3. Uživatelská dokumentace

V této kapitole bych rád stručně popsal instalaci a spuštění simulátoru společně se spuštěním mnou namodelované sítě.

3.1. Instalace a spuštění simulátoru

Ke spuštění namodelované simulace je potřeba mít nainstalovaný OMNet++ ve verzi 3.3 společně s INET Frameworkem. Dále také nainstalovaný Visual C++ z balíku Microsoft Visual Studio 2005. Instalační soubor již zkompilovaného OMNet++ verze 3.3 lze nalézt na stránkách simulátoru, stejně jako samotný INET Framework (je nutné použít plnou ne demo verzi). Ten je dostupný pouze ve formě zdrojových kódů.

Nejprve je nutné nainstalovat OMNet++ nejlépe do standardního adresáře „C:\omnet++\“. Do tohoto adresáře se následně rozbalí obsah adresáře INET-YYYYMMDD, který se nachází uvnitř komprimovaného souboru INET Fra-meworku. Dále je potřeba přejmenovat „inetconfig.vc-SAMPLE“ na „inetconfig.vc“ a v tomto souboru upravit cesty k nainstalovanému OMNet++ (pokud je dodržen standardní adresář, není nutné nic měnit). Nakonec spustíme Visual Studio 2005 Command Prompt (v nabídce Start -> Všechny programy -> Visual Studio 2005 -> Visual Studio Tools”. V příkazové řádce změníme pracovní adresář na adresář, kde je nainstalovaný OMNet++ a spustíme makemake.cmd. Nyní se stačí řídit instrukcemi na obrazovce.

Po nainstalování INET Frameworku již lze otevřít namodelovaná síť. To se provede pomocí dávkového souboru simulace.bat nacházející se u zdrojových kódů namodelované sítě. Pokud nebyl dodržen standardní adresář, kde je nainstalovaný OMNet++, je nutné upravit cestu v tomto dávkovém souboru a též i v konfiguračním souboru omnetpp.ini, taktéž nacházejícím se u zdrojových kódů namodelované sítě.

3.2. Práce v simulátoru

Nebudu zde popisovat kompletní ovládání simulátoru OMNet++, pouze popíši potřebné úkony, které byl nutné provést k získání záznamu průběhu celé simulace, jež obsahuje záznamy o pohybu paketů uvnitř modelované sítě.

Tvorba průběhu simulace je pevně nastavena v konfiguračním souboru „omnetpp.ini“. Pouze stačí po otevření simulované sítě spustit simulaci jedním ze tří tlačítek Run, Fast nebo Express, jak naznačuje následující obrázek.

omnetpp_run_buttons.png, 9,4kB
Obrázek 1 - Tlačítka, která spustí simulaci

Režim Express spustí nejrychlejší možný způsob simulace sítě. V tomto režimu je otevřeno dialogové okno s tlačítkem STOP, které pozastaví simulaci. Během simulace v režimu Express není možné používat žádným způsobem aplikaci.

omnetpp_window.png, 22kB
Obrázek 2 - Spuštěná simulace

3.3. Úpravy a vytváření sítě pro simulaci

Součásti OMNet++ je aplikace GNED určená k modelování simulace. GNED jsem při návrhu nepoužil, protože nepodporuje zcela jazyk NED. Hlavně vytváření cyklů, které byly hojně použity v simulované síti. Návrh simulace se provádí ve strukturovaném jazyce NED. Tento jazyk není složitý. Pro pochopení jazyka doporučuji prostudovat přiložené příklady u INET Frameworku.

omnetpp_gned.png, 35kB
Obrázek 3 - Editor GNED s otevřenou simulovanou sítí

V jazyce NED se provádí pouze návrh zapojení simulace. Nastavení různých vlastností objektů v simulaci probíhá pomocí konfiguračního souboru „omnetpp.ini“. Struktura tohoto souboru je podobná konfiguračním INI souborům. Pro podrobnější informace o nastavování objektů doporučuji se podívat do manuálu k simulátoru OMNet++ a do manuálu k INET Frameworku. Často jako doporučené hodnoty nastavení u objektů poslouží konfigurační soubory u přiložených příkladů INET Frameworku.

3.4. Export statistik zátěže linky

K získání velikosti přenesených paketů za sekundu použijeme mnou napsanou aplikaci, která tyto informace vytáhne ze záznamu přenosů paketů obsaženém v souboru „trace.nam“. Jako dva parametry této aplikace je nutné zadat identifikátory objektů. Ty se zjistí ze stromu objektů ze simulátoru OMNet++, jak to ukazuje následující obrázek:

omnetpp_namid.png, 34kB
Obrázek 4 - Postup získání potřebných identifikátorů

Pro linku 5 jsou identifikátory 4 (router R3) a 5 (router R4), pro linku 6 pak 4 (router R3) a 7 (router R6). Tedy výsled-né dva příkazy budou následující:

nam2line_load_csv.exe trace.nam linka5.csv 4 5
nam2line_load_csv.exe trace.nam linka6.csv 4 7

Ze získaných tabulek ve formátu CSV již není problém vygenerovat graf. V mém případě jsem provedl konverzi počtu přenesených dat za sekundu na přenosovou rychlost. U obou linek je maximální přenosová rychlost v zadání stanovena na 100 Mbit/s.