce. Dokladem toho bylo i znění obvinění a obžaloby, které vinilo P.T. z útoku „zápalnou lahví s neznámou chemickou látkou“, což neodpovídalo skutečnosti. Strategie obhajoby vedla k přiznání skutku a odpovědnosti za něj (což byl i postoj P.T.), omluvy a sjednání podpory podmíněného zastavení trestního stíhání vzhledem k malé závažnosti skutku se státním zástupcem. Soud poté rozhodl o podmíněném zastavení tohoto trestního stíhání.
Legislativní aktivity

Prakticky ihned po zákroku deklarovalo ministerstvo vnitra záměr připravit pro akce typu CzechTek speciální zákon. Evidentní byla snaha zákon přijmout co nejrychleji; návrh byl hotov již do necelých tří týdnů a na meziresortní připomínkové řízení k návrhu bylo ministerstvem vnitra protiprávně vyhrazeny pouhé tři dny. To nelze v době letních dovolených a ve srovnání s legislativním procesem jiných zákonů než považovat za faktické obejití smyslu meziresortního připomínkového řízení tak jak jej předpokládají Legislativní pravidla vlády (standardně 20 dnů).Nutný je souhlas předsedy Legislativní rady vlády ze zkrácením připomínkové lhůty, který však udělen nebyl.

Záměrem tak evidentně bylo, aby připomínkové řízení bylo minimální. Oproti očekávání však návrh zákona neprošel ani vnitroresortním připomínkovým řízením (hodnocení právníků v rámci odborů ministerstva bylo totiž velmi kritické) a v meziresortním připomínkovém řízení se setkal s ostrými výhradami řady připomínkových míst, např. ministerstva spravedlnosti, ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vládní zmocněnec pro lidská práva, místopředseda vlády či veřejný ochránce práv. Na připomínkách pro zmocněnce vlády pro lidská práva se podílely i nevládní organizace (IuRe, LLP).

Obsahem návrhu byla úprava mnohem restriktivnější ke shromažďovacímu právu než stávající zákon, který bez problémů funguje již patnáct let a splňuje požadavky ústavní konformity. Stručně řečeno, shromáždění určitého typu (jinak řečeno typu CzechTek) měly podléhat mnohem přísnějšímu režimu a také větší možnosti svévolného uvážení úřadů než shromáždění jiná. Rovněž kvalita návrhu „zákona o podmínkách konání některých shromáždění“ byla nízká. Návrh nakonec díky ostře odmítavému postoji v připomínkovém řízení nebyl ministerstvem vnitra prosazován dále. Nicméně resort se snahy přijmout podobnou právní úpravu nevzdal a 1. prosince 2006 byl pod č.j. PPR-830/RPZP-2006 opětovně předložen návrh odboru bezpečnostní politiky na zákon „umožňující účinnější potírání negativních společenských jevů spojených s pořádáním shromáždění a jiných akcí s účastí většího počtu osob“, nespadajících pod právo shromažďovací podle zákona č. 84/1990 Sb. (17) Podobné návrhy prosazuje rovněž Policejní prezidium České republiky a to i neformální cestou v rámci podkladů pro ministra vnitra na jednání se senátory, přičemž ministr vnitra „možnost takových úvah nevyloučili“ ((18) tamtéž).Ze zkušeností s předchozím návrhem je tedy nanejvýš potřebné další aktivity resortu sledovat, neboť hrozí riziko restrikce práv účastníků podobných akcí.

Akce měla dopady i v interních předpisech policie – byla avizována změna závazného pokynu policejního prezidenta č. 121/2003 týkající se postupu policie při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti v souvislosti se pořádáním shromáždění či jiných akcí s větším počtem osob, která byla provedena přijetím závazného pokynu policejního prezidenta č. 36/2006 (19).

Ministerstvo vnitra rovněž vypracovalo modelovou vyhlášku pro obce, která by měla akcím typu CzechTek zabránit.
Další důsledky

K důkladnému vyšetření okolností zásahu nedochází. Inspekce ministra vnitra odkládá šetření všech trestních oznámení s tím, že se nepodařilo zjistit, zda k trestnému činu došlo či se nepodařilo zjistit pachatele. Vzhledem k tomu, že existuje řada evidentních videozáznamů, se kterými byla veřejnost seznámena, je tento výsledek šetření celkem 29 kauz, které byly vyhodnoceny jako relevantní (tj. trestní oznámení nebylo obecní, popisují se v něm konkrétní skutky a skutečnosti), alarmující.

V srpnu 2006 vrací nejvyšší státní zástupkyně Inspekci k došetření kauzu čtyř policistů, kteří bezdůvodně fyzicky napadli jednoho z účastníků, přičemž útok byl amatérsky zdokumentován. Inspekci se totiž nepodařilo zjistit jejich totožnost ((20) www.nsz.cz, tiskové zprávy). Jediným potrestaným policistou je ten, který se maskoval cizím služebním číslem, šlo o potrestání kázeňské.

Odmítání odpovědnosti ze strany policie i ministerstva vnitra se projevuje zejména ve zprávách předkládaných v  září 2005 vládě a zejména zprávách vypracovaných pro parlament i jednotlivé jeho členy. I zde se objevují zkreslená či právně zcela mimoběžná tvrzení, zejména pak

    * opakující se nepravdivá argumentace, že používání komunikace na pozemek účastníky nebylo v souladu s právem
    * snaha klasifikovat i zcela bagatelní jednání účastníků či jednání v případech krajní nouze jako přestupky či trestné činy za účelem legitimizovat zákrok „hromadného porušování zákona“ (např. až komické poukazování na přestupky podle lesního zákona –kouření apod.- s odkazem na evidenci pozemku jako lesní, ačkoliv zde fakticky lesní porost není či odkaz na nevylepení dálniční známky u vozů přijíždějících na akci),i čiré spekulace o přestupcích osob bez jakýchkoli skutkových tvrzení. 

Na konci ledna 2006 vychází dlouho očekávané závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv. Kritizuje v ní obě strany konfliktu, ale především pojmenovává hlavní pochybení policie. Ve zprávě je vyhodnoceno jako protiprávní obsazování pozemků mimo pronajatý prostor resp. jsou kritizováni organizátoři, že pronajali pozemek o menší výměře, než mohla pojmout očekávaný počet účastníků a nezajistili jeho viditelné vymezení. Ombudsman pak konstatuje řadu pochybení policie, především pak

    * důvody policie o blokádě příjezdové komunikace byly v čase měněny, právně neobstojí a snižují důvěryhodnost odůvodnění zákroku
    * dezinformace policie o odstoupení pronajímatele pozemku od smlouvy
    * nekvalitní výzvy k pokojnému řešení situace před použitím síly
    * nedostatečná dokumentace zákroku
    * a konečně konstatuje, že „Policie ČR neobstála při mediální prezentaci zákonnosti, nezbytnosti a přiměřenosti svého postupu. Celková mediální prezentace důvodů a průběhu služebních úkonů a zákroků Policie ČR, a to jak v době samotného policejního opatření proti účastníkům CzechTeku 2005, tak po jeho skončení, nebyla jednotná, v některých případech byla dokonce nepravdivá a zdůvodnění postupu Policie ČR se v čase vyvíjelo.“ 

Shrneme-li zprávu, dle ombudsmana byla koncentrace lidí nad kapacitu pronajatého pozemku a pravidelně přítomné okolnosti akce (hluk, hygienické podmínky) porušením veřejného pořádku, tj. byly dány podmínky pro jeho obnovení. Způsob, který zvolila policie pak shledává nepřiměřeným. Stanovisko ombusmana je coby objektivní a odborně kvalitně podložené povšechně akceptováno.

Zpráva Inspekce ministra vnitra si však stanovisko vykládá tak, že „zákrok byl z celkového pohledu oprávněný nicméně byly zjištěny nedostatky“. Zpráva přiznává chyby v označení policistů a nedostatečné dokumentace zákroků, naopak odmítá odpovědnost za použití zásahových výbušek za datem expirace, za dezinformace policie a zveličuje útoky na policisty ze strany účastníků.

CzechTeku resp. postupu policie vůči jeho účastníků se věnovala i v roce každoroční Zpráva o stavu lidských práv, kterou vydává jako souhrn lidskoprávních problémů, pokroku a vývoje poradní orgán vlády, Rada vlády pro lidská práva. I zde je zákrok hodnocen kriticky a citováno je stanovisko veřejného ochránce práv. (21)

Na základě doporučení veřejného ochránce práv policie učinila několik opatření do budoucna. Zřídila tzv. antikonfliktní týmy, které nyní fungují v celé policii. V březnu 2006 proběhl seminář k seznámení krajských velitelů policejních opatření s právními možnostmi Policie ČR v případech podobných akcí, což lze hodnotit velmi pozitivně, neboť nedostatek právního povědomí u je u velitelů policie i řadových policistů katastrofální. Policie rovněž avizuje prověřování „nových taktických postupů pořádkových jednotek při zákrocích proti individuálním pachatelům trestných činů uvnitř skupin dalších osob“. Dále byla přijata organizační a technická opatření mající vliv spíše na vnitřní komunikaci a akceschopnost policie.
CzechTek 2006 a dále

CzechTek 2006 se díky soukromé iniciativě a dohodou Aliance 23 s ministerstvem obrany koná ve vojenském prostoru Hradiště u Mašťova v Doupovských horách. Policie pouze řídí dopravu a do místa konaní teknivalu téměř nevstupuje.

Aliance23, která zaštítila loňský CzechTek, vyhlásila, že v pořádání nebude pokračovat. Možné dohady o letošním CzechTeku rozptýlilo v dubnu vydané prohlášení hlavních českých sound systémů, ve kterém oznámily: „Letos a s největší pravděpodobností už ani nikdy v budoucnu se žádná akce v rozsahu a pod názvem CZECHTEK neuskuteční.“ Svoje rozhodnutí zdůvodnili postupnou likvidací původních myšlenek freetekna, parazitismem subjektů nesouvisejících se scénou včetně valné většiny samotných účastníků a neschopností a neochotou respektovat elementární principy chování ve svobodném prostoru. (22)


Závěr

Ani skutečnost, že zásah na CzechTeku byl co do počtu zraněných nejvážnější střetem občanů s policií od roku 1989, nevedla k tomu, aby za tuto bezprecedentní a tragickou událost přijal někdo politickou odpovědnost. Jiří Paroubek, tehdy v premiérské funkci, dodnes zásah obhajuje či bagatelizuje.

Na vedení policie neměl zásah také žádny bezprostřední vliv. Několik týdnů po zásahu byl policejním prezidentem jmenován náměstek Vladislav Husák, jenž měl zákrok ve své kompetenci. Ten by vedl policii zřejmě dodnes, kdyby ho nedonutil odstoupit v březnu letošního roku jiné aféry.

Náměstkem pro uniformovanou policii se v lednu 2006 stává Jan Brázda, bývalý krajský náměstek pro uniformovanou policii z Plzně. Vladislav Husák si ho vybral jako svého nástupce. O Brázdovi se spekulovalo, že osobně přihlížel zásahu. Ten to jednoznačně popřel a tvrdí, že na místě vůbec nebyl a byl pouze členem koordinační skupiny. (23) Brázda je v současné době de facto šéfem policie. Po odstoupení Husáka jej vedením pověřil ministr vnitra Ivan Langer. Dalším povýšeným byl i šéf západočeské policie Antonín Moltaše. Do hodnosti generálmajora ho navrhla jako jediného krajského velitele vláda a v květnu 2006 ho jmenoval prezident Klaus (24).

Ministerstvo vnitra stále oficiálně trvá na tom, že zásah byl proveden podle platných předpisů. ((25) Zpráva o činnosti IMV při šetření zákroku Policie ČR na akci CZECHTEK 2005, Informace o příčinách, průběhu a důsledcích událostí na technoparty CzechTek 2005 ) Naposledy se tak stalo v souvislosti s případem Romany Krátké, která žádala od státu odškodnění za způsobené zranění. Její žádost ministerstvo zamítlo, poškozená se bude domáhat nápravy cestou civilní žaloby (26).

Novým impulsem do kauzy CzechTek se zdál být nástup nového ministra vnitra Ivana Langera. Ten v opozici zásah tvrdě kritizoval. Při nástupu slibil jeho prošetření. Po několika měsících, ale na jakékoli šetření rezignoval. Důkazem, že Inspekce MV i samotná policie nebyli ani ochotny akceptovat zjištění ombudsmana, jsou jejich zprávy, kterých se po několika urgencích domohla poslankyně Kateřina Jacques. Skutečností také je, že kauza CzechTek policii trvale poškodila a policie je opakovaně v médiích za zásah kritizována ještě druhým rokem od této události.

Při zhodnocení důsledků akce je třeba zdůraznit zejména dva pozitivní aspekty. Veřejnost byla jasně konfrontovaná s evidentními policejními excesy a brutalitou, jakož i s nepřesvědčivým zdůvodněním samotného zákroku. Na rozdíl akcí s podobnými znaky, kde rovněž došlo ke zneužitím pravomocí a hrubému fyzickému násilí (Street Party 1998, demonstrace při zasedání MMF a Světové banky 2000), již část veřejnosti i přes tradiční mediální manipulaci policie seznala, že jde o systémový problém policie a doufejme bude v budoucnu podporovat snahy o vyřešení problému. Na kauze CzechTek 2005 také zažila celá jedna generace resp. spíše skupina lidí iniciační konflikt s mocí, přičemž se zde plasticky projevila jak animozita státní moci k jinému, nekomerčnímu, neznámému, tak na druhé straně potenciál občanského odporu spočívající jak v možnostech dokumentace, komunikace, společné obrany a výměně informací. Jinak řečeno, CzechTek 2005 alespoň částečně přiblížil většinové společnosti postoje freetekno komunity a nastínil možnosti technologií a solidarity při obraně jakýchkoli alternativ.
Na úpatí Moravskoslezských Beskyd, v bezprostřední blízkosti hranice Chráněné krajinné oblasti Beskydy a připravované Národní přírodní památky Skalická Morávka, leží obec Nošovice. Na zdejší zemědělské půdě s unikátními vlastnostmi je pěstováno zelí specifické chuti známé jako „Nošovické kysané zelí“. Oblast jako jedna z mála není zasažena těžbou, chybí zde i těžký průmysl.

V roce 2001 je však právě území obce Nošovice vybráno jako vhodná lokalita pro vybudování velké (cca 270 ha) strategické průmyslové zóny pro investory, s níž se počítá jako s možným řešením vysoké nezaměstnanosti v kraji. S vlastníky pozemků začíná kraj uzavírat smlouvy o budoucím odkupu za jednotnou cenu 150Kč/m2 a u některých naráží na odpor. Začíná fáze přesvědčování, do níž v roce 2003 vstupuje Vláda ČR s návrhem na zdokonalení investičního prostředí. Podle něj by měly být strategické průmyslové zóny definovány jako „stavby veřejně prospěšné“, což by umožnilo dotčené pozemky ve „veřejném zájmu“ vyvlastňovat.

Na konci září 2005 se v tisku objeví zpráva o miliardové investici, kterou hodlá v České republice realizovat korejská automobilka Hyundai. Má jít o největší zahraniční investici na zelené louce v historii ČR, a to v objemu zhruba 46 miliard korun. Závod má produkovat 300 tisíc automobilů ročně, poskytnout pracovní příležitost pro 3 000 lidí a zároveň dá vzniknout dalším pracovním místům v dodavatelských firmách (odhady se různí, od 7 do 12 tisíc). Podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana má investice přinést celkem až 15 tisíc pracovních míst, po zahájení plného provozu by měla nová továrna zvýšit HDP až o 2,5 procenta.


Aktéři:
Hyundai Motor Company:

Z nabízených lokalit (Nošovice, Mošnov, Dolní Lutyně a později Holešov) dává Hyundai přednost Nošovicím, ležícím nejblíže Žilině, kde je právě dokončována stavba sesterské automobilky KIA. Argumentem pro Nošovice může být i atraktivita místa, které by závodu malebným horizontem Beskyd přidalo na fotogeničnosti.

"Od samého začátku rozhodovala Hyundai, rozdali karty, a proto jsme postupovali, jak jsme postupovali." (náměstek hejtmana Pavel Drobil)

Nošovičtí, občanské sdružení Půda pro život:

První nesouhlasnou reakcí místních a lidí z okolí je petice podpořená třistašedesáti podpisy a následně vznik občanského sdružení Půda pro život. To pak společně s právníky EPS programu GARDE vyzývá otevřeným dopisem generálního ředitele Hyundai, aby svůj záměr ještě zvážil apelujíc na proklamovanou společenskou odpovědnost automobilky.

Návrh kraje na vyplacení zmíněného stotisícového odškodného pro rodiny z Nošovic a Nižních Lhot (obec Dobrá, ačkoliv bude stavbou postižena více, kompenzována není), které je splatné pouze pokud budou odkoupeny všechny pozemky, zapracoval na atmosféře v obci. Spolu s vidinou vzniku nových pracovních příležitostí zapříčinil atmosféru sousedské nevraživosti, kdy menšina zatvrzelých vlastníků musí čelit osobním urážkám a vyhoštění z místní komunity. Situace vrcholí stanovením dodatečné lhůty, v níž musejí být zajištěny odkupy zbývajících pozemků, jinak kraj přípravné práce na zóně zastaví. Poslední vzdorující, kteří nyní již ztratili podporu družstva, zejména však v přímé souvislosti s výhružnými dopisy, v nichž je jim a jejich blízkým vyhrožováno likvidací, se nakonec také „rozhodnou“ své pozemky prodat.

"Tvým špatným rozhodnutím neprodat jsem přišel o peníze. Za to zabiju tebe nebo jednoho z tvých nejbližších." (anonym, Nošovickým kvůli továrně někdo vyhrožoval)

Zemědělské družstvo v Nošovicích:

Družstvo od začátku odmítá prodat či přesunout své pozemky, neboť se spolu s dalšími domnívá, že není třeba obětovat národní bohatství, když na Ostravsku existuje dost velkých ploch pro stavbu automobilky a to i na takzvaných „brownfields“ (plocha, která ztrácí, nebo již ztratila svoje původní funkční využití). V souvislosti s mediální diskuzí o možném vyvlastňování družstvo projeví ochotu k výměně pozemků za cenu kompenzace vypočítané na několik stovek milionů. Vychází z faktu, že stěhováním na náhradní pole ztratí naději užívat v EU značku Nošovické kysané zelí, žádost o označení původu na místní specialitu, se v Bruselu zatím vyřizuje. Kompromisu mezi krajem a družstvem je dosaženo pouhých pár dní před vypršením dodatečné lhůty.

„Tlak na to, aby tady byla průmyslová zóna, byl ale příliš veliký. Lidé, kteří nám pozemky pronajímají, nám začali hrozit, že když neprodáme, tak nám stejně dají výpověď z nájmu a my nebudeme mít na čem hospodařit. Proto jsme nakonec ustoupili.“ (Jiří Vícha, vedoucí ZD, Hyundai dostal svůj výhled)

Tolik stručná charakteristika aktérů, jichž se situace dotýkala přímo. Významnou roli aktéra zde sehráli také právníci programu GARDE Ekologického právního servisu, jeho stanovisko i konkrétní činy však jasně vyplynou z dalšího textu.

Průběh kauzy:

Program GARDE monitoroval situaci v Nošovicích již od roku 2003 a formálně vstoupil do kauzy sestavením otevřeného dopisu generálnímu řediteli Motor Company panu Čong Mong-ku dne 28.11.2005. Signatáři dopisu vybízejí automobilku, aby se zachovala v souladu se svou politikou společensky odpovědného chování a vybrala si ke svému záměru méně problematickou lokalitu, než jakou Nošovice prokazatelně jsou. Společnost CzechInvest neprodleně varuje, že takovéto kroky by mohly vést ke ztrátě investorova zájmu. Hyundai se neuráží, ale dopis zcela ignoruje. Kraj je stále neúspěšný při vyjednávání o odkupu pozemků s některými důležitými vlastníky, a to i přes svou pro velkorysou nabídku stotisícového odškodného rodinám žijícím v blízkosti plánovaného závodu.

"Nevylučuji razantní postup. Neumím si představit, že bychom ty věci nechali jen tak," (premiér Jiří Paroubek)

Počátkem prosince si hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský znovu osobně ověřuje zatvrzelost několika zbývajících vlastníků a 12. 12. kraj oficiálně oznamuje zastavení přípravných prací na průmyslové zóně. Tošenovského stanovení „dodatečné lhůty“ na pátek 16. 12. se ukázalo být velmi dobrou taktikou. „Poslední šanci“ si již Nošovičtí si díky výhružným anonymním dopisům a nenávisti ostatních obyvatel obce „nenechali“ ujít. Kraj může 16. 12. slavnostně vyhlásit, že má všechny pozemky pro průmyslovou zónu vykoupené. A hned v následujících dnech (například v pondělí 19. 12.) k tomu skutečně papírově dochází.

Ze strany Moravskoslezského kraje již investici nestojí nic v cestě, a tak přesto, že Hyundai ještě neřekla své definitivní ANO a uvažovala v té době například ještě o Maďarsku, začíná ještě před koncem roku řízení o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Jeho iniciátorem není automobilka, nýbrž Moravskoslezský kraj (zóna Nošovice), město Ostrava (Mošnov) a Zlínský kraj (Holešov), její financování zajišťuje firma CzechInvest z peněz daňových poplatníků. Dokumentace neobsahuje srovnání environmentální vhodnosti uvažovaných lokalit, čímž popírá smysl celého procesu (dle zákona i Směrnice Rady 85/337/ES). Ještě před koncem procesu EIA je vydána i řada povolení pro přípravu zóny a je učiněno maximum pro to, aby se samotné řízení odbylo v co možná nejkratším čase.

Hyundai naproti tomu tolik nespěchá a tak může hejtman až 1. 5. 2006 v tiskovém prohlášení avizovat nadcházející podpis smlouvy. Memorandum se bude podepisovat po půli května v Koreji.

Čekání na Hyundai bylo mimo četné spekulace, zda ke spolupráci vůbec dojde, využito ke zpracování studií o dopadu projektu na českou ekonomiku, agentura CzechInvest nechala vypracovat dvě ekonomické studie, které mají sloužit na podporu investice před Evropskou Komisí. Podle společné analýzy sdružení právníků EPS z programu GARDE a think tanku Trast pro ekonomiku a společnost se však jedná spíše o jakási slohová cvičení, „promo-materiály“ bez skutečné vypovídací hodnoty.

Společná studie Petra Zahradníka a Jana Jedličky a studie zpracovaná Markétou Šichtářovou z Next Finance, s.r.o. se v klíčových bodech rozcházejí, pracují s neodůvodněnými a nepodloženými údaji, seriózně se nezabývají možnými riziky investice, zvláště pak riziky mimoekonomickými. Ani jedna ze studií nezohledňuje celkové ekonomické prostředí Moravskoslezského kraje nebo České republiky a jejich předpokládaný vývoj. Chybí i kapitola věnující se analýze vývoje a perspektiv automobilového průmyslu, jeho vazby na ropný průmysl a možné problémy v souvislosti s problematikou ropného zlomu.

Objevují se i hlasy, které relativizují jeden z hlavních proklamovaných přínosů projektu, a sice nová pracovní místa. Podle obchodní ředitelky pracovní a personální agentury Trenwalder Kappa People (TKP) Petry Rösselové by pro budoucí automobilku mohla v kraji chybět až polovina vhodných kandidátů na zaměstnání. Druhou polovinu by investor mohl doplnit dělníky za Slovenska, Polska, případně z jiných míst ČR.

Pokud automobilka problém nezaměstnanosti přece jen alespoň částečně vyřeší, co nastane až závod zastaví výrobu? Původně nekvalifikovaní zaměstnanci na dělnických pozicích zůstanou nekvalifikovaní či kvalifikovaní pouze na automobilový průmysl. Jejich konkurenceschopnost na trhu práce se tím prakticky nezvýší.

Česká republika do investice vloží na investičních pobídkách přímo cca 4,3 mld. korun a dále 1,3 mld. korun nepřímo formou desetiletých "daňových prázdnin". Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban 8. 3. 2006 v pořadu ČT2 „Události, komentáře“ uvedl, že každá investice, na kterou stát vynakládá nějaké prostředky, má analýzu ekonomické návratnosti. Lhůta návratnosti pak není nikdy delší než pět let. Když počátkem března právníci programu GARDE o tuto studii na ministerstvu požádali, byli odmítnuti s odůvodněním, že analýzy obsahují údaje chráněné obchodním tajemstvím. Podle zákona ovšem za obchodní tajemství nelze označit nějaký dokument jako celek a ministerstvo v tomto případě jednalo v rozporu se zákonem. Zahraniční investice se navíc týkají čerpání prostředků z veřejných rozpočtů.

„Takové analýzy by podle zákona měly podléhat veřejné kontrole, jinak jde o neověřené a nepodložené informace.“ (právník GARDE-EPS Jiří Nezhyba, celý článek)

Datum podepsání smlouvy bylo stanoveno na čtvrtek 18. 5. 2006 za přítomnosti oficiální delegace v čele s ministrem Milanem Urbanem, která si pro podpis zaletěla do Soulu. Slavnostní ceremoniál při položení základního kamene nové továrny však musel být odložen, šéf automobilky, podezřelý z korupce a zpronevěry, setrvává od konce dubna ve vazbě. Přesto se počítá se začátkem výstavby v září roku 2006.

Koncem června je Čong Mong-ku propuštěn na kauci, firma počítá se zahájením výstavby v prosinci.

Zástupci automobilky učinili v srpnu právníkům programu GARDE nabídku k jednání o možném řešení sporných otázek a o působení Hyundai v České Republice. Výsledkem je dokument Deklarace porozumění uzavřený začátkem listopadu, který se zúčastněné strany dohodli v plném znění uveřejnit na svých internetových stránkách. Deklaraci podepsali: zástupci Hyundai Motor Manufacturing Czech (HMMC), Moravskoslezského kraje (MS kraj), Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a agentury CzechInvest, na druhé straně pak nevládní organizace Ekologický právní servis prostřednictvím programu GARDE, Půda pro život, Beskydčan a Děti Země.

„Uzavřená dohoda opět dokazuje, že nevládní organizace nejednají s motivem vyvíjet účelové obstrukční jednání, což je jim často podsouváno, ale jejich skutečným cílem je prosadit věcná řešení, která budou prospěšná široké veřejnosti. Nebýt jejich systematického tlaku, k uzavření dohody zmírňující negativní dopady celého projektu by nikdy nedošlo. Na druhé je třeba zdůraznit, že například EPS se odhodlalo k velkému ústupku, neboť jeho původním cílem bylo pokusit se zastavit celý projekt za použití veškerých právních prostředků.“ (právník GARDE-EPS Pavel Franc)

Výsledky:

Dle tiskové zprávy Moravskoslezského kraje z února tohoto roku situace aktuálně vypadá asi takto: hotová je příprava staveniště a stavba staveništní komunikace. Na jaře by měl být dokončen svoz ornice a podornice, počítá se s dokončením hrubých terénních úprav a protihlukového valu, s vybudováním přípojek vody, elektřiny a plynu na hranici pozemku firmy Hyundai.

Uzavření Deklarace porozumění, která má charakter smlouvy, lze považovat za průlom. Nikdy předtím nebyla uzavřena žádná podobná dohoda s tak velkým investorem, dotýkající se řady celospolečenských otázek. Závazků ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, CzechInvestu, Moravskoslezského kraje a Hyundai je celkem 28 a patří mezi ně zásadní zvýhodnění průmyslových zón, které vzniknou na brownfields, biokoridor pro velké savce, dostatečné protihlukové ochrany i vznik nadace, do které Hyundai vloží 20 miliónů korun a bude ji nadále milionovými částkami podporovat. Hyundai se dále zavázalo aplikovat EMAS, což je vyšší standard environmentálního managementu než ISO 14001 a nad rámec zákona omezit nákladní dopravu v době pracovního klidu.

Smlouva obsahuje sankční opatření a je zde i možnost ovlivnění logistického schématu továrny nevládními organizacemi s cílem maximálně využít železnici při přepravě materiálu od subdodavatelů. Strana, která poruší některé z ustanovení, k nimž se podpisem Deklarace zavázala, bude muset na vlastní náklady o této skutečnosti informovat prostřednictvím inzerátu ve dvou českých médiích a ve dvou regionálních denících, Hyundai navíc v jednom z významných evropských médií. Azylová politika a systém uprchlických zařízení - ukázka restriktivního přístupu MV ČR - podmínky života v uprchlických zařízeních SUZ MV ČR - příběh rodiny, která utekla před válkou a tráví již pátý rok v uprchlických zařízeních v České republice - to vše přibližuje následující kauza a rodině Swailem z Izraele - z území Západního břehu Jordánu.

Obsah:

   1. Držíme ti palce, Ayat
   2. Není proč se do války nevrátit
   3. Dejte nám zbraně, my vám řekneme, jestli nejste nemocní
   4. Nenechávejte nás v táboře
   5. Znovu a znovu vytržení z kořenů
   6. Nejistota, stres, ponorka…
   7. Nashledanou po Novém roce, my tu budeme čekat
   8. Nevládní organizace v ČR věnující se uprchlíkům



Ali a Ayat SwailemČernooká, krásně usměvavá mladá dáma stojí opřená o obrubeň dveří v tmavé chodbě, zve dál, podává kávu, chystá jídlo a ptá se, jak se daří mé ženě… Je jí patnáct, je talentovaná, velmi milá a přátelská, ochotná kdykoliv s čímkoliv pomoci. Každý si ji hned oblíbí; je schopná zastat maminku i tatínka ve starání se o rodinu, ráda čte, ráda chodí s kamarádkami ven, ráda se směje, ráda se dokonce učí, chce v budoucnu pomáhat lidem - touží se stát dětskou lékařkou, je cílevědomá, umí jazyky… Její "chybou" ale je, že se narodila v Palestině a nyní žije v Uprchlickém zařízení Zastávka u Brna jako žadatelka o azyl.

Bohužel Ayat není sama, která byla nucena uprchnout ze své země. Mezi léty 1991 - 2004 žádalo v České republice o azyl 71 499 lidí (1). Nejvíce lidí k nám přišlo v roce 2003 - 12 737. Nejsilnější období bylo mezi lety 1998 - 2003, pak počet žádostí prudce poklesl. Zatímco v roce 2003 žádalo v ČR o azyl cca 9 500 lidí, v roce 2004 to bylo kolem jednoho tisíce. Což bylo způsobeno faktem, že jsme vstoupili do Evropské unie a přestali jsme být pro uprchlíky z východu snadno dostupní. Museli k nám buď přiletět (tak jako Ayat s rodinou), nebo museli dostat vízum (což není nijak jednoduché), nebo se sem museli dostat nelegálně - přičemž jim v toto případě nesmělo být dokázáno, že prošli přes tzv. bezpečnou zemi (tou bylo samozřejmě Slovensko i Polsko, přes které se k nám uprchlíci dostávali). Pokud jim bylo dokázáno, že přes tuto tzv. bezpečnou zemi přišli, byli do ní na základě legislativy navráceni.

Nejvíce žadatelů se v uvedeném období hlásilo k ukrajinské národnosti (téměř 9 000 lidí), hned na to k čečenské (přes 6 000 lidí), pak k tádžické (okolo 4 000 lidí - zpravidla z Afghánistánu); dalšími početnými národnostmi pak byly například moldavská, arménská, vietnamská, ruská, rumunská (zpravidla Romové), slovenská (cca 2 500 lidí) a dále.

Více bylo křesťanů, o něco méně muslimů a dalších náboženství. Více, někdy dvojnásobně více, žádalo o azyl samostatných mužů. Samotní, často navíc svobodní muži jsou samozřejmě mobilnější než rodiny s dětmi, proto i ve světě obecně je na útěku více mužů než žen.

A kolik lidí z těch sedmdesáti tisíc azyl získalo? Pouhé dva tisíce - přesněji 3,2 %. Pro srovnání - v Německu či Rakousku je to často pětinásobek. Důvody žádostí jsou různé, jako jsou různé problémy zemí, z nichž se utíká. Války, hladomory, etnické či politické pronásledování, ekologické katastrofy, sociální krize, bída.

Ale vraťme se k Ayat a k její rodině: proč odešli oni? Co znamená (nejen) pro mladého člověka žít v uprchlickém táboře v České republice? Jak dlouho tam Ayat je a jak to snáší?

Ayat Swailem se narodila 6. prosince v roce 1991 ve městě Kalkílija na Západním břehu Jordánu - na území Izraele, které je pod palestinskou samosprávou. "Ayat znamená v arabštině 'verše z Koránu'," vysvětluje maminka Raeda, slovník ještě doplňuje, že Ayat je "zázrak", "Boží dar", nebo taky koránské verše, které jsou zázrakem. V den jejího narození oslavil její tatínek Hani dvacáté narozeniny a mamince Raedě mělo být za měsíc sedmnáct. Hani pracoval jako elektrikář, nebo jako pomocník v restauraci, taky jako policista. Raeda se starala o domácnost a občas dělala "domácí brigády". V průběhu dalších pěti let se Ayat narodili dva bratři. Ayat chodila do školy, rodina žila bohatým společenským životem, na kterém se samozřejmě podepisovala realita Blízkého východu a stejně tak to, že mnoho členů rodiny bylo politicky aktivních. Avšak na přelom roku 2001 a 2002 se Ayat i celé její rodině život změnil.

"Jednou jsme šli do školy a potkali jsme vojáky na obrněných autech, už z dálky nám ukazovali, abychom se vrátili zpět," popisuje Ayat jedny z posledních zážitků z Palestiny. A dodává: "Pak jsme se jednou vraceli odpoledne ze školy a slyšeli jsme, jak se před námi začalo střílet, museli jsme jít domů velkou oklikou přes park. Pak už se do školy chodit přestalo."

Rodiče začali vyostřenou situaci na území Západního břehu Jordánu považovat za nebezpečnou, a rozhodli se odjet do České republiky, kde chtěli požádat o azyl. Pro Českou republiku se rozhodli proto, že tu už nějakou dobu žili bratři Raedy. Tímto nelehkým rozhodnutím učinili rodiče Ayat krok, který celou rodinu přivedl do větších komplikací, než si sami dovedli představit.
Držíme ti palce, Ayat
zleva: otec Hani, Jakub a matka Raeda Swailem

Po cestě přes Jordánsko a Turecko žádá rodina 10. února 2002 o azyl na ruzyňském letišti. Jako důvod uvádí nebezpečnou situaci v rodné zemi, kde jsou ohroženi na životě ze strany okupujícího Izraele. Za pouhých pět dní, které rodina tráví v přijímacím středisku na letišti, je žádost zamítnuta jako neodůvodněná. Ministerstvo vnitra ČR, které o věci rozhoduje, neshledalo u ženy v sedmém měsíci těhotenství s dalšími třemi dětmi ani "překážku vycestování". To je vedle uznání důvodů žádosti druhá legislativní možnost, jak ponechat cizince v ČR. Překážkou vycestování bývá nemoc, zranění, ale i ohrožení na životě při návratu do vlasti a podobně.

Rodina se proti rozhodnutí ministerstva prostřednictvím právníka odvolává. Přicházejí dlouhé měsíce čekání. Nejprve čtrnáctidenní "karanténa" ve přijímacím středisku Vyšní Lhoty. Následuje život v Pobytovém středisku v Bruntále. Bohužel odtud musí jezdit daleko do Stráže pod Ralskem a do Bělé Jezové (což jsou pobytová střediska ministerstva vnitra) prodlužovat víza, neboť v Bruntále to nelze. Neustálé dojíždění tam a zpět je unavující, a tak se za pomoci bratra Raedy stěhují do Prahy do bytu. Hmotně i finančně je podporuje bratr za malou výpomoc v restauraci.

Tady začala Ayat chodit do vyrovnávací třídy a pak nastoupila do první třídy, přestože v Palestině začala chodit do páté. Česky se naučila nejrychleji z rodiny, za šest měsíců fungovala jako rodinný tlumočník. Ukončila první, druhou třídu a pak udělala vyrovnávací zkoušky do čtvrté. Získává vyznamenání za výborné zvládnutí anglického jazyka, další například za skvělé zvládnutí práce na počítači.

V dubnu 2002 se v Praze Ayat narodil poslední bratr, Ali Jakub. Přestože se narodil u nás, státní občanství zdědil po rodičích, tak jak to přikazuje legislativa. Ta zároveň nedává žádnou výhodu ani matce, ani nikomu jiném z rodiny v tom, že by narození Aliho v Praze pomohlo získat azyl nebo jinou formu pobytu na našem území. Ayat se taky obrátila s prosbou o pomoc na prezidenta republiky Václava Klause, který prostřednictvím Ladislava Jakla poslal Ayat poměrně milý dopis v tom smyslu, že jí "drží palce"(2), ale že jí nemůže pomoci.
Není proč se do války nevrátit

Za necelý měsíc po prezidentově odpovědi, tedy téměř po dvou letech čekání, přichází Ayat, jejím dvěma starším bratrům a mamince rozhodnutí z Městského soudu v Praze. Je opět negativní, podle něj nemá nikdo z uvedených nárok na azyl a dostávají příkaz vycestovat. Nejmladšího Aliho a jeho otce se rozhodnutí netýká. Při čtení rozhodnutí člověku mrazí v zádech - místy jako bychom se ocitli v hrůzostrašném cynickém a pomateném hororu. Čteme například: "situaci na územích pod palestinskou samosprávou [lze] považovat za válečný konflikt"(3). Dále však se praví: "Tato složitá situace(4) však dopadá plošně na veškeré obyvatelstvo postižených území a správní orgán nemá na základě výpovědí jmenovaného důvod domnívat se, že by se žadatelka se svými nezletilými dětmi v případě návratu na území pod palestinskou autonomní samosprávou dostala do odlišného - horšího postavení, než ve kterém se nachází tamní obyvatelstvo."(5) Zároveň se o kus dál cituje zákon, podle nějž má být poskytnut azyl člověku, který je ohrožen vinou válečného konfliktu. V závěru rozhodnutí pak najdeme naprosto matoucí a podivný argument: "Z databáze ČTK nevyplývá, že by v současné době docházelo na územích, které náleží do této zóny(6) (ani na ostatních územích vyjma pásma Gazy), k ozbrojeným střetům mezi bezpečnostními silami a palestinskými ozbrojenci."(7)

Vysvětlit to lze těžko, ale přeložíme-li to do lidské řeči, zní rozhodnutí asi takto: u vás je to těžké, asi se tam bojuje, ale vy nemáte důkaz, že by chtěl někdo zabít konkrétně vás. Mohou stejně tak zabít i ty ostatní, takže proč vy byste se před tím měli schovávat, pěkně běžte zpět.

Důvod toho uvažování je jednoduchý. Je strach, aby se sem nenahrnula masa uprchlíků se stejným příběhem, se stejnými požadavky. Pracovník ministerstva vnitra, který nechtěl být jmenován, uvádí, že existuje tlak na to, aby "nebyl vytvořen precedent, aby se náhodou azyl nedal někomu, kdo pochází ze země, z níž se azyl většinou nedostává."

Ministerstvo vnitra však nemá možnost jen udělit či neudělit azyl, může využít tzv. "doplňkové (dočasné) ochrany". Ta se může použít v případě, že člověku hrozí "vážné ohrožení […] v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu".(8)

Jak vidno, přístup ministerstva vnitra je zvláštní a jde nejen proti smyslu zákona, ale protiřečí i výkladu mezinárodních úmluv celosvětové organizace zabývající se uprchlíky UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky)(9). Ta staví naopak na vstřícném výkladu zákona. Opírá se při tom o základní mezinárodní dokument, který se uprchlíkům věnuje - Úmluva o právním postavení uprchlíka z roku 1951 - a říká, "osoby prchající před válkou nebo v jejím důsledků potřebují mezinárodní ochranu a měly by být považovány za uprchlíky, pokud jim země původu není schopna či ochotna poskytnout ochranu".(10)

Bohužel Ayat s maminkou a dvěma bratry si v červnu roku 2004 četli v rozsudku něco jiného. Říkalo se jim, že když mohou být ohroženi všichni, oni nemají být výjimkou, říkalo se jim navíc, že nyní v jejich městě konflikt neprobíhá.

Když jsme trávili s panem Hanim jeden z příjemných večerů u arabské kávy, řešili jsme právě společensko-politickou situaci na Západním břehu Jordánu. Běžely zprávy arabské televize, kde se informovalo o mrtvých z té oblasti, Hani ukázal na televizi a říká, "myslíš, že se Haišman(11) nedívá na televizi, že neví, co se u nás děje?"

Restriktivní (nevstřícný) výklad azylového zákona, rozpor s mezinárodní organizací UNHCR a příkladné přístupy jiných zemí (jak je naznačeno výše v procentech přijímání uprchlíků) jsou hlavní příčinou, proč nevládní organizace české ministerstvo vnitra kritizují, proč chtějí do procesu rozhodování mluvit a proč se o žadatele o azyl i o azylanty starají.

Žadatelé o azyl (popřípadě žadatelé o udělení mezinárodní ochrany) jsou ti, kteří právě o azyl požádali, azylanti jsou ti cizinci, kteří azyl získali. Slovo uprchlík se používá různě, lze však vyjít z již zmíněné Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Ta říká, že uprchlík je osoba, která se "nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním".(12) Nově je dobré dodat, že by sem měl být zařazen i člověk, který opustil svoji vlast v důsledku ekologické katastrofy (tak, jak tomu bylo například při vlně tsunami), nebo také člověk, který zažívá domácí násilí - tento druh "pronásledování" uznalo jako odůvodněný k udělení azylu například Španělsko.
Dejte nám zbraně, my vám řekneme, jestli nejste nemocní

Restriktivní politiku na vlastní kůži zakouší i Ayat s rodinou. 13. září 2004, po negativním rozhodnutí soudu a příkazu opustit republiku, se Ayat s maminkou a bratry (i s malým Ali, který musel být s Raedou) vrací do Palestiny. Letadlem odlétá neúplná rodina do Jordánska, odkud se chce vrátit domů na Západní břeh Jordánu. Sedají do autobusu a vracejí se domů. Izraelská policie je však na hranicích odmítá jako osoby nežádoucí. Jejich tetu, která též dostala "negativ", ale do země pouští. Celá rodina se uchyluje na letiště do Ammánu (hlavního města Jordánska), kde jim ke vší smůle někdo vykradl velkou část zavazadel, vzal si zejména památky, parfémy a oblečení. Jordánské úřady pak matku se čtyřmi dětmi posílají zpět do České republiky.
Mohamed Swailem

18. září je Ayat s maminkou a bratry opět v České republice. Na ruzyňském letišti tráví Ayat a ostatní sedm dní. Nic se neděje, chtějí požádat o azyl, ale nikdo se jim nevěnuje, případ se začíná hýbat, až když bratři a manžel Raedy zavolali televizi. Raeda žádá o azyl, v hlavních zprávách běží reportáž skandalizující chování úřadů, které nechaly Readu čekat sedm dní v tranzitním prostoru letiště.

Ayat, Ali, Okab, Mohammed a Raeda jsou přesunuti do přijímacího střediska ve Vyšních Lhotách. "Přesunuli nás o půlnoci. Celou noc jsme jeli a v pět ráno jsme byli ve středisku," popisuje své zážitky Ayat. "Posadili nás do místnosti, kde nebylo nic než židle, a my museli čekat, až přijde někdo z pracovníků. Ti přišli až o půl desáté ráno. Celou tu dobu jsme si nemohli lehnout a když jsme chtěli na záchod, museli jsme dlouho bušit na dveře, aby nás někdo ze zamčené místnosti pustil," dodává Ayat.

Jako každý žadatel o azyl jsou i oni zavřeni do tzv. karantény a nesmějí opustit středisko. Zde probíhá základní identifikace, sejmutí otisků prstů, první pohovor s úředníkem z ministerstva a lékařská prohlídka, zda člověk netrpí nakažlivou chorobou, začíná správní řízení. Lidé, kteří tímto zařízením prošli, často hovoří o nadávkách ze strany členů bezpečnostních služeb, o velmi ponižujícím zacházení, o nelegitimním zabavování osobních věcí, jako například nůžek na nehty a nože na chléb, s argumentem, že jsou to zbraně.

U Swailemů se ale objevuje problém. Pokud chce člověk v České republice žádat o azyl opakovaně, může požádat znovu až za dva roky (stejně tak kdyby chtěl požádat kdekoliv jinde v Evropské unii). Ministr vnitra může ale udělit ve speciálních případech výjimku. Na to, zda ji dostanou či nikoliv, museli čekat měsíc v přijímacím středisku. Pak chtěli odjet do pobytového střediska, ale negativní rozhodnutí dostal malý Ali, takže čekají další měsíc. Nakonec dostává negativní rozhodnutí i Hani, který přijíždí taky do Vyšních Lhot a kompletní rodina čeká další měsíc na výjimku.

Ayat strávila celé tři měsíce zavřená s rodinou na pokoji o velikosti cca 20 m2. "Nejhorší bylo, že jsme nikam nesměli chodit a že k jídlu byly pořád sardinky, makarony, rohlíky, rohlíky, makarony, sardinky," čte Ayat ze svého kusého deníku, který si v té době vedla. Nakreslila si do něj kalendář, kde odškrtávala dny, které strávili v "příšerné místnosti", zapisovala, co jedli, co mají udělat, co udělali, kam mají zajít a co vyřídit… Je psán napůl česky, napůl arabsky.
Nenechávejte nás v táboře

Po karanténě je Ayat s rodinou přesunuta do pobytového střediska v Havířově. Rodina už nevyužila možnost jít do bratrova bytu, neboť jí bylo doporučeno, že bude-li v bytě, bude to pro ministerstvo vnitra signál, že o azyl nestojí, že je bohatá a že zde si chce jen přilepšit. A tak 23. 12. 2004 začíná ještě větší utrpení než doposud. Rodina se stěhuje do uprchlického tábora.

To, že uprchlická zařízení máme, svědčí o pokročilém sociálním systému i o tom, že jsme bohatá země.(13) Problém ale je v první řadě v tom, že v nich lidé tráví mnoho let svého života (někdy dokonce osm a více let), v řadě druhé v jejich nedokonalém systému fungování. Ale nepředbíhejme…

Ayat v Havířově navštěvuje znovu vyrovnávací třídu. Nicméně za čtyři měsíce přijde příkaz, že se rodina má přesunout do pobytového střediska v Zastávce u Brna. Rodina na to reaguje dopisem ministerstvu.
Ali si hraje na pejska

18. dubna 2005 píší rodiče Ayat dopis na ministerstvo vnitra s urgentní prosbou o vyřízení jejich žádosti o azyl. Prosili v něm, aby ministerstvo udělalo cokoliv, aby vyjednalo jejich přesun zpět Palestiny (kam nemohou, protože jsou podle Izraelců nežádoucí osoby) nebo do jakékoliv jiné země, nebo dalo azyl, cokoliv - jen aby nemuseli trávit další roky v táborech, v nichž už žijí tři léta. Ali zatím nepoznal, co to je mít domov, ostatní děti pomalu zapomínají, co to slovo znamená.

Ministerstvo má ze zákona povinnost vyřešit žádost o azyl do 90 dnů od jejího podání, nicméně zákon umožňuje tuto lhůtu vlastně libovolně prodlužovat s odkazem na to, že se shromažďují podklady nutné k posouzení žádosti. Tak i tentokrát byla odpověď taková, že se shromažďují materiály k případu, a že tedy musí vydržet.
Znovu a znovu vytržení z kořenů

Na jaře roku 2005 se rodina opět stěhuje. Tentokrát do uprchlického zařízení v Zastávce u Brna, nejstaršího uprchlického tábora v České republice. Důvody pro takovéto přesuny žadatelů o azyl bývají různé, někdy je to na vlastní žádost, ale častěji jde o vůli Správy uprchlických zařízení. Známým důvodem je přemístit lidi, kteří jsou nějak problematičtí a neumí například vyjít s dalšími. Nedávno jsme mohli být svědky vnitrostátních "migrační vln" z důvodů rušení několika uprchlických zařízení a přestěhovávání klientů do jiných táborů. Ať už jsou důvody jakékoliv, tak - vyjma vlastní žádosti - je přemísťování lidí a hlavně rodin s dětmi problematické.

Přicházejí do cizího státu, o němž zatím neví, zda se stane jejich novým domovem. Přesto musejí nějak žít, děti začnou chodit do školy, rodiče navštěvují například na kurzy češtiny a začínají navazovat kamarádské a přátelské vztahy. Ty, o které se mohli opřít dříve, zůstaly doma, teď je potřeba navázat nové. Pokud jsou ale po nějaké době vždy někam ne z vlastní vůle přesunuti, jsou nutně tyto nově vznikající a křehké kontakty přetrženy, stejně tak například vazby na město, které se naučili znát a orientovat se v něm. Lidé zažívají jakési další vykořenění.

Stejně tak z jakéhosi prazvláštního důvodu bývají lidé po udělení azylu přesunuti ze Zastávky u Brna, kde strávili dva roky, do malé vesničky na severu Čech, kde je daleko do školy, k doktorovi i do většího města. Problém není v dálce samotné, ale v tom, že se takto podporuje izolovanost lidí a zadělává se tak na možné problémy.

Výsledkem tohoto přesouvání je, že Ayat přichází do Zastávky u Brna v patnácti letech a musí navštěvovat pátou třídu (kterou v Palestině opustila před třemi a půl lety). Mohamed a Okab chodí do třídy vyrovnávací, aby se naučili lépe česky. Poté Mohamed nastupuje do třídy čtvrté, Okab do druhé.

Byla to jedna z věcí, kterou se sdružení Nesehnutí rozhodlo změnit. Dobrovolníci a dobrovolnice z Nesehnutí a studenti Biskupského gymnázia začali usilovat o to, aby Ayat mohla udělat rozdílové zkoušky do vyššího ročníku. Ayat ale chtěla chodit do školy do Brna. Školský zákon takovéto přestupy povoluje a dává pravomoc řediteli přijmout žáka, o něhož stojí. Po dlouhém jednání ředitel Biskupského gymnázia s omluvou řekl, že Ayat je na nižší gymnázium moc stará a doporučil Cyrilometodějskou církevní základní školu na Lerchově ulici v Brně.

Místní ředitel vypadá velmi vstřícně. Aktivisté opět nějakou dobu vyjednávají, nakonec ale ředitel školy odmítá s tím, že Ayat je muslimka a že by s tím mohli mít problém jak rodiče tamních dětí, tak rodiče Ayat. Nicméně rodiče Ayat i Ayat samotná s církevní školou neměli problém, neboť si vše o výuce zjistili dopředu.

Nakonec se ale dobrovolníci a rodina Ayat dohodli s ředitelkou základní školy v Zastávce, aby povolila rozdílové zkoušky do vyšší třídy. Ayat připravují na zkoušky studenti Biskupského gymnázia a dobrovolníci Nesehnutí, náklady na cestu a občasný materiál byl hrazen z transparentního účtu sdružení, který je určen na přímou pomoc uprchlíkům. Zkoušky se povedly a Ayat přeskočila o třídu výš. Nyní chodí do osmé třídy, je to sice na patnáct stále málo, ale jistě lepší než třída sedmá.
Nejistota, stres, ponorka…

Život v uprchlickém táboře je ale zdlouhavý a stresující, i přestože děti mohou chodit do školy. Proto pobyt v Zastávce zpříjemňuje mnoho aktivit pořádaných především - nevládními organizacemi. Nesehnutí se snaží nabízet výlety do přírody, exkurze do divadel, sportovní, vzdělávací i rukodělné aktivity v táboře. Hnutí spolupracuje s mnoha školami, skautskými oddíly apod. Diecézní charita Brno provozuje v táboře šicí dílnu a hudební zkušebnu, kam mohou chodit všichni zájemci o hudební produkci. Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) nabízí dospělým kurzy českého jazyka a kurzy počítačů. Právní poradenství se žadatelům snaží poskytovat Poradna pro integraci i Organizace pro pomoc uprchlíkům.

To vše nemění nic na tom, že život v uprchlickém zařízení je spojen s velikým stresem z nejistoty i stresem z nepřiměřených životních podmínek. Hlavní problém je v tom, že v táboře lidé tráví mnoho let, Swailemovi již téměř čtyři roky, jiní i více. A podmínky k tomu v táboře nejsou uzpůsobeny.

Formálně vzato je život člověka v táboře zajištěn dobře. Má zadarmo stravu, bydlení, základní sociální, zdravotní a potřebnou právní péči. Děti navíc mohou navštěvovat dětské centrum a chodit do místní školy. Lidé jsou do pobytových středisek rozdělováni tak, aby etnické a sociální složení tábora bylo vyrovnané, ohrožené skupiny (nezletilí či samotné matky s dětmi) mají možnost pobývat ve zvláštních střežených zónách. K tomu všemu dostávají 16 korun na den na osobu.

Pro mnohé lidi je ale ponižující v táboře parazitovat na sociálním systému, zvlášť když jsou to lidé zdraví a vzdělaní a schopní pracovat. Pracovat však rok od podání žádosti nesmějí. Poté si mohou drobně přivydělat pracemi v táboře nebo v jeho okolí, ale jde jen o drobnou brigádu za malý peníz. Po uplynutí jednoho roku stejně práci hledají těžko. Nejen proto, že jsou cizinci, ale hlavně proto, že legislativa jim hledání místa komplikuje. Musí mít několik povolení, na která zaprvé čekají měsíc dva, za druhé povolení se vztahují na jedno konkrétní místo. Tedy při změně práce (brigády) musí povolení shánět znova, znova platit kolek na pracovním úřadě a tak dále.

A proč tato legislativní omezení? Ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman na toto téma v jednom rozhovoru říká: "Mám negativní názor na zaměstnávání těch lidí, mám velmi neutrální vztah ke vzdělávání dětí ve škole. Myslím si, že by se neměla těm lidem dávat jakákoliv naděje na to, že ten člověk tady zůstane."(14)

Nejen pracovat nesmějí. Stejně tak nesmějí, nebo mají i ztíženou možnost, si vařit svoje jídla. Dostávají sice jídlo zadarmo, ale pro ženy, které mají pěti-šestičlennou rodinu, jako například maminka Ayat, které byly doma zvyklé se o rodinu starat, a tedy i vařit, je to vlastně další příkoří. Existuje možnost bydlet v jiném táboře, kde místo jídla dostávají peníze a mohou si vařit, ale je to opět stěhování (peněz je o něco méně, než jaké jsou tabulkové náklady na život v táboře), a navíc Ayat s maminkou k tomu dodávají: "My chceme svůj život, svůj byt, nechceme ani jídlo dostávat, ani si ho vařit na pokoji v táboře."

Vedle těchto omezení život v táboře přináší další nepříjemnosti. Stává se, že na jediné tmavé chodbě v budově bývalých kasáren bydlí lidé od Mongolska, Barmy, Kazachstánu, přes Čečensko, Rumunsko, Bělorusko, Slovensko až po Palestinu, Súdán či Somálsko (to je ono etnické vyrovnávání). Jde o lidi z naprosto odlišných kultur, s odlišnými představami o soukromém, intimním životě, zároveň jde často o početné rodiny s malými dětmi či staré, někdy fyzicky nemocné, lidi. Ti všichni se teď po několik let mají dělit o společné záchody, koupelnu i prádelnu, jež jsou umístěny na studených temných chodbách.

Na chodbách a v některých kuchyňkách jsou umístěny kamery, "aby tak mohla být chráněna bezpečnost klientů". Kamery sice nenavozují pocit domova, ale budiž, zabezpečují ochranu. Nicméně v nedávných dnech se stalo, že Swailemům někdo v noci ukradl televizi, kterou si nechali před pokojem. "Dívala jsem se na záznamy kamer, a nic tam není vidět, chodba je moc dlouhá, kamera nevidí na konec, ukradl to někdo z vedlejšího pokoje," říká pracovnice uprchlického zařízení. "Vedle nás nikdo nebydlí, ob jeden pokoj bydlí naši dobří přátelé, které navštěvujeme, tam televize není," dodává s ironickým úsměvem Raeda, "možná to odnesl holub, který seděl na balkóně." "Vedení nám řeklo, že pokud to chceme dál řešit, musíme jít na policii do Rosic," dodává k tomu Ayat. "Kdybychom poškodili nějaké zařízení kdekoliv v táboře, hned by za námi přišli a museli bychom se z toho zodpovídat, ale takhle… je to prostě nezajímá," říká Hani. K čemu tedy kamery v táboře jsou, je otázka. Ale i kdyby tam nebyly, soukromí moc člověk v táboře neužije.

"O půlnoci jsou chlapi z vedlejších pokojů opilí, nemůžeme na záchod, protože se bojíme…," říká zvýšeným hlasem Ayat. K situaci v táboře dodává: "Jsme rádi, když se konají akce mimo tábor, jezdíme všude, kde se dá, někdy i sami, protože tady v táboře se nedá vydržet, není tady co dělat a podívejte se, jak to tady vypadá." S rozhořčením doplňuje: "Je hrozné, že se nemůžeme kamarádit se zaměstnanci, hlavně sociální pracovnice, učitelky v dětském centru jsou prima. Oni za to pak dostanou vynadáno, nebo je vyhodí a jdou sem noví pracovníci, aby nás neznali a my neznali je."

Ponorkové nemoci z života v jedné malé místnosti, frustrace z toho, že nemohou pracovat, zoufalé čekání na rozhodnutí ministerstva vnitra, ponížení z pocitu, že nyní jsou lidmi druhé kategorie, u malých dětí zmatek v jazycích a další a další problémy žádná nevládní organizace nemůže plně vyřešit. Může jen napomáhat tomu, aby byl systém lepší, to hlavní má však stejně v rukou ministerstvo. Stejně jako v případě Ayat a její rodiny.
Nashledanou po Novém roce, my tu budeme čekat
doučování češtiny v létě 2006

Ayat opakovaně píše prezidentu Václavu Klausovi, odpověď je vždy stejná. Tatínek Ayat vidí, že se situace nemění, chce alespoň v něčem zlepšit situaci v táboře samotném. Organizuje petici za vyčlenění jedné místnosti jako mešity, žádosti však není vyhověno z kapacitních důvodů tábora.

Poslední možností, kam se obrátit, je ombudsman. V červnu roku 2006 píše Ayat dopis Veřejnému ochránci práv Otakaru Motejlovi. Teprve teď se začíná případ hýbat. Bohužel se dohýbal k negativnímu závěru, celá rodina dostává negativní vyjádření, žádost je zmítnuta, rodina dostává příkaz opustit republiku nebo možnost se odvolat.

Všichni jsou zklamaní, smutní, zoufalí. Právem. Dělali vše proto, aby dali najevo, že tu chtějí zůstat. Ayat dostávala jedno vyznamenání za druhým, od UNHCR za dobré výsledky ve škole, od školy za vzorné a příkladné chování a práci pro třídu, a tak dále. Hani se učil česky a dostal diplom, kluci se zapojovali do školních soutěží. Zklamání je veliké, s nikým se ten den nedá téměř promluvit.

Co teď? Odvolání se podává prostřednictvím právníka. Hani už je v České republice ale tak dlouho, že by mohl požádat o trvalý pobyt. K tomu však potřebuje práci a byt. Pomůže bratr, Nesehnutí, SOZE i další kamarádi a organizace. Dobrovolníci Nesehnutí shání byt i práci. Zároveň Amnesty International píše posudek o stavu lidských práv v Palestině, který má posloužit jako podpora žádosti o azyl u soudu.

Situace je otevřená, není beznadějná, ale taky není vyhráno, uvidí se během pár měsíců. Píše se prosinec 2006, u nás se všichni chytají na Vánoce, rodina Swailem oslavila nedávno konec postního muslimského svátku ramadánu. Ayat s tatínkem oslavili narozeniny na našeho Mikuláše, maminka Raeda je nešťastná, a tatínek Hani hledá zaměstnání, které by jej i rodinu uživilo. Po Novém roce uvidíme.

Rodina Swailem žije v České republice již pět let, naučili se česky a našli tu přátele, ale moc hezky se jim tu zatím nežije. Na otázku, zda by se chtěla vrátit, Ayat odpovídá: "Nevím, asi ne, protože u nás jsou pořád války, ale chtěla bych vidět celou rodinu." A co bys chtěla, aby se dověděli lidé z venku, mimo tábor? "Chtěla bych, aby věděli, že je to tady strašné. Že není nejlepší sedět a nic neplatit, to je to nejhorší, co může být."
 

Radim Ošmera
Autor je koordinátorem kampaně Nesehnutí "Bezpečí pro uprchlíky".
Pokud byste chtěli rodinu jakkoliv podpořit, pište na oradim@seznam.cz.
 

Poznámky:
1) Veškeré statistické údaje tohoto odstavce vycházejí z www.suz.cz
2) Č.j. 5123/2004 (jednací číslo dopisu s razítkem Kanceláře prezidenta republiky)
3) Rozhodnutí ve věci azylu, Č.j. OAM-3109/VL-07-ZA04-2004, str.4
4) Myslí se dlouze popisovaná situace neustálých vojenských operací mezi Izraelem, Palestinou a na územích pod palestinskou samosprávou.
5) Rozhodnutí ve věci azylu, Č.j. OAM-3109/VL-07-ZA04-2004, str. 5
6) Zóna A, kam spadá město Kajkílija, kde Swailemovi bydleli.
7) Rozhodnutí ve věci azylu, Č.j. OAM-3109/VL-07-ZA04-2004, str. 6
8) § 14a odst. c) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
9) Ta se po celém světě snaží zajistit bezpečnost maximálnímu počtu uprchlíků. V současnosti se stará ve 116 zemích o přibližně 19,2 milionů lidí.
10) Zdroj: www.unhcr.cz
11) PhDr. Tomáš Haišman - ředitel odboru azylové a migrační politiky MV ČR
12) "z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti" (Kapitola 1., článek 1)
13) Zvláště když si uvědomíme fakt, že uprchlických zařízení je u nás nyní devět, z toho dvě přijímací (tedy ta, kde lidé prodělávají karanténu), donedávna to bylo dvanáct. A náklady na jednoho člověka se pohybují kolem 11 000 Kč na měsíc. Včetně výdajů pro obec, kde příchozí žijí, a školu, kterou navštěvují.
14) Časopis PŘES hranice, předsudky lhostejnost č. 3. r. 2005, ISSN 1801-0296, in: www.pres.nesehnuti.cz
 V širším povědomí veřejnosti probíhala kauza kácení stromů před supermarkety firmy Lidl od podzimu 2003, kdy média poprvé informovala o nelegálním pokácení 102 stromů, ke kterému docházelo v předcházejících dvou letech před supermarkety Lidl v devíti městech ČR. Občanské protesty, kampaň nevládních organizací a pozornost médií ukázaly, jaké jednání nebude ve vztahu k zeleni tolerováno. Nevládní organizace nakonec přiměly firmu k odpovědnosti a v případech nelegálního kácení následujících po podpisu smlouvy již účinně zasahují úřady. Otázkou zůstává další průběh expanze firmy Lidl, stejně jako její podíl na kácení..

Obsah:

   1. Úvod do problému
   2. Aktéři - charakteristika všech zúčastněných stran
   3. Popis průběhu kauzy
   4. Hlavní výsledky kauzy
   5. A co dál? - Možnosti dalšího vývoje; poučení z kauzy
   6. Chronologie kauzy
   7. Související odkazy a zdroje

-Lidl - Lovosice-

1) Úvod do problému

"Je to barbarství, které nemá obdoby, protože pachatel pokácel stromy v době vegetace, tedy když byly v míze. To je jako uříznout člověku ruku a namočit ji v kopici hnoje, aby se tam ještě dostala infekce," uvedl pro MF Dnes písecký vedoucí odboru životního prostředí Miloslav Šatra.

K "záhadnému" kácení stromů před supermarkety Lidl nebo na jejich staveništi docházelo v hlavní etapě od ledna 2002 do října 2003. Jako první padly dva stromy v Rokycanech, které byly navrženy na památkovou ochranu. Poslední kapkou pak byla stoletá lípa v Chomutově, která bránila ve výhledu na reklamní poutač. Poté se věcí začala zabývat média v celostátním měřítku. Společnost Lidl zprvu odmítla komunikovat s médii a od kácení se distancovala.

Směr událostí udalo Hnutí Duha, které ve stejný den zveřejnění skandálu přišlo s požadavkem na přijetí odpovědnosti a náhradu škody. Následně se problémem začalo zabývat sdružení Arnika, které podpořilo aktivity místních občanů v Chomutově. Děti Země vyhlásily bojkot a vedly vyjednávání směřující k řešení situace.

Proti praktikám svévolného ničení často velmi vzácných stromů se postavila vlna veřejného rozhořčení. Nevládní organizace prostřednictvím médií vyjádřily ostrý protest a proběhl bojkot prodejen Lidl. Vyústěním byl podpis smlouvy mezi Dětmi Země a Lidlem v říjnu 2003, ve kterém společnost přijala morální odpovědnost a povinnost vysadit desetinásobek poražených stromů.

Problémy s kácením stromů však v menším měřítku následovaly i v následujících letech. Proto byl v roce 2006 přijat dodatek smlouvy, který zavazuje firmu, aby sama oznamovala Dětem Země rizikové případy. Takové skutečně mohou nastat, protože expanze Lidlu je možná teprve v polovině.

Vinu za kácení se však státním orgánům dodnes nepodařilo prokázat. Buď stromy nechala pokácet sama firma, nebo to byla práce jejích dodavatelů tlačených časem a požadavky zadavatele. Podle teorie zástupců Lidlu jde o nekalou reklamu.
2) Aktéři - charakteristika všech zúčastněných stran

Skupina dřevorubců - Hlavním aktérem kauzy je skupina neznámých dřevorubců, kteří se v letech 2002 a 2003 rozhodli kácet stromy před supermarkety Lidl. Jejich totožnost a motivy se nepodařilo prokázat.

Společnost Lidl - Nadnárodní firma, která má agresivní obchodní strategii rychlé expanze na již zavedené trhy, nízkou kulturu prodeje a v marketingu klade důraz na nízké ceny. Prvních čtrnáct prodejen otevřela v červnu 2003, nyní jich v ČR provozuje kolem 160. V Evropě má špatnou pověst kvůli neohleduplnosti k životnímu prostředí, podvodům s výrobky a šikanování zaměstnanců. Vlastník společnosti Dieter Schwarz provozuje v ČR také obchodní síť Kaufland.

Protokol Service - Public relations agentura, která firmu Lidl v průběhu kauzy mediálně zastupovala. Byla najata po selhání původní strategie, kdy zástupci Lidlu odmítali komunikovat s médii. (Tato firma figurovala také v dokumentu Český sen, kde pro tvůrce filmu zajišťovala reklamní kampaň na neexistující supermarket.)

Hnutí Duha - Nevládní ekologická organizace s celostátní působností. Jako první přišla s požadavkem, aby Lidl přijal odpovědnost a zajistil náhradu škody.

Chomutovská iniciativa - Iniciativa místních občanů v Chomutově, kteří se nesmířili se ztrátou stoleté lípy. Akce probíhaly za podpory místní pobočky sdružení Arnika.

Děti Země - Občanské sdružení s celostátní působností, které vedlo v kauze mediální kampaň, vyhlásilo bojkot prodejen Lidl a s vedením firmy vyjednalo smlouvu o přijetí odpovědnosti.

Další nevládní organizace - Proti kácení stromů dále vystupoval Český svaz ochránců přírody, Nesehnutí a připojily se i místní nevládní organizace z jednotlivých měst, zejména Zač Market a Zelený kohout.

Média - MF Dnes a další - Deník MF Dnes sehrál klíčovou roli při odhalování jednotlivých případů a následně popisu celkového rozsahu kauzy. O kauze pak referovala všechna média.
3) Popis průběhu kauzy
Kácení a zveřejnění problému

"Vracel jsem se ze služební cesty a všiml jsem si, že u Lidla padají stromy. Začal jsem se o to zajímat. Mezitím už lidé přivolali policii. Kácení nikdo nepovolil. Několik chlapů, které policie vyzvala, aby prokázali totožnost, šlo k autu pro doklady. Jenže pak do nich naskákali a ujeli," uvedl mariánskolázeňský starosta Luděk Nosek pro MF Dnes dne 8. 10. 2003.

Jednotlivé případy kácení se objevovaly v regionálních přílohách MF Dnes, ale o celkovém rozměru se veřejnost dozvěděla až 10. 10. 2003, kdy vyšel souhrnný popis s přehledem kácení v celostátním vydání. Z něho vyšlo najevo, že k nelegálnímu kácení došlo v případě 102 stromů v 9 městech ČR.

Reakce společnosti Lidl tehdy nebyla zrovna šťastná. Asistentka jednatele firmy Dana Berková sdělila, že jejich komunikační strategií je nekomunikovat s médii. Tato strategie však nepřežila týden. Nejprve firma vydala prohlášení v němž konstatovala: "Společnost Lidl ČR velmi mrzí situace, která v posledních dnech probíhá v českých médiích. Pro společnost je ochrana přírody a tvorba urbanisticky přívětivého prostředí velice důležitá. Společnost se distancuje od kácení stromů, ale vzhledem k tomu, že k jejich zničení došlo na pozemcích společnosti a pozemcích přilehlých, se nezříká morální zodpovědnosti."
Kampaň a aktivity NNO

Po zveřejnění v médiích se rozběhla celostátní kampaň vedená posléze především sdružením Děti Země.

Jako první zareagovalo Hnutí Duha a hned 10. 10. 2003 zahájilo na svých stránkách veřejnou internetovou kampaň požadující od společnosti Lidl nápravu škod a omluvu, nese-li odpovědnost za ilegální pokácení více než stovky stromů. Ředitel Hnutí Duha označil případ za velmi vážný a vyzval veřejnost k nátlaku na obchodní řetězec. Hnutí Duha vystavilo na svých stránkách formulář pro zasílání protestního e-mailu společnosti Lidl.

Chomutovská pobočka sdružení Arnika ve spolupráci s reklamní společností Ideas vydala samolepky s logem Lidlu a padajícím stromem, které se záhy objevily vylepené na veřejných místech po celé republice.

Děti Země vyhlásily 17. 10. 2003 bojkot supermarketům firmy Lidl a zaslaly protestní dopis do německé centrály společnosti. K výzvě se připojilo šest významných občanských sdružení - Nesehnutí, Oživení, Rosa, Calla, Přátelé přírody a ZAČ Market. V rámci bojkotu pořádaly Děti Země od pondělí 20. 10. do středy 22. 10. 2003 v Praze na náměstí Míru infostánek, kde mohli občané podepisovat výzvu určenou společnosti Lidl.

Institut demokracie pro všechny vydal v únoru 2006 analýzu Mediální prezentace neziskových organizací protestujících proti kácení stromů před markety Lidl. Podle této zprávy bylo v souvislosti s kauzou v médiích citováno celkem 21 nevládních organizací - nejčastěji Děti Země, Český svaz ochránců přírody a Hnutí Duha. Zástupci NNO byli citováni ve čtvrtině všech vyšlých článků. "Případy nelegálního a sporného kácení stromů a dřevin před markety firmy Lidl poskytly příležitost jak pro občanské iniciativy, tak pro média, aby plnily roli důležitých aktérů občanské společnosti a tzv. hlídacího psa demokracie," uvádí se ve zprávě.
Dohoda mezi Dětmi Země a Lidlem a její výsledky

První schůzka zástupců Dětí Země s vedením společnosti Lidl proběhla ve čtvrtek 23. října 2003 v pražské kavárně Velryba. Základní body posléze uzavřené dohody zazněly už zde.

Hned v sobotu 25. 10. 2003 proběhlo další jednání v kempu Sedmihorky u Turnova a trvalo přes čtyři hodiny. Aktivisté museli vycházet ze skutečnosti, že není v jejich možnostech prokázat reálnou odpovědnost za kácení. Na druhou stranu Lidl musel situaci vyřešit a v podstatě nic jiného než přijmout morální odpovědnost mu ani nezbývalo. Hlavní požadavek na výsadbu desetinásobku pokácených stromů byl přijat, stejně jako podmínky pro vysazení stromů a závazek důsledné ochrany dřevin. Smlouvu podepsala tehdejší předsedkyně Dětí Země Simona Jašová a jednatel Lidlu Martin Sklenička.

Během roku 2004 bylo vysázeno 1000 stromů. Kontrolu prováděli aktivisté Dětí Země na základě informací od Lidlu, od jednotlivých odborů životního prostředí a osobní prohlídky. Ke každé lokalitě byl sepsán předávací protokol o výsadbě předepsaného počtu stromů, podepsaný zástupci příslušného odboru životního prostředí a firmy, která výsadbu zajišťovala. Například v Kralupech nad Vltavou tak byly na břehu řeky vysázeny čtyři stovky nových dřevin. Starosta Písku napsal Dětem Země dokonce děkovný dopis.
Smlouva pomohla, ale problémy pokračují
Pařez v Jičíně

Ke kácení docházelo i po podpisu smlouvy a to v několika případech. Na rozdíl od situace před smlouvou, však již byli zjištěni a potrestáni viníci, případně se jednalo o kácení dohodnuté mezi investorem a dotčeným městem:
- V roce 2004 došlo v Kladně k vykácení několika desítek keřů zlatého deště - patrně nedopatřením. Stavební firma dostala pokutu 15 tisíc korun a musela keřový porost obnovit.
- Zbytečně, avšak se souhlasem města, došlo ke kácení v tomtéž roce v Lovosicích, kde byl na místě tří jabloní a vzrostlého topolu postaven reklamní pylon supermarketu.
- V únoru 2006 údajně omylem pokáceli v Jičíně dva pracovníci firmy Betonstav, která zde stavěla prodejny Lidl a Kaufland, stoletý dub. Firma dostala pokutu 40 tisíc korun a pobočka České inspekce životního prostředí v Hradci Králové vede ještě probíhající řízení o náhradní výsadbě, kde hodlá prosadit další kompenzace.

Zvláštním případem je pak (dosud nedokončený) záměr supermarketu v Hořovicích, kterému překážela lipová alej. Sdružení Děti Země nechalo zpracovat dendrologický posudek, v němž byla hodnota stromů vyčíslena na 7 milionů korun. Protože město trvalo na umístění v této lokalitě (Děti Země preferovaly přesun projektu do jiné části města), došlo nakonec k trojstranné dohodě o nahrazení stromů. Smlouva byla podepsána 2. března 2006. Podařilo se dosáhnout zhruba padesátinásobné výsadby a závazku investora k zafinancování nového parku. Čtyři stromy z původní aleje se navíc podařilo zachránit.
V Chomutově vzpomínají dodnes

V Chomutově, kde byla nevole místních občanů nejsilnější, se lidé se ztrátou stoleté lípy vyrovnávají dodnes. Na vzpomínkovém shromáždění 28. 10. 2003 tam občané na místě pokácené lípy pokládali svíčky. Chomutovská radnice nechala z vlastních prostředků před supermarketem a v jeho nejbližším okolí vysadit osm nových lip. Pod nimi byly umístěny cedulky se jmény měst, kde stromy před prodejnami Lidl postihl podobný osud. Shromáždění se konalo i v roce 2004, v roce 2005 pak byl za účasti několika stovek občanů odhalen lípě pískovcový pomník.
Dodatek ke smlouvě s Lidlem

V listopadu 2006 byl přijat dodatek smlouvy mezi Dětmi a společností Lidl z roku 2003. Obsahuje toto ujednání: "Lidl se zavazuje bezodkladně informovat Děti Země o případech, kdy dojde k nelegální likvidaci dřevin na pozemcích nebo v souvislosti s výstavbou či provozem prodejen firmy Lidl (např. stavební firmou, neznámým pachatelem, apod.)". Vzhledem k záměru firmy, která chce pokračovat v expanzi a rozšířit současný počet prodejen v ČR až na dvojnásobek, může být tato smlouva užitečná i do budoucna.
4) Hlavní výsledky kauzy

"Je to drzost. Byl to jediný nádherný strom v této lokalitě. Když jsem chodila na nádraží, ráda jsem si pod něj sedla a odpočinula si. Toho, kdo to udělal, by měli místo vězení nebo pokuty přinutit, aby vysázel nejmíň malý háj," řekla pro MF Dnes paní Jarmila Pačesová z Chomutova, když začátkem října 2003 padla v jejím městě stoletá lípa.

Pokud bychom názor paní Pačesové vzali za požadavek veřejnosti v celé kauze, byl patrně hlavní výsledek kauzy dosažen.

Hodnotit hlavní výsledek kauzy je však komplikované. Problém nespočívá, tak výrazně jako u jiných ekologických kauz, v konkrétním záměru, a řešením není jeho změna nebo zastavení. Ke kácení docházelo i v následujících letech a výsledkem by musela být změna chování celé firmy, nebo její odchod ze zdejšího trhu.

Pokud by firma Lidl nebyla od počátku vystavena požadavkům nevládních organizací, patrně by také svůj problém řešila standardními marketingovými metodami (reklama, slevy, apod.). Případně by vysazovala novou zeleň pouze v místech nejzřetelnějšího odporu. Takto byla povinna nahradit přímo na zeleni všechny známé škody.

Významným momentem bylo podepsání smlouvy mezi Lidlem a Dětmi Země. "Význam smlouvy spatřuji v tom, že Lidl uznal alespoň svou morální povinnost za kácení stromů kolem jeho prodejen," zhodnotil s tříletým odstupem smlouvu Jiří Nezhyba z Ekologického právního servisu.

Společnosti Lidl ČR se nedá upřít určitá snaha o nápravu věcí, a to z několika důvodů. Z jednání o náhradních výsadbách byl znát zájem na domluvě a minimální snaha o snížení počtu vysazených stromů. Do smluv se svými subdodavateli staveb Lidl nyní nově vkládá odstavec: "Dodavatel se zavazuje, že po dobu trvání prací na díle až do ukončení této smlouvy bude podnikat veškeré kroky a opatření nezbytná k ochraně životního prostředí a bude se řídit veškerými právními předpisy tuto oblast upravujícími." Na druhou stranu je třeba dodat, že právě toto ustanovení selhalo v případě firmy Betonstav, která v rozporu se smlouvou porazila v Jičíně dvacetimetrový dub. Změna přístupu se projevila v lokální kauze v Hořovicích - firma je ochotná adekvátním způsobem nahradit škody a nevyhýbá se jednání.

Problémy však dále pokračují, což by měl řešit dodatek smlouvy mezi Dětmi Země a Lidlem z listopadu 2006, který firmu zavazuje předem informovat sdružení o všech záměrech kácení dřevin i výskytu dřevin na staveništích.

Za skutečně důležitý výsledek můžeme považovat skutečnost, že ze strany médií a veřejnosti byla kauze věnována náležitá pozornost. Každý si tak má možnost vybrat, jakého obchodníka chce svým nákupem podporovat.
5) A co dál? - Možnosti dalšího vývoje; poučení z kauzy
Mediální rozměr

Kauza vyvrací představu, že za mediální kampaní musí stát organizovaná zájmová skupina. V tomto případě sehrála média dokonale svoji roli hlídacích psů. Na počátku stála investigativní práce redaktorů MF Dnes, kteří informovali nejdříve o jednotlivých kauzách v regionálních přílohách. 10.10.2003 pak popsal celý problém v článku "Jak kolem prodejen Lidl mizí stromy" pro celostátní vydání deníku Radek Kedroň. Součástí článku byl i přehled jednotlivých případů, při nichž došlo většinou ke zcela nelegálnímu skácení celkem sto dvou stromů v celé ČR. Následně se kauze začala věnovat další média. Sama firma Lidl v dopise ze 17. 10. 2003 městské radě Chomutova označila přístup médií za "nekalou reklamu", ale sama přitom nabídla pomoc "při rozšiřování a kultivaci zeleně".
Kriminální rozměr

Specifikem této ekologické kauzy je její kriminální rozměr. Škoda se pohybuje v řádu až desítek milionů korun a situace, kdy k několika kácením v různých městech došlo ve stejný den, ukazuje navíc na organizovaný plán. Policie zahájila trestní řízení ve věci trestných činů ohrožování životního prostředí, krádeže a poškozování cizí věci. "Prošetřujeme to jako hospodářskou kriminalitu kvůli spáchání trestných činů ohrožování životního prostředí, krádeže a poškozování cizí věci. Jen za první čin ohrožování životního prostředí hrozí pachateli tříletý trest a případně zákaz činnosti," uvedla písecká policejní mluvčí Hana Tomášková. Případ byl však odložen. Lepšího výsledku nedosáhla ani Česká inspekce životního prostředí, ani jiné orgány státní správy.
Potenciál občanského protestu

Za značný nedostatek lze považovat skutečnost, že tři celostátní ekologické organizace, které v kauze figurovaly, nedojednaly společný postup. Na firmu bylo možné vyvinout větší tlak. Aktivisté Dětí Země měli vesměs malé nebo žádné zkušenosti s jednáním s manažery nadnárodních firem a obtížně odhadovali meze požadavků. Lze diskutovat o možném vývoji v případě prodlužování bojkotu a navyšování požadavků na firmu Lidl. Například město Chomutov odmítlo spolupracovat na náhradní výsadbě a tím očišťovat jméno Lidlu. V publikaci Přelet nad hypermarketovým hnízdem je uzavření smlouvy komentováno: "Snaha o nápravu a zahájení komunikace s médii byla dobře přijata a zneutralizovala negativní kampaň. Společnosti neklesly tržby a postupně úspěšně rozšiřuje síť prodejen na území ČR." Při přípravě smlouvy by také prospěla větší spolupráce s ekologickými právníky. Vzhledem k dalším případům kácení po uzavření smlouvy se kampaň vůči firmě ukázala jako nedostatečná.
Problém jako zjevení

Ačkoliv se již prvnímu případu kácení v Rokycanech (12. 1. 2002) věnovaly nevládní organizace (včetně Dětí Země či Nesehnutí), problému v celkové šíři si všimli až redaktoři deníku MF Dnes bezmála po dvou letech (článek vyšel 10. 10. 2003). Svou roli sehrál i nedostatek informací ze zahraničí - společnost Lidl měla problémy i v dalších zemích a problémy v ČR bylo možné očekávat.
Konec kauzy nenastal

Problémy s kácením patrně definitivně ustanou, až Lidl naplní plánovanou kapacitu své obchodní sítě v ČR, protože pak již nebude třeba další stromy kácet. To však může znamenat ještě značné problémy. "Dlouhodobý plán počítá s provozem zhruba 300 prodejen v horizontu následujících pěti let a to především v oblastech malých měst s počtem obyvatel kolem 5,000, kde intenzivně vyhledává pozemky pro potenciální výstavbu svých nových filiálek," uvádí o záměrech Lidlu obchodní server KamWorld.com. Dobrovolník ze zákona?

8. 1. 2003 - PRAHA [Hestia]
Econnect ve spolupráci s Hestií - národním dobrovolnickým centrem zveřejňuje další legislativní kauzu tentokrát s tématikou dobrovolnictví; přijímání a aplikace zákona o dobrovolnické službě. Na následujícím příkladu máte možnost si zrekapitulovat, jak fenomén dobrovolnictví vznikal, vyvíjel se a jak jeho rozvoj v minulých letech v souvislosti s vyhlášeným rokem dobrovolníků vedl i u nás k přijetí zákona. Celý vývoj je ilustrován jedním z příkladů komplikací, které provázely dobrovolnickou činnost před přijetím zákona. Autor také hodnotí pozitiva a negativa nového zákona. Do celé kauzy významným způsobem zasahovaly také neziskové organizace.

1. Úvod

Loňský rok, vyhlášený OSN za Mezinárodní rok dobrovolníků 2001, obrátil pozornost neziskového sektoru i mnohých vlád k novému fenoménu - dobrovolnictví. Do nedávné doby totiž tato oblast (alespoň v Evropě) byla vnímána jako organická součást občanské společnosti bez potřeby zvláštní regulace. Nový typ organizace dobrovolnictví, jako svébytného odvětví se rozšířil z USA, kde zakládání dobrovolnických center a dlouhodobé dobrovolné služby podpořil prezident J. F. Kennedy založením organizace Mírové sbory (Peace Corps) v roce 1961. V následujících letech vznikly ve Spojených státech stovky dobrovolnických center, které se začaly specializovat na management dobrovolnictví.

S tím nastala potřeba právně upravit dobrovolnický vztah. V roce 2001 se řada vlád začala zabývat vytvořením dobrovolnického zákonodárství, protože na jedné straně jsou dobrovolníci považováni za cenný zdroj k řešení problémů sociálních i pomoci při živelných katastrofách. Na druhé straně nasazení dobrovolníků naráží na řadu problémů při neexistenci právních předpisů.

Absence právního vymezení dobrovolné služby přinášela následující těžkosti:

    * Vystupování vůči třetím stranám: pojem dobrovolník nebyl znám a tak z právního hlediska vztah mezi dobrovolníkem, organizací a další stranou v podstatě neexistoval. Vztah mezi dobrovolníkem a organizací se řešil a dosud řeší adaptací příkazní smlouvy na podmínky dobrovolnictví.
    * Řešení právní odpovědnosti dobrovolníků a odpovědnosti organizací za dobrovolníky.
    * Účast dobrovolníků v mezinárodních programech. Situace se zejména komplikovala při udělování víz zahraničním dobrovolníkům a českým dobrovolníkům vyjíždějícím do zahraničí, proplácení výdajů a kapesného dobrovolníkům z mezinárodních fondů.
    * Daňové a účetní. Dobrovolnická práce nemohla být započítána jako vklad organizace do projektu, i když například programy Phare a Acess financované ze zdrojů Evropské unie toto umožňují. Pokud by se něco takového přece stalo, hrozilo, že finanční úřad bude požadovat zdanění benefitu z dobrovolnické práce.
    * Účast nezaměstnaných dobrovolníků v dlouhodobých programech. Dobrovolníci byli v konkrétním případě obviněni, že pracují načerno, protože dobrovolnický závazek odlišný od pracovního neexistoval. 

2. Popis stran zúčastněných v kauze

Dobrovolníci účastnící se dlouhodobých projektů. Zejména Dobrovolnictví nezaměstnaných, kteří byli obviněni z práce na černo. Zahraniční dobrovolníci programu Evropská dobrovolná služba, kterým se komplikovalo vydání víza. Neziskové organizace využívající dobrovolníky a organizace, které připomínkovaly zákon o dobrovolné službě. Úřady práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí, vláda jako předkladatel návrhu zákona.

3. Vývoj kauzy

3.1. NEPOSLUŠNÝ ÚŘAD PRÁCE

K čemu mohla vést absence příslušného zákona, ukazuje případ z Uherského Hradiště, kde se místní Charita inspirovala celostátním programem Dobrovolnictví nezaměstnaných absolventů. Program vedlo Národní dobrovolnické centrum Hestia ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí. Cílem programu jakožto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti bylo pomoci nezaměstnaným dostat se z psychosociální krize, získat praxi, kontakty a pracovní návyky.

Ačkoli Charita v Uherském Hradišti měla za sebou úspěšnou sedmiletou spolupráci s místním úřadem práce, při podání žádosti o finanční podporu na zřízení společensky účelných míst pro nezaměstnané, kteří se účastnili zmíněného programu, došlo ke konfliktu. Žádost byla zamítnuta dne 9. 11. 2000 s odůvodněním, že zájemci o práci (účastníci programu Dobrovolnictví nezaměstnaných absolventů) již v organizaci pracují a tudíž nejsou uchazeči o práci. Při ohrazení Charity proti rozhodnutí pracovního úřadu bylo z úřadu práce obratem sděleno, že dotyční dobrovolníci skutečně nemohou být uchazeči o práci a že jsou tudíž od doby započetí konání dobrovolnické činnosti vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání.

Dále bylo sděleno, že se nejedná o bezplatnou pomoc nezaměstnaných spoluobčanů, protože „jejich pomoc je bezplatná pouze pro Vaši instituci (rozuměj Charitu, pozn. aut.), protože finanční nároky evidovaných nezaměstnaných uspokojuje stát.“ Čímž je myšleno placení podpory v nezaměstnanosti a zdravotní a sociální pojištění, na něž mají nezaměstnaní nárok. Dále je v odpovědi uvedeno, že: „Uchazeči o zaměstnání, kteří pracují, nemohou být v evidenci úřadu práce nikoli proto, že nepobírají žádnou odměnu za vykonanou práci, ale proto, že svým jednáním parazitují na sociálních výhodách zaručených státem pro ty občany, kteří bez svého zavinění pracovat nemohou.“ (oba citáty ze „Zamítnutí finančního příspěvku na vytvoření nových pracovních míst“ odesláno Úřadem práce v Uherském Hradišti dne 20.11.2000)

Nejen, že byli tedy nezaměstnaní, kteří se účastnili legálního programu aby aktivně řešili svou situaci a ještě přitom pomáhali neziskové organizaci pro veřejné blaho, označeni za příživníky, ale dosavadní praxe příkazních smluv adaptovaná na dobrovolnickou činnost byla zpochybněna. Charita tak byla nařčena z obcházení pracovněprávních předpisů:

„Na závěr mi dovolte jedno upozornění. K Vašemu dopisu jsou přiloženy tzv. „Příkazní smlouvy s dobrovolníkem" uzavřené podle úst. § 724 občanského zákoníku. Z textu těchto smluv vyplývá, že „dobrovolník" bude opakovaně od nástupu do 10. listopadu 2000 vykonávat určité konkrétní práce, dále že má povinnost uvedené činnosti vykonávat osobně, povinnost řídit se pokyny příkazce, povinnost dodržovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod. Jak z textu smlouvy tak i ze skutečností zjištěných na místě vyplývá, že se ve skutečnosti nejedná o příkazní smlouvu, ale o smlouvu, jejímž obsahem je pracovněprávní vztah, protože činnost je vykonávána ve vztahu závislém, kdy je „dobrovolník" při úklidových a přípravných pracích závislý na pokynech řídící osoby. Smlouvy, které s „dobrovolníky“ uzavíráte, obchází pracovněprávní předpisy, jelikož na řešení pracovněprávních vztahů nelze ani podpůrně použít žádné z ustanovení občanského zákoníku.“ (citát dtto)

Ředitelka Charity věc postoupila Ministerstvu práce a sociálních věcí, které k věci podalo následující vyjádření:

Vážená paní ředitelko,
obdrželi jsme Váš dopis ve věci účasti uchazečů o zaměstnání na dobrovolnické práci. K této záležitosti jsme si vyžádali stanovisko odboru 52 - pracovně právní legislativy a kolektivního vyjednáváni a na základe tohoto stanoviska Vám sdělujeme následující.

Příkazní smlouva sjednaná podle občanského zákoníku nemůže být považována za obdobu pracovněprávního vztahu. Je nutno vyjít z projevu vůle obou účastníků, která směrovala ke sjednání občanskoprávního vztahu mimo oblast pracovního práva. Za obdobné vztahy lze považovat pouze takové vztahy, které vznikají v procesu závislé činnosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem za podmínky, že zákoník práce upravuje působnost svých ustanovení i na tyto vztahy (např. výkon veřejné funkce — starosta obce).

S tímto stanoviskem bude neprodleně seznámen i Úřad práce v Uherském Hradišti, neboť jeho postup v této záležitosti považujeme za chybný. Doufáme, že přes tuto zkušenost bude i nadále pokračovat spolupráce s úřadem práce a to i v případě dobrovolnické práce a účasti uchazečů na této aktivitě. Jsme si plně vědomi, že pro uchazeče o zaměstnáni je toto přínosem a může pro něj znamenat i následně získání trvalého pracovního uplatnění.

S pozdravem
Ing. Jan Kasnar, CSc.
Vrchní ředitel správy zaměstnanosti

Postup úřadu práce však nebral ohled na toto stanovisko s tím, že výklad zákona Ministerstva práce a sociálních věcí není pro ně závazný. Tato konkrétní kauza se pak po následné medializaci řešila dohodou zúčastněných stran. V roce 2001, aby k podobným případům nedocházelo, protože dobrovolnický program pro nezaměstnané byl vyhodnocen jako úspěšný a ministerstvo mělo zájem na jeho pokračování, vydalo ministerstvo následující oznámení pro úřady práce:

Letošní rok byl OSN vyhlášen Mezinárodním rokem dobrovolníků v jehož rámci je konána řada aktivit realizovaných zejména prostřednictvím dobrovolnických sdružení nebo neziskových organizaci. Ministerstvo práce a sociálních věcí - Správa služeb Zaměstnanosti zaujala k dobrovolnické práci s jejímu vztahu k vedení občanů v evidenci uchazečů o zaměstnání níže uvedené stanovisko.

Platné právní předpisy zatím neobsahují konkrétní úpravu „dobrovolnické práce", ze které by jednoznačně vyplývalo, v jakém právním vztahu je vykonávána. Proto je třeba výkon této činnosti posuzovat nejspíše podle občanského zákoníku. Z toho dále vyplývá, že dobrovolnická práce, za kterou není poskytována odměna, není překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud nebrání uchazeči v plnění jeho povinností vyplývajících se zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se týká hmotného zabezpečení poskytovaného úřadem přece, je třeba, aby pro jeho přiznání uchazeč o zaměstnání splnil podmínky stanovené zákonem o zaměstnanosti.

Podepsán Ing. Jan Kasnar, CSc.
Vrchní ředitel SSZ

Tato zkušenost ukazuje, že to, co se na vrcholné úrovni státní správy může jevit jako jistá záležitost, na nižších úrovních a ve styku úřadů s občany se mnohdy vykládá zcela opačně. Existují proto obavy ze strany neziskového sektoru, aby se nový zákon o dobrovolnické službě nestal v rukou úředníků nástrojem k omezování dobrovolníků, či jejich organizací pomocí administrativních bariér. Zákon totiž má některé slabiny, na které bylo poukázáno již v diskuzi k návrhu zákona na stránkách Dobrovolnik.cz.

3.2. POZITIVA A SLABINY NOVÉHO ZÁKONA

Zákon o dobrovolnictví se začal tvořit v průběhu Mezinárodního roku dobrovolníků 2001 za podpory tehdejší vlády. Byl vytvořen národní výbor pro Mezinárodní rok dobrovolníků za čestného předsednictví premiéra Miloše Zemana a výkonného předsednictví ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly. Pod jeho vedením byl vypsán grantový program podporující rozvoj dobrovolnictví a začala práce na přípravě prvního zákona upravující podmínky dobrovolné činnosti v ČR. Přitom byla vůle předložit návrh zákona k projednání do parlamentu co nejdříve. Na návrhu zákona pracovala skupina složená z právních expertů úřadu vlády, zástupců neziskových organizací a nezávislých odborníků.

Idea zákona je založena na skutečnosti, že ve společnosti budou vždy existovat skupiny lidí, které potřebují pomoc druhých, nebo které se ocitají v krizových situacích bez vlastního zavinění a nejsou schopni si pomoci vlastními prostředky. Na druhé straně existují i lidé, kteří podle svých schopností a možností nabízejí potřebnou pomoc. Dobrovolná činnost nemá nahrazovat státní péči o sociální soudržnost, ale jednat v situacích, ve kterých by intervence státu nebyla efektivní, nebo dokonce vůbec možná. Tyto zásady jsou tedy v souladu s principem subsidiarity a tvorbou sociálně udržitelného prostředí uplatňovanými v zemích Evropské unie.

Rozsah platnosti zákona nepokrývá všechny druhy dobrovolnické činnosti. Jeho hlavním účelem je definovat podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou službu organizovanou podle pravidel v něm uvedených. Dobrovolná služba je v návrhu zákona definována jako aktivita, kterou dobrovolník nabízí svou pomoc lidem patřícím k některé z vyjmenovaných skupin (nezaměstnaní, sociálně slabí, mentálně nebo tělesně hendikepovaní, senioři, příslušníci národnostních menšin, imigranti, propuštění vězni, narkomani a oběti domácího násilí). Dále pomoc při odstraňování následků přírodních či humanitárních katastrof, péče o životní prostředí a kulturní památky, charitativní akce a sbírky, účast v mezinárodních a rozvojových programech a projektech.

Dobrovolníkem může být osoba starší 15 let, dobrovolná činnost musí být podložena smlouvou s akreditovanou organizací a musí být prováděna mimo pracovní či studijní povinnosti dobrovolníka. Problematickým bodem může být §3, odst. 2), který praví, že dobrovolník vykonává dobrovolnickou službu na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací. Tato smlouva musí být písemná v případě dlouhodobé služby, či krátkodobé služby v zahraničí. To může vytvářet dojem, že pro jakoukoli dobrovolnou službu musí být uzavřena mezi dobrovolníkem a vysílající organizací smlouva. Jelikož vysílající organizace musí být akreditována, znamenalo by to, že by dobrovolník v každém případě musel vyhledat takovou organizaci a uzavřít s ní smlouvu, i když by se jednalo o jednorázovou výpomoc. Již se objevily instituce, které po dobrovolnících takovou smlouvu požadovaly, i když zákon začíná platit teprve od 1.1.2003.

Za důležitý bod naopak považujeme zakotvení práva dobrovolníka na pokrytí jeho výdajů spojených s přípravou a výkonem jeho dobrovolné služby jako jsou cestovní náklady, kapesné apod. Udělovat akreditaci bude vybraným organizacím Ministerstvo vnitra. Na jejím základě budou tyto provádět výběr, výcvik a registraci dobrovolníků a vysílat je do hostitelských organizací, do místa výkonu jejich dobrovolnické činnosti. Stát by potom uhrazoval část nákladů na tento proces. Jako organizace přijímající dobrovolníky by mohly fungovat i články státní správy a místní samosprávy. Dobrovolníci registrovaní tímto způsobem budou mít status osob účastnících se dlouhodobé dobrovolné služby a budou zahrnuti mezi ty občany, kterým stát platí zdravotní a sociální pojištění. Doba dobrovolné činnosti se jim bude započítávat jako doba zaměstnání pro účely výpočtu podpory v nezaměstnanosti apod.

Vysílající (akreditovaná) organizace je zodpovědná za pojištění dobrovolníků a za dodržení podmínek, za kterých bude dobrovolník provádět svoji činnost a které nesmějí ohrozit zdraví či život dobrovolníka. Akreditovaná organizace bude také sjednávat smlouvu zahrnující podmínky dobrovolné činnosti (např. ubytování, vyhodnocování apod.) s organizací, ve které bude dobrovolník provádět svou činnost.

Součástí zákona jsou změny v předpisech dotčených jeho platností, které se týkají zdravotního, sociálního a důchodového pojištění, zaměstnanosti a daní. Na základě těchto změn nebudou příjmy nabyté v souvislosti s výkonem dobrovolné služby podléhat jakémukoli zdanění.

Vytvořením prováděcích předpisů, pravidel pro akreditaci, výběr organizací a jejich následnou akreditací bylo pověřeno Ministerstvo vnitra ČR. To v současné době pracuje na vytvoření akreditační komise, jejího statutu a jednacího řádu. Současně bude umožněno neziskovým organizacím tento proces připomínkovat.

4. Poučení z kauzy

Rychlé vypracování a přijetí zákona o dobrovolnické službě ukázalo, že stát je za určitých okolností ochoten a schopen podporovat neziskový sektor. Pozitivní bylo také zapojení zástupců neziskového sektoru do připomínkovacího řízení. Svou roli v tomto případě sehrál jistě mezinárodní tlak a medializace problematiky v souvislosti s Mezinárodním rokem dobrovolníků a fakt, že přijetí zákona nestály v cestě zájmy žádné z vlivových skupin.

Na druhou stranu sami předkladatelé uznávali, že konečná podoba zákona není ideální, že nedává jednoznačné vodítko pro praxi úřadů, které, jak jsme viděli, mohou předpisy vykládat i proti jejich záměru, pokud není explicitně vyjádřen. Bylo však shledáno účelným přijmout zákon co nejrychleji dokud je příhodný čas raději v nedokonalé formě, než riskovat, že nový parlament projednávání zákona odloží, anebo zamítne.

5. Očekávaný vývoj

Jak bude zákon v praxi fungovat, záleží na procesu aplikace, kterým je pověřeno Ministerstvo vnitra. Dosavadní vývoj naznačuje, že pověření úředníci mají ochotu vést dialog s neziskovým sektorem, jehož se zákon nejvíce týká. Proto bude také důležité, jak zástupci neziskových organizací k této možnosti přistoupí. Při vhodném naplnění záměru zákona, by pak mohlo dojít ke značné stimulaci rozvíjejícího se dobrovolnického hnutí v ČR. Toho by bylo možno využít při řešení problémů nezaměstnanosti a sociálního vyloučení, při účasti našich dobrovolníků v rozvojové pomoci, a při vypořádávání se s následky živelných katastrof.

Ing. Vojtěch Tutr
Hestia – Národní dobrovolnické centrum

Dobrovolník ze zákona?

8. 1. 2003 - PRAHA [Hestia]
Econnect ve spolupráci s Hestií - národním dobrovolnickým centrem zveřejňuje další legislativní kauzu tentokrát s tématikou dobrovolnictví; přijímání a aplikace zákona o dobrovolnické službě. Na následujícím příkladu máte možnost si zrekapitulovat, jak fenomén dobrovolnictví vznikal, vyvíjel se a jak jeho rozvoj v minulých letech v souvislosti s vyhlášeným rokem dobrovolníků vedl i u nás k přijetí zákona. Celý vývoj je ilustrován jedním z příkladů komplikací, které provázely dobrovolnickou činnost před přijetím zákona. Autor také hodnotí pozitiva a negativa nového zákona. Do celé kauzy významným způsobem zasahovaly také neziskové organizace.

1. Úvod

Loňský rok, vyhlášený OSN za Mezinárodní rok dobrovolníků 2001, obrátil pozornost neziskového sektoru i mnohých vlád k novému fenoménu - dobrovolnictví. Do nedávné doby totiž tato oblast (alespoň v Evropě) byla vnímána jako organická součást občanské společnosti bez potřeby zvláštní regulace. Nový typ organizace dobrovolnictví, jako svébytného odvětví se rozšířil z USA, kde zakládání dobrovolnických center a dlouhodobé dobrovolné služby podpořil prezident J. F. Kennedy založením organizace Mírové sbory (Peace Corps) v roce 1961. V následujících letech vznikly ve Spojených státech stovky dobrovolnických center, které se začaly specializovat na management dobrovolnictví.

S tím nastala potřeba právně upravit dobrovolnický vztah. V roce 2001 se řada vlád začala zabývat vytvořením dobrovolnického zákonodárství, protože na jedné straně jsou dobrovolníci považováni za cenný zdroj k řešení problémů sociálních i pomoci při živelných katastrofách. Na druhé straně nasazení dobrovolníků naráží na řadu problémů při neexistenci právních předpisů.

Absence právního vymezení dobrovolné služby přinášela následující těžkosti:

    * Vystupování vůči třetím stranám: pojem dobrovolník nebyl znám a tak z právního hlediska vztah mezi dobrovolníkem, organizací a další stranou v podstatě neexistoval. Vztah mezi dobrovolníkem a organizací se řešil a dosud řeší adaptací příkazní smlouvy na podmínky dobrovolnictví.
    * Řešení právní odpovědnosti dobrovolníků a odpovědnosti organizací za dobrovolníky.
    * Účast dobrovolníků v mezinárodních programech. Situace se zejména komplikovala při udělování víz zahraničním dobrovolníkům a českým dobrovolníkům vyjíždějícím do zahraničí, proplácení výdajů a kapesného dobrovolníkům z mezinárodních fondů.
    * Daňové a účetní. Dobrovolnická práce nemohla být započítána jako vklad organizace do projektu, i když například programy Phare a Acess financované ze zdrojů Evropské unie toto umožňují. Pokud by se něco takového přece stalo, hrozilo, že finanční úřad bude požadovat zdanění benefitu z dobrovolnické práce.
    * Účast nezaměstnaných dobrovolníků v dlouhodobých programech. Dobrovolníci byli v konkrétním případě obviněni, že pracují načerno, protože dobrovolnický závazek odlišný od pracovního neexistoval. 

2. Popis stran zúčastněných v kauze

Dobrovolníci účastnící se dlouhodobých projektů. Zejména Dobrovolnictví nezaměstnaných, kteří byli obviněni z práce na černo. Zahraniční dobrovolníci programu Evropská dobrovolná služba, kterým se komplikovalo vydání víza. Neziskové organizace využívající dobrovolníky a organizace, které připomínkovaly zákon o dobrovolné službě. Úřady práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí, vláda jako předkladatel návrhu zákona.

3. Vývoj kauzy

3.1. NEPOSLUŠNÝ ÚŘAD PRÁCE

K čemu mohla vést absence příslušného zákona, ukazuje případ z Uherského Hradiště, kde se místní Charita inspirovala celostátním programem Dobrovolnictví nezaměstnaných absolventů. Program vedlo Národní dobrovolnické centrum Hestia ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí. Cílem programu jakožto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti bylo pomoci nezaměstnaným dostat se z psychosociální krize, získat praxi, kontakty a pracovní návyky.

Ačkoli Charita v Uherském Hradišti měla za sebou úspěšnou sedmiletou spolupráci s místním úřadem práce, při podání žádosti o finanční podporu na zřízení společensky účelných míst pro nezaměstnané, kteří se účastnili zmíněného programu, došlo ke konfliktu. Žádost byla zamítnuta dne 9. 11. 2000 s odůvodněním, že zájemci o práci (účastníci programu Dobrovolnictví nezaměstnaných absolventů) již v organizaci pracují a tudíž nejsou uchazeči o práci. Při ohrazení Charity proti rozhodnutí pracovního úřadu bylo z úřadu práce obratem sděleno, že dotyční dobrovolníci skutečně nemohou být uchazeči o práci a že jsou tudíž od doby započetí konání dobrovolnické činnosti vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání.

Dále bylo sděleno, že se nejedná o bezplatnou pomoc nezaměstnaných spoluobčanů, protože „jejich pomoc je bezplatná pouze pro Vaši instituci (rozuměj Charitu, pozn. aut.), protože finanční nároky evidovaných nezaměstnaných uspokojuje stát.“ Čímž je myšleno placení podpory v nezaměstnanosti a zdravotní a sociální pojištění, na něž mají nezaměstnaní nárok. Dále je v odpovědi uvedeno, že: „Uchazeči o zaměstnání, kteří pracují, nemohou být v evidenci úřadu práce nikoli proto, že nepobírají žádnou odměnu za vykonanou práci, ale proto, že svým jednáním parazitují na sociálních výhodách zaručených státem pro ty občany, kteří bez svého zavinění pracovat nemohou.“ (oba citáty ze „Zamítnutí finančního příspěvku na vytvoření nových pracovních míst“ odesláno Úřadem práce v Uherském Hradišti dne 20.11.2000)

Nejen, že byli tedy nezaměstnaní, kteří se účastnili legálního programu aby aktivně řešili svou situaci a ještě přitom pomáhali neziskové organizaci pro veřejné blaho, označeni za příživníky, ale dosavadní praxe příkazních smluv adaptovaná na dobrovolnickou činnost byla zpochybněna. Charita tak byla nařčena z obcházení pracovněprávních předpisů:

„Na závěr mi dovolte jedno upozornění. K Vašemu dopisu jsou přiloženy tzv. „Příkazní smlouvy s dobrovolníkem" uzavřené podle úst. § 724 občanského zákoníku. Z textu těchto smluv vyplývá, že „dobrovolník" bude opakovaně od nástupu do 10. listopadu 2000 vykonávat určité konkrétní práce, dále že má povinnost uvedené činnosti vykonávat osobně, povinnost řídit se pokyny příkazce, povinnost dodržovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod. Jak z textu smlouvy tak i ze skutečností zjištěných na místě vyplývá, že se ve skutečnosti nejedná o příkazní smlouvu, ale o smlouvu, jejímž obsahem je pracovněprávní vztah, protože činnost je vykonávána ve vztahu závislém, kdy je „dobrovolník" při úklidových a přípravných pracích závislý na pokynech řídící osoby. Smlouvy, které s „dobrovolníky“ uzavíráte, obchází pracovněprávní předpisy, jelikož na řešení pracovněprávních vztahů nelze ani podpůrně použít žádné z ustanovení občanského zákoníku.“ (citát dtto)

Ředitelka Charity věc postoupila Ministerstvu práce a sociálních věcí, které k věci podalo následující vyjádření:

Vážená paní ředitelko,
obdrželi jsme Váš dopis ve věci účasti uchazečů o zaměstnání na dobrovolnické práci. K této záležitosti jsme si vyžádali stanovisko odboru 52 - pracovně právní legislativy a kolektivního vyjednáváni a na základe tohoto stanoviska Vám sdělujeme následující.

Příkazní smlouva sjednaná podle občanského zákoníku nemůže být považována za obdobu pracovněprávního vztahu. Je nutno vyjít z projevu vůle obou účastníků, která směrovala ke sjednání občanskoprávního vztahu mimo oblast pracovního práva. Za obdobné vztahy lze považovat pouze takové vztahy, které vznikají v procesu závislé činnosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem za podmínky, že zákoník práce upravuje působnost svých ustanovení i na tyto vztahy (např. výkon veřejné funkce — starosta obce).

S tímto stanoviskem bude neprodleně seznámen i Úřad práce v Uherském Hradišti, neboť jeho postup v této záležitosti považujeme za chybný. Doufáme, že přes tuto zkušenost bude i nadále pokračovat spolupráce s úřadem práce a to i v případě dobrovolnické práce a účasti uchazečů na této aktivitě. Jsme si plně vědomi, že pro uchazeče o zaměstnáni je toto přínosem a může pro něj znamenat i následně získání trvalého pracovního uplatnění.

S pozdravem
Ing. Jan Kasnar, CSc.
Vrchní ředitel správy zaměstnanosti

Postup úřadu práce však nebral ohled na toto stanovisko s tím, že výklad zákona Ministerstva práce a sociálních věcí není pro ně závazný. Tato konkrétní kauza se pak po následné medializaci řešila dohodou zúčastněných stran. V roce 2001, aby k podobným případům nedocházelo, protože dobrovolnický program pro nezaměstnané byl vyhodnocen jako úspěšný a ministerstvo mělo zájem na jeho pokračování, vydalo ministerstvo následující oznámení pro úřady práce:

Letošní rok byl OSN vyhlášen Mezinárodním rokem dobrovolníků v jehož rámci je konána řada aktivit realizovaných zejména prostřednictvím dobrovolnických sdružení nebo neziskových organizaci. Ministerstvo práce a sociálních věcí - Správa služeb Zaměstnanosti zaujala k dobrovolnické práci s jejímu vztahu k vedení občanů v evidenci uchazečů o zaměstnání níže uvedené stanovisko.

Platné právní předpisy zatím neobsahují konkrétní úpravu „dobrovolnické práce", ze které by jednoznačně vyplývalo, v jakém právním vztahu je vykonávána. Proto je třeba výkon této činnosti posuzovat nejspíše podle občanského zákoníku. Z toho dále vyplývá, že dobrovolnická práce, za kterou není poskytována odměna, není překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud nebrání uchazeči v plnění jeho povinností vyplývajících se zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se týká hmotného zabezpečení poskytovaného úřadem přece, je třeba, aby pro jeho přiznání uchazeč o zaměstnání splnil podmínky stanovené zákonem o zaměstnanosti.

Podepsán Ing. Jan Kasnar, CSc.
Vrchní ředitel SSZ

Tato zkušenost ukazuje, že to, co se na vrcholné úrovni státní správy může jevit jako jistá záležitost, na nižších úrovních a ve styku úřadů s občany se mnohdy vykládá zcela opačně. Existují proto obavy ze strany neziskového sektoru, aby se nový zákon o dobrovolnické službě nestal v rukou úředníků nástrojem k omezování dobrovolníků, či jejich organizací pomocí administrativních bariér. Zákon totiž má některé slabiny, na které bylo poukázáno již v diskuzi k návrhu zákona na stránkách Dobrovolnik.cz.

3.2. POZITIVA A SLABINY NOVÉHO ZÁKONA

Zákon o dobrovolnictví se začal tvořit v průběhu Mezinárodního roku dobrovolníků 2001 za podpory tehdejší vlády. Byl vytvořen národní výbor pro Mezinárodní rok dobrovolníků za čestného předsednictví premiéra Miloše Zemana a výkonného předsednictví ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly. Pod jeho vedením byl vypsán grantový program podporující rozvoj dobrovolnictví a začala práce na přípravě prvního zákona upravující podmínky dobrovolné činnosti v ČR. Přitom byla vůle předložit návrh zákona k projednání do parlamentu co nejdříve. Na návrhu zákona pracovala skupina složená z právních expertů úřadu vlády, zástupců neziskových organizací a nezávislých odborníků.

Idea zákona je založena na skutečnosti, že ve společnosti budou vždy existovat skupiny lidí, které potřebují pomoc druhých, nebo které se ocitají v krizových situacích bez vlastního zavinění a nejsou schopni si pomoci vlastními prostředky. Na druhé straně existují i lidé, kteří podle svých schopností a možností nabízejí potřebnou pomoc. Dobrovolná činnost nemá nahrazovat státní péči o sociální soudržnost, ale jednat v situacích, ve kterých by intervence státu nebyla efektivní, nebo dokonce vůbec možná. Tyto zásady jsou tedy v souladu s principem subsidiarity a tvorbou sociálně udržitelného prostředí uplatňovanými v zemích Evropské unie.

Rozsah platnosti zákona nepokrývá všechny druhy dobrovolnické činnosti. Jeho hlavním účelem je definovat podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou službu organizovanou podle pravidel v něm uvedených. Dobrovolná služba je v návrhu zákona definována jako aktivita, kterou dobrovolník nabízí svou pomoc lidem patřícím k některé z vyjmenovaných skupin (nezaměstnaní, sociálně slabí, mentálně nebo tělesně hendikepovaní, senioři, příslušníci národnostních menšin, imigranti, propuštění vězni, narkomani a oběti domácího násilí). Dále pomoc při odstraňování následků přírodních či humanitárních katastrof, péče o životní prostředí a kulturní památky, charitativní akce a sbírky, účast v mezinárodních a rozvojových programech a projektech.

Dobrovolníkem může být osoba starší 15 let, dobrovolná činnost musí být podložena smlouvou s akreditovanou organizací a musí být prováděna mimo pracovní či studijní povinnosti dobrovolníka. Problematickým bodem může být §3, odst. 2), který praví, že dobrovolník vykonává dobrovolnickou službu na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací. Tato smlouva musí být písemná v případě dlouhodobé služby, či krátkodobé služby v zahraničí. To může vytvářet dojem, že pro jakoukoli dobrovolnou službu musí být uzavřena mezi dobrovolníkem a vysílající organizací smlouva. Jelikož vysílající organizace musí být akreditována, znamenalo by to, že by dobrovolník v každém případě musel vyhledat takovou organizaci a uzavřít s ní smlouvu, i když by se jednalo o jednorázovou výpomoc. Již se objevily instituce, které po dobrovolnících takovou smlouvu požadovaly, i když zákon začíná platit teprve od 1.1.2003.

Za důležitý bod naopak považujeme zakotvení práva dobrovolníka na pokrytí jeho výdajů spojených s přípravou a výkonem jeho dobrovolné služby jako jsou cestovní náklady, kapesné apod. Udělovat akreditaci bude vybraným organizacím Ministerstvo vnitra. Na jejím základě budou tyto provádět výběr, výcvik a registraci dobrovolníků a vysílat je do hostitelských organizací, do místa výkonu jejich dobrovolnické činnosti. Stát by potom uhrazoval část nákladů na tento proces. Jako organizace přijímající dobrovolníky by mohly fungovat i články státní správy a místní samosprávy. Dobrovolníci registrovaní tímto způsobem budou mít status osob účastnících se dlouhodobé dobrovolné služby a budou zahrnuti mezi ty občany, kterým stát platí zdravotní a sociální pojištění. Doba dobrovolné činnosti se jim bude započítávat jako doba zaměstnání pro účely výpočtu podpory v nezaměstnanosti apod.

Vysílající (akreditovaná) organizace je zodpovědná za pojištění dobrovolníků a za dodržení podmínek, za kterých bude dobrovolník provádět svoji činnost a které nesmějí ohrozit zdraví či život dobrovolníka. Akreditovaná organizace bude také sjednávat smlouvu zahrnující podmínky dobrovolné činnosti (např. ubytování, vyhodnocování apod.) s organizací, ve které bude dobrovolník provádět svou činnost.

Součástí zákona jsou změny v předpisech dotčených jeho platností, které se týkají zdravotního, sociálního a důchodového pojištění, zaměstnanosti a daní. Na základě těchto změn nebudou příjmy nabyté v souvislosti s výkonem dobrovolné služby podléhat jakémukoli zdanění.

Vytvořením prováděcích předpisů, pravidel pro akreditaci, výběr organizací a jejich následnou akreditací bylo pověřeno Ministerstvo vnitra ČR. To v současné době pracuje na vytvoření akreditační komise, jejího statutu a jednacího řádu. Současně bude umožněno neziskovým organizacím tento proces připomínkovat.

4. Poučení z kauzy

Rychlé vypracování a přijetí zákona o dobrovolnické službě ukázalo, že stát je za určitých okolností ochoten a schopen podporovat neziskový sektor. Pozitivní bylo také zapojení zástupců neziskového sektoru do připomínkovacího řízení. Svou roli v tomto případě sehrál jistě mezinárodní tlak a medializace problematiky v souvislosti s Mezinárodním rokem dobrovolníků a fakt, že přijetí zákona nestály v cestě zájmy žádné z vlivových skupin.

Na druhou stranu sami předkladatelé uznávali, že konečná podoba zákona není ideální, že nedává jednoznačné vodítko pro praxi úřadů, které, jak jsme viděli, mohou předpisy vykládat i proti jejich záměru, pokud není explicitně vyjádřen. Bylo však shledáno účelným přijmout zákon co nejrychleji dokud je příhodný čas raději v nedokonalé formě, než riskovat, že nový parlament projednávání zákona odloží, anebo zamítne.

5. Očekávaný vývoj

Jak bude zákon v praxi fungovat, záleží na procesu aplikace, kterým je pověřeno Ministerstvo vnitra. Dosavadní vývoj naznačuje, že pověření úředníci mají ochotu vést dialog s neziskovým sektorem, jehož se zákon nejvíce týká. Proto bude také důležité, jak zástupci neziskových organizací k této možnosti přistoupí. Při vhodném naplnění záměru zákona, by pak mohlo dojít ke značné stimulaci rozvíjejícího se dobrovolnického hnutí v ČR. Toho by bylo možno využít při řešení problémů nezaměstnanosti a sociálního vyloučení, při účasti našich dobrovolníků v rozvojové pomoci, a při vypořádávání se s následky živelných katastrof.

Ing. Vojtěch Tutr
Hestia – Národní dobrovolnické centrum

Kauza Slévačská: Občané versus radnice?

17. 8. 2004 - PRAHA [Kyjský občanský klub / Centrum SOS Praha / Econnect]
-foto-
-foto-
Záměr přebudovat bývalé obchodní středisko a středisko služeb v hustě osídlené zástavbě na bytový a kancelářský dům dvakrát tak veliký bez toho, aniž by se o plánech dozvěděli natož se k nim vyjádřili dotčení občané a občanská sdružení, zatím v Praze 9 nevyšel. Občanské sdružení Kyjský občanský klub popisuje své zkušenosti s tím, jak byl městký úřad přinucen vyhlásit nové územní řízení. Vysvětluje také své argumenty proti nevhodnému záměru a nabízí praktické rady, jak nepropást možnost ovlivnit významné změny, které by se ve vašem okolí mohly stát.
Jak to začalo
Objekt Dům služeb Praha 9 - Lehovec (Slévačská č. p. 752) byl postaven v roce 1974 jako dům služeb, současně s ostatními objekty sídliště Lehovec. Objekt sloužil jako místní centrum a byly v něm soustředěny obchodní funkce (samoobsluha, restaurace), drobné provozovny služeb, knihovna a zdravotní ordinace. Po roce 1990 se postupně začal měnit, v souvislosti s privatizací objektu, také charakter využití objektu. Postupně zmizely kulturní a zdravotní služby a objekt byl pouze částečně využíván pro obchodní účely.

Dále následovala devastace objektu po vypovězení posledních nájemců, kdy objekt zůstal zcela pustý, nehlídaný, neudržovaný. Volně přístupný a nezabezpečený objekt se tak stal cílem zlodějů a bezdomovců. Hliníkové části pláště budovy a její vnitřní zařízení pak zdrojem pro sběrné suroviny. Nezvaní návštěvníci také několikrát založili požár. Otázkou zůstává, proč byl objekt dlouhodobě záměrně neužíván, neudržován a neochráněn proti vandalům, zlodějům a povětrnostním vlivům. Také státní správa a volené orgány razantnějším jednáním nezabránili devastaci objektu.

Situace se změnila v roce 2001. Zdevastovaný objekt zakoupil investor, společnost LAMO s.r.o. Teplice a v roce 2002 přišel s návrhem provést stavební úpravu na byty a kanceláře.

Občany nebereme vážně

Jednoznačnou snahou investora v krátkém čase je vydělat. Přivykli jsme již přímočarému ekonomismu natolik, že si investor musí vydělat bez ohledu na zájmy dotčeného území a jeho obyvatel? Přejí si obyvatelé stabilizovaných území novou výstavbu nebo "rekonstrukce" zanedbaných objektů, které jsou už v původním stavu hmotově předimenzovány, zasahují do krajinného rázu, nerespektují charakter okolní zástavby a nejsou v souladu s potřebami daného území a obyvatel? Nezatíží a nezhorší tyto stavby životní prostředí?

Ptá se někdo obyvatel? Stíny budov nejsou ideálním místem k životu, investor však má jiný pohled a názor na tuto věc a silou úměrnou velikosti své firmy a peněz svůj projekt prosazuje. Pro naši dobu je už asi charakteristické, že na názory místních obyvatel nikdo příliš nehledí.

Příprava "rekonstrukce" začala, stejně jako v podobných případech, intenzivní komunikací investora s Radou městské části Praha 14, ovšem bez účasti dotčených občanů:

    * Usnesením č. 539/R/2002 z 93. jednání Rady městské části Praha 14 konané 1.10.2002 Rada městské části doporučuje polyfunkční využití objektu čp. 752 ul. Slévačská pro parkování, obchod, administrativu a byty podle předložené studie.
    * Usnesením č. 189/RMČ/2003 z 8. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 18.3.2003 Rada městské části souhlasila se výjimečnou změnou využití objektu čp. 752 pro bydlení ve funkčním území smíšeného obchodu a služeb (SVO) určeném územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy (dotčení občané nejsou ještě o ničem informováni).
    * Usnesením č. 323/RMČ/2003 z 13. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 27.5.2003 byl schválen návrh hmotového řešení zpracovaného sekcí Útvar rozvoje hl.m. - MHMP.
    * Usnesením č. 466/RMČ/2003 z 18. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 19.8.2003 Rada městské části vzala návrh dokumentace pro územní řízení stavby na vědomí a nemá námitky k dokumentaci pro územní řízení stavby "rekonstrukce objektu čp.752 ul. Slévačská na dům pro bytové účel". 

Zahájení územního řízení nebylo vyvěšeno na úřední desce, občanskému sdružení nebylo zasláno oznámení o zahájení územního řízení. Také majitelé okolních nemovitostí a pozemků neobdrželi oznámení o zahájení územního řízení. O probíhajícím řízení se občanské sdružení dozvědělo až z měsíčníku "Listy Prahy 14 č. 10/2003", kde byla informace o přijatém usnesení č. 466/RMČ/2003.

23.10.2003 proto občanské sdružení podalo k probíhajícímu územnímu řízení "Oznámení účastenství ve správním řízení" a dne 3.11.2003 dále občanské sdružení podalo dopis "Připomínky účastníka správního řízení č.j. OV/1702/1708/03 ze dne 25. 8. 2003 týkající se úprav objektu čp. 752 ve Slévačské ul. na dům s využitím pro bytové účely". Současně také 10 občanů podalo své připomínky s žádostí o jejich uplatnění v rámci probíhajícího územního řízení.

Zpochybňování právního nároku na účast v probíhajícím územním řízení bylo prvním úhybným manévrem úředníků. Dotčení občané také zaslali starostovi Ing. Miroslavovi Froňkovi dopis ve kterém si stěžovali na postup úřadu.

Na internetových stránkách ÚMČ Praha 14 proběhla několikrát široká diskuze, kde své názory sdělil také starosta ÚMČ Praha 14 Ing. Miroslav Froňek, místostarosta Ing. Miroslav Skala a vedoucí odboru výstavby Ing. Věra Joudová a také řada spoluobčanů. Ve skutečnosti se ukázalo, že podobné problémy s "rekonstrukcí" nebo novou výstavbou mají občané také v Hloubětíně (Mochovská ulice, Zelenečská ulice) a také na Jahodnici.

Na základě oprávněných požadavků občanů, občanských sdružení a diskuze na www stránkách stavební odbor ÚMČ Praha 14 uznal oprávněné požadavky a probíhající územní řízení ukončil. V lednu 2004 bylo potom zahájeno nové území řízení ke kterému byly přizvání všichni oprávnění účastníci.

Charakteristika území

Městská čtvrť Kyje nad Rybníkem je urbanizovanou příměstskou krajinou těsně sousedící s Kyjským rybníkem, přírodním parkem Klánovice-Čihadla (zalesněné svahy kóty Horka), zalesněnými strmými svahy nad Aloisovem (výchozy ordovických křemenců)a kostelem sv. Bartoloměje v Kyjích. Převládající využití území je obytné (rodinné domky). Čtvrť Kyje nad Rybníkem sousedí se sídlištěm Lehovec s panelovými domy a zelení.

Z hlediska územního plánu se jedná o stabilizované území bez předpokladu jeho dalšího rozvoje. Objekt navrhovaného domu leží na rozhraní mezi nízkopodlažní zástavbou rodinných domků a sídlištěm Lehovec. Od zástavby rodinných domků jej odděluje pouze úzká Hůrská ulice. Okolí je již z hlediska počtu bydlících obyvatel předimenzované a je zde nedostatek veřejné zeleně. Obyvatelé sídliště Lehovec nemají kde parkovat a čtvrť Kyje nad Rybníkem je nadměrně zatěžována projíždějící dopravou. Rekonstruovaný objekt byl nevhodně umístěn (vzhledem ke svým rozměrům) již při jeho výstavbě v roce 1974.

Charakteristika navrhované rekonstrukce

Objekt je navržen jako čtyřpodlažní (2 nadzemní podloží tvoří nástavba) o půdorysných rozměrech 83,25 x 33 m. Záměrem investora je dvojnásobně zvětšit objemovou kapacitu objektu (z 28846 m3 na 55906 m3).

Předimenzovaný objekt narušuje svou hmotou urbanizovaný ráz krajiny a maximalizuje pouze zisk investora bez ohledu na oprávněné zájmy současných obyvatel.

Celková plocha stavby (obrys 83,25 x 33 m) je v absolutním nepoměru s okolními stavbami a rozměry pozemků.

Současný zdevastovaný objekt, je určen dle územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy jako území smíšeného obchodu a služeb (SVO). Na žádost investora souhlasila Rada městské části, viz usnesení č. 189/RMČ/2003, s výjimečnou změnou využití objektu čp. 752 pro bydlení ve funkčním území smíšeného obchodu a služeb (SVO). Objekt však svým umístěním nesplňuje požadavky na zdravé a příjemné bydlení.

Pro a proti

Změna využití území je vnímána odlišně různými skupinami obyvatelstva. Pozitivně je možná vnímána snaha zrekonstruovat dlouhodobě chátrající objekt. V okolí stavby je však změna využití území negativně vnímána z hlediska zvýšení podlažnosti stavby o dvě další nadzemní podlaží, navýšení celkové hmoty stavby, změnu vizuálních vjemů, pohledů, oslunění, zvýšení hluku, emisí a exhalací, zhoršení dostupnosti parkování pro současné obyvatele v již přetíženém území a další zahušťování území (76 bytů + kanceláře). Stavba má významný vliv na snížení kvality a pohody bydlení v okolní zástavbě.

Otázkou je také proč byl dosud objekt dlouhodobě záměrně neužíván, neudržován, neochráněn proti vandalům a proto nyní je potřebná zásadní rekonstrukce. Navýšení stavby o dvě další nadzemní podlaží je potom zdůvodňováno ekonomickou návratností investice do rekonstrukce.

Navrhovaná stavba, dle vyhlášky č. 26/1999 Sb. část první čl. 4, svým umístěním a mírou zastavění pozemku neodpovídá urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí a ve všech aspektech výrazně zasahuje do současného krajinného rázu na Praze 14 a takto je i negativně vnímána. Stavba je (i v dálkových pohledech) umístěna mezi zástavbu rodinných domků a nemá stejnou výškovou hladinu s okolní zástavbou. Je potřebné zachovat stávající charakter zástavby vilové čtvrti.

Realizací stavby dojde v nejbližším okolí k narušení faktorů pohody bydlení. Jedná se především o prašnost, exhalace a hluk který vzniká jednak při tak rozsáhlé rekonstrukci a také po dokončení stavby a jejím provozu.

Očekávané negativní důsledky

Stávající praxe je taková, že rozhodnutí se provádí od stolu, mnohdy povrchně, s formálními chybami a také se zásadními technickými nedostatky. Hodnocení faktorů vlivu stavby na okolí či vyčíslení újmy na faktoru pohody bydlení či ekonomických důsledků pro vlastníky okolních staveb (pokud přistupujeme na hledisko efektivnosti a zisku pro investora) se vůbec neprovádí.

Parkoviště otevřené směrem k zástavbě bytů a rodinných domků (exhalace a hluk) dále výrazně zhorší životní prostředí.

Zatím pouze můžeme tušit jak ohromný i ekonomický vliv může mít to, zda se lidé v místě, kde žijí, cítí dobře, nebo naopak mají pocit ohrožení, obtěžování hlukem, emisemi, případně jsou trvale rozladěni nepříjemným vzhledem svého okolí. Architektura, tvorba krajinného rázu, vytvoření příjemného okolí pro bydlení, to je běh na dlouhou vzdálenost. Jednorázová investice, která přináší pouze ekonomickou návratnost investorovi může negativně působit po mnoho desítek let i po celé století. Architektura, životní prostředí, zdravé a příjemné bydlení to není hamburger, který se spotřebuje nebo zahodí.

Zákony a další předpisy cekem důsledně řeší všechny možné aspekty, jiná věc je však jejich uplatnění a dodržování v praxi.

Uvidíme...

V současné době bylo zahájeno nové územní řízení, kterého se účastní a již podali připomínky dvě občanská sdružení (Kyjský občanský klub a I. Občanské sdružení Hloubětín), SBD Severní město a 10 občanů. V červenci 2004 po upozornění občanů úřad městské části Praha 14 na vlastní náklady zabezpečil devastovaný objekt bývalého obchodního domu na Lehovci, o který se jeho nový majitel nestará - uzavřel přístupové cesty do objektu, uklidil odpad ležící na veřejných komunikacích kolem a nechal vypracovat statický posudek.

Zapojte se, stojí to za to!

Musí být občan odborníkem? Smíme mluvit do toho, z čeho nemáme doktorát?

Aktivita a angažovanost volených zástupců státní správy i odborných orgánů je velice nízká, možná i proto, že chybí jasná představa, která by pomohla přesvědčit investory o vhodnosti, prospěšnosti a účelnosti vložit prostředky do určitého projektu nebo jiného řešení, které by vyhovovalo danému území a jeho obyvatelům. Chybí dialog s občany, otevřené jednání o chystaných investičních záměrech a možných řešeních.

Bohužel stále převládá živelnost, nekoncepčnost a občané očekávají, že se kompetentní lidé chopí svých pravomocí a splní to co se od nich očekává.

Rozhodnuto tedy zatím není, ale už teď si můžeme dovolit vyslovit několik zobecňujících závěrů:

Aby bylo možné aktivně ovlivnit přípravu jakékoliv stavby, je potřebné začít co nejdříve.
Je proto potřebné pravidelně sledovat:

    * úřední desku městské části,
    * usnesení Rady městské části,
    * usnesení ze zastupitelstva městské části,
    *
    * periodický tisk nebo zpravodaje vydávané městskou částí, www stránky městské části, diskuzní fóra apod.,
    * zprávy z výborů a komisí městské části,
    * získat co nejvíce informací o připravované stavbě,
    * získávat informace z dalších nezávislých zdrojů. 

Pokud není něco jasné, má každý občan právo se zeptat na úřadě. Je také dobré spolupracovat s místními občanskými sdruženími a ostatními dotčenými osobami. Je potřebné postavit se proti projektu nejen jako občanské sdružení, ale i jako soukromá osoba, které soud poskytne větší ochranu kvůli dotčení jejích práv.

Kyjský Občanský Klub

Občanské sdružení Kyjský Občanský Klub bylo ustanoveno dne 9.1.2002 a sdružuje občany čtvrtí Nad Rybníkem, Lehovec, Aloisov a staré Kyje na Praze 14, kterým není lhostejný stav životního prostředí. Dává si za cíl být nejen dle par. 70 zák. č. 114/92 Sb. účastníkem správních řízení, ve kterých může dojít k dotčení zájmů ochrany přírody a kulturních památek v uvedených lokalitách, ale také se svou aktivní činností se podílí na postupném zlepšování životního prostředí. Kyjský Občanský Klub také spolupracuje s dalšími občanskými sdruženími (OS Zdravé Kyje, I. občanské sdružení Hloubětín, OS Jahodnice) na Praze 14.

Občanské sdružení Kyjský Občanský Klub je také členem Koalice SOS Praha a při řešení této kauzy využívala konzultace a návody Ateliéru pro životní prostředí, o.s. . Mnoho důležitých a potřebných informací lze získat také na serveru Občanská společnost.

Základní údaje o stavbě

Funkční plocha pozemku 2683 m2
Půdorys budovy 83,25 x 33 m
Celková plocha budovy 2747,25 m2
Plánovaná plocha kanceláří 482,3 m2
Plánovaný počet bytů 76
Předpokládaný počet obyvatel 15 - 160
Počet nadzemních podlaží 4 (dvě nadzemní podlaží tvoří nástavba nad současný objekt)
Plánovaný počet parkovacích stání 90 (z toho 67 na vlastním pozemku - 23 parkovacích stání je na jižní straně budovy)
Výška objektu 20,35 m (po rekonstrukci) - 10,5 m (před rekonstrukcí)
Celkový objem budovy 55906 m3 (po rekonstrukci) - 28846 m3 (před rekonstrukcí)

Historie kauzy v bodech

    * 15.7.2004 - Zabezpečení devastovaného objektu na náklady ÚMČ P14 - Úřad městské části Praha 14 provedl na vlastní náklady zabezpečení devastovaného objektu bývalého obchodního domu na Lehovci (uzavřel přístupové cesty do objektu, uklidil odpad ležící na veřejných komunikacích okolo objektu) nechal vypracovat statický posudek a zabezpečil posekání přerostlé trávy. Stav objektu se stabilizoval.
    * 10.7.2004 - Devastace bývalého obchodního domu Lehovec - Obrazová galerie dokumentuje stav devastace objektu bývalého obchodního domu na Lehovci v porovnání se stavem z listopadu 2003. Zanedbaná stavba obtěžuje hlukem při rozkrádání jednotlivých součástí budovy a ohrožuje obyvatele na zdraví (špína, nepořádek, poletující skelná vata a nezabezpečený vstup do objektu).
    * 9.7.2004 - Dům loupou jako perníkovou chaloupku - Večerník Praha (9.7.2004) - Večerník Praha zveřejnil článek o chátrajícím bývalém obchodním domě ve Slévačská čp. 752. O objekt se nový majitel nestará a nehlídaná budova se stala objektem zájmu bezdomovců a dalších skupin, které systematicky objekt rozkrádají a ničí.
    * 25.6.2004 - Občanské sdužení zaslalo Ing. Skalovi a zastupitelstvu MČ Praha 14 dopis ve kterém upozorňuje na chátrající objekt bývalého obchodního domu ve Slévačská čp. 752 a neřešenou situaci probíhajícího územního řízení.
    * 23.6.2004 - Odbor výstavby a dopravy ÚMČ Praha 14 vydal rozhodnutí o přerušení řízení „Dům služeb Lehovec - stavební úprava na byty a kanceláře“. Řízení je přerušeno do 9.7.2004 k doložení smlouvy o pronájmu pozemku parc. č. 2692 s MHMP pro vyřešení dopravy v klidu. Jedná se o pronájem parkoviště mezi Slévačskou ulicí a vlastní nemovitostí, které je ve vlastnictví Magistrátu hl. m. Prahy.
    * 30.3.2004 - Občanské sdružení podalo připomínky a námitky k navrhované stavbě. Připomínky a námitky podalo také I. Občanské sdružení Hloubětín, SBD Severní město a další občané bydlící v nemovitostech sousedících s navrhovanou stavbou.
    * 24.3.2004 - Podána stížnost na nezákonný postup při vedení ústního jednání spojeného s místním šetřením (ústního jednání se zúčastnili občané, kteří nebyli účastníky řízení a neprokázali se písemnou plnou mocí a narušovali průběh ústního jednání). Připomínky do protokolu mohly být podány až při pokračování jednání na radnici ÚMČ Prah 14.
    * 17.3.2004 - Doručeno sdělení o prodloužení lhůty na seznámení s projektovou dokumentací (pro zajištění rovných a přímých práv všech účastníků řízení).
    * 16.3.2004 - Usnesení č. 137/RMČ/2004 z 31. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 16.3.2004.
    * 5.3.2004 - Ústní jednání spojené s místním šetřením v místě stavby
    * 13.2.2004 - Doručeno oznámení o zahájení územního řízení o umístění stavby "Dům služeb Lehovec - stavební úprava na byty a kanceláře
    * 1.12.2003 - Nová diskuse na diskusním fóru Prahy 14 na téma Rekonstrukce objektu čp. 752 ve Slévačské ulici (bývalé obchodní středisko a střediska služeb - zkušenosti dalších občanů z Hloubětína, viz adresa tohoto vlákna: Diskuse rekonstrukce objektu čp. 752 ve Slévačské ulici
    * 28.11.2003 - Na základě stažení námitky SURM ukončil stavební odbor ÚMČ Praha 14 územní řízení na vydání rozhodnutí o umístění stavby "Dům služeb Lehovec - stavební úpravy na byty a kanceláře" č.j. OV/1702/1708/03/VYBJ
    * 28.11.2003 - SURM dopisem SURM/13288/2003 vl. stáhl námitku ze dne 16.9.2003 (dopis SURM/9248/2003) k oznámení na vydání rozhodnutí o umístění stavby "Dům služeb Lehovec - stavební úpravy na byty a kanceláře"
    * 10.11.2003 - Obrazová galerie, na www stránkách OS KOK (týkající se objektu čp. 752 ve Slévačské ul. - rekonstrukce, umístění stavby, současného stavu a pohledů na navrhovanou stavbu a celkový pohled od rybníka. (http://sweb.cz/kyjeok/foto/lehovec/rekonstrukce_slevacska_752.html)
    * 7.11.2003 - Příspěvek do diskusního fóra ÚMČ Praha 14 k rekonstrukci objektu čp. 752 ve Slévačské ul.
    * 3.11.2003 - Dopis "Připomínky účastníka správního řízení č.j. OV/1702/1708/03/VYBJ ze dne 25. 8. 2003 týkající se úprav objektu čp. 752 ve Slévačské ul. na dům s využitím pro bytové účely" - podání do podatelny ÚMČ P14
    * 23.10.2003 - Dopis "Oznámení účastenství ve správním řízení" - podání do podatelny ÚMČ P14
    * Listy Prahy 14 č. 10/2003 - "Zpravodajství z radnice - Na svém 6. zasedání dne 18.9. Zastupitelstvo MČ Praha 14 - vzalo na vědomí architektonickou studii k výstavbě integrovaného domu při ul. Krylovecké x Poděbradské a nemá námitek k novému využití této stavby pro garážová stání (87 míst) a byty (76 byt. jednotek) návrh dokumentace pro územní řízení stavby "rekonstrukce objektu čp. 752 ve Slévačské ul. na dům s využitím pro bytové účely", kde první nadzemní podlaží je určeno pro parkování, druhé pro byty a kanceláře a čtvrté pro byty. K návrhu dokumentace neměla námitek". Na základě této veřejné zmínky se Kyjský občanský klub a dotčení občané dozvěděli o probíhajícím územním řízení, které už mělo být ukončeno.
    * 16.9.2003 - Námitka k oznámení na vydání rozhodnutí o umístění stavby "Dům služeb Lehovec - stavební úpravy na byty a kanceláře" (dopis SURM/9248/2003) - nesouhlas s umístěním stavby, námitky budou sděleny po projednání v radě HMP
    * 19.8.2003 - Usnesení č. 466/RMČ/2003 z 18. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 19.8.2003
    * 27.5.2003 - Usnesení č. 323/RMČ/2003 z 13. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 27.5.2003
    * 18.3.2003 - Usnesení č. 189/RMČ/2003 z 8. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 18.3.2003 - příloha č.1 usnesení 189/RMČ/2003 z 8. jednání Rady městské části Praha 14 konané dne 18.3.2003,
    * 1.10.2002 - Usnesení č. 539/R/2002 z 93. jednání Rady městské části Praha 14 konané 1.10.2002 
O hypermarketech trochu jinak

9. 10. 2003 - PRAHA [Econnect]
Super, hyper a různé jiné markety jsou téměř symbolem moderní doby. Rozrůstají se ve všech větších i menších městech a postupně vytlačují menší obchody a obchůdky. Stávají se nejen nákupním, ale většinou i zábavním centrem. Co se však skrývá za líbivým reklamním pozlátkem?

Econnect přináší další právní kauzu, tentokrát spojenou s problematikou výstavby hypermarketů u nás. Kauza je zpracována sdružením NESEHNUTÍ, které za tuto oblast získalo v letošním roce prestižní cenu nadace Sasakawa Peace Foundation.

Obchodní řetězce přicházejí

Expanze hypermarketů do České republiky, jejíž počátek je v polovině 90. let, zastihla nepřipravenou jak českou veřejnost, tak i ekologické aktivisty. S tím, jak se rok od roku zrychlovala (první hypermarket byl postaven v Brně v roce 1996, v dubnu letošního roku jich je po celé ČR už 127 a dalších 15 přibude do konce letošního roku) a přinášela s sebou další a další kontroverzní kauzy, pomalu vzrůstal i odpor vůči ní. Důvodů pro to můžeme nalézt celou řadu.

Zatímco v první polovině 90. let bylo trendem přicházejících obchodních řetězců spíše rekonstruovat stávající prodejny, později se začalo s výstavbou obřích nákupních center, jejichž plocha dosahuje někdy až 50 000 m2 a v drtivé většině případů vznikají na „zelené louce“. Stavby obchodů takovýchto rozměrů pak sebou často přinášely a přinášejí nejen neúměrnou zátěž pro své okolí (zvýšení individuální dopravy, nárůst exhalací, hluk), likvidaci místní zeleně (případů, kdy došlo kvůli jejich stavbám ke kácení stromů – často i nelegálnímu – je celá řada), ale mají také zásadní dopad na fungování celého města.

I v České republice se nakonec v plné míře projevilo to, před čím už dávno varovali architekti a urbanisté. Kromě obrovského nárůstu automobilové dopravy (z časového hlediska se v obchodech tohoto typu vyplatí větší – např. týdenní – nákupy, které tramvají či autobusem pravděpodobně neodvezete) s sebou fungování hypermarketů přináší také vylidňování (někdy se používá i termín odumírání) městských center. To je přímým důsledkem krachu nejen malých prodejců, ale např. i klasických kin, neschopných obřím předměstským komplexům hypermarketů a zábavních center konkurovat.

O metodách, které velké řetězce používají k likvidaci své konkurence, by se dalo psát dlouho. Protože se ve všech případech jedná o velké nadnárodní společnosti, není pro ně problém uplatňovat u vybraného druhu zboží (jedná se většinou o zboží denní potřeby, u kterého si zákazník snadno zapamatuje jeho cenu a může porovnávat) – metodu tzv. cenových bomb – ceny jsou na úrovni výrobních nákladů či dokonce pod ní. S touto strategií maloprodejce nemůže udržet krok. Ze zahraničí jsou známy příklady, kdy antimonopolní úřady přikázaly sítím hypermarketů ceny vybraného zboží, jež někdy bývají označované příhodným slovem „loupeživé“, zvednout.

V současnosti lze už delší dobu pozorovat nový trend – na okrajích měst se budují celá obrovská obchodně-zábavní centra, jejichž cílem je zdržet zákazníka na místě co nejdéle. Do tvrdého konkurenčního střetu se dostávají hypermarkety (prodejní plocha nad 2 500 m2) se svými menšími bratry supermarkety (prodejní plocha do 2 500 m2), které tak potkává podobný osud jako dnes tisíce zaniklých klasických samoobsluh a maloprodejen – nejsou schopny konkurovat šíří nabídky ani cenou.

Graf plánování nákupů

Z parku parkoviště

Připomeňme si ve stručnosti několik nejproblematičtějších případů z počátků budování hyper a super marketů u nás:

Rok 1995, Rudná u Prahy – společnost Delvita je nepříjemně zaskočena nálezem na staveništi budovaného velkoskladu. Leží zde neocenitelná, jedinečná památka: tři tisíce let staré sídliště z pozdní doby bronzové. Archeologové a památkáři žádají koncern, aby jim umožnil unikát prozkoumat. Společnost místo toho zplanýruje celé staveniště buldozerem – odhadnutá škoda 40 milionů (z památkářského hlediska je ale skutečná hodnota zničené památky nevyčíslitelná). Navíc se zjistilo, že Delvita neměla na plánovanou výstavbu velkoskladu stavební povolení. Trestní stíhání osoby, která byla za stavbu zodpovědná, bylo v roce 2000 definitivně zastaveno.

Rok 1995, Kladno – Kročehlavy – přímo doprostřed obytných bloků umísťuje svůj supermarket společnost Kaufland. Obyvatele čtvrti Kročehlavy dodnes obtěžuje nadměrný hluk, soustavně jsou překračovány hygienické normy, prach a přebujelá automobilová doprava a ti méně šťastní mají dnes ze svých oken pěkný výhled přímo na betonové monstrum v těsné blízkosti svých bytů.

Rok 1996, Litvínov – německý koncern Rewe se rozhodl postavit svůj supermarket Billa na místě oblíbeného městského parku. Radnice tento záměr schválila. Když o tři roky později začaly bagry měnit park ve staveniště (padlo zde několik desítek vzrostlých stromů), výstavbě supermarketu nezábranila ani petice (s 2 000 podpisy) protestní blokády a demonstrace, které podpořila velká část občanů města. V prosinci 1999 byl supermarket slavnostně otevřen – z parku “zBilly” jen dva stromy.

Rok 1999, Tvarožná u Brna - nejprve se místní zastupitelstvo nechce smířit s tím, že by měl být hypermarket postaven přímo na úpatí vrchu Santon, ze kterého velel Napoleon v památné bitvě tří císařů u Slavkova. Stačilo postavit nové veřejné osvětlení a slíbit bezplatnou kyvadlovou dopravu, která by obec spojila s Brnem, a zastupitelstvo svůj postoj měnilo. Investor se pustil do přípravných prací, nakonec však ztratil zájem a upravená parcela zde dodnes leží ladem.

Takto bychom mohli pokračovat až do žhavé současnosti – stavba hypermarketu Carrefour v Karlových Varech v záplavovém území, nedávná mohutná invaze německého řetězce Lídl, kvůli jehož prodejnám padaly nelegálně stromy ve Vyškově, v Rokycanech či v Písku anebo obchodní centrum Eden v Praze budované i přes silné protesty občanů Vršovic paradoxně přímo naproti budově Ministerstva životního prostředí (opět spojené s nelegálním kácením dřevin).

NESEHNUTÍ zaostřuje na hypermarkety

Hypermarket GlobusVzrůstající počet problematických kauz spojených s budováním nových nákupních center přiměl na podzim roku 2000 brněnské občanské sdružení NESEHNUTÍ (Nezávislé sociálně ekologické hnutí) k zahájení nové kampaně nazvané „Zaostřeno na hypermarkety“. Kampaň se skládá ze dvou částí - první jsou obecné informační aktivity, kdy NESEHNUTÍ shromažďuje, zpracovává a šíří informace o negativních dopadech fungování hyper a super marketů. Přednáší na školách, organizuje odborné semináře, vydává letáky, publikuje sborníky, provozuje internetové stránky, zajišťuje putování výstavy či pořádá veřejné akce.

Druhou část tvoří právní, informační, mediální pomoc v konkrétních případech, kdy v nějaké lokalitě stavba takového obchodu hrozí a občané s ní nesouhlasí. Podpora zahrnuje širokou škálu činností od účasti ve správních řízeních (uzemní, stavební), přes jednání s místní politickou reprezentací a s investory až po komunikaci s občany v postižené oblasti (petiční akce, přednášky atd.).

Od roku 2001 až do současnosti se protihypermarketové aktivity NESEHNUTÍ setkaly s významnou podporou jak řady nadací (Partnerství, Via, NROS, OSF), tak i Ministerstva životního prostředí. Významné ocenění získal projekt „O hypermarketech veřejně“ letos v září, kdy se umístil na prvním místě v soutěži vyhlašované japonskou nadací Sasakawa Peace Foundation.

NESEHNUTÍ se rozhodlo zaměřit se na negativní dopady fungování obřích nákupních řetězců, nebo o pozitivních dopadech se může každý lehce dozvědět sám – reklamní kampaně těchto prodejen patří k těm nejagresivnějším a jsou v podstatě nepřehlédnutelné. Ostatně většinou si najdou cestu až do vaší poštovní schránky. Tento, pro někoho možná „jednostranný“, přístup NESEHNUTÍ nikterak neskrývá a deklaruje jej od počátku kampaně. Hypermarkety (v obecnější rovině pak vliv nadnárodních společností vůbec) jsou podle našeho hnutí fenoménem, o němž je zapotřebí diskutovat a v těch nejkontroverznějších případech jejich expanze jim právními a politickými nástroji bránit.

Druhou důležitou věcí, kterou je třeba zmínit, je to, že NESEHNUTÍ není invazní protihypermarketovou jednotkou, která by neúnavně křižovala republikou a na každém kroku zastavovala stavby nových hypermarketů. Pakliže se pouští do nějaké nové kauzy mimo Brno, je to vždy na žádost občanů v dotčené lokalitě a ve spolupráci s nimi. Odpadá tak argument, že do kauzy stavby nového super či hyper marketu (který si přece všichni občané obce přejí – jak to často radnice s oblibou tvrdí, aniž by pro to měla jakékoliv hodnověrné důkazy) zasahuje ekologické organizace, která místním poměrům nerozumí a zbytečně vyvolává problémy.

A konečně, byť s celkovou filosofií fungování obřích nákupních řetězců z mnoha důvodů aktivisté NESEHNUTÍ nesouhlasí, metodou není v konkrétních případech „všechno nebo nic“. Zmenšení počtu parkovacích míst nebo záchrana aleje stromů před vykácením patří do kategorie malých, ale stále cenných vítězství.

Supermarket jako předvolební hit

Vážený pane řediteli,
obracíme se na Vás jako na představitele společnosti, jež hodlá v brněnské městské části Nový Lískovec postavit nové nákupní centrum. Jde totiž o stavbu velice kontroverzní, a to hned z několika důvodů:

   1. Stavba nové provozovny Vaší firmy zabere poslední volné místo v sídlišti ještě dříve, než vůbec mohla proběhnout otevřená diskuse s občany o tom, co jim v sídlišti skutečně chybí a co by oni rádi na této ploše jádrového charakteru viděli.
   2. Stavbou nové provozovny Vaší firmy se otevírá otázka, co s budovou, kterou Vaše firma využívá nyní pro provoz prodejny potravin (nachází se přímo přes ulici od místa zamýšlené novostavby). Neradi bychom totiž, stejně tak jako řada dalších občanů Nového Lískovce, žili v prostředí, jemuž přímo v centru městské části vévodí opuštěná chátrající nevyužitá budova. Nedá se totiž předpokládat, že místní samospráva sežene dostatek financí na opravu budovy, ani to, že se budovy ujme nový provozovatel. Zástupce Vaší firmy se totiž nechal slyšet, že budovu, která je nyní ve Vašem vlastnictví, rozhodně neprodáte nikomu, kdo by zde chtěl provozovat např. prodejnu potravin.
   3. Obáváme se též společně s vlastníky bytů v domě Oblá 18, že provoz vašeho nákupního centra zhorší jejich kvalitu bydlení. Ať už v důsledku zvýšeného provozu návštěvníků centra, či zásobovacích vozidel.

Vzhledem k tomu, že v městské části Nový Lískovec zatím stále neproběhla otevřená diskuse s občany o tom, co by na volné ploše v tzv. centru A rádi viděli. A navíc svůj nesouhlas se současnou výstavbou supermarketu vyjádřilo v petici více než 700 obyvatel, žádáme Vás, abyste ještě jednou zvážil, zda Vaše společnost opravdu chce za každou cenu pokračovat v přípravách na výstavbu nové provozovny. Domníváme se, že potenciální veřejný konflikt s nesouhlasícími občany by nebyl v zájmu dobré pověsti Vaší obchodní společnosti.

Věříme, že naši žádost zvážíte.

S pozdravem občanské sdružení NESEHNUTÍ Brno

Protest proti hypermarketu Albert v Novém LískovciS tímto dopisem, stručně nastiňujícím problematické body budování supermarketu Albert se NESEHNUTÍ v únoru 2002 obrátilo na Petra A. Ruzicku, generálního ředitele a předsedu představenstva AHOLD Czech Republic. Odpovědi se, jak už to v těchto případech často bývá, nedočkali. Nejen z této zkušenosti vyplývá, že do kontroverzních sporů o výstavbu nových nákupních center se jejich provozovatelé zásadně nepouštějí a nechávají místo sebe bojovat ty zástupce samosprávy, kteří nový supermarket prosazují. V brněnské čtvrti Nový Lískovec tomu nebylo jinak.

Když v roce 2000 požádal AHOLD o odprodej pozemků, na kterých by vybudoval větší prodejnu než tu stávající (provozovanou v bývalé samoobsluze z dob socialistické výstavby), vyvolalo to ve čtvrti vlnu diskusí nad využitím daného místa – posledního volného pozemku v jádrové zóně sídliště. V čele největších propagátorů stavby byl starosta Nového Lískovce Ing. Střechovský (ODS), který počítal s otevřením supermarketu ještě před termínem komunálních voleb na podzim 2002 jako s jedním ze svých hlavních předvolebních trumfů. Několik desítek nespokojených občanů sice donutilo radnici uspořádat veřejné projednání tohoto záměru (podzim 2000) a snažilo se spolu s několika opozičními zastupiteli o vyvolání referenda, zastupitelstvo však požadavek na vypsání místního referenda odmítlo a místo něj se rozhodlo názor občanů zjistit průzkumem veřejného mínění.

V něm se ovšem radnice neptala, zda si občané na dotčeném místě přejí supermarket anebo ne, nýbrž položila sugestivní otázku „Myslíte si, že výstavba nového supermarketu zatraktivní nakupování v Novém Lískovci?“ Na takový dotaz může odpovědět „ano“ i zarytý odpůrce výstavby supermarketu a podle toho také průzkum dopadl. NESEHNUTÍ nechalo vypracovat dva kritické oponentní posudky zpochybňující metody použité při průzkumu, k přesvědčení většiny zastupitelů to však nestačilo. Těsnou většinou nakonec souhlas s uzavřením příslušných smluv s AHOLDem v zastupitelstvu prošel.

Schválením stavby ze strany radnice se NESEHNUTÍ omezil manévrovací prostor – zbyla, nepočítáme-li nezdařené pokusy přesvědčit přímo firmu Ahold, aby od záměru ustoupila – zejména možnost aktivní účasti v územním a správním řízení. Díky řadě pochybení stavebního úřadu Nového Lískovce (chybné vymezení okruhu účastníků, nedodržování lhůt, nevypořádání se s našimi námitkami) bylo jeho kladné rozhodnutí o umístění stavby z července 2001 o půl roku později jeho nadřízeným orgánem (Odbor územního a stavebního řízení Magistrátu města Brna) zrušeno.

„Během průběhu celého případu se ukázalo, jak důležité je trvat na standardním, zákonném průběhu řízení. Již od chvíle, kdy jsme poprvé oznámili, že se zamýšlíme nad podáním odvolání, stalo se naše sdružení terčem soustředěné snahy investora přesvědčit nás o tom, že vše, co si budeme přát, bude uspokojivě vyřešeno v rámci následných správních řízení, a tudíž bychom své odvolání měli vzít zpět. I přesto jsme trvali na jeho řádném projednání, které nakonec potvrdilo naše pochyby.“, vzpomíná tehdejší koordinátor hypermarketové kampaně NESEHNUTÍ Martin Ander.

Zároveň NESEHNUTÍ navázalo úzkou spolupráci jak se sdružením nájemníků, jejichž byty byly v těsné blízkosti plánovaného supermarketu, tak i s petičním výborem proti stavbě. V Lískovci uspořádalo několik veřejných akcí, z nichž největší ohlas mělo vyvěšení protestního transparentu na střeše staré provozovny supermarketu Albert spojené se sběrem dalších podpisů pod nesouhlasnou petici.

Po personálních změnách na stavebním úřadu Nového Lískovce pak bylo v rekordním čase vydáno územní rozhodnutí nové a za ním následovalo v těsném sledu i rozhodnutí stavební, ve kterém se už investor vyrovnal s některými úpravami projektu, navrženými NESEHNUTÍM (výstavba druhého patra objektu s drobnými provozovnami služeb, úprava veřejného prostoru před nákupním centrem, umístění kontejnerů pro tříděný odpad, zachování přechodu pro chodce). V dubnu 2002 začala firma stavět a slavnostní otevření supermarketu tak nakonec ještě před podzimními komunálními volbami proběhlo. Starostovi Střechovskému však příliš nepomohlo – po dlouhých letech vlády na místní radnici se odporoučel i s celou ODS do opozice.

Kauza Ahold tím ovšem nekončí – jedním z důležitých argumentů, kterým stará radnice přesvědčovala občany Lískovce o výhodnosti stavby, byla možnost bezplatného non-stop parkování pro obyvatele okolních domů v podzemí supermarketu. Nyní však supermarket požaduje, aby se radnice na údržbě a provozování parkoviště finančně podílela, přestože provozování bezplatného parkoviště bylo jedou z podmínek levného prodeje pozemků. Stará budova supermarketu Albert dnes chátrá a vzhledem k podmínce, že v ní nesmí být vybudována konkurenční prodejna potravin, bude zřejmě chátrat dál.

Obchodně-zábavní centrum v nedohlednu

Informační stan o hypermarketechV tu samou dobu, kdy se NESEHNUTÍ zabývalo kauzou „Nový Lískovec“, přišla izraelská nadnárodní firma Plaza Centers s plánem výstavby obřího obchodně-zábavního centra v každém městě ČR nad 100 000 obyvatel. V Brně mělo jít o komplex velikosti 60 000 m2 s parkovací plochou pro 1 000 automobilů, návštěvností až 15 000 osob denně, s hypermarketem potravin a s obřím multikinem s osmi promítacími sály. Zprovoznění centra by mj. znamenalo silný nárůst dopravy, a to v místech, kde již teď jezdí okolo 58 000 aut denně (jedná se o významný úsek velkého městského okruhu – příjezdovou komunikaci z dálnice D1) a pravidelně jsou zde překračovány povolené hlukové i imisní limity. Výstavbě měla původně padnout za oběť i alej vzrostlých topolů v biokoridoru řeky Svratky.

NESEHNUTÍ se do celé kauzy vložilo hned na počátku a společně s brněnskou organizací ČSOP investora přesvědčilo, aby od plánu na vykácení topolů ustoupil. Zároveň se podařilo vyvolat živou diskusi na téma, zda-li Brno skutečně potřebuje další obchodní centrum, navíc v území ochranného pásma městské památkové rezervace. Do diskuse se zapojilo několik deníků a Český rozhlas, které o celém případu podrobně informovaly. V diskusi padaly různé návrhy od výstavby bazénu či sportovního areálu (kterých je v Brně vzhledem k počtu obyvatel značný nedostatek) až po zklidnění celého prostoru výsadbou stromů a rozšířením ploch městské zeleně.

„Výstavba tohoto centra by způsobila v již „přehypermarketovaném“ Brně nejen zánik menších a snadno dostupných obchodů, provozoven a kin v blízkosti středu města, ale znamenala by i značný nárůst dopravy.“, uvedl koordinátor kampaně proti stavbě Centra Plaza Milan Štefanec z NESEHNUTÍ Brno.

Koncem roku 2000 se NESEHNUTÍ přihlásilo do územního řízení, ve kterém v zákonem daných lhůtách uplatnilo své připomínky k projektu. Navrhovalo především vypracování dopravní studie a studie o průzkumu trhu. Dále upozornilo na nevyjasněné majetkové vztahy u některých pozemků, na kterých mělo centrum Plaza stát.

Stavební úřad během územního řízení závažně pochybil. I přesto, že byla na centrum PLAZA vypracována (dle zák. 244/1992 Sb.) studie vlivu na životní prostředí, nebyla tato studie po celou dobu územního řízení občanským sdružením k dispozici. Seznámit se s ní bylo možno až při ústním jednání (tedy v poslední den pro podávání připomínek), což je vzhledem k rozsahu materiálu (několik set stránek) nejen technicky nemožné, ale především protizákonné (§ 33 zák. č. 71/1967 Sb.).

V lednu 2001 vydal stavební úřad kladné územní rozhodnutí, ve kterém odmítl vypracování obou požadovaných studií. NESEHNUTÍ Brno se ke značné nelibosti developerské firmy proti tomuto rozhodnutí o měsíc později odvolalo, čímž se celé řízení protáhlo. Magistrát však odvolání zamítl, aniž se dostatečně vypořádal s jeho důvody. Proti tomuto postupu podalo NESEHNUTÍ 28. května 2001 správní žalobu.

„Je povinností správních orgánů nejen mít pro rozhodnutí všechny relevantní podklady, ale tyto podklady dát k dispozici všem účastníkům řízení, k nimž patří i občanská sdružení. Pokud v tomto případě aktivisté NESEHNUTÍ nedostali k dispozici materiály k hodnocení vlivu stavby na životní prostředí, je to nezákonné omezení jejich práv.“ uvedl Mgr. Pavel Černý z Ekologického právního servisu.

Protože správní žaloba nemá odkladný účinek, rozeběhlo se stavební řízení, ve kterém NESEHNUTÍ opět aktivně uplatňovalo své připomínky. Stavební řízení však bylo přerušeno pro nedostatky v dokumentaci, které se investorovi nedařilo odstranit (jednalo se zejména o nedořešené majetkové vztahy na pozemky). V říjnu 2002 rozhodoval po roce a půl o žalobě Krajský soud v Brně. Po necelé hodině bylo jednání zakončeno bezprecedentním rozsudkem. Soud (kromě toho, že vůbec nezkoumal, zda-li byla studie EIA skutečně k dispozici ve spisu) žalobu zamítl s tím, že NESEHNUTÍ „…se nepřísluší vyjadřovat k jiným záležitostem, než které se ochrany přírody týkají.“ Účast NESEHNUTÍ v řízení totiž vyplývá ze zákona o ochraně přírody a krajiny a dle soudu tak ekologická organizace nemůže upozorňovat např. na sociální a urbanistické dopady obchodního centra.

Tím však soudci dle názoru NESEHNUTÍ porušil zákonem stanovenou rovnost účastníků řízení, která se v praxi projevuje mj. tím, že všichni účastníci mají stejné právo se vyjadřovat ke všem podkladům územního řízení. Krajský soud tedy zcela opomenul základní (ústavně zakotvenou) zásadu správního procesu – zásadu rovnosti účastníků správního řízení v procesních právech a povinnostech. Tato zásada je v ústavní rovině zakotvena v ust. čl. 37 odst. 3 Listiny, podle nějž “všichni účastníci jsou si v řízení rovni”. Citované ustanovení Listiny je pak pro oblast správního řízení konkretizováno v ust. § 4 odst. 2 správního řádu, podle nějž “všichni účastníci mají v řízení rovná procesní práva a povinnosti”. Z toho důvodu NESEHNUTÍ v lednu 2003 ve spolupráci s Ekologickým právním servisem podalo stížnost k Ústavnímu soudu ČR. Ten zatím nerozhodl.

Přestože u krajského soudu NESEHNUTÍ se svou žalobou prohrálo a spor o Centrum Plaza vypadal jako prohraný, stavět se nezačalo. Investorovi se dodnes nepodařilo doplnit dokumentaci do přerušeného stavebního řízení a navíc vydané územní rozhodnutí obsahuje podmínku dokončení stavby do roku 2002. Zdá se, že vítězství si v tomto sporu nakonec přeci jenom může připsat na své konto NESEHNUTÍ.

Další kauzy

Uvedené případy však nejsou jedinými, které NESEHNUTÍ řešilo. Od počátku roku 2003 se snaží zapojit do správního řízení na připravovanou stavbu hypermarketu Carrefour v Brně – Králově Poli. Zde má na místě bývalé cihelny vyrůst hypermarket na ploše 35 000 m2 s parkovištěm pro 1 300 aut. Místní stavební úřad NESEHNUTÍ i přes podanou generální žádost neinformoval o zahájení územního řízení. Poté, co se NESEHNUTÍ proti takovému postupu odvolalo, zamítl Magistrát toto odvolání s tím, že „…dospěl k závěru, že zájmy ochrany přírody a krajiny nebudou umístěním stavby nijak dotčeny…“ a navíc místo, kde má hypermarket vyrůst „…bude teprve novou výstavbou zkulturněno.“ V těsné blízkosti se přitom nachází mokřad, který je útočištěm celé řady živočichů, z nichž někteří patří mezi silně ohrožené. Proti územnímu rozhodnutí byla podána správní žaloba.

S tím, jak se informace o kampani NESEHNUTÍ šíří dál, obracejí se na brněnské ekology s žádostmi o pomoc občané doslova ze všech koutů republiky. Od poloviny roku 2001 tak NESEHNUTÍ řešilo kauzu připravované stavby Penny Marketu v Chrudimi, který měl být umístěn přímo v centru města, což by znamenalo značné dopravní zatížení prostoru a zvýšení hladiny hluku pro obyvatele přilehlých bytů. Investor zde také plánoval pokácení třinácti vzrostlých stromů. NESEHNUTÍ zde nakonec iniciovalo vznik své místní skupiny, která se pak účastnila územního řízení a připravila petici proti stavbě, kterou nakonec podepsalo přes 350 občanů města.

Stavební přípravy – kácení stromů v noci

V lednu 2002 se na NESEHNUTÍ obrátili představitelé občanské sdružení Zač Market z Rokycan, které se měly stát dalším z mnoha měst, do kterých v té době expandoval německý obchodní řetězec Lidl. Radnice měla nejdříve rozhodovat o změně územního plánu (na místě zamýšleného supermarketu o rozloze 1200 m2 se původně počítalo s bytovou výstavbou). Lokalita sama o sobě vzbuzovala od počátku pochybnosti o tom, zda-li je vhodná pro stavbu tohoto typu – v těsné blízkosti se nachází frekventovaná křižovatka, kde se měl stavět kruhový objezd. Navíc na části pozemků, kde se mělo stavět, patřící soukromé majitelce, se nacházely dva výjimečné stromy. Duby pyramidální neboli sloupovité o obvodu 3 m a staré přes 70 let navíc na Rokycansku patřící mezi několik posledních svého druhu. Už o rok dříve zahájil referát životního prostředí okresního úřadu řízení za jejich vyhlášení skupinou památných stromů. Majitelka pozemku si byla dobře vědoma toho, že stromy by stály výstavbě supermarketu v cestě a ona by tak mohla přijít o výhodný obchod. Záhy poté, co se počátkem ledna 2002 na úřední desce rokycanské radnice objevilo oznámení o chystané změně územního plánu, neznámí pachatelé oba vzácné stromy spolu se dvěma dalšími pokáceli.

V Rokycanech to vyvolalo bouři nevole. Místní občané zorganizovali několik diskusních večerů a sérii přednášek, na které pozvali z Brna aktivisty NESEHNUTÍ a z Plzně aktivisty Dětí Země. Společnými silami dali dohromady strategii, která byla nakonec úspěšná – do svého dalšího zasedání 22. února obdrželi rokycanští zastupitelé petici proti chystané stavbě s více než 1 600 podpisů a 5 odborně zpracovaných připomínek. Poměrem 13:2 byla v hlasování změna územního plánu odmítnuta. Lidl (který těsně předtím utržil podobnou porážku v Berouně, kde chystal podobnou stavbu na významné ploše městské zeleně na Velkém sídlišti) se od té doby několikrát pokusil přesvědčit radnici, aby svůj postoj změnila, ale vždy marně. Uspěl až poté, co byl pozemek pro stavbu supermarketu změněn tak, aby se svou plochou vyhnul pozemku soukromé majitelky, kde došlo k pokácení stromů. Pachatele se bohužel dodnes najít nepodařilo.

Aktivně při ochraně životního prostředí

Ze zkušeností NESEHNUTÍ se stavbami prodejen obřích nákupních řetězců vyplývá několik poznatků, které se dají zobecnit. Především je nutno zdůraznit, že k úspěšnému cíli vede většinou kombinace více postupů. Aktivní účast ve správních řízeních (územním a stavebním), do kterých se může občanské sdružení vzniklé za účelem ochrany přírody a krajiny na základě zákona 114/92 Sb. zapojit, je ve všech případech základem. V tomto směru lze doporučit publikace NESEHNUTÍ „O hypermarketech veřejně“ (Brno 2002, ISBN 80-238-6832-2) a knihu Ekologického právního servisu „Jak chránit životní prostředí při územním plánování a povolování staveb“ (Brno 1999, ISBN 80-902570-3-8).

Neméně důležitá je však aktivita na úrovni lokální politiky – od přesvědčování nerozhodnutých občanů, přes podpisové akce až po jednání s jednotlivými zastupiteli. Obzvlášť důležitý je tento postup v případě, že se plán na stavbu nového super a hyper marketu podaří zachytit hned v zárodku – tedy ještě v době, kdy se uvažuje o odprodeji nebo pronájmu městských pozemků (v drtivé většině případů je vlastníkem půdy, na které mají nové velkoprodejny vznikat, obec) anebo o změně územního plánu.

Od poloviny 90. let, kdy u nás začaly vznikat první hypermarkety, se pomalu začíná měnit i vztah řady občanů k nim. Na jednu stranu jsou obří nákupní centra považována za běžnou součást našeho každodenního života a jsou častým cílem nákupů, na stranu druhou si však řada lidí uvědomuje, že jejich provoz s sebou přináší řadu negativních dopadů, které zásadním způsobem zanechávají stopy na tváři našich měst. Roste nejen počet případů, kdy se občané po celé České republice aktivně zapojují do řízení o jejich výstavbě, ale i případů, kdy se jim povedlo zabránit úplně, odsunout je do jiné části obce a tím minimalizovat jejich dopad anebo případů, kdy se povedlo prosadit takové stavební úpravy, které jsou oproti původním plánům k požadavkům ochrany přírody či slušného architektonického vzhledu alespoň o něco vstřícnější. Je to málo?

Dobrovolník ze zákona?

8. 1. 2003 - PRAHA [Hestia]
Econnect ve spolupráci s Hestií - národním dobrovolnickým centrem zveřejňuje další legislativní kauzu tentokrát s tématikou dobrovolnictví; přijímání a aplikace zákona o dobrovolnické službě. Na následujícím příkladu máte možnost si zrekapitulovat, jak fenomén dobrovolnictví vznikal, vyvíjel se a jak jeho rozvoj v minulých letech v souvislosti s vyhlášeným rokem dobrovolníků vedl i u nás k přijetí zákona. Celý vývoj je ilustrován jedním z příkladů komplikací, které provázely dobrovolnickou činnost před přijetím zákona. Autor také hodnotí pozitiva a negativa nového zákona. Do celé kauzy významným způsobem zasahovaly také neziskové organizace.

1. Úvod

Loňský rok, vyhlášený OSN za Mezinárodní rok dobrovolníků 2001, obrátil pozornost neziskového sektoru i mnohých vlád k novému fenoménu - dobrovolnictví. Do nedávné doby totiž tato oblast (alespoň v Evropě) byla vnímána jako organická součást občanské společnosti bez potřeby zvláštní regulace. Nový typ organizace dobrovolnictví, jako svébytného odvětví se rozšířil z USA, kde zakládání dobrovolnických center a dlouhodobé dobrovolné služby podpořil prezident J. F. Kennedy založením organizace Mírové sbory (Peace Corps) v roce 1961. V následujících letech vznikly ve Spojených státech stovky dobrovolnických center, které se začaly specializovat na management dobrovolnictví.

S tím nastala potřeba právně upravit dobrovolnický vztah. V roce 2001 se řada vlád začala zabývat vytvořením dobrovolnického zákonodárství, protože na jedné straně jsou dobrovolníci považováni za cenný zdroj k řešení problémů sociálních i pomoci při živelných katastrofách. Na druhé straně nasazení dobrovolníků naráží na řadu problémů při neexistenci právních předpisů.

Absence právního vymezení dobrovolné služby přinášela následující těžkosti:

    * Vystupování vůči třetím stranám: pojem dobrovolník nebyl znám a tak z právního hlediska vztah mezi dobrovolníkem, organizací a další stranou v podstatě neexistoval. Vztah mezi dobrovolníkem a organizací se řešil a dosud řeší adaptací příkazní smlouvy na podmínky dobrovolnictví.
    * Řešení právní odpovědnosti dobrovolníků a odpovědnosti organizací za dobrovolníky.
    * Účast dobrovolníků v mezinárodních programech. Situace se zejména komplikovala při udělování víz zahraničním dobrovolníkům a českým dobrovolníkům vyjíždějícím do zahraničí, proplácení výdajů a kapesného dobrovolníkům z mezinárodních fondů.
    * Daňové a účetní. Dobrovolnická práce nemohla být započítána jako vklad organizace do projektu, i když například programy Phare a Acess financované ze zdrojů Evropské unie toto umožňují. Pokud by se něco takového přece stalo, hrozilo, že finanční úřad bude požadovat zdanění benefitu z dobrovolnické práce.
    * Účast nezaměstnaných dobrovolníků v dlouhodobých programech. Dobrovolníci byli v konkrétním případě obviněni, že pracují načerno, protože dobrovolnický závazek odlišný od pracovního neexistoval. 

2. Popis stran zúčastněných v kauze

Dobrovolníci účastnící se dlouhodobých projektů. Zejména Dobrovolnictví nezaměstnaných, kteří byli obviněni z práce na černo. Zahraniční dobrovolníci programu Evropská dobrovolná služba, kterým se komplikovalo vydání víza. Neziskové organizace využívající dobrovolníky a organizace, které připomínkovaly zákon o dobrovolné službě. Úřady práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí, vláda jako předkladatel návrhu zákona.

3. Vývoj kauzy

3.1. NEPOSLUŠNÝ ÚŘAD PRÁCE

K čemu mohla vést absence příslušného zákona, ukazuje případ z Uherského Hradiště, kde se místní Charita inspirovala celostátním programem Dobrovolnictví nezaměstnaných absolventů. Program vedlo Národní dobrovolnické centrum Hestia ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí. Cílem programu jakožto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti bylo pomoci nezaměstnaným dostat se z psychosociální krize, získat praxi, kontakty a pracovní návyky.

Ačkoli Charita v Uherském Hradišti měla za sebou úspěšnou sedmiletou spolupráci s místním úřadem práce, při podání žádosti o finanční podporu na zřízení společensky účelných míst pro nezaměstnané, kteří se účastnili zmíněného programu, došlo ke konfliktu. Žádost byla zamítnuta dne 9. 11. 2000 s odůvodněním, že zájemci o práci (účastníci programu Dobrovolnictví nezaměstnaných absolventů) již v organizaci pracují a tudíž nejsou uchazeči o práci. Při ohrazení Charity proti rozhodnutí pracovního úřadu bylo z úřadu práce obratem sděleno, že dotyční dobrovolníci skutečně nemohou být uchazeči o práci a že jsou tudíž od doby započetí konání dobrovolnické činnosti vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání.

Dále bylo sděleno, že se nejedná o bezplatnou pomoc nezaměstnaných spoluobčanů, protože „jejich pomoc je bezplatná pouze pro Vaši instituci (rozuměj Charitu, pozn. aut.), protože finanční nároky evidovaných nezaměstnaných uspokojuje stát.“ Čímž je myšleno placení podpory v nezaměstnanosti a zdravotní a sociální pojištění, na něž mají nezaměstnaní nárok. Dále je v odpovědi uvedeno, že: „Uchazeči o zaměstnání, kteří pracují, nemohou být v evidenci úřadu práce nikoli proto, že nepobírají žádnou odměnu za vykonanou práci, ale proto, že svým jednáním parazitují na sociálních výhodách zaručených státem pro ty občany, kteří bez svého zavinění pracovat nemohou.“ (oba citáty ze „Zamítnutí finančního příspěvku na vytvoření nových pracovních míst“ odesláno Úřadem práce v Uherském Hradišti dne 20.11.2000)

Nejen, že byli tedy nezaměstnaní, kteří se účastnili legálního programu aby aktivně řešili svou situaci a ještě přitom pomáhali neziskové organizaci pro veřejné blaho, označeni za příživníky, ale dosavadní praxe příkazních smluv adaptovaná na dobrovolnickou činnost byla zpochybněna. Charita tak byla nařčena z obcházení pracovněprávních předpisů:

„Na závěr mi dovolte jedno upozornění. K Vašemu dopisu jsou přiloženy tzv. „Příkazní smlouvy s dobrovolníkem" uzavřené podle úst. § 724 občanského zákoníku. Z textu těchto smluv vyplývá, že „dobrovolník" bude opakovaně od nástupu do 10. listopadu 2000 vykonávat určité konkrétní práce, dále že má povinnost uvedené činnosti vykonávat osobně, povinnost řídit se pokyny příkazce, povinnost dodržovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod. Jak z textu smlouvy tak i ze skutečností zjištěných na místě vyplývá, že se ve skutečnosti nejedná o příkazní smlouvu, ale o smlouvu, jejímž obsahem je pracovněprávní vztah, protože činnost je vykonávána ve vztahu závislém, kdy je „dobrovolník" při úklidových a přípravných pracích závislý na pokynech řídící osoby. Smlouvy, které s „dobrovolníky“ uzavíráte, obchází pracovněprávní předpisy, jelikož na řešení pracovněprávních vztahů nelze ani podpůrně použít žádné z ustanovení občanského zákoníku.“ (citát dtto)

Ředitelka Charity věc postoupila Ministerstvu práce a sociálních věcí, které k věci podalo následující vyjádření:

Vážená paní ředitelko,
obdrželi jsme Váš dopis ve věci účasti uchazečů o zaměstnání na dobrovolnické práci. K této záležitosti jsme si vyžádali stanovisko odboru 52 - pracovně právní legislativy a kolektivního vyjednáváni a na základe tohoto stanoviska Vám sdělujeme následující.

Příkazní smlouva sjednaná podle občanského zákoníku nemůže být považována za obdobu pracovněprávního vztahu. Je nutno vyjít z projevu vůle obou účastníků, která směrovala ke sjednání občanskoprávního vztahu mimo oblast pracovního práva. Za obdobné vztahy lze považovat pouze takové vztahy, které vznikají v procesu závislé činnosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem za podmínky, že zákoník práce upravuje působnost svých ustanovení i na tyto vztahy (např. výkon veřejné funkce — starosta obce).

S tímto stanoviskem bude neprodleně seznámen i Úřad práce v Uherském Hradišti, neboť jeho postup v této záležitosti považujeme za chybný. Doufáme, že přes tuto zkušenost bude i nadále pokračovat spolupráce s úřadem práce a to i v případě dobrovolnické práce a účasti uchazečů na této aktivitě. Jsme si plně vědomi, že pro uchazeče o zaměstnáni je toto přínosem a může pro něj znamenat i následně získání trvalého pracovního uplatnění.

S pozdravem
Ing. Jan Kasnar, CSc.
Vrchní ředitel správy zaměstnanosti

Postup úřadu práce však nebral ohled na toto stanovisko s tím, že výklad zákona Ministerstva práce a sociálních věcí není pro ně závazný. Tato konkrétní kauza se pak po následné medializaci řešila dohodou zúčastněných stran. V roce 2001, aby k podobným případům nedocházelo, protože dobrovolnický program pro nezaměstnané byl vyhodnocen jako úspěšný a ministerstvo mělo zájem na jeho pokračování, vydalo ministerstvo následující oznámení pro úřady práce:

Letošní rok byl OSN vyhlášen Mezinárodním rokem dobrovolníků v jehož rámci je konána řada aktivit realizovaných zejména prostřednictvím dobrovolnických sdružení nebo neziskových organizaci. Ministerstvo práce a sociálních věcí - Správa služeb Zaměstnanosti zaujala k dobrovolnické práci s jejímu vztahu k vedení občanů v evidenci uchazečů o zaměstnání níže uvedené stanovisko.

Platné právní předpisy zatím neobsahují konkrétní úpravu „dobrovolnické práce", ze které by jednoznačně vyplývalo, v jakém právním vztahu je vykonávána. Proto je třeba výkon této činnosti posuzovat nejspíše podle občanského zákoníku. Z toho dále vyplývá, že dobrovolnická práce, za kterou není poskytována odměna, není překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud nebrání uchazeči v plnění jeho povinností vyplývajících se zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se týká hmotného zabezpečení poskytovaného úřadem přece, je třeba, aby pro jeho přiznání uchazeč o zaměstnání splnil podmínky stanovené zákonem o zaměstnanosti.

Podepsán Ing. Jan Kasnar, CSc.
Vrchní ředitel SSZ

Tato zkušenost ukazuje, že to, co se na vrcholné úrovni státní správy může jevit jako jistá záležitost, na nižších úrovních a ve styku úřadů s občany se mnohdy vykládá zcela opačně. Existují proto obavy ze strany neziskového sektoru, aby se nový zákon o dobrovolnické službě nestal v rukou úředníků nástrojem k omezování dobrovolníků, či jejich organizací pomocí administrativních bariér. Zákon totiž má některé slabiny, na které bylo poukázáno již v diskuzi k návrhu zákona na stránkách Dobrovolnik.cz.

3.2. POZITIVA A SLABINY NOVÉHO ZÁKONA

Zákon o dobrovolnictví se začal tvořit v průběhu Mezinárodního roku dobrovolníků 2001 za podpory tehdejší vlády. Byl vytvořen národní výbor pro Mezinárodní rok dobrovolníků za čestného předsednictví premiéra Miloše Zemana a výkonného předsednictví ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly. Pod jeho vedením byl vypsán grantový program podporující rozvoj dobrovolnictví a začala práce na přípravě prvního zákona upravující podmínky dobrovolné činnosti v ČR. Přitom byla vůle předložit návrh zákona k projednání do parlamentu co nejdříve. Na návrhu zákona pracovala skupina složená z právních expertů úřadu vlády, zástupců neziskových organizací a nezávislých odborníků.

Idea zákona je založena na skutečnosti, že ve společnosti budou vždy existovat skupiny lidí, které potřebují pomoc druhých, nebo které se ocitají v krizových situacích bez vlastního zavinění a nejsou schopni si pomoci vlastními prostředky. Na druhé straně existují i lidé, kteří podle svých schopností a možností nabízejí potřebnou pomoc. Dobrovolná činnost nemá nahrazovat státní péči o sociální soudržnost, ale jednat v situacích, ve kterých by intervence státu nebyla efektivní, nebo dokonce vůbec možná. Tyto zásady jsou tedy v souladu s principem subsidiarity a tvorbou sociálně udržitelného prostředí uplatňovanými v zemích Evropské unie.

Rozsah platnosti zákona nepokrývá všechny druhy dobrovolnické činnosti. Jeho hlavním účelem je definovat podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou službu organizovanou podle pravidel v něm uvedených. Dobrovolná služba je v návrhu zákona definována jako aktivita, kterou dobrovolník nabízí svou pomoc lidem patřícím k některé z vyjmenovaných skupin (nezaměstnaní, sociálně slabí, mentálně nebo tělesně hendikepovaní, senioři, příslušníci národnostních menšin, imigranti, propuštění vězni, narkomani a oběti domácího násilí). Dále pomoc při odstraňování následků přírodních či humanitárních katastrof, péče o životní prostředí a kulturní památky, charitativní akce a sbírky, účast v mezinárodních a rozvojových programech a projektech.

Dobrovolníkem může být osoba starší 15 let, dobrovolná činnost musí být podložena smlouvou s akreditovanou organizací a musí být prováděna mimo pracovní či studijní povinnosti dobrovolníka. Problematickým bodem může být §3, odst. 2), který praví, že dobrovolník vykonává dobrovolnickou službu na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací. Tato smlouva musí být písemná v případě dlouhodobé služby, či krátkodobé služby v zahraničí. To může vytvářet dojem, že pro jakoukoli dobrovolnou službu musí být uzavřena mezi dobrovolníkem a vysílající organizací smlouva. Jelikož vysílající organizace musí být akreditována, znamenalo by to, že by dobrovolník v každém případě musel vyhledat takovou organizaci a uzavřít s ní smlouvu, i když by se jednalo o jednorázovou výpomoc. Již se objevily instituce, které po dobrovolnících takovou smlouvu požadovaly, i když zákon začíná platit teprve od 1.1.2003.

Za důležitý bod naopak považujeme zakotvení práva dobrovolníka na pokrytí jeho výdajů spojených s přípravou a výkonem jeho dobrovolné služby jako jsou cestovní náklady, kapesné apod. Udělovat akreditaci bude vybraným organizacím Ministerstvo vnitra. Na jejím základě budou tyto provádět výběr, výcvik a registraci dobrovolníků a vysílat je do hostitelských organizací, do místa výkonu jejich dobrovolnické činnosti. Stát by potom uhrazoval část nákladů na tento proces. Jako organizace přijímající dobrovolníky by mohly fungovat i články státní správy a místní samosprávy. Dobrovolníci registrovaní tímto způsobem budou mít status osob účastnících se dlouhodobé dobrovolné služby a budou zahrnuti mezi ty občany, kterým stát platí zdravotní a sociální pojištění. Doba dobrovolné činnosti se jim bude započítávat jako doba zaměstnání pro účely výpočtu podpory v nezaměstnanosti apod.

Vysílající (akreditovaná) organizace je zodpovědná za pojištění dobrovolníků a za dodržení podmínek, za kterých bude dobrovolník provádět svoji činnost a které nesmějí ohrozit zdraví či život dobrovolníka. Akreditovaná organizace bude také sjednávat smlouvu zahrnující podmínky dobrovolné činnosti (např. ubytování, vyhodnocování apod.) s organizací, ve které bude dobrovolník provádět svou činnost.

Součástí zákona jsou změny v předpisech dotčených jeho platností, které se týkají zdravotního, sociálního a důchodového pojištění, zaměstnanosti a daní. Na základě těchto změn nebudou příjmy nabyté v souvislosti s výkonem dobrovolné služby podléhat jakémukoli zdanění.

Vytvořením prováděcích předpisů, pravidel pro akreditaci, výběr organizací a jejich následnou akreditací bylo pověřeno Ministerstvo vnitra ČR. To v současné době pracuje na vytvoření akreditační komise, jejího statutu a jednacího řádu. Současně bude umožněno neziskovým organizacím tento proces připomínkovat.

4. Poučení z kauzy

Rychlé vypracování a přijetí zákona o dobrovolnické službě ukázalo, že stát je za určitých okolností ochoten a schopen podporovat neziskový sektor. Pozitivní bylo také zapojení zástupců neziskového sektoru do připomínkovacího řízení. Svou roli v tomto případě sehrál jistě mezinárodní tlak a medializace problematiky v souvislosti s Mezinárodním rokem dobrovolníků a fakt, že přijetí zákona nestály v cestě zájmy žádné z vlivových skupin.

Na druhou stranu sami předkladatelé uznávali, že konečná podoba zákona není ideální, že nedává jednoznačné vodítko pro praxi úřadů, které, jak jsme viděli, mohou předpisy vykládat i proti jejich záměru, pokud není explicitně vyjádřen. Bylo však shledáno účelným přijmout zákon co nejrychleji dokud je příhodný čas raději v nedokonalé formě, než riskovat, že nový parlament projednávání zákona odloží, anebo zamítne.

5. Očekávaný vývoj

Jak bude zákon v praxi fungovat, záleží na procesu aplikace, kterým je pověřeno Ministerstvo vnitra. Dosavadní vývoj naznačuje, že pověření úředníci mají ochotu vést dialog s neziskovým sektorem, jehož se zákon nejvíce týká. Proto bude také důležité, jak zástupci neziskových organizací k této možnosti přistoupí. Při vhodném naplnění záměru zákona, by pak mohlo dojít ke značné stimulaci rozvíjejícího se dobrovolnického hnutí v ČR. Toho by bylo možno využít při řešení problémů nezaměstnanosti a sociálního vyloučení, při účasti našich dobrovolníků v rozvojové pomoci, a při vypořádávání se s následky živelných katastrof.

Ing. Vojtěch Tutr
Hestia – Národní dobrovolnické centrum

Motocyklová Šestidenní – prohrála příroda

31. 10. 2002 - PRAHA [Econnect/Zelený kruh]
1. Úvod

Na jaře 2002 zveřejnili pořadatelé svůj záměr uskutečnit v Libereckém kraji terénní motocyklovou soutěž Šestidenní, a to v termínu 24. – 29. září 2002. Zhruba 500 jezdců mělo absolvovat 300 km po tratích vedoucích z velké části po nezpevněných cestách včetně chráněných území a přírodně cenných lokalit Jizerských hor. Závodu měly přihlížet desítky tisíc diváků. Z obavy o devastaci přírodních lokalit rozpoutaly nevládní neziskové organizace v regionu intenzivní protestní akci.

2. Problém, kterého se kauza týká

Motocyklova soutezŠkodlivé působení motocyklových aktivit je již v současnosti velkým problémem ochrany přírody v Libereckém kraji. Vedle problémů s působením tzv. "černých jezdců" pravidelně dochází i k potížím při organizovaných soutěžích. Jde zejména o nerespektování lesního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny, škody na pozemcích, lesních cestách i na lesních porostech (to má často za následek vznik sekundárních erozí), nedostatky v organizaci soutěží, neodstranění těchto škod, nesplacené správní pokuty a díky propagaci podobných soutěží následně další zvýšení počtu "černých jezdců". Správní orgány v regionu vedly v posledních dvou letech tři správní řízení o uložení pokuty v souvislosti s provedením škodlivého zásahu do významného krajinného prvku (Český Autoklub Jablonec n. N., Automotoklub Bohdalovice v AČR, Český autoklub Jablonec n. N. v AČR). Byly uloženy pokuty v celkové výši 700 tisíc korun.

Předběžně navrhované trasy měly vést také zvláště chráněnými územími a krajinou která má velký význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny (na území okresu Liberec je to např. výr velký, čáp černý, čáp bílý, vydra říční, ledňáček říční).

Ekologové vyjádřili hned na počátku obavy z velkých škod a z neexistence záruk jejich nápravy. Záměr porovnali se Strategií rozvoje Libereckého kraje, schválené v lednu 2002, a našli mnoho rozporů, zejména v kapitolách o životním prostředí a o cestovním ruchu. Strategie zdůrazňuje například nutnost důsledného využívání cestovního ruchu jako motivace k záchraně a obnově místního přírodního, kulturního a historického dědictví a konstatuje převážení tvrdých forem cestovního ruchu, neexistence jednoznačně formulovaných a respektovaných limitů únosnosti území a pokračující snižování atraktivity území.

Motocyklové závody zhoršují kvalitu životního prostředí emisemi výfukových plynů, úniky ropných derivátů, hlukem. Povolení akce typu terénní motocyklové soutěže jmenované negativní vlivy zhoršuje a je v rozporu s navrhovanými cestami k nápravě – Strategie výslovně volá po omezení negativních vlivů na životní prostředí, krajinu a zdraví obyvatelstva.

Pořadatelé nezačali včas jednat s vlastníky pozemků a s obcemi a neurčitě informovali o navrhovaných trasách. Občanská sdružení v regionu spojila své síly v koalici S.O.S. Jizerské hory (12 nevládních organizací), účastnila se jednání a zveřejnila petici, pod níž získala hned v prvních dvou týdnech přes 1000 podpisů.

3. Popis stran zúčastněných v problému

Neziskový sektor: Děti Země zahájily kampaň Motocyklovou Šestidenní prohraje příroda. Pod Deklaraci na ochranu přírodních hodnot Libereckého kraje shromáždily začátkem února 2002 na 90 souhlasných stanovisek občanských sdružení z regionu i z dalších míst České republiky (viz příloha). V únoru Vznikla koalice S.O.S. Jizerské hory, která intenzivně informovala úřady a veřejnost o záměru, jeho škodlivosti, organizovala podpisovou akci, účastnila se jednání na úřadech, vydávala tiskové zprávy (koordinátorem byly Děti Země v Liberci). Postupně dosáhla změn tras k lepšímu, nadále však zdůrazňovala, že podobné akce, které nešetrným způsobem zasahují do životního prostředí, do Jizerských hor nepatří.

Veřejnost: Petici ekologických sdružení proti pořádání Mezinárodní motocyklové šestidenní soutěže během dvou týdnů podepsalo přes 1000 lidí. Velká část veřejnosti Libereckého kraje, která má úzký vztah k regionu a jeho přírodnímu bohatství, měla vůči pořádání soutěže výhrady. Nesouhlas vyjádřily obce i vlastníci pozemků, kteří nebyli o záměru s dostatečným předstihem informováni.

Pořadatelé: Motocyklovou šestidenní uspořádá na Jablonecku a Liberecku od 24. do 29. září společnost ISDE Jablonec nad Nisou 2002. Jejími vlastníky jsou město Jablonec a Autoklub České republiky. Rozpočet soutěže se nyní oproti původním 46 milionům odhaduje na 31 milion korun. Organizátoři počítali s účastí 500 závodníků a předpokládali, že soutěž přiláká až 10 tisíc diváků, tisíc lidí doprovodu a 200 novinářů. Podle pořadatelů měly vést tratě hospodářsky využívanou krajinou, téměř polovina z nich po veřejných asfaltových komunikacích a zbytek po zpevněných polních a lesních cestách.

Motocyklova soutezMístní a regionální úřady: Organizátoři mohli už v roce 2001 jednat s dotčenými obcemi a krajem, což zanedbali. Některé obce proto s pořádáním závodu nesouhlasily a kraj se k soutěži stavěl zpočátku zdrženlivě kvůli možným ekologickým škodám. Nakonec však Liberecký kraj převzal nad soutěží záštitu. Na podporu Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěže uvolnilo z rozpočtu město Jablonec nad Nisou částku 2,3 milionu korun. Podle jabloneckého starosty Jiřího Čeřovského považovalo vedení města Šestidenní za jedinečnou možnost zviditelnit Jablonecko v mezinárodním měřítku. Se zástupci Lesů ČR se pořadatelé dohodli, že před závodem a po něm zdokumentují trasu závodu. Podle lesníků motocykly i pohyb diváků lesům škodí, možné škody odhadli až na deset milionů korun. Uskupení politických stran Koalice Libereckého kraje se postavilo rozhodně proti uskutečnění Šestidenní na území kraje, jak uvedl František Pelc (US-DEU), který byl třetí na liberecké kandidátce tohoto uskupení pro parlamentní volby.

Ministerstvo životního prostředí: Proti soutěži vyslovil opakovaně i ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Uvedl, že jde o jednorázovou akci, která nemá v blízkosti chráněných území co dělat. Připomněl také, že pořadatelé podobných akcí na Jablonecku nezaplatili pokuty za poškozování přírody.

4. Vývoj kauzy

Začátkem roku 2002 zveřejnila společnost ISDE svůj záměr uspořádat v Libereckém kraji v září 2002 mezinárodní soutěž terénních motocyklů. Proti záměru vystoupily některé obce, vlastníci pozemků, veřejnost a především ekologická sdružení, která varovala před ničením vzácných přírodních lokalit a nenapravitelnými škodami na přírodě Jizerských hor. Tyto své názory vyjádřil neziskový sektor v únoru 2002 podpisem Deklarace za ochranu přírodního bohatství Libereckého kraje. K Deklaraci se připojilo na 90 občanských sdružení, zejména ekologických, a to z celé České republiky. Dvanáct sdružení založilo koalici S.O.S. Jizerské hory a intenzivně se účastnilo jednání o připravované soutěži. Především usilovalo o změnu tras tak, aby se vyhnuly zvláště chráněným územím, a informovalo veřejnost a média o celkové škodlivosti takového záměru pro životní prostředí. Veřejnosti dala ekologická sdružení možnost podepsat nesouhlasnou petici, pod níž už v prvních týdnech byla tisícovka podpisů. Pořadatelé šampionátu přišli s odpovědí na petici ekologů – nabídli občanům svou petici na podporu šampionátu. V ní zdůraznili, že ekologickým aktivistům jde víc o vlastní zviditelnění než o životní prostředí. Petici mohli lidé podepisovat na liberecké Auto Moto Show, která probíhala do 27. dubna v areálu libereckého výstaviště.

Začátkem května svolali liberečtí radní schůzku u kulatého stolu, které se účastnili organizátoři, úředníci okresních referátů životního prostředí, zástupci Lesů ČR a ekologové. V květnu 2002 se pořadatelé, zástupci Lesů ČR a liberecký okresní úřad shodli na většině plánovaných tras. Původní návrh lesních úseků pořadatelé zredukovali na třetinu. Po pozemcích Lesů ČR se jelo jen devět kilometrů mimo chráněné oblasti po cestách určených pro svoz dřeva a lesní práce. Tratě měly vést nejméně pět metrů od stromů a vyhnout se všem vodním tokům. U jednání byli také ekologičtí aktivisté. Podle nich změny přispěly k tomu, že se pro jezdce stal letošní ročník Šestidenní zřejmě nezajímavý. V petiční akci však pokračovali nadále, aby dali najevo, že podobné akce v Jizerských horách nechtějí.

V červnu převzal Liberecký kraj záštitu nad pořádáním motocyklové Šestidenní. Ekologická sdružení tento fakt kritizovala v médiích, neboť kraj tak nejednal v souladu s prioritami deklarovanými ve Strategii rozvoje Libereckého kraje. O záštitě rozhodlo pouhých pět členů rady kraje, ostatní se jednání nezúčastnili. Podle kritiků mělo tak závažné rozhodnutí vzejít od krajského zastupitelstva. Výbor pro životní prostředí a zemědělství Libereckého kraje přitom před jednáním rady přijal k záměru negativní stanovisko, o němž však členové rady nebyli před svým rozhodováním informováni.

Šestidenní opakovaně kritizoval ministr životního prostředí Miloš Kužvart a obavy z milionových škod vyjádřily také Lesy ČR. V září 2002 uspořádala koalice občanských sdružení S.O.S. Jizerské hory v Liberci výstavu s názvem "Není vítězů…aneb Šestidenní 2002", věnovanou problematice Mezinárodní motocyklové šestidenní soutěže družstev.

Členové ekologických organizací připravovali v září ve spolupráci s dotčenými Okresními úřady a Českou inspekcí životního prostředí monitorování průběhu jednotlivých dnů celého závodu. Soutěž se uskutečnila v plánovaném termínu na konci září a řada obav jejích odpůrců se naplnila.

5. Závěr, očekávaný vývoj

Motocyklova soutezPodle ekologů zůstaly po soutěži značné škody na přírodě a organizátoři nesplnili své sliby. Podle zjištění ekologických organizací a také České inspekce životního prostředí, organizátoři závodu celkem v šesti případech - jednou na území okresu Liberec a ve zbylých případech na Jablonecku - nedodrželi schválenou trasu závodu a trať vyznačili jinudy. Také škody na přírodě způsobené závodem jsou podle prvních zjištění členů ekologických sdružení, kteří hlídkovali podél tratí, značné. Zejména v lesních úsecích tratí na Jabloneckém okrese došlo v důsledku průjezdu stovek motocyklů nejen k rozbití cest a vytvoření až půlmetrových rýh, ale i k rozsáhlému poškození kořenů stromů. Na dvou místech byl zaznamenán i průjezd motocyklů vodními toky, a to právě v případě neschválené trati mezi Smržovkou a Tanvaldem. Organizátoři tam sice vybudovali provizorní můstek přes potok, ten ale nápor motocyklů nevydržel a závodníci tak projížděli přímo vodním tokem. Za všechna tato porušení budou organizátorům uděleny Českou inspekcí životního prostředí pokuty. Hrozí jim uložení pokuty až jednoho milionu korun.

Podle organizátorů Šestidenní jsou na vině katastrální mapy, podle kterých se tratě sestavovaly a které se nekryjí s realitou v terénu. Jsou ochotni uznat pouze sankci do výše desítek tisíc korun. Protože se ve správním řízení mohou odvolat, může se udělení pokuty protáhnout o několik dalších měsíců.

Jako nepříliš dobře zvládnuté hodnotí zástupci ekologických organizací také fungování pořadatelů na tratích závodu. Většina z nich neměla žádné informace, na mnoha místech pak organizátoři zcela chyběli.

Ekologové po skončení soutěže mapovali způsobené škody a ohlásili, že budou sledovat, zda pořadatelé dají pozemky do původního stavu. Výsledky monitoringu zveřejnili v médiích a vyjádřili také přesvědčení, že po takovýchto zkušenostech již podobná akce na území Libereckého kraje povolena nebude.

V říjnu obdržely Děti Země anonymní e-mail od údajného zástupce motocyklového klubu, který vyhrožoval fyzickou likvidací, pokud se sdružení bude nadále stavět proti motocyklovým závodům Děti země podaly trestní oznámení na neznámého pachatele.

6. Poučení z kauzy

Ekologická sdružení zaznamenala při jednáních o záměru uspořádání Motocyklové šestidenní dílčí úspěch – došlo ke změně tras tak, aby nebyla dotčena přísně chráněná území, pořadatelé se zavázali k dostatečnému odstupu tras od stromů a neprojíždění závodníků vodními toky. Úspěch byl dán jednotným postupem a včasným zahájením protestů a účasti na jednáních. Sdružení se stala uznávaným partnerem v diskusi na úřadech a pronikla se svými stanovisky do médií. Oslovila tak širokou veřejnost a získala souhlasná stanoviska pro svou petici od značného množství lidí. Pro argumentaci použila existující krajské dokumenty (Strategie rozvoje Libereckého kraje). Děti Země jako koordinátor společných akcí získaly velkou podporu nevládních organizací hned na počátku protestů – podpisy pro Deklaraci za ochranu přírodního bohatství Libereckého kraje.

Ačkoliv pořadatelé přislíbili změnu tras, ekologové trvali na svém stanovisku, že podobné akce do přírodních lokalit nepatří. Získávali tak veřejnost i úřady pro postoj šetrný k životnímu prostředí. Toto stanovisko zdůraznili také po skončení soutěže, kdy se ukázalo, že pořadatelé na mnoha místech své sliby o šetrném vedení tras nedodrželi. Negativního dopadu soutěže využívají nyní pro přesvědčování veřejnosti i místních a regionálních úřadů, aby pořádání podobných akcí v Jizerských horách napříště nedopustily. Hala SAZKA jako dobrý příklad spolupráce občanského a komerčního sektoru

16. 9. 2002 - PRAHA [Econnect/Zelený kruh]
1. Úvod

projekt haly SazkaVíceúčelové centrum Zelený ostrov buduje v Praze 9 – Vysočanech společnost BESTSPORT a.s., dceřinná společnost SAZKA a.s.. Areál vzniká v místech, která dříve využíval pro průmyslovou výrobu a doprovodné provozy závod ČKD – Lokomotivka. Součástí Zeleného ostrova bude víceúčelová SAZKA hala pro 17 tisíc diváků, v níž se v roce 2004 uskuteční Mistrovství světa v ledním hokeji a později bude využívána i pro kulturní a společenské akce. Hala bude postavena v první etapě projektu do února 2004. Současně stavebníci rekonstruují sousedící ulici Českomoravskou a Ocelářskou a upraví prostory a průchod pro pěší u stanice metra Českomoravská. Do července 2006 přibude hotel s kongresovým centrem, zábavní a výstavní centrum, multimediální scéna a pronajímatelné komerční plochy. V letech 2005 – 2006 doplní areál Zelený ostrov komerční objekty s podzemními parkovišti, vícepodlažní garáže a další parkovací plochy.

Projekt využije zchátralý a neestetický průmyslový areál (brownfield) a přispěje ke kultivaci této části města. Praha získá prostory pro pořádání sportovních a kulturních akcí i nová pracovní místa. S tak rozsáhlou a dlouhodobou výstavbou a později i provozem areálu Zelený ostrov jsou však spojeny i různé negativní vlivy na okolní obyvatelstvo.

2. Problém, kterého se kauza týká

Investiční záměr stavby víceúčelového centra „Zelený ostrov“ vzhledem k rozsahu komerčních a obchodních ploch splňuje podmínky pro zařazení do posuzování ještě podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Investor proto musel zadat zpracování zákonem předepsané dokumentace, jejíž osnovu a náplň obecně předepisuje zákon. Dokumentaci zpracovala pro BESTSPORT a.s. firma DHV CR, spol. s r.o.

Zákon také předepisuje povinné veřejné projednání záměru. Investor v tomto případě umožnil zapojení veřejnosti ještě dříve nad rámec zákona, a to při dobrovolném veřejném slyšení 12. února 2002. Organizační přípravu zajistila po dohodě s DHV CR nevládní nezisková organizace Zelený kruh. Zelený kruh informoval obyvatelstvo v okolí budoucího areálu Zelený ostrov o podrobnostech záměru a možných vlivech na životní prostředí a vyzval je k účasti na projednávání. Zároveň zpracoval materiály pro internetovou stránku k tomuto veřejnému projednávání záměru (stále funkční www.hala.ecn.cz), zřídil e-mailovou adresu pro zasílání dotazů (hala@ecn.cz)a ve svých prostorách zpřístupnil veřejnosti k nahlédnutí dokumentaci o vlivech projektu na životní prostředí. Podílel se také na medializaci tématu vlivu projektu na životní prostředí.

Další možnost pro připomínkování poskytlo povinné veřejné slyšení dle zákona, které se konalo o měsíc později. Veřejnost je o vývoji projektu průběžně informována na internetových stránkách zřízených Sazkou (www.halasazka.cz) a v médiích.

2.1. Hlavní vlivy záměru na životní prostředí

projekt haly SazkaDokumentace podle EIA uvádí například vliv na nárůst dopravy v okolí stavby a později i během provozu centra (individuální doprava návštěvníků sportovních a kulturních akcí a obchodního centra, zásobování). Během stavby lze očekávat zvýšenou hlučnost, prašnost, znečištění okolních komunikací při odvozu materiálu. Stavebníci budou pro odvoz materiálu maximálně využívat železniční dopravy po přilehlé trati. Hydrogeologickým průzkumem bylo v zájmovém území prokázáno závažné znečištění půdy a podzemní vody. Proto je nezbytná asanace území, spočívající především v odstranění kontaminované zeminy a čerpání znečištěné podzemní vody. Staré zátěže v bývalém areálu ČKD Lokomotivka odstraňuje firma QUONEX REAL, a.s.

V souvislosti s pořádáním velkých sportovních a kulturních akcí v SAZKA hale lze očekávat zvýšení hladiny hluku v okolí (koncerty, hokejové zápasy atd.). Tyto akce zřejmě také přechodně zatíží prostředky hromadné dopravy (metro, tramvaje). V areálu budou podle možností zachovány původní zelené plochy, nebo budou nahrazeny novými. Jako technická památka bude zachován tovární komín Silvestr, ostatní bývalé průmyslové objekty jsou demolovány. Investor zajistí úpravy ulic Českomoravská a Ocelářská, dočasné přeložky inženýrských sítí, pokládku nových inženýrských sítí, rekonstrukci povrchů vozovek, vnějších prostor a pěšího průchodu u stanice metra Českomoravská.

Všechny tyto základní problémy, které realizace projektu přináší, zajímaly obyvatele z okolí. Lidé požadovali podrobnější informace jak při veřejných slyšeních, tak v dotazech směrovaných na Zelený kruh. Jako nejpalčivější problémy se jeví nárůst dopravy, zvýšení hlučnosti a prašnosti v průběhu stavebních prací, hluk z pořádaných akcí, obavy o bezpečnost v době pořádaných akcí (hokejoví fanoušci, návštěvníci koncertů). Občané se zajímali také o způsoby likvidace kontaminované zeminy, o vlivy na faunu a flóru v areálu. Z informačních materiálů připravených Zeleným kruhem na základě dokumentace EIA k projektu, na veřejných slyšeních a z webových stránek se mohli tyto informace dovědět a reagovat na ně připomínkami, případně podáním odvolání.

3. Popis stran zúčastněných v problému

projekt haly SazkaDHV CR spol. s r.o. jako zpracovatel zákonem předepsané dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí. Jejím úkolem je informovat o projektu a jeho případných alternativních řešeních, o očekávaných či možných podstatných vlivech na životní prostředí a o opatřeních, která budou případné negativní vlivy odstraňovat nebo zmírňovat. Dokumentace musí hodnotit vlivy jak v průběhu výstavby, tak při samotném provozu. Musí se zabývat rovněž rozborem důsledků eventuálních havárií a jiných případných odchylek od běžného provozního režimu a má porovnat jednotlivá alternativní řešení a hodnotit důsledky případného neuskutečnění záměru jako takového. Dokumentaci předkládá investor příslušnému orgánu státní správy. Ten zajišťuje, aby se k ní měly možnost vyjádřit dotčené orgány státní správy a příslušné obce. Dokumentace musí být zpřístupněna veřejnosti, aby k ní tato mohla vznášet dotazy a připomínky. DHV CR zajistil ve spolupráci se Zeleným kruhem dobrovolné veřejné slyšení, které se konalo 12. února 2002.

Zelený kruh připravil dobrovolné veřejné slyšení a informoval veřejnost o možných vlivech připravovaného záměru na životní prostředí. Připravil informační list pro 10 tisíc domácností v okolí stavby, pozvánky na veřejné slyšení, internetovou stranu o projektu víceúčelového centra Zelený ostrov. Občany seznámil s možnými problémy a uvedl pro ně příklady otázek, jaké mohou investorovi na veřejném slyšení položit. O tomto tématu informoval média (tisková zpráva, živý vstup po veřejném slyšení na stanici Radiožurnál, rozhovor pro hlavní večerní zpravodajství TV Prima). Zelený kruh se již od roku 1989 zabývá problematikou životního prostředí v České republice, legislativou v této oblasti a zapojováním občanů do rozhodovacích procesů. Spolupráci přijal v souladu s těmito svými aktivitami.

Subjekty, které se odvolaly proti územnímu rozhodnutí. Do územního řízení pro halu SAZKA se přihlásila tři ekologická sdružení. Ve stanovené lhůtě podal připomínky Ateliér pro životní prostředí. Požadoval mimo jiné dopracovat podrobný návrh úpravy autobusového terminálu a prostoru stanice metra Českomoravská, aby nedocházelo ke kolizím s vozidly MHD a při vstupu do metra (při konání velkých akcí i za běžného provozu). Dále žádal vytvoření pěšího propojení víceúčelového centra se železniční stanicí Praha – Libeň, snížení počtu obchodních ploch ve prospěch administrativních kvůli zmírnění nárůstu dopravy a předložení dokladu o použití nejlepší dostupné technologie dle zákona o ovzduší.

Odvolání kvůli neúnosným zátěžím pro životní prostředí (odvoz zeminy, prašnost, hluk, nárůst dopravy) podalo také občanské sdružení Stop Goliáš z Plzně a Energetická sekce Strany zelených se sídlem v Nepomuku. Tato odvolání klasifikoval magistrát jako nepřípustná. Narušení harmonogramu projektu a tím i prodražení stavby Sazce způsobila odvolání dvou společností sídlících v sousedství stavby – Matějkův dům s.r.o. a B.S.R. Building s.r.o., jejichž pozemky měly být stavbou dotčeny.

Veřejnost se aktivně účastnila připomínkovacích procesů. Zájem občanů o veřejné slyšení byl značný, diskuze trvaly několik hodin. Lidé využívali i možnosti položit dotaz investorovi prostřednictvím e-mailového vzkazu, několik občanů si přišlo do sídla Zeleného kruhu prohlédnout dokumentaci EIA.

Média projevila o kauzu velký zájem. Důvodem byla hlavně atraktivní SAZKA hala, v níž se má konat hokejové mistrovství světa v roce 2004. Díky tomuto příznivému naladění novinářů se však soustředil zájem i na ekologické problémy projektu a na názory dotčené veřejnosti.

4. Vývoj kauzy

projekt haly SazkaV květnu 2000 přidělil Kongres Mezinárodní hokejové federace (IIHF) pořadatelství MS 2003 České republice s podmínkou, že bude vybudována nová hokejová hala. TJ Bohemians Praha vypsala výběrové řízení na investora multifunkční haly v Praze - Hagiboru s uzávěrkou 31. června 2000. Na Hagiboru však vznikly problémy s pronájmem pozemků a zástupci sdružení Multiarena Praha, které mělo halu vybudovat, prohlásili, že nemohou garantovat její dokončení do zahájení Mistrovství světa v ledním hokeji 2003. Kongres IIHF nakonec schválil výměnu pořadatelství MS 2003 mezi Českou republikou a Finskem s tím, že do konce října 2001 musí Český svaz ledního hokeje předložit potřebné garance nebo IIHF vybere jiného pořadatele MS 2004.

Město Praha zatím začalo uvažovat i o jiných možných pozemcích pro výstavbu víceúčelové haly. Rada zastupitelstva hlavního města Prahy nabídla pozemky v Praze - Maninách.V červnu 2001 bylo kvůli chybějícímu souhlasu spoluvlastníků části pozemku přerušeno územní řízení pro lokalitu Praha - Hagibor. Radní Městské části Praha 9 požádali magistrát, aby prověřil možnost výstavby víceúčelové haly v areálu bývalé ČKD Elektrotechnika. Vládní komise nakonec dala přednost využití areálu bývalého ČKD v Praze 9 a udělila akciové společnost SAZKA souhlas s výstavbou víceúčelové haly pro Mistrovství světa v ledním hokeji 2004 v této lokalitě. Představenstvo a.s. SAZKA pověřilo dceřinou společnost BESTSPORT, aby výstavbu haly připravila, řídila a koordinovala.

V listopadu 2001 bylo potvrzeno pořadatelství MS 2004 v České republice. V prosinci požádala a.s. BESTSPORT odbor územního rozhodování magistrátu hlavního města Prahy o udělení územního rozhodnutí pro projekt Zelený ostrov, zahrnující výstavbu nové víceúčelové haly, v lokalitě bývalé ČKD Lokomotivka. V únoru 2002 se v kulturním domě Gong v Praze 9 konalo dobrovolné veřejné slyšení, na kterém vysvětlil investor svůj záměr obyvatelům z okolí budoucího zábavního areálu. Organizačně se na přípravě této akce podílela nevládní organizace Zelený kruh.

V březnu se konalo povinné veřejné slyšení podle zákona EIA. V květnu zprovoznila Sazka internetovou stránku k projektu Zelený ostrov (www.halasazka.cz). Začátkem tohoto měsíce vydal pražský magistrát územní rozhodnutí pro tento víceúčelový areál, jeho platnost potvrdilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v červenci. Během léta pokročily demoliční a sanační práce v lokalitě bývalého ČKD. V polovině července 2002 byly dokončeny demolice zhruba 80 % budov a na skládky s odpovídajícím vybavením bylo odvezeno 60 % zeminy s různou úrovní kontaminace. Hala Sazka získala v tomto měsíci první a druhé stavební povolení od odboru výstavby a územního rozvoje Úřadu Městské části Praha 9. V srpnu nabylo právní moci stavební povolení na zařízení staveniště, na přípravné práce, zemní práce, zakládání a infrastrukturu.

Vlastní stavba byla zahájena v září letošního roku. V říjnu 2002 má být položena základová deska, do konce března 2003 dokončena hrubá stavba a nejpozději v červnu 2003 vybudována ocelová střešní konstrukce. Dalších zhruba šest měsíců se ve víceúčelové hale, která bude patřit k nejmodernějším na světě, budou instalovat technologie a dokončovat interiéry. Do února 2004 by měly být hotovy dokončovací práce a zkušební provoz tak, aby nebyl světový hokejový šampionát ohrožen. Zahájení stavby se zdrželo asi o měsíc kvůli dvěma odvoláním proti územnímu rozhodnutí. Úředníci magistrátu, kteří odvolání posuzovali, se snažili záležitost vyřídit přednostně, aby ji mohli co nejdříve předat ministerstvu. Podle investora lze stavbu, původně plánovanou na 18 měsíců, dokončit i za 16 měsíců, pokud budou práce dobře koordinovány.

5. Poučení z kauzy

Veřejnost ocenila dobrý přístup k informacím o připravovaném projektu a do diskusí a připomínkového procesu se velmi aktivně zapojila. Návštěvnost na prvním (dobrovolném) veřejném slyšení byla kolem 300 lidí, na druhém (povinném) veřejném slyšení zhruba poloviční. O problematiku projevili velký zájem i novináři, kteří kontaktovali Zelený kruh ještě dlouho po veřejném slyšení. To přispělo také k širší mediální prezentaci problematiky účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech, ke zvýšení zájmu o životní prostředí v souvislosti s rozvojem města, k propagaci činnosti občanských sdružení ve prospěch veřejnosti. Všechny tyto oblasti jsou běžně spíše na okraji zájmů médií.

V této kauze došlo ke zlepšení přístupu investora k jednání s veřejností oproti obvyklým postupům. Širokým informováním veřejnosti, vstřícným jednáním a poskytnutím prostoru pro připomínky sledoval sice investor především svůj záměr - zjistit včas postoje veřejnosti a předejít tak protestům, které by mohly později výstavbu pozdržet, takový přístup měl však pozitivní dopad na veřejnost. Veřejnost měla k dispozici obsáhlé informace o možných dopadech na životní prostředí a mohla se k nim různými cestami vyjádřit.

Negativem kauzy bylo, že veřejnosti byl předložen až hotový projekt, na kterém bylo možno kvůli časovému tlaku provádět už jen dílčí úpravy (Sazka zřejmě čekala se zveřejněním projektu až na přidělení pořadatelství hokejového mistrovství České republice a teprve potom požádala o územní rozhodnutí). Město již v dřívějších letech mělo připravit veřejné projednávání budoucího využití bývalého areálu ČKD a zjistit předem, zda obyvatelé stojí o zrovna tento druh využití (zábavní areál) nejvíce. Na druhou stranu z veřejných diskuzí vyplynulo, že vznik prostor pro sportovní a kulturní akce a zároveň obchodních ploch lidé z okolí přivítali a výhrady měli k dílčím záležitostech, o nichž jsme již mluvili.

6. Závěr, očekávaný vývoj

Kauza pomohla dostat do povědomí veřejnosti, že lidé mají právo vyjádřit se k tomu, jaké stavební aktivity se připravují v okolí jejich bydliště a mají právo na informace o takových projektech. Záležitost vzbudila značný zájem veřejnosti a lidé se do procesu aktivně zapojili. Je však třeba působit především na obce, aby podobné rozvojové záměry projednávaly s veřejností daleko dříve a shromažďovaly jejich názory ještě předtím, než bude znám konkrétní investor a prakticky rozhodnuto a způsobu využití. Lidé mají právo spolupodílet se na vytváření budoucí podoby prostředí, kde žijí, již na samém začátku rozhodovacích procesů. Tuto myšlenku je třeba propagovat i v médiích a seznamovat s ní veřejnost. Velký bratr tě sleduje, aneb odposlech a záznam telekomunikačního provozu

30. 4. 2003 - PRAHA [Econnect]
Internet a jeho využití se stává fenoménem posledního desetiletí, který se rozšiřuje nejen ve sféře komerční a soukromé, ale také ve sféře neziskové. Neziskové organizace velmi rychle pochopily význam a možnosti spojené s využitím internetu a kromě základních možností jako je komunikace a prezentace se stále více začíná uplatňovat i v dalších oblastech jako je například šíření informací, kampaně nebo získávání finančních prostředků.

Většinu z těch, kteří používají email, mobilní telefon či jen občas prohlíží webové stránky, už napadla možnost, že by jejich činnost mohl někdo sledovat a zaznamenávat si údaje obsažené v emailu, obsah uskutečněných hovorů a odeslaných SMS zpráv. Možná vás mohla napadnout i otázka, kdo, za jakých podmínek a jaké informace je oprávněn o vašich telekomunikačních aktivitách (hlas, text, data) zjišťovat.

S možností monitorovat a zaznamenávat podobná data je spojena řada zásadních otázek, z nichž mnohé jsou spíše filozofického a etického rázu. Pokud však zůstaneme v praktické rovině celé problematiky, podléhá možnost odposlechu a záznamu takových dat jasně daným právním postupům a procedurám zakotveným v právních předpisech jednotlivých států. Situaci u nás jsme se pokusili ve spolupráci s odborníkem na internetové právo zpracovat ve formě další z řady legislativních kauz.

Následující text je právním rozborem legislativních podmínek sledování, odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu u nás. Pokouší se uceleným způsobem zmapovat zásadní právní normy a jejich nejdůležitější ustanovení s cílem nastínit podmínky, za jakých může být sledován váš telefonický hovor, emailová korespondence nebo například webové stránky, které navštěvujete.

1. Místo úvodu

Zjevně nejvýznamnějším dokumentem, který zaručuje ochranu soukromí člověka, je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva), která ve svém čl.8 mimo jiné stanoví, že každý má právo na respektování svého soukromého života, obydlí a korespondence, přičemž státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě zákonem stanovených případů, a i to pouze v nezbytném rozsahu a okruhu případů (např. zájem národní či veřejné bezpečnosti apod.).

Další předpis, který tuto ochranu rovněž poskytuje je Listina základních práv a svobod (dále jen Listina), která ve svém čl.13 uvádí, že nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon.

Vzhledem k tomu, že jde o ustanovení poměrně obecná, nemusí být vždy zřejmé, jak velkému okruhu údajů, resp. písemností a záznamů, je toto ochrana poskytována. V tomto ohledu lze ale vycházet z dosavadní soudní praxe{1}, podle které toto ustanovení chrání nejenom vlastní obsah zpráv a záznamů (lhostejno zda jde o zprávy či záznamy telefonické, elektronické, či jiné), ale také veškeré související údaje (např. údaje o volaných číslech, datu a čase hovoru, době jeho trvání, informace o lokalizaci prostředku zajišťujících hovor apod.), které lze považovat za nedílnou součást tohoto obsahu.

Jak ale vyplývá z výše zmíněných předpisů, právní řád výslovně dovoluje zákonné výjimky z této ochrany, a to především z důvodu nezbytného veřejného zájmu (např. tedy zájmu na ochraně společnosti před trestnými činy a na tom, aby takové činy byly náležitě zjištěny). Přípustný je tedy pouze takový zásah ze strany státní moci, který lze považovat za nezbytný, a to ve výše uvedeném smyslu. K tomu, aby nebyly překročeny meze této nezbytnosti, musí existovat systém účinných a fungujících pravidel a záruk, včetně efektivní kontroly jejich dodržování. Vzhledem k zaměření této kauzy, budeme dále za zásah do soukromí považovat pouze odposlech a záznam telekomunikačního provozu.

2. Platná právní úprava
2.1 Vymezení pojmů odposlech a záznam telekomunikačního provozu

Náš právní řád neobsahuje vymezení pojmu telekomunikační provoz, a to navzdory skutečnosti, že s tímto pojmem poměrně často pracuje{2}. Tento pojem je tedy definován pouze v komentářích k trestnímu řádu, a to následovně: „Pod pojmem telekomunikační provoz se rozumí telefon, telefax, mobilní telefony, vysílačky i jiná telekomunikační zařízeni." Netřeba vysvětlovat, že nejde o vymezení zdařilé.

Při vymezení pojmu telekomunikační provoz, resp. jeho odposlech a záznam, je patrně třeba vycházet z definic bezprostředně souvisejících pojmů uvedených v zákoně č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, v platném znění (dále jen telekomunikační zákon), a to zejména pojmů telekomunikační služba (§2 odst. 5), telekomunikační síť (§2 odst. 2) a telekomunikační zařízení (§2 odst.1). S přihlédnutím k těmto definicím, lze dle mého názoru pojem telekomunikační provoz vymezit jako „činnost telekomunikačních zařízení (např. telefonů, radiostanic, počítačových sítí atd.), která spočívá v přepravě nebo směrování jak obsahu komunikace (např. hovorů nebo písemných zpráv), tak i souvisejících provozních údajů (např. doprovodných dat identifikujících určité účastnické stanice apod.).

Za samotný odposlech a záznam telekomunikačního provozu pak lze považovat „zákonný postup oprávněných subjektů (Policie ČR, Bezpečnostní informační služby a Vojenského obranného zpravodajství) spočívající v přenosu údajů telekomunikačního provozu na nosiče záznamu těchto oprávněných subjektů.“ Jak vyplývá z výše uvedeného vymezení, je zřejmé, že za telekomunikační provoz lze považovat i provoz realizovaný prostřednictvím počítačové sítě Internet (např. provozy typu TCP/IP) a jejich monitorování za odposlech a záznam ve výše uvedeném smyslu.

2.2 Přehled úpravy

Ochrana soukromí (ať již v podobě telekomunikačního, listovního či jemu podobných tajemství) může být, jak ostatně již bylo výše uvedeno, prolomena pouze na základě zákona a za podmínek, které stanoví zákon. Zásahy do tohoto práva je možné provést pouze buď v průběhu trestního řízení, a to na základě zákona o policii {3} a trestního řádu {4} (jde o zjevně nejčastější případ) nebo mimo trestní řízení, a to podle zákona o Bezpečnostní informační službě (BIS){5} nebo zákona o Vojenském obranném zpravodajství (VOZ){6}. V jiných případech, či na základě jiných předpisů provést zásah do práva na soukromí zásadně nelze.

Technické podmínky pro připojení a provoz zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačních provozu pak stanoví příslušná vyhláška ministerstva vnitra č. 191/2000 Sb. Podmínky pro postup soudce při rozhodování o povolení použití operativní techniky jsou obecně upraveny v řadě souvisejících instrukcích Ministerstva spravedlnosti. Tyto instrukce se poté přiměřeně aplikují i na postup předsedů senátů vrchních soudů při rozhodování o povolení k použití zpravodajské techniky podle zákona o BIS a zákona o VOZ.

2.3 Zásahy v průběhu trestního řízení (dle trestního řádu)

Jediným výlučně procesním předpisem, který umožňuje odposlech a záznam (dále jen záznam) telekomunikačního provozu k důkazním účelům, je pouze trestní řád. Samotná hranice pro pořízení a následné využití záznamu telekomunikačního provozu v rámci trestního řízení a mimo něj, je dána zahájením trestního stíhání, k němuž dochází sdělením obvinění obviněnému (§160 odst.1 trestního řádu), výjimečně též provedením neodkladných nebo neopakovatelných úkonů před zahájením trestního stíhání (§160 odst.2 trestního řádu).

Až na tuto výjimku je tedy odposlech přípustný až po sdělení obvinění konkrétní osobě, a to pouze je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin{7} nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva. V takovém případě může předseda senátu (v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce) nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jim budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. (§88 trestního řádu){8}. V jiném případě odposlech a záznam nařídit nelze.

Samotný soudní příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu pak musí splňovat, vyjma obecných požadavků (jako je např. označení orgánu, o jehož rozhodnutí jde, den a místo rozhodnutí, a konkrétní výrok s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito, jakož i poučení o opravném prostředku) řadu zákonných náležitostí:

    * musí být vydán písemně a odůvodněn;
    * musí v něm být zřetelně uloženo provedení odposlechu a záznam příslušného druhu telekomunikačního provozu (např. TCP/IP);
    * musí v něm být specifikován druh a místo odposlechu a záznamu, majitel či uživatel telekomunikačního zařízení (a to uvedením jména a příjmení, adresy, příp. i zaměstnání a dalších potřebných identifikačních údajů), jakož i trestný čin, pro nějž se vede trestní řízení;
    * musí zde být rovněž uveden účel takového odposlechu a záznamu a doba po kterou může být takto prováděn (ta nemůže být delší než šest měsíců – lze ji však prodloužit, a to i opakovaně).

Dodržení výše uvedených náležitostí je nezbytné, v mnoha ohledech totiž podmiňuje důkazní uplatnění samotného záznamu. Pokud při odposlechu a záznamu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit (§88 odst.5 trestního řádu).

Samotný odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky (§88 odst. 2 trestního řádu), a to zejména na základě zákona o policii. Podle této úpravy jsou provozovatelé telekomunikační činnosti povinny na vlastní náklady zabezpečit v určených bodech oprávněným subjektům (tedy i mimo trestní řízení) připojení zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu (§86 odst.2 telekomunikačního zákona).

Podle §37 odst.1 zákona o polici pak nesmí tyto prostředky, které jsou výslovně zákonem označeny jako operativně-pátrací, sledovat jiný zájem než získání informací důležitých k odhalení a objasnění trestných činů. Tím jsou dány též meze využití získaných poznatků. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu a zjišťování údajů o telekomunikačním provozu jsou poté pro Policii ČR podrobněji upraveny čl. 59 Závazného pokynu.

2.4 Zásahy mimo trestní řízení (dle trestního řádu)

2.4.1 Zákon o Bezpečnostní informační službě
Zákon o Bezpečnostní informační službě uvádí odposlech a záznam telekomunikačního provozu mezi zpravodajskými prostředky. Bezpečnostní informační služba přitom získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace důležité pro ochranu ústavního zřízení, významné ekonomické zájmy, bezpečnost a obranu ČR; k tomuto účelu může zpravodajskou techniku použít pouze po předchozím písemném povolení předsedy senátu Vrchního soudu (podle sídla Bezpečnostní informační služby), a i to pouze za předpokladu, že by odhalování nebo dokumentování činností, pro něž má být použita, bylo jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné. Použití zpravodajské techniky nesmí překročit rozsah pověření soudce a nesmí zasahovat do práv a svobod občanů nad nezbytně nutnou míru.

2.4.2 Zákon o Vojenském obranném zpravodajství
Rovněž zákon o Vojenském obranném zpravodajství dovoluje použití zpravodajské techniky pouze na základě předchozího písemného povolení k použití zpravodajské techniky, vydaného vrchním soudem (vydává předseda senátu vrchního soudu), a to pouze v případech, kdy odhalování a dokumentování činností, pro něž má být použita, je jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztíženo. Použití zpravodajské techniky smí omezit nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství a tajemství dopravovaných zpráv jen v nezbytně nutné míře.

2.5 Další související otázky

Jednou z dalších, a to rozhodně nikoli nevýznamných otázek, je povinnost provozovatele telekomunikační činnosti uchovávat a případně i vydat doprovodné a související údaje o již uskutečněném telekomunikačním provozu. Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba zjistit údaje o již uskutečněném telekomunikačním provozu (např. tzv. protokolové soubory – log files - obsahující například informace jako datum, čas, IP adresu identifikující PC a URL identifikující stránku, kterou daný klient navštívil), které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení soudce, aby je právnické nebo fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnost, sdělily jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.

Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn (přiměřeně lze použít i náležitosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu – viz. výše). Výslovná (a zřejmá) povinnost archivovat tyto údaje však v našem právním řádu dosud zakotvena není, a tudíž tato snaha nemusí být vždy efektivní. Na základě §84 odst.7 telekomunikačního zákona však musí být tato doprovodná (osobní a zprostředkovací) data po uplynutí dvou měsíců od ukončení telekomunikačního spojení vymazána nebo učiněna anonymními.

Policie ČR je v tomto ohledu na základě §47a zákona o policii oprávněna žádat (a to již bez přivolení soudu) v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie od právnických a fyzických osob, které zajišťují telekomunikační činnost, předávání dat souvisejících s poskytováním telekomunikační služby způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Uvedené ustanovení se do našeho právního řádu dostalo jednou z posledních novel této zákonné úpravy, která tak výrazně usnadnila a urychlila práci Policie ČR. Osoby, které zajišťují protokolové soubory (log files) a to předem dohodnutým způsobem (email, FTP přístup apod.). Právnické a fyzické osoby, které zajišťují telekomunikační činnost, jsou tak povinny žádosti policie bez zbytečného odkladu vyhovět ve vyžádané formě a v rozsahu stanoveném TelZ.

Provozovatel telekomunikační činnosti je totiž povinen na vlastní náklady sdělit oprávněným orgánům informace o skutečnostech, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, zejména údaje o veškeré komunikaci, kteréhokoli uživatele v uplynulých nejméně dvou měsících v rozsahu volané a volající číslo, použitá služba, datum, čas, doba trvání komunikace a místo připojení.

Z trestního řádu a telekomunikačního zákona vyplývá tedy povinnost provozovatelů telekomunikačních síti vyhovět požadavku o sdělení provozních údajů. Zde je na místě poznamenat, že jednotliví provozovatelé telekomunikačních sítí, především operátoři mobilních či telefonních sítí, sice respektovali tyto zmiňované zákonné normy, avšak rozsah poskytovaných informací nebyl zdaleka jednotný.{9} Touto problematikou se na základě stížnosti zabýval i Ústavní soud. Z jeho nálezu (viz. poznámka č.1) vyplynulo, že předmětem vyžádání orgánů činných v trestním řízení, může být zejména:

    * číslo volané stanice,
    * datum a čas počátku hovoru,
    * doba jeho trvání a označení základové stanice, která zajišťovala hovor v okamžiku spojení, a označení základové stanice, která hovor zajišťovala v momentu (jako např. lokalizace komunikujících SIM karet, apod.)

Jednou z dalších souvisejících otázek je mimo jiné otázka následného použití záznamu telekomunikačního provozu jako důkazu (ať již v občanskoprávním či veřejnoprávním řízení), které je, a to zejména z efektivní kontroly nad výše uvedenými pravidly, poměrně zásadně omezeno. Dalším tématem je poté problematika veřejné kontroly nad odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu. Tato dvě, posledně jmenovaná témata, tedy dokazování a veřejná kontrola však nejsou předmětem této kauzy a budou zpracována formou samostatného článku.

3. Závěr

V České republice jsou tedy stanovena poměrně jasná pravidla pro odposlech a záznam telekomunikačního provozu ze strany státních orgánů. Tato pravidla lze, až na výše zmíněné výjimky, resp. dílčí nejasnosti, považovat za fungující a jejich kontrolu za demokratickou a efektivní. Vyjasnění některý - výše zmíněných - otázek by však bylo nesporně v zájmu samotných vyšetřovacích orgánů a odpadly by důvody pro podezřívání z resortního protekcionismu, který, ačkoliv k němu patrně nedochází, je často zmiňován a negativně tak ovlivňuje důvěru v práci státních orgánů.

V tomto ohledu lze tedy zakončit tím, že stávající koncepce, resp. česká právní úprava odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu odpovídá běžnému standartu, obvyklému v zahraničí, lze ji považovat za vyhovující a do budoucna za relativně neměnnou.Dobrovolník ze zákona?

8. 1. 2003 - PRAHA [Hestia]
Econnect ve spolupráci s Hestií - národním dobrovolnickým centrem zveřejňuje další legislativní kauzu tentokrát s tématikou dobrovolnictví; přijímání a aplikace zákona o dobrovolnické službě. Na následujícím příkladu máte možnost si zrekapitulovat, jak fenomén dobrovolnictví vznikal, vyvíjel se a jak jeho rozvoj v minulých letech v souvislosti s vyhlášeným rokem dobrovolníků vedl i u nás k přijetí zákona. Celý vývoj je ilustrován jedním z příkladů komplikací, které provázely dobrovolnickou činnost před přijetím zákona. Autor také hodnotí pozitiva a negativa nového zákona. Do celé kauzy významným způsobem zasahovaly také neziskové organizace.

1. Úvod

Loňský rok, vyhlášený OSN za Mezinárodní rok dobrovolníků 2001, obrátil pozornost neziskového sektoru i mnohých vlád k novému fenoménu - dobrovolnictví. Do nedávné doby totiž tato oblast (alespoň v Evropě) byla vnímána jako organická součást občanské společnosti bez potřeby zvláštní regulace. Nový typ organizace dobrovolnictví, jako svébytného odvětví se rozšířil z USA, kde zakládání dobrovolnických center a dlouhodobé dobrovolné služby podpořil prezident J. F. Kennedy založením organizace Mírové sbory (Peace Corps) v roce 1961. V následujících letech vznikly ve Spojených státech stovky dobrovolnických center, které se začaly specializovat na management dobrovolnictví.

S tím nastala potřeba právně upravit dobrovolnický vztah. V roce 2001 se řada vlád začala zabývat vytvořením dobrovolnického zákonodárství, protože na jedné straně jsou dobrovolníci považováni za cenný zdroj k řešení problémů sociálních i pomoci při živelných katastrofách. Na druhé straně nasazení dobrovolníků naráží na řadu problémů při neexistenci právních předpisů.

Absence právního vymezení dobrovolné služby přinášela následující těžkosti:

    * Vystupování vůči třetím stranám: pojem dobrovolník nebyl znám a tak z právního hlediska vztah mezi dobrovolníkem, organizací a další stranou v podstatě neexistoval. Vztah mezi dobrovolníkem a organizací se řešil a dosud řeší adaptací příkazní smlouvy na podmínky dobrovolnictví.
    * Řešení právní odpovědnosti dobrovolníků a odpovědnosti organizací za dobrovolníky.
    * Účast dobrovolníků v mezinárodních programech. Situace se zejména komplikovala při udělování víz zahraničním dobrovolníkům a českým dobrovolníkům vyjíždějícím do zahraničí, proplácení výdajů a kapesného dobrovolníkům z mezinárodních fondů.
    * Daňové a účetní. Dobrovolnická práce nemohla být započítána jako vklad organizace do projektu, i když například programy Phare a Acess financované ze zdrojů Evropské unie toto umožňují. Pokud by se něco takového přece stalo, hrozilo, že finanční úřad bude požadovat zdanění benefitu z dobrovolnické práce.
    * Účast nezaměstnaných dobrovolníků v dlouhodobých programech. Dobrovolníci byli v konkrétním případě obviněni, že pracují načerno, protože dobrovolnický závazek odlišný od pracovního neexistoval. 

2. Popis stran zúčastněných v kauze

Dobrovolníci účastnící se dlouhodobých projektů. Zejména Dobrovolnictví nezaměstnaných, kteří byli obviněni z práce na černo. Zahraniční dobrovolníci programu Evropská dobrovolná služba, kterým se komplikovalo vydání víza. Neziskové organizace využívající dobrovolníky a organizace, které připomínkovaly zákon o dobrovolné službě. Úřady práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí, vláda jako předkladatel návrhu zákona.

3. Vývoj kauzy

3.1. NEPOSLUŠNÝ ÚŘAD PRÁCE

K čemu mohla vést absence příslušného zákona, ukazuje případ z Uherského Hradiště, kde se místní Charita inspirovala celostátním programem Dobrovolnictví nezaměstnaných absolventů. Program vedlo Národní dobrovolnické centrum Hestia ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí. Cílem programu jakožto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti bylo pomoci nezaměstnaným dostat se z psychosociální krize, získat praxi, kontakty a pracovní návyky.

Ačkoli Charita v Uherském Hradišti měla za sebou úspěšnou sedmiletou spolupráci s místním úřadem práce, při podání žádosti o finanční podporu na zřízení společensky účelných míst pro nezaměstnané, kteří se účastnili zmíněného programu, došlo ke konfliktu. Žádost byla zamítnuta dne 9. 11. 2000 s odůvodněním, že zájemci o práci (účastníci programu Dobrovolnictví nezaměstnaných absolventů) již v organizaci pracují a tudíž nejsou uchazeči o práci. Při ohrazení Charity proti rozhodnutí pracovního úřadu bylo z úřadu práce obratem sděleno, že dotyční dobrovolníci skutečně nemohou být uchazeči o práci a že jsou tudíž od doby započetí konání dobrovolnické činnosti vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání.

Dále bylo sděleno, že se nejedná o bezplatnou pomoc nezaměstnaných spoluobčanů, protože „jejich pomoc je bezplatná pouze pro Vaši instituci (rozuměj Charitu, pozn. aut.), protože finanční nároky evidovaných nezaměstnaných uspokojuje stát.“ Čímž je myšleno placení podpory v nezaměstnanosti a zdravotní a sociální pojištění, na něž mají nezaměstnaní nárok. Dále je v odpovědi uvedeno, že: „Uchazeči o zaměstnání, kteří pracují, nemohou být v evidenci úřadu práce nikoli proto, že nepobírají žádnou odměnu za vykonanou práci, ale proto, že svým jednáním parazitují na sociálních výhodách zaručených státem pro ty občany, kteří bez svého zavinění pracovat nemohou.“ (oba citáty ze „Zamítnutí finančního příspěvku na vytvoření nových pracovních míst“ odesláno Úřadem práce v Uherském Hradišti dne 20.11.2000)

Nejen, že byli tedy nezaměstnaní, kteří se účastnili legálního programu aby aktivně řešili svou situaci a ještě přitom pomáhali neziskové organizaci pro veřejné blaho, označeni za příživníky, ale dosavadní praxe příkazních smluv adaptovaná na dobrovolnickou činnost byla zpochybněna. Charita tak byla nařčena z obcházení pracovněprávních předpisů:

„Na závěr mi dovolte jedno upozornění. K Vašemu dopisu jsou přiloženy tzv. „Příkazní smlouvy s dobrovolníkem" uzavřené podle úst. § 724 občanského zákoníku. Z textu těchto smluv vyplývá, že „dobrovolník" bude opakovaně od nástupu do 10. listopadu 2000 vykonávat určité konkrétní práce, dále že má povinnost uvedené činnosti vykonávat osobně, povinnost řídit se pokyny příkazce, povinnost dodržovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod. Jak z textu smlouvy tak i ze skutečností zjištěných na místě vyplývá, že se ve skutečnosti nejedná o příkazní smlouvu, ale o smlouvu, jejímž obsahem je pracovněprávní vztah, protože činnost je vykonávána ve vztahu závislém, kdy je „dobrovolník" při úklidových a přípravných pracích závislý na pokynech řídící osoby. Smlouvy, které s „dobrovolníky“ uzavíráte, obchází pracovněprávní předpisy, jelikož na řešení pracovněprávních vztahů nelze ani podpůrně použít žádné z ustanovení občanského zákoníku.“ (citát dtto)

Ředitelka Charity věc postoupila Ministerstvu práce a sociálních věcí, které k věci podalo následující vyjádření:

Vážená paní ředitelko,
obdrželi jsme Váš dopis ve věci účasti uchazečů o zaměstnání na dobrovolnické práci. K této záležitosti jsme si vyžádali stanovisko odboru 52 - pracovně právní legislativy a kolektivního vyjednáváni a na základe tohoto stanoviska Vám sdělujeme následující.

Příkazní smlouva sjednaná podle občanského zákoníku nemůže být považována za obdobu pracovněprávního vztahu. Je nutno vyjít z projevu vůle obou účastníků, která směrovala ke sjednání občanskoprávního vztahu mimo oblast pracovního práva. Za obdobné vztahy lze považovat pouze takové vztahy, které vznikají v procesu závislé činnosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem za podmínky, že zákoník práce upravuje působnost svých ustanovení i na tyto vztahy (např. výkon veřejné funkce — starosta obce).

S tímto stanoviskem bude neprodleně seznámen i Úřad práce v Uherském Hradišti, neboť jeho postup v této záležitosti považujeme za chybný. Doufáme, že přes tuto zkušenost bude i nadále pokračovat spolupráce s úřadem práce a to i v případě dobrovolnické práce a účasti uchazečů na této aktivitě. Jsme si plně vědomi, že pro uchazeče o zaměstnáni je toto přínosem a může pro něj znamenat i následně získání trvalého pracovního uplatnění.

S pozdravem
Ing. Jan Kasnar, CSc.
Vrchní ředitel správy zaměstnanosti

Postup úřadu práce však nebral ohled na toto stanovisko s tím, že výklad zákona Ministerstva práce a sociálních věcí není pro ně závazný. Tato konkrétní kauza se pak po následné medializaci řešila dohodou zúčastněných stran. V roce 2001, aby k podobným případům nedocházelo, protože dobrovolnický program pro nezaměstnané byl vyhodnocen jako úspěšný a ministerstvo mělo zájem na jeho pokračování, vydalo ministerstvo následující oznámení pro úřady práce:

Letošní rok byl OSN vyhlášen Mezinárodním rokem dobrovolníků v jehož rámci je konána řada aktivit realizovaných zejména prostřednictvím dobrovolnických sdružení nebo neziskových organizaci. Ministerstvo práce a sociálních věcí - Správa služeb Zaměstnanosti zaujala k dobrovolnické práci s jejímu vztahu k vedení občanů v evidenci uchazečů o zaměstnání níže uvedené stanovisko.

Platné právní předpisy zatím neobsahují konkrétní úpravu „dobrovolnické práce", ze které by jednoznačně vyplývalo, v jakém právním vztahu je vykonávána. Proto je třeba výkon této činnosti posuzovat nejspíše podle občanského zákoníku. Z toho dále vyplývá, že dobrovolnická práce, za kterou není poskytována odměna, není překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud nebrání uchazeči v plnění jeho povinností vyplývajících se zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se týká hmotného zabezpečení poskytovaného úřadem přece, je třeba, aby pro jeho přiznání uchazeč o zaměstnání splnil podmínky stanovené zákonem o zaměstnanosti.

Podepsán Ing. Jan Kasnar, CSc.
Vrchní ředitel SSZ

Tato zkušenost ukazuje, že to, co se na vrcholné úrovni státní správy může jevit jako jistá záležitost, na nižších úrovních a ve styku úřadů s občany se mnohdy vykládá zcela opačně. Existují proto obavy ze strany neziskového sektoru, aby se nový zákon o dobrovolnické službě nestal v rukou úředníků nástrojem k omezování dobrovolníků, či jejich organizací pomocí administrativních bariér. Zákon totiž má některé slabiny, na které bylo poukázáno již v diskuzi k návrhu zákona na stránkách Dobrovolnik.cz.

3.2. POZITIVA A SLABINY NOVÉHO ZÁKONA

Zákon o dobrovolnictví se začal tvořit v průběhu Mezinárodního roku dobrovolníků 2001 za podpory tehdejší vlády. Byl vytvořen národní výbor pro Mezinárodní rok dobrovolníků za čestného předsednictví premiéra Miloše Zemana a výkonného předsednictví ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly. Pod jeho vedením byl vypsán grantový program podporující rozvoj dobrovolnictví a začala práce na přípravě prvního zákona upravující podmínky dobrovolné činnosti v ČR. Přitom byla vůle předložit návrh zákona k projednání do parlamentu co nejdříve. Na návrhu zákona pracovala skupina složená z právních expertů úřadu vlády, zástupců neziskových organizací a nezávislých odborníků.

Idea zákona je založena na skutečnosti, že ve společnosti budou vždy existovat skupiny lidí, které potřebují pomoc druhých, nebo které se ocitají v krizových situacích bez vlastního zavinění a nejsou schopni si pomoci vlastními prostředky. Na druhé straně existují i lidé, kteří podle svých schopností a možností nabízejí potřebnou pomoc. Dobrovolná činnost nemá nahrazovat státní péči o sociální soudržnost, ale jednat v situacích, ve kterých by intervence státu nebyla efektivní, nebo dokonce vůbec možná. Tyto zásady jsou tedy v souladu s principem subsidiarity a tvorbou sociálně udržitelného prostředí uplatňovanými v zemích Evropské unie.

Rozsah platnosti zákona nepokrývá všechny druhy dobrovolnické činnosti. Jeho hlavním účelem je definovat podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou službu organizovanou podle pravidel v něm uvedených. Dobrovolná služba je v návrhu zákona definována jako aktivita, kterou dobrovolník nabízí svou pomoc lidem patřícím k některé z vyjmenovaných skupin (nezaměstnaní, sociálně slabí, mentálně nebo tělesně hendikepovaní, senioři, příslušníci národnostních menšin, imigranti, propuštění vězni, narkomani a oběti domácího násilí). Dále pomoc při odstraňování následků přírodních či humanitárních katastrof, péče o životní prostředí a kulturní památky, charitativní akce a sbírky, účast v mezinárodních a rozvojových programech a projektech.

Dobrovolníkem může být osoba starší 15 let, dobrovolná činnost musí být podložena smlouvou s akreditovanou organizací a musí být prováděna mimo pracovní či studijní povinnosti dobrovolníka. Problematickým bodem může být §3, odst. 2), který praví, že dobrovolník vykonává dobrovolnickou službu na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací. Tato smlouva musí být písemná v případě dlouhodobé služby, či krátkodobé služby v zahraničí. To může vytvářet dojem, že pro jakoukoli dobrovolnou službu musí být uzavřena mezi dobrovolníkem a vysílající organizací smlouva. Jelikož vysílající organizace musí být akreditována, znamenalo by to, že by dobrovolník v každém případě musel vyhledat takovou organizaci a uzavřít s ní smlouvu, i když by se jednalo o jednorázovou výpomoc. Již se objevily instituce, které po dobrovolnících takovou smlouvu požadovaly, i když zákon začíná platit teprve od 1.1.2003.

Za důležitý bod naopak považujeme zakotvení práva dobrovolníka na pokrytí jeho výdajů spojených s přípravou a výkonem jeho dobrovolné služby jako jsou cestovní náklady, kapesné apod. Udělovat akreditaci bude vybraným organizacím Ministerstvo vnitra. Na jejím základě budou tyto provádět výběr, výcvik a registraci dobrovolníků a vysílat je do hostitelských organizací, do místa výkonu jejich dobrovolnické činnosti. Stát by potom uhrazoval část nákladů na tento proces. Jako organizace přijímající dobrovolníky by mohly fungovat i články státní správy a místní samosprávy. Dobrovolníci registrovaní tímto způsobem budou mít status osob účastnících se dlouhodobé dobrovolné služby a budou zahrnuti mezi ty občany, kterým stát platí zdravotní a sociální pojištění. Doba dobrovolné činnosti se jim bude započítávat jako doba zaměstnání pro účely výpočtu podpory v nezaměstnanosti apod.

Vysílající (akreditovaná) organizace je zodpovědná za pojištění dobrovolníků a za dodržení podmínek, za kterých bude dobrovolník provádět svoji činnost a které nesmějí ohrozit zdraví či život dobrovolníka. Akreditovaná organizace bude také sjednávat smlouvu zahrnující podmínky dobrovolné činnosti (např. ubytování, vyhodnocování apod.) s organizací, ve které bude dobrovolník provádět svou činnost.

Součástí zákona jsou změny v předpisech dotčených jeho platností, které se týkají zdravotního, sociálního a důchodového pojištění, zaměstnanosti a daní. Na základě těchto změn nebudou příjmy nabyté v souvislosti s výkonem dobrovolné služby podléhat jakémukoli zdanění.

Vytvořením prováděcích předpisů, pravidel pro akreditaci, výběr organizací a jejich následnou akreditací bylo pověřeno Ministerstvo vnitra ČR. To v současné době pracuje na vytvoření akreditační komise, jejího statutu a jednacího řádu. Současně bude umožněno neziskovým organizacím tento proces připomínkovat.

4. Poučení z kauzy

Rychlé vypracování a přijetí zákona o dobrovolnické službě ukázalo, že stát je za určitých okolností ochoten a schopen podporovat neziskový sektor. Pozitivní bylo také zapojení zástupců neziskového sektoru do připomínkovacího řízení. Svou roli v tomto případě sehrál jistě mezinárodní tlak a medializace problematiky v souvislosti s Mezinárodním rokem dobrovolníků a fakt, že přijetí zákona nestály v cestě zájmy žádné z vlivových skupin.

Na druhou stranu sami předkladatelé uznávali, že konečná podoba zákona není ideální, že nedává jednoznačné vodítko pro praxi úřadů, které, jak jsme viděli, mohou předpisy vykládat i proti jejich záměru, pokud není explicitně vyjádřen. Bylo však shledáno účelným přijmout zákon co nejrychleji dokud je příhodný čas raději v nedokonalé formě, než riskovat, že nový parlament projednávání zákona odloží, anebo zamítne.

5. Očekávaný vývoj

Jak bude zákon v praxi fungovat, záleží na procesu aplikace, kterým je pověřeno Ministerstvo vnitra. Dosavadní vývoj naznačuje, že pověření úředníci mají ochotu vést dialog s neziskovým sektorem, jehož se zákon nejvíce týká. Proto bude také důležité, jak zástupci neziskových organizací k této možnosti přistoupí. Při vhodném naplnění záměru zákona, by pak mohlo dojít ke značné stimulaci rozvíjejícího se dobrovolnického hnutí v ČR. Toho by bylo možno využít při řešení problémů nezaměstnanosti a sociálního vyloučení, při účasti našich dobrovolníků v rozvojové pomoci, a při vypořádávání se s následky živelných katastrof. Nový správní řád = konec demokracie?

22. 5. 2002 - PRAHA [Econnect/Zelený kruh]
1. Úvod

Správní řád je základním právním předpisem upravujícím práva a povinnosti ve vztazích mezi úřady a občany. Návrh zákona Správní řád předložila vláda sněmovně 27. září 2001. Cílem bylo nahradit dosud platný správní řád z roku 1967, který byl sice na svou dobu pokrokovou a politicky poměrně indiferentní normou, ale v současné době je již překonán. Jde o zásadní normu pro všechna řízení, která před správními orgány v ČR do budoucna budou.

Podle předkladatelů návrh reaguje na zásadní změny v uspořádání orgánů veřejné správy, nově upravuje působnost správního řádu a jeho systematiku, zavádí nové instituty do správního řízení a zpřesňuje současnou právní úpravu tam, kde její nedostatečnost umožňovala nejednoznačný výklad. "Návrh je rovněž zpracován tak, aby dle něho bylo možno aplikovat normy evropského práva, které vyžadují moderní a přesnou úpravu," uvedl ve sněmovně při předkládání nového správního řádu ministr vnitra Stanislav Gross.

Pokusy novelizovat starý správní řád se během času ukázaly jako nesprávná cesta, takže vláda připravila zcela novou právní úpravu správního řízení. Vláda předložila sněmovně také úpravy, které se týkají správního soudnictví a předpokládala, že reforma správního soudnictví i nový správní řád nabudou účinnosti shodně k 1. 1. 2003, neboť jsou spolu provázány.

2. Problém, kterého se kauza týká

Občanská sdružení Ekologický právní servis (EPS) a Ateliér pro životní prostředí (AŽP) vystoupila s kritikou již ve fázi, kdy správní řád projednávalo ministerstvo vnitra. Nový správní řád, pokud by vešel v platnost v navrhované podobě, by totiž omezil práva účastníků řízení, například při povolování staveb s negativním dopadem na životní prostředí. EPS a AŽP také kritizovaly složitost návrhu, která bude působit problémy úřadům. Pravomoci v rozhodování úřadu o tom, nakolik a zda vůbec se záležitost dotýká dalších možných účastníků správního řízení, vytváří podle kritiků podmínky ke korupci.

Podle současného správního řádu má například majitel domu, v jehož sousedství má být postavena dálnice, ve správním řízení stejná práva jako investor a může tak své zájmy hájit, stejná práva mají i občanská sdružení hájící veřejný zájem, například ochrany životního prostředí. Podle nového správního řádu má mít plná práva pouze investor, o rozsahu práv majitele rozhodne úředník příslušného správního úřadu (podle toho, zda a nakolik se daná záležitost dotčené osoby týká) a občanská sdružení se stanou takzvanými přidruženými účastníky řízení, tedy s omezenou možností ovlivnit výsledek. Právníci z Ekologického právního servisu mají za to, že kategorizace účastníků řízení odporuje Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR a v níž se v článku 37 říká: "Všichni účastníci jsou si rovni."

Nový správní řád kritici také považují za zbytečně složitý, což umožňuje různé interpretace. "Dnešní správní řád je relativně jednoduchý, má 68 paragrafů, platí třicet let a přesto s ním má dodnes řada úředníků potíže," řekl pro Ekolist po drátě Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí. "Když jim dáte správní řád o sto padesáti paragrafech, v němž se pořádně nevyzná ani odborník, tak si snad dovedete představit, jak to dopadne."

3. Popis stran zúčastněných v problému

Vláda jako zpracovatel nového návrhu považuje současnou podobu správního řádu za jeden z důvodů, proč řízení u nás trvají dlouho a proč podmínky pro podnikatelské aktivity v ČR patří k nejhorším v Evropě. Podrobnější a složitější podobu má podle navrhovatelů správní řád proto, aby znemožnil různé interpretace a předešel zpochybňování jednotlivých úkonů v rámci správního řízení.

Občanská sdružení, v čele s Ekologickým právním servisem, kritizují především nerovnost účastníků řízení.

4. Vývoj kauzy

Vláda předložila návrh Správního řádu sněmovně 27. září 2001. První čtení proběhlo ve dnech 25. a 30. října 2001. Návrh projednal Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny (ÚPV). Druhé čtení se konalo 8. února 2002 na 46. schůzi sněmovny. Při III. čtení 15. února návrh zákona nebyl schválen (sněmovní tisk 1070).

Občanská sdružení připomínkovala návrh z výše uvedených důvodů. Připomínky připravil Ekologický právní servis a spolu se Zeleným kruhem a Institutem Demokracie pro všechny je distribuoval všem poslancům. Zástupci nevládních organizací se sešli na jednáních s řadou poslanců, především se členy ústavně právního výboru. Pavel Černý z EPS vystoupil také s připomínkami na zasedání ústavně právního výboru.

Správní řád byl projednáván na 46. schůzi Poslanecké sněmovny v únoru 2002. Ve III. čtení 15. února jej poslanci při hlasování o zákonu jako celku zamítli. Pro schválení zákona bylo potřeba 83 hlasů. Ze 165 přítomných hlasovalo pro 79 a proti 67 poslanců (hlasování číslo 608). Hlasů proti bylo v klubu ODS 50, u KDU-ČSL 1, u ČSSD 0, u KSČM 9, v US 6 a u nezařazených 1.

Na základě dohody mezi ministrem vnitra Grossem, respektive pracovníky ministerstva vnitra a některými členy ústavně právního výboru byl však tento odmítnutý návrh vtělen do tzv. doprovodného zákona, kterým se původně měly - v souvislosti s předpokládaným přijetím nového správního řádu - pouze změnit některé další zákony. Na mimořádné schůzi ÚPV 13. března 2002 předsedkyně výboru J. Kupčová (ČSSD) předložila k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s s přijetím správního řádu (sněmovní tisk 1142), komplexní pozměňovací návrh, který fakticky vypracovalo ministerstvo vnitra. Jeho podstatou bylo začlenit do doprovodného zákona celý, sněmovnou již jednou zmítnutý návrh správního řádu ve stejné podobě, v jaké o něm poslanci hlasovali na plénu 15. února a který zamítli.

Po bouřlivé debatě a provedení některých dílčích změn ÚPV návrh doporučil sněmovně ke schválení (za podpory poslanců ČSSD, KDU-ČSL a US). Členové ODS a KSČM na protest proti tomuto postupu opustili před hlasováním zasedací místnost. ÚPV zmírnil některá ustanovení, například vypustil možnost úřadu libovolně rozhodovat o rozsahu práv účastníků řízení. Přesto však zůstal návrh zákona sporným z dalších důvodů a například EPS trval na jeho stažení z projednávání a komplexním přepracování. Postup vtělení již neschváleného správního řádu do doprovodného zákona formou pozměňovacího návrhu označili právníci z EPS za obcházení řádného legislativního procesu a za neústavní.

Na 47. schůzi sněmovny proběhlo 9. dubna 2002 třetí čtení tohoto "doprovodného zákona", který však nebyl schválen. Ke schválení bylo potřeba 84 hlasů pro. Ze 166 přítomných poslanců hlasovalo 77 pro a 83 proti (hlasování číslo 879). Proti hlasovalo 47 poslanců klubu ODS, 13 z KDU-ČSL, 18 v KSČM, 5 v US a v ČSSD nikdo nebyl proti.

5. Poučení z kauzy

    * nepodařilo se ovlivnit průběh přípravy správního řádu na ministerstvu vnitra, přestože o to nevládní organizace usilovaly
    * k dílčímu, avšak dle názoru kritiků zcela nedostatečnému zlepšení návrhu zákona došlo na základě doporučení legislativní rady vlády
    * připomínky zpracované EPS v paragrafovém znění byly podle některých poslanců příliš podrobné a složité, což odrazovalo jejich pozornost (připomínka poslankyně S. Navarové z ČSSD, členky ústavně právního výboru sněmovny v rozhovoru na schůzce se Zeleným kruhem). EPS proto vybral pro jednání ÚPV ze 45 pozměňovacích návrhů 5 nejvýznamnějších a až do konce projednávání už pracoval jen s nimi 

6. Závěr, očekávaný vývoj

Nový správní řád neprošel touto sněmovnou, ale lze očekávat diskuse nad podobou nového správního řádu v novém volebním období. Nevládní organizace budou usilovat o prosazení takové podoby tohoto zákona, která nebude obsahovat výše zmíněná negativa. Plané vládní sliby - Kauzy ekologického hnutí I.

9. 5. 2003 - BRNO [Sedmá generace]
Dukovanská jaderná elektrárna byla uvedena do provozu ještě v době, kdy podle ústavy naši společnost vedla komunistická strana. Vyhořelé jaderné palivo bylo tehdy ponecháváno v tzv. vymíracích bazénech po dobu tří let, poté odváženo do Jaslovských Bohunic a následně pak do Ruska, kde z něj získávali plutonium do jaderných hlavic. Hledání koncepčního řešení, kam s odpadem, tedy nebylo třeba. Na počátku devadesátých let však společnosti ČEZ vznikl v souvislosti s vypovězením smlouvy s Ruskem problém, a tak začala usilovat o vybudování meziskladu pro vyhořelé palivo z Dukovan přímo v areálu elektrárny.

Petice a pochody

Záměr se setkal s velkou nevolí místních obyvatel především proto, že přinášel do již tak dost zasažené oblasti další riziko. K jaderné elektrárně, skládce nízce a středně radioaktivních odpadů a nedalekému vojenskému letišti v Náměšti nad Oslavou měl přibýt ještě mezisklad vyhořelého jaderného paliva.

Hnutí DUHA se problematikou jaderných elektráren včetně té dukovanské věnovalo již od svých prvopočátků na podzim 1989. Není tedy divu, že okamžitě po zveřejnění záměru vybudovat v Dukovanech mezisklad, zahájilo svou první velkou kampaň. "Začali jsme spolupracovat s lidmi z Dukovan, Rouchovan, Mohelna, a to včetně starostů," vzpomíná Jan Beránek, který stál v čele kampaně. "Tehdy se ještě všichni domnívali, že když se občané proti něčemu postaví, tak si svou nakonec prosadí," komentuje tehdejší nadšení místních občanů. Koncem dubna 1992 uspořádalo Hnutí DUHA první velkou veřejnou akci - pochod z Dukovan do Rouchovan, kterého se zúčastnilo na dvě stovky místních. Poté vznikla petice, se kterou aktivisté obcházeli dům od domu všechny obce v okolí, aby prokázali, že většina obyvatel si mezisklad nepřeje. To se podařilo již na sklonku léta 1992.

V této atmosféře se do případu vložila i Pithartova vláda, která nakonec vyjednala se starosty kompromis. Ve svém usnesení č. 213/1992 se zavázala, že mezisklad bude mít jen omezenou kapacitu 600 tun a že odpady se do roku 2005 přesunou do centrálního úložiště mimo region. Kromě toho se podařilo ministerstvu životního prostředí, vedenému v první polovině roku 1992 ještě Ivanem Dejmalem, uzavřít dohodu s ČEZem, že záměr výstavby meziskladu bude posouzen podle zbrusu nového zákona o posuzování vlivů staveb na životní prostředí, tzv. EIA. Ta dohoda byla cenná, neboť v době zahájení územního řízení nebyl tento zákon ještě v platnosti. Byla za ní především snaha otestovat nový zákon v praxi a zapojit místní veřejnost.

Nelenil však ani ČEZ. 17. září 1992 uspořádala JE Dukovany společně s oblastním sdružením ODS v Třebíči veřejnou besedu na téma meziskladu. Pozvání ředitele elektrárny vyslyšelo hned několik stovek zaměstnanců, přesto i v tomto nepřátelsky naladěném prostředí dokázali odpůrci meziskladu argumentačně uspět.

Veřejné projednání

Zákonem stanovené veřejné projednání posudku EIA proběhlo 29. října 1992 v Rouchovanech. Ve svém stanovisku tehdy Hnutí DUHA společně s místními odpůrci projektu napadlo výsledky posudku zpracovaného Ústavem jaderného výzkumu v Řeži. Požadovalo mimo jiné přezkoumání technologie ukládání paliva v kontejnerech typu Castor-440 a nové posouzení přepracované studie nezávislou komisí. Leč úředník MŽP Ing. Doubrava, který jednání řídil, byl jiného názoru. Připomínky odmítl jako bezpředmětné a celé projednání záhy předčasně ukončil. "Ukázalo se, že cílem procesu není věnovat se podstatným otázkám, jako jsou bezpečnostní rizika, ale nějak to ukormidlovat, vyřídit námitky občanů a proces co nejrychleji uzavřít," vzpomíná Jan Beránek. Při projednávání MŽP zamítalo nejpodstatnější připomínky z hlediska bezpečnostních rizik s tím, že mají být uplatněny až v pozdějších řízeních, územním a stavebním, neboť proces EIA údajně slouží pouze k obecnému posouzení záměru. V dalších řízeních však úřady argumentovaly tím, že námitky k technologii měly být uplatněny již v procesu posuzování vlivů na životní prostředí, neboť nyní už se řeší jen územní záležitosti, respektive stavební detaily typu, jakou barvu bude mít střecha nad skladem. Na posouzení bezpečnostních rizik tedy opět nedošlo.

Celá věc proto skončila u soudu. Po dlouhých pěti letech 10. července 1997 dal nakonec až Ústavní soud za pravdu Hnutí DUHA. Ve svém nálezu konstatoval, že sdružení bylo poškozeno ve svých ústavních právech na příznivé životní prostředí, na projednání věci bez zbytečných průtahů i v právu domáhat se v zákonem stanoveném rozsahu svých práv. Soud poté zrušil některá rozhodnutí, která následně musela být vydána znovu, ale to už bylo v době, kdy dukovanský mezisklad stál.

Nález Ústavního soudu byl přesto významným precedentem, neboť ukládá státní správě vždy skutečně zhodnotit námitky občanů. A v případě, že je zamítne neopodstatněně, dává občanům právo domáhat se uplatnění svých připomínek soudně tak, jako to udělalo Hnutí DUHA.

Pošlapání slibů

Kauza dukovanského meziskladu však měla své pokračování i v druhé polovině 90. let. Usnesením Pithartovy vlády omezený mezisklad mohl totiž ČEZ vydržet jen na deset let, proto již v roce 1993 začal český energetický moloch hledat lokalitu pro mezisklad nový. Jako nejlepší řešení pochopitelně vyšlo rozšíření toho stávajícího. Místní odpor se ČEZ podařilo během několika let účinně rozložit stamilionovými dotacemi vybraným obcím a místní občané již z polistopadových iluzí o demokracii vystřízlivěli. A tak v dubnu 1997 Klausova vláda pružně vyšla ČEZ vstříc a usnesení o zárukách zrušila. Ukázalo se, že vládní sliby neměly ani cenu papíru, na kterém byly vytištěny.

Dukovanský mezisklad měl být rozhodnutím vlády z roku 1997 rozšířen na více než trojnásobek. Začalo další kolo posuzování vlivů stavby na životní prostředí. A scénář se opakoval. Opět se posuzovalo bez znalosti konkrétního typu kontejneru. V dokumentaci byl posuzován virtuální kontejner, jehož parametry vyhovují vyhlášce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

V červnu 1999 se konalo veřejné projednání posudku v Rouchovanech. Sál byl naplněn k prasknutí lidmi, které sem přivezl ČEZ. Přestože jednání trvalo celých sedm hodin, odpovědí na zásadní otázky se zástupcům Hnutí DUHA, Jihočeských matek a sdružení Calla opět nedostalo. Svou úlohu přitom sehrál i z dřívějších projednání důvěrně známý moderátor ing. Doubrava z MŽP. "Vše probíhalo obdobně jako před sedmi lety, úředníci se však poučili a měli po formální stránce dobře zpracovanou argumentaci, proč se při řízení nemůžeme zabývat bezpečností kontejnerů," vzpomíná Jan Beránek, "připouští se diskuse o střeše, ale nikoli o kontejnerech uvnitř skladu."

Soustavná bagatelizace bezpečnostních rizik dostala trhlinu v roce 1999, kdy zhruba 4 km od elektrárny havarovalo stíhací letadlo Suchoj. Přitom úřady a ČEZ vždy tvrdili, že pád letadla přeci nehrozí, neboť kolem elektrárny je bezletová zóna.

Velká škola aktivismu

Přestože na první pohled v kauze dukovanského meziskladu ekologické hnutí prohrálo (ČEZ nakonec dosáhl svého a mezisklad stojí v jím předkládaných parametrech), byla tato kampaň významnou školou pro mnoho ekologických aktivistů. Jan Beránek k tomu dodává: "Především aktivity v roce 1992 byly velkou školou jak pro nás, tak pro místní lidi, poprvé jsme se účastnili správních řízení s celostátním významem v takovém měřítku."

Ekologické hnutí se naučilo pořádat velké masové akce a pochody, mnozí z aktivistů prošli zkušeností ostré veřejné debaty. Ukázalo se, že ekologové jsou schopni uspět i v konfrontaci s nejvyššími představiteli ČEZ. Podařilo se vyvolat bouřlivé debaty na stránkách novin, začalo se otevřeně psát o technologiích a jejich rizicích, o kterých do té doby věděl jen málo kdo. A konec konců i důsledné používání právních nástrojů až po Ústavní soud přineslo prošlapání cesty, kterou nyní využívají další a další. Přesto však kauza dukovanského meziskladu byla jen předzvěstí rodící se mohutné protitemelínské kampaně, které uvolnila cestu již na jaře roku 1993.

Ćlánek vyšel v časopise Sedmá Generace č. 1/2003. Dokonané dílo zkázy: Libkovice - Kauzy ekologického hnutí II.

13. 6. 2003 - BRNO [Sedmá generace]
V druhém díle seriálu o významných kauzách historie českého ekologického hnutí se vrátme na sever Čech, kde místní za podpory ekologických aktivistů bránili v první polovině 90. let zbourání obce Libkovice. Seriál připravuje časopis Sedmá generace.

Ohlasy kauzy dukovanského meziskladu vyhořelého jaderného paliva ještě ani nestačily doznět a už se schylovalo k další kampani, na níž se formovalo a profilovalo české ekologické hnutí. Psal se podzim roku 1992. Do křesla ve Strakově akademii usedl nový premiér Václav Klaus a resortu průmyslu a obchodu začal šéfovat nejpopulárnější politik, exkomunista v dresu ODA, Vladimír Dlouhý.

Začalo to pěkně zostra

To zásadní rozhodnutí padlo v říjnu. Právě tehdy se Greenpece rozhodli, že jednou z priorit v jejich protitemelínské kampani budou řešit problém na výsost složitý - situaci v podkrušnohoří. A mělo se začít v obci nejohroženější - Libkovicích. "Už když jsem v květnu 1992 navštívil Libkovice poprvé, věděl jsem, že severní Čechy představují gordický uzel, který je třeba rozetnout. A záchrana Libkovic měla být tím prvním krokem," říká tehdejší kampaník Greenpeace Jan Piňos. Rozhodnutí o likvidaci obce vydal Okresní národní výbor už v roce 1987. S listopadovým převratem si řada místních spojovala šanci na změnu. Leč jen několik měsíců po revoluci vydaly úřady demoliční výměr a v roce 1991 se začaly první domy sunout k zemi.

Ukázalo se však, že rozhodnutí bylo právně vadné, neboť se týkalo i dosud nevykoupených domů, a tak se Greenpeace rozhodli vzít celou věc za "právní" konec. Vývoj však dostal nečekaně rychlý spád, když se 26. litopadu 1992 kampanickému týmu Greenpece donesla zpráva, že těžaři chtějí zbourat libkovický kostel - symbol a dominantu obce. "Společně s Petrem Hlobilem jsme okamžitě začali připravovat blokádu," vzpomíná Jan Piňos. Ta začala o 5 dní později, 1. prosince. Hlavní požadavek blokádníků byl jasný - zastavení bourání obce. Po pěti dnech přijel do obce ředitel státního podniku Doly Hlubina Stružka, který na besedě v přeplněném sále místní hospody slíbil, že kostel zůstane. O obci však nechtěl ani slyšet. A tak blokáda pokračovala.

Ještě v prosinci si přijel situaci na místo samé prohlédnout i prezident Václav Havel. Mezitím na popud ekologických aktivistů podle zadání Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) zpracovávali odborníci stavební studie, které měly potvrdit, či vyvrátit, zda v případě poddolování obce domy samy spadnou. "Navázali jsme kontakty s vynikajícími odborníky v oboru, např. prof. Jiřím Bradáčem. Ti nakonec v únoru potvrdili, že domy samy nespadnou," dodává k tomu Jan Piňos. Následoval tedy tříměsíční ministerský zákaz bourání, během kterého byly vypracovávány další posudky. Jenže v květnu dal Stružka opětovný příkaz k demolicím. Následovala okamžitá reakce - další blokáda.

Demoliční čety zaměstnanců Dolů Hlubina a najatých bezpečnostních agentur však tentokrát postupovaly o poznání ostřeji. Jeden z blokádníků Petr Vozák z Hnutí DUHA byl lžící bagru úmyslně sražen z prvního patra domu. Další účastníci blokády, včetně fotografa Ibry Ibrahimoviče byli fyzicky napadáni skupinami agresivních zaměstnanců. Veškerá podaná trestní oznámení ale policie nakonec odložila. Situace však byla neudržitelná, a tak v půli května ministr Dlouhý ředitele Stružku z funkce odvolal s proslulým odůvodněním, že je "ostudou hornictví". Na jeho místo byl jmenován ředitel Funiok, který proti neposlušným ekologům zvolil taktiku mnohem sofistikovanější. Až do října 1993 se nebouralo.

Vládní tanečky

V červnu 1993 předal kličkující ministr Dlouhý celou záležitost pod správu ministra hospodářství Karla Dyby. Ten pak přesně v souladu se svým dosavadním pracovním stylem hrál mrtvého brouka. V červenci proto několik ekologických organizací společně požádalo vládu, aby přijala usnesení, kterým zbytečné bourání definitivně zastaví. Reakce však byla více než chladná. Z téměř dvou desítek ministrů odpověděli nejprve 3, po urgenci celkem 5.

A v tom přišla nečekaná rána. 13. října 1993 zbouraly buldozery podstatnou část libokvické hlavní ulice. Následoval ostrý dopis Jana Piňose Václavu Klasusovi a další pokus o blokádu. Zůstalo však jen u pokusu. Nový uhelný ředitel totiž neboural soustavně, ale nárazově, čímž výrazně oslaboval možnosti blokádníků, neboť ti nemohli mít permanantně v pohotovosti dostatečné množství živé síly. Do koce roku proto proběhly dvě výrazné mediální akce v Praze - symbolické pálení severočeských kostelů před budouvou MPO a pohřeb severočeských obcí - nového roku se však v Libkovicích dožil jen kostel a dalších 15 domů.

Ještě na podzim 1993 byly zahájeny první pokusy o právní zvrat v celém případu. Tři libkovičtí občané - starosta Břicháček, pan Krejčí a paní Pešatová - soudně napadli platnost výkupních smluv, které podepsali pod tlakem hrozby vyhození ze zaměstnání. V případě úspěchu byli připraveni podat žalobu i další. Soud se však nepředstavitelně dlouho vlekl, až do jara 1995, a nakonce vynesl zamítavý rozsudek.

Kulturní odpor

Rok 1994 se nesl ve znamení kulturních protestní akcí, které měly za cíl učinit z Libkovic nehynoucí varovný symbol a z místního kostela zárodek kulturně-informačního centra, potenciálního jádra nové obce. Celkem 15 míst v celé ČR tak navštívila putovní fotografická výstava Ibry Ibrahimoviče, letní slunovrat každým rokem připomínal festival libkovická cihla, na němž vystupovali umělci jako Dagmar Voňková, Jaroslav Hutka nebo Pepa Nos. Na podzim 1994 začal projekt zateplování a propagace energetických úspor v Horním Jiřetíně, obci, která měla přijít na řadu hned po Libkovicích.

V listopadu 1994 však byly severočeské doly zprivatizovány, vznikla Mostecká uhelná společnost (MUS) a ministr Dlouhý se od té chvíle začal vymlouval, že soukromému vlastníkovi nemůže do jeho plánů mluvit. A tak i přesto, že studie nezávalové metody těžby, jež by umožnila obce na povrchu zachovat, přinesla Libkovicím pozitivní odpověď a dokonce jednoznačně prokázala i ekonomickou výhodnost takového řešení, vedení MUS tuto alternativu striktně odmítlo. Při vystěhovávání pana Krejčího v listopadu 1994 pak dokonce policie poprvé v této kauze násilně zakročila proti demonstrantům z mostecké místní skupiny Hnutí DUHA. Do konce roku tak zbyly v obci kromě kostela jen tři domy.

Jediné v čem MUS dočasně ustoupila bylo bourání kostela. V květnu 1995 vyvrcholila jednání, ve kterých se zavázala zachovat a zastřešit kostel. Ani tento slib však nakonec mostečtí uhlobaroni nedodrželi - kostel dali zbourat v srpnu 2002.

Místní v tom nezůstali sami

Kampaň proti bourání Libkovic byla historicky prvním silným a zřetelným občanským vystoupením proti uhelné lobby. "Ačkoliv se ta kampaň může jevit jako neúspěšná, neboť samotné Libkovice se zachránit nepodařilo, není tomu tak. Odvrátili jsme totiž devastaci Horního Jiřetína a Havraně, obcí jejichž zbourání mělo následovat. Dali jsme jasný signál, že místní v tom nezůstanou sami," hodnotí význam kampaně, kterou kdysi vedl, Jan Piňos, dnešní ředitel Správy CHKO Broumovsko. Vysoce také oceňuje význam spolupráce s odborníky, jež se poté osvědčila i jinde. Přesto Jan Piňos nemůže zakrýt pocit zklamání: "Doufal jsem, že zachování kostela bude úspěchem, který v budoucnu poslouží jako základ při obnově vesnice, ale oni své dílo dokonali úplně."

Celá kauza však sehrála klíčovou roli ve vývoji českého ekologického hnutí - byly navázány dobré vztahy mezi ekologickými organizacemi i mezi lidmi navzájem, a byly tak položeny základy vzniku širokého, liberálně otevřeného ekologického hnutí, jež se v plné síle představilo vzápětí u Temelína. Právě propojení témat devastace severních Čech a dostavby Temelína ve zřetelný požadavek na nastoupení třetí cesty charakterizované úsporami, snižováním energetické náročnosti národní ekonomiky, podporou moderních technologií a obnovitelných zdrojů mělo pro budoucnost ekologického hnutí zásadní význam.


Otevřený dopis premiéru V. Klausovi od Spolku přátel Libkovic

Litvínov, 14. října 1993

Vážený pane předsedo vlády,

Za totality zaniklo v severních Čechách sto obcí. Včerejší zcela neopodstatněné bourání Libkovic je pokračující demonstrací síly zdejší politicko-průmyslové lobby za tichého souhlasu státu.

Včerejší skandální zákrok, při němž bylo barbarsky rozmláceno 29 domů v obci obklíčené „lidovou milicí“ (neprofesionálním komandem se psy, které porušilo několik zákonů), byl konspiračně připravován měsíce předem. Občané Libkovic a další místní lidé používali pro přirovnání události nejčastěji slovo „Lidice“.

Nepřekvapuje nás chování s. p. Doly Hlubina. Severočeská politicko-průmyslová lobby se totiž chová přesně tak jako před listopadem. To, co nás zaráží, je fakt, že jí to státní moc trpí.

Byli to občané, kdo před rokem zastavili nesmyslné bourání obce a vytvořili tak prostor pro jednání. Byli to občané, kdo si vynutili vypracování odborných studií, které vyvrátily nepodložené tvrzení dolů o nutnosti zbourat obec. Byli to občané, kdo napsali desítky dopisů představitelům státu i do zahraničí, kdo vedli osobní jednání s prezidentem, předsedou parlamentu, ministry, náměstky, starosty a dalšími oficiálními osobnostmi. Byli to občané, kdo po celou dobu vedli věcná a korektní jednání a vystříhali se otevřené konfrontace.

Občané použili již všech slušných prostředků, aby se domohli pravdy a spravedlnosti, zodpovědné státní instituce je však zcela ignorovaly.

Ve své odpovědi na náš dopis z 23. 7. (datované 17.9.) jste uvedl, že „demolice objektů v této obci se děje na základě smluv mezi Doly Hlubina a libkovickými občany“. Škoda, že jste neslyšel skutečné názory libkovických občanů, když byli včera uvězněni v obci s rypadly, která jim před očima zbourala celou ulici, anebo názor muže, který se večer vrátil domů, a jeho dům i celá ulice už nestály na místě.

Na poslední z mnoha petic, kterou Vám adresovalo 22.9. 84 libkovických občanů a jež žádala totéž co náš dopis z 23.7., jste odpověděl, že „bude postupováno podle platných rozhodnutí místně příslušných orgánů, které rozhodly o provedení likvidace obce.“

Vážený pane premiére, je absurdní, že čtyři roky po převratu nikdo nechce změnit prokazatelně věcně chybné rozhodnutí o demolici Libkovic, které bylo učiněno za minulého režimu.

Libkovice jsou ostudou všech slušných lidí v tomto státě za neschopnost rozejít se s omyly minulé doby. Především jsou však ostudou politické reprezentace státu, neboť ignoruje občany. Domníváme se, že Libkovice jsou modelovým příkladem odstrašujícího chování současné vrcholné státní moci k občanům a jejich iniciativám a dokladem toho, že Vaše politika potlačuje vznik občanské společnosti. Vítězství nad freony - Kauzy ekologického hnutí III

4. 7. 2003 - [Sedmá generace]
Když se v roce 1969 objevily první hypotézy o poškozování ozonové vrstvy Země lidskou činností, málokdo asi tušil, že svět stojí před dalším globálním ekologickým problémem. Již během první poloviny 70. let však důkazů začalo přibývat. Vše nasvědčovalo tomu, že látky označované jako freony a halony - tedy nízkomolekulární uhlovodíky, v nichž je vodík nahrazen chlorem, fluorem či bromem - opravdu zapříčiňují rozpad ozonu ve stratosféře.

Tyto látky, za normálních podmínek chemicky netečné, netoxické, nehořlavé a snadno zkapalnitelné, byly již od 30. let používány jako médium v chladicích zařízeních, hasicích přístrojích, aerosolových rozprašovačích. Než se během 70. let skutečně prokázalo, že mají schopnost řetězovým způsobem odbourávat stratosférický ozon, zdála se jejich budoucnost hvězdnou. Objevení ozonové díry a s ní spojené první negativní důsledky zvýšeného působení ultrafialového záření typu B, jež by ozon za normálních podmínek pohltil, však vyburcovaly světové veřejné mínění k požadavkům na úplný zákaz jejich výroby.

Již v roce 1978 ukončila na nátlak veřejnosti většina států USA používání tvrdých freonů (freonů s nejničivějšími účinky) k výrobě aerosolových rozprašovačů. V roce 1980 tak učinila i Kanada a o rok později též Norsko. O problém se začaly zajímat také významné světové ekologické organizace Přátelé Země a Greenpeace, které tlačily na urychlené přijetí celosvětových opatření, jež by další výrobu a používání ozon ničících látek zakázaly.

První mezinárodní smlouvy naštěstí přišly vzápětí. Pod patronátem UNEP - programu OSN na ochranu životního prostředí byla v roce 1985 přijata Vídeňská úmluva, která zavazovala účastnické státy přijímat nápravná opatření v této oblasti. Rychle se zvětšující oznová díra a tlak ekologických organizací vyústili v roce 1987 k podepsání jejího prováděcího dokumentu známého pod názvem Montrealský protokol. Ten však obsahoval omezení používání pouze pěti freonů a tří halonů. Dva zpřísňující dodatky - Londýnský z roku 1990 a Kodaňský z roku 1992 - proto na sebe nenechaly dlouho čekat.

Zvláště ten druhý už byl přijímán za situace, kdy výrazné oslabení ozonové vrstvy začalo být pozorováno i nad Evropou. Snad proto již není tak bezzubý jako předchozí ujednání a stanovuje konkrétní data zákazu používání nejtvrdších freonů a halonů. Další využívání tzv. měkkých freonů však pouze reguluje.

Českolovensko zaspalo

Předlistopadová komunistická vláda neviděla v ozonové díře problém a mezinárodní snahy s klidným svědmím ignorovala. K Vídeňské úmluvě a Montrealskému protokolu přistoupilo Československo tedy až v červnu 1990. Ještě v červnu 1992 stačila Pithartova vláda schválit připojení ČR k Londýnskému dodatku, vinou rozpadu Československa a byrokratických průtahů však tento akt nabyl plné účinnosti až v lednu 1994.

Mezitím již v polovině roku 1992 zahájily Děti Země a Hnutí DUHA kampaně za zákaz výroby a používání ozon ničících látek. Kromě osvětové činosti, besed a přednášek začaly shromažovat podpisy pod petici "Za záchranu ozonosféry", pod níž během jediného roku sesbíraly 80 000 podpisů. Stranou pozornosti ekologů nezůstali ani přímí spotřebitelé, kteří byli oslovování skrze plakáty v obchodech apod.

Důležitým prvkem kampaně však byl od počátku také tlak na firmy vyrábějící a používající freony, který se nakonec ukázal v podstatě nejúčinnější metodou ozonové kampaně ekologických hnutí. "Výrobci byli důrazně upozorněni, že je tu významný problém, jehož urychlené řešení požaduje široká veřejnost," vzpomíná na kampaň, kterou tehdy v Hnutí DUHA vedl, Dan Vondrouš, nynější tajemník ministra životního prostředí. Výsledkem jednání s firmami nakonec bylo skutečné omezení výroby freonových sprejů a dobrovolné nahrazení celé řady freonových technologií bezfreonovými.

Velkým mezníkem v kampani za záchranu ozonové vrstvy Země se stalo 18. září 1992. Tehdy se Hnutí DUHA připojilo k prvnímu mezinárodnímu dni akcí, který založil tradici každoročních Mezinárodních ozonových dní. Ten den probíhaly nejen happeningy, demonstrace, přednášky a besedy. Uskutečnila se také symbolická blokáda největšího uživatele freonů v ČR - Colorlaku Uherské Hradiště, a demonstrace před parlamentem. Tam také tehdejší poslanec Tomáš Ježek aktivistům Hnutí DUHA "poradil", aby sami navrhli legislativní řešení.

Boje v parlamentu

A tak během listopadu 1992 připravilo Hnutí DUHA návrh zákona o zákazu výroby, užívání a dovozu látek rozkládajících ozon. Ten pak v březnu 1993 předložila parlamentu skupina poslanců vedená Pavlem Seiferem za Stranu zelených.

Následovalo čtyřměsíční jednání ve výborech. "Vzhledem k tomu, že ten zákon zpočátku nikdo nebral vážně, a to včetně MŽP, procházel parlamentem poměrně hladce," připomíná Dan Vondrouš. Výsledkem byl přijatelný kompromis. Zákaz dovozu freonů měl platit od 1. ledna 1994, zákaz výroby pak od 1. dubna téhož roku. Servis freonových zařízení měl být zajištěn systémem sběru a recyklace. Poslanci výboru, jež měli v kompetenci životní prostředí, návrh zákona jednomyslně doporučili sněmovně ke schválení.

Jenže Klausova vláda si postavila hlavu a zákon předkládaný vesměs opozičními poslanci odmítla. Aby měl zákon vůbec šanci projít, byl ve spěchu těsně před závěrečným třetím čtením přepracován ministrem životního prostředí Bendou a jeho náměstkem Gandalovičem. Výsledkem bylo přistoupení na požadavky freonové lobby. Z celkového počtu 54 látek byla nakonec zakázána výroba, dovoz a používání pouze tří halonů k 1.4.1994 a 17 dalších látek k 1.1.1996. Zbývajících 34 látek bylo ze zákona jednoduše bez náhrady vypuštěno. Schválený zákon číslo 211/1993 Sb. tak neodpovídal ani požadavkům dodatků Montrealského protokolu, a ČR tak nemohla k těmto důležitým dohodám přistoupit. "Tím závěrečným tahem v parlamentu nám tehdy Benda trošku vypálil rybník, protože poslanci byli díky naší kampani naladěni tak, že chtěli schválit cokoliv, co se bude týkat ozonu, ve finále jim však byl předložen návrh, ve kterém zásadní věci chyběly," dodává Dan Vondrouš.

Hnutí DUHA a Děti Země zareagovaly ihned vypracováním další petice "Za záchranu ozonosféry II", kterou do května 1994 podepsalo 55 000 občanů. Ve spolupráci se Společností pro trvale udržitelný život zformovalo Hnutí DUHA pracovní skupinu pro ochranu ozonosféry, ve které se sešli jak odborníci různých profesí, tak ekologičtí aktivisté. Společně pak na podzim 1993 a poté i na jaře 1994 připomínkovali novelu zákona 211/1993 Sb., kterou MŽP začalo zpracovávat hned několik týdnů po jeho schválení. Novela se však ukázala natolik komplexní, že práce vyústila v přípravu úplně nového zákona, který měl zajistit možnost přistoupení ČR k Londýnskému a Kodaňskému dodatku Montrealského protokolu. Na žádost legislativní rady vlády musel být zákon složitě doplňován o aktuální směrnice zemí ES, takže jej vláda dostal na stůl až v lednu 1995. Parlamentem pak prošel pod číslem 86/1995 Sb. až 20. dubna 1995. "Podstatné omezení používání freonů na našem území v té době však již bylo výsledkem dobrovolného ústupu řady firem od freonových technologií," hodnotí význam přijatého zákona Dan Vondrouš. Přesto lze schválení ozonového zákona považovat za jednoznačné vítězství občanů a ekologických iniciativ, neboť bez veřejného tlaku by k odmítnutí freonů nedošlo.

Na výsledky si ještě rok počkáme

A jaká je současná praxe využívání freonů u nás? Všechny normy týkající se freonů jsou v současnosti promítnuty v zákoně o ochraně ovzduší, který právní normy z poloviny 90. let v podstatě překryl. Freony se však v ČR už prakticky nepoužívají s výjimkou několika málo případů ve zdravotnictví, na které pamatovaly již první právní úpravy. Tyto případy jsou navíc zákonem silně regulovány, je třeba každý rok obnovovat povolení.

Z hlediska mezinárodního byly problémy s vývozem některých technologií do třetích zemí, stejně tak jako se například v Rusku či Indii dodnes používají zastaralé typy ledniček, z nichž se freony uvolňují. Není uspokojivě vyřešen ani ústup od používání metylbromidu (měkký freon) v zemědělství. Problémy tedy trvají. Přesto Kodaňský dodatek o měkkých freonech byl vlastně dosud posledním zpřísňujícím opatřením. Aktuální informace o stavu ozonové vrstvy však jistě budou v brzku k dispozici i nám. Česká republika totiž požádala o uspořádání dalšího zasedání Montrealského protokolu. "Mělo by se konat tuším příští rok v Praze," říká Ambrozkův tajemník Dan Vondrouš.

"Kampaň za záchranu ozonosféry přišla v pravou chvíli," hodnotí její význam Vondrouš. "S nástupem Klausovy vlády upadlo ekologické hnutí do pocitu beznaděje, neboť temelínská kampaň se zdála být nevyhratelná a ekologických úspěchů bylo jen velmi málo. Prosazené razantní opatření bylo jedním z velkých a veřejností dobře přijímaných úspěchů."

Ozonová kampaň přinesla ekologickému hnutí jedno významné poučení - změnu je třeba prosazovat souběžně pomocí několika strategií. Vsadíme-li pouze na snahu změnit zákon, riskujeme, že v případě neúspěchu přijde obrovská energie do práce vložená úplně vniveč. Ústup od freonů byl do značné míry právě důsledkem veřejného tlaku na průmyslové firmy. Vyhnání nadnárodních zlatokopů z Čech - Kauzy ekologického hnutí IV.

22. 8. 2003 - [Sedmá generace]
Čtvrtý díl seriálu o významných kauzách českého ekologického hnutí připomíná vítězný boj ekologických organizací s nadnárodními těžařskými společnostmi. Na závěr připojujeme příběh Františka Stíbala, starosty Kašperských hor v době, kdy obci hrozilo otevření zlatého dolu.

Již od poloviny 70. let probíhal na mnoha místech v Čechách i na Moravě státní průzkum ložisek zlata. Dělo se tak v poměrně širokém pásu táhnoucím se od Jílového u Prahy až k Šumavě, na Českomoravské vysočině, ale i v Jeseníkách. Byla nalezena řada prakticky nevyužitelných zrudnění (malý obsah rudy), až po ložiska jako je Mokrsko, které bylo považováno za největší ve střední Evropě. Není tedy divu, že s pádem komunistické vlády se začali zahraniční zájemci o těžbu u nás objevovat jako houby po dešti. Ve snaze udržet českou zlatou horečku pod kontrolou, rozhodlo se ministerstvo hospodářství na počátku roku 1994 vypsat mezinárodní nabídkové řízení na průzkum ložisek. Vítězové měli získat přednostní právo na povolení k průzkumu jednotlivých území, nikoli však automaticky kladné stanovisko v příslušném správním řízení. Celkem 13 území nakonec připadlo pěti společnostem. V letech 1992-95 bylo nakonec vydáno celkem 16 povolení k průzkumu těžby zlata.

Z čistě právního hlediska neexistuje přímý vztah mezi průzkumem a těžbou - povolení průzkumných prací samozřejmě neopravňuje jeho držitele k otevření dolu. Leč faktická souvislost tu samozřejmě je. S každým miliónem investovaným do průzkumu přirozeně stoupá odhodlání firmy získat oprávnění k těžbě. Krom toho přibývá i "argumentů" pro jednání s úřady a politiky. Navíc v případě ložisek v minulosti poměrně dobře prozkoumaných již není cílem dalšího průzkumu hledání lokality s ekonomicky využitelnými zásobami, ale přímá příprava ložiska na těžbu. To věděly nejen těžební společnosti, ale také obce a ministerstvo, a tak spory začaly již o povolení k průzkumu.

RTZ v Mokrsku

Zlato se v Čechách těžilo již od počátku letopočtu. Staro- a středověká "těžba" se však soustředila jen na ložiska bohatá a snadno přístupná, takže její dopady na krajinu byly zanedbatelné. Moderní těžební technologie jsou účinnější, a o to drastičtější jsou zásahy do krajiny a životního prostředí, jež způsobují.

Oblast středočeského Mokrska získala na základě výběrového řízení největší světová těžební společnost RTZ-CRA. Dle jejích plánů měl kopec Veselý a samotnou vesnici Mokrsko nahradit na zemském povrchu obří, 200m hluboký a 0,25 km2 rozlehlý povrchový důl. Přilehlá odkaliště a odvaly pak měly zabrat takřka dvacetinásobek. "Navíc hrozilo, že široké okolí dolu bude kontaminováno vysoce toxickým arsenem, neboť zlato ve zdejší rudě je na něj vázáno," připomíná rizika Vojtěch Kotecký, tehdejší vedoucí surovinového programu Hnutí DUHA. Důsledky případné havárie spojené s únikem kyanidu, jenž se používá při loužení, do dva kilometry vzdálené Slapské přehrady si pak dokáže představit jen málokdo.

Není tedy divu, že samosprávy okolních obcí od počátku s průzkumem nesouhlasily. Vydatnou podporu odbornou, právní i mediální jim poskytovaly ekologické organizace. Například Hnutí DUHA vydalo v červenci 1996 rozsáhlou studii shrnující celosvětové zkušenosti s nadnárodním gigantem RTZ-CRA. Devastace přírody, toxické znečištění, přehlížení zájmů dotčených regionů, bezohledný přístup k ochraně zdraví zaměstnanců, rasová diskriminace a otevřená spolupráce s represivními režimy - to byly běžné praktiky této společnosti. "Člověku zůstával až rozum stát nad tím, že tuto firmu mohli členové ministerské komise vybrat, jestliže, jak sami tvrdili, přihlédli k jejím zkušenostem po celém světě v ochraně životního prostředí při průzkumu a těžbě zlatých rud," dodává Vojtěch Kotecký.

Výsledek veřejného tlaku se naštěstí dostavil koncem léta 1996. Ministerstvo průmyslu a obchodu opakovaně a definitivně povolení k průzkumu v této lokalitě odmítlo udělit. Největší zásluhu na tomto překvapivém rozhodnutí měl vytrvalý nesouhlas MŽP, na jehož kladné stanovisko bylo povolení vázáno. Britsko-australští těžaři tak odtáhli z Mokrska s nepořízenou.

TVX Gold v Kašperských Horách

Mnohem tužší a delší souboj se zlatokopy nakonec museli svést občané a ekologové v Kašperských Horách na Šumavě. Také zdejší ložisko patřilo k těm poměrně dobře prozkoumaným. Odhadované zásoby zlata na konci 80. let zde činily 30 tun. Pozdější zpřesněné údaje však již hovořily o 100 tunách, a Kašperské Hory tak předstihly Mokrsko.

Povolení k průzkumu získala v březnu 1993 česká společnost Bohemia důlní, a to původně jen na 1 rok, po 11 měsících však bylo povolení prodlouženo o dalších 5 let. V září 1994 pak českou firmu kompletně koupila kanadská TVX Gold.

Přestože firma vytrvale prohlašovala, že případná těžba by byla prováděna hlubinným způsobem a zlato z rudy následně získáváno bez použití kyanidu, představoval projekt zlatého dolu enormní ekologická rizika. Ročně mělo být vytěženo a na povrchu uloženo 730 milionů tun horniny, a to přímo na území CHKO v těsném sousedství národního parku. "Daleko nejhlubší zásah do šumavské horské krajiny by však představovala výstavba odkaliště o rozloze několika desítek hektarů, které by zaplavilo některé z okolních údolí," upozorňuje Vojtěch Kotecký.

Již v květnu 1995 zjistila Správa CHKO, že TVX provádí v okolí Kašperských Hor ilegální vrty. Povolení k průzkumu totiž automaticky neznamená, že firma může bagrovat a vrtat, kde se jí zachce. K provádění vrtů totiž potřebuje povolení hornických prací (to vydává báňský úřad se souhlasem Správy CHKO) a také souhlas majitele pozemku. Platnost souhlasu správy však v té době již vypršela.

V červenci 1995 navíc těžaři oznámili, že průzkum pravděpodobně povede k zahájení těžby, a představili její obrysy. To bylo impulsem ke změně postoje městské rady, která v říjnu 1995 vydala zákaz vstupu TVX na městské pozemky a současně vyzvala k odstranění veškerých těžebních zařízení. TVX nejenže zákaz ostentativně ignorovala, ale zároveň zahájila právní kroky, jak nesouhlas majitele pozemků obejít. Tehdejší znění geologického zákona totiž umožňovalo nahradit souhlas majitele rozhodnutím okresního úřadu o dočasném omezení vlastnických práv. Zatímco okresní úřad 15 měsíců vyřizoval žádost TVX, město podalo žalobu a okresní soud vydal předběžné opatření, kterým nařídil vyklizení pozemků. Firma jej však ignorovala. Právní bitva byla svedena též o pozemky před štolou Naděje, která byla vyhloubena již koncem 80. let. TVX zde totiž bez stavebního povolení na pozemcích města vztyčila plot a pozemek bez povolení dlouhodobě okupovala.

Oč větších nezákonností se nadnárodní firma dopouštěla, o to ostřejší mediální kampaň vedla proti starostovi Františku Stíbalovi. Za tímto účelem si dokonce najala světoznámou PR agenturu Burson-Marsteler, která začala vydávat a v regionu zdarma rozšiřovat měsíčník Naděje. V něm lživě obviňovala starostu a před komunálními volbami otevřeně vyzývala ke změně složení zastupitelstva. Naštěstí bezúspěšně.

Ani obec však nestála tváří v tvář zahraničnímu investorovi sama. Na její stranu se přidali aktivní občané, kteří založili sdružení Šumava nad zlato, a ekologické organizace. Petici Šumavy nad zlato podepsalo celkem 70 000 signatářů. "Během jediného týdne na přelomu dubna a května 1998 pak naši petici proti TVX podepsalo dalších 10 000 občanů, solidaritu se starostou Stíbalem vyjádřily desítky jeho kolegů z českých měst a obcí," vzpomíná Vojtěch Kotecký. Kromě mediální a odborné práce na národní úrovni tehdy Hnutí DUHA využilo i svého členství v celosvětové federaci Přátel Země a vyvíjelo tlak na akcionáře TVX přímo v Kanadě.

Opakované úniky kalů a ropných látek, poškozování vegetace ve dvou přírodních rezervacích, překračování hlukových norem, ignorování pravomocných soudních rozhodnutí, provádění vrtů bez povolení, černé stavby na cizích pozemcích, to vše bylo nakonec vzato v úvahu, když MŽP v prosinci 1998 konečně odebralo firmě TVX povolení k průzkumu. Škoda jen, že se tak stalo až v době, kdy do vypršení povolení zbývalo jen několik týdnů.

Zákaz kyanidů

Přestože dvě klíčové lokální kauzy skončili vítězstvím, některé systémové problémy nadále přetrvávaly. Tak například nebylo zřejmé, zda mají obce právo být plnoprávnými účastníky řízení o povolení geologických průzkumů. Sporné ustanovení geologického zákona vykládalo ministerstvo hospodářství v neprospěch obcí. Vrchní soud však dal v únoru 1998 obcím za pravdu. Nadále také trvala možnost omezovat vlastnická práva obcí rozhodnutím okresního úřadu ve prospěch soukromých komerčních těžebních společností. Na jaře 2000 se však naskytla jedinečná příležitost tyto a několik dalších chyb v geologickém a horním zákoně napravit. Parlament totiž projednával jejich novelu.

Nastalé situace pohotově využilo Hnutí DUHA, které mezi pozměňovací návrhy protlačilo také úplný zákaz kyanidového loužení při těžbě zlata. Schválená novela tak zasadila těžbě zlata v Čechách poslední smrtelnou ránu, neboť ji učinila ekonomicky naprosto nezajímavou.

"Na této kampani se podle mě ukázalo," hodnotí Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA, "že ekologické organizace dokáží nejen vyhrát nějakou kauzu, ale dokáží problém i fakticky vyřešit - počínaje dílčím správním řízením, přes změnu postoje politických špiček až po prosazení koncepčního řešení jako je zákon, zajišťující účast obcí při povolování geologických průzkumů a zakazující kyanidové loužení." Ekologické hnutí zde tedy nejenže prosadilo zrušení konkrétních projektů, ale pomohlo vyřešit i širší legislativní souvislosti.

Martin Ander

Článek vyšel v časopise Sedmá generace 4/2003.

Těžba zlata v Kašperských Horách

- Příběh Františka Stíbala

Markéta Šubrtová

Kašperské Hory jsou malé městečko obklopené šumavskými kopci, nad nímž se tyčí bývalý strážní hrad Kašperk. Tudy putovaly karavany naložené středověkým zlatem - solí. Zdejší krajina učarovala i Františku Stíbalovi, rodákovi z Řeporyjí u Prahy, který se tady spolu s rodinou rozhodl usadit natrvalo.

Úctu k přírodě jako živitelce člověka "zdědil" po svém dědečkovi, který byl sedlákem. Po roce 1989 se stal politicky činným v ODS, za kterou kandidoval do městského zastupitelstva.V roce 1994 byl zvolen starostou Kašperských Hor. V té době byly už v plném proudu průzkumné práce kanadské společnosti TVX Bohemia důlní (dříve česká Bohemia důlní), která se netajila záměrem zahájit v tomto krásném a relativně nedotčeném koutu přírody těžbu zlata. Proti tomu se ale ostře postavilo zastupitelstvo města v čele s panem Stíbalem. "Tady například mělo být odkaliště" ukazuje pan Stíbal na jarně se zelenající údolí těsně přiléhající k městečku.

Společnost TVX se všemožně snažila získat na svou stranu veřejnost a zároveň pošpinit osobu starosty Stíbala. "Byl jsem obviňován jednou z kolaborace s Němci, pak zase z toho, že bráním rozvoji města" vzpomíná pan Stíbal. Přes masivní kampaň se však těžařům jejich cíle dosáhnout nepodařilo.

V dalších komunálních volbách dostal pan Stíbal (už jako nezávislý kandidát) znovu důvěru občanů. Koncem roku 1998 pak přišla TVX Bohemia důlní pro neustálé porušování zákona o povolení k průzkumu, čímž její naděje na zahájení těžby definitivně skončily. Až do současné doby se však protahuje soudní řízení, ve kterém TVX žaluje město Kašperské Hory o náhradu škody.

To, že se podařilo těžbě zabránit, vnímá pan Stíbal jako zásluhu všech občanů, kteří se postavili na jeho stranu. Kladně hodnotí i podporu bývalého kontroverzního ministra životního prostředí Františka Bendy, který se odpůrců těžby zastal, narozdíl od Ministerstva průmyslu, které naopak stálo na straně těžařů.

Skutečnosti, že za společností TVX Bohemia důlní stál zahraniční kapitál, nepřikládá bývalý starosta důležitost. Těžaři by se chovali podle něj stejně, ať by byli odkudkoli, protože by chtěli zhodnotit peníze, které do průzkumu investovali. O žádný boj proti nadnárodním korporacím zde v jeho očích nešlo.

Od roku 1999 pracuje František Stíbal jako hydrogeolog v Národním parku Šumava. Na otázku, zda by se celá kauza mohla v Kašperských Horách někdy opakovat, odpovídá poněkud skepticky: "Myslím, že lidé si dnes životního prostředí dostatečně neváží. Jsou znechuceni politickou situací, zvýšila se i nezaměstnanost. Obávám se, že mnozí si za příslib krátkobodých a pofiderních zisků nechají přírodu kolem sebe zničit a pak za ní budou daleko dojíždět."

Rajchéřov: Nepostavené rekreační město - Kauzy ekologického hnutí V.

31. 10. 2003 - [Sedmá generace]
V dalším díle seriálu o významných kauzách ekologického hnutí se podíváme na česko-moravsko-rakouské pomezí. Zde se v polovině devadesátých let snažili ochránci přírody zabránit výstavbě obřího rekreačního areálu v místě zaniklé obce Rajchéřov. Jejich pečlivá odborná práce, jež získala podporu veřejnosti nakonec slavila úspěch.

Do Starého města pod Landštejnem ještě dojedete autobusem. Směrem na jih k rakouským hranicím však již musíte pěšky. Do Návar vede záplatovaná asfaltová okreska, ale dál už jdete jen nezpevněnou cestou mezi travnatými pastvinami, které tu a tam ozvláštňují kamenné skalky s borovicemi. Když vystoupáte na Kamenný štít rozprostře se před vámi úžasný pohled. Vpravo kamenitý Hadí vrch, za nímž se mezi stromy leskne hladina rybníka Kačer, vlevo pod vámi se pak rozprostírá zaniklá obec Rajchéřov. Jen nápadně vysoké množství ovocných stromů ve volné krajině připomíná, že tu ještě koncem 40. let žilo na 200 místních obyvatel německé národnosti. Poté co byli nuceni svou ves opustit tudy více než 40 let vedla železná opona.

Umělé město

V roce 1994 se Jaromíru Bláhovi z Hnutí DUHA, který tehdy pracoval ve Skupině pro podporu lokálních aktivit donesla zpráva o záměru 3 holandských firem vybudovat na 270 ha v okolí bývalého Rajchéřova obří "rekreační areál". Jeho součástí mělo být 470 domků s parkovišti, řada obchodů od supermarketu přes půjčovnu videokazet, několik restaurací až po směnárnu, diskotéku a kasino s hracími automaty. U rybníka Kačer měl stát windsurfingový klub a rybářské centrum s loděnicí, jalovcová rezervace Hadí vrch měla být obkroužena silnicí a dovnitř přivedeny vycházkové trasy.

Kapacita umělého rekreačního města - 2 800 osob - měla 5krát převyšovat počet obyvatel Starého města pod Landštejnem, do jehož katastru spadá. "Když jsme se to dozvěděli, vyrazili jsme tam," říká Jaromír Bláha. "Měli jsme typ na jednoho místního veterináře, který se někde vyjádřil proti, ale když jsme přijeli, nechtěl s námi vůbec mluvit. Až později jsme se dozvěděli, že mu kvůli nesouhlasu vyhrožoval nějaký anonym fyzickou likvidací. Podobně se chovali i další místní lidé, všichni měli strach."

A není divu, za záměrem totiž stála poměrně dobře zorganizovaná zájmová skupina majetkově propojená s místními úředníky a politiky. Holandské investory zastupovala firma Stavebně-technický ústav, jejímž jednatelem byl jistý ing. Vimmr. Ten byl též společně s manželkou přednosty Okresního úřadu v Jindřichově Hradci Mikuleckou, dcerou starosty Starého města pod Landštejnem Schornou a bývalým zaměstnancem pozemkového fondu v Jindřichově Hradci Habersbergem majitelem firmy BREND, jež skupovala pozemky pro realizaci záměru. Tuto společnost od podzimu 1994 kontrolovala jiná firma ing. Vimmra, jejímž jednatelem byl jeden z holandských investorů Julius Willems. Tomu se v tomto kraji zvaném Česká Kanada pravděpodobně líbilo dvojnásob, neboť v jednom z obchodních výpisů byla jeho adresa shodná s bydlištěm ing. Habersbergera, zatímco podle druhého přebýval přímo v domě starosty Starého města pod Landštejnem Františka Schorného.

Na podzim 1994 byla zveřejněna dokumentace vlivů stavby na životní prostředí (EIA). Její zpracovatel František Hezina, firemní kolega tehdejšího ministra životního prostředí Bendy, však postupoval účelově a dopady na přírodu i místní obyvatele dostatečně nevyhodnotil. Podobný názor naštěstí v první instanci převládl i na OkÚ v Jindřichově Hradci, takže dokumentace byla vrácena k doplnění. Ani po 9 měsících však ing. Hezina zásadní nedostatky neodstranil, takže dokumentace nesplňovala požadavky zákona. Právě to byla nucena konstatovat i skupina odborníků z Institutu aplikované ekologie ČZU vedená Miroslavem Martišem, kterou o odborný názor požádaly ekologické organizace.

Asociace Rajchéřov

Na základě alarmujících zpráv o připravovaném megaprojektu, který měl klidnou příhraniční přírodní oblast změnit v česko-rakouské Las Vegas, postupně vznikla široká koalice téměř čtyř desítek občanských sdružení. U jejího zrodu stály ekologické organizace jako Hnutí DUHA, Konzultační centrum EIA, Děti Země, Jihočeské sdružení ochránců přírody a další. "Dokonce se nám podařilo podnítit vznik sdružení z místních ekozemědělců, chalupářů a dalších, kteří se proti záměru postavili," dodává Jaromír Bláha.

Asociace Rajchéřov, jak zněl název celé koalice, uspořádala během let 1994-97 několik veřejných diskusí pro místní občany s cílem seznámit je se záměrem a zjistit jejich názor. Ti se, zvláště zpočátku, povětšinou báli k záměru jakkoliv vyslovit, přesto se však odvážní místní kritici nakonec našli. Snad právě to donutilo zastánce rekreačního areálu k podvodům s podpisy místních. Na jaře 1996 totiž vyšlo najevo, že řada občanů Starého města, jejichž podpisy figurovaly pod listinou podporující záměr, zmíněnou petici nikdy neviděla a s jejím obsahem nesouhlasí.

Účelovým manipulacím v této kauze však ani tehdy nebyl konec. Vypracováním posudku na doplněnou dokumentaci EIA byl pověřen Vladimír Chour z firmy Hydroprojekt. Jeho posudek však nebyl o mnoho lepší než samotná dokumentace. Na veřejném projednání 4. června 1996 před nabitým sálem inženýr-závlahář přiznal, že při posuzování dopadů na chráněné druhy živočichů vycházel ze svých základních gymnaziálních znalostí a Červené knihy ohrožených druhů, jejíž části do posudku jednoduše opsal. Není tedy divu, že např. vliv záměru na chráněné druhy ptactva odbyl výčtem základních faktů o jednotlivých druzích a konstatováním, že vliv nebude žádný, nebo přijatelný. Své vystoupení zakončil památným výrokem, že realizací záměru se v oblasti zvýší biodiverzita, neboť se do lokality nastěhují i druhy žijící ve městech. Není divu, že po takovém propadáku sám holandský investor, firma Willems Meersen, nechal proces EIA zastavit.

Ani napodruhé

Nikoli však proto, aby od záměru ustoupil. Pouze si našel mazanějšího zpracovatele. Stal se jím později velmi známý Josef Kupec z brněnské firmy Investprojekt. Za svou práci, ve které i přes evidentní silné zásahy do přírodního prostředí v okolí Rajchéřova vyjádřil se záměrem souhlasné stanovisko, byl na jaře 1997 po zásluze odměněn prestižní anti-cenou Ropáka roku. Posudkář Kupcovy dokumentace z firmy Rustical B však již zalepené oči a zacpané uši neměl a dospěl k názoru přesně opačnému. Toho se nakonec držel i OkÚ v Jindřichově Hradci, který ve svém závěrečném stanovisku vyjádřil s projektem nesouhlas. Odůvodnil jej především tím, že v lokalitě navržené stavby se našly mimo jiné biotopy 58 zvláště chráněných druhů obratlovců a 7 zvláště chráněných druhů rostlin.

"Bylo to snad první negativní závěrečné stanovisko v procesu EIA v Čechách," komentuje tehdejší výsledek Věra Horská z Jihočeského svazu ochránců přírody. "A veřejný tlak v něm sehrál opravdu zásadní roli, bez něj by to investorovi určitě prošlo."

Výsledek procesu EIA je však podle zákona nezávazný, teprve v územním řízení musí úřad zvážit váhu všech argumentů a definitivně rozhodnout, zda stavbu povolí. "Rekreační lobby" však stála v cestě ještě jiná překážka - výjimka z ochrany kriticky a silně ohrožených druhů živočichů a rostlin, bez ní by investor svolení úřadů ke stavbě nikdy nedostal. A právě na ní si definitivně vylámal zuby. Na jaře 1997 tuto výjimku MŽP pod vedením Martina Bursíka odmítlo udělit. Tím pokusy o výstavbu rekreačního města v České Kanadě definitivně skončily.

Žádné vítězství netrvá věčně

"Byla to jedna z velkých úspěšných kauz," hodnotí vítězství ekologů a zastánců k přírodě šetrné turistiky Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. "Na zahajovací tiskové konferenci naší kampaně se nás tehdy novináři ptali, proč se věnujeme předem prohraným věcem, za kterými stojí velký kapitál," vzpomíná Bláha. "Nakonec jsme to vyhráli na celé čáře. Ukázalo se, že má smysl jít i do zdánlivě naprosto beznadějných kauz."

Přestože se gigantickému projektu rekreačního města nakonec podařilo zabránit, nezůstává tamní překrásná příroda ušetřena bezhlavých lidských zásahů dodnes. Koncem letošního dubna získal čtvrté místo v anketě Ropák roku jemnický sedlák Miroslav Bindr, který na jaře 2002 protizákonně rozoral 65 ha luk v ochranném pásmu přírodní rezervace Hadí vrch. Zničil tak cenný biotop, ve kterém žilo 18 zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Tlustec: otevřená rána - Kauzy ekologického hnutí VI.

2. 1. 2004 - BRNO [Sedmá generace]
V šestém díle seriálu o významných českých ekologických kauzách posledních dvanácti let si připomeneme další z těžebních projektů, které tehdy hýbaly veřejným míněním. Majestátní kopec Tlustec nedaleko České Lípy měl být totiž kompletně odtěžen a vymazán z map. Konec této kauzy však bohužel zůstává stále otevřený.

Osamělé majestátní kopce tyčící se nad krajinou jako pozůstatek dávné vulkanické činnosti - to je obraz severních Čech, jak jej známe a dost možná i chceme znát. Jednou z nepřehlédnutelných dominant tohoto kraje je i 300 metrů nad okolní terén vyčnívající kopec Tlustec. Najdete ho zhruba 15 km severovýchodně od České Lípy. Pohled na něj vás upoutá, abyste však objevili mnohé poklady, jež skrývá, musíte přijít blíž. Povrch Tlustce pokrývají lesy, v dolních partiích sice převážně smrkové monokultury, v těch vyšších již naleznete unikátní smíšený porost s druhovou skladbou velmi blízkou přirozenému stavu. Přestože zde našla svůj domov řada vzácných a chráněných rostlin i živočichů (např. lilie zlatohlávek či dymnivka bobovitá, hnízdí tu čáp černý i holub doupňák), odborníci za nejvýznamnější hodnotu Tlustce považují zdejší ekosystém jako celek. Kupříkladu společný výskyt lípy velkolisté a lípy srdčité je naprosto unikátní. S kvalitami Tlustce se může měřit snad jen několik známých vrcholů Českého středohoří, ty jsou však na rozdíl od něj chráněny v přírodních rezervacích. A to se Tlustci stalo osudným.

Poklad pod povrchem

Již dávno se vědělo, že poklady Tlustec neuchovává jen na povrchu, ale také pod ním. Celý kopec je tvořen masivním čedičovým tělesem, jehož velikost byla v 60. letech odhadnuta na 36 milionů kubických metrů. Taková zásobárna kvalitního kamene do kolejového lože nedala železničářům spát. A tak již v září 1968 tehdejší ministerstvo dopravy stanovilo na Tlustci dobývací prostor o rozloze 115 hektarů. Kopec měl být takřka celý odtěžen - místo majestátního vrcholu ve výšce 591 m.n.m. se měly příští generace kochat malou terénní vlnou o téměř 200 metrů níže.

Ačkoliv přípravy na úplné zbourání kopce začaly již během 70. let, těžba samotná byla zahájena až na sklonku reálněsocialistického období. A jak již bylo v té době zvykem, nikomu moc nevadilo, že probíhala ilegálně. Povolení hornické činnosti bylo vydáno až v květnu 1991. V následujícím roce pak čedičový lom zprivatizovala firma Beron, která každým rokem z kopce ukrojila a rozemlela dalších 200 000 kubických metrů.

První vlna protestů

Není divu, že proti plánu na úplné vymazání kopce z mapy se jako první postavili lidé s výtvarným cítěním. To byl případ Jakuba Kašeho, který na začátku 90. let založil Nadaci Lemberk a začal podnikat první aktivity požadující zastavení těžby. Nadace pořádala sochařská sympozia a výtěžky z aukce vzniklých výtvarných děl věnovala na vypracování odborných studií dokládajících unikátnost kopce Tlustec. "Poprvé se tak podařilo vyburcovat veřejné mínění proti takto brutálnímu zásahu do krajiny," hodnotí tehdejší aktivity nadace Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA. Jakub Kaše nechal pořídit letecké snímky Tlustce a dalších ohrožených kopců v okolí, do kterých zaznačil, kam až těžba plánuje postoupit. Řadu článků otiskly i tehdejší noviny.

V roce 1995 se do případu vložilo také Hnutí DUHA a společně s Nadací Lemberk požadovalo definitivní odpis zásob ložiska. "Zde jsme však poprvé narazili na osobu vedoucího referátu životního prostředí OkÚ v České Lípě Petra Havránka. Jedině z podnětu jeho úřadu mohl být zahájen proces odpisu zásob, on však odmítal nechat zpracovat potřebné podkladové studie," vzpomíná Vojtěch Kotecký. Sdružení protestujících, kteří požadovali zastavení těžby, tehdy dokonce sahali až k akcím, jako byla řetězová hladovka v červnu 1995. Ani ta však úřady, které mají ochranu přírody a krajiny přímo v popisu práce, k činnosti nepřivedla. Situace se tehdy zdála být beznadějnou, až přišel konec roku 1997.

Těžaři bez povolení

Již od poloviny 90. let začala v místě sílit druhá vlna odporu proti těžbě. Ta však nebyla vedena z pozic esteticko-kulturních nebo ochranářských, ale čistě místních. Obyvatelům obce Postřelná ležící na úpatí Tlustce, avšak z opačné strany než se nacházel lom, začaly praskat domy. Lidé si stěžovali, ale nebylo jim to nic platné, firma Beron jakoukoliv souvislost mezi poničenými zdmi jejich obydlí a vlastní těžební činností nepřipouštěla. Místní se začali s firmou soudit a založili občanské Sdružení na záchranu kopce Tlustec, které se pod vedením Miroslava Šimonka účastnilo správních řízení.

Do právní bitvy vstoupili na konci roku 1997. Tehdy Beronu vypršelo platné povolení k těžbě a museli zažádat o jeho prodloužení. V zhledem k velikosti lomu se však na povolení vztahoval proces posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), který nebylo možné uzavřít během několika dnů, jak by si těžaři představovali. A tak se rozhodli k právní kličce. Nechali si schválit povolení k těžbě menšího rozsahu, které jim umožňovalo pokračovat v devastaci až do září 1998. Správního řízení na "velké" povolení se však již účastnila jak občanská sdružení, tak místní obce, z nichž většina v čele s Jablonným v Podještědí s těžbou nesouhlasila. Řízení se pak začínalo protahovat, a to nejen kvůli tomu, že dokumentace EIA byla kvality nevalné. Nakonec přišlo i na kompromisní návrhy. "Těžařům bylo jasné, že jim původní plán úplného odtěžení kopce v řízení neprojde, a tak přišli s mírnější variantou, která měla zachovat vrchol. Ani ta však pro nás nebyla přijatelná - znamenala by další kácení unikátních lesů a plánovala vytěžit ještě čtyřnásobek toho, co doposud," připomíná Vojtěch Kotecký. Místní společně s ekologickými organizacemi požadovali jasné stanovení limitů těžby, ty však Beron nenavrhl.

Spor o podobu přijatelné varianty se nakonec nečekaně vyřešil sám. V červnu 1998 totiž firma zkrachovala. Těžba ještě pokračovala do září, pak ale definitivně ustala, protože vypršelo dočasné povolení.

Absurdní úřednické divadlo

Kdo by si však myslel, že tím zálusk těžařů na Tlustec definitivně skončil, ošklivě by se pletl. Boj o Tlustec se pouze přenesl na půdu čistě úřední - jak se však ukázalo, o to absurdnější.

K získání povolení k těžbě, které vydává příslušný báňský úřad, bylo zapotřebí získat souhlas se zásahem do významného krajinného prvku lesa a do krajinného rázu těžbou kamene. Potřebný souhlas pak nevydával nikdo jiný než Petr Havránek, vedoucí referátu ŽP OkÚ v České Lípě. Celkem čtyřikrát během let 1998 - 2002 vydal tento úředník souhlasné stanovisko. Třikrát bylo nadřízeným orgánem zrušeno. Petr Havránek ostentativně ignoroval snad všechny odborné podklady z oblasti ochrany přírody, včetně stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny a negativního závěru procesu EIA. Vrcholem diletantství a absurdity upachtěných pokusů českolipského úředníka o povolení těžby na Tlustci byl dopis, kterým postupoval nadřízenému krajskému úřadu odvolání Sdružení na záchranu kopce Tlustec proti svému již čtvrtému souhlasu. V něm se totiž v absolutním rozporu se známými skutečnostmi o výskytu zvláště chráněných druhů organismů na Tlustci snaží krajskému úřadu tvrdit, že takové rostliny a živočichové se v dané lokalitě vůbec nevyskytují.

Případ se dostal do právní smyčky, ze které, což nebývá vždy zvykem, profitovala příroda. Nefungující lom bez platného povolení k těžbě nikdo nechtěl koupit, na druhou stranu ministerstvo životního prostředí zamítalo žádosti o povolení těžby s logickým argumentem, že nelze těžbu povolit, není-li jasné, kdo bude vlastně těžbu realizovat.

Úředník těžařem

To se změnilo v roce 2001. Tehdy lom koupila o rok dříve založená firma GO Point Liberec. V naprostém souladu s absurdností tohoto příběhu je skutečnost, že předsedou jejího představenstva a jednatelem se stal Tomáš Štainbruch, který do roku 1999 působil jako vedoucí územního odboru ministerstva životního prostředí v Liberci. Byl to právě on, kdo podvakrát zrušil souhlasy Petra Havránka se zásahy do cenných ekosystémů na Tlustci. Nyní začal získávat od svých bývalých kolegů, jež měl v popisu práce metodicky vést, jedno povolení za druhým.

Mnohaleté pokusy o získání povolení k těžbě nakonec dospěly až tak daleko, že v dubnu letošního roku báňský úřad v Liberci povolení vydal. Tlustec a obyvatelé Postřelné se tak opět ocitli v ohrožení. Místní občanské sdružení i ekologické organizace se proti rozhodnutí odvolaly a nyní čekají na výsledek. "Na naši stranu se už postavilo i MŽP, které Českému báňskému úřadu, odvolacímu orgánu, doporučilo povolení zrušit, neboť neproběhlo posouzení vlivů na životní prostředí v souladu se zákonem. To je pro nás velká naděje," říká k tomu Miloslav Lomič z Hnutí DUHA Česká Lípa.

Rána zůstává otevřena

Kampaň za zastavení těžby na Tlustci byla společně s kauzou tmaňské cementárny jedním z největších případů, jimž se české ekologické hnutí v polovině 90. let věnovalo a které poutalo pozornost veřejnosti i médií. V aktivitách na záchranu Tlustce došlo k unikátnímu spojení dvou ekologických rovin argumentace, které doposud zůstávaly pohříchu odděleny. "Spojily se zde čistě ochranářské důvody s argumentem volajícím po ochraně krásy krajiny jako takové," zamýšlí se Vojtěch Kotecký.

Přesto všechno zůstává Tlustec otevřenou ranou hned ve dvojím smyslu. Čedičový lom, jenž ukousl z dalekého okolí viditelnou část kopce, je dosud nezacelenou jizvou překrásné krajiny Českolipska. Navíc se však ekologická kauza, která se ještě loni zdála být šťastně uzavřená, hrozí opět otevřít. Příběh tedy prozatím zůstává bez konce.

Náš drahý Temelín - Kauzy ekologického hnutí VII.

16. 2. 2004 - BRNO [Sedmá generace]
Psal se rok 1986, když státní orgány socialistického Československa rozhodly o výstavbě jaderné elektrárny nedaleko jihočeského Temelína. Ačkoliv výstavbě měly padnout za oběť čtyři sousední obce, prostor pro nesouhlas chyběl.

To se s pádem komunistické vlády změnilo. Se svobodou se vrátila i naděje. Mnoho rakouských sousedů stejně tak jako Jihočechů věřilo, že betonové monstrum zdálky připomínající mrtvého slona bude brzy srovnáno se zemí či proměněno ve svého druhu muzeum. Jednou z prvních akcí se na Temelíně ohlásili rakouští Greenpeace, kteří již na jaře 1990 vyvěsili na jedné z věží obří transparent s nápisem: STOP ČSFRnobyl. Následovaly demonstrace přímo před elektrárnou, kterých se zúčastnilo několik tisíc lidí. Do čela kampaně se postavily Děti Země a zorganizovaly také historicky první symbolickou blokádu hlavní brány.

Těžká léta s Klausem

Nová česká vláda v čele s Václavem Klausem začíná hned po svém nástupu v roce 1992 jednat s upadající americkou firmou Westinghouse o kontraktu na dostavbu elektrárny. Ekologické hnutí poučené pomalu končícím bojem o dukovanský mezisklad a zocelené obranou Libkovic se mobilizuje. V lednu 1993 zasílá 27 ekologických iniciativ otevřený dopis premiérovi s žádostí, aby rozhodnutí o JETE alespoň o půl roku odložil. Důvody jsou pádné - závěry mise Světové banky i studie EBRD hovoří o nepotřebnosti Temelína, je třeba zvážit možnosti úspor energie. Dopis zůstává bez odpovědi, přes média se však snáší těžká kritika.

Na konci ledna vzniká Občanská petice proti dostavbě JE Temelín, kterou v jižních Čechách podepisuje na 10 000 lidí.

10. března 1993 zasedá vláda, bod programu - dostavba Temelína. Již od rána okupují prostor před Úřadem vlády ekologičtí aktivisté snad ze všech českých organizací - Děti Země, Hnutí DUHA, Greenpeace, Jihočeské matky, Pražské matky, přijíždí jihočeši i severočeši, je tu několik stovek lidí. Premiér Klaus však akci označuje za teroristickou a zástupcům demonstrantů sděluje, že jsou horší než komunisti. Není tedy divu, že výsledkem vládního jednání je rozhodnutí o dostavbě dvou 1000 MW bloků. Ministr životního prostředí Benda se zdržel, i když týden před tím prohlašoval, že bude proti.

Ačkoli se situace v tu chvíli zdála být beznadějnou, komentář Jana Beránka z Hnutí DUHA, rozhodně nenesl známky poraženeckého tónu: "Občanská neposlušnost již zastavila řadu jaderných elektráren, i dokončených." Bylo však zřejmé, že bez dobře propracované argumentace ani sebelépe připravené akce Temelín nezastaví. Těžiště práce se tedy přesouvá do precizování vlastního řešení. Odstavení velkých uhelných bloků, decentralizace výroby, kombinovaná výroba tepla a elektřiny, investice do úspor a obnovitelných zdrojů - to jsou základní kameny alternativy. Začíná být zřejmé, že Temelín severním Čechám nepomůže. Nahradí maximálně 25 % uhelných elektráren, zatímco odsíření sníží znečištění zhruba o 90 %. Navíc bude spuštěn v době, kdy severočeské elektrárny budou již muset být povinně odsířeny.

Strategií veřejné kampaně se od jara 1993 stává posilování odporu proti elektrárně přímo v regionu. Proto je na červenec připraven první protitemelínský tábor v Zálší. Sbírají se podpisy pod petici, aktivisté zateplují domácnosti i veřejné budovy.

Mezitím pokračují jednání vlád ČR a USA o poskytnutí garance na půjčku americké ExIm banky ve výši 334 milionů dolarů na dostavbu JETE. I přesto, že Hnutí DUHA a jeho američtí partneři věnují lobbingu značné úsilí, Kongres nakonec v březnu 1994 záruku poskytuje.

Situace se opět zdá být beznadějnou. Klausova vláda stojí pevně na nohou, nehnou s ní ani interpelace opozice, ani odpor obcí, ani protesty nenáviděných ekologů. Strategii v této těžké době popisuje americký protijaderný aktivista, spolupracovník Hnutí DUHA Paxus Calta: "Musíme podporovat opozici v regionu, zveřejňovat lži ČEZu, vlády i Westinghousu, mezinárodní spoluprací usilovat o zastavení půjček, přímými i symbolickými akcemi poutat pozornost veřejnosti a prezentovat alternativní řešení."

V tomto duchu se také nese druhý tábor u Temelína v červenci 1994. Poprvé se posouvá na dohled elektrárny, do 4 km vzdálených Všemyslic. Účastní se jej několik stovek lidí. Kromě propagace úspor zateplováním budov v okolí, probíhají diskusní večery a kulturní vystoupení - odpůrce Temelína přijíždí podpořit např. písničkáři Dědeček a Merta, sociolog Keller i spisovatel Klíma. Zpestřením programu je i letní kino - promítání hlav státníků Husáka a Klause na jejich pomník - temelínské věže. Na závěr tábora probíhá za příšerného vedra 24 hodinová blokáda, kterou zahajuje symbolický pohřeb práva a demokracie vládou ČR.

I přes ujišťování klíčových politiků - Klause a Dlouhého - dostavba Temelína neprobíhá podle plánu. Ani rok poté, co americký kongres odsouhlasil záruky, stále není podepsána smlouva mezi ExIm bankou a ČEZ. ČEZ nadále neposkytuje informace, k čemuž se zavázal, lže v médiích a stavba se zpožďuje a prodražuje. Nejsou dodržovány požadavky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Ze strany ekologických sdružení tedy sílí tlak na vypovězení smlouvy ze strany USA a zastavení výstavby.

V červenci 1995 se pak opět scházejí u Temelína protijaderní aktivisté z celé republiky. Zateplují, navazují kontakty v okolních obcích, besedují, pořádají happeningy ¨- např. cyklistický závod Tour de Temelín. Vyvrcholením tábora je 23. července happening na pražském Hradčanském náměstí pod názvem muzeum megalomanie. Jde o frašku parodující budování Temelína od Husáka po Klause. Náročný happening s šestimetrovými kulisami a dobovými kostýmy končí otevřením Muzea megalomanie v JE Temelín. Následuje pochod před americkou ambasádu a předání dopisu velvyslanci s požadavkem odstoupení od smlouvy pro neplnění jejích ujednání ze strany ČEZ. Výsledkem těchto organizačně náročných akcí je však nezájem médií a celkově nicotný dopad na veřejné mínění. Impuls pro růst protitemelínského hnutí takřka nulový.

Vrcholí tak absurdní stav - vláda, opozice i ČEZ mlčí. Neúčastní se veřejných debat, nevysvětlují skluz ani zdražení. Stejně tak mlčí i tisk. "Lidé cítí bezmoc ovlivnit vládu jinak než ve volbách, na druhé straně jsou vytíženi naplňováním tužeb západního konzumního životního stylu ... opozice je roztříštěná ... ve většině významných stran lze najít osobnosti, které s dostavbou Temelína nesouhlasí. Mají však strach, aby se na tomto problému jejich strany nerozštěpily," tak popsal tehdejší situaci Paxus Calta. Bylo zřejmé, že dozrál čas na změnu taktiky.

Temelínská občanská neposlušnost

A sázka na to, že pozornost médií k tématu, o němž politici nechtějí mluvit, přitáhne právě akce občanské neposlušnosti, se ukázala být správná. 1. října 1995 začíná další, tentokrát však výrazně lépe připravená blokáda. Do jejího čela se staví známé osobnosti jako Dejmal, Dědeček, Just nebo Klusáková: "Uvědomujeme si nesmírnou závažnost svého rozhodnutí, kterým se odhodláváme i k případnému přestupku při nenásilných přímých akcích. Cítíme však povinnost konfrontovat takto hlas našeho svědomí s mocí, která zneužívá svého postavení a špatné legislativy," píše se v jejich prohlášení. Na úvodní demonstraci promlouvá i Petr Pithart. Cílem akce není pouze přitáhnout pozornost médií a učinit z dostavby Temelína téma celospolečenské diskuse, cílem je též vytvořit široké občanské hnutí, které Temelín zastaví.

Končí tak období soustředění se na budování místně ukotveného hnutí. V průběhu blokády dochází k prvnímu lehčímu zranění, když agresivní traktorista přejel jedné aktivistce nohu. Jiný náruživý řidič zase uvízl v barikádě z větví i se svým trabantem. Pomalu rostou i sympatie místních. Úplná blokáda sice trvá jen 25 minut, ale policie má celý den plné ruce práce, zadržené aktivisty nestíhá vozit do Českých Budějovic na výslechy. Akce oficiálně končí 2. října ráno po 40 hodinách. Zúčastnilo se jí více než 200 lidí různých věkových i sociálních skupin. Vyvolala významný mediální ohlas a byla také nezanedbatelným podnětem k růstu protijaderného hnutí.

V březnu 1996 se koná první vítání jara u Temelína. Z akce s klasickým scénářem házení sester smrtek Morany a Urany do Vltavy se postupem času stává opravdová tradice.

V květnu 1996 vychází na světlo skandál s podezřením na korupci a zmanipulovanost výběrových řízení na některé dodávky na dostavbu Temelína. Výběrová řízení za podivných okolností totiž vždy vyhrála firma Westinghouse.

Blíží se volby a tak Klaus uklidňuje veřejnost - dostavba Temelína je ve finální fázi, zpochybňovat dodržení termínů a ceny je prý nefér. Jenže ihned po volbách vychází najevo, že Temelín bude zase o něco dražší (tentokrát bude stát 78 miliard) a dokončení přijde jako již tradičně (už od roku 1993 je to pravidlem) za dva roky. Dokumentaci však ČEZ i nadále odmítá zveřejnit.

V červenci 1996 se koná další velká blokáda. Účastní se jí přes 300 lidí a trvá plných 72 hodin. Úvodní demonstrace se účastní nejpopulárnější politička Petra Buzková. I když je skeptická k úspěchu snah zastavit Temelín, dává akci v médiích nový rozměr - už nejde o exhibici ekologů, jde o politiku.

Novinkou blokády jsou průniky do elektrárny. Nejslavnější televizní scénou se tak stává východ několika aktivistů z objektu elektrárny hlavní branou přímo před objektivy kamer právě ve chvíli, kdy mluvčí elektrárny ujišťuje novináře o důsledném zabezpečení. Na závěr uspořádala skupinka blokádníků za bezmocného přihlížení ochranky malý ohňostroj z vrcholu chladících věží. Krize pracovní morálky na Temelíně vrcholí.

V dubnu 1997 je oznámeno další posunutí termínu dokončení, tentokrát o dva roky z důvodu komplikací při pokládání kabeláže.

Léto u Temelína 1997 završuje období občanské neposlušnosti. Mezinárodní tábor opět vrcholí blokádou, které se účastní na 500 lidí. Policie je tentokrát velmi dobře připravena a nedovolí elektrárnu dlouhodobě zablokovat. Vydatně prší a Moravu sužují povodně. Roztržky s některými anarchisty a zahraničními účastníky nakonec vrcholí sporem o ukončení blokády. Je zřejmé, že další podobné akce už nebude možné takto organizovat.

Blokáda končí pochodem kolem elektrárny a odjezdem autobusu dobrovolníků na pomoc povodněmi poničené Olomouci. Začíná se mluvit o přesunu od bran Temelína do parlamentu.

Přechod k politické práci

Na podzim 1997 se rozpadá Klausova vláda. Otevírá se příležitost ke změně politického kurzu. Ta přichází na konci února, kdy je sestavena vláda premiéra Tošovského, jež má dovést zemi k předčasným volbám. Na post ministra životního prostředí usedá Martin Bursík, který svého času promlouval i k blokádníkům u bran Temelína. Šance na změnu rostou. Bursík hned v prvních 14 dnech v úřadě zadal zpracovat studie, jež měly přehodnotit hospodárnost Temelína. Jeho přirozený politický rival na postu ministra průmyslu a obchodu Karel Kűhnl, však má situaci mnohem složitější. Zatímco Bursík může stavět na léty propracované argumentaci ekologických iniciativ, Kűhnl musí vládu přesvědčovat, že navzdory neznámým nákladům se dostavba určitě vyplatí.

ČEZ donucený vládou zpracovat studii stanovující náklady na dokončení přiznává, že se vyšplhají na 99 miliard, tedy o 3 miliardy víc než měsíc předtím uváděl jako hranici rentability.

Tošovského vláda proto na jednom ze svých posledních zasedání 1. července 1998 raději ustavuje nezávislou expertní komisi, která má poskytnout kvalifikovanější podklady k posouzení opodstatněnosti dostavby JE Temelín. Prvních čtrnáct dní v červenci se koná 6. ročník tábora u Temelína. Tentokrát bez blokády - s happeningy před elektrárnou a besedami s hosty z nichž nejvýznamnější jsou ministři Bursík a Mlynář.

Výsledky červnových voleb 1998 však ústí v opoziční smlouvu. Do Strakovy akademie přichází Miloš Zeman, který ještě týden před volbami veřejně slíbil, mimo jiné, že o dostavbě Temelína rozhodne na základě závěrů expertní komise.

Na Bursíkovo místo nastupuje Miloš Kužvart, dosavadní odpůrce Temelína. Má však ve vládě velmi silného soupeře - Miroslava Grégra. Ten od začátku nenechává nikoho na pochybách, že zájmy velkých průmyslových podniků bude prosazovat hlava nehlava. Vlastní hlavu nevyjímaje - tu položil na špalek za včasné dokončení Temelína. Expertní komisi proto od začátku považuje za zbytečnost a navrhuje ji zrušit. Tomu se Kužvart staví na odpor. Za oběť kompromisu tedy padá nezávislost jejího složení a také několik stěžejních úkolů, mezi nimi analýza potřebnosti Temelína.

I Miloš Zeman již zapomněl na své sliby o temelínském referendu. V lednu 1999 již kategoricky prohlašuje, že Temelín je třeba dostavět. I přes mnohá okleštění nakonec expertní komise vydává svou závěrečnou zprávu v únoru 1999. Neprokázala se ani potřebnost ani ekonomická výhodnost stavby. Ukazuje se, že ČEZ nezahrnul do ceny stavby vyvolané náklady a tak se odhad konečného účtu šplhá nad 110 miliard. Vláda však nakonec podle podkladů expertů nerozhodovala. Ministr Grégr jí totiž předložil materiál vlastní, vycházející z údajů ČEZu.

Ve stejné době dosáhly úspěchu Jihočeské matky domáhající se procesu hodnocení vlivů stavebních změn na životní prostředí. Vrchní soud jim dává za pravdu. Posuzování se však táhne až do roku 2002.

Rozhodování vrcholí. Z Temelína se stává na několik týdnů prvořadé domácí téma.

Na vítání jara 1999 přijíždí k Temelínu 250 lidí, kteří se poté vydávají do Prahy na demonstraci před úřad vlády. Požadují zpracování dvou rovnocenných variant - zrušení a dostavby. Následují další protestní akce - vyvěšení transparentu z Nuselského mostu, promítání na temelínské věže či symbolické puštění Temelína "k vodě" v podání Miss ČR Heleny Houdové. Otevřený dopis vládě podepisují v posledním dubnovém týdnu stovky osobností - spisovatelů, herců, vědců, politiků. A co víc, poprvé od začátku kampaně se k Temelínu vyslovuje i prezident Václav Havel: "Nemám sebemenší důvod věřit ČEZu. Byl jsem devětkrát oklamán, nevím, proč po desáté mám věřit."

Zemanova vláda nakonec rozhoduje o dostavbě Temelína 12. května 1999. Předchozí vytrvalé úsilí přiblížilo zastavení výstavby přímo nadosah. Nakonec však vláda rozhoduje v poměru 11:8 ve prospěch dostavby. JE to zklamání. "Tím, že se vláda přihlásila k jednomu z nejhorších rozhodnutí Klausova kabinetu, dovršila svůj podvod na voličích," komentoval tehdy výsledky Ivan Dejmal. Ústřední postava kampaně, Jan Beránek však nepřestával vlévat ekologickému hnutí naději do žil: "Elektrárna se staví dál - to však sotva znamená více než že trápení ČEZu a politiků bude pokračovat."

Následující měsíc však atomový průmysl náležitě využil - byly učiněny kroky k obnovení těžby uranu a zveřejněny plány na nové jaderné bloky. Přišly však i zprávy o dalším skluzu na Temelíně.

Referendum - poslední naděje

Po necelém roce od rozhodnutí vlády se ukazuje, že ČEZ opět politiky podvedl. Přestože sugestivně tvrdil, že Temelín se staví proto, aby mohly být utlumeny severočeské uhelné elektrárny, ukázalo se, že strategií ČEZu je neutlumovat nic, ale za cenu dotovanou českými domácnostmi elektřinu vyvážet na evropský trh.

V únoru 2000 se tedy v Praze schází zástupci takřka všech ekologických organizací, které se v minulosti věnovali kampani proti Temelínu. Jednání končí dohodou - společným úsilím v rámci koalice Referendum 2000 se pokusí vyvolat celostátní referendum o osudu jaderné elektrárny. Na veřejnost vystupuje koalice 17. dubna 2000 a oznamuje zahájení masivní petiční akce, která v historii českého ekologického hnutí nemá obdoby. Celostátně organizovaná síť dobrovolníků sbírá na náměstích mnoha měst a obcí podpisy. Opět se přidávají osobnosti. Na červnovou demonstraci vyzývající Miloše Zemana ke splnění předvolebního slibu - vypsání referenda o Temelínu, jenž sám potvrdil jako čerstvý premiér, přijíždí do Prahy více než 200 lidí. Přímo k sídlu vlády jim přichází zahrát i skupina Lucie.

A počet podpisů neustále roste. Za necelé 3 měsíce dosahuje 115 000. Veřejná kampaň vrcholí začátkem července. Na tábor u Temelína nabitý akcemi v okolí elektrárny přijíždí téměř 200 lidí. Požadavek referenda plní první stránky novin. Asfaltové parkoviště před správní budovou elektrárny je přes noc pokryto stovkami malých NE, do plotu chránícího elektrárnu aktivisté vyplétají nápis REFERENDUM a v obcích v okolí elektrárny vyznačují hranici havarijní zóny.

Ve stejný den, kdy byly do parlamentu předány ohromné balíky petičních archů, předkládá skupina poslanců návrh zákona o referendu. Tím však ochota politiků zabývat se Temelínem definitivně končí. Vláda předložený návrh odmítá podpořit. Jediný kdo nezvedl ruku pro zamítnutí byl Pavel Rychetský. Miloš Kužvart totiž odvahu dostavit se na jednání vlády nenašel.

Na počátku července putuje do elektrárny první jaderné palivo. Vrcholí tak i konflikt ekologů se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, který přes zjevná pochybení ČEZu nadále pracuje ochotně pro co nejrychlejší spuštění, a to včetně svátků a víkendů.

Palivo je zavezeno. První štěpnou reakci mohou sledovat v přímém přenosu všichni diváci České televize i Novy v podvečer 9. října 2000. Rozdávají se i odměny - tou nejbizarnější je veřejný polibek premiéra šéfce SÚJB Daně Drábové.

Nacionalisté na koni

Mezitím se rozhořívá těžký mezistátní konflikt s Rakouskem. Na poněkud opožděné protestní blokády českých hranic podněcované rakouskými nacionalisty reagují jejich čeští protějšci dle hesla "Temelín si vzít nedáme". Závěrečný zoufalý pokus rakouských iniciativ hledat "pomoc" u amerického právníka Eda Fagana přinesl užitek snad jen vlastníkům bulvárních deníků na obou stranách hranice.

Mezinárodní konflikt byl nakonec urovnáván až na jednáních v rakouském Melku. Na chod elektrárny však výsledky dohod neměly žádný praktický vliv. Mnohem důkladněji ohrožovaly osud Temelína neustálé potíže při energetickém spouštění. Chvění turbíny a prasklé trubky na prvním bloku nebyly jen běžnou tuctovou poruchou. Otázka, kterou na jaře 2001 nastolili aktivisté Hnutí DUHA výstražnou hodinovou blokádou vjezdu do elektrárny - Co praskne příště? - zatím naštěstí zůstala bez odpovědi. Přesto 1. i 2. blok nadále zůstávají ve fázi zkušebního provozu.

Přes téměř dvanáctileté úsilí ekologů o její zastavení je Temelínská elektrárna v provozu. Přesto nelze tvrdit, že kampaň skončila neúspěchem. Každý politik, který bude chtít v budoucnu jen pomyslet na výstavbu nových jaderných reaktorů, bude muset zároveň uvážit, zda ustojí silný občanský tlak těch, kterým temelínská kampaň byla vstupní branou do ekologického hnutí i skutečnou školou občanské iniciativy.

Tiskova konference mezinarodniho miroveho hnuti
16.4.2003
PRAHA [Mezinárodní mírové hnutí], tel: 724021618

Představitelé skupiny International Peace Movement ČR (Mezinárodního mírového hnutí ČR) sestavující se mimo jiné z členů americké, irácké, německé a syrské komunity v Praze spolu s členy pracovní skupiny "Special Recourses"uvedou fakta a odpoví na otázky týkající se války v Iráku a situace na Blízkém východě na tiskové konferenci, která se bude konat v úterý 22. dubna v konferenční místnosti číslo 201, druhé patro, Rytířská 31, Praha 1, začátek v 10.30 hodin.

Mezinárodní mírové hnutí ČR složené z členů různých národností žijících v Praze je hlavním organizátorem této tiskové konference.

Německý právník specializující se na mezinárodní právo Thomas Britz bude informovat o současném nelegálním statutu okupace Iráku a o jednostranném odbourávání platného mezinárodního práva veřejného. Podle něj tento trend může vést buď ke světové anarchii, nebo - a to je pravděpodobnější - k jednostrannému diktátu celému světu.

Představitel irácké komunity a politický uprchlík Ahmad Al-Gari se vyjádří ke způsobu odstranění diktátorského režimu v jeho rodné zemi. Dále bude informovat o dopadu válek v zálivu na civilní obyvatelstvo a o současné protiamerické náladě panující v Iráku. Čím déle bude současná situace v Iráku trvat, tím větší bude nebezpečí občanské války, která může mít ještě ničivější dopad, než okupační válka. Řešení situace v Iráku vyžaduje větší roli OSN.

O současném vzrůstajícím napětí mezi syrskou vládou a vládou USA , o reakcích a názorech syrských občanů bude hovořit Čechosyřanka Aida Saydiová: Obviňovat neoblíbené režimy z páchání těžko prokazatelných, zároveň těžko vyvratitelných obvinění se jeví osvědčenou strategií USA k docílení jejich dlouhodobých plánů. Z hlediska převážné části syrské, ale i arabské populace tudy cesta k míru a demokracii na Blízkém východě nevede.


Agresivní zahraniční politiku USA zformovanou po útocích z 11. září zhodnotí Gwendolyn Albert, představitelka americké komunity v Praze. Rovněž se zaměří na informační embargo uvalené vládou USA na svá media způsobující dezinterpretaci e faktu a zamlčování některých skutečností. Uvádí, že Bushova administrativa soustavně zneužívá tragédii 11. září 2001 k rozpoutávání bezprecedentní agresivní zahraniční politiky, která nezná meze a jejíž základy byly koncipovány již desetiletí před 11. zářím. Válka v Afganistanu pokračuje, válka v Iráku je stále daleko od konce a válka se Sýrií je na obzoru, a to v souladu s politikou vyvolávání mnohonásobných konfliktů na různých jevištích kolem světa. Přitom vláda USA neúnavně připomíná veřejnosti nebezpečí teroristických útoků. Udržování veřejnosti ve strachu je nejjistější způsob, který tradičně izolacionistické Američany přesvědčí o nutnosti jejich současné vojenské angažovanosti/vojenského nasazení na mezinárodním poli.

Martin Hobl, člen pracovní skupiny "Special Recourses"Mezinárodního mírového hnutí ČR, vyjadřuje nespokojení nad současným postojem české vlády k problematice na Blízkém východě. Nadvládní mechanismus OSN je jedinou správnou cestou pro vypořádání se s nebezpečnými režimy a jejich následnou rekonstrukcí. Pokud nechceme vyvolat mezinárodní anarchii ve světovém systému a možný konflikt širšího měřítka.

Mezinárodní mírové hnutí ČR se svojí aktivitou snaží informovat a upozorňovat na problémy, které si možná občané zatím plně neuvědomují, a to nejen v ČR. Válka v Iráku je jen špička ledovce, dobytím Iráku válka o nadvládu na Blízkém východě teprve začíná.
Historie a fakta – od Standard Oil k ExxonMobile

For more than two decades, ExxonMobile scientists have carefully studied and worked to increase understanding of the issue of global climate change.
Webové stránky ExxonMobile, 2006

Nadnárodní společnost ExxonMobile (EM) obchodující s ropou a zemním plynem je v současnosti největší a nejvlivnější obchodní subjekt na světě. Podle výroční zprávy ExxonMobile za rok 2005 byly příjmy společnosti ve výši více než 370 miliard USD, čistý zisk byl potom více než 36 miliard USD 1. Společnost zaměstnává zhruba 100 tisíc lidí (více lidí už zaměstnává pouze obchodní řetěz WalMart), denní produkce je 6,5 milionů barelů ropy a tržní hodnota společnosti je zhruba 400 miliard USD.

Historie EM sahá až do poslední třetiny 19. století, kdy vznikla ropná společnost Standard Oil. Její obchodní praxe byla poměrně agresivní – pohltila nebo zničila většinu konkurentů – což měl za následek negativní odezvu ze strany veřejnosti, která se obávala porušování antimonopolních zákonů 2. Tato praxe nakonec vedla k tomu, že z rozhodnutí Nejvyšího soudu USA se Standard Oil musel rozdělit na 34 společností. Mezi tyto nástupnické korporace patřila společnost Jersey Standard, která se po různých peripetiích ohledně značky v roce 1973 přejmenovala na Exxon, a společnost Socony, která se v roce 1976 přejmenovala na Mobile.

Po několika desetiletích obchodní činnosti však došlo k nové fúzi a v roce 1999 vznikla obří společnost EM, která tak získala neotřesitelné místo na trhu a stala se vůbec největší nadnárodní společností v dějinách. Společnost obchoduje především s ropou a zemním plynem a také s některými chemickými produkty. Tyto produkty prodává na trhu pod značkami Esso, Exxon a Mobile 3. V roce 2005 koncové využívání produktů společnosti znamenalo více než 1 miliardu emisí uvolněných do atmosféry. V žebříčku států zohledňujícím produkci emisí by se ExxonMobile tak zařadil na šesté místo.
Výroba nejistoty - ExxonMobile a klimatické změny

Victory will be achieved when average citizens „understand“ (recognize) uncertainties in climate science. Interní oběžník American Petroleum Institute, 1998

Historie úsilí společnosti EM o ovlivňování vědecké a politické debaty o klimatických změnách je dnes už poměrně dlouhá a dobře zdokumentovaná. Samotný viceprezident společnosti Frank Sprow připustil: „Společnosti, které produkují a využívají fosilní paliva, ropu, uhlí a plyn, mají oprávněné zájmy týkající se závěrů debaty o klimatických změnách.“ 4

Podle studie Smoke, Mirrors & Hot Air používá EM podobnou strategii v rámci své dezinformační kampaně jako používal před několika desítkami let tabákový průmysl, když se snažil čelit lékařským poznatkům o škodlivost kouření (Union of Concerned Scientists 2007, srovnej také film Guggenheim 2006).

Tato strategie zahrnuje následující postupy, které EM pravidelně využíval nejpozději od konce osmdesátých let, kdy se poprvé začalo veřejně hovořit o klimatických změnách.

    * zpochybňování vědecké diskuse – vznášení pochybností vůči prověřeným faktům vytváří v očích veřejnosti dojem, že debata ohledně základních faktů dosud neskončila.
    * praní „špinavých informací“ (information laundering) – vytváření zdánlivě nezávislých organizací jejichž prostřednictvím lze zveřejňovat dezinformace.
    * propagace podjatých autorit – podpora osobností z akademické komunity, kteří zveřejňují fakta v prospěch názorů, že vliv člověka na klimatické změny patří mezi „vědecké hypotézy“, nikoliv prokázaná fakta.
    * pokusy o změnu tématu veřejné debaty – snaha odvrátit veřejnou debatu od potřeby akcí na ochranu před klimatickými změnami směrem k potřebě „vědecké analýzy“.
    * využívání mimořádného přístupu k Bushově administrativě – prostřednictvím osobních kontaktů blokování federální politiky a pokusy ovlivňovat vládní komunikaci ohledně globálního oteplování (Union of Concerned Scientists 2007).

Podle studie Smoke, Mirrors & Hot Air financoval EM v letech 1998 až 2005 částkou 16 milionů USD celou síť ideologických a podpůrných organizací, které se podílely na vytváření nejistoty ohledně závěrů debaty o klimatických změnách. Kromě toho EM zaplatil lobbyistům v tomto sledovaném období více než 61 milionů USD, aby získal přístup ke klíčovým politickým hráčům. V roce 1998 se EM např. podílel na vytvoření organizace Global Climate Science Team (GCST), mezi jejíž členy patřil např. lobbyista EM Randy Randol. Strategickým cílem této organizace byl pokus o záměrnou mediální kampaň, která měla zpochybnit veřejnou debatu o klimatických změnách. 5 Cílená kampaň v jejímž pozadí stál EM dokonce vedla k tomu, že Bushova administrativa odmítla znovu nominovat na další období šéfa Mezinárodního panelu o klimatických změnách IPCC Roberta Watsona. Na veřejnost pronikl záznam komunikace mezi Bílým domem a lobbyistou Randolem, který si stěžoval na to, že „Watsona si vybral Al Gore“ (film Jackson 2005, Union of Concerned Scientists 2007). V březnu 2001 prezident Bush veřejně prohlásil, že se Spojené státy nepřipojí ke Kjótskému protokolu. Tento politický postoj opět koreluje s požadavky společnosti EM. Jak uvedl hlavní vědecký poradce EM Brian Flannery: „ ExxonMobile is firmly against the Kyoto protocol...it achieves very little and costs too much.“ Před odmítnutím Kjótského protokolu si navíc šéf kongresové komise pro energii a kvalitu vzduchu Joe Barton vyžádal stanovisko American Petroleum Institutu ohledně této mezinárodní úmluvy (Greenpeace 2002: 15). Zřejmě největším skandálem v souvislosti s nekalým lobbováním a dezinformační strategií pak byla v roce 2002 kauza úmyslných pozměňovacích zásahů do strategického plánu Bushovy administrativy Climate Change Science Programe. Zde vyšlo najevo, že finální podoba textu byla dramaticky změněna zásahy Phila Cooneyho, který byl v té době šéfem Rady pro životní prostředí americké vlády. Ten dříve pracoval jako právník pro American Petroleum Institute, která společně s EM vytvářela PR kampaň v prospěch svých závěrů ohledně globálního oteplování. Poté, co v roce tento skandál zveřejnil bývalý zaměstnanec Rick Piltz, Phil Cooney do dvou dnů rezignoval a týden po odchodu z Bílého domu již pracoval jako vysoce postavený PR manažer pro EM (film Jackson 2005, Union of Concerned Scientists 2007). V roce 2006 nastoupil na místo výkonného ředitele EM Rex Tillerson, který představuje méně veřejně kontroverzní postavu než byl dosavadní šéf Lee Raymond, avšak strategie společnosti se příliš nezměnila.6 V září 2006 se na EM obrátila otevřeným dopisem britská Royal Society, prestižní vědecká společnost, s tím, aby společnost přestala financovat organizace a osobnosti, které veřejně šíří dezinformace ohledně klimatických změn.7 Na to EM zareagoval tím, že hájil své obvyklé stanovisko, že je „very difficulte to determine objectively the extent to which recent climate changes might be the result of human action“ (Union of Concerned Scientists 2007: 25). K určité změně postoje společnosti EM došlo na počátku tohoto roku, kdy společnost přestala podporovat několik nejvýznamějších organizací známých svým skeptickým postojem vůči změnám klimatu.8 V únoru výkonný ředitel Rex Tillerson dokonce veřejně v médiích připustil, že globální oteplování souvisí se zvyšováním emisí, avšak současně nekompromisně bránil ropný průmysl s tím, že zde není žádná jiná alternativa v nejbližších desetiletích. Put the Tiger in the Tank – ExxonMobile a válka proti Iráku „If we go to war, it's not about oil. But the day the war ends, it has everything to do with oil.“ Larry Goldstein, president of the Petroleum Industry Research Foundation. V roce 2003 zahájila Bushova administrativa vojenský útok proti Iráku. Ačkoliv vojenská akce nezískala podporu OSN, rozhodl se prezident Bush k invazi do Iráku s tvrzením, že chce zastavit údajnou výrobu zbraní hromadného ničení. Bylo by asi přehnaným tvrzením říci, že válka vypukla pouze kvůli přístupu k ropným zásobám v Iráku (zhruba druhé největší na světě), avšak je užitečné se na tuto kauzu podívat i z tohoto úhlu. Ropa představuje pro Spojené státy strategickou surovinu, neboť s ní stojí a padá chod celé americké společnosti a další ekonomický rozvoj.9 Podle studie The Tiger in the Tanks Spojené státy spotřebovávají více než 25% ropy z celosvětové produkce, přičemž importem pokrývají zhruba polovinu svých nároků. Energetická politika Bushovy administrativy je tedy zaměřena na vyrovnání s těmito stále stoupajícími požadavky (Greenpeace 2003).10 Dokument Národní energetická politika přímo uvádí: „A significant disruption in world oil supplies could adversely affect our economy and our ability to promote foreign and economic policy objectives...Middle East oil producers will remain central to world oil security. The Gulf will be a primary focus of US international energy policy (Greenpeace 2003: 3).“ Neexistuje pochopitelně žádný doklad o rozhodnutí Bushovy administrativy zahájit válku proti Iráku v souvislosti s ekonomickými zájmy společnosti EM, avšak je evidentní, že volný přístup k ropným zásobám po pádu Sadáma Husajna byl samozřejmě velkým přínosem pro všechny ropné společnosti, přičemž EM představuje nejsilnější a nejvlivnější subjekt na tomto poli a s nejužšími vazbami na Bushovu administrativu.20. 11. 2007 - PRAHA (Econnect ) - Slam poetry představuje soutěž v autorském podání vlastního textu publiku. V Česku se tento netradiční podnik koná na celostátní úrovni již pátým rokem. Do celonárodního slamu je zapojeno deset měst, přičemž vítěz každého z nich postupuje do brněnského finále, v němž se bojuje o celých 30000Kč. Pražské kolo, které organizuje občanské sdružení Podivy ve spolupráci s občanským sdružením Fléda, se uskuteční 25. listopadu ve 20 hodin v NoD / Roxy.

První slam poetry uskutečnil v Chicagu bývalý stavební dělník Marc Smith v polovině 80. let minulého století. Od té doby prošel slam velkým boomem a rozšířil se prakticky po celém světě.

„Nechci, abyste mi tleskali za něco, co vás nezaujalo,“ pobízel před třemi lety Marc Smith více než třísethlavé publikum na mezinárodním festivalu Poezie bez hranic, jehož byl hostem. Naznačoval tak, že slam je tak trochu něco jako strkat hlavu do jámy lvové. Publikum by mělo interpretům fandit a pobízet je anebo také naopak! Neexistuje totiž žádná profesionální porota. Ta je při slamech naopak vybírána náhodně přímo z publika a boduje jednotlivé výkony soutěžících, které jsou limitovány jen několika pravidly. Musí interpretovat vlastní text, musí v každém kole dodržet časový rámec tří minut a nepoužít při tom žádnou rekvizitu.

V posledních letech u nás slaví největší úspěchy texty napůl připravené a napůl improvizované. Slamů se v Česku zúčastnila řada různorodých osobností od básníků Jaroslava Pížla nebo Víta Kremličku, přes performery Mariana Pallu, Tomáše Vtípila nebo Alexe Švamberka po MC Apoku (hip hopová formace Naše Věc).

Letos se v Česku uskutečnila řada slamů, které přímo nesouvisely s hlavní výroční soutěží, k jejímuž regionálnímu kolu se v Praze schyluje. Slamové akce proběhly například na velkých letních festivalech Colours of Ostrava nebo slovenské Pohodě, v Ústí nad Labem nebo Plzni mají místní exhibice i mezinárodní charakter. Všech těchto akcí se zúčastnil Bohdan Bláhovec, který se v roce 2005 stal nejlepším slamerem ČR. V září letošního roku se navíc stal tváří mezinárodního literárního festivalu v Berlíně, když se jeho portrét objevil na plakátech zvoucích na zdejší slamové klání, kterého se účastnili ti nejlepší z mnoha evropských zemí a jež přenášela televizní stanice Arte. Bláhovec byl navíc jediným „literárním“ zástupcem Česka na tomto festivalu, na kterém nás v minulých letech zastupovali osobnosti jako Jáchym Topol nebo Petr Král.

„U nás je mezi slamery velmi široké pole, kdokoliv má šanci se prosadit. Slamů se zúčastňují divadelníci, MC´s, improvizátoři i skuteční básníci a každý přináší něco jiného. Jeden zábavu, druhý jen sprostotu, třetí rýmy, čtvrtý poezii. V Berlíně byla například cítit daleko větší výrazová profesionalita. Všechna vystoupení, která jsem viděl, byly velmi precizní věci, přesně zrytmizované a napsané. Je tam cítit profesionální přístup a hodiny tréninku – např. Francouzi vystupovali s věcmi, které by se u nás blížily spíš jevištnímu výrazu, který má třeba Petr Váša nebo Vyskočilově škole. Využívali mimiky, těla, rytmiky textu, všechno mají přesně nakrokované... Němci jsou naopak zase více performativní, rádi ovládají celé podium,“ vzpomíná Bohdan Bláhovec, který má již letos díky vítězství v Plzni zajištěnu účast i na brněnském finále v klubu Fléda 1. prosince.

Není žádnou výjimkou, především v zemích západní Evropy a USA, když místní špičkoví slameři vyrážejí na turné podobně jako třeba rockové kapely. Slamu se tak věnuje řada interpretů profesionálně. Na portálu www.youtube.com je například možné shlédnout některá slamová vystoupení v prostorech nepodobných boxerským arénám...

V Praze se bude slamovat v NoD Roxy 25. 11. ve 20 hodin

Organizátoři pražského slamu, slibují několik velmi zajímavých osobností mezi interprety (například René Jahoda, jenž skončil dvakrát těsně druhý v celostátním finále nebo beatboxer Jaro Cossiga, známý z projektů divadla Archa, básník Jaromír Typlt, nebo básník vystupující především na literárních serverech pod jménem Básník Ticho) a také několik předskokanů (výše zmíněný Bláhovec a další). V tuto chvíli je přihlášeno již 13 interpretů. Další zájemci, kteří se ocitli tzv. „pod čarou“, budou mít však v příštím slamu přednost. Praha je přitom posledním z účastnických měst, kde ještě není o vítězi rozhodnuto. Večer bude osobitým stylem moderovat herec HaDivadla Jakub Žáček. Vítěz pražského kola vyhrává 1000 Kč na ruku a postupuje do brněnského finále, kde se utká s nejlepšími z celé ČR o 30 000 Kč.


CEP: Globální je hysterie, ne změny klimatu
20. 11. 2007 - PRAHA (Ekolist ) - Klima planety Země se v její historii vždy měnilo a člověk na tom neměl žádnou zásluhu. Stejně tak, jako na dnešním růstu celosvětových teplot. Navíc informace vědeckého Mezivládního panelu o změnách klimatu (IPCC) jsou zkreslené, používají neúplné nebo špatně postavené metodiky a jeho závěry se blíží věštění z hvězd. Na tom se shodli minulý týden řečníci na fóru „Globální oteplování - Fakta a Mýty“, pořádaném Centrem pro ekonomiku a politiku (CEP).

Čeští i zahraniční řečníci se na fóru shodli na jednom: Současné poznání změn klimatu je nedostatečné a nebere dostatečně v potaz jiné vlivy, než emise skleníkových plynů, za které může člověk spalováním fosilních paliv. Zároveň je prý rozumnější připravit se na změněný svět, než zbytečně investovat do snížení emisí a to zejména v bohatých státech. „Pokud bude někomu v roce 2100 vadit oteplení o jeden stupeň Celsia, lze ho vykompenzovat přestěhováním o tři sta kilometrů směrem k pólům nebo směrem na Sibiř a všechny problémy tím zmizí,“ prohlásil v pražském Autoklubu teoretický fyzik Luboš Motl, který působí na Harvardově univerzitě.

Hypotéza je pouze hypotéza

Podrobně se do rozboru dalších faktorů, které mohou způsobovat ohřívání klimatu planety, pustil Miroslav Kutílek, šéfredaktor časopisu Soil And Tillage Research. Podle něj vědci Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) nemluví o řadě dalších faktorů a dávají přednost teorii, že za oteplovaní může především spalování fosilních paliv. „Skleníková hypotéza je pouze hypotéza a hypotéza se vždy musí prokazovat testováním,“ prohlásil Kutílek. Podle něj podstatně ovlivňuje klima vzdálenost od slunce a naklonění zemské osy (tzv. Milankovičovy cykly), mořské proudy, ale také poloha kontinentů nebo jemné aerosoly v atmosféře. Ty se vznášejí ve vysokých výškách a jsou natolik malé, že v atmosféře zůstávají a nepadají k zemi. Jejich vliv na klima je v tom, že odrážejí sluneční záření zpátky do vesmíru. Zvýšené množství aerosolů v atmosféře znamená také zvýšenou oblačnost, která vede také k většímu odrážení slunečního záření. Důležité je podle Kutílka také to, jaká vegetace pokrývá zemi. Přeměna lesů na zemědělskou produkci mění míru odrazivosti slunečního záření. Posledním faktorem je změna magnetického pole země, které ovlivňuje celkové proudění vzduchu.

Podle Kutílka navíc vysoké teploty planety nejsou ničím novým, podobný trend zažila Země před zhruba 115 miliony let, kdy byla po tisíce let teplota vyšší o tři až pět stupňů Celsia, přitom koncentrace CO2 se v těchto obdobích neměnila. V době nástupu dnešní meziledové doby, zhruba mezi lety 9000 až 6000 př.n.l., byla rychlost vzestupu teplot stejná nebo ještě větší než dnes. „Alarmisté říkají nebývalá rychlost vzrůstu teploty. Jenže to není nebývalé, to už tady bylo a dokonce silnější a koncentrace CO2 se přitom neměnila,“ prohlásil Kutílek. Pak následovala další období, kdy bylo na Zemi tepleji než dnes, jednak v období římské říše, jednak dlouhé období ve středověku. Podle Kutílka modely IPCC, které vycházejí z výzkumů M. E. Manna, právě středověkou teplotní periodu zcela ignorují. Tyto modely prý tvrdí, že teploty ve středověku byly nižší než jsou dnes. „To je záměrné zkreslování,“ prohlásil Kutílek. Podle něj je tedy nutné prohlásit skleníkovou hypotézu za neplatnou. „Jsem rozhořčen jako byl ve středověku rozhořčen Martin Luther prodejem odpustků. Já jsem rozhořčen kšeftováním s emisemi CO2,“ řekl na fóru Miroslav Kutílek. „Kšeftování s novodobými uhlíkovými odpustky je stejný fenomén, jako kšeftování s odpustky ve středověku,“ dodal k tomu prezident Václav Klaus.

Podvod s klimatem

Do kritiky vědeckých výsledků Mezivládního panelu se pustil i Gerhard Gerlich z technické univerzity Carolo-Wilhelmina Braunschweig v Německu. Podle něj moderní klimatologové veřejnosti lhali, protože věděli, že nedokáží vytvořit numerické modely, které by odpovídaly realitě. Modely budoucího chování klimatu vykazují podle Gerlicha tak rozdílné výsledky, že je někdy těžké rozlišit moderní klimatologii a astrologii „Podklady pro politická rozhodnutí by ale měla vycházet ze skutečně vypočítaných modelů a ne z hádaných čísel nebo čísel vypočtených na základě špatných modelů,“ prohlásil Gerlich.

Podle Gerlicha existuje praxe moderní politiky expertů, které žádní voliči nemohou kritizovat. Panel IPCC pouze vytváří náklady a nakonec dokáže pouze to, že tyto náklady byly nutné a důležité. „Nikdo není ale osobně zodpovědný za nesmysly, které tam vytváří,“ prohlásil Gerlich. Centrum pro politiku a ekonomiku vydalo v českém překladu brožurku spřátelené organizace National Center for Policy Analysis „Globální oteplování: fakta místo mýtů“, která shrnuje pohled klimatických skeptiků, příspěvky z konference budou časem k dispozici ve sborníku.

Setkání v pražském Autoklubu ukázalo, jak velký je zájem o téma klimatických změn. Davu lidí nestačil sál v prvním patře, ani atrium v patře druhém a tak musel být pro hosty fóra otevřen i salónek v přízemí budovy. Pořadatelé dokonce měli obavu o statiku budovy, která by prý mohla být takovým množstvím lidí narušena. Škoda jen, že zájem o oteplování prudce ochladl po přestávce na kávu a něco sladkého k zakousnutí. Ledva byli uklizeny stoly a nádoby s horkým nápojem, více než polovina publika se spokojeně odebrala domů a zbytek debaty se vedl v podstatně komornějším duchu.

Zvítězí zajíc v kopírce nebo zaječí úmysly?
20. 11. 2007 - PRAHA (Hnutí Brontosaurus ) - Zajíc v kopírce, zajíc bezdomovec, nebo zajíc superman, to je jen několik z mnoha kreslených vtipů, které se tento rok zúčastnily soutěže o nejlepší kreslený vtip s tématikou životního prostředí. Tématem letošního ročníku soutěže Ekofór, pořádané Hnutím Brontosaurus, byl pro všechny kategorie ZAJÍC.

Z více než 1300 zaslaných prací bylo organizátory vybráno v každé ze tří kategorií 25 těch nejlepších, ty pak mohli během celého roku shlédnout a také pro ně hlasovat návštěvníci mnoha prázdninových festivalů. Kromě putovní výstavy bylo také možné si vtipy prohlédnout na webových stránkách a dát jim svůj hlas po internetu. V říjnu pak zasedla i odborná porota složená ze zástupců ekologických organizací.

Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Ekofór a předání cen veřejnosti a odborné poroty proběhne v pátek 23. listopadu ve 20:00 hod. v komorním sále Reduty v Uherském Hradišti. Kromě soutěžních prací také uvidíte a uslyšíte moravského barda Tomáše Kočka, který přijal naše pozvání a doprovodí obrazový zážitek libými akordy a zvučným hlasem.

Tímto Vás všechny zveme, přátelé humoru a nezkaženého životního prostředí - přijďte se podívat, zasmát se, poslechnout si doprovodný koncert a setkat se s námi, těšíme se na Vás! Vstup je zdarma, předpokládaný konec akce je v 21:30 hod. Akce probíhá v rámci festivalu Týká se to také Tebe.

Hnutí Brontosaurus se zaměřuje na pořádání víkendových a prázdninových akcí na pomoc přírodě, kulturním památkám, ekologickou výchovu a osvětu a k životnímu prostředí šetrný životní styl. Nabízí tak široké spektrum zapojení pro ty, kteří nechtějí být lhostejní ke svému životnímu prostředí.Středisko ekologické výchovy Mravenec již deset let pomáhá přírodě
20. 11. 2007 - PELHŘIMOV (Econnect ) - Středisko ekologické výchovy Mravenec v Pelhřimově slaví v letošním roce kulaté narozeniny, a to přesně deset let své činnosti, která se zaměřuje na ochranu přírody. Hlavní náplní jsou jednak konkrétní akce zaměřené na pomoc přírodě a také činnost osvětová, kam patří především ekologické výukové programy pro školy.

Ekologické programy pro školy i akce pro širokou veřejnost

Středisko ekologické výchovy Mravenec v Pelhřimově má tedy letos za sebou již deset let práce na poli ekologie nejen přímo ve městě, ale i jeho okolí. Za tuto dobu se uskutečnilo mnoho přednášek, výukových programů nebo akcí v přírodě. Všechny tyto aktivity přitom měly a mají jedno společné – šířit povědomí o ekologii. Většina programů je zaměřena na oslovení mladých lidí. Forma oslovení v sobě spojuje prvek vzdělávání a hry. Hlavní náplní jsou ale především ekologické výukové programy pro mateřské a základní školy. V současné době je počet takovýchto programů 20 pro základní školy a 15 pro školy mateřské. Tématy programů je například poznávání živočichů, rostlin, třídění odpadů nebo voda. Jejich cílem je v první řadě dětem sdělit základní fakta o přírodě a pomoci jim navázat s přírodou určitý bližší vztah. Každý z programů trvá přibližně 90 minut.

Středisko však připravuje i jiné akce, a to i pro širší veřejnost. Mezi takové patří především pořádání Dne Země v Pelhřimově, Dne bez aut, putovních výstav nebo také pravidelná účast na kampani 30 dní pro neziskový sektor. Mezi praktické činnosti v přírodě patří kosení mokřadních luk v okolí města nebo rozmisťování ptačích budek či likvidace černých skládek.

„Středisko ekologické výchovy Mravenec v Pelhřimově původně vzniklo za účelem ekologické výchovy na mateřských a základních školách. Ale nedostatek finančních prostředků (na mzdu jediného zaměstnance střediska – rozsah aktivit je tak široký, že minimálně jednoho zaměstnance nutně potřebuje) nás přinutil k psaní různých projektů a grantů, které se sice týkají environmentálních programů, ale ne vždy přímo souvisejí s ekologickou výchovou,“ uvádí Marta Rodová ze SEV Mravenec.

Letos vyšla unikátní publikace Památné stromy Pelhřimovska

U příležitosti deseti let činnosti SEV Mravenec vyšla letos velmi zajímavá a ojedinělá publikace Památné stromy Pelhřimovska. Tato publikace je zajímavá především tím, že je kompletní, přehledná a ucelená. Jsou v ní uvedeny všechny památné stromy na okrese Pelhřimov, a to i s popisem místa, kde se nacházejí, a základními údaji (věk stromu, jeho obvod a výška). Publikace kromě jiného obsahuje i velké množství fotografií a u některých stromů i pověst, která se k němu váže.

Tradiční akcí pro širokou veřejnost, která se ještě letos ve SEV Mravenec uskuteční bude oblíbené Medování. Akce se koná pravidelně vždy před Vánocemi a jak už z jejího názvu vyplývá, vše se bude točit okolo medu, jeho využití a také včelařství.

Středisko má pouze jednoho stálého zaměstnance, což je při rozsahu jeho činnosti úplné minimum co se týká personálního zajištění. Neobejde se ani bez dobrovolníků, hlavně z řad studentů. Stálých dobrovolníků, kteří pomáhají při zajišťování akcí je v současné době okolo deseti. Letošní rok je pro středisko jubilejní a tedy velmi významný, přesto se stále potýká i s opakujícím se problémem, který ohrožuje jeho samotnou existenci.

„Prakticky jediným, ale dost závažným problémem, který nám komplikuje život je zajištění financí na mzdu jediného zaměstnance střediska. V rozsahu své činnosti se středisko bez alespoň jednoho zaměstnance skutečně nemůže obejít. Bohužel současný stav je takový, že od města ani kraje nedostáváme prostředky vůbec žádné. Mnoho lidí tomu sice nevěří, ale opravdu je tomu tak. Realizujeme sice grantové programy, ale jejich hlavní podmínkou je ta, že prostředky se nesmí použít na mzdu zaměstnance. Středisko se tedy především z tohoto důvodu mnohokrát ocitlo a ocitá stále na pokraji své existence,“ dodává Marta Rodová.


Padesát českých rodin přivítalo cizince
19. 11. 2007 - PRAHA (Radio Praha / Econnect ) - Čtyřicetiletá Čečenka Amina a její sedmiletý syn Mago byli dnes hosty rodiny Matějkových z Prahy. Až do nedělního společného oběda se nikdy neviděli. Hostitelka Erika je lékařka a má tříměsíční dceru. Také její návštěvnice je zdravotnice a má dva syny. Jejich životy i mateřské radosti či starosti jsou však odlišné. Setkání bylo součástí projektu Rodina od vedle, který pomáhá přistěhovalcům integrovat se do české společnosti.

Sdružení Slovo 21 zprostředkovává obdobné obědy již čtvrtým rokem. Tuto neděli uvítalo hosty padesát rodin z celé země.

Matějkovi projeli řadu zemí a byli vždy velmi rádi, když se jim tam podařilo navštívit nějakou rodinu a zjistit, jak lidé žijí. Rozhodli se zapojit se do projektu Rodina od vedle a sami ukázat někomu, jak žije česká rodina a nejen to. Mají v úmyslu setkávat se s Aminou častěji.

Rodiny byly do projektu Rodina od vedle vybírány podle kritérií, které měly zajistit co nejvíce společných bodů - věk, profese, zaměstnání, počet a věk dětí, místo bydliště a zájmy - tak, aby zúčastnění během oběda nalezli co nejvíce společných témat k rozhovoru a mohli navázat vztah, který by mohl úspěšně pokračovat i v budoucnu.

Setkání českých rodin a rodin cizinců předcházelo v červnu tohoto roku Multikulturní setkání v Praze, po něm následovaly a do konce trvání projektu, tedy června 2008, budou následovat další setkání na regionální úrovni. V rámci nich budou prezentovány zejména jak kultury cizinců žijících v České republice, tak také česká kultura a to prostřednictvím hudebních a jiných vystoupení. Smyslem těchto setkání je zejména zpřístupnění výměny zkušeností, nových poznatků a informací týkajících se společného života českých rodin a rodin cizinců v konkrétním kraji.

Vedle setkání rodin a multikulturních setkání patří mezi aktivity projektu Rodina od vedle také vydání bulletinu pro cizince a o cizincích. Tento bulletin, který bude vydán v červnu příštího roku, bude cizince informovat o normách a podmínkách týkajících se jejich právního, sociálního a kulturního postavení v České republice a o programech a projektech vládních institucí a nevládních organizací v oblasti integrace, českou veřejnost pak o životě cizinců v ČR a jejich aktivitách, což by mělo přispět ke zlepšení vzájemných vztahů.

Občanské sdružení Slovo 21, které společné obědy rodin koordinuje, bylo založeno v roce 1999 v Praze a v současné době realizuje projekty vzdělávací, kulturní, mediální i projekty týkající se zvyšování veřejné informovanosti, především romské projekty a projekty týkající se integrace cizinců žijících v České republice. Základními cíli sdružení jsou zejména boj proti rasismu a xenofobii, ochrana lidských práv, budování tolerance vůči minoritám, podpora vzdělávání a integrace menšin. Slovo 21 spolupracuje se státními i nevládními organizacemi a institucemi z České republiky a zahraničí.
Bangladéši po cyklonu pomohou i české sbírky
19. 11. 2007 - PRAHA (Adra / Člověk v tísni / Econnect ) - Sbírky na pomoc Bangladéši, jehož jižní část ve čtvrtek zdevastoval cyklon Sidr, začínají vyhlašovat i české humanitární organizace. Veřejnou sbírku SOS Bangladéš s číslem účtu 99379937/0300, na kterou bude možné začít přispívat od úterka, vyhlásila společnost Člověk v tísni, konto s číslem 211211211/0300 VS 161 otevřela organizace Adra. Pomoci se chystají také Charita a Hand For Help.

Nejhorší bouře za poslední roky si vyžádala tisíce obětí na životech, v nouzi a bez střechy nad hlavou se ocitly miliony lidí, uvádí Člověk v tísni. Prostředky ze sbírky SOS Bangladéš budou využity na zajištění základních životních potřeb. Společnost současně uvolňuje prostředky z vlastního humanitárního fondu.

"Finanční pomoc z Klubu přátel Člověka v tísni je připravená k okamžitému odeslání. Vzhledem k informacím o rozsahu katastrofy zatím o vyslání našich pracovníků neuvažujeme, ale toto rozhodnutí se ještě může změnit," říká Marek Štys, vedoucí humanitární sekce Člověka v tísni. "Definitivní podobu pomoci v tuto chvíli projednáváme s našimi zahraničními partnerskými organizacemi, které přímo v postižených oblastech dlouhodobě působí a mají na místě své týmy, ale zcela jistě se bude jednat o nákup a distribuci základních léků a potravin, zajištění pitné vody a přístřeší nebo distribuci potřeb na vaření," upřesňuje.

Humanitární organizace ADRA realizuje od roku 1999 v Bangladéši rozvojový projekt určený na podporu vzdělávání místních dětí, od svých spolupracovníků tak získává aktuální zprávy o tom, jak se vyvíjí situace v zemi: Cyklon, jež zasáhl patnáct distriktů, si vedle vysokých materiálních škod vyžádal i četné oběti na životech. Byl vyhlášen nejvyšší stupeň nebezpečí. Veškerá komunikace byla přerušena. Cesty zablokovaly mimo jiné vyvrácené stromy, elektrický proud byl na 24 hodin přerušen, a to v celé zemi. Během několika dnů nebylo možné připojit se na internet a dodnes nefunguje ani telefonické spojení. Jediným možným komunikačním prostředkem v zasažených oblastech je mobilní telefon. Pokud ale nebude co nejdříve obnoven elektrický proud, i toto spojení přestane být funkční, uvádí ADRA.

Jen díky tomu, že cyklon zasáhl jižní pobřeží v době odlivu byli, obyvatelé ušetřeni ničivé přívalové vlny typu tsunami. Vlna, která dorazila k břehům Bangladéše, dosahovala pouhých sedmi metrů - v době přílivu by vlna mohla být až patnáctimetrová. Tisíce lidí však byly evakuovány a mnoho z nich ztratilo své domovy. Obydlí, jež se na jihu země staví z bambusu, slámy, hlíny a vlněných plátů, nemohla nápor cyklonu vydržet. Vlna za sebou zanechala lidské oběti, a to především v nízko položených oblastech. Bangladéšská vláda zatím odhaduje počet mrtvých na 3000, ale podle bangladéšského Červeného půlměsíce může vystoupat až na 10.000.

Za poslední čtyři měsíce je to již druhá přírodní katastrofa, jež zasáhla zemi. V srpnu tohoto roku museli obyvatelé Bangladéše čelit rozsáhlým záplavám. Stejně tak jako v létě, i nyní ztratili lidé kromě svých blízkých i svá obydlí a obživu - veškerá úroda byla zničena. Mezinárodní organizace se stejně jako bangladéšská vláda snaží poskytnout postiženým oblastem okamžitou pomoc.


Vědci se shodli: Globálním změnám podnebí se lze vyhnout
19. 11. 2007 - PRAHA (Hnutí Duha / CDE / Econnect ) - Vědci už - po několika desetiletích výzkumu - mají hodně přesné propočty, jak by se globální podnebí měnilo, pokud budou pokračovat exhalace skleníkových plynů. Vyplývá to z dnes publikované souhrnné zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu.

Podle českých ekologických organizací zpráva pomůže i domácí politické debatě, protože shrnuje nejnižšího společného jmenovatele odborníků: uvádí pouze závěry, na kterých se shodla kompletní vědecká komunita.

Nová zpráva potvrdila především, že: Vědci už umí s devadesátiprocentní statistickou pravděpodobností spočítat rozpětí růstu teplot, ke kterému při současném tempu exhalací dojde ve druhé polovině 21. století. Velikostí odpovídá zhruba polovině rozdílu mezi dneškem a poslední dobou ledovou - samozřejmě opačným směrem.

Globální změny podnebí by postihly hlavně chudé lidi v rozvojových zemích. Zejména úbytek deště, větší sucho a méně vody v řekách nebo silnější nebo častější výkyvy počasí - hurikány, povodně nebo vlny horka - postihnou stamiliony zemědělců v Africe, Asii a jinde.

Už současné technologie umožňují snížit exhalace skleníkových plynů o desítky procent. Nejvyšší odhad nákladů odpovídá snížení růstu HDP asi o 0,12 procentního bodu ročně - a taková investice zabrání enormním ekonomickým škodám z globálních změn podnebí.

Česká republika patří se 12 tunami na obyvatele a rok mezi evropské rekordmany v exhalacích oxidu uhličitého. Příčinou je hlavně zastaralý, málo efektivní průmysl.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: „Hlavním bodem je vlastně dobrá zpráva - snížit exhalace jde, technologie na to máme, ještě se tak stihneme vyhnout vážným výkyvům podnebí a není to moc drahé. Důležité je, že zpráva představuje nejnižšího společného jmenovatele odborné komunity. Obsahuje pouze věci, na kterých se vědci kompletně shodli. Vědci v poslední době především velmi upřesnili propočty. Kde ještě před šesti lety měli jen přibližné kalkulace a před šestnácti roky spíše odhadovali, jsou dnes výsledky platné s devadesátiprocentní pravděpodobností. Zpráva dobře ilustruje propast mezi skutečnou současnou vědou a představami některých českých politiků.“

Jiří Jeřábek z Centra pro dopravu a energetiku řekl: „Zpráva nejenže varuje před následky změn klimatu, ale zvláště důležité je, že nabízí i řešení, jak globální změny klimatu zmírnit. Dokument představuje dvacetistránkové shrnutí pro politické představitele a ti by si jej bezpochyby měli za domácí úkol přečíst. Vědci jasně popsali vážnost a urgentnost problému a teď je řada na politicích, aby konečně začali odpovídajícím způsobem jednat.“

Třístranná spolupráce pomůže k ochraně cenného území
19. 11. 2007 - BRNO/PRAHA (ČSOP Veronica / Econnect ) - Nevládní organizace Daphne, Distelverein a Veronica a příslušná ministerstva České, Slovenské a Rakouské republiky založily trojstrannou ramsarskou platformu. Na osmém zasedání této organizace 15. listopadu 2007 v Bratislavě došlo ke slavnostnímu vyhlášení trilaterální ramsarské lokality na území všech tří států o celkové rozloze 55 380 ha spojené s udělením diplomu. Diplomy předala zástupkyně mezinárodního ramsarského výboru Alexia Dufour ze Švýcarska.

Řeky Morava a Dyje tvoří hranici mezi Českou republikou, Rakouskem a Slovenskem. Spolu s jejich záplavovými oblastmi představují neobyčejnou hodnotu nejen díky přírodní rozmanitosti, ale mají i významný vědecký, rekreační a vzdělávací potenciál. Toto území bylo zařazené mezi mokřady mezinárodního významu chráněné Ramsarskou úmluvou a je na seznamu území sítě Natura 2000 (soustava chráněných území evropského významu) ve všech třech zemích. I přesto čelí v současnosti plánům nepřiměřeného rozvoje, které navrhuje zařazení řeky Moravy do vodní cesty kanál Dunaj - Odra - Labe, hrozí zde výstavba čtyř mostů spolu s cestní sítí mezi rakouskou a slovenskou stranou, či znovuotevření otázky vodního díla Wolfsthal. Ochránci přírody zdůrazňují, že navrhované investiční projekty povedou ke snížení přírodní hodnoty území, změně vodního režimu, ztrátě druhové rozmanitosti a k nevratným ekologickým změnám. Kromě toho plánované stavby zničí rekreační možnosti pro místní obyvatele i návštěvníky.

Od společné ochrany si účastníci slavnostního aktu slibují nejen větší prestiž toho významného území, ale i sjednocení ochranných podmínek. Tak například zlepšení ochranných podmínek pro ryby v Rakousku či lepší péče o lesní biotopy v Česku. Jak řekl na slavnostním zasedání zástupce Veroniky Mojmír Vlašín : „Předáním diplomu jsme otevřeli dveře. Teď musíme vejít a začít pracovat.“

Ramsarská úmluva byla první mezinárodní smlouvou, která se speciálně zabývala ochranou mokřadních biotopů. Československo k této konvenci přistoupilo až v roce 1990 a po rozdělení federace se účastnickým státem stala i Česká republika. Do seznamu mezinárodně významných mokřadů byly zařazeny i mokřady dolního toku Dyje včetně Novomlýnských nádrží. Tato tzv. ramsarská lokalita navazuje na ramsarské lokality v Rakousku a na Slovensku.

O vyhlášení mezinárodního mokřadu usilovali uvedené nevládní organizace za spolupráce WWF international už od roku 1993. Za toto úsilí dostala tato občanská sdružení v roce 2002 světovou cenu za ochranu mokřadů (Ramsarská cena ) Jejich úsilí bylo završeno až nyní, po 15 letech vyhlášením ochrany a udělením diplomu.

Služby pre bezdomovcov sú nedostatočné
16. 11. 2007 - BRATISLAVA (Changenet / Econnect ) - V dňoch 14. a 15. novembra sa po prvý krát v Liptovskom Jáne stretli ľudia z päťdesiatich organizácií venujúcich sa problematike bezdomovectva z 36 miest z celého Slovenska. Hlavným organizátorom bolo občianske združenie Proti prúdu. Účastníkmi boli nielen zástupcovia zariadení pracujúcich priamo s bezdomovcami, ale aj vedúci pracovníci z viacerých strešných organizácií, či členovia vedeckých inštitúcií.

Organizácie mali možnosť navzájom sa spoznať, vymeniť si skúsenosti a inšpirovať sa prednáškami zahraničných aj domácich odborníkov.

Počas diskusie sa zhodli, že medzi najčastejšie problémy, ktoré pociťujú pri svojej práci, patria nedostatok financií, nevyhovujúce priestory na činnosť, slabá spolupráca s kompetentnými orgánmi a nedostatky v legislatíve. Preto vznikla pracovná skupina zložená z 11 organizácii, ktorá má za úlohu pripraviť pripomienky k návrhu zákona o sociálnych službách. Účastníci sa tiež dohodli na Spoločnom vyhlásení, v ktorom vyjadrujú znepokojenie nad nedostatkom základných služieb pre bezdomovcov vo väčšine slovenských miest.

Počas konferencie sa uskutočnila anketa, na základe ktorej organizátori zistili, že 80 % zúčastnených miest považuje súčasnú kapacitu nocľahární za nedostatočnú a takmer polovica považuje služby vo svojom meste za nedostatočne pripravené na zimu.

Občianske združenie Proti Prúdu vzniklo v roku 2001 ako nezisková, mimovládna organizácia, ktorej cieľom je pomoc bezdomovcom integrovať sa do spoločnosti, vykonávať prevenciu bezdomovectva u sociálne znevýhodnených osôb a pozitívne vplývať na postoje verejnosti voči bezdomovcom.

Prostriedkom na dosahovanie týchto cieľov je hlavný projekt – pouličný časopis Nota bene. Nota bene poskytuje ľuďom bez domova možnosť pomôcť si sám prostredníctvom predaja časopisu a ďalších služieb. Nota bene je nástroj, ako posilniť ľudí bez domova, aby naplnili svoj potenciál a zmenili svoj život - aby život na ulici neostal jedinou možnosťou.
Iniciativa "Zachraňme Letnou" zve do kina Oko na filmový a diskusní večer
16. 11. 2007 - PRAHA (Econnect ) - Další akce v rámci kampaně "Zachraňme Letnou" se uskuteční v kině Oko ve čtvrtek 22. listopadu. Dokumentarista Steve Lichtag představí výběr ze své tvorby s možností diskuse o fascinujícím prostředí oceánu. V druhé části večera se předpokládá živá debata o fungování oceanárií především s ohledem na aktuální plány vybudování oceanária v Letenských sadech. O den dříve bude na Letné v petičním stánku vedle Delvity možné podepsat petici.

"Důrazně se vyslovujeme proti tomu, aby byl tradiční veřejný prostor Letné obětován vyhraněným soukromým zájmům a aby jeho jedinečný ráz musel ustoupit zpoplatněné masové zábavě. Projekty typu stadionu nebo oceanária by měly vznikat dále od historického centra města, v lokalitách, které je potřeba oživit, a ne na místě, které lidé oceňují především pro příležitost svobodného a rozmanitého trávení volného času," uvedl koordinátor kampaně Ondřej Mirovský.

Rozlehlá volná plocha pražské Letné je vyhledávaným místem, kde si přímo v centru města odpočinout či zasportovat. Velkou část Letenské pláně ovšem v nedávnu zabrala masivní stavba křižovatky a vyústění tunelů městského okruhu a v jejím cípu má vzniknout nová Národní knihovna.

Do budoucna jsou navíc plánovány další projekty, které hrozí nenávratně poškodit klidový charakter místa. Jak plán vybudovat pod bývalým Stalinovým pomníkem obří oceanárium, tak záměr rozšířit stávající arénu Sparty na Národní fotbalový stadion pro 40 000 diváků s sebou nesou nutný úbytek volných ploch, zhoršení dopravní i bezpečnostní situace, vyhrocení problémů s parkováním, znečištění životního prostředí emisemi, odpadky a hlukem i zničení zeleně. Záměry města a investorů jsou navíc nekoncepční a v mnoha ohledech nedomyšlené.

„Od začátku kampaně Zachraňme Letnou se pod naší výzvu sešlo již 2400 podpisů občanů, kteří si skutečně nepřejí Národní stadion na Letné ani oceanárium,“ řekl Ondřej Mirovský. Megalomanský projekt Národního stadionu na Letné má téměř nulovou podporu mezi občany Prahy 7. Je nepřijatelné, že Českomoravský fotbalový svaz hodlá prosazovat své záměry přes odpor občanů.

Strana zelených zároveň pochybuje, zda Česká republika sportoviště tohoto typu vůbec potřebuje. Stávající kapacity jsou dostatečné a zároveň se staví další podobně předimenzovaný fotbalový stadion Slavie ve Vršovicích. Moderní stadiony evropských metropolí se staví na okrajích měst, se zajištěním kvalitní veřejné dopravy a s minimálními dopady na život obyvatel.

"Cílem naší iniciativy proto je zastavit plánovanou výstavbu oceanária a Národního fotbalového stadionu na Letné, vyvolat projednání budoucího rozvoje Letenské pláně na zasedáních Zastupitelstva hlavního města Prahy a Zastupitelstva městské části Praha 7 a zahájit a vést o Letné veřejnou diskusi," dodal Mirovský.

Na místě bývalého Stalinova pomníku na Letné proběhla už v půlce října protestní exhibice skateboardistů proti plánované výstavbě oceanária. K podpoře iniciativy již se připojili např. Václav Havel, Jiřina Šiklová, Ivan Dejmal, Vladimír Mišík, Olga Sommerová, Martin Hilský, Kateřina Jacques, Ludvík Vaculík, Steve Lichtag, Jiří Dědeček a 2400 občanů Prahy.


Nový ročník mezinárodní soutěže poukazující na krutosti kožešinové módy DAF 2008 byl právě zahájen!
16. 11. 2007 - PRAHA (Svoboda zvířat ) - Občanské sdružení Svoboda zvířat (www.svobodazvirat.cz) ve spolupráci s koalicí organizací na ochranu tzv. kožešinových zvířat právě zahájily nový ročník mezinárodní výtvarné soutěže pro studenty nazvané Designem proti kožešinám (Design Against Fur). Studenti mohou vyhrát až 2 500 USD! DAF je v České republice letos pořádán již šestým rokem. S novým ročníkem přichází hned několik novinek.

"Kromě soutěže v tvorbě plakátů letos vyhlašujeme také soutěž v tvorbě flashových animací! Ta probíhá nejen v ČR, ale po celém světě. Letošní ročník je zvláštní ještě v tom, že v zadání soutěže není určeno konkrétní motto nebo téma, kterým by se studenti museli řídit, jako tomu bylo v minulých letech. Jediným kritériem, které plakát či animace musí splňovat je, aby obeznámila všechny, kdo je uvidí, s krutostí a zbytečností kožešinové módy." shrnuje hlavní novinky právě zahájeného ročníku Lucie Slabá, koordinátorka DAF pro Českou republiku. Soutěž je určena studentům středních i vysokých škol převážně uměleckého zaměření.

Další velkou novinkou oproti minulým létům jsou právě spuštěné internetové stránky věnované pouze soutěži DAF. Naleznete je na adrese www.dafcr.cz. "Nové stránky jsou povedené a velmi přehledné. Studenti na nich najdou vše, co o soutěži potřebují vědět." hodnotí stránky Lucie Slabá. Na těchto stránkách se mohou studenti do soutěže zaregistrovat až do 11. dubna 2008. Plakát či animaci je zapotřebí odeslat nejpozději do 25. dubna 2008.

Zároveň v současné době ještě "doznívá" ročník 2007, jehož výsledky budou slavnostně vyhlášeny v prosinci. "Ráda bych všechny pozvala na vernisáž Fashion Victims, kterou zahájíme výstavu studentských prací zaslaných do soutěže v roce 2007. Akce se uskuteční 5. 12. 2007 od 15.00 v neobyčejné galerii Zdeňka Hajného Cesty ke světlu. Odpolednem nás bude provázet skvělý herec Jaroslav Dušek." popisuje akci Lucie Slabá. Na vernisáži budou představeny vítězné plakáty českého kola DAF2007, ale také například úspěšné plakáty z Evropy nebo Číny. Vernisáž oživí svým vystoupením kapela La Afición (rytmy Flamenga) a návštěvníci se budou moci občerstvit lahodným veganským občerstvením.

Samozřejmě nebudou chybět ani zástupci z agentury Publicis, kteří vybírali vítězné plakáty. Ceny do soutěže věnovala firma Copy General (www.copygeneral.cz) a Publicis (www.publicis.cz). Výstava potrvá do konce prosince 2007 (www.cestykesvetlu.cz).

"V současné době zároveň probíhá takzvaná People´s Choice Award, což je ocenění, které studentům uděluje sama celosvětová veřejnost. Hlasování je jednoduché: na stránkách http://infurmation.com/daf/2007/vote.php naleznete vítězné plakáty ze všech regionálních kol z celého světa z roku 2007, vyberete ten, který se vám nejvíce líbí, a pak už jen hlasujete!" vysvětluje Lucie Slabá.Washington Post: Spodkami z bambusu proti změnám klimatu
16. 11. 2007 - PRAHA/WASHINGTON (EcoMonitor ) - Spodní prádlo z bambusu nebo recyklovaný kašmír se v budoucnu mohou stát módním hitem číslo jedna. Klimatické změny totiž zásadně promění všechny oblasti života, alespoň to tvrdí odborníci z Marylandské univerzity, napsal deník The Washington Post.

„Vzpomínáte si na svetr Jima Cartera z doby energetické krize v sedmdesátých letech?“ ptala se Washington Postu Jo Paolettiová z Marylandské univerzity. Tehdy americký prezident prohlašoval, že si lidé musí ztlumit topení v domácnostech a sami se obléct do vlněných svetrů, aby se ušetřila energie a tím i fosilní paliva. Podle Paolettiové představují klimatické změny stejnou výzvu, píše Washington Post.

O tři desetiletí později však pouhý svetr nestačí. Dnes je možné pořídit si jakékoli části oblečení, které je označeno jako „ekomóda“ nebo „organické oblečení“. Podle čísel Organic Trade Association dosáhl objem prodeje nepotravinového zboží z ekologického zemědělství (oblečení, domácího textilu nebo kosmetiky) loni v USA 938 milionů dolarů, což znamená nárůst o 26 % oproti roku 2005.

Oblečení se vyrábí z přírodní bavlny, lněného vlákna, konopí, sóji, kukuřice a dalších přírodních materiálů obarvených přírodními barvivy. Například firma Levi´s nabízí přírodní džíny, řada firem pak uvedla na trh spodní prádlo z bambusových vláken, které je nabízeno jako „přirozeně antimikrobiální“.

Zakázané je nadměrné balení zboží a přednost dostává recyklovaný papír. Jsou ale i další cesty, jak ekologické myšlení ovlivňuje praxi obchodníků. Za každé velké výprodeje nechávají některé obchody vysazovat stromy nebo si kupují emisní kredity, které by měly nahradit negativní dopad jejich činnosti na klima. Zakázané je chemické čištění oděvů, stejně jako tašky z vinylu.

„Myslím, že můžeme předvídat velkou debatu o tom, zda používat bavlnu, nebo polyester. A také o tom, kolik se spotřebuje vody a energií při praní prádla,“ řekla deníku Jo Paolettiová. Sbírka oblečení na Marylandské univerzitě ukazuje, jak je ekologické oblečení dosud drahé. Svetry a lehké šaty z recyklovaného kašmíru nebo kimona a sárí z již použité látky přijdou na 400 dolarů, ložní prádlo z ekologicky pěstovaných materiálů nebo luxusní ekologické svatební šaty přijdou až na tři tisíce dolarů. Pravdou je, že šaty pocházejí od módní návrhářky Deborah Lindquistové, která obléká i filmové hvězdy.

Podle Jo Paolettiové budou v budoucnu lidé upřednostňovat „chytré“ oblečení, které bude schopné samo kontrolovat a udržovat správnou tělesnou teplotu. Zatím však podle ní nakupují Američané stále příliš mnoho oblečení, které ve skutečnosti vůbec nepotřebují. Festival Alternativa 2007 vstupuje do patnáctého ročníku
16. 11. 2007 - PRAHA (Econnect/Unijazz ) - Letos již po patnácté se uskuteční hudební festival Alternativa. Festival se snaží mapovat tendence v okrajových hudebních žánrech bez stylového omezení v návaznosti na vývoj moderní hudby. Mezi nejvýznamější osobnosti letošního ročníku bude letos bezesporu patřit francouzský avantgardní umělec Hector Zazou, který představí unikátní projekt vizuální hudby Quadri{+}Chromies.

"V programu festivalu dostává prostor jazz, world music, alternativní rock, experimentální elektronika, soudobá vážná hudba, nejrůznější typy hudebních fúzí a další žánry, přičemž ve výběru účinkujících souborů či projektů je kladen důraz především na osobitost jejich uměleckého vyjádření. Patnáctý ročník se také lehce ohlédne za historií festivalu. Hned v úvodním večeru, kdy v klubu Delta, jednom z prvních míst, kde festival probíhal, vystoupí hudebníci, kteří se zúčastnili prvního ročníku festivalu v roce 1993," uvedla mluvčí festivalu Adéla Kebrlová.

Alternativa i letos přiváží projekty, které jsou naprosto různorodé, a to jak podle žánrů, ze kterých vycházejí, kulturních kořenů jejich autorů, technologií, které používají, či kombinací všeho. A stále je pro ni charakteristické objevování nového, ať už jsou módní trendy jakékoliv.

Navíc jde o sevřený festival, na jehož půdě se mohou setkávat umělci mezi sebou i s diváky a novináři, a ne pouze sled jednotlivých koncertů. Připomeňme si například úžasné noční jam sessions v roce 1999 v klubu Skanzen, kdy v Praze strávili skoro týden hudebníci z Filadelfie a u večerních jamů se sešli např. s egyptskou kapelou Sharkiat či jam sesions v Jazzklubu Železná. A někteří hudebníci se do Prahy vracejí, jako např. člen skupiny Magma, která v Praze zahrála poprvé na Alternativě v roce 2005, James Mac Gaw, který od té doby v Praze tráví minimálně část roku a pracuje na nových projektech s českými hudebníky.

S unikátním projektem vizuální hudby Quadri{+}Chromies letos přijede světoznámý avantgardní umělec Hector Zazou. Tento polyglot zvuků, alchymista znaků, výjimečně intuitivní hudebník, multimediální umělec s instinkty i vášní na festivalu Alternativa 2007 představí svou elektroniku Hector Zazouspolu se smyčcovým kvartetem, klarinetem a zcela revolučními projekcemi, které jsou dílem francouzského výtvarníka Bernarda Caillauda.

Meti další zajímavé koncerty bude také patřit Večer vydavatelství Wallace Records, kde vystoupí např. Mattia Coletti, mladý multiinstrumentalista hrající avantgardní folk, v němž se najde místo pro elektroniku i vytváření osobitých harmonií. Zajímavý bude jistě i úvodní večer v klubu Delta, kde se představí legendární český novovlnný soubor Ještě jsme se nedohodli společně s Pavlem Fajtem a klasici české hudební avantgardy Mikolíš Chadima a Pavel Richter.

Díky festivalu Alternativa se v minulosti české publikum dočkalo mj. vystoupení saxofonisty Johna Zorna, zakladatele skupiny Pere Ubu Davida Thomase, britských Test Dept., slovinských Laibach, francouzských Art Zoyd, kultovní skupiny Magma v čele s bubeníkem Christianem Vanderem, legendy hnutí Rock In Oposition Univers Zero z Belgie a řady dalších.


Soutěž Big Brother Awards už po třetí odhalila největší slídily
15. 11. 2007 - PRAHA (Econnect/Iuridicum Remedium ) - Na slavnostním večeru v pražském prostoru NoD byly vyhlášeny výsledky třetího ročníku soutěže Big Brother Awards. Odborná porota je vybrala z více než sedmdesáti nominací zaslaných veřejností. Za největší narušitele soukromí označila mj. ministerstvo vnitra, magistrát města Plzně, vládu Spojených států, projekt DNA test.CZ a loni přijatou novelu trestního řádu a zákona o Policii, která umožňuje násilné odbírání vzorků DNA.

"V kategorii Největší komerční slídil byla zcela mimořádně udělena kolektivní cena. Získali jí zákazníci, kteří zneužívají služby společností T-mobile služba Kde je...?, Test nevěry od DNAtest.cz, Mobil Štěnice od firmy Goldsilver a produkty firmy Odposlechy.com ke šmírování svých blízkých nebo zaměstnanců," uvedl Filip Pospíšil z pořádající organizace Iuridicum Remedium.

Pozitivní cenu převzali zástupci studentů Soukromého gymnázia Josefa Škvoreckého. Byla jim udělena za aktivní vystoupení proti zavedení kamerového sledování žáků a učitelů v učebnách Soukromého gymnázia Josefa Škvoreckého v roce 2006.

Soutěž Big Brother Awards se koná ve více než desítce evropských zemích a má za cíl upozornit na rizika, která ohrožují soukromí občanů. V České republice byla soutěž poprvé uspořádána v roce 2005. Podobně jako v minulých letech, byly i letos v jejím rámci uděleny ceny v osmi kategoriích - Dlouhodobé porušování lidského soukromí (pro soukromé firmy nebo státní instituce), Největší firemní slídil (pro komerční firmy), Největší úřední slídil (pro státní instituce), Nebezpečná nová technologie, Právní norma Velkého bratra, Slídil mezi národy, Výrok Velkého bratra a pozitivní cena za počin na ochranu soukromí.

Seznam vítězů Big Brother Awards (Cen pro Velkého bratra)

Cenu Největší úřední slídil se rozhodla porota udělit městu Plzeň za narušování soukromí občanů prostřednictvím kamerových systémů. Město Plzeň coby zřizovatel provozovatele městského kamerového sys! tému (Sp ráva veřejného statku města Plzně) a coby zřizovatel obecní policie je autorem záměru plošného pokrytí města dalšími kamerami za zhruba 30 milionů korun. K "ocenění" přispěl zejména plán nasazení dalších desítek pouličních kamer bez důkladné analýzy jejich účinnosti na prevenci a potírání celkové úrovně kriminality, dále pak absurdní záměr na vybavení městských strážníků minikamerami k odhalování nalévání alkoholu mladistvým (navíc při vědomí nepoužitelnosti takto pořízených záběrů coby důkazu) a za zneužití městského kamerového systému dne 2.8.2007, kdy byl využit ke sledování bytu soukromé osoby, ať již úmyslně či jen selháním obsluhy.

V kategorii Největší komerční slídil byla udělena kolektivní cena zákazníkům, kteří zneužívají služby či produkty společností T-mobile služba Kde je...?, Test nevěry od DNAtest.cz, Mobil Štěnice od firmy Goldsilver a produkty firmy Odposlechy.com. Zmíněné technologie a služby umožňují zásahy do soukromí bez vědomí postižených občanů. Takový způsob sledování blízkých nebo spolupracovníků je nepřijatelný. V nominacích se letos sešlo více firem, které nabízejí v různých odstínech to samé - technologii k účinnějšímu špiclování. Není pochyb o tom, že i na straně firem či prodejců leží morální zodpovědnost za zneužívání nabízených služeb či technologií. Bez zákazníků by ovšem trh neexistoval.

V kategorii Mezinárodní slídil získala cenu vláda USA za provozování rozsáhlé sítě technických špionážních a sledovacích prostředků známých pod názvem Echelon. Systém odposlouchává elektronickou komunikaci a tím zasahuje do základního práva na soukromí. Vláda Spojených států navíc odmítá zveřejnit informace, které by vyvrátily vážná podezření ze zneužívání systému k průmyslové špionáži a z neodůvodněného sledování komunikace nevinných lidí. K převzetí ceny byl pozván Richard Graber, velvyslanec Spojených států amerických v České republice.

V kategorii Nebezpečná nová technologie byla cena udělena Martinu Pegnerovi, vedoucímu projektu DNA test.CZ za nabízení tzv. Testu nevěry. Propagací této služby podněcuje ke špiclování blízkých osob. Provádění DNA testů bez vědomí osob, o jejichž biologický materiál jde, považuje porota za nepřijatelné. A kritizuje u tohoto projektu také absenci etického kodexu pro provádění testů DNA, který by obsahoval požadavek souhlasu osoby, jejíž genetický materiál je zpracováván.

V kategorii Výrok Velkého bratra cenu získal JUDr. Stanislav Gross z advokátní kanceláře JUDr. Eduarda Bruna. Cena mu byla udělena za výroky v článku, který byl uveřejněn dne 13.12.2006 v Lidových novinách v rubrice Horizont pod názvem "Nedémonizujme odposlechy". Výroky "Ochrana základních hodnot naší společnosti v dnešním neklidném světě si bohužel vyžádá rozšiřování oprávnění státu mající charakter výjimky z ústavou garantovaných práv" a ..."Proto se přimlouvám za to, abychom téma oficiálních odposlechů nedémonizovali a uvědomili si jejich nezbytnost v dnešním neklidném světě" vyjadřují podle poroty jednostranné snahy o posílení represivních a sledovacích aktivit státu bez ohledu na základní práva, zejména pak právo na soukromí.

V kategorii Dlouhodobý slídil byla cena udělena Ministerstvu vnitra. Důvodem byla absence ohledů na základní právo na ochranu soukromí občanů při přípravě Národního akčního plánu boje proti terorismu (NAP), zejména pak jeho poslední verze zpracované již po ocenění ministerstva Cenou Velkého bratra v roce 2005. Při zpracování NAP nebyl přizván k debatě či spolupráci Úřad na ochranu osobních údajů v oblastech, které se zpracování osobních údajů přímo týkají. V NAP se přitom objevují záměry se zásadním dopadem v neprospěch soukromí osob - např. plán na vybudování celonárodní databáze biometrických údajů pro verifikaci cestovních dokladů (v NAP 2005-7,bod. 10.3). V NAP pro léta 2007-9 jsou opět návrhy na rozšíření kamerových systémů, na širší přístup k bankovním informacím, na přístup k lokalizačním a dalším telekomunikačním údajům.

V kategorii Právní norma Velkého bratra byla cena udělena zákona č. 321/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, tzv. "DNA novela trestního řádu a zákona o Policii". Novela byla přijata po dlouhodobé snaze Policie ČR a správce Národní databáze DNA Kriminalistického ústavu, získat širší pole pro naplňování Národní databáze DNA novými vzorky. Policie má podle novely možnost odebrat DNA vzorek nejen od obviněné osoby, ale i od podezřelého (tj. osoby, které ještě ani nebylo sděleno obvinění), ale jde ještě dále -- může žádat vzorek od osoby "o kterou jde", tj. de facto od kohokoli dle svého uvážení. Do policejního zákona rovněž novela vpašovala bezprecedentní opatření -- možnost plošného odběru DNA vzorků od prakticky celé vězeňské populace -- osob ve výkonu trestu za úmyslný trestný čin a rovněž i osob, kterým bylo uloženo ochranné léčení. Nakonec novela zavádí možnost násilného odběru vzorku DNA (a rovnou již zavedla i možnost užití násilí při prohlídce těla či snímání daktyloskopických otisků podle trestního řádu).

V současné době je novela již aplikována. O násilném odběru vzorků od vězňů ve Věznici Bohunice referovala média a věcí se začíná zabývat veřejný ochránce práv (ombudsman). Při objasňování vraždy ve Šternberku se odebírají plošně vzorky DNA od všech mužů určitého věku bez toho, aniž by byli zpraveni o dalším nakládání s jejich vzorkem. Šternberský případ ilustruje poslední problém novely -- není doprovázena úpravou, která by přesně stanovila další osud vzorku, zejména po vykázání negativní shody při porovnání se stopou z místa činu (logický krok vyřazení z Databáze). V Národní databázi DNA byla zahájena kontrola Úřadu na ochranu osobních údajů a v nejbližších dnech mají být zveřejněny její výsledky.


Amnesty: Romské děti na Slovensku nemají rovný přístup ke vzdělání
15. 11. 2007 - PRAHA (Econnect / Amnesty International ) - Nový výzkum Amnesty International (AI) ukazuje, že romské děti na Slovensku čelí mnoha bariérám, které jim brání v dosažení plnohodnotného vzdělání. Romské děti žijící na Slovensku nemohou plně využívat své právo na vzdělání. Velký počet z nich je v nepřiměřeném množství umisťován do speciálních škol pro děti se zdravotním postižením nebo jsou segregovány v běžných školách a třídách, které však navštěvují pouze Romové, píše se ve dnešní zprávě AI.

"Bez ohledu na své individuální schopnosti dostávají mnohé romské děti ve speciálních školách a segregovaných třídách jen druhořadé vzdělání. Vláda jim není schopna zajistit dostatečné vzdělání, což negativně ovlivňuje jejich budoucí šance uplatnit se v zaměstnání. To vše podporuje koloběh marginalizace a chudoby Romů," říká Nicola Duckworth, ředitelka programu AI pro Evropu a střední Asii.

Ve speciálních školách se děti učí podle omezených osnov a nemají prakticky žádnou možnost vrátit se zpět do běžných základních škol či pokračovat v dalších vzdělávacích stupních. Podle obránců lidských práv je nepřiměřeně vysoký počet romských žáků v těchto školách dán způsobem hodnocení, na jehož základě jsou děti umisťovány do tohoto zařízení. Ten je možné označit za diskriminační, protože nebere v úvahu kulturní a jazyková specifika Romů. "Romské děti často vůbec neovládají slovenštinu, avšak testy v romštině nejsou k dispozici. Vyhodnocení školní inspekce ukázalo, že až polovina romských žáků byla do speciálních škol nebo tříd umístěna bezdůvodně," uvádí zpráva Amnesty International. Další problém představuje existence velkého počtu škol a tříd, které navštěvují výhradně Romové. V některých oblastech východního Slovenska je segregováno 100 procent škol.

Slovenská vláda odmítá, že by její politika byla segregační. Neschopnost úřadů zajistit právo romských dětí na vzdělání má však negativní dopad na celou škálu dalších lidských práv včetně práva na odpovídající bydlení, poukazuje AI. Zhruba třetina romské populace na Slovensku žije v osadách umístěných mimo města a vesnice a v těchto lokalitách někdy není dostupná tekoucí voda či elektrický proud. "Aspirace romských dětí se neliší od cílů většinové populace na Slovensku. Vláda proto musí přijmout svou zodpovědnost a naplnit jejich právo na vzdělání. Segregované a zaostalé romské osady se musejí stát minulostí," vyzvala Nicola Duckworth.

Amnesty International vítá alespoň ta zvláštní opatření, která slovenská vláda dosud přijala. Patří mezi ně přípravné ročníky, zřízení pozice asistenta učitele a školení učitelů pracujících s romskými dětmi. Tato opatření však nejsou systémově zaváděna a mnohde bohužel k jejich realizaci ani nedošlo. "Odstranění bariér bránících rovnému přístupu ke vzdělání je dlouhodobým procesem. K jeho úspěšnému naplnění přispěje také zařazení romského jazyka, kultury a historie do vzdělávacího systému," uvádí AI.

Právo romských dětí na vzdělání porušuje i Česká republika

Zprávu o situaci na Slovensku vydala Amnesty International jen den poté, co podobně kritizovala české školství. Evropský soud pro lidská práva v úterý 13. listopadu vynesl rozsudek, podle kterého Česká republika porušila právo na vzdělání v případě osmnácti Romů, kteří byli umístěni do někdejších zvláštních škol. Podle soudu byli Romové diskriminováni na základě svého původu, čímž Česká republika porušila článek Evropské úmluvy o lidských právech hovořící o zákazu diskriminace a článek protokolu k úmluvě, který se týká práva na vzdělání.

Na nerovné postavení romských dětí ve vzdělávání a přetrvávající segregaci dlouhou dobu upozorňují místní i zahraniční nevládní organizace včetně Amnesty International. "Rozhodnutí Evropského soudu nesmí být chápáno pouze jako důtka, ale především musí být impulsem k systémovému řešení problému segregovaného vzdělávání romských dětí," říká Jindra Pařízková, koordinátorka vzdělávání k lidským právům AI ČR. "Bez dostatečného vzdělání a integrace spolu s dětmi většinové populace se romské komunity nevymaní z bludného kruhu chudoby a života odděleného od zbytku společnosti," dodává.

Velký senát soudu ve svém výroku uvedl, že Romové "se stali specifickým typem znevýhodněné a zranitelné menšiny", která vyžaduje "zvláštní ochranu", a to včetně sféry vzdělávání. Ačkoli systém speciálních škol nebyl v České republice určen výhradně pro romské děti, senát shledal, že ve skutečnosti ve speciálních školách umístěn nepřiměřený počet romských dětí, kterým se dostávalo omezeného vzdělání a byly izolovány od ostatních dětí. Samy české úřady uznaly, že v roce 1999 navštěvovalo některé speciální školy 80 až 90 procent dětí romského původu.

Většina členů senátu "nebyla přesvědčena, že rodiče romských dětí, kteří patří k znevýhodněné komunitě a sami často absolvovali nedostatečné vzdělání, jsou schopni zvážit všechny aspekty situace a důsledky svého souhlasu." Soud proto shledal, že související česká legislativa v dané době měla nepřiměřený dopad na romskou komunitu. Romské děti pak získávaly vzdělání, které zhoršovalo jejich obtíže a znesnadňovalo jejich rozvoj. Soud uznal, že mezitím došlo ke změně zákona a že se objevily snahy vyřešit problém vzdělávání Romů, nicméně rozdílné zacházení s nimi nebylo objektivně a odůvodněně ospravedlnitelné.


Diář nabízí portréty nositelek Nobelovy ceny míru
15. 11. 2007 - PRAHA (GITA ) - Již po jedenácté vydává obecně prospěšná společnost proFem diář Slavné ženy nejen střední Evropy (2008). Tentokrát v něm lze nalézt portréty dvanácti držitelek Nobelovy ceny míru. Je jich prozatím přesně dvanáct – jako měsíců v roce. První z nich byla Bertha von Suttner, která byla oceněna v roce 1905, zatím poslední Wangari Maathai, jež cenu získala v roce 2004. Třináctý portrét, který vždy bývá bonusem, je věnován ženám a mírovému hnutí.

„Válečná tažení byla a jsou v dějinách naší matičky Země věcí mužů, směr přitom udává mužské myšlení, řešení problémů mužskou logikou, a především koncentrace moci v rukou mužů. I diskuse k radarové základně USA v českých Brdech přibližuje obyvatelstvu naše dočasná vládní reprezentace čistě mužskou logikou, pomineme-li oslavné písně na počest amerického prezidenta z úst ministryně obrany České republiky (která navíc přesně reprezentuje pozici ženy v mužském světě). Obrana proti budoucímu ´velkému nebezpečí´ z Íránu či Koreje formou dalšího zbrojení je z genderového hlediska mužským argumentem, zvyšování napětí vůči Rusku už téměř ohrožováním bezpečnosti nás všech,“ říká v úvodním slovu ředitelka proFem Marie Saša Lienau. Dodává, že člověk ženská se čas od času neubrání představě malých kluků na pískovišti, kteří se navzájem plácají lopatičkami po hlavě a boří si své stavbičky. „Jenže tady už jde o skutečnou velkou hru, z níž jsou ženy ve velké většině vyloučeny,“ uvádí Lienau.

Proto si v diáři Slavné ženy nejen střední Evropy čtenáři a čtenáři rok co rok mají možnost přečíst portréty významných ženských osobností, tentokrát těch, které byly oceněny za úsilí o mír. O barmské opoziční političce Aung San Suu Kyi, která získala Nobelovu cenu míru v roce 1991, se třeba v diáři na rok 2008 lze dozvědět, že jí ovlivnil osud jejího otce Aung Sana. Ten jako generál úspěšně bojoval za nezávislost Barmy na anglickém koloniálním panství a krátce před cílem se v roce 1947 stal obětí atentátu. Kdyby nedošlo k této tragické události, stal by se prvním barmským svobodně zvoleným prezidentem.

Suu Kyi nyní tráví dlouhá léta v domácím vězení, kam ji uvrhnul barmský vojenský režim, proti kterému dlouhou dobu protestuje. „Jako buddhistka se vyrovnává s izolací jen díky přísné disciplíně a meditacím. Čas tráví šitím, gymnastikou, hrou na klavír a studiem jazyků,“ uvádí autorka portrétu Cornelia Heuer, jejíž německý text přeložila Lienau. Diář lze objednat v proFem. Na webu této obecně prospěšné společnosti budou také aktualizovány informace o místech, kde bude možno diář koupit přímo.

Diář si už čtvrtým rokem pravidelně pořizuje dvaatřicetiletá Jana Hromská z Prahy. „Poprvé mi jej věnovala kamarádka k Vánocům. Ač jsem v té době dostávala plno jiných diářů, tenhle mi přišel hned něčím výjimečný. Je to vlastně jakási malá knížečka, do které se lze vracet i po uplynutí daného roku. Až mi bylo líto si do něj psát. Ale užívám jej aktivně a pak jednotlivé diáře schovávám. Je to báječný nápad a dozvídám se tam opravdu zajímavosti. Už se těším, až si zakoupím ten na příští rok,“ řekla gitĚ.

Loni v listopadu oslavil český ženský diář své desáté narozeniny. Těm byla přítomna také německá lingvistka Luise Pusch, která obdobné diáře začala vydávat v roce 1988 v Německu – proFem se jimi inspiroval. „Líbí se mi, že český diář obsahuje také, pokud je možné je sehnat, obrázky žen, na jejichž výročí je vzpomínáno. My jsme toto dodržovaly pouze v prvních letech. Pak nám nakladatelství řeklo, že na to již nejsou peníze. A tak zůstala ´jen´ jména. Škoda,“ uvedla loni pro gitU Pusch.

Zelený kruh slaví osmnáctiny
15. 11. 2007 - PRAHA (Zelený kruh ) - Několik dní po politickém převratu v listopadu 1989 vzniklo apolitické sdružení Zelený kruh s jediným cílem – zabezpečit v České republice životní prostředí, ve kterém by se dalo žít. Zelený kruh v čele mimo jiné s Ing. Ivanem Dejmalem a Ing. Josefem Vavrouškem se podílel na tvorbě první demokratické legislativy životního prostředí. Příští středu Zelený kruh – asociace ekologických organizací oslaví své osmnácté narozeniny.

Zelený kruh v současnosti sdružuje 27 nevládních ekologických organizací (viz seznam dole) a dalších 40 organizací je napojeno na diskusní „oborovou platformu" ochrany životního prostředí. Tato otevřená síť zlepšuje formulaci názorů ekologických organizací a jejich následnou komunikaci veřejné správě. Probíhá na ní výběr zástupců do pracovních skupin, meziresortních odborných komisí, monitorovacích výborů a poradních orgánů Vlády ČR. Ke konci roku 2006 měl Zelený kruh své zástupce ve třech desítkách takových uskupeních. Zelený kruh je zesíleným hlasem ekologických organizací.

Zelený kruh se zaměřuje na uplatňování Aarhuské úmluvy v České republice. Dlouhodobě usiluje o zajištění účasti veřejnosti na rozhodování, práva na informace o životním prostředí a práva na soudní ochranu. Více se dozvíte na www.ucastverejnosti.cz.

Legislativní centrum Zeleného kruhu sleduje vznikající legislativu s dopadem na životní prostředí, připravuje k ní společně s ekologickými organizacemi připomínky a prosazuje je. V posledním roce se Zelený kruh podílel na tvorbě novely zákona o odpadech, novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí či nového stavebního zákona. Zelený kruh také tradičně připravuje přehled, jak volí poslanci při schvalování legislativy s dopadem na životní prostředí.

Lidem, které zajímá, co mohou oni sami udělat pro životní prostředí, poskytují stránky www.hraozemi.cz konkrétní návody. Měsíčně je navštíví kolem 6 000 lidí. Je zde umístěno počitadlo osobní ekologické stopy kvantifikující dopad spotřeby jednotlivce na životní prostředí. Návštěvníci zde mimo jiné naleznou přehledný seznam ekologických organizací a jejich působnosti a zaměření (Zelená seznamka). Telefonická EKOLINKA (222 518 352) poskytuje informační rozcestník při řešení problémů občanů, které se týkají životního prostředí.

Jednou ročně pořádá Zelený kruh Ekofestival na Náměstí Míru, kde se může široká veřejnost dozvědět o ochraně přírody v České republice a lidech, kteří jsou do ní zapojeni.

Brněnská Charita zve na benefiční koncert
15. 11. 2007 - BRNO (Econnect / Oblastní charita Brno ) - Již tradičně každým rokem na sklonku roku pořádá Diecézní charita Brno - Oblastní charita Brno benefiční koncert. Na koncertě 23. listopadu se představí dětský sbor Primavera a klarinetový soubor, obě uskupení ze ZUŠ J. Kvapila. Koncert, který se bude konat v kostele sv. Tomáše, bude zahájen v 19 hodin.

Tento rok benefiční koncert podpoří nadace Divoké husy. Vstupné na koncert je dobrovolné, případný výtěžek koncertu bude použit na zakoupení kompenzačních pomůcek pro Charitní ošetřovatelskou službu, středisko Oblastní charity Brno.

"Charitní ošetřovatelská služba je zařízení Diecézní charity Brno – Oblastní charity Brno, jejímž posláním je poskytování odborné zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí klienta," vysvětlila Michaela Koválová z brněnské Charity. Služba se zaměřuje na chronicky a dlouhodobě nemocné seniory, lidi v produktivním věku doléčující se z akutního onemocnění a taky na onkologicky nemocné.

Cílem charitní ošetřovatelské služby je optimalizace zdravotního stavu, zlepšení individuální úrovně kvality života uživatelů, zmírnění následků chorob. Principy služby jsou léčba v pohodlí domova, profesionální poskytování služby, individualizace služby, využívání nejnovějších poznatků v ošetřovatelských postupech, uspokojování bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb, efektivita a také rovný přístup bez rozdílu.

Oblastní charita Brno je organizačně začleněna do Diecézní charity Brno, která je účelovým zařízením katolické církve. Její činnost na území města Brna a okresu Brno- venkov byla obnovena v říjnu 1992. Snaží se zaměřit pozornost tam, kde je utrpení a nouze, kde jde o důstojnost člověka. Chce pomáhat těm nejpotřebnějším, svědčit o rovnosti a neopakovatelné hodnotě všech lidí, podporovat lidskou důstojnost a rozvoj osobnosti. "Jsme si vědomi toho, že není v našich silách pokrýt veškeré potřeby v sociální sféře, ale i přesto se snažíme udělat maximum," uvádí organizace.

V současné době nabízí Oblastní charita Brno své služby v řadě oblastí – těmi jsou poskytování služeb lidem s mentálním postižením a autismem, pomoc matkám s dětmi v tísni, poskytování služeb starým lidem formou přechodného pobytu (v lůžkovém zařízení) i formou ošetřovatelské a pečovatelské služby (v domácnosti klientů). Oblastní charita Brno nabízí také pomoc lidem bez domova a lidem ve výkonu trestu, poradenství v sociální oblasti a humanitární pomoc materiální a osobní. Věnuje se i adopci na dálku.

Minifestival hudby a slova Hudboslovení nabídne multižánrový program
15. 11. 2007 - PŘEROV (Econnect ) - Zajímavou akci připravilo sdružení Duha Klub Dlažka v Přerově. V pondělí 19. listopadu zde vypukne týdenní minifestival hudby a slova Hudboslovení. Jak vyplývá z názvu, jde o multižánrovou akci plnou koncertů, soutěží a dalších zajímavých programů pro děti i dospělé.

Multižánrový festival Hudboslovení začne v Přerově v pondělí 19. listopadu a potrvá celkem sedm dní do neděle 25. listopadu. Letos se koná již šestý ročník a festival tedy již má nejen svou tradici a zázemí, ale opět stejně jako při minulých ročnících velmi nabitý a pestrý program. Za dobu konání festivalu se na něm představila celá řada našich známých umělců (Hradišťan, Buty, Wabi Daněk a mnozí další zde již v minulosti vystoupili). Také letos přijalo pozvání hned několik hostů zvučných jmen. Za všechny lze jmenovat například hudební skupiny Neřež nebo Traband.

Co si má návštěvník, který na festivalu dosud nikdy nebyl představit pod jeho názvem Hudboslovení? „Především příjemnou týden trvající akci plnou hudby i slova. Konkrétně potom například čtyři turnaje v deskových hrách, lampionový průvod pro děti, dále třeba večírek cestovatelů, klubové večery, osm koncertů, včetně víkendu klasické kytary – to vše představuje pestrou mozaiku a šanci pro každého si najít a vypít ten pravý šálek svého kulturního čaje,“ představuje program festivalu předseda pořádajícího Duha Klubu Dlažka Jaroslav Biolek.

Bluesový večer, víkend klasické kytary nebo turnaj v deskových hrách

Hudboslovení je schopné svým zaměřením oslovit mladé i starší dle jejich zájmů. I nároční návštěvníci si jistě najdou něco, co může zaujmout i je. Festival bude slavnostně zahájen v pondělí 19. listopadu a to Bluesovým večerem, na kterém se představí známý bluesman zpěvák a kytarista Gwyn Ashton.

Druhý a třetí festivalový den, tedy úterý a středa 20. – 21. listopadu budou zaměřeny především na turnaje ve stolních deskových hrách. V rámci nich proběhne i šachový turnaj. Jen pro zajímavost je možno uvést, že na minulém ročníku byl věkový rozdíl nejmladšího a nejstaršího hráče tohoto turnaje téměř 70 let. Ve čtvrtek 22. listopadu si mimo jiné na své přijdou příznivci skupiny Neřež a o den později pak kapely Traband.

Programově nejnabitějším dnem pak bude sobota 24. listopadu. Předposlední festivalový den se ponese ve znamení Víkendu klasické kytary (přednáška, koncert, možnost vyzkoušet si hraní na kytaru). Proběhnou také další zajímavé akce – speciální turnaj ve scrabble, večírek cestovatelů, lampionový průvod pro děti. Kromě toho proběhne i křest nového CD přerovské hudební skupiny Rabussa a vystoupení jejich, kteří jsou velmi exotičtí – jde o seskupení čtyř angolských bubeníků Africa Ngona.

„Hudboslovení je festivalem pro každého, jelikož programová nabídka je dostatečně široká. Na celé akci se podílí asi 20 organizátorů z našeho Klubu Dlažka. Již také známe termín příštího ročníku festivalu. Ten se uskuteční v termínu 17. – 23. listopadu 2008. Kromě již klasických programů chystáme samozřejmě i něco nového. Víc však nyní ještě nemohu prozradit,“ dodává závěrem hlavní organizátor festivalu Jaroslav Biolek. GMO: Francouzský prezident Sarkozy zmrazil pěstování GM plodin
15. 11. 2007 - PRAHA (STUŽ - Společnost pro trvale udržitelný život ) - Prezident Francie Nicolas Sarkozy ohlásil na závěr dvoudenní ekologické konference v Paříži řadu opatření pro ochranu životního prostředí. Kromě záměru zakázat od roku 2010 používání energeticky neefektivních klasických žárovek, jde o plány na rozšíření železniční sítě o 2000 km nových tratí a na vybudování 1500 km nových tramvajových tratí, ale také o zmrazení pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO) ve Francii.

Nathalie Kosciusko-Morizet, která zastává funkci státního sekretáře v oblasti životního prostředí, pro francouzský deník Le Monde uvedla, že během několika dní by měl platit zákaz pěstování geneticky modifikované kukuřice MON 810. Ta je jedinou komerční GM plodinou v Francie a v letošním roce byla v zemi pěstována na více než 20 tisících hektarech. Pěstování GMO je ale ve Francii žhavým společenským tématem, které vyvolává bouřlivé diskuse, a vedlo ke vzniku rozsáhlého protestního hnutí.

MON 810 je GM kukuřicí americké agrochemické firmy MONSANTO, do které byl genetickou manipulací vložen gen z bakterie, který vede k produkci bakteriálního toxinu v celé rostlině. Tento bakteriální jed má bránit GM kukuřici vůči zavíječi kukuřičnému, pro kterého je smrtelně jedovatý.

Komerční pěstování GM kukuřice MON 810 je nyní v rámci EU povoleno, ale některé země její pěstování na svém území zakázaly. Maďarsko zakázalo pěstovaní MON 810 v roce 2005 na základě vědeckého výzkumu maďarských expertů, kteří poukázali na rizika GM kukuřice MON 810, jež může mít škodlivý vliv na některé živočišné druhy.

Kromě Maďarska je tato GM kukuřice firmy MONSANTO zakázána také v Rakousku, Polsku a v Řecku. Uvedené země vydané zákazy odůvodňují mimo jiné i neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž pro GM plodiny vyžaduje platná evropská legislativa. Německé úřady zakázaly prodej osiva GM kukuřice MON 810 na jaře roku 2007 vzhledem k tomu, že stávající monitorovací plán neumožňuje odhalit rizika prokázaná novými vědeckými studiemi. Švýcarsko na základě výsledků referenda vyhlásilo pětileté moratorium na pěstovaní všech GM plodin.

V České republice komerční pěstování GM kukuřice MON 810 povoleno, a to dokonce i v chráněných územích, včetně evropsky významných ekologických oblastí systému NATURA 2000. Podle sdělení ministerstva zemědělství se v roce 2007 pěstovala GM kukuřice MON 810 v Česku na ploše zhruba 5 tisíc hektarů.

Ve Francii se má o ekologických opatřeních debatovat i v příštích měsících. Do koncem roku má být dopracován koncept tzv. zelené revoluce, ke které se Sarkozy zavázal během předvolební kampaně. V první polovině roku 2008 by pak měl projednat parlament návrh příslušného zákona.


Hájíme zájmy terénních cyklistů
14. 11. 2007 - PRAHA (NaKole.cz ) - Česká mountainbiková asociace (ČeMBA) je tady a nedá se přehlédnout. Vytáhla do boje za terénní stezky šetrné k přírodě a rozpoutala kampaň proti asfaltování koryt českých řek. Rozhovor s předsedou Tomášem Kvasničkou uveřejnil server NaKole.cz

S předsedou Tomášem Kvasničkou jsem se sešla na stánku ČeMBA na veletrhu Sport Life. Je jasné, že podpora členské základny a sympatizantů je velká. Během rozhovoru odbíhá Tomáš pozdravit členy, přátele a příznivce. U mého stolku se střídají noví a noví lidé, kteří vyplňují členskou přihlášku ČeMBA.

A tady už je přepis našeho zhruba hodinového povídání:

Jaké má ČeMBA poslání, co prosazuje?

ČeMBA prosazuje lepší podmínky pro terénní cyklistiku. Chceme zaktivovat bikery a upozornit na to, že podmínky pro rekreaci v přírodě nejsou optimální. Náš kompletní program můžeš najít na www.cemba.cz.

Ze začátku to vypadalo, že bojujete ZA něco. Přinesli jste do Čech metodiku budování singletreků, ukázali jste nový nevyužitý prostor pro rozvoj cyklistiky. V poslední době ale mám dojem, že jdete spíš PROTI něčemu.

Je pravda, že vystupujeme proti formě oficiální podpory cyklistiky. Jsme proti aplikování jednoho modelu infrastruktury, to jsou asfaltové cyklostezky, které mají rekreačně-dopravní účel. Takové stezky jsou v pořádku ve městech a v jejich blízkosti, ne v krajině. Navíc se ukázalo, že struktura investic do takových stezek neodpovídá rozložení uživatel a jejich preference.

Tím mi nahráváš na další otázku. Víte, jaké by mělo být rozložení investic? Máte k dispozici nějaký výzkum, který by prokázal, jakou část cyklistické veřejnosti zastupujete?

Žádné takové údaje v ruce nemám. Pídil jsem se po tom, ale nenašel jsem nikde dostatečně reprezentativní a masivní průzkum. Rozhodně je potřeba takový výzkum, který by pomohl předefinovat, do čeho peníze potečou. Zatím máme mandát jednat za členy ČeMBA, kterých je dnes kolem 600.

Kdo by podle tvého názoru měl takový výzkum připravit a zaplatit?

Aby výsledky pro mě byly důvěryhodné, nesmí to být výzkum udělaný „na zakázku“. Snad to nebude znít moc nafoukaně, ale asi by to měla být mezirezortní komise z různých ministerstev. Vstoupit by do toho mělo Ministerstvo pro místní rozvoj a také dále Ministerstvo zemědělství, do jehož kompetence spadá lesní hospodářství. A také by nemělo chybět Ministerstvo životního prostředí.

Objem peněz, který přitéká do cyklistické infrastruktury je pořád nedostatečný. V současnosti mnoho lidí bojuje za zvyšování rozpočtů pro cyklistiku, za podporu cyklodopravy. Nemůže se stát, že rozepře uvnitř cyklistické obce, hádky o strukturu investic, ohrozí cyklistiku jako celek?

Já bych byl zděšený, kdyby se to stalo. Myslím si,že současné investice od SFDI (pozn. red. Státní fond dopravní infrastruktury) by měly téct výhradně do podpory dopravní cyklistiky a mnohonásobně se navýšit.

V poslední době hodně vystupujete proti asfaltovým cyklostezkám podél řek. Velké diskuse se například vedou o stezce podél Tiché Orlice.

Je tu jeden velký paradox. Cyklistika je prohlašovaná za přírodě šetrnou, ekologickou formou dopravy a trávení volného času. Přitom nejsou nastavené standardy pro hodnocení jejího vlivu na životní prostředí. Chyba je také v tom, že se slučuje dopravní a rekreační účel. Řekněme, že souběžně s řekou vede silnice 2. třídy. Místo dopravního řešení podél této silnice se potom udělá asfaltová dálnice údolím řeky.

Prodáváte tu trička s textem „Make love, not asphalt“. Nedá se tahle mediální zkratka přeložit tak, že bojujete proti asfaltu jako takovému?

Člověk, který si takové tričko vezme, o sobě říká: „Já jsem biker, mám rád terén.“ Chceme tím říct - podpořte nás. Dělejme podporu cyklistiky z lásky k věci, ne proto, abychom prosazovali pouze jedno jediné správné řešení. Především nám jde o to, aby se už konečně přestaly asfaltovat české řeky. Ale asfalt v určitých podmínkách a pro určitou cílovou skupinou smysl má, není to špatné řešení.

Zkušenosti z Walesu, které tu prezentoval Dafydd Davis ukázaly, že po vybudování singletreků výrazně stoupl automobilový provoz v jejich okolí. Mluvil o nutnosti vybudovat v okolí parkoviště pro auta. Nemůže se něco podobného stát i u nás?

To je dané strukturou silnic ve Walesu. Singletreky se tu budovaly v zaostalých oblastech, kde přirozeně nebyla dobrá silniční síť. To u nás neplatí, v České republice máme přepravní síť dostatečnou.

Je pravda, že provoz ve směru k střediskům stezek stoupne. Jestli region chce podporovat cestovní ruch, lidi se tam musejí dostat. Ale my nebojujeme proti automobilům, my jsme tu od toho, abychom reprezentovali zájmy terénních cyklistů.

ČeMBA prosazuje singletrek i jako rekreační zázemí měst. Rádi bychom měli terénní stezky navázat na městské stezky. Proto začínáme spolupracovat s organizacemi, které se zabývají kolem jako způsobem dopravy ve městech, například Brno na kole.

Máte nějaké konkrétní projekty?

My vyjadřujeme poptávku po určitém řešení a zároveň přinášíme zkušenosti jak na to. Konkrétní řešení by měla dělat města a regiony, které chtějí vytvořit nový segment turismu. Je pravda, že jsme na začátku jednání s městy, které tento zájem mají, třeba Jílové u Prahy nebo Velké Karlovice na Vsetínsku.

Děkuju ti za rozhovor, snad se někdy brzy potkáme někde v terénu. EU: Srbsko musí plně spolupracovat s jugoslávským tribunálem pro válečné zločiny
14. 11. 2007 - PRAHA (Econnect/HRW ) - Evropská komise rozhodla nedávno o dalším pokračování spolupráce se Srbskem v rámci přidružovacích dohod. Bělehrad přitom nedokázal dopadnout a postavit před soud generála Ratko Mladiče, který patří mezi klíčové podezřelé z válečných zločinů. Podle Human Rights Watch (HRW) tento krok ohrožuje úsilí o spravedlnost.

Komisař pro rozšíření Evropské unie (EU) Olli Rehn oznámil, že se Srbskem podepíše přidružovací dohodu, která je klíčovým krokem k těsnějším vztahům mezi EU a kandidátskou zemí. Podle HRW by měly členské státy EU odmítnout podpis dohody, dokud Srbsko nedopadne bosenského generála Ratko Mladiče, který je obžalovaný ze zločinu genocidy Mezinárodním trestným tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

"Komisař Rehn oceňuje Srbsko, ačkoliv se v této zemi skrývá generál hledaný pro genocidu," uvedl Lotte Leicht, advokát HRW. "Tím dává najevo, že EU je benevolentní ke všem, kteří spáchali podobné zločiny, a zároveň ignoruje oběti těchto zvěrstev přímo v srdci Evropy."

Prokurátorka tribunála Carla Del Ponte uvedla po své nedávné návštěvě Bělehradu, že Srbsko navzdory určitému pokroku stále nedělá dost, aby pochytalo zbývající uprchlíky. V listopadu loňského roku Evropská komise zdůraznila, že země musí plně spolupracovat s tribunálem, pokud se chce ucházet o členství.

EU však významně snížila svůj práh, aby mohla ocenit "plnou spolupráci" Srbska s jugoslávským tribunálem. Zatímco komisař Rehn dříve uváděl neschopnost zatknout Mladiče jako jeden z důvodů pro odstoupení od rozhovorů v květnu loňského roku, tak Komise a členské státy jsou nyní spokojené s tím, že Srbsko deklarovalo závazek zatknout hledané osoby. Srbské úřady podobná prohlášení udělaly už dříve, ale obvykle pak k žádné akci nedošlo. HRW zdůraznila, že EU by měla žádat konkrétní výsledky, podle kterých by mohla ocenit plnou spolupráci Srbska.

Del Ponte uvedla, že tlak EU byl dosud nejvýznamějším nástrojem při přesvědčování států ke spolupráci s tribunálem. Tlak EU na Chorvatsko byl rozhodující při zatčení hledaného generála Ante Gotoviny v roce 2005. Podle HRW by EU měla využát tohoto významného vlivu, aby zbývající uprchlící včetně Mladiče byli dopadeni a postaveni před soud.

Podepsání přidružovací dohody všemi členskými státy EU by se mělo uskutečnit v lednu příštího roku a mělo by znamenat další klíčový krok Srbska na cestě ke členství v EU. Brusel obnovil rozhovory v červnu tohoto roku poté, co Bělehrad spolupracoval při zatčení generála Zdravka Mladiče. Srbsko také hrálo klíčovou roli při zatčení dřívějšího policejního generála Vlastimira Djordjeviče.

V únoru tohoto roku tribunál vyhlásil, že neschopnost Srbska postavit Mladiče před soud je porušení Ženevských konvencí a nařídil Srbsku, aby s ním plně spolupracovalo. "EU by nemělo nabízet možnost členství zemi, která porušuje Ženevské konvence. Členské státy EU by neměly podepsat dohody, dokud se Mladič nebude zodpovídat v Haagu ze svých zločinů," prohlásil Leicht.

Nejvyšší soudní instance v Evropě shledala existenci diskriminace na českých školách
14. 11. 2007 - PRAHA (Econnect ) - Ve verdiktu, který je pro Romy v celé Evropě průlomovým, včera velký senát Evropského soudu pro lidská práva rozhodl 13 hlasy proti čtyřem, že praktiky segregování romských žáků zařazovaných do zvláštních škol pro mentálně postižené jsou formou protiprávní diskriminace, která porušuje základní lidská práva.

Rozsudek se týká případu D. H. a další vs. Česká republika, v němž se 18 romských žáků dožaduje nápravy s ohledem na praktiky zařazování romských žáků do „zvláštních“ škol, jež jsou rozšířené ve střední a východní Evropě.

„Soud dnes vynesl historický rozsudek, podle něhož nemá diskriminace místo v Evropě 21. století,“ řekl James A. Goldston, výkonný ředitel Open Society Justice Initiative a právní poradce stěžovatelů. „Romské děti nyní budou mít stejný přístup ke kvalitnímu vzdělání jako všichni ostatní.“

Včerejší rozsudek ukončil desetiletý právní boj, jehož prostřednictvím stěžovatelé soudně napadli praktiky zařazování romských žáků (bez ohledu na jejich mentální schopnosti) do škol pro mentálně postižené. Výzkum ERRC ukazuje, že diskriminace je systému zvláštních škol vlastní: pravděpodobnost zařazení romského žáka do zvláštní školy je dvacetsedmkrát vyšší než u podobně situovaného neromského žáka.

„Je to obrovský krok kupředu v evropském boji proti diskriminaci,“ prohlásila Vera Egenberger, výkonná ředitelka Evropského střediska pro práva Romů (ERRC), které stěžovatele v případu podporuje. „Nucené zařazování romských studentů do podřadných škol je nyní protiprávní.“

Soud prohlásil, že praktiky rasové segregace ve vzdělávání porušují článek 14 Evropské úmluvy o lidských právech, který zakazuje diskriminaci, ve spojitosti s článkem 2 prvního dodatkového protokolu, který zaručuje právo na vzdělání. Soud podotknul, že Česká republika není jedinou zemí, v níž k těmto praktikám dochází, a že diskriminační překážky ve vzdělávání romských žáků existují v několika dalších evropských zemích.

Představitelé vítězné strany stěžovatelů přislíbili, že se zaměří na to, aby byly důsledky rozsudku aplikovány v praxi rychle a v plném rozsahu. „Těšíme se na spolupráci s českými úřady i úřady v dalších zemích, abychom zajistili, že tento verdikt povede k lepším vzdělávacím příležitostem pro všechny žáky,“ uvedla Vera Egenberger.

Počátek případu sahá do roku 1999, kdy Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) a místní právní zástupce podali jménem 18 žáků neúspěšnou žalobu k českým soudům. V roce 2000 se stěžovatelé obrátili na Evropský soud pro lidská práva s tvrzením, že jejich zařazení do „zvláštních škol“ pro mentálně postižené je v rozporu s Evropskou úmluvou. Testy, kterých se používalo za účelem hodnocení mentálních schopností žáků, byly kulturně předpojaté proti českým Romům a postupy při zařazování žáků do zvláštních škol umožňovaly ovlivnění jejich výsledků rasovými předsudky školských úřadů.

Důkazy předložené štrasburskému soudu, jež se zakládají na výzkumu ERRC ve městě Ostrava, ukázaly, že v procesu zařazování žáků do škol často dochází k diskriminaci z důvodu rasového původu:

    * Více než polovina romských dětí navštěvuje zvláštní školy.
    * Více než polovina žáků navštěvujících zvláštní školy jsou Romové.
    * Pravděpodobnost, že bude jakékoli náhodně vybrané romské dítě zařazeno do zvláštní školy, je dvacetsedmkrát vyšší než u podobně situovaného neromského dítěte.
    * I v případech, kde se romským žákům podaří vyhnout zařazení do zvláštních škol, nejčastěji navštěvují podřadné a převážně romské městské školy.

Rasová segregace ve vzdělávání zůstává praktikou rozšířenou v celé České republice a v sousedních státech. Terénním průzkumem ERRC uskutečněným v pěti státech bylo důsledně zdokumentováno oddělené a diskriminační vzdělávání Romů i další praktiky ze strany školských úřadů, které vedou k segregování Romů ve školách.

Zpráva ERRC popisuje nejběžnější praktiky segregování romských žáků ve vzdělávání na základě jejich etnického původu. Ty zahrnují segregaci při zařazování žáků do tzv. zvláštních škol pro žáky s vývojovým postižením, segregaci ve školách nacházejících se uvnitř romských ghett, segregaci ve výhradně romských třídách, odmítnutí zařazení romských žáků do klasických škol a další jevy. Ať už se jedná o jakkoli specifickou formu oddělené školní docházky, kvalita vzdělávání poskytovaného Romům je stále podřadná ve srovnání s klasickými standardy vzdělávání v každé z pěti zemí.Vláda se již po několikáté zavázala řešit alarmující počet dopravních nehod
14. 11. 2007 - PRAHA (Econnect/Cerebrum2007 ) - <em>Vysoký počet smrtelných nebo těžkých úrazů, které se každý den stanou na českých silnicích začal znepokojovat už i vládu. Ta si nechala vypracovat analýzu současné situace. Na českých silnicích v loňském roce zahynulo 1 063 osob, z nichž 3 902 bylo zraněno těžce. Nejčastěji postiženi jsou děti a mladí lidé, zejména muži, do 25 let. Šokující je, že polovina obětí dopravních nehod na našich silnicích zemřela bez vlastního zavinění. </em>

<p>Vedle rychlé jízdy, alkoholu, nepozornosti a neohleduplnosti řidičů,nebo špatného stavu českých silnic, je jednou z hlavních příčin nehodovosti i nedostatečná prevence. Odborníci se konečně shodli na faktu, že současné osvětové kampaně nejsou příliš efektivní. A co dál?</p>

<p><strong>Úrazy hlavy jsou až v 80% způsobené právě dopravními nehodami</strong></p>

<p>K velmi častým a devastujícím následkům dopravních nehod patří úrazy mozku, které za sebou nechávají dlouhodobé někdy až celoživotní následky, a to zdaleka nejen fyzického charakteru. Mezi časté následky úrazů hlavy patří poruchy paměti, řeči, myšlení, snížená schopnost se orientovat v čase i prostoru, apatie, deprese a mnohé další problémy, s kterými se dotyčný musí potýkat dlouhodobě, často po zbytek svého života. Posttraumatické následky nehod se nevyhýbají ani obětem, ani jejich viníkům, ale ani rodinným příslušníkům obětí. Těžké zranění, boj o život, smrt, celoživotní postižení jsou velmi traumatizujícími zážitky pro všechny blízké, s kterým se mnohdy vyrovnávají dlouhé roky.</p>

<p><strong>Dá se dopad autonehody vyčíslit?</strong></p>

<p>"Při hodnocení nehodovosti na silnicích se počítají především ztráty na lidských životech, které jsou nevyčíslitelné, a ztráty na majetku, které bývají značné. Jsou zde však i další, více či méně skryté náklady, a to za léčbu zranění a psychických následků. Léčení oběti dopravní nehody může v komplikovanějším případě stát i přes milion korun," říká Pavel Horák, ředitel VZP. </p>

<p>Velmi nákladná je ale i právě léčba narušených psychických funkcí, kdy posttraumatické obtíže znemožňují osobě po poranění mozku normální zapojení zpět do života. "O to je celá situace závažnější, neboť rehabilitačních center specializovaných na komplexní rehabilitaci funkcí poškozených poraněním mozku je v České republice chronický nedostatek," uvádí předsedkyně Sdružení osob po poranění mozku Cerebrum2007 Marcela Janečková. </p>

<p><strong>A jaké má vláda řešení? </strong></p>

<p>Vláda České republiky se tedy rozhodla kritickou situaci řešit. Prý výrazně navýší finanční obnos nejen na údržbu a opravy silnic, ale i preventivní programy, a to až o jednu miliardu korun. Preventivní programy by se měly stát údernější, adresnější a apelovat zejména na mladou generaci. Na neutěšenou situaci na českých silnicích reaguje i Všeobecná zdravotní pojišťovna, která si dala za cíl pomáhat zmírňovat následky dopravních nehod právě prevencí. V tříletém projektu chce prostřednictvím své osvětové kampaně oslovit 6,5 milionu obyvatel ČR a pomáhat jim při překonávání psychických problémů spojených s nehodou, například prostřednictvím on-line komunikace s psychologem.</p>

<p>Preventivní programy jsou přitom v celosvětovém měřítku aktuálním tématem. Mnohokrát bylo prokázáno, že investice věnované do prevence se státní pokladně vrátí, a že dobře prováděné preventivní programy výrazně snižují nehodovost. Tak například počet dopravních nehod ve Francii klesl mezi roky 2002 až 2005 o téměř 30%, a to především jako důsledek dobře prováděné prevence. Podobně tomu bylo i ve Velké Británii.</p>Uzávěrka novinářské soutěže Příběh uprchlíka již tento pátek
13. 11. 2007 - PRAHA (Econnect / UNHCR ) - V pátek 16. listopadu končí lhůta k zaslání příspěvků do novinářské soutěže Příběh uprchlíka, kterou Komisariát OSN pro uprchlíky (UNHCR) letos vyhlásil již po desáté. Přihlásit se mohou jak jednotliví publicisté, novináři a studenti žurnalistiky, tak celé redakce.

Do soutěže je možné přihlásit libovolný novinářský útvar, tištěný, audiovizuální nebo elektronický, který obsahově pokrývá tematiku uprchlictví. Tedy příspěvek, který zachycuje okolnosti a příčiny útěku, azylovou proceduru, období a podmínky exilu, integrační proces v exilu, případně návrat do vlasti.

Námětem mohou být i osudy slavných osobností, které byly uprchlíky, respektive ta část jejich života, kterou prožily v exilu. "Stejně tak uvítáme i příspěvky zobrazující činnost pracovníků UNHCR či jiných humanitárních organizací, které se bezprostředně zabývají pomocí uprchlíkům," uvádějí vyhlašovatelé soutěže.

Do soutěže lze přihlásit příspěvky publikované v tištěné, vysílané či internetové podobě v období od 1. listopadu 2006 do 31. října 2007. Příspěvky budou posuzovány ve třech kategoriích: (i) tištěná a internetová média, (ii) televize a (iii) rozhlas.

První cena v každé vyhlášené kategorii je spojena i s odměnou ve výši 30 000Kč. Ceny budou slavnostně předány v první polovině prosince tohoto roku. Pozváni budou autoři všech soutěžních příspěvků.

V loňském v IX. ročníku novinářské soutěže Příběh uprchlíka udělila odborná komise první cenu v kategorii tištěných médií Alici Szczepanikové za dlouhodobé úsilí o medializaci tématu uprchlictví a migrace v českém tisku, zejména pak za texty zveřejněné Literárních novinách a časopisu PŘES. V kategorii televizních příspěvků porota udělila první cenu Petru Ballekovi za reportáž "Na cestě" odvysílanou v rámci pořadu Proti srsti TV Prima v březnu 2006. Reportáž Petra Balleka podrobně ilustruje byrokratické překážky integrace rodiny kazašských Ujgurů v Čechách.

UNHCR pomáhá lidem na celém světě, kteří byli donuceni opustit své domovy, od roku 1951. Poskytuje jim útočiště - ubytování, jídlo, vodu a léky a pomáhá jim najít domov v jiné zemi, nebo při návratu do domovů. Během pěti desítek let se stalo jednou z nejdůležitějších humanitárních organizací na světě - za dobu své existence pomohlo přibližně 50 milionům lidí začít nový život. V současnosti se stará ve 116 zemích o přibližně 19,2 milionů lidí. Za svoji humanitární práci si UNHCR dvakrát vysloužilo Nobelovu cenu míru.
Starosta Vyskytné poskytl osobní údaje občanů firmě, na niž si stěžovali. Obec dostala pokutu.
13. 11. 2007 - JIHLAVA/VYSKYTNÁ (Arnika / Zvony 2007 ) - Obecní úřad ve Vyskytné nad Jihlavou zneužil osobní údaje. Překročení zákona se dopustil starosta obce Vítězslav Vyvíjal, který předal kopie petičních listin společnosti .A.S.A., jež v katastru obce provozuje skládku. Právě na problémy související s provozem této skládky si stěžovali signatáři petice a žádali obec, aby zabránila dalšímu porušování provozního řádu a poškozování životního prostředí. Úřad na ochranu osobních údajů vyměřil obci pokutu.

„V březnu jsme předali starostovi Vyskytné petici „Vyskytenský Říp, aby bylo líp?“, v níž jsme žádali o nápravu nepořádku na skládce a v jejím okolí,“ potvrzuje předsedkyně občanského sdružení Zvony 2007 Mgr. Darina Čermáková. V petici občané požadovali zabezpečení skládky proti úletům odpadků ze skládky, proti unikání odpadních vod, a proti šíření nepříjemného zápachu. Požadovali také úklid nepořádku v okolí skládky. „Obec neudělala pro zlepšení situace téměř nic,“ pokračuje Čermáková. „ Pan starosta pak listiny s podpisy a adresami skoro sedmi set občanů předal firmě .A.S.A., která skládku ve Vyskytné provozuje.“

Podle Jany Vitnerové z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika je ostudné, že starostovi byly přednější dobré vztahy s firmou než hájení práv obyvatel Vyskytné na ochranu osobních údajů a zdravé životní prostředí. Arnika poskytuje obyvatelům Vyskytné bezplatné poradenství a právní pomoc. „K petici se připojila většina oslovených obyvatel obce, ale pan starosta jejich názor vůbec nevzal na vědomí. Nejen, že se svých voličů nezastal, ale ještě je vystavil riziku dalšího obtěžování a zastrašování ze strany společnosti .A.S.A. Takové zneužití osobních údajů by mělo být dostatečným důvodem k rezignaci na místo starosty,“ řekla Vitnerová.

Firma .A.S.A. začala občany zastrašovat poté, co upozornili na problémy provázející provoz skládky. .A.S.A. rozšířila do schránek obyvatel Vyskytné leták, ve kterém provozní ředitel firmy .A.S.A. Petr Morávek Darině Čermákové vyhrožuje slovy: „Pokud se budou jednání díky vám protahovat, budete osobně zodpovědná za ztrátu peněz a zdražení svozu odpadů,“ napsal Morávek doslova. Firma také podala na předsedkyni místního občanského sdružení Darinu Čermákovou trestní oznámení za „poškození dobré pověsti“. Trestní oznámení společnost zhruba po čtvrt roce sama stáhla.

Mezipatra vyhrál film Svědkové
13. 11. 2007 - PRAHA (GITA ) - Až do poslední chvíle se zdálo, že to budou Pusinky nebo Gymnastka. Diváckou cenu osmého, rebelsko-buřičského ročníku filmového festivalu gay a lesbických filmů Mezipatra ale nakonec získal úplně jiný film, a to Bublina (Ha Buah) izraelského režiséra Eytana Foxe. Snímek, který na pozadí komplikované politické situace Blízkého východu zobrazuje milostný vztah Izraelce Noama a Palestince Ašrafa. Závěrečným vyhlášením vítězných filmů a projekcí Fassbinderova Querella v pražském Světozoru festival v neděli skončil a v podobě ozvěn se přesouvá do Olomouce, Bratislavy a Českého Těšína.

Hlavní porota udělila cenu snímku francouzského režiséra Andrého Téchiné Svědkové (Les Témoins). Mladík Manu naváže zcela cudné a veselé přátelství se stárnoucím lékařem Adrienem, který ho seznámí s manželi Sarah a Mehdim. Mezi Mehdim a Manuem vzplane vztah a kolotoč „svědectví“ se začíná roztáčet – Adrien se jako lékař otcovsky stará o umírajícího Manua, který svůj životní příběh natočí na diktafon, ten pak spisovatelka Sarah zpracuje do románu, jenž je nakonec zfilmován. Svědky a svědkyněmi jsou v každý okamžik všichni, včetně publika... „Film Les Témoins má několik kinematografických kvalit a kromě toho se nemanipulativním způsobem zabývá velmi těžkou tematikou počátků AIDS v osmdesátých letech,“ vysvětlil udělení ceny Fabiano Golgo, člen hlavní poroty. „Osobně jsem chtěl dát cenu Pusinkám, těm jsme nakonec přiřkli čestné uznání,“ dodal.

Třetí cenu Mezipater přisoudila studentská porota filmu Kdo je tu dominantní? (Who´s the Top?) americké režisérky Jennie Livingston. „Rozhodli jsme se pro něj, protože lesbický vztah je v něm chápán jako neproblematizované východisko pro další děj,“ uvedla na závěrečném ceremoniálu členka poroty Lucia Kajánková. Roman Kollárik, další člen této poroty, v rozhovoru pro gitU doplnil: „Film zpracovává nekonvenční téma sadomasochistických tužeb. Dochází v něm k posunu ve zpracovávání gay a lesbických filmů. Začínají se řešit témata týkající se konkrétních lidí, aniž bychom hledali odpověď na základní otázku, zda lesbický vztah je nebo není normální.“ Také studentská porota neměla rozhodování jednoduché a udělila čestné uznání snímku Nejsmutnější kluk na celém světě (The Saddest Boy in the World).

Závěrečný ceremoniál se, stejně jako ten zahajovací, neobešel bez špetky politiky a rebelie a velké dávky ironie. „Stejně jako visí v mnoha školních třídách prezidentův obraz, měli jsme v plánu tady v promítacím sále vystavit obraze Václava Klause, který minulý týden výtvarnice Verunka tak kreativně vyzdobila. Chtěli jsme tím panu prezidentovi projevit úctu, ačkoliv nad festivalem nepřevzal záštitu. Bohužel se v průběhu týdne ukázalo, že nápad se nesetkal s velkým pochopením ze strany prezidentské kanceláře,“ řekla v průběhu ceremoniálu moderátorka Ester Kočičková. Obraz „Václavy Klausové“ byl tedy roztrhán a zničen, Kočičková místo toho nabádala přítomné k podpisu pod petici za Klausovo znovuzvolení za prezidenta pro další období. „Jelikož se Václav Klaus zasadil o přijetí registrovaného partnerství, podporuji jeho kandidaturu,“ stálo v petici mimo jiné. Sál bouřil smíchem…

Smát se přestal v momentě, kdy začala filmová projekce. České a anglické titulky k námořnickému filmu Querelle německého režiséra Reinera Wernera Fassbindera, od jehož smrti letos uplynulo dvacet pět let, byly tak nízko pod plátnem, že někteří museli oželet obraz, aby mohli číst titulky, anebo umět německy natolik, aby mohli sledovat obraz... Nicméně Mezipatra nemohla zakončit svůj osmý ročník jiným snímkem. Syrový, velice stylizovaný snímek o vášni, krutosti, zradě a silné touze po svobodě je snad nejvíce „queer“ filmem, který Mezipatra uvedla.

„Jsem rád, že divácký zájem trvá, i když jsme letos měli mnohem více avantgardní a artový program,“ potěšila vysoká návštěvnost ředitele festivalu Aleše Rumpela. Ačkoliv přesná čísla ještě nejsou známa, festivalu se letos podle prvních odhadů zúčastnilo na devět tisíc návštěvníků a návštěvnic, zhruba stejně jako loni. Jaké bude téma příštího ročníku nechtěl ředitel prozradit: „Některá se už rýsují, mohu říci jen to, že to bude těžké téma nahlíženo pozitivním způsobem.“ Více se dozvíme nejspíš až v prosinci.


Michaela Appeltová
Kolumbijským aktivistkám vyhrožují smrtí
12. 11. 2007 - PRAHA (Econnect / Amnesty International ) - O bezpečí předsedkyně Ženské lidové organizace (Organización Femenina Popular – OFP) Yolandy Becerry, jejích rodinných příslušníků a dalších aktivistek OFP se obávají obránci lidských práv po napadení, kterému byla aktivistka vystavena ve svém vlastním bytě. Amnesty International vyzývá veřejnost, aby se o případ zajímala a žádala po zodpovědných úřadech opatření k zajištění bezpečí ženy.

"Už toho bylo dost, ty děvko"

Dne 4. listopadu kolem půl osmé večer někdo zaklepal na dveře bytu Yolandy Becerry. Jelikož od ní právě před chvílí odešly dvě kamarádky z OFP a ona si myslela, že se asi z nějakého důvodu vracejí, otevřela dveře, aniž by se zeptala, kdo je za nimi. Namísto svých kamarádek se však ve dveřích střetla s dvěma ozbrojenými muži maskovanými kuklami, kteří ji přitiskli ke zdi a ohrožovali střelnou zbraní. Jeden z nich jí řekl: "Už toho bylo dost, ty děvko. Máš 48 hodin na to, abys odešla, a pokud ne, skoncujeme s tvou rodinou a neunikneš nám." Oba muži poté asi čtvrt hodiny prohledávali její byt.

Ještě než došlo k této události, Yolanda Becerra jako předsedkyně OFP zaslala 22. října kolumbijskému viceprezidentovi Franciscovi Santosovi dopis, ve kterém mu sdělovala, že 7. července tohoto roku obdržela kancelář OFP list podepsaný polovojenskou organizací Águilas Negras ("Černí orlové"), který hrozil smrtí členkám OFP i dalším obhájcům lidských práv působícím v Barrancabermeja.

Zatím není známo, zda kolumbijské úřady na uvedený dopis nějak reagovaly. Nejnovější hrozby namířené proti paní Yolandě zvyšují obavy o bezpečí jak její, tak i ostatních obránců lidských práv z Barrancabermeja, uvádí Amnesty International.

Vraždy, mučení i "zmizení"

Bezpečnostní síly a jejich polovojenští spojenci často v kontextu čtyřicetiletého ozbrojeného konfliktu v Kolumbii označují lidskoprávní organizace za spolupracovníky či sympatizanty guerillových skupin. V důsledku toho se členové a členky těchto organizací často stávají oběťmi násilného „zmizení“, vražd či mučení z rukou polovojenských skupin podporovaných armádou či přímo ze strany bezpečnostních sil. Rovněž ozbrojené opoziční skupiny mají na svědomí zastrašování či vraždy obránců lidských práv, které považují za spojence nepřítele.

Kolumbijské polovojenské skupiny podporované armádou měly být v rámci vládou zaštítěného procesu demobilizovány. Amnesty International však i přesto nadále dostává zprávy o hrozbách a porušování lidských práv, kterého se proti lidskoprávním aktivistům dopouštějí polovojenské skupiny v součinnosti s bezpečnostními silami. "Zdá se, že mnohé polovojenské skupiny vůbec nebyly demobilizovány, nýbrž často nadále působí pod novými názvy, čímž se snaží svou pokračující činnost skrýt. Nedávná veřejná prohlášení polovojenských organizací jasně ukázala, že jejich struktury zůstávají nedotčené," uvádí organizace.

Amnesty International proto vyzývá širokou veřejnost, aby se o případ aktivistky zajímala. Lidé se mohou obracet s dopisy na kolumbijského prezidenta, ministra zahraničních věcí a generálního prokurátora. Apely by měly zmiňovat obavy o bezpečí Yolandy Becerry Vegy, jejích rodinných příslušníků a dalších aktivistek Ženské lidové organizace (OFP), a to kvůli výhrůžkám smrtí, které byly 4. listopadu proneseny vůči uvedené ženě a její rodině. Dopisy by také měly upozornit na to, že úřady mají povinnost podniknout neodkladné a účinné kroky k ochraně ohrožených osob a k zajištění toho, že OFP bude moci v bezpečí pokračovat ve své legitimní a důležité práci při obraně lidských práv. Úřady by měly také nařídit úplné a nestranné vyšetřování všech výhrůžek.

Apely je třeba zaslat na adresy:
- Senor Presidente Álvaro Uribe Vélez, Presidente de la República, Palacio de Narino, Carrera 8 No.7-2, Bogotá, Colombia.
- Sr. Fernando Araújo Perdomo, Ministro de Relaciones Exteriores, Ministerio de Relaciones Exteriores, Calle 10 No. 5-51, Palacio de San Carlos, Bogotá, Colombia.
- Dr. Mario Germán Iguarán Arana, Fiscal General de la Nación, Fiscalía General de la Nación, Diagonal 22B (Av. Luis Carlos Galán No. 52-01) Bloque C, Piso 4, Bogotá, Colombia.


Bursík kývl na recyklační návrhy Hnutí DUHA
12. 11. 2007 - PRAHA (Hnutí Duha ) - Změny v zákoně o odpadech, jež dnes oznámil ministr životního prostředí, usnadní domácnostem třídění odpadu a rozhýbou recyklaci, řeklo Hnutí DUHA. Anoncované změny vycházejí z klíčových bodů plánu na zvýšení recyklace, který před dvěma lety ekologická organizace navrhla.

Stejná opatření pro snadnější třídění odpadu požadují tisíce korespondenčních lístků od lidí z celé republiky, které dnes Martinu Bursíkovi předali herec Jaroslav Dušek a Hnutí DUHA.

Hlavní ohlášená legislativní opatření jsou:

* změna v zákoně po vzoru Slovenska a Rakouska, podle které lidé v každé obci budou moci najít kontejnery na pět druhů tříděného odpadu – včetně zelených odpadků z kuchyní a zahrad;

* zvýšení poplatků za skládkování a jejich rozšíření i na pálení odpadu.

Hnutí DUHA prosazuje rovněž zavedení motivačního poplatku, který by zvýhodnil obce, jež hodně odpadu třídí a zároveň málo produkují.

Změny v zákoně, které ekologická organizace prosazuje, by pomohly, aby třídit odpad bylo postupně stejně snadné jako jej sypat do popelnice.

Zatímco popelnice stojí před každým domem, k barevným kontejnerům na tříděný odpad to průměrná česká domácnost má 140 metrů daleko. Proto míra recyklace odpadků u nás činí pouhých 20 % – zatímco v sousedním Německu či Rakousku už překročili padesátiprocentní hranici.

Petr Machálek, ředitel Hnutí DUHA, řekl: „Anoncované změny jsou průlom. Přesně tohle jsme před dvěma lety navrhli a řadu měsíců prosazujeme. Změny pomohou zajistit, aby třídit odpad bylo nejen správné, ale také snadné – stejně snadné jako jej sypat do popelnice. Recyklace by se tak měla postupně zvýšit na úroveň úspěšných evropských států. Zatímco popelnice stojí před každým domem, k barevným kontejnerům na tříděný odpad to dnes často máme stovky metrů daleko.“

Normální festival: opět postiženi filmem
12. 11. 2007 - PRAHA (Econnect/Inventura ) - Inventura pořádá již druhý ročník nejen filmového festivalu věnovaného příběhům lidí, kterým jdou některé věci pomaleji, trochu obtížněji se orientují v okolním světě a ve škole asi zrovna nevynikali. Jejich životní příběhy jsou zábavné, plné zvratů, úsměvné, dojemné, ale především inspirativní.

Normální festival se koná ve dnech 12. – 16. listopadu v pražském kině Aero a v Experimentálním prostoru Roxy/NoD. „Pro diváky a divačky jsme vybrali ty nejkvalitnější zahraniční i domácí filmy pracující s tématem životů lidí s mentálním hendikepem. Vedle profesionálních filmů zařazujeme do programu také kvalitní amatérské filmy vytvořené přímo těmito lidmi. V premiéře uvedeme šest krátkých animovaných filmů z naší filmové dílny a dokument Vztahy, který zpochybňuje zažité stereotypy týkající se intimního života lidí s mentálním hendikepem,“ říká zakladatelka Inventury Lenka Vochocová. Tématu sexuality a vztahů lidí s mentálním hendikepem se letos věnuje celý festival.

Normální festival začne dne 12. listopadu představením slovenského Divadla z Pasáže v Experimentálním prostoru Roxy/NoD. Divadlo z Pasáže je jediným profesionálním divadlem na Slovensku, které pracuje s lidmi s mentálním hendikepem. Jejich herecké výkony jsou díky dlouholeté koncepční práci na tak vysoké úrovni, že diváci a divačky často během představení zapomenou na hendikepy herců a hereček, a když si je pak zpětně uvědomí, projdou specifickou katarzí. V Praze se představí s hrou Diagnóza: Túžba.

V úterý 13. listopadu se festival na čtyři dny přesune do kina Aero. Připraveny jsou projekce hraných, dokumentárních i animovaných filmů, které se dotýkají tématu mentálního hendikepu. „V české premiéře uvedeme například dokument Braidamadj’d...Take II kanadského režiséra Paula Nadlera, který bude na festivalu přítomen jako host,“ upozorňuje Lenka Vochocová. Před více než deseti lety byl Paul Nadler nadějným televizním režisérem, milovníkem mnoha adrenalinových sportů i svůdcem žen. Pak ho jednoho dne našli v kómatu na silnici v Egyptě. Neměl oblečení ani doklady a jeho mozek byl vážně poškozen následkem automobilové nehody. Dokument, který o sobě Paul Nadler natočil, vypráví o jeho cestě od „ležícího těla“ k opětovné samostatnosti a snaze navázat na život před nehodou. Film je originální nejen svým obsahem, ale i vizuálním zpracováním, a získal ocenění na několika zahraničních festivalech.

Festival doprovodí výstava Art Brut Josefa Fojta v Klubu V Jelení a výstava „Pocta jednomu kinaři“ v předsálí kina Aero. Připraveno je i několik workshopů pro různá publika. Normální festival finančně podporují International Visegrad Fund, Ministerstvo kultury České republiky, Městská část Praha 3, Magistrát hl. města Prahy a Nadace Život umělce.


Olomouc hostí 4. ročník festivalu napříč středoevropskou kulturou Křižovatky 2007
12. 11. 2007 - OLOMOUC (Econnect ) - Čtvrtý ročník festivalu napříč středoevropskou kulturou Křižovatky 2007 se ve dnech 13.-17. listopadu uskuteční v Olomouci. Festival nabídne výstavy, filmové projekce, koncerty, ale také divadelní představení. V Olomouci vystoupí zástupci alternativní kultury nejen od nás, ale i z Polska, Slovenska nebo Rakouska.

Během pěti festivalových dní mohou účastníci zhlédnout celkem osmnáct akcí, které obsáhnou výtvarné umění (dvě výstavy plakátů), divadlo (celkem čtyři představení), dále dva koncerty a také deset filmových představení současné rakouské, maďarské a polské kinematografie.

Čtyři divadelní představení, dva koncerty i přehlídka filmových novinek

Tradičně je na festivalu soustředěna pozornost na nabídku zajímavých divadelních představení. Ani letošní ročník není v tomto ohledu vyjímkou. „Hned v samotném úvodu festivalu chystáme lahůdku – představení pražského divadla Kressko Nejmenší žena na světě, ve kterém hlavní roli hraje Anna Polívková, dcera Bolka Polívky. Jde o poetický a zároveň velmi groteskní příběh o muži, který byl posedlý touhou po malých a velmi malých ženách,“ uvádí dramaturgyně festivalu Pavla Bergmannová.

Pražský soubor Buchty a loutky se představí hned dvakrát. Nejprve s legendou o historii rytířů kulatého stolu Artuš neboli Artuš, která je určena pro dospělé diváky, ale zahraje i pohádkové představení Neposlušná kůzlátka, určené především dětem.

Filmový program je letos rozložen do dvou tématických bloků. V tom prvním nazvaném Zaostřena na Rakousko se představí nejvýznamnější současní rakouští filmaři Barbara Albert nebo Michael Sturminger. Diváci se také mohou těšit na hit světových festivalů Import/Export Ulricha Seidla nebo dokument o osobní Hitlerově sekretářce nazvaný V mrtvém pásmu. Druhý filmový blok má název Napříč střední Evropou a zahrnuje nejúspěšnější evropské snímky současnosti. K vidění například bude nejúspěšnější polský film roku 2007 Náměstí Spasitele či vítězný dokument o letošního MFF Karlovy Vary Ztracená dovolená režisérky Lucie Králové.

V hudební části festivalu pak vystoupí například také legendární kultovní kapela Priessnitz. „Pokud jde o vstupné, jeho výše se pohybuje v rozmezí 50-150 Kč. Studenti navíc mohou třeba získat i řadu slev. Chceme divákům nabídnout nejen kvalitní, ale i cenově dostupnou kulturu,“ dodává Pavla Brgmannová.

V osmnácti programech se během pěti dnů představí kultura zemí střední Evropy

Multižánrový festival Křižovatky 2007 Olomouc pořádá občanské sdružení Crossart, které si klade za svůj hlavní cíl představit v Olomouci kulturu zemí střední Evropy. Především pak kulturu alternativní. Během pěti festivalových dnů si návštěvníci budou moci vybrat z celkem osmnácti akcí. Na letošním ročníku je zastoupeno výrazně především divadlo a film.

S nápadem uspořádat v Olomouci takovýto multižánrový festival zaměřený na současné umělecké dění ve střední Evropě přišla v roce 2003 skupinka čtyř nadšenců. Hlavním důvodem bylo především to, že ve městě, které organizátoři považují za přirozenou křižovatku středoevropských kultur podobný festival do té doby chyběl. Organizátoři festivalu kladou velký důraz na to, aby každá země středoevropského regionu byla zastoupena alespoň jedním uměleckým žánrem. Festival je zároveň programově koncipován tak, aby dokázal oslovit a zaujmout všechny generace. Důraz je kladen i na kvalitu a pestrost programů.


Čeští knihovníci podporují nezávislé knihovny na Kubě
12. 11. 2007 - PRAHA (Radio Praha / Econnect ) - K podpoře projektu nezávislých knihoven, které vznikají na castrovské Kubě převážně v soukromí, vyzývá společnost Člověk v tísni, knihovna Libri Prohibiti a Národní knihovna. Zároveň upozorňují, že mezi kubánskými vězni svědomí jsou také knihovníci - aktuálně jich je podle těchto institucí osm. Čeští knihovníci, nakladatelé i další lidé mohou do domácích kubánských knihoven přispět publikacemi.

Dobrovolníci také mohou poslat představiteli kubánského režimu dopis, ve kterém ho upozorní, že zadržení knihovníků jen na základě toho, že vlastnili a dávali k dispozici knihy a informační materiály, je hrubým narušením mezinárodně uznávaných lidských práv. O iniciativě českých institucí ČTK informoval ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek.

Citoval Castrovo prohlášení z roku 1998 o tom, že "na Kubě neexistují žádné zakázané knihy, jen nemáme peníze na jejich nákup". Tento výrok podnítil zakladatele projektu nezávislých knihoven, kteří chtěli začít nabízet knihy, časopisy a dokumenty nedostupné ve státem řízených organizacích na Kubě. Od té doby bylo na ostrově založeno mnoho dalších nezávislých knihoven. Ty se nacházejí nejčastěji v domě, kde majitelé nabízejí svoji sbírku knih sousedům, přátelům a komukoliv dalšímu, kdo projeví zájem.

V současnosti jsou nezávislé knihovny po celé Kubě. Na pomoc kubánským nezávislým knihovnám vznikají podpůrné skupiny - v USA, Francii a Španělsku. Vznik dalších se připravuje v Latinské Americe, Evropě, Africe a Severní Americe.

Kubánský diktátor Fidel Castro kdysi prohlásil, že se ostrov raději potopí, než aby upustil od principů kubánského socialismu. Kuba tak stále zůstává jednou z posledních rezervací skalního komunismu, uvádí Člověk v tísni. I přes četnou kritiku je kubánský režim díky propracované propagandě stále ve světě mnohými tolerován.

"Experimenty nejdéle vládnoucího komunistického vládce již připravily o život tisíce lidí. Skoro každý, kdo projeví svůj svobodný názor, končí ve stísněné vězeňské cele, kde se o trochu špinavé vody dělí s kriminálníky a šváby. Každý den se lidé z dusivé atmosféry uličních výborů a kádrování snaží všemi možnými způsoby uprchnout. Ze zoufalství raději volí velké riziko: podle odhadů jich nejméně čtvrtina při pokusu o útěk z ostrova utone," upozorňuje společnost Člověk v tísni, která kromě přímé podpory usiluje celosvětově o zvýšení povědomí o situaci na Kubě.
Každý jsme jiný - všichni rovnoprávní, ukazují soutěžní díla mladých lidí
9. 11. 2007 - PRAHA (Econnect / ČRDM ) - Ukaž, co je IN, ukaž, co je OUT: takové téma nesla internetová soutěž, která uzavírá kampaň "Každý jsme jiný, všichni rovnoprávní". Zapojily se do ní desítky soutěžících s více jak pěti sty díly.V soutěži mohli mladí lidé tvořit ve třech kategoriích - fotografie, krátké video a koláž. Vše probíhalo prostřednictvím webových stránek www.nejsemout.cz.

Během necelých dvou měsíců trvání projektu je navštívilo více než deset tisíc unikátních návštěvníků, kteří mohli soutěžit, hlasovat o příspěvcích nebo diskutovat nad tématem soutěže a jednotlivých příspěvků.

Téma tvorby uváděl následující text: "Každý člověk je jedinečná lidská bytost a každý má stejná práva. Hezké co? Možná na papíře, ale co ve skutečnosti? Měříš všem stejným metrem, přijde ti něco normální a něco divné? U čeho si řekneš, to beru a tohle ne? V čem jsi jiný než ti druzí? Co je pro tebe IN a co je OUT? Kouřit, jíst maso, mít hysteráka, poslouchat dechovku, sbírat žáby... Najdi to své pro (IN) a proti (OUT) a vyhraj super ceny." Ne vždy se tohoto tématu tvůrci drželi, ale objevila se i velmi zdařilá díla s dobrou myšlenkou. Na zmíněných stránkách je stále možné si díla prohlédnout, popřípadě diskutovat nad tématy, a to do 15. listopadu.

Víceúčelovými digitálními kamerami bude odměněno celkem patnáct tvůrců - z každé kategorie tři, kteří získali nejlepší hodnocení návštěvníků webu, jedno dílo náhodně vylosované z každé kategorie a jedno dílo z každé kategorie oceněné porotou jako zvláště zdařilé. Někteří z oceněných si cenu převezmou na slavnostním večeru v rámci 2. Národní konference o mládeži 8. listopadu v senátu.

Kampaň "Každý jsme jiný - všichni rovnoprávní", kterou soutěžní projekt uzavíral, je součástí celoevropské kampaně. Jejím cílem je motivovat mladé lidi k aktivní účasti na životě společnosti založené na rozmanitosti mezi národy a sociálním začlenění, a to v duchu tolerance vůči rozdílnostem, vzájemném respektu a porozumění.

Hlavními aktéry kampaně je kromě Rady Evropy zejména Evropské Fórum mládeže, Evropská komise a dále členské státy Rady Evropy. Realizátorem kampaně u nás byla Česká rada dětí a mládeže, v jejím rámci uspořádala sdružení dětí a mládeže a další partnerské instituce desítky národních, regionálních i místních akcí.


Greenpeace varuje. Tuňákům se krátí čas
9. 11. 2007 - PRAHA/ANTALYA (Greenpeace ) - Během zahájení výroční konference Mezinárodní komise pro ochranu atlantického tuňáka (ICCAT) aktivisté Greenpeace vyvěsili obrovský transparent s nápisem „Tuňákům se krátí čas“. Upozornili tak delegáty na nutnost okamžitého přijetí účinných opatření k ochraně této ryby.

Během příštích deseti dnů bude ICCAT diskutovat o ochraně tuňáka modroploutvého (Thunnus thynnus) v Atlantiku a Středozemním moři, kde mu v důsledku nadměrného a pirátského lovu hrozí vyhubení. Greenpeace požaduje ukončení lovu až do doby, kdy se ohrožená populace tuňáka zotaví.

„Takzvaný "plán na zotavení tuňáka modroploutvého" odsouhlasený v minulém roce není ničím jiným než špatným žertem,“ řekl Sebastian Losada, vedoucí oceánské kampaně Greenpeace Španělsko. „Přestože plán povolil lovnou kvótu dvakrát převyšující doporučení vědecké komise samotného ICCAT, organizace nebyla schopna zajistit ani dodržování tohoto zcela nedostačujícího plánu. Pokud chce ICCAT skutečně dosáhnout zotavení tuňáka modroploutvého – nehledě na její vlastní důvěryhodnost – musí bez prodlení zastavit lov.“

V roce 2007 byla zaznamenána celá řada nezákonných aktivit, přičemž členové ICCAT, jako například Evropská unie, přiznali úlovky překračující přidělenou kvótu o 20%. Došlo ke zveřejnění celé řady skandálů, včetně krytí nadměrného lovu některých zemí kvótami jiného státu. V dnes zveřejněné zprávě Greenpeace uvedlo detailní informace o ilegálních aktivitách probíhajících v oblasti spravované ICCAT, zejména ve Středozemí. Zpráva založená na výzkumech Greenpeace na volném moři ukazuje kompletní selhání kontrolních mechanismů.

Hlavní nálezy zahrnují:

    * Ilegální lov tuňáka modroploutvého provozovaný japonskou a italskou flotilou, včetně italského používání pozorovacích letadel den poté, co vstoupil v platnost zákaz ICAAT
    * Používání ilegálních vlečných sítí italskou a tuniskou flotilou
    * Neregulovaný a nezákonný lov prováděný libyjskou flotilou
    * Nepravdivé údaje o úlovcích tuňáka modroploutvého vykazované tchajwanskou flotilou
    * Neregulované překládání úlovků ve Středozemí
    * Používání vlajek zemí, které nejsou členy ICCAT, k obejití regulačních opatření uplatněných touto organizací, ze strany japonské a korejské flotily

K záchraně tuňáka modroploutvého je nutné, aby ICCAT zakázalo lov této ryby až do doby, kdy se populace trvale zotaví, chránilo trdliště a uplatnilo režim založený na vědeckých doporučeních,“ dodal Losada. „ICCAT musí také bojovat proti nezákonnému a nehlášenému lovu a uplatnit ekosystémový přístup a princip předběžné opatrnosti vyžadované mezinárodním právem.“

Greenpeace požaduje vytvoření sítě oceánských rezervací na 40% rozlohy světového oceánu jako dlouhodobé řešení problému nadměrného lovu ohrožených druhů a jako prostředek k zotavení nadměrně využívaných oceánů.Famufest nabízí filmy, videoart koncerty i přednášky
9. 11. 2007 - PRAHA (Econnect ) - Ve dnech 8. – 11. listopadu proběhne v divadle Archa další ročník Famufestu. V letošním roce bude tvorba studentů Filmové akademie múzických umění představena několika způsoby – vedle klasických projekcí v obou promítacích sálech divadla, bude program rozšířen o výstavu videoartu, zvuková cvičení, interaktivní instalace a fotografickou výstavu.

Do soutěže bylo přihlášeno 90 filmů, z nichž výběrová porota složená ze studentů škol teorie umění vybrala kolem šedesáti, které postoupili dále. Festival chce podle organizátorů dát co největší prostor individualitě studentů a otevřít festival žánrům, které byly dříve spíše na okraji - videoart, zvukové a interaktivní instalace. Tvář festivalu by měla vyznít hravě, přičemž návštěvníci by se sami měli stát aktivními účastníky.

"FAMU má ohromnou tradici, téměř až nezpochybnitelnou. Ale nakolik je doopravdy živá a k čemu je vůbec dobrá, to se pozná vždy jen v kritických okamžicích, a proto je potřeba o onu tradici dbát i v dobách zdánlivě klidných. A jak dbát o tradici? Nejdříve ji musíme poznat. A pak? Kartáčovat proti srsti! Fest!, říká děkan FAMU MIchal Bregant.

V rámci odpoledního doprovodného programu proběhnou v Arše workshopy a přednášky, jejichž cílem je také sblížení studentů AMU a dalších uměleckých škol v Praze. Na programu je například komentovaný blok nových analogových videoklipů, přednáška o filmových titulkách a plakátech nebo diskuse o současném českém videoartu doplněná o ukázky přítomných autorů.

"Umprumáci a avaáci na famícké půdě vyzývají ke spolupráci i konfrontaci, nové i zaběhlé přístupy k médiím nabízí mžnost reflexe. Naším cílem je exponovat bohatost, kterou lze nalízt ve svobodě her vážných i nevážných. Kouzlo díla není odvislé od jeho rozpočtu, nýbrž od jeho nápadu a odvahy riskovat," uvádí organizátoři festivalu.

Velmi zajímavou částí festivalu je večerní doprovodný program, který byl vytvořen ve spolupráci se Sperm Festivalem a Starcastic. Po slavnostním zahájení vystoupí americká kapela The Deerhunter (USA). Deerhunter jsou americká kytarovka. To je však jen půlka pravdy - pro kapelu jsou kytary pouze jedním z mnoha prostředků vyjádření. "Zachází se surovou, primální rytmikou, zároveň je jejich zvuk nasáklý ambientem," píše Pavel Klusák v recenzi skvělé letošní desky Cryptograms. Odehráli turné s Yeah Yeah Yeahs nebo Liars a jsou na nejlepší cestě svým noise-popem dobýt i Evropu, Prahu nevyjímaje.

V průběhu dalších dnů se představí nadnárodní projekt Al Haca (DE), elektroničtí MIDI LIDI (CR) a v neposlední řadě komorní Noel (DE), kteří svými intimními písničkami Famufest zakončí. Noël Rademacher je kytarista a zpěvák Jersey a jeden z pilířů berlínské urbanfolkové mafie kolem labelu Morr Music. Společně se členy a členkami kapel Contriva a Gaston natočil desku Wrong Places plnou osobních, až deníkově intimních písniček, kterým ale nechybí suverenita, přesvědčivost a pro berlínskou scénu typický nadhled a zdravý odstup.

Prostor Divadla Archa bude v rámci scénografie obohacen o interaktivní projekce, jež tento rok zastoupí několik funcí, a především nabídne studentům širší pole působnosti, včetně prezentace videa, filmů a animací. Famufest 2007 je poprvé plně otevřen spolupráci mezi pražskými uměleckými školami, poukazuje na propojenost filmového umění a profesí s ním spojeným, což potvrzuje spolupodílení studentů VŠUP na organizaci a koncepci festivalu.

Organizovat v rámci filmových přehlídek tzv. videoartový blok je jakýmsi trendem posledních let všech ambiciózních filmových festivalů. Na FAMUFESTu se nebude jednat jen o samotná videa, ale i o reflexi problematiky jejich prezentace (dramaturgie programu krátkých videí, užití samotného označení "videoart", kurátorská práce s pohyblivými obrazy filmu a videa). Devadesátiminutový program této festivalové sekce bude obsahovat projekci řady ukázek a diskuzi mezi přizvanými hosty (a snad i diváky). Přítomni budou Martin Mazanec, Michal Pěchouček, Václav Magid a Lenka Dolanová.

Poslední z řady přednášek se jmenuje Analogue Is The New Digital - nové trendy a přístupy ve videoklipové tvorbě. Jestliže v devadesátých letech byli autoři fascinováni raketovým nástupem a možnostmi digitální produkce a postprodukce a ceny za nejlepší videoklip vyhrávaly vypiglované třidéčka, v poslední době se i známé kapely obracejí na režiséry, kteří dělají klipy trochu jinak. Analogově.


Fórum donorov pripravuje konferenciu nadácií a firemných darcov
8. 11. 2007 - BRATISLAVA (Changenet ) - Fórum donorov pre zástupcov neziskových organizácií, firiem a médií pripravilo Fórum firemných a nadačných darcov – podujatie, ktoré priamo reaguje na množstvo otázok zo strany neziskových organizácií týkajúcich sa možností podpory verejnoprospešných projektov.

Od roku 2002 mali zástupcovia slovenských nadácií možnosť každoročne sa zúčastniť výročnej konferencie nadácií, ktorú pre nich pripravovalo Fórum donorov. Konferencia poskytovala jedinečný priestor na výmenu poznatkov a skúseností z každodennej praxe a zároveň predstaviteľom nadácií umožňovala oboznámiť sa s aktuálnymi výzvami donorskej komunity na Slovensku i v zahraničí.

Program konferencie bol zostavovaný podľa aktuálnych potrieb nadácií a počas piatich rokov prispel veľkou mierou k zlepšovaniu efektivity a funkčnosti nadačného sektora. Po zvážení súčasnej situácie, potrieb a možností nadačného sektora, bolo vo Fóre donorov prijaté rozhodnutie organizovať konferenciu nadácií v intervale dvoch rokov.

Fórum donorov však tento rok pre zástupcov neziskových organizácií, firiem a médií pripravilo Fórum firemných a nadačných darcov – podujatie, ktoré priamo reaguje na množstvo otázok zo strany neziskových organizácií týkajúcich sa možností podpory verejnoprospešných projektov. Je to jedinečná príležitosť ako získať na jednom mieste množstvo relevantných informácií a inšpiratívnych príkladov o možnostiach podpory neziskových organizácií.

Podujatie sa uskutoční v utorok 20. novembra 2007 v Bratislave. Medzi prezentujúcimi firmami a nadáciami sú Baumit, GlaxoSmithKline Slovensko, Karpatská nadácia, Mayer/McCann Erickson, Microsoft Slovakia, Nadácia otvorenej spoločnosti-Open Society Foundation, Nadácia pre deti Slovenska, Pivovary Topvar, Prvá stavebná sporiteľňa, Slovak Telekom, Slovensko – český ženský fond či SOCIA – nadácia na podporu sociálnych zmien. Podrobnejšie informácie o podujatí a pozvánka sú uverejnené na www.donorsforum.sk.

Fórum donorov je združenie popredných organizácií, ktoré udeľujú finančné prostriedky tretím osobám a ktoré sa chcú aktívnejšie podieľať na rozvoji slovenského mimovládneho neziskového sektora, na posilnení postavenia donorov, ako aj na podpore a presadzovaní myšlienky zodpovedného darcovstva a filantropie v Slovenskej republike.

V roku 2006 sa k tomuto poslaniu pridali aj firemní darcovia, ktorí pri Fóre donorov vytvorili Klub firemných darcov. Fórum donorov je záujmové združenie právnických osôb zaregistrované v roku 2000, ktoré v súčasnosti zastrešuje 28 členov z neziskového sektora a päť firemných darcov.
Na celém světě se bude demonstrovat za propuštění egyptského bloggera, v Praze také
8. 11. 2007 - PRAHA (Econnect / Amnesty International ) - Celosvětová iniciativa za propuštění uvězněného egyptského bloggera Karíma Ámera pořádá další sérii protestů na připomenutí jednoho roku, který uplynul od jeho uvěznění. K protestům se připojí také pražská skupina Amnesty International. Demonstrace před egyptským velvyslanectvím se uskuteční zítra v poledne.

Protestní shromáždění se uskuteční ve více než patnácti hlavních městech po celém světě v pátek 9. listopadu. Pražští aktivisté se v tento den od dvanácti do třinácti hodin sejdou před egyptskou ambasádou v Pelléově ulici číslo 14 v Praze. Členové Amnesty International budou na tomto místě za Karíma protestovat již po druhé, v letošním dubnu tu hovořili s představitelem ambasády Ahmadem Sharifem a předali mu protestní dopis.

Egyptský blogger známý pod přezdívkou Karím Ámer byl zadržen kvůli vyjadřování svých názorů a letos v únoru odsouzen k čtyřletému vězení. Student je vůbec prvním, kdo byl v Egyptě odsouzen za kritiku náboženských autorit, islámu a prezidenta Mubaraka publikovanou na internetu. Rozsudek zněl: tři roky za „pohrdání náboženstvím“ a jeden rok za „hanobení prezidenta Egypta“.

„Amnesty International považuje Karíma Ámera za vězně svědomí, který je vězněn pro vyjadřování svých názorů. Požadujeme proto jeho okamžité propuštění,“ říká Lamis Khalilová, členka Koordinačního výboru AI ČR.

Svoboda slova pod tlakem

Obránci lidských práv jen před několika měsíci kritizovali rozsudky egyptského soudu vynesené nad čtyřmi novináři. Ty jsou podle Amnesty International součástí cílené kampaně, která má za cíl umlčení kritických hlasů. Editoři Ibrahim Eisa z deníku Al-Dustour, Wael al-Abrashy z týdeníku Sawt al-Umma, Adel Hammouda z týdeníku Al-Fajr, a Abdel Halim Qandil, někdejší editor týdeníku Al-Karamaeach, byli dne 13. září odsouzeni k jednomu roku vězení. Procesy dokládají potřebu změnit kontroverzní tiskový zákon v Egyptě, uvedla AI.

Všem odsouzeným byla navíc udělena pokuta ve výši 20.000 egyptských liber (zhruba 2500 amerických dolarů). Byli shledáni vinnými ze „zveřejňování nepravdivých informací, které měly narušit veřejný pořádek“. Muži byli v odvolací lhůtě propuštěni na podmínku.

K odsouzení novinářů posloužil článek č. 188 egyptského trestního zákoníku, podle kterého bude každý, kdo „se špatným úmyslem publikuje nepravdivé informace, prohlášení nebo zprávy, které mohou narušit veřejný pořádek“, potrestán odnětím svobody v maximální době trvání jednoho roku a pokutou ve výši do 20.000 egyptských liber. Pracovníci AI se jako pozorovatelé v dubnu letošního roku části procesu zúčastnili.

V červenci 2006 přijal parlament kontroverzní tiskový zákon, který omezil svobodu vyjadřování. Nezávislé a opoziční noviny v protestu proti novému opatření na jeden den pozastavily svou práci, stovky pracovníků médií také protestovaly před budovou egyptského Národního shromáždění.


Konference učitelů o změnách klimatu (aneb KONEV)
8. 11. 2007 - PRAHA (Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání ) - Osmý ročník jihomoravské KONference o Ekologické Výchově (KONEV) je věnován tématu Globálních změn klimatu. 150 přihlášených učitelů čekají přednášky a diskuse s odborníky, odpoledne pak tematické pracovní dílny.

Již tradičně pořádá Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání pod záštitou Jihomoravského kraje Konferenci o ekologické výchově. Sjíždějí se na ni bezmála dvě stovky pedagogů základních a středních škol. Letos se program zaměří na globální změny klimatu, a to od odborných informací až po náměty na metodické zpracování tohoto tématu ve výuce.

Dopoledne je zaměřeno na odborné přednášky a diskuse. Konferenci zahájí přednáškou o globálních klimatických změnách RNDr. Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu a prof. Zdeněk Laštůvka z Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity. Jak vypadá „Klausova modrá planeta očima školního koordinátora ekologické výchovy“ přiblíží učitel Aleš Tinka, o mezinárodních školních projektech zpraví další učitelé – Zdeněk Votava a Zdeněk Hromádka.

Odpoledne následují pracovní dílny, přinášející praktické metodické náměty pro výuku o klimatických změnách (včetně možnosti inspirace filmem Al Gora Nepříjemná pravda), o ochraně zvířat nebo o krajině a povodních.

Proč Lipka zvolila tak diskutované, a svým způsobem kontroverzní téma? Dlouholetý učitel ekologické výchovy Aleš Máchal objasňuje: „Pro žáky a studenty je velmi cenné, dokáže-li učitel navázat výuku na aktuální společenskou debatu. Čím je téma ožehavější, tím bývá pro studenty zajímavější. Od učitele to ovšem vyžaduje dobré znalosti – musí se průběžně vzdělávat. V tom především se snažíme učitelům pomoci, poskytnout jim aktuální informace i náměty pro praxi.“


Sbírka SOS Srí Lanka pomohla postavit novou školu
7. 11. 2007 - PRAHA (Econnect / Člověk v tísni ) - Doposud největší nově postavenou budovu základní školy na ostrově předala na Srí Lance za přítomnosti představitelů místní vlády česká organizace Člověk v tísni. Moderní školní zařízení pojme 260 žáků ve věku 6 až 12 let. Školáci se doposud učili v přístřešcích a pod stromy, protože původní škola byla zcela zničena vlnou tsunami v roce 2004. Náklady na stavbu, které dosáhly 8,5 milionů Kč, byly zaplaceny z výtěžku české veřejné sbírky SOS Srí Lanka.

Člověk v tísni studentům postavil osm tříd, vědeckou laboratoř, knihovnu, počítačovou učebnu, provozní budovy určené pro učitele, jídelnu, školní halu a záchodky. „Postavili jsme nejenom školu, ale také ji vybavili nábytkem, počítači, učebními pomůckami a knihovnou. Na samotnou budovu můžeme být opravdu hrdí, jelikož je navržena jedním se tří nejlepších srílanských architektů a stavba v sobě kloubí moderní design spolu s prostou funkčností,“uvedl inženýr společnosti Ivo Tesař.

„Děkujeme lidem v Čechách, kteří pomáhají dětem dostat se ke vzdělání. V regionu vlna tsunami zcela zničila 16 škol a některé z nich se ještě dodnes nezačaly stavět. A ještě radši jsem, že Člověk v tísni s námi bude spolupracovat i do budoucna,“ poděkovala ve své řeči paní Anantharajah, zástupce ředitele pro vzdělávaní v oblasti Kalmunai, ve východní části Srí Lanky.

Matěj Novák, vedoucí mise na Srí Lance, přiblížil chystané aktivity společnosti Člověk v tísni: „Od ledna roku 2008 zde plánujeme rozšířit naše rozvojové vzdělávací aktivity. Otevřeme projekty na podporu rozvoje škol a školek, vzdělávání učitelů v předškolním sektoru a také roční kurzy pro učitele angličtiny.“

Člověk v tísni působí na Srí Lance od roku 2005, kdy po ničivé vlně tsunami začal poskytovat pomoc lidem postiženým katastrofou ve východní oblasti Tirikunámalé. Dosud na Srí Lance společnost postavila tři nové školy, dvanáct jich zrekonstruovala a v současné době staví další školu, která bude sloužit pěti stovkám studentů. V přechodném období po tsunami pak Člověk v tísni podpořil dočasnou výuku výstavbou 43 školních přístřešků, které vybavil novým školním nábytkem. Pro menší děti bylo postaveno sedm nových školek, dvě zrekonstruovány a poslední je právě dokončována.

Člověk v tísni dále zajišťuje rekvalifikační kurzy pro švadleny a řídí projekty podpory rozvoje školního a předškolního sektoru či projekt na podporu učitelů angličtiny v regionu Tirikunámalé. Všechny tyto vzdělávací projekty jsou financované z veřejné sbírky SOS Srí Lanka, kterou Člověk v tísni otevřel 27. ledna 2004.

Nové projekty jsou realizovány také ve spolupráci s klíčovými donory působícími na tomto ostrovním státě, především organizací GTZ (Německá společnost pro technickou spolupráci) či agenturou USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj).
Krajské zastupitelstvo potvrdilo limity těžby uhlí
7. 11. 2007 - ÚSTÍ NAD LABEM (Hnutí Duha / Kořeny / Greenpeace ) - Místní lidé a ekologické organizace přivítali dnešní hlasování ústeckého krajského zastupitelstva, které respektuje ochranu měst a obcí před dalším rozšiřováním uhelných dolů. Rozhodnutí přitom označili za důležitý vzkaz pro vládu i těžební společnosti.

Zastupitelstvo schválilo oficiální zadání tzv. zásad územního rozvoje – důležitého dokumentu, který bude krajskou obdobou územního plánu. Zadání respektuje územní limity. Podle zákona musí zásady územního rozvoje převzít všechny platné body dosavadního územního plánu.

Místní lidé v Horním Jiřetíně a Černicích tak dostali další silnou záruku, že se nebudou muset stěhovat kvůli těžbě uhlí. Zásady územního rozvoje totiž budou závazné pro úřady i důlní společnosti.

Vláda musí respektovat názor dotčené obce i kraje a odepsat zásoby uhlí pod obcemi, řekly ekologické organizace a zástupci místních lidí.

Postupný, do několika desetiletí rozplánovaný útlum uhelných dolů podle nich oživí ekonomiku Ústeckého kraje. Nová průmyslová odvětví tak mohou vytvořit tisíce pracovních míst. Že by se těžba měla zastavit před obcemi, soudí vedle kraje také koaliční strany i opozice. S vystěhováním lidí z domovů nepočítá ani platná Státní energetická koncepce. Podle průzkumu CVVM skoro tři čtvrtiny (73 %) lidí v Ústeckém kraji podporují zachování limitů těžby.

Jana Doležalová ze sdružení Kořeny z Litvínova řekla: „Děkujeme hejtmanovi Jiřímu Šulcovi. Při návštěvě prezidenta Klause v Horním Jiřetíně místním lidem slíbil, že kraj bude limity těžby v zásadách územního rozvoje respektovat. Své slovo dnes dodržel a shodně s ním hlasovali i skoro všichni jeho kolegové.“

Petr Machálek, ředitel Hnutí DUHA, řekl: „Pro místní lidi to bude velké ulehčení. Rozšiřování dolů a vystěhování obcí nechce kraj, nechce vláda, nechce opozice a nepožaduje platná Státní energetická koncepce. Vláda by teď měla vyhovět městu a odepsat zásob uhlí, které leží pod Horním Jiřetínem a Černicemi. Postupný, do několika desetiletí rozplánovaný útlum dolů oživí ekonomiku na Ústecku a přivede sem nová průmyslová odvětví.“

Jan Rovenský z Greenpeace řekl: „Jsme rádi, že zastupitelé limity respektovali. Je to stejně dobrá a zároveň samozřejmá zpráva, jako že ráno vyšlo slunce. Samozřejmá proto, že usnesením vlády o limitech je pro krajský úřad závazné a v návrhu je proto musel respektovat stejně, jako třeba dobývací prostory. Dobrá proto, že loňský návrh územního plánu variantu prolomení limitů navzdory tomu obsahoval. Zastupitelé tak dali podobně jako vláda jasně najevo, že prolomení limitů už pro ně není možnost, o které by uvažovali.“

Český dokument Zdroj získal hlavní cenu na festivalu v Arménii
7. 11. 2007 - PRAHA / JEREVAN (Auto*Mat ) - Dokumentární film Zdroj režiséra Martina Marečka získal hlavní cenu na filmovém festivalu Sun Child v arménském hlavním městě Jerevanu. Film ukazuje negativní důsledky těžby ropy na životní prostředí, dodržování lidských práv a politickou situaci.

Ačkoliv byl dokončen v roce 2005, teprve nyní se film dočkal oficiální projekce na Kavkaze, kde vzniknul. Zdroj byl v uplynulých letech uveden v téměř třiceti zemích světa a získal 17 ocenění na filmových festivalech. Patří tak k nejúspěšnějším českým dokumentárním filmům.

„Rozhodnutí poroty z festivalu v Jerevanu si vážím. Jde o první ocenění Zdroje v oblasti, kde jsme natáčeli. Přestože film získal velkou pozornost publika v Evropě, teší mě, že náš pohled na souvislosti ropného průmyslu oslovil diváky také v regionu, který je drancováním přírodních zdrojů poškozen. Snad je to naděje k probuzení zájmu tamních obyvatel o řešení jejich složité situace,“ říká režisér filmu Martin Mareček.

Film Zdroj neukazuje jen louže rozlité ropy, policejních represe vůči obyvatelstvu, materiální nouzi a bezbřehou korupci v Ázerbajdžánu. Poukazuje také na podíl britské korporace BP na pokračování autoritativního státního režimu a pošlapávání lidských práv. Prostřednictvím Světové banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj přispěli na budování mezinárodního exportního ropovodu BTC z Ázerbajdžánu také obyvatelé Evropy, kteří zároveň ropu přitékající z této země spotřebovávají. Dokument je tak v době sílící debaty o globálních klimatických změnách a hrozící energetické krizi aktuální pro diváky na pomyslných obou stranách ropovodu.

„Stylový a vysoce podmanivý film odhaluje dopady těžby ropy na člověka a životní prostředí. Nutí nás pochybovat o naší závislosti na přírodních zdrojích. Tvůrci filmu se do závažného tématu pustili s odvahou, důvtipem, film obsahuje vynikající animace. Nadto ukazují sami sebe jako přesvědčivé vypravěče, což je neodmyslitelná vlastnost každého filmového tvůrce,“ napsali členové mezinárodní poroty hodnotící filmy na festivalu v Jerevanu o dokumentu Zdroj.

Podle spoluautora scénáře Martina Skalského, který cenu z Jerevanu přivezl, má ocenění význam také z hlediska mezinárodní situace. Arménie se od 90. let minulého století pře se sousedním Ázerbajdžánem o území Náhorního Karabachu a styky obou zemí jsou ojedinělé. „Zájem Arménů o potíže, které trápí obyvatele sousedního státu, je potěšitelným signálem. Ekologické problémy Kavkazu totiž nemohou vyřešit jednotlivé státy; vzhledem k jejich rozsahu je nezbytná spolupráce všech zemí v regionu,“ uvedl Skalský.

Film Zdroj byl poprvé promítán na festivalu Jeden svět 2005 v Praze, kde vyhrál Cenu diváků a Zvláštní cenu poroty. Od té doby putoval po festivalech a sbíral další ceny. Vysílaly ho televize ve Finsku, Německu, Estonsku a Španělku, distribuuje se ve frankofonních zemích. Organizace Human Rights Watch vybrala Zdroj pro svůj putovní festival ve Spojených státech jako vůbec první český dokument. Zdroj se promítal na konferenci o ropě a politice v Londýně, loni byl v širší nominaci na Evropskou cenu. Letos v polovině listopadu bude soutěžit v italském Turíně o nejlepší film s tématikou životního prostředí uváděný na festivalech v uplynulém roce.

Ačkoliv v samotném Ázerbajdžánu nebyl Zdroj nikdy oficiálně promítán, vzápětí po dokončení filmu se první neoficiální verze dostala na Google video, kde ji z Ázerbajdžánu sledovalo na 18 tisíc lidí. V zemi, kde není internetové připojení zdaleka samozřejmostí, je to překvapivý úspěch.

Film Martina Marečka je úspěšný navzdory tomu, že vznikal bez výrazného koprodukčního zázemí a dnes patří k vůbec nejúspěšnějším českým dokumentům. „Zdroj vznikla na koleně, stříhal jsem ho sám ve svém bytě,“ říká režisér. „Film nepotřeboval dohady s mezinárodními producenty ani vynucené dramaturgické úpravy pro vhodnost televizního formátu. Byl to neskutečně levný film, což nám na druhou stranu umožňuje s ním zacházet velmi svobodně. DVD s jeho záznamem šíříme a posíláme do celého světa.“

Český západ bude na trzích v Plzni nabízet nové výrobky
6. 11. 2007 - TOUŽIM / DOBRÁ VODA (Econnect / Český západ ) - Výrobky ze své krejčovské a tkalcovské dílny bude ve dnech 8. a 9. listopadu na řemeslných trzích v Plzni prodávat občanské sdružení Český západ z Dobré Vody u Toužimi. Kromě již tradičních výrobků, jako jsou plátěné tašky s potiskem, ubrusy a prostírání, kapsáře, tuniky nebo tkané koberce, sdružení zákazníkům nabídne i nový typ tašek z barevné jutové tkaniny.

Krejčovská dílna Českého západu zaměstnává romské ženy z Dobré Vody už pátým rokem. Všechny ženy, které v dílně pracují, musely nejdříve absolvovat odpovídající rekvalifikační kurzy. Dnes jejich ručně vyráběné výrobky sdružení nabízí na nejrůznějších řemeslných trzích v Karlovarském a Plzeňském kraji, ale také v internetovém obchůdku na stránkách www.cesky-zapad.cz, kde se mohou zájemci dozvědět i další informace o činnosti sdružení.

„Na Martinské trhy v Plzni jsme chtěli přijet s něčím novým, čím bychom mohli rozšířit náš dosavadní sortiment výrobků. Hledali jsme nějaký nový zajímavý materiál, a tak se zrodila myšlenka tašek z barevné jutové tkaniny“ popisuje mluvčí sdružení Eva Haunerová

Myslím, že nové barevné tašky budou zpestřením nejen pro naše zákazníky, ale také pro paní Boženu Kolenovou, která v Dobré Vodě tašky šije. Doposud jsme totiž nabízeli hlavně výrobky z přírodního plátna zdobené pouze barevným potiskem,“ popisuje mluvčí sdružení Eva Haunerová.

Občanské sdružení Český západ působí v romské komunitě v Dobré Vodě u Toužimi od roku 2002. Zde se snaží vytvářet podmínky pro zkvalitnění života všech místních obyvatel a napomáhat tak k růstu občanské společnosti na Toužimsku. Sdružení místním obyvatelům mimo jiné poskytuje sociální služby, pořádá vzdělávací a rekvalifikační programy, nabízí nebo zprostředkovává práci, organizuje volnočasové aktivity pro děti i dospělé, nabízí individuální doučování dětí.

Snahou sdružení je také zapojovat obyvatele Dobré Vody do řešení problémů veřejného zájmu, a to zejména na komunální úrovni. V letošním roce zaměstnává sdružení celkem jedenáct Romů z Dobré Vody, osm z těchto pracovních míst vytvořilo ve spolupráci s Úřadem práce Karlovy Vary.
Jihlavský festival zakončil nový film Michaela Moora Sicko
6. 11. 2007 - JIHLAVA (Econnect/MFDF ) - Zhruba 170 filmů mohli vidět diváci na letošním 11. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, který proběhl od 23. do 28. října. Filmový program napříč celým světem byl proložen besedami s tvůrci po filmech a doplněn doprovodným programem dílen, panelových diskusí, divadla, autorských čtení, koncertů a výstav. Festival zakončila premiéra filmu Michaela Moora Sicko, který se se svým kontroverzním přístupem pustil do kritiky amerického zdravotního systému.

Navzdory vyššímu počtu promítacích sálů (oproti loňsku přibyly dva) a projekcí byly většinou sály úplně plné až přeplněné. Letošní ročník byl výjimečný i počtem hostů a novinářů. Česká dokumentární krajina se potkala v Jihlavě v početném zastoupení filmových profesionálů všech profesí, a to i tvůrců, kteří letos žádný film nedokončili. Festival je otevřenou slavností dokumentu, kde můžete potkat opravdu téměř všechny, kteří se dokumentem zabývají, ať už autorsky, producentsky, distribučně či kritickou reflexí.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů je v regionu střední a východní Evropy největším festivalem věnovaným autorskému dokumentu. Vedle soustavného mapování domácí a světové dokumentární scény se festival věnuje i distribuci filmů (internetový portál Doc-Air), publikační činnosti, nově provozuje kino Oko v Praze, do jehož programu bude postupně uvádět víc a víc dokumentů.

Porota sekce Česká radost udělila letos Cenu pro nejlepší český dokumentární film roku 2007 filmu Poustevna, das ist Paradies režisérů Ondřeje Provazníka a Martina Duška. Snímek je portrétem městečka ležícího na hranici s Německem, odkud byla pro svůj německý původ po druhé světové válce odsunuta-vysídlena většina původních obyvatel. Režiséři se nevracejí k minulosti formované válkou, ale jejich dokumentárním východiskem je současnost, reprezentovaná životem několika postav: sudetské Němky, německého sexuálního turisty, přistěhovaného Holanďana i vietnamské dívky.

Dobré dílo – cenu pro nejlepší světový dokumentární film získal režisér James T. Hong za film 731: Dvojí výklad pekla. Film se zabývá tzv. jednotkou 731, což byl tajný útvar císařské armády, který během druhé světové války zkoušel biologické zbraně. Kruté experimenty na živých lidech vedly k tisícům mrtvých, a přesto je tato činnost popírána řadou japonských historiků. Dokument, který je reakcí na sílící historický revizionismus, se skládá ze dvou částí: v první je historie vyložena z čínského pohledu, ve druhé následuje japonská interpretace.

Porota sekce Mezi moři udělila Cenu pro nejlepší dokumentární film střední a východní Evropy za rok 2007 filmu Družstvo režiséra Sergeje Loznici. Sergej Loznica radikálně posouvá tradici spirituálního filmu, stále ovšem zůstává přísně zakotvený v realitě. Svojí optikou se poměřuje s dědictvím dokumentárního filmu a zde konkrétně s jedním jeho vzorem, Griersonovými Rybáři. Bílé nebe, bílý sníh, linie horizontu, vítr, černé siluety na ledové pláni, ruští rybáři z malého družstva vytahují sítě a rozrážejí led. Jeden den na Bílém moři.

Cenu diváků získal film Pulec, králík a Duch svatý režiséra Filipa Remundy. Film sleduje kněze pravoslavné církve Libora Halíka, který již 4 roky dochází denně před brněnskou gynekologicko-porodnickou kliniku a nahlas zpívá žalmy. Každý den tak protestuje proti provádění potratů. Snímek poodhaluje myšlení muže, který je přesvědčen, že si lidé v Česku zvolili lenost místo pracovité křesťanské lásky, že potrat je vražda, homosexualita zvrhlost a ateismus smrtelný hřích.

Cena za přínos světové kinematografii obdržel Woody Vašulka. Brněnský rodák, vystudoval hydraulickou mechaniku a metalurgii, následně Katedru dokumentární tvorby FAMU, patří k první generaci experimentátorů s technologií videa, od roku 1965 žije ve Spojených státech amerických, kde spoluzaložil intermediální divadlo elektronických médií The Kitchen v New Yorku, v posledních letech se věnuje kurátorské a archivářské činnosti v Centru pro umění a mediální technologie (ZKM) v německém Karlsruhe.

Nově vyhlašované ocenění udílené Týdeníkem Respekt ve spolupráci s MFDF Jihlava nejlepší televizní a video reportáži uplynulého roku získala reportáž z produkce České televize Nejdražší evropské dálnice stojí v České republice (I. II.) reportéra Filipa Černého. Nominace byla udělena také reportáži Econnectu Miss kompost, kterou natočil Jakub Deml.


Zdravé lesy lépe zadržují vodu, říká nová studie
6. 11. 2007 - PRAHA (Hnutí Duha ) - Pokud stát chce úspěšně zadržovat vodu v krajině, musí změnit hospodaření v lesích a nakládání s malými potoky či říčkami, které jimi protékají. Dospěla k tomu nová studie, kterou dnes vydává Hnutí DUHA.

Ekologická organizace proto připomněla, že vláda musí reformovat lesní zákon, aby vyloučil holosečné kácení a vyžadoval větší výsadbu listnáčů a jedlí. Zdravá péče o lesy a malé toky se podle Hnutí DUHA také musí stát důležitou součástí připravovaných tzv. Plánů oblastí povodí, které vznikají pro jednotlivé části České republiky. Stanoví pravidla, kterými se bude řídit ochrana před povodněmi a suchem.

Nový výzkum shrnuje výsledky, ke kterým v posledních desetiletích došli čeští i zahraniční vědci. Mimo jiné upozorňuje, že:

    * Holosečná těžba dřeva snižuje schopnost lesní půdy nasávat a udržet vodu. Na vykácených pasekách se rychle rozkládá humus – který by za normálních okolností působil jako houba, zachytil dešťové srážky a jen postupně je upouštěl. Jeho množství zde klesá asi na polovinu. Změna ze stinného lesa na vyprahlou plochu rovněž vyhubí malé organismy, které udržují póry v půdě, a zajišťují tak její schopnost vázat vodu.
    * Pěstování umělých smrčin, jež okyselují lesní půdu, způsobuje nejen ztrátu živin, ale také zhoršuje strukturu zeminy a její schopnost zadržovat vodu.
    * Stromy s hlubokými kořeny – tedy buky i další listnáče a jedle – vytvářejí v půdě více prostoru, kde se může vsakovat voda. Buk, dub či jedle mají kořeny hluboké více než jeden metr, zatímco smrkové jsou obvykle méně než třiceticentimetrové.
    * Zdravé lesy jsou důležitou zásobárnou, která zadržuje vodu z tání sněhu a přívalových srážek. Postupně, rovnoměrně během roku ji pak vypouští, takže pomáhá v suchých obdobích i při povodních. Výzkum ukázal, že z každého hektaru bučiny v Orlických horách vytéká o 1,35 milionu litrů vody ročně více než z umělé smrčiny. Bukový les o rozloze deset krát deset kilometrů dodává i během sucha každou sekundu až o 500 litrů více pitné vody než stejně velký smrkový porost.
    * K ochraně před záplavami pomáhají i takové drobnosti, jako jsou padlé kmeny ležící v korytě lesních potůčků. Zadržují totiž splavované kameny, listí a zeminu a rozlévají povodňovou vlnu v lese, kde neškodí. Přitom výzkumy potvrdily, že ani silná povodeň usazené kmeny neodnese do údolí, kde by vytvářely škodlivé překážky v korytě. Skoro všechny zůstanou ležet nebo se pohnou jen o pár metrů. Kontrola Znojemské přehrady po povodni v roce 2006 ukázala, že velká většina spláchnutých klád na dolním roku nepochází z polomů a vývratů, nýbrž z pokáceného dřeva, které bylo někde uskladněno.
    * Každý kilogram starého, tlejícího dřeva v lese – například padlých kmenů – zadrží asi 2,5 litru vody. Zároveň přispívá k obnově humusu. Proto je důležité, aby legislativa vyžadovala ponechat na každý hektar vždy několik stromů k zestárnutí a zetlení.

      Hnutí DUHA prosazuje, aby připravované plány jednotlivých českých povodí kombinovaly opatření přímo u řek (například místní ochranné hráze kolem obcí nebo vytváření mokřadů, lužních lesů a luk v záplavových zónách, kam by se povodeň mohla bez větších škod rozlévat) se změnou hospodaření v okolních lesích a zemědělské krajině. Účinný plán musí požadovat rovněž omezení holosečného kácení a větší výsadbu stromů s hlubokými kořeny – buků, jedlí a dubů, argumentuje ekologická organizace.
      Zdeněk Poštulka, vodohospodářský expert Hnutí DUHA a autor studie, řekl: „Ani sebelepší krajina nezabrání suchu nebo povodni, pokud prší málo nebo naopak moc. Ale zdravější lesní hospodaření je pomůže zmírnit. Zkušenost z Prahy, kde v srpnu 2002 k zalití Starého Města chybělo několik centimetrů, ukazuje, že jde o každý kubík. Klíčová je zdravá, vzdušná lesní půda s velkým množstvím humusu. Nasává vodu jako houba. Nutná je reforma lesního zákona, která zajistí zdravější hospodaření, například vyloučí holosečné kácení. Plány jednotlivých povodí, které stát právě připravuje, se nesmí omezit pouze na koryta velkých řek, ale zahrnout i lesy, kde pramení. Musí vymezit citlivé oblasti a v nich stanovit konkrétní opatření – tady se vyloučí holoseče, tam začneme sázet více listnáčů, necháme na každý hektar tolik a tolik stromů k zestárnutí a podobně.“Třebíčské sdružení Dorado pomáhá potřebným hipoterapií
5. 11. 2007 - TŘEBÍČ (Econnect ) - Provádění rehabilitace pomocí koně a animoterapie pro děti i dospělé klienty, kteří tento druh léčby potřebují: to je cílem třebíčského sdružení Dorado. Občanské sdružení Dorado je neziskovou organizací, která byla založena v roce 2003. Organizace především rozvíjí aktivity MUDr. Alexandry Vosátkové z třebíčské nemocnice.

Tradice hipoterapie v Třebíči

Hiporehabilitace se v Třebíči provádí již od roku 1992, a to stále s některými stejnými lidmi, kteří stáli i při založení sdružení před čtyřmi lety. Do té doby se tyto aktivity soustřeďovaly pod třebíčskou nemocnici. Hiporehabilitační pracoviště v nemocnici mělo přímo od ní i maximální podporu, ale rozvoj areálu již dále neumožňoval zachování hiporehabilitačního provozu. Vznik sdružení si vyžádala odluka od nemocnice a s tím spojená nutnost hledání finančních prostředků pomocí grantů či jiným způsobem. Sdružení má v současné době devět členů a zhruba deset dalších spolupracovníků. Jeho práce je založena na ryze dobrovolnickém základě. Lidé pracující ve sdružení provádějí terapie bez nároku na odměnu. Stejně tak i ostatní své aktivity jako je příprava koní, hledání prostředků na provoz nebo propagace.

Po odchodu z nemocnice se činnost přenesla do útulných, ale spíše provizorních podmínek v Kojeticích u Třebíče. Poté ale našlo sdružení vhodnější místo v nově rekonstruovaném Dvoru Střítež, asi jeden kilometr od Třebíče. Celý areál je bezbariérový a má jezdeckou halu, ve které se provádí terapie, bezbariérovou restauraci a také hřiště pro děti.

Integrace zdravých a handicapovaných – důležitá součást práce sdružení

Hlavním mezníkem pro sdružení bylo uspořádání prvních integračních a jezdeckých závodů, kde se poprvé v ČR jely paradrezúrní soutěže. Tyto soutěže daly lidem ze sdružení velmi důležitý impuls k další práci.

„Ověřili jsme si i v dalších letech pořádání závodů, že jedna z nejdůležitějších a zároveň nejpodceňovanějších částí rehabilitace je integrace. Integrace zdravých lidí a těch handicapovaných. V prvním roce závodů zdraví jezdci sledovali s odstupem i despektem jezdce handicapované, v dalších letech se ale vyvinul zcela normální vztah bez jakýchkoliv předsudků a to i včetně někdy velmi drsných koňařských vtipů. Této integraci pomohlo hlavně to, že obě skupiny lidí dělaly stejnou činnost za velmi obdobných podmínek a proto dobře rozuměli potřebám, ale i potížím druhých. Tento vztah dále rozvíjíme, je to důležitá část naší práce – integrace zdravých a handicapovaných,“ uvádí MUDr. Vosátková, která patří k čelným osobnostem sdružení Dorado.

Dalším důležitým mezníkem pak bylo rozhodnutí o stavbě integračního střediska, které by mělo být otevřeno všem lidem bez rozdílu. Jak tedy vlastně v současné době vypadají aktivity Dorada přímo v praxi? Pravidelná terapie probíhá zpravidla na třech koních a je vedena patřičně vzdělanými a zkušenými terapeuty. Kromě toho dvakrát týdně probíhá práce s mentálně handicapovanými klienty formou léčebně pedagogického ježdění (práce s koněm ze země). Zhruba třikrát týdně se konají sportovní paradrezúrní tréninky, kde jsou nyní ve výcviku dva jezdci.

Velký cíl - vybudování moderního integračního střediska pracujícího na principech sociální ekonomiky

V průběhu dosavadní práce celého sdružení se ukazuje nutnost profesionalizace týmu. To s sebou přináší především velké finanční nároky. Ty jsou natolik enormní, že je sdružení nedokáže pokrýt ani z grantů, příspěvků od dobrovolných dárců či finančního výtěžku z terapií. Z původně především na koně zaměřeného střediska se tak postupně má vyvinout integrační středisko, které bude schopno se uživit samostatně, tedy vydělat si na svoji činnost. Plánovaně zřízené ziskové aktivity musí uživit ty neziskové. Jde o činnost na principu tzv. sociální ekonomiky.

„Plánujeme, že středisko bude komplexně bezbariérové. Jeho součástí by měla být zahrada, dílna, jezdecká hala a stáje. Dále potom restaurace a hotel. Takto pojaté středisko by potom již mělo úplně či z velké části ufinancovat své neziskové aktivity. Účelem takového centra samozřejmě není vytvářet finanční zisk, ale financovat terapie a ostatní neziskové aktivity. Praktické realizaci zatím brání chybějící finance, jen na předprojektovou dokumentaci je přitom potřeba asi půl milionu korun,“ popisuje plány na vybudování moderního integračního střediska MUDr. Vosátková.

Zbývá ještě dodat, co vlastně znamená poněkud tajuplně znějící název sdružení. Dorado je latinský název pro souhvězdí ryb a překládá se doslova jako zlatá rybka. Cílem sdružení je naplňovat své heslo – Dorado – místo splněných přání.


Projekt ENVIC pokračuje přednáškou v Domažlicích a představí se také v německém Chamu
5. 11. 2007 - PLZEŇ (Econnect ) - ENVIC je síť informačních center v oblasti životního prostředí, které provozuje stejnojmenné občanské sdružení. Informační centra sítě ENVIC se nacházejí v každém okrese Plzeňského kraje. 8. listopadu se v Domažlicích uskuteční další z pravidelných přednášek a 10. a 11. listopadu bude projekt prezentován v rámci přeshraničních Dnů životního prostředí v německém Chamu.

Dvěma hlavními pilíři projektu ENVIC je informační a poradenská činnost v problematice životního prostředí a vzdělávání v hlavních tématech životního prostředí. Děje se tak především díky síti informačních center, které lze najít ve všech okresech Plzeňského kraje.

Na téma Krajina a my bude ve čtvrtek 8. listopadu v jídelně domažlického gymnázia od 17 hodin přednášet Jiří Hladík, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Návštěvníci přednášky se seznámí s problémy v rámci tématu Krajina v současnosti. Jednotlivými body budou například: jak se lze úspěšně bránit erozi půdy, co je biokoridor nebo zasakovací pás.

Projekt ENVIC se představí také za hranicemi

Bude to v rámci Dnů životního prostředí, které připravuje okresní skupina z Bund Naturschutz (Svazu ochrany přírody), největší a nejstarší ochranářské organizace v Bavorsku, ve spolupráci s Občanským sdružením Ametyst, jež se věnuje ochraně přírody a ekologické výchově v Plzeňském a Karlovarském kraji.

„Myšlenka spolupráce při přípravě této akce vznikla na podzim minulého roku.V rámci projektu ENVIC se snažíme práci celé sítě propagovat na mnoha místech a při řadě příležitostí. Tou nejbližší bude právě výstava přeshraniční Dny životního prostředí (Grenzüberschreitende UmweltTage - GUT), kde představíme projekt ENVIC prostřednictvím informačního stánku a prezentace v bloku, který je věnován přednáškám a diskusím,“ říká Tomáš Popp, z občanského sdružení ENVIC.

Dny životního prostředí budou probíhat 10. a 11. listopadu v městské hale v Chamu

Půjde o výstavu se zaměřením na biopotraviny, alternativní zdroje energie, šetrnou turistiku, řemesla, regionální rozvoj a přeshraniční spolupráci, zejména v oblasti ekologie. V Bavorsku má tato výstava již svou dlouholetou tradici. Letos poprvé se jí budou účastnit i vystavovatelé z české strany hranice. Tato spolupráce má sloužit k rozšíření trhu s ekologicky šetrnými produkty a službami na obou stranách hranice.

Během výstavy bude návštěvníkům nabídnuta celá řada doprovodných aktivit. Základem jsou odborné přednášky k aktuálním tématům z oblasti ekologie. Pro děti má být připravena soutěž v malování, tvorba přírodní mozaiky a další hry, které napomáhají vytváření kladného vztahu k přírodě a poskytují informace o uvědomělém chování.

Dny životního prostředí mají přispět ke spolupráci české a německé strany v oblasti ochrany přírody a ekologické výchovy. Cílem celé akce je poskytnout návštěvníkům dostatek informací o producentech ekologicky šetrných výrobků a poskytovatelích služeb, aby tak získali možnost svým spotřebitelským chováním podpořit ochranu životního prostředí na obou stranách česko-německé hranice.


Humanitární projekt Srdce bez hranic umožní operace srdce pro děti českých krajanů
5. 11. 2007 - PRAHA (Radio Praha ) - Srdce bez hranic - tak se jmenuje nový humanitární projekt, který chce pomoci nemocným dětem českých krajanů v zahraničí. Už od příštího roku by ve špičkových nemocnicích v Česku mohly podstoupit náročné operace srdce. Do nadačního fondu, který má jejich léčbu uhradit, chtějí přispívat i tzv. Wintonovy děti.

V roce 1939, kdy ve zvláštních vlacích na poslední chvíli opouštěly Československo, jim bylo pět, deset let. Britskému makléři Nicolasi Wintonovi se tak podařilo zachránit téměř sedm set židovských dětí před plynovými komorami. Tzv. Wintonovým dětem je dnes kolem osmdesáti a chtějí naopak pomáhat sami - dětem českých krajanů.

"Teď začínáme další akci, která se bude jmenovat Srdce bez hranic. Chceme založit v Čechách fond pro děti, které mají srdeční vady, nebo pro jejich maminky. Jsou to Češi, kteří bydlí třeba v /bývalé/ Jugoslávii nebo v zemích, kde nemají možnost být operováni," vysvětluje lady Milena Grenfell Baines z Velké Británie, která je sama jedním z Wintonových dětí.

"My chceme zaměřit pomoc při operacích a při léčbě třeba českým krajanům v zemích, kam je zavál osud trošku méně příznivý, to znamená potomkům našich kolonistů v Rumunsku, v Moldávii, v Kazachstánu a v těchto zemích. Anebo v některých případech, pokud ta možnost bude, taky dětem ze zemí, které jsou v tzv. krizových oblastech světa," dodává k tomu Vladimír Mertlík, který stojí i za dalším humanitárním projektem Podepsáno srdcem. V něm se už třináct let prostřednictvím chebského Centra dobré vůle financují protetické pomůcky pro nemocné děti, sociální i právní pomoc pro jejich rodiny a další humanitární projekty. Finanční prostředky se získávají díky dražbě, do níž v 90. letech svými pery přispěli například princ Charles nebo prezident Bill Clinton. "O něco později to byly významné české osobnosti typu astronauta Cernana, spisovatelů Fischla, Škvoreckého, Áji Vrzáňové atd. Nebo to byli nositelé filmových Oscarů, světoví architekti, světové sportovní hvězdy..."

Letošní dražba proběhne 13. prosince na pražském Žofíně a tentokrát do ní svými díly přispívají špičkoví umělečtí skláři. I na novém projektu chtějí spolupracovat významné osobnosti. Kromě Wintonových dětí se do něj zapojují například kardiochirurg prof. Jan Pirk, bývalý český eurokomisař Pavel Telička nebo herec a lékař Pavel Kříž.

Vladimír Mertlík vysvětluje i důvod, proč se tento humanitární projekt zaměří hlavně na léčbu srdce: "V oblasti srdečních chorob, ač to zní neuvěřitelně, tak je všechno naprosto stoprocentní. Kapacita kardiocenter je absolutně dostačující, péče je skutečně na světové úrovni a pojišťovny s tím nemají problém, pokud se jedná o české občany. Tady nehrozí, že by někdo nemohl být léčen nebo včas vyléčen na tyto choroby."

Projekt Srdce bez hranic začne pracovat po Novém roce. Informace o nemocných dětech českých krajanů chce získávat od českých diplomatů i od lékařů, kteří v zahraničí dlouhodobě působí. V Plzni se chystá Dřenění, zahrají Gothart, Původní Bureš, Černá mutace a Květy
2. 11. 2007 - PLZEŇ (Econnect ) - Pro Nadaci pro transplantace kostní dřeně zahrají ve středu 7. listopadu na benefičním koncertě kapely Gothart, Původní Bureš, Černá mutace a Květy. Koncert se uskuteční v plzeňském Buena Vista Clubu na Kollárově ulici, začátek je v 19 hodin. "Výtěžek koncertu připadne na celkové programy nadace, tedy především na nábor nových dárců dřeně, ale i na další podpůrné programy pro nemocné, vzdělávání a výzkum," upřesnila členka správní rady nadace Mája Švojgrová.

Benefiční vstupné na večer nazvaný "Dřenění" je 150 korun, kdo chce, může přispět ještě víc. "Oslovil nás pořadatel akce a rozhodli jsme se na ní hrát, ač mám listopad už dost plný," říká Martin E. Kyšperský, frontman brněnské kapely Květy, která svými koncerty příležitostně podporuje i další charitativní projekty."Klasicky z důvodu, že uděláme-li něco, co bude mít alespoň malý efekt pomoci někomu, komu je zle, obrátíme tak svět o kousek k lepšímu," dodává.

Kapela Květy byla v letošním roce za své album Kocourek a horečka oceněna Andělem v žánru alternativní hudby. V současnosti připravuje novou desku - album s názvem Střela zastavená v jantaru by mělo vyjít v únoru příštího roku. "Deska je hotová, zbývají poslední zvukové úpravy, do jejího vydání je třeba udělat obal a natočit dva videoklipy - jeden už téměř je," říká Martin E. Kyšperský. Jaká nová deska bude? "Bude syrová, plná křiku, úderů na kovy, chraplavého blues a ostrých kytar... A zároveň pokojná, se zvonícím dřevem, vrnícími varhany, šeptající Martou Svobodovou, pršícími plíšky vibrafonu a doširoka šustícími, s láskou rozezvučenými činely," usmívá se zpěvák.

Nadace pro transplantace kostní dřeně, pro kterou je výtěžek z připravovaného benefičního koncertu určen, byla založena na jaře 1992 na pomoc nemocným s leukémií a dalšími těžkými chorobami krve a zhoubnými nádory.

Svými granty nadace podporuje řadu cílů – těmi jsou především budování registru dobrovolných dárců kostní dřeně v ČR, individuální podpora pacientů po transplantaci dřeně, osvětové a školící programy v hematologii a onkologii a také přístrojové a investiční vybavení transplantačních pracovišť.

"Vážná nemoc, úraz, lidské neštěstí může postihnout každého z nás, kdykoliv, nezaslouženě, někdy i jako blesk z čistého nebe. Pokud jsme zdraví, na takové věci zpravidla nemyslíme. Potká-li však člověka zlý osud, je vděčný za každou pomoc, kterou mu někdo poskytne," uvádí Nadace pro transplantace kostní dřeně. "Pomoci lidem s leukémií, zhoubnými nádory, smrtelnými nemocemi krve lze mnoha způsoby. Mladí zdraví lidé mohou být dobrovolnými dárci dřeně. Nestojí vás to nic, snad jen trochu odvahy. Darování kostní dřeně žádnému zdravému člověku neublíží a ani jeden z více než dvou set dobrovolných dárců Českého národního registru dárců dřeně, kteří již podstoupili zkušenost s odběrem svých krvetvorných buněk pro záchranu života neznámého pacienta, svého daru nezalitoval."

Nadace si velmi cení i každé finanční pomoci – kromě zakoupení vstupenky na benefiční koncert je možné přispět například formou dárcovské SMS: stačí odeslat text DMS KOSTNIDREN na číslo 87777 (cena jedné dárcovské SMS je 30 Kč, nadace z této částky obdrží 27 korun). Je také možné zaslat libovolný obnos na číslo účtu 043 43 043/0300 (ČSOB Plzeň).

"Drahé laboratorní testy k vyšetření transplantačních znaků při vstupu dárců dřeně do registru nehradí ani stát, ani zdravotní pojišťovny. Prostředky jsou potřeba i k realizaci dalších grantových programů nadace pro transplantace kostní dřeně. Jediná koruna, kterou můžete poskytnout, nepřijde nazmar," vyzývá nadace. Člověk v tísni zahájil v Afghánistánu program rozvoje venkovských komunit
2. 11. 2007 - PRAHA (Econnect / Člověk v tísni ) - Ve třech odlehlých okresech severoafghánské provincie Baghlán byl ve středu slavnostně zahájen program rozvoje venkovských komunit (National Solidarity Program - NSP). Společnost Člověk v tísni v každé obci založí a vyškolí tzv. komunitní rozvojovou radu, která se v budoucnu stane základem místní samosprávy a bude řešit nejzávažnější problémy vesnic. Do projektu se postupně zapojí 115 místních venkovských komunit.

„Do příchodu zimy, která kvůli velkému množství sněhu okresy odřízne od zbytku provincie, bychom měli uspořádat volby zástupců do komunitních rozvojových rad, vytvořit rozvojový plán vesnic a připravit alespoň část projektů,“ říká Mustafa Jawahere, vedoucí programu NSP v provincii Baghlán.

Nově vzniklé rady ve spolupráci se svými komunitami vyberou rozvojové projekty, které mají řešit nejnutnější problémy vesnic. Jde především o zkvalitnění přístupu k pitné vodě, zdravotní péči, vzdělání, elektřině nebo zlepšení dopravní infrastruktury. Na tyto projekty obdrží dotace od afghánského ministerstva pro místní rozvoj, převážně z prostředků poskytnutých Světovou bankou.

Vedle infrastrukturálních projektů budou také komunity rozhodovat o projektech na rozvoj lidského kapitálu, jako jsou gramotnostní kurzy, kurzy šití, vyšívání nebo pletení koberců. Nedílnou součástí programu je také zlepšování postavení žen. Realizaci vybraných projektů budou mít za asistence stavebních inženýrů a terénních pracovníků společnosti Člověk v tísni na starosti především komunitní rozvojové rady .

Baghlánské okresy v podhůří Hindukúše, ve kterých Člověk v tísni nyní spustil NSP - Khost Wa Firing, Firing Wa Gharu a Guzargah-e Nur - mají téměř 200 tisíc obyvatel. Převážná většina z nich jsou etničtí Tádžikové. Hlavní zdroj obživy pro ně představuje zemědělství, především pěstování rýže a chov ovcí.

V minulých dvou týdnech společnost Člověk v tísni slavnostně zahájila NSP také v okresech Lal Pur a Hisarak v provincii Nangarhár a okrese Balch v provincii Balch. V posledním zmiňovaném okrese se slavnostního obřadu vedle dalších hostů účastnil i guvernér provincie Mohammed Atta.

Člověk v tísni je do programu National Solidarity Program zapojen již od roku 2005. V současnosti realizuje NSP ve čtrnácti okresech v provinciích Paktya, Nangarhár, Balch a Baghlán a zprostředkovává tak pomoc téměř více než půl miliónu afghánských venkovanů.
National Geographic: Za povodně v Africe může podle vědců globální oteplování
2. 11. 2007 - PRAHA/KAMPALA (EcoMonitor ) - Dvacet dva afrických států prožívá nejdeštivější období za posledních několik desetiletí. Klimatologové říkají, že na vině je globální oteplování, napsal National Geographic.

Ničivé deště a bleskové povodně zasáhly 1,5 milionu Afričanů a od začátku léta mají na svědomí již 300 obětí. Západní Afriku sužují nejhorší povodně za poslední roky. Předminulý týden zaplavily Kinshasu, hlavní město Demokratické republiky Kongo, přívalové deště a za necelých 24 hodin zabily 30 lidí. V Ghaně přišlo kvůli dešťům o domov víc než 300 000 lidí.

Ve východní Africe ztratily střechu nad hlavou stovky tisíc lidí a mnoho dalších přišlo o život. Protože deště neustávají, afričtí meteorologové varují, že podobné události mohou být naplněním předpovědí tvrdících, že nejhoršími dopady globálního oteplování bude trpět právě tento kontinent. "Klimatickými změnami bude nejvíce zasažena Afrika," říká podle National Geographic Grace Akumuová, ředitelka koňské neziskové organizace Climate Network Africa. "Přichází to rychleji, než jsme čekali," dodává.

Uganda vyhlásila v září stav nouze poté, co minimálně 400 000 lidí přišlo o domov a potraviny kvůli přívalovým dešťům a povodním v severní a východní části země, uvádí National Geographic. Pro vědce studující v oblasti globální oteplování ale nebyly povodně žádným překvapením, řekl Philip Gwage, náměstek ugandského komisaře pro meteorologii. Mnoho lidí v Ugandě a jiných afrických zemích však na tyto závažné události nebylo připraveno. "V současné době je největším problémem to, že se lidé nemohou vrátit ke svým zásobám potravin, a tak závisejí na potravinové pomoci," dodal Gwage.

Robert Balekere, číšník pocházející z východní Ugandy, tvrdí, že mnoho rodin je v této oblasti odříznuto od infrastruktury a závisejí jen na svých nashromážděných zásobách. "Silnice stále nejsou čisté - moc prší a výmoly jsou plné vody," uvedl. "Úroda byla spláchnuta, ale lidé mají nějaké potraviny doma, než se situace zlepší," řekl.

Akumuová z Climate Network Africa podle National Geographic uvedla, že pokud bude extrémní počasí pokračovat, mohly by být úplně zničeny důležité plodiny a ohrožena dodávka potravin. Podle ní je africká "uhlíková stopa" mnohem menší než stopa jiných kontinentů, a proto obvinila rozvinuté země z toho, že současnou dešťovou katastrofu Africe způsobily. Povodně, sucha a sesuvy půdy se společně s chorobami, jako je tyfus, cholera a malárie, budou v Africe objevovat pravděpodobně stále častěji, tvrdí Akumuová a dodává: "Extrémní počasí bude mnohem častější."

James Magezi-Akiiki, specialista na klimatické změny z ugandského Meteorologického úřadu, sdělil, že vláda začíná zvažovat dopady globálního oteplování při plánování infrastruktury, silnic, mostů a dalších zařízení. "V Africe je mnohem důležitější se na změnu klimatu připravit, než proti ní bojovat," tvrdí. V budoucnu bude podle něj Afrika potřebovat mnohem odolnější silnice a budovy. Na druhé straně Grace Akumuová říká: "Nevíme, kolik takovéhoto extrémního počasí dokážeme zvládnout. "Hluchoslepí lidé mohou využít nové centrum v Olomouci
1. 11. 2007 - OLOMOUC (Econnect / LORM ) - Nové Poradenské centrum otevřelo v Olomouci občanské sdružení LORM – Společnost pro hluchoslepé. Pravidelně každý úterý si do centra, které sídlí ve dveřích č. 117 v prostorách Pedagogické fakulty univerzity Palackého na Žižkově náměstí 5, mohou osoby se souběžným postižením zraku a sluchu různého stupně, tedy s hluchoslepotou, přijít pro pomoc a radu například ohledně výběru kompenzační pomůcky či ze sociálně-právní oblasti.

Mohou se zde také začít učit jiným formám komunikace, jako je například Lormova abeceda, Braillovo písmo či taktilní znakový jazyk, anebo se sejít při klubovém setkání s přáteli z řad hluchoslepých osob. Ve zbývající pracovní dny si mohou objednat služby odborníka přímo v místě bydliště.

Jak může hluchoslepým lidem terénní sociální pracovnice pomoci? Může hluchoslepou osobu naučit zvládat samostatnou chůzi s červenobílou holí do nedalekého obchodu či na poštu nebo v roli průvodkyně a tlumočnice asistovat při jednání na úřadě či u lékaře.

Až 4000 nevidících a neslyšících lidí

Nejen na Olomoucku, ale i v Plzeňském a Královéhradeckém kraji, právě probíhá depistáž, tedy vyhledávání osob s hluchoslepotou. Podle statistik, zveřejněných na Evropské konferenci hluchoslepých osob v Dánsku v roce 2003, připadá na 100 000 obyvatel 40 hluchoslepých osob. V České republice by tedy mělo žít až 4 000 osob s tímto handicapem. Komplexnější depistáž byla v České republice naposledy provedena sdružením LORM v letech 1991–1992, kdy bylo vyhledáno kolem 380 osob. Z těchto osob a dalších nově získaných zůstává v evidenci sdružení 128 hluchoslepých.

Pro tyto osoby dnes zajišťuje odborné služby šestnáct pracovníků v Poradenských centrech v Liberci, Praze, Brně, Ostravě a Olomouci a terénně v místech bydliště klientů v rámci hlavního města Prahy a Středočeského, Plzeňského, Jihočeského, Libereckého, Královéhradeckého, Jihomoravského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Podle potřeby osob s duálním smyslovým postižením zajíždějí odborníci sdružení LORM i do ostatních regionů České republiky.

Od zimy do léta pořádá sdružení LORM mezi klienty velmi populární týdenní pobytové akce, 4x ročně vydává časopis Doteky a letos nově školí osobní asistenty pro osoby s hluchoslepotou v akreditovaném kurzu. Zájemci mohou navštívit webové stránky sdružení na adrese www.lorm.cz, kde najdou například rozhovory se zajímavými osobnostmi z řad hluchoslepých, adresář organizací pro hluchoslepé, zrakově a sluchově postižené, on-line Odbornou knihovnu a celou řadu publikací ke stažení.


Benefiční aukce festivalu Struny podzimu slavila úspěch
1. 11. 2007 - PRAHA (Econnect / Struny podzimu ) - Za částku 325.000 Kč se podařilo 30. října vydražit umělecké snímky na benefiční aukci pro pražskou konzervatoř Jana Deyla pro zrakově postižené. Aukci připravili pořadatelé festivalu Struny podzimu za podpory finanční a investiční skupiny KKCG, aukčního domu Dorotheum a Galerie Louvre. Získané prostředky budou využity na výdaje spojené s účastí studentů konzervatoře v mezinárodních soutěžích, kurzech, stážích a studijních pobytech v zahraničí.

Předmětem aukce byla speciální edice dvanácti signovaných fotografií nejprestižnějších festivalových osobností a projektů – například Magdaleny Kožené, Michaela Nymana, Ute Lemper nebo Ivy Bittové. Všechny fotografie pocházejí z dílny dvorní festivalové fotografky Petry Hajské.

Největší napětí v sále vyvolala dražba fotografie Ivy Bittové z loňského mezinárodního projektu Don Juan in Prague, jejíž hodnota se z vyvolávací ceny 12.000 Kč došplhala až na nečekaných 90.000 Kč. Velký souboj svedli dražitelé i o fotografii Ute Lemper, která zahajovala Struny podzimu v loňském roce, či o vizuálně velmi atraktivní snímek z opery Benjamina Brittena Řeka Sumida z roku 2005. V sále panovala velmi příjemná atmosféra.

Konzervatoř Jana Deyla se věnuje hudebnímu vzdělání talentovaných zrakově postižených a je jedinou školou svého druhu v Evropě. Osudy absolventů školy, učitelů hudby, hudebníků i ladičů klavíru ukazují, že hudba je nevidomému i slabozrakému člověku beze zbytku přístupná a dává mu možnost životního naplnění a důstojné profese.

„Vydražená částka nás velmi příjemně překvapila. Věřím, že vydražené fotografie přinesou novým majitelům stejnou radost jako získané prostředky studentům konzervatoře Jana Deyla,“ hodnotí projekt benefiční aukce manažerka festivalu Dana Syrová.

S dalšími fotografiemi Petry Hajské se mohou zájemci seznámit až do 18. listopadu v Galerii Louvre na Národní třídě, kde probíhá výstava dokumentující koncerty předchozích jedenácti ročníků festivalu Struny podzimu.


Naděje otevřela v Praze nové středisko pro bezdomovce
31. 10. 2007 - PRAHA (Econnect / Naděje ) - Dlouho očekávané nízkoprahové denní centrum pro bezdomovce bylo dnes otevřeno v Praze U Bulhara, pod Severojižní magistrálou. Středisko je součástí Integračního programu občanského sdružení Naděje. Posláním programu je pomáhat lidem, kteří jsou sociálně vyloučeni nebo jim sociální vyloučení bezprostředně hrozí, při hledání životních cílů, osobního zázemí a společenského uplatnění a chránit je před strádáním a útiskem.

Středisko nabízí bezdomovcům a dalším lidem v krizové životní situaci sociální službu nízkoprahového denního centra. Mezi základní činnosti střediska patří nabídka stravy, hygieny, ošacení, sociálního poradenství, psychologické pomoci a křesťanské duchovní podpory. Ve dvoupodlažním objektu se nachází ordinace praktického lékaře, velký sál sloužící pro sociální rozhovory a odpočinek klientů, jídelna, čajová kuchyň, hygienické zázemí, pracoviště psychologa a zázemí personálu.

Středisko je adekvátní náhradou za nízkoprahové denní centrum, které Naděje do září minulého roku provozovala na Bolzanově ulici v Praze 1. Dům byl vrácen po restitučním soudním sporu původním majitelům, kteří dům následně prodali, a do 30. září loňského roku muselo sdružení všechny svoje aktivity v místě ukončit a prostory vyklidit.

"Náhradu za středisko v Bolzanově ulici jsme začali intenzivně hledat již v červnu 2005, kdy jsme se o plánované výpovědi dozvěděli. Nakonec bylo nalezeno jediné možné vyhovující řešení, a to výstavba objektu pod Severojižní magistrálou. Bylo dosaženo konsensu všech zúčastněných stran, zejména Hlavního města Prahy a Městských částí Prahy 1 a 2," uvedla Petra Lakatošová ze sdružení Naděje.

Na původní adrese na Bolzanově ulici poskytlo sdružení v letech 1992 až 2006 statisíce služeb bezdomovcům. Jednalo se o poskytování stravy, hygieny, ošacení, sociálního a psychologického poradenství, duchovenské péče, nabídky ubytování a zdravotní pomoci v ordinaci praktického lékaře. Nové středisko nabídne služby ve stejném rozsahu – představuje tak plnohodnotnou náhradu.

Nové nízkoprahové denní centrum vzniklo díky podpoře Ministerstva práce a sociálních věcí, Hlavního města Prahy, Městské části Praha 1 a Městské části Praha 2. Hlavní město Praha poskytlo nejen pozemek, ale podílí se na výstavbě objektu i finančně. Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje na realizaci projektu investiční dotaci ve výši 75 % nákladů.

Nové středisko je umístěno několik desítek metrů od původního zařízení v Bolzanově ulici. Díky tomu zůstala zachována strategická poloha v lokalitě mezi Hlavním a Masarykovým nádražím. Zůstává tak i dobrá dostupnost pro zájemce o jeho služby, kteří budou moci do nového centra přicházet od 1. listopadu.


V Pobřežní vznikly moderní cyklopruhy. Mnoho pražských ulic zatím čeká marně.
31. 10. 2007 - PRAHA (Auto*Mat/Econnect ) - Dnes byl zprovozněn nový úsek Pobřežní ulice v Praze 8. Oproti rekonstrukci Štefánikova mostu, kde se úplně 'zapomnělo' na cyklistické pruhy, jde o velký posun. V Pobřežní pruhy jsou. Mnoho významných investic však zatím cyklisty opomíjí a chybí celková koncepce.

Pražský magistrát dokonce zohlednil připomínky sdružení Auto*Mat a na poslední chvíli doplnil i příjezd ke křižovatce. Podle statistik jsou právě křižovatky nejrizikovějšími místy z hlediska dopravních nehod. Auto*Mat oceňuje, že Praha začíná zahrnovat prvky cyklistické infrastruktury do staveb a rekonstrukcí ulic. Zároveň připomíná, že seznamy plánovaných staveb jsou neúplné.

„Řešení Pobřežní je z hlediska přístupu magistrátu k cyklistické dopravě průlomové. Je to vůbec první rušná ulice v Praze, na níž byly vyznačeny oddělené cyklistické pruhy. Cyklisté nebudou muset kličkovat mezi auty ani po chodnících, mohou plnohodnotně a bezpečně využívat hlavní dopravní prostor. Do dnešní doby se takto postupovalo jen výjimečně a zpravidla v rezidenčních zónách s minimálním automobilovým provozem,“ říká Tomáš Cach ze sdružení Auto*Mat.

„Problematické byly křižovatky. Cyklistický pruh před nimi jednoduše končil a průjezd kol řadícími pruhy a samotnou křižovatkou nebyl domyšlen,“ popisuje Cach, jaký byl ještě před týdnem stav Pobřežní ulice. Auto*Mat na problém upozornil a navrhnul několik variant řešení. Pražský magistrát připomínky uznal a dělníci pak na poslední chvíli nebezpečnou křižovatku opravili. „Vzhledem k hustotě provozu si cyklisté zaslouží vlastní řadící pruh a předsazený prostor před auty. Prostorové i technické podmínky to umožňují. Řešení Pobřežní ulice po včerejších úpravách svou kvalitou výrazně převyšuje předcházející stavby,“ dodal Cach.

Auto*Matu se již dříve v rámci Komise pro cyklistickou dopravu pražského magistrátu podařilo prosadit bezpečnější řešení cyklistických pruhů v místech, kde je kříží několik méně frekventovaných přejezdů pro auta.

„Předsazené prostory pro cyklisty se v mnoha evropských městech běžně používají, aby řidiči aut kola dobře viděli a nesrazili je,“ vysvětluje Michal Křivohlávek z Auto*Matu. Oceňuje, že magistrát byl schopen pružně reagovat a předělat křižovatky, podle něj ale Pobřežní dokazuje, že Praha nemá k cyklistické dopravě systematický přístup. „Po trapasu s vltavskou náplavkou a Štefánikovým mostem začal magistrát skutečně myslet na infrastrukturu pro kola. Praha ovšem potřebuje celkový plán, aby nebylo nutné malovat cyklistické pruhy narychlo a chaoticky.“

Zatímco v Pobřežní již cyklistické pruhy jsou, při rekonstrukcích řady významných ulic se s jízdními koly pravděpodobně vůbec nepočítá. „Na magistrátu vznikají seznamy připravovaných rekonstrukcí a nových dopravních staveb s ohledem na cyklistickou infrastrukturu. Je to signál, že magistrát konečně začíná považovat cyklistiku za plnohodnotnou součást dopravy. Bohužel některé aktuální klíčové investiční akce v současných seznamech ještě chybějí. Usilujeme o to, aby je město doplnilo,“ říká Tomáš Cach.

Jako příklady míst, kde hrozí další promarnění šancí na podporu městské cyklistiky uvádí Cach Pankráckou pláň, kde magistrát přestavuje celou uliční síť, cyklistické pruhy ani stezky tam ale zatím nevznikají. Obdobná je situace na Budějovické nebo na ulicích rekonstruovaných v návaznosti na výstavbu nových stanic metra C Střížkov, Prosek a Letňany. S cyklisty se zatím nepočítá při napojení ulic na Prašném mostě, Špejcharu a Malovance na městský okruh.

Známé osobnosti propagovaly projekt na podporu dětského čtení
30. 10. 2007 - PRAHA (Radio Praha / Econnect ) - Několik osobností ze světa české kultury a sportu v úterý přišlo do prostoru Pražská křižovatka v kostele sv. Anny přečíst ukázky ze svých oblíbených knížek pro děti. Cílem setkání bylo podpořit projekt Celé Česko čte dětem, který rozvíjí dětské čtenářství. Jeho tvůrci chtějí vést rodiče ke snaze nahlas číst svým ratolestem a přivést je tak ke vztahu ke čtení, knihám a vědění vůbec.

Akce se zúčastnili bývalý prezident Václav Havel a jeho manželka Dagmar, kteří představili Havlovu pohádku Pižďuchové. K vlastní tvorbě se uchýlili rovněž scenárista a herec Zdeněk Svěrák, jenž přečetl ukázku ze své knihy Tatínku, ta se ti povedla, a spisovatel Michal Viewegh, který vybral ukázku ze svých Krátkých pohádek pro unavené rodiče.

Během večera vystoupili také písničkář Jaromír Nohavica a oštěpařka Barbora Špotáková. Zpěvačka Aneta Langerová dala přednost Líné pohádce od Jana Wericha, oblíbenou dětskou knihou textaře Michala Horáčka je podle výběru čteného textu Bible.

Filmový režisér Jan Hřebejk přečetl ukázku z Nových Mikulášových patálií francouzského autora Reného Goscinnyho. "Tahle knížka je klasika a myslím si, že potěší jak děti, tak dospělé," řekl ČTK Hřebejk. Podle Hřebejka je důležité vzbuzovat v dětech již odmalička vztah k literatuře a příběhům. "Myslím, že nějakým způsobem to později určuje jejich myšlení. Člověk potom sám hledá vyprávění a je schopen se z něj nějakým způsobem poučit. Myslím si, že kdo k tomu nemá vztah, je o něco podstatného ochuzen," konstatoval Hřebejk, který by však před čtením dal přednost přímému vyprávění příběhů.

Projekt Celé Česko čte dětem vznikl proto, aby si společnost uvědomila, jak ohromný význam má hlasité čtení dítěti pro jeho emocionální vývoj a pro formování návyku číst si v dospělosti. Vědci a praktikové shodně tvrdí, že pravidelné hlasité předčítání učí dítě jazyku a myšlení, rozvíjí jeho paměť a obrazotvornost, obohacuje ho o vědomosti a vzorce morálního chování, posiluje jeho sebevědomí: právě proto je společné čtení vítanou formou moudrého kontaktu s dítětem a vynikající výchovnou metodou.

"Zděšeně sleduji filmy a hry pro děti. Fantasmagorie plné zla a násilí. Nostalgicky vzpomínám na své mládí bez televize a na knížky plné pohádek. Díky čtení si člověk může stvořit svět plný fantazie a já jsem v něm vlastně zůstala dodnes," říká výtvarnice a malířka Emma Srncová, autorka loga kampaně Celé Česko čte dětem .

Děti se musejí učit číst nejen proto, aby se mohly samy vzdělávat, ale společné hlasité čtení s rodiči i učiteli je nezbytné pro jejich emocionální a psychické zdraví. O tom je přesvědčena Eva Katrušáková z Ostravy, která kampaň na podporu dětského čtenářství Celé Česko čte dětem odstartovala loni v březnu. V rámci kampaně například chodí dobrovolníci předčítat dětem v nemocnicích.


Studenti se už třetím rokem budou seznamovat s příběhy bezpráví
30. 10. 2007 - PRAHA (Econnect / Člověk v tísni ) - V pořadí již třetí ročník projektu Příběhy bezpráví připravila na letošní listopad společnost Člověk v tísni. Nejvýznamnější doprovodnou akcí projektu bude výstava nazvaná Příběhy bezpráví – z vězeňských spisů, která se uskuteční od 1. do 11. listopadu 2007 pod sochou sv. Václava na pražském Václavském náměstí. V symbolickém lágru se strážní věží, v prostoru obehnaném ostnatými dráty, bude umístěno několik desítek portrétů obětí komunistického bezpráví.

„Lágr postavený na Václavském náměstí pod sochou světce, patrona české země, má symbolický význam. Zastupuje desítky skutečných lágrů, jimiž bylo poseto komunistické Československo. Při výběru fotografických portrétů pocházejících z vězeňských spisů jsme sledovali v podstatě jediný cíl: chtěli jsme ukázat, jak široké bylo spektrum perzekuovaných občanů. Všechny vězně, jejichž portréty jsou zde prezentovány, spojuje to, že se stali oběťmi totalitní justiční zvůle. A ještě něco mají společné – odvahu, mravní sílu, vytrvalost, nezlomnost, které v drtivé většině prokázali. Podobný osud jako oni přitom měli i tisíce dalších československých občanů – jim všem je výstava věnována. Jsme přesvědčeni, že jejich osudy je třeba připomínat jako samozřejmý projev úcty i jako svědectví pro budoucí generace,“ říká ředitel projektu Příběhy bezpráví Karel Strachota.

K výstavě bude vydán rozsáhlý katalog přibližující okolnosti uvěznění jednotlivých „muklů“ a období života, které strávili v kriminálech a pracovních táborech. Archivní materiály obsažené v katalogu svědčí nejen o životních podmínkách ve věznicích a lágrech, ale dávají i představu o fungování mechanismů „lidově demokratické“ moci a odrážejí celkovou atmosféru naší nedávné minulosti.

Filmy, debaty i literární soutěž

Projekt Příběhy bezpráví již třetím rokem přibližuje - prostřednictvím filmových projekcí a následných debat s hosty - žákům a studentům základních a středních škol poválečné období našich dějin. Vzhledem k tomu, že téma československé totalitní minulosti je ve výuce stále velmi často opomíjeno, je projekt jednou z možností, jak se o ní mohou studenti dozvědět více.

Předcházející dva ročníky potvrdily zájem škol o filmy přibližující nedávnou minulost. Do prvního ročníku projektu se zapojilo 360 základních a středních škol, v minulém ročníku stoupl jejich počet na 550. Projekt získal také značný ohlas laické a odborné veřejnosti a těšil se velkému zájmu médií.

Třetí ročník proběhne podle podobného scénáře jako ročníky předcházející a přinese navíc i několik novinek. Stejně jako v minulých dvou letech získá každá škola, která se do projektu přihlásí a během listopadu uspořádá projekci filmu a následnou debatu s hostem, jeden film dle vlastního výběru zdarma pro trvalé užívání. V letošním roce projekt nabízí dva nové dokumentární filmy: snímek Olgy Sommerové Ztracená duše národa – Ztráta slušnosti a dokument Kristiny Vlachové Kauza Uherské Hradiště. Jako novinka jsou zařazeny i dva hrané filmy - In nomine patris režiséra Jaromíra Polišenského a a film Petra Nikolaeva Kousek nebe. Všechny tituly jsou školám k dispozici na VHS i DVD nosičích.

Po filmové projekci bude na každé zapojené škole probíhat debata s hosty, kterými mohou být pamětníci, kteří se často sami stali oběťmi komunistického bezpráví, historikové či filmaři. „V rámci projektu Příběhy bezpráví jsem zavítal do bezpočtu škol a stále zjišťuji, že žáci a studenti o období komunistické minulosti vědět chtějí, ale během výuky se toho většinou moc nedozví. Jsem moc rád, že v letošním roce je součástí nabídky školám i snímek Kousek nebe, protože si myslím, že příběh hlavních hrdinů této „vězeňské love-story“ je pro současné studenty dobře srozumitelný. Považuji za velmi důležité, aby mladí lidé o době naší totalitní minulosti věděli co nejvíce a měli tak možnost dělat vše pro to, aby se něco podobného již nikdy neopakovalo,“ říká spisovatel, dramatik a scénárista snímku Kousek nebe Jiří Stránský.

Stejně jako v předchozích letech se budou moci studenti středních škol zapojit do literární soutěže na téma Stíny socialistické minulosti?, pořádané ve spolupráci s Lidovými novinami.

Projekt Příběhy bezpráví bude slavnostně zahájen 1. listopadu v 17.00 hodin vernisáží výstavy na Václavském náměstí, na kterou o hodinu později naváže slavnostní zahájení projektu a projekce filmu Ztracená duše národa – Ztráta slušnosti v kině Světozor.


V hrsti křtí sběratelský kalendář a chystá se do Prahy a Brna
30. 10. 2007 - PLZEŇ (Econnect ) - Ve sběratelském nákladu pouhých 350 kusů vydává občanské sdružení Pro libris Kalendář Plzeňský 2008 – sbírku dvanácti pohádek plzeňského výtvarníka Vhrstiho, které si autor sám ilustroval. Vhrsti chystá i další autorské projekty v Praze a Brně.

Plzeňský výtvarník, který tvoří pod pseudonymem Vhrsti, má v těchto podzimních dnech napilno, alespoň co se týče veřejných prezentací. 31. října pokřtí svůj Kalendář Plzeňský 2008, který vydalo občanské sdružení Pro libris. Dílo prologem opatřil básník Jiří Žáček. Kmotrem a průvodcem večera bude ředitel Galerie města Plzně Václav Malina, dále vystoupí hudební skupina Tři Tílka a herci Anne Josephová a Tomáš Jereš – tentokrát s novým komorním představením.

Vhrsti se také představí v rámci právě probíhajícího komiksFESTu. V poetické kavárně Obratník vystavuje až do konce listopadu ilustrace k pohádkovým knížkám. Vernisáž spojená s pražským křtem jeho další nové knížky Už se nebojím tmy proběhne 1. listopadu od 19 hodin. Podobně jako již na prvním zářijovém křtu v Plzni vystoupí herci a moderátoři Anne Josephová a Tomáš Jereš a mandolinista Petr Vrobel. O knížce promluví Antonín Kočí z Mladé fronty a její kmotrou se stane Lucie Lomová, autorka slavného čtyřlístkovského seriálu Anča a Pepík a úspěšného komiksu pro dospělé Anna chce skočit, s kterým se prosadila i ve Francii. Vhrsti se na KomiksFESTu účastní i projektu Komiks do krabičky. Spolu s dalšími autory, jako jsou Jiří Grus, Dan Černý nebo Jaromír 99, nakreslil komiks do klasické krabičky s bonbony kultovní značky Altoids. Plechovky s komiksy a bonbony se budou v průběhu festivalu rozdávat po Praze zdarma. Originály komiksů budou k vidění na výstavě Altoids - Jedna mintka, jeden příběh v Divadle Archa.

V Brně se chystá výstava Vhrstiho komiksových stripů Nekonečná tramvaj. Tramvaj typu K2 ev. č. 1033 označená poutačem na Vhrstiho výstavu ji bude vozit po různých pravidelných linkách. Cestující se tak místo obvyklých reklam budou moci pobavit nad výběrem toho nejlepšího z Vhrstiho komiksového seriálu. Vernisáž s projížďkou je naplánována na 7. listopadu v 17 hodin na smyčce na Mendlově náměstí. Tisková konference proběhne tamtéž v 10 hodin.

O autorovi

Dvaatřicetiletý kreslíř Vhrsti pochází z Plzně. Výtvarnému umění se věnuje od útlého dětství, kdy mu byl velkou inspirací jeho tatínek. Až po studiu na střední a vysoké škole s výtvarným zaměřením začal autor hledat vlastní tvůrčí cestu. V roce 2005 se stal členem České unie karikaturistů. Mezi autory , kteří jej ovlivnili, řadí Borna, Šlitra, Šalamouna, Velíška, Poše, Holého, Jelena, Švankmajerovy, Lamra, Vyčítala, Čecha, Síse, Miróa, Klea, Mordilla, Trondheima, Sfara, Groeninga, De Grécyho, Andersona, Prap a tatínka. V roce 2006 se mohli čtenáři Plzeňského Deníku setkávat s Vhrstiho stripem Nekonečný autobus. Dále Vhrsti spolupracuje s časopisy Nový prostor, Labyrint Revue, Moje 1. noviny, Zkrat nebo Bedeman. Připravuje rovněž ilustrace k článkům a povídkám, vtipy, komiksy, bludiště, porovnávačky, osmisměrky a omalovánky. Na podzim roku 2006 vyšla kniha Dva tucty plzeňských pohádek a pověstí, v zahraničí získal v roce 2003 za příběh Brejle zvláštní cenu poroty na 1. mezinárodním salonu mladého komiksu v Bělehradě. Komiks Peace z roku 2003 publikoval ve světové antologii protiválečného komiksu Warburger. V mezinárodní tématické soutěži kresleného humoru, kterou u příležitosti World Press Freedom Day pořádal v roce 2006 National Press Club of Canada, získal Vhrsti jako jediný Čech ocenění Certificate of Excellence. Komiks Rybář se objevil ve speciálu italského komiksového magazínu Q International, který vyšel u příležitosti zimních olympijských her v Turíně 2006.
Okno do ptačí říše uprostřed komerční zóny
30. 10. 2007 - LIBEREC (Český svaz ochránců přírody ) - Český svaz ochránců přírody dnes slavnostně otevřel pozorovatelnu v lesíku Opičák. Lokalita u libereckého letiště je čtvrtou ze seznamu cenných území, jejíž zprovoznění je součástí programu „RWE Transgas Net. Blíž přírodě.“ Turisté a široká veřejnost tak ode dneška mohou využívat nově vytvořený informačně naučný systém, který přispěje k rozšíření povědomí o místní fauně a flóře.

Asi čtyřhektarový lesík mezi komerční zónou a letištěm využívají ptáci jako úkryt a někteří v něm i hnízdí, jako například žluva hajní nebo zvonek zelený. Lesík využívají i tažní ptáci při svých jarních a podzimních přeletech. Ptačí pozorovatelna umožní nahlédnou do korun stromů a sledovat život v ptačí říši. O jejích obyvatelích i ostatních „spolubydlících“ se návštěvníci mohou dočíst na informačních panelech nebo v miniprůvodci Opičákem. Najdou tam také informaci o zajímavé historii této lokality.

Cílem ČSOP je uchránit tuto zelenou oázu před rozrůstající se komerční zónou a uchovat ji v současné podobě. Z těchto důvodů ČSOP lesík asi před rokem koupil, za prostředky získané ve veřejné sbírce Místo pro přírodu. Díky sbírce bylo dosud vykoupeno jedenáct lokalit nebo jejich částí (bližší informace jsou na www.mistoproprirodu.cz). O Opičák pečuje ZO ČSOP Armillaria.

Český svaz ochránců přírody zpřístupňuje své lokality veřejnosti ve spolupráci s generálním partnerem ČSOP, společností RWE Transgas Net v rámci projektu „RWE Transgas Net. Blíž přírodě.“ Jeho cílem je ochrana přírody prostřednictvím prezentace významných lokalit veřejnosti.

Lesík Opičák

Lesík zvaný Opičák vznikl v prostoru bývalé cihelny, která zanikla v druhé polovině 20. století. Budovy se postupně rozpadly, v prohlubních po těžbě hlín vnikly dešťovou vodou plněné rybníčky a areál zarostl. Rostou zde například osiky, duby, javory, břízy či topoly. Některé stromy jsou přes sto let staré, pocházejí zřejmě ještě z původní zeleně areálu cihelny. Právě díky bizarně pokrouceným starým stromům získal Opičák své jméno.

Lesík se stal významným útočištěm řady druhů živočichů v urbanizovaném a z velké části odlesněném okolí Liberce. Významný je zejména pro rozmnožování obojživelníků a hnízdění drobného ptactva. Z obojživelníků se zde pravidelně vyskytují například ropuchy, skokani hnědí a štíhlí či čolci, ze zajímavějších druhů ptáků tu hnízdí drozd cvrčala, sedmihlásek hajní, zvonek zelený, žluva hajní. Aby mohl návštěvník zástupce ptačí říše v korunách stromů pozorovat, byla zde vybudována ornitologická pozorovatelna.

Opičák je o to cennější, že leží jen pár kilometrů od centra Liberce. Právě sousedství města vždy představovalo pro Opičák a jeho obyvatele největší riziko. Dříve to byly opakující se záměry na rozšíření letiště, v současné době představuje největší hrozbu rozšiřující se komerční zóna. Velké obavy jsou zejména ze změn vodního režimu. V poslední době již byl zaznamenán úbytek vody v rybníčcích.

Díky stovkám drobných dárců, přispívajících na konto veřejné sbírky Místo pro přírodu, se podařilo Českému svazu ochránců přírody v roce 2006 podstatnou část lesíku vykoupit a tím zajistit její trvalou ochranu. V tuto chvíli vlastní ČSOP téměř 4 ha pozemků, o případném výkupu zbývající části se jedná.

O lokalitu pečuje liberecká Základní organizace ČSOP Armillaria. Péče spočívá v drobných zásazích podporující přirozenou obnovu ve prospěch původních druhů dřevin. Veškeré “mrtvé“ dřevo je ponecháváno na místě (při zachování průchodnosti stávajících cest) jako biotop zejména hmyzu a hub. Nezbytná je likvidace invazních druhů rostlin, zejména křídlatka. Jedním z klíčových úkolů je udržení vody v alespoň části rybníčků.

Součástí péče o lokalitu je i její zpřístupňování veřejnosti a využívání pro ekologickou osvětu. V lesíku se pravidelně konají oblíbené akce, jako je například Vítání ptačího zpěvu či pomoc lesu v rámci mezinárodní kampaně Clean Up the Word! (Ukliďme svět!). Vyvrcholením těchto snah je právě vybudování ornitologické pozorovatelny a další drobné úpravy, které mají přírodymilovným návštěvníkům zpříjemnit pobyt v této zelené oáze Liberce. Za to, že mohl být tento smělý projekt uskutečnit, patří velký dík generálnímu partnerovi ČSOP, firmě RWE Transgas Net, která tyto úpravy financovala.

Výstava karikatur upozorňuje na politickou situaci v Barmě
30. 10. 2007 - PRAHA (Burma Center Prague ) - Politické karikatury mají v Barmě značný význam jako způsob vyjádření názoru navzdory cenzuře. Práce jednoho z nejvýznamnějších současných barmských karikaturistů Harn Lay bude v listopadu k vidění v Praze. Vernisáž se koná v pátek 2. listopadu 2007 v 17:30 v Kulturním centru zahrada, Malenická 1784, Praha 4 – Chodov.

Jedna z nejostřejších diskuzí ve vztahu umění a etiky se týká otázky, jak lze skloubit náměty o lidském utrpení se zobrazením v komickém duchu. Právě v českých dějinách je možno uvést četné úspěšné příklady tohoto spojení. Současný spisovatel Jiří Kratochvil to formuluje dokonce takto, že některé věci jsou tak strašné, že není ani alternativa, než s nimi zacházet s humorem.

Zatímco v Čechách autoritativní režim již neexistuje, v jihovýchodoasijské Barmě ještě přetrvává. Přísná cenzura všeho tisku značně překáží veřejnému šíření politické kritiky. Tato situace spolu se jazykovými bariérami mezi etnickými skupinami vedla k významné roli barmských karikaturistů.

Jeden z nejslavnějších je Harn Lay, podle etnické příslušnosti Šan. Svoji kariéru začal po studiu na rangúnské vysoké škole výtvarných umění nejdřív v oblasti kinematografie: ve městě Taunggyi, ve svém domovském státě Šan, byl malířem plakátů kin, které se dodneška v Barmě většinou vyrábí ručně. V roce 1988 se však účastnil povstání, ke kterému se brzo připojili studenti, dělnici, podnikatelé, umělci, mniši a dokonce někteří zástupci armády. Tento pokus lidu získat demokracii a svobodu byl krvavě potlačen vládou. Harn Lay se rozhodl spolu s mnohými ostatními utéct do sousedního Thajska.

Nejprve chtěl kreslit karikatury docela tradičně jen černými čarami. Brzo pak začal malovat barvami. Karikatury musí podle něho přitáhnout pozornost, poněvadž podle něj je humor prostředek, jak upozornit veřejnost na nepříjemná témata: "Karikatury musí obveselit lidé, avšak zároveň musí vyvolat povědomí o tom, co se děje kolem nich." Rozvinul výrazný styl, ale neztrácel z dohledu ani osud svých krajanů doma v Barmě. "Když někdo podvádí nebo potlačí druhého, tak já chci stát po boku oběti a ilustrovat její příběh," vysvětlil jednou svůj názor před výstavou v Bangkoku.

Soubor rozšířený o nejaktuálnější díla bude brzo možné vidět v Praze. "Doufám, že Češi budou sympatizovat s úsilím Barmánců o demokracii, když uvidí moje obrazy a karikatury, které ilustrují, jak lidé v Barmě skutečně žijí," těší se Harn Lay. Výstava pod názvem "Humor plný vzdoru" ukáže víc než 30 karikatur umělce Harn Lay poprvé v České republice. Vernisáž se koná v pátek, 2. listopadu 2007 v 17:30 v Kulturním centru zahrada, Malenická 1784, Praha 4 – Chodov. Výstava potrvá do 30. listopadu 2007, vstupné je zdarma. Pořadatelem je nezisková organizace Burma Center Prague.


V ústeckém Krásném Březně mají mladí lidé nový Multikulturní prostor
29. 10. 2007 - ÚSTÍ NAD LABEM (Econnect / YMCA ) - Sport, vzdělávání a kulturní akce: to všechno pod jednou střechou nabízí Multikulturní prostor, který vybudovalo křesťanské sdružení mladých lidí YMCA. Prostor v ústecké čtvrti Krásné Březno, která nutně potřebuje dlouhodobou nabídku kulturně-vzdělávacích a sportovních aktivit, je určen lidem ve věku 13 – 30 let. Multikulturní prostor bude pro veřejnost fungovat a nabízet své služby pravidelně od úterý do neděle v odpoledních i večerních hodinách, o víkendech i po celý den. Oficiální otevření je připraveno na šestý listopad.

Nabídka Multikulturního prostoru je pestrá. Součástí prostoru je devět metrů vysoká lezecká stěna s jištěním zabezpečovaná proškolenými instruktory a také boulder pro lezení bez jištění. Pro další sportovní vyžití mládeže zde bude instalován stolní tenis, fotbálek, šipky a další doplňkové služby pro volný čas.

Internetová kavárna a bar nabízejí kulturní a vzdělávací aktivity se zajištěním přístupu k informacím a zábavě mladým lidem nejen z lokality Krásné Březno. Návštěvníci také mohou využít možnost relaxace a oddychu se zákazem kouření, požívání omamných látek a podávání alkoholu lidem mladším osmnácti let.

Hudební studio je složeno ze dvou částí: první je nahrávací studio s technickým vybavením na špičkové úrovni, jehož součástí studia je rovněž vybavená zkušebna pro amatérská hudební seskupení. Nechybí ani mobilní ozvučovací aparatura s podiem, která je používána pro ozvučení větších kulturních a charitativních akcí v regionu Ústí nad Labem. Hudebně nadaní uživatelé Multikulturního prostoru si mohou nahrát kvalitní demonahrávky, což amatérským kapelám usnadní cestu k posluchačům - a kromě toho se mohou vzdělat v oblasti autorských práv, techniky hry při nahrávání či masteringu hudebních nahrávek.

Nízkoprahový klub Orion je specifickou službou celého projektu a je nabízen sociálně slabým skupinám mladých lidí žijících v lokalitě Krásné Březno. Nízkoprahový klub nabízí zdarma sociální služby ve formě poradenství, informačního servisu, pomoci, individuální práce, kontaktu s úřady a organizacemi a další doprovodné služby.

Cílem projektu je především změnit chování a vztah dětí a mládeže ke svému životu, okolí a trávení volného času, a také lepšit mezilidské vztahy dětí a mládeže k sobě navzájem. Mladí lidé mají získat motivaci k rozvíjení svých zájmů, cílem je také zvýšení jejich samostatnosti a osobní odpovědnosti.

Projekt byl v roce 2006 finančně podpořen ze státního rozpočtu ČR částkou 8,2 milionu korun. Činnost bude provozována v Domě kulturních a sociálních služeb Bílé světlo, kde sídlí nevládní občanská sdružení White Light 1 a YMCA,dlouhodobě se zabývající preventivními a sociálními programy na podporu mladých lidí v regionu Ústí nad Labem. Projekt Multikulturní prostor - MKP bude provozovat organizace YMCA, která působí na Ústecku již od roku 1998.


Podpořené organizace budou posilovat sebevědomí mladých dívek
29. 10. 2007 - PRAHA (GITA ) - „Pojďte s námi stavět fond... a bourat stereotypy“ – tak zní slogan nadace Slovak-Czech Women’s Fund (SCWF), která podporuje neziskové organizace v posílení ženských práv. „Snažíme se udržovat neustálý kontakt s podpořenou organizací, který nám umožňuje nelpět na administrativě, ale vědět, co přesně dělá,“ řekla na tiskové konferenci SCWF Monika Ladmanová, předsedkyně správní rady a jedna z iniciátorek založení fondu. V říjnu podpořil SCWF projekty, které posilují schopnosti a sebevědomí mladých žen a dívek. Předcházející výzkum totiž prokázal, že mladé ženy mají nižší sebevědomí než jejich vrstevníci - muži.

Dva princové se snaží zachránit princeznu od zlého obra, který si na ni dělá zálusk. Nejsou úspěšní a vypadá to, že princezna se stane obrovou obětí... Ale kdepak, chytrá princezna obra pomocí klubíčka s vlnou přelstí a zachrání se sama. Genderová pohádková opravovna „Byla 3x jedna princezna...“ je jednou z aktivit ženských organizací, konkrétně Gender Studies, kterou SCWF v minulosti podpořil. Dalším velmi oblíbeným výtvorem jsou omalovánky Evropské kontaktní skupiny „Táta – máma, máma – táta, v kuchyni i u Fiata.“

Fond přerozděluje prostředky od různých dárců. Hlavními oblastmi, na které se zaměřuje, jsou rovnost příležitostí pro ženy a muže, reprodukční práva jednotlivců i párů, prevence a boj proti násilí na ženách, prevence a potlačování obchodování se ženami, obhajoba práv žen ze znevýhodněných skupin, podpora vzdělávání v oblasti genderových studií a odstraňování genderových stereotypů.

V září 2007 SCWF realizoval výzkum, který sledoval sebevědomí mladých žen a dívek v České republice. Hlavním zjištěním bylo, že sebevědomí je v ČR připisováno především mladým mužům a i oni sami sebe tak nejčastěji vnímají. Dívky jsou častěji označovány jako „spíše sebevědomé“, a to i jimi samými. Sebevědomí žen často pozitivně ovlivňuje partner, negativně spolužáci ze školy.

Nejsebevědomější jsou ženy vzdělané, duševně pracující a ženy z velkoměst. Jak vypadá žena/dívka nejméně sebevědomá? Většinou je to středoškolačka z menšího města.

Mladé ženy mají, více než muži, pocit, že jsou omezovány, a čtvrtině mladých žen dávají mužští kamarádi najevo svoji dominantní roli. Jako hlavní bariéru své seberealizace vidí dívky svůj vlastní pocit viny, pocit, „že se to nehodí“. Díky tomu pak často slevují ze svých nároků.

Na výzkum navázalo vyhlášení grantového kola. V říjnu vybral Slovensko-český ženský fond osm projektů, které posílí sebevědomí a schopnosti mladých žen. „Hlavním důvodem tématu sebevědomí byl fakt, že mladé ženy si častokrát přenášejí zažité stereotypy i vzory chování ze svých rodin a z okolí, a ty jim pak brání v seberealizaci, individuálním rozvoji a následně v budování zdravého sebevědomí, což potvrzuje až čtyřicet pět procent českých dívek,“ říká Markéta Hronková, ředitelka fondu v ČR. „Vlastní pocit viny, okolí, partner a rodiče jsou nejčastějšími bariérami rozvoje mladých žen.“

Mezi podpořenými projekty je informační kampaň Přijmi své tělo občanského sdružení Anabell, které poskytuje sociální poradenství nemocným anorexií a bulimií. Prostřednictvím výstavy fotografií v tramvajích, nestereotypní módní přehlídky a seminářů pro ženy chtějí odbourávat mýtus krásy. Brněnská organizace Nesehnutí připraví pro studentky přednášky na téma reprodukční práva, rovné příležitosti, násilí na ženách a jiné a bude se je snažit nalákat k dobrovolnické práci v neziskových organizacích. Genderové informační centrum NORA chce odbourat genderové stereotypy při výběru povolání v 9. třídě a Žába na prameni uskuteční pět workshopů pro deset mladých žen na témata gender, PR a řízení neziskové organizace.

Pátý ročník multižánrového festivalu Modré dny nabídne v osmnácti dnech na dvě stě zajímavých programů
29. 10. 2007 - ŽĎÁR NAD SÁZAVOU (Econnect ) - Multižánrový festival Modré dny, jehož pátý ročník se letos koná, začíná již v úterý 30. října slavnostním galavečerem v Domě kultury ve Žďáru nad Sázavou. Letošní ročník nabídne celkem osmnáct dní nabitých zajímavým programem. Návštěvníci se mohou těšit na divadelní představení, filmové projekce, výstavy, besedy, workshopy i koncerty.

Z jednodenní hudební akce vyrostl jeden z největších multižánrových festivalů u nás

Nultý ročník festivalu Modré dny se konal v roce 2002 a byl pojat jako jednodenní a především hudební akce. Tehdy ho navštívilo okolo 200 lidí a uskutečnil se v Novém Městě na Moravě. Díky pozitivním ohlasům z tohoto nultého ročníku započal festival svou existenci a stala se z něj velká akce s bohatým programem zaměřená především na mládež. Hlavní ideou pro tématické zaměření festivalu se stala prevence sociálně patologických jevů mládeže v regionu Vysočina. Festival si klade za cíl nabídnout mládeži zajímavý kulturní program od koncertů a výstav až po besedy na aktuální témata či workshopy.

První oficiální ročník festivalu proběhl v prosinci roku 2003, trval pět dní a zúčastnilo se ho přibližně 1600 návštěvníků. Loňský čtvrtý ročník festivalu byl potom v mnohém přelomový. Jednak jej navštívil rekordní počet účastníků, trval plných jednadvacet dní (zatím nejvíce v jeho historii) a jeho programy probíhaly ve třech městech na Vysočině. Festival loni přerostl svým rozsahem a počtem návštěvníků do celorepublikového významu – návštěvníci sem přijeli nejen z regionu, ale prakticky ze všech krajů České republiky. Jeho zaměření zůstává stále stejné jako na počátku – primární prevence sociálně patologických jevů, a to zejména formou kulturních programů. Loni zde vystoupily například také skupiny No Name či Support Lesbiens nebo Vlasta Horváth a Martina Balogová. Nechyběla ani další hvězdná jména jako Karel Šíp, Milan Markovič, Jiří Lábus, Petr Čtvrtníček nebo fotograf Jindřich Štreit.

Festival nabídne množství koncertů, výstav, filmové projekce, divadlo i workshopy

Programové zaměření Modrých dnů se nemění ani letos při pátém ročníku. Festival je tentokrát osmnáctidenní a potrvá od 30. října do 16. listopadu. Programy budou letos probíhat ve čtyřech městech na Vysočině. Ve Žďáru nad Sázavou, Novém Městě na Moravě, Bystřici nad Pernštejnem a Havlíčkově Brodě. Tradiční multižánrový program bude složen jako v minulých letech především z koncertů, výstav, filmových projekcí, divadelních představení, sportovních exhibicí a workshopů. Během osmnácti dní trvání festivalu proběhne na dvě stě různých programů určených především mládeži, ale i široké veřejnosti.

Jednou z festivalových novinek bude také fotografická Galerie ve vlaku: výstava proběhne na vlakovém nádraží ve Žďáru nad Sázavou a potrvá od 4. do 11. listopadu. Další novinkou je cyklus dokumentárních fotografií Lukáše Horkého nazvaný Mentální anorexie a bulimie – dvě hluboké propasti, výstava proběhne v Městském divadle ve Žďáru nad Sázavou. Celkem tři festivalové dny pak budou patřit etno workshopům a koncertům – jejich hlavní programová náplň se opírá o taneční a pohybové semináře, hudební dílny, koncerty etnické hudby a worldmusic; tento program potrvá od 8. do 10. listopadu. Filmová sekce Festivalu Modré dny slibuje velmi zajímavou podívanou a nabídne desítky nezávislých i dokumentárních filmů.

Závěrečnou tečku za letošním ročníkem pak udělá 16. listopadu Megakoncert pro Modré dny, kde vystoupí například kapely Monkey Business, Ready Kirken nebo slovenská Peha.


Přemnožená zvěř je horší kalamita než orkán Kyrill
29. 10. 2007 - PRAHA (Hnutí Duha ) - Přemnožená spárkatá zvěř v českých lesích spase nebo poškodí skoro polovinu nově vysazených stromků. K šokujícímu číslu došla nová studie, kterou sestavil Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) v Jílovém u Prahy. Hnutí DUHA proto napsalo ministrům zemědělství a životního prostředí, aby stát urychleně změnil legislativu tak, že zajistí snížení stavu jelenů, srnců a muflonů na počet, který les uživí.

Podle studie:

    * V roce 2005 byla poškozena téměř polovina mladých vysazených stromků (44 %).
    * Pro listnáče a jedle stejné číslo činí dokonce 60 %. Proto ačkoli vlastníci a správci lesů sází povinné procento těchto stromů, zvěř skoro dvě třetiny z nich zase spase, takže v nových porostech zůstává zase skoro jen smrk.
    * V dospělých porostech smrku je poškozeno 16 % stromů zvěří a 15 % stromů mechanizací, tedy bezmála každý třetí. Stromy pak napadá hniloba a po čase odumírají – nejčastěji je zlomí vítr nebo napadne kůrovec. Navíc hniloba znehodnocuje dřevo.
    * Škody soustavně rostou. Oproti předchozím rokům se poškození okusem spárkatou zvěří zvýšilo ve všech zkoumaných skupinách lesů.

Příčinou kalamitního přemnožení zvěře je podle Hnutí DUHA hlavně špatná legislativa, kvůli které státní správa nevykonává své pravomoci. Ekologická organizace proto v dopise žádá ministry Petra Gandaloviče a Martina Bursíka, aby ministerstvo zemědělství urychleně novelizovalo takzvanou mysliveckou vyhlášku a v dalším kroku vláda navrhla změnu mysliveckého zákona. Ekologická organizace připomněla, že stačí stanovit nástroje, které přimějí myslivce, aby udržovali takový stav zvířat, jaký les uživí. Musí také vzniknout účinná kontrola.

Podle výpočtů z poloviny devadesátých let tehdy činily celkové škody způsobené přemnoženou zvěří 1,2 miliardy korun ročně. Od té doby ale dramaticky stouply. Hnutí DUHA odhaduje, že ekonomické ztráty aktuálně dosahují 1,5 miliardy korun ročně.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Výsledky ukazují, že přemnožení zvěře je pro české lesy větší kalamitou než orkán Kyrill. Kalamitně přemnožená zvěř nejenže doslova spásá lesy a způsobuje škody za více než miliardu korun ročně. Navíc účinně brání návratu listnáčů, které jsou nutné kvůli ozdravění našich lesů. V mnoha oblastech nemohou mladé stromky vůbec odrůstat bez nákladné ochrany. Výrazné snížení počtů jelenů a srnců je prvním krokem k ozdravění českých lesů. Problém by přitom šlo docela snadno řešit, stačí politická vůle. Hlavní odpovědnost nese ministr zemědělství. Prvním krokem je změna myslivecké vyhlášky, poté musí následovat novela mysliveckého zákona.“

Filmová přehlídka Třetí pól upozorňuje na problematiku klimatických změn
26. 10. 2007 - PRAHA (Econnect ) - Přestože drtivá většina vědecké komunity považuje klimatické změny za nejvážnější environmentální problém naší současnosti, pro jiné je to stále pochybný fakt, kterému není třeba věnovat přílišnou pozornost. Svůj vlastní názor si můžete udělat v kině Aero, kde se od 1. do 4. listopadu 2007 uskuteční Třetí pól - přehlídka filmů tematicky zaměřených na problematiku klimatických změn a životního prostředí.

"Bezprostředním podnětem bylo vítězství animovaného snímku Lednice režisérky Lucie Štamfestové na letošní přehlídce filmů o životním prostředí NUFF v Norsku. Kromě tohoto snímku uvidí diváci v Aeru také další dokumentární a hrané filmy se společným tématem, kterým jsou klimatické změny," uvedl ředitel kina Aero Ivo Andrle.

V distribuční premiéře bude možné spatřit dokumentární film 11. hodina, který iniciovala a produkovala ekologicky uvědomělá hollywoodská hvězda – Leonardo di Caprio. Snímek vyzývá k akci, která povede ke změně globální lidské aktivity prostřednictvím rozvoje technologie, sociální zodpovědnosti a ochrany přírody. Vědci a ochránci životního prostředí jako David Orr, David Suzuki a Gloria Flora představují radikálně novou a odlišnou budoucnost, v níž lidstvo nedominuje planetárnímu ekosystému, ale spíše s ním koexistuje.

Festival dále uvede ve světě oceněný dokumentární film Nepříjemná pravda Al Gora společně s kontroverzním snímkem Velký podvod s globálním oteplováním, který u nás propaguje známý popírač klimatických změn a prezident Václav Klaus. Tento speciální sobotní dvojprogram bude doprovázet debata, ve které se střetnou vědci, ekologové a politici.

Kromě toho bude možné vidět dokumentární film Drsný dopad, jenž objevně mapuje dopady těžby ropy na životní prostředí a její s souvislosti s politikou a válečnými konflikty. Dále zde bude k vidění také snímek Ztracená rovnováha zaměřující se na roli největší ropné společnosti Exxon Mobile v souvislosti s klimatickými změnami a nejvyšší americkou politikou. Jako odlehčující perličku bude možné shlédnout holywoodský katastrofický film Den poté, který si klimatické změny vybral jako své ústřední téma.

Kromě projekcí samotných filmů nabízí kino Aero návštěvníkům možnost zúčastnit se debat, které budou doprovázet vybrané snímky. Přehlídka se koná za podpory Státního fondu životního prostředí a mediální podpory internetového portálu Econnect, Metropolis, Respekt, Radio 1 a MČ Praha 3.


Romské neziskovky chtějí čerpat evropské peníze
25. 10. 2007 - PARDUBICE (Econnect / Altus ) - Posílit znalosti a dovednosti představitelů romských neziskových organizací Pardubického kraje: to je cílem vzdělávacího programu podpořeného Globálním grantem Nadace rozvoje občanské společnosti, který už více než rok realizuje občanské sdružení Altus. Zapojeny jsou i organizace pracující s romskou komunitou.

„Vzdělávání probíhalo v oblastech strategického řízení a plánování, managementu organizace, základů ekonomiky a účetnictví, administrace projektů či komunikace a prezentačních dovedností,“ popisuje náplň projektu předsedkyně sdružení Altus Naděžda Gutzerová.

Frekventanti si také vyzkoušeli o tvorbu projektu nanečisto. „Během víkendového setkání si účastníci vyzkoušeli napsat projekt, který by bylo možné podat na Evropskou unii, a to přímo do specializovaného programu, který je určen pro tvorbu žádostí,“ přibližuje praktickou část koordinátorka Marta Válková. Účastníci zejména uvítali také vysvětlení obsahu jednotlivých položek spjatých s tvorbou rozpočtu.

Vzdělávání neziskovek si pochvaluje předseda pardubické Městské romské rady Andrej Horváth: „Naše organizace se zabývá podporou integrace Romů do společnosti a v roce 2006 jsme měli šedesát klientů. Do budoucna bychom chtěli naše služby rozšířit, což se neobejde bez nejrůznějších dotací, a proto jsme se rádi zapojili do vzdělávání, které bylo velmi přínosné.“

Projekt byl primárně zaměřen na romské neziskové organizace, ale šanci dostaly i organizace pracující s romskou komunitou. „Když naše organizace chce pracovat s romskými spoluobčany, využil jsem možnosti se s představiteli řady romských neziskovek seznámit právě na jednotlivých lekcích daného projektu. Vytvořila se velmi příjemná atmosféra, kde jsme si v jednotlivých volných chvilkách vyměňovali názory či poznatky na práci s danou sociální skupinou. Poznal jsem řadu nových přátel, se kterými budu nadále v úzkém kontaktu i po absolvování kurzu. Jako velice zajímavé by bylo zpracování společných projektů ESF k řešení sociální prevence, zejména v oblasti zaměstnanosti a vytvoření pracovních příležitostí,“ pochvaluje si kurs manažer obecně prospěšné společnosti SOPRE CR Petr Krejčík. „V případě, že ve svém okolí narazím na romské spoluobčany, kteří by měli zájem si ustavit svoji neziskovku, rád jim organizačně či obsahově pomohu a i tím maximálně využiji toho, že jsem mohl absolvovat daný projekt,“ dodává.

Projekt Posílení kapacity romských NNO poskytujících sociální služby v Pardubickém kraji byl podpořen částkou 621 380 Kč Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Jeho realizátorem je Občanské sdružení Altus a partnery projektu jsou Pardubický kraj, město Chrudim, město Pardubice, město Svitavy, Romane Čhave - nadační fond Jaromíra Stibice a Koalice nevládek Pardubice.


Soutěže o Kyselou a Zlatou žábu jdou do finále
25. 10. 2007 - PRAHA (Econnect / Žába na prameni ) - Vadí vám nekorektní sexistické výroky v médiích, politice, kultuře, vědě i kolem vás? Pošlete výrok a jméno autora či autorky do soutěže o Kyselou žábu, vyzývá občanské sdružení Žába na prameni. To zároveň žádá o tipy do soutěže o Zlatou žábu. Ta ocení výrok, situaci nebo čin směřující k rovným příležitostem a ke společnosti bez předsudků.

O tom, kdo získá Kyselou žábu letos, stále ještě mohou rozhodovat tipy zaslané Žábě na prameni. Kyselých žab bude uděleno hned několik – v různých kategoriích: do kategorie "sexistická situace ze života" je nominováno například zvolení Lucie Talmanové předsedkyní výboru pro slaďování rodinného a profesního života. Adeptkou pro kategorii "sexistický výrok novinářky/novináře" je redaktorka MF Dnes Lucie Protivanská za svůj článek Manželka versus milenka. V kategorii "sexistický výrok političky/politika" v loňském roce s přehledem vyhrály výroky premiéra Mirka Topolánka, a také letos bude premiér horkým favoritem.

V kategorii "sexistický výrok osobnosti ze světa kultury, vědy, sportu" jsou nominováni například psychiatr Cyril Höschl či zpěvák Radek Banga (Gipsy). Ten prohlásil: "Od ženských chci v první řadě respekt, klid a psychický zázemí. Nesmí mě stresovat, unavovat, nesmí se hádat. Musí pochopit, že jsem dominantní. Holka musí být podřízená mně, ale není služka- musí to brát jako svým způsobem čest. Být zdvořilá, slušná, pokorná."

Také vítěze nebo vítězku na cenu Zlatá žába nominuje veřejnost, cena se uděluje těm, kteří či které svými výroky, skutky a postoji naopak posouvají problematiku rovných příležitostí žabími skoky a skůčky dopředu, směrem k otevřené, demokratické a spravedlivé společnosti. V loňském roce cenu získali novinář Martin Fendrych, redaktor Josef Chuchma a nakladatelka Marie Noe Chřibková.

Vítězky a vítězové si vloni odnesli hodnotnou sochu Žáby a letos na ně čekají úžasné žabí grafiky výtvarnice Sylvy Francové a samozřejmě večer plný překvapení, slibuje Žába na prameni. "Pokud se chcete do soutěží zapojit, máte poslední šanci! Své tipy posílejte pomocí nominačních formulářů, které najdete na www.zabanaprameni.cz/kysela/," vyzývá sdružení.

Druhý ročník soutěže o Kyselou a Zlatou žábu vyhlásilo občanské sdružení Žába na prameni v červenci 2007. Soutěž je stále otevřená, tipy je možné posílat do 30. listopadu. Ocenění budou udělena 15. prosince na slavnostním večeru Jedna žába za druhou v pražském divadle Minor. "Dobře namířené kritiky není nikdy dost. Pomozte nám směřovat ji tam, kde dosud vládne stereotyp a diskriminace," vyzývá Žába na prameni.


V Plzni se lidé seznámí s černošskou historií
25. 10. 2007 - PLZEŇ (Econnect ) - Od pondělí 29. října do soboty 3. listopadu 2007 proběhne v Plzni již třetí ročník festivalu Měsíc černošské historie. Hlavním organizátorem festivalu je občanské sdružení Cultura Africa, které přichystalo na letošní ročník rozmanitý program. Festival nabídne zájemcům o africkou kulturu řadu akcí: od filmových projekcí, divadelních představení, přednášek až po tvůrčí dílny afrických tanců nebo bubnování.

Zatímco v úterý 30. října od 17 hodin bude již v prostorách obchůdku Joy&Art přichystán workshop afrických masek se zasvěceným výkladem jejich symboliky a následovat bude divadelní vystoupení pro mateřské školy O zlém a lakomém Mbintangolo, oficiálně bude festival Měsíc černošské historie zahájen až ve 20 hodin v Divadélku Jonáš komponovaným večerem hudebně-tanečních a divadelních představení v podání skupiny Tuku Tiko.

„Půjde o hudebně taneční vystoupení Akhuri na motivy keňského rituálu a African Story-namibijské legendy vyprávěné tancem a za zvuku bubnů djembe. Součástí večera bude i výstava ugandských obrazů a prodej produktů FairTrade,“ vysvětluje Jan Bashaijha Mwesigwa ze sdružení Cultura Africa.

Ve středu 31. října proběhne na Západočeské univerzitě Akademické fórum, které se bude věnovat aspektům etnografického výzkumu v Africe. Diskusního panelu se zúčastní také francouzští a nigerijští vědci. Fórum je otevřené pro studenty, akademické pracovníky ale i širokou veřejnost. Na následující den je přichystána opět na Západočeské univerzitě přednáška s názvem Uganda – perla Afriky. Účastníci se dozví o životě lidí ve východní Africe, jejich tradicích, jazyce i problematice rozvojové spolupráce. Pořad bude doprovázen videoprojekcí.

Středeční a čtvrteční večer se odehraje ve znamení africké kinematografie. Návštěvníci mohou shlédnout vždy od 19 hodin v kavárně Jabloň filmy s africkou tématikou.

Z festivalové nabídky stojí za zmínku také sobotní workshop afrických tanců, jenž proběhne ve velkém tanečním sále Měšťanské besedy od 10 hodin a bubenický workshop pod vedením guinejského mistra Papise v prostorách hudebního sálu Kavárny Vídeňky od 15 hodin. Workshop bude zakončen večerním bubenickým vystoupením v klubu Jackyll & Hyde.

Závěrečný gala večer festivalu proběhne v klubu Buena Vista, kde se uskuteční módní přehlídka afrických tradičních oděvů a textilií následovaná vystoupením konžské hudební skupiny Tshikuna.


East European Forum představí lidskoprávní a ekologické filmy
25. 10. 2007 - JIHLAVA (Econnect ) - Letošní East European Forum probíhající v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava představí nové projekty dvou významných běloruských dokumentaristů, Jurije Khashchevatského a Vladimira Kolase, které se dotýkají politické situace v Bělorusku, a projekt maďarského režiséra Tibora Kocsise, který se zabývá vývojem kolem těžby zlata v rumunské vesnici Rosia Montana.

Film Probes natočil režisér Jurij Khashchevatský. Tento společensko politický dokumentární film, který se ze subjektivní pozice ptá po naší roli v dějinách a po podmínkách, za kterých je možné přehlížet a pasivně sledovat vznik diktatur a po léta v nich přežívat. Kde je naše místo a které role na sebe vědomě nebo nevědomě bereme? Film bude sledovat oběti, katy i nezúčastněné pozorovatele.

Yuri Khashchevatsky se narodil v roce 1947 v ukrajinské Oděse. Od roku 1976 působí v Minsku jako režisér. V roce 1984 uvedl svůj debut Quiet Life in Glubokij. Dosud natočil 23 hraných i dokumentárních filmů, mj. Kyojyov Was Here (1987), Opposite Action (1989), Russian Happiness (1992), Everything's Good (1996), An Ordinary President (1996), Gods of Hammer and Sickle (2000), Prisoners of the Caucasus (2002), You Will Vote for Me! (2006), Kalinovski Square (2007). Je jednou z hlavních osobností běloruského disentu a členem Charty 97. Jeho dokumentární filmy získaly ocenění na řadě mezinárodních festivalů, mj. v Kyjevě, Minsku, Petrohradě, Mnichově, San Franciscu, Ženevě aj.

Autorem filmu Ada's Gallery je režisér Vladimir Kolas. Příběh filmu zobrazuje Adu Raichonak a jejího manžel Aleh, kteří jsou staří farmáři. Většina jejich sousedů stále pracuje v kolchozu. Život zemědělců však v Bělorusku není o mnoho snazší. Díky tvrdé práci na farmě Ada dokázala ve vesnici otevřít vlastní galerii a pořádá letní workshopy pro umělce, kteří se sjíždějí z celé země. Film vypráví o střetech mezi umělci, kteří nenávidí totalitní režim, kvůli němuž je Bělorusko "poslední diktaturou v Evropě", zemědělci, kteří věří vládní propagandě a Adou, jež se snaží všechny spojit prostřednictvím umění.

Vladimir Kolas se narodil v roce 1951 v Minsku. Působil jako učitel, pomocný kameraman, od roku 1990 také jako režisér. Čelný představitel Svazu běloruské inteligence, ředitel zrušeného Běloruského lycea. Jeho dokumentární film An Agreement with Hitler (1996) byl uveden na řadě mezinárodních festivalů. Producentem aktuálního projektu je Miroslaw Dembinski, autor úspěšného dokumentu Lekce běloruštiny (A Lesson of Belarusian) o mladých odpůrcích běloruského režimu.

New Eldorado 2 - Save Rosia Montana natočil Tibor Kocsis. Rosia Montana je krásná rumunská vesnička. Jsou zde staré domy a žijí zde lidé, kteří si váží půdy, domů, kostelů a ostatků svých předků. V okolních horách se ukrývá 300 tun zlaté a stříbrné rudy. Rosia Montana Gold Corporation, kanadsko-rumunská společnost, zde chce otevřít nový důl. Jediným problémem je, že Rosia Montana a okolní hory by tím zmizely z povrchu země.

Tibor Kocsis se narodil v roce 1962. Fotograf a režisér. Řídí vlastní produkční společnost Flora Film. V roce 2004 natočil svůj dosud nejúspěšnější dokumentární film Nové Eldorado (New Eldorado), který získal ocenění na festivalech v Budapešti, Banské Bystrici, Trieste, Trentu, Freiburgu aj. Jeho nový projekt na tento film navazuje a sleduje další vývoj situace, mezinárodní reakce apod.


Jak se žije zvířatům po návratu ze záchranných stanic do přírody?
25. 10. 2007 - PRAHA (Český svaz ochránců přírody ) - Český svaz ochránců přírody na jaře započal s projektem sledování živočichů navrácených do přírody po léčbě a na tiskové konferenci předložil první výsledky. Projekt je skoro jedinečný v celé Evropě a nemůže se proto opírat na zkušenosti v druhých zemích.

Za loňský rok přijala Národní síť záchranných stanic 8 348 zvířat, z toho se vrátilo zpět do volné přírody 4 623 vyléčených zvířecích pacientů. Od počátku tohoto roku vypustil Český svaz ochránců přírody stovky zvířata. Téměř 50 jich bylo opatřeno vysílačkami, aby bylo možné sledovat, jak probíhá návrat do jejich přirozeného prostředí.

V Pátku vypouští i před zimou

V záchranné stanici v Pátku u Poděbrad letos sledovali více jak desítku zvířat. Vysílačky dostala jak zvířata zraněná, tak i odchovaná mláďata. Prvním vypuštěným zvířetem bylo káně lesní. To se střetlo s automobilem a utrpělo zlomeninu pažní kosti u levého křídla. I jeho návrat byl úspěšný.

Kalous ušatý byl dovezen do stanice jako vypadlé mládě koncem června, poštolku obecnou přijali v Pátku v červenci. Oba ptáci byli pozdní mláďata z druhých snůšek. Díky péči stanice dnes dostali možnost vrátit se do volné přírody. Jejich návrat budete moci s napětím sledovat na stránkách www.zvirevnouzi.cz.
Koho jste mohli sledovat?

Příběh sledovaných kání

Obě káňata se do stanice pro handicapované živočichy dostaly po té, co utrpěly zranění po střetu s automobilem. První z nich je v péči ochránců přírody již od 26. října loňského roku. Po srážce s autem měla zlomenou kost pažní. Zlomenina byla natolik komplikovaná, že veterinární lékař musel kosti fixovat pomocí hřebů.

Druhý dravec je ve stanici kratší dobu. Byl přijat 8. ledna rovněž po srážce s automobilem. Zvíře mělo otřes mozku a zlomené zápěstní kosti. Po důkladném léčení a následné přípravě na vypuštění byla obě káně vypuštěny na vhodném místě. Obě dostaly miniaturní vysílačky, které budou po dobu několika měsíců pracovníky stanice informovat o tom, kde se zrovna nacházejí. Tyto informace poslouží k získání lepších znalostí a informací o zvířatech vypouštěných po vyléčení zpět na svobodu. Takto získané poznatky pomůžou optimalizovat způsob rehabilitace poraněných dravců tak, aby měla co největší šanci uspět po vypuštění v přírodě. Dne 8. března byli ptáci vypuštěni a daří se jim dobře.

Příběh ježčic

Tři samičky ježka východního se do záchranné stanice v Pátku u Poděbrad dostaly v průběhu podzimu a zimy loňského roku. Dvě z nich, Ježurka a Bodlinka, se do stanice dostaly tak, jako většina ježků. Přinesli je lidé, jakožto nedostatečně vykrmená mláďata. Pokud totiž ježek nedosáhne před začátkem zimy dostatečné hmotnosti (nejčastěji se uvádí zhruba 600 gramů), nemusel by zimu přežít. Proto se stanice na podzim plní spoustou ježků, kteří se narodili později a nestačili se vykrmit na dostatečnou hmotnost.

Ježčí slečny tak v záchranné stanici strávili letošní zimu. Na začátku pobytu je pracovníci stanic odblešili a zbavili dalších parazitů. Obě ježčice se také musely léčit, protože měly plíce napadené hlísticemi. Veškeré procedury proběhly bez komplikací a tak se obě ježčice mohly spokojeně věnovat odpočinku a jídlu a postupně se vykrmit na normální váhu. V pátek 13. dubna byly vypuštěny na svobodu.

Ježčice Bodlinka měla osud daleko pohnutější. Do stanice se dostala až v zimě a to za daleko dramatičtějších okolností. Ježčice už byla uložená k zimnímu spánku. Naneštěstí její pach zachytil volně pobíhající pes a probudil se v něm instinkt lovce. Nebohou ježčici vyhrabal a donesl svému pánečkovi. Ten naštěstí na nic nečekal a poraněnou ježčici donesl do záchranné stanice. Dnes už se jí naštěstí rána úplně zahojila a mohla tak být také vypuštěna na svobodu. Dne 13. dubna se ježčice vydaly na svobodu a daří se jim dobře.

Kosí mláďata

Čtyři kosí mláďata se dostala do záchranné stanice ve Vlašimi na začátku května. Na rozdíl od mnoha jiných kosích mláďat, která lidé často nosí do záchranných stanic zbytečně, tito čtyři malí kosáci pomoc člověka opravdu potřebovalo. Kosáčata bydlela ve hnízdě na zahradě rodinného domku na okraji města, kde se vždy prohánělo mnoho koček. Rodiče proto museli velmi často využít všechny své schopnosti, aby předstíráním, že nemohou létat odlákali kočičího predátora, který se ocitl příliš blízko hnízda. Bohužel se jim nakonec přílišný počet koček v okolí zahrady stal osudným, jejich pozornost zřejmě polevila a oba rodiče našli svůj konec v kočičích drápech.

Ptáčata byla v tu dobu naštěstí už docela velká a téměř zcela opeřená, takže už po týdnu intenzivní péče v záchranné stanici začala samostatně přijímat potravu a mohla být přesunuta do prostorné venkovní voliéry. Tam se naučila létat a přijímat živou potravu. Po dvou týdnech strávených ve venkovní voliéře byla už zcela samostatná a tak mohla být vypuštěna zpět do přírody. Dvě z mláďat obdržela vysílačku a tak můžeme sledovat jejich další osudy. Dne 23. května se kosáci rezlétli do světa a daří se jim dobře.

Příběh sledovaných soviček

Kalouse ušatého přijali do stanice v Makově 4. května 2007 jako nedospělé mládě nalezené na zemi v parku ve Strakonicích. Opuštěné mládě lidé nahlásili na Městskou policii ve Strakonicích a poté byl převezen do stanice. Mládě puštíka obecného bylo nalezeno na lesním hřbitově v Písku. Několik dní bylo v domácí péči a 30. dubna 2007 byl puštík převezen do stanice.

Obě sovičky byly pečlivě připravovány na vypuštění do volné přírody. Cvičily se v létání ve speciální rozlétávací voliéře a učily se chytat živou potravu. Před vypuštěním byly oběma sovičkám připevněny vysílačky a pohyb obou je sledován pomocí telemetrie. 7.srpna se ke sledovaným makovským sovičkám přidává vysílačkou vybavená poštolka, která byla vypuštěna spolu s ostatními poštolkami připravenými na život ve volné přírodě. Dne 14. září byl u silnice nalezen autem sražený puštík, zbylým dvěma ptákům se daří dobře.


Počítače ještě stále obsahují nebezpečné chemikálie
25. 10. 2007 - PRAHA/BRATISLAVA (Econnect/Changenet/Greenpeace ) - Organizace Greenpeace zveřejnila testy šesti světových značek počítačů. Odborníci analyzovali ve výrobcích firem Acer, Apple, Dell, HP, Sony a Toshiba přítomnost nebezpečných druhů chemikálií, jako jsou například ftaláty či sloučeniny bromu.

Celkem prošlo testem výzkumných laboratoří Greenpeace na univerzitě v anglickém Exeteri a v nezávislých laboratořích v Dánsku 18 počítačů pocházejících ze čtrnácti zemí Evropy, Ameriky a Asie.

"Výsledky analýz na jedné straně ukázaly pozitivní trend. Oproti minulosti výrobci počítačů skutečně omezili množství použitých toxických materiálů. Na druhé straně však jejich výrobky ještě stále obsahují množství toxických látek, jako jsou nebezpečné ftaláty a bromované zpomalovače hoření," konstatovala Mgr. Kateřina Věntusová, koordinátorka toxické kampaně Greenpeace Slovensko.

Bromované sloučeniny se nacházejí ve více než čtyřiceti procentech testovaných komponentů. Nejnižší výskyt bromovaných sloučenin byl zjištěn v laptopech firmy Sony. Naopak počítače firmy Dell vyšly z testů bromovaných sloučenin nejhůř, protože obsahovaly jejich nejvyšší procentuelní a hmotnostní podíl.

Testy se soustředily také na obsah ftalátů, které se nacházejí hlavně v plastech z PVC. Vědci zjistili, že až 44% všech plastických povrchů ve vnitřních částech počítače nebo kabelech bylo vyrobeno z PVC. Ve všech testovaných kabelech byla zjištěna přítomnost ftalátů. Nejvíc ftalátů obsahovaly kabely laptopů firmy Acer a HP.

"Chemikálie, které podléhají evropským normám, nepřesáhly v testovaných počítačích povolené limity. Problém však představují látky, jako jsou brómované zpomalovače hoření a ftaláty, které zatím nejsou v tomto typu výrobků regulovány evropskou legislativou, a to i navzdory tomu, že je dokázáno jejich negativní působení na lidské zdraví. Snahou organizace Greenpeace je úplně eliminovat toxické chemikálie ve výrobcích denní potřeby. Budeme se proto snažit, aby výrobci nahradili nebezpečné chemikálie a lépe chránili spotřebitele," oznámila biochemička Greenpeace Kateřina Věntusová.

Podle nové evropské legislativy RoHS mají výrobci počítačů povinnost značně omezit využívání některých toxických chemikálií (olovo, kadmium, rtuť, hexavalentní chrom a některé druhy bromovaných zpomalovačů hoření). Podle názoru Greenpeace je však chybou, že zákony neeliminují používání všech známých toxických chemikálií, hlavně však existují jejich bezpečnější náhrady. Analýzy totiž prokázaly, že každý komponent, který obsahoval ať už PVC nebo brómované sloučeniny, má svůj ekvivalent vyrobený bez použití zdraví nebezpečných substancí.

Podle Greenpeace je zajímavé, že kdyby se jednotlivé části počítačů (různých značek) spolu zkombinovaly, vznikl by počítač, který by byl téměř bez obsahu testovaných toxických chemikálií.


Člověk v tísni může zpět do Ruska
24. 10. 2007 - PRAHA (Člověk v tísni / Econnect ) - Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni byla po dvou letech znovu zaregistrována pro práci v Ruské federaci. Na severním Kavkaze, zejména v Čečensku a v menší míře Ingušsku, působila od začátku roku 2000 do léta 2005, kdy byla nucena zastavit svoji práci z důvodů neprodloužení registrace ruskými úřady.

Na základě opakovaných žádostí byla nyní pobočka společnosti Člověk v tísni zaregistrována Federální registrační službou při ministerstvu spravedlnosti Ruské federace. Tato registrace, po splnění několika dalších povinností, jako je založení sídla pobočky, registrace na daňovém úřadě v místě apod., opravňuje znovu společnost Člověk v tísni zahájit projekty pomoci na území Ruské federace.

Situace v Čečensku se od roku 2005, kdy byla společnost Člověk v tísni nucena zastavit či předat své projekty, značně změnila. „Po technické stránce došlo ke zlepšení kvality života. Část projektů humanitární pomoci a obnovy se podařilo předat místní nevládní organizaci Centrum humanitární pomoci, kterou založili bývalí pracovníci Člověka v tísni na Kavkaze, aby nemusela být pomoc zastavena. Tato čistě místní humanitární organizace si mezitím získala uznání zahraničních dárců a realizuje sama řadu projektů. Proto rozhodně nemá smysl, aby se společnost Člověk v tísni vracela do pozice, ve které byla nucena svoji práci zastavit a znovu přebírala práci, kterou dobře zajišťuje místní organizace,“ říká ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.

Nesporně však zůstává v Čečensku řada zásadních problémů s obnovou zázemí i zdrojů obživy pro rodiny navrátilců, tisíce až desetitisíce lidí a dětí trpících posttraumatickým stresovým syndromem, potřeba pokračování obnovy školství a zdravotnictví, zásadní nedostatek ve vzdělání mladých lidí, zvláště mužů po letech bojů. „Společnost je otřesena a atomizována dvěma válkami a více než deseti lety bezpráví. Potřeba pomoci zůstává,“ dodává Šimon Pánek.

Zda a na jaké projekty bude společnost Člověk v tísni hledat zdroje financování tak, aby je mohla začít v Čečensku realizovat, bude upřesněno po přípravné cestě humanitárního teamu a koordinačních jednáních s ostatními mezinárodnímu organizacemi a agenturami EU a OSN, které se situací a pomocí na Severním Kavkaze zabývají.

Společnost v oblasti během svého pěti a půlletého působení na severním Kavkaze realizovala pomoc v hodnotě více než 600 milionů korun. Projekty byly zaměřeny především na humanitární pomoc desetitisícům lidí formou distribuce potravin, hygienických potřeb a oblečení, zajištění přechodného školství a lékařské péče v uprchlických táborech. Probíhala obnova škol a zdravotnických objektů a domů navrátilců a psychosociální programy pro děti traumatizované lety každodenního strachu, bojů a ztráty svých blízkých. Práci společnosti Člověk v tísni financovaly zejména agentury OSN, evropský humanitární program ECHO, výtěžek veřejné sbírky SOS Čečensko a projekty vlády ČR, OBSE či hlavního města Prahy.


Nemocný Džabrail se chce vrátit domů do Grozného, pomoci má sbírka
24. 10. 2007 - PRAHA (Econnect / Berkat ) - Sbírku na pokrytí nákladů na cestu těžce nemocného chlapce a jeho maminky do Čečenska vyhlásilo sdružení Berkat. Třináctiletý Džabrail, uprchlík z Grozného, trpí těžkou formou rakoviny. Tradiční zvyklosti Čečenců velí, že člověk má být pohřben tam, kde se narodil: lidé v Berkatu se proto rozhodli pomoci a o pomoc žádají i veřejnost.

Uspajevi jsou čečenská rodina, která bydlí v integračním bytě v Kadani. V České republice jsou přes čtyři roky, přijeli sem jako jedna z válkou nejpostiženějších rodin z Grozného. Mají dva syny, třináctiletého a sedmnáctiletého – oba vyrůstali během války v rozbombardovaných domech, celá rodina velmi utrpěla psychicky i fyzicky. Před dvěma lety dostali azyl, po těžkém období v uprchlickém táboře jim svitla naděje na normální život v zemi, která je přijala a kde chtějí dál žít.

Nejmladší člen čečenské rodiny, třináctiletý Džabrail, měl zdravotní problémy již v uprchlickém táboře. Před rokem však postihla rodinu velká rána: lékaři zjistili, že trpí těžkou formou rakoviny. Jeho diagnóza je bohužel velmi nepříznivá – fibrosarkom axily. Po prodělaných operacích a chemoterapeutické léčbě je s metastázami na plicích v domácím ošetřování s tím, že nemoc dále pokračuje. Lékaři se k nemoci vyjádřili s tím, že se dál nedá již ve smyslu léčby nádoru nic dělat, a Džabrail, který je v péči oddělení dětské onkologie motolské nemocnice, bere již jen léky proti bolesti.

"Zázraky se dějí. V případě této nemoci je ale velmi těžké hledat naději na uzdravení, přestože si to všichni moc přejeme," uvádí sdružení Berkat. Okolo rodiny se vytvořil v posledních měsících okruh přátel se silnou spoluúčastí – i díky tomu se s rodiči dá otevřeně mluvit o tom, co může přijít a jak se připravit na nadcházející období.

Rodiče Džabraila se na Berkat obrátili s prosbou o pomoc při řešení složité situace, ve které se v souvislosti s těžkou nemocí chlapce ocitají. "Sám Džabrail v poslední době několikrát vyjádřil přání vidět svoje příbuzné. Vidíme, že rodinu tento problém hodně trápí a pokud jim pomůžeme řešit tuto pro ně zásadní věc, pomůžeme jim vyrovnat se situací, zklidnit se a uspořádat vše tak, aby se Džabrailovi co nejvíce pomohlo zvládnout asi nejtěžší situaci, jaká může třináctiletého kluka potkat," uvádí Berkat.

Po konzultacích s ošetřující lékařkou Džabraila, s odborem pro azylovou a migrační politiku na ministerstvu vnitra, s dětským hospicem Klíček v Malejovicích a s Poradnou pro uprchlíky v Ústí nad Labem se sdružení Berkat rozhodlo uspořádat přátelskou sbírku na shromáždění prostředků na cestu Džabraila a jeho maminky do Grozného. Záchranná stanice pro živočichy pomáhá ježkům v nouzi
24. 10. 2007 - PRAHA (Český svaz ochránců přírody ) - S příchodem prvních mrazů a celkově chladnějšího počasí nastává pro mnoho mláďat ježků krušné období. Pokud nestihnou nabrat potřebnou hmotnost, hrozí že nepřečkají zimu. Pro mnoho mláďat ježků je tak jedinou nadějí na přežití lidská pomoc.

Aby mohla přečkat zimu zimním spánkem nebo-li hibernací, potřebují mít hmotnost alespoň 700 g. Pokud ve druhé polovině října nemají hmotnost alespoň 400g, už se na potřebnou hmotnost pravděpodobně nevykrmí. V chladném počasí totiž začíná být kritický nedostatek jejich hlavní potravy - hmyzu a malých bezobratlých živočichů.

„V současné době pečujeme o 20 mláďat ježků. Jejich počet ale rychle narůstá, téměř každý den přijímáme dalšího ježka.“, uvádí Lenka Šafránková, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi. Od začátku roku přitom v Záchranné stanici nalezlo pomoc už více než 40 ježků. Většina z nich byla malá nesamostatná mláďata, která byla přijata koncem srpna nebo během září a část z nich již byla dokrmena na potřebnou hmotnost a vypuštěna zpět do přírody. Mláďata, která se do Záchranné stanice dostávají nyní, ale již zde stráví zimu a do přírody budou vypuštěna až na jaře.

Péče o mláďata ježků je přitom poměrně náročná na čas, prostor i finance. Každý ježek potřebuje výběh o velikosti minimálně 1-2 m2 umístěný ve vytápěné místnosti. Protože jsou ježci hmyzožravci, potřebují masitou potravu, například vařené drůbeží nebo hovězí maso či kočičí konzervy a granule. Musejí být také odblešeni a odčerveni. Ježci, kteří jsou do Záchranné stanice přijímáni nyní, ji opustí až na jaře příštího roku a stráví tak zde nejméně 6 měsíců. Tato péče přijde v průměru na 500 – 1000 Kč na jednoho ježka.

Pokud chcete Záchranné stanic pro živočichy ve Vlašimi finančně pomoci s péčí o ježky, můžete jí poslat dárcovskou SMS ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI VLASIM na číslo 87777 (účtování DMS: 30,- Kč, příjemce obdrží nejméně 27,- Kč). Nebo můžete s péčí o ježky pomoci prakticky. Máte-li vhodné podmínky, můžete si jednoho či dva ježky od vlašimských ochránců přírody vzít domů a pečovat o ně. Pracovníci Záchranné stanice Vám rádi poradí, jak se o ježky vhodně postarat. Pokud ale vhodné podmínky nemáte a naleznete malého ježka, zavolejte, prosím, na pohotovostní číslo Záchranné stanice ve Vlašimi (tel. 777 800 460), rádi se ho ujmou.

Přerov hostí 24. ročník Československého jazzového festivalu
24. 10. 2007 - PROSTĚJOV (Econnect ) - Na čtyři dny plné kvalitní hudby se mohou těšit návštěvníci Československého jazzového festivalu v Přerově. Ten letos proběhne od středy 24. do soboty 27. října. Letošní ročník se ponese především ve znamení pocty místnímu rodáku Josefu Kainarovi k jeho nedožitým devadesátým narozeninám.

Letošní ročník ve znamení pocty Josefu Kainarovi

„Dramaturgie festivalu je velmi pestrá, každý rok se snažíme dovézt opravdové hvězdy a zatím se to vždy daří. Asi nejzvučnějším jménem letošní přehlídky je Richard Bona, návštěvníky ale jistě zaujmou i jiní zahraniční interpreti a to včetně uměle vytvořené kapely Československý houslový summit. Akce se těší pozornosti i mnoha mladých lidí, ti pravidelně tvoří polovinu publika. Letošní ročník je věnován Josefu Kainarovi u příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin,“ uvádí ředitel festivalu Robert Neuls.

První festivalový den, tedy středa 24. října, se ponese především ve znamení pocty Josefu Kainarovi - rodákovi z Přerova - k jeho nedožitým devadesátým narozeninám. Své umění v tento den v Městském domě předvede formace Bohemia Big Band se svými sólisty Karlem Černochem, Josefem Pavelkou, Petrem Hanzlíkem a Radkem Pobořilem. Představí se ale také X-tet Víta Fialy.

Druhý den festivalu, ve čtvrtek 25. října, zahraje Emil Viklický Trio, M. Suchomel a L. Tamaškovič – Tenorsax Battle. Velkou hvězdou večera bude především zahraniční účinkující Richard Bona Group z USA. Předposlední festivalový den zahraje zajímavé uskupení Československý houslový summit a kromě této formace dále i Mark Murphy&Quartet.

Poslední den přehlídky, v sobotu 27. října, vystoupí Robert Balzar Trio s D. Bártou a američtí jazzmeni The Clayton – Hamilton Jazz Orchestra, těleso světového formátu.

Letos poprvé hlavní program doplní i doprovodná scéna

Letošní Československý jazzový festival v Přerově nabídne i novinku. Tou bude první ročník doprovodné scény, která proběhne v restauraci Pivovar. Zde se představí například Joe After Trio s Lazaro Cruz nebo Blues Power. Dále slovenský jazzman Jura Turtev a Bluesweiser, na domácí půdě pak vystoupí místní přerovská formace Mothers Follow Chairs.

Historie jazzového festivalu u nás je poměrně zajímavá. První ročník jazzového festivalu se konal v roce 1966 pod názvem Československý amatérský jazzový festival a pod tímto názvem se v dalších letech uskutečnil celkem devětkrát. Poté i díky nepřízni doby se na čas musel odmlčet. Roku 1983 proběhl Jazzový festival Přerov a od roku 1985 se konalo celkem jedenáct Přerovských jazzových festivalů (pokaždé i s mezinárodní účastí).

Konečně v roce 1996 se do Přerova definitivně vrátil Československý jazzový festival, tehdy jeho v pořadí třináctý ročník. Letos tedy proběhne 24. ročník a v příštím roce pak malé jubileum. Festival býval pojat jako amatérský a do roku 1990 měl celou dobu také soutěžní charakter, od roku 1991 je pořádán jako mezinárodní přehlídka.


Bezdomovci si vyzkoušeli módní přehlídku na Hlavním nádraží
23. 10. 2007 - PRAHA (Econnect ) - Měli jste někdy chuť zkusit si těžký a krásný úděl modelky na přehlídkovém molu? Zničeho nic objevit v sobě skrytý talent? Najít nový styl, účes, krok či skok? Netradiční módní přehlídka se uskutečnila ve čtvrtek 11. října od 20 hodin do půlnoci rámci Noci ing. Pernera na terase haly Hlavního nádraží. Akci uspořádalo občanské sdružení Ježek a čížek.

Ve spolupráci s profesionálními vizážisty agentury Kezić Fashion Art, maskéry a choreografy, si mohli lidé čekající na vlak, kolemjdoucí, diváci, posedávající obyvatelé nádraží či veskeré náhodné publikum vyzkoušet promenádu po přehlídkovém molu. Kdokoli mohl přijít a libovolně si vybrat z bohaté nabídky připravených věcí (oblečení, doplňků, kuriozit) a zadarmo cokoli odnést. Jedinou podmínkou bylo projít se "v nových šatech" po přehlídkovém molu v záři reflektorů.

Podle organizátorů celá performance měla představovat působivou hrou s prostorem, kterým stereotypně často procházíme, spěcháme na vlak či domů, a také se sebou samým. Zastavit se, podívat, pobavit se a třeba v sobě nechat probudit chuť vyzkoušet si novou image.

„Jak se říká: šaty dělaj‘ člověka. Pro každého je to příležitost si v hravé a přátelské atmosféře zkusit něco nového, jak na sobě, tak v sobě,“ řekla o akci Olga Cieslarová z divadla Ježek a čížek, které s podobnými akcemi ve veřejném prostoru má letité zkušenosti.

Proč zrovna módní přehlídka? „To, co nás na divadle zajímá, je propojování různých světů. A těžko si lze představit něco vzdálenějšího, než je právě svět ulice a svět módy,“ řekl Jakub Balabán, ředitel pořádající organizace Ježek a čížek.

Divadlo Ježek a čížek pracuje s lidmi, kteří mají bezdomoveckou zkušenost, ať právě právě prožívanou, či již překonanou. Skrze divadlo a divadelní aktivity nabízí lidem bez domova možnost se tvořivě zapojit do kulturního dění.

V Praze působí od roku 2000 a za dobu jeho existence prošlo souborem přes 300 herců a nastudovalo 13 inscenací. Vedle inscenací pořádá všemožné site-specific, performance ve veřejném prostoru a podobně. Každoročně pořádá mezinárodní festival bezdomoveckých divadel
Kosovo neexistuje ve vakuu - co sousedé očekávají od nezávislosti?
9. 11. 2007 - Kateřina Manová

Více než měsíc nás dělí od dlouho očekávaného okamžiku, kdy autonomní provincie Kosovo oficiálně vyhlásí samostatnost na Srbsku. 10. prosinec je vskutku symbolické datum. Nejen že byla před 59 lety podepsána Všeobecná deklarace lidských práv a svobod, ale zároveň je tento den i mezinárodním dnem lidských práv. Jakoby Kosovo doufalo, že toto magické datum zažene vše zlé.

Od února 2007, kdy vyslanec Spojených národů Martti Ahtisaari představil plán budoucího uspořádání Kosova, ve kterém údajně srbské menšině garantoval rozsáhlá práva, se stalo toto téma velmi konkrétním. Velmi zajímavý je i fakt, že právě v těchto týdnech načasovala EU rozhovory se Srbskem, týkajících se budoucího rozšíření. Že by za měsíc toto mohlo hrát roli při přesvědčování Srbska, aby se Kosova vzdalo?

Na konci října jsem pobývala u blízkých sousedů Kosova – na jihu Černé hory a na severu Albánie. Zajímala mne atmosféra u těchto sousedů, názor na současnou situaci, případně jestli se objevují obavy z vojenského konfliktu, protože Srbsko se stále nechce za žádnou cenu vzdát své svrchovanosti. Můj kamarád Ivan, černohorský historik si koupil novou mapu regionu a ukázal na Kosovo. „Podívej, už mají normální hranice – i mezi Srbskem – „ovo je gotovy stvár“ (je to hotová věc). „Válka nebude“ řekl mi. „Rusko se chce cítit po dlouhé době mocné a proto vzalo za vděk Srbskem, aby demonstrovalo svou sílu proti Americe. Jsou to jen takové virtuální manévry.“

V současné době stále ještě žije na severu Kosova přibližně 100 tisíc etnických Srbů. Srbské enklávy jsou chráněny mírotvorci NATO a pohyb kromě chráněné zóny pro Srby znamená ohrožení života. Smutně proslulým městem je Kosovská Mitrovica, etnicky rozdělené město se dvěma centry a mostem přes řeku Ibar, který mohou přejít bez problémů jen humanitární organizace a mírotvorci. Je nutné stále předkládat doklady při vstupu do etnicky albánského území. Nenávist mezi těmito dvěma etniky je nepopsatelná, také je dosti pravděpodobné, že po nabytí nezávislosti budou etničtí Srbové odsunuti. Pokud se tedy nějakým zázrakem nezačnou tato dvě etnika úderem 10. 12. 2007 respektovat. Vojáci KFOR slibují, že ochrání před všemi projevy násilí, ale to, že etnickým Srbům nebude v nezávislém Kosovu lehko, je více než jasné.

Sousedé se samozřejmě obávají exodu Srbů. Z reakcí na moje otázky by Černohorci i Albánci rádi viděli Kosovo nezávislé. „Kosováry“ sousedé v regionu, nemají právě v oblibě. Představují si velmi zranitelné vydrancované území, jehož lidé budou snadno manipulovatelní, ať již kapitálem, či náboženstvím. Ano, jedním z důvodů je to, že je Kosovo nejchudším regionem na Balkáně, což s sebou nese i jisté problémy. Kosované již několik let žijí v humanitární pasti – dostávají dotace od Srbska, aby prý nedělali problémy, od EU, UN, aby měli co jíst a od Saudské Arábie, aby byli dobří muslimové. Dotace na etnické Srby poněkud zapomínají. V současné době ekonomika vlastně nefunguje, oficiálně administruje provincii UN, ale neoficiálně vše kontroluje mafie a co je velmi vážné - sílí ortodoxní muslimské hnutí.

Muslimové v Černé hoře se obávají už tak rostoucího ortodoxního muslimského vlivu v regionu. Muhamed mi popisuje Ulcinj před 10 lety. „Rozhlédni se po ulici co vidíš teď? Toliko muškarci (jen muži). Před deseti lety tu chodily holky – muslimky spolu do restaurace, bavit se. Dneska ne. Mění se to tu. I přesto, že jsem muslim, nelíbí se mi to.“

Je otázkou, zda nezávislost Kosova do budoucna stabilizuje region, ale co se stane bezprostředně po vyhlášení nezávislosti, zůstává nevyřčeno. Většina lidí se bojí formulovat slova válka, občanská válka, násilný odsun. V Černé hoře se žertuje o Srbsku, že se za chvíli skládat jen z Bělehradu a okolí. Vojvodina si chvíli počká, až se uklidní situace kolem Kosova a začne uvažovat o nezávislosti také. A jsou ještě další provincie, které o oddělení od Srbska dlouhodobě diskutují. V současné době podporovaný trend separatismu jde proti proklamovaným trendům 21. století - multikulturalismu, toleranci a diplomacii, vznikají malé národní státy, což do budoucna může mít velmi negativní vliv na politickou mapu Evropy.Nevládní organizace varují před změnou cizineckého a azylového zákona
29. 5. 2007 -, Econnect

-foto-
-foto-
Do Poslanecké sněmovny dorazila v dubnu 2007 další rozsáhlá novela zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu. V desítkách stránek textu této novely je i řada změn, které by měly velice negativní dopad na život cizinců a jejich českých rodinných příslušníků, jakož i na standard lidských práv v České republice, upozorňují nevládní organizace v čele s Poradnou pro občanství / Občanská a lidská práva, Multikulturním centrem Praha, Amnesty Interntional, Českou katolickou charitou a Člověkem v tísni. Vznikla také petice, která chce některým legislativním změnám zabránit.

K prohlášení představitelů nevládních organizací a akademických institucí se k 28. květnu připojilo celkem 24 organizací a čtyři veřejně působící osobnosti. Dokument upozorňuje především na tři body. Zaprvé existuje obava z dramatického zhoršení zacházení s cizinci, kteří jsou manžely českých občanů. Změna zákona o azylu by znamenala významný krok směrem k přeměně azylového systému v síť internačních táborů. A navíc by bylo umožněno zneplatňování průkazů cizinců o povolení k pobytu.

Boj proti fingovaným manželstvím?

Změny v legislativě by se přitom dotkly velké části obyvatel. Podle údajů Českého statistického úřadu uzavírali v letech 1996 až 2005 čeští občané s cizinci v průměru cca 4600 manželství každý rok, což představuje téměř 9% všech uzavřených sňatků v ČR. Nejčastěji šlo o občany Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu a USA. Za toto desetileté období uzavřeli čeští občané celkem 45 959 smíšených manželství.

Navrhovaná změna cizineckého zákona má cizincům, kteří jsou manžely českých občanů, odejmout právo na získání trvalého pobytu a až po dvou letech by tito cizinci měli možnost získat pobyt trvalý.Smíšená manželství v prvním roce svého trvání tak většinou ztratí nárok na dávky státní sociální podpory, mnoho manželů českých občanů nebude zdravotně pojištěno, manželé nebudou mít nárok na stavební spoření a nebudou moci nakupovat nemovitosti.

Novela je ze strany cizinecké policie a Ministerstva vnitra odůvodněna tím, že je třeba bojovat proti tzv. fingovaným manželstvím. Nevládní organizace ale upozorňují na to, že zneužívá-li někdo určitý institut, nesmí to být důvodem, aby za to byli potrestáni všichni. Cizinecká policie má navíc již nyní právo i povinnost fingovaná manželství odhalovat a rušit povolení k pobytu, která byla na základě takových manželství udělena. " Skutečným cílem a důsledkem novely je tedy zřejmě usnadnění práce pracovníkům cizinecké policie a posílení jejich moci nad cizinci a nad jejich českými manžely. Podřazení povolování pobytu manželům pod formulaci humanitární důvody může posílit netransparentnost práce cizinecké policie a nebezpečí úplatkářství," varuje prohlášení.

Čekání na azyl ve vězeňských podmínkách

Připravované změny azylového zákona zavdávají obavu z přeměny azylového systému v síť internačních táborů. Změna zákona posiluje právo ministerstva vnitra zadržovat žadatele o azyl v táborech u mezinárodních letišť anebo v jiných táborech, kam budou tito cizinci převezeni. Nově se stanoví maximální lhůta tohoto věznění až na půl roku. Důvodem pro umístění do těchto zařízení je přitom pouze fakt, že dotyčný žadatel požádal o azyl na letišti a ne ve vnitrozemí.

Ministerstvu vnitra by navíc bylo umožněno omezit svobodu i ostatním žadatelům o azyl, tedy těm, kteří nejsou zadržováni na letištích. Jedním z důvodů pro omezení svobody má být skutečnost, že žadatel o azyl vstoupil do ČR nelegálně anebo se zde nelegálně zdržoval - přitom naprostá většina uprchlíků, kteří dnes přicházejí do Evropy hledat bezpečí, byla nucena porušit pobytové předpisy cílových zemí.

Novela cizineckého zákona také citelně omezuje právo odmítnutých žadatelů o azyl žádat o trvalý pobyt. A znamenala by také zavedení zneplatňování průkazů cizinců o pobytu, ke kterému by doško v případě zrušení přihlášení cizince na určité adrese: takový cizinec by pak kvůli nemožnosti prokázání povolení k pobytu mohl mít problémy s přístupem k úřadům, při hledání zaměstnání, přebírání pošty či pobírání sociálních dávek, problém může mít i se vstupem na území ČR.

Změnám chce zabránit petice

Proti přijetí navrhovaného znění novely zákona o azylu a zákona o pobytu cizinců vznikla také petice. " Jsme důrazně proti tomu, aby boj s nelegální migrací vedl k omezení práva na azyl a žadatelé o azyl byli předem považováni za nebezpečí, před kterým je třeba společnost chránit," uvádí se v ní. Petice také odmítá, aby bylo se všemi žadateli o azyl nakládáno jako se simulanty, kteří zneužívají azylový systém, a aby se řízení o udělení azylu změnilo v pouť cizinců po různých internačních táborech a vznikaly zóny, ve kterých platí nižší standardy lidských práv než na zbytku území ČR a ve kterých jsou zadržováni lidé, "u nichž se omezení práv zrovna politicky hodí".

Petici je možné podepsat jak na internetu, tak prostřednictvím podpisových archů, které budou shromažďovány do 31. srpna. Poté budou podpisy sečteny a předány Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. Oranžové stužky připomenou boj proti rasismu
20. 3. 2007 -, Econnect

Jedenadvacátý březen je Mezinárodním dnem pro odstranění rasismu. Charita Olomouc spolu s Multikulturním centrem Praha a koalicí občanských sdružení společně připravily u příležitosti tohoto dne informační kampaň Oranžová stužka, která chce upozornit především na projevy rasové diskriminace v České republice a její oběti.

"Mezi skupiny nejvíce ohrožené rasovou diskriminací v České republice patří Romové. S rasovou diskriminací se lze nejčastěji setkat v oblasti zaměstnání, bydlení, v přístupu ke vzdělání a v případech rasově motivovaného násilí a kriminality," uvedl Martin Kučera z olomoucké Charity.

Ve středu 21. března budou po celý den v sedmi městech České republiky (v Brně, Liberci, Praze, Olomouci, Ostravě, Strakonicích a Ústí nad Labem) dobrovolníci z neziskových organizací a škol rozdávat lidem informační letáky spolu s oranžovými stužkami, jež mají symbolizovat odmítnutí všech forem rasové diskriminace. Součástí Oranžové stužky je i koncert proti rasismu, který se uskuteční téhož dne večer v Praze.

Oranžová stužka je součástí Vládní kampaně na podporu rovných příležitostí pro všechny v ČR a v rámci kampaně proti rasismu - Projekt tolerance v roce 2006. Koalici občanských sdružení tvoří řada organizací - A Kluby ČR; Charita Olomouc; Drom o.p.s.; IQ Roma Servis; Liberecké romské sdružení; Liga lidských práv; Multikulturní centrum Praha; Nesehnutí; Poradna pro občanství, občanská a lidská práva; Poradna pro uprchlíky; SOZE -- Sdružení občanů zabývajících se emigranty; Step by Stepp; Vzájemné soužití; a YMCA Ústí nad Labem.

Amnesty International: rasmus a diskriminace jsou pro Evropu problémem

Evropská unie letos slaví Evropský rok rovných příležitostí. Rasismus a diskriminace však v členských státech zůstávají rozšířeným problémem, upozorňuje mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International. "Viděli jsme, co rasismus v Evropě způsobil v minulosti, máme tedy historickou odpovědnost řešit tento problém jako naprostou prioritu," uvedl ředitel Kanceláře AI pro Evropskou unii Dick Oosting.

Amnesty dokumentuje případy diskriminace cizinců a etnických menšin v Evropě. Ve Francii a Británii se muslimské komunity stávají terčem nenávistných útoků, v Řecku, Španělsku a Itálii jsou upírána práva žadatelům o azyl a imigrantům, některé středoevropské státy porušují ekonomická, sociální a kulturní práva Romů. K diskriminaci určitých skupin dochází také v rámci boje proti teroru nebo tzv. nezákonné migraci.

Organizace vítá iniciativy, jako je Evropský rok rovných příležitostí, zároveň ale upozorňuje na rozpor, který panuje mezi politickými sliby a skutečností. Pouze necelá polovina členských zemí EU implementovala národní plány boje proti rasismu. Podobně jen menšina států ratifikovala Protokol umožňující řešit případy diskriminace u Evropského soudu pro lidská práva.

Diskriminace zůstává vážným problémem také v České republice

Především romská komunita čelí bariérám v možnostech získat zaměstnání nebo odpovídající bydlení, upozorňuje Amnesty International. "Jedním z nejpalčivějších problémů je ale nerovný přístup romských dětí ke vzdělání," poukazuje ředitel české pobočky AI Zdeněk Rudolský.

Česká republika navíc nepřijala tzv. antidiskriminační zákon, jehož návrh na jaře 2006 zamítla Poslanecká sněmovna. "K přijetí normy, která by zaručila rovné postavení všem bez ohledu na rasu, pohlaví, věk nebo sexuální orientaci, se Česká republika zavázala při vstupu do EU," dodává Zdeněk Rudolský.

ČR dosud neratifikovala ani Protokol číslo 12 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, který usiluje o eliminování diskriminace. Evropský komisař pro lidská práva Álvaro Gil-Robles vyjádřil při své loňské návštěvě Prahy nad tímto stavem politování. Severozápadně od Prahy vznikají nová romská ghetta
20. 7. 2005 -, BBC

Pár desítek kilometrů od Prahy, mezi městy Slaný a Kladno, vyrostla v posledních letech doslova romská ghetta. Romové se sestěhovali do vesnic, kde mnohde tvoří velkou část populace. Romové žijí spíše v uzavřených komunitách a starousedlíci se jich bojí, stěžují si, že nepracují, žijí z dávek a nepořádkem a drobnými krádežemi terorizují okolí.

Romové naproti tomu říkají, že narážejí na rasismus a odsuzování. Jedno z takových romských ghett je například v městečku Zlonice na Slánsku.
Mentální zdi

Obyvatelé odhadují, že ze dvou tisícovek obyvatel je skoro čtvrtina Romů. Zlonice jsou rozděleny na dvě části, romskou a neromskou. Obě komunity žijí zcela odděleně.

Romové obývají celou čtvrť, kterou tvoří několik sousedících ulic, kde "bílí" lidé skoro nežijí - a skoro tam ani nechodí. Jak říká jeden z obyvatel, prý se bojí: "Po večerech se tady lidé bojí chodit, protože se tu opakovaně stalo z jejich strany, že byli naši lidé přepadeni, oloupeni o peněženky, osobní doklady. Běžně se tu před domy krade benzín, mizí i auta."

Uvedl muž, který nechtěl prozradit své jméno, prý z toho důvodu, že nechce 'mít problémy'. Ale za rasistu se nepovažuje.

"To je rozdíl od Vietnamců, protože ti de facto obouvají a šatí národ, starají se o sebe a nikomu nevadí. Pokud to není někde v Praze na ubytovně, že mají zájem o drogy, tak nikomu v republice nepřekáží. Romská komunita bohužel z drtivé většiny majoritě vadí," uvádí jeden z obyvatel.

Prý se cítí diskriminován, protože když bude nezaměstnaný, tak údajně téměř nic nedostane. Když půjdu po celoživotní práci do důchodu, pokračuje, dostanu téměř stejnou penzi jako Rom.

Ve Zlonicích toto rozhodně není neobvyklý názor. Ještě ostřeji se vyjádřil jiný, také raději anonymní obyvatel: Nemůžeme se jich tak lehce zbavit. Snažíme se jim v uvozovkách usnadnit život, aby odsud konečně vypadli. Kdyby odsud odešli, měli bychom větší klid - tady byl relativní pokoj, dokud se sem nepřistěhovali."
"Kriminalita, ale drobná"

Strážník městské policie, který měl zrovna službu, na mikrofon nechtěl mluvit vůbec. Prohlásil jen, že Romové se na kriminalitě ve Zlonicích podílejí zhruba 70 procenty a že policie v romské čtvrti zasahuje několikrát denně.

Přiznal ale, že nejde o nic závažného - řeší hlavně dopravní přestupky jako je jízda bez řidičáku či drobné krádeže, jako je zcizený hliník či zmíněný benzín z automobilů.

Silné romské enklávy na Slánsku změnily i tamní realitní trh. Jan Vizner z kanceláře Eurobyty.cz, jehož firma v regionu obchoduje s nemovitostmi, tvrdí, že ceny bytů a domků i přes dobrou dosažitelnost do Prahy jsou podstatně nižší - o 30 až 40 procent- než jinde ve středních Čechách.

"Stává se, že pokud klient jede na prohlídku a zjistí, že dům prodávají Romové, ztratí o nákup zájem. Často dochází k tomu, že už na začátku jednání se klient ptá, zda jsou prodávající Romové, případně jestli v blízkém okolí Romové žijí. Pokud dostane kladnou odpověď, nemá zájem o prohlídku nemovitosti."
Ukrajinci vytlačují Romy

Dušan Soeroes a Zbyněk Daniel si stěžují, že největší problém v regionu je s prací pro Romy. Firmy je prý prostě zaměstnávat nechtějí.

"Já si myslím, že tady asi práci těžko najdeme, protože aby nás lidé zaměstnali a platili za nás daně, to si raději vezmou načerno Ukrajince. Budou tam dělat Ukrajinci a ti to udělají líp než my, protože to jsou blázni - ti budou pracovat za dvacet korun na hodinu a budou dělat celý den. Tak proč by nás brali?"

Nezaměstnanost je všudypřítomná: "Tady jsem asi jediný pracující z mladých Romů já," konstatuje romský obyvatel a dodává, že ze starších pracuje jen jeho strýc.

Tvrdí, že všude narážejí na rasismus: "Tady je uzavřené ghetto - náměstí a od něj dolů. Já jsem na rasismu vyrostl a asi každý z nás," svěřuje se.

"Tady je hospoda," pokračuje, "a tam když vleze Rom, tak slyšíte: Míro koho to sem pouštíš? Chceme si rozměnit peníze a oni říkají - běžte pryč, tady je uzavřená společnost. A člověk jim na to nemůže nic říct, protože je to jejich stát."

"My máme ovšem svoji hospodu, dodávají, "ale protože nejsme rasisté, tak tam pustíme každého." Romskou hospodu provozují manželé Bajzovi. Koupili starý statek a zrekonstruovali jej.

Jejich restaurace s obrázky koní na zdech je bezkonkurenčně nejhezčí v celém městečku. Každý pátek zde bývá romská zábava. Alžběta Bajzová říká, že na ni chodí i Češi, tedy ti neromského původu.

"Je to hrozná legrace. Máme hodně známých Čechů, co za námi chodí a mají nás opravdu rádi. Ti si sednou sem dopředu, a tamhle je hudba a tam si sednou zase Romové. A my vždycky říkáme - vepředu bílí vzadu černí. Nejdřív jsme čekali, že tu dlouho nevydrží a najednou vidíme, že Romové učí bílé čardáš. Zatancují si spolu, rozejdou se a je to v pohodě."
Ghetta jako výsledek státní politiky

Paní Bajzová dodává, že z obyvatel si zatím nikdo nestěžoval na hluk z romské zábavy. Možná je to ale proto, že hospoda stojí ve čtvrti, kde žijí téměř výhradně Romové.

Podle Petry Sedláčkové, koordinátorky kladenské pobočky vzdělávacích a terénních programů společnosti Člověk v tísni, vznikají ghetta po celé republice. Nejvíc na to má podle ní vliv bytová politika a strategie sociálního bydlení. Tito lidé, říká Sedláčková, nemají kam jít a ghetto je pro ně poslední možnost.

Z toho pak plynou narůstající problémy, ale stát s tím nedělá nic - spíše to svou politikou podporuje. Sedláčková upozorňuje na případ největšího kladenského ghetta v oblasti Masokombinát, kam úřady umisťují další a další Romy a rodí se tam ghetto podobné tomu zlonickému.
Obcím diskriminace sociálně slabých procházet nesmí
23. 3. 2004 -, Econnect / Iuridicum remedium

Nahlížení mainstreamových ekonomů na lidi mimo statistickou kategorii “produktivní populace” se stále více přejímá - vnímání společnosti a jejich faktické postavení je často řadí mezi “zbytečné lidi”; často je doprovázeno dojmem, že jejich práva se nemusí respektovat. Od toho není daleko k relativizaci základního principu rovnosti práv všech lidí v realitě všedního života. Ve většině zemí zůstává ovšem princip rovnosti v ústavě a zákonech. Problém diskriminace těchto skupin se tak dá řešit pomocí práva; pokud je ovšem právní pomoc dostupná. U nás se proto problému začala věnovat nevládní lidskoprávní organizace Iuridicum remedium.

Co je sociální vyloučení

Celé skupiny populace se díky realitě soudobého ekonomického systému ocitají v ekonomicky i sociálně marginálním postavení. Nejedná se pouze o bezdomovce, nezaměstnané, ale i kategorie tzv. “podzaměstnaných” (osoby pracující za nízkou mzdu v dočasných a nejistých zaměstnáních), ekonomicky slabé seniory, samoživitelky a další.

Stále aktuálnějším fenoménem sociálního vyloučení ve vyspělých zemích se začíná zabývat už i Evropská unie. Na základě její politiky připravilo akční plán boje proti sociálnímu vyloučení i naše ministerstvo práce a sociálních věcí .

Důsledky: zejména diskriminace

Sociálně vyloučení lidé rutinně čelí diskriminaci v nejrůznějších oblastech svého života. Na rozdíl od diskriminace rasové však dosud není ani u postižených ani u společnosti náležitě rozšířeno povědomí o tom, že tyto praktiky jsou nezákonné a lze se proti nim bránit. Jinak řečeno, že skutečně platí zásada rovnosti práv pro všechny bez ohledu na své zapojení do ekonomického života či dokonce na sociální status.

Nutnost v prvé řadě čelit diskriminačním praktikám a ze strany veřejné správy

Nejzávažnějším typem diskriminace jsou pak tyto praktiky ze strany veřejné správy, která má naopak práva všech zachovávat bez rozdílu. Začíná přibývat případů, kdy obce přistupují k různým “čistícím” akcím vůči sociálně znevýhodněným skupinám. Tyto zhusta populisticky či ekonomicky motivované akce jednak porušují zákon a jednak jsou diskriminační povahy. Příkladem jsou nezákonné praktiky v nájemních vztazích u obecních bytů či dokonce domů s pečovatelskou službou, násilí obecních strážníků vůči bezdomovcům či žebrákům a podobně.

Druhým velkým problémem je zacházení úřadů či orgánů obce se sociálně znevýhodněnými lidmi jako s občany druhé kategorie – opomíjení, přehlížení či zamlčování jejich nároků a práv a podobně. Existují i obecní činitelé, kteří se dopouští hanobících výroků na adresu celých sociálních skupin jako jsou například nezaměstnaní.

Projekt organizace Iuridicum remedium

Právě proto vznikl ojedinělý projekt nevládní organizace Iuridicum remedium (IuRe), který se zaměřuje na právní pomoc obětem této diskriminace ze strany obcí. Podle koordinátorky projektu, právničky Heleny Svatošové je se IuRe zaměřilo právě na obce proto, že případů přibývá a oproti jednání orgánů státní správy nejsou tyto praktiky tolik na očích a čelí se jim hůře - nepodléhají často například ani pravomoci ombudsmana.

“Vyřešením problému právní cestou chceme začít na zcela konkrétních kauzách ukazovat sociálně slabším lidem, že má cenu se za svá práva brát a obcím pak, že porušování zákonů jim ani u těch nejméně privilegovaných procházet nebude,” říká právnička IuRe Helena Svatošová. Cílem projektu IuRe je kromě bezprostřední pomoci v konkrétní kauze též dopomoci legislativním a jiným změnám systémové povahy v oblasti boje proti chudobě a sociálnímu vylučování. Stává se tak jedním ze spektra aktivit spolupůsobících proti naléhavému jevu sociální exkluze.

V rámci projektu je sjednána spolupráce s řadou specializovaných občanských sdružení pracujících s ohroženými skupinami jako jsou Romové, senioři, bezdomovci, lidé, kteří ekonomicky nedosáhnou na právní pomoc, ale i s úřadem veřejného ochránce práv či pražského Městského centra sociálních služeb a prevence. Pro projekt IuRe pracují právníci působící v advokacii i studenti (práv a sociální práce). Výjimečné je na projektu to, že nabízí bezplatnou právní pomoc, která není jednorázová, ale komplexní. „Jinak řečeno, řešíme kauzu až do konce a s využitím všech možných právních prostředků,“ vysvětluje Helena Svatošová.

Venkovská turistika u nás - problémy i perspektivy
22. 9. 2003 -, Econnect

Každému je asi jasné, že pobyt v přeplněných letoviscích u moře, velkokapacitních hotelích nebo přeprava po několika proudových dálnicích či v letadlech si rozhodně nezaslouží přízvisko šetrná, měkká, venkovská či ekoturistika. Zmíníme-li se ale o chatě, chalupě, ubytování v soukromí, malém kempu, vše situovaném nejlépe v klidném přírodním prostředí nebo horách, zní to rozhodně šetrněji.

Jak ale přesvědčit obyčejného člověka - turistu, že v druhém případě prožije kvalitnější dovolenou a ušetří "kus" přírodních zdrojů? Rozhodně není dobré na to jít negativními příklady a hrozbami typu: teroristické útoky, znečištění moře ropou, hrozby požárů nebo nedostatky ze sucha…, ale naopak pozitivním a dobře propracovaným přístupem.

Jaké jsou vlastně principy venkovského turismu

Ing. Jozef Lipka, projektový manažer oddělení cestovního ruchu Zlínského kraje a zároveň regionální poradce pro jihovýchodní Moravu zastupující Evropské centrum pro eko agro turistiku - ECEAT, má docela jasnou představu: "Venkovský turismus by měl být automaticky zároveň šetrný a odpovědný. Mezi hlavní principy patří snaha o udržitelnost, která se projevuje třeba využíváním technologií přátelských k životnímu prostředí, tak i snahou o posilování sociálního kapitálu a vazeb v rámci místní komunity. Dále je to snaha o ochranu a rozvoj kulturního a přírodního dědictví a v neposlední řadě profesionální přístup."

Na otázku Co byl měl ctít "šetrný" turista?, Jozef Lipka odpovídá: "Měl by ctít odpovědný přístup k místní kultuře, respektovat přírodní limity území - například že v suchých oblastech šetří vodou, i když si může zaplatit plýtvání. Přizpůsobit by se měl v první řadě návštěvník a ne komunita, do které přichází."

Mezi lákadla venkovské turistiky pro turisty může patřit možnost práce na farmě, zahradě či v sadu, vyjížďky na koních, ochutnávky domácí kuchyně, zážitek z lidové architektury, zachovalé přírody či folklóru, rybaření, cyklovýlety, pohoda a klid.

Agroturistika

Není příliš podstatné probírat se terminologií různých druhů "šetrných" turismů. Užitečné je ale odlišit agroturistiku. Je to forma venkovské turistiky, kterou provozuje farmář a často mu slouží většinou jako vedlejší finanční zdroj. V případě ekoagroturistiky by mělo být zaručeno, že se jedná o ekologickou farmu hospodařící bez chemie. Oficiálním potvrzením takového hospodaření je v ČR vlastnictví certifikátu Produkt ekologického zemědělství, který uděluje KEZ, o.p.s.. Ekologičtí zemědělci ČR se sdružují ve svazu PRO-BIO.

Pro ty, kdo chtějí pomoci ekologickým zemědělcům, fungují české stránky celosvětové výměnné sítě WWOOF - World Wide Opportunities on Organic Farms. Stránku Příležitostí na českých ekologických farmách pro WWOOFery v České republice zajišťuje občanské sdružení AREA viva - Sdružení pro ekologii a zemědělství. Síť WWOOF nabízí příležitosti práce na ekofarmách pro dobrovolníky, kteří za výpomoc na vybrané farmě v době potřeby získají ubytování, stravování a praktické zkušenosti.

Jak jsou na tom provozovatelé?

Situace v oblasti cestovního ruchu zaměřené na venkovskou turistiku je velmi rozmanitá. Jozef Lipka upozorňuje: "Pokrok v této oblasti jde velmi rychlým tempem, ale našich provozovatelů jako by se to netýkalo. Nedrží krok se světem nebo si často tuto potřebu držet krok a být tak konkurenceschopný ani neuvědomují." Jaké jsou neduhy některých provozoven? "Postrádají vesměs originalitu a styl. To, co se nabízí, je buď jen slabým odvarem pestrosti a bohatosti kulturních a přírodních forem nebo je s nimi v ostrém rozporu - projevy nevkusu jsou velmi časté," uvádí J. Lipka.

Jedním z kroků, jak se vyvarovat takových chyb, může být cesta ke standardizaci a zkvalitňování služeb. Existují doporučené standardy ubytování pro venkovskou turistiku a agroturistiku, které vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj, uvádí je také internetová stránka ECEAT. Certifikáty jednotlivývh služeb souvisejících s venkovskou turisitikou vydávají stavovská sdružení: za ubytování v soukromí ručí Svaz podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice, za ubytování v kempech a chatových osadách zase Kempy a chatové osady ČR - živnostenské společenstvo, Klub českých turistů pak za ubytování v turistických ubytovnách.

Kritéria, které dále vyžaduje ECEAT, jsou nadstavbová a jsou zaměřena především na splnění ekologických podmínek provozu. ECEAT se dále věnuje poradenství a podpoře podnikatelů, pořádá kursy a semináře, vydává informační brožury. Z nevládních organizací je to například Rosa o.p.s., jihočeská společnost pro ochranu přírody, která se věnuje poradenství v agroturistice.

Protože je cestovní ruch oblast podnikání jako každá jiná, mohou provozovatelé využít finanční podpory ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, České centrály cestovního ruchu, jednotlivých krajů nebo z Evropské unie například prostřednictvím Regionálních rozvojových agentur.

Kde a jak najít vhodné ubytování?

Turista se může buď spolehnout na informační centra na místě nebo plánovat s předstihem. Právě díky oddělením cestovního ruchu jednotlivých krajů začínají vznikat ve spolupráci s agenturou ECEAT tématické brožury. Například pro Jihomoravský kraj existuje brožura Venkovská turistika na jižní Moravě, Zlínský kraj intenzivně pracuje na vydání podobné brožury, která by měla vyjít ke konci roku.

Kromě toho funguje na internetových stránkách ECEAT stálá nabídka ubytování na venkově. Neobsahuje však přímé kontakty na provozovatele.

V ČR v současné době již působí také řada cestovních kanceláří, které se zaměřují na pobyty na českém venkově a nabízejí pobyty na chatách a chalupách, na farmách či pronájmy celých objektů.

Na internetové stránce Příležitosti na českých ekologických farmách najdete nabídky práce a pobytu na českých ekofarmách. Stanete-li se členem české části sítě WWOOF - tedy WWOOFerem, získáte přístup k podrobné nabídce příležitostí na více než 30 ekofarmách po celé republice

Venkovská turistika na jihovýchodní Moravě

Dle zkušeností Vzdělávacího a informačního střediska Bílé Karpaty, které mimo jiné provozuje turistické informační centrum, je ze strany turistů o tento druh ubytování velký zájem. Středisko se proto snaží provozovatele aktivně vyhledávat a propagovat. Kromě toho připravuje na 11. října do Veselí nad Moravou seminář "Začínáme podnikat v šetrné venkovské turistice".

Podle našich zkušeností může být dovolená strávená na venkově zajímavá a přínosná. Již jsme také osobně navštívili některé podnikatele a byli jsme příjemně překvapeni - příjemnou vilou z první republiky zasazenou v lesoparku, ekofarmou s apartmánem, penzionem s rozáriem apod.

Srbsko: Násilí proti menšinám přetrvává
8. 11. 2005 -, Econnect/Human Rights Watch

-foto-
-foto-
Srbská vláda nezvládla zastavit stoupající vlnu násilí proti etnickým a náboženským menšinám v zemi. Organizace monitorující lidská práva Human Rights Watch (HRW) uvádí tyto fakta ve své nové zprávě, kterou zveřejnila při říjnové návštěvě komisaře pro rozšíření EU v Bělehradu.

Zpráva nazvaná “Dangerous Indifference: Violence Against Minorities in Serbia” dokumentuje zločiny proti menšinám od roku 2003, včetně fyzického násilí, útoky na náboženské a kulturní instituce a znesvěcování hřbitovů. Reakce srbské vlády na tyto útoky byla neadekvátní. Úřady se snažily co nejvíce minimalizovat incidenty, policie občas nezvládla chránit mešity a firmy vlastněné menšinami před útoky, justice byla pomalá při vyšetřování útoků a odsouzení byli často potrestáni podmíněnými tresty či malými pokutami.

„Násilí proti menšinám je dnes v Srbsku stále větším problémem,“ řekl Holly Cartner, ředitel pobočky HRW pro Evropu a střední Asii. „Srbsko nemůže pomýšlet na větší sblížení s EU, pokud se těmito útoky nezačne vážně zabývat.“ Komisař pro rozšíření EU Olli Rehn navštívil Bělehrad, aby zahájil vyjednávání se srbskou vládou ohledně dohody o přidružení. Ochrana menšin v Srbsku patří mezi důležité standardy při rozšiřování EU.

Vlažná reakce srbské vlády v poslední roce a půl podpořila srbské extremisty. V březnu 2004 srbští ultranacionalisté v Bělehradě a i jinde v zemi reagovali s rozhořčením na zprávy o násilí proti Srbům v etnicky převážně albánské provincii Kosovo. Skupiny Albánců, muslimů a Romů se staly několikrát terčem obzvlášť násilných útoků.

Často také dochází k útokům na etnické Maďary a Chorvaty v provincii Vojvodina. V roce 2004 byly skupiny Slováků a Rusínů ve Vojvodině terčem zastrašování a násilí poprvé po mnoha letech. V letošním roce došlo k poklesu etnicky motivovaných útoků ve Vojvodině, avšak zvýšily se v jiných částech Srbska, často ve formě antisemitských a antimuslimských graffiti a také fyzických útoků na Romy.

Členové menšin, kteří byli oběťmi či svědky útoků ve Vojvodině a jiných částech země, sdělili HRW, že v některých případech etnicky motivovaného násilí policie zasahovala pomalu, umožnila útočníkům odejít či dokonce vyjádřila souhlas s útokem. V březnu 2004 např. demonstranti prorazili slabý policejní kordón a zapálili jedinou mešitu v Bělehradě. Příkaz nepoužívat sílu proti demonstrantům tak přispěl k neúspěchu policejní ochrany.

„Vláda musí ukázat jak pachatelům tak obětem, že násilí proti menšinám nebu tolerováno,“ řekl Cartner. „Odsouzení etnicky motivovaných útoků a jejich soudní vyřešení je naprosto nezbytné.“

Zpráva HRW zahrnuje doporučení srbské vládě, aby učinila politické a legislativní změny, které by zastavily násilí proti minoritám. To by mělo zahrnovat rychlé a jednoznačné vládní odsouzení útoků proti menšinám, novou legislativa, začlenění příslušníků menšin do policejního sboru a rozsáhlejší implementaci stávajících zákonů.
Kosovo: NATO a OSN nedokázaly ochránit etnické menšiny
28. 7. 2004 -, Human Rights Watch / Econnect

Mírové síly NATO a mezinárodní policie OSN katastrofálně nezvládly ochranu etnických menšin během krvavých střetů v Kosovu v březnu tohoto roku. Oznámili to aktivisté organizace pro lidská práva Human Rights Watch v podrobné zprávě o útocích. Ochrana etnických menšin bude zásadním úkolem pro nového mezinárodního správce OSN v Kosovu Sorena Jessena-Petersena, který by měl převzít úřad 3. srpna.

Šedesáti šesti stránková zpráva „Failure to Protect: Anti-Minority Violence in Kosovo, March 2004“ dokumentuje rozsáhlé útoky proti Srbům a dalším menšinám, které se konaly v Kosovu 17-18. března. HRW přibližuje téměř naprosté zhroucení bezpečnostních institucí během kosovské krize – jednotek NATO v Kosovu (KFOR), mezinárodní civilní policie OSN (UNMIK) a místní kosovské policejní složky (KPS). Zpráva se zakládá na celé řadě rozhovorů s oběťmi z řad etnických menšin a představiteli bezpečnostních složek a podrobně přibližuje – dosud nezveřejněné – detaily dění v mnoha místech útoků na etnické menšiny během konfliktu.

„Toto byl největší test pro NATO a OSN v rámci zajišťování bezpečnosti v Kosovu od roku 1999, kdy byly etnické menšiny vyháněny ze svých domovů, zatímco mezinárodní společenství nečinně přihlíželo,“ řekla Rachel Denberg, výkonná ředitelka HRW v Evropě a Střední Asii. „ V této zkoušce neobstály. Příliš často došlo k tomu, že se jednotky NATO uzavřely na svých základnách a jen přihlížely, jak jsou vypalovány domovy Srbů.“

17. března propuklo v Kosovu nejméně 33 konfliktů na více než 48 hodin a účastnilo se jich odhadem 51 tisíc lidí. Během násilností zemřelo 19 lidí. Nejméně 550 domů a 27 pravoslavných kostelů a klášterů bylo vypáleno a přibližně 4 100 osob z etnických menšin bylo vyhnáno ze svých domovů.

Průzkum HRW zjistil, že se rozzuřené davy etnických Albánců snažily zbavit na mnoha místech v Kosovu všech zbývajících pozůstatků srbské přítomnosti, a že také zaútočily na jiné menšiny. V mnoha vesnicích, které zasáhly násilnosti během spontánních a organizovaných útocích, byly zničeny všechny srbské domy a domy ostatních etnických menšin.

Ve vesnici Svinjare bylo vypáleno všech 137 srbských domů, avšak sousední domy Albánců zůstaly nedotčeny. V nedaleko ležící vesnici Vucitrn bylo zničeno všech 69 domů patřící Aškaliům (Albánci hovořící romsky), zatímco v Kosove Polje bylo vypáleno více než 100 srbských a romských domů stejně jako poštovní úřad, srbská škola a nemocnice. Dokonce i ty nejmenší srbské komunity se staly terčem útoku: ve vesnici Djakovice etničtí Albánci obléhali srbský pravoslavný kostel, kde se ukrývalo pět starších žen. Ženy musely být později evakuovány.

Přestože mírové síly KFOR a mezinárodní civilní policie OSN mají speciální mandát k zajištění bezpečnost pro etnické menšiny v Kosovu, nepodařilo se jim ochránit menšiny během povstání a často ponechaly obléhané Srby a další menšiny na pospas velkým davům etnických Albánců, než přistoupily k zákroku. Ve Svinjaru velký dav Albánců prošel přímo kolem francouzské základny KFOR, předtím než vypálil všechny domy etnických menšin. Jednotky KFOR nedokázaly přijít na pomoc Srbům, přestože vesnice se nachází jen několik stovek metrů od základny. Francouzské jednotky KFOR podobně nedokázaly odpovědět na střety ve Vucitrnu, přestože vesnice se nachází blízko dvou jejich základen.

Německé jednotky KFOR v Prizrenu nedokázaly ochránit srbskou populaci a její historické srbské pravoslavné kostely a kláštery navzdory opakovaným žádostem o asistenci ze strany německých jednotek mezinárodní policie OSN umístěných ve městě. Vesnice Belo Polje v sousedství hlavní italské základny KFOR byla zcela vypálena. V hlavním městě Pristina byli Srbové donuceni se zabarikádovat ve svých bytech, zatímco Albánci na ně stříleli, rabovali a vypalovali ostatní byty. Jednotka KFOR a policie OSN jim přišly na pomoc až po šesti hodinách.

Násilí podnítila série událostí, zejména emocionání a nedoložené zprávy, že Srbové byli zodpovědní za utopení tří malých albánských chlapců. Albánce dále rozhněvala blokáda hlavní silnice mezi Pristinou a Skopje srbskými vesničany na protest proti zastřelení srbského mladíka neznámým odstřelovačem. Dalším podnětem byla demonstrace ze 16. března, kterou zorganizovali veteráni z rozpuštěné Kosovské osvobozenecké armády. Ti protestovali proti zatčení dřívějšího vůdce obviněného z válečných zločinů.

„Výbuch násilí by měl otevřít oči lidem z NATO a OSN,“ řekl Denber. „Pouhá rétorika nemůže ochránit etnické menšiny či pomoci vytvořit multietnické Kosovo. Zde je potřeba opravdová reforma mezinárodních bezpečnostních struktur.“

HRW žádá celkové a nezávislé zhodnocení reakce KFOR a UNMIK na výbuch násilí. Zpráva také doporučuje výcvik a výzbroj určenou na kontrolu povstání pro KFOR a jednotky OSN a vytvořit více centralizované velení 
Zabraňte vykonání trestu smrti, apelují aktivisté
2. 4. 2003 -, Econnect

Za dva týdny – ve středu 16. dubna – má být vykonán trest smrti v případě čtyřiačtyřicetiletého Lewise Williamse, Američana černé pleti, který byl v roce 1984 obviněn ze zabití starší ženy. Aktivisté hájící lidská práva upozorňují, že podle zjištění odvolacího soudu nebyla Williamsovi umožněna patřičná obhajoba. "Žádáme o zrušení trestu smrti pro Lewise Williamse a o přezkoumání všech okolností týkajících se jeho případu. Žádáme, aby mu byla umožněna patřičná obhajoba," říká Jakub Mareš z brněnské skupiny české pobočky Amnesty International.

Organizace tvrdí, že nebyly dostatečně zohledněny polehčující okolnosti případu, které mohly přispět ke změně názoru některých porotců. Podle informací AI vyrůstal Lewis Williams v nefungující rodině, v pěti letech byl sexuálně obtěžován rodinným příslušníkem a od ranného věku byl vystaven psychickému i fyzickému týrání. V jedenácti letech věku bylo zjištěno jeho nízké IQ, blízké k hranici mentální opožděnosti. "Tyto a mnohé další okolnosti případu Lewise Williamse jsou důvodem, proč jeden ze soudců odvolacího soudu označil průběh obhajoby Williamse za zcela neadekvátní a uvedl nutnost přezkoumání celého případu. Přesto má být trest smrti vykonán," komentuje situaci Jakub Mareš.

USA a trest smrti

Proti rozsudku hovoří také statistiky vyplývající z informací Amnesty. Od obnovení trestu smrti v některých státech USA v roce 1977 bylo vykonáno celkem 840 poprav. Osmdesát procent odsouzených k smrti bylo odsouzeno za trestné činy, spáchané na oběti bílé barvy pleti, naopak větší část trestů smrti byla udělena lidem černé pleti. Mnoho lidí, kteří se před soud dostanou, si nemůže dovolit zaplatit vlastního právníka a je jim přidělen obhájce státem. Je také popsána řada případů, kdy byl trest smrti udělen i přes přesvědčivé důkazy o tom, že obžalovanému bylo odepřeno právo na patřičnou obhajobu. Udělování trestu smrti v USA je podle Amnesty International často doprovázeno libovůlí, diskriminací a chybami. Byly zdokumentovány také případy justičních omylů.

Aktivisté proto apelují na českou veřejnost, aby se připojila k protestu; protože termín vykonání je velmi blízký, je nutná okamžitá reakce. Cest je mnoho: pomoci mohou dopisy, faxy, e-mailly i telefonáty. Vyplněním jednoduchého formuláře na stránkách brněnské skupiny AI http://brno.amnesty.cz je možné přímo odeslat připravený e-mail guvernérovi státu Ohio v USA a ambasadorovi Spojených států v České republice – text požaduje, aby byl uložený trest zrušen a aby byl případ znova důkladně přezkoumán.

Co jsou to "urgentní akce"?

Poté, co Amnesty International obdrží zprávu o někom, kdo je vystaven nebezpečí, konkrétní výzkumný tým Mezinárodního sekretariátu AI připraví text urgentní akce, který obsahuje podrobné informace o vězni, připojeny bývají také údaje, které přibližují situaci v dané zemi. Na základě těchto informací mají být zasílány faxy, telegramy, dopisy členům vlády a dalším politikům v zemi, ve které je vězeň zadržován.

Organizace si je vědoma faktu, že k rozhodujícím faktorům této metody patří rychlost - v některých případech obdrží vláda apely do čtyřiadvaceti hodin od zatčení, tedy v době, která představuje vysoké riziko možného mučení pro zadrženého. V dalších případech dochází apely po uplynutí několika dnů od zatčení. "Dalším rozhodujícím faktorem úspěšnosti apelů je zapojení lidí z mnoha zemí do práce na stejném případě. V současné době tvoří síť pro urgentní akce více než osm desítek zemí," vysvětluje aktivista Jakub Mareš. Upozorňuje, že existují pádné důkazy o tom, že apely mají na vlády často významný vliv. "Podle odhadu AI ve více než v jedné třetině případů, o které se AI ročně zajímala, došlo ke zlepšení situace vězně. To znamená, že byl propuštěn, vězeň vedený jako "zmizelý" byl nalezen, trest smrti byl nahrazen trestem mírnějším, nemocnému vězni byla poskytnuta potřebná léčba, která mu byla odepírána, neoprávněné zadržování skončilo a nebo byl příbuzným a právníkům povelem přístup k vězni," uzavírá Mareš.

Deset projektů zaměřených na rozvoj občanské společnosti získá v následujících dnech 1,17 milionu korun ze Základního grantového programu Nadace Partnerství. Podařilo se tak financovat mimo jiné nově vznikající program Ekologického právního servisu a projekt na záchranu krajiny u Ratají v Posázaví, která je ohrožena těžbou kamene.

„Většina z 65 projektů, které k nám do Základního grantového programu přišly, je celostátního významu. Proto také převažují žadatelé z velkých měst, jako je Praha nebo Brno. Komise nakonec vybrala deset z nich, mezi které rozdělila 1,17 milionu korun,“ uvedl František Brückner z Nadace Partnerství. O podporu podobných projektů bude možné žádat opět v příštím roce. Prostředky budou určeny nejširšímu okruhu žadatelů, přičemž výše grantu může dosáhnout až 200 tisíc korun.

Mezi podpořenými žádostmi je i projekt občanského sdružení Arnika na záchranu krajinného rázu v Posázaví, na který organizace získala grant ve výši 120 tisíc korun. Krajina kolem obcí Rataje a Podveky je ohrožena těžbou nerostných surovin, která by region ovlivnila po několik desítek let. Záměr přitom nemá pro místní obyvatele zásadní ekonomický význam, naprostá většina z nich s ním nesouhlasí a potřebnou podporu nenachází ani u obecních zastupitelstev. Arnika chce ve spolupráci s Občanským sdružením za záchranu Ratajska a Podvecka a místními obyvateli podporovat turistické aktivity, které by pro region mohly mít přinejmenším srovnatelný ekonomický přínos a přitom by nepoškozovaly jedinečný ráz krajiny.

Zcela jiné povahy je projekt Ekologického právního servisu, na který získal dotaci ve výši 160 tisíc korun. Úspěšnost domácích environmentálních kauz je dosud omezena malou zkušeností ekologických právníků a nedostatečnou oporou v evropském a mezinárodním právu. Ekologický právní servis proto založí specializovaný právní program, který se bude zabývat právní ochranou životního prostředí za účasti veřejnosti a progresivními výklady opřenými o mezinárodní právní standardy.

kontakt:
František Brückner, Základní grantový program Nadace Partnerství
tel.: 515 903 115, e-mail: frantisek.bruckner@nap.cz

Nadace Partnerství je nejvýznamnější českou nadací podporující projekty udržitelného rozvoje ve všech regionech České republiky. Během 15 let své existence podpořila formou nadačních příspěvků ve výši přes 185 miliónů korun už na 2100 projektů nevládních neziskových organizací, škol, obecních úřadů i jednotlivců. Společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership for Sustainable Development.

Děkujeme, že nám pomáháte zlepšovat životní prostředí. Vaše rozhodnutí mění svět!

Základní grantový program Nadace Partnerství podporuje účast občanů a jejich sdružení na věcech veřejných. Děje se tak formou aktivit směřujících k řešení lokálních i celostátních environmentálních problémů. Základní grantový program se zaměřuje zejména na oblasti, kterým nevěnuje dostatek pozornosti stát, samospráva ani jiné nestátní zdroje nebo jiné programy Nadace Partnerství.
Teplárna Přerov a Teplárna Olomouc, obě náležející do rodiny provozů Dacie Česká republika, a.s., dvě provozovny M.L.S. Holice, s.r.o. (1) v Olomouci a cementárna Hranice. To jsou hlavní průmysloví znečišťovatelé v Olomouckém kraji. Vyplynulo ze žebříčků největších znečišťovatelů sestavených pro tento kraj na základě dat ohlášených firmami do Integrovaného registru znečišťování (2) za rok 2006 sdružením Arnika.

„Největším překvapením v hlášeních do IRZ za rok 2006 pro Olomoucký kraj je nárůst množství oznámených emisí rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek o zhruba 4 tuny. Je to způsobeno vysokými emisemi karcinogenního benzenu (3) z provozu M.L.S. ve Sladkovského ulici v Olomouci a vysokými emisemi potenciálně karcinogenního styrenu (4) z obou provozů M.L.S. v Olomouci. Kvůli vysokým emisím benzenu se provoz M.L.S. ve Sladkovského ulici dostal také na sedmou příčku v celostátním žebříčku největších znečišťovatelů rakovinotvornými látkami a na 3. místo v celostátním žebříčků největších znečišťovatelů reprotoxickými látkami bez započtení oxidu uhelnatého,“ charakterizoval hlavní novinku v žebříčcích pro Olomoucký kraj předseda sdružení Arnika a vedoucí projektu Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.

Ve srovnání s emisemi, které představují přímé úniky do životního prostředí, ohlásily průmyslové podniky v Olomouckém kraji mnohonásobně vyšší množství karcinogenních a potenciálně karcinogenních látek v přenosech odpady. „To však většinou neznamená, že tyto látky uniknou do životního prostředí. Nicméně tento údaj by neměl uniknout pozornosti státní správy v oblasti odpadového hospodářství, protože znamená, že v odpadech opouštějí brány podniků vysoce nebezpečné látky,“ charakterizoval další specifikum Olomouckého kraje vyplývající z analýzy dat v IRZ Petrlík.

Teplárna v Přerově vypustila do ovzduší nejvíce rtuti (5) a plynů způsobujících kyselé srážky. V žebříčku sestaveném pro emise plynů způsobujících kyselé srážky je hned za přerovskou Teplárna Olomouc. Cement Hranice, a.s. vypustil v Olomouckém kraji za rok 2006 do ovzduší nejvíce skleníkových plynů a nejvíce oxidu uhelnatého. Kvůli jeho emisím se tato firma dostala také na páté místo celostátního žebříčku v množství úniků reprotoxických látek včetně oxidu uhelnatého. Celostátní žebříčky Arnika zveřejnila 17. října 2007 a jsou dostupné na internetové adrese http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, stejně jako žebříčky pro ostatní kraje (6).

Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (7), rtuť, formaldehyd, styren, polyaromatické uhlovodíky a dioxiny.

Informace do registru letos ohlásilo 74 provozů na území Olomouckého kraje, což je o tři více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly amoniak v emisích do ovzduší a zinek a jeho sloučeniny v přenosech odpady. Informace potřebné k podrobnějšímu srovnání s předešlými lety lze najít na této adrese: http://www.bezjedu.arnika.org/irz.shtml

Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (8).
Bílé Karpaty patří k těm koutům naší republiky, kam nesměřují hlavní nápory turistického ruchu a i v povědomí naší veřejnosti zaujímají ve srovnání s jinými regiony spíše okrajové místo. Přesto (anebo možná právě proto) jde o kraj, kde se dochovala zajímavá kombinace přírodních scenérií a výtvorů lidských rukou, dodávající mu zvláštní, podmanivé kouzlo, které překvapí nejednoho návštěvníka, jenž do těchto končin zavítá poprvé.

        Překvapení by však nemuselo pramenit jen z poznání přírodních krás, ale také ze zjištění, že Bílé Karpaty dnes začínají pulsovat množstvím různých iniciativ a činností, které přispívají k oživení tohoto regionu. Materiál, který právě otevíráte, si klade za cíl představit některé z nich. Jejich společnou platformou je úsilí o zavádění ekologicky šetrných způsobů života, obnovu místních tradic a řemesel a hledání nástrojů k ekonomickému rozvoji tohoto kraje. Výčet těchto aktivit zdaleka není úplný, protože takové projekty se počítají na mnoho desítek. Některé právě vznikají, jiné se úspěšně rozvíjejí či vrcholí, další hledají pro své pokračování nové zdroje finančních prostředků.

        Projekty, které jsou zmíněny v této publikaci, patří vesměs k těm, jimž se daří překročit úzce chápanou hranici "ochranářských aktivit" a zasahují svým pojetím i cílem do příbuzných oblastí sociálních, ekonomických a kulturních. Jejich představení je vedeno snahou ukázat, že v Bílých Karpatech existuje široký potenciál pro rozvoj občanských aktivit různého druhu: ať už se realizuje na poli ovocnářství, pastevectví, zemědělství, energetiky, turistiky či života komunit.

        Bílé Karpaty, pohoří tvořící hranice mezi Českou republikou a Slovenskem, jsou od roku 1980 Chráněnou krajinnou oblastí a od roku 1996 také Biosférickou rezervací UNESCO. Přirozené prolínání zalesněných kopců, drobných políček, kvetoucích luk a údolí vytváří specifický, malebný ráz této krajiny, která je odedávna zdrojem inspirace pro řadu českých umělců, zvláště malířů (bratři Uprkovi, A.Frolka, J.Koudelka, Z.Braunerová) a hudebních skladatelů (L.Janáček, V.Novák, B.Foerster či A.Hába), stejně jako vyhledávanou oázou odpočinku pro víkendové a prázdninové rekreanty.

        Vedle přírody to byli vždy také místní lidé, kteří se svým způsobem života podíleli na formování vzhledu krajiny a svými zvyky a tradicemi, předávanými z generace na generaci, dodávali této oblasti pestrý a unikátní charakter. Avšak to, co bylo odedávna hlavní charakteristikou Bílých Karpat - nízká hustota osídlení a převládající zemědělství jako způsob obživy - je také příčinou nemalých problémů, s nimiž se tento region v současnosti potýká. Socialistická velkovýroba dramaticky změnila vztah k půdě především u mladší generace, která tak v dnešní době projevuje jen malý zájem o restituované pozemky. Kvůli stagnující zemědělské produkci a tradiční absenci průmyslu (do poloviny tohoto století zde existovalo pouze několik malých skláren, pil, pivovarů a posléze zbrojovek) ubývá pracovních příležitostí. Situaci navíc zkomplikovalo rozdělení Československa a vznik státní hranice uprostřed regionu, jehož typickým rysem vždy bylo intenzivní stýkání českého a slovenského etnika. Došlo tak k omezení trhu a ztrátě pracovních míst na druhé straně hranice. V regionu roste nezaměstnanost (ve většině obcí Bílých Karpat dnes přesahuje 10%) a nutí mladé lidi hledat uplatnění jinde, což v důsledku tyto negativní trendy ještě více posiluje.

        Navzdory tomuto chmurnému vývoji se však v současné době rýsují i jiné, mnohem optimističtější perspektivy budoucnosti Bílých Karpat. Na jejich vytváření se podílí řada organizací i jednotlivců, kterým leží na srdci zachování přírodního, kulturního i obecně lidského bohatství tohoto regionu pro příští generace. Toto dílo spočívá v realizaci a podpoře nemalého počtu lokálních projektů a iniciativ, na kterých se podílejí místní občané ve spolupráci s občanskými sdruženími, členy obecních zastupitelstev, s místními drobnými podnikateli i zahraničními investory. Dynamický rozvoj těchto aktivit v posledních letech vzbuzuje naději, že se Bílé Karpaty stanou modelovým příkladem regionálního rozvoje na bázi dlouhodobě udržitelného způsobu života i pro další podobné regiony ve střední a východní Evropě.

        Paleta aktivit, které se v Bílých Karpatech realizují, je velmi pestrá, stejně jako spektrum lidí, kteří je pomáhají zajišťovat. Na jednom společném jmenovateli se ale shodují: je jím snaha o praktickou aplikaci myšlenky dlouhodobě udržitelného rozvoje regionu. Může být pojímána v několika rovinách, z nichž každá nachází v Bílých Karpatech své uplatnění:
# zvyšování ekonomické soběstačnosti regionu
# budování regionální identity místních obyvatel
# obnova tradičních řemesel a technologií
# zapojení co nejširšího počtu lidí do dění v obci či regionu
# propagace ekologicky příznivého způsobu života
# posilování sociálních vazeb a obnova fungování místních komunit
Jakkoli jsou zmíněné projekty a iniciativy především výsledkem nápadů, podnětů a práce (nezřídka dobrovolné) ze strany aktivních jednotlivců, organizací a jejich vzájemné kooperace, většina z nich by se pravděpodobně nemohla uskutečnit bez alespoň počátečního finančního zabezpečení. Právě zkušenosti z Bílých Karpat ovšem ukazují, že rozsáhlé, jednorázové investice, pokrývající náklady celého projektu, nemusejí být vždy tím nejlepším a nejpotřebnějším řešením. Daleko více se - v podmínkách stále obtížnějšího shánění státní podpory i soukromých sponzorů - osvědčuje metoda tzv. startovacích investic, tedy grantů, které pomohou projektům v jejich začátcích, přičemž je na projektu samotném, aby prokázal svoji životaschopnost, přesvědčil o své smysluplnosti okolí a přitáhl další zájemce a potenciální donátory. Tato koncepce předpokládá, že je třeba podpořit určité „kritické množství“ takových modelových projektů v rámci jednoho regionu, což může dále vyvolat již samovolnou, řetězovou reakci. Popsaný „boom“ solárních kolektorů v Rakousku je příkladem právě tohoto druhu.

Finanční prostředky na realizaci projektů v Bílých Karpatech plynou z několika zdrojů: jsou to peníze od státu, poskytované prostřednictvím programů Ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, peníze od obecních a okresních úřadů, dále peníze poskytované nevládními nadacemi, ale i soukromými sponzory (případ obnovy slavičínského lesoparku, spolufinancované založené tamějším podnikatelem). Řada projektů je ovšem postavena na kombinaci těchto zdrojů, což je prospěšné nejen z hlediska zvýšení šance potřebnou částku získat, ale i z hlediska dalšího propojování komunikace mezi nevládním, soukromým a státním sektorem, jejichž vzájemné partnerství a spolupráce nezřídka představuje impuls pro vznik dalších projektů, nápadů a aktivit, obohacujících všechny zúčastněné strany.

Významný zdroj finanční podpory představují také zahraniční donátoři, ať již poskytují granty přímou formou anebo přes nevládní nadace. Občanské sdružení Tradice Bílých Karpat dostalo grant z lucemburského Ministerstva životního prostředí; v roli jeho zprostředkovatele působila lucemburská nadace Hellef fir d´Natur. Další grant od stejného ministerstva podpořil také rekonstrukci sušírny ovoce Zdeňka Ševčíka z Pitína, respektive její rozšíření na šestinásobnou kapacitu. Na rozvoj a propagaci ekologického zemědělství v Bílých Karpatech přispívá i Evropská unie prostřednictvím fondu Phare. Grant vlády Nizozemského království zajistil dodání technologie do kotelny, jež je součástí výtopny na biomasu v Hostětíně; zbytek potřebný na její výstavbu byl hrazen z prostředků MŽP ČR, Státního fondu životního prostředí a České energetické agentury. Britský Know How Fund se podílí na finančním zabezpečení projektu ekologického institutu Veronica „Slunce pro Bílé Karpaty“, v jehož startovací fázi působila coby donátor také Nadací Partnerství. Pro získávání zahraničních grantů a kontaktů měla nemalý význam také výstava o Bílých Karpatech, která se uskutečnila v roce 1998 v Bonnu na české ambasádě a na níž přispěla nadace Euronatur Bonn.

S počáteční podporou Nadace Partnerství vznikla též kořenová čistírna v Hostětíně: nadace financovala v roce 1992 vypracování nezávislé studie, jejíž výsledky doporučily jako optimální řešení pro Hostětín právě výstavbu tohoto typu čistírny. Rozhodující podíl (4,5 mil. Kč) z celkové částky 4,9 miliónů Kč byl uhrazen Okresním úřadem Uherské Hradiště. Na vybudování rybníka přispělo MŽP ČR v rámci programu Revitalizace říčních systémů 320.000,- korun, zbytek doplatila samotná obec.

Revitalizace slavičínského lesoparku se rozběhl za finanční podpory Nadace Partnerství (jako součást programu Partnerství pro veřejná prostranství), Nadace pro rozvoj občanské společnosti a Nadace Jana Pivečky; hlavním investorem je ovšem městský úřad Slavičín, který má zároveň stavební dozor.

Pomoc občanským iniciativám a jejich činnosti spočívá ovšem nejen v přímých dotacích, ale i v podpoře vzdělávání a informovanosti lidí, zapojených do budování a rozvíjení projektů. Nadace Partnerství již od roku 1993 pravidelně vysílá stážisty k pobytu u partnerské organizace QLF-Atlantic Centre for the Environment, která sídlí v Ipswitch v Nové Anglii a působí v oblasti péče o krajinu a zakládání pozemkových spolků. Praktické znalosti, které stážisté v rámci pobytu a prohlídky úspěšně fungujících pozemkových spolků v severní Americe načerpají, se pak snaží předávat dále a uplatňovat je v našich domácích podmínkách.

Uvedené příklady rozvíjení přírodního a kulturního potenciálu Bílých Karpat ukazují, že regionální rozvoj nemusí být spojován pouze s oživením průmyslu a růstem ekonomiky, měřeným křivkou růstu HDP. Patří k němu nevyhnutelně i sociální, kulturní a ekologické aspekty, jejichž kvalita je pro hodnocení celkové situace regionu klíčová. Aktivity lidí a organizací v Bílých Karpatech se snaží nabídnout alternativu k dosavadní politice rozsáhlých investic do infrastruktury, finančně náročných staveb dálnic, přehrad či elektráren, od nichž si stát slibuje to, co lze zajistit jinými prostředky - navíc mnohem levněji a bez vedlejších zátěžových faktorů (externalit), s nimiž jsou podobné megalomanské projekty obvykle spojeny.

Orientace na podporu dlouhodobějších efektů, které přináší regionální rozvoj, je patrná také ze strany Evropské Unie. V souvislosti s chystaným vstupem do EU bude mít Česká republika zřejmě v průběhu několika příštích let možnost čerpat z tzv. před-vstupních a později i strukturálních fondů EU. Avšak jestliže předchozí systém využívání financí EU byl zaměřen zejména na růst HDP, současný trend přidělování podpory je spojen s diferencovanějším přístupem, beroucím v úvahu také environmentální a sociální faktory, jako je (široce chápaná) kvalita života lidí a fungování občanské společnosti. Bude proto záviset na prozíravosti politiků a odpovědných veřejných činitelů, zda se jim podaří nabízenou podporu dostatečně a promyšleně využít; zda setrvají ve vydávání mnoha miliard na kolosální, leč problematické a málo efektivní stavby, anebo se vydají cestou investic do drobných lokálních projektů, které se sice zúročí později, ale zato mnohem účinněji.

Činnost jednotlivců i sdružení v Bílých Karpatech jistě není všelékem na současné tíživé ekonomické i sociální problémy řady regionů naší republiky, ani univerzálním modelem, který by bylo možné jednoduše kopírovat kdekoli jinde. Model, který jednotlivé aktivity představují - tedy syntéza budování občanské společnosti spolu s prosazováním ekologicky příznivého způsobu života - však minimálně nabízí spoustu příležitostí k poučení a inspiraci. A to rozhodně není málo.

Bílé Karpaty: region s perspektivou trvale udržitelného života - úvodní slovo

20. 9. 2002 -
Úvodní slovo

        Bílé Karpaty patří k těm koutům naší republiky, kam nesměřují hlavní nápory turistického ruchu a i v povědomí naší veřejnosti zaujímají ve srovnání s jinými regiony spíše okrajové místo. Přesto (anebo možná právě proto) jde o kraj, kde se dochovala zajímavá kombinace přírodních scenérií a výtvorů lidských rukou, dodávající mu zvláštní, podmanivé kouzlo, které překvapí nejednoho návštěvníka, jenž do těchto končin zavítá poprvé.

        Překvapení by však nemuselo pramenit jen z poznání přírodních krás, ale také ze zjištění, že Bílé Karpaty dnes začínají pulsovat množstvím různých iniciativ a činností, které přispívají k oživení tohoto regionu. Materiál, který právě otevíráte, si klade za cíl představit některé z nich. Jejich společnou platformou je úsilí o zavádění ekologicky šetrných způsobů života, obnovu místních tradic a řemesel a hledání nástrojů k ekonomickému rozvoji tohoto kraje. Výčet těchto aktivit zdaleka není úplný, protože takové projekty se počítají na mnoho desítek. Některé právě vznikají, jiné se úspěšně rozvíjejí či vrcholí, další hledají pro své pokračování nové zdroje finančních prostředků.

        Projekty, které jsou zmíněny v této publikaci, patří vesměs k těm, jimž se daří překročit úzce chápanou hranici "ochranářských aktivit" a zasahují svým pojetím i cílem do příbuzných oblastí sociálních, ekonomických a kulturních. Jejich představení je vedeno snahou ukázat, že v Bílých Karpatech existuje široký potenciál pro rozvoj občanských aktivit různého druhu: ať už se realizuje na poli ovocnářství, pastevectví, zemědělství, energetiky, turistiky či života komunit.

        Bílé Karpaty, pohoří tvořící hranice mezi Českou republikou a Slovenskem, jsou od roku 1980 Chráněnou krajinnou oblastí a od roku 1996 také Biosférickou rezervací UNESCO. Přirozené prolínání zalesněných kopců, drobných políček, kvetoucích luk a údolí vytváří specifický, malebný ráz této krajiny, která je odedávna zdrojem inspirace pro řadu českých umělců, zvláště malířů (bratři Uprkovi, A.Frolka, J.Koudelka, Z.Braunerová) a hudebních skladatelů (L.Janáček, V.Novák, B.Foerster či A.Hába), stejně jako vyhledávanou oázou odpočinku pro víkendové a prázdninové rekreanty.

        Vedle přírody to byli vždy také místní lidé, kteří se svým způsobem života podíleli na formování vzhledu krajiny a svými zvyky a tradicemi, předávanými z generace na generaci, dodávali této oblasti pestrý a unikátní charakter. Avšak to, co bylo odedávna hlavní charakteristikou Bílých Karpat - nízká hustota osídlení a převládající zemědělství jako způsob obživy - je také příčinou nemalých problémů, s nimiž se tento region v současnosti potýká. Socialistická velkovýroba dramaticky změnila vztah k půdě především u mladší generace, která tak v dnešní době projevuje jen malý zájem o restituované pozemky. Kvůli stagnující zemědělské produkci a tradiční absenci průmyslu (do poloviny tohoto století zde existovalo pouze několik malých skláren, pil, pivovarů a posléze zbrojovek) ubývá pracovních příležitostí. Situaci navíc zkomplikovalo rozdělení Československa a vznik státní hranice uprostřed regionu, jehož typickým rysem vždy bylo intenzivní stýkání českého a slovenského etnika. Došlo tak k omezení trhu a ztrátě pracovních míst na druhé straně hranice. V regionu roste nezaměstnanost (ve většině obcí Bílých Karpat dnes přesahuje 10%) a nutí mladé lidi hledat uplatnění jinde, což v důsledku tyto negativní trendy ještě více posiluje.

        Navzdory tomuto chmurnému vývoji se však v současné době rýsují i jiné, mnohem optimističtější perspektivy budoucnosti Bílých Karpat. Na jejich vytváření se podílí řada organizací i jednotlivců, kterým leží na srdci zachování přírodního, kulturního i obecně lidského bohatství tohoto regionu pro příští generace. Toto dílo spočívá v realizaci a podpoře nemalého počtu lokálních projektů a iniciativ, na kterých se podílejí místní občané ve spolupráci s občanskými sdruženími, členy obecních zastupitelstev, s místními drobnými podnikateli i zahraničními investory. Dynamický rozvoj těchto aktivit v posledních letech vzbuzuje naději, že se Bílé Karpaty stanou modelovým příkladem regionálního rozvoje na bázi dlouhodobě udržitelného způsobu života i pro další podobné regiony ve střední a východní Evropě.

        Paleta aktivit, které se v Bílých Karpatech realizují, je velmi pestrá, stejně jako spektrum lidí, kteří je pomáhají zajišťovat. Na jednom společném jmenovateli se ale shodují: je jím snaha o praktickou aplikaci myšlenky dlouhodobě udržitelného rozvoje regionu. Může být pojímána v několika rovinách, z nichž každá nachází v Bílých Karpatech své uplatnění:
# zvyšování ekonomické soběstačnosti regionu
# budování regionální identity místních obyvatel
# obnova tradičních řemesel a technologií
# zapojení co nejširšího počtu lidí do dění v obci či regionu
# propagace ekologicky příznivého způsobu života
# posilování sociálních vazeb a obnova fungování místních komunit

EPS upozorňuje na problémy zahraničních investic
17. 9. 2007 - PRAHA (Econnect/EPS ) - Ekologický právní servis zveřejnil svou analýzu „Zahraniční investice a CzechInvest jako faktory destabilizující demokratický právní stát.“ Analýza vychází z případů velkých zahraničních investic, jako jsou např. Nemak v Havrani u Mostu, TPCA v Kolíně, LG Philips v Hranicích nebo v současné době nejsledovanější – stavba automobilky Hyundai v Nošovicích.

Analýza přináší ukázky několika sporných bodů spolupráce veřejné správy se soukromým sektorem při prosazování zahraničních investic. Tato spolupráce poskytuje prostor pro korupci, naráží na střet zájmů a oslabuje ochranu veřejných práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod.

Hlavní problémy vidí autoři analýzy, právníci Jiří Nezhyba a Pavel Franc, v pěti kritických oblastech:

CzechInvest – podhoubí střetu zájmů.

Jedním ze základních úkolů státní agentury CzechInvest je lákání a podpora zahraničních investorů. CzechInvest tak zastává výraznou roli v realizaci zahraničních investic na území ČR. „CzechInvest například spolupracuje se Sdružením pro zahraniční investice (AFI), fakticky uzavřenou skupinou soukromých subjektů poskytujících služby zahraničním investorům, které sám založil,“ uvádí Pavel Franc.

Podíl CzechInvestu na vytváření legislativy týkající se jeho samotného.

Do výsledné podoby legislativy jsou promítnuty zájmy samotného CzechInvestu a CzechInvest tak omezuje možnost svého postihu z hlediska zákona o střetu zájmů. Analýza zmiňuje příklad udělování investičních podmínek, které jsou zpracovávány právě CzechInvestem. Tento systém tak vede k podpoře projektů, jejichž realizace vyžaduje porušení zákona.

Řádný výkon státní správy je negativně ovlivňován smluvními závazky státu a územních samosprávných celků vůči investorům.

Ve smlouvách investorů s územními celky jsou často závazky, které mají jediný smysl - odstranit administrativní překážky a urychlit realizaci investice. Konkrétně se jedná např. o závazek ke zdržení se kroků škodlivých projektu, poskytnutí součinnosti při získávání rozhodnutí a povolení aj.

Investoři staví nezákonné stavby bez rizika jejich odstranění.

,,Soused nebo občanské sdružení má od počátku stavby řadu námitek, které však nejsou správními orgány reflektovány a to pak vyústí v nezákonné rozhodnutí. Nelze v zásadě dosáhnout faktické nápravy tohoto nezákonného stavu. Stavba, ačkoliv by při důsledném posouzení a respektování práva nemohla být za daných podmínek vůbec realizována, stojí a její odstranění je nemožné,“ vysvětluje Nezhyba.

Města či kraje žádají odbory svých vlastních úřadů o vydání povolení.

Analýza poukazuje na to, že tzv. průmyslové zóny realizovaly územní samosprávní celky často ve vlastní režii s využitím městských a krajských rozpočtů. ,,O povolení k výstavbě průmyslové zóny či záměru investora žádají obec či kraj samy, resp. v zastoupení investora přímo některý z odborů svého vlastního úřadu. Dochází tedy ke stavu, kdy zaměstnanec úřadu rozhoduje o vydání povolení pro vlastního zaměstnavatele,“ doplňuje Nezhyba.

,,Ochrana některých veřejných zájmů tváří v tvář silným korporátním subjektům selhává a společenské jevy, které jsou s realizací velkých zahraničních investic spojeny, ohrožují samou podstatu demokratického právního státu,“ shrnul výsledky analýzy Pavel Franc.

Návrhy možných řešení zmíněných problémů:

- Rezignace CzechInvestu na členství v AFI

- Ukončení spolupráce s AFI

- Novelizace zákona o střetu zájmů

- Uplatnění konkurenční doložky v pracovních smlouvách zaměstnanců CzechInvestu

- Zákonná úprava lobbyingu

- Vytvoření meziresortní odborné komise pro posuzování a rozhodování žádostí investiční pobídky

- Zavedení účasti veřejnosti ve správním řízení o udělení investiční pobídky

- Obligatorní posuzování efektivnosti vynakládaných pobídek ve správním řízení o jejich udělení

- Povinné posouzení vlivů na životní prostředí jako podklad pro rozhodnutí o žádosti

- Mírnější kritéria pro dosažení odkladného účinku a předběžného opatření podle soudního řádu správního.

- Rozšíření důvodů pro odstranění stavby podle stavebního zákona

- Novelizace správního řádu

Ekologický právní servis je občanské sdružení právníků chránící životní prostředí a lidská práva pomocí právních prostředků. Program GARDE – Globální odpovědnost se věnuje tématu odpovědnosti nadnárodních společností a konkrétním kauzám významných zahraničních investic v ČR.
Ulice pro lidi – alespoň jeden týden v roce
17. 9. 2007 - PRAHA (NSZM/Econnect ) - Včera zahájil již šestý ročník Evropského týdne mobility, který vyvrcholí Dnem bez aut v sobotu 22. září. Mezinárodní kampaň má především upozornit na neúnosnou situaci dopravy ve městech a propagovat její šetrnější formy, jako je obyčejná chůze či jízda na kole.

Občané v celé Evropě i dalších částech světa vyzkoušet, jak vypadá pohyb městem bez auta - pouze na kole, pěšky či hromadnou dopravou. V letošním roce se do kampaně zapojilo více jak 1500 měst z 34 zemí Evropy i světa, 75 z nich také z České republiky. Téměř polovinu účastníků kampaně v ČR tvoří členská města a obce Národní sítě Zdravých měst (NSZM).

Zdravá města a obce připravují na celý týden stovky zajímavých akcí, jejichž smyslem je zvýšit zájem o alternativní způsoby dopravy a bezpečnost silničního provozu a zlepšit povědomí o negativních dopadech intenzivní dopravy v centrech měst. Kromě toho již během celého roku realizují tzv. trvalá opatření např. na podporu bezbariérovosti či bezpečnosti dopravy.

Nové nízkopodlažní autobusy i stojany na kola

Řada měst v rámci kampaně realizuje také opatření, která budou zvyšovat bezpečnost a kvalitu dopravy i po jejím skončení. Ve Zdravém městě Kroměříž např. v letošním roce vybudovali další osvětlené přechody pro chodce, bezbariérové přechody a nakoupili dva nové nízkopodlažní autobusy MHD. Zdravá obec Velký Beranov pak umístí u budovy obecního úřadu a u dětského hřiště v centru obce stojany na kola. Všechny zastávky MHD budou nově opatřeny jízdními řády vytištěnými velkým písmem, tak aby informace byla lépe dostupná všem spoluobčanům.

Na zastupitelstvo pouze na kole

20. září budou mít ve Zdravém městě Litoměřice zastupitelé zvláštní den, čeká je totiž výjezdní zasedání v prostorách ZŠ Ladova. Tentokrát však pojedou od budovy radnice společně a na kolech. Jednání pak bude probíhat standardním způsobem a na pořad dne se dostanou všechny důležité body.

Vyzkoušejte si MHD jeden den zdarma

Mezi tradiční akce pořádané městy patří také MHD zdarma. Občanům se tak nabízí unikátní možnost svézt se autobusem či tramvají zdarma a nechat v tento den auto doma. Vyzkoušet si tuto alternativu budou moci cestující např. ve Zdravých městech Strakonice, Brno, Litoměřice či v Uherském Brodě.

Města bez aut

Jak by mohla vypadat centra měst a obcí, kdyby v nich nejezdilo tolik aut a některé části by se proměnily v klidové zóny? Tak to bude k vidění např. ve Zdravém městě Letovice, kde bude ulice U parku patřit jen těm nejmenším.

Mládež hlídá rodiče – alespoň na silnici

Jak dospělí dodržují předpisy za volantem, budou sledovat studenti středních škol ve Zdravém městě Třebíč v rámci akce „Mládež a dopravní předpisy“. Zaměří se především na místa u rušných křižovatek, železničních přejezdů a v jednosměrných ulicích. Společné hlídky, tentokrát malých školáků a policistů, budou střežit také Zdravé město Varnsdorf.

Doprava a bezpečnost – společné téma Zdravých měst

Zdravá města, obce a regiony se mohou v tomto roce také zapojit do tzv. Společného tématu „Udržitelná a bezpečná doprava“, které na počátku roku 2007 vyhlásila Rada vlády pro udržitelný rozvoj. Cílem této iniciativy je realizovat co nejvíce tzv. místních akcí - aktivit, trvalých opatření - majících konkrétní dopad na podporu bezpečnosti a udržitelnosti dopravy. Více na http://www.nszm.cz/doprava.


Zubní kaz - příznaky

Pří rozvoji zubního kazu se postupně zhoršuje bolest a ostatní příznaky.

    * Povrchový kaz: přechodná ostrá bolest, je-li zub podrážděn horkem, chladem, sladkým jídlem.
    * Prohlubující se kaz: vzrůstající a přetrvávající bolest vyvolaná jídlem nebo dotekem jazyka.
    * Hluboký kaz: intenzívní trvalá bolest doprovázená otokem dásní, obtížným otevíráním úst, zápachem z úst, případně výtokem hnisu. 

U většiny lidí se tvoří zubní kaz již v dětství. Riziko narůstá s pojídáním sladkých jídel a špatnou ústní hygienou, kouřením a žvýkáním tabáku. Faktory omezující tvorbu a odtok slin riziko zubního kazu zvyšují. Návyk dítěte na sání mléka nebo džusu z lahve pří usínání vede k výrazným kazům mléčného chrupu, což může ovlivnit i vyšší kazivost stálých zubů.
Průběh vzniku zubního kazu

Zubní kaz způsobují většinou bakterie typu Streptococcus mutans produkující kyselinu. Podle umístění v dutině ústní se tvoří různé kazy: jamkové a štěrbinové kazy se vyvíjejí v prohlubních kousacích ploch, obvykle v raném dětství. Nejzranitelnější jsou zadní zuby, u nichž je vývoj kazu dosti rychlý. Naproti tomu povrchové kazy se objevují u dospívajících, začínají mezi zuby a rostou pomalu. Na počátku vyhlížejí jen jako křídově bílé skvrny na sklovině narušené činností bakterií. Krčkový kaz, častý po 50. roce života, začíná
v oblasti cementu, tvrdého obalu kořene zubu, který je postupně odhalován ustupující dásní.

Bolest začíná většinou v okamžiku, kdy kaz dosáhne vrstvy centimu, sklovina která leží pod ochranným obalem skloviny. Bolest je přechodná, objevuje se, když jíte něco horkého, studeného nebo i sladkého. V této fázi se zub dá obvykle zachránit. Prohloubí-li se kaz až k zubní dřeni, bolest se stane trvalou a poškození zubu je nevratné. Při odumření dřeně bolest obvykle zeslábne, avšak s pokračujícím zánětem se mění na pulzující bolest, charakteristickou pro zánět okostice. Vznikající absces může vytlačovat zub z jeho lůžka; tlak na vrcholek zubu vyvolá intenzivní bolest. Rozšiřující se infekce způsobuje otok čelisti a případný výtok hnisu do úst nebo píštělí na kůži.
Jak postupovat při vzniku zubního kazu

Navštivte stomatologa, jakmile zpozorujete, že je zub citlivý na teplo a chlad. Na počáteční bolest může ještě přechodně pomoci acylpyrin nebo paracetamol. Nezkoušejte domácký recept doporučující přiložit tabletu přímo na bolavý zub, může se tak poškodit sklovina
a dáseň. Vhodný je teplý obklad čelisti nebo ohřívací polštářek. Naproti tomu nepoužívejte teplé obklady při pulzující bolesti, která znamená rozvíjející se zánět. Místo toho přikládejte na bolestivé místo na 5 až 10 minut sáček s ledem, který zabrání většímu otoku a uleví poněkud od bolesti.
Léčba zubního kazu

Zubní lékař zjistí rozsah kazové dutiny pomocí rentgenového snímku. Poklepem na zub, případně jeho podrážděním proudem chladného vzduchu odhadne stav zubní dřeně. Pokud je dřeň životaschopná, lékař vybrousí poškozenou sklovinu a dentin a kazovou dutinu vyplní. Je-li dutina příliš hluboká, může být vyplněna kalciovým roztokem podporujícím vzrůst dentinu. Pak je zub uzavřen přechodnou plombou, která bude po několika týdnech odstraněna.
Absces lékař vydrénuje a zánět je léčen antibiotiky.
Není-li nutné zub vytrhnout, stomatolog vyčistí dřeňovou dutinu a umrtví nerv, poté zub vyplní a zaplombuje. Pro ochranu a zvýšení odolnosti ho obvykle překryje korunkou.
Prevence vzniku zubního kazu

Většině kazů můžeme zabránit dobrou ústní hygienou: čištěním zubů kartáčkem a zubním vláknem minimálně jednou denně, výplachy úst po jídle a zákuscích (zvláště sladkých a lepivých). Dvakrát za rok navštivte zubního lékaře. Zubní sklovinu posilují fluoridy, proto používejte zubní pastu s fluorem; v oblastech bez fluorizace pitné vody požádejte vašeho zubního lékaře o tablety fluoru. Ochranná vrstva obsahující fluor se může nanést přímo na povrch zubu.
Zubní lak, odolný kryt aplikovaný na žvýkací plochy, je vhodný pro pacienty vysoce náchylné k tvorbě kazu. U lidí s nedostatečnou tvorbou slin brání tvorbě kazu náhradní roztoky. K omezení nárůstu bakterií při nedostatku slin je možné předepsat ústní vody s antibiotiky.
Dieta obsahující 1-1,5 g vápníku denně udržuje sklovinu v dobrém stavu. K náhlému vzestupu množství zubních kazů dochází u žen po menopauze, proto jim mnoho odborníků doporučuje hormonální terapii a doplňování vápníku.
Alternativní terapie při léčbě zubních kazů

Akupresura
Bod zmírňující bolesti zubů se nachází na hřbetní straně ruky mezi ukazovákem a palcem. Přitisknete-li oba prsty k sobě, hledaný bod je přímo na vrcholku svalového polštářku. Tiskněte palcem proti kosti asi 30 vteřin, několikrát opakujte do odeznění bolesti. Dráždění bodu není vhodné v těhotenství.

Fytoterapie
Gel čerstvě vytlačený z listu aloe vera po přiložení k zubu přechodně odstraní bolest. Aloe vera má rovněž antibiotické vlastnosti, zpomaluje tvorbu kazu. Poznámka: Starší herbáře doporučují kapání hřebíčkového nebo skořicového oleje přímo na bolestivý zub. Zubní lékaři tento postup nedoporučuji, protože oleje mohou poškodit citlivou sliznici i zubní dřeň.
Optimální pitný režim

Doplňování tekutin, pro které se vžil pojem pitný režim, je způsob, jak pokrýt jejich každodenní ztráty. Vždy je nutné udržet rovnováhu mezi příjmem a výdejem tekutin. Napít bychom se měli ještě dříve než pocítíme žízeň. Pokud chceme zjistit, zda přijímáme dostatek tekutin, stačí, podíváme-li se, jaké je množství a zbarvení moči. Pokud má moč tmavou barvu, je to známka nedostatečného zásobení tekutinami. Pozor ale na některé doplňky výživy, zejména vitaminové preparáty zbarvují moč tmavě.
Optimálně bychom měli vypít denně 2-3 litry tekutin.

Samozřejmě, pokud se pohybujeme v horku, těžce pracujeme nebo sportujeme, musí být tekutin k dispozici více. Záleží i na skladbě jídelníčku: pokud je základem zelenina, ovoce a mléčné výrobky, může být příjem tekutin formou nápojů o něco nižší (viz tabulka obsah vody v potravinách). Příjem tekutin by měl být plynulý v průběhu dne. Domněnka, že v zaměstnání stačí vypít několik šálků kávy a potom vše dohnat večer, je mylná a nebezpečná. Základem pitného režimu mají být nekalorické nápoje, hlavně voda, nejlépe minerální s nízkou až střední mineralizací, s vyváženým poměrem minerálů.
Jaká jsou rizika nedostatečného příjmu tekutin?

Nedostatek tekutin způsobuje dehydrataci organismu, což vnímají ze všeho nejdříve mozkové buňky. Proto dochází k bolestem hlavy až poruchám psychiky. Akutní nedostatek tekutin se projevuje žízní(při ztrátě 2% tělesné hmotnosti), větší ztráty vody vedou k poklesu fyzické i psychické výkonnosti, pocitu slabosti, nevolnosti až křečím. Chronický(dlouhodobý) nedostatek tekutin má za následek stálou únavnost, pokles výkonnosti (často u sportovců) a samozřejmě větší pravděpodobnost vzniku ledvinových kamenů.
Největší problém s dodržením pitného režimu mají:

Děti – mohou mít horší školní výsledky, jsou podrážděné, perspektivně mají větší tendenci k onemocnění ledvin a močových cest. Senioři- vnímání pocitu žízně je u starších lidí oslabeno, pitný režim je ale často špatný kvůli jejich pohodlnosti.

Pracovně přetížení lidé - nedostatek času (mnohdy je výmluvou) vede k pití pouhé kávy, dehydratace způsobená kávou zhoršuje soustředění na práci.

Lidé, kteří hubnou – průběh redukčního režimu je při nedostatku tekutin subjektivně hůře vnímán, zhoršuje se zácpa (která bývá průvodním jevem při hubnutí), zbytečně rychle stárne pokožka. ¨
V prvním čtvrtletí roku 2007 se zvýšil počet obyvatel České republiky o 19,5 tisíce, přičemž většina přírůstku byla důsledkem zahraniční migrace v počtu 19,2 tisíce. Přirozený přírůstek byl díky růstu plodnosti a nízké úmrtnosti kladný a činil 325 osob. Počet obyvatel tak přesáhl hranici 10,3 milionu, pod kterou klesl v roce 1997. Počet narozených ve výši 26,9 tisíc byl ve srovnání s předchozími zimními obdobími nejvyšší od roku 1995. Vyplývá to z údajů statistického úřadu.

Podle výsledků předběžné statistické bilance činil počet obyvatel České republiky k 31. březnu 2007 celkem 10 306,7 tisíc. Rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými činil 325 obyvatel, přírůstek zahraničním stěhováním činil 19,2 tisíce obyvatel. Celkový počet obyvatel České republiky se tak zvyšuje již pátým rokem. Oproti 31. březnu 2006 vzrostl počet obyvatel ČR o 48,8 tisíce osob.

V průběhu ledna až března roku 2007 se živě narodilo 26,9 tisíce dětí, což bylo o 2,2 tisíce více než ve stejném období roku 2006. Úhrnná plodnost očištěná od sezónních vlivů stoupla na hodnotu 1,41 živě narozených dětí na jednu ženu v reprodukčním věku, tedy hodnotu nejvyšší od roku 1994 (kdy dosáhla hodnoty 1,44). Při zachování tohoto trendu by celkový počet narozených v roce 2007 přesáhl hranici 110 tisíc. Průměrný věk matek dále stoupl o 0,1 roku, na 29,0 let celkem a na 27,0 let při narození prvního dítěte. Maximem plodnosti nyní procházejí ženy narozené v roce 1978, druhé dítě se nejčastěji rodí ženám z ročníku 1976. Mimo manželství se narodilo 34,1 % ze všech živě narozených dětí (v roce 2006 podíl činil 33,3 %) a 43,4 % prvorozených. Od letošního roku jsou nově sledované charakteristiky otce (především rodinný stav, vzdělání a věk) též u nemanželsky narozených. V prvních třech měsících byl uveden údaj o otci u 69 % nemanželsky narozených dětí, u 31 % nemanželsky narozených zůstaly údaje o otci neznámé.

Během prvních tří měsíců roku 2007 zemřelo 26,6 tisíce osob a stejně jako loňská i letošní zima se obešla bez chřipkové epidemie a tedy bez sezónního výkyvu v počtu zemřelých. Mezi hlavní příčiny smrti patřily nemoci oběhové soustavy a novotvary, které způsobily celkem 76 % úmrtí. Do jednoho roku věku zemřelo 80 kojenců, úroveň kojenecké úmrtnosti tak dále klesla na hodnotu 3,0 zemřelých na tisíc živě narozených.

Počet uzavřených manželství byl o 395 vyšší než v prvním čtvrtletí roku 2006 a dosáhl počtu 5,3 tisíce. První čtvrtletí je nejméně oblíbeným obdobím roku pro svatby a je zde uzavíráno pouze okolo 10 % všech sňatků. Počátkem devadesátých let tento podíl činil okolo 20 % a svatby byly rozložené během roku rovnoměrněji; zatímco se však následný pokles počtu sňatků dotkl nejvíce chladných měsíců od října do dubna, v letních měsících je naopak v posledních letech uzavírán vyšší počet sňatků než tomu bylo před 15ti lety.

Během prvních tří měsíců roku 2007 bylo rozvedeno 7,6 tisíce manželství, tento počet však nelze plně srovnávat s loňským, neboť od 1.1.2007 se změnil způsob zpracování hlášení o rozvodech. Nově jsou rozvody tříděné podle datumu nabytí právní moci, nikoliv podle datumu zaslání hlášení soudem, jak tomu bylo dříve. Nové třídění je metodicky přesnější, ale důsledkem může být větší rozdíl mezi předběžnými a definitivními počty uskutečněných rozvodů.

Počet potratů (10,5 tis.) byl srovnatelný s počtem v prvním čtvrtletí loňského roku. Dále probíhaly změny v rozložení podle typu potratu, tj. pokles počtu umělých přerušení těhotenství (o 263 na 6 673) a růst počtu samovolných potratů (o 226 na 3 525).

Registrovanou zahraniční migrací přibylo za uplynulé období v České republice 19,2 tisíce osob, přičemž 23,3 tisíce osob se přistěhovalo a 4,1 tisíce vystěhovalo. Nejvíce přibylo státních příslušníků Ukrajiny (saldo 6,7 tisíce), Vietnamu (2,6 tisíce) a Slovenska (2,5 tisíce).Po kolejích pro radost - Výlety po půvabných železničních tratích v Česku
„Až budu muset jednou umřít, pojedu si pro smrt lokálkou, co jezdí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice,“ vyznal svou náklonnost dráze básník Jan Skácel. U nás ale najdeme i další krásné tratě, které se vyplatí projet ještě před cestou poslední. A právě podzim je k vlakovým výletům jako stvořený.

vlaky 
Maximální rychlosti 35 km/h dosáhne na jindřichohradecké úzkokolejce nejstarší lokomotiva U 37.0, vyrobená v roce 1898. Na této trati však platí: čím pomaleji, tím lépe.
Snímek: WWW.JHMD.CZ  

Patrně nejznámější výletní železniční tratí v tuzemsku je úzkokolejka vedoucí malebnou krajinou České Kanady z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Na trať číslo 229, dlouhou 33 kilometrů, vyjel první vlak v listopadu 1897. Jen o dva roky později byly vyrobeny vagony, které vozí cestující na této trase ještě dnes. Táhne je rovných sto let stará dýchavičná parní lokomotiva nebo její o půlstoletí mladší motorová sestra.
Na prvních kilometrech bezmála dvouhodinové cesty ubíhají za vlakem místo běžného páru železných kolejnic hned tři kolejnice. Trať je totiž společná pro klasický i zúžený rozchod. První kolejnici tedy využijí obě tratě, prostřední je do páru pro úzkokolejku, poslední pak patří k normálnímu rozchodu. A to byla při rozsáhlé rekonstrukci před dvaceti lety zrušena původní čtvrtá kolejnice: toto uspořádání můžete stále vidět v parku před jindřichohradeckým nádražím.

Ten správný klapot
Avšak až za zastávkou Jindřiš začíná být zážitek z jízdy úzkokolejkou kompletní. Odtud totiž vedou původní koleje z roku 1930, takže se k příjemnému pohledu z oken do romantické kopcovité krajiny, plné lesů, vodních toků a rybníků, přidává i charakteristický železný klapot úzkorozchodných náprav. Na protější stráni Jindřišského údolí se tyčí zřícenina Vítkova hrádku, kam se dá od zastávky pohodlně dojít. Nejvyššímu dosaženému bodu na trati, kopci ve výšce 673 metrů nad mořem, se říká Na radosti. Údajně kvůli pocitu, který zažívali topiči parních lokomotiv po jeho zdolání, při němž museli řádně přihazovat pod kotel.
Nemenší radost zažívají obyvatelé kempu Osika na břehu stejnojmenného rybníka, když přímo do jeho centra mezi stany a chaty přisupí turisty zaplněná železniční souprava. Děti se sbíhají z obou stran a mávají. Ale žádné zdržování, při maximálně padesátikilometrové rychlosti je potřeba dojet až na konečnou - na největší nádraží úzkokolejky do Nové Bystřice.
Po stejném rozchodu kolejí (760 mm, standardem je 1435 mm) se lze z Jindřichova Hradce vypravit také do Obrataně. Klapot kol na 46 kilometrů dlouhé trati č. 228 už sice není tak rytmický jako na té novobystřické, neboť původní koleje byly vyměněny v osmdesátých letech za masivnější a delší, ale i tato cesta má své kouzlo. Umocnit jej může využití některé z nabídek provozovatele úzkokolejky, společnosti Jindřichohradecké místní dráhy. Například jízdy v uzavřeném salonním kupé na červeném plyši, vypravení zvláštního svatebního vlaku, houbařského expresu nebo "nečekaného" přepadení vlaku skupinou historického šermu. Že se šerm k vlakům moc nehodí? Dětem to neříkejte.
www.jhmd.cz  

Pražský Semmering_mPražská horská železnice
Semmering je rakouská železniční trať, která vede stejnojmenným horským sedlem mezi spolkovými zeměmi Dolní Rakousy a Štýrsko v nadmořské výšce 980 metrů. Obdobná "vysokohorská odvaha" stavitelů takzvané Buštěhradské dráhy dala název její devítikilometrové pražské části.
V nádherné krajině Prokopského údolí překonává výškový rozdíl 180 metrů pomocí dvojitého přemostění viadukty vysokými 22 a 20 metrů (chráněné technické památky). Trať číslo 122, místy hluboko zařízlá do svahu pod hradem Děvín, zde v prudkém oblouku svižně stoupá od Smíchovského nádraží kolem vrchu Zlíchov; proto je také nazývána "jedinou horskou železnicí Prahy". Výjimečné trati náleží i vlastní nádražíčko v zadní části smíchovského nádraží, označené jako Praha-Smíchov severní nástupiště. Koleje vedoucí od Semmeringu zde nejsou v přímém propojení s ostatními tratěmi.
Pražský Semmering vznikl v letech 1868 až 1872 jako náhrada kapacitně už nedostačující koňky na dopravu kladenského uhlí a dřeva z lánských lesů.
V současnosti se uvažuje o zrušení této minimálně využívané tratě, neboť je zde provoz osobních vlaků velmi řídký. Pro výletníky by to však byla škoda. Projížďka několika málo soupravami, jejichž houkání rozhání horolezce šplhající přímo z kolejí na skály Prokopského údolí, totiž nabízí nevšední pohledy na pravý břeh vltavské kotliny a východní horizont města.
V roce 2002 zažil Pražský Semmering krátký comeback. Při zničujících povodních, které ochromily dopravu po celé Praze, po jeho travou zarůstajících kolejích projížděla odkloněná nákladní doprava a pendlovaly osobní spoje mezi oběma vltavskými břehy jako náhrada za trasu metra B.

Dobrodružství peáže
Peážní trať - pro většinu laiků asi tajemné sousloví. Je odvozené z francouzského "péage" - mýto, mýtné a skrývá se pod ním označení tratě vedoucí mezi dvěma českými železničními stanicemi zkratkou přes území cizího státu.
Hned dvě sousední země projedete, když využijete této peážní zkratky na trati číslo 89 z Liberce do Varnsdorfu. Když se zapovídáte se spolucestujícími, možná si toho ani nevšimnete. Žádné pasové kontroly či jiné formality. Ve vagonu Českých drah si můžete připadat jako na výsostném území paluby zaoceánské lodi v mezinárodních vodách. Vrčivý motoráček vás protáhne jizerskohorskou krajinou přes německou Žitavu (Zittau) a kratičký kousek Polska. A tak jen podle cizojazyčných nápisů a espézetek automobilů lze uhodnout, ve které zemi se zrovna nacházíte.
Zdejší peážní cizokrajné dobrodružství můžete absolvovat nejen s Českými drahami, ale také se společností Railtrans, která oproti vlakům ČD umožňuje výstup a nástup i ve všech stanicích na cizím území. Mějte ale na paměti, že při nastupování v Německu platí cestující jízdné nikoli v korunách, nýbrž v eurech. Obě společnosti na této trati provozují bezmála tucet párů vlakových spojů.
Poněkud omšelá budova železniční stanice Varnsdorf překvapí - s ohledem na současný nevelký provoz - svým velikášským stylem, ale v době svého vzniku (rok 1871) reprezentovala důležitý mezinárodní dopravní uzel mezi Saskem a Rakousko-Uherskem. Státní hranice ležela a leží hned za posledními výhybkami varnsdorfského nádraží. V jeho areálu stojí za pozornost 34 metrů vysoký památný strom (topol černý) s obvodem kmene 690 centimetrů a stářím okolo tří set let a nedaleký sedmiobloukový kamenný viadukt, dlouhý 78 metrů. A komu je česká peážní trať málo, může se dorazit výletem parní lokomotivou po úzkorozchodných kolejích ze Žitavy do skalních měst Žitavských hor s nepřehlédnutelnou dominantou hradu Oybin.

Posázavský pacifik_mJízda na nárazníku
Posázavský pacifik - to je přezdívka tratí č. 210 a 212 z Prahy přes Vrané nad Vltavou a Čerčany do Světlé nad Sázavou. Největší slávu zažívala tato 157 kilometrů dlouhá železniční cesta za první republiky. Zejména tehdejší prudký rozmach trampingu způsobil, že se obrovské množství pasažérů nevměstnalo ani do dvanáctivozových souprav 3. třídy, jezdících v přepravní špičce jedna za druhou. Nejodvážnější trampové pak dle pamětníků obsazovali také střechy a nárazníky přeplněných vagonů. Navíc cestující, kteří chtěli vystoupit v Libřici, museli nastupovat pouze do prostřední části vlaku, neboť začátek a konec dlouhé soupravy zůstávaly v této zastávce uvězněné v přilehlých tunelech.
Trať z Prahy do Davle kopíruje pravý břeh řeky Vltavy, ve druhé části se vlní proti proudu Sázavy. Za Davlí začíná nejkrásnější úsek, vedoucí do Jílového u Prahy. Přestože byl dán do provozu v den s poetickým datem 1. máje 1900, stavba tak idylická nebyla.
Vyžádala si vybudování velkého počtu nákladných stavebních děl: vysokých náspů, hlubokých skalních zářezů, opěrných zdí, tunelů a nepočítaně vodních propustí. Mezi dvěma tunely vyrostl v blízkosti Jílového u Prahy Žampašský most, náš nejvyšší kamenný železniční most, dlouhý 109 a vysoký 42 metrů.
www.posazavsky-pacifik.cz  

Vlakem na svatbu
Nepsané pravidlo říká, že čím hezčí je železniční trať, tím menší zájem mají České dráhy o její provozování. Desítkám takových úseků hrozí zastavení provozu, mnohde už k tomu dokonce došlo. Jako například na tratích z Kadaně do Kaštic (číslo 164), s odbočkou do Kadaňského Rohozce (165), vedoucí po okraji rytmicky se střídajících kopců trochu pozapomenutých Doupovských hor.
V uplynulých desetiletích byly hory uzavřené civilistům, své dovednosti si v tomto prostoru pilovala vojska Varšavské smlouvy. Části Doupova, nyní znovu zpřístupněné veřejnosti, tím paradoxně získaly na atraktivitě. Na své si zde přijdou milovníci drsné romantiky a je jedno, zda vnímají krásy desetiletí neopečovávané přírody při pěší túře, ze sedla bicyklu nebo z okénka motoráčku. Také v některých vesničkách na hranici vojenského prostoru jako by se před desítkami let zastavil čas.
Hlavní turistickou atrakcí na trati je bezesporu zámek Krásný Dvůr s nejstarším a největším anglickým parkem u nás o rozloze sto hektarů a novogotickou rozhlednou s kaplí. Malebnosti zámku využívají často i filmaři, natáčely se tu třeba filmy Konec starých časů a Jak básníkům chutná život.
České dráhy opustily trať loni, ale už letos se iniciativou místních obcí podařilo pod hlavičkou sdružení Doupovské dráhy znovu obnovit alespoň prázdninový víkendový provoz mezi Kadaní a Poláky, ležícími na břehu Nechranické přehrady. Právě tuto sobotu 13. října vyjede na trať Doupovský expres z Prahy do Kadaňského Rohozce (přes Lužnou, Žatec a Kaštice), o den později pak stejný spoj vyrazí zpět. A v sobotu 17. listopadu lze oslavit Den boje za svobodu a demokracii mimořádnou jízdou po trati Radonice - Doupov.
U Doupovských drah si také můžete objednat vlastní výpravu, ať už školní či firemní výlet, svatební soupravu či cyklovlak, takže tratě číslo 164 a 165 budou patřit jenom vám. Zastávka na znamení při takovém výletě dostane zcela jiný rozměr - strojvůdce vám zastaví kdykoli a kdekoli.
www.doupovskadraha.cz  

drezína_mZaberte, jinak se nepojede
Bohužel jsou i tratě, na které už klasický vlak asi nikdy nevyjede. Vlastně tak trochu bohudík - dává to vzniknout takzvaným velodrahám (šlapání na kolejové drezíně). Při jízdě se nemusíte obávat, že se vámi poháněná mašina srazí se svou těžkotonážní motorovou sestrou.
Tento bezesporu náročný sportovní výkon lze podat na části staré Baťovy železniční dráhy v Ratíškovicích na Kyjovsku. Trať sloužila v minulosti k přepravě uhlí z dolů k Baťově kanálu, odkud plulo po vodě až do Otrokovic. Proto má místní dráha ve zkratce tři "K" - Kolem po Kolejích ke Kanálu. Trasa určená pro šlapací drezíny měří tři kilometry a propojuje dvě vinařské stezky: Podluží a Moravskou vinnou. Naštěstí tu nehrozí, že by vás policie během záběrů do pedálů nechala dýchnout. Ale žádné opíjení - utáhnout drezínu pro šest osob vyžaduje celého člověka. Přímo u trati je od loňska otevřené Muzeum ve Vagonu, které doplňuje nevšední projížďku o zajímavé informace zejména z minulosti hornictví a železnice v okolí Ratíškovic.
V Česku jsou velodráhy teprve v počátcích, dá se ale předpokládat, že v souvislosti s rušením železničních tratí se bude jejich počet zvyšovat. Už nyní zvažují provoz šlapacích drezín na zmíněné Doupovské dráze nebo na nevyužívané drážní vlečce v Poličce. Inspirací jim může být například Francie (první velodráha zde vznikla v 80. letech minulého století a dnes jich je už desítka), dále Belgie, Německo nebo Rakousko.
www.ratiskovka.com  

Po kolejích bez kolejí
Česká republika je protkána více než tisícovkou kilometrů opuštěných železničních tratí. Jak s nimi naložit, když přestaly plnit svou funkci? Desítky kilometrů velodrah asi nejsou realistickým řešením. Může jím však být budování zelených bezmotorových stezek, greenways, na zbytcích železničních svršků. Nejenže vedou mimo silniční síť, takže zde nehrozí střet s auty, ale jejich převýšení je i v kopcovitém terénu minimální. Společný výlet tak zvládnou cyklisté všech věkových kategorií, in-line bruslaři, pěší, a dokonce i vozíčkáři. Zážitek z cesty ještě umocní přejezd mostů nad řekami či hlubokými údolími nebo průjezd osvětlenými tunely. K vybudování zázemí pro turisty (ubytovacích a stravovacích zařízení, odpočívadel a půjčoven) by navíc výborně posloužily opuštěné vlakové stanice a nádraží.
Zatím bohužel délka greenways tvoří jen promile z celkového počtu zrušených železničních cest. Turisté mohou využívat 4,5 kilometru dlouhou cyklostezku z České Lípy do Vlčího Dolu v Libereckém kraji a několik kratších úseků na důlních drážkách v okolí Ostravy, trasy v úseku Kuřim - Veverská Bitýška v Jihomoravském kraji nebo Hamry nad Sázavou - Sázava na Vysočině.
Letos byla otevřena nová cyklostezka na zrušené trati z Chebu do Slapan, pokračující dále do německého města Waldsassen. Ve fázi příprav je cyklostezka Varhany u České Lípy, dále Lupěné - Hoštejn u Zábřehu nebo Plzeň - Chrást. Také v Praze vznikne po dobudování nového železničního koridoru z hlavního nádraží na východ na úpatí Vítkova nová cyklostezka, vedoucí mimo jiné zrušeným tunelem právě pod kopcem Vítkov.
www.nadacepartnerstvi.cz  

Moldava_mKde se musí přepřahat
Po náspu zrušené trati se lze pěšky nebo na horském kole vydat také z krušnohorské Moldavy přes hranici s Německem směrem do saského vnitrozemí. To je však jen třešinka na dortu pro milovníky železnice, kteří se vypraví po této trati s více než stodvacetiletou historií ze severočeského města Most.
Sice velmi smutný, ale rozhodně ne nezajímavý je pohled na měsíční vydolovanou krajinu, kterou vlaková souprava projíždí první kilometry své cesty do stanice Louka u Litvínova na samém úpatí Krušných hor. Teprve zde, za výhybkou číslo 43, začíná původní, velkými přestavbami nedotčený a zároveň nejkrásnější úsek, na němž nejvyšší stoupání dosahuje mimořádných 35 promile. O nevšedním sklonu tratě svědčí také to, že na ní musely být u obcí Hrob a Dubí vybudovány pro případ selhání brzd odvratné koleje, na nichž by se vlak v protisvahu zastavil.
Jako na běžícím pásu se podél kolejí střídají náspy s četnými propustmi a podjezdy lesních cest se zářezy ve skalních hřbetech. Za dubským nádražím se železnici postavil masiv 800 metrů vysoké hory Světlá. Stavitelé museli kapitulovat a pokračovat směrem na Mikulov takzvanou úvratí - vlak ze stanice pokračuje stejným směrem, kterým do ní přijel. To s sebou samozřejmě nese i nutnost přepřažení tažné lokomotivy či přeběhnutí strojvůdce na opačný konec motoráčku. Z toho, že překonání úvratě nějakou chvíli trvá, si nic nedělejte, tahle trať není pro rychlíky, je třeba ji pomalu vychutnávat metr po metru, minutu po minutě.
Za zastávkou Mikulov se vlak proplete tunelem ve tvaru písmene "S" pod hřbetem hory Pramenáč a pokračuje nejkrásnějším a technicky nejobtížnějším úsekem. Vysoké náspy, odvážné zářezy do skály, tunely, viadukty s vysokými štíhlými pilíři a k tomu velký ocelový příhradový most vedou až k horské planině před konečnou stanicí Moldava. Tam trať pod mostem na hranici s Německem končí.
V padesátých letech byly koleje na německé straně z "geopolitických" důvodů vytrhány. Majestátní, dnes bohužel značně zanedbané budově s dlouhým nástupištěm vzdal v knize Valčík z Lohengrina hold spisovatel Adolf Branald, který zde na konci třicátých let působil jako výpravčí. Moldava je výchozím bodem pěších i cykloturistů, v zimě zde vstupují do bílé stopy stovky běžkařů. V roce 1998 byl úsek železniční tratě číslo 135 Louka u Litvínova - Moldava v Krušných horách vyhlášen kulturní a technickou památkou.
www.volny.cz/krusnohordraha  

Lužné_mVšechny cesty vedou do Lužné
Ať už pojedete po jakékoli trati v České republice, s nadsázkou lze říci, že všechny vedou do Lužné. V prostorách bývalé železniční výtopny v Lužné u Rakovníka bylo v roce 1997 otevřeno Železniční muzeum Českých drah, největší svého druhu u nás.
Návštěvníci mezi nejrůznějšími exponáty obdivují převážně parní, ale i dosluhující motorové lokomotivy a vozy, které přestávají být součástí pravidelného provozu. Zážitkem především pro děti je svezení vláčkem po okruhu úzkorozchodného kolejiště. V krytých expozicích odpočívají nejrůznější předměty z historie železnic: zabezpečovací zařízení, ruční nářadí, modely a součásti lokomotiv. Rozsáhlé modelové kolejiště a exkurze ve správkárenské hale, kde probíhají renovace a opravy, pak potěší všechny příznivce železnice.
V průběhu celého roku navíc probíhají pod záštitou muzea nejrůznější zajímavé akce, především nostalgické vyjížďky vlaky taženými parními lokomotivami. Tradicí se stala i každoroční červnová tematická setkání parních lokomotiv stejné řady.
www.cd.cz/muzeum

Jana Hubková

Akce

Sobota 13. října
Caporetto 1917
Zvláštní vlak k bitvě z 1. světové války
Odjezd: 13.10 Plzeň hl.n.
Příjezd: 14.11 Třemošná
Zpět do Plzně z Třemošné v 17.30
Více na http://imc.wz.cz  
120 let trati Brno - Kyjov, 110 let trati Hodonín - Zaječí
Parní vlaky k výročí trati Brno - Kyjov a Hodonín - Zaječí a zpět na pochod slováckými vinohrady
Více informací na e-mailu BNO@cdcentrum.cd.cz  nebo tel.: 972 624 125

Sobota 13. a neděle 14. října
Doupovský expres II
Sraz v sobotu v 8.30 v žst. Praha hl. n. před odjezdem zvláštního vlaku Jízda k úbočí Doupovských hor s bohatým programem. Návrat v neděli
Více na www.kzc.cz/klub  

Poslední parní víkend v Železničním muzeu ČD
Vlak odjíždí z žst. Praha Masarykovo nádraží v 8.53. Návrat z Lužné u Rakovníka do Prahy 16.28
Více na www.cd.cz/muzeum  
Křivoklání - vlak Křivoklát express
Zvláštní parní vlak na hradní slavnost
Odjezd: Praha-Braník 9.24
Příjezd: Křivoklát 11.18
Zpět do Prahy v 15.36
Více na http://parnijizdy.ic.cz  

Sobota 20. a neděle 21. října
Víkend s motoráčkem po Karlovarsku
Jízda zvláštním vlakem z Karlových Varů po lokálce do Merklína. Dále si lze zvolit program turistický nebo "projížděčský".
Více na www.kzc.cz  

Sobota 27. a neděle 28. října
Vzpomínka na zrušenou trať Kamenický Šenov - Česká Lípa
Jízdy historických motorových vlaků na muzejní dráze Česká Kamenice - Kamenický Šenov podle jízdního řádu trati 901, čtyři páry vlaků denně
Více na www.kpl.cz

Sobota 27. října
Stopou zrušené tratě Vojkovice nad Ohří - Kyselka
Procházka údolím Ohře po 9 km zrušené tratě a dnes nepoužívané vlečce Vojkovice nad Ohří - Kyselka
Sraz: v 10.25 v žst. Vojkovice nad Ohří po mimořádném zastavení R 610 Ohře z Prahy hl. n. (odj. v 7.19)
Více na www.kzc.cz/klub  

Muzea
* Železniční muzejní expozice
Areál firmy Signal Mont, Kydlinovská 1300, Hradec Králové
Muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky Českých drah představuje jedinečnou, i v Evropě unikátní sbírku prvků a zařízení sdělovací a zabezpečovací techniky z období počátků železnice až do konce 20. století. Otevřeno v pátek a sobotu od 9 do 16 hod. Více na www.tucd.cz  
* Muzeum železničních drezín
Čachrov 44, okr. Klatovy
Zaměřuje se na záchranu a udržování historických železničních drezín, jejich vystavování a provozování při historických železničních oslavách a výročích. Muzeum je přístupné převážně o víkendech a vždy po předchozí dohodě na tel.: 602 448 129.
http://muzeum-dresin.cachrov.cz  
* Zubrnická museální železnice
Stálá expozice na nádraží Zubrnice o historii a současnosti trati Velké Březno - Verneřice - Úštěk, modelová železnice stanice Levín v měřítku 1:45, malá dopravní kancelář s dobovým vybavením, historické drezíny. Otevřeno v říjnu v sobotu, neděli a svátky 10 až 17 hod
www.zmz.cz  
* Pardubický spolek historie železniční dopravy
Provozuje stálou expozici železničního muzea v budově bývalé vodárny na nádraží v Rosicích nad Labem.
Nabízí vypravení zvláštního vlaku vedeného historickým motorovým vozem, mimořádné trolejbusové jízdy po Pardubicích. Sezona končí 14. 10., otevřeno v sobotu a neděli od 10 do 17 hod. www.pshzd.cz  
* Klub přátel lokálky Kamenický Šenov
Trať 901 - muzejní železnice Česká Kamenice - Kamenický Šenov na Českolipsku, provoz pravidelné i mimořádné železniční dopravy.
www.kpl.cz  
* Muzeum průmyslových železnic Brno, expozice Zbýšov
Den otevřených dveří v budované expozici v areálu MPŽ Důl Jindřich v sobotu 13. října. Výstava historických parních, motorových a elektrických lokomotiv, ukázkové jízdy vlaků po stanici a části opravené trati.
www.mpz.cz  

Kolik zaplatíte

Jindřichohradecká úzkokolejka
Obyčejné jízdné: J. Hradec - Nová Bystřice 28 Kč, J. Hradec - Obrataň 36 Kč. Parním vlakem pak 180, resp. 200 Kč, rodinné jízdné 500 Kč. Objednání historické soupravy s bufetovým vozem do pravidelného osobního spoje - příplatek 6000 Kč. Jízda v salonním kupé na červeném plyši pro 6 nebo 12 osob - příplatek 1500, resp. 3000 Kč. Objednání standardního osobního vagonu 460 Kč.

Ratíškovická železnice - šlapací drezíny
Cena za nájem drezíny (max. 6 osob) pro jednu jízdu tam a zpět a jednu hodinu je 100 Kč. Cena se počtem osob nemění.

Mimořádný Posázavský pacifik
Cena je individuální, určuje ji počet ujetých kilometrů, typ vozu a počet vozů. Například svatební cesta z Prahy do Českého Šternberka (součástí vozu pro 50 osob je bistro) vyjde zhruba na 30 tisíc Kč, skupinová exkurze 50 lidí z Prahy do pivovaru Kácov stojí kolem 35 tisíc korun.

Železniční muzeum ČD v Lužné u Rakovníka
Vstupné: dospělí 70 Kč, děti od 6 do 15 let, důchodci 40 Kč, rodinné vstupné 180 Kč.
Na tratích, kde je provozována klasická osobní přeprava, platí tarify Českých drah, případně jiných přepravců.

Informace

Železnice na internetu
* Informacemi nabitá stránka o železniční dopravě: www.zelpage.cz  
* Klub železničních cestovatelů: www.kzc.cz  
* Oficiální stránky Českých drah: www.cd.cz  
* Stránky přátel železnic: www.spz.logout.cz  
* Český dopravní server K-Report: www.k-report.net  
* Stránka věnovaná lokomotivám: lokomotivy.euweb.cz   
* Stránka o železniční dopravě na Slovensku a v ČR: www.vlaky.net  
Ostrov Fuerteventura kdysi nazval baskický básník Miguel de Unamuno oázou v poušti civilizace. Je z Kanárských ostrovů nejsušší, zato má ale nejstálejší a nejteplejší počasí (až 2800 slunečných hodin ročně), rozlehlé pláže s tmavým vulkanickým i světlým pouštním pískem, hory ve vnitrozemí i křišťálově čisté moře. Turistickým cílem se ostrov stal jako poslední ze všech Kanárských ostrovů, proto je cestovním ruchem ještě relativně nedotčen. Jeho překrásné dlouhé pláže, panenskou přírodu a čistý vzduch ocení zejména ti, kteří vyhledávají klid a pohodu bez rušného společenského života a dokáží ocenit vzácné okamžiky relaxace a využít možnosti romantických procházek po nekonečně dlouhých plážích.

Rozhodně nevynechejte

Fuerteventura, větrné mlýny MolinoKdo chce vidět nejkrásnější město ostrova, musí se vydat do hor. Betancuria, původně hlavní město ostrova, bylo založeno již v roce 1404 a ve své době bylo druhým hlavním městem Kanárských ostrovů. Město bylo vyhlášeno historickým kulturním centrem zejména díky katedrále, která se přestavovala více než sto let a jejíž stavba byla ovlivněna hned několika architektonickými styly. Na severu ostrova leží El Jable, chráněná přírodní oblast s pouštními dunami, které se rozkládají na ploše 20 kilometrů čtverečních a evokují dojem opravdové pouště. U severního pobřeží ostrova se nachází malý ostrůvek Los Lobos, pojmenovaný podle tuleňů (lobos marinas), kteří tu kdysi žili. Je chráněnou přírodní oblastí a nabízí příjemné procházky i krásné pláže. Jednou z pozoruhodností ostrova jsou také molinos a molinas, větrné mlýny. Na Fuerteventuře se jich zachovalo celkem 38, z toho 23 "mužských" - molinos - a 15 "ženských" - molinas. Mletí a zpracování obilí bylo na ostrově ještě v minulém století velice důležitým ekonomickým odvětvím, daným vhodnými klimatickými a hospodářskými podmínkami. Stálé větry zde vanou v létě, tedy v době, kdy probíhá sklizeň.

Praktické tipy

Fuerteventura, pláž SotaventoNejvětší tradiční prodejní centrum řemeslnických výrobků a artefaktů najdou turisté v La Olivě. Zde mohou nakoupit tradiční ostrovní výrobky, jako jsou umělecké výšivky, které se technikou a stylem liší podle oblastí vzniku, keramiku vyráběnou bez použití hrnčířského kruhu technikou původních obyvatel nebo výrobky z palmového listí. Typickým fuerteventurským výrobkem je čistý kozí sýr. Předkrmy tapas sice nepatří mezi původní kanárská jídla, na ostrovy se dostaly z Andalusie, přesto jsou oblíbenou součástí místní kuchyně. Jsou to plátky uzené šunky, kousky smažených ryb, olivy, kalamáry, krevetky, ovčí nebo kozí sýr, masové kuličky, kořeněné klobásky a další. Pobřeží na Fuerteventuře nabízí ideální podmínky pro surfing a windsurfing. Zejména milovníci windsurfingu si vzhledem k neustále vanoucím atlantickým větrům přijdou na své. Nejlepší podmínky jsou na jihu ostrova v oblasti Jandíe. Pro začátečníky jsou nejvhodnější oblasti Caleta de Fuste a Playa de Sotavento a pro pokročilé je vhodná oblast na severu u Corraleja.

Pobytové oblasti:

Playa del Esquinzo
Asi osm kilometrů severně od Morro Jable se nachází Playa del Esquinzo. Velmi klidná oblast otevřená pro turistiku teprve před několika lety.

Fuerteventura, pláž JandíaPlaya de Jandía
Na nejzazším výběžku ostrova je situována oblast Jandía. Naleznete zde nejen 20 km dlouhou písečnou pláž, patřící k nejkrásnějším plážím Španělska, ale i moderní letovisko s nákupními centry, restauracemi, bary a mnoha možnostmi ke strávení aktivní dovolené.

Costa Calma
Středisko Costa Calma leží v jižní části ostrova, přibližně 20 km severně od Morro Jable, u jedné z nejkrásnějších pláží ostrova, která se táhne podél pobřeží až do Jandíe. Na pláži jsou nepřeberné možnosti pro vodní sporty včetně školy a půjčovny windsurfingu.

Caleta de Fuste
Moderní prázdninové středisko u zálivu s písečnou pláží. Pláž dlouhá 800 m se pozvolně svažuje do moře, je chráněna před větrem a vlnolamy zabraňují velkým vlnám. Díky tomu je toto středisko vhodné pro klidnou dovolenou pro rodiny s dětmi. Ráz městečka udává malý krásný jachetní přístav se starým kasinem. Hlavní město Puerto del Rosario je vzdáleno cca 12 km, letiště 8 km (možný občasný hluk letadel).

Corralejo
Původní rybářská osada, která se rozrostla v moderní prázdninové středisko, leží 4 km severně od oblasti nádherných dun s kilometry dlouhých pláží. Městečko má své vlastní pláže - většina turistů však dává přednost příjemné procházce nebo cenově dostupné jízdě autobusem nebo taxi k velké pláži v oblasti dun. Z přístavu je pravidelné lodní spojení se sousedním ostrovem Lanzarote. Sever ostrova nabízí výborné možnosti rybolovu a je doslova rájem pro milovníky windsurfingu. Poslanci se vydali na mléčnou dráhu
Zemědělství - 04-09-2007 - 14:27
Dítě pije ze sklenice mléko ©BELGA/ILLUSTRA/Laurence Mouton
Čím děcku mléko, tím životu pravda, říká mongolské přísloví
Mléko je základním zdrojem výživy pro mnoho lidí. Především děti získávají z mléka potřebné protilátky a vitamíny pro upevnění své imunity. Mléčný průmysl představuje také důležitou součást hospodářství. Výrobu a spotřebu mléka reguluje Evropská unie v rámci společné zemědělské politiky. Nyní se diskutuje o malé reformě tohoto trhu. Německá poslankyně Elisabeth Jeggle představila zprávu o reformě trhu s mlékem, kterou poslanci projednávají na současném plenárním zasedání ve Štrasburku.

Člověk je jediným živočichem, který si schopnost řádně trávit mléčné bílkoviny uchovává i ve stáři. Ne všichni lidé ale disponují touto schopností, u podstatné části z nich postupem času zaniká nebo je omezena. Nejvíce se konzumuje mléka v Evropě a Severní Americe. V Asii pak méně a u obyvatel Afriky je schopnost trávit mléko nejmenší.
 
Mléčný průmysl v Evropě se podílí okolo 15% veškerého obratu potravinářského průmyslu a tvoří 13% pracovních míst. V roce 2006 existovalo v tehdy 25 členských zemích EU 1,6 milionů mlékárenských podniků. Evropa také mléčné výrobky vyváží, v poslední době roste po nich poptávka především v Asii.
 
Mléčné kvóty
 
Od roku 1984 existují v EU tzv. "mléčné kvóty", které omezují výrobu mléka v každé členské zemi EU. Na druhé straně mají zemědělci jistotu, že svou výrobu mohou prodat za garantované ceny, a to i v případě přebytku. Zajímavý je v této souvislosti trend, že roste výroba sýrů (průměrně 1,5% ročně) a klesá výroba másla. Skoro 40% vyrobeného mléka se v EU konzumuje jako sýr.
 
Čtyři členské země (Německo, Francie, Itálie a Nizozemsko) vyrábí tři čtvrtiny veškerého sýra v EU. Francouzské anebo holandské sýry jsou známé po celém světě, vynikají tradicí výroby a kvalitou. Není proto divu, že se v rámci EU na kvalitu mléka klade velký důraz. Netýká se to jen konečného výrobku, ale také například zdraví zvířat.
 
Reforma trhu s mlékem
 
Jeden z cílů diskutované reformy je rozšířit možnost vyrábět mléko nad rámec tří zavedených kategorií (nízkotučné, polotučné a plnotučné) a vytvořit společné standardy pro uvádění obsahu bílkovin v mléku. Očekává se, že v období 2008-2013 přinese tato reforma úspory ve výši až 120 milionů eur.
 
Výhody se mají především týkat výrobců mléka, pomoct jim při rostoucí liberalizaci mléčného trhu a rozšířit informace pro spotřebitele. Podporu mají dostat také výrobci mléka ve vysokohorských oblastech a různé projekty na poskytování mléka pro školy.
 
"Mléko žákům!" žádají poslanci
 
Mléko ve školách je jedno z oblíbených témat, o kterém se již delší dobu diskutuje v Parlamentu. Poslanci žádají, aby byla zavedena závazná kvóta pro zásobování škol mlékem, tj. aby žáci mléko pravidelně konzumovali. Tato diskuze se odehrává v rámci snahy zabránit špatným stravovacím zvyklostem dětí, které vedou v součinnosti s nízkou mírou pohybu k obezitě. Německá poslankyně Elisabeth Jeggle (EPP-ED) proto žádá, aby kromě mléka žáci měli také pravidelně k dispozici ovoce, například jablka.   
 
Více informací o mléku najdete kliknutím na níže uvedené odkazy. Z P R Á V A  T Ý D N E:
 23. 11. 2007  Petr Kubálek
 Ostatky kurdského skladatele převezeny z ČR do Kurdistánu – aktualizace
Kurdský hudební skladatel Kádir Dílán (Qadir Dîlan; 1928-1999), původně pochovaný na Olšanských hřbitovech v Praze, bude pohřben v rodné zemi: jeho tělo bylo exhumováno a letecky převezeno do autonomního Regionu Kurdistán v Iráku.

  << celý text

"Kurdská menšina"

Lze říci, že Kurdové jsou dnes poměrně dobře "medializováni", a to samozřejmě díky politickému vývoji z relativně nedávné doby. Snad i "statisticky průměrný" český občan tak dnes po zprávách o událostech v Turecku z první poloviny roku 1999 má alespoň tušení, co je PKK a kdo je Öcalan, doplněné dalším tušením, totiž že uvedená zkratka i jméno nějak souvisí s etnikem Kurdů.
 

To ale ovlivňuje pohled na Kurdy ve všech kontextech, který tak může nabývat pokřivených podob. Tu svádí ke znechucenému mávnutí rukou (postoj typu "Blízký východ a terorismus, to už známe"), jinde zas k romantické idealizaci (už sama prezentace Kurdů jako "nejpočetnějšího národa na světě bez vlastního státu" funguje jako dostatečné vnadidlo pro moderní Byrony všeho druhu). Každopádně jde o téma s přídechem konfliktnosti. Vždyť už adjektiva "kurdský" se používá nejčastěji ve slovních spojeních "kurdská problematika" či "kurdská otázka". Oba dva výrazy se pak většinou uvádějí ve spojitosti s "kurdskou menšinou" v Turecku, Íránu, Iráku a Sýrii. Určitě je ale na místě položit si otázku, o jakou MENŠINU se to vlastně jedná, když Kurdové prokazatelně tvoří naprostou VĚTŠINU obyvatelstva osídlujícího souvislé území ?

Pramen nejasností spočívá ve skutečnosti, že toto území bylo po první světové válce rozděleno mezi státy, jež se v následujícím a až do současné doby trvajícím období takřka bez výjimky pokoušely - řečeno pomocí historické parafráze - o "konečné řešení kurdské otázky".


Kurdistán a Kurdové

Kontinuální území, o němž je zde řeč, se nazývá Kurdistán. Samotný název je standardní  íránskou  složeninou,  v  níž  se uplatňuje  univerzálně  použitelná  přípona –(i)stán, označující ve spojení s etnonymem „místo“. Jde tedy o pojmenování sídlišť daného etnika. Takto zcela analogicky existují či existovaly územní názvy jako Arabistán, Balúčistán, Lúristán apod., přičemž daleko nejznámějšími příklady jsou názvy současných středoasijských států – Afghánistán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán. Geografické názvy tohoto typu, jež jsou příznačné pro íránskou jazykovou a civilizační sféru v nejširším smyslu,   pochopitelně vcházely v používání mnohem později než vznikla příslušná etnonyma. Takto i Kurdistán jako termín existuje od 12.století, kdy ho zavedla dynastie Seldžukovců jako název administrativní jednotky, pokrývající jen zlomek toho, co dnes pod pojmem Kurdistán rozumíme.

Právě tak Kurdové, kteří jazykově i etnicky náleží do íránské větve indoevropské rodiny, jsou bezpochyby starší než jejich „–(i)stán“. Jejich domovem, tj. oblastí známou dnes jako Kurdistán, je hornaté území táhnoucí se směrem ze severozápadu na jihovýchod, jehož páteří je horstvo Zágros.V severních a západních oblastech pokračuje kurdské osídlení do pohoří známých v Evropě pod názvy Taurus, Amanus (obě při pobřeží Středozemního moře) a zčásti též Pontus (při pobřeží Černého moře). Protože severovýchodní část dotyčného regionu bývala též domovem Arménů, je možné setkat se na mapách rovněž s jejím souhrnným pojmenováním Arménská vysočina.  Nejvyšší kóta celé této hornaté oblasti se nachází právě na hranicích dnešní Arménie a je jí známý Velký Ararat
 Taneční sow StarDance II poznamenala tragédie. V sobotu nechtěně a smutně soutěž skončila pro bývalou Miss Europe a modelku Moniku Žídkovou (30 let) a jejího tanečního partnera Jana Halíře (29 let). Pár patřil k favoritům soutěže, před týdnem dostali od porotců za tango nejvíce bodů.
25.11. 2007 16:35

PRAHA - Tanečník Žídkové utrpěl těžší zranění při autonehodě na Přerovsku, při které zemřel řidič jiného vozu. Halíř leží s otřesem mozku v olomoucké nemocnici, kde mimochodem pracuje jako radiologický asistent.

"O tom, kdo opustí soutěž, se rozhodlo nešťastným způsobem dříve, než jsme dnes vstoupili na parket," řekl v sobotním přímém přenosu na ČT jedničce pohnutě moderátor Marek Eben.

Do soutěže podle něj zasáhl osud. "Zasáhl také mnohem víc do života další rodiny," dodal.

Žídková v sobotu nesoutěžila a dění na parketu smutně sledovala z hlediště, oblečená ve svých tanečních šatech. Pravidla soutěže neumožňují, aby jí byl narychlo přidělen jiný tanečník.

Podle příručky BBC, která vlastní vysílací práva na StarDance, musí mít taneční pár před vstupem do soutěže natrénováno minimálně 80 hodin společného nácviku.

Také v minulém ročníku musel soutěž opustit kvůli úrazu partnera pár složený z Mahuleny Bočanové a Jaroslava Kuneše.
Tanečníkův stav je stabilizován

"Honza (Halíř) je zdravotně stabilizován, bude potřebovat hodně sil, aby to zvládnul," řekla Žídková rozrušeným hlasem poté, co společně s diváky viděla sestřih svých předchozích tanečních vystoupení a přípravy na dnešní kolo, ve kterém chtěli s Halířem předvést paso doble.

"Poznala jsem tady spoustu bezvadných lidí," řekla dojatá Žídková. Na konci přenosu se s ní rozloučili tancem jak Eben, tak zbývajících pět tanečníků. Žídková se neubránila slzám a plně na ní dolehly emoce.

Nepřišla proto ani na tiskovou konferenci po skončení přenosu. "Chtěla přijít, ale nebyla v pohodě," omlouval ji mluvčí ČT Ladislav Šticha.

Pětice párů předvedla španělské paso doble a elegantní slowfoxtrot. Sobotní hlasování poroty bylo jen orientační. Nejvíce bodů (38) sklidili olympijský vítěz v lyžařské akrobacii Aleš Valenta s Ivou Langerovou,kteří si vybrali slowfoxtrot. "To se nevidí ani na mezinárodních soutěžích," chválil dvojici porotce Zdeněk Chlopčík.

Slowfoxtrot předvedla i herečka Tatiana Vilhelmová s Petrem Čadkem, ale porota k nim nebyla milosrdná, skončili předposlední. "Trápila mě bolest krční páteře," řekla Vilhelmová novinářům.

Příští sobotu čeká na soutěžící samba a všechny páry si společně zatancují valčík. Kromě Valenty a Vilhelmové s partnery jdou do dalšího boje herec Michal Dlouhý s Michaelou Gatěkovou, sportovní moderátor Robert Záruba s Vandou Dětinskou a herec Jiří Schmitzer se Simonou Švrčkovou, kterým v sobotu dali porotci nejméně bodů.

Sobotní StarDance se znovu stalo nejsledovanějším pořadem večera nejen České televize. Dívalo se na něj 1,557 miliónů diváků, což je 40 procent ze všech, kteří měli v tu dobu zapnutý televizor. Zamilovaný Molier je v Praze
Zvětšit obrázek
Ve francouzském filmu Laurenta Tirarda Molier se před kamerou - i v mileneckém objetí sešli herci Romain Duris (hraje Moliera) a Laura Morante (filmová Elmíra).
foto: Foto 10. Festival francouzského filmu
 

Francouzský filmař Laurent Tirard přijel v sobotu do Prahy, aby na 10. Festivalu francouzského filmu (22. až 28. listopadu) osobně uvedl svůj nový film Moliere. V tomto romantizujícím snímku ovšem uvidíme velmi autorský a "licenční" přístup ke slavné postavě dějin divadla ze 17. století. Na první pohled připomene například snímek Zamilovaný Shakespeare.
25.11. 2007 14:03

PRAHA - Jak uvedl samotný filmař Laurent Tirard, nejde o životopisný film v pravém smyslu, ale spíše o snímek inspirovaný dílem Jeana Baptiste Poquelina (vlastním jménem zvaného), který je tu v podstatě vedlejší postavou: "Nezajímaly mě tolik osudy skutečné postavy dramatika, ale způsob, jakým on svými komediemi charakterů pozoroval společnost a nahlížel lidi. Takže jsem natáčel film, jako by šlo o jeho molierovskou komedii - plnou jeho postav, z nichž tu najdeme od každého trochu."

Molierovy komedie jsou dodnes živé možná i proto, že ve své době představovaly revoluci světa frašek a comedie dell´arte. Dovedly povznášet člověka na duchu i rozesmívat člověka i ohledně tragických a hořkých věcí. Oproti historické skutečnosti ovšem najdeme ve filmu mnoho úmyslných a romantizujících odlišností. Už samotný způsob, jakým se hrálo divadlo v 17. století, by dnešní divák těžko přijal. Interiéry, dekorace, kostýmy, to všechno bylo přizpůsobeno výpravnému snímku a vkusu současného publika.

Ale z čeho vznikl příběh? Důležitou inspirací byla snímku ještě hra Luigi Pirandela Šest postav hledá autora s tím rozdílem, že tentokrát "molierovské charaktery" hledají Moliera. "O této osobnosti francouzského divadle víme poměrně dost, nicméně v jeho životopise najdete období šesti měsíců, kdy Molier zcela zmizel. Přitom šlo o klíčovou dobu, během níž vůbec řešil, jestli má dělat komedie nebo tragédie," dodává Tirard.

Jeho film lze považovat nadneseně řečeno za pokus domyslet život slavné osobnosti, třebaže Tirardův Molier je více romantický, atraktivní a sexy. Navíc jej hraje dlouhovlasý Romain Duris. V příběhu se ocitá pro dluhy ve vězení, odkud jej vytáhne zámožný obchodník Jourdain (Fabrice Luchini), který po něm za odměnu žádá, aby jej naučil hrát divadlo. Ač ženatý, chce totiž udělat dojem na jednu urozenou a flirtující dámu Célimene (Ludivine Sagnier) převzatou z Misantropa. K jeho pozdějšímu překvapení ale mezitím přijde o vlastní ženu Elmíru, kterou zamilovaný Moliere, převlečený za ctnostného kněze Tartuffa, svedl. Budoucí dramatik musí nakonec zachránit nejen svou kůži, ale hlavně Elmířinu dceru, kterou chce otec proti její vůli provdat za syna ze vznešené rodiny.

Tirard své záměry vysvětluje mimo jiné složitým vztahem dramatika k ženám: "Moliere měl ve skutečnosti dvě osudové ženy, starší Madelaine ho na začátku vůbec dovedla k divadlu a stala se jeho velkou iniciátorkou. Později se zamiloval do její dcery Armande, kvůli jejímž nevěrám si toho hodně protrpěl. Nakonec se to odráží i v samotných hrách, v nichž najdete několik charakterů zoufalých mužů, ponížených ženami."  

Postavy jako Tartuffe, Harpagon, Alcest všichni dodnes znají a podle Tirarda je stále najdeme i kolem nás. V tom jsou jeho komedie lidských vlastností a charakterů věčné. "Molierovi hrdinové mají společné to, že jsou vždy něčím posedlí, ať už penězi nebo čímkoliv jiným. A přesně takoví jsou i dnešní lidé," uzavírá Tirard.Iva Frühlingová: Jsem takový animální hlavolam
Zvětšit obrázek
Iva Frühlingová s hercem Pierrem Richardem
foto: EMI
 

Zpěvačka Iva Frühlingová vydala desku Strip Twist. Na své desce si zazpívala duet s hercem Peirrem Richardem. Při té příležitosti poskytla Právu rozhovor.
25.11. 2007 10:02
Proč jste svou třetí řadovou desku nahrávala ve Francii?

Do Paříže jezdím často, protože tam mám kamarády. Jednou jsem seděla v producentem, s nímž jsem dělala první desku, a on mi nabídl, že bychom tu novou mohli zase udělat spolu.
Deska je velmi emotivní. Stavíte pocit z písniček nad melodii?

Určitě. Možná je to tím, že jsem holka, a holky dávají pocity více najevo. Poslouchám i podobnou hudbu, mám ráda tvorbu lidí, kteří třeba nemají jako zpěváci velký rozsah, ale u kterých cítím opravdovost a upřímnost.
Je tedy ta deska spíš pro ženy?

Myslím, že většina mých písniček je pro ženy. Když mi nějaký kluk řekne, že su mu některá líbí, vyklube se z něho většinou sympatický citlivka. Slyšela jsem také, že se u mých písní lidé hodně seznamují nebo milují.
Vy nejste hlasově extra vybavená zpěvačka. Podřizují se vám autoři skladeb?

U téhle desky tolik ne. Když Gerome napsal písničku a já ho požádala, že bych potřebovala nějakou pasáž upravit, protože je moc těžká, řekl mi, že to neudělá, protože to zvládnu. Bylo to fajn, hodně jsem se naučila. Natočit tuhle desku pro mě bylo nicméně velice těžké. Několikrát jsem si ve studiu zabrečela, protože jsem si myslela, že to nezvládnu.
Jaká jsou témata textů?

Stejně jako je na desce hodně hudebních žánrů, jsou tam i různá témata textů. Strip Twist je například o holce, která chodí se zaopatřeným pánem, ale rozbila mu auto. Aby nebyl naštvaný, zatančí mu strip twist. Les Loukome je o arabské ženě, která peče lukumi, což jsou takové dortíčky. Peče je pro vysněného prince, ale ten pořád nejde, a tak nakonec sní všechny sama.

Jednou přišla za mým producentem holka, která měla rakovinu. Poprosila ho, jestli by pro ni napsal písničku, protože je na tom zdravotně velmi špatně. Vznikla Le Crale, kterou pro mě bylo těžké nazpívat. Nakonec se to ale zvládlo. Když ji ta holka slyšela, byla nadšená a říkala, že dostala naději.
Skladbu La Chanson de Pierre jste nazpívala s hercem Pierrem Richardem. Jak jste se dali dohromady?

Bylo těžké na něho sehnat kontakt. Když jsme se sešli, strašně jsem se styděla. Řekla jsem mu spoustu trapných věcí, ale on byl naprosto neuvěřitelný a skromný gentleman. Ve svých třiasedmdesáti letech přijel do studia na motorce. V té písničce mu říkám, že jsem jeho fanynka, která s ním chce nazpívat duet, a on mi odpovídá, že by stejně tak mohl chtít udělat duet on se mnou. V podstatě mu podlézám a on mi říká, ať jsem v klidu.
Písnička Animální hlavolam, která je v češtině, je o vás?

Ano, je to taková má zpověď. Cítím se být takovým animálním hlavolamem.Filmař Claude Miller v Praze
Zvětšit obrázek
Francouzský filmař Claude Miller patří již mezi renomované režiséry.
foto: 10. Festival francouzských filmů
 

Renomovaný francouzský režisér Claude Miller přijel do Prahy při příležitosti konání 10. Festivalu Francouzských filmů, který se koná od čtvrtka 22. listopadu do příští středy v celé řadě měst České republiky.
24.11. 2007 15:16

PRAHA - Filmař, spolupracující na začátku například s Francois Truffautem, vystoupil v pátek na akademické půdě pražské FAMU a v rámci veřejné přednášky On set with French cinema představil svůj poslední film Tajemství. Jde o adaptaci autobiografického románu Philippa Grimberta. Příběh rozprostřený na půdorysu několika desítek let líčí zamotaný osud židovské rodiny, v níž se milostné karamboly protínají s traumatizující minulostí nacistické perzekuce.

"Když dnes mluvíme o obětech této tragédie, člověk má až pocit, jako bychom nehovořili o skutečných lidech. Proto jsem se naopak snažil ukázat tuto židovskou rodinu jako obyčejné lidi, kteří měli své slabosti, chyby i vášně. Ale tváří v tvář oné tragédii kvůli nim trpí pocitem viny, protože si myslí, že neměli právo na to, aby si je dovolili," uvedl v Praze filmař.
Melodrama na pozadí Holocaustu

Tajemství podle Millera je romaneskní široce rozkročený příběh, který pokrývá s pomocí složitě vrstvených časových rovin několik desítek let. Retrospektivně líčí zlomové okamžiky nešťastného dětství malého Francoise, který odkrývá traumatizující osud svých rodičů a jejich tajeného prvního manželství. Jeho otec Maxim se totiž před válkou oženil poprvé s jinou židovkou Hannah, ačkoliv se brzy zamiloval do jeho matky Tanii. Když přišel o první ženu i dítě v plynových komorách Osvětimi, oženil se podruhé a toto druhé, "náhradní" manželství s Taniou je už navždy spojeno s pocitem výčitek.

Ve filmu Tajemství Claude Millera se sešli i herci Patrick Bruel a Cécile De France. Foto: 10. Festival francouzských filmů

"Při přípravě tohoto snímku došlo k něčemu, co by se dalo nazvat castingem režisérů. Philippe Grimbert dlouho váhal, komu by měl nechat svěřit svou předlohu, nakonec si z několika lidí vybral právě mě," dodal v Praze Miller.

Film zaznamenal dva měsíce po uvedení ve francouzských kinech velký úspěch. "Bylo tomu tak i kvůli hereckému obsazení, ve kterém se sešla Ludivine Sagnier s Cécile De France a Patrickem Bruelem. Publikum bylo zvědavé vidět známé tváře v trochu netradičních rolích," myslí si autor.
Kult těla z 20. století

Zajímavé je na tomto filmu s tématikou represe Židů za druhé světové války i to, jak sensuálně ukazuje nejen přírodu, ale i lidské tělo. "Snažili jsme se tady zdůraznit něco, co bylo už v předloze. Panuje obecné povědomí, že s kultem těla, zdatnosti a všech těch absurdních fyzických proporcí přišel až Hitler. Ve skutečnosti se objevil už předtím a s ním i obnovený zájem například o Olympijské hry," zdůrazňuje Miller.

Ve filmu to vypadá, jako by se otec Maxim snažil s pomocí své záliby ve sportu odlišit od svého židovského prostředí. "Bylo paradoxem té doby, že mnozí Židé byli v uvozovkách zamilovaní do těch vysokých, blonďatých Němců. Obdivovali je, aniž tušili, co je vlastně čeká," uzavírá filmař. Ilja Hurník - umělec mnoha talentů
Zvětšit obrázek
Ilja Hurník
foto: Archív Práva
 

Málokomu se dostane hned několika talentů jako Ilju Hurníkovi, který v neděli oslaví 85. narozeniny. Rodák ze Slezska, jemuž zůstal ve svém srdci celý život věrný, se prosadil jako koncertní klavírista, skladatel, pedagog, který se svým švagrem, nedávno zesnulým skladatelem Petrem Ebenem, vytvořil českou verzi Orffovy školy, a v neposlední řadě jako spisovatel.
24.11. 2007 14:55

Jeho obsáhlé skladatelské dílo sahá od dětských sborů přes komorní a symfonickou tvorbu až k operám (Dáma a lupiči, Oldřich a Boženka, Rybáři v síti).

Půvab Hurníkových skvostných povídek (Trubači z Jericha, Kapitolské husy aj.) i rozhlasových her tkví v umění anglicky suchého humoru, do něhož prolnul svou zkušenost muzikantskou, a v krásné češtině.

Své vzpomínky vtělil do knih Dětství ve Slezsku a Závěrečná zpráva. Jako pedagog na pražské konzervatoři a bratislavské VŠMU vychoval řadu hudebníků, skladbě i popularizaci hudby se věnuje i jeho syn Lukáš, ředitel Českého rozhlasu 3 - Vltava.

Hurníkově jubileu je věnována řada koncertů, (první 29. 11. v Sále B. Martinů). Česká televize uvede 5. 12. rozhovor jubilanta s jeho synovcem Markem Ebenem v pořadu Na plovárně. Vlaminck se draží v Praze
Zvětšit obrázek
Vlaminck: Krajina se stavením (1914)
foto: Archív Práva
 

Očekávanou aukční senzací se v sobotu stane dražba Krajiny se staveními z roku 1914 od slavného francouzského fauvisty Maurice de Vlamincka. Dílo má skvělý původ, kdysi bylo v držení proslulého obchodníka s obrazy Daniela H. Kahnweilera. Vyvolávací cena je stanovena na sedm miliónů korun a dražit se bude v hotelu Hilton v Praze.
24.11. 2007 08:40

"Bude zajímavé, jak zdejší kupci zareagují na tuto šanci. Vlastnit obraz kvalitního francouzského malíře patřilo za první republiky ve vyšší třídě téměř k povinnostem," tvrdí Mária Gálová, ředitelka české pobočky aukčního domu Dorotheum.

Obraz je datován stejným rokem jako dva jiné obrazy tohoto autora vystavené v Národní Galerii v Praze, takže bylo snadné provést jeho srovnávací technologickou analýzu a potvrdit pravost obrazu. Současného majitele obrazu Dorotheum tají. Dílo prý pochází ze soukromé sbírky v České republice.

Nejlogičtější by bylo, kdyby Vlaminck pocházel z kolekce historika umění Vincence Kramáře, který měl s Kahnweilerem dobré vztahy, ale jisté to není. Bára Zemanová denně čelí pohrdání
Zvětšit obrázek
Bára Zemanová
foto: PRÁVO/Petr Hloušek
 

Osmnácté narozeniny oslavila zpěvačka Bára Zemanová na vystoupení kamarádů ze skupiny Masterpiece v jednom pražském klubu. Má za sebou první sezónu koncertování po čtvrtém místu ve třetí řadě SuperStar. Z celé party finalistů je nejvíce na očích a chce to ještě zlepšit.
24.11. 2007 07:56
Jaká pro vás první sezóna byla?

Byla hlavně festivalová a samozřejmě průkopnická. Nepočítala jsem s tím, že zpěvák vzešlý z takové soutěže bude mít možnost zahrát si na velkých festivalech a ještě bude mít pod pódiem kotel. Podle mě byly ty koncerty úspěšné, až mě to překvapilo. Těší mě, že se mi podařilo vydat poměrně tvrdou desku a že hraju s rockovou kapelou.
Zažila jste i neúspěšný koncert?

Nikde mě nevypískali, ale byl jeden zvláštní. Konal se na konci srpna v Řevnicích a bylo tam publikum, které reagovalo zvláštně nejenom na nás. Házelo na pódium šišky, kterých v tamním lesním divadle bylo dost.
Čím si vysvětlujete, že jste ze třetí superstarovské série jediná, která je vidět?

Bylo to určitě těmi koncerty. Spousta lidí ani nevěděla, že jsem už vydala cédéčko. Myslím, že si udělali obrázek z toho, co viděli na pódiu. Hodně to také záleží na lidech, se kterými spolupracujete a kteří se o vás starají. Já na ně měla štětí.
Čeho jste se musela kvůli dráze zpěvačky vzdát?

Přestěhovala jsem se do Prahy, i když stále dálkově studuju gymnázium ve Stříbře. Teď pentluju mezi Prahou a západními Čechami. V Praze mám zkoušky s kapelou a chodím na hodiny zpěvu.
Je vám osmnáct a jste teprve ve druhém ročníku?

Musela jsem celý loňský rok opakovat, protože jsem kvůli SuperStar nechodila do školy.
Jaký je podle vás český šoubyznys, kterého jste se už dotkla?

Zažila jsem ho ze dvou stran. Jedna je uzavřená společnost lidí a umělců, kteří vystupují v televizi a jsou více vidět. Druhá je festivalový život. Z něho mám daleko lepší pocit. Musím se přiznat, že ta první varianta mě moc neláká, i když vím, že je důležité se občas někde ukázat.
Zaregistrovala jste, že vámi někdo pohrdal?

To je na každodenním pořádku. Stále kolem sebe slyším, že jsem "ta ze SuperStar". Ta soutěž hodně pomůže, je to dobrý odrazový můstek, ale dokáže také dost uškodit. Nejvíce najevo to dávají někteří teenageři, kteří se objevují na našich koncertech.
Jste zpěvačka s rockovou kapelou, ovšem tenhle model u nás historicky tolik nefunguje...

Já jsem ale vždycky zpívala s kapelou. Nemám ráda, když jsem středem pozornosti jenom já. Baví mě, když se divák může například pokochat dobrým kytarovým sólem, energickým bubeníkem a podobně. Je to pro mě lepší pocit.
Uvažovala jste o tom, že byste nevystupovala jako Bára Zemanová, ale jako členka nějaké skupiny?

Uvažovala, dokonce velmi vážně. Ale co si budeme povídat, hůř by se to prodávalo. Minimálně dva roky chci ještě vystupovat jako Bára Zemanová. Pak bych to možná změnila.
Uživí vás muzika?

V tomto ohledu jsem neměla žádná očekávání, protože jsem nevěděla, jak to chodí. Dodnes žiju především z peněz rodičů. Nedělám přece hudbu kvůli penězům.
Kdo vás hudebně ovlivňuje?

Strašně se mi líbí numetalová kapela P.O.D. Mám ráda Korn, Soilwork, Guano Apes, Die Happy, od nás Gaia Mesiah nebo Nil.
Kdy vydáte novou desku?

Chtěli bychom ji vydat příští rok někdy v dubnu nebo květnu, rok po té první. Teď oslovuju muzikanty, kteří by mi mohli napsat písničky.

Vánoční turné B. Z.
4. 12. Praha
8. 12. Český Krumlov
12. 12. Ostrava
15. 12. Stříbro
Na Pražský hrad za starými i novými betlémy
Zvětšit obrázek
Lodhéřovský betlém patří k nejcennějším skvostům výstavy na Pražském hradě.
foto: archiv
 

Praha už se převlékla do předvánočního roucha a láká na procházku po vánočních atrakcích. Od minulého čtvrtka přibyla k nabídce i výstava betlémů Nejvyšším purkrabství Pražského hradu. Pořádá ji Agentura Schok a Spolek českých betlemářů ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Přes čtyřicet betlémů všeho druhu naleznete v krytých a vytápěných prostorách Nejvyššího purkrabství, kde si je můžete náležitě vychutnat.
24.11. 2007 06:31

PRAHA - Jsou mezi nimi historické skvosty i díla vzniklá v poměrně nedávné době. Mezi první patří pozdně barokní betlém od neznámého autora, zvaný Lodhéřovský, který zapůjčilo Muzeum Jindřichohradecka a pro nejširší veřejnost je vystaven poprvé.

Představuje typ deskového betlému malovaného na kartonu, jakých je na výstavě hned několik. Tento typ byl vhodný zejména pro skládací malované domácí jesličky a své malířské umění na nich osvědčily stovky anonymních autorů.

Betlémy byly a jsou ale i příležitostí pro šikovné řezbáře, kteří dali tomuto krásnému umění mnoho půvabných figurek i rozměrnějších děl. Na výstavě najdete několik dřevěných betlémů z oblasti Králík, kde se tomuto umění věnovali lidé i pro obživu.
Betlém ze dřeva i z chleba

Kráse dřevěného materiálu dává vyniknout betlém J. Vokouna vyřezaný z lipového, nepolychromovaného dřeva - jeho kadeřavé ovečky, velbloudi, troubící slon, flašinetář i medvědář s tancujícím medvědem jsou opravdu krásní.

Pozoruhodností je betlém zhotovený z chlebového těsta formovaného do kadlubu z Příbramska, ukázka starých tiskařských jesličkových archů, z nichž se figurky vystřihovaly, či Vondrův betlém v orientálním slohu.

Členové Spolku betlemářů tuto krásnou tradici pečlivě uchovávají a střeží, pečují o staré betlémy a vytvářejí nové. Učí se starým technikám - jako například vystavené podmalbě na sklo J. Honisse. I když každý z novodobých betlemářů má svůj vlastní styl, je patrné, že ctí tradici a jejich výtvarný projev má přečasto archaizující stylizaci.

Na výstavě ale najdete i novější, méně tradiční betlémy, jako např. kompozici na téma nejznámější křesťanské modlitby Otče náš.

Výstava Betlémy v sále Nejvyššího purkrabství potrvá do 6. ledna a navštívit ji můžete každý den od 10 do 16 hodin za symbolické vstupné 35 Kč pro dospělé a 5 Kč pro děti a důchodce. Výtěžek ze vstupného poslouží dobročinným účelům. Iva Kubelková: Nesvléknu se ani za miliony!
"Modeling je pro mě příjemná setrvačnost."

"Modeling je pro mě příjemná setrvačnost."
Iva v minulosti chodila s hokejistou Jaromírem Jágrem (35) a automobilovým závodníkem Martinem Kolocem (40). Usadila se však až po boku podnikatele Ladislava Doležala (41). "Svatba pro mě není důležitá. K ničemu ji nepotřebuju." "Modeling je pro mě příjemná setrvačnost."

Klikněte na fotografii pro její zvětšení

Neděle 25.11. 2007, 08:00

Iva Kubelková (30) zvládá roli modelky, moderátorky, podnikatelky, nově také herečky a studentky. Klape jí to i v soukromí. Dcera ji udržuje v kondici a s partnerem si užívá humor, metaxu a sex.
Reklama:

Ivo, jste pracovně velmi vytížená žena, zároveň však i matka tříleté dcerky. Jak zvládáte skloubit práci a rodinu?
Práci zvládám v pohodě. Snažím se celkový harmonogram svých akcí přizpůsobit rodině. Když moderuju, odjíždím z do­mova tak ve čtyři nebo v pět večer. Natálka chodí spát v osm, takže to není až tak hrozné. Partner a celá moje rodina mi jsou velkou oporou.

Je už sice podzim, přesto nám prozraďte, jak jste strávila léto. Každý rok jezdíte do Španělska, jak tam bylo letos?
Léto jsem strávila krásně. Dá se říct, že jsem si opravdu odpočinula. Ve Španělsku bylo nádherně. Byl to navíc takový neturistický kout s krásnými plážemi, kde žil Salvador Dalí.

Po účasti v náročné taneční soutěži Bailando jste si to jistě zasloužila. Mimochodem, nestýská se vám po ní?
Bailando pro mě bylo velkou zkušeností a zároveň zážitkem. Na druhé straně bylo také velmi náročné, časově i fyzicky. Ráda na něj vzpomínám, ale jsem ráda, že už jen vzpomínám.

Co všechno vás teď pracovně čeká?
Na podzim je toho opravdu dost. Mám mnoho společenských akcí, které moderuju. Do toho natáčím seriál Velmi křehké vztahy a k tomu bych měla nastoupit jako moderátorka do pořadu Sama doma. Je to tak trošku nanečisto, abychom si všichni vyzkoušeli, jestli nám to bude vyhovovat. A aby toho nebylo málo, nastupuju do prvního semestru na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze na dálkové studium oboru sociální a masové komunikace. Využiju toho, že Natálka začíná chodit do školky, a budu studovat.

Dostáváte ještě nabídky na modeling a focení?
Ano, ještě stále občas chodím přehlídky a fotím.

Máte v branži hodně přátel, nebo dokonce nejlepší kamarádku?
Moje nejlepší kamarádka není z branže. Ale je mnoho lidí z branže, které mám upřímně ráda. Jsou originální, šikovní a vtipní.

V jaké profesi se cítíte nejlépe - jako modelka, moderátorka, nebo herečka?
V současné době mě nejvíce zaměstnává moderování a dá se říct, že mě to i nejvíce naplňuje. To, že mám možnost trošku přičichnout k herectví, považuju za velkou přízeň osudu, ale mám se ještě hodně co učit. Modeling je pro mě taková příjemná setrvačnost. Věnuju se už jen těm zakázkám a takové spolupráci, které mě zajímají a baví. Další část svého profesního času věnuju své umělecké agentuře Agemy, která se zabývá mnoha zajímavými projekty.

Jak vaše agentura prosperuje?
Agentura Agemy je moje radost. Děláme hezké zakázky, které nás obohacují, a zároveň jsme velmi kreativní, co se týká našich vlastních projektů. Máme jich několik. Jeden je zaměřen na děti a jejich vzdělávání v předškolním věku. Další projekt, který se připravuje, je zaměřen na pomoc sociálně slabším lidem v důcho­dovém věku. A nakonec máme v plánu zábavně vzdělávací semináře.

A co vy a herectví, jak vám to jde? Jaká atmosféra panuje při natáčení seriálu Velmi křehké vztahy?
Neodvažuju se hodnotit své hraní, to nechám na jiných. Natáčení Velmi křehkých vztahů bylo a je velmi pohodové a vstřícné. Všichni, se kterými jsem se během natáčení setkala, jsou velmi sympatičtí. Neznám je ovšem tak dobře, abych je mohla hodnotit.

Byla byste ochotna svléknout se v seriálu donaha, kdyby to vyžadovala vaše role?
Nebyla. Nevidím důvod, proč bych měla. Vše se dá udělat, nafilmovat nebo nafotit tak šikovně a přitažlivě, aniž je k tomu potřeba nahota.

Pokud byste dostala nějakou velmi zajímavou finanční nabídku nafotit akty, šla byste do toho?
Ne. Kdysi jsem odmítla nafotit erotické fotografie za čtyři miliony. Nevidím v tom žádný smysl a peníze pro mě nejsou určující.

Spekuluje se, že jste si nechala plasticky upravit ňadra. Je to pravda?
Doopravdy je tomu tak, že žádnou plastiku nemám. Jsem vegetariánka, třídím odpad, topím ekologicky. Myslíte, že bych si do těla nechala dobrovolně voperovat nějaký silikon?

Dřív jste nosila černé vlasy, teď máte hnědé. Neměla jste někdy chuť odbarvit se nablond?
Ne.

Ani kdyby vám třeba některý z návrhářů dobře zaplatil za to, abyste se blondýnkou stala v rámci jeho přehlídky?
Ne.

Vaši postavu vám závidí nejedna žena. Jak to děláte, že jste stále tak úžasně štíhlá?
O svou postavu opravdu nijak zásadně nepečuju. Jím úplně normálně a docela hodně. Jsem vegetariánka, ale v tom to není. Mám hodně práce a tříletou holčičku. Jsem zkrátka stále na nohou.

Vedete k vegetariánství i Natálku?
Natálka jí úplně normálně, třeba ryby. Nedávám jí kuřecí a červené maso. Nevidím na něm nic zdravého. Doba, kdy se domácí krávy pásly na zdravých loukách a s těžkým srdcem se zabíjely, je pryč. V době, kdy se v některých nákupních střediscích stane to, že někdo oškrábe plíseň z masa a vrátí ho do prodeje, nemám důvod některým věcem věřit. Navíc není vše tak, jak nám bylo léta podáváno. V poslední době se třeba zjistilo, že ve špenátu není téměř žádné železo. U nás doma se zkrátka maso nevaří a tak to je. Není to nic divného. Jsou země, kde je to úplně běžné. Třeba v Indii najdete i města, kde nekoupíte ani vajíčko. A lidi tam vypadají úplně normálně a zdravě.

Plánujete dalšího potomka?
V tomto případě nic moc neplánuju. Nechávám to osudu.

A svatbu?
Svatba pro mě není důležitá. Může být, ale nemusí. Já ji k ničemu nepotřebuju.

Ve vztazích obecně je zřejmě nejpodstatnější důvěra...
Když někomu opravdu důvěřuju, jsem ochotna mu dát vše, co potřebuje.

Kdo vás v životě nejvíce zklamal?
To je příliš osobní otázka, která se netýká jen mě, a proto na ni nemůžu odpovědět.

Jací muži se vám líbí? Preferujete romantické a citlivé typy, nebo spíše drsnější?
Mám ráda něžné muže, kteří když je to potřeba, umějí vyslat takovou energii, že z nich každý má respekt.

Jaké vlastnosti by podle vás měl mít správný chlap?
Víte, každá vlastnost může být pro člověka překážkou, pokud je neadekvátní situaci a možnostem člověka. Proto je pro mě ideální člověk, který je sám sebou a umí být nad věcí, tedy i sám nad sebou. A na ničem si extrémně nezakládá. Takový člověk má v každém případě smysl pro humor a pochopení pro ostatní.

Prozradíte nám na závěr, jaké máte s partnerem společné zájmy?
Natálku, sex, karmu, knedlíky, humor, metaxu.Dáda Patrasová zhubla! Víme kolik a jak!
Dagmar Patrasová viditelně zhubla.

Dagmar Patrasová viditelně zhubla.
Svému manželovi Felixi Slováčkovi dávala přivonět k novému parfému. Dagmar Patrasová a Felix Slováček na přehlídce. Dáda s majitelkou Escady Ninou. Zuzana Rosáková Zuzana Rosáková

Klikněte na fotografii pro její zvětšení

Další fotky
Tereza Zimová Tereza Zimová Luxusní přehlídku si nenechal ujít stylista Dušan Chrástek s Kateřinou Mátlovou. Dagmar Patrasová viditelně zhubla.

Pátek 23.11. 2007, 08:00

Nejenže si herečka a královna dětských srdcí Dagmar Patrasová (52) po mnoha letech změnila účes, dokonce se jí podařilo shodit několik kil, která nabrala v důsledku zdravotních problémů. Super.cz prozradila, co pro to udělala, co zabírá a co nefunguje!
Reklama:

„V létě jsem se snažila držet pytlíkovou dietu, ale nebylo to k ničemu. Myslím, že funguje to, když člověk na hubnutí přestane myslet a pak to jde samo. Teď mám hodně pohybu na jevišti a kila šla sama dolů," prozradila Super.cz Dagmar Patrasová na přehlídce Escada, kde si všichni všimli, že herečka má alespoň deset kilo dole hlavně v oblasti boků a nohou.

Kromě toho se už několikrát ve společnosti objevila s kratšími vlasy, což u Dády, která mnoho let nosila dlouhé černé vlasy, vyvolalo velký rozruch. „Mám to takhle už delší dobu. Chtěla jsem menší změnu a vzadu kratší a vpředu delší vlasy mi vyhovují, dají se dobře vyčesávat," řekla Dáda, kterou na luxusní přehlídku v hotelu Mandarin Oriental doprovodil manžel Felix Slováček.

„Přehlídka byla opravdu krásná. Líbila se mi jednoduchá elegance modelů a majitelka značky Nina je moc skromný člověk. Určitě se u ní v butiku zastavím. Moc se mi líbily koktejlové šaty," dodala Patrasová, která namluvila na mp3 šest hodin povídání o Neználkovi, vydává DVD a knihu pro děti.Vladimír Růžička: Já jen tak dveře zabouchnout nemůžu
Vladimír Růžička

Vladimír Růžička

Pátek 23.11. 2007, 20:00

Chceme spokojené slávisty. Mám samozřejmě složitější situaci než ostatní kolegové. Normálně se trenér prostě sbalí a jde. Já jen tak zabouchnout dveře nemůžu. U mě je to mnohem víc zavazující postavení.
Reklama:

Musím dokázat, že jsme si Slavii nevzali jen tak, že pro náš dobrý pocit je hlavní spokojený fanoušek. A musím se vyrovnat se spoustou věcí a jednání, i když to občas vůbec není hezké.

Hlavně se starám o slávistický hokej, manažer v obleku nejsem.

Trenéři to obecně mají hodně těžké. O jejich osudu mnohokrát rozhoduje štěstí. Když přijdete do nového klubu, potřebujete nějaký čas, abyste s týmem něco udělal. Je pravda, že někdy trenéři končí předčasně. Mnohdy je to i nespravedlivé, když se klubu nedaří, trenér je první na ráně.

Na oslavy moc nejsem. Po vítězství v Naganu trvaly oslavy a různé společenské akce tak maximálně měsíc, pak jsem to utnul. Samozřejmě jsem občas šel o našem úspěchu vyprávět třeba do nějaké školy, ale tahle vystoupení, to pro mě není, chodím tam nerad.

V kabině v Naganu to nebyla výjimečná řeč. Já jsem mluvil ke kabině docela často. A jako kapitán jsem to tehdy v Naganu, když jsme prohrávali, taky udělal. Tu řeč jsem už několikrát popsal, ale nebylo to nic výjimečného. Vlastně to bylo hlavně hecování, možná sem tam padlo i sprosté slovo.

Křičet v případě neúspěchu moc nepomáhá. Když se klukům nedaří, musíte je spíš dostat do klidu, aby věděli, že to není žádná tragédie. Výhry i prohry k hokeji patří a někdy je spíš umění prohrát a přiznat soupeři, že byl prostě lepší.

Velké okamžiky 2004 a 2005. Nejlepší momenty v trenérské kariéře přišly hned po sobě. Nejdřív to byl slávistický extraligový titul a hned potom jsem po odchodu Ivana Hlinky převzal národní mužstvo a v roce 2005 jsme ve Švédsku získali titul mistrů světa. To bylo skvělé. A jako hráč samozřejmě nejraději vzpomínám na zlatou olympiádu v Naganu.

Nejhorší to bylo loni. Krize v kariéře přišla, když jsme byli se Slavií dlouho na posledním místě extraligové tabulky. Bylo to těžké, protože to bylo v sedmém roce trénování a já věděl, že na mě bude obrovský tlak, abych třeba i odešel. Ale nakonec jsme to překonali.

Syn to se mnou nemá jednoduché. Trénoval jsem ho od páté třídy, takže už si asi zvykl. Ale rozhodně to pro něj nemůže být nic příjemného, i třeba v kolektivu ostatních. Má to ale hodně těžké, protože i ve Slavii mám na něj největší nároky.

Vlastník a trenér je specifická situace. Být zároveň manažerem klubu, spolumajitelem a ještě trenérem je v hokeji výjimečné, vlastně nevím, jestli někdo něco podobného dělá. Nijak se tím ale nezabývám, já jsem v klubu hlavně kvůli sportovní stránce věci. Pociťuju občas nějakou byrokracii navíc, ale finanční věci většinou nechávám na jiných.

Do kvádra se nehrnu. Já a obchodní manažer Ladislav Blažek jsme odpovědní představenstvu a dozorčí radě, ale vlastně jsme jediní dva spoluvlastníci, kteří jsou ve Slavii zaměstnaní. Znamená to, že chodím na obchodní schůzky a řeším spoustu věcí, které přímo s ledem nesouvisejí. Ale naštěstí si lidi zvykli, že já nejsem ten typ, který by se dobře cítil v obleku, takže ho po mně nikdo nevyžaduje.

Na lavičce je to o nervy. Když stojíte jako trenér a nemůžete zasáhnout do hry, bývá to někdy dost utrpení. Jako hráč jsem se na ledě dokázal vybít, takhle můžu jenom chodit za hráči a povzbuzovat je.

Na hokej musejí chodit lidi. Když bude hlediště plné a průměrná návštěvnost okolo osmi tisíc, budu spokojený. Změnili jsme systém permanentek a diváků přibývá.

Z nového loga jsem nadšený. Je to pořádné hokejové logo, jak má být. Protože takhle postupujeme jako první, myslím si, že to ukáže Slavii v celé její síle. Je také hodně propojeno se slávistickou a československou historií a máme konečně maskota - velkého slávistického lva.

Letos chceme hlavně hrát hezký hokej. Je to hra pro lidi, myslíme si, že doma budeme hrát dobré zápasy. Zúžili jsme hřiště na minimální povolenou hranici a myslím si, že budeme hrát hodně útočně.
Bouře kolem kauzy Jiřího Čunka neustává ani po jeho odchodu z vlády. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká pochybuje o tom, že média vždy postupují eticky, měla by prý být odpovědnější. Mnohé věci je podle ní potřeba vyjasnit.
Paní nejvyšší státní zástupkyně, jak byste reagovala, kdybyste zjistila, že jste odposlouchávána a že vám někdo kontroluje účty?
Podstatný by byl důvod. Pokud bych si byla jistá, že jsem se nikdy nemohla dostat do pochybných situací, tak by mě to velice znepokojilo.
Máte jistotu, že jste se v pochybných situacích neocitla?
Mám. Pokusila bych se proto zjistit, proč se to děje. Ale pokud někdo ví, že se pohybuje na hraně něčeho nekalého či za ní, tak by měl být srozuměn s tím, že se může stát objektem podobného sledování.
Myslíte si, že jste byla ve své současné funkci takto "zkoumána"?
Z titulu své funkce se dostávám do styku s lidmi, kteří mají mnoho informací, jež jistě kdekoho zajímají. Chápu, že mé kroky sledují občané, odborná veřejnost i politici. Ale že bych byla někdy sledována tak, jak o tom hovoříte, toho si nejsem vědoma. I když některé moje kroky mohou vyvolávat rozporuplné reakce.
Narážím v souvislosti s mnoha kauzami poslední doby na to, že odposlechy jsou nadužívány a části trestních spisů unikají. Mnoho lidí je přesvědčeno, že jsou vlastně pronásledováni, přestože nic nespáchali.
Zásadním problémem doby je i to, co je v tomto směru legální a co nelegální. Pokud je to legální, tak to schválila některá z institucí, která je k tomu zřízena. Pak není moc důvodů se tím zabývat.
Moment, vy si myslíte, že v Česku jsou lidé sledováni i nelegálně?
Jsou natáčeni skrytými kamerami, objevují se záznamy telefonických hovorů, které otázku legálnosti skutečně vzbuzují.
Použití skryté kamery je nelegální?
Ne. Ale je to metoda sledování. V oficiální formě se nepovoluje.
Zřejmě tušíte, kam mířím. V neděli jste navrhla, aby Bezpečnostní informační služba zjistila, jak unikají informace ve významných kauzách. Vláda váš návrh odmítla. Pořád ho považujete za dobrý?
Vnímám to jako jednu z možných metod zjištění stavu, jaký panuje. Ten stav mě znepokojuje. Úniky celých pasáží z některých spisů, úniky odposlechů, osobních údajů jsou mimořádně problematické. Bohužel šetření policie, proč se tak děje, nevede k výsledkům.
Jaká může být motivace lidí, kteří pouštějí ty informace na veřejnost?
Velmi různá. Někdo je může prodávat, protože se chce obohatit. Může jít skutečně i o mocenský boj – některé informace mají někoho diskreditovat a postavit ho do špatného světla. Mohlo by jít i o záměrnou snahu poškodit důvěryhodnost orgánů činných v trestním řízení před veřejností. To považuji za jeden ze zásadních možných motivů.
Jak jsou ty úniky nebezpečné pro společnost?
Velmi. Informace opatřované v rámci přípravného či trestního řízení jsou neveřejné. Platí presumpce neviny. Do doby, než je prokázáno, že byl spáchán trestný čin, a do doby, než je předána obžaloba, je každý před zákonem nevinný. Pouštěním informací, které se dávají do jiných souvislostí, než v jakých je vedeno vyšetřování, může člověka vážně a trvale poškodit. I když je nevinný.
A důvěra veřejnosti v orgány činné v trestním řízení už podle vás byla vážně narušena?
Únik informací vytváří absolutní nedůvěru v jejich práci. Veřejnost se pak dozvídá neúplné informace, které nevytvářejí pravdivý obraz o situaci. Následně jsou zpochybňována rozhodnutí těchto orgánů.
Máte nějaké indicie, odkud pochází nejvíce úniků?Nemyslím si, že je iniciují média, jak někdo tvrdí. Ani si nemyslím, že od nich vychází prvotní poptávka, i když sám asi uznáte, že je to pro vás zajímavý materiál. Média jsou jen adresáty těchto informací.
Zajímavá "potrava" to samozřejmě je, ale odkud ty informace unikají? Nejvíce se hovoří o policii.
Je zjevné, že často skutečně pocházejí od orgánů, které mají chránit jak naši veřejnost, tak ty informace samé, aby se nedostaly do nepovolaných rukou. Možnosti jsou při přípravném řízení tři a jsou známé: policie, státní zastupitelství a účastníci řízení – jak sami obvinění, tak třeba obhájci.
Ještě jste mi neodpověděla, jaký zdroj úniků je nejvýznamnější.
Nemám v ruce konkrétní fakta, odkud to přesně je. To bych měla už dávno práci ulehčenou a nenavrhovala bych kontrolu ze strany BIS. Ale nějaké indicie samozřejmě mám.
Tak mi je řekněte.
Vážně čekáte, že to mohu udělat?
Nejde o čekání nebo nečekání, já vedu rozhovor, tak se ptám.
A já jsem vám už odpověděla, jak mohu. Pokud nebyl můj nedělní návrh shledán jako vhodný, tak navrhnu další možnosti, jak zjistit a vyšetřit, odkud informace unikají.
Někteří komentátoři i opozice označili váš nápad s BIS za projev čirého zoufalství nad tím, že nezvládáte situaci.
BIS je přece součást institucí demokratického státu. Nevím, proč je kolem toho tolik rozruchu. Nemyslela jsem tím, že by BIS odposlouchávala všechny státní zástupce. Ale je instituce, která má zabránit šíření některých patologických jevů, které vedou k ohrožení toho, na čem stát staví. A úniky, které budují nedůvěru v orgány činné v trestním řízení, jsou patologickým jevem.
Hovoří se o tom hodně v souvislosti s případem Jiřího Čunka. Není podivné, že jste tu kauzu jednomu státnímu zástupci odebrala, další to zastavil a teď je opět případ otevřen?
Já bych postupovala stejně. Ty kroky odpovídaly konkrétním zjištěním. Jenže vyšetřování kauzy pana Čunka bylo zpochybňováno od počátku. Na to jsme museli reagovat. Po prozkoumání toho, co bylo vyšetřeno, se zjistilo, že shromážděné důkazy nepostačují k tomu, aby řízení v této kauze zůstalo zastaveno. Chceme zajistit další důkazy. Co je na tom nesrozumitelného?
To, že v kauze zaznělo tolik protichůdných vyjádření, že veřejnost je z toho zmatena. A jakoby náhodou se po vašem rozhodnutí případ znovu otevřít objevila informace o dávkách, které pan Čunek kdysi bral.
Je pravda, že je zvláštní, že se kumulovaly ty všemožné informace kolem jedné jediné osoby.
Věříte historkám, jak pan Čunek k milionům přišel?
Jako nejvyšší státní zástupkyně věřím pouze důkazům. Potřebuji znát fakta a ta musí být ověřena i z jiných zdrojů, ne jen z jednoho. To je moje vysvětlení k jeho vysvětlení.
Co říkáte tvrzení předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, že jste selhala tím, že jste případ Čunek odebrala původnímu zástupci? Považuje to za selhání, které bude mít dopad na právní kulturu země.
Ta slova mě velice mrzí.
Ale on tvrdil, že vám volal a osobně vám to vysvětlil.
To nebudu komentovat.
Pavel Rychetský vám nevolal?
Nebudu to komentovat. On hovoří o něčem, o čem nemá a nemůže mít přehled, nezná spisy.
Možná se také dostal k nějakým únikům informací.
Možná. Ale kdyby ten spis četl, tak by říkal něco jiného.
Jiří Čunek nakonec tento týden odešel z vlády. Cítíte za průběh té kauzy osobní odpovědnost?
Určitě. Ale opakuji, že jsme jako Nejvyšší státní zastupitelství postupovali podle jasných fakt, ten postup byl správný a podle zákona.
Já to myslím opačně. Zda to není pro vás důvod odstoupit?
Vysvětlovala jsem postup i na ústavně-právním výboru Sněmovny. Bohužel tam ty kroky vnímal každý jinak – jen podle své politické příslušnosti. My takto postupovat nikdy nemůžeme a nebudeme.
Kdy bude v případu Čunek jasno?
Vyřešit to chceme rychle, do několika týdnů.
Vám skutečně v případu Čunek žádný politik nevolal? Nikdo nechtěl, abyste zasáhla v jeho prospěch?
Nebudete mi věřit...
... á, tuším odpověď: že nevolal.
Opravdu se mi to nestalo. Dovolím si jeden vtip – počítá se přece s odposlechem těch telefonů, takže by se dávno vědělo, kdyby mi někdo v tomto případě volal.
Jen aby nás někdo neodposlouchával i tady ve vaší kanceláři.
To si nemyslím. Ale skutečně se mi nestalo, že by na mě politici tlačili, abych postupovala v některé kauze tak a v jiné zase jinak. Jistě, s politiky komunikuji. Bylo tomu tak s bývalým i současným premiérem.
Příliš vám nevěřím, že do kauzy Čunek nikdo z politiků nezasáhl.
Nevěřte, ale je tomu tak. U nás je 1 272 státních zástupců. Ruku do ohně dám jen a pouze sama za sebe. Ale obecně jsem se nikdy nesetkala s případem zástupce, který by cíleně manipuloval s nějakou kauzou.
Proč tedy vaše předchůdkyně Marie Benešová tvrdí, že za nejrůznějšími úniky je skupinka lidí, a naznačuje, že by mohla mít blízko k ODS a že tak rozehrává mocenský boj?
Proč mě pořád někdo konfrontuje s magistrou Benešovou? Ona je už politička, jen kopíruje názory strany, která je jí blízká. Proč mě nikdo nekonfrontuje s názory bývalých nejvyšších státních zástupců? S paní Kopečnou a panem Veselým? Nikdo se jich neptá, nikoho jejich názory nezajímají.
Já se ptám vás. Jak dosáhnout toho, aby stíny podezření z komplotu s politiky na státní zástupce nepadaly?
Posloužila by tomu větší transparentnost, možnost dát veřejnosti co nejvíce informací. Spisy sice není možné zveřejnit pro veřejnost, ale mnohdy by to věci prospělo. To platí i pro kauzu Čunek. Myslím si, že by se pak mnozí divili.
Postupují média nesprávně, když pracují s informacemi z úniků?
Rozhodující je, jak si média nastaví hledisko etiky. Není možné kohokoli dehonestovat bez důkazu. Ne všechna média třeba v kauze Kuřim zveřejnila jména týraných dětí a jejich obličeje. Ovšem jiná to udělala. S tím nemohu souhlasit.
Média však mohou zabránit nepravostem tím, že zveřejní některé informace. S tím nesouhlasíte?
Souhlasím. Ale v kauze Kuřim už orgány zasáhly a média až potom začala zveřejňovat podrobnosti z uniklých informací. Čemu tím zabránila? Ochrana dětí už byla tehdy zajištěna. Ale obecně chápu postup médií – pokud dostanou zajímavé informace, tak s nimi pracují. Zda postupují vždy eticky, o tom už pochybuji. Měla by postupovat odpovědněji, a v tom se média liší.
V souvislosti s některými kauzami se začalo tvrdit, že části policie, někteří státní zástupci či soudci se vymykají kontrole. Je to tak?
Systémově si myslím, že ne. Ale ani vnitřní, ani vnější kontrola v orgánech činných v trestním řízení zatím nedokázala zabezpečit to, aby se také jednotlivci v těchto orgánech chovali v rámci norem. To někdy selhává. Měli bychom najít mechanismus, jak to zabezpečit.
Jenže o tom se hovoří už od revoluce v roce 1989. Občané jsou navíc někdy zoufalí z toho, že se nemohou domoci spravedlnosti a že to trvá tak dlouho. Kdy se to změní?
To, jaká je prezentace orgánů činných v trestním řízení, je často zbytečně poškozuje...
... opět narážíte na média?
Ne. Kritika nejde pouze z médií. Ale pod vlivem neustálého zpochybňování je ovlivňováno právní vědomí lidí. Navíc nikdo nemohl předpokládat, že po roce 1989 zde bude vybudována skvělá právní soustava mávnutím kouzelného proutku.
Ale naše demokracie je už dospělá. Bude jí osmnáct. To je dost dlouhá doba na budování čehokoli.
Málo to není. Chtěla jsem tím říci, že budování právního státu je záležitost, která nikdy nekončí. Ale v porovnání se situací za totality jsou změny výrazné a k lepšímu. Za komunismu fungovalo právní vědomí lidí pod vlivem strachu. Ale s rozvojem demokracie vznikl u mnoha lidí pocit, že to znamená bezbřehost čehokoli. Kauzy politiků či nedůvěra ve státní instituce pak vedou k tomu, že mnoho lidí získalo pocit, že mohou také cokoli, jakkoli a kdykoli. To zpětně ohrožuje právní stát.
Nemáte sama někdy pocit, že i s vámi události jen smýkají?
Nemám. Pořád se cítím nezávislá. To není otázka funkce, ale vnitřního nastavení každého člověka.
Vy jste nastavena dobře?
Cítím se nezávislá, protože jsem si jistá, že když už nebudu v současné funkci, tak se pro mě svět nezhroutí. Budu i pak dál dělat svoji profesi a myslím, že dobře.
Rozumím tomu tak, že jste psychicky připravena na to, že můžete být kdykoli odvolána?
To je permanentní stav. Od svého jmenování a příchodu do Brna jsem si přinesla krabici věcí a ta je pořád pod stolem. Jsem připravena.
A kdybyste cítila, že politický tlak na vás je až příliš velký, opustila byste funkci sama?
Na to se těžko odpovídá. Člověk většinou dopředu neví, co by přesně udělal v hraniční situaci. Spíše bych sama neodešla, museli by mě odvolat. Mám tady dost práce, nebudu nic jen tak vzdávat. Státní zastupitelství je dlouhodobě zkostnatěle budovaná instituce, to hodlám změnit.
Od zvláštního zpravodaje MF DNES - Bylo jich šest. Dva z nich však sklidili nadšené ovace. A jen jeden, či jedna, se bude za rok možná radovat z toho, že stane v čele USA. V iowském městě Des Moines se v sobotu příznivcům demokratické strany představilo všech šest uchazečů o prezidentskou nominaci.
Pouze Hillary Clintonová a Barack Obama ale postavili lidi na nohy.
"Po tolika letech Bushovy nekompetence, zkorumpovanosti a papalášství musíme provést radikální řez," zvolala Clintonová silným hlasem, hned když se jako předposlední řečník ujala slova.
"Ale změna je jen slovem, pokud nemáte dostatečnou zkušenost na to, aby jste jí opravdu dosáhli." Byla to jasná narážka na hlavní nedostatek svého klíčového soka Baracka Obamy, tedy na jeho nezkušenost.
Hillary v ringu
Clintonová, oděná do černého kalhotového kostýmu, působila sebejistě. Chodila mezi demokratickými aktivisty po malém pódiu velikém asi jako boxerský ring v plné sportovní hale a chvílemi se zdálo, že spousta z těch lidí na ochozech z ní zešílí nadšením.
Třeba když řekla: "Já nebudu útočit na svoje oponenty, já se hodlám prát s problémy naší země." Její stoupenci, oděni do žlutých trik, nadšeně mávali.
Ale dlouhý stranický večírek ještě neskončil. Jako poslední se na podium vydal muž, který se teprve předloni pořádně projevil na americké politické scéně.
Hillary se v tu chvíli nechávala u svého stolu fotit s lidmi na památku, rozdávala autogramy. Brzy, když Barack Obama začal mluvit, však zbystřila a začala ho sledovat. Jistě se ji nezamlouvalo, že lidé z něj začali šílet podobně.
Obama je prvním americkým černochem s reálnou šancí dobýt Bílý dům. Ale na černošskou strunu v kampani nehraje, vydává se spíše za toho, který chce konečně něco s Washingtonem udělat.
Aby skončila válka v Iráku, aby všichni lidé v USA měli zdravotní pojištění, aby Američané nemučili zajatce v boji proti teroru. "Chci být prezidentem všech."
Aby se jím stal, musí ale podobně jako Hillary Clintonová přesvědčit iowské voliče, že je dobrou volbou. V Iowě primární volby začnou jako v prvním ze všech amerických států.
A pokud by tu voliči někoho zavrhli, tak jako například před čtyřmi lety hlavního kandidáta Howarda Deana, mohlo by celé klání o možného nástupce George W. Bushe získat nový směr. Hlasovat se bude 3. ledna.
Vrchní soud v Praze v pátek znovu osvobodil bývalého šéfa Válcoven trub Chomutov Miroslava Bičištěho, který byl stíhán kvůli údajnému půlmiliardovému nelegálnímu odpočtu daně z přidané hodnoty.
Ilustrační foto
Rozsudek je pravomocný.
Vrchní soud dal sice v odvolacím jednání zprošťujícím rozsudkem za pravdu plzeňskému krajskému soudu, považoval však za nutné krajský osvobozující rozsudek zrušit a vynést vlastní.
"Jde o úpravu skutku tak, aby odpovídal reálně zjištěným skutečnostem," vysvětlil předseda odvolacího senátu Jiří Hnilica. "Vrchní soud učinil vše tak, aby to odpovídalo požadavkům Nejvyššího soudu," dodal. Stejně jako krajský senát ale dospěli odvolací soudci k závěru, že žalovaný skutek není trestným činem.
Bičiště byl obžaloby pravomocně zproštěn již potřetí. Předchozí dva osvobozující rozsudky však zrušil Nejvyšší soud. I proti poslednímu verdiktu lze podat dovolání. "Tato možnost bude zvážena po doručení písemného vyhotovení rozsudku," řekl žalobce Jaromír Jindřich.
Válcovny trub Chomutov uplatnily v roce 1997 u finančního úřadu v Karlových Varech výplatu odpočtu z DPH ve výši 508 milionů korun. Bylo to za nákup majetku společnosti VT Dioss Chomutov a jejích dceřiných firem Dioss Trading, VT Dioss Hladké trubky a VT Energetika v hodnotě 2,37 miliardy korun. Finanční úřad ale firmě odpočet z DPH nevyplatil. Podle úředníků šlo totiž o nákup celých společností. Kupující tak prý DPH platit nemusí, a nemůže tedy ani požadovat výplatu odpočtu.
Přes dvacet smluv o nákupu podepsal jako generální ředitel a předseda představenstva Bičiště. Podle dřívějších osvobozujících rozsudků ale transakci nepřipravoval.
VT Dioss a Válcovny trub Chomutov v roce 1997 ovládal Cimex Holding, jehož bývalý generální ředitel Petr Lukeš byl před časem obžalován z poškozování věřitelů firmy VT Dioss. Spojené státy, kde Lukeš žije, ho odmítly vydat k trestnímu stíhání do Česka. Jeho případem se prvoinstanční soud začal zabývat v září. 
Na sněhu bourá čím dál víc řidičů, už i tragicky
Sníh na Hoře svaté Kateřiny. (11.11.2007)více fotografií...foto: Karel Kopáč,  MAFA
Sníh na Hoře svaté Kateřiny. (11.11.2007)
11. listopadu 2007  8:46,  aktualizováno 14:39
Svatomartinská sněhová nadílka už se vymstila desítkám řidičů. Zpravidla to odnesou jen plechy, kvůli rychlé jízdě po kluzkém povrchu už se ale i umíralo. Počasí začíná komplikovat návrat tisíců lidí z víkendu, problémy jsou hlavně v horách na severu Čech a na Vysočině.
Prohlédni fotky
Svatý Martin naplnil pranostiku a dorazil na bílém koni i s pořádným nákladem. Lidé na většině území Čech se probudili do neděle se sněhem za okny. Během dopoledne se srážky přesunuly i na Moravu. I v nejnižších polohách padal déšť se sněhem a nadílka se držela na silnicích.
Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu do poledne sněhové srážky zasáhly většinu území. Odpoledne se oteplilo a od západu se sněžení změnilo spíš v déšť.  
Srážky v ČR dnes v 7:30 (nahoře), v 11:00 (uprostřed) a 14:00.
Pět mrtvých, nejméně jeden kvůli sněhu
Policie už v neděli řešila několik smrtelných nehod, nejméně na jedné se výrazně podepsalo nepřizpůsobení rychlosti jízdy kluzké  silnici.
Za Týnem nad Vltavou na Českobudějovicku vyletělo kolem desáté dopoledne ze silnice do stromu auto se třemi dospělými a třemi dětmi. Řidič zemřel. - více zde
Další smrtelnou nehodu hlásí policie z Domažlicka. V Babyloně na silnici k hraničnímu přechodu Folmava vjelo po 13. hodině auto do zahrady. Hasiči řidiče oživovali marně. Později se ukázalo, že zřejmě dostal infarkt.
V Domažlicích se bouralo už v noci. Devatenáctiletý řidič Opelu Astra v levotočivé zatáčce vyjel na chodník a tam zabil osmatřicetiletého chodce. Tři lidé v autě se zranili.
Nehoda nákladního auta s úmrtím dvou lidí se v noci stala na silnici I/3 za Benešovem směrem na České Budějovice. Řidič zřejmě usnul, sjel ze silnice a narazil do stromu.
Bez zimních kol ani metr
Kdo váhal s obutím zimních pneumatik na auto, správný čas u propásl, vzkazují silničáři. Hrubší vzorek už je podmínkou k jízdě do kopce v horských oblastech, kde jsou silnice často jen prohrnuté. Je dobré mít s sebou i řetězy.
Už dopoledne začal sníh dělat problémy řidičům na Vysočině. Na dálnici D1 bouralo několik aut v obou směrech mezi 96. a 129. kilometrem.
Po poledni se bouralo i na 166. a 154. kilometru. Nehody se obešly bez zranění. Na dálnici ale podle záběrů kamer zůstávají zbytky sněhu a v nich vyjeté koleje.
S údržbou mají problémy cestáři na Žďársku i na silnicích nižších tříd, v kopcích uvízlo několik kamionů. Podobná situace je i na Pelhřimovsku a Třebíčsku.
Kamiony měly dopoledne problémy i v Ústeckém kraji. Například na Děčínsku v kopci Šébr na silnici I/9 uvízlo několik vozů v koloně ve směru na Prahu.
V sousedním Libereckém kraji byly podobné problémy v kopci u Paceřic na silnici I/35. "Vzhledem k meteorologickým podmínkám a dopravním nehodám je silnice v obou směrech jen částečně průjezdná, tvoří se kolony," uvedl dopoledne server ministerstva vnitra.
"Situaci komplikují padající stromy. Zřítily se také na hlavní silnice ze Starých Splavů do Doks, z Doks do Mimoně, z Doks na Mladou Boleslav, z Doks do Mimoně nebo z Mimoně do Mnichova Hradiště. Stromy budou padat pravděpodobně celý den," uvedl ve 13:30 operační důstojník českolipské policie. Stromy ze silnic odstraňují profesionální hasiči.
Dopravní servis 	Dopravní servis:
doprava.idnes.cz
Dopravní servis
Na Šumavě v noci napadlo ve vyšších oblastech okolo deseti centimetrů sněhu. Silnice se zatím daří udržovat, i hlavní tah na hraniční přechod Strážný, který často blokují kamiony, byl průjezdný.
"Vyjeli jsme už okolo 03:00. Hlavní silnice jsou po solení s rozbředlou vrstvou sněhu, místy to může přimrzat," řekl ČTK dispečer krajské správy a údržby Marek Kotrč.
Ve středních Čechách jsou silnice většinou mokré po chemickém ošetření. Sníh a námraza ale potrápily řidiče v noci, když silnici R10 u Březiny na Mladoboleslavsku na tři hodiny uzavřela hromadná havárie desítek aut. - více zde
Policie v sobotu předvedla 396 lidí, tři obvinila
Policie kontroluje neonacisty ve Vysočanechvíce fotografií...foto: Čeněk Třeček,  iDNES.cz
Policie kontroluje neonacisty ve Vysočanech
11. listopadu 2007  11:59,  aktualizováno 13:36
Policie v sobotu při protestech neonacistů a anarchistů v Praze předvedla 396 lidí, z toho 96 cizinců. Tři obvinila z útoku na veřejného činitele. Další zadržení podávali vysvětlení, řeší se i téměř 200 přestupků.
Prohlédni fotky
- Protesty v Praze
Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) zásah velmi chválí. "Jsem přesvědčený, že policisté odvedli excelentní výkon, a to nejen z pohledu samotného zásahu v ulicích Prahy, ale i v rámci celostátního opatření, " řekl v České televizi.
Langer si také pochvaloval spolupráci různých policejních složek. "Samozřejmě klíčová byla role zásahových a pořádkových jednotek, a nepochybně celá ta akce by nemohla být tak úspěšná, kdybychom neměli vynikající spolupráci s městskou policií, dopravním podnikem a také magistrátem," podotkl.  
Zásadní výhrady k zásahu nevyslovil v Otázkách Václava Moravce ani stínový ministr vnitra František Bublan z ČSSD, který byl v sobotu v místech zásahu - společně s mnoha dalšími lidmi protestoval proti rozmáhání neonacismu.
"Některé zásahy jsem viděl, myslím, že to bylo provedeno skutečně velmi dobře," uvedl Bublan, podle kterého ale k takové demonstraci neonacistů nemělo vůbec dojít.
Zásah pochválil také komunistický europoslanec Miroslav Ransdorf v diskusi TV Prima. "Po dlouhé době si policie zaslouží jedničku, reagovala přiměřeně a profesionálně," řekl.
S ministrem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou se před kamerami shodl, že neonacismus je spíš problémem okolních států, než Česka.
Policista měl jen lehké zranění
Pokud jde o počty nasazených policistů, v ulicích hlavního města jich bylo 1615 i s posilami z krajů. Pomáhalo jim 300 strážníků městské policie.
"Uvedená čísla o zadržených jsou pouze předběžná a postupně se ještě mohou měnit, neboť policisté dál vyhodnocují materiály a videozáznamy," uvedla mluvčí EVa Brožová.
Zajištěno bylo také mnoho zbraní, například pistole, teleskopické obušky, zavírací nože, podomácku vyrobené dělobuchy nebo armádní dýmovnice. Policisté ale nemají majitele těchto zbraní.
Záchranná služba během protestů ošetřovala sedm lidí včetně jednoho policisty. "V průběhu odpoledne bylo šest raněných, večer přibyl ještě jeden radikál," upřesnil pro ČTK ředitel záchranné služby Zdeněk Schwarz.
"Policista měl lehké zranění na hlavě, zítra normálně nastoupí do práce," dodal v České televizi šéf pražské policie Petr Želásko. Policie má také jedno poškozené auto. 
K velkému střetu neonacistů a jejich odpůrců v sobotu nedošlo, pouze k několika menším potyčkám. Ty probíhaly až do pozdního večera, až do nedělního rána byly v ulicích posílené hlídky. - vše o sobotním dění čtěte zde
Žilková: Stejně jako Adina si dělám nepřátele
Veronika Žilkovávíce fotografií...foto: Jan Zátorský,  MAFA
Veronika Žilková
11. listopadu 2007  4:25
Veronika Žilková nemá filmy pro pamětníky ráda. Ani ty s Adinou Mandlovou, kterou si zahrajev pražském Divadle na Vinohradech.
Prohlédni fotky
- Veroniky Žilkové
Osud prvorepublikové filmové hvězdy probírá Milena Jelínková ve hře Adina, kterou právě na Vinohradech zkoušejí v režii Martina Stropnického s Veronikou Žilkovou v titulní roli. Premiéra bude 24. listopadu.
"Skutečná Adina mě nezajímá, ale postava Adiny ve hře Mileny Jelínkové ano. Osvobozující rovněž je, že převážnou dobu ji hraju jako šestapadesátiletou. Ztvárnit někoho, kdo je mladý a domnívá se, že mu patří svět, to je jednoduché. Ale nést později důsledky své lehkovážnosti? To už je téma," říká Veronika Žilková.
Pózovala jste i ve skutečných šatech Adiny Mandlové. Jaké to bylo, obléct si její "druhou kůži"?
Překvapilo mě, jak chlapeckou měla postavu. Přitom to byla žena vamp! Dneska ideál krásy musí mít opuchlé rty, zvětšená prsa. Adina musela mít kouzlo jinde než v bujných vnadách. Její šaty mi byly, ale zároveň mi tak docela nepadly. A podobné je to i se samotnou Adinou. Nejsem Adina, ani jí být nechci, je to spíš "playing Adina".
Máte s Adinou něco společného? Určité paralely se nabízejí - například stejně jako vy se nebála říkat věci otevřeně, a udělat si tak nepřátele, pronásledoval ji bulvární tisk...
Ano, schopnost dělat si nepřátele, to asi máme společné. U herců někdy bývá touha pracovat silnější než charakter, jak o tom trefně vypovídá Mannův Mefisto. V jisté formě to existuje stále: když mluvím se svými kolegyněmi, zjišťuju, jak málo jim vadí nepořádek ve společnosti. Třeba že natáčení ve veřejnoprávní televizi je méně ekonomické než v soukromé. Je zajímá výhradně vývoj jejich postavy. Ústy Adiny ve hře říkám: "Kdybych se po válce dala ke komunistům, mohla bych tu sedět jako všichni ti vlastenci, kterým se za války vedlo jako prasatům v žitě, byla bych přední členka vinohradského divadla, natočila bych pár budováků a bylo by mi odpuštěno." Když se podíváte, kdo všechno hajloval na večírcích u K. H. Franka, tak třeba Zdeňka Štěpánka by tam člověk nečekal. Ale za hříchy během okupace to odnesla jen ona a Vlasta Burian. Hra o Adině je osud člověka v kontextu dějin. Adinu musím hájit, jinak bych ji nemohla hrát. Ale měla jsem s tím strašné problémy.
Co vás na ní odpuzovalo?
Jistá forma kariérismu. Možná proto, že já jsem nikdy nechtěla být herečka, nebazíruju na tom povolání. Adina slavná být chtěla. Proto pro ni muselo být utrpení, že po emigraci už nikdy pořádně nehrála, nepoznávali ji na ulicích. Když vás baví vlastní sláva, tak popularita je víc než peníze.
Proto vás museli přemlouvat, abyste roli vzala?
Ne, to spíš proto, že já vlastně nerada chodím do práce. Velkou rodinu jsem si nepořizovala proto, abych byla pořád v divadle. Kdyby mi někdo posílal rentu poštou, nebránila bych se. Nejsem typ herečky, která nemůže spát, protože nehraje. Teď si můžete říct, tak proč to pořád dělá, ať si nestěžuje. Léta už tvrdím, že je to dočasně, že jen co tohle dodělám, skončím. Najednou mi ale život utekl a já jsem pořád herečka. Na roli Adiny mě lákalo, že je to práce s Martinem. Má jasnou představu a nepovolí. Je perfekcionista, pro dokonalost je schopný vykrvácet a všichni vykrvácejí s ním. Vyrůstá v něm nástupce obávaného režiséra Krejčíka, ale občas si říkám, proč já ho mám mít doma? (smích)
Je pro vás také určitou satisfakcí, že vstupujete konečně na scénu Vinohrad, kde vám kdysi nepovolili hrát?
To je spletitý příběh. Jako "mladý nadějný talent" jsem ve třetím ročníku DAMU dostala nabídku dodělat čtvrťák už v angažmá na Vinohradech. To byl vrchol, protože Národní divadlo bylo prolezlé straníky. Ale dopadlo to jinak. Odjela jsem se školou na festival do Portugalska. Protože jsem uměla nejlíp anglicky, rychle jsem se tam seznámila s jedním místním studentem - krásný Portugalec, celý v černém. Prožila jsem s ním úžasný románek. Po návratu jedna ze soudružek, co nás hlídaly, nahlásila na základě jeho oblečení, že jsem se stýkala s fašistou. Pobyt v Portugalsku, kde mi lidé házeli kytky na jeviště, byl jako jeden velký mejdan. Doma přišlo vystřízlivění.
Co se stalo?
Předvolali si mě, následoval zákaz natáčení, vyhodili mě podmínečně ze školy a do toho se mi zamotal osobní život a otěhotněla jsem. Na Vinohradech mě s angažmá pořád napínali, pan ředitel sliboval smlouvu, ale když jsem přišla po porodu, dával se zapírat. Typicky české na tom bylo, že mi nikdo neřekl do očí, co se stalo. To je pro nás typické, nejednat na rovinu, ale vypustit do vzduchu řeči. Půda pod nohama se vám začne pomalu rozbahňovat, ale nikdy se nedozvíte, kdo první tam načural. Až Jiřina Švorcová mi sdělila, jaký mám politický průšvih. Mohla jsem to ještě zachránit
stranickou legitimací, ale to bych se musela zalknout.
Zmínila jste Vlastu Buriana. Také o poválečném vyrovnání s ním existuje divadelní hra, inscenovaná v HaDivadle. Začíná být nelichotivá česká minulost konečně pro naši společnost téma?
Rehabilitace Buriana po padesáti letech? Co to je za hrdinství? Je to stejné, jako když nyní byla s velkou slávou konečně odsouzena soudkyně Horákové. To byl větší hrdina můj tatínek, který chodil do kostela, a kdybychom vstoupili do strany, vyrazil by nás z domova.
Takže to není společenskou poptávkou?
Spíš vyčerpaností témat. O čem dneska hrát? Politickou satiru můžete dělat proti nějakému vyhraněnému jevu, jinak je všechno tak beztvaré, že je těžké se nějak vymezit. Tak se obracíme do soukromých témat: láska, smrt, bolest, nemoc, homosexualita. Silná témata se hledají těžko. Ale vina, zrada, nevina, to takové téma je. Ať už inscenace dopadne jakkoli, je to pohled do vlastních řad, do "takzvaně čestných Čechů".
Hra Adina má být především obrazem české společnosti, která ochotně ohne hřbet a převlékne kabát. Opravdu jsme takoví pokřivení, zbabělí?
Je to tak, protože tu nikdy nebyla žádná bitva, jen jsme vším proplouvali. V Adině říká postava jednoho z Němců: Ty vaše ubohé, upatlané Čechy! Legrácky, bratříčkování! A ta vaše šunčička, dortíčky! To je přesné. Hrozně bych nechtěla, aby se otevřela skála a my viděli, jak tam blaničtí rytíři pochlastávají a říkají si: "Tak tohle ještě nestojí za to se obouvat!"
Mladí manželé si postavili dům, který se 'červená'
11.11.2007 - Na malém pozemku ve starší zástavbě stával zahradní domek. Před několika lety na jeho místě vyrostla moderní stavba - rodinný dům s červenou dřevěnou fasádou.
Prohlédni fotky
- Červený dům
Jsou místa, kde se staví ostošest - třeba okolí Prahy. Vedle sebe rostou obrovská rodinná sídla i skromnější domky z katalogů. Vyplňují se i proluky mezi staršími stavbami. V jedné takové stojí nový rodinný dům.
Přestože je svým tvarem a také díky červené dřevěné fasádě nepřehlédnutelný, nikdo nemůže říci, že by mezi domy nějak vyčníval.
Na pozemku sedí, jako kdyby tu nikdy nebylo nic jiného. Velké posuvné prosklené plochy ve stylu japonských domů pouštějí do interiéru hodně světla a v létě je možné budovu otevřít do dvou částí zahrady - té směrem do ulice a té odpočinkové za domem.
Červený dům
Na lichoběžníkovém pozemku o velikosti necelých šest set metrů čtverečních stával před lety zahradní domek.
Zrekonstruovali si jej mladí manželé, nakonec se však rozhodli postavit si větší. "Ale stěhovat se nám moc nechtělo," přiznává majitel domu, který si nepřál uvést své jméno.
"Byla tu stálá zástavba, takže nás už nemohl nikdo s ničím překvapit, navíc máme velmi dobré vztahy se sousedy," vysvětluje důvody. Takže bylo rozhodnuto: bude se stavět přímo tady.
Třetí varianta vyhrála
První cesta vedla na stavební úřad: je vůbec možné na tak malém pozemku stavět rodinný dům? Naštěstí ano.
Druhou otázku musel vyřešit architekt: jak by měl dům vypadat? Majitelé oslovili ateliér Projektil architekti, který je nositelem Grand Prix architektů 2007 za Centrum ekologických aktivit v Olomouci-Sluňákově.
Architekti připravili tři návrhy, z nichž si manželé nakonec vybrali ten poslední. "V prvním byl dům situován k ulici a za ním byla zahrada. Ve druhém stál podél pravé části plotu a ve třetím dělil zahradu na dvě části," popisuje jeden z autorů projektu, architekt Ondřej Hofmeister.
Červený dům
Základní půdorys zůstal stejný jako u zahradního domku, jen se rozšířil do strany. Cihlový dům s dřevěnou fasádou měl působit velmi lehce a svým vzhledem opět odkazovat ke stavbě, která tu stála před ním.
Z jedné strany měl být připojen na dům sousedů, což naštěstí neznamenalo žádný problém. Podle místní regulace však musel mít sedlovou střechu, což architekti vyřešili po svém - střecha má tak malý sklon, že nikdo nemůže říci, že není sedlová, ale přitom je skoro rovná.
Majitelé si poté vybrali stavební firmu, a přestože navržený dům pro ni nebyl standardní zakázkou, všechno šlo dobře a za šestnáct měsíců bylo postaveno.
Zvenku bude červený
"Problémy byly snad jen s geometrií. Fasádu totiž tvoří devadesát centimetrů široké desky, které musely všude sedět," vzpomíná architekt. A proč vlastně zvolil tak netradiční typ fasády?
Červený dům
Dům, který se "červená"
"Působí příjemně a dům na pohled odlehčuje," odpovídá Ondřej Hofmeister a dodává, že takových fasád není v Česku mnoho.
Stejně jako o každou, tak i o dřevěnou fasádu je nutné se starat, jinak dřevo zešedne. Architekti s majiteli vybrali dřevěnému kabátu i neobvyklý odstín - tmavočervený.
Patrový dům je z přední strany podélně rozdělený slunolamem - úzkými lamelami, jež společně s ovocnými stromy před domem zabraňují tomu, aby v létě pražilo slunce přímo do velkých oken.
Sklep? Nepotřebujeme
Návštěvník domu projde nejprve velkými prosklenými dveřmi a ze zádveří vstoupí do malé chodby. Když se otočí doleva, uvidí vestavěné skříně, které zčásti nahrazují chybějící šatnu.
Když však jednu z nich otevře, zažije překvapení - bude moci vejít do pokoje pro hosty! Vedle něj je, už za klasickými dveřmi, velká koupelna se saunou.
Červený dům
Nachází se tu i sprcha, která se využívá k mytí kočárku či psa. Tomu odpovídá i její umístění - je mnohem níže než ta běžná.
"Můžeme tak vzít psa ze zahrady rovnou do koupelny, osprchovat ho a pak ho teprve pustit do domu," vysvětluje majitelka.
Ve vestavěných úložných prostorech vedle koupelny je umístěno mimo jiné i tepelné čerpadlo, které společně s podlahovým topením vytápí celý dům.
Majitelé v domě nechtěli sklep, protože by ho nevyužili. A pak - hrozilo by, že bude stále vlhký, protože na pozemku je podzemní voda mělce pod povrchem.
Větší část domu začíná jídelnou a kuchyňským koutem. Schodiště do patra odděluje kuchyň od velkého obývacího pokoje s krbem. V místnosti jsou ze dvou stran velká posuvná okna do obou částí zahrady.
Červený dům
Když se v létě zcela otevřou, přestože člověk sedí uvnitř, připadá si, jako by byl venku. Schody do patra s rafinovaným zábradlím, jehož se může držet za dolní část dítě a za horní dospělý, vedou do velkého světlého prostoru.
"Každé dítě bude mít svůj pokoj, ale tady se budou scházet ke společným hrám," plánuje majitelka, které se nedávno narodil první potomek.
Naproti dětským pokojům je ložnice propojená s další koupelnou. V úklidu tolika místností majitelům pomáhá centrální vysavač.
Přestože se manželé do domu nastěhovali koncem loňského září, interiér ještě není úplně zařízen. "Mělo by tu všechno v budoucnu více ladit," doplňuje majitelka.
Větší už bychom nechtěli
Z šestisetmetrového pozemku zabral dům celkem sto čtyřicet tři metrů čtverečních, zbytek je zahrada a také parkovací stání u silnice.
Červený dům
"I kdybychom měli větší pozemek, rozlehlejší dům bychom nedělali," říká majitel. "Užitná plocha dvě stě metrů čtverečních je pro rodinu víc než dost."
Z původní zahrady zbyly jen vzrostlé ovocné stromy. Novou podobu navrhla architektka. Ale jak majitelé podotýkají, jejich pes se postaral o to, aby to dnes už nebylo vidět.
Pod kuchyňským oknem je záhon s květinami a bylinkami, vzadu na zahradě zase zeleninový, oddělený od okrasné zahrady malou pracovní zástěnou.
Advent zřejmě stráví u soudu – kvůli facce a rozvodu. Miroslav Macek však tvrdí, že je pro něj mnohem důležitější, aby se povedla drobná přestavba jeho domu v Zábřehu.
Miroslav Macek vařífoto: David Port,  MAFA
Miroslav Macek vaří
Než se začneme bavit o rozvodu a jeho podnikání, je Miroslav Macek samý úsměv. V přijímacím pokoji záhřebské vily nalévá čaj ze servisu v kubistickém stylu, pod konvičku položí bílý ubrus s vyšitým monogramem. Bývalý politik a současný lobbista s provokujícími názory se hrdě hlásí ke třem nálepkám: gurmán, estét a snob.
Láká vás klobáska z Václaváku?
Přepálený tuk pranic nemusím. I restauracím, z nichž se line tenhle puch, se vyhýbám obloukem. Ale když jsem ve spěchu a potřebuju se rychle najíst, klidně si dám tři křidélka v Kentucky Fried Chicken. (vysloví pečlivě celý název)
Nečekal bych vás tam.
Nepáchne tam tuk, je tam docela uklizeno, je to rychle a vím předem, co dostanu. Je to mnohem lepší než zkoušet nějakou neznámou restauraci, kde vám nabízejí ty šílené zavádějící názvy jako Katův šleh nebo Řízek paní mlynářky. Aby se člověk bál, co přinesou. Většinou je to kus tuhého masa zalitý univerzální omáčkou, nakrouhané zelí, kousek papriky, velká obloha... A to nepozřu! V Kentucky vím, do čeho jdu.
Tvrdíte, že jen levičák bez vkusu pije rovnou z plastové lahve...
To byla nadsázka, takhle jednoduché to není. Ale něco na tom je.
Zpronevěřil jste se někdy svým zásadám a udělal jste při jídle nějakou „prasečinu“? Nebo jste za každou cenu estét?
Nepřeháním to. Jestli budu u táboráku, nebudu se shánět po porcelánovém talíři a stříbrných příborech a prostě vezmu špekáček na klacek, opeču ho a sním ho rovnou tak.
A co se špinavými prsty?
To je jednoduché: když jsem u táboráku, klidně si je olíznu.
Skutečně? Hádal bych, že budete mít po ruce hedvábný kapesník s vyšitým monogramem.
Ne! Dokonce mám kouzelnou historku. Asi před deseti lety jsem byl s mou paní na výkonné radě ODS, na uvítanou jsme dostali nějaké párky v telecích střívkách. Moje žena si pochutnala a pak se marně sháněla po ubrousku. Pohledem se mě ptala, co má udělat. A já jsem jí velmi erotickým způsobem olízal prsty. (směje se) Pročež dámy sedící u stolu to nemohly vydýchat.
Jak bydlí Miroslav Macek
Ani se nedivím. Jste prostě provokatér. Na svých internetových stránkách máte i satirické básně. Třeba na bývalého premiéra Jiřího Paroubka: Jak duce má tvář / luxusní boty a šat / pln chudáků ret.
Chlubil se na tiskovce, že má šaty Hugo Boss... Tak jsem o něm napsal báseň ve formě japonského haiku.
Jak dlouho vám to trvá?
Nevím. Pár minut, sonety jsou mnohem těžší.
Rýpnul jste si do mnoha politiků. Máte taky haiku na sebe?
Ne, ale klidně vám je dodám.
Jedno pro vás mám. Zajímá vás to?
Určitě.
Zastal se ženy / tupou ranou zezadu / a sám ji ranil.
(mlčí)
Je to haiku?
(počítá slabiky veršů) Pět, sedm, pět. Ano, je to haiku.
A je to i pravda, že?
Jak se to vezme. Fascinuje mě, když mně někdo vyčítá, že jsem panu Rathovi vrazil ránu zezadu. Zkuste někomu dát záhlavec zepředu.
Vaši facku, která padla na loňském sjezdu lékařů, projednává soud a v prosinci máte stání. Co by pro vás byla výhra?
Doktor Rath chce omluvu a milion korun, abych to prý pocítil. Ale já to neberu jako souboj o vítězství. Jsem v pohodě.
Ještě jsme neprobrali ten verš: Sám ji ranil.
Nechci se o tom bavit. (naštvaně)
Kvůli nevěře podala vaše žena ve Švýcarsku žádost o rozvod. Před chvílí jsem s ní mluvil a prý se případ stěhuje do Česka. Už znáte termín?
Nevím o tom vůbec nic.
Jak bydlí Miroslav Macek
Ještě nedávno jste říkal, že se nerozvádíte, že to je novinářská bublina. Vaši ženu tenhle postoj hodně mrzel. Tvrdí, že to myslí s rozvodem vážně. Připouštíte teď, že vás čeká rozvod?
Moje paní to říká.
Takže?
Víte co, uděláme to jinak. (volá Mackové, minutu s ní mluví) Mám vyřídit, že lžete: do Česka se to přesune možná a termín ještě není.
Neříkal jsem, že je termín. Pouze jsem se ptal, jestli už je známý. Pokud někdo lže, tak jste to vy. Před rokem jste v Magazínu DNES dostal otázku: „Jste věrný manželce?“ Odpověděl jste: „Jsem věrný.“ Tehdy už to nebylo pravda.
Špatně mě citovali. Odpověděl jsem jinak, trochu zaobaleně.
Jak?
To už si nepamatuju. Nejsem veřejně činná osoba ani hvězda showbyznysu a nemám důvod, proč bych se měl zpovídat.
Vy se nechcete rozvést, že?
Nevidím důvod.
V jednom deníku vyšly vaše fotografie – byl jste nahý s vaší milenkou tady na té zahradě. Vaše manželka to vtipně komentovala, že vám to tam aspoň slušelo. Je sympatické, že se z toho snaží dělat legraci, ne?
Jistě.
Co řeknete na ty fotografie vy?
V každé situaci se snažím být v pohodě. Mám tendenci užít si života. Někdy je člověk nahoře, někdy dole. Ale nehodlám se tím veřejně trápit. A odmítám další otázky na téma rozvod!
Nedávno jste se stal důchodcem. I když vaše žena o vás říká, že jste až moc čilý důchodce.
Nemyslím si, že jsem důchodce. Snad jen věkem a tím, že beru nějaké drobné peníze.
Kolik?
Dvanáct tisíc šest set měsíčně.
Dovedl byste si představit, že s tím máte vyžít?
Představit bych si to dovedl, ale určitě to nehrozí. Prošel jsem tvrdou otcovou výchovou. Předal mi i tuhle radu: „Nikdy nepřemýšlej, kde ušetřit. Vždy přemýšlej, kde vydělat.“
Dokázal byste se omezit, potlačit svou zálibu v luxusu?
Určitě bych si poradil. Můj otec přišel dvakrát o majetek – v devětatřicátém, když odcházel ze Sudet, a v devětačtyřicátém při znárodnění. Otřepal se a peníze zase vydělal.
Takže jste museli šetřit. Zažil jste někdy hlad?
Hlad ne, ale v roce 1949 to byl pro rodinu šok. Bylo mi pět let, ale přesto jsem vnímal, že se stalo něco vážného. Matka byla nesvá – nemohla si zvyknout, že v otcově šuplíku už volně neleží peníze. Někdy brečela, nedokázala vyjít s penězi.
Z důchodu byste také nevyšel. Co vás teď živí?
Téměř patnáct let mám tu jednu firmu, podnikám v poradenských a lobbistických službách.
Ale v rejstříku žádnou firmu nemáte.
Podnikám na živnostenský list.
Takže lobbista na živnosťák. Kolik máte klientů?
Někdy mám jednoho za měsíc, jindy čtyři. Nikdy jsem to nedělal naplno. Vždy jsem se snažil mít čas i na koníčky. Nedávno jsem odmítl zakázku, protože bych musel lítat čtyřikrát ročně do Ameriky, radši zůstanu na zahradě. Od jara do podzimu jsem zahradník téměř na plný úvazek. Na půl úvazku jsem novinář. Sedm let mám svoje internetové stránky s blogem, jejich čtenost se pohybuje mezi šesti a sedmi tisíci lidí denně. Občas píšu do novin. Kromě toho sbírám známky, obrazy, starožitnosti...
Jak bydlí Miroslav Macek
Chodíte na aukce?
Občas. Zajímá mě Mařákova malířská škola.
Co jste vydražil naposledy?
Byla to věc finančně nezajímavá, ale pro mě cenná, protože se mi hodí do interiéru – miska na ovoce se zajímavým designem. Šel jsem se původně podívat na drobnou poličku, kterou jsem chtěl dát na toaletu. Pro dámy, které se potřebují namalovat, aby měly kam odložit rtěnku či pudřenku. Na fotografii vypadala zajímavě, ve skutečnosti byla ale mnohem robustnější.
Zamluvili jsme to podnikání. Jak vypadá váš nejnabitější pracovní den?
V pět ráno odjedu do Prahy, abych byl včas na schůzce, a tam se dvanáct hodin dohaduju se svým klientem, který má jinou představu, než mu radím. Je to velmi vyčerpávající. Přijedu sem v deset večer.
A to vás baví?
Hlavně mě to živí. Ale jsou i lepší dny. To se na mě klient obrátí s prosbou a mně během vteřiny docvakne, kde je problém. Vytočím tři nebo čtyři čísla. Problém je vyřešen za čtrnáct minut a dostanu dobře zaplaceno. Každý řekne: „To jsou levně vydělané peníze.“ Odpovídám: „Nikoli. Předtím jsou ty roky, co musíte trávit mezi lidmi, znát ty informace, vědět, komu zavolat, znát ta telefonní čísla, a hlavně analyzovat a syntetizovat problém.“
Obrátí se na vás malý podnikatel, třeba pekař z Pardubic, který se dostane do finanční tísně. Má šanci, že mu poradíte?
To se nedá dopředu říct. Můžu mu říct dva závěry: „Buď to okamžitě zabalte, protože na to nemáte. Nebo pokračujte, ale udělejte to a to.“
Dokážete být tvrdý? Rozmetat lidem vmžiku jejich představu?
Vždyť mě za to platí. Nejhorší by bylo, kdybych klientům mazal med. Dokážu i největším bossům světových koncernů říkat nepříjemné věci do očí, někdy až příliš drsně.
Můžete být konkrétní?
Těžko bych se živil v tomto byznysu, kdybych vykládal o klientech.
Druhý model: Zahraniční firma si tady chce otevřít továrnu na televizory – s čím byste jí mohl pomoci? Vybrat lokalitu?
To je absurdní, takhle podnikatel vůbec nezačíná. Velká firma si zmapuje terén, pošle sem nějaký výsadek, který tady všechno dělá. Lokality jsou jasné, investiční pobídky také. K tomu přece nepotřebují mou pomoc.
Miroslav Macek se chystá udeřit ministra
Takže jaká je vaše role?
To záleží případ od případu. Přece vám nemůžu prozrazovat svoje know-how, neblázněte. (rozčileně)
Radíte jim, kam mají investovat? Do jakých cenných papírů? Do jakého odvětví?
Nejsem investiční poradce, nemám ani ekonomické vzdělání.
Tak v čem tedy podnikáte?
Zastupuji hlavně zahraniční firmy, které často potřebují vodit za ručičku. Většinou si mě nenajímají na začátku, ale až když mají problém. Řeknu jim: „Běžte od toho, šlapete na malíček silné skupině, která má politické vazby, a přes to nepřejedete.“ Anebo: „Do toho se můžete pustit, když odstraníte tenhle problém.“ Ale detaily vyprávět nebudu.
Co si myslíte o Grossově kauze?
S nadsázkou jsem na svém blogu napsal, že Gross dal ideální návod všem lidem, kteří mají hluboko do kapsy. Stačí oslovit silnou firmu, půjčit si dvacet milionů, vybrat si ty správné akcie a vyděláte balík.
Gross přes noc zbohatl zhruba o 80 milionů korun. Mimochodem vy jste v roce 2001 – těsně před odchodem z politiky – také vydělal poměrně lehce hodně peněz – za konzultace při prodeji České spořitelny do rukou Erste Bank jste inkasoval deset milionů. Za co?
Chápete, že vám těžko můžu říct, za jaké informace jsem tu odměnu dostal? Proč se v tom pořád něco hledá? Lidi se mylně domnívají, že jsem to dostal od Erste Bank.
Tak proč neřeknete, jak to doopravdy bylo?
Odměnu jsem dostal od rakouské poradenské firmy, která radila Erste Bank, jakým způsobem získat Českou spořitelnu, a která si mě najala. Dostal jsem smluvně deset milionů korun, z toho je tři a půl milionu na daních. Toť vše.
Pořád děláte po telefonu poradce prezidentu Klausovi?
Ano. Jednou za dva týdny se účastním úterních schůzek jeho poradců na Hradě. Nejsem za to placený, nemám oficiální dekret, ale některé otázky se mnou konzultuje. A můžu mu říkat i nepříjemné věci.
Co říká horlivému hledání Antiklause. Směje se tomu?
Já se tomu směju. Není lepší volby než Klaus.
Proč?
Je noblesní, reprezentativní typ, vlastenec, má šarmantní manželku. A hlavně: je vypočitatelný. Jeho názory jsou konzistentní, nemění je. Předem vím, co od něj můžu čekat.
Jako u těch křidélek z KFC...
Velmi dobrá paralela, přesně tak to je. Raději půjdete do KFC než do restaurace, kde se pořád střídají kuchaři. Můžete mít zrovna smůlu a dostanete nepoživatelné jídlo. Podobně je to s názory některých politiků. Zrovna se špatně vyspí a z jejich náhlých názorových změn se vám může přitížit.

Mírový kontingent OSN na Haiti musí opustit 108 srílanských vojáků. Vláda je ze země stáhla kvůli údajným eskapádám s prostitutkam, včetně dívek. O případu v New Yorku informovala mluvčí OSN Michele Montasová.

Montasová uvedla, že 108 z 950 srílanských vojáků na Haiti odletí domů v sobotu z disciplinárních důvodů.

"OSN a srílanská vláda hluboce litují sexuálního zneužívání, ke kterému došlo," řekla mluvčí s tím, že se nyní snaží pomoci obětem.

Celý případ nyní bude posuzovat srílanská vláda. "Jsou zpět v národní jurisdikci. Srílanské úřady zatím tvrdí, že budou vyšetřováni doma," dodala Montasová.

Jde o další z řady afér kolem modrých přileb v posledních letech, kdy přibývalo mírových misí OSN. Organizace až donedávna takové případy sexuálního zneužívání ze strany vojáků mírových jednotek přehlížela.

Obrat přinesl až skandál v Kongu. Tam byli v roce 2004 vojáci OSN obviněni ze sexuálního zneužívání mladých dívek, kterým bylo i 13 let.

Od té doby vedení organizace zdůrazňuje, že k takovým případům přistupuje s nulovou tolerancí.

Barmská junta se rozhodla neprodloužit mandát šéfa mise OSN v Rangúnu. Charles Petrie působil v Barmě od roku 2003 a nelibost režimu si vysloužil tím, že minulý týden veřejně kritizoval bídu a utrpení tamních obyvatel. Junta dnes také odstřihla Barmáncům zahraniční internet.

Situace v Barmě teď připomíná střídavé povolování a utahování šroubů, napsala francouzská agentura AFP. Na jedné straně vláda propustila další část zadržovaných účastníků zářijových demonstrací, na straně druhé znovu přerušila internetové spojení se světem. 

Ve středu vyšli buddhističtí mniši poprvé od zářijových událostí znovu do ulic, ale zdrželi se politických projevů. Žádný incident nebyl při jejich pochodu zaznamenán. Junta proti účastníkům zářijových demonstrací, které odstartovali právě mniši, poslala armádu. - více zde

Tvrdí, že o život přišlo asi deset lidí, ale nezávislé zdroje hovoří o mnohem větším množství obětí. Za mřížemi se ocitlo na 3000 odpůrců režimu. Přerušení internetového spojení tenkrát značně poznamenalo tok informací a záběrů barmských událostí. 

Do Barmy se teď má po měsíci vrátit zvláštní vyjednávač OSN Ibrahim Gambari, aby se pokusil zprostředkovat dialog mezi vládou a opozicí a aby se zasadil o propuštění zbytku uvězněných demonstrantů. 

Dnes má Gambari jednat v Istanbulu s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem a do Barmy by měl dorazit v sobotu. Při minulé návštěvě se sešel se zástupci junty i opozice. Podle zdrojů OSN by se měl tentokrát v Barmě zdržet do 8. listopadu.
Barmští buddhističtí mniši znovu vyrazili do ulic. Asi dvě stovky mužů oděných do šafránových rouch pochodovaly městem Pakokku. Poprvé od zářijových masových protestů, které junta krvavě potlačila. Ještě tento týden by se měl navíc do země vrátit vyslanec OSN Ibrahim Gambari.

Město Pakokku leží asi 600 kilometrů severozápadně od Rangúnu. Počátkem září tu pořádkové jednotky střílely nad hlavy mnichů, kteří se - stejně jako v řadě dalších barmských měst - rozhodli protestovat proti náhlému zvýšení cen pohonných hmot. 

K mnichům se pak přidávali obyčejní Barmánci a pochody se rozrostly v masové hnutí požadující demokratické reformy a propuštění politických vězňů. Junta nejprve vyčkávala, ale nakonec vyhlásila noční zákaz vycházení a zákaz shromažďování a do ulic poslala pořádkové jednotky. 



Podle oficiálních údajů při zásazích zemřelo "jen" deset lidí, ovšem humanitární organizace uvádějí čísla mnohonásobně vyšší. Tisíce lidí navíc skončily v celách a byly vystaveny mučení.

Při dnešním pochodu mniši zopakovali požadavky: chtějí snížení cen benzinu, demokracii a propuštění disidentů. "Nebojíme se věznění ani mučení," citovala agentura Reuters jednoho z mnichů.

Barmánci se hněvají
Dnešní pochod dokázal, že zářijový zásah dokázal hněv Barmánců jen umlčet, nikoliv vykořenit, upozornila agentura. Barma, oficiálně Myanmar, je země bohatá na nerostné suroviny, ovšem lidé tu kvůli krutému režimu žijí pod hranicí chudoby. 

OSN počátkem října vyslala do Rangúnu Ibrahima Gambariho. Ten se setkal jak s generály, tak s disidentkou Do Aun Schan Su Ťij. Ženou, jež dvanáct z posledních osmnácti let strávila v domácím vězení. Junta po jeho návštěvě jmenovala ministra pro jednání s disentem i zahraničím. Stal se jím někdejší generál Aung Ťij. Minulý týden hovořil přes hodinu se Su Ťij. O čem, to na veřejnost neproniklo. 



Ibrahim Gambari by se podle nejmenovaných diplomatických zdrojů měl do země vrátit v sobotu a jeho program by prý měl být nabitější než minule.Ozbrojení příslušníci barmské policie dnes znovu obklíčili hlavní buddhistické chrámy v zemi. Barmská vojenská junta chce tímto způsobem evidentně zabránit opakování zářijových protivládních protestů vedených buddhistickými mnichy, napsaly světové agentury.

Policie sice nezřídila žádné zátarasy, má však připravené role ostnatých drátů, kterými v případě nutnosti může ulice okolo klášterů uzavřít.
Barmská vojenská vláda oznámila, že v největším městě země Rangúnu ruší zákaz vycházení i zákaz shromažďování, informovala agentura AP. Omezení svobody vyhlásila vojenská junta v září kvůli masovým prodemokratickým protestům.

V centru protestních akcí, Rangúnu, platil dosud zákaz vycházení od devíti večer do pěti do rána. Povoleno nebylo ani shromažďování více než pěti osob. 

Zrušení těchto nařízení bylo dnes v ulicích města oznamováno z vládních vozidel s tlampači.
Americký prezident George W. Bush ohlásil uvalení dalších sankcí na vojenský režim v Barmě. Junta se podle něj stále vzpírá požadavkům mezinárodního společenství, aby "ukončila svou zvrácenou perzekuci obyvatel".

Tlak na vojenskou juntu bude podle Bushe účinný tehdy, pokud se k němu připojí i země jako Čína nebo Indie. Ty totiž byly Barmě dosud nakloněny. 

Prezident je proto vyzval, aby s ohledem na Barmu přehodnotily své vlastní zákony a politiky.

Čerstvému ohlášení sankcí předcházely týdny víceméně neúspěšného diplomatického úsilí mezinárodního společenství. To se snaží přimět lídry jihoasijské země ke zmírnění represí vůči pro-demokratickým demonstrantům a otevření dialogu se zadržovanou vůdkyní opozice Su Ťij. 

Barmští generálové udržují zemi pod tuhou kontrolou od chvíle, kdy se proti vedení zvedla v polovině srpna vlna nesouhlasu. Protesty kvůli prudkému zdražení pohonných hmot se během pár týdnů přelily v masové demonstrace vedené buddhistickými mnichy. 

Američané se snaží na vojenský režim tlačit už několik let, dosud platná opatření však neměla velkého účinku. Minulý měsíc tak Bush ohlásil na Valném shromáždění OSN první zpřísnění. Poslední ohlášení sankcí se má týkat 11 vůdců režimu, na něž se již vztahují dosavadní omezení a do seznamu bylo zahrnuto i 12 nových "lidí a institucí". 

Aktivita je patrná i na straně Evropské unie. Ministři zahraničí členských států se v pondělí shodli na zpřísnění sankcí vůči barmské juntě a varovali, že jsou rozhodnuti jít ještě dál a zakázat všechny nové investice v zemi.
Barmská vojenská junta zadržela jednoho z nejvýznamnějších disidentů v zemi a vůdce studentských protestů z roku 1988. Agentura Reuters oznámila, že Tchaj Ťje byl zatčen v noci spolu s dalšími třemi členy opozice v Rangúnu.

Protesty začaly v největším barmském městě Rangúnu v polovině srpna kvůli prudkému zdražení pohonných hmot. (více zde) V září se k nim připojili buddhističtí mniši, a od té doby ozbrojené složky zadržely už několik tisíc lidí. 

Deset až 13 lidí bylo podle oficiálních zdrojů zabito bezpečnostními silami při potlačených demonstracích, opoziční a nezávislé zdroje tvrdí, že počet obětí na životech přesáhl 200.

Protivládní protesty vyvrcholily koncem září, kdy do ulic vyšly desetitisíce lidí skandujících "demokracii, demokracii" a požadujících ukončení 45 let trvající vojenské vlády v zemi. - více zde

Poté ale následovalo krvavé vládní potlačení demonstrací. (více zde) Pozatýkáno bylo 13 hlavních vůdců takzvané skupiny generace ´88, tedy těch, kdo vedli poslední velké prodemokratické protesty v roce 1988. 

Tchaj Ťjeovi se ale dařilo unikat, i když v posledních dnech podle příslušníků zahraničního exilu cítil, jak se kolem něj stahuje síť. V rozhovoru, který poskytl agentuře Reuters v polovině září, ovšem předpověděl, že nová vlna protestů skončí tvrdým vládním zásahem.

Vyjádřil ale naději, že ani tak se nepodaří protesty zastavit. "Tohle není způsob, jakým by to mohli zarazit," řekl. "Zatýkání a zabíjení lidí nás hospodářských těžkostí nezbaví."
Barmská vojenská vláda v noci pozatýkala třináct významných disidentů, kteří v neděli protestovali proti zvýšení cen benzinu v zemi. Policie je viní z podněcování občanských nepokojů, za což jim hrozí až dvacet let vězení. V cele údajně skončili i dva buddhističtí mniši.
Prohlédni fotky
- Rangún

Barmská vojenská junta minulý týden bez varování prudce zvedla ceny pohonných hmot. V hlavním městě Rangúnu zavládl chaos. Některé veřejné autobusy vůbec nevyjely, stejně jako mnoho taxíků. Lidé museli vyrazit do práce pěšky, protože na nové jízdné neměli peníze.

V neděli se pak na hlavním rangúnském náměstí sešlo asi pět stovek demonstrantů, kteří kromě zdražování benzinu protestovali i proti stále klesající životní úrovni. 

Vláda zareagovala v noci na dnešek zatýkáním disidentů. Z třinácti lidí, kteří skončili v cele, pochází minimálně sedm z řad prodemokratického hnutí Generace 88. Podle exilové stanice Democratic Voice of Burma policie zavřela i dva buddhistické mnichy.

Barmské demokratické organizace soudí, že vláda zadržela disidenty z obavy, že se protesty rozlijí po celé zemi. Britský server BBC napsal, že za mřížemi skončil i známý odpůrce režimu Min Ko Naing, kterého mnohokrát ocenily lidskoprávní organizace v Evropě i Spojených státech. 

Ovšem opozici policejní zásah neodradil. Dnes vyrazily asi dvě stovky lidí na nový protestní pochod, který ale policie rozprášila. Vláda zároveň nechala po celé zemi rozmístit policisty a dobrovolníky z obávaných ozbrojených "lidových milicí", aby bránili jakýmkoliv zárodkům protestů. 

Nejznámější disidentku vězní už 17 let
Myanmar, jak zní oficiální název Barmy, je jednou z nejchudších zemí v Asii. Ještě po roce 1948, kdy získal nezávislost na Velké Británii, patřil k největším vývozcům rýže a všeobecně rozvinutým státům. Ovšem desítky let vojenského režimu barmskou ekonomiku zcela zničily. 

Nejznámější disidentkou je v domácím vězení zadržovaná Aung Schan Su Ťij. Junta ji vězní už 17 let.
Zřejmě až sto tisíc lidí se sešlo v barmské metropoli Rangúnu k další demonstraci proti místnímu vojenskému režimu. Mezi účastníky protestní akce bylo podle svědků dvacet tisíc buddhistických mnichů, kteří jsou hlavními organizátory protestů z předešlých dnů.

Podle pozorovatelů je akce pravděpodobně dosud největší demonstrací proti juntě od krvavého potlačení prodemokratické revoluce v Barmě v roce 1988. Poslední týden počet účastníků protestů stále stoupá.

Pět velkých zástupů mnichů, z nichž jeden byl přes kilometr dlouhý, vstoupilo do centra města, kde je čekal potlesk od tisíců přihlížejících. "Lidé kolem nich udělali kruh a tleskali," sdělil agentuře svědek události.

Mezinárodní humanitární organizace, které akci monitorovaly, odhadly počet účastníků na více než padesát tisíc a možná až sto tisíc. V čele prý kráčelo na dvacet tisíc mnichů.

Mniši dostávali vodu a někteří kolemjdoucí drželi transparenty požadující lepší životní podmínky ve zbídačené Barmě, národní usmíření a okamžité propuštění politických vězňů.

Protesty, které lze nazvat podle zbarvení mnišského ošacení šafránovou revolucí, trvají už přes týden. V sobotu například pochodovalo asi deset tisíc mnichů a jejich příznivců ve městech Mandalay a Rangún. - více zde

Němci a celebrity fandí
Sympatie vyjádřilo demonstrantům Německo, jehož vláda současně ocenila mírový charakter protestů, jež původně začaly v srpnu kvůli stížnostem prostých občanů po zvýšení cen paliv.

"Požadujeme společně s portugalským předsednictvím Evropské unie osvobození lidí uvězněných v průběhu demonstrací z předchozích dnů i propuštění opoziční vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij," řekl mluvčí německé diplomacie Martin Jäger.

Mniši mají také podporu místních celebrit včetně herečky Tun Eindra Bo, která je podle agentury Reuters obdobou Angeliny Joliové. Hvězdy z oblasti divadla, hudby i filmu vytvořily dokonce komisi na podporu protestujících, která má zajistit úhradu všeho, co budou potřebovat.

"Skutečnost, že osobnosti protesty následují, je velmi důležitá," sdělil jeden z exulantů, který události sleduje díky rozhlasu. "Výbor řekl, že bude v boji pokračovat do samého konce," dodal.

Brzy se bude konat pravidelné setkání generálů v novém hlavním městě Naypyidaw. Očekává se, že jednání s protestujícími bude patřit k hlavním bodům programu.
V Barmě pokračují už pátým dnem protesty proti vládě vojenské junty. Tisíce buddhistických mnichů i obyčejných lidí pochodovaly městy Mandalay a Rangún. Policie je nechala projít i okolo domu vůdkyně opozice Do Aun Schan Su Ťij. Mniši vyzvali veřejnost, aby se k demonstracím připojila.
Barmské dny ve fotografii
všední život v asijské zemi 


Současné protesty jsou největší od potlačení prodemokratické revoluce v roce 1988. V Rangúnu se mniši vydali stejně jako v minulých dnech nejprve ke zlaté pagodě Šwedagon, která patří k nejposvátnějším v zemi.

Později zamířili k domu Su Ťij. Obydlí nositelky Nobelovy ceny za mír je od okolí odříznuto silničními zátarasy, policie však zástup mnichů v šafránových hávech nechala projít až k jejímu domu.

Podle očitého svědka citovaného agenturou AFP přišla vězněná disidentka se slzami v očích v doprovodu dvou žen skupinu duchovních pozdravit. Mniši se před jejím domem pomodlili a poté pokračovali v pochodu. Policie následně ulici znovu neprodyšně uzavřela.

Jeden z mnichů později AP řekl, že Su Ťij vypadala zdravá a v pořádku. Představitelka opoziční Národní ligy pro demokracii strávila z posledních 18 let jedenáct v káznici nebo domácím vězení.

Protesty buddhistických mnichů se až dosud omezovaly jen na pokojné pochody, modlitby a odmítání přijímat almužny od příslušníků vlády a jejich rodin, což je v buddhistické zemi vnímáno jako ponižující gesto.

Počet účastníků těchto pochodů ale postupně narůstá, připojují se další barmská města a dnes zástupci mnichů poprvé oslovili i veřejnost.

"Abychom navždy vypudili společného nepřítele z barmské půdy, musí se spojené masy lidí přidat k síle duchovenstva," uvedlo v prohlášení Sdružení barmských mnichů, podle něhož je tímto nepřítelem vojenská vláda.

Tato organizace je podle AP v Barmě málo známá, její poselství se však dnes šířilo slovně mezi lidmi i v exilových barmských médiích.

Nepokoje vypukly před měsícem, kdy stoupenci opozice demonstrovali proti zvyšování cen pohonných hmot. Proti těmto aktivistům vláda zasáhla a několik desítek z nich skončilo ve vazbě. Pochody mnichů zatím toleruje a prohlašuje, že v zemi nehodlá vyhlásit výjimečný stav.

Buddhističtí mniši jsou přesto v Barmě vnímáni jako potenciální zdroj protivládních protestů. Mají totiž klíčové postavení v životě společnosti a odmítnou-li od někoho přijímat almužny a milodary, odpírají mu tím podle buddhistického učení možnost dosáhnout nirvány.
Do barmských ulic dnes vyšli mniši, aby tak vyjádřili svou podporu prodemokratickým nenásilným demonstracím. Ty v Barmě trvají už od poloviny srpna.

Mniši pochodovali nejméně v pěti městech po celé zemi a skandovali modlitby a náboženské texty. Na politická hesla nedošlo. Mniši od armády požadují omluvu za násilné potlačení protestů proti prudkému zvýšení pohonných hmot.

V bývalém hlavním městě Rangúnu, kde podle odhadů protestovalo na tisíc mnichů, úřady preventivně uzavřely pagodu Šwedagon. Průvody sledovali policisté v civilu, kteří si mnichy fotili a natáčeli videokamerami.



Podle agentury Reuters ve městě Sittwe, severozápadně od Rangúnu, armáda použila proti protestujícím mnichům slzný plyn a zatkla tři nebo čtyři z nich. Podle očitých svědků bylo zatčeno i několik civilistů.

Podle BBC za protesty stojí Aliance všech barmských buddhistů, která své následovníky vyzvala k tomu, aby ode dneška odmítali almužny od stoupenců vojenské junty. 

Dávání almužen a různé materiální i finanční dary mnichům patří v převážně buddhistické Barmě ke každodennímu životu. Nemít tuto možnost pro buddhisty znamená horší šanci na dosažení nirvány. 

"Mniši jsou nyní naší jedinou nadějí, stejně jako jí byli po celou dobu barmské politické historie," říká pětasedmdesátiletý učitel Hla Myin.

"Vojenští vládci mohou snadno rozdrtit protesty pořádané studenty nebo dalšími lidmi. Ale brutální potlačení protestů pořádaných mnichy by mělo negativní dopad a vedlo by jen k dalším protivládním akcím," dodává.
Barmská disidentka a laureátka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij si minimálně ještě rok pobude v domácím vězení. Prodloužila jí ho tamní vojenská junta.

Jednašedesátiletá Su Ťij je držena v domácím vězení od května 2003, bez možnosti návštěv. 

Podnětem k uvěznění bylo přepadení disidentčina konvoje provládními davy na severu země 30. dubna 2003. Kabinet Su Ťij tehdy označil za hrozbu veřejnému pořádku. 

Mezinárodní společenství v souvislosti s blížícím se vypršením lhůty domácího vězení pro disidentku zesílilo v posledních týdnech svůj tlak na barmský vojenský režim. Bezúspěšně.
Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová chce uvolnit napětí mezi Turky a Kurdy. Přiletěla do Ankary na setkání s prezidentem Gülem a premiérem Erdoganem. Chápe, že problém kurdských geril je třeba řešit, ale obává se o stabilitu regionu.

"Máme společného nepřítele a budeme podle toho i jednat, což znamená, že budeme spolupracovat se svými tureckými spojenci a s Iráčany," prohlásila Riceová na adresu Kurdské strany pracujících (PKK).

Gerily této organizace, které útočí ze základen v severním Iráku na turecké území, zabily za poslední měsíc padesát tureckých vojáků. Ankara má nakročeno k zásahu přes hranici. Odmítá o něm ale mluvit jako o válce.
 
Americká ministryně zahraničí se v Ankaře setkala s premiérem Erdoganem

Riceová se přes bojovná slova o společném nepříteli snažila hlavně uklidnit situaci. USA se obávají, že turecký zásah do kurdské oblasti na severu Iráku by destabilizoval na irácké poměry výjimečně klidnou oblast.

"Cokoli by destabilizovalo severní Irák, není v zájmu Turecka, není to v našem zájmu a není to ani v zájmu Iráku," prohlásila šéfka americké diplomacie.

Turci naopak očekávají, že Spojené státy využijí svůj vliv v Iráku a jeho kurdské části, aby útoky PKK ustaly. Pokud Turecko neuvidí okamžitou snahu řešit situaci, pohrozilo, že do Iráku vstoupí. 
 
Příjezd ministryně Riceové hlídala turecká policie

Ankara už ve středu oznámila, že proti PKK zavede směs politických, vojenských a ekonomických sankcí. Jejich konkrétní podobu neoznámila, ale podle BBC by mohl být součástí sankcí bojkot kurdské semiautonomní vlády na severu Iráku.

Ten by byl pro severoirácké Kurdy katastrofální, protože Turecko je jejich největší obchodní partner a do značné míry na něm proto závisí úspěch snah o udržení vlastní autonomie v rámci Iráku (nebo mimo něj).
Část z afrických dětí, které chtěli francouzští humanitární pracovníci odvézt z Čadu do Evropy a nabídnout k adopci, se už možná neshledá s vlastními rodiči. Podle Červeného kříže je totiž pátrání po rodinách složité a nemusí být vždy úspěšné. Děti jsou teď v sirotčinci, kde se o ně stará Červený kříž a UNICEF.
Prohlédni fotky
- Únos dětí

"Vracení dětí zpět do rodin bude trvat dlouho," řekla mluvčí Červeného kříže v čadském Abeche Inah Kaloga. A v některých případech se možná ani nepodaří, doplnila. 

Všech 103 dětí - 21 dívek a 82 chlapců - je momentálně v sirotčinci v Abeche. Jejich zdravotní stav je dobrý, lékaři museli ošetřit jen několik drobných poranění. 
ČTĚTE TAKÉ
Unesené děti mají rodiny 


Francouzi z humanitární organizace Zoeina archa, kteří chtěli děti odvézt do Evropy a předat adoptivním rodičům, přitom tvrdili, že jde o nemocné sirotky ze súdánského Dárfúru, již potřebují zvláštní lékařskou péči. Za tímto účelem opatřili chlapce a dívky obvazy a náplastmi, aby vypadali co nejzuboženěji.

Mluvíme s dětmi, pátráme po rodičích
Čadská policie případ odhalila minulý týden ve čtvrtek, kdy už děti nasedaly do letadla v Abeche. Humanitárci byli spolu se třemi novináři, španělskou posádkou a dvěma Čaďany zatčeni. Později se ukázalo, že většina z dětí pochází z vesnic na čadsko-súdánské hranici a má minimálně jednoho rodiče. 
 
Letadlo, které mělo údajné sirotky odvézt z Čadu. V Evropě už čekali adoptivní rodiče, kteří předem zaplatili dohromady milion eur. 

"Během několika dnů proběhly důvěrné rozhovory s 21 dívkami a 82 chlapci. Mnozí z nich nebyli - vzhledem ke svému věku - schopni poskytnout ani základní informace. Nicméně bylo zjištěno, že o 91 dětí se staral alespoň jeden rodič," píše se ve společné zprávě Červeného kříže, dětského fondu UNICEF a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. 

"Rozhovory s dalšími dvanácti dětmi pokračují s cílem získat informace pro nalezení jejich rodin nebo blízkých lidí," uvádí se v dokumentu. 

Novináře nejspíš pustí
Francouzi ze Zoeiny archy se budou před soudem zodpovídat z pokusu o únos a také z podvodu - zatajili totiž identitu dětí a k tomu je vybavili zmíněnými obvazy. Pokud jim bude prokázána vina, mohou strávit až dvacet let těžkými nucenými pracemi. 
 
Francouzští humanitární pracovníci ze Zoeiny archy.

Paříž si nad nimi umyla ruce. Prezident Nicolas Sarkozy odsoudil jejich počínání jako nezákonné a nezodpovědné. Nicméně požádal svého čadského kolegu Idrisse Débyho, aby se zasadil o propuštění tří novinářů, kteří podle všeho neměli s komplotem nic společného. 

Jde o fotografy Marka Garmiriana z agentury CAPA a Jeana-Daniela Guilloua z agentury Synchro X a Marii-Agnes Peleranovou z televizní stanice France 3 Mediterranee. Déby Sarklozymu slíbil, že udělá, co bude v jeho silách. Kromě žurnalistů by měli být puštěni i Španělé, kteří tvořili posádku letadla.
Článek v německém satirickém časopise pobouřil manžele McCannovy. Magazín Titanic totiž vyobrazil tvář jejich pohřešované dcerky Maddie na sérii výrobků, které jsou stylizovány do podoby reklamního supermarketového letáku. Rodiče "vtip" odsoudili, ale Titanic se omluvit nehodlá.

Na první pohled vypadá dvoustrana asi nejznámějšího satirického časopisu v Německu jako běžná reklama na slevy v supermarketu. Rozdíly se ale objeví vzápětí.

Leták nabízí pod sloganem "Najděte Maddie!" čisticí prostředek, doplněný o slogan "odstraní všechny stopy v domě, takže test DNA nebude mít šanci", nebo čokoládu s tváří dívky, z jejíhož prodeje jde jeden eurocent do kasy Interpolu.

Ke koupi je i polévkové koření Maggi, tentokrát ovšem přejmenované na Maddie.



Rodina ztracené dívky reagovala na humor německého magazínu pohoršeně. Mluvčí rodiny Clarence Mitchell označil koláž za "zcela zvrácenou, velmi bolestivou a v žádném případě ne vtipnou". Právníci zkoumají, jestli Titanic nepřekročil zákon, když uveřejnil podobu Maddie bez svolení.

Kauzu přiživují i média, zejména pro bulvární deníky je vítaným soustem. The Sun hovoří o odporných vtipech německého magazínu, Daily Mail o zvrácené reklamě.

Titanic zachovává chladnou hlavu. "Není to zaměřeno na malou dívku, ale na mediální mašinerii, která případ obklopuje. Její podobizna je všude a na některé lidi už je toho trochu moc," řekl šéfredaktor listu Thomas Gsella.

Svérázně reagoval na kritiky autor "reklamy" Martin Sonneborn, který poskytl rozhovor Sternu. "Myslím, že celé to pohoršení není na místě. Vždyť Angličané mají velkou tradici satiry. A teď se dva největší tamní satirické listy, totiž The Sun a Daily Mail, pohoršují, protože jsme jim vyfoukli dobrý vtip před nosem," tvrdí.

Na otázku, zda článek nepřekračuje hranice satiry, zase Sonneborn říká: "To v každém případě, neboť my jsme překročili i kanál. Řekl bych dokonce, že se jedná o vyhlášení války Anglii."

Zítra to bude přesně šest měsíců od chvíle, kdy se čtyřletá Maddie ztratila britskému páru během dovolené v portugalském letovisku Praia da Luz. Podle rodičů zmizela z hotelového pokoje, zatímco oni večeřeli v blízké restauraci. - více zde

Portugalská policie v září označila McCannovy jako oficiální podezřelé. Ti jakékoli spojování se zmizením své dcery odmítají. - více zde

Otec Maddie Gerry McCann včera řekl, že zásadní zlomy ve vyšetřování nyní očekávat nejde, a tak se vrací do práce. Bude pracovat jako kardiolog v nemocnici v Leicesteru. 

Otec pohřešované Madeleine Gerry McCann se vrací do práce. Kardiologa zaměstná nemocnice ve střední Anglii. Do běžného provozu se vrací šest měsíců od dne, kdy čtyřletá Maddie zmizela. McCannova žena, taktéž lékařka, se zatím do práce nechystá.

"Chceme se vrátit k normálnímu životu a moje zaměstnání je součástí tohoto plánu," citovala CNN otce Maddie, která zmizela během jarní dovolené v Portugalsku.

McCann je povoláním kardiolog a bude pracovat ve středoanglickém Leicesteru. "Věřím, že mi práce půjde dobře a budu se na ni soustředit," prohlásil.

Na jednu stranu je zaměstnání návrat k normálu, na druhou stranu tím McCannovi dávají najevo určité smíření se ztrátou dcery. Sám otec říká, že udělal pro nalezení Maddie všechno a nyní se bude spoléhat na oficiální vyšetřování.

"Máme za sebou podpůrnou síť a abych pravdu řekl, pokud se Maddie nenajde, nelze čekat v dohledné době nějaký výrazný posun," řekl.

Lékařkou je i McCannova manželka Kate, ale o jejím návratu do zaměstnání se zatím nehovoří.

V sobotu to bude přesně šest měsíců od chvíle, kdy se čtyřletá Maddie ztratila během dovolené v portugalském letovisku Praia da Luz. Podle rodičů zmizela z hotelového pokoje, zatímco oni večeřeli v blízké restauraci. - více zde

Portugalská policie v září označila McCannovi jako oficiální podezřelé. Ti jakékoli spojování se zmizením své dcery odmítají. 
Rodiče britské holčičky Madeleine McCannové, která zmizela v květnu v Portugalsku, použili část peněz určených na pátrací akce na splácení své hypotéky. Podle zpravodajské stanice BBC o tom informoval jejich mluvčí. Ve fondu se prý shromáždilo přes milion liber.

"Fond byl od počátku určen k tomu, aby podpořil rodinu, pokud bude třeba," řekl mluvčí rodiny Clarence Mitchell.

Při zřizování fondu před půl rokem však strýc Maddie John McCann podle BBC uvedl, že "fond bude prostředkem, který pomůže naší rodině dostat zpět našeho miláčka".

Významnou částku do Madeleinina fondu věnoval britský milionář a šéf britské nízkonákladové letecké společnosti Virgin Richard Branson. Ten je s McCannovými v osobním kontaktu a podle svých slov urgoval další britské boháče, aby rodinu také financovali. 



Peníze měly podle Bransona sloužit hlavně na výlohy v právní bitvě s portugalskou policií a na úhradu nákladů spojených s veřejnou kampaní pro nalezení dítěte.

Podle Mitchella však Garry a Kate McCannovi přestali čerpat peníze z fondu poté, co je portugalská policie označila za podezřelé v souvislosti se zmizením dívky. 

Čtyřletá Madeleine zmizela 3. května z pokoje v hotelovém komplexu v portugalském letovisku Algarve, kde spala s dvouletými sourozenci, dvojčaty. Rodiče v té době večeřeli s přáteli padesát metrů daleko. 



Policejní vyšetřovatelé původně pracovali s hypotézou, že byla unesena. Pak se přiklonili k názoru, že Madeleinini rodiče mohli dívku nešťastnou náhodou zabít a její tělo pak ukrýt. - více zde

Kate a Gerry byli v této souvislosti vyslýcháni a pak označeni za podezřelé. V současnosti je pátrání na mrtvém bodě.
Rodiče přes pět měsíců pohřešované britské holčičky Madeleine McCannové v úterý poprvé veřejně připustili, že jejich dcera může být mrtvá. Podle britského listu Daily Star portugalská policie navíc sdělila, že stopy tělesných tekutin, které našla v jejich autě, pocházejí z mrtvého těla.

"Kate a Gerry McCannovi považují za reálné, že Madeleine může být mrtvá," řekl v úterý jejich mluvčí Clarence Mitchell. Podle něj se však pár ani tak nevzdává naděje, že dítě bude někdy nalezeno živé.

Čtyřletá Madeleine zmizela 3. května z pokoje v apartmá hotelového komplexu v portugalském přímořském středisku Algarve, kde spala s dvouletými sourozenci, dvojčátky. Rodiče v té době večeřeli s přáteli padesát metrů daleko. - více zde

Policejní vyšetřovatelé původně pracovali s hypotézou, že byla unesena. Nyní se ale stále víc kloní k názoru, že Madeleinini rodiče mohli dívku nešťastnou náhodou zabít a její tělo pak ukrýt.

Počátkem září portugalská policie označila Gerryho a Kate McCannovi za hlavní podezřelé. Od té doby se v tisku objevují spekulace o tom, co se asi v osudný večer 3. května stalo. - více zde

Podle listu Daily Star má policie za to, že Maddie zemřela následkem sedativ. Ty jí prý dali rodiče proto, aby dívka spala.

Podle listu policie v úterý potvrdila, že stopy tělesných tekutin nalezených v kufru Renaulta Scenic, který si McCannovi v Algarve pronajímali, pocházely už z mrtvého těla.

Britský list The Guardian zase uvedl, že policie o víkendu začala hledat tělo Maddie v zalesněné a jezernaté krajině v okolí přímořského letoviska.
Ve vyšetřování případu zmizelé britské dívenky Madeleine McCannové se možná objevila nová stopa. Úřady v současné době prověřují fotografii pořízenou v Maroku, na které je vyfocena dívka podobná malé Madeleine. CNN to oznámil mluvčí rodiny Clarence Mitchell.

"Na první pohled to skutečně vypadá jako Madeleine," tvrdí Mitchell.

Fotku pořídila dvojice Španělů, která trávila v Maroku ke konci srpna dovolenou. Snímek pořídili za jízdy v autě. Maročanka na něm jde po silnici vedoucí podél pobřeží a na zádech nese dítě.

"Fotili jsme na tom místě všechno, co jsme potkali, pak naši pozornost upoutala malá blonďatá holčička a vzpomněli jsme si na Madeleine. Dál jsme o tom ale nepřemýšleli, protože se nám to zdálo jako nemožné," uvedla Španělka Clara Torresová.

Dítě zahlédli cestou do města Tetuán. "Ten snímek jsme ve foťáku přece jen nechali a nakonec jsme ho předali úřadům," uvedla.

Rodina se zatím zdržela komentáře vzhledem k tomu, že předešlé stopy, které by vedly k nalezení jejich dcery, se vždy ukázaly jako falešné.

Tříletá Madeleine zmizela 3. května z hotelového pokoje v portugalské prázdninové oblasti Algarve. Do pátrání se zapojily mnohé země i světové celebrity. V září však na základě nových stop označily portugalské úřady za podezřelé samotné rodiče dívky. Manželé McCannovi to tvrdě odmítají.
Kate a Gerry McCannovi, jež portugalští vyšetřovatelé zařadili mezi podezřelé v případě zmizení jejich čtyřleté dcerky Madeleine, se vrátili z Portugalska domů do Anglie. Pár i se svými dvouletými dvojčaty přiletěl z portugalského Fara na letiště East Midlands.

Mluvčí rodiny Justine McGuinessová prohlásila, že McCannovi se vracejí do Británie "po zralé úvaze" a ve snaze umožnit svým dětem normálnější život.

"Ve zmizení své milované dcery nehráli žádnou roli," uvedla mluvčí. Rodina nyní podle ní zvažuje další kroky v reakci na události posledních dnů. Pokud to bude nutné, jsou prý McCannovi připraveni vrátit se do Portugalska k dalšímu výslechu.

Čtyřletá Maddie zmizela z hotelu v portugalském středisku Praia da Luz v přímořské oblasti Algarve začátkem května a policisté původně pracovali s 
hypotézou, že byla unesena.

Do pátku byl podezřelý jen Murat
V pátek však označili McCannovy za podezřelé, obvinění proti nim však nevznesli. Portugalské úřady manželům nezabavily pasy, ani je neomezily ve svobodě pohybu. 
Vyšetřovatelé se k zařazení matky Madeleine a později i jejího otce mezi podezřelé rozhodli poté, co obdrželi informace z britské soudní laboratoře.

Ta analyzovala mimo jiné stopy krve nalezené v místnosti apartmá, kde dívka s rodiči a sourozenci bydlela. Krev se našla i ve vozidle, které si manželé v letovisku pronajali; vůz byl ovšem pronajat až několik týdnů po zmizení dívenky.

Do pátku byl jediným podezřelým v komplikované kauze Robert Murat, Brit dlouhodobě žijící v sousedství hotelu. Policie dvakrát prohledala jeho dům, ale bezvýsledně. Muž popírá, že by s věcí měl něco společného.

Případ malé Madeleine vyvolal nebývalou vlnu solidarity po celém světě. McCannovy přijal i papež Benedikt XVI. a do rozsáhlé mediální kampaně se zapojily známé osobnosti jako autorka Harryho Pottera Joanne Kathleen Rowlingová či fotbalová hvězda David Beckham.
Vyšetřování zmizení britské holčičky Madeleine McCannové nabralo zcela jiný směr. Portugalská policie začala po dívčině matce vést jako podezřelého i otce Gerryho McCanna. Podle rodinného přítele se kriminalisté domnívají, že matka dítě neúmyslně zabila. Rodiče vinu popírají.

Policie začala Gerryho McCanna vést jako podezřelého nedlouho poté, co stejný status udělila jeho ženě. Každý zvlášť absolvovali na policii mnohahodinové výslechy. - více zde

"Mluvil jsem s Gerrym brzy ráno a nebyl překvapený," tvrdí rodinný přítel John Corner. "Bojuje ovšem a je rozhodnutý, že toto by nemělo zhatit pátrání po Madeleine," dodal.

Oba rodiče popírají, že by měli jakoukoli vinu na zmizení dcerky, která se pohřešuje od 3. května.

Policejní scénář
Žádné obvinění zatím nepadlo. Policie ale zřejmě má představu, jak se po dívce, která byla na dovolené s rodinou v portugalském Algarve, slehla zem.



Podle mluvčího rodiny Davida Hughes si policie myslí, že Maddie neúmyslně zabila matka Kate. Oba rodiče pak podle této verze tělo schovali a později se ho zbavili. Za hlavní důkaz platí stopy krve dítěte v autě, které si McCannovi pronajali až 25 dní po jejím zmizení.

Policie už údajně nabídla McCannové obchod. Za přiznání by šla do vězení pouze na dva roky.

Rodina ale vinu vehementně popírá. "Policie jen hledá způsob, jak čistě a rychle uzavřít případ a tím pádem obrací pozornost na rodinu," říká Corner. McCannovi také vyjadřují obavy, že policie marní čas místo toho, aby skutečně pátrala po ztraceném dítěti.Vyšetřování květnového zmizení malé Madeleine McCannové nabralo nový směr. Uvedli to její rodiče v rozhovoru pro portugalskou televizi. Dodali, že o tom hovořili s policií, která případ vyšetřuje. V sobotu uplyne od zmizení Maddie 100 dní.

"Když policie dospěla k závěru, že vyšetřování nikam nevede, souhlasili jsme s tím, aby se začalo znovu od nuly," prohlásil otec holčičky Gerry McCann.
 
Portugalská média tento týden informovala, že se ve vyšetřování zmizení malé Madeleine objevil nový směr. Vyšetřovatelé nyní zvažují možnost násilného činu nebo nehody, zatímco předtím dávali přednost teorii únosu. - více zde

Stopy krve v pokoji
Podle médií našla policie na zdi pokoje, z něhož holčička zmizela, stopy krve zemřelé osoby. Policie tyto informace nepotvrdila. Mluvčí portugalské policie Olegario Sousa pouze sdělil, že vyšetřování sleduje jiný směr.

Britský list The Times dnes napsal, že Robert Murat, jediný podezřelý v případu, má být v příštích dnech zbaven podezření. "S důkazy, které máme, již lze dokázat jeho nevinu," řekl jeho právník rozhlasové stanici TSF.
 
Gerry McCann rovněž označil za směšné spekulace tisku, podle něhož mohou mít on a jeho žena něco společného se smrtí jejich dcerky. McCann to řekl v rozhovoru pro poslední číslo portugalského týdeníku Expresso.
 
"Představa, že jsme zabili svou dceru? To je směšné," prohlásil McCann. "Policie nám nikdy nenaznačila, že jsme podezřelí," dodala k tomu matka děvčátka Kate McCannová. Připomněla, že v rámci vyšetřování platí pro všechny svědky utajení, což manželům nedovoluje, aby se bránili před útoky tisku.
 
"Jen malý počet lidí zná pravdu: my víme, co jsme učinili, policie to ví také a rovněž únosce ví, co učinil," zdůraznil Gerry McCann.
 
Vyšetřování začíná od nuly
"To, co se stalo minulý týden, podle nás ukazuje, že vyšetřování začíná znovu od samého začátku," řekla Kate McCannová. "Dosavadní směr vyšetřování nepřinesl výsledky a důkazy musejí být znovu přezkoumány, abychom znali pravdu," řekl její manžel.
 
"Chceme také znát pravdu. Bylo by podivné, kdyby krev byla objevena teprve nyní, pokud patří Maddie," soudil Gerry McCann.

Kate týdeníku sdělila, že si po dobu jejich pobytu nevšimla, že by se děvčátko nějak zranilo. Připustila však, že se mohla škrábnout nebo že jí mohla ukápnout krev z nosu, aniž by si toho byli rodiče všimli. "Nemůžeme přistoupit na myšlenku, že je Maddie mrtvá, dokud nebudou nezvratné důkazy," zdůraznil otec. 

Čtyřletá Maddie McCannová se ztratila 3. května v době, kdy její rodiče večeřeli v restauraci asi padesát metrů daleko. Zmizela z pokoje, kde spala se dvěma sourozenci v hotelovém komplexu Praia da Luz na jihu Portugalska. 
Není to poprvé, kdy do holandského deníku De Telegraaf přišel podobný anonym. Tvrdí, že ví, kde je nejznámější unesené dítě světa – čtyřletá Madeleine McCannová. Je prý zakopaná patnáct kilometrů od portugalského letoviska Praia de Luz, odkud před víc než měsícem zmizela.

"Severně od cesty, pod větvemi nebo kameny, asi šest nebo sedm metrů od cesty," píše.

Odiaxere, rozsáhlé místo vyprahlé sluncem a zarostlé klečí, už prohledávají desítky portugalských policistů se psy. Vyšetřování ztěžuje fakt, že mapka přiložená k dopisu o dvou arších papíru není přesná. Pozemek, kde má dítě ležet, je na ní vyznačen křížkem a otazníkem. Detektivové v Holandsku mezitím analyzují dopis i obálku, v níž přišel.

Kriminalisté už šli po různých stopách, ale prověřit tu nejnovější bylo podle nich "zcela nezbytné". Podobný dopis přišel totiž do redakce nizozemského listu už před rokem. Pisatel tehdy označil parcelu, kde mají být těla nevlastních sester, desetileté Natalie Mahyové a sedmileté Stacey Lemmensové.

Policie pak ostatky dětí skutečně našla v kanálu, tři čtvrtě kilometru od popsaného místa. Z jejich vraždy a sexuálního zneužití obvinila Belgičana marockého původu Abdallaha Aita Ouda, ale vinu mu zatím nikdo neprokázal. Experti se obávají, že se dívky staly obětí mezinárodní sítě pedofilů. A nyní mají podezření, že oba dopisy spolu souvisí.

Britové Gerry a Kate McCannovi svou Maddie pohřešují od 3. května. Tehdy trávili dovolenou v portugalském letovisku Praia de Luz. Onoho dne uložili své tři děti do postýlek v hotelovém pokoji a zašli si na večeři do sto metrů vzdálené restaurace. Když se vrátili, našli jen dvouletá dvojčata. Nejstarší dcera už v postýlce neležela.

Od té doby objíždějí Evropu a rozdávají lidem fotografie svého ztraceného dítěte a apelují na politiky i policii, aby se více zaměřili na boj s pedofily. Už byli v Německu, Španělsku i v Nizozemí. Ve Vatikánu jim požehnal i papež Benedikt XVI., který přislíbil, že se za návrat jejich dítěte bude modlit. Obrázek se světlovlasou holčičkou s velkýma tmavýma očima a v růžovém klobouku visí i na ruzyňském letišti v Praze.

Novináři byli krutí, říká otec
Zpráva o posunu ve vyšetřování rodiče zastihla bezprostředně poté, co se vrátili z Maroka, kam podle některých verzí mohl dítě zavléct neznámý muž.

"McCannovi velice napjatě čekají na nejnovější zprávy. Je to pro ně zdrcující a traumatické," řekl listu The Daily Express blízký rodinný přítel. Matka dítěte se zhroutila. Její manžel zase odsoudil holandské noviny, že rozsáhle informovaly o detailech případu a zveřejnily i mapu ještě předtím, než oblast stačili prozkoumat policisté.

"Tímhle novinářským kouskem jsme hluboce dotčeni. Bylo to necitlivé a kruté. Jistě si umíte představit, jak bylo mé ženě, když se to všechno musela dozvědět z novin," řekl Tom McCann agentuře AP.

Za osvobození dítěte slíbili Britové v přepočtu sto milionů korun. Na účet speciálně založený na záchranu děvčátka přispěli byznysmeni, sportovci i obyčejní lidé z celé Británie. Sbírku podpořili i fotbalista David Beckham nebo autorka Harryho Pottera J. K. Rowlingová.

Astronomická suma láká však i podvodníky, kteří policii zavádějí na falešné stopy. I proto někteří detektivové připouštějí možnost, že by dívenka mohla být ještě naživu.
Rodiče čtyřleté britské holčičky Maddie, která počátkem května zmizela v portugalském přímořském letovisku Algarve, se v Madridu obrátili s prosbou o pomoc i na španělské úřady a veřejnost.

Maddie zmizela před více než třemi týdny. Podle policie byla patrně unesena. Do rozsáhlého pátrání se zapojila portugalská i britská policie. 


"Prosíme zde o pomoc, protože si myslíme, že je možné, že Madeleine opustila Portugalsko a je ve Španělsku," řekl na tiskové konferenci otec Maddie Gerry McCann. Podle svých slov požádal též španělskou policii, aby prověřila možnost, zdali únos Maddie nesouvisí s dalšími únosy dětí ve Španělsku.
Pátrání po čtyřleté Britce Madeleine MacCanové trvá už tři týdny. Zatímco se rodiče modlí ve Fátimě za nalezení svého děvčátka, vyšetřování uvízlo na mrtvém bodě. Jeden z kriminalistů se dokonce netají přesvědčením, že Maddie už není naživu. Nejhoršího se obávají i představitelé zemí G8.

Ministři spravedlnosti a vnitra G8 se na summitu v německém Mnichově dohodli na zpřísnění boje proti pedofilům, dětské pornografii a skupinám, které na zakázku unášejí a prodávají děti. 

"Madeleine evidentně unesla organizovaná banda profesionálů, která obchoduje s dětmi," uvedla německá ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová a vyslovila nahlas to, co si všichni šeptají od 3.května. Právě tehdy ve večerních hodinách malá Maddie zmizela ze své postýlky v portugalském letovisku Praia da Luz. - více zde

Únos děvčátka oživil také mezi Němci vzpomínky na podobné případy, které bohužel skončily tragicky. Jedním z nich je nedávná vražda devítiletého Mitji z Lipska. Několikrát trestaný pedofil chlapce vylákal do svého bytu, znásilnil a poté uškrtil. Při vyšetřování se navíc ukázalo, že sexuální deviant-recidivista dostal před pár měsíci práci ve školní ZOO.

Politikové chtějí zejména rozbít dobře organizované gangy, které často stojí za únosy. Také nechvalně známý Belgičan Marc Dutroux, který v devadesátých letech unesl šest dívek, z nichž čtyři zemřely, se svých výpovědích neustále zdůrazňoval, že jednal na objednávku lidí z vysoce postavených kruhů.



Rodiče: Najdeme ji živou, nebo mrtvou
Pátrání po malé Maddie, které se už rozšířilo do 27 zemí, je nadále bezvýsledné. Světlo nevnesla ani forenzní expertíza vily hlavního podezřelého Roberta Murata. Brit se pod tlakem vyšetřování zhroutil.

Katolický biskup z portugalského Algarve Manuel Neto Quintos se mezitím nabídl jako případný zprostředkovatel mezi únosci a policií. 

Ta je ovšem čím dál více skeptická. "Maddie může být již dávno mrtvá", řekl jeden z kriminalistů, který chce zůstat v anonymitě, v rozhovoru pro portugalské noviny. 

"Roste podezření, že jde o sexuálně motivovaný zločin. Jeho pachatelé oběť unesou, poté zneužijí a pak se zbaví mrtvoly. Vím, že je kruté slyšet to, ale musíme být realisté. Šance najít Madeleine živou, je den ode dne menší," dodal.

Faktem je, že dosud pátralo v Portugalsku po děvčátku asi 250 policistů. Nyní je to už jenom 50. Zoufalí rodiče Kate a Gerry McCannoví jsou nicméně rozhodnuti pátrat byť i na vlastní pěst. "Zůstaneme v Portugalsku, dokud nenajdeme Maddie. Živou, nebo mrtvou."Stovky policistů hledají na jihu Portugalska tříletou britskou dívku, která zmizela před týdnem z hotelu u letoviska Lagos. Dítě mohli unést pedofilové anebo zločinci, kteří zprostředkovávají nelegální adopce. Fotky holčičky už otiskly všechny portugalské noviny.

Madeleine zmizela ve čtvrtek v noci z hotelového pokoje, kde spala spolu s dvěma bratry, dvouletými dvojčaty. Rodiče dětí Gerry a Kate McCannovi byli zrovna v restauraci v turistickém komplexu Praia de Luz v letovisku u Lagosu.



Portugalci nasadili do pátrání po britském dítěti 250 policistů, prověřili už pět stovek bytů a několik set lidí. Od soboty jim pomáhaly tři zvláštní týmy britských 
vyšetřovatelů specializovaných na únosy dětí, k nimž dnes přibyly další, řekl britský velvyslanec v Lisabonu John Buck. 

Naprosto důvěřuji portugalským bezpečnostním složkám, dodal v reakci na britský tisk, který o práci Portugalců pochybuje. Novináři se například diví, proč nebyl zveřejněn počítačový portrét možného únosce. Portugalci argumentují tím, že nechtějí ohrozit život holčičky. 



Významný portugalský deník Diário de Notícias napsal, že existuje videokazeta, kterou nahrála kamera u benzinové pumpy na dálnici. Na záznamu je údajně vidět děvčátko podobající se Madeleine. Podle zaměstnanců ho doprovázela žena, která se velmi podivně chovala.

Blondýnce Maddie z britského Leicesteru byly v neděli čtyři roky. Místo narozeninové oslavy se konala tichá modlitba za nezvěstnou holčičku, kterou unesli neznámí pachatelé 3. května z hotelu v luxusním portugalském letovisku Praia da Luz.
Prohlédni fotky
- Pátrání po Madeleine

Místo čtyř svíček na narozeninovém dortu, který se nepekl, hoří na náměstí v Lagosu a na pobřežní promenádě desítky svíček. Kolem nich se kupí hračky a vzkazy.

V místním kostele se konala mše za nezvěstnou Maddie a až do rána držel farář a desítky místních hlídku a modlili se za nalezení holčičky.



Madeleine McCannová zmizela minulý týden ve čtvrtek přímo z bungalovu v hotelovém komplexu Ocean Club Resort.

Všichni jsou v šoku
Osmatřicetiletí rodiče Gerry a Kate McCannovi, oba lékaři, zašli osudného večera ještě na skleničku do baru u bazénu a každou půlhodinu se chodili přesvědčit do apartmánu vzdáleného asi sto metrů, na který navíc viděli, zda je vše v pořádku.



Při návratu do bungalovu kolem desáté hodiny večer spatřili otevřené okno a hned věděli, že se něco stalo. Postýlka Maddie byla prázdná. Další dvě děti McCannových - dvouletá dvojčata Sean a Amelie, zůstala nedotčená.

Portugalsko je v šoku a únos malé Britky proměnil prázdninový ráj na začátku sezony v noční můru nejenom pro bezradné rodiče. Z obav před opakováním tragédie mnoho rodin s dětmi předčasně odjelo domů nebo změnilo letovisko.

Slehla se zem
Filiálky cestovních kanceláří na pobřeží hlásí storna zájezdů. Na pláži, v hotelích či v restauracích, kolem kterých neustále hlídkuje policie, se téměř o ničem jiném nehovoří.



"Je to nepříjemný pocit slunit se v místě, kde jiní prožívají takovou tragédii, máme dvě malé děti a nespustíme je z očí ani na vteřinu," posteskli si ustaraně manželé z francouzského Dijonu, kteří zde tráví dovolenou.

Po Maddie jako kdyby se slehla zem. Místní policie, kterou vydatně posílily stovky expertů z Velké Británie, nepřetržitě pročesává každou píď, obrací doslova každý kámen. Plakáty s programem letního kina či výletů do okolí jsou přelepeny výzvou a pátracím portrétem Maddie.

Strach je všude
Televizní zprávy začínají informacemi z pátrání po Britce, s apelem na únosce se obrátily také fotbalové hvězdy Cristiano Ronaldo a David Beckham, kteří také vyzvali veřejnost k pomoci při pátrání. Přibývá prominentů, kteří za poskytnutí informací vedoucích k nalezení Maddie a dopadení pachatele nabízejí miliony eur.



Přímořská idyla se proměnila v ponurou beznaděj. Portrét usměvavé nezvěstné holčičky v růžovém klobouku je jako memento.

Lidé se vzájemně pozorují, rozhlížejí kolem sebe. Jedna matka seřezala v hysterickém záchvatu asi pětiletého chlapečka, když se jí schoval za stánek se zmrzlinou.

Vraťte nám holčičku
Mezi turistickými autobusy se proplétají motorkáři s fotografiemi Maddie, její portrét visí také v jiných letoviscích nedaleko španělských hranic. Nelze totiž vyloučit, že Maddie už je pryč z Portugalska. 



Všechno zatím nasvědčuje tomu, že Maddie se stala obětí pedofila nebo organizovaného gangu obchodníků s bílým masem. Dodnes totiž nikdo nepožádal o výkupné.



"Prosíme všechny. Pomozte nám najít naší Maddie. Prosíme únosce - vraťte nám naši holčičku," obrátili se na pachatele zoufalí rodiče, kteří chtějí v Praia da Luz zůstat tak dlouho, dokud se jejich Maddie nenajde. Všichni doufají, že živá.
Vyšetřování únosu čtyřleté Britky Madeleine McCannové, která zmizela z bungalovu v portugalském letovisku, pokročilo. Policie vyslechla tři lidi a určila prvního podezřelého. Podrobnosti ale nechce sdělit. Rodiče stále čekají v letovisku na zprávy o své dceři.
Přehraj video
- Portugalci mají podezřelého z únosu malé Britky
Prohlédni fotky
- Pátrání po Madeleine

"Ano, je zde podezřelý," potvrdila mluvčí portugalské soudní policie. Nic dalšího ale říct nechtěla.

Policisté se v pondělí zaměřili na vilu jménem Casa Liliana, stojící asi 150 metrů od místa, z něhož byla Madeleine unesena. 



Vila patří 71leté Jenny Muratové, Britce, která žije v Portugalsku už 40 let. V domě bydlí se svým synem Robertem, jenž je jedním ze tří lidí, které policie předvedla k výslechu. Zda je ale právě Murat oním podezřelým, policisté neuvedli. 

Na vilu upozornila novinářka
Robert Murat ze začátku pomáhal policii při vyšetřování únosu Madeleine. Pracoval jako tlumočník. Na jeho vilu se kriminalisté zaměřili poté, co na ni upozornila novinářka britského listu Sunday Mirror. 



Ta policii řekla, že Murat, který sám sebe označuje za polovičního Portugalce, od začátku pátrání často mluvil s novináři a vykládal jim, že Madeleine vypadá jako jeho vlastní dcera žijící v Anglii. 

Načež policisté přišli do Casa Liliana a celé pondělí ji důkladně prohledávali. Údajně vypustili i bazén. Když pak večer odcházeli, podle svědků odnášeli počítače a mobilní telefony. Dům kvůli dalším testům zapečetili. 

Dobré jméno a ještě lepší pověst
Čtyřletá Britka Madeleine McCannová zmizela z bungalovu v turistickém komplexu Praia de Luz 3. května. Rodiče zrovna večeřeli v přilehlé restauraci. Každou chvíli chodili Maddie i její dva mladší sourozence kontrolovat. Všechno bylo v pořádku až do momentu, kdy spatřili otevřené okno a prázdnou postýlku. - více zde



Robert Murat má na noc, kdy Madeleine zmizela, alibi. Alespoň to tvrdí jeho strýc Ralph Eveleigh. "Robertova matka říká, že s ní byl celou noc doma," sdělil Eveleigh reportérovi z britského serveru BBC. 

Muratových se zastává i rodinná přítelkyně Catherine Robertsová. "Jenny tady v okolí každý zná, prožila tu většinu života. Její rodina tady má skvělou pověst a dobré jméno," řekla novinářům.

Odjet? Ani nás nenapadne
Kvůli pátrání po Maddie je vzhůru nohama celé Portugalsko i Británie. Rodiče holčičky, Gerry a Kate McCannovi, zůstávají v letovisku a sledují pátrání. "Dokud nebude konkrétní důkaz o opaku, budeme věřit, že je Madeleine v pořádku," řekl v pondělí Gerry McCann. 

"Ani by nás nenapadlo odjet teď domů," dodala jeho žena. Oba ocenili práci portugalské policie a poděkovali za obrovskou podporu, které se jim dostává ze všech stran. 



Odměna za navrácení Madeleine rodičům se vyšplhala už na 2,6 milionu britských liber. Přispěla i řada osobností, například autorka Harryho Pottera Joanne Rowlingová či britský fotbalista Wayne Rooney.
Velké modré oči se usmívají a malá ručička hladí světlé vlásky. Devadesát tisíc lidí na zrekonstruovaném stadionu Wembley zmlklo. Než začne finále anglické fotbalové ligy, na dvou obrovských obrazovkách se objevily fotografie čtyřleté Britky Madeleine McCannové.

O pár stovek kilometrů jižně vyhublá bledá Kate McCannová svírá v ruce plyšového medvídka a panenku. Patří Maddie. Její Maddie. 

Nešťastná matka, která chodí jako stín, zatím v Algarve spolu s manželem Gerrym zůstává, ačkoli v posledních dnech podobně jako policie příliš nevěří, že je jejich dcerka ještě v Portugalsku. 

Když svým dvouletým dvojčatům kupuje zmrzlinu, kupuje kornouty tři. Také pro jejich sestřičku. Kde se ale nachází a zda je ještě naživu, není jasné ani více než dva týdny od únosu.

Nesmíme polevit, říká britská novinářka
Beznaděj, skepse i únava se rozhostily v letovisku na západě Algarve. V barech s tapas vládne ponurá atmosféra a jindy běžný prázdninový "randál" vystřídalo zvláštní nepřirozené ticho, solidarita s bolestí rodičů. 

Týmy novinářů z desítek zemí, které se sem sjely okamžitě po únosu, se už obměnily a mnohé televizní štáby se pomalu vracejí do vlasti. Pochopitelně až na britské novináře. Ti v nezměněné intenzitě do svých mateřských stanic nepřetržitě chrlí každou novou informaci, i když většina stop se posléze ukáže jako planý poplach. 

"Nesmíme polevit ani na vteřinu. Naším úkolem je vyburcovat lidi, aby byli všímaví. Klíčový může být jakýkoli detail. Na Maddie se nesmí zapomenout", řekla mi rozrušená Amanda Walker z týmu televizní společnosti Sky News, která jako jediná hovořila se zatím posledním podezřelým, dvaadvacetiletým Rusem Sergejem Malinkou. Po několikahodinovém výslechu jej ale policie propustila pro nedostatek důkazů, stejně jako třiatřicetiletého Brita Roberta Murata. 

"Už to vypadalo tak nadějně, všichni jsme věřili, že je policie na stopě, bohužel zatím je vše při starém", dodal sklesle další reportér televize Martin Brunt.

Po dítěti pátrají od Maroka do Norska
Po čtyřleté Maddie, kterou neznámý pachatel či pachatelé unesli 3. května přímo z její postýlky v bungalovu luxusního hotelového areálu Ocean Resort v letovisku Praia da Luz, nadále chybí jakákoli stopa. 

Find Maddie! Desaparecida! Naléhavé výzvy v angličtině, portugalštině i dalších jazycích lze číst na plakátech, v novinách, na tričkách.

Téměř sto milionů lidí dosud kliklo na speciální webovou stránku Findmadeleine.com, na které rodiče prosí celý svět o pomoc při pátrání po zmizelé dceři. 

"Musíme hledat nejenom v Algarve nebo Británii, nýbrž v celé Evropě", sdělil novinářům v Praia da Luz na tiskové konferenci Michael Wright, advokát rodiny McCannových. Plakáty s fotografií děvčátka budou kolportovány do celé Evropy a zřejmě i do severní Afriky. Neustále se totiž objevují nepotvrzená svědectví o tom, že Maddie byla spatřena v Maroku.

Před pár dny telefonovala na policii turistka z Norska, která údajně viděla u jedné čerpací stanice holčičku podobnou Maddie. Za ruku jí držel mladý muž, kterého se ptala: "Uvidím brzy svou maminku?"
Portugalská policie včera objevila jedenáctiletou dívku z východní Evropy, která byla podle všeho unesena ráno ve španělské Málaze. Podle mluvčího portugalské policie předcházela zadržení únosce automobilová honička v oblasti letoviska Algarve poblíž hranic se Španělskem.

Po zastavení vozidla a zadržení řidiče nalezli policisté uvnitř vyděšené dítě. Vše nasvědčuje tomu, že dívka byla unesena časně ráno rodičům, kteří se účastnili party v Malaze. Dítě rodičům zmizelo ze zadního sedadla vozidla, kde spalo. 


Bližší podrobnosti k případu policie zatím nezveřejnila. V posledních týdnech je to již druhý případ únosu děvčete, který portugalští policisté v oblasti Algarve řeší. 


Okolnosti únosu čtyřleté britské Madeleine McCannové, která je pohřešována už 17 dní, se ale zatím portugalským vyšetřovatelům objasnit nepodařilo. 


Případ sleduje s mimořádnou pozorností nejen portugalská, ale rovněž britská veřejnost. Řada britských celebrit dokonce uspořádala finanční sbírku, která má pátrání po malé Maddie usnadnit.
Americký astronautům z raketoplánu Discovery se podařilo Mezinárodní kosmické stanici opravit solární panel, v němž našli přibližně 75 centimetrů velkou trhlinu. Hrozilo, že ISS přijde o podstatnou část dodávky elektrické energie. Raketoplán se na Zem vrátí ve středu. 

Sdělil to americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA). Hlavní tíha operace byla podle amerického úřadu pro letectví a vesmír NASA na bedrech Scotta Parazynského. 

Podle původního plánu se měli Američané Scott Parazynski a Douglas Wheelock vydat do volného prostoru už ve čtvrtek, aby zkontrolovali otočný kloub jiných slunečních panelů. 

Vedení NASA ale rozhodlo, že oprava panelu je přednější, protože odborníci nevěděli, co trhlina může způsobit. - více zde

Astronautovi Scottu Parazynskému se podařilo spravit protržené křídlo panelu improvizovanými výztuhami a také upevnit dráty, které panel poškodily. Parazynski pak sledoval, jak posádka ISS rozvinula panel do plné délky.

Solární panely o rozpětí 73 metrů dodávají ISS elektrickou energii. Na stanici byly nové namontovány teprve v červenci letošního roku. - více zde

"Skvělá práce, chlapci," komentovala výsledek opravy velitelka ISS Peggy Whitsonová.

Astronaut se musel vysunout na robotické paži prodloužené o patnáctimetrový nástavec dál od stanice, než je doporučená vzdálenost pro bezpečný návrat v případě nějakého problému. 

Při samotné opravě mu navíc hrozil zásah elektrickým proudem. Opravu přitom komplikovala skutečnost, že inženýři do samotného výstupu jen odhadovali z dostupných záběrů, co se vlastně solárnímu panelu stalo.

Druhý astronaut z raketoplánu Discovery Doug Wheelock dostal za úkol asistovat kolegovi od paty anténní soustavy se solárním panelem. 

Pokud bude vše v pořádku, Discovery se odpojí od ISS v pondělí a přistane na Floridě ve středu. V případě problémů se NASA operativně rozhodne, co dál.
Americká kosmonautka Peggy Whitsonová se svým italským kolegou Paolem Nespolim poprvé vstoupili do nového obyvatelného prostoru v přechodovém modulu Harmony. Ten v pátek astronauti připojili k Mezinárodní vesmírné stanici ISS.

Zařízení by mělo mimo jiné dvojnásobně rozšířit stávající kapacitu vesmírné stanice ISS, která byla dosud koncipována pro tříčlennou posádku.
 

Nový modul má velikost malého autobusu. Na snímku je vidět v pravém horním rohu.

Pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA je úspěšná instalace modulu vážícího přes 14 tun jedním z nejdůležitějších kroků k dokončení výstavby stanice. Ta by měla být hotová do roku 2010. 

K modulu by měla být v budoucnu připojena i evropská laboratoř Columbus a japonský modul Kibo, zároveň u něj budou kotvit raketoplány.

Pár astronautů měl dnes při vstupu do modulu na sobě ochranné brýle a roušky pro případ, že by uvnitř Harmony zůstaly po instalaci zbytky materiálu.

"Je radost být zde v tom krásném kousku vybavení," uvedl Nespoli na adresu modulu italské výroby ve velikosti malého autobusu. 

Modul bude vedle obytného prostoru pro posádku, spojovacího zařízení pro evropskou laboratoř a japonský modul také energetickým centrem vesmírné stanice. Z něj bude do ostatních částí proudit elektřina, teplo, ale také vzduch a voda.

Než bude zařízení plně zprovozněno, musejí kosmonauti uvolnit na 700 šroubů, které zatím chrání některé jeho části před otřesy raketoplánu Discovery. Ten se před dvěma dny napojil na stanici. 

Návrat raketoplánu na Zemi a ukončení současné mise je naplánováno na 6. listopadu. Do té doby však mají kosmonauti v plánu uskutečnit celkem pět výstupů do volného vesmíru. Druhý z nich by se měl uskutečnit v neděli.
Američtí astronauti Scott Parazynski a Douglas Wheelock podle plánu poprvé vystoupili do volného prostoru. Jedním z jejich úkolů bylo vyložit z raketoplánu Discovery přechodový modul a připravit ho k připojení k mezinárodní stanici ISS. Těžká práce dvěma mužům zabrala přes šest hodin.
Prohlédni fotky
- Astronaut ve volném prostoru

"Páni, to je ale nádherný výhled," komentoval nadšeně přelet na Jižní Amerikou Wheelock.

Kromě přechodového modulu Harmony museli astronauti také opravit anténu nebo připravit solární panel stanice ISS k přemístění.

Sedmimetrový modul je nyní připraven tak, aby ho mohlo robotické rameno dočasně připojit ke stanici ISS. Později bude ještě přemístěn na svou stálou pozici.

Díky přechodovému modulu Harmony se k ISS budou moci v budoucnu připojit bloky evropských a japonských výzkumných jednotek.

Raketoplán Discovery se a ISS spojil ve čtvrtek. Před spojením předvedla velitelka letu Pamela Melroyová s raketoplánem obří "kotrmelec".  - více zde

Discovery se totiž už od startu potýkal s technickými problémy. Ukázalo se ale, že poškození jeho pláště není tak vážné, jak se inženýři na Zemi obávali.
Posádka raketoplánu Discovery, který má příští týden odstartovat z mysu Canaveral, věří, že životně důležitá tepelná izolace na křídlech stroje je v pořádku. A to i přes to, že část inženýrů Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) byla proti startu.

Obavy inženýrů vyvolává možná koroze tří ze 44 uhlíkových izolačních destiček na kraji křídel raketoplánu. Ty stroj chrání před vysokými teplotami při návratu do zemské atmosféry. - více zde

Právě poškozená destička zavinila v roce 2003 havárii raketoplánu Columbia v roce 2003. Důležitou součást pláště raketoplánu poškodila odpadávající izolace z palivové nádrže při startu. - více zde

Posádka má "naprostou důvěru", že ji destičky na Discovery při cestě domů ochrání. "Jsme připraveni do toho jít", řekla Pamela Melroyová, která je teprve druhou ženou velící letu raketoplánu. Podle ní se připravenost stroje k letu probírala dvanáct hodin.

Stroj odstartuje i přes pochyby
Odpočítávání ke startu 23. října začne v sobotu. Během dvoutýdenní mise posádka umístí nové oddělení na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). - více zde

Inženýrské a bezpečnostní středisko NASA chtělo, aby byl let odložen a tři sporné destičky mohly být dále testovány, případně vyměněny. Za použití nové testovací metody totiž inženýři NASA zjistili, že pod povrchem tří destiček by mohly být praskliny. Podle nich by mohlo jít o korozi, pro niž zatím nemají vysvětlení.

Nicméně vedení NASA rozhodlo, že jde o "přijatelné riziko". Podle manažerů letu jsou opravy, které by trvaly dva měsíce, zbytečné. NASA chce ukončit cesty raketoplánů k ISS v roce 2010, ale do té doby plánuje ještě aspoň 13 startů.Další mise raketoplánu Discovery, který má 23. října zamířit k ISS, se může opozdit. Rutinní kontrola v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě odhalila závadu na hydraulice pravého hlavního podvozku. Konečné datum startu tak záleží na rozsahu oprav.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír současně rozhodl, že let Discovery potrvá 14 dnů. 

To poskytne prostor pro další, pátý výstup dvou členů posádky do volného prostoru. Při něm mají vyzkoušet novou metodu oprav poškozených destiček teplotního štítu.

Celistvost ochranného štítu při startu ohrožují kusy ledu a izolační pěny odpadávající z hlavní palivové nádrže. Kvůli poškozenému plášti shořel před čtyřmi lety při návratu raketoplán Columbia se sedmičlennou posádkou. - více zde

Také srpnový let raketoplánu Atlantis zaznamenal poškození tepelného štítu, po intenzivních analýzách ale odborníci NASA došli k závěru, že trhlina není nebezpečná. Atlantis bezpečně přistál.- více zde

NASA chce ukončit cesty raketoplánů v roce 2010, ale do té doby plánuje ještě aspoň 13 letů k ISS.

22.6.2007,  aktualizováno 21:49 - Raketoplán Atlantis dosedl ve 21:49 SELČ na ranvej v Mohavské poušti v Kalifornii. Plánované přistání v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě zhatilo špatné počasí. Dvoutýdenní misi u Mezinárodní vesmírné stanice provázely problémy s dírou v tepelném plášti.

Podle původních plánů amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) měl Atlantis zakončit svoji misi už ve čtvrtek. Nepříznivé počasí ale donutilo Američany ke změně.

Vesmírný koráb nakonec přistál na Edwardsově základně v Kalifornii, kde má NASA záložní přistávací dráhu. Manévr proběhl bez potíží.

Nyní plavidlo čeká přesun na Floridu, kam ho na "střeše" přepraví Boeing 747. Podobné manévry zažil NASA před dvěma lety, kdy cestu dlouhou přes 3500 kilometrů absolvoval na hřbetu letadla raketoplán Discovery. - více zde



Florida má potíže s počasím pravidelně
Poslední mise opět ukázala, jak nevypočitatelné je počasí na Floridě, kde obvykle raketoplány přistávají. 

Mys Canaveral se totiž nachází v tropech, což s sebou přináší časté změny počasí. Ani záložní letiště na Edwardsově letecké základně v Mohavské poušti v Kalifornii, kam tentokrát Atlantis dosedl, není ideální, ale hlavně proto, že odtamtud musí vozit raketoplán zpátky na Floridu, což se prodraží.

NASA měla pro tyto stroje ještě třetí možnost – letiště Northrup Strip ve vojenské oblasti White Sands v Novém Mexiku. Tam se zatím vrátila pouze Columbia STS-3 v březnu 1982. I když v Novém Mexiku je podnebí příjemnější, Američané tam v létě jezdí na dovolenou, White Sands je pouštní oblast, kde vadí všudypřítomný písek. A proto se o Novém Mexiku uvažuje naprosto výjimečně.

Atlantis provázela na jeho současné misi řada potíží. Počínaje odkládaným startem přes výpadek počítačů až po trhlinu v tepelné izolaci stroje.
Americká Národní agentura pro letectví a vesmír oficiálně přiznala havárii raketoplánu Columbia. Všech sedm astronautů je mrtvých, připustila NASA. Podle úřadu tragédii nezpůsobil nikdo či něco ze země. Nehodu raketoplánu, který se rozpadl v plamenech ve výšce 63 kilometrů, objasní nezávislá komise. Záchranáři shromažďují trosky rozeseté v Texasu.
Prohlédni fotky
- Havárie Columbie
ODKAZY
- související odkazy

"Je to tragický den," řekl Sean O'Keefe, šéf NASA, který vydal varování, podle něhož by jakékoli trosky Columbie nalezené na Zemi mohly být nebezpečné.

"Vzhledem k výšce a rychlosti nebyla šance, že by raketoplán přistál," připustil předtím mluvčí NASA Kyle Herring. Za tragédií může být poškození tepelné izolace trupu při startu.

Americký prezident George Bush telefonicky hovořil s izraelským premiérem Arielem Šaronem. Židovský stát měl v posádce svého prvního astronauta. "Je to tragický den pro vědu," řekl Bush, který přednese projev k národu.

Raketoplán Columbia byl nejstarším v americké vesmírné letce a svůj první let absolvoval už v roce 1981. Podle CNN se nyní krátce před přistáním rozpadl v plamenech nad Texasem.

Trosky zasáhly velkou část Texasu
Trosky leží v pásu dlouhém přes 300 kilometrů. Stále více obyvatel Texasu hlásí malé i větší úlomky roztroušené po polích a silnicích.

Jedna z částí vypadá jako dveře, další je velká asi metr na metr a půl spadla do pole v blízkosti města Rice těsně vedle dálnice číslo 45.

COLUMBIA HAVAROVALA
* hlavní článek o neštěstí
Dobývání vesmíru stojí za život
Syn zahynul pod WTC, neteř v Columbii
Columbia byla často poruchová
Zvonky se snažily oživit astronautku
Američané vstali do tragického dne
Experti spekulují, co pohřbilo Columbii
Kresba českého chlapce skončila v plamenech
* fotogalerie
* profily členů posádky
* vesmírné tragédie
* přehled misí Columbia

Všechny automobilisty, kteří by tu ale chtěli zpomalit a na smutný pozůstatek raketoplánu se podívat, policie popohání k rychlejší jízdě, aby nezablokovali provoz na tepně spojující Houston s Dallasem.

Mnoho drobných úlomků hlásí také obyvatelé texaského městečka Nacogdoches, kde žije na 30 tisíc lidí. "Máme tu spoustu úlomků, jsou roztroušené po celém městě," říká městská radní Victoria Lafollettová.

Loď klesala sedmkrát rychleji
Columbia vstoupila do zemské atmosféry nad Tichým oceánem po úspěšném brzdícím manévru. Vše se zdálo být v pořádku do doby přeletu nad Texasem.

Tady byly v 15:04 SEČ zpozorovány žhnoucí úlomky, padající z raketoplánu. Columbia se tehdy pohybovala ve výšce okolo 63 kilometrů nad zemí. Loď klesala sedmkrát rychleji oproti plánu.

Pozemní sledovací stanici MILA na floridském mysu Canaveral se nepodařilo navázat s posádkou rádiové spojení. Nešlo ani přijímat z paluby lodi telemetrické údaje.

NASA vyhlásila pohotovost pro záchranné týmy v oblasti amerického Dallasu a Fort Worthu, které zahájily pátrání po troskách.

Co mohlo způsobit nehodu?
V případě Columbie vůbec poprvé došlo k nehodě při sestupu vesmírné lodi na Zem. Tragédie raketoplánu Challenger, který vybuchl 28. ledna 1986, se odehrála krátce po startu.

Odborníci se domnívají, že osud raketoplánu zpečetil průlet hustými vrstvami atmosféry. Přistát měl v 15:16 SEČ.

Není vyloučeno, že raketoplán byl poškozen již při startu. Průzkum videozáznamů odhalil, že z odhazovací nádrže upadl kus tepelné izolace, ktdrý narazil na levé křídlo blízko náběžné hrany.

Mohl se tak propálit potah křídla, což by znamenalo poškození tepelné ochrany raketoplánu. Pak mohlo následovat odtržení většího množství dlaždic tepelné ochrany a křídlo se mohlo zcela rozpadnout na kusy.

Příbuzní se astronautů nedočkali
Podle prvních svědectví obyvatel Texasu byla ráno místního času slyšet "silná rána" přibližně ve chvíli, kdy Columbia při sestupu ztratila kontakt.

"Znělo to jako když nabourá auťák do domu nebo jako výbuch," citovala agentura AP šedesátiletého Johna Ferolita z Carroltonu severně od Dallasu.

Uvnitř letového střediska všichni kontroloři nespouštěli oči z monitorů od chvíle, kdy ztratili spojení s raketoplánem.

Příbuzní a děti sedmi astronautů, kteří na přistání čekali v blízkosti přistávací plochy, byli okamžitě odvedeni mimo dosah novinářů. O události byl informován americký prezident George Bush, stejně jako úřad izraelského premiéra Ariela Šarona.

Poslední mise raketoplánu Columbia
Velitelem Columbie byl plukovník vojenského letectva Frederick D. Husband, druhým pilotem fregatní kapitán vojenského námořnictva  William C. McCool. Dál letí Michael P. Anderson, David M. Brown, Kalpana Chawla a Laurel B. S. Clarková. Na palubě byl i izraelský kosmonaut Ilan Ramon.

Během více než dvou týdnů kosmonauti uskutečnitlina osm desítek vědeckých experimentů. Týkaly se lidské fyziologie, chemie krystalů a meteorologických jevů na Zemi. 

Na přípravě experimentů se vedle NASA podílely i průmyslové podniky, Evropská kosmická agentura ESA, Izraelská kosmická agentura ISA, Německá agentura pro vesmírný výzkum DARA a Kanadská kosmická agentura CSA.
Z Floridy odstartoval americký raketoplán Columbia. Do kosmu veze poprvé v historii izraelského kosmonauta. Letí s ním i kresba židovského chlapce z Prahy, který nepřežil Osvětim. 
Prohlédni fotky
- Podívejte se na fotografie ze startu
ODKAZY
- související odkazy

Raketoplán s bývalým vojenským pilotem Ilanem Ramonem odstartoval z Mysu Canaveral v 16:39:00 SEČ. 

Startovní okno bylo dlouhé dvě a půl hodiny. Letu přálo i počasí.

Navedení stroje na dráhu trvalo osm a půl minuty. Posádku v kosmu čekají vědecké experimenty ve stavu beztíže.

Na palubě je kromě zástupce židovského státu Ilana Ramona dalších šest lidí. Velitelem je plukovník vojenského letectva Frederick D. Husband, druhým pilotem fregatní kapitán vojenského námořnictva  William C. McCool. Dál letí Michael P. Anderson, David M. Brown, Kalpana Chawla a Laurel B. S. Clarková. 

Start na šestnáctidenní misi po oběžné dráze byl ostře sledován.

"Protože Ilan Ramon je Izraelec a kvůli tomu, co se dnes děje ve světě, je přirozené, že chystaný let je ostře sledován. Naše ostražitost je větší než jindy," citoval americký tisk Davida Saleeba, zástupce vedoucího pro bezpečnostní otázky.

I proto oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) termín plánovaného startu teprve ve středu. 

Startu přihlíželo na tři sta Izraelců, kteří přijeli svého kosmonauta podpořit. I Ramonova žena Rona připustila, že je nervózní. Dodala, že se těší, až několikrát odložený let skončí. 

"Nechci mluvit o tom, jestli mám strach. Ani s Ilanem jsme nemluvili o strachu.
Jsem si jistá, že NASA dělá všechno, co je v jejích silách, aby nedala šance žádnému riziku," řekla podle agentury AP.

V plánu jsou desítky pokusů
Během více než dvou týdnů mají kosmonauti uskutečnit na osm desítek vědeckých experimentů. Týkají se lidské fyziologie, chemie krystalů a meteorologických jevů na Zemi. 

Posádce k tomu bude pomáhat výzkumný modul SPACEHAB Research Double Module.

Šest metrů dlouhý laboratorní modul je v nákladovém prostoru raketoplánu. Během letu po oběžné dráze bude sloužit jako vědecká laboratoř. 

V jeho nitru jsou umístěny skříně s 32 přístroji, na nichž se má uskutečnit celkem 59 různých experimentů. 

Aby byla kapacita laboratoře využita, bude posádka pracovat na dvě směny.

V jednom z hlavních pokusů budou vnější kamery měřit pouštní prach v atmosféře. Badatelé si budou všímat jeho vlivu na klimatické změny. 

Na palubě raketoplánu je také malá experimentální Noemova archa v podobě zvířecí menažerie sestávající z pavouků, mravenců, housenek bource morušového, moučných červů, dřevodělek, rybích embryí a krys. 

Na přípravě experimentů se vedle NASA podílely i průmyslové podniky, Evropská kosmická agentura ESA, Izraelská kosmická agentura ISA, Německá agentura pro vesmírný výzkum DARA a Kanadská kosmická agentura CSA.

Letí i kresba židovského chlapce
Mezi devíti osobními předměty, které si Ilan Ramon Ramon, který se na let připravoval od roku 1998 ve výcvikovém středisku v texaském Houstonu, vezme do vesmíru, je i malý - tužkou nakreslený - obrázek Země. 

Před 60 lety ho v terezínském ghettu nakreslil čtrnáctiletý chlapec z Prahy. Jmenoval se Petr Ginz a později zahynul v Osvětimi. Kresba zachycuje, jak by mohla Země vypadat z Měsíce. 

Po celé tři roky mířily všechny americké raketoplány k Mezinárodní vesmírné stanici nebo Hubbleovu vesmírnému teleskopu. Tuto sérii přetrhla až Columbia, která neletí ani k jednomu z těchto objektů.

Stroj měl původně odstartovat v polovině roku 2001. Start byl ale opakovaně odkládán. Další zpoždění způsobilo odhalení z loňského léta, že se ve vesmírných korábech mohou objevit praskliny na chladicím potrubí. 

Starty všech raketoplánů proto byly načas zakázány. Poté dostaly přednost lety k Mezinárodní vesmírné stanici.

Návrat raketoplánu je naplánován na 1. února. Je to už o 28. let raketoplánu Columbia a 113. vesmírná mise amerických raketoplánů.
Skvěle kreslil, psal básně, články, rozepsal román, redigoval časopis. Bylo mu čtrnáct, když ho z rodné Prahy odvezl transport do terezínského ghetta. Dne 28. září 1944 odjel v dobytčím vagonu z Terezína do Osvětimi. Měl transportní číslo 2392. V Osvětimi stopy po Petru Ginzovi končí...

Zítra se však jedna kresbička Petra Ginze z terezínského ghetta má dokonce ocitnout ve vesmíru. Kresba má příznačný název - Měsíční krajina. Ukazuje Zemi, jak si ji čtrnáctiletý Petr v beznaději ghetta představoval z povrchu Měsíce.

Na palubě amerického raketoplánu Columbia Petrovu Měsíční krajinu poveze do kosmu první izraelský astronaut Ilan Ramon. 

Je to velmi symbolický příběh. Osmačtyřicetiletý plukovník izraelského vojenského letectva Ilan Ramon požádal jeruzalémský památník obětí holocaustu Jad Vašem, aby mu zde pomohli vybrat nějaký předmět spjatý s "konečným řešením židovské otázky".

Pro Ramona má holocaust dvojnásobný význam, je žid a Izraelec. Jad Vašem vybral právě kresbu Petra Ginze z Prahy, který zahynul v Osvětimi. Petrův příběh dodal Ramonově snaze připomenout ve vesmíru oběti holocaustu ještě daleko osobnější a konkrétnější rozměr. Ramonova matka přežila Osvětim, jeho dědeček a další členové rodiny zmizeli podobně jako Petr v nacistických koncentračních táborech.

Když Ilan Ramon mluvil z texaského Houstonu, kde se připravuje na svůj vesmírný let, se členy newyorské Americké společnosti pro Jad Vašem, řekl: "Mám pocit, že po 58 letech moje cesta plní sen Petra Ginze. Sen, který je nejlepším důkazem o velikosti chlapcova ducha, hocha uvězněného do zdí ghetta, které jej však nedokázaly zlomit. Petrovy kresby uchovávané v Jad Vašem jsou svědectvím o triumfu jeho ducha." 

Známý český spisovatel Arnošt Lustig nedávno řekl o Petrovi a jemu podobných: "Mohl z něj vyrůst nový Mácha nebo třeba další Einstein..." 

Petr se narodil 1. února 1928 v Praze ve smíšené česko-židovské rodině. Byl vášnivý čtenář, strašně rád psal a kreslil. Všichni ho považovali za všestranně talentovaného chlapce s velkou budoucností. 

Už na začátku okupace se pustil do psaní románu, tak trochu ve stylu verneovky. Děj byl sice zasazen do Afriky, ale v mnohém, jak později napsala Petrova sestra Eva, připomínal tehdejší krutou pražskou realitu. Jakási skupina lidí kdesi v Africe přivede k životu monstrum, plaza, který chce ovládnout podobně jako Hitler - celé kontinenty.

"Petr se zřejmě domníval, že Verne, který vynalezl a předpověděl tolik věcí, nemohl mít takovou sílu představivosti, aby domyslil Hitlera... Petr považoval za potřebné ho doplnit. Anebo snad chtěl vyjádřit pocit dítěte, že to, co se odehrává ve světě, není skutečnost, nýbrž součást jakéhosi fantastického románu," napsala Petrova sestra Eva.

Také Eva se v květnu 1944 ocitla v Terezíně a setkala se zde s bratrem. Takto ve svém deníku popsala 28. září 1944, kdy Petr a bratranec Pavel se svým otcem Milošem odjížděli do Osvětimi. 

"Vlak už je tady a oba chlapci jsou připraveni nastoupit. Petr má číslo 2392 a Pavel 2626. Jsou společně v jednom vagonu. Petr je fantasticky klidný a strýc Miloš ho obdivoval. Stále jsem doufala, že vlak nepřijede, i když jsem věděla opak. Ale dá se něco dělat?... Byl to hrůzný pohled, do konce života ho nezapomenu. Kolem kasáren se tlačil houf žen, dětí a starců, aby ještě jednou uviděli svého syna, muže nebo bratra. Muži se vykláněli, odsouvali navzájem jeden druhého. Celé kasárny byly obklíčeny četníky, aby nikdo neutekl... Teď jsou kluci pryč a nám po nich zbyly jen prázdné pryčny." 

Petr se nikdy nevrátil. Zmizel i bratranec Pavel, strýc Miloš a všichni z otcovy rodiny. Petrovi rodiče a sestra přežili a později přesídlili do Izraele.

Ani v Terezíně nepřestal Petr psát a malovat. Psal o tom, jak mu chybí spěch Václaváku, Vltava, celá pohádková Praha, pustil se do románu Dobyvatelé. V roce 1943 rukopis doplnil i kresbou jedné z Kolumbových lodí. Je na ní krátká básnička, která svědčí o tom, že ani tehdy Petr neztratil naději. Končí slovy "... vy s kormidlem v ruce, vy běžte a pro nové dobuďte nový svět".

Možná že dnes se tato slova mohou leckomu zdát jako zbytečná a mladistvě patetická. Napsal je však chlapec, který každý den viděl, jak z ghetta vyjíždějí nové transporty, jak přibývá hladových, mrtvých a bezmocných...

Jsou to nakonec slova, která mohou být i mottem prvního izraelského astronauta. Uskuteční Petrův sen vidět Zemi tak, jak ji Petr v duchu viděl před mnoha lety v Terezíně. 
I když osmačtyřicetiletý bývalý izraelský stíhací pilot Ilan Ramon náboženská pravidla nijak zvlášť nectí, až bude v lednu ve vesmíru, šabat držet bude. "Má matka byla v Osvětimi a přežila holocaust a můj otec bojoval za nezávislost Izraele," říká. "Jsem pro své rodiče a jejich generaci určitým důkazem toho, že se to, za co jsme v minulém století bojovali, stalo realitou," dodává.
ODKAZY
- související odkazy

Rozhodnutí dodržet "sedmý den odpočinku" je ale jedna věc a kosmická realita druhá.

Není totiž ani jasné, kdy tento biblický okamžik vlastně nastane. Slunce na oběžné dráze vychází a zapadá každých 90 minut.

Jak tedy bude Ramon, který vyletí 16. ledna na palubě raketoplánu Columbia, slavit? 

Vodítkem bude čas na Zemi
"V zásadě jsme rozhodli, že se bude řídit časem na Mysu Canaveral," říká Zvi Konikov, ortodoxní rabín žijící na Floridě. Právě na něj se plukovník s danou otázkou obrátil. 

Vyšel při tom ze zásady židovských zákonů, podle níž může Žid nebo Židovka žijící na odlehlém místě držet šabat podle času platného v nejbližším velkém městě s dostatečně početnou židovskou komunitou. 

Určením doby šabatu ale celý problém zdaleka nekončí. Oslava totiž má řadu pravidel, jako například zapalování svící a žehnání vína. 

Striktně ortodoxní židé kromě toho o šabatu dodržují i zákaz jakékoliv práce, včetně používání elektrických spotřebičů nebo psaní. 

Většina zákazů a šabatových praktik je ovšem na palubě pilotovaného raketoplánu prakticky vyloučena, například manipulace s otevřeným ohněm. Plukovník Ramon si proto za svůj způsob oslavy "vesmírného šabatu" vybral požehnání vína. 

"Byl jsem překvapen a ohromen snažením NASA vyhovět mé žádosti," řekl Ramon, který nebude při své vesmírné misi ochuzen ani o košer jídlo. 

Jeho starosti o dodržování alespoň základních pravidel židovské víry i na tom "nejodlehlejším místě" udělaly na rabína Konikova velký dojem. 

"Jen si představte, takový úspěšný, mnohostranný vědec a pilot vojenského letectva a co má na paměti - šabat! To je neuvěřitelné. Nejenže chce splnit svou misi pro NASA, je jasné, že chce navíc i hrdě reprezentovat Izrael a židovský národ," neskrývá nadšení rabín, který bude jako host ve vesmírném středisku sledovat start raketoplánu. 

Poletí i kresba židovského chlapce
Mezi devíti osobními předměty, které si Ilan Ramon Ramon vezme do vesmíru s sebou, bude i malý - tužkou nakreslený - obrázek Země. Před 60 lety ho nakreslil čtrnáctiletý chlapec, který zahynul v Osvětimi. 

Holocaust nepřežil ani kosmonautův dědeček a řada vzdálenějších příbuzných. Možná i proto požádal pracovníky jeruzalémského památníku obětem holocaustu Jad Vašem, aby mu dali obrázek související s hromadným vražděním židů.

Problémy jsou i s volbami
Objevil se ale i další problém. Židovský stát se totiž chystá na předčasné parlamentní volby. Izraelské ministerstvo vědy a technologií už sdělilo, že zkoumá způsoby, jak umožnit plukovníkovi Ilanu Ramonovi odevzdat hlas...
Pohlavní styky mezi kosmonauty a kosmonautkami na oběžné dráze jsou jednoznačně zakázány. Důvodem je možnost otěhotnění. Tvrdí to alespoň ruský kosmonaut Talgat Musabajev v rozhovoru pro páteční deník Russkaja gazeta. "Několik seriózních vědeckých komisí zaměřených na etiku vesmírného zdravotnictví došlo nezávisle na sobě k závěru, že pohlavní styky ve vesmíru jsou v současnosti nežádoucí, protože absolutně nevíme, jaký vliv by stav beztíže měl na vývoj plodu, pokud by kosmonautka otěhotněla," řekl Musabajev.
ODKAZY
- související odkazy

"Ostatně jsme ani k nějakému sexu neměli příležitost, také Američané jsou v tomto ohledu velmi disciplinovaní," dodal s úsměvem v narážce na únorový pobyt astronautky Marsh Irvinsové na mezinárodní vesmírné stanici ISS.

Sex v kosmu se prý ještě neuskutečnil
Musabajev je ostatně pevně přesvědčen, že podobný názor na sex na oběžné dráze mají i Američané, a že tedy lidský pohlavní akt ve vesmíru se ještě nikdy nekonal. "Dosud nikdy k tomu nedošlo, i když se kolem toho nadělá hodně řečí," zdůraznil.

Talgat Musabajev, padesátiletý veterán ruské kosmonautiky, byl letos v dubnu na ISS týden. S Jurijem Baturinem tam přivezli "prvního vesmírného turistu", amerického podnikatele Dennise Tita.

Na dotaz o mzdových rozdílech mezi ruskými a americkými kosmonauty Musabajev odpověděl jen tolik, že během letu ruské lodi k ISS, kterému velel, bral plat 31krát vyšší než průměrný západní inženýr na Zemi.

Francouzský autor Pierre Kohler v knize Poslední mise sice tvrdí, že se sexem ve vesmíru už obě velmoci experimentovaly, ale americké i ruské kosmonautky to popírají. 

Pověsti o sexu začaly, když do vesmíru vyletěly ženy 
Podle Bonnie Dunbarové, astronautky a manželky astronauta, jde jen o pověsti. Na palubě jsou všude kamery, které odkrývají každý koutek, argumentovala. Její ruská kolegyně Jelena Kondakovová se na obdobnou otázku tvářila nechápavě: "To mluvíte o manželských párech nebo o životě ve vesmíru všeobecně?"

Pověsti o pokusech se sexem ve vesmíru kolují už od roku 1982, kdy na stanici Saljut-7 byla členkou posádky spolu se čtyřmi muži i Světlana Savická. V roce 1991 pak přiznala anglická kosmonautka Helen Sharmanová, tehdy osmadvacetiletá a svobodná, že na palubě Miru měla fantastické zážitky. Jejich povahu ale nupřesnila.

SEX V KOSMU

Sex v kosmu je dnes nemožný i z technických důvodů. Koordinace pohybů ve stavu beztíže totiž vypadá úplně jinak, než na Zemi, kde vládne přitažlivost. Už v osmdesátých letech se proto američtí a západoněmečtí odborníci, kteří se tímto problémem zabývali, shodli na tom, že muž a žena, kteří by se chtěli ve stavu beztíže milovat, by se před tím museli upnout do speciální konstrukce. Proto zatím nebylo myslitelné ani tajné milování.
Pokud by dali k takovému pokusu pokyn vědci, museli by před tím zjistit spoustu věcí na zvířatech. Zatím totiž nikdo neví, jak by vypadalo oplodnění ve stavu beztíže. To bude třeba nejdřív vyzkoušet na menších zvířatech, jako jsou krysy a také primáti.
Americký spisovatel sci-fi Isaak Asimov kdysi napsal, že početí a celá embryogeneze lidského zárodku až po porod se stanou ve stavu beztíže jedním z největších pokusů na člověku.

Karel Pacner
 Týmu vědců z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se podařilo vyvinout robota, který má něco, co ještě žádný z jeho předchůdců neměl - ruce. Místo dřívějších úchopných tyčí disponuje nový robot čtyřmi pohyblivými prsty a palcem.
Konečným cílem projektu je konstrukce robota i s očima, který bude schopen nahradit kosmonauty ve vesmíru při mnoha činnostech.

Inženýr Chris Lovchik z NASA, původním povoláním hodinář a nyní tvůrce robonautových rukou, vysvětlil, že laboratoř pro robotiku si chtěla nejprve pouze ověřit, zda je možné zkonstruovat robota, který by mohl pracovat ve vesmíru stejně obratně jako člověk.  

Lovchik provedl pitvu mnoha lidských rukou, aby přesně zjistil, jak funguje pohybový mechanismus, a ten pak přenesl do konstrukce robota. Mechanika ruky robota je nyní v podstatě identická s lidskou. "Konstruktérům zbývá vyřešit už jen drobnosti  než bude robot schopen uchopit pinzetou kousíček kovu," sdělil vedoucí projektu Robert Ambrose. 

Výzkum trvá již tři roky a stál NASA zhruba tři miliony dolarů.

Možnosti použití nového robota jsou prakticky neomezené
Dálkově řízený robonaut bude moci vykonávat za astronauty na mezinárodní vesmírné stanici ISS různé nebezpečné práce, například ve volném kosmu. Vedle prací na vnějším plášti kosmické stanice budou moci robonauti montovat speciální terénní vozidla či zkoumat cizí planety.

Na zemi můžou být využiti například v radioaktivní zóně jaderných zařízení. O techniku konstrukce ruky projevili zájem i výrobci ručních protéz. 

Robot bude mít i oči
Prototyp, na kterém NASA nyní intenzivně pracuje a který má být dokončen před koncem roku, bude mít nejen dvě ruce, ale i trup, jednu nohu a dokonce hlavu s očima, za nimiž se skrývá stereokamera.

Astronaut, který bude navádět robota například na složitou opravu, bude mít brýle, v nichž se mu bude před očima odvíjet obraz snímaný robonautovou kamerou. Senzory v rukavicích zaregistrují i nejmenší pohyb lidské ruky a přenesou ho na robota. Když astronaut pohne rukou, učiní totéž i robot.

Roboti budou pracovat ve vesmíru za pět let
Podle prognóz vědců bude robot nasazen do vesmíru zhruba za pět let. Jediné, čeho robot nebude za pět let schopen, je myšlení, a proto ho budou muset na dálku řídit lidé. 

Ambrose zatím nestanoví žádné specifické cíle a přesná data. Přeje si, aby robot spolehlivě plnil lidské úkoly. "Pokud robonaut nebude sloužit jen jako robot, ale stane se jakýmsi prodloužením člověka, pak můžeme říci, že jsme byli úspěšní," zdůraznil vědec.
Snímek, který britský režisér Ridley Scott natočil za 100 milionů dolarů podle skutečného příběhu, se odehrává v newyorském zločineckém polosvětě 70. let. Washington hraje známého šéfa gangu překupníků drog, zatímco Crowe detektiva, který se ho snaží dostat.

Thriller tak zvítězil v souboji dvou očekávaných premiér nad animovaným snímkem Pan Včelka, který napsal Jerry Seinfeld, autor a hvězda stejnojmenného legendárního sitcomu. I tak však Pan Včelka natočený za 150 milionů dolarů utržil na druhém místě úctyhodných 39,1 milionu dolarů.

Jednička z minulého týdne horror Saw IV klesl na třetí místo s tržbami 11 milionů dolarů. Na čtvrtém místě následuje romantická komedie Dan in Real Life (Dan ve skutečném životě) s Juliette Binocheovou a Stevem Carrellem s osmi miliony.
Praha - Banky letos půjčí českým zemědělcům rekordní sumu. Tři největší bankovní domy v České republice předpokládají, že by letos mohly farmářům poskytnout úvěry ve výši 14 miliard korun. V pondělním vydání to píše týdeník Euro, podle kterého se zemědělci stávají pro banky lukrativními klienty, a to především díky dotacím z Evropské unie. 

Prvenství drží Komerční banka, která letos rozpůjčuje zhruba 8,5 miliardy. Druhou pozici obsadila ČSOB. Ta odhaduje, že letos vydá na agrární úvěry o 40 procent více než loni, tedy zhruba 4,2 miliardy. U České spořitelny (ČS) by měly zemědělské úvěry letos dosáhnout 1,3 miliardy Kč. Z dalších bank jsou podle Eura v oboru zemědělských půjček výrazněji aktivní už jen GE Money Bank a Poštovní spořitelna.

Zemědělci jsou jako klienti u bank stále populárnější. Důvodem jsou evropské dotace, které ústavům dávají jistotu, že úvěr bude v pořádku splacen. "V praxi to vypadá tak, že investici pořídí z bankovního úvěru a následně je úvěr nebo jeho část uhrazena ze získané dotace," řekl Euru tiskový mluvčí Poštovní spořitelny Marek Roll.

Podobně mluví i šéf Agrární komory Jan Veleba. "Jistota dotací, které jsou pro banku určitou garancí, umožní zemědělcům dohodnout si s bankou úvěr. Bez dotací by ho totiž nemohli splácet," řekl. Na úvěr si rolníci kupují nejčastěji techniku, výrazný podíl má i pořízení zemědělské půdy. Úroky z půjček pomáhá zemědělcům splácet Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond.
Jeruzalém - Izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová sdělila své americké kolegyni Condoleezze Riceové, že židovský stát podepíše s Palestinci mírovou dohodu pouze se zárukou bezpečnosti Izraele. Riceová, která je na třetí mírové misi na Blízkém východě za posledních šest týdnů, usiluje o překonání izraelsko-palestinských rozporů před konferencí o Blízkém východě, jež se má uskutečnit patrně v posledním listopadovém týdnu v americkém Annapolisu. 

Podle Livniové si Palestinci musejí uvědomit, že na prvním místě je bezpečnost Izraele a potom teprve zřízení palestinského státu. Ministryně se přitom odvolala na takzvanou cestovní mapu, tedy mezinárodní mírový plán vypracovaný kvartetem blízkovýchodních sponzorů (USA, OSN, EU a Rusko), který obě strany přijaly v roce 2003. Ustanovení cestovní mapy, jejímž konečným cílem je vyhlášení samostatného palestinského státu, však nebyla zatím naplněna.

Riceová se poté setkala s izraelským premiérem Ehudem Olmertem, s nímž podle izraelského zdroje hovořili hlavně o přípravách konference a o realizaci principů cestovní mapy jako "základu pokroku mezi Izraelem a Palestinci". Americká ministryně pak ještě jednala s izraelským ministrem obrany Ehudem Barakem.

V pondělí Riceová zamíří na západní břeh Jordánu, kde se setká především s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Ten se dnes nechal slyšet, že Palestinci již splnili 90 procent požadavků cestovní mapy a že je nyní na Izraeli, aby splnil svůj díl práce.

Abbás vyzval koncem října Izrael a Spojené státy k uzavření dohody o definitivním míru na Blízkém východě do šesti měsíců po mezinárodní blízkovýchodní konferenci. To ale obě oslovené země odmítají. Kromě toho si Izrael nepřeje ani to, aby se konference vyjadřovala ke stěžejním otázkám konfliktu, jimiž jsou hranice budoucího palestinského státu, uprchlíci a status Jeruzaléma. Chce, aby závěrečná deklarace byla obecná, i když s vytvořením státu Palestinců počítá.
Washington - Rok před prezidentskými volbami chtějí Američané podstatnou změnu a odklon od priorit nynějšího prezidenta George Bushe. Tři čtvrtiny z nich si myslí, že Amerika se ubírá nesprávným směrem. Vyplývá to z zveřejněného průzkumu listu The Washington Post a televize ABC. Kdyby se volby konaly nyní, vyhrála by demokratická senátorka Hillary Clintonová. 

Na 74 procent dotázaných si myslí, že země se vyvíjí nesprávným směrem a jen 24 procent je spokojeno. To je podle The Washington Post nejpesimističtější výsledek v této anketě za víc než deset let. Bushova popularita zůstává na rekordně nízké úrovni 33 procent. 

Změnu si přejí prakticky všichni demokraté (93 procent) a velká většina nezávislých (77 procent). Nicméně i 51 procent Bushových republikánů chce odklon od jeho politiky, zatímco 46 procent chce pokračovat v nastoupené cestě. 

Voliče všech politických táborů nejvíce znepokojuje válka v Iráku. Pro 45 procent z nich bude irácký konflikt určující při výběru kandidáta. Ekonomika bude klíčová pro 29 procent Američanů a pro 27 procent reforma zdravotnického systému. Jen devět procent se bude rozhodovat podle přístupu k boji s terorismem. 

Kdyby se volby konaly nyní, vyhrála by Clintonová. Bývalého newyorského starostu Rudyho Giulianiho by - v zatím hypotetickém souboji - porazila poměrně malým rozdílem 50 ku 46 procentům. Další republikánské kandidáty Johna McCaina, Freda Thompsona nebo Mitta Romneyho by překonala výraznějším, přinejmenším devítiprocentním rozdílem.
Počet obětí záplav v Mexiku vzrostl na osm, voda pomalu klesá

20:48 - 04.11.2007

Mexiko - Počet obětí záplav v jižním Mexiku podle tiskových agentur o víkendu stoupl na osm. Nejhorší povodeň v oblasti za posledních 50 let poškodila domy téměř poloviny ze dvou milionů obyvatel státu Tabasco. Podle úřadů je nyní na 800.000 lidí bez střechy nad hlavou. Záchranáři dále evakuují obyvatele, které voda někde odřízla od světa. Voda začala klesat až v sobotu, a jen velmi pomalu. 


V důsledku přírodního živlu byly přerušeny téměř všechny základní služby, neteče pitná voda, nefunguje elektřina, zásobování potravinami a léky, veřejná doprava ani mobilní telefony.

Správní středisko Villahermosa je stále ve velké míře pod vodou a mezi obyvateli se šíří hororové zvěsti, především že se do ulic dostali krokodýli a že hrozí protržení nedaleké přehrady, která leží proti proudu místní řeky. Úřady nicméně informovaly, že správa přehrady upustila vodu a nebezpečí zažehnala.

Podle civilní obrany je mezi mrtvými pět dospělých Mexičanů, které strhl prudký proud, jeden pětadvacetiletý imigrant z Hondurasu, jenž utonul při pokusu o přeplavání řeky, a osmiletá dívka, která spadla z mostu. Vzhledem k rozsahu a síle záplav se relativně nízký počet obětí označuje za malý zázrak, ale zdravotní služba varuje, že nyní hrozí vypuknutí cholery a dalších infekčních nemocí šířených vodou.

Stát Tabasco s 2,1 milionu obyvatel je stále z 80 procent pod vodou, která zatím klesá jen pomalu. Podle guvernéra státu Andrese Graniera začala voda opadávat až dnes, i když opět drobně prší.

Pro statisíce lidí je proto situace nadále kritická, protože se nemohou dostat k potravinám a pitné vodě. Dochází tak případům rabování. Například ve Villahermose několik set lidí vyrabovalo nákupní středisko.

Vedení armády odhadlo, že v zaplavených domech je nadále izolováno na 80.000 lidí. Armádě se podařilo na lodích či za pomoci vrtulníků a člunů evakuovat na 30.000 postižených i přes mlhu a déšť, které místy operaci ztěžovaly. Televizní záběry z helikoptér ukázaly, že zaplavená oblast připomíná velké jezero, z něhož vyčnívají jen střechy domů.

Současně armáda začala Villahermosu zásobovat letadly i kamiony. Na dodávkách potravin a léků se podílejí i desítky vrtulníků. Z Tabasca se uchýlily do okolních států Chiapas, Veracruz a Campeche tisíce postižených lidí.
ČT: Rusové mohou pobírat český důchod, i když nepracovali v ČR

20:04 - 04.11.2007

Praha - Rusové, kteří mají v ČR trvalý pobyt, mohou pobírat český důchod. A to i v případě, že v Česku nikdy nepracovali. Vyplývá to z dohody uzavřené před 48 lety mezi Sovětským svazem a Československem, kterou se teď ministerstvo práce a sociálních věcí snaží změnit. Na tento fakt dnes upozornila Česká televize (ČT). 


Penze Rusů, kteří mají trvalý pobyt v Česku, se počítá podle aktuálních příjmů v ČR. Občan Ruska, který v tuzemsku neodpracoval ani den, tak může získat vyšší důchod než průměrný český penzista - 10.000 korun a více. V ruských kruzích se proto zařízení českého trvalého pobytu stává výhodným byznysem, uvedla ČT.

"Lidí, kteří tuto možnost využili, může být řádově několik stovek," řekl televizi mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. Počet žádostí Rusů o české důchody roste. Zatímco v roce 2004 jich podle statistik bylo 97, letos už 400.

Smlouva se Sovětským svazem platí oboustranně. Češi tedy mohou trávit svá důchodová léta v Rusku. Výhodná je ale především pro Rusy, protože v ČR je vyšší životní úroveň. Česko chce stávající smlouvu vypovědět a přimět tak ruskou stranu k jednání o nové podobě smlouvy.
Irácká zpravodajka RFE/RL propuštěna na svobodu

18:51 - 04.11.2007

Praha/Bagdád - Irácká zpravodajka rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), unesená neznámými ozbrojenci 22. října, byla propuštěna na svobodu. Informoval o tom dnes její zaměstnavatel. 


Devětadvacetiletá Džumana Ubajdíová pracuje pro arabskou mutaci RFE/RL, Rádio Svobodný Irák. Zmizela, když jela uskutečnit rozhovor na iráckém ministerstvu životního prostředí. Policie našla na ulici pohozené tělo zastřeleného řidiče novinářky.

Svobodná Evropa/Rádio Svoboda vysílá ve 28 jazycích do 20 zemí východní Evropy, Kavkazu, střední a jihozápadní Asie. Pro mnohé země bez svobody slova je vysílání stanice jedním z mála zdrojů objektivních informací. Před rokem 1989 sídlila v německém Mnichově, po listopadové revoluci se přestěhovala do Prahy.
Tři čtvrtiny Američanů chtějí změnu, dnes by vyhrála Clintonová

18:39 - 04.11.2007

Washington - Rok před prezidentskými volbami chtějí Američané podstatnou změnu a odklon od priorit nynějšího prezidenta George Bushe. Tři čtvrtiny z nich si myslí, že Amerika se ubírá nesprávným směrem. Vyplývá to z zveřejněného průzkumu listu The Washington Post a televize ABC. Kdyby se volby konaly nyní, vyhrála by demokratická senátorka Hillary Clintonová. 


Na 74 procent dotázaných si myslí, že země se vyvíjí nesprávným směrem a jen 24 procent je spokojeno. To je podle The Washington Post nejpesimističtější výsledek v této anketě za víc než deset let. Bushova popularita zůstává na rekordně nízké úrovni 33 procent.

Změnu si přejí prakticky všichni demokraté (93 procent) a velká většina nezávislých (77 procent). Nicméně i 51 procent Bushových republikánů chce odklon od jeho politiky, zatímco 46 procent chce pokračovat v nastoupené cestě.

Voliče všech politických táborů nejvíce znepokojuje válka v Iráku. Pro 45 procent z nich bude irácký konflikt určující při výběru kandidáta. Ekonomika bude klíčová pro 29 procent Američanů a pro 27 procent reforma zdravotnického systému. Jen devět procent se bude rozhodovat podle přístupu k boji s terorismem.

Kdyby se volby konaly nyní, vyhrála by Clintonová. Bývalého newyorského starostu Rudyho Giulianiho by - v zatím hypotetickém souboji - porazila poměrně malým rozdílem 50 ku 46 procentům. Další republikánské kandidáty Johna McCaina, Freda Thompsona nebo Mitta Romneyho by překonala výraznějším, přinejmenším devítiprocentním rozdílem.
Praha - Případné využití Bezpečnostní informační služby (BIS) k vyšetřování úniků informací v souvislosti s kauzou vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL) by bylo v rozporu se zákonem o zpravodajských službách. V tiskovém prohlášení to uvedl předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc (ČSSD). Podobného názoru je i předseda ČSSD Jiří Paroubek. V tiskovém prohlášení napsal, že v případě nasazení BIS by šlo o "zneužití pravomoci vlády". 


Tejc i Paroubek reagovali na sdělení nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. Ta dnes v České televizi řekla, že požádá premiéra Mirka Topolánka (ODS), aby prošetřením úniků informací pověřil BIS. Topolánek nejprve uvedl, že nehodlá zasahovat do práce ani Vesecké, ani policejního prezidenta. Později ale novinářům řekl, že návrh Vesecké předloží ve středu vládě k projednání.

"BIS není od toho, aby řešila věci, které mají v kompetenci jiné orgány a odpovídají za ně policejní prezident, nejvyšší státní zástupkyně a ministři vnitra a spravedlnosti. Pokud to nezvládají, mohou rezignovat a přenechat místo schopnějším. Nikoliv úkolovat BIS něčím, co jim zákon neumožňuje," uvedl Tejc v prohlášení.

Mluvčí BIS Jan Šubert ČTK řekl, že adresáti služby, tedy vláda a prezident republiky, mohou BIS ukládat úkoly, které korespondují s působností služby vymezené zákonem. "Jsme zpravodajská služba, nejsme vyšetřovatelé. Nicméně pokud se kdekoliv objeví aktivity, které naznačují ohrožení demokracie, potom je naší povinností se tím zpravodajsky zabývat," řekl Šubert. Na přímou otázku, zda již BIS od vlády obdržela úkol, o kterém se zmiňovala Vesecká, uvedl, že tyto informace služba nemůže sdělovat.

Podle Paroubka to je právě ODS, kdo využívá úniky informací z trestních spisů v politickém boji. Předseda ČSSD připomněl například takzvanou Kubiceho zprávu nebo kauzu Biolíh. "Nyní v případě Jiřího Čunka, kdy je podezření o manipulaci s vyšetřováním, které směřuje k vládním politikům, okamžitě jednají, aniž vyčkají na výsledky řádného vyšetřování. Nasazení BIS na základě nejasných podezření by tak nyní bylo zneužitím pravomoci vlády podle hesla "účel světí prostředky"," uvedl Paroubek.

Zákon o zpravodajských službách podle Tejce přesně vymezuje, čím se může BIS zabývat. Jde například o sběr informací o činnostech proti demokratickým základům ČR nebo o činnostech ohrožujících státní tajemství. "Úniky v této kauze neznamenají ohrožení demokratických základů nebo bezpečnosti ČR jen proto, že se týkají vicepremiéra vlády. Z toho jasně vyplývá, že pokud by vláda zadala úkol BIS šetřit tyto úniky, konala by v rozporu se zákonem a jednalo by se o zneužití BIS," uvedl Tejc. Úniky informací mají podle něho šetřit orgány činné v trestním řízení v čele s policií.

Vesecká se obrátila na premiéra z toho důvodu, že úniky informací z policie a státních zastupitelství podle ní slouží k politickému boji. "Podle mého názoru se už vůbec nejedná v kauze Čunek o vicepremiéra nebo o Veseckou, ale jedná se skutečně o politický boj a zneužívání státního zastupitelství k tomuto mocenskému boji," řekla dnes Vesecká. Požadavek nejvyšší státní zástupkyně na prošetření úniků BIS pokládá Topolánek za "logický po tom všem, co ve své funkci zažila".

Vesecká označila masový únik informací útokem na důvěryhodnost orgánů činných v trestním řízení. Kromě vynášení podrobností z Čunkova případu nejvyšší žalobkyně připomněla podobné dění v údajné korupční kauze bývalého poslance Zdeňka Kořistky, případu týrání dětí v Kuřimi či uplácení ve fotbale.
Praha - Pražská kriminální policie už tři čtvrtě roku prověřuje účetnictví Českého svazu žen, informuje ve svém pondělním časopis Týden. Vyšetřuje podle něj možné podvody a zpronevěry, některá podezření vyloučila nebo se je nepodařilo prokázat. Žádná z funkcionářek a pracovnic svazu zatím obviněna nebyla. 


Policie se prý zaměřila zejména na problém mrtvých duší ve svazu. Časopis uvedl, že svaz údajně na rodné číslo jednoho zaměstnance inkasoval několik mezd od sponzorů projektů. Na tento problém prý upozornila předsedkyni organizace Zdeňku Hajnou i šéfka revizní komise svazu Marie Loskotová v emailu, který má Týden k dispozici. Policie se podle časopisu zajímá také o zpětné a několikanásobné zúčtování již proplacených položek v letech 2005 a 2006. Svaz údajně účtoval několikrát třeba kancelářské potřeby.

Týden uvedl, že ženy, které ve svazu pracovaly a na nesrovnalosti přišly a chtěly je změnit, byly z práce vyhozeny nebo jsou v pracovní neschopnosti. Výtky na vedení svazu prý směřují i od krajských organizací za to, že mizí peníze, které by měly být regionům přerozděleny.

Hajná odmítla na otázky o problémech ve financování odpovědět, uvedl časopis. Podotýká také, že efektivita peněz, které do svazu směřují, je sporná. Podle něj například výsledky projektu Equal, který má ženám pomoci sladit profesní a soukromý život, příliš neodpovídají financím, které na něj svaz získal.

Podle protikorupční organizace Transparency International už délka vyšetřování vypovídá o závažnosti případu, píše Týden. Vyšetřovatelé údajně chtěli zařadit ženu, která na problémy upozornila, do programu ochrany svědků.
Praha - Tři měsíce před prezidentskou volbou se konečně podařilo několika politickým subjektům shodnout se na případném protikandidátovi Václava Klause. Ekonoma Jana Švejnara by na Hradě rádi viděli zelení, rozhodlo v sobotu jejich širší vedení. Získá-li podporu i dalších stran, zejména KSČM, podpoří ho s konečnou platností také ČSSD. Švejnar se zamlouvá rovněž senátorským klubům SNK a Klubu otevřené demokracie. Navzdory tomu zůstává současný prezident dál favoritem - ať už podle matematických propočtů, tak podle odhadu politologů. 


Ti ale zároveň připomínají, že tajná volba v parlamentu je nevyzpytatelná. Do té minulé vstupoval Klaus jako kandidát opoziční ODS, která v parlamentu neměla většinu. Nakonec ve třetím kolem třetí volby s pomocí hlasů levice zvítězil.

Švejnar, který žije střídavě v USA a České republice, zatím oficiálně kandidaturu nepřijal. Rozhodnout se chce do konce příštího týdne podle toho, zda se mu podaří získat podporu dalších politických stran. "Nyní se hodlám sejít s dalšími kluby a zjistit, jestli je opravdu možné získat dostatečný počet hlasů. Potom bychom se samozřejmě rozhodli, zda má smysl kandidovat či ne," sdělil v sobotu v telefonickém rozhovoru České televizi. Již v úterý se sjede s lidovci a komunisty.

Sociální demokraté rozhodnou o případné oficiální nominaci Švejnara podle toho, zda do 8. prosince získá podporu i dalších stran. Ze sobotního vyjádření jejich šéfa Jiřího Paroubka vyplynulo, že hodně bude záležet na postoji KSČM. Komunisté mají o prezidentském kandidátovi jednat 7. prosince.

V případě, že se Švejnar do boje o Hrad skutečně dá, bude proti němu hrát řada okolností, soudí politolog Daniel Kunštát. Je obecně známo, že volbu mohou významně ovlivnit komunisté. "Pro ně je na liberálním ekonomovi Švejnarovi všechno špatně," řekl ČTK expert. Dodal, že pro komunisty bude vždy Švejnar "jen emigrant", zatímco Klaus je člověk, který "žil a pilně pracoval zde". Navíc komunisté vítají Klausovo shovívavé hodnocení posledních 20 let před listopadovou revolucí. Někteří z nich ho také svými hlasy podpořili již při volbě předešlé, připomněl politolog.

Kunštát i další politologové dlouhodobě upozorňují, že Klaus má například proti Švejnarovi či Václavu Pačesovi, o němž se také v souvislosti s prezidentstvím mluvilo, obrovskou výhodu v tom, že je čitelný, jeho chování je předvídatelné. I když s ním část veřejnosti či politické reprezentace nemusí souhlasit, alespoň již ví, co od něj může čekat. "Kromě toho, že je pan Švejnar vstřícný vůči Evropské unii, o jeho politických postojích nevím zatím bohužel nic," dodal Kunštát.

Právě důraz na to, že během příštího prezidentského období bude Česká republika na půl roku předsedat Evropské unii, kladou zelení. Úloha prezidenta bude podle nich klíčová a obávají se kritického postoje Klause vůči evropské integraci.

Premiér Mirek Topolánek (ODS), jehož strana do volby prezidenta svého čestného předsedu znovu vyšle, si ale spolupráci s Klausem v oblasti zahraniční politiky pochvaluje. Klaus navíc podle něj neselhal za svého působení na Hradě ani v jedné z krizových situací, v nichž se země v uplynulých letech ocitla.

Fakt, že vládní zelení chtějí prosadit na Hrad Švejnara, podle Topolánka nemůže koalici ohrozit. "Volba prezidenta není součástí koaliční dohody," řekl dnes v televizi Prima. Stejně argumentuje i šéf zelených Martin Bursík.

Ten dokonce doufá, že by Švejnar mohl oslovit i některé občanské demokraty. Místopředseda ODS Petr Nečas ale dnes v České televizi prohlásil, že poslanecký klub ODS Švejnara vůbec nepřijme. Jeho kandidatura na prezidentský post by byla podle Nečase "exemplárním střetem zájmů". Švejnar je od roku 2003 předsedou dozorčí rady Československé obchodní banky (ČSOB), s níž vede ČR arbitrážní spory o 30 miliard korun.

Ani na hlasy KDU-ČSL nemůže Švejnar tak úplně spoléhat. Minimálně lidovci blízcí Miroslavu Kalouskovi hodlají podpořit Klause, připomněl Kunštát.

V prvním kole prezidentské volby musí získat kandidát, aby zvítězil, hlasy 101 poslanců a 41 senátorů. Ve případném druhém kole se vychází z počtu přítomných zákonodárců, dělení komor zůstává zachováno. Ve třetím kole zvítězí kandidát, který získá hlasy nadpoloviční většinu přítomných poslanců a senátorů dohromady.

ODS má ve sněmovně 81 křesel. Sociální demokraté a zelení mají dohromady 78 poslanců. Pokud by se k nim přidali komunisté, měli by společně 104 hlasů. Lidovci mají 13 křesel. Je otázkou, koho by volili bývalí sociální demokraté, nyní nezařazení Miloš Melčák a Michal Pohanka.

V Senátu by v prvních dvou kolech volby s největší pravděpodobností získal nadpoloviční většinu hlasů Klaus. Stačily by k tomu hlasy ODS, která má 41 senátorů. ČSSD obsadila 13 křesel. Podporu Švejnarovi vyjádřily i Klub otevřené demokracie a klub SNK, dohromady mají 13 mandátů. Švejnar by ale od nich patrně dostal méně hlasů, někteří senátoři z těchto klubů chtějí podpořit Klause. Lidoveckých senátorů je 11, komunisté jsou tři.
Paříž/Ndjamena - Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes přiletěl do bývalé francouzské kolonie Čadu, odkud podle všeho přiveze do Evropy část ze 17 Evropanů, kteří čelí v této zemi obvinění z únosu nezletilých a z podvodu či z napomáhání těmto činům. Krátce po Sarkozyho příletu přišla zpráva, že čadský soud již osvobodil sedm osob ze skupiny zadržených. Sarkozy hodlá v Čadu podle Paříže jednat o osudu i ostatních obviněných. 

Devět Francouzů, sedm Španělů a jeden Belgičan byli zatčeni spolu se čtyřmi Čaďany před více než týdnem, když se 103 afrických dětí ve věku od jednoho roku do deseti let chystali přepravit letecky z Čadu do Francie k adopci. Organizátoři převozu tvrdili, že jde o sirotky z válkou postiženého súdánského Dárfúru, což však podle OSN a čadských úřadů ve většině případů nebyla pravda.

Čadský soud v sobotu vyslýchal zatčené, aby rozhodl, zda je proti nim dost důkazů pro vedení soudního procesu. Šest obviněných Francouzů pracuje pro francouzskou neziskovou organizaci Zoeina archa, zabývající se pomocí opuštěným dětem, zbylí tři jsou novináři. Španělé, mezi nimi čtyři letušky, tvořili posádku letadla. K posádce patřil jako pilot také Belgičan.

Nejvyšší francouzský představitel přistál v čadské metropoli Ndjamena kolem 14:00 SEČ a zpět do Evropy by měl odletět večer, citovala agentura AFP oficiální čadské zdroje. Podle španělského ministerstva zahraničí přiletí Sarkozy ještě dnes do Paříže, odkud letušky přepraví španělské vládní letadlo do Madridu.

Advokát zadržených Jean-Bernard Padaré po příletu Sarkozyho potvrdil, že čadský soud dnes nařídil propustit tři francouzské novináře a čtyři španělské letušky.

Jistý justiční zdroj v Čadu agentuře AFP vysvětlil, že osvobození sedmi osob umožnila skutečnost, že popřely obvinění a že jejich nevinu potvrdil při sobotním výslechu ředitel Zoeiny archy Eric Breteau.

Sarkozy konzultoval telefonicky případ se španělským premiérem Josém Luisem Zapaterou, jehož vláda uvítala cestu francouzského prezidenta do Čadu, uvedl podle AFP jistý diplomatický zdroj v Madridu. 

Idriss Déby již ve čtvrtek večer vyjádřil přesvědčení, že novináři a posádka letadla budou brzy propuštěni. Podobný vývoj předvídala i dnešní francouzská média.

Případ nazvaný Zoeina archa je velmi nepříjemný pro bývalou koloniální mocnost Francii, která je dodnes spojencem Čadu, kde má rozmístěné vojenské jednotky a letadla. Francouzští ministři zahraničí a obrany, Bernard Kouchner a Hervé Morin, byli v sobotu pověřeni, aby případ také vyšetřili a informovali o závěrech vládu.

Čad se osamostatnil v roce 1960, ale dosud je v tomto středoafrickém vnitrozemním státě s desítkou milionů obyvatel úřední řečí francouzština. Místní vláda také pravidelně využívá francouzskou armádu k potlačování případných místních rebelů.
Mladík, kterého policisté v sobotu odpoledne v Plzni vyslýchali kvůli krádeži fotoaparátu, se pokusil jednoho z nich napadnout nožem. Policistovi sprostě nadával a vyhrožoval smrtí jemu i jeho rodině.

"Včera asi hodinu po poledni na obvodním oddělení policie Plzeň-Slovany řešili případ krádeže fotoaparátu za necelé čtyři tisícovky," sdělil mluvčí plzeňských policistů Jaroslav Ibehej.

Dvaadvacetiletý muž měl foťák ukrást v pátek. Za obdobný čin byl přitom již jednou odsouzen. Při výslechu začal z ničeho nic jednomu policistovi sprostě nadávat a vyhrožovat, "že si ho najde, že mu nechá rozbít hlavu, že mu podřeže rodinu a že ho stejně zabije".

"Neočekávaně ze svého oblečení vyndal nůž a začal s ním před policistou mávat. Pak s ním učinil prudký výpad směrem na břicho strážce zákona. Policisté ho okamžitě odzbrojili," popsal incident na služebně Ibehej.

Muž čelí obvinění z trestného činu útoku na veřejného činitele a z krádeže. Nyní je v policejní cele a kriminalisté podají státnímu zástupci podnět na jeho vzetí do vazby.
Smrt řidiče a těžké zranění jeho spolujezdkyně si vyžádala ranní srážka Škody Fabia s dodávkovým vozem Renault Trafic mezi Vroutkem a Podbořany na Lounsku. Nehodu zavinil dvaašedesátiletý řidič osobního vozu, který na místě podlehl zraněním. V dodávce byli lehce zraněni tři lidé.

Vrtulník zdravotnické záchranné služby těžce zraněnou ženu převezl do ústecké Masarykovy nemocnice. Tři spolujezdci z dodávkového vozu, kteří vyvázli s lehčím zraněním, byli ošetřeni v nemocnici v Žatci.

Oba automobily náraz podle policisty zcela zdemoloval, škodu vyšetřovatelé vyčíslili na půl milionu korun.
Kvůli podezřelému zařízení připevněnému na spodní části zaparkovaného mercedesu musela policie nad ránem vyklidit několik ulic ve středu Plzně. Panovaly totiž obavy, že by se mohlo jednat o výbušný systém. Jak se ale později ukázalo, auto bylo vybaveno speciálním testovacím zařízením.

Nález podivného předmětu pod luxusním vozem s německou poznávací značkou nahlásil krátce po půlnoci jeden z řidičů. "Když parkoval, všiml si, že pod autem jsou umístěny podivné válečky," uvedl policejní mluvčí Jaroslav Ibehej.

Podezřelé auto stálo ve středu města v lokalitě zvané U Zvonu. Dva policejní psi předmět identifikovali jako možnou výbušninu. Policisté začali vyklízet okolní ulice. "Ukončen byl provoz nedaleké diskotéky a vyklizena byla i část jednoho z hotelů," popsal Ibehej.

 

Policisté začali pátrat po majiteli auta, který byl  ubytován v některém z hotelů v okolí. "Z databáze Schengenského informačního systému jsme zjistili pouze to, že auto je psáno na německou firmu. Přesto se policistům podařilo muže najít," popsal mluvčí.

Řidič auta byl skutečně ubytován v nedalekém hotelu. "Předložil nám potvrzení, že se jedná o testovací zařízení pro jednu německou firmu. Akce proto byla v půl páté ukončena," dodal Jaroslav Ibehej.
Pražský městský soud poprvé trestal smrt Milady Horákové. Šestaosmdesátiletá bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová má jít za účast na justiční vraždě na osm let do věznice s dozorem. Horáková byla v roce 1950 v politickém procesu odsouzena k smrti.

Horáková byla jedinou ženou popravenou v politických procesech v Československu. Soud rozhodl, že se Brožová-Polednová podílela na obžalobě proti Horákové, přičemž postupovala v rozporu s tehdy platnými zákony.

Podle předsedy senátu Petra Brauna si byla vědoma toho, že o vině Horákové je již předem rozhodnuto a proces má pouze vyvolat dojem zákonnosti.

"Jsem si vědom, že rozsudek je vzhledem k věku a zdravotnímu stavu obžalované nevykonatelný," uvedl soudce Braun. Je si jistý, že si Brožová-Polednová neodsedí ani den, rozsudek přesto považuje za důležitý. Přináší totiž morální odsouzení zločinu komunismu.

Jak státní zástupce, tak advokát Polednové si ponechali lhůtu na rozmyšlenou. Právník bývalé prokurátorky předpokládá, že se klientka bude chtít odvolat. Už dříve uvedla, že se necítí vinna. K soudu nechodila, omluvila se kvůli zdraví. - více zde

Za spoluúčast na vraždě jí hrozilo až 15 let vězení. Žalobce ve své závěrečné řeči žádal jen pětiletý trest s ohledem na věk obžalované a dlouhou dobu, která uplynula od zločinu. - více zde

"Vzhledem k závažnosti činů by se jednalo o neúměrně nízký trest," vysvětlil soud, proč byl přísnější, než žádal státní zástupce.

Historik Petr Koura v on-line rozhovoru iDNES.cz uvedl, že verdikt bude důležitý, aby zejména mladí viděli, že pokud se někdo dopustí něčeho špatného, bude za to potrestán bez ohledu na časový odstup či zdravotní stav.
Státní zástupce tvrdí, že se prokurátorka Ludmila Polednová-Brožová podílela na justiční vraždě Milady Horákové v roce 1950. Žádá pro ni ale mimořádně nízký trest. Obvyklá trestní sazba je 12 až 15 let, žalobce s ohledem na věk obžalované - je jí 86 let - žádá pouze pětiletý trest.

Žalobce uvedl, že je pro něj klíčovým dokument z 26. května 1950. Na něj upozornila MF DNES. Dokládá, jak se komunisté ještě před procesem radili o trestech pro obžalované. - více zde

Obhájce naopak upozornil, že Ludmila Polednová-Brožová neměla v době procesu prakticky žádné právní vzdělání. Byla studentkou teprve prvního ročníku práv. Podle něj tak nemohla mít vliv na verdikt a měla by být osvobozena.

Soud si na promyšlení rozsudku ponechá čas. "S největší pravděpodobností bude vynesen 1. listopadu," uvedl soudce Petr Braun. Vzhledem k věku obžalované se nemusí ani striktně držet trestní sazby a pokud rozhodne o potrestání, může jít jen o několik let. 

Jako důkazy se u soudu objevily především historické dokumenty, během líčení byly také promítnuty filmové a zvukové záznamy z procesu s Horákovou v roce 1950. Sama Polednová se líčení kvůli špatnému zdravotnímu stavu neúčastní. - více zde

Obhajoba původně žádala, aby byl vyslechnut také jediný žijící vyšetřovatel Milan Moučka. Ten šéfoval týmu StB, který na Ruzyni Miladu Horákovou vyslýchal. Nakonec se spokojila jen se čtením jeho výpovědi. - více zde

Podle historika Petra Koury má soud smysl, i když se koná až 57 let od smrti Milady Horákové.

"Myslím, že nikdy není pozdě. Někteří nacisté a esesáci byli také souzeni v pokročilém věku. Tohle je důležité i pro dnešní mladé lidi - aby viděli, že pokud se někdo dopustí něčeho špatného, bude za to potrestán i bez ohledu na časový odstup či zdravotní stav," uvedl v on-line rozhovoru iDNES.cz. 
Jednací sál Městského soudu v Praze se výjimečně změnil v promítací místnost. Soudce naplánoval v líčení s prokurátorkou Ludmilou Polednovou-Brožovou zhlédnutí záznamů pořízených při procesu s Miladou Horákovou v roce 1950. Polednové hrozí za justiční vraždu Horákové až 15 let vězení.
Přehraj video
- Záběry z líčení a z dokumentů o procesu s Miladou Horákovou

Zatímco na zahájení líčení se přišla podívat řada lidí, ať novinářů, nebo pamětníků, druhý den byl sál poloprázdný. Zájemce odradilo ohlášené šest a půl hodiny dlouhé promítání dokumentů a poslech zvukových záznamů. Soud je má k dispozici na šesti cédéčkách. 

Ještě než se na televizních obrazovkách objevily záběry zmanipulovaného procesu, přečetl soudce Petr Braun výpověď Milana Moučky, jediného žijícího svědka a tehdejšího velitele vyšetřování komunistické Státní bezpečnosti.

"Milan Moučka byl šéfem skupiny, která vyšetřovala obžalované z procesu s Miladou Horákovou a jejími druhy. Tato skupina si údajně sama říkala 'bicí skupina'. Moučka si počínal prý velice brutálně, například Antonie Kleinerová uvádí, že ji fyzicky týral. Před několika lety byl ovšem všech obvinění zproštěn," popsal v on-line rozhovoru iDNES.cz historik Petr Koura. - více zde

Přestože bývalý vyšetřovatel řekl, že si na Polednovou nepamatuje, bylo čtení jeho výpovědi důležité. Obhajoba totiž původně trvala na jeho výpovědi před porotou. To mohlo oddálit rozsudek. Nyní je možné, že soudce Braun vynese rozsudek v případu starém 57 let už ve čtvrtek.
Městský soud v Praze po 57 letech otevřel justiční vraždu Milady Horákové. Žaloba viní ze spoluúčasti tehdejší dělnickou prokurátorku Ludmilu Brožovou-Polednovou. Šestaosmdesátiletá žena uvedla, že se necítí vina. K soudu ale nepřišla a omluvila se kvůli zdraví.
Přehraj video
- Vyjádření politických vězňů a historičky
Prohlédni fotky
- Soud bez obžalované
Spusť audio
- Bývalý kolega vzpomíná na Horákovou
Hostem iDNES.cz byl
historik zabývající se Horákovou 


Šestaosmdesátiletá Ludmila Polednová  dávala před procesem najevo, že se chce hájit. Nakonec ale nepřišla. Dala však souhlas k zahájení líčení bez její přítomnosti.

"Tímto žádám, aby hlavní líčení bylo konáno v mé nepřítomnosti, neboť pro svůj zdravotní stav se nemohu k soudu dostavit," přečetl vzkaz obžalované předsedající soudce Petr Braun.
 
Před soudem zatím byly pouze přečteny protokoly. Ještě nebyl přizván žádný svědek. 

Obhajoba ale trvá na výpovědi 85letého Milana Moučky, který se účastnil výslechů Milady Horákové na Ruzyni jako šéf týmu vyšetřovatelů.

Líčení je zatím naplánováno do čtvrtka. Soudce se Moučku pokusí pozvat ještě v této době, pokud se mu to nepodaří, bude muset jednání odročit. 

Prokurátorce Polednové hrozí 15 let vězení
Polednové hrozí za spoluúčast na vraždě Horákové 15 let vězení.

"Necítím se vinna. Jen mě mrzí, že k tomu došlo až teď, a ne před sedmnácti nebo osmnácti lety, když jsem měla ještě něco v hlavě," řekla krátce po obžalobě v rozhovoru pro Lidové noviny.  - více zde

Jedním z hlavních důkazů proti prokurátorce je dokument, který dokazuje, že o smrti Horákové bylo rozhodnuto už před procesem.
 

Ludmila Polednová tvrdí, že je vůbec necítí vinu. "Vždyť byla studená válka, životy padaly na obou stranách. Horáková doznávala trestnou činnost, zakládání protistátních skupin. Dělala něco, co neměla."

"Nacisté Miladu Horákovou odsoudili za skutečný odboj na osm let. Komunisté ji za diskusní kroužek poslali na šibenici. Paní Brožová-Polednová se na tom aktivně podílela, měla by jít do vězení," řekl mluvčí pražského státního zastupitelství Martin Omelka.

Protože proces s Horákovou a dalšími byl připravován jako divadelní představení, měla Brožová za úkol reagovat především na přítomné obžalované ženy. Jednoduše bylo působivější, když ženu vyslýchala žena, než kdyby to dělal nepříjemný prokurátor. 

"Bylo to v rámci režie celého procesu. A je to vidět i na dochovaném filmovém záznamu. Brožová začne reagovat, když je přivedena Horáková," říká historička Zora Dvořáková, která je znalkyní života Milady Horákové
Bude to výjimečný soud. Nejen proto, že před senátem stane 86letá důchodkyně Ludmila Polednová, rozená Brožová - jediná žijící účastnice jedné z nejotřesnějších událostí našich dějin. Procesu s Miladou Horákovou, při němž byla politička na základě vykonstruovaných obvinění odsouzena k smrti.

Pokud toto úterý soud s Brožovou skutečně začne, půjde současně o líčení, v němž stane před soudem představitel komunistické justice. Ano, Ludmila Brožová byla v tomto ostudném procesu prokurátorkou. A ne bezvýznamnou.

Životní role
Protože proces s Horákovou a dalšími byl připravován jako divadelní představení, měla Brožová za úkol reagovat především na přítomné obžalované ženy. Jednoduše bylo působivější, když ženu vyslýchala žena, než kdyby to dělal nepříjemný prokurátor. 

"Bylo to v rámci režie celého procesu. A je to vidět i na dochovaném filmovém záznamu. Brožová začne reagovat, když je přivedena Horáková," říká historička Zora Dvořáková, která je znalkyní života Milady Horákové.

Pro Brožovou to byla zřejmě životní role. Nezískala ji náhodou. Už předtím se účastnila procesu s představiteli církve. A zřejmě zaujala, protože byla charakterizována jako dobrý řečník. Také se účastnila procesů v Hodoníně. 

Kdo vlastně je tato žena, která ve zmanipulovaném procesu poslala na smrt kromě Horákové i další tři nevinné lidi?

Z projevu Brožové:

Státní soude! "Lidé, měl jsem vás rád, bděte!" To je naléhavý vzkaz našeho národního hrdiny, Julia Fučíka, který dobře věděl, že jsou takoví, kteří nemohou říci jako on "Lidé, mám vás rád," protože mají rádi jen své továrny, své velkostatky, svou pochybenou politickou kariéru, jen zisk, jen peníze. Peníze, které nechtějí sami poctivě vydělávat, ale vydřít na druhých. A my si dáváme pozor před takovýmito nepřáteli lidu, dovedeme je najít, a tak jsme našli i tyto zde a posadili je na lavici obžalovaných. Nemohou se vymlouvat, byli varováni. Náš pracující lid řekl v únoru 1948 jasně všem rozvratníkům a zrádcům: "Ne, republiku si rozvracet nenecháme." Obžalovaní však poslouchali raději západní imperialisty a uprchlé zrádce, sloužící válečným paličům. Každý úspěch na naší cestě k socialismu zvyšoval jen jejich nenávist. A tak zatím co textilačka Herajtová z Kotony v Berouně zvyšovala svůj výkon na automatických stavech, aby co nejvíce pomohla budovat naši republiku, obžalovaná Horáková dávala v podzemí dohromady nepřátelské bandy ke zničení naší republiky... 

... Toto hlavní přelíčení je součástí velkého boje za mír: Ať tedy soud vyřkne spravedlivý rozsudek ve jménu pracujících, ve jménu socialismu a ve jménu míru!

Vyšlo knižně pod názvem: Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice (1. vydání v počtu 140 000 výtisků vydalo v červnu 1950 ministerstvo spravedlnosti nákladem Orbisu.


Se srdcem umělkyně
Přestože Brožová nepocházela z dělnické rodiny, byla podle všeho od počátku oddaná komunistické ideologii. 

Absolvovala právní školu pro pracující, což z pohledu komunistických vládců bylo vynikající vzdělání. Ale Brožová měla odmalička i umělecké ambice. 

"Divadlo byla moje láska. A také noviny. Řekla jsem si, že to půjdu zkusit do novin. Tam mě přemluvili, abych šla dělat na Ústřední výbor KSČ, že tam nutně potřebují písařku," vyprávěla v rozhovoru pro Lidové noviny.

Podle historičky Dvořákové měla Brožová skutečně ambice psát a publikovat. "Když si napsala závěrečnou řeč, odnesla ji k Václavu Lacinovi, známému komunistickému spisovateli a satirikovi. Ten jí tu řeč pochválil," popisuje Dvořáková.

Možná právě umělecké ambice sehrály rozhodující roli při její účasti na procesech. Vždyť právě procesy v padesátých letech byly nepřekonatelným divadlem, které se natáčelo na film a vysílalo rozhlasem. V případě procesu s Horákovou ho sledoval celý svět.

Mohla dostat v životě lepší roli? Jenže co když je ta role zaplacena lidskou krví?

"Je vidět, že ona při tom procesu vystupuje nesmírně zaujatě," říká Dvořáková. I podle historika Petra Koury svou roli (tedy z pohledu tehdejších vládců) zvládla velmi dobře. 

"Měla vystupovat ze svého ženského hlediska, apelovat na mateřství, což udělala. Při procesu mluví o válce a atomové bombě nad Prahou, která by zahubila kromě jiných i dceru Milady Horákové... Ona tuto roli zřejmě splnila velmi dobře, protože v Národním archivu jsou dodnes uloženy dopisy od občanů, které byly po procesu, jenž byl vysílán rozhlasem, adresované jí, přímo do jejích rukou... Z toho plyne, že si ji ti lidé pamatovali, že je zaujala," říká Koura.

Tušila, čemu slouží?
Otázkou ovšem je, nakolik se dala strhnout zvráceným scénářem a nakolik si mohla být vědoma, čemu ve skutečnosti slouží.

Podle historika Petra Koury není pochyb o tom, že musela vědět, že jde o zinscenovaný proces, který nemá s právem nic společného. Koura připomíná dodnes dochované zápisy dokazující, jak se podvodný proces dopředu připravoval a plánoval.

"Mám pocit, že ve skutečnosti padala na těch poradách tvrdší slova. Že zápis je změkčenou formou toho, co zaznělo. Ale i ten zápis svědčí o tom, že se organizovala kampaň a že také Brožová musela vědět, čeho se účastní," říká Koura.

Historička Dvořáková se na to ale dívá trošku odlišně. "Mám pocit, že si opravdu není vědoma všech těch souvislostí. Je to vidět i z toho, jak mluví. Ona snad tomu v této chvíli ještě věří. Já mám pocit, že tento člověk nic nepochopil. No a když to nechápe dnes, tak jak se na to mohl dívat tenkrát?" ptá se Dvořáková. A dodává: "To musel být naprosto oddaný a zfanatizovaný člověk. Ona musela být přesvědčena, že slouží režimu. A o obětech neuvažovala."

Později se dokonce vyprávělo, že se Brožová, která se účastnila popravy Horákové, neudržela a ve chvíli, kdy Horáková umírala, se začala jízlivě smát. Tato informace byla zachycena ve vzpomínkách obžalovaného Bedřicha Hostičky, který vyšel v roce 1962 z vězení a později emigroval do Švýcarska.

Odtud v roce 1979 napsal dopis, v němž se věnoval i posledním chvílím Milady Horákové. S odvoláním na svědectví bývalé vězeňkyně, která byla na tuberkulózním oddělení, napsal: "V okamžiku popravy bylo v oddělení tuberkulózy v nemocnici otevřeno okénko a vězeňkyně zaznamenaly poslední slova doktorky Milady Horákové i jízlivý smích, pravděpodobně prokurátorky Brožové, jež byla popravě přítomna."

Jenže nikde se o podobném chování Brožové už neobjevuje žádná zmínka. "To, že se smála, jsem v žádném hodnověrném pramenu neobjevil. Nedovolím si to tedy tvrdit," říká Koura. 

Vyprávění je nepravděpodobné i z toho důvodu, že před popravou se okna ve věznici uzavírala plechovými okenicemi. 

Ale Koura současně dodává: "Z jejího vlastního vyprávění je vidět, že i po roce 1989 pociťuje k Horákové zášť."

Ovšem samotná účast na popravě o její nenávisti k Horákové svědčit nemusí. Popravy se účastnili všichni prokurátoři, takže Brožová pravděpodobně jen plnila svou tragickou povinnost.

Ale nejspíš jí z účasti na exekuci vůbec nebylo čtrnáct dní špatně, jak na svou obhajobu sama tvrdila. Historička Pavlína Formánková totiž zjistila, že ještě téhož dne, kdy byla přítomna popravě, se Brožová zúčastnila veřejného shromáždění na pražském Žižkově. Dokonce tam i vystupovala.

Možná to brala jen jako pokračování své životní divadelní role.

"Obyčejná" prokurátorka 
Další kariéra Brožové byla příznačná pro představitele komunistické justice v Československu. Přestože měla na rukou krev, pokračovala ve svém působení. Pracovala na prokuratuře v Rokycanech a v roce 1969 se dokonce podílela na rehabilitacích. Ale procesy se neopakovaly a žádná velká divadelní role už nepřišla... Její umělecké ambice tedy zůstaly nenaplněny.

O její účasti na procesu s Horákovou se začalo v Československu hlasitě mluvit až po pádu komunismu, ale trestnímu stíhání dlouho unikala. Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu se podařilo dosáhnout její obžaloby z podílu na vraždě až nyní.

Po sedmapadesáti letech. Je to pozdě? A je to úspěch?

Přestože procesy v 50. letech likvidovaly tisíce lidí jako na běžícím pásu, z řad justice bylo obžalováno jen pár jednotlivců. Ve vězení neskončil nikdo z nich.

PROKURÁTORKA PŘED SOUDEM

Bývalá prokurátorka Ludmila Polednová, rozená Brožová, stane příští týden před soudem. Bude čelit obvinění, že se podílela na justiční vraždě političky Milady Horákové před sedmapadesáti lety.

Odsouzená politička
Politička a poslankyně národně socialistické strany Milada Horáková byla vězněna už nacisty za války. V září 1949 byla zatčena komunisty, o rok později popravena. Bylo jí osmačtyřicet let.

Proces s Horákovou
Ve zmanipulovaném soudním řízení byli spolu s Horákovou posláni na šibenici další tři odsouzení: Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl. Další čtyři byli odsouzeni na doživotí a dalších pět dostalo různě dlouhé tresty vězení.

Další procesy
Na případ "Horáková a spol." navazovaly další procesy, celkem pětatřicet. Souzeno bylo 639 lidí, deset (včetně Horákové) jich bylo popraveno a všichni ostatní dohromady dostali 7850 let vězení.

Jediná žijící
Ludmila Polednová, rozená Brožová, je dnes už jedinou žijící představitelkou justice, která se podílela na procesu. V té době jí bylo devětadvacet let. Brožová patřila mezi takzvané "dělnické prokurátory", vystudovala právnickou školu pracujících.

Ve službách komunistů
Na procesu se ale podílela celá řada zkušených právníků, kteří se dali do služeb komunistů. Na prvním místě Josef Urválek, před válkou českobudějovický okresní soudce, který byl v té době považován za spořádaného a slušného člověka. Po procesu udělal kariéru a stal se předsedou Nejvyššího soudu.
Ludmila Brožová-Polednová, spoluvražedkyně Milady Horákové, necítí žádnou vinu. Zavražděná doznala protistátní činnost, chtěla válku, říká. Brožová-Polednová také měla odpor k tomu, aby byli bohatí a chudí.

Že si to myslí paní, která je po uši ve vraždění namočená, není nic divného. Nemůžeme čekat, že se bude kát. K vraždění se vždy přilepuje nějaká ideologie, nějaké zdůvodnění, které z vraždy udělá jakoby akt spravedlnosti.

Za časů komunistického vraždění bylo Brožové dvacet osm let, z písařky ji komunisti dali do kurzů a povýšili na prokurátorku. Podílela se na vraždě nejméně tří lidí, ale dostala k tomu teorii, že je to správné. Tak prožila pěkný život.

Teď na jeho konci ji otravují, ačkoliv vše dělala správně. Nechme vražedkyni jejímu osudu. Zajímavé by bylo vědět, kolik jiných občanů si myslí totéž, co ona. Jak krkolomné bude případné zdůvodnění soudu, až z paní Brožové sejme vinu.

Komunismus má u nás pořád pěkné postavení a spoustu zastánců. Je to víra dobře vymyšlená. Slibuje ráj, spravedlnost a štěstí všem lidem nikoliv na nebi, nýbrž v budoucnosti.

Takový slib ospravedlňuje druhou část učení: ve jménu budoucnosti smíš krást, loupit, vraždit. Když nejsou komunisti u moci, mluví o tom ráji, když moc mají, praktikují to druhé.

Brožová bude mít hodně zastánců. Lidé ráj chtějí a málokdy jim dojde, jak snadno mohou také viset. Tak se na slib ráje rádi chytí.
Bývalá prokurátorka v procesu s Miladou Horákovou Ludmila Brožová-Polednová, kterou minulý týden státní zástupce obžaloval z účasti na vraždě, cítí obvinění jako křivdu. Tvrdí, že neudělala nic špatného, píšou dnešní Lidové noviny.

"Podle mě všichni odsouzení dělali protistátní činnost, na tehdejší poměry, činnost proti nám," řekla Polednová Lidovým novinám. Proces s Horákovou byl podle ní veřejný, aby zastrašil lidi a zastavily se útoky proti státu. 

Vinu prý vůbec necítí. "Vždyť byla studená válka, životy padaly na obou stranách. Horáková doznávala trestnou činnost, zakládání protistátních skupin. Dělala něco, co neměla," řekla Polednová.

Dnes šestaosmdesátiletá Polednová je jedním ze dvou posledních žijících aktérů procesu s Miladou Horákovou. Podle dřívějšího vyjádření Jana Srba, mluvčího Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který žalobu připravil, byla mezi prokurátory zařazena proto, aby jako žena obžalovala ženu. Podle policie nebyl proces řádně veden ani podle tehdejšího práva.

Horáková byla jedinou ženou popravenou v komunistickém Československu z politických důvodů. Polednová je obviněna ze spolupachatelství na vraždě a hrozí jí až patnáctiletý trest vězení. Nikdo jiný z těch, kteří se na procesu podíleli, se před soud zatím nedostal.
Chybělo jen málo a Milada Horáková, zavražděná v 50. letech komunistickou justicí, mohla žít. Když pět dní před začátkem procesu psali soudci se žalobci její rozsudek, napsali psacím strojem: "Absolutní trest." To znamenalo smrt. Jenže pak kdosi vzal obyčejnou tužku a připsal "zmírnit na doživotí".

O tom, že Horáková nakonec přece jen skončí na popravišti, rozhodlo další slovo, které se na rozsudku objevilo. Bylo připsáno perem a znělo "výkon" (trestu smrti).
  
Ukazuje to třístránková listina, která byla přes půl století "utopená" v Národním archivu. Listina nesoucí datum 26. května 1950 svědčí o tom, že rozsudky nad lidmi souzenými v procesu byly napsané už pět dní předtím, než proces s třináctičlennou skupinou začal.
MF DNES objevila unikátní dokument o vraždě Milady Horákové. V roce 1950 ji poslala na smrt komunistická justice. Písemnost zaznamenává schůzku soudců a žalobců, kteří pět dnů před začátkem procesu rozhodli o trestech pro třináct lidí ze skupiny Horákové.

Na třech stránkách jsou konkrétní rozsudky, které má soud na konci procesu vynést. 

Původní tresty jsou pozměňovány škrty pera a tužky tak, jak se měnily momentální názory mocných.
Chcete vědět více?

Informace z unikátního dokumentu o procesu se skupinou Milady Horákové přináší páteční vydání MF DNES.

Dokument ležel přes půl století v archivu a znal ho jen úzký okruh historiků. Teď se má stát klíčovým důkazem u soudu s jedinou žijící prokurátorkou z procesu, Ludmilou Brožovou-Polednovou. - více zde
 
Podle původního návrhu měla Horáková dostat trest smrti. "Zmírnit na doživotí," stojí připsáno tužkou u jejího jména. 

Její osud však nakonec zpečetilo jedno máchnutí inkoustovým perem. "Výkon," rozhodli tehdejší vrazi v talárech o vykonání trestu smrtiÚřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu navrhl obžalovat bývalou prokurátorku Ludmilu Brožovou-Polednovou. Viní ji z účasti na zinscenovaném procesu s političkou Miladou Horákovou. Ta byla roku 1950 komunistickým režimem popravena.

"Druhého května jsme na městské státní zastupitelství odeslali návrh na podání obžaloby z účastenství na trestném činu vraždy spáchaném více osobami," řekl mluvčí úřadu jan Srb.

Polednová byla jedním ze žalobců, kteří se podíleli na odsouzení Horákové. Podle Srba ji dokonce mezi prokurátory zařadili proto, aby jako žena obžalovala ženu. "Asi aby to vypadalo sociálně přijatelněji," myslí si Srb.

Podle policie proces neprobíhal řádně ani podle tehdejšího práva. Horáková je jedinou ženou, která byla v komunistickém Československu popravena z politických důvodů. S ní byli popraveni další tři odsouzení.

Polednová vystupuje i v například nedávno objevených rozhlasových záznamech z procesu s Horákovou. 

"Zatímco textilačka Herainová z Kotony Beroun zvyšovala svůj výkon na automatických stavech, aby co nejvíce pomohla budovat naši republiku, obžalovaná Horáková v podzemí dávala dohromady nepřátelské bandy ke zničení naší republiky," prohlásila tehdy například v závěrečné řeči před vyhlášením rozsudku prokurátorka.

Právnička a politička Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a zbytek války strávila ve vězení. Po válce byla zvolena do parlamentu za národní socialisty.

Po komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Už v následujícím roce ji však zatkli, ve vykonstruovaném procesu byla odsouzena k trestu smrti a 27. června 1950 popravena. Nezákonný rozsudek byl zrušen v roce 1968, rehabilitována však byla až v roce 1990.
Příběh Milady Horákové, která skončila na popravišti, je dobře známý. Osud jejího muže Bohuslava Horáka, který uprchl tajné policii a dobrodružným způsobem emigroval do USA, ale zatím zůstával spíše v skrytu.

SPECIÁL: Příběhy železné opony

Příběh Bohuslava Horáka je příběhem smutného muže. V Československu za sebou nechal manželku Miladu i šestnáctiletou dceru Janu. Proces s Miladou Horákovou mohl za železnou oponou sledovat jen z rozhlasu a odloučení od dcery trvalo téměř dvacet let.

Historici dosud podrobnosti z jeho útěku neznali. Horák je totiž neprozradil ani své dceři. Tajemství vyšlo najevo až 17 let po pádu komunismu, když se reportérovi MF DNES a dramaturgovi dokumentárního cyklu Příběhy železné opony ozvali pamětníci. - více zde

Sdílené osudy
Zemědělský inženýr a doktor technických věd Bohuslav Horák pracoval před válkou v rozhlase. Koncem třicátých let se dokonce stal programovým ředitelem Radiožurnálu.

S manželkou sdíleli své osudy i politickou angažovanost. Za okupace pracovali v odbojové organizaci Petiční výbor věrni zůstaneme, oba zatklo gestapo. Z války, ve které nastoupil k pochodu smrti, se Horák vrací sice živý, ale silně vyčerpán. 

Osudy obou manželů zamíchal únor 1948. Horáková se vzdala poslaneckého mandátu a lehko se nežilo ani manželovi. Přestože oba měli náznaky, že se na ně něco chystá, zůstávali v republice. Milada Horáková chtěla bojovat za demokracii doma. "Situace byla zralá na útěk. Nevím, proč jsme ještě čekali," vzpomínal později na poúnorovou dobu Bohuslav Horák.

Útěk v domácích botách
Past sklapla koncem září, rok po převratu. "27. září jsem jel s Miladou dolů do města, ona do úřadu a já zase za svými informacemi. Přála si, abych se kolem dvanácté vrátil domů, hlavně kvůli naší Janě. Slíbil jsem jí to. To jsme spolu mluvili naposledy. Rozloučili jsme se dole na Václavském náměstí," popsal Horák poslední setkání s manželkou.

Domů se pak skutečně vrátil tak, jak ho žena žádala. Místo ní ale přišla StB. "U vrátek naší zahrady zazvonili dva páni ve špinavých dešťových pláštích. (Hospodyně) Mařenka je vpustila dovnitř. Byli to lidé od StB," vypráví dcera Jana.

Bohuslavu Horákovi se podařilo utéct. "Přišel, políbil mne a zmizel," vzpomíná dcera na chvíli předtím, že otec v domácích botách zmizel přes terasu zahradou. V tu chvíli ještě věřil, že stihne varovat ženu. Ta už ale byla zatčená. 

"Milada byla zatčena asi ve tři hodiny odpoledne ve své kanceláři v Masné ulici. To jsem se však dozvěděl až další den, kdy jsem už bloudil Prahou a hledal nějakou cestu přes hranice," napsal Horák. Tak začala jeho cesta do Ameriky.

Dobrodružná emigrace
Horáka se ujal evangelický farář Jan Kučera, který ho skryl u rodiny Jana Hajšmana. Od něj Horákova cesta pokračovala do Meclova u Horšovského Týna. Společně s dalšími uprchlíky ho zde ukryl mlynář a současně převaděč Šimák. 

V mlýně strávili uprchlíci - mezi nimi i hrabě Lobkowicz - čtyři dny. Poté se v přestrojení za dřevorubce vydali na valníku traktoru ke státním hranicím. 

"Střídal jsem se s otcem při řízení. Dojeli jsme do zakázaného pásma, otec měl propustku, ještě tam byli finančáci. Začalo se dělat dříví, nakládalo se," popisuje mlynářův syn, tehdy třináctiletý Josef Šimák, jak se blížili k hranici.

Kontrolu finanční stráže nakonec zvládli jen díky Šimákově pohotovosti. Mlynář se pak s uprchlíky pěšky vydal k tři kilometry vzdálené hranici a úspěšně je dostal za oponu. "Po dvou měsících čekání jsem přešel hranice 1. prosince 1949," poznamenal si Bohuslav Horák.

Cesta do Ameriky mu trvala ještě dlouhé čtyři roky. V táboře Valka musel čekat na povolení k odjezdu, které mu komplikovala doma podaná přihláška do KSČ. Do strany se přihlásil v těžké poúnorové době po dohodě s manželkou. Členem se ale nestal a žádost v době zatčení nebyla projednána. 

Hluboce ho zasáhlo, že manželka i dcera zůstaly v Československu. "Od chvíle svého útěku vím o Miladě jen z procesu, jemuž jsem naslouchal v lágru Valka jako bezmocný uprchlík. Tehdy jsem také naposledy slyšel její hlas a pak už jen z londýnského rádia zprávu o popravě," napsal později. "Milada však zůstává stále na scéně mého života," dodává. 

Vztah k dceři zase ilustruje vzpomínka mlynářova syna Josefa. "Když pan Horák odcházel s námi na dřevo, vzpomínám si, že se díval na moji sestřičku jak spí. A viděl jsem, jak mu tekly slzy," vypráví.
Reportérovi MF DNES a dramaturgovi dokumentárního cyklu České televize Příběhy železné opony se podařilo objevit unikátní podrobnosti života Milady Horákové. Zmapovali dramatický útěk jejího manžela Bohuslava, o němž historici dosud nic nevěděli.

SPECIÁL: Příběhy železné opony

"Je téměř neuvěřitelné, že se podařilo dosledovat cestu, kterou kdysi utíkal manžel Milady Horákové na Západ. V rodinách lidí, kteří panu Horákovi pomáhali, se o tom tak trochu vědělo, ale příliš nemluvilo," říká reportér MF DNES Luděk Navara, autor Příběhů železné opony.

Dokumentární cyklus České televize se podrobně zabývá dramatickými útěky z komunistického Československa. A právě dramaturgovi ČT Josefu Albrechtovi se ozvali bratři Šimákovi z Meclova, kterým je nyní přes 70 let.

"Jednou mi zazvonil telefon a pan Šimák se mě ptal, zda by nás zajímal útěk doktora Horáka, o kterém prý mají i nějaké dokumenty, ale neznají souvislosti," vzpomíná Albrecht.

Dosud se totiž nevědělo, jak Bohuslav Horák utíkal. Své dceři řekl jen to, že využil pomoc evangelického faráře. Na žádosti vyslechnout syny mlynáře z Meclova, jejichž otec Horáka přes hranici převedl, deset let nikdo nereagoval.

"Ihned jsme vyrazili za nimi do mlýna a oni nám na přeskáčku a velmi emotivně vyprávěli, jak pan Horák u nich před útěkem pobýval. Přímo z obýváku jsme pak telefonovali a ověřovali všechna jména," dodal dramaturg.

Do mlýna přijela se štábem ČT i historička Zora Dvořáková, předsedkyně klubu Milady Horákové. 

"Ze začátku na mě vyprávění synů působilo zmateně. Oni vždy informaci, že jejich otec má podíl na převedení Bohumila Horáka za hranice, zabalili do problému restituce mlýna. Zjištění jsou ale solidní a je to zcela nový objev," řekla iDNES.cz.

Nakonec se ukázalo, že si i další lidé dokázali rozpomenout na Horákův komplikovaný útěk. Vedl přes evangelického faráře ze Smíchova, rodinu Haišmanů z Prahy a už zmíněnou rodinu Šimákovu. Tajemství, které si vzal Horák v Americe do hrobu, tak sedmnáct let po pádu komunismu vyšlo na světlo.
Policie chce dostat před soud poslední dva žijící organizátory procesu, kteří v 50. letech poslali na smrt političku Miladu Horákovou. Jejich jména státní zastupitelství neuvedlo. MF DNES ale zjistila, že jedním z žijících aktérů procesu je prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová.

Dnes asi osmdesátiletá Brožová se v 50. letech zaměřovala právě na Horákovou. Byla i u její popravy. Nyní bydlí v Plzni, ale v jejím bytě včera nikdo nebyl ani nezvedal telefon.

"Z mého pohledu měla na justiční vraždě podíl," řekl historik Petr Blažek.

"Státní zástupce už udělil pokyny k tomu, aby byla vyhodnocena případná trestní odpovědnost," řekl Martin Omelka z pražského městského zastupitelství.

Horáková je jedinou ženou popravenou v komunistickém Československu z politických důvodů. S ní byli popraveni další tři odsouzení. Možnost, že bývalí prokurátoři půjdou do vězení, je malá. Za justiční vraždu v tuzemsku dosud nikdo potrestán nebyl.

Přesto však není vyloučeno, že se oba bývalí prokurátoři mohou ocitnout "alespoň" před soudem. Oba už byli dokonce nedávno obviněni, státní zástupce však obvinění zrušil a nařídil obstarat další důkazy. 

Ty policie v současné době shromažďuje. Měly by prokázat, že proces nebyl řádně veden ani podle tehdejšího práva, ale byl pouhou inscenací, pečlivě připraveným divadlem kontrolovaným sovětskými poradci.

"Máme doloženo, že na obžalované byl vyvíjen nátlak," řekl náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret.

Tehdejší prokurátoři i soudci, ale i vyšetřovatelé se scházeli na ministerstvu spravedlnosti, kde byli instruováni, jak proces vést.

"Už před procesem se dělaly schůzky, kde byla popřena dělba moci. Tam se scénář celého procesu domlouval. Tahle skutečnost ukazuje roli těch dvou žijících prokurátorů. Byli kolečkem v nějakém stroji," říká historik Petr Blažek.

S tím, jak byl proces připraven, se však může seznámit každý sám. Stačí, aby zhlédl mnohahodinový záznam z procesu, který byl donedávna uložen v archivu a který byl za komunistické éry zakázán.

Tam je například dobře vidět, že prokurátorka Brožová byla cíleně nasazena na ženy, tedy především na Horákovou - zřejmě šlo o promyšlený režijní tah. Žena čelící mužům by mohla u jiných žen vzbudit "nežádoucí" sympatie.

"To, co jsem viděl v archivních pramenech, je jasné. Byla mladá, a když nebyla hlavní postavou, fakt, že dostala na starost Horákovou, ukazuje, že její role nebyla zanedbatelná," řekl Blažek.

Bývalým prokurátorům, pokud by se jejich podíl na justiční vraždě potvrdil, hrozí několikaleté tresty vězení. Alespoň teoreticky, vzhledem k časovému odstupu jsou ve velmi vysokém věku.

Česká justice je shovívavá
Odsouzení je však nepravděpodobné i z toho důvodu, že česká justice přistupuje k trestání vražd spáchaných komunistickou justicí zatím shovívavě. Potrestání zcela unikl například prokurátor Karel Vaš zodpovědný za vraždu generála Heliodora Píky, ale i prokurátor Ján Pješčák, který připravil justiční vraždu Aloise Jeřábka.

Přitom v uvedených případech stejně jako u Horákové nikdo nepochybuje o tom, že proces byl zmanipulován. "Je tam podezření, že byly porušeny i tehdejší zákony. V procesu šlo o to nepřipustit důkazy svědčící v její prospěch," upozornil Bret.

Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 navzdory protestům z celého světa. Milost jí odmítl udělit i její někdejší kolega z parlamentu, komunista Klement Gottwald.

Spolu s ní byli popraveni další tři (nevinně) odsouzení. Devět dalších dostalo vysoké tresty vězení a přišli o majetek. Na proces navazovaly další, dílčí zinscenované soudy.
Češi budou jezdit do Spojených států bez víz během jednoho roku až dvou let. Oznámil to americký velvyslanec Richard Graber. Česká republika se totiž s velkou rezervou vešla do limitu zamítnutých žádostí o americké vízum, jejichž počet ovlivňuje zařazení do bezvízového režimu.

"Počet neudělených víz dokonce klesl z loňských 9,5 procenta na zhruba 6,7 procenta. Češi se tak do desetiprocentní hranice vešli ještě s rezervou," uvedl v prohlášení velvyslanec Graber. iDNES.cz to sdělil Jakub Vít z tiskového odboru americké ambasády.

Zákon, který umožňuje zemím s nižším procentem odmítnutých žádostí o vízum žádat o bezvízový styk, podepsal v letos srpnu americký prezident George Bush. - více zde

"Tu zprávu samozřejmě vítáme, udělali jsme všechny potřebné kroky pro to, aby byla víza pro Čechy do Spojených států zrušena. Nyní bude záležet na americké administrativě, a doufáme, že Česko do bezvízového styku zařadí," sdělil iDNES.cz ministr zahraniční Karel Schwarzenberg. 

Podle schválené legislativy mají ministryně zahraničí USA a ministr pro vnitřní bezpečnost mandát do poloviny roku 2009, aby zařadili některé země do programu Visa Waiver Program, tedy je zbavili vízové povinnosti. 

"Dnešní zprávu považujeme za pozitivní krok k tomu, aby mezi těmito zeměmi byla i Česká republika," dodal Schwarzenberg. 

Do bezvízového klubu v tuto chvíli patří sedmadvacet zemí světa, mimo jiné všichni "staří" členové Evropské unie kromě Řecka, z nově přijatých států mohou cestovat za oceán bez víz jen Slovinci. 

Čeští a američtí vládní činitelé už několik měsíců rozebírají nové bezpečnostní prvky, které budou muset začít fungovat, až víza padnou. - více zde

Čechům by se tak otevřela zbývající část Severní Ameriky, už tento týden totiž zrušila krátkodobá víza pro české turisty Kanada. - více zde
Víza zmizí, ale...

I když víza skončí, některé povinnosti a omezení zůstanou.

Internetový formulář
Před každým odletem za oceán bude nutné vyplnit na internetu elektronický formulář. Po splnění této podmínky bude muset každý zaplatit 400 korun. Během minuty by měl dostat ze Spojených států odpověď, jestli smí přijet.

Tamější databáze porovnají vámi vyplněné informace se svými údaji o teroristech. 

Po příletu
Imigrační úředník vám okamžitě sejme otisky ukazováčků a vyfotografuje vás. Budete mu muset odpovědět i na všechny dotazy, i pokud se vás bude ptát na soukromé věci. 

Pokud nebude spokojen s vašimi odpověďmi, může vás úředník bez udání důvodů poslat zpět do České republiky.
Americký prezident George Bush podepsal zákon, který české občany dále přibližuje k možnosti cestování bez víza do USA. Zákon, který se komplexně zabývá bezpečnostní problematikou, mimo jiné mění pravidla bezvízového styku pro občany zemí s nižším procentem odmítnutých žádostí o víza.

Tato možnost se velmi pravděpodobně týká i České republiky, jejímž občanům se tak přiblížila možnost cestovat do USA bez nutnosti žádat o vízum.

Zákon posouvá hranici odmítnutých žádostí o víza, která zůstává podmínkou pro zařazení do bezvízového programu, ze tří na deset procent.

"Česká republika považuje přijetí zákona za významný krok směrem ke zrušení víz. Zároveň však konstatujeme, že jeho současné znění neodpovídá zcela očekáváním," sdělila iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.

"Zachovává totiž kritérium počtu odmítnutých žádostí jako kvalifikační podmínku pro zařazení do bezvízového programu. Aspirantská země přitom nemá možnost přímo ovlivnit počet odmítnutých žádostí," dodala.

Čechům americké úřady dosud neudělovaly víza asi v devíti procentech případů. Slovensko, Polsko a další nové země EU měly tento poměr údajně o mnoho vyšší.

Zákon už před Bushem schválili senátoři i členové Sněmovny reprezentantů. Pokud se víza asi za rok či za dva definitivně zruší, budou lidé při každé cestě do USA sice dál odkázaní na svolení amerických úřadů,
ale za mírnějších podmínek. 
Češi jsou o krok blíž cestám do USA bez víz. V noci na sobotu schválila zákon o bezpečnosti i Sněmovna reprezentantů USA. Na jeho základě by mohli Češi v budoucnosti cestovat do Spojených států bez víz. Zákon už dříve prošel Senátem a nyní chybí jen podpis prezidenta George W. Bushe.
Čtěte také
Víza nahradí internetová přihláška


Americký prezident má na vyjádření k zákonu deset dní. Může ho buďto podepsat, anebo vetovat. 

Změna pravidel bezvízového režimu se týká občanů zemí s nižším procentem odmítnutých žádostí o víza, tedy velmi pravděpodobně i České republiky. 

Pokud se víza asi za rok či za dva definitivně zruší, budou lidé při každé cestě do USA sice dál odkázaní na svolení amerických úřadů, ale za mírnějších podmínek.

Slovensko si zřejmě ještě počká 
Změna vízové praxe bude z nových států Evropské unie zřejmě vyhovovat vedle České republiky už jen Estonsku. Naopak Slovensko, Polsko a ostatní nováčci
EU vzhledem k vysokému procentu odmítnutých žádostí o víza v minulých letech pravděpodobně budou muset na zrušení víz ještě čekat.

Nový zákon zároveň představuje zpřísnění režimu pro 27 států, vesměs západoevropských zemí (z nových členů EU pak pouze Slovinska), které už oboustranně bezvízový styk s USA mají. Pro jejich občany zcela svobodné cestování na americké území totiž končí.
Zákon proti terorismu
Úprava vízového režimu je jen dílčí částí komplexního "antiteroristického" zákona, který využívá podněty komise vyšetřující útoky z 11. září. Hlavní opatření jsou: 
více peněz městům s vyšším rizikem ohrožení 
zvýšení dotací na bezpečnost dopravy 
prověřování veškerého nákladu dopravních letadel do tří let 
do pěti let prověřovat nákladní lodě kvůli nukleárním zařízením před tím, než vyplují do USA 
granty na zajištění vzájemného radiového propojení pohotovostních služeb 

Dokument zavádí elektronické ověřování totožnosti lidí chystajících se k návštěvě USA. Cizinci z bezvízových zemí mají před každou cestou do USA elektronicky odeslat své osobní údaje americkým úřadům, které jim buď návštěvu povolí, nebo je odkážou na americké velvyslanectví k dalšímu jednání. Poplatek nutný k zaplacení těchto úkonů vyjde v přepočtu pravděpodobně do 400 korun.

Dolní komora Kongresu hlasovala podle agentury AP 371 hlasy pro a 40 proti. Den předtím Senát normu schválil 85 hlasy. Jen osm senátorů bylo proti a sedm se zdrželo hlasování. - více zde

Rozhodne Bush
Prezident George Bush má nyní deset dní na to, aby zákon podepsal, nebo vetoval. Pozorovatelé předpokládají, že se hlava státu pod text podepíše. 

Zákon posouvá hranici odmítnutých žádostí o víza, která zůstává podmínkou pro zařazení do bezvízového programu, ze tří na deset procent. Čechům americké úřady dosud neudělovaly víza asi v devíti procentech případů, zatímco Slovensko, Polsko a další nové země EU měly tento poměr údajně o mnoho vyšší.

Vše nyní závisí na schopnosti USA přesně evidovat odjezdy cizinců a stanovovat, kolik jich z dané země zůstává v USA neoprávněně. V případě, že stát nepřekročí zatím nestanovené procento neoprávněných pobytů, bude moci být do bezvízového programu zařazen i přesto, že počet odmítnutých žádostí o víza byl vyšší než deset procent. Příprava technických zařízení bude ovšem trvat asi rok a další dobu budou USA poměr neoprávněných pobytů hodnotit.
Dovolenou ve Spojených státech si dnes každý dvakrát rozmyslí. Žádat o americké vízum je totiž zdlouhavá, drahá a často i ponižující procedura. Každý desátý Čech se navíc úředníkovi na ambasádě nelíbí a vízum mu bez náhrady odmítne. To se možná už od příštího roku změní.

Mezi nepříjemnosti spojené s vízovou povinností patří telefonát na americkou ambasádu, který stojí dvaačtyřicet korun za minutu, nebo nutnost sehnat si v USA nějakého "kamaráda“, aby mu dal u amerických úředníků dobré reference. Ale především – dva a půl tisíce korun, které musí každý za žádost o americké vízum zaplatit, je hodně nejistá investice. 

Cestovat do Ameriky by mělo být už od příštího roku snazší než kdy dřív, přesto bude i po zrušení víz čekat na Čechy při cestě za oceán řada administrativních překážek. Jak tedy bude vaše cesta do USA po zrušení vízové povinnosti vypadat?

Pořiďte si biometrický pas
Kdo si pořídil pas až po loňském září, nemusí si dělat starosti. České úřady už totiž téměř rok vydávají takzvané biometrické pasy, které budou Američané požadovat od všech cizinců, kteří přijedou do Spojených států bez víza.

Biometrický pas má tu výhodu, že je prakticky nezfalšovatelný. Obsahuje totiž čip s údaji o jeho držiteli včetně třeba otisků prstů. Kdo takový doklad nemá, bude si ho muset pro cestu do Spojených států pořídit – stojí šest set korun a platí deset let.

Až si půjdete pro pas s čipem, připravte se na to, že na úřadu strávíte více času, než když jste si vyřizovali obyčejný pas. Úředníci vás budou přímo namístě fotografovat a zaznamenávat si vaše osobní údaje.

Vyplňte přihlášku
I když se zruší pro Čechy vízová povinnost, neznamená to, že se do USA můžete vypravit jen s pasem v kapse. Američané totiž nejspíš zavedou stejný systém, jaký už několik let využívá Austrálie. Před cestou tam musí každý vyplnit přihlášku na internetu a zaplatit kreditní kartou dvacetidolarový poplatek.

Celá procedura trvá jen pár minut a systém odpoví během několika sekund ano či ne. Pokud nebudete zapsaný v databázi jako nežádoucí osoba, nejspíš vás nečekají potíže.

Američtí úředníci však musí vyřešit ještě další oříšek – oproti USA totiž není placení kreditní kartou přes internet v Česku nijak běžné.

Jak na letišti v Česku
Na českém letišti by se nic měnit nemělo. Američané neplánují žádné předběžné kontroly lidí podobné těm, které zavedli před pěti lety Britové na ruzyňském letišti. Přesto si letuška u přepážky zkontroluje, máte-li internetovou přihlášku pro vstup do USA a biometrický pas.

Jak na letišti v USA
To, že jste právě přistáli v USA, ještě neznamená, že se automaticky dostanete i z letiště. Musíte si totiž popovídat často s velmi nepříjemným imigračním úředníkem.

Toho bude zajímat, kolik máte s sebou peněz, kde budete v USA bydlet a kdy se hodláte vrátit. Pokud se mu nebudete zamlouvat, nemusí vás pustit.

Dá se očekávat, že odpadnou-li víza, která doposud "prosívala" černé ovce, budou na amerických letištích k Čechům zas o něco přísnější.

Jak bystrý dokáže být americký imigrační úředník, zažila před deseti lety třeba Jana Holoubková. "Bylo mi devatenáct, letěli jsme do Ameriky za prací, ale řekli jsme, že jedeme na svatební cestu. Vízum jsme dostali bez problémů, měli jsme pozvání od bratrance, který tam žil," vypráví Holoubková.

Jenže imigračního úředníka na letišti v Atlantě se jí o ryze cestovatelských úmyslech přesvědčit nepodařilo. Holoubkovou čekal čtyřhodinový výslech, na jehož konci se Američanům přiznala, že chce v zemi pracovat.

"Vzali si naše otisky a škrtli nám víza. Policajt nás odvedl do letadla a řekl letušce, že nám může pasy vydat až ve Švýcarsku," vzpomíná na imigrační úředníky Holoubková.

Co když vás z letiště pošlou nazpátek
Proti rozhodnutí amerických imigračních úředníků není žádné odvolání. Prostě vás posadí na první letadlo a pošlou vás do Evropy. Náklady za neuskutečněný výlet vám už nikdy nikdo nevrátí.

Jak dlouho budete moci v USA zůstat
Ve Spojených státech budete moci setrvat stejně dlouho jako na turistické vízum – tedy tři měsíce. Kdo bude chtít zůstat v Americe delší dobu, bude opět potřebovat vízum.

Navíc se dá očekávat, že Američané budou v příštích letech pečlivěji monitorovat, kdo kdy Spojené státy opouští. Do této chvíle tomu nevěnovali takovou pozornost. 

ři příjezdu do USA vám prostě imigrační úřednice připnula k pasu štítek s datem příletu, který vám na cestě zpátky ledabyle zkontrolovali. Tahle praxe se možná v souvislosti se zrušením víz zpřísní. To by mohlo zkřížit plány Čechům, kteří v Americe nelegálně pracují.
Zhruba do roka by Češi mohli jezdit do Spojených států bez víz. Obě komory amerického Kongresu se podle zatím neoficiálních informací dohodly na jednotném znění bezpečnostního zákona, který mimo jiné upravuje i podmínky pro bezvízový styk. Česká republika je zřejmě bude splňovat.

Američtí zákonodárci by mohli normu schválit do konce příštího týdne. V uplynulých dnech navíc vzrostla šance, že ho prezident George W. Bush podepíše, protože demokraté, kteří ovládají parlament, přestali trvat na několika bodech, které hrozily prezidentským vetem. 

Především ustoupili od požadavku, aby se pracovníci bezpečnostních kontrol na letištích směli organizovat v odborech, což Bílý dům rozhodně odmítal.

Po prezidentském podpisu, kdy zákon nabývá platnosti, by šest až 12 měsíců americké úřady prověřovaly, zda Česká republika novým podmínkám vyhovuje. Pokud bude odpověď kladná, vízová povinnost padne.

Nová úprava umožní, aby americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti udělilo při zařazování zemí do bezvízového programu výjimku z tříprocentní hranice odmítnutých žádostí o víza v posledních třech letech. 

Takový stát ovšem zároveň musí splňovat podmínku, že počet odmítnutých žádostí jeho občanů o víza v minulém roce nebyl vyšší než deset procent, nebo že počet návštěvníků z dané země, kteří překročí povolenou dobu pobytu v USA, nepřesáhne procento, které dosud nebylo stanoveno.

USA neposkytnou českým občanům ročně víza zhruba v devíti procentech případů. Z tohoto pohledu by se tedy na Českou republiku zákon mohl vztahovat. Z nových členů Evropské unie by se do limitu vešlo už jen Estonsko.

Už bez víz, ale...
Nová úprava ovšem předpokládá, že občané bezvízových zemí, včetně těch, které už do tohoto programu patřily dříve, budou muset před každou cestou do USA elektronicky poskytnout své osobní údaje americkému velvyslanectví.

Pokud vyhoví bezpečnostním kritériím, dostanou souhlas k odcestování. V opačném případě budou muset navštívit velvyslanectví osobně. Podobný způsob už USA praktikují vůči Australanům.

Za vyřízení elektronické operace si budou USA účtovat určitý poplatek - zvažuje se částka do 20 dolarů, tedy asi do 400 korun. Nyní stojí podání žádosti o vízum pětinásobek, ovšem vízum platí zpravidla pro neomezený počet vstupů během deseti let.

Podmínkou pro zařazení do bezvízového programu bude také to, že státy nejsou pro USA bezpečnostní hrozbou a že s nimi spolupracují v boji proti terorismu.

Pokud uchazeči o zrušení víz měli v předcházejících letech vyšší počet odmítnutých žádostí o víza než deset procent, musejí počkat, až budou USA schopné přesně zjistit, kolik zahraničních návštěvníků překračuje povolenou dobu pobytu. 

K tomu Američané budují technická stanoviště pro záznam dat o cizincích opouštějících USA, takzvaný Exit System US Visit. Jeho instalace na všech hraničních přechodech Spojených států, včetně letišť a přístavů, může trvat ještě asi rok. Poté se teprve začne procento lidí s nepovoleným pobytem zjišťovat.

Dosud mohou jezdit do USA bez víz občané 27 zemí světa. Jsou mezi nimi všechny takzvané staré země EU s výjimkou Řecka. Pro nové země unie, až na Slovinsko, platí vízová povinnost, ačkoli Američané k návštěvě těchto států víza nepotřebují.
Grémium sociálních demokratů navrhuje vedení strany, aby ve Sněmovně vyvolalo hlasování o nedůvěře vládě. Topolánkův kabinet je prý v krizi, tvrdí ČSSD v souvislosti s kauzou odstupujícího ministra Jiřího Čunka. Řešením jsou podle nejsilnější opoziční strany předčasné volby.
Přehraj video
- Paroubkova výzva
Spusť audio
- ČSSD chce odchod vlády

Návrhem grémia se bude předsednictvo strany zabývat odpoledne. "Chceme vyzvat vládu, aby podala demisi, nebo vyvolat hlasování o nedůvěře vládě," řekl iDNES.cz šéf poslanců ČSSD Michal Hašek.

Rozhodně podle něj nejde jen o plácnutí do vody. "Není to žádné plané gesto, ale řešení této trapné situace," míní Hašek. Vláda prý nezvládá domácí ani zahraniční politiku. "Každý den, kdy je u moci, přináší nenávratné škody," dodal Hašek.

Sociální demokracie spoléhá, že najde podporu i mezi koaličními poslanci. "Pánové Pohanka a Melčák jsou pevnými pilíři vlády, ale věříme, že se najdou jiní poslanci, kteří vidí chyby vlády," naznačil šéf poslanců.

Poslední kapkou je podle sociální demokracie vývoj kolem korupční kauzy Jiřího Čunka. Vicepremiér včera, pravděpodobně po tlaku premiéra Mirka Topolánka, na svůj post rezignoval. Zdůvodnil to tím, že Nejvyšší státní zastupitelství obnovilo vyšetřování jeho kauzy. - více zde

"Na tento poslední impulz nemůžeme nereagovat," řekl na mimořádné konferenci Jiří Paroubek. ODS by podle něj měla mít stejnou odvahu jako bratři Kaczynští v Polsku a jít do předčasných voleb.

Koalice: K odchodu vlády není důvod
"Je to prázdné gesto, sociální demokracie nemá 101 hlas," myslí si šéf sněmovního klubu ODS Petr Tluchoř. Problém vlády se navíc podle něj odchodem vicepremiéra vyřešil. 

Za zbytečnou považuje iniciativu ČSSD i lidovec Jan Kasal. Jde prý o běžnou rétoriku opozice, podobná prohlášení ho proto nechávají klidným.

"Myslím, že v současné době není důvod vyvolávat nějaké nestability," řekl ČTK lidovecký poslanec Ludvík Hovorka, který jako jediný nezvedl ruku pro vládní reformu. Podpořit sociální demokraty neplánuje ani nikdo ze zelených.

Připojit by se však mohli komunisté. Ti se ale musí podle šéfa svých poslanců Pavla Kováčika nejprve poradit. I kdyby nakonec sociální demokraty podpořili, potřebných 101 hlasů by však opozice dohromady nedala.

Nezdá se proto pravděpodobné, že by předčasné volby prosadila. Kdyby se však konaly, měla by v nich ČSSD slušné šance. Podle posledních průzkumů poráží vládnoucí ODS až o šest procent. - více zde

Topolánkova vláda už jednou hlasování o vyslovení nedůvěry podstoupila. Sociální demokraté jej iniciovali právě v souvislosti s vyšetřováním případu Jiřího Čunka letos v červnu. Vláda ale tehdy nátlak opozice ustála, především díky podpoře poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky. 
Vicepremiér Jiří Čunek oznámil rezignaci. Skončí příští středu. Důvodem je, že nejvyšší státní zástupkyně chce pokračovat v jeho stíhání za korupci. "Rozhodl jsem se, aby vyšetřování bylo pro veřejnost nezávislé, že odstoupím z funkce místopředsedy vlády a ministra," řekl Čunek.
Přehraj video
- Čunek odchází z vlády
Prohlédni fotky
- Čunek oznámil svůj odchod
Spusť audio
- Jiří Čunek oznamuje svou rezignaci



Takto hořký konec si ministr pro místní rozvoj Čunek rozhodně nepředstavoval. Když předstoupil chvíli po poledni před novináře, bylo evidentní, že oznamuje rezignaci po velkém tlaku premiéra Topolánka a předsedy Strany zelených Bursíka - oba stáli za jeho zády a nechali ho, aby svůj konec ohlásil sám.

Nejprve ale velmi stručně promluvil premiér. "My jsme se sešli jako předsedové koaličních stran, abychom řešili situaci v koalici. Řešení jsme našli a musím dopředu říci, že to řešení je datováno středou příštího týdne," sdělil Topolánek, který vzápětí odstoupil od řečnického pultíku, aby dal prostor Čunkovi.

Na středeční vládě odstoupím
"Abychom učinili přítrž všem diskusím o mém ovlivňování - byť jsem nikdy s Renatou Veseckou v životě nemluvil, až na jedno setkání před televizní debatou - tak jsem se rozhodl, aby toto vyšetřování bylo opravdu pro veřejnost, pro vás, pro všechny nezávislé, tak na středeční vládě odstoupím z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj," řekl doslova Čunek.
Chcete vědět více?

Co předcházelo pádu Jiřího Čunka? Proč nad ním koaliční partneři zlomili hůl? Jaká je jeho další budoucnost v politice? Čtěte v páteční MF DNES.

"Toto rozhodnutí dělám nejenom kvůli tomu prvnímu kroku nebo bodu, ale také proto, že chci, aby pokračovala tato koalice, aby se udržela, aby nebyla stále zpochybňována a mohla pracovat a trvat dál," byla jeho další a zároveň poslední slova. 

Následně ho vystřídal Martin Bursík. "Já si myslím, že se sluší, abych popřál za nás koaliční partnery Jiřímu Čunkovi vše dobré jak v soukromém životě, tak v jeho pokračování ve funkci předsedy KDU-ČSL," řekl Bursík.

Čunkovo šéfování lidovcům může být ovšem krátké a možná bude muset brzy hlásit další rezignaci. Už v úterý se totiž sejde Celostátní výbor KDU-ČSL, který zřejmě bude tlačit na Čunkův odchod z předsednického postu.

Končící místopředseda vlády by tak mohl při svém politickém pádu zachránit alespoň křeslo v Senátu, kde zastupuje Vsetínsko. Když včera dostal v Rádiu Impuls dotaz, zda by se mandátu vzdal, reagoval bezprostředně: "To rozhodně ne."

Vyšetřování se opět rozjede
Dění kolem Jiřího Čunka popohnal i prezident Václav Klaus, který dopoledne žádal od vlády rychlou reakci. "Je to jejich povinností před celou českou veřejností," řekl.

Podle mluvčího nejvyššího státního zastupitelství Pavla Foltána bylo rozhodnutí o odložení údajné korupční kauzy předčasné. 

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká proto případ znovu otevřela a požaduje doplnění o další důkazy a vydání nového rozhodnutí. Je také třeba opatřit nové znalecké posudky a vyslechnout svědky, tvrdí Vesecká ústy mluvčího. 

Už dříve MF DNES upozornila, že se dá takové rozhodnutí očekávat. S odvoláním na několik zdrojů informovala o tom, že státní zástupce Zdeněk Dostál, který prověřoval rozhodnutí jihlavského žalobce Salichova o zastavení Čunkova stíhání, shledal verdikt nezákonným. - více zde

Čunka navíc začali prošetřovat i policisté ze Vsetína. A to kvůli tomu, zda se nedopustil podvodu, když pobíral sociální dávky a zároveň měl na bankovním účtu miliony.
Na vicepremiéra a šéfa lidovců Jiřího Čunka se řítí obrovský skandál, který ho může definitivně smést z vysoké politiky. Jak včera uvedla Česká televize, Čunek bral na konci devadesátých let od státu sociální dávky. V té samé době si přitom ukládal do bank miliony korun.
Čunek se obrnil mlčením
na ČT podal trestní oznámení 


Čunek dostal v roce 1996 celkem 53 tisíc korun, o rok později 48 tisíc korun, v roce 1998 obdržel 51 tisíc korun a v roce 1999 dohromady 40 tisíc korun. 

Šlo o příspěvek na bydlení a sociální příspěvek, na něž mají nárok jen rodiny s malým příjmem. V téže době přitom Čunek uložil do bank 3,5 milionu korun. Vědomé neoprávněné pobírání sociálních dávek je trestným činem.

Čunek včera pozdě večer odmítl MF DNES odpovědět na otázku, zda a v jaké výši sociální dávky čerpal. "Řeknu k tomu jediné. Vzhledem k tomu, že redaktor ČT získal informace, které použil, z trestního spisu, je třeba, aby policie vyšetřila, kdo mu tyto údaje poskytl," uvedl.

Čunkovi však nestál za komentář samotný fakt, že čerpáním dávek sociální podpory, na něž neměl nárok, spáchal trestný čin on sám.

Ukládal na "ztracenou" občanku
Pozoruhodný je tento případ i proto, že právě téma zneužívání sociálních dávek částí obyvatel bylo jedním z klíčových témat, na kterých se Čunek profiloval, než se stal loni na podzim senátorem a pak i předsedou křesťanských demokratů.

V době, kdy se Čunek podle České televize před státem tvářil jako nemajetný, uložil do tří bank celkem 3,5 milionu korun. Jeden vklad byl na jeho tchyni, kterou s sebou přivedl do banky. Při všech transakcích použil občanský průkaz, který už neměl mít. Více než rok předtím nahlásil jeho ztrátu.

Už tento týden by také nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká měla rozhodnout o tom, zda bude pokračovat šetření případu, kdy je Čunek podezřelý, že v roce 2002 vzal ještě jako starosta Vsetína půlmilionový úplatek.

Původnímu žalobci, který chtěl Čunka poslat k soudu, byl případ odebrán a jihlavský žalobce Arif Salichov pak kauzu zastavil. Tím Čunka zachránil před vyhazovem z vlády a vládní koalici před problémy. Od Zdeňka Dostála z Nejvyššího státního zastupitelství přitom už Vesecká dostala doporučení, že zastavení Čunkova stíhání bylo nezákonné.
Zastavení trestního stíhání vicepremiéra Jiřího Čunka bylo nezákonné. Podle několika na sobě nezávislých zdrojů k tomuto závěru dospěl Zdeněk Dostál z Nejvyššího státního zastupitelství. Toho pověřila nejvyšší žalobkyně Renata Vesecká.

 

Měl přezkoumat postup jihlavského žalobce Arifa Salichova, který před dvěma měsíci Čunka "osvobodil". 

Policie vicepremiéra na počátku letošního roku obvinila, že v roce 2002, ještě coby starosta Vsetína, převzal půlmilionový úplatek. 

Dostál včera nechtěl o svých závěrech mluvit. "Nemůžu se vám k tomu vůbec vyjádřit, my nesmíme ani naznačovat," řekl. Potvrdil však, že mohl svými závěry nadřízené překvapit. 

"Je možné, že je kolem toho drama, nemůžu to vyloučit, protože ta věc je mediálně sledovaná," prohlásil s tím, že si vzal pár dní volna. 

Z Dostálových závěrů by měla – ale také nemusí – vycházet nejvyšší státní zástupkyně, až se bude definitivně rozhodovat, jak s kauzou Čunek naloží. Zatím není jasné, co udělá. Včera nebrala telefon. 

Vesecká vicepremiérovi už jednou pomohla. Když se letos na jaře blížilo rozhodnutí, půjde-li Čunek před soud, sebrala případ olomouckému žalobci Radimu Obstovi a předala ho do Jihlavy státnímu zástupci Salichovovi. Ten po dvou měsících rozhodl, že je Čunek nevinný. 
 

Pokud bude Vesecká nyní respektovat Dostálovo stanovisko, Čunkova kauza by se mohla vrátit na začátek. V každém případě by spis putoval zpět do Jihlavy, Salichov by se pak musel řídit pokyny svých nadřízených. 

Zatím však není jasné, co přesně považuje Dostál za nezákonné. Zda jde o formální chybu, nebo o zásadní nedostatky. Salichov zatím nechce vývoj v kauze komentovat: "Dokud nebudu mít černé na bílém rozhodnutí nejvyšší státní zástupkyně, nebudu se k tomu vyjadřovat." 

Čunek byl zprávami o nečekaném vývoji překvapen. "Takže je to na nule?" ptal se. "Asi je tam nějaký problém, který se musí řešit. Nepříjemné to je, ale musím vědět, v čem přesně to spočívá, protože jste první, kdo mi to říká." 

Urbanová lže i nelže 
Když získal Salichov letos v červnu Čunkův spis, ulevilo se vládě Mirka Topolánka. Premiér slíbil, že šéfa lidovců odvolá, když bude obžalován. Zároveň s verdiktem se však blížilo i hlasování o reformě a lidovci vyhrožovali, že opustí vládu spolu se svým předsedou. 

Jen pár hodin poté, co Salichov dostal Čunka na starost, odvolal vyšetřovatele Milana Šošovičku, dřív než si stihl prostudovat několikatisícistránkový spis. 

Namítal, že Šošovička udržuje příliš blízké vztahy s korunní svědkyní a Čunkovou sekretářkou ze vsetínské radnice Marcelou Urbanovou. A Šošovičku začala vyšetřovat Inspekce ministra vnitra. 

Po dvou měsících Salichov rozhodl, že zastaví Čunkovo trestní stíhání. Jeho hlavním argumentem bylo to, že si Urbanová účelově vymýšlí. Neuvěřil jí, že se před ní Čunek vychloubal svým úplatkem. 

Salichov na jednu stranu prohlásil, že Urbanová lhala, na druhou stranu jí však slíbil, že se nemusí bát trestního stíhání za křivé svědectví. 

Když počátkem srpna sezval Salichov novináře do Jihlavy, aby jim oznámil, že Čunkova kauza končí, ostře zaútočil na Čunkovy původní vyšetřovatele. Řekl, že tak zmanipulovaný případ ještě neviděl. Inspekce ministra vnitra však krátce poté prohlásila, že Šošovička neudělal nic nezákonného.
Protikorupční policie zkoumá postup vyšetřovatele Milana Šošovičky v kauze Čunek. Třebaže inspekce vnitra minulý týden potvrdila, že se policista nedopustil žádného trestného činu, policie chce nyní zjistit, zda při vyšetřování nedošlo alespoň ke kázeňskému přestupku.

Podnět k dalšímu šetření podal šéf brněnského státního zastupitelství Petr Coufal. Tomu se nelíbí verdikt inspekce ministra vnitra, která Šošovičku očistila.

Policistův postup tak na stůl dostal Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality. "Bylo nám to předáno, aby se zjistilo, zda se vyšetřovatel dopustil kázeňského přestupku," řekl iDNES.cz mluvčí Veronika Dumková. 

Přesnější informace nemá, uvedla jen, že šetření v současné době probíhá. Týká se všech sedmi bodů, kterými se už minulý týden zabývala inspekce. - více zde

Ta přitom žádný trestný čin neodhalila. "V šesti bodech z celkových sedmi inspekce vyhodnotila jednání kapitána Šošovičky tak, že se trestný čin nestal," řekla minulý týden mluvčí protikorupční policie Alena Vokráčková. - více zde

Sedmý bod se týkal úniku informací z vyšetřovacího spisu, ten ale podle inspekce neměl Šošovička na svědomí. 

Pokud by však kontrolní orgán zjistil, že se Šošovička dopustil přestupku, mohl by být potrestán například důtkou nebo snížením mzdy.

Čunkovo trestní stíhání zastavil právě s ohledem na procesní chyby ve vyšetřování jihlavský státní zástupce Arif Salichov letos v srpnu. - více zde

Podle něj byly ve výpovědích hlavní svědkyně Marcely Urbanové nesrovnalosti a vyšetřování prý bylo vedeno jednostranně a tendenčně. Šošovičkovi například vytýkal, že Urbanové na její žádost poskytl celý znalecký posudek z psychologie.

Šošovička ale veškerá obvinění odmítl. Posudek Urbanové ukázal až po jejích výsleších v souladu se zákonem, popřel také, že by zastrašoval svědky a byl podjatý.

Místopředseda vlády a šéf KDU-ČSL čelil trestnímu stíhání pro podezření, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety od realitní společnosti půlmilionový úplatek.
Státní zástupce Arif Salichov potvrdil, že zastavil stíhání Jiřího Čunka, obviněného z přijetí půlmilionového úplatku. Na tiskové konferenci uvedl, že vyšetřovatel Šošovička zastrašoval svědky, jeho roli proto nechá přezkoumat Inspekcí ministra vnitra. Přímý přenos ČT z konference Salichov zakázal.
Spusť audio
- vyjádření žalobce Salichova



Jediným důkazem proti obviněnému byla podle žalobce výpověď Čunkovy bývalé sekretářky Marcely Urbanové. "Já jsem její výpovědi neuvěřil. Obsahuje nesrovnalosti i nepravdivé údaje," řekl Arif Salichov.

"S vysokou pravděpodobností si obvinění vymyslela, aby se pomstila za skutečná i domnělá příkoří," uvedl žalobce. Podle jeho názoru vyšetřování provázela další procesní a jiná pochybení. "Tak tendenčně pojatý případ jsem nezažil," řekl žalobce v úvodu.

Vyšetřovatele Milana Šošovičku, kterého odvolal, jakmile sám převzal případ, chce předat Inspekci ministra vnitra. "Svědkům, jež navrhovala obhajoba, dával otázky, zda jsou ochotni podrobit se psychologickému posudku znalce o své věrohodnosti. To považuji za zastrašování," uvedl Salichov.

Žalobce zastavil také stíhání spolumajitele realitní firmy HB Real Petra Hurty. Právě on podle policejního obvinění Čunka uplatil.

Žalobce odmítl mluvit před kamerou
Svůj postup vysvětloval Salichov dvě a půl hodiny na mimořádně svolané tiskové konferenci. Ještě před jejím začátkem se ale dostal do sporu s Českou televizí, která připravovala přímý přenos. Salichov ho zakázal. 

Nechtěl mluvit, pokud bude přítomna kamera, a hrozil, že vůbec nevystoupí. Nakonec konference přeci jen začala. Kameramani ale museli sál opustit.

Nemám důvod k oslavě, řekl Čunek
Odpoledne se ke svému očištění vyjádřil i Jiří Čunek. "Nemám důvod k oslavě. To, co se dělo tři čtvrtě roku, jsem bral jako selhání systému, který tady existuje," řekl.

Kdyby nebyl senátor, ministr a vicepremiér, celá kauza by podle něj vůbec nezačala. "Presumpce neviny platí pro všechny. Presumpce viny je špatná metoda," reagoval Čunek na otázku, jestli nelituje, že neodstoupil a zavdal tak spekulacím, že byl očištěn až na politický nátlak.
Reakce na Čunkovo osvobození
ODS ho vítá, ČSSD mluví o amnestii 


Nejasnosti kolem peněz Čunek nevysvětlil
Čunkův případ není podle informací MF DNES zastaven kvůli chybě ve vyšetřování. Podstatnou část zdůvodnění tvoří pochyby kolem korunní svědkyně. - více zde

Bývalá Čunkova sekretářka ho obvinila, že přijal půlmilionový úplatek. Obvinění vznesla v době, kdy se stal místopředsedou vlády.

Čunek nikdy důvěryhodně nevysvětlil, kde vzal půl milionu korun, které si uložil na účet jen pár dní poté, co ze svého konta vybrala podobnou částku firma HB REAL. Ta s radnicí obchodovala. Jednou říkal, že nemá ponětí, co to bylo za statisíce, podruhé, že šlo o rodinné úspory.

Pak přestal Čunek na otázky novinářů úplně odpovídat s tím, že pravdu řekne policii. Podle informací MF DNES však ani vyšetřovatelům nechtěl říci, odkud jeho úspory pocházejí. - více zde

Jeho kauza však zaznamenala počátkem léta nečekaný obrat. Do případu se vložila nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. Kauzu svěřila jihlavskému státnímu zástupci Salichovovi. - více zde

Ten postupoval velmi rychle. Jen pár hodin poté, co se oficiálně dozvěděl, že kauzu vicepremiéra převezme, vyšetřovatele Milana Šošovičku odvolal. Salichov jen stěží mohl tak rychle nastudovat tři a půl tisíce stran spisu.
Kauza vicepremiéra Čunka skončila. Zítra vystoupí státní zástupce Arif Salichov a prohlásí, že Jiří Čunek žádný úplatek nevzal. "Trestní stíhání je zastaveno," řekl MF DNES náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci Igor Stříž. Pod jeho úřad spadá dohled nad celým případem.




Čunkův případ nebude podle informací MF DNES zastaven kvůli chybě ve vyšetřování, ale proto, že státní zástupce dospěl k přesvědčení, "že se skutek vůbec nestal". Podstatnou část zdůvodnění tvoří pochyby kolem korunní svědkyně.

Marcela Urabnová, Čunkova bývalá asistentka, tvrdila, že se jí Čunek ještě coby starosta Vsetína chlubil, že dostal půl milionu korun od realitní kanceláře. Vyšetřovatelé ale státního zástupce Salichova nepřesvědčili, že Čunek úplatek vzal.

Pro vládu to může být dobrá zpráva. Kdyby státní zástupce Čunka obžaloval, premiér Mirek Topolánek by musel splnit svůj slib a odvolat ho. - více zde

Sám Salichov nebral telefon. A Renáta Vesecká, která ho před necelými dvěma měsíci překvapivě pověřila případem Čunek, působila dojmem jako by tato kauza bylo to poslední, co ji zajímá. "Jsem na dovolené," řekla.

V Lidovém domě ale rozhodnutí vzbudilo pobouření. "Bohužel, spekulace o obchodu 'hlasy lidovců pro reformu, amnestie pro Čunka', dostaly reálnou podobu,“ řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek s tím, že strana zvažuje další kroky.

Arif Salichov se dostal k Čunkově případu na začátku června poté, co Nejvyšší státní zastupitelství odebralo případ žalobci Obstovi kvůli procesnímu pochybení. To vyvolalo kritiku nejen z řad opozice.
Premiér Topolánek zřejmě v dohledné době ukončí nepříjemnou situaci, kdy ve vládě sedí vicepremiér obviněný z korupce. Myslí si to alespoň první místopředseda ODS Pavel Bém. Ten Radiožurnálu řekl, že uvnitř ODS zaznívají nepotvrzené hlasy o tom, že premiér Čunka odvolá do konce týdne.



Čunkova kauza je nepříjemná nejen pro samotného vicepremiéra, ale i pro celou vládu, řekl Bém v rozhlasovém pořadu 20 minut Martina Veselovského.

"Ve finále tu odpovědnost nese na jedné straně Jiří Čunek a na druhé straně Mirek Topolánek. A já jak znám pana premiéra, tak si myslím, že se blíží okamžik, kdy Jiřího Čunka odvolá," uvedl Bém.

Čunek čelí obvinění z přijetí půlmilionového úplatku. Korupce se měl dopustit v době, kdy byl vsetínským starostou. - vše o případu Jiřího Čunka čtěte zde

Čunek byl také hlavním důvodem opozičního pokusu o svržení vlády. Kabinet ale ve středu hlasování o nedůvěře ustál. 
Nástupce lidoveckého šéfa Jiřího Čunka ve vládě by mohl být znám do konce příštího týdne. Na úterním celostátním zasedání KDU-ČSL zřejmě padne jeho jméno. Spekuluje se o pardubickém hejtmanovi Romanu Línkovi, ale ten by raději zůstal v regionu.

"Kandidátů máme dost," řekl Jiří Čunek v České televizi. Lidovci mají v regionech několik schopných politiků, kteří by na post ministra pro místní rozvoj a místopředsedy strany mohli usednout.

Pardubický vicehejtman Roman Línek už dokonce na ministerstvu, které nyní vede Jiří Čunek, jednou působil.

"Línek je výrazná postava Pardubického kraje a volby jsou před námi," namítá lidovecký šéf na spekulaci, že jej ve funkcích nahradí právě Línek.

"Musím dobře zvážit, jaká bude situace v KDU-ČSL, kdyby Roman Línek odešel, musím zvážit, co je dobré pro KDU-ČSL," dodává Čunek.

A samotný Roman Línek by o nabídce nahradit Jiřího Čunka uvažoval jen v případě silného politického mandátu.

"Rád bych pokračoval v práci pro Pardubický kraj a upřednostním takové řešení, které neublíží kraji," řekl v Otázkách Václava Moravce.

Pardubický hejtman Michael Rabas z ODS je totiž dlouhodobě nemocný a Línek jako jeho zástupce přebral dočasně jeho pravomoci.

Hlasování o důvěře Čunkovi
Jméno konkrétního kandidáta na Čunkovy funkce se možná v úterý bude probírat na celostátní stranické konferenci, ale jen neoficiálně. Usnést se na něm totiž musí celorepublikové vedení. 

Jiří Čunek na úterní konferenci požádá o hlasování o důvěře své osobě. "Nechci být předsedou stranu, kdy si většina myslí, že bych tam být neměl," řekl v televizní debatě.
Jednatřicetiletý David Macek, který je místopředsedou křesťanských demokratů, vždy hájil Jiřího Čunka. Dělá to i dnes, ale je rád, že jeho předseda místo ve vládě opustí. "Uklidní to situaci," říká v rozhovoru pro MF DNES Macek.

Pane místopředsedo, vy jste věřící a studoval jste i ve Vatikánu, pro vás asi nebude problém vědět, které je sedmé přikázání?
Vždy jsem si ho pletl s pátým, ale je to nepokradeš.

A osmé?
Moment, musím si je přeříkat od začátku... Je to nepromluvíš křivého svědectví vůči bližnímu svému. To vypadá, že mě dnes budete zkoušet.

Ani ne, ale mířím k tomu, co se děje v posledních dnech kolem vašeho předsedy Jiřího Čunka. Myslíte si, že všichni členové KDU-ČSL ta přikázání znají a řídí se jimi?
Sám jste viděl, že chvilku jsem musel přemýšlet o pořadí desatera, takže mnoho lidí s tím určitý problém zřejmě má.

Ale řídí se křesťanští demokraté desaterem? Já si myslím, že někteří ne.
V životě se určitě vyplácí držet se v mantinelech, které desatero vymezuje. Je to velmi praktické.

Pro pana Čunka asi bylo skutečně "praktické", že bral kdysi sociální dávky a k tomu měl na účtech miliony. Jak vám to vysvětlil?
Ano, předtím, než se stal starostou, pobíral dávky sociální podpory, na které měl nárok na základě výše příjmu, nikoli na základě toho, jaký máte majetek. Tak nám to vysvětlil a z toho také vyplývá, že ničeho protizákonného se nedopustil.

Ve vás ta věc nevyvolává rozporuplné otázky? Vy mu věříte? I proto jsem se ptal na desatero.
Věřím mu. Podrobně nám ve středu na předsednictvu strany vysvětloval otázky, které se objevily v pondělí v České televizi.

Přesvědčil vás argumenty? Nebo ho znáte dlouho a myslíte si, že váš předseda nemůže lhát?
Mám docela cit na lidi, v jeho případě bych například dokázal vyjmenovat několik jeho slabších stránek...

... to jsou které?
Věřím, že ty by vás zajímaly nejvíc, ale nebudu o nich hovořit. Naopak jeho silnou stránkou je, že je to člověk, ve kterém není lsti. Je to přímý chlap. Není jeho stylem podnikat nějaké křivárny. Důvěra je tak jemná věc, že se těžko definuje, proč někomu věříte. Buď ji v někoho máte, nebo ne.

Mohl bych vám třeba na pár vteřin i uvěřit, ale neříkáte to pouze proto, že jako vysoký představitel vaší strany jen držíte s Jiřím Čunkem basu?
Neupínám se nějakým představitelům v naší straně, to není můj styl. A já jsem jediný z místopředsedů, který byl na sjezdu zvolen a nenavrhoval ho Jiří Čunek. Pokud se v KDU-ČSL hovoří o nějakých křídlech a skupinách, tak mám velkou obtíž se k nějaké frakci zařadit. Tím si život ve straně samozřejmě neusnadňuji.

Proč vás vlastně tedy zvolili?
Zeptejte se delegátů našeho sjezdu. Myslím, že jsem jim nabídl něco, o co měli zájem a co nám možná chybí.

Vrátím se k vaší víře v pana Čunka. Nechápu, že mu v tomto věříte, vždyť jeden den říkal, že dávky nebral, druhý že si to nepamatuje a třetí, že je bral. Promiňte, ale to jsou šílené konstrukce, nejde to nijak dohromady.
Ano, některé jeho výroky, a to bylo i předtím, si protiřečí, a až následně přijdou další, kterými to náš předseda uvede na pravou míru.

Vysvětlení má pouze dvě: je to neuvěřitelný popleta, a to používám hodně mírné slovo, nebo lže.
Někdy má tendenci rychle a emotivně reagovat, až pak to podrobněji vysvětluje. Nemyslím si, že lže.

Není vám podezřelé ani to, že uložil kdysi miliony v krátkém sledu do tří různých bank na třech různých místech? Ani to není obvyklé.
V devadesátých letech, kdy banky krachovaly, bych v tom neviděl problém. Je to dokonce logické. A to si budeme celou dobu skutečně povídat jen o Jiřím Čunkovi?

Jste místopředseda lidovců, takže si musíme povídat o Jiřím Čunkovi. Ptám se i proto, zda po těch všech jeho aférách mohou lidé vůbec vaší straně věřit. Například váš další místopředseda, Stanislav Juránek, na vašem sjezdu přišel se šokující informací, že ho další významní lidovci chtěli zavraždit. Miroslav Kalousek se pak po volbách paktoval nejdříve s ODS a pak s ČSSD. Promiňte, ale některé věci jsou silná káva i pro hodně otrlé. Proč bychom vám měli věřit?
Každý, kdo zná osobně některého z členů KDU-ČSL, tak má spíše tendenci nám věřit. Navzdory všem kauzám. Lidi, kteří nás znají pouze přes média, nás často pokládají za upjaté pánbíčkáře, lstivé hady či pokrytecké černokabátníky. Ale když s někým o straně hovořím osobně, tak připadám lidem docela normální.

No, také mi přijdete docela normální a hezky jste se pochválil, ale to nevysvětluje, proč by vám lidé měli věřit jako celku.
To, že se člověk pochválí, není normální? Jsme stranou obyčejných lidí, kteří jsou v místech, kde žijí, často tahouny společenského života. To lidi na nás oceňují, ať se píše a říká o nás cokoli. Máme zdravé jádro a je pouze na nás, kteří tu stranu vedeme, abychom byli stejně důvěryhodní jako naši členové.

A právě Jiří Čunek mi důvěryhodný nepřijde.
Pro mě je to naprosto normální důvěryhodný chlap.

Co by měl tedy udělat, abychom mu mohli věřit i my ostatní?
Je na něm, aby to co nejlépe vysvětlil, aby řekl co nejvíce informací. Příští týden v úterý se sejde mimořádný celostátní výbor KDU-ČSL, na kterém má předložit konkrétní důkazy, že neudělal nic protiprávního. A oceňuji, že se rozhodl odejít z vlády, aby uklidnil situaci.

Ale já nehovořím o tom, že udělal něco protiprávního, ale o tom, že postupoval neeticky. Kritizuje lidi za pobírání dávek a sám je pobíral, přestože měl dost peněz. A spíše vládu bude muset opustit pod velkým tlakem.
Já mu ale i tak věřím, přestože máme na některé věci rozdílné názory.

Na co máte rozdílné názory?
Například některá jeho vyjádření na adresu stávajícího prezidenta byla na můj vkus až příliš vstřícná. Já jsem k němu kritičtější. Ve straně se navíc rozmáhá názor, že Václav Klaus už není tím Václavem Klausem, kterým byl za našeho předsedy Josefa Luxe. Podívejte se na YouTube na Luxův projev na sjezdu v Českých Budějovicích v roce 1999, to, jak tam hodnotí Klausovu politiku, to pořád platí, neumím si představit, že by Josef Lux vysílal taková vstřícná gesta k Václavu Klausovi jako někteří z politiků naší strany.

Děkuji za inspiraci, ale já si na YouTube prohlížím spíše něco jiného. Navíc Miroslav Kalousek či Vlasta Parkanová, dva vaši ministři, naznačují, že Klause volit budou.
Nedosáhli jsme zatím jednoty v případě prezidentské volby, a to je věc, která by se v následujících týdnech měla vyřešit.

Moment, vy si myslíte, že se může stát, že lidovci se shodnou na tom, že jejich poslanci a senátoři Klause volit nebudou?
Možné to je, ale bude to velmi obtížné. Problém skutečně je, že se ještě nepodařil najít společný kandidát proti Václavu Klausovi. V české společnosti je několik osobností, které by byly vynikajícími prezidenty a mají k tomu všechny předpoklady. Ale nechtějí kandidovat.

Kdo to je?
Nebudu je říkat, možná si to totiž někdo z nich ještě rozmyslí a půjde do toho.

To jsem zvědav. Ještě další věc ohledně lidovců: zatímco z Martina Bursíka, Jiřího Paroubka či Mirka Topolánka máte dost často pocit, že pojmenovávají to, co jejich strany chtějí, u Jiřího Čunka je těžké něco podobného zaznamenat. On hovoří pořád o sobě a svých kauzách. Ani to není pro vás problém?Teď jste pojmenoval naši dlouholetou slabost. Na jednu stranu máme vynikající program, který odborníci před volbami ohodnotili jako nejlepší a nejpropracovanější. Na druhou stranu se nám nedaří to jasně sdělit veřejnosti.

To by znamenalo, že jste v tom selhal i vy.
Selháváme v tom, to je jednoznačné. Možná jsme zbytečně zakřiknutí, možná si málo necháváme poradit od odborníků na komunikaci. Nemůžeme si myslet, že se naplní rčení "panenko, budeš-li hodná, najdou tě". Musíme být podstatně, podstatně razantnější.

Jenže českou politikou se pořád prolínají nekonečné aféry. Proč by právě vám měli lidé věřit, že to myslíte dobře?
Aféry jsou pouze vrcholkem toho ledovce. V české politice skutečně chybí v současnosti slušnost a určitá dávka pokory. Četl jsem nedávno knihu Václava Havla Prosím stručně a on tam o sobě pochybuje. Něco podobného v naší politice chybí. Navíc je doba chudá na vize a ideály, převládá handlování a handrkování.

Vy jste poměrně mladý, studoval jste v zahraničí. Proč jste vlastně šel do politiky, když je ve stavu, v jakém je?
Mám určité vize, na kterých ještě s dalšími lidmi pracuji, a doufám, že až ta vize dozraje, tak obohatím český veřejný prostor. Proto jsem v politice.

Jen jestli nejste v tomto směru příliš naivní a idealistický. Jaká ta vize je?
Do značné míry je neoddělitelná od KDU-ČSL. Naše strana by se měla snažit o to, aby se u nás více projevovaly tradiční hodnoty, na kterých byla česká společnost postavena, a ty vycházejí z křesťanství. Je to něco, co mě fascinuje, a budu se to snažit prohlubovat.

To zní na poslech hezky a ušlechtile, ale jak to chcete dělat v nejateističtější zemi Evropy, kterou Česko je?
Pro Česko je typická lhostejnost a nevzdělanost v náboženských otázkách, považuji za určitou výzvu, abych se to pokusil změnit. U nás je velké množství lidí, kteří mají vůči církvi a křesťanství obrovské předsudky. Mám však obavu, že KDU-ČSL byla v posledních letech pro lidi, kteří by to s křesťanstvím i zkusili, někdy až zdrojem pohoršení. Neseme spoluodpovědnost za to, co si u nás mnoho lidí o křesťanství myslí. A když se vrátíme na začátek, tak to souvisí i s některými kauzami v politice. Nerad nostalgicky vzpomínám na Josefa Luxe, ale on byl ryzím člověkem a i jeho odpůrci přiznávali, že je poctivým křesťanem. Máme rezervy v naší nabídce.

Ale vysvětlete tu nabídku, jak byste ji dělal vy.
Musíme více prosazovat do veřejného života i politiky taková slova jako odpovědnost, solidarita, prosperita, vzdělání. Hodně se o tom hovoří, ale málo se význam těch slov naplňuje. Dokonce si myslím, že společnost to od nás očekává. Je mi hroznou záhadou, že s tak dobrým programem a s mnoha kvalitními lidmi na komunální úrovni nemá KDU-ČSL ve volbách více hlasů. Nepodařilo se nám využít to, co nabízíme. A to se musí změnit.

Mně z toho plyne, že byste se někdy chtěl postavit do čela lidovců. Je to tak?
Za nějakých pět až deset let, a pokud bych byl i členem parlamentu, tak bych o tom vážně uvažoval.

A vida, tak máme nového potenciálního předsedu politické strany! Co vám chybí k tomu, abyste byl šéfem strany dříve?
Dělám politiku jako koníček, zadarmo. Abych mohl vést stranu, myslím si, že bych musel být předtím zvolen do Sněmovny. Je nutné se v tom prostředí nějakou dobu pohybovat.

V červenci jste napsal článek, kde jste rozebíral otázky o Bohu. Co si myslíte, že si Bůh myslí o vaší straně?
Tou otázkou jste mě pobavil. Až se budu dnes jako každý večer modlit, tak zkusím sebrat odvahu a Boha se na to zeptám.

Co myslíte, že vám odpoví?
Jeden náš bývalý politik z KDU-ČSL vykládal na krajských konferencích zajímavou historku, možná to bude dobrý příměr. Říkal: Sestry a bratři, na každého z nás čeká v nebi Josef Lux. A na některé z nás s baseballovou pálkou v ruce.

A co si myslí Bůh o Jiřím Čunkovi?
Myslím si, že ho má moc rád.
David Macek
Narozen: v Brně 9. 7. 1976

Vzdělání:
- 2000 sociologie - sociální politika a práce (Masarykova univerzita v Brně)
- od 2001 teologie manželství a rodiny (Papežská Lateránská univerzita ve Vatikánu)

Jazyky:
- italština, angličtina, němčina;
- francouzština, ruština (začátečník)

Praxe:
- dvouměsíční školení a stáž v Evropském parlamentu organizované Evropskou lidovou stranou (Budapešť, Brusel, Štrasburk);
- roční studijní pobyt v Římě (Vatikánu);
- praxe v neziskových organizacích (Česko, Velká Británie, Německo);
- člen týmu ČBK Pokoj a dobro
- asistent senátora PČR

Politické funkce:
- člen KDU-ČSL od 1997;
- místopředseda Junior klubu křesťanských demokratů
Když se policie snažila zjistit, jestli Jiřího Čunka coby starostu Vsetína uplatili, nahlédla hluboko do jeho účtů. Získala výpisy z bankovních kont a zmapovala finance šéfa lidovců a jeho manželky, zubařky Pavly. Akce Starosta, jak policie pátrání nazvala, ukazuje, že Čunkovy účty nesedí.



Nic s tím však nemůže dělat, protože žalobce Arif Salichov, řekl, že analýza Čunkových příjmů a výdajů není důležitá. "Znovu to už šetřit nezačneme. Není žádný podnět, takže to prostě nejde," řekl MF DNES policista obeznámený s vyšetřováním.

"O to, kde pan Čunek peníze vzal, by se měl v tuto chvíli zajímat spíš finanční úřad. Právě on by měl prověřit, jestli z těch peněz byly řádně zaplacené daně," dodal.

MF DNES zrekonstruovala problematické momenty hospodaření rodiny Čunkových.

1982: Čunek se žení
Ve svých třiadvaceti letech Jiří Čunek dokončil Střední průmyslovou školu ve Zlíně, oženil se a našel si nové zaměstnání. Do té doby pracoval jako automechanik, nyní se stal bezpečnostním technikem ve Zbrojovce Vsetín. Od tohoto momentu začala policie mapovat jeho rodinné příjmy. Došla k tomu, že si Čunkovi vydělali až do roku 1998 přesně 1 520 006 korun.

4-7. února 1993: měnová reforma
V těchto dnech si Jiří Čunek, stejně jako všichni, musel jít do banky vyměnit peníze. Banky vydávaly každému v hotovosti maximálně čtyři tisíce korun. Zbylé peníze si lidé museli převést na účet. Policie, která zkoumala pohyby na Čunkových účtech, nezaznamenala, že by si něco ukládal. Je tedy velmi pravděpodobné, že Čunek žádné velké úspory na počátku roku 1993 neměl.

9. listopadu 1998: milion do banky
Čunek přišel do opavské pobočky ČSOB a z tašky vysázel na stůl jeden milion korun. Podle jeho pozdějších tvrzení šlo o našetřené peníze. Od roku 1993 do roku 1998 si však Čunkovi včetně sociálních dávek "vydělali" 1 025 580 korun. To znamená, že by jejich domácnost spotřebovala za pět let pouhých pětadvacet tisíc korun.

12. listopadu 1998: tchyně ukládá milion a půl
Tentokrát vzal Čunek s sebou do banky tchyni Marii Úlehlovou, v hotovosti odevzdali na přepážce milion a půl.  Čunek tvrdí, že to byly úspory tchyně, které směl používat, ta to však odmítá potvrdit. "Nemůžu říct, co to bylo za peníze," řekla včera Úlehlová.

Mohla si je našetřit? Dnes je v důchodu a v minulosti pracovala jako školnice ve školce. "Tam jsme měli všichni nízké platy," říká tehdejší ředitelka Irena Ondrová. 

23. listopadu 1998: rodinné peníze
Napotřetí měl Čunek smůlu. Vložil milion do Universal banky, která den poté zkrachovala. Dnes říká, že šlo o peníze, které jen spravoval a se kterými nemohl nakládat. Senátor Josef Novotný (SNK) říká, že Čunek mluví pravdu. "Jeho otec prodal statek a Čunek měl peníze spravovat, viděl jsem dokument, který to potvrzoval," řekl včera.

2000: chalupa Ruchstavu v Jeseníkách
Čunek získal třetinu chalupy v Jeseníkách. Firma Ruchstav ji vyměnila za jakousi pohledávku, kterou od Čunka získala. O jaký dluh šlo? Podle ČT mohlo jít o pohledávku zkrachovalé Universal banky, Čunek však říká, že se mu z banky podařilo dostat celý milion.

"Koupě" chalupy je o to bizarnější, že si ji Čunek "prodal" sám. Na smlouvě je podepsaný jako prodávající i jako kupec. Předseda lidovců nechce vysvětlit, co měl do činění s firmou Ruchstav.

13. února 2002: další půl milion v bance
Starosta Jiří Čunek se opět objevil na přepážce s balíkem hotovosti. Tentokrát si uložil si 497 tisíc. 
Co to bylo za peníze? Jeho tehdejší sekretářka Marcela Urbanová policii vypověděla, že je Čunek získal od firmy HB Real, jež s radnicí obchodovala. Podle Čunka šlo o jeho úspory.
Čunkovy peníze
Jak policie spočítala příjmy rodiny Jiřího Čunka

příjmy Jiřího Čunka:
1982-1993* - 436 049
1994 - 88 537
1995 - 166 246
1996 - 167 874
1997 - 179 231
1998 - 191 203
1999 - 457 033

příjmy Pavly Čunkové:
1982-1993* - 229 931
1994 - 5 366
1995 - 42 564
1996 - 12 262
1997 - 743
1998 - 0
1999 - 0

dávky:
1994 - 18 580
1995 - 0
1996 - 53 463
1997 - 48 268
1998 - 51 243
1999 - 40 077

Pozn.: *hrubý příjem, který poté policie přepočetla na čistý příjem
Pád Jiřího Čunka a boj o moc u lidovců může přinést nečekanou potíž vládě. Dva poslanci za KDU-ČSL naznačili, že by nemuseli při hlasování o nedůvěře podržet Topolánkův kabinet. Hlasování o nedůvěře se rozhodla vyvolat ČSSD.



Jiří Carbol a Ludvík Hovorka MF DNES řekli, že se až podle průběhu a výsledku celostátní konference lidovců rozhodnou, jak se zachovají ve Sněmovně. 

Aby nešlo jen o plané gesto, musela by ČSSD sehnat 101 hlasů. Spolu s komunisty jich má sociální demokracie jen 98. 

Svrhnou Čunka i ve straně?
V KDU-ČSL jde teď o to, zda Čunek po odchodu z vlády skončí i jako šéf strany. Sám Čunek zatím s odchodem nepočítá, ale když to neudělá, je možné, že mu širší vedení lidovců v úterý vyjádří nedůvěru. Carbol i Hovorka patří ve straně k lidem, kteří ho podporují. 

"Jak budu hlasovat o vládě, to ještě nevím. Vyjádřím se k tomu až po naší celostátní konferenci. Jiří Čunek musí mít možnost se obhájit a ty věci vysvětlit," řekl Carbol. 

Podobná slova volil Hovorka, který v létě jako jediný koaliční poslanec nepodpořil vládní reformu. "Nevidím žádný důvod pro to, aby Čunek odešel také z čela KDU-ČSL," řekl s tím, že průběh konference rozhodne i o jeho postoji k vládě. 

Jiní lidovci – šéf senátorů Adolf Jílek, místopředseda Sněmovny Jan Kasal, europoslanec Jan Březina i řada dalších politiků z regionů – si přitom přejí, aby Čunek rezignoval i na svou stranickou pozici. 

"Když není správné, aby svými soukromými problémy zatěžoval vládu, proč by jimi zatěžoval KDU-ČSL," řekl Kasal. 

Jak se strana postaví k Čunkovi, bude záviset na tom, jak svým kolegům vysvětlí, kde vzal 3,5 milionu korun, které v roce 1998 vložil do tří bank. 

"To bude klíčové. Volání po jeho odchodu i ze stranické funkce je teď předčasné," řekl jihomoravský hejtman a místopředseda lidovců Stanislav Juránek. I on si myslí, že by sjezd KDU-ČSL v příštím roce na jaře měl být volební. 

Čunka chce k dobrovolnému odchodu i z čela strany o víkendu přemlouvat jeho zástupce, pardubický vicehejtman Roman Línek. Kdyby ho Čunek poslechl, právě on by stranu dočasně vedl. Línek je také v tuto chvíli "horkým kandidátem" na pozici ministra pro místní rozvoj. 

ČSSD: Musíme to zkusit 
Sociální demokraté s hlasováním o nedůvěře vládě přišli v situaci, kdy podle nich ve všech třech vládních stranách existuje vnitřní opozice. 

"Musíme otestovat sílu vlády," řekl místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Pokud se však uvnitř strany dohodnou lidovci, mají sociální demokraté jen malou šanci na úspěch. O nedůvěře vládě se bude hlasovat na příští schůzi Sněmovny.
Nejvyšší státní zastupitelství odvolalo kvůli kauze Čunek olomouckého vrchního zástupce Ivo Ištvána. Podle informací MF DNES podal demisi i jeho náměstek Igor Stříž. Žalobci kritizovali postup Arifa Salichova, který vyšetřování lidoveckého vicepremiéra nedávno odložil.

 

Šéfka Nejvyššího státního zastupitelství Renata Vesecká svůj návrh zdůvodnila tím, že Ištván nepřijal opatření proti únikům závažných informací z neukončených kauz ani ke zjištění zdroje těchto informací, tak aby k nim už nedocházelo.

Olomoucké vrchní státní zastupitelství dozorovalo mimo jiné vyšetřování korupční kauzy místopředsedy vlády a předsedy lidovců Jiřího Čunka.

Kromě toho Ištván podle Vesecké nezvládal ani koordinační roli vůči krajským zastupitelstvím. Jejich spory ventilované v médiích prý snižovaly důvěru ve státní zastupitelství a poškozovaly je.

Místo Ištvána ministr spravedlnosti do funkce jmenoval Milanu Hejovcovou, která dosud zastávala funkci městského státního zástupce v Brně.

Ištvana jmenovala vrchním státním zástupcem v Olomouci v říjnu 1997 tehdejší ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová. Před tím byl okresním státním zástupcem pro Brno-venkov.
Část lidovců tlačí na Jiřího Čunka, aby opustil i křeslo šéfa KDU-ČSL. O tom, že jeho pozice je neudržitelná, ho chce podle informací MF DNES přesvědčovat první místopředseda Roman Línek. Čunek se ale nevzdává. Spolustraníkům v otevřeném dopise píše, že je "rozhodnut a připraven" pokračovat.



"Ozývají se hlasy, že bych měl odstoupit také z čela KDU-ČSL. Mrzí mě to, protože jsem se jako předseda vždy snažil naplnit hlavní vizi, s kterou jsem tuto funkci přijal: Znovu sjednotit naši stranu po neúspěšných volbách, a to bez ohledu na příčiny, které tento neúspěch způsobily," píše Čunek v dopise, který zaslal členům KDU-ČSL a zveřejnil ho na webu strany.

Většinu odstavců dopisu věnuje své obhajobě. "Nejsem pokrytec a nikdy jsem se nedopustil věcí, ze kterých jsem obviňován," uvádí v souvislosti se znovu otevřenou kauzou údajné korupce v době jeho působení na vsetínské radnici.

"Jsem napadán pro údajně amorální pobírání sociálních dávek v situaci, kdy jsem měl na účtech velké částky peněz," zmiňuje svou další aféru.

"Ani v tomto případě jsem ale neudělal nic protizákonného a nemorálního. Větší část peněz na mých účtech jsem totiž pouze spravoval. Na dávky, které jsem pobíral, měl nárok každý, kdo měl stejný příjem jako já, více dětí a ženu na mateřské dovolené," opakuje známé argumenty.

Čunek také znovu přichází s tezí, že se stal obětí kampaně. "Cílem kampaně, kterou zažíváme, není poškodit pouze mě, ale především oslabit a případně rozložit celou naši stranu. Ptáme-li se, komu to slouží, odpověď je nasnadě: možná některým jednotlivcům, ale určitě všem našim politickým konkurentům."

Předseda strany slibuje, že se brzy od všech podezření očistí. "Nevidím žádný důvod, abych byl jako politik ani jako člověk zpochybňován. V nejbližších hodinách a dnech chci veřejnosti i Vám svoji bezúhonnost prokázat."

Stranu by mohl vést Roman Línek
Tlak na konec Jiřího Čunka v čele strany sílí. Výměnu předsedy požadují senátoři KDU-ČSL, mluví o ní někteří lidovečtí poslanci i straníci v krajích.

Partaj by mohl do jarního sjezdu vést první místopředseda Roman Línek. O víkendu, po svém návratu ze Španělska, by měl promluvit s Čunkem. "Línek mu zkusí vysvětlit, že když zůstane v čele KDU-ČSL, bude to poškozovat celou stranu," řekl zdroj blízký pardubickému vicehejtmanu Línkovi.

Zda Čunek uhájí pozici ve straně, na to bude mít velký vliv i to, jak bude příští týden na celostátní konferenci strany vysvětlovat původ 3,5 milionu korun, které si na podzim 1998 uložil do tří bank v Opavě a ve Zlíně.

"Podle toho, zda to dokáže věrohodně vysvětlit, by se mělo rozhodnout, jestli budeme hledat i nového předsedu strany," řekla šéfka lidoveckých poslanců Michaela Šojdrová.

Je to přesně rok, co se na policii objevil známý pražský advokát Jiří Novák. "Jedna má klientka ví o tom, že starosta Jiří Čunek dostal před čtyřmi lety úplatek ve výši půl milionu korun," řekl. Jiří Čunek – ten, který byl dva dny předtím zvolen senátorem, měl za sebou bouřlivé léto.

Jednak čelil kritice za to, že vysídlil Romy, kteří neplatili nájem, do provizorních buněk za město. A pak tu byla ještě taková delikátní záležitost – musel řešit vleklé spory se svou bývalou sekretářkou Marcelou Urbanovou, která ho obvinila ze sexuálního obtěžování.

Loni na podzim už se zdálo, že události v Čunkově životě nabraly ten správný směr. Stěhoval se do Prahy a dokonce usiloval o to, stát se šéfem KDU-ČSL. Urbanová však mezitím chodila na policii vypovídat o tom, co se v jeho kanceláři údajně 11. února 2002 stalo.
 
Čunek se tehdy podle ní sešel s Martinou Hurtovou, ženou svého známého, jehož firmě radnice prodala podíl ve firmě Vsetínské byty. A Hurtová Čunkovi údajně přinesla půl milionu korun. "Pak mi řekl: Právě jste viděla půl mega, takhle se vydělávají peníze," diktovala Urbanová policistům do protokolu.
 
Policisté nahlédli do Čunkova výpisu z bankovního účtu a zjistili, že si půl milionu v té době skutečně uložil.



Špinavé hry 
Letos 16. ledna se v pasáži lidoveckého sídla sešla skupinka novinářů. Čekali na Čunka, o jehož vydání to odpoledne zažádala policie Senát. Chtěla ho stíhat kvůli úplatku. 

Čunek měl zpoždění, ale zastavil se. I když na něj čekali jeho spolustraníci, bavil novináře historkou o jedné zhrzené známé z minulosti: "Je to další z jejích špinavostí, její snaha zničit mě je u ní až patologická," říkal. Myslel tím Urbanovou.

O necelý týden později už musel vysvětlovat, kde vzal půl milionu korun, které si uložil na účet. A těch otázek už se nezbavil.

Začalo nepříjemné období: Čunkova práce na ministerstvu zajímala většinu novinářů jen v souvislosti s tím, jak ji stíhá, když musí řešit svou kauzu. Vyčítalo se mu, že se dostatečně nevěnuje čerpání peněz z Evropské unie. 

Pak se ukázalo, že Česká republika při vyjednávání o evropských dotačních programech skutečně zaostává. Čunek se hájil tím, že to není jeho vina. "Sedm měsíců se ztratilo po volbách kvůli vyjednávání o vládě," vysvětloval.

Jako ministr pro místní rozvoj měl na starosti také bydlení. Usiloval o to, dohodnout se s majiteli domů, kteří Česko žalovali ve Štrasburku. Jenže to byl příliš náročný úkol, majitelé jsou totiž přesvědčeni, že mají šanci uspět a vysoudit na státu vysoké odškodné.

Osudné dávky
Čunek strávil ve vládě skoro rok. Za tu dobu mohl nabýt dojmu, že nahoře je sice vítr, ale jeho nesfoukne. Jak jinak si vysvětlit, že se Čunkovi dařilo dostat z každého maléru?

Letos na jaře zatkla policie tři Čunkovy příznivce za to, že chtěli uplatit korunní svědkyni Marcelu Urbanovou, aby změnila výpověď. Čunek řekl, že o ničem nevěděl. A tím to pro něj skončilo. Uběhlo pár týdnů a přiblížila se chvíle, kdy měl státní zástupce rozhodnout, půjde-li vicepremiér před soud. Na poslední chvíli zasáhla nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká a změnila žalobce. Ten nový Čunka o dva měsíce později "osvobodil". 

Čunkovi příliš neuškodily ani nevídané výroky o Romech. Když na jaře v debatě se čtenáři Blesku vysvětloval, jak se to má udělat, aby člověk získal státní podporu, řekl: "To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí ohně a pak se vás teprve politici zastanou a řeknou, on je chudák."
 
Pak vyšlo najevo, že vicepremiér brával dávky sám. Neprávem. V pondělí odvysílala Česká televize reportáž o tom, že si Čunek před vstupem do politiky uložil 3,5 milionu korun. A v téže době bral sociální dávky. "To je neslušné," řekl suše hlavní Čunkův rival ve straně Miroslav Kalousek.

A jako by v politice šlo štěstí i neštěstí ruku v ruce, včera Čunka potopila i jeho "spasitelka" Vesecká. Oznámila, že znovu otevře vyšetřování Čunkova údajného úplatku.
Vládní koalice zřejmě přežije rezignaci Jiřího Čunka. Diametrálně odlišná situace je ale v jeho mateřské KDU-ČSL. Čunek od poloviny krajských sdružení čelí výzvám, aby složil předsednický mandát. On sám ale post opustit nehodlá.



Pro Čunkův odchod z vedení KDU-ČSL se už ve středu vyslovili lidovečtí senátoři. (více zde) Podle ministra kultury Václava Jehličky na tom nic nezměnila ani Čunkem avizovaná rezignace na vládní funkce. - více zde 

Hrubě to nezvládl, ozývá se mezi lidovci
Podle předsedkyně poslaneckého klubu KDU-ČSL Michaely Šojdrové by měl Čunek nejasnosti kolem sociálních dávek vysvětlit. Jinak nemůže být v čele strany, uvedla v rozhovoru pro Frekvenci 1.

Změnu na nejvyšším stranickém postu by rády viděly i krajské organizace strany. "To, co předvedl na úterní tiskové konferenci, bylo hrozné," prohlásil Petr Hradecký ze Zlínského kraje. 

"Situaci hrubě nezvládl. Kdybych měl usuzovat pouze podle toho, pak bych byl pro, aby odstoupil i z předsednictví strany," dodal. Nevyloučil ale, že změní názor. Lidovecký předseda má v plánu zlínským spolustraníkům vše vysvětlit. 
Čunek ve vládě končí
Znovu se prošetřuje možná korupce 


Podobně hovořil i hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. "Já ho k tomu vyzývat nebudu, ale předpokládám to," řekl. Čunkovo setrvání v čele strany "není udržitelné" ani pro předsedu lidovců na Vysočině Václava Kodeta.

Pochybnosti se ozývají i ze Středočeského, Karlovarského či Královéhradeckého kraje. Další kraje zatím nemají k Čunkovu odchodu jasný postoj. Rozhodnou se až po úterní celostátní konferenci strany.

Opozice i romská sdružení: Už bylo na čase
Za krok správným směrem považuje demisi předseda Senátu Přemysl Sobotka. "Signalizuje, že se vracíme ke standardním principům demokracie," řekl. Myslí si ale, že nenaruší chod koalice. "Je to vnitřní problém KDU-ČSL," dodal. 

Čunkovu rezignaci naopak vítá opozice, která se jí dožadovala dlouho. "Tři čtvrtě roku trvající vládní fraška je jasným selháním nejen Jiřího Čunka, ale především premiéra Topolánka," řekl šéf poslanců ČSSD Michal Hašek.

Zprávu o vicepremiérově konci ve vládě přivítali i představitelé známých romských organizací. "Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Když selže světská spravedlnost, zasáhne vyšší moc. Ze sedláka pána neuděláte. Experiment se nepovedl," reagoval například šéf sdružení Dženo Ivan Veselý.

Jiní očekávají zklidnění napětí mezi českou většinou a romskou menšinou, k němuž prý Čunek přispěl. 
Čunkovo tajemství
Konopná oprátka JXD 


Hledá se ministr. Zn.: už druhý
Lidovce kromě vnitrostranických půtek o předsedu čeká i hledání nového ministra. Na rozdíl od Strany zelených, která hledá náhradu za ministryni školství Danu Kuchtovou, však mají poměrně jasno. 

Funkce by se mohl ujmout europoslanec Jan Březina či první místopředseda KDU-ČSL Roman Línek. Ten ze Španělska vzkázal, že pokud mu premiér funkci nabídne, bude o ní vážně přemýšlet. Jako první místopředseda by zároveň v případě Čunkova odchodu z čela strany řídil lidovce až do jejich dubnového sjezdu.
Vicepremiér Jiří Čunek se včera na mimořádné tiskové konferenci snažil vysvětlit nejasnosti souvisící s jeho finanční situací a pobíráním sociálních příspěvků. Příliš se mu to nepovedlo – většina otázek zůstává nezodpovězena.

Odkud měl miliony korun:
"Všechny prostředky, těch 3,5 milionu korun, byly zčásti moje peníze a zčásti peníze, které jsem měl ve správě. K tomu, jak to bylo, se podrobně vyjádřím 5. listopadu. Nejprve si musím opatřit všechny dokumenty."

Jak tolik peněz získal:
"V některých médiích se uvádí, že jsem mohl našetřit 1,6 milionu korun. Tyto prostředky, asi o něco menší, jsem měl našetřené. Šetřil jsem je z normálních příjmů, a to příjmů zdaněných. Ano, jsou jistě rodiny, které všechno, co získají, tak projí. A jsou rodiny, které nepracují a žijí jenom ze sociálních dávek. Já jsem vždy pracoval a choval jsem se normálně jako každý jiný občan. Šetřil jsem. Pokud jsem nějaké nároky na sociální dávku měl – žena nepracovala a měli jsme čtyři děti – tak ten nárok byl oprávněný."



K sociálním dávkám, které bral, přestože měl miliony:
"Co se týká zneužívání sociálních dávek, tuto tezi zásadně a kategoricky odmítám. Sociální dávky jsem pobíral na základě příjmů ze závislé činnosti. Podle tehdy platného zákona dávky vyměřovala a vyplácela správa sociálního zabezpečení z příjmů, a nikoli zmajetku. Je pravda, že v té době jsem měl dlouhodobé úspory. Tyto úspory pocházejí ze zdaněných příjmů v předchozích letech. Proto nárok na sociální dávku nijak neovlivňovaly. Choval jsem se podle zákonů této země."

Ke ztracenému občanskému průkazu, s nímž ukládal peníze:
"Ano, nemohl jsem dlouho občanský průkaz najít. Nechal jsem si proto vystavit nový, a protože ty doklady byly stejné, tak jsem je zaměnil, protože ten jeden zůstal v saku. Pak jsem s ním chodil. Ta občanka, byť se vám to zdá nepravděpodobné, tak to nebyly různé občanky. Ta občanka měla úplně stejný formát."

K etickému selhání: 
"Necítím to jako etické selhání, protože ty záležitosti v úterý rozklíčuji. Já jsem vše mohl udělat jako jiní občané. Ti všechno prohospodaří a to není neetické? Stejně tak byste se mohl ptát, jak může někdo s vysokým příjmem žít v domě, kde má regulovaný nájem. A využívá toho a neplatí nájem, který by měl být tržní... Já jsem využil nároků, které mám, zároveň jsem šetřil a pracoval jsem. Takže já z tohoto pohledu bych nikdy takového člověka neoznačil jako zneuživatele sociálních dávek. Já označuji takto lidi, kteří jsou plně nezaměstnaní, využívají sociálních dávek, přitom ještě pracují a takto systém destabilizují. Já jsem nevyužíval a nezneužíval děr."
Vypadá to, že místopředseda vlády Jiří Čunek zneužil vlídného sociálního systému a v době, kdy si na účty v několika bankách vložil kolem tří a půl milionu korun, pobíral sociální podporu. O tom vypovídá reportáž kolegy Bártka.



Mirek Topolánek bude chtít po svém souputníkovi vysvětlení. Pokud je nedá, ve vládě prý už pro něj nebude místo. Skutečně tak hrozí, že Jiří Čunek bude muset odejít.

Rozumnému vysvětlení může být totiž nejblíže: "Jsem bambula a celé jsem to nějak počunil." A pravdivému, lakotou provoněnému: "No co, soused to dělal taky, navíc ještě kradl hnůj, a to já nikdy..."

Ale pokud Jiří Čunek skutečně odejde, už nikdy se nedozvíme odpovědi na otázky daleko podstatnější, než je onen malebný sociální pych.

Kde vzal vsetínský zastupitel tři a půl milionu korun? Proč peníze rozdělil na menší částky a pak je na "ztracenou" občanku vložil na tři různé účty? Je dokonce tak důsledný, že peníze vkládá i na účet své tchyně. Co se s těmi penězi dělo poté?

Postup Jiřího Čunka nápadně připomíná praní špinavých peněz. Poctivě vydřené korunky podle všeho nezdanil, kdyby ano, těžko by mohl pobírat sociální dávky. Stát tak mohl připravit téměř o milion.

To bychom sice mohli srovnat, ale jen pokud by vrátil všechny své ministerské platy. A zvrácenou argumentací, že v době, kdy mu do náručí spadlo tři a půl milionu, nebyl v politice, se nelze nechat uspokojit. Krást se totiž nesmí ani v civilním životě, ale to by měl Jiří Čunek vědět.

Tím výčet otazníků nekončí. Jak to vlastně bylo s půlmilionovým úplatkem? Trochu v pozadí zapadla aktivita jistého Romana Vaškůje, který se pokoušel lobbovat za milého Čunka.

Vaškůj stál v pozadí jednoho z největších celních podvodů devadesátých let. Jeho firma vozila naftu ze Slovenska a nedanila ji. Na celních deklaracích se objevovalo razítko důstojníka celní správy, který vzápětí podivně zahynul. Celní dluh dodnes stát vymáhá po několika desítkách řidičů.

Čunkův spolubojovník Vaškůj pak ještě čelil velkým problémům v Rusku. Prý ukradl několik tankerů s ropou, i proto se několik měsíců schovával. Co mají tito dva muži doopravdy společného?

Vaškůj kvůli Čunkovi dokonce riskoval trestní stíhání za to, že měl ovlivňovat korunní svědkyni Marcelu Urbanovou.

Čunkův odchod znamená konec šancí dozvědět se více. Stejně jako kdysi u Stanislava Grosse. Pak se může Jiří Čunek také objevit v nějaké právní kanceláři a překvapit nás naivní, kteří jsme si mysleli, že bude několik let pracovat (nebo alespoň práci předstírat) předtím, než se mu podaří nějaký fascinující kauf a křišťálově čistě zbohatne.

Zachraňte proto, prosím, Jiřího Čunka. Na ministerstvu pro místní rozvoj tolik škody přece jen už nenadělá.
Senátorský klub KDU-ČSL vyzval Jiřího Čunka, aby odešel z vládních a stranických funkcí. Vicepremiér reagoval, že pokud si to bude přát celá strana, odstoupí. O něco dříve řekl, že část z 3,5 milionu korun, které před lety uložil na účty, měl pouze ve správě. Čí peníze byly, neřekl.
Spusť audio
- Čunek: Zákon jsem neporušil



"Bylo to jednomyslné rozhodnutí," řekla iDNES.cz senátorka Ludmila Müllerová. Chyběl pouze Čunek, který je rovněž senátor.

"Považoval bych to za velmi zvláštní, kdyby tomu tak bylo," reagoval v interview pro Rádio Impuls. Prý nevěří, že by senátoři něco takového udělali.

Poté prohlásil, že odstoupí ze svých funkcí, pokud si to bude přát celá strana. "Pokud mě členové KDU-ČSL na úterním setkání celostátního výboru vyzvou k rezignaci, budu jejich vůli respektovat," řekl. "Rozhodně ale neodstoupím z postu senátora."

Část milionů nebyla má, tvrdí vicepremiér
Výzva senátorů k Čunkovu odchodu přišla jen pár okamžiků po tiskové konferenci. Tu lidovecký předseda svolal, aby vysvětlil, proč měl na účtech několik milionů a zároveň pobíral sociální dávky. 

Už během dne šly Čunkovy "akcie" dolů. Ukázalo se totiž, že v pondělí v televizi nemluvil pravdu. Tehdy v reportáži tvrdil, že jeho rodina nepobírala v 90. letech sociální dávky. Dnes ale připustil, že je vše jinak.

"Jde o druhé kolo mediální kampaně proti Jiřímu Čunkovi," začal tiskovku mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek. V tomto duchu se táhlo také vystoupení hlavního aktéra kauzy.

Ten začal hodně zeširoka. Nejprve se ohradil proti informacím, že by byl v politice už před rokem 1998. "Před tímto rokem jsem nic nemohl ovlivňovat," tvrdil s tím, že byl pouze krátce místostarosta, který neměl na nic vliv.

Peníze na domek jsem ušetřil, tvrdil Čunek
Pokud jde o 3,5 milionu korun, Čunek opakovaně odmítl prozradit detaily. "Já jsem peníze na domek mohl uspořit. Já jsem vždycky pracoval a šetřil jsem, a pokud jsem nějaké nároky na sociální dávky měl, tak tento nárok byl oprávněný," uvedl.

O uspořené částce řekl, že byla větší než 1 milion korun a menší než 1,6 milionu. "Měl jsem našetřeno jistě něco přes jeden milion," sdělil. "Prostředky jsem šetřil z normálních příjmů. A to příjmů zdaněných."

Dávky jsme brali oprávněně
Pokusil se vypořádat i s obviněním, že zneužíval sociální systém. "Tyto prostředky se nepočítají do možnosti nároku na příslušné sociální dávky, které jsem čerpal," podotkl.

"Ano, jsou jistě rodiny, které všechno, co získají, projí. A jsou i rodiny, co ani nepracují a žijí jen z dávek. Já jsem vždycky pracoval a choval jsem se zcela normálně jako každý jiný občan," pokračoval.

Přitom potvrdil, že jeho žena byla doma se čtyřmi dětmi. "Tento nárok na sociální dávky byl oprávněný jako u mnoha milionů obyvatel v této zemi," oznámil.

Komu uložil peníze? To neřekl
Když měl vysvětlit, proč uložil do banky 3,5 milion korun na tři místa v krátké době, přišel s poněkud neobvyklým vysvětlením. 

Prý chtěl uspořádat své majetkové záležitosti. "Hlavní důvod byl ten, že jsem se měl stát starostou. To znamená, měl jsem být člověkem, který se už nemůže věnovat žádným jiným činnostem než práci pro město," tvrdil.

Kdo mu dal část peněz do úschovy, nechtěl prozradit. Prý šlo o částku kolem dvou milionů. Stejně tak neřekl, proč šel peníze ukládat na tři různá místa, a v jednom případě na svou příbuznou. "V úterý ty záležitosti rozklíčujeme," slíbil předseda KDU-ČSL.

Ty občanky měly stejný formát
Jeho vysvětlování ale neznělo příliš srozumitelně, v některých okamžicích rozesmál i přítomné novináře. A to zejména, když složitě vysvětloval, jak ztratil a našel občanky.

Šéf lidovců totiž ukládal peníze vždy na občanku, o které rok předtím na policii prohlásil, že ji ztratil. "Nemohl jsem dlouho občanský průkaz najít. A nechal jsem si ho vystavit. A protože byly stejné, tak jsem je zaměnil, protože ten jeden průkaz jsem nechal někde v saku, a pak jsem s ním chodil. To nebyly různé občanky, ta občanka měla úplně stejný formát," tvrdil.
Jiří Čunek měl skutečně v bance 3,5 milionu korun a zároveň jeho rodina pobírala sociální dávky. Čunek to sdělil svým straníkům. Někteří z nich ho žádají o rychlé vysvětlení, senátor Jílek přímo říká, že by měl odstoupit z vlády i z šéfování strany.
Topolánek dal Čunkovi ultimátum
buď vysvětlení, nebo odchod z vlády 


Čunkův odchod z vlády je čím dál tím pravděpodobnější. Z nejnovějších informací totiž vyplývá, že zřejmě sociální dávky skutečně pobíral, přestože v ČT tvrdil opak.

MF DNES to sdělila předsedkyně poslaneckého klubu KDU-ČSL Michaela Šojdrová, která promluvila o Čunkově vystoupení na dnešním dopoledním zasedání předsednictva KDU-ČSL.

Šéf lidovců potvrzuje, že sociální dávky jeho rodina skutečně pobírala a on zároveň ukládal do banky 3,5 milionu korun.

Vysvětluje to tím, že dávky potřebovali, jelikož k milionům neměl přístup a nemohl s nimi disponovat. A o dávky se prý navíc starala jeho žena.

Jestli se takové vysvětlení bude straníkům líbit, se ukáže už v úterý. Právě v tento den nastane pro Čunka "soudný den".

"Vedení dalo Jiřímu Čunkovi čas pro vysvětlení do úterý, na kdy je svolán mimořádný celostátní výbor strany. Na něm má předseda svá slova doložit dokumenty," řekla Šojdrová.

Čunkovo pobírání sociálních dávek už začala podle deníku Právo vyšetřovat policie. 

"Počkali jsme, jestli nepřijde nějaký oficiální podnět, když nepřišel, tak jsme začali sami na základě informací z médií. Zajistili jsme si pásku s reportáží České televize a podle toho se to bude odvíjet," řekl deníku zástupce okresního ředitele vsetínské policie Zdeněk Šimoník.

Čunek vysvětloval, ale velmi málo
Z vyjádření poslance KDU-ČSL Pavla Severy vyplývá, že na nočním zasedání měl Čunek s vysvětlováním problémy. A to zejména s tím, jak se dostal k milionům korun.

Podle Severy tvrdil, že by to uměl vysvětlit a doložit, ale momentálně na to není připraven. "V tu chvíli nám to nebyl schopen říci a nedostali jsme tu informaci," řekl ČTK Severa.

A jasně naznačil, že jeho důvěra ve stranického šéfa moc velká není. "Osobně mám určité pochybnosti, jestli se to vysvětlit vůbec dá," podotkl.

Jílek: Měl by odstoupit
Hlasů proti Čunkovi narůstá s každou další hodinou. Navíc zaznívají z úst těch, kteří zatím jako jediní slyšeli Čunkovo vysvětlování přímo od něj.

"Vůbec ne," odpověděl lidovecký senátor Adolf Jílek na otázku MF DNES, zda ho Čunkovo noční vysvětlení uspokojilo.

"Kdybych já byl na jeho pozici, odstoupil bych ze všech politických funkcí a nechal bych si jenom křeslo senátora," řekl Jílek.

Ten poukazuje i na to, že lidovci marně čekali od svého předsedy vysvětlení, proč nemohl s penězi z banky nakládat.

"On nám to nevysvětlil, žádné zdůvodnění od něj nezaznělo," tvrdí Jílek.

Úterní lhůtu si nakonec stanovil samotný Jiří Čunek. Když se o ní hlasovalo, Jílek byl mezi těmi, co byli proti. "Je to příliš pozdě," reaguje.
Premiér Mirek Topolánek oznámil, že chce od Jiřího Čunka vysvětlení, jak to bylo s pobíráním sociálních dávek. "Pokud to důvěryhodně nevysvětlí, měl by z vlády odejít," prohlásil. Čunek už v noci jednal s lidoveckými poslanci a senátory. V pět hodin promluví před novináři.
Spusť audio
- Premiér o možném odchodu Jiřího Čunka z vlády
 Čunek exkluzivně pro MF DNES:
Nepamatuji se, zda jsem bral dávky 


Šéf lidovců je pod stále větším tlakem spolustraníků i premiéra. Zatímco dosud ho většina z nich hájila, teď je v mnohem složitější situaci.

Před polednem předseda vlády vystoupil s nečekaným prohlášením. "Pokud Jiří Čunek hodnověrně nám a veřejnosti nevysvětlí a nevyvrátí vznešená podezření, je jeho pozice nehájitelná a bude muset odejít," přečetl Topolánek své stanovisko v kuloárech Sněmovny.

Pohár trpělivosti přetéká, varuje místopředseda vlády
"Vysvětlení očekávám v historicky krátké době několika dnů. Dejte mi čas si s ním promluvit," dodal. Topolánek ale zároveň oznámil, že se stejnou razancí bude řešit úniky informací z vyšetřování.

Ještě včera hovořil premiér o nových Čunkových potížích v docela jiném tónu. "Mě zajímá, kdo tuto kampaň platí," řekl ministerský předseda.

Velmi ostře se vyjádřil pro ČT a Český rozhlas místopředseda vlády pro evropské záležitosti za ODS Alexandr Vondra.

"Myslím, že pohár naší trpělivosti přetéká. Neschopnost Jiřího Čunka všechno srozumitelně a jasně vysvětlit, poškozuje vládu, poškozuje koalici. Myslím si, že to skutečně musí neprodleně a srozumitelně vysvětlit, jinak já si už neumím představit, jak dál," sdělil doslova. 

Podobně jako Topolánek promluvil před polednem také místopředseda Sněmovny za lidovce Jan Kasal. "Netěší mě, když je KDU-ČSL vláčena médii, a to opakovaně," řekl Kasal.

Čunek už ohlásil konání mimořádné tiskové konference. Napjatě očekávané stanovisko by měl přednést přesně v pět hodin odpoledne. 

Lidovci jednali s Čunkem v noci
O tlaku na Čunka svědčí také ranní informace MF DNES, podle níž v noci jednali ve Sněmovně s vicepremiérem a předsedou strany poslanci a senátoři KDU-ČSL. Potvrdil to mluvčí strany Martin Horálek.

I když tvrdí, že nebylo přijato žádné usnesení, je nepochybné, že zasedání nebylo nijak klidné. "Účast poslanců a senátorů na jednání byla reprezentativní, náš předseda půjde na dnešní jednání předsednictva strany s určitým doporučením," řekl Horálek.

Ve hře je podle informací MF DNES to, že Čunek začne mluvit o svých příjmech před rokem 1998, kdy se stal starostou Vsetína a kdy podle zpráv České televize zneužil sociální dávky. Do tří bank si v krátké době uložil 3,5 milionu, přitom mu stát posílal sociální podporu.

"V podstatě má teď pan předseda spolu s předsednictvem stanovit, jak se zachová dál," uvedl bez bližších podrobností mluvčí.

Hejtman stojí za předsedou
Ráno se v ČT vyjádřil jediný lidovecký hejtman Stanislav Juránek. "Má stále moji důvěru," řekl o Čunkovi. I z jeho vystoupení ale bylo patrné, že je z nových problémů svého stranického šéfa špatný. Divákům sdělil, že Čunek by měl každopádně objasnit, jak to s dávkami bylo.

"Pokud jde o odchod z politiky, myslím, že on sám pozná, kdy je třeba z politiky odejít," podotkl Juránek. "Očekávám, s jakým vysvětlením dnes přijde," dodal.
Vicepremiér Jiří Čunek řekl, že si už nepamatuje, zda před lety pobíral od státu sociální dávky. Odmítá prozradit, kde vzal 3,5 milionu korun, které v roce 1998 uložil postupně do tří bank. Uvedl to v rozhovoru, který včera ve Vsetíně poskytl MF DNES.

Pobíral jste v letech 1996 až 1999 od státu sociální dávky?
Je to už deset let stará záležitost a já si samozřejmě nepamatuji, jestli jsem tehdy nějaké dávky bral, nebo ne. Rozhodně ale popírám, že bych jakkoliv překročil zákon. 

Taková reakce není dostačující.
Myslím, že je. Já jsem podal v souvislosti s tím svinstvem, které odvysílala Česká televize, trestní oznámení a je na orgánech činných v trestním řízení, aby to prošetřily.
DNES Exkluzivně! 

Proč tedy podle vás kauza vznikla?
Je to pokračující tlak někoho na moji osobu. Bohužel se k tomu přidává policie, protože úniky z vyšetřování se opakují ve všech kauzách.

Proč prostě neřeknete, jak to celé v roce 1998 bylo?
Nemám chuť to vysvětlovat. 

Opravdu nevíte, zda jste pobíral ty sociální dávky?
Nevím, vím ale jistě, že když jsem byl starostou Vsetína, měl jsem na nějaké dávky nárok, ale neuplatnil jsem je. Šlo tehdy myslím o rodičovské příspěvky. Mohl jsem je nárokovat, ale neudělal jsem to.

Přijel jste do Vsetína i kvůli problému s vyplácením sociálních dávek?
Kdepak, v žádném případě. Cestu do Vsetína jsem plánoval už delší dobu, nebyl jsem na zastupitelstvu od svého jmenování do funkce ministra. Už jsem se těšil i na rodinu.

Kde jste přišel k těm 3,5 milionu korun, které jste ukládal do bank?
K tomu se nebudu vyjadřovat. Bylo to ještě před mým vstupem do politiky, nešlo o žádné veřejné peníze, nikdo nemůže ty peníze spojovat s korupcí či něčím podobným. 

Uvažujete o rezignaci?
Ne. Celé to považuji za snůšku polopravd, které když se slepí dohromady, vytvoří o mně hrůzostrašný obraz. Jde jednoznačně o snahu někoho znevěrohodnit moji osobu. Já jsem zvyklý se prát. 

Kdo vás chce znevěrohodnit?
Mám určité podezření, ale pokud si nebudu jistý, tak to říkat nebudu.

Míříte tím na politiky?
V Praze se to slévá dohromady, ale řeknu to, až budu mít jistotu.
Dění kolem Jiřího Čunka je temné, jako by je sepsal autor Šifry mistra Leonarada Dan Brown. Shrňme tedy jen fakta o poslední a aktuální kapitole této kauzy.

1. Jiří Čunek vydělal před svým vstupem do politiky "bokem" několik milionů korun. Sám to přiznává a dodává, že to byly poctivé příjmy.

2. Tyto peníze uložil ve třech různých bankách.

3. Tou dobou pobíral od státu sociální dávky, celkově ve výši téměř sto tisíc korun.

4. Podal trestní oznámení na Českou televizi, která tato fakta odvysílala v pořadu Reportéři.

5. Odmítá se k věci dále vyjadřovat s tím, že podal trestní oznámení.



Nuže, milý čtenáři detektivních napínáků, pozor! Často se stává, že osoba záporná, černočerná, o jejíž vině nemáš pochyb, změní se v hrdinu první kategorie. To je oblíbený spisovatelský trik.

Tato proměna může být značně bizarní, ale nikdy nesmí být v rozporu s fakty, které ti spisovatel předložil. To dělají jen mizerní škrabáci nejpodřadnější brakové literatury.

Dočetli jsme se v našem thrilleru, že Čunek přijal sociální dávky na bydlení. A o kousek dál, že vydělal v téže době solidní sumy navíc – sám to přiznává, byť se jinak o "předpolitickém" období odmítá bavit. Jaký kotrmelec by musel udělat autor, aby tyto skutečnosti zpochybnil?

Předpovídal by budoucnost
Lze na to jít například takto: Peníze ukládal jiný člověk, který ukradl Čunkovi občanský průkaz. Ale proč by to dělal? Možná se doslechl, že jeho oběť je na finance naprosto chabrus a nepamatuje si, kdy a kam uložila nějaké ty miliony.

A chudák Čunek, když viděl ty peníze na kontě, v dobré víře je utratil, neboť se domníval, že je musel nějak poctivě vydělat. Jak jinak by se také na konto dostaly?

Jenže proč by to ten neznámý zloděj dělal? To je nabíledni: věděl už, jaká kariéra neznámého muže čeká. Chtěl ho vydírat o mnohem větší částky. Věřil bys tomu, laskavý čtenáři, nebo by sis řekl, že autor je pitomec?

Nepopulární, ale účinné
Pokud však neuvěříš tomuto nebo ještě krkolomnějšímu zvratu, proměna padoucha v hrdinu se nekoná. Jiří Čunek se choval přinejmenším krajně neslušně a do politiky už nepatří. Každá minuta navíc, kdy sedí v křesle, poškozuje jeho, koalici a celou zemi.

Možná je však život bujnější než fantazie Dana Browna. Možná opravdu Reportéři skočili na lep geniálnímu falzifikátorovi a vyrobili "mediální smyšlenku". Pak by měl místopředseda vlády a šéf křesťanské strany stát na náměstí a všem říci, jak se věci mají.

Uší by bylo dost – takových sedm milionů párů. On však vzkázal, že nic neřekne.

To je nepopulární, leč většinou účinná taktika. V době, kdy nelze policii či finanční úřady podezřívat z velké invence, politik, který mlčky jako Vinnetou vydrží mediální mučení, odchází jako vítěz.

Nechutný milionář
Tlustý mlčí o svých věřitelích a daří se mu dobře. Kalousek mlčí o svém bytu po zbrojaři Hávovi a vede se mu dokonce skvěle. I Gross se poučil z toho, jak dopadl, když se snažil vysvětlit svůj milion. O částce stokrát větší necekne. O to víc si ji pravděpodobně užívá.

I Jiří Čunek se před časem dostal do potíží, když neuměl dobře vysvětlit půlmilion. A kdyby mu trochu nepomohl Arif Salichov, možná by už nebyl ve vládě. Jenže v tomto případě je zatvrzelý lov bobříka mlčení chyba.

Pokud neudělá náš milý autor literární veletoč, před jeho postavou, Jiřím Čunkem, stojí těžší úkol než zatajit dárce či věřitele. Rozpor už je na světě, musí být vysvětlen.

Jmenuje se: Milionář, který se nestydí brát chudinské dávky. Postava mimořádně nechutná. Jiří Čunek by nás měl co nejrychleji přesvědčit, že on není tou postavou.
Poslancům KDU-ČSL zřejmě dochází trpělivost se svým šéfem Jiřím Čunkem. Vzkázali mu, že jim musí co nejdříve odpovědět na otázku, zda skutečně pobíral sociální dávky a zároveň ukládal v bankách miliony. Policie už případ prošetřuje. Zjišťuje, jak se ČT k informacím o dávkách dostala.
Spusť audio
- Ministryně Parkanová o Jiřím Čunkovi 
ČTĚTE TAKÉ:
Čunek chce vyšetřování ČT 

Ne miliony korun, ale obyčejné sociální dávky můžou být nakonec tím, co zlomí vaz místopředsedovi vlády Čunkovi. Z reakcí lidoveckých poslanců ve Sněmovně je nepochybné jedno - zneužití sociálních dávek je pro ně těžkým a neodpustitelným hříchem.

"Žádná vláda si nemůže dovolit, aby její premiér nebo ministr zneužíval sociální dávky," prohlásila například šéfka poslanců KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Mimochodem žena, která Čunka dosud vždy hájila.

A podobně mluvil i další jeho obhájce, ministr Cyril Svoboda. "Jiří Čunek nám bude muset věci kolem sociálních dávek vysvětlit," sdělil.

"Zneužívání sociálních dávek je neospravedlnitelné, a já to ani nechci ospravedlňovat," přidal se ministr financí Miroslav Kalousek. 

Ono vysvětlení si bude muset Čunek zařadit do programu už na středu. Ráno se ještě probudí ve Vsetíně, kde byl dnes na jednání zastupitelstva, poté ale už bude muset vyrazit do Prahy. A je nepochybné, že během dlouhé cesty si bude muset velmi dobře rozmyslet, co řekne.

Lidovečtí poslanci chtějí slyšet vysvětlení za každou cenu. Zatím ho neznají, pouze v televizi slyšeli jeho větu, že dávky nezneužíval. Ovšem bez jakéhokoliv dalšího objasnění, neodpověděl na jedinou otázku. - více zde

"Televize tvrdí, že dávky pobíral, on tvrdí, že nepobíral. To je jasný rozpor," reaguje ministryně za KDU-ČSL Vlasta Parkanová. "Pokud by u kohokoliv došlo k souběhu pobírání dávek a zároveň nastřádání velkých peněz u bankovních ústavů, tak je to vážný problém," podotkla.

Vyplácení dávek je zřejmě promlčeno
Mezitím už se rozběhlo dnes policejní vyšetřování. To se ale zatím netýká Čunkova možného trestného činu, ale údajného úniku informací. Šéf lidovců si totiž stěžuje, že informace získala televize z neveřejného trestního spisu.

"Inspekce šetří, zda nedošlo k trestnému činu úniku informací od policisty," řekl ČTK mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

A pokud jde o možné zneužívání sociálních dávek? V tomto případě je docela možné, že Čunkovi by žádný trest nehrozil.

"Kdyby se policie začala zabývat tím, zda vicepremiér a šéf KDU-ČSL Jiří Čunek pobíral neoprávněně sociální dávky, pravděpodobně by dospěla k závěru, že možný trestný čin je již promlčený," tvrdila ČTK pražská policejní mluvčí Eva Miklíková.

To potvrdil i advokát Oldřich Choděra. "Promlčecí lhůta je v tomto případě pět let," řekl MF DNES. Obdobně tomu bylo i v první Čunkově kauze. Tehdy ho vyšetřovatelé stihli obvinit těsně před lhůtou.

Miklíková zároveň upozornila, že kdyby na Čunka trestní oznámení podal, policie by ho asi začala prošetřovat. Podle ní by se toho měli ujmout policisté z Čunkova bydliště, tedy ze Vsetína.

Z vyjádření tamního policisty Bohdana Varyše vyplývá, že Čunek ještě může být v klidu. "Žádný podnět k prošetření či trestní oznámení ve věci sociálních dávek rodiny Jiřího Čunka jsme zatím nepřijali," tvrdí.

Šéfové ČT: Autory reportáže podpoříme
Za reportáž a jejího autora se večer postavili ve společném prohlášení generální ředitel ČT Jiří Janeček a ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal.

"V reakci na trestní oznámení místopředsedy vlády Jiřího Čunka, které učinil v souvislosti se včerejším pořadem Reportéři ČT, poskytne Česká televize veškerou právní a další potřebnou podporu autorům reportáže," píší.

"Obsah trestního oznámení neznáme, ale nevidíme jediný důvod, který by nasvědčoval, že by toto oznámení mohlo být důvodné," pokračují.

Zároveň tvrdí, že podle jejich názoru není ohrožena nezávislost zpravodajství ani aktuální publicistiky.
Na vicepremiéra a šéfa lidovců Jiřího Čunka se řítí obrovský skandál, který ho může definitivně smést z vysoké politiky. Jak včera uvedla Česká televize, Čunek bral na konci devadesátých let od státu sociální dávky. V té samé době si přitom ukládal do bank miliony korun.
Čunek se obrnil mlčením
na ČT podal trestní oznámení 


Čunek dostal v roce 1996 celkem 53 tisíc korun, o rok později 48 tisíc korun, v roce 1998 obdržel 51 tisíc korun a v roce 1999 dohromady 40 tisíc korun. 

Šlo o příspěvek na bydlení a sociální příspěvek, na něž mají nárok jen rodiny s malým příjmem. V téže době přitom Čunek uložil do bank 3,5 milionu korun. Vědomé neoprávněné pobírání sociálních dávek je trestným činem.

Čunek včera pozdě večer odmítl MF DNES odpovědět na otázku, zda a v jaké výši sociální dávky čerpal. "Řeknu k tomu jediné. Vzhledem k tomu, že redaktor ČT získal informace, které použil, z trestního spisu, je třeba, aby policie vyšetřila, kdo mu tyto údaje poskytl," uvedl.

Čunkovi však nestál za komentář samotný fakt, že čerpáním dávek sociální podpory, na něž neměl nárok, spáchal trestný čin on sám.

Ukládal na "ztracenou" občanku
Pozoruhodný je tento případ i proto, že právě téma zneužívání sociálních dávek částí obyvatel bylo jedním z klíčových témat, na kterých se Čunek profiloval, než se stal loni na podzim senátorem a pak i předsedou křesťanských demokratů.

V době, kdy se Čunek podle České televize před státem tvářil jako nemajetný, uložil do tří bank celkem 3,5 milionu korun. Jeden vklad byl na jeho tchyni, kterou s sebou přivedl do banky. Při všech transakcích použil občanský průkaz, který už neměl mít. Více než rok předtím nahlásil jeho ztrátu.

Už tento týden by také nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká měla rozhodnout o tom, zda bude pokračovat šetření případu, kdy je Čunek podezřelý, že v roce 2002 vzal ještě jako starosta Vsetína půlmilionový úplatek.

Původnímu žalobci, který chtěl Čunka poslat k soudu, byl případ odebrán a jihlavský žalobce Arif Salichov pak kauzu zastavil. Tím Čunka zachránil před vyhazovem z vlády a vládní koalici před problémy. Od Zdeňka Dostála z Nejvyššího státního zastupitelství přitom už Vesecká dostala doporučení, že zastavení Čunkova stíhání bylo nezákonné.


Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD David Rath přišel v úterý s tvrzením, že občanští demokraté vyjednávají s KSČM dohodu o znovuzvolení Václava Klause prezidentem. Během jednání klubu ČSSD s prezidentskými kandidáty ekonomem Janem Švejnarem a akademikem Václavem Pačesem to oznámil místopředseda klubu ČSSD David Rath. ODS i KSČM toto nařčení rozhodně odmítají. 
9.10. 2007 18:59 

PRAHA - "ODS podle našich zjištění jedná o uzavření jakési prezidentské koalice, kde by poslanci Komunistické strany Čech a Moravy měli za nějakou dohodu podpořit svými hlasy prezidenta Václava Klause," uvedl  místopředseda poslanecké frakce ČSSD David Rath.

O jaká "zjištění" jde, neupřesnil. Občanští demokraté i komunisté Rathova slova odmítli. Předseda sněmovního klubu ODS Petr Tluchoř řekl, že občanští demokraté o žádné koalici s KSČM nevyjednávají.

V podobném duchu reagoval i pražský primátor za ODS Pavel Bém. "Tomu říkám velkolepá lež," napsal v krátké textové zprávě. "Začíná mi být pánů z vedení ČSSD skoro líto. Chápu, že se pro ně volba prezidenta stává noční můrou," uvedl.
Kováčik: Někteří poslanci KSČM byli kontaktováni

Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik prohlásil, že ze strany ČSSD jde o "účelovou nepravdu", ODS podle něj takovou iniciativu nevyvíjí. Také místopředseda KSČM Jiří Dolejš uvedl, že žádná oficiální jednání s ODS se neodehrávají. "Ale mám informace z poslaneckého klubu, že se nejedná ani tak s KSČM jako s celkem, jako že jsou řekněme sondováni a oslovováni různými zprostředkovateli jednotliví poslanci," dále uvedl.

Vedení ČSSD uvedlo, že je údajným vyjednáváním ODS a KSČM šokováno. Doufá, že komunisté s tím skončí. Podle něj KSČM vyjednává s Pavlem Bémem a dalšími lidmi jak z ODS, tak "okolo Václava Klause".
Bém nehodlá ponechat nic náhodě

Bém prohlásil, že volbu prezidenta příští rok vnímá jako klíčovou politickou událost a nic prý neponechá náhodě. "Jsem připraven položit otázku ohledně podpory Václava Klause všem 281 poslancům a senátorům bez ohledu na to, jestli jsou členy KSČM nebo byli členy KSČ před rokem 1989 a dnes oblékají dres jiných politických stran," dodal Bém.

Rath uvedl, že někteří komunisté otevřeně říkají, že před pěti lety Klause volili. Teď si podle místopředsedy poslanců ČSSD dělají prostor pro to, aby ho mohli volit znovu. 

Komunisté již dříve uvedli, že nyní nebudou oficiálně navrhovat vlastního kandidáta na prezidenta, své favority na nejvyšší ústavní funkci ale mají. Jejich jména prý předloží zástupcům ostatních stran a s nimi chtějí o vhodném člověku vyjednávat. Předem komunisté neodmítají nikoho.

ČSSD, zelení, lidovci a někteří senátoři se zatím neúspěšně pokoušejí dohodnout na jednom protikandidátovi - hovoří se o předsedovi Akademie věd Václavu Pačesovi, exministrovi zahraničí Jiřím Dienstbierovi a ekonomovi Janu Švejnarovi.
Sociální demokraté pokračují v hledání kandidáta, který by se v nadcházející prezidentské volbě stal soupeřem Václava Klause. Na úterní jednání poslaneckého klubu strany se dostavili dva z kandidátů, předseda Akademie věd Václav Pačes a ekonom Jan Švejnar. Ten po jednání nevyloučil svoji kandidaturu. V minulých dnech se přitom vyjádřil, že kandidovat nehodlá. 
9.10. 2007 14:05 - 15:26 Aktualizováno 

PRAHA - Prvním z obou kandidátů, se kterým sociální demokraté hovořili, byl ekonom Jan Švejnar. Předseda ČSSD Jiří Paroubek řekl, že Švejnar by se mu jako "vhodný a nadstranický" prezidentský kandidát velmi líbil. Rozhovor podle Paroubka probíhal ve vzájemném shodě. Švejnar svým vystoupením zbořil řadu mýtů, které kolem jeho osoby panovaly, dodal Paroubek.

Švejnar ohledně své případné prezidentské kandidatury změnil své původně zamítavé stanovisko. "Možná ano, možná ne. Záleží, jak se dohodnou politické strany," uvedl ekonom.

Na dotaz, co by dělal jinak než Klaus, Švejnar odpověděl, že zde není otázka být nějaký 'Antiklaus'. "Je potřeba, aby Česká republika měla prezidenta, který opravdu velmi dobře reprezentuje, který je s ní součástí Evropské unie," dále prohlásil.
Pačes je pro Paroubka vynikající kandidát

O druhém kandidátovi předsedovi Akademie věd Václavu Pačesovi předseda ČSSD prohlásil, že je vynikající kandidát. Pačes se podobně jako Švejnar nechal slyšet, že by nešel do prohraného boje bez široké stranické podpory.

"Já bych chtěl, aby tady byla k Václavu Klausovi alternativa," řekl novinářům s tím, že by bylo velmi špatné, pokud by existoval jen jeden kandidát," dodal Pačes.

Přesto zatím není jisté, koho ČSSD bude prosazovat. Podle Paroubka bude ještě diskutovat v dalších dnech a týdnech s potenciálními partnery v možné prezidentské koalici o podpoře nejvhodnějšího kandidáta

Ani po tomto jednání však ČSSD neuvedla koho bude prosazovat. Předseda Paroubek uvedl, že strana bude ještě v dalších dnech a týdnech diskutovat s potenciálními partnery o možné prezidentské koalici a podpoře nejvhodnějšího kandidáta.
ODS podle Ratha jedná o volbě prezidenta s KSČM

Poklidnou hladinu rozhovorů s kandidáty rozvířil místopředseda poslaneckého klubu ČSSD David Rath informací, že ODS jedná s komunisty o možnosti vytvoření tzv. prezidentské koalice jako před pěti lety. Mezi lidmi, kteří by měli vést toto jednání, je podle Ratha i pražský primátor Pavel Bém.

Předseda sněmovního klubu ODS Petr Tluchoř se proti Rathovým slovům ohradil: "Nevím, co si ještě vedení sociální demokracie v souvislosti s volbou prezidenta vymyslí," uvedl. 

Třetí kandidát, exministr zahraničí Jiří Dienstbier byl na "pohovorech" u sociálních demokratů již minulý týden. Parlament by měl nového prezidenta volit počátkem února.
Klaus zůstává jediným kandidátem

Jediným navrženým kandidátem a současně velkým favoritem celé volby zůstává Václav Klaus. Znovuzvolení současné hlavu státu prosazuje ODS. Momentálně se zdá, že nynější prezident získá nejen hlasy občanských demokratů, ale i některých poslanců těch stran, jejichž předsedové nyní hledají Klausova protikandidáta.

Ještě v září se zdálo, že mezi jeho vyzyvatele by mohl patřit i Petr Pithart. Lidovecký místopředseda Senátu to pak ale odmítl s tím, že do předem prohraného boje nepůjde.

Dal rovněž najevo rozpaky nad tím, jak se lídři stran o případném kandidátovi dohadují. Podle něj hrozí opakování "trapných situací" z volby před pěti lety. Tehdy Klaus do voleb nenastupoval jako favorit, nejednota někdejší vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU a zejména rozbroje uvnitř sociální demokracie mu ale pomohly na Hrad.
Profesor Michiganské univerzity Jan Švejnar se v úterý představí poslancům v roli možného vyzyvatele Václava Klause. Švejnar přitom dříve tvrdil, že o kandidatuře na Hrad neuvažuje. 
8.10. 2007 03:08 

Místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek ČSSD v Otázkách Václava Moravce potvrdil, že Švejnar se setkat s poslanci neodmítl. V úterý by měl být v klubu ČSSD.

Zelení i po včerejšku mají v hledáčku jako svého favorita právě Švejnara a nevyloučili podporu ani Jiřímu Dienstbierovi a Vácavu Pačesovi. Konkrétně se k žádnému jménu na republikové radě zavazovat nechtěli.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, jehož by za Klausova vyzyvatele rád měl exprezident Václava Havla, rovněž kandidovat nehodlá. "Můj odhad politické situace je ten, že do toho teď nechci jít," řekl včera Schwarzenberg v ČT.

Jak by si Schwarzenberg vybral mezi Václavem Klausem a Jiřím Dienstbierem, ministr neřekl. Uvedl, že doufá, že se "vynoří" ještě jiný kandidát. 

Sociální demokraté se zatím neshodli na vhodném protikandidátovi do voleb nového prezidenta. Tématu se však ČSSD věnuje a šanci má i Jiří Dienstbier, připustil v nedělních otázkách Václava Moravce Lubomír Zaorálek. Ten je naopak nepřijatelný pro lidoveckého ministra financí Miroslava Kalouska. 
7.10. 2007 15:13 

PRAHA - "Jiří Dienstbier zanechal dobrý dojem," uvedl Zaorálek a dodal, že příští týden vedení strany vyslechne ještě další možné kandidáty. 

Deinstbiera ale nepovažuje za vhodnou osobu Kalousek. Právu řekl: "Osobně Jiřího Dienstbiera velice vážím, ale politika, který prakticky všechny své souboje v politice prohrál, mohu těžko označit za zkušeného. Stejně tak si velmi vážím pana profesora Švejnara, s ním jsem seděl v téhle místnosti, kde teď sedím s vámi, a řekl jsem mu, pane profesore, při vší obrovské úctě, kterou k vám mám, bych vás za prezidenta republiky nechtěl. Kdyby si vláda si přála mít nepartajního reformního ministra financí nebo kdyby chtěla mít nepartajního, reformního šéfa komise pro penzijní reformu, tak bych vás volil všemi deseti, ale prezidentem ne.

Podle Kalouska by byl nejlepším kandidátem Petr Pithart, který však kandidaturu odmítl. "Mně je úplně jedno, koho chce volit ODS! Já chci volit nejlepšího možného kandidáta, který v současném okamžiku připadá v úvahu, a tím je pro mne Petr Pithart. Proto jsem navrhl jeho kandidaturu, on to ale odmítl.
Kalousek: Mým kandidátem je Klaus

Ze všech ostatních jmen, která jsou k dispozici, je pro mne dalším nejlepším možným kandidátem Václav Klaus. U řady těch ostatních jmen opravdu nevím, proč bych je měl volit, nebo dokonce za ně bojovat. Někteří mají pro tu funkci vlastně jedinou kvalifikaci: že se nejmenují Václav Klaus. A to je trochu málo. 

Ministr zahraničí za Stranu zelených Karel Schwarzenberg zatím neví koho podpoří. Rozhodovat se bude podle svých slov až při samotné volbě v Senátu. V Otázkách Václava Moravce ale prozradil, jaká kritéria jsou pro něj při volbě klíčová: Jeho postoj k nejdůležitějším otázkám ve světě a v Evropě." Důležité je podle něj i to, jaký má postoj k řešení následků klimatických změn. 

Hledání kandidátů, kteří by příští rok v únoru mohli vyzvat Václav Klause na souboj o prezidenstký úřad, se komplikuje. Dvě z osobností, o nichž političtí představitelé vážně diskutovali, lidovecký místopředseda Senátu Petr Pithart a ekonom Jan Švejnar, již svou kandidaturu vyloučili. Podle Švejnara navíc prezidentské volby ukazují slabiny českých politiků. "Chybějí koncepčnosti a dlouhodobé zaměření na konkrétní cíle," říká v rozhovoru pro Právo renomovaný ekonom. 
19.9. 2007 09:36 
Mohou již zelení malovat transparenty Švejnar na Hrad? 

Je pro mne ctí, že se o mně v takovéto souvislosti jedná, vážím si toho. Že bych ale kandidoval na funkci prezidenta, o tom jsem reálně neuvažoval.  
Taková nabídka se ale neodmítá! Vznikl tenhle postoj po setkáních s českými politiky, kteří o vás začali mluvit jako o případném protikandidátovi Václava Klause? 

Mluvil jsem skutečně s představiteli různých stran, nechci je jmenovat. Vím, že mají zájem najít kandidáta. Ale já osobně zatím nevidím žádnou možnost, že by existovala široká shoda nebo dohoda či podpora mé kandidatury, aby se jednalo o reálnou záležitost, a chápu to. 

Pro zemi je důležité, aby volba prezidenta byl důstojný akt, ve kterém se utkají a hlavně vyjádří svoje názory, myšlenky a zkušenosti výrazné a silné osobnosti, ze kterých vzejde reprezentant republiky. 
O to se ale politici snaží, proto padlo i vaše jméno... 

Bylo by dobré, kdyby strany hledaly kandidáty po celých pět let, ne dva měsíce před volbami. Kandidáti by měli dlouhodobě představovat svoje názory, být dlouhodobě známí, ne se vynořit z hlubin. V tomhle se tady promrhaly čtyři roky. 

Současný prezident, který má zájem ve funkci pokračovat, připravuje svoji kandidaturu celé svoje volební období. Politické strany, poslanci či senátoři, kteří uvažují o jiném kandidátovi, jsou proto v zásadní nevýhodě. 
Podle premiéra Topolánka je ale předčasné nyní mluvit o kandidátech na prezidenta. Je to podle něj téma tak na prosinec, tedy dva měsíce před volbou... 

Maximálně dva měsíce před volbami se mohou uskutečnit veřejné duely. Přípravné období musí být delší. Kdo budou hlavní kandidáti, musí být lidem známo delší dobu. 

Prezidentské volby ukazují slabiny českých politiků - chybějí koncepčnosti a dlouhodobé zaměření na konkrétní cíle. Možná je to tím, že lidé aktivní v politice nemají dost času na reflexi, úvahy, přípravy, stále řeší aktuální problémy a koncepční, zásadní rozhodnutí dohánějí na poslední chvíli. Na dlouhodobější úvahy, strategická rozhodnutí a plány nemají prostě čas. 
Možnost, že budete kandidovat, měla ale ten efekt, že jste se o sobě něco dozvěděl. Podle ČSSD jste liberální ekonom. 

Hlavně že nejsem neliberální ekonom. Když se podívám na svůj profesionální život, tak jsem vždy pracoval na řešení problému, jak může vládní hospodářská politika zlepšit prosperitu a blahobyt společnosti, nad to, kam ji vede tržní hospodářství. Snažím se tedy využít trhu, to je liberální přístup, ale valná většina mé práce spočívá v úsilí najít ten nejlepší způsob, jakým se dá např. rozpočtem zlepšit blahobyt společnosti. V tom smyslu bych zase nálepku liberálního ekonoma, který se spoléhá jen na tržní hospodářství, tak nebral. 
Podle komunistů znáte českou realitu pouze z rychlíku...

Jsem tady od roku 1990, v kontaktu jsem byl prakticky se všemi vládami, spoluzaložil jsem CERGE - Národohospodářský ústav, který patří mezi špičkové pracoviště v celé Evropě a vzdělává novou generaci ekonomů pro 27 zemí. Získal jsem zdarma poznatek, že je třeba zlepšit komunikaci s veřejností, což řeknu i svým kolegům v CERGE. 

Hledání kandidáta na úřad prezidenta republiky, který by měl šanci obstát proti Václavu Klausovi, nominovanému ODS, zatím nevede k žádnému výsledku. Hlasy pro dosud jediné jméno, Jiřího Dienstbiera, se stále nedaří najít. Objevují se tak další návrhy, ekonom Jan Švejnar nebo předseda Akademie věd Václav Pačes. 
Jak probíhá volba prezidenta republiky podle Ústavy:

První kolo: prezidentem je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. V opačném případě se do čtrnácti dnů koná druhé kolo volby.

 

Druhé kolo: do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů ve Sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. V opačném případě se do čtrnácti dnů koná třetí kolo volby.

 

Třetí kolo: je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.
29.8. 2007 04:28 

PRAHA - Švejnar ale kandidovat nechce, i když se toto jméno stále objevuje. Navíc nemá zajištěnu podporu ČSSD. Jiří Paroubek minulý měsíc řekl, že Švejnarovu kandidaturu vylučuje.

O kandidátovi v úterý jednal i senátní Klub otevřené demokracie (KOD). K ničemu ale nedošel. "My usilujeme o nadstranického a proevropského kandidáta a rádi bychom tuto činnost zkoordinovali s těmi, kteří chtějí navrhovat protikandidáta současnému panu prezidentovi. Jednání potrvají minimálně ještě čtrnáct dní," řekla předsedkyně klubu Soňa Paukrtová.

Zopakovala, že by se klub shodl na ministru zahraničí za zelené Karlu Schwarzenbergovi, který je i členem KOD, ale ten dává přednost vládní funkci. Pokud by změnil odmítavý postoj ke kandidatuře ekonom Švejnar, KOD by ho podpořil, poznamenala. Přiznala Právu, že v kuloárech se také objevilo Pačesovo jméno.

Pačes Právu sdělil, že ho nikdo z politiků s možností prezidentské kandidatury neoslovil, ale že kdyby se to stalo, o seriózní nabídce by uvažoval.
Politici se na Dienstbierovi nemůžou shodnout

ČSSD se snaží najít kandidáta, který by se v únoru 2008 pustil do boje s nynější hlavou státu Václavem Klausem. Toho odmítají i někteří zákonodárci vládních KDU-ČSL a SZ. Strany jsou ochotny jednat se sociální demokracií o podpoře jiného kandidáta. Zatím ale takové jméno nenašly. Právě Jiří Dienstbier byl prvním, o kom se začalo vážně mluvit.

Je ochoten kandidaturu přijmout, pokud bude mít zajištěnu podporu. Mnozí poslanci ale i senátoři ho odmítají. Například několik lidoveckých poslanců dalo najevo, že raději podpoří Klause než Dienstbiera.

Klausovi končí funkční období 7. března 2008. Je zatím jediným kandidátem, má podporu poslanců ODS.
První kolo volby prezidenta bude 7. nebo 8. února 2008. Po setkání s prezidentem Václavem Klausem to řekl předseda Sněmovny Miloslav Vlček ČSSD). Právě předseda Sněmovny svolává schůzi, na níž se prezident volí. Klaus již minulý týden jednal na stejné téma se šéfem Senátu Přemyslem Sobotkou (ODS). 
Jak probíhá volba prezidenta republiky podle Ústavy:

První kolo: prezidentem je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. V opačném případě se do čtrnácti dnů koná druhé kolo volby.

 

Druhé kolo: do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů ve Sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. V opačném případě se do čtrnácti dnů koná třetí kolo volby.

 

Třetí kolo: je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.
1.8. 2007 09:43 - 12:14 Aktualizováno 

PRAHA - Prezidentská volba se podle Ústavy má konat v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta. To znamená, že volba musí začít v rozmezí mezi 7. únorem a 7. březnem 2008.

Klaus se minulý týden se Sobotkou shodl, že volba by měla začít v nejbližším vhodném termínu, tedy hned po 7. únoru. To Vlčka rozladilo, protože podle svých slov nechápe, proč se Sobotka nejprve na vhodném datu volby nedomluvil s ním a se schůzkou na Hradě nepočkal.

Zatím jediným oficiálním kandidátem na nejvyšší ústavní funkci je právě Klaus, kterého do volby vyšle ODS. Zelení, lidovci, ČSSD ani KSČM zatím nevědí, koho navrhnou či podpoří.
Lidovci Dienstbiera nechtějí

Nejvíce se v současnosti hovoří o exministru zahraničí Jiřímu Dienstbierovi. Na začátku července Dienstbier již jednal o své kandidatuře se senátory. Řada senátorů, například z Klubu otevřené demokracie, by jej ve volbě podpořila.

Dohoda všech tří stran na jeho jménu není však vůbec jistá. Zvolení bývalého ministra zahraničí si nepřejí zejména lidovci, ti před Dienstbirem upřednostňují Klause.

Také předseda soc. dem. Jiří Paroubek o víkendu uvedl, že ČSSD uvažuje o více kandidátech, kteří by mohli Klausovi konkurovat.
Bývalý ministr zahraničí Jiří Dienstbier není jedinou osobností, o níž ČSSD uvažuje jako o protikandidátovi Václava Klause na úřad prezidenta. Řekl to v sobotu předseda ČSSD Jiří Paroubek. 
28.7. 2007 15:58 - 17:09 Aktualizováno 

PRAHA - "Měli by ho (Dienstbiera) tak trochu šetřit," vyzval média, která o někdejším šéfovi československé diplomacie mluví jako o zatím nejpravděpodobnějším soupeři současného prezidenta Václava Klause.

Nabídku ČSSD odmítl například ekonom Jan Švejnar. Místopředseda klubu David Rath v týdnu také popřel, že by kandidáty měly být bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová nebo expremiér Vladimír Špidla. "Myslím, že je to vyloučená věc, nemíním kandidovat," potvrdila v sobotu Benešová.

ČSSD se chce na protikandidátovi dohodnout s ostatními stranami mimo ODS, která podpoří Klause. Dohoda stran se ale zatím nedaří. Například lidovci se už nechali slyšet, že než Dienstbiera, raději podpoří Klause. 

Podle Paroubka to musí být člověk nadstranický, proevropský a se sociálním cítěním. Několik takových prý je, jména ale neřekl.

Paroubek také uvedl, že ČSSD v žádném případě neuvažuje o velké koalici s ODS před novými sněmovními volbami. Rozpad současného koaličního kabinetu Mirka Topolánka (ODS) hrozí, pokud parlament v létě neschválí vládní reformu veřejných financí.
Jednání se současným  manželem

Manželka předsedy ČSSD Jiřího Paroubka Zuzana nakonec zůstane členkou sociální demokracie, i když měla v úmyslu z nejsilnější opoziční strany vystoupit. Paroubková chtěla legitimaci ČSSD původně odevzdat z obavy, aby její stranická příslušnost neohrozila pomoc dětským domovům, které se věnuje. 

"Na základě sobotního jednání se současným manželem Jiřím jsem přehodnotila své rozhodnutí, a to tak, že nevystoupím ze sociální demokracie a zůstanu nadále členkou," uvedla Paroubková v prohlášení.

Paroubkovi se rozvádějí, důvodem je milenka předsedy strany Petra Kováčová.
ČSSD podá žalobu na Altnera

Strana také podle Paroubka podá žalobu na svého někdejšího advokáta Zdeňka Altnera na ochranu jména, cti a dobré pověsti. Podá také další stížnost České advokátní komoře, jestli se Altner vůči ČSSD neprohřešil jako proti svému klientovi, když o ní špatně mluví.

Právník po ČSSD vymáhá vysoký honorář za to, že jí pomohl vysoudit Lidový dům. Dokonce podal na stranu návrh na konkurz, protože mu nechce zaplatit sumu, kterou požaduje. ČSSD usiluje o mimosoudní vyrovnání.

Podle Altnera si suma za sedm let, kdy ji ČSSD nesplácela, vyšplhala téměř na 20 miliard, většinu tvoří právě prodlení splátek.
Prezident Václav Klaus a předseda Senátu Přemysl Sobotka se ve čtvrtek shodli, že volba nového prezidenta by měla začít co nejdříve, jakmile to Ústava umožňuje, tedy v termínu po 7. únoru 2008, kdy Klausovi končí mandát. Oba politici se během srpna sejdou s předsedou Sněmovny Miloslavem Vlčkem. 
26.7. 2007 12:58 

PRAHA - Podle Ústavy musí volba začít měsíc poté, co končí stávajícímu prezidentu mandát - termín je tedy mezi 7. únorem a 7. březnem. 

"V daném okamžiku předpokládáme a bavili jsme se o tom, že by to šlo spíše do termínu únorového," řekl Sobotka. Prezidenta volí obě komory parlamentu na společné schůzi.
Protikandidát nejistý

Nynější hlava státu bude znovu kandidovat. Kdo se mu postaví, není zatím jasné. Objevilo se například jméno Jiřího Dienstbiera. ODS podpoří Klause, ostatní politické strany avizovaly, že by se rády shodly na jménu protikandidáta. KDU-ČSL se ale k Dienstbierovi stačí zdrženlivě. Její představitelé tvrdí, že raději než jeho podpoří Klause.

Podle Sobotky bude rozhodující ještě diskuse s předsedou Sněmovny Miloslavem Vlčkem (ČSSD), se kterým se má kvůli této otázce sejít začátkem srpna. Schůzku s ním plánuje i Klaus.
Sobotka: budu u lidovců lobovat za Klause

Sobotka po jednání také potvrdil, že Klaus má v souboji o prezidentské křeslo jeho plnou podporu. "Řekl jsem mu, že udělám maximum pro to, aby se prezidentem stal," řekl. Potřebné hlasy mimo ODS chce Sobotka pro Klause shánět u lidovců, nezávislých senátorů i dalších stran. 

Šance prezidenta Václava Klause na znovuzvolení stoupají. Lidovci, představující jazýček na vahách, totiž současné hlavě státu dávají přednost před Jiřím Dienstbierem. Na Dienstbierovi by se mohli shodnout soc. dem., zelení, komunisté i řada senátorů například z Klubu otevřené demokracie. Klause oficiálně podporuje ODS, jejímž je čestným předsedou. 
16.7. 2007 05:23 

PRAHA - "My chceme postavit vlastního kandidáta. Pokud k tomu ale nedojde, musím říci, že Jiří Dienstbier není lepší kandidát než Václav Klaus," sdělila Právu předsedkyně lidoveckých poslanců Michaela Šojdrová. Klause už dříve veřejně podpořil například lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek.

Také mezi senátory KDU-ČSL boduje spíše Klaus. "O možné kandidatuře Jiřího Dienstbiera jsme mluvili na senátorském klubu. A ani jeden ze senátorů se ho nezastal a někteří dokonce říkali, že by s jeho nominací měli problémy," řekl Právu šéf senátorského klubu KDU-ČSL Adolf Jílek. Dodal, že by před Dienstbierem upřednostnil Klause, byť i jeho by volil s těžkým srdcem.

Ke znovuzvolení by Klausovi mohlo pomoci i šest senátorů z klubu SNK. "Kdybychom se měli rozhodnout mezi Klausem a Dienstbierem, tak by jistě v našem klubu převládal názor přiklonit se ke Klausovi," uvedl pro Právo předseda klubu Josef Novotný.

Dá se očekávat, že hlasování o nové hlavě státu na počátku příštího roku bude těsné a rozhodne se až ve třetím kole, kdy se sčítají hlasy poslanců a senátorů. Při předpokladu plné účasti by tedy ke zvolení kandidáta bylo potřeba shody nejméně 141 zákonodárců. ODS disponuje v parlamentu celkem 122 mandáty. Klausovi tak chybí 19 hlasů. Lidovci mají 13 poslanců a 11 senátorů.
Komunisté vyčkávají

Dienstbier by mohl uspět u komunistů, kteří v zákulisí přiznávají, že je pro ně přijatelný kandidát. "Je předčasné to říkat teď nahlas, když další strany o svých možných kandidátech mlčí," řekl Právu dobře informovaný zdroj z vedení KSČM.

Pokud jde o Klub otevřené demokracie, nemá Dienstbier všechny hlasy jisté. Vyjádřil se pro něj například senátor a bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. Další z členů klubu, Jaromír Štětina, zvolený za zelené, Právu řekl: "Nebudu volit nikoho, o kom se jenom náznakem dozvím, že jednal s komunisty, aby mu dali hlas."
Tvrdě se do prezidenta Václava Klause pustil v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT 1 Jiří Dienstbier, jenž je nejčastěji zmiňován jako Klausův protikandidát pro příští prezidentské volby. Přisvědčil, že Václav Klaus je všeználek, který z Hradu šíří blbou náladu. 
15.7. 2007 14:08 - 18:03 Aktualizováno 

PRAHA - "Václav Klaus šíří blbou náladu jak vůči Evropě, tak vůči Evropské unii. Prezident by měl šířit dobrou náladu, na spory je tu parlament. Prezident nemá být všeználek, který rozumí všemu od globálního oteplování až po knihovnu na Letné,! řekl Dienstbier na otázku moderátora, zda je Klaus všeználek.

Václav Klaus na kritiku nereagoval. "Prezident nebude komentovat urážlivé výroky politiků , kteří si myslí, že se v okurkové sezóně zviditelní," uvedla pro Českou televizi jeho kancelář. 

Dienstbier popřel, že se vymezuje vůči stávající hlavě státu, z ostatních jeho výroků bylo však jasné, ža tak činí. "Já se nevymezuji vůči Václavu Klausovi, jakýkoli prezident by ale měl mít pozitivní vztah k evropské integraci," řekl.

Dienstbier se neobává sporů s Topolánkovou vládou. Podle něj jsou protievropské postoje vlády dány tím, jaké zastává názory Václav Klaus. "Většina voličů je proevropská, jak lidovci, tak zelení jsou proevropští. Když se nebudou z Hradu šířit protievropské nálady, tak bude nálada jiná," uvedl bývalý ministr zahraničí. 

Zkritizoval to, jak Klaus jmenuje ústavní soudce i způsob, jakým používá práva veta: "Klaus veta používá ideologicky a ne podle toho, zda jsou zákony dobré, nebo ne." Sám by veto používal jen v případě lidských práv. "Pokud bych měl jiný názor, taky bych se snažil hovořit s lidmi, kteří se tím zabývají." Chtěl by za nimi jít předem. 
Dienstbier podpoří silného kandidáta proti Klausovi 

Z Dienstbierova vystoupení bylo jasně patrné, že pro něj je podstatná změna na postu prezidenta. Je proto ochoten podpořit jakéhokoli jiného silného protikandidáta, který se postaví Václavu Klausovi. "Pokud se najde silný kandidát, který by měl šanci čelit Václavu Klausovi, tak ho podpořím. Pokud bych byl kandidátem, tak vím, jak situaci změnit. Z Hradu se šíří negativismus a odpor," pokračoval Dienstbier.

Bývalý ministr zahraničí zdůraznil, že je především potřeba, aby proti Klausovi stál silný protikandidát. " Volba prezidenta je natolik vážná věc, že by tu měl být silný protikandidát, nemělo by se opakovat to, co se dělo před čtyřmi lety", kdy byl prezident zvolen až v devátém kole volby. Podle něj by opakovaná neúspěšná volba prezidenta oslabovala důvěru v politický systém.
Podle Nečase je hledání antiklause projevem malosti

Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS) je nejlepším kandidátem Václav Klaus: "Musím zdůraznit, že tato země má vynikajícího prezidenta, který se zhostil funkce vynikajícím způsobem a veřejnost si přeje, aby pokračoval. Když se hledá ´antiklaus´, ukazuje to na malost opozice." 

Připustil ale, že by vládní koalici ohrozilo, kdyby menší strany hlasovaly pro někoho jiného: "Ano, do jisté míry to může koaliční vztahy narušit, ale jsem přesvědčen, že se vládní koalice bude chovat zodpovědně. KDU -ČSL je konzervativní strana a těžko se najde konzervativnější kandidát než Klaus. 
KSČM ani ČSSD své slovo ještě neřekly

Komunisté zatím neřekli, kdo je jejich kandidátem. Jednat o tom budou na podzim. Pavel Kováčik uvedl, že nechce někoho předem jmenovat, aby ho nepoškodil: " Když komunista někoho podpoří tak mu tím ublíží." 

Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek v rozhovoru pro sobotní Právo řekl, že o možných kandidátech vede strana teprve sondážní jednání. "Mám na mysli dvě, tři jména. Nechtěl bych ovšem znehodnotit jejich výchozí pozici tím, že bych je jmenoval," pověděl. 

Paroubek však připustil, že soc. dem. je ochotná zabývat se kandidaturou Jiřího Dienstbiera, pokud ten získá širší podporu napříč politickým spektrem. "Důležitým jazýčkem na vahách mohou být i nezávislí senátoři. Kandidát by navíc měl být schopen v tajné volbě získat hlasy liberálně uvažujících poslanců a senátorů ODS," řekl Paroubek. 

O své prezidentské kandidatuře jednal Dienstbier s Paroubkem v květnu. 
Jedním z možných protikandidátů Václava Klause by mohl být bývalý československý ministr zahraničí Jiří Dienstbier (70). Zatím není nominován, ale o případné kandidatuře podle pondělních informací jednal se senátory. 
9.7. 2007 17:30 

PRAHA - "Nějaké sondáže už za sebou mám, ale vážně se o tom bude mluvit až po prázdninách. To je vše, co k tomu mohu říci," sdělil Právu.

Podle něj není zatím otázka aktuální, protože politici žijí reformou veřejných financí a na téma  je zapotřebí si "udělat čas".

Netají se ale tím, že případná kandidatura připadá v úvahu za podmínky, že se na ní shodnou strany napříč politickým spektrem. Pro zvolení je potřeba v obou komorách dohromady 141 hlasů.
ČSSD bude jednat s lidovci a zelenými

Zatím není jasné, zda Dienstbier najde podporu v celém politickém spektru, protože ODS jako svého kandidáta staví Václava Klause.

Šéf ČSSD Jiří Paroubek je nyní ochoten připustit pouze to, že s lidovci, zelenými a komunisty vede sondážní rozhovory, koho postavit proti Klausovi. "Taková  dvě, tři jména, tady jsou," řekl Paroubek v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce. K samotnému Dienstbierovi se nevyjádřil, míní ale představit kandidáta ČSSD v druhé polovině září. Exministra zahraničí veřejně podporuje například místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Lidovci se chystají do podzimu rozhodnout, zda přijdou se svým kandidátem, budou podporovat Klause nebo jestli se připojí k nominacím jiných stran.
Komunisté se ještě o kandidátovi na Hrad nebavili

Pro širší konsensus stran na kandidátovi jsou i komunisté, jak v pondělí  Právu řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.  "Bude záležet na tom, jestli to má být prezident stranický nebo prezident všech občanů," poznamenal s tím, že ve straně toto téma ještě nebylo nastoleno. 

Už před měsícem Právo informovalo, že s kandidaturou Diensbiera koketuje například senátorský Klub otevřené demokracie, ale ten bude mít jasno až po prázdninách. K případné nominaci však potřebuje ke svým sedmi hlasům získat další tři senátory.
Exprezident Václav Havel v úterý vyloučil, že by se chtěl v roce 2008 ucházet o prezidentský úřad. Dodal ale, že kdyby měl někdo z jeho kandidatury "trošku strach", svůj vstup do prezidentské volby by připustil. Havel by v čele Hradu nejlépe viděl ženu. Chtěl by také, aby prezidentem byl příslušník mladé generace. Řekl to v České televizi (ČT). 
13.3. 2007 09:26 

PRAHA - "Zaznívá to v konverzacích (možnost Havlovy kandidatury), které slýchám tu a onde a usmívám se tomu, ale na druhé straně kdyby někdo měl mít trošku strach z toho, že budu kandidovat, tak bych docela tu možnost připouštěl, abych někoho podráždil, ale jinak to opravdu nepřipadá v úvahu," řekl Havel. Dodal, že už "prezidentoval" dost dlouho a teď má jiné životní plány.

Exprezident poznamenal, že v Česku jsou desítky lidí, kteří by mohli být dobrými prezidenty. Podle něj ale již dozrál čas, aby nastoupila do nejvyššího státního úřadu žena. Havel by si také přál obměnu české politické scény.

"Generace politiků, kteří vstoupili do funkcí po listopadu 1989, by měla zvolna vyklízet pole pro mladší lidi, kteří už nejsou zdeformováni komunismem byť tak či onak, kteří vyrůstali v těch svobodných poměrech," řekl Havel. Nejmenoval nikoho konkrétního, ale uvedl, že lidé, kterým bylo v době listopadových revolučních změn deset let již prožívali nový život.

Důležitý je podle něj jiný typ občanského sebevědomí, které získali, ale i rozhledu, kultury a jejich znalost světa.
Jediný kandidát je zatím Václav Klaus

Jako první oznámil svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách nynější prezident Václav Klaus. Ten ale nemá své znovuzvolení zdaleka jisté.

Podporu mu zatím odmítají dát sociální demokraté, zelení a komunisté. O alternativním jménu uvažují podle svého předsedy Jiřího Čunka i lidovci. 

Spekuluje se také o tom, že by prezident nemusel mít ani podporu všech poslanců a senátorů ODS.

Lidovci a sociální demokraté chtějí svého protikandidáta vybrat během jara. Předseda Strany zelených Martin Bursík nedávno připustil, že jeho strana může vyjednávat o protikandidátovi Klause i s opoziční ČSSD.
Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) nebude kandidovat na prezidenta. O svém rozhodnutí už informoval celostátní výbor KDU-ČSL. Zdůvodnil to tím, že nechce jít do předem prohraného boje. 
17.9. 2007 12:18 - 12:43 Aktualizováno 

PRAHA - "Je jistě možné jít do boje s šancí na vítězství, a pak čestně prohrát. Nechci však jít do předem prohraného volebního zápolení, které mi pak dodatečně bude opentlováno nějakými útěšnými adjektivy," uvedl Pithart. Text prohlášení si můžete přečíst ZDE

Pithart podle svých slov nechce ubírat hlasy těm, kdo budou mít větší šanci v prezidentských volbách zvítězit. Přesto poděkoval za silnou podporu, kterou prý cítil mezi širším vedením KDU-ČSL.

O tom, že se šéfové politických stran nakonec dokáží shodnout na silném vyzyvateli Václava Klause, ale Pithart příliš přesvědčen není. "Výsledek je zatím tristní. Hrozí opakování trapných situací před pěti lety. Prezident republiky, ať již jím bude zvolen kdokoli, zasluhuje být zvolen v zápolení, které nebude příběhem, jenž - řečeno drsně se Shakespearem - vypráví blb," kritizoval v prohlášení pro veřejnost Pithart. 

O možné nominaci Pitharta se mluvilo minulé pondělí na jednání širšího vedení KDU-ČSL. Místopředseda Senátu poté řekl, že si bere týden na rozmyšlenou.

Pithart o křeslo hlavy státu soupeřil již v lednu 2003, tehdy postoupil z prvního kola do přímého duelu s Václavem Klausem. Ve druhém kole získal podporu 89 poslanců a senátorů, v kole třetím pak hlasy 84 zákonodárců. Klaus ale pokaždé dosáhl trojciferného výsledku, byť na zvolení to nestačilo. Zvolen byl ve třetím kole třetí volby. 
U Pitharta vadila stranickost

Předseda zelených Martin Bursík již dříve uvedl, že Pithart má pro volbu prezidenta velký handicap, který spočívá v jeho vyhraněné stranickosti. V nedělním pořadu Otázky Václava Moravce také potvrdil, že nejvážnějším favoritem zelených je ekonom Jan Švejnar.

Sociální demokraté dávají přednost spíše šéfovi Akademie věd Václavu Pačesovi nebo bývalém ministru zahraničí Jiřímu Dientsbierovi.

Někteří lidovci se netají názorem, že když se nepodaří najít silného a kvalitního protikandidáta, bylo by lepší podpořit současného prezidenta. Ministr financí Miroslav Kalousek rovnou řekl, že Klaus by měl na Hradě zůstat dalších pět let.
Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) by v případě kandidatury na funkci prezidenta patrně získal hlasy i části senátorů - nestraníků. S jeho podporou by podle své předsedkyně Soni Paukrtové neměli problém členové senátorského Klubu otevřené demokracie (KOD), kteří ale uvažují i o jiných kandidátech. Mezi nimi je Jan Švejnar, naopak Jiří Dienstbier by jejich podporu nezískal. 
14.9. 2007 16:11 

PRAHA - "S ním (Pithartem) bychom asi taky problém neměli, pokud to lidovci myslí úplně vážně," řekla Paukrtová. Většinovou podporu má podle ní v sedmičlenném klubu rovněž profesor Jan Švejnar, nezískal ji naopak někdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier. Kandidaturu předsedy Akademie věd Václava Pačese zatím klub podle Paukrtové neprobíral, své nejbližší jednání plánuje na příští středu. 

Pithartovo jméno přidali na seznam možných vážných uchazečů o prezidentské křeslo lidovci, kteří debatují se zelenými a sociálními demokraty o možném společném kandidátovi. Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek popřel spekulace o tom, že Pithartova nominace je jen hrou, která má rozmělnit hlasy a přitom ve finále umožnit znovuzvolení Václava Klause, kandidáta ODS. 

Místopředseda Senátu si vzal do úterka čas na rozmyšlenou, zda by kandidaturu přijal. Své rozhodnutí zveřejní zřejmě po návratu z Ukrajiny na jednání lidoveckých parlamentních klubů. 

Pithart by měl podle vyjádření členů ostatních parlamentních stran zřejmě problém získat výraznější podporu v jejich frakcích. Podle šéfa zelených Martina Bursíka má pro volbu prezidenta velký handicap, který spočívá v jeho vyhraněné stranickosti. Sociální demokraté dávají přednost spíše Pačesovi nebo Dientsbierovi.
Mezi sociálnědemokratickými poslanci se najdou ti, jimž by jako vyzývatel prezidenta Václava Klause nejvíce z dosavadních jmen vyhovoval místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Patří mezi ně Stanislav Křeček. 
13.9. 2007 04:19 

PRAHA - "Osobně je mi sympatický Petr Pithart," řekl Právu. Svůj názor v klubu ČSSD označil ale za menšinový. Na otázku, zda by si zákonodárci ČSSD mohli vybrat právě Pitharta, odpověděl: "Obávám se, že nikoli."

Poslanec Miloslav Kala Právu zdůraznil, že "kandidáti na kandidáta" se teprve svým volitelům představí. "Chci si je nejprve poslechnout. Mně osobně je nejbližší asi Jiří Dienstbier," uvedl.

Robin Böhnisch, další z poslanců ČSSD, by měl jinou prioritu. "Sympatický je mi Václav Pačes a vůbec bych s ním neměl problém," sdělil. Zároveň připustil, že by za prezidenta volil třeba "starého Brůnu", pokud by se na něm ovšem strany dokázaly shodnout.
Rozhodnou lidovci

Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka nechtěl sdělit, zda by dal přednost Dienstbierovi, nebo Pačesovi. "Myslím, že oba kandidáti jsou vynikající a srovnatelní, podpořím toho, na kterém se dohodneme s ostatními stranami," odpověděl.

Ale právě ta dohoda není jistá a je zřejmé, že na ní obhájce mandátu nemá zájem. "Domnívám se, že hledání společného kandidáta asi narazí na stanovisko lidovců, kteří se na něm neshodnou s ostatními stranami, a to by zabránilo nalezení společného kandidáta proti Klausovi," odhadl Křeček.

Sociální demokracie by pak asi postavila - nejspíš už jen formálně - vlastního kandidáta. Nemohl by jím opět být exministr Jaroslav Bureš, když ho Ústavní soud zbavil postu místopředsedy Nejvyššího soudu? "To by asi bylo velmi obtížné. Nebyl by to kandidát, který by asi byl v této fázi volitelný," usoudil Křeček. Bureše před čtyřmi lety do nominace za soc. dem. prosadil Stanislav Gross.

Vedení KSČM bude o prezidentských kandidátech jednat až v pátek. "Pokud jde o Dienstbiera a Pačese mají poměrně velkou šanci, že by jim hodně poslanců a senátorů mohlo odevzdat hlas. Ale je to hodně o taktice," míní místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Velkou šanci ale nedává Pithartovi. "Ten je problém. Při poslední prezidentské volbě v našem poslaneckém klubu nezaujal," řekl na dotaz Práva. Přesto místopředseda nevylučuje, že by Pithart mohl získat v tajné volbě hlasy komunistů. "Ale v žádném případě by to nebyla významná podpora, spíše ojedinělá," dodal.

Vedení a zákonodárci KDU-ČSL na výjezdním zasedání v Lipnici nad Sázavou v pondělí vybírali kandidáta na prezidenta republiky. Odpoledne ale předseda strany Jiří Čunek oznámil, že se nedohodli a vedení bude dál jednat s ostatními stranami. Lidovci zvažují podporu Václava Klause ale hledají i vlastní kandidáty. Objevilo se například jméno bývalého předsedy Senátu Petra Pitharta. 
10.9. 2007 13:16 - 21:18 Aktualizováno 

LIPNICE NAD SÁZAVOU - "Klaus je prezident, který nedělal ostudu, mezi deseti milióny lidí se ale jistě najdou i jiní vhodní uchazeči," řekl po jednání předseda strany Jiří Čunek. 

Podle něj je Klaus jednou z variant. V kuloárech se ale objevilo i jméno  Pitharta. Čunek to ale nechtěl komentovat. Potvrdil ale, že o Pithartovi se mluvilo, nic ale ještě prý není uzavřeno. 

"Mluvilo se tam o tom, ale více vám neřeknu," potvrdil Právu Pithart.

Pithart proti Klausovi kandidoval i v minulé volbě. Předsedkyně poslanců Michaela Šojdrová v České televizi řekla, že část strany je pro Pitharta, o další podpoře se ale bude dál mluvit. Pithatr by mohl být i společným kandidátem lidovců, socialistů a zelených.

Podle slov předsedkyně senátorského klubu ČSSD Aleny Gajdůškové v ČT splňuje Petr Pithart kritéria ČSSD. Zopakovala ale, jako všichni, že vše závisí na dohodě.
Antiklause nechtějí

"Chceme volit kandidáta, který bude požívat důvěry většiny občanů České republiky... Termín antiklaus je pro KDU-ČSL nepřijatelný," uvedl Čunek.

Favorit lidovců by měl získat nejen podporu zákonodárců, ale i důvěru většiny občanů. "Musí to být člověk s přirozenou autoritou, s přirozeným rozhledem, který je schopen řešit všechny situace nestranně a co nejvíce nezávisle," charakterizoval Čunek kandidáta, kterého KDU-ČSL zatím hledá

Strana bude dál hledat. Mezi možné soupeře současného prezidenta Václava Klause patří exministr zahraničí Jiří Dienstbier, ekonom Jan Švejnar a také šéf Akademie věd Václav Pačes.

Podle Čunka jsou i další jména, která ale neznají ještě ani ostatní strany, proto o nich nechtěl mluvit. Doplnil, že pokud kandidáta najdou, budou u něj hledat podporu i u ODS.
Někteří jsou pro Klause

Někteří lidovci se netají názorem, že když se nepodaří najít silného a kvalitního protikandidáta, bylo by lepší podpořit současného prezidenta. Lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek rovnou řekl, že Klaus by měl na Hradě zůstat i dalších pět let.

Čunek připomněl, že volba prezidenta je tajná, stranické příkazy jsou proto zbytečné. "Nicméně i pan poslanec Kalousek zdůraznil, že při hledání kandidátů, kteří by mu konvenovali, jeho volba nemusí být jen Václav Klaus," řekl.
Politolog: v prvním kole mohou lidovci postupovat i samostatně

Podle politologa Zdeňka Zbořila by lidovci mohli do prvního kola prezidentské volby nasadit svého vlastního kandidáta bez ohledu na případnou dohodu s koaličními zelenými i opoziční ČSSD. "Domnívám se že by se mohli dohodnout na Petru Pithartovi. Cyril Svoboda by mohl navrhnout i Václava Havla," řekl Novinkám Zbořil.

První kolo volby může KDU-ČSL pojmout spíše symbolicky, na základě jeho výsledku pak zřejmě bude muset licitovat s ostatními stranami, řekl dále Zbořil. Trojici možných kandidátů z vědeckého prostředí (Ivan Wilhelm, Václav Pačes, Helena Illnerová) v případě lidovců označil za irelevantní. 

Lidovecký ministr bez portfeje Cyril Svoboda nechtěl předem říci, koho by volil. "Nebudu někoho volit jen na základě toho, že se na něm předsedové dohodli," řekl v neděli Právu. Podle něho záleží především na tom, s jakým programem adept na Klausova vyzyvatele vystoupí.

Na otázku, zda by mu Pačes vyhovoval více než Dienstbier či Švejnar, Svoboda řekl, že by se v dílčích věcech zřejmě rozcházel se všemi. Zásadní překážka to však není. U posledního kandidáta Pačese by pro Svobodu zřejmě i pro všechny lidovce byl problém Pačesův obor, jímž je genové inženýrství.
Předsedové ČSSD, SZ a KDU-ČSL Jiří Paroubek, Martin Bursík a Jiří Čunek se shodli na třech jménech politiků, které by mohli postavit v prezidentské volbě proti Václavu Klausovi. Jde o Jiřího Dienstbiera a Jana Švejnara, třetí jméno tají. 
7.9. 2007 13:50 

PRAHA - Paroubek uvedl, že, pokud se strany dohodnou, ČSSD nebude trvat na tom, aby to byl její kandidát.

Prozradit třetí jméno by podle Bursíka znamenalo "politickou smrt" pro tohoto kandidáta. Podle Paroubka jde o velmi známou osobnost a jeho jméno by nemělo být výrazným překvapením.

Nyní budou následovat schůzky nejvyšších vedení všech tří stran, na konci týdne a začátkem příštího se setkají představitelé ČSSD a KDU-ČSL. Vedení Strany zelených se sejde začátkem října, není ale vyloučeno, že rozhodnutí o kandidatuře padne dříve.

Paroubek také dodal, že o společném kandidátovi chce jednat také s KSČM. Ta by měla dokončit vnitrostranickou diskuzi koncem příštího týdne.

Pokud nenastanou nějaké větší problémy, jméno "Antiklause" by tak mělo být známo do konce září.
Europoslanec Josef Zieleniec (SNK ED) ještě neví, zda se bude příští rok v únoru ucházet o post prezidenta. Chce nejprve zjistit, jaké má šance mezi politickými stranami. Politik nebude určitě mít podporu dvou nejsilnějších stran. 
7.8. 2007 15:43 

PRAHA - ODS stojí za současných prezidentem a zatím jediným kandidátem Václavem Klausem, ČSSD ústy svého předsedy Jiřího Paroubka dala najevo, že Zieleniece nepodpoří. "Nemůže počítat s naší podporou," dodal Paroubek. 

Nejsilnější levicová strana se snaží najít Klausovi protikandidáta. Zatím se jí to ale nedaří. Snaží se prosazovat jméno Jiřího Dienstbiera, především KDU-ČSL má ale s jeho jménem problém a dala se slyšet, že raději podpoří Klause.

Zieleniec nemá podporu komunistů, zelení jeho jméno ještě neprobírali a lidovci přijali jméno s rozpaky.

Podle politologa Daniela Kunštáta by Zielenience měla navrhnout jiná strana než SNK ED, například zelení nebo křesťanští demokraté. Ocenil, že se Zieleniec zachoval jako zkušený politik a na nabídku bezhlavě nekývl. Soudí také, že pokud by Zieleniec kandidoval, mohla by ČSDD v průběhu volby obrátit.
Bývalý ministr zahraničí a současný europoslanec Jozef Zieleniec chce kandidovat za SNK ED na funkci prezidenta republiky. Evropští demokraté, kteří ho hodlají navrhnout, pro něj chtějí získat podporu pravicových zákonodárců, budou ale usilovat i o hlasy sociálních demokratů. Zielienecův záměr kandidovat na prezidenta, o kterém jako první informoval server Týden.cz, Novinkám potvrdil místopředseda SNK ED Josef Martinic. 
6.8. 2007 19:56 

PRAHA - "Budeme se ucházet o podporu zákonodárců z pravé strany politického spektra," řekl Novinkám Martinic. Podle něj Zieleniec už teď může počítat s plnou podporou Evropských demokratů a ruku by pro něj měli zvednout i senátoři z menších "nesněmovních" stran. 

Kromě toho prý o podpoře Zieleniece uvažují i někteří lidovci. "Měl by být přijatelný i pro sociální demokraty," doplnil Martinic. 

Zieleniec patřil v 90. letech k nejbližším spolupracovníkům Václava Klause, mimo jiné s ním po rozpadu polistopadového Občanského fóra (OF) zakládal ODS, za jejíhož ideologa a "šedou eminenci" byl považován. S Klausem se rozešel ve druhé polovině 90. let, kdy kritizoval jeho politiku. Z ODS pak odešel počátkem roku 1998, kdy část bývalých členů ODS založila nový politický subjekt - Unii svobody.
Jediným kandidátem zatím Klaus

Zájem znovu kandidovat už oznámil současný prezident Václav Klaus, jemuž počátkem příštího roku vyprší pětiletý prezidentský mandát. Klaus s největší pravděpodobností může počítat s podporou hlavně ODS, jejímž čestným předsedou je, a možná i zástupců některých jiných stran, zřejmě mimo jiné části KDU-ČSL. 

Dalším možným uchazečem o funkci hlavy státy je polistopadový československý ministr zahraničí Jiří Dienstbier. Oficiálně zatím nikdo neoznámil, že by ho navrhl, ale předpokládá se, že by ho mohli nominovat sociální demokraté a podpořit zelení a možná i komunisté. 

Prezidenta republiky volí na společné schůzi obě komory Parlamentu. Po nedávných schůzkách Klause se šéfy Senátu a Poslanecké sněmovny Přemyslem Sobotkou (ODS) a Miloslavem Vlčkem (ČSSD) se zdá, že volba prezidenta by se mohla uskutečnit brzy po 7. únoru příštího roku.
Čtyři hasiči zřejmě zahynuli při požáru skladu v anglickém Atherstone On Stour v hrabství Warwickshire. Jeden hasič podlehl zraněním v nemocnici, další tři jsou nezvěstní a předpokládá se, že uhořeli. Požár, který byl pravděpodobně úmyslně založen, se podařilo uhasit po dvanácti hodinách. 
3.11. 2007 18:57 

LONDÝN - "Jeden z našich hasičů zemřel v noci a tři jsou stále nezvěstní. Bojíme se o ně," uvedl velitel hasičů v hrabství William Brown. "Nechtěl bych spekulovat, co najdeme v budově a co způsobilo v budově takový žár, ale jistě naše vyšetřování bude schopno identifikovat ohnisko požáru a proč měl oheň tak katastrofický rozměr," dodal ještě Brown.

Pokud se potvrdí smrt všech čtyř mužů, bude to nejvyšší počet uhynulých hasičů v zemi od roku 1972, kdy zemřelo sedm hasičů v Glasgow.

Při požáru skladiště zasahovalo asi 100 hasičů s 16 vozidly. Tragédie nastala, když se večer na hasiče zasahující v budově zřítila větší část střechy. 

Nejpravděpodobnější variantou je, že požár ve skladišti na nepoužívaném letišti, byl úmyslně založen.
Deset z 21 osob odsouzených za teroristické útoky, které se odehrály před více než třemi roky v Madridu, začalo ve vězení držet hladovku. Soudí, že tresty, které jim byly ve středu uděleny za bombové atentáty v Madridu, jsou příliš vysoké. 
2.11. 2007 17:26 

MADRID - Mezi hladovkáři jsou i dva maročtí občané Džamál Zugam a Utmán Džnauí, které soud poslal za vraždy a pokusy o ně za mříže na téměř 43 000 let. Podle španělských zákonů si ale mohou odpykat maximálně 40 let. 

Soud také v pátek rozhodl, že rodiny 191 obětí atentátů dostanou každá odškodné ve výši 900 000 eur (přes 24 miliónů korun). 

Soud kromě Maročanů dal dalším 19 obviněným tresty od tří do 23 let. Sedm z původně 28 obžalovaných osvobodil. 

Při bombových útocích na čtyři soupravy příměstských vlaků v Madridu 11. března 2004 přišlo o život 191 lidí a více než 1800 osob bylo zraněno. 

Deset z odsouzených, kteří jsou v současnosti umístěni v káznicích v madridské oblasti a v Alicante na východě Španělska, napsalo vedení vězeňské služby dopis, v němž oznamují zahájení hladovky kvůli příliš dlouhým trestům. Tekutiny ale stále přijímají, tvrdí v listu odsouzení podle pracovnice vězeňské správy, která si přála zůstat v anonymitě. Někteří z nich prý odmítali potravu již během procesu.

Soud v Madridu udělil trest 40 let vězení třem z celkem 28 osob obžalovaných z podílu na teroristických útocích z 11. března 2004. Jednoho z hlavních podezřelých, Rubáího Usmána Sajjida Ahmada, však soud osvobodil a spolu s ním i šest dalších obžalovaných. Odsouzení se míní proti verdiktu odvolat. 
Madridský vlakový atentát

11. března 2004 vybuchlo deset batohů naplněných dynamitem a hřebíky ve čtyřech příměstských vlacích plných cestujících.

Nálože zabily 191 lidí, zranily 1841.

Souzeno bylo 28 lidí, z toho 19 Maročanů a 9 Španělů.

Sedm podezřelých ze zosnování útoků se odpálilo v bytě během policejní razie v dubnu 2004.

Podle žaloby byly útoky výsledkem islamistického spiknutí.

Všichni obžalovaní tvrdili, že jsou nevinní.

Madridské atentáty vedly nepřímo k volebnímu neúspěchu vládního bloku premiéra Aznara a stažení španělských vojáků z Iráku.
31.10. 2007 13:10 - 13:55 Aktualizováno 

MADRID - Jen tři lidé byli odsouzeni za masovou vraždu, i když obžalováno z ní bylo celkem osm lidí. Odsouzena byla trojice, která se na atentátech přímo podílela, byli v ní dva Maročané a Španěl.

Dva obžalovaní Maročané, mezi nimiž byl i Džamál Zugam, byli odsouzeni k symbolickým trestům více než 30 tisícům let odnětí svobody, ve skutečnosti ale dostanou jen 40 let, víc španělský zákon neumožňuje. Obdobně vysoký trest vyměřil soud i španělskému občanu Emíliovi Suárezovi Trashorrasovi, který atentátníkům poskytl výbušniny. Dalších 14 osob bylo odsouzeno k nižším trestům.

Hlavního podezřelého Egypťana Rubáího Usmána Sajjida Ahmada však soud osvobodil a spolu s ním i šest dalších obžalovaných. Osmý byl zproštěn obvinění už v průbehu procesu.

Pro Ahmada stejně jako pro další odsouzené z masových vražd žádali žalobci souhrnný trest v délce 40 000 let vězení. Za každou oběť žalobci žádali 30 let. Obžaloba požadovala pro všechny obžalované celkem 311 865 let.
191 obětí atentátů

Při atentátech v madridských vlacích z 11. března 2004 zemřelo 191 lidí a dalších 1800 bylo zraněno. Procesu, který sleduje celé Španělsko, předsedá soudce Javier Gómez Bermódez. Dvacetistránkové resumé z rozsudku začal číst ve 12 hodin. Celý rozsudek má 600 stran. 

Obžalováno bylo 27 mužů a jedna žena, většinou jde o Maročany, kterých je sedmnáct. Zbytek tvoří občané Španělska. Obžalováni byli z vražd, padělání a ze spiknutí s cílem spáchat teroristický útok. 

Proces začal 15. února. Původně bylo souzeno 29 osob, ale soud v červnu pro nedostatek důkazů jednoho obžalovaného osvobodil. 
Většina přímých pachatelů je po smrti

Mezi obžalovanými byli ale jen tři lidé z třinácti, kteří bomby ve vlacích přímo podle obžaloby nastražili. Sedm dalších údajných atentátníků spáchalo tři týdny po útocích sebevraždu, když nechali explodovat byt, kde se ukrývali. Nálože odpálili ve chvíli, kdy si pro ně přišla policie. Další tři podezřelí unikli. 

Čtrnáct obžalovaných drželo hladovku na protest proti tomu, že byli údajně stíháni neprávem. 

Podle prokuratury byli obžalovaní inspirování útoky organizace al-Kajda, ale nebyli s ní přímo ve spojení.

Před Národním soudem v Madridu v pátek druhým dnem pokračoval proces s 29 obžalovanými z teroristických útoků z 11. března 2004 v Madridu. Po egypťanu Rubáím Usmánu Sajjidu Ahmadovi, který ve čtvrtek odmítl, že by byl do útoků zapleten, předvolal soud dalšího z údajných strůjců atentátů. Júsef Belhadž, považovaný za jednoho z vůdců Al-Kájdy v Evropě, odmítl na otázky soudu odpovídat. 
16.2. 2007 18:08 

MADRID - "Nechci odpovídat na žádnou otázku, budu odpovídat jen svému obhájci," prohlásil arabsky třicetiletý Maročan, podle obžaloby ideolog madridských atentátů, při nich přišlo o život 191 osob a dalších 1824 bylo zraněno. [celá zpráva]

Belhadž zjevně zaujal stejnou strategii jako Rubáí Usmán Sajjid Ahmad, který ve čtvrtek odmítl odpovídat na otázky prokurátorky Olgy Sánchezové a právníků obžaloby a popřel jakoukoli zodpovědnost za útoky i napojení na Al-Kájdu či jinou islámskou teroristickou organizaci. Belhadžovi teoreticky hrozí trest 38 656 let vězení, prakticky je ve Španělsku výkon trestu omezen na 40 let. Rozsudky se očekávají v říjnu. 

Júsef Belhadž je údajným mluvčím Al-Kájdy v Evropě a jeho tvář se objevila na videozáznamu, v němž se organizace k atentátům přiznala. Nahrávka byla nalezena 13. března 2004 u velké mešity v Madridu. [celá zpráva] 

Podle obžaloby začal plánovat v roce 2003 s Rubáím Usmánem a Hasanem Haskim velkou akci proti Španělsku kvůli jeho účasti na západní intervenci vedené Spojenými státy v Iráku. 

Ačkoliv Španělsko po atentátech stáhlo své vojáky z Iráku, nadále se vojensky angažuje v Afghánistánu a v Libanonu. Bývalý poradce španělského ministra vnitra pro otázky mezinárodního terorismu Fernando Reinares ve čtvrtečním vydání francouzského listu Le Monde varoval, že Španělsko i nadále zůstává terčem organizace al-Kájda.
Ve Španělsku začalve čtvrtek soudní proces s 29 osobami obžalovanými z teroristických útoků z 11. března 2004 proti vlakům v Madridu, při nichž přišlo o život 191 lidí a dalších 1824 bylo zraněno. Přelíčení má ve španělské metropoli trvat až do července a rozsudek se očekává v říjnu. Úřady v souvislosti s přelíčením zpřísnily bezpečnostní opatření. 
Události v Madridu
k útokům došlo 11. března 2004, tedy 30 měsíců po útocích na USA (11. září 2001) 
média upozornila na zvláštní shodu čísel: pro atentáty na USA používají anglosaská média zkratku 9/11 (11. září v obráceném pořadí), teroristé v Madridu udeřili přesně po 911 dnech od útoků na New York a Washington 
místo: bomby explodovaly ve čtyřech vlacích na madridském nádraží Atocha a v madridských stanicích El Pozo a Santa Eugenia. Tři vlaky vyjížděly z Alcalá de Henares (asi 30 kilometrů východně od Madridu) a čtvrtý vlak vyjížděl z Guadalajary (jel také přes Alcalá de Henares). 
oběti: 191 mrtvých a přes 1500 zraněných; poslední oběť, devětačtyřicetiletá žena, zemřela v nemocnici 30. března 2004. 
 v madridském centrálním parku Retiro byl v rámci piety vysázen háj 192 olivovníků a cypřišů - jeden ze stromů je za policistu, který zahynul 3. dubna 2004 při pokusu zatknout pachatele útoků. 
mezi oběťmi je přes 40 cizinců ze 14 zemí (mj. z Rumunska, Ekvádoru, Bulharska a Polska). 
počet bomb: explodovalo jich 10; další tři policie zneškodnila. Přibližně deset kilogramů dynamitu značky Goma-2 Eco v každém z deseti batohů teroristé odpálili mobilními telefony. 

 

Zdroj ČTK
15.2. 2007 11:45 - 12:02 Aktualizováno 

MADRID - Obviněním z příprav a vykonání teroristických útoků čelí u Národního soudu s dvaceti arabskými muži převážně marockého původu také devět Španělů. Ti měli rovněž skupině islámských radikálů poskytnout výbušniny. 

Dalších 11 mužů, kteří se na útoku také podíleli, budou ovšem na přelíčení chybět: sedm údajných vůdců se odpálilo, když jim do bytu vnikla policie, další tři vyšetřovatelům stále unikají a jeden údajně zemřel při sebevražedném útoku v Iráku. 

Jako první byl ve čtvrtek vyslechnut Rubáí Usmán Sajjid Ahmad, jenž se v telefonních rozhovorech, které v jeho bytě v italském Milánu odposlouchávaly italské tajné služby, chlubil, že byl mozkem atentátů. 

"Neuznávám žádné z obvinění," prohlásil Ahmad arabsky a dodal, že na otázky soudu nehodlá odpovídat. Rubáí Usmán Sajjid Ahmad, který může být odsouzen téměř na 40 000 let, se chlubil, že byl mozkem atentátů v telefonních rozhovorech, které v jeho bytě v italském Milánu odposlouchávaly italské tajné služby. 

Útoky z 11. září 2004 byly nejkrvavějším atentátem spáchaným v Evropě od útoku na letadlo společnosti PanAm nad skotským Lockerbie v prosinci 1988, při němž zahynulo 270 lidí, a ve světě od teroristických útoků z 11. září 2001 ve Spojených státech. 
Teroristé jsou ve Španělsku stále aktivní 

Francouzský list Le Monde ve čtvrtek napsal, že teroristická organizace al-Kajdá je na španělském území stále aktivní a Španělsko je pro ni stále cílem. Deník cituje španělského experta na terorismus Fernanda Reinarese. 

"Dnes je Španělsko pro al.Kájdu ještě více cílem než před třemi lety," zdůraznil bývalý poradce ministra vnitra pro otázky mezinárodního terorismu. 
Španělé odešli z Iráku, ale ne z Afghánistánu a Libanonu 

Ačkoliv Španělsko po atentátech stáhlo své vojáky z Iráku, nadále se vojensky angažuje v Afghánistánu a v Libanonu. V červnu a pak v září vyzval druhý nejvýznamnější představitel teroristické sítě al-Kajdá Ajmán Zavahrí muslimy k boji proti zahraničním jednotkám v těchto zemích. 

Ve Velké Británii pochází hrozba přímo od al-Kajdá, zatímco ve Španělsku jde přes skupiny, které jsou na ni napojeny, jako je GSPC a GICM, uvedl Reinares. 

Ve Španělsku působí Marocká islámská bojující skupina (GICM) a Salafistická skupina pro kázání a boj (GSPC) z Alžírska. Počátkem února byl v katalánském městě Reus zatčen Maročan Barak Džafarí, který je podezřelý z příslušnosti ke GSPC a z toho, že vysílal radikální muslimy do Iráku. Podle katalánského tisku Džafarí naverboval už 32 lidí. Marocká policie jej podezírá, že stojí za několika atentáty, mimo jiné i za sebevražednými útoky v marockém letovisku Casablanca z května 2003. 
Pro sedm hlavních obžalovaných v procesu s údajnými atentátníky z 11. března 2004 v Madridu, při němž zahynulo 191 lidí a stovky byly raněny, požaduje španělská prokurátorka celkem téměř 40 000 let vězení. Vyšetřování bylo oficiálně uzavřeno minulý týden. 
6.11. 2006 14:35 

MADRID - Prokurátorka Olga Sanchezová požaduje 30 let vězení za vraždu každé ze 191 obětí útoků a 18 let za 1820 pokusů o vraždu.  Podle internetových stránech deníku The International Herald Tribune navrhuje Sanchezová nejvíce let ve vězení pro sedm lidí - mezi nimi má být i marocký obchodník Džamal Zougan, který dodal mobilní telefony později použité jako detonátory.

Pro dalších 22 osob, které budou souzeny spolu s nimi, žádá prokurátorka od čtyř do 30 let vězení. Proces má začít v únoru. 

Za teroristickým útokem, který byl nejkrvavější v historii Španělska, stála podle názoru vyšetřovatelů radikální muslimská buňka. [celá zpráva] Pachatelé se zřejmě inspirovali radami takzvaného výboru moudrých sítě al-Kajdá, který doporučoval atentát ve Španělsku před volbami 14. března 2004 a jenž měl vést ke stažení španělských jednotek z Iráku. 

Ve volbách zvítězili socialisté, kteří skutečně v souladu se svými předvolebními sliby vojáky z Iráku stáhli. Španělsko nemá trest smrti a maximální doba strávená ve vězení dosahuje 40 let.
Francouzská policie v pátek oznámila, že zatkla Maročana Hassana Boutaního, který je podezřelý, že pomáhal atentátníkům při útocích v Casablance v roce 2003 a loni v Madridu. Při útocích zahynulo dohromady 246 osob. 
18.2. 2005 15:10 

PAŘÍŽ - Boutaní je podezřelý z členství v militantní organizaci Marocká islámská bojová skupina (GICM), která je podezřelá právě ze spáchání obou atentátů. Francouzská buňka této organizace zajišťovala logisticky atentátníky, sháněla jim peníze a opatřovala pasy. 

Boutaní byl zadržen 7. února a o několik dní později vyšetřován kvůli vazbách na teroristy a jejich financování. Také se měl podílet na bankovních loupežích. 

V Casablance zemřelo v roce 2003 45 osob, atentáty v Madridu si 11. března 2004 vyžádaly 191 oběť.
Nejméně dvaatřicet osob zranil ve středu ráno výbuch silné nálože v centru Madridu. Trhavina byla umístěná v automobilu a explodovala v 9:30 hodin tamního času poblíž kongresového centra Ifema. Při incidentu bylo zraněno nejméně 42 osob. Třiadvacet z nich muselo být ošetřeno v nemocnicích. 
Baskicko a jeho svoboda - ETA
Euzkadi ta Askatasuna - ETA 
organizace usiluje o vytvoření samostatného státu 
vznikla v roce 1959 odtržením od Baskické národní strany (PNV) 
původně bojovala proti diktátoru Frankovi, v roce 1968 vyhlásila ozbrojený boj španělské vládě 
politickou větví ETA je strana Jednota (Batasuna, dříve Herri Batasuna, HB). 
všechny operace plánovala do roku 1998 - tehdy ji soudce Baltasar Garzón zakázal 
od roku 1998 je hlavním organizátorem atentátů a financování a autorem strategie tzv. ETA-EKIN - nezávisle operují Skupiny "Y". 

Zdroj ČTK 
9.2. 2005 10:21 - 14:44 Aktualizováno 

MADRID - Španělský ministr vnitra José Antonio Alonso k incidentu uvedl, že vozidlo ukrývalo mezi 20 až 30 kilogramy blíže neurčené trhaviny.
Teroristé neuvedli místo

Televizní stanice k incidentu uvedly, že se k atentátu přihlásila baskická teroristická organizace ETA. 

Anonymní hlas zatelefonoval čtyřicet minut před explozí do deníku Gara. Neuvedl však, kde má k akci dojít. Policie proto evakuovala jiná místa v Madridu, než okolí centra Infema.

Bombu nakonec ukrývalo vozidlo zaparkované u sochy Dona Juana. 

Informaci o události jako první přinesly španělské záchranné složky. Lékaři přímo na místě ošetřili nejméně dvaačtyřicet, převážně lehce zraněných osob. Je mezi nimi i pět policistů. Nejméně 23 lidí bylo následně převezeno do nemocnic.

Tlaková vlna poškodila rovněž omítky a okna domů v okolí sochy. Vážně poškozeno je navíc šest automobilů zaparkovaných nedaleko výbuchu. Policie místo výbuchu obklíčila. 
Plánovaný projev krále

K explozi došlo jen několik hodin před plánovaným vystoupením španělského krále Juana Carlose. Ten měl slavnostně otevřít mezinárodní veletrh umění ARCO 2005. 

Účast na ceremoniálu potvrdili i mexický prezident Vicente Fox  a španělská královna Sofia.

Dnešní akce následuje po vlně zatýkání v různých částech Španělska. Vyšetřovatelé zatkli během razií v Baskicku a Valencii čtrnáct příslušníků ETA. Obvinili je z náboru nových členů této zakázané organizace. 

ETA provedla několik drobných akcí i v minulých měsících. Několik lidí bylo zraněno například 30. ledna v Alicante
Výbuch nálože v hotelu ve španělském městě Port Denia v neděli zranil dvě osoby. Hotel se podařilo evakuovat, protože baskická separatistická organizace ETA krátce před explozí o atentátu informovala tiskovou agenturu Basků EFE. Anonym vyzval k okamžité evakuaci hotelu. 
30.1. 2005 19:37 

MADRID - Devadesát minut po varování nálož explodovala a značně poškodila dvě patra hotelu. 

Současná vlna násilí souvisí s tím, že za dva dny má španělský parlament projednávat návrh, že by Baskicko bylo jen volně přidruženo ke Španělsku. Plán umírněných baskických nacionalistů premiér Zapatero, jeho vládní socialisté i konzervativní opozice odmítají. Místo toho navrhuje rozšíření kompetencí autonomního Baskicka. 

ETA za nezávislost Baskicka bojuje přes 30 let. Při atentátech, která spáchala, zemřelo přes 800 lidí.
Španělským Madridem otřáslo v pátek večer pět explozí, kterými předem telefonicky vyhrožovala teroristická organizace ETA. Výbuchy si podle dosavadních zpráv nevyžádaly žádné oběti na životech. Potvrdily to španělské oficiální zdroje. 
3.12. 2004 19:24 

MADRID - Nejméně jedna z náloží vybuchla u čerpací stanice. Podle rozhlasových stanic Radio Ser a a National Radio bomby vybuchly v oblasti Madridu u čerpacích stanic, které se však podařilo včas evakuovat. Jedním z terčů teroristů se stala například benzínka u dálnice obležená lidmi odjíždějícími na víkend. 

Exploze byly podle rozhlasových zpráv mírné a způsobily jen menší hmotné škody. 

Bomby telefonicky nahlásil neznámý muž, který tvrdil, že je členem skupiny ETA. Uvedl, že byly nastraženy bomby, které měly vybuchnout kolem půl sedmé našeho času. Rozhlasové stanice pak oznámily čtyři výbuchy, později byl jejich počet upřesněn na pět. 

ETA je ve Španělsku považována za teroristickou skupinu. Pokud bude její zodpovědnost za exploze potvrzena, půjde o její první útok po několika měsících. 

Španělská policie zadržela v úterý před svítáním při velké akci v Baskicku a Navaře 17 lidí podezřelých z příslušnosti k separatistické a teroristické organizaci Baskicko a jeho svoboda (ETA). Informovalo o tom španělské ministerstvo vnitra. 
16.11. 2004 15:16 

MADRID - Akce se podle španělského ministerstva vnitra účastnilo na 150 policistů. "Touto operací jsme neutralizovali síť aktivistů zločinné organizace, která poskytovala infrastrukturu a dodávala informace o terčích útoků," uvedlo ministerstvo. Policie prohledala 18 domů a zabavila řadu dokumentů.

Jde o další ránu pro ETA, před šesti týdny byl zatčen ve Francii šéf politického aparátu ETA Mikel Albisu Iriarte  a zajištěno mnoho zbraní. Letos bylo zadrženu přes sto příslušníků ETA. [celý článek]

V neděli zakázaná baskická radikální strana Batasuna, považovaná za politické křídlo ETA, vyzvala k mírovému dialogu, s cílem dosáhnout řešení konfliktu, který trvá již 36 let. Mluvčí Batasuny Arnaldo Otegi v pondělí prohlásil, že je přesvědčen o "absolutní vůli" ozbrojené organizace složit zbraně, jestliže pro to budou "vytvořeny podmínky".

Vláda však nabídku Batasuny odmítla. "Neslyšeli jsme jasné odsouzení násilí," řekl již v pondělí ministr spravedlnosti Juan López.

ETA usiluje o vytvoření samostatného baskického státu na území severního Španělska a jihozápadní Francie. Organizace, kterou mají na seznamu teroristických skupin Spojené státy i Evropská unie, připravila od roku 1968 o život přes 800 lidí. 

Teroristická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) pohrozila v pondělí sedmi útoky po celém Španělsku. Bomby lehce zranily tři lidi. ETA před atentáty předem varovala v listu Gara. Organizace přitom udeřila v posledních dnech už podruhé. V pátek nastražila výbušniny na čerpacích stanicích v Madridu. 
Baskicko a jeho svoboda - ETA
Euzkadi ta Askatasuna - ETA 
organizace usiluje o vytvoření samostatného státu 
vznikla v roce 1959 odtržením od Baskické národní strany (PNV) 
původně bojovala proti diktátoru Frankovi, v roce 1968 vyhlásila ozbrojený boj španělské vládě 
politickou větví ETA je strana Jednota (Batasuna, dříve Herri Batasuna, HB). 
všechny operace plánovala do roku 1998 - tehdy ji soudce Baltasar Garzón zakázal 
od roku 1998 je hlavním organizátorem atentátů a financování a autorem strategie tzv. ETA-EKIN - nezávisle operují Skupiny "Y". 

Zdroj ČTK 
6.12. 2004 14:11 - 15:33 Aktualizováno 

MADRID - Bomby měly vybuchnout v městech Leon, Santillana del Mar, Avila, Ciudad Real, Valladolid, Malaga a Alicante. Předem ohlášený plán ETA nakonec dodržela.

Exploze lehce zranily tři lidi. 
Telefonát před polednem

Novináři v listu Gara dostali upozornění na chystanou akci dnes krátce před polednem. Varovaly je celkem dva mužské hlasy. 

Podle útočníků se měly terčem útoků stát opět benzínové stanice. Čas atentátů byl stanoven na 13:30. 

Deník na hrozící nebezpečí upozornil policii a hrozbu zveřejnil na své webové stránce. Muži zákona z bezpečnostních důvodů několik čerpacích stanic v zemi evakuovali. 
První útoky v pátek

Pozorovatelé uvádějí, že nové akce ETA mají upozornit veřejnost i politiky, že organizace požadující odtržení Baskicka neslábne. 

ETA udeřila také v pátek. Nálože vybuchly na pěti čerpacích stanicích lemujících hlavní silnici v Madridu. Exploze lehce zranily dva policisty. Trhaviny byly schovány zejména v odpadkových koších. [celá zpráva]

Dnes je ve Španělsku státní svátek. Země slaví přijetí ústavy v roce 1978, konec období diktatury generála Franciska Franka. 

Americká ministryně zahraničí slíbila v pátek Turecku pomoc při potlačování kurdských separatistů ze Strany kurdských pracujících. Současně ale varovala Ankaru před vpádem na kurdský sever Iráku. 
2.11. 2007 17:08 

ANKARA - "Jsme přesvědčeni, že cokoli, co by mohlo destabilizovat sever Iráku, není v zájmu Turecka, není to v našem zájmu a není to ani v zájmu Iráčanů," řekla Riceová.

"Chápeme ale, že proti hrozbě PKK je třeba udělat něco účinného," dodala. Podle ní ale "efektivními akcemi míní akce, které mohou řešit hrozbu, ale situaci nezhoršují". 

Riceová v Turecku jednala jak s ministrem zahraničí tak s premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem a sdělila, že řešení otázky si vyžádá "trpělivost". 

Riceová jednala s tureckými představiteli před začátkem dvoudenní konference ministrů zahraničí zemí sousedících s Irákem, zástupců klíčových členů Rady bezpečnosti OSN a skupiny států G8 v Istanbulu o bezpečnosti v Iráku.
Turecký tlak

Byla pod silným tlakem Turků. Turecký parlament již odsouhlasil akci tureckých vojsk na severu Iráku, kde mají základny separatisté z PKK. Turecký ministr zahraničí Ali Babacan ve čtvrtek prohlásil, že akce tureckých bezpečnostních sil v Iráku, jejímž cílem by bylo zasáhnout základny separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) nebo bojovníky této formace, by nemohla být považována za invazi už proto, že PKK je označována za teroristickou organizaci. Na hranicích už čeká na rozkaz sto tisíc tureckých vojáků vybavených těžkou technikou.

Kurdové usilují o vytvoření státu, který by zahrnoval i další části historického Kurdistánu, které jsou nyní součástí právě Turecka a Íránu. PKK má na iráckém severu přes 3000 bojovníků. Ankara opakovaně obviňuje irácké kurdské úřady, že těmto lidem poskytují ochranu, což iráčtí Kurdové popírají. Jejich prezident Masúd Barzání ale řekl, že do Turecka nevydá jediného Kurda.
Turecko uzavřelo vzdušný prostor nad oblastmi severního Iráku, z nichž podnikají povstalci ze Strany kurdských pracujících výpady proti tureckým vojákům. Opatření je součástí ekonomických sankcí Ankary proti rebelům požadujícím autonomii, informovala NTV s odvoláním na turecké představitele. Ankara krok popřela. 
1.11. 2007 10:16 

ANKARA - Opatření se má týkat pouze letadel, která směřují do oblastí severního Iráku, které ovládají Kurdové. O středečním zavedení tureckých sankcí informovala také agentura Reuters. 

Sankce podle ní pocítí zejména hospodářství severoiráckého autonomního Kurdistánu, jehož prezident Masúd Barzání vede druhou nejsilnější parlamentní formaci v Iráku, Demokratickou stranu Kurdistánu (KDP). Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v úterý obvinil Barzáního, že jeho úřady poskytují kurdským separatistům ochranu. 

Tisíce rebelů PKK pobývají na severu Iráku, odkud podle Ankary organizují boj proti tureckým silám ve východním Turecku, kde převažuje kurdské obyvatelstvo. PKK léta usiluje o osamostatnění těchto oblastí. Ankara v minulých týdnech vyslala k hranici 100 000 vojáků a hrozí operací na iráckém území. 

Turecký prezident Abdullah Gül ve čtvrtek prohlásil, že trpělivost jeho země je u konce a že je odhodlán úplně vymýtit základny povstalců ze Strany kurdských pracujících (PKK) na severu Iráku. V Ankaře očekávají příjezd irácké delegace, která by měla jednat o tom, jak postupovat vůči kurdským rebelům. 
25.10. 2007 12:50 

ANKARA - "Respektujeme územní celistvost a jednotu Iráku, ale naše trpělivost je u konce a nebudeme trpět, aby bylo irácké území využíváno pro teroristickou činnost," řekl Gül na schůzce představitelů černomořských zemí v Ankaře.

"Jsme plně odhodláni učinit všechna nezbytná opatření, abychom s touto hrozbou skoncovali," uvedl turecký prezident.

Jeho prohlášení přichází těsně před příjezdem irácké delegace do Ankary.
Babacan: Je třeba vydat lídry PKK do Turecka

Turecký ministr zahraničí Alí Babacan řekl, že Turecko "očekává, že (Iráčané) přijedou s konkrétními návrhy, jinak nebude mít návštěva význam". "Potřebujeme víc než slova," dodal.

"Je třeba, aby PKK bylo zamezeno využívat irácké území. Je rovněž nutné, aby byla ukončena logistická podpora (PKK), všechny její aktivity a aby byly zavřeny její cvičné tábory v Iráku. Říkáme také, že lídři (PKK) musí být zatčeni a extradováni do Turecka," uvedl.

Turecký parlament minulý týden vyslovil souhlas s případným vojenským zásahem turecké armády na severu Iráku. Ankara obviňuje Irák z nečinnosti vůči základnám bojovníků PKK, kteří odsud podnikají útoky v Turecku.

Irácká vláda sice ve středu slíbila, že uzavře kanceláře PKK na severu Iráku, avšak regionální vláda iráckého Kurdistánu ve čtvrtek popřela, že by zde nějaké takové kanceláře existovaly.
Oddíly turecké armády překročily kvůli výpadu proti rebelům ze Strany kurdských pracujících (PKK) hranice s Irákem, informoval ve středu turecký deník Jeni Safak. Podle něj podporovalo operaci zasahující až 50 kilometrů do iráckého vnitrozemí dělostřelectvo i letectvo, které do akce nasadilo vrtulníky a bombardéry F-16 Falcon. 
24.10. 2007 12:05 - 13:21 Aktualizováno 

ANKARA - Agentura Reuters informovala, že zemřelo 34 příslušníků PKK. Třetí největší turecký list Zaman napsal, že o akci byly informovány i Spojené státy. Turecké ministerstvo obrany odmítlo zprávy komentovat. 

O dalším postupu proti povstalcům měla ve středu jednat turecká bezpečnostní rada státu. Minulý týden schválil parlament žádost Ankary o povolení vyslání armády do severního Iráku. Situace se vyostřila o víkendu poté, co bojovníci PKK zabili nejméně 12 vojáků. Osm vojáků se po incidentu nadále pohřešuje.

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan už dříve uvedl, že ho bezpečnostní složky i veřejnost tlačí k ráznému vojenskému řešení. Tomu se snaží zabránit irácká vláda a mezinárodní společenství. Diplomatickou pomoc Turecku přislíbily USA a Velká Británie. Irák zase oznámil, že uzavře všechny kanceláře PKK a povstaleckým skupinám "nedovolí na svém území operovat".

PKK považují USA, Evropská unie a Severoatlantická aliance za teroristickou organizaci. Její členové usilují již 25 let o kurdskou autonomii na Turecku. V konfliktu během let zahynulo na 40 tisíc lidí.

Turečtí poslanci drtivou většinou schválili žádost vlády o povolení vyslání armády do severního Iráku. Pokud však skutečně dojde k vojenské intervenci, nebude to podle expertů okamžitě. Irácká vláda a NATO požádaly tureckého prezidenta Abdullaha Güla o zdrženlivost. 
17.10. 2007 17:01 - 17:43 Aktualizováno 

ANKARA - Pro podporu povolení hlasovalo 507 poslanců, 19 bylo proti.

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan před parlamentní debatou uvedl, že rozhodnutí nebude nutně znamenat bezprostřední vojenský zásah. Ankara má již nyní na hranicích s Irákem 60 000 vojáků.

Turečtí vojáci by měli zaútočit na irácké základny povstalců Strany kurdských pracujících (PKK) a zabránit tak jejich dalším výpadům na turecké území.

Ankara tvrdí, že NATO nenabídlo Turecku dostatečnou pomoc po sérii nedávných útoků, které na severu Turecka údajně spáchali právě kurdští separatisté z PKK.



Aliance však požádala Turecko o zdrženlivost. "Generální tajemník NATO vyjádřil názor, že všechny strany by měly prokázat co nejvyšší možnou míru zdrženlivosti, zvláště v tomto velice napjatém období," řekl mluvčí aliance Appathurai ve středu.
Irácký prezident vyzval povstalce, aby opustili Irák

K případné intervenci by mohlo pravděpodobně dojít až příští rok. O tom, že turecká vláda v bezprostřední budoucnosti útok neplánuje, je přesvědčen i irácký viceprezident Tárik Hášimí, který na toto téma jedná s nejvyššími tureckými představiteli od úterý.

Irácký prezident Džalál Talabání při návštěvě Francie vyslovil naději, že turečtí představitelé nedají povel k vojenské intervenci. Zároveň vyzval PKK, aby zastavila ozbrojené akce proti Turecku.

Uvedl, že činnost PKK jde proti zájmům kurdského lidu i nového demokratizačního trendu v Turecku. Dodal ale, že nemá dojem, že by kvůli tomuto problému bylo mezi tureckou a iráckou vládou nějaké napětí

"Vyzvali jsme PKK, aby zastavila boje. Pokud ne, žádáme ji, aby opustila naši zemi," prohlásil Talabání, sám původem Kurd.
Proti i USA

Proti turecké vojenské intervenci na severu Iráku se rozhodně stavějí Spojené státy, podle nichž by takový krok vedl k další destabilizaci situace v Iráku. Přitom právě oblast severního Iráku obývaná kurdským obyvatelstvem tvoří nejstabilnější zónu iráckého území.

PKK je v Turecku už řadu let zakázaná a za teroristickou organizaci ji považují nejen Turci, ale rovněž Spojené státy, Evropská unie a také NATO.

Povstalci z PKK zahájili ozbrojené tažení proti turecké vládě a za vytvoření nezávislého kurdského státu v roce 1984. Tyto snahy si na obou stranách vyžádaly už přes 37 000 obětí.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v úterý ustoupil tlaku armádních špiček i veřejnosti a vydal souhlas se zásahem proti základnám kurdských separatistů na severu Iráku. Nyní hledá pro své rozhodnutí podporu v parlamentu. 
10.10. 2007 08:42 

ANKARA/WASHINGTON - "Byl vydán rozkaz k jakémukoliv opatření včetně přeshraniční operace, pokud jí bude zapotřebí," uvedlo úterní prohlášení úřadu premiéra. Irák a USA ale Turecko tvrdě varují před zásahem v irácké části Kurdistánu. 

Mluvčí Bílého domu Gordon Johndroe sice vyjádřil pochopení pro turecké obavy z Strany kurdských pracujících (PKK), kteří zřejmě stojí za útoky, ale dodal: "V tomto velmi důležitém tématu pokračujeme v naléhání na dialog mezi Turky a Iráčany." 

"Jestliže mají problém, potřebují spolupracovat , aby jej vyřešili. Já si nejsem jistý, že jednostranný vpád představuje vhodný způsob," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack. 

Irák dodal, že za nejlepší způsob, jak se postavit rebelům, je bezpečnostní smlouva podepsaná s Tureckem minulý měsíc. V dohodě však nebyl explicitně zahrnut požadavek Ankary vysílat turecké vojáky přes hranice do severního Iráku.
Kurdští separatisté zvýšili aktivitu

Podle odhadů se v severním Iráku poblíž hranic s Tureckem skrývá asi 3000 kurdských rebelů z PKK. Její členové podle tvrzení Ankary při nedělní přestřelce v provincii Şirnak zastřelili 13 vojáků. Další dva vojáci prý zahynuli v pondělí poté, co povstalci v distriktu Lice v provincii Diyarbakir odpálili na dálku minu.

Napětí se vyostřilo v červnu, kdy Turecko přesunulo k hranici s Irákem tanky a irácký Kurdistán ostřelovalo. U hranic dislokovalo na 100 000 vojáků. 

Kurdští separatisté po pádu režimu Saddáma Husajna zesílili svou aktivitu, která ustala poté, co Turecko v roce 1999 zatklo vůdce PKK Abdullaha Ocalana. Podle Ankary zahynulo v bojích s povstalci z PKK, která bojuje za kurdský stát od roku 1984, na 37 000 lidí. Za teroristickou organizaci považují PKK nejen Ankara, ale také Washington a Evropská unie, do níž chce Turecko vstoupit.
Turecká armáda soustředila podél své hranice se severním Irákem 140 000 vojáků. Na tiskové konferenci to v pondělí řekl irácký ministr zahraničí Hošjar Zibarí, jenž zároveň zopakoval, že Bagdád je proti vměšování Turecka v Iráku. 
9.7. 2007 15:58 

BAGDÁD - "Na severní mezinárodní hranici Iráku probíhá velká mobilizace, jejíž rozsah odhadují bezpečnostní a zpravodajské služby na více než 140 000 příslušníků vojenského personálu Turecka se všemi typy vybavení," prohlásil Zibarí. 

Velení turecké armády opakovaně vyzývá vládu premiéra Erdogana v Ankaře k povolení přeshraniční operace proti základnám na severu Iráku, odkud útočí turečtí kurdští povstalci napojení na Stranu kurdských pracujících na bezpečnostní a civilní cíle v Turecku. 

"Stanovisko irácké vlády v té věci je jasné. Jsme proti jakémukoliv vměšování nebo porušení svrchovanosti Iráku ze strany sousedních států," prohlásil Hošjar Zibarí.
Američané mají v zemi zůstat

Irácký ministr zahraničí zároveň varoval před rychlým odchodem spojenců pod vedením USA z Iráku. "Mohlo by to vést k občanské válce, k rozdělení země a k regionální válce. Mohlo by to dospět ke zhroucení země," řekl Zibarí. 

Irákem otřásl v sobotu jeden z nejkrvavějších pumových útoků od spojenecké invaze do země v březnu 2003. Výbuch jediné bomby v nákladním automobilu ve vesnici na severu Iráku si vyžádal 150 mrtvých a asi 250 zraněných. [celá zpráva] Násilnosti s více než sedmi desítkami mrtvých ovšem pokračovaly o víkendu i v jiných částech země. Další dvě oběti zaznamenala i americká armáda.

Prominentní šíitští a sunnitští politikové v pondělí vyzvali Iráčany, aby se chopili zbraní a bránili se sami. Šíitští vůdcové napojení na radikálního klerika Muktadu Sadra obvinili premiér Núrího Málikího, že jen poklonkuje Washingtonu, když postihuje členy Sadrovy milice zvané Mahdího armáda. 

Údajný vůdce samozvaného sunnitského Islámského státu v Iráku abú Umar Bagdádí zase varoval přes internet Írán, že jeho skupina začne zabíjet Íránce, pokud Teherán nepřestane do dvou měsíců podporovat iráckou vládu.
Irácký ministr zahraničí Hošjar Zibarí poslal tureckému chargé d´affaires protestní nótu proti operacím turecké armády na iráckém území. Turečtí vojáci prý nedávno bombardovali základny, které mají turečtí separatističtí Kurdové v severním Iráku. Zibarí v dopise, jehož obsah byl v sobotu zveřejněn, napsal, že vojenská operace způsobila značné škody v kurdských provinciích Dahúk a Irbíl. 
9.6. 2007 13:46 

BAGDÁD/ANKARA - Na několika místech vznikly požáry a mezi obyvateli iráckého severu prý nastala panika. Zibarího náměstek Muhammad Mahmúd dnes řekl, že Bagdád vyzval Ankaru, aby bombardování okamžitě zastavila. 

Turecko už několik týdnů posiluje jednotky v oblastech na hranici s Irákem a vyhrožuje vojenským zásahem proti separatistům z bývalé turecké Strany kurdských pracujících, která nyní působí pod názvem Svobodný a demokratický kongres Kurdistánu (KADEK). [celá zpráva]

Ze Zibarího protestního dopisu není zřejmé, zda turecká armáda na severní Irák útočila z tureckého nebo iráckého území. Asi 40 kilometrů v iráckém vnitrozemí v provincii Dahúk působí podle iráckých zdrojů kvůli aktivitám tureckých separatistů asi 1300 tureckých vojáků. Zprávy o tom, že hranici překračují další turecké jednotky, ve středu dementovalo Turecko, USA, KADEK i Bagdád. 

Ankara tvrdí, že iráčtí Kurdové KADEK tolerují a možná i podporují, a opakovaně naléhá na USA a Irák, aby proti této skupině zakročily. 

KADEK bojuje za vytvoření nezávislého Kurdistánu v jihovýchodním Turecku. Od vzniku, tedy od roku 2002, je na evropském seznamu teroristických organizací.
Turecká armáda v pátek oznámila, že trvá na svém právu reagovat na útoky povstalců ze separatistické Strany kurdských pracujících (PKK). V pátek zemřel turecký voják, kterého ve čtvrtek zranila mina nastražená kurdskými separatisty. Panují obavy, že Turecko chce podniknout velkou invazi na sever Iráku, kde mají kurdští separatisté základny. USA vyjádřily obavy. 
8.6. 2007 12:25 

ANKARA/WASHINGTON - Turecký generální štáb se ve svém pátečním vyjádření odvolává na slova svého náčelníka, generála Yasara Büyükanita, který před dvěma měsíci vyzval vládu, aby armádě povolila vstoupit do severního Iráku a zlikvidovat tam základny povstalců. 

Vojáci zároveň vyzvali turecký lid, aby se postavil proti aktivitám kurdských povstalců: "Ozbrojené síly věří, že se turecký národ rázně postaví proti terorismu".
Obavy USA

USA již vyjádřily nespokojenost s tureckými prohlášeními. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová uvedla, že další konflikty na hranici nepomůžou stabilitě Iráku. 

"Naprostý chaos na severu Iráku zkomplikuje všechno, co jsme se snažili v Iráku udělat. Vytvoří to problémy pro naše vztahy s Tureckem ve sféře obrany a ještě chaotičtější situaci v té části světa, kde usilujeme o méně chaosu," uvedl ředitel blízkovýchodního programu ze Střediska pro strategická a mezinárodní studia Jon Alterman.

Americký velvyslanec v Ankaře Ross Wilson už požádal Turecko, aby se v cause vyjadřovalo citlivěji a realističtěji. 
Turecko čelí útokům Kurdů

Turecko v posledních týdnech zažívá nové útoky kurdských separatistů. Ve čtvrtek explodovala mina pod autem, kterým jeli vojáci. Tři zemřeli ve čtvrtek, čtvrtý o den později. V pondělí přišlo o život sedm policistů při útoku kurdských povstalců v provincii Tunceli na východě země den poté, co Turci ostřelovali pozice Kurdů na severu Iráku. [celá zpráva]

"Nastal čas, abychom viděli skutečnou podstatu těchto incidentů," uvedl generální štáb ve svém sdělení. Armáda tvrdí, že reformy uskutečňované v rámci úsilí Turecka přistoupit k Evropské unii brání jejímu boji proti terorismu. 

Podle analytiků je rozsáhlá invaze turecké armády do severního Iráku, kde mají základny separatisté, vzhledem k politickým a diplomatickým rizikům nepravděpodobná, ale s blížícími se předčasným parlamentními volbami stanovenými na 22. července jsou armáda i vláda pod silným tlakem.

Turecká armáda ráno údajně ostřelovala z granátometů severoirácké pohraničí. Uvedla to prokurdská tisková agentura Firat, podle níž útok mířil proti základnám kurdských povstalců na severu země. Turecké úřady informaci nepotvrdily. 
3.6. 2007 17:02 

TURECKO - Firat se odvolává na informace povstalecké organizace Strana kurdských pracujících (PKK), podle níž turecké dělostřelectvo udeřilo v severoirácké oblasti Hakurk, ale podle dostupných informací si útok nevyžádal oběti.

V oblasti Hakurk, která je od tureckých hranic vzdálená jen 15 kilometrů, mají kurdští separatisté své tábory. Turecká armáda tam příležitostně podniká krátké razie nebo ji přes hranice ostřeluje. Turecko však takové vojenské operace přiznává jen zřídka. Častější byly před zahájením invaze v čele s USA do Iráku v roce 2003.

V posledních týdnech Turecko začalo soustřeďovat své ozbrojené síly kolem hranice s Irákem. V turecké armádě, mezi politiky a v tamním tisku se vedou debaty, zda by turecká armáda měla proniknout do severního Iráku a zničit tamější tábory PKK. Tu považují za teroristickou organizaci nejen Ankara, ale také EU a Spojené státy.

Při turecko-irácké hranici narůstá napětí. Ankara pokračuje v posilování vojenské přítomnosti v oblasti s možným záměrem zaútočit na kurdské rebely, které viní za nedávné bombové útoky v Ankaře a Izmiru. Irák se obává, že by Turecko mohlo chtít rebely stíhat i na jeho území. 
30.5. 2007 14:48 

ANKARA - Proti narušení iráckého území varovalo Ankaru i USA. Minulý týden narušily dvě americké stíhačky F-16 vzdušný prostor Turecka, zjevně ve snaze zastrašit vládu tureckého premiéra Recepa Erdogana před rozhodnutím vstoupit do Iráku. U jihovýchodní turecké hranice je přítomno asi dvacet tureckých tanků. 

Kurdská strana pracujících bojuje za nezávislost od roku 1984. Turecko ji viní ze smrti 30 000 lidí. Strana však odpovědnost za nedávné atentáty odmítá.
Úterní atentát v Ankaře, při němž přišlo o život šest lidí a 121 dalších utrpělo zranění, zřejmě spáchal sebevražedný útočník, který je podezřelý z příslušnosti k zakázané Straně kurdských pracujících (PKK). Prohlásil to ve středu guvernér Ankary Kemal Önal. PKK ovšem jakýkoli podíl na pumovém útoku odmítla. 
23.5. 2007 20:23 

ANKARA - "Oznamujeme, že nemáme nic společného s tímto útokem a že rozhodně neschvalujeme tento druh akcí," zdůrazňuje strana v prohlášení. 

Turecký tisk ve středu uvedl, že policie v souvislosti s útokem, k němuž se dosud nikdo nepřihlásil, zatkla osm osob. Bližší podrobnosti k jejich totožnosti však zatím nezveřejnila, takže spekulace kolem pachatele útoku pokračují. 

Jak oznámil guvernér Önal, vyšetřovatelé nalezli části těla patřící osmadvacetiletému muži, který již byl trestně stíhán a který nepatří k šesti osobám prohlášeným za mrtvé. Části oděvu, který patřil podezřelému identifikovanému jako Güven Akkus, ukazují, že spáchal útok za pomoci plastické výbušniny, již měl připevněnou k tělu, uvedl guvernér. Dodal, že atentát nese znaky metod používaných separatisty ze Strany kurdských pracujících.

Silná nálož explodovala pozdě odpoledne před obchodním centrem ve čtvrti Ulus, kde je několik stanic autobusů a kde v té době bylo mnoho lidí. [celá zpráva] Pět osob bylo mrtvých na místě, šestá podlehla zraněním v nemocnici. Podle úřadů je mezi zraněnými desítka Pákistánců. Původně se předpokládalo, že jeden Pákistánec je i mezi mrtvými, to však dnes pákistánské velvyslanectví v Turecku popřelo.
Nejméně šest lidí zemřelo v úterý při explozi bomby v tureckém hlavním městě Ankaře. Dalších sedmdesát osob bylo při silném výbuchu v obchodní čtvrti města zraněno. Premiér Recep Tayyip Erdogan označil výbuch za teroistický čin. Policisté nalezli na místě tragédie stopy po plastické trhavině A4. 
22.5. 2007 19:13 - 22:29 Aktualizováno 

ANKARA - Premiér Erdogan, který se vypravil na místo neštěstí, označil atentát za teroristický útok a vyzval k boji proti terorismu: "Musíme se sjednotit v boji proti terorismu. Musíme vytvořit globální platformu pro boj s terorismem." 

Guvernér Ankary Kamal Onal napřed oznámil, že šlo o nehodu, ale pak nevyloučil, že se jedná o výbuch bomby. To potvrdili i policisté, kteří na místě atentátu nalezli stopy po plastické trhavině A4, kterou často používají kurdští separatisté z PKK. Zda stojí za atentátem, jasné není. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Nikdo nebyl ani zatčen. 

Dosud není ani jasné, zda jde o čin sebevražedného atentátníka, nebo o nastraženou nálož. Policie pátrá po červeném autě, které se na autobusové zastávce objevilo krátce před výbuchem. 
Výbuch před obchodním domem

Výbuch se ozval ve čtvrti Ulus na autobusové zastávce u vchodu do sedmipatrového obchodního domu. V době exploze bylo prostranství před domem plné lidí a zaparkovaných aut. Televizní záběry zachycovaly kusy roztrhaných těl, krev i střepy skla z oken, které vyrazila tlaková vlna. Většina fasády byla zničena. 

Guvernér Ankary Kamal Onal původně oznámil, že nejméně dvacet lidí bylo zraněno, policie navíc oznámila, že několik lidí zemřelo. Pak se ukázalo, že obětí je šest a zraněných přes sedmdesát.  

Není jasné, zda je bilance obětí konečná, na místě výbuchu stále pracují záchranáři. Zatím nepotvrzené informace uvádějí, že čtyři oběti jsou tureckého původu, jedna pákistánského původu. Čtyři Pákistánci jsou rovněž mezi zraněnými.

Podle mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzany Opletalové s největší pravděpodobností na místě nebyli žádní Češi.
V tureckém městě Istanbul se ve čtvrtek odpoledne zřítil osmipatrový dům. Záchranáři podle agentury AP vytáhli z trosek spadlého domu zraněnou dívku. Podle hasičů byli pod troskami uvězněni nejméně dva lidé. 
26.4. 2007 17:41 - 20:50 Aktualizováno 

ISTANBUL - V prvních okamžicích na místě neštěstí v obytné čtvrti Sirinevler v centru města nezasahovali záchranáři ani hasiči. Na televizních záběrech bylo vidět jen sousedy a kolemjdoucí, kteří odvádějí šokované obyvatele sousedních domů a pokoušejí se odklízet trosky, pod nimiž jsou uvězeni dva lidé. Slyšet bylo dětský pláč. 

Turecká média i hasiči, kteří na místo dorazili, potvrdili, že pod troskami jsou dva lidé, které se pokoušejí vyprostit. Guvernér města Muammer Güler uvedl, že dům byl evakuován těsně před tím, než se zřítil. Zřejmě v něm ještě několik lidí zůstalo. Záchranáři nechali preventivně vyklidit i sousední domy, protože není jisté, zda jejich statika nebyla narušena.

"Praskání bylo slyšet už hodinu a půl před tím, než se dům zřítil, takže všichni raději budovu opustili. Jeden či dva obyvatelé domu se ale prý vrátili," řekl novinářům Güler. 

Jak informoval istanbulský starosta Kadir Topbas, první výsledky vyšetřování naznačují, že pravděpodobnou příčinou zhroucení budovy jsou destrukční práce na objektu v těsném sousedství. "Je to následek vážného porušení příslušných předpisů," prohlásil starosta. Obvinil demoliční firmu, že při bourání vedlejšího domu narušila základy budovy, jež se pak zřítila. 
Vysoké ztráty 4 miliard dolarů ročně, způsobené částečně podvody, provázejí dodávky pro americké jednotky nasazené v Iráku a v Afghánistánu. Uvedla to ve čtvrtek zpráva nezávislé komise, které ale nejmenovala žádné přímé viníky. Pentagon se míní podle slov ministra obrany Roberta Gatese řídit doporučeními panelu. 
2.11. 2007 11:43 

WASHINGTON - Ministr Robert Gates oznámil, že byl "zděšen množstvím zjištění". 

Podle zprávy má jen polovina armádních úřadníků zajišťujících dodávky adekvátní kvalifikaci. Chybí také lepší kontrola. 

Podle zprávy poklesl za dvanáct let počet vojenského personálu, který má na starosti dodávky pro jednotky v Kuvajtu, Iráku a v Afghánistánu, i když jejich objem vzrostl o 600 procent. 

Podle zprávy by bylo potřena další dva tisíce lidí, kteří by dodávky zařizovali.

"Obvykle změny vyvolá krize. Máme krizi,tak můžeme udělat změny," uvedl šéf komice Jacques Gansler. 

Armáda je podle ministra obrany Roberta Gatese připravena zavést vylepšení. 

Armád už sama vyšetřuje 83 zločinů týkajících se podvodů a odhaleny byly úplatky ve výši 15 miliónů dolarů.
Americký Kongres zřejmě sníží o 85 miliónů dolarů rozpočet na prvky protiraketové obrany plánované na území České republiky a Polska. Ve čtvrtek se na tom dohodly Senát a Sněmovna reprezentantů. Důvodem je, že americká strana zatím nemá souhlas hostitelských států k vybudování svých základen - radaru v ČR a sila s 10 raketami v Polsku. 
2.11. 2007 08:46 

WASHINGTON/VARŠAVA/PRAHA - Peníze na samotné antirakety, další součásti systému a radar Kongres poskytne, škrty se týkají pouze financování výstavby objektů v obou zemích. Původně Bílý dům požadoval pro systém protiraketové obrany na příští rok 310 miliónů dolarů. 

"Spojené státy nemají základní ujednání s evropskými vládami o celkových detailech tohoto programu," řekl agentuře Reuters po jednání zástupců Sněmovny reprezentantů a Senátu poradce jednoho ze členů Kongresu. 



Obě komory schválily původně odlišná znění vojenského rozpočtu na rok 2008. Čtvrteční dohodovací řízení se přiklonilo k návrhu Senátu, zatímco členové sněmovny požadovali škrtnout 160 miliónů dolarů. Navrženou dohodu musejí ještě schválit komory při plenární schůzi. Rozpočet začne platit po podpisu prezidenta. 
Škrt se čekal

Čtvrteční dohoda není překvapením a zřejmě zásadně neovlivní záměr USA vybudovat ve střední Evropě základny. Členové Kongresu od léta. upozorňovali, že administrativa prezidenta George W. Bushe nemá v ruce smlouvy s českou a polskou vládou. Proto odmítali vystavit Bílému domu a Pentagonu bianco šek. V Polsku se navíc jednání mohou prodloužit kvůli výměně vlády. 

Předsedkyně podvýboru pro strategické síly demokratka Ellen Tauscherová nedávno v Praze upozornila, že mezi její stranou a republikány není zásadní spor o potřebě rozmístit raketovou obranu USA v Evropě. 



ČR a USA v e čtvrtek v Praze uzavřely další kolo jednání o smlouvě vymezující právní rámec případného budování a provozu radaru. V pondělí a úterý se uskuteční další kolo jednání o druhé hlavní smlouvě o vlastním umístění radaru ve vojenském újezdu Brdy.
Donald Tusk: "Chceme vědět víc"

Za "překvapivě tajnůstkářské" označil dosavadní jednání polské konzervativní vlády s USA o umístění 10 antiraket v zemi budoucí liberální premiér Donald Tusk. "Musíme znát odpověď, jestli to zvýší, nebo sníží polskou bezpečnost," řekl listu Polska v prvním rozhovoru po volebním vítězství 21. října. "Rozhodnutí vlády musí vyplynout z rozhovorů s našimi spojenci včetně USA, ale také z našich vlastních poznatků." 



Budoucí polský premiér Donald Tusk Foto: REUTERS/Peter Andrews 

Zároveň zdůraznil vztahy s USA: "Vedle Británie je Polsko tradičně nejproameričtější zemí v Evropě. Budovali jsme tuto pozici celá léta a žádná revoluce by se neměla očekávat," dodal. (ČTK, DPA, roš)
Čeští a američtí představitelé ve čtvrtek v Praze uzavřeli další kolo jednání o textu dohody, která má v souvislosti s radarovou základnou mimo jiné stanovit právní rámec pro pobyt amerických vojáků v ČR. Informovalo o tom ministerstvo obrany. Jednalo se pouze o tom, jaký status bude mít případná americká obsluha zařízení. 
Bilaterální smlouva NATO SOFA

NATO SOFA (Status of Forces Agreement) byla sjednaná v Londýně 19. června 1951 tehdejšími členskými zeměmi NATO. Smlouva vymezuje status ozbrojených sil aliance na území jiného člena aliance a pro Českou republiku vstoupila v platnost 30. listopadu 2000 (byla publikována pod č. 1/2002 Sb.m.s.).

NATO SOFA řeší právní postavení ozbrojených sil státu NATO (tzv. vysílající stát) na území jiného státu NATO (tzv. přijímající stát), přičemž se vztahuje jak na krátkodobé pobyty (např. tranzity přes území či společná cvičení), tak na dlouhodobé pobyty (např. základny). Její pravidla se uplatňují na příslušníky ozbrojených sil, civilní personál s nimi spolupracující i na rodinné příslušníky vojenského a civilního personálu. Základní povinností vyslaného personálu je respektovat právo přijímajícího státu a zdržet se zde jakékoliv politické činnosti. NATO SOFA pak dále stanoví výjimky z tohoto obecného pravidla.
1.11. 2007 16:42 

PRAHA - "Tato jednání se týkají výhradně statutu personálu ozbrojených sil USA," uvedl šéf české delegace Ivan Dvořák. Dodal, že jakákoliv přítomnost představitelů Ruska na možné radarové stanici v Brdech "nikdy nebyla a nikdy nebude předmětem těchto jednání".

Podle Dvořáka budou jednání pokračovat i v následujících měsících do té doby, než nastane shoda na finálním textu bilaterální smlouvy SOFA.
Přítomnost Rusů má vyřešit dohoda

Jakákoliv přítomnost ruského personálu na radarové stanici podle Dvořáka by musela být nejdříve předmětem politické dohody mezi ČR a Ruskem. "Ve světle výroků ruských představitelů v posledních dnech však taková jednání nejsou na pořadu dne," zdůraznil.

Zástupci české opozice, ale i vládních stran tyto úvahy ostře kritizovali, protože myšlenka návratu Rusů na české území je pro ně nepřijatelná.
Topolánek připustil kontrolní činnost Rusů

Premiér Mirek Topolánek při několika příležitostech řekl, že ruští vojáci na americké radarové základně v Brdech nebudou. Připustil ale, že ruští inspektoři by mohli mít možnost výstavbu i provoz americké radarové stanice monitorovat a kontrolovat

O možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Polsku a Česku hovořil nedávno při návštěvě Prahy ministr obrany USA Robert Gates. Uvedl zároveň, že žádná americko-ruská dohoda se neobejde bez souhlasu české strany.
Ruská raketová vojska ve svých plánech počítají s nutností umět překonávat prvky protiraketové obrany budované ve střední Evropě Spojenými státy. Novinářům to v pátek řekl velitel raketových vojsk strategického určení Nikolaj Solovcov, podle kterého již Rusko takové zbraně má. 
26.10. 2007 13:07 

MOSKVA - "Raketové komplexy, které v současnosti vznikají a vstupují do bojové služby, tedy stacionární i mobilní rakety Topol-M, jsou zbraní umožňující řešení úkolu překonání prostředků protiraketové obrany, a to i těch teprve plánovaných," citovala generála ruská agentura RIA Novosti.

Během konference upřesnil, že "Rusko již disponuje zbraněmi, které mohou prolomit jakýkoliv moderní protiraketový štít". Jedná se prý právě o rakety Topol-M.

Moskva podle něj přijímá adekvátní kroky k tomu, aby americký radar v České republice a silo s antiraketami v Polsku nedevalvovaly hodnotu ruských strategických zbraní.
Obnova výroby raket středního a krátkého doletu

Solovcov také uvedl, že Rusko může v případě nutnosti ve velmi krátké době obnovit výrobu raket středního a krátkého doletu. "Jestli padne politické rozhodnutí o zahájení výroby této třídy raket, Rusko je rychle postaví. Máme na to vše potřebné," řekl podle agentury Interfax Solovcov. 

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno vyzval USA, aby se obě země společně pokusily rozšířit svou dvoustrannou smlouvu z roku 1987 o likvidaci těchto raket i na další země. Jinak prý bude pro Rusko obtížné zůstat v jejím rámci.

Solovcov upřesnil, že Rusko je smlouvou stále vázáno, upřesnil však: "Pokud se bavíme o jakékoliv třídě raket, je nutno si položit otázku, jestli jsou potřebné pro bezpečnost Ruska," dodal.
Nové zbraně

Solovcova slova přišla den poté, co ruský ministr obrany Anatolij Serďukov prohlásil, že Moskvu neuspokojují poslední americké návrhy ruských inspekcí v zařízeních plánovaných v České republice a Polsku.

Hlavní výhodou střel Topol-M při překonávání protiraketové obrany je podle ruských údajů především velká rychlost a možnost instalace vícenásobných bojových hlavic. Podle Solovcova však tyto rakety nejsou jediným ruským "trumfem".



Americký postup prý ruskou stranu donutil k vývoji zcela nových, efektivních prostředků překonávání libovolné protiraketové obrany. "Nové raketové komplexy budou vybavovány nejmodernějšími prostředky překonávání obrany, a to není třeba nijak skrývat," dodal generál.

Připomněl, že už letos v květnu byl na kosmodromu Pleseck uskutečněn test nové balistické mezikontinentální střely RS-24 s vícenásobnou hlavicí.
Ruští vojáci u americké radarové základny v Brdech nebudou, řekl ve čtvrtek premiér Mirek Topolánek (ODS) před poslanci při sněmovních interpelacích. Připustil, že by ruští inspektoři mohli mít možnost monitorovat a kontrolovat výstavbu i provoz americké radarové stanice. O případném přístupu ruských kontrolorů k radaru se ale teprve vyjednává a ve finále o něm rozhodne český parlament nebo referendum, zdůraznil premiér. 
25.10. 2007 18:42 

PRAHA - "Tady prostě ruští vojáci nebudou, stačí vám to? Nebudou, nebudou, nebudou," prohlásil Topolánek po interpelacích před novináři. Česká vláda podle něj s Ruskem diskutuje o možnosti spolupráce v americkém projektu protiraketové obrany, v žádném případě to ale prý neznamená pozvání ruských vojáků. 

"Já nevím, co je na tom tak překvapivého, že se bavíme o tom, jak rozptýlit ruské obavy z případného umístění radaru," řekl. 
Nic netajíme, bránil se Topolánek Zaorálkovi

Premiér při sněmovních interpelacích také popřel, že by USA a Česko nabízely Rusům přístup k datům z radaru. Zmínil se o tom v odpovědi na výtky stínového ministra zahraničí ČSSD Lubomíra Zaorálka. Ten vládu obvinil z toho, že před veřejností tají americko-ruská jednání o základně v Česku a Polsku, která se prý odehrávají za zády České republiky. V sázce je podle něj přitom suverenitu českého státu. 

"Je to, jako kdybych, pane premiére, se s vámi domlouval, že u vás přespím a pak jste se dozvěděl, že jsem to navrhl taky panu Paroubkovi, aby tam přespával se mnou a vyjádřím přesvědčení, že vám to nebude vadit," řekl Zaorálek. 



Zaorálek při interpelaci citoval mimo jiné z vyjádření ředitele americké Agentury pro raketovou obranu Henryho Oberinga v americkém tisku. "Je to jednak nabídka, že Spojené státy a Rusko budou na základně v České republice společně rozhodovat o povaze hrozeb a o spuštění a nasazení toho radarového systému. Pak je tu napsáno, že se budou sdílet data mezi Spojenými státy a Ruskem, které se budou získávat z této radarové základny, a třetí věc, je tu plán, že Rusové by mohli poslat své styčné důstojníky, kteří by byli na této základně," řekl. 

O možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Polsku a Česku hovořil při návštěvě Prahy ministr obrany USA Robert Gates. Uvedl zároveň, že žádná americko-ruská dohoda se neobejde bez souhlasu české strany. Opozice nabídku Spojených států Moskvě, aby Rusové mohli být na brdské základně přítomni, kritizuje. Myšlenka návratu Rusů na české území je nepřijatelná také pro mnohé vládní politiky. 

Ruskou stranu poslední americké návrhy nepřesvědčily. Moskva dál trvá na tom, že rakety v Polsku a radar v Česku nechce.
Ruský ministr obrany Anatolij Serďukov označil ve čtvrtek návrhy USA ohledně plánované radarové základny v Brdech za nepřijatelné. USA navrhly Rusku možnost vysílat na základnu pozorovatele. Protiraketový štít by navíc nebyl aktivní, dokud se neprokáže raketová hrozba z Íránu. Serďukov tak podle agentury ITAR-TASS učinil na zasedání ministrů zemí NATO a Ruska v Nizozemsku. 
25.10. 2007 15:46 

NOORDWIJK - O návrhu zaktivnit štít, až v případě hrozby, se začátkem týdne zmínil americký ministr obrany Robert Gates při návštěvě Prahy. Moskvu však neuspokojil a Rusko se nadále k plánu umístění radarové základny v ČR a antiraket v Polsku staví odmítavě.

"Všechno, co nám navrhovali, nás přinejmenším neuspokojuje. Zůstáváme na své pozici, i když se mi zdá, že Američané začali lépe chápat naše obavy," citovala Serďukova ruská agentura. 



Kompromisní návrhy ze strany Spojených států kritizovala řada českých politiků od opozičního poslance Lubomíra Zaorálka (ČSSD) po bývalého prezidenta Václava Havla.

Premiér Mirek Topolánek (ODS) naopak ve čtvrtek v České televizi připustil, že by v případě vybudování radaru na Brdsku vláda mohla souhlasit s občasnou účastí ruských kontrolorů při jeho provozu. Odmítl ale spekulace o neustálém dohledu "vojsk"a zdůraznil, že současné vyjednávací debaty jsou opozicí zbytečně dramatizovány. 

Ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) zase uvedla, že "možnost, že by Rusko mělo možnost radar kontrolovat, je návrhem k diskusi, který zatím nemá žádné jasné kontury." Doplnila, že Američané Rusku zdůraznili, že podmínkou je český souhlas. 

Plánovaný protiraketový štít USA ve střední Evropě má sloužit zejména k ochraně amerického území před možným raketovým útokem ze strany tzv. darebáckých států, jako Írán či KLDR. Systém by měl být ale začleněn i do obranného systému NATO. Rusku se plán Američanů nezamlouvá, tvrdí, že systém je namířen proti němu.

Český premiér Mirek Topolánek (ODS) připustil, že by v případě vybudování radaru na Brdsku vláda mohla souhlasit s občasnou účastí ruských kontrolorů při jeho provozu. Odmítl ale spekulace o neustálém dohledu "vojsk"a zdůraznil, že současné vyjednávací debaty jsou opozicí zbytečně dramatizovány. Topolánek to řekl ve čvrtek ráno v rozhovoru pro Českou televizi. 
25.10. 2007 08:17 - 14:25 Aktualizováno 

PRAHA - "Čím větší blbost opozice vymýšlí, tím více se tím zabýváte. Není to vůbec nic aktuálního. Poprvé se naopak veřejnost konkrétně dozvídá o tom, o čem již dříve vyjednávaly dvě předchozí vlády," komentoval spory kolem dohledu ruských vojáků nad radarem český premiér. 

"Pokud s tím bude americká strana souhlasit, je možné, že navrhneme účast ruských kontrolorů při provozu radaru. Nebude to ale znamenat přítomnost vojsk," dodal Topolánek. 

Ruští inspektoři by podle něj mohli mít k dispozici "kontrolní dny". Zdůraznil, že o této možnosti informoval už v lednu.

Topolánek zdůraznil, že dohled na provoz radarové základny by v každém případě musel být podmíněn souhlasem české vlády. Odmítl také výtky opozice, že Spojené státy Česko obešly a nabídly Rusku účast jejich expertů na základně přímo, tedy bez souhlasu české vlády.


Iniciativní nabídka Rusku

Podle premiéra to naopak byla česká strana, která s touto nabídku přišla a bude záležet na americká straně, jak se k ní postaví. Topolánek to označil za důkaz zlepšení komunikace s oběma mocnostmi.

"Stále jsme opozicí kritizováni za malou iniciativu, tak nyní nabízíme větší iniciativu," řekl Topolánek .



Také vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) ráno v ČT připustil, že "si nějakou formu monitoringu ze strany Ruska dovede představit". Záleželo by podle něj na dohodnutí parametrů dohledu.

S vměšováním Ruska do věci nesouhlasí exprezident Václav Havel. Podle něj potřeba Ruska do věci mluvit pozůstatkem studené války.  "Tady není možné dělat Rusku žádné ústupky, to by bylo to nejhorší," řekl Havel agentuře DPA. 
Srpen 1968 si pamatuji dobře

Premiér se při rozhovoru nechal lehce vyvést z míry při otázce moderátora, jak by osobně vnímal pobyt cizích vojsk v Česku.

"Nemůžete mě podezřívat z toho, že bych si jako člověk, který intenzivně prožíval události srpna 1968, přál pobyt cizích vojsk na našem území. Ta otázka mě téměř uráží," reagoval Topolánek. 
Opozice dohled Ruska odmítá 

Místopředseda Sněmovny za ČSSD a stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v ČT zopakoval, že z nedávných slov amerického ministra obrany Roberta Gatese jasně vyplynulo, že nabídka na dohled nad radarem byla Rusku učiněna přímo Spojenými státy a "nikdo na souhlas české strany nečekal".

Češi a Američané vyjednávají o podmínkách umístění radaru navzdory nepříznivému mínění veřejnosti a opozice. Washington chce konečné rozhodnutí Prahy slyšet příští rok.

Podle českých ministerstev obrany a zahraničí vyjednávání o dvou smlouvách pokročila, i když se experti obou zemí zatím neshodli na znění všech bodů. Radar odmítá podle průzkumů většina Čechů a obce, blízko nichž má americká základna stát.

Místopředseda Sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek považuje za nepřijatelnou nabídku Spojených států Moskvě, aby Rusové mohli kontrolovat případnou instalaci plánované americké základny v Brdech. Přestože ministr obrany USA Robert Gates v Praze slíbil, že žádná americko-ruská dohoda se neobejde bez souhlasu české strany, Zaorálek vnímá takový postup jako snahu velmocí ohrozit českou suverenitu a "nepřípustný návrat bipolárního světa". 
24.10. 2007 15:43 

PRAHA - Zaorálek na středeční tiskové konferenci vyzval vládu Mirka Topolánka, aby Sněmovnu informovala, zda věděla už dříve o této nabídce Američanů. A pokud ano, proč o možné účasti cizích vojsk na českém území neinformovala parlament.

Čeká, že premiér se k této věci vyjádří nejpozději ve čtvrtek, kdy bude ve Sněmovně mluvit o stavu vyjednávání o radaru. Topolánek přímo na úterní tiskové konferenci s Gatesem ministrova slova o možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Polsku a Česku nekomentoval.

"Česká vláda mlčí, stejně jako mlčel Mirek Topolánek při 'tiskovce'," tvrdí Zaorálek. Se šéfem Pentagonu jednal kromě vládních politiků i předseda sociální demokracie Jiří Paroubek. Po setkání uvedl, že ho Gates nepřesvědčil, líbil se mu ale jeho pragmatický postoj.
Zaorálek: Washington a Moskva chtějí obejít NATO i EU

Zaorálkovi vadí, že se rodí dvoustranná dohoda mezi Washingtonem a Moskvou, která úplně obchází NATO i Evropskou unii. "Tím, že z toho vypadne aliance i EU, z toho vypadneme i my," uvedl stínový ministr zahraničí za ČSSD.

Takovou nabídku, kterou dostalo Rusko, podle něj Česko nikdy nedostalo, i když patří mezi blízké spojence USA. Gatesův slib, že veškeré kroky v jednání s Ruskem bude americká strana konzultovat s Prahou, považuje Zaorálek za nedostatečný.
Sobotka: Přítomnost Rusů by byl obrovský problém

I předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) označil případnou účast ruských vojáků na americké základně za obrovský problém pro Česko a prakticky nepřijatelnou možnost.

Samotná účast ruských vojáků na území republiky není podstatná, vadný je samotný princip amerického návrhu, reagoval na dotazy, zda by případně hlasoval pro pobyt Rusů v ČR. Pro mnohé vládní politiky je nepřijatelná samotná myšlenka, že by se Rusové vrátili na české území.

Spojené státy ve snaze uklidnit ruské obavy z protiraketové obrany ve střední Evropě navrhly, aby některé části jejich "deštníku" nebyly v plné pohotovosti. Štít byl byl plně aktivován, jen když by byla zaznamenána konkrétní hrozba z Íránu, řekl v Praze Gates.
Americký ministr obrany Robert Gates v úterý v Praze oznámil, že USA navrhnou Rusku, aby některé části plánované protikraketové obrany v Evropě byly plně aktivní jen v okamžiku, kdy bude zaznamenána hrozba. Gates také potvrdil záměr USA zapojit Rusko do budování systému. Zdůraznil, že by s tím muselo Česko souhlasit. 
23.10. 2007 14:02 - 16:03 Aktualizováno 

PRAHA - Gates prohlásil, že Rusku navrhl pozici pozorovatele budování radarové základny. Nicméně zdůraznil, že konečné rozhodnutí v této věci bude na české straně. Pozice tuzemské vlády při procesu možné instalace radaru bude podle Gatese zásadní. "Nic nebude uskutečněno bez souhlasu české vlády," uvedl.

USA navrhly Rusku, že aktivují svou budoucí protiraketovou obranu ve střední Evropě až tehdy, kdy společně potvrdí, že v Íránu byly provedeny testy, které znamenají ohrožení, řekl na otázku Práva Gates po schůzce s českým premiérem Mirkem Topolánkem.

Samotné ukončení jednání s českou stranou vidí Gates v rámci dvou měsíců.
Ministr poděkoval za účast ČR v Iráku a Afghánistánu

Na závěr tiskové konference se probíralo téma českých vojenských misí v zahraničí. Premiér Topolánek oznámil postupné snížení počtu českých vojáků v Iráku a naopak posílení mise v Afghánistánu. 

Gates poděkoval za působení českých vojáků v Iráku a Afghánistánu. Ocenil rozhodnutí Čechů vyslat rekonstrukční tým do jihoafghánské provincie Lógar.

Gates se také setkal s lídrem nejsilnější opoziční strany ČSSD Jiřím Paroubkem. Předseda ČSSD mu vyjádřil odmítavý postoj své strany k plánované výstavbě radaru. "Robert Gates používal velmi racionální argumenty. Musím říct, že mě ale nepřesvědčil. Musím ale také říci, že přichází s novým přístupem k věci, a ten je potřeba studovat," uvedl.
Paroubek chce důvěryhodné důkazy o raketách v Íránu

Ohledně Gatesova ujištění, že štít bude aktivován až po předložení důkazu íránských raket, šéf ČSSD upozornil na důležitost věrohodnosti v této věci, když použil srovnání s Irákem. "Bude třeba uvést takové důkazy, a to daleko bytelnější, než jaké Američané předložili před válkou v Iráku," poznamenal.

Gates podle Paroubka přijal jeho námitky realisticky. "Je mu to známo, ty věci bere tak, jak jsou. Je to naprosto realistický a pragmatický politik," řekl šéf sociálních demokratů.



Moskva proti záměru USA hlasitě protestuje. Rusové označují umístění americké protiraketové základny ve střední Evropě za hrozbu pro vlastní bezpečnost a strategickou rovnováhu ve světě. Gates již navštívil Kyjev, v Praze je od pondělního večera.

Ve středu a ve čtvrtek se má zúčastnit konference ministrů obrany NATO v Nizozemsku. Očekává se, že jejím ústředním tématem bude mezinárodní úsilí o stabilizaci situace v Afghánistánu a působení v Kosovu.

Americký ministr obrany je v ČR týden před dalším kolem vyjednávání české a americké delegace o smlouvách, které mají plánovanou stavbu radaru umožnit. Zástupci obou států totiž již několik měsíců dolaďují podmínky stavby.



Podle ministerstev obrany a zahraničí vyjednávání o dvou smlouvách pokročila, i když se experti obou zemí zatím neshodli na znění všech bodů. Česko již kvůli radaru navštívilo několik vrcholných amerických představitelů. V červnu zde byl prezident George Bush. Uvedl mimo jiné, že si uvědomuje, jak důležité bude pro radarovou stanici získat českou veřejnost - radar ale podle průzkumů veřejného mínění většina Čechů odmítá.
Na starém ruzyňském letišti přistál v pondělí kolem 18:30 letoun s americkým ministrem obrany Robertem Gatesem na palubě. V úterý by měl s českými politiky hovořit mimo jiné o protiraketovém radaru a o české účasti v mezinárodních vojenských misích. Setká se s prezidentem Václavem Klausem, premiérem Mirkem Topolánkem nebo ministryní obrany Vlastou Parkanovou. 
22.10. 2007 19:37 

PRAHA - Gates do Prahy přijel týden před dalším kolem vyjednávání české a americké delegace o smlouvách, které mají plánovanou stavbu radaru umožnit. 

Ministr nedávno navštívil i Moskvu, která má velké výhrady k plánu vybudovat v Česku a Polsku protiraketový štít. Rusko nabídlo Spojeným státům společné využívání radarové stanice v ázerbájdžánské Gabale, z níž je možné sledovat íránské území. Jako podmínku si Moskva klade přerušení amerických rozhovorů s ČR a Polskem.


Experti z USA začnou v Brdech s dalším průzkumem 

Lokalitu poblíž Míšova na Plzeňsku, kde má vzniknout plánovaná radarová stanice, budou v příštích čtyřech dnech opět zkoumat experti z USA. Tým amerických odborníků na životní prostředí se bude v doprovodu pracovníků českého ministerstva obrany seznamovat s českými předpisy upravujícími ochranu životního prostředí a zkoumat možné místo pro radar z hlediska vodních zdrojů, kvality ovzduší, a významných přírodních lokalit, sdělila Drahomíra Nová z tiskového odboru ministerstva obrany. 

Pětičlennou skupinu amerických expertů na životní prostředí vede Ellis Gilliland z Agentury protiraketové obrany USA. 



Češi a Američané vyjednávají o podmínkách umístění radaru navzdory nepříznivému mínění veřejnosti a opozice. Washington chce konečné rozhodnutí slyšet příští rok. Podle ministerstev obrany a zahraničí vyjednávání o dvou smlouvách pokročila, i když se experti obou zemí zatím neshodli na znění všech bodů. Radar odmítá podle průzkumů většina Čechů a obce, blízko nichž má americká základna stát.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek žádal USA, aby neurychlovaly jednání o vybudování protiraketové štítu. Současně nabídl další alternativu - aby sovětsko-americká smlouva o zničení balistických raket krátkého a středního letu získala globální platnost. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova by bylo efektivnější, kdyby Spojené státy "zmrazily" své plány na vybudování částí systému v Polsku a České republice. 
12.10. 2007 11:22 - 16:11 Aktualizováno 

MOSKVA - Podle Lavrova existují z ruského pohledu při jednáních s americkou stranou o protiraketových systémech dva hlavní problémy. Prvním je nedostatek shody při hodnocení charakteru hrozeb a rozšíření raketové techniky ve světě.  

"A druhý problém - myslíme si, že k tomu, aby byla spolupráce mezi ruskými a americkými specialisty efektivnější, je potřeba zmrazit plány na rozmísťování třetího pozičního rajónu v Evropě," dodal  Lavrov.

Uvedl to v rámci jednání 2+2 mezi americkými a ruskými ministry obrany a zahraničí Robertem Gatesem, Condoleezzou Riceovou, Anatolijem Serďukovem a Sergejem Lavrovem o protiraketové obraně. 
I Putin žádá USA, aby zbrzdily

"Je jedna věc, na kterou chci obrátit pozornost. Počítáme s tím, že při těchto nelehkých rozhovorech, nebudete urychlovat vaše dřívější dohody s východoevropskými zeměmi," prohlásil ruský prezident. Podle něj by to mohlo technicky zablokovat spolupráci s Ruskem v dané oblasti. 

Dodal, že Rusko se s USA může časem dohodnout na rozmístění "protiraketových systémů třeba i na Měsíci", ale naplnění takové dohody by se mohlo stát nemožným, jestliže mezitím USA realizují své vlastní jednostranné plány.

Tvrdší slova volil Serďukov. Podle něj Rusko nemůže přijmout vznik amerického protiraketového štítu v Evropě se "silný antiruským potenciálem".

USA vyjednávají s Českou republikou o umístění radaru evropské části vlastního protiraketového systému, v Polsku by chtěl Washington zřídit silo s desítkou antiraket proti hrozbě střel z Íránu. Rusko proti tomu protestuje, vnímá to jako porušení rovnováhy sil. Podle ruských expertů může antiraketa odpálená z Polska být do dvou minut nad Moskvou. 
Antiraketa může Rusko ohrozit

Americké antirakety systému protiraketové obrany, které mají být rozmístěny v Polsku, mohou být útočnou zbraní a představovat reálnou hrozbu Ruské federaci, domnívá se ruský odborník na protiraketovou obranu Vladimir Zavalij. 

"Antirakety, jejichž rozmístění je plánováno v Polsku, to jsou rakety schopné letět po balistické dráze a je tedy možné pokládat je za útočnou zbraň. Bez problémů mohou být vybaveny speciálními bojovými prvky a mohou získat velkou přesnost zásahu. Pak budou moci být použity jako útočný prostředek," vysvětlil Zavalij.  

Takto vybavené rakety dají podle něj v případě použití ruské straně jen krátký čas na reakci, zřejmě jen dvě či tři minuty. Připomněl, že ačkoliv z americké strany o takovém scénáři nikdo nehovoří, je možný. Nosičem zařízení ničící hlavice balistických raket je střela Minuteman III, tedy standardní americký jaderný nosič. Podle českého zmocněnce pro radar Tomáše Klvani ale takováto zpětná úprava není možná. 


Rusko chce rozšířit platnost smlouvy o likvidaci raket 

Putin se snaží najít alternativní řešení, kdy by Rusko nezůstávalo stranou. Spojeným státům již navrhl společné využití radarové stanice v ázerbájdžánské Gabal. Nyní přišel s další ideou, jak snížit hrozbu. Podle něj je potřeba rozšířit platnost sovětsko-americké smlouvy o likvidaci balistických raket krátkého a středního doletu. Měla by mít globální charakter. Pokud k tomu nedojde, pohrozil Putin, že Rusko bude nuceno od smlouvy odstoupit. Tím už hrozil dříve. Rusko sice zničilo rakety, ale ne technologické přípravky na jejich výrobu.



"Podle našeho názoru je potřeba pracovat na tom, aby tato rusko-americká dohoda získala globální charakter, je potřeba přesvědčit další účastníky mezinárodních vztahů, aby přijali stejné závazky jako Ruská federace a Spojené státy," uvedl Putin. Dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu podepsali v roce 1987 prezident USA Ronald Reagan a nejvyšší představitel SSSR Michail Gorbačov. Pokud bychom nemohli dosáhnout tohoto cíle, myslím si, že pro nás bude obtížně dodržovat rámec této smlouvy, když jiné vlády v našem sousedství vyvíjejí tyto zbraňové systémy," uvedl Putin.

Riceová prohlásila, že Spojené státy se budou snažit překonat rozdílné názory obou zemí na protiraketovou obranu. "Máme společné úkoly, jako je boj s terorismem a snaha o nešíření jaderných zbraní. To je daleko důležitější než případné neshody," prohlásila americká ministryně zahraničí.
Na ministerstvu financí ve čtvrtek poprvé jednala vládní komise pro rozvoj Brdska, která má koordinovat investiční projekty v obcích v okolí plánované stavby amerického radaru. Náměstek ministra financí a šéf komise Ivan Fuksa (ODS) Právu sdělil, že stát hodlá věnovat na rozvoj obcí poblíž vojenského újezdu celkem 1,25 miliardy korun. 
11.10. 2007 17:36 - 17:57 Aktualizováno 

PRAHA - Podle Fuksy by investice měly mířit hlavně do infrastruktury či dopravní dostupnosti.

Vláda se zavázala, že peníze budou do brdských obcí směřovat bez ohledu na to, zda Američané nakonec radar nedaleko Míšova na Plzeňsku postaví. Ve třináctičlenné komisi zasedají zástupci ministerstev, Plzeňského a Středočeského kraje a Úřadu vlády.

Brdské obce reprezentují starosta Spáleného Poříčí na Plzeňsku Pavel Čížek a Rožmitálu pod Třemšínem z Příbramska Josef Vondrášek. Zatímco Čížek je zastáncem vyjednávání s vládou, Vondrášek zastupuje ligu starostů, která radar razantně odmítá.

Ministerstvo financí podle Fuksy vyčlenilo asi 200 až 250 miliónů, zbytek by měl být mimo jiné z evropských fondů. Komise rozšířila seznam obcí, do kterých by měly jít peníze, o některé obce z Příbramska a Rokycanska. Celkem jich je tedy více než dvacet. Leží zhruba v okruhu deset kilometrů od plánovaného místa americké protiraketové základny.

Členové komise musí do konce října vypracovat a odevzdat vládě seznam projektů na Brdsku.

Američané si pro svůj protiraketový radar vybrali lokalitu ve vojenském prostoru Brdy nedaleko obce Míšov. Ve společnosti však podle průzkumů převažují odpůrci radaru, proti je i parlamentní opozice.

Premiér Mirek Topolánek se v pondělí v Paříži neshodl s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym v otázce plánovaného rozmístění amerického protiraketového systému v ČR a Polsku. Oba politici se liší i v názoru na vstup Turecka do EU. Po zhruba padesátiminutovém rozhovoru v Elysejském paláci Topolánek podle agentury Reuters prohlásil, že štít je bilaterální záležitost a také věc NATO, a otázka se tedy týká aliančního rámce. 
9.10. 2007 07:40 

Sarkozy podle téhož zdroje zopakoval, že rozmístění amerického systému v ČR a Polsku má dopady na evropskou bezpečnost, a týká se tedy "nás všech". 

Sarkozy již před zvolením prezidentem vytýkal Česku a Polsku, že o záměru USA nehovoří s evropskými partnery. 

Sarkozy při jednání s Topolánkem potvrdil i své odmítavé stanovisko k přijetí Ankary do EU, přičemž uveodpůrci amerického protiraketového radaru. Odmítá ho 51 procent lidí, opačně uvažuje asi třetina Čechů a zhruba desetina neví. Jen každý pátý Čech v průzkumu uvedl, že je dobře obeznámen s českým zapojením do rozhovorů o radaru. 
9.9. 2007 12:26 

PRAHA - "Tendence, které výzkum ukazuje, už ukazovaly i předchozí výzkumy. Nevidím velké překvapení," komentoval výsledky ředitel STEM Jan Hartl. 

Poslední české průzkumy hovořily o tom, že radar u Míšova na Plzeňsku odmítá víc než polovina až dvě třetiny lidí. Prezident MDAA Riki Ellison míní, že mezi občany není o věci dost informací. Ti, co se zajímají více, podle Ellisona a Hartla radar více podporují. 


Češi jsou spíše proti radaru, chtějí ale dál jednat

Firma ORC oslovila telefonem asi tisíc Čechů, statistická chyba výzkumu činí tři procenta. Podle ORC si většina lidí (57 procent) nemyslí, že by radar zemi přinesl větší bezpečnost. Lidé též většinou nepovažují radarovou základnu za důležitou pro Česko. Důležitá připadá třetině. 

Třebaže celkový postoj veřejnosti je spíš odmítavý, 58 procent dotázaných se podle ORC vyslovilo pro další jednání o umístění základny, i když je proti tomu Moskva. O přístupu Ruska i prezidenta Vladimira Putina je informována velká většina lidí (81 procent) a 65 procent říká, že to nijak neovlivňuje jejich názor na raketovou obranu, uvádí ORC. Že je pro Česko dostatečnou zárukou bezpečnosti NATO, si myslí 49 procent lidí, opačný názor sdílí 35 procent. ORC konstatuje, že radar by posílil NATO podle 48 dotazovaných lidí. 
Rozhodnutí má padnout příští rok

Vláda dala zelenou k jednání s Američany o podmínkách postavení radaru, i když veřejnost a opozice tomu nejsou nakloněny. Washington čeká konečné slovo z Prahy příští rok, nezbytné smlouvy musí schválit parlament. 



České území pro radar a polské pro postavení sila s desítkou raket považují Američané za geograficky ideální. USA chce protiraketový štít, protože se obává nepřátelského útoku ze zemí, jako jsou Írán nebo KLDR. Podle 54 procent dotazovaných nepředstavuje Írán hrozbu pro ČR, 49 procent Čechů má Írán za nebezpečný pro Evropu, uvedla ORC. 

ORC byla založena v roce 1938, sídlí v USA a provádí průzkumy a konzultace v mezinárodním měřítku. Spolupracuje například se zpravodajskou stanicí CNN. Nezisková organizace MDAA vznikla na podporu protiraketových systémů, které mají chránit před útoky. Podnětem pro jrjí vznik byly teroristické útoky na USA 11. září 2001.
Rozhovory o umístění amerických antiraket v Polsku se mohou kvůli předčasným volbám zpozdit a neskončí do konce letošního roku. Uvedl to ve čtvrtek v polské Krynici náměstek diplomacie USA Daniel Fried. V pátek bude Sejm hlasovat o svém rozpuštění a otevře tak cestu k předčasným volbám. 
7.9. 2007 08:58 

VARŠAVA - "Rozhovory mohou skončit do konce roku. Zcela určitě ještě bude několik kol jednání. Zpomalit je může kalendář politických událostí v Polsku," uvedl Fried s tím, že ani teď oficiální konečný termín jednání nemá.

Ve čtvrtek a v pátek se v Polsku koná další kolo jednání o raketové základně. Jednou z polských podmínek údajně je, aby základna byla polským majetkem a na jejím území platilo polské právo. 

Druhou je to, že veškeré náklady na stavbu uhradí USA.



O dislokaci základny není rozhodnuto. Nejvíce se mluví o obci Redzikowo nedaleko Slupska na severu země.
Polští poslanci hlasují o rozpuštění Sejmu

Polští poslanci v pátek rozhodnou o rozpuštění Sejmu. Čtyři parlamentní strany, které mají dohromady dostatečný dvoutřetinový počet hlasů, už oznámily, že budou hlasovat pro rozpuštění. Pro ukončení činnosti Sejmu chce hlasovat vládní Právo a spravedlnost (PiS) i největší opoziční strana Občanská platforma (PO). Obě tvrdě tlačí na své poslance, aby se hlasování zúčastnily. 

Pro rozpuštění je i postkomunistický Svaz demokratické levice, i když se spekulovalo, že by kvůli cestě svého předsedy do USA dal přednost jarnímu termínu voleb a ne říjnovému, a menší Polská lidová strana (PSL). Všechny tyto strany by měly 364 hlasů, přičemž k rozpuštění stačí souhlas 307 poslanců.

Pro pozdější termín voleb je populistická Sebeobrana. Hlasování se zřejmě zdrží ultrakatolická Liga polských rodin (LPR).
Sýrie ve středu vyzvala vůdce libanonské parlamentní většiny Saada Harírího, aby dokázal svá tvrzení o tom, že na něj Sýrie chystá atentát. Harírí v úterý v Káhiře řekl, že má informaci, že švagr syrského prezidenta Ásif Šaukat připravuje vraždu Harírího i jeho politického spojence a současného premiéra Fuáda Siniory. 
31.10. 2007 18:50 

DAMAŠEK - Syrská tisková agentura SANA napsala, že je to vymyšlené obvinění a že existují-li důkazy, měl by je Harírí předložit. 

Harírí je synem bývalého předsedy vlády Rafíka Harírího, který byl zavražděn při atentátu v únoru 2005. Jeho smrt není dodnes objasněna. V Libanonu je útok na něj nejčastěji připisován Sýrii a mezi podezřelými se objevilo i jméno švagra prezidenta Bašára Asada. 
Strach o život

Saad Harírí, který žije ze strachu o život často mimo Libanon, řekl, že plán jeho likvidace souvisí s prezidentskými volbami. Mandát prezidenta Emila Lahúda končí 23. listopadu a parlament má do té doby zvolit jeho nástupce. Při první parlamentní schůzi se kvůli bojkotu opozice nesešel dostatečný počet poslanců a další, říjnové setkání bylo odloženo na 12. listopad. O život se bojí i poslanci, kteří patří k Harírího koalici, tedy k odpůrcům Sýrie. Mnozí žijí v silně střeženém bejrútském hotelu a ven vyjíždějí jenom v nezbytných případech a ve střežených kolonách. 

Siniura ve středu Harírího podpořil, když prohlásil, že se libanonská vláda pokusí všemi prostředky vraždění zabránit. Sýrii ale z příprav přímo neobvinil. "Obdrželi jsme spolehlivé informace o přípravách vražedných útoků. Odsuzujeme ty, kdo o nich uvažují," řekl premiér novinářům. 

Americké ministerstvo zahraničí nepotvrdilo informaci o chystaném útoku, ale jeho mluvčí Sean McCormack prohlásil, že je jasné, že existují hrozby, zastrašování a vyhrožování násilím těm, kdo se pokoušejí o pokrok v politické reformě Libanonu.
Září a říjen byly na našem území teplotně podprůměrné měsíce. V tomto trendu bude zřejmě pokračovat i listopadové počasí. Listopad by měl být teplotně podprůměrný (průměrná teplota je v listopadu 3,1°C) a srážkově by měl být průměrný.

Komise Organizace spojených národů vyšetřující okolnosti zavraždění někdejšího libanonského premiéra Rafika Harírího identifikovala několik osob, které se na vraždě podílely. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pátek přednesl šéf komise Serge Brammertz. 
13.7. 2007 09:33 

NEW YORK - Brammertz oznámil, že komise zná identitu lidí, kteří zakoupili dodávku, jež byla použita při atentátu na Harírího v Bejrútu v únoru 2005. [celá zpráva] Další roli hrály osoby, které odposlouchávaly telefonáty libanonského expremiéra. Brammertz odmítl sdělit bližší podrobnosti a jména osob. 

Dokument je v pořadí osmou zprávou vyšetřovací komise vedené belgickým žalobcem. Uvádí se v něm, že auto, v němž byla nastražena osudná nálož bylo ukradeno v Japonsku a později převezeno do Spojených arabských emirátů. V důsledku atentátu zahynulo kromě Harírího ještě dalších 22 lidí.
Obviněné bude soudit zvláštní tribunál

Vyšetřovatelé OSN v minulosti označili Harírího vraždu za politicky motivovanou a obvinili syrskou vládu ze spoluúčasti. Harírí byl prominentním kritikem vlády v Damašku a podporoval rezoluci OSN, která v roce 2004 požadovala stažení syrských a dalších cizích vojsk z Libanonu. Sýrie nařčení od počátku odmítá [celá zpráva], v roce 2005 však po 29 letech své oddíly z Libanonu stáhla. [celá zpráva]

Rada bezpečnosti OSN rozhodla v květnu o vytvoření zvláštního tribunálu pro souzení Harírího vrahů. Pro rezoluci, za jejímž vznikem stály západní země, se vyslovilo deset členů rady. [celá zpráva]

Libanonské úřady v souvislosti s Harírího vraždou zadržují dvacátým měsícem čtyři libanonské prosyrské armádní
dráha funguje bez potíží.

Policie oznámila, že prověří bezpečnostní opatření před všemi víkendovými akcemi. K nim patří dnešní průvod homosexuálů, tenisový turnaj ve Wimbledonu a nedělní popový koncert k desátému výročí úmrtí princezny Diany. Na stadion ve Wembley dorazí desetitisíce návštěvníků.
Terénní vozidlo narazilo odpoledne do hlavní budovy letištního terminálu ve skotském městě Glasgow. Auto hned zachvátily plameny. Policie má podezření, že se jedná o útok teroristů a má spojitost s pátečním nálezem bomb v Londýně.

Ve zjitřené atmosféře po pátečním odhalení dvou aut napěchovaných výbušninami v centru Londýna nebylo hned jasné, zda šlo jen o nehodu, anebo o teroristický útok.

Po několika hodinách ale přišla policie s prohlášením, že incident vyhodnotila jako možný teroristický útok a dokonce má podezření, že událost souvisí s nálezy bomb v Londýně. - více zde

Vyjádření svědků i různých policejních mluvčí pro tiskové agentury se rozcházela i v tom, jestli auto proniklo do budovy.

Jeden ze svědků z letiště řekl televizi Sky News, že ve vozidle byl Asijec, který se bezprostředně po nehodě rval s policisty, ale ti ho srazili na zem a zatkli. Jiný svědek zase tvrdil, že druhý muž z auta, rovněž Asijec, byl ošklivě popálený.

Letiště bylo evakuováno a všechny lety zrušeny. Agentura AFP nejdřív oznámila, že hořící vůz vjel dovnitř letištní budovy, ale není ještě jasné, zda jde či nejde o teroristický útok.

Také podle stanice BBC někteří svědci vypověděli, že hořící Jeep Cherokee se snažil vjet dovnitř. Místní policejní mluvčí Lisa O´Neilová ale podle agentury AP nebyla s to potvrdit, že by se o to řidič snažil. "Jedno auto hoří, ale není jasné, zda vjelo dovnitř," řekla.

Ještě dříve policie uvedla, že se před budovou srazila dvě auta a jedno vzplálo, avšak plameny jsou pod kontrolou. "Na letišti panoval zmatek," řekl cestující James Edgar. "Byl jsem uvnitř, abych si zarezervoval dovolenou, ale najednou každý chtěl vypadnout z letiště."
Britská policie oznámila, že zpřísňuje ostrahu nádraží a londýnského metra, aby ujistila cestující, že pondělní cesta do práce bude bezpečná. V neděli večer byl navíc uzavřen po nálezu balíčku bez majitele třetí terminál hlavního londýnského letiště Heathrow.

Železniční policie svým oznámením reagovala na páteční a sobotní sérii nezdařených teroristických útoků, po nichž již bylo zatčeno pět lidí.

Ministerský předseda Gordon Brown v televizi BBC uvedl, že je jasné, že pachatelé jsou v nějakém spojení na teroristickou síť Al-Káida.

Glasgowské letiště, kde se dva muži pokusili v sobotu prorazit terénním vozem zátarasy a zapálit nebo vyhodit do povětří letištní terminál (více zde), se v podstatné míře vrátilo k plnému provozu, při němž odbavuje tisíce lidí denně.

Výbuch proti teroristům
Situace na něm i na dalších letištích byla důkazem, že se zatím údajným teroristům nepodařilo Brity výrazněji znepokojit.

Peter Clarke, který řídí protiteroristické oddělení Scotland Yardu řekl, že si je naprosto jist, že se jeho lidem podaří pachatele dopadnout. Policie už zatkla pět lidí, ale podle BBC pátrá ještě po další osobě.

V nemocnici, kde bojuje o život jeden z údajných pachatelů útoku v Glasgowě, policie provedla "řízenou explozi" na vozidle, které údajně mělo napojení na tuto teroristickou akci. Žádné další podrobnosti nebyly zveřejněny.
Neházejte nás do jednoho pytle. I tak by mohlo stručně znít prohlášení britských muslimů k pokusům o teroristické útoky v Londýně a Glasgowě. Několik komunit, včetně muslimských lékařů, tyto činy odsoudilo v inzerátech otištěných v denících The Guardian a Metro.

Text inzerátů odmítá jakékoli snahy spojovat zločinecké útoky s učením islámu a vyzývají společnost, aby zůstala jednotná. 

Inzerenti tvrdí, že toto prohlášení podporují všechny hlavní muslimské organizace i jednotlivci ze všech profesí, včetně lékařské.

Bezpečnostní síly totiž uvedly, že všech osm lidí zadržených v souvislosti s víkendovými nezdařenými pokusy o atentát mají spojení s lékařským prostředím.

Ihtisam Hibatulláh, mluvčí britské muslimské iniciativy, která pomáhá organizovat tuto kampaň, prohlásil, že většina lidí, kteří se připojili ke kampani, jsou lékaři. "Převážná část reakcí přišla z lékařského prostředí. Lidé v této profesi chtějí, aby bylo známo, že to nebylo spácháno jejich jménem," řekl.

Ocenil postoj vlády nového premiéra Gordona Browna v krizové situaci. "Nebyly spěšně přijaty žádné drakonické zákony, ani nebyly podnikány razie. Věci se mění," dodal.

Podobný inzerát se objevil po pumových útocích v londýnské dopravě v červenci 2005, kdy čtyři mladí muslimové při sebevražedném útoku zabili 52 lidí.

Libanonec nebo Ind? spekulují média
Ve vyšetřování útoku na letištní budovu v Glasgowě se objevily nové informace. Už ve čtvrtek údajně policie našla důkaz, že atentátníci měli v úmyslu zemřít. - více zde

Indický deník The Times of India navíc píše, že muž, který řídil vůz sebevrahů, byl indický inženýr, nikoli libanonský lékař. 

Dosud byl v médiích označován jako Chálid Ahmad (v angličtině Khalid Ahmed) a údajně měl pocházet z Libanonu. Objevily se také zprávy, že vystudoval lékařství na Slovensku.

Podle indického listu ale má muž britský doktorát z leteckého inženýrství i odlišné jméno. The Times of India s odvoláním na nejmenované zdroje napsaly, že jde o Kafíla Ahmada (v angličtině Kafeel Ahmed). 

Rodině naposledy volal 30. června, tedy v den útoků na letiště v Glasgowě a den po odhalení nastražených automobilů v Londýně. Řekl jim, že se jeho poslední prezentace údajného projektu o globálním oteplování nezdařila a aby se za něj modlili.
Íránu hrozí další sankce. Stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo o ně budou usilovat, pokud se do konce měsíce neukáže, že Teherán začal otevřeně informovat o svém jaderném programu.

Zástupci šesti mocností se sešli v Londýně. Spojené státy nicméně po schůzce vyzvaly Čínu a Rusko, aby se v úsilí o další sankce více angažovaly.

Představitelé USA, Ruska, Číny, Francie, Británie a Německa se znovu sejdou 19. listopadu. Podle mluvčího britského ministerstva zahraničí posoudí zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční politiku Javiera Solany.

"Političtí ředitelé se dohodli, že dokončí návrh již třetí rezoluce o sankcích vůči Íránu se záměrem předložit ho k hlasování, pokud listopadové zprávy Javiera Solany a Muhammada Baradeje nepřinesou pozitivní výsledky," řekl. 

Podle něj představitelé šesti mocností dnes vyzvali Solanu, aby se znovu sešel s íránským vyjednávačem a poté referoval o stavu jednání.

Spojené státy zavedly minulý týden vůči Íránu další jednostranné ekonomické sankce a nevylučují vojenskou akci proti Íránu. Británie také usiluje o další sankce OSN.

Převážně oblačno, místy slabý déšť nebo dešťové přeháňky. Nejvyšší teploty 9 až 13 °C. Teplota v 1000 m na horách kolem 8 °C. Mírný západní vítr 2 až 6 m/s.
Dnes v noci před oteplením ještě sněžilo na Šumavě. Na Churáňově napadlo až 16 cm nového mokrého sněhu. Celkově zde leží už 22 cm sněhu. Nový příděl mokrého a těžkého sněhu ovšem způsoboval problémy, lámal stromy. Hasiči museli likdvidovat několik desítek popadaných stromů ze silnic.
Dnes večer a zítra Moravu bude sužovat vichřice. Vítr bude v nárazech na horách dosahovat až rychlosti 110 km/h. Na silný vítr vydal upozornění i ČHMÚ, které se vzatuhe pro kraje Královéhradecký, Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský. Upozornění platí až do zítřejší noci.
Dnes na horách připadly další centimetry nového sněhu, a tak se sněhová pokrývka na horách vyšplhala často až k 20 cm, v Jeseníkách na Šeráku dnes ráno dokonce leželo až 32 cm sněhu. Hřebeny Krušných hor měly kolem 25 cm sněhu. I ve středních polohách dnes ráno ležel většinou poprašek sněhu.
Dnes bude počasí většinou poklidné s oblačnou až polojasnou oblohou a teplotami kolem 7°C. Ještě o dva stupně bude chladněji v pondělí, kdy bude převažovat polojasno. 

V úterý začne postupně pršet
Během úterního odpoledne začne od severozápadu přibývat oblačnosti a večer se přidají srážky, které budou od 800 m sněhové. Zároveň během večera bude zesilovat vítr. 

Ve středu Česko zasáhne vichřice
Větrné počasí bude pokračovat i ve středu, kdy vítr dosáhne v nárazech až síly vichřice. 

Na horách bude vydatně sněžit
Na horách během středy může napadnout až 20 cm sněhu (sněžit bude od 500 m, jinde bude pršet). Teploty se budou pohybovat kolem 5°C. Ve čtvrtek, kdy bude také hodně oblačnosti s deštěm (na horách se sněžením) se oteplí na 7°C. O víkendu se opět výrazně ochladí a sněžit bude i v nížinách.

Co je to UV-Index
Zemi před nebezpečným ultrafialovým zářením od slunce chrání ozonová vrstva. Ozónová vrstva je ovšem s části narušená a trochu ultrafialového záření od slunce pustí na zemský povrch (nezachytí ho). Množství, které se na zemský povrch dostane. je označováno UV-Indexem.
Skleníkový efekt je proces, při kterém dochází k ohřívání planety. Na zemský povrch od Slunce dopadá záření, určitá část tohoto záření následně naši planetu zase opouští. Opouštějící záření nabývá dvou forem: odražené sluneční záření a tepelné záření.
Mořské proudy jsou pohyby vody v oceánech. Rozlišují se povrchové a hlubinné proudy, které jsou mohutnější. Povrchové proudy vznikají důsledkem větrné činnosti a rotací Země. Působí zejména na hladině moří. Hlubinné proudy jsou způsobeny rozdíly ve slanosti a teplotě mořské vody.
Tlak vzduchu s rostoucí výškou klesá, je tedy největší u zemského povrchu. Tlak vzduchu vždy ovlivňuje řada faktorů. Čím je atmosféra teplejší, tím je pokles tlaku vzduchu s výškou pomalejší.
Roční období je část roku, která se vyznačuje charakteristickou změnou počasí. U nás se střídají čtyři roční období - jaro, léto, podzim a zima. Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností. Na severní polokouli začíná kolem 20. března a na jižní kolem 23. září.
Kroupy jsou pevné atmosferické srážky, které tvoří zmrzlá voda - led. Jejich velikost většinou přesahuje 7 mm. Kroupy vypadávají z mraku cumulonimbus, neboť v nich se vyskytují silné výstupné a sestupné proudy
Atmosféra je plynný obal země. Na místě ji udržuje zemská gravitace. Nejvíce je v ní zastoupen plyn dusík (78%) a kyslík (21%). Atmosféra chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční radiací a vyrovnává teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.
Určitě jste již slyšeli známe přísloví - "je zmrzlý jako rampouch". Ale co je doopravdy rampouch? Jedná se o kousek zmrzlého ledu, který může viset například ze střech, větví a okapů.
Na podzim často zažíváme zejména v ranních hodinách v nížinách mlhy. Zejména na konci podzimu se může udržet mlha i po celý den. Mlha se skládá z malých vodních kapiček nebo drobných ledových krystalků rozptýlených ve vzduchu.
Jedná se o vítr, který vzniká zejména v pobřežních oblastech. Především v letních obdobích má přes den pevnina větší teplotu, díky tomu vzduch nad ní stoupá, čímž na jeho místo proudí chladnější vzduch z oceánu. Tento jev se projevuje slabým větrem, který se nazývá mořská bríza. Mořská bríza svého maxima dosahuje v poledních hodinách, kdy je teplotní rozdíl mezi mořem a pevninou největší. V noci se toto proudění otáčí, protože zemský povrch je chladnější než moře. Brízu můžeme pozorovat i u jezer a přehrad, kde je ovšem slabší než mořská bríza.
Určitě jste již zažili přeháňkové počasí (tzv. aprílové), kdy chvíli prší a chvíli svítí slunce. A právě při takovémto počasí můžeme pozorovat zajímavý optický úkaz. Duhu. Na obloze se jeví jako barevná polokružnice.
Po jasných nocích či při mlhách se můžeme setkat s bílými jehličkami obalující pohádkově celou přírodou. Jedná se o jinovatku. Jinovatka se skládá z jemných jehel, sloupků, kornoutků nebo trsů se zřetelnou krystalickou strukturou. Tvoří se sublimací z přechlazené mlhy nebo kouřma při nasycení nebo přesycení vzduchu vodní párou. Jinovatka vzniká při teplotách nižších než -3°C (většinou pod -8°C) a při slabém větru. Často se jinovatka tvoří při mlhách, není to ovšem podmínka. Při dlouhém trvání jinovatky můžeme často vidět krásné jevy na stromech, květinách či půdě. Jinovatka není nebezpečná pro rostlinstvo nebo pro elektrické vedení.
Dne 12.12.2006 (úterý) přes naše území od západu přecházel frontální systém. Do západních Čech se dostal již 11.12.2006 ve večerních hodinách. V Čechách na něm většinou pršelo. V ranních hodinách dorazil i na Moravu, kde byly nižší teploty a tak i v nížinách padal sníh. V Brně napadl až 1 cm sněhu, na horách napadlo kolem 4 cm. Jednalo se o první prosincový sníh v Brně.
UV-Index
Zemi před nebezpečným ultrafialovým zářením od slunce chrání ozonová vrstva. Ozónová vrstva je ovšem s části narušená a trochu ultrafialového záření od slunce pustí na zemský povrch (nezachytí ho). Množství, které se na zemský povrch dostane. je označováno UV-Indexem. UV-Index je mezinárodně standardizovaná bezrozměná veličina, která vyjadřuje efekt ultrafialového záření záření na lidské zdraví. Uv-Index je tím větší, čím výše je slunce nad obzorem a čím více jsme u rovníku. V našich zeměpisných šířkách se většinou pohybuje kolem 0 až 9. Nejvyšších hodnot u nás dosahuje Uv-Index v létě v poledních hodinách.
V pátek přes naše území přecházel frontální systém, po kterém k nám pronikl chladný vzduch ze severu. Z toho důvodu klesly teploty a na Šeráku se dokonce objevily i sněhové vločky a nesouvislá sněhová pokrývka. Velice chladné bylo nedělní ráno, kdy se teploty pohybovaly na většině území pod nulou a i v nížinách se objevila místy jinovatka.
První říjnový den (pondělí) bylo slunečné s teplotami až kolem 20°C. V dalších dnech se již ovšem obloha zatáhne a přibyde oblaků, občas se vyskytnou i slabé srážky. Tento ráz počasí se změní již o víkendu, kdy se vrátí slunečné počasí. I druhý říjnový týden bude zřejmě slunečný.
Dnes bude zejména na západě území vydatně pršet. Nejvíce srážek spadne v severozápadních Čechách v horských oblastech a to až 50 mm. Díky srážkám je očekáván všeobecný vzestup hladin v povodí Ohře a Bíliny s možností ojedinělého dosažení 1. SPA.
U nás se v těchto dnech pohybují teploty kolem 12°C. Za teplem bychom se mohli vydat buď na vzdálenější sever či jihovýchod Evropy. Na Islandu se totiž v těchto dnech pohybují teploty kolem 14°C. Pokud budete hledat ještě vyšší teploty, musíte se vydat na jih Španělska nebo na jihovýchod Evropy.
Zatímco nyní je počasí většinou deštivé a chladné, v samotném závěru týdne (v neděli) se navrátí slunečné počasí. I začátek příštího týdne bude slunečný s teplotami kolem 19°C. Již předpovědi z minulého týdne počítaly s návratem babího léta v říjnu.
Nádherné víkendové počasí lákalo do přírody. Po ránu se na horách často vytvářela jinovatka, která spolu s již téměř podzimní přírodou vytvářela nádherné scenérie. Přinášíme vám tedy alespoň na fotografiích zachycené poslední letní ráno.
Podzimní rovnodeností v nedělí skončí léto. Letošní léto bylo až o 3°C teplotně nadprůměrné. Srážkově bylo průměrné. Velice teplý byl červenec a částečně i srpen, kdy se na konci měsíce prudce ochladilo. I bouřkově bylo letošní léto bohaté.
I ve středomoří se již projevilo chladné počasí. V Itálii, Chorvatsku, Řecku a v Turecku se pohybují odpolední teploty pouze kolem 23°C. Teplota vody na Jadranu se pohybuje kolem 22°C. Na Francouzské riviéře má moře teplotu pouze kolem 18°C.
Sever Moravy stále sužují povodně. Na monohých místech je hlášen již 3 stupeň povodňové aktivity. Situace se zlepšuje pouze na Jesenicku a postupně i na jihu Čech. Vlivem stále trvajících srážek se bude situace zhoršovat zejména na tocích v Beskydech, na kterých hrozí stoletá voda.
Zatímco u nás na většině území prší (na Moravě vydatně) a je zataženo, u našich západních sousedů je slunečno. Na německé straně Krušných hor je dokonce skoro jasno. Zítra bude hodně oblačnosti s deštěm již pouze na Moravě.
V Olomouckém a Moravskoslezském kraji dnes hrozí extrémní nebezpečí povodní. Za vše můžou uplynulé i stále trvající vydatné srážky. Nejvíce rostou hladiny malých toků jako Bělá či Vidnávka, na které již platí 3.SPA.
Počasí u nás bude ovlivňovat výrazný frontální systém spojený s tlakovou níží nad Maďarskem a Slovenskem. Vzhledem k tomu jsou očekávány intenzivní srážky (na horách ojediněle spande až 100 mm srážek) a silný nárazovitý vítr.
V přílivu velmi chladného vzduchu se na horách v přeháňkách objevily první sněhové vločky. Sněhové přeháňky (nebo spíše přímo sněhové vánice) byly pozorovány v Krokonších, na Šumavě a v pod večerních hodinách i v Krušných horách, kde se sníh dokonce udržel.
První zářijový týden nás přivítá deštivým a chladným počasím. Po přechodu studené fronty na naše území pronikne velice chladný vzduch od severu. Z toho důvodu odpolední maximální teploty zůstanou pouze u 13°C.
Zatímco k nám proudí chladný vzduch od severozápadu a odpolední teploty tak zůstavájí většinou pod 20°C, na jih od nás je až 30°C. Nejtepleji je na pobřeží Turecka, kde teploty vystupují až k 36°C. Jadran hlásí tropické třicítky a vodu kolem 25°C.
Již čtvrtý den Řecko sužují ohromné požáry, které si vyžádaly život nejméně 63 lidí. Desítky osob utrpěly zranění a na 3000 lidí ztratilo střechu nad hlavou. Nejhorší situace je na Peloponésu, kde bojuje s plameny více než 800 řeckých hasičů.
Teplota Středozemního moře se pohybuje kolem 24°C. Nejteplejší je vychodní středomoří, které má teplotu kolem 28°C. Naopak na Francouzské riviéře si moře stále udržuje teplotu kolem 22°C. Uvnitř článku si můžete přečíst i předpověď počasí pro hlavní evropská letoviska.
Český hydrometeorologický ústav vydal upozornění na sucho s nebezpečím požárů. Upozornění platí pro kraj Jihomoravský od dneška až do odvolání.
Český hydrometeorologický ústav vydal upozornění na sucho s nebezpečím požárů. Upozornění platí pro všechny kraje kromě Karlovarského, Libereckého, Královéhradého a Pardubického.
Teploty moří se v těchto dnech pohybují ve Středomoří většinou kolem 25°C. Nejteplejší je východní Středomoří, kde se teplota moře v okolí Kypru a Turecka pohybuje až kolem 30°C (vzduch má 37°C).
Letošní červenec byl teplotně nadprůměrný stejně jako několik posleních měsíců. Za celkově nadprůměrný červenec může hlavně pěti denní extrémní horko (uprostřed měsíce), kdy se teploty šplhaly až ke 39°C.
Ve Zlínském a Jihomorvském kraji již od 22.7.2007 platí upozornění na sucho. Situaci příliš nezlepšily ani srážky z neděle na pondělí, kdy v obou krajích spadlo většinou 5-10 mm srážek. Další srážky jsou očekávány až v pátek.
Ve čtvrtek 18.1.2007 přes naše území přecházely frontální systémy spojené s hlubokou tlakovou níže postupující od Dánska přes Baltské moře. Vítr v nárazu na Sněžce dosáhl rychlost 216 km/h.
V sobotu 27.5.2006 a hlavně v neděli 28.5.2006 zvedl silný déšť hladiny řek. Hladiny řek se zvedaly zejména na západě území.
Dne 24.3.2007 bylo vydáno upozornění na povodňovou bdělost vlivem trvalých srážek a tání sněhu zejména na jihovýchodě území.
Egypt se nachází v severní Africe a na většině jeho území převažuje pouštní klima (poušť Sahara). Díky tomu zejména ve vnitrozemí panují velké teplotní rozdíli mezi dnem a nocí. Průměrná roční teplota se zde pohybuje kolem 23°C. V létě se teploty mohou vyšplhat až na hodnoty k 45°C. Nejvíce srážek spadne nad severní části území, i přesto je to ovšem velmi málo. Počasí v Egyptě silně ve vnitrozemí ovlivňuje poušť Sahara, u pobřeří moře. Na samotné Sahaře občas napadne dokonce sníh, protože v noci se zde teploty pohybují někdy pouze kolem 5°C.
Tunisko se nachází v severní Africe a na většině jeho území se nachází pohoří Atlas, na jihu potom plošina Dahar a poušť Sahara. V letních měsících zde teploty vystupují přes den až k 40°C a většinou svítí slunce. Více deštů se Tunisko dočká v zimě. V létě se zde průměrné teploty pohybují kolem 26°C. Roční úhrn srážek kolísá mezi 500 mm - 1000 mm v horách dosahuje až 1500 mm.
Oblaky svou pestrostí odjakživa poutaly pozornost milovníků přírody i vědců. Již William Shakespeare vkládá Hamletovi do úst při dialogu s Poloniem pasáž o proměnlivém vzhledu oblaků. 

Jako první poukázal na nutnost třídění oblaků známý francouzský přírodovědec Jean Baptiste Lamarck (1744-1829), který sám prováděl meteorologická pozorování, aktivně je propagoval a v letech 1799-1810 vydával meteorologické ročenky. Svoji klasifikaci oblaků publikoval v ročence z roku 1802. Zavedl v ní 5 hlavních a několik doplňkových typů oblaků. Toto první třídění se příliš neujalo, a to nejen proto, že bylo užito francouzského názvosloví a pojednání neobsahovalo žádné obrázky, ale především proto, že Lamarck ve svých ročenkách propagoval předpověď počasí podle fází Měsíce, což velmi snížilo jeho autoritu v odborných kruzích. 

Rozdělením oblaků a jejich systematickým názvoslovím se proslavil o rok později, tj. v roce 1803, Angličan Luke Howard (1772-1864), který se sice po otci stal chemikem-lékárníkem, ale jeho koníčkem byla meteorologie. Prováděl meteorologická měření a pozorování, napsal řadu meteorologických pojednání a zpracoval práci o podnebí Londýna. Svoji klasifikaci publikoval v obsáhlém jednání "On the Modifications of Clouds and on the Principles of their Production, Suspension adn Destruction" (O proměnách oblaků a zásadách jejich tvorby, rozptylu a zániku) z roku 1803. Howard navrhl latinské názvosloví a to pro tři hlavní druhy: Cirrus - pro vláknité oblaky, Cumulus - pro kupovité oblaky a Stratus - pro vrstevnaté oblaky. Ačkoli sám Howard předpokládal přechod oblaků z jednoho hlavního druhu do druhého, mezitvary, jakými jsou např. Cirrocumulus a Cirrostratus, však prosadil až francouzský meteorolog E. Renou v roce 1855. Kromě mezitvarů dvou druhů Howard uvažoval též o kombinaci všech tří hlavních druhů. Pro takto vzniklý oblak zavedl označení Nimbus, přičemž tento oblačný druh přisuzoval oblakům, ze kterých prší, což bylo velmi neurčité a povrchní. Krom toho také Stratus, jako jeden z hlavních oblačných druhů, v Howardově pojetí popisoval vrstevnaté oblaky povšechně. Pojetí názvu Stratus, tak jak jej vnímáme dnes, zavedli až v roce 1887 Hildebrand M. Hildebrandsson a Ralph Abercromby. 

Howardovo pojetí o oblacích našlo brzkou odezvu. Jeho dílčí německý překlad vyšel již v roce 1805. Howardovu třídění se zaobíral ve své kritické studii z roku 1817 i známý německý básník a velký přívrženec meteorologie Johann Wolfgang von Goethe. Ten ve své práci uvedl vlastní názory na tvorbu a klasifikaci oblačnosti. Howard si s ním pak dopisoval o počasí a autor Fausta mu údajně věnoval jednu ze svých básní. 

Ani tehdejší Rakousko nebylo ve vztahu k vyvíjející se klasifikaci oblačnosti mrtvou zónou. V Praze se v polovině 19. století touto problematikou zabýval rakouský fenolog a meteorolog Karl Fritsch, spolupracovník pražské Klementinské hvězdárny. V roce 1843 vydal svou práci jejíž titul v překladu zněl "Poznámky k pozorování oblaků od 1. srpna 1841 do konce července 1842". 

Skutečně moderní soustavu rozdělení oblaků navrhli v letech 1885-1887 Švéd H. M. Hildebrandsson a Angličan R. Abercromby. Jejich zásluhou došlo k mezinárodní dohodě a vydání prvního atlasu věrných zobrazení tvarů oblaků, a tím i k jejich přesné definici. 

V letech 1896-1897 se pak uskutečnilo rozsáhlé mezinárodní pozorování oblaků podle jednotné metodiky a jejich podrobné fotografování. 

Za průkopníka fotografování oblaků v Československu a využití fotografií v meteorologii je považován Dr. Antonín Bečvář (1901-1965), který se této činnosti systematicky věnoval ve čtyřicátých letech 20. století, kdy pracoval jako astronom na hvězdárně na Skalnatém plese ve Vysokých Tatrách. Své fotografie vydal v roce 1953 spolu s Bohuslavem Šimákem v obsáhlém "Atlase horských mraků". Dílo je souborem fotografií oblaků podmíněných prouděním vzduchu přes horské hřebeny. Dokonalost popisů všech 160 zde uvedených fotografií ve své době neměla obdoby. Bečvář zde k detailnímu popisu vzhledu oblaků používal i takových latinských přívlastků, které v současnosti však užívány nejsou. 

Jako příklady uvádíme: sulcatus = zbrázděný, vesperalis = večerní, laceratus = roztrhaný, nivosus = sněžný, squamusus = šupinový, globosus = kulový, pectinatus = rozrušený, corrosus = rozleptaný, glutinatus = spojitý, lacunaris = lagunovitý, filosus = vláknitý, plumeus = péřitý, costatus = žebrovitý, distortus = plamenový, rectus = rovný, reticulatus = síťový, dissultus = jiskrový, granosus = zrnitý, filosus = vláknitý, densus = hustý, nothus = nepravý, complanatus = zploštělý, simplex = jednoduchý, turritus = věžovitý, compositus = složitý, multipex = mnohonásobný a další. 

Originální jsou i filmy, v nichž Bečvář pomocí zrychleně promítaných snímků oblačnosti dokumentoval dynamiku oblačných dějů. 

Jednotný celosvětový systém klasifikace oblaků, k jehož vzniku Bečvářova práce jistě přispěla, zavedla až Mezinárodní meteorologická organizace (WMO) se sídlem v Ženevě, která tři roky po vydání Bečvářova atlasu, tj. v roce 1956, vydala "Mezinárodní atlas oblaků". Ten je jako doporučení používán v globálním měřítku dodnes. Atlas byl v českém překladu vydán tehdejším Hydrometeorologickým ústavem sice až v roce 1965, avšak doposud u nás nebyl překonán. Práce obsahuje kromě obrazové části též části textové, jejichž plné citace uvádíme zde v našem "Atlase oblaků". 

Moderní pojetí v přístupu k informacím dnes bezesporu představuje internet. V Evropě je nejznámnějším a nejobsáhlejším elektronickým atlasem oblaků "Wolken Atlas" od Bernarda Műhra, který obsahuje stovky fotografií všech oblačných druhů, včetně jevů spojených s oblačností, a to ve velmi vysoké kvalitě jež umožňuje právě digitální fotografie.
Každý z nás se jistě alespoň jednou pokusil zachytit na fotografickou emulzi či čip digitálního fotoaparátu zajímavé atmosférické úkazy nebo mraky. Pořizování klasických snímků oblohy ovšem není tak jednoduché, jako fotografování pozemních objektů. Především je ale potřeba mít na paměti, že nejde o umělecké výkony, ale o to, zachytit co možná nejvěrněji příslušnou scenérii. Oblačnost je v neustálém dynamickém vývoji (zejména konvektivní oblačnost), což činí každou pořízenou fotografii neopakovatelným originálem. 

Pro správné fotografování oblačnosti je důležitá především technika focení a samotný přístup k pořizování snímků, což jsou věci, které může každý pozorovatel neustále zlepšovat. Nesmírně důležité je všímat si celkové situace na obloze. Není totiž umění zmáčknout spoušť, ale nastavit fotoaparát a nastavit scénu. Obvykle je nutno při fotografování oblaků nasnímkovat více expozic s různou clonou či různým časem a teprve pak vybrat ten nejhezčí snímek. Dnes, v době digitálních fotoaparátů, to je maličkost, která majitele takového přístroje nic nestojí. Obecně platí, že pro skutečně hezké snímky oblaků je vždy potřeba přiclonit poněkud více, než kdybyste fotografovali pozemní objekty – nespoléhávejte se proto na nastavení expozice na automatiku fotoaparátu. Raději si s aparátem sami „pohrajte“. Odměnou vám budou krásné kontrastní obrázky. Hraním si s aparátem také brzy získáte grif a zkušenosti, které se vám budou hodit zejména v situacích, kdy není na zachycení příslušné scény mnoho času. 

Pokud jde o výběr samotného pohledu na oblohu, pak pokud to jen trochu jde, zaberte do záběru také horizont (cca 1/5 snímku) nebo nějaký blízký objekt (strom, věž, dům...), protože skutečné dispozice oblaku tak lépe vyniknou. Dodatečně si pak může nezasvěcený pozorovatel udělat představu o tom, jak byl oblak úhlově velký, jak byl vysoko nad zemí atd., což je velice důležité např. pro jeho dodatečné správné klasifikační určení např. pomocí atlasu nebo pohledu odborníka. Ne vždy samozřejmě situace dovolí, abyste do záběru získali horizont (např. když je oblak poblíž zenitu). Pak nemáte jinou možnost, než oblak vyfotit tak, jak to situace dovoluje. Dlužno však připomenout, že i snímky oblaků v zenitu lze oživit nějakou tou větví stromu, pod který se postavíte. Ale opět platí, že je nutné pracovat s celou scénou tak, aby konečný výsledek byl co možná nejlepší a příslušné doprovodné objekty spíše nerušili celkovou kompozici snímku. 

Zcela nepochybně budete vystaveni okamžikům, kdy vám čas nedovolí dlouhé otálení a zkoušení nastavování přístroje. Některé scenérie jsou totiž jen krátkými okamžiky, na které se není možno předem nijak připravit. V tom případě platí, že jakákoli fotka, i kdyby nebyla úplně ideální, je lepší, než žádná (např. snímky zeleného paprsku, halových jevů, tromby atd.). 

Doufám, že vám těchto několik malých rad pomůže ke zlepšení vašich snah o pořízení kvalitních snímků oblohy, a že se brzy možná i vy stanete novými přispěvateli do našeho atlasu oblaků.
Definice oblaku
Oblak je viditelná soustava nepatrných částic vody nebo ledu, popřípadě obojího, v ovzduší. Tato soustava může obsahovat zároveň i větší částice vody nebo ledu a také jiné částice pocházející např. z průmyslových exhalací, kouře nebo prachu. 
Vzhled oblaků
Vzhled oblaku je určen povahou, rozměry, množstvím a prostorovým rozdělením částic, ze kterých se skládá. Závisí též na intenzitě a na barvě světla, které na oblak dopadá, na poloze místa pozorování a světelného zdroje vůči oblaku. Popis vzhledu oblaku se provádí prostřednictvím následujících veličin: rozměru, formy, struktury, stavby, jasu, barvy.

Tyto činitele je třeba brát v úvahu při popisu každé z charakteristických forem oblaků. Nejdůležitější z těchto veličin jsou jas a barva oblaku. 
Jas oblaku
Jas oblaku závisí na tom, kolik světla oblakové částice odrážejí, rozptylují a propouštějí. Světlo přichází většinou přímo ze světelného zdroje (Slunce, Měsíc) nebo z oblohy coby světlo rozptýlené. Může přicházet však i od zemského povrchu, zejména, je-li sluneční nebo měsíční světlo odráženo rozsáhlými ledovými nebo sněhovými plochami.

Za dne je jas oblaků postačující, takže je lze snadno pozorovat. Za noci jsou oblaky viditelné tehdy, když svítí alespoň 1/4 měsíčního kotouče. Za bezměsíčných nocí nejsou oblaka zpravidla pozorovatelné, na jejich existenci můžeme soudit podle zakrytí hvězd, polární záře či zodiakálního světla. Přitom je potřeba vzít na zřetel, že neviditelnost hvězd při horizontu bývá způsobena přítomným zákalem. 
Barva oblaku
Barva oblaku je závislá především na barvě světla, jež oblak osvětluje. Zákal mezi oblakem a pozorovatelem může barvu do jisté míry pozměnit, takže vzdálené oblaky vyhlížejí žlutě, oranžově nebo červeně. 

Je-li Slunce dostatečně vysoko nad obzorem, jsou oblaky nebo jejich části přímo osvětlené slunečním světlem bílé nebo šedé. Části přijímající světlo od modré oblohy jsou modravě šedé.
Definice druhů, které jsou dále uvedeny, nevyčerpávají všechny možné případy, nýbrž omezují se na popis hlavních typů a podstatních znaků, které jsou rozhodující pro rozeznání určitého druhu od jiného druhu podobného vzhledu. 

Cirrus
Vzájemně oddělené obláčky v podobě bílých jemných vláken nebo bílých, popřípadě převážně bílých plošek nebo úzkých pruhů. Tyto oblaky mají vláknitý vzhled a hedvábný lesk, popřípadě obojí. 
Cirrocumulus
Tenké menší nebo větší skupiny nebo vrstvy bílých oblaků bez vlastního stínu, složené z velmi malých oblačných částí v podobě zrnek nebo vlnek apod. Tyto jednotlivé části mohou být buď navzájem oddělené, nebo mohou spolu souviset a jsou více méně pravidelně uspořádány. Zdánlivá velikost jednotlivých částí většinou nepřesahuje 1° prostorového úhlu (odpovídá přibližně úhlu, pod jakým vidíme šířku malíka při natažené paži). 
Cirrostratus
Průsvitný bělavý závoj oblaků, vzhledu vláknitého nebo hladkého, který úplně nebo částečně zakrývá oblohu a dává vznik halovým jevům. 
Altocumulus
Menší nebo větší skupiny nebo vrstvy oblaků, barvy bílé nebo šedé, popř. obojí, mající vlastní stíny. Skládají se z malých oblačných částí podoby vln, oblázků nebo valounů apod., které mohou být buď navzájem oddělené, nebo mohou spolu souviset. Mnohdy mají částečně vláknitý nebo rozplývavý vzhled. Zdánlivá velikost jednotlivých pravidelně uspořádaných částí oblaku bývá 1°- 5° prostorového úhlu (odpovídá přibližně úhlu, pod jakým vidíme šířku malíku až 3 prstů při natažené paži). 
Altostratus
Šedavá nebo modravá oblačná plocha nebo vrstva se strukturou vláknitou nebo žebrovitou nebo též bez patrné struktury, pokrývající úplně nebo částečně oblohu. Je tak tenká, že místy jsou patrné alespoň obrysy Slunce jako za matným sklem. U Altostratu se halové jevy nevyskytují. 
Nimbostratus
Šedá, často tmavá oblačná vrstva, která vlivem vypadávání více méně trvalých dešťových nebo sněhových srážek má matný vzhled. Srážky většinou dosahují země. Vrstva je všude tak hustá, že poloha Slunce patrná není. Pod touto vrstvou se často vyskytují nízké roztrhané oblaky, které mohou, ale nemusejí s nimbostratem souviset. 
Stratocumulus
Šedé nebo bělavé, popř. obojí barvy, menší nebo větší skupiny nebo vrstvy oblaků, které téměř vždy mají tmavá místa. Oblak se skládá z částí podobných dlaždicím, oblázkům, valounům apod. a nemívá vláknitý vzhled (z výjimkou zvláštního případu virga).

Jednotlivé části oblaku buď spolu souvisí nebo mohou být oddělené. Jejich zdánlivá velikost je větší než 5° prostorového úhlu. 
Stratus
Oblačná vrstva, obvykle šedá, s celkem jednotvárnou základnou, z níž vypadává mrholení, ledové jehličky nebo sněhová zrna. Prosvítá-li vrstvou stratu Slunce, jsou jeho obrysy zřetelně patrné a nikoliv rozplizlé jako v případě altostratu. Stratus nedává vznik halovým jevům.

Někdy se stratus vyskytuje v podobě roztrhaných chuchvalců. 
Cumulus
Osamocené oblaky, obvykle husté a s ostře ohraničenými obrysy, vyvíjející se směrem vzhůru ve tvaru kup, kupolí nebo věží. Jejich horní kypící část má často podobu květáku. Části oblaku ozářené Sluncem bývají nejčastěji zářivě bílé, základna oblaku bývá poměrně tmavá a téměř vodorovná. 
Cumulonimbus
Mohutný a hustý oblak velmi značného vertikálního rozsahu v podobě hor nebo obrovských věží. Alespoň část jeho vrcholu je obvykle hladká nebo vláknitá či žebrovitá a téměř vždy zploštělá. Tato část se rozšiřuje do podoby kovadliny nebo širokého chocholu. Pod základnou oblaku, obvykle velmi tmavou, se často vyskytují nízké roztrhané oblaky, které mohou, ale nemusí o cumulonimbem souviset, a dále srážky.
Níže jsou uvedeny definice jednotlivých tvarů a kurzívou je uvedeno, u kterých druhů oblaků se nejčastěji vyskytují. 
Fibratus
Jednotlivé navzájem oddělené oblaky nebo tenký oblačný závoj s vláknitou strukturou. Vlákna jsou přímočará nebo více méně nepravidelně pokřivená a nejsou zakončena žádnými háčky či chomáčky. 
Užívá se u druhů: Ci, Cs 
Uncinus
Oblaky v podobě čar zakončených vzhůru směřujícími háčky nebo chomáčky, ale bez zaoblených vrcholků. 
Užívá se u druhu: Ci 
Spissatus
Závojový, opticky tak hustý oblak, že proti Slunci se zdá šedavý. 
Užívá se u druhu: Ci 
Castellanus
Oblaky, které aspoň v horní části mají kupovité vrcholky nebo věžičky, takže se podobají cimbuří. Tyto věžičky, z nichž některé mají větší výšku než šířku, spočívají na společné základně a jsou uspořádány v řadách. Tvar castellanus je obzvlášť patrný, pozorujeme-li oblaky z profilu. 
Užívá se u druhu: Ci, Cc, Ac, Sc 
Floccus
Oblak v podobě kupovitých chomáčků nebo vloček, jejichž spodní okraje jsou více méně neostré, roztrhané a často provázené virgou. 
Užívá se u druhů: Ci, Cc, Ac 
Stratiformis
Oblaky, které se rozprostírají do velikých horizontálních ploch nebo vrstev. 
Užívá se u druhů: Ac, Sc, Cc 
Nebulosus
Oblačný závoj nebo vrstva mlhového jednotvárného vzhledu bez patrné struktury. 
Užívá se u druhů: Cs, St 
Lenticularis
Oblaky v podobě čoček nebo mandlí, často velmi protáhlé, obyčejně s výraznými obrysy. Někdy se u nich objevuje irizace (zbarvení okrajů oblaku do červena či zelena vlivem prosvítání Slunce). Oblaky tohoto tvaru jsou nejčastěji orografického původu, ale mohou se vyskytnout i v oblastech bez významné orografie. 
Užívá se u druhů: Cc, Ac, Sc 
Fractus
Oblaky v podobě nepravidelných roztrhaných cárů. 
Užívá se u druhů: St, Cu 
Humilis
Oblaky v podobě kup malého vertikálního rozsahu. Jeví se obvykle jako zploštělé s rovnou základnou. Přibližný poměr výšky ku šířce oblaku činí 1:2. 
Užívá se u druhu: Cu 
Mediocris
Oblaky v podobě kup středního vertikálního rozsahu, jejichž vrcholky mají poměrně malé výběžky a mohou občas ztrácet pevně ohraničený okraj. Přibližný poměr výšky ku šířce oblaku činí 1:1. 
Užívá se u druhu: Cu 
Congestus
Kupovité oblaky mohutného vertikálního rozsahu se silně vyvinutými výběžky. Jejich horní kypící části mají často podobu květáku. Oblaky jako takové se často spojují do větších celků vytvářející podobu řad, hradeb, vln apod. 
Užívá se u druhu: Cu 
Calvus
Bouřkové oblaky, jejichž aspoň některé výběžky horní části začínají ztrácet kupovité obrysy, ale v žádné jejich části ještě nelze pozorovat řasnatou strukturu. Výběžky mají vzhled bělavé oblačné hmoty s více méně vertikálním žebrováním. 
Užívá se u druhu: Cb 
Capillatus
Bouřkové oblaky, které mají v horní části zřetelně patrnou řasnatou, vláknitou nebo žebrovitou strukturu cirrů v podobě kovadliny, chocholu nebo obrovské neuspořádané kštice.V souvislosti s takovými oblaky se obvykle vyskytují přeháňkové lijavce nebo bouřky doprovázené často vichřicí a někdy krupobitím. Často je možno pozorovat srážkové pruhy (virga). 
Užívá se u druhu: Cb 
Definice odrůd
Intortus
Zakřivená oblačná vlákna se velmi nepravidelně navzájem zdánlivě proplétají. 
Vyskytuje se u druhu: Ci 
Vertebratus
Části oblaku jsou uspořádány tak, že připomínají páteř nebo žebra či rybí kostru. 
Vyskytuje se u druhu: Ci 
Undulatus
Menší nebo větší skupiny nebo vrstvy oblaků jsou uspořádány do vln. Takové vlny se mohou vyskytovat buď v poměrně celistvé oblačné vrstvě, nebo u oblaků složených z jednotlivých oblačných částí, které mohou spolu souviset nebo mohou být vzájemně oddělené. Mnohdy lze pozorovat i dvojitý systém vln. 
Vyskytuje se u druhů: Cc, Cs, Ac, As, Sc, St 
Radiatus
Oblaky jsou uspořádané v širokých rovnoběžných pásech, které se vlivem perspektivy zdánlivě sbíhají v jediném bodě na obzoru. Rozprostírají-li se oblačné pásy přes celou oblohu, sbíhají se zdánlivě do dvou protilehlých, tzv. úběžníkových bodů. 
Vyskytuje se u druhů: Ci, Ac, As, Sc, Cu 
Lacunosus
Menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy mající v souvislé, obvykle dosti tenké vrstvě, více méně pravidelně rozložené zaokrouhlené otvory, jejichž okraje jsou někdy třásnité. Jednotlivé části oblaku a bezoblačné mezery jsou uspořádány tak, že působí dojmem sítě nebo včelího plástu. 
Vyskytuje se u druhů: Cc, Ac, zřídka i Sc 
Duplicatus
Menší nebo větší skupiny nebo vrstvy jsou hustě nad sebou v malých vzdálenostech naskládané, někdy částečně spojené. 
Vyskytuje se u druhů: Ci, Cs, Ac, As, Sc 
Translucidus
Menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy, které jsou v převážné části tak průsvitné, že je jimi patrná poloha Slunce nebo Měsíce. Výskyt této odrůdy vylučuje odrůdu opacus. 
Vyskytuje se u druhů: Ac, As, Sc, St 
Perlucidus
Menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy mající zřetelné, někdy i velmi malé mezery, jimiž lze vidět polohu Slunce, Měsíce, modrou oblohu nebo oblaky ve větších výškách. Odrůda perlucidus může být zároveň i translucidus nebo opacus. 
Vyskytuje se u druhů: Ac, Sc 
Opacus
Menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy, jejichž převážná část je tak hustá, že jí nelze vůbec rozpoznat polohu Slunce nebo Měsíce. Výskyt této odrůdy vylučuje výskyt odrůdy translucidus. 
Vyskytuje se u druhů: Ac, As, Sc, St 
Zvláštnosti oblaků a průvodní oblaky
Zvláštnosti oblaků
Incus
Horní část bouřkového oblaku se rozšiřuje do podoby kovadliny. Její vzhled je buď hladký, vláknitý nebo žebrovitý. 
Vyskytuje se u druhu: Cb 
Mamma
Na spodní straně oblaku visí zaoblené výběžky podoby ženských prsů. 
Vyskytuje se u druhů: Ci, Cc, Ac, As, Sc, Cb 
Virga
Srážkové pruhy směřující kolmo nebo šikmo pod základnu oblaků a nedosahující zemského povrchu. 
Vyskytuje se u druhů: Cc, Ac, As, Ns, Sc, Cu, Cb 
Praecipitatio
Z oblaku vypadávají srážky (déšť, mrholení, sníh, mrznoucí déšť, krupky, kroupy) a dosahují až k zemskému povrchu. Tento jev se zde řadí mezi zvláštnosti oblaků, protože vypadávající srážky tvoří jakoby prodloužení oblaku. (Normálně patří srážky mezi hydrometeory). 
Vyskytuje se u druhů: As, Ns, Sc, St, Cu, Cb 
Arcus
Hustý válcovitý horizontální oblak s okraji více nebo méně zřásněnými. Vytváří se na přední straně určitých pohybujících se oblaků a při větším rozsahu má vzhled tmavého hrozivého oblouku. 
Vyskytuje se u druhů: Cb, zřídka i u Cu 
Tuba
Oblačný sloup nebo obrácený oblačný kužel či nálevka vycházející ze základny oblaku. Je příznakem silného víru vznikajícího tornáda. 
Vyskytuje se u druhů: Cb, velmi zřídka i u Cu 
Průvodní oblaky
Pileus
Průvodní oblak menšího horizontálního rozsahu v podobě čepice nebo kapuce vyskytující se nad vrcholky kupovitých oblaků, které jím často prorůstají. Dosti často lze pozorovat i několik těchto průvodních oblaků nad sebou. 
Vyskytují se u druhů: Cb, Cu 
Velum
Průvodní závojový oblak velikého horizontálního rozsahu vyskytující se těsně nad nebo přímo na vrcholu jednoho nebo několika kupovitých oblaků, které jím často prorůstají. 
Vyskytuje se u druhů: Cu, Cb 
Pannus
Cáry a roztrhané části oblaků, které někdy tvoří souvislou vrstvu. Objevují se pod jiným oblakem, s nímž se mohou i spojit. 
Vyskytují se u druhů: As, Ns, Cu, Cb
Oblaky druhu Cirrus jsou složeny z ledových krystalků. Cirrus může být v podobě tenkých vláken nebo nitek, které jsou buď přímočaré, nebo nepravidelně zakřivené a proplétají se. 

Tato vlákna mají často podobu čar zakončených vzhůru směřujícími háčky nebo chomáčky, ale bez zaoblených vrcholků. Cirrus se také vyskytuje v menších ploškách, dosti hustých, takže se proti Slunci jeví šedavým. 

V řidších případech se vyskytuje Cirrus v podobě malých zaoblených chomáčků, často s vlajícími vlečkami, nebo v podobě velmi malých zaoblených věžiček nebo malých kupolí na společné základně. 

Někdy jsou oblaky Cirrus uspořádány v širokých rovnoběžných pruzích, které se na obzoru zdánlivě sbíhají.

Oblaky Cirrus, pokud jsou dosti vysoko nad obzorem, jsou vždy bílé, bělejší než kterékoli jiné oblaky v témž místě oblohy. Je-li Slunce u obzoru, jsou oblaky Cirrus bělavé, zatímco oblaky níže položené nabývají zbarvení žlutého až oranžového. Po západu Slunce mění Cirrus barvu od žluté k růžové, pak k červené a nakonec k šedé. Při východu Slunce probíhá změna zbarvení v obráceném sledu. 

Cirrus poblíž obzoru má často žlutavé nebo oranžové zbarvení. 

Na cirru se mohou vyskytovat halové jevy, ale vzhledem k malé rozloze těchto oblak se jeví jako neúplné. 

Vznik

Oblaky Cirrus se často vyvíjejí z virgy cirrocumulů, altocumulů nebo z nejvyšších částí cumulonimbů. Může také vzniknout z cirrostratu nestejné tloušťky, jestliže se tenčí části vypaří. Cirrus v chomáčcích se zaoblenými vrcholky vzniká často na bezoblačné obloze. 

Podobné oblaky

a) Cirrocumulus 

Cirrus v podobě zaoblených chomáčků nebo v podobě malých zaoblených věžiček nebo cimbuří na společné základně může být zaměňován s oblakem druhu Cirrocumulus, který má vzhled podobný. Druh Cirrus se však vyznačuje tím, že jeho chomáčky nebo věžičky mají na rozdíl od cirrocumulu zdánlivou velikost větší než 1° prostorového úhlu, jsou-li více než 30° nad obzorem. 

b) Cirrostratus 

Oblaky druhu Cirrus se liší od cirrostratu svou nehomogenní strukturou nebo, vyskytují-li se v podobě chomáčků nebo pruhů, tím, že jejich horizontální rozsah je poměrně malý nebo šířka jejich souvislých částí je malá. Cirrus poblíže obzoru se vlivem perspektivy nesnadno odlišuje od cirrostratu. 

c) Altocumulus 

Cirrus v podobě zaoblených chomáčků nebo v podobě malých zaoblených věžiček nebo cimbuří na společné základně se liší od altocumulu podobného vzhledu tím, že jeho struktura je vláknitější a vzhled hedvábnější než u altocumulu. 

d) Altostratus 

Hustý Cirrus v podobě menších plošek se liší od ploch altostratu svým menším horizontálním rozsahem a svou bělostí.
Fyzikální složení a vzhled

Oblaky druhu Cirrocumulus jsou složeny skoro výhradně z ledových krystalků, avšak silně přechlazené vodní kapičky se v tomto oblaku také mohou vyskytnout, i když rychle přecházejí v ledové krystaly.

Cirrocumulus se většinou vyskytuje jako více méně rozsáhlé plochy, složené z velmi malých oblačných částí v podobě zrn nebo vln apod. Tyto části jsou často uspořádány do jednoho nebo dvou systémů vln. Zároveň mohou mít řasnaté okraje. V řídkých případech mohou mít v cirrocumulu více méně pravidelně rozložené malé okrouhlé mezery, mnohdy s řásnitými okraji, takže oblak má často vzhled připomínající síť nebo včelí plást.

Cirrocumulus se vyskytuje také v menších plochách v podobě čočky nebo mandle, často bývá velmi protáhlý, jeho obrysy jsou obvykle ostré.

Řidčeji se Cirrocumulus skládá z malých částí v podobě chomáčků, jejichž spodní strany jsou řásnité, nebo z částí podoby malých věžiček na společné horizontální základně.

Oblaky druhu Cirrocumulus jsou vždy dostatečně průsvitné, že lze dobře určit polohu Slunce nebo Měsíce.

U oblaků tohoto druhu lze někdy pozorovat korónu nebo irizaci.

Vznik 

Cirrocumulus může vzniknout na bezoblačné obloze. Může se také vyvinout z oblaků druhu Cirrus a Cirrostratus nebo zmenšením rozměrů částí, ze kterých se skládá plocha nebo vrstva altocumulu. Cirrocumulus tvaru čočky nebo mandlí vzniká obvykle orograficky vynuceným zvednutím vrstvy vlhkého vzduchu.

Rozdílné znaky s oblaky podobného vzhledu

a) Cirrus a Cirrostratus

Cirrocumulus v podobě zaoblených chomáčků nebo v podobě velmi malých zaoblených věžiček nebo cimbuří na společné základně se může zaměnit s oblakem druhu Cirrus podobného vzhledu. Druh Cirrocumulus se vyznačuje tím, že jeho chomáčky nebo věžičky mají na rozdíl od druhu Cirrus zdánlivou velikost menší než 1° prostorového úhlu, jsou-li pozorovány pod úhlem větším než 30° nad obzorem. Plocha cirrocumulu se liší od druhů Cirrus nebo Cirrostratus tím, že je rozbrázděna a rozčleněna na velmi malé části. Některé části mohou sice mít vzezření vláknité, hedvábné nebo hladké (což je charakteristické pro cirrus a cirrostratus), ale vyskytují se vcelku jen ojediněle.

b) Altocumulus 

Druh Cirrocumulus se liší od altocumulu tím, že jeho části jsou většinou velmi malé (podle definice je jejich zdánlivá velikost menší než 1° prostorového úhlu, pozorujeme-li pod úhlem větším než 30° nad obzorem) a že nemají vlastní stín.
Cirrostratus se skládá hlavně z ledových krystalů. Může se vyskytovat v podobě vláknitého závoje, v němž můžeme pozorovat jemné žebrování. Může mít také vzhled mlhového závoje. Okraj závoje cirrostratu je někdy výrazně ohraničen, ale častěji je rozřásněn cirry.

Cirrostratus je vždycky tak tenký, že předměty na Zemi vrhají stíny, s výjimkou případů, kdy Slunce je velmi nízko.

Poznámky o barvách oblaků Cirrus platí ve stejné míře i pro cirrostratus.

V tenkém cirrostratu lze často pozorovat halové jevy. Někdy je závoj cirrostratu tak tenký, že jedině halo prozrazuje jeho existenci.

Vznik

Cirrostratus vzniká tím, že rozsáhlé vrstvy vzduchu se pozvolna zvedají až do dosti velikých výšek. Cirrostatus může také vzniknout spojením cirrů nebo částí cirrocumulů nebo vypadáváním ledových krystalů z cirrocumulu. Dále se může Cirrostratus vytvořit také zmenšením tloušťky altostratu nebo rozšířením kovadliny cumulonimbu.

Rozdílné znaky s oblaky podobného vzhledu

a) Cirrus 

Cirrostratus se liší od druhu Cirrus tím, že má tvar závoje širokého horizontálního rozsahu.

b) Cirrocumulus a Altocumulus

Cirrostratus má všeobecně rozplývavý vzhled a nemá strukturu zrn, vln, brázd, výběžků, oblázků, valounů apod., což je charakteristické pro cirrocumulus a altocumulus.

c) Altostratus

Cirrostratus se liší od altostratu menší tloušťkou a tím, že dává vznik halovým jevům. Cirrostratus poblíže obzoru může být zaměněn s altostratem. Jedině pomalost jeho pohybu a pomalost, s níž mění svou tloušťku a vzhled, jsou charakteristiky cirrostratu, které jej prakticky rozlišují od altostratu, stejně jako od stratu.

d) Stratus

Cirrostratus se může zaměnit s velmi tenkým stratem, který do úhlové vzdálenosti 45° od Slunce bývá někdy zářivě bílý. Přes to lze cirrostratus rozpoznat podle toho, že je všude bělejší a mívá vláknitou strukturu. Kromě toho můžeme u cirrostratu pozorovat halové jevy, které se u stratu - vyjma případy velmi nízkých teplot - nevyskytují.

e) zákal

Cirrostratus se liší od zákalu tím, že zákal je opalescentní a mívá špinavé žluté nebo hnědavé zabarvení.
Altocumulus se skládá skoro vždy převážně z vodních kapiček. Při velmi nízkých teplotách se však mohou vytvořit také ledové krystaly. Altocumulus se nejčastěji vyskytuje jako rozsáhlá plocha složená z menších, dosti pravidelně uspořádaných oblačných částí, které mohou, ale nemusí vzájemně souviset. Tyto části nabývají někdy podoby protáhlých rovnoběžných valounů a bývají od sebe odděleny ostře ohraničenými bezoblačnými pásy. Velmi zřídka se vyskytují v ploše altocumulů malé okrouhlé mezery s řásnitými okraji více méně pravidelně uspořádané, takže připomínají svým vzhledem síť nebo včelí plást. Plochy altocumulů pozorujeme často ve dvou i více vrstvách. Altocumulus se také vyskytuje v podobě čoček nebo mandlí, které bývají často značně protáhlé. Jejich obrysy jsou ostře ohraničeny. Tyto oblaky se skládají buď z velmi malých zahuštěných částí, nebo jsou jediným celistvým oblakem více méně hladkým. V posledním případě má oblak velmi markantní vlastní stín. 

Řidčeji se vyskytuje Altocumulus v podobě malých osamocených chomáčků, jejichž spodní části jsou poněkud řasnaté. U těchto oblaků se často pozorují vláknité vlečky. Jiný tvar, rovněž řídký, má podobu řady malých věžiček spočívajících na společné vodorovné základně. 

Průsvitnost altocumulu je velmi proměnlivá. V některých případech může být poloha Slunce patrna za převážnou částí oblaku. V jiných případech je oblak tak hustý, že Slunce úplně zakrývá. Spodní strana neprůsvitné vrstvy altocumulů bývá často nerovná a její části vytvářejí markantní reliéf. U altocumulů lze téměř vždy rozeznat vlastní stíny. Také se u nich často pozoruje koróna nebo irizace. 

Vypadávají-li z oblaku krystalky, mohou vzniknout halové jevy "nepravé slunce" nebo "halový sloup".

Vznik

Altocumulus se často tvoří ve středním výškovém patře na okraji vystupující rozsáhlé vzduchové vrstvy, nebo také při turbulenci nebo konvekci.

Altocumulus může také vzniknout zvětšením rozměrů nebo tloušťky aspoň několika částí plochy nebo vrstvy cirrocumulu, nebo také rozdělením vrstvy stratocumulu. Může také vzniknout z altostratu nebo nimbostratu. Altocumulus se může rovněž vytvořit rozšířením cumulů nebo cumulonimbů.

Altocumulus v podobě čoček nebo mandlí vzniká obvykle při lokálním orograficky vynuceném výstupu vlhké vzduchové hmoty.

Rozdílné znaky s oblaky podobného vzhledu

a) Cirrus 

Z altocumulu vybíhají někdy směrem dolů pruhy jako vlečka vláknité struktury (virga). V takových případech je nutné označovat oblak jako altocumulus a nikoli jako cirrus, a to tak dlouho, dokud aspoň část oblaku nemá vláknitou strukturu a hedvábný lesk.

b) Cirrocumulus 

Altocumulus se může někdy zaměnit s druhem Cirrocumulus. V pochybných případech pokládáme za altocumulus ten oblak, jehož části mají vlastní stín, i když jejich zdánlivá velikost je menší než 1° prostorového úhlu. Za Altocumulus pokládáme také oblak, jehož části nemají sice vlastní stíny, ale jestliže prostorová velkost většiny pravidelně uspořádaných oblačných částí je 1° - 5° prostorového úhlu, pozorujeme-li je pod úhlem větším než 30° nad obzorem. V tenkých částech altocumulu se často vyskytuje koróna nebo irizace, což je dosti vzácný úkaz u cirrocumulů.

c) Altostratus 

Vrstva altocumulu se může někdy zaměnit s altostratem. V případě pochybností, pokládáme za altocumulus ten oblak, který má aspoň náznak tvaru vln, oblázků, valounů apod.

d) Stratocumulus 

Má-li Altocumulus tmavé části, může být někdy zaměňován za stratocumulus. Jestliže většina pravidelně uspořádaných částí oblaku má při zorném úhlu aspoň 30° nad obzorem zdánlivou velikost 1° - 5° prostorového úhlu, jde o altocumulus.

e) Cumulus

Altocumulus v podobě osamocených chomáčků může být zaměňován s malými cumuly. Altocumulus se pozná podle toho, že chomáčky mají většinou vláknité pruhy (virga) a jsou celkově podstatně menší než oblaky druhu Cumulus. 
Altostratus se skládá z vodních kapiček a ledových krystalků. Obsahuje zároveň dešťové kapky a sněhové vločky. Altostratus se vyskytuje téměř vždy jako horizontálně velmi rozsáhlá vrstva (až několik set kilometrů), která je i vertikálně mohutná (až několik tisíc metrů). Může se skládat ze dvou nebo více těsně nad sebou naskládaných vrstev, které někdy místy spolu souvisí.

V některých případech jsou na oblaku vidět vlny nebo široké rovnoběžné pruhy. Altostratus je všeobecně tak hustý, že jen v jeho nejtenčích částech lze rozeznat obrysy Slunce jako za matným sklem, hustší části jsou tak husté, že Slunce úplně zakrývají.

Altostratus je oblak, z něhož mohou, ale též nemusí vypadávat srážky. Srážky se mohou projevovat jako pruhy pod základnou oblaku (virga), spodní strana oblaku pak může mít bradavičnatý nebo roztrhaný vzhled. Jestliže srážky vypadávající z oblaku dosahují zemského povrchu, jde většinou o trvalé srážky ve tvaru deště nebo sněhu či krupek. Pod altostratem se mohou tvořit v turbulentní vrstvě vzduchu, syceného vodní párou z vypařených srážek, oblaky v podobě roztrhaných cárů (pannus). V počátečním stadiu jejich vývoje jsou tyto oblaky malé, nepříliš početné a osamocené. Objevují se v hladině nižší než je základna altostratu. Později při přibývající tloušťce vrstvy altostratu a při snižování její základny se vzájemná vzdálenost postupně zmenšuje. Současně s tím vzrůstá počet roztrhaných oblaků a zvětšují se jejich rozměry, až konečně se mohou spojit v zdánlivě souvislou vrstvu.

Vznik

Altostratus většinou vzniká, když se rozsáhlá vzduchová vrstva pomalu zdvihá do značně velkých výšek. Altostratus se může také vytvořit zesílením závoje cirrostratu, někdy se tvoří též zeslabením vrstvy nimbostratu. Někdy vzniká Altostratus z vrstvy altocumulů a to v případech, kdy z altocumulů vypadávají ve větší míře ledové krystalky v podobě pruhů.

Někdy také, zvláště v tropech, vzniká Altostratus rozšířením středních nebo horních částí cumulonimbů.

Rozdílné znaky s oblaky podobného vzhledu

a) Cirrus

Plochy nebo vrstvy altostratu se mohou, třebaže zřídka, rozpadat v menší plošky, které je možné zaměňovat s malými ploškami hustého oblaku druhu Cirrus. Plošky altostratu jsou však podstatně širší ve směru horizontálním a převládá u nich šedé zbarvení.

b) Cirrostratus

Tenkou a vysokou vrstvu altostratu je možné zaměňovat se závojem cirrostratu. V případě pochybností je někdy možné identifikovat oblak tím, že si uvědomíme, že při altostratu předměty na zemi nevrhají stín a že Slunce lze rozpoznat jen jakoby za matným sklem. Vyskytují-li se halové jevy, jde o oblak druhu Cirrostratus.

c) Altocumulus a Stratocumulus

Altostratus mívá někdy mezery, brázdy nebo trhliny. Je tedy třeba dát pozor, aby se nezaměnil s plochou nebo vrstvou altocumulu nebo stratocumulu, které mají podobné rysy. 

Altostratus se liší od altocumulu a stratocumulu tím, že jeho vzhled je jednotnější (homogennější) a na rozdíl od altocumulu či stratocumulu v žádné jeho části nenalezneme žádnou kupovitou strukturu.

d) Nimbostratus

Nízká a hustá vrstva altostratu se rozliší od vrstvy nimbostratu podobného vzhledu tím, že v altostratu bývají části tenčí, jimiž je alespoň matně, vidět Slunce. Šeď altostratu je mimo to světlejší a jeho spodní strana obvykle není tak jednotvárná jako u nimbostratu. Jestliže je pochybná identifikace oblaku za bezměsíční noci, pak se konvenčně pokládá za altostratus oblak, z něhož ani neprší ani nesněží.

e) Stratus

Altostratus se liší od stratu, s nímž může být zaměňován tím, že jím prosvítá Slunce jako matným sklem. A kromě toho Altostratus nikdy není tak světlý jako tenký Stratus pozorovaný proti Slunci.
Nimbostratus se sklává z vodních kapiček (někdy přechlazených) a dešťových kapek, z ledových krystalů a sněhových vloček nebo směsi těchto kapalných a pevných částic.

Nimbostratus se vyskytuje v podobě nízké, velmi rozsáhlé vrstvy, barvy tmavošedé, s rozplývavou základnou, z níž padají trvalé srážky ve tvaru deště, sněhu nebo krupek, které nemusejí nutně dosahovat země. V tropech lze pozorovat, zejména za krátkých přestávek deště, jak se Nimbostratus trhá na několik samostatných vrstev, které se zase rychle spojují.

Spodní strana nimbostratu je často buď úplně nebo částečně zakryta nízkými roztrhanými oblaky (pannus), které se tvoří v hladině základny nimbostratu nebo pod ní a které rychle mění svůj tvar. Zpočátku se roztrhané oblaky skládají z malých osamocených částí, které se pak mohou spojit v souvislou vrstvu. Rozšíří-li se roztrhané oblaky na velkou část oblohy, je třeba dbát, aby se nezaměňovaly se spodní hranicí nimbostratu.

Rozdílné znaky s oblaky podobného vzhledu

a) Altostratus

Tenký Nimbostratus se může snadno zaměňovat za hustý Altostratus. Nimbostratus však má šedé zbarvení tmavší než Altostratus. Podle definice je Nimbostratus všude tak hustý, že úplně zakrývá Slunce nebo Měsíc, zatímco Altostratus je může zakrýt jen svými nejhustšími částmi. Jestliže jsou pochyby o identifikaci oblaku za tmavé noci, pak se konvenčně pokládá za nimbostratus oblak, z něhož na zemi prší nebo sněží.

b) Altocumulus a Stratocumulus

Nimbostratus se liší od husté vrstvy altocumulu nebo stratocumulu tím, že nemá části zřetelně ohraničeny a že nemá zřetelnou základnu ani místa s kupovitou strukturou.

c) Stratus

Nimbostratus se liší od hustého stratu tím, že je hustější a že z něj vypadávají srážky ve tvaru deště, sněhu nebo ledových zrn, zatímco Stratus může dávat srážky (a to jen ojediněle) jen ve formě mrholení, ledových jehliček nebo sněhových zrnek.

d) Cumulonimbus

Jestliže se pozorovatel nachází pod oblakem, který vypadá jako Nimbostratus a jestliže pozoruje blesky, hřmění nebo kroupy, pak jde konvenčně o cumulonimbus.
Stratocumulus je složen z vodních kapiček, které jsou někdy doprovázeny dešťovými kapkami, sněhovými krupkami a řidčeji též sněhovými krystaly a sněhovými vločkami.

Stratocumulus se vyskytuje nejčastěji v plochách nebo vrstvách, skládajících se z podobných částí jako Altocumulus, s tím rozdílem, že bývají v menších výškách, a tudíž se zdají být větší. Rozměry, tloušťka a tvar oblačných částí, ze kterých se Stratocumulus skládá, se pohybují v širokých mezích. Někdy nabývají tyto části podoby zdánlivě rovnoběžných valounů, které mohou být od sebe odděleny ostře ohraničenými bezoblačnými mezerami. Někdy se stává, zejména v tropických oblastech, že celý oblak tvoří jediný veliký válec.

Velmi zřídka se vyskytuje Stratocumulus s okrouhlými bezoblačnými mezerami, které jsou víceméně pravidelně uspořádány a jejichž okraje jsou řásnité, takže připomínají síť nebo včelí plást. Plochy stratocumulu se mohou často vyskytovat současně ve dvou nebo více vrstvách.

Dosti zřídka se vyskytuje Stratocumulus v protáhlých plochách v podobě čočky nebo mandle s ostře ohraničenými obrysy nebo v podobě malých věží na společné horizontální základně.

Průsvitnost stratocumulu se může pohybovat ve velikém rozsahu. Někdy je převážná část oblaku dostatečně tenká, že umožňuje určit polohu Slunce, v jiných případech je tak hustá, že úplně Slunce zakrývá. Spodní strana neprůsvitného stratocumulu bývá často nerovná a tvoří zřetelný reliéf.

Ze stratocumulu někdy vypadávají srážky, ale vždy jen slabé intenzity. Může to být déšť, sníh nebo sněhové krupky. Za výjimečně chladného počasí může se následkem hojného vypadávání ledových krystalů vytvořit intenzívní virga, někdy doprovázená halovými jevy. Není-li Stratocumulus příliš hustý, můžeme někdy pozorovat korónu nebo irizaci.

Vznik

Stratocumulus se může vytvořit z altocumulu zvětšením aspoň několika jeho částí.

Stratocumulus někdy vzniká v čiré atmosféře pod altostratem nebo ještě častěji pod nimbostratem. Může též vzniknout přeměnou nimbostratu.

Stratocumulus se může vytvořit také ze stratu jeho zvýšením nebo jeho přeměnou konvekcí nebo zvlněním, aniž by se měnila jeho výška.

Stratocumuly se často tvoří rozšířením horních nebo středních partií cumulů nebo cumulonimbů. V pozdním odpoledni nebo večer se může Stratocumulus vytvořit také zploštěním cumulů.

Rozdílné znaky s oblaky podobného vzhledu

a) Cirrostratus

Za mimořádně chladného počasí se může následkem hojného vypadávání ledových krystalů vytvořit intensivní virga doprovázená halovými jevy. Tento oblak se liší od cirrostratu tím, že je v něm ještě možno pozorovat náznaky oblázků, valounů atd. kromě toho je Stratocumulus mnohem méně průsvitný než Cirrostratus.

b) Altocumulus

Stratocumulus může být někdy zaměňován s altocumulem, který má tmavší části. Jestliže většina pravidelně uspořádaných oblačných částí má zdánlivou velikost větší než 5° prostorového úhlu, pozoruje-li se pod úhlem větším než 30° nad obzorem, je dotyčný oblak Stratocumulus.

c) Altostratus, Nimbostratus a Stratus

Rozlišitelnost stratocumulu od altostratu, nimbostratu nebo stratu se zakládá na tom, že u stratocumulu je vždy možné zjistit elementární části, ať už navzájem související či nikoli. Kromě toho na rozdíl od altostratu, který bývá často vláknitého vzhledu, je Stratocumulus vždycky bez vláken s výjimkou případů extrémně nízkých teplot. 

K uvedeným kritériím je nutno ještě připojit charakter srážek a jejich tvar, což někdy pomůže identifikovat oblak. Vypadávají-li vůbec srážky ze stratocumulu, jsou vždy jen slabé intenzity a lokálního charakteru a snadno se dají přehlédnout.

d) Cumulus

Statocumulus se liší od cumulů tím, že obvykle tvoří skupiny nebo se vyskytuje ve tvaru ploch. Jejich vrcholky jsou všeobecně zploštělé. V případě, že vrcholky stratocumulu mají podobu kupolí, mají tyto, na rozdíl od cumulů, společnou základnu.
Stratus se všeobecně skládá z malých vodních kapiček. Při velmi nízkých teplotách se může skládat z malých ledových částic. Je-li velmi hustý nebo hutný, obsahuje často kapičky mrholení a někdy i ledové jehličky nebo sněhová zrna. Stratus se vyskytuje nejčastěji jako šedá vrstva mlhavého a dosti jednotvárného vzhledu, jejíž základna je často tak nízká, že zakrývá vrcholky kopců nebo vyšších konstrukcí. Stratus je někdy tak tenký, že lze zřetelně rozeznat obrysy Slunce nebo Měsíce, ale častěji bývá tak neprůsvitný, že Slunce i Měsíc úplně zakrývá. Někdy může vypadat velmi tmavý nebo mít dokonce hrozivý vzhled. Spodní strana stratu je obyčejně ostře ohraničena a může být zvlněna.

Stratus se někdy vyskytuje v podobě útržků více méně spojených, jejichž rozměry a jas jsou proměnlivé, nebo v podobě roztrhaných cárů, které se rychle mění.

Je-li stratus velmi tenký, může způsobit korónu kolem Slunce nebo Měsíce. Při velmi nízkých teplotách může za zvláštních okolností vyvolat halové jevy.

Jestliže srážky ze stratu dosahují země, mají podobu mrholení, ledových jehliček nebo sněhových zrn.

Vznik

Vrstva stratu se tvoří v důsledku ochlazení nejnižších vrstev atmosféry. Stratus ve formě útržků nebo cárů je vlastně přechodné stádium krátkého trvání buď při vytváření nebo při rozpadávání souvislé vrstvy stratu. Roztrhaný Stratus se může také vyskytnout jako průvodní oblak (pannus) vzniklý následkem turbulence ve vrstvách vzduchu zvlhčeného srážkami, které padají z altostratu, nimbostratu, cumulonimbu nebo cumulu.

Stratus se může vytvořit také ze stratocumulu. To se stává když se z jakéhokoli důvodu - vyjma vypadávání srážek - spodní hranice stratocumulu sníží nebo pozbude své členitosti a charakteristického vzhledu.

V přímořských oblastech dochází často k tvoření stratu při pomalém pohybu vrstvy mlhy od moře k pobřeží. Při zahřátí zemského povrchu pevniny nebo zesílení větru směrem k pevnině se mlha, která vznikla nad mořem, zdvihá nad pobřeží a přechází tak v oblak - Stratus.

Rozdílné znaky s oblaky podobného vzhledu

a) Cirrus

Vlivem větrných poměrů nabývá někdy Stratus místy podobu hrubých vláken. Tato vlákna se liší od vláken oblaku Cirrus tím, že - vyjma proti Slunci - nejsou tak bílá a tak rozplývavá a že se rychle mění.

b) Cirrostratus

Tenká vrstva stratu se může zaměňovat s cirrostratem. Stratus však není tak zářivě bílý, vyjma při pohledu proti Slunci. Kromě toho u stratu se může tvořit koróna.

c) Altostratus

Stratus se liší od altostratu tím, že nerozmazává obrysy Slunce (Slunce se nejeví jako za matným sklem).

d) Nimbostratus

Hustá vrstva stratu může být zaměňována s nimbostratem. Pro rozlišení obou druhů oblaků se užívají tato kritéria:

Stratus má všeobecně spodní stranu zřetelněji ohraničenou a mnohem jednotvárnější než Nimbostratus. Kromě toho Stratus má "suché" vzezření, které dosti silně kontrastuje s "mokrým" vzezřením nimbostratu.
poměrně slabou vrstvou stratu lze zřetelně rozeznat obrysy Slunce či Měsíce, aspoň jeho nejtenčími místy. Naproti tomu Nimbostratus ve všech svých částech Slunce nebo Měsíc úplně zakrývá.
jestliže při pozorování oblaků se vyskytují srážky, je poměrně snadné rozlišit stratus od nimbostratu, vzpomeneme-li si, že ze stratu může maximálně slabě mrholit, nebo vypadávat ledové jehličky či sněhová zrna, zatímco z nimbostratu téměř vždy vypadává déšť nebo sníh, popř. zmrzlý déšť nebo krupky. Potíže mohou však vzniknout v tom případě, jestliže srážky padají z oblaku ve vyšší hladině a procházejí vrstvou stratu. V tomto případě se temná a jednotvárná vrstva stratu silně podobná nimbostratu a může se lehko zaměnit.
Stratus se vyskytuje jen za slabého větru nebo bezvětří, zatímco výskyt nimbostratu je spojen s mírným nebo silným větrem. Toto kritérium však nesmí být použito jen samo o sobě k rozlišení obou druhů.
hustá vrstva stratu se nejčastěji vytváří, aniž by před jejím vznikem existovaly jakékoli jiné oblaky, aspoň v nízkém a středním patře. Naproti tomu Nimbostratus se tvoří téměř vždy až po vytvoření jiných oblaků (obyčejně středního patra). Může se také vyvinout z dříve existujících oblaků.

e) Stratocumulus

Stratus se liší od stratocumulů tím, že není složen z menších oblačných částí, ať už spojených či nikoli.

f) Cumulus

Roztrhané cáry stratu se liší od roztrhaných cumulů tím, že u stratu nejsou tak bílé a tak husté jako u cumulu. Kromě toho Dtratus tohoto tvaru má mnohem menší vertikální rozsah.
Oblaky Cumulus se skládají hlavně z vodních kapiček. Ledové krystaly se mohou tvořit v těch částech oblaku, kde je teplota značně pod 0 °C.

Cumulus se mohou vyskytovat současně v různých stádiích vertikálního vývoje. Mohou mít jen malý vertikální rozsah a malé zaoblené vrcholky a málo vyvinuté výběžky. Mohou také mít značný vertikální rozsah a vrchní část rozčleněnou na mnoho nadouvajících se výběžků, že svým vzhledem často připomínají květák. Někdy se vyskytují cumuly ve tvaru malých oblaků s roztrhanými okraji, jejichž obrysy se plynule mění (často velmi rychle).

Někdy jsou cumuly (obyčejně středně vertikálně vyvinuté) uspořádány do řad, které jsou přibližně rovnoběžné se směrem větru.

Cumuly silně vertikálně vyvinuté mohou být zdrojem srážek. V tropických krajinách dávají často vydatné srážky ve formě přeháněk.

Vznik

Cumuly vznikají ve výstupných proudech, které se tvoří ve spodních vrstvách atmosféry při dostatečně velkém vertikálním gradientu teploty (ubývání teploty s výškou). Tak velké vertikální gradienty teploty vznikají různými způsoby, z nichž nejběžnější jsou:

zahřívání zemského povrchu slunečním zářením
plynulé zahřívání spodních vrstev studené vzduchové hmoty proudící nad poměrně teplým zemským povrchem.
Před vznikem cumulů se často v určitých místech objevuje kouřmo, z něhož se pak vyvine oblak.

Kumuly mohou vzniknout z altocumulů nebo stratocumulů. Mohou také vzniknout přeměnou stratocumulů nebo stratu - často nad pevninou v ranních hodinách.

Roztrhané cumuly špatného počasí se vyskytují pod altostratem, nimbostratem nebo cumulonimbem, jakož i pod silně vyvinutým cumulem, z něhož padají srážky.

Rozdílné znaky s oblaky podobného vzhledu

a) Altocumulus a Stratocumulus

Malé cumuly mohou být tak četné a tak hustě rozložené, že se podobají vrstvě stratocumulu nebo altocumulu, zvláště jsou-li blízko obzoru. Takové oblaky je nutné klasifikovat jako cumuly, jestliže jejich vrcholky zachovávají tvar kopule a jestliže se jejich základny nespojily.

b) Altostratus a Nimbostratus

Jestliže se velmi rozsáhlý Cumulus, z něhož padají srážky, nachází přímo nad pozorovatelem, může být pokládán za altostratus nebo nimbostratus. Rozlišení může usnadnit charakter srážek. Jsou-li srážky přeháňkového typu, jde o oblak Cumulus.

c) Cumulonimbus

Vzhledem k tomu, že Cumulonimby všeobecně vznikají dalším vývojem z cumulů, je mnohdy těžké rozlišit cumulus silně vertikálně vyvinutý od cumulonimbu. Oblak zůstává cumulem, pokud se ještě udržuje v horních vzdouvajících se partiích všude ostré obrysy a jestliže nikde nemá vláknitou nebo žebrovitou strukturu. Nelze-li podle jiných kritérií rozhodnout, má-li se oblak pojmenovat Cumulus nebo Cumulonimbus, platí konvence, že oblak, který není doprovázen blesky, hřměním nebo kroupami, je Cumulus.

d) Roztrhaný Stratus

Roztrhaný Cumulus se liší od roztrhaného stratu tím, že má větší vertikální rozsah, obvykle je bělejší a méně průsvitný. Kromě toho roztrhané cumuly na rozdíl od roztrhaných stratů mají vrcholy zaoblené nebo v podobě kupolí.
Cumulonimby se skládají jednak z vodních kapiček, jednak, zejména v horních částech, z ledových krystalů. Obsahují však také velké dešťové kapky a často i sněhové vločky, sněhové krupky, zmrzlý déšť nebo krupky či kroupy. Vodní kapičky a dešťové kapky mohou být silně přechlazené.

Horizontální i vertikální rozměry cumulonimbu jsou tak velké, že charakteristický tvar cumulonimbu jako celku lze spatřit jen na značnou vzdálenost. V počátečním stádiu se Cumulonimbus vyvíjí z cumulu, na jeho vrcholu se objevují zaoblené výběžky a jejich horní části začínají ztrácet své ostré obrysy. Pak dochází k úplné proměně celé horní části, která se změní ve vláknitou nebo žebrovitou oblačnou masu a často nabývá podoby kovadliny. Při velmi nízkých teplotách se může vláknitá struktura rozšířit na celý oblak.

Cumulonimby se mohou vyskytovat buď osamoceně nebo v souvislé řadě, která pak vyhlíží jako mohutná zeď. Nachází-li se Cumulonimbus nad pozorovatelem, jsou horní části oblaku zakryty jeho rozlehlou základnou nebo nízkými roztrhanými oblaky. Někdy se stává, že horní části cumulonimbu se spojí s altostratem nebo nimbostratem. Někdy může vzniknout Cumulonimbus také přímo v hmotě altostratu nebo nimbostratu. 

Cumulonimbus působí často ponurným, hrozivým a strach vzbuzujícím dojmem, který se obvykle ještě zesiluje hřměním a blesky a stupňuje se dále s příchodem silných lijavců, krupobití, sněhových a větrných bouří s doprovodnými jevy, jako jsou mamma nebo řidčeji tuba.

Vznik

Cumulonimby se normálně tvoří postupnou přeměnou z velikých, silně vyvinutých cumulů. Podmínky pro vznik cumulonimbů jsou analogické jako pro vznik cumulů.

Mnohdy se mohou cumulonimby vyvinout z altocumulu nebo stratocumulu, jejichž horní části mají výběžky v podobě věží. Vyvine-li se Cumulonimbus z altocumulu, má neobvykle vysokou základnu. Cumulonimby se také mohou vytvořit přeměnou některých částí altostratu nebo nimbostratu.

Rozdílné znaky s oblaky podobného vzhledu

a) Nimbostratus

Jestliže Cumulonimbus pokrývá velkou část oblohy, může se snadno zaměnit za nimbostratus, zejména máme-li oblak identifikovat jen podle vzhledu jeho spodní části. V takových případech umožňuje rozlišení mezi cumulonimbem a nimbostratem charakter srážek. Jsou-li srážky charakteru přeháňkového nebo jsou-li doprovázeny blesky, hřměním nebo kroupami, jde o Cumulonimbus.

b) Cumulus

Některé cumulonimby se podobají velkým, silně vyvinutým cumulům. Oblak je cumulonimbem, jestliže aspoň některá místa jeho horních částí ztrácejí ostrost obrysů nebo se u nich ukazuje vláknitá nebo žebrovitá struktura. Není-li možné určit na základě uvedených kritérií jde-li o cumulus nebo cumulonimbus, pak se konvenčně oblak pokládá za cumulonimbus, pozorujeme-li současně blesky, hřmění nebo kroupy.
Fyzikální složení orografických oblaků je celkem podobné složení oblaků toho druhu, k němuž je řadíme.

Orografické oblaky jsou vázány na reliéf zemského povrchu. Jako celek jsou bez pohybu nebo se pohybují jen nepatrně, přestože vítr může být v hladině oblaků velmi silný. V některých případech je síla větru pozorovatelná na jistých částech oblaku, např. na útržcích oblaků, které se rychle přemísťují přes celkový oblak. Často můžeme velmi zřetelně pozorovat proměnu vnitřní struktury oblaku.

Orografické oblaky mohou nabývat různých forem. U osamocených horských vrcholů mívají často buď podobu oblačného límce kolem vrcholu, nebo podobu oblačné čepice, která vrchol zahaluje. V obou případech bývá oblak více méně symetrický. Z těchto oblaků nevypadávají srážky nebo jen velmi slabé, jež však nedosahují zemského povrchu. U protáhlé řady kopců nebo u pohoří můžeme pozorovat na návětrné straně horizontálně rozsáhlé oblaky, z nichž padají srážky. Tyto oblaky zahalují horský hřeben a bezprostředně za ním se ihned rozpouštějí. Pozorujeme-li je ze závětrné strany, jeví se často jako rozsáhlá oblačná zeď, zvaná fénová stěna.

Při silném větru se může kolem horského vrcholu vytvořit orografický oblak, který jakoby vlál po větru ("kouřící hora"). Tento typ oblaků se nesmí zaměňovat s vátým sněhem, který vítr odnáší z hřebenů nebo vrcholků hor, nebo s oblaky vznikajících na vrcholcích aktivních, kouřících sopek.

Často se orografické oblaky vyskytují také poněkud dále od horského vrcholu nebo horského hřebene a to buď ve směru po větru nebo i proti větru. Jsou to většinou jednotlivé oblaky nebo skupiny oblak v podobě čoček nebo mandlí.

Proudí-li vzduch napříč přes horské hřebeny nebo i přes poměrně nízké pásmo kopců v rovinaté oblasti s málo výrazným reliéfem, mohou se v tomto proudění vytvořit stacionární vlny. A je-li proudící vzduch přiměřeně vlhký, mohou se na vrcholech stacionárních vln objevit orografické oblaky, tzv. "vlnové oblaky" odrůdy undulatus, přičemž prvý takový oblak se vytvoří přímo nad horským hřebenem nebo něco málo před ním a další oblak nebo několik oblaků se vytvoří ve směru po větru. Tyto oblaky za horskou překážkou se objevují v pravidelných vzdálenostech několika kilometrů. Vlnové oblaky se mohou vyskytovat současně i ve více hladinách.

Ve vlnovém proudění za překážkou se často vyskytují v nižších vrstvách atmosféry stacionární víry s horizontální osou, v horní části těchto vírů se mohou vytvořit oblaky v podobě dlouhých válců zvané "rotory".

Vznik
Za orografické oblaky se považují ty oblaky, které se tvoří ve vzduchu proudícím přes kopec, přes horu nebo pohoří. Tyto oblaky se mohou vyskytovat buď nad úrovní překážky nebo v úrovni nebo i pod úrovní horských vrcholů.
Perleťová oblaka
Perleťová oblaka se podobají oblakům druhu Cirrus nebo Altocumulus lenticularis. Tyto oblaky však mají velmi výraznou irizaci v podobě perletě. Typickými znaky pro ně jsou velké jasně svítící plochy, zejména rovnoběžné pásy s různě barevnými místy, které irizují. Nejživější barvy této irizace pozorujeme, když je Slunce několik stupňů pod obzorem. 
Fyzikální složení
Fyzikální složení perleťových oblaků zatím jenoznačně známo. Předpokladá se, že se skládají z velmi malých vodních kapiček nebo z velmi malých kulovitých částeček ledu. Určitou roli v jejich stavbě zřejmě hrají dle nejnovějších výzkumů i krystalky oxidů dusíků. 

Perleťové oblaky jsou velmi vzácné. Měřením bylo zjištěno, že se vyskytují ve výškách 21 až 30 km. Doposud byly pozorovány hlavně ve Skotsku a Skandinávii, ale jejich výskyt je hlášen i z Francie a z Aljašky. Nejčastěji jsou pozorovány v Norsku a to po přechodu studené fronty přes pohoří ve směru severo-jižním, přičemž pásy této oblačnosti jsou s pohořím rovnoběžné. Jak uvádí Störmer, tyto oblaky mají tendenci pohybovat se s převládajícím prouděním. 
Vznik
Poslední hypotézy hovoří, že perleťová oblaka vznikají tak, že nakupením studeného vzduchu před pohořím a jeho postupným přetékáním se atmosféra rozkmitá až do výšek, kde se perleťové oblaky vyskytují. Jejich vznik by se pak dal připodobnit ke vzniku oblaků Altocumulus lenticularis vznikajících v troposféře. 

Příčinou irizace a duhového zabarvení lze spatřovat v tom, že různé barvy by mohly vznikat na základě změny poloměrů kapiček od nejmenších na návětrné straně oblaku, přes největší uprostřed směrem opět k nejmenším kapičkám na závětrné straně. Narůstání nejmenších kapiček, jež se mohou snáze udržet v kapalném stavu než ty velké, může být podle výkladu ohybu světla dle Ramachandrana spojeno s několika spektry barev, jež se postupně mění. Ovšem předpoklad, že by kapičky o velikosti 2,5 mikrometru snesly přechlazení pod -40°C, což jsou teploty panující v těchto výškách, lze brát za velmi spekulativní. Je však prokázáno, že ve vzduchu očištěném od aerosolových částic, se mohou vyskytovat vodní kapičky v kapalném stavu i za teplot nižších jak -40°C. V této souvislosti je nutné ovšem, aby měly kapičky co nejmenší velikost, přičemž platí, že čím je kapka menší, tím zamrzá za nižších teplot. 

Teorie B. J. Masona naopak předpokládá, že stavebními částicemi nejsou vodní kapky, nýbrž kuličky ledu amorfní struktury, což však koliduje se závěry založenými na experimentálním pozorování homogenních barevných pásů, ze kterých lze usuzovat, že se jedná o stejnorodá kondenzační jádra. 
Noční svítící oblaka
Noční svítící oblaky jsou modravě nebo stříbřitě zbarvené oblaky nitkovitého charakteru podobající se tenkému cirru. Svým tvarem jsou buď závojovité, nebo vytvářejí širší pás, popř. mají tvar víru. Barvu mohou mít i oranžovou až červenou a svým zbarvením se ostře rýsují na tmavé noční obloze. 

Poprvé byly pozorovány v roce 1885 (v Praze už 10. 6. 1885). Vyskytují se vzácně a jsou pozorovány mezi 50. a 75. stupněm severní šířky a 40. a 60. stupněm jižní šířky a to jen v letních měsících. Postavení Slunce musí být 5 - 18 stupňů pod obzorem. Vzhledem k prokazatelně proměnlivému proudění v mezosféře byly tyto oblaka pozorovány kterak postupují z východu na západ či ze severozápadu na východ a to rychlostí od 50 do 250 m/s. 
Fyzikální složení
Fyzikální složení nočních svítících oblaků není ještě známé, ale jsou určité důvody pro domněnku, že se skládají z velmi jemných částeček kosmického prachu. 

Noční svítící oblaky byly doposud pozorovány jen velmi vzácně a to jen v severních oblastech mírných šířek severní polokoule v letních měsících, když Slunce bylo 5 až 13 stupňů pod obzorem. Vyskytují se v horní části mezosféry ve výškách 75 - 90 km. 
Vznik
V součastnosti není zcela objektivně jasné, jakým způsobem tato oblaka vznikají. Předpokládá se jejich mimozemský původ a to zapříčiněním částic kosmického či kometárního prachu (Hoffmeister, Störmer, Vestine), anebo (a to méně pravděpodobně) prachu z pozemských zdrojů (sopky, atomové výbuchy). 

V roce 1965 přicházejí Chapman a Kendall s hypotézou, která navazuje na Wegenerovo zjištění výskytu ledových částic v těchto výškách. Teorie praví, že jsou složeny z ledových krystalků, které vznikají z vody vytvářející se fotochemickou syntézou atmosférického kyslíku s vodíkem, nebo z vody, jež je do těchto výšek vynesena turbulentní difúzí. Mechanismus tohoto transportu přes stratosféru a stratopauzu není však dosud objasněn a jedná se tudíž o pouhou domněnku či spekulaci. 
Koblihovitá oblaka (Donuts Shaped Clouds)
"Donuts shaped clouds" je neoficiálním termínem, který se používá jako synonymum pro záhadné díry v oblacích a podivné "koblihovité" oblaky. První záznamy o těchto úvarech (alespoň podle toho, co se mi podařilo zjistit) pocházejí z roku 1963. Tehdy byl nad Arizonou pozorován zvláštní prstencový oblak řasového charakteru. O události barvitě informoval časopis Life Magazine ve svém vydání ze 17. května 1963 (viz obr. 1). Článek nesl název "…And a Hight Cloud Ring of Mystery" (…a velký oblačný kruh mystérie), a ačkoli neznám jeho znění, podařilo se mi z kusých informací zjistit, že obsah byl laděn v duchu tajemna a mystiky a zjevení oblaku se připisoval duchovní podtext. 

Od osmdesátých let 20. století se pak již objevují i pozorování také z oběžné dráhy. Jak se začalo ukazovat, na zvláštní oblačné útvary není atmosféra zdaleka chudá. Při pozorování ze země však nejsme schopni nikdy tyto rozsáhlé útvary registrovat jako něco zvláštního, neboť nevidíme celý útvar v kontextu s oblačným okolím. 

Zajímavý snímek byl pořízen z paluby amerického raketoplánu (let STS 51-I) v srpnu 1985 (viz obr. 2). Na snímku je patrný kruhovitý objekt v jinak normálně vyhlížející kupovité oblačnosti. Američtí odborníci vysvětlují tento útvar jako kolabující hradbu oblaků Cumulus, která obklopuje oblak Cumulonimbus. Při pohledu z jiného úhlu bylo v obdobném případě ukázáno názorně, jak se výrazný Cumulonimbus rozepíná do svého okolí a utlačuje okolní oblačnost (viz obr. 3). Následná pozorování ukázala, že tento jev je v přírodě vcelku běžný. 

Záhadou i pro odborníky však stále zůstávají podivné "donutové" oblaky malého rozsahu. Již při prvním pohledu je znát, že s výše uvedeným Donuts Clouds á la Cumulonimbem, nemají zhola nic společného. Jedná se většinou buď o oblaky menšího rozsahu připomínající oválnou placku (obr. 4), nebo o oblaky s téměř kruhovými dírami uvnitř, a to ať již v horizontálně rozsáhlé, převážně altokumulovité, oblačnosti, nebo v osamocených oblacích náležejících též povětšinou do rodiny altokumulů. Podle amatérských pozorování mají díry v altokumech v průměru 3 až 4 kilometry (určeno patrně odhadem), přičemž tloušťka osamocených oblaků bývá 300 až 400 metrů. V případě ostatních druhů tyto dispozice neplatí. 

Díry byly pozorovány povětšinou v horizontálním směru (viz obr. 5, 6, 7 a 8), je však znám také případ, kdy díra procházející oblakem byla orientována vertikálně (viz obr. 9). První z výše zmíněných případů lze porovat jak u horizontálně rozsáhlé oblačnosti, tak i u osamocených oblaků; ten druhý pak výlučně jen u osamocených oblaků. 

Na základě pozorování se ukazuje, že díry v oblacích se vytvářejí na všech druzích oblaků, které mohou vytvářet vertikálně ne příliš mocné horizontální vrstvy (Ci, Cs, Cc, Ac, St, Sc). Kromě již zmíněných snímků 5 a 6, může jako další příklad posloužit snímek Martina Viláška, kterému se podařilo zachytit perforovaný Stratocumulus (viz obr. 10), nebo snímky, které zachycují díry ve vysoké oblačnosti (obr. 7 a 8). 

Četnost hlášení o pozorování těchto podivných děr včetně snímků stoupla s rozšířením jak internetu tak digitální fotografie. Díky internetu víme i o pozorování, které se událo v červnu roku 1999 ve východní Austrálii (obr. 11). Díra v oblačnosti, která zde byla pozorována a vyfotografována, byla téměř kruhová a její tvar se s časem příliš neměnil. Perforovaný oblak se pomalu pohyboval po obloze, takže jej bylo možné pozorovat více jak hodinu, než zmizel docela. Události byl přítomen i meteorolog, který přiznal, že se doposud s něčím podobným v životě nesetkal. Pozorování se následně stalo senzací, o které informovaly dokonce i místní média. 

Po té, co 3. března 2003 v Nashvillu ve státě Tennessee pořídil Wayne Carter své záběry perforovaných oblak (obr. 5), byla vyzvána Americká meteorologická společnost (American Meteorological Society), aby podala vysvětlení tohoto jevu. Vyjádření znělo tak, že vznik těchto děr je pravděpodobně výsledkem teplotní inverze rychle vystupujícího horkého vzduchu. 

Otázky okolo vzniku "Donuts Clouds" jsou dnes přetřásány především na internetu. Není mi známo, že by o tomto fenoménu bylo pojednáváno v odborných publikacích, nicméně tuto možnost nelze vyloučit. V souvislosti s vysvětlením Americké meteorologické společnosti byla otevřena debata o původu oněch zvláštních výstupných proudů horkého vzduchu. 

Takové proudy, které by mohly takto výrazně ovlivnit vzhled oblačnosti středního patra, může vytvořit pouze silný výbuch nebo velký požár. Oba tyto případy však vždy doprovází kouř, který avšak nikdy při pozorování koblihovitých oblak pozorován nebyl. Navíc by nebylo ani dost dobře možné, aby se díra v oblačnosti způsobená mohutným výbuchem, který je časově velmi ohraničenou událostí, beze změny svého tvaru a velikosti dále s oblakem pohybovala a existovala poměrně dlouhou dobu. Jediné, co by za hypotézou vystupujícího proudu vzduchu stálo, je to, že v některých případech byly uprostřed děr pozorovány nálevkovitě vyhlížející řasovité oblaky, které byly širším koncem orientovány směrem vzhůru (obr. 11, 12 a 13). Podobně vypadá i vrchol kumulonimbu, který ztělesňuje právě několik silných vystupujících vzduchových proudů, jež se ve vrcholových partiích roztékají do stran a vytvářejí onu klasickou cirrovitou kštici. 

Další hypotézou vysvětlující vznik oblačných děr jsou velké atmosférické víry způsobené silnými větry. Tato hypotéza je však více méně únikovou možností, jak díry v oblacích vysvětlit. Silné větry, které by mohly způsobit atmosférické víry, by se musely sami o sobě nějak navenek projevovat a na okolní oblačnosti by to bylo patrné. Ovšem téměř vždy byly díry pozorovány v jinak homogenní vrstvě oblačnosti, což tedy rozhodně není indikátorem silného turbulentního proudění - ba právě naopak. Silné střihy větru, tzv. jet streamy, lze spatřovat jako příčinu vzniku vertikálních děr v osamocených oblacích. Nejedná se však o turbulentní proudění, nýbrž proudění téměř laminární. 

Třetí možností je hypotéza, která hovoří o tom, že příčinu lze hledat v lokálních sestupných proudech studeného vzduchu. Ta má však také značné nedostatky a to především v samotném vysvětlení původu těchto proudů. 

Problematika perforovaných oblaků se stále rozvíjí a dnes se do této kategorie řadí i tzv. "průrvy" v oblacích. Nejedná se o klasické symetrické otvory v oblačnosti, ale o jakési trhliny s nepravidelnými tvary, mnohdy i vyplněné s pouze znatelnými okraji. Z tohoto soudku máme k dispozici opět zajímavé snímky českých pozorovatelů (obr. 14, 15 a 16). 

Kelvin-Helmholtzova oblaka
Kelvin-Helmholtzova oblaka jsou velice zvláštními a vzácně se vyskytujícími oblaky, resp. tvary oblaků zejména u druhu Cirrus. Vyskytují se však také u druhů Altocumulus a Stratocumulus a dá se předpokládat, že se mohou vyskytnout i u druhu Stratus. Tyto oblaky díky svému zvlněnému vzezření mohou představovat v podstatě jistou variaci na tvar undulatus. Tvar undulatus je v případě druhu Altocumulus a Stratocumulus podle platné systematiky povolen, ovšem u druhu Cirrus nikoli. Možná i to bylo důvodem, proč se prosadil právě přívlastek Kelvin-Helmholtz. 

Název tohoto oblačného tvaru však není odvozen od jmen jeho objevitelů, jak by se možná mohlo na první pohled zdát, ale od fyzikálního děje, který se při jeho vzniku uplatňuje - Kelvin Helmholtzovy instability. Ta se uplatňuje v místech, kde se stýkají dvě proudící tekutiny (kapalina-kapalina, kapalina-plyn, plyn-plyn), jejichž vlastnosti jsou různé (zejména pak hustota a rychlost jejich pohybu). V praxi se vždy i při sebe dokonalejším laminárním proudění vyskytnou drobné zakřivení proudnic (turbulence), což ve svém důsledku způsobí, že proud rychleji se pohybujícího média vyvolá nepatrnou odstředivou sílu, která střídavě vede ke změně tlaku v místech styku obou tekutin. Začne se tak tvořit vlnění, které postupně zesiluje a původně malé vlnky se začnou ve svých vrcholových partiích čeřit, tak jak to známe například, když fouká silný vítr nad klidnou hladinou rybníka. V konečné fázi začne vlnění formovat uzavřené turbulentní buňky, které se nazývají též "kočičí oči" (viz obrázek 2). 

Rozdíl v samotném principu vzniku Kelvin-Helmholtzovy oblačnosti na rozdíl od běžných oblaků tvaru undulatus je tedy zřetelný. Oblaky undulatus vznikají díky tzv. stojatému vlnění), které jednu vzduchovou hmotu vytláčí střídavě nahoru a dolu, přičemž právě v maximech těchto vln (a nikde jinde) oblaky vznikají. Naproti tomu tvar Kelvin-Helmholtz vzniká na již existujícím oblaku, na který působí v horizontálním směru rychle se pohybující vzduch, který ji na horních partiích čeří, někdy dokonce až přelévá. 

Kondenzační pruhy
Kondenzační pruhy jsou oblaky, které se tvoří ve stopě letadla, jestliže vzduch v hladině letu je dosti chladný a suchý. Těsně po svém vzniku mají vzhled zářivě bílých čar, po malé chvíli však nabývají chomáčkovitého vzhledu s částmi vydutými převážně směrem dolů, takže se podobají obráceným hřibům. Jejich existence bývá zpravidla velmi krátká, někdy však - zejména při cirrové a cirrostratové oblačnosti - mohou trvat až několik hodin. Takové trvající kondenzační pruhy se dále rozšiřují a často vytvářejí dosti rozsáhlé vločkovité nebo vláknité oblaky podobné oblakům druhu Cirrus nebo Cirrocumulus či Cirrostratus. Někdy je skutečně obtížné rozlišit starší kondenzační oblaky od přirozených oblaků uvedených druhů. 

Vznik mračna způsobený průletem letadla má stejnou příčinu jako každý obvyklý vývin oblačnosti. Proudění vzduchu okolo trupu a křídel letadla změní vždy teplotu a tlak okolního vzduchu. Vztlak vzniklý rozdílem tlaku vrchní a spodní strany křídla nebo trupu letadla ochladí okolní vlhký vzduch a vodní pára zkondenzuje (dloužno poznamenat, že ve výškách kde se letadla pohybují je teplota vzduchu velmi hluboko pod bodem mrazu). 

Určitý druh krátko trvajících kondenzačních pruhů vzniká někdy při expansních procesech ve vírech za koncem křídla nebo listu vrtule. 

V případě letu nadzvukových letadel vzniká kolem vlastních strojů velmi často neobvyklé mračno tvaru rozpláclého kužele, či šišatého vejce. Tyto oblaky jsou už nějaký dobu známé, ale v tomto případě panují určité nejasnosti a samotní vědci se zatím úplně neshodli nad teorií vysvětlující původ tohoto mračna. Pravděpodobná verze tohoto jevu je však taková, že při rychlostech blížících se rychlosti zvuku jsou teplotní a tlakové rozdíly výrazně větší než u normálního (podzvukového) letu. Mechanismus pro toto zvětšení se nazývá Prandtova - Glauertova singularita (singularita resp. bod proto, že předpokládá, že jakmile se rychlost letu přiblíží rychlosti zvuku, zesílí podle matematického popisu tlakové a teplotní perturbance nade všechny meze). V ostatních ohledech je však podstata mechanismu stejná jako v případě podzvukového stroje. Takže proč vlastně vznikne tak neobvyklý vejčitý tvar? 

Podle jednoho vysvětlení je to proto, že Prandt-Glauertův kondenzační mrak odráží izotermální charakteristiku nadzvukového proudění. Jiné zdroje uvádějí, že mrak v podstatě zviditelní rázovou vlnu. To však fyzici zuřivě popírají a tvrdí, že vznik mraku nemá nic společného s překonáním zvukové bariéry. Letadla mohou generovat Prandt-Glauertův kondenzační mrak prý i bez překročení rychlosti zvuku. 

Na běžných kondenzačních pruzích můžeme pozorovat také halové jevy. Jejich barvy jsou až pozoruhodně čisté.
Za mlhu považujeme jev, kdy v důsledku přítomnosti vodního aerosolu dojde ke snížení viditelnosti pod 1 km. Je-li viditelnost od 1 do 10 km, pak hovoříme o kouřmu a je-li větší jak 10 km, pak o zákalu. 

Proces vzniku mlhy je různorodý. Záleží na synoptické situaci, ročním období, denní době a zejména pak na místních klimatických poměrech. Princip vzniku mlhy je obdobný jako vznik oblaků, ovšem s tím rozdílem, že ochlazováním vzduchu až do stavu nasycení, kdy začne vodní aerosol vznikat, probíhá v přízemní vrstvě. Při dostatečném množství kondenzačních jader jsou vytvořeny podmínky na kondenzaci vodných par a tím jsou vlastně splněny hlavní podmínky pro samotný vznik mlhy. 

Ve své podstatě je mlha podobná vrstevnaté oblačnosti, zejména pak stratu a nimbostratu. Pokud základna nimbostratu dosahuje až k zemskému povrchu, pak jej vnímáme právě jako mlhu. Obdobně je tomu u stratu, který může zahalovat vrcholky kopců a hor. 

Mlhy mohou vznikat uvnitř vzduchových hmot, ale také na atmosférických frontách. Rozpad mlhy se pak uskutečňuje buď vlivem ohřátí povrchu slunečním zářením, prouděním (tehdy hovorově říkáme, že mlha byla "rozfoukána"), anebo změnou synoptické situace. 

Mlhy vznikající uvnitř vzduchových hmot dělíme dle vzniku na: 
radiační mlhy
advekční mlhy
mlhy z vypařování
mlhy z promíchávání
orografické mlhy
městské mlhy
mlhy vznikající kombinací výše uvedených druhů

V našich podmínkách se nejčastěji vyskytují mlhy radiační a advekční, případně jejich kombinace. Mlhy spojené s přechodem frontálních systémů se dělí na předfrontální, frontální a zafrontální. 
Radiační mlha
Radiační mlha vzniká následkem nočního ochlazování vzduchu přiléhajícího k zemskému povrchu. Toto podloží se ochlazuje důsledkem dlouhovlnného vyzařování. Pro vznik mlhy je potřebné, aby ochlazování vzduchu od podloží nebylo narušováno silnějším prouděním. Ideální rychlost proudění je 1 - 3 m/s. Při silnějším proudění by se promíchávala hrubší vrstva vzduchu a nedošlo by k dostatečnému ochlazení vrstvy. Takto by se vzduch nenasytil vodnými parami a mlha by nevznikla. Tato mlha se tvoří většinou v druhé polovině noci. V létě tvoří jen tenoučkou vrstvu nad podložím a rozpadává se brzy po východu Slunce. Na podzim je to vrstva silná 100 - 200 m a rozpadává se dopoledne, případně se přetvoří v oblačnost typu Stratus se základnou ve výšce 100 - 300 m. V zimě pak může tato mlha trvat v závislosti na vnějších meteorologických podmínkách i celý den. 
Advekční mlha
Tento druh mlhy se tvoří v případě, kdy se vlhký teplý vzduch přemísťuje nad studené zemské podloží. Při svém pohybu se od podloží ochlazují přiléhající vzduchové vrstvy až do stavu nasycení vodnými parami. Při vyšší rychlosti proudění se mlha při zemi neudrží, zdvihne se do výšky a vytvoří se Stratus. Advekční mlhy zabírají velké prostory, mohou vzniknout v kterékoliv denní době, obvykle však na podzim a v zimě, kdy se nad naše území dostávají teplé a vlhké vzduchové hmoty od oceánu, který je v tomto období teplejší než pevnina. Jsou spojené z mrholením, v nočních hodinách obvykle sílícím vlivem radiačního efektu. Vertikálně vždy přesahují 20 m a mohou být mocné i několik stovek metrů. Mají dlouhé trvaní a rozpadávají se především vlivem změny synoptické situace. 
Předfrontální mlha
Vzniká tehdy, když studeným vzduchem před frontou propadávají relativně teplé vodní kapky, které se vypařují a touto vlhkostí nasycují vzduch. Nejčastěji vznikají před teplými frontami v pásmu 100 - 200 km před vlastní frontální čarou. 
Zafrontální mlha
Je podmíněná advekcí teplého a vlhkého vzduchu nad studené podloží za teplou frontou anebo teplou okluzí. Má velkou rozlohu a je spojená s frontální oblačností. 
Mlha frontální
Tento typ mlhy je v podstatě frontální oblačnost, zejména druhu Nimbostratus, která dosahuje svou spodní základnou až na zemský povrch. 
Mlha městská
Tento typ mlh je znám spíše pod označením smog. Tento pojem vznikl spojením dvou anglických slov smoke = kouř a fog = mlha. Jeho původní význam označoval mlhu znečištěnou kouřem. V současnosti se však stále více všeobecně přijímá, že slovo smog prostě označuje zvýšené koncentrace škodlivých látek v ovzduší. 

Kondenzace vodních par v městském prostředí je díky značné prašnosti i exhalacím o to snazší, zvláště s ohledem na fakt, že brzy po ránu, kdy jsou všeobecně podmínky pro vznik mlh nejpříznivější, sílí dopravní špička a je zvýšená produkce kouře z lokálních topenišť. Rozlišujeme smog Londýnského typu, kdy se na vznik smogu podílí především proudění vlhkého vzduchu od moře a fotochemický smog, který však s mlhou nesouvisí, neboť je tvořen výhradně jen škodlivými emisemi, které produkuje doprava.
Docela pěkné počasí, na které jsme si v posledních dnech v Česku zvykli, skončí pravděpodobně během soboty. V dalších dnech se již denní teploty budou pohybovat maximálně kolem 6°C a na horách bude občas padat sníh, který by tam již mohl vydržet.
Zimní předehra končí a v následujících dnech bude normální říjnové počasí s denními teplotami většinou kolem 10°C. Obloha by měla být převážně oblačná a významnější srážky se ve Střední Evropě neočekávají. 
V Česku sníh na horách postupně ještě všechen roztaje. Zato v Alpách ve vyšších nadmořských výškách už pravděpodobně vydrží až do jara. Např. ledovce Dachstein a Kitzsteinhorn jsou na tom nyní se sněhem již velmi dobře. V posledním týdnu tam napadl téměř 1 metr nového sněhu!
Velmi chladné, téměř zimní počasí vydrží ve Střední Evropě pravděpodobně až do úterý. V dalších dnech by pak mělo být již trochu tepleji, ale stále to bude spíše listopadové než říjnové počasí...
Nyní leží sníh ve výškách nad cca 600 metrů. Nejvíce je ho teď na hřebenech Krušných hor, kolem 20 cm, ale i ostatní české a hlavně moravské hory hlásí v nejvyšších partiích sněhové úhrny mezi 10 a 15 cm (Šumava, Jeseníky, Beskydy). V následujících dnech by mělo postupně na horách připadnout dalších 5 až 10 cm nového sněhu. Od středy sníh začne pravděpodobně odtávat. 
Sněží i na severní straně Alp. Např. ledovec Kitzsteinhorn hlásí 30 cm nového sněhu.
Středa bude na dlouho posledním pěkným dnem. Ve čtvrtek přijdou první srážky, které budou nejdříve na horách, postupně však i ve středních polohách přecházet ve sněhové. Od pátku by nejvyšší denní teploty již neměly výrazněji přesahovat hodnoty kolem 5°C.
Koncem týdne by se mělo počasí vybírat . Přeháňky ustanou a na pár dní snad nastane babí léto.
Meteorologie je věda zabývající se atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající, například počasí. Meteorologie je považována za část fyziky, proto je často chápána jako „fyzika atmosféry“ a je vyučována na matematicko-fyzikálních fakultách. Na mnoha univerzitách je meteorologie často vyučována jako součást věd o Zemi, což zohledňuje souvislost atmosféry s dalšími krajinnými sférami. Poznatky meteorologie jsou nezbytné v mnoha odvětvích lidské činnosti - doprava, zemědělství, vojenství. S meteorologií úzce souvisí hydrologie.
Pozvolna se osamostatňujícím se oborem meteorologie je klimatologie, která je však správněji zařazována mezi vědy geografické. Klimatologie je věda o podnebích (klimatech) na Zemi, o podmínkách a příčinách jejich utváření a rovněž o působení klimatu na objekty činnosti člověka, na samotného člověka i na různé přírodní děje a naopak. Úkolem klimatologie je studovat obecné zákonitosti klimatických jevů, utváření zemského klimatu, jeho změny a kolísání s cílem využití poznatků pro předpovídání a melioraci klimatu.
El Nino

El Nino je původní název jevu, který pozorovali rybáři v Jižní Americe ve vodách Tichého oceánu, jedná se o zeslabení studeného oceánského Peruánského proudu (též Humboldtův proud) a s tím souvisejícím oteplením tamních vod. Tato událost nastávala obvykle kolem Vánoc a proto byla rybáři nazvána El Nino Jesus, což česky znamená Ježíšek. Dnes se setkáváme výhradně s výrazem El Nino. 
Jižní oscilace
S jevem El Nino souvisí jev jižní oscilace (SO, Southern Oscillation), u jehož objevu byl v roce 1897 H. H. Hildebrandsson, když si u některých desetiletých řad tlaku vzduchu ze 68 stanic z celého světa všiml vztahu meziročních trendů. To potvrdili i Norman a W. J. S. Lockyer, když použili čistě grafické metody, zjistili, že skutečně existuje kolísání mezi Jižní Amerikou a indonéskou oblastí. Hildebrandsson měl pocit, že tento jev je vyvoláván stavem polárních moří. 

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století se sir G. T. Walker a E. W. Bliss zajímali o předpověď příchodu monzunů v Indii. Dalším studiem zjistili, že se na jižní polokouli projevuje tento jev mnohem výrazněji, proto se ho rozhodl nazývat právě „jižní oscilací“. A zákonitosti formuloval takto, jestliže tlak v jižním Pacifiku roste, pak tlak vzduchu v Indickém oceánu klesá. A na základě toho sestavil index jižní oscilace (SOI, Southern Oscillation Index). Dále objevili ještě mnoho jiných celoplanetárních souvislostí. 

První kdo dal do souvislosti El Nino a jižní oscilaci byl Schell v roce 1965, našel další souvislosti mezi těmito jevy, nicméně komplexní vysvětlení podal Jacob Bjerknes v roce 1966. Bjerknes popsal interakce mezi atmosférou a oceánem, a ve svých pracích také popsal jak tyto interakce probíhají a jak se mění cirkulace nad Tichým oceánem. Byl to právě Bjerknes, kdo pojmenoval cirkulační buňku nad rovníkovým Pacifikem Walkerovou cirkulační buňkou. Dnes se tento jev souhrnně nazývá ENSO (El Nino Southern Oscillation) nebo se pro všechny tyto jevy používá pouze El Nino, i když správné je souhrnné označení ENSO. 
ENSO
ENSO (El Nino Southern Oscillation) je souborem interakcí jednotlivých částí celosvětového klimatického systému a jejich kolísání, které se projevuje souslednými událostmi v atmosférické a oceánské cirkulaci. ENSO je nejvýznamnějším známým zdrojem meziroční proměnlivosti počasí a klimatu v různých částech světa (s přibližným cyklem 3 až 8 roků), ovšem ne všechny oblasti světa jím jsou ovlivněny. Za normálního stavu nad indonéskou oblastí probíhá bouřková činnost a pasáty jsou normálně silné a odtlačují vodní masu Tichého oceánu od pobřeží Jižní Ameriky. Termoklina je jen mělce pod hladinou oceánu. Výstupné proudy přinášejí živiny z hlubin, tzv. en:upwelling. Při příhodu El Nina dojde k zeslabení pasátů a prohřáté vody západního Pacifiku se přesouvají v podobě nízké vlny k pobřeží Jižní Ameriky. Termoklina se dostává do hloubky. Teplá voda je zdrojem vodní vlhkosti a konvektivních oblaků u pobřeží Jižní Ameriky, zatímco v Austrálii a v západním Pacifiku panuje suché a horké počasí. Při příchodu La Nini dochází k zesílení pasátů a chladné vody. Vytváří se typický studený jazyk na mapách povrchových teplot oceánu (SST, Sea Surface Temperature) značený obvykle modře. 
La Nina
La Nina je název stvořený vědci, jako protiklad k El Ninu. La Nina znamená česky holčička a je, tak jako on je, dílčím jevem ENSO. Tento jev je charakterizován zesílením pasátů a následným zesílením studeného Peruánského proudu, který přináší chladné vody až do rovníkových oblastí. Proto také bývá někdy označována jako studená fáze El Nino. S projevy La Nini jsou spojeny stejně závažné jevy jako s El Ninem.
Modelování klimatu

První numerický model počasí vytvořil britský matematik Lewis Fry Richardson. Během 1. světové války pracoval ve zdravotnické jednotce a ve volných chvílích uskutečnil první šestihodinovou numerickou předpověď počasí. Trvalo mu to šest měsíců, ale výsledek stejně nebyl příliš uspokojivý. Jeho základní metody však byly v zásadě správné a používají se dodnes. První funkční předpověď na počítači vznikla teprve o čtyřicet let později.

K předpovědi počasí na několik dní dopředu (tedy i podnebí) musí model pokrývat celou zeměkouli. V globálním předpovědním modelu jsou parametry (tlak, teplota, vlhkost, vítr aj.), jež jsou potřebné k popsání stavu atmosféry, zadávány v síti uzlových bodů, které pokrývají celou zeměkouli. Vzdálenost mezi těmito body není u všech modelů stejná. Ve vertikálním směru bývá většinou kolem 1 km, v horizontálním směru 100 km. Tato vzdálenost je omezena výkonností počítače. 


Nejdůležitější zpětné vazby v klimatickém systému

Zpětná vazba vodní páry – je nejdůležitější, protože v teplejší atmosféře dochází k většímu vypařování z oceánů a z vlhkého povrchu pevniny. Ve výsledku tedy bude teplejší atmosféra také vlhčí. Vodní pára je mocným skleníkovým plynem, který by sám o sobě zvýšil nárůst teplot přibližně o 60%. Tato vazba v průměru představuje kladnou zpětnou vazbu.

Zpětná vazba spojená s radiačním působením oblačnosti. Tato vazba zároveň vyvolává několik procesů. Oblaky ovlivňují přenos záření v atmosféře významnou mírou. Jednak odrážejí část slunečního záření zpět do prostoru, za druhé působí jako „pokrývka“ pro tepelné vyzařování z povrchu do prostoru (jako skleníkové plyny). Tento účinek zpětné vazby může být pozitivní i negativní. 


Modely pro předpověď klimatu
Mají – li být modelové předpovědi úspěšné, musí zahrnovat patřičný popis zpětných vazeb (viz výše).

Zpětná vazba, spojená s vodní párou a jejím geografickým rozložením, závisí na detailních procesech vypařování, kondenzace a advekce, a také na konvekci. Tyto procesy jsou ovlivňovány vyšší teplotou povrchu. Všechny tyto jevy jsou již dostatečně zahrnuty v modelech pro předpověď počasí; zpětná vazba vodní páry byla studována velmi pečlivě. Nejdůležitější z ostatních zpětných vazeb je zpětná vazba spojená s oblačností a zpětná vazba oceánského proudění. Modely pro předpověď počasí a většina klimatických modelů zatím používají poměrně jednoduchá schémata k začlenění vlivu oblaků. Typický model například umožňuje uvažovat tři druhy oblaků (nízké, střední, vysoké), z nichž každý má předepsané hodnoty odrazivosti a propustnosti vůči záření. Pro oblak, který je výsledkem atmosférických pohybů velkého měřítka, je přítomnost anebo nepřítomnost oblaku v modelu určena tzv. prahovou hodnotou vlhkosti. Je-li relativní vlhkost vzduchu nad prahovou hodnotou (obyčejně kolem 90 %), považuje se oblak za existující; je-li vlhkost pod touto hodnotou, oblak se v modelu nevytvoří. Hodnota prahové vlhkosti se může stanovit experimentálně, abychom zajistili, že průměrná oblačnost se modeluje přibližně stejně jako ve skutečné atmosféře. Pro popis tvorby a vývoje konvektivní oblačnosti je třeba do modelu zahrnout zvláštní parametrizaci, tzv. konvektivní schéma. Neúplnost znalostí o zmíněné vazbě představuje v modelových předpovědích největší nejistotu.

Druhou důležitou zpětnou vazbou je vazba spojená s cirkulací v oceánech. Ve srovnání s globálním atmosférickým modelem je nejobtížnějším problémem při formulaci klimatického modelu zahrnutí vlivu oceánů. První modely, které zahrnovaly pouze povrchovou vrstvu oceánu, měly velmi omezené možnosti. Ke shodnějšímu popisu vlivu oceánů je nutné modelovat cirkulaci v oceánech a tento model propojit s modelem atmosférické cirkulace. Aby bylo možné současnou výpočetní technikou realizovat výpočty, nemohou být vzdálenosti mezi uzlovými body v horizontálním směru menší než asi 300 km.

Mezi oceánem a atmosférou dochází k výměně tepla, vody a ke tření. Sladká voda, jež vypadává z oblaků ve formě srážek, má na proudění oceánu také vliv – ovlivňuje rozložení soli, což ovlivňuje hustotu vody oceánu. Proto je klima popsané modelem velice citlivé k velikosti a lokalizaci výměny tepla vody na rozhraní oceánu a atmosféry.

Předtím, než je možné použít model k předpovědím, je nutné ho nechat přiměřeně dlouho běžet, než se dosáhne klimatu podobného současnému. Nejsou-li v modelu dostatečně správně formulovány výměny, vypočtené klima nesouhlasí s pozorovaným. Proto se v praxi zavádí přizpůsobení, aby se zjistilo, že klima modelové a současné se shodují. 


Validace modelu

Po sestavení modelu bývá jeho schopnost předpovídat ověřena testy (tzv. validací). Ta se provádí třemi způsoby.

Za prvé může model počítat po dobu několika let a klima jím vytvořené je detailně srovnáváno se současným klimatem. Aby vyhovoval, musí se sezónní rozdělení a proměnlivost příslušných parametrů, jako je teplota, tlak vzduchu, srážky, shodovat s pozorovanými hodnotami. Současné klimatické modely, které se používají pro předpovědi, při takových zkouškách dobře obstály.

Druhým způsobem je porovnání modelu s paleoklimatickými informacemi – podmínkami značně odlišnými od současnosti. Například se může použít období před 9 000 lety, kdy byly jiné minimální a maximální vzdálenosti od Slunce a náklon osy Země. Díky těmto odlišnostem existovaly významné rozdíly v distribuci slunečního záření během celého roku. V průměru bylo množství energie v červenci dodávané Sluncem asi o 7% vyšší . Zabudují-li se změněné parametry do modelu, je výsledkem odlišné klima. Tyto simulované změny dobře souhlasí s paleoklimatickými údaji.

Třetí způsob, kterým se mohou modely ověřovat, je jejich použití k předpovídání účinku velkých poruch na klima. Docílilo se pokroku v předpovědích jevu El Nino až na jeden rok dopředu. Jiné krátkodobé poruchy jsou vyvolány sopečnými výbuchy. Několik běhů modelů bylo zrealizováno, při nichž bylo množství slunečního záření procházejícího atmosférou změněno tak, aby bylo možné popsat vliv sopečného prachu z filipínské sopky Pinatubo, která vybuchla v roce 1991. Po výbuchu následovaly klimatické anomálie, například velmi chladné zimy na Středním východě a mírné zimy v západní Evropě; modelování těchto výkyvů bylo úspěšné. 


Výsledky modelů
Po formulaci modelu a jeho validaci se model může použít pro předpověď budoucího klimatu, především k předpovídání klimatických změn, k nimž by mohlo dojít následkem zvyšování koncentrace skleníkových plynů. Nejlepší klimatologické modely jsou ty, v nichž je proudění atmosféry a oceánu propojeno. Takové modely se používají ve světě na sedmi místech: dva jsou ve Spojených státech a po jednom ve Velké Británii, Německu, Francii, Kanadě a Austrálii. Výpočty těchto modelů se velice podobají.

Výsledek modelu z Velké Británie, který počítá se zvyšováním koncentrace CO2 o 1% za rok podle scénáře „dále jako doposud“: 

Pomalý start oteplování je pravděpodobně úměrný způsobu, jakým byl numerický model realizován. Vzhledem k tomu, že cirkulace v oceánech má velký vliv, je vzrůst teploty na severní polokouli mnohem větší než na polokouli jižní. Je zde také patrný tzv. pětadvacetiletý teplotní cyklus po 25 a 50 letech.
Zjistit vlivy klimatických změn není vůbec jednoduché. Je poměrně snadné uvážit efekt jednoho zvratu za předpokladu, že nedojde k jiným přeměnám. Vědci si jsou ale jisti, že dojde k více změnám. Ekosystémy se mohou dobře přizpůsobovat a lidé mají ještě větší schopnost adaptace. Při určování pravděpodobných vlivů globálního oteplování se musí brát ohled na reakci, adaptaci a také na pravděpodobné náklady přizpůsobování.

Vyhodnocování působení zmíněného jevu je složitější proto, že to není jediný ekologický problém způsobovaný člověkem. Dalšími příklady v menším měřítku jsou ztráta půdy a její ochuzování, nadměrné vyčerpávání zásob podzemní vody a škody působené kyselým deštěm atp. Nenapraví-li se tyto škody, budou zvyšovat negativní dopady globálního oteplování. 
Zvyšování hladiny moře

V minulosti Země najdeme mnoho dokladů o velkých změnách úrovně mořské hladiny. Během teplého období před nástupem poslední doby ledové, asi před 120 000 lety, byla například průměrná globální teplota o něco vyšší než dnes. Průměrná hladina moře byla asi o 5 až 6 metrů výše než v současnosti. Když byla ke konci ledové doby, asi před 18 000 lety, výška ledového pokryvu maximální, byla hladina moře o více než 100 metrů nižší než dnes - to stačilo například k tomu, aby se Británie spojila s evropskou pevninou. Často si myslíme, že hlavní příčinou změn výšky mořské hladiny bylo tání nebo přibývání velkých ledovcových štítů, jež pokrývají polární oblasti. Je jisté, že hlavním důvodem pro snížení mořské hladiny před 18 000 lety bylo množství vody zadržované v polárních ledovcových štítech obrovského rozsahu. Na severní polokouli tyto štíty sahaly daleko na jih až do jižní Anglie a v Severní Americe na jih od Velkých jezer. Je také pravda, že hlavní příčinou zvýšení hladiny moře o 5 až 6 metrů během poslední teplé, tzv. interglaciální periody, bylo zmenšení antarktických nebo grónských ledovcových štítů. Změny během kratších období jsou však řízeny jinými faktory, jejichž kombinace významně působí na průměrnou výšku mořské hladiny. Na ochranu proti zvyšování mořské hladiny o 1 metr bude třeba vynaložit kolem 10 miliard dolarů. Předpověď zvýšení mořské hladiny: 

Vliv na zdroje sladké vody

Koloběh vody je základní složkou klimatického systému. Průměrná dostupnost vody je asi 1 000 m3 – 50 000 m3 na osobu za rok. Během posledních 50 let vzrostla spotřeba vody na celém světě čtyřikrát; dosahuje přibližně 10% odhadovaného globálního úhrnu průtoku povrchové a podzemní vody mezi pevninou a mořem. Dvě třetiny lidské spotřeby vody jsou určeny pro zemědělství, z toho velká část na zavlažování; čtvrtina se používá v průmyslu; asi 9 % se spotřebuje v domácnostech. Voda, uchovávaná po mnoho tisíc let v podzemních nádržích, se odčerpává pro současnou potřebu. S tímto rychlým nárůstem požadavků se značně zvyšuje ohrožení vodních zásob.

Vlivem globálního oteplování se dostupnost sladké vody podstatně sníží. Zvýšení teploty bude znamenat, že se bude vypařovat větší podíl vody dopadající na povrch. To by nevadilo, kdyby bylo více dešťových srážek, které by toto vypařování vyrovnaly. Předpovědi však ukázaly, že některé části světa by měly méně deště, zejména v létě. 
Dopad na přírodní ekosystémy

Na světě je obhospodařováno asi 10% pevniny. Zbytek je ve větším či menším rozsahu lidským hospodařením nedotčen. Zhruba 30% tvoří přírodní lesy. Různorodé rostliny a živočichové, kteří utvářejí místní ekosystém, jsou citliví ke klimatu, k typu půdy a k dostupnosti vody. Ekologové dělí svět na tzv. biomy – oblasti charakterizované významnou vegetací. 

Údaje shromážděné z paleobotanických pramenů můžeme použít k vytvoření map optimálního rozšíření přirozené vegetace podle klimatických scénářů, které s globálním oteplováním očekáváme. Klima je totiž dominantní faktor určující rozložení biomu - změny klimatu mění příhodnost určité oblasti pro různé druhy a mění konkurenční schopnost druhu v rámci ekosystému. Proto i relativně malé změny podnebí povedou po určité době k velkým změnám ve složení ekosystémů. Změny vegetace se však děly v průběhu tisíců let. V případě globálního oteplování dojde k podobným změnám podnebí během několika desetiletí. Většina ekosystému nemůže tak rychle reagovat nebo migrovat. Přirozené ekosystémy se proto budou stále méně hodit do svého životního prostředí. Do jaké míry to vadí, to se nesmírně liší druh od druhu; některé druhy jsou mnohem citlivější na změny průměrného podnebí nebo na klimatické extrémy než jiné druhy. Všechny však budou náchylnější k nemocem a napadení škůdci. Jakýkoliv kladný účinek přídatného hnojení ze zvýšeného obsahu oxidu uhličitého bude pravděpodobně více než vyvážen zápornými účinky jiných faktorů.

Stromy jsou dlouhověké organismy a potřebují dlouhý čas k rozmnožení. Protože stromy nesnadno reagují na rychlé změny klimatu, světové lesy budou pravděpodobně nejpostiženější. Oslabenému zdraví mnoha lesů je v posledních letech věnována značná pozornost, zejména v Evropě a v Severní Americe - tam se velká část tohoto problému přičítá kyselému dešti a dalšímu znečištění z těžkého průmyslu, elektráren a motorových vozidel. Vědci se však nedomnívají, že je to původ veškerého poškození stromů. Studie v několika regionech Kanady například naznačují, že usychání stromů je spojeno se změnami klimatických podmínek, zejména s řadou teplejších zimních a sušších letních období.
Množství oxidu uhličitého, který absorbují světové oceány, se snižuje. Tvrdí to vědci z Východoanglické univerzity. Ti provedli více než 90 tisíc měření pomocí lodí vybavených automatickými přístroji, píše internetové zpravodajství BBC.

Výsledek jejich desetiletého výzkumu v severním Atlantiku ukazuje, že absorpce oxidu uhličitého se od poloviny let devadesátých do let 2000 až 2005 snížila o polovinu. Podle vědců jsou závěry zkoumání publikované v časopise Journal of Geophysical Research překvapivé a velmi varovné. Znamená to totiž, že by mohla nastat doba, kdy budou světové oceány emisemi skleníkových plynů zcela naplněny, píše BBC. 

Analytik životního prostředí stanice BBC Roger Harrabin prohlásil: „Vědci netuší, zda je tato změna způsobená klimatickými změnami, nebo jde o přirozený výkyv.“ Podle něj však výzkum ukazuje na možnost, že oceány prostě nebudou schopné další emise přijímat. To by znamenalo, že všechny skleníkové plyny skončí v atmosféře, což by vedlo k dalšímu ohřívání planety. 

Všechny emise oxidu uhličitého se sice do atmosféry vypouštějí, ale jen zhruba polovina zůstává v jejích vyšších vrstvách. Zbytek se ukládá v oceánech, nebo se váže v zemské biosféře. Oceány i biosféra pohltí zhruba stejné množství oxidu uhličitého, píše internetové zpravodajství BBC.
Podle nového klimatického modelu se globální oteplování v nadcházejících letech ustálí, ale pak vystřelí ze zálohy a od roku 2010 budou teploty pokračovat v růstu, napsal National Geographic. Po roce 2009 bude zhruba polovina let teplejších než rok 1998, zatím nejteplejší zaznamenaný rok.

Nový model, vytvořený vědci z Meteorologického úřadu Hadleyova centra v Exeteru, je první, který dokáže předvídat i specifické fluktuace globálního klimatu. Doug Smith, vědec Meteorologického úřadu a spoluautor zprávy o novém modelu, varuje, že počáteční ustálení by se nemělo vnímat v rozporu s předchozími předpověďmi o vzestupu globálních průměrných teplot. "Neznamená to, že ke globálnímu oteplování nedochází. Není zde žádný rozpor," řekl Smith. "Oteplování je nadále očekáváno a pozorujeme jeho signály pro příštích deset let." Nový model umožňuje přesnější krátkodobé a regionálně specifičtější předpovědi, tvrdí Smith a jeho kolegové. 

Například to, "co se děje letos v Číně, Bangladéši a Anglii - zvýšená povodňová aktivita - může souviset s globálním oteplováním," řekl National Geographic Colin Price, odborník na atmosféru na Porterově škole environmentálních studií v Tel Avivu. Price, který se na nové studii nepodílel, však zdůrazňuje, že v současné době nejde snadno označit globální oteplování jako viníka pro jakoukoli událost. 

Vědci se všeobecně shodují na tom, že teplota na Zemi v nadcházejícím století vzroste oproti době před průmyslovou revolucí o 1,1 až 2,2 °C, napsal National Geogrphic. Tato předpověď je ale globální průměr a nebere v úvahu regionální situace. Je to proto, že předchozí klimatické modely tradičně ignorovaly přirozenou variabilitu ve prospěch globálních externích faktorů jako antropogenní skleníkové plyny, aerosoly v atmosféře a sluneční záření. 

Model Meteorologického úřadu zahrnuje reálná data ze současného stavu atmosféry a oceánů, řekl Smith. Začleňuje i přirozené změny v oceánské cirkulaci a rozsáhlé anomálie v teplotě oceánů jako například El Nino, které předtím nebyly v klimatických modelech zahrnuty, uvádí National Geographic. Colin Price z Porterovy školy nový přístup k modelování klimatu chválí. "Jsou mnohem přesnější," řekl Price. "Hovoří o specifických letech, žádný další model nehovoří o těchto specifikách." 

Model umí ukázat, jak bude pokračující trend oteplování v určitých regionech vyvolávat extrémnější počasí. "Kde je deštivo, bude v atmosféře i více vlhkosti, a bude tam i více pršet," řekl Price. "A v oblastech, kde panují suché podmínky, se bude voda z rostlin více vypařovat a bude sucho," doplnil. "Už nyní to můžeme pozorovat ve Středozemí."
Podle amerických vědců způsobily klimatické změny zvýšený výskyt hurikánů v Atlantském oceánu. Odborníci tvrdí, že se jejich počet ve 20. století zdvojnásobil.

Podle expertů Grega Hollanda a Petera Webstera lze v uplynulém století vysledovat tří období, kdy počet hurikánů výrazně stoupl. 

Od začátku 20. století do roku 1930 se Atlantikem prohnalo každý rok v průměru šest tropických bouří, z toho čtyři o síle hurikánu. Mezi roky 1930 až 1940 počet smrští stoupl ročně na deset a z toho pět přerostlo v hurikány. 

Konečně mezi lety 1995 až 2005 průměrný roční počet bouří dosáhl patnácti a osm mělo sílu hurikánu.

Klima na Zemi se mění s pravděpodobností větší než 90 procent a potrvá to ještě nejméně 20 let. Shodli se na tom čeští klimatologové, když novinářům přednesli shrnutí světových výzkumů. Je podle nich také nanejvýš pravděpodobné, že ke globálním změnám přispívá lidská činnost, zejména emise oxidu uhličitého. Odmítli názory prezidenta Václava Klause, který považuje diskuse kolem oteplování za hysterické a míru vlivu člověka na klima zpochybňuje.

Čeští vědci vycházejí ze souhrnu informací, které posuzuje Mezivládní panel pro změny klimatu. "Nevšiml jsem si, že by (na světě) existovala skupina vědců, kteří by byli schopni tato fakta zpochybnit," uvedl Ladislav Metelka z Českého hydrometeorologického ústavu. Jaroslava Kalvová z Karlovy univerzity srovnala skeptické hlasy s postoji široké veřejnosti k otázkám vlivu prašnosti a emisí na lidské zdraví v druhé polovině 20. století. 

Ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK Bedřich Moldan, který je senátorem ODS, nechtěl Klausovy názory příliš komentovat. Pouze uvedl, že když prezident Tomáš Garrigue Masaryk polemizoval v tisku s historikem Josefem Pekařem, podepisoval své články pseudonymem. 

Při zkoumání problému podle Kalvové vědci narazili na zásadní poznání, a to, že klimatický systém je nesmírně složitý a může se rychle změnit, což v posledním tisíciletí neukázal. "Ne vždy na nás může být klima tak hodné, jak bylo," konstatovala. 

I přes plánované snižování emisí oxidu uhličitého v nejbližších letech se podle Moldana proces nezastaví nejméně v příštích 20 letech. Je proto třeba vedle snižování emisí se na změny připravovat. Vedle opatření v zemědělství lze podle Moldana očekávat například úpravy ve stavebnictví. Kvůli větší intenzitě větru bude podle něj například třeba změnit normy pro stavbu střech. Veřejnost by se měla připravit také například na větší množství patogenů. 

Vlivem oteplování se podle vědců mohou zemědělci v Česku přichystat i na dvě sklizně za rok. Hrozit bude ale nedostatek vody. Období sklizně se posune do dřívějšího období. Už nyní se podle klimatologů posunuje začátek jara a léta, vlivem klimatické změny jsou teplejší než v minulých desetiletích. Méně se klimatická změna projevuje na podzim. V souvislosti s postupným oteplováním botanici očekávají, že se v Česku začnou pěstovat ve větší míře i teplomilnější druhy, jako například vinná réva. Té, jak připomenula Kalvová, se už v teplejších obdobích české historie na příhodných svazích, například kolem Prahy, dařilo.

Čeští vědci dnes shrnuli poznatky světové klimatologie. Je podle nich na víc než 90 procent prokazatelné, že se klima mění. Dosavadní vývoj klimatu shrnuli do několika bodů:

- zvyšování střední hodnoty klimatického systému je zřejmé z pozorovaného růstu globálních průměrných teplot a teploty povrchu oceánu, z výrazného odtávání sběhové a ledové pokrývky a také z rostoucí hladiny oceánu; 

- průměrná plocha arktického mořského ledu v letním období klesá o sedm procent za desetiletí, roční průměrná plocha zhruba o tři procenta za desetiletí; 

- nejteplejších 12 let od začátku historických měření jsou roky 1990, 1995, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005 a 2006; 

- byly pozorovány změny výskytu extrémních teplot a často přicházejí tepelné vlny; 

- výrazně přibylo srážek ve východní části Severní a Jižní Ameriky, v severní Evropě a severní a Střední Asii. Naopak vysychá pásmo kolem Středozemního moře, rozsáhlé části Afriky a některé oblasti jižní Asie. Dopad poklesu srážek v tropech je zesilován zvýšením teploty. Období sucha mají většinou větší intenzitu a jsou delší. Nad většinou pevninských oblastí se zvýšil počet intenzivních srážek; 

 zhruba od roku 1970 jsou doklady o větší aktivitě tropických cyklónů v severním Atlantiku. Zřetelně pak hurikánů přibylo po roce 1994. Trend se vyvíjí ve vztahu k růstu teploty povrchu oceánů; 

 změny klimatologové nezpozorovali v počtu tornád, prachových bouří, krup, blesků. Nezaznamenali ani změnu antarktické ledové plochy; 

 podle paleoklimatologických informací je oteplení v posledních 50 letech neobvyklé v rámci nejméně posledních 1300 let. Polární oblasti byly naposled dlouhodobě zřetelně teplejší než dnes před 125.000 lety; 

 koncentrace oxidu uhličitého a metanu v atmosféře výrazně převyšují přirozené hladiny za posledních zhruba 650.000 let.
Tropická bouře Noel dnes dosáhla síly hurikánu. Dosud v oblasti Karibského moře připravila o život 115 lidí, což je vůbec nejhorší bilance letošního období hurikánů. Nejvíc obětí je z Dominikánské republiky. Podle agentury Reuters se živel nyní posouvá kolem Bermudských ostrovů na sever. Meteorologové očekávají, že o víkendu lehce oslabí zpět na bouři a zasáhne kanadskou provincii Nové Skotsko.

Původně tropická bouře se změnila na hurikán prvního, tedy nejnižšího stupně Saffirovy-Simpsonovy stupnice po půlnoci SEČ, když Noel dosáhl síly 120 kilometrů v hodině. 

Vůbec nejvíc obětí je hlášeno z Dominikánské republiky, kde přišlo o život přes 70 lidí a další desítky jsou pohřešovány. Většina z obětí se utopila v rozvodněných řekách. Na Haiti je potvrzeno 40 mrtvých, další oběti jsou na Jamajce. Silné záplavy hlásí také Kuba, kde přetekla voda z přehrady a evakuováno muselo být 24.000 lidí. Prudké deště spojené s hurikánem zahubily také nejméně jednu osobu na Bahamách. 

Živel nyní míří k východnímu pobřeží Kanady. Meteorologové očekávají, že o víkendu zasáhne kanadské provincie Nové Skotsko i Ostrov prince Eduarda. Podle předpovědí by se z hurikánu měla o víkendu opět stát bouře. Kanadská meteoroložka Claire Martinová však upozornila, že může i přesto na kanadském území napáchat velké škody. 

Noel je letos co do lidských obětí nejničivější. Hurikán Felix, který způsobil v září zatím rekordní materiální škody, zabil 101 lidí. 

Dominikánská republika zatím škody na úrodě způsobené Noelem vyčíslila na 30 milionů dolarů. Nadnárodní finanční instituce požádala o 200 milionů dolarů půjčky na opravu poškozených mostů, silnic a rozvodné elektrické sítě.

Mohutnými lijáky a prudkými větry zasáhl dnes tajfun Krosa ostrovní Tchaj-wan. Kvůli jeho řádění zemřelo pět lidí a desítky dalších byly zraněny. Živel vyvracel stromy, strhával elektrické vedení a přerušena byla i letecká a námořní doprava, informovala agentura AP.

Jednou z obětí se stal řidič kamionu, jehož vozidlo se zřítilo ze srázu. Druhým mrtvým je novorozenec, jehož maminka se nemohla dostat do nemocnice vinou neprůjezdné silnice. 

Záchranářům se naopak podařilo vyprostit muže se synem z trosek jejich zříceného domu v tchajwanské metropoli. 

Podle neoficiálních zdrojů bylo zraněno nejméně dvacet lidí. Většinu zranění způsobila rozbitá okenní skla, pády z motocyklů, případně jde o rány utržené padajícími stromy či jinými předměty. 

Obyvatelé zůstali ve svých domovech, uzavřeny byly i obchody a kanceláře. V Tchaj-peji vichr vyrval z kořenů přes 200 stromů, předměstí Pchej-tchou voda zaplavila až do výše kolen. 

Lijáky vyvolaly sesuvy půdy podél největší dálnice ve východní části ostrova. Na severu vichry způsobily havárie několika motocyklů, nikdo však neutrpěl žádné zranění. V Miao-li vodní živel zničil most. Na celém ostrově zůstalo bez proudu přes 600.000 domácností. 

Vodní živel a sesuvy půdy porušily na mnoha místech silnice. Popadalo velké množství stromů, pouličních svítilen a billboardů. 

Letecké společnosti přerušily dopravu na mezinárodních i domácích linkách. Zastavena byla i trajektová přeprava. 

Oko tajfunu se dnes odpoledne SELČ asi 20 kilometrů od severotchajwanského města Ilan pohybovalo v kruzích a jen pomalu postupovalo vpřed, což ještě zvyšovalo jeho ničivou sílu. Meteorologové předpokládají, že se bude nadále přesunovat přes severní Tchaj-wan směrem k jižní Číně. Rychlost větrů, které tajfun provázejí, v některých okamžicích přesahuje 200 kilometrů v hodině. 

V jihočínské provincii Fu-ťien úřady nařídily turistům, aby opustili ostrůvky i lokality přímo v pobřežních oblastech. Podobná opatření přijala i sousední provincie Če-ťiang. Z pobřežních oblastí a ostrovů bylo evakuováno kolem 138.000 lidí včetně několika tisíc návštěvníků. Do přístavů bylo povoláno zpět 27.000 rybářských člunů. 

Krosa je kambodžský výraz pro jeřába. Je to šestnáctý tajfun letošní sezony.
Průtrž mračen provázená bouří i kroupami se dnes odpoledne přehnala přes Vysočinu. Voda zaplavila ulice, lidé se někde po kolena brodili vodou. Podle operačních důstojníků záchranářů voda vnikla do šachet výtahů, někde do sklepů. K ucpaným kanalizačním vpustem hasiči vyslali pracovníky Správy a údržby silnic a Technických služeb.

Blesk pak v podvečer zapálil stodolu v Radostíně nad Oslavou na Žďársku. Na mokrých vozovkách se stala řada dopravních nehod. Podle dostupných informací nikdo nebyl zraněn. 

Krupobití se sneslo také na 300 policistů a strážníků na Masarykově náměstí v Jihlavě přesně v okamžiku, kdy byl zahájen slavnostní akt předání praporu. Před bouří a lijákem museli prchnout i členové hudby Hradní stráže. Hasiče dokumentaristu na plošině museli spustit dolů kvůli silným bleskům. 

Policejní prezident s hejtmanem a dalšími hosty byli evakuováni ze zastřešené tribuny na radnici autobusem orchestru, zatímco hudebníci přečkali bouři na poště. Den s Policií ČR s promenádním koncertem se ale po celý den na náměstí těšil velké pozornosti malých i velkých návštěvníků a také slunečnému počasí
Nejzápadnější část Německa zasáhly v noci na dnešek několikahodinové přívalové deště, následná povodeň zasáhla město Cáchy. Také v italských Benátkách se po několikadenních deštích zdvihla hladina a voda zaplavila Náměstí svatého Marka. Rakouské Alpy naproti tomu hlásí nadílku čerstvého sněhu, kvůli kterému musely být dočasně uzavřeny některé průsmyky.

V západním Německu se po prudkých deštích řada místních řek vylila ze břehů a zaplavila přilehlé obce. Výrazně postiženo bylo i město Cáchy, kde se ocitlo pod vodou historicky cenné náměstí ve čtvrti Kornelimünster. 

Povodeň zde podle agentury DPA způsobila říčka Inde, jejíž hladinu deště zvedly téměř o metr, takže vystoupila ze břehů. Voda na náměstí poutního místa Kornelimünster, které je nyní součástí Cách, sahala do výšky 70 centimetrů. Hasiči a dobrovolníci chránili vstupy do domů bariérami z pytlů s pískem, mnoho sklepů a níže položených místností se však přesto ocitlo pod vodou. Hasičům, kteří si vyžádali posily z Bonnu a z nizozemského Maastrichtu, se ale naštěstí podařilo odstranit z náměstí před jeho zaplavením všechna zaparkovaná auta. 

V nedalekém pohoří Eifel byla lokálními záplavami postižena řada obcí, některé místní silnice musely být kvůli nánosům bahna uzavřeny. V obci Bad Münstereifel se rozlila říčka Erft a zaplavila několik ulic. Hasiči následně vyčerpávali vodu z několika desítek sklepů. 

V Benátkách dnes obyvatele i turisty ráno budil zvuk sirén, které varovaly před přicházející velkou vodou. Část pěších cest v tomto "městě na vodě" byla zaplavena, pod vodou se ocitlo i celé hlavní Náměstí svatého Marka. Místní orgány na nejdůležitějších místech rozestavily dřevěné chodníčky na stojkách, které umožňují pohyb "suchou nohou". Místní lidé se ale raději brodí vodou v gumácích, turisté si stejnou specialitu dopřávají v zakoupených igelitových návlecích. 

Prudké bouře byly hlášeny i z dalších částí Itálie, kromě Benátska také z Lombardie. Šéf civilní ochrany Guido Bertolaso varoval před hrozbou sesuvů půdy. "Itálie je krásná země, ale z hydrogeologického hlediska velmi slabá a proto vydaná na pospas katastrofám. Každá přívalová bouře stačí, aby se celý systém dostal do stavu nouze," řekl Bertolaso podle agentury APA. 

V rakouských Alpách přinesly dnešní srážky první výraznější množství sněhu v nové sezoně. Sníh napadl na především hřebenech v Korutanech a Tyrolsku a vyvolal dopravní problémy v tamních průsmycích. Zejména Katschberský průsmyk byl sjízdný pouze s řetězy, obdobně na tom byl průsmyk Plöckenpass. Cestu Lesachským údolím znesnadňovala sněhová břečka na vozovce, známá vysokoalpská horská silnice přes Grossglockner vyhlásila povinnost sněhových řetězů.
Tajfun Wipha, který ve středu zasáhl oblast Šanghaje, si podle nejnovější bilance vyžádal na čínském území devět mrtvých a tři pohřešované.

Pět osob se stalo obětí sesuvů půdy v důsledku přívalových dešťů v provincii Če-ťiang, sousedící s Šanghají, další dva lidi zabil elektrický proud, když se snažili zabezpečit před živlem své domy v provincii Ťiang-su, uvedla dnes agentura Nová Čína. 

Dřívější zprávy zmiňovaly rovněž jednoho muže ze Šanghaje, který šlápl do louže a byl usmrcen elektrickým proudem ze strženého drátu elektrického napětí, a stavebního dělníka z Tchaj-wanu, jehož vichr shodil z lešení. 

Již ve středu tajfun Wipha zeslábl na tropickou bouři, která se dnes přesunula nad východočínskou provincii Šan-tung. Podle předpovědí má bouře dále postupovat přes Žluté moře ke Korejskému poloostrovu. 

Ve dvacetimilionové Šanghaji byly ve středu preventivně uzavřeny školy, nejezdily trajekty a nefungovalo ani jiné dopravní spojení, město ale nakonec vážněji poškozeno nebylo. 

V jiných částech Číny ovšem Wipha zničila tisíce obydlí a přerušila dodávky elektřiny více než stovce měst a obcí. Předběžné odhady mluví o škodách ve výši 638 milionů dolarů. 

Z pobřežních a zatopených oblastí a z nepříliš bezpečných domů v Šanghaji a dalších postižených městech bylo kvůli tajfunu evakuováno celkem 2,7 milionu lidí.
Vědci z Amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) objevili první znaky nárůstu srážek v tropickém pásu. Při výzkumu vycházeli z nejdelší a nejucelenější dostupné řady rekordů.

Z 27 let dlouhé řady globálních rekordů srážek, zjištěné pozorováním a doplněné satelitními daty, vyplynulo, že nejdeštivější roky v tropech byly mezi 1979 a 2005. Nejvíce napršelo v roce 2005, následoval rok 2004, 1998, 2003 a 2002. 

"Pokud se podíváme na data za tři dekády globálně, změnilo se množství srážek jen trochu. Ale v tropických oblastech jsme zaznamenali nárůst o 5 procent", říká vedoucí výzkumného projektu Guojun Gu. 

Klimatologové předpovídají, že zvýšení teplot vlivem změn klimatu povede k většímu vypařování vody a následnému zvýšení globálního množství srážek. 

Ve zkoumané řadě rekordů se vyskytuje kolísavost, kterou Gu a jeho kolegové vysvětlují především El Ninem a velkými sopečnými erupcemi. 

V současnosti NASA plánuje zpřesnění monitorování srážek nad oblastí tropů. Další výzkumy z těchto dat zahájí v roce 2013.Oceánografové z National oceanic and atmospheric administration (NOAA) vyvíjí nový model, který by měl výrazně zpřesnit předpovídání dráhy a intenzity hurikánů. Nové modely budou poprvé používat data z družic. Uvedla to NOAA na svém webu.

"Nový model bude spojovat data z družic, měření teploty letadly přímo uvnitř hurikánu" říká profesor Isaac Ginis, vedoucí projektu. Bude to první model spojující data ze vzduchu, země a moře, dodává Ginis. 

Zatímco předpovídání dráhy hurikánů dosáhlo v posledních letech velkých pokroků, předpověď intenzity se mnoho nezlepšovala. Napomoci by tomu měl právě tento projekt. Kromě zlepšení úspěšnosti by měl zavést i novinky, například předpověď výšky mořských vln a rozsáhlost povodní způsobených vzedmutím mořské hladiny vlivem hurikánu. 

Do Amerického projektu se pravděpodobně zapojí i další země, které mají s tropickými bouřemi problémy, například Japonsko nebo Taiwan.
Suché zimy v Jižní Evropě zhoršují letní vedra v celé Evropě. Poukázala na to nová studie z Francie. Podle této studie očekávejme nadprůměrně teplé léto.

Vědci analyzovali meteorologické rekordy za posledních 58 let a došli k závěru, že vysušená zem ve Středomoří vytvoří zvláštní masu teplého a suchého vzduchu, která se brzy z léta rozprostírá k severu. 

Dobrým příkladem je velmi teplé a suché léto z roku 2003, které způsobilo škody v zemědělství a zhoršilo kvalitu vzduchu. 

Výsledky výzkumů porovnávali francouzští vědci s výstupy z meteorologických modelů a dosáhli velmi dobré shody. 

Pravdivost studie potvrdí nebo vyvrátí letošní léto, které lze, vzhledem ke krátké a suché zimě nejen ve Středomoří, očekávat nadprůměrně teplé.
Alpské ledovce se zkracují a aby si lyžaři mohli užít zimních radovánek, přírodní sníh se nahrazuje umělým. Klimatoložka Carmen Jongová přišla s tím, že pokud bude trend pokračovat, hrozí celé alpské oblasti vysychání. Umělý sníh totiž vyčerpává zásoby vody.

Představitelé turistického a rekreačního odvětví dosud tvrdili, že umělé zasněžování svahů nemá zásadní dopad na životní prostředí. Výzkumný program Savojské univerzity ale prokázal opak. 

Na zasněžování se ročně spotřebuje 95 milionů kubických metrů vody a 600 gigawattů elektřiny. 

"Hlavním problémem je silné odpařování při umělém zasněžování, až třetina použité vody jde přímo do vzduchu," řekla Jongová, která se na francouzském programu podílela. 

V současnosti se během lyžařské sezony uměle zasněžuje 24 tisíc hektarů půdy. Při nynějším trendu, kdy ledovce ustupují, by se ale zasněžovaná plocha měla zvýšit až na čtyřnásobek. Náklady na umělý sníh činí zhruba 84 miliard korun. 

Jongová na konferenci Evropské geofyzikální unie (EGU) ve Vídni předpověděla, že brzy dojde k vyčerpání dostupných zásob vody. Bude nutné vystavět nové nádrže a vyostří se konflikt, zda vodu využívat k pití, nebo k uspokojení turistů. 

Podle Jongové nezůstane odvodňování hor bez důsledku ani pro letní sportovní aktivity. Vysychající koryta by mohla překvapit raftaře a příznivce dalších vodních sportů. Problém se prý ještě zvýrazní tím, jak budou ledovce dále ustupovat.
Světový den meteorologie připomíná, že vědci umějí stále lépe předpovídat počasí, ale také to, že se, méně úspěšně, snažili počasí změnit podle přání. Lidé dnes umějí lokálně rozpustit mlhu a uvolnit z mraků déšť. Tím ovšem schopnost uměle ovlivnit počasí zatím končí.

Mlha na letišti
Za druhé světové války trápila britské letectvo typická anglická mlha. Armáda však potřebovala, aby bombardéry mohly přistávat neustále, tedy i za mlhy. Jak popisuje John Lynch v knize Divoké počasí, která vyšla jako doprovod ke stejnojmennému televiznímu seriálu BBC, řešení se našlo. 

Mlha vzniká, když se vlhký vzduch ochlazuje a v něm obsažená vodní pára začíná kondenzovat. Proto technici postavili podél letištní dráhy soustavu potrubí, která rozptylovala nad dráhou jemný aerosol benzínu. Když jej pak zapálili, teplo odpařilo kapičky mlhy. 

Projekt se ukázal jako úspěšný. Zjednodušil starty a přistání tisíců letadel. Spálilo se při něm ovšem přes 68 milionů litrů benzínu a nafty. 

Rozpouštění mlh pomocí proudů horkého vzduchu se dnes prakticky nepoužívá. Přistávací dráhy na nynějších civilních letištích jsou mnohem delší, než jaké stačily pro staré válečné stroje, takže ekonomické náklady i ekologické dopady by byly příliš velké. 

Sníh ze suchého ledu
Ve čtyřicátých letech minulého století lidé také zjistili, že dokážou poručit dešti. Ovšem pouze tehdy, když jsou dešťové mraky "zralé". 

Tehdy v laboratořích americké společnosti General Electric pracovali Irving Langmuir (nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1932) a Vincent Schaefer. Prokázali, že malé kousky takzvaného suchého ledu (pevného oxidu uhličitého ochlazeného na zhruba minus 80 stupňů Celsia) narušují stabilitu mraků. Sráží se na nich pára a vytvářejí se kolem nich ledové krystalky, které se stávají zárodkem sněhových vloček nebo dešťových kapek. 

V listopadu 1946 Schaefer nad státem New York rozptýlil do oblaku tři kilogramy malých kousků suchého ledu. Mrak ihned ztratil svoji stabilitu a během několika minut se z něj začal sypat sníh. Pokusy, které pokračovaly, vyvolaly nejsilnější sněžení té zimy. Pak je zastavili právníci General Electric, protože se obávali žalob. 

Pro manifestace a proti partyzánům
Kousíčky suchého ledu pak nahradil jodid stříbrný, případně jodid olovnatý. V šedesátých a sedmdesátých letech americké letectvo s úspěchem uměle vyvolávalo déšť nad Vietnamem, aby se severovietnamská armáda nemohla přesunovat po rozblácených stezkách. Také v tehdejším Sovětském svazu se rozptylováním jodidu stříbrného "vypouštěly" mraky, které směřovaly v době státních svátků nad města a hrozily, že pokazí plánované manifestace. 

Ukázalo se však také, že umělé částice musí do mraku dopravit letadla či rakety ve vhodnou chvíli, kterou je obtížné odhadnout. A tak výzkumníci od těchto pokusů postupně upustili. 

Ostatně, nad obydlenými oblastmi, jako je třeba hustě osídlená Evropa, se tato metoda ani nedá použít. Je právně i politicky obtížné rozhodnout, kterou oblast vytopit proto, aby se jiný region vodě vyhnul. 

Hurikán si říct nedal
Vědci si troufali nejen na přízemní mlhy a na dešťové mraky. Jejich zájem vyvolal také hurikán. 

Stalo se to už 13. října 1947. Floridské Miami zasáhl druhý nejhorší hurikán v onom roce. Pak ustoupil k severovýchodu, zpět nad moře. Zcela stejnou trasou v minulosti postupovalo mnoho jiných hurikánů, které pak zamířily na americkou pevninu. 

A tak vědci podnikli pokus. Bombardér B-17 třikrát vlétl do nitra hurikánu a pokaždé tam rozptýlil 150 kilogramů suchého ledu. Představa byla, že takto bouře zanikne. 

Avšak hurikán poté pronikl s ještě větší silou nad pevninu. Výzkumníci pak čelili soudním procesům. Byli obviněni, že zkázu zavinili oni. Odpovědnosti se vyhnuli, až když našli čtyřicet let starý záznam o jiném hurikánu, který prodělal stejně radikální obrat, ovšem bez vnějšího zásahu. 

Současný názor zní, že hurikán vysoce přesahuje hranice lidských možností. Má totiž energii, která odpovídá asi padesáti jaderným pumám shozeným na Nagasaki, ale vybuchujícím každou vteřinu. S takovouto silou v atmosféře žádný lidský zásah nic nezmůže.
Vědci z NASA za pomocí nových technologií dospěli k názoru, že přibývá dešťů s extrémním úhrnem srážek. Tento trend se podle nich projevuje globálně.

S vírou, že vliv společnosti na rostoucí srážky je poměrně velký, zápasili vědci s otázkou: Stoupá množství srážek globálně nebo pouze v některých oblastech? 

Protože asi dvě třetiny povrchu Země jsou pokryty oceánem odhaduje se množství srážek nad nimi pomocí družic. Nicméně satelitní odhady deště ještě nejsou úplně přesné. 

Ale vědci z NASA (National Aeronautics and Space Administration) rozluštili tento problém pomocí nových technologií a potvrdili, že skutečně přibývá dešťů s extrémním úhrnem srážek. 

"Tento výzkum byl velmi zajímavý, dal by se přirovnat ke skládání puzzlí, řekl William Lau, vedoucí výzkumu. "Místo hledání trendů ve vývoji dešťů jsme hledali signály v několika druzích srážek a jejich intenzitu" popisuje. 

Výsledky výzkumu vyšli v časopise Journal of Climatology.
V současné době svět čelí globálnímu oteplování, ale před 34 miliony lety to bylo naopak. Podle nové vědecké studie průměrné teploty klesly během několika set nebo tisíců let o 8 stupňů, napsal National Geographic.

Ochlazení bylo tak velké, že kvůli němu pravděpodobně vyhynulo v Severní Americe mnoho plazů a obojživelníků. Důvodem poklesu teploty byla změna koncentrace skleníkových plynů - hlavně oxidu uhličitého v atmosféře, zjistili vědci. Před 34 miliony lety se "pravděpodobně děla změna opačným směrem než dnes, píše National Geographic. Pokles koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře mohl způsobit globální ochlazování," řekl Alessandro Zanazzi, geolog a doktorand na univerzitě v Jižní Karolíně. 

Před tím, než se klima začalo ochlazovat, bylo na Zemi relativně teplo. V severní Americe rostly tropické lesy a zemské póly byly úplně bez ledu. Změnu teplot, ke které došlo v severní Americe, vědci určili pomocí izotopů ve fosilních kostech a zubech nalezených ve Wyomingu, Jižní Dakotě a Nebrasce. Zjistili, že průměrné roční teploty klesly o 8,2 °C, napsal National Geographic. 

Změna klimatu měla dopad hlavně na studenokrevné živočichy: plazy a obojživelníky. Mnoho z nich vyhynulo, napsal National Geographic. Suchozemští hadi a želvy se zmenšili, což indikuje změnu z vlhkého na sušší klima. Naproti tomu savce ochlazení téměř neovlivnilo. "Velká většina - 62 ze 70 rodů savců - přežila ochlazení bez odezvy," řekl Zanazzi. "Je to proto, že savci moho regulovat teplotu svého těla a tak dokážou lépe přežít náhlé epizody změn životního prostředí." 

Zjištění v severní Americe mohou rovněž pomoci objasnit původ zalednění Antarktidy. Někteří vědci se domnívají, že tektonické pohyby, které oddělily Antarktidu od Jižní Ameriky a Austrálie, kontinent izolovaly od teplých rovníkových proudů, což umožnilo vznik ledu. Počítačové modely však ukazují, že taková změna v oceánské cirkulaci by severní kontinenty spíš oteplila, než ochladila. "Protože jsme objevili, že v severní Americe došlo k větímu ochlazení, domníváme se v tom hrál roli oxid uhličitý," řekl Zanazzi. 

Gabriel Bowen, paleoklimatolog z Purdue University, vysvětlil, že pokud by za změnu mohly oceánské proudy, donesly by teplo, které Antarktida pozbyla, k Severní Americe a dalším kontinentům. "Podle nových klimatických údajů to však vypadá, že během zaledňování Antarktidy došlo k ochlazení i v Severní Americe, v místech, o kterých jsme předpokládali, že obdrží zbytkové teplo z Antarktidy," řekl podle National Geographic Bowen. Vzestup koncentrace oxidu uhličitého je v současné době je dáván za vinu převážně spalování fosilních paliv. Avšak proč před 34 miliony lety množství CO2 v atmosféře kleslo, vědci zatím nerozluštili. Podle jedné teorie se zvětšila produkce oceánů a velké množstvi drobných organismů vysávalo oxid uhličitý z atmosféry. Jiná teorie je spojena se vzestupem Tibetské plošiny. Vznikal velký řetězec pohoří a přitom zvětrávalo obrovské množství horniny. Kvůli tomu taky mohl v atmosféře oxid uhličitý ubývat.
Rozštípne kmen stromu, promění vodu v páru, roztaví okenní tabulku a dokáže i zabíjet. Tak děsivá pověst provází kulový blesk. Žhnoucí těleso, které svým tvarem a velikostí připomíná golfový, fotbalový nebo dokonce plážový nafukovací míč, zkoumají vědci již řadu desetiletí.

Teorie, která by přesvědčivě vysvětlovala vznik toho typu blesku, však zatím chybí. Změnit to může nový experiment brazilských vědců, při němž se podařilo v laboratorních podmínkách vytvořit ohnivou kouli o velikosti ping-pongového míčku. 

Spoutaná energie na útěku
V přírodě vzniká zpravidla při silné bouři, může se však zrodit, i když je obloha bez mráčku. Přežívá několik sekund, ale i minut. Nemusí vydávat více tepla než třicetiwattová žárovka, když však v některých případech uvolní „spoutanou“ energii, následky bývají dramatické. 

Obvykle se vybarvuje od červené, přes oranžovou a žlutou až po bílou. Občas se však „obléká“ třeba i do modré či do zelené. „Pluje“ pomalu prostorem, případně „visí“ na místě. Mizí s ohlušujícím výbuchem nebo se jen tiše rozplyne. 

Takové informace se dosud podařilo nasbírat o kulovém blesku. Pocházejí z ojedinělých setkání člověka s tímto podivuhodným jevem a při jejich „zpracovávání“ mohla určitou roli sehrát fantazie přiživovaná strachem z hořící koule. 

Tomu odpovídají i některé poněkud bizarní teorie o vzniku kulového blesku. Údajně by mohlo jít například o ptáka pokrytého luminiscenční látkou, elektrizovanou vodní bublinu nebo o kousek slunečního plazmatu. 

Lovci blesků
Při hledání pravdy mají vědci poměrně omezené možnosti. Mohou se vydat na „lov“ žhnoucí koule do přírody. I kdyby však měli štěstí a spatřili kulový blesk, budou mít jen velice málo času a ne právě ideální podmínky pro změření jeho fyzikálních vlastností. Jde o velice pomíjivý jev a jeho pozorování může být také dosti nebezpečné: už první zaznamenané setkání výzkumníka s ohnivou koulí skončilo tragicky. Georg Wilhelm Richmann, německý fyzik působící v Rusku, byl v roce 1753 kulovým bleskem údajně zasažen a na místě zemřel. 

Druhou možností je vyrobit žhnoucí kouli uměle v laboratoři. Dosavadní pokusy však nepřinesly právě přesvědčivé výsledky. Laboratorní kulové blesky „přežívaly“ jen velmi krátkou dobu nebo se svým tvarem a dalšími vlastnostmi dosti výrazně lišily od přirozeně vznikajících „bratrů“. Přelom může znamenat nový experiment Antonia Pavaa a Gersona Paiva z Federální univerzity v brazilském Pernambucu. Zrodil se při něm kulový blesk o velikosti ping-pongového míčku, který se po laboratoři proháněl celých osm sekund. Informoval o tom časopis New Scientist. Práci byl měl v nejbližší době zveřejnit také Physical Review Letters. 

Brazilští vědci vyšli při přípravě pokusu z teorie, podle níž jsou ohnivé koule vytvořeny z propletených hořících částic křemíku. V únoru 2000 ji v prestižním časopise Nature popsali John Abrahamson a James Dinniss z Canterburské univerzity v novozélandském městě Christchurch. Na utváření kulových blesků pohlíželi spíše chemicky. Za spouštěcí mechanismus jejich vzniku považovali úder blesku do zemského povrchu. Více než čtvrtina zemského pláště je tvořena sloučeninami křemíku a tento prvek je při vysokých teplotách dosti nestabilní. Bleskový výboj tak při střetu se zemí uvolní oblak křemíkové páry, který se sbalí do jakéhosi chomáče. Když začnou částice křemíku reagovat se vzdušným kyslíkem, uvolní se světlo a teplo. Případný pozorovatel tak spatří žhnoucí kouli. 

Nyní Antonio Pavao a Gerson Paiva vložili mezi dvě elektrody křemíkovou destičku silnou jen asi 0,3 milimetru. Proud o velikosti 140 ampérů vytvořil elektrický oblouk. Ten zformoval obláčky silikonových částic, které se uskupily ve žhnoucí, lehce ochmýřené kuličky modrobílé nebo oranžovobílé barvy. „Vypadaly jako živé,“ popisoval Antonio Pavao experiment nadšeně v časopise New Scientist. Teplotu vzniklých kulových blesků odhadli vědci zhruba na 1700 stupňů Celsia. Žhnoucí koule byly schopné roztavit plast. Během pokusu také propálily Paivovy džíny. Za nejpozoruhodnější ovšem vědci považují to, že kulové blesky poletovaly laboratoří celých osm sekund. 

Recept přírody na akumulátor
V minulosti se již ohnivé koule v laboratoři podařilo vyrobit, „přežily“ ale velmi krátkou dobu. Například tým Burkarda Jüttera z Humboldtovy univerzity v Berlíně se zatím dostal maximálně ke třetině sekundy. 

„Když jsem pracoval ve Varšavě, v laboratoři, kde se testují účinky blesků na různé části letadel, využívali jsme výkonné silnoproudé výboje. S jejich pomocí jsme také zkoušeli vytvářet kulové blesky,“ vzpomíná Pavel Kubeš z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Svíjením a smotáváním proudových kanálů vznikaly stovky několikacentimetrových ohnivých koulí, které „přežívaly“ zhruba milisekundy. Občas se také zrodila větší, třeba deseticentimetrová koule. 

Možných receptů na výrobu kulového blesku existuje podle profesora Kubeše více: „Používání křemíkové destičky je jedna varianta, my jsme pracovali jen se silnými proudy.“ Kulový blesk brazilských vědců je podle Kubeše příkladem laboratorně vyrobených blesků s unikátně dlouhou dobou života a nízkou hustotou energie. Spadá tedy do kategorie těch bezpečnějších. 

„Nový experiment přispěje k objasnění vzniku kulových blesků,“ poznamenává profesor Kubeš. „Příroda umí obdivuhodné věci. Kdyby se podařilo odhalit přesný princip tohoto jevu, mohli bychom jednou jeho zdokonalením vytvářet třeba akumulátory elektrické energie nové generace.“
Podle předběžného zhodnocení klimatických poměrů na území České republiky byl desátý měsíc roku 2007 teplotně podnormální a srážkově normální. Průměrná teplota byla 7,5 st.C, což je o osm desetin pod normálem. Z hlediska plošného průměru srážek vychází, že letos v říjnu spadlo 30 mm srážek.

V průběhu příštího týdne bude příliv chladného vzduchu od severozápadu zesilovat, a proto je velmi pravděpodobné, že se sníh ukáže alespoň na krátkou dobu i v nižších polohách. 

Zatímco na horách se na našem území vyskytuje první sněžení v průměru už před 20. říjnem, ve středních polohách (mezi 400 m a 600 m) v první dekádě listopadu a v nejnižších polohách republiky (Polabí, jižní Morava) až po 20. listopadu. V extrémních případech se první sněžení může vyskytnout v polohách pod 600 m už koncem září nebo začátkem října. 

Letos se ve středních a ojediněle i v nižších polohách ukázaly první sněhové vločky už 19. října, ale rozsáhlejší sněžení se pravděpodobně vyskytne až příští týden. Z tohoto hlediska letošní podzim není až tak výjimečný.
Již čtvrtý den na naše území proudí studený a vlhký vzduch od severu až severovýchodu. Na horách se tak i nadále vyskytují sněhové přeháňky. Sněhová pokrývka bude přibývat ještě dnes a zítra, od úterý začne na horách obleva.

Celková výška sněhu byla dnes ráno nejvyšší na hřebenech Jeseníků a to kolem 30 cm (Šerák 32 cm), hřebeny Krušných hor měly kolem 25 cm sněhu, právě tolik bylo na Fichtelbergu. 

V nejvyšších partiích Beskyd leželo 15 až 25 cm sněhu (Lysá hora 16 cm), na Šumavě 5 až 15 cm (Churáňov 12 cm, Velký Javor 6 cm), v Krkonoších sněhová nadílka dosahovala nejčastěji 5 až 10 cm, na Vysočině bylo většinou do 5 cm sněhu. 

Sněhová pokrývka se dnes udržuje a pozvolna přibývá na celém území v polohách přibližně nad 900 m, kde panuje celodenní mráz.

Chebsko dnes dopoledne zasáhlo intenzivní sněžení. Hustá chumelenice už místy komplikuje dopravu zejména řidičům, kteří nemají zimní pneumatiky. Sníh už od čtvrtka leží i na vrcholcích Krušných hor. Tam už silničáři ve čtvrtek vyjížděli, řekl šéf zimní údržby krajských silničářů Josef Bulka.

"Dnes zatím naše vozy na Ašsku nevyjížděly, protože se podle předpovědi počasí by se mělo jednat o přeháňky. Teploty jsou zatím nad nulou. Ale uvidíme podle vývoje počasí," řekl Bulka. "Zřejmě ale budeme vyjíždět o víkendu, kdy se má počasí zhoršit," doplnil. 

Sníh už leží v Krušných horách. "Od od čtvrtka jsme pod sněhem. A sněží dál," řekl velitel Horské služby na Božím Daru Rudolf Chlad.

Několik horských oblastí Německa a hřebeny rakouských Alp zasypal v noci na dnešek sníh. Vzhledem k předpokládaným nízkým teplotám meteorologové očekávají, že se sněhová pokrývka v horách udrží ještě přes víkend. Autokluby obou zemí varují, že jízda v daných oblastech přináší značné potíže v dopravě a vyžaduje zimní vybavení vozidel.

V Německu jsou problémy se sněhem hlášeny nejen z podhůří Alp, ale i ze severní strany Krušných hor. Na Fichtelbergu, který je se 1214 metry nejvyšší horou Saska, leží 14 centimetrů sněhu, hlásí meteorologická stanice z Oberwiesenthalu. Ze silnice S260 poblíž Geyeru byly za dnešek hlášeny dvě dopravní nehody na zasněžené vozovce. Dvě auta po smyku sjela ze silnice; jedna řidička se lehce zranila, hmotné škody dosahují 8000 eur (asi 220.000 Kč). V německém Krušnohoří to ale není první sníh letošní sezony: již počátkem září měl Fichtelberg souvislou sněhovou pokrývku, která však brzy roztála. 

Také Bavorsko hlásí příchod zimy. Sníh leží jak na svazích Bavorského lesa, který je německým protějškem Šumavy, tak v německých Alpách. Na Zugspitze naměřili kolem poledne 28 centimetrů sněhu, kolem Berchtesgadenu leží asi deset centimetrů. Prozatím sněžilo od nadmořské výšky 700 metrů, kvůli chladnému počasí předpovídanému na víkend však meteorologové očekávají, že hranice sněžení klesne na 500 metrů nadmořské výšky, napsal server ad-hoc-news. 

Nejen zimní pneumatiky, ale i sněhové řetězy jsou dnes nutné na mnoha úsecích rakouských alpských silnic. Předčasný vpád zimy, provázený nočním sněžením, způsobil ve vyšších polohách vážné dopravní problémy. 

Řetězy jsou potřeba především na západě země na některých místech Tyrolska a Vorarlberska, například na horské silnici Silvretta, na silnici B197 mezi Stubenem a St. Antonem, na silnici B198 mezi Alpe Rauz a Lechem a na silnici B200 mezi Schröckenem a Warthem. 

Sníh leží i na silnici B99 v Salcbursku a B95 v Korutanech. Bez řetězů se neprojede silnicí v oblasti Grossglockneru ani Nockalmskou silnicí. Na jihu ve Štýrsku je pak zcela uzavřen průsmyk Sölk. 

Nízké teploty a sněžení mají podle předpovědí meteorologů trvat i během nadcházejícího víkendu. Sníh by se mohl na silnicích držet někde už od nadmořské výšky 500 metrů, stejně jako v sousedním Německu. 

Také z české strany Šumavy a Krušných hor je hlášen sníh. Chumelenice zasáhla dnes ráno i Chebsko a komplikuje dopravu zejména řidičům, kteří nemají zimní pneumatiky. Na vrcholcích Krušných hor leží sníh již od čtvrtka. Tři centimetry sněhu hlásí meteorologové na Šeráku v Jeseníkách, jeden centimetr na Churáňově na Šumavě a na Lysé hoře v Beskydech.
Díky čtvrteční studené frontě skončilo babí léto, žádné už nepřijde. V průběhu dneška již sněžilo na Božím Daru. V dalších dnech se hranice sněžení bude dále snižovat a není vyloučené, že srážky smíšené nebo sněhové se objeví také v nížinách.

O víkendu čekáme teploty do 7 st.C a přeháňky. V následujícím týdnu bude převážně velká oblačnost a teploty do 8 st.C. 

Slovensko dnes vydalo meteorologické upozornění na tvorbu sněhových jazyků. 

Ještě v úterý na některých místech odpolední teploty vystoupily nad 20 st.C. Nejvyšší teplota byla naměřena 21,7 st.C. v Českých Budějovicích, 20,8 st.C. v Jindřichově Hradci, 20,1 st.C v Praze na Libuši. 

Teploty vystoupili nad 20 st.C. i během středy.
Při záplavách způsobených přívalovými dešti zahynulo ve čtvrtek na Haiti nejméně 23 lidí. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura Reuters. Počet obětí záplav tak za poslední dva týdny narostl na 31.

Povodně ve čtvrtek zabíjely především ve vesnici Cabaret ve střední části země. Podle ministra vnitra Paula Antoinea Bien-Aimého však může počet mrtvých ještě vystoupat. Do postižené oblasti, v níž je momentálně nejméně 1000 obyvatel bez střechy nad hlavou, byla podle Bien-Aimého vyslána humanitární pomoc. 

Meteorologové dnes předpověděli, že přívalové deště, které ničí také Kubu a Jamajku, budou v oblasti dále pokračovat. Na Haiti je ještě v živé paměti přírodní katastrofa z roku 2004, kdy zde hurikán Jeanne způsobil smrt minimálně 2000 lidí.
Vodohospodáři vyhlásili dnes ráno na horním toku Labe první stupeň povodňového nebezpečí. Vysoké srážky v Krkonoších způsobily prudký vzrůst průtoků. Podle Zdeňka Nováka z dispečinku Povodí Labe by však voda neměla způsobit žádné problémy.

"Na hřebenech spadlo od 50 do 100 milimetrů srážek, takže přehrada Labská má nyní odtok 20 krychlových metrů vody za vteřinu. Zvyšovat by se to už nemělo a spolu s vodním dílem Les Království přívaly vody zadrží," řekl Novák. 

Vodohospodáři již dříve vodní nádrže preventivně vypouštěli, například hladina přehrady Les Království se snížila asi o 40 centimetrů. Do neděle by se hladina Labe měla vrátit k běžnému průtoku, podle předpovědi meteorologů budou dnes a v neděli jen přeháňky s několika milimetry srážek.
Záplavy v Moravskoslezském kraji komplikují dopravu. Řada úseků silnic a železničních tratí byla kvůli vodě nebo podemletí uzavřena. Policisté vyznačili objížďky, místo vlaků jezdí autobusy.

Povodňová komise nabádá řidiče, aby zvážili cesty po Moravskoslezském kraji. Řada úseků místních silnic je uzavřena z důvodu podemletí komunikace, někde ještě stále leží přes cestu vyvrácené stromy. 

Neprůjezdná je například silnice v obci Dívčí Hrad ve směru na Osoblahu, na Opavsku je uzavřena silnice 3. třídy mezi obcemi Vávrovice a Držkovice včetně průtahu Držkovicemi a silnice mezi obcemi Háj ve Slezsku a Dolní Benešov. 

Záplavy zastavily také provoz na několika tratích. Zatopena je trať Olomouc-Opava v úseku Krnov-Skrochovice, Mikulovice-Zlaté Hory a na trati Suchdol nad Odrou-Budišov nad Budišovkou byl přerušen provoz v úseku Heřmánky-Vítkov. Všude je zavedena náhradní doprava.
Současné záplavy na severu Korejského poloostrova připravily 300.000 lidí o střechu nad hlavou. Stovky lidí zemřely nebo se pohřešují. KLDR navíc varuje, že vzhledem k silným dešťům očekává nízkou sklizeň. Země přitom už několik let trpí nedostatkem potravin.

Zástupci OSN navštívili jednu z oblastí zasaženou povodněmi a říkají, že v KLDR je zapotřebí mezinárodní pomoc. Podle severokorejských úřadů lidé bez domova nutně potřebují přístřeší a jídlo. Korejská ústřední tisková kancelář (KCNA) oznámila, bylo zničeno více než 30.000 domů. Podle jihokorejských novin více než 800 lidí zemřelo nebo je pohřešováno. 

Státní tisková agentura KCNA citovala dnešní vyjádření ministerstva zemědělství, že škody na úrodě jsou horší než při loňských povodních. Více než 11 procent rýžových a kukuřičných polí bylo zatopeno, spáleno nebo odplaveno. "K záplavám došlo v době opylení, což bude mít velký dopad na objem sklizně," řekl Paul Risley ze Světového programu pro výživu. 

Podle Risleyho země s třiadvaceti miliony obyvatel trpí pravidelně nedostatkem potravin a je závislá na jejich dovozu. Záplavy celou situaci ještě zhorší. "Nejnutnější jsou teď nouzové dávky jídla, léky a materiál na přístřešky," říká Risley. 

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun přislíbil při setkání se severokorejským velvyslancem, že se mezinárodní společenství pokusí pomoci. Jihokorejská vláda je již podle svého vyjádření připravená poslat prostředky svému severnímu sousedovi, ale nebyla o to zatím požádána. Humanitární pomoc KLDR zvažují i Spojené státy. 

Záplavy v Severní Koreji jsou mimo jiné provázeny sesuvy půdy, které poškodily železnice a silnice. Elektrické vedení bylo na mnoha místech přerušeno a zřítilo se několik mostů. 

Povodně zasáhly především jižní část KLDR. Největší škody jsou v provinciích Kangwondo, Hwanghe pukto a Hamgjong namdo, které jsou považovány za nejproduktivnější zemědělské regiony. Podle meteorologů mají deště v postižených oblastech ještě několik dní pokračovat. 

Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení věří, že záplavy nezpůsobí odložení plánovaného summitu KLDR a Jižní Koreje. Hlavy obou států se mají setkat 28.-30. srpna v Pchjongjangu.
Včera a částečně i v noci se na našem území vyskytovaly intenzívní srážky. Od včerejšího rána do dnešního rána naměřila stanice Pertoltice (ve Frýdlantském výběžku)116 mm srážek a stanice Hradec nad Svitavou a Rejvíz 64 mm. Srážky ale byly velice nerovnoměrné, průměr pro celou republiku byl pouze 6 mm.

Desítky domů ve Višňové na Liberecku zaplavily včera odpoledne rozvodněné místní potoky. Přes noc záplavy ustoupily, voda však stále zůstávala ve sklepích a ve vesnici stála mezi budovami. 

"Máme asi 20 vysoušečů. Věříme, že už nebude příliš pršet, aby práce na likvidaci způsobených škod šly co nejrychleji," řekla starostka Marie Matušková. Velká voda zaplavila ve Višňové v pátek večer asi 30 domů. Do vesnice na hranicích pronikla z Polska, kde ji nestačily pojmout záchytné nádrže. Z hald v okolí elektrárny v Turově přivalila voda do Višňové i jíl a bahno. 

Podle Matuškové vystoupala voda v jednom z domů až do výšky 40 centimetrů. Záplavy si ale nevyžádaly evakuaci lidí a ani žádné zranění. Povodeň v obci s 1300 obyvateli způsobily menší potoky. "Dnes kolem 08:00 teklo ve Višňovském potoce asi 15 centimetrů vody, v pátek večer zhruba jeden a půl metru," konstatovala Matušková.

Záplavy a sesuvy půdy, které toto léto postihly Čínu, si už vyžádaly nejméně 360 obětí na lidských životech a zničily více než čtyři miliony hektarů zemědělských plodin.

Podle posledních údajů dosáhly přímé ekonomické škody výše 24,3 miliardy jüanů (asi 66,8 miliardy korun). "Zcela nebo částečně zničeno bylo 217.000 domů. Postiženo bylo více než 4,28 milionu hektarů půdy s obilninami a zcela zničeny byly více než dva miliony hektarů," uvedl čínský státní úřad pro kontrolu záplav a sucha. 

Většina obětí je z jihozápadní provincie S'-čchuan, kde se rozvodnila řeka Ťia-ling a vyvolala řadu sesuvů půdy. Záplavy zničily také dvě malé vodní elektrárny. 

Čínské úřady nechaly zaplavit desítky evakuovaných vesnic, aby zmírnily škody napáchané rozvodněnou řekou Chu-aj v provincii An-chuej. Podél toku řeky Chu-aj, která protéká provinciemi Che-nan, An-chuej a Ťiang-su, předpovídají meteorologové déšť i v příštích dvou dnech.

Nejméně 75 obětí si na jihu Indie vyžádaly záplavy vyvolané silnými monzunovými dešti. Tisíce lidí tam ztratily střechu nad hlavou. V jihopákistánském přístavním městě Karáčí v důsledku bouří provázených přívalovými lijáky zemřelo 43 lidí.

V Indii mezi nejpostiženější patří stát Ándhrapradéš u Bengálského zálivu, v němž přišlo o život na 45 lidí. Vláda tam pro postižené povodněmi postavila 95 evakuačních táborů. 

Podle indických meteorologů se nedá očekávat, že by se situace v příštích dnech zlepšila. Pršet má i nadále, hlásí předpověď počasí. 

V pákistánském Karáčí se zřítilo několik domů a pohřbilo pod sebou 18 svých obyvatel. Další lidé zahynuli po zasažení elektrickým proudem z drátů, které strhla bouře. Asi 200 osob bylo zraněno. 

Pákistánští meteorologové předpovídají srážky i na dnešek.
Přívalové deště způsobily v pondělí v jihoamerickém státě Texas rozsáhlé povodně, při nichž voda zaplavila několik měst. Zabila přitom nejméně čtyři lidi a další jsou pohřešováni, informovala v noci na dnešek agentura AP s odvoláním na texaskou policii.

Mezi oběťmi jsou i děti. Pětileté děvčátko zahynulo i se svou babičkou poblíž hranice s Oklahomou, když obytný vůz jejich rodiny strhl proud rozvodněného potoka a rozbil jej o nedaleký most. Dvouletá sestra zahynulé holčičky je stále nezvěstná, stejně jako nejméně čtyři další lidé. 

V předměstí Forth Worthu, Haltom City, zahynula čtyřletá holčička, když se její rodina pokoušela uniknout stoupající vodě na loďce a ta se převrátila, oznámila místní televize KTVT-TV. Záchranné týmy našly tělo dítěte o dvě hodiny později mrtvé. 

V Shermanu asi 100 kilometrů severně od Dallasu zahynula žena, když její auto strhl proud vody. V Grayson County zahynul čtyřiasedmdesátiletý muž, když se svým autem zajel do vysoké vody v domnění, že ji přebrodí. 

Jak ukázaly televizní záběry z vrtulníku, v řadě zasažených obcí utekli lidé na střechy svých domů a čekají na pomoc. Někteří tam jsou i se svými psy a jinými domácími mazlíčky. 

Přívalové deště na severu Texasu měly v některých místech intenzitu dvou centimetrů sloupce vody každé čtvrt hodiny. Průtrže zasáhly také sousední stát Oklahoma, kde z mostu u Ada povodeň spláchla nákladní vůz a v obci Caddo si vynutila evakuaci řady domů. Meteorologové vyhlásili povodňové varování pro sedm okresů.
Voda valící se po vydatné bouřce z rybníků, okolních polí a potoka zaplavila dnes odpoledne několik desítek domů ve zlínské městské části Prštné. Voda tekla po silnicích a přes zahrady. Podle prvotního průzkumu zaplavila přibližně 50 domů a sklepů, řekl na místě mluvčí krajských hasičů Ivo Mitáček.

Voda doslova protekla městskou částí a za sebou zanechala až deseticentimetrovou vrstvu bláta a naplavenin. Silný proud poničil na několika místech části komunikací. Úklidové práce potrvají zřejmě až do pozdních večerních hodin, do té doby zůstane v této části města omezena také doprava. 

Nikdo z lidí nebyl podle záchranářů zraněn. Hasiči však z valící se vody zachránili asi patnáctiletého chlapce, kterého u silnice strhla přívalová vlna. Sám se snažil zachránit velkou štiku, cestička pod ním se ale utrhla a zůstal až po krk ve vodě, z níž neměl dostatek sil se dostat ven. Ve stejném místě se podle svědků propadla i malá holčička, kterou zachránila jedna z obyvatelek. 

Původní informace, že voda protrhla hráz rybníka, se během odpoledne nepotvrdila. Po opadnutí vody se zatím větší poškození na hrázích ani jednoho z pěti rybníků neukázalo. "Jedna z přepustí, která je součástí valu, je však značně poškozena na jednom z horních rybníků," upřesnil ČTK mluvčí hasičů. Nádrže zřejmě při průtrži mračen nestačily vodu zachycovat a postupně se přelévaly přes všech pět rybníků. 

Na místě zasahovalo deset jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů, kteří s sebou přivezli čerpadla i záchranný člun. V podvečer se nad Zlínem umoudřilo i počasí, přestalo pršet a vysvitlo slunce. Následky záplav pomáhali lidem likvidovat i dobrovolníci a pracovníci technických služeb, kteří přistavili kontejnery na poničené věci. Do ulic vyjela i těžká technika. Oblast byla těžko průjezdná, na všech přístupových cestách dopravu řídili policisté a strážníci. 

Voda lidem většinou zaplavila sklepy nebo zůstala stát v zahradách. Jedna z nejvíce postižených rodin před přívalovou vlnou zachránila z garáže své vozidlo a vzápětí voda do garáže pronikla. "Potom jsem rychle ucpal všechny přívody a víc už to ale nešlo. Zůstala tam veškerá kola, nářadí a všechny další věci. Je tam toho hodně," popsal mladík. Voda ve sklepních a garáži dosahovala až do výšky 1,5 metru. 

Voda kromě rodinných domů pronikla i do několika firem. V jedné z nich, která stojí uprostřed malého náměstíčka, bylo na chodbách asi pět centimetrů vody. Mezi dveřmi se podle majitele zachytila i ryba. "Voda má správně odtékat kanály. Bohužel se z nich ale vrací zpět na silnici a nám natéká přes vrch zpět do firmy a do sklepů," postěžoval si majitel firmy. Větší škody však asi nenastaly, voda zaplavila jen chodby nebo kanceláře, které stačilo vytřít. Voda zasáhla i některé chaty a chalupy.
Nejméně 23 mrtvých si ve čtvrtek v severovýchodním Afghánistánu vyžádaly záplavy vyvolané lijáky a tajícím sněhem v horách. Ve stejném regionu zahynul i český voják poté, co vozidlo, v němž se čeští vojáci přesouvali, zavalily padající kamení a sesouvající se půda. Dalších šest českých vojáků bylo zraněno, z toho dva těžce.

Munší Abdul Madžíd, guvernér provincie Badachšán, oznámil, že mnoho lidí je nezvěstných. Přírodní kalamita také zničila velké množství domů. "Lidé jsou ve velmi špatném stavu," dodal činitel z hornaté provincie, která sousedí s Tádžikistánem, Čínou a Pákistánem. 

Po letech vytrvalého sucha napadalo v zimě v Afghánistánu větší množství sněhu a častěji prší.

Klimatologové na konferenci v Praze hledali strategii komunikace s médii, aby zamezili nepochopení tématu globální klimatické změny. Výsledky jejich bádání nepochopil podle klimatologa Jana Pretla ani prezident Václav Klaus.

Klaus v pondělí na konferenci OSN v New Yorku uvedl, že zvýšení globálních teplot v posledních letech, desetiletích a stoletích bylo v historickém porovnání velmi malé a jeho důsledky na člověka a jeho aktivity jsou zanedbatelné. 

"Prezident hovoří zásadně o globálním oteplování, což je dost zásadní nepochopení celého problému, protože skutečně nejde o globální oteplování. Dnes existuje spousta důkazů o změně ekosystémů. Mění se tahy ptáků, výskyt housenek, brouků dalších živočichů a to je důsledek toho, že se prodlužuje období tepla, že teplo nastává dříve a trvá déle," oponuje Klausovi Pretel. 

Vědecká komunita si podle něj uvědomuje, že ne všechny podklady, které přicházejí do médií, jsou ve správné formě, aby byly pochopitelné pro laickou veřejnost. Zlepšit by to měly například grafiky doprovázející text, badatelé by také chtěli vystupovat v delších diskusích, nikoli pouze krátce glosovat aktuální dění. 

"Měli bychom výsledky, které mají vědecký podklad a nejsou spekulativní, zjednodušenou formou předávat do médií," zní podle Pretla jedno z doporučení konference. 

Vystoupení Klause na konferenci OSN a reakce českých médií na ně podle Pretla účastníky konference pobavily. Dosah prezidentových slov nehodnotí podle něj vědci nijak dramaticky.
Ministři životního prostředí ze 191 zemí světa dospěli v pátek večer na konferenci OSN v kanadském Montrealu k dohodě o urychlení eliminace látek, které výrazně poškozují ozonovou vrstvu. Podstatou dohody je podle agentury AFP závazek, že vyspělé i rozvojové země zavedou o téměř deset let dříve zákaz vypouštění hydrochlorfluorouhlovodíků (HCFC), které patří k nejagresivnějším chemikáliím znečišťujícím ovzduší.

"Dospěli jsme k historické dohodě," uvedl šéf Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Nick Nuttal. 

Přesné výsledky jednání ještě nejsou známy. Podle agentur se však očekává, že uzávěrka pro zákaz vypouštění HCFC bude pro vyspělé země posunuta z roku 2030 na rok 2020 a pro rozvojové země z roku 2040 na rok 2030. Součástí dohody je údajně také zákaz vyrábění látek obsahujících HCFC. 

K dosavadním termínům zavazoval tzv. montrealský protokol, ekologická smlouva o ochraně ovzduší, která byla v kanadské metropoli podepsána před 20 lety. Podepsat protokol, který mnozí odborníci považují za nejúspěšnější ekologickou dohodu současnosti, se téměř dvě stovky států rozhodly poté, co v roce 1985 byla nad Antarktidou objevena narůstající ozónová díra. 

Ta již o pět let později dosáhla svého dosavadního maxima 28,3 milionu kilometrů čtverečních, což je víc než trojnásobek rozlohy Austrálie. Podle nejnovější studie amerických klimatologů se však přes současné snahy o větší ochranu ovzduší nezacelí dříve než v roce 2068.
Čína dosáhla dalšího prvenství. Tentokrát si ho ale přát nemohla. Předstihla Spojené státy a stala se největším producentem oxidu uhličitého, skleníkového plynu, který je podle ekologů nejvíc zodpovědný za globální oteplování.

Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila nizozemská Agentura pro životní prostředí, jež funguje jako poradce vlády v Haagu. 

Podle ní nejlidnatější země světa ještě před dvěma lety vyprodukovala o dvě procenta emisí CO2 méně než USA, loni je ale již o několik procent předstihla. Do ovzduší vypustila 6200 milionů tun CO2, o 400 milionů více než Američané. 

To, že se ekonomicky neobyčejně rychle rostoucí Čína, která podle odhadů každý týden vybuduje dvě nové elektrárny, dostane před Spojené státy, se čekalo. Ale spíše až za několik let. 

Výsledky studie nejspíše posílí tvrzení, že dochází ke globálnímu přesunu největších znečišťovatelů do velkých rozvojových zemí. A také zvýší tlak na Čínu, aby se zapojila do nových dohod o omezení skleníkových plynů, jež mají nahradit nefunkční Kjótský protokol. 

Jiný úhel, jiné počty
Nizozemská agentura ale zdůrazňuje: když se v Číně (1,3 miliardy obyvatel) a ve Spojených státech (300 milionů) přepočítá množství emisí CO2 na jednoho obyvatele, jsou na tom Číňané čtyřikrát lépe než Američané nebo dvakrát lépe než třeba Britové. 

Obrovská výzva
To, že se nyní Čína dostala v produkci emisí před Spojené státy, má několik příčin. Především větší spalování uhlí v čínských elektrárnách, větší výrobu cementu a menší růst emisí ve Spojených státech kvůli zpomalení jejich ekonomiky. 

Je však nutné zohlednit i to, že nové údaje nizozemské agentury nezahrnují například CO2 z letecké a námořní dopravy a emise vzniklé při těžbě a zpracování zemního plynu a ropy. 

Peking sice tvrdí, že chce vypouštění skleníkových plynů omezit, ovšem nehodlá kvůli tomu obětovat svůj hospodářský růst. Na počátku měsíce sice po dvou letech příprav oznámil vytvoření historicky prvního národního plánu na boj s klimatickými změnami. 

Podle analytiků v něm však nestanovil konkrétní cíle pro snížení emisí. Do roku 2010 chce pouze zefektivnit využití energií o dvacet procent, zvýšit podíl obnovitelné energie na 10 procent a zalesnit pětinu čínského území, tedy asi dva miliony kilometrů čtverečních. 

Na vině je i Západ
"Je to obrovská výzva," řekl stanici BBC o znečišťování ovzduší v Číně John Ashton, specialista na klimatické změny z britského ministerstva zahraničí. 

"Musíme Čínu přesvědčit, že nesmí volit mezi svou hospodářskou prosperitou a ochranou klimatu," dodal. 

Ashton stejně jako jiní analytici však zdůrazňuje, že rychlý nárůst emisí oxidu uhličitého v Číně je popoháněn také konzumenty na Západě, kteří kupují její výrobky. 

"Zodpovědnost za narůstání čínských emisí nemá jen Peking ale i Washington, Brusel a Tokio. Tím, jak Západ přesouvá svou průmyslovou výrobu do Číny," tvrdí John Sauven, šéf britské pobočky organizace Greenpeace. 

Západní firmy se podle něj hrnou do Číny kvůli její levné pracovní síle a velkému trhu, ale o dopad průmyslu na životní prostředí se již příliš nestarají. 

"Přesun výroby do Číny sice udržuje nízkou cenu výrobků, které se pak na Západ dováží, ale na úkor narůstajících emisí skleníkových plynů," říká Sauven.
Ozonová vrstva Země se podle nové americké studie velmi pozvolna obnovuje. Vědcům se podařilo zjistit, že koncentrace ochranné vrstvy ozonu se ve větších výškách již stabilizovala. Podle Ústavu pro výzkum atmosféry (NOAA) a Úřadu pro kosmické lety (NASA) se ve výšce 11-18 km shromažďuje stále více ozonu a odborníci odhadují, že do poloviny století by se ochranná plynová vrstva mohla opět zcela obnovit.

Pravděpodobnou příčinou tohoto zlepšení je odlišné proudění vzduchu, které nárůst koncentrací ozonu usnadňuje. Tato odlišnost může být buď přírodního charakteru, nebo je důsledkem lidské činnosti, která vyvolává celkovou změnu klimatu, píše Süddeutsche Zeitung. Tyto pozitivní zprávy se týkají vrstvy ozonového pláště, která leží pod vrstvou narušovanou fluor-chlorovými uhlovodíky (FCKWs). Vědci ve své studii zohlednili výsledky výzkumů za posledních cca 25 let a své výsledky považují za překvapivé. 

Ozonová vrstva Země absorbuje velkou část ultrafialového záření, které může u lidí vyvolávat např. rakovinu kůže. Podle amerického klimatologa Dereka Cunnolda je dnes mezi vědci značně rozšířen názor, že ozonová vrstva se ve svých vyšších vrstvách skutečně zaceluje. „Věříme, že díky tomuto trendu dojde k jejímu opětovnému obnovení,“ dodává Cunnold. K přesnějším prognózám by ale bylo potřeba důkladnějších výzkumů. 

Klimatologové předpokládají, že na většině míst by se ozonová díra mohla zacelit do poloviny století, ale nad Antarktidou se bude objevovat pravděpodobně až do roku 2065.
Nárůst koncentrace metanu v atmosféře se zastavil 
      

Nárůst koncentrace skleníkového plynu metanu v zemské atmosféře se zastavil. Podle amerických vědců se po téměř stu letech neustálého růstu drží posledních sedm let koncentrace metanu na stejné úrovni, píše internetové zpravodajství BBC. Vědci věří, že začala fungovat opatření, která omezují únik metanu z transportního potrubí, rýžových polí a skládek. Závěry studie publikoval časopis Geophysical Research Letters.

Vědci v ní poukazují mimo jiné na to, že velké lesní požáry, jako byly ty v Indonésii v letech 1997-1998, také produkují podstatné množství metanu. "Metan není hlavní sledovaný skleníkový plyn, ale jeho příspěvek je velmi podstatný," říká Sherwood Rowland z Kalifornské univerzity v Irvine. "A svět potřebuje skutečně tvrdě zapracovat na tom, aby snížil emise všech skleníkových plynů," dodal Rowland, který je nositelem Nobelovy ceny za práci o ozonové vrstvě a byl jedním ze čtyř členů vědeckého týmu. 

Metan je po oxidu uhličitém druhým nejdůležitějším plynem, kterým lidská činnost přispívá ke klimatickým změnám. Jeho současná koncentrace v zemské atmosféře je o 150 % vyšší než v době před průmyslovou érou. Ale protože se tento plyn poměrně lehce odbourává, mohou koncentrace v atmosféře klesnout na úroveň před průmyslovou revolucí během jednoho desetiletí, jestliže budou eliminovány zdroje metanu spojené s lidskou činnosti, píše BBC. Tato myšlenka vedla některé vědce i politiky k přesvědčení, že pokud se svět zaměří na snížení emisí metanu, dosáhne ve snaze o odvrácení změn klimatu efektivnějších výsledků než při orientaci na oxid uhličitý. 

Politická rozhodnutí a technická opatření přijatá v celé řadě zemí zahrnují například utěsňování rozsáhlých transportních potrubí na zemní plyn (ten obsahuje vysoké procento metanu, některý druh dokonce 95-98 %) nebo zachytávání a využívání metanu vznikajícího při rozkladu odpadů na skládkách nebo z kejdy pocházející z chovu hospodářských zvířat. Důležitým krokem je i změna způsobu pěstování rýže na rozsáhlých zavodňovaných polích. 

Současný výzkum ukazuje, že tato opatření fungují. Když bude tento trend i nadále pokračovat, dá se předpokládat, že nárůst teploty by během následujících několika desetiletí mohl být přeci jen o něco nižší, než se předpokládalo. A to navzdory tomu, že emise ostatních skleníkových plynů, včetně oxidu uhličitého, dále rostou. "Pokud dnes podstatně snížíme emise metanu, za deset let značně ubude jeho koncentrace v atmosféře," říká Rowland. "Nebude-li metan tak významný skleníkový plyn, jako byl v minulém století, získáme alespoň nějaký manévrovací prostor pro odvrácení klimatické změny."

Indonéská sopka Mount Kelud dnes vychrlila sopečný popel do výšky 500 metrů. Oznámili to indonéští seizmologové den poté, co se objevily dohady, zda vulkán, hrozící v posledních týdnech erupcí, už vybuchl, píše agentura Reuters. 
4.11. 2007 10:51 

JAKARTA - Seizmologové v sobotu odhadovali možnou erupci z otřesů a zvýšení teploty v kráteru, vizuálně ji ověřit nemohli, protože oblast byla zahalena hustou mlhou. Až večer uvedli, že k erupci nedošlo. "Technicky vzato jsou podmínky v sopce dnes ještě kritičtější než v sobotu," řekl v neděli Umar Rosadi, jeden z vědců sledujících vulkán.

Indonéské úřady sledovaly sopku na hustě obydleném ostrově Jáva několik týdnů a opakovaně vyzývaly místní obyvatele, aby se evakuovali, protože hrozba výbuchu je na nejvyšším stupni. V okruhu deseti kilometrů kolem vulkánu žije odhadem 350 000 lidí.

Kelud leží asi 90 kilometrů jihozápadně od druhého největšího indonéského města Surabayi a v jejím kráteru je sopečné jezero. Naposledy vybuchla v roce 1990, kdy zabila desítky lidí. V roce 1919 byla silná erupce sopky slyšet stovky kilometrů kolem. Zničila desítky vesnic a vyžádala si 5160 obětí.

Seizmologové, kteří sledují otřesy aktivního vulkánu Kelud v sobotu oznámili, že pravděpodobně vybuchl. Erupce sopky, ležící na ostrově Jáva, však nejsou vidět. Důvodem je to, že celou oblast halí hustá mlha. 
3.11. 2007 14:54 

JAKARTA - Podle Sauta Simatupanga z indonéského Střediska pro vulkanologii a zmírnění rizik geologické činnosti středisko v sopce zaznamenalo neustávající otřesy, které naznačují, že Kelud začal soptit. Nad kráterem ale není možné pozorovat ani sloup sopečného popela, ani vytékající lávu, protože celou oblast zakrývá hustá mlha. 

Indonéské úřady sledovaly sopku na hustě obydleném ostrově Jáva několik týdnů a opakovaně vyzývaly místní obyvatele, aby se evakuovali, protože hrozba erupce je na nejvyšším stupni. Dnes seizmologové zaznamenali v kráteru několik set otřesů a teplota uvnitř dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních několik týdnů. 

V okruhu deseti kilometrů kolem vulkánu žije odhadem 350 000 osob. V sobotu svá kontrolní stanoviště na svazích sopky opustili i vulkanologové. Stejně tak se snažili z oblasti vzdálit i obyvatelé, kteří dlouho odmítali opustit svá obydlí. Do bezpečí většinou odjížděli na korbách policejních nákladních aut.
Policie varovala včas 

Od čtvrtka obcházela domy obyvatel policie a vyzývala vesničany, aby se evakuovali. Ti, kdo odmítli odejít, museli podepsat prohlášení, že nebudou žádat odškodnění, pokud při erupci budou zraněni či přijdou o někoho z příbuzných. 

Hora Kelud leží asi 90 kilometrů jihozápadně od druhého největšího indonéského města Surabayi a v jejím kráteru je sopečné jezero. Naposledy vybuchla v roce 1990, kdy zabila desítky lidí. V roce 1919 byla silná erupce sopky slyšet stovky kilometrů kolem. Zničila desítky vesnic a vyžádala si 5160 obětí.
Jeden z nejaktivnějších indonéských vulkánů Kelud na východě Jávy hrozí erupcí. V úterý večer vládní vulkanologické centrum vyhlásilo nejvyšší stupeň nebezpečí. Nařízena byla evakuace lidí v okruhu deseti kilometrů od sopky, kde žije třicet tisíc Indonésanů. 
17.10. 2007 10:06 

JAKARTA - Jen ale třetina z třiceti tisíc lidí odešla z ohrožené oblasti během středečního dopoledne. Tisíce lidí odejít odmítají, bojí se o svůj skrovný majetek. 

"Ve čtvrtek stále platí nejvyšší stupeň nebezpečí," uvedl Agus Solihis z vulkanologického centra v Bandungu. Podle něj může sopka vybuchnout každou hodinu, o čemž svědčí seismická aktivita i stoupající teplota v kráteru. "V okruhu deseti kilometrů bylo evakuováno přes deset tisíc lidí," dodal. 

Sopka Kelud, vysoká 1731 metrů, leží asi 100 kilometrů jihovýchodně od Surabaje, která je střediskem provincie Východní Jáva. Vulkán Kelud naposledy vybuchl v roce 1990 a zabil desítky lidí.

Loni museli evakuovat v Indonésii přes deset tisíc lidí od sopky Merapi. I tam někteří obyvatelé nechtěli odejít.

Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek v nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že podporu na bydlení v letech 1996 a 1997 skutečně bral. Šlo však jen o podporu ve výši desítek korun měsíčně a sám o ni přímo nepožádal. 
4.11. 2007 13:17 

PRAHA - Bral jsem příplatek na bydlení 50 korun měsíčně v roce 1997," uvedl Jiří Čunek. "Bral jsem je jen dva roky svého života v roce 1996 a 1997, ale jako součást jedné státní podpory, takto udělal výpočet úřad, moji záležitostí bylo jen, zda požádám, nebo nepožádám o přídavky," dodal Čunek s tím, že šlo o přídavky na děti - měl čtyři a žena byla na mateřské. Takto je vypočítal úřad. "V roce 1997 to bylo 50 korun a v roce 1996 140 korun," upřesnil částky Čunek.

Čunek nepovažuje za chybu, že o přídavky požádal: "Není to nemorální, tyto dávky nejsou koncipovány jako dávky pro chudé, ale dávky na podporu rodiny." Podle Čunka je jedno, jestli někdo bere přídavky a už dům nebo byt má, nebo jestli jen šetří, aby si dům postavil. 

Uvedl také, že nešlo o žádné ohromující částky: "V roce 1998 byly přídavky za děti za rok 23 000 korun a mateřská 27 000 korun." Čunek ještě dodal: "Od té doby co jsem byl starostou, jsem už nepožádal o dávky, i když jsem na ně mel právo."
Čunek obhajoval stavbu domu

Čunek také tvrdil, že dům si skutečně mohl postavit z vydělaných a našetřených peněz: "Šetření policie jasně ukazuje, že rodina našetřila, ne našetřila, ale vydělala, měla příjem 4,6 miliónu korun. Jen od roku 1999 do roku 2002 jsem se ženou vydělal více než tři milióny korun a ještě jsme si vzali hypotéku. Z toho jsme si postavili dům za tři miliónu korun."

Čunek ovšem nevysvětlil, odkud vzal dva milióny, které uložil. Jen zopakoval, že šlo o svěřené peníze. "To že máte ve správě prostředky, to neznamená, že je to váš příjem," řekl a zopakoval: "Jestli policie něco šetří, je to dobře, ale nemůže nic vyšetřit, protože je to všechno v pořádku." Jména lidí, kteří mu peníze svěřili, ovšem nezveřejnil. 

Sdělil pouze, že v úterý to řekne svým stranických kolegům na mimořádné konferenci KDU-ČSL. "Odpovím svým kolegům na všechny otázky, které mi dají včetně těch dvou miliónů," řekl Čunek a dodal  "Vám neodpovím, protože je to nefér." Podle něj by totiž podtrhl své kolegy, kdyby to řekl veřejnosti už předem prostřednictvím médií. 

Zda odstoupí z čela KDU-ČSL, neprozradil. Zdůraznil pouze, že předsedu volí sjezd a nedá se odvolat, ale že sám bude jednat tak, aby to nepoškodilo KDU-ČSL.

Odstupující vicepremiér Jiří Čunek chce zjistit, zda má v KDU-ČSL jako předseda důvěru. Bude o tom jednat v úterý celostátní stranická konference. Na zasedání by naopak nemělo padnout konečné jméno Čunkova nástupce v koaličním kabinetu, mělo by být známo do dvou týdnů. Řekli to v neděli Čunek a první místopředseda lidovců Roman Línek.
Jedním z důvodů, proč chce vyvolat ČSSD hlasování o nedůvěře vlády, je skutečnost, že byl odvolán vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan. Sociální demokraté to uvedi v sobotu. Olomoucké vrchní státní zastupitelství dozorovalo vyšetřování korupční kauzy odstupujícího místopředsedy vlády a předsedy lidovců Jiřího Čunka. 
3.11. 2007 14:52 

PRAHA - Podle ČSSD to vzbuzuje podezření, že bylo odvoláno nebo z funkce odešlo několik lidí spojených s vyšetřováním korupční kauzy vicepremiéra Jiřího Čunka. 

"Urychlená rezignace ředitelky protikorupční policie Renaty Strnadové, odvolání vrchního státního zástupce Ivo Ištvána a jeho náměstka Igora Stříže vzbuzuje podezření, že dochází k dalším zásahům do nezávislosti vyšetřování a k porušování základních principů právního státu," uvádí se ve vyjádření tsikové mluvčí ČSSD Květy Kočové. 

"Děje se tak v situaci, kdy byl zcela očištěn původní vyšetřovatel kauzy Jiřího Čunka, příslušník protikorupční policie Milan Šošovička a Nejvyšší státní zastupitelství potvrdilo právní názor právě Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které nesouhlasilo s rozhodnutím státního zástupce Arifa Salichova." 

Odvolání Ištvana a demise jeho náměstka Igora Stříže vzbuzuje podezření, že dochází k dalším zásahům do nezávislosti vyšetřování a k porušování základních principů právního státu, řekl v sobotu šéf ČSSD Jiří Paroubek: "Vládní koalice prokázala opět vysokou míru arogance moci a despekt k hodnotám, jakými jsou nezávislost justice, rovnost před zákonem a právní stát."

Pospíšil odvolal Ištvana na návrh nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké. Vesecká svůj návrh zdůvodnila tím, že Ištvan nepřijal opatření proti únikům závažných informací z neukončených kauz ani ke zjištění zdroje těchto informací, tak aby se neopakovaly. Paroubek uvedl, že neví, zda je zrovna Ištvan za únik údajů odpovědný. "Je to hon na čarodějnice než něco jiného," soudí. 

Podle Vesecké, která však kauzu Čunek opět otevřela, Ištván nezvládal ani koordinační roli vůči krajským zastupitelstvím. Za "donucený odchod" pokládá šéf ČSSD i podle něho urychlenou rezignaci ředitelky protikorupční policie Renaty Strnadové.
Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká chce, aby Bezpečnostní informační služba (BIS) prošetřila úniky informací z policie a státních zastupitelství. V pořadu Otázky Václava Moravce řekla, že míní požádat premiéra, aby BIS tímto úkolem pověřil. Podle poslance a předsedy Bezpečnostní komise ČSSD Jeronýma Tejce jedná Vesecká nekompetentně, protože to pod BIS nespadá. 
4.11. 2007 13:51 - 17:06 Aktualizováno 

PRAHA - Jiří Paroubek, který odsoudil úniky informací z trestních spisů, sdělil: "Nasazení BIS na základě nejasných podezření by tak nyní bylo zneužitím pravomoci vlády podle hesla účel světí prostředky".

Úniky informací podle Vesecké slouží k politickému boji. "V kauze Čunek jde o politický boj a zneužívání státních zastupitelství k tomuto boji," řekla Vesecká a dodala: "Je to útok na důvěryhodnost státního zastupitelství." Vesecká sama ale kvůli únikům demisi podat nemíní. 

Kromě vynášení podrobností z Čunkova případu připomněla Vesecká podobné dění v údajné korupční kauze bývalého poslance Zdeňka Kořistky, v případě týrání dětí v Kuřimi či v případech uplácení ve fotbale. 

Vždy přitom šlo o úniky z případů v dozorové působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. "Úniky informací se netýkají pouze kauzy Čunek, ale dotýkají se jiných kauz. Kauza Čunek ukazuje, že se nic neděje, je to pokračováno," řekla Vesecká.
Vesecká podle ČSSD nejedná profesionálně 

Podle poslance a předsedy Bezpečnostní komise ČSSD Jeronýma Tejce je "poslední vyjádření Nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké o tom, že požádá předsedu vlády ČR Mirka Topolánka, aby se úniky v kauze Jiřího Čunka začala zabývat Bezpečnostní informační služba, krajně nevhodné, ale především neprofesionální." 

Podle něj doporučuje šetření, které je v rozporu se zákonem o BIS. "Jsem přesvědčen, že úniky v této kauze neznamenají ohrožení demokratických základů nebo bezpečnosti ČR", tvrdí s tím, že právě tyto kauzy spadají pod BIS. 
Ištvan selhal jako manažer, ne jako státní zástupce

Právě kvůli únikům informací ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) v pátek odvolal na popud Vesecké Ivo Ištvana z funkce vrchního státního zástupce v Olomouci. Vesecká svůj návrh zdůvodnila tím, že Ištvan nepřijal opatření proti únikům závažných informací z neukončených kauz ani ke zjištění zdroje těchto informací, tak aby k nim již nedocházelo. 

Není to jediný důvod, pro který byl návrh podán. Další výrazné důvody, byly otázky řízení podřízených krajských státních zastupitelství v Olomouci, Brně a v Ostravě. Jako manažer selhal. Já vnímám manažerské selhání, nevnímám, že by selhal jako státní zástupce a nemíním zpochybňovat jeho slova, že postupoval podle práva. 

V reakci na odvolání Ištvana podal demisi i jeho náměstek Igor Stříž. I jemu hrozilo odvolání. Nová vrchní státní zástupkyně zvažovala návrh na odvolání Kříže," uvedla Vesecká.

Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek byl odvoláním  v sobotu rozhořčen, označil ho za účelový a je podle něj dalším z důvodů, pro který by měla Topolánkova vláda skončit. 

Ištvan úniky popíral. "Z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci žádná informace neunikla. Není mi známo, že by unikla z nějakého státního zastupitelství," ohradil se Ištvan s tím, že například přerovský žalobce Radim Obst, původní dozorující státní zástupce v kauze údajné Čunkovy korupce, ihned na začátku zakázal policii informovat veřejnost. 
Pošetření úniků chtějí všichni

Místopředseda ODS a ministr spravedlnosti Petr Nečas z ODS její snahu obrátit se kvůli únikům na na BIS obhajoval: "Únik kompletních vyšetřovacích spisů je něco děsivého. Já její krok považuji za rozumný, protože se účelově vždy něco může najít."

Uvedl dokonce absurdní příklad, že se na někoho při různých vyšetřováních může třeba zjistit, že se obléká do ženských šatů. Když to unikne, daný člověk bude dehonestován.

"Já to považuji za správné, už to mělo být dávno. Takhle budou likvidovat každého z nás," reagoval na požadavek Vesecké Jiří Čunek s tím, že se musí zabránit dalším únikům. "Ta perzekuce není jenom moje a mé rodiny, ale všech širších vztahů," dodal. 

Komunista Vojtěch Filip krok Vesecké komentoval slovy: "Je to pozdě. Toto mělo být uděláno, když unikly informace ze zprávy pana Kubiceho."

Vesecká přiznala, že i zveřejnění Kubiceho zprávy mohlo ztížit vyšetřování. "Je možné, že ve dvou věcech nastalo ztížení vyšetřování. ale nebylo jednoznačně prokázáno, že to bylo v důsledku zveřejnění. Případ se dále šetří," uvedla Vesecká: "Probíhá velmi aktivně šetření. Znalecké posudky ukázaly na konkrétní materiál, který byl zveřejněn. Patřil poslanci Severovi."
Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan v pátek skončil kvůli kauze vicepremiéra Jiřího Čunka ve své funkci. Odvolací dekret mu osobně ještě dnes doručil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Podle informací Práva tak učinil na popud nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. 
2.11. 2007 19:13 

PRAHA - "To jste se dozvěděl dobře, že končím. Důvody jsou takové, že ministr a Nejvyšší státní zastupitelství nebyli spokojeni s tím, jak Vrchní státní zastupitelství v Olomouci postupovalo v kauze Čunek, zejména pokud jde o úniky informací a mediální přestřelky mezi některými státními zastupitelstvími. Rovněž se jim nelíbil dohled, jaký jsme vedli nad Krajským státním zastupitelstvím v Brně, které na případ pana Čunka dohlíželo," řekl Právu bez dalších podrobností sám Ištvan. Bližší informace prý sdělí příští týden, a to zřejmě na tiskové konferenci.

Ištvan uvedl, že měl v uplynulém období řadu signálů, a to i z médií, že by mohl být odvolán. V pátek však odmítl sdělit, jestli si je vědom jakéhokoli pochybení v Čunkově případu. "Můžu však uvést, že jsem hrdý na své kolegy v úřadu, kteří se mnou na té kauze spolupracovali. Víc k tomu nemám co říci," dodal Ištvan.

O svém odvolání prý ještě bude v pondělí hovořit s Veseckou, která mu prý zatím podrobnější důvody nesdělila.
Práci olomouckého zastupitelství kritizoval Salichov

Když jihlavský okresní žalobce Arif Salichov v srpnu vysvětloval, proč zastavil trestní stíhání Čunka, neodpustil si ostrou kritiku svého předchůdce z Přerova Radima Obsta. Zároveň se ale pustil i do olomouckého vrchního státního zastupitelství.

Doslova řekl: "Překvapivě jsem zjisti, že večer před mou tiskovou konferencí pan náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci Igor Stříž už mé rozhodnutí o zastavení stíhání pana Čunka řekl médiím. Já jsem ho tím nepověřil, nemá k tomu žádné oprávnění a doufám, že jeho počínání nezůstane bez následků."

Jestli byla i tato záležitost jedním z důvodů odvolání Ištvana není jasné. Vesecká ani Pospíšil v pátek nebrali telefon, a k věci se tedy nevyjádřili.

Salichovova kritika poté vyvolala ostré mediální přestřelky mezi Přerovem a Jihlavou.
Olomouc měla zklidnit Brno a Jihlavu

Olomoucké vrchní státní zastupitelství bylo tím, které mělo uklidnit konflikt brněnských a jihlavských žalobců s jejich kolegy z Ostravy a Přerova. Ti se přeli o to, kdo z nich postupoval či nepostupoval v případu Jiřího Čunka správně a zákonně. Samo však v kauze Čunek prakticky nerozhodovalo.

Když totiž jihlavský okresní žalobce Arif Salichov v srpnu zastavoval Čunkovo trestní stíhání, neodpustil si kritiku svého přerovského předchůdce Radima Obsta. Obstova nadřízená Jana Staňková si to však nenechala líbit a podala na Salichova kvůli jeho výrokům stížnost.

Tu odložil pro změnu Salichovův nadřízený brněnský krajský žalobce Petr Coufal jako nedůvodnou s tím, že Salichov žádný zákon ani etiku nepřekročil.

Staňkové to ale nestačilo a obrátila se na vrchní žalobce v Olomouci, kteří se museli tvrzeními Salichova rovněž zabývat. Jak jejich přezkum dopadl, to zatím není známo.
Tisková zpráva nejvyšší státní nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké k případu vicepremiéra Jiřího Čunka: 
1.11. 2007 15:44 

Po přezkoumání věci nejvyšší státní zástupkyně rozhodla dne 25. 10. 2007 o zrušení Usnesení okresního státního zástupce v Jihlavě o zastavení trestního stíhání obviněných Jiřího Čunka a Ing. Petra Hurty s tím, že předmětné rozhodnutí bylo učiněno předčasně, a byť řízení Okresního státního zastupitelství Jihlava v této trestní věci bylo vedeno správným směrem se zaměřením na všechny rozhodné skutečnosti, je nezbytné ho doplnit provedením dalších úkonů spočívajících zejména ve znaleckém dokazování a výslechu dalších svědků. 

Tato tisková zpráva je vydávána po doručení rozhodnutí nejvyšší státní zástupkyně všem zúčastněným osobám. 

Nejvyšší státní zástupkyně dodává, že cílené úniky informací z probíhajícího vyšetřování považuje za vážný útok na nezávislost orgánů činných v trestním řízení, neboť ty mají rozhodovat výlučně podle zákona, nikoliv podle veřejného mínění či mediální interpretace. 

Nejvyšší státní zástupkyně proto přijala příslušná opatření v soustavě státního zastupitelství a současně vyzývá Policii ČR, aby postupovala proti úniku informací z průběhu neskončeného vyšetřování ve vlastních řadách zcela nekompromisně.
Na prezidentského kandidáta zelených a sociálních demokratů ekonoma Jana Švejnara v neděli v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zaútočil místopředseda ODS Petr Nečas. Označil ho za kandidáta ČSOB, který je ve střetu zájmů. Dokonce je proti tomu, aby mohl vystoupit před členy poslaneckého klubu občanských demokratů. 
4.11. 2007 15:07 

PRAHA - "Je to prezidentský kandidát ČSOB," řekl tvrdě Nečas a dodal: "Jsem v šoku, kandiduje předseda dozorčí rady Československé obchodní banky, s tou vede stát arbitráž." 

Podle něj je Švejnar ve střetu zájmů a Nečas naznačil, že by mohl po svém zvolení arbitráž ovlivnit. "Prezident republiky má přistup ke všem dokumentům ohledně arbitráží. Prezident také jmenuje členy bankovní rady," dodal.

Jeho slova byla tak ostrá, že vyprovokovala poslankyni Strany zelených Kateřinu Jacques, aby zaútočila na minulost současného prezidenta Václava Klause. Zmínila nevyčíslené škody z nezdařené kupónové privatizace a následky výroku, že neexistují špinavé peníze. Zdůraznila, že to nechtěla vytahovat. A uvedla, že by Švejnar rád vystoupil před poslanci i senátory ODS, aby jim odpověděl na všechny případně otázky. 

Na to Nečas  reagoval slovy: "My jsme kandidáta vybrali, a nemáme důvod naslouchat jinému. Nevidím důvod přijímat prezidentského kandidáta ČSOB. Proč ho prosazuje ČSSD, mě nepřekvapuje, ta šla na ruku ČSOB, že to dělají zelení, mě překvapuje." 

Premiér Topolánek (ODS) se ke kandidatuře Švejnara vyjádřil mnohem smířlivěji než Nečas. Fakt, že vládní zelení chtějí prosadit na Hrad Švejnara, podle něj nemůže ohrozit koalici. "Volba prezidenta není součástí koaliční dohody," řekl televizi Prima v pořadu Nedělní partie. Za pikantní označil to, že levice nepřišla s kandidátem, který by reprezentoval levicové hodnoty. Domnívá se, že prezidentský kandidát ODS Václav Klaus neselhal za svého působení na Hradě ani v jedné z krizových situací. 
Komunisté Švejnara vyslechnou

Naopak komunisté míní Švejnara vyslechnout. "My máme jiný přístup, my se nebojíme diskuse," uvedl Vojtěch Filip a dodal: "Všem jsme nabídli, aby u nás hovořili, máme 26 poslanců a tři senátory, to je dost. " Zdůraznil, že při minulé volbě taky všichni kandidáti s komunisty jednali. 

K jménu kandidáta zelených a ČSSD Filip řekl: "Švejnar je relevantním kandidátem. Závěr ale bude činit poslanecký klub a vedení strany." 

Uvedl také, jaké podmínky musí splňovat kandidát, jemuž dají hlas: "Musí mít rovný přístup ke všem stranám, pokud by se štítil hlasů jedné ze stran, která je ve sněmovně, tak by nemohl být prezidentem všech občanů."  

Dalšími klíčovými otázkami je jeho pohled na ekonomickou reformu, otázky referenda a přístup k referendu o radaru i pohled na suverenitu ČR v rámci EU. Švejnara se ale míní komunisté ptát i na ČSOB. 
Arbitráž ČSOB

Ministerstvo financí ČSOB letos u pařížského arbitrážního soudu zažalovalo o 26,7 miliard korun. Peníze žádá jako kompenzaci v souvislosti s očištěním Investiční a Poštovní banky (IPB), kterou ČSOB převzala v červnu 2000 za symbolickou korunu. Stát chce dokázat, že převzetí se uskutečnilo nekalým způsobem. ČSOB údajně ovlivňovala politiky, aby jednali v její prospěch. Žalobou ministerstvo reagovalo na skutečnost, že se na soud předtím obrátila samotná ČSOB. Ta po státu v arbitráži požaduje 1,7 miliardy korun za transakce související s převodem IPB.
Ekonom Jan Švejnar ve zpravodajské relaci České televize Události sdělil, že o podpoře své případné kandidatury na post prezidenta bude jednat s komunisty. Svou podporu mu v sobotu odhlasovali sociální demokraté a zelení. Švejnar jim za to poděkoval. Zda půjde do boje o Hrad, se rozhodne do konce příštího týdne. 
3.11. 2007 20:21 

PRAHA - "Je to velkou ctí, že mě tolik stran navrhuje," řekl. Jeho další kroky však podle něj záleží na tom, zda najde podporu i u dalších politických subjektů. "Nyní se hodlám sejít s dalšími kluby a zjistit, jestli je opravdu možné získat dostatečný počet hlasů. Potom bychom se samozřejmě rozhodli, zda má smysl kandidovat či ne," sdělil ČT.

Jednat míní i s komunisty, i když z Československa emigroval v době socialismu. "Opravdu je důležité se s tímto klubem sejít, zjistit jeho postoj a vidět, jestli by to mohlo fungovat. Je to složitá polická situace, ale je to dvacet let od revoluce a KSČM má  velkou podporu, získává velký počet hlasů v demokratických volbách," řekl Švejnar a dodal: "Všechny strany s komunisty jednají, takže se s nimi musí jednat." 

Sami komunisté se však k podpoře případné Švejnarovy kandidatury vyjádří až 7. prosince. Pokud se mu komunisté rozhodnout dát svůj hlas, podmínečná podpora ČSSD se změní  v definitivní. Předsedovi KSČ Vojtěchu Filipovi ale vadí, že Švejnar žije v USA. Potvrdil to TV Nova. 
Podpora ČSSD, SZ a malých senátních klubů

Švejnarovu nominaci v sobotu potvrdili za ČSSD její ústřední výkonný výbor a za Stranu zelených republiková rada. 

Již v pátek podle předsedy zelených Martina Bursíka vzniklo společné prohlášení poslaneckého klubu zelených a senátorských klubů SNK ED a Klubu otevřené demokracie (KOD). Kluby podpoří Švejnara.

Švejnar však nemusí získat hlasy všech členů dvou senátorských klubů. "Je to většinové rozhodnutí klubu," řekl předseda senátní frakce SNK ED Josef Novotný. Liana Janáčková už řekla, že bude volit kandidáta ODS Václava Klause. Také názor klubu KOD ohledně Švejnara je podle jeho místopředsedy Richarda Sequense většinový. "Náš klub je specifický tím, že se respektují odlišné názory," řekl Sequens. Švejnar podle Bursíka bude v Praze příští týden jednat také s klubem KDU-ČSL"Rádi bychom vyjednali návštěvu v klubu ODS," uvedl předseda zelených.
Volba prezidenta

Volba prezidenta se uskuteční v únoru příštího roku. Zatím jediným jistým kandidátem je současný prezident Václav Klaus, kterého navrhuje ODS. K tomu, aby některý z uchazečů o prezidentský úřad zvítězil již v prvním kole, potřebuje hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců (alespoň 101 z 200) i nadpoloviční většiny všech senátorů (nejméně 41 z 81).V případě neúspěchu se do čtrnácti dnů uskuteční druhé kolo volby, do něhož postoupí nejvýše dva kandidáti, kteří získali prostou většinu ve Sněmovně a v Senátu (při rovnosti hlasů v některé z komor rozhoduje součet za celý parlament); v obou komorách ale může získat nejvíce hlasů stejný kandidát a tehdy postupuje do druhého kola jen on.

Ve druhém kole prezidentské volby zůstává zachováno dělení podle komor, tentokrát se ale vychází z počtu přítomných zákonodárců. Vítězný kandidát od nich musí získat nadpoloviční většinu hlasů. Jestliže prezident nevzejde ani z druhého kola, koná se třetí a poslední kolo volby; také mezi druhým a třetím kolem mohou uplynout nejvýše dva týdny. Do třetího kola postupují všichni (tedy jeden či dva) kandidáti z kola druhého. Zvolen je ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů, tentokrát se jejich hlasy sčítají.
Republiková rada Strany zelených se na svém sobotním zasedání rozhodla, že ve volbě prezidenta podpoří ekonoma Jana Švejnara, pokud ten přijme kandidaturu. Je po ČSSD už druhou stranou, která vyjádřila Švejnarovi podporu. SZ se také snaží najít nového ministra školství. Dušan Lužný, kterého do funkce navrhla před třemi týdny, ve vládě neprošel. 
3.11. 2007 11:24 - 15:46 Aktualizováno 

PRAHA - Švejnara podpořila většina členů rady, pro hlasovalo 45 účastníků, tři se zdrželi a nikdo nebyl proti. Zelení o Švejnarovi jednali už v pátek se Sdružením nezávislých kandidátů a Klubem otevřené demokracie. Usnesení ze schůzky pak předložili jak radě, tak je poskytli ČSSD, aby ještě před hlasováním znali postoj sociálních demokratů. 

"Jdu sem přinést informaci o tom, že tři parlamentní kluby se shodly na podpoře Jana Švejnara," řekl Martin Bursík před začátkem jednání. . "Vyhovuje nám jeho hodnotovým systémem, zkušeností, otevřeností ve vztahu k Evropě a celému světu," dodal vicepremiér Bursík. 

Švejnarovi v sobotu už vyjádřil podporu Ústřední výkonný výbor ČSSD. 
Hledání ministra školství

Zelení též hledají kandidáta na křeslo ministra školství. Rada se podle dosavadních informací shodla na sestavní komise, která vybere seznam vhodných jmen. V této komisi jsou Bursík, Dana Kuchtová, která resort vedla, Ondřej Liška, Dalibor Stráský a Dušan Lužný. 

Mezi kandidáty jsou Eva Tylová, Olga Zubová, Martin Tichý, Vladislav Koval a Jaroslav Staněk. 

Martin Bursík po nástupu do funkce - je pověřen dočasně ministerstvo řídit - uplatní krizový scénář. Plánuje prověřit, kteří lidé jsou užiteční. 

Jméno zřejmě v sobotu známé nebude. Ustavení komise ale naznačuje, že uspělo předsednictvo a ne Matěj Stropnický. Zatímco ale předsednictvo strany v čele s ministrem Martinem Bursíkem chce, aby nového ministra vybralo samo ve spolupráci s poslaneckým klubem Strany zelených a rada návrh jen schvalovala, Matěj Stropnický ze Strany zelených si přeje, aby jméno vybírala sama rada.
Ústřední výkonný výbor ČSSD v sobotu podpořil ekonoma Jana Švejnara jako společného kandidáta do prezidentské volby.Podle Paroubka by nominace kandidáta z řad ČSSD znamenala jisté vítězství Václava Klause. Odsouhlasil taktéž, že vyvolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Jednalo se i o regionální politice strany a kandidatuře v senátních volbách. 
3.11. 2007 10:49 - 11:06 Aktualizováno 

PRAHA - Pro podporu Švejnara jako společného kandidáta hlasovala drtivá většina ÚVV. Jen jeden člověk byl proti. Podle vedení socialistů je Švejnarovou velkou předností to, že by mohl získat i hlasy některých zákonodárců ODS, i když to tato strana zatím popírá 

Švejnara ve svém vystoupení podpořil předseda ČSSD Jiří Paroubek. "Musíme opustit vyčkávací postoj," zdůraznil Paroubek. Podpora ČSSD Švejnarovi je však zatím podmíněná do 8. prosince. 

Den předtím má o kandidátovi na prezidenta jednat KSČM. "Komunisté vyčkávají a chtějí hovořit o více jménech, Švejnara nevylučují," řekl Paroubek. Pokud by se pro něho vyslovili, ČSSD by podle Paroubka pak změnila podmíněnou podporu za podporu definitivní. 

Strana zelených, senátní kluby Klub otevřené demokracie a SNK ED se prý pro Švejnara vyslovily. Lidovci jsou rozpolceni, potrvá to několik týdnů, soudí Paroubek. 
Tématem bude i hlasování o nedůvěře Topolánkově kabinetu

Širší vedení ČSSD v sobotu odhlasovalo, že vyvolá ve Sněmovně hlasování o nedůvěře vládě. Sociální demokraté si myslí, že by odchod vlády a předčasné volby byly řešením současné vládní krize, kterou vyvolal odchod aférami zatíženého Jiřího Čunka (KDU-ČSL) z funkce vicepremiéra i ministra pro místní rozvoj.

Paroubek uvedl, že pokud vláda nepodá demisi příští týden, o vyslovení nedůvěry vládě bude ČSSD usilovat na nejbližším jednání Sněmovny. Občanští demokraté už řekli, že kabinet neodstoupí. Šéf sněmovního klubu ČSSD Michal Hašek označil kabinet za vládu národní ostudy, která nedokáže udělat nic 
ČSSD chce v čele kandidátek osobnosti 

V čele kandidátek ČSSD v krajských i v senátních volbách by měli být podle Paroubka veřejnosti známí sociálnědemokratičtí politici. "ODS si před námi vytvořila náskok v potencionálu regionálních politiků. ČSSD se nepodařilo vygenerovat známé tváře," prohlásil Paroubek. 

Výsledky ČSSD v krajských a senátních volbách v minulosti označil za nepříznivé až katastrofální. "Za rok máme možnost zásadně změnit poměry v krajských zastupitelstvech," řekl šéf socialistů. Totéž podle něho platí i pro Senát. Paroubek ale podotkl, že kandidátky lze sestavit jen "z lidi, které máme; jiné prostě nemáme"
Šéf ČSSD Jiří Paroubek nejspíš nebude usilovat o post lídra v krajských volbách na Ústecku, které se konají za rok. Právu to řekl s odkazem na vnitrostranické průzkumy veřejného mínění, v nichž přitom podle svých slov dopadl slušně. 
2.10. 2007 02:58 

PRAHA/ÚSTÍ NAD LABEM - "Myslím si, že je to málo pravděpodobné," odpověděl Právu Paroubek na otázku po kandidatuře na hejtmana. Doplnil, že ji nikdy nepředložil jako hotovou věc a vždy hovořil jen o svých úvahách. Loni úspěšně vedl na Ústecku ČSSD do sněmovních voleb.

Na vážkách je také místopředseda poslanců ČSSD David Rath, o němž se uvažovalo jako o středočeském lídrovi. Rath je středočeským zastupitelem. "V této chvíli ještě nevím. Krajská organizace se zatím nevyslovila jednoznačně, ani předsednictvo ČSSD a ani já ještě nejsme rozhodnuti," sdělil Právu Rath.

Paroubek prý nebyl jediný s pozitivním hodnocením v průzkumu o Ústecku. "Řekl bych, že tam je i slušný výsledek dalších funkcionářů," uvedl Paroubek, "takže já budu prosazovat ty lidi, kteří mají nejvyšší ohodnocení v tom průzkumu, a to je Petr Benda a Jaroslav Foldyna."

Benda je šéfem krajské organizace. Šéf ČSSD na Děčínsku Foldyna ho vyzýval k rezignaci kvůli koaliční dohodě ODS s ČSSD, která pro sociální demokracii znamenala na hejtmanství jedno křeslo radního při nadpoloviční většině zastupitelů ODS. "I když jsou průzkumy slušné, myslím si, že Benda či Foldyna dokážou zvítězit," dodal Paroubek.
Do Senátu starostu

Foldyna tvrdí, že by krajskou kandidátku měl vést tým lidí ze tří nejúspěšnějších okresů v posledních krajských volbách. Kromě Děčínska jde o Chomutovsko a Mostecko. A jeho volební spolupráce s Bendou? "To si neumím představit," reagoval Foldyna s tím, že "Bendovo" Teplicko bylo naposledy druhé nejhorší. Foldyna hodlá oslovit voliče tématem "odvolatelnosti politiků jako ve Švýcarsku".

O Foldynovi se uvažovalo jako o kandidátovi ČSSD do Senátu na Děčínsku, on to však odmítl. "Každý jsme nahraditelný, nejsem jediný," poznamenal s tím, že nehodlá kandidovat na hejtmana i na senátora.

Podle něho se pro Senát uvažuje buď o dvou jiných děčínských politicích, nebo o nestranických starostech Rumburku Jaroslavu Sykáčkovi a Šluknova Milanu Kořínkovi. 

"Nevidíme v tom žádný handicap, kdyby za nás kandidoval starosta menšího města, i když je to nestraník," poznamenal Foldyna.

Současným senátorem za Děčínsko je člen klubu SNK Josef Zoser, starosta Jiřetína pod Jedlovou. V roce 1996 zde za ČSSD jako nestraník úspěšně kandidoval Egon Lánský.
Ústřední výkonný výbor ČSSD na sobotním zasedání projednal plánovanou marketingovou strategii, která má změnit image strany. Sociální demokraté věří, že modernizace strany jim pomůže získat ve volbách do Sněmovny 35 až 40 procent voličů. Předseda ČSSD Jiří Paroubek novinářům řekl, že chce také rozbít mýty o kryptokomunismu a údajném napojení na organizovaný zločin. 
8.9. 2007 11:35 - 15:27 Aktualizováno 

PRAHA - Výbor vzal materiál na vědomí, nyní jej projednají krajské konference. Nový obraz strany mají podpořit akční plán, brožury, diskuse, semináře, a také úzké vazby se zahraničními partnery. 

Paroubek uvedl, že strana podepíše smlouvu o partnerství s německou sociální demokracií, která se tak vedle slovenských sociálních demokratů stane nejsilnějším zahraničním partnerem.
V krajských volbách chce ČSSD až 25 procent hlasů

Šéf ČSSD Jiří Paroubek v sobotním projevu před Ústředním výborem strany vytyčil cíl získat příští rok v krajských volbách, které sociální demokraté tradičně prohrávají, volební zisk mezi 20 až 25 procenty hlasů. K tomu by měli ČSSD podle Paroubka pomoci čelní straničtí funkcionáři v čele kandidátek. Paroubek sám připustil, že by vedl sociální demokraty do volebního boje na Ústecku, kde byl lídrem v parlamentních volbách. 

Paroubek řekl, že by kandidoval v případě, pokud by průzkumy ukázaly, že ČSSD nemá v kraji dost populárních osobností. "Pokud se ukáže, že tomu tak není, za svou povinnost považuji jít do riskantních operací," řekl Paroubek a dodal, že za risk považuje celé dosavadní působení ve vysoké politice.

Již dříve se objevily informace, že by v čele středočeské kandidátky mohl být exministr zdravotnictví David Rath. Kandidatura předních politiků ČSSD v krajských volbách je ale podle Paroubka zatím ještě ve stadiu úvah. 

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach se v minulých dnech vyjádřil o předních stranických funkcionářích v čele krajských kandidátek skepticky. Podle Paroubka by se ovšem mohli v příštích parlamentních volbách do nejvyšší politiky vrátit. 

Kdyby sociální demokracie dosáhla volebního zisku mezi 20 a 25 procenty, jak chce její šéf, k vítězství nad Občanskou demokratickou stranou by to asi stejně nestačilo, protože ta krajské volby zpravidla suverénně vyhrává.
ČSSD chce posílit i v Senátu

Paroubek chce zlepšit volební výsledky ČSSD také ve volbách do Senátu. V horní komoře obhajuje strana sedm křesel, napříště by podle předsedy měli sociální demokraté získat 10 až 12. V minulých letech sociální demokraté ale obvykle nedokázali ani obhájit své mandáty, natož získat některé navíc. Paroubek proto vyzval úspěšné senátory své strany, kteří už nechtějí kandidovat, aby svá rozhodnutí ještě zvážili.

V případě parlamentních voleb, jejichž řádný termín je až za čtyři roky, byl Paroubek ve svém projevu při stanovení cílů mnohem ambicióznější. Nejen, že by chtěl volební preference ČSSD, které se občas vyšplhají na 32 až 35 procent stabilizovat, ale chce se pokusit o jejich zvýšení na 35 až 45 procent. 
30 procent žen na kandidátkách

Sociální demokracie chce mít na kandidátkách do krajských voleb 30 procent žen a 10 procent mladých. Na tiskové konferenci po dnešním zasedání ústředního výkonného výboru strany to řekl místopředseda Bohuslav Sobotka. Jde ale pouze o doporučení krajským organizacím. Znamená to, že kandidátka bude platná i v takovém případě, když se v některém kraji tuto zásadu nepodaří dodržet.
Nehádejme se, vyzval Paroubek

Strana by se měla vyvarovat hašteření, protože voliči nemají rádi rozhádané strany, uvedl Paroubek, aniž kohokoliv jmenoval. V poslední době to ale jiskří nejvíc mezi ním a Škromachem. Šéf opoziční strany připomněl jako odstrašující příklad útoky na někdejšího předsedu strany Vladimíra Špidlu, které vedly ke katastrofální prohře v evropských volbách. ČSSD v nich získala pouze dva mandáty. 

ČSSD podle Paroubka také poškozuje vytváření mýtů o její kryptokomunistické tváři. Tomu se musí sociální demokraté bránit, řekl. Podle materiálu o modernizaci strany je nutné poukazovat mimo jiné na to, že se ČSSD od počátku jasně distancovala od komunistického režimu.
Bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý se v sobotu vzdal kandidatury na funkci předsedy středočeské ODS, o němž rozhoduje sněm v Kladně. Na něm pak jeho členové zvolili do funkce středočeského hejtmana a místopředsedu občanských demokratů Petra Bendla. Tlustý přitom funkci obhajoval. Byla to poslední významná funkce, kterou zastával. 
3.11. 2007 10:47 - 16:03 Aktualizováno 

KLADNO - Bendl podle oficiálních výsledků získal na sněmu 105 hlasů. Volby se zúčastnilo 155 z 163 přítomných delegátů, platných hlasů bylo 151. Delegáti volili za místopředsedy Dagmar Nohýnkovou, Ivana Fuksu, Milana Cabrnocha, Viléma Žáka a Jiřího Oberfalzera.

Tlustý oznámil novinářům, že se kandidatury vzdává v sobotu před polednem. Poslanec, který si znepřátelil stranické vedení svým chováním při projednávání reformy veřejných financí, tak přichází o poslední vlivnou funkci, která mu zbyla. Zdůvodnil to tím, že je důležité, aby středočeská ODS byla jednotná. 

Tlustý v minulosti prohlásil, že Topolánek si jeho znovuzvolení šéfem středočeské ODS nepřeje. Objevily se i úvahy o tom, že se premiér snaží rebelujícího poslance z pozice předsedy středočeské organizace odstranit. Premiér to popřel. Uvedl tehdy, že do voleb krajských lídrů nikdy nezasahuje, a středočeská organizace není výjimkou. Připustil však, že se v největší vládní straně vede vnitrostranický boj - a důvody nejsou programové.
O křeslo se přitom očekával tvrdý boj 

Podle počtu nominací byly šance Bendla a Tlustého vyrovnané. Oba soupeři se do sebe pustili ještě před začátkem sobotního sněmu. Středočeský hejtman a místopředseda ODS Bendl nedávno prohlásil, že Tlustý by si měl své spory ohledně reformy veřejných financí, jejíž návrh z pera ministra financí Miroslava Kalouska se mu nelíbil, protože nezahrnoval rovnou daň, vyřešit uvnitř poslaneckého klubu a nepřenášet je na krajskou úroveň. Podle něj může takové jednání poškodit ODS před krajskými volbami.

"To je dobrá rada, ale těžko naplnitelná. Možná by bylo zajímavé citovat pana hejtmana Bendla, on totiž na těch oblastních sněmech premiéra Topolánka kritizoval víc než já," řekl v sobotu před začátkem sněmu Tlustý.

Regionálnímu sněmu v Kladně předcházela rozhodování oblastních sdružení, která nominovala své kandidáty do vedení organizace a na nich oba tvrdě bojovali o podporu. Podle počtu nominací jsou šance Bendla a Tlustého vyrovnané. Na regionálním sněmu ale hlasují i někteří poslanci či zastupitelé, kteří do dosavadního nominačního procesu nezasáhli.

Střední Čechy jsou druhým nejsilnějším regionem občanských demokratů. Přestože k úspěchu ODS ve volbách přispěly nejvíce po Praze, ve vládě ani ve vedení parlamentu nemají v současnosti žádného zástupce.
Plánovaný volební souboj Vlastimila Tlustého s Petrem Bendlem o funkci šéfa vlivné středočeské organizace ODS tuto stranu štěpí. Zatím se nerýsuje dohoda, která by otupila spor, na jehož konci má být politický důchod pro rebela Tlustého. 
5.10. 2007 06:05 

PRAHA - Shodují se v tom politici ODS oslovení Právem. Někteří připouštějí, že případná porážka Tlustého, který je poslancem, může mít vliv i na samotnou koalici. Proto všichni říkají, že by se měli "dva kohouti" nějak dohodnout. Jenže jejich dohodě příliš nevěří.

 "Bylo by lepší, nejen z hlediska středočeské, ale celé ODS, kdyby bylo možno dospět k nějaké dohodě," řekl člen Tlustého platformy, poslanec Jan Schwippel. Velkou šanci dohodě však nedává. A to proto, že se Bendl rozhodl kandidovat.

"Sám tomu tak úplně nerozumím, má řadu jiných funkcí, které jsou velmi náročné, ale slyšel jsem, že k tomu byl motivován ze strany vedení ODS," prohlásil Schwippel.
Topolánek popírá ovlivňování voleb

Předseda strany a premiér Mirek Topolánek ale popírá, že by chtěl výsledek voleb ve středních Čechách ovlivnit. "Do stranických voleb jsem nikdy nezasahoval a zasahovat nemíním. Naopak zmíněné spekulace považuji za snahu ovlivnit dění ve středočeské organizaci ODS před regionálním sněmem," napsal včera v tiskovém prohlášení.

Snahu po odstranění Tlustého z vysoké politiky ale připouští i někdejší šéf středočeské organizace ODS, předseda sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím, když říká, že Bendlově kandidatuře také nerozumí. "Možné to je," odpovídá na otázku, zda se chce vedení strany odbojného poslance zbavit.

Ani Vidím moc nesází na dohodu obou kandidátů, i když by si ji prý velmi přál. "Rozhodně netáhneme za jeden provaz a to nám škodí. Jestli jsou oba soudní, tak takový stav nemůže ani jednomu vyhovovat," tvrdí s tím, že buď půjdou do bratrovražedného souboje, nebo se pokusí najít řešení.

To vidí v tom, že by se třeba našel někdo třetí, kdo by byl zvolen šéfem regionu, a Tlustý s Bendlem by se stali jeho místopředsedy. 
Dohoda nereálná

Taková dohoda je ale nereálná, neboť ani jeden se podle všeho nehodlá své kandidatury vzdát. "Pak se štípne celý region," míní Vidím.

A další Středočech, místopředseda výboru pro obranu Jan Klas, dodává: "Měli by se dohodnout, zahnání Vlastimila Tlustého do kouta a odejmutí mu jeho poslední funkce by bylo rizikem pro celou koalici." Také on přiznává, že když k dohodě nedojde, pnutí ve straně bude pokračovat. 

Sám Tlustý ujišťuje, že je na dohodu připraven a jeho případné nezvolení vůbec nesouvisí s fungováním koalice. Jenže představy Tlustého o dohodě se zřejmě liší od Bendlových úvah.

Tlustý ji vidí v tom, že bude zvolen šéfem regionu a Bendl jako volební lídr v krajských volbách bude mít plnou podporu na funkci hejtmana a získá veškeré kompetence pro volební kampaň, do které mu předseda regionu nebude mluvit. "Vždy to tak bylo," uvedl Tlustý.
Fuksa by podpořil Bendla

Bendl ve čtvrtek odmítl říci, zda je ochoten se dohodnout. "Vůbec to nechci komentovat," prohlásil. Již ve středu ale Právu řekl, že je připraven kandidovat proto, aby získal silný mandát v krajských volbách.

"Když chce silný mandát, jde o to, zda to myslí fakticky nebo symbolicky," dodává Tlustý s tím, že silný mandát má Bendl už tím, že je místopředsedou strany. Většina politiků se pak shoduje, že kandidatura někoho dalšího je málo pravděpodobná. Zbytečně by totiž rozmělňoval hlasy. 

Kandidaturu již vyloučil náměstek ministra financí, bývalý starosta Příbrami Ivan Fuksa. "Nehodlám kandidovat, nicméně mám v úmyslu v této fázi podpořit hejtmana Bendla, bude-li kandidovat," řekl Právu.
Poté, co premiér a předseda ODS Mirek Topolánek odstavil rebelujícího poslance a finančního experta ODS Vlastimila Tlustého z vlády i z rozhodování ve straně, chce mu teď dát ránu z milosti. Za pomoci vlivných straníků se ho podle informací Práva chystá odstranit z poslední funkce, která Tlustému zbývá - z postu předsedy vlivné středočeské organizace ODS. Premiér ale jakékoli spekulace o ovlivňování volby středočeského předsedy odmítá. 
4.10. 2007 05:02 - 12:07 Aktualizováno 

PRAHA - Regionální sněm 3. listopadu by se podle premiérových představ měl stát Tlustého labutí písní ve vysoké politice. K tomu ale Topolánek potřebuje silného kandidáta. Spekuluje se hned o dvou. 

Proti Tlustému se chystá jít místopředseda strany a středočeský hejtman Petr Bendl. "Pravděpodobně budu kandidovat," řekl ve středu Bendl Právu. Popíral však kuloárové informace, podle kterých je Tlustý pro vedení nepohodlný.

Mluvilo se také o náměstkovi ministra financí a bývalém starostovi Příbrami Ivanu Fuksovi, který však ve čtvrtek svou nominaci odmítl. "Nechci a nemám v úmyslu kandidovat na post předsedy středočeské regionální rady. Pokud bude v těchto volbách kandidovat Petr Bendl, bude mít mou podporu," řekl ve čtvrtek Fuksa.

Fuksa ve středu svou pozici kolem Topolánka posílil - vláda ho jmenovala šéfem komise pro Brdy v souvislosti s radarem USA. 

Tlustý to ale vidí jasně. "Je evidentní, že Mirek Topolánek by mě nerad v té funkci viděl," řekl Právu. 
Topolánek zásahy do volby odmítá

Premiér Mirek Topolánek informace o tom, že se snaží ovlivnit volby středočeského předsedy ODS důrazně odmítl. 

"Do stranických voleb jsem nikdy nezasahoval a zasahovat nemíním. Naopak zmíněné spekulace považuji za snahu ovlivnit dění ve středočeské organizaci ODS před regionálním sněmem," reagoval na informace Práva Topolánek. 

Někteří členové ODS naznačují, že nominace delegátů z oblastních sněmů na středočeský sněm se dají zařídit tak, aby stoupenci Tlustého zůstali v menšině. Navíc tvrdí, že se může objevit další jméno, které mu ubere hlasy. 

První nominace by měly být známy příští týden, kdy začínají oblastní sněmy ODS.
Odbojní poslanci ODS v čele s Vlastimilem Tlustým podle politologů citelně oslabili postavení premiéra a šéfa nejsilnější vládní strany Mirka Topolánka, a tím i pozici jeho koaličního kabinetu opírajícího se ve Sněmovně jen o velmi křehkou a nejistou většinu. V ODS je po nedávných ostrých diskusích o reformě veřejných financí znát nervozita. 
27.8. 2007 18:03 

PRAHA - Napětí zřejmě ještě poroste před listopadovým kongresem. Je sice plánován jako nevolební, ještě předtím si ale svá vedení budou volit všechny krajské organizace. 

"Postavení premiéra je velmi slabé, což může dále komplikovat život celé trojkoalice. Problémem je možná nedostatečná komunikace s vlastními poslanci," řekla v pondělí politoložka Vladimíra Dvořáková. 

Spory kolem reformy podle ní odhalily některé letité problémy a konflikty mezi občanskými demokraty. "V ODS byla vždy část lidí, kteří se snažili, aby Topolánek neuspěl, proto se snaží soustavně podrývat jeho autoritu. Pro vládu to není dobrá zpráva," soudí Dvořáková. 

Předseda Senátu a člen stranického grémia Přemysl Sobotka uznává, že atmosféra v ODS není nejlepší. "V ODS se diskutovalo vždycky, ale až teď se to odehrávalo přes média," řekl Sobotka. 

Věří nicméně, že poslední vývoj byl pro ODS i koalici prubířským kamenem. "Nakonec pro reformu hlasovali všichni až na jednoho, a to byl lidovec," připomněl Sobotka postoj poslance KDU-ČSL Ludvíka Hovorky, který se jako jediný přidal k opozici a hlasoval proti reformě. 

Poslanci ODS nakonec "Topolánkův batoh" jednotně podpořili, rozčarování "rebelů" z přístupu vedení tím ale neskončilo. 
Úspěch, ale rozpačitý dojem

I když se dá prosazení první fáze reformy označit za úspěch a koalice si může oddechnout, celkový dojem je podle Dvořákové více než rozpačitý. "Protlačit reformu a hned ji chtít novelizovat, to nevypadá moc dobře," uvedla politoložka. 

Na podzim odstartuje v ODS šňůra regionálních sněmů, na nichž se uskuteční volba krajských šéfů. Média již delší dobu spekulují o tom, že Tlustého odpůrci ve středočeské ODS se pokusí zbavit bývalého ministra financí funkce předsedy této vlivné krajské organizace. 

Koncem listopadu se pak zástupci největší pravicové strany v republice sejdou na kongresu, aby zhodnotili více než roční působení ODS ve vládě. Podle Topolánka by měli delegáti kongresu otevřít i otázku, kde končí svoboda zákonodárce a začíná loajalita vůči klubu vlastní strany. Soudí, že by se měla odehrát "reflexe" mechanismů, které v rámci strany a sněmovní frakce dosud fungují. 

Politolog Jiří Pehe si myslí, že i když Tlustého revolta nakonec skončila dočasným smírem, exministr financí zvýšil svůj vliv jak v ODS, tak v souboji s lidoveckým šéfem státní pokladny Miroslavem Kalouskem. "A o to mu koneckonců především šlo," napsal Pehe v Právu.
Napětí v ODS neopadlo ani poté, co Sněmovna v úterý schválila vládní reformu veřejných financí. Nejostřejší je spor mezi Vlastimilem Tlustým a premiérem. Mirek Topolánek v diskusním pořadu televize Prima Nedělní partie dal jasně najevo, že Tlustého odsouvá na vedlejší kolej. Premiér naznačil, že Tlustý neunesl odpovědnost, kterou vyžaduje vládnutí. 
26.8. 2007 15:07 

PRAHA - "Tlustý je brilantní řečník a opoziční lídr," řekl premiér. "Někteří lidi nezvládli přechod z opozice do vlády, neunesli odpovědnost," dodal, aniž by jmenoval. Podle něj ale ODS jako strana vládní odpovědnost nese.

Topolánek současně přiznal, že spory jsou dlouhodobější. "Rivalita existovala vždy, ale existovalo status quo." Podle premiéra je problémem, že Tlustý nejedná racionálně. To je důvod, proč si vybral jiné spolupracovníky, i když obsazení funkce ministra financí bylo dáno především koaličními dohodami. 

"Vlastimil Tlustý nebyl schopen komunikovat ve vlastní straně. Vybral jsem si jiné spolupracovníky. Kalousek se snaží realizovat lidovecký program, ale máme rozpory politické," řekl premiér.

Topolánek však s Tlustým a jeho platformou míní dál jednat. "Budu s nimi dále jednat. Budu se snažit najít racionální řešení v iracionálním světě. 
Tlustý nechce vlastní klub

Boj se čeká nejen při prosazování dalších kroků reformy, ale také uvnitř strany. Na podzim proběhnou v ODS regionální sněmy, které budou volit krajská vedení. Tlustý se svého postu šéfa vlivné středočeské stranické organizace nehodlá vzdát a je připraven znovu kandidovat a pozici si udržet.  

Už v pátek popřel, že by jeho platforma plánovala ustavit vlastní poslanecký klub. "Řeči o tom, že bychom chtěli či měli vytvořit svůj klub, jsou zlým záměrem," říká Tlustý. 

Jeho platforma prý nikdy o ničem takovém neuvažovala a nikdy o tom nepadlo ani slovo. "Proto je to sabotáž, aby proti nám mohli vyrukovat," míní poslanec. Tlustý tvrdí, že podobné zvěsti se objevují dost dlouho a možná by si někdo přál, aby se rebelové dostali do izolace.
Podle Topolánka důchodci na reformě neprodělají

Premiér Mirek Topolánek v Nedělní Partii televize Prima také obhajoval schválenou reformu veřejných financí. Kromě opakování stále stejných argumentů o nutnosti reformy kvůli nárůstu státního dluhu, uvedl, že reforma nepostihne důchodce a často nemocné občany.

Podle Topolánka reforma navzdory tvrzení levice vede k tomu, aby "zdraví solidarizovali s nemocnými a bohatí s chudými." 

"I když mají důchodci větší spotřebu léků a potravin vzhledem k příjmům, tak se jich reforma netkne. Důchodci jsou jediná skupina, která bude mít valorizaci, a budou mít jako skupina, která vydává nejvíce za léky, zastropované platby," uvedl premiér s tím, že po loňském zvýšení důchodů se konečně přestaly rozevírat nůžky mezi platy a důchody. 

"Budou se mít líp, bude se rozdělovat z většího balíku," dodal na závěr.Skupina Radiohead se odhodlala k netradičnímu zveřejnění nového alba na internetu i díky skutečnosti, že nemá podepsanou smlouvu s žádným hudebním vydavatelstvím. V nedávném rozhovoru pro hudební magazín Rolling Stone prohlásil kytarista skupiny Jonny Greenwood, že skupina se tak rozhodla proto, "aby album každý mohl slyšet ve stejnou chvíli, a z části také proto, že je to experiment, který stojí za to vyzkoušet." O možnosti určit si cenu prohlásil, že "je zábava donutit lidi, aby se na několik sekund zamysleli, kolik hudba stojí". 

Radiohead dosáhli v každém případě něčeho, co na dnešní hudební scéně není úplně obvyklé - očekávání. V současnosti, kdy novinky různě unikají a kdy o nových deskách dopředu informuje tisk, je jen málokteré album překvapením. 

Skupina však nezapomíná ani na ty, kteří dávají přednost tradičním nosičům. Její sedmé studiové album bude později k dispozici ve speciální edici. Ta bude obsahovat dvě vinylové desky, CD s novým albem a další disk, na němž budou nepoužité skladby, fotografie a kresby členů skupiny. Fanoušci si však na tradiční formu alba budou muset počkat až do začátku příštího roku.
Madonna prý opouští Warner pro rekordních 120 milionů dolarů
   
Los Angeles 11. října (ČTK) - Americká popová hvězda Madonna se prý rozhodla opustit nahrávací společnost Warner Music, se kterou spolupracovala od začátku své kariéry. Hodlá údajně brzy přejít k firmě pořádající koncerty Live Nation, která jí nabídla desetiletou smlouvu v rekordní výši 120 milionů dolarů (2,33 miliardy korun). S odvoláním na zdroje blízké vyjednávání kontraktu to uvedly agentury Reuters a AP. 

Management zpěvačky prý minulý týden sdělil Warner Music, že Madonna přistoupí na nabídku Live Nation poté, co jí Warner Music odmítla poskytnout stejné smluvní podmínky. Podle dohody s pořadatelem koncertů obdrží devětačtyřicetiletá Madonna jen za podpis kontraktu 18 milionů dolarů a před každým novým albem zálohu 17 milionů. Live Nation se také například zavazuje vydat 50 milionů na propagaci Madonniných koncertů, uvedly zdroje. 

Obří skupina Live Nation získává smlouvou organizační a prodejní práva na tři nová alba, koncertní turné a různé produkty spojené se jménem Madonny. Podle agentury Reuters svědčí podmínky výjimečné smlouvy o tom, že v době potíží hudebních vydavatelství s pirátstvím a dalšími vlivy usilují společnosti stále více o jiné tržby, například z koncertů a zboží. 

Nejmenovaný představitel firmy Warner Music, která je jednou z největších nahrávacích společností světa, Madonnino rozhodnutí přejít k jiné značce podle Reuters potvrdil. Mluvčí Live Nation zprávu nepotvrdil ani nepopřel.

Kapela Vypsaná fixa vydala novou desku Fenomén
   
Praha 11. října (ČTK) - Pardubická kapela Vypsaná fixa vydala nové studiové album nazvané Fenomén. Desku obsahující 13 nových písní ve středu skupina představila fanouškům v pražském klubu Retro Music Hall. 

Písničky na nové album muzikanti připravovali předchozí dva roky a natáčeli je na řadě soustředění ve studiu u Sečské přehrady na Chrudimsku. Nové skladby prý do kapely vlily novou energii. "Chtěli jsme udělat změnu, která nás nakopne," řekl ČTK zpěvák Vypsané fixy Michal "Márdi" Mareda. 

Nové písničky Vypsané fixy mohou její příznivci slyšet na koncertech, jichž kapela až do konce roku v různých koutech Česka uspořádá celou řadu. V příštích dnech se představí například v Trutnově, Bechyni na Táborsku a v Mostě. Na domácí půdě v Pardubicích vystoupí dokonce dvakrát, nejprve 27. října a poté 11. prosince společně se Třemi sestrami v ČEZ Aréně. 

Kapelu Vypsaná fixa Márdi založil v roce 1994 s kamarády, s nimiž se potkával na koncertech v různých klubech. "Tehdy to v hospodách byla jedna z nejčastějších událostí, že vznikla kapela," zavzpomínal. 

Debutová deska Lunapark skupině vyšla v roce 1998, následovala alba Brutální všechno, Bestiálně šťastní a Krása nesmírná. Loni skupina vydala záznam koncertu v ostravském klubu Fabric a DVD nazvané Před náma jedeme my. 

"Vážím si toho, že nám to vydrželo tak dlouho," konstatoval Márdi. "Pro mě je kapela hlavně forma přátelství s lidmi, co se mnou hrají," dodal. 

Informace o skupině a jejích dalších koncertech jsou uvedeny na internetových stránkách www.vypsanafixa.cz.

Českému publiku se poprvé představil zpěvák David Sylvian
   
Praha 10. října (ČTK) - Komorní prostředí téměř zaplněného sálu pražského Divadla Broadway dnes večer přivítalo britského zpěváka a skladatele Davida Sylviana, který v Česku vystoupil vůbec poprvé. Za doprovodu čtyřčlenné kapely zde představil novější písně i řadu starších hitů mapujících jeho mnohaletou kariéru. 

Sylvian se krátce po začátku koncertu představil v bezmála písničkářském duchu, poté však nezůstal nic dlužen své pověsti zvukového experimentátora a během večera zazněla řada skladeb obohacených o neobvyklé ambientní hudební doplňky. Sylvian hrál především na akustickou kytaru, kterou střídal s kytarou elektrickou. V některých písních se spolehl pouze na doprovod spoluhráčů; poté svou výzbroj obohatil o maličký megafon. 

Po hlavním devadesátiminutovém bloku a následných přídavcích se hvězda večera s posluchači rozloučila poděkováním a polibkem vyslaným do publika. Nadšený potlesk ze sálu ji však ze zákulisí přitáhl opět na scénu. 

Sylvian se v Praze zastavil během světového turné nazvaného The World Is Everything Tour. Koncert uspořádal Palác Akropolis v rámci dlouhodobého cyklu Music Infinity, který představuje zajímavé projekty současné světové hudební scény. Pořadatelé z Akropole koncert přesunuli do Divadla Broadway kvůli většímu počtu sedadel, než má jejich domovská scéna. 

David Sylvian (vlastním jménem David Batt) působil ve skupinách Japan, Yellow Magic Orchestra a Rain Three Crow. Popularitu mu přinesl jeho sólový debut Brilliant Trees z roku 1984 i následující nahrávky Gone To Earth a Secrets Of The Beehive. Sylvian, který má za sebou také spolupráci s kytaristou slavných King Crimson Robertem Frippem, počátkem 90. let přesídlil do USA a přiklonil se k hinduismu a mystice. 

Po řadě dalších alb mu letos vyšly nahrávky Money For All a When Loud Weather Buffeted Naoshima; podílel se také na hudbě ke snímku Babel, který natočil mexický režisér Alejandro Gonzales Inarritu.

V pražské Sazka Areně měl českou premiéru muzikál Mamma Mia!
   
Praha 10. října (ČTK) - Pražská Sazka Arena byla dnes večer dějištěm české premiéry muzikálu Mamma Mia! s písněmi švédské popové skupiny ABBA. V romantické komedii založené na hitech z přelomu 70. a 80. let, jako Money Money Money, Dancing Queen, Super Truper, I Have A Dream či Knowing Me, Knowing You, hraje původní obsazení. 

"Dorazilo originální obsazení z londýnského West Endu, nejde o žádnou lokální mutaci," řekl ČTK zástupce pořádající agentury Interkoncerts Petr Novák. 

Kapacita haly je vzhledem k náročné scéně velmi limitovaná, diváci mají možnost sledovat překlad dialogů z muzikálu na titulkovacích zařízeních. 

Autorka libreta Catherine Johnsonová děj muzikálu pojala jako generační střet matky Donny s dcerou Sofií. Obě žijí na jednom z řeckých ostrovů. Před Sofiinou svatbou přijde za matkou trojice jejích bývalých milenců, avšak ta nechce za žádnou cenu odhalit, který z nich je skutečným otcem její dcery. Johnsonová spolu s režisérkou Phyllidou Lloydovou a producentkou Judy Craymerovou v příběhu využily skladby od skladatelské dvojice Benny Andersson a Bjorn Ulvaeus. 

Mužská polovina čtveřice ABBA napsala po jejím rozpadu dva autorské muzikály Šachy a Přistěhovalci, daleko větší úspěch však sklízí dílo Mamma Mia! sestavené z jejich starých hitů. 

"Nejde o nějakou kompilaci nebo poctu kapele ABBA, příběh musí být stejně chytlavý jako muzika," uvedla před časem producentka Craymerová. 

Možnost seznámit se s muzikálem Mamma Mia! budou mít zájemci v Sazka Areně do 18. října, v rámci mezinárodního turné se v Praze bude představení hrát každý den. "Vstupenky se prodávají velmi dobře, ale ještě několik jich na některá představení zbývá," podotkl Novák. 

Muzikál Mamma Mia! měl premiéru v roce 1999 v Londýně; od té doby vydělal téměř dvě miliardy dolarů a zhlédlo jej přes 30 milionů diváků. Dílo drží světový rekord v počtu představení nazkoušených různými divadelními soubory. V současnosti vystupuje po celém světě deset různých produkcí muzikálu, mimo jiné v USA, Rusku, Japonsku a Německu. Existuje v osmi jazykových verzích (například v korejštině či vlámštině). Při švédské premiéře v roce 2005 se na veřejnosti sešla ABBA v kompletním složení - poprvé po 20 letech. 

Mamma Mia! se točí i jako filmová adaptace, v níž se objeví irský herec Pierce Brosnan (bývalý James Bond) i americká hvězda Meryl Streepová. Film by měl do kin přijít v roce 2008. 

Skupina ABBA vznikla v roce 1971 ve Stockholmu. Její název vznikl složením prvních iniciál z křestních jmen všech čtyř protagonistů, kterými byli Agnetha Fältskogová, Björn Ulvaeus, Benny Andersson a Anni-Frid Lyngstadová. Do dubna loňského roku skupina prodala zhruba 370 milionů desek, ještě dnes se jich denně prodává po celém světě kolem tří tisíc. Konec jejich spolupráce v roce 1983 předznamenaly hádky, rozvody i neshody kvůli tvorbě a penězům. ABBA v té době vydělávala víc peněz než průmyslový koncern Saab. V současnosti čtveřice opakovaně tvrdí, že už nikdy společně nevystoupí, a odmítla za svůj comeback jednu miliardu dolarů.

Pavlíček po odchodu z Pražského výběru chytil vítr do plachet
   
Praha 10. října (ČTK) - Skladatel a kytarista Michal Pavlíček, který se před necelým rokem zřejmě definitivně rozešel s dlouholetým spolupracovníkem Michaelem Kocábem a jeho kapelou Pražský Výběr II, nyní pracuje na celé řadě projektů. "Myslím si, že mi to dalo nový vítr do plachet, v hudební vizi i v pohledu na život," řekl ČTK Pavlíček. 

"Rozchod mi ukázal, že člověk musí zarazit věci, které už se vlečou trošku jako lochneska a vlastně jsou mrtvé," konstatoval jednapadesátiletý Pavlíček, který svůj život v poslední době změnil v mnoha směrech. 

Pavlíček právě vydal nové album nazvané Mami, jež s ním natočili zpěvačka Monika Načeva a dýdžej Five, a na jaro příštího roku připravuje sólovou desku. "Bude to taková moje vize, jak po Výběru a B.S.P. vidím svou rockovou písničku," prozradil Pavlíček, který si písničky na nové album sám nazpívá. Jako speciální host se na desce objeví zpěvačka Bára Basiková, s níž Pavlíček začal spolupracovat již v 80. letech minulého století v kapele Stromboli. 

Pavlíčka v posledním roce oslovila zejména divadelní hudba, napsal proto skladby k desítce představení v různých divadlech. "Začalo mě to bavit víc než film, kde je hudba daná a zakonzervovaná. Tady je to živé jako na koncertě," konstatoval Pavlíček. Napsal hudbu například ke hře Cesta do Bugulmy pro Divadlo Na zábradlí či "muzikálek" Velice modrý pták pro Divadlo Husa na provázku. 

Pavlíček také připravuje scénickou hudbu pro představení Višňového sadu v Divadle na Vinohradech, v němž bude účinkovat manželka bývalého prezidenta Václava Havla Dagmar Havlová. Koncem listopadu zase Divadlo Ta Fantastika uvede jeho nový muzikál Dáma s kaméliemi. 

Kvůli práci však Pavlíček nezanedbává ani rodinný život. Letos v květnu se podruhé oženil a v červenci se mu narodil syn Matyáš. Otcovství si prý velice užívá, a každý den si proto udělá čas na dvouhodinovou procházku s kočárkem. "Prodrandíme spoustu parků a já si při tom svým způsobem i nádherně odpočinu: mazlendo, tulendo, prostě klasika," konstatoval Pavlíček, jemuž synek dokonce dělá společnost i při práci. 

"Já se mu snažím věnovat tím, že skládám doma, že nejsem nijak vázaný mimo," vysvětlil Pavlíček. "Pořád ho mám za sebou, cítím ho tam, jak vedle leží v postýlce, a pořád se s ním chodím mazlit," dodal.

V úterý náhle zemřel bubeník Katapultu Anatoli "Tolja" Kohout
   
Praha 10. října (ČTK) - V úterý večer náhle ve věku 61 let zemřel bubeník populární rockové kapely Katapult Anatoli "Tolja" Kohout. ČTK to dnes řekl kapelník Katapultu Oldřich Říha. 

Kohout se podle Říhy dlouhodobě ambulantně léčil kvůli vážným zdravotním problémům, přes příznivé prognózy lékařů se však před pěti dny jeho stav náhle překvapivě zhoršil. 

Kapela Katapult přes Kohoutovy obtíže mohla dosud fungovat bez potíží a plánovala řadu koncertů. Zda se vystoupení uskuteční, je nyní nejisté, stejně jako další budoucnost skupiny. "Je předčasné se o tom bavit, protože je to tak čerstvé," řekl Říha.

Deska Bílé po dvou týdnech vystřídala v čele hitparády Chinaski
   
Praha 10. října (ČTK) - Nová deska zpěvačky Lucie Bílé nazvaná Woman se ihned po začátku prodeje vyšplhala do čela domácí hitparády nejprodávanějších alb. Album odsunulo na druhou příčku novinku kapely Chinaski nazvanou 07, která žebříček vedla v předchozích dvou týdnech. Pětici nejprodávanějších alb doplnily nahrávka finských Nightwish nazvaná Dark Passion Play, novinka Ewy Farné Ticho a výběr hitů Lucie Vondráčkové Pelmel 1993 - 2007. 

Česká sekce Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI) dnes na svých internetových stránkách uvedla, že z domácí produkce se do první desítky probojovaly ještě nahrávky Radůzy, desky autorského dua Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř a alba Vypsané fixy a Petra Koláře. 

Mezi 20 nejprodávanějšími deskami nechybí ani alba Anety Langerové, Sta zvířat a Bow Wave. 

Ze zahraniční produkce měli čeští posluchači dále největší zájem o desky, které natočili James Blunt, Bruce Springsteen, 50 Cent, Robbie Williams, Annie Lennoxová, Rihanna, Nelly Furtadová a Avril Lavigneová. 

Oficiální žebříček 50 nejprodávanějších alb a výběrů populární hudby publikuje IFPI každý týden na základě hlášení obchodů pokrývajících téměř polovinu objemu prodeje zvukových nosičů v České republice. 


1. Lucie Bílá - Woman 

2. Chinaski - 07 

3. Nightwish - Dark Passion Play 

4. Ewa Farna - Ticho 

5. Lucie Vondráčková - Pelmel 1993 - 2007 

6. Radůza - V salonu barokních dam 

7. Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř - 20 let písniček 

8. Vypsaná fixa - Fenomén 

9. James Blunt - All the Lost Souls 

10. Petr Kolář - Bez křídel

Společné album Pavlíčka a Načevy vyšlo jako příloha Respektu
   
Praha 10. října (ČTK) - Kytarista Michal Pavlíček, zpěvačka Monika Načeva a dýdžej Five vydali společné album nazvané Mami. Deska vyšla v pondělí jako speciální příloha týdeníku Respekt. "Je to hodně propletené přes texty," řekla dnes v Praze novinářům Monika Načeva. Písničky totiž otextovali převážně redaktoři Respektu Jáchym Topol a Markéta Pilátová. 

"Ukazuje se, že je to zajímavá cesta, která může dostat cédéčka k posluchačům," uvedl ředitel vydavatelství Respekt Tomáš Šídlo, podle jehož názoru "kamenná vydavatelství" v Česku již povětšinou rezignovala na vydávání kvalitní současné hudby. Časopis chce tímto způsobem vyjít vstříc náročnějším posluchačům. Desky a DVD již ke svým výtiskům delší dobu připojují různé noviny a časopisy, jde však o starší tituly. "Nerecyklované" nové album však v Česku podle Šídla vyšlo poprvé. 

Vydáním alba otevřel Respekt novou edici podobných příloh. Kromě hudby bude nabízet také tituly zaměřené na literaturu. Taková bude právě následující CD příloha, která vyjde příští měsíc k číslu věnovanému 18. výročí listopadových událostí v roce 1989. Bližší informace však Šídlo neprozradil. "Je to tajemství," prohlásil. 

Podobnou cestu jak dostat hudbu k posluchačům zvolil v červenci slavný americký zpěvák Prince. Své nové album Planet Earth dokonce zdarma ještě před začátkem prodeje rozdal v nákladu 2,9 milionu exemplářů v britském týdeníku Mail on Sunday, čímž pobouřil zástupce hudebního průmyslu. 

Deska Mami obsahuje deset písní. Podle autorů jde o "proud hudby vyzařující napětí a zvláštní klid zároveň". "Otevřel se mi svět, který je pro staršího rockera úplně zavřený," řekl ČTK Pavlíček, který vystupování s Načevou považuje za "zajímavou kytarovou terapii". "Můj kytarový skladatelský svět se ponořuje do halucinogenních odstínů. Není to postavené na nějaké virtuozitě, spíš na pocitu extáze, nirvány," vysvětlil. 

Jednačtyřicetiletá Načeva se na hudební scénu nedávno vrátila po několikaleté odmlce způsobené mateřskou dovolenou, během níž vystupovala pouze výjimečně. S Pavlíčkem, který je o deset let starší, začala spolupracovat již v roce 1994; tehdy společně natočili její debutovou desku nazvanou Možnosti tu sou otextovanou rovněž Topolem. 

Do oblasti taneční hudby Načeva vkročila následujícím albem Nebe je rudý, posun k elektronice a zvukovým experimentům znamenala další deska Mimoid. Předchozí album Fontanela zpěvačka vydala v roce 2002. 

V živém provedení posluchači uslyší písničky Načevy, Pavlíčka a DJ Fivea na turné, na nějž se zpěvačka a hudebníci vydají počátkem příštího roku.

Sophia Lorenová bude v USA natáčet muzikál Nine
   
Řím 10. října (ČTK) - Slavná italská herečka Sophia Lorenová oznámila, že začne počátkem příštího roku v New Yorku natáčet hudební komedii Nine inspirovanou filmem Federika Felliniho Osm a půl. Režii bude mít Rob Marshall. 

"Budu muset zpívat a tančit," svěřila se třiasedmdesátiletá herečka pro dnešní vydání italského deníku Il Messaggero. Natáčení muzikálu Nine začne na jaře. 

"Důležité je jít kupředu a já jsem připravena vrátit se na scénu jako dobrý voják," dodala Lorenová, jejíž manžel, režisér Carlo Ponti, zemřel letos v lednu. 

Roli, kterou ztělesnil ve Felliniho filmu Marcello Mastroianni, převezme španělský herec Javier Bardem. Po boku Lorenové se objeví také Catherine Zeta-Jonesová, kterou Rob Marshall již dříve nechal hrát v úspěšném muzikálu Chicago.

Rockové hvězdy připravují charitativní koncert na Mount Everestu
   
Káthmándú 10. října (ČTK) - Charitativní koncert ve prospěch boje proti rakovině připravují američtí a britští rockoví a folkoví zpěváci na Mount Everestu. Zpěváci chtějí zároveň vytvořit světový rekord v koncertu konaném v nejvyšší nadmořské výšce. 

Akce se uskuteční 21. října ve výšce 5550 metrů nad mořem poblíž základního tábora, který využívají horolezci zdolávající nejvyšší horu světa, řekl James Chippendale z nadace Love Hope Strenght v Coloradu, která bojuje za zlepšení léčení rakoviny. 

Účast na koncertě přislíbil Mike Peters z britské skupiny The Alarm, Slim Jim Phantom z americké rockové skupiny Stray Cats, Britové Cy Curnin a Jamie West-Oram ze skupiny The Fixx, Glen Tillbrook ze skupiny Squezze a britský folkový zpěvák Nick Harper. 

Organizátoři koncertu ujistili, že prohledali Guinnessovu knihu rekordů a další knihy, v nichž se rekordy registrují, a podobnou akci v nich nenašli. Doufají tedy, že jejich koncert se uskuteční v dosud nejvyšší nadmořské výšce. 

Na výstup k místu konání nazývanému Kalapathar se 13. října vydá 38 lidí z USA, Británie, Austrálie, Kanady a Francie. Mezi nimi bude i sedm osob, které svůj boj s rakovinou vyhrály. Z rakoviny se léčil i devětatřicetiletý Chippendale z Texasu, kterému transplantovali kostní dřeň. 

"Koncert bude znamenat náš návrat od rakoviny," řekl Chippendale a vyjádřil naději, že to bude i inspirace pro další lidi, aby boj s touto zákeřnou nemocí nevzdávali. "Pozdvihujeme boj proti rakovině do nových výšek," řekl. 

Rakovinou trpěl například i Mike Peters ze skupiny The Alarm. 

Finanční výtěžek z koncertu bude použit na nákup zařízení pro nemocnici v Bhaktapuru poblíž Káthmándú, kde se léčí rakovina.

The Police zrušili dva koncerty v Antverpách a Mannheimu
   
Brusel 9. října (ČTK) - Legendární britská rocková skupina The Police dnes v rámci svého světového turné zrušila dnešní koncert v belgických Antverpách a středeční vystoupení v německém Mannheimu. Důvodem jsou "vážné problémy hlasu" zpěváka Stinga, oznámila společnost Live Nation, která koncerty organizuje. 

Zpěvák, který právě oslavil 56. narozeniny, "trpí angínou a lékaři mu doporučili, aby odpočíval", upřesňuje se na Stingových internetových stránkách. 

První koncert v antverpském sportovním paláci, kam se vejde 17.500 diváků, se uskutečnil podle programu v pondělí. Podle Live Nation se již hledá za dnešek náhradní termín. 

The Police měli 13. října hrát v Düsseldorfu a poté završit evropskou část turné v Anglii. Není zatím jasné, zda jsou i tyto koncerty ohroženy. 

Skupina, která se rozpadla v roce 1986, letos a počátkem příštího roku pořádá šňůru koncertů při příležitosti 30. výročí svého založení. 

Naposledy "oficiálně" hrála na koncertu pro Amnesty International v červnu roku 1986. Od té doby se její členové věnovali převážně sólovým projektům. Dohromady vystoupili pouze dvakrát exhibičně: v roce 1992 na Stingově svatbě s Trudie Stylerovou a o 11 let později při uvedení kapely do prestižní Síně slávy rokenrolu v americkém Clevelandu. 

Skupinu kromě Stinga tvoří Andy Summers a Stewart Copeland.

Langerová přeložila kvůli nezájmu už druhý koncert do menší haly
   
Liberec 9. října (ČTK) - Aneta Langerová nezazpívá ve čtvrtek v Liberci v rozlehlé Tipsport areně, kvůli menšímu zájmu o vstupenky byl koncert přeložen do Domu kultury. Na její vystoupení se zatím prodalo zhruba 600 lístků, řekl pořadatel koncertu Pavel Mikez. Koncert musela zpěvačka přesunout z velké haly do menšího prostoru už podruhé; poprvé přišla hrstka lidí na její olomoucké vystoupení. Dnes večer Langerová vystoupí v Hradci Králové a její koncert by měl být podle pořadatelů zaplněn. 

Zpěvaččin manažer a bratr Nikola Langer však nemá pocit, že by na jeho sestru lidé nechodili. "Stalo se nám to pouze v Olomouci, Liberec je druhý případ," podivoval se nad dotazem ČTK. 

Album Langerové Dotyk se v oficiální české hitparádě IFPI drží po 19 týdnech na osmém místě a má klesající tendenci. 

V liberecké Tipsport areně vystoupí 23. října další hvězda české populární hudby Lucie Bílá a na ni se zatím prodalo 2500 lístků. Potvrdila to Lucie Směšná, produkční firmy Part agency, která liberecký koncert Bílé pořádá. 

Vstupenky na Langerovou stojí 290 korun, na Bílou 260 korun. Na zakrytou ledovou plochu Tipsport areny a do ochozů se při koncertech vejde až 8750 diváků, do Domu kultury přibližně 2000 diváků. 

"Obávali jsme se, aby se fanoušci Anety Langerové v Tipsport areně neztráceli. Předpokládáme, že do Domu kultury jich dorazí přibližně 1000," vysvětlil přesun koncertu Mikez. 

Také o chomutovský koncert, který se bude konat 17. října, dosud mnoho lidí neprojevilo zájem. Tamní sportovní hala má kapacitu 2000 míst, prodáno je zatím 37 lístků. 

I v Hradci Králové čekali organizátoři větší nápor fanoušků mladé zpěvačky. "Podle našich informací je prodáno přibližně 800 vstupenek," potvrdila pracovnice TJ Slavia. Kapacita haly je proměnlivá podle umístění podia. Páteční koncert v rámci turné Lucie Bílé navštívilo v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové na 1300 lidí a velký sál byl téměř zaplněn. 

V Plzni se bude koncert Langerové konat v hale Lokomotivy, kam se vejde přes 2000 diváků. Lokální prodejci vstupenek nechtěli většinou uvést přesný počet prodaných lístků, podle nich se ale vstupenky prodávají. Podle jednoho z prodejců je o ně zájem stejný, jako byl o jiné srovnatelné koncerty. 

Langerová zpívala při své podzimní "šňůře" Aneta tour zatím v Brně, Zlíně, Opavě a Olomouci. Premiérový koncert v Brně přilákal podle Mikeze asi 1600 fanoušků a v dalších městech jich ani jednou nebylo více než tisíc. "Druhá deska Anety Langerové Dotyk je pro náročnější publikum. Zpěvačka si zřejmě zúžila okruh svých posluchačů," dodal Mikez. 

Jedenadvacetiletá Langerová se proslavila v roce 2004 vítězstvím v první řadě televizní soutěže Česko hledá SuperStar. V dalších letech získala posluchačskou cenu Český slavík, divácké ocenění TýTý i Anděla udělovaného Akademií populární hudby. Na CD vydala dvě alba - Spousta andělů a Dotyk. 

Podzimní turné Anety Langerové se skládá z 11 koncertů a vyvrcholí 25. října v pražské T-Mobile aréně.

Arctic Monkeys dostali hlavní cenu časopisu Q
   
Londýn 9. října (ČTK) - Britští Arctic Monkeys jsou "nejlepší kapelou dneška", zatímco Paul McCartney je ikonou a Kylie Minogue idolem. Vyplývá to aspoň z hlasování čtenářů britského hudebního časopisu Q, který v pondělí rozdával své každoroční ceny. 

McCartney při přebírání ceny "ikona Q" vzdal poctu své zesnulé manželce Lindě, poděkoval dětem a kolegům z Beatles, ale nezmínil se o své druhé ženě Heather Millsové, s níž se nyní rozvádí. "Děkuji Lindě za to, že se mnou byla v některých opravdu těžkých dobách," řekl. 

Arctic Monkeys porazili v hlasování čtenářů další skupiny U2, Foo Fighters a The Killers. Nicméně cenu za nejlepší albu dostala Amy Winehouseová za Back to Black. Nejlepší skladbu nahráli podle čtenářů časopisu Q Manic Street Preachers, a to Your Love Alone Is Not Enough, a nejlepší video - skladbu Ruby - natočili Kaiser Chiefs. Objevem roku byla vyhlášena Kate Nashová. 

Časopis Q uděluje své ceny od roku 1990. V pondělí byl ještě za celoživotní dílo oceněn bývalý kytarista The Smiths Johnny Marr. Cenu pro "hrdinu Q" dostal posmrtně zakladatel nahrávací společnosti Factory Records Tony Wilson, který zemřel v srpnu ve věku 57 let. "Idolem Q" byla vyhlášena australská zpěvačka Kylie Minogue.

The Police prý zvažují vydání nového společného alba
   
Londýn 8. října (ČTK) - Podle kytaristy legendární britské rockové skupiny The Police Andyho Summerse je možné, že kapela své letošní výroční turné po Americe a Evropě zakončí společně vydaným albem. Skupina, která se rozpadla v roce 1986, letos a počátkem příštího roku pořádá šňůru koncertů při příležitosti 30. výročí svého založení. 

"Viděl bych to jako výzvu, nahrát naprosto skvělé album v tomto údobí naší kariéry," řekl po vyprodaném koncertě v irském Dublinu Summers. Podle něj však kapela, již vedle Summerse tvoří zpěvák Sting a bubeník Stewart Copeland, musí případné vydání nového alba ještě do detailů probrat. 

Skupina spolu naposledy "oficiálně" hrála na koncertu pro Amnesty International v červnu roku 1986. Od té doby se její členové věnovali převážně sólovým projektům. Dohromady vystoupili pouze dvakrát exhibičně: v roce 1992 na Stingově svatbě s Trudie Stylerovou a o 11 let později při uvedení kapely do prestižní Síně slávy rokenrolu v americkém Clevelandu. 

Od počátku letošního roku spolu legendární hudebníci vystupují na šňůře koncertů v Severní i Jižní Americe a v Evropě. Tento týden hraje kapela v Belgii, pak v Německu a Británii, poté následuje turné ve Spojených státech. 

Na přelomu roku The Police zamíří i do Jižní Ameriky a v lednu a únoru mají na programu Austrálii a Nový Zéland.

Britové zvolili videoklip historie, je jím Bohemian Rhapsody
   
Londýn 8. října (ČTK) - Hit Bohemian Rhapsody britské skupiny Queen zvítězil v britské anketě společnosti O2 o nejlepší hudební videoklip historie. Rocková balada získala hlasy třetiny z více než tisícovky dotázaných Britů. 

Na druhém místě se 13 procenty hlasů skončila skladba Thriller od amerického zpěváka Michaela Jacksona, která jen o procento předběhla videoklip Cry Me a River od Justina Timberlakea. Čtvrté místo obsadil klip A Million Ways rockové skupiny OK Go a první pětici uzavírá hit Take on Me norské skupiny A-ha. 

Skladba Bohemian Rhapsody z roku 1975 se na prvních příčkách britských anket objevuje pravidelně. Jako jediná skladba v historii se například dvakrát stala nejposlouchanějším hitem vánočních hitparád v Británii - poprvé v roce 1975, podruhé na přelomu roku 1991 a 1992 po smrti zpěváka skupiny Queen Freddieho Mercuryho. 

Před pěti lety se Bohemian Rhapsody stala v Británii nejoblíbenější písničkou posledních 50 let. Prvenství v nejrůznějších britských žebříčcích popularity hitu čas od času uzmou většinou jen skladby od Beatles.

Irská zpěvačka Dolores O’Riordanová zavítá do Prahy
   
Praha 8. října (ČTK) - Irská zpěvačka Dolores O’Riordanová, bývalá členka skupiny The Cranberries, zavítá 26. listopadu do pražské Lucerny. V rámci svého evropského turné vystoupí s prvním sólovým albem s názvem "Are You Listening?". Na koncertě zahraje i nejznámější hity skupiny The Cranberries, jakými jsou Linger, Animal Instinct a Zombie. ČTK to řekla mluvčí pořadatelů Kristína Horáčková. 

Šestatřicetiletá O’Riordanová zahájila v roce 2003 sólovou dráhu poté, co se skupina rozpadla. Letos jí vyšla deska s názvem "Are You Listening?". Klip k úvodní písni "Ordinary Day" se točil v Praze. 

O’Riordanovou doprovodí Steve Demarchi na kytaru, Denny Demarchi na klávesy, Marco Mendoza na basovou kytaru a Graham Hopkins na bicí. 

V roce 2004 se O’Riordanová představila s italským zpěvákem Zuccherem na albu "Zu&Co". Album nazpívala s dalšími známými umělci, například Stingem a Erikem Claptonem. Spolupracovala také na soundtracku "Evilenko" ke stejnojmennému filmu. O rok později zpívala na desce "Tripomatic Fairytales 3003" jako hostující vokalistka formace Jam&Spoon. 

V Praze úspěšně vystoupila v nynější T-Mobile Aréně naposledy v roce 2002 se skupinou The Cranberries. V zaplněné hale předvedla rock podbarvený irskou folkovou melodičností, který byl pro "Brusinky" typický. 

Skupina byla založena v irském městě Limerick na konci 80. let. Po roce, kdy přišla O’Riordanová, se dostavily první úspěchy, a kapela se zařadila mezi přední poprockové formace na světě. 

Informace o turné a koncertu v Praze najdou fanoušci na www.doloresoriordan.ie.

Springsteen kombinuje chytlavé melodie a pochmurné texty
   
New York 8. října (ČTK) - Rocker Bruce Springsteen se na posledním albu Magic vrátil k jasné a přístupné hudbě svých někdejších desek, která ale kontrastuje s texty líčícími dnešní Ameriku v pochmurných barvách. Píší to američtí recenzenti alba a sám Springsteen v neděli večer řekl v televizi CBS, že je připraven na to, že texty Magic bude hodně lidí kritizovat. 

Magic je hudebně jednou z nejpozitivnějších a nejpřístupnějších desek, jaké kdy natočil. Ale kvůli svým tématům a příběhům také patří k nejpolitičtějším, napsal kritik měsíčníku Rolling Stone. Zvuk alba je lehký a jasný, ale paradoxem Magic je, že vypráví ty nejzávažnější příběhy, myslí si kritik deníku The New York Times. Podle agentury Reuters chytlavé melodie maskují texty o beznaději a zoufalství v Americe. 

Springsteen řekl v rozhovoru s televizí CBS, že je připraven na to, že někteří o něm budou tvrdit, že není dost vlastenec, když kritizuje válku v Iráku a prezidenta George Bushe. "Vlastenec ale není ten, kdo se drží zpátky a nechá být věci ničící místo, které máte rád a které vám tolik dalo," řekl osmapadesátiletý Springsteen CBS. 

Podle The New York Times navazuje Magic na album The Rising natočené po 11. září 2001 a bilancuje, co se v Americe od té doby stalo. Na The Rising zpíval o naději, lásce, síle a víře, na Magic je mnohem víc osamocení a mnohem méně optimismu, napsal list. 

I když v textech nejsou žádné přímé narážky a konkrétní jména, v rozhovorech a především na scéně je Springsteen mnohem přímočařejší. Skličující a srdcervoucí, nemluvě o tom, že to je k vzteku, řekl o vývoji v Americe za posledních šest let. 

"Za posledních šest let jsme museli k obrazu Ameriky přidat tajné věznice, ilegální odposlouchávání, omezování práv voličů, útoky na ústavu a ztráty nejlepších mužů a žen v tragické válce," řekl v televizi NBC. 

Kombinace chytlavé rockové melodie a vážného textu není u Springsteena ničím novým. Jeho ohromný hit z roku 1984 Born in the U.S.A. líčil příběh vietnamského veterána, který po návratu domů nemůže najít práci. Píseň byla tehdy často chybně interpretována jako přímočará optimistická oslava vlastenectví. 

Šéfredaktor Rolling Stone Joe Levy si nemyslí, že by texty Magic mohly ohrozit počet prodaných alb nebo lístků na turné. "Jeho posluchači ho neopustí, ani by neměli být překvapeni tím, co on cítí. Obzvláště po turné Vote For Change," řekl Levy. Narážel na turné před minulými prezidentskými volbami, kdy se Springsteen s dalšími zpěváky marně snažil přispět k porážce George Bushe. 

Levy si ale myslí, že bude vítaným terčem pro konzervativní rozhlasové stanice a moderátory. "To je ale pravicová mediální mašinérie, které se podařilo, že válečný hrdina jako (neúspěšný prezidentský kandidát z roku 2004) John Kerry vypadal jako podvodník. Tihle lidé se realitou nezatěžují," řekl.

Springsteen se svým albem Magic stanul na špici britské hitparády
   
Londýn 8. října (ČTK) - Na první příčku v hodnocení hudebních alb v Británii se minulý týden vyšvihla americká rocková legenda Bruce Springsteen se svým albem Magic, v němž se mísí rockový zvuk s politickou kritikou. O místo na samém vrcholu tak připravil britskou popovou zpěvačku Katie Meluaovou. Výsledky oficiální britské hitparády zveřejnila v neděli společnost Official UK Charts Company. 

Magic je prvním albem, které Springsteen se svou tradiční skupinou E Street Band nahráli od CD The Rising, inspirovaného teroristickými útoky 11. září 2001. Pak osmapadesátiletý rocker nahrál v roce 2005 sólovou desku Devils and Dust a loni vyhrál cenu Grammy za album amerických lidovek a tradicionálů We Shall Overcome: The Seeger Sessions. 

Meluaová, jejíž předchozí dvě alba v hitparádě s přehledem zvítězila, se nyní s albem Pictures musela spokojit s druhým místem. Na třetí příče skončila skupina Foo Fighters s albem Echoes Silence Patience & Grace. Čtvrtá připadla Jamesi Bluntovi a jeho albu All The Lost Souls. Skupina Babyshambles v čele s rockovou hvězdou Petem Dohertym a albem Shotter’s Nation obsadila páté místo. 

V hitparádě singlů si první místo podržela skupina The Sugababes s písničkou About You Now. Dívčí band tak odrazil útok skupiny Ida Corr versus Fedde Le Grand s písní Let Me Think About It, která poskočila z páté příčky na druhou. Na třetí místo tak odsunula zpěváka Shayneho Warda s písničkou No U Hang Up/If Thet’s OK With You. Do první desítky žádné nové skladby nepronikly. 

Rapper 50 Cent a jeho skupina Ayo Technology, v níž s ním vystupují také zpěváci Justin Timberlake a Timbaland, klesl na čtvrté místo, zatímco americká popová skupina Plain White T’s vyšplhala s Hey There Delilah na páté místo. 

Šestá skončila písnička Beautiful Girls reggae zpěváka a rappera Seana Kingstona, za ní se na sedmé příčce umístila Valerie Marka Ronsona a na osmé skladba 1234 kanadské zpěvačky Feist. Devátou a desátou příčku obsadily písně She’s So Lovely popového bandu Scouting For Girls a skladba Stronger rappera Kanye Westa. 


Top 10 - alba: 


1. Bruce Springsteen - Magic 

2. Katie Meluaová - Pictures 

3. Foo Fighters - Echoes, Silences, Patience&Grace 

4. James Blunt - All The Lost Souls 

5. Babyshambles - Shotters’ Nation 

6. Amy Winehouseová - Back To Black 

7. Annie Lennoxová - Songs of Mass Destruction 

8. Phil Collins - Hits 

9. Kanye West - Graduation 

10. Bob Dylan - Dylan 



Top 10 - singly: 


1. Sugababes - About You Now 

2. Ida Corr vs Fedde Le Grand - Let Me Think About It 

3. Shayne Ward - No U Hang Up/If That’s OK With You 

4. 50 Cent - Ayo Technology 

5. Plain White T’s - Hey There Delilah 

6. Sean Kingston - Beautiful Girl 

7. Mark Ronson - Valerie 

8. Feist - 1234 

9. Scouting For Girls - She’s So Lovely 

10. Kanye West - Stronger

Take That zahájí své evropské turné v Belfastu
   
Belfast 8. října (ČTK) - Obnovená britská skupina Take That zahájí 11. října v irském Belfastu své tříměsíční evropské turné Beautiful World Tour. Naposledy koncertovala v celosvětovém měřítku před 12 lety. Před dvěma lety však vyprodala 22 stadionů v Británii na turné k desátému výročí rozpadu kapely. Díky britskému turné se kapela zase dala dohromady, avšak už bez zpěváka Robbieho Williamse. Právě Williams, jenž se vydal na sólovou dráhu, byl příčinou rozpadu skupiny. 

Současně v říjnu vydávají Take That nový singl Rule The World, titulní píseň k fantasticko-dobrodružnému filmu Hvězdný prach v hlavních rolích s Claire Danesovou, Siennou Millerovou či Michelle Pfeifferovou. Britští odborníci tipují, že by Take That měli za skladbu získat Oscara. 

Beautiful World Tour je pojmenované podle alba kapely, které vyšlo loni v listopadu. Za Patience, první singl z desky, dostali v únoru ocenění Brit Awards za skladbu roku. Během turné Take That vystoupí ve většině zemí západní Evropy. Ze 49 zastávek odehrají 29 koncertů v pěti velkých britských městech. V Manchesteru, odkud pocházejí, vystoupí jedenáctkrát. 

Nejprve chlapecká skupina Take That ve složení Gary Barlow, Mark Owen, Jason Orange, Howard Donald a Robbie Williams vznikla v roce 1990. Na základě inzerátu v novinách je z několika stovek uchazečů vybral jejich pozdější manažer Nigel Martin Smith. Po albech Take That And Party a Everything’s Changes vydali desku Nobody Else, na němž se poprvé podílela autorsky celá skupina. Do té doby psal většinu skladeb Barlow. V roce 1995 skupinu opustil Robbie Williams, v únoru 1996 kapela ohlásila rozchod. V listopadu 2005 s nimi televizní stanice ITV natočila dokument For The Record k desátému výročí od rozpadu. Na následném britském turné se dali opět dohromady, opustili svou vydavatelskou společnost BMG a podepsali smlouvu na tři alba s firmou Universal.

Spearsová sklízí kritiku i za nový videoklip
   
New York 6. října (ČTK) - Americká zpěvačka Britney Spearsová, která se pokouší o návrat mezi světovou elitu populární hudby, po debaklu při svém návratu na pódia během zářijového předávání cen MTV sklízí kritiku i za videoklip k singlu svého nového hitu Gimme More. Klip, v němž Spearsová tančí u tyče, ztrhal americký odborný i bulvární tisk. 

Píseň Gimme More, kterou Spearsová natočila po čtyřech letech uměleckého půstu, sklidila vcelku příznivé kritiky. Opačně tomu ale bylo s její první pódiovou prezentací hitu na předávání cen MTV. Přesto nová písnička Spearsové patří nyní mezi nejhranější v amerických rádiích a stala se nejstahovanějším hitem na internetu během prvního týdne od vydání. 

Videoklip, který je inspirován striptýzovými kluby a který prý celý vymyslela sama Spearsová, si však vysloužil od kritiků opět špatné známky. Podle časopisu Rolling Stone působí lacině. "Ve skutečnosti nemá žádnou choreografii (jen trochu tančení u tyče), a z všeho toho kouře a zrcadel se doslova a do písmene dělá nevolno," napsal Rolling Stone. 

Pětadvacetiletá Spearsová, která jde poslední měsíce z jednoho skandálu do druhého, tak dostala další ránu poté, co jí tento týden soudce dočasně odebral její dva syny. Děti svěřil do péče jejího exmanžela Kevina Federlina, Spearsová je může pouze navštěvovat. 

Dobrou zprávou ale pro ni podle serveru www.people.com je, že videoklip je některými hodnocen přece jen o něco příznivěji, než její katastrofální vystoupení na předávání cen MTV. "Působí to energičtěji, než její vystoupení na MTV, nevypadá už tak vystrašeně," řekl JJ Kincaid, odpolední dýdžej newyorského rádia Z100. "Ale od ní jsme přece jen čekali o dost víc, je to rozpačité, až si řeknete: ’Holka, raději, prosím, dělej něco jiného. Vzchop se’," dodal JJ Kincaid. 

Píseň Gimme More je nyní v žebříčku Billboard Hot 100 sestavovaném na základě vysílání v rozhlase a na internetu a na on-line stahování na třetím místě, což je pro Spearsovou nejvyšší hodnota od roku 1999, kdy její debut Baby One More Time hitparádě kraloval. Přesto hudební odborníci pochybují, že se jí podaří návrat na výsluní popmusic, které kralovala na počátku třetího tisíciletí. Tehdy Spearsová dokonce dočasně sesadila z pomyslného trůnu popovou královnu Madonnu a několik let byla komerčně nejúspěšnější zpěvačkou na světě.
Skupina Spice Girls vydá nový singl
   
Londýn 5. října (ČTK) - Obnovená dívčí skupina Spice Girls se chystá vydat nový singl, první za posledních sedm let. Podle pětatřicetileté Geri Halliwellové, která skupinu opustila v roce 1998, má jít o "velkou píseň o lásce". Plánovaný singl se jmenuje Headlines (Titulky) a bude hlavním letošním hitem kampaně televize BBC pro pomoc dětem. 

"Je to klasická píseň od Spice Girls. Jsme na ni velmi hrdé," řekla Halliwellová. Podle ní začal text písně vznikat ještě předtím, než se všechny členky Spice Girls definitivně dohodly na obnovení skupiny. 

Halliwellová si fungování obnovené skupiny pochvaluje, ačkoli je podle ní někdy obtížné vyrovnat se s tlakem práce. "Je to tak báječné. Připadá mi to, jako bych se probudila a dostala novou šanci," říká. 

Spice Girls zahájí své celosvětové turné 2. prosince ve Vancouveru a pro Halliwellovou to bude první společné vystoupení s ostatními členkami kapely od chvíle, kdy z ní odešla. Do Evropy se skupina přesune 15. prosince, kdy bude vystupovat v Londýně. Vstupenky na tento koncert byly vyprodané za 38 vteřin, a proto se pořadatelé rozhodli přidat další dvě vystoupení.

Beyoncé se v Indonésii nebude muset držet pravidel oblékání
   
Jakarta 5. října (ČTK) - Americká zpěvačka Beyoncé Knowlesová se během svého koncertování v Indonésii nebude muset držet přísných pravidel oblékání, které tato muslimská země u žen vyžaduje. Dnes o tom podle agentury Reuters informovali organizátoři koncertu. 

Hvězda stylu R&B Beyoncé, která je známá tím, že bývá při svých koncertních vystoupeních spoře oděná, zrušila na protest proti velmi přísným pravidlům oblékání svůj první koncert v Malajsii. Místo toho se rozhodla, že 1. listopadu vystoupí v indonéské metropoli Jakartě. 

Ostatně někteří indonéští zpěváci ve videoklipech a při koncertech dokážou také šetřit oblečením. Z 226 milionů lidí, kteří žijí v Indonésii, je 85 procent muslimského vyznání, většina z nich jsou ale umírnění věřící.

Turné zpěvačky Anety Langerové zamíří i na Slovensko
   
Bratislava 5. října (ČTK) - Zpěvačka Aneta Langerová během svého podzimního turné zamíří na začátku listopadu i na Slovensko. V sousední zemi, kterou prý dosud znala jen z vyprávění, je velmi populární. Od jejího vítězství v soutěži Česko hledá SuperStar před třemi lety se na Slovensku prodalo 26.000 jejích desek. 

"Vztah ke Slovensku... To se mi vždy vybaví moje babička, která mi o něm vyprávěla. Pocházela ze Slovenska a znám od ní trochu i jeho historii," řekla ČTK v Bratislavě jedenadvacetiletá zpěvačka. Před tím, než začala vystupovat, na Slovensku nebyla. 

Proto ji velmi překvapilo, když ji začali Slováci zvát, aby přijela koncertovat. Od 7. do 10. listopadu bude vystupovat v Košicích, Banské Bystrici a Bratislavě. "Chtěli jsme udělat větší koncerty, aby se tam vešlo víc lidí, proto jsou na třech místech v každém koutu Slovenska," vysvětlila zpěvačka, jejíž turné začalo 25. září v Brně. 

S kapelou, jejímž hostem jsou i londýnský bubeník Jon Bennett či jazzová houslistka Anna Mlináriková, publiku nabízí skladby ze svých dvou alb Spousta andělů a Dotyk. Na Slovensku bude mít jako předkapelu skupinu Komajota, jejíž členy sice osobně nezná, ale vybrala si ji podle písniček. 

Ve slovenských rádiích se ještě stále hraje singl Malá mořská víla z Anetina posledního alba; už více než půl roku se drží v první dvacítce slovenských hitparád. Její nové CD si na Slovensku zatím koupilo 6000 lidí.

IFPI podala další trestní oznámení za nelegální stahování hudby
   
Praha 5. října (ČTK) - Policie obdržela od Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) v období od června do září až 60 trestních oznámení, která se týkají sdílení hudebních souborů na internetových stránkách. Svědčí to i o tom, že v Česku se nelegální nabízení hudby z internetu nezměnilo a poptávka po ní je velká. Na uzlech nelegálních serverů se denně pohybuje až 10.000 uživatelů, řekl dnes ČTK Pavel Bodiš z IFPI. 

"Letos již byly v Praze uděleny dva rozsudky k podmínečným trestům a úhradě škody hudebním firmám. Poškození se pohybovalo přes 1,8 milionu korun," řekl Bodiš. K dalšímu průběhu vyšetřování se Bodiš odmítl vyjadřovat. "Monitorujeme činnost na významných internetových uzlech, které jsou spojovacími články mezi lidmi, kteří hudbu nabízejí a hledají," dodal. 

Ve Spojených státech vyhrál nahrávací průmysl v noci na dnešek v boji proti ilegálnímu stahování hudby z internetu důležitou bitvu. Soud vyměřil třicetileté Američance Jamiie Thomasové pokutu 222.000 dolarů (více než čtyři miliony Kč) za to, že umožňovala sdílení hudebních souborů na internetových stránkách. 

V Česku existuje několik serverů, z nichž si mohou lidé stahovat hudbu legálně. Patří mezi ně www.ilegalne.cz, www.allmusic.cz nebo www.t-music.cz. Podle Bodiše však většina lidí za hudbu neplatí, ale využívá nelegální systém P2P (peer-to-peer). "Jejich princip záleží na nabídce, kterou lidé získají povolení do decentralizované sítě a mohou si stahovat. Čím více je v ní uživatelů, tím větší je její přenosová schopnost," uvedl Bodiš. 

Hudební publicista Vladimír Vlasák potvrzuje, že v Česku lidé vnímají zákon velmi volně. "Tradice pochází z totality. Nyní se to spojilo ještě s kopírováním a volným sdílením hudby na internetu, které hraničí s pirátstvím. U nás kvůli tomu propadají prodeje klasických hudebních nosičů," řekl Vlasák. Lidé si podle něho neuvědomují, že stažená nahrávka je věc, která má určitou materiální hodnotu. Stojí za ní práce nahrávacích firem a interpretů. 

Na jeden prodaný titul podle Vlasáka připadají až tři vypálené. Řada muzikantů se tomu přizpůsobila tím, že žije především z koncertní činnosti a desky jsou pro ně spíše vizitkou. "Nový trend ale zlevňuje muziku na nosičích a odsouvá ji na vedlejší kolej hudebního průmyslu," dodává. 

Podle Vlasáka mají do budoucna největší šanci internetové obchody s hudbou a samotné stránky umělců, kteří zde nabízejí vlastní produkci ke stažení. Projekt vydavatelství EMI, která v dubnu zpřístupnila celý svůj hudební katalog k volnému stažení na internetu, je podle něho neúspěšný. "Prodeje v Česku tvoří zlomek celkových prodejů nakladatelství. Čekáme, že se to zlepší, zatím to ale nefunguje tak, jak jsme čekali," řekl Libor Lisý z hudebního nakladatelství EMI. 

Budoucnost podle Vlasáka mají i mobilní operátoři. "Hudební přehrávače se budou stále více slučovat s telefony a lidé si budou desky kupovat pomocí telefonů. Klasické nosiče se stanou zajímavé pouze pro sběratele nebo pro fanoušky," dodal.

50 Cent nakonec přijede do Prahy, turné jen posunul
   
Praha 5. října (ČTK) - Momentální číslo dvě amerického rapu 50 Cent přijede v rámci svého evropského turné i do Prahy. Svou evropskou šňůru totiž nezrušil, ale jen o dva měsíce posunul. Vstupenky na rapperův pražský koncert, který se uskuteční 21. listopadu v T-Mobile Aréně, jsou již v prodeji. 

Rapper 50 Cent (vlastním jménem Curtis James Jackson) přijede do Čech poprvé. Chce zde především propagovat své nové album Curtis, které na začátku září svedlo boj o prodejnost s deskou umělcova amerického konkurenta Kanye Westa. 

"Pokud Kanye West prodá víc desek než já, budu sice spolupracovat s jinými umělci a skládat, ale už nikdy nevydám sólovou desku," nechal se 50 Cent slyšet pár dní před vydáním nového alba. West nezůstal pozadu a na stejný den (11. září) naplánoval vydání své desky Graduation. Oba rappeři mezi sebou uzavřeli sázku, kdo z nich prodá během prvního týdne více alb. 

50 Cent, jenž je zkušenější a do té doby byl první v žebříčcích hiphopových hitparád, ovšem zůstal podle statistik magazínu Billboard o 266.000 prodaných desek pozadu. Westovi se na konci prvního týdne podařilo prodat úctyhodných 957.000 alb. 

Několik dní nato oznámil mluvčí 50 Cent americkým médiím, že rapper musí na poslední chvíli změnit své plány na evropské turné, a to kvůli nepředvídaným okolnostem. 50 Cent zrušil také dvě vystoupení na předávání cen v Londýně. Turné bylo naplánováno na 18. až 25. září. Fanoušci a mnohá média se v souvislosti s prohranou sázkou domnívali, že jde o první důsledek porážky. Proto se rozšířily spekulace o tom, že 50 Cent evropské turné zrušil a stahuje se do ústraní. 

Dohady zmírnil až rapperův mluvčí, který 22. září oznámil, že "50 Cent chce do Británie jet a zahrát tracky z nového alba Curtis svým fanouškům. Nerad by je zklamal." Mluvčí zdůraznil, že turné se pouze posunulo, a to na listopad. 

Evropské turné zahájí 50 Cent 4. listopadu v irském Dublinu. Postupně pak navštíví Británii, Francii i Německo. Vstupenky na pražský koncert se budou pohybovat od 790 do 990 korun, zájemci si je mohou již teď koupit v předprodejních sítích Ticketpro a Ticketportal.

Američanka dostala vysokou pokutu kvůli stahování hudby z webu
   
Duluth (Minnesota, USA) 5. října (ČTK) - Nahrávací průmysl vyhrál důležitou bitvu v boji proti ilegálnímu stahování hudby z internetu. Soud v noci na dnešek vyměřil třicetileté Američance Jamiie Thomasové pokutu 222.000 dolarů (více než čtyři miliony Kč) za to, že umožňovala sdílení hudebních souborů na internetových stránkách, informovala agentura AP. 

Soud rozhodl, že Thomasová musí zaplatit šesti nahrávacím společnostem 9250 dolarů za každou z 24 skladeb, na které se proces zaměřil. Thomasová přitom byla obviněna ze sdílení více než 1700 skladeb v rozporu s autorskými právy. 

"Rozplakala se. Byla zničená," řekl její obhájce Brian Toder. "Je to dívka, která žije od výplaty k výplatě. A nyní by jí mohla být znenadání čtvrtina výplaty po zbytek života zabavována," dodal. 

Právní zástupce nahrávacích společností Richard Gabriel uvedl, že zatím nebylo rozhodnuto, zda budou firmy peníze od Thomasové vymáhat. Rozhodnutí soud je nicméně podle Gabriela pro hudební průmysl velmi důležité. "Doufám, že to posílá zprávu, že stahování a distribuování našich nahrávek není v pořádku," řekl Gabriel. 

Nahrávací společnosti podali od roku 2003 zhruba 26.000 žalob kvůli sdílení hudebních souborů na internetu, které poškozuje jejich tržby, protože umožňuje lidem stahovat si hudbu zadarmo z webu.

Americký gangster přitáhl nejvíc amerických diváků
   
Los Angeles 4. listopadu (ČTK) - Thriller Americký gangster s Denzelem Washingtonem a Russellem Crowem ovládl při svém premiérovém víkendu americká a kanadská kina. Podle dnešních odhadů filmových studií se stal s tržbami 46,3 milionu dolarů nejnavštěvovanějším filmem víkendu. 

Snímek, který britský režisér Ridley Scott natočil za 100 milionů dolarů podle skutečného příběhu, se odehrává v newyorském zločineckém polosvětě 70. let. Washington hraje známého šéfa gangu překupníků drog, zatímco Crowe detektiva, který se ho snaží dostat. 

Thriller tak zvítězil v souboji dvou očekávaných premiér nad animovaným snímkem Pan Včelka, který napsal Jerry Seinfeld, autor a hvězda stejnojmenného legendárního sitcomu. I tak však Pan Včelka natočený za 150 milionů dolarů utržil na druhém místě úctyhodných 39,1 milionu dolarů. 

Jednička z minulého týdne horror Saw IV klesl na třetí místo s tržbami 11 milionů dolarů. Na čtvrtém místě následuje romantická komedie Dan in Real Life (Dan ve skutečném životě) s Juliette Binocheovou a Stevem Carrellem s osmi miliony.

Královna dostala šest nominací na evropské filmové ceny
   
Sevilla 3. listopadu (ČTK) - Snímek britského režiséra Stephena Frearse Královna získal dnes nejvíce nominací na Evropskou filmovou cenu. Evropská filmová akademie (EFA) jej v Seville nominovala v šesti kategoriích, zatímco snímek Poslední skotský král byl nominován pětkrát a rumunský vítěz z festivalu v Cannes 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny dostal čtyři nominace. Na české filmy se v nominacích nedostalo. 

Česká republika se do nominací dostala podílem na mezinárodní koprodukci snímku Edith Piaf. Kromě zmíněných filmů bude o nejlepší evropský film tohoto roku soutěžit ještě německý snímek Na druhé straně, který získal stejně jako Edith Piaf tři nominace, a francouzský animovaný film Persepolis. 

O cenu pro nejlepšího režiséra budou kromě Frearse soutěžit Fatih Akin (Na druhé straně), Švéd Roy Andersson (Du levande; Ty, kdo žiješ), Kevin Macdonald (Poslední skotský král), Cristian Mungiu (4 měsíce, 3 týdny a 2 dny) a Giuseppe Tornatore (Neznámá). 

Italský film Neznámá je nominován ještě v dalších dvou kategoriích, včetně nejlepší herečky (Ksenia Rappoportová). V obou hereckých kategoriích boduje snímek Irena Palm, když EFA nominovala Britku Marianne Faithfulovou a Srba Mikiho Manojloviče. 

Mezi herečkami však zřejmě budou k hlavním favoritkám patřit Helen Mirrenová za úlohu královny Alžběty II., za níž už dostala Oscara, a Marion Cotillardová, která uchvátila Francouze v roli šansoniérky Edith Piaf. Na cenu za nejlepší herecký výkon byli nominováni například i Francouz Michel Piccoli (Belle toujours; Stále krásná) a James McAvoy (Poslední skotský král). 

O nominace usilovaly i dva české filmy - Obsluhoval jsem anglického krále Jiřího Menzela a Vratné lahve Jana Svěráka, ale do užšího výběru se nedostaly. O již 20. evropských filmových cenách bude nyní hlasovat 1800 členů EFA. Ocenění se budou předávat při slavnostním ceremoniálu 1. prosince v Berlíně.

Hollywoodští scénáristé budou od pondělí stávkovat
   
Los Angeles 2. listopadu (ČTK) - Američtí scénáristé budou od pondělí stávkovat, pokud nedojde na poslední chvíli k dohodě o nové kolektivní smlouvě. K největší stávce v Hollywoodu za posledních dvacet let na tiskové konferenci v Los Angeles vyzvali vedoucí představitelé sdružení filmových a televizních scénáristů (WGA). 

Výzva následuje poté, co se WGA sdružující asi 12.000 scénáristů nedohodlo se studii o nové kolektivní pracovní smlouvě. Několikaměsíční jednání ztroskotalo ve středu večer na výši podílu scénáristů na zisku z prodeje DVD a z placeného stahování filmů z internetu. Platnost dosavadní tříleté smlouvy vypršela o půlnoci na čtvrtek. 

Členové WGA pak ve čtvrtek večer při schůzi v kongresovém centru v Los Angeles stávku podpořili. Ohlášení stávky až na pondělí dává nicméně ještě určitou šanci na dosažení dohody na poslední chvíli. 

Pokud ale stávka začne, půjde o největší protestní akci v Hollywoodu od roku 1988. Tehdy zaměstnanci hollywoodských studií stávkovali 22 týdnů, což filmový a televizní průmysl stálo kolem 500 milionů dolarů (asi devět miliard Kč).

Hollywoodští scénáristé budou od pondělí stávkovat
   
Los Angeles 2. listopadu (ČTK) - Američtí scénáristé budou od pondělí stávkovat, pokud nedojde na poslední chvíli k dohodě o nové kolektivní smlouvě. K největší stávce v Hollywoodu za posledních dvacet let na tiskové konferenci v Los Angeles vyzvali vedoucí představitelé sdružení filmových a televizních scénáristů (WGA). 

Výzva následuje poté, co se WGA sdružující asi 12.000 scénáristů nedohodlo se studii o nové kolektivní pracovní smlouvě. Několikaměsíční jednání ztroskotalo ve středu večer na výši podílu scénáristů na zisku z prodeje DVD a z placeného stahování filmů z internetu. Platnost dosavadní tříleté smlouvy vypršela o půlnoci na čtvrtek. 

Členové WGA pak ve čtvrtek večer při schůzi v kongresovém centru v Los Angeles stávku podpořili. Ohlášení stávky až na pondělí dává nicméně ještě určitou šanci na dosažení dohody na poslední chvíli. 

Pokud ale stávka začne, půjde o největší protestní akci v Hollywoodu od roku 1988. Tehdy zaměstnanci hollywoodských studií stávkovali 22 týdnů, což filmový a televizní průmysl stálo kolem 500 milionů dolarů (asi devět miliard Kč).

Robertsová a Owen budou spolu točit další film
   
Los Angeles 2. listopadu (ČTK) - Americká filmová hvězda Julia Robertsová a britský herec Clive Owen budou opět spolu natáčet. Po snímku Na dotek se nyní sejdou ve thrilleru Duplicity (Podvojnost), sdělil hollywoodský deník Variety. 

Čtyřicetiletá držitelka Oscara, tří Zlatých glóbů, ale také trojnásobná maminka Robertsová si podle odborného listu zahraje v novém filmu s Owenem milenecký pár, který se zaplete do ekonomické špionáže. 

Herečka proslulá svým úsměvem "od ucha k uchu" se po tříleté přestávce od velké role příští měsíc vrací na plátna kin v politickém dramatu na pozadí sovětské intervence v Afghánistánu Charlie Wilson’s war (Válka Charlieho Wilsona), v němž má za partnera amerického kolegu Toma Hankse. Česká kina mají tento film poprvé uvést 14. února 2008.

Streepová si zahraje slavnou autorku kuchařských knih
   
Los Angeles 2. listopadu (ČTK) - Americká herečka Meryl Streepová natočí příští rok komedii Julie & Julia, v níž ztvární postavu slavné autorky kuchařských knih Julie Childové. Informuje o tom list Variety. 

Celovečerní film zachytí osudy mladé frustrované sekretářky v podání Amy Adamsové, která se během jednoho roku rozhodne ve svém malém newyorském bytě uvařit 524 pokrmů podle legendární knihy Julie Childové Mastering the Art of French Cooking (Jak zvládnou umění francouzské kuchyně). 

Předlohou snímku je kniha Julie Powellové s názvem Julie and Julia: 365 Days, 524 Recipes, 1 Tiny Apartment Kitchen (Julie a Julia: 365 dní, 524 receptů, jedna bytová kuchyňka), která vznikla na základě blogu, jenž byl svého času velmi populární mezi amatérskými kuchaři. 

Childová, která zemřela v roce 2004 krátce před svými 92. narozeninami, byla jednou z největších celebrit americké gastronomie. Patřila mezi kuchaře, kteří prostřednictvím svých knih a televizních pořadů přispěli k propagaci francouzské kuchyně ve Spojených státech. 

Osmapadesátiletá Streepová, která letos překonala rekord, když byla již počtrnácté nominována na Oscara (tentokrát za roli šéfredaktorky módního časopisu ve snímku Ďábel nosí Pradu), se letos na podzim objevila ve dvou dalších snímcích. Ve filmu Hrdinové a zbabělci si zahrála po boku Toma Cruise a Roberta Redforda, který snímek rovněž režíroval; jednu z hlavní rolí hraje i v thrilleru Odvlečen.

Film Windows of the frontline má mít rozpočet až 150 milionů Kč
   
Praha 2. listopadu (ČTK) - Překvapivou informaci sdělili novinářům na prezentaci svého připravovaného filmu s pracovním názvem Windows of the frontline jeho tvůrci. Rozpočet české komedie, s jejímž natáčením chtějí začít v příštím roce a která by měla mít premiéru v roce 2009, se má pohybovat mezi 100 až 150 miliony korun, což by stačilo na zhruba pět běžných snímků. Reklamní kampaň projektu, na kterém se podílejí společnosti Creative Lab a JCJ Production, začíná již teď. 

"Jsme na začátku cesty tohoto současného válečného filmu o národnostních menšinách, jejichž členové téměř rozpoutají třetí světovou válku," řekl režisér Luboš Svoboda, který je zároveň autorem scénáře. V mezinárodním obsazení snímku budou podle něj figurovat z domácích herců Jan Dolanský a Zdeněk Vencl. 

O příběhu se nechtěl Svoboda, pro něhož bude snímek celovečerním filmovým debutem, moc šířit. Prozradil jen, že jeho hrdiny budou vietnamský stánkař, Američan, který po revoluci přijel do Čech a dělá skladníka v supermarketu, ruský voják, který po odsunu zůstal v Milovicích a teď pracuje v továrně na výrobu oken, a Čech - barrandovský filmový producent, vydávající se za Araba. 

"Američana bude hrát Kubánec a Vietnamce Japonec. Mimochodem tentýž, který v Zelenkově Knoflíkářích svrhl atomovou bombu na Hirošimu," uvedl režisér. Natáčet se prý bude, především v Milovicích, po celý rok, protože tvůrci do filmu potřebují všechna roční období. 

"Bude to hra na válku, která se zvrtne, komedie, možná trochu hořká," připustil producent Petr Kratochvíl. Podle režiséra Svobody nebudou diváci ochuzeni ani o lovestory. Většina scén vznikne v bývalém vojenském prostoru v Milovicích - kolem jeho restituce se má děj rovněž 
Film Windows of the frontline má mít rozpočet až 150 milionů Kč
   
Praha 2. listopadu (ČTK) - Překvapivou informaci sdělili novinářům na prezentaci svého připravovaného filmu s pracovním názvem Windows of the frontline jeho tvůrci. Rozpočet české komedie, s jejímž natáčením chtějí začít v příštím roce a která by měla mít premiéru v roce 2009, se má pohybovat mezi 100 až 150 miliony korun, což by stačilo na zhruba pět běžných snímků. Reklamní kampaň projektu, na kterém se podílejí společnosti Creative Lab a JCJ Production, začíná již teď. 

"Jsme na začátku cesty tohoto současného válečného filmu o národnostních menšinách, jejichž členové téměř rozpoutají třetí světovou válku," řekl režisér Luboš Svoboda, který je zároveň autorem scénáře. V mezinárodním obsazení snímku budou podle něj figurovat z domácích herců Jan Dolanský a Zdeněk Vencl. 

O příběhu se nechtěl Svoboda, pro něhož bude snímek celovečerním filmovým debutem, moc šířit. Prozradil jen, že jeho hrdiny budou vietnamský stánkař, Američan, který po revoluci přijel do Čech a dělá skladníka v supermarketu, ruský voják, který po odsunu zůstal v Milovicích a teď pracuje v továrně na výrobu oken, a Čech - barrandovský filmový producent, vydávající se za Araba. 

"Američana bude hrát Kubánec a Vietnamce Japonec. Mimochodem tentýž, který v Zelenkově Knoflíkářích svrhl atomovou bombu na Hirošimu," uvedl režisér. Natáčet se prý bude, především v Milovicích, po celý rok, protože tvůrci do filmu potřebují všechna roční období. 

"Bude to hra na válku, která se zvrtne, komedie, možná trochu hořká," připustil producent Petr Kratochvíl. Podle režiséra Svobody nebudou diváci ochuzeni ani o lovestory. Většina scén vznikne v bývalém vojenském prostoru v Milovicích - kolem jeho restituce se má děj rovněž točit.
Nelegální kopie Vorlova Gymplu zřejmě na internetu nekoluje
   
Praha 2. listopadu (ČTK) - Nelegální kopie nového filmu Tomáše Vorla Gympl se zřejmě přes odkazy na některých serverech reálně na internetu neobjevila. Pod odkazy na stažení filmu se totiž skrývají úplně jiné snímky. Ke Gymplu se tak dají stáhnout jen upoutávky či soundtrack, který tvůrci sami na síť umístili. 

"Když jsme zkontrolovali linky, na kterých jsou odkazy, tak (jsme zjistili, že) ten film skutečně na webu není," řekl ředitel distribuční společnosti Falcon Jan Bradáč. 

"Lidi, kteří chtějí tuhle nepravost podporovat tím, že si to budou chtít stáhnout, zjistí, že je tam úplně jiný film," uvedl Bradáč. Podle serveru Warezblog.cz se za jedním odkazem na síti pro sdílení souborů místo českého Gymplu nachází americká komedie High School Musical 2, na jiném místě se fanda Vorlových filmů pod nastrčeným odkazem dočká nelegální kopie filmu Transformers. 

Tvůrcům Gymplu se tak zřejmě podařilo své dílo ochránit lépe, než tomu bylo například u Hřebejkova Medvídka nebo Svěrákových Vratných lahví, jejichž nelegální kopie se na internetu v minulých měsících objevily.

Krajňákův debut Poslední plavky se v kinech objeví 8. listopadu
   
Praha 1. listopadu (ČTK) - Za rozmarnou letní komedii označuje distribuční slogan celovečerní filmový debut režiséra Michala Krajňáka nazvaný Poslední plavky. Na plátnech kin se objeví od 8. listopadu v jedenatřiceti kopiích. Dnes snímek zhlédli na pracovní projekci novináři. 

Krajňák, který snímek natáčel od konce června na Slovensku, obsadil do hlavních rolí Petra Čtvrtníčka, Josefa Poláška, Jiřího Lábuse, Rudolfa Hrušínského st. a Magdalenu Sidonovou. Producentem byl Viktor Tauš ze společnosti Fog’n’Desire Films s.r.o. 

"Byly to spíše takové příjemné prázdniny. Kolem jezera, kde se točilo, jsme si to náramně užili. Už proto, že jsme s sebou vzali partu těch nejzábavnějších herců a moc jsme se při tom bavili," řekl Tauš ČTK. Dobře ale ví, že smích při natáčení se málokdy přenese až do kina. 

"Většinou tomu bývá naopak," dodal. Další filmové projekty prý má v plánu, ale zatím o nich nechtěl mluvit. 

Hlavní postavou příběhu je muž, který v létě pronajímá svůj městský byt a odjíždí k opuštěnému rybníku léčit si vlastní mindráky na místních obyvatelích - provozuje totiž bufet. Nikoli nepodstatnou roli má ve scénáři pětimetrový sumec Lojza, který vznikl v počítačové verzi 3D, ale i jako reálný model v životní velikosti. 

Podle režiséra Krajňáka se diváci mohou těšit na "ležérní a občas i trochu drsnější humor". I proto je prý snímek nevhodný pro děti do 12 let. Na jeho scénáři spolupracoval režisér s producentem Taušem a střihačem Viktorem Csudaiem. 

Krajňák zabodoval na festivalu ve Zlíně svým krátkým hraným snímkem Přirozená smrt. Scénář k Posledním plavkám napsal s producentem Taušem. Byl pomocným režisérem na snímcích Kanárek (1999) a Bolero (2004).

Dopoledne se ozvala první klapka Renčova filmu Hlídač č.47
   
Praha/Ústí nad Labem 1. listopadu (ČTK) - Na většině území byla dnes dopoledne modrá obloha, ale nedaleko Ústí nad Labem pršelo a byla mlha. Způsobil to svými triky filmový štáb režiséra Filipa Renče při první klapce nového filmu Hlídač č. 47, který ode dneška vzniká v produkci České televize. Točil se jeden ze záběrů prvního obrazu, ve kterém vozka přiváží do vesnice hlavní postavy příběhu v podání Karla Rodena a Lucie Šipošové. 

Námětem filmu je stejnojmenný román Josefa Kopty Hlídač č. 47 z roku 1926. Silný a působivě napsaný příběh zaujal české filmaře už v roce 1937. Režisér Josef Rovenský natočil podle scénáře tehdy mladého Otakara Vávry úspěšný film, ve kterém se objevili Jaroslav Průcha, Marie Glázrová a Ladislav Boháč. Protože Josef Rovenský během natáčení onemocněl a zemřel, film dokončil Jan Sviták. 

Koptův román kritika označila za to nejlepší, co autor napsal. Jde o baladický příběh člověka, na jehož tragickém osudu se podílejí nejen prožité válečné zkušenosti, ale především lidé, kteří ho obklopují. 

Scénář k Renčovu filmu Hlídač č. 47 je poslední prací renomovaného scenáristy Eduarda Vernera, který zemřel v roce 2003. Ve své verzi vyzdvihl téma bolestného údělu člověka, který, ovlivněn a poznamenán hrůznými válečnými zážitky, doufá, že ve svém dalším životě najde díky lásce, přátelství, práci a rodinnému štěstí ztracenou rovnováhu. 

"Remake žádného filmu jsem ještě netočil, domnívám se, že v naší kinematografii ještě žádný nevznikl. I když je scénář trochu odlišný od původního filmu, jedná se o klasický remake," uvedl před natáčením Renč, který Koptův výjimečný román považuje za mistrovské dílo tohoto žánru. 

"Chci ho natočit dynamicky, a přiblížit tak jednu z nejlepších českých knih 20. let minulého století mladým divákům. Pro ně ostatně točím všechny své filmy," dodal Renč. Na úpravách spolupracoval se Zdeňkem Zelenkou, podtrhl v nich dramatičnost předlohy a posílil i domyslel osobní vazby všech hrdinů. 

V dalších rolích se na plátně objeví například Václav Jiráček, Vladimír Dlouhý a epizodní roli válečného invalidy ztvární Jan Svěrák. 

S režisérem Renčem na filmu spolupracuje debutující kameraman Karel Fairaisl, výtvarník kostýmů Roman Šolc, architekt Zdeněk Flemming, střihač Jan Mattlach. Dramaturgyní je Lidmila Hustolesová. 

Hlídač č. 47 se bude točit u Vejprt ve vesnici Kovářská, dále v severočeských Zubrnicích a Úštěku a nedaleko Prahy. Natáčení je naplánováno na 35 dnů. Termín premiéry se předpokládá na podzim roku 2008.

AČFK: Za odvoláním Jiřího Králíka jsou opakovaně milionové dluhy
   
Praha 1. listopadu (ČTK) - Za odvoláním Jiřího Králíka z vedení Letní filmové školy v Uherském Hradišti (LFŠ) i Asociace českých filmových klubů (AČFK) jsou milionové dluhy, které opakovaně způsobil. Oznámila to mluvčí asociace Lenka Zemánková. Upozornila, že LFŠ skončila letos ztrátou 3,6 milionu korun. Způsobenou škodu hodlá asociace po Králíkovi vymáhat. 

"Jiří Králík, který od 1. ledna do 31. srpna řídil asociaci ve funkci předsedy a zároveň byl i ředitelem LFŠ, nese plnou odpovědnost za ztrátu v hospodaření. Škoda, kterou způsobil filmovým klubům, je prokazatelná a potvrdila ji i revizní komise," uvedla Zemánková. 

Podstatnou informací pro rozhodnutí Rady AČFK bylo podle ní i to, že klíčoví zaměstnanci produkce AČFK, které Králík řídil, nabídli po skončení letošního ročníku školy kvůli hrubé nespokojenosti hromadnou výpověď. 

Králík už dříve ČTK řekl, že důvodem odvolání je jeho kritika a neochota ustoupit od vlastního názoru. Podle něj by se mělo o věcech diskutovat, a ne příkře odsoudit to, že jeho názory a návrhy už nejsou kompatibilní s cíli a posláním asociace. Králík nevylučuje, že uspořádá jiný festival podobný LFŠ. 

"Současná prohlášení Jiřího Králíka, která mají za cíl zcela úmyslně a záměrně poškodit dobré jméno AČFK a její hlavní aktivity, jako je Letní filmová škola a Projekt 100, budeme řešit právní cestou," reagovala na to Zemánková. Podle předsedkyně revizní komise AČFK Jaromíry Pilařové asociace pokračuje v právních analýzách, na jejichž základě bude po Králíkovi vymáhat jím způsobené milionové škody. 

Prohlášení asociace upozornilo i na to, že podobná situace se v Králíkově kariéře neodehrává poprvé. Na základě několikamilionové ztráty Letní filmové školy a konfliktu s podřízenými byl v roce 2005 odvolán z funkce ředitele Městských kin Uherské Hradiště. 

Asociace reagovala i na úmysl Králíka založit nový festival. "Budu rád, když se najde subjekt, který mi se vším pomůže. Již se nějací zájemci objevili. Jasno by mělo být asi tak za měsíc," řekl Králík ve středu ČTK. 

"Asociace českých filmových klubů je a zůstává organizátorem Letní filmové školy v Uherském Hradišti, Projektu 100, projektu Film a škola a bude nadále podporovat filmové semináře a činnost jednotlivých filmových klubů. Všechny tyto aktivity jsou duševním vlastnictvím AČFK a jsou řádně evidovány ochrannými známkami," uvedla asociace. 

Pokračování LFŠ potvrdila podle ní i mluvčí uherskohradišťské radnice Petra Vaďurová Zemčíková. AČFK a starosta města Libor Karásek stvrdili tento záměr podpisem smlouvy, která garantuje vzájemnou spolupráci nejméně do roku 2015. Záštitu nad konáním této akce v příštím roce již poskytl ministr kultury Václav Jehlička. 

LFŠ je jedním z největších filmových festivalů v České republice. Původně putovní klubová akce, jejíž historie sahá do poloviny 60. let, se v roce 1992 natrvalo usadila v Uherském Hradišti. Účastníků od té doby výrazně přibylo, loni se na LFŠ akreditovalo přes 5000 lidí a návštěvnost činila 130.000 diváků.

Hollywood na pokraji největší stávky posledních 20 let
   
Los Angeles 1. listopadu (ČTK) - Hollywood může ochromit největší stávka za posledních dvacet let poté, co se zaměstnanecké odbory ve středu opětovně nedohodly s vedením televizních a filmových studií o podmínkách nových pracovních smluv. Informovala o tom americká média, podle kterých scénáristé a autoři námětů žádají po produkčních společnostech větší podíl zisku plynoucího z prodeje DVD a placeného stahování filmů z internetu. 

Dnes ve 20:000 SEČ má vypršet stará pracovní smlouva asi 12.000 scénáristů a autorů. Jejich zastřešující organizace, Writers Guild of America, po středečním debaklu dalších jednání se zástupci studií oznámila, že dává svým členům zelenou k zahájení stávky. Odborové organizace však uvedly, že se dnes ještě pokusí o další vyjednávání. 

Zatím poslední kolo rozhovorů skončilo tím, že zástupci studií vydali prohlášení, v němž označili požadavky scénáristů za "překážku pro další vyjednávání". Odbory však podle svých slov některé své požadavky zmírnily, což prý ale stejně k uzavření dohody nepomohlo. 

Pokud dnes či v následujících dnech ke stávce skutečně dojde, půjde o největší protestní akci v Hollywoodu od roku 1988. Tehdy zaměstnanci hollywoodských studií stávkovali 22 týdnů, což filmový a televizní průmysl stálo kolem 500 milionů dolarů (kolem devíti miliard Kč).

Záznam procesu s Horákovou by měl být za půl roku památkou
   
Praha 1. listopadu (ČTK) - Záznam vykonstruovaného a politicky zneužitého soudního procesu s političkou Miladou Horákovou se pravděpodobně během příštích měsíců stane národní archivní památkou. Národní filmový archiv (NFA) totiž splnil podmínku, na níž proces prohlašování za památku závisel - tedy zajistil, že dokument bude v dobrém stavu zachován i do budoucna. 

"Dohodli jsme se, že za památku bude vyhlášena duplikační kopie na polyesterovém podkladu. Materiál, na kterém je záznam pořízen, podléhá rychlé zkáze, která se nedá zastavit," řekl ČTK ředitel NFA Vladimír Opěla. Kopie podle něj při správném ošetření vydrží 600 let beze změn. Komise, která rozhoduje o prohlášení záznamu za památku, by se podle Opěly měla sejít do konce roku. V květnu má být dokončen film, pro který NFA záznam poskytl. "Do té doby bychom chtěli, aby byl za památku prohlášen," řekl Opěla. 

Zmanipulovaný soud s Horákovou a dalšími 12 lidmi je symbolem politických procesů v komunistickém Československu. Podobných procesů byla tehdy řada, tento byl však výjimečný. Nejen rozsahem a výší trestu, ale také tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře, který se uplatnil ve 30. letech v Sovětském svazu. Čtyři lidé odešli s rozsudkem smrti, mezi nimi Horáková, která byla 27. června 1950 popravena i přes protesty řady světových osobností. 

Před soud se ti, kteří je poslali na smrt, do letošního roku nedostali. Teprve nyní se koná první soud, jenž se k procesu vztahuje. Tehdejší prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová je obžalována ze spolupachatelství na vraždě a hrozilo jí 15 let vězení. Žalobce jí ale navrhl jen pětiletý trest. Rozsudek má zaznít dnes. 

K propagandě měl sloužit i záznam procesu, který byl prvním takovým dokumentem. Natáčení se museli podřídit i aktéři procesu - kvůli silným lampám má většina z nich na očích brýle. Točilo se na nitrocelulózu, vysoce hořlavý materiál, který rychle podléhá zkáze. Nyní je celý záznam překopírován na polyesterový podklad. 

Celý šestihodinový film uvedla v roce 2005 ve světové premiéře Letní filmová škola. Podnět na prohlášení záznamu procesu za národní kulturní památku podal loni v březnu ministerstvu vnitra Klub Dr. Milady Horákové a dokumentarista a režisér Martin Vadas. 

Za národní kulturní památky vláda prohlašuje nemovitosti či předměty, které již mají z rozhodnutí ministerstva kultury statut kulturní památky. Protože v případě filmového záznamu jde o archiválii, posuzuje ji ministerstvo vnitra. 

O prohlášení archiválie za památku může požádat její vlastník nebo archiv, kde je uložena, či instituce, která vede příslušnou archiválii v evidenci Národního archivního dědictví. Proces je uložen v NFA a v evidenci jej má i Národní archiv. Z prohlášení archiválie za památku totiž plynou povinnosti zabezpečit její dobrý stav i do budoucna - ministerstvo vnitra proto doporučilo Vadasovi, aby podnět adresoval NFA. 

NFA podal žádost na vnitro loni v květnu. "Komise se shodla, že materiál odpovídá požadavkům na archivní kulturní památku. Problémem se však ukázala trvanlivost filmového materiálu. Až do vyřešení zmíněného problému komise doporučila přerušit řízení o prohlášení filmového materiálu za archivní kulturní památku," sdělila ČTK Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. 

NFA podle ní loni na podzim přerušil správní řízení týkající se prohlašování záznamu procesu za památku a informoval odbor archivní správy MV o objednávce duplikační kopie zmíněného filmu na polyesterovém podkladu. "Dohodli jsme se, že až bude dokončeno překopírování, což se teď stalo, bude proces obnoven a poté už to bude, zdá se, jen formální záležitost," řekl Opěla.

Krajňákův debut Poslední plavky se v kinech objeví 8. listopadu
   
Praha 1. listopadu (ČTK) - Za rozmarnou letní komedii označuje distribuční slogan celovečerní filmový debut režiséra Michala Krajňáka nazvaný Poslední plavky. Na plátnech kin se objeví od 8. listopadu v jedenatřiceti kopiích. Dnes snímek zhlédli na pracovní projekci novináři. 

Krajňák, který snímek natáčel od konce června na Slovensku, obsadil do hlavních rolí Petra Čtvrtníčka, Josefa Poláška, Jiřího Lábuse, Rudolfa Hrušínského st. a Magdalenu Sidonovou. Producentem byl Viktor Tauš ze společnosti Fog’n’Desire Films s.r.o. 

"Byly to spíše takové příjemné prázdniny. Kolem jezera, kde se točilo, jsme si to náramně užili. Už proto, že jsme s sebou vzali partu těch nejzábavnějších herců a moc jsme se při tom bavili," řekl Tauš ČTK. Dobře ale ví, že smích při natáčení se málokdy přenese až do kina. 

"Většinou tomu bývá naopak," dodal. Další filmové projekty prý má v plánu, ale zatím o nich nechtěl mluvit. 

Hlavní postavou příběhu je muž, který v létě pronajímá svůj městský byt a odjíždí k opuštěnému rybníku léčit si vlastní mindráky na místních obyvatelích - provozuje totiž bufet. Nikoli nepodstatnou roli má ve scénáři pětimetrový sumec Lojza, který vznikl v počítačové verzi 3D, ale i jako reálný model v životní velikosti. 

Podle režiséra Krajňáka se diváci mohou těšit na "ležérní a občas i trochu drsnější humor". I proto je prý snímek nevhodný pro děti do 12 let. Na jeho scénáři spolupracoval režisér s producentem Taušem a střihačem Viktorem Csudaiem. 

Krajňák zabodoval na festivalu ve Zlíně svým krátkým hraným snímkem Přirozená smrt. Scénář k Posledním plavkám napsal s producentem Taušem. Byl pomocným režisérem na snímcích Kanárek (1999) a Bolero (2004).

Do kin přijde australský snímek Šťastné míle
   
Praha 31. října (ČTK) - Australský film o ilegálních přistěhovalcích nazvaný Šťastné míle uvede do českých kin 8. listopadu distribuční společnost Aerofilms. Celovečerní debut režiséra a scenáristy Michaela Jamese Rowlanda, který na letošním MFF v Karlových Varech získal zvláštní cenu poroty, dnes na pracovní projekci zhlédli novináři. 

U australského pobřeží zakotví loď plná ilegálních uprchlíků. Dopravili je sem jávští rybáři a ujistili je, že ačkoli místo vypadá opuštěně, za prvními písečnými dunami staví autobus do města. Loď odpluje a oni zjistí, že je čeká jen nekonečná poušť. Muži z Iráku a Kambodže se rozdělí do dvou skupin, ale většina uvízne v síti místních strážců pořádku. Z každé skupiny se podaří uniknout jen jednomu. Okolnosti tak svedou dohromady podmračeného iráckého inženýra Youssifa, mírného, avšak rozhodného Kambodžana Aruna, a jávského rybáře Ramelana, jehož prokletím je přitahovat všemožné katastrofy. Loď nepoctivých rybářů se totiž potopí a Indonésané se ocitnou na stejné pláži, kde zanechali podvedené pasažéry. 

Trojice netuší, že v jejich stopách jde hlídka záložáků, kteří monitorují australské hranice. Její tři členové jen neradi zanechávají rybaření, fotbalu a obtížně hledají pro svůj úkol nějaké nadšení. 

Rowland přibližuje politické téma se silně nahořklým humorem vycházejícím z absurdity situace, aniž by ztrácel ze zřetele její humanistický rozměr. Cestu podivné trojice za štěstím v podobě civilizace snímá vynalézavá kamera a využívá fotogeničnosti australských plání. 

Podle Radima Habartíka ze společnosti Aerofilms snímek baví publikum obyčejným příběhem, přestože ho prožívají pro Čechy možná exotické postavy v ještě exotičtějším prostředí. "Šťastné míle jsou dalším důkazem toho, že v současné australské kinematografii se děje něco hodně pozitivního," uvedl. 

Michael James Rowland před studiem na australské filmové, televizní a rozhlasové škole v Sydney pracoval jako umělecký ředitel festivalu v Adelaide. V roce 1997 ukončil studia, jeho absolventský snímek Flying Over Mother se promítal na festivalech po celém světě a dodnes se prodává na internetu. 

Během posledních sedmi let se jako režisér i scenárista pohyboval mezi žánry dramatu, dokumentu a komerčních snímků. Pracoval pro televizi i reklamu. Napsal a ilustroval tři knihy pro nakladatelství Cowboy Books. Podle jedné vznikl krátký film, který získal Stříbrného Huga na festivalu v Chicagu.

Craig podepsal smlouvu na další čtyři filmy o Bondovi
   
Londýn 31. října (ČTK) - Britský herec Daniel Craig, který v posledním díle bondovské série Casino Royale převzal po Pierci Brosnanovi roli Jamese Bonda, se jako agent Jejího Veličenstva objeví ještě v dalších čtyřech filmech. Podepsal totiž rekordní smlouvu s hollywoodským studiem MGM, která mu v následujících deseti letech za práci na dalších snímcích o legendárním tajném agentovi zaručuje nejméně 30 milionů liber (asi 1,2 miliardy korun). Píše o tom britský deník Daily Mail. 

Studio si zřejmě chce pojistit kasovní trháky i do budoucna. Snímek Casino Royale, v němž se jako agent 007 poprvé objevil právě devětatřicetiletý Craig, totiž vydělal víc než jakýkoli jiný díl bondovské série předtím. Jen v Británii za první víkend v kinech přinesl tržby 13 milionů liber, a výrazně tak překonal předchozí film Dnes neumírej z roku 2002. 

Kromě rekordní smlouvy proto studio herci přiznalo i pohyblivou složku platu, která se bude odvíjet od tržeb budoucích filmů, a Craigův konečný honorář tedy nakonec může být mnohem vyšší než 30 milionů liber. 

Měřeno pouze finanční stránkou věci si tedy producenti Craiga cení mnohem více než předchozích představitelů Jamese Bonda a chtějí mít jistotu, že s ním mohou dál počítat. Dosud bylo jasné jen to, že diváci uvidí Craiga jako agenta britské tajné služby MI6 ještě jednou - 22. film o Bondovi by se měl v kinech objevit v listopadu příštího roku.

Zemřel americký zpěvák a herec Robert Goulet
   
Los Angeles 31. října (ČTK) - Ve věku 73 let zemřel v úterý v losangeleské nemocnici americký herec a zpěvák s charakteristickým barytonem Robert Goulet, kterého v roce 1960 přes noc proslavila role v Lancelota v brodwayském muzikálu Camelot. Oznámil to jeho mluvčí Norm Johnson. 

U Gouleta byla v září diagnostikován vzácná forma fibrózy plic, při níž je silně poškozena plicní tkáň. Polovina nemocných s touto chorobou umírá. Goulet podle jeho manželky čekal v nemocnici na rozhodnutí, zda bude moci podstoupit transplantaci plic. 

Charismatický zpěvák si stále udržoval dobrou náladu a věřil v uzdravení. "Dávejte pozor na moje hlasivky," upozornil prý Goulet lékaře, když mu do krku zaváděli dýchací trubici. 

Goulet se narodil v Massachusetts a valnou část svého mládí strávil v Kanadě. Debut na Broadwayi absolvoval v roce 1960 v muzikálu Camelot, v němž hrál po boku Richarda Burtona a Julie Andrewsové. Největší hudební úspěch zaznamenal v roce 1962, kdy získal cenu Grammy jako nejlepší nováček. Na svém kontě má více než 60 dobře se prodávajících alb, hrál v několika filmech (Atlantic City, Strašidelné Vánoce, Beetlejuice) a objevoval se v řadě zábavných televizních pořadů. 

Svoje poslední vystoupení odehrál 20. září, po němž si začal stěžovat na problémy s dýcháním. Deset dní poté byl hospitalizovaný a po vyřčení diagnózy čekal na transplantaci plic.

Martha Issová a Jiří Mádl hrají ve filmu Děti noci
   
Praha 31. října (ČTK) - Herci Martha Issová a Jiří Mádl ztvární hlavní role ve filmu Děti noci, který právě začala natáčet režisérka Michaela Pavlátová. Jeho podkladem je scénář Ireny Hejdové, odměněný cenou Sazky. Za kamerou stojí Martin Štrba, snímek vznikne v produkci Kateřiny Černé a Petra Oukropce ve společnosti Negativ s podporou fondu kinematografie. Koproducentem je Česká televize, s premiérou se počítá v září příštího roku. 

"Natáčení potrvá do poloviny prosince. V dalších rolích se představí Jan Dolanský, David Novotný, Kristýna Nováková, Lenka Termerová, Simona Babčáková, Jana Hubinská, Václav Helšus a Igor Chmela," řekla mluvčí tohoto projektu Martina Reková. Podle ní režisérka Pavlátová spolu s Hejdovou spolupracovaly na posledních verzích scénáře ještě krátce před natáčením. 

Příběh se odehrává v centru současné Prahy, a to převážně v okolí Holešovic, Florence a Karlína. Hlavní hrdinka je prodavačkou v nonstopu, a žije tak ve zvláštním spiklenectví s lidmi, kteří jsou stejně jako ona vzhůru, když ostatní spí. Jediný, kdo na ni zbyl, je věrný kamarád. Jen probuzení z letargie jí může pomoci najít odvahu, aby konečně vykročila za svým snem. 

Obsazení Marthy Issové do role Ofky bylo prý jasné hned od počátku. "Při práci na scénáři jsem ji už měla před očima, takže jsme několik posledních měsíců byly jakoby stále spolu," uvedla Pavlátová. Velký problém byl prý s nalezením vhodného představitele pro roli jejího kamaráda. Mádl byl pozván až na čtvrté kolo kamerových zkoušek - a byl nejlepší. 

"Myslím, že je to určitě odlišná role. Byl to i můj záměr - vybrat si jinou roli, než jsem měl kdy předtím. Je to role outsidera, jehož hlavní motivací je neztratit jedinou osobu, kterou v životě má rád," komentoval herec své obsazení a ocenil změnu vizáže. Tentokrát má mastné vlasy, uhrovitou pleť a neslušivé brýle. 

Martha Issová se těší, že se na plátně objeví se svou matkou Lenkou Termerovou. Věří, že jejich skutečný vztah bude pro film přínosem. "Doufám, že něco z našeho vztahu zafunguje i ve filmu," podotkla. 

Režisérka Michaela Pavlátová je známá především jako výtvarnice a animátorka. Její animované filmy získaly řadu prestižních cen, včetně Zlatého medvěda z Berlinale za snímek Repete či nominace na Oscara za animovanou grotesku Řeči, řeči, řeči. V hraném filmu debutovala v roce 2000 povídkou Absolutní láska ve snímku Praha Očima. Později natočila celovečerní film Nevěrné hry, který získal Zvláštní cenu poroty na festivalu v San Sebastianu. Hudební animovaná erotická fantazie Karneval zvířat získala vloni Grand Prix na AniFestu a stejné ocenění na přehlídce v portugalském Espinhu.

Do kin přijde australský snímek Šťastné míle
   
Praha 31. října (ČTK) - Australský film o ilegálních přistěhovalcích nazvaný Šťastné míle uvede do českých kin 8. listopadu distribuční společnost Aerofilms. Celovečerní debut režiséra a scenáristy Michaela Jamese Rowlanda, který na letošním MFF v Karlových Varech získal zvláštní cenu poroty, dnes na pracovní projekci zhlédli novináři. 

U australského pobřeží zakotví loď plná ilegálních uprchlíků. Dopravili je sem jávští rybáři a ujistili je, že ačkoli místo vypadá opuštěně, za prvními písečnými dunami staví autobus do města. Loď odpluje a oni zjistí, že je čeká jen nekonečná poušť. Muži z Iráku a Kambodže se rozdělí do dvou skupin, ale většina uvízne v síti místních strážců pořádku. Z každé skupiny se podaří uniknout jen jednomu. Okolnosti tak svedou dohromady podmračeného iráckého inženýra Youssifa, mírného, avšak rozhodného Kambodžana Aruna, a jávského rybáře Ramelana, jehož prokletím je přitahovat všemožné katastrofy. Loď nepoctivých rybářů se totiž potopí a Indonésané se ocitnou na stejné pláži, kde zanechali podvedené pasažéry. 

Trojice netuší, že v jejich stopách jde hlídka záložáků, kteří monitorují australské hranice. Její tři členové jen neradi zanechávají rybaření, fotbalu a obtížně hledají pro svůj úkol nějaké nadšení. 

Rowland přibližuje politické téma se silně nahořklým humorem vycházejícím z absurdity situace, aniž by ztrácel ze zřetele její humanistický rozměr. Cestu podivné trojice za štěstím v podobě civilizace snímá vynalézavá kamera a využívá fotogeničnosti australských plání. 

Podle Radima Habartíka ze společnosti Aerofilms snímek baví publikum obyčejným příběhem, přestože ho prožívají pro Čechy možná exotické postavy v ještě exotičtějším prostředí. "Šťastné míle jsou dalším důkazem toho, že v současné australské kinematografii se děje něco hodně pozitivního," uvedl. 

Michael James Rowland před studiem na australské filmové, televizní a rozhlasové škole v Sydney pracoval jako umělecký ředitel festivalu v Adelaide. V roce 1997 ukončil studia, jeho absolventský snímek Flying Over Mother se promítal na festivalech po celém světě a dodnes se prodává na internetu. 

Během posledních sedmi let se jako režisér i scenárista pohyboval mezi žánry dramatu, dokumentu a komerčních snímků. Pracoval pro televizi i reklamu. Napsal a ilustroval tři knihy pro nakladatelství Cowboy Books. Podle jedné vznikl krátký film, který získal Stříbrného Huga na festivalu v Chicagu.

Ve věku 63 let zemřela herečka Lenka Vladimíra Fišerová
   
Praha 30. října (ČTK) - Ve věku 63 let zemřela 26. října filmová a divadelní herečka Lenka Vladimíra Fišerová. Oznámila to její rodina. 

Divadelní kariéru začala Fišerová v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V 60. a na počátku 70. let hrála v řadě českých filmů. Vedle Jiřího Adamíry se objevila v televizním filmu Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou režiséra Antonína Moskalyka. Vznikl v roce 1965 na námět Arnošta Lustiga a získal cenu mezinárodní kritiky na festivalu Prix Italia a hlavní cenu na přehlídce v Monte Carlu. Dále hrála například ve filmech Smrt za oponou, Objížďka a Údolí krásných žab. 

V 70. letech hostovala Fišerová v pražském Národním divadle, angažována byla i v divadlech na Kladně a v Kolíně. V 90. letech vyučovala na Divadelní fakultě techniky mluveného projevu. Mnohokrát usedla v porotě na recitačních soutěžích Šrámkova Sobotka a Wolkerův Prostějov, spolupracovala s rozhlasem, televizí i s pražskou poetickou vinárnou Viola. 

Poslední rozloučení s Lenkou Vladimírou Fišerovou se uskuteční ve čtvrtek 1. listopadu v 09:15 hodin v obřadní síni motolského krematoria v Praze.

Vorlův Gympl je stále v čele návštěvnosti českých kin
   
Praha 30. října (ČTK) - Komedie Tomáše Vorla Gympl se stále drží v čele tabulky nejnavštěvovanějších filmů českých kin. O víkendu ji v sedmatřiceti kinosálech zhlédlo dalších 36.604 diváků, kteří v pokladnách nechali téměř čtyři miliony korun. Na druhém a třetím místě se od minulého týdne nic nezměnilo: patří americké animované komedii Ratatouille a snímku Jana Hřebejka a Petra Jarchovského Medvídek. 

Podle informací Unie filmových distributorů dosáhla návštěvnost Vorlova Gymplu už třistatisícové hranice. O 100.000 diváků více má Medvídek a Hřebejk je rád, že na něj především v menších městech stále chodí diváci. 

"Můj snímek nazvaný U mě dobrý už máme v kufru," upozornil Hřebejk po filmařsku na skutečnost, že s natáčením nového projektu už začátkem října skončil. "Teď to musíme z kufru vyndat, dát do počítače a půl roku na tom pracovat, abychom byli v květnu schopni uvést tento snímek do kin v podobě, která bude odpovídat naší současné euforii z toho, co jsme dělali," řekl Hřebejk. 

Na příští rok chystá s Petrem Jarchovským v pořadí už osmý společný film. Jeho námětem budou povídky Michala Viewegha a pracovní název zní Nestyda. "S natáčením začneme jak je naším dobrým zvykem ještě před premiérou filmu U mě dobrý, tedy někdy na jaře 2008," dodal režisér. 

Čtvrté místo aktuálního žebříčku návštěvnosti patří distribuční americké novince Saw 4. Zatímco v českých kinech přilákal tento krvavý sadistický horor necelých 10.000 diváků a vydělal 1,2 milionu korun, zřejmě otrlejší americké publikum ho před svátkem Halloween přivítalo vřeleji. Žebříček tam v prvním víkendu po premiéře vede, když na tržbách získal v přepočtu 610 milionů korun. 

Páté místo české tabulky obsadil americký film Pokoj 1408. 

Žebříček je sestavován z údajů, které kanceláři Unie filmových distributorů poskytují provozovatelé zhruba 160 největších kin v ČR. Celoroční výsledky této skupiny tvoří zhruba 85 procent celkové bilance všech českých kin.

Králík už nepovede Letní filmovou školu
   
Praha 29. října (ČTK) - V čele Letní filmové školy (LFŠ) v Uherském Hradišti končí Jiří Králík, který tento festival řídil od poloviny 90. let. Asociace českých filmových klubů (AČFK) totiž na svém nedělním zasedání rozhodla, že Králík nebude jmenován do nově vzniklé pozice uměleckého ředitele AČFK, definitivně opustí vedení organizace a zůstane řadovým členem rady asociace bez pravomoci samostatně jednat jejím jménem. Rada asociace to oznámila ČTK. 

Za důvod mluvčí AČFK Lenka Zemánková označila Králíkovu neochotu podílet se na naplňování cílů asociace, závažné nedostatky v řízení a velmi neuspokojivé výsledky hospodaření v období od 1. ledna do 31. srpna tohoto roku. Zásadní pochybení, které potvrdila zpráva revizní komise z 19. října 2007, už vedla k odchodu Králíka z postu předsedy, uvedla Zemánková. 

Podle ní nebude mít rozhodnutí vliv na dlouhodobé aktivity, jako například pořádání LFŠ. Jméno nového uměleckého ředitele asociace a letní školy oznámí vedení AČFK v nejbližších dnech či týdnech. 

"Byl jsem kritický k revizní zprávě i k hodnocení hospodářských výsledků a některých aktivit," reagoval na své odvolání Králík, který je například i duchovním otcem filmového Projektu 100. Za hlavní důvod považuje svou kritiku i neochotu ustoupit od vlastního názoru. Podle něj by se mělo o věcech diskutovat, a ne příkře odsoudit to, že jeho názory a návrhy už nejsou kompatibilní s cíli a posláním asociace. 

"Asi to odráží celkovou situaci v AČFK, která je v současné době přinejmenším zvláštní," řekl odvolaný organizátor LFŠ v Uherském Hradišti. Zatím mu prý bylo řečeno, že s ním už asociace nepočítá. "Když se dá vyměnit hlava, lze vyměnit i ostatní," řekl Králík, který by se zřejmě na 34. ročníku letní školy v příštím roce nepodílel už ani jako dramaturg. 

LFŠ je jedním z největších filmových festivalů v České republice. Původně putovní klubová akce, jejíž historie sahá do poloviny 60. let, se v roce 1992 natrvalo usadila v Uherském Hradišti. Jestliže v té době ji navštěvovalo několik stovek lidí, v loňském roce organizátoři hlásili přes 5000 akreditovaných účastníků, a tudíž rekordní počet 130.000 diváků. 

Kvůli dluhům LFŠ přišel Králík koncem roku 2005 o místo ředitele Městských kin v Uherském Hradišti. Na LFŠ, která tehdy skončila schodkem 3,4 milionu korun, se ale podílel i nadále. Králík však tehdy své odvolání očekával, zatímco nyní byl touto zprávou zaskočen. 

Druhým důvodem odvolání byly v roce 2005 i stížnosti zaměstnanců městských kin na nedodržování pracovněprávních vztahů. Podle Králíka to bylo způsobeno vysokými nároky, které na své podřízené kladl.

Žebříček návštěvnosti v USA vedl o víkendu horor Saw IV
   
Los Angeles 29. října (ČTK) - Čtvrté pokračování krvavého sadistického dobrodružství Saw IV tento víkend vedlo žebříčky sledovanosti amerických kin, když na vstupném vydělalo 32,1 milionu dolarů (asi 610 milionů korun). Druhé místo zaujala novinka studia Disney Dan in Real Life (Dan v opravdovém životě), romance s Juliette Binocheovou, která přes víkend vydělala odhadem 12,1 milionu dolarů (přibližně 230 milionů korun). 

Celkové zisky Hollywoodu ale už šestý týden v řadě klesají, i když o něco méně, než tomu bylo dříve. Dvanáct prvních filmů na žebříčku vydělalo celkem 86,1 milionu dolarů (zhruba 1,6 miliardy korun), což bylo o dvě procenta méně než předchozí týden. 

Saw IV je už čtvrté pokračování krvavého thrilleru, který znají i čeští diváci. Romantický snímek Dan in Real Life je zase příběh o vdovci (Steve Carell), který vychovává tři dcery a zamiluje se do nové přítelkyně svého bratra.

Cenu diváků dostal v Jihlavě Remunda
   
Jihlava 28. října (ČTK) - Cenu diváků si z 11. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava 2007 odvezl režisér Filip Remunda za svůj premiérový snímek Pulec, králík a Duch svatý. Film vypovídá o protestech kněze Libora Halíka proti potratům před brněnskou porodnicí. 

Dnes na závěr festivalu bylo na programu posledních 18 snímků a závěrečný Dokument o dokumentu, v němž studenti místní grafické školy zaznamenali festivalové dění. 

Zatímco zahájení přehlídky se neslo v duchu "nekrologu" expremiéra Miloše Zemana, sobotní slavnostní ceremoniál s předáváním cen byl pod taktovkou členů divadla Vosto5 ve znamení spojení umění a sportu. Nechyběla proto znělka z pořadu Branky, body, vteřiny, stupně vítězů, ukázka tance se stuhou a výzva k přihlášení dokumentu jako nové disciplíny na příštích Olympijských hrách. 

Umění pak zastupoval ministr kultury Václav Jehlička se svou vizí Jihlavy jako centra dokumentárních filmů evropských dimenzí, parodická investigativní reportáž a hlavně autoři oceněných filmů. Kromě obvyklých ocenění filmů v kategoriích Česká radost, Mezi moři a Dobré dílo přibyla letos nová cena Respektu pro nejlepší televizní a video reportáž, kterou získali tvůrci pořadu Reportéři ČT. 

Stanovený třicetivteřinový limit při děkování dodržel jen režisér Sergej Losnica. Vítěz soutěže v sekci Mezi moři se při telefonickém rozhovoru půl minuty šťastně smál. 

Ačkoliv počet diváků ještě není sečtený, ředitel festivalu Marek Hovorka má pocit, že jich do Jihlavy přijelo opět více a zájem o dokumentární film stoupá. "Letos jsme přidali ke třem festivalovým kinům další dvě a v sálech jakoby to nebylo ani znát, z čehož máme velkou radost," řekl ČTK. 

Za šest dnů organizátoři účastníkům nabídli celkem v pěti sálech a na náměstí 175 snímků, které vybrali z více než 1500 přihlášených děl. Filmy podle Hovorky diváky zaujaly a splnily i svou provokativní roli, o čemž svědčily ostré diskuse. "To je podle mě podstatné, protože smyslem dokumentárního filmu není hladit po srsti, ale proti srsti," zdůraznil. 

Součástí festivalu byl i seminář pro studenty žurnalistiky a filmové vědy, který se snažil najít odpověď na otázku, co mohou producenti a režiséři dělat lépe, aby se o filmech psalo víc. "V Česku vznikne kolem 15 až 20 hraných filmů a kolem 50 dokumentárních filmů, ale na stránkách novin jakoby by byl ten poměr spíše opačný, je jim věnován minimální prostor," postěžoval si Hovorka.

Uherské Hradiště ožije filmy s ekologickou tématikou
   
Uherské Hradiště 28. října (ČTK) - Desítky amatérských i profesionálních snímků s ekologickou tématikou mohou zájemci zhlédnout od 19. listopadu v Uherském Hradišti. Bude se zde totiž konat 32. ročník mezinárodního ekologického festivalu Týká se to také tebe. Bohatý program slibuje vedle filmů také řadu výstav, besed, konferencí a přednášek. Vyplývá to z internetových stránek Klubu kultury v Uherském Hradišti. 

Cílem festivalu, který vznikl z iniciativy místního Studia amatérského filmu před 32 lety, je upozorňovat veřejnost na filmová a televizní díla, jež se vyjadřují k ekologickým aspektům lidské existence. K zakladatelům festivalu patřil i významný český ochránce přírody, novinář a publicista Josef Velek. Jeho jméno nese také jedna z cen pro autory profesionálních snímků. 

Bohatý program se uskuteční nejen v uherskohradišťské Redutě, ale také ve zlínském Baťově mrakodrapu či v galerii Panského domu a Domě kultury v Uherském Brodě. 

Projekce vítězných snímků, doplněných o další zajímavé filmy ze světových festivalů, zhlédnou návštěvníci především v sobotu 24. listopadu v uherskohradišťském Klubu kultury. Ve velkém sálu se poté uskuteční i slavnostní vyhlášení soutěže, při němž bude uděleno osm cen. V pátek večer a v neděli dopoledne se pak zájemci mohou těšit na promítání vítězných filmů ze Světové soutěže filmů o parcích z italského Sondria. 

Snímky, jež budu do festivalu zařazeny, zatím nejsou známé, odborná porota, složená z dramaturgů, publicistů a odborníků na ochranu přírody, je bude vyhodnocovat týden před zahájením akce. 

Festival, jež vyhlašuje ministerstvo životního prostředí, Zlínský kraj, Uherské Hradiště, Uherský Brod a Odborný svaz pracovníků kulturních zařízení za podpory ministerstva kultury, potrvá do 25. listopadu.

Tvůrci v Praze představili nový český film Václav
   
Praha 25. října (ČTK) - Příběh muže s lehkou mozkovou dysfunkcí, kterého konflikt s bratrem dostane do vězení, natočil podle autentického příběhu režisér Jiří Vejdělek. Snímek Václav, pojmenovaný podle jeho hlavního hrdiny, bude mít premiéru 6. prosince. 

K námětu se Vejdělek spolu se scenáristou Markem Epsteinem dostali díky svému spolužákovi z FAMU, který měl vazbu na prezidentskou kancelář. Tam se seznámil s několika příběhy lidí, jimž bývalý prezident Václav Havel udělil milost. 

"Spolužák přišel nejprve s nápadem, že by to mohl být zajímavý televizní seriál a každý díl by obsahoval jeden příběh. Nakonec jsme si řekli, že by byla škoda nenatočit regulérní film do kin," řekl Vejdělek po dnešní projekci ČTK. 

Václav Vingl je vesnický outsider, který ve svých 40 letech žije s maminkou. Přestože je vnímán jako místní šašek, hlupák a problematický kluk, má duši citlivého, vnímavého dobráka s klukovskou duší a s hlavou plnou milých lumpáren. Celá vesnice v něm vidí jen problém. Dokonce i bratr František, který celý život soupeří s Václavem o lásku rodičů. Tyto dva světy na sebe neustále narážejí, a tak Václav lítá z jednoho průšvihu do druhého. Drama vrcholí soubojem bratrů o lásku Frantovy milenky Lídy, který končí trestným činem. Václav je uvězněn. Matčina ochrana je pryč. Stává se obětí útoků spoluvězně i traumatických vzpomínek na otce. Pomalu umírá. Matka se rozhodne požádat prezidenta o milost. Ta je podmíněna peticí spoluobčanů. 

Do hlavní role Václava obsadil režisér Ivana Trojana. Jde podle něj v tomto případě o stěžejní úlohu, kdy herec prakticky nezmizí z plátna. "Pro Ivana to byla velká příležitost, protože takovou roli ještě nehrál. Bylo to pro něj zároveň sousto, kterého se obával, rozmýšlel se, radil se s psycholožkou, a když bylo jasné, že roli přijme, trochu jsme mu ji šili na tělo," dodal Vejdělek, podle nějž film s Trojanovým výkonem stojí a padá. 

Ve Václavovi si zahrála také Petra Špalková, která s Trojanem vytvořila manželskou dvojici už ve filmu Smradi. "Ve Václavovi se mi hrálo krásně, protože jsem měla co hrát díky hezkému scénáři," uvedla herečka, jež se po dnešní projekci rozplakala, jak ji příběh zasáhl. 

Vejdělek mezitím, než se do tématu o retardované Václavovi pustil, natočil komedii Účastníci zájezdu a další snímek Roming.

Menzel převezme ocenění na festivalu v Seville
   
Praha/Madrid 26. října (ČTK) - Režisér a scenárista Jiří Menzel bude jedním z hlavních hostů festivalu evropského filmu v Seville, který mu udělí zvláštní cenu. Navíc tam bude uveden v soutěži jeho nejnovější snímek Obsluhoval jsem anglického krále. Přehlídka, která se uskuteční od 2. do 10. listopadu, představí také jeho starší snímky a navíc uvede další tituly současné české kinematografie a dva animované cykly. Českou účast iniciovalo a spolupořádá České centrum v Madridu; koná se v rámci jeho projektu Španělský podzim s českým filmem. 

"Na festivalu evropského filmu nazvaném Sevilla Festival de Cine 100%% Europeo je Česká republika zvanou zemí. V rámci sekce Focus República Checa se představí šest současných českých filmů: Vratné lahve, Pravidla lži, Grandhotel, ...a bude hůř, Jedné noci v jednom městě a Hezké chvilky bez záruky. Z Menzelovy tvorby půjde o starší díla Skřivánci na niti, Ostře sledované vlaky a Vesničko má středisková," oznámila ČTK Iveta Gonzálesová z madridského centra. 

Podle ní se v další festivalové soutěži, sekci Eurodoc, utkají o ceny i dva české dokumenty - Marcela Heleny Třeštíkové a Ztracená dovolená Lucie Králové. Pro španělské děti je připraveno pásmo příběhů o Krtečkovi a zvláštní místo je vyhrazeno cyklu snímků Břetislava Pojara. 

"Jsme nadšeni, že ředitel festivalu souhlasil s naším návrhem, aby Česko bylo v tomto roce zvanou zemí. Tou jsme letos ještě na dalších třech filmových přehlídkách, ale ta sevillská je nejvýznamnější," komentovala to ředitelka Českého centra v Madridu Adriana Krásová. 

V rámci této přehlídky je 9. listopad vyhlášen Českým dnem, na kterém Menezl převezme z rukou jejího ředitele Manuela Grosse zvláštní ocenění. Události bude přítomna i umělecká ředitelka mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech Eva Zaoralová, která bude v Seville členkou poroty. 

Projekt Španělský podzim s českým filmem zahrnuje spolupráci s šesti festivaly, třemi národními filmotékami a pěti uměleckými a kulturními centry. Začal koncem září na festivalu animovaného filmu Animadrid, kde bylo uvedeno 130 českých animovaných snímků. Jeho hosty byli například animátoři Jiří Barta a Aurel Klimt. Doprovodnou akcí je výstava československých filmových plakátů z let 1960 až 1989 nabízející na osm desítek exponátů předních českých výtvarníků. Koná se v rámci festivalu v Segovii a potrvá až do konce roku. 

Podle Markéty Šantrochové z Českého filmového centra upozorní i sevillská přehlídka na českou animovanou tvorbu. Vedle pásma o Krtečkovi a cyklu Pojarových snímků byly do jedné ze speciálních sekcí zařazeny Ozvěny Anifestu - mezinárodní přehlídky věnované tomuto žánru, která se letos v květnu konala v Třeboni už pošesté.
Návštěvnost kin roste, letos přišlo už 10 milionů diváků
   
Praha 26. října (ČTK) - Česká kina letos zřejmě budou mít jednu z nejvyšších návštěvností za posledních několik let. Od letošního ledna do září totiž do tuzemských kinosálů zavítalo více než deset milionů diváků a ve srovnání s loňskem jich bylo o 1,4 milionu více. Loňský rok přitom z pohledu návštěvnosti i tržeb kin patřil mezi ty úspěšnější. 

Anna Černá z Unie filmových distributorů (UFD) dnes ČTK řekla, že díky vyšší návštěvnosti letos kinům výrazně vzrostly i tržby ze vstupného. Zatímco za devět měsíců loňského roku kina za vstupenky utržila 796,6 milionu korun, od letošního ledna do září v jejich pokladnách skončilo 966 milionů Kč. 

Češi letos chodí do kin hlavně na české filmy. Kasovním trhákem je snímek Vratné lahve Jana a Zdeňka Svěrákových, který měl do konce srpna na kontě 1,222 milionu diváků a tržby přesahující 122 milionů korun. Vratné lahve měly premiéru v březnu a jsou po šesti letech prvním českým filmem, který překročil hranici jednoho milionu diváků v domácích kinech. Naposledy se to podařilo právě Janu Svěrákovi s filmem Tmavomodrý svět, který vidělo 1,196.279 diváků. 

Film režiséra a scénáristy Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále od premiéry loni v prosinci vidělo do konce června 828.905 diváků, kteří za vstupné utratili bezmála 80 milionů korun. Diváky do kin nyní láká také nová komedie Tomáše Vorla Gympl. Podle UFD má zatím na kontě na 250.000 návštěvníků a tržby ve výši 27,5 milionu korun. Dobře si vede i film Medvídek Jana Hřebejka. Jeho návštěvnost se blíží ke čtyřsettisícové hranici. 

Ze zahraničních snímků letos patří mezi divácky nejúspěšnější film Harry Potter a Fénixův řád, který měl premiéru v červenci a do konce srpna jej vidělo bezmála 571.000 lidí, kteří za vstupenky utratili zhruba 60 milionů korun. Oblíbení jsou také Simpsonovi ve filmu. Snímek měl premiéru v červenci a do konce srpna na něj do kin přišlo zhruba 352.000 lidí, díky kterým utržil 36 milionů korun. Film Shrek Třetí od červnové premiéry zhlédlo takřka 600.000 diváků a tržby ze vstupného dosáhly 56 milionů korun. 

Ředitel distribuční společnosti Falcon Jan Bradáč odhadl, že by letošní návštěvnost kin mohla být vyšší než v loňském roce. Záležet podle něj bude hlavně na tom, jak atraktivní filmy distributoři v druhé polovině roku nasadí do kin. 

Česká kina se již loni vzpamatovala z výrazného propadu návštěvnosti, se kterým se potýkala v roce 2005. Do tuzemských kinosálů v loňském roce zavítalo 11,5 milionu diváků, což bylo zhruba o dva miliony lidí více než v roce 2005. Vyšší návštěvnost kin se projevila také na jejich tržbách, které loni vzrostly na 1,043 miliardy z 854,5 milionu korun v roce 2005. 

Hlavní část tržeb si ukrojila multikina. V pokladnách 19 multikin loni skončilo rekordních 787 milionů korun, což bylo zhruba o 180 milionů korun více než v roce 2005. Na celkových loňských tržbách tuzemských kin měly multiplexy již více než 75procentní podíl. Na návštěvnosti všech tuzemských kin se podílely 60 procenty. Ještě v roce 1999 přitom měla první tři tuzemská multikina podíl na celkových tržbách biografů necelých 17 procent. 

Domácí filmový trh po roce 1999 zejména díky nástupu multikin překonal krizi, s níž se potýkal od začátku 90. let. Návštěvnost kin dramaticky klesla v roce 1994, kdy se snížila z bezmála 22 milionů diváků v roce 1993 na 12,9 milionu lidí. V následujících letech se návštěvnost pohybovala kolem devíti milionů lidí ročně a nejnižší byla v roce 1999, kdy do kin zavítalo 8,4 milionu diváků. Od té doby návštěvnost kinosálů pozvolna rostla až na 12,1 milionu lidí v roce 2003. 

V roce 2004 návštěvnost mírně klesla a do biografů tehdy zavítalo 12,05 milionu lidí, kteří ale za návštěvu kin kvůli vyššímu vstupnému utratili rekordních 1,1 miliardy korun. V roce 2005 se tržby biografů po několika úspěšných letech vinou výrazně nižší návštěvnosti meziročně propadly o 245 milionů na 854,5 milionu korun. Do kin předloni zavítalo necelých 9,5 milionu diváků.

Režisér Václav Vorlíček natáčí pokračování Dívky na koštěti
   
Praha 27. října (ČTK) - Ještě do začátku prosince bude režisér Václav Vorlíček natáčet pod názvem Saxana volné pokračování úspěšné rodinné filmové komedie Dívka na koštěti. "Od poloviny listopadu se štáb přesune do ateliéru," řekla Jitka Pekárková, mluvčí snímku, který bude kombinovat živou akci herců s animovanými pasážemi. 

Ve filmu nyní již bývalá žákyně čarodějnické školy Saxana (Petra Černocká) žije ve světě lidí. Šťastně se provdala za svou první lásku Honzu Bláhu (Jan Hrušínský) a společně s dcerou Saxankou (Helenka Nováčková) obývají velkou rodinnou vilu, dědictví po prarodičích. 

Poslední vůle babičky Antonie ale způsobí, že s nimi bydlí také strýc Evžen (Petr Nárožný), soudce krajského soudu, a ztřeštěná teta Irma (Jiřina Bohdalová), spisovatelka a autorka dětských knížek. Ani jeden z nich o minulosti Saxany nic netuší. 

Až teprve její neopatrnost, vzpomínky na mládí ledabyle ukryté na půdě domu, zaviní, že se provalí nejen její původ, ale stane se něco mnohem horšího. Odloženou truhlu s čarodějnickými pomůckami náhodou totiž objeví Saxanka a prostřednictvím kouzelné obrázkové knížky se dostane do školy čarodějnic a na veletrh strašidel. 

Nebude to ale klidný výlet. Díky svérázné tetičce Irmě se v pohádkové říši ocitne také komiksový padouch Crackman, který chce kouzelný svět i jeho obyvatele ovládnout. Malá Saxana nelení a zkříží zloduchovi cestu. Nemůže přeci dopustit, aby byly pohádky zničeny. 

Tak začne neobyčejné dobrodružství odvážné dívky, jejích nových kamarádů, tetičky Irmy i mámy Saxany, která se jim na dálku ze světa lidí snaží pomoci. 

"Záměrem filmu je plynule kombinovat hrané scény a skutečné herce s animovanými pohádkovými postavičkami a 3D prostředím," popsala Pekárková film, který má mít premiéru až v roce 2009. 

Scénář napsal spolu s režisérem Vlastimil Mistrík, za kamerou je Petr Polák. Producenty snímku jsou společnosti PragoFilm a Design Bros., koproducentem Česká televize a firma RED division. V dalších rolích se objeví například Naďa Konvalinková, Jiří Lábus, Ota Jirák a Markéta Hrubešová.
Římský festival Svátek filmu vyhrál snímek Juno
   
Řím 27. října (ČTK) - Americký film Juno, příběh nedospělé dívky, která se musí vyrovnat s neplánovaným těhotenstvím, zvítězil na římském filmovém festivalu Svátek filmu. O hlavní cenu Marka Aurelia se střetl s dalšími 13 snímky. Ve filmu třicetiletého režiséra kanadského původu Jasona Reitmana ztvárnila hlavní roli Ellen Pageová. 

"Film emocionálně oslovil členy poroty," uvedli pořadatelé. Snímek vypráví příběh, ve kterém Juno MacGuffová, šestnáctiletá dívka z Minnesoty, se snaží nalézt vhodné rodiče pro své nenarozené dítě. 

Reitman má na režisérském kontě především satirickou komedii Děkujeme, že kouříte, která získala řadu filmových cen a nominaci na dva Zlaté glóby. Mezi jeho další snímky patří krátkometrážní komedie Consent a In God We Trust, ty se však do české distribuce nedostaly. 

Cenu pro nejlepšího herce získal Rade Šerbedžija za výkon v kanadsko-řeckém snímku Fugitive Pieces. Nejlepší herečkou se v Římě stala Číňanka Ťiang Wen-li za roli ve snímku Li Čchun. 

Italský Svátek filmu se konal podruhé. Loni se při premiérovém ročníku přišlo na festivalové filmy podívat 480.000 diváků. Porotě složené z 50 filmových fanoušků letos předsedá bosenský režisér Danis Tanović. 

Svátek filmu má být podle pořadatelů festivalem publika a nikoliv zvláštní událostí. Jedenáct filmů v Římě zažilo světovou předpremiéru. Poprvé byl například uveden i film Francise Forda Coppoly Youth Without Youth (Mladí bez mládí) s Timem Rothem v hlavní roli. To je první snímek, který slavný filmař natočil po deseti letech. 

Římští diváci mohli v předpremiéře vidět také Le deuxieme souffle Francouze Alaina Corneaua s Danielem Auteuilem a Monikou Belluciovou, Reservation Road amerického tvůrce Terryho George či Útěk do divočiny, který natočil Sean Penn.

Žebříčku 50 nejlepších soundtracků vévodí Purpurový déšť
   
New York 24. října (ČTK) - Filmová hudba někdy může fanoušky vzrušovat víc než sám snímek, ke kterému patří. Alespoň to vyplývá z žebříčku 50 nejlepších soundtracků historie, který připravuje americký časopis Vanity Fair. Na jeho špici se totiž ocitla hudba k filmu Purpurový déšť, kde hlavní roli ztvárnil zpěvák Prince. A to přesto, že redaktoři o snímku zároveň s nadsázkou napsali, že jeho aktéři předvedli nejspíše nejhorší herecké výkony všech dob. 

Plný seznam pěti desítek filmů, jejichž melodie se nesmazatelně zapsaly do dějin, zveřejní Vanity Fair teprve příští měsíc. Už teď je ale jasné, kdo se probojoval do top ten. 

Pomyslné stříbro získal slavný film Beatles Perný den z roku 1964, který popisuje jeden den v životě nejslavnější kapely všech dob. Hned za ním následuje jamajský krimifilm The Harder They Come, v němž hraje hlavní roli reggae zpěvák Jimmy Cliff. 

O něco slavnější je v Česku další finalista - soundtrack ke kultovnímu filmu Pulp Fiction: Historky z podsvětí Quentina Tarantina, kde zazněly například písně od kapely Urge Overkill, Dustyho Springfielda nebo Chucka Berryho. Redaktory zaujal i písňový doprovod snímku Absolvent v hlavní roli s Dustinem Hoffmannem, kterému vévodí slavný titulní song dvojice Paul Simon a Art Garfunkel Mrs. Robinson. 

V první desítce se pak ocitl například i hudební film Horečka sobotní noci, kde se v rytmu diskohudby vlní John Travolta, nebo Americké graffiti režiséra George Lucase, které je nostalgickou vzpomínkou na Ameriku 60. let.

Filip Renč začne točit film Hlídač č. 47
   
Praha 24. října (ČTK) - Nový celovečerní film začne v prvních listopadových dnech natáčet režisér Filip Renč. Bude mít název Hlídač č.47, a jak dnes filmař řekl ČTK, půjde o první remake v historii české kinematografie. Jeho předobrazem totiž bude stejnojmenný snímek, který vznikl v roce 1937 podle novátorského scénáře tehdy začínajícího filmaře Otakara Vávry. Jeho základem byl román Josefa Kopty z roku 1926. 

"Nyní ale nepůjde o adaptaci Vávrova scénáře. Vyšli jsme z přepracování Eduarda Vernera, které se dlouho nedostalo k realizaci. Pro tohoto zkušeného televizního autora to byla poslední scenáristická práce - zemřel v roce 2003," řekl Renč ČTK. Podle něj bude jediným producentem Česká televize. Premiéru v kinech bude mít snímek příští rok na podzim. Hlavní role v něm ztvární Karel Roden, Lucia Šipošová, Miroslav Dlouhý a Václav Jiráček. 

Renč Vernerův text spolu se Zdeňkem Zelenkou přepracoval, nový scénář je vlastně novým pohledem na něj. "Nejde o komerční záležitost, je to čistě filmový příběh. Psychologické drama o tom, jak se válečný veterán vyrovnává se svým osudem, životními zkušenostmi, láskami a s osudovou žárlivostí," upozornil režisér. Původní snímek je pro něj vzorem, protože měl prý výbornou atmosféru a také kameru Karla Degla. 

V Renčově filmu se také objeví víc situací, než bylo v původní předloze; příběh bude obohacen o válečné reminiscence z východní fronty. 

V původním snímku Hlídač č. 47 se ve druhé polovině 30. let minulého století objevili Jaroslav Průcha, Marie Glázrová, Karel Veselý, Ladislav Boháč a František Dvorský. Po náhlém úmrtí režiséra Josefa Rovenského tehdy film dokončil Jan Sviták. Hlavní jeho postavou je stárnoucí traťový hlídač, který dočasně ohluchne. Předstírá ztrátu sluchu i po uzdravení, a tak zjistí pravdu o vztahu mladé manželky k vesnickému hejskovi. 

Koncem ledna se v kinech objeví jiný Renčův snímek, který v červnu natáčel v Bosně - v peřejích a vodopádech dravé řeky Una a městě Bihać. Akční film s tajemnou zápletkou má název Na vlastní nebezpečí a slibuje dynamickou akční podívanou. Skupina lidí se v něm v nerovném souboji utká s divokým přírodním živlem, strážci zákona i s vlastním svědomím. Hlavní role ztvárnili Jiří Langmajer, Filip Blažek, Miroslav Krobot, Václav Jiráček a Lucia Šipošová. 

"Já tak vlastně během půl roku natočím dva celovečerní snímky. Předtím jsem pět let čekal," podotkl Renč.

Dokumentární bajka Mír s tuleni vstoupí 1. listopadu do kin
   
Praha 24. října (ČTK) - Mladý český režisér Miroslav Novák natočil celovečerní dokumentární bajku Mír s tuleni. Chtěli jsme natočit přírodopisný film a nakonec je z toho přírodopisný film o lidech, řekl dnes novinářům režisér. Snímek vstoupí do běžné distribuce 1. listopadu, o den dřív jej v premiéře uvede nově otevřené Bio Oko v Praze 7. 

Režisér čerpal ze dvou známých zvířecích příběhů. Inspiroval jej osud tuleně Odyssea, který byl v 50. letech minulého století pro pobavení vypuštěn do slavné římské fontány di Trevi, a lachtana Gastona, který po povodních v roce 2002 uplaval z pražské zoo. Podle tvůrců spolu tyto dvě události souvisejí víc, než se na první pohled zdá. 

Na příkladu tuleně středomořského, kdysi nejhojněji se vyskytujícího zvířete na středomořském pobřeží od Španělska až po Turecko, snímek ukazuje, jak se mění člověk i prostředí kolem něj. Dnes je totiž tento kriticky ohrožený savec zahnán daleko od břehů. Místo něj jsou pláže obsypány opalujícími se turisty. Zato lachtan je stále k dispozici nejen v zoologických zahradách, ale třeba také v Africe, kde si ho s průvodcem za pár dolarů zájemci mohou třeba i ulovit. 

Filmaři, které doprovází i známý režisér Emanuele Coppola, se vydávají po stopách obou druhů zvířat. Uskuteční několik neúspěšných pokusů najít poslední exempláře tuleně středomořského, za lachtany se vypraví až do jižní Afriky. Především se však snímek odehrává v Itálii, kde se tvůrci setkají s vášnivými přírodovědci, kteří svůj život zasvětili právě zkoumání tuleňů. 

Název Mír s tuleni je parafrází na Čapkův román Válka s mloky. Citace ze stejnojmenné rozhlasové hry také celý film provázejí. Dokument se pokouší postavit nerovný vztah lidí k živé přírodě do širších souvislostí. Současné záběry doplnili tvůrci mimo jiné staršími záběry lovců tuleňů, rozhovory s pamětníky, významnými českými přírodovědci a filozofy.

Pitt a Jolieová producenty seriálu o humanitární pomoci
   
Los Angeles 24. října (ČTK) - Hvězdný herecký pár Brad Pitt a Angelina Jolieová se rozhodl vytvořit seriál o skupině humanitárních pracovníků, kteří působí ve válečných oblastech. Uvedl to americký odborný deník Hollywood Reporter. 

Pitt a Jolieová budou výkonnými producenty seriálu spolu se Scottem Burnsem, který stál za Oscarem ověnčeným dokumentárním snímkem Nepříjemná pravda. 

Seriál bude zkoumat politické pozadí jedné mezinárodní humanitární organizace a popisovat životy jejích pracovníků a lidí, kterým pomáhají, upřesnil list. 

Dvaatřicetiletá Jolieová jako velvyslankyně dobré vůle OSN cestuje po problematických místech světa. S Pittem vychovává čtyři děti a pomáhá humanitárním organizacím prostřednictvím Nadace Jolie-Pitt. Například Lékaři bez hranic (MSF) od nadace obdrželi milion dolarů (19,1 milionu korun).
Na premiéře krvavého hororu SAW IV jsou vítáni dárci krve
   
Praha 24. října (ČTK) - Mimořádné uvedení amerického filmu SAW IV do českých kin chystá distribuční společnost HCE. Premiéra se v souvislosti se startem této novinky ve světě uskuteční čtyři minuty po půlnoci ze čtvrtka na pátek v pražském multikině Village Cinemas Anděl. "Celou akci jsme nazvali Den otevřených žil, protože u tramvajové zastávky Anděl v Plzeňské ulici bude ve čtvrtek od 09:00 do 13:00 hodin umístěna pojízdná transfuzní stanice," řekla ČTK Lucie Straková ze společnosti HCE. 

Každý, kdo daruje krev, dostane podle ní jedno DVD s jedním z předchozích dílů SAW a také jeden lístek na celý maraton této kultovní série. 

Ten začne ve čtvrtek vpodvečer a fanouškům se silnými nervy nabídne od 17:30 hodin thriller SAW: Hra o přežití, v 19:40 hodin se začne promítat SAW II a ve 21:50 SAW III. 

Podle distribuční společnosti se série filmů SAW stala kultovní už po druhém pokračování. S přibývajícími čísly prý přitahuje do kin víc a víc diváků, kteří jsou lačni zjistit, jak hra pokračuje. 

V zatím posledním dílu jsou zabiják Jigsaw i jeho učnice Amanda mrtví. Po vraždě detektiva Kerryho pomáhají vysloužilí agenti FBI detektivu Hoffmanovi rozluštit hádanku poslední Jigsawovy hry. Velitel zásahové jednotky Rigg se sám ocitne ve smrtelném nebezpečí. Má pouze hodinu a půl, aby se dostal přes vražedné pasti a zachránil svého přítele i sebe před děsivým koncem. 

Snímek natočil režisér Darren Lynn Bousman a hrají v něm například Tobin Bell, Scott Patterson, Lyriq Bent a Costas Mandylor. Více informací získají fanoušci hororové podívané na oficiální stránce filmu: http://www.officialsaw.com/.

Do kin přichází nový fantasy film Probuzení tmy
   
Praha 24. října (ČTK) - Premiéru fantasy filmu Probuzení tmy, který natočil americký režisér David Cunningham podle pětisvazkové knihy spisovatelky Susan Cooperové, uvidí diváci v kinech 25. října. Společnost Bontonfilm, která film na česká plátna přináší, jej dnes v kině Atlas představila novinářům. 

Ústředním motivem příběhu je boj světla a tmy, dobra se zlem, o nadvládu nad světem. Třináctiletého Willa Stasona (Alexander Ludwig), který žije se svou rodinou v Anglii, čeká v den 14. narozenin překvapení. Právě on je nejmladším rytířem světa, hledačem šesti osudových znamení, který má zachránit svět před záhubou. Proti hledači a jeho ochráncům stojí ztělesnění zla, kterým je jezdec (Christopher Eccleston). 

Boje Vikingů, záplavy domů, tisíce útočících hadů a vran či mohutné výbuchy provázejí celý snímek. "Věnuji se obvykle drsnějším záležitostem, dokumentům a nezávislým filmům. Myslím, že se do tohoto filmu snažím vnášet realismus," řekl podle Bontonfilmu režisér David Cunningham. "Je to kombinace fantastična a reality s důrazem na tu realitu. Takže místo digitálních efektů děláme spoustu věcí doopravdy," dodal. 

Tato filozofie se uplatnila i ve scéně, v níž hlavního hrdinu pronásleduje obří bílá kobra. Filmaři kvůli natáčení dovezli z České republiky okolo tisíce hadů, mezi nimi i exotickou bílou krajtu a chřestýše, z nichž někteří dosahovali délky až čtyři metry. 

Příběh, zasazený do Anglie, se natáčel v Rumunsku. "Na skutečné scéně máte mnohem víc svobody než na té virtuální, digitální. Proto jsme se rozhodli natáčet film v Rumunsku, abychom se do toho mohli pořádně opřít a natočit jízdu, která působí co nejopravdověji," uvedl Cunningham.
Celovečerní dokument Občan Havel bude mít premiéru 31. ledna
   
Praha 24. října (ČTK) - Celovečerní dokument Občan Havel, který natočil režisér Pavel Koutecký a po jeho smrti dokončil Miroslav Janek, uvede do kin 31. ledna distribuční společnost Aerofilms. 

Film nahlíží do zákulisí politických i soukromých dramat prezidentského období Václava Havla. Diváci uvidí jeho nervozitu při první volbě českého prezidenta či trápení při nácviku prezidentské děkovací řeči. Poznají, že umí recitovat Šrámkův Stříbrný vítr nebo nalít Miloši Zemanovi becherovku. Kamera jej ale sledovala i v situacích, kdy se dokázal rozčílit a zanadávat na špatně ušité košile. 

Podle mluvčí projektu Renaty Elhenické bude v tomto dokumentu také konečně rozluštěno několik dlouholetých záhad české politiky, například kdo posadil Jacquesa Chiraka vedle první dámy. 

"Stejně jako v životě Václava Havla hrají ve filmu důležitou roli obě jeho manželky, Olga a Dagmar. Na plátně se objeví jeho přátelé a spolupracovníci, světoví i čeští politici, ale i členové skupiny Rolling Stones. Diváci se mohou také těšit na všechny psy, kteří žili v blízkosti Václava Havla jako prezidenta," uvedla producentka Jarmila Poláková ze společnosti Film & Sociologie. 

Režisér Pavel Koutecký začal film natáčet v roce 1992 a sledoval prvního českého prezidenta více než 13 let. Po jeho tragické smrti na jaře 2006 se dokončení tohoto projektu ujal režisér Miroslav Janek se svou ženou, střihačkou Toničkou Jankovou. 

"Když jsme si prohlédli natočený materiál, bylo nám jasné, že jde o unikátní projekt. Žádný světový politik si zřejmě ještě nepustil filmaře tak blízko k tělu jako Václav Havel," uvedl Janek, který v současné době pracuje na posledních obrazových úpravách dvouhodinového snímku. 

Možnost podílet se na jeho uvedení do kin považuje programový ředitel distribuční společnosti Aerofilms Ivo Andrle za poctu. "První reakce z kin jsou velmi příznivé. Věříme, že stejný zájem bude i ze strany diváků," uvedl. Snímek Občan Havel se v kinech objeví v 15 filmových kopiích. 

Koproducenty filmu jsou společnosti Negativ, Studio KF, FTV a Michael Wolkowitz, na výrobě se podílí také TV Nova. Film podpořil fond kinematografie a Nadace DrAK. 

Více informací a fotografie naleznou zájemci na internetové adrese www.obcanhavel.cz.

Blanchettová uvedla svou novou královnu Alžbětu
   
Londýn 24. října (zpravodaj ČTK) - Cate Blanchettová v úterý v londýnském Odeonu na Leicesterském náměstí uvedla nový historický velkofilm režiséra Shekhara Kapura o královně Alžbětě I. Blanchettová hrála královnu už v roce 1998, kdy za roli získala nominaci na Oscara, a obecně se předpokládá, že podobně bude oceněna i za nový film. 

Pro čtenářky společenských magazínů je však podle všeho nyní hlavní otázka to, zda téměř čtyřicetiletá herečka nečeká třetí dítě. Tyto magazíny totiž zaznamenaly, že je velký rozdíl v tom, jak byla vyhublá před několika týdny v New Yorku, a jak se jí zaoblila postava v poslední době. Sama Blanchettová ovšem řekla, že v New Yorku byla těsně po natáčení filmu o Bobu Dylanovi (I’m Not There), na který musela kvůli roli zhubnout. 

Do kin jde její nový film Královna Alžběta - Zlatý věk v Británii 2. listopadu, v Česku 22. listopadu. Tento týden už ho viděli účastníci filmového festivalu v Římě. 

Věk královny Alžběty je pro Anglii obdobím zásadního politického, kulturního a společenského rozkvětu po letech napětí a nejistoty vyvolaných rozhodnutím Alžbětina otce Jindřicha VI. odtrhnout říši od katolické církve a snahou Alžbětiny starší, katolické sestry Marie toto rozhodnutí zvrátit. 

Film zachycuje Alžbětu v plné síle, ale v situaci, kdy se proti Anglii připravuje válka mezinárodní koalice vedené španělským králem, která mnohonásobně převyšuje anglické síly, ale kterou královna nakonec úspěšně odrazí. Básnická licence uvedla do filmu flirt mezi Alžbětou a dobrodruhem Walterem Raleighem, kterého hraje Clive Owen. 

Pro Blanchettovou byla ale role hlavně možností zamyslet se nad kultem mládí a obavy ze stárnutí. "Je pro mně zajímavé, že tohle je ústřední dilema pro dnešní ženy - už v jejich 20 či 30 letech. Mám za to, že královna Alžběta I. to ztělesňovala," řekla Blanchettová, která si myslí, že kdyby v 16. století byl už znám botox, byla by Alžběta "první kandidátkou". 

"Žijeme v bezbožné společnosti," řekla herečka po uvedení filmu v Římě. "Navzdory všemu tomu povídání o fundamentalismu a stvoření převládá názor, že po tomto (životě) nic neexistuje, takže lpíme na tom, co máme teď a tady," soudí. "Můj názor je, že bychom prostě měli sundat prst z nouzového tlačítka."

Režisér Moore v novém dokumentu kritizuje zdravotnictví v USA
   
Praha 23. října (ČTK) - Příběhy obyčejných Američanů, jejichž životem otřásla úroveň zdravotní péče a v některých případech jej i ukončila, zachytil americký režisér Michael Moore. Moorea proslavil zejména kontroverzní protibushovský dokument Fahrenheit 9/11. Jeho nový snímek s názvem Sicko, kritizující systém amerického zdravotnictví a farmaceutické společnosti, se v českých kinech objeví příští čtvrtek. 

Problémy, na které snímek poukazuje, se podle tvůrců nevztahují jen na pacienty bez drahé zdravotní pojistky, ale také na všechny pojištěné, přičemž jde často o zanedbání nejzákladnější zdravotnické péče. 

Snímek, který dnes novinářům představila společnost Palace Cinemas, jde ve stopách předešlých filmů kontroverzního režiséra Moorea. Jde zejména o oscarový snímek Bowling for Columbine, kritizující prodej střelných zbraní v USA, a dokument Fahrenheit 9/11, v němž se terčem Mooreovy kritiky stal americký prezident George Bush. Kritizuje v něm Bushův postup po útocích z 11. září 2001 a odsuzuje důvody, jež americkou vládu vedly k invazi do Iráku v roce 2003. V roce 2004 za něj Moore získal Zlatou palmu v Cannes. 

Letos na jaře se Moore dostal do potíží, když ho americké úřady vyšetřovaly kvůli jeho cestě na Kubu, kde pro film Sicko natáčel některé sekvence. Embargo uplatňované Spojenými státy vůči tomuto komunistickému ostrovu neumožňuje občanům USA Kubu navštívit, pokud nemají zvláštní povolení. Ministerstvo financí USA zaslalo Mooreovi dopis, v němž vyjádřilo obavy, že filmař odjel na Kubu bez souhlasu amerických úřadů, a vyzvalo ho, aby důvod své cesty náležitě vysvětlil a aby sdělil jména dalších zúčastněných osob. 

Producentka filmu Megan O’Harová tehdy vyšetřování označila za politicky motivované. Podle ní bylo zahájeno z iniciativy vlády prezidenta Bushe. 

Tématem amerického zdravotnického systému se Moore prý začal zabývat už v roce 1999, kdy dělal v televizi pořad The Awful Truth (Hrozná pravda). "První epizodu jsme natáčeli s mužem, kterému pojišťovna odmítla zaplatit transplantaci, brzy po odvysílání však změnila názor. Napadlo nás udělat z toho celý film. Vzít deset lidí, každému dát deset minut a zkusit jim zachránit život. Kritizuji systém. Z velké části je totiž založen na maximalizaci zisku. A když jde o zdraví, zisk by v tom neměl hrát roli," shrnuje Moore. 

Součástí dokumentu jsou informace od lidí pracujících ve zdravotnictví, zveřejnění zdravotní dokumentace údajně poškozených pacientů a srovnání zdravotní péče v USA, Kanadě, Británii a Francii.

Komedie pro teenagery Superbad přijde do kin 25. října
   
Praha 23. října (ČTK) - Tento čtvrtek se v českých kinech objeví americká komedie pro teenagery Superbad, kterou natočil režisér Greg Mottola. Ve středu ji pražským novinářům představila společnost Falcon. 

Podle distribučních informací jde o příběh dvou dospívajících kamarádů před maturitou. Jsou na sobě závislí, ale záhy by měl každý z nich jít na jinou vysokou školu. Evan (Michael Cera) je milý, chytrý a stydlivý, Seth (Jonah Hill) naopak drzý, náladový a posedlý děvčaty. Film sleduje jejich zoufalé pokusy zapůsobit během jedné bláznivé noci na dívky, po kterých touží. 

Autoři scénáře Seth Rogen a Evan Goldberg ho prý začali psát, když jim bylo pouhých 13 let, protože chtěli zjistit, zda by toho byli vůbec schopni. Zdálo se jim totiž, že filmy o středoškolácích nejsou věrohodné a ani legrační. Nepříliš slušné anglické slovo "fuck" v příběhu použili 186krát. V "mejdanových" scénách se používala místo vodky voda, místo tvrdého alkoholu jablečný džus a nealkoholické pivo. Protože herci Christopheru Mintz-Plasseovi bylo v době natáčení teprve 17 let, musela být při filmování jeho sexuální scény přítomna jeho matka. 

Režisér Mottola spolupracoval s Juddem Apatowem a Sethem Rogenem na seriálu Kolej, základ života, pro který režíroval několik epizod. Režíroval i několik dílů seriálu Arrested Development a The Comeback společnosti HBO. Krom toho si také zahrál ve filmech Celebrity a Konec podle Hollywoodu režiséra Woodyho Allena. 

Hudbu k filmu složil Lyle Workman, který se prý jako malý začal učit podle rádia hrát Beatles a další populární hity. S Juddem Apatowem už v spolupracoval na filmu nazvaném 40 let panic.

Palace Film Festival začne ve Slovanském domě 31. října
   
Praha 23. října (ČTK) - Už počtvrté organizuje společnost Palace Cinemas filmovou přehlídku, v níž nabídne nejlepší "kousky" letošního roku. Akce začne 31. října v multikině v pražském Slovanském domě a po týdnu se přestěhuje do Velkého Špalíčku v Brně. 

"Dramaturgii jsme opět zaměřili na propagaci kvalitních snímků v české distribuci a na seznámení s novinkami české i světové kinematografie. Sekce filmových novinek, festivalových vítězů a snímků Quentina Tarantina doplníme čtyřmi hodinovými pásmy filmových upoutávek neboli trajlerů, která budou přístupná zdarma. Vstupné na ostatní projekce činí 99 korun," řekl na tiskové konferenci v Praze šéf Palace Film Festivalu Živan Novotný. Celkem se podle něj představí téměř 50 titulů ve více než 130 projekcích. 

Ředitel sítě Palace Cinemas v České republice Tomáš Palička upozornil na ohlas první podobné akce v Brně. "Už druhý ročník jsme uspořádali i v Praze a na ten třetí přišlo 7500 diváků," řekl. 

V rámci filmových novinek budou mít všechny snímky českou předpremiéru. Zahajovacím titulem pražské části bude film Roberta Redforda Hrdinové a zbabělci, brněnskou část uvede historický velkofilm Královna Alžběta: Zlatý věk. Na přehlídce bude v předpremiéře a za účasti tvůrců uveden český film Crash Road. 

"Celkem představíme deset předpremiér, včetně francouzského válečného dramatu Mezi nepřáteli či westernu Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem," dodal Novotný. Krvavou lahůdku budou v programu tvořit dva Tarantinovy projekty Grindhouse a Kill Bill. Uvedeny budou tak, jak bylo původně zamýšleno - dohromady a za cenu jedné vstupenky. 

Trailer Fest nabídne zájemcům dvě pásma "foršpanů" na vybrané filmy z posledních pěti let a další dvě poskládaná z upoutávek na díla starší, včetně 50. a 60. let. 

Více informací o festivalu, seznam filmů a program naleznou zájemci na internetové adrese www.palacefilmfestival.cz.

V Číně se točí trojka Mumie
   
Hongkong 23. října (ČTK) - Natáčení třetího dílu filmu Mumie, v němž si zahrají Brendan Fraser, Jet Li či Michelle Yeohová, se přesunulo do Číny, kde by se také děj snímku měl převážně odehrávat. Režisér Rob Cohen na svých webových stránkách dnes uvedl, že točí scénu bitvy mezi prvním čínským císařem Čchin Š’chuang-tiem, který vstal z mrtvých, jeho 5000 terakotovými vojáky a rodinou badatelů v opuštěném údolí severně od čínského hlavního města Pekingu. 

V jednom z dalších chystaných záběrů zasazeném do roku 1946 se zakladatel Číny Čchin Š’chuang-ti požene známou šanghajskou nábřežní třídou Bund ve válečném voze taženém čtyřmi bronzovými koňmi. 

Režisér si pochvaluje, že čínskému natáčení, do něhož je zapojen tým 2000 lidí, zatím přeje počasí. 

Ve snímku Mummy: Tomb of the Dragon Emperor (Mumie: Hrobka dračího císaře) se Fraser znovu vrací v roli badatele Ricka O’Connella, Maria Bellová ztvárnila jeho manželku Evelyn a Luke Ford byl obsazen jako jejich syn Alex. 

Jet Li si zahraje císaře, Yeohová kouzelnici a Russella Wonga publikum uvidí jako jednoho ze vzkříšených nepřátel císaře, který panoval v letech 221 až 210 před naším letopočtem a po dobytí okolních království se stal prvním sjednotitelem Číny. 

O Čchin Š’chuang-tiovi, který v Číně zavedl jednotný znakový systém, jednotný systém měr i měnu, daňový systém a právní řád a nechal vybudovat tisíce kilometrů silnic i první čínskou zeď na obranu před nájezdníky ze severu, byl v roce 2002 v Číně natočen film distribuovaný na Západě pod titulem Hero (Hrdina), jenž byl nominován na Oscara.

Ang Lee lituje, že jeho film se o Oscara ucházet nebude
   
Tchaj-pej 23. října (ČTK) - Slavný filmový režisér Ang Lee vyjádřil velké rozčarování nad tím, že jeho nový thriller Se Jie (Lust, Caution - Touha, opatrnost) nebude reprezentovat Tchaj-wan příští rok v klání o prestižního Oscara. Národní akademie přihlášku filmu nepřijala s odůvodněním, že na něm pracovalo příliš málo Tchajwanců. 

Lee řekl, že respektuje oscarová pravidla, ale v tomto případě je pokládá za nespravedlivá, protože Tchaj-wan a Hongkong se zcela běžně ve společné filmové produkci dělí jak o zdroje, tak o talenty. 

Tchajwanští představitelé uvedli, že domácí akademie požaduje, aby alespoň někteří herci, hudebníci nebo návrháři kostýmů byli domácího původu. 

Se Jie, dramatický příběh odehrávající se v Japonci okupované Šanghaji během druhé světové války, je příběhem ženy, odbojářky, která má svést a zabít vůdce místních kolaborantů. Ang Lee s tímto filmem zvítězil letos v Benátkách, odkud si odnesl hlavní cenu, Zlatého lva.
Dagmar Havlová se prý vrací před filmové kamery
   
Praha 23. října (ČTK) - Manželka bývalého prezidenta Václava Havla, herečka Dagmar Havlová, se vrátí před filmové kamery. Píše to Mladá fronta Dnes (MfD). Čeká ji údajně hlavní role ve filmu o dramatu matky, jež ztratila syna. Natáčení má začít 12. března 2008, zjistila MfD. Už předtím ale v únoru prý Havlovou čeká ještě jiná filmová role. 

"Ano, v březnu budu točit s režisérem Zdeňkem Zelenkou film pro Českou televizi. Hraju v něm krásnou dramatickou postavu matky," potvrdila Havlová informaci listu. Havlová údajně listu řekla, že ji v únoru čeká navíc ještě jiná filmová rola, a to prý "v koprodukčním filmu s mladým českým tvůrcem". 

Film Zdeňka Zelenky má vyprávět o dvou šestnáctiletých chlapcích, Čechovi a Čechokanaďanovi, kteří se účastní výměnného studentského pobytu. První z nich v zahraničí tragicky zahyne, ale podle smlouvy by jeho rodiče na čas měli přesto přijmout jako hosta druhého chlapce. Otec, kterého ztvární Viktor Preiss je proti. Matka, kterou má hrát Havlová, překvapivě svolí, píše o příběhu MfD. Podle listu se film inspiruje skutečnou událostí. Autorkou scénáře je Hana Cielová. 

Podrobnosti o tom, kde se film bude točit nebo kdy ho diváci České televize uvidí na obrazovkách zatím filmaři podle MfD ještě neznají. Česká televize prý o projektu mlčí; v pondělí listu údajně jen vzkázala, že informaci o natáčení nemůže potvrdit, ani vyvrátit. 

Bývalá první dáma stála naposledy před filmovými kamerami při natáčení seriálů Bylo nás pět a Život na zámku, připomíná MfD. Svou hereckou kariéru přerušila poté, co se v roce 1997 vdala za prezidenta Václava Havla a začala se věnovat především charitě. Na divadelní jeviště se úspěšně vrátila loni v březnu ve hře Chvíle pravdy od amerického dramatika Israela Horovitze na scéně pražského Divadla na Vinohradech.

Harry Potter obdržel několik nominací na dětské ceny BAFTA
   
Londýn 22. října (ČTK) - Čarodějnický učeň Harry Potter jde opět do boje. Tentokrát se utká o trofeje v dětské kategorii britských filmových a televizních cen BAFTA. Kromě "Pottera" byly na prestižní ocenění nominovány také například animovaná rodinná komedie Spláchnutej nebo tancující tučňáci z Happy Feet. 

Poslední snímek potterovské ságy Harry Potter a Fénixův řád získal nominace v kategoriích nejlepší film, videohra a BAFTA Kids’Vote (Hlas dětí), jediného ocenění udělovaného na základě hlasů publika. 

Ve hře o ceny BAFTA je také fantasticko-dobrodružný film Most do země Terabithia.
Do kin přijde italsko-francouzské drama Neznámá
   
Praha 22. října (ČTK) - Skoro až detektivní příběh mladé Ukrajinky žijící v italském městě přinese na plátna kin italsko-francouzské drama Neznámá. Dnes je představila pražským novinářům distribuční společnost SPI, která uvede snímek v české premiéře od 8. listopadu. 

Film natočil režisér Giuseppe Tornatore, na scénáři s ním spolupracoval Massimo de Rita a autorem hudby byl Ennio Morricone. Hlavní role vytvořili Xenia Rappoportová, divadelní herečka, která je známá pouze ve svém rodném Rusku, a dále Michele Placido, Claudia Geriniová a Margherita Buyová. 

"Zřejmě budou snímek označovat jako noir - černý, ale jako obvykle, definice nikdy nesdělí skutečnou povahu filmu. Byl to spletitý střet pocitů a záhady, které mi odhalovaly svoji postatu kousek po kousku až během natáčení," řekl o snímku režisér. 

Příběh odhaluje smutnou minulost ukrajinské dívky, která se ve snaze dosáhnout svých snů snaží v Itálii za každou cenu dostat práci. Stane se hospodyní v bohaté rodině, která se jí stále více stává bližší. Ale jednoho dne přichází někdo z její minulosti a přináší nové zlo a násilí. 

"Myslela jsem, že jsem s minulostí skoncovala. Ale minulost neskoncovala se mnou," ospravedlňuje hrdinka filmu v jednom z vypjatých momentů důvody svého počínání. 

Mezinárodní kritika označila Neznámou za emocionální thriller s hitchcockovským podtextem a odkazy na Tarantina. Pochválila herecký výkon hlavní hrdinky i orchestrální soundtrack, který by si zasloužil samostatný post, nejvýznamnější v dlouhé kariéře Ennia Morriconeho. Do koprodukce Neznámé se zapojily společnosti Medusa a francouzská Babe s rozpočtem osmi milionů eur (zhruba 220 milionů korun). 

Giuseppe Tornatore se narodil v Palermu v roce 1956. Po mnoha letech zasvěcených divadlu, fotografii a intenzivní dokumentární činnosti natočil svůj první celovečerní snímek. V roce 1989 získal za snímek Bio Ráj Oscara.

Hansard s Irglovou na festivalu zahráli písně z filmu Once
   
Praha 21. října (ČTK) - Diváci v téměř zcela zaplněném sále pražského kina Lucerna v sobotu večer nadšeně tleskali irskému zpěvákovi a kytaristovi Glenu Hansardovi a zpěvačce a pianistce Markétě Irglové. Duo zde vystoupilo na speciálním koncertě, který se uskutečnil během mezinárodního festivalu hudebních filmů Music On Film - Film On Music (MOFFOM). Přehlídka měla na programu rovněž českou premiéru filmu Once irského režiséra Johna Carneyho, v němž dvojice ztělesnila hlavní role. 

Hansard hrál na otlučenou kytaru španělku; stejný nástroj mu přitom posloužil právě ve filmu. Kromě Irglové jej doprovázel ještě hostující baskytarista. Některé písničky si dvojice zazpívala do jednoho mikrofonu, oba zpěváci se přitom k sobě tiskli sedíce vedle sebe na jediné židli. 

Asi v polovině koncertu se kytary ujala Irglová a zahrála pár balad, jednu z nich věnovala svým rodičům i organizátorům festivalu. "Je to moc pěkné, vrátit se," prohlásila zpěvačka, která celý letošní rok věnovala propagaci snímku na festivalech a diář má prý zaplněný ještě na půl roku dopředu. Hansard ji poté doprovázel na mandolínu, v další písni zase jen několikrát jakoby nesměle klepnul do kláves. V závěru koncertu nejprve publikum podle Hansardova dirigování hvízdalo tóny jedné z písní, poté vytleskávalo refrén finálové "vypalovačky". 

Frontman populární irské kapely The Frames Glen Hansard se narodil v roce 1970 v Dublinu, multiinstrumentalistka Markéta Irglová o 18 let později ve Valašském Meziříčí. Spolupracují již několik let, loni společně natočili album The Swell Season. 

Jejich film Once si odvezl již několik cen z filmových festivalů a podle distributora se stal hitem u amerických diváků. Do českých kin snímek přijde příští týden v originálním anglickém znění s českými titulky v šesti kopiích. 

Popularitu nízkorozpočtového filmu nastartovalo letos v lednu udělení ceny diváků na největším festivalu nezávislých filmů na světě Sundance v americkém Utahu. Další ocenění, cenu pro nejlepší zahraniční film, si snímek tento měsíc odvezl z festivalu nezávislé filmové tvorby Raindance v Londýně. 

Irglová v irském melodramatu ztvárnila roli české emigrantky, která se setká s dublinským pouličním muzikantem, jehož si zahrál Hansard. V týdnu nabitém událostmi, kdy společně píšou písničky, zkoušejí a nahrávají ve studiu, se do sebe zamilují. Scénář filmu je podle tvůrců částečně inspirován skutečným Hansardovým osudem.

Hansard s Irglovou na festivalu zahráli písně z filmu Once
   
Praha 21. října (ČTK) - Diváci v téměř zcela zaplněném sále pražského kina Lucerna v sobotu večer nadšeně tleskali irskému zpěvákovi a kytaristovi Glenu Hansardovi a zpěvačce a pianistce Markétě Irglové. Duo zde vystoupilo na speciálním koncertě, který se uskutečnil během mezinárodního festivalu hudebních filmů Music On Film - Film On Music (MOFFOM). Přehlídka měla na programu rovněž českou premiéru filmu Once irského režiséra Johna Carneyho, v němž dvojice ztělesnila hlavní role. 

Hansard hrál na otlučenou kytaru španělku; stejný nástroj mu přitom posloužil právě ve filmu. Kromě Irglové jej doprovázel ještě hostující baskytarista. Některé písničky si dvojice zazpívala do jednoho mikrofonu, oba zpěváci se přitom k sobě tiskli sedíce vedle sebe na jediné židli. 

Asi v polovině koncertu se kytary ujala Irglová a zahrála pár balad, jednu z nich věnovala svým rodičům i organizátorům festivalu. "Je to moc pěkné, vrátit se," prohlásila zpěvačka, která celý letošní rok věnovala propagaci snímku na festivalech a diář má prý zaplněný ještě na půl roku dopředu. Hansard ji poté doprovázel na mandolínu, v další písni zase jen několikrát jakoby nesměle klepnul do kláves. V závěru koncertu nejprve publikum podle Hansardova dirigování hvízdalo tóny jedné z písní, poté vytleskávalo refrén finálové "vypalovačky". 

Frontman populární irské kapely The Frames Glen Hansard se narodil v roce 1970 v Dublinu, multiinstrumentalistka Markéta Irglová o 18 let později ve Valašském Meziříčí. Spolupracují již několik let, loni společně natočili album The Swell Season. 

Jejich film Once si odvezl již několik cen z filmových festivalů a podle distributora se stal hitem u amerických diváků. Do českých kin snímek přijde příští týden v originálním anglickém znění s českými titulky v šesti kopiích. 

Popularitu nízkorozpočtového filmu nastartovalo letos v lednu udělení ceny diváků na největším festivalu nezávislých filmů na světě Sundance v americkém Utahu. Další ocenění, cenu pro nejlepší zahraniční film, si snímek tento měsíc odvezl z festivalu nezávislé filmové tvorby Raindance v Londýně. 

Irglová v irském melodramatu ztvárnila roli české emigrantky, která se setká s dublinským pouličním muzikantem, jehož si zahrál Hansard. V týdnu nabitém událostmi, kdy společně píšou písničky, zkoušejí a nahrávají ve studiu, se do sebe zamilují. Scénář filmu je podle tvůrců částečně inspirován skutečným Hansardovým osudem.

Hansard s Irglovou představili nový snímek Once
   
Praha 19. října (ČTK) - Českou premiéru bude mít v sobotu v pražském kině Lucerna irský film Once, který natočil režisér John Carney. Novinářům ho dnes představili irský zpěvák Glen Hansard a pianistka a zpěvačka Markéta Irglová z Valašského Meziříčí na Vsetínsku. Muzikantská dvojice ve snímku, který si odvezl již několik cen z filmových festivalů a podle distributora se stal hitem u amerických diváků, ztvárnila hlavní role. 

Popularitu nízkorozpočtového filmu nastartovalo letos v lednu udělení ceny diváků na největším festivalu nezávislých filmů na světě Sundance v americkém Utahu. Další ocenění, cenu pro nejlepší zahraniční film, si snímek tento měsíc odvezl z festivalu nezávislé filmové tvorby Raindance v Londýně. 

"Nikdo to nečekal, snad ani režisér. Co teď zažíváme, je nad veškerá očekávání," řekla Irglová, která v irském melodramatu ztvárnila roli české emigrantky, která se setká s dublinským pouličním muzikantem. V týdnu nabitém událostmi, kdy společně píšou písničky, zkoušejí a nahrávají ve studiu, se do sebe zamilují. 

Natáčení mladou hudebnici bavilo. "Nebyl na nás žádný tlak, takže jsme si to dělali tak, jak jsme chtěli," vysvětlila. "Na druhé straně je to docela těžká práce. Člověk nemá čas na nic jiného než na natáčení a veškerý soukromý život jde stranou. Člověk je tak unavený, že jediné, na co pak má chuť, je postel," konstatovala Irglová, která je ovšem v jednom kole dosud. Na hudbu ani filmování nyní nemá čas a s frontmanem rockové kapely The Frames Hansardem jezdí po světě a snímek propaguje. 

Film prý kromě amerického publika zaujal i řadu předních režisérů, například Stevena Spielberga či Jima Jarmusche. Režisér Carney proto mezitím získal lukrativní zakázku na velký film v produkci slavného producenta Ridleyho Scotta. 

Ještě před setkáním s novináři se Hansard postavil jen s kytarou do pasáže u kina Lucerna, aby podobně jako v úvodních sekvencích filmu zahrál kolemjdoucím. Na rozdíl filmového předobrazu v poloprázdných deštivých dublinských ulicích mu dnes dělal společnost nejen plastový kníže Václav na chcíplém koni, ale i desítky novinářů a filmové štáby, jež hudebníka obklopily. Po několika minutách Hansard hraní ukončil a rozdával posluchačům autogramy. 

Film Once přijde do české distribuce v šesti česky otitulkovaných kopiích, sobotní premiéra se uskuteční v rámci filmového festivalu Music on Film - Film on Music (MOFFOM) právě v kině Lucerna. Po první oficiální projekci snímku bude následovat koncert jeho protagonistů.

Kapitána Kirka si v novém Star Treku zahraje Američan Pine
   
Los Angeles 19. října (ČTK) - V novém celovečerním filmu Star Trek, který naváže na stejnojmenný legendární vědeckofantastický seriál, ztvární kapitána vesmírné lodi Enterprise Jamese T. Kirka nepříliš známý americký herec Chris Pine. S odvoláním na prohlášení společnosti Paramount o tom informovala agentura AP. 

Sedmadvacetiletý Pine si již zahrál malou roli v loňském americkém snímku Sejmi eso či v komedii Jen trošku štěstí z roku 2006. 

Role šéflékaře Leonarda Horatia McCoye se v novém Star Treku ujme novozélandský herec Karl Urban, kterého diváci znají třeba z filmové trilogie Pán prstenů. Film bude režírovat J.J Abrams, držitel několika cen Emmy, který má na kontě třeba televizní seriál Ztraceni. 

Snímek, který bude vyprávět příběh členů posádky Enterprise ještě za dob studií, se začne natáčet příští měsíc. Do kin by se měl dostat v prosinci 2008.

DiCaprio v dokumentu 11. hodina varuje před ničením planety Země
   
Praha 19. října (ČTK) - Znepokojující záběry z různých míst světa, například mýcení deštných pralesů, krutou realitu jatek, rybáře plenící moře či dopravní špičku v Los Angeles nabízí divákům celovečerní americký dokument nazvaný 11. hodina. Společnost WarnerBros, která ho představila pražským novinářům, ho do kin uvede od 1. listopadu. Jeho koproducent i průvodce Leonardo DiCaprio se v něm dotýká zlomového bodu, ve kterém má lidstvo prý stále ještě šanci změnit směřování planety. 

Film zkoumá, jak lidstvo k současnému stavu dospělo - jak svým životním stylem ovlivňuje fungování Země a co je možno dělat, aby se to změnilo. Tvůrcům snímku poskytli rozhovory odborníci i známé osobnosti. Z plátna mluví například bývalý nejvyšší představitel SSSR Michail Gorbačov, proslulý vědec Stephen Hawking, bývalý ředitel CIA James Woolsey, experti na trvale udržitelný rozvoj William McDonouch a Bruce Mau a přes 50 dalších předních vědců, myslitelů a vůdčích osobností. 

Herec Leonardo DiCaprio je přesvědčen, že globální oteplování vážně ohrožuje budoucnost Země. Předpovídá lidstvu katastrofu, pokud se prý "neuráčí změnit své návyky". "Čeká nás smutná budoucnost. Abychom se jí vyhnuli, musíme všude ve světě zavést změny. Aktivity lidí mají ničivý dopad na naši planetu," tvrdí hollywoodská hvězda. 

Devadesátiminutový snímek, který natočila debutující sesterská dvojice Leila Connersová Petersenová a Nadia Connersová, vzbudil ohlas na letošním MFF v Karlových Varech, kde jeho projekci podpořili svou přítomností producent Chuck Castleberry a hercova matka Irmelin DiCapriová. 

DiCaprio, který je znám jako ekologický aktivista, v současnosti natáčí thriller z prostředí války v Iráku Body of Lies pod vedením režiséra Ridleyho Scotta. Vynikl například ve velkofilmu Titanic či v životopisném snímku Letec, který mu přinesl jednu z jeho tří nominací na Oscara.

Monica Bellucciová v Římě zahájila festival Svátek filmu
   
Řím 18. října (ČTK) - Italská herečka Monica Bellucciová dnes v Římě zahájila druhý ročník festivalu Svátek filmu. Přehlídka začala snímkem Druhý dech francouzského režiséra Alaina Corneaua, v němž je Daniel Auteuil v roli gangstera uprchlého z vězení odhodlán učinit vše, aby mohl odjet do ciziny se svou milou. Tu hraje právě Bellucciová. 

Film, který soupeří s dalšími 13 celovečerními snímky, je remakem stejnojmenného díla Jeana-Pierra Melvilla z roku 1966 a Monica Bellucciová se v něm poprvé za svou kariéru objevuje jako blondýna. 

"Když jsem četla scénář, hned jsem viděla svou postavu, Manouche, silnou a velmi ženskou, jak žije ve světě gangsterů. Představuje dobu, kdy žena musela mít po svém boku muže, který by ji chránil," uvedla na tiskové konferenci herečka, již zase s tmavými vlasy. 

Film je zpracováním detektivního románu Josého Giovanniho, bývalého recidivisty, který na základě vlastní zkušenosti vypráví o nezdařeném útěku z vězení. 

Po projekci filmu, která byla přístupná veřejnosti, tisku i odborníkům, následoval zahajovací koncert se slavným italským zpěvákem Andreou Bocellim. Dnes večer obdržela další osobnost italské kultury, herečka Sophia Lorenová, cenu za celoživotní kariéru. 

Svátku filmu, který končí 27. října, se účastní 14 celovečerních filmů, mimo jiné L’amour caché (Skrytá láska) Alessandra Capona s Isabelle Huppertovou, Reservation Road amerického režiséra Terryho George či snímek Li Čchun čínského tvůrce Čhang Wej-kua. 

Ve světové předpremiéře bude promítáno 15 filmů, mezi nimi snímek Youth Without Youth (Mladost bez mladosti) Francise Forda Coppoly podle povídky rumunského spisovatele a filozofa Mircey Eliadeho.

Zemřela skotská herečka Deborah Kerrová
   
Londýn 18. října (ČTK) - Ve věku 86 let zemřela významná skotská herečka Deborah Kerrová. Oznámila to dnes podle agentury AP její agentka. 

Kerrová, která byla jednou z největších hvězd Hollywoodu v 50. letech, trpěla několik let Parkinsonovou nemocí. Žila ve Švýcarsku, do Anglie se vrátila, když se u ní začala projevovat nemoc. Chtěla být s rodinou, a v rodinném kruhu také v úterý v Suffolku ve východní Anglii zesnula. 

Kerrová byla šestkrát nominována na Oscara v kategorii nejlepší herečka; například za roli v hudebním filmu Král a já (1956), v němž hrála po boku Yula Brynnera, nebo za snímek Odtud až na věčnost (1953). Její polibek s Burtem Lancasterem v tomto filmu v jedné scéně odehrávající se na pláži se řadí k nejslavnějším ve filmové historii. 

Nakonec na počátku 90. let dostala čestného Oscara za dokonalé a elegantní ztvárnění rolí na stříbrném plátně.

Upírský horor má vyděsit filmové fanoušky od 1. listopadu
   
Praha 18. října (ČTK) - Podle slavné komiksové předlohy natočil americký režisér David Slade horor s názvem 30 dní dlouhá noc. Společnost Blue Sky Film, která ho dnes představila pražským novinářům, tento snímek uvede do českých kin od 1. listopadu. 

Každý rok se město na severu Aljašky na měsíc ponoří do tmy. Je to doba, kdy obyvatelé balancují na hraně mezi přežitím a zkázou, jelikož s tmou přichází i něco jiného. Čerstvá krev láká predátory a úsvit nepřichází. To je výchozí situace této klasické hororové podívané, v níž ztvárnili hlavní role Josh Hartnett (Sin City, Černý jestřáb sestřelen, Pearl Harbor) a Melissa Georgeová (Kašlu na lásku, 3:15 zemřeš). 

Cesta filmu 30 dní dlouhá noc na filmová plátna se začala odvíjet spolu s publikací stejnojmenného komiksu Steva Nilese a Bena Templesmithe. Komiks vyšel jako minisérie tří knížek a oběma autorům odstartoval úspěšnou kariéru. 

Producenta Roba Taperta prý příběh upírů vracejících se do aljašského městečka pokaždé, když slunce zapadne na celý měsíc, okouzlil. Režisér se snažil maximálně dodržet výtvarné pojetí komiksové předlohy a trval na minimálním používání masek. Upíry představil jako ztělesnění zuřivosti a brutality s lehkým náznakem něčeho nadpřirozeného, zkrátka stroje na požírání lidí. 

Na výtvarné vizi s filmaři spolupracovali odborníci z novozélandské dílny Weta Workshop, kteří se mimo jiné zasloužili o Oscary udělené filmům Pán prstenů a Letopisy Narnie. 

"Připravte se na to, že vás tento film k smrti vyděsí," vzkazuje divákům Danny Huston, který hraje vůdce upírů. Pracovali prý výhradně v noci, takže se snadno vžil do upírského způsobu života a slunečního světla se zhrozil pokaždé, když se vracel z natáčení. 

"Díky umělým nehtům, zubům a dalším doplňkům, které patřily k mému kostýmu, jsem se cítil velmi nepohodlně, ale vnímavěji. A přesně takové si upíry představuji. Jejich život by byl asi dost tvrdý," dodal Huston. 

Josh Hartnett se prý k herectví dostal náhodou. Jelikož byl neposedné dítě, teta ho zapsala do hereckého kroužku. Po pouhé zkušenosti z místního divadla a jediné reklamě se rozhodl odjet do Los Angeles, kde se rozhodl uskutečnit svou hereckou kariéru. První malou rolí v seriálu Cracker na sebe upozornil. Poprvé na filmovém plátně se objevil v roce 1998 v hororu Halloween H20 a hned nato ve sci-fi hororu Fakulta.

Macháček se stal hvězdou polského filmu Jahodové víno
   
Varšava 18. října (zpravodajka ČTK) - Český herec Jiří Macháček a jeho slovenská kolegyně Zuzana Fialová okouzlili publikum na 23. Varšavském mezinárodním filmovém festivalu. Společně s dalšími tvůrci uvedli projekci polského filmu Jahodové víno, v němž ztvárnili hlavní role. Jak se mohlo stát, že se dostali do nevšedního snímku, celovečerního debutu režiséra Dariusze Jablońského? "Zkrátka měli štěstí," s úsměvem odpověděl divákům Jabloński. 

V poetické tragikomedii si Macháček zahrál policistu, který se nechá přeložit z Varšavy do zapadlé horské vesnice u polsko-slovensko-ukrajinských hranic. "V prostředí skoro až ladovských postaviček se začne odvíjet příběh, který je zčásti mystický, zčásti kriminální, zčásti až transpersonální, zčásti dramatický a zčásti komediální," popsal ČTK dobře naladěný Macháček. 

Postavu nezkrotné slovenské obyvatelky vísky si zahrála Zuzana Fialová, kterou české publikum zná například z inscenací Činoherního klubu. "Bylo tam nádherně, takový kraj světa, nejkrásnější natáčení v mém životě," svěřila se okatá herečka. 

Drsné podmínky v horách, kdy se natáčelo i za třicetistupňových mrazů, a vodka prý brzo stmelily kolektiv. "Polská vodka je hrozně silná, takže to byla občas práce zdraví škodlivá," podotkla Fialová. Právě pití typické hořké žaludeční vodky je jednou z dovedností, kterou se Macháček v Polsku naučil. "Zubrovku už jsem pít uměl," zmínil. 

Z Polska si však prý kromě nově navázaných přátelství odvezl také tři pětilitrové lahve hub. "Dostal jsem je od svého osmdesátiletého kamaráda, místního občana, který mi je před odletem nasbíral. A já pak za ně na letišti zaplatil 3000 korun kvůli nadváze," vylíčil kuriózní dárek český zpívající herec či hrající zpěvák. 

Problémy měli herci trochu s polštinou. Protože u Macháčka bylo slyšet, že není rodilý Varšavan, je ve filmu nadabován. Jeho kolegyně, která hraje Slovenku v Polsku, si mohla dovolit mluvit s přízvukem. "Při jednom z prvních setkání s režisérem jsem Jirku uklidňovala, že polština není tak těžká, protože Dariuszovi úplně v pohodě rozumím, ten mě však vyvedl z omylu, sdělil mi, že mluvil česky. A já si myslela, že jsem jazykový génius," popsala své začátky s polštinou Fialová. 

Film, který byl natočen na motiv Haličských povídek Andrzeje Stasiuka, by mohl být uveden i v České republice. Alespoň by se českým divákům podle Macháčka odkrylo jedno mezistátní či téměř meziplanetární místo. Kasovním trhákem se asi neobvyklý snímek nestane, ale své publikum si alespoň v Polsku určitě najde. 

Populární český herec se po filmovém kolotoči vrátí na chvíli ke své skupině MIG 21, s níž chystá vánoční koncertní turné. Na počátku roku však už zase naskočí do filmového vlaku, natáčet bude s režisérem Janem Hřebejkem snímek podle scénáře Michala Viewegha. Čas na odpočívání si však rozhodně najde. "Odpočívám tak, že nedělám nic, v tom jsem velmi schopný," poznamenal. "A taky se věnuju rodině," neopomněl dodat.

O Oscara za cizojazyčný film se uchází rekordních 63 zemí
   
Los Angeles 18. října (ČTK) - Rekordních 63 zemí vysílá své snímky do souboje o prestižní cenu americké Akademie filmových umění a věd. O Oscara 2008 v kategorii Nejlepší cizojazyčný film budou poprvé bojovat i Irsko a Ázerbájdžán. Ve středu to oznámila americká filmová akademie. 

Česko vyslalo do boje o Oscara film scenáristy a režiséra Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále. 

Z národních doporučení bude 22. ledna příštího roku vybrána pětice nominovaných snímků. Oscaři se budou udělovat 24. února v Hollywoodu. 

Letos se ve stejné kategorii utkaly snímky z 61 zemí. Zlatou sošku si nakonec odnesl německý film Životy těch druhých režiséra Floriana Henckela von Donnersmarcka. 

Ze snímků, které nominovala do klání o Oscara Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) od svého založení v roce 1995, získal dosud nejvyšší ocenění jediný. Oscara si v roce 1996 odnesl film Kolja režiséra Jana Svěráka. Mezi nominovanou pětici se ještě dostal v roce 2000 snímek režiséra Jana Hřebejka Musíme si pomáhat a o tři roky později Želary režiséra Ondřeje Trojana.

George Lucas chystá hraný seriál navazující na Hvězdné války
   
Los Angeles 17. října (ČTK) - Americký filmař George Lucas chystá hraný televizní seriál navazující na slavnou filmovou ságu Hvězdné války. Podle agentury AP Lucas v úterý oznámil, že začal pracovat na novém seriálu, v němž se však neobjeví známé filmové postavy Luke Skywalker a Darth Vader (původním jménem Anakin Skywalker). 

"Nejsou tam, je to o vedlejších postavách," řekl Lucas. Detaily nechtěl prozradit, žertoval nicméně, že seriál bude "o životě robotů". 

Lucas již pracuje na jednom seriálu s námětem Hvězdných válek. Pobočka jeho společnosti Lucasfilm - Lucas Animation - již několik měsíců připravuje počítačově animovaný seriál Star Wars: The Clone Wars (Hvězdné války: Klonové války). 

George Lucas, jehož Hvězdné války celkově vydělaly přes 25 miliard dolarů (483 miliard korun), se podepsal i pod známou sérii o archeologovi Indiana Jonesovi. Premiéra čtvrtého dílu se chystá na příští rok. Díky úspěchu svých filmových projektů se z George Lucase stal jeden z nejvýznamnějších a nejbohatších mužů v americkém filmovém průmyslu.

Eastwood natočí drama s Jolieovou a Malkovichem
   
Los Angeles 16. října (ČTK) - Americký režisér a herec Clint Eastwood natočí drama s Angelinou Jolieovou a Johnem Malkovichem. Děj filmu se bude odehrávat v Los Angeles 20. let minulého století. Informoval o tom dnes odborný deník Hollywood Reporter. 

Příběh chystaného snímku The Changeling se točí kolem ženy, jejíž syn zmizí a ocitne se v psychiatrické léčebně za to, že popíral metody policie. Malkovich bude podle listu hrát kněze. 

Eastwood je jedna z nejplodnějších osobností v dějinách filmu. Nejdřív byl dlouho hercem, později se stal i producentem a režisérem. Získal řadu ocenění, jako režisér dva Oscary za snímky Nesmiřitelní z roku 1992 a Million Dollar Baby z roku 2004.

Helen Mirrenová natočí příští film pod režií svého manžela
   
Los Angeles 16. října (ČTK) - Známá britská herečka Helen Mirrenová, nositelka Oscara za snímek The Queen (Královna), natočí příští film pod režií svého manžela Taylora Hackforda. Bude o manželském páru vlastnícím nevěstinec v Nevadě. 

Dvaašedesátiletá Mirenová tak přijala výzvu jiného nositele Oscara, amerického herce Joea Pesciho, který podobné téma inspirované skutečnými událostmi ztvární ve filmu Love Ranch. Informoval o tom hollywoodský deník Variety. 

Režisér Hackford nepracoval se svou manželkou od roku 1985, kdy spolu natočili snímek White Nights (Bílé noci). Je to příběh sovětského baleťáka, který chce utéct na Západ. 

Joe Pesci, který získal Oscara v roce 1992 za vedlejší roli ve filmu Goodfellas Martina Scorseseho, je v Česku známý mimo jiné svou komickou rolí zběhlého mafiánského účetního v sérii snímků Smrtonosná zbraň. Právě čtvrtý díl této série z roku 1998 byl jeho zatím poslední větší rolí. Nyní se bude snažit vyniknout ve filmu Love Ranch.

Filmař Jan Balej byl oceněn na festivalu v Rumunsku
   
Praha 16. října (ČTK) - Letošní rok je pro filmy výtvarníka a režiséra Jana Baleje úrodný. Po nedávném úspěchu pohádky Moře, strýčku, proč je slané v Nairobi přišla další festivalová trofej z Bukurešti, kde v soutěži celovečerních filmů na mezinárodním festivalu Animest zvítězil jeho povídkový snímek Jedné noci v jednom městě. 

Alena Vandasová ze společnosti Maur Film dnes ČTK oznámila, že s uvedením pomohlo České kulturní centrum v Bukurešti. Zároveň tam spolupořádalo přehlídku tvorby pražské Filmové a televizní fakulty. 

"Je to pro tento snímek letos už několikáté ocenění. Úspěšnou festivalovou pouť film zahájil na jaře v rámci třeboňského Anifestu. Mimo jiné získal Grand Prix na festivalu Monstra v Portugalsku a Zvláštní uznání v rámci nedávno skončeného festivalu Animadrid ve Španělsku," uvedla Vandasová. 

V současnosti je tento film na přehlídkách ve Švédsku, Finsku a míří na festival v Seville, kde bude zároveň uvedena rozsáhlá retrospektiva české animované tvorby organizovaná Českým kulturním centrem v Madridu. V listopadu se film zúčastní festivalů v Polsku, Kanadě, v portugalském městě Espinho, v Denveru a Talinu. 

"Organizačně je to velmi náročné, protože musíme zvládnout logistiku šesti filmových kopií, které putují opravdu po celém světě," uvedla Vandasová. Zároveň musí ještě koordinovat festivalová i distribuční promítání pohádkového animovaného Fimfára, které bude v listopadu na dvou velkých festivalech v Indii a zároveň v rámci přehlídky české tvorby v Londýně. 

A protože tento projekt vznikl v nezávislé produkci Studia Hafan a společnosti Maur film, jednání o jeho uvedení v České televizi se teprve připravují. "Je proto velmi pravděpodobné, že snímek dříve zhlédnou například filmoví nadšenci na Slovensku nebo v Portugalsku," dodal producent Martin Vandas.

Vorlův Gympl a Hřebejkův Medvídek vedou v návštěvnosti kin
   
Praha 16. října (ČTK) - Komedie Gympl Tomáše Vorla a Medvídek Jana Hřebejka se už potřetí umístily v čele žebříčku návštěvnosti českých kin. Podle Unie filmových distributorů zhlédlo o víkendu Gympl 43.656 diváků, kteří v pokladnách nechali 4,7 milionu korun. Hřebejkovu projektu stačilo ke druhému místu 19.510 lidí. 

Ani na třetím místě se v aktuální tabulce návštěvnosti oproti minulému víkendu nic nezměnilo. Patří vtipnému americkému animovanému filmu Ratatouille, který během pěti týdnů přilákal do kin téměř 174.000 návštěvníků. 

Čtvrté místo zaujala americká novinka - horor s názvem Pokoj 1408. Pátý je snímek Hvězdný prach, rovněž z americké produkce. 

Další novinka žebříčku, americko-britský film nazvaný Vášeň a cit, skončila až osmá s návštěvností jen o málo přesahující tři tisíce diváků. Líčí vášnivý milostný příběh o skutečném setkání mladé spisovatelky Jane Austenové a Toma Lefroye, který pravděpodobně inspiroval její největší romány včetně knihy Pýcha a předsudek. Na plátně ji ztvárnila Anne Hathawayová. 

Žebříček je sestavován z údajů, které kanceláři Unie filmových distributorů poskytují provozovatelé zhruba 160 největších kin v ČR. Celoroční výsledky této skupiny tvoří zhruba 85 procent celkové bilance všech českých kin.

Čtyřicet obrazů z Delonovy sbírky vydraženo za 7,2 milionu eur
   
Paříž 16. října (zpravodaj ČTK) - Za 7,2 milionu eur, tedy asi 200 milionů korun, bylo včera večer v Paříži vydraženo 40 obrazů ze sbírky známého francouzského herce Alaina Delona. Spolu s poplatky aukční síni za ně kupci zaplatili 8,74 milionu eur. Delon nebyl dražbě přítomen. 

Dražené obrazy byly velkou většinou abstraktní kompozice z 50. let minulého století. Obraz kanadského malíře Jeana-Paula Riopellea La Vallée de l’oiseau byl vydražen za 750.000 eur (asi 2,1 milionu korun) bez poplatků, vysoké částky byly zaplaceny také za díla Pierra Soulagese, Karla Appela nebo Maurice Estevea. Celkový výnos z dražby překročil původní nejvyšší odhad o milion eur. 

Vzhledem ke jménu prodávajícího byl o dražbu mimořádný zájem. Aukční síň Drouot-Montaigne byla nabitá k prasknutí, i když bylo předem oznámeno, že herec nepřijde. Delon si však vymínil, že do síně nebudou mít přístup fotografové a kameramani. 

Vydražené obrazy tvořily jen část jeho sbírky umění. Dvaasedmdesátiletý herec prodej zdůvodnil tím, že "nenávidí posmrtné aukce" a že "to chce raději vyřídit teď". Ponechává si prý velkou část svých obrazů a kreseb z období renesance až klasicismu a plátna z 19. století, mimo jiné Milletova, Delacroixova a hlavně Géricaultova, na nichž zvlášť lpí. 

Mezi kupci byli vedle Francouzů a dalších Evropanů také Američané Číňané nebo Venezuelci, protože jméno Delon táhne všude. 

Delon se proslavil především rolemi ve vynikajících filmech 60. let, jako byly třeba Rocco a jeho bratři, Gepard nebo Zatmění, později hrál často role gangsterů nebo policistů. Z těch zvlášť utkvěla v paměti hlavní role ve snímku Povídka o policajtovi. V posledních letech točil už jen spíš průměrné televizní seriály.

Ian McKellen touží znovu hrát Gandalfa
   
Londýn 15. října (ČTK) - Britský herec Ian McKellen, kterého proslavila role čaroděje Gandalfa v trilogii Pán prstenů, říká, že by ho velmi potěšilo, kdyby si mohl svou roli zopakovat v plánovaném filmu Hobit podle stejnojmenné knihy J. R. R. Tolkiena. Informoval o tom internetový server BBC. 

McKellen, který momentálně hraje titulní roli v divadelním představení Král Lear, prohlásil, že se stále cítí velmi dobře. Podle něj je pravděpodobné, že se na něj producenti Hobita obrátí s žádostí o ztvárnění role Gandalfa, jež mu vynesla nominaci na Oscara. "Byl bych skutečně velmi zklamaný, kdyby v Hobitovi nechtěli mít původního Gandalfa," řekl McKellen. 

Plánované natáčení komplikuje právní střet mezi režisérem Pána prstenů Peterem Jacksonem a studiem New Line, které vlastní práva na filmové zpracování Tolkienových knih. Studio si nepřeje, aby Jackson režíroval i film Hobit, který Pánu prstenů dějově předchází. Jackson prý však McKellenovi napsal e-mail, podle nějž by měl britský herec vystupovat jako Gandalf bez ohledu na to, kdo bude film nakonec natáčet. 

Kniha Hobit předchází Pánovi prstenů a vypráví příběh Bilba Pytlíka. Ukazuje se v ní, jak Bilbo získal kouzelný prsten, který později předal svému synovci Frodovi.

V Hongkongu se chystá film o učiteli Bruce Leeho
   
Hongkong 15. října (ČTK) - Hongkongská filmová společnost Mandarin Films oznámila, že plánuje natočit životopisný film o zesnulém učiteli legendy kung-fu Bruce Leeho. Problémem by mohla být autorská práva, protože podobný projekt již dříve ohlásil světoznámý hongkongský režisér Wong Kar Wai. 

Carmen Chengová z tiskového oddělení Mandarin Films sdělila, že společnost o právech na snímek o mistrovi kung-fu Yip Manovi stále jedná a že není zatím jasné ani obsazení a rozpočet filmu, zrovna tak jako to, kdy by mělo začít natáčení. 

Podobný projekt ohlásil již dříve proslulý režisér Wong Kar-Wai, který do hlavní role obsadil hongkongského filmového veterána Tonyho Leunga, zatím však nejsou žádné zprávy o tom, že by natáčení zahájil. 

Wong, který nedávno uvedl svůj první anglicky mluvený film My Blueberry Nights (Mé borůvkové noci) s Judem Lawem, Natalií Portmanovou a Rachel Weiszovou, má navíc rozpracované další velké dílo Lady from Shanghai (Dáma ze Šanghaje), v němž se objeví Nicol Kidmanová. 

Hongkongský časopis Next nedávno napsal, že pětiletá Wongova práva na biografii Yip Mana vypršela a že o ně místo toho projevila zájem právě firma Mandarin Films. 

Bruce Lee vyrostl v Hongkongu, kde od 13 let studoval pod vedením Yip Mana bojová umění. Později se přestěhoval do Spojených států, kde se uvedl rolí sluhy Kata v seriálu Green Hornet. Zemřel předčasně, v pouhých 32 letech, zřejmě na krvácení do mozku.

ČR přišla o natáčení třetího dílu Letopisů Narnie
   
Praha 14. října (ČTK) - Třetí díl dobrodružného filmu Letopisy Narnie se nebude natáčet v České republice. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl generální ředitel Barrandov studia Vladimír Kuba. Podle něj šlo přitom o jeden z největších filmových projektů v příštím roce na celém světě s rozpočtem přes 200 milionů dolarů, tedy asi čtyři miliardy korun. 

Kuba řekl, že američtí producenti byli sice "maximálně spokojeni" s tuzemskými službami i cenami, když si však spočítali náklady, vyšlo jim podle něj jako lepší místo k natáčení Nový Zéland a Malta. 

První snímek Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň přitom zčásti vznikl rovněž na Barrandově, stejně jako druhé pokračování filmu s názvem Princ Kaspian. Druhé pokračování americké výpravné rodinné ságy o dětech v pohádkové říši, které letos vznikalo, počítá s rozpočtem přes 100 milionů dolarů, tedy asi dvě miliardy korun. 

Přesnou sumu, o jakou barrandovské studio přišlo, jeho ředitel nesdělil. Dva obdobné projekty, které se rovněž přesunuly do zahraničí, však podle něj dohromady představovaly práci pro 250 lidí během celého roku a jejich rozpočet představoval jednu miliardu korun. 

Bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD), který v pořadu vystoupil, je údajně skeptický k tomu, že by nynější vláda vedená ODS přijala jakékoli pobídky na lákání zahraničních filmařů. Kuba jako možné řešení navrhl, aby filmaři po natáčení dostali v půlroční nebo roční lhůtě zpět ze státního rozpočtu část peněz, které v tuzemsku prokazatelně utratili u místních firem. 

"Já si myslím, že to neprojde," soudí Jandák. Současný ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) řekl, že je příznivcem zvýhodnění celé kultury. "Je to skutečně jako výjimka z určitého systému. Takže tady by měl být systém pro celou kulturu," domnívá se Jehlička.

Hvězda Mojí tlusté řecké svatby natáčí na aténské Akropoli
   
Atény 14. října (ČTK) - Kanadská herečka řeckého původu Nia Vardalosová, která se proslavila filmem Moje tlustá řecká svatba, natáčí nový snímek v malebné scenérii aténské Akropole. K natáčení výjimečně svolily řecké úřady, i když zákony komerční využití této antické památky zakazují, píše agentura AP. 

Záběry z tohoto fotogenického místa se objeví v romantické komedii My Life in Ruins (Můj život v troskách), která má do světových kin přijít příští rok. 

"Je to film o tom, že člověk se může zamilovat kdykoliv," naznačuje herec Richard Dreyfuss, který se v něm objeví a jenž v minulosti ztvárnil například jednu z hlavních rolí v novém zpracování o katastrofě zaoceánského parníku Poseidon. 

"Vůbec nedokážu uvěřit tomu, že se mi poštěstily takové věci," zářila v pátek, den před natáčením, Vardalosová, která je i spoluautorkou scénáře. Definitivní souhlas k natáčení na Akropoli vydala speciálně svolaná komise historiků. 

Pětačtyřicetiletá Vardalosová ve filmu hraje průvodkyni, která měla na starosti již tolik znuděných turistů, že pro svoji práci ztrácí zápal. Ten jí pomůže znovu najít muž, kterého představuje Alexis Georgoulis, herec, který si oblibu řeckých diváků získal hlavně rolemi v seriálech. Režisérem je Donald Petrie, který má na kontě například snímek Jak ztratit kluka v 10 dnech. 

Filmaři již scény k novému filmu natáčeli ve městě Delfy a v Olympii, což je pro Vardalosovou, vychovanou sice v Kanadě, ale v řeckém stylu, velká věc. 

Můj život v troskách je prvním větším projektem, který podpořila Helénská filmová komise, již nedávno založilo řecké ministerstvo kultury. Chce tak do země přilákat filmaře ze zahraničí. 

"I malé africké země mají fondy na podporu kinematografie, ale Řecko doposud ne," okomentoval situaci Markos Holevas z nově vzniklé komise.

Festival Cinepur nabídne osm filmových lahůdek
   
Praha 13. října (ČTK) - Na přelomu listopadu a prosince se publiku v Olomouci, Brně a Praze představí nový filmový festival Cinepur Choice. Dramaturgicky prestižně pojatá putovní přehlídka nabídne osm českých premiér od režisérů, kteří "prorážejí cestu ostatním". ČTK to řekl její mluvčí Pavel Sladký. Festival začne 26. listopadu v Olomouci a přes Brno se dostane do Prahy, kde 9. prosince skončí. 

Festival chce představit nová díla, která předpokládají divákovu spolupráci a nabízejí možnost hlubšího prožitku v kině. "Vybrali jsme snímky, které představují budoucnost současného filmu, jsou originálním pohledem na současné dění v audiovizuální kultuře, hýbou světovými festivaly a přitahují pozornost mezinárodní kritiky," komentoval to hlavní koordinátor akce Otto Bohuš z pořádajícího sdružení Studio 19. 

Například hrdina snímku Následky lásky režiséra Paola Sorrentina, který soutěžil v Cannes, žije rutinním a nezajímavým životem. Pak udělá jedno nečekané rozhodnutí a do jeho světa vtrhnou mafie, láska a smrt. Podle dramaturga Zdeňka Holého by to mělo s touto přehlídkou být podobné - diváci zkusí něco nového a změní je to. 

V případě Argentinky Paz Encinaové festival odhalí filmovým fanouškům nové režisérské jméno. Její film Hamaca Paraguaya je citlivým venkovským příběhem s výtečnou hudbou. Ta doprovází i Most umění režiséra Eugéna Greena z Francie. Další snímek nazvaný Příběh filmu natočil jihokorejský režisér Hong Sang-soo, který byl v roce 2004 členem mezinárodní poroty karlovarského festivalu. Sleduje v něm křižovatku osudů několika beznadějných existencí. 

Všechny uvedené filmy budou s českými titulky, pořadatelé slibují doprovodný program i možnost koupě výhodné permanentky na všech osm projekcí. 

Informace o programu a organizaci budou časem přístupné na oficiálních stránkách www.cinepurchoice.cz. 

Přehlídku připravilo sdružení Studio 19 ve spolupráci s redakcí filmového dvouměsíčníku Cinepur a za podpory Státního fondu na podporu a rozvoj české kinematografie.

V Ostrově byl na DFTF nejúspěšnější režisér Jandourek
   
Ostrov (Karlovarsko) 12. října (ČTK) - Největší úspěch na 39. ročníku Dětského filmového a televizního festivalu (DFTF) Oty Hofmana, který dnes skončil v Ostrově na Karlovarsku, slavil režisér Pavel Jandourek. Získal hned dvě ocenění a s cenami odešli i herci, které obsadil do svého snímku Maharal - Tajemství talismanu. ČTK to řekl ředitel festivalu Marek Poledníček. 

Jandourek obdržel za Maharal cenu Křišťálový míč dětské poroty v kategorii filmů pro publikum do 12 let. Za účinkování v témže filmu pak dostaly Zlatého dudka dětští herci Matyáš Valenta a Petra Šimberová. Festivalová porota udělila režiséru Pavlu Jandourkovi i zvláštní cenu. Získal ji jeho televizní příběh O kominickém učni a dceři cukráře jako dílo s největším morálním akcentem, poznamenal Poledníček. 

V Ostrově měl Jandourek naději ještě na jednu cenu, kterou udělují diváci svými hlasy. Maharalu jich chybělo jenom pár, aby předstihl první snímek v této kategorii, televizní film 100 + 1 princezna režiséra Jaroslava Hanuše. "Maharal jsme uvedli už na několika festivalech a všude se setkal s kladným přijetím publika i poroty. Jsem rád, že se líbil rovněž televizní snímek o kominíkovi. Pro děti točím rád, je to vstřícné, vnímavé, ale také kritické publikum," uvedl Jandourek. 

Křišťálový míč za film pro publikum od 13 do 18 let obdržel od dětské poroty Rock podvraťáků režiséra Karla Janáka. Cenu Oty Hofmana, kterou na DFTF uděluje každoročně dospělá porota, si z Ostrova odvezla v kategorii do 12 let režisérka Monika Elšíková za Vánoční příběh. V kategorii od 13 do 18 let pak stejnou cenu dostala režisérka Karin Babinská za Pusinky. 

Festivalová porota letos udělila i zvláštní cenu, Zlatou buřinku. Ocenila jí dlouholetou práci režiséra Petra Zelenky. A to především za jeho přínos televizní tvorbě pro děti a mládež. 

Letošní 39. ročník DFTF Oty Hofmana považuje Poledníček za úspěšný. Podle něho to potvrzují plné sály na všech devíti soutěžních projekcích. Velký zájem byl rovněž o doprovodné akce. Ty byly orientovány, stejně jako hlavní motto festivalu, na vztah dětí a zvířat. "Zanedlouho začneme připravovat jubilejní 40. ročník. Dopředu mohu prozradit, že by měl být nejen soutěží, ale také velkou retrospektivou všech uplynulých festivalů," dodal Poledníček.

ČT: Rosenberg čelí podezření z obchodování s lidmi
   
Praha 11. října (ČTK) - Pornoherec a producent Robert Rosenberg čelí podezření z obchodování s lidmi, uvedla dnes Česká televize. Policie ho ve středu spolu s jeho manželkou Žanetou a asistentem Martinem Patzeltem zatkla v Praze 5. Podle obvodní státní zastupitelky Hany Vrbové zastupitelství podalo návrh na jeho vzetí do vazby. ČT informovala, že je Rosenberg už ve vazbě. 

Podle serveru Novinky.cz soud také vydal předběžné opatření týkající se dítěte manželů Rosenbergerových. Má být umístěno do kojeneckého ústavu. 

Policisté ve středu pornoherce obvinili. Policie ani státní zastupitelství důvod zatím nesdělily. 

Jméno pornoherce Rosenberga se v poslední době objevilo v několika medializovaných případech. Rosenberg například nedávno informoval úřady o šíření nemoci syfilis mezi pornoherci. Podle hlavního hygienika Michaela Víta v komunitě pornoherců, na niž se hygienici zaměřili letos v srpnu, přibyly desítky nových nákaz. 

V roce 2002 vyvolal Rosenberg rozruch tím, že plánoval natáčení filmu v terezínské Malé pevnosti, kam v letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté přes 200.000 vězňů z Čech a dalších evropských zemí.

Pomeje chtěl Andělskou tvář prodat do Ruska
   
Praha 11. října (ČTK) - Výslechem svědků a soudního znalce z oboru psychiatrie dnes u Městského soudu v Praze pokračovalo soudní líčení s hercem a producentem Jiřím Pomejem obviněným z podvodu. Podle obžaloby si na nekryté směnky půjčil 826.000 korun, aby uhradil náklady spojené s filmem Andělská tvář, ačkoli věděl, že peníze nebude moct vrátit. 

Herec se od počátku jednání snaží soud přesvědčit, že několik týdnů po premiéře, kdy si peníze půjčil, ještě nemohl vědět, jaké budou zisky z jeho promítání. 

Pomeje tvrdí, že peníze investoval do propagace filmu, který neměl okamžitý úspěch kvůli intrikám dalších producentů a nepříznivé recenzi filmové kritičky Mirky Spáčilové. 

Takzvaným "voděním medvědů", tedy besedami s herci a tvůrci filmu, kteří vyjížděli do měst, kde se právě film promítal, se snažil zvýšit jeho návštěvnost. Právě na tyto akce si prý peníze půjčil. 

Lidé, kteří se na výrobě filmu podíleli a měli na starosti finance, dnes také potvrdili, že Pomeje doufal ve výhodný prodej práv do zahraničí. Například obchod s Ruskem měl vynést až milion dolarů. Právě z těchto zdrojů chtěl herec splatit půjčené prostředky. 

Dalším dnešním svědkem byl znalec z oboru psychiatrie, který zkoumal Pomejeho duševní stav. Podle posudku je herec sice duševně zdravý, byl ale závislý na alkoholu, kterým se snažil řešit své problémy a stres. 

Po neúspěchu filmu se dostal nejen do finanční, ale i osobní krize. Neměl prostředky na splácení dluhů a problémy nastaly i v jeho vztahu s manželkou Michaelou Kuklovou. 

Podle tisku vydal Pomeje nekryté směnky na víc než 25 milionů korun. Původně mu tak hrozilo pět až 12 let vězení, nakonec se mu ale trestní sazba snížila na dva roky až osm let. Podle žalobkyně nelze prokázat, že by už tehdy věděl, že největší dluhy nesplatí, a tuto část trestního stíhání proto zastavila. V případě tří směnek na 826.000 korun ale byla situace jiná. Pomeje podle ní musel vědět, že je nemůže uhradit. 

Na jeho majetek je nyní uvalena exekuce a on sám údajně nemá žádné příjmy. 

Soudce Pavel Benda dnes jednání odročil na 23. listopadu. Chce totiž ještě vyslechnout posledního z trojice podnikatelů, kteří Pomejemu na směnky půjčili.

Festival francouzských filmů navštíví osm měst
   
Praha 11. října (ČTK) - Francouzské válečné drama s názvem Mezi nepřáteli představila dnes na pracovní projekci v Praze distribuční společnost Bioscop. Do kin je uvede 22. listopadu jako součást programu festivalu francouzských filmů. Jeho desátý ročník se do 28. listopadu uskuteční v osmi českých městech a nabídne pět desítek titulů. 

"Tento snímek v multikinech v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě, Pardubicích a Plzni přehlídku zakončí," řekla na projekci ČTK mluvčí festivalu Tereza Jiravová. 

Ve filmu Mezi nepřáteli, dobovém pohledu na někdejší francouzskou koloniální válku, odkrývajícím přeměnu vojáků v týrané vězně a spojenců v nepřátele, ztvárnili hlavní role Benoit Magimel (Pianistka, Král tančí, Děti století, Nenávist), Albert Dupontel (Příliš dlouhé zásnuby, Zvrácený) a Marc Barbé. Natočil ho režisér Florent Emilio Siri, který na scénáři spolupracoval s Patrickem Rotmanem. 

"Jsem si jist, že film bude mít význam i pro jiné země, než je Francie, protože ho lze srovnat s dnešní situací v Iráku," charakterizoval snímek jeho režisér. 

Hrdinou příběhu je mladý nadporučík plný ideálů, který velí základně v Alžírsku, zemi bojující za osvobození od Francie. Zde se spřátelí s veteránem bez iluzí a místním mladíkem náležícím k jeho četě. Válka a její zvěrstva však brzy podrobí jeho morální hodnoty velmi těžké zkoušce. Scénář filmu vznikl podle skutečných událostí. 

Jubilejní přehlídku francouzské kinematografie zahájí v pěti kinech České republiky animovaný celovečerní film Persepolis Marjane Satrapiové, která v něm adaptovala první íránský komiks a byla za to oceněna v Cannes. Mezi hlavní letošní novinky bude podle Jiravové patřit soutěž o cenu diváků, tvůrčí dílna na Filmové a televizní fakultě v Praze za účasti režiséra Clauda Millera a rozšíření programu do multikin. Celkem budou díla francouzských tvůrců uvedena v 15 kinosálech. 

Pořadateli festivalu jsou francouzské velvyslanectví, společnost Unifrance propagující francouzské filmy v zahraničí, Francouzský institut v Praze a Francouzská aliance v České republice. 

"Návštěvnost festivalu přesáhla loni 11.000 diváků," upozornila Jiravová. Všechny snímky budou uvedeny v originálním znění s českými titulky nebo dabované do češtiny. Vstupné je jednotné a činí 70 korun. Bližší informace získají zájemci na internetové adrese www.fff.volny.cz.

Film Crash Road Kryštofa Hanzlíka byl oceněn v Německu
   
Praha 10. října (ČTK) - Nový český film nazvaný Crash Road režiséra Kryštofa Hanzlíka, který se v kinech objeví 22. listopadu, obdržel první festivalové ocenění. Pavla Havelková z distribuční společnosti Warner Bros. ČTK řekla, že snímek s Agátou Hanychovou v hlavní roli byl uveden v soutěži 12. ročníku mezinárodní přehlídky filmů pro děti a mládež v saském městě Chemnitz a získal ve své kategorii zvláštní cenu. 

"Stalo se tak v konkurenci filmů ze dvaatřiceti zemí," uvedla Havelková. Porota složená z mladých diváků nad 14 let ocenila podle ní především zpracování tématu, které oslovuje dnešní mladou generaci. Film Crash Road bude možno zhlédnout v předpremiéře během Palace Film Festivalu v Praze a Brně 3. a 10. listopadu. 

"Nevěřím v osud, který člověka ovládá, ať udělá cokoli, věřím však v osud, který ho ovládne, když nedělá nic," jsou slova Gilberta Keitha Chestertona, která si Hanzlík vybral za motto svého snímku. Odehrává se v reálném a současném prostředí. I když hrdinka prochází nestandardními situacemi, chce film mluvit s nadsázkou i o vážných věcech. Scénář obdržel grant 2,5 milionu korun. 

Hrdinkou příběhu je osmnáctiletá dívka po maturitě, která má odmalička pocit, že osud je proti ní. Pod tlakem okolností odchází z Prahy a vydává se hledat "dobré lidi". Bezstarostná letní atmosféra kontrastuje s drsnými situacemi, do kterých se občas dostává. 

"Role je mi velmi blízká. Vidím se tam v mnoha scénách. Je to o neposlušné holce - a taková občas jsem," řekla ČTK Hanychová, když v září 2005 s nervozitou zvládla svou první filmovou zkoušku na hlavní roli. Přiznala, že jí postava osmnáctileté Veroniky sedí a že se v ní zhlédla. 

Podle Hanzlíka nehrála mediální popularita Agáty jako třetí nejkrásnější dívky v soutěži Miss ČR při castingu žádnou roli. "Tento film stojí a padá na Agátě. Je to jediná postava, která jde celým filmem. Všichni ostatní se jí staví do cesty na delší nebo kratší dobu," uvedl režisér, podle něhož by na roli devatenáctileté hrdinky těžko hledal hotovou a vyzrálou herečku. 

V polovině 90. let Hanzlík debutoval snímkem Poslední přesun, v němž hráli například Jiří Bartoška a Ladislav Mrkvička. Jeho další film Do nebíčka byl oceněn v Soulu. V roce 2002 uvedla Česká televize Hanzlíkovu komedii o úniku z manželské rutiny Věrní abonenti s Karlem Rodenem, Ilonou Svobodovou, Andreou Černou a Kristýnou Frejovou. Rok předtím se v kinech promítala Hanzlíkova filmová pohádka Královský slib.

Tento týden se v kinech objeví historický film Vášeň a cit
   
Praha 10. října (ČTK) - Tento týden se v českých kinech objeví americko-britský film nazvaný Vášeň a cit. Režisér Julian Jarrold v něm vylíčil vášnivý milostný příběh o skutečném setkání mladé spisovatelky Jane Austenové a Toma Lefroye, který pravděpodobně inspiroval její největší romány, včetně knihy Pýcha a předsudek. Na plátně ji ztvárnila Anne Hathawayová (Deník princezny, Zkrocená hora, Ďábel nosí Pradu). Dnes snímek na pracovní projekci představila pražským novinářům distribuční společnost Bioscop. 

Roku 1795 byl pro mladou anglickou dámu hlavním životním cílem sňatek s bohatým mužem. Jane Austenová však věřila na lásku. Jako dvacetiletá se konečně setkala s temperamentním mladým Irem (James McAvoy - Wimbledon, Uvnitř tančím, Poslední skotský král). Jeho intelekt a opovážlivost ji uchvátily a ona brzy nemyslela na nic jiného než na něj. Může si ale dovolit odmítnout nabídku k sňatku s vnukem Lady Greshamové, vzepřít se autoritě svých rodičů a uprchnout před sociálními konvencemi? O tom vypráví toto romantické drama. 

Film Vášeň a cit se natáčel v Irsku od března do května 2006. Tvůrci se zaměřili na těžkosti života spisovatelky samé, na fakt, že pokud by se ve své době nevdala pro peníze, její život by se zhroutil. Rodiče totiž nebyli zámožní a spoléhali na ni. 

Scenárista Kevin Hood byl příběhem nadšen. Už proto, že většina postav skutečně existovala, stejně jako mnoho situací a okolností ve filmu. Některé události upravil a propojil je s tím, co je o Austenové známo z knih a dopisů. 

Jane Austenová byla sedmé z osmi dětí reverenda George Austena a jeho manželky. Narodila se 16. prosince 1775 na faře v hrabství Hampshiru, kde strávila 25 let svého života. Studovala na dívčí internátní škole v Readingu, kde po roce a půl studium zakončila těsně před svými 11. narozeninami. S Tomem Lefroyem se seznámila v Hampshiru během vánočních prázdnin v roce 1795. V půlce ledna odjel do Londýna studovat práva. Opět se setkali v Londýně, víc o jejich vztahu není známo až do podzimu 1798, kdy se ukázalo, že románek k ničemu nevede. Tyto dva roky patřily k těm nejplodnějším v jejím životě. Když se vrátila z Londýna, napsala Pýchu a předsudek. 

Režisér Julian Jarrold spolupracoval více než deset let s britskou televizí a režíroval úspěšné televizní hry a seriály.

Černá komedie o vozíčkářích z Norska přijde do kin 18. října
   
Praha 10. října (ČTK) - Černá komedie Kurz negativního myšlení vyznívá pozitivně, shodli se po dnešní pracovní projekci tohoto norského filmu v Praze novináři i zástupci Konta Bariéry. Film, který na karlovarském festivalu obsadil v divácké anketě druhé místo hned za Svěrákovými Vratnými lahvemi, uvede do kin od 18. října společnost Cinemart. 

"Půjde ale jen o dvě kopie, neboť u podobných snímků máme zkušenost, že ti, co je chtěli vidět, tak už učinili," řekla zástupkyně distributora Ivana Košuličová. 

Partička několika hendikepovaných lidí chce v tomto snímku pod vedením psycholožky přesvědčit pětatřicetiletého Geira, který po autonehodě skončil na vozíku, že by se měl přidat k jejich skupině, naučit se pozitivně myslet a zachránit své rozpadající se manželství. Sebedestruktivní milovník Johnnyho Cashe a válečných filmů se však proti nevítané invazi "pozitivní" energie vzbouří a za pomoci místy až brutální upřímnosti, alkoholu a marihuany ovládne situaci. Během jediné noci tak dochází k zúčtování s falešnou upřímností, dusivým soucitem a zdánlivě osvědčenými metodami léčby duše. 

Debutující režisér a scenárista Bard Breiner smísil skandinávské psychologické drama o mezilidských vztazích se sarkasticky černou komedií a v Karlových Varech získal cenu za režii. 

"Chceme na tento snímek dostat do kin co nejvíce lidí, proto jsme se stali jeho partnery," řekla po projekci ředitelka Konta Bariéry Božena Jirků. I proto hodlá oslovit také školy. 

"Je to drsný a netradiční pohled, ze kterého je vidět, jak je severská společnost v této problematice mnohem dál. Proto si troufne ztvárnit takovou látku," dodala. Mezi diváky byl i vozíčkář Jan Kašpar, herec z Divadla Járy Cimrmana. "Musel jsem se smát, je to úžasně vtipný příběh. Připadal jsem si, že jsem na plátně," komentoval film. 

Projekce filmu doprovodí prodej benefičních náramků v kinech Aero, Světozor, Mat a Evald. "Začátkem příštího roku to vyhodnotíme a získanou částku věnujeme někomu potřebnému po úrazu," uvedla Košuličová.

Sophia Lorenová bude v USA natáčet muzikál Nine
   
Řím 10. října (ČTK) - Slavná italská herečka Sophia Lorenová oznámila, že začne počátkem příštího roku v New Yorku natáčet hudební komedii Nine inspirovanou filmem Federika Felliniho Osm a půl. Režii bude mít Rob Marshall. 

"Budu muset zpívat a tančit," svěřila se třiasedmdesátiletá herečka pro dnešní vydání italského deníku Il Messaggero. Natáčení muzikálu Nine začne na jaře. 

"Důležité je jít kupředu a já jsem připravena vrátit se na scénu jako dobrý voják," dodala Lorenová, jejíž manžel, režisér Carlo Ponti, zemřel letos v lednu. 

Roli, kterou ztělesnil ve Felliniho filmu Marcello Mastroianni, převezme španělský herec Javier Bardem. Po boku Lorenové se objeví také Catherine Zeta-Jonesová, kterou Rob Marshall již dříve nechal hrát v úspěšném muzikálu Chicago.

V Paříži a přece v Praze vznikaly záběry francouzského filmu
   
Praha 10. října (ČTK) - Natáčení francouzského filmu Faubourg 36, který od léta vzniká na okraji Prahy, se chýlí k závěru. Režisér Christophe Barratier v noci na dnešek točil jedny z posledních scén příběhu, odehrávajícího se v Paříži 30. let minulého století. Ač je ještě do zimy daleko a nechumelí ani na horách, v polích nedaleko silničního tahu na Říčany kupodivu sněžilo. Sníh z celulózy pokryl stavbu složité kulisy pařížského náměstí s divadelním kabaretem Chansonia, který je osou děje. 

"Na dekoracích na ploše zhruba čtyř hektarů jsme začali pracovat už na jaře, filmaři je využívají od léta," řekl vedoucí produkce společnosti Blue Screen Ondřej Sláma. Na "zelené louce" vznikl kousek Paříže, který si francouzský štáb ze společnosti Pathé, včetně herce a producenta Jacquesa Perrina, tak chválil. A když s večerem padl soumrak, rozsvítila se okna domů i historické lampy v ulicích této kulisy, sníh se zatřpytil, rozvířil a iluze byla dokonalá. Ve vzduchu jakoby byly cítit čerstvě upečené bagety a zdáli zněl šanson. 

Stavba dekorací prý přišla v Čechách o 30 až 50 procent levněji než ve Francii. Režisér nejprve uvažoval o natáčení v Rumunsku či v Bulharsku, ale nakonec zvolil Prahu. A protože barrandovská studia zabraly jiné štáby, musel si pomoci jinak. 

Snímek Faubourg 36 s rozpočtem 28 milionů eur (asi 780 milionů korun) je druhým Barratierovým celovečerním projektem. Debutoval v roce 2003 hořkou komedií z prostředí internátní školy pro problémové děti Slavíci v kleci, která ve Francii překonala návštěvností 8,6 milionu diváků i Harryho Pottera a Hvězdné války. Dostala se do nominací na Oscara, promítala se na karlovarském festivalu i v české distribuci. Hlavní roli, stejně jako v právě natáčeném filmu, ztvárnil tehdy Gérard Jugnot (Sedmá rota za úplňku, Rána deštníkem, Hračka, Prachy v prachu). Hrál učitele hudby, který do výchovného ústavu nastoupí jako asistent, nezvladatelné děti učí zpívat, a změní tak nejen jejich život, ale i chod celého, do té doby tyranského zařízení. 

S hudbou je spojen i jeho nový film - Barratier vystudoval klasickou kytaru a zvítězil v několika soutěžích. V roce 1991 vstoupil do světa filmu, jako producent se podepsal například pod snímky Děti světla a Mikrokosmos. 

Faubourg 36 bude poctou umělcům pařížského music-hallu 30. let minulého století, kamarádství i důstojnosti obyčejných lidí. Tři zaměstnanci krachujícího předměstského divadélka ho obsadí a dají dohromady vlastní představení v naději, že případný úspěch jim ho umožní koupit. 

Dekorace byly inspirovány fotografiemi Roberta Doisneaua a Henriho Cartier-Bressona. "Nešlo o to znovu postavit Paříž té doby, ale vytvořit dojem již zaniklé lidové Paříže," komentoval stavbu pro agenturu AFP režisér. Francouzský tým s 250 českými techniky vytvořil realistickou a poetickou Paříž, která není ani Montmartrem či Belleville. Na imaginárním náměstíčku s omšelou plakátovací plochou je bistro, tiskárna, cukrárna, stávkující továrna, zavřené divadlo i vetešnictví. Na patinování kulis se podíleli i Francouzi, volný obzor za nimi dokreslí trikoví specialisté. 

Ve zhruba dvousetčlenném štábu tvoří podle Slámy Francouzi třetinu. "Když jsme tu měli kompars, zaměstnali jsme až 60 maskérů najednou," uvedl. Scénář je prý dobře napsaný, je v něm láska i romantika. "Člověk čeká happy-end, ale úplný závěr je americký a divák zatlačí slzu," dodal. 

Jednu z menších rolí si zahrál v Čechách stále populární Pierre Richard. Členové štábu vzpomínají, jakou budil pozornost, když po natáčení vyšel do centra Prahy. Za minulého režimu totiž byly komedie s ním jedněmi z mála, které bez problémů pronikly přes železnou oponu a úspěšně se hrály ve všech východoevropských zemích. V létě tu Richard oslavil třiasedmdesátiny. 

Film se natáčel i ve Státní opeře, v letňanské Avii vznikl interiér divadla a filmovalo se také v toušeňském pivovaru. Do francouzských kin se má snímek dostat ve druhé polovině příštího roku a měl by se objevit i v českých kinech.

Natáčení filmu Sex ve městě provázejí dohady, jaký bude jeho děj
   
New York 10. října (zpravodaj ČTK) - Obrázky Carrie ve svatebním a těhotné Charlotte, dvou ze čtyř hrdinek amerického televizního seriálu Sex ve městě, vzbuzují spekulace, jaké osudy hlavním postavám určil scénář právě natáčeného celovečerního filmu Sex ve městě. Autoři jsou jako vždy ohledně děje skoupí na slovo, a tak fanouškům a novinářům nezbývá, než domýšlet to, co kradmo zahlédnou při natáčení. 

Herci a početný štáb se vrátili do newyorských ulic, obchodů a restaurací, kde vznikají scény pro snímek, který má vstoupit do amerických kin příští rok na jaře. Režii si vzal na starost výkonný producent seriálu Michael Patrick King, který také napsal scénář. 

Obsazení zůstalo stejné jako v televizi. K hrdinkám, které ztvárňují Sarah Jessica Parkerová, Kim Cattrallová, Kristin Davisová a Cynthia Nixonová, se však ve filmové verzi připojí loňská držitelka Oscara Jennifer Hudsonová v roli Carrieiny asistentky. V tvůrčím týmu zůstala i Patricia Fieldová, návrhářka většiny kostýmů, které převážně ženské obecenstvo zaujímají možná stejně jako seriálové příběhy samy. 

Newyorčané, kteří berou seriál takřka za svůj, sledovali natáčení v katedrále svatého Patrika a v Rockefellerově centru hned přes ulici, v rezidenční čtvrti Upper East Side či v mondénní West Village. Například v dražebním sále aukční síně Christie’s strávili filmaři během jediného natáčecího dne 19 hodin, což je v americké produkční praxi spoutané řadou přísných pravidel označováno za jev značně ojedinělý. 

Seriál o čtveřici emancipovaných Newyorčanek z původní produkce společnosti HBO se v šesti řadách vysílá od roku 1998. Za tu dobu posbíral řadu prestižních ocenění, mimo jiné šest televizních cen Emmy a osm Zlatých globů. Znají ho nejen Američané, ale i Češi, Britové, Němci či Rusové. Populární se stal i v Singapuru, kde se ovšem některé lechtivější scény nebo výrazy na obrazovku kvůli cenzorským nůžkám nedostaly. 

Z představitelek hlavních rolí udělal Sex ve městě mezinárodní celebrity, které vydělaly miliony dolarů jak seriálem, tak v reklamě. Sarrah Jessica Parkerová ovšem předloni popřela, že by byla nejbohatší Newyorčankou, jak o tom kolovaly společenské dohady. 

Poslední televizní klapka padla na jaře 2004. Jeden z nejoblíbenějších seriálů současnosti tvůrci ukončili, protože jim údajně došly nápady. Už tehdy se ale začalo hovořit o filmovém pokračování. 

Natáčení provázejí kromě zvěstí o rozepřích mezi herečkami kvůli výši honoráře také zcela neobvyklé potíže. Herec Evan Handler, představující partnera Charlotty, trpěl v první den před kamerou škytavkou. V novinách přiznal, že ho tento neduh občas souží i po několik dní. Odpovědí byly prý tisíce e-mailů s radami, jak se škytání zbavit. Handler dostal i nabídku, aby se stal mluvčím organizace zabývající se škytáním. "Ještě štěstí, že jsem neměl průjem," komentoval to herec. 

Carrieina svatba a Charlottino těhotenství jsou zatím jediné pevnější body, jichž se mohou milovníci seriálu při odhadování filmového obsahu držet. Ze zákulisí ale pronikly zprávy, že dotyčná scéna, z níž se na veřejnost dostalo pár fotografií, se týkala snové sekvence a nikoli hlavní dějové linky. Diváci lační po skutečném příběhu si tak budou muset počkat do 30. května příštího roku, kdy má mít filmový Sex ve městě americkou premiéru.

Pomejeho film Andělská tvář prý poškodily intriky
   
Praha 9. října (ČTK) - Herec a producent Jiří Pomeje se dnes u Městského soudu v Praze bránil obvinění z podvodu, kterého se údajně dopustil při shánění peněz na svůj film Andělská tvář. Podle obžaloby si na nekryté směnky půjčil 826.000 korun, aby uhradil náklady spojené s filmem. Na dnešní den si soudce Petr Benda pozval kromě Pomejeho také režiséra filmu Zdeňka Trošku i Pomejeho manželku Michaelu Kuklovou. 

Podle státní zástupkyně si producent peníze půjčil až po uvedení filmu do kin a v době, kdy prý bylo jasné, že film nebude mít úspěch a nezaplatí se. Pomejemu tak prý muselo být jasné, že směnky nemůže zaplatit. Herec ale tvrdí opak. Sumu údajně investoval do propagace filmu, který neměl okamžitý úspěch jen kvůli intrikám dalších producentů a nepříznivé recenzi filmové kritičky Mirky Spáčilové. 

"Je to jeden z nejlepších filmů, které jsem natočil," prohlásil dnes u soudu Pomeje. Spoléhal prý na to, že peníze získá z prodeje DVD a práv na film do ciziny. 

Do finančních potíží se údajně dostal i kvůli odchodu jednoho ze spoluproducentů, který na poslední chvíli do natáčení nevložil slíbených 20 milionů korun. Proto nezbyly peníze na propagaci filmu, kterou platil právě z půjčených prostředků. 

Po neúspěchu filmu se dostal nejen do finanční, ale i osobní krize. Neměl prostředky na splácení dluhů a problémy nastaly i v jeho vztahu s Kuklovou, a přemýšlel proto podle dnešního vyjádření o sebevraždě. 

Podle tisku totiž vydal nekryté směnky na víc než 25 milionů korun. Pomejemu tak původně hrozilo pět až 12 let vězení, nakonec se mu ale trestní sazba snížila na dva roky až osm let. Podle žalobkyně nelze prokázat, že by už tehdy věděl, že ty největší dluhy nesplatí, a tuto část trestního stíhání proto zastavila. V případě tří směnek na 826.000 korun ale byla situace jiná. Pomeje podle ní musel vědět, že je nemůže uhradit. 

Na jeho majetek je nyní uvalena exekuce a on sám údajně nemá žádné příjmy. Z krize se prý ale už dostal a nyní pracuje na novém projektu, který by mu měl příští rok přinést peníze na zaplacení dluhů. 

Pomeje se při svém dlouhém a emotivním vystoupení dostal také ke kritice financování českého filmu a vzájemné nevraživosti mezi filmovými producenty. 

Pomejeho manželka Kuklová dnes využila svého práva a odmítla vypovídat. S hercem je sice již rozvedená, rozsudek ale ještě nenabyl právní moci. 

Režisér Zdeněk Troška pak většinou potvrdil Pomejeho tvrzení. Film je podle něj výborný, má úspěch v zahraničí a například televizi Nova, která na něj má licenci, vydělává velké peníze. Jednání soudu bude pokračovat ve čtvrtek.

Oblíbená jídla Vlasty Buriana s recepty vyjdou v kalendáři
   
Pardubice 9. října (ČTK) - Hvězda prvorepublikových filmů Vlasta Burian byl nejen králem komiků, ale také vyhlášeným labužníkem. S tím, co mu v dobách největší slávy připravoval jeho osobní kuchař, se budou moci seznámit i dnešní gurmáni. Před Vánocemi bude na trhu kuchařský kalendář Vlasty Buriana pro rok 2008, řekl Daniel Meller, jehož společnost kulinářskou tiskovinu vydává pro jednu neziskovou společnost. 

"V kalendáři se objeví tehdejší módní kuchyně, ale Vlasta Burian už tehdy, kdy se o kaloriích nemluvilo, preferoval hodně zeleniny a dával přednost jídlům bez omáček a knedlíků, aby si jako sportovec zachoval kondici a štíhlou linii. Jídla jsou proto i z dnešního pohledu zdravější," uvedl Meller. 

Autorem receptů je Jaroslav Trejbal, který pro komika pracoval asi deset let až do roku 1945 jako osobní kuchař. Rozsáhlou praxi získal v pařížském hotelu Ritz, kde připravoval delikatesy z ryb pro významné osobnosti, krále, vévody a šejky. Burian jej "přetáhl" z věhlasného pražského lahůdkářství U Lipperta. 

Podle kalendáře se na stole u Burianů objevovala například plněná roláda z kůzlátka na másle, jehněčí špíz prokládaný moravskou uzenou kýtou nebo lahodné palačinky dle naší babičky s tvarohem. Obědy mívaly až sedm chodů. "Jeho oblíbeným jídlem byla zvěřina a také měl velice rád koprovou omáčku od maminky. Trejbalovi vyčítal, že ji nikdy nezvládl jako ona," řekl Meller. Podle stránek pro gurmány serveru www.centrum.cz si Burian také zvláště oblíbil kuřecí prsíčka s milánskými nudlemi, takže jídlo bylo pojmenováno po něm. 

Nástěnný kalendář formátu přibližně A4 bude mít 53 listů. Na přední straně bude pod všemi sedmi dny v týdnu a Burianovou fotografií z některého jeho filmu vyobrazen jeden pokrm. Receptura s návodem k přípravě s kalorickou hodnotou jídla bude vytištěna na rubu. Publikace má v první řadě sloužit jako propagační a dárkový předmět soukromých firem, které si na něj nechají vytisknout název společnosti, část výtisků se ale nejpozději v polovině listopadu objeví i ve volném prodeji.

Jodie Fosterová hraje ve filmu Mé druhé já
   
Praha 9. října (ČTK) - Hollywoodská hvězda Jodie Fosterová, kterou proslavilo nejen oscarové Mlčení jehňátek, se objeví v dalším filmovém thrilleru. Má název Mé druhé já, vznikl v americko-australské koprodukci a pražským novinářům ho dnes představila společnost Warner Bros. Do kin ho uvede od 18. října. 

Dvouhodinový snímek režiséra Neila Jordana (Hra na pláč, Interview s upírem, Snídaně na Plutu) se odehrává v současném New Yorku. Moderátorka jednoho z rádií miluje svého snoubence a užívá si všeho, co jí život nabízí. Při náhlém brutálním útoku však o svého partnera přijde a sama je vážně zraněna. Přes své neštěstí se nedokáže přenést, po nocích bloudí ulicemi a pátrá po vinících. Její snaha zjednat spravedlnost na vlastní pěst je však prozrazena a žena se ocitá v centru pozornosti. Newyorská policie si s jejím případem neví rady a po jejích stopách se vydává neústupný detektiv. 

Kritik měsíčníku Cinema Ondřej Vosmík označuje příběh filmu za "terapii terorem" a dává mu poměrně vysoké hodnocení - 80 procent ze sta. Upozorňuje ale i na logické nedostatky scénáře. Chválí Fosterovou a její "efektní pouliční řádění" i jejího protihráče v podání Terrence Howarda (Hartova válka, Crash), včetně kamery Philippa Rousselota. 

Letos v listopadu pětačtyřicetiletá Fosterová je hvězdou první velikosti a platí v Hollywoodu za intelektuálku. Vystudovala s červeným diplomem a může se pochlubit i čestným doktorátem z Yaleovy univerzity. Měří jen 158 centimetrů, IQ má údajně 140, nikdy nestudovala herectví a dnes prý lituje jedině toho, že nikdy nepozná, jaké to je, žít životem obyčejného smrtelníka. Má dva Oscary, které dostala za hlavní role ve filmech Znásilnění z roku 1988 a Mlčení jehňátek z roku 1991. Nominována byla i za roli mladistvé prostitutky v dramatu Taxikář z roku 1976 - to jí bylo pouhých 14 let.

Celebrity někdy ztrácejí šperky vypůjčené od proslulých návrhářů
   
Londýn/Praha 9. října (ČTK) - Nosit zapůjčené drahé šperky není zejména pro známé osobnosti občas nic příjemného. Za jejich ztrátu mohou majitelé, ať už designéři či společnosti, požadovat plnohodnotné odškodné. Takto se táhne případ britské modelky a herečky Kelly Brookové. Ta téměř před rokem ztratila zapůjčený diamantový náramek návrháře Harryho Winstona v ceně 50.000 liber (zhruba dva miliony korun). Spor není dosud vyřešen. V tuzemsku má zkušenosti s poničením zapůjčených ozdob například dům Swarovski. 

"Ne že by se nám něco ztratilo, ale často nám zákazník vrátí šperky poničené," připustila manažerka obchodu na pražském Malém náměstí Jana Fraumanová. Pokud klienti přinesou vypůjčené šperky, které dům Swarovski vyrábí hlavně z drobných drahých kamenů, ve špatném stavu, musejí škodu zaplatit. "Každý týden si od nás někdo něco půjčuje, především na focení nebo na přehlídky." 

Společnost Klenoty Aurum celebritám sice šperky zapůjčuje, ale ještě se podle její marketingové ředitelky Eriky Lori nestalo, že by je někdo z nich ztratil nebo nevrátil. "Pokud by se to stalo, bylo by to na naše náklady," podotkla Lori. 

Kelly Brooková si sadu šperků vyzvedla několik dní před slavnostním předáváním dětských cen Bafta. Podlehla ale pokušení a náramek si vzala na soukromou oslavu, kde o něj přišla. Nad jeho ztrátou se zhrozila ještě víc, když ji Winston upozornil na to, že šperky nebyly pojištěné. Po měsících dohadování mluvčí herečky podotkl, že Winston a Brooková řeší záležitost v přátelské atmosféře, ale dosud se nedomluvili na odškodnění. Podle jiného zdroje vypadá situace spíš napjatě. 

Návrháři si sice obvykle šperky pojišťují, ale Winston teprve zhruba před rokem otevřel svůj obchod v Londýně, takže nestačil vyřídit všechny formality potřebné k tomu, aby mohl takto šperky půjčovat celebritám, a tím propagovat svoji značku. 

Česká společnost Klenoty Aurum uzavřela exkluzivní smlouvu na propagaci svých výrobků s modelkou Simonou Krainovou. Pokud půjčuje šperky vizážistům nebo známým lidem, ti musejí uhradit zálohu ve výši 30 až 50 procent z celkové částky, řekla manažerka ČTK. "Spolupracujeme ale asi se čtyřmi vizážisty už několik let a panuje mezi námi vzájemná důvěra," dodala. 

Firma dlouhodobě spolupracuje s moderátorkou Lucií Borhyovou, šperky půjčila herečce Zlatě Adamovské nebo Michaele Dolinové. "Muži si u nás půjčují manžetové knoflíčky nebo designové hodinky," zmínila se Lori. 

Ve světě je běžné, že celebrity navštěvující různá předávání cen, módní přehlídky a další společenské události nosí ozdoby od proslulých návrhářů, například od Cartiera, designéra Bruce Hoeksemy nebo firmy Boodles. 

Kellyová není jediná, kdo vypůjčený šperk ztratil. Britská modelka Sophie Dahlová ztratila náušnice za 125.000 liber (pět milionů korun) od Bruce Hoeksemy na banketu k otevření oděvní expozice newyorského Metropolitního muzea. Hoeksema se prý sice rozčilil, ale pochopil, že se taková věc může stát. 

Herečka Lindsay Lohanová zase loni v listopadu vytratila náramek domu Cartier na udílení cen World Music Awards. Herečka Sharon Stoneová se s Harrym Winstonem vypořádala mimosoudně poté, co si půjčila náhrdelník za 250.000 liber (deset milionů korun) na filmové Oscary, pak ale trvala na tom, že šlo o dárek a designéra zažalovala.

Tabulku návštěvnosti kin stále vedou Gympl a Medvídek
   
Praha 9. října (ČTK) - Dva domácí snímky - Gympl Tomáše Vorla a Medvídek Jana Hřebejka - se stejně jako před týdnem o víkendu umístily v čele žebříčku návštěvnosti českých kin. Podle Unie filmových distributorů zhlédlo komedii Gympl 44.243 diváků, kteří v pokladnách nechali 5,2 milionu korun. Hřebejkovu projektu stačilo ke druhému místu 24.386 lidí. 

Gympl vidělo během dvou týdnů v českých kinech 141.207 diváků, Medvídek jich má během pěti týdnů na kontě už přes 310.000. 

Ani na třetím místě se v aktuální tabulce návštěvnosti oproti minulému víkendu nic nezměnilo. Patří americkému animovanému filmu Ratatouille. 

Na čtvrtém a pátém místě se umístily americké filmy Hvězdný prach a komedie Zbouchnutá, která měla minulý týden premiéru. 

První dvacítku nejnavštěvovanějších snímků poprvé během 30 týdnů v distribuci opustily Svěrákovy Vratné lahve. Jejich návštěvnost už začátkem června přesáhla milion diváků. 

Žebříček je sestavován z údajů, které kanceláři Unie filmových distributorů poskytují provozovatelé zhruba 160 největších kin v ČR. Celoroční výsledky této skupiny tvoří zhruba 85 procent celkové bilance všech českých kin.

Autorka Angeliky v Praze představí nové vydání knihy o markýze
   
Praha 8. října (ČTK) - Obdivovatelé krásné šlechtičny Angeliky, kterou proslavilo především filmové zpracování, se mohou těšit na její příběhy v novém, přepracovaném knižním vydání. Autorka knižní předlohy, letos osmašedesátiletá Anne Golonová, přijede knížky do Prahy osobně představit. 

Vydání prvního dílu Angélique l’Intégrale - Angelika Markýza andělů se na pultech knihkupců objeví ve středu 10. října. ČTK to sdělila Daniela Soukupová z nakladatelství Fragment, které knihy česky vydává. 

Série Angélique l’Intégrale je podle ní velkou událostí. Jedná se o nezkrácené a rozšířené vydání příběhů Angeliky, které vycházely od roku 1956 ve Francii a posléze v dalších zemích v různě upravovaných podobách a pod různými jmény autorů. 

Svých autorských práv se Golonová domohla až v roce 1995 po dlouholetých soudních sporech, původní rukopis upravila a připravila nové vydání. Nakladatelství Fragment uvažuje o sedmi až osmi dílech. 

Podle příběhů Angeliky vznikl v Praze v produkci Divadla Broadway muzikál Angelika. Jeho producenti pozvali autorku knižní podoby Angeliky na představení. Ve čtvrtek 18. října se v rámci večera s muzikálem Angelika uskuteční křest knihy za přítomnosti autorky, její dcery a protagonistů muzikálu, kteří se stanou kmotry knihy.

Do českých kin bude uveden rakouský snímek Import/Export
   
Praha 8. října (ČTK) - O sexu a smrti, životě i umírání, moci a bezmocnosti vypráví film kontroverzního rakouského režiséra Ulricha Seidla nazvaný Import/Export. Novinářům ho dnes představila společnost Aerofilms, která jeho distribuční předpremiérou završí večer v pražském kině Světozor program přehlídky německy mluvených filmů Der Film. Ta do 11. října pokračuje v žižkovském kině Aero retrospektivou Wima Wenderse. Den předtím začne její třídenní program v Brně. 

"Snímek Import/Export uvedeme do kin od 11. října ve dvou kopiích," řekla ČTK Zuzana Pudilová ze společnosti Aerofilms. Režisér Seidl je podle ní znám filmovým fanouškům především svými dokumenty, ale i předchozím hraným snímkem Psí dny, který byl uveden v českých kinech. Jeho nejnovější projekt, zařazený do soutěže o Zlatou palmu v Cannes, byl rovněž vybrán do programu přehlídky středoevropských filmů, kterou pořádá v desítkách měst Asociace českých filmových klubů. 

Na projekci v Cannes vzbudil tento film, ve kterém se mladá Ukrajinka pokouší o štěstí na Západě a nezaměstnaný Vídeňák o totéž na Ukrajině, svým naturalismem rozporné reakce. "Seidl nás neušetří opravdu ničeho," napsal kritik listu Le Figaro. Podle listu Libération je to "z řetězu puštěná misantropie", ze které se nakonec dělá "mírně nevolno". 

Na scénáři více než dvouhodinového snímku režisér spolupracoval s Veronikou Franzovou. Hlavní role ztvárnili Kateryna Raková, Paul Hofmann, Michael Thomas a Natalija Baranová. 

Dva příběhy, na první pohled nemající nic společného, se odehrávají ve dvou rozdílných světech, které se začínají víc a víc podobat - na Ukrajině a v Rakousku. Hrdiny jsou mladá zdravotní sestra a rakouský mladík, kteří hledají práci, nový začátek, existenci i život. Ona pochází z východní Evropy, kde existenciální nouze je na denním pořádku, on ze západní Evropy, kde nezaměstnanost sice neznamená hlad, ale duševní krizi a pocit neužitečnosti. 

Snímek Import/Export byl kromě festivalu v Cannes uveden mimo jiné v Mnichově, Moskvě, Karlových Varech, Torontu a Londýně. 

Druhý ročník přehlídky Der Film nabízí nejlepší hrané snímky i dokumenty z posledních dvou let, které vznikly v Německu, Rakousku a Švýcarsku a měly divácký i dramaturgický křest na vyhlášených festivalech. 

Mezi 28 tituly jsou čtyři, které tak oficiálně zahájí pouť českými kiny. Vedle Seidlova snímku to je film Čtyři minuty německého režiséra Chrise Krause a drama Vitus, pod nímž je podepsán švýcarský tvůrce Fredi M. Murer. S menším časovým odstupem přijde do kin i druhý díl zamýšlené trilogie režiséra Fatiha Akina s názvem Na druhé straně.

V Praze měl premiéru německý film Čtyři minuty
   
Praha 7. října (ČTK) - O víkendu pokračoval v Praze festival německy mluvených filmů Der Film, který v kině Světozor uvedl celkem devět projekcí. Dnes večer tam měl premiéru německý film režiséra a scenáristy Chrise Krause Čtyři minuty, který získal hlavní cenu na festivalu v Šanghaji. V Německu dostal ocenění za nejlepší hraný film a herečky Monika Bleibtreuová a Hannah Herzsprungová získaly Německou filmovou cenu za hlavní a vedlejší roli. Distribuční společnost SPI uvede tento snímek do českých kin od 11. října. 

Děj filmu se odehrává v ženské věznici a je příběhem dvou žen. Pianistky Traude, která tam už šedesát let vyučuje hru na klavír, a mladé Jenny, jejíž život vlastně skončil. Někoho zabila - a udělala by to znovu. Skrytá za svou neproniknutelnou maskou má ale nesmírný hudební talent. Když stará učitelka odhalí děsivé dívčino tajemství, její brutalitu i sny, rozhodne se jí pomoci. Chce v ní znovu vzkřísit zájem o hudbu a také o život. 

Hodiny klavíru vypadají spíše jako vzájemné měření sil. A tak se pustí do boje: proti sobě, ale i do boje společného, neboť v sázce je důležitá klavírní soutěž, během níž zbývají Jenny právě čtyři minuty, aby dokázala něco, co by od ní nikdo nečekal. Do ženských rolí obsadil Chris Kraus vedle zkušené Moniky Bleibtreuové téměř neznámou Hannah Herzsprungovou, která podle kritiků předvedla strhující výkon. 

Další významnou složku v tomto snímku tvoří hudba; vedle skladeb Mozarta, Schuberta a Beethovena v něm zní nové kompozice skladatelky Annette Focksové. 

Druhý ročník festivalu Der Film uvádí unikátní kolekci nejlepších hraných i dokumentárních snímků převážně z posledních dvou let, které natočili tvůrci z Německa, Švýcarska a Rakouska. Pořadatelé je vybírali na festivalech v Berlíně, Cannes a dalších vyhlášených přehlídkách. 

Součástí programu je retrospektiva slavného německého režiséra Wima Wenderse. Vedle projekcí filmů Americký přítel s Denisem Hopperem a Bruno Ganzem v hlavních rolích, Chybný pohyb, Stav věcí a dokumentu Tokyo-ga se fanoušci, kteří od 8. do 11. října navštíví žižkovské kino Aero, mohou těšit na snímky Paříž, Texas, Wendersovo nejslavnější dílo Nebe nad Berlínem, Lisabonský příběh a dokument Buena Vista Social Club. Retrospektivu doplní dokument Marcela Wehna Ten, co odešel - Wendersova raná léta, který autor osobně uvede. 

První část festivalu německojazyčných filmů zakončí v pondělí 8. října předpremiéra filmu Import/Export rakouského kontroverzního režiséra Ulricha Seidla. Festival v Praze potrvá do 11. října, v Brně se bude konat od 10. do 12. října.

Hollywood si u mladých cení hlavně pracovitost
   
Los Angeles 7. října (ČTK) - Sexappeal a postavení celebrity není zdaleka tím nejdůležitějším faktorem, který v současném Hollywoodu rozhoduje při obsazování mladých herců. Podle průzkumu, který provedl filmový internetový server Moviefone, si producenti, režiséři i kritici cení u mladých především pracovitosti, která je dobrý příslibem pro budoucnost. Do výběru nejžádanějších herců mladších 25 let se tak už letos například nedostala Lindsay Lohanová, která je poslední měsíce kvůli svým skandálům jedním z hlavních objektů bulvárních médií. 

V elitní skupině, která byla oznámena tento týden, je například dvaadvacetiletá hvězda filmů Piráti z Karibiku Keira Knightleyová, která má na svém kontě nominaci na Oscara za výkon ve snímku Pýcha a předsudek. Nechybí ani osmnáctiletý představitel filmového Harryho Pottera Daniel Radcliffe či Scarlett Johanssonová, která zazářila například ve filmech Ztraceno v překladu či Muž, který nebyl. 

Ve výběru je ale i devatenáctiletý Michael Cera, který si zahrál v teenagerovské komedii Superbad, či jednadvacetiletý Shia LaBeouf, který získal ve filmu ostruhy již coby dítě. 

V hledáčku hollywoodských expertů jsou také čtyřiadvacetiletá Emily Bluntová, která hrála například ve filmu Ďábel nosí Pradu, či dvacetiletý Elijah Kelley, jenž si zahrál ve snímku Hairspray, stejně jako devatenáctiletý Zac Efron. V seznamu je i jedenáctiletá Abigail Breslinová, jež zazářila ve filmu Malá Miss Sunshine, či patnáctiletý Freddie Highmore, který se objevil ve snímku Karlík a továrna na čokoládu. 

Moviefone sestavil seznam na základě názorů hollywoodských tvůrců. V třináctičlenné "porotě" zasedli například herec Michael Douglas, režisér Jason Reitman či producent Akiva Goldsman.


Nevšedním způsobem se vložil tchán do rodinných sporů svého zetě. Udal ho totiž FBI. Doufal, že mu tak zabrání v opuštění rodiny a odjezdu do Spojených států. Američané Švéda, údajného teroristu Al-Kajdy, ihned po příletu zatkli a poslali zpět. Tchána nyní Švédsko stíhá pro nactiutrhání.

Čtyřicetiletý Švéd, jehož jméno není známo, se chtěl rozvést se svojí nemocnou ženou. 

Pod záminkou, že se musí postarat o děti, plánoval vycestovat do Spojených států. Když zůstal i přes manželčiny prosby neoblomný, tchán neváhal a problém se rozhodl vyřešit po svém.

"Jak jsem mohl vědět, že tomu uvěří?"
Podle švédského listu Sydsvenska Dagbladet americkým úřadům nahlásil, že jeho zeť je terorista s kontakty na Al-Kajdu. Vše si pojistil tím, že uvedl i číslo letu a čas přistání letadla. 

Na rozvoduchtivého muže tak čekalo po přistání na Floridě nepříjemné překvapení. Hned v příletové hale skončil s želízky na rukou. Následoval jedenáctihodinový výslech a deportace zpět do Evropy.

Tajné služby z obou stran Atlantiku si mezitím vše vyříkaly. Švédové odhalili, že jde o pomluvu, a tchán má nyní opletačky se soudy. 

Brání se zuby nehty. Nemohl prý tušit, že americké úřady nařčení uvěří. "Proti jejich paranoidním reakcím nemůžu nic dělat," vymlouvá se.
ndonéská sopka Mount Kelud dnes zřejmě vybuchla. Oznámili to seizmologové, kteří sledují otřesy tohoto aktivního vulkánu na ostrově Jáva. Celou oblast, kde žije tři sta padesát tisíc lidí, zahalila hustá mlha.
Prohlédni fotky
- Evakuce více než čtvrt milionu lidí na Jávě.

Podle Sauta Simatupanga z indonéského Střediska pro vulkanologii a zmírnění rizik geologické činnosti středisko v sopce zaznamenalo neustávající otřesy, které naznačují, že Mount Kelud začal soptit. 

Nad kráterem ale není možné pozorovat ani sloup sopečného popela, ani vytékající lávu, protože celou oblast zakrývá hustá mlha, píše agentura Reuters. 

Indonéské úřady sledovaly sopku na hustě obydleném ostrově Jáva několik týdnů a opakovaně vyzývaly místní obyvatele, aby se evakuovali, protože hrozba erupce je na nejvyšším stupni. 

Dnes seizmologové zaznamenali v kráteru několik set otřesů a teplota uvnitř dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních několik týdnů.

Dnes svá kontrolní stanoviště na svazích sopky opustili i vulkanologové a obyvatelé, kteří se dlouho nechtěli vzdálit ze svých domovů prchali do bezpečí na korbách policejních nákladních aut.

Od čtvrtka obcházela domy obyvatel policie a vyzývala vesničany, aby se evakuovali. Ti, kdo odmítli odejít, museli podepsat prohlášení, že nebudou žádat odškodnění, pokud při erupci budou zraněni či přijdou o někoho z příbuzných.

Mount Kelud leží asi devadesát kilometrů jihozápadně od druhého největšího indonéského města Surabayi a v jejím kráteru je sopečné jezero. Naposledy vybuchla v roce 1990, kdy zabila desítky lidí. 

V roce 1919 byla silná erupce sopky slyšet stovky kilometrů kolem. Zničila desítky vesnic a vyžádala si 5160 obětí.
Američtí vědci vytvořili s použitím zásahu do genetického materiálu myši schopné nepřetržitého šestihodinového běhu rychlostí 1,2 kilometru v hodině. Od "geneticky neupravených" příslušníků svého druhu se liší snad jen trochu vyšší agresivitou.

Jestliže myš za šest hodin urazí přes sedm kilometrů, dosáhla v porovnání s lidskými schopnostmi fyziologickou kapacitu srovnatelnou s cyklistickým borcem Lancem Armstrongem zdolávajícím pyrenejské hory. 

Vyplývá to ze studie, kterou v novém čísle časopisu Journal of Biological Chemistry zveřejnila skupina Richarda W. Hansona.

Tyto mimořádné myši získávají energii spalováním hlavně mastných kyselin a vytvářejí jen malé množství kyseliny mléčné. Ve srovnání s normální populací konzumují o 60 procent víc potravy, ale přitom nejsou tlustší.

Jsou prý zdravé a žijí stejně dlouho jako myši normální, ale jsou agresivnější. Samičky mohou rodit až do dvou let, což je dvojnásobek běžné doby, sdělil Hanson, který je profesorem biochemie na clevelandské Caseově západní záložní univerzitě.

Důvodem této fyziologické změny je zvýraznění role genu, který ovlivňuje produkci enzymu fosfoenolpyruvátu cytosolické karboxykinázy. Hansonův tým vytvořil myši s mimořádnými fyzickými schopnostmi v rámci pětiletého
výzkumu, v němž se snaží objasnit metabolickou a fyziologickou funkci tohoto enzymu ve svalech a tukových tkáních.
Je to objev století, říkají znojemští archeologové o části asi půlmetrové sochy, kterou vykopali v Mašovicích na Znojemsku. Výjimečnost nálezu potvrzují i jejich kolegové z brněnské Masarykovy univerzity. Duté ženské nohy a hýždě z keramiky pocházejí z doby 4800 až 4700 let před naším letopočtem.
Prohlédni fotky

Nic podobného se podle odborníků dosud nenašlo.

Sochu vytvořili lidé kultury s moravskou malovanou keramikou. "Plastika byla zdobena žlutou malbou a její archeologická cena je nedozírná," řekl znojemský archeolog Zdeněk Čižmář, který sochu našel.

Na nález se dnes jede podívat Vladimír Podborský z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. "Podle toho, co jsem o nálezu slyšel, je to naprosté unikum. Plastika těchto rozměrů a tohoto provedení se nikde v Evropě ani v Orientu zatím nenašla. Vědecký význam je velký," řekl.

I když vědci zatím odhalili jen spodní část celé plastiky, navíc rozlámaný na větší kusy, doufají, že vrchní díl naleznou také. "Drobné části této plastiky máme rozptýleny po celém objektu. Ten máme zatím prozkoumán zhruba z jedné čtvrtiny," přiblížil archeolog. 

Vědce překvapilo i to, že socha je dutá. Archeologové se tak zatím jen dohadují, jaký účel měla. "Zřejmě sloužila jako kultovní nádoba," míní Čižmář.
 
Kultura s moravskou malovanou keramikou byla zemědělskou kulturou z mladší doby kamenné. Dostala název podle specifické a zajímavě malované keramiky. Lokalita Mašovic na Znojemsku má navíc středoevropský význam zejména z hlediska staršího pravěku.
Zemi ohrožuje vedle globálního oteplování ještě další fenomén - zatemňování oblohy. Tvrdí to dokument, který uvedla francouzská televize ARTE. Oba jevy jsou do značné míry protichůdné. Znečištěná atmosféra brání paprskům, aby ohřívaly planetu.

"Je možné, že jsme zásadně podcenili rychlost změn našeho klimatu," cituje Le Monde režiséra dokumentu Ve stínu nebe Duncana Coppa. 

Oteplování planety prý do jisté míry totiž léta zakrýval jiný, stejně znepokojivý jev, působící však zcela opačně: zatemňování oblohy.

Zatemňování způsobují maličké částice sazí a popele, které se do atmosféry dostávají lidskou činností a odrážejí sluneční paprsky. Na jedné straně skleníkové plyny zvyšují teplotu, na druhé straně tyto částečky omezují intenzitu slunečního záření a teplotu snižují. 

Jinak řečeno, celkový vzrůst teploty by byl mnohem vyšší bez tohoto příkrovu znečištění, který vytvářejí automobily, továrny a letadla a který na širokých plochách planety účinek slunečního záření redukuje.

Dokument cituje amerického klimatologa, který si po útocích z 11. září všiml: "Obloha je modrá a čistá. Až nenormálně čistá." Tři dny po útocích totiž nevzlétla americká linková letadla. Během těchto tří dní v celých Spojených státech současně vzrostla teplota v průměru o jeden stupeň Celsia.

Podle Le Mondu může zchlazující efekt zatemňování omezit snahy o boj proti znečištění, zejména v Evropě. "Mysleli jsme si, že žijeme ve světě, který se otepluje, ale není to pravda. Žijeme ve světě, který se otepluje a zároveň zatemňuje," tvrdí německá klimatoložka Beate Liepertová.

Výraz "zatemňování planety" vymyslel britský biolog žijící v Izraeli Gerald Stanhill. Měřil sluneční záření v Izraeli v 60. letech minulého století, pak znovu v 90. letech. K jeho velkému překvapení intenzita slunečního záření poklesla o 22 procent. 

Jeho výzkumu se však nedostalo téměř žádného ohlasu. Odpůrci tvrdili, že úměrně tomu by musela klesat i teplota, což tak rozhodně není.

I jinde ve světě dospěli další vědci k podobným závěrům. Od 50. do 90. let minulého století se intenzita slunečního záření ve Spojených státech snížila o deset procent, v Rusku téměř o 30 procent. Lidstvo se tak ocitá mezi Skyllou a Charybdou, mezi oteplováním a zatemňováním, konstatuje Le Monde.
Až o rok mohou být odloženy lednové parlamentní volby v Pákistánu poté, co v zemi v sobotu vyhlásil prezident Parvíz Mušaraf výjimečný stav. Premiér Šaukat Azíz při svém nedělním vystoupení neoznámil, kdy výjimečný stav skončí. Řekl, že země míní pokračovat v demokratickém procesu, současně ale oznámil, že parlament může změnit datum konání voleb. 
4.11. 2007 16:41 - 18:42 Aktualizováno 

ISLÁMÁBÁD - K délce výjimečného stavu Azíz řekl, že potrvá "tak dlouho, jak to bude nutné". Současně oznámil, že bylo "preventivně zatčeno" 400 až 500 lidí. V hlavním městě Islámábádu se konalo několik menších demonstrací. 

Přední opoziční politik a předseda Hnutí za spravedlnost Imran Chán apeloval na občany, aby vyšli na protest do ulic. Později na něj bylo uvaleno domácí vězení. 

Prezident Parvíz Mušaraf, který je současně vrchním velitelem armády oznámil, že v sobotu vyhlásil výjimečný stav, aby zabránil Pákistánu "spáchat sebevraždu". 
USA přehodnotí pomoc Pákistánu

Mušarafovi zahraniční spojenci v čele s USA dali najevo znepokojení a vyzvali pákistánskou vládu, aby potvrdila,  že se parlamentní volby plánované na leden budou konat.

Američané přehodnotí finanční pomoc Pákistánu, který je jejich klíčovým spojencem v boji proti terorismu. Uvedla to v neděli americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. "Situace se změnila a my mi musíme zhodnotit, kde jsme," uvedla Riceová s tím, že je to obtížné téma, protože většina pomoci jde právě na protiteroristická opatření. Riceová zmínila, že Parvíz Mušaraf s USA nekonzultoval svůj plán vyhlásit v zemi výjimečný stav. "Jsem rozčarována z jeho rozhodnutí," uvedla ministryně. 



Ulice vedoucí k prezidentsklému paláci byla uzavřena. Toto REUTERS/Mian Khursheed 

V zemi vysílají jen státní rozhlas a televize, soukromé stanice nevysílají, což platí i o zahraničních. Nezávislé noviny vycházet mohou, ale je omezeno, co smějí publikovat zejména o sebevražedných atentátech a aktivitách islámských radikálů.

Vyměněn byl také šéf justice a nejvyšší soud byl obklíčen vojáky. Právě nejvyšší soud mel rozhodnout, zda znovuzvolení Parvíze Mušarafa do čela země, bylo legitimní. 

Předseda nejvyššího soudu Iftikhar Čaudhrí a osm dalších soudců odmítlo v sobotu prozatímní ústavní pořádek vyhlášený prezidentem schválit a Čaudhrí byl poté odvolán. Podle státní televize již byl jmenován nový předseda nejvyššího soudu. Kvůli zásahu míní v pondělí stávkovat pákistánští právníci a soudci.
Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf vyhlásil v zemi výjimečný stav. Země v poslední době zažila vlnu atentátů a vede těžké boje s fundamentalisty na hranicích s Afghánistánem. Vyhlášení výjimečného stavu okamžitě odsoudila opoziční Pákistánská muslimská liga (PML) bývalého premiéra Naváze Šarífa. 
3.11. 2007 14:33 - 23:40 Aktualizováno 

ISLÁMÁBÁD - "Vrchní velitel armády vyhlásil výjimečný stav a prozatímní ústavní pořádek," oznámil hlasatel zpráv z televizní obrazovky. Svůj krok šéf státu zdůvodnil stoupajícím počtem násilných útoků extremistů v zemi a vměšováním členů justice do politiky. 

Pákistán se dostal do nebezpečného bodu a prochází vnitřní krizí," řekl Mušaraf v televizním projevu vysílaném několik hodin po vyhlášení výjimečného stavu. Mušaraf nadále zastává kromě prezidentské funkce také post vrchního velitele pákistánských ozbrojených sil.

Pákistánské ozbrojené složky se mezitím rozmístily uvnitř státních televizních a rozhlasových stanic, oznámila agentura Reuters s odvoláním na očité svědky.



 Auto pákistánské policie před vjezdem do rozhlasu. Foto REUTERS/Akram Shahid 

Výjimečný stav má Mušarafovi pomoci čelit rostoucímu násilí a politickému napětí. Od léta čelí země vlně atentátů. Terčem jednoho byla i bývalá premiéra Bénazír Bhuttová. Podařilo se jí vyváznout, ale při útoku zahynulo přes 130 lidí.  Od července bylo při násilnostech spojených s islámskými ozbrojenci zabito téměř 800 lidí a policie zaznamenala nejméně 23 sebevražedných pumových útoků. 

Při hranicích s Afghánistánem pákistánské ozbrojené složky svádějí těžké boje s kmeny, které podporují afghánské fundamentalistické hnutí Tálibán. Radikálové se uchylují k útokům od července, kdy vláda vojensky zasáhla proti fundamentalistům z islámábádské Červené mešity.
Sporné znovuzvolení Mušarafa

Země navíc prožívá politickou krizi. Mušaraf sice byl znovu zvolen prezidentem, ale Nejvyšší soud ještě musí rozhodnout, zda volba byla ústavní. Mušaraf hned po vyhlášení výjimečného stavu předsedu nejvyššího soudu odvolal.



Parvíz Mušaraf. Foto ČTK/AP

Předseda pákistánského nejvyššího soudu Iftikhar Čaudhrí a osm dalších soudců odmítlo schválit prozatímní ústavní pořádek vyhlášený prezidentem. Čaudhrímu bylo posléze sděleno, že "jeho služby nejsou nadále vyžadovány", oznámila agentura Reuters s odvoláním na soukromé televizní stanice. 



Milice střeží ulice Islámabádu Foto REUTERS/Faisal Mahmood 

Předseda nejvyššího soudu Iftikhar Čaudhrí a osm dalších soudců odmítlo prozatímní ústavní pořádek vyhlášený prezidentem schválit a Čaudhrímu bylo posléze sděleno, že "jeho služby nejsou nadále vyžadovány". Podle státní televize již byl jmenován nový předseda nejvyššího soudu. 

Spekulace o tom, že by se prezident Mušaraf mohl uchýlit k vyhlášení výjimečného stavu či stanného práva, kolovaly v Pákistánu od prezidentských voleb, v nichž na začátku října Mušaraf obhájil svůj mandát.
Muslimští radikálové napojení na Tálibán v pátek ukázali 48 vládních vojáků a milicionářů, které zajali během týdenních bojů v údolí Svát při hranicích s Afghánistánem. Podle radikálů se tito vojáci radikálům vzdali, protože nechtěli bojovat proti muslimským bratřím. Fundamentalisté slíbili, že je pustí. Kromě nich však zadržují dalších 300 vojáků na jihu kamenové oblasti ve Vazíristánu. 
2.11. 2007 14:35 

ISLÁMÁBÁD - Vojáci, kteří byli v pátek ukázáni, byli do oblasti bojů dopraveni v sobotu vrtulníky. Svůj post opustili ve čtvrtek v noci. Část jich údajně utekla, další se vzdali radikálům. "Vzdal jsem se, protože jsem si uvědomil,, že bojuji proti muslimským bratřím," řekl Šafiulláh z oblasti Dargai. 

Dva vojáci z této oblasti dokonce mohli o svém osudu informovat rodiny, které se sešly s místním velitelem Tálibánu. Na zajatých vojácích pocházejících především z okolí byl vidět stres. Žádný z nich už na sobě neměl uniformu, tu buď zahodili, nebo dali radikálům. 

Armáda ale popírá, že by vojáci byli zajati. Chabý výcvik vojáků naverbovaných při hranicích s Afghánistánem je však znám, stejně jako jejich malá chuť bojovat. Ví se i o dezercích.  

Páteční přehlídka zajatců ukazuje, že pákistánská armáda v oblasti zdaleka neslavila takové úspěchy, o kterých hovořil její mluvčí. Ten uváděl, že jen ve čtvrtek padlo v bojích na 70 radikálů. Celkově jich podle armády bylo zabito 180, přičemž mělo při akci padnou šestnáct vojáků.
Nejméně osm příslušníků pákistánského letectva zahynulo ve čtvrtek při útoku sebevražedného atentátníka na autobus, který je přepravoval v provincii Pandžáb. Dalších čtyřicet osob bylo zraněno, když atentátník na motocyklu narazil do autobusu. Ve stejný den se opět rozhořely boje s radikály na severozápadě země. 
1.11. 2007 15:12 

ISLÁMÁBÁD - Mluvčí armády generálmajor Vahíd Aršad sdělil, že atentát byl spáchán v městě Sargodha asi dvě stě kilometrů jižně od Islámábádu, kde je největší pákistánské vojenské letiště. Podle něj šlo o teroristický čin. Zabití právě nastupovali do služby. 

Jde o další z vlny atentátů, která začala v červenci poté, co vládní vojáci zasáhli proti fundamentalistům v Červené mešitě. Naposled se stala vojenská posádka terčem atentátu v úterý, kdy sebevrah odpálil nálož u kontrolního stanoviště před generálním štábem v Rávalpindí. Zabil sedm lidí.
Tuhé boje u hranic s Afghánistánem

Boje se rozhořely opět na severozápadě Pákistánu u hranic v Afghánistánem v údolí Svát. Během posledního dne bojů armádní jednotky v bojích zabily asi 70 radikálů, takže počet obětí od víkendu vzrostl na 180.

V pondělí radikálové uzavřeli s vládními vojáky příměří. Ve čtvrtek ráno se ovšem boje opět rozhořely, když fundamentalističtí příznivci Tálibánu zaútočili na bezpečnostní síly v distriktu Chauzachíla v údolí Svát. 

"Vojáci na útok odpověděli střelbou a nyní máme potvrzených šest až sedm desítek zabitých islamistů," řekl vojenský velitel pro oblast Severozápadní pohraniční provincie, kde údolí Svát leží. Mezi vládními vojáky zatím podle něj nebyly žádné ztráty zaznamenány. Ztráty na straně vzbouřenců ale nebyly ověřeny z nezávislých zdrojů. 

V turisty vyhledávaném údolí Svát u hranic s Afghánistánem se ukrývají stoupenci radikálního duchovního Maulána Fazlulláha sympatizující s afghánským fundamentalistickým hnutím Tálibán. Ten v minulých dnech vyzýval obyvatele k džihádu proti pákistánským představitelům.
Po třech dnech tvrdých bojů na severozápadě Pákistánu v údoí Svát při hranicích s Afghánistánem uzavřeli v pondělí brzo ráno kmenoví náčelníci dohodu s o příměří s vládními vojsky. Armáda uvádí, že v neděli zabila 60 radikálů, zprávy o ztrátě nejméně 16 svých vojáků nepotvrdila. 
29.10. 2007 10:55 

ISLÁMÁBÁD - Obyvatelé údolí Svát potvrdili, že radikálové v rozhlase oznámili dohodu o příměří. Má umožnit oběma stranám pohřbít mrtvé Radikálové vypověděli dohodu o příměří v půlce července poté, co armáda zasáhla v islámábádské Červené mešitě. 

Údolí Svát je dějištěm intenzivních střetů od počátku minulého týdne. Ukrývají se v něm stoupenci radikálního duchovního Maulána Fazlulláha, kteří se řídí islámským právem šaría. 

Boje propukly, když vláda vyslala do oblasti další vojáky, takže jejich počet vzrostl na dva tisíce. Radikálové zaútočili na vojenský konvoj a sťali zajaté vojáky, které zadržovali už od srpna.
Rozporné údaje o ztrátách 

Podle oficiálního představitele pákistánské armády, který si nepřál být jmenován, zabili ozbrojenci v pátek 16 vládních vojáků, když v údolí vyhodili do vzduchu nákladní automobil, v němž vojáci jeli. Oficiálně armáda, která nasadila i dělostřelectvo a letectvo, ztráty nepotvrdila, zato oznámila, že způsobila značné ztráty povstalcům. 

"Podle zpráv, které mám od policie a pohraničních jednotek, (v neděli) přišlo o život 50 až 60 radikálů," uvedl generálmajor Vahíd Aršád. Radikálové to ale popírají. Kvůli bojům utekly z turisty vyhledávané oblasti již tisíce místních obyvatel. Zavřeny jsou úřady, školy i obchody. 

Fazlulláh sympatizuje s afghánským fundamentalistickým hnutím Taliban a snaží se po jeho vzoru zavést v oblasti islámské právo šaría. V minulých dnech vyzýval obyvatele ke svaté válce (džihádu) proti pákistánským představitelům.
Pákistánští radikálové na severozápadě země kvůli útoku na islámábádskou Červenou mešitu ukončili příměří dojednané s vládou. Při třech víkendových atentátech zahynulo na 60 osob, zejména vojáků a policejních rekrutů. Po sobotním útoku na armádu následovaly v neděli dva další, při kterých zemřelo přes 30 osob. 
Červená mešita je baštou radikáků

Červená mešita je od osmdesátých let islámských radikálů v Islámábádu. Založena byla v polovině minulého století. Radikalizovala se v osmdesátých letech, kdy byla jedním z centrem podporující mudžáhídy bojující proti Sovětům v Afghánistánu. Podporovala i militantní hnutí Tálibán. 

 

Vedení mešity se netajilo ani kontakty s Usámou bin Ládinem, které ale proběhly ještě před útoky z 11. září 2001. Podle některých informací představuje mešita spojení mezi radikály ve vládě a nezávislými radikálními kmeny při afghánských hranicích.