Část z 3,5 milionů korun, které v té době byly na jeho účtu, měl podle dnešního vyjádření pouze ve své správě. Na mimořádné tiskové konferenci Čunek uvedl, že podporu od státu získal v souladu s tehdy platnými zákony. Podle nich se dávky vypočítaly podle příjmů, nikoliv úspor žadatele. "Necítím to jako etické selhání," řekl Čunek. Reagoval tak na hlasy zevnitř KDU-ČSL i koaličních partnerů, že i když zřejmě zákon neporušil, je jeho chování morálně nepřijatelné. Premiér Mirek Topolánek (ODS) dnes jasně prohlásil, že když Čunek rychle a průkazně podezření ze zneužívání sociálních dávek nevyvrátí, nemůže zůstat členem koaliční vlády. 

Podrobnější doklady chce Čunek předložit v úterý, kdy se sejde celostátní výbor KDU-ČSL. Potvrdil, že v době, kdy pobíral od státu podporu, měl v bance 3,5 milionu korun. "Zčásti to byly moje peníze a zčásti peníze, které jsem měl ve správě," uvedl. Detaily neuvedl, řekl jen, že během let našetřil asi milion korun. Tyto úspory podle něj pocházejí ze zdaněných příjmů a nárok na sociální dávku nijak neovlivnily. Fakt, že v bankách se prokazoval občanským průkazem, který o rok a půl dříve nahlásil jako ztracený, vysvětlil lakonicky - je prý "bordelář". 

Čunek zdůraznil, že v té době byl opoziční zastupitel a řadový občan se čtyřmi dětmi a manželkou, která nepracovala. "Choval jsem se jako každý jiný občan," prohlásil Čunek, který už výzvám na svůj odchod čelil kvůli obvinění z korupce i výroků na adresu Romů. Dosud tento tlak ustál. Mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek na dnešním briefingu řekl, že se jedná o "druhé kolo mediální kampaně" proti vicepremiérovi. Nyní bude záležet zřejmě hlavně na tom, zda Čunka podrží jeho mateřská strana. 

Poté předal stejnou částku i manželům Čermákovým v Přibyslavicích na Třebíčsku. U Brožů se měly původně setkat s hejtmanem obě matky, jedna z holčiček však není úplně zdravá a rodiče je nechtějí vystavovat společnému kontaktu. 

Kraj peníze posílá rodinám jako náhradu výdajů, které jim vznikly chybou třebíčské nemocnice při záměně dětí loni koncem roku. Výše odškodnění za psychickou újmu, kterou rodiny budou požadovat po nemocnici, je teď věcí právníků. Na počátku kauzy rodina z Jabloňova požadovala za každý měsíc, kdy nevychovávala svou biologickou dceru, milion korun. 

"Je těžké říct, jestli darované peníze pokryjí všechny náklady, je to aspoň něco," řekl Broža. Jeho partnerka je na mateřské dovolené, on sám už déle než měsíc nechodí do práce. "Nejdřív jsem si vzal dovolenou a neplacené volno, teď jsem na neschopence, žijeme z úspor," popsal Broža. O konkrétním využití daru zatím rodiny nediskutovaly. Další společný pobyt podle něj připadá v úvahu nejdříve začátkem prosince. Rodiny se zatím nedohodly na ani na místě, kde společně prožijí další dny. "Trvá nabídka kraje Vysočina, ozvali se nám i sponzoři, uvidíme," dodal. 

Obě rodiny i s dětmi se naposledy setkaly v pondělí. Společné pobyty dětí se od pondělka přerušily kvůli viróze, která zasáhla obě rodiny. Dnešní společný pobyt dětí byl proto zrušen. V otázce stanovení výše odškodného zatím podle společného právníka obou rodin Igora Veleby nenastal žádný pokrok. "Příští pondělí budu mít k dispozici psychologicko-psychiatrické testy jedné z rodin, v pátek budou výsledky druhé rodiny. Nějaký výsledek je možné očekávat nejdříve v polovině prosince," uvedl Veleba.

Novinářům to dnes řekl ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Česká diplomacie o zrušení víz usilovala od roku 1997, kdy Kanada Čechům kvůli přílivům žadatelů o azyl vízovou povinnost obnovila. 

Přestože Kanada nyní dospěla k názoru, že Česko splňuje požadovaná kritéria, může kdykoliv své rozhodnutí přehodnotit, připomněl Schwarzenberg. 

Problém považují za věc celé KDU-ČSL, někteří v situaci vidí řízenou kampaň proti vicepremiérovi. Čunek nyní čelí podezření, že zneužíval sociální dávky. Například z Chebska se ozval hlas, že by měl alespoň dočasně rezignovat. Členům nejužšího vedení strany dnes Čunek řekl, že v 90. letech pobíral příspěvky od státu. I když v té době měl současně na účtu milionové částky, podle Čunkova tvrzení měl k těmto prostředkům omezený přístup. 

"Měl by odstoupit ze všech funkcí, dokud se to nevyřeší. Je to ostuda a sníží to důvěryhodnost strany. Mluvila jsem o tom i se členy, kteří zatím Čunka hájili, ale i ti si už myslí, že by měl odstoupit. To, že pobíral sociální dávky, se dá doložit a stejně i banky umí doložit milionové vklady, takže toto podezření se dá snadno prokázat nebo vyvrátit," řekla předsedkyně KDU-ČSL na Chebsku Jana Křížová. 

Šéf budějovické městské organizace KDU-ČSL a náměstek primátora Rudolf Vodička je toho názoru, že současné aféry vicepremiéra Čunka ohrožují samotnou existenci strany. Situaci by mělo v každém případě řešit širší vedení lidovců. Krajská konference, která by k tomu jako nejvyšší regionální orgán měla zaujmout stanovisko, se sejde až v lednu. Zatím k situaci žádné oficiální usnesení jihočeští lidovci nepřijali. 

Rovněž podle šéfa lidovců na Vysočině Václava Kodeta nejnovější Čunkova kauza KDU-ČSL silně poškozuje. Čunek by podle něj měl velice rychle navrhnout straně jiné řešení než hru s časem. Případný Čunkův pád by podle něj zřejmě nezpůsobil odchod lidovců z koalice. Představitelé KDU-ČSL ve Zlínském kraji nechtějí Čunka soudit před tím, než celou situaci řádně vysvětlí. Většina z nich tak netrpělivě čeká na jeho dnešní tiskovou konferenci. V případě, že by se obvinění ohledně zneužívání sociálního systému potvrdilo, měl by podle nich z vlády odejít. "Znám ale pana Čunka již několik let, nemyslím si, že by dělal nějaké kulišárny. Kolem něj je již tolik podezření, že mi to připadá až zvláštní," řekl krajský radní, místopředseda krajského výkonného výboru a lídr kandidátky lidovců do krajských voleb Jindřich Ondruš. 

Šéf pražských lidovců Marián Hošek dnes nechtěl ve svých úvahách předbíhat. "Nechci teď spekulovat 'co by kdyby'," řekl. "Je velice na místě, aby pan předseda o situaci informoval celostátní výbor a vysvětlil ty věci," dodal Hošek. Podobný názor má i první místopředseda krajského výboru v Královéhradeckém kraji František Bartoš. 

Podle jihomoravského hejtmana a místopředsedy strany Stanislava Juránka není aféra záležitostí Čunka, ale celé strany. Nyní je však třeba politika nechat, aby aby věc vysvětlil a doložil. "Počkám si, jaké budou jeho doklady," uvedl Juránek. 
 
Ilustrační fotoRozhodl o tom ve středu pražský vrchní soud. V odvolacím jednání tak v případě Štroba změnil srpnový verdikt Krajského soudu v Ústí nad Labem, který oběma obžalovaným vyměřil shodně 15 let za mřížemi. Trest pro Rotha dnes soud nezměnil. Proti rozhodnutí se již nelze odvolat, možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu. 

Snížení trestu Štrobovi soud odůvodnil tím, že se obžalovaný přiznal, projevil lítost a od počátku spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení. Navíc prý nebylo zpochybněno jeho tvrzení, že iniciátorem vraždy je Roth. Štrobův obhájce z těchto důvodů požadoval mimořádně snížený trest. Rothova obhajoba oproti tomu tvrdila, že soud stranil pouze výpovědi Štroba, kterou označila za nevěrohodnou. 

Oba obžalovaní podle spisu koncem letošního března vylákali svého kamaráda pod záminkou kouření marihuany na odlehlé místo v parku v Klášterci nad Ohří. Štrob jej zde ale pobodal a mladík druhý den svým zraněním podlehl. Čin podle obžaloby vymyslel Roth, který věděl, že bratr jejich kamaráda má doma uložené peníze. Po vraždě oběti sebrali klíče, které se našly u Rotha. 

Štrob se před soudem k vraždě doznal. Tvrdil, že ho k tomu navedl Roth, který jej dlouhá léta šikanoval. Roth naopak veškerou vinu popřel a řekl, že vše spáchal Štrob sám. 

Když trestní senát ústeckého krajského soudu odsoudil v srpnu Štroba a Rotha na 15 let vězení, soudce Ondřej Peřich tehdy v odůvodnění rozsudku řekl, že u Rotha nenašel téměř žádnou polehčující okolnost. Podle předsedy senátu se "poflakoval a parazitoval" na úkor jiných a nad činem neprojevil lítost. U Štroba ústecký soud sice shledal mnoho polehčujících okolností, ale zároveň to byl on, kdo mladíka dvakrát bodl. Peřich uvedl, že i když se Štrob mohl Rotha bát, měl mnoho příležitostí si čin rozmyslet, napadaného na nebezpečí upozornit, nebo o plánu někomu říci. 

 
Bursík, Čunek, TopolánekS Čunkem chce premiér nejdříve mluvit. Za stejně závažný považuje premiér únik informací z Čunkova trestního spisu. 

"Pokud Jiří Čunek vše hodnověrně nám i veřejnosti nevysvětlí a nevyvrátí vznesená obvinění, je jeho pozice nehájitelná a bude muset odejít. Podotýkám, že to musí udělat v historicky krátké době několika dnů. Dejte mi prosím šanci s ním o tom osobně mluvit," prohlásil Topolánek. 

Přímo od Čunka chce slyšet, zda skutečně před lety současně bral sociální dávky a ukládal do banky milionové částky, jak uvedla ve své reportáži Česká televize. "Je třeba, aby to Jiří Čunek hodnověrně vysvětlil, jinak nemá nárok setrvávat v mé vládě," řekl premiér na adresu šéfa koaliční strany. Pokusí se s ním sejít co nejdřív. 

Z Topolánkových slov vyplynulo, že případný odchod vicepremiéra z vlády by nemusel ohrozit křehkou trojkoalici občanských demokratů, lidovců a zelených. Politici KDU-ČSL podle premiéra musí dospět ke stejnému závěru jako on, tedy "neobhajitelnosti postavení Jiřího Čunka, pokud to hodnověrně nevysvětlí". 

Stejně razantně chce premiér řešit únik neveřejných informací o Čunkových majetkových poměrech, jímž se už zabývá Inspekce ministra vnitra. Upozornil, že na veřejnost se dostávaly i údaje, když byl Čunek obviněn z korupce.

Čunek je přitom podle svých stranických kolegů připraven jasně a průkazně majetkové poměry své rodiny vysvětlit. 

Lidoveckým poslancům a senátorům to slíbil na noční schůzce. Čunek čelí podezření, že před devíti lety neoprávněně pobíral sociální dávky. 

"Řekli jsme si, že je nutné, aby své finanční poměry jasně vysvětlil," řekla předsedkyně poslaneckého klubu KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Na dotaz, jak na to reagoval Čunek, odpověděla: "Chápe, že je to věc důvěryhodnosti. Je mu jasné, že se musí obhájit hlavně před veřejností." 

Od 09:00 se situací začalo zabývat i předsednictvo lidové strany.

Norma ještě zamíří do Senátu, pokud jím projde, dostane ji k podpisu prezident. Ve středu ji podpořilo 158 poslanců ze všech stran, proti nebyl žádný hlas. 

Ministr financí Miroslav Kalousek poslance ujistil, že vláda chce připravit zcela nový zákon, který by rozdělování daní řešil. Vysvětloval také, že rozpočtové určení daní není ekonomickým problémem, ale konsenzem samospráv, pro který neexistuje žádný výpočet. 

Místo dosavadních 14 velikostních koeficientů, podle kterých se peníze obcím rozdělují, přináší novela jen čtyři. Podle Kalouska je jedním z cílů vládní novely odstranit skokové rozdíly v příjmech obcí podle počtu obyvatel. Dalším cílem je posílit příjmy venkova. "Ze schodů učinit křivku a posílit venkovský prostor," charakterizoval již dříve vládní novelu. 

Poslanci neschválili ani jeden z předložených pozměňovacích návrhů. Poslanec KSČM Petr Braný například navrhoval, aby obce dostávaly až 25 procent ze sdílených daní. Podle schváleného návrhu tak budou dostávat 21,4 procenta. 

Novela stanoví, že obce budou dostávat peníze také podle poměru celkové výměry jejich území k celkové výměře katastrálních území všech obcí. K tomu se ještě přičte podíl počtu obyvatel k počtu obyvatel všech obcí a vše se navíc upraví podle zákonem stanovených koeficientů. 

Vzrůst by měly příjmy všech obcí, s výjimkou Olomouce a dalších asi 20 obcí. Podle Kalouska dostane Olomouc o téměř 150 milionů korun méně. Premiér proto ministrovi financí již dříve uložil, aby vládě předložil individuální řešení pomoci tomuto městu.

 
Ilustrační fotoKárný senát Nejvyššího soudu dnes zamítl Polehlovo odvolání, a potvrdil tak dubnový verdikt Vrchního soudu v Olomouci. 

Kárné řízení se zlínským soudcem podnítili jeho nadřízení. Kontroly odhalily, že nečinností způsobil neodůvodněné průtahy ve 23 civilních sporech z let 1996 až 2001.

"Průtahy jsou nesporně doloženy. Jde o výrazné kárné provinění. Obávám se pomyslet na to, jaké dopady mělo toto jednání na vědomí účastníků," řekl nedávno předseda Okresního soudu ve Zlíně Jiří Dufek. Tentokrát zopakoval, že Polehla sice patří k soudcům, kteří umějí vynést kvalitní rozhodnutí, ovšem čas od času má problémy s pracovní disciplínou. 

Polehla se jednání nezúčastnil s omluvou, že je nemocen. Podle předsedy kárného senátu Juraje Malika však potvrzení o pracovní neschopnosti vzbuzovalo pochybnosti, zda soudce nechce docílit dalšího, již třetího odročení jednání. 

Postih, který soudci Polehlovi vyměřili, je poměrně přísný. Maximálně může kárný senát uložit sankci 25 procent na půl roku. Soudcům však může za velmi vážné prohřešky hrozit až odvolání z funkce. Nejvyšší soud například v červenci zbavil taláru břeclavského soudce Jiřího Kiliana, jenž čelil kárnému řízení kvůli průtahům v desítkách exekučních sporů. Průtahy bývají spolu s přílišným holdováním alkoholu nejčastějším důvodem kárných řízení.

Podle mluvčí policejního prezidia Pavly Kopecké Strnadová pochybila, náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení však rozhodl od potrestání upustit.

Uvedla to ve středu rozhlasová stanice Český rozhlas 1 - Radiožurnál.

Policejní prezidium prověřovalo podezření, že Strnadová použila na zabezpečení chodu horkem kolabující počítačové sítě útvaru peníze z fondu na takzvané operativní účely, tedy na platbu informátorů.

Strnadová se podle rozhlasu k problému odmítá již od počátku vyjadřovat. Rádiu Česku pouze e-mailem vzkázala, že jde o interní záležitost již vyřešenou v rámci policejního prezidia a není důvod se k této věci více veřejně vyjadřovat. 

Poslanecká sněmovna dnes na návrh opoziční ČSSD požádala vládu, aby jí smlouvu předložila neprodleně po podpisu k ratifikaci. Komunisté neuspěli s návrhem, podle něhož by o přijetí smlouvy rozhodovali lidé v referendu. 

KSČM pro svůj návrh získala jen 28 hlasů, podpořili jej i tři sociální demokraté a tři rebelující poslanci z vládní ODS včetně Vlastimila Tlustého. Tlustý se přimlouval za schvalování v plebiscitu, protože reformní smlouva je podle něho fakticky totéž jako někdejší evropská ústavní smlouva. "Přinejmenším obě dvě největší politické strany, tedy ČSSD a ODS, před volbami takovéto referendum o takhle zásadním dokumentu slibovaly," řekl Tlustý. 

Vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) ale namítl, že reformní smlouva nemá ústavní charakter a je daleko stručnější než původní euroústava. Předpokládá, že smlouva bude schvalována třípětinovou většinou v obou komorách parlamentu. "A samozřejmě předložíme po podpisu příští rok tuto smlouvu zákonodárnému sboru," slíbil Vondra ještě před hlasováním. Konečný text smlouvy má být podepsán 13. prosince. 

Tlustý se podle Vondry mýlil ve zdůvodňování potřebnosti schvalovat reformní smlouvu v referendu. Mimo jiné v tvrzení, že od reformní smlouvy nebude možné běžným způsobem odstoupit. Proti referendu se vyslovili zástupci ČSSD. Reformní smlouva je pouze "novelizace smluv, o kterých již občané v České republice v referendu hlasovali", uvedl Jan Hamáček s odkazem na plebiscit o začlenění Česka do EU. To, že za referendum horuje člen ODS, považuje Hamáček za paradoxní situaci. 

S Vondrou se lišili v názorech na termín ratifikace. "My bychom neměli v očekávání toho, že si na konec starého systému zahrajeme hlavní roli, ratifikaci nějakým způsobem zdržovat či se snažit, aby veškeré reformy, které tato smlouvy přináší, vstoupily v platnost až po našem předsednictví," míní Hamáček. Česko bude unii předsedat v první polovině roku 2009. "Čím dříve evropská reformní smlouva vstoupí v platnost, tím lépe pro Evropskou unii, tím lépe pro Českou republiku," dodal. 

Podobný zájem má podle vicepremiéra Francie, která bude EU předsedat před Českem ve druhé polovině příštího roku. Všechny velké smlouvy ale byly v unii ratifikovány v průměru za 18 až 24 měsíců. Reformy by proto měly vstoupit v platnost až během roku 2009, uvedl Vondra s tím, že tento postoj zastává řada zemí unie i Evropský parlament, který bude přespříští rok znovu volen. 

Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) se sice s Vondrou přel o to, jakým způsobem a do jaké míry vláda s opozicí konzultuje své záměry v oblasti zahraniční politiky. I on ale označil reformní smlouvu za kompromis. "Rozhodně není o transferu moci z národních vlád do Bruselu," uvedl. Vondra smlouvu považuje za "rozumný kompromis, ke kterému se Česká republika může bez problémů přihlásit". 

ČSSD pro svůj návrh získala hlasy 108 ze 150 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Její návrh na ratifikaci parlamentem podpořil i Jan Klas (ODS) a Petr Zgarba, Alfréd Michalík a Jiří Krátký (všichni ČSSD), kteří při dalším hlasování podpořili komunistický návrh na ratifikaci referendem.

Materiál, který nyní dostane vláda, počítá s tím, že obce získají pro své projekty 1,25 miliardy korun. To je ale zhruba třikrát méně, než starostové požadovali. Podle některých představitelů obcí nebude taková pomoc stačit ani na dobudování základní infrastruktury. 

Za nedostatečnou považuje schválenou výši prostředků starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek. Obcím ale podle něj nezbude nic jiného než se s touto situací smířit. Podobně se k soupisu pro vládu staví starostka Lázu na Příbramsku Jitka Říhová. "Pokud to má být kompenzace za radar, tak by měli přitlačit," řekla. 

Středočeské obce chtěly peníze na projekty za zhruba 1,2 miliardy korun, požadavky na plzeňské straně zněly na částku 1,9 miliardy. Většinou se navrhované projekty týkaly budování nové infrastruktury, některé ale počítaly i s výstavbou rozhledny, úpravami sportovišť a dětských hřišť či pořízením výbavy pro dobrovolné hasiče. Předseda komise pro Brdy, náměstek ministra financí, Ivan Fuksa již dříve upozornil na to, že celkový rozpočet by měl představovat kolem 1,2 miliardy, a tomu se přizpůsobil i seznam požadavků od starostů. 

Závěrečný návrh počítá s tím, že obce na plzeňské straně mohou získat investice o objemu 600 milionů a středočeské obce ve výši 400 milionů korun. Na dalších 250 milionů korun byly vyčísleny plánované investice do silnic 1/19 a 1/20 a komunikací druhé a třetí třídy. Například Rožmitál pod Třemšínem chtěl usilovat o 660 milionů korun, po seškrtání požadavků však bude mít nárok jen na 200 milionů. Některé projekty, například výstavba rozhledny na Třemšíně či rekonstrukce Podbrdského muzea, musely ustoupit. Naopak investice do mateřské školy či sběrného dvora dostaly zelenou. 

Uskromnit se budou muset i ostatní obce. Vranovice a Sedlice mohou dostat po 32 milionech - požadovaly přitom 83, respektive 41 milionů korun. Láz, jenž své požadavky vyčíslil na téměř 200 milionů korun, se bude muset spokojit se 40 miliony. Přitom jenom pořízení kanalizace bude stát 80 milionů. "Zatím totiž u nás není ani kopnuto," podotkla starostka. Hvožďany mají dostat deset milionů místo 25 a Věšín 60 místo požadovaných 171 milionů. O polovinu méně, než žádal - 30 milionů korun - může získat středočeský Nepomuk. 

Podle starosty Spáleného Poříčí na Plzeňsku Pavla Čížka se při výběru postupovalo podle priorit, které jednotlivým projektům přiřadily samotné obce. Vyčleněné peníze by tak měly jít na vodovody, kanalizace a školství. "Nejsou to ale hotové peníze, to zdaleka ne. Obce budou muset žádat o různé evropské nebo české zdroje, nebudou tam mít žádnou přednost. Musí s projekty soutěžit jako jiné obce," připomněl Čížek. Brdské obce budou mít podle něj pouze výhodu v tom, že jim někdo pomůže s přípravou žádosti. Mají také šanci získat z vyčleněných 250 milionů korun peníze na spolufinancování projektů, které by jinak musely hradit ze svého rozpočtu. 

Spálené Poříčí, pod které patří dalších deset obcí, svoje požadavky na kompletní rozvojový plán sečetlo na zhruba půl miliardy. Šanci na získání dotace jsou na projekt vodovodu a kanalizace v několika obcích, do seznamu je zařazen i požadavek na zateplení mateřské a základní školy. Jsou i další priority, které chce město po státu požadovat. Patří mezi ně například oprava poškozeného rybníku Hvížďalka, který při záplavách a větších deštích znamená pro obyvatele Poříčí hrozbu. 

Protiraketový systém má chránit USA a Evropu proti případné raketě vystřelené například z Íránu. Kabinet se zavázal, že peníze do rozvoje obcí v okolí bývalého vojenského újezdu poputují i v případě, že USA nakonec radarovou stanici u Míšova na Plzeňsku nevybudují.

Česká televize v pondělí uvedla, že v době kdy jeho rodina pobírala sociální dávky od státu, uložil Čunek do bank celkem 3,5 milionu korun. Podle Čunka unikly informace z jeho trestního spisu vedeného kvůli údajné korupci. "Kvůli tomu co se nyní odehrává, zabýváme se věcí z úřední povinnosti. Inspekce šetří, zda nedošlo k trestnému činu úniku informací od policisty," řekl mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. 

Ve druhé polovině 90. let vydělával Čunek podle ČT necelých 20 000 korun měsíčně, jeho manželka byla na mateřské dovolené. Čunkova šestičlenná rodina tehdy podle reportáže kvůli podprůměrným příjmům pobírala sociální příspěvky od státu. Kromě obvyklých rodičovských příspěvků a příspěvků na děti to údajně v letech 1996 a 1997 byly také sociální příplatky a příspěvky na bydlení. V letech 1996 až 1999 údajně dostali Čunkovi od státu desítky tisíc korun, například v roce 1998 šlo o částku 51.000 korun. 

Právě v roce 1998 však Čunek údajně uložil během dvou týdnů 3,5 milionu u tří různých bank v Opavě a Zlíně. Pokaždé složil v hotovosti minimálně milion korun, tvrdí ČT na základě bankovních dokumentů, které se jí podařilo získat. Deník Právo také otiskl jeden z dokladů o vyplacení příspěvku na bydlení a sociálního příplatku, který Čunkova rodina pobírala v roce 1997. Čunek dnes oznámil, že reportáž je "předmětem trestního oznámení", k případu se proto nehodlá více vyjadřovat. 

Vicepremiér byl od listopadu 2006 podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety půlmilionový úplatek od realitní společnosti. V únoru letošního roku ho policie obvinila z převzetí úplatku, ale trestní stíhání bylo v srpnu zastaveno. Státní zástupce to zdůvodnil procesními a skutkovými vadami v policejním vyšetřování a nesrovnalostmi ve výpovědích hlavní svědkyně, Čunkovy bývalé sekretářky Marcely Urbanové. 

Svolavatel, sdružení Mladí národní demokraté, může podat proti verdiktu úřadu žalobu k městskému soudu. Vyjádření zástupce sdružení Erika Sedláčka se nepodařilo získat. 

Extremisté ohlásili osm tras. Zákazy pochodů magistrát zdůvodnil opět tím, že oznámený účel pochodů, "protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku", je fiktivní, uvedl Blažek. Opíral se o posudky odborníků a policie. "Je evidentní, že v tomto případě se jedná o provokaci, kterou nepřipustíme, a uděláme vše proto, abychom takovouto provokaci znemožnili," zdůraznil náměstek. 

Městský soud již jednou uvedl, že město může posuzovat pouze účel shromáždění, který svolavatel oznámil. Zrušil zákaz pochodu, který extremisté ohlásili na 10. listopadu do ulic bývalé židovské čtvrti. 

Magistrát však uvedl, že oznámení tohoto pochodu je neplatné. Podalo je sdružení, které právně neexistovalo a neexistuje. Zároveň úřad podal stížnost na soudní rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.¨

Blažek očekává, že se Mladí národní demokraté k soudu opět odvolají. Podotkl, že úřad učiní veškeré zákonné kroky, aby se shromáždění nekonala. 

Akci radikálů kritizuje řada židovských organizací i politiků, protesty se zvedly i v zahraničí. Odpůrci extremistů chtěli demonstrantům přehradit cestu. Na 10. listopad svolali do ulic někdejšího židovského města a do jeho okolí shromáždění různé židovské organizace. Chtějí si připomenout Křišťálovou noc, jak se označuje protižidovský pogrom v nacistickém Německu v roce 1938. ¨

Mladí národní demokraté ohlásili pochodu na různá místa Prahy. Jednou trasa vedla z Letné k Výstavišti, další z náměstí Curieových na Haštalské náměstí, jiná z ulice 28. října do Křižovnické. Další byla oznámena na Karlovo a další náměstí a ulice v centru metropole.

Dívka odešla z domova v pondělí, policie plánovala rozsáhlou pátrací akci. Řekla to Jindřiška Cholenská z tachovské policie. Přivolaný lékař uvedl jako pravděpodobnou příčinu smrti utonutí bez cizího zavinění, přesně to určí nařízená pitva. 

Děvče podle policie odešlo z domova za kamarády v pondělí odpoledne. Domů se ale nevrátilo. V časných ranních hodinách nahlásili rodiče její zmizení na policii. 

Ještě v noci se kontrolovaly restaurace, nádraží a zdravotnická zařízení, hledala se u známých, kamarádek a spolužáků i na místě, kde se zdržovala naposledy.

"Dnes měla začít rozsáhlá akce, do které se měl zapojit i vrtulník s termovizí, až opadne mlha," řekla Cholenská. Tělo našli policisté v lesním terénu, na místě zvaném Svatý Petr, poblíž řeky Mže a Peterského potoka, kde ji lidé naposledy viděli živou. Další okolnosti případu vyšetřují kriminalisté. 

Před Krajským soudem v Hradci Králové v úterý řekla, že za celou existenci sboru nezaznamenala žádné stížnosti na synovo chování vůči členkám sboru. Obžaloba viní Kulínského ze zneužívání 49 sboristek, podle spisu s šesti bývalými členkami také souložil. Kulínský obžalobu odmítá. 

"Při zájezdech i soustředěních jsem byla vedle syna. Za celou dobu se nestalo, že by si někdo stěžoval, nezaznamenal jsem ani žádné intimní chování vůči členkám sboru," řekla soudu Kulínská.

Ta před soudem popsala poměry ve sboru a denní program během zájezdů a na soustředěních. Kulínský dívky podle spisu osahávat během zájezdů do zahraničí a na soustředěních sboru, část dívek prý zneužíval v hotelových pokojích či v sauně. "Do saunování jsme nikoho nenutili, sboristky to braly jako zábavu," řekla Kulínská. 

Matka obžalovaného řekla, že za celým trestním stíháním stojí Kulínského první manželka a snaha o mstu ze strany některých dívek. "Některé dívky se domnívaly, že mají ve sboru na víc, než byla skutečnost," řekla Kulínská. Domnívá se také, že část dívek k výpovědi donutili policisté. "Například objímání, které bylo po úspěšném vystoupení běžné, je nyní hodnocené jako osahávání," řekla Kulínská. 

Poté vypovídala i k jednotlivým bodům obžaloby, u většiny dívek uvedla, že důvody jejich výpovědi nechápe. "Byla to velmi svědomitá, pracovitá dívka, motivu její výpovědi absolutně nerozumím," řekla například. Na některé poškozené dívky si Kulínská ani nevzpomněla. 

Krajský soud v Hradci Králové, který případ začal projednávat v pondělí, bude dnes odpoledne číst listinné důkazy, ve středu dopoledne by měl vyslechnout první z údajně poškozených sboristek. Předseda senátu Miloslav Ježek řekl, že některé z předvolaných dívek se z jednání z různých důvodů omluvily.

Pokud soud prokáže Kulínskému vinu, hrozí mu až 12 let vězení, hlavní líčení je prozatím naplánováno do 13. listopadu, další termín jednání zatím soud nestanovil. Kulínského případ hradecký soud projednával již loni a letos, přičemž obě jednání se týkala jen dvou nejzávažnějších skutků. Soud Kulínského v obou případech osvobodil. Odvolací pražský vrchní soud ale oba rozsudky zrušil a posledním verdiktem také nařídil spojit všech 49 skutků do jediného líčení.

Pokud se podle ní prokážou informace o tom, že Čunkova rodina pobírala od státu sociální dávky a příspěvky na bydlení v době, kdy nynější senátor a vicepremiér do bank uložil celkem 3,5 milionu korun, měl by se také vzdát mandátu senátora. 

"Není možné, aby nadále pan senátor a místopředseda vlády v té pozici zůstával," uvedla Gajdůšková na tiskové konferenci. Podle ní by senátoři ČSSD podpořili Čunkovo vydání k případnému novému trestnímu stíhání. 

Čunek v rozhovoru pro deník Právo prohlásil, že kromě přídavků na děti a za narození dítěte nebral žádné sociální dávky. Reagoval tak na informace České televize, podle nichž ve druhé polovině 90. let Čunkova šestičlenná rodina kvůli podprůměrným příjmům pobírala sociální příspěvky od státu.

Kromě obvyklých rodičovských příspěvků a příspěvků na děti to údajně v letech 1996 a 1997 byly také sociální příplatky a příspěvky na bydlení. V letech 1996 až 1999 údajně dostali Čunkovi od státu desítky tisíc korun, například v roce 1998 šlo o částku 51.000 korun, uvedla ČT. 

Vicepremiér podle televize právě v roce 1998 uložil během dvou týdnů v hotovosti tři a půl milionu u tří různých bank v Opavě a Zlíně. Prokazoval se prý občanským průkazem, který o rok a půl dříve nahlásil jako ztracený. ČT se domnívá, že Čunek své milionové příjmy z tehdejší doby nenahlásil finančnímu úřadu a zřejmě ani nezdanil. Pokud při žádosti o dávky úmyslně uvedl nepravdivé či neúplné údaje, mohl se dopustit trestného činu. 

Mluvčí KDU-ČSL oznámil, že Čunek nebude poskytovat žádná další vyjádření k obsahu pořadu ČT s tím, že tento pořad je předmětem trestního oznámení. 

Podle Olomouckého deníku, který o nehodě v úterý informoval, nedostal primátor za nehodu ani trestný bod. V řetězové srážce byl přitom posledním, kdo boural. 

"Byla to v podstatě banální řetězová nehoda. Nikomu se nic nestalo a ani auto nevypadalo po nárazu nijak hrozivě. Jenže vytekl chladič, a tak jsem ho musel nechat odtáhnout," řekl deníku Novotný. Teprve v servisu se prý ukázalo, že je poničená náprava a převodovka. "Auto bychom příští rok stejně vyměnili, teď se to jen urychlí," dodal Novotný. 

Mluvčí radnice Ivan Rašťák uvedl, že služební audi získal magistrát ještě za primátora Martina Tesaříka. Auto je sedm let staré a cena opravy podle něj převyšuje zůstatkovou hodnotu, proto bude lepší se ho zbavit. Radnice by za vrak měla celkově utržit 260.000 korun. Peníze a pojistka poslouží radnici jako záloha na nákup nového vozu - tím by měla být Škoda Superb. 

Olomoucký magistrát má k dispozici 38 služebních aut. Kromě dodávky VW Transporter jde většinou o felicie či fabie, v několika případech o octavie.

Kromě primátora, který měl až dosud audi, používá auto cizí výroby jen náměstek Jiří Martinák (ODS), který jezdí šest let starým vozem VW Passat.

Podle Olomouckého deníku, který o nehodě v úterý informoval, nedostal primátor za nehodu ani trestný bod. V řetězové srážce byl přitom posledním, kdo boural. 

"Byla to v podstatě banální řetězová nehoda. Nikomu se nic nestalo a ani auto nevypadalo po nárazu nijak hrozivě. Jenže vytekl chladič, a tak jsem ho musel nechat odtáhnout," řekl deníku Novotný. Teprve v servisu se prý ukázalo, že je poničená náprava a převodovka. "Auto bychom příští rok stejně vyměnili, teď se to jen urychlí," dodal Novotný. 

Mluvčí radnice Ivan Rašťák uvedl, že služební audi získal magistrát ještě za primátora Martina Tesaříka. Auto je sedm let staré a cena opravy podle něj převyšuje zůstatkovou hodnotu, proto bude lepší se ho zbavit. Radnice by za vrak měla celkově utržit 260.000 korun. Peníze a pojistka poslouží radnici jako záloha na nákup nového vozu - tím by měla být Škoda Superb. 

Olomoucký magistrát má k dispozici 38 služebních aut. Kromě dodávky VW Transporter jde většinou o felicie či fabie, v několika případech o octavie.

Kromě primátora, který měl až dosud audi, používá auto cizí výroby jen náměstek Jiří Martinák (ODS), který jezdí šest let starým vozem VW Passat.

Reagoval tak na pondělní reportáž České televize, podle níž vicepremiérova rodina pobírala od státu sociální dávky a příspěvky na bydlení v době, kdy Čunek zároveň do bank uložil celkem 3,5 milionu korun. V bankách se prokazoval občanským průkazem, který o rok a půl dříve nahlásil jako ztracený, odhalil pořad Reportéři ČT.

Právo otisklo jeden z dokladů o vyplacení příspěvku na bydlení a sociálního příplatku, který Čunkova rodina pobírala v roce 1997.

"Kromě přídavků na děti a za narození dítěte jsem žádné přídavky nebral, o žádné nežádal," řekl Čunek Právu.

V druhé polovině 90. let vydělával Čunek podle ČT necelých 20.000 korun měsíčně, jeho manželka byla na mateřské dovolené. Čunkova šestičlenná rodina tehdy podle ČT kvůli podprůměrným příjmům pobírala sociální příspěvky od státu. Kromě obvyklých rodičovských příspěvků a příspěvků na děti to údajně v letech 1996 a 1997 byly také sociální příplatky a příspěvky na bydlení. V letech 1996 až 1999 údajně dostali Čunkovi od státu desítky tisíc korun, například v roce 1998 šlo o částku 51.000 korun.

Vicepremiér byl od listopadu 2006 podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety půlmilionový úplatek od realitní společnosti. V únoru letošního roku ho policie obvinila z převzetí úplatku, ale trestní stíhání bylo v srpnu zastaveno. Státní zástupce to zdůvodnil procesními a skutkovými vadami v policejním vyšetřování a nesrovnalostmi ve výpovědích hlavní svědkyně, Čunkovy bývalé sekretářky Marcely Urbanové.

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká by už to týden měla rozhodnout, zda jeho kauza bude definitivně uzavřena, nebo zda bude pokračovat.

Dienstbier to dnes řekl v pořadu Impulsy Václava Moravce na rádiu Impuls. Exministr zahraničí zároveň připustil, že se domnívá, že má větší podporu než ekonom Švejnar. "Domluvili jsme se, že když bude jeden z nás kandidát, tak ten druhý ho podpoří," řekl Dienstbier. Švejnara prý podpoří za předpokladu, že bude pro mnoho lidí přijatelný. Podle něj by bylo lepší, kdyby se s Václavem Klausem utkal jeden soupeř. Je ale skeptický k tomu, že se strany na jednom jménu dohodnou. 

Předseda zelených Martin Bursík v neděli řekl, že se dohoda mezi nejmenší koaliční stranou a ČSSD rýsuje. Podle některých náznaků by mohl být pro obě strany přijatelným protikandidátem Klause právě v zahraničí žijící Švejnar. Dienstbier však dnes řekl, že si myslí, že Švejnar velkou podporu u mnoha lidí nemá. Připustil, že sebe považuje za silnějšího kandidáta. Soukromě mu to prý naznačuje mnoho poslanců i senátorů, vše se však prý pozná až na "otevřeném poli." 

ČSSD, lidovci, zelení a senátoři z Klubu otevřené demokracie a SNK již několik týdnů hledají společného kandidáta, který by měl šanci porazit začátkem příštího roku Václava Klause. Jediným kandidátem a současně favoritem celé volby ale zůstává právě nynější prezident, kterého do čela státu prosazuje ODS. 

Původní požadavky dotčených obcí byly přitom trojnásobně vyšší. "Jejich projekty byly dle našich zkušeností velmi nadsazené, dokonce bych řekl, že až o 300 procent," řekl po jednání komise její předseda a náměstek ministra financí Ivan Fuksa. Soupis požadavků proto spolu s náměstky hejtmanů Plzeňského a Středočeského kraje a starosty zkrátil. Závěrečný návrh počítá s tím, že obce na Rokycansku mohou získat investice o objemu 600 milionů a obce na Příbramsku ve výši 400 milionů korun. Na dalších 250 milionů korun byly vyčísleny plánované investice do silnic 1/19 a 1/20 a komunikací druhé a třetí třídy. 

Obce na středočeské straně chtěly původně peníze na projekty za zhruba 1,2 miliardy, soupis požadavků na plzeňské straně počítal s částkou 1,9 miliardy. Většinou se tyto projekty týkaly budování nové infrastruktury, některé ale počítaly i s výstavbou rozhledny, úpravami sportovišť a dětských hřišť či pořízením výbavy pro dobrovolné hasiče. 

Fuksa podotkl, že část návrhů se týkala naprosto "zbytných akcí v této fázi", namátkou jmenoval například požadované investice do kynologického cvičiště či Podbrdského muzea. Připomněl, že vládní zadání hovořilo hlavně o rozvoji základní občanské vybavenosti a životního prostředí. Investice by tak měly směřovat do kanalizací, vodovodů, čističek odpadních vod, veřejného osvětlení, silnic a chodníků a školních zařízení. Kabinet se zavázal, že peníze do rozvoje obcí v okolí bývalého vojenského újezdu poputují i v případě, že USA nakonec radarovou stanici u Míšova na Plzeňsku nevybudují. 

O možnosti postavit v Brdech protiraketový radar se zatím stále jedná. Protiraketový systém má chránit USA a Evropu proti případné raketě vystřelené například z Íránu. Většina Čechů přitom podle sociologických průzkumů není záměru Američanů nakloněna. Washington chce konečné rozhodnutí slyšet příští rok. 

Nejdůvěryhodnější stranou je podle občanů ČSSD, které důvěřuje polovina respondentů. Na druhém místě je ODS, která si získala 42 procent oslovených. KDU-ČSL důvěřuje 29 procent, Straně zelených 26 procent a KSČM čtvrtina občanů. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM(. Z poloviny respondentů, kteří jako nejdůvěryhodnější stranu označili ČSSD, jí desetina důvěřuje "rozhodně", každý čtvrtý jí pak "spíše" důvěřuje. 

Také mezi jednotlivými politiky nevede už ODS. Pražský primátor a první místopředseda ODS Pavel Bém přišel o post nejpopulárnějšího politika a podle aktuálního průzkumu CVVM zaznamenal ze všech politiků největší pokles důvěry - od června o šest procent. Nejvíce lidí - 47 procent - v současné době důvěřuje místopředsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi, Bém má důvěru 45 procent lidí.

Pokles důvěry v Béma neodráží současnou diskusi o návrhu nové budovy Národní knihovny, v níž se Bém spolu s pražskými zastupiteli za ODS postavil proti projektu Jana Kaplického. Výzkum CVVM se však konal na počátku října, kdy média informovala o záměru magistrátu pořádat v Praze olympiádu. Starostům menších měst a obcí vadí, že Praha o pořádání letní olympiády v roce 2016 už požádala, aniž pro svůj záměr získala souhlas vlády a veřejnosti.

Za Sobotkou a Bémem skončil na třetím místě Zdeněk Škromach (ČSSD), jemuž důvěřuje 40 procent lidí. Místopředsedkyni KDU-ČSL Vlastě Parkanové na čtvrtém místě důvěřuje 39 procent, předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi na pátém místě 35 procent, šestému, předsedovi Strany zelených Martinu Bursíkovi 32 procent a místopředsedovi ODS Petru Nečasovi 30 procent lidí. 

Klíčová témata pojmenoval zdravé veřejné finance, moderní a efektivní stát, bezpečný občan v bezpečném státě, odstranění bariér a podpora vědy a vzdělanosti. Vysvětlovat je bude přímo občanům i během výjezdů v regionech - poprvé v Plzeňském kraji, kam v pondělí vyrazil. 

"Je to pět premiérských priorit, takzvané PPP. Vysvětlují hlavní priority, které tato vlády má," řekl Topolánek na tiskové konferenci na úřadu vlády, na níž nebyl prostor pro otázky novinářů. 

Kampaň nazvanou Změny pro budoucnost odstartoval před Strakovou akademií - s hosteskami zapózoval u mikrobusu polepeného slogany a značkami priorit. Pracovníci úřadu vlády rozdali novinářům brožurky podrobněji rozebírající pět témat a čokoládky se značkou Stop dluhům a názvem první priority - Zdravé veřejné finance. 

Mikrobus poté odjel s premiérskou kolonou do Plzeňského kraje, kde má předseda vlády během dvoudenní návštěvy o svém programu mluvit s politiky i občany. 

I když na propagačních letácích byl odkaz na stránky www.zmenyprobudoucnost.cz, webová prezentace zatím nefunguje. "Stránky jsou připraveny a začnou fungovat hned, jak se s jejich podobou seznámí premiér a vláda," řekl ředitel tiskového odboru úřadu vlády Martin Schmarcz. 

Premiérské priority podle Topolánka vycházejí z deseti hlavních bodů programového prohlášení vlády a 190 konkrétních projektů, které tento společný dokument občanských demokratů, lidovců a zelených obsahuje. Topolánek uvedl, že se rozhodl pětici základních témat více propagovat a vysvětlovat. Zdůraznil, že nejde o témata ODS ani jiné vládní strany. "Jsou to priority striktně koaliční," uvedl. 

Ne všichni členové koaliční vlády ale přesně věděli, v čem Topolánkova iniciativa spočívá. Například lidovecký vicepremiér Jiří Čunek v první chvíli myslel, že se ho novináři ptají na projekty veřejného a soukromého sektoru, z anglického názvu Public Private Partnership označované také jako PPP. Později uvedl, že ministři mezi sebou často mluví o tom, jak o činnosti vlády lépe komunikovat s veřejností. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) poznamenal, že kampaň vnímá jako snahu Topolánka shrnout programové cíle vlády a "marketingově je zabalit" pro veřejnost. 

Společně s pěti prioritami představil Topolánek průzkum mapující názory české veřejnosti na vládní reformu veřejných financí. Průzkum podle ministerského předsedy ukázal, že lidé jsou na změny připraveni, většina se jich nebojí a pokládá je za nutné. Uvedl například, že 90 procent lidí nesouhlasí s dlouhodobým zadlužováním země a podle 85 procent dotázaných by vláda měla usilovat o snižování zadlužení. Proti takzvaným černým pasažérům sociálního systému se vyslovilo 93 procent respondentů. Většina společnosti vnímá také nutné změny důchodového systému a zdravotnictví, poznamenal premiér. Zjišťování názorů nebylo na zakázku vlády, premiér ale vyzdvihl, že v podobných průzkumech hodně záleží na položení vhodné otázky. 

Pět premiérských priorit Mirka Topolánka: 
1. Zdravé veřejné finance 2. Moderní a efektivní stát 3. Bezpečný občan v bezpečném státě 4. Odstranění bariér 5. Podpora vědy a vzdělanosti 

 Důvodem byl zdravotní stav odsouzených, péče o nezletilé děti, péče o osoby blízké či sloučení rodiny. Řekl to mluvčí Hradu Petr Hájek. Je to největší počet milostí, které dosud Klaus najednou udělil. 

Například trest vyhoštění prominul prezident Klausi Benderovi, který v roce 1997 fyzicky napadl svou tehdejší přítelkyni. "Žádost podala sama napadená, dnes již jeho manželka, s tím, že partnerský konflikt je již vyřešen," vysvětlil Hájek. Prezident podle něho vzal v úvahu, že manželé mají dvě děti a trest komplikuje jejich výchovu. 

Mimo jiné prominul Klaus také čtyřletý trest vězení Mariánu Švecovi, který byl odsouzen v roce 1989 jako člen pohraniční hlídky za to, že samopalem ohrozil velitele a překročil státní hranici. Délku trestu mu o třetinu snížila již amnestie v roce 1990. Prezident podle Hájka zohlednil, že Švecovi, který žije v Kanadě, již zemřela matka a jeho otec má vážné zdravotní problémy po operaci srdce. Trest byl uložen federálním vojenským soudem v Brně, a vyhoštění se tudíž vztahovalo i na území Slovenska, kde má muž všechny příbuzné. 

Vyhoštění odpustil Klaus rovněž Sylwii a Józefovi Szojdovým, kteří v roce 1978 z Polska převezli přes české území neproclené zboží. Od spáchání trestného činu uplynulo totiž více než 20 let. Podle tehdejšího zákona byl trest uložen na dobu neurčitou. 

Naposledy dal Klaus milost na konci srpna, a to Antonínu Šromovi, který byl odsouzen za úvěrový podvod. Klaus mu prominul nevykonaný zbytek trestu 5,5 roku vězení. Milost pro spolustraníka Šroma žádal tehdy podle tisku u prezidenta mimo jiné lidovecký ministr Cyril Svoboda. 

Do dnešního dne udělil Klaus od svého zvolení na Hrad v roce 2003 celkem 184 milostí. 

Klausův předchůdce Václav Havel udělil celkem 1948 individuálních pardonů a vyhlásil tři amnestie. Havel býval za milosti často kritizován, přestože za 13 let udělil méně milostí než jeho předchůdce Gustáv Husák za rok. Třeba v roce 1988 jich Husák rozdal 2028. Mnozí kritici Havlových milostí podobnou výsadu hlavy státy označovali za feudální přežitek.

Soud rozhodl, že obě letadla nepatří do konkurzní podstaty v konkurzu na Fischerův osobní majetek. Spor však bude mít pokračování, neboť správce konkurzní podstaty Josef Cupka se hodlá odvolat k Vrchnímu soudu. 

V konkurzu na osobní majetek bývalého majitele CK Fischer a Fischer Air uplatňují věřitelé podle správce konkurzní podstaty pohledávky ve výši téměř miliarda korun.

Hodnota letadel, která již přes dva roky stojí na ruzyňském letišti, se odhaduje na necelých 600 milionů korun. Fischer však od začátku nesouhlasil s jejich zapsáním do konkurzní podstaty a tvrdil, že stroje patří hamburské společnosti AMF, v níž má podíl. 

Fischer nyní figuruje ve třech konkurzech. První je veden na majetek Fischera jako fyzické osoby, druhý na majetek Charter Air a třetí na sebe podnikatel nechal prohlásit sám v Německu. 

Kauza dospěla před měsícem až k Vrchnímu soudu, který konstatoval, že pro určení vlastnictví letadel je rozhodující právě spor o konkurzní podstatu v kauze osobního majetku Fischera. V tomto konkurzu totiž správce letadla zapsal do konkurzní podstaty jako první. 

Nová informace zazněla při pondělním zahájení procesu před Krajským soudem v Hradci Králové. Kulínský obžalobu, která ho viní ze zneužívání 49 sboristek, odmítl. Soud poprvé projednává všechny případy společně. 

"Nedovedu si představit, proč to vzniklo. Sborem prošlo několik tisíc dětí, které byly ve sboru spokojené a šťastné. Nechápu, jak je možné, že 49 z nich je nespokojených," řekl před soudem Kulínský, který tvrdí, že ve sboru nikdo nikoho k ničemu nenutil.

"Saunu jsme zařadili jako možnost relaxace pro členy sboru, ale nikdy jsme nikoho k saunování nenutili," řekl Kulínský. Přiznal však, že měl mezi členkami sboru milenky a také se s členkami souboru objímal a líbal. "V žádném případě to ale nemělo sexuální podtext," tvrdí Kulínský. 

Soud dopoledne Kulínského začal vyslýchat k jednotlivým bodům obžaloby, prvního osahávání se měl někdejší sbormistr dopustit v roce 1984. "Nejsem si vědom, že by k něčemu takovému došlo," řekl k tomuto případu Kulínský. Soud by měl do úterý pokračovat ve výslechu Kulínského, na další dny jsou naplánovány výslechy údajně poškozených dívek. Více než desítka z předvolaných dívek se však již ze soudního jednání omluvila, řekl předseda senátu Miloslav Ježek. 

Obžaloba viní Kulínského ze zneužívání 49 členek sboru, většinu z nich měl osahávat během zájezdů a soustředění sboru. V případě prokázání viny mu hrozí až 12 let vězení. Líčení bude trvat do 13. listopadu, další termín jednání dosud nebyl stanoven.

Kulínského případ hradecký soud projednával již loni a letos, přičemž obě jednání se týkala jen dvou nejzávažnějších skutků. Soud Kulínského v obou případech osvobodil. Odvolací pražský vrchní soud ale oba rozsudky zrušil a posledním verdiktem také nařídil spojit všech 49 skutků do jediného líčení. 

Trasu zabrala i na tento den Židovská liberální unie, vyplývá z internetových stránek magistrátu. Úřad již v pátek sdělil, že ohlášení pochodu, které podali extremisté, je neplatné. Sdružení Mladí národní demokraté je však rozhodnuto demonstraci v Praze uskutečnit. 

"Oznamujeme, že 'protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku' dne 10. listopadu proběhne bez ohledu na veškeré tlaky a represe, jimž jsme v současné době vystaveni," napsal na webu mluvčí sdružení Jan Peterka. O přesné formě, době a místě konání protestu bude sdružení včas informovat, dodal. Oznámení akce je nutné podle zákona podat úřadu nejméně pět dní předem.

Magistrát původně pochod bývalou židovskou čtvrtí zakázal. Zdůvodnil to tím, že účel shromáždění je fiktivní. Soud ale verdikt zrušil. V rozsudku uvedl, že to úřad nemůže zkoumat. Také se nemůže zabývat souvislostí zástupce sdružení Erika Sedláčka s ultrapravicovým hnutím Národní odpor, jeho prý neonacistickými názory a souvislostmi pochodu s výročím protižidovským pogromem v nacistickém Německu v roce 1938. 

Soud také poukázal na formální pochybení magistrátu. Řízení o listopadovém shromáždění si prý mylně spojil s ohlášením, které bylo podáno již loni. Magistrát podal na rozsudek stížnost, kterou se bude zabývat Nejvyšší správní soud. 

V pátek úřad sdělil, že svolavatel akce, sdružení Mladí národní demokraté, právně neexistuje. Zaregistrováno je Občanské sdružení Mladí národní demokraté. Ohlášení pochodu proto magistrát označil za neplatné. 

Akci radikálů kritizuje řada židovských organizací i politiků, protesty se zvedly i v zahraničí. Odpůrci extremistů chtěli demonstrantům přehradit cestu. 

Židovská liberální unie zabrala zamýšlenou trasu pochodu až do konce roku. Na 10. listopad ohlásila i shromáždění k výročí Křišťálové noci do Pařížské, Červené a Kaprovy ulice a na Staroměstské náměstí. Anarchisté zase magistrátu oznámili vzpomínkový průvod k uctění obětí nacistických zločinů po trase náměstí Republiky, Revoluční, Dlouhá, V kolkovně, Široká, Elišky Krásnohorské a Bílkova. 

Řízením CzechInvestu Říman pověří některého z pracovníků agentury. Říman to řekl v pondělí v pořadu České televize Dobré ráno.

Personální změna ve vedení CzechInvestu nebude mít podle Římana nepříznivý vliv na chod agentury, která hraje důležitou roli i při čerpání peněz z evropských fondů. Čermák stojí v čele CzechInvestu od letošního dubna. Tehdy ve funkci vystřídal Tomáše Hrudu, kterého Říman odvolal. 

Čermák svůj záměr opustit vedení CzechInvestu oznámil minulý týden a odpoledne se kvůli tomu sejde s Římanem. Ministr řekl, že Čermákovi v odchodu bránit nebude. Podle něj se Čermák rozhodl rezignovat na post generálního ředitele CzechInvestu kvůli tomu, že chce pracovat v zahraničí. "Ten odchod (Čermáka z vedení CzechInvestu), který je plánován, je odchodem řízeným z obou stran. Žádné drama se nekoná," řekl Říman. 

Řízením CzechInvestu by po odchodu Čermáka měl být pověřen některý z pracovníků agentury. "Mám v hlavě dva nebo tři lidi zevnitř CzechInvestu. I do budoucna předpokládám, že nebudu hledat zvnějšku, to by se musel na nebi pracovního trhu opravdu ukázat velký favorit, ale spíše vyberu některého z lidí, kteří v CzechInvestu pracují a odvádějí slušné výsledky," uvedl Říman. 

Ministr je se sedmiměsíčním působením Čermáka v čele CzechInvestu spokojený. "Když se podíváme na všechny ukazatele úspěšnosti této organizace, tak se zlepšily. Situace (v CzechInvestu) je podle mě stabilizovaná a není důvod k nějakým panikám," prohlásil Říman. 

Například tempo čerpání plateb z předchozího operačního programu prostřednictvím CzechInvestu se letos podle Římana zvýšilo na dvojnásobek a neklesl ani příliv zahraniční investic do země. "Podíváme-li se na situaci v CzechInvestu dnes střízlivýma a racionálníma očima bez nějakých emocí, tak vidíme, že organizace je stabilizovaná a jedna výměna, byť na postu nejvyšším, to nemůže změnit," dodal. 

Čermák se po svém jmenování do funkce generálního ředitele CzechInvestu potýkal s personálními problémy, protože zhruba třetina ze tří stovek pracovníků agentury včetně jejího desetičlenného vedení podala na protest proti odvolání Hrudy výpověď. Vláda pak musela na nátlak opozice situaci v CzechInvestu vysvětlovat na jednání Poslanecké sněmovny. Podle dnešního vyjádření Římana se ale ukázalo, že CzechInvest může dobře fungovat i s podstatně menším počtem pracovníků. 

Generální ředitel CzechInvestu Čermák neměl šťastnou ruku při výběru některých nových členů vedení agentury. Jak se totiž posléze ukázalo, dva noví ředitelé odborů agentury byli trestně stíháni, ale pro nedostatek důkazů byli nakonec osvobozeni. 

Po hromadném odchodu zaměstnanců se do vedení agentury dostal například Pavel Jaroš. Z funkce finančního ředitele byl ale odvolán po několika týdnech. Oficiálně skončil ve zkušební lhůtě, server Aktuálně.cz ale krátce před Jarošovým odvoláním upozornil na to, že Jaroš byl spolu s Karlem Srbou obviněn z finančních machinací při rekonstrukcích českých ambasád. Soud však kauzu zastavil. 

Do vedení jednoho z odborů byl jmenován i Vladimír Nešpůrek, kterého podle serveru Aktuálně.cz protikorupční služba vede ve svých záznamech jako spolupracovníka skupiny kolem zavražděného podnikatele Františka Mrázka. Čermák po zveřejnění těchto informací Nešpůrka odvolal. 

Podle Římana má ale Jaroš bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. "Na jedné straně byl napaden, že nějakým způsobem šel kolem ministerstva za pana (bývalého ministra zahraničí Jana) Kavana a Srby, na druhou stranu je to člověk, který má prověrku na přísně tajné. To, že byla zpochybněna jeho možnost pracovat ve státní organizaci, tak vlastně zpochybnilo to, jestli prověrky mají cenu nebo ne. Nakonec (z CzechInvestu) odešel, aby byl klid," uvedl Říman. 

Březnovému odvolání bývalého generálního ředitele CzechInvestu Hrudy předcházela kontrola, která podle dřívějšího vyjádření Římana odhalila v agentuře nesrovnalosti například při zadávání veřejných zakázek. Hruda ale důvody odvolání považuje za účelové. V pozadí byl podle něj dlouhodobě nepříznivý vztah ministra k jeho osobě a CzechInvestu jako celku. 

CzechInvest byl založen 1. listopadu 1992 jako agentura, jejímž hlavním cílem bylo podporovat příliv přímých zahraničních investic do ČR. CzechInvest kromě zprostředkování investic hraje důležitou roli při čerpání peněz z evropských fondů.

Jedním z nich je Jan Dostál, jehož společnost VIP Club provozuje pražská kasina. Informaci přinesly deníky Mladá fronta dnes, Lidové noviny, Právo a Blesk.

Sdružení Pomoc pro budoucnost našim dětem získalo 250.000 korun od Nadačního fondu Zlatá Praha. Ten založila společnost VIP Club, která provozuje velká pražská kasina a která má zákonem stanovenou povinnost odvádět část zisku na charitu. Spolumajitelem společnosti je Jan Dostál, kterého Paroubek prohlásil v pořadu České televize Otázky Václava Moravce za svého přítele.

V dobách svého působení na pražském magistrátu měl Paroubek jako ekonomický náměstek na starosti kasina a herny, připomněla MF Dnes.

Druhým z odtajněných sponzorů sdružení je další Paroubkův přítel, Čechorakušan a bývalý poradce primátora Vídně Eduard Harant. Ten shodně s Dostálem uvedl, že mu zveřejnění jeho jména v souvislosti se sdružením Paroubkové nevadí. Tím ovšem oba muži popřeli dřívější slova Paroubkové, která tvrdila, že sponzory tají kvůli jejich vlastnímu přání.

Sdružení Paroubkové získalo za sedm měsíců letošního roku 14 milionů korun a podle MF Dnes koupilo penzion v Krkonoších za více než pět milionů korun - ovšem za podstatně nižší než obvyklou cenu.

V pořadu ČT Otázky Václava Moravce Bursík poznamenal, že se mu nedávné návrhy amerického ministra obrany Roberta Gatese zdají být racionální. Předseda ČSSD Jiří Paroubek, Bursíkův partner v diskusi, naopak uvedl, že jeho Gatesova vyjádření šokovala.

Gates minulý týden při návštěvě Prahy hovořil nejen o možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Polsku a Česku. Uvedl také, že obranný protiraketový štít by nebyl aktivní, dokud by neexistoval důkaz o raketové hrozbě z Íránu. Rusko se ale i tak staví k záměrům USA postavit ve střední Evropě protiraketové základny odmítavě.

Jeden z návrhů americké strany - možná přítomnost ruských vojáků na české základně - ale mezitím vzbudil v České republice pozdvižení. Vyvolal kritiku nejen u opozice. Premiér Mirek Topolánek pak zdůrazňoval, že ruští vojáci u americké radarové základny v Brdech nebudou. Připustil ale, že by ruští inspektoři mohli mít možnost výstavbu i provoz americké radarové stanice monitorovat a kontrolovat. Gates během pražské návštěvy řekl, že žádná americko-ruská dohoda se neobejde bez českého souhlasu.

"Vůbec nemám starost z toho, že by ... nějací lidé, kteří to kontrolují, společně s americkou armádou na té základě byli," uvedl dnes Bursík na adresu Gatesových návrhů. Podle něj jde o racionální snahu Američanů nabídnout Rusku něco, co by mohlo zklidnit situaci.

Paroubek ale v ČT prohlásil, že když slyšel Gatesova vyjádření, byl z nich šokován. Osobně to prý americkému ministrovi neřekl, protože "bývá zdvořilý". ČSSD si však podle něj nedovede představit, že by v ČR byli ruští inspektoři. "A aktivizace toho radaru, no to je věc, kterou si také těžko umíme představit," dodal.

Sociální demokraté stejně jako většina veřejnosti radar v tuzemsku odmítají a zatím neúspěšně se domáhají toho, aby o jeho případné výstavbě rozhodlo referendum. Paroubek dnes v této souvislosti připomněl, že někteří občanští demokraté zase chtějí referendum o návrhu nové smlouvy Evropské unie. "Pokud by tohle byla příležitost, abychom schválili zákon o obecném referendu, který by také bylo možno použít na radar, tak si myslím, že by to byla rozumná cesta," dodal.

Bursík dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že jde konzistentní pozici premiéra, které rozumí.

Spekulace o možném znovuotevření Čunkova případu vyvolaly neoficiální zprávy o tom, že žalobce Zdeněk Dostál z Nejvyššího státního zastupitelství, který měl rozhodnutí ve vicepremiérově kauze přezkoumávat, dospěl k závěru, že zastavení trestního stíhání bylo nezákonné.

Čunek byl podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety od realitní společnosti úplatek. Vesecká kauzu odebrala původnímu žalobci Radimu Obstovi a přidělila spis do Jihlavy. Tamější státní zástupce Arif Salichov pak stíhání vicepremiéra zastavil a řekl, že tak činí kvůli řadě procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích klíčové svědkyně Marcely Urbanové. Opozice tehdy prohlašovala, že případ je zpolitizovaný, s jeho zastavením nesouhlasila.

Vesecká v pondělí ČTK řekla, že kauza bude uzavřena do dvou týdnů, do té doby ji nechce komentovat. Odmítla se vyjádřit i k úniku informací k Čunkovu případu ze svého úřadu.

Cíle v počtu zahajovaných pozemkových úprav byly podle kontrolorů dodrženy pouze v roce 2004. V ostatních letech nikoli, a to kvůli nedostatku peněz ze státního rozpočtu. Některé zdroje naopak nebyly dočerpány.

"V letech 2005 a 2006 byl nedostatek financí ze státního rozpočtu na tento účel řešen převodem prostředků z Pozemkového fondu ČR - v roce 2005 ve výši 200 milionů korun a v roce 2006 ve výši 500 milionů. Zároveň však nebyl v celé výši využit zákonem stanovený limit pro čerpání finančních prostředků PF na pozemkové úpravy," uvedl prezident NKÚ František Dohnal.

Také zdroje stanovené na roky 2004 až 2006 v operačním programu Zemědělství ve výši 1,557 miliardy korun nebyly dle NKÚ na pozemkové úpravy dočerpány. Úspory vzniklé snížením výdajů na projekty totiž pozemkové úřady neoznamovaly neprodleně, a tak peníze nemohly být do konce roku 2006 využity.

Podle ministerstva zemědělství měly pozemkové úřady pro podávání žádostí v operačním programu dva termíny a skoro dvě třetiny peněz byly určeny pro druhé kolo. V řadě případů se po provedení výběrových řízení a dokončení projektů původně požadované částky snížily. "Vzhledem k tomu, že další kolo podávání žádostí již nebylo vypsáno, nebyla malá část prostředků vyčerpána," uvedl úřad s tím, že šlo o zlomek celkově vyčleněné sumy.

NKÚ rovněž ministerstvu vytkl, že nevedlo v letech 2005 a 2006 v účetnictví pohledávky za zdroji Evropské unie v souvislosti s financováním pozemkových úprav z operačního programu. K 31. prosinci 2005 činily tyto pohledávky přes 154 milionů korun. "Z tohoto důvodu musíme konstatovat, že účetnictví ministerstva bylo nesprávné," podotkl Dohnal.

MZe k tomu uvedlo, že šlo o případy účtování nákladů pozemkových úprav u pozemkových úřadů. Ty ale prý jakožto příjemci pomoci nemohly samostatně nárokovat a účtovat pohledávky z Evropské unie, protože by tak obdržely platby na jeden projekt dvakrát.

Pozemkové úpravy slouží k obnovení pořádku ve vlastnictví a evidenci pozemků. Doprovázejí je například protipovodňová a protierozní opatření nebo budování polních cest.

Další schůzka naplánována na čtvrtek 8. listopadu. Podle zdroje by už tým NK měl na setkání kontrolovat výsledky práce jednotlivých skupin. Kromě Béma se schůzky zúčastnili ředitel NK Vlastimil Ježek, první náměstek ministra kultury František Mikeš, ředitel Útvaru rozvoje města Bořek Votava, ředitel památkového odboru magistrátu Jan Kněžínek a ředitelka novodobých fondů NK Bohdana Stoklasová.

Pracovní skupiny tvoří architekti, památkáři a právníci. Osoby navrhovala NK po konzultaci s Kaplickým. Dnes prý předsednictvo složení skupin neměnilo. Experti se podle informací magistrátu sejdou v průběhu příštího týdne. Výstupy pracovních skupin i pracovního týmu budou zveřejňovány na internetových stránkách www.magistrat.mesto-praha.cz.

Podle Béma existuje v souvislosti s případnou výstavbou knihovny podle Kaplického studie na Letné pět potíží. Jsou to pozemky, územní plán, dodržení pravidel mezinárodní architektonické soutěže a památkářské hledisko a peníze na výstavbu.

"Požár už je lokalizovaný. Podle hlášení zatím k újmě na zdraví nedošlo. Bude tam asi větší škoda na potravinách, protože to tam bylo silně zakouřené," uvedl Zetek. Oheň zasáhl pouze střechu, do samotné budovy se dostal jen kouř. Požár oznámil v 10:00 kolemjdoucí, který zavolal na linku 112. Oheň ohlásila i požární signalizace, během 14 minut pět jednotek oheň lokalizovalo.

"V té době byl plný supermarket," dodal Zetek. Kolem 11:30 hasiči již oheň uhasili a rozebírali střechu, kde hledali ohnisko požáru, řekla mluvčí hasičů Vendula Matějů. "Vzhledem k tomu, že prostor byl velice zakouřen, tak bylo nutné rozebrat část střechy, aby byl prostor odvětrán," uvedla Matějů. Zásah podle ní může pokračovat i několik hodin.

"Byla to strašná rychlost. Vázala jsem kytku a cítila jsem kouř, jako když se svařuje. Vázala jsem dál, ale pak začalo praskat nad stropem, začalo se kouřit," řekla Jana Frýdová, která pracuje v květinářství v supermarketu. Dodala, že vzala jen osobní věci a peníze a začal padat polystyrenový strop. Pak začala stříkat voda z požárních čidel.

"Hořela střecha nad květinářstvím a pak se to valilo k nám do Kodaku," řekla Jana Herrmannová, která má v budově fotolab. "Zákazníci odcházeli pomalu. Hasicí senzory začaly blikat, ale u nás to nekapalo. Pak tu asi během 20 vteřin byli hasiči a všichni jsme museli odejít," dodala. Větší škoda v provozovně nevznikla, Herrmannová stihla přikrýt přístroj na vyvolávání fotografií. "Kdybych nepřikryla stroj za tři miliony poničil by se nám," dodala.

Ocenění z rukou ministryně Vlasty Parkanové převzala dcera Horákové Jana Kánská. Záslužný kříž je jedním z nejvyšších armádních vyznamenání, uděluje se zpravidla k 28. říjnu a 8. květnu. 

"Vzpomínám na ni s velkou dávkou pokory, protože to, co udělala ona, by málokdo uměl," řekla Kánská po slavnostním aktu. Když její matku komunistická justice odsoudila a popravila, bylo Kánské 16 let.

Na poslední setkání s matkou před její popravou ale dodnes nechce příliš vzpomínat. "Bylo to velmi smutné a vždycky, když se mě na to někdo zeptá, tak si to připomínám a nemám to ráda, si to připomínat," řekla. 

Dcera Horákové zároveň připomněla, že ocenění si zaslouží i další odbojáři, na které český stát po pádu komunismu zapomněl. "Mnozí lidé, kteří opravdu celou dobu nebo podstatnou část svého života strávili ve vězení, oceněni nebyli, a zasloužili by si to, protože stáli za svým přesvědčením," řekla. 

Horákovou vyznamenal již v roce 1991 tehdejší prezident Václav Havel řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Parkanová řekla, že statečnost a morální příklad Horákové si je třeba dále připomínat. "Napravit ty křivdy a zločiny nemůžeme, ale nezapomenout na ně, připomínat si jejich památku a uctít velikost toho člověka, to můžeme," řekla. 

O Horákové se v posledních dnech v médiích hovoří také v souvislosti se soudem s bývalou prokurátorkou Ludmilou Brožovou-Polednovou, obžalovanou za účast v procesu s ní. Polednová je obžalována ze spolupachatelství na vraždě. Podle obžaloby se zúčastnila jasně zmanipulovaného procesu, i když věděla, že o vině a trestu pro nepřátele tehdejšího komunistického režimu se již rozhodlo mimo soudní síň. 

"Pro mě je tato žena zločinec a myslím si, že je otázka a povinnost soudu, aby rozhodl o jejím dalším osudu," řekla Kánská. Zdůraznila, že se rozhodně nechce ženě, která se podílela na procesu s její matkou, mstít. "To, že byla mladá ji ale neomlouvá," řekla. Důležité podle ní je, aby se o zločinech spáchaných komunistickým režimem mluvilo. "Jestli se už staří lidé budou odsuzovat, nebo ne, to už je jiná věc, ale mělo by se to pojmenovat," řekla. Osobnímu komentáři k tomu, zda by měla jít Polednová do vězení, se Kánská vyhnula. "To je otázka soudů," odpověděla na otázku novinářů. 

Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna. Po válce byla zvolena do parlamentu za národní socialisty. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce byla zatčena a ve vykonstruovaném procesu odsouzena.

Její příbuzní žádali tehdejšího prezidenta Klementa Gottwalda o milost. Vedení strany a státu ale bralo proces jako důležitý krok ve vypořádání se svými nepřáteli a žádosti zamítlo. 27. června 1950 brzy ráno byla Milada Horáková a další tři odsouzení popraveni. 

Závažné nedostatky v hospodaření se svěřenými prostředky na generálním štábu objevila vnitřní finanční kontrola v červnu 2007. Sdělili to mluvčí armády Andrej Čírtek a mluvčí Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování (ÚSKPV) Pavla Kopecká. 

Věc nejdříve šetřila vojenská policie, která zahájila úkony trestního řízení proti celkem čtyřem vysokým důstojníkům.

V srpnu 2007 vojenská policie ukončila dokumentaci případu a předala ho policii. U zbývajících dvou důstojníků zatím policie prověřuje, zda se nedopustili trestného činu. Jeden z nich má být generálmajor v záloze. 

Podle Čírtka jsou důstojníci stále ve služebním poměru a o jejich dalším osudu rozhodne armáda podle dalšího vývoje případu. 

Advokát Jan Herout řekl, že podle vyšetřovatelů spáchal jeho klient sedm vražd a deset pokusů o vraždu. Proti původnímu obvinění jedna vražda ubyla a naopak přibyl jeden pokus o vraždu. Mluvčí východočeské policie Iva Marková jeho informaci nepotvrdila, o uzavření případu prý není informována. 

Soudní znalci podle Herouta dospěli k závěrům, že Zelenka je naprosto zdravý, má zachovalé rozpoznávací a ovládací schopnosti. Nezjistili u něj ani žádnou poruchu. Znalci míní, že nepotřebuje ani žádné léčení, shrnul Herout.

"Já se domnívám, že je to výrazně nemocný člověk, minimálně typu hasiče-pyromana. Co jsou pro hasiče, který se zbláznil, sirky, to byl pro něj heparin," uvedl. 

Spis se nyní dostal na stůl dozorující státní zástupkyně Lenka Faltusová. Pokud nenastanou žádné komplikace, mohla by být obžaloba u Krajského soudu v Hradci Králové podána do konce listopadu. 

Bývalý zaměstnanec havlíčkobrodské nemocnice Petr Zelenka, kterého policie obvinila pro podezření ze série vražd a pokusů o vraždu, měl zabíjet tím, že pacientům ARO podával heparin, lék na ředění krve, a lidé vykrváceli. Policisté Zelenku, který se k vraždám přiznal, původně obvinili z osmi vražd a devíti pokusů o vraždu. Zelenka se k vraždám přiznal, v případě prokázání viny mu hrozí až doživotní trest. 

Podle policie začal Zelenka, který pracoval na anesteziologicko- resuscitačním oddělení nemocnice, podávat lék na snížení srážlivosti krve s cílem pacienty usmrtit v květnu 2006, v červnu podle policie zemřel první pacient, poslední oběť zemřela 24. září. 

O den později nemocnice se Zelenkou rozvázala pracovní poměr a primář ARO Pavel Longin se rozhodl přezkoumat podezřelá úmrtí. Poté, 13. října, nemocnice sepsala trestní oznámení, které policie obdržela 23. října. Policisté však zatkli Zelenku až 1. prosince po potyčce přímo v nemocnici. Postupem policistů při vyšetřování případu, které se zdrželo o několik týdnů, se zabývala Inspekce ministra vnitra, která však zjistila, že nikdo z policistů nespáchal trestný čin.

Svolavatel, kterým je sdružení Mladí národní demokraté, v den podání ohlášení akce právně neexistoval a neexistuje do současnosti. Sdělil to mluvčí magistrátu Jiří Wolf. Pokud by chtěli pravicoví radikálové pochod uskutečnit, museli by podat nové oznámení. 

Úřad demonstraci již dříve zakázal, městský soud ale rozhodnutí magistrátu zrušil. Město hledalo další způsob, jak akci překazit. Úředníci zjistili, že sdružení Mladí národní demokraté v den podání oznámení 27. srpna nebylo registrováno. Ministerstvo vnitra sdělilo, že 13. září byl registrován subjekt s názvem Občanské sdružení Mladí národní demokraté, uvedl Wolf. 

Srpnová ohláška akce svolavatelem Mladí národní demokraté je podle něho nicotná. Erik Sedláček, který sdružení zastupuje, nebyl oprávněn činit jménem sdružení žádné právní kroky kromě registrace, podotkl Wolf. Pokud chce Občanské sdružení Mladí národní demokraté shromáždění uskutečnit, musí jej nejméně pět dní předem oznámit, dodal. 

Plánovaný pochod radikálů kritizuje řada židovských organizací i politiků, protesty se zvedly i v zahraničí. Pokud by se uskutečnil, odpůrci extremistů by demonstrantům přehradili cestu.

Počítá s tím vládní návrh, který v pátek drtivou většinou hlasů schválila Poslanecká sněmovna. Změna zákona má přispět k tomu, aby se v Česku zvýšil počet zaměstnaných vězňů. Předlohu nyní posoudí ještě Senát a prezident. 

"Vězeň bude moci i nadále odmítnout práci v soukromém sektoru, neznamená to však, že by neplatil náklady za pobyt ve věznici. Vězeň, který je uznán schopným práce, a práci odmítne, musí náklady za svůj pobyt splácet po skončení výkonu trestu odnětí svobody," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. 

Odsouzení podle současné normy mají povinnost vykonávat práci pro stát, bez udání důvodu ale mohou odmítnout pracovat pro obce či kraje. Věznice a další státní organizace přitom nemají pro vězně dost pracovních míst.

Nová úprava by podle Pospíšila měla otevřít cestu k tomu, aby se zvýšil zájem obcí a krajů o zaměstnávání vězňů. Možnost, že vězeň práci odmítne, je totiž dosud odrazovala od toho, aby jim práci nabízeli a investovali například do jejich vyškolení. 

Podle Pospíšila Česká republika během uplynulých měsíců dosáhla toho, že pracuje asi 61 procent vězňů, což odpovídá evropskému průměru. K dnešnímu dni pracuje podle ministerstva spravedlnosti v České republice asi 8000 vězňů ze zhruba 13.000, kteří mohou být zaměstnáni. Celkem je v ČR asi 19.000 vězňů.

Návrh zákona o zvláštním referendu k základně, který připravili poslanci ČSSD a KSČM, měl již předem minimální šance na schválení. K jeho přijetí by totiž bylo třeba ústavní většiny 120 poslanců a sociální demokraté s komunisty takovým počtem hlasů nedisponují.

Pro návrh dnes hlasovalo 76 ze 144 přítomných poslanců. Pro byli všichni přítomní komunisté a sociální demokraté. Zelení se zdrželi. Podle elektronického záznamu pro návrh hlasovali i dva poslanci ODS Zdeňka Horníková a Daniel Rovan a Ludvík Hovorka z KDU-ČSL. Podpořil ho i bývalý sociální demokrat Miloš Melčák.

Rozhodování o zákonu, který dříve ve sněmovně vyvolal bouřlivé diskuse, dnes provázel jen minimální zájem. Poslanec ČSSD a spoluautor návrhu Zdeněk Jičínský již dříve přiznal, že návrh nemá reálnou šanci na úspěch. KSČM a ČSSD podle něj zákon o referendu navrhli proto, aby otevřeli diskusi o tomto tématu. Zástupci ODS a KDU-ČSL již dříve levici obvinili z toho, že téma radarové základny i referenda pouze populisticky zneužívá a nejde jí o problém samotný.

O možnosti postavit v Brdech protiraketový radar se zatím stále jedná. Protiraketový systém má chránit USA a Evropu proti případné raketě vystřelené například z Íránu. Většina Čechů přitom podle sociologických průzkumů není záměru Američanů nakloněna. Washington chce konečné rozhodnutí slyšet příští rok. Nejpravděpodobnější je, že o základně bude ve finále rozhodovat parlament.

Mimo jiné to znamená, že se ráno dříve rozední. V neděli Slunce vyjde již v 05:40. Dříve bude i zapadat. V neděli to bude už v 15:46, a tak začne období časného stmívání, které vyvrcholí v polovině prosince, kdy se Slunce loučí s Českem dokonce krátce před 15:00.

Víkendový časový posun ovlivní nejen chod domácností, ale projeví se také v dopravě. V noci ze soboty na neděli se na českém území například na hodinu zastaví 12 mezinárodních vlaků. Zůstanou stát vždy v první stanici, ze které mají odjíždět podle jízdního řádu po druhé hodině ranní. Mnohem komplikovanější to však podle mluvčího Českých drah Ondřeje Kubaly bývá při přechodu na letní čas, kdy vlaky nabírají zpoždění.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v době první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979. Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října. V Kanadě, USA, Mexiku a některých karibských zemích potrvá letošní letní čas o týden déle a skončí do 4. listopadu.

Příští letní čas v Evropě nastane 30. března 2008.

Jihomoravská policejní mluvčí Jana Šípková zatím nechtěla k případu sdělit nic bližšího s tím, že teprve ve čtvrtek se konala pitva.

Podle Deníku se obětí stal osmapadesátiletý muž, který se do Traplic podle místostarosty Jiřího Kolaříka přistěhoval před necelými čtyřmi lety. "Rodinný domek mu u nás pořídil a pomohl opravit jeho syn," prozradil Kolařík.

Mladík, jenž vraždu oznámil, je v brněnské zadržovací vazbě. Je podezřelý z vraždy. "Lidé jej ten den viděli chodit po vesnici s igelitovou taškou, ve které něco skrýval. Na otázku, proč je celý od krve, odpovídal, že zabíjel prasátko,"<úi> popsal Deníku situaci místostarosta.

Podobně se vyjádřil i před poslanci při sněmovních interpelacích.

Premiér připouští, že by ruští inspektoři mohli mít možnost monitorovat a kontrolovat výstavbu i provoz americké radarové stanice. O případném přístupu ruských kontrolorů k radaru se ale teprve vyjednává a ve finále o něm rozhodne český parlament nebo referendum, zdůraznil premiér. 

"Tady prostě ruští vojáci nebudou, nebudou, nebudou," prohlásil Topolánek. Česká vláda podle něj s Ruskem diskutuje možnost spolupráce v americkém projektu protiraketové obrany, v žádném případě to ale prý neznamená pozvání ruských vojáků. "Já nevím, co je na tom tak překvapivého, že se bavíme o tom, jak rozptýlit ruské obavy z případného umístění radaru," řekl. 

Premiér při sněmovních interpelacích také popřel, že by USA a Česko nabízely Rusům přístup k datům z radaru. Zmínil se o tom v odpovědi na výtky stínového ministra zahraničí ČSSD Lubomíra Zaorálka. Ten vládu obvinil z toho, že před veřejností tají americko-ruská jednání o základně v Česku a Polsku, která se prý odehrávají za zády České republiky. V sázce je podle něj přitom suverenitu českého státu.

"Je to, jako kdybych, pane premiére, se s vámi domlouval, že u vás přespím a pak jste se dozvěděl, že jsem to navrhl taky panu Paroubkovi, aby tam přespával se mnou a vyjádřím přesvědčení, že vám to nebude vadit," řekl. 

Zaorálek při interpelaci citoval mimo jiné z vyjádření ředitele americké Agentury pro raketovou obranu Henryho Oberinga v americkém tisku. "Je to jednak nabídka, že Spojené státy a Rusko budou na základně v České republice společně rozhodovat o povaze hrozeb a o spuštění a nasazení toho radarového systému. Pak je tu napsáno, že se budou sdílet data mezi Spojenými státy a Ruskem, které se budou získávat z této radarové základny, a třetí věc, je tu plán, že Rusové by mohli poslat své styčné důstojníky, kteří by byli na této základně," řekl. 

O možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Polsku a Česku hovořil při návštěvě Prahy ministr obrany USA Robert Gates. Uvedl zároveň, že žádná americko-ruská dohoda se neobejde bez souhlasu české strany. Opozice nabídku Spojených států Moskvě, aby Rusové mohli být na brdské základně přítomni, kritizuje. Myšlenka návratu Rusů na české území je nepřijatelná také pro mnohé vládní politiky. 

O možnosti postavit v Brdech protiraketový radar se zatím stále jedná. Protiraketový systém má chránit USA a Evropu proti případné raketě vystřelené například z Íránu. 


Šestičlenná vládní frakce to uvedla v jednomyslném prohlášení.

Lužného jako jediného kandidáta nominovala Republiková rada zelených. Pokud Lužný kandidaturu nevzdá, bude se obsazením křesla po odstoupivší ministryni Daně Kuchtové rada znovu zabývat 3. listopadu. Zatím na nominaci trvá. Podle předsedy Dalibora Stráského si je však vědoma, že nemůže premiérovi diktovat. 

Stráský ve čtvrtek řekl, že by si zelení poslanci měli uvědomit, že rada je fórem, kde se tvoří postoj strany. "Jsou členy republikové rady, tak jaké, že byli postaveni před hotovou věc," komentoval výhrady klubu ke způsobu nominace Lužného. Už ve středu uvedl, že kvůli sporu nicméně nehrozí rozpad koalice či vyslovení nedůvěry předsedovi strany. 

Podle místopředsedy Strany zelených a poslance Ondřeje Lišky širší vedení není prioritně tím orgánem, který by měl rozhodovat o nominacích do vlády. Spíš to vidí jako úkol pro předsednictvo, které se má sejít příští středu.

Navíc řekl, že nelze dál s nominací otálet. "Ukázalo se, že i po několika dnech jednání pana Lužného s politickými partnery nepřinášejí žádný průlom. Myslíme si, že tu situaci je třeba řešit co nejrychleji. Chceme, aby tam byl kandidát, který tu důvěru bude mít. Proto si myslíme, že je vhodné začít nové kolo jednání a hledat nového kandidáta," řekl. 

Svůj postoj zdůvodnili zelení poslanci mimo jiné tím, že i když si Lužného váží jako vzdělaného akademika a člena předsednictva strany, nenašel podle nich dostatečnou podporu politických partnerů. Výhrady k náměstkovi bývalé ministryně Dany Kuchtové (SZ) opakovaně vyjádřil premiér Mirek Topolánek, lidovecká šéfka školského výboru sněmovny Michala Šojdrová, zdrženlivě se k Lužnému vyjadřoval i šéf zelených Martin Bursík. 

Právě Bursíkův postoj kritizují někteří jeho straničtí kolegové. Jako vicepremiér se podle některých nepostavil dostatečně za Kuchtovou a stejný postup zvolil i u Lužného. 

"Riziko nominace Dušana Lužného do ministerské funkce považuje poslanecký klub Strany zelených za příliš vysoké pro resort, který je třeba konsolidovat," uvádí se ve stanovisku klubu. Poslanci nicméně chtějí nadále Lužného podporovat ve funkci náměstka ministra školství. Lužný se zatím nebude k situaci vyjadřovat.

Uvedl to ve čtvrtek premiér Mirek Topolánek (ODS) při interpelacích ve sněmovně. Pokud by nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká "nechala ve vyšetřování pokračovat, neudělám nic," řekl premiér. 

"Já jsem jasně řekl, za jakých okolností bude Jiří Čunek odvolán, pokud neodstoupí sám. Pokud bude obžalován a celá věc půjde k soudu," prohlásil předseda vlády. 

Reagoval tak na vystoupení poslance Ivana Ohlídala (ČSSD), který Čunkovu kauzu označil za "velmi nechutnou skvrnu na české politice". Poslanec upozornil na informace, podle nichž prý žalobce Zdeněk Dostál z Nejvyššího státního zastupitelství, který měl rozhodnutí ve vicepremiérově kauze přezkoumávat, dospěl k závěru, že zastavení trestního stíhání bylo nezákonné. V takovém případě by Čunek měl odejít z vlády, míní Ohlídal. 

Premiér na to uvedl, že informace z médií nepokládá za relevantní. Poukázal na to, že do médií od začátku tohoto případu pronikají informace jak z vyšetřování, tak ze státního zastupitelství. To byl podle Topolánka jeden z hlavních důvodů pro zastavení případu. 

"Jestli není vyšetřovatel schopen z ústavy zabezpečit neveřejné vyšetřování kohokoli v této zemi, tak nemá právo to vyšetřovat vůbec," prohlásil předseda vlády. Podle něj je přinejmenším odvážné mluvit o Čunkově kauze jako o korupční v situaci, kdy se zatím nic takového neprokázalo. 

Čunek byl podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety od realitní společnosti úplatek. Vesecká kauzu odebrala původnímu žalobci Radimu Obstovi a přidělila spis do Jihlavy. Tamější státní zástupce Arif Salichov stíhání vicepremiéra kvůli řadě procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích klíčové svědkyně Marcely Urbanové zastavil. Skončilo také trestní stíhání Petra Hurty ze společnosti H&B REAL, který úplatek Čunkovi údajně dal. 

Vesecká v pondělí řekla, že celá kauza bude uzavřena do dvou týdnů, do té doby ji nechce komentovat. Odmítla se vyjádřit i k úniku informací k Čunkovu případu ze svého úřadu. 

Plyn se do hotelu dostal klimatizací z nedalekého výkopu, kde stavební firma narušila potrubí, a hrozil výbuch. 

Z pětihvězdičkového hotelu se muselo uchýlit na ulici 1700 hostů, další stovky lidí musely opustit okolní kancelářské budovy. Řada lidí vyběhla ze zamořených budov bez teplého oblečení, zaměstnanci Hiltonu proto evakuovaným venku rozdávali deky.

Zásahu hasičů se zúčastnila i speciální chemická jednotka, která měřila koncentraci plynu ve vzduchu. Po několika desítkách minut se evakuovaní mohli začít postupně vracet zpátky. Gosman byl spokojen se samotným zásahem i s připraveností managementu hotelu na kritickou situaci. "Musím je všechny pochválit," řekl ihned po skončení záchranné akce. 

Mluvčí pražských hasičů Vít Pernica uvedl, že šlo o nejrozsáhlejší letošní evakuaci v Praze. Loni hasiči v metropoli evakuovali celkem 722 lidí. Při zásahu ve známém hotelu tedy museli jednorázově přemístit více než trojnásobný počet lidí. Hotel Hilton stojí na Rohanském nábřeží. Podle provozovatele se jedná o největší hotel v ČR i ve střední a východní Evropě. 

Na výpovědi se muž dohodl s vedením policie. Řekl to ve čtvrtek ředitel Městské policie Pardubice Petr Kvaš. 

"Protože se jedná o velmi zásadní obvinění a byli bychom neradi, aby bylo spojováno se jménem městské policie, čehož si je vědom i pan Kašpar, tak aby se mohl očistit, dohodli jsme se na ukončení pracovního poměru, protože u nás není možnost postavit jej mimo službu," uvedl Kvaš. 

Fotografie Kašpara v nacistických uniformách nebo pod hákovým křížem se objevily na internetu. Podle organizace Antifašistické akce, která televizi na případ upozornila, je členem organizace POW, která pomáhá vězněným neonacistům. 

Ředitel Kvaš považuje televizní reportáž na zkreslenou. Strážník Kašpar byl členem klubu vojenské historie a fotografie pocházejí z jeho účinkování v různých ukázkách bitev nebo například z natáčení hraného dokumentu z doby druhé světové války v Pardubicích. Vyvozovat z toho jeho neonacistickou činnost je podle Kvaše nekorektní interpretace.

Kašparova e-mailová adresa, která na webu organizace POW figuruje, je údajně pozůstatkem jeho jiných aktivit a dostala se prý na internet kvůli jeho neobratnosti při práci s počítačem. Ředitel městské policie také řekl, že strážník byl před lety fanouškem fotbalového klubu třetí ligy a díky tomu se znal s některými členy organizace POW, což však nemusí znamenat, že se ztotožňoval s jejich názory. 

Kašpar byl v řadách městských strážníků zhruba půl roku, žádné problémy s ním vedení nemělo. Před nástupem se podrobil psychologickým testům, které žádné sklony k neonacismu ani jiné patologie v jeho osobnosti neodhalily. 

"Jediné, nad čím se mohu podivovat, je jeho velká záliba ve fotografování vlastní osoby," uvedl Kvaš. Podle něj jsou mezi strážníky i další členové klubů vojenské historie, jejich označení za příznivce extremistického hnutí však odmítá. "Za dobu patnáctileté existence pardubické městské policie jsme nikdy podobný případ neřešili, v této souvislosti se proto jedná o naprosto ojedinělý exces," uvedl Kvaš. 

Důvodem je chyba rady, která použila nesprávné ustanovení zákona. Pokutu zrušil už před dvěma lety Městský soud v Praze a Nejvyšší správní soud (NSS) nyní zamítl kasační stížnost rady, zjistila z úřední desky. 

Reportáž Případ zneužívaného chlapce odvysílala Česká televize v únoru 2005 v hlavní zpravodajské relaci Události. Uvedla v ní křestní jméno zneužívaného chlapce a příjmení jeho rodičů. Podle rady tak ohrozila jeho mravní vývoj a vystavila jej reakcím okolí. Dítě mohli snadno identifikovat třeba vrstevníci ve škole. Soudy však uvedly, že radou použité ustanovení zákona slouží k ochraně těch, kteří pořad sledují, nikoliv těch, o nichž je natáčen. 

"K ochraně individuálních práv účastníků reportáže slouží jiná ustanovení zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, případně ustanovení o ochraně osobnosti zakotvená v občanském zákoníku," řekla mluvčí soudu Sylva Dostálová. "NSS ani Městský soud v Praze neposvětily vysílání pořadů, které se mohou dotknout cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby," upozornila mluvčí. Rada podle ní jen musí používat správné právní prostředky. NSS prozatím zveřejnil jen výsledek sporu bez zdůvodnění, které je součástí písemného vyhotovení rozsudku. Podrobná argumentace senátu s předsedou Jaroslavem Vlašínem bude známá až po doručení verdiktu účastníkům řízení. 

Rada uložení pokuty v roce 2005 zdůvodňovala dopadem, který může mít reportáž na chlapcův život. "Spolužáci, kteří se na to dívali, přesně věděli, o koho jde. Proto jsme přistoupili na poměrně tvrdý trest," řekl tehdy místopředseda rady Jiří Šenkýř. Radní se odvolávali na ustanovení zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, podle kterého nesmějí televize od 06:00 do 22:00 uvádět pořady, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.

Hlavními vyjednavači v diskusi o podobě Národní knihovny bude ředitel NK Vlastimil Ježek, primátor Pavel Bém (ODS), ministr kultury Václav Jehlička, případně jeho náměstek František Mikeš a ředitel Útvaru rozvoje města Bořek Votava. Bém to oznámil na zasedání zastupitelů. Další odborné týmy budou tvořeny památkáři, architekty a právníky. "Problém není politický, ale památkářský a odborný," řekl Bém. Podle něho existuje v souvislosti s případnou výstavbou knihovny podle studie Jana Kaplického na Letné pět potíží. Jsou to pozemky, územní plán, dodržení pravidel mezinárodní architektonické soutěže a památkářské hledisko a peníze na výstavbu, uvedl Bém. 

Architektonická soutěž byla na jiné pozemky, než na kterých měla nová budova stát, zopakoval Bém. Pokud by tam měla být, parcely by se musely směnit. "Chobotnice odpočívá jinde a nerespektuje územní plán," řekl primátor. Jeho změna by trvala podle něho dva roky. "Rozhodují o tom zastupitelé, bez nich to nelze," podotkl Bém. Vítězný Kaplického návrh podle Béma nerespektuje pravidla soutěže. Depozitář knihovny Kaplický umístil pod zem, což je prý v rozporu s podmínkami. 

"Chobotnice odpočívá půl kilometru od Pražského hradu na hranici památkové rezervace," nastínil čtvrtý problém Bém. Budova má být v ochranném pásmu památkové rezervace, pro které podle primátora platí závazná pravidla a omezení. "Není možné, aby stála 48 metrová chobotnice půl kilometru od Hradu bez toho, aby se k tomu vyjádřili odborníci památkové péče," sdělil Bém. Posledním problémem jsou podle něho peníze na výstavbu budovy. Připomněl, že premiér Mirek Topolánek řekl, že prioritou státu v Praze je oprava Klementina a Národního muzea. Premiér dnes potvrdil, že v rozpočtu na příští rok je pro novou knihovnu určeno něco přes 200 milionů korun. O postupu v dalším období se však podle něj musí vážně diskutovat s opozicí a na půdě parlamentu. "Pokud by objem knihovny měl přesáhnout původně plánovaných 1,5 miliardy, tak to je opravdu stavba, která si zaslouží zvláštní pozornost," řekl.

Topolánek také kritizoval Prahu za postup, jaký v případě projektu nové knihovny zvolila. Vadí mu, že pražský magistrát problematiku od počátku neřešil s vládou. "Bez vlády nemůže stát žádná Národní knihovna kdekoliv a v jakékoliv podobě," prohlásil. Situaci ohledně knihovny přirovnal k problému pražské kandidatury na pořadatelství letních olympijských her. Podle něj o kandidatuře vůbec nebyla oficiálně informována vláda a neměla možnost se k olympiádě vyjádřit. Podpora záměru výstavby nové budovy knihovny je v programovém prohlášení radních. "Chceme-li naplnit program rady, musíme hledat řešení. Musíme tedy jednat," řekl primátor. Na jednání zastupitelstva přišli zastánci výstavby budovy podle Kaplického návrhu na Letné, kteří před tím demonstrovali před úřadem. Měli transparenty "Bém škodí Praze" a "Bém ano, ale jinde". Projevy zastupitelů občas přerušovali výkřiky a pískotem.

Bém zahájil svůj proslov odlehčeně, když hovořil o hlavonožcích. Nejvíce podobná Kaplického studii je podle něho chobotnička skvrnitá, která žije v australských mořích. "Krásná chobotnička, já ji vidím. Ale ona má 48 metrů, ta malá holčička," řekl primátor. Ostré debaty kolem knihovny začaly před dvěma týdny. Vyšlo najevo, že většina zastupitelů za ODS ji podle Kaplického návrhu ji na Letné nechce. Podobného názoru jsou i někteří zástupci opozičního klubu ČSSD.

Trvale přítomni žádní ruští vojáci na základně nebudou, uvedl premiér. Ruští inspektoři podle něj ale mohou mít k dispozici "kontrolní dny". Zdůraznil, že o této možnosti informoval už v lednu. "Já už jsem v lednu řekl, že pro dobré vztahy a pro kontrolní mechanismy je docela možné a pravděpodobné, že navrhneme, pokud s tím americká strana bude souhlasit, účast (ruských) kontrolorů jak při výstavbě, tak při provozu radaru," řekl Topolánek. 

O možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Polsku a Česku hovořil při návštěvě Prahy ministr obrany USA Robert Gates. Uvedl zároveň, že žádná americko-ruská dohoda se neobejde bez souhlasu české strany. Opozice nabídku Spojených států Moskvě, aby Rusové mohli být na brdské základně přítomni, kritizuje. Myšlenka návratu Rusů na české území je nepřijatelná také pro mnohé vládní politiky. Vyjednáváním vlády o podmínkách umístění amerického radaru v Česku by se dnes mohli zabývat i poslanci při odpoledních ústních interpelacích premiéra a ministrů. 

O možnosti postavit v Brdech protiraketový radar se zatím stále jedná. Protiraketový systém má chránit USA a Evropu proti případné raketě vystřelené například z Íránu. Většina Čechů přitom podle sociologických průzkumů není záměru Američanů nakloněna. Washington chce konečné rozhodnutí slyšet příští rok. 

Českému rozhlasu to ve středu řekl středočeský hejtman a místopředseda ODS Petr Bendl. Podle něj může takové jednání poškodit ODS před krajskými volbami. 

Tlustý vládní koalici zkomplikoval prosazení reformy veřejných financí, což uvnitř strany vyvolalo pnutí. Příští měsíc chce na regionálním sněmu v Kladně obhajovat funkci předsedy středočeské ODS a netají se názorem, že premiér a šéf občanských demokratů Mirek Topolánek si jeho znovuzvolení nepřeje.

V souvislosti s dotazem, proč se hodlá utkat s Tlustým v souboji o křeslo šéfa středočeské organizace, Bendl mimo jiné uvedl, že ODS ve středních Čechách se v tuto chvíli rozhoduje, co je pro ni důležitější - zda podržet Tlustého ve sporu, který vede s poslaneckým klubem, nebo vystupovat jednotně před krajskými volbami. 

Bendl míní, že Tlustého spor je legitimní, měl by se ale podle něj odehrávat uvnitř poslaneckého klubu. "V okamžiku, kdy se pere špinavé prádlo venku, tak by se měla vážit slova," dodal hejtman. 

Regionálnímu sněmu předcházejí nominace jednotlivých oblastních sdružení. Tlustého zatím podpořili občanští demokraté z Kutnohorska, Benešovska a Prahy-západ, pro Bendla hlasovali na Mladoboleslavsku, v Praze-východ a na Kladensku. 

Podle CVVM zaznamenal ze všech politiků nejvýznamnější pokles důvěry - od června o šest procentních bodů.

Nejvíce lidí - 47 procent - v současné době důvěřuje místopředsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi, Bém má důvěru 45 procent lidí, vyplývá z průzkumu CVVM, jehož výsledky byly zveřejněny. 

Pokles důvěry v Béma neodráží současnou diskusi o návrhu nové budovy Národní knihovny, v níž se Bém spolu s pražskými zastupiteli za ODS postavil proti projektu Jana Kaplického. Výzkum CVVM se však konal na počátku října, kdy média informovala o záměru magistrátu pořádat v Praze olympiádu. Starostům menších měst a obcí vadí, že Praha o pořádání letní olympiády v roce 2016 už požádala, aniž pro svůj záměr získala souhlas vlády a veřejnosti. 

Za Sobotkou a Bémem skončil na třetím místě Zdeněk Škromach (ČSSD), jemuž důvěřuje 40 procent lidí. Místopředsedkyni KDU-ČSL Vlastě Parkanové na čtvrtém místě důvěřuje 39 procent, předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi na pátém místě 35 procent, šestému, předsedovi Strany zelených Martinu Bursíkovi 32 procent a místopředsedovi ODS Petru Nečasovi 30 procent lidí. 

Zhruba čtvrtina respondentů důvěřuje místopředsedům ODS Ivanu Langerovi (28 procent), Petru Bendlovi a Petru Gandalovičovi (oba 26 procent) a premiérovi a předsedovi ODS Mirku Topolánkovi (25 procent). 

Z porovnání výsledků s výzkumy z let 2005 až 2007 vyplývá, že velký nárůst důvěry zaznamenali podle CVVM jen Nečas (o šest procent více), Langer a Gandalovič (oba o čtyři procenta více). Kromě Béma výrazněji poklesala rovněž důvěra občanů v Bendla (o čtyři procenta méně). 

Z průzkumu CVVM dále vyplývá, že z politiků lidé celkově kladně hodnotí jen Bohuslava Sobotku a Pavla Béma. Naopak silně negativně lidé hodnotí předsedu KDU-ČSL Jiřího Čunka, Topolánka, Langera a předsedkyni poslaneckého klubu Strany zelených Kateřinu Jacques. Průzkum CVVM se uskutečnil ve dnech 1. až 8. října a bylo při něm dotázáno 1038 obyvatel ČR starších 15 let. 

 I když ministr obrany USA Robert Gates v Praze slíbil, že žádná americko-ruská dohoda se neobejde bez souhlasu české strany, podle Zaorálka může takový postup velmocí ohrozit českou suverenitu a znamenat "nepřípustný návrat bipolárního světa". 

Zaorálek vyzval vládu Mirka Topolánka, aby sněmovnu informovala, zda věděla už dříve o této nabídce Američanů. A pokud ano, proč o možné účasti cizích vojsk na českém území neinformovala parlament. Čeká, že premiér se k této věci vyjádří nejpozději ve čtvrtek, kdy bude ve sněmovně mluvit o stavu vyjednávání o radaru. 

Topolánek přímo na úterní tiskové konferenci s Gatesem ministrova slova o možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Polsku a Česku nekomentoval. "Česká vláda mlčí, stejně jako mlčel Mirek Topolánek při 'tiskovce'," tvrdí Zaorálek. 

Se šéfem Pentagonu jednal kromě vládních politiků i předseda sociální demokracie Jiří Paroubek. Po setkání uvedl, že ho Gates nepřesvědčil, líbil se mu ale jeho pragmatický postoj. "Robert Gates používal velmi racionální argumenty. Musím říct, že mě ale nepřesvědčil. Musím ale také říci, že přichází s novým přístupem k věci a ten je potřeba studovat," řekl Paroubek.

Zaorálkovi vadí, že se rodí dvoustranná dohoda mezi Washingtonem a Moskvou, která úplně obchází NATO i Evropskou unii. "Tím, že z toho vypadne aliance i EU, z toho vypadneme i my," uvedl stínový ministr zahraničí za ČSSD. Takovou nabídku, kterou dostalo Rusko, podle něj Česko nikdy nedostalo, i když patří mezi blízké spojence USA. Gatesův slib, že veškeré kroky v jednání s Ruskem bude americká strana konzultovat s Prahou, považuje Zaorálek za nedostatečný. 

Samotná účast ruských vojáků na území republiky není podstatná, vadný je samotný princip amerického návrhu, reagoval na dotazy, zda by případně hlasoval pro pobyt Rusů v ČR. 

Pro mnohé vládní politiky je nepřijatelná samotná myšlenka, že by se Rusové vrátili na české území. Například předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) označil případnou účast ruských vojáků na americké základně za obrovský problém pro Česko a prakticky nepřijatelnou možnost. 

Spojené státy ve snaze uklidnit ruské obavy z protiraketové obrany ve střední Evropě navrhly, aby některé části jejich "deštníku" nebyly v plné pohotovosti. Štít byl byl plně aktivován, jen když by byla zaznamenána konkrétní hrozba z Íránu, řekl v Praze Gates. 

Změny měla přinést volební novela, kterou opakovaně předložili poslanci ČSSD. Stejně jako v minulém volebním období se jim normu nepodařilo prosadit, a to kvůli nesouhlasu vládní koalice. 

Koaličním poslanců se sice nepodařilo novelu přímo zamítnout, ČSSD a KSČM ale při závěrečném schvalování chyběly k prosazení předlohy dva hlasy. I tak by měla novela zřejmě malé šance na schválení vzhledem k tomu, že by ji musel schválit také Senát, v němž mají vládní strany naprostou většinu. Podle ústavy musí být volební zákon schválen oběma komorami parlamentu. 

Novelu už na jaře odmítla vláda kvůli tomu, že by navrhované zdvojnásobení počtu možných preferenčních hlasů nemuselo mít prokazatelně pozitivní vliv na voličskou účast, jak se ČSSD domnívá.

Novelou chtěli sociální demokraté sjednotit pravidla výběru krajských zastupitelů a europoslanců s volbami do Poslanecké sněmovny. Podle vlády ale k tomuto sjednocení není důvod, "neboť funkce voleb do různých zastupitelských sborů je vzhledem k rozdílným úlohám těchto sborů různá". 

Zamítnutí novely požadovala, stejně jako při prvním čtení, poslankyně ODS Zdenka Horníková. Vládní koalici ale při tomto hlasování chybělo šest hlasů. Podle poslankyně změna volebních pravidel nevytváří rovné podmínky pro všechny kraje a strany. Nebezpečná podle ní může být hlavně pro malé strany, u kterých mohou preferenční hlasy kandidátku úplně rozbít.

Ženě, která je známou rodiny expremiéra Stanislava Grosse a od počátku trvá na své nevině, hrozilo až 12 let odnětí svobody. Barková se na místě proti rozsudku odvolala k vrchnímu soudu. 

Městský soud už sice Barkové dvakrát uložil pět let vězení, odvolací soud ale pokaždé rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání. Před druhým kolem procesu dokonce podnikatelka skončila na několik dnů ve vazbě kvůli svému pobytu v Dominikánské republice. 

Barková podle obžaloby podvedla pojišťovnu Kooperativa, když od ní na základě nepravdivých údajů žádala vyplacení pojistky na tři nemovitosti v jihočeských Buzicích.

Peníze prý inkasovala za stržení střech vichřicí v srpnu 2001, a pak v souvislosti s povodněmi v roce 2002. Pojišťovna údajně ženě uhradila škodu přes 7,7 milionu korun. 

Podnikatelka označila proces za spiknutí, v němž figurují i tajné služby. Její bývalý obhájce již dříve naznačil údajné politické souvislosti: Barková prý mohla posloužit k odstranění Grosse z funkce premiéra. 

Poslanecká sněmovna odmítla návrh ČSSD, aby rozhodnutí o koncepci přešlo na poslance, sociálním demokratům se tímto hlasováním tedy nepodařilo rozdělit vládní koalici. Někteří poslanci ODS v minulých dnech dali najevo, že nejsou spokojeni s tím, že se vláda na přání zelených zavázala zmrazit výstavbu dalších jaderných bloků. Návrh ČSSD ale dnes nikdo z koalice nepodpořil. Levice přesto přesun schvalování energetické koncepce na sněmovnu málem prosadila. 

Podpořil ji totiž i bývalý poslanec ČSSD Miloš Melčák. Koalici ale zachránil druhý bývalý sociální demokrat Michal Pohanka, který s levicí nehlasoval. Koalice vyšla vstříc požadavku poslance ODS Jana Klase, který vládní přístup k energetice nejhlasitěji kritizoval. Sněmovna si na jeho návrh od vlády vyžádala návrh nové energetické koncepce státu. Předložit ho má do konce roku. 

Téma jaderné energie ve sněmovně otevřeli socialisté. Podle zelených i ministra průmyslu Martina Římana (ODS) to byl účelový krok, kterým chtěli rozbít soudržnost koalice. Zelení dali najevo, že případnou podporu některých občanských demokratů návrhu ČSSD, by považovali za porušení koaliční smlouvy. 

Největší manévry za posledních pět let, jichž se postupně zúčastní na 500 lidí včetně vojáků, mají ověřit, zda je vnější havarijní plán elektrárny připraven na podobné závažné události, i když jejich pravděpodobnost je podle energetiků téměř nulová. 

"Pravděpodobnost, že se to stane, je jednou za několik desítek milionů let," řekl mluvčí elektrárny Marek Sviták. Manévry sledují pozorovatelé ze Slovenska a Švýcarska. Cvičení odstartovalo ráno závažnou havárií v elektrárně. Operátoři na simulátoru, který je jediný svého druhu na světě, vytvořili fiktivní netěsnost mezi jadernou a nejadernou částí. Následně situaci záměrně zhoršili do stavu, kdy selhaly bezpečnostní systémy, což je v praxi nereálné. Vše způsobila prasklá trubička v parním generátoru. 

"Tím jsme docílili průniku chladiva z primárního do sekundárního okruhu, tedy z jaderné do nejaderné části. K tomu jsme navázali dalších sedm poruch, například úplnou ztrátu napájení vlastní spotřeby. Skutečně jsou to některé absurdní záležitosti," popsal cvičení vedoucí oddělení simulátoru na JETE Josef Blažek. 

Zhruba tisíc zaměstnanců muselo po rozhodnutí havarijního štábu elektrárny urychleně do krytů. Celkem má elektrárna čtyři kryty s kapacitou 1770 osob, řekl vedoucí odboru bezpečnosti v elektrárně Milan Sýkora. Někteří pracovníci byli poté cvičně evakuováni. Podobná cvičení menšího rozsahu, kdy nenastane tak závažná událost, se v Temelíně odehrávají několikrát do roka. Takto větší se koná jednou za dva roky. Letos to bylo již čtvrté cvičení a ještě jedno se do konce roku uskuteční, dodal mluvčí elektrárny. 

Jihočeští ekologičtí aktivisté cvičení nevnímají příliš pozitivně. Bezpečnostní zóna podle nich dosahovala dříve do 20 kilometrů, ale ČEZ ji zmenšil a Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) i přes jejich odpor vše schválil. Lidé bydlící vně zóny tak údajně nevědí, jak se chovat při havárii. Sdružení proto podala stížnost k Ústavnímu soudu i k mezinárodnímu soudu ve Štrasburku. 

Podle aktivisty Pavla Vlčka ale existují i další nejasnosti. Nevěří, že by při úniku radiace fungovaly mobily a mobilní měřící stanice, když záření může způsobit výpadky sítí. "Myslíme si, že havarijní připravenost obyvatel v Česku je velice závažným tématem zvláště v době, kdy je ve velké míře zaznamenáván terorismus," dodal Vlček. Chtějí proto, aby poslanci atomový zákon upravili. O zóně vnějšího havarijního plánu by měl nově rozhodovat už jen SÚJB za dohledu veřejnosti. Cvičení testující vnější havarijní plán elektrárny nařizuje jednou za tři roky zákon. Krizové štáby budou cvičit systém vzájemného spojení, u Munického rybníka předvedou figuranti z řad vojáků fungování takzvaného dekontaminačního střediska. 

Poslední podobné simulace havárií se v kraji uskutečnily v letech 2002 a 2004. Nyní je do něj zapojena i vojenská technika záchranných praporů z Kutné Hory, Rakovníka, Bučovic a Olomouce. Cvičení je koncipováno tak, aby nenarušilo běžný život obyvatel ve třináctikilometrovém pásmu okolo elektrárny.

Návrh nyní zamíří do Senátu a poté k podpisu prezidentovi. Ze zákona ale na poslední chvíli vypadl návrh, který umožňoval soukromým firmám měřit rychlost na silnicích. Řidičům, kteří nebudou mít víc než deset bodů a předloží osvědčení, že absolvovali kurz bezpečné jízdy, obecní úřad podle novely trestné body umaže. Tento způsob ale bude možné uplatnit jen jednou do roka. Nesmí však jít o přestupky trestané více než šesti body. 

Například za řízení s alkoholem v krvi, na které zákon pamatuje sedmi body, se možnost umazávání trestných bodů vztahovat nebude. Poslanci současně umožnili vznik středisek bezpečné jízdy, kde se řidiči budou školit. Návrh, který umožňoval soukromým firmám měřit rychlost na silnicích, dnes jeho autor poslanec ODS Karel Sehoř stáhl. Klub ODS se podle něj připojil k názoru, že je možné tento postup zneužít. Návrh navíc neprošel debatou v hospodářském výboru. 

Proti návrhu, aby rychlost mohly měřit soukromé firmy, se dnes ostře postavil například poslanec KSČM Pavel Hojda, který ho označil za téměř privatizaci státní správy. Podle něj půjde soukromým firmám jen o zisk. Poslance vyzval, aby tento návrh nepodpořili. Sehoř svůj návrh vysvětloval mimo jiné tím, aby obce, které tuto možnost nemají, mohly zajistit bezpečnost hlavně na průjezdních komunikacích. 

Bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) však Sehořovi poděkoval za to, že tento návrh předložil. Podle něj šlo o první pokus jak se postavit proti násilí na silnicích. Řekl také, že kdyby se v jakékoli zahraniční vojenské misi vyskytlo tolik mrtvých, jako je na českých silnicích, nepřežila by to žádná vláda. Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik však varoval, že by tento návrh otevřel prostor korupci a "buzeraci" řidičů. 

Přijatá novela mění i požadavky na obsah vstupního školení řidičů z povolání. V rámci vstupního školení budou muset absolvovat výuku a výcvik v rozsahu 140 hodin. Osvojovat by si měli například znalosti o sociálně právním prostředí v silniční dopravě, hospodářském prostředí a organizaci dopravního trhu nebo o teorii pokročilého racionálního řízení. Zpravodaj k zákonu poslanec Sehoř již dříve řekl, že jde o to, aby školení nebylo pouhou druhou autoškolou, ale aby se v něm profesionální řidiči seznamovali s věcmi, které v praxi řeší.

Podle předsedy republikové rady Dalibora Stráského nicméně kvůli sporu nehrozí rozpad koalice či vyslovení nedůvěry předsedovi strany. "Vystupování z koalice není otázkou dne," řekl Stráský. Rada podle něj ví, že si nemůže od premiéra jmenování Lužného vynutit, na druhou stranu by podle zelených mělo být v silách nejmenší koaliční strany nominaci prosadit. 

Bursík podle některých zelených neplní dostatečně roli vyjednavače a příliš podléhá diktátu občanských demokratů. Vyčítají mu, že se ve sporu s koaličními partnery o práci na evropských programech nezastal nyní už exministryně Dany Kuchtové a podobně se chová i v případě nominace Lužného. 

Kuchtová odstoupila po nátlaku předsedy vlády Mirka Topolánka (ODS), který tvrdí, že nezvládla přípravu evropských programů a udělala i další chyby. Lužného premiér odmítá s tím, že byl náměstkem Kuchtové a tudíž má podíl na manažerských selháních vedení resortu. S tím nesouhlasí Kuchtová ani Lužný. Nominaci Lužného republiková rada na podnět Kuchtové podpořila usnesením před dvěma týdny. Minulý týden rada uspořádala neoficiální anketu, ve které podle Stráského pro Lužného hlasovalo 31 z 59 členů. Někteří zelení už před dvěma týdny hovořili i o nominaci senátora Jiřího Zlatušky, se kterým podle neoficiálních informací jedná i ODS. 

Bursík tvrdí, že Topolánkovy námitky vůči Lužnému jsou nepřekonatelné. "Nedovedu si představit, co by měl (Lužný) udělat, aby námitky premiéra rozptýlil," řekl v úterý rádiu Impuls. Jména dalších kandidátů Bursík zatím nezná, do konce příštího týdne by ale chtěl jméno nového kandidáta zveřejnit. V sobotu 3. listopadu zasedne znovu republiková rada a zřejmě bude obsazení postu znovu řešit, ačkoli si to tak podle Stráského nepředstavovala. 

V případě, že by kandidaturu Lužný do té doby vzdal, rada by se k němu už zřejmě nevracela. Mohla by nicméně požadovat vysvětlení od Bursíka a případně být chladnější k podpoře nového kandidáta.

Muži podle soudu obstarali v době od května 2005 do března 2006 zhruba tři kilogramy pervitinu. Drogy prodávali lidem do Německa, kde si chtěli vytvořit odbytovou základnu. Rozsudek není pravomocný, všichni odsouzení se odvolali. 

Vietnamci obstarávali pervitin v různém množství a předávali ho v Sokolově, Chebu, Chomutově nebo Ostrově nad Ohří německým občanům. Ti si drogu objednávali telefonicky nebo formou SMS zpráv. Poté si pro ni do ČR dojeli a přes hranice ji převáželi ukrytou například v tělesných útrobách. Za gram pervitinu inkasovali odsouzení částku mezi 30 až 40 euro (asi 900 až 1200 Kč). V Německu se snažili vytvořit síť svých odběratelů. Němci, kteří byli postupně na hranicích zadrženi, už také byli ve své zemi odsouzeni. Drogu dodanou z Čech sami užívali nebo ji dále distribuovali. 

Přestože se podle předsedy senátu nepodařilo dopátrat k člověku, od něhož Vietnamci drogu získávali, odposlechy i výpovědi svědků je usvědčily z členství v organizované skupině působící ve více státech. "Obhajobě, že jejich telefony mohly užívat i jiné osoby, jsme neuvěřili," uvedl soudce. Senát neuvěřil ani námitkám obžalovaných, že Němci proti nim vypovídali jako svědci proto, aby si polehčili při vlastním soudu v Německu. 

Nikdo z odsouzených nebyl zatím v ČR trestán. Až na jednoho zde mají rodiny nebo podnikají. Polehčující při ukládání trestu byl řádný život, který vedli, přitížilo jim množství předávek drog i delší časové období, při němž psychotropní látku obstarávali a distribuovali. "Soud rozhodl u všech o zmírněním trestu tím, že je odsoudil do věznice s ostrahou. Zvýšená ostraha by byla nepřiměřeně přísná," dodal soudce. 

Při domovních prohlídkách bylo u dvou z mužů nalezeno kromě pervitinu také deset kilogramů heroinu. Za to potrestáni nebyli, nepodařilo se dokázat, že jim droga patří. 

Uprostřed týdne očekávají meteorologové zataženo s deštěm a denní teploty do devíti stupňů Celsia, na Moravě má být o dva stupně tepleji. Ztišovat se bude čerstvý vítr, který se v úterý prohnal východem Čech a Moravou. Ve čtvrtek začne přeháněk ubývat a ukáže se slunce. 

V pátek, sobotu a v neděli mohou Češi očekávat teploty do deseti stupňů Celsia. Víkend má být už slunečný s mírnou oblačností. To potěší především školáky, kteří mají podzimní prázdniny. Počátkem příštího pracovního týdne se pak o několik stupňů ochladí. Sněhové přeháňky podobné těm z uplynulého víkendu by se podle dlouhodobé předpovědi mohly objevit jen ojediněle, a to pouze na horách.

Rozpočet s deficitem 71 miliard vychází z reformy financí, kterou vláda rovněž proti vůli levice a také za podpory Melčáka s Pohankou prosadila v létě. O osudu rozpočtu má dolní komora definitivně rozhodnout v prosinci. 

Vzhledem k tomu, že zákonodárci dnes podpořili jeho postup do druhé fáze jednání, nemohou už základní parametry měnit. Stát by tak měl příští rok hospodařit s výdaji 1,107 bilionu korun a příjmy 1,037 bilionu. Nyní se rozpočtu ujmou jednotlivé sněmovní výbory. V dalších týdnech pak možná opět nastane tradiční "porcování medvěda", kdy politici navrhují přesuny peněz mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami. 

Po jednání o rozpočtu sněmovna projednala ještě zákon o léčivech a pak schůzi přerušila. Ve středu by měla rozhodnout například o návrhu, aby v některých případech vyplácel výživné na děti stát. Je před ní i hlasování o návrzích zákonů o referendu, které ale mají jen minimální šanci na schválení. 

Rozhodovat má mimo jiné také o návrhu ČSSD, podle nějž by už energetickou koncepci neschvalovala vláda, ale sněmovna. Pokud by právo rozhodovat o koncepci opravdu připadlo poslancům, mohl by parlament v budoucnu teoreticky prosadit i výstavbu nových atomových bloků. Hlasování o energetice tak bude i prověrkou soudržnosti koalice, jejíž poslanci se v názoru na případnou výstavbu nových jaderných bloků rozcházejí. Zelení, odpůrci jaderné energetiky, návrh ČSSD odmítají a uvádějí, že pokud by pro něj hlasovali i někteří poslanci ODS, mohlo by to být porušení koaliční smlouvy. 

V úterý byla největší pozornost soustředěna právě na rozpočet. Ani několikahodinová debata ale názory opozice a koalice nesblížila. Podle vlády návrh zastavuje trend zadlužování země, podle opozice to není pravda. Navíc je prý rozpočet asociální. 

Večer pak poslanci projednali i návrh zákona o léčivech. Hlasovat o něm mají ještě na této schůzi. V rámci rozpravy se přeli o to, zda a do jaké míry uvolnit pravidla výdeje léků, a to jako léků pro lidi, tak veterinárních léčiv. Jde mimo jiné o to, zda budou moci lékaři na pohotovosti vydat lidem lék, aby už pacient nemusel třeba v noci hledat otevřenou lékárnu. Kromě toho se ale zákonodárci dohadují, jestli chovatelům umožnit, aby léky kupovali nejen u veterinářů, ale i přímo u distributorů. 

Vyplývá to z říjnového průzkumu, který v úterý zveřejnila agentura STEM. 

Mezinárodní policejní organizace Interpol setrvale zůstává nejdůvěryhodnější ze zkoumaných bezpečnostních institucí. Tentokrát jí důvěru projevilo 78 procent respondentů. Tři pětiny občanů věří NATO a stejný počet dotázaných se vyslovil i pro českou armádu. Ta se tak stala nejdůvěryhodnější domácí bezpečnostní institucí. Od první poloviny 90. let důvěryhodnost vojska značně vzrostla a nyní se drží na poměrně vysoké úrovni. 

Ve srovnání s předchozími lety vzrostla i důvěra v policii. V letech 2002 a 2003 však byl její kredit ještě vyšší - přes 50 procent. Průzkum STEM tentokrát poprvé zahrnul také policii městskou, které důvěřuje méně lidí než policii státní (40 procent). 

Příznivci jednotlivých parlamentních stran se v míře důvěry k Interpolu, státní ani městské policii příliš neliší. Důvěra v armádu a zejména v NATO je však jasně nejnižší u stoupenců KSČM. 

"Platí, že pokud si to bude Strana zelených přát, jsem připraven funkci ministra přijmout," uvedl. 

Za nominací Lužného stojí republiková rada zelených, náměstek odstoupivší Dany Kuchtové se však nelíbí premiéru Mirku Topolánkovi. V pondělí se s Lužným krátce neformálně setkal a podle Lužného prezentoval výhrady, které mu v tuto chvíli brání jmenovat ho ministrem školství.

V pondělí Lužný označil své šance za minimální. Naposledy k tomu ovšem dodal, že na hodnocení je v tuto chvíli brzo a jedná se o pouhé spekulace. Vzhledem ke koaliční smlouvě mezi ODS, zelenými a lidovci, by spor o obsazení postu mohl vyvrcholit rozpadem koalice. Tak daleko však podle Lužného třenice nedojdou. 

V nejbližších dnech by se mělo nad dosavadními výsledky jednání sejít předsednictvo zelených a jejich sněmovní klub. Lužný se chce setkat také s předsednictvem republikové rady.

Pokud v příštím týdnu nenastane posun, téma se zřejmě stane hlavním bodem jednání republikové rady, která se sejde příští sobotu v Praze.


Bursík chce hledat jiného kandidáta

Ve straně ale znějí i jiné hlasy. Předseda Martin Bursík chce jednat o jiném kandidátovi. "Nedovedu si představit, co by měl (Lužný) udělat, aby námitky premiéra rozptýlil," řekl v rádiu Impuls Bursík. 

Jména dalších kandidátů Bursík zatím nezná, do konce příštího týdne by ale chtěl jméno nového kandidáta zveřejnit. Současně ale Bursík řekl, že Lužný patří do nejvyššího vedení ministerstva. 

Nevyhověl tak (na počátku října) návrhům Srby, jeho spolupracovnice Evy Tomšovicové a podnikatele Michala Novotného, kteří žádali zrušení rozsudku a vrácení případu k novému projednání. Každý z trojice si ve vězení odpyká 12 let. 

"Dovolání všech tří obviněných bylo v neveřejném zasedání odmítnuto, protože bylo podáno z jiného důvodu, než stanoví trestní řád," řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. 

Případem chystané vraždy novinářky Sabiny Slonkové se bude zabývat ještě Ústavní soud. "Ústavní stížnost byla podána už před třemi roky, nyní ji musím doplnit o rozhodnutí Nejvyššího soudu," řekl Srbův advokát Vít Široký. Ústavní soud se totiž může kauzou zabývat až po konečném verdiktu Nejvyššího soudu, který nyní po mnoha peripetiích padl. Z podnětu žalobců totiž Nejvyšší soud v minulosti rozsudky v kauze opakovaně rušil a vracel je na stůl pražskému vrchnímu soudu. Ten nakonec loni v prosinci tresty za přípravu nájemné vraždy zpřísnil na 12 let. 

Původně Srba dostal osm a Tomšovicová s Novotným po šesti letech. Novotný byl dokonce po odpykání dvou třetin trestu podmínečně propuštěn. Nejvyšší státní zástupkyně ale považovala tresty za příliš mírné a třikrát úspěšně podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Vrchní soud ale až napočtvrté - po výměně odvolacího senátu - obžalovaným tresty zpřísnil. 

Podle rozsudku si Srba u své přítelkyně Tomšovicové objednal vraždu Slonkové proto, aby novinářce zabránil v odhalování toho, jak získával majetek. Údajně totiž pochází z úplatků. Tomšovicová si najala na vraždu Slonkové Novotného a Petra Volfa, který si vysloužil čtyřletý trest vězení. Jiřímu Slavíkovi, který sehnal semtex určený k vraždě, soudy uložily podmíněný trest. 

Srba od počátku tvrdí, že je nevinný. Tomšovicová, Volf a Novotný se v podstatě doznali, ale tvrdili, že ve skutečnosti smrt Slonkové nechtěli. Na vraždu najala tato trojice vimperského recidivistu Karla Rziepela, který ale vše oznámil policii. 

Srba si dosud odpykal polovinu z dvanáctiletého trestu a před časem požádal o jeho přerušení na jeden týden. Za dobré chování mu bylo vyhověno. Na svobodu byl dočasně propuštěn 3. října, zpět do vězení se vrátil 9. října. Vzápětí byl ale potrestán osmadvacetidenním pobytem na uzavřeném oddělení. Ukázalo se totiž, že se pohyboval v Praze, ač měl pobývat v místě trvalého bydliště. 

Srba s Tomšovicovou čelili obvinění ještě v dalších kauzách. Obžaloby kvůli údajné korupci při přidělování státních zakázek na rekonstrukci velvyslanectví byli pravomocně zproštěni. Nepravomocné jsou zatím osvobozující rozsudky v případu údajného podvodu při rekonstrukci Konferenčního centra Štiřín a v kauze údajně nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě.

Trest padl za to, že před 35 roky zorganizovali zavlečení Jaromíra Masaříka coby emigranta z Rakouska do Československa. Pokud se proti verdiktu odvolají, bude se kauzou muset zabývat Krajský soud Brno. Na rozsudek v tomto případě se čekalo mnoho let. Obecné soudy se totiž domnívaly, že je skutek promlčen. To ale odmítl Nejvyšší soud, který přikázal vynést verdikt. 

S dvojicí byl stíhán i někdejší vojín Josef Šoustek. Soud jej ale zprostil obvinění, a tak na rozdíl od bývalých nadřízených nebyl potrestán za zneužití pravomoci veřejného činitele. 

Masařík čekal 2. května 1972 na rakouské straně přechodu Mikulov-Drasenhofen na manželku, která se vracela z návštěvy rodičů v Brně. Vojín základní služby Josef Šoustek jej vylákal do prostoru kontrolní hlídky na území Československa. 

Další dva muži, šéf oddělení pasové kontroly Zdeněk Palásek a jeho zástupce Lubomír Kratochvíl, služebním autem zablokovali Masaříkův vůz. Emigrant se zalekl a začal utíkat. Šoustek jej dvěma výstřely ze samopalu zasáhl do kotníku a stehna. 

Stalo se to v okamžiku, kdy už byl Masařík více než 200 metrů na rakouské straně hranice. Trojice pohraničníků zraněného Masaříka vtáhla zpět do Československa. Ve vazbě byl obviněn z pokusu o vraždu. Vykonstruované trestní stíhání skončilo po sedmi měsících a muž byl dopraven do Španělska. 

Verdikt není pravomocný, protože se proti němu odvolala prokuratura, která žádala pro ženu doživotí. 

Děvčátko přišlo při útoku skoro o život. Šestadvacetiletá žena z Babindolu u Nitry podle soudu úkladnou vraždu plánovala. Nožem několikrát řízla dceru do krku a pořezala ji i na jiných místech. Sama si přitom způsobila na krku dvě menší řezné rány. Zraněné děvče našel otec. 

Za pokus o úkladnou vraždu hrozilo matce 25 let za mřížemi či doživotí. Soud mimořádné snížení trestu odůvodnil i tím, že se žena přiznala. Podle předsedkyně senátu se přihlédlo i k tomu, že obžalovaná se pokusila o vraždu kvůli těžkým rodinným poměrům. "Snížený trest stačí, pokud jde o ochranu společnosti," poznamenala soudkyně. 

Letos v dubnu vzbudil rozruch na Slovensku případ jedné matky, která odhodila své novorozené dítě do kontejneru na smetí. Policie ji také obvinila z pokusu o vraždu. 

Americký radar a také například česká účast v zahraničních misích budou rovněž tématem jeho dnešních rozhovorů s premiérem Mirkem Topolánkem (ODS) či šéfem nejsilnější opoziční strany ČSSD Jiřím Paroubkem.

Klaus jednal o protiraketové základně s Gatesem v březnu ve Washingtonu. Setkal se zde také s viceprezidentem Richardem Cheneym. Oba českou stranu ujistili, že o plánu umístit radar na českém území jednají s Ruskem. Právě Moskva proti záměru hlasitě protestuje. Rusové označují umístění americké protiraketové základny ve střední Evropě za hrozbu pro vlastní bezpečnost a strategickou rovnováhu ve světě.

Gates již navštívil Kyjev, v Praze je od pondělního večera. Ve středu a ve čtvrtek se má zúčastnit konference ministrů obrany NATO v Nizozemsku. Očekává se, že jejím ústředním tématem bude mezinárodní úsilí o stabilizaci situace v Afghánistánu a působení v Kosovu. Americký ministr obrany je v ČR týden před dalším kolem vyjednávání české a americké delegace o smlouvách, které mají plánovanou stavbu radaru umožnit. Zástupci obou států totiž již několik měsíců dolaďují podmínky stavby radaru v Česku. Podle ministerstev obrany a zahraničí vyjednávání o dvou smlouvách pokročila, i když se experti obou zemí zatím neshodli na znění všech bodů.

Česko již kvůli radaru navštívilo několik vrcholných amerických představitelů. V červnu zde byl prezident George Bush. Uvedl mimi jiné, že si uvědomuje, jak důležité bude pro radarovou stanici získat českou veřejnost - radar ale podle průzkumů veřejného mínění většina Čechů odmítá.

Pokud by se nyní konalo referendum o uspořádání letní olympiády v Praze, pro by se vyslovilo 54 procent hlasujících. Vyhlášení celostátního referenda k této otázce si přeje 51 procent obyvatel ČR. 

Stoupenci her mají výraznější převahu především v mladších věkových skupinách a spíše mezi muži než ženami. Dvě pětiny lidí odmítají jakékoliv referendum o olympiádě. Nejsilnější hlas pro referendum zaznívá od příznivců KSČM, častěji si referendum přejí také mladí lidé, zvláště studenti. Z těch, kteří referendum požadují, se vyslovuje převážná většina pro jeho uskutečnění v celém státě; konání referenda pouze na území Prahy si přeje šest procent dotázaných. 

O tom, že Praha usiluje o pořádání letní olympiády v roce 2016, případně 2020, vědí skoro všichni Češi (91 procent respondentů). Vysoké je i povědomí o tom, že Praha už zaslala Mezinárodnímu olympijskému výboru oficiální přihlášku (70 procent lidí). Výzkumu se zúčastnilo 1280 obyvatel ČR starších 18 let.

Energetici evidovali kolem 25 poruch na vedeních nízkého napětí a dvě poruchy na vedení vysokém napětí. Hasiči odstraňovali několik popadaných stromů, informovali hasiči a energetici.

Drtivou většinu poruch se energetikům podařilo již v noci odstranit. "Dnes ráno byly bez proudu jen tři trafostanice u Deštného v Orlických horách. Brzy bude i tam vše v pořádku," řekla mluvčí firmy ČEZ pro východní Čechy Šárka Beránková. V Krkonoších podle ní vítr žádné škody nenadělal.

Rychnovští hasiči museli v noci vyjíždět například k Rokytnici v Orlických horách, kde na silnici spadl strom. V Rokytnici také odstraňovali uvolněný plech na střeše bytového domu. Popadané stromy hasiči dále likvidovali i v Deštném, Nebeské Rybné a Sněžném.

Podle meteorologů měl na východě republiky foukat silný vítr - na horách s nárazy přes 100 kilometrů za hodinu - až do úterního odpoledne.

Ouzký Ratha žaloval za to, že ho bývalý ministr nařkl z tunelování Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Chtěl omluvu a půl milionu korun. Rath údajně prohlásil, že Ouzký odčerpal z pojišťovny peníze přes svou firmu IZIP. Zakázku na internetové zdravotní knížky prý dostal jako čelný politik ODS bez výběrového řízení.

Odvolací senát stejně jako krajský soud konstatoval, že Rathovy výroky pouze konstatovaly skutečný stav věci. Pro své expresivní výroky, prý měl exminstr "jistý podklad". Ve stejném sporu Ratha s europoslancem Milanem Cabrnochem (ODS) rozhodl soud opačně a Rath prohrál. Exministr se však proti nepravomocnému rozsudku odvolal. Cabrnoch s Ouzkým byli při vzniku společnosti IZIP, která pro VZP připravovala projekt internetových zdravotních knížek. VZP do něj od roku 2001 vložila asi 300 milionů korun. Cabrnoch na rozdíl od Ouzkého už v projektu není. 

Rath mluvil o spojení některých politiků ODS s VZP zejména v souvislosti s vyhlášením nucené správy nad největší pojišťovnou v listopadu 2005 a následným odvoláním její ředitelky Jiřiny Musílkové. IZIP nabízí lidem pojištěným u VZP internetové zdravotní knížky. V nich mají údaje o zdravotních obtížích, užívaných lécích a provedených vyšetřeních.

Řekl, že se s Mirkem Topolánkem krátce a neplánově setkal odpoledne. Z Topolánkova projevu usoudil, že o něj premiér nestojí. O dalších krocích se Lužný poradí s poslanci a předsednictvem nejmenší koaliční strany. 

Lužný na vládu šel v souvislosti s pravidelným jednáním kabinetu. S Topolánkem podle svých slov mluvil zhruba 20 minut, přičemž mu premiér tváří v tvář zopakoval to, co už dříve řekl novinářům. Lužný podle něj představuje kontinuitu vedení ministerstva, která je pro něj nežádoucí. Lužný byl nejdříve poradcem a později i náměstkem odstoupivší ministryně a místopředsedkyně zelených Dany Kuchtové. Ta rezignovala kvůli kritice přípravy čerpání peněz z evropských fondů, Topolánek nicméně mluví o dalších manažerských pochybeních. 

Premiér před setkáním s Lužným novinářům řekl, že žádnou oficiální nominaci od Strany zelených zatím nedostal. "Různá usnesení jiných stran mě v tuto chvíli mohou zajímat, ale není to nominace," uvedl. Připomněl, že se k budoucímu ministrovi školství vyjadřoval jednou, nikoliv ale ke jménu Lužný. Mluvil výhradně o tom, že by si místo kontinuity přál diskontinuitu. "Může to pro vás znamenat, že nesouhlasím s panem náměstkem Lužným jako s náměstkem, a nebudete se mýlit," prohlásil premiér. Lužný řekl, že stejná slova slyšel i on. Nechtěl komentovat, zda se vzdá kandidatury, kterou potvrdila republiková rada zelených. Plánuje nejdříve poradu se stranickými kolegy. 

Schůzku s Topolánkem měl Lužný domluvenou již na minulý čtvrtek, předseda vlády ji však zrušil bez nového termínu. Lužný mu měl představit svou koncepci vedení resortu. K tomu se nedostal ani dnes, další schůzku premiér nenavrhl. 

Lužný v pátek svou vizi práce ministerstva včetně personálií popsal poslaneckému klubu zelených. Slíbil, že při případném vstupu do čela ministerstva učiní změny, které by by měly rozptýlit obavy premiéra Topolánka, že povede resort stejným směrem jako Kuchtová. Uvedl, že už s ní nepočítá jako s možnou poradkyní. Podobně slíbil Lužný přehodnotit i obsazení postu náměstka Martinem Tichým, kterého těsně před svou rezignací jmenovala Kuchtová. 

Mezi priority Lužný řadí přípravu operačních programů EU a financování vysokých škol. Ty se podle něj neobejdou bez dalších financí ze státní rozpočtu, i když počítá s navýšením investic ze soukromé sféry. V otázce školného se kandidát zelených drží programového prohlášení vlády, které mluví o "otevření diskuse". Studenti by podle něj měli případně platit školné, až budou dobře zaběhnuté mechanismy speciálních půjček a podobně. 

Zelení podle stranického předsedy Martina Bursíka o jiném kandidátovi než Lužném zatím neuvažují. Republiková rada je nejvyšším stranickým orgánem mezi sjezdy, její usnesení jsou proto například pro předsednictvo závazná. Příští jednání rady se odehraje 3. listopadu v Praze.

Gates by měl ještě večer dorazit do České republiky, kde bude v úterý s českými vládními činiteli debatovat i o záměru USA vybudovat na českém území radarovou část protiraketové základny. "Nejsem spokojen s tím, že aliance, jejíž členové mají přes dva miliony vojáků, námořníků, příslušníků námořní pěchoty a letců, není schopna nalézt skromné, dodatečné zdroje, které přislíbila nasadit v Afghánistánu," řekl Gates po jednání se skupinou několika východoevropských ministrů obrany. Podle Gatese je největším problémem zřejmě fakt, že v Afghánistánu chybí více než 3000 instruktorů, kteří by vycvičili místní bezpečnostní síly. 

Pokud Evropa nepodpoří misi v Afghánistánu, Spojené státy mohou stáhnout svých asi 1600 vojáků ze srbské provincie Kosovo, řekl dnes novinářům Gatesův mluvčí Geof Morrell. Ten zároveň před novináři vyzdvihl, že Slovensko před několika dny přislíbilo do Afghánistánu vyslat nejméně několik desítek dalších vojáků a osm lékařů. V této souvislosti šéf amerického ministerstva obrany bez dalších podrobností dodal, že i některé další státy z východní Evropy přislíbily posílit svou angažovanost v Afghánistánu a v Iráku. 

Gates dal najevo, že hodlá vyvinout tlak na členy NATO, aby dostáli svým závazkům v Afghánistánu, a to již během středeční a čtvrteční konference ministrů obrany NATO v Nizozemsku. 

Šéf Pentagonu by se měl ještě dnes večer přemístit do České republiky, kde by měl vedle české účasti v mezinárodních vojenských misích jednat také o plánech na výstavbu protiraketového radaru na českém území. V plánu má setkání s prezidentem Václavem Klausem, s premiérem Mirkem Topolánkem, s ministryní obrany Vlastou Parkanovou a s poslanci. Vyloučeno není ani setkání s Jiřím Paroubkem, šéfem opoziční ČSSD, která má k radaru skeptický postoj. 

Gates do Prahy přijede týden před dalším kolem vyjednávání české a americké delegace o smlouvách, které mají plánovanou stavbu radaru umožnit. Americký ministr nedávno navštívil Moskvu, která má velké výhrady k plánu vybudovat v Česku a v Polsku protiraketový štít. Rusko nabídlo Spojeným státům společné využívání radarové stanice v ázerbájdžánské Gabale, z níž je možné sledovat íránské území. Jako podmínku si Moskva klade přerušení amerických rozhovorů s ČR a Polskem.

Řekla to dnes s tím, že do té doby ji nebude komentovat. S této souvislosti se odmítla zatím vyjádřit i k žádosti ministra spravedlnosti Jiří Pospíšila, který chce, aby nechala prošetřit zda a případně jakými cestami z jejího úřadu unikly informace týkající Čunkova případu. V sobotu deníky Mladá fronta Dnes a Právo informovaly, že případ, v němž je vicepremiér podezřelý z přijetí úplatku, byl žalobcem Arifem Salichovem odložen nezákonně. Oficiálně to ale zatím nikdo nepotvrdil. 

"Jakékoli spekulace, úvahy ani informace k případu nebudu komentovat," uvedla Vesecká. Právě ona v nadcházejících dnech rozhodne, zda Salichov postupoval správně. Pokud nalezne při takzvané kontrole skončené věci v jeho postupu chybu, může vrátit celý spis v doplnění důkazů a k novému rozhodnutí. Pro Čunka by to znamenalo, že by byl opět vystaven hrozbě trestního stíhání. Žalobce Zdeněk Dostál z Nejvyššího státního zastupitelství, který měl na starosti přezkoumání rozhodnutí ve vicepremiérově kauze, sice podle médií dospěl k závěru, že zastavení trestního stíhání bylo nezákonné, ani on ale kauzu nekomentuje. 

Čunek byl podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety od realitní společnosti úplatek. Vesecká kauzu odebrala původnímu žalobci Radimu Obstovi a přidělila spis do Jihlavy. Tamější státní zástupce Salichov stíhání vicepremiéra kvůli řadě procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích klíčové svědkyně Marcely Urbanové zastavil. Skončilo také trestní stíhání Petra Hurty ze společnosti H&B REAL, který úplatek Čunkovi údajně dal.

Vyplývá to z výsledků aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). 

Vládě věřilo podle CVVM v říjnu 33 procent, sněmovně 25 a Senátu 27 procent dotázaných. Důvěra v tyto instituce se od červnového šetření příliš nezměnila. Vyšší důvěře se tradičně těší oblastní reprezentace. Krajskému zastupitelstvu věří 45 procent lidí a obecnímu zastupitelstvu 61 procent respondentů, což je ale v obou případech o čtyři procenta méně než v červnu. 

Pokles důvěry v prezidenta Václava Klause zjistil i říjnový průzkum agentury STEM, podle kterého mu nyní věří 65 procent Čechů, zatímco v červnu to bylo 73 procent lidí. O den později pak STEM zveřejnil jiný výzkum, podle kterého prezidentovi stabilně důvěřují zhruba tři čtvrtiny občanů.

Analytik agentury STEM Jaroslav Huk uvedl, že zatímco první výzkum se týkal hodnocení Klausovy práce v posledním měsíci, ten druhý odrážel dlouhodobou důvěru veřejnosti v prezidenta. Oba průzkumy STEM, ale i průzkum CVVM se uskutečnily od 1. do 8. října, tedy krátce poté, co prezident vystoupil na zasedání Valného shromáždění OSN s kritickým projevem na téma globálního oteplování. 

CVVM ve svém aktuálním průzkumu mapovalo i spokojenost lidí s politickou situací. V textové části o výsledcích výzkumu jeho autoři uvedli, že spokojeno je 17 procent dotázaných, což se v porovnání s výsledky červnového průzkumu příliš nezměnilo. Zhruba stejný zůstává i podíl lidí nespokojených s politickou situací - v říjnu to bylo 51 procent dotázaných. 

"Spokojenost s politickou situací vyjadřují častěji respondenti, kteří svoji životní úroveň považují za dobrou, lidé z vyšších příjmových skupin a voliči ODS. Mezi nespokojené s politickou situací se častěji řadí sympatizanti ČSSD a KSČM. Větší míra nespokojenosti panuje rovněž mezi občany považujícími svoji životní úroveň za špatnou, lidmi z nižších příjmových skupin, nepracujícími důchodci a oslovenými staršími 60 let," uvedli autoři výzkumu CVVM, jehož se zúčastnilo přes 1000 lidí starších patnácti let. 

Soud shledal, že pozemky byly zkonfiskovány před rokem 1948, proto byl restituční nárok neodůvodněný, řekla samosoudkyně Šárka Hůrková. Rozsudek dosud není pravomocný, účastníci sporu se proti verdiktu mohou odvolat. 

Harrach usiluje o někdejší majetek rodu v několika dalších soudních sporech, například před několika dny Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozsudek semilského okresního soudu a nevydal Harrachovi rozsáhlé pozemky v Krkonoších či zámek a městské lesy v Jilemnici.

Podle dřívějšího zdůvodnění soudů totiž Harrach nenabídl důkazy o svém nároku na bývalý rodový majetek.

Jan Nepomuk Harrach přišel o majetek na základě Benešových dekretů kvůli údajnému členství v nacistické straně a pomoci německým okupantům. 

Kritiku jejich postoje pokládá za útok na "samotnou podstatu naší demokracie". Klaus, který patří k odpůrcům knihovny, to napsal pro pondělní Mladou frontu Dnes. 

Kaplický nedávno uvedl, že dění kolem knihovny je zpolitizované a v Česku se opakuje historie, že se všechno "probírá v nějakých tajných komnatách". Stavby podle něj v Česku "zastavovali a ničili bolševici". 

Prezident tvrdí, že pražští komunální politici jsou v diskusi kolem Národní knihovny atakováni nesprávně. Podle něj se naopak diskuse o Kaplického Národní knihovně zúčastnit musí. Knihovna je podle Klause stavbou veřejnou, a tak není možné, aby o ní rozhodovali pouze odborníci, respektive jeden odborník.

"Rozhodování odborné poroty je o návrhu jako takovém. Rozhodování o realizaci stavby financované z veřejných prostředků, z prostředků daňových poplatníků, je rozhodování úplně jiného typu," napsal Klaus. 

Podle Klause jde ve sporu o Národní knihovnu především o podstatu demokracie, o rozdíl mezi soukromým a veřejným a o otázku rozhodování o věcech veřejných. Kaplický prý degraduje jiné názory. " Že se tím - jako obrovský precedent - vychyluje kyvadlo demokracie k postdemokracii, je zjevné též," upozornil Klaus. 

Prezident také uvedl, že to není poprvé, kdy dochází k pokusu část rozhodování o věcech veřejných vyjmout ze standardních mechanismů a řešit je "přímo", názorem "odborníka".

"Příkladů tohoto typu je mnoho - od názorů na soudcovskou 'samosprávu', leckterými z nás nazývanou soudcokracií, přes názor na to, jak vysoká má být státní podpora filmovým dílům (jako výjimečnému druhu finančně nákladného umění), přes spor o podstatu veřejnoprávní televize a o to, zda 'patří' pracujícím (tam pracujícím)," napsal. 

Podle výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může vítr v nárazech dosáhnout síly až 90 kilometrů za hodinu. Ve vyšších polohách by mohl překonat i stokilometrovou rychlost. 

Počasí v Česku bude do úterý ovlivňovat prohlubující se tlaková níže nad Jadranem. 

"Na Moravě, ve Slezsku a v horských oblastech v severovýchodních Čechách očekáváme čerstvý severovýchodní vítr v nárazech 54 až až 90 kilometrů za hodinu, od vyšších poloh 90 až 108 kilometrů za hodinu," uvádí ČHMÚ v tiskové zpráva. 

Vítr se bude postupně utišovat od úterního odpoledne. Aby zamezili škodám, měli by lidé v daných oblastech zabezpečit volně ležící předměty v okolí domů. Zvýšenou pozornost by měli jízdě věnovat řidiči. 

Vichřice se definuje rychlostí větru 20 až 30 m/s (tedy zhruba 75 až 110 km/h). Vítr o rychlosti orkánu, který na počátku roku pustošil české lesy, by tentokrát české území zasáhnout neměl

Podle průzkumu agentury STEM z konce tohoto týdne pro Českou televizi souhlasí s primátorem, který by rád knihovnu posunul na jiné místo Prahy, pouze 22 procent Pražanů. V rámci celého Česka souhlasí s Bémem 35 procent respondentů, nesouhlasí s ním 40 Čechů ze sta. Bémovi kritici ve velké většině patří k sympatizantům občanských demokratů. Výsledky šetření dnes ČT prezentovala v pořadu Otázky Václava Moravce. 

Čtvrtina občanů Česka by si podle průzkumu knihovnu na Letné přála, jiné místo by pro ni hledala třetina obyvatel země. Dalších 30 procent Čechů si myslí, že knihovna podle návrhu Kaplického by vůbec vyrůst neměla. Mezi Pražany má takzvaný blob na Letné podporu 43 procent, pro jiné místo se vyslovila čtvrtina obyvatel hlavního města. Zhruba 22 procent Pražanů by knihovnu nestavělo vůbec. Návrh Kaplického se podle průzkumu "velmi líbí" 13 procentům obyvatel země, spokojeno by s ním bylo dalších 31 procent Čechů. Vůbec se návrh knihovny nelíbí čtvrtině Čechů a dalším 31 procentům se pouze "nelíbí". Obyvatelé metropole jsou návrhu nakloněnější. Z Pražanů se chobotnice 60 procentům líbí, 40 procent obyvatel hlavního města je opačného názoru.

Nejvyšší sněhová peřina pokrývá Jeseníky, na Šeráku napadlo 33 centimetrů. Na hřebenech Krušných hor meteorologové naměřili kolem 25 centimetrů sněhu. Sněhová pokrývka bude přibývat ještě v pondělí, od úterý začne na horách obleva. 

V nejvyšších partiích Beskyd leželo dnes ráno 15 až 25 centimetrů sněhu, na Šumavě pět až 15 centimetrů. V Krkonoších sněhová nadílka dosahovala nejčastěji pěti až deseti centimetrů, na Vysočině spadlo většinou do pěti centimetrů sněhu. 

Sníh se drží v partiích nad 900 metrů nad mořem, kde panuje celodenní mráz. V pondělí ráno čeká Česko polojasná až oblačná obloha, během dne bude další oblačnosti přibývat od jihovýchodu. Místy se objeví slabý déšť, od poloh nad 600 metrů nad mořem budou srážky sněhové. Nejvyšší denní teploty dosáhnou tří až sedmi stupňů, na horách bude i přes den mrznout, vát tam bude také čerstvý vítr.

 S rodinami ale nyní pracuje nový psycholog a po dohodě s ním žádný termín pro výměnu nebude stanoven. Provedena bude tehdy, až na to maminky budou připraveny. Stanovení pevného data prosazovala krajská psycholožka, s níž rodiny donedávna pracovaly. Matky to ale stresovalo. Nyní není vyloučeno ani to, že k výměně skutečně dojde před prvními narozeninami dětí, ale ani to, že to bude později, řekl příbuzný a mluvčí rodiny z Jabloňova na Žďársku Milan Smejkal. 

O tom, že by návrat holčiček k biologickým rodičům mohl být odložen, v sobotu informoval server iDnes s odvoláním na jednoho z otců Jana Čermáka z Přibyslavic na Třebíčsku. Podle něho mohou být děvčátka vyměněna klidně až po Vánocích, protože matky musejí být připraveny. 

Rodiče dětí v minulém týdnu odmítli komunikovat s krajským úřadem, a to po vystoupeních představitelů nemocnice, již kraj zřizuje. Do případu se tento týden vložil hejtman Miloš Vystrčil. V úterý probral s radními zprávu vyšetřovací komise nemocnice, ve středu diskutoval s primáři zařízení a pak navštívil oboje výměnou postižené rodiče. 

Čermákovi, stejně jako Brož s Trojanovou od kraje žádné peníze nepožadují, ale případný dar, který musí schválit rada či zastupitelstvo, přijmou, řekl hejtman po setkání. Právník obou postižených rodin Igor Veleba našel pro rodiny psychologa, který jim má být oporou při jejich sbližování s dětmi, a také znalkyni, jež vypracuje posudek pro vymáhání odškodného po nemocnici. Jak řekl, maminky by měly v příštích dnech odjet na dovolenou samy a on s psychologem je navštíví. Veleba tehdy ještě nevěděl, zda maminky odcestují do zařízení, jež nabídne kraj, či přijmou nabídku některého z hoteliérů. Pokud přijmou nabídku kraje, mohl by se zřejmě společný pobyt uskutečnit koncem října, či na přelomu listopadu.
Přibližně dvacetiletá dívka na místě zemřela. Řekla to mluvčí záchranné služby Lenka Ptáčková.

V Plzeňském kraji je to v sobotu nejméně čtvrté tragické úmrtí. Dopoledne na rozvadovské části dálnice D5 kamion usmrtil muže, který mimo silnici sekal trávu, v Plané na Tachovsku se muž středního věku bez zanechání dopisu na rozloučenou střelil do spánku legálně drženou zbraní.

Odpoledne zemřel pod koly vlaku v Rokycanech muž. Lékaři u něj našli jen lékařskou zprávu. 

Ačkoli se zdá, že zima letos přichází brzo, podle statistik má být příštích 30 dní teplotně i srážkově průměrných.

Průměrný úhrn srážek v Česku v tomto období činí 48,9 litru na metr čtvereční, průměrná teplota je 4,7 stupně Celsia.

Nejchladnější byl přelom října a listopadu v roce 1941, kdy průměrná teplota činila pouze 1,4 stupně, nejteplejší bylo toto období v roce 1963 se 7,6 stupni Celsia.

Po odeznění současných chladných dnů čeká v příštím týdnu Česko oblačná obloha s občasným deštěm, místy se také objeví mlhy. Denní teploty v nejbližších dnech vystoupají pouze ke dvěma až šesti stupňům, příští víkend by maxima mohla dosáhnout až 13 stupňů.

V prvních deseti listopadových dnech bude oblačnosti postupně ubývat, na horách se může opět ukázat nový sníh, ale pouze přechodně. Noční teploty se budou pohybovat mezi minus dvěma až plus čtyřmi stupni, denní pak mezi pěti až 11 stupni.

Obloha ve druhé listopadové dekádě bude oblačná až zatažená. Přechodně se na horách opět objeví sníh. Podzimní mlhy místy zůstanou po celý den. Noční teploty budou na stejné úrovni jako na začátku měsíce. Denní maxima o dva stupně klesnou, pohybovat se budou mezi třemi a devíti stupni Celsia. Dlouhodobá předpověď ovšem zdaleka nebývá přesná.


Sněhu na horách přibývá, nejvíc je ho v Krušných horách

V polohách nad 700 metrů nad mořem se v sobotu Češi poprvé v začínající zimní sezoně mohli těšit z bílé pokrývky. V nižších polohách se místy sníh sice také ukázal, ale hned odtál. Nejvíc sněhu napadalo od pátku na hřebenech Krušných hor, kde je kolem 20 centimetrů sněhu, na německé stanici Fichtelberg leží 22 centimetrů.

Hřebeny Jeseníků a Beskyd hlásí podle Českého hydrometeorologického ústavu kolem 15 centimetrů sněhu, právě tolik je na Šeráku v Jeseníkách, o dva centimetry méně nasněžilo na Lysé hoře v Beskydech.

Na šumavském Churáňově leží zhruba deset centimetrů sněhu, kolem pěti centimetrů udávají stanice z Krkonoš. Sníh leží i v nejvyšších partiích Vysočiny, a to většinou do pěti centimetrů.

Sníh se podle předpovědí udrží do úterý, kdy má přijít oteplení. Nejchladnějším dnem příštího týdne má být pondělí, kdy teploty nepřekonají čtyři stupně, ve středu už by měla maxima šplhat k deseti stupňům Celsia. Už v noci na neděli by měl další sníh připadnout - a to možná opět i v polohách kolem 400 metrů nadmořské výšky.

Při nehodě se lehce zranila jeho pětašedesátiletá řidička, která nehodu pravděpodobně zavinila. Řekla to mluvčí policie Martina Kouhoutová.

Nehoda se stala před hotelem na Nepomucké třídě, kde jednala výkonná rada ODS. V doprovodném voze jela premiérova ochranka. "Pokud vím, nebyla to vina mého doprovodného vozu... Na našich silnicích se jezdí nebezpečně, my k tomu chystáme určitá opatření," komentoval událost Topolánek.

Limuzína s premiérovým doprovodem jela ve směru do Plzně, na křižovatce u hotelu vlevo.

Do stojícího auta narazila zezadu řidička favoritu z jižního Plzeňska. Škodu policisté předběžně odhadli na 60.000 korun. Nehodu ještě vyšetřují," dodala policejní mluvčí. 

Usnesla se na tom v sobotu výkonná rada ODS v Plzni. Občanští demokraté chtějí od soudu slyšet, zda text odpovídá české ústavě.

Aby smlouva, která má nahradit euroústavu, vešla v platnost, bude ji muset podepsat každý z 27 členských států. Pokud by byť pouze jeden ze států smlouvu odmítl, znamenalo by to nejspíš její definitivní konec.

V této souvislosti se někteří evropští politici obávají referend, která by mohla skončit nesouhlasem voličů. Jediné referendum, které je zatím jisté, se uskuteční v Irsku. Ostatní státy se na první pohled zatím kloní spíše k ratifikaci ve svých zákonodárných sborech; výjimkou není ani Česká republika.

Předseda ODS Mirek Topolánek se už v pátek v Lisabonu vyjádřil pro schválení dokumentu parlamentní cestou, někteří senátoři a poslanci ODS by však dali přednost referendu. Na tiskové konferenci v Plzni Topolánek uvedl, že vyslovil pouze osobní názor, obě cesty schválení jsou podle něj otevřené.

Největší změnou, kterou obyvatelé Evropské unie za čas zaznamenají, je vznik některých nových funkcí. Nejdůležitější je zrod stálého představitele Evropské rady. Někteří o něm hovoří dokonce jako o prezidentovi Evropské unie.

Informují o tom v sobotu deník Právo a server iDnes.cz.

Podle několika na sobě nezávislých zdrojů k tomuto závěru dospěl Zdeněk Dostál z Nejvyššího státního zastupitelství, napsal iDnes.cz.

"Dospěl k závěru, že zastavení stíhání bylo v rozporu se zákonem, a navrhl toto předchozí usnesení v souladu s trestním řádem zrušit," píše Právo s odvoláním na důvěryhodný zdroj. Podle listu má závěry kontroly žalobce nyní na stole šéfka NSZ Renata Vesecká, jejíž podpis teprve učiní výsledek přezkoumání konečným. Právo uvádí, že Vesecká má teď dovolenou a není jasné, jak se k záležitosti postaví.

Dostál nechtěl o svých závěrech mluvit. "Nemůžu se vám k tomu vůbec vyjádřit, my nesmíme ani naznačovat," řekl podle iDnes.cz. Potvrdil však, že mohl svými závěry nadřízené překvapit.

Čunek byl podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety od realitní společnosti úplatek. Vesecká kauzu odebrala původnímu žalobci Radimu Obstovi a přidělila spis do Jihlavy.

Tamější státní zástupce Arif Salichov stíhání vicepremiéra kvůli řadě procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích klíčové svědkyně Marcely Urbanové zastavil. Skončilo také trestní stíhání Petra Hurty ze společnosti H&B REAL, který úplatek Čunkovi údajně dal.

Problémy mají některé vozy, zejména kamiony, které vyjely s letními pneumatikami. Řekl to dispečer šumperských silničářů.

Problémy s kamiony zaznamenali policisté například v okolí Ostružné a Ramzové na Jesenicku. "Problémy nastaly v noci, nakonec jsme ale žádný kamion odtahovat nemuseli, řidiči si to postupně vyřešili sami. Nyní jsou již všechny úseky průjezdné," uvedla mluvčí jesenické policie Natálie Pastuchová.

Podle silničářů je téměř celé Jesenicko pod sněhem. "Celou noc sněžilo, a to už od nadmořské výšky 400 metrů. Například na Červenohorském sedle je kolem 20 centimetrů sněhu. Po chemickém posypu je ve vyšších polohách na silnicích rozbředlá kaše. V okolí Rejvízu může být ujetá vrstva sněhu," uvedl dispečer.

V noci sněžilo i v dalších částech Olomouckého kraje, silničáři ale žádné větší potíže nehlásí. Například ve vyšších polohách na Šternbersku a Potštátsku napadly až tři centimetry sněhu, silnice jsou už ale holé a mokré.

Ty by měly rozptýlit obavy premiéra Mirka Topolánka, že Lužný povede ministerstvo stejným směrem jako za dob odstoupivší ministryně Dany Kuchtové. Po tříhodinovém jednání klubu předseda strany Martin Bursík řekl, že Lužný musí "přesvědčit, že není Kuchtovou v kalhotách".

Bez předběžných konzultací Lužného na funkci nominovala republiková rada zelených. Rozhodnutí tohoto stranického orgánu nemůže klub zelených ani předsednictvo změnit. 

Ačkoli se měla Kuchtová původně stát Lužného poradkyní, kandidát na ministra s ní už nepočítá. "Nebude na ministerstvu ani zaměstnána," řekl. Kuchtová už minulý týden uvedla, že bude-li si to premiér přát, spolupracovat s Lužným už nebude. 

Podobně slíbil Lužný přehodnotit i obsazení postu náměstka Martinem Tichým, kterého těsně před svou rezignací jmenovala Kuchtová. Také Tichý je členem předsednictva. Na ministerstvo už se nevrátí ani bývalý náměstek Jaromír Soukup (SZ), jehož odvolání žádal po Kuchtové předseda vlády i Bursík. Soukup se rozhodl odejít z úřadu až po rezignaci Kuchtové. 

Bursík řekl, že Lužný si dnes vyzkoušel, jak bude hlavním partnerům prezentovat svou koncepci vedení resortu. V příštím týdnu bude Lužný jednat se svými potenciálními partnery. Už v tento týden se s některými sešel. Například v pátek konzultoval sporný program Věda a výzkum pro inovace s vládní radou pro vědu a výzkum. 

Lužného nominaci Topolánek kritizoval minulý týden. I jeho se má kandidát pokusit přesvědčit o svých kvalitách. Lužný zatím neví, kdy předseda vlády určí nový termín po odvolané schůzce, která se měla uskutečnit ve čtvrtek. Po "kolečku jednání" se podle Bursíka někdy koncem příštího týdne Lužný znovu setká s poslanci a předsednictvem zelených, aby společně zhodnotili výsledky jednání. 

Lužný poslancům zelených také vysvětlil, proč se dopustil chyby v názvu své diplomové práce v životopise a vynechal zmínku o marxismu-leninismu. Podle poslanců nejde o takové pochybení, které by znemožnilo jeho kandidaturu. 

Vedle personálií, které souvisejí s prací ministerstva na přípravě evropských programů, Lužný dnes zeleným představil své priority. Patří mezi ně právě čerpání peněz evropských fondů. Hovořil i o tom, že vysoké školy se neobejdou bez dalších financí ze státní rozpočtu, i když počítá s navýšením investic ze soukromé sféry. V otázce školného se kandidát zelených drží programového prohlášení vlády, které mluví o "otevření diskuse". Studenti by podle něj měli případně platit školné, až budou dobře zaběhnuté mechanismy speciálních půjček a podobně. Dalším tématem, které čeká školství v příštím období je také pokračování reforem. 

Podle kuloárových informací je Topolánek v kontaktu s bývalým brněnským rektorem a nynějším senátorem Jiřím Zlatuškou. Zlatuška ve středu nepotvrdil ani nevyvrátil, že o jeho možné nominaci Topolánek uvažuje a zprostředkovaně jedná. Podle spekulací médií Zlatušku znevýhodňují jeho dřívější spory s reprezentanty ODS, podle neoficiálních informací by nicméně "mohly být překonány". Bursík ještě zopakoval, že o jiném kandidátovi než Lužném zelení neuvažují. 


Další část spadla o týden později. Náměstek ústeckého primátora Jan Řeřicha v pátek řekl, že část peněz na zajištění svahu zaplatí České dráhy, část získá město od pojišťovny. 

Ústí nad Labem má v současnosti hotový projekt na první etapu zajištění svahu za 60 milionů korun, plán na druhou etapu bude podle Řeřichy hotov na konci října. Odborníci odhadují cenu těchto prací na 30 milionů korun. Do dvou týdnů mají skončit jednání s Českými drahami o tom, jakou část nákladů uhradí. Sesuv je nad rychlostní železnicí. 

Řeřicha tvrdí, že podle dosavadních výsledků jednání nebude částka, kterou nakonec bude město muset zaplatit, nijak závratná. Část peněz navíc dostane od pojišťovny, protože terasu mělo pojištěnou.

Zatím radnice dostala zálohu dva miliony korun. Pokud bude teplá zima a dělníci budou moci na sesuvu pracovat, skončí jeho sanace na konci příštího roku. 

Podle odborných posudků svah pod zámečkem ujel kvůli působení přírodních vlivů. Policie proto na začátku října odložila trestní oznámení, ve kterém zkoumala, zda někdo něco nezanedbal při rekonstrukcí zámečku. 

Zámeček je po obnově otevřený od prosince 2005, v jeho sousedství vyrostla sportoviště či zrcadlové a přírodní bludiště. Do rekonstrukce zámečku a jeho okolí ústecká radnice dala kolem 170 milionů korun. Samotnou Větruši sesuv nijak neohrozil, objekt je stále otevřený. Uzavřená je pouze vyhlídková terasa. 

Rozdíl mezi oběma nejsilnějšími stranami se proti zářijovému průzkumu CVVM zvětšil o čtyři procenta. 

Do sněmovny by se podle volebního modelu dostali také komunisté s 15 procenty hlasů, zelení s devíti procenty a lidovci s osmi procenty hlasů. Jejich výsledky se proti září příliš nezměnily. 

Trend vzestupu obliby ČSSD se datuje k polovině letošního roku, potvrdily jej i průzkumy Factum Invenio či STEM. Nyní je situace přesně opačná než v květnu, kdy ODS měla podle volebního modelu CVVM šestiprocentní náskok na sociální demokraty. V červnu už ale byly síly těchto stran vyrovnané na hranici 32 procent hlasů; v září by ČSSD získala 33 procent a ODS 31 procent hlasů. 

Občanští demokraté dosáhli nejlepšího výsledku loni v listopadu, kdy měli podle volebního modelu CVVM 41 procent hlasů. Od té doby jejich případný volební výsledek klesal nebo stagnoval nad třicetiprocentní hranicí. Ostatní tři parlamentní strany mají dlouhodobě zhruba stále stejnou podporu. 

ČSSD má podle říjnového průzkumu stranických preferencí CVVM, do kterého jsou na rozdíl od volebního modelu zařazeni i nerozhodnutí voliči nebo ti, kdo by volit nešli, podporu 26,5 procenta dotázaných. V září se sociálními demokraty sympatizovalo 23 procent lidí. ODS v září fandilo 21,5 procenta dotázaných, nyní je to 22 procent. 

Komunisté si ve srovnání se zářijovým průzkumem preferencí polepšili o jedno procento, nyní mají 11 procent příznivců. Přesně opačná situace je u KDU-ČSL, která má aktuálně 5,5 procenta sympatizantů. Strana zelených měla v září sedmiprocentní podporu, půl procenta ztratila. Volit by šlo podle CVVM 64 procent dotázaných, což odpovídá účasti v loňských volbách do sněmovny. 

Český hydrometeorologický ústav to uvádí na svých webových stránkách. Sněžit bude v polohách nad 600 metrů nad mořem, během noci dokonce už i v místech o 200 metrů níž.

V pátek ráno se v nejvyšších horských oblastech teploty při sněhových přeháňkách pohybovaly kolem minus tří stupňů Celsia. Z horských meteorologických stanic ležely tři centimetry sněhu na Šeráku v Jeseníkách, jeden centimetr na Churáňově na Šumavě a na Lysé hoře v Beskydech.

Ostatní horské stanice hlásily nesouvislou sněhovou pokrývku nebo sněhový poprašek. Bílá pokrývka na horách poroste až do pondělí, od úterý začne sníh odtávat. 

Teploty budou postupně klesat do pondělí, které má být nejchladnějším dnem příštího týdne. Teploty v první pracovní den příštího týdne vystoupají průměrně na tři stupně, v neděli na čtyři, v sobotu na pět stupňů Celsia. Noční teploty o víkendu nepřesáhnou nulu. 

V nižších polohách by místo sněhu mělo pršet, nedá se tedy očekávat, že sáňky budou moct vyzkoušet děti už během tohoto víkendu všude. 

Loni se zima přihlásila o slovo na celém území státu poprvé 2. listopadu, tedy o dva týdny později, než se očekává letos. Předloni přišel první velký sníh v polovině listopadu.

Na rozdíl od loňské zimy, která byla po prvním listopadovém ataku extrémně teplá a na sníh skoupá, zůstal ležet až do jara 2006. Na horách se tak tehdy vytvořily několikametrové sněhové peřiny a lyžovat se bez problémů dalo i ve středních polohách. 

Čapek to řekl novinářům v pátek. Výši požadované částky odmítl upřesnit, ale bude se prý pohybovat v řádech desítek až stovek milionů korun. O tom, že bylo pořizování záznamů o Čapkových telefonních hovorech nezákonné a neopodstatněné, ve středu rozhodl Ústavní soud. 

Podle Čapka bylo činností policie poškozeno jeho dobré jméno. "Jistě jsem ztratil řadu klientů. Jistě ke mně řada klientů nepřijde, protože si nebude jistá, jak to tedy se mnou ve skutečnosti je," odůvodnil svůj požadavek advokát. 

Ve svém sporu chce Čapek postupovat podle mezinárodního práva, protože české předpisy jsou podle něho příliš zasaženy ideologií předchozího režimu a nejsou zcela vyhovující. Mezinárodní právo podle Čapka umožňuje, aby odpovědnost nesl nejen stát, ale i úředníci, kteří pochybili. 

"Podle našeho práva se všichni mohou schovat za stát, a to já tak nechci nechat. Budu navrhovat, aby ty škody hradili nebo se spolupodíleli na úhradě pánové (Stanislav) Gross a ti ostatní. Myslím, že pan Gross nám dluží alespoň tak 100 milionů korun. Viníci jsou známí," upřesnil Čapek. Žalobu prý advokát podá co nejdříve, možná již do měsíce. Vedle Grosse má peníze vymáhat například i na bývalém pražském vrchním státním zástupci Jiřím Kulvejtovi. Ten se k požadavku Čapka odmítl vyjádřit. 

V případu prý pochybil Okresní soud pro Prahu-východ, jenž dal k odposlechům souhlas před třemi lety. Čapkovy telefonní hovory sledoval policejní tým Majetek, který byl v roce 2004 nasazen na potomky šlechtických rodů se spornými restitučními nároky. O činnosti týmu věděl i tehdejší ministr vnitra Gross. Čapek již dříve řekl, že odposlouchávání hovorů advokáta s klientem je nepřípustné, a postup policie, soudu i dozorujícího státního zástupce tak byl neústavní. 

Jeho názor potvrdil Ústavní soud. Sledování hovorů advokáta s klientem podle nálezu soudu právní řád neumožňuje. Vyšetřování ukázalo, že se Čapek podvodu, z něhož byl podezírán, nedopustil. Policie pak postupovala nezákonně, když záznamy o hovorech nezničila. 


 Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) v pátek na schůzi dolní komory oznámil, že zatím není není jasné, zda šlo o úmysl někoho zranit, provokaci či náhodu. 

Incident se stal kolem 10:00. Z míst, která nejsou pod dohledem kamer, někdo vystřelil jednu kulku z dosud neidentifikované zbraně, uvedl ministr. "Žádný z poslanců nebyl v ohrožení, neboť komise zasedala v jiné části budovy," prohlásil Langer.

Zatím je podle obtížné říct, co bylo důvodem střelby. "Zda bylo motivem někoho zranit, nebo se jednalo pouze o provokaci," uvedl. Případ intenzivně vyšetřuje policie ve spolupráci s BIS, dodal. 

Případ vyšel najevo v pátek dopoledne, kdy si vzal na schůzi slovo místopředseda dolní komory Lubomír Zaorálek (ČSSD) a o incidentu veřejně mluvil. Šéf této komise Jeroným Tejc (ČSSD) později uvedl, že členové komise byli o střelbě informováni, ale zatím o ní nechtěli hovořit, aby nenarušili vyšetřování. Když ale bylo jasné, že se informace o incidentu stejně nepodaří utajit, rozhodli se promluvit.

Tejc upozornil i na to, že budova BIS leží v hustě osídlené oblasti Prahy 5. Střelba tedy mohla ohrozit více lidí, uvedl. 

Poslanecká komise ve čtvrtek v BIS jednala o úniku tajných informací z civilní kontrarozvědky. Podle dostupných informací data před třemi lety vynesl bývalý pracovník BIS, v době úniku byly informace již 

 
Ilustrační fotoChaloupka ženu zavraždil přesto, že byl náchodským okresním soudem vykázán kvůli domácímu násilí na měsíc ze společné domácnosti. Již dříve byl ze stejného důvodu vykázán z domu na deset dnů. 

Chaloupka byl kvůli údajnému psychickému týrání své ženy, se kterou má dvě děti, potrestán náchodským soudem podmíněně odloženým trestem osmi měsíců odnětí svobody.

"Muž na manželku zaútočil v době, kdy měl soudem zakázaný přístup do domu. Obžalovaný však na manželku počkal před domem a na zahradě ji po krátké hádce napadl nožem," popsal útok státní zástupce Milan Vacek. Obžalovaný se před soudem hájil, že ženu netýral, pouze nesouhlasil s tím, že chce jejich manželství opustit kvůli jinému vztahu. 

Institut vykázání kvůli domácímu násilí platí v České republice od ledna, celkem bylo vykázáno přes 660 osob. V některých případech však nová možnost týraným ženám nepomohla.

Například Krajský soud v Brně před několika dny odsoudil k 12,5 rokům vězení Syřana Mohameda Faheda, který svou partnerku nožem zavraždil poté, co byl policií opakovaně vykázán pro podezření z domácího násilí z bytu družky. Také Fahed před soudem tvrdil, že své někdejší partnerce před vražedným útokem nikdy neublížil. 

rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové dosud není pravomocný, účastníci řízení si ponechali lhůtu na odvolání. Soud Chaloupkovi uložil, aby pozůstalým po zavražděné ženě zaplatil necelý milion korun. "Obžalovaný ženu napadl takovým způsobem, že ji nedal šanci na přežití," řekl soudce při vynášení rozsudku. Podle spisu obžalovaný svou ženu nejméně dvanáctkrát bodl nožem a poté jí prořízl hrdlo. "Poškozená na místě zemřela na následky rozsáhlého zevního a vnitřního krvácení," uvedl státní zástupce Milan Vacek. 

Chaloupka po vraždě z místa činu utekl a několik dní se skrýval v nedalekém seníku, kde ho zadržela policie. Chaloupka se k činu před soudem doznal, vlastní útok však nedokázal přesně popsat.

"Ona se jen otočila a šla pryč, vyhrožovala mi, že zavolá policii, a pak už si nepamatuji, co se dělo," řekl obžalovaný, který si údajně chtěl s manželkou jen promluvit. 

Novela řeší mimo jiné povolování souboru staveb. Pokud například stavebník staví současně rodinný dům a vedle něj garáž, projedná to stavební úřad prostřednictvím jednoho povolení.

Předloha dále mění režim stavby plotů. Například všechny ploty vyšší než 1,8 metru hraničící s veřejným prostranství podle současného platného stavu vyžadují stavební povolení a nesmí být postaveny svépomocí. Stavebník musí předložit projektovou dokumentaci zpracovanou autorizovanou osobou. "Jsem přesvědčen, že současná právní úprava neodůvodněně zatěžuje stavebníky," podotkl Čunek.

Obce by také podle nové úpravy nahrazovaly zpracované územní plány nikoli v pětileté lhůtě, ale devítileté lhůtě. "To povede k úsporám prostředků obcí, rovnoměrnějšímu rozložení projektových kapacit a umožní to bezkonfliktní čerpání prostředků z Evropské unie v plánovacím období 2007 až 2013," uvedl ministr.

Poslanci dnes také propustili do závěrečného čtení novelu zákona o vodách, se kterou letos na jaře do sněmovny přišli zástupci Zlínského kraje. Navrhují, aby malé obce do 2000 obyvatel s kanalizací ale bez čističek získaly tříletý odklad na povinnost čistit odpadní vody. Návrh doporučily zamítnout tři výbory, nesouhlasí s ním i vláda.

Náměstek hejtmana Zlínského kraje Vojtěch Jurčík dnes před poslanci opět poukázal na to, že výstavba čističek stojí spoustu peněz, které obce nemají. Připomněl, že existuje metodický pokyn ministerstva životního prostředí, který umožňuje udělit výjimku obcím za podmínky, že mají alespoň zpracovanou projektovou dokumentaci. Chce však, aby toto doporučení mělo vhodnější formu, než jen publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a obcí.

Závěrečné hlasování má po dnešku před sebou také novela zákona o hornické činnosti. Vláda v ní mimo jiné navrhla přestěhovat sídlo Českého báňského úřadu z Prahy do Ostravy. Norma upravuje i pravidla státního odborného dozoru při provozování některých podzemních staveb, jako jsou tunely, štoly nebo kolektory. V řadě případů do nich není dostatečně zajištěný vstup, a proto v nich hrozí nebezpeční úrazu. S tím také souvisí zřízení báňské záchranné služby, která by případné nehody řešila, uvedlo ministerstvo průmyslu, které s návrhem přišlo. Poslanci by měli o předloze rozhodnout ještě na této schůzi, nejdříve ale příští týden.

 V odvolacím řízení o tom ve čtvrtek rozhodla pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové. Řekl to soudce Milan Špryňar. Colloredo-Mansfeldové se proti verdiktu chtějí dovolat k Nejvyššímu soudu, uvedla Česká televize. 

Soud se zatím usnesl o části zámeckého mobiliáře. "Přepokládám, že při dalším stání soud rozhodne stejně," řekla ředitelka pardubické pobočky Národního památkového ústavu Iva Lánská.

Součástí sbírky je cenný kočár, sbírka obrazů a několik tisíc dalších předmětů, například historické zbraně či nádobí. Památkový ústav odhaduje celkovou hodnotu sbírky, kterou Colloredo-Mansfeldové založili v opočenském zámku v 17. století, na více než miliardu korun. 

Původní rozsudek okresního soudu nařizoval památkovému ústavu, aby Kristině Colloredo-Mansfeldové a jejímu bratranci Jeronýmovi vydal stovky předmětů z opočenského mobiliáře.

Podle právního zástupce státu Miloše Hoška však ve čtvrtek krajský soud dospěl k názoru, že nebyly splněny základní podmínky restituce. Jedna z nich například ukládá, že majetek musí být zkonfiskován po 25. únoru 1948, což se v případě Opočna nestalo. Majetek zabavený před tímto datem lze navrátit pouze v případech, kdy byl konfiskován z důvodů rasové genocidy či holokaustu.

Panství v Opočně zabavili Colloredo-Mansfeldům v roce 1942 Němci, po roce 1945 připadlo dekrety prezidenta Beneše do majetku státu. Collorado-Mansfeldům se ovšem u soudu nepodařilo prokázat, že jim Německá říše zkonfiskovala majetek právě z rasových důvodů. 

Kristina Collorado-Mansfeldová, dcera původního majitele, se soudí jak o mobiliář, tak i o samotný opočenský zámek a přilehlé pozemky. O zámek, který patří k nejnavštěvovanějším památkám v Královéhradeckém kraji, vede spor už od roku 1995. V květnu 2003 královéhradecký krajský soud rozhodl o tom, že zámek je její, a památkáři objekt převedli do jejího vlastnictví.

V únoru 2005 ale Ústavní soud vrátil celý případ zpět k rychnovskému okresnímu soudu, který loni v září rozhodl, že objekt má patřit státu. Letos v dubnu to potvrdil hradecký krajský soud a šlechtična vrátila Opočno státu. 

Horáková byla jedinou ženou popravenou za politických procesů v 50. letech. Pětaosmdesátiletá Polednová se líčení neúčastní kvůli špatnému zdravotnímu stavu. 

Trest na spodní hranici sazby, která byla 12 až 15 let, doporučil státní zástupce ještě snížit, vzhledem k věku obžalované a jejímu podílu na procesu. 

Jde o vůbec první soud, který se vztahuje k procesu s Horákovou. Polednová je obžalována ze spolupachatelství na vraždě a hrozí jí až patnáct let vězení.

Podle obžaloby se zúčastnila jasně zmanipulovaného procesu, i když věděla, že o vině a trestu pro nepřátele tehdejšího komunistického režimu se již rozhodlo mimo soudní síň. 

 
Ilustrační fotoŘekl to ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně stínový ministr průmyslu ČSSD Milan Urban. Podle společnosti ČEZ sice původní projekt elektrárny se čtyřmi bloky počítal, ucelený projekt dostavby ale neexistuje. 

Urbanovo tvrzení odmítl i ministr průmyslu Martin Říman (ODS). "Já nechci zabíhat do podrobností, ale zodpovědně prohlašuji, že pan kolega Urban se hluboce mýlí," řekl. 

"Původní projekt temelínské elektrárny počítal se čtyřmi bloky a lokalita je na čtyři bloky připravena. V tuto chvíli vyhodnocujeme různé varianty dalšího rozvoje a připravujeme pro ně studie a odborné podklady, plánování v energetice totiž probíhá na desítky let dopředu. Ucelený projekt však neexistuje," řekla mluvčí ČEZ Eva Nováková s tím, že ČEZ respektuje rozhodnutí vlády. 

Současná vláda má ve svém programovém prohlášení bod, podle něhož nebude podporovat výstavbu dalších jaderných zdrojů. 

Urban s informací přišel během diskuse na téma, zda má státní energetickou koncepci v budoucnu schvalovat místo vlády Poslanecká sněmovna. Jeho stranický kolega Břetislav Petr posléze vznesl pozměňovací návrh, který má přechod pravomoci umožnit. Součástí je i povinnost vlády navrhovat každé čtyři roky aktualizaci koncepce. O návrhu se bude hlasovat ve třetím čtení, které se odehraje ještě na této schůzi. 

Urban mimo jiné tvrdí, že schválenou koncepci z března 2004 stejně nikdo nerespektuje; zároveň varoval, že kolem roku 2012 přestane být Česko soběstačné v zásobování elektřinou a nebude ji mít ani odkud dovážet. Změna v zákoně by za určitých okolností mohla otevřít cestu k výstavbě nových bloků jaderných elektráren. 

Předseda zelených Martin Bursík za návrhem ČSSD vidí snahu opozice rozbít koalici; odborný spor o energetickou politiku státu považuje za druhořadý. "Opozice si vybrala jednu z nejcitlivějších oblastí koaliční dohody a do ní se rozhodla střelit a přizvat si k tomu několik poslanců, kteří vytvářejí opozici Mirku Topolánkovi v ODS," řekl.

Říman uvedl, že vlády sociálních demokratů kromě dostavby dvou bloků Temelína nepostavily vůbec nic. O dostavbě Temelína rozhodla česká vláda ještě před volbami v roce 1992. "Jestli v roce 2012 na tom budeme tak špatně, tak už jste měli dávno stavět," vzkázal sociálním demokratům. 

Poslanec ODS Jan Klas uvedl, že i kdyby vláda prolomila limity těžby uhlí na dole Bílina a zároveň by začala pracovat na výstavbě dvou jaderných bloků, narazí na potíže, protože i největší světoví výrobci mají zakázky na deset let dopředu. Výstavba elektrárny přitom trvá až 15 let. Přitom už kolem roku 2015 se začnou rozevírat "smrtelné nůžky" mezi výrobou a spotřebou elektřiny. 

Urban zastává podobný názor. "Jestli budeme čekat ještě rok, dva, tři do roku 2010, tak se můžeme dostat do situace, kdy sice rozhodneme o tom, že jaderný program je perspektivní, ale nebude tady firma, která by to v nějakém krátkém čase dodala," řekl. 

Klas posléze navrhl usnesení, kterým vyzval vládu, aby nejpozději do 30. června příštího roku předložila sněmovně aktualizovaný návrh státní energetické koncepce. I o tomto návrhu se rozhodne hlasováním ve třetím čtení novely zákona o hospodaření energií. 

Řekl to člen horské služby z Luční boudy. Podle meteorologů by na východě Čech mohlo v pátek začít sněžit i v nižších polohách a ve vyšších se sníh určitě udrží.

"Dešťové přeháňky přešly několikrát do sněžení, na hřebenech je mlha," řekl záchranář. Podle meteorologů by během dnešního odpoledne mělo sněžit pouze v nejvyšších horských oblastech, v pátek by sníh mohl padat i v oblastech nad 600 metrů nad mořem. 

Na hřebenech Krkonoš sněží často i mimo zimní sezonu, například v roce 2006 sněžilo sněžilo ještě 30. května, o rok dříve sníh na Sněžce padal i v srpnu. Letos na vrcholcích hor padal sníh již například na začátku září. I tehdy však sníh rychle roztál.

Podle předpovědi meteorologů by mělo velmi chladné počasí s hluboce podprůměrnými teplotami vydržet i o víkendu a na počátku příštího týdne. Doprovázet jej budou sněhové srážky už od středních poloh. 

Data prý vynesl bývalý pracovník BIS. Oznámil to předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc (ČSSD). Členové komise jednali s Langem o údajném úniku informací v sídle BIS od čtvrtečního rána. 

Tejc a předseda sněmovního podvýboru pro zpravodajské služby Jan Klas (ODS) již dříve uvedli, že pokud informace tajné služby byly opravdu vyzrazeny, měl by Lang zvážit rezignaci. Pro osud Langa bude důležité i vyjádření premiéra Mirka Topolánka, který by měl vystoupit před komisí příští týden. Právě předsedovi vlády totiž tajná služby podléhá. 

Podle Aktuálně.cz ztráta informací "praskla" před několika týdny, kdy BIS nechala monitorovat schůzku bývalého šéfa civilní rozvědky Karla Randáka. Účastníci schůzky si ale pracovníků BIS všimli a Randák si následně prostřednictvím svého nástupce, nynějšího šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (rozvědky) Ivo Schwarze, na postup BIS stěžoval.

Šéf BIS Lang poté informoval politiky o tom, že to byla operace související s vážným únikem informací z jeho služby. 

Informace, a to včetně seznamu spolupracujících osob, přitom údajně unikly před více než dvěma lety a BIS to tajila. 

Civilní kontrarozvědka (BIS) působí na území České republiky a jejím úkolem je získávat informace o terorismu, extremismu, nelegálním obchodu se zbraněmi, ale také o činnosti cizích zpravodajských služeb v Česku. 

Záchranáři ho letecky přepravili do nemocnice v Praze Motole. Informoval o tom mluvčí karlovarské záchranné služby Lukáš Hutta. 

"Zřejmě šlo o chemikálii na čištění komínů. Dítě se kyselinou potřísnilo a částečně ji i požilo," uvedl Hutta.

Zdravotníci dítěti uměle vyvolali bezvědomí a připojili ho na dýchací přístroje, poté ho předali letecké záchranné službě. Jaká je případná vina rodičů a zda mohli úrazu dítěte zabránit se zatím neví.

Až dvouletý trest vězení tak bude hrozit člověku, který "přechovává fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě". Na pornografické texty se tresty nevztahují. O podpisu novely trestního zákona prezidentem informoval Klausův mluvčí Petr Hájek. Samostatným trestným činem je podle novely také zneužití dítěte k výrobě pornografie. Za tento přečin má hrozit jeden rok až osm let vězení. Návrh také upravuje dosavadní trestný čin "ohrožování mravnosti", který mění na "šíření pornografie". 

Tresty za něj výrazně zpřísňuje - nyní za ohrožování mravnosti hrozí nejvýše tři roky vězení, nově má být šíření pornografických děl trestáno až osmi lety. Sněmovna příslušnou novelu schválila již v červnu. Senát ale poslancům předlohu vrátil s tím, že paragraf o trestech za držení dětské pornografie by byl snadno zneužitelný a mohl by sloužit k provokacím. Senátoři proto navrhli spornou pasáž vypustit, podle nich by měl být potrestán pouze ten, kdo dětskou pornografii vyrábí, zpřístupňuje nebo s ní obchoduje. Sněmovna ale koncem září horní komoru přehlasovala a drtivou většinou hlasů prosadila svou verzi návrhu.

Horáková byla jedinou ženou popravenou za politických procesů v 50. letech. Polednová se líčení neúčastní kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Jde o vůbec první soud, který se vztahuje k procesu s Horákovou. Polednová je obžalována ze spolupachatelství na vraždě a hrozí jí patnáct let vězení. Podle obžaloby se zúčastnila jasně zmanipulovaného procesu, i když věděla, že o vině a trestu pro nepřátele tehdejšího komunistického režimu se již rozhodlo mimo soudní síň. 

Naprostou většinu důkazů v případu tvoří archivní dokumenty a historické nahrávky z procesu. Polednová, která podle svého obhájce trvá na své nevině, odmítla vypovídat i na policii. Právnička a politička Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna. Po válce byla zvolena do parlamentu za národní socialisty. 

Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce byla zatčena a ve vykonstruovaném procesu odsouzena. Podle tehdejší obžaloby měla jako hlava spikleneckého centra připravovat návrat ke kapitalismu, spolupracovat s dalšími zrádci režimu a agentům imperialistických mocností předávat důležité informace. Spolu s ní bylo odsouzeno dalších 12 lidí. Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl k trestu smrti, další čtyři na doživotí a pět dostalo různě dlouhé tresty vězení.


 
Poslanecká sněmovnaNa přerušení jednání o rozpočtu se dohodli šéfové poslaneckých klubů. Zdůvodnili ho plánovaným jednáním sněmovních výborů a komisí. V kuloárech nicméně zazněly úvahy o tom, že sněmovna skončila o dvě hodiny dříve než obvykle kvůli večernímu fotbalovému utkání mezi Českem a Německem. Na stadion do Mnichova se chystal i premiér Mirek Topolánek (ODS). 

Sněmovna v prvním kole projednávání schvaluje základní rámec rozpočtu, tedy jeho výdaje, příjmy a schodek. Stát má podle návrhu hospodařit se schodkem téměř 71 miliard korun, výdaji 1,107 bilionu korun a příjmy 1,037 bilionu. Rozpočet začali poslanci projednávat dnes před polednem. Návrh jim představil ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a přiblížil jeho hlavní východiska a cíle. Požádal je, aby návrh podpořili a poslali do druhého čtení. 

Poté již převzala iniciativu hlavně opozice. Předseda ČSSD Jiří Paroubek označil návrh za truchlivý. "(Sociální demokracie) nemůže podpořit rozpočet, který financuje investice na úkor dětských přídavků, školství, vědy a výzkumu. Sociální demokracie nemůže podpořit rozpočet, který je z dlouhodobého hlediska protirůstový, ohrožující budoucnost této země," prohlásil. Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka mimo jiné varoval před nárůstem cen vyvolaným zvýšením dolní sazby DPH na devět procent. "Budeme mít nejvyšší tempo růstu cen za posledních sedm let. Sedm let jsme neměli takovou inflaci, jaká čeká Českou republiku v roce 2008," prohlásil. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš se připojil k varování před inflačním nebezpečím, které bude mít dopady na reálnou kupní sílu. 

Poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová kritizovala navržené výdaje na školství. Podle ní by to znamenalo, že učitelům v regionálním školství reálně klesnou platy o tři procenta. Socialisté proto navrhnou zvýšit výdaje této kapitoly o téměř tři miliardy, z toho 2,4 miliardy navíc by měly mířit právě na mzdy. Ani to podle Bohdalové nezabezpečí růst reálných platů, ale zabrání to prý aspoň jejich poklesu. 

Návrh rozpočtu vychází ze schválené reformy veřejných financí, která měla jako jeden z hlavních cílů zastavit nárůst mandatorních, tedy ze zákona povinných, výdajů. Právě to byl jeden z důvodů kritiky opozice. Schodek veřejných financí by měl díky rozpočtu klesnout v příštím roce na 2,95 procenta hrubého domácího produktu, což je pod úrovní maastrichtských kritérií nutných pro přijetí eura.

Lékaři se opět postavili za odvolaného primáře dětského oddělení Jana Kozáka, který je podle nich uznávaným odborníkem i za hranicemi kraje a měl vždy korektní jednání. "V kauze zaměněných novorozenců podle kraje selhal jedinec, nebyla to chyba systémová, proč by měl být tedy primář odvolán," řekl mluvčí petičního výboru Jaromír Matějek. Podle hejtmana jsou ale personální otázky v kompetenci ředitele. 

Ani dnešní jednání nezměnilo rozhodnutí lékařů z dětského oddělení nesloužit na protest proti odvolání Kozáka pohotovost. Naopak za navrácení Kozáka a odvolané vrchní sestry zpět do jejich funkcí se pod petici za jediný den podepsalo 313 zaměstnanců nemocnice, z toho 78 lékařů. Mayer zatím o vyřešení situace s lékaři nejednal. Podle krizového scénáře by za protestující lékaře z dětského oddělení služby odsloužili ostatní, řekl Mayer. 

Poznamenal, že pro vyjednávání o odškodnění rodičů zaměněných dětí si dnes nemocnice najala právníka, jenž zaslal dopis advokátovi obou rodin. Výši odškodnění ředitel nedokázal upřesnit. "Bude to otázkou jednání," řekl.

Podle Parkanové se ukázalo, že obsazení personálního úseku samostatným náměstkem není bezpodmínečně nutné. "Pokud by Strana zelených chtěla obsadit místo náměstka, pak by se místo znovu obnovilo," uvedla ministryně. V souvislosti se změnami na ministerstvu školství někteří zelení nedávno žádali, aby strana měla například zastoupení v dozorčí radě elektrárenské společnosti ČEZ nebo více náměstků. Vicepremiér a předseda strany Martin Bursík však hájil názor, že vládní moc nelze vnímat jako kořist. 

Podle Parkanové je nesmyslné spojovat odvolání Maška s připravovaným auditem na ministerstvu obrany. "Jeho průběh to nijak neovlivní," doplnila. Podle serveru týdeníku Euro se spekuluje o tom, že jedním z podstatných důvodů zrušení pozice personálního náměstka byl tendr na procesní audit na ministerstvu, který Maškův odbor organizoval. Mašek údajně často varoval před tím, aby se z auditu nestala jen formální záležitost, jako tomu bylo za ministra Jaroslava Tvrdíka Mašek podle dřívějších informací serveru zůstává řadovým zaměstnancem ministerstva. Personální záležitosti, které měl na starosti, však Parkanová převedla pod náměstka Františka Padělka, do jehož kompetence spadá také majetek. 

Parkanová má po odvolání Maška, který byl bez stranické příslušnosti, celkem čtyři náměstky. Prvním zástupcem Parkanové je nestraník Martin Barták nominovaný za ODS. Další náměstek Radek Šmerda, který vede kancelář ministerstva, je nestraníkem. Jaroslav Kopřiva, který je členem KDU-ČSL, má na starosti vyzbrojování. Členem žádné strany není i Padělek. 

Armáda reformu připravuje již delší čas. Podle dřívějších informací je součástí materiálu mimo jiné snižování počtu zaměstnanců resortu do roku 2010 každoročně až o 1200. Podle náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka chce armáda v rámci transformace zvýšit procento jednotek, které mohou působit v zahraničních misích. Vojáci tak mimo jiné reagují na doporučení NATO. Změny by se měly týkat i vojenských záchranných praporů.

Průzkum se uskutečnil od 1. do 8. října, tedy krátce poté, co prezident na konci září vystoupil ve všeobecné rozpravě 62. zasedání Valného shromáždění OSN s kritickým projevem na téma globálního oteplování. 

I přes pokles důvěry, zůstává ale prezident nejlépe hodnocenou ústavní institucí. Hodnocení práce parlamentu a vlády podle průzkumu stagnuje. S činností vlády je spokojeno 32 procent Čechů a práci parlamentu kladně hodnotí 28 procent dotázaných. 

Lidí nespokojených s politickou situací od konce loňského roku ubývalo, tento trend se ale podle STEM po prázdninách zastavil. Více než rok po volbách do sněmovny je tak s politickou situací spokojeno 24 procent lidí. 

Spokojenost s politickou situací i hodnocení institucí je podle STEM významně podmíněno věkem, vzděláním, politickou orientací a materiálním zajištěním respondentů. Vyšší míru spokojenosti s děním na politické scéně vyjadřují lidé mladí, s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním a dobře zajištění, uvedla agentura. Říjnový výzkum podle ní také naznačil, že se současnou vládou jsou spokojenější muži než ženy. 

Stejně jako v předchozích letech dávají ústavním institucím lepší hodnocení příznivci největší vládní strany, uvedl STEM. Příznivci ODS vnímají kladně činnost prezidenta (86 procent) i vlády (70 procent) a parlamentu (56 procent). Podle agentury se ale ukazuje, že si vláda obtížněji získává důvěru sympatizantů menších koaličních stran, tedy KDU-ČSL a Strany zelených. Její práci hodnotí příznivě 40 procent příznivců lidovců a 39 procent sympatizantů zelených. Z přívrženců opoziční ČSSD vládě důvěřuje 16 procent a deset procent příznivců KSČM, ukázal průzkum. 

Dlouhodobě nejlepší hodnocení politické situace a práce institucí bylo podle STEM před volbami v roce 2006, potom se výrazně zhoršilo. Následující trend růstu pozitivního hodnocení se v současné době zastavil, upozornila agentura. Agentura STEM oslovila 1280 respondentů starších 18 let. 


Firma to uvedla v tiskové zprávě s tím, že celá redakce Aha! se stane nedílnou součástí Ringieru. 

Ringier v České republice vydává například nejprodávanější deník Blesk, dále deník Sport, časopisy Reflex či ABC. 

Prodejnost Blesku se podle údajů Unie vydavatelů letos v srpnu pohybovala kolem 461.420 výtisků denně, což z něj činí jednoznačně nejčtěnější deník v ČR, deníku Aha! pak kolem 140.000 výtisků. 

Všichni se podle něj podíleli na nelegálním dovozu kokainu z Ekvádoru do České republiky, kde měl být prodán.

Městský soud v kauze, ve které se objevili i lidé spojovaní s případy kolem gangu Davida Berdycha a únosu otce stíhaného podnikatele Radovana Krejčíře, ve středu vyslechl závěrečné řeči žalobce a obhajoby. Rozsudek má padnout 23. října. 

K trestnému činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek se přiznali pouze kurýři, kteří byli s dávkami kokainu zadrženi policií. Tvrdili však, že se činu dopustili pouze jednou, buď pod nátlakem, nebo kvůli špatným finančním poměrům. Podle svých slov neměli tušení, že se zapojují do organizované akce. 

Podle obhájců ostatních obžalovaných se státnímu zástupci nepodařilo prokázat jejich účast na pašování drog. Z telefonních odposlechů, kterými obžaloba argumentovala, podle nich pouze vyplývá, že se skupina znala. Všichni obvinění odmítají. 

Podle obžaloby si Jiří Jokl dohodl v roce 2001 se svým kontaktem v ekvádorském Quyaquilu dodávku zhruba jednoho a čtvrt kilogramu kokainu, který by se dal prodat přibližně za tři miliony korun. Obrátil se na svého známého Stanislava Koťátka, jenž údajně zařídil cestu tří kurýrů do Ekvádoru. 

Kurýři Alexandr Mucha, Pavel Herlička a Jaroslav Hejbal dostali letenky a v Quyaquilu drogy vyzvedli, uvádí obžaloba. Údajně je pašovali jako takzvaní polykači v kontejnerech ve svých tělech. Mucha 830 gramů, Hejbal 440 gramů a Herlička 9,5 gramu. Letěli přes Amsterodam do Prahy, kde měli ve vypůjčeném bytě počkat, až kontejnery z těla vyloučí. Na ruzyňském letišti je ale zadržela policie. 

Další obžalovaní se na pašování podle policie podíleli různou měrou. Podnikatel Jan Andres, který údajně zařizoval platbu, je znám také z kauzy únosu Krejčířova otce Lamberta. Z únosu je podezřelý fotbalový boss Jaroslav Starka. Policie Lamberta Krejčíře dosud nenašla, má se za to, že nežije. 

Běla Obergruberová zase figurovala v některých kauzách únosů a loupeží kolem gangu Davida Berdycha. Rovněž Norberta Köhlera úřady spojují s Berdychem i s pašováním kokainu. Köhler je nyní ve vězení ve Španělsku, kde si odpykává sedm let za padělání kreditních karet. Španělská justice ale nedávno rozhodla, že si bude moci zbytek trestu odpykat v ČR. Pak bude souzen také za další skutky.

K dalším obžalovaným patří Zdeněk Voňavka, který podle obžaloby dodal chemikálie ke zředění kokainu. Zbyněk Pokorný měl zase poskytnout byt pro kurýry, aby v něm kontejnery s drogou vyloučili. Mezi obžalovanými jsou rovněž Miroslav Kopecký, Pavel Sorokáč, Ondřej Zezula a bývalý majitel baru René Mauder. 

Někteří členové skupiny jsou obžalovaní také z nedovoleného přechovávání zbraní. K tomu se přiznali Andres a Voňavka. Pokorný prý zase přechovával v bytě padělané bankovky. 

V závodě se ráno rozeběhla část výroby, kterou požár nezasáhl. Tři desítky pracovníků z poničené haly najdou práci v jiných provozech. Řekl to prokurista firmy Miloš Dušánek. 

Firma výši škody na zařízení a materiálu vyčíslila na 210 milionů korun, další škody plameny napáchaly na objektu. Při likvidaci požáru nebyl nikdo zraněn. Příčinu požáru vyšetřují odborníci. 

"Výši škody způsobenou výpadkem výroby, kterou jsme přerušili v úterý ráno, ani škodu na objektu jsme zatím nevyčíslili. Lidé, kteří pracovali v poničené hale, najdou práci v jiných provozech a pomohou při likvidaci škod. O práci nikdo nepřijde," řekl Dušánek. 

O dalším osudu poškozené haly jedná krizový management podniku, podle Dušánka definitivní rozhodnutí o osudu haly padne po zpracování znaleckých posudků statika a hasičů. "Máme několik variant, ale na definitivní rozhodnutí je ještě brzy," řekl Dušánek. Celý areál závodu má firma podle Dušánka pojištěný. 

Příčinu požáru haly od dnešního dopoledne hledají vyšetřovatelé hasičů a policisté. "U podobně rozsáhlého požáru bude stanovení příčiny jeho vzniku záležitostí několika dní či až týdnů," řekl ředitel jičínských hasičů Libor Zikeš. Vyšetřovatelé museli se zahájením prací počkat, až hasiči dohasí poslední ohniska požáru a ochladí rozpálené železobetonové konstrukce. 

Televize Nova uvedla, že se mezi zaměstnanci firmy hovořilo o tom, že hořet začalo kvůli nočnímu svařování v hale, tuto informace Zikeš označil za spekulaci. Podle Zikeše dosud není možné určit ani výši škody, kterou požár způsobil na objektu. "Bude potřeba vyčkat posudku statika, který rozhodne, zda bude nutné strhnout i obvodové zdivo haly," řekl Zikeš. Svbým rozsahem jde letos zřejmě o největší požár na území Česka.

Společnost Lohmann & Rauscher vyrábí zdravotnický obvazový materiál. Oheň zachvátil halu na zpracování bavlny o rozměrech 40 krát 80 metrů, ve které shořelo několik nových tkalcovských stavů a také strojů, které slouží ke zpracování bavlněných nití. V závodě podle internetových stránek firmy pracuje asi 300 lidí. Společnost má vedle Nové Paky svůj další závod a vedení ve Slavkově u Brna. Letos plánuje za vyráběné zdravotnické a hygienické potřeby utržit přes miliardu korun. V obou závodech pracuje asi 750 lidí.

Odposlechy neměly být soudem ani povoleny, protože sledování telefonních hovorů mezi advokátem a klientem český právní řád neumožňuje.

Policie navíc při nakládání s odposlechy pochybila. Kriminalisté Čapkovy rozhovory s klienty založili do spisu, i když záznamy měly být zničeny. Ústavní soud proto na žádost Čapka nařídil, aby byly odposlechy zničeny. 

Odposlechy povolil soud policejnímu týmu Majetek, který byl v roce 2004 nasazen na potomky šlechty se spornými restitučními nároky. O jeho činnosti věděl exministr vnitra Stanislav Gross. 

Okresní soud pro Prahu-východ povolil sledování telefonického provozu Čapkovy královéhradecké kanceláře. Policisté požádali soud o souhlas s vysvětlením, že podezřívají Čapka z podvodu. V žalobách prý zpochybňoval podmínky poválečné konfiskace majetku Kinského tím způsobem, že zamlčoval nebo zkresloval informace o určení národnosti. Snažil se tak prý uvést v omyl státní úřady. 

Kriminalisté případ řešili dva roky, pak jej odložili. Poté si výsledek vyšetřování vyžádal soud v České Lípě. Zabýval se žalobou Kinského proti městu Kamenický Šenov. U českolipského soudu tak na spis zcela náhodou narazil Čapek. 

Policejní tým měl podle informací tisku asi 30 členů a prověřoval všechny šlechtické restituce. Společně s rozvědkou prý shromažďoval osobní údaje o žadatelích o vrácení majetku. Zveřejnění prvních informací o činnosti týmu v roce 2004 vyvolalo nesouhlas odborné veřejnosti, potomků šlechty i aktivistů. Zaměřovat policejní práci na šlechtu je prý diskriminační. Ozvaly se i obavy z politické intervence do soudního rozhodování o restitučních sporech. 

Rodina Kinského o majetek přišla po druhé světové válce na základě Benešových dekretů kvůli spolupráci s nacisty. Polistopadové restituční zákony neumožnily návrat takto zabaveného majetku. Advokát Kinského ale tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale jeho v té době nezletilý syn František Oldřich, jenž nekolaboroval a měl českou národnost. 

Kinský podal desítky žalob o majetek za miliardy korun, které řeší soudy po celé republice - například v Děčíně, Hradci Králové, Chrudimi, Kladně, Litoměřicích, Pardubicích, Praze, Rakovníku a Ústí nad Orlicí. Valná většina těchto soudních sporů doposud nebyla pravomocně ukončena. 


Za studenou frontou začne na naše území proudit v noci ze čtvrtka na pátek studený vzduch ze severozápadu až severu a sněhové přeháňky by se měly objevit nejen na horách, ale i ve vyšších a zřejmě i středních polohách kolem 500 metrů nadmořské výšky.

České hory - a to i níže položená střediska - tak mohou počítat s letošní první sněhovou nadílkou. O víkendu denní teploty nepřesáhnou na celém území sedm stupňů a podle meteorologů bude oblačné počasí s přeháňkami, které budou dešťové jen v nížinách.

Středa je ještě prosluněná a denní maxima se pohybují kolem osmnácti stupňů - už ve 12 hodin bylo například v Praze - Ruzyni 15 stupňů a odpoledne by měla teplota vyšplhat na mnoha místech (zejména v Čechách) až na 19 stupňů. 

Ve čtvrtek přejde přes naše území studená fronta. Od severozápadu se zatáhne a postupně se na celém území přidá déšť a přeháňky, které budou postupně na horách přecházet ve sněhové. Noční teploty ještě neklesnou pod 5 stupňů, denní se budou pohybovat kolem deseti.

V pátek už bude ovšem daleko chladněji a rtuť teploměru jen zřídka vyšplhá nad pět stupňů, v noci pak bude na většině území Česka slabě mrznout. Podobné počasí s postupným ustáváním srážek očekávají meteorologové i o víkendu.

 
Nejvyšší státní zástupkyně VeseckáPodala k Nejvyššímu soudu dovolání proti verdiktu Krajského soudu v Plzni, který letos v červnu zprostil Kouteckého obžaloby. Řekl to ve středu mluvčí NS Petr Knötig. 

Okresní soud Plzeň-město původně Kouteckého potrestal dvacetiměsíčním trestem s podmíněným odkladem na 1,5 roku. Kdy o případu rozhodne Nejvyšší soud, nelze předjímat, uvedl Knötig. Vesecká požaduje zrušení zprošťujícího verdiktu a nové projednání u Krajského soudu v Plzni. 

Podle obžaloby uzavřel Koutecký jako ředitel záchranné služby v letech 2003 a 2004 nevýhodné smlouvy s rokycanskou firmou CD Sanitar, která zajišťovala převozy pacientů. Firmě umožnil využívat dispečink záchranné služby a její pracovníky. Za dispečerské služby platila CD Sanitar zhruba 15.000 Kč měsíčně, ačkoliv náklady byly mnohem vyšší. Celková škoda překročila milion korun. 

Koutecký trval na tom, že za dobu jeho působení dokázala záchranná služba po zrušení okresních dispečinků výrazně snížit náklady a že veškeré kroky konzultoval se zřizovatelem a zdravotní pojišťovnou. "Je mi nesmírně líto, že po 15 letech, co působím v oboru, je mi toto jednání odměnou," uvedl při odvolacím řízení a opakovaně označil celou kauzu za zpolitizovanou. Na nesrovnalosti v účetnictví upozornili zaměstnanci kontrolní výbor Plzeňského kraje. Jeho tehdejší šéf podal trestní oznámení. 

Okresní soud podle názoru krajského soudu po formální stránce postupoval správně a Koutecký při sepisování smlouvy skutečně pochybil. Nenechal si spočítat náklady, takže vznikla škoda.

Podle mínění odvolacího soudu však byla míra nebezpečnosti žalovaného skutku nižší než nepatrná, a proto usoudil, že nešlo o trestný čin a Kouteckého zprostil žaloby.

Levice chtěla hovořit o záměrech ministerstva zdravotnictví s nemocnicemi, žádala i diskusi o zamýšlené stavbě Národní knihovny a debatovat chtěla rovněž o okolnostech neúspěšné kandidatury Česka do Rady bezpečnosti OSN.

Kaplického knihovna velmi pravděpodobně na Letné ani jinde v Praze stát nebude, přestože slavný architekt vyhrál mezinárodní soutěž. Proti je premiér Topolánek, podle nějž nemá vláda na projekt peníze, pražský primátor Bém i zástupci ODS z metropole.

Občanští demokraté a lidovci všechny návrhy poslanců ČSSD zablokovali. Například o kandidatuře do Rady bezpečnosti však poslanci přesto začali vzápětí hovořit v rámci projednávání mezinárodní smlouvy, která s tím vůbec nesouvisí.

O nemocnicích zase chtějí diskutovat i vládní zelení, kteří si proto pozvou ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) na svůj klub. Knihovnou se bude zřejmě zabývat parlamentní výbor pro kulturu. 

Podle sociálního demokrata Vítězslava Jandáka je opozice v obtížné situaci - chce mluvit o kontroverzních tématech, ale naráží na neochotu a těsnou většinu koalice. "Koupili jste dva kluky od nás," řekl Jandák v narážce na dva bývalé sociální demokraty Miloše Melčáka a Michala Pohanku, kteří nyní působí jako nezařazení a často hlasují s vládou. 

Pokud jde o to, zda a jak by se měla dolní komora zabývat Julínkovými záměry s pražskými, brněnskými a ostravskými nemocnicemi, není ani koaliční tábor zcela jednotný.

Podle neoficiálních informací chtěli zelení původně již dnes podpořit návrh, aby ministr celé sněmovně své plány vysvětlil. Někteří z poslanců zelených neskrývali, že ze záměrů ministerstva zdravotnictví mají obavy. Nelíbí se jim také, že o nich veřejnost nemá dost informací.

Poslanci nejmenší vládní strany ale údajně nechtěli Julínka "překvapovat" na plénu sněmovny, a na zařazení bodu proto prý nakonec netrvali. Požadují ale, aby jim své plány přišel příští týden vysvětlit na jednání klubu. Spory vyvolává například plánované zrušení brněnské Úrazové nemocnice. 

Socialisté a komunisté prosazovali rozpravu o nemocnicích již v úterý, ale neuspěli. Již v úterý však někteří zelení požadavek ČSSD podpořili. Předseda klubu ODS Petr Tluchoř dnes postoj občanských demokratů a lidovců zdůvodnil tím, že ČSSD se zařazováním dalších a dalších bodů snaží zdržovat schůzi dolní komory. Vhodným místem pro kladení otázek na Národní knihovnu, nemocnice či kandidaturu do Rady bezpečnosti OSN jsou podle něj čtvrteční interpelace. 

Předseda sociálnědemokratické frakce Michal Hašek poznamenal, že to je sice pravda, ale na interpelacích mnohdy ministři chybějí a premiér Mirek Topolánek (ODS) dal podle něj v minulosti přednost golfu. Postoj ODS a KDU-ČSL označil za arogantní. 

Předsedkyně lidoveckých poslanců Michaela Šojdrová prohlásila, že uvedenými tématy by se měly zabývat parlamentní výbory - například o knihovně podle ní bude diskutovat sněmovní výbor pro kulturu.

 O výsledku akce nazvané Záda II. informovala mluvčí ÚOOZ Blanka Kosinová. První část skupiny zatkla policie již v červnu. "Celkem jsme dnes zahájili stíhání osmi osob. Čtyři z nich už byli zadrženi kvůli jiné trestné činnosti při červnové akci Záda," uvedla Kosinová. Bližší podrobnosti však zatím nechtěla upřesnit, neboť stále probíhají výslechy, vyhodnocují se domovní prohlídky, prohlídky nebytových prostor a automobilů. Podle informací je mezi zadrženými i bratr Milana Zádamského. 

"Každopádně se jedná o podezření ze závažné a dlouhodobě páchané trestné činnosti," konstatovala Kosinová. O rozsahu případu svědčí i to, že dozor nad ním převzalo od okresního státního zastupitelství krajské. Podle samotných policistů by rozsahem trestné činnosti i dobou, po kterou byla páchána, mohl být případ gangu kolem Zádamského srovnatelný s Berdychovým gangem. 

Akce s krycím názvem Záda a Záda II. jsou výsledkem dlouhodobého sledování skupiny, která se zaměřovala mimo jiné na vydírání podnikatelů. Detektivové v červnu zatkli šest lidí podezřelých z toho, že na Karlovarsku a Sokolovsku psychicky a fyzicky vydírali místní podnikatele. "Zadržení pachatelé byli obviněni z trestných činů účast na zločinném spolčení, vydírání, ublížení na zdraví a podplácení s trestní sazbou deset let," informovala tehdy Kosinová. Zadržení patří v Karlovarském kraji k vyhlášeným násilníkům. Založili společnost s ručením omezeným a za pomoci vymahačů postupně od majitelů heren a diskoték přebírali či výhodně odkupovali jejich podniky. 

Později policisté zjistili, že s gangem spolupracovali i dva strážníci ostrovské městské policie. Ti byli obviněni z přijímání úplatku a zneužití veřejného činitele. V konkrétních podnicích, hernách a barech nevykonávali svoji činnost tak, jak by měli. V srpnu se objevilo podezření, že s gangem spolupracoval i karlovarský radní Václav Tomášek. Trestná činnost, kvůli které dnes policisté zadrželi čtveřici podezřelých, ale podle Kosinové zatím neukazuje na souvislost se státní správou.


Premiér Mirek Topolánek sdělil, že současné diskuse kolem zamýšlené stavby proto pokládá pouze za "mediální, virtuální realitu". "Vláda má dvě priority, a navazuje tak na vládu Jiřího Paroubka. Těmi jsou Národní muzeum a Klementinum. Knihovna tam není a není ani rozpočtově krytá," reagoval Topolánek na dotaz v textové zprávě. 

Vedení knihovny dosud při prezentaci svých záměrů argumentovalo existencí dvou vládních usnesení z loňského roku. Jedno zajišťuje v letech 2006 až 2011 dvě miliardy korun "na přípravu a realizaci výstavby nového objektu Národní knihovny a rekonstrukci Národního muzea", druhé se týká takzvaného národního kulturního pokladu, do něhož vedle Národní knihovny a Národního muzea patří ještě další instituce. 

Usnesení ukládá promítnout při přípravě státního rozpočtu na rok 2007 a střednědobého výhledu do roku 2014 výdaje na obnovu a rozvoj těchto institucí. Péče o poklad zahrnuje vedle státního rozpočtu i peníze ze zrušeného Fondu národního majetku. 

O tom, zda se bude stavět knihovna podle návrhu Jana Kaplického na Letné, který vzešel z mezinárodní soutěže, se začalo spekulovat minulý týden. Proti návrhu je většina městských zastupitelů ODS včetně primátora Pavla Béma (ODS). Zastupitelstvo je schopné výstavbě zabránit. Zatím se však debata vedla jen o podobě knihovny, lokalitě či údajně nesplněných podmínkách prodeje pozemku, který patří městu. 

Začaly se zmiňovat i náhradní lokality či požadavky na to, aby autor svůj návrh upravil. Náhradní variantou číslo jedna je mezi dalšími místy Strahov. 

NK chce stavbou své druhé budovy řešit zejména prostorové problémy. Pokud podle ředitele Ježka nebude nová stavba, nastane po roce 2010 kolaps z kapacitních důvodů. Kapacita nové budovy by měla podle NK stačit asi na 50 let, depozitář měl být stavěn pro deset milionů knih; dnes fondy NK čítají přes šest milionů kusů. 

NK má před sebou také rekonstrukci své historické budovy Klementina. Knihovna ji má rozloženou do tří fází, přičemž ta zásadní ale závisí podle Ježka právě na existenci druhého objektu. Do nové budovy by se měly odstěhovat novodobé knihovní fondy v počtu milionů kusů; až pak bude moci být generální rekonstrukce Klementina dokončena. V Klementinu mají zůstat historické fondy, tedy knihy a tisky do roku 1801. 


Ministryně doposud samotnému náměstkovi důvod radikálního kroku nesdělila. Jak informoval server týdeníku Euro, Parkanová zároveň personální záležitosti převedla pod náměstka pro majetek Františka Padělka. 

Mašek zatím zůstává řadovým zaměstnancem ministerstva a vyčkává, jaké další nabídky v rámci resortu obdrží. Podle serveru se spekuluje o tom, že jedním z podstatných důvodů zrušení pozice personálního náměstka byl tendr na procesní audit na ministerstvu, který Maškův odbor organizoval. Mašek údajně často varoval před tím, aby se z auditu nestala jen formální záležitost, jako tomu bylo za ministra Jaroslava Tvrdíka (ČSSD). "Ten již asi za osm milionů korun procesní audit na ministerstvu uskutečnil, ale jeho závěry stále leží v šuplíku," řekl Mašek. 

Mašek také upozornil na to, že řada činností se v armádě a na ministerstvu dubluje a že výsledky auditu budou bolestné. "Bude to znamenat snížení počtu zaměstnanců možná až o padesát procent," doplnil Mašek, který byl u přípravy zadávacích podmínek tendru, ale nezúčastnil se práce výběrové komise. 

Ministerstvo obrany oznámilo jméno firmy, která provede komplexní audit resortu. Ze čtyř uchazečů nakonec zvítězila společnost S&K Management Systems, která je pražskou pobočkou bratislavské firmy Centire. Ministerská komise další dva uchazeče vyřadila pro nesplnění podmínek. Ministerstvo určilo v zadávacích podmínkách orientační cenu auditu na 16 milionů korun bez DPH. Společnost Deloitte požadovala 16,5 milionu, společnost S&K 14,5 milionu korun, napsal server. Firmy však ještě mají nárok na odvolání. 

Komplexní audit bude zkoumat procesní, organizační, funkční a informační fungování ministerstva i útvarů, které jsou mu podřízeny, uvedlo tiskové oddělení úřadu. Cílem auditu je například zefektivnit činnost úřadu a zjednodušit systém jeho řízení. 

Ministerstvo kromě provedení komplexního auditu dříve zvažovalo také variantu, že připraví několik dílčích auditů. Nakonec se však resort rozhodl pro komplexní audit externí firmou. Podobně si svoje fungování nechali již dříve prověřit ministerstva financí a zahraničí. Parkanová má po odvolání Maška celkem čtyři náměstky. Prvním zástupcem Parkanové je Martin Barták. Dalšími náměstky jsou Radek Šmerda, který vede kancelář ministerstva, František Padělek má na starosti majetek a personalistiku a Jaroslav Kopřiva vyzbrojování.

Kraj podle něj jako zřizovatel nemocnice rodinám nabídne blíže nespecifikovaný finanční dar. O odvolání ředitele nemocnice Petra Mayera rada dnes nejednala. Radní se zabývali první verzí závěrečné zprávy vnitřní kontroly v třebíčské nemocnici. Závěry k ní přijmou do 14 dnů, až nemocnice zprávu upřesní. Hejtman ale zpochybnil tvrzení nemocnice, že obě děvčátka byla popsána jmény na nohách. Ve zprávě předložené nemocnicí důkazy o tom nenašel. 

"Dlouho jsme dnes na radě debatovali o tom, zda existují nějaké důkazy o tom, že zaměněná děvčátka byla po porodu skutečně označena, jak tvrdil ředitel," řekl hejtman. Radní si proto vyžádali podrobný písemný popis toho, z čeho nemocnice vyvozuje, že je pravděpodobné, že děvčátka měla být označena, dodal. Zdůraznil, že nemocnice si tím jistá není. "Není to tak, že by stoprocentně věděla, že byla označená. Jenom z vedlejších znaků to dovozuje; na základě záznamů rozhovorů a podobně," uvedl hejtman. 
Národní strategická zpráva o přiměřených a udržitelných důchodech 
(National Strategy Report on Adequate and Sustainable Pensions) 
červen 2005 


     Česká republika prošla od roku 1989 závažnou celospolečenskou transformací. Došlo k vytvoření fungujícího tržního hospodářství, vzniku desítek nových institucí a přijetí stovek zákonů. ČR se stala standardní demokratickou zemí a během velmi krátkého období se aktivně zapojila do činnosti řady mezinárodních organizací (OECD, SB, MMF, MASZ, MOP). V rámci těchto institucí probíhá spolupráce a konzultace o možném vývoji sociálního (důchodového) systému v ČR. V květnu 2004 se ČR stala členem EU. Přestože se hluboká ekonomická transformace velmi silně dotkla početných skupin obyvatel, nebyla provázena výraznějšími sociálními konflikty. Významnou roli v tom nepochybně hrála sociální politika založená na dialogu sociálních partnerů v rámci RHSD, protože souběžně s ekonomickou reformou byly zahájeny i změny celého sociálního systému. Oblast sociálního zabezpečení je postupně zdokonalována a přizpůsobována potřebám vzájemně vyváženého a udržitelného ekonomického a sociálního rozvoje. Systém sociálního zabezpečení zahrnuje oblast sociálního pojištění (důchody, nemocenské, nezaměstnanost, úrazové), státní sociální podpory (rodinných dávek) a sociální péče. Významnou část sociálních služeb zajišťují kraje a obce. 
     Ekonomická a sociální transformace ovlivnila během devadesátých let některé demografické charakteristiky populace. Dochází k odkládání založení rodiny, počet narozených dětí klesá (fertilita 1,18 v roce 2003), prodlužuje se doba dožití pro muže (v roce 1990–67,6; v roce 2003–72,1) i ženy (v roce 1990-75,4; v roce 2003-78,7). Začíná se projevovat proces stárnutí. Tento vývoj koresponduje s vývojem ve většině států EU. ČR přijala Národní akční plán sociálního začleňování na roky 2004 - 20061) a Národní akční plán zaměstnanosti 2004 - 20062). V obou těchto dokumentech, zejména pak v Národním akčním plánu zaměstnanosti, jsou části věnované problematice starších pracovníků. Důležitým dokumentem, který se věnuje stárnutí z širšího hlediska, je Národní program přípravy na stárnutí 2003 - 20073). 
     Charakter důchodového systému vyžaduje provádět jeho změny průběžně. Reforma důchodového systému by tedy měla být realizována jako trvalý a plynulý evoluční proces. Změny se musí týkat nejen veřejného povinného průběžného pilíře, ale i soukromých dobrovolných důchodových systémů. Základním předpokladem úspěšného pokračování důchodové reformy je dosažení co nejširší dohody o dalších reformních krocích. 
     ČR se vypracováním „Národní strategické zprávy o přiměřených a udržitelných důchodech“ (dále NSRP) zapojuje do procesu Otevřené metody koordinace (OMC) v oblasti důchodů a plně se připojuje k jedenácti společným cílům schváleným v roce 2001 na zasedání Evropské rady v Laekenu. NSRP, kterou vypracovalo MPSV, byla projednána se všemi resorty, se sociálními partnery a s vybranými institucemi, společenskými organizacemi a v červnu 2005 byla schválena vládou. NSRP by se měla stát strategickým dokumentem pro další rozšíření diskuse o zachování jistot současných i budoucích seniorů. To je žádoucí pro udržení sociální koheze ve společnosti, která je jedním z nejdůležitějších předpokladů trvale udržitelného hospodářského růstu. 
 2. Úvod 

     Tradice sociálního pojištění na území ČR má historii přesahující sto let. První zákony zakotvující sociální pojištění vznikly na konci 19. století a první moderní zákon institucionálně i věcně upravující veřejné důchodové pojištění vznikl již před více než osmdesáti lety (v roce 1924). Po druhé světové válce byl významným mezníkem zákon z roku 1948, který vytvořil systém národního pojištění. Obě tyto právní úpravy byly ve své době pokrokové a velmi moderní. Od padesátých let až do roku 1989 však postupně docházelo k deformacím, systém se stal statickým a v některých částech i diskriminačním, neumožňoval individuálnější rozhodování, nebyly vytvořeny podmínky pro rozvoj soukromého dobrovolného pojištění apod. I přesto si české sociální (důchodové) pojištění zachovalo některé pozitivní rysy z první poloviny 20. století, na které bylo možno navázat. 
     Proces důchodové reformy byl v ČR zahájen bezprostředně po politických změnách v roce 1989. V systému byla zavedena univerzálnost, odstraněna diskriminace, zavedeno pojistné a 
  
     transformován nositel pojištění. Byl přijat zákon, který zavedl dobrovolný doplňkový důchodový systém (penzijní připojištění se státním příspěvkem). V roce 1995 byl v ČR jako v jednom z prvních států střední a východní Evropy přijat reformní zákon o důchodovém pojištění. Tento zákon zavedl např. potřebnou flexibilitu systému, prodlužování věkové hranice pro nárok na starobní důchod, došlo k přizpůsobení systému mezinárodním pravidlům, k zakotvení pravidelné valorizace. MPSV pravidelně zveřejňuje pojistně-matematickou zprávu o stavu základního důchodového pojištění a MF výroční zprávu pro oblast penzijního připojištění se státním příspěvkem a pro oblast pojišťovnictví. 
     Výsledkem významných změn během posledních patnácti let je vytvoření důchodového systému, který se skládá ze dvou částí. Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYGO). Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Vedle toho existuje dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC), kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Tento systém je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodového systému, protože zde neexistuje přímá provázanost mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména životního pojištění. V členských státech obvyklý druhý pilíř (zaměstnanecké penzijní pojištění) v českém důchodovém systému neexistuje a s jeho zavedením se v současné době nepočítá. 
     Nutnost budoucích úprav důchodového systému vyplývá z demografických predikcí. V posledních deseti až patnácti letech došlo k hlubokému propadu porodnosti a zároveň k prodlužování doby dožití. Nebývalá intenzita těchto změn povede k postupnému a relativně rychlému stárnutí populace. Podíl dětí (0-14 let) na celkové populaci klesl z 20 % na začátku 90 let na 15,6 % v současnosti. Tento pokles bude pokračovat na úroveň cca 13 % v roce 2030. Podíl osob starších 60/65 let na celkové populaci bude naopak stoupat z dnešních 19/14 % postupně na 23/15 % (v roce 2010) a dále na 29/23 % (v roce 2030) a 38/31 % (v roce 2050). Projekce dále počítají s asi o 6 let vyšší nadějí dožití mužů a žen v roce 2050 oproti dnešnímu stavu. Demografický index závislosti (podíl starších 65 let k populaci 15-64) se bude zvyšovat z hodnoty 19,7 % postupně na 22 % (v roce 2010), 35 % (v roce 2030) a 55 % (v roce 2050). 
     Stárnutí populace bude mít dopady i na systém sociální a zdravotní péče a na sociální služby, které se budou muset přizpůsobit jiné věkové skladbě obyvatelstva. Důraz je kladen na poskytování různých terénních sociálních služeb v domácnostech, kde žije část seniorů nad 65 let osamoceně (30 %), s partnerem (38 %) nebo ve společné domácnosti s dětmi (23 %). Významnou výzvou bude zvláště růst počtu osob starších osmdesáti let z dnešních cca 300 tisíc na asi 900 tisíc během příštích padesáti let. Stále narůstá počet uživatelů ústavních zařízení sociální péče. Starým občanům jsou poskytovány služby v zásadě ve dvou typech zařízení. Prvním typem je domov důchodců zajišťující komplexní péči. Druhým typem jsou penziony pro důchodce, kde jsou poskytovány služby v závislosti na zdravotním stavu. Celková kapacita v těchto dvou typech zařízení stoupla z 38 tisíc (v roce 1990) na 51 tisíc (v roce 2003). Nicméně stále stoupá i počet neuspokojených žadatelů. Po roce 1990 se kromě státu staly poskytovateli sociálních služeb i obce a města, církve, občanská sdružení, neziskové organizace apod. 
     Významným opatřením pro udržitelnost důchodového systému je zvyšování zaměstnanosti obecně a zejména pak starších osob. Jednou z priorit Národního akčního plánu zaměstnanosti 2004 - 2006 je zvyšování nabídky pracovních sil a podpora aktivního stárnutí. To je možné docílit využíváním práce na částečný úvazek kombinovaný s důchodem, flexibilnější pracovní dobou a důrazem na aktivní politiku zaměstnanosti (např. rekvalifikace, poradenství) a nikoliv preferováním a navyšováním peněžních dávek. Zaměstnanost osob ve věku 55 - 64 let se v současné době pohybuje nad průměrem EU. Existuje však rozdíl mezi zaměstnaností mužů a žen (ve věkové skupině 55 – 64 let je zaměstnanost žen ve srovnání s muži přibližně poloviční). Nezaměstnanost osob ve věku 55 - 64 let (4,4 %) je vzhledem k nezaměstnanosti osob ve věku 25 - 54 let (7 %) relativně malá. 
     
2 
     Růst HDP v české ekonomice je v poslední době dynamický a v nejbližším období se budou dále projevovat efekty vstupu do EU. V krátkodobém časovém horizontu (do roku 2007) se očekává každoroční růst HDP na úrovni cca 4 %. Důležitým makroekonomickým údajem je celková zadluženost ČR. Ta má v posledních letech stoupající tendenci. V současné době je veřejný dluh na úrovni 37,4 % HDP (v roce 2004), což je pod maastrichtským kritériem 60 %. Deficit vládního sektoru se pohybuje od druhé poloviny devadesátých let na úrovni cca 3 - 6 % HDP ročně. Pouze v roce 2003 vlivem započtení mimořádných výdajů stoupl na 11,7 % HDP. Vlivem reformy veřejných financí by měl nadále postupně klesat, aby v horizontu roku 2010 bylo možno splnit podmínky přijetí jednotné evropské měny (v roce 2004 byl 3 % HDP). Bude probíhat postupné vyrovnávání ekonomické úrovně s vyspělejšími zeměmi. Celkové výdaje na sociální zabezpečení jsou pod průměrem EU a dosahují 19,9 % HDP4). Rovněž výdaje základního důchodového systému jsou v současné době v kontextu EU nízké (8,4 % HDP), nicméně v souvislosti se stárnutím populace je nutné se připravit na jejich růst a přizpůsobit tomu veřejné finance tak, aby nedošlo k jejich destabilizaci. 
 3. Plnění společných cílů 
 3.1 Přiměřenost důchodů 

     Přiměřenost příjmů důchodců je v ČR zabezpečena povinnou účastí v jednotném základním důchodovém pojištění v době ekonomické aktivity a volným přístupem k dobrovolným (státem podporovaným) soukromým důchodovým systémům. Minimální zaručená výše důchodu ze základního důchodového pojištění vyplývá ze způsobu jeho výpočtu s tím, že je možné vedle důchodu poskytovat jak příjmově, tak majetkově testované jednorázové nebo opakující se dávky ze systému sociální péče, příp. ze systému státní sociální podpory. 
 3.1.1 Cíle politiky 

S o u č a s n ý s t a v : 
      V oblasti přiměřenosti důchodů je pozornost zaměřena na naplňování 3 cílů obsažených v dohodě z Laekenu (2001), které zajišťují komplexní pohled na přiměřenost důchodů. Pokud jde o přiměřenost důchodů v takové výši, aby starší osoby nebyly ohroženy chudobou, jsou v ČR pod hranicí chudoby pouze 4 % osob starších 60 let. To je méně než v celé české populaci (8 %). 
      V současné době pobírá důchod ze základního důchodového pojištění více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je zákonná věková hranice pro nárok na starobní důchod. Základní důchodové pojištění vytváří předpoklady, aby jím byla pokryta celá populace, a to bez ohledu na charakter průběhu ekonomické aktivity. Značně rozsáhlý okruh nepříspěvkových dob, tzv. náhradních dob pojištění, které se započítávají pro důchodové nároky (jde o období, kdy pojištěnec není aktivní na trhu práce a neplatí pojistné, ale získává důchodové nároky), nevylučuje z účasti na pojištění ani osoby s přerušovanou profesní kariérou. Univerzalita základního důchodového pojištění pro všechny osoby ve věku ekonomické aktivity nevytváří prostor pro jejich rozdílné postavení z důvodů charakteru zaměstnání, pohlaví atd. Tato univerzalita umožňuje uplatnění příjmové solidarity v systému, a to v rámci celé společnosti. Průměrný starobní důchod byl v roce 2004 na úrovni zhruba 44 % průměrné hrubé mzdy5) (57 % průměrné čisté mzdy6)). Široký rozsah krytí prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění však může negativně působit na ochotu platit do základního důchodového pojištění pojistné, neboť takto nastavený systém vyžaduje poměrně vysokou pojistnou sazbu. Ta je v současné době na úrovni 28 % hrubého příjmu. 
      Kromě solidarity osob ekonomicky aktivních s osobami, které ekonomicky aktivní nejsou, prostřednictvím náhradních dob pojištění, je dalším typem solidarity uvnitř jedné generace příjmová solidarita. Ta vede k vyšší míře náhrady předdůchodových příjmů u osob s dlouhodobě nízkými 
           4 ) V ČR nejsou sociální dávky zdaňovány s určitou výjimkou, pokud jde o důchody ze základního důchodového pojištění; dani z příjmu fyzických osob podléhá částka důchodu převyšující 162 000 Kč za rok. Z cca 3,2 mil. vyplácených důchodů přesahuje v současné době tuto hranici jen cca 3,2 tis. důchodů. 
           5 ) Údaj ČSÚ o průměrné hrubé mzdě vypočtené z údajů zahrnujících i malé ekonomické subjekty. 
           6 ) Průměrná čistá mzda je průměrná hrubá mzda snížená o této mzdě odpovídající daň z příjmu a o pojistné na zdravotní a sociální pojištění. 
      
3 
      příjmy a nižší míře této náhrady u vysokopříjmových skupin.7) Uplatnění principů solidarity v základním důchodovém pojištění umožňuje zabránit sociálnímu vyloučení některých skupin obyvatel a jejich ohrožení chudobou, naproti tomu může nadměrná solidarita působit jako demotivační faktor pro účast v základním důchodovém pojištění. Při zvažování míry ekvivalence v základním důchodovém pojištění, bude proto třeba zajistit, aby existoval přiměřený kompromis mezi mírou solidarity a motivací účastnit se pojištění. 
     Úroveň průměrného starobního důchodu k průměrné čisté mzdě postupně klesala z 61 % v roce 1998 na 57 % v roce 2004 (k průměrné hrubé mzdě ze 47 % v roce 1998 na 44 % v roce 2004). Účast v penzijním připojištění se státním příspěvkem je sice poměrně vysoká (téměř 3 mil. účastníků), avšak aktiva penzijních fondů jsou stále relativně nízká (pouze 3,7 % HDP). Pouze cca 1 % účastníků, kterým dosud byly přiznány dávky, tvoří poživatelé penzí. V rámci soukromého životního pojištění8) je v současné době uzavřeno cca 3 mil. smluv, celková hodnota technických reserv všech produktů životního pojištění činí 5,6 % HDP. 
B u d o u c í v ý v o j a z v a ž o v a n é c í l e : 
      Dlouhodobým záměrem je udržet celkovou míru náhrady předdůchodových příjmů z důchodových systémů s tím, že dojde s velkou pravděpodobností k poklesu této náhrady ze základního důchodového pojištění, který by měl být vyrovnán rostoucí mírou náhrady ze soukromých důchodových systémů. 
 3.1.2 Současná situace, nástroje politiky 
 3.1.2.1 Základní důchodové pojištění (I. pilíř) 

Principy základního důchodového pojištění 
       Platnou právní úpravu obsahuje zákon o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Základní důchodové pojištění je dávkově definované a průběžně financované. Mezi základní principy patří povinná účast, univerzalita - jednotná úprava pro různé skupiny pojištěnců, obligatornost důchodů, zajištění nabytých práv, zajištění soudní ochrany, garance důchodů státem a solidarita v rámci generace i mezi generacemi. Příjmem základního důchodového pojištění je pojistné a výdajem je výplata důchodů9). 
       Ze základního důchodového pojištění jsou přiznávány pouze důchody odvozované z délky doby pojištění (včetně náhradních dob pojištění) a z dosažených výdělků. Zákon o důchodovém pojištění zavedl oproti dřívější právní úpravě řadu velmi pozitivních prvků, a to zejména z dlouhodobého hlediska. 
Nejdůležitější opatření přijatá zákonem o důchodovém pojištění s účinností od 1. ledna 1996: 
 ? zahájení procesu postupného zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod, 
 ? postupné prodlužování období, ze kterého jsou zjišťovány výdělky pro výpočet důchodu, z pětiletého v roce 1995 na cílově třicetileté v roce 2016, 
 ? dynamická konstrukce výpočtu důchodu, která spočívá zejména v indexaci dosažených výdělků pro výpočet důchodu v závislosti na obecném mzdovém nárůstu, 
 ? zrovnoprávnění mužů a žen v nárocích na pozůstalostní důchod. 

      Konstrukce výpočtu důchodu obsahuje řadu prvků, jejichž hodnota se každoročně mění, takže je ve výši přiznávaných důchodů zohledňován obecný mzdový vývoj. O změnách hodnoty těchto prvků rozhoduje vláda; přitom musí vycházet z údajů ČSÚ a ČSSZ, která jako hlavní nositel pojištění rozhoduje o nárocích na důchody. 
           7 ) Např. po 40 letech pojištění činí starobní důchod z výdělků ve výši 2/3 průměrné mzdy 64 % čistého předdůchodového příjmu, ale důchod z výdělků ve výši 1,5 násobku průměrné mzdy pouze 41 % čistého předdůchodového příjmu. 
           8 ) Soukromým životním pojištěním se rozumí jen ty pojistné produkty životního pojištění, které mají charakter spoření na stáří (tj. pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití a důchodové pojištění) se sjednanou výplatou pojistného plnění po 60 kalendářních měsících a nejdříve v roce dosažení věku 60 let. 
           9) Ze 3,2 mil. vyplácených důchodů tvoří 60 % starobní, 17 % plné a částečné invalidní a 23 % vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. 
      
4 
Konstrukce důchodu 
Důchod se skládá ze základní výměry10) stejné pro všechny druhy důchodů (nezávislé na délce doby pojištění a na výdělku) a z procentní výměry odvozené z doby pojištění a dosaženého výdělku. Výše důchodů není omezena žádnou nejvyšší výměrou. 
Formule pro výpočet 
důchod = výpočtový základ11) * procentní sazba za rok pojištění12) * počet roků pojištění13) + základní výměra 
Starobní důchod 
Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod činí nejméně 25 roků a věková hranice stanovená zákonem, která se postupně zvyšuje nebo nejméně 15 roků pojištění a dosažení věku aspoň 65 let. 
Invalidní důchody 
Pro výpočet plných a částečných invalidních důchodů se jako doba pojištění započítává i doba od vzniku nároku na tento důchod do dosažení věkové hranice pro nárok na starobní důchod, za kterou však nejsou odváděny žádné platby. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti musí činit nejméně 66 % (plná invalidita), resp. 33 % (částečná invalidita) a potřebná doba pojištění činí aspoň 5 roků (zjišťuje se z desetiletého období před vznikem invalidity). 
Pozůstalostní důchody 
Procentní výměra důchodu se stanoví z procentní výměry důchodu zemřelého. Zemřelý musí splňovat podmínky nároku na důchod starobní nebo invalidní; bezpodmínečný nárok na důchod je po dobu jednoho roku od úmrtí manžela, pak musí být splněny podmínky stanovené zákonem, jinak nárok zaniká14). Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě, nejdéle však do dosažení věku 26 let, pokud zemřelá osoba splňovala podmínky pro nárok na důchod. 
      Důchody ze základního důchodového pojištění nejsou testovány příjmově ani majetkově s výjimkou předčasného starobního důchodu a částečného invalidního důchodu.15) V případě souběhu vlastního důchodu pojištěnce (např. starobního) a pozůstalostního důchodu (např. vdovského) se výplata nižšího důchodu stanoveným způsobem krátí. 
      Minimální výše důchodu je dána základní výměrou10) a minimální procentní výměrou16). Dalším nástrojem, pokud jde o ochranu starších občanů (a nejen jich), je institut životního minima, který existuje mimo základní důchodové pojištění. Je mj. kritériem pro poskytování dávek sociální péče sociálně potřebným občanů (tedy i důchodcům s nízkým důchodem) a pro určení příjemců dávek státní sociální podpory a výše těchto dávek17). Dávky ze systému sociální péče jsou příjmově a majetkově testovány. 
 3.1.2.2 Soukromé důchodové systémy (III. pilíř) 

       Stát poskytuje pobídky pro penzijní připojištění se státním příspěvkem provozované penzijními fondy a pro životní pojištění u komerčních pojišťoven. 
Penzijní připojištění se státním příspěvkem bylo zavedeno v roce 1994. Jeho účastníkem se může stát na základě smlouvy s penzijním fondem každá fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR nebo s bydlištěm na území jiného členského státu EU, pokud je účastna základního důchodového 
10 ) Výše základní výměry v roce 2004 činila 1 310 Kč, což odpovídá cca 10% průměrné čisté mzdy (8% průměrné hrubé mzdy). Od 1. ledna 2005 činí základní výměra 1 400 Kč. 
11 ) Výpočtový základ se zjistí redukcí osobního vyměřovacího základu, což je měsíční průměr součtu ročních příjmů za rozhodné období před přiznáním důchodu indexovaných podle obecného mzdového nárůstu. 
12 ) U starobních a plných invalidních důchodů činí 1,5 % výpočtového základu, u částečných invalidních důchodů činí 0,75 % výpočtového základu. 
13 ) Včetně náhradních dob pojištění. 
14 ) Při opětovném splnění podmínek do pěti roků od zániku nároku na důchod vznikne nárok znovu. 
15 ) Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží při výdělečné činnosti do dosažení věkové hranice pro nárok na starobní důchod; výplata částečného invalidního důchodu se po překročení stanovené hranice příjmu krátí na polovinu nebo se zastaví. 
16 ) V současné době činí 770 Kč, což odpovídá cca 6% průměrné čisté mzdy (5% průměrné hrubé mzdy). 
17 ) Hranice životního minima činí v současné době 4 300 Kč pro jednotlivce, což odpovídá cca 34 % průměrné čisté mzdy (26 % průměrné hrubé mzdy). 

5 
pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v ČR. Smlouvou se účastník zavazuje platit fondu příspěvek v minimální výši 100 Kč měsíčně. 
      Smlouvu lze mít uzavřenou s více PF, avšak nelze souběžně platit do více PF (pouze do jednoho). Zákon umožňuje penzijním fondům, s výjimkou invalidní penze, nabízet pouze příspěvkově definované penzijní plány. Stát podporuje účast v penzijním připojištění poskytováním státního příspěvku a úlevou na dani z příjmu pro účastníka připojištění. Výše státního příspěvku činí měsíčně minimálně 50 Kč (pokud účastník zaplatil příspěvek aspoň 100 Kč) a maximálně 150 Kč (pokud účastník zaplatil aspoň 500 Kč). Za účastníka může s jeho souhlasem platit příspěvek nebo jeho část také zaměstnavatel. Příspěvek zaměstnavatele může být sjednán i v kolektivní smlouvě. S účinností od 1. ledna 2000 byly zavedeny daňové úlevy jak pro účastníky tak pro zaměstnavatele. 
       Kromě daňových úlev mají zaměstnanci i zaměstnavatelé úlevu z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti i z pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, neboť příspěvek na penzijní připojištění zaplacený zaměstnavatelem přímo PF se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro výše uvedené druhy povinného pojištění. 
       Na trhu penzijního připojištění se státním příspěvkem působí v současnosti 11 penzijních fondů, což činí tento trh přehledným. Jako produkt je penzijní připojištění se státním příspěvkem snadno pochopitelné nejširším vrstvám občanů pro svoji jednoduchost. Umožňuje zapojení i nízkopříjmových a ekonomicky neaktivních vrstev obyvatel. Průměrná výše příspěvku účastníka je nízká a již od roku 1999 stagnuje na hodnotě 2 % průměrné mzdy (zatím nedosahuje ani 5 000 Kč ročně). Zaměstnavatelé přispívají 27 % všech účastníků (průměrný příspěvek na účastníka převyšuje 400 Kč měsíčně). Účastníci starší 60 let tvoří 20 % všech účastníků a věková skupina 40 až 59 let se podílí 52 %. Míra pokrytí systémem penzijního připojištění jako procento obyvatel ve věku 15 - 64 let činí 35 %. Vzhledem k tomu, že věk účastníka nemůže být nižší než 18 let, uvádí se rovněž tato míra pro věkovou skupinu 18 – 64 let, která činí 37 %. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je zatím využíváno více pro střednědobé spoření než jako doplňkový příjem ve stáří. Od založení systému tvoří jednorázová vyrovnání 72 % všech dosud přiznaných dávek, odbytné 24 % a starobní penze (z nichž převážná většina není doživotní) tvoří méně než 1 % dávek. 
Vedle penzijního připojištění se státním příspěvkem existuje jako součást třetího pilíře soukromé životní pojištění, v rámci kterého má každý občan možnost uzavřít smlouvu s pojišťovnou a sjednat si soukromé životní pojištění. 
       Smlouvu lze sjednat s více než jednou pojišťovnou. Soukromé životní pojištění nabízí v současné době 19 pojišťoven. Průměrná roční částka zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění na jednu smlouvu, pro kterou bylo požádáno o potvrzení pro uplatnění daňové výhody, v roce 2004 činila 5 400 Kč. Zaměstnavatelé přispívají 328 tisícům svých zaměstnanců průměrnou roční částkou 6 000 Kč na jednoho zaměstnance. Na pojistné produkty soukromého životního pojištění byly rovněž zavedeny daňové úlevy jak pro pojištěnce tak pro jejich zaměstnavatele. 
 3.1.2.3 Současná situace důchodců 

      S přihlédnutím k obecné úrovni příjmů obyvatel ČR a ve vztahu k cílům spočívajícím v zajištění prevence sociálního vyloučení, v udržení životní úrovně důchodců a v podpoře solidarity v rámci generace i mezi generacemi je situace důchodců přiměřená a v současném období jsou tyto cíle plněny. 
ČR patří k zemím s velmi nízkou mírou chudoby. Pod hranicí 60 % mediánového příjmu se nachází 8 % z celkové populace (v EU 15 %). V případě osob starších 60 let jsou pod touto hranicí pouze 4 % osob, se stoupajícím věkem se ohrožení chudobou mírně zvyšuje – počet osob pod touto hranicí starších 65 let dosahuje 4,4 % a osob starších 75 let dosahuje 6,6 %. Ohrožení žen chudobou je přitom ve všech věkových skupinách vyšší18). 
      V současné době není bezprostředně ohrožena chudobou žádná velká skupina osob v seniorském věku. Důchodový systém se výrazně podílí na snižování potenciální chudoby. Bez všech 
           18 ) Podrobněji uvedeno v příloze. 
      
6 
      sociálních transferů by žilo pod hranicí chudoby 39 % osob. Vyplácené důchody snižují tuto míru o 18 procentních bodů a ostatní sociální transfery o 13 procentních bodů na konečných 8 % z celkové populace. Příjmový rozdíl mezi muži a ženami je v důchodovém systému nižší než v systému odměňování. Je to způsobeno zejména uplatňováním příjmové redistribuce a započítáváním náhradních dob pojištění. Rozsah započítávaných náhradních dob pojištění je sice značný, ale na druhou stranu zápočet těchto dob významně snižuje míru ohrožení chudobou. 
 3.1.3 Prognózy a úkoly v rámci politiky 

      V roce 2004 dosáhl průměrný starobní důchod („sólo“) v relaci k průměrné hrubé mzdě úrovně zhruba 44 % (k průměrné čisté mzdě úrovně zhruba 57 %). Budoucí vývoj tohoto ukazatele je velmi obtížné predikovat, neboť velmi významně závisí na několika parametrech, jejichž budoucí vývoj je s určitými omezeními v kompetenci vlády. Budeme-li vycházet z předpokladů vložených do dlouhodobé projekce výdajů (kap. 3.2 Finanční udržitelnost), měla by tato úroveň v budoucích letech klesat, a to až k úrovni zhruba 37 % v relaci k průměrné hrubé mzdě (48,7 % v relaci k průměrné čisté mzdě) okolo roku 2026 s následným mírným růstem až do konce projekce v roce 2050. Budoucí vývoj tohoto ukazatele je ovlivněn především předpokladem o valorizaci vyplácených důchodů a zároveň rostoucím podílem předčasných starobních důchodů na celkovém počtu vyplácených důchodů ve sledovaném období. 
Relace průměrného vypláceného starobního důchodu a průměrné hrubé mzdy 
      Propočty provedené na základě metodiky dohodnuté v rámci ISG, která definuje náhradový poměr jako poměr důchodu v prvním roce jeho pobírání a mzdy v posledním roce ekonomické aktivity u předem definovaných jedinců, odhalují prvky příjmové redistribuce v systému a zároveň určitou dynamičnost, kdy výše důchodu je silně závislá na vztahu skutečného věku odchodu do starobního důchodu a platné zákonné věkové hranice (skutečný věk odchodu do starobního důchodu je pro hypotetického jedince fixní - 65 let, přičemž se zákonná věková hranice zvyšuje). Výsledky výpočtu ukazuje následující tabulka. 
      
7 
Náhradový poměr podle metodiky ISG 
     U pojištěnců s rostoucím příjmem je náhradový poměr nižší a v čase o něco více klesá než u pojištěnců se stabilní hladinou příjmu. Tento fakt je dán postupným prodlužováním délky období (od roku 1986), z kterého se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu. Cílového stavu (podle nyní platné právní úpravy), tj. 30letého období před rokem přiznání důchodu, bude dosaženo v roce 2016. 
     Pro dosažení přiměřené úrovně dávek ze soukromých důchodových systémů by měla být dále posílena důvěra občanů v tyto systémy, zvýšena pravděpodobnost vyšších výnosů, a tím dosaženo i většího zapojení občanů, placení vyšších příspěvků (pojistného) a následně i vyšší dávky. Dále by měla být zvážena úprava podmínek nároků a podpory státu s cílem postupně přeměnit soukromé důchodové systémy na dlouhodobé (důchodové) systémy. Změny by měly být realizovány novou právní úpravou nebo významnou novelou současné právní úpravy. 
 3.1.4 Strategie zabezpečení budoucí přiměřenosti 

S o u č a s n ý s t a v : 
      Dynamičnost českého základního důchodového pojištění a přiměřenost důchodů je dána každoroční aktualizací skutečně dosažených příjmů, z nichž se vychází při výpočtu důchodu v závislosti na obecném mzdovém vývoji. 
      Pokud jde o vyplácené důchody, je přiměřená úroveň zajišťována jejich pravidelnou valorizací. 
Základní pravidla pro valorizaci důchodů: • 
 vyplácené důchody se zvyšují pravidelně každý rok v lednu; odchylně se postupuje pouze při velmi nízké inflaci (zvýšení by činilo méně než 2 %) a při vysoké inflaci (aspoň 10 %), 
 • zvýšení důchodů se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo nejméně 100 % růstu cen a dále též nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy, 
 • konkrétní zvýšení stanoví vláda nařízením, přičemž zvýšení může být vyšší než je zákonem stanovené minimum, 
 • růst úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem je při pravidelném zvýšení od ledna zjišťován v období dvanácti měsíců do července kalendářního roku předcházejícího zvýšení důchodů; pro zjišťování růstu reálných mezd je rozhodný kalendářní rok o dva roky předcházející rok zvýšení důchodů, 
 • o zvýšení důchodů rozhoduje vláda; přitom musí vycházet z údajů ČSÚ a ČSSZ. 

      Platná právní úprava umožňuje starobním důchodcům mít vedle důchodu i příjem z výdělečné činnosti, a to bez ohledu na výši příjmu.19) 
           19 ) Jediným „omezením“ při souběhu starobního důchodu a výdělku je sjednání pracovního vztahu na dobu nejdéle jednoho roku s tím, že pracovní vztah lze takto sjednávat opakovaně. 
      
8 
      Mezi opatření, která umožňují důchodcům udržet si přiměřenou životní úroveň, patří možnost zvyšovat si důchod výdělečnou činností po vzniku nároku, která má v českém právním řádu dlouholetou tradici.20) K zatím poslední změně, která spočívala v dalším zvýhodnění odloženého odchodu do starobního důchodu21), došlo od července 2001. Přestože se důchod za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku zvyšuje, není současná právní úprava v této věci stále ještě pojistně matematicky neutrální a tedy ani pro všechny příjmové skupiny pojištěnců motivační.22 
Z v a ž o v a n é z á m ě r y : 
     Základní důchodové pojištění se výrazně podílí na snižování chudoby starší generace. Všechny jeho budoucí změny by měly být prováděny tak, aby nedošlo k ohrožení solidarity a k nebezpečí sociálního vyloučení osob v důchodovém a předdůchodovém věku, naopak by měly směřovat k udržení současné nízké míry ohrožení starších osob chudobou. 
     Důležitým prostředkem v boji proti chudobě je zajištění dostatečně široké a flexibilní nabídky sociálních služeb a uplatňování politiky aktivního stárnutí spojené s růstem zaměstnanosti starších občanů. Zvláště pro seniory je důležitá podpora a rozvoj těch služeb, které umožňují setrvání v přirozeném prostředí (rodina, komunita). 
     K nezvyšování současné míry ohrožení osob chudobou by měla napomoci i připravovaná změna právní úpravy institutu životního minima a zcela nový zákon o hmotné nouzi. Podstata těchto změn v zásadě spočívá v tom, že zatímco v současné době mají lidé závislí na sociálních dávkách za srovnatelných podmínek stejné sociální příjmy, v budoucnu by měly být tyto jejich příjmy rozdílné podle toho, zda aktivně vyvíjejí snahu zapojit se na trhu práce či nikoliv. Osoby, které tuto snahu neprojeví, nebudou mít nárok na dávky sociální péče až do výše životního minima, ale pouze do výše nově zaváděného tzv. existenčního minima. 
 3.2 Finanční udržitelnost penzijních systémů 

     Nezbytným předpokladem pro zabezpečení přiměřené výše důchodů na základě dohodnuté míry solidarity je finanční udržitelnost základního důchodového pojištění. Přitom musí být brány v úvahu i reálné možnosti získání příjmů ze soukromých důchodových systémů. 
 3.2.1 Cíle politiky 

     Opatření by měla směřovat ke zvyšování míry zaměstnanosti obecně, a zejména pak k udržení starších osob na trhu práce, k rozvoji a většímu využití soukromých důchodových systémů zvýšeným zapojením občanů v těchto systémech, zejména pak ke zlepšení věkové struktury zapojených občanů a posílení bezpečnosti těchto systémů. K dosažení dlouhodobé finanční udržitelnosti bude nutné realizovat další změny stávajícího důchodového systému a současně v oblasti veřejných financí přijímat opatření, která zabrání zvyšování vládního dluhu a do budoucna zajistí jeho pokles tak, aby bylo možné úsporou úrokových plateb částečně akomodovat nárůst vládních výdajů v souvislosti se stárnutím populace. Opatření v oblasti trhu práce a v důchodovém systému by měla vytvářet podněty pro vysokou zaměstnanost starších osob (55 až 64 let). 
     Prodlužování očekávané doby dožití není dosud doprovázeno odpovídajícím prodloužením pracovního života. Zvýšení zaměstnanosti je přitom významným faktorem pro zlepšení finanční stability a udržitelnosti důchodového systému. I přes významnou restrukturalizaci českého hospodářství během posledních patnácti let a postupný růst nezaměstnanosti na cca 8 % (dle metodiky MOP), který vytváří tlak na předčasný odchod do starobního důchodu, dochází k mírnému prodlužování reálného věku odchodu do starobního důchodu. 
        20 ) Tento institut obsahoval již zákon o národním pojištění z roku 1948. Již tehdy bylo účelem výraznějšího zvýšení důchodu při odloženém odchodu do důchodu po 60. roce věku lepší zabezpečení ve stáří. 
        21 ) Za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní bez jeho pobírání se výše procentní výměry zvyšuje o 1,5 % (6 % ročně) oproti dřívějšímu 1 % (4 % ročně) výpočtového základu. Tato nová sazba je stejná jako sazba za celý rok výdělečné činnosti vykonávané v době do vzniku nároku na důchod. 
        22 ) Se zvyšující se úrovní předdůchodových příjmů je „ztráta“ plynoucí z odložení odchodu do důchodu o jeden rok (zaplacené pojistné a důchod za jeden rok) vyšší než „zisk“ (celoživotní zvýšení důchodu za „dodatečný“ rok práce). 
     
9 
     V roce 2003 činila míra zaměstnanosti osob ve věku 55 až 64 let 42,3 % (muži 57,5 %, ženy 28,4 %). Lisabonský cíl stanoví dosáhnout do roku 2010 míry zaměstnanosti těchto osob na úrovni 50 %. Na základě posledních trendů lze předpokládat, že této úrovně by ČR do roku 2010 mohla dosáhnout. V roce 2004 činil průměrný věk odchodu do starobního důchodu 59 let (muži 61 let, ženy 57 let)23). Ukazuje se, že prodloužení věku odchodu z pracovní aktivity do roku 2010 o pět let, jak stanoví barcelonský cíl, nebude s největší pravděpodobností dosaženo. 
 3.2.2 Současná situace ve financování 
 3.2.2.1 Příjmy a výdaje základního důchodového pojištění 

     Systém základního důchodového pojištění je financován průběžným způsobem, výdaje na důchody v daném období jsou hrazeny z příjmů z pojistného vybraného v tomto období. Pojistné, které bylo zavedeno od roku 1993, je příjmem státního rozpočtu (stejně jako výdaje na důchody). Od roku 1996 byl zaveden zvláštní účet důchodového pojištění jako součást státních finančních aktiv. Jsou na něm vedeny prostředky vzniklé jako kladný rozdíl mezi příjmy z pojistného a výdaji na důchody (včetně administrativních nákladů), které mohou být použity pouze na zvýšení důchodů nebo na úhradu záporného salda pojistného na důchodové pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na toto pojištění. 
     Výdaje na důchody začaly od roku 1996 převyšovat příjmy základního důchodového pojištění cca o 9 %. S účinností od ledna 2004 byly provedeny v základním důchodovém pojištění změny. 
Hlavní změny základního důchodového pojištění přijaté s účinností od 1. ledna 2004: 
 ? pokračování ve zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod zatím na 63 let pro muže a bezdětné ženy24), 
 ? omezení možností předčasného odchodu do starobního důchodu, 
 ? omezení zápočtu doby studia jako náhradní doby pojištění; 

Současně byla schválena opatření týkající se pojistného, zejména: 
 ? zvýšení procentní sazby pojistného na základní důchodové pojištění z 26 % na 28 %25), 
 ? postupné zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro stanovení pojistného u OSVČ. 

      V důsledku těchto změn došlo již roce v 2004 k obratu a výdaje základního důchodového pojištění byly nižší než příjmy z pojistného o 4 %. 
      Finanční bilanci základního důchodového pojištění významně ovlivňují i náhradní doby pojištění, za které nejsou odváděny žádné platby a které tvoří zhruba 1/4 ze všech započítávaných dob pojištění26). Pokud by bylo za tyto doby placeno pojistné, byla by sice finanční bilance základního důchodového pojištění vyrovnaná po delší časové období, avšak takové opatření by však neřešilo problém finanční udržitelnosti a stabilizace veřejných rozpočtů. 
           23 ) Průměrný věk odchodu do starobního a plného invalidního důchodu činil v roce 2004 57 let (muži 58 let, ženy 56 let). 
           24) Pokud by nedošlo k další úpravě byla by věková hranice ostatních žen diferencovaná podle počtu vychovaných dětí od 59 do 62 let. 
           25) Byla změněna pouze vnitřní struktura sazeb pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti – celkové zatížení zůstalo stejné. 
           26 ) Jde o dobu péče o dítě do 4 let věku nebo do 18 let věku, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dobu základní vojenské služby nebo civilní služby, dobu evidované nezaměstnanosti, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti a doba kdy podpora nenáleží nejvýše v délce tří roků, dobu péče o bezmocnou osobu a dobu pobírání plného invalidního důchodu až do dosažení věkové hranice pro nárok na starobní důchod. Z analýzy těchto dob zpracované Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v Praze (2004) vyplývá, že v souboru pojištěnců narozených do roku 1948 byla nejčastěji započítávána doba evidované nezaměstnanosti (35 % všech respondentů) a doba péče o dítě (33 % všech respondentů). Průměrná doba započtených náhradních dob na celkové započtené době činí 22,4 % (20,1 % muži, 24,1 % ženy); relace důchodu bez náhradních dob k důchodu se započtením těchto dob činila v roce 2002 81,4 % (84 % u mužů, 80,6 % u žen). 
      
10 .2.2.2 Příjmy základního důchodového pojištění zaměstnanci, zaměstnavatelé a OSVČ. Výše pojistného je stanovena jednotnou procentní sazbou (28 %; z toho zaměstnavatelé 21,5 %, zaměstn a průměrnou platbou připadající na jednoho pojištěnce. Celkový počet plátců pojistného v období od roku 19 
3Příjmy a výdaje důchodového pojištění (civilní sektor)100120140160180200220240199920002001200220032004rokmld. Kč8,08,18,28,38,48,58,68,78,8% HDPpříjmyvýdajepodíl výdajů k HDP
 Na základní důchodové pojištění platí pojistné

      anci 6,5 %) z vyměřovacího základu, který tvoří započitatelné příjmy před jejich zdaněním. Vývoj příjmů sociálního pojištění je ovlivněn zejména vývojem počtu plátců pojistného
      94 do roku 2004 poklesl o 9 % s tím, že v letech 1999 až 2004 přechodně stagnoval. Výše průměrné platby na jednoho pojištěnce je ovlivněna též tím, zda pojištěnci těchto příjmů dosahují jako zaměstnanci nebo jako OSVČ. OSVČ jsou účastny jednotného základního důchodového pojištění (nemají vlastní schéma). Ve srovnání s ostatními pojištěnci však mají odchylnou právní úpravu pro stanovení vyměřovacího 
základu pro pojistné - výši vyměřovacího základu si volí podle stanovených pravidel samy. Většina přitom volí nejnižší možný vyměřovací základ. V důsledku toho se OSVČ podílejí na úhradě výdajů základního důchodového pojištění ve srovnání se zaměstnanci ve významně nižší míře. Průměrný vyměřovací základ OSVČ je výrazně nižší a např. v roce 2004 činil ve srovnání se zaměstnanci pouze 30,8 %. V období let 1994 až 2004 se vyměřovací základy zaměstnanců zvýšily o roce 2003 bylo rozhodnuto o postupném zvyšování minimálního vyměřovacího základu pro odvod p však čá vně Parlamentu zákon, který zavádí maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného i pro zaměstnance s cílem jeho budoucího sjednocení 
      172 %, ale u OSVČ pouze o 69 %. Rostoucí podíl OSVČ na celkovém počtu pojištěnců (z 9,7 % v roce 1994 na 15,2 % v roce 2004) a rozdílnost stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného OSVČ a zaměstnanců má nepříznivý vliv na vývoj výše příjmů základního důchodového pojištění. V 
      ojistného OSVČ, který bude od roku 2006 činit 50 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji, nejméně stku rovnající se polovině průměrného hrubého měsíčního příjmu v národním hospodářství zjištěného za příslušný kalendářní rok. Účelem této změny je zejména zvýšení podílu OSVČ na úhradách základního důchodového pojištění. Vláda předložila Poslanecké sněmo
      s maximálním vyměřovacím základem pro OSVČ27). 11 
          27) V roce 2007 by měl maximální vyměřovací základ činit pětinásobek, v roce 2008 čtyřnásobek a v roce 2009 trojnásobek průměrného hrubé mzdy. 
      
      Dalším faktorem ovlivňujícím výši příjmů základního důchodového pojištění je úspěšnost výběru pojistného. Pojistné je příjmem státního rozpočtu a vybírá ho stát prostřednictvím územních pracovišť ČSSZ. Za celé období od zavedení pojistného na sociální zabezpečení v roce 1993 činí podíl plateb (inkasa) k předpisům pojistného (včetně pokut a penále) v průměru 97,5 %. Výběr pojistného ve vztahu k předpisu pojistného (úspěšnost výběru) má přitom výrazně se zlepšující tendenci, takže se v současné době blíží úrovni 100 %. Stav nedoplatků za celé toto období činí pouze 2,5 % z předepsaného pojistného s tím, že více než polovinu nedoplatků tvoří penále. Více než polovina pohledávek je přitom vůči odhlášeným subjektům. 
Ze shora uvedeného vyplývá závěr, že výběr pojistného je dlouhodobě úspěšný, ale problémem je právní úprava stanovení pojistného OSVČ a velký rozsah započítávaných náhradních dob pojištění, za které nejsou odváděny žádné platby. 
 3.2.2.3 Výdaje základního důchodového pojištění 

      Nejvyšší podíl na výdajích základního důchodového pojištění, které v současné době činí cca 8,47 % HDP, mají výdaje na starobní důchody. Je to dáno tím, že z celkového počtu důchodců je nejvíce důchodců starobních a že úroveň starobních důchodů je ze všech druhů důchodů nejvyšší. Z celkových výdajů na důchody činí výdaje na starobní důchody 72 %, na invalidní důchody 18 % a na pozůstalostní důchody 10 %. (Podrobněji tabulková příloha.) 
      V souvislosti s tím, jak budou v rámci reformních kroků zvyšovány pobídky k delšímu setrvání na trhu práce, lze v budoucnu očekávat, že invalidní důchody budou nabývat na významu jako cesta k předčasnému odchodu z trhu práce28). Osoby, které mají nárok na plný invalidní důchod i po splnění podmínek nároku na starobní důchod, nejsou v případě souběhu s výdělečnou činností nijak omezeny. Rozhodující je pouze posouzení zdravotního stavu pojištěnce posudkovým lékařem nositele pojištění.29) Problém invalidizace má přitom významnou regionální dimenzi, a to proto, že souvisí se situací na trhu práce i s dlouholetou namáhavou a zdraví škodlivou prací a v neposlední řadě i s horším životním prostředí. V současné době pobírá cca 15 % osob ve věku 50 až 64 let invalidní důchod. 
 3.2.3 Prognózy a úkoly v rámci politiky 
 3.2.3.1 Základní důchodové pojištění 

S o u č a s n ý s t a v : 
       Hlavní problém při řešení finanční udržitelnosti základního důchodového pojištění a přiměřenosti důchodů spočívá v očekávaném rychlém stárnutí české populace. Dynamika růstu podílu osob starších 65 let na celé populaci v ČR bude ve světě ojedinělá. 
       Změny v českém základním důchodovém pojištění by měly směřovat k vyššímu pracovnímu zapojení starších osob a tím i ke zvýšení reálného věku odchodu do důchodu. V ČR sice došlo ke zvýšení zaměstnanosti osob ve věku od 55 let do 64 let z 36,3 v roce 2000 na 42,3 % v současné době, ale budou muset být zvážena opatření spočívající v dalším zvýhodnění odloženého odchodu do starobního důchodu, v možnosti přepočítat starobní důchod za pracovní činnost vykonávanou po přiznání tohoto důchodu při jeho pobírání a v dalším pokračování zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod. Pokud jde o předčasný odchod do starobního důchodu, nepůsobí současná právní úprava po přijetí opatření v roce 2001 a 2004 jako motivační faktor pro předčasný odchod z trhu práce. Tento závěr vychází z výpočtů provedených za pomoci kritéria implicitní daně, které ukazují, že současný systém předčasných starobních důchodů je veskrze pojistně matematicky neutrální. 
           28) Toto riziko je o to vyšší, že úroveň plných invalidních důchodů je obecně vyšší než předčasných starobních důchodů. Jde o důsledek toho, že se v případě invalidního důchodu se započítává pro jeho výši doba od vzniku invalidity až do dosažení věkové hranice pro nárok na starobní důchod, avšak procentní výměra předčasného starobního důchodu se stanoví podle skutečně získané doby pojištění, která se pak ještě krátí za dobu předčasného odchodu do důchodu. To znamená, že procentní výměra invalidního důchodu je vyšší. 
           29 ) V roce 2004 bylo provedeno celkem 71 tis. zjišťovacích prohlídek, z toho ve 32 tis. případech byla uznána plná invalidita a ve 29 tis. částečná invalidita. V 10 tis. případech zjišťovacích prohlídek nebyla uznána plná ani částečná invalidita. 
       
12 
       P ř e d p o k l á d a n ý v ý v o j : 
      Projekce30) vychází primárně ze současné legislativy a z předpokladu, že by nebyla změněna. I při nezměněné legislativě však není základní důchodové pojištění rigidní. Existuje v něm několik důležitých parametrů, jejichž vývoj ovlivňuje svými rozhodnutími vláda. Konkrétně jsou to redukční hranice, které redukují výši příjmů pro výpočet důchodu, základní výměra důchodu a způsob valorizace vyplácených důchodů. 
      Pro účely projekce byly stanoveny hodnoty těchto významných parametrů následujícím způsobem: 
 - valorizace vyplácených důchodů: CPI + 1/3 růstu průměrné reálné mzdy 
 - indexace základní výměry: podle vývoje průměrné reálné mzdy 
 - indexace redukčních hranic: podle vývoje průměrné reálné mzdy 

      Na základě výše uvedených předpokladů výdaje základního důchodového pojištění z výchozí úrovně těsně nad 8,4 % HDP31) nejprve krátkodobě klesají na 8 % a poté začínají růst až k hladině 12,5 % HDP v závěru projekce (rok 2050). Krátkodobý mírný pokles výdajů je způsoben zejména přijatým předpokladem o nižší než mzdové valorizaci důchodů (valorizace podle inflace a jedné třetiny růstu průměrné reálné mzdy). V relativním vyjádření k HDP tedy dojde během následujících 50 let k růstu výdajů na důchody přibližně o 50 %. 
      Vývoj celkových výdajů základního důchodového pojištění je určován především dynamikou výdajů na starobní důchody a z menší části růstem výdajů na důchody invalidní. To je důsledkem očekávaného růstu počtu důchodců v těchto kategoriích. Pokud jde o počet starobních důchodců, předpokládá se růst z 1,95 mil. v roce 2004 až na více než 3 mil. v roce 2050. Pokud jde o invalidní důchodce, očekává se nárůst z 555 tisíc v roce 2004 na 685 tisíc v roce 2035, poté by měl počet invalidních důchodců pozvolna klesat na úroveň zhruba 620 tis. v roce 2050. Celkový počet důchodců základního důchodového pojištění by měl v důsledku výše popsaných trendů vzrůst z 2,6 mil. v roce 2004 na 3,8 mil. v roce 2050. 
      V důsledku stárnutí české populace rostl poměr důchodců a plátců pojistného z úrovně těsně pod 50 % v roce 1993 na zhruba 55 % v roce 2004 a vzhledem k předpokládanému stárnutí dále poroste až na hodnotu cca 93 % okolo roku 2050. 
      Vzhledem k předpokládanému vývoji příjmů z pojistného na úrovni 8,4 % HDP dosahuje základní důchodové pojištění do první poloviny dvacátých let mírných finančních přebytků. Kumulovaně mohou tyto přebytky na počátku dvacátých let přesáhnout téměř 6 % HDP. Zvyšování výdajů v relaci k HDP povede nejprve k vyrovnání finanční pozice a poté k postupnému růstu deficitu základního důchodového pojištění, který ke konci projekce dosáhne úrovně 4 % HDP. Kumulované saldo se přesune z kladné do záporné hodnoty kolem roku 2035 a kolem roku 2050 dosáhne dluh úrovně necelých 50 % HDP. 
      V případě, že by nedošlo v základním důchodovém pojištění k dalším úpravám, které by buď navazovaly na již provedené změny (tj. především postupný růst zákonné věkové hranice pro odchod do starobního důchodu), nebo by významně restrukturalizovaly základní důchodové pojištění, nebyl by tento systém dlouhodobě finančně udržitelný. 
      Za nejvýznamnější nástroj, který umožňuje čelit dopadům stárnutí populace (především prodlužující se naději dožití), lze považovat odklad odchodu do starobního důchodu. Již v současné době jsou však v základním důchodovém pojištění prvky, které motivují k odkladu odchodu do starobního důchodu, a to krácení výše důchodu při odchodu do starobního důchodu před zákonnou věkovou hranicí a zvýhodnění při odkladu odchodu do důchodu až po dosažení zákonné věkové hranice. Výpočty ukazují dopad dalšího zvyšování zákonné věkové hranice i nad nyní stanovených 63 
           30 ) Byla použita národní demografická a makroekonomická projekce. Důvodem byla skutečnost, že v době zpracování NSRP nebyl k dispozici dohodnutý demografický scénář vypracovaný Eurostatem a v důsledku toho ani makroekonomický scénář připravovaný Evropskou komisí na základě jednotné metodiky. 
           31 ) Včetně administrativních výdajů na úrovni 1,8 % příjmů z vybraného pojistného. 
      
13 
      let pro muže a 59 až 63 let pro ženy. Těchto věkových hranic bude fakticky dosaženo v letech 2016 a 2019. 
Vývoj poměru důchodců a plátců pojistného 
      V případě, že by se pokračovalo ve zvyšování zákonné věkové hranice na základě stejných principů (tj. o 2 měsíce u mužů a o 4 měsíce u žen ročně32)) i po roce 2013, a to až do konce projekce v roce 2050, odcházeli by do starobního důchodu v roce 2050 muži v průměru zhruba v 68 letech a ženy v 67 letech (po roce 2050 se projevuje vliv silných ročníků narozených v 70. letech a nízkého počtu narozených na přelomu století). Výdaje na důchody by se v tomto případě zvýšily z úrovně 8,4 % HDP v současné době na 9,6 % v roce 2050 s obdobným trendem uvedeným v předchozím textu. Pokles výdajů by byl dán především nižším počtem důchodců, jejichž celkový počet by za této situaci vzrostl „pouze“ na necelé 3,3 mil. v roce 2050. Vzhledem ke změněnému vývoji výdajů by v základním důchodovém pojištění za této situace vznikal mírný přebytek až do druhé poloviny třicátých let, kdy by kumulovaně dosahoval zhruba úrovně 12,5 % HDP. Po té by se základní důchodové pojištění dostalo do deficitu, který by se prohloubil až na úroveň 1,2 % HDP v roce 2050. Z pohledu kumulované finanční pozice by se základní důchodové pojištění v roce 2050 pohybovalo zhruba v rovnováze. Je zřejmé, že posun zákonné věkové hranice pro nárok na starobní důchod (a současně zvyšování zaměstnanosti) má významný vliv na celkovou finanční stabilitu základního důchodového pojištění. Přesto ho nelze ani za této situace považovat za plně dlouhodobě finančně stabilní, neboť deficit v řádu 1,2 % HDP představuje riziko pro vývoj po roce 2050. 
           32 ) resp. i u žen o 2 měsíce ročně jakmile dosáhnou věkové hranice pro nárok na starobní důchod mužů 
      
14 
Vývoj výdajů důchodového systému 
Vývoj salda důchodového systému 
 3.2.3.2 Soukromé důchodové systémy 

S o u č a s n ý s t a v 
       V současné době se důchody ze soukromých důchodových systémů podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. Průměrná výše příspěvku účastníka na penzijní připojištění se státním příspěvkem nedosahuje dostatečné výše k tomu, aby umožnila nashromáždit prostředky postačující na výplatu doživotní penze v „rozumné“ výši. 
       Určité riziko spojené s penzijním připojištěním se státním příspěvkem představují především garance spojené s výplatou penzí. Těmito garancemi jsou především garantované úrokové míry při výpočtu penzí a garantované úmrtnostní tabulky. I když tyto garance byly v loňském roce pro nové účastníky odstraněny, pro převážnou většinu účastníků zůstávají. Zákonem není stanovená povinnost, aby každoroční připisování podílu na výnosech hospodaření, oceňování rizikovosti penzijního plánu 
       
15 
       pro dlouhodobou finanční stabilitu PF a stanovení správné výše rezerv, účtů účastníků a rezervního fondu bylo ověřeno pojistným matematikem.33) 
       PF má ze zákona povinnost každoročně garantovat nezáporný výnos pro účastníky, což má zásadní význam pro investiční strategie, a tím pro ziskovost penzijních fondů. Od roku 1995 do roku 2003 činil průměrný připsaný nominální výnos 6,2 %, reálný výnos 0,7 %. Nižší výnos je na druhé straně vyvážen vyšší bezpečností investic. 
       Výhodou penzijního připojištění se státním příspěvkem je jeho snadná regulace, neboť je v zásadě upraveno jedním zákonem. Státní dozor nad PF vykonává MF a KCP. KCP podléhá pouze činnost fondů, resp. depozitářů, týkající se umisťování prostředků fondů, resp. kontroly umisťování prostředků PF. Každý fond je povinen nejdéle do 3 měsíců po skončení pololetí a kalendářního roku zveřejňovat zprávy o svém hospodaření a přehled o umístění prostředků PF, jejich uložení a jejich výši. Penzijní plány schvaluje MF ve spolupráci s MPSV. 
       Soukromé životní pojištění má v ČR mnohem delší tradici. Regulační a dozorová činnost u životního pojištění je plně v souladu s požadavky EU. Dozor vykonává MF, které spolupracuje s ČNB a KCP zejména v oblasti dozoru nad finančními skupinami a konglomeráty. 
Z v a ž o v a n é z á m ě r y 
       Budoucí požadavky na financování přiměřených důchodů budou záviset na dalším průběhu důchodové reformy. Je zřejmé, že soukromé zdroje budou muset tvořit mnohem významnější část prostředků, než je tomu v současnosti. 
       V systému penzijního připojištění se státním příspěvkem bude nutné 
 - oddělit majetek akcionářů od majetku účastníků a umožnit tak penzijním fondům nabízet různě zaměřené penzijní plány, 
 - zvýšit míru pokrytí, zejména u mladších věkových skupin, 
 - motivovat účastníky těchto systémů k vyšším příspěvkům, 
 - motivovat zaměstnavatele k vyšší účasti i vyšším příspěvkům, 
 - omezit čerpání jednorázového vyrovnání a 
 - odstranit garanci meziročního nezáporného výnosu. 

      Na výše uvedených změnách se shodují odborníci napříč institucemi a změny budou vyžadovat úpravu zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. 
       Soukromé životní pojištění volí spíše střední a vyšší příjmové skupiny. Neexistence horní hranice pro pojistné na základní důchodové pojištění je výrazným omezujícím faktorem dalšího rozvoje (nejen) soukromého životního pojištění. Zavedení této horní hranice by spolu s vyšší daňovou motivací jak pro pojištěnce tak pro zaměstnavatele přispělo k vyšší účasti i k vyšším platbám účastníků do obou soukromých důchodových systémů. 
 3.2.4 Strategie pro vyřešení rozdílů ve financování 

      Záměrem koncepce reformy veřejných financí přijaté v roce 2003 a rozdělené do dvou etap je zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných rozpočtů. První etapa se primárně zaměřila na stabilizaci schodku veřejných rozpočtů a v jejím rámci byla přijata řada předpisů a opatření, jejichž cílem je dosažení rozpočtových úspor. Mezi tato opatření patří i změny v základním důchodovém pojištění přijaté s účinností od 1. ledna 2004. Opatření sice zajistila stabilizaci českého základního důchodového pojištění na určitou dobu (cca do roku 2023), avšak důsledky spojené s nepříznivým budoucím vývojem (zejména demografickým), a tím i s problémem finanční udržitelnosti základního důchodového pojištění a přiměřenosti důchodů, nemohou vyřešit. Budoucí problémy budou tak závažné, že ještě v horizontu tohoto desetiletí musí být zvážena další významná reformní opatření v rámci stávající struktury systému (již řadu let v ČR probíhají i diskuse o zásadních strukturálních 
           33) Přesto většina PF svého pojistného matematika má a zbývající PF využívají služeb externích pojistných matematiků. 
      
16 
      změnách – o posílení soukromých fondových systémů, o míře ekvivalence apod.; dosud však konsensu dosaženo nebylo). 
Jde zejména o tato opatření: 
 a) zvážit další postupné prodlužování věkové hranice pro nárok na starobní důchod s cílem jejího sjednocení pro muže a ženy. V důsledku toho by mělo dojít i k faktickému pozdějšímu odchodu do důchodu a tedy i k prodloužení ekonomické aktivity a nakonec i k plnému uplatnění principu rovného zacházení s muži a ženami, 
 b) zvážit další prodlužování období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, 
 c) zvážit omezení zápočtu náhradních dob pojištění a možnosti finančního krytí těchto dob, 
 d) zvážit změnu způsobu indexace skutečně dosažených příjmů pro výpočet důchodu, která by spočívala v zohlednění vývoje příjmů základního důchodového pojištění při vyměřování důchodů, 
 e) zvážit přechod k jinému způsobu valorizace důchodů, 
 f) zvážit zavedení postupného odchodu do starobního důchodu s možností přepočtu tohoto důchodu vypláceného vedle příjmu z výdělečné činnosti, 
 g) zvážit aktualizaci (objektivizaci) kritérií pro posuzování procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti při stanovení stupně invalidity s ohledem na měnící se vnější podmínky a na nové poznatky vědy. 

      Při posuzování uvedených opatření musí být brány v úvahu i dopady případných změn v jiných oblastech (např. v oblasti trhu práce, v oblasti sociální péče). 
 3.3 Modernizace penzijních systémů v souvislosti s měnícími se požadavky hospodářství, společnosti a občanů 
 3.3.1 Vztah důchodového pojištění k měnícím se podmínkám, k trhu práce a různým modelům zaměstnání (výdělečné činnosti) 

      Cílem modernizace českého základního důchodového pojištění by měla být jeho schopnost lépe reagovat na měnící se potřeby společnosti a jednotlivců, přizpůsobování různým formám zaměstnání a požadavkům územní mobility, plné respektování principu rovného zacházení s muži a ženami, transparentnost a důvěryhodnost pro občany. V souvislosti s modernizací by měla být zajištěna průběžná a co nejúplnější informovanost občanů o jejich nárocích ze základního důchodového pojištění. 
 3.3.1.1 Vliv měnících se vnějších podmínek na základní důchodové pojištění 

      Současné základní důchodové pojištění je na rozdíl od stavu před rokem 1996 dynamické, protože reaguje na okolní vývoj. Reakcí na prodlužující se dobu dožití je postupné zvyšování zákonné věkové hranice pro nárok na starobní důchod probíhající nepřetržitě od roku 1996. Rovněž období, ze kterého se zjišťují příjmy pro výpočet důchodů, se od roku 1996 postupně prodlužuje z původně pětiletého období na cílově třicetileté období v roce 2016. Tím důchodový systém více (objektivněji) zohledňuje ekonomickou aktivitu občanů. Hodnoty některých prvků konstrukce výpočtu důchodu se každoročně mění v závislosti na obecném mzdovém vývoji. Valorizace důchodů musí podle zákona minimálně zohlednit plně růst cen a z jedné třetiny růst průměrné reálné mzdy. 
 3.3.1.2 Mobilita a pokrytí osob důchodovým pojištěním 

      Univerzální, jednotné a povinné české základní důchodové pojištění není překážkou mobility osob a pokrývá všechny ekonomicky aktivní osoby, včetně osob měnících relativně často zaměstnání a osob výdělečně činných na částečný úvazek, pokud vykonávají výdělečnou činnost aspoň v minimálním rozsahu34). Základní důchodové pojištění není překážkou ani pro samostatnou výdělečnou činnosti. Výši důchodu může ovlivnit skutečnost, což platí obecně, že pojištěnec nebyl v období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, nepřetržitě výdělečně činný a neměl tedy po tuto dobu ani žádný příjem. 
           34 ) Příjem minimálně 400 Kč za měsíc a trvání pracovní činnosti aspoň sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů. 
      
17 
      Pokud jde o soukromé důchodové systémy, není jejich právní úprava překážkou mobility pracovních sil. 
 3.3.2 Rovnost mezi muži a ženami 

      Základní oblastí, kde je třeba prosazovat princip rovnosti žen a mužů, je trh práce, protože důchodové dávky jsou odvozovány od výše předchozích příjmů. Mezi opatření, která by měla rozdíl mezi muži a ženami významně snížit, je postupné snižování diferenciace věkové hranice pro nárok na starobní důchod mužů a žen35). Pokud jde o základní důchodové pojištění, princip rovného zacházení mezi muži a ženami prosazován je. 
      Dosavadní rozdílné věkové hranice mužů a žen pro nárok na starobní důchod jsou považovány za dočasnou výjimku z principu rovného zacházení, kterou umožňuje Směrnice Rady z 19. prosince 1978 (79/7EEC), o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení. Proto bude nutné, pokud jde o zvyšování věkových hranic pro nárok na starobní důchod, pokračovat ve zvyšování diferencovaném, a to výrazněji u žen s cílem sjednocení těchto hranic pro muže i ženy. V roce 1996 byly v podstatě sjednoceny podmínky nároku i na pozůstalostní důchody mužů a žen a způsob stanovení jejich výše. Dočasně zůstal rozdílný pouze věk, ve kterém pozůstalému vznikne trvalý nárok na pozůstalostní důchod.36) Od roku 1996 lze hodnotit dobu péče o dítě ve věku do 4 let i mužům, pokud o dítě skutečně pečují (stejnou dobu péče o jedno dítě ovšem nelze hodnotit současně muži i ženě). Nárok na pozůstalostní důchod ze základního důchodového pojištění vzniká, pokud v době úmrtí trvalo manželství; nárok na důchod zanikne uzavřením nového manželství a při opětovném úmrtí náleží důchod po naposled zemřelém manželovi. 
      Z penzijního připojištění se státním příspěvkem vzniká nárok na pozůstalostní penzi té fyzické osobě, kterou určil účastník připojištění ve smlouvě; přitom může být určeno i více osob. Pokud zemřelému účastníkovi nebyla vyplácena penze a nevznikl nárok na odbytné nebo pozůstalostní penzi, stává se nárok z penzijního připojištění předmětem dědictví. Pokud nejsou dědici, stává se majetkem PF. 
 3.3.3 Průběh přípravy důchodové reformy a informovanost 

D o s a v a d n í v ý v o j: 
      Současná podoba českého základního důchodového pojištění začala vznikat začátkem 90. let a byla plně zavedena v roce 1996. I v době po přijetí zákona o důchodovém pojištění však byla průběžně přijímána další reformní opatření. 
Nejvýznamnější opatření realizovaná od počátku 90. let do současné doby: 
V letech 1990 až 1992 
 ? byla odstraněna diskriminace OSVČ a zrušeny preference v důchodovém systému, takže prakticky všichni ekonomicky aktivní začali získávat důchodové nároky podle jednotných podmínek, 
 ? došlo k organizačnímu sjednocení provádění důchodového pojištění a nemocenského pojištění, 
 ? byla zavedena pravidla pro valorizace důchodů. 

V roce 1993 
 ? zavedeno pojistné na důchodové pojištění (jako příjem státního rozpočtu). 

V roce 1994 
 ? byl přijat zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a český důchodový systém začaly tvořit dva pilíře. 

V roce 1995 
 ? byl přijat nový zákon o důchodovém pojištění, který zakotvil taková zásadní opatření, jako je zejména postupné zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod, zohlednění obecného mzdového vývoje při stanovení výše důchodů a v podstatě rovné zacházení mezi muži a ženami. 

35 ) Věková hranice pro nárok na starobní důchod se od roku 1996 ročně zvyšuje o 2 měsíce pro muže a o 4 měsíce pro ženy zatím do 63 let pro muže a bezdětné ženy a do 59 – 62 let pro ženy podle počtu vychovaných dětí. 
36 ) U žen je to dosažení věku aspoň 55 let a u mužů aspoň věku 58 let. 

18 
V roce 1996 
 ? byl zaveden zvláštní účet důchodového pojištění jako součást státních finančních aktiv, který umožňuje, i když v rámci státního rozpočtu, definovat bilanci základního důchodového pojištění. 

V roce 1997 
 ? byl omezen zápočet většiny náhradních dob pojištění a zpřesněny podmínky pro valorizaci důchodů. 

V roce 1999 
 ? novelou zákona o penzijním připojištění byla zvýšena míra bezpečnosti vkladů účastníků připojištění a rozšířena možnost tohoto připojištění, včetně zavedení daňových úlev. 

V roce 2001 
 ? byla snížena motivace k předčasnému odchodu do starobního důchodu a zvýhodněno odložení odchodu do tohoto důchodu. 

V roce 2002 
 ? byla změněna a zpřesněna pravidla pro valorizaci důchodů. 

V roce 2003 
 ? bylo rozhodnuto o dalším pokračování ve zvyšování důchodového věku i po roce 2006, 
 ? byly omezeny možnosti předčasného odchodu do starobního důchodu, 
 ? byl omezen zápočet doby studia, 
 ? bylo zrušeno omezení výplaty starobního důchodu výší výdělku, 
 ? byla zvýšena procentní sazba pojistného na důchodové pojištění a snížena tato sazba pro příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – celkové zatížení zůstalo nezměněné, 
 ? bylo rozhodnuto o postupném zvyšování minimálního vyměřovacího základu pro pojistné OSVČ (v letech 2004 až 2006), 
 ? novelou zákona o penzijním připojištění bylo dosaženo harmonizace s právem EU. 

S o u č a s n ý s t a v a b u d o u c í v ý v o j 
      Po uvedených parametrických změnách je základní důchodové pojištění stabilizované na období zhruba 20 let. Příjmy z pojistného budou dostačující na krytí výdajů systému, které se budou pohybovat na úrovni 8 % až 9 % HDP. Poté však dojde k dramatickému zvýšení nákladů. Vzhledem k setrvačnosti systému je proto nezbytné zvažovat již v současné době další významné reformní kroky. 
      Na základě politických jednání byl v roce 2004 ustaven Tým expertů, ve kterém mají zástupce politické strany37), předseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr financí. Dále byla zřízena odborná pracovní skupina, jejímž úkolem bylo analyzovat návrhy variant důchodové reformy, které předložily politické strany prostřednictvím Týmu expertů (podrobněji v příloze). Proces tvorby těchto analýz byl transparentní, otevřený a veřejný. Odborná i laická veřejnost měla možnost se do tohoto procesu zapojit nebo ho sledovat a komentovat prostřednictvím písemných příspěvků k výstupům publikovaným na webových stránkách. Jednou měsíčně byla podávána informace o postupu prací, která byla mj. rovněž umisťována na webových stránkách. Výsledky práce Týmu expertů budou využity při dalších politických jednáních. 
      Průběh přípravy důchodové reformy je také průběžně projednáván na zasedáních RHSD (tzv. tripartita). Tu tvoří zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů. Účastníci zasedání mají možnost uplatňovat své názory, připomínky a doporučení. 
      Pokud jde o hlavního nositele pojištění (ČSSZ)38), průběžně se usiluje o celkové zlepšení administrativy, zejména zvýšením technické vybavenosti, s cílem vytvořit moderní instituci s vysokou úrovní kontaktu s pojištěnci. Od roku 2005 předkládají zaměstnavatelé pravidelně každoročně nositeli pojištění tzv. evidenční listy důchodového pojištění svých zaměstnanců (pojištěnců) za předchozí 
           37 ) Všechny politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně Parlamentu. 
           38) V případě příslušníků ozbrojených sil a sborů jsou nositeli pojištění orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti. 
      
19 
      kalendářní rok. Od 1. července 2005 byl zřízen registr pojištěnců, který obsahuje zákonem stanovené údaje o osobách účastných nemocenského pojištění a důchodového pojištění z důvodu výdělečné činnosti. Tyto údaje jsou průběžně aktualizovány a doplňovány. Tím byly vytvořeny i podmínky pro pravidelnou informovanost pojištěnců o údajích, které se týkají jejich důchodových nároků. S každoročním písemným podáváním informací na základě žádosti pojištěnců o době jejich pojištění a o vyměřovacích základech pro výpočet důchodu formou tzv. informativního osobního listu důchodového pojištění se počítá od roku 2006. Cílově je záměr informovat pojištěnce i o jejich budoucích nárocích z důchodového pojištění při splnění určitých předpokladů. Změny u nositele pojištění směřují zejména k digitalizaci evidovaných údajů o pojištěncích, k centralizaci dat a řízení procesů a k decentralizaci výkonu agend tak, aby byly co nejblíže klientovi. 
      Ke zvýšení všeobecné informovanosti o stavu a vývoji v oblasti důchodového pojištění přispěla i komplexní zpráva hlavního nositele pojištění o činnosti, která byla poprvé zpracována v roce 2004 a nadále bude zpracovávána každoročně. Vedle toho je pravidelně každý druhý rok zpracováno hodnocení českého systému sociálního pojištění pojistnými matematiky MPSV. Obě tyto zprávy, které vláda poprvé projednala v roce 2004, byly umístěny na volně přístupné webové stránky. 
      O soukromých důchodových systémech vydává každoročně MF výroční zprávy. Veřejnost může získat další informace na webových stránkách jednotlivých PF a ŽP. 
 4. Závěry 

    Začátkem 90. let minulého století bylo spolu s rozhodnutím o ekonomické reformě rozhodnuto i o reformě sociálního systému. Pokud jde o oblast důchodů, byla reformní opatření přijímána průběžně od roku 1990. Nejvýznamnější změnou bylo přijetí zákona o důchodovém pojištění v polovině 90. let, který zavedl s účinností od 1. ledna 1996 taková zásadní opatření (zejména z dlouhodobého hlediska), jako je např. postupné zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod současně se sbližováním těchto věkových hranic mužů a žen a zohlednění obecného mzdového vývoje ve výpočtu důchodu. Současná právní úprava není ani překážkou mobility pracovních sil. 
      Základním důchodových pojištěním je pokryto téměř všechno ekonomicky aktivní obyvatelstvo a prostřednictvím náhradních dob pojištění i osoby, které nevykonávají výdělečnou činnost z kvalifikovaných důvodů (např. péče o dítě). Průměrný starobní důchod byl v roce 2004 na úrovni 57 % průměrné čisté mzdy (44 % průměrné hrubé mzdy). Je umožněn otevřený přístup k dobrovolným soukromým důchodovým systémům, jejichž podíl na důchodových příjmech důchodců je však zatím nevýznamný. Pod hranicí chudoby jsou pouze 4 % osob starších 60 let. I když s vyšším věkem ohrožení chudobou poněkud stoupá, nachází se pod hranicí chudoby necelých 7 % osob ve věku nad 75 let. Zaměstnanost starších osob ve věku 55 až 64 let je zhruba na úrovni 42 %. Tato pozitivní situace má však i své negativní tendence, zejména v oblasti přiměřenosti a udržitelnosti důchodů. Současný důchodový systém je významně redistributivní a nivelizační a to při poměrně vysoké pojistné sazbě. Důsledkem je negativní dopad na osoby s nadprůměrnými příjmy, u kterých je nízká míry náhrady předdůchodových příjmů. Výše pojistné sazby současně brání těmto osobám zvýšit si důchod z vlastních zdrojů. 
      Dynamičnost základního důchodového pojištění je dána každoroční aktualizací příjmů pro výpočet důchodu podle obecného mzdového nárůstu. Přiměřenost vyplácených důchodů je zajišťována valorizací, kdy i při minimální valorizaci stanovené zákonem musí být plně zohledněn růst cen a aspoň z jedné třetiny růst reálné hrubé mzdy. 
      I po přijetí zákona o důchodovém pojištění byly průběžně přijímány další změny, které směřovaly zejména k dalšímu omezení zápočtu náhradních dob pojištění, ke snížení motivace k předčasnému odchodu do důchodu a ke zvýhodnění odloženého odchodu do důchodu. V roce 2003 pak bylo rozhodnuto o pokračování ve zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod. 
      Realizací schválených změn došlo od roku 2004 ke stabilizaci základního důchodového pojištění na období zhruba 20 let. K dlouhodobému zajištění přiměřenosti a udržitelnosti důchodů však dosud přijatá opatření nebudou dostačující. V důsledku předpokládaného stárnutí české populace, které bude jedno z nejrychlejších v Evropě, lze očekávat růst poměru důchodců a plátců pojistného 
      
20 
      z hodnoty na úrovni 55 % v roce 2004 až na hodnotu cca 93 % okolo roku 2050. Tento vývoj bude muset být nevyhnutelně doprovázen přijetím dalších reformních kroků. 
      Politické strany předložily v roce 2004 různé varianty důchodové reformy. Budoucí podoba českého důchodového systému byla zvažována v Týmu expertů. Závěrečná zpráva bude využita při dalších politických jednáních. Na změny v důchodovém systému se připravuje i nositel pojištění. Souběžně se změnami v základním důchodovém pojištění (I. pilíř) budou zváženy změny v dobrovolných soukromých důchodových systémech s cílem zvýšit jejich význam. Změny budou zváženy rovněž v oblasti zaměstnanosti, zejména pak s cílem udržet starší pracovníky déle na trhu práce. O průběhu důchodové reformy jsou informováni sociální partneři. Se zajištěním informovanosti se počítá i směrem k občanům.
Zpráva o životním prostredí
Ceské republiky v roce 2006
(plné znení)
ii
Zpracoval redakcní kolektiv CENIA,
ceské informacní agentury životního prostredí
Na zpracování jednotlivých kapitol se podíleli:
odbory Ministerstva životního prostredí
Agentura ochrany prírody a krajiny CR
Centrum dopravního výzkumu
Centrum pro otázky životního prostredí Univerzity Karlovy
CzechInvest
Ceská geologická služba
Ceská geologická služba – Geofond
Ceská inspekce životního prostredí
Ceský bánský úrad
Ceský hydrometeorologický ústav
Ceský statistický úrad
Ceský úrad zememericský a katastrální
EKO - KOM, a.s.
Energetický regulacní úrad
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo práce a sociálních vecí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo prumyslu a obchodu
Ministerstvo školství, mládeže a telovýchovy
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zemedelství
Podniky povodí
Regionální environmentální centrum CR
Reditelství silnic a dálnic
Správy národních parku
Státní fond životního prostredí CR
Státní ústav radiacní ochrany
Státní zdravotní ústav
Státní rostlinolékarská správa
Ústav pro hospodárskou úpravu lesu
Ústrední kontrolní a zkušební ústav zemedelský
Výzkumný ústav lesního hospodárství a myslivosti
Výzkumný ústav meliorací a ochrany pudy
Výzkumný ústav vodohospodárský T.G.M.
1
Obsah

I Složky životního prostredí
I.1 Ovzduší
I.1.1 Emisní situace
Zdroje znecištování ovzduší se podle zákona c. 86/2002 Sb., o ochrane ovzduší pred
znecištujícími látkami (zákon o ovzduší) delí na stacionární (zvlášte velké, velké, strední
a malé) a mobilní. Zvlášte velké, velké a strední zdroje jsou sledovány jako bodové zdroje
jednotlive, malé zdroje plošne na úrovni obcí, mobilní zdroje liniove (vybrané scítané úseky)
a plošne (ostatní silnice, železnicní doprava, zemedelské stroje, apod.) na úrovni kraju CR.
Údaje o emisích znecištujících látek a další technické údaje o zdrojích znecištování ovzduší
jsou evidovány v databázích REZZO (Registr emisí a zdroju znecištování ovzduší).
Podkladem pro emisní bilanci bodove sledovaných zdroju jsou údaje souhrnné provozní
evidence, overované príslušnými orgány ochrany ovzduší. Bilance emisí dalších skupin
zdroju (lokální vytápení domácností, zdroje používající rozpouštedla, mobilní zdroje, atd.)
je provádena modelovými výpocty s využitím statistických údaju.
Dle predbežných výsledku emisní inventarizace za rok 2006 došlo v celkovém úhrnu emisí
k mírným mezirocním poklesum všech sledovaných znecištujících látek v rozmezí 2–8 %,
nejvetší procentuální pokles zaznamenaly emise oxidu uhelnatého (CO) (o 7,8 %). Hlavní roli
na techto pozitivních údajích mely malé zdroje znecištování (REZZO 3), u kterých emise
tuhých znecištujících látek (TZL), oxidu siricitého (SO2), oxidu dusíku (NOx) a CO poklesly
až na 75 % stavu roku 2005. Vzhledem k významné závislosti emisí z malých zdroju na topné
sezóne však lze predpokládat, že tento výkyv byl zpusoben mimorádne teplou zimní sezónou
2006/2007 a tudíž ho nelze oznacit za pocátek nového pozitivního trendu. Naopak u velkých
zdroju (REZZO 1) došlo v prípade TZL a CO k mezirocnímu nárustu cca o 5 %. Celkové
množství emisí základních znecištujících látek a podíly jednotlivých kategorií zdroju
na celkových emisích v roce 2005 a predbežné údaje za rok 2006 uvádí tab. I.1.1 a tab. I.1.2.
V dlouhodobejším pohledu (roky 2000–2006) emise sledovaných látek mírne klesají (CO, SO2,
tekavé organické látky (VOC z angl. Volatile Organic Compound)) ci stagnují (NOx), což
ukazuje graf I.1.2 a tab. I.1.3. Prezentované údaje za celé období zahrnují úpravy rozdelení
spotreb nafty dle metodiky CSÚ/VÚZT a úpravy modelového výpoctu emisí z lokálního
vytápení domácností.
12
Tabulka I.1.1
Celkové emise základních znecištujících látek v roce 2005 – prepoctené údaje
Tuhé látky SO2 NOx CO VOC NH3

Celkové emise základních znecištujících látek v roce 2006 – predbežné údaje
Tuhé látky SO2 NOx CO VOC NH3
Kategorie zdroju
tis. t/rok
Zvlášte velké a velké
zdroje 13,1 181,9 141,4 160,2 18,2 16,3
Strední zdroje 5,0 3,9 3,7 4,7 3,1 10,8
Malé zdroje 12,8 20,4 8,2 62,6 102,8 34,6
CELKEM stac.zdroje 30,9 206,2 153,3 227,5 124,1 61,7
Mobilní zdroje 28,0 0,6 131,5 230,7 45,1 2,5
CELKEM 58,9 206,8 284,8 458,2 169,2 64,2
Zdroj: CHMÚ, CIŽP, CSÚ, CDV, SVÚOM, VÚTZ
Pozn.: Sber, zpracování a overení údaju více než 30 tisíc individuálne sledovaných provozoven je casove
pomerne nárocný proces a pokud není k termínu dokoncení publikace k dispozici emisne nejvýznamnejší cást
(zvlášte velké a velké zdroje), je celková emisní bilance oznacena jako predbežná.
13
Tabulka I.1.3
Vývoj emisí vybraných základních znecištujících látek v letech 1985 až 2005 (tis. t/rok)
Rok TZL a) SO2 NOx COb) VOC NH3

a)od roku 2000 pripocteny emise z oteru vozovek, pneumatik a brzdných systému u silnicní dopravy cca 17 tis. t
b) v roce 1990 doplnen odhad emisí z hutnictví ve výši 245 tis. t
c) emise ze zemedelství od roku 2003 vypocteny podle nové metodiky
d) v roce 2000 doplneny emise mobilních zdroju ve výši cca 2 tis. t
Pozn.: V metodice stanovení spotreb pohonných hmot a emisí mobilních zdroju spadajících pod MD došlo pri
zpracování údaju za rok 2005 k novému prerozdelení spotreby motorové nafty mezi dopravní prostredky
a ostatní nesilnicní mobilní zdroje. Výstupy aktualizované bilance spotreby pohonných hmot souvisí s výrazným
snížením odhadu emisí zemedelských a lesních stroju a dalších nesilnicních vozidel (napr. stavebních stroju).
V návaznosti na tyto zmeny byly provedeny prepocty emisí zpetne do roku 2002.
Zdroj: CHMÚ, CIŽP, CDV, SVÚOM, VÚTZ, CSÚ
Podíl jednotlivých skupin stacionárních i mobilních zdroju podle technologického clenení
ukazuje graf I.1.1. Clenení do uvedených skupin je provedeno podle mezinárodní
kategorizace NFR používané pro ohlašování emisí v rámci Smernice o emisních stropech
2001/81/ES. Vedle ctyr limitovaných polutantu jsou prezentovány také emise cástic PM2,5 pro
než bude pravdepodobne stanoven emisní strop k roku 2020.
Nejvýznamnejší skupinu bodove sledovaných zdroju tvorí verejná a prumyslová energetika
(témer 60 % SO2 a více než 30 % NOx z celkových emisí). Dále se na celkových emisích
výrazne podílejí plošné zdroje, zejména vytápení domácností (cca 27 % PM2,5), používání
rozpouštedel (cca 51 % VOC) a zemedelské cinnosti (cca 93 % NH3). Mobilní zdroje se
14
na celkových emisích podílejí významnou merou emisemi NOx (cca 47 %) a PM2,5 (cca 37 %
vc. emisí z oteru).
Emise težkých kovu a perzistentních organických látek
V tabulce I.1.5 jsou uvedeny celkové emise jednotlivých sledovaných težkých kovu
a perzistentních organických látek (POPs) vykazovaných podle požadavku Protokolu
k Úmluve CLRTAP. Emisní bilance je zpracována z podkladu databáze REZZO s využitím
statistických údaju (spotreby paliv a pohonných hmot, údaje o produkci vybraných
technologií) a príslušných emisních faktoru. Dle uvedených údaju je zrejmé, že emise techto
látek nemají zretelný trend, v prípade težkých kovu mezirocne ponekud stouply, emise POPs
se naopak mírne od roku 2004 snižují.
Tabulka I.1.4
Vývoj emisí težkých kovu a POPs v letech 1990–2005
Težké kovy POPs
Pb Cd Hg PCB PCDD/PCDF PARok U
t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 kg.rok-1 g.rok-1 t.rok-1

Zdroj: CHMÚ, CDV, CSÚ
Do emisní inventury težkých kovu a POPs pro rok 2005 byly krome emisí stanovených podle
standardní metodiky (výpocet emisí za použití aktivitních dat a standardních emisních
faktoru) zahrnuty i emise vykazované prímo provozovateli zdroju. To se projevuje navýšením
celkových emisí težkých kovu, resp. emisí skupiny zvlášte velkých spalovacích zdroju, jejichž
provozovatelé mají podle legislativy v oblasti ochrany ovzduší povinnost merit jednou
za tríleté období emise težkých kovu i POPs a vykazovat je v souhrnné provozní evidenci.
Graf I.1.1 (na následující strane)
Podíl jednotlivých skupin stacionárních i mobilních zdroju podle kategorií NFR
15

celkové emise v 1000 t/rok
** predbežné údaje Zdroj: CHMÚ
Emise látek ovlivnujících ozonovou vrstvu Zeme
CR je smluvní stranou Vídenské úmluvy o ochrane ozonové vrstvy a Montrealského
protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu od svého vzniku po rozdelení bývalého
Ceskoslovenska 1. ledna 1993. Tímto dnem prevzala jeho drívejší závazky. CR pristoupila ke
všem vyhlášeným dodatkum k Montrealskému protokolu.
CR se úspešne vyrovnala se všemi požadavky, které klade na smluvní strany Montrealský
protokol. Jedná se napríklad o úplné vyrazení spotreby CFC (tzv. tvrdých freonu) a halonu
pro veškerá bežná použití. Dále je to ukoncení spotreby methylbromidu, a to jak pro fumigaci
pud, tak i pro karanténní a predzásilkové aplikace (ošetrení zboží pred prepravou).
Dosud ješte nebylo ukonceno používání tzv. mekkých freonu, což jsou látky typu HCFC,
jejichž potenciál je sice rádove nižší než v prípade tzv. tvrdých freonu (jejichž spotreba v CR
je nulová již od roku 1996), ale presto se na poškozování ozonové vrstvy podílejí. Spotreba
HCFC by mela být ukoncena v roce 2010, címž bude v CR definitivne uzavrena kapitola látek
poškozujících ozonovou vrstvu pro bežná použití.
17
Zbývajícím úkolem pak je ukoncení spotreby halonu pro kritická použití (požární ochrana
v letectví a ve vojenské technice) a CFC pro laboratorní úcely. Zároven se CR zabývá sberem
vyrazených výrobku s obsahem CFC, HCFC a halonu. Každorocne se tak znovuzíská a
zneškodní okolo 20 tun látek poškozujících ozonovou vrstvu (30 tun v roce 2006).
Stav ozonosféry dle merení solární a ozonové observatore v Hradci Králové je znázornen na
následujícím grafu I.1.3. Jak z grafu vyplývá, množství stratosférického ozonu bylo po
vetšinu daného období podprumerné.
Graf I.1.3
Stav ozonosféry (%) behem jednotlivých let 1991–2006 (vztaženo k dlouhodobému
prumeru leden 1991–kveten 2007)
Zdroj: CHMÚ
I.1.2 Kvalita ovzduší na území Ceské republiky v roce 2006
Hodnocení míry znecištení ovzduší vychází z monitorování koncentrací znecištujících látek
v prízemní vrstve atmosféry sítí mericích stanic. Pri hodnocení stavu znecištení ovzduší je
predevším sledován vztah zjištených imisních hodnot k príslušným imisním limitum.
K 31. 12. 2006 nabylo úcinnosti Narízení vlády c. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování
kvality ovzduší, které zrušilo dosavadní Narízení vlády c. 350/2002 Sb., kterým se stanoví
imisní limity a podmínky a zpusob sledování, posuzování, hodnocení a rízení kvality ovzduší,
v platném znení. Hodnoty imisních a cílových imisních limitu stanovené v novém narízení
vycházejí z direktiv ES a neliší se oproti predchozí právní úprave. Prehled látek, pro které
jsou stanoveny imisní a cílové imisní limity, vcetne data dosažení cílových koncentrací techto
látek, jsou uvedeny v tabulce I.1.6.
Státní sít imisního monitoringu je základem pro monitorování znecištení venkovního ovzduší
v CR. Je tvorena automatizovanými mericími stanicemi (AMS), které jsou umísteny podle
schváleného projektu a v souladu s platnou legislativou. Automatizované stanice jsou
doplneny sítí manuálních stanic, na kterých probíhá odber vzorku zejména pro zjištení
koncentrací látek, které se váží na cástice PM10 – benzo(a)pyren a težké kovy (kadmium,
arsen, olovo, nikl). Státní imisní sít je doplnena monitoringem dalších organizací.
Provozovatelem státní imisní síte je Ceský hydrometeorologický ústav (CHMÚ).
18
Tabulka I.1.5
Prehled imisních limitu, cílových a dlouhodobých imisních limitu (podle Narízení vlády
c. 597/2006 Sb.)
Imisní limity pro ochranu zdraví
Mez pro posuzování [?g.m-3]
Znecištující
látka

rok a zimní období
(1. 10.–31. 3.)
8 12 20 —
NOx kalendární rok 19,5 24 30 —
Znecištující
látka
(b) Casový interval
Dlouhodobý imisní cíl
[?g.m-3.h]
Hodnota cílového imisního limitu
k 31. 12. 2009 [?g.m-3.h]
O3
AOT40, vypocten z 1h hodnot
v období kveten-cervenec*
6 000
18 000
prumer za 5 let
*Kumulativní expozice ozonem AOT40 se spocte jako suma diferencí mezi hodinovou koncentrací ozonu a
prahovou úrovní 80 ?g.m-3 (= 40 ppb) pro každou hodinu, kdy byla prekrocena tato prahová hodnota. Podle
požadavku narízení vlády c. 597/2006 Sb. se AOT40 pocítá pro období trí mesícu od kvetna do cervence,
zmerených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEC (= 7:00 až 19:00 svetového casu (UTC))
I.1.2.1 Trendy koncentrací hlavních znecištujících látek
V devadesátých letech dvacátého století byl v CR patrný klesající trend ve znecištení ovzduší
SO2, suspendovanými cásticemi PM10, NO2 i NOx. Na prelomu tisíciletí však došlo
k zastavení klesajícího trendu a do roku 2003 koncentrace uvedených znecištujících látek
naopak vzrostly, v prípade SO2 jen velmi mírne. V roce 2004 byl zaznamenán pokles
koncentrací techto látek, ale do roku 2006 byl opet obnoven vzrustající trend, nejpatrnejší u
hodinových koncentrací NO2.
U prízemního ozonu lze konstatovat, že v porovnání s hodnocením (v prumeru za tri roky)
v roce 2005 je cílový imisní limit prekrocen na menším území republiky. Naopak u AOT40
podíl plochy území, kde je prekrocen imisní limit (hodnocení v prumeru za pet let) vzrostl.
Trendy znecištení ovzduší temito látkami znázornuje graf I.1.4.
20
Graf I.1.4
Trendy koncentrací nekterých látek behem období 1996–2006
Zdroj: CHMÚ
I.1.2.2 Kvalita venkovního ovzduší z hlediska lidského zdraví v roce 2006
Oxid siricitý
SO2 je dráždivá látka, která zpusobuje zhoršení plicních funkcí a zmenu plicní kapacity.
Stanovený imisní limit pro ochranu zdraví pro 24hodinovou koncentraci SO2 byl v roce 2006
prekrocen v lokalite Úštek (Ústecký kraj) a na dvou stanicích CEZ Kostomlaty pod
Milešovkou a Petrovice u Karviné. Zejména v Ústeckém kraji došlo ke zvýšení 24hodinové
koncentrací proti minulému roku. Na 7 % území CR presahovaly koncentrace SO2 dolní mez
pro posuzování (LAT). Na žádném mericím míste nebyl prekrocen hodinový imisní limit
350 ?g.m-3 (obr. I.1.5).
21
Obrázek I.1.5
Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO2 v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Suspendované cástice frakce PM10 a frakce PM2,5
Suspendované cástice jsou emitovány jak prírodními (napr. sopky ci prašné boure), tak
i antropogenními (napr. elektrárny a prumyslové technologické procesy, doprava, spalování
uhlí v domácnostech, spalování odpadu) zdroji. Vetšina techto antropogenních emisních
zdroju je soustredena v urbanizovaných oblastech, tj. v oblastech, ve kterých žije velká cást
populace
Negativní zdravotní úcinky PM10 a PM2,5 se projevují již pri velmi nízkých koncentracích bez
zrejmé spodní hranice bezpecné koncentrace. Zdravotní rizika cástic ovlivnuje jejich
koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Mohou se podílet na snížení imunity, mohou
zpusobovat zánetlivá onemocnení plicní tkáne a oxidativní stres organismu. Pri chronickém
pusobení mohou zpusobovat respiracní onemocnení a snižovat funkci plic.
Nejvíce zatíženou souvislou oblastí je, stejne jako v predešlých letech, Ostravsko
a Karvinsko. Z celkového poctu 148 lokalit, na kterých je merena frakce PM10
suspendovaných cástic, došlo na 94 stanicích (64 % stanic) k prekrocení 24hodinového
imisního limitu PM10. Rocní imisní limit PM10 byl prekrocen na 43 stanicích.
V prípade obou uvedených imisních charakteristik frakce PM10 došlo v roce 2005 i 2006
približne na stejném poctu lokalit k prekrocení imisního limitu. V roce 2006 se nadlimitní
24hodinové koncentrace PM10 (obr. I.1.6) vyskytovaly na 28,5 % území CR, což predstavuje
mírné mezirocní zlepšení. Naopak území, na kterém došlo k prekrocení rocního imisního
limitu se mírne zvetšilo, predstavovalo 2,3 % plochy CR (obr. I.1.7). Na celém území CR byla
pro obe emisní charakteristiky prekrocena dolní mez pro posuzování (LAT) a na více jak 90
% území i horní mez pro posuzování (UAT) což indikuje, že znecištení suspendovanými
cásticemi PM10 stále predstavuje nejvetší problém kvality ovzduší v CR.
Od roku 2005 se merí také jemnejší frakce suspendovaných cástic PM2,5, která byla v roce
2006 merena na 25 lokalitách. Z tohoto poctu byl na 14 stanicích prekrocen navrhovaný rocní
limit 25 ?g.m-3.
22
Obrázek I.1.6
Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM10 v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Obrázek I.1.7
Pole rocní prumerné koncentrace PM10 v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Oxid dusicitý
Expozice zvýšeným koncentracím NO2 ovlivnuje plicní funkce a zpusobuje snížení imunity.
K prekrocení rocního imisního limitu NO2 pro zdraví lidí dochází pouze
na omezeném poctu stanic, a to na dopravne exponovaných lokalitách aglomerací a velkých
mest (obr. I.1.8), dolní mez pro posuzování byla prekrocena pouze na 2,7 % území CR.
Z celkového poctu 180 lokalit, kde byl v roce 2006 monitorován NO2, došlo k prekrocení
rocního imisního limitu na 15 stanicích. Imisní limit vcetne meze tolerance byl prekrocen na
23
5 lokalitách. Hodinový imisní limit byl sice prekrocen na silne dopravne zatížené stanici
Praha 2-Legerova, ale k prekrocení imisního limitu s mezí tolerance nedošlo.
Obrázek I.1.8
Pole rocní prumerné koncentrace NO2 v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Oxid uhelnatý
Antropogenním zdrojem znecištení ovzduší CO jsou procesy, kdy dochází k nedokonalému
spalování fosilních paliv. CO se váže na hemoglobin a snižuje zásobování duležitých orgánu
v tele kyslíkem.
V roce 2006 se CO meril celkem na 43 lokalitách, na žádné z nich maximální denní
8hodinové klouzavé prumery CO nepresáhly imisní limit.
Benzen
K nejvýznamnejším škodlivým efektum expozice benzenu patrí poškození krvetvorby a dále
jeho karcinogenní úcinky.
S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování znecištení ovzduší
aromatickými uhlovodíky. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických
uhlovodíku – zejména benzenu a jeho derivátu – jsou predevším výfukové plyny benzinových
motorových vozidel. Emise z mobilních zdroju predstavuje cca 85 % celkových emisí
aromatických uhlovodíku. Dalším významným zdrojem emisí techto uhlovodíku jsou ztráty
vyparováním pri manipulaci, skladování a distribuci benzinu.
Rocní prumery koncentrací benzenu oproti predchozímu roku na vetšine lokalit mírne
vzrostly. Z celkového poctu 31 lokalit, kde se v roce 2006 merila koncentrace benzenu, byl
imisní limit zvýšený o mez tolerance pro rok 2006 prekrocen na stanici Zdravotního ústavu
Ostrava-Prívoz (12,1 ?g.m-3) a na lokalite CHMÚ Ostrava-Prívoz
(11,5 ?g.m-3). Tesne pod imisním limitem se nachází lokalita Ostrava-Fifejdy s rocním
prumerem 4,9 ?g.m-3. Vyšší koncentrace souvisejí v této oblasti s prumyslovou cinností
(predevším s výrobou koksu).
24
Prízemní ozon
Prízemní ozon je sekundární znecištující látkou v ovzduší, která nemá významný emisní
zdroj. Vzniká za úcinku slunecního zárení komplikovanou soustavou fotochemických reakcí
zejména mezi NOx, VOC a dalšími složkami atmosféry.
Ozon je velmi úcinným oxidantem. Poškozuje prevážne dýchací soustavu, zpusobuje
podráždení, morfologické, biochemické a funkcní zmeny a snižuje obranyschopnost
organismu.
V roce 2006 byl ozon meren na 69 lokalitách, z nichž na 36 (52 %) došlo k prekrocení
cílového imisního limitu pro zdraví lidí za tríleté období 2004–2006. Nejvyšší hodnoty byly
namereny v horských oblastech.
Ve srovnání s predchozím tríletým obdobím 2003–2005 mírne poklesl relativní pocet stanic
s prekrocením cílového imisního limitu. Na obr. I.1.9 Pole 26. nejvyšších maximálních
denních 8hod. klouzavých prumeru je patrný mírný nárust plochy území s koncentracemi
pod cílovým imisním limitem 120 ?g.m-3. Zatímco v prumeru v letech 2003–2005 byly
nadlimitní koncentrace prízemního ozonu na 99 % území CR, v letech 2004–2006 to bylo již
jen na 88 % (obr. I.1.9). Z hodnoceného tríletého období 2004–2006 již vypadl rok 2003, kdy
byly zaznamenány dlouhotrvající vysoké teploty a vysoké hodnoty slunecního zárení
a koncentrace prízemního ozonu dosahovaly výjimecne vysokých hodnot. Rok 2006 byl
v porovnání s dvemi predchozími lety také pomerne teplý, ve srovnání s rokem 2003 byla
teplota v prumeru v mesících duben až zárí, kdy je dosahováno nejvyšších koncentrací ozonu,
pouze o 0,7 °C nižší a koncentrace ozonu byly také pomerne vysoké.
Obrázek I.1.9
Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého prumeru
koncentrace ozonu v prumeru za 3 roky, 2004–2006
Zdroj: CHMÚ
Arsen
Arsen se vyskytuje v mnoha formách anorganických i organických sloucenin.
Z antropogenních cinností jsou významné hlavne spalovací procesy, výroba železa a oceli
25
a výroba medi a zinku. Arsen je vázán prevážne na cástice jemné frakce (PM2,5), která muže
být transportována na delší vzdálenost a pronikat hloubeji do dýchací soustavy. Kritickým
úcinkem vdechování arsenu je rakovina plic.
Nejvyšší koncentrace arsenu (obr. I.1.10) byly zjišteny v Praze, Stredoceském a Ústeckém
kraji, kde došlo mezirocne k mírnému zhoršení situace. Výraznejší zhoršení v oblasti
Moravskoslezského kraje lze zduvodnit mírným nárustem koncentrací na stávajících
lokalitách a dále vyhodnocením nových merení v zatížených oblastech (lokality Ostrava-
Bartovice, Ostrava-Mariánské Hory). Na 95 % území však není prekracována ani dolní mez
pro posuzování (LAT).
Obrázek I.1.10
Pole rocní prumerné koncentrace arsenu v ovzduší v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Kadmium
Prirozené zdroje tvorí v globálním pohledu pouze asi 10 % a patrí mezi ne více než z poloviny
vulkanická cinnost. Prevážnou cást, plných 90 % tvorí antropogenní zdroje, prevážne výroba
železa, oceli, metalurgie neželezných kovu, spalování odpadu a fosilních paliv. Méne
významným zdrojem emisí je doprava. Kadmium je navázáno prevážne
na cástice jemné frakce (PM2,5).
Dlouhodobá expozice kadmia ovlivnuje funkci ledvin. Kadmium je prokazatelne
karcinogenní pro zvírata, dukazy karcinogenity kadmia pro cloveka jsou zatím omezené.
V roce 2006 bylo mereno kadmium celkem na 69 lokalitách. Cílový imisní limit nebyl
prekrocen. Nejvyšší prumerné rocní koncentrace v roce 2005 byly namereny na 3 lokalitách
v Libereckém kraji (Tanvald, Souš, Liberec-Vratislavice), v roce 2006 byly nejvyšší
prumerné rocní koncentrace namereny na dvou velmi zatížených lokalitách v Ostrave
(Ostrava-Bartovice, Ostrava-Mariánské hory), ze kterých byla k dispozici pro hodnocení data
namerená až od 1. 1. 2006. Cílový imisní limit musí být splnen do 31. 12. 2012.
Nikl
Nikl je pátý nejhojnejší prvek zemského jádra, i když v zemské kure je jeho zastoupení nižší.
Z globálního hlediska je produkován z 26 % prirozenými zdroji (kontinentální prach
26
a vulkanická cinnost). Mezi hlavní antropogenní zdroje lze radit spalování težkých topných
oleju, težbu niklových rud a rafinaci niklu, spalování odpadu a výrobu železa a oceli.
Ze zdravotního hlediska zpusobuje alergické kožní reakce a je hodnocen jako karcinogenní
látka pro cloveka.
Asi 70 % cástic obsahující nikl tvorí frakci menší než 10 ?m a tyto cástice mohou být
transportovány na delší vzdálenosti. Asi ze 30 % se nikl vyskytuje v aerosolu
s aerodynamickým prumerem vetším nebo rovným 10 ?m, který rychle sedimentuje
v blízkosti zdroje.
Na žádné z 63 mericích lokalit nebylo, obdobne jako v predchozích letech, indikováno
prekrocení cílového imisního limitu. Nicméne oproti predchozímu hodnocenému roku 2005
nejvyšší rocní prumery koncentrací mírne vzrostly.
Olovo
Vetšina olova obsaženého v atmosfére pochází z antropogenních emisí, predevším
ze spalování fosilních paliv, výroby železa a oceli a metalurgie neželezných kovu.
Z prirozených zdroju je významné zvetrávání hornin a vulkanická cinnost. Olovo se v ovzduší
vyskytuje ve forme jemných cástic s cetnostním rozdelením velikosti charakterizovaným
stredním aerodynamickým prumerem menším než 1 ?m.
Pri dlouhodobé expozici lidského organismu se projevují úcinky na biosyntézu krevního
barviva, nervový systém a krevní tlak. Dukazy karcinogenity olova a jeho sloucenin
pro cloveka jsou klasifikovány jako nedostatecné.
Na žádné ze 70 lokalit nedošlo k prekrocení cílového imisního limitu. Koncentrace olova
na všech lokalitách leží hluboko pod imisním limitem a nedosahují ani úrovne dolní meze
pro posuzování.
Benzo(a)pyren
Prírodní hladina pozadí benzo(a)pyrenu muže být s výjimkou výskytu lesních požáru témer
nulová. Jeho antropogenním zdrojem, stejne jako ostatních polycyklických aromatických
uhlovodíku (PAU), jejichž je benzo(a)pyren predstavitelem pro hodnocení úcinku na lidské
zdraví, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních (domácí topenište)
tak i v mobilních zdrojích (motory spalující naftu), ale také výroba koksu a železa.
Benzo(a)pyren, stejne jako další PAU s 5 a více aromatickými jádry, je navázán predevším
na cástice menší než 2,5 ?m.
U benzo(a)pyrenu, stejne jako u nekterých dalších PAU, jsou prokázány karcinogenní úcinky
na lidský organismus.
V roce 2006 byl benzo(a)pyren sledován na 28 lokalitách, z toho na 24 (86 %) byl cílový
imisní limit prekrocen (obr. I.1.11). Na všech lokalitách klasifikovaných jako mestské nebo
predmestské bylo zaznamenáno prekrocení cílového imisního limitu, s výjimkou dvou stanic,
kde se rocní prumer rovnal cílovému imisnímu limitu. Pouze na jediných dvou venkovských
stanicích byl rocní prumer pod cílovým imisním limitem. Tato skutecnost velmi podporila
obavy, že i v obcích a mestech, kde se nemerí, dochází vlivem lokálních zdroju
k prekracování cílového imisního limitu.
Z tohoto duvodu došlo v roce 2006 pri hodnocení koncentrací benzo(a)pyrenu k výraznému
zpresnení metody mapování. Podle takto zkonstruované mapy byla území rady mest a obcí
vyhodnocena jako území s prekroceným cílovým imisním limitem (celkem 9 % plochy CR,
v roce 2005 to bylo jen 5,2 %). Nejvyšší rocní prumerná koncentrace byla namerena
27
v Ostrave-Bartovicích (11,7 ng.m-3), kde je hodnota cílového imisního limitu prekrocena
témer 12krát.
Obrázek I.1.11
Pole rocní prumerné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany zdraví
Pro vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona c. 86/2002 Sb.,
o ochrane ovzduší, v platném znení, bylo provedeno na úrovni zón a aglomerací vyhodnocení
prekracování imisního limitu pro rocní prumerné koncentrace PM10, NO2, olova, benzenu.
Dále byly vypocteny cetnosti prekracování denních limitu pro frakci PM10 a SO2, hodinových
limitních hodnot pro SO2 a NO2 a 8hodinových limitních hodnot CO.
Obr. I.1.12 znázornuje oblasti CR se zhoršenou kvalitou ovzduší. tj. takové oblasti, ve kterých
je prekrocen imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro alespon jednu znecištující látku (jedná se
o SO2, CO, PM10, Pb, NO2 a benzen). Jedná se o 29 % rozlohy území CR, což predstavuje
mírné mezirocní zlepšení. K prekrocení cílových imisních limitu sledovaných látek (jedná se
o As, Cd, Ni a benzo(a)pyren) došlo v roce 2006 na 9 % území CR (viz obr. I.1.13). Pokud
však vezmeme v úvahu ozon, byly prekroceny cílové imisní limity na témer 90 % plochy
území CR (obr. I.1.14).
28
Obrázek I.1.12
Oblasti CR s prekrocenými imisními limity pro ochranu zdraví obyvatel v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Obrázek I.1.13
Oblasti CR s prekrocenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (bez zahrnutí
ozonu) v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
29
Obrázek I.1.14
Mapa oblastí CR s prekrocenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (vcetne
ozonu) v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Pri interpretaci výsledku hodnocení je nutné zduraznit, že mapy znecištení ovzduší jsou
vytváreny na základe merení, které je s ohledem na požadavky legislativy smerováno
predevším do velkých aglomerací. Podle odborného odhadu a na základe výsledku
publikovaných prací však lze s vysokou pravdepodobností ocekávat, že zvýšené,
ale i nadlimitní koncentrace rady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se imise nemerí
a ve kterých v CR žije pomerne znacná cást populace. Jedná se zejména
o koncentrace prachových cástic, PAU a težkých kovu. Zásadní roli na znecištení ovzduší
hraje dopravní zátež a zpusob vytápení. Dopady znecištení ovzduší jsou dále ovlivneny
i geomorfologií území. Pri použití dreva a uhlí pro vytápení dochází ke zvýšení emisí
prachových cástic, PAU a težkých kovu.
I.1.3 Kvalita venkovního ovzduší z hlediska ekosystému a vegetace v roce 2006
Prízemní ozon
Pro hodnocení ochrany vegetace pred nadmernými koncentracemi ozonu využívá národní
legislativa ve shode s príslušnou smernicí ES expozicní index AOT40.
Z celkového poctu 31 venkovských a predmestských stanic, pro které je podle legislativy
relevantní výpocet AOT40, došlo podle hodnocení pro rok 2006 k prekrocení cílového
imisního limitu pro ochranu vegetace pro ozon na 28 lokalitách (90 %). Dle rozložení hodnot
AOT40 na obr. I.1.15 je patrný jejich mírný nárust, který lze vysvetlit skutecností, že rok
2006 byl oproti roku 2001, který již nespadá do hodnoceného petiletého prumeru, v mesících
kveten až cervenec témer o 2° C teplejší, což melo za následek i vyšší koncentrace ozonu.
30
Obrázek I.1.15
Pole hodnot indexu AOT 40, prumer 2002–2006
Zdroj: CHMÚ
Oxid siricitý
V zimním období 2006/2007 došlo vlivem mírné zimy na celém území CR
ke snížení znecištení ovzduší SO2, proti predchozímu zimnímu období 2005/2006. Imisní
limit pro ochranu ekosystému a vegetace nebyl v zimním období 2006/2007 prekrocen
na žádné lokalite klasifikované jako venkovská. Rocní limit pro ekosystémy a vegetaci nebyl
rovnež prekrocen na žádné venkovské lokalite.
Oxidy dusíku
Rocní limit NOx pro ekosystémy nebyl v roce 2006 prekrocen na žádné lokalite klasifikované
jako venkovská.
I.1.4 Atmosférická depozice
Chemické složení atmosférických srážek a atmosférická depozice se na území CR sledují
dlouhodobe. V roce 2006 bylo hodnocení provedeno na základe namerených dat o chemickém
složení atmosférických srážek celkem z 58 lokalit, kde odbery a následné analýzy zajištují
CHMÚ, CGS, VÚLHM, VÚV T.G.M. a HBÚ AV CR.
Na obr. I.1.16 a obr. I.1.17 jsou znázornena pole celkové rocní depozice síry a dusíku, která
mají obdobný charakter jako v predchozích letech. Maximálních hodnot depozice síry
i dusíku je dosahováno v Ústeckém a Libereckém kraji, v prípade dusíku také v kraji
Karlovarském.
31
Obrázek I.1.16
Pole celkové rocní atmosférické depozice síry v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Obrázek I.1.17
Pole celkové rocní atmosférické depozice dusíku v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
I.1.5 Kontrola v oblasti ochrany ovzduší
V oblasti ochrany ovzduší se ve sledovaném období potvrdily nekteré trendy z predchozích
let, zejména posun ve strukture zdroju, u kterých bylo zjišteno porušení povinností pri
ochrane ovzduší. Relativne casteji je zjištováno porušení povinností u stredních a jiných
zdroju s méne významným vlivem na kvalitu ovzduší (menší zdroje emitující tekavé
organické látky z procesu používajících organická rozpouštedla, spalovací zdroje provozující
starší uhelné kotle), než u významných zvlášte velkých a velkých zdroju, které byly
32
v minulosti v centru pozornosti inspekce a kterým byly nejcasteji ukládány pokuty, zejména
za prekrocení emisních limitu znecištujících látek.
Další trend se projevuje ve strukture duvodu pro ukládání pokut, resp. opatrení k náprave.
V minulých obdobích prevažovaly pokuty za prekracování emisních limitu, v soucasné dobe
vzrustá mezi uloženými pokutami relativní podíl pokut za porušení méne závažných
povinností zejména administrativního charakteru a dále pak za provozování zdroje bez
povolení orgánu ochrany ovzduší. Ve sledovaném období byla venována zvýšená pozornost
problémovým zdrojum, které jsou prícinou opakovaných stížností verejnosti a zdrojum
s povinnostmi jak v oblasti ochrany ovzduší.
V roce 2006 bylo provedeno celkem 3 334 kontrol zvlášte velkých, velkých a stredních zdroju
a 160 kontrol malých zdroju znecištování ovzduší. V oblastech ochrany ovzduší, ochrany
ozonové vrstvy i klimatického systému Zeme bylo provedeno celkem 4 229 kontrol a právní
moci nabyla rozhodnutí o pokutách ve výši 19,3 mil. Kc.
Kontroly dodržování povinností osob, které zacházejí s regulovanými látkami a výrobky,
které tyto látky obsahují, byly zamereny zejména na dodržování podmínek a rozsahu povolení
MŽP, dodržování závazné technologie znovuzískávání regulovaných látek a na kontrolu osob
provádejících servis chladicích a klimatizacních zarízení. Behem kontrol bylo zjišteno
prevážne porušení podmínek technického nebo administrativního charakteru s méne
významným vlivem na ozonovou vrstvu Zeme. Zvýšená pozornost byla venována
spolecnostem zabývajícím se likvidací vyrazených chladicích zarízení.
I.2 Voda
I.2.1 Srážkové pomery na území CR v prubehu roku 2006
Rok 2006 mužeme z hlediska plošného srážkového úhrnu hodnotit jako normální, prumerný
srážkový úhrn (694 mm), za celé území predstavuje 102 % dlouhodobého srážkového
normálu v letech 1961–1990. Významnou charakteristikou roku bylo strídání období
s nadprumernými úhrny srážek s výraznými obdobími sucha, pouze v cervnu a listopadu se
srážky pohybovaly okolo normálu.
Nejvyšší rocní srážkové úhrny zaznamenaly horské oblasti, nejvíce stanice Železná Ruda,
Špicák 1 615,4 mm a nejméne (313,9 mm) bylo namereno v Podkrušnohorí na stanici
Tušimice. V porovnání s dlouhodobým normálem byla srážkove mírne podnormální zejména
oblast stredních Cech, cást Královehradeckého a Moravskoslezského kraje. Naopak mírne
vyšší než normální byly úhrny srážek v Orlických horách, na jihu území CR
v Jihomoravském, Jihoceském kraji a v Karlovarském kraji v Krušných horách. Situaci
v plošném rozložení rocních úhrnu srážek v roce 2006 a srovnání s normálem za roky 1961–
1990 ukazují obrázky I.2.1 a I.2.2.
33
Obrázek I.2.1
Rocní úhrn srážek na území CR v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Obrázek I.2.2
Úhrn srážek v roce 2006 na území CR (procento normálu 1961–1990)
Zdroj:CHMÚ
První polovina roku 2006 byla srážkove prevážne normální, vysoce nadnormální úhrny srážek
se vyskytovaly v mesících breznu a dubnu (167 a 153 % dlouhodobého normálu). Vysoké
úhrny srážek v únoru a breznu pri nízkých teplotách vedly k vytvorení velké zásoby vody,
tedy i vysoké snehové pokrývky (28 cm za celou CR). Oteplení v poslední dekáde mesíce
brezna, které zasáhlo i horské polohy, ve spojení se srážkovou cinností (deštem) od 28. 3.
vyvolalo rychlé tání snehu a rozvodnení vodních toku.
Prumerný úhrn srážek v mesíci kvetnu byl mírne nadnormální, vysoké úhrny srážek byly
zaznamenány zejména v západní cásti republiky v Plzenském a Karlovarském kraji ve druhé
dekáde mesíce.
Výrazne srážkove podnormální byl mesíc cervenec se srážkovými úhrny nižšími než 50 %
normálu. Rozložení srážek bylo navíc nerovnomerné, zatímco v Karlovarském kraji spadlo 96
% normálu srážek a v Jihoceském 75 %, úhrny srážek v kraji Zlínském a Moravskoslezském
byly pouze na 26 a 27 % normálu.
Mesíc srpen byl na srážkovou cinnost bohatý, srážkové úhrny na celém území vysoko
presáhly hodnoty normálu, napr. v kraji Jihomoravském spadlo 239 % normálu srážek.
Nejvyšší úhrn srážek namerila Labská Bouda, a to 648,4 mm.
34
Následující mesíce byly srážkove podnormální, výrazne suchý byl mesíc zárí s prumerným
úhrnem 18 mm, což predstavuje 34 % normálu. Pouze v mesíci listopadu dosáhly prumerné
hodnoty srážek k normálním hodnotám. Porovnání srážkových úhrnu na území CR v roce
2006 s dlouhodobým prumerem za období 1961–1990 (tzv. normálem) znázornují grafy I.2.3
a I.2.4.
Graf I.2.3

Zdroj: CHMÚ
I.2.2 Odtokové pomery
Rok 2006 byl na vetšine území CR prutokove mírne nadprumerný a na povodnové situace
bohatý. Prumerné rocní prutoky se prevážne pohybovaly od 110 do 130 % dlouhodobých
rocních prumeru (QA). Nejvyšší prumerné rocní prutoky (120 až 135 % QA) se vyskytovaly na
tocích v povodí Vltavy a Dyje. Nejvyšší prumerný rocní prutok 159 % QA byl dosažen
v povodí Lužnice v profilu Bechyne. Naopak celkove nižší prutoky, v rozmezí od 100 do
115 % QA byly zaznamenány u toku v povodí Labe a Ohre. Celkove podprumerný rocní
prutok (95 % QA) vykázala z hodnocených toku pouze Odra v Bohumíne.
35
Z hlediska rocního chodu byl zacátek (leden, únor) a konec roku 2006 (zárí, ríjen, listopad a
prosinec) ve vetšine sledovaných povodích prutokove podprumerný. Výjimku tvorily pouze
toky v povodí horního Labe, kde hodnoty mesícních prutoku v zárí a listopadu prekrocily
hodnoty dlouhodobých prumeru QM a Olše, kde byl prutokove nadprumerný také pocátek
roku.
Po prutokove znacne podprumerném období v prvních dvou mesících následovalo období
prutokove nadprumerné, které trvalo, s výjimkou toku v povodí horního Labe, až do konce
prvního pololetí. Nejvodnejším mesícem tohoto prutokove nadprumerného období byl duben,
kdy vetšina sledovaných toku vykazovala 3násobek, místy (povodí Lužnice) až 4,7násobek
dlouhodobého dubnového prumeru QM.
Zacátek druhého pololetí byl prevážne ve znamení poklesu a podprumernými hodnotami
prutoku vzhledem k dlouhodobým cervencovým prutokum. Nadprumerné mesícní prutoky se
i nadále vyskytovaly zejména v povodí Vltavy, Dyje a dolního Labe. V srpnu dosáhla vetšina
sledovaných toku, krome toku v povodí Odry, 1,5 až 2 násobku dlouhodobých srpnových
prumeru. V následujícím období pak mesícní prutoky vykazovaly podprumerné hodnoty.
Prutokove nejméne vodným mesícem byl prosinec, kdy se hodnoty dlouhodobých mesícních
prutoku QM pohybovaly prevážne v rozmezí 40 až 60 % QM.
Povodnové situace roku 2006
Rok 2006 prinesl pet významných povodnových situací. První reakce vodních toku na
oteplení a deštové srážky nastala v nižších polohách od 27. 3. Významné kulminace na
horních tocích spadaly do období 29. až 30. 3. (horní Labe, Metuje, Orlice, Doubrava, Jizera,
Lužnice, Sázava, Dyje, Becva a Odra). Nejvýznamnejší byla situace v povodí horní Dyje, kde
podle soucasného hodnocení byl dosažen prutok odpovídající úrovni vyšší jak Q100.
Kulminace na stredním Labi nastala až 3. 4. na úrovni Q20, na dolním Labi až 4. 4.
Celkove se jarní povoden nejvýrazneji projevila ve stredních a nižších polohách zejména na
jihu a severovýchode Cech a též na jihu Moravy. Prítoky horního a stredního Labe dosáhly
kulminací na úrovni Q5 až Q10, výjimecne i Q20 (Tichá Orlice). Strední Labe kulminovalo na
úrovni Q10, pod soutokem s Jizerou na úrovni Q20. Prítoky Labe z krídové oblasti dosáhly
úrovne Q2 až Q5 (Cidlina, dolní Metuje a Ploucnice) a jen výjimecne Q10 (horní Metuje,
Loucná). Výjimkou byla Mrlina s kulminacním prutokem s dobou opakování 20 až 50 let.
Toky pramenící v oblasti Ceskomoravské vrchoviny a Novohradských hor dosáhly vetšinou
úrovne Q10 až Q50. Platí to o Sázave, prítocích Lužnice (Nežárka) o prítocích Moravy a Dyje
(Trebuvka, Moravská Sázava, Svratka, Svitava). Nejvyšší extremita byla dosažena na jihu
popsaného území. Dokládají to kulminacní prutoky v navzájem sousedících povodích
Lužnice, Dyje a Blanice, které dosáhly Q20 až Q50, místy až Q100. Na dolních tocích Labe a
Vltavy byly dosaženy pouze Q5, což souvisí s absencí významnejšího rozvodnení v povodí
Berounky. Naproti tomu v dolních úsecích Odry a Moravy byly dosaženy prutoky
odpovídající Q10 až Q20, ve Strážnici Q 100.
V kvetnu série dní s vydatnými srážkami (nejvíce 27. a 28. 5.) vyvolala vzestupy zejména na
jihozápade našeho území. Celkove nejvýraznejší vzestupy s dosažením úrovne 3. SPA
zaznamenaly toky v povodí horní Vltavy (Q5 až Q10), Otavy (do Q5, Skalice až Q50), Lužnice
(Q5) a Berounky (Q5 až Q10, Mže až Q20, Klabava a Úterský potok až Q50).
Na prelomu cervna a cervence se vyskytla povodnová situace zpusobená intenzivními,
strihove zesílenými srážkami. Ty v noci z 29. na 30. 6. nejvíce zasáhly horní cást povodí Dyje
a povodí Lužnice a cástecne též povodí Malše. Spadlo zde v prubehu noci na pomerne
rozsáhlé ploše okolo 100 až 120 mm (Slavonice 159 mm). Prudká odtoková reakce na horní
Dyji vedla k protržení nekolika rybníku a k extrémne rychlém nárustu hladiny Moravské Dyje
36
a vlastní Dyje na prítoku do vodního díla Vranov, kde hladiny prekrocily úrovne 3. SPA.
Úroven 3. SPA byla dosažena také na Malši v Roudném, na Lužnici v Nové Vsi a Pilari (zde
hladina dosáhla 3. SPA až v prvních dnech cervence) a na Želivce v Souticích. Prutok Dyje
nad Vranovem výrazne presáhl hodnotu Q100, pricemž byla prekonána i nejvyšší zaznamenaná
výška hladiny breznové povodne.
V prvé dekáde srpna zpusobily extrémní srážky, zesílené predevším v oblasti severního
návetrí Krkonoš a Jizerských hor (až > 200 mm/24 h), intenzivní povodnovou odezvu.
Úrovne 3. SPA byly dosaženy na horním Labi, horní Úpe, Jizere, Stenave a Smedé. Méne
významný vliv návetrí Ceskomoravské vrchoviny a Novohradských hor, které byly rovnež
postiženy srážkami, se projevil v dosažení 3. SPA na Chrudimce, horní Svratce, horní Lužnici
a Cerné. Kulminacní prutoky dosáhly Q1 až Q5, na Jizere až Q10, na Labi ve Vestrevi Q20 a na
horním Labi na prítoku do VD Labská se prutok priblížil hodnote Q100.
Na pocátku mesíce listopadu došlo k poslední významnejší povodni v roce 2006. Intenzivní
deštové srážky (50–120 mm/24h) v Jizerských horách a západních Krkonoších se projevily
v prekrocení úrovne 3. SPA na horních tocích povodí Jizery a Smedé.
I.2.3 Režim podzemních vod
Na pocátku roku 2006 byly hladiny podzemních vod ve sledovaných vrtech a vydatnosti
pramenu pod dlouhodobými mesícními prumery a mírne stoupaly. Behem ledna v dusledku
nízkých teplot a srážek ve forme snehu nastala celková stagnace a poté pokles hladin
podzemních vod, který pokracoval i v únoru. Na vetšine pozorovaných objektu byly dosaženy
podprumerné stavy podzemních vod. Mírne nadprumerné stavy byly pouze v povodí Vltavy,
Dyje a Odry, naopak výrazne podprumerná byla povodí dolního Labe a Ohre. Minima byla
dosažena v polovine února, na jeho konci se zacalo projevovat mírné otelení vzestupem
hladin podzemních vod a vydatností pramenu. V breznu pokracovalo oteplování a pridaly se
srážky, které se menily ze snehových na deštové, s úhrny nad dlouhodobými normály, což
zpusobilo stoupání hladin podzemních vod. Vzhledem k nerovnomernému rozložení množství
srážek probíhal tento proces výrazneji na východe republiky.
Vzestup hladin a vydatností pokracoval a rocních maxim bylo dosaženo v polovine dubna.
Dlouhodobý prumer nebyl dosažen pouze v povodí dolního Labe. S nástupem vegetacního
období v polovine dubna, v dusledku postupného oteplování a klesání intenzity srážek, zacaly
klesat hladiny a vydatnosti pramenu ve vetšine sledovaných objektu. Pomaleji klesaly hladiny
podzemních vod v povodí Moravy a Dyje.
Pokles a stagnace pokracovaly v závislosti na lokálních srážkách v kvetnu a cervnu
témer na celém území CR. Výjimkou bylo pouze povodí Berounky a cástecne horní Vltavy,
kde následkem nadprumerných intenzivních srážek došlo v cervnu k vzestupu hladin
a vydatností podzemních vod na srovnatelnou úroven jako pri maximech v dubnu.
Mimorádne teplotne nadprumerný a srážkove podprumerný cervenec prispel
k výrazným poklesum hladin pozemních vod, vzhledem k doplnení zásob vod behem
jarních záplav však v nekterých povodích (povodí Moravy, Dyje a Vltavy) neklesly hodnoty
ani pod dlouhodobý prumer. V ostatních povodích klesly maximálne k 75 % mesícní krivky
prekrocení (MKP), u Odry a horní Labe na 60 % MKP. (Poznámka: Za sucho se považuje 80–
85 % MKP).
Srpen byl studený a deštivý. Nadprumerné srážky v první dekáde zpusobily v Krkonoších a na
Ceskomoravské vrchovine lokální povodne a následne vzestup podzemních vod zejména
v povodí Dyje, horního Labe, Moravy a cástecne i Odry. V ostatních povodích pokracoval
37
mírný pokles. Od zárí v dusledku vysokých teplot a podprumerných srážek hladiny
podzemních vod a vydatnosti pramenu na celém území republiky mírne klesaly.
Koncem listopadu následkem povodnové situace v severních oblastech CR – v povodí horní
Labe, horní Moravy a Odry, došlo k doplnení podzemních vod a v nekterých prípadech
i k prekrocení mesícních prumeru, stav v ostatních povodích zustal podprumerný. V teplém a
na srážky chudém prosinci pokracoval pozvolný pokles až do konce roku. Na Morave a
Slezsku klesala hladina podzemní vody jen mírne pod dlouhodobé prumerné hodnoty,
zatímco v západních Cechách se blížily k hodnotám charakteristickým pro sucho.
I.2.4 Znecištování vod
Bodové znecištení
Jakost povrchových vod ovlivnují predevším bodové zdroje znecištení (mesta a obce,
prumyslové závody a objekty soustredené zemedelské živocišné výroby). Úroven ochrany
vod pred znecištením se nejcasteji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypoušteného
znecištení.
Produkce znecištení podle biochemické spotreby kyslíku (BSK5) se v roce 2006 proti roku
2005 snížila o 2 818 t (o 1,1 %) a v ukazateli rozpuštené anorganické soli (RAS) o 41 298 t
(o 4,5 %). V ukazateli chemická spotreba kyslíku stanovená dvojchromanovou metodou
(CHSKCr) došlo proti roku 2005 ke zvýšení o 19 133 t (o 3,3 %) a nerozpuštené látky (NL)
o 19 871 t (o 7,1 %).
Ve srovnání s rokem 2005 se vypouštené znecištení v roce 2006 snížilo v ukazateli BSK5
o 747 t (o 7,8 %). Naopak k nárustu vypoušteného znecištení došlo v ukazatelích: CHSKCr
o 815 t (o 1,5 %), NL o 1 316 t (o 7,7 %) a RAS o 17 615 t (o 2 %). Klesající trend ve
vypoušteném znecištení podle BSK5 v roce 2006 pokracoval. Ke snížení došlo témer ve
všech povodích. Mezirocní zmenu produkovaného a vypoušteného znecištení ukazuje graf
I.2.5.
Graf I.2.5
Mezirocní zmena produkovaného a vypoušteného znecištení (v %, roky 2005–2006)
Zdroj: VÚV T.G.M.
Bilanci produkovaného a vypoušteného znecištení v roce 2006 ukazuje graf I.2.6, ze kterého
vyplývá, že zarízení pro eliminaci znecištení pred vypouštením odpadních vod do vodních
toku jsou velmi úcinná s výjimkou rozpustných anorganických látek. Vyplývá to z chemické

t
Produkované
Vypouštené
Zdroj: VÚV T.G.M.
V komunální sfére došlo v roce 2006 proti roku 2005 k významnému snížení vypoušteného
znecištení v Klášterci nad Ohrí (o 337 t CHSKCr a 140 t BSK5), Ústí nad Labem – kanalizace
pro verejnou potrebu bez COV (necištené odpadní vody) (o 161 t CHSKCr a 77 t BSK5)
a v Kadani (o 111 t CHSKCr a 42 t BSK5).
Ve sfére prumyslu došlo v roce 2006 proti roku 2005 k významnému snížení vypoušteného
znecištení u Lovochemie Lovosice (o 228 t CHSKCr), Olšanských papíren Aloisov (o 52 t
CHSKCr a 57 t BSK5) a u papíren Štetí (o 75 t CHSKCr). Naopak došlo ke zvýšení hodnoty
vypoušteného znecištení u BIOCELu Paskov (o 865 t CHSKCr).
Mezi roky 1990 a 2006 došlo k poklesu vypoušteného znecištení BSK5 o 94 %, CHSKCr
o 86,8 %, NL o 90,3 % a RAS o 8,9 %.
V letech 1990–2006 se podarilo snížit i vypouštené množství nebezpecných a zvlášt
nebezpecných látek a vypouštené množství AOX (adsorbovatelné organicky vázané
halogeny). K významnému poklesu došlo také u makronutrientu (dusík, fosfor) v dusledku
toho, že se v technologii cištení odpadních vod u nových a intenzifikovaných cistíren
odpadních vod cílene uplatnuje biologické odstranování dusíku a biologické nebo chemické
odstranování fosforu.
Plošné znecištení
Plošné znecištení, zejména znecištení ze zemedelského hospodarení, atmosférické depozice
a erozní splachy z terénu, výrazne ovlivnuje jakost povrchových a podzemních vod. Význam
plošného znecištení s pokracujícím poklesem znecištení z bodových zdroju roste. Jeho podíl
je podstatný zvlášte u dusicnanu, pesticidu a okyselujících složek prostredí, méne u fosforu, a
je odlišný v ruzných oblastech CR v závislosti na hustote osídlení, podílu cištení
vypouštených odpadních vod, intenzite a zpusobu zemedelského hospodarení a úrovni
atmosférické depozice.
Eutrofizace nádrží zpusobená plošným znecištením se vyskytuje predevším u nížinných
nádrží v huste obydlené krajine. Mezi tyto nádrže patrí napr. vodní nádrž Rozkoš u Ceské
Skalice nebo vodní dílo Vrchlice u Kutné Hory. Naopak nejméne problematické jsou nádrže
39
v horských oblastech, kde je antropogenní zatížení bezvýznamné (napr. nádrž Josefuv Dul
v Jizerských horách).
Havarijní znecištení
Na jakost povrchových a podzemních vod negativne pusobí i havarijní znecištení. V roce
2006 bylo Ceskou inspekcí životního prostredí evidováno na území CR 205 prípadu
havarijního znecištení nebo ohrožení jakosti vod, z toho na podzemních vodách
4 prípady.
Ve srovnání s rokem 2005 je pocet havárií na vodách o 59 prípadu nižší. Nejpocetnejší
skupinou znecištujících látek byly i nadále ropné látky – 49,3 % z celkového poctu
evidovaných prípadu, po nich následovaly chemické látky (mimo težkých kovu) – 14,1 %.
V clenení podle puvodcu havárií byly nejpocetnejší havárie zpusobené pri doprave
(15,1 %), za ne se radí cetností havárie pri odstranování odpadních vod a pevného odpadu,
(3,4 %), zemedelství, myslivost a související cinnosti (3,4 %). Puvodce se nepodarilo zjistit
u 66,4 % prípadu (v roce 2005 to bylo v 62,1 % prípadu).
Nejvýznamnejší havárií v lonském roce byla havárie v Lucebních závodech Draslovka Kolín,
a.s. v lednu 2006, kdy do Labe unikly vysoké koncentrace kyanidu a která mela za následek
úhyn asi 10 t ryb. V následujících mesících se koncentrace kyanidu v Labi srovnaly
s normálem a neprevyšovaly namerené hodnoty z let predchozích a plne vyhovovaly
imisnímu standardu 0,7 mg/l (narízení vlády c. 61/2003 Sb.).
I.2.5 Jakost povrchových a podzemních vod
Jakost povrchových tekoucích vod
Hodnocení znecištení bylo provedeno podle CSN 75 7221, zatrídení (trídy I.–V.)
a rozdelení do skupin (A–D) na profilech státní síte sledování jakosti povrchových vod.
Skupina A „Obecné, fyzikální a chemické ukazatele“ má casto nejnepríznivejší zatrídení
pro absorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX), ty jsou však sledovány jen na cásti
profilu. Ve skupine B „Specifické organické látky“ ovlivnují konecné zatrídení nejcasteji
polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), u skupiny C „Kovy a metaloidy“ bývá
v nejvyšších trídách železo a mangan, které však pro kvalitu vody nejsou tak limitující, jako
napr. arsen, kadmium nebo med. Ve skupine D „Mikrobiologické a biologické ukazatele“
má jednoznacne nejvetší podíl na celkovém negativním hodnocení chlorofyl. Souhrn
hodnocení kvality tekoucích vod v CR v letech 2000–2006 dle jednotlivých skupin
znecištujících látek uvádí tabulka I.2.1.
U ukazatelu skupiny A v prubehu posledních 7 let nedošlo k významnejší zmene
v procentním zastoupení celkového zatrídení. I když podle nekterých ukazatelu bylo
zaznamenáno zlepšení (celkový fosfor, amoniakální dusík, dusicnanový dusík), k posunu do
nižší trídy muže dojít jen pri zlepšení u všech sledovaných ukazatelu na jednotlivých
profilech.
Absorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) jsou nejproblematictejším
znecištujícími látkami skupiny A, které na 90 % profilu CR dosahovaly III. a vyšší trídy,
nadlimitních hodnot 40 ?g/l dosahovaly i nekteré hranicní toky. Celkový fosfor byl hodnocen
na 75 % profilu III. a vyšší trídou, zejména na méne vodných tocích a na dolních tocích
vetších rek (Jicínka, Litava, Litavka, Lucina, Lodenice, Trkmanka, Svratka, Becva). Naopak
amoniakální a dusicnanový dusík byl hodnocen v témer 75 % merících profilu I. a II.
trídou, což je pozitivní zjištení.
40
Ve skupine B zretelne poklesl pocet profilu zarazených do III. trídy a zvýšil se pocet profilu
s konecnou klasifikací ve II. tríde, a to predevším zásluhou menšího znecištení
polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), v Labi i výrazným snížením koncentrací
chlorovaných alifatických uhlovodíku a v povodí Moravy a Dyje poklesem koncentrací
lindanu. Tato pozitivní zjištení však ovlivnil i nárust poctu profilu v letech 2004–2006, ve
kterém šlo zejména o rozšírené „hranicní profily“, mající vetšinou menší zátež specifickými
organickými látkami a kovy a metaloidy.
V skupine „Specifické organické látky“ se vetšina hodnot pohybovala pod mezí
stanovitelnosti tzn. v I. tríde, ojedinele ve tríde II. Výjimkou byl 1,1,2,2-tetrachlorethen na
Úhlave v Bystrici a 1,1,2-trichlorethen na Bíline v Ústí nad Labem a na Mandave nad
Varnsdorfem, který byl zarazen do IV. trídy. Žádná z látek této skupiny nedosáhla hodnot
V. trídy. Suma PAU na nekterých profilech dosahuje III. trídy, zejména na Úhlave, Olši a
dolním toku Lužnice, Moravy, Odry a vetšine profilu na Labi, na kterých byly sledovány.
I ve skupine C je od roku 2000 zrejmé zvýšení procentního zastoupení profilu spadajících do
II. trídy na úkor zastoupení profilu ve tríde III. První, ctvrtá a pátá trída mají procentní
zastoupení profilu po celou dobu hodnocení v podstate stabilní. Ke zlepšení došlo zejména na
Labi u zinku. Nižší zatížení kovy, zvlášt zinkem, kadmiem a olovem bylo namereno i na
menších tocích v povodí Bíliny (Svatava, Chomutovka). V Bíline samotné se projevil pokles
koncentrací rtuti, stejne jako v povodí Odry. Zlepšilo se i celkové hodnocení nekterých úseku
rek Otavy, Vltavy, Ohre a Berounky.
Železo, mangan a zinek jsou v této skupine látek prvky, které nejcasteji dosahují III. a vyšších
tríd i v na kovy méne zatížených tocích jako je Sázava, Opava, Ohre, Jihlava. Mezi
jednoznacne nejznecištenejší reky látkami této skupiny patrí Litavka (arsen, kadmium, zinek a
olovo) a Nisa (kadmium, med, nikl, zinek). Vyšší výskyt olova byl na Labi, Olšave, dolním
toku Svratky a ve Vltave v Zelcíne. Arsen byl ve vetší koncentraci nameren zejména v méne
vodných tocích v severních Cechách (Bílina, Bystrice – Ostrov nad Ohrí, Chodovský potok,
Teplický potok) jako dusledek severoceského prumyslu, zejména tepelných elektráren a jejich
úložišt popílku.
Ani ve skupine D není výrazný trend zlepšení nebo zhoršení jakosti vod. Mírný vzrust poctu
profilu hodnocených I. trídou je i v této skupine ovlivnen zacátkem sledování „hranicních
profilu“, které mají casto hodnocení na úrovni I. trídy. Z dlouhodobe sledovaných profilu bylo
výrazné zlepšení na Otave.
Vývoj znecištení dle povodí vetšinou kopíruje vývoj za celou CR, pouze ve skupine D
„Mikrobiologické a biologické ukazatele“ se liší. Povodí Horního a stredního Labe stagnuje,
za období 2000–2006 je vetšina profilu zarazena do III. trídy. Zhoršující se tendence vykazují
povodí Dyje a povodí Ohre a Dolního Labe, kde v roce 2006 bylo zaznamenáno témer 60 %
profilu v V. tríde, u Ohre a Dolního Labe 85 % ve III.–V. tríde. Merené profily u ostatních
povodí naznacují mírné zlepšení. U povodí Moravy a Berounky se 70 % profilu pohybuje ve
III.–V. tríde, tzn. že kvalita vod v techto povodích není príznivá. Na rozdíl od techto povodí
má povodí Odry v této skupine D nejlepší kvalitu vody, 50 % profilu bylo zarazeno do I. a II.
trídy.
41
Tabulka I.2.1
Kvalita tekoucích vod v CR v letech 2000–2006 (v % profilu)
Skupina A
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
pocet profilu 257 258 278 292 314 324 324
I 0 0 1 0 1 2 1
II 4 5 3 7 6 5 8
III 35 27 34 38 28 35 30
IV 32 31 25 27 25 24 26
V 29 36 37 29 40 35 35
skupina B
rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
pocet profilu 139 133 133 165 172 159 183
I 2 4 2 11 11 3 2
II 38 53 50 64 58 76 60
III 40 37 39 19 24 19 35
IV 13 5 7 4 6 1 3
V 6 2 2 2 2 1 0
skupina C
rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
pocet profilu 257 258 276 278 296 305 309
I 5 3 4 3 1 3 5
II 13 22 28 31 35 39 38
III 47 44 39 44 36 35 29
IV 17 17 18 16 17 15 14
V 17 14 12 7 11 8 15
Skupina D
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
pocet profilu 257 258 267 287 321 315 304
I 2 1 3 4 6 7 10
II 21 21 18 20 18 18 16
III 32 37 36 33 37 37 26
IV 22 27 28 21 22 23 26
V 23 14 15 22 17 16 22
Zdroj: CHMÚ
42
Obrázek I.2.7
Porovnání jakosti vody v tocích CR v letech 1991 – 1992 (obr. vlevo) a v letech 2005 –
2006 (obr. vpravo) – hodnocení dle normy CSN 75 7221
Zdroj: VÚV T.G.M
Ve všech povodích, kde probehla povoden na jare 2006, se hodnoty CHSKMn, CHSKCr,
BSK5, NL 105 °C, celkový organický uhlík (TOC), veškerého železa, manganu a casto i zinku
i PAU nekolikanásobne zvýšily a nepríznive pak ovlivnily celorocní vyhodnocení.
V mnohých prípadech tak došlo k výraznému zhoršení zatrídení, prestože z celorocního
pohledu tomu tak nemuselo být.
Celkove lze konstatovat, že nejméne zatíženými toky jsou podle ocekávání nekteré hranicní
toky (Cerná voda, Divoká Bystrice, Flájský potok, Mohelnice, Rokytnice, Rybný potok,
Rezná) a horní toky nekterých rek (Svratka, Ostravice, Odra, Morava). K významnejším
tokum pomerne málo znecišteným po celé délce patrí Jizera (mimo rozpušteného kyslíku),
Metuje, Otava (krome záverového profilu Topelec), Ohre (vyjma AOX). Naopak mezi více
znecištené patrí málo vodné toky protékající prumyslovými aglomeracemi nebo oblastmi
s intenzivním hospodarením Bakovský potok, Bílina, Haná, Chodovský potok, Teplický
potok, Litava, Rakovnický potok, Trkmanka, dolní tok Ostravice, Lužnice, Svratky.
Z dlouhodobého hlediska dochází ke stagnaci prípadne k pomalému zlepšování kvality
povrchových vod, patrné jsou malé mezirocní výkyvy, které jsou dusledkem ruzných
antropogenních zmen v daném povodí i celorepublikove, kvalita vod reaguje i na menící se
klimatické podmínky.
Jakost stojatých vod
V rade vodních nádrží docházelo v roce 2006 k eutrofizaci vody, tj. k procesu zpusobeném
zvýšeným obsahem minerálních živin, predevším sloucenin fosforu a též i dusíku ve vodách.
Celkove lze konstatovat, že zhoršená kvalita vody byla v roce 2006 dostatecne provozne
zvládnuta. Nedošlo k omezení dodávky vody pro obyvatelstvo. Jako méne vhodná nebo
nevhodná k rekreaci byla v letních mesících voda v nevodárenských vodních dílech (napr.
Hracholusky, Ceské Údolí, Plumlov, Harcov, Luhacovice, Brnenská prehrada, Slezská Harta
a Baška), avšak k zákazu koupání zde nedošlo. Již nekolik let uskutecnované letecké vápnení,
kterým je eliminován nepríznivý vliv rašelinných vod s nízkým pH, melo pozitivní vliv na
jakost vody ve vodním díle Souš.
43
V povodí Vltavy bylo acidifikací zasaženo jen nekolik drobných vodních del na Príbramsku
(Pilská, Láz, Obecnice) a Jindrichohradecku (Karhov). Pomerne silným výskytem vodního
kvetu byly postiženy vodárenská vodní díla Lucina (Mže), cástecne i Husinec (Blanice) a
další vodní díla Ceské údolí (Radbuza), Hracholusky (Mže), Lipno, Orlík a Slapy (Vltava).
Vltavská kaskáda v úseku Orlík – Slapy vytvárí koncem léta výrazné kyslíkové deficity, které
ohrožují život ryb ve Vltave nad Prahou. Dobrou jakostí vody se vyznacují vodárenská vodní
díla Švihov (Želivka), Nýrsko (Úhlava) a v zásade i Rímov (Malše) a Klícava (Klícava).
Nádrže rybnicního typu jsou v naprosté vetšine eutrofní až hypertrofní.
Jakost vody v nádržích v povodí Labe ovlivnily vysoké prítoky koncem brezna a zacátkem
dubna a také srážkove bohatý srpen. Obe tyto epizody prinesly minerální zákal, kterým byla
snížena na vetšine nádrží pruhlednost. Tento vývoj celkove zhoršil podmínky pro rozvoj
organické složky, což byla pravdepodobne jedna z prícin pomerne príznivého vývoje jakosti
vody na vetšine nádrží v prubehu extrémne vysokých cervencových teplot.
Nežádoucím jevem ovlivnujícím využitelnost vody byl rozvoj ras a sinic. Zretelne tímto
negativním jevem bylo postiženo vodní dílo Rozkoš. Zákaz koupání byl vydán v období
10. 7.–7. 8. 2006.
Z vodárenských nádrží byla nejlepší situace na vodním díle Josefuv Dul v Jizerských
horách. Na VD Souš byla voda také velmi dobré jakosti. Obvyklé problémy s jarními
snehovými vodami byly vyrešeny leteckým vápnením.
Nejhorší jakost vody byla opet zaznamenána na vodním díle Vrchlice. Pruhlednost se
v prubehu roku pohybovala mezi 30 až 330 cm (zhoršená kvalita vody), výrazná anoxie,
pretrvala až do ríjna. S tím korespondují vysoké koncentrace manganu – (max. 2,2 mg/l) a
amoniakálního dusíku (max. 0,9mg/l). Extrémne vysoké koncentrace dusitanového dusíku
(200 ?g/l) byly zjišteny v cervnu témer ve ctvrtine objemu nádrže. Stále se zvyšuje podíl sinic
rodu Microcystis.
Kvalita vody ve vodárenských nádržích v povodí Ohre je na obecne dobré úrovni, surová
voda je upravitelná bežnými vodárenskými technologiemi. Problematická jsou vodní díla
situovaná v povodí cetných rašeliništ v Krušných horách, zejména vodní dílo (VD) Myslivny
a VD Fláje. Voda je v nich negativne ovlivnena v ukazatelích huminové látky, CHSKMn, pH,
železo a mangan. Na nekterých nádržích je problematický rozvoj vodního kvetu, který je
spojen s prísunem živin do nádrže. Nejvýraznejší je tento problém na VD Stanovice, kde jsou
hlavním zdrojem živin nedostatecne cištené splaškové odpadní vody.
Vetšina vodních del, která jsou využívána pro jiné úcely než vodárenské, je postižena
výskytem sinicových vodních kvetu. V posledních letech dochází k výraznému poklesu
koncentrace fosforu ve vode, ale vnitrní zatížení nádrží v sedimentech je vysoké což zhoršuje
a urychluje eutrofizacní procesy v nádržích. Tvorbou pomerne silného vodního kvetu byly
postiženy VD Skalka a VD Újezd. Slabší vodní kvet byl zaznamenán na VD Nechranice, VD
Jesenice, VD Horka (Stráž p.R.) a VD Všechlapy.
Novomlýnské nádrže v povodí Moravy mají díky svojí malé hloubce a velké ploše
dlouhodobe problém s eutrofizací. Nádrže jsou celé sledované období díky svým parametrum
oznaceny jako eutrofní až hypertrofní, zejména melká horní a strední nádrž se po prevážnou
vetšinu sledovaného období radí do nejvyššího stupne trofie. Prítoky do nádrží jsou zatíženy
živinovým i organickým znecištením. Vodní dílo Vír je nádrží vodárenskou, je zde
významný odber pro úpravnu Švarec, zásobující brnenskou vodovodní sít. Ani tato nádrž
nevyniká jakostí vody, svými parametry se radí do kategorie eutrofních vod. Prísun fosforu
hlavním prítokem Svratkou je velmi silný.
44
Nejvýznamnejšími vodními díly v oblasti povodí Odry jsou Šance, Kružberk a Morávka,
které plní funkci vodárenskou a nevodárenská vodní díla Slezská Harta, Žermanice a
Terlicko. Kvalita vod v koupacích oblastech byla po celou koupací sezónu ve vetšine nádrží
v kategorii vhodná pro koupání event. se zhoršenými smyslove postižitelnými vlastnostmi.
Zhoršená jakost vody se vyskytla v první polovine cervna pouze na VD Terlicko a na prelomu
cervence a srpna se kvalita zacala zhoršovat u vodních del Slezská Harta a Baška, kdy se
kvalita vody zacala oznacovat jako nevhodná pro koupání.
Jakost podzemních vod
V roce 2006 se ve státní monitorovací síti jakosti podzemních vod pozorovalo 462 objektu,
které tvorí 138 pramenu (prirozené odvádení podzemních vod), 147 melkých vrtu (objekty
jsou soustredené prevážne v aluviích rek – tyto podzemní vody jsou snadno zranitelné) a
177 hlubokých vrtu (objekty monitorují hlubinný obeh podzemní vody – prímá zranitelnost
techto vod není príliš velká).
Stanovovaných bylo celkem 150 ukazatelu s cetností merení dvakrát za rok v obdobích jaro
a podzim. Analýza nekterých specifických látek, souvisejících se zemedelskou cinností, byla
provedena pouze u jarního odberu vzorku. Hodnocení výsledku jakosti podzemních vod za
rok 2006 se vzhledem k požadavkum Rámcové smernice 2000/60/ES orientovalo zejména na
nebezpecné látky.
Souhrn výsledku hodnocení jakost podzemních vod v roce 2006
Ze souhrnu výsledku prekrocení kritérií A, B a C (dle metodického pokynu MŽP
z 15. 9. 1996 „Kriteria znecištení zemin a podzemní vody“) vyplynulo, že 20 ukazatelu
minimálne jedenkrát v roce 2006 prekrocilo kritérium C, pricemž nejvyšší procento
prekrocení bylo zaznamenáno v ukazatelích chloridu (4,2 % všech vzorku, 9,0 % vzorku
melkých vrtu), amonných iontu (3,2 % všech vzorku, 4,8 % vzorku melkých vrtu) a hliníku
(1,9 % všech vzorku, bez významnejších rozdílu u jednotlivých typu objektu).
Velmi málo casté je prekrocení u 1,2-cis-dichlorethenu (0,7 % všech vzorku)
a tetrachlorethenu (0,5 % všech vzorku). Ostatních 15 ukazatelu (napr. pesticidy, tekavé
organické látky a kovy) prekrocilo kritérium C velmi sporadicky (0,1 až 0,4 % všech vzorku).
Hodnoty namerené nad limitem B a pod limitem C byly zjišteny u 22 látek, ze kterých
nejvyšším procentem jsou zastoupeny chloridy (3,7 % všech vzorku, 9,0 % vzorku melkých
vrtu), amonné ionty (3,2 % všech vzorku, 5,5 % vzorku melkých vrtu), bor (2,9 % všech
vzorku, 3,3 % vzorku hlubokých vrtu a pramenu) a hliník (1,9 % všech vzorku, 2,8 % vzorku
melkých vrtu).
Celkove je výskyt ukazatelu prekracující kritérium B a C nejcastejší v podzemních vodách
melkých vrtu, orientovaných do aluvií rek, které jsou antropogenní cinností nejvíce
ovlivneny.
Mezirocní srovnání jakostních ukazatelu podzemních vod oproti roku 2005 které je uvedeno
v tabulce I.2.2. Je možno konstatovat, že v melkých vrtech došlo k mírnému zhoršení a ve
skupine objektu hlubokých vrtu a pramenu jenom k nepatrnému zhoršení v procentuálním
zastoupení objektu s prekrocením limitu B nebo C. Výcet ukazatelu vyskytujících se
v nadlimitních koncentracích se v posledních letech výrazne nemení.
45
Tabulka I.2.2
Prehled poctu objektu s prekrocením kritérií B, C min. v 1 ukazateli za rok 2006
Objekty
Pocet
objektu
Pocet objektu
s prekrocením B
nebo C
% objektu s prekrocením
B nebo C
Melké vrty 147 62 42,2 (38,8 v roce 2005)
Hluboké vrty a
prameny
315 53 16,8 (16,5 v roce 2005)
Veškeré objekty 462 115 24,9 (23,6 v roce 2005)
Zdroj: ZVHS
Na záver lze konstatovat, že jako nejvýraznejší ukazatele znecištení podzemních vod se jeví
dusíkaté látky (zejména dusicnany a amonné ionty), chloridy a kovy (zejména hliník).
Organické látky se na znecištení podzemních vod podílejí menší cástí, nejvíce jsou
zastoupeny tekavé organické látky, které byly zjišteny v podzemních vodách melkých vrtu,
zejména v oblasti Neratovic. Méne významný je výskyt polycyklických aromatických
uhlovodíku, jejichž výskyt se snížil a ve vyšší koncentraci byl zjišten jenom v lokalite Krnov.
Sedimenty a plaveniny
V roce 2006 bylo kvalitativní sledování plavenin a sedimentu realizováno na 45 profilech
hlavních vodních toku CR a jejich významných prítoku.
Sledovanými ukazateli byly obsahy 98 látek – težkých kovu, metaloidu a specifických
organických látek, vcetne prioritních polutantu uvedených v seznamu prílohy X Smernice
Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. 10. 2000 ustavující rámec pro cinnost
Spolecenství v oblasti vodní politiky. Uvedené látky byly monitorovány s cetností 4 až 6 x
rocne v plaveninách a 2 x rocne v sedimentech.
Hodnocení chemického stavu plavenin a sedimentu (tab. I.2.3) probíhalo podle Metodického
pokynu odboru pro ekologické škody MŽP „Kriteria znecištení zemin a podzemních vod“
z roku 1996 ve smyslu Metodického pokynu MŽP c. 9/2005 pro analýzu rizik
kontaminovaného území.
Tabulka I.2.3
Vymezení kategorií pro hodnocení obsahu nebezpecných látek v plaveninách a
sedimentech dle „Kriteria znecištení zemin a podzemních vod“
Kritéria MŽP Kategorizace Oznacení
nedosažení kritéria A prirozené (geogenní nebo velmi nízké) obsahy sledované
látky
A1
prekrocení A mírné zvýšení záteže A2
prekrocení B
odpovídá zvýšeným obsahum, prekrocení kritéria B se
posuzuje jako znecištení, které muže mít negativní vliv na
zdraví cloveka a jednotlivé složky životního prostredí
B
prekrocení C
prekrocení kritéria C predstavuje znecištení, které muže
znamenat významné riziko ohrožení zdraví cloveka a dalších
složek životního prostredí
C
Zdroj: MŽP
V matrici plavenin namerené hodnoty indikují zvýšené znecištení (kategorie B) v obsazích
rtuti, arsenu, benzo(a)pyrenu, ojedinele u kadmia, medi, antimonu, tetrachlorethenu a fenolu.
46
Limit pro rizikové znecištení (kategorie C) byl prekrocen nejcasteji u arsenu, berylia a olova,
p-kresolu, 2-monochlorfenolu a ojedinele u chromu, benzo(a)pyrenu a chlorfenolu. Stejné
látky se vyskytly v nadlimitních obsazích v sedimentech, cetnost jejich výskytu byla nižší.
Nove byly zjišteny výskyty nadlimitních obsahu benzenu a toluenu v sedimentech stredního
toku Moravy. Celkove lze konstatovat, že podobne jako v minulých letech obsahy
sledovaných látek odpovídaly ve vetšine prípadu úrovni prirozených hodnot nebo mírne
zvýšeného znecištení. Pouze na Bíline a Ohri byla zjištena napr. u arsenu závažná
kontaminace ve všech vzorcích.
Zjištené pozitivní výsledky monitoringu v roce 2006 zejména v matrici plaveniny naznacují
pokracující zlepšování situace. Za závažný je považován nadále výskyt vysokých obsahu
arsenu, berylia a rtuti v severoceském regionu na Ohri a Bíline a zvýšených obsahu
hexachlorbenzenu na Bíline a dolním Labi. Pretrvávající dlouhodobou kontaminaci životního
prostredí signalizuje plošné mírne zvýšené znecištení plavenin kadmiem a znecištení látkami
skupiny PAU (Lužická Nisa, Otava, horní Labe, Odra, Morava).
Akumulacní biomonitoring
V roce 2006 probíhalo sledování kontaminace biomasy škodlivými látkami ve státní síti
sledování jakosti povrchových vod na 19 záverových profilech hlavních ceských a
moravských rek. V rámci akumulacního biomonitoringu byli hodnoceni chrostíci rodu
Hydropsyche, kterí se ukázali jako vhodná skupina bentických organismu pro sledování
akumulace polutantu. Sledovala se také akumulace v mlžích (Dreissena polymorpha),
v biofilmu (nárosty) a v rybách (jelec tloušt).
Z polutantu byly analyzovány težké kovy jako olovo, rtut, kadmium a arzen, ze specifických
organických látek indikátorové kongenery PCB (PCB-28, PCB-52, PCB-101, PCB-118, PCB-
138, PCB-153, PCB-180, PCB-194) a chlorované pesticidy (p´,p izomery DDT, DDD, DDE).
Pro hodnocení byly vybrány organismy, které nejlépe akumulují jednotlivé polutanty.
Chlorované pesticidy
U chlorovaných pesticidu byly hodnoceny izomery p´, p DDT v rybách druhu jelec tloušt. Ve
všech sledovaných profilech vykazoval maximální koncentraci izomer p´,p DDE. Nejvyšší
hodnoty byly namereny v Dyji – Pohansku (1 067 ?g.kg-1). V ostatních sledovaných profilech
se koncentrace pohybovaly v rozmezí 83–263 ?g.kg-1. Ve srovnání s rokem 2005 se snížily
hodnoty na Labi v Obríství a v záverovém profilu Vltava – Zelcín.
Polychlorované bifenyly
Polychlorované bifenyly (suma 8 indikátorových kongeneru) byly hodnoceny v mlžích
Dreissena polymorpha. Vysoké koncentrace byly namereny ve Svratce pod Brnem v profilu
Židlochovice 146 ?g.kg-1, Vltave pod Prahou v profilu Zelcín 112 ?g.kg-1, Bíline – Ústí nad
Labem hodnota 112 ?g.kg-1 a Labi v Decíne 96 ?g.kg-1. Nejnižší hodnoty vykazovaly profily
Morava – Lanžhot, Otava – Topelec, Sázava – Nespeky, Jihlava – Ivancice (41–44 ?g.kg-1).
V roce 2005 byly namereny nejvyšší koncentrace ve Svratce v Židlochovicích.
PCB v bentických organizmech byly hodnoceny v larvách chroustíku rodu Hydropsyche.
Maximální koncentrace byly zjišteny v profilech Ohre – Louny, Bílina – Ústí na Labem a
Svratka – Židlochovice (280–290 ?g.kg-1).
47
Težké kovy
Nejvyšší koncentrace byly namereny v biofilmu.
U arsenu byla prekvapive vysoká hodnota zjištena v Labi – v Lysé nad Labem (110 mg.kg-1).
Na všech ostatních profilech byly výrazne nižší koncentrace a pohybovaly se v rozmezí
5–32 mg.kg-1.
U kadmia a olova byla maximální koncentrace v Hrádku nad Nisou na Lužické Nise (5,9 a
136 mg.kg-1). V predešlém roce byly nejvyšší hodnoty kadmia zjišteny v profilech Labe –
Decín a Lužická Nisa – Hrádek nad Nisou (3,7–2,6 mg.kg-1), maximální hodnota olova byla
opet v Lužické Nise – Hrádku nad Nisou (80 mg.kg-1).
Nejvyšší koncentrace rtuti byla namerena v nárostech na Odre – Bohumíne a Labi – Decíne
(1,4 a 0,8 mg.kg-1). V roce 2005 byly maxima zjištena na Labi – Decíne a Labi – Obríství
(1,06 a 0,92 mg.kg-1).
I.2.6 Vodní hospodárství
Odbery povrchových vod
Mezirocní pokles odberu povrchových vod se ve srovnání s rokem 2005 zastavil. V roce 2006
bylo odebráno celkem 1 556,9 mil. m3 povrchových vod, tj. o 3,5 mil. m3 více než v roce
2005. Do odberu povrchových vod nejsou zahrnuty prevody vody a vody odebrané pro
rybnicní soustavy.
K výraznejšímu snížení odberu došlo v roce 2006 pouze v kategorii prumyslových odberu, a
to o témer 17 mil. m3, což však bylo vyrovnáno zvýšením odberu povrchové vody u jiných
kategorií. Zvýšil se odber zejména pro výrobu pitné vody, tj. v kategorii vodovodu, kde
v absolutních hodnotách došlo ve srovnání s minulým rokem k mezirocnímu nárustu
prevyšujícímu 10 mil. m3. Nárust v ostatních kategoriích uživatelu, tj. zemedelství, energetice
a ostatním užívání byl již méne výrazný (v absolutním vyjádrení se pohyboval do 5 mil. m3).
Vývoj odberu z povrchových vod od roku 1990 v jednotlivých kategoriích uvádí graf I.2.8.
Graf I.2.8
Odbery povrchových vod CR v letech 1990–2006
0
200
400
600
800
1000
1200
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
množství (mil. m 3)
Ostatní užív ání Zemedelstv í Vodov ody Prumy sl Energetika
Zdroj: MZe
Strukturu odberu z povrchových vod v roce 2006 uvádí graf I.2.9. Nejvetším odberatelem
povrchových vod stejne jako v predchozích letech byla energetika (52,1 %).
48
Graf I.2.9
Struktura odberatelu povrchových vod v roce 2006 (v %)
0,1%
22,0% 25,0%
0,9%
52,1%
Vodovody
Zemedelství
Energetika
Prumysl
Ostatní uživatelé
Zdroj: MZe, s.p. Povodí
Odbery podzemních vod
Celkové množství odebraných podzemních vod v roce 2006 ve srovnání s predchozím rokem
kleslo o 1,3 %.
Vývoj minulých letech prinesl trvalý pokles odberu podzemních vod, avšak v roce 2006 došlo
k mírnému nárustu ve všech kategoriích odberu s výjimkou vodovodu, což zpusobilo
i celkový mezirocní pokles v odberech podzemních vod.
Pokles odberu podzemní vody pro vodárenské úcely byl pravdepodobne spojen s nárustem
odberu z vody povrchové v této kategorii. Celkove došlo k nepatrnému snížení množství
odebíraných podzemních vod.
Graf I.2.10
Odbery podzemních vod v CR v letech 1985–2006
0
100
200
300
400
500
600
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
množství (mil. m 3 )
E n e rge t ik a O st a t n í už ív án í Z em ede lst v í P rum y sl Vo do v o dy
Zdroj: MZe
Nejvetší podíl odberu z podzemních vod byl realizován pro vodárenské úcely (83 %),
následován prumyslem (bez energetiky) s približne 10 % veškerých odberu (graf I.2.11).
49
Graf I.2.11
Struktura odberu podzemních vod v roce 2006 (v %)
Vodovody
83%
Prumysl
10%
Zemedelství
3%
Ostatní
uživatelé
4%
Zdroj: MZe, s.p. Povodí
Vypouštení odpadních a dulních vod
V roce 2006 bylo do vodních toku vypušteno 2 024,1 mil. m3 odpadních a dulních vod. Oproti
roku 2005, kdy byl ve vypouštení vod pokles, dochází v roce 2006 k nárustu o 2,7 % a tím
došlo k vyrovnání celkového množství vypouštených vod na úroven roku 2004. Vypouštení
odpadních a dulních vod dle jednotlivých kategorií v letech 1990–2006 je znázorneno
v grafu I.2.13.
Zvýšení zaznamenaly zejména kategorie ostatního užívání a kanalizace, což souvisí
predevším s pripojováním dalších objektu a obyvatel do verejné kanalizacní síte. Nejvetší
snížení zaznamenala kategorie výroba a rozvod elektriny, plynu, páry a teplé vody, která se na
nejvetším snížení vypouštení podílela i v lonském roce.
Podíly vypouštení odpadních a dulních vod jednotlivých kategorií jsou znázorneny v grafu
I.2.12.
Graf I.2.12
Vypouštení odpadních a dulních vod do vod povrchových v roce 2006 (v %)
44,4%
33,0%
18,4%
4,1%
0,1%
Kanalizace
Zemedelství
Energetika
Prumysl
Ostatní uživatelé
Zdroj: MZe, s.p. Povodí
V roce 2006 bylo evidováno 3 970 vypouštení odpadních a dulních vod do povrchových vod
v objemu cca 2 025 mil. m3 (zdroje nad 6 000 m3 za rok nebo 500 m3 za mesíc).
50
Graf I.2.13
Vypouštení do povrchových vod v CR v letech 1990–2006
0
200
400
600
800
1000
1200
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
množství (mil. m 3)
Ostatní užív ání Zemedelstv í Kanalizace Prumy sl Energetika
Zdroj: MZe
Zásobování pitnou vodou
V roce 2006 bylo v CR zásobováno z vodovodu témer 9,5 mil. obyvatel, tj. 92,4 %
z celkového poctu obyvatel.
Celkem bylo vyrobeno 698,7 mil. m3 pitné vody. Za úplatu bylo dodáno (fakturováno)
528,1 mil. m3 pitné vody, z toho pro domácnosti 337,4 mil. m3 pitné vody. Ztráty pitné vody
dosáhly 143,8 mil. m3, tj. 20,7 % z vody urcené k realizaci.
Nejvyšší podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodu byl v roce 2006 v Hlavním
meste Praze (99,2 %) a v Karlovarském kraji (98,4 %), nejnižší podíl byl v kraji Plzenském
(82,4 %) a Stredoceském (82,8 %).
Nejvetšími odberateli pitné vody z vodovodu byli v roce 2006 Hlavní mesto Praha, kraj
Moravskoslezský a kraj Jihomoravský, nejmenší podíl na odberu meli kraje Karlovarský,
Liberecký a Plzenský, jak je patrno z grafu I.2.14.
Graf I.2.14
Procentuální zastoupení jednotlivých kraju v zásobování obyvatel pitnou vodou
z vodovodu (%)
10,18
6,05
8,32
4,02
11,31
5,93 5,55,28 8
12,38
4,81
3,16
12,85
5,12 5,02
0
2
4
6
8
10
12
14
Hlavní mesto
Praha
Stredoceský kraj
Jihoceský kraj
Plzenský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký
kraj
Pardubický kraj
Vysocina
Jihomoravský
kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský
kraj
%
Zdroj: CSÚ
51
Graf I.2.15
Vývoj vyrobené pitné vody a poctu skutecne zásobovaných obyvatel v CR v letech 1989
a 2000–2006
0
200
400
600
800
1 000
1 200
1 400
1989 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
roky
mil. m3/rok
8 000
8 200
8 400
8 600
8 800
9 000
9 200
9 400
9 600
obyv. v tis.
voda vyrobená z vodovodu obyvatelé skutecne zásobovaní
Zdroj: CSÚ
Trvale klesající trend poklesu výroby vody se v roce 2006 témer zastavil, mezirocne poklesl
objem vyrobené vody jen o 177 tis. m3 (0,025 %). I pres tento pokles výroby vody pocet
skutecne zásobovaných obyvatel od roku 1989 trvale roste a v roce 2006 dosáhl pres 9,4 mil.,
jak ukazuje graf I.2.15.
V roce 2006 byla Ceským statistickým úradem zjištena prumerná cena (vcetne DPH) pro
vodné 23,38 Kc/m3 a prumerná cena pro stocné 19,33 Kc/m3, což predstavuje oproti roku
2005 zvýšení ceny vodného o 4 % a ceny stocného o 6,6 %.
Zvyšování cen vodného a stocného je jednou z prícin stálého poklesu spotreby pitné vod.
Tabulka I.2.4 je sestavena na základe údaju zpracovaných CSÚ.
Tabulka I.2.4
Realizacní ceny pro vodné a stocné v roce 2005 a 2006
Ukazatel Jednotka 2005 2006
Index
2006/2005
Vodné celkem mil. Kc 11 938 12 349 1,03
Voda fakturovaná celkem mil. m3/rok 532 528 0,99
Prumerná cena pro vodné Kc/m3 22,46 23,38 1,04
Stocné celkem mil. Kc 9 859 10 477 1,06
Vypouštené odpadní vody do
kanalizace
mil. m3/rok 543 542 1,00
Prumerná cena pro stocné Kc/m3 18,14 19,33 1,07
Zdroj: CSÚ
52
Odvádení a cištení komunálních odpadních vod
V roce 2006 žilo v domech pripojených na kanalizaci pres 8,2 mil. obyvatel CR. Do
kanalizací bylo vypušteno celkem 542 mil. m3 odpadních vod. Z tohoto množství bylo cišteno
94,2 % odpadních vod (bez zahrnutí vod srážkových), což predstavuje 510,3 mil. m3.
Pocet obyvatel napojených na verejnou kanalizaci od roku 1989 stoupá, pricemž od roku 2004
je nárust rychlejší (o více jak 100 tis. napojených obyvatel rocne), pri soucasném mírném
poklesu vypouštených odpadních vod (viz graf I.2.16).
Graf I.2.16
Dlouhodobý vývoj množství odpadních vod odvádených do verejné kanalizace a poctu
obyvatel napojených na verejnou kanalizaci v letech 1989 a 2000–2006
7000
7200
7400
7600
7800
8000
8200
8400
1989 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
roky
tis. obyv.
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1000
mil. m3
pocet obyvatel
napojených na
verejnou
kanalizaci
cištené
odpadní vody
bez srážkových
vod
objem vod
odvádených do
verejné
kanalizace
Zdroj: CSÚ
Nejvyšší podíl obyvatel pripojených na kanalizaci je v Hlavním meste Praze (99,9 %),
Stredoceském kraji (99,6 %), Karlovarském (99,4 %) a Libereckém kraji (99,3 %), nejnižší
podíl je v kraji Vysocina (73,2 %), Zlínském (87,6 %) a Plzenském kraji (89,1 %), je to patrné
z následujícího graf I.2.17.
Graf I.2.17
Procentické podíly cištené odpadní vody bez vod srážkových z celého objemu odpadních
vod za rok 2006
99,9 99,6 95,0
89,1
99,4
92,0
99,3
93,7 95,0
73,2
95,7 94,5
87,6 92,4
0
20
40
60
80
100
120
Hl. mesto Praha
Stredoceský kraj
Jihoceský kraj
Plzenský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký
kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysocina
Jihomoravský
kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský
kraj
%
Zdroj: CSÚ
53
Oddíl 1.02 Délka kanalizacní síte byla prodloužena o 396 km a dosáhla délky km 36 629 km.
Oddíl 1.03 Celkový pocet COV se dle údaju CSÚ zvýšil oproti predešlému roku 2005
o 23 COV na 2 017. Uvádený údaj o nárustu je nízký, nebot údaj roku 2005 zahrnuje
i nekteré domovní COV.
Z nejvýznamnejších akcí u zdroju znecištení nad 2 000 EO byly v roce 2006 dokonceny nové
komunální COV (Habartov, Lidecko, Hovezí, Bolatice, Buštehrad, Bludov, Štepánov,
Hodonice, Kostelec nad Cernými Lesy, Tasovice, Zdiby, Platany, Brnenic, Revnicov,
Svratka, Nová Vcelnice II, Jesenice, Predín – Opatov, Sobotka – Osek, Pyšely, Nižbor,
Hustopece nad Becvou) a nová prumyslová COV – Danzer Bohemia – dýhárna Horní
Pocaply.
Nekteré COV byly rekonstruovány nebo rozšíreny, nejvýznamnejších komunálních COV bylo
35 (napr. Olomouc – Intenzifikace II, Jihlava, Valašské Mezirící, Bruntál, Bohumín, Blansko,
Humpolec, Nové Mesto na Morave, Moravské Budejovice, Špindleruv Mlýn, atd.). Ze
stávajících prumyslových COV byly rekonstruovány nebo rozšíreny: Tanex Vladislav,
Jihoceská drubež Mirovice, Texlen Rudník, Pribina Pribyslav, Meštanský pivovar Policka,
Contipro Group Ústí n. Orl. a Olšanské papírny Aloisov.
Ve všech aglomeracích CR vetších než 10 000 EO byly vybudovány cistírny odpadních vod
alespon se základním mechanicko-biologickým cištením.
Protipovodnová opatrení
Prioritou v oblasti povodnové ochrany je naplnování zásad ke zvýšení retencního úcinku
povodí.
Vláda CR schválila svým usnesením c. 1304 ze dne 15. 11. 2006 financní prostredky na tri
protipovodnové programy v gesci MZe v celkové výši 15,2 mld. Kc, které budou postupne
cerpány v letech 2007–2012.
V povodí Labe nejvýznamnejšími stavbami, které mají v tomto povodí chránit pred
povodnemi s prutokem Q100 a zvýšit retenci krajiny byly:
??výstavby poldru na Lipkovském potoce v Dolní Lipce a Tiché Orlici v Králíkách;
??zvýšení protipovodnové ochrany mesta Hradec Králové – Predmerice na Labi;
??protipovodnová ochrana (LB a PB Brozany – Ráby) na Labi v Pardubicích;
??prohrábka koryta na jezu – Loucná v Pardubicích na Labi;
??zvýšení ochranné funkce nádrží VD Les Království, VD Josefuv Dul a VD Rozkoš.
V povodí Ohre byly v roce 2006 prednostne realizovány akce na odstranení následku
povodne 2002, a to na Petrovickém potoku v Petrovicích a Dubské Bystrici. Realizovaly se
akce z Protipovodnových opatrení na Maršovském potoce (rekonstrukce koryta) a Panenském
potoce v Mimoni (rekonstrukce koryta).
Nejvýznamnejšími investicními akcemi v roce 2006 byly stavby pro zvýšení protipovodnové
ochrany. Jsou to tyto:
??Dubská Bystrice, r.km 16,010–18,770 (4 152 tis. Kc);
??rekonstrukce Bourlivého potoka, r.km 16,400–16,700 (6 555 tis. Kc);
??rekonstrukce Hucivého potoka v Pernštejne, r.km 1,780–2,200 (3 501 tis. Kc);
??rekonstrukce Križanovského potoka v Križanove, r.km 0,750–1,100 (5 036 tis. Kc);
54
??Bílý potok, r.km 7,265–7,553 Šumná-Gáza (3 779 tis. Kc);
??Bublavský potok Kraslice, r.km 0,650–0,840 (6 863 tis. Kc).
V povodí Odry bylo významné dokoncení stavebních cástí akcí I. etapy programu
Ministerstva zemedelství „Prevence pred povodnemi“. Dále bylo do užívání uvedeno
7 investicních akcí v objemu cca 110 mil. Kc, jednalo se o rekonstrukce ochranných hrází VT
Odra v Ostrave, VT Olše v Karviné, VT Ostravice ve Frýdlante nad Ostravicí a nove
budované hráze protipovodnové ochrany Bohumínska.
Pro zajištení operativního povodnového rízení byly v lonském roce vybudovány merící
stanice na území povodí Odry v Polské republice (srážkomerné stanice Sowiniec a Konczyce,
limnigrafická stanice Zebrzydowice – vše v dílcím povodí Petruvky).
V povodí Moravy nejvýznamnejšími stavbami protipovodnové ochrany v roce 2006 byly:
??úprava toku na Q100 na toku Drevnice v mestských cástech Zlína Želechovice –
Lužkovice;
??rekonstrukce hráze za úcelem zvýšení bezpecnosti – VD Znojmo;
??ochranná zed proti rozlivu povodnových vod z reky Moravy v obci Chromec
a Bohumín;
??úprava a stabilizace koryta a zvýšení prutocné kapacity na Merte ve Vernírovicích;
??hrázová propust k zajištení nátoku rozlitých vod z inundace po opadnutí povodne na
Polním potoce v Novosedlích.
I.2.7 Kontrolní cinnost v oblasti ochrany vod
Kontrolní cinnost v ochrane vod se soustredila na nakládání s odpadními vodami, závadnými
látkami, bodové zdroje ze zemedelské cinnosti a staré záteže. Významnou cinností CIŽP je
rozhodování o poplatcích za odber podzemních vod a vypouštení odpadních vod jejichž výnos
plyne do SFŽP CR a do rozpoctu kraju. Oblastní inspektoráty provedly celkem 3 703 kontrol
(v roce 2005 – 3 903). Opatrení bylo vydáno 94, pokut 692 v celkové výši 35,4 mil. Kc.
Kontrola COV probíhala ve 2 velikostních kategoriích – nad 10 000 EO a 500 až 10 000 EO.
V první kategorii bylo provereno celkem 234 COV, z toho 34 zdroju odpadních vod. Zásadní
rekonstrukce velkých COV byly dokonceny a ke snižování vypouštených látek dojde
predevším u sloucenin dusíku a fosforu. Výrazné zlepšení lze ocekávat po rekonstrukci
ÚCOV v Praze, která by mela být uvedena do provozu v roce 2011. V kategorii pod 10 000
EO bylo provereno 289 cistíren a ve 14 % bylo zjišteno porušení predpisu s následným
uložením pokuty.
Hospodarení zemedelských subjektu je sledováno predevším ve zranitelných oblastech, kde
jsou povrchové nebo podzemní vody s obsahy dusicnanu více jak 50 mg/l nebo této hranice
mohou dosáhnout. Kontrola se týkala bodových zdroju znecištení a skladování hnojiv.
Problémem je objektivní prokázání tesnosti velkobjemových nádrží na kejdu, které nelze
odstavit z provozu.
CIŽP ve spolupráci s MŽP a MF kontroluje odstranování starých ekologických záteží, které
jsou rizikem predevším pro podzemní vody. Tento proces probíhá již od roku 1993, vetšina
lokalit se sanuje, príp. již byla sanace dokoncena, v roce 2006 bylo vydáno již pouze
41 nápravných opatrení.
55
Rozhodování o poplatcích za odbery a vypouštení vod probíhá každorocne ve 2 etapách, a to
na podzim o zálohách a na jare jsou vydávány výmery dle skutecne odebraného množství
podzemních vod a vypuštených odpadních vod za predchozí rocní období. Za rok 2005 byly
poplatky za odber vod ve výši 763,6 mil. Kc, zálohy pro rok 2006 – 1,21 mld. Kc (vyúctování
bude známo v roce 2007), rok 2007 – 1,15 mld. Kc. Za vypouštení odpadních vod bylo pro
rok 2005 vymereno 334,27 mil. Kc, zálohy pro rok 2006 – 422 mil. Kc, rok 2007 – 414 mil.
Kc. CIŽP vydává v agende poplatku rocne cca 9 000 rozhodnutí.
I.3 Puda a horninové prostredí
I.3.1 Vstupy látek do pudy
Aplikace prumyslových hnojiv a agrochemikálií na pudu
Aplikace prumyslových hnojiv na pudu od roku 2002 stagnuje, mezirocne však došlo
k mírnému nárustu (dusíkatá hnojiva o 6 %, draselná o 22 % oproti stavu roku 2005).
Spotreba vápenatých hmot v roce 2006 vzrostla o cca 10 % na 102,5 tis. t po predcházejícím
témer lineárním poklesu spotreby v letech 1996–2005 (z 321 tis. t na 93 tis. t).
Graf I.3.1
Spotreba NPK hnojiv v letech (1990–2006) [kg.ha-1 zemedelské pudy]
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
[kg.ha-1]
N-hnojiva P-hnojiva K-hnojiva
Zdroj: MZe
Celková spotreba prípravku na ochranu rostlin mezirocne vzrostla o 2,9 % na 9 924 tis. kg,
nejvetší nárust byl zaznamenán u insekticidu (z 13,7 tis. kg na 54 tis. kg). Podrobnejší
informace o spotrebe agrochemikálií poskytuje kapitola IV.4.
Souhrnne je možné konstatovat, že aplikace agrochemikálií na pudu v posledních 5 letech
neklesá a dokonce se mírne mezirocne zvýšila, což vytvárí znacný tlak zejména na kvalitu
povrchových a podzemních vod.
56
Kaly z cistíren odpadních vod
Kaly z cistíren odpadních vod (COV) mohou být zdrojem kontaminace pudy. Kal muže být
aplikovaný na pudu jen jako upravený a pokud splnuje limity pro obsahy rizikových látek.
Kaly z COV byly predmetem analýz ÚKZÚZ, a to v tech v prípadech, kdy produkce kalu byla
smerována na zemedelskou pudu. Obsahy jednotlivých prvku v kalech byly hodnoceny podle
vyhlášky MŽP c. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalu na zemedelské pude.
Podíl vzorku s nadlimitním obsahem rizikových prvku v kalech z COV v letech 2003–2006
uvádí tab. I.3.1.
Tabulka I.3.1
Podíl nadlimitních obsahu rizikových prvku v kalech z COV dle vyhlášky MŽP
382/2001 Sb. v letech 2003–2006 (pocet vzorku a jejich podíl v %)
Celkem
Rok vzorku As Cd Cr Cu Hg Ni Pb Zn
Limitní hodnoty
(mg.kg-1 suchého vzorku) 30 5 200 500 4 100 200 2 500
pocet 103 6 3 8 6 15 4 5 3
2003 % - 5,8 2,9 7,8 5,8 14,6 3,9 4,9 2,9
pocet 103 6 6 7 6 15 7 9 4
2004 % - 5,8 5,8 6,8 5,8 14,6 6,8 8,7 3,9
pocet 100 7 5 8 2 10 4 8 4
2005 % - 7,0 5,0 8,0 2,0 10,0 4,0 8,0 4,0
pocet 102 7 9 7 4 14 11 10 7
2006 % - 6,9 8,8 6,9 3,9 13,7 10,8 10,2 6,9
Zdroj: ÚKZÚZ
V letech 2001–2005 se pocet vzorku nevyhovujících vyhlášce plynule snižoval z 41,7 %
(2001) až na 29,0 % (2005). Rok 2006 prinesl opet zvýšení obsahu rizikových prvku v kalech
(nejvetší mezirocní nárusty byly zaznamenány u kadmia, niklu a olova) a podíl
nevyhovujících vzorku se zvýšil na 42,2 %. Nejvíce nevyhovujících vzorku bylo zjišteno
v Libereckém a Jihoceském kraji. V roce 2006 byly nejcastejší prícinou prekrocení limitu
obsahy rtuti (13,7 % vzorku), dále pak niklu a olova.
Polychlorované bifenyly (PCB) byly v roce 2006 stanovovány celkem u 35 vzorku. V sume
obsahu 6 kongeneru v porovnání s obdobím 1998–2005 k žádné výrazné zmene nedošlo;
aritmetický prumer zjištených obsahu PCB byl vyšší o 0,9 ?g.kg-1, medián nižší o 3,5 ?g.kg-1.
Dva z celkových 35 vzorku prekrocily v roce 2006 hodnotu 0,6 mg PCB.kg-1 sušiny, což je
(podle vyhlášky MŽP c. 382/2001 Sb.) mezní hodnota koncentrace sumy 6 kongeneru PCB
v kalech omezující jejich použití na zemedelskou pudu.
Hodnocení obsahu polycyklických aromatických uhlovodíku (PAU) v kalech z hlediska
využití kalu v zemedelství umožnuje v soucasné dobe pouze návrh smernice ES, který
stanovuje maximálne prípustnou hodnotu 6 mg.kg-1 sušiny pro sumu 11 individuálních PAU.
Laboratore ÚKZÚZ stanovují z 11 uhlovodíku 10. Z 35 analyzovaných vzorku prekrocilo
prípustnou hodnotu v roce 2006 14 vzorku, tj. 40 %, což je o 4 % více než v roce 2005, ale
o 19 % méne než v roce 2001.
57
Limit pro obsah halogenových organických sloucenin (AOX) v kalech z COV je
dle vyhlášky MŽP 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalu na zemedelské pude
stanoven na 500 mg.kg-1 sušiny. Tuto hodnotu v roce 2006 neprekrocil ani jeden z 35 vzorku
kontrolovaných ÚKZÚZ. Oproti roku 2005 došlo ke snížení prumerné hodnoty obsahu AOX
ve všech vzorcích o 18 %, což je velmi príznivé zjištení, nebot AOX jsou využívány jako
indikátor organického znecištení pud a odpadu.
I.3.2 Obsahy rizikových látek v pude
Sledování rizikových prvku a rizikových látek v pudách provádí v rámci agrochemického
zkoušení zemedelských pud ÚKZÚZ.
Z výsledku analýz pro rizikové prvky, které jsou stanovovány z pudního výluhu kyseliny
dusicné (2M HNO3), vyplývá, že v roce 2006 vetšina ze sledovaných prvku vykazovala
prekrocení limitu pouze do 2 % stanovovaných vzorku, více nadlimitních vzorku bylo
jen u arsenu (7,2 %), kadmia (2,4 %) a u niklu (2,1 %).
Nadlimitní obsahy nekterých rizikových prvku byly na lehkých pudách zretelne cetnejší
a byly zastoupeny i z více než 10 % (kadmium 11,1 %, vanad 12,8 %).
Obsahy organických polutantu v pudách (PCB, PAU a chlorované pesticidy, napr. DDT)
sleduje ÚKZÚZ na 40 vybraných pozorovacích plochách zemedelské pudy, mezi tyto plochy
je razen subsystém kontaminovaných pozorovacích ploch, což jsou plochy se zvýšenou záteží
rizikových prvku a organických cizorodých látek a 5 ploch v chránených územích (CHÚ).
Z hlediska kategorií pozorovacích ploch se 35 nachází na orných pudách, 4 na trvalých
travních porostech a 1 na chmelnici.
Z analýz 45 vzorku sledovaných pud v roce 2006 vyplývá pro PCB a PAU:
??obsahy PCB v ornici jsou o neco vyšší než v podornicí;
??prumer obsahu u sumy 7 kongeneru PCB v ornicích zemedelských pud za léta 2000–
2005 se pohyboval kolem 5,5 ?g.kg-1, v roce 2006 hodnota vzrostla na 6,7 ?g.kg-1;
??limitní hodnotu PCB (10 ?g.kg-1) v roce 2006 prekrocilo 5 vzorku, tj. cca 10 % ze
všech vzorku (2 vzorky ornice, 3 podornicí);
??mediány sumy 15 PAU v období 10 let (1997–2006) se pohybovaly nejcasteji v rozmezí 600–
700 ?g.kg-1 v ornici, v podornicí v rozmezí 300–400 ?g.kg-1;
??obsahy PAU v roce 2006 oproti roku 2005 mírne vzrostly, dlouhodobe ale mají
klesající trend.
V grafu I.3.2. jsou znázorneny hodnoty PCB v roce 2006, které se pohybovaly
až na 5 výjimek pod stanoveným limitem. Nad ním se pohybovaly hodnoty pozorovacích
ploch orných pud: u plochy 7 601 byl limit prekrocen 5x u ornicní vrstvy (Or.) i podornicí
(p.), u plochy 7 902 byl prekrocen 3x více u obou vrstev a u plochy 7 045 mírne prekrocen
pouze v podornicí); u trvalých travních porostu (TTP) byl limit prekrocen u ornicní vrstvy
u pozorovací plochy 8 906 a u chráneného území Studená hora lehce u ornice.
Další graf I.3.3 ukazuje, že 1/3 hodnot namerených na pozorovacích plochách prekracuje
limity, prevážne u ornice. U chráneného území Studená hora byl limit prekrocen témer jednou
tolik, než je povoleno.
58
Graf I.3.2
Obsahy PCB v ornici a podornicí na pozorovacích plochách v roce 2006
Zdroj: ÚKZÚZ
Graf I.3.3
Obsahy PAU v ornici a podornicí na pozorovacích plochách v roce 2006
Zdroj: ÚKZÚZ
Persistentní chlorované pesticidy (napr. DDT, DDE, HCH) byly sledovány
na 35 pozorovacích plochách orných pud v ornici a podornicí. Z monitoringu v roce 2006
vyplynulo:
??U HCH nebyly namereny nadlimitní obsahy.
PAU - 2006
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
2001
2002
2901
2902
2903
2904
2905
3017
3023
3901
4023
4024
4901
4902
4903
5005
5017
5901
5903
5905
6019
6024
6904
7030
7045
7901
7902
7903
7904
8008
8010
8019
8021
8026
8901
8902
8903
8904
8905
8906
Kroužek
Stud. hora
Bukacka
Devín
Porážky
or.p. TTP or.p. TTP or.p. Ch. or.p. TTP or.p. TTP
Pozorovací plochy
?g.kg-1
ornice
podornicí
3365,4
4
PCB - 2006
0
10
20
30
40
50
60
70
2001
2002
2901
2902
2903
2904
2905
3017
3023
3901
4023
4024
4901
4902
4903
5005
5017
5901
5903
5905
6019
6024
6904
7030
7045
7901
7902
7903
7904
8008
8010
8019
8021
8026
8901
8902
8903
8904
8905
8906
Kroužek
Stud. hora
Bukacka
Devín
Porážky
Or.p. TTP Or.p. TTP Or.p. Ch. Or.p. TTP Or.p. TTP CHÚ
pozorovací plochy
?g.kg-1
ornice
podornicí
59
??U HCB došlo v roce 2006 u orných pud k nárustu v ornici i podornicí, u trvalých
travních porostu ve svrchní vrstve pokracuje dlouhodobý trend snižování hodnot, ve
spodní vrstve došlo v porovnání s roky 2004 a 2005 k nárustu. Absolutní hodnoty
obsahu zustávají až na jednu extrémní hodnotu nízké.
??V roce 2006 byl u DDT a jeho metabolitu prekrocen limit dle platné vyhlášky u
2/3 vzorku ornice a u 1/2 vzorku podornicí orných pud. Podle pripravované vyhlášky
byl prekrocen preventivní limit jak u ornice tak i podornicí orných pud u 1/3 vzorku.
??Rovnež u DDE stále velká cást vzorku prekracuje limity podle vyhlášky (pres 40 %
v obou horizontech orných pud).
??U DDD došlo v roce 2006 k prekrocení limitních koncentrací u 4 vzorku orných pud.
I.3.3 Eroze pudy
Hodnocení zemedelské pudy z hlediska ohrožení vodní a vetrnou erozí provádí VÚMOP.
Pri kalkulaci vychází z klimatických pomeru (významné zejména pro vetrnou erozi),
charakteristiky pud (genetický pudní typ, zrnitost, skeletovitost), svažitosti terénu
a vegetacního pokryvu.
Z grafu I.3.4 je zrejmé, že pudy v CR jsou více ohroženy erozí vodní než vetrnou, což
odpovídá i charakteristikám klimatu (dostatek srážek v teplejší polovine roku). Vlhké a
chladné klimatické regiony byly oznaceny jako vetrnou erozí potenciálne neohrožené.
Pro vodní erozi bylo zjišteno, že procento pud ohrožených, silne ohrožených
a nejohroženejších zahrnuje 41,2 % zemedelské pudy, což je o 0,8 % méne než v roce 2005.
K vetrné erozi pudy dochází nejcasteji na jare a na podzim, kdy puda postrádá ochranný
rostlinný kryt a dále pri vyšších teplotách, které zpusobují vysychání svrchní vrstvy pudy.
V roce 2006 bylo v CR potenciálne ohroženo vetrnou erozí 7,5 % zemedelských pud a 5,7 %
bylo ohroženo jen mírne.
Graf I.3.4
Potenciální ohroženost zemedelských pud vodní a vetrnou erozí v CR v roce 2006
0%
20%
40%
60%
80%
100%
vodní eroze vetrná eroze
pudy nejohroženejší
pudy silne ohrožené
pudy ohrožené
pudy mírne
ohrožené
pudy náchylné
bez ohrožení
Zdroj: VÚMOP
Vlivem nesprávného zemedelského hospodarení muže docházet ke zrychlené erozi pudy,
a to zejména v techto prípadech:
60
??prílišné zvetšování velikosti oraných pozemku na svazích a vytvárení nevhodných
tvaru pozemku;
??rušení bývalých hydrografických prvku v krajine (cestní príkopy, zatravnené
údolnice);
??rozširování pestování širokorádkových plodin (okopaniny, kukurice) na svazích bez
protierozních opatrení a casto na úkor víceletých pícnin a trvalých travních porostu a
jejich soustredování do velkých celku – povodí;
??zhutnování pudy, snižující propustnost pudy pro vodu a tím zvyšování podílu
povrchového odtoku i na méne svažitých pozemcích;
??nedostatek stroju na ochranné obdelávání pudy.
1.3.4 Strategie ochrany pudy v CR a v EU
Problematika ochrany pudy náleží v soucasné dobe k problémum, kterými se zabývají zeme
Evropské Unie. Presto, že nelze predpokládat vypracování jednotných legislativních nástroju
k ochrane pudy, použitelných obecne ve všech jednotlivých clenských státech, bylo
pristoupeno k vypracování jednotné strategie ochrany pudy v rámci státu EU ( Soil Thematic
Strategy). Strategie ochrany pudy byla projednána clenskými státy a prijata v roce 2006.
V rámci EU byl již dríve pripraven a projednán materiál pod názvem „Smerem k tematické
strategii ochrany pudy“ (Towards Thematic Strategy for Soil Protection).
V tomto materiálu Komise pro ochranu pudy pri výzkumném centru ISPRA charakterizuje
hlavní funkce pudy takto:
??Produkce potravin, krmiv a další biomasy
??Ukládání látek, filtrace a premena látek
??Prirozené prostredí a zdroj genetických informací
??Fyzické a kulturní prostredí pro život lidské populace
??Zdroj surovin a materiálu
Z uvedeného vyplývá, že vážné narušení funkcí pudy muže postihnout jednu nebo více jejích
základních funkcí. S využitím poznatku a materiálu o negativním pusobení cloveka
a prírodních sil na pudní prostredí, vymezila komise tato hlavní rizika ohrožení pudy, kterými
je treba se zabývat:
??Eroze
??Úbytek organické hmoty
??Kontaminace pudy
??Zábory pudy
??Utužení pudy
??Úbytek pudní biodiverzity
??Zasolení pud
??Povodne a sesuvy pudy
61
V návaznosti na tyto cinnosti v rámci EU byla sestavena skupina Soil Thematic Strategy
(STS) CR se sídlem v ÚKZÚZ, jejímž prostrednictvím probíhá širší komunikace mezi
evropskou institucí a naší odbornou verejností. V rámci ceské STS byly zrízeny ctyri pracovní
skupiny:
??Kontaminace
??Legislativa
??Monitoring, analýzy
??SOM (soil organic matter) a biodiverzita
V soucasné dobe probíhá príprava transformace této skupiny na Centrum pro otázky ochrany
pudy, které bude pracovat v rámci Ministerstva životního prostredí CR.
I.3.5 Horninové prostredí
Horninové prostredí je jednou z primárních složek životního prostredí a základních složek
krajiny, která zásadním zpusobem podminuje biodiverzitu v návaznosti na fyzickogeografické
parametry prostredí. Horninové prostredí se z pohledu cloveka jeví jako prostredí
v case prevážne relativne stabilní a svoji pestrostí definuje základní fyzikální, chemické
a biologické parametry prírodního prostredí. Opacná situace nastává pri katastrofických
scénárích (z pohledu bioty a cloveka) jako jsou zemetresení, vulkanismus, záplavy atd., které
jsou projevem a dusledkem prírodních procesu. Nové katastrofické scénáre jsou zcásti
podmínené dusledky antropogenní cinnosti cloveka jako významného exogenního
geologického cinitele. „Lidská geologická cinnost“ casto predcí rychlost prírodních procesu.
Clovek se tak zásadním zpusobem podílí na utvárení krajiny a modifikaci životního prostredí.
I.3.5.1 Rizikové geomorfologické procesy
Sesuvy jsou systematicky sledovány od roku 1962, kdy byl v tehdejším Geofondu vytvoren
základ Registru sesuvu a jiných nebezpecných svahových deformací. Pro potreby orgánu
územního plánování CR jsou zpracovávány a prubežne aktualizovány grafické, mapové
a datové údaje o jednotlivých svahových deformacích, které byly v rámci pruzkumných,
overovacích a mapovacích prací provádeny v CR. Byly zpracovány svahové deformace na
území okresu Decín a následne na celém území Ústeckého kraje, dále pak na území
Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického kraje a kraje Vysocina.
V roce 2006 byly zpracovány a pro potreby MŽP a orgánu státní správy nove kompletne
postupne vydány mapové listy sesuvu Jihoceského, Plzenského a Karlovarského kraje.
Pocet jednotlivých objektu a jejich rozlohu k 31. 12. 2006 uvádí tab. I.3.2. Prehled sesuvných
území vzhledem ke geologické stavbe CR je znázornen na obr. I.3.5.
V rámci projektu ISPROFIN (2004–2007) se provádí mapování sesuvných území v CR a
analýza prícin jejich vzniku. Rocne je na práce spojené s mapováním svahových nestabilit
vynaloženo 5 mil. Kc. První mesíce roku 2006, kdy v souvislosti s táním velkého množství
snehu, spojeného s vydatnými srážkami, došlo ke vzniku nekolika set ruzne rozsáhlých
svahových nestabilit, z nichž nekteré mely charakter nicivé pohromy, znovu potvrdily nutnost
existence takového projektu. Jeho výstupem jsou inženýrsko-geologické mapy v merítku
1 : 10 000 a mapy náchylnosti území k sesuvum. V roce 2006 byly do systematického
zkoumání a mapování území CR zarazeny horské cásti území okresu Frýdek-Místek a
Uherské Hradište, Ceskolipsko a Teplicko a Mostecko.
62
Tabulka I.3.2
Rozloha a pocet jednotlivých typu sesuvu v CR, stav k 31. 12. 2005 a 2006
Typ sesuvu Pocet objektu Rozloha [km2]
rok 2005 rok 2006 rok 2005 rok 2006
Aktivní 2 642 2 619 80,2 77,3
Potenciální 4 653 4 715 254,0 259,8
Stabilizovaný 342 348 38,5 38,8
Pohrbený 23 23 1,5 1,5
Ostatní 25 24 1,6 1,6
Celkem 7 685 7 729 376,6 379,0
Zdroj: CGS - Geofond
Obrázek I.3.5
Prehled sesuvných území vzhledem ke geologické stavbe CR
Zdroj: CGS
I.3.5.2 Poddolovaná území
Poddolovaná území jsou oblasti s doloženou nebo predpokládanou existencí hlubinných
dulních del. Mapují se od roku 1983, kdy byl vytvoren základ „Registru poddolovaných
území“. Podle zákona CNR c. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Ceském geologickém
úradu, je úkolem evidovat území se zvláštními podmínkami geologické stavby. Pro potreby
orgánu územního plánování CR byly v letech 2002–2006 prubežne zpracovávány a
aktualizovány grafické, mapové a datové údaje o jednotlivých poddolovaných územích celé
CR. Poddolovaná území jsou razena mezi tzv. území se zvláštními podmínkami geologické
63
stavby, které mohou mít vliv na vypracování územne plánovací dokumentace a na životní
prostredí.
V roce 2006 byla vedle standardní aktualizace dat zpracována edice map poddolovaných
území (v merítku 1 : 50 000) pro kraj Olomoucký a Jihomoravský. K upresnení grafických
zákresu území, postižených hlubinným dobýváním, bylo opet využito relacního propojení
s databázemi hlavních a starých dulních del.
K 31. 12. 2006 bylo v Registru poddolovaných území evidováno na území CR celkem
5 483 objektu na ploše 1 988,9 km?. Poddolovaná území a hlavní dulní díla jsou znázornena
na obrázku I.3.6.
Poddolováním a následnými poklesy terénu jsou nejvíce postiženy cásti dobývacího prostoru
Louky v oblasti Louckých rybníku na Karvinsku, kde se do roku 2008 ocekávají poklesy
terénu až o 380, resp. 425 cm. Do ukoncení hornické cinnosti se predpokládá prohloubení
obou poklesových kotlin na 800, resp. 1 250 cm. Poklesy terénu a intenzívní prumyslová
cinnost vedly v urcitých cástech dobývacího prostoru k výrazne nepríznivému ovlivnení
prírody a krajiny a narušení ekologické stability území.
Obrázek I.3.6
Poddolovaná území a hlavní dulní díla CR k 31. 12. 2006
Zdroj: CGS - Geofond
I.4 Ochrana prírody a biodiverzity
I.4.1 Obecná ochrana prírody
Územní systémy ekologické stability
Územním systémem ekologické stability krajiny (ÚSES) se rozumí vzájemne propojený
soubor prirozených i pozmenených, avšak prírode blízkých ekosystému, které udržují prírodní
rovnováhu. Podle § 4 odst. (1) zákona c. 114/1992 Sb., o ochrane prírody a krajiny (dále jen
„zákon o ochrane prírody a krajiny“) je ochrana ÚSES verejným zájmem, na kterém se
podílejí vlastníci pozemku, obce i stát. Obecnou závaznost získává ÚSES schválením
v územne plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí. ÚSES se vymezují v plánech
64
se zákresem existujících a navržených biocenter a biokoridoru s vyznacením zvlášte
chránených cástí prírody v merítku 1 : 50 000 (nadregionální a regionální) a 1 : 10 000
(lokální).
Financní zdroje na realizaci ÚSES jsou v CR cerpány zejména z Programu péce o krajinu
a Programu revitalizace rícních systému, ale i z komplexních pozemkových úprav.
I nadále probíhaly zmeny v rámci územních plánu velkých územních celku (VÚC) i územních
plánu obcí. Trasy biokoridoru i lokalizace regionálních biocenter doznaly zmeny, avšak tyto
zmeny dosud nejsou zaznamenány v centrální evidenci AOPK CR. Jedním z duvodu je fakt,
že veškeré úsilí bylo v roce 2006 i nekolika predchozích letech venováno tvorbe evropsky
významných lokalit a ptacích území soustavy Natura 2000.
Ochrana významných krajinných prvku
Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná
cást krajiny utvárející její typický vzhled nebo prispívající k udržení její stability (§ 3, odst. 1
zákona o ochrane prírody a krajiny). Za VKP se ze zákona prohlašují veškeré lesy, rašelinište,
vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Registrovaným VKP se pak muže stát rovnež jiná
cást krajiny.
V roce 2006 cinil pocet zaregistrovaných VKP na území CR více než 5 600, a to na správním
území 183 obcí s rozšírenou pusobností z celkového poctu 206. Pocet VKP na správním
území jednotlivých obcí s rozšírenou pusobností se nejcasteji pohybuje od jednoho do deseti,
rada techto obcí má však desítky, ojedinele i stovky registrovaných VKP (napr. pres
500 registrovaných VKP je v obcích Odry a Nový Jicín v Moravskoslezském kraji).
Výrazne nadprumerný pocet registrovaných VKP je ve trech krajích – Moravskoslezském,
Jihomoravském a Plzenském v souvislosti se zvýšeným úsilím v mapování krajiny, následnou
registrací VKP a velkou pozorností venovanou VKP spadajícím do kategorie drevin
a drevinných porostu.
Nejvetší podíl registrovaných VKP na území CR spadá do kategorie VKP drevin a drevinných
porostu, pomerne vysoký je i podíl prvku kombinovaných, které jsou zpravidla mozaikou
dvou i více typu prostredí ostatních kategorií.
I když je institut registrovaného VKP v obecné ochrane prírody a krajiny pomerne hojne
využíván a má v ní své nezastupitelné místo, není dosud k dispozici žádný všeobecne
prijímaný nebo obecne závazný metodický pokyn (resp. provádecí vyhláška), který by
upresnoval a sjednocoval proces popisu, vymezení a registrace techto krajinných segmentu.
Dusledkem je pomerne znacná ruznorodost prístupu a VKP nelze proto pojímat jako
indikátory stavu ci kvality krajiny.
Nejvíce problému, stejne jako v minulých letech, je zaznamenáno u VKP vodní tok, údolní
niva a rybník. Prícinou je zejména nízká úroven, popr. absence udržitelného zpusobu
hospodarení na území této kategorie VKP, které zpusobují zejména legislativní nejasnosti
týkající se presného definování techto krajinotvorných prvku (zejména vymezení pojmu
ekologicko-stabilizacní funkce a stanovení prípadného standardu).
Ochrana drevin rostoucích mimo les
Dreviny rostoucí mimo les jsou obecne chráneny podle § 7 zákona o ochrane prírody
a krajiny, podle kterého je zakázáno dreviny nicit nebo poškozovat. Nejprísnejší formou
ochrany drevin je jejich vyhlášení v kategorii památných stromu príslušnými orgány ochrany
prírody. K 31. 12. 2006 bylo v databázi ústredního seznamu AOPK CR evidováno
65
4 547 objektu památných stromu, z toho 3 571 jednotlivých stromu (solitéru), 771 skupin
stromu a 205 stromoradí.
Hlavní hrozbou pro dreviny rostoucí mimo les je stavební cinnost, pri které casto dochází
ke kácení techto drevin bez povolení, prípadne s nerespektováním vydaného povolení.
Šírení nepuvodních rostlinných a živocišných druhu
Dopady šírení invazních druhu rostlin a živocichu na biodiverzitu jsou závažné a pro ochranu
prírody stále aktuálním problémem, na který je treba se zamerit s ješte vetší naléhavostí.
Rešení problematiky je roztríštené, zabývají se jí jak vedecké, nevládní organizace, tak i státní
správa. Postup je casto nekoordinovaný. Neexistují obecne prijímané metodiky jak invazní
druhy likvidovat, chybí osveta. V souvislosti s globalizací, mobilitou a šlechtitelstvím lze
ocekávat další druhy.
Za invazní se považují takové druhy, které jsou v daném území nepuvodní, byly
introdukovány clovekem. Po prekonání prvotní fáze prizpusobování se místním podmínkám
se zacaly nekontrolovatelne šírit do svého okolí a díky vysoké konkurenceschopnosti,
rozmnožovací produktivite, rychlému rustu, schopnosti dobre se prizpusobovat podmínkám
prostredí a prípadne regenerovat po poškození jsou významným konkurentem pro radu
puvodních rostlin a živocichu CR
Likvidace porostu invazních druhu rostlin patrí k castým managementovým opatrením.
Opatrení jsou zamerena predevším na tyto druhy rostlin: krídlatku (Reynoutria sp.), bolševník
velkolepý (Heracleum mantegazzianum) a netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera) a
nekteré nepuvodní druhy drevin: trnovník akát (Robinia pseudoacacia), borovici vejmutovku
(Pinus strobus) nebo dub cervený (Quercus rubra).
V oblasti živocišných invazí jsou dopady na biodiverzitu závažné, a to nejen ve stanovištní a
potravní konkurenci, ale i v prímé likvidaci našich puvodních druhu invazním druhem (napr.
norek americký (Mustela vison) konzumuje užovku hladkou, obojživelníky, raky).
K invazním druhum ryb patrí strevlicka východní (Pseudorasbora parva), konkurující
drobným kaprovitým rybám (slunka obecná), a karas stríbritý (Carassius auratus).
Riziko invazních druhu spocívá i v prenosu nebezpecných chorob (napr. nepuvodní druhy
raku šírí tzv. rací mor - plísnové onemocnení Aphanomyces astaci, které je jednou
z významných prícin vymírání našich puvodních druhu raku). Larvy invazního motýla
klínenky jírovcové (Cameraria ohridella) silne mechanicky poškozují listy jírovce madala.
V roce 2006 byl dokoncen výzkumný projekt VaV (VaV/SM/6/37/04) „Nepuvodní druhy ve
faune a flóre CR: vyhodnocení stavu, prognóza vývoje se zvláštním zretelem na možná rizika
dopadu dlouhodobých zmen na biodiverzitu, výzkum a definování strategie managementu (ve
zvlášte chránených územích, lokalitách systému NATURA a volné krajine)“ a jeho výstupem
byla publikace "Nepuvodní druhy fauny a flóry Ceské republiky“ (Mlíkovský et Stýblo [red.],
CSOP), která popisuje rozšírení, biotopy a rizika pro indigenní floru a faunu u vybraných
nepuvodních a invazních druhu.
I.4.2 Zvláštní ochrana prírody
Územní ochrana je zakotvena v zákone o ochrane prírody a krajiny a jeho provádecí vyhlášce
MŽP c. 395/1992 Sb. Ze zákona lze za zvlášte chránená území vyhlásit území prírodovedecky
ci esteticky velmi významná nebo jedinecná, pricemž se stanoví podmínky jejich ochrany.
Zvlášte chránená území se v CR rozlišují do dvou úrovní: „velkoplošná“ zvlášte chránená
území (V-ZCHÚ) a „maloplošná“ zvlášte chránená území (M-ZCHÚ).
66
I.4.2.1 Velkoplošná zvlášte chránená území
Do kategorie velkoplošných zvlášte chránených území patrí národní parky (NP) a chránené
krajinné oblasti (CHKO). Souhrnný prehled velkoplošných ZCHÚ na území CR uvádí
následující tabulka:
Tabulka I.4.1
Velkoplošná zvlášte chránená území v CR k 31. 12. 2006 – souhrnné charakteristiky
NP CHKO Celkem
Pocet 4 25 29
Výmera (km2) 1 194,9 10 867,4 12 062,3
% rozlohy CR 1,52 13,78 15,3
Zdroj: AOPK CR
Národní parky
Národní parky (NP) jsou rozsáhlá území, jedinecná v národním ci mezinárodním merítku,
jejichž znacnou cást zaujímají prirozené nebo lidskou cinností málo ovlivnené ekosystémy,
v nichž rostliny, živocichové a neživá príroda mají mimorádný vedecký a výchovný význam
Veškeré využití takovýchto území musí být podrízeno zachování a zlepšení prírodních
pomeru a musí být v souladu s vedeckými a výchovnými cíli.
Na území NP a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochrane prírody a krajiny
správy národních parku, jejichž pusobnost je dána zákonem.
Krkonošský národní park (www.krnap.cz)
Obrázek I.4.1
Krkonošský národní park
Vyhlášen v roce 1963, od roku 1992 zarazen do mezinárodní síte biosférických rezervací
UNESCO, rozloha celkem 54,7 km?, z toho ochranné pásmo 18,4 km?. Území NP ukazuje
obr. I.4.1.
Na prelomu roku 2005 a 2006 poškodila snehová kalamita lesní porosty v národním parku,
nejvíce byly postiženy porosty prumerného stárí mezi 70 a 90 lety. Celkem bylo zpracováno
2 024 m3 dreva na lesní správe (LS) Rokytnice, 8 838 m3 na LS Harrachov a 4 957 m3 na LS
Rezek.
67
Management nelesních ekosystému realizovaný podle Plánu péce o KRNAP a jeho ochranné
pásmo byl zameren zejména na pokos a úklid travní hmoty, event. i pastvu ovcí ve
14 významných botanických lokalitách. V rámci speciálních asanacních a regulacních
managementových zásahu byly likvidovány porosty invazních geograficky nepuvodních
druhu rostlin: štovíku alpského, krídlatky japonské, starcku, netýkavky žláznaté, lupiny
mnoholisté a instalovány ochranné bariéry a vybudovány tune pro obojživelníky.
V roce 2006 byla do Programu péce o krajinu zarazena také péce o kvetnaté horské louky
Krkonoš s unikátní biodiverzitou pod názvem „Vybrané louky na území KRNAP“; bylo
sklizeno celkem 196,7 ha travních porostu, tj. o 124,9 ha více než v predcházejícím roce.
Vycerpaná cástka byla celkem ve výši 2 047 860 Kc.
V cervenci 2006 byl proveden letecký postrik lesních porostu prípravkem Dimilin 48 SC proti
premnožené ploskohrbetce smrkové.
Území Krkonoš postihly v srpnu povodne, které zpusobily škody znacného rozsahu
na majetku Správy KRNAP. Dešte na nekolika místech zpusobily pád tzv. mur – zemních
lavin, kvuli kterým musely být nekteré turistické cesty docasne uzavreny. Nejvetší škody byly
na turistických stezkách a úcelových komunikacích, rozsáhlé škody vznikly také na vodních
tocích a hrazenárských dílech. Celková výše škod se pohybovala okolo 48 mil. Kc.
V posledních letech Správa KRNAP rešila radu žádostí o umelé osvetlení sjezdových tratí. Na
základe techto podnetu byla zadána studie k hodnocení vlivu osvetlení sjezdovky Protež
v Janských Lázních jako modelového príkladu a vyhodnocení vlivu osvetlení vybraných
lyžarských areálu na prírodu a krajinu území KRNAP a jeho ochranného pásma. Z materiálu
vyplynulo, že dochází ke svetelnému znecištení i v 1. zóne NP, ve znacné vzdálenosti od
svetelných zdroju, a že použité zdroje a technologie nejsou, z hlediska vlivu na prírodní
prostredí a krajinný ráz, nejvhodnejší.
V roce 2006 bylo na území KRNAP a jeho ochranného pásma rešeno 154 výzkumných
projektu (fauna – 25, flóra – 71, geologie – 39, geomorfologie – 12, lesní hospodárství – 1,
pedologie – 2, speleologie – 1, zemedelství – 1, historie – 1).
Ve spolupráci Správy KRNAP s obcemi a dalšími institucemi byl vytvoren dokument, který
nastinuje predstavu o podobe Krkonoš, jak by vypadaly v daleké budoucnosti. Casovým
horizontem byl stanoven rok 2050, proto se tento dokument pracovne nazývá „Vize Krkonoše
2050“.
Národní park Podyjí (www.nppodyji.cz)
Vyhlášen v roce 1991, rozloha 63 km2, ochranné pásmo 29 km2 (viz obr. I.4.2).
V roce 2006 se Správa NP Podyjí angažovala zejména v oblastech péce o území v majetku
státu (cca 86 % plochy NP Podyjí) formou speciálního ochranárského managementu.
Na management nelesních ekosystému, cca 15 % rozlohy NP (predevším vresovišt, stepních
lad a kvetnatých luk) bylo použito 2,3 mil. Kc, které byly hrazeny z Programu péce o krajinu.
Významná cást prostredku byla využita na potlacení expanzivního druhu trtiny krovištní
(Calamagrostis epigeios).
V roce 2006 bylo na území NP v lesích ve vlastnictví státu zalesneno 26,2 ha, z toho 3,27 ha
(12,5 %) cinilo prirozené zmlazení. Umele vysazován byl zejména buk (64 %), dub (22 %),
lípa (10 %), ostatní listnáce (3 %) a jedle (1 %). Proti škodám pusobeným zverí bylo ošetreno
celkem 340 ha. Vyteženo bylo celkem 10 069 m3 dreva, z toho težba nahodilá cinila 3 984 m3
(39,5 %). Zvýšený podíl nahodilé težby byl zpusoben predevším v dusledku poškození
68
lesních porostu prívalem mokrého snehu na zacátku roku, kdy došlo k lokálnímu rozlámání
desítek hektaru, zejména borových monokultur, v centrální a západní cásti NP.
Obrázek I.4.2
Národní park Podyjí
Na území ochranného pásma NP Podyjí byly vyhlášeny 3 prírodní památky: PP Horáckuv
kopecek (1,01 ha), PP Horecký kopec (1,35 ha) a PP Fládnitzské vresovište (4,03 ha).
Intenzivní monitoring a speciální management byl proveden u vybraných druhu: strevícník
pantoflícek (Cypripedium calceolus), belolist žlutavý (Filago lutescens), zapalicka veliká
(Tordylium maximum) ci jason dymnivkový (Parnassius mnemosyne).
Dále byl realizován rozsáhlý projekt „Turistická infrastruktura v NP Podyjí“ podporovaný
z programu INTERREG III A, který zahrnoval otevrení nových hranicních prechodu pro peší
turisty a cyklisty (prechody Hnánice – Heiliger Stein a Podmýce – Felling), vyznacení nových
stezek pro peší a cyklisty, vyznacení dvou stezek pro jezdeckou turistiku, tvorbu interaktivní
turistické mapy a studii návštevnosti v NP.
Byla založena cesko-rakouská pracovní skupina pro pravidelný monitoring brehových porostu
na území NP Podyjí, které byly poniceny dvema povodnemi, v breznu a cervnu 2006.
Národní park Šumava (www.npsumava.cz)
Vyhlášen v roce 1991, rozloha 68 km?, ochranné pásmo 99 624 ha (viz obr. I.4.3).
Na podzim 2006 byla mezi Správou NP a CHKO Šumava a Prírodovedeckou fakultou UK
v Praze podepsána smlouva o vypracování Analýzy vývoje NP Šumava za období uplynulých
15 let jako podklad pro nový Plán péce.
Behem lonského roku se pripravovaly podklady návrhu zmeny zonace národního parku
a rozpracování managementových opatrení v lesích do podoby Obecných zásad
69
diferencovaného managementu lesu, které následne nabyly úcinnosti 1. 9. 2006. V souladu
s tím byly zpresneny návrhy území ponechaných samovolnému vývoji.
Obrázek I.4.3
Národní park Šumava
K významným akcím roku 2006 patrí realizace výstavby první cyklostezky na území NP
v úseku Gerlova Hut – Nová Hurka. Celkové investicní náklady dosáhly 18,8 mil. Kc
bez DPH; od MMR CR obdržela Správa dotaci z ISPROFIN ve výši 711 tis. Kc
Bylo dokonceno zpracování grantového projektu VaV zamereného na management bezlesí.
Na nelesní biotopy je vázána vetšina významných, ohrožených a zvlášte chránených druhu
rostlin vyskytujících se na Šumave. Údržba bezlesí je zde závislá na lidském faktoru.
Úspešne byl ukoncen i projekt Revitalizace šumavských rašeliništ a Projekt sledování stavu
a dynamiky vývoje prirozené obnovy lesních ekosystému v 6. lesním výškovém stupni v NP
Šumava – LS Ceské Žleby v závislosti na typu provádeného managementu. Pokracovaly
projekty sledující dlouhodobé zmeny vodního režimu (tzv. experimentální povodí)
v ekosystémech šumavských jezer a rada projektu zamerených na vývoj a obnovu
šumavských horských lesu. Dalším rokem pokracoval i projekt VaV „Migrace a prostorové
nároky jelenovitých“ (jelen evropský, srnec obecný) v oblastech výskytu puvodních druhu
šelem (rys ostrovid) v centrální cásti NP Šumava. Cílem je poznání casoprostorové struktury a
chování populací jelena evropského a studium vlivu populací na obnovu lesa.
70
Vývoj kurovcové situace v NP Šumava v roce 2006
V grafu I.4.4 je videt celkové množství zpracovaného kurovcového dríví v roce 2006 podle
mesíce zpracování. Vlivem studené periody na prelomu kvetna a cervna došlo ke zpomalení
vývoje kurovce a tím i k docasnému propadu ve výši nahodilých kurovcových težeb.
Graf I.4.4
Kurovcová težba v Národním parku Šumava v roce 2006
leden
únor
brezen
duben
kveten
cerven
cervenec
srpen
zárí
ríjen
listopad
prosinec
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
7000
8000
m3
Zdroj: NP Šumava
Celková výše kurovcové težby za rok 2006 byla cca 25 tis. m3, ve srovnání s rokem 2005 je
zaznamenán pokles kurovcových težeb o cca 35 %. Kurovcová težba a na jejím základe
odvozovaný výskyt lýkožrouta smrkového v lesních porostech NP Šumava byl tak v roce
2006 nejnižší za poslední tri roky. Ke snižování populace kurovcu na území NP Šumava
napomohla i uskutecnená obranná opatrení a dusledný monitoring ve II. zóne NP.
Národní park Ceské Švýcarsko (www.npcs.cz)
Vyhlášen v roce 2000, rozloha 79 km? (viz obr. I.4.5).
Mezi hlavní události, které mely dopad na prírodu NP Ceské Švýcarsko, náležely v roce 2006
lesní požáry, které se vyskytly nekolikrát v prubehu roku. Požár v Jetrichovicích byl
nejrozsáhlejším na Decínsku za posledních 30 let, celková plocha zasažená požárem byla
17,92 ha. Na ploše požárište byl ponechán samovolný vývoj lesních spolecenstev s výjimkou
likvidace geograficky nepuvodních druhu (zejména invazní borovice vejmutovky), ochrany
proti erozi a odstranení rizikových stromu podél turistických cest.
Aktuálním problémem je také rícení skal, které ohrožuje jak místní obyvatele, tak projíždející
a parkující auta. Na podzim 2006 byla vyhotovena firmou Fatzer AG a INFRAM a.s.
projektová studie s návrhem rešení problematiky rícení menších skalních bloku v obci
Hrensko (realizace vysoce zátežového plotu nad ohroženými místy). Druhým rokem také
pokracoval projekt „Odstranení rizikových stromu v obci Hrensko“ (na základe
aktualizovaného znaleckého posudku). Posledním opatrením, které bylo provedeno
v souvislosti s možným rizikem v obci Hrensko bylo sanacní zajištení nestabilního skalního
objektu nad silnicí, parkovištem a trafostanicí u hotelu Praha.
V roce 2006 byla provedena revitalizace Pryskyricného dolu, která napravila drívejší
negativní zásah do vodního režimu dna rokle v podobe vodního príkopu podél zamýšlené
lesní cesty. V rámci tohoto projektu byly v roce 2006 provedeny prípravné práce na zavedení
systému ISO 9001 : 2001, systému rízení jakosti managementu Správy NP Ceské Švýcarsko.
Zavedení systému ISO probehne v roce 2007.
71
Obrázek I.4.5
Národní park Ceské Švýcarsko
Cílem probíhajícího projektu financovaného GEF je podporit šetrný rozvoj území NP Ceské
Švýcarsko a jeho okolí takovým zpusobem, aby byly soucasne respektovány zájmy ochrany
prírody i sociálne ekonomické zájmy obcí ležících na území národního parku. Ctyrletý projekt
(do brezna 2008) se týká celkem 9 obcí a mest.
Pokracoval monitoring populace lososa obecného (Salmo salar) v povodí reky Kamenice, kde
je vysazován již od roku 1998. Akci koordinuje Územní rybárský svaz v Ústí nad Labem,
dotována je z fondu Evropské unie. V rámci experimentálního navrácení lososa obecného do
našich vod byla v roce 2006 vytipována tri místa s písecným podkladem, na než byly uloženy
oplozené jikry prekryté krycími koši (tzv. Firzlaffuv inkubacní prístroj).
V roce 2006 byl dokoncen tríletý projekt rešený Ústavem pro hospodárskou úpravu lesa,
pobockou Jablonec nad Nisou: „Složení lesních fytocenóz ve vztahu k pudním podmínkám
prostredí NP Ceské Švýcarsko“. Výstupem tohoto projektu jsou Rámcové smernice péce
o lesní ekosystémy a typologická mapa v merítku 1 : 5 000 pro celé území národního parku.
Lesprojekt Východní Cechy zpracoval Lesní hospodárský plán s platností 2007–2016.
Umistování težeb bylo navrhováno s ohledem na eliminaci geograficky nepuvodních drevin,
uvolnení drevin cílové skladby a podporu jejich prirozeného zmlazení (predevším buku
lesního) a na prestavbu smrkových monokultur.
Chránené krajinné oblasti (www.ochranaprirody.cz)
Chránené krajinné oblasti (CHKO) jsou podle zákona o ochrane prírody a krajiny rozsáhlá
území s harmonicky utvárenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným
podílem prirozených ekosystému lesních a trvalých travních porostu, s hojným zastoupením
drevin, poprípade s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodárské využívání
techto území se provádí podle zón odstupnované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval
jejich prírodní stav a byly zachovány a vytváreny optimální ekologické funkce techto území.
Rekreacní využití je prípustné, pokud nepoškozuje prírodní hodnoty CHKO.
72
Podobne jako správy NP rovnež správy CHKO vykonávají státní správu v ochrane prírody
a krajiny. V roce 2006 vydaly celkem 4 961 správních rozhodnutí a 20 867 souhlasu
a stanovisek.
Péci o prírodu a krajinu v CHKO zajištovala v roce 2006 Agentura ochrany prírody a krajiny
CR (AOPK CR) jako nástupnická organizace Správy ochrany prírody (SOP), která
k 31. 12. 2005 zanikla, prostrednictvím 24 regionálních pracovišt – správ CHKO.
Prevážná vetšina regionálních pracovišt, zejména pak správ CHKO usporádala nebo
spoluporádala na témer 2 000 akcí urcených verejnosti s celkovou úcastí kolem 180 000 osob.
Jednalo se o výstavy, semináre, prednášky, promítání diapozitivu nebo pripravených
pocítacových prezentací, exkurze, výlety s pruvodcem do vybraných lokalit, dny otevrených
dverí, výtvarné ci fotografické souteže, akce s názvem Noc pro netopýry, Vítání ptacího
zpevu a další. Mnohé z nich se konaly u príležitosti oslav výrocí vyhlášení CHKO,
Evropského dne parku, Dne Zeme atd.
Na území CHKO nebo v jejich nejbližším okolí se nachází celkem 89 naucných stezek,
z nichž 81 provozovala nebo rekonstruovala v roce 2006 regionální pracovište AOPK CR,
respektive správy CHKO. Na ostatních se podílela napríklad odbornou konzultací pri príprave
obsahové cásti jednotlivých panelu. Správy CHKO vybudovaly osm nových naucných stezek.
Péce o prírodu a krajinu v CHKO je diferencovaná podle zón. Nejhodnotnejší cásti území jsou
zarazeny do I. zóny, ta zaujímá 8 % celkové plochy CHKO, II. zóna zaujímá 30 %, III. zóna
49 % a prechod do urbanizované a intenzívne využívané krajiny tvorí IV. zóna s 13 %
celkové plochy CHKO. Prehled CHKO je uveden v tabulce I.4.2.
Tabulka I.4.2
Prehled chránených krajinných oblastí v CR k 31. 12. 2006
Název CHKO
Rok
vyhlášení
Rozloha
(ha)
Název CHKO
Rok
vyhlášení
Rozloha
(ha)
Beskydy 1973 116 000 Labské pískovce 1972 24 500
Bílé Karpaty 1980 71 500 Litovelské Pomoraví 1990 9 600
Blaník 1981 4 000 Lužické hory 1976 27 000
Blanský les 1989 21 235 Moravský kras 1956 9 200
Broumovsko 1991 41 000 Orlické hory 1969 20 000
Ceské stredohorí 1976 107 000 Pálava 1976 7 000
Ceský kras 1972 13 200 Poodrí 1991 8 150
Ceský les 2005 47 300 Slavkovský les 1974 64 000
Ceský ráj 1955 18 152 Šumava 1963 99 400
Jeseníky 1969 74 000 Trebonsko 1979 70 000
Jizerské hory 1968 35 000 Ždárské vrchy 1970 71 500
Kokorínsko 1976 27 000 Železné hory 1991 38 000
Krivoklátsko 1978 63 000
Zdroj: AOPK CR
I.4.2.2 Maloplošná zvlášte chránená území
Maloplošná zvlášte chránená území v CR zahrnují ctyri kategorie: národní prírodní rezervace,
národní prírodní památka, prírodní rezervace a prírodní památka. Správu národních prírodních
rezervací a národních prírodních památek (mimo území NP a vojenských újezdu) vykonávají
73
ve své kompetenci správy CHKO. Národní prírodní rezervace a národní prírodní památky
vyhlašuje Ministerstvo životního prostredí, prírodní rezervace a prírodní památky vyhlašují
vyhláškou krajské úrady, správy CHKO, správy NP nebo statutární mesta.
Císla uvedená v tabulce I.4.3 odpovídají údajum, zaznamenaným k 31. 12. 2006 v Ústredním
seznamu ochrany prírody.
Tabulka I.4.3
Maloplošná zvlášte chránená území k 31. 12. 2006
NPR NPP PR PP
Kraj
pocet rozloha (ha) pocet rozloha (ha) pocet rozloha (ha) pocet rozloha (ha)
Hl. m. Praha 0 0 8 145 15 956 66 1 076
Stredoceský 16 5 632 15 124 78 5 710 112 971
Jihoceský 12 3 149 10 463 100 4 838 180 5 076
Plzenský 6 790 5 227 82 3 021 81 4 686
Karlovarský 6 1 609 7 166 29 837 25 751
Ústecký 11 788 13 111 55 1 645 63 764
Liberecký 7 2 629 8 260 36 1 805 60 1 437
Královéhradecký 6 2 540 1 334 38 1 367 68 7 669
Pardubický 3 1 833 2 3 39 2 718 53 681
Vysocina 7 950 3 86 68 3 529 92 894
Jihomoravský 18 2 811 13 357 95 3 518 153 1 628
Olomoucký 11 3 147 11 116 51 2 261 64 563
Zlínský 6 329 3 95 38 896 123 586
Moravskoslezský 10 1 991 6 286 70 3 645 57 534
celkem CR 112 28 198 104 2 773 779 36 746 1 193 27 316
Zdroj: AOPK CR
Celkový pocet národních prírodních rezervací (NPR) byl 112 dle Ústredního seznamu
ochrany prírody k 31. 12. 2006, celková výmera cinila 28,1 km2. Národní prírodní památky
(NPP) predstavovaly 104 plochy o celkové výmere 2,7 km2, prírodní rezervace (PR)
779 území o celkové výmere 36,7 km2 a prírodní památky (PP) 1 193 o celkové výmere
27,3 km?.
Mezirocní zmeny v poctu a rozloze jednotlivých kategorií M-ZCHÚ v CR jsou statisticky
nevýznamné, situace je patrná z grafu 1.4.6.
Graf I.4.6
Mezirocní zmeny v poctu a rozloze maloplošných zvlášte chránených území v CR
Pocet M-ZCHÚ v letech 2005 a 2006
111 112 104 104
1190
775
1193
779
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
NPR NPP PR PP
pocet
rok 2005 rok 2006
Rozloha M-ZCHÚ v letech 2005 a 2006
28 108
2 773
36 318
27 194
36 746
28 198
2 773
27 316
0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
30 000
35 000
40 000
NPR NPP PR PP
rozloha
rok 2005 rok 2006
Zdroj: AOPK CR
Žádné zvlášte chránené území nebylo v roce 2006 zrušeno, nove vyhlášená maloplošná
zvlášte chránená území jsou uvedena v tabulce I.4.4.
74
Tabulka I.4.4
Maloplošná ZCHÚ vyhlášená v roce 2006
kategorie název datum vyhlášení rozloha (ha) kraj
NPR Knežicky 1. 9. 2006 89,0 Královéhradecký a Stredoceský
PR Hlinište 17. 1. 2006 49,9 Jihoceský
PR Terezské údolí 31. 10. 2006 85,9 Olomoucký
PR Radost 7. 11. 2006 79,0 Jihoceský
PR Pístecký les 8. 12. 2006 184,4 Ústecký
PP Hranicní meandry Odry 1. 11. 2006 125,8 Moravskoslezský
PP Vodopády Satiny 13. 11. 2006 8,7 Moravskoslezský
PP Slatinište u Vrbky 8. 12. 2006 4,5 Ústecký
Zdroj: AOPK CR
Duvody vyhlášení
NPR Knežicky – výskyt spolecenstev teplomilných doubrav s vysokým podílem starých
stromu, teplomilných stepních a lesostepních spolecenstev na slínovcovém podklade, rane
sukcesních spolecenstev a strídave vlhkých, místy subhalofilních spolecenstev mírných
terénních depresí na nepropustném podloží ve spodní cásti svahu a na tato spolecenstva
vázaných vzácných a ohrožených druhu rostlin a živocichu.
PR Hlinište – cenný fragment zachovalého rašelinného brusnicového boru a rašelinné breziny
obklopený komplexem lucních mokradních biotopu v pokrocilé fázi sukcesního procesu,
výskyt zvlášte chránených druhu rostlin a bezobratlých.
PR Terezské údolí – soubor biotopu tvorený meandrující ríckou Šumicí v inverzním
zaríznutém údolí, lucní nivou, údolními jasanoolšovými luhy a teplomilnou rozvolnenou
doubravou na jižních svazích údolí s populacemi ohrožených druhu rostlin a živocichu.
PR Radost – ochrana zvlášte chránených druhu rostlin a živocichu a jejich biotopu,
samovolne se vyvíjející spolecenstva na druhotném bezlesí.
PR Pístecký les – souvislý komplex lužních lesu v nive dolní Ohre, doprovázející jeden
z posledních nížinných úseku reky se zachovalou prírodní dynamikou.
PP Hranicní meandry Odry – úsek meandrujícího toku Odry na ceskopolské hranici od
soutoku s Olší po Starý Bohumín, lužní porosty navazující na vodní tok a stálé i periodické
vodní plochy.
PP Vodopády Satiny – Koryto Satiny je unikátní geomorfologickou lokalitou v rámci
flyšových Karpat a navazujících lesních porostu.
PP Slatinište u Vrbky – reliktní mokradní biocenózy vázané na ložisko slatinného humolitu,
které se vyvinulo na pramenných výverech ve vápnitých sedimentech svrchní krídy.
I.4.2.3 Zvlášte chránené druhy živocichu a rostlin
V souvislosti s dokoncením plné transpozice smernice 92/43/EHS o ochrane prírodních
stanovišt, volne žijících živocichu a plane rostoucích rostlin (prílohy IV) byla roce 2006
prijata vyhláška MŽP c. 175/2006 Sb., kterou se mimo jiné mení prílohy II a III vyhlášky
MŽP c. 395/1992 Sb. – seznamy zvlášte chránených druhu rostlin a živocichu. V rámci této
novelizace došlo k doplnení tech druhu, u nichž dosud nebyla ochrana v CR zajištena a
75
k úprave zarazení nekterých druhu tak, aby byla jejich ochrana zajištena v souladu
s požadavky výše uvedené smernice, prípadne odpovídala aktuálnímu stavu jejich ohrožení.
Nove bylo mezi zvlášte chránené druhy zarazeno pet druhu rostlin, 29 živocišných druhu a
nove je též chránen v kategorii silne ohrožených celý podrád Microchiroptera – netopýri (cást
druhu je zarazena samostatne do kategorie kriticky ohrožených).
V roce 2006 byl publikován cervený seznam hub (makromycetu) CR, který zahrnuje
celkem 904 druhu. Tento cervený seznam doplnuje radu cervených seznamu ohrožených
druhu již dríve publikovaných pro cévnaté rostliny (2000), obratlovce (2003), bezobratlé
(2005) a mechorosty (2005). Graf I.4.7 znázornuje procentuální podíl vyhynulých
a ohrožených (zarazených do kategorií cerveného seznamu kriticky ohrožený, ohrožený
a zranitelný) druhu na celkovém poctu druhu daného taxonu.
Graf I.4.7
Podíl vyhynulých a ohrožených druhu na celkovém poctu druhu daného taxonu
0%
20%
40%
60%
80%
100%
houby (makromycety)
mechorosty
cévnaté rostliny
mekkýši
vážky
rovnokrídlí
denní motýli
brouci
celkem bezobratlí
mihule a ryby
obojživelníci
plazi
ptáci
savci
%
Vyhynulé druhy Ohrožené druhy (kategorie CR, EN a VU) Ostatní druhy
Zdroj: AOPK CR
Záchranné programy
Specifickým nástrojem péce o zvlášte chránené druhy jsou záchranné programy (§ 52 zákona
o ochrane prírody a krajiny). Ty jsou v souladu se zásadami IUCN (Svetový svaz ochrany
prírody) v soucasnosti chápány jako komplexní soubory opatrení zamerené na záchranu druhu
a management jejich populací. V soucasné dobe jsou Ministerstvem životního prostredí
schválené a dosud platné (realizované) dva záchranné programy pro kriticky ohrožené druhy
živocichu (perlorodku rícní a tetreva hlušce) a dva programy pro kriticky ohrožené druhy
rostlin (matiznu bahenní a rdest dlouholistý). V roce 2006 nebyl schválen žádný další
záchranný program, pokracovala však príprava záchranných programu (pro ohrožené druhy) a
programu péce (pro ohrožené konfliktní druhy savcu) a realizace nekterých nezbytných
opatrení pro sysla obecného, hnedáska osikového, hnedáska chrastavcového, jasone
dymnivkového, dropa velkého, vydru rícní, bobra evropského, medveda hnedého, vlka
evropského, rysa ostrovida, hvozdíku písecného ceského, horce jarního, horecku
mnohotvarého ceského, plavínu štítnatého, vstavace trojzubého, sinokvetu chrpovitého a trí
druhu kuricek.
I.4.3 Soustava Natura 2000 (www.natura2000.cz)
Natura 2000 je soustava chránených území, které vytvárejí na svém území podle jednotných
principu všechny státy EU. Vytvorení soustavy Natura 2000 ukládají predpisy ES na ochranu
76
prírody: smernice 79/409/EHS o ochrane volne žijících ptáku a smernice 92/43/EHS
o ochrane prírodních stanovišt, volne žijících živocichu a plane rostoucích rostlin. Požadavky
obou smernic byly zacleneny do zákona o ochrane prírody a krajiny, ve znení zákona c.
218/2004 Sb. Podle Smernice o ptácích jsou vyhlašovány ptací oblasti a podle smernice
o stanovištích evropsky významné lokality.
K roku 2006 bylo v CR jednotlivými narízeními vlády vymezeno v souladu s požadavky
smernice o ptácích 38 ptacích oblastí (PO) ze 41 navržených (návrh na vymezení
PO Hermanský stav-Odra-Poolší byl vládou zamítnut, projednávání PO Dehtár a PO
Ceskobudejovické rybníky bylo vládou odloženo). Ve vazbe na podané stížnosti nevládních
organizací byla CR zároven vyzvána EK k vysvetlení svého postupu týkajícího se
nevymezení PO Hermanský stav – Odra – Poolší a vymezení PO Komárov v redukované
podobe.
Dále byl narízením vlády c. 132/2005 Sb. schválen a predán Evropské komisi Národní
seznam evropsky významných lokalit, v nemž je zarazeno 863 evropsky významných lokalit.
Ptací oblasti
Podle zákona o ochrane prírody a krajiny se na ptací oblasti vztahuje režim obecné ochrany,
nejsou tedy kategorií zvlášte chránených území a nejsou pro ne v zákone stanoveny žádné
základní ochranné podmínky. Zrizují se narízením vlády, ve kterém je možno pro úcely
zajištení cíle ochrany stanovit cinnosti vázané na souhlas orgánu ochrany prírody (ochranné
podmínky). Pri formulaci ochranných podmínek byl zohlednen stávající stupen ochrany
území, aby nedocházelo k duplicite ochranných opatrení.
Na základe zmocnení v zákone o ochrane prírody a krajiny zajištuje MŽP v prípade potreby
zpracování souhrnu doporucených opatrení pro ptací oblasti k zajištení príznivého stavu
populací ptacích druhu, které jsou predmetem ochrany, z hlediska jejich ochrany. Ty budou,
v prípade ptacích oblastí, které jsou v prekryvu s velkoplošnými ZCHÚ, zapracovány do
plánu péce o tato území. U ostatních budou postupne vznikat jako samostatné dokumenty
zverejnované ve Vestníku MŽP.
K 31. 12. 2006 byla zahájena príprava souhrnu doporucených opatrení pro 6 ptacích oblastí.
U 5 dalších byla doporucená opatrení zapracována do aktualizovaných plánu péce o CHKO a
NPR. Ptací oblasti v CR ukazuje obr. I.4.8.
Obrázek I.4.8
Ptací oblasti v CR
Zdroj: AOPK CR,, CÚZK
77
Evropsky významné lokality (EVL)
V oblasti vytvárení soustavy Natura 2000 byl v roce 2006 nejvýznamnejší událostí
biogeografický seminár pro kontinentální biogeografickou oblast. Seminár porádala Evropská
komise za úcelem hodnocení dostatecnosti národních seznamu evropsky významných lokalit
pro jednotlivé typy prírodních stanovišt a druhy z príloh I a II Smernice o stanovištích.
Seminár se týkal pouze nových clenských státu EU. CR spadá do dvou biogeografických
oblastí – panonské (4 % rozlohy CR) a kontinentální (96 % rozlohy CR). Rozmístení EVL na
území CR ukazuje obr. III.4.9, souhrnné informace o soustave Natura 2000 v CR uvádí tab.
III.4.5.
Výsledkem semináre bylo hodnocení Evropské komise o nedostatecne zastoupených druzích
a typech evropských stanovišt, pro které je CR povinna doplnit další lokality.
Pro panonskou biogeografickou oblast probehl biogeografický seminár již v roce 2005
a doplnení lokalit probehlo v prubehu roku 2006.
Obrázek I.4.9
Evropsky významné lokality v CR
Zdroj: AOPK CR,, CÚZK
Monitoring
AOPK CR zajištuje dlouhodobé sledování prírodních složek, predevším s ohledem na
naplnování závazku z evropské i národní legislativy. V roce 2006 byly provereny metodiky
dlouhodobého sledování stavu biotopu a druhu na území CR a zajišten sber dat pro hodnotící
zprávy Evropské komisi, jejichž definitivní odevzdání bylo stanoveno na cerven 2007. AOPK
CR sleduje stav biotopu a druhu. V prípade biotopu probíhá aktualizace stávající vrstvy
mapování biotopu a jako monitoring trvalých ploch. V roce 2006 byla provedena aktualizace
vrstvy mapování biotopu na 84 aktualizacních okrscích. Trvalých monitorovacích ploch bylo
na celém území CR založeno více než sto. V rámci sledování druhu je pozornost venována
druhum príloh II, IV a V Smernice o stanovištích, celkem se jedná o 157 druhu s výskytem v
CR. Sledované druhy jsou rozdeleny do širších systematických skupin, jejichž sledování
koordinuje vždy garant na reditelství AOPK CR. Sledování stavu u ptáku je odvislé od dikce
Smernice o ptácích a probíhá ve dvou liniích – jednak jako sledování ptáku v ptacích
oblastech, a jednak jako sledování vybraných druhu ptáku mimo ptací oblasti.
78
Tabulka I.4.5
Statistika evropsky významných lokalit a ptacích oblastí v CR
CR Kontinentální oblast Panonská oblast
Rozloha (ha) 7 886 739 7 546 285 340 454
Pocet Evropsky významných lokalit (EVL) 863 768 108
Rozloha všech EVL (ha) 724 412 693 220 31 180
Zastoupení EVL (%) 9,2 9,2 9,2
Pocet ptacích oblastí 38 31 (1 na hranici obou obl.) 8
Rozloha ptacích oblastí (ha) 693 622 657 764 35 851
Zastoupení ptacích oblastí (%) 8,8 8,7 10,5
Zastoupení lokalit Natury 2000 (EVL +
ptací oblasti) (%)
13,3 13,2
15,2
Zastoupení EVL mimo ZCHÚ (%) 3,03 2,83 7,47
Zastoupení ptacích oblastí mimo ZCHÚ (%) 3,2 3,1 7,0
Zdroj: AOPK CR
I.4.4 Ochrana druhu ohrožených obchodem
Již v roce 1973 byla ve Washingtonu sjednána Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými
druhy volne žijících živocichu a plane rostoucích rostlin (CITES). CR je smluvní stranou této
úmluvy od roku 1993 a od vstupu do EU je povinna naplnovat ješte prísnejší pravidla,
stanovená Evropským spolecenstvím, jehož všechny clenské státy jsou smluvními stranami
úmluvy. Základními závaznými normami v této oblasti jsou zákon c. 100/2004 Sb. a narízení
rady (ES) c. 338/97 spolu s dalšími predpisy technického a odborného charakteru.
Výkonným orgánem CITES s hlavní pusobností v CR je ministerstvo životního prostredí,
které zajištuje vydávání povolení k dovozu, vývozu a zpetnému vývozu exempláru
ohrožených druhu živocichu a rostlin ve vztahu ke tretím zemím (státy mimo EU) a vydávání
povolení k premístení v rámci EU u druhu živocichu ohrožených vyhynutím. Základní
prehled o dokladech CITES vydaných MŽP uvádí tabulka I.4.6.
Tabulka I.4.6
Pocet vydaných dokladu CITES, 1992–2006
Pocet vydaných povolenRok í
Import Export Reexport Celkem
Potvrzení o dovozu resp.
Povolení k premístení 1)
1992 73 156 16 245 0
1993 92 300 44 436 0
1994 163 329 39 531 0
1995 267 385 48 700 0
1996 381 390 69 840 0
1997 448 430 93 971 604
1998 569 569 155 1293 619
1999 648 659 172 1479 535
2000 506 601 147 1254 481
2001 710 743 70 1523 580
2002 1064 827 88 1979 780
2003 1089 1043 136 2268 817
2004 832 890 41 17632) 201
2005 414 292 26 7323 7
2006 378 161 14 5533 1
Celkem 7634 7775 1158 16567 x
79
1) Od vstupu CR do EU (1.5.2004) se nevydávají potvrzení o dovozu podle § 21 odst. 3 drívejšího zákona c.
16/1997 Sb. Od tohoto data MŽP vydává povolení k premístení pro exempláre druhu A podle cl. 9 odst. 1 a 2
narízení Rady (ES) c. 338/97.
2) Pokles poctu permitu v roce 2004 byl zpusoben v souvislosti se vstupem CR do EU od 1.5.2004 – nevydávají
se pro intrakomunitární obchod.
3) Pokles poctu permitu v letech 2005 a 2006 má dve príciny. MŽP zacalo uprednostnovat permity s prílohou na
více druhu najednou (do roku 2004 byl jeden permit maximálne na tri druhy, v roce 2004 po vstupu do EU se
vydávaly permity jen na jeden druh). Druhou prícinou bylo zavedení správního poplatku 1000 Kc za podání
žádosti a projevila se rovnež veterinární omezení obchodu s ptáky kvuli ptací chripce.
Pozn.: Podrobnejší informace o dovážených a vyvážených exemplárích CITES lze nalézt na internetových
stránkách MŽP o CITES www.env.cz/cites v sekci Národní zprávy.
Zdroj: MŽP CR
I.4.5 Kontrola v oblasti ochrany prírody a krajiny
Struktura dozorové cinnosti v ochrane prírody a krajiny se dlouhodobe nemení. Prioritou je
obecná, územní a druhová ochrana podle zákona c. 114/1992 Sb., o ochrane prírody a krajiny.
Trendem posledních let je zamerení práce inspektoru na komplikované a nárocné oblasti
kontroly a složitejší jednotlivé prípady. Tento trend byl v roce 2006 podporen
zdvojnásobením sazeb pokut za porušení zákona. Zásadním zpusobem do kontrolní cinnosti
v oblasti ochrany prírody vstupuje verejnost a nevládní neziskové organizace, které svými
podnety ovlivnují zamerení kontrol. V roce 2006 složka rešila celkem 693 podnetu, které se
v 97 % týkaly práve zákona 114/1992 Sb. a dominovala oblast kácení drevin a dále zásahu do
významných krajinných prvku. Zhruba 50 % techto podnetu bývá vyhodnoceno jako
oprávnených a casto se jedná o závažné prípady poškození životního prostredí.
Nekteré prípady roku 2006 dokumentují soucasný trend konfliktu ochrany životního prostredí
a lidských, zvlášte podnikatelských aktivit. Jde napríklad o výstavby a provozování golfových
hrišt – v Ústeckém kraji byla v této souvislosti uložena pokuta 640 tis. Kc za škodlivý zásah
do prirozeného vývoje zvlášte chráneného druhu (ZCHD), terénní úpravy, neplnení zákazu a
omezení v ochranném pásmu prírodní rezervace atd. Problémy jsou i s nekterými
provozovateli podporovaných alternativních zdroju elektrické energie, jako je napríklad
porušování vodoprávních rozhodnutí u malých vodních elektráren (MVE). Nedodržením
sanacního prutoku na MVE dochází k úhynu ZCHD živocichu v tocích. V roce 2006 byla za
tento prestupek v jednom prípade uložena provozovateli pokuta ve výši 400 tis. Kc.
Z dalších významných prípadu stojí za zmínku pokuta 250 tis. Kc za uložení cca 10 000 m3
výkopové zeminy do údolní nivy na Havlíckobrodsku, pokuta 250 tis. Kc za škodlivý zásah
do biotopu ZCHD pri výstavbe komunikace na Hradecku a pokuta 250 tis. Kc za nesplnení
náhradního opatrení a neprovedení náhradní výsadby na Ostravsku Celkem CIŽP v oblasti
ochrany prírody provedla 3 206 kontrol a uložila pokuty v celkové výši 9,8 mil. Kc.
V roce 2006 bylo provedeno 748 kontrol dle Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými
druhy volne žijících živocichu a rostlin (CITES), 259 kontrol v zajetí držených jedincu ZCHD
a 68 kontrol volne žijících druhu ptáku. Bylo vedeno 52 rízení o zabavení exempláru a
zabaveno bylo 864 exempláru CITES, ZCHD a volne žijících druhu ptáku. Podrobnejší
informace o zabavených exemplárích CITES lze nalézt na internetových stránkách CIŽP
(www.cizp.cz) v sekci CITES.
80
I.5 Les
I.5.1 Stav lesního fondu
Vývoj výmery lesní pudy
Výmera lesní pudy dosáhla v roce 2006 výše 2 649 tis. ha a oproti roku 2005 stoupla približne
o 1 731 ha. Mírný nárust výmery lesní pudy lze predpokládat i v dalších letech. Plocha
porostní pudy se v roce 2006 oproti roku 2005 zvýšila o 2 tis. ha na 2 593 tis. ha. Lesnatost
(výmera porostní pudy) v CR dosáhla 33,7 % celkové rozlohy. Nejlesnatejšími kraji byly
(stejne jako v predchozím roce) kraj Liberecký (44,4 %), Karlovarský (43,3 %) a Zlínský
(39,7 %), nejnižší lesnatost má hl. m. Praha (10,0 %) a kraje Stredoceský (27,8 %) a
Jihomoravský (28,1 %), i když i v techto krajích se hodnoty lesnatosti mírne zvýšily.
Clenení lesu podle jejich funkcního využívání
Lesy hospodárské, které slouží k produkci dreva, zaujímaly v roce 2006 približne tri ctvrtiny
celkové rozlohy lesní pudy, následovaly lesy zvláštního urcení s cca 20 % plochy lesní pudy
(viz graf I.5.1). Od roku 2000 zustává zastoupení jednotlivých kategorií témer stabilní, je
možné pozorovat velmi mírný úbytek lesu hospodárských a lesu ochranných (o cca 1 % od
roku 2000) a naopak zvyšování rozlohy lesu zvláštního urcení.
Graf I.5.1
Clenení lesu dle jejich funkcního využívání v roce 2006
lesy zvláštního
urcení
21 %
lesy
hospodárské
76 %
lesy ochranné
3 %
Zdroj: ÚHÚL
Druhová a veková skladba lesu
Podíl listnatých drevin na druhové skladbe lesu pozvolna, ale neustále stoupá (o 1,6 % oproti
roku 2000) na úkor jehlicnatých drevin (o 1,4 % oproti roku 2000), ustupuje smrk (o 1 % od
roku 2000), mírne také borovice a více se objevuje buk (o 0,7 % od roku 2000), také dub a
jasan. Celkové zastoupení jehlicnanu bylo v roce 2006 v pomeru tri ctvrtiny (75,8 %) ku jedné
ctvrtine listnácu (24,1 %), avšak pokud jde o druhové zastoupení, bylo ve skladbe lesu
zastoupeno cca 30 druhu jehlicnatých a 50 druhu listnatých drevin. Druhovou skladbu lesu
v roce 2006 ukazuje graf I.5.2.
81
Graf I.5.2
Druhová skladba lesu v roce 2006
17,3%
0,9%
3,9%
0,2%
6,7%
6,8%
1,5%
6,2%
53,6%
2,9% smrk
borovice
jedle
modrín
ostatní jehlicnaté
dub
buk
bríza
olše
ostatní listnaté
Zdroj: ÚHÚL
Ve srovnání s rokem 2000 se zretelne zvýšila výmera starých porostu (81–120 let), a to
o 9 416 ha, a prestárlých porostu (nad 120 let) o 26 331 ha na úkor mladších porostu. Naopak
príznivý je pokles rozlohy holin. Strední plošný vek porostu mírne stoupá. Vývoj vekové
skladby v letech 1920–2006 ukazuje graf I.5.3.
Graf I.5.3
Veková skladba lesu (interval 1920–2006)
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1920 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2006
%
120+
101 - 120
81 - 100
61 - 80
41 - 60
21 - 40
1 - 20
bez urcení veku
holina
Vek v letech
Zdroj: ÚHÚL
Lesy ve zvlášte chránených územích
Lesnatost zvlášte chránených území se mezirocne témer nezmenila, což je v souladu
se snahou udržovat ekologicky cenná území stabilní. Soucasne se zlepšuje soustavná péce
o les v ZCHÚ s cílem vylepšování drevinné skladby smerem k prírode blízkému lesu a
s ohledem na cíle a predmet ochrany jednotlivých zvlášte chránených území. Údaje o
lesnatosti jednotlivých kategorií ZCHÚ v roce 2006 uvádí tab. I.5.1.
82
Tabulka I.5.1
Lesnatost zvlášte chránených území v roce 2006
Zdroj: AOPK CR
Zalesnování zemedelské pudy
Významným pozitivním jevem je zalesnování zemedelské pudy nevhodné pro zemedelskou
výrobu, které je od roku 2004 financováno z Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) a
Operacního programu Rozvoj venkova a multifunkcní zemedelství (OP). V roce 2006 bylo
takto zalesneno 900 ha zemedelské pudy, což je o 250 ha více než v roce 2005. Dotace byla
poskytována v obou prípadech formou podpory na založení lesního porostu a na péci o takto
založený lesní porost po dobu 5 let pocínaje rokem zalesnení a v rámci HRDP i jako náhrada
za ukoncení zemedelské výroby na zalesneném zemedelském pozemku.
I.5.2 Zdravotní stav lesa
V CR pokracuje pravidelné šetrení stavu lesa na monitorovacích plochách mezinárodního
programu ICP Forests („Forest Focus“). Celkem 306 monitorovacích ploch je rozmísteno po
celém území CR rovnomerne podle lesnatosti v nadmorských výškách od 150 m do 1 100 m.
Každým rokem je hodnoceno 12–14 tisíc stromu reprezentujících 28 druhu lesních drevin. K
nejduležitejším parametrum zdravotního stavu lesu patrí defoliace. Je to nespecifický
symptom, který je definován jako relativní ztráta asimilacního aparátu v korune stromu v
porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních
podmínkách. Je to ztráta zpusobená vlivem nepríznivých zmen prostredí lesních ekosystému
zpusobených zejména lidskou cinností (znecištení ovzduší).
Vývoj defoliace jehlicnatých porostu starších 60 let v období 1986–2006, jak ukazuje
graf I.5.4, je nepríznivý – zretelne narustá zastoupení porostu v 2. tríde defoliace (25–60 %)
na úkor nulté a první trídy. Tento trend pokracuje i od roku 2000 navzdory tomu, že emisní
zatížení lesních porostu se v techto letech výrazne snížilo, což muže být dusledek vlivu
abiotických faktoru a lesních škudcu na porosty oslabené znacným imisním zatížením
z minulosti.
V-ZCHÚ M-ZCHÚ
kategorie
NP CHKO NPR NPP PR PP
Pocet 4 25 112 104 779 1 193
výmera (tis.ha) 119,5 1 086,7 28,2 2,8 36,7 27,3
% rozlohy CR 1,52 13,78 0,36 0,04 0,47 0,35
výmera LPF (tis.ha) 104,0 588,5 23,1 1,6 16,1 19,0
lesnatost (%) 87 54 82 57 44 70
83
Graf I.5.4
Defoliace jehlicnatých stromu – porosty starší než 60 let (interval 1986–2006)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
1986
1988
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
% zastoupení tríd
defoliace
trída 4 (100%)
trída 3 (>60%)
trída 2 (>25-60%)
trída 1 (>10-25%)
trída 0 (0-10%)
Zdroj: VÚLHM
V jednotlivých krajích CR jsou v uplynulém desetiletém vývoji defoliace jehlicnanu patrné
urcité rozdílnosti (viz obr. I.5.5). Za relativne vyrovnaný lze oznacit trend defoliace (soucet
tríd defoliace 2–4, tj. defoliace vetší než 25 %) v Ústeckém, Karlovarském, Libereckém a
Moravskoslezském kraji a v kraji Vysocina. Prevážne stoupající dlouhodobý trend defoliace
jehlicnanu se vyskytuje v Plzenském, Stredoceském, Olomouckém
a Pardubickém kraji. K postupnému zvyšování defoliace a následující stagnaci defoliace
dochází v Jihoceském, Jihomoravském a Zlínském kraji. Pouze v jediném kraji,
Královéhradeckém, se vyskytl v uplynulém desetiletí mírne klesající trend zastoupení tríd
defoliace 2–4. Relativne nejnižší defoliace (trída 2–4) starších jehlicnanu v roce 2006 se
vyskytla v kraji Olomouckém, a naopak nejvyšší defoliace ve stejném roce byla v kraji
Stredoceském a Plzenském.
Obrázek I.5.5
Vývoj defoliace (soucet tríd defoliace 2–4) jehlicnatých porostu starších než 60 let
v období let 1997–2006 v jednotlivých krajích CR
Zdroj: VÚLHM
Dlouhodobý vývoj defoliace u listnácu stejné vekové kategorie je trochu odlišný
(graf I.5.6). Nejvyšší úrovne dosáhla defoliace v roce 1993 (prumerná defoliace dubu 43,0 %
a buku 22,5 %), v dalších letech klesala až na nejnižší úroven v roce 1998 (prumerná
84
defoliace dubu 27,8 % a buku 14,6 %), následoval vzestup a od roku 2000 defoliace stagnuje.
Mezi jednotlivými druhy jsou výrazné rozdíly. Dub má z pohledu dlouhodobého vývoje vetší
rozkolísanost a vyšší úroven defoliace než buk.
Graf I.5.6
Defoliace listnatých stromu – porosty starší než 60 let (interval 1991–2006)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
porosty 60+
% zastoupení tríd
defoliace
trída 4 (100%)
trída 3 (>60%)
trída 2 (>25-60%)
trída 1 (>10-25%)
trída 0 (0-10%)
Zdroj: VÚLHM
Pri vzájemném srovnání vykazují jehlicnany dlouhodobe vyšší úroven defoliace než listnáce.
Mladší porosty u obou druhových kategorií mají nižší úroven defoliace než starší porosty,
pritom tento rozdíl je nejvýraznejší u jehlicnanu. Dlouhodobe nejvyšší úroven defoliace má
z hlavních jehlicnatých druhu borovice (Pinus sylvestris) a z listnatých druhu dub (Quercus
sp.). V roce 2006 bylo u techto druhu (navíc také u modrínu) zjišteno nejvetší zastoupení tríd
defoliace 3–4, které reprezentují tzv. nevratné poškození.
I.5.3 Težba a obnova lesa
Celková težba dreva mezirocne stoupla o 14 % na historicky nejvyšší hodnotu (17,67 mil. m?
v roce 2006 oproti 15,51 mil. m? v roce 2005). Jedná se o skokové zvýšení oproti
dlouhodobému trendu pozvolného nárustu težby (9,85 mil. m? v roce 1992, 12,58 mil. m?
v roce 1996 a 14,57 mil. m? v roce 2002). Toto zvýšení težby se týkalo jen jehlicnatých
porostu, težba listnatých drevin naopak o cca 60 tis. m3 poklesla (viz graf I.5.7).
Graf I.5.7
Težba dreva v letech 2002–2006 (tis. m3)
0
2000
4000
6000
8000
10000
12000
14000
16000
18000
tis m3
2002 2003 2004 2005 2006
jehlicnaté listnaté
Zdroj: CSÚ
85
Celková výše nahodilých težeb sice na pocátku tohoto decenia oproti stavu na pocátku 90. let
výrazne poklesla, v poslední dobe má však narustající trend. Zatímco v roce 1990 dosahovala
výše nahodilé težby hodnoty 9,8 mil. m3, o deset let pozdeji to již bylo „jen“ cca 3,3 mil. m3.
Za posledních pet let byla nejnižší hodnota nahodilé težby zaznamenána v roce 2001 (cca
2,4 mil. m3), naopak nejvyšší v roce 2003 (cca 8,2 mil. m3), predevším v dusledku živelné
vetrné kalamity a následného napadení smrkových porostu kurovci. V letech 2004 a 2005
objem nahodilé težby klesal, v roce 2006 se však mezirocne radikálne zvýšil o cca 3,5 mil m3
na cca 8,0 mil m3 rocne. Jednalo se predevším o dusledek poškození mokrým snehem behem
zimního období (3,5 mil. m?), dále vetrných kalamit (2 mil. m?) a následného napadení lesu
hmyzími škudci (1 mil. m?). Absolutní výše nahodilých težeb je patrná z tabulky I.5.2.
Tabulka I.5.2
Vývoj nahodilých težeb (tis. m3)
Nahodilá težba
Rok
živelná imisní hmyzí ostatní Celkem
1990 8 701 289 178 654 9 822
1995 2 766 303 2 376 2 410 7 855
1996 4 058 192 1 145 1 460 6 855
1997 3 982 212 546 787 5 527
1998 2 592 171 408 669 3 840
1999 2 743 126 327 540 3 736
2000 2 388 78 320 502 3 288
2001 1 488 56 231 598 2 373
2002 3 380 34 292 507 4 213
2003 6 116 60 1 258 760 8 194
2004 2 764 45 1 268 1 302 5 379
2005 2 303 38 983 1 215 4 539
2006 5 973 26 1 139 889 8 027
Zdroj: CSÚ
Strukturu nahodilých težeb ukazuje graf I.5.8. Je z neho zretelné znacné kolísání živelné težby
s nárustem v roce 2006 a setrvale snižující se trend imisních težeb.
86
Graf I.5.8
Struktura nahodilých težeb dreva v letech 1990–2006
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1990 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
tis. m3
ostatní
hmyzí
imisní
živelná
Zdroj: CSÚ
Obnova lesa
Plocha obnovených lesních porostu se oproti predchozímu roku zvýšila o 180 ha.
Za pozitivní lze považovat fakt, že se pri obnove snížil podíl jehlicnatých drevin ve prospech
drevin listnatých.
Vývoj obnovy lesa od roku 1995 v CR ukazuje graf I.5.9. Klesající trend umelé obnovy
a rostoucí prirozené prešel v posledních letech do stagnace, mezirocne došlo ke zvýšení
podílu prirozené obnovy (o 53 ha, tj. 1,3 % oproti roku 2005). Podle ÚHÚL muže tento nárust
souviset s typem stanovišt a možností využití prirozené obnovy nasemenením
v obnovovaných porostech.
V rámci umelé obnovy lesa jsou do lesních ekosystému cílene vnášeny melioracní
a zpevnující dreviny, jako napr. buk, dub, javor, jeráb, jedle. Pokracuje trend zvyšování
podílu listnatých drevin v lesních ekosystémech, presto však stále není dosaženo prirozeného
stavu zastoupení drevin v CR.
Graf I.5.9
Vývoj prirozené a umelé obnovy lesa v letech 1995–2006
0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2002
2003
2004
2005
2006
ha
umelá prirozená
Zdroj: CSÚ
87
Podíl listnatých drevin na umelé obnove se od roku 1990 výrazne zvýšil, mezirocne došlo ke
zvýšení o 0,2 % (viz graf I.5.10). Z hlediska jednotlivých drevin vzrostlo predevším
zastoupení buku a jedle na úkor smrku a borovice.
Graf I.5.10
Podíl jehlicnatých a listnatých drevin na umelé obnove v letech 1995–2006
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1990 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
% jehlicnaté % listnaté
Zdroj: CSÚ
I.5.4 Kontrola v oblasti ochrany lesa
V dohode s MŽP byly stanoveny na rok 2006 jako složkové úkoly CIŽP kontrola ochrany lesa
proti kurovcum a kontrola výskytu škod zpusobených zverí na porostní složce lesa. Pokud se
jedná o problematiku kurovcu, pri kontrolách CIŽP bylo zjišteno približne 5 800 m3
kurovcového dríví. Ve vetšine prípadu výskytu kurovcu se jednalo o rozptýlené nebo
nepocetné kurovcové stromy resp. kurovcové souše a pouze ojedinele o závažnejší prípady
zanedbání ochrany lesa se vznikem rozsáhlejších kurovcových ohnisek. Nedostatky pri
zpracování a asanaci kurovcového dríví byly zjišteny vetšinou u drobných vlastníku a obcí
v prípadech, kdy v lese prakticky nehospodarí. Za ohrožení a poškození lesa v dusledku
pusobení kurovcu uložila CIŽP celkem 129 pokut a 53 opatrení k náprave zjištených
nedostatku.
Pokud se jedná o problematiku výskytu škod zpusobených zverí na lesních porostech, v rámci
kontrol CIŽP bylo zjišteno pouze minimum prípadu, kdy vlastník lesa zcela zanedbává
ochranu kultur pred zverí. Presto byl zjišten castý výskyt ruzne rozsáhlého poškození lesních
drevin, nejrozšíreneji nekterým druhem okusu. Nadmerné resp. významné poškození lesních
porostu zverí bylo zjišteno na celkové redukované ploše približne 170 ha a v této souvislosti
uložila CIŽP celkem 4 pokuty a 16 opatrení k náprave zjištených nedostatku. Z mnoha dalších
kontrolních zjištení CIŽP rovnež sleduje zalesnování holin po težbe dreva. Prestupky byly
zjišteny ve vetšine regionu a to v celkovém poctu 93 a celkové výmere cca 92 ha.
Celkem ochrana lesa provedla 1 966 kontrol, vydala 252 rozhodnutí o uložení pokuty a
uložila pokuty v celkové výši 8,4 mil. Kc.
88
II Klimatická zmena
II.1 Teplotní pomery na území Ceské republiky v prubehu roku 2006
Teplotní pomery na území CR v roce 2006 lze charakterizovat dlouhou a chladnou zimou
v úvodu roku, extrémne horkým cervencem a dlouhým teplým a suchým obdobím, trvajícím
od zárí do prosince.
Prumerná rocní teplota pro území CR v roce 2006 byla 8,2 °C, což je 0,7 °C
nad dlouhodobým normálem za období 1961–1990. Nejtepleji bylo v regionu Prahy, dále
v oblasti stredních Cech, v Polabí, Poohrí a na Plzensku. Na Morave a ve Slezsku byly
nejteplejší nížinné oblasti Dyjsko-svrateckého, Dolnomoravského, Hornomoravského úvalu
a Ostravské pánve. Nejvyšší prumernou rocní teplotu zaznamenalo pražské Klementinum
11,5 °C, nejnižší šumavská stanice Horská Kvilda 2,9 °C. Rozložení prumerných rocních
teplot na území CR v roce 2006 a porovnání s normálem za roky 1961–1990 ukazují obr.
II.1.1 a II.1.2.
Obrázek II.1.1
Prumerná rocní teplota na území CR v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
89
Obrázek II.1.2
Odchylka prumerné rocní teploty od normálu 1961–1990 na území CR v roce 2006
Zdroj: CHMÚ
Zacátek roku 2006 byl teplotne podprumerný (lednová odchylka od normálu cinila -3,2 °C),
nejchladnejší byla poslední lednová a první únorová dekáda, kdy minimální teploty místy
klesaly pod -20 °C. Nejnižší teploty byly zaznamenány na severní Morave a ve Slezsku
(Šumperk -30,3 °C dne 23.1.). Chladné pocasí pokracovalo až do 23.3., poté došlo k oteplení
a v záveru mesíce vystoupily maximální teploty na mnoha místech nad 20 °C.
Po teplotne mírne nadprumerných jarních mesících prišel velmi teplý cervenec (prumerná
teplota 21,4 °C, což je 4,5 °C nad normálem) s dlouhým obdobím tropických teplot. Teplotní
maxima roku byla namerena v prubehu 2. a 3 dekády cervence (Kopisty 38 °C, Decín
37,6 °C, v obou prípadech dne 20. 7.). Nejvyšší prumerné cervencové teploty v Cechách
(22,0 °C) byly v Stredoceském a Ústeckém kraji, avšak nejvetší odchylku od normálu 5,6 °C
zaznamenal kraj Liberecký s prumernou cervencovou teplotou 21,3 °C. Na Morave
a ve Slezsku byl nejteplejší v absolutní hodnote 22,4 °C kraj Jihomoravský, nejvetší odchylku
od normálu 4,9 °C zaznamenal kraj Moravskoslezský s prumernou mesícní teplotou 21,2 °C.
Období vysokých teplot bylo prerušeno chladnejším srpnem s teplotami mírne pod normálem.
Od zárí až do konce roku pak nastalo období s teplotami, které se pohybují vysoko
nad dlouhodobým normálem na celém území státu. Nejvyšší odchylku ve srovnání
s normálem zaznamenal prosinec, prumerná teplota byla vyšší o 3,3 °C. Toto souvislé období
nadprumerných teplot zatím nebylo ani v roce 2007 prerušeno delším chladnejším obdobím.
Prumernou teplotu vzduchu v jednotlivých mesících roku 2006 a odchylky od normálu
za období 1961–1990 znázornují graf II.1.3 a graf II.1.4.
90
Graf II.1.3
Prumerná teplota vzduchu v CR (plošné prumery) v roce 2006 ve srovnání s normálem
1961–1990 [°C]
0,1
8,1
16,9
21,4
15,1 15,5
10,1
5,6
2,3
-2,8
-1,1
2,5
7,3
15,5 16,4
2,7
-6,0
-3,0
8,2
12,7
16,9
12,8
8,0
-1,0
7,5
12,3
-10
-5
0
5
10
15
20
25
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok
teplota vzduchu [°C]
teplota vzduchu
normál teploty vzduchu
Zdroj: CHMÚ
Graf II.1.4
Odchylka prumerné teploty vzduchu v CR (plošné prumery) v roce 2006 od normálu
1961–1990 [°C]
-3,2
-1,9
-2,4
0,8
0,4
1,4
-1,3
2,7
2,1
2,9
3,3
0,7
4,5
-4
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
5
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok
[°C]
Zdroj: CHMÚ
II.2 Emise skleníkových plynu
Inventarizace plynu ovlivnujících klimatický systém Zeme (skleníkových plynu) je provádena
v souladu s mezinárodní metodikou Mezivládního panelu zmeny klimatu (IPCC). Tato
inventarizace je podkladem pro kontrolu plnení mezinárodních závazku daných Rámcovou
úmluvou OSN o zmene klimatu vcetne jejího provádecího Kjótského protokolu a na základe
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/280/ES. V prípade CR se jedná o závazek
snížit celkové emise skleníkových plynu do období 2008–2012 o 8 % vuci referencnímu roku
19901. Pri inventarizaci se sledují i prípadné propady (zachycování CO2) v sektoru „Využití
území, zmeny ve využití území a lesnictví“ – LULUCF. Možnost zapocítat tyto propady
do plnení závazku Kjótského protokolu je však cástecne omezena Marakéšskými dohodami.
Výsledky inventarizace skleníkových plynu jsou pravidelne predkládány sekretariátu
Rámcové úmluvy OSN za poslední zpracovávaný rok (v daném prípade rok 2005) 15 mesícu
po jeho ukoncení. V CHMÚ byla nedávno vypracována pro úcely národní statistiky metodika
1 Referencním rokem pro CR je pro CO2, CH4 a N2O rok 1990, pro HFC, PFC a SF6 rok 1995.
91
pro predbežné odhady emisí pro predchozí rok (v daném prípade rok 2006), kdy se k odhadu
použijí též údaje z overených emisních výkazu ze systému emisního obchodování.
Tyto predbežné odhady za rok 2006 jsou letos uvádeny poprvé (tab. II.2.1).
S ohledem na vývoj metodiky inventarizace a dusledné zavádení kontrolních mechanismu
dochází v prípade potreby ke zpetným prepoctum hodnot a proto muže v jednotlivých letech
docházet i k drobným zmenám v prubežne vykazovaných údajích emisních inventur.
Celkové emise vcetne propadu skleníkových plynu v CR, vyjádrené v ekvivalentu oxidu
uhlicitého (CO2 ekv.), poklesly z hodnoty 194,5 mil. tun v roce 1990 na 141,0 mil. tun
v roce 2005 (viz. tab. II.2.1), což v roce 2005 predstavuje 13,8 t CO2 ekv. na obyvatele.
Samotné emise skleníkových plynu (bez zapocítání emisí a propadu ze sektoru LULUCF)
poklesly z hodnoty 196,3 mil. tun v roce 1990 na hodnotu 145,7 mil. tun v roce 2005.
Od roku 2000 mají emise skleníkových plynu prevážne stagnující trend. Relativne vyjádreno
se jedná o pokles o 25,8 % ve srovnání s referencním rokem 1990, závazky stanovené
Kjótským protokolem jsou tedy zatím s rezervou plneny.
Emise nejvýznamnejšího antropogenního skleníkového plynu, CO2, poklesly z hodnoty
165,1 mil. tun v roce 1990 na 125,9 mil. tun v roce 2005, což v roce 2005 predstavuje
12,3 t CO2 na obyvatele. Predbežné odhady z roku 2006 naznacují mírný nárust oproti roku
2005.
Tabulka II.2.1
Emise skleníkových plynu v letech 1990–2006 [Mt CO2 ekv.]
CO2, bez LULUCF CO2 CH4 N2O F-plyny Celková emise Mezinárodní
Rok Celkem Energetika Mobilní Prumysl propady vcetne bez letecká
stac. zdroje zdroje a jiné LULUCF LULUCF doprava b)
1990 165,1 137.9 8,9 18,3 -1,8 18,6 12,6 . 194,5 196,3 0,63
1991 155,3 133,0 8,1 14,2 -10,0 17,0 10,9 . 173,1 183,1 0,56
1992 140,2 116,0 8,8 15,4 -9,6 15,9 9,6 . 156,1 165,7 0,48
1993 136,7 115,5 8,7 12,5 -8,8 14,8 8,6 . 151,3 160,1 0,38
1994 131,2 109,2 8,9 13,2 -8,2 13,9 8,4 . 145,3 153,6 0,29
1995 132,1 108,2 10,5 13,5 -7,8 13,6 8,7 0,08 146,7 154,5 0,38
1996 139,6 114,8 11,6 13,2 -10,6 13,3 8,3 0,18 150,8 161,4 0,42
1997 132,7 106,7 12,3 13,8 -5,0 12,7 8,5 0,34 149,2 154,2 0,39
1998 129,2 104,3 12,0 12,9 -3,5 12,3 8,4 0,38 146,8 150,3 0,23
1999 122,1 97,6 13,4 11,2 -4,8 11,6 8,1 0,35 137,2 142,1 0,55
2000 129,0 104,3 12,3 12,4 -6,8 11,5 8,1 0,41 142,2 149,1 0,35
2001 129,0 104,3 13,2 11,5 -7,1 11,5 8,4 0,57 142,4 149,4 0,49
2002 124,0 99,0 13,6 11,4 -6,1 11,4 8,1 0,47 137,9 144,1 0,50
2003 128,1 101,0 14,7 12,4 -5,6 11,1 7,7 0,72 142,0 147,6 0,61
2004 127,3 99,1 16,5 11,7 -4,8 10,9 8,3 0,67 142,4 147,2 0,82
2005 125,9 97,2 17,5 11,3 -4,7 11,0 8,0 0,69 141,0 145,7 0,95
2006 a) 128,8 98,1 19,0 11,8 . 11,0 8,1 0,69 . 148,6 .
a) Za rok 2006 je uveden predbežný emisní odhad; b) Mezinárodní letecká preprava se nezapocítává do celkové
národní emise skleníkových plynu a vykazuje se zvlášt Zdroj: CHMÚ
92
Podíl emisí CO2 na celkových emisích byl v roce 2005 86,4 %, podíl emisí CH4 7,6 % a podíl
emisí N2O 5,5 %; uvedené podíly se v posledních letech príliš nemení.
Od roku 1995 jsou rovnež stanovovány emise látek obsahujících fluór, tzv. F-plyny (HFC,
PFC a SF6), které rovnež patrí ke skleníkovým plynum sledovaným Kjótským protokolem.
Jejich podíl v roce 2005 na celkových emisích skleníkových plynu (bez zapocítání sektoru
LULUCF) cinil v CR 0,5 %.
Vývoj emisí skleníkových plynu vyjádrených ekvivalentem CO2 dle jednotlivých vybraných
sektoru a nejduležitejších subsektoru v období 1990 až 2005 je ilustrován v následujícím
grafu II.2.1. Nejvýznamnejší kategorií zdroju skleníkových plynu je energetika – stacionární
spalovací procesy (výroba tepla a elektrické energie). Prevážná cást emisí z mobilních zdroju
je tvorena silnicní dopravou, jejíž príspevek k celkové emisi skleníkových plynu (vyjádrených
ekvivalentem CO2) v poslední dobe narustá.
Graf II.2.1
Vývoj emisí a propadu skleníkových plynu po sektorech v letech 1990–2005 [Mt CO2 ekv.]
-50
0
50
100
150
200
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
[Mt CO2 ekv]
Energetika - stacionární zdroje Energetika - mobilní zdroje
Energetika - fugitivní emise Prumyslové procesy a použití rozpouštedel
Zemedelství LULUCF
Odpady
Zdroj: CHMÚ
Relativní hodnoty vývoje emisí skleníkových plynu v jednotlivých sektorech od roku 1990
(bez zahrnutí sektoru LULUCF) jsou znázorneny na grafu II.2.2. Zatímco u vetšiny
sledovaných sektoru emise klesají ci stagnují, nejvíce u stacionární energetiky (mezirocní
pokles témer o 2 Mt CO2 ekv.), emise z mobilních zdroju rostou (nejvýrazneji v posledních
5 letech, kdy se zvýšily o více jak 5 Mt). Jejich podíl na celkových emisích se zvýšil ze 4,6 %
v roce 1990 na 12,3 % v roce 2005. Doprava se tak stává rozhodujícím faktorem toho, že
celkové emise skleníkových plynu od roku 2000 neklesají.
93
Graf II.2.2
Relativní vývoj emisí skleníkových plynu po sektorech v letech 1990–2005 [Mt CO2 ekv.]
vyjádrený v procentech k referencnímu roku
50%
75%
100%
125%
150%
175%
200%
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Energetika - stacionární zdroje Energetika - mobilní zdroje
Energetika - fugitivní emise Prumyslové procesy a použití rozpouštedel
Zemedelství Odpady
Celkem (bez LULUCF)
Zdroj: CHMÚ
Podíl sektoru na celkových emisích skleníkových plynu v roce 2005 je znázornen
v grafu II.2.3. Rozhodujícím zpusobem se na produkci skleníkových plynu podílejí spalovací
procesy (více jak 80 % veškerých emisí).
Graf II.2.3
Podíl sektoru na celkových emisích skleníkových plynu v roce 2005
Zdroj: CHMÚ
II.3 Strategie ochrany klimatu v Ceské republice
Strategie ochrany klimatu CR je zakotvena v Národním programu na zmírnení dopadu zmeny
klimatu v CR (dále jen „Národní program“). Národní program byl schválen usnesením vlády
c. 187 ze dne 3. 3. 2004 a je zameren na definování cílu a opatrení v oblasti zmeny klimatu
na národní úrovni tak, aby v maximální možné míre zajištoval splnení redukcních cílu
pro emise skleníkových plynu v návaznosti na Rámcovou úmluvu OSN o zmene klimatu
a Kjótský protokol. Národní program se rovnež zabývá otázkou rozpracování konkrétních
sektorových adaptacních opatrení a klade duraz na jejich podrobné ekonomické vyhodnocení.
94
Od roku 2006 probíhají práce na vyhodnocení Národního programu z hlediska úcinku
a ekonomických možností prijatých opatrení, srovnání výchozího stavu a redukce dosažené
od prijetí Národního programu. Vyhodnocení Národního programu se bude týkat opatrení,
která byla realizována od prijetí Národního programu (brezen 2004) do konce roku 2006.
Na základe tohoto vyhodnocení a rovnež na základe posunu v mezinárodních jednáních ke
zmene klimatu bude stanovena jeho aktualizace, budoucí strategie a rovnež cíle vcetne
opatrení, které povedou ke zmírnení negativních dopadu zmeny klimatu.
Prekážkou pro rozpracování a implementaci konkrétních adaptacních opatrení v CR je v
soucasné dobe nedostatek regionálních modelu, které by byly schopny konkrétneji
predpovedet dopady zmeny klimatu na regionální úrovni.
Národní alokacní plán (NAP II)
První návrh Národního alokacního plánu (NAP II) pro druhé obchodovací období (2008–
2012) byl pripraven ve druhé polovine roku 2006 a rozdeloval celkem 101,9 milionu
povolenek na emise CO2 rocne, z cehož byla pro pokrytí potreb nových zarízení stanovena
rezerva 1,5 milionu povolenek. Tento návrh NAP II byl schválen usnesením vlády c. 1400
ze dne 6. prosince 2006 a notifikován Evropské komisi dne 8. prosince 2006. Rozhodnutím
Evropskou komisí ze dne 26. brezna 2007 bylo celkové množství povolenek sníženo na
86,8 milionu.
Pro konstrukci první verze NAP II byl prijat scénár „business as usual“ a predpoklad,
že všechny povolenky budou stávajícím zarízením rozdeleny zdarma. Byly ponechány bonusy
za vcasná opatrení a kogeneraci, jak je to umožneno v bodech 7 a 8 prílohy III smernice
Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES. Stanovení podílu jednotlivých odvetví
na celkových emisích bylo provedeno na základe overených údaju z let 1999–2001
s prihlédnutím k overeným emisím z roku 2005. U teplárenských provozu (centrálního
zásobování obyvatelstva teplem) byla provedena korekce na prumerné teplotní hodnoty
chladného období. Aby se zabránilo dvojímu zapocítávání snížení emisí skleníkových plynu
v rámci systému obchodování s emisemi ve Spolecenství pri projektových cinnostech v rámci
Kjótského protokolu v souladu se smernicí 2003/87/ES, byla vytvorena rezerva pro projekty
spolecné realizace (JI z angl. Joint Implementation) ve výši 99 389 povolenek.
Pri tvorbe druhého návrhu NAP II bylo mezi 399 zarízení rozdeleno 86,8 milionu povolenek.
Z toho byla stanovena rezerva pro nové zdroje ve výši 1,3 milionu povolenek rocne a rezerva
pro JI projekty zustala v puvodní výši 99 389 povolenek rocne. U zarízení zarazených do EU
ETS bylo zrušeno sektorové clenení resp. bylo rozdeleno na dva soubory – zarízení s rocními
emisemi CO2 do 50 tisíc tun a zarízení s emisemi CO2 nad 50 tisíc tun, pricemž je brán
v úvahu prumer vykázaných emisí za roky 2005 a 2006. 1. soubor obdržel 8 % navýšení
oproti prumeru emisí u 2. souboru toto navýší ciní 1,7 %. Byla zavedena korekce na úrovni
20 % mezirocní odchylky pro oba soubory zarízení. Korigovaná zarízení s odchylkou rovnou
nebo vyšší než 20 % pak mají alokaci na úrovni vyšší z hodnot emisí roku 2005–2006.
Veškeré bonusy byly zrušeny.
Projekty Joint Implementation
Projekty spolecné realizace jsou jedním ze trí mechanismu Kjótského protokolu a v soucasné
dobe jediným, který je v CR využíván. Jedná se o nákladove efektivní nástroj sloužící
k redukci emisí skleníkových plynu mezi spolupracujícími stranami (hostitelská i investorská
zeme), které jsou uvedeny v Príloze I Rámcové úmluvy OSN o zmene klimatu. Investorská
zeme získává za své úsilí jednotky snížení emisí (Emission Reduction Units – ERU). Investori
95
pak mohou takto získané jednotky používat ke zvýšení svých emisních kvót,
a to i v rámci systému obchodování s povolenkami (EU ETS).
V soucasnosti je na MŽP registrováno 100 projektu JI. Jak je patrné z následujícího grafu
II.3.1, tretina projektu je zamerena na oblast skládkových plynu, tretina na projekty
využívající biomasu v rámci centrálního vytápení, ctvrtinu predstavují malé vodní elektrárny
a zbytek vetrné elektrárny. Jeden projekt je zameren na snížení emisí N2O. Samotný projekt
na snížení emisí N2O predstavuje 39 % z celkového množství emisních redukcí. V souctu
predstavují tyto projekty emisní redukci ve výši cca 1 mil. tun ekvivalentu CO2.
Graf II.3.1
Zamerení projektu Joint Implemenation
0%
10%
20%
30%
40%
50%
Skládkové projekty Malé vodní elektrárny Využití biomasy (CZT) Vetrné elektrárny Redukce N2O
Pocet projektu Emisní redukce
Zdroj: MŽP
II.4 Mezinárodní spolupráce pro ochranu klimatického systému
Zeme
Na mezinárodním poli CR plne podporuje zavádení adaptacních opatrení vedoucích ke
zmírnení negativních dusledku klimatické zmeny, a to zejména v rozvojových zemích, které
jsou vuci zmene klimatu obecne zranitelnejší než zeme rozvinuté. Zvláštní pozornost v rámci
mezinárodních jednání byla venována adaptacním opatrením na 12. zasedání konference
smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o zmene klimatu a 2. zasedání smluvních stran
Kjótského protokolu (dále jen „Konference“), které probehlo v listopadu 2006. Na Konferenci
byl schválen tzv. „Nairobi work programme“, který je zamerený na dopady, adaptace
a identifikaci zranitelnosti vuci zmene klimatu (dále jen „Program“). Hlavním cílem výše
zmíneného Programu je pomoci všem smluvním stranám, zejména pak rozvojovým zemím,
zkvalitnit poznání a vyhodnocování dopadu zmeny klimatu, zranitelnosti vuci zmene klimatu,
a dále provádet rozhodnutí v otázce praktické realizace adaptacních opatrení.
Mezivládní panel zmeny klimatu (IPCC z angl. Intergovernmental Panel on Climate Change)
poprvé stanovil dopady globálního oteplování na základe empirických studií ze všech
kontinentu. Výsledky budou obsaženy ve Ctvrté hodnotící zpráve (4 Assessment Report –
4 AR) IPCC.
Z výstupu Pracovní skupiny I Mezivládního panelu zmeny klimatu (IPCC) obsažených
ve Shrnutí pro politické predstavitele publikovaném 2. 2. 2007 mj. vyplývá, že oteplování
klimatického systému Zeme je jednoznacné a je patrné z pozorování rustu globální prumerné
96
teploty vzduchu a oceánu, tání ledovcu a zvyšování prumerné globální hladiny svetových
morí. Bez realizace dalšího úsilí ve snižování emisí skleníkových plynu dojde ke zvýšení
prumerné globální teploty povrchu Zeme o dalších 1,8–4,0°C v tomto století, což povede
k nevratným zmenám klimatického systému Zeme.
Z výstupu Pracovní skupiny II Mezivládního panelu zmeny klimatu (IPCC) obsaženém
ve Shrnutí pro politické predstavitele publikovaném 6. 4. 2007 mj. vyplývá, že zmena klimatu
hrozí celému svetu vyšším nebezpecím záplav, extrémy pocasí a zvyšováním hladin oceánu.
Už ted jsou dusledky oteplování patrné na všech kontinentech a lidská cinnost mela
v globálním merítku rozpoznatelný vliv na radu ekosystému.
Ve zpráve Pracovní skupiny III Mezivládního panelu pro zmeny klimatu (IPCC) je uvedeno,
že v období 1970 až 2004 se emise skleníkových plynu v souhrnu zvýšily o 70 %. Nejvyšší
nárust byl zaznamenán u CO2. Dominantními jsou zvyšující se emise ze spalování fosilních
paliv, které, jak je ocekáváno, porostou i po roce 2030. Nové znení zprávy upresnuje výhody
resp. nevýhody jednotlivých politik, opatrení a nástroju ci stupne jejich efektivity na zmírnení
dopadu zmeny klimatu.
II.5 Kontrola v oblasti ochrany ovzduší a klimatického systému
Ve sledovaném období byla venována zvýšená pozornost problémovým zdrojum, které jsou
prícinou opakovaných stížností verejnosti, a zdrojum s povinnostmi jak v oblasti ochrany
ovzduší, tak ochrany klimatického systému Zeme
V roce 2006 byla rozvíjena kontrolní cinnost v oblasti ochrany klimatického systému Zeme
v návaznosti na zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových
plynu zahájená v roce 2005. Ve sledovaném období bylo provedeno 154 kontrol dodržování
podmínek zjištování a vykazování emisí oxidu uhlicitého a byla uložena 1 pokuta.
V oblastech ochrany ovzduší, ochrany ozonové vrstvy i klimatického systému Zeme bylo
provedeno celkem 4 229 kontrol a právní moci nabyla rozhodnutí o pokutách ve výši
19,3 mil. Kc.
97
III Životní prostredí a spolecnost
III.1 Environmentální rizika
III.1.1 Chemické látky
V prosinci 2006 skoncila zverejnením v Úredním vestníku Evropské unie nekolikaletá
príprava narízení, které významne ovlivní bezpecnost nakládání s chemickými látkami. Jedná
se o Narízení Evropského parlamentu a Rady 2006/1997/ES o registraci, hodnocení,
povolování a omezování chemických látek (REACH), které vstupuje v platnost dnem
1. cervna 2007. Na základe tohoto narízení se zrizuje Evropská agentura pro chemické látky.
Narízení REACH nahrazuje soucasný nepríliš úcinný systém tvorený mnoha smernicemi
a narízeními o chemických látkách a chemických prípravcích s ruznými pravidly
pro existující a nové látky jedním narízením s uceleným prístupem pro rízení rizik plynoucích
z chemických látek. Úcelem narízení je udržení a zvyšování konkurenceschopnosti
chemického prumyslu Evropské unie a zároven ochrana zdraví cloveka a životního prostredí.
Obsahuje požadavky na registraci chemických látek vyrábených nebo dovážených v množství
vyšším než 1 t/rok. Tyto požadavky se vztahují na látky samotné, i na látky obsažené
v prípravcích a v predmetech. Narízení umožnuje rovnež regulaci uvádení chemických látek
na trh, a to jednak formou povolování zvlášte nebezpecných látek, jednak stanovením
konkrétních omezení pro uvádení nekterých látek na trh. Nový systém kontroly chemických
látek by mel zajistit, aby se nejpozdeji do roku 2020 používaly pouze chemické látky
a chemické prípravky se známými vlastnostmi, a to zpusobem, který nepoškozuje zdraví
cloveka a životní prostredí.
Na pripravovaný systém REACH navázaly zmeny v národní legislative. V roce 2006 byla
pripravena a ve Sbírce zákonu publikována vyhláška MVCR c. 10/2006 Sb., kterou se mení
vyhláška MVCR c. 164/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení
nebezpecných vlastností chemických látek a chemických prípravku z hlediska horlavosti
a oxidacních schopností. Dále byly pripraveny a ve Sbírce zákonu publikovány vyhlášky
MŽP c. 78/2006 a 284/2006 Sb., kterými se mení vyhláška MŽP c. 221/2004 Sb., kterou se
stanoví seznamy nebezpecných chemických látek a nebezpecných chemických prípravku,
jejichž uvádení na trh je zakázáno nebo jejichž uvádení na trh, do obehu nebo používání je
omezeno.
Ve Vestníku MŽP c. 5/2006 byl publikován Národní seznam prioritních látek zhotovený
podle § 28 a 29 zákona c. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických prípravcích
a o zmene nekterých zákonu, ve znení pozdejších predpisu.
V záveru roku 2006 predložila Evropská komise Rade EU k projednání návrh narízení
Evropského parlamentu a Rady o zákazu exportu a bezpecném ukládání kovové rtuti.
Narízení je soucástí plnení EU „Mercury Strategy“, prijaté clenskými zememi v roce 2005,
dokumentu zavazujícímu se k postupnému snižování koncentrace rtuti v životním prostredí.
V prubehu roku 2006 se pripravovala novela narízení 2003/304/ES o vývozu a dovozu
nebezpecných chemických látek. Pro urychlení oznamovací povinnosti se zavádí elektronický
systém EDEXIM, který se postupne vyvíjí a zdokonaluje na základe dalších pripomínek
a doplnku z praxe jednotlivých clenských státu.
Narízení Evropského parlamentu a Rady 2004/648/ES o detergentech bylo v roce 2006
novelizováno narízením 2006/907/ES, které vstoupilo v úcinnost 21. 12. 2006. Došlo ke
98
zmene prílohy III (seznam testovacích metod), prílohy VII (požadavky na oznacování
detergentu) a tedy k zajištení snazšího prístupu k informacím o složení detergentu pro
verejnost.
Na narízení o detergentech se odkazuje zákon c. 356/2003 Sb. o chemických látkách
a prípravcích a o zmene nekterých zákonu ve znení pozdejších predpisu (c. 434/2005 Sb.)
v souvislosti s udelením sankcí. Kontrola plnení požadavku narízení je explicitne dána Ceské
inspekci životního prostredí zákonem c. 222/2006 Sb. V návaznosti na skoncení platnosti
dobrovolné dohody s výrobci pracích prostredku o nepoužívání fosfátu v detergentech
vstoupila v platnost s úcinností od 1. 7. 2006 vyhláška MŽP c. 78/2006 Sb., kterou se stanoví
seznamy nebezpecných chemických látek a nebezpecných chemických prípravku, jejichž
uvádení na trh je zakázáno nebo jejichž uvádení na trh, do obehu nebo používání je omezeno,
která mimo jiné zajištuje snížení obsahu celkového fosforu v pracích prostredcích.
III.1.2 Prevence závažných havárií
Behem roku 2006 vstoupil v platnost zákon c. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií
a provádecí predpisy k tomuto zákonu. Kontroly dle tohoto zákona probíhaly dle plánu, který
byl schválen ministrem životního prostredí. Predmetem kontrol byly všechny subjekty
zarazené podle zákona do skupiny B a vybrané subjekty zarazené do skupiny A a provádela je
Ceská inspekce životního prostredí ve spolupráci s orgány integrované inspekce (Státní úrad
inspekce práce, správní úrady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného
záchranného systému, Ceský bánský úrad, krajské hygienické stanice) a krajskými úrady.
Kontroly byly zamereny zejména na:
??overení aktuálnosti údaju bezpecnostní dokumentace;
??proverení, zda bezpecnostní dokumentace obsahuje pokyny pro postup a zabezpecení
nestandardních úkonu pri provozu (napr. odstávky a cištení technologických zarízení,
skladovacích prostoru apod.);
??kontrolu provozních predpisu, havarijních plánu, povodnových plánu, a veškeré další
související dokumentace;
??dodržování bezpecnostního programu, plnení povinností a cinností v nem uvedených;
??plnení nápravných opatrení z predchozích kontrol, plnení podmínek uvedených
ve vyjádreních MŽP k bezpecnostní zpráve, v rozhodnutích krajského úradu
k bezpecnostní dokumentaci.
Spolupráci jednotlivých orgánu na integrovaných kontrolách lze hodnotit kladne, rovnež tak
vzájemnou spolupráci orgánu integrované inspekce a kontrolovaných subjektu.
V roce 2006 spadalo pod agendu zákona 157 subjektu. Bylo provereno 81 subjektu
spadajících do skupiny B a vybraných 27 subjektu zarazených do skupiny A. Mimo schválený
plán kontrol probehly v soucinnosti s krajskými úrady i neohlášené kontroly, které byly
zamereny na zjištení skutecného množství nebezpecných chemických látek a porovnání
s údaji v oznámení a bezpecnostní dokumentaci.
K nejzávažnejší havárii došlo dne 8. 1. 2006 v objektu Lucební závody Draslovka Kolín a.s.,
kde v dusledku technické závady a rovnež i lidského faktoru unikla odpadní voda s obsahem
kyanidu z detoxikacní jámy deštovou kanalizací do reky Labe. Vzhledem k dalším
nepríznivým okolnostem (vyšší toxicita kyanidu pri nízkých teplotách a podprumerný prutok
99
v Labi), došlo následkem havárie ve dnech 9. 1.–17. 1. 2006 v rece Labi k masivnímu úhynu
asi 10 t ryb. Uhynulé ryby byly zachyceny na úseku Labe od Kolína po Melník.
Puvodce havárie nesplnil svou ohlašovací povinnost podle § 41 zákona c. 254/2001 Sb.
(vodní zákon) ani podle zákona c. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií. Následne
provedla jednotlivá oddelení CIŽP a Krajský úrad Stredoceského kraje v Lucebních závodech
Draslovka a.s. Kolín nekolik kontrol na základe jejichž výsledku pak byly uloženy pokuty.
K dalším závažným haváriím v tomto roce nedošlo. Pri kontrole povinností stanovených
v Bezpecnostních dokumentacích bylo zjišteno, že vetšina provozovatelu plní stanovené cíle,
které se vetšinou 1x rocne vyhodnocují.
III.1.3 Geneticky modifikované organismy
V roce 2006 nedošlo k žádným zmenám právních predpisu upravujících nakládání s geneticky
modifikovanými organismy (GMO), kterými jsou zákon c. 78/2004 Sb., o nakládání
s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znení zákona c. 346/2005
Sb., kterým se mení zákon c. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými
organismy a genetickými produkty, Vyhláška MŽP c. 209/2004 Sb. a prímo použitelné
predpisy ES (narízení 2003/1829, 2003/1830 a 2003/1946).
Sledování výskytu potravin na bázi geneticky modifikovaných organismu na trhu je
podmíneno predevším požadavky verejnosti na informace o situaci v CR a rovnež
informacními požadavky ze strany EU a dalších mezinárodních organizací, nikoli z hlediska
ocekávání zdravotních rizik.
Prevážná vetšina GMO je v CR využívána k vedeckým úcelum v laboratorích a dalších
výzkumných pracovištích. Oprávnení k uzavrenému nakládání s GM mikroorganismy,
rostlinami nebo laboratorními zvíraty melo koncem roku 2006 v CR 68 institucí, což znamená
nárust oproti predchozímu roku o dva subjekty. Byla vydána tri povolení k polním pokusum
s geneticky modifikovanými bramborami se zmeneným složením škrobu a rozpustných cukru,
které se uskutecnily na dvou lokalitách. Dále bylo povoleno pokusné pestování kukurice
odolné vuci herbicidu na trech lokalitách. Pokracoval jeden pokus s bramborami povolený
v roce 2005. Druhým rokem byla komercne pestována kukurice MON 810 odolná vuci
zavíjeci kukuricnému, a to na ploše 1 290 ha.
Z výsledku sledování vyplývá, že se i v roce 2006 vyskytovaly na trhu v CR potraviny
vyrobené z Roundup Ready sóji (40-3-2) i transgenní kukurice linie MON 810, které jsou
v EU schváleny k uvádení na trh. Množství zjišteného obsahu GMO v potravinách bylo vyšší
v porovnání s predchozími lety, nebyla však prekrocena hranice 0,9 % obsahu GMO prímesí,
kterou je podmíneno povinné oznacení takového výrobku na obalu.
V EU pokracovalo projednávání žádostí o uvádení GMO na trh, doprovázené diskusemi
o ruzných aspektech politiky v této oblasti. Oproti Americe a Asii, kde se plochy oseté GM
plodinami opet zvetšily, Evropa stále zachovává spíše negativní postoj. V roce 2006 byly
v EU nove povoleny pouze dve modifikace kukurice pro dovoz a zpracování, nikoliv
pro pestování.
V návaznosti na rozširování spektra použití GMO se darí rozvíjet vzájemnou komunikaci
mezi správními úrady, odborníky a uživateli GMO. Nepochybne i díky této spolupráci nebyly
v CR zaznamenány žádné mimorádné události pri nakládání s GMO. Nadále je kladen velký
duraz na informování verejnosti a její zapojení do rozhodovacích procesu.
100
III.1.4 Radonové riziko
Radon muže pronikat do objektu z hornin a zemin, z pitné vody a ze stavebních materiálu,
jejichž základem jsou obvykle prírodní materiály. Stavební materiály jsou však v soucasnosti
sledovány z hlediska radioaktivity, prípady jejich použití z minulosti jsou známy a proto je
pravdepodobnost prítomnosti radonu z nich podstatne menší než z geologického podloží.
Rovnež zdroje pitné vody jsou v soucasnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu a proto
je malá pravdepodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektu mohl
výraznejším zpusobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem
radonu tedy zustává geologické podloží.
S ohledem na možné zdravotní dusledky ozárení z radonu je u nás i v rade dalších zemí
snahou státu ozárení obyvatel z radonu regulovat. Vláda CR ve svém usnesení c. 538 z 31.
kvetna 1999 schválila Radonový program CR. Tento program je zameren na preventivní
opatrení, která mají za cíl omezit výskyt radonu v nových stavbách, tak i na zásahy ke snížení
ozárení z radonu ve stávajících objektech. Soucástí programu je vyhledávání budov s vyšším
obsahem radonu, zajištení informování verejnosti a vývojová a výzkumná cinnost.
Z map radonového indexu geologického podloží v merítku 1 : 50 000 vyplývá, že v nejvyšší
kategorii radonového indexu se nachází cca 8,6 % území CR na kterém leží 406 obcí
(viz tab.III.1.1).
Tabulka III.1.1
Plocha kategorií radonového indexu a pocet obcí situovaných v príslušné kategorii
radonového indexu podle mapy 1 : 50 000
Kategorie Rn indexu Plocha v km2 Pocet obcí
Nízký 16 701 1 316
Prechodný 31 167 2 927
Strední 24 201 1 745
Vysoký 6 742 406
Zdroj: CGS
V roce 2006 byly zahájeny práce na testování metodiky pro sestavení European Atlas
of Natural Radiations, jehož soucástí bude i radonová mapa Evropy. Výber vhodných metodik
je koordinován s Joint Research Center Ispra – IES-REM Group a CR díky úrovni
radonového výzkumu byla zvolena jako pilotní území pro test radonové mapy v gridu 10 x 10
km, zpracované v projekci GISCO – LAEA jednotné pro všechny zeme EU. Výsledky tohoto
zpracování ilustruje obr. III.1.1, kde jsou znázorneny prumerné hodnoty radonu v podloží
(podklad bunek Avg rnprum) v kBq.m-3 a jim odpovídající hodnoty radonu v objektech
(modré symboly) v Bq.m-3 pro gridové bunky. Gridové parametry byly vypocteny na základe
9 500 údaju radonové databáze (Ceská geologická služba) a 92 276 údaju merení radonu
v objektech v rámci Radonového programu CR (Státní ústav radiacní ochrany).
I z prehledného obrázku je patrné, že vyšší koncentrace radonu v objektech souvisí
se zvýšenou koncentrací radonu v geologickém podloží. Soucasný mezinárodní výzkum
je zameren na výber vhodného geostatistického parametru pro vyjádrení radonového rizika
v jednotlivých bunkách gridu.
101
Obrázek III.1.1
Radonový GISCO-LAEA grid 10 x 10 km pro území CR – radon v podloží a radon
v objektech
hraniceCR
CZgridindoor
Avg_PRUM_K
0 - 20
21 - 200
201 - 400
401 - 600
601 - 1615
gern10x10
Avg_rnprum
0,0 - 1,0
1,1 - 10,0
10,1 - 20,0
20,1 - 25,0
25,1 - 30,0
30,1 - 40,0
40,1 - 50,0
50,1 - 60,0
60,1 - 70,0
70,1 - 300,0
Poznámka:
Vyhláška SÚJB c. 184/1997 Sb., stanovila tzv. smerné hodnoty pro obsah radonu v stávajících a nových
stavbách takto: v pobytovém prostoru stávajících budov by nemela být prumerná hodnota tzv. ekvivalentní
objemové aktivity radonu vyšší než 200 Bq.m-3. Je-li prekrocena, doporucuje se provést protiradonová opatrení.
Pokud je namerena hodnota dokonce vyšší než 2000 Bq.m-3, mel by být v takové místnosti vyloucen dlouhodobý
pobyt osob. V pobytovém prostoru nového domu by prumerná ekvivalentní objemová aktivita radonu mela být
menší než 100 Bq.m-3, proto pri nové výstavbe mají být provedena preventivní opatrení.
Zdroj: CGS
V CR je prumerná hodnota ekvivalentní objemové aktivity radonu v budovách 60 Bq.m-3.
CR tak patrí k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech. Približne 2–3 % domu má vyšší
hodnoty než 200 Bq.m-3, jedná se prevážne o rodinné domy.
III.1.5 Radiacní riziko
Cinnost v oblasti ochrany zdraví a životního prostredí pred nepríznivými úcinky ionizujícího
zárení (IZ) vykonává Státní úrad pro jadernou bezpecnost (SÚJB). Pracovište se zdroji IZ
(ZIZ) jsou rozdeleny do 4 kategorií - nejméne rizikové (I. kategorie) až potenciálne
nejrizikovejší (IV. kategorie).
Nejduležitejší evidované pracovište v roce 2006 jsou následující:
??pracovište s jadernými reaktory (4 provozované reaktory v jaderné elektrárne (JE)
Dukovany, 2 reaktory v JE Temelín, 2 výzkumné reaktory v ÚJV (Ústav jaderného
výzkumu) Rež a 1 školní reaktor na CVUT
??mezisklad a sklad vyhorelého paliva a úložište radioaktivního odpadu (RAO) v areálu
JE Dukovany, )úložište RAO v dole Richard a Bratrství a sklad vysoce aktivního
odpadu v ÚJV Rež
102
??pracovište uranového prumyslu, s velkými prumyslovými ozarovaci a pracovište
vyrábející a používající otevrené i uzavrené radionuklidové zárice.
Mimorádné prípady
V roce 2006 bylo nahlášeno a šetreno kontrolou SÚJB 82 mimorádných prípadu nakládání
se zdroji IZ nebo souvisejícími s cinnostmi vedoucími k ozárení. V areálu JE Dukovany a JE
Temelín došlo k 31 prípadum, které nemely charakter mimorádné události, ale souvisely
s dodržováním požadavku radiacní ochrany.
V žádném z uvedených prípadu nedošlo k prekrocení rocních limitu ozárení osob
ani autorizovaných limitu výpustí do okolí a rovnež nebyly zaznamenány žádné prípady
nekontrolovaných úniku radioaktivních látek do životního prostredí. Pokud se prítomnost
kontaminovaných materiálu (látek, predmetu) potvrdila, byly na základe rozhodnutí SÚJB
tyto materiály dohledány, izolovány, bezpecne uskladneny nebo uloženy, príp. uvolneny
do životního prostredí.
Vydání a odebrání povolení
V soucasné dobe SÚJB eviduje více než 6 500 právních subjektu v CR, které jsou držiteli
povolení k nakládání se zdroji ionizujícího zárení nebo provozu pracovišt III. nebo IV.
kategorie. V roce 2006 bylo v oblasti radiacní ochrany SÚJB vydáno 2 084 rozhodnutí,
tj. srovnatelný pocet jako v roce 2005. V roce 2006 nebylo odebráno pro porušení zákonem
stanovených povinností žádné povolení.2
Monitorování jaderných zarízení
Výpusti radionuklidu z JE Dukovany a JE Temelín do ovzduší i do vodotecí jsou omezeny
tzv. autorizovanými limity1 stanovenými SÚJB. Pro výpusti do ovzduší mají obe JE
autorizovaný limit 40 ?Sv. Pro výpusti do vodotece jsou stanoveny autorizované limity 6 ?Sv
pro JE Dukovany a 3 ?Sv pro JE Temelín.
Na základe výsledku monitorování radiacní situace provádeného v rámci radiacní
monitorovací síte (RMS) a nezávislého monitorování jaderných zarízení a jejich okolí lze
konstatovat, že v roce 2006 nedošlo na území CR k žádnému významnému úniku
radionuklidu do prostredí. Na žádném z merících míst nebylo zaznamenáno prekrocení
stanovených zásahových úrovní, které by vyžadovalo jakákoliv opatrení na ochranu obyvatel
ci životního prostredí.
Nebyly nalezeny významné rozdíly mezi obsahem radionuklidu v jednotlivých složkách
životního prostredí, ani potravních retezcu v okolí jaderných elektráren Dukovany a Temelín
a na ostatním území státu.
Kontrolní cinnost v oblasti radiacního rizika
Celkem bylo v oblasti radiacní ochrany v roce 2006 provedeno 1 199 kontrol, z nichž vetšina
byla provedena u držitelu povolení k nakládání s jednoduchými a významnými zdroji
ionizujícího zárení. Celkový pocet kontrol provedených v oblasti radiacní ochrany, ve
srovnání se stejným obdobím roku 2005 (celkem 1 260 kontrol), mírne poklesl, což je
zpusobeno zejména dlouhodobým trendem v zamerením inspekcní cinnosti na nárocnejší
kontroly pracovišt, která jsou z hlediska radiacní ochrany „významnejší“. V oblasti jaderné
energetiky bylo uskutecneno celkem 55 kontrol, z toho 10 kontrol u dodavatelu. Hlavní
2 Autorizované limity jsou vyjádreny souctem rocní efektivní dávky z vnejšího ozárení a úvazku efektivní dávky
z vnitrního ozárení pro jednotlivce z kritické skupiny obyvatel príslušející dané expozicní ceste.
103
pozornost byla u obou JE zamerena na dodržení režimových opatrení radiacní ochrany, na
prešetrení událostí, ke kterým došlo v prubehu roku, a na dodržování zásad radiacní ochrany
u dodavatelských subjektu. Stupnem 3 byl hodnocen výsledek kontroly, pri které byla šetrena
kontaminace pracovníka v JE Dukovany, spojená s hrubým porušením pravidel pri výstupu
z kontrolovaného pásma.
V oblasti uranové a ostatní hornické cinnosti a starých záteží bylo provedeno celkem 59
kontrol. Žádný z výsledku kontrol nebyl hodnocen stupnem 3, nedostatky zjištené v 15
prípadech kontrol byly hodnoceny stupnem 2.
V oblasti prírodních zdroju ionizujícího zárení bylo v roce 2006 vykonáno 164 kontrol
u dodavatelu vody urcené k verejnému zásobování pitnou vodou, výrobcu a dovozcu
stavebních materiálu a balené vody a provozovatelu pracovišt, na kterých muže dojít
k významnému zvýšení ozárení z prírodních zdroju, a 18 kontrol u držitelu povolení
k provádení služeb v oblasti prírodních zdroju ionizujícího zárení. Pocet výsledku kontrol
hodnocených stupnem 1 se zvýšil. Rovnež výsledky kontrol u výrobcu a dovozcu stavebních
materiálu jsou oproti roku 2005 príznivejší. Nejvyšší podíl zjištení hodnocených stupnem 2
nebo 3 byl v roce 2006 opet zaznamenán u dodavatelu vody. Nove se objevily problémy
s prekrocením smerných a mezních hodnot objemové aktivity radonu v dodávané vode
v dusledku nefunkcnosti starších odradonovacích zarízení. Z celkového poctu provedených
kontrol nebyly v 66 prípadech zjišteny významné nedostatky a kontrola byla hodnocena
stupnem 1, v 8 prípadech bylo na základe výsledku kontrol vydáno rozhodnutí o uložení
opatrení k náprave. Celkové výsledky kontrolní cinnosti v oblasti radiacní ochrany jsou
shrnuty v následující tabulce.
Tabulka III.1.2
Výsledky hodnocení kontrol v oblasti radiacní ochrany v roce 2006
Poznámka: Pro klasifikaci výsledku kontrol je používán ctyrstupnový systém. Stupnem 1 je hodnocen výsledek
kontroly, pri které nebyly zjišteny žádné nebo pouze drobné závady, stupnem 3 pak výsledky kontrol, pri kterých
byly zjišteny závady bránící bezpecnému provádení cinností vedoucích k ozárení a do provedení nápravného
opatrení je nutno nekterou cinnost vedoucí k ozárení zpravidla omezit nebo pozastavit. Stav, kdy kontrola
nebyla, nebo nemohla být z nekterých duvodu hodnocena, je oznacen stupnem N.
Zdroj: SÚJB
Souhrnne lze konstatovat, že úroven zajištení požadavku radiacní ochrany u povinných osob
v oblasti umelých i prírodních ZIZ se roce 2006 oproti predcházejícímu období nezhoršila a je
na uspokojivé úrovni.
III.2 Životní prostredí a lidské zdraví
Stežejním monitorovacím programem hygienické služby je Systém monitorování zdravotního
stavu obyvatelstva CR ve vztahu k životnímu prostredí (dále Systém monitorování),
realizovaný na základe Usnesení vlády CR c. 369/1991, který je v rutinním chodu od roku
1994. Systém monitorování predstavuje ucelený systém sberu dat, zpracování a hodnocení
informací o stavu složek životního prostredí a o jejich vlivu na zdravotní stav ceské populace.
Systém monitorování je v zásade realizován ve triceti lokalitách, kterými jsou hlavní mesto
Praha, krajská mesta a vybraná bývalá okresní mesta. Výsledky jsou pravidelne publikovány
104
v Souhrnné zpráve a Odborných rocních zprávách na internetových stránkách Státního
zdravotního ústavu v Praze (www.szu.cz/chzp/monitor/).
III.2.1 Rizika plynoucí ze zhoršené kvality ovzduší
V ovzduší sídel predstavují stále nejvetší problém emise z dopravy kombinované s dalšími
typy zdroju (teplárny, domácí vytápení a prumysl). Z nich lze za nejvýznamnejší považovat
suspendované cástice jemných frakcí a na ne navázané polycyklické aromatické uhlovodíky
(PAU). Podrobné vyhodnocení kvality ovzduší z hlediska zdraví obyvatel nabízí kapitola
I.1.2.2.
Pro jemné prašné cástice na koncentracní úrovni bežne se vyskytující v mestském ovzduší
byly studiemi prokázány zdravotní dusledky jak u detí (napríklad respiracní úmrtnost v postneonatálním
veku, zhoršení vývoje plicních funkcí, zhoršení stavu u astmatiku, zvýšení
výskytu kašle a bronchitidy), tak také u dospelých (napr. zvýšení celkové úmrtnosti, kardiopulmonální
nemocnosti a úmrtnosti).
Z hlediska dlouhodobých chronických úcinku znecišteného ovzduší je možné hodnotit kvalitu
ovzduší pomocí rizika zvýšení pravdepodobnosti vzniku nádorového onemocnení v dusledku
expozice látkám s bezprahovým karcinogenním úcinkem, z nichž nejvetší riziko predstavují
polycyklické aromatické uhlovodíky. V závislosti na typu mestské lokality se zvýšení
pravdepodobnosti vzniku nádorového onemocnení pohybuje mezi 1 prípadem z tisíce
obyvatel v prumyslových lokalitách až 8 prípady ze 100 tis. obyvatel, prumerne jde asi
o 2 prípady na 10 tisíc obyvatel. Pro benzen je odpovídající údaj približne o jeden rád nižší,
jedná se o 2 prípady na 100 tisíc obyvatel.
V dopravne zatížených lokalitách ve velkých mestských aglomeracích jsou významné také
koncentrace dráždivého oxidu dusicitého. V roce 2006 byla hodnota rocního imisního limitu
prekrocena u 35 % obyvatel z 3,24 mil obyvatel pokrytých merením. Pocet nadlimitne
exponovaných obyvatel nejvíce ovlivnila pražská aglomerace, kde byl imisní limit prekrocen
na více než polovine stanic. Na významu naopak ztrácí oxid siricitý a oxid uhelnatý.
V rámci Systému monitorování jsou sledovány respiracní zdravotní obtíže, které jsou
spojovány se znecištením ovzduší jako jedním z faktoru podílejících se na jejich vzniku.
Vývoj ošetrených akutních respiracních onemocnení v období 1995 až 2006 se po pocátecním
zretelném poklesu hodnot incidencí v období 1995 až 2002 víceméne stabilizoval. Naopak
výskyt alergických onemocnení narustá. V porovnání s rokem 1996 se v roce 2001 pocet
detských alergiku zvýšil o polovinu, v roce 2006 byl zjišten obdobne vysoký nárust. Pocet
alergií roste ve všech vekových skupinách detí od predškolních po dospívající. V roce 2006
bylo u detského lékare sledováno pres 30 % detí s alergickým onemocnením, pres polovinu
onemocnení tvorí respiracní alergie. Výskyt alergických onemocnení u detí v roce 2006
znázornuje následující graf III.2.1.
105
Graf III.2.1
Výskyt alergických onemocnení u detí (v %)
6
3
4
8
12
13
0 2 4 6 8 10 12 14
Ostatní alergie
Celorocní alergická rýma
Opakované bronchitidy
Astma
Atopický ekzém
Alergická rýma pylová
Procento detí s alergií
Zdroj: SZÚ
III.2.2 Zdravotní rizika plynoucí z kvality pitné vody
Za hlavní riziko z pitné vody pro verejné zdraví je považována mikrobiologická kontaminace.
Údaje o poctu epidemií vodou prenosných nemocí jsou duležitou a casto jedinou prímou
informací o zdravotním dopadu kvality vody na zdraví obyvatel. Znecištení chemickými
látkami muže mít také zdravotní dopad, který je však s výjimkou havarijních situací
dlouhodobý a nejednoznacný. V roce 2006 nebylo zjišteno akutní poškození zdraví
obyvatelstva sledovanými kontaminanty.
Od roku 2004 jsou údaje o kvalite pitné vody získávány v rámci celostátního monitoringu
verejného zásobování pitnou vodou v CR pomocí informacního systému, jehož správcem je
Ministerstvo zdravotnictví. Údaje o kvalite dodávané pitné vody byly získány pro 9,6 milionu
obyvatel, tedy z prevážné vetšiny verejných vodovodu v CR.
Celkem 67 % obyvatel bylo zásobováno pitnou vodou z distribucních sítí, v nichž nebylo
nalezeno žádné prekrocení limitu ani u jednoho ze zdravotne závažných ukazatelu. Naproti
tomu více než 56 tisíc obyvatel (približne 0,5 % obyvatel) bylo zásobováno vodovody
(prevážne nejmenšími), kde bylo vždy nejméne u jednoho zdravotne závažného ukazatele
zjišteno prekrocení limitní hodnoty pri všech jeho provedených stanoveních.
Z hlediska zdravotního rizika jsou nejvetším problémem dusicnany a chloroform. Prekrocení
limitní hodnoty pro dusicnany (50 mg/l) bylo zjišteno ve 4 % prípadu. Ve 223 oblastech
zásobujících celkem 72 000 obyvatel vypoctená rocní strední koncentrace dosáhla ci prevýšila
limitní hodnotu pro obsah dusicnanu. Prekrocení limitní hodnoty pro chloroform (30 ?g/l)
bylo zjišteno ve 2 % prípadu. Strední rocní koncentrace prevýšila limitní hodnotu ve 37
oblastech zásobujících celkem 143 000 obyvatel. Velikost expozice obyvatel vybraným
látkám je znázornena následujícím grafem III.2.2.
106
Graf III.2.2
Rozdelení obyvatel CR zásobovaných pitnou vodou z verejného vodovodu podle
velikosti expozice vybraným látkám v roce 2006
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Nikl
Rtut
Mangan
Dusitany
Kadmium
Arzen
Olovo
Selen
Chloroform
Dusicnany
Procento obyvatel
pod 1% expozicního limitu 1 % - 10 % expozicního limitu nad 10 % expozicního limitu
Pozn.: Expozice vypoctena pro denní príjem 1 litru pitné vody z vodovodní site.
Expozicní limit - ADI, TDI, PTWI, RfD
Zdroj dat: Informacní systém PiVo
Soucasná doba prináší stále více poznatku o zdravotním významu optimální koncentrace
vápníku a horcíku v pitné vode. Doporucenou optimální koncentrací horcíku v pitné vode je
zásobováno pouze 6 % a vápníku 20 % obyvatel.
V rámci celostátního monitoringu jakosti pitné vody jsou sbírány také údaje pocházející
z verejných a komercních studní. V roce 2006 bylo sledováno 333 verejných
a 1 934 komercních studní. Pomerne cetné byly nálezy nedodržení limitních hodnot
mikrobiologických ukazatelu jakosti pitné vody: Clostridium perfringens (2,6 %), enterokoky
(8,9 %), Escherichia coli (5,9 %), koliformní bakterie (18,3 %) a také dusicnanu (9,3 %).
Kvalita vody ve studních sloužících pro individuální zásobování není povinne sledována a
aktuální prehled není v soucasné dobe centrálne k dispozici.
III.2.3 Hluk
Hluk patrí v dnešní dobe k významným faktorum zdraví obyvatel a kvality životního
prostredí. Negativní úcinek hluku na cloveka spocívá jednak v subjektivních efektech
(obtežování), v ovlivnení cinností (reci, spánku, ucení) a v orgánových úcincích (sluchových
a mimosluchových). Obtežování spolu s rušením spánku je zdrojem stresu, který je jedním
z faktoru spolupusobících pri vzniku civilizacních onemocnení.
Nejzávažnejší zdravotní úcinky hluku jsou úcinky orgánové. Úcinky na sluchový orgán
se vyskytují pri dlouhodobé profesionální expozici nadmernému hluku. Úcinky
na kardiovaskulární systém jsou spojovány s dlouhodobou expozicí ekvivalentní hladine
akustického tlaku LAeq, 24hod vyšší než 65–70 dB, zejména z hlediska spolupusobení pri vývoji
ischemické choroby srdecní a hypertenze. Byly popsány také negativní úcinky nadmerného
hluku na centrální nervový a imunitní systém.
107
Hlucnost prostredí je pro potreby hygienické služby vyjadrovaná pomocí ekvivalentní hladiny
akustického tlaku. Hygienický limit v ekvivalentní hladine akustického tlaku A upravuje
narízení vlády c. 148/2006 Sb., o ochrane zdraví pred nepríznivými úcinky hluku a vibrací.
Tento limit, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku
(strelba, výbuchy), je stanoven pro vnejší a vnitrní prostory, v prípade vnitrních prostor
i podle zpusobu pronikání hluku. Pro chránený venkovní prostor je limit stanoven na 50 dB
v denní dobe (06–22 hod.) a 40 dB v noci. Pro chránený vnitrní prostor je stanoven limit
40 dB.
Do konce roku 2003 byly tyto ukazatele používány i pro hluk z dopravy. Následne bylo
doporuceno Smernicí Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a rízení hluku
ve venkovním prostredí vyjadrovat hluk také novým hlukovým deskriptorem Ldvn pro den,
vecer a noc, resp. deskriptorem Ln pro noc. Hlavním duvodem k zavedení hlukového
deskriptoru Ldvn je možnost srovnání hlukové situace v clenských státech ES. Ldvn se liší
oproti dríve používanému hlukovému ukazateli LAeq, 24hod tím, že sjednocuje doporucené
limity pro vecerní a nocní hodiny spolu s hodnotami denními. Pro silnicní dopravu je mezní
hodnota Ldvn 70 dB a Ln 60 dB, pro železnicní dopravu Ldvn 70 dB a Ln 65 dB a pro leteckou
dopravu je mezní hodnota Ldvn 60 dB a Ln 50 dB.
III.2.4 Zdravotní rizika z potravin
Potraviny jsou zdrojem nejen potrebných makro a mikroživin, ale také zdraví škodlivých
látek, které se do potravin dostávají zejména v dusledku znecištení prostredí – napríklad
rezidua hnojiv a pesticidu, težké kovy, nebo také v prubehu technologického zpracování
v podobe látek vznikajících pri manipulaci s potravinami. Obsah chemických látek
v potravinách muže predstavovat zdravotní riziko nenádorových nebo nádorových
onemocnení, v prípade nutrietu a mikronutrientu rovnež zdravotní riziko z nedostatecného ci
nadmerného prísunu živin. Základním cílem dlouhodobého monitorovacího programu
realizovaného Centrem potravinových retezcu SZÚ je odhad prumerné hodnoty expozice
populace CR vybraným chemickým látkám.
Obsahy persistentních organických polutantu v potravinách nedosahovaly v období
2004/2005 z pohledu chronické expozice obyvatel hodnot, které jsou spojovány s významným
zvýšením pravdepodobnosti poškození zdraví (pro nekarcinogenní úcinky). Míra expozice
odhadovaná podle studie individuální spotreby potravin dosáhla nejvyšší úrovne
u polychlorovaných bifenylu, a to asi 3 % tolerovatelného denního prísunu. Expozice
pesticidu DDT a hexachlorbenzenu potvrzuje pretrvávající plošnou kontaminaci temito
perzistentními organickými polutanty, ale na úrovni velmi nízkých koncentrací bez závažného
významu pro zdraví konzumentu. Byla rovnež sledována skupina 15 polycyklických
aromatických uhlovodíku a akrylamid ve všech typech potravin. Ve všech prípadech byly
výsledky odhadu expozic príznivé. Napríklad expozicní dávka benzo[a]pyrenu cinila pouze
0,002 ?g/kg t.hm./den, expozicní dávka akrylamidu byla odhadnuta na 0,43 ?g/kg t.hm./den.
Prumerná chronická expozicní dávka látek anorganického charakteru (dusicnany, dusitany,
kadmium, olovo, rtut, arzen, med, zinek, mangan, selen, horcík, chrom, nikl, hliník, železo
a jód) nevedla k prekracování expozicních limitu pro nekarcinogenní úcinek.
Významným kontaminantem potravin jsou také plísnemi produkované mykotoxiny, které
mohou zpusobovat závažné zdravotní problémy. Výsledky monitorování toxinogenních
vláknitých mikroskopických hub v potravinách v roce 2006 potvrdily predpoklad o reálném
výskytu nebezpecných mykotoxinu v nekterých typech potravin (napr. aflatoxiny ve sladké
paprice a mletém cerném pepri).
108
Potraviny mohou být také kontaminovány nebezpecnými mikroorganismy, a to primárne
prenosem z nemocného zvírete nebo sekundárne pri kontaminaci ve výrobe a skladování.
V roce 2006 byl v porovnání s predchozími lety zjišten vyšší pocet masných výrobku
kontaminovaných salmonelami a vyšší pocet mlécných výrobku kontaminovaných Listeria
monocytogenes.
III.2.5 Elektromagnetické pole a zárení
V CR jsou nejvyšší prípustné hodnoty pro expozici osob elektromagnetickému poli a zárení
stanoveny narízením vlády c. 480/2000 Sb., o ochrane zdraví pred neionizujícím zárením, a to
pro interval frekvencí od 0 Hz (statická pole) až po 1,7.1015 Hz (UV zárení nejkratší vlnové
délky 180 nanometru). Toto narízení vlády prevzalo beze zmen expozicní limity stanovené
ve Smernici Mezinárodní komise pro ochranu pred neionizujícím zárením (ICNIRP).
Neprekrocení stanovených hygienických limitu zarucuje dostatecnou ochranu pred
poškozením zdraví. Pro optické zárení (UV, viditelné a IR) jsou limity stanoveny pro hustotu
zárivého toku dopadající na oko, pro zár zdroje v zorném poli oka a jejich dávky (tj. expozice
trvající urcitou dobu). Pro radiofrekvencní zárení a pro elektrická a magnetická pole jsou
limity stanoveny pro hustotu elektrických proudu indukovaných v tele vnejším polem
a pro merný výkon absorbovaný v tkáni tela. Výjimkou je elektromagnetické zárení
s frekvencí od 10 GHz do 300 GHz, pro které je nejvyšší prípustná hodnota stanovena
pro hustotu zárivého toku dopadajícího na telo, stejne jako je tomu u (sousedního)
infracerveného zárení.
V CR nebyla v roce 2006 známa expozicní situace nevyhovující požadavkum Narízení vlády
c. 480/2000 Sb.
III.3 Urbanizovaná území
Ve mestech dnes žije prevážná vetšina populace, kvalita života ve mestech se tak týká stále
více lidí. Urbanizovaná území a péce o ne byly zahrnuty do prioritních oblastí Státní politiky
životního prostredí na léta 2004–2010, stejne tak jako do Strategie udržitelného rozvoje CR
vydané v prosinci roku 2004. Život ve mestech a obcích CR je zatežován mnoha nepríznivými
vlivy a environmentálními problémy.
Jedním z nejvetších problému mest je stále intenzivnejší automobilová doprava. Ta je
prícinou znecištení ovzduší nebo nadmerné hlukové záteže obyvatelstva. Další
problematickou oblastí je výstavba v prímestských oblastech a rozrustání mest do okolní
krajiny. Ve mestech a obcích tak ubývá ploch zelene na úkor zastavených ploch, prípadne
zelen kvuli nedostatku údržby ztrácí svoji funkci.
MŽP každorocne vyhlašuje Program péce o urbanizované prostredí, ze kterého se poskytuje
podpora na porízení studií proveditelnosti na akce spojené se zakládáním ci regenerací ploch
sídelní zelene. O tento program je mezi obcemi a mesty vysoký zájem a porízené studie
obvykle prispejí k nastartování rozsáhlých aktivit v oblasti sídelní zelene, vcetne zapojení
verejnosti do projektu apod. Ocekává se, že studie z tohoto programu budou významným
impulsem pro cerpání prostredku z fondu EU na velké projekty sídelní zelene.
V letech 2002 až 2005 bylo z tohoto programu podporeno 85 projektu, celkem tyto dotace
dosáhly výše 11,08 mil. Kc. Mezi nejcastejší typy podporovaných projektu patrí regenerace
významných ploch zelene nebo výsadba izolacní zelene sloužící k oddelení obytné zástavby
od prumyslových a komercních areálu nebo od hlucných komunikací. Casto podporované
109
jsou i projekty zakládání zelene jako zpusobu regenerace nevyužitých ploch a opuštených
areálu nebo zakládání ploch a koridoru zelene jakožto soucásti územního systému ekologické
stability. Další pokracování programu bohužel komplikoval nedostatek financních prostredku.
V roce 1988 iniciovala OSN - Svetová zdravotní organizace (WHO) mezinárodní Projekt
Zdravé mesto (WHO Healthy Cities Project), ke kterému prizvala nejvýznamnejší evropské
metropole. Za patnáct let trvání projektu vzniklo v Evrope 1 300 Zdravých mest ve
31 zemích.
Zdravá mesta realizují místní Agendy 21, jsou soucástí Evropské kampane udržitelných mest
a obcí (Aalborgská charta).
Obrázek III.3.1
Stav Národní síte Zdravých mest CR v roce 2006
Zdroj: NSZM CR
Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu zacaly realizovat i ve mestech CR. V roce
1994 vytvorilo jedenáct aktivních mest asociaci s názvem Národní sít Zdravých mest CR
(NSZM CR). Od roku 2003 je asociace otevrena všem formám municipalit. V roce 2006 mela
asociace 73 clenu (mesta, obce, kraje a mikroregiony), ve kterých žije 24 % obyvatel CR
(obr. III.3.1)
Zdravá mesta, obce a regiony se promyšlene snaží utváret mesto (obec, region) jako kvalitní
a príjemné místo pro život na základe dohody s obyvateli. Verí, že obcané získají "zdravý
patriotismus", že lidé budou svou komunitu i krajinu považovat za svuj domov a budou
o ne také takto pecovat.
110
IV Životní prostredí a hospodárství
IV.1 Energetika
Pro CR je stále charakteristická vyšší energetická nárocnost, tj. spotreba energie na jednotku
hrubého domácího produktu (HDP). Mezirocní tempa energetické nárocnosti byla zvlášte
v období let 2000 až 2003 velmi nestálá a rozkolísaná, avšak od roku 2004 se situace
podstatne zlepšila a energetická nárocnost klesá velmi významným tempem. Krome
soucasného období hospodárského rustu má na tuto skutecnost nemalý vliv rovnež realizace
nástroju Státní energetické koncepce, která byla prijata v breznu 2004. Tuzemská spotreba
energie na jednotku HDP je v soucasnosti o cca 50 % vyšší ve srovnání s vyspelými státy
Evropské unie. Je však skutecností, že napríklad celková spotreba energie na hlavu je
v CR nižší než u rady vyspelých státu Evropské unie a nedosahuje prumeru státu OECD.
Zvyšování energetické efektivnosti je bezesporu nejvýznamnejší cesta ke snižování poptávky
po energii, snižování emisí škodlivin do životního prostredí, snižování rustu dovozní
energetické závislosti a zvyšování konkurenceschopnosti energetického odvetví i celého
hospodárství.
IV.1.1 Kvantitativní ukazatele v oblasti energetiky
Energetická nárocnost
Vývoj energetické nárocnosti, tj. spotreby primárních energetických zdroju (PEZ) na jednotku
HDP v CR, je uveden v tabulce IV.1.1. Z ní je patrné, že v roce 2006 se podle predbežných
údaju predpokládá dosud nejvetší mezirocní pokles energetické nárocnosti o cca 6,5 %.
Tabulka IV.1.1
Vývoj PEZ a energetické nárocnosti v CR v letech 2000–2006
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
HDP (mld. Kc) 2189,2 2242,9 2285,5 2367,8 2476,1 2636,8 2805,2
PEZ (PJ) 1 656,7 1 693,1 1 703,3 1 815,9 1 849,5 1 914,8 1 903,8
PEZ/HDP (PJ/mld. Kc) 0,76 0,75 0,75 0,77 0,75 0,73 0,68
mezirocní zmena PEZ/HDP (%) x -0,25 -1,27 2,9 -2,6 -2,78 -6,54
Pozn.: Primární energetické zdroje (PEZ) jsou souhrnem tuzemských nebo dovezených energetických zdroju.
Zdroj: CSÚ (HDP stálé ceny roku 2000, PEZ 2000–2005), odhad MPO (PEZ 2006)
Vývoj spotreby primárních energetických zdroju
Z tabulky IV.1.1 vyplývá, že spotreba primárních energetických zdroju vykazovala
v posledních letech mírný nárust a v roce 2006 prakticky stagnovala (nepatrne poklesla).
Ve skladbe primárních energetických zdroju došlo k dalšímu poklesu podílu tuhých paliv
(ze 46,6 % v roce 2005 na 44,3 % v roce 2006) a naopak ke zvýšení podílu plynných paliv (ze
17,5 % v roce 2005 na 18,6 % v roce 2006), což je z hlediska životního prostredí príznivý
vývoj (viz graf IV.1.1). Vývoj spotreby a podílu jednotlivých primárních energetických
zdroju uvádí graf IV.1.1 a tabulka IV.1.2.
111
Graf IV.1.1
Vývoj podílu jednotlivých druhu primárních energetických zdroju v CR v letech 1995 a
2000–2006 (%)
57,5 54,7 53,6 51,8 50 49,1 46,6 44,3
18,4
19 19,1 18,6 18,9 20,1 20,4 20
16
19,2 19,5
19,5
18,6 18,1 17,5 18,6
12 15,5 15,4 14 14,9
3,5 4,1
7,7 8,9 9,3
0,5 1,8 1,5 1,9 2,9 2,7
1,9 1,9
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
OZE (bez vod)
prvotní elektrina
prvotní teplo
plynná paliva
kapalná paliva
tuhá paliva
Pozn.: prvotní elektrina (2000–2006): v grafu zobrazen podíl záporného salda vývozu a dovozu elektriny.
Prvotním teplem se rozumí teplo vyrobené v jaderných reaktorech, geotermální a solární teplo. Prvotní elektrina
je elektrina vyrobená ve vodních, vetrných a fotovoltaických elektrárnách plus saldo dovozu a vývozu elektriny.
Plynná paliva jsou prepoctena na jednotku PJ prostrednictvím spalného tepla.
Zdroj: MPO
Tabulka IV.1.2
Vývoj spotreby jednotlivých druhu primárních energetických zdroju v CR v letech 1995
a 2000–2006 (PJ)
1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
tuhá paliva 1 005,70 906,4 916,4 882,8 908,8 907,6 891,4 843,5
kapalná paliva 321,5 314,7 316,6 316,5 343 371,4 389,8 380
plynná paliva 279,2 317,8 338,8 331,9 336,9 335,4 334,6 354,6
prvotní teplo 134,3 147,5 148,3 204,1 280,6 284,4 268,8 284,1
prvotní elektrina 8,7 -29,7 -26,9 -32 -53,4 -49,3 -36,8 -36,1
OZE (bez vod) . . . . . . 67 77,7
Celkem 1 749,40 1 656,70 1 693,10 1 703,30 1 815,90 1 849,50 1 914,80 1 903,80
Pozn.: záporné hodnoty spotreby prvotní elektriny jsou ovlivneny saldem vývozu a dovozu elektriny.
Zdroj: MPO
Výroba a spotreba elektrické energie
Cistá výroba elektrické energie vzrostla v roce 2006 o 2,1 % na 77 811 GWh, z toho v parních
elektrárnách o 0,33 % (cistá výroba cinila 47 465 GWh), ve vodních elektrárnách o 7,6 % (na
3 242 GWh) a v jaderných elektrárnách o 5,35 % (na 24 498 GWh) – viz graf IV.1.2. Vysoký
nárust zaznamenala kategorie alternativních energií (vetrná, solární a ostatní alternativní) –
více viz kapitola IV.1.3.
112
Graf IV.1.2
Vývoj a skladba cisté výroby elektriny v CR v letech 2000–2006 (TWh)
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
TWh
PE PPE+PSE VE JE
Pozn.: PE – parní el., PPE – paroplynové el., PSE – plynové a spalovací el., VE – vodní el., JE – jaderné el.
Zdroj : ERÚ
Príznivý vývoj ekonomiky se projevil v rustu cisté spotreby elektrické energie o 2,8 %, na
kterém se podílely predevším velcí odberatelé s rustem 3,25 % (u maloodberatelu cinil rust
2,8 %) – viz graf IV.1.3. Podíl spotreby elektrické energie prumyslového sektoru na celkové
konecné spotrebe elektrické energie cinil 42,6 %.
Graf IV.1.3
Vývoj a skladba cisté spotreby elektriny v CR v letech 2000–2006 (GWh)
20 000
30 000
40 000
50 000
60 000
70 000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
GWh
Velkoodberatelé elektriny Maloodberatelé elektriny ostatní
Zdroj: ERÚ
CR má rezervy ve zvyšování energetické efektivity hospodárství, potenciál úspor energie leží
jak v oblasti energetických transformací (úcinnost zastaralých parních elektráren a tepláren),
tak v oblastech konecné spotreby – aplikace nejlepších dostupných technik (technologií),
používání energeticky úsporných spotrebicu, energeticky úsporné stavby, moderní dopravní
prostredky.
113
Cílem Státní energetické koncepce je zajistit stabilní tempo poklesu jednotkové energetické
nárocnosti hospodárství (alespon o 3,5 % rocne) a stabilizovat spotrebu primárních
energetických zdroju na stávající úrovni.
IV.1.2 Vliv energetiky na životní prostredí
Odvetví energetiky má významný podíl na emisích ze stacionárních zdroju. Po výrazném
poklesu celkových emisí v období let 1990–2000 se vliv energetiky na životní prostredí
stabilizoval a dále prubežne dochází k postupnému snižování emisí, predevším emisí oxidu
siricitého a tuhých znecištujících látek. Podstatného snížení emisí bylo dosaženo instalací
odlucovacích moderních odsirovacích zarízení a odlucovacu popílku, ale i rekonstrukcí
kotelních zarízení a úpravou energotechnologických režimu.
V tabulce IV.1.3 jsou uvedeny emise vybraných škodlivin (SO2, NOx a TZL) ze spalování
paliv pro energetické úcely (výroba elektrické energie a tepla) a pro technologické ohrevy.
V tabulce jsou rovnež uvedeny emise skleníkového plynu CO2, které po velmi výrazném
poklesu v letech 1990–1995 v následujících letech stoupají.
Tabulka IV.1.3
Emise vybraných škodlivin ze spalování paliv ve stacionárních zdrojích energetiky
1990 1995 1998 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*
Emise SO2 (tis. t) 1 808,4 1 080,7 430,5 256,0 242,8 228,4 219,0 219,3 215,3 198,8
Emise NOx (tis. t) 386,7 217,4 162,0 160,0 161,1 161,6 153,1 158,4 154,5 141,7
Emise TZL (tis. t) 606,1 183,9 71,0 45,5 41,5 45,8 40,6 38,6 27,2 22,9
Emise CO2 (mil. t) 137,9 108,2 104,3 104,3 104,3 99,0 101,0 99,1 97,2 98,1
* predbežné údaje Zdroj: CHMÚ
Odvetví energetiky se významne podílí na odberu vody. Povrchová voda se používá zejména
pro chladící úcely, dále pro napájení elektrárenských a teplárenských kotlu a k doplnování
primárních a sekundárních okruhu jaderných elektráren.
I v roce 2006 byla energetika nejvetším odberatelem povrchových vod, s podílem 52,1 %
celkového odberu. Její odbery zustávají približne na stejné úrovni, podrobnejší údaje jsou
obsaženy v kapitole I.2.6 „Vodní hospodárství“.
Energetika je také významným producentem odpadních technologických vod a tuhých
odpadu, které vznikají pri výrobe tepla a elektriny. Produkci odpadu z energetiky a jejich
odstranování dokumentuje kapitola IV.6 „Odpadové hospodárství“.
IV.1.3 Obnovitelné zdroje energie
V prubehu roku 2006 dynamicky rostla produkce elektrické energie i tepla z obnovitelných
zdroju energie (OZE). Dle predbežných dat Ministerstva prumyslu a obchodu se v roce 2006:
??hrubá výroba elektriny z obnovitelných zdroju podílela na tuzemské hrubé spotrebe
elektriny 4,9 % (nárust o 0,86 %)
??hrubá výroba elektriny z obnovitelných zdroju podílela na celkové tuzemské hrubé
výrobe elektriny 4,2 % (nárust o 0,9 %)
114
??podíl energie z obnovitelných zdroju na primárních energetických zdrojích vzrostl
na 4,3 % (nárust o 0,9 %).
Zvýšení podílu energie produkované z OZE je duležitým nástrojem minimalizace negativních
vlivu energetiky na životní prostredí.
Vývoj celkové energie v OZE, resp. jejího využití jsou shrnuty v tabulce IV.1.4, resp. v grafu
IV.1.4. Množství energie v OZE zaznamenalo v roce 2006 nárust o 10 %. Pritom výroba
elektrické energie z OZE mezirocne vzrostla o 12,3 % a dosáhla produkce 3,5 TWh, zatím co
produkce tepelné energie z OZE vzrostla o 3,3 % a dosáhla produkce 47 PJ. Pres tyto
významné nárusty je nutno konstatovat, že potenciál OZE je v CR omezený a jeho využití
hraje v rámci primárních energetických zdroju pouze doplnkovou roli.
Tabulka IV.1.4
Vývoj celkové energie v OZE (TJ)
2003 2004 2005 2006
Biomasa (mimo domácnosti) 17 962,0 22 594,8 24 040,4 25 529,9
Biomasa (domácnosti) 34 495,2 36 755,7 37 078,7 40 138,1
Vodní elektrárny 4 980,0 7 269,8 8 567,7 9 182,5
Bioplyn 1 729,0 2 102,4 2 335,4 2 655,6
Biologicky rozložitelná cást TKO 2 442,0 2 505,3 2 346,4 2 241,3
Biologicky rozl. cást PRO a ATP . . 990,1 400,1
Kapalná biopaliva 2 660,0 1 313,0 117,6 798,6
Tepelná cerpadla (teplo prostredí) . 500,0 545,0 676,5
Solární termální kolektory . 84,0 103,0 127,6
Vetrné elektrárny 14,0 35,5 77,2 176,4
Fotovoltaické systémy . cca 1,0 1,4 1,9
Celkem 64 282,2 73 161,6 76 202,8 81 928,6
Pozn.: Celková energie v OZE udává energii obsaženou ve zdroji a nezohlednuje úcinnost zarízení, ve kterém je
zdroj využit. Starší data nejsou pro vetšinu sledovaných zdroju k dispozici.
Zdroj: MPO
115
Graf IV.1.4
Vývoj využití energie z obnovitelných zdroju
Zdroj: MPO
Porovnání struktury výroby elektrické a tepelné energie z OZE je znázorneno v grafu IV.1.5.
Graf IV.1.5
Struktura výroby elektrické a tepelné energie z OZE v roce 2006
Zdroj: MPO
Výroba elektrické energie z OZE
Vývoj hrubé výroby elektriny podle jednotlivých typu OZE je uveden v tabulce IV.1.5.
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
2003 2004 2005 2006
PJ
v palivu
Biomasa (domácnosti) Biomasa (mimo domácnosti) Vodní elektrárny Bioplyn
Biologicky rozložitelná cást TKO Biologicky rozl. cást PRO a ATP Kapalná biopaliva Tepelná cerpadla (teplo prostredí)
Solární termální kolektory Vetrné elektrárny Fotovoltaické systémy
Elektrická energie
20,8%
72,5%
0,30,02% 1,4% %
0,0006%
5,0%
Vodní elektrárny Biomasa celkem
Bioplyn celkem Tuhé komunální odpady (BRKO)
Vetrné elektrárny (nad 100 kW) Fotovoltaické systémy (odhad)
Kapalná biopaliva
Tepelná energie
35,7%
55,4%
0,3%
0,9%
4,2% 2,0%
1,5%
0,0004%
Biomasa mimo domácnosti Biomasa domácnosti
Bioplyn celkem Biologicky rozložitelná cást TKO
Biologicky rozl. cást PRO a ATP Tepelná cerp. (teplo prostredí)
Solární termální kolektory Kapalná biopaliva
116
Tabulka IV.1.5
Vývoj hrubé výroby elektriny v letech 2003–2006 podle jednotlivých typu OZE (MWh)
2003 2004 2005 2006
Vodní elektrárny 1 383 467 2 019 400 2 379 910 2 550 700
Biomasa celkem 372 972 564 546 560 252 731 066
Bioplyn celkem 107 856 138 793 160 857 175 837
Tuhé komunální odpady
(BRKO)
9 588 10 031 10 612 11 264
Vetrné elektrárny 3 900 9 871 21 442 49 400
Fotovoltaické systémy (odhad) . cca 300 390 540
Kapalná biopaliva 0 0 0 22
Celkem 1 877 783 2 742 941 3 133 463 3 518 117
Zdroj: MPO
Nárust výroby elektriny v roce 2006 oproti predchozím rokum byl dosažen predevším díky
vyšší výrobe ve vodních elektrárnách (nárust mezirocne o 7,2 %), což je dusledek zejména
príznivejších hydrologických podmínek. Výrazne vyšší byla také výroba elektriny z biomasy,
která zaznamenala mezirocní nárust o 30,5 % a jednotkový nárust produkce odpovídal nárustu
vodních elektráren (171 GWh). Je pozitivní, že se zvyšuje podíl cílene pestovaných
rostlinných materiálu využitých k výrobe elektriny (energetické rostliny, pelety), zatím však
ciní pouze 15 % hmotnostních z celkového objemu využité biomasy. V roce 2006 bylo na
výrobu elektriny spotrebováno pres pul milionu tun biomasy. Vývoj výroby elektriny z OZE
je znázornen v grafu IV.1.6.
Graf IV.1.6
Vývoj výroby elektriny z OZE v letech 2003–2006
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
3 000
3 500
4 000
2003 2004 2005 2006
GWh
Vodní elektrárny Biomasa celkem Bioplyn celkem Ostatní
Zdroj: MPO
Výroba elektriny z bioplynu má stabilne rostoucí trend, a to predevším díky nove
instalovaným zarízením pro využití skládkového plynu. V roce 2006 bylo zprovozneno
i nekolik nových bioplynových stanic využívajících predevším zemedelské odpady.
117
K významnému rozvoji došlo pri výstavbe vetrných elektráren, které v roce 2006 vyrobily
49,4 GWh elektrické energie. Produkce elektrické energie ve vetrných elektrárnách se
v posledních letech rozvíjí velmi dynamicky a od roku 2003 se pravidelne mezirocne
zdvojnásobuje. I pres tento intenzivní rust podporený zejména nastavením výkupních cen
nedosahuje její podíl na celkové produkci elektrické energie z OZE více než 1,4 %. Také
fotovoltaické systémy mají pres prudce rostoucí instalovaný výkon stále pouze zanedbatelný
podíl (0,15 ‰) na celkové výrobe elektriny z OZE. V roce 2006 byla k výrobe elektrické
energie použita i kapalná biopaliva, jejich podíl na celkové produkci elektrické energie z OZE
je však zanedbatelný (6,2 x 10-4 %)
Výroba tepelné energie z OZE
Hlavní role využití obnovitelných zdroju energie je a pravdepodobne nadále bude v oblasti
výroby tepelné energie. Rozhodující podíl tepla vyrobeného z OZE je využíván
v domácnostech, kde se jedná o spalování dreva a drevního odpadu v lokálních zdrojích.
Vzhledem k vyšší produkci palivového dreva v roce 2006 a soucasne vyšší težbe dreva všech
sortimentu lze odhadovat i vyšší spotrebu dreva a ostatní biomasy v domácnostech. Mírne
však klesla produkce tepelné energie z biomasy mimo domácnosti, z prumyslových odpadu
z alternativních paliv (ATP) a z bioplynu. Tepelná energie z bioplynu je však v drtivé vetšine
využívána pro technologii bioplynových stanic a bioplynového hospodárství cistíren
odpadních vod a na trhu s tepelnou energií se podílí jen minimálne. Vývoj hrubé výroby
tepelné energie uvádí tabulka IV.1.6.
Tabulka IV.1.6
Vývoj hrubé výroby tepelné energie v letech 2003–2006 (TJ)
2003 2004 2005 2006
Biomasa mimo domácnosti *) 10 125,7 *) 16 980,2 17 437,0 16 369,5
Biomasa domácnosti 21 820,4 23 250,3 23 454,6 25 389,9
Bioplyn celkem 780,6 968,5 1 009,9 918,5
Biologicky rozložitelná cást TKO 2 047,5 2 051,7 1 979,3 1 909,8
Biologicky rozl. cást PRO a ATP . . 990 ,1 400,1
Tepelná cerp. (teplo prostredí) . 500,0 545,0 676,5
Solární termální kolektory . 84,0 103,0 127,7
Celkem 34 774,2 43 834,6 45 518,9 45 792,3
*) zmena metodiky / data nejsou plne srovnatelná
Zdroj: MPO
Situace na trhu s OZE
V rámci statistického šetrení byla pro rok 2006 zjištena výroba 114 tisíc tun drevních briket
a 53 tisíc tun drevních a rostlinných pelet. Velká cást uvedeného množství techto
ekologických paliv je však vyvážena do zahranicí (82 tisíc tun briket, tj. 71,9 % a 24 tisíc tun
pelet, tj. 45,8 %), cást je také spotrebována samotnými výrobci. Pouze menší cást briket
(33 tisíc tun vcetne briket dovážených) a pelet (29 tisíc tun vcetne pelet dovážených) je
dodána k využití v domácnostech a malých energetických zdrojích. Zvlášte objem dodaných
pelet se pak jeví jako nedostatecný vzhledem k rostoucí poptávce po automatických kotlích na
biomasu (v roce 2006 prodáno nejméne 652 kusu). Tyto hodnoty spotreby pelet a briket bude
118
treba zohlednit pri úvahách o nahrazení spotreby trídeného uhlí v domácnostech (pres
2 mil. tun) ekologictejšími druhy paliv.
Dodávka solárních kolektoru pro ohrev vody na ceský trh mezirocne výrazne stoupla
a pohybuje se okolo 20,5 tisíce m2. Z toho bylo 3,5 tisíce m2 kolektoru osazených vakuovými
trubicemi, umožnujícími vysoký energetický zisk z jednotky plochy kolektoru. Celkove je
v CR v provozu 105 tisíc m2 kolektoru s kovovým absorbérem urcených pro ohrev vody.
Krome toho je každorocne prodáno nekolik tisíc m2 jednoduchých bazénových absorbéru.
V roce 2006 bylo na tuzemský trh dodáno zhruba 2 500 tepelných cerpadel o celkovém
výkonu pres 40 MW. Speciální sazby elektrické energie pro tepelná cerpadla využívalo ke
konci roku 2006 celkem 710 firem a 9 095 domácností.
Produkce kapalných biopaliv v roce 2006 cinila 110 tisíc tun, vetší cást však byla vyvezena
do zahranicí. V tuzemsku bylo v roce 2006 spotrebováno pouze 22 tisíc tun methylesteru
repkového oleje a bioethanolu.
Podpora obnovitelných zdroju energie
Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroju energie za rok
2006 – cást B Ministerstva životního prostredí
V rámci cásti B Státního programu na podporu úspor energie a využití OZE bylo v roce 2006
podporeno 929 projektu, které reprezentují celkové investicní náklady 224 199,51 tis. Kc,
pricemž podpora formou dotace ze Státního fondu životního prostredí CR reprezentuje cástku
88 136,04 tis. Kc. V programech pro fyzické osoby, tj. 1.A. a 4.A. (solární kolektory, kotle na
biomasu a tepelná cerpadla) bylo kladne posouzeno 918 žádostí. Nejvyšší investicní
prostredky byly vynaloženy na realizaci projektu v podprogramu 1.A.b. Solární systémy na
pritápení a na celorocní ohrev teplé vody, kde celková podpora formou dotace dosahuje výše
25 079,54 tis. Kc a kde bylo také realizováno nejvíce projektu (532 projektu). Prehled nákladu
a výše podpory podle jednotlivých programu Státního programu na podporu úspor energie a
využití OZE je shrnuta v tabulce IV.1.7.
Tabulka IV.1.7
Náklady na realizaci a výše podpory podle jednotlivých programu Státního programu
Název opatrení Program Pocet Podpora
akcí
Náklady na
realizaci
tis.Kc
Dotace
(tis.Kc)
Pujcka
(tis.Kc)
Kotle na biomasu 1.A.a. 166 15 062,82 6 659,81 0
Solární systémy 1.A.b 532 84 385,56 25 079,54 0
Zásobování energií v obcích 2.A. 2 27 503,52 21 701,76 0
Vytápení, ohrev vody, výroba el. ve
školství, zdravotnictví…
3.A. 8
29 768,59 23 034,61
0
Tepelná cerpadla 4.A. 220 66 515,72 10 889,67 0
Osveta-poradenství 1.B. 1 963,31 770,64 0
Celkem 929 224 199,51 88 136,04 0
Zdroj: MŽP
119
Operacní program Infrastruktura 2004–2006 – Priorita 3 - Zlepšování environmentální
infrastruktury: Opatrení 3.3. Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší
Opatrení v oblasti ochrany ovzduší smerující ke zlepšení kvality ovzduší podle požadavku
rámcové Smernice Rady 96/62/ES a jejích dceriných smernic. V rámci tohoto opatrení jsou
podporovány realizace na využití OZE pro neziskový sektor. Celkem bylo podporeno 34 akcí
s investicními náklady okolo 637 mil. Kc a požadovanou výší podpory 512 mil. Kc. Vyrobeno
bylo 221TJ/rok tepla a 13,6 TJ/rok elektriny. Úspora CO2 pak dosáhla 31 400 tun/rok.
Nastavení výkupních cen elektriny z obnovitelných zdroju
Nastavení výkupních cen elektriny z OZE je urceno zákonem c.180/2005 Sb., o podpore
obnovitelných zdroju energie. Výše výkupních cen má vytvorit vhodné podmínky pro
naplnení indikativního cíle podílu výroby elektriny z obnovitelných zdroju na hrubé spotrebe
elektriny ve výši 8 % v roce 2010. Zajištuje, aby bylo dosaženo patnáctileté doby návratnosti
a aby zustala zachována výše výnosu za jednotku elektriny z obnovitelných zdroju po dobu
15 let od roku uvedení zarízení do provozu. Výkupní ceny stanovené pro následující
kalendární rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce predchozím.
IV.2 Težba surovin
Težební cinnost predstavuje zásah do krajiny a životního prostredí, at již v regionálním ci
lokálním merítku. Pres tyto negativní dusledky je využívání neobnovitelných surovinových
zdroju, zajištení jejich trvale udržitelného rozvoje (cerpání) a s ním související adekvátní
ochrany pro budoucí generace verejným zájmem spolecnosti, deklarovaným v prijaté Státní
surovinové politice. Mezi hlavní cíle patrí i osvojení takových forem jejich využívání, které
maximálne omezují negativní vlivy težební cinnosti na obyvatelstvo a všechny složky
životního prostredí.
IV.2.1 Težba energetických surovin
Nízký rust výroby elektrické energie v parních elektrárnách v roce 2006 se odrazil na vývoji
poptávky po energetických surovinách, která stoupla pouze o 0,4 %. Vývoj težby
palivoenergetických surovin ukazuje graf IV.2.1.
Graf IV.2.1
Vývoj težby palivoenergetických surovin v CR v letech 1988 a 1997–2006
0
20
40
60
80
100
120
1988 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
uranová ruda a ropa desetitisíce tun
uhlí milióny tun
Uranová ruda
Cerné uhlí
Hnedé uhlí a lignit
Ropa a zemní plyn
Zdroj: Ceská geologická služba - Geofond
120
IV.2.1.1 Cerné uhlí
Vrchol težby cerného uhlí v CR byl od konce 70. let do konce 80. let minulého století, kdy se
hrubá rocní težba pohybovala od 35 do témer 38 mil. t rocne, pak mela težba až do roku 1999
sestupný trend. V letech 1999 až 2004 byla pomerne stabilní a pohybovala se kolem
14,5 mil.t, poté následoval opet pokles a stabilizace težby na úrovni zhruba 13 mil. t rocne
v posledních dvou letech. V roce 2006 se težilo 13,06 mil. t cerného uhlí, což je oproti roku
2005 (12,78 mil t.) nepatrný nárust. Jedinou oblastí, kde je cerné uhlí v CR v soucasnosti
teženo, je ceská cást hornoslezské pánve. Vytežitelné zásoby cerného uhlí, jejichž životnost je
kolem 10 let, jsou v CR od roku 2006 evidovány pouze na 9 težených ložiskách v této oblasti.
Nepatrná produkce cerného uhlí (vcetne vykazovaných vytežitelných zásob) je z odvalu
ložiska Žaclér ve vnitrosudetské pánvi.
IV.2.1.2 Hnedé uhlí a lignit
Vrchol težby hnedého uhlí v CR byl v 80. letech 20. století, kdy se hrubá rocní težba
pohybovala od 91 do témer 97 mil. t rocne, pak postupne klesala až do roku 1998 a od té doby
je rocní težba pomerne stabilní kolem 50 mil. t rocne. Hnedé uhlí se teží pouze v severoceské
pánvi a východní cásti pánve sokolovské. Podíl ložisek v severoceské pánvi ciní na celkové
produkci hnedého uhlí v CR je asi 80 %. V provozu je zde 5 cinných lomu a jeden hlubinný
dul. Zbylých 20 % celkové težby hnedého uhlí pak pripadá na sokolovskou pánev, kde jsou
v cinnosti 2 lomy. Životnost disponibilních vytežitelných zásob vcetne zásob vázaných
územními limity je kolem 20 let.
Hnedé uhlí zustává hlavním zdrojem pro výrobu elektrické energie, i když byl rozvoj težby a
její plošný rozsah státem omezen. Dá se predpokládat, že v roce 2030 po ukoncení težby
cerného uhlí a snížení dodávek hnedého uhlí se bude težit v CR pouze 30–40 mil. tun uhlí.
Opatrení ke zvýšení disponibility, tj. težba za racionálne prehodnocenými soucasnými
ekologickými limity težeb, však budou aktivne využita pri obnove dožívajících elektráren a
hnedé uhlí bude po celé období nejvýznamnejším primárním energetickým zdrojem, užitým
predevším pro výrobu elektriny v cistých uhelných technologiích. Územní ekologické limity
pro težbu hnedého uhlí v severoceské uhelné pánvi (usnesení vlády CR c. 444/1991) jsou
stežejní soucástí programu ozdravení težbou postiženého severoceského regionu a jsou také
predpokladem možné zmeny orientace ekonomického rozvoje Ústeckého kraje.
Lignit je dobýván od druhé poloviny roku 1994 již jen na jediném ložisku Hodonín, a to
prakticky výhradne pro potrebu provozu tamejší elektrárny. Težba lignitu je charakterizována
poklesem od konce 80. let 20. století (kdy se pohybovala na úrovni témer 2 mil.t rocne) až do
roku 1998 a poté ustálením na soucasné úrovni zhruba 0,5 mil. t rocne. Pripravené zásoby
jsou limitovány minimálne do roku 2012.
IV.2.1.3 Ropa a zemní plyn
Ropa je jednou z mála nerostných surovin v CR, jejíž težba až do roku 2003 neustále rostla až
na 310 tis. t v roce 2003. V posledních trech letech se pohybuje od 259 do 306 tis. t. Težba
tuzemské ropy pokrývá domácí spotrebu približne ze 3 %.
Podíl tuzemské težby zemního plynu pokrývá v posledních letech domácí rocní spotrebu
necelými 2 %. Prumerný rocní objem težby se dlouhodobe udržuje na úrovni 120–
150 mil. m3, s výjimkou let 2001 (101 mil. t) a 2002 (91 mil.t), kdy byla nižší. Prudké zvýšení
na 175 mil. m3 v roce 2004 a dokonce na 356 mil. m3 v roce 2005 bylo zpusobeno
jednorázovým odtežením vytežitelných zásob zemního plynu z podzemního zásobníku plynu
Dolní Bojanovice.
121
Težba ropy a zemního plynu v CHKO Beskydy a Bílé Karpaty nepredstavuje vzhledem
k jejich celkové težbe – ropa v objemu cca 0,3 %, zemní plyn 0,03 %, problém z hlediska
ochrany životního prostredí.
IV.2.1.4 Uranové rudy
Hlavním obdobím težby uranových rud v CR bylo období od konce 40. let do poloviny 90. let
20. století, kdy byla težba ukoncena na všech dosud težených ložiskách s výjimkou jediného
(Rožná). V období vrcholného rozvoje težby (1955–1990) se rocní produkce uranu
pohybovala mezi 2 000 až 2 900 t. V roce 2006 cinila težba na ložisku Rožná 400 t uranu pri
prumerné kovnatosti rudy 0,29 % uranu. Vysoká kovnatost rudy spolu s rychle rostoucí cenou
uranu na svetových trzích (pres 350 USD za 1 kg) vedly k prehodnocení perspektiv další
težby. Usnesením vlády CR byla težba a úprava uranových rud na ložisku Rožná prodloužena
na dobu neurcitou za predpokladu její ekonomické výhodnosti a minimalizace vlivu težby a
úpravy uranových rud na životní prostredí. V prubehu pokracující težby budou vytváreny
financní rezervy pro sanacní práce po ukoncení hornických aktivit v této oblasti. Dalších 47 t
kovu bylo získáno pri sanaci následku chemické težby na ložisku Stráž pod Ralskem v roce
2006.
IV.2.2 Težba stavebních surovin
V celorepublikové težbe nerudních a stavebních surovin setrvává trend predchozích let,
vyznacující se mírným rustem produkce veškerých komodit. Vývoj težby stavebních surovin
je znázornen grafem IV.2.2.
Graf IV.2.2
Vývoj težby stavebních surovin v CR v letech 1988 a 1997–2006
0
10
20
30
40
50
60
1988 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
dekoracní kámen a cihlárské suroviny statisíce
tun
drcené kamenivo a šterkopísky
milióny tun
Dekoracní kámen Drcené kamenivo
Šterkopísky Cihlárské suroviny
Zdroj: Ceská geologická služba - Geofond
Objem težby stavebních surovin na zacátku 90. let oproti predchozím rokum výrazne poklesl
(zhruba na polovinu). V následujících letech byly pro težbu stavebního kamene a šterkopísku
typické stabilní objemy težby. Ke zmene došlo až v roce 2003, kdy v souvislosti s nápravou
škod po nicivé povodni, která zasáhla v srpnu 2002 podstatnou cást Cech, došlo k nárustu
poptávky po stavebních surovinách. Trend rustu produkce pretrval i v letech 2004 až 2006,
kdy tuto „vynucenou“ poptávku nahradila vyšší spotreba pri obnove zanedbané infrastruktury
a liniových staveb. Podstatnou merou k nemu prispel trend rustu težby stavebního kamene
(drceného kameniva), kterého se v roce 2006 vyprodukovalo 14,2 mil. m3, méne pak pomaleji
rostoucí težba šterkopísku, kterých se roce 2006 vytežilo 15 mil. m3. Produkce stavebních
122
surovin, konkrétne stavebního kamene, vzrostla v roce 2006 oproti roku 2005 o 8,8 %,
následována težbou šterkopísku s nárustem o 6,8 %. U cihlárských surovin došlo oproti roku
2004 ke snížení produkce o 11 %. Težba kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou
výrobu (dekoracního kamene) je dlouhodobe stabilní na úrovni 250 až 350 tis. m3 za rok,
težba cihlárských surovin od roku 1989 trvale klesá na hodnotu 1,6 mil. m3 v roce 2006.
V CHKO se teží cca 5,5 % kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu
(dekoracního kamene), 0,08 % stavebního kamene (drceného kameniva), 0,07 % šterkopísku
a 0,04 % cihlárských surovin.
K hlavním negativním vlivum využití ložisek stavebních surovin patrí predevším nadmerné
zatížení lokální silnicní síte nákladní dopravou, zábory pudního fondu, nevratné zmeny reliéfu
krajiny, snížení hladiny podzemních vod ci zvýšená prašnost a hlucnost.
IV.2.3 Težba dalších významných nerostných surovin a útlumové težby
Vývoj težby dalších významných nerostných (nerudních) surovin podává graf IV.2.3.
Graf IV.2.3
Vývoj težby dalších nerudních surovin v CR v letech 1988 a 1997–2006
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
1988 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
milióny tun
Kaoliny,jíly,bentonity Kremenné písky
Karbonáty+cement.sur. Ostatní nerudy
Zdroj: Ceská geologická služba - Geofond
Z hlediska težby jsou dalšími hlavními nerudními surovinami keramické a sklárské suroviny.
Nejduležitejší jsou kaoliny, sklárské písky, živce a jíly. Znacné geologické zásoby v CR mají
ložiska vápencu a cementárských surovin a i jejich težba dosahuje vysokých objemu. Kaolin,
kremenné písky (sklárské a slévárenské písky), vápence, jíly a živce jsou také významnými
vývozními komoditami v sektoru nerostných surovin. Naopak kdysi významná težba grafitu,
pyritu, fluoritu, barytu, ale i nekterých dalších nerudních surovin, již pravdepodobne
definitivne skoncila.
Stabilní je težba kaolinu v rocních objemech 3–4 mil. t rocne, sklárských a slévárenských
písku 1,6–1,8 mil. t, karbonátu (vápence, korekcní cementárské suroviny a dolomity) 10–
11 mil. t. Težby živcu trvale rostou od 211 tis. t v roce 1996 do 487 tis. t v roce 2006.
Nejvetší objemy produkce vápencu se využívají pro zpracování vápencových hmot pro
odsirování tepelných elektráren. Celková výše težby vápencu v roce 2006 zaznamenala oproti
predchozímu roku pouze mírný vzestup (o 2 %).
123
Nejvetší zásoby vápencu jsou soustredeny v oblastech Ceského a Moravského krasu, kde
težba a primární zpracování i doprava produktu výrazne ovlivnují jednotlivé složky životního
prostredí oblastí CHKO, z nichž pochází cca 62 % težby živcu a 28 % karbonátu.
IV.2.4 Rekultivace po težbe nerostných surovin
Horní zákon c. 44/1988 Sb. v soucasném znení narizuje v § 31 težebním spolecnostem
rekultivovat území dotcená težbou a vytváret pro tuto rekultivaci financní rezervy, které jsou
z hlediska dane ze zisku posuzovány jako náklady težby. Pokles ploch ovlivnených težbou a
naopak nárust rekultivovaných ploch dokládá za roky 2002 – 2006 následující tabulka.
Tabulka IV.1.7
Vývoj rekultivací po težbe nerostných surovin v letech 2002–2006 (km2 plochy)
2002 2003 2004 2005 2006
Plocha s projevy težby, dosud nerekultivovaná 818 820 838 776 714
Rozpracované rekultivace 93 98 114 99 113
Rekultivace ukoncené od pocátku težby 156 162 171 172 180
Rekultivace ukoncené v daném roce 6,3 4,7 4,6 9,5 11,5
Zdroj: Ceská geologická služba - Geofond
Rozloha dosud nerekultivovaných ploch má od roku 2004 sestupnou tendenci a v roce 2006
klesla ve srovnání s rokem 2005 o 7,9 % na 714 km2. Príznive lze hodnotit i oblast
rozpracovaných rekultivací, jejichž plocha se ve srovnání s predchozím rokem 2005 zvýšila
o cca 13 % na 113 km2. Rekultivace ukoncené v 2006 predstavují rozlohu 11,5 km2,
tj. mezirocní zvýšení témer o 21 %.
Rozpracované rekultivace byly v roce 2006 realizovány z cca 15 % jako zemedelské, 57 %
jako lesní, 9 % vodní a 19 % ostatní. Rekultivace ukoncené v r. 2006 mely odlišnejší skladbu
provedení – cca 38 % zemedelské, 41 % lesní, 9 % vodní a 12 % ostatní.
IV.3 Zpracovatelský prumysl
IV.3.1 Vývoj prumyslové produkce
V roce 2006 dosáhla prumyslová produkce v CR mezirocního rustu 9,7 % (viz graf IV.3.1).
To predstavuje nejvyšší nárust, srovnatelný pouze s rokem 2004, kdy byl rust pouze o 0,1 p.b.
nižší. V mezinárodním porovnání prumyslová produkce v zemích EU 25 vzrostla o 3,6 %,
z toho v zemích Eurozóny–12 o 3,8 %.
124
Graf IV.3.1
Mezirocní index prumyslové produkce v letech 2001–2006
106,7
101,9
105,5
109,6
106,7
109,7
98
100
102
104
106
108
110
112
2001 2002 2003 2004 2005 2006
index v %
Zdroj: CSÚ
Dynamický rust byl ovlivnen vstupem zahranicních investoru a nábehem nových výrobních
kapacit, zejména v automobilovém a elektronickém prumyslu (výroba pocítacu). Návazne se
rozvíjely i obory, které jsou s nimi spojené formou subdodávek (elektrická výzbroj,
gumárenský a plastikárský prumysl a další odvetví). Rust zaznamenalo i tradicní strojírenství
(zejména dodávky pro energetiku) a modernizovaný ocelárský prumysl. Naopak nekteré
obory zpracovatelského prumyslu charakterizuje útlum a pokles. Jedná se predevším o odevní
prumysl, dále o textilní prumysl, výrobu vlákniny, papíru a výrobku z papíru.
Produkce v odvetví výroby dopravních prostredku se mezirocne zvýšila o 20,6 %. Nejvetším
producentem byla Škoda Auto, s nárustem výroby 12,5 %, témer trojnásobne vzrostla
produkce TPCA Kolín a výrazne o 34,4 % stoupla výroba autobusu.
Mezi faktory, které pusobí negativne na rust prumyslové produkce, patrí rust cen dovážených
surovin (zejména ropy) a konkurencní dovoz levného spotrebního zboží. Naopak pokracující
strukturální zmeny ve zpracovatelském prumyslu vedly k rustu odvetví vyrábejících
technologicky nárocnejší výrobky s vyšší pridanou hodnotou.
Porovnání vysokého tempa rustu zpracovatelského prumyslu a podstatne nižšího tempa rustu
výroby a rozvodu elektriny, plynu a vody (mezirocní index prumyslové produkce v roce 2006
cinil 1,02) ukazuje, že strukturální zmeny ve zpracovatelském prumyslu probíhají ve prospech
výrob s nižší energetickou nárocností. Energetická a emisní nárocnost prumyslu na jednotku
produkce se snižuje predevším zavádením nejlepších dostupných technik (BAT).
IV.3.2 Rozvoj prumyslových zón
Príprava prumyslových zón je jedním z prvku podpory podnikání a rozvoje podnikatelského
prostredí. Tuto aktivitu realizuje Ministerstvo prumyslu a obchodu od roku 1998 a od té doby
došlo v této oblasti k významným zmenám. K nejduležitejším patrí podpora “brownfields“
(nevyužívaná území a prumyslové objekty), které krome ekonomických prínosu mohou
prispívat i ke zlepšení životního prostredí. Ministerstvo životního prostredí podporu
brownfields jednoznacne preferuje. Tento trend je viditelný v poslední dobe, kdy se uplatnuje
snaha omezovat pocet pripravovaných greenfields pouze na ty, které jsou urceny pro
strategické investory a na oblasti, kde není uspokojena poptávka po volných plochách.
Pro léta 2001–2006 existoval „Program na podporu rozvoje prumyslových zón“ Ministerstva
prumyslu a obchodu. Od roku 2005 je pro podporu prumyslových zón využíván obdobný
125
„Program na podporu prumyslových nemovitostí a infrastruktury“, který zahrnuje i další
podprogramy, napr. „Príprava a rozvoj podnikatelských parku“, „Regenerace nevyužívaných
území - brownfieldu“, „Výstavba a rekonstrukce objektu pro strategické investory“ aj. Na oba
programy byla ve schváleném rozpoctu na rok 2006 vyclenena cástka 460,6 mil. Kc.
Rozpoctovými opatreními byl v prubehu roku 2006 rozpocet upraven na cástku 387,5 mil. Kc.
V období od roku 1998 bylo v rámci podpory rozvoje prumyslových zón ze státního rozpoctu
podporeno celkem 102 prumyslových zón. Do konce roku 2006 bylo za tímto úcelem
vynaloženo 7,23 miliardy Kc. Prostrednictvím systému podpory tak bylo vybudováno témer
2 960 ha prumyslových ploch, z toho bylo 2 108 ha zainvestováno.
V rámci prípravy nového programovacího období 2007–2013 pro využívání prostredku ze
Strukturálních fondu EU byl Ministerstvem prumyslu a obchodu pripraven návrh nového
operacního programu „Podnikání a inovace 2007–2013“, jehož soucástí je i program
zamerený na podporu výstavby a rekonstrukce podnikatelských nemovitostí, který má za cíl
mj. také regeneraci již nevyužívaných a chátrajících objektu a areálu brownfields, nazvaný
„Nemovitosti“.
V rámci národních programu podpory byly dosud regenerovány tri velké areály brownfields
(letište Žatec – strategická prumyslová zóna Triangle, areál Škody v Plzni a cukrovar
v Lovosicích) o celkové ploše cca 600 hektaru. V roce 2006 byla zahájena príprava
strategické prumyslové zóny Nošovice pro automobilku Hyundai. Zároven pokracovalo
budování prumyslové zóny Solnice – Kvasiny pro automobilku Škoda.
IV.3.3 Investicní pobídky
Zavedením systému investicních pobídek v návaznosti na další komparativní výhody ceské
ekonomiky byl vytvoren významný predpoklad ke zvýšení podílu zahranicních investic do
CR.
V období let 2000–2006 bylo Ministerstvem prumyslu a obchodu schváleno a podporeno
investicními pobídkami 397 projektu, v jejichž rámci by melo být podle predpokladu
proinvestováno více než 415,5 mld. Kc (z toho 107,25 mld. Kc v automobilovém prumyslu a
62,7 mld. v odvetví výroby elektrických stroju) a vytvoreno více než 94 tisíc nových
pracovních míst.
Témer 44 % ze všech pobídkových projektu pripadá na 3 obory dle odvetvové klasifikace
ekonomických cinností (OKEC): výrobu dopravních prostredku, výrobu elektrických a
optických prístroju a výrobu plastikárských a gumárenských výrobku. Tento aspekt potvrzuje
trend investování do high- tech odvetví zpracovatelského prumyslu.Více než 56 %
podporených spolecností má investovat až 60 % investicních prostredku do strojního zarízení.
Ze zahranicních investoru využívají nejcasteji systém investicních pobídek investori
z Nemecka, Nizozemí a Japonska. Celkove využili pobídkového systému investori z 26 zemí,
vcetne CR. Tuzemské spolecnosti obsadily 2. místo za Nemeckem v absolutním poctu
podporených investicních projektu (79 tuzemských podporených projektu).
Nejvýznamnejší dosud udelená investicní pobídka z pohledu výše investice a výše investicní
pobídky je projekt Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech (TPCA) Kolín s investicí
presahující 650 mil. eur.
Prehled projektu podporených investicními pobídkami podává následující graf.
126
Graf IV.3.2
Pocet projektu podporených pobídkami dle OKEC (stav k 31. 12. 2006)
68
54
48
24 23
19 19 18
12
6
2
52 52
0
10
20
30
40
50
60
70
Automobilový (DM)
Výroba elektrický
stroju (DL)
Gumárenský a
plastikárský prumysl
(DH)
Výroba stroju (DK)
Kovodelný (DJ)
Papírenský (DE)
Sklárský (DI)
Textilní (DB)
Chemický a
farmceutický (DG)
Potravinárský (DA)
Drevozpracující (DD)
Jinde neuvedený
(DN)
Koksování,
zpracování ropy (DF)
Zdroj: MPO
Duležitým efektem investicních pobídek je rust prumyslové produkce a rovnež stavební
výroby v souvislosti s realizací investicních projektu. Z hlediska ochrany životního prostredí
je však nutno zmínit i nekteré negativní faktory investicních pobídek. I když mezi obecnými
kritérii pro získání investicní podpory je podmínka šetrnosti výroby, technologií, cinností a
staveb k životnímu prostredí, nejsou environmentální aspekty vždy dostatecne zohledneny a
není vytváren potrebný tlak, aby byla uprednostnována rekonstrukce nevyužívaných areálu
brownfields pred výstavbou na „zelené louce“.
IV.3.4 Emise ze zpracovatelského prumyslu
Vývoj množství emisí znecištujících látek do ovzduší v jednotlivých odvetvích
zpracovatelského prumyslu je ovlivnován více faktory – vývojem produkce odvetví,
zavádením moderních nízkoemisních technologií, zmenami v palivové základne, výší investic
do zarízení ke snižování emisí (predevším TZL a SO2) aj. Aplikace nejlepších dostupných
technik (BAT) a významné investice do ekotechnických zarízení mají hlavní podíl na celkove
príznivém trendu snižování emisí ve zpracovatelském prumyslu. U odvetví, v nichž dochází
k útlumu produkce (textilní, papírenský prumysl), pristupuje i faktor výše produkce.
Srovnání vývoje množství emisí vybraných znecištujících látek do ovzduší v letech 1990–
2006 v clenení podle odvetví (kategorií OKEC) uvádí graf IV.3.3.
127
Graf IV.3.3
Emise vybraných základních znecištujících látek z vybraných odvetví prumyslu (zvlášte
velké a velké zdroje znecištování ovzduší) v letech 2000 a 2006* ve srovnání s rokem
1990 (index 1990 = 100)
0
20
40
60
80
100
120
140
Hutnický
Chemick ý
Strojíre nský
Elektrotec hnický
Drevoz pracující
Pap íren sk ý
Mi ner./nekov. v ýrob.
Textilní
Pot raviná rs ký
Index (rok 1990 = 100)
TZL 2000 TZL 2006* SO2 2000 SO2 2006* NOx 2000 NOx 2006* CO 2000 CO 2006*
* predbežné údaje Zdroj: CHMÚ
K dílcímu vzestupu charakteristických emisí došlo mezi roky 2000 a 2006 v nekterých
rozvíjejících se odvetvích, napr. v chemickém, elektrotechnickém, restrukturalizovaném
hutním prumyslu a ve výrobe minerálních nekovových produktu. V chemického prumyslu
stouply emise ve všech ctyrech hlavních vybraných ukazatelích, u elektrotechnického
prumyslu a u výroby minerálních nekovových výrobku v ukazatelích NOx a CO a u hutního
prumyslu v emisích CO. Na vzrustu emisí NOx se patrne promítají zmeny v palivové základne
(prechod spalovacích zarízení na zemní plyn).
Podíl emisí TZL, SO2, NOx a CO z odvetví na celkových emisích daných látek ze
zpracovatelského prumyslu odráží charakter výrobní produkce. Nejvetší podíl vypouštených
emisí TZL pripadá na hutní prumysl (47,2 %) a chemický prumysl (17 %). Chemický prumysl
produkuje i nejvetší podíl emisí SO2 (49,9 %), následován hutním prumyslem s 27 %, a emisí
NOx (31,5 %), následován výrobou minerálních/nekovových výrobku s podílem 29,9 %.
Hutní prumysl dominuje v emisích CO s podílem 88 %.
IV.3.5 Energetická nárocnost zpracovatelského prumyslu
Strukturální zmeny ve zpracovatelském prumyslu ukazuje prehled spotreby elektrické a
tepelné energie a snižování energetické nárocnosti (viz grafy IV.3.4 a IV.3.5).
128
Graf IV.3.4
Spotreba elektrické energie a vývoj elektrické nárocnosti ve zpracovatelském prumyslu
(GWh, %) v CR v letech 1995 a 2001–2006
59347
24300
52155
18764
41
100
80
36
10000
20000
30000
40000
50000
60000
70000
1995 2001 2002 2003 2004 2005 2006
GWh
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
110
%
Spotreba celkem (levá osa) Spotreba ve zprac.prum. celkem (levá osa*)
Podíl spotreby zprac. prum. na celkové spotrebe (pravá osa) Vývoj elektrické nárocnos ti (pravá osa*)
*) predbežný odhad MPO za rok 2006
Hodnota výpoctu elektrické nárocnosti je vztažena ke srovnatelným cenám roku 2000.
Zdroj: MPO, ERÚ
Graf IV.3.5
Spotreba tepelné energie a vývoje tepelné nárocnosti ve zpracovatelském prumyslu (TJ,
%) v CR v letech 2003–2006
100000
110000
120000
130000
140000
150000
160000
170000
180000
190000
2003 2004 2005 2006
TJ
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
%
Konecná spotreba celkem (levá osa*) Spotreba ve zprac.prum. celkem (levá osa**)
Podíl spotreby zprac. prum. na celkové spotrebe (pravá osa)
*) predbežný odhad MPO za rok 2006
**) predbežný odhad MPO (technologické teplo – 79 tis.TJ, vytápení a teplá užitková voda – 26 tis. TJ)
Zdroj: CSÚ
Snižování energetické nárocnosti zpracovatelského prumyslu je dusledkem zmen podílu
jednotlivých odvetví na zpracovatelském prumyslu a rustu produkce výrobku s vyšší pridanou
hodnotou. Vzhledem ke skutecnosti, že v ceském zpracovatelském prumyslu mají stále velkou
váhu odvetví energeticky nárocnejší (výroba kovu a základní chemie) je trend rustu produkce
výrobku s vyšší pridanou hodnotou o to významnejší. Snižování merných spotreb paliv, tepla
129
a elektrické energie na jednotku výrobní produkce ukazuje na zmeny ve prospech energeticky
méne nárocných technologií.
IV.4 Zemedelství
IV.4.1 Zemedelská produkce v roce 2006
Zemedelská výroba predstavuje jednu z duležitých ekonomických aktivit cloveka – je
hlavním spotrebitelem prírodních zdroju a jedním z významných faktoru ovlivnujících
strukturu a funkce krajiny. Ke konci roku 2006 predstavovala výmera zemedelské pudy
v CR 4 254 000 ha, tj. 54 % rozlohy pudního fondu CR, což znamená mezirocní pokles
o 5 tis. ha. Z celkové plochy zemedelské pudy tvorila 71,46 % orná puda, jejíž výmera od
roku 2002 mírne (o cca 7 tis. ha rocne) klesá. Naopak zastoupení trvalých travních porostu se
v posledních letech zvolna zvyšuje. Strukturu zemedelského pudního fondu v roce 2006
udává následující graf IV.4.1.
Graf IV.4.1
Struktura zemedelského pudního fondu v CR v roce 2006 – podíl jednotlivých druhu
pozemku na zemedelské pude celkem (%)
Orná puda
71,5%
Zahrady
3,8%
Ovocné sady
1,1%
Vinice
0,4%
Chmelnice
0,3%
Trvalé travní por.
22,9%
Zdroj: CÚZK
Hrubá zemedelská produkce (ve stálých cenách roku 1989) se v roce 2006 snížila o 4,2 % na
70,5 mld. Kc. Na uvádeném poklesu se podílely predevším zhoršené výsledky rostlinné
výroby, kdy se vlivem nepríznivých vegetacních podmínek (zejména extrémních výkyvu
letního pocasí) výrazne snížila sklizen obilovin, brambor a chmele. Hrubá živocišná produkce
se významne nesnížila.
Hrubá zemedelská produkce (ve stálých cenách) na 1 ha zemedelské pudy dosáhla výše
16 561 Kc a proti roku 2005 se snížila o 4,0 %. Pokles hrubé zemedelské produkce v bežných
cenách není tak výrazný, a to predevším z duvodu mírného rustu cen placených zemedelským
výrobcum za dodané produkty.
Rostlinná produkce se v roce 2006 podílela na produkci zemedelského odvetví v bežných
základních cenách 48,3 %, pricemž nejvýznamnejší zastoupení na rostlinné produkci mely
obiloviny (37,7 %) a technické plodiny (27,0 %). Živocišná produkce byla zastoupena na
produkci zemedelského odvetví v bežných základních cenách 46,4 %, nejvýznamnejší podíl
na živocišné produkci predstavovaly výroba mléka (42,9 %) a chov jatecních prasat (25,1 %).
130
IV.4.2 Spotreba hnojiv a prípravku na ochranu rostlin
Spotreba hnojiv se v roce 2006 oproti roku 2005 zvýšila v dusledku vzrustu spotreby
dusíkatých a draselných hnojiv, jak je patrné z grafu IV.4.2. Dále byla spotrebovávána
statková hnojiva ve výši 20,0 kg N c. ž. (dusíku v cistých živinách)/ha zem. pudy, 12,9 kg
P2O5 c. ž./ha zem. pudy a 20,6 kg K2O c. ž./ha zem. pudy. Po dlouhém období zásadního
snižování hnojení vápníkem došlo v roce 2006 k jeho žádoucímu navýšení o 10,1 %.
Graf IV.4.2
Spotreba živin NPK v prumyslových hnojivech (kg/ha zem. pudy) a spotreba
vápenatých hnojiv (mil. t), CR 1989–2006 (index, rok 1989 = 100)
0
20
40
60
80
100
120
1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
N
NPK Celkem
P2O5
K2O
Ca
Zdroj: MZe
V roce 2006 bylo na 1 ha zemedelské pudy spotrebováno 1,17 kg úcinných prípravku na
ochranu rostlin a rostlinných produktu, tj. o 3 % více než v roce 2005. Biologickými
prípravky na ochranu rostlin (mikrobiálními a makrobiálními) bylo ošetreno 19 490 ha
kulturních plodin. Nejvetší podíl biologické ochrany tvorila ochrana kukurice, révy vinné a
okrasných rostlin.
Celková rocní spotreba prípravku na ochranu rostlin vzrostla o 2,9 % na 9 924 t v celkové
hodnote 6 194 mil. Kc. Náklady na ošetrení 1 ha zemedelské pudy prípravky na ochranu
rostlin v roce 2006 dosáhly cástky 1 443 Kc. Zvýšení spotreby úcinných látek v prípravcích
na ochranu rostlin v roce 2006 bylo zpusobeno predevším rostoucí spotrebou herbicidu a
desikantu, zoocidu a prípravku v kategorii ostatní (zejména aditiv a adheziv).
K pokracujícímu poklesu došlo v kategorii fungicidu, jejichž spotreba poklesla oproti roku
2005 o 6 %.
V roce 2006 bylo v CR registrováno (povoleno používat) celkem 526 prípravku na ochranu
rostlin, držitelu platných rozhodnutí Státní rostlinolékarské správy (SRS) o registraci
prípravku na ochranu rostlin bylo 81 a 34 držitelu vlastnilo rozhodnutí SRS o povolení
k dovozu soubežných prípravku na ochranu rostlin.
IV.4.3 Hutnení a eroze pudy
Asi 50 % orné pudy je ohroženo hutnením, jež predstavuje nežádoucí zmeny pudní struktury a
ukazatelu prostorového usporádání pudní hmoty. Nejvýznamnejší prícinou hutnení je
stlacování pudy pojezdovými ústrojími stroju, které jsou pri hospodarení na pude využívány.
Zhoršením fyzikálních vlastností pud v dusledku hutnení zacíná zhoršování biochemických a
131
biologických vlastností pud. Dusledkem je zhoršení podmínek pro pestované plodiny, snížení
výnosu plodin, u cukrovky i snížení technologické jakosti. Z hlediska životního prostredí je
rizikovým faktorem snížená propustnost zhutnelých pud pro vodu, což se projevuje zvýšeným
povrchovým odtokem srážkové vody, spojeným s vodní erozí pud i znecištením vod
rizikovými látkami. Zhutnení pud zvyšuje i spotrebu motorové nafty pri zpracování pudy a
casto i potrebu opakovat operace predsetové prípravy pudy.
Spotreba motorové nafty v zemedelství predstavovala v roce 2006 cca 422 mil. litru. Celková
spotreba energie v zemedelství pak cinila podle odhadu Výzkumného ústavu zemedelské
techniky 17 mil. GJ.
V roce 2006 bylo potenciálne ohroženo vodní erozí 1 797 tis. ha (tj. 41,2 % zemedelské pudy)
a 320 tis. ha (tj. 7,5 % zem. pudy) bylo potenciálne ohroženo vetrnou erozí. V této souvislosti
bylo na protierozní opatrení v rámci pozemkových úprav vynaloženo 78,4 mil. Kc.
Z agroenvironmentálních opatrení (AEO) v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova
(HRDP) je trvale vysoký zájem o pestování meziplodin s protierozními úcinky, které byly
v roce 2006 zasety na více než 203 tis. ha osevní plochy.
IV.4.4 Ekologické zemedelství a integrované systémy pestování, IPPC
Výmera ekologicky obhospodarované pudy se v roce 2006 mezirocne zvýšila o 26,5 tis. ha na
281,5 tis. ha (vcetne ploch v konverzi) a ekologicky na ní hospodarilo celkem 963 ekofarem
(o 134 více ve srovnání s rokem 2005). To po mírném poklesu v roce 2005 predstavuje
pozitivní výrazný nárust, jak ukazuje následující graf IV.4.3. Podíl zemedelské pudy
obhospodarované v ekologickém zemedelství se tak zvýšil z cca 6 % v roce 2005 na 6,61 %
v roce 2006.
Graf IV.4.3
Vývoj ekologického zemedelství v CR v letech 1989–2006
0
200
400
600
800
1000
1200
1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006
pocet ekofarem / výmera v tis. ha
0
1
2
3
4
5
6
7
podíl na ZPF (%)
Pocet ekofarem
Výmera zemedelské pudy
obhospodarované ekologicky
Podíl na zemedelském pudním fondu
Zdroj: MZe
Približne 83 % ekologického zemedelství je provozováno na trvalých travních porostech,
jejichž podíl však od roku 2003 poklesl o zhruba 8 % ve prospech orné pudy s podílem 8,3 %
a trvalých a ostatních ploch s podílem 9,2 %. Hlavním oborem ekologického zemedelství je
živocišná výroba, konkrétne chov skotu.
V roce 2006 došlo ke zvýšení poctu výrobcu biopotravin o 27 na celkových 152 podniku.
Poptávka po biosurovinách se ze strany výrobcu biopotravin stále zvyšuje a zlepšují se
132
možnosti odbytu biopotravin v dusledku zvýšeného zájmu spotrebitelu. Od roku 2003 do roku
2006 vzrostl obrat za biopotraviny ctyrnásobne ze 180 mil. Kc v roce 2003 na více než 700
mil. Kc v roce 2006.
V roce 2006 pokracovala dotacní podpora ekologického zemedelství jako AEO v rámci
HRDP. Predpokládaná celková suma vyplacených dotací pro ekologické zemedelství v roce
2006 je cca 300 mil. Kc.
S úcinností od 30. 12. 2005 zacal platit zákon c. 553/2005 Sb., kterým se mení zákon
c. 242/2000 Sb., o ekologickém zemedelství. Smyslem novely bylo vypustit ze zákona
všechna ustanovení, která jsou duplicitní s evropskou legislativou (narízení Rady
91/2092/EHS o ekologickém zemedelství). V rámci legislativních zmen došlo k výraznému
zjednodušení právních predpisu pro ekologické zemedelství.
Stejne jako v roce 2005 pokracoval mírný nárust integrovaných systému pestování plodin.
V techto systémech pestování se využívají ekologicky a ekonomicky prijatelná opatrení, která
pozitivne usmernují produkci a kvalitu plodin, se zvláštním zretelem na minimalizaci obsahu
cizorodých látek v plodech a s prednostním využitím prirozených faktoru ochrany rostlin
(rezistentní odrudy, biologické a nechemické zpusoby ochrany).
V roce 2006 došlo k dalšímu nárustu ploch s pestováním zeleniny v systému integrované
produkce zeleniny (IPZ). Zeleninu pestovalo na ploše 4 839 ha 54 pestitelu (v roce 2005
na výmere 3 509 ha 39 pestitelu). Svaz integrované produkce hroznu a vína (SIPHV)
k 31. 12. 2006 registroval 155 pestitelu hospodarících na ploše 6 886 ha (6 822 ha, 163 v roce
2005). Výmera výsadeb clenu Svazu pro integrované systémy pestování ovoce (SISPO)
k 1. 8. 2006 byla 10 244 ha s celkem 214 pestiteli a 3 nevýrobními podniky (9 312 ha,
178 v roce 2005).
V roce 2006 byly integrované systémy pestování ovoce nebo révy vinné na ploše 15 251 ha
podporeny cástkou 162,5 mil. Kc.
V resortu zemedelství bylo v roce 2006 vydáno 109 rozhodnutí o integrovaném povolení ve
smyslu zákona c. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v platném znení (61 rozhodnutí v roce
2005, 69 rozhodnutí v roce 2004 a 5 rozhodnutí v roce 2003). V rámci IPPC se prosazují
krome jiného i opatrení na snížení zápachu z živocišné výroby.
IV.5 Doprava
IV.5.1 Stav a vývoj prepravních výkonu
Vývoj objemu osobní a nákladní dopravy v CR
V roce 2006 mírne poklesly výkony individuální automobilové dopravy (IAD) v poctu
prepravených osob (o 1,4 % na 2 220 mil. osob) i v prepravních výkonech (o 1,1 % na
71,6 mld. oskm)3. Prepravní výkony IAD v roce 2005 byly ale dodatecne zvýšeny. Rust
prepravních výkonu o 3,8 % zaznamenala osobní železnicní doprava (výkon elektrické trakce
vzrostl o 5,4 %). Oproti roku 2005 se v rámci mestské hromadné dopravy (MHD) snížil pocet
prepravených osob (o 1,4 % na 2 238 mil. osob) a zejména prepravní výkony (o 16,7 % na
13,5 mld. oskm). Krome metra došlo k poklesu u všech trakcí MHD, tj. u autobusu, trolejbusu
a tramvají. Rozdíl mezi poklesem poctu prepravených osob a poklesem prepravních výkonu
v oskm naznacuje statistické zpresnení. Reálný pokles proto nemusí být tak výrazný. Letecká
3 Osobový kilometr (oskm) se rovná preprave jedné osoby v osobní doprave na vzdálenost jednoho kilometru.
133
doprava si uchovala výrazné tempo rustu o dosáhla tak témer ctyrnásobných výkonu ve
srovnání s rokem 1989 (viz graf IV.5.1). Celkové prepravní výkony osobní dopravy vzrostly
mezi roky 1989–2006 o zhruba 36 %.
Graf IV.5.1
Index vývoje výkonu jednotlivých druhu osobní dopravy v CR v letech 1989–2006
(index, rok 1989 = 1)
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
4,0
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Železnicní
Silnicní - IAD
Silnicní - ver.*
Letecká
MHD
Celkem
*) index 2005/1990 Zdroj: CDV, MD (MHD 2006), CSÚ
V nákladní doprave byl v roce 2006 zaznamenán vysoký rust výkonu nákladní silnicní
dopravy (NSD) o 15,9 % na 50,4 mld. tkm4 (po poklesu spíše statistickém než reálném
v letech 2004 a 2005) a nákladní železnicní dopravy o 10,6 % na 16,4 mld. tkm. V roce 2006
zaznamenala rust prepravních výkonu i nákladní vodní doprava, jejíž výkony v zahranicí
(preprava ve tretích zemích a kabotáž na území tretích státu) se v roce 2006 zvýšily na
374,5 mil. tkm (ze 171,1 mil. tkm v roce 2005), tj. cinily asi 37 % prepravního výkonu této
dopravy. Bez nich se výkony nákladní vodní dopravy v CR v roce 2006 proti roku 2005
snížily o 10 %. Nákladní letecká doprava statisticky stagnovala na 0,05 mld. tkm a prepravní
výkony ropovodu v CR se zvýšily o 1,4 % na 2,3 mld. tkm.
Z grafu IV.5.2 je videt, že prepravní výkony nákladní dopravy v CR v roce 2006 poprvé
presáhly úroven roku 1989, a to o 3,3 % (odhlédneme-li od prepravních výkonu nekdejší cs.
námorní plavby).
4 Tunový kilometr (tkm) se rovná preprave jedné tuny zboží na vzdálenost jednoho kilometru.
134
Graf IV.5.2
Index vývoje výkonu jednotlivých druhu nákladní dopravy v CR v letech 1989–2006
(index, rok 1989 = 1)
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Železnicní
Silnicní
Vodní
Letecká
Potrubní
Celkem
Zdroj: CDV, MD, CSÚ
Struktura osobní a nákladní dopravy v roce 2006
Nejvetší podíl v rámci osobní dopravy zaujímala i v roce 2006 IAD – 64,1 % celkových
prepravních výkonu (63,7 % v roce 2005) – viz graf IV.5.3. Podíl MHD se oproti roku 2005
snížil na 12,1 % (14,3 % v roce 2005). Podíl letecké dopravy na osobní doprave se dále
zvyšoval na 9,1 % (8,6 % v roce 2005). Silnicní verejná doprava (linkové autobusy) se na
celkových prepravních výkonech podílela 8,5 % (7,6 % v roce 2005) a osobní železnicní
doprava 6,2 % (5,9 % v roce 2005).
Z grafu IV.5.4 je zrejmé, že v nákladní doprave CR si v roce 2006 dominantní pozici dále
posílila NSD, jejíž podíl na celkových prepravních výkonech vzrostl na 71,9 % (70,8 %
v roce 2005). Následovala nákladní železnicní doprava s 23,4 % (24,2 % v roce 2005). Podíl
vodní (1,4 %) a letecké dopravy (0,07 %) byl zanedbatelný.
Grafy IV.5.3 – 4
Výkony jednotlivých druhu osobní dopravy v mil. oskm (IV.5.3) a nákladní dopravy v
mil. tkm (IV.5.4) v CR v roce 2006 (% z celkových prepravních výkonu)
Silnicní - verej.
8,5%
Letecká
9,1%
MHD
12,1%
Silnicní - IAD
64,1%
Železnicní - elektr.
4,9%
Železnicní - motor.
1,3%
Železnicní - motor.
3,0%
Silnicní
71,9%
Vodní
1,4%
Letecká
0,1%
Potrubní
3,3% Železnicní - elektr.
20,3%
Zdroj: CDV, MD
135
IV.5.2 Environmentální aspekty dopravy
Vozidla
K 31. 12. 2006 bylo v CR registrováno celkem 5 419 tis. vozidel (bez speciálních vozidel),
z toho 823 tis. jednostopých vozidel, 4 113 tis. osobních aut a dodávek, 468 tis. nákladních
aut a 20 tis. autobusu. K nárustu poctu registrovaných vozidel došlo u všech druhu
motorových vozidel, s výjimkou autobusu. Nejvýznamnejší nárust oproti roku 2005 byl dle
Centrálního registru vozidel zaznamenán u nákladních vozidel, a to o 12,8 %, u osobních
vozidel cinil nárust 3,6 %. Rostoucí pocet vozidel se promítá rostoucím náporem na silnicní
sít i rostoucími požadavky silnicní dopravy na zábory území.
Ke konci roku 2006 cinil pocet vozidel na alternativní pohon 117 tis. na LPG, 1 400 na CNG
(stlacený zemní plyn) a 80 na elektrický pohon. Pro srovnání lze uvést, že v roce 2006 jezdilo
na automobilový benzín 4,1 mil. vozidel a na motorovou naftu 1,4 mil. vozidel.
Emise z dopravy
Z hlediska dlouhodobého vývoje je možné rozdelit emise skleníkových plynu a znecištujících
látek z dopravy na dve skupiny: na emise, u nichž je patrný príznivý klesající trend (emise
oxidu uhelnatého (CO), oxidu dusíku (NOx, resp. NO2), tekavých organických látek (VOC),
oxidu siricitého (SO2) a olova (Pb) a na emise s rostoucím trendem (emise nejvýznamnejšího
skleníkového plynu oxidu uhlicitého (CO2), dále oxidu dusného (N2O) a tuhých
znecištujících látek (PM), které od roku 1993 zaznamenaly nejvyšší nárust (viz graf IV.5.5).
Krome tuhých emisí z výfuku produkuje silnicní doprava ješte cca 17 000 t tuhých emisí
v podobe oderku z pneumatik, brzdového obložení atd.
Graf IV.5.5
Index vývoje emisí z dopravy v CR v letech 1993–2006 (index, rok 1993 = 1)
0
0,5
1
1,5
2
2,5
1993 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
CO2
CO
NO2
N2O
VOC
SO2
PM
Pb
Pozn.: V letech 2005 a 2006 byla provedena metodická zmena datové základny a zpetný prepocet dat do roku
2000. V jeho dusledku nejsou všechny údaje v delší casové rade plne srovnatelné.
Zdroj: CDV
V grafu IV.5.6 je hodnocen podíl emisí z motorové dopravy na celkových emisích
jednotlivých skleníkových plynu a znecištujících látek v CR v letech 1993–2005. Ve srovnání
s rokem 2004 došlo k nárustu podílu motorové dopravy u témer všech sledovaných
znecištujících látek, tj. u CO2, CO, NOx, N2O, VOC a PM. K poklesu došlo pouze u SO2 na
136
základe výrazného snížení prípustného obsahu síry v motorové nafte. Od 1. 1. 2005 jsou
povolena pouze nízkosirná paliva (s obsahem síry do 50 ppm) a bezsirná paliva (s obsahem
síry do 10 ppm), a to jak v prípade motorové nafty tak i automobilových benzinu). Nejvíce se
motorová doprava podílela v roce 2005 na emisích CO (cca 47 %) a NOx (cca 37 %).
Doprava se tak v posledních letech stává prícinou stagnace ci mírného rustu celkových emisí
skleníkových plynu v CR, a to i pres pokracující pokles emisí z velkých stacionárních zdroju.
Graf IV.5.6
Podíl emisí z motorové dopravy na celkovém znecištení ovzduší v CR v letech 1990–2005
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
%
CO2
CO
NOx
N2O
VOC
SO2
PM
Pb
Pozn.: Údaje za rok 2006 nejsou k dispozici.
Zdroj: CHMÚ, CDV
Z následujícího grafu IV.5.7 je zrejmé, že nejvetším emitentem znecištujících látek do
ovzduší byla v roce 2006 silnicní doprava, tj. IAD a NSD. Zatímco IAD je hlavním zdrojem
emisí CO2, N2O, SO2 a CH4, NSD zaujímá nejvetší podíl v prípade emisí NOx, PM, VOC a
také CO. Zbývající podíly pak pripadají na silnicní verejnou dopravu (autobusy), leteckou,
železnicní (motorovou) a vodní dopravu. Jejich podíly na emisích sledovaných látek jsou
v porovnání s IAD a NSD malé.
Graf IV.5.7
Emise CO2, NOx, N2O a PM z motorové dopravy v roce 2006 dle druhu motorové
dopravy
CO2 NOx
IAD
52,6%
silnicní verejná
10,7%
NSD
29,2%
železnicní
(motorová)
1,4%
letecká
6,0%
vodní
0,1%
IAD
20,4%
silnicní verejná
17,5NSD %
54,7%
vodní
0,2%
letecká
železnicní 4,2%
(motorová)
2,9%
137
N2O PM
silnicní verejná
3,7%
NSD
13,1%
železnicní
0,6%
letecká
6,0%
vodní
0,04%
IAD
76,5%
silnicní verejná
25,7NSD %
55,6%
IAD
15,0%
vodní
0,3%
letecká
0,0%
železnicní
3,5%
Pozn.: Údaje za rok 2006 jsou predbežné. Zdroj: CDV
Nárocnost prepravních výkonu základních druhu dopravy na emise v CR v roce 2005
(merná emisní nárocnost)
Protože údaje za poslední rok bývají predbežné a zejména v posledních letech se pri upresnení
v následujícím roce casto i podstatne mení, jsou pro mernou emisní nárocnost a nárocnost na
trakcní energii jednotlivých druhu dopravy použity konecné údaje za rok 2005.
Z tabulky IV.5.1 vyplývá, že z hlediska merné emisní nárocnosti prepravních výkonu
základních druhu nákladní dopravy byla v roce 2005 na jednotku výkonu u emisí CO, NOx,
VOC, tuhých cástic a PAU nejšetrnejší elektrická železnice, u SO2 a CO2 nákladní rícní
doprava. Emisne nejnárocnejší pak byla nákladní silnicní doprava.
Tabulka IV.5.1
Merná emisní nárocnost základních druhu nákladní dopravy v CR v roce 2005 (tkm/1
kg emise)
Silnicní
Motorová
železnice
Elektrická
železnice
Vodní
Druh emise tkm/1 kg
CO2 8 14 36 54
CO 440 2 189 339 602 8 192
NOx 814 1 274 20 220 4 771
VOC 1 913 9 215 299 774 32 261
SO2 264921 415 385 20 892 811 000
Tuhé (PM) 12 318 16 893 267 137 50 687,5
PAU 5457 889 19 416 360 5 316 587 800 20 500 000
Pozn. : PAU u motorové dopravy = rok 2003. Merná emisní nárocnost jednotlivých druhu dopravy v CR v roce
2005 vychází z definitivních údaju o emisích.
Zdroj: výpocty CENIA na základe dat CDV Brno, CSÚ a a.s.CEZ
Mernou emisní nárocnost prepravních výkonu základních druhu osobní dopravy v CR v roce
2005 uvádí tabulka IV.5.2. V osobní doprave melo v roce 2005 nejnižší merné emise CO,
VOC, NOx a CO2 metro, následováno tramvajemi, trolejbusy a elektrickými vlaky. Pozitivní
prínos elektrické MHD pro cistotu ovzduší ve mestech i mimo ne je zrejmý. U tuhých emisí a
PAU, dále dioxinu a furanu je nejšetrnejší letecká doprava, která tyto škodliviny neprodukuje.
138
Tabulka IV.5.2
Merná emisní nárocnost jednotlivých druhu osobní dopravy v CR v roce 2005
(oskm/1kg)
IAD Autobus
Motorová
železnice
Elektrická
železnice
Letecká Metro Tramvaj Trolejbus
Druh
emise
oskm/1kg
CO2 7,4 8,3 9,9 11,8 8,7 41,2 25,9 14,4
CO 63,4 90,7 1 581 105 143 9 535 351 689 236 268 136 485 710
NOx 2 965 942 921 6 472 2 379 22 771 14 279 7 896
VOC 3 525 4 200 6 659 95 407 16 614 351 689 216 579 119 425
SO2 226 250 259 333 296 667 6 691 145 309 23 446 14 725 8 155
Tuhé 72 400 9 848 12 598 131 103 Neznec. 395 650 288 772 159 233
PAU 5 966 18 944 13 394 1 702 690 200 Neznec. 5 969 822 700 2 078 764 100 20 073 567
Zdroj: Výpocty CENIA na základe dat CDV Brno, Rocenky CD, a.s. CEZ
Trakcní spotreba energie v doprave
V roce 2006 pokracoval trend nárustu spotreby trakcní energie (vozidel) v motorové doprave
v CR a rovnež zvyšování podílu spotreby energie v motorové doprave na celkové spotrebe
energie v CR. Trakcní spotreba energie v motorové doprave se v roce 2006 proti roku 2005
zvýšila o 2,5 % ze 244 619 TJ na 250 730 TJ5. Podíl motorové dopravy na celkové spotrebe
energie v CR cinil predbežne 21,6 %. Z tabulky IV.5.5 vyplývá, že k nárustu spotreby energie
došlo u všech druhu silnicní dopravy (IAD o 0,2 %, silnicní verejná o 6,9 %, NSD o 6,1 %),
které se na spotrebe energie v rámci motorové dopravy podílí 93 %. Mírný nárust byl
zaznamenán u letecké a vodní dopravy, v prípade motorové železnicní dopravy došlo
k poklesu.
Z hlediska nárocnosti prepravních výkonu jednotlivých druhu dopravy na spotrebu trakcní
energie vycházela v roce 2005 v rámci nákladní dopravy jako nejúspornejší elektrická trakce
železnicní dopravy (7,68 mil. tkm/TJ) a nejméne úsporná NSD (0,66 mil. tkm/TJ). V rámci
osobní dopravy bylo energeticky nejúspornejší metro (8,6 mil. oskm/TJ) a nejméne úsporná
IAD (0,54 mil. oskm/TJ).
Tabulka IV.5.5
Trakcní spotreba energie v motorové doprave (2005–2006) (TJ)
Druh dopravy
Rok
Silnicní
celkem IAD
Silnicní
verejná
Silnicní
nákladní Železnicní Vodní Letecká Celkem
2005 226 343 132 955 24 939 68 449 3 599 209 14 468 244 619
2006 232 453 133 209 26 651 72 593 3 515 251 14 511 250 730
Zdroj: CDV
V roce 2006 pokracoval rust prodeje i spotreby motorové nafty, podle predbežných údaju
o 4 % na 3 856 tis. t (z toho spotreba v doprave cinila 3 217 tis. t). Naopak mírne klesal prodej
automobilových benzínu (pokles o 2,4 % na 2 008 tis. t), což souvisí s nárustem obliby
5 CDV provedlo prepocet spotreby pohonných hmot motorovou dopravou, v jehož rámci se zvýšila spotreba
motorové dopravy a tím i emise v NSD na úkor zemedelství; spotreba dodávkových automobilu do 3,5 tuny byla
presunuta z NSD do IAD. Data tak nejsou pro NSD a IAD srovnatelná s daty uverejnenými v minulé zpráve.
139
osobních vozidel s naftovými motory. Oproti roku 2005 došlo k nárustu prodeje biopaliv
(z 10 tis. t na 66 tis. t), ten však zustává na velmi nízké úrovni (pod úrovní roku 2004
(213 tis. t). V roce 2006 došlo proti roku 2005 ke stagnaci spotreby zkapalnených ropných
plynu (LPG) na úrovni 236 tis. t a stlaceného zemního plynu (CNG) na úrovni 3,5 mil. m3.6
V silnicní doprave došlo v roce 2006 k 4 389 (v roce 2005 k 4274) haváriím spojených
s únikem nebezpecných, nejcasteji ropných látek. V železnicní doprave došlo ke 183 haváriím
(224 v roce 2005).
Zábor pudy pro dopravu
Negativním projevem rozvoje dopravy jsou zábory pudy pro potreby silnicní infrastruktury.
CR patrí k zemím s velmi hustou dopravní infrastrukturou, problémem však zustává její
dlouhodobá technická zanedbanost (dopravní závady, nízká kvalita i kapacita). V roce 2006
došlo k výraznému urychlení výstavby dálnicní síte (prodloužení o 12 % na 633 km). Tento
fakt znamená další znacné zábory pudy, které jsou s výstavbou silnic a dálnic spjaty (nové
komunikace jsou rešeny jako novostavby zpusobující vetší zábor pudy, než v prípade
rekonstrukce puvodních silnic). V roce 2006 došlo pri výstavbe a rekonstrukcích silnicní
dopravní infrastruktury v 9 krajích (v 5 údaje nejsou dispozici) k záboru 780 ha zemedelské
pudy a 50 ha lesní pudy.7
Zábor pudy dopravou a v jejím rámci zejména výstavba silnic dálnicního typu zpusobuje
likvidaci biotopu rostlin a živocichu, fragmentaci krajiny i osídlení, zhoršení migracní
prostupnosti, ovlivnení krajinného rázu.
Celková délka železnicní síte se v roce 2006 proti roku 2005 snížila o 17 km z duvodu rušení
nekterých úseku lokálních tratí. Pokracuje modernizace hlavních železnicních tahu a uzlu a
rozširování elektrické trakce.
Na opatrení ke snížení hlucnosti – výstavbu protihlukových sten – v roce 2006 vynaložila
Správa železnicní dopravní cesty 380,2 mil. Kc (v roce 2005 jen 112,6 mil. Kc).
IV.5.3 Ekonomické souvislosti vlivu dopravy na ŽP
Vlivy dopravy na životní prostredí nejsou z ekonomického hlediska doposud zcela jasne
a presne vyjádreny, presto existují koncepty, které se o kalkulaci vlivu dopravy na životní
prostredí pokoušejí. Jedním z nich je i koncept externalit v doprave. Príkladem takových
externalit jsou ty, které zahrnují ekonomickou cást škod na zdraví lidí vlivem nehod,
nadmerného dopravního hluku, emisí tuhých látek, SO2, NOx, VOC a CO, prízemního ozonu
(pocítáno jako ztráty vlivem nucené pracovní necinnosti a náklady na lécení obetí techto
negativních jevu), dále škod zpusobených zmenou klimatu vlivem emisí CO2 (pocítáno dle
doporucení EU jako podíl emisí CO2 z dopravy na 2 % vytvoreného HDP) a škod ze
zpomalování verejné dopravy dopravními zácpami. Príklad možné kalkulace techto externalit
je uveden v tabulkách IV.5.5 pro nákladní dopravu a IV.5.6 pro osobní dopravu v roce 2004.
6 Dlouhodobejší vývoj spotreby pohonných hmot v doprave nelze presne vyhodnotit, nebot v letech 2005 a 2006
došlo ke dvema citelným zmenám datové základny, které nebyly promítnuty do let 1990-2003. Rozsáhlé
nadhodnocení se týká spotreby vodní, motorové železnicní a autobusové dopravy, mírné podhodnocení spotreby
se týká IAD, NSD a letecké dopravy.
7 Údaje získány na základe dotazníkového šetrení CDV Brno (data jsou dostupná jen za kraje Stredoceský,
Jihoceský, Karlovarský, Ústecký, Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský).
140
Tabulka IV.5.5
Merné ekonomické externality ctyr základních druhu nákladní dopravy v CR v roce
2004 v Kc na milion tunokilometru
Druh externality Silnicní
Motor.
železnice
Elektr.
železnice
Vodní
Emise bežné 193 765 25 767 656 2 596
Prízemní ozon 29 604 22 501 0 3 330
Globální oteplení 42 442 35 428 12 013 4 972
Hluk 114 902 76 760 29 927 0
Nehody 57 967 11 367 1 151 0
Kongesce puvodci 11 508 0 0 0
CELKEM 450 189 171 823 43 747 10 898
Pozn.: nekterá definitivní data za roky 2005 a 2006 nejsou k dispozici. Obeti prízemního ozonu u motorové
dopravy dle roku 2003.
Zdroj: Výpocty CENIA
Z tabulky IV.5.5 je zrejmé, že každý prumerný cistý tunový km nákladní silnicní dopravy byl
v CR v roce 2004 zatížen 45 haléri ekonomických externalit, u motorové železnice 17,2
haléri, u elektrické nákladní železnice 4,4 haléri a u vodní dopravy 1,1 haléri.
Tabulka IV.5.6
Merné ekonomické externality jednotlivých druhu osobní dopravy v CR v roce 2004
v Kc na milion osobokilometru
Druh
externality
Silnicní
IAD
Silnicní
link.bus
Letecká Elektr.
žel.
Motor.
žel.
MHD
metro
MHD
Trol.
MHD
Tram.
MHD
Bus
Emise 105
273
226 655 8 172 2 089 30 935 558 1 225 772 184 860
Prízemní
ozon 10 377 34 340 10 779 0 26 279 0 0 0 31 068
Globální
oteplení 57 863 48 197 49 192 38 240 41 378 10 794 23 712 14 935 43 833
Hluk 72 730 74 779 632 21 433 13 840 0 0 160 248 117 120
Nehody 319 978 6 804 0 3 141 10 128 0 19 245 7 312 2 910
Kongesce
puvodci 22 288 0 0 0 0 0 0 0 0
CELKEM 588 508 390 774 68 775 64 904 122 559 11 352 44 182 176 686 379 791
Pozn.: nekterá definitivní data za roky 2005 a 2006 nejsou k dispozici. Obeti prízemního ozonu u motorové
dopravy dle roku 2003.
Zdroj: Výpocty CENIA
Tabulka IV.5.6 ukazuje, že v osobní doprave v CR v roce 2004 melo nejnižší merné
externality metro (1,1 hal./oskm), nejvyšší merné externality pak mela v dusledku vysoké
nehodovosti individuální automobilová doprava (58,9 hal./oskm).
141
IV.6 Odpadové hospodárství
Odpadové hospodárství CR je vymezeno zejména zákonem c. 185/2001 Sb., o odpadech
a o zmene nekterých dalších zákonu, v platném znení, zákonem c. 477/2001 Sb., o obalech
a o zmene nekterých zákonu (zákon o obalech), v platném znení, a jejich provádecími
predpisy. V roce 2006 nedošlo v platné legislative ke zmenám, ale vzhledem k predcházejícím
zmenám v krátkém 10letém období je obtížné porovnávat vývoj produkce a nakládání
s odpady v dlouhodobých casových radách.
Zde uvádená data o produkci a nakládání s odpady byla zjištována Centrem pro hospodarení
s odpady Výzkumného ústavu vodohospodárského T.G.M. na základe zákona c. 185/2001 Sb.
Produkci a nakládání s odpady sleduje také Ceský statistický úrad, avšak na základe vlastního
statistického zjištování.
IV.6.1 Celková produkce a nakládání s odpady
Produkce odpadu od roku 2004 setrvale klesá, což znázornuje graf IV.6.1. V roce 2005 klesla
produkce odpadu ze 38,7 na 29,8 mil. t (pokles o 23 %). Toto snížení bylo zpusobeno
snížením produkce zejména škváry ze spalování uhlí (-2,1 mil. t), zeminy (-1,5 mil. t),
zvírecího trusu (-1,2 mil. t) a nezpracované strusky (-1,2 mil. t). V roce 2006 trend snižování
produkce odpadu pokracoval a celkem bylo vyprodukováno 28,1 mil. t odpadu (mezirocní
pokles o 5 %).
Graf IV.6.1
Produkce odpadu v CR podle kategorie odpadu v letech 2000–2006
0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
40000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
tis. t
Nebezpecné
Ostatní
Pozn.: Vzhledem ke zmene metodiky zpracování nejsou data pred rokem 2000, resp. 2002 pro odpad kategorie
nebezpecný (v dalších grafech) plne srovnatelná.
Zdroj: VÚV T.G.M.
Zvyšuje se množství odpadu, které jsou recyklovány nebo využity. V roce 2006 bylo
recyklováno nebo využito jako druhotná surovina celkem 23,1 mil. t všech odpadu. Snižuje se
celkové množství odstranovaných odpadu, když v roce 2006 bylo skládkováno 4,228 mil. t,
tj. 15,1 % z celkové produkce (proti 5,325 mil. t, tj. 17,9 % v roce 2005).
Trvale se zvyšuje množství oddelene sebraných využitelných komunálních odpadu a rovnež
nebezpecných složek komunálních odpadu.
Stále malý podíl odpadu je spalován a energeticky využíván. V roce 2006 bylo energeticky
využito celkem 648,4 tis. t odpadu, což odpovídá 2,3 % celkové produkce odpadu (z produkce
komunálních odpadu bylo spáleno 9,6 %). V CR je v provozu 29 spaloven nebezpecných
142
odpadu a tri spalovny komunálních odpadu v Praze, v Brne a v Liberci. Krome spalování
odpadu ve speciálních spalovnách se odpady energeticky využívají ve 4 cementárnách.
V následujících kapitolách je podrobneji rozebrána produkce a nakládání s odpady v clenení
dle zákona o odpadech i odvetvové metodiky OECD.
IV.6.2 Produkce a nakládání s nebezpecnými odpady
Evidovanou produkci nebezpecných odpadu nelze do roku 2001 jednoznacne porovnávat
vzhledem k velkým rozdílum v poctu druhu odpadu, které byly podle platné legislativy CR
v jednotlivých letech považovány za nebezpecné. Vypovídající srovnání lze ucinit až od roku
2002, kdy vstoupila v platnost nová legislativa a v CR byl prijat nový Katalog odpadu,
shodný s Evropským katalogem odpadu. Z porovnání je však zrejmé, že dochází k mírnému
snižování produkce nebezpecných odpadu, která v roce 2002 cinila 2,42 mil. t, v roce 2005
1,62 mil. t a v roce 2006 pak 1,46 mil. t.
Nakládání s nebezpecnými odpady je znázorneno v grafu IV.6.2. Využívání nebezpecných
odpadu od roku 2002 stoupá, v roce 2005 to bylo 36,1 % a v roce 2006 pak 40,5 % z celkové
produkce nebezpecných odpadu. Rovnež se zvyšuje materiálové využití nebezpecných
odpadu (v roce 2005 to bylo 32,3 % a v roce 2006 36,1 %). Podíl využitých nebezpecných
odpadu se zvýšil mezi léty 2002 až 2006 o 10,5 %.
Graf IV.6.2
Nakládaní s nebezpecnými odpady v CR podle zpusobu nakládání
0
100
200
300
400
500
600
700
800
2002 2003 2004 2005 2006
tis. t
Palivo, využití tepla
Spalování
Fyz. a chem. metody
Biologické metody
Skládkování
Druhotná surovina
Skladování
Jiný zpusob
Zdroj: VÚV T.G.M.
Na skládkách bylo v roce 2006 uloženo celkem 5,5 %, spáleno bylo 3,8 % a energeticky
využito 4,4 % nebezpecných odpadu z celkové produkce nebezpecných odpadu. Stálým
problémem je velké množství nebezpecných odpadu, které jsou mezirocne skladovány.
IV.6.3 Produkce a nakládání s ostatními odpady
Porovnání nakládání s odpady kategorie ostatní v letech 2002 až 2006 je znázorneno
v grafu IV.6.3, z nehož je zrejmé, že dochází ke zvyšování množství využívaných odpadu a
naopak dochází ke snižování množství odpadu ukládaných na skládky. Stále malé procento
odpadu je energeticky využíváno (2,2 %) nebo spalováno (0,2 %).
143
Graf IV.6.3
Nakládání s ostatními odpady v CR podle zpusobu nakládání 2002–2006
Zdroj: VÚV T.G.M.
V roce 2006 se recyklace a využívání odpadu v porovnání s minulými roky zvýšila. Celkem
bylo v roce 2006 využito 23,1 mil. t odpadu, tj. 86,3 % proti 68,7 % v roce 2005. Využívají se
predevším kovové železné i neželezné odpady a stavební odpady, v menší míre se využívají
nekteré kovonosné odpady a odpady z plastu, skla a papíru.
Skládkování odpadu je stále rozšíreným zpusobem jejich odstranení vzhledem k pomerne
nízkým nákladum na tento zpusob odstranování odpadu a nízkým poplatkum za uložení
odpadu na skládky. V roce 2006 bylo na skládkách uloženo o 4,8 % odpadu méne než v roce
2005, což také odpovídá 5% poklesu celkové produkce odpadu. Pocet skládek má klesající
tendenci a v soucasné dobe provozované skládky musí odpovídat normám CR. Problémy
u soucasne provozovaných skládek se vyskytují predevším v oblasti požadavku na jejich
tesnení a odplynení, kdy nekteré skládky svým technickým zajištením neodpovídají
požadavkum norem ES a budou muset být po roce 2009 uzavreny.
IV.6.4 Produkce odpadu dle clenení podle odvetví
Produkce odpadu v clenení dle skupin OECD je znázornena v grafu IV.6.4, kde je zrejmý
trend ve snižování celkové produkce. Ke snížení došlo napr. u odpadu ze zemedelství
a z lesnictví, z dolování a težby, ze stavebnictví, nebo u produkce odpadu z cištení mesta
a u komunálních odpadu. Na celkové produkci odpadu v CR v roce 2006 tvorily nejvetší podíl
odpady ze stavebnictví (32,6 %), odpady prumyslové (24,7 %) a komunální odpady (14,9 %).
0
2000
4000
6000
8000
10000
12000
14000
16000
18000
20000
2002 2003 2004 2005 2006
tis. t
Palivo, využití tepla
Spalování
Fyz. a chem. metody
Biologické metody
Skládkování
Druhotná surovina
Skladování
Jiný zpusob
144
Graf IV.6.4
Produkce odpadu v CR z hlediska puvodu dle trídení OECD (dle vybraných skupin
OKEC) 2002–2006
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
10 000
2002 2003 2004 2005 2006
skupina OECD
množství (tis. t)
zemedelství a lesnictví
dolování a težby
prumysl
energetika (mimo radioaktivní)
výroba a rozvod vody
stavebnictví
cištení mesta
komunální
jiné
Zdroj: VÚV T.G.M.
IV.6.4.1 Nakládání s komunálními odpady
Produkce komunálních odpadu v letech 2003 až 2006 zustala prakticky na stejné výši,
a pohybuje se na úrovni cca 4,4–4,6 mil. t., což predstavovalo 12–15 % z celkové produkce
odpadu. V roce 2005 cinila produkce komunálních odpadu 4,4 mil. t (14,9 % z celkové
produkce odpadu) a v roce 2006 mírne klesla na 4,0 mil. t (14,2 % celkové produkce).
Stále nejbežnejším zpusobem odstranení komunálních odpadu je skládkování. Podíl
skládkovaných odpadu z celkové produkce komunálních odpadu mezirocne vzrostl mezi roky
2005 a 2006 z 69,3 % na 81,0 %. Podíl materiálove využitých komunální odpadu v CR v roce
2006 dosáhnul 20 % a podíl energeticky využitých komunálních odpadu z celkové produkce
komunálních odpadu v roce 2006 cinil 9,5 %. Nakládání s komunálními odpady vyšší než
celková rocní evidovaná produkce znamená, že je nakládáno i s odpady, které jsou ve
sledovaném roce dovezeny k využití, prípadne k využití predány ze skladových zásob.
K zvýšení materiálového využití prispívá zejména oddelený sber složek komunálního odpadu,
vcetne jeho nebezpecných složek. Množství oddelene sbíraných složek komunálního odpadu
se trvale zvyšuje. Vývoj nakládání s komunálními odpady je znázornen v grafu IV.6.5.
Graf IV.6.5
Nakládání s komunálními odpady v CR podle zpusobu nakládání 2002–2006
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
2002 2003 2004 2005 2006
tis. t
Palivo, využití tepla
Spalování
Fyz. a chem. metody
Biologické metody
Skládkování
Druhotná surovina
Skladování
Jiný zpusob
Zdroj: VÚV T.G.M.
145
IV.6.4.2 Trídený sber komunálního odpadu
V roce 2006 došlo v CR k dalšímu rozvoji systému trídeného sberu komunálního odpadu. Do
systému trídení provozovaného spolecností EKO-KOM, a.s. bylo k 31. 12. 2006 zapojeno
9 988 586 obyvatel, tj. 97 % populace CR, kterí žijí v 5 481 obcích, zapojených do systému
trídení komunálního odpadu. Systém EKO-KOM, a.s. tak patrí z hlediska pokrytí populace
k nejúspešnejším v Evrope.
Výtežnost trídeného sberu komunálního odpadu stoupla v roce 2006 na 43,6 kg/obyvatele a
rok, což je oproti roku 2005 nárust o více než 7 kg. Vývoj výtežnosti trídeného sberu je
znázornen v grafu IV.6.6.
Graf IV.6.6
Celková výtežnost trídeného sberu v CR na obyvatele 1999–2006
0
10
20
30
40
50
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
kg/obyvatel/rok
Zdroj: EKO – KOM, a.s.
Mezi tradicne separované komodity patrí papír, plasty a smesné sklo. V roce 2006 dále
pokracoval dynamický nárust v trídení nápojových kartonu – oproti roku 2005 se množství
oddelene sebraného odpadu z nápojových kartonu zdvojnásobilo. Významný nárust byl také
zaznamenán v množství oddelene sebraného bílého skla, a to témer o 50 %.
Na konci roku 2006 bylo pomocí sociologického pruzkumu zjišteno, že se již 69 % obyvatel
CR soustavne venuje trídení odpadu. Pri pruzkumu o sobe sice 77 % dotázaných tvrdilo
že odpady trídí, ale pomocí kontrolních otázek bylo zjišteno, že 8 % respondentu odpady
netrídí, ale stydí se to priznat. Z toho mužeme usoudit, že je trídení odpadu stále více vnímáno
jako samozrejmost, která patrí k soucasnému životnímu stylu.
V roce 2006 mela drtivá vetšina obyvatel CR možnost trídit komunální odpad a také více než
dve tretiny obyvatel systém trídeného sberu pravidelne využívalo. Podle množství sebraného
trídeného komunálního odpadu je CR na 1. míste mezi novými clenskými státy Evropské unie
a predcí i radu zemí EU 15.
IV.6.5 Zpetný odber nekterých výrobku
Povinnost zpetného odberu nekterých výrobku je dána zákonem c. 185/2001 Sb., o odpadech.
Podrobneji problematiku zpetného odberu nekterých výrobku upravují vyhlášky MŽP
c. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a c. 237/2002 Sb., o podrobnostech
zpusobu provedení zpetného odberu nekterých výrobku. Povinnost zajistit zpetný odber techto
výrobku má povinná osoba, která uvedené výrobky vyrábí nebo uvádí na trh v CR. Povinnost
zpetného odberu se vztahuje na minerální oleje, elektrické akumulátory, galvanické clánky a
146
baterie (nikl-kadmiové, olovené, ostatní), pneumatiky, výbojky a zárivky a elektrozarízení
pocházející z domácností.
Zpetný odber se zatím nestal významným nástrojem prenášejícím odpovednost za nakládání
s odpadem na výrobce, vcetne financování. Odpovednost není doplnena dalšími jasnými
právními predpisy (povinnost registrace), stanovením konkrétních cílu odberu, recyklace,
využití nebo odstranení pro vybrané skupiny výrobku.
V roce 2005 bylo celkem zpetne odebráno 45,8 tis. t z 205,9 tis. t výrobku uvedených na trh.
Celková úspešnost zpetného odberu tedy cinila 22,3 %. Napríklad úspešnost zpetného odberu
minerálních oleju je velmi nízká (2,3 %) a neustále klesá. Naopak úspešnost zpetného odberu
pneumatik je velmi vysoká (52 %) a má rostoucí tendenci stejne jako úspešnost zpetného
odberu Ni - Cd akumulátoru a baterií, kdy množství zpetne odebraných baterií prevyšuje
množství dodané na trh povinnými osobami.
Nezávisle na zpetném odberu výše uvedených vybraných výrobku existuje také jejich výkup.
Vykoupené výrobky jsou však také urceny k materiálovému využití. Úspešnost zpetného
odberu ostatních akumulátoru a baterií mírne roste. Významne vzrostlo materiálové využití
zpetne odebraných baterií, zejména na úkor jejich odstranení spalováním .Míra materiálového
využití baterií vzrostla v roce 2006 na 66 %. Vzhledem k malé velikosti baterií a zrejme i
nechuti spotrebitelu k jejich trídení, zustává stále velké množství baterií nevytrídeno
v komunálním odpadu.
Úspešnost zpetného odberu výbojek, zárivek (26 %) a elektrozarízení pocházejícího
z domácností (1,65 %) mírne roste. V tabulce IV.6.1 jsou uvedeny údaje získané zpracováním
rocních zpráv povinných osob o plnení povinnosti zpetného odberu.
Tabulka IV.6.1
Prehled o zpetne odebraných výrobcích
Komodita/rok Množství výrobku, na které
se vztahuje zpetný odber
(t)
množství zpetne
odebraných výrobku
(t)
Úspešnost
zpetného odberu
(%)
2003 76 548 3 651 4,8
2004 101 296 4 108 4,1
Minerální
oleje
2005 103 533 2 370 2,3
2003 46 949 20 082 42,8
2004 66 080 29 792 45,1
Pneumatiky
2005 71 227 37 070 52,0
2003 15 380 4 426 28,8
2004 11 604 4 039 34,8
Pb
akumulátory
2005 15 227 4 939 32,4
2003 325 703 216,4
2004 362 520 143,7
Ni-Cd
akumulátory
a baterie
2005 219 512 233,9
2003 2 849 70 2,5
2004 4 444 238 5,4
Ostatní
baterie a
akumulátory
2005 3 774 215 5,7
147
2003 1 334 283 21,2
2004 1 575 278 17,7
Výbojky a
zárivky
2005 2 142 557 26,0
2003 15 337 144 0,9
2004 21 436 285 1,3
Chladnicky
a mraznicky
2005 (do 12.8.) 9791 162 1,65
Zdroj: VÚV T.G.M.
IV.6.6 Nakládání s vybranými výrobky
Odpady PCB
Produkce odpadu s obsahem PCB kolísá v závislosti na vyrazovaných zarízeních s obsahem
PCB. V roce 2006 bylo vyprodukováno celkem 219 t techto odpadu. Prevážná cást produkce
(64,4 %) byla spálena ve spalovne nebezpecných odpadu, zbývající množství je uloženo ve
skladech.
Odpadní oleje
Vývoj celkové produkce odpadních oleju je ovlivnen zpetným odberem. Ne všechny zpetne
odebrané oleje se dostávají do evidence odpadu, protože jsou využívány jiným zpusobem,
jako napr. prefiltrováním na nový výrobek. Prumerná rocní produkce cerstvých mazacích
oleju dle registrovaných producentu ciní cca 149 tis. t (statistika CAPPO). Podle vyhodnocení
zpetného odberu odpadních oleju bylo v roce 2005 uvedeno na trh celkem 103 533 t. Celková
produkce odpadních oleju dle ISOH byla v roce 2005 30 963 t a v roce 2006 32 867 t, což
predstavuje približne pouze 1/4 z produkce cerstvých mazacích oleju.
Odpadní oleje jsou predevším používány pro výrobu tepelné energie. V roce 2006 bylo
energeticky využito 70,4 %, rafinováno 14,5 % a spáleno 3,4 % z celkové produkce
odpadních oleju. Jako skladové zásoby bylo vykázáno celkem 19,0 %. Z duvodu rozdílnosti
metodik sledování prodeje cerstvých oleju, odstranení celních kontrol na hranicích po vstupu
do EU, sberu odpadních oleju podle zákona o odpadech dle zpetného odberu nekterých
výrobku a dle produkce odpadu evidované v ISOH je problematické sledovat skutecné
nakládání s odpadními oleji.
Kaly COV
Po zavedení vyhlášky MŽP c. 382/2002 Sb., o podmínkách použití kalu na zemedelské pude,
v platném znení, nastal v CR odklon od zpusobu využití kalu na zemedelské pude.
Podíl kalu z produkce cistíren odpadních vod použitých na zemedelské pude v roce 2005 cinil
11,4 % a v roce 2006 11,5 %. Nejvetší množství techto kalu bylo v roce 2006 kompostováno
(celkem 58,7 %) a dá se predpokládat, že cást takto upravených (kompostovaných) kalu COV
byla rovnež použita na zemedelské pude. Cást kalu (9,4 %) byla uložena na skládkách a cást
zustala dle evidence ISOH ve skladech.
Autovraky
Do zákona o odpadech byla novelou zákonem c. 314/2006 Sb., mimo jiné, doplnena
povinnost provozovatelu zarízení ke sberu autovraku a zpracovatelu autovraku zapojit se do
informacního systému sledování toku vybraných autovraku, stanoveného provádecím právním
148
predpisem a pusobnost krajských úradu byla rozšírena o doplnování tohoto informacního
systému.
Celková produkce vybraných autovraku vzniklých z autovraku z vozidel vyrobených po
1. 1. 1980 v roce 2005 byla 887 tun. Z tohoto množství bylo opetovne použito a využito
18,4 %. V roce 2006 bylo celkem vyprodukováno 7 266 tun vybraných autovraku, ze
získaných dílu a odpadu bylo opetovne použito a materiálove využito 25,2 %.
Baterie a akumulátory
Celková produkce odpadních baterií a akumulátoru se zvýšila z 13,3 tis. t v roce 2005 na
17,6 tis. t v roce 2006. Z tohoto množství prevážná cást (cca 85 %) pripadá na olovené
akumulátory. Jejich sber dosahuje rocne prumerne nad 85 % (zdroj: Kovohute Príbram
nástupnická, a.s.). Materiálové využití je 100%, nebot veškeré vykoupené olovené
akumulátory jsou zpracovány. Díky hodnote Pb akumulátoru je pouze 1/4 celkové produkce
použitých akumulátoru sesbírána v režimu zpetného odberu (princip odpovednosti výrobce),
zbylé 3/4 jsou predmetem sberu a výkupu oprávnených osob za úhradu.
U NiCd akumulátoru je situace obdobná, kdy jediný výrobce v CR zajištuje zpetný odber a
sebrané množství je materiálove využito na 100 %. U prenosných baterií a akumulátoru je
situace složitejší. Pres legislativní opatrení a informacní kampane se dosud nedarí zajistit sber
požadovaný Plánem odpadového hospodárství CR (100 g/obyvatele). Prevážná cást
prenosných baterií a akumulátoru neprojde zpetným odberem a koncí jako odpad
v komunálním odpadu. Zpetne odebrané prenosné baterie a akumulátory jsou využity z cca
65 %, zbytek je odstranen.
Elektrozarízení a elektroodpady z domácností
Vedení evidence elektrozarízení a elektroodpadu byla zavedena novelou zákona o odpadech a
provádecí vyhláškou MŽP c. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozarízeními a
elektroodpady. Údaje vedené v ISOH jsou tedy pouze za první rok sledování. Podle evidence
bylo v roce 2006 zpracováno celkem 26 363 t elektrozarízení a elektroodpadu z domácností.
Zpracováním získané materiály a odpady byly využity z 33,3 %, vyvezeno bylo 10,7 % a
uloženo na skládkách bylo celkem 3,2 %. Podle evidence zustalo ve skladech 35,8 %
materiálu a odpadu.
IV.6.7 Odpady z obalu
Spolecnosti sdružené pod autorizovanou obalovou spolecností EKO-KOM, a.s. uvedly v roce
2006 na trh 3 125 861 t obalu. Z tohoto množství predstavují 831 199 tun (27 %) obaly pro
jedno použití a 2 294 662 t (73 %) opakovane použitelné obaly. Za rok 2005 reprezentovalo
množství obalu uvedených na trh klienty spolecnosti EKO-KOM, a.s. 91 % obalu
evidovaných na ceském trhu a pro rok 2006 bude tento pomer obdobný.
Procentuální zastoupení jednotlivých materiálu používaných k výrobe nevratných obalu se
v posledních letech prakticky nemení. Pro rok 2006 se jednalo o tyto hodnoty: sklo 21 %,
plasty 23 %, papír 39 %, kovy 5 % a ostatní materiály 12 %. Ani v následujících letech se
nepredpokládají významné zmeny ve složení obalového portfolia a ani zmeny v technologiích
zpracování odpadu z obalu.
V roce 2006 bylo v rámci systému EKO-KOM, a.s. využito 547 645 t odpadu z jednocestných
obalu, címž bylo dosaženo 66 % míry recyklace a využití. Vývoj celkového množství
využitého odpadu z obalu v posledních letech znázornuje graf IV.6.7.
149
Graf IV.6.7
Celkové množství využitých odpadu z obalu v CR v letech 1999–2006
0
100
200
300
400
500
600
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
tis. t
Zdroj: EKO – KOM, a.s.
CR dlouhodobe splnuje kritéria recyklace a využití odpadu z obalu stanovená obalovou
smernicí ES a ceským zákonem o obalech. Srovnání zákonem požadované a skutecné míry
recyklace a využití odpadu z obalu pro jednotlivé komodity v roce 2006 je patrné z grafu
IV.6.8. Se 46% mírou recyklace a využití odpadu z plastových obalu tak zaujímá CR první
prícky mezi evropskými zememi.
Graf IV.6.8
Dosažená míra recyklace a využití odpadu z obalu v CR
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
papír s klo plasty kovy ostatní celkem
%
recyklace a využití CR
zákonná míra recyklace
Zdroj: EKO – KOM, a.s.
Kontrola v oblasti obalu
Pracovníci inspektorátu COI provedli na celém území CR v roce 2006 kontroly zamerené na
dodržování plnení povinností dle zákona c. 477/2001 Sb., o obalech. Celkem bylo
zkontrolováno 341 provozoven. Nedostatky byly zjišteny ve 129 kontrolovaných
provozovnách (tj. 37,8 %). Nejcasteji zaznamenaným porušením bylo porušení povinnosti
nabízet stejné nápoje ve vratných zálohovaných obalech pri prodeji techto nápoju
v nevratných obalech v provozovnách o prodejní ploše rovné nebo vetší než 200 m2. Porušení
bylo zjišteno ve 41 prípadech, tj. 12 %. V 65 prípadech byla uložena bloková pokuta ve výši
52,5 tis. Kc. V 69 prípadech bylo zahájeno správní rízení.
CIŽP provedla v roce 2006 celkem 294 kontrol plnení povinností zákona c. 477/2001 Sb., o
obalech. Porušení povinností bylo zjišteno pri 93 kontrolách (31,6 % kontrol). Do konce roku
2006 nabylo právní moci 50 pokut v celkové výši 651 000 Kc. Nejcasteji zjištenými
správními delikty u subjektu zapsaných v Seznamu osob na MŽP bylo porušení povinnosti
150
zasílání evidence o obalech ve stanoveném termínu a dále pak neplnení kvót využití a
recyklace.
IV.6.8 Preshranicní preprava, dovoz a vývoz odpadu
Od vstupu CR do EU, tj. od 1. 5. 2004, platilo pro CR narízení Rady 93/259/ES o dozoru
nad prepravou odpadu v rámci i mimo rámec ES a o její kontrole. Legislativní úprava ES
striktne rozlišuje odpady urcené k odstranení a odpady urcené k využití.
Dovoz odpadu do CR k odstranení je i po vstupu do EU, až na výjimky, zakázán.
Z dovážených odpadu podléhajících kontrolnímu režimu se nejvýrazneji zvýšilo zejména
množství olovených akumulátoru (císlo dle Katalogu odpadu 16 06 01), a to o 5 tis. t na
7,2 tis. t. Zvýšil se také dovoz zinkového popela (c. dle KO 11 05 02) z 59 na 107 t a oproti
minulému roku bylo dovezeno i 4,2 tis. t odpadu z úpravy odpadu (c. dle KO 19 12 12).
Všechny dovážené odpady byly urceny k materiálovému využití v CR s výjimkou použitých
pneumatik, které byly do konce roku 2001 dováženy jak k protektorování, tak
i k energetickému využití (cementárny). Zákon c. 185/2001 Sb., ve znení platném
od 1. 1. 2002 do 30. 4. 2004, dovoz odpadu k energetickému využití zakazoval,
od 1. 5. 2004 je preprava odpadu do CR za úcelem energetického využití opet povolena.
Všechny odpady vyvážené z CR byly urceny k materiálovému využití. Pro odpady urcené
k odstranení je v CR k dispozici zpracovatelská kapacita a vyváženy nejsou.
V roce 2006 bylo z CR z odpadu podléhajících kontrolnímu režimu vyvezeno nejvíce
nemagnetické frakce z drcení kovových odpadu (c. dle KO 19 10 06), a to 1 418 t. Bylo to
však o 312 t méne než v roce predchozím. Dále bylo vyvezeno napr. 533 t odpadu z hutního
zpracování zinku ve forme ostatního prachu (c. dle KO 10 05 04) (o 196 t více než v roce
predchozím), nebo 395 t kyselin sírové a siricité (c. dle KO 06 01 01) (o 77 t méne než v roce
predchozím). Množství žádného z dalších vyvážených odpadu nepresáhlo 350 t.
IV.6.9 Kontrola v oblasti nakládání s odpady, s chemickými látkami a biocidními
prípravky
Mezi nejvýznamnejší prípady porušení zákona, které v prubehu roku 2006 rešilo oddelení
odpadového hospodárství CIŽP, patrily jednoznacne prípady nelegální preshranicní prepravy
odpadu ze SRN do CR (Libceves, Sosnová, Arnoltice, Lahovicky, Milovice) a dále prípady
nelegálních skladu nebezpecných odpadu (Libcany, Chvaletice, Nalžovice). S podobným
typem porušení zákona se CIŽP dosud nesetkala a vzhledem k velkému poctu prípadu si
jejich šetrení vyžádalo mnohdy i presun již tak nedostatecných kapacit plánovaných pro
pravidelné kontroly na místa, kde bylo nutné rešit akutní problémy.
Pres výše zmínené komplikace a nedostatecné personální kapacity provedlo OOH CIŽP
v roce 2006 celkem 3 314 kontrol, z toho bylo 1 315 plánovaných a 1 999 na základe podnetu.
Za zjištená porušení byly ve správních rízeních uloženy pokuty v celkové výši 63 756 000 Kc.
Kvalitní šetrení techto prípadu je podmínkou pro uložení i velmi vysokých sankcí v rádu
desítek milionu korun, které CIŽP za závažné správní delikty v poslední dobe nekolikrát
uložila. Další nutnou podmínkou pro úspešné došetrení závažných prípadu je kvalitní a úzká
spolupráce všech orgánu kompetentních v oblasti odpadového hospodárství. OOH CIŽP se
snaží na základe inspekcí uzavrených meziresortních dohod tuto spolupráci neustále rozvíjet a
prohlubovat jak na národní, tak v poslední dobe stále casteji i na mezinárodní úrovni.
151
Další úkoly OOH CIŽP se týkaly kontroly dodržování podmínek zákona o biocidech, kontroly
dovozcu, výrobcu a prvních distributoru nebezpecných látek a prípravku z hlediska
chemického zákona, kontroly nakládání s kaly z COV, kontroly puvodcu nebezpecných
odpadu, kontroly nakládání s obaly, kontroly všech skládek nebezpecných odpadu, kontroly
preshranicní prepravy odpadu, kontroly autovrakovišt, kontroly nakládání s elektrozarízeními
a elektroodpady, kontrola provozovatelu nebo vlastníku zarízení s možným obsahem PCB a
kontroly zajištení plnení povinností zpetného odberu vybraných použitých výrobku.
IV.7 Staré ekologické záteže
V roce 2006 se MŽP snažilo upevnit svou roli odborného garanta v procesu odstranování
starých ekologických záteží. Rešení problematiky starých ekologických záteží není stále na
národní úrovni jednotné a u ostatních resortu, resp. krajských úradu, které se touto
problematikou v rámci svých kompetencí zabývají, není zajišten centrálne rízený metodický
postup. Situaci komplikuje i ruznost financních zdroju používaných k rešení této
problematiky. Roli odborného garanta již dlouhodobe zastává MŽP v rámci procesu
odstranování starých ekologických záteží vzniklých pred privatizací, dále na lokalitách
hrazených z rozpoctu MŽP (sanace bývalých základen Sovetské armády) a v prípade
nekterých krajských úradu. Pro období 2007 až 2013 bude MŽP hrát významnou roli pri
projednávání žádostí o poskytnutí dotací z operacního programu ŽP, prioritní osa 4, opatrení
4.2 „Odstranování starých ekologických záteží“.
IV.7.1 Evidence lokalit se starou ekologickou záteží podle zpusobu vzniku záteže
Nejduležitejším a nejrozsáhlejším zdrojem informací o starých ekologických zátežích v CR je
databáze MŽP, Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM), která k 31. 12. 2006
obsahovala cca 6 000 záznamu. Pocet nových záznamu v jednotlivých krajích uvádí tabulka
IV.7.1.
Tabulka IV.7.1
Prehled rozdelení nových záznamu do SEKM v roce 2006
Kraje Skládky MF MŽP CIŽP
Jihoceský 182 56 8 5
Jihomoravský 198 64 3 4
Karlovarský 94 18 1 0
Královéhradecký 139 48 6 0
Liberecký 124 25 7 0
Hlavní mesto
Praha 39 32 4 6
Moravskoslezský 166 47 4 0
Olomoucký 347 40 3 1
Pardubický 110 35 7 0
Plzenský 117 71 12 4
Stredoceský 364 69 18 3
Ústecký 343 50 22 0
152
Vysocina 165 31 2 3
Zlínský 95 25 1 3
Celkem 2483 611 98 29
Pozn: Skládky – cca 2/3 uvedeného poctu predstavují databáze skládek uzavrených pred platností soucasné
odpadové legislativy. Cca tretinu údaju tvorí archivní skládky evidované okresními úrady, které nejsou duplicitní
s první citovanou databází skládek. MF – jedná se o lokality, na nichž odstranování starých ekologických záteží
vzniklých pred privatizací probíhá v režimu ekologické smlouvy, MŽP – databáze techto lokalit obsahuje
informace o akcích hrazených z rozpoctu MŽP, a to bud podle § 42, odst. 4 ve znení zákona o vodách platném
pro rok 2003 anebo pro bývalé vojenské základny po Sovetské armáde, kde má MŽP povinnost tyto záteže
odstranovat podle usnesení vlády c. 2 ze dne 6. ledna 1993, CIŽP – jsou uvedeny nejduležitejší prioritní akce
vedené v evidenci Ceské inspekce životního prostredí.
Zdroj: SEKM
Prehled umístení všech záznamu v databázi SEKM (vcetne databáze skládek a míst vhodných
ke skládkování, kterou zpracovala CGS a která obsahuje informace pouze v GIS – zelenou
barvou) dle stavu ke konci roku 2006 predstavuje obrázek c. IV.7.1.
Obrázek IV.7.1
Rozmístení záteží z databáze SEKM v roce 2006
Zdroj: CGS
Nejširší prehled o výskytu starých ekologických zátežích, které jsou v rámci CR evidovány
ruznými organizacemi, získává MŽP pravidelne z podkladu pro reporting do Evropské
agentury pro životní prostredí (EEA) za oblast TA – 2, contaminated sites. Tato jednoduchá
evidence je vytvárena na základe informací poskytovaných z ostatních resortu, které v rámci
svých kompetencí staré ekologické záteže odstranují a také na základe informací z nekterých
krajských úradu, které se k této povinnosti, vyplývající z odst. 4, § 42 zákona 241/2001 Sb.,
o vodách, hlásí.
Celkem bylo v roce 2006 tímto zpusobem evidováno 6 018 lokalit. Mimo MŽP (73,57 %
poskytovaných informací, z toho SEKM 52,97 %) pochází nejvíce informací z krajských
úradu (19,22 %), z Ministerstva dopravy (2,23 %), Ministerstva obrany (2,02 %) a od Úradu
pro zastupování státu ve vecech majetkových (1,88 %).
153
Tabulka IV.7.2 rozdeluje jednotlivé lokality (kontaminovaná místa) podle typu cinnosti, která
vedla ke vzniku záteže. Nejvetší procento SEZ (52,6 %) vzniklo ukládáním komunálního
odpadu.
Tabulka IV.7.2
Rozdelení kontaminovaných míst v CR podle vzniku záteže
Hlavní typy cinností [%] kontaminovaných míst
Ukládání komunálního odpadu 52,61
Prumyslové a komercní aktivity 18,04
Ukládání prumyslového odpadu 6,19
Sklady ropných látek 4,81
Elektrárny, výroba elektriny 3,99
Místa havárií dalších závadných látek 3,29
Vojenské základny 3,07
Težba a produkce ropy 2,51
Težba nerostných surovin 1,47
Další skladování, vcetne úložišt hnoje 0,59
Skladování chemických látek 0,45
Havárie ropných látek 0,29
Radioaktivní materiály 0,03
Území zasažená válkou 0
Ostatní 2,66
Celkem 5 867 100% (identifikovaných zdroju)
Zdroj: MŽP
V roce 2006 byl schválen také zákon c. 183/2006 Sb., stavební zákon, podle kterého bude od
roku 2007 nutné zahájit národní, celoplošnou inventarizaci starých ekologických záteží, resp.
kontaminovaných míst, a to vcetne míst kontaminovaných potencionálne. Duvodem je, že
MŽP je povinno podle prijatého zákona (resp. vyhlášky MŽP c. 500/2006 Sb.), poskytovat
informace o starých ekologických zátežích do územne analytických podkladu. Tato nová
evidence by mela vycházet z údaju, které jsou dosud k dispozici (viz výše) a mela by
zahrnovat i informace o dalších zátežích, jejichž pruzkum ci odstranování jsou v soucasné
dobe hrazeny z privátních zdroju a MŽP o nich zatím nemá informace. Na základe výsledku
jednotné národní inventarizace bude možné navrhnout národní strategii odstranování SEZ a
stanovit cílová data pro její plnení.
IV.7.2 Odstranování starých ekologických záteží a jeho financování
Proces odstranování starých ekologických záteží není v CR zajišten jednotným subjektem a
v prípade regionu je také zatížen problematickým prístupem nekterých z nich k rešení tohoto
procesu podle odst. 4, § 42 zákona 254/2001 Sb., o vodách ve znení pozdejších predpisu.
O této situaci vypovídá i tabulka IV.7.3, která poskytuje prehled dosud vynaložených
nákladu. Nekteré krajské úrady informace neposkytly, prevážne se zduvodnením, že tento
proces v „souladu s platnou legislativou“ nereší.
154
Tabulka IV.7.3
Vynaložené náklady na odstranování starých ekologických záteží v CR
Zdroj informací
Náklady v roce 2006
(mil. Kc)
Celkové náklady
(mil. Kc)
Ministerstvo dopravy 36,2 374,3
Ministerstvo financí 5 172,0 35 379,0
Ministerstvo obrany 33,2 268,8
Ministerstvo prumyslu a obchodu 2 092,1 37 852,5
Ministerstvo vnitra 0,9 0,9
Ministerstvo životního prostredí 62,4 1 290,0
Státní fond životního prostredí CR 62,8 361,4
Jihoceský kraj . .
Jihomoravský kraj 4,9 16,9
Karlovarský kraj . .
Královéhradecký kraj 5,9 .
Liberecký kraj . .
Magistrát Hl.m. Praha 7,9 87,7
Moravskoslezský kraj . .
Olomoucký kraj . .
Pardubický kraj 20,5 67,3
Plzenský kraj . .
Stredoceský kraj . .
Ústecký kraj . 9,1
Vysocina . .
Zlínský kraj . .
CELKEM 7 478,4 75 640,6
Zdroj: MŽP
IV.7.3 Dozor nad odstranováním starých ekologických záteží
Proces kontroly efektivního vynakládání financních prostredku státního rozpoctu popr.
verejných rozpoctu je nedílnou soucástí procesu odstranování starých ekologických záteží.
Ministerstvo životního prostredí spolecne s Ministerstvem financí tuto kontrolu zajištuje
v nekolika stupních. Nejduležitejším z nich je tzv. „supervizor“, tedy nezávislý subjekt, který
provádí detailní kontrolu realizace opatrení, která mají vést k odstranení staré ekologické
záteže. Nedílnou soucástí této cinnosti je rovnež pravidelná kontrola fakturovaných cástek a
spoluodpovednost supervize za jednotlivé faktury. Dalším, nezastupitelným prvkem kontroly
je spoluúcast referentu jednotlivých ministerstev ci regionu na kontrolních dnech, které podle
závažnosti rešeného problému probíhají v mesícních, ctvrtletních a nebo rocních intervalech a
mohou být operativne svolávány i mimo stanovené termíny, pokud to je nezbytne nutné.
U zakázek, které supervizi nevyžadují (pruzkumné práce, zpracování analýz rizik apod.), jsou
standardne využíváni tzv. oponenti. K tomuto úcelu u obzvlášt složitých geologických
155
podmínek využívá MŽP rovnež posudkové cinnosti Ceské geologické služby. Pro kontrolu
rozsáhlých sanacních opatrení hrazených z rozpoctu MF využívá MŽP tzv. experta, který je
na lokalite prubežne prítomen a paralelne se supervizí MF vykonává kontrolu prací. Ze zpráv
z ostatních resortu a regionu vyplývá, že obdobný postup je zajištován i z jejich strany.
IV.8 Materiálové toky
Cílem indikátoru materiálových toku je kvantifikace celkových nároku ekonomického
systému na materiály. Spotreba materiálu je v tomto smeru považována za vhodný indikátor
záteže životního prostredí, protože se získáváním surovin, jejich zpracováním a využitím, jak
ve forme vlastních surovin, tak ve forme výrobku konecné spotreby, je spojena rada klícových
environmentálních problému. Jedná se napríklad o strukturální zmeny v krajine spojené
s težbou nerostných surovin, snižování biodiverzity v dusledku produkce biomasy ve
velkoplošných agroekosystémech, globální zmena klimatu a acidifikace v dusledku spalování
fosilních paliv, eutrofizace v dusledku nadmerného užívání prumyslových hnojiv apod.
V roce 2005 byl pripraven a v cervnu téhož roku schválen Rámec programu udržitelné
spotreby a výroby v Ceské republice, který mimo jiné stanovil priority CR v oblasti
materiálových toku, a zduraznil nutnost zpracovat akcní programy realizace Rámce.
V soucasné dobe je pripravován Program udržitelného využití a produktivity zdroju, který
stanoví konkrétní cíle, opatrení, nástroje a casový horizont plnení v oblasti materiálových
toku. Problematikou udržitelné spotreby a výroby ve vztahu k materiálovým tokum se dále
zabývá pripravovaná Obnovená Strategie udržitelného rozvoje CR. V rámci tohoto
dokumentu je plánováno snížení materiálové nárocnosti HDP do roku 2020 minimálne na
úroven prumeru zemí EU 27.
Spotreba materiálu v CR
Vývoj indikátoru domácí materiálové spotreba v CR v letech 1990–2004 v clenení podle
skupin materiálu a jednotlivých komponent udávají tabulka IV.8.1 a graf IV.8.1. Indikátor
domácí materiálová spotreba (Domestic Material Consumption – DMC) je sestavován dle
metodiky Eurostatu a predstavuje celkovou hmotnost vytežených surovin a vyprodukované
biomasy (tzv. domácí užitá težba), ke které jsou pricteny veškeré dovozy a odecteny veškeré
vývozy.
Tabulka IV.8.1
Domácí materiálová spotreba v CR podle skupin materiálu v letech 1990–2004 (mil.
tun)a)
1990 1995 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Rostlinná biomasa urcená na
výživu 15,9 12,5 14,6 13,0 11,9 14,1 10,2 7,3 11,1
Rostlinná a živocišná krmiva 20,4 13,8 13,4 11,3 10,5 11,0 9,9 7,9 9,8
Drevo a produkty
ze dreva 8,7 7,0 7,8 8,5 9,4 9,1 9,6 8,9 8,1
Stavební nerostné suroviny a z
nich vyrobené produkty 89,3 51,8 62,2 52,7 52,5 53,6 54,2 60,8 63,6
Prumyslové nerostné suroviny a
z nich vyrobené produkty 27,8 18,1 18,8 20,9 21,4 20,8 18,0 18,9 19,2
156
Rudy a z nich vyrobené
produkty 9,9 5,6 3,7 2,2 3,8 3,7 3,7 4,9 5,5
Uhlí a z neho vyrobené
produkty 110,8 67,7 68,9 53,4 60,1 58,4 56,6 57,9 57,4
Ropa a z ní vyrobené produkty 13,8 7,8 8,1 7,8 7,5 8,0 7,8 8,2 8,8
Zemní plyn a z nej vyrobené
produkty 6,5 8,2 9,7 9,5 9,8 9,9 7,1 6,9 6,5
Ostatníb) -2,7 -0,8 -0,6 -0,9 -0,6 -0,4 -0,2 0,3 2,2
Celkem 300,4 191,7 206,6 178,4 186,3 188,2 176,9 182,0 192,2
a) Oproti údajum CSÚ publikovaným ve zpráve “Vybrané úcty životního prostredí v CR na makroekonomické
úrovni“ (kód publikace 2006–05), neobsahuje domácí materiálová spotreba v tabulce IV. 8.1 a grafech IV.8.1 a
IV.8.2 dovozy a vývozy obalu, které jsou velmi težko kvantifikovatelné. Z tohoto duvodu je nyní Eurostat
nedoporucuje do tohoto indikátoru zahrnovat. Dále došlo k revizi dat za rok 2004.
b) Položka „Ostatní“ zahrnuje živocišnou biomasu urcenou na výživu, ostatní biomasu, ostatní fosilní paliva a
produkty konecné spotreby, které nejsou primárne vyrobeny z jednoho materiálu (napr. ze dreva), ale ze smesi
více materiálu (napr. ze dreva, rud a fosilních paliv).
Údaje za roky 2005 a 2006 nebyly k dispozici.
Zdroj: COŽP UK, CSÚ
Graf IV.8.1
Domácí materiálová spotreba v CR podle komponent v letech 1990–2004 (mil. t)
0
50
100
150
200
250
300
350
1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004
mil. tun
Domácí materiálová spotreba Domácí užitá težba Dovozy Vývozy
Zdroj: COŽP UK, CSÚ
Za celé sledované období poklesla domácí materiálová spotreba z 300,4 mil. t v roce 1990 na
192,2 mil. t v roce 2004. Vzhledem k tomu, že pocet obyvatel CR je velmi stabilní a pohybuje
se na úrovni cca 10 milionu obyvatel, odpovídají tyto hodnoty cca 30 t na osobu v roce 1990 a
19 t na osobu v roce 2004. Pokles nastal zejména na pocátku 90. let (do roku 1994), mírne
sestupný kolísavý trend však byl zachován i po zbytek sledovaného období. V letech 2003 a
2004 však došlo k nárustu domácí materiálové spotreby, která dosáhla nejvyšší hodnoty od
roku 1997.
Celkový pokles domácí materiálové spotreby byl zpusoben zejména snížením spotreby
hnedého a cerného uhlí v dusledku útlumu energeticky nárocných prumyslových odvetví
(napr. metalurgického prumyslu), celkového zvyšování energetické úcinnosti neboli efektivity
premeny paliva na užitecnou práci díky zavádení moderních technologií a v dusledku
plynofikace (z tuny plynu je možné vyrobit více energie než z tuny uhlí, proto se ho
157
spotrebovává menší množství). Nárust materiálové spotreby v letech 2003 a 2004 byl
zpusoben zejména zvýšením spotreby stavebních nerostných surovin, rud a produktu konecné
spotreby (kategorie „Ostatní“). Nárust spotreby stavebních nerostných surovin je možné dát
do souvislosti s rustem stavební výroby v techto letech.
Duležitou vypovídací schopnost má i velikost podílu dovozu na domácí materiálové spotrebe.
Cím vyšší je tento podíl, tím více je ekonomika daného státu citlivá na náhodné výkyvy
v zahranicním obchodu (nedostatek urcitých komodit, neocekávané zvýšení jejich cen, atd.).
Týká se to zejména strategických materiálových zdroju jako jsou fosilní paliva ci vzácné
kovy. Podíl dovozu na domácí materiálové spotrebe mezi lety 1990 až 2004 znatelne vzrostl,
ze 17 % v roce 1990 na 32,1 % v roce 2004.
Decoupling záteže životního prostredí a ekonomické výkonnosti a materiálová nárocnost
Domácí materiálová spotreba je považována za vhodný indikátor pro vyjádrení decouplingu
(tzn. oddelení krivek záteže životního prostredí a ekonomického výkonu), protože se jedná
o agregovaný indikátor záteže životního prostredí. Vyjádrení decouplingu prostrednictvím
tohoto indikátoru a indikátoru HDP je znázorneno v grafu IV.8.2.
Graf IV.8.2
Oddelení krivek záteže životního prostredí a ekonomické výkonnosti v CR v letech
1990–2004
40
50
60
70
80
90
100
110
120
1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004
Index (1990=100)
HDP
DMC
Pozn.: HDP uvedeno ve stálých cenách roku 2000
Zdroj: COŽP UK, CSÚ (DMC), OECD (HDP)
Z grafu je patrné, že za celé sledované období došlo v CR k výraznému oddelení krivek záteže
životního prostredí spojené se spotrebou materiálu a ekonomické výkonnosti. Na zacátku
sledovaného období se na oddelení krivek podílel zejména pokles materiálové spotreby,
zatímco od roku 1994 již materiálová spotreba príliš neklesala a decoupling byl dán rustem
HDP. Z dosažení decouplingu vyplývá i skutecnost, že poklesla materiálová nárocnost HDP,
tedy spotreba materiálu na jednotku HDP. Došlo tak k nárustu efektivity premeny materiálu
na ekonomický výstup, což melo mimo jiné pozitivní dopad na snižování výrobních nákladu
ze strany nákupu surovin a dalších materiálu potrebných na výrobu.
158
V Nástroje ochrany životního prostredí
V.1 Legislativa
V roce 2006 pokracovala transpozice právních predpisu ES, která se promítla do rady
legislativních zmen v oblasti životního prostredí. Tato kapitola shrnuje nejvýznamnejší
zmeny, které nabyly úcinnosti v roce 2006. Výcet všech prijatých zákonu, provádecích
vyhlášek a usnesení vlády je k dispozici na webových stránkách MŽP v rubrice „Legislativa“
(http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/legislativa).
Integrovaná prevence
Zákon c. 222/2006 Sb., kterým se mení zákon c. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a
omezování znecištení, o integrovaném registru znecištování a o zmene nekterých zákonu
(zákon o integrované prevenci), ve znení pozdejších predpisu, a nekteré další zákony. Zákon
nabyl úcinnosti dne 1. 6. 2006.
Novelou byla transponována smernice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne
26. kvetna 2003 o úcasti verejnosti na príprave nekterých plánu a programu týkajících se
životního prostredí a o zmene smernic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve veci úcasti
verejnosti a prístupu k právní ochrane. Dalším zámerem rozsáhlejší novelizace zákona
o integrované prevenci byla úprava nebo doplnení nekterých ustanovení, jejichž aplikace
v praxi ukázala nekteré nedostatky vecného, procesního nebo systémového charakteru.
Novela mela za cíl upravit duslednejší integraci rozhodnutí a povolení vydávaných podle
složkových predpisu v oblasti ochrany životního prostredí, upravit nekteré definice, blíže
definovat role nekterých úcastníku rízení, snižovat administrativní nárocnost povolovacího
procesu atd.
Prevence závažných havárií
Zákon c. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií zpusobených vybranými nebezpecnými
chemickými látkami nebo chemickými prípravky a o zmene zákona c. 258/2000 Sb.,
o ochrane verejného zdraví a o zmene nekterých souvisejících zákonu, ve znení pozdejších
predpisu, a zákona c. 320/2002 Sb., o zmene a zrušení nekterých zákonu v souvislosti
s ukoncením cinnosti okresních úradu, ve znení pozdejších predpisu (zákon o prevenci
závažných havárií). Zákon nabyl úcinnosti dne 1. 6. 2006.
Zákon transponuje smernici Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES, kterou se mení
smernice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpecí závažných havárií s prítomností
nebezpecných látek. Duvodem prípravy zcela nového zákona (namísto novely) byla
predpokládaná rozsáhlost nové úpravy, vycházející z množství požadavku smernice
2003/105/ES i ze zkušeností nabytých petiletou aplikacní praxí zákona c. 353/1999 Sb. Zákon
oproti predchozí úprave prináší zjednodušení nekterých procedur a v oduvodnených
prípadech upouští od požadavku na plnení vybraných povinností.
Nakládání s odpady
Zákon c. 314/2006 Sb., kterým se mení zákon c. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmene
nekterých dalších zákonu, ve znení pozdejších predpisu, a zákon c. 140/1961 Sb., trestní
zákon, ve znení pozdejších predpisu. Zákon nabyl úcinnosti dne 22. 6. 2006.
Duvodem pro navrhované dílcí zmeny mající prevážne legislativne technický charakter bylo
upresnení pojmu dovoz/dovozce v souvislosti se vstupem CR do EU, dále úprava nakládání
159
s biologicky rozložitelným odpadem, která by mela podporit jeho materiálové využívání
v souladu s požadavkem smernice Rady 1999/31/ES na snižování obsahu biologicky
rozložitelných odpadu ukládaných na skládky (nove vložená ustanovení §10a, § 33a a
33b). Další oblastí úpravy je stanovení povinnosti zapojit se do informacního systému
sledování toku vybraných autovraku pro osoby oprávnené k jejich sberu a zpracování.
Nakládání s obaly a obalovými odpady
Zákon c. 66/2006 Sb., kterým se mení zákon c. 477/2001 Sb., o obalech a o zmene nekterých
zákonu (zákon o obalech), ve znení pozdejších predpisu. Zákon nabyl úcinnosti dne
15. 3. 2006.
Novela zákona primárne reagovala na zmeny vyvolané smernicí Evropského parlamentu
a Rady 2004/12/ES, kterou se mení smernice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.
Zejména se jednalo o tyto zmeny: prijetí kriterií a názorných príkladu, které upresnují pojem
obal; povinnost pro jednotlivé clenské státy prijmout opatrení, aby se na celém jejich území
dosáhlo využití a recyklace obalových odpadu v rozsahu, který je smernicí požadován.
Cílem novely bylo predevším stanovit nový rozsah recyklace a využití odpadu z obalu (až do
roku 2012). Další významnou zmenou je osvobození od povinností zpetného odberu a využití
odpadu z obalu a od povinnosti podat návrh na zápis do seznamu osob pro podnikatelské
subjekty, které rocne uvedou na trh méne než 300 kg obalu a zároven jejich rocní obrat
neprekrocí 4,5 mil. Kc.
CR využila možnosti požádat o prechodné období pro plnení cílu smernice (spolecne
s dalšími novými clenskými zememi EU). Prechodná období byla schválena smernicí Rady
2004/20/ES a novela s príslušnými harmonogramy koresponduje.
Oblast posuzování vlivu na životní prostredí
Zákon c. 163/2006 Sb., kterým se mení zákon c. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní
prostredí a o zmene nekterých souvisejících zákonu (zákon o posuzování vlivu na životní
prostredí), ve znení zákona c. 93/2004 Sb. Zákon nabyl úcinnosti dne 27. 4. 2006.
Novela zákona byla pripravena predevším pro urychlenou transpozici smernice Evropského
parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. kvetna 2003 o úcasti verejnosti na
vypracovávání nekterých plánu a programu týkajících se životního prostredí a o zmene
smernic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o úcast verejnosti a prístup k právní
ochrane. Novela dále reagovala na skutecnost, že podle upozornení Evropské komise zákon
c. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostredí, ve znení zákona c. 93/2004 Sb.,
nebyl plne kompatibilní se smernicí Rady 85/337/EHS o posuzování vlivu urcitých
verejných a soukromých projektu na životní prostredí, v platném znení. Jednalo se
zejména o zpusob aplikace tzv. prahových hodnot, kterými se podle ceské právní úpravy
v rozporu se smernicí z posuzování automaticky vylucují zámery nacházející se pod temito
prahovými hodnotami. Zámerem novely bylo proto dosažení plného souladu vnitrostátní
legislativy s príslušnými akty komunitárního práva v oblasti posuzování vlivu na životní
prostredí.
160
V.2 Integrované povolování a posuzování vlivu na životní prostredí
V.2.1 Integrovaná prevence a omezování znecištení (IPPC)
Integrovaná prevence a omezování znecištení se v CR rídí zákonem c. 76/2002 Sb.,
o integrované prevenci a omezování znecištení, o integrovaném registru znecištování
a o zmene nekterých zákonu (zákon o integrované prevenci), který vstoupil v platnost v roce
2003. Tímto zákonem byla do ceského právního rádu implementována smernice Rady
96/61/ES o integrované prevenci a omezování znecištení (Integrated Pollution Prevention
Control – IPPC).
Ministerstvo životního prostredí je gestorem implementace (zavádení do praxe) a transpozice
požadavku smernice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znecištení.
Nespornou výhodou integrovaného povolení je administrativní zjednodušení, kdy je místo
rady dílcích povolení vydáno jedno integrované. Z dosavadních poznatku rovnež vyplývá, že
vetšina technologií, které spadají do pusobnosti zákona o IPPC, odpovídá vysokému
standardu ochrany životního prostredí.
Celkový pocet zarízení v procesu integrovaného povolování byl k 31. 12. 2006 v CR 1 558,
což je více než bylo puvodne predpokládáno. Nejvetší nárust žádostí v roce 2006 byl
v kategoriích výroby a zpracovávání kovu, v potravinárském prumyslu a živocišné výroby.
V roce 2006 bylo podáno 475 žádostí o integrované povolení, integrovaných povolení bylo
vydáno 357. Celkem bylo k 31. 12. 2006 podáno 1 183 žádostí o integrované povolení a
celkem bylo vydáno 807 pravomocných rozhodnutí.
Tabulka V.2.1 dokumentuje celkový pocet zarízení v procesu integrovaného povolování
od roku 2003 k 31. 12. 2006. Tretí sloupec tabulky udává pocty zarízení, které vstoupily
do procesu v roce 2006.
Tabulka V.2.1
Pocet zarízení v procesu integrovaného povolování
Kategorie
Celkem pocet zarízení
v procesu od roku 2003
Pocet zarízení vstupujících
do procesu v roce 2006
1 – energetika 191 95
2 – výroba a zpracování kovu 332 135
3 – zpracování nerostu 99 28
4 – chemický prumysl 197 40
5 – nakládání s odpady 224 30
6 – ostatní zarízení 614 311
Celkem 1 558 655
Zdroj: MŽP
Zarízení v povolovacím procesu IPPC jsou na území CR rozmísteny nerovnomerne. Nejméne
zarízení se nachází na území Hlavního mesta Prahy (23 podaných žádostí do konce roku
2006), nejvíce na území Stredoceského kraje (164 podaných žádostí do konce roku 2006).
Informacní systém o IPPC (http://www.env.cz/ippc) obsahuje informace o podaných
žádostech o vydání integrovaného povolení, o stavu vyrizování techto žádostí a dokumenty
vztahující se k temto žádostem, vcetne sledování zmenových rízení u již vydaných
integrovaných povolení.
161
V.2.2 Posuzování vlivu na životní prostredí (EIA/SEA)
Proces posuzování vlivu na životní prostredí – proces EIA (Environmental Impact
Assessment) se v roce 2006 rídil zákonem c. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní
prostredí a o zmene nekterých souvisejících zákonu (zákon o posuzování vlivu na životní
prostredí), ve znení zákonu c. 93/2004 Sb., c. 163/2006 Sb. a c. 186/2006 Sb. Proces
posuzování vlivu na životní prostredí predstavuje významný prvek preventivních nástroju
ochrany životního prostredí a zároven duležitou soucást environmentální politiky.
Posuzování zámeru
Predmetem posuzování jsou zámery staveb, cinností a technologií a zajištuje je MŽP nebo
krajské úrady. V roce 2006 došlo k výraznému nárustu poctu oznámených zámeru
v souvislosti s prijetím novely zákona: MŽP vyrizovalo 134 a krajské úrady 1 689
oznámených zámeru. Prehled výsledku posuzování EIA v roce 2006 (pocet ukoncených
procesu) a srovnání s rokem 2005 uvádí tabulka V.2.2.
Tabulka V.2.2
Pocet ukoncených procesu v letech 2005 a 2006
stanovisk nepodléhá dalšímu o
posuzování souhlasné nesouhlasné
ukonceno
z jiných duvodu
2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006
Ministerstvo
životního prostredí
55 56 60 47 2 3 5 6
Krajské úrady 666 1 273 46 54 4 2 59 83
Zdroj: MŽP, CENIA
Nejvíce posuzovaných zámeru spadalo k 31. 12. 2006 do kategorie „Obchodní a skladové
komplexy vcetne parkovišt“ (478), následované kategorií „Prumysl“ (259), „Vodní
hospodárství“ (193), „Odpadové hospodárství“ (161) a „Energetika“ (135). Nejméne zámeru
spadalo do kategorie „Težební prumysl“ (48).
Posuzování koncepcí
Novela zákona úcinná od roku 2004 mimo jiné nove upravila posuzování vlivu koncepcí na
životní prostredí. Krome velkého množství oznámených návrhu zadání územních plánu obcí a
jejich zmen bylo od nabytí úcinnosti zákona do konce roku 2006 oznámeno 14 návrhu zadání
územních plánu velkých územních celku a jejich zmen. Pet bylo ukonceno záverem
zjištovacího rízení, že nepodléhají dalšímu posuzování a jednou bylo vydáno souhlasné
stanovisko.
Tabulka V.2.3 uvádí pocet oznámených koncepcí od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2006 a pocet
stanovisek vydaných príslušnými úrady v roce 2006. Všechna stanoviska byla souhlasná.
162
Tabulka V.2.3
Oznámené koncepce od nabytí úcinnosti zákona c. 93/2004 Sb. do 31. 12. 2006 a
stanoviska vydaná príslušnými úrady v roce 2006
MŽP Krajské úradPocet oznámených koncepcí y
od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2006 54* 38
Pocet vydaných stanovisek MŽP Krajské úrady
v roce 2006 33 1
*) V roce 2006 probehlo posuzování sedmi koncepcí podle §14 b) tj. mezistátní posuzování koncepce provádené
mimo území CR.
Zdroj: MŽP, CENIA
Informace a dokumenty porízené v prubehu procesu posuzování jsou zverejnovány mimo jiné
i na internetu v Informacních systémech EIA/SEA, který je prístupný z webových stránek
Ministerstva životního prostredí (http://www.env.cz) a CENIA (http://www.cenia.cz).
V.3 Ekonomické nástroje
Poplatky
Hlavní kategorií ekonomických nástroju jsou poplatky, a to predevším za znecištování
životního prostredí a za využívání prírodních zdroju. Tabulka V.3.1 predstavuje seznam
poplatku platných v roce 2006 vcetne informací o jejich právním zakotvení a
administrativním zajištení.
163
Tabulka V.3.1:
Systém poplatku v ochrane životního prostredí v roce 2006
OBLAST PLATBA
PRÁVNÍ ZAKOTVENÍ
(PRÍSLUŠNÉ ZÁKONY)
SPRÁVCE
(VYMERUJE,
KONTROLUJE)
VYBÍRÁ
(VYMÁHÁ)
PRÍJEMCE
poplatky za znecištování ovzduší – provozovatelé zvlášte
velkých a velkých stacionárních zdroju
§ 19 zák. c. 86/2002 Sb., o ochrane
ovzduší
Krajský úrad Celní úrad SFŽP CR*
poplatky za znecištování ovzduší – provozovatelé
stredních stacionárních zdroju
§ 19 zák. c. 86/2002 Sb., o ochrane
ovzduší
Obec s rozšírenou
pusobností
Celní úrad SFŽP COVZDUŠÍ R
poplatky za znecištování ovzduší – provozovatelé malých
stacionárních zdroju
§ 19 zák. c. 86/2002 Sb., o ochrane
ovzduší
Obec Obec Obec
platba za odebrané množství podzemní vody § 88 zák. c. 254/2001 Sb., o vodách CIŽP Celní úrad
50 % SFŽP CR
50 % rozpocet kraje
poplatky za vypouštení odpadních vod do vod
povrchových
§ 89–99 zák. c. 254/2001 Sb.,
o vodách
CIŽP Celní úrad SFŽP CR
poplatek za povolené vypouštení odpadních vod do vod
podzemních
§ 100 zák. c. 254/2001 Sb., o vodách Obec Obec Obec
VODA
platba k úhrade správy vodních toku a správy povodí § 101 zák. c. 254/2001 Sb., o vodách Správce vodního toku Správce vodního toku Správce vodního toku
odvody za odnetí pudy ze zemedelského pudního fondu –
za trvalé a docasné odnetí
§ 11–12 zák. c. 334/1992 Sb., o ochr.
zemedelského pudního fondu
Orgány státní správy
na úseku ZPF
Celní úrad
40 % - obec
60 % - SFŽP CR
PUDA
poplatek za odnetí pozemku urcených k plnení funkcí lesu
– za trvalé a docasné odnetí
§ 17–18 zák. c. 289/1995 Sb.,
o lesích
Orgány státní správy
lesu
Celní úrad
40 % - obec
60 % - SFŽP CR
úhrada z dobývacího prostoru
§ 32a zák. c. 44/1988 Sb., o ochrane
a využití nerostného bohatství
Bánský úrad Bánský úrad Obec
HORNINY
úhrada z vydobytých nerostu na výhradních ložiskách nebo
vyhrazených nerostu po jejich úprave a zušlechtení
§ 32a zák. c. 44/1988 Sb., o ochrane
a využití nerostného bohatství
Bánský úrad
Bánský úrad
25 % - státní rozpocet
75 % - obec
164
poplatky za uložení odpadu
§ 45–48 zák. c. 185/2001 Sb., o
odpadech a o zmene nekterých
dalších zákonu
Obec, Krajský úrad Celní úrad
základní složka - obec
riziková složka - SFŽP
ODPADY poplatek za komunální odpad
poplatek za provoz systému shromaždování, sberu,
prepravy, trídení, využívání a odstranování komunálních
odpadu / za komunální odpad
§ 17a zák. c. 185/2001 Sb.,
o odpadech a o zmene nekterých
dalších zákonu
§ 10b zák. c. 565/1990 Sb.,
o místních poplatcích
Obec Obec Obec
poplatek na podporu sberu, zpracování, využití a
odstranení vybraných autovraku
§ 37e zák. c. 185/2001 Sb., o
odpadech a o zmene nekterých
dalších zákonu
Zvláštní úcet SFŽP CR
OBALY registracní a evidencní poplatek dle zákona o obalech § 32 zák. c. 477/2001 Sb., o obalech SFŽP CR SFŽP CR SFŽP CR
*) SFŽP CR = Státní fond životního prostredí CR
Zdroj: MŽP, CENIA
Jeden z hlavních konecných príjemcu poplatku – Státní fond životního prostredí CR (SFŽP
CR) – zaznamenal v roce 2006 mezirocní pokles príjmu z poplatku o 12,6 %, tj. o 230,6 mil.
Kc na 1 595,5 mil. Kc. K propadu príjmu došlo u všech hlavních složek životního prostredí,
krome prírody, kde se príjmy SFŽP CR z vybraných poplatku zvýšily o necelých 7 % na
355,7 mil. Kc. Na více než 53 % príjmu SFŽP CR z poplatku se v roce 2006 podílely príjmy
z oblasti ovzduší (473,9 mil. Kc) a podzemní vody (384,1 mil. Kc).
Nejvetší propad príjmu SFŽP CR z poplatku nastal v roce 2006 v oblasti odpadu, jak je patrné
z grafu V.3.1. Zde došlo ke snížení príjmu z poplatku za ukládání nebezpecných odpadu na
skládky (príjmem SFŽP CR je tzv. riziková složka za uložení nebezpecného odpadu na
skládku) predevším z duvodu vyšší míry použití techto odpadu na technické zabezpecení
skládky. V takovém prípade není takto uložené množství zpoplatnováno.
Graf V.3.1
Struktura príjmu z poplatku SFŽP CR v letech 2005 a 2006 a podíly príjmu z poplatku
v roce 2006 podle složek životního prostredí
370,3
414,1
499,9
193,7
14,3
333,8
355,7
-4,7
84,8
473,9
384,1
301,7
-100
0
100
200
300
400
500
600
odpadní
voda
podzemní
voda
ovzduší odpady obaly príroda
mil. Kc
Príjmy k 31.12.2005
Príjmy k 31.12.2006 odpadní
voda
18,9%
ovzduší
29,6%
odpady
5,3%
príroda
22,2%
podzem.
voda
24,0%
Pozn.: Záporný príjem SFŽP CR v oblasti obalu byl zpusoben predevším nabytím úcinnosti zákona c. 66/2006
Sb., který mení zákon c. 477/2004 Sb., o obalech. Novela mimo jiné osvobozuje od platby registracního poplatku
ty podnikatelské subjekty, které rocne uvádí na trh méne než 300 kg obalu a zároven jejich rocní obrat
neprekrocí 4,5 mil. Kc. V kolácovém grafu nejsou zahrnuty záporné príjmy z poplatku ve složce obaly ve výši
4,7 mil. Kc.
Zdroj: SFŽP CR
Soucasný systém poplatku je pomerne komplikovaný a neprehledný a je dusledkem
nekoordinovaného zavádení poplatku v rámci zákonu týkajících se jednotlivých složek
životního prostredí. Zpusob vymáhaní dlužných poplatku je casto nefunkcní (napr. v rámci
systému výberu a odvodu poplatku za ukládání nebezpecných odpadu). Sazby poplatku jsou
nízké a výrazneji nemotivují k ochrane životního prostredí a hlavním duvodem pro jejich
existenci je ve vetšine prípadu fiskální efekt. Navíc administrativní náklady na zajištení
výberu nekterých poplatku jsou vyšší než jejich výnos, což je ciní zcela neefektivními.
Byla proto zahájena príprava nové koncepce MŽP týkající se používání ekonomických
nástroju v oblasti životního prostredí tak, aby vznikl ucelený a vnitrne provázaný systém
negativní i pozitivní stimulace.
Ekologická danová reforma
V roce 2006 pokracovala, v souladu s programovým prohlášením vlády, príprava koncepce
ekologické danové reformy. Koncepce vychází z principu výnosové neutrality, tzn. že veškerý
166
výnos z navýšení neprímých daní (spotrebních daní z paliv a energie, jejichž sazby vychází ze
smernice Rady 2003/96/ES) bude využit ke snížení danového zatížení práce. V rámci
materiálu „Principy a harmonogram ekologické danové reformy“ predloženého do vlády
v prosinci 2006 byl uveden podrobný harmonogram dalších prací na reforme. Ta by mela ve
své 1. etape do konce roku 2007 vést k projednání a schválení nových zákonu pripravených
v roce 2006 – zákona o zdanení elektriny, zákona o zdanení pevných paliv a zákona o zdanení
zemního plynu. Novelizace dalších zákonu (predevším zákona o pojistném na sociální
zabezpecení a príspevku na státní politiku zamestnanosti) má vést k dosažení výnosové
neutrality do 1. 1. 2009.
Obchodování s povolenkami na emise oxidu uhlicitého
Obchodování s povolenkami na emise oxidu uhlicitého probíhá na základe zákona
c. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynu a
o zmene nekterých zákonu (úcinného od 31. 12. 2004), ve znení zákona c. 212/2006 Sb.
(úcinného od 1. 6. 2006). Je založeno na smernici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES
ustavující schéma pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynu v rámci
Spolecenství .
Celkove bylo v roce 2006 alokováno na úcty provozovatelu zarízení 96 910 587 povolenek,
což je 99,80 % z celkové hodnoty 97 100 000 povolenek národního alokacního plánu (NAP)
pro roky 2005–2007 bez rezervy pro nová zarízení. Z rezervy pro nová zarízení bylo v roce
2006 alokováno celkem 104 128 povolenek pro 7 nových zarízení, která vstoupila do systému
po 1. 1. 2005 a nebyla z tohoto duvodu obsažena v Národním alokacním plánu CR pro období
2005–2007. V roce 2006 se v rejstríku uskutecnilo 1 725 transakcí, pri nichž zmenilo úcet
celkem 59 481 886 povolenek.
Cena povolenky prodelala v roce 2006 velice dynamický vývoj. Obchodování zacala
pocátkem roku na úrovni kolem 22 Euro, v polovine dubna vzrostla až témer k 30 Euro, ale
pocátkem kvetna se propadla až témer k 10 Euro. Poté se do poloviny zárí držela nad úrovní
15 Euro, ale pak až do konce roku neustále klesala. Rok 2006 zakoncila povolenka na
hodnote 6,50 Euro.
Pokles ceny povolenky byl zaprícinen zejména nedostatkem poptávky a previsem nabídky na
trhu, což je výsledkem velkorysých národních alokacních plánu pro období 2005–2007.
Nárust ceny povolenky pro toto obchodovací období se v roce 2007 nedá predpokládat.
Návrh Národního alokacního plánu II pro druhé obchodovací období (2008–2012) (celkem
101,9 milionu povolenek na emise oxidu uhlicitého rocne) byl schválen usnesením vlády
c. 1400 ze dne 6. prosince 2006 a notifikován Evropské komisi dne 8. prosince 2006.
Rozhodnutím Evropské komise ze dne 26. brezna 2007 bylo celkové množství povolenek
sníženo na 86,835264 milionu. Podrobnejší informace o Národním alokacním plánu je
k dispozici v kapitole II.3.
V.4 Dobrovolné nástroje
Dobrovolné nástroje je souhrnné oznacení pro aktivity (metody, postupy, zpusoby chování
apod.), které jsou propracované popr. normalizované na mezinárodní úrovni a podniky je
zavádejí dobrovolne, nad rámec právních predpisu. Vedou ke snížení negativních vlivu
výroby ci provozu na životní prostredí a zároven k posílení postavení podniku ci organizace
na trhu, ke zvýšení konkurenceschopnosti, dobré povesti a v neposlední rade k ekonomickým
prínosum.
167
V.4.1 Výrobkové certifikace
V CR se používá Národní program oznacování ekologicky šetrných výrobku a služeb a
Evropský program oznacování výrobku a služeb ekoznackou EU.
Obrázek V.4.1
Loga programu oznacování ekologicky šetrných výrobku (EŠV) (Národní program
oznacování ekologicky šetrných výrobku a služeb a Evropský program oznacování
výrobku a služeb ekoznackou EU)
Oba dobrovolné programy ekoznacení, v soucasné dobe realizované v CR soubežne, jsou
certifikacní systémy, které na základe predem stanovených kritérií posuzují funkcní, užitné a
ekologické parametry výrobku ci služeb. Smlouva držiteli ekoznacky stanovuje casové a další
podmínky, ale také povinnosti vyplývající z užívání ekoznacky.
Cílem programu ekoznacení je predevším:
??propagovat výrobky ci služby se sníženým environmentálním dopadem;
??poskytovat spotrebitelum informace o environmentálních charakteristikách
oznacených výrobku ci služeb;
??umožnit spotrebitelum se pri nákupech rozhodovat dle environmentálních standardu
výrobku ci služeb.
V roce 2006 byla v rámci Národního programu oznacování ekologicky šetrných výrobku a
služeb stanovena ekologická kritéria pro 47 skupin výrobku a 3 kategorie, existovalo
193 platných licencí opravnujících k užívání ceské ekoznacky (v roce 2006 bylo udeleno
12 licencí) a ceskou ekoznacku užívalo 82 firem, o 2 více než v roce 2005 (viz obrázek
V.4.1).
V rámci Evropského programu oznacování výrobku a služeb ekoznackou EU „Kvetinou“ byla
stanovena ekologická kritéria pro 23 skupin výrobku a 2 kategorie služeb. V CR byly do roku
2006 udeleny 4 licence opravnujících k užívání ekoznacky a existují 4 firmy, držitelé
ekoznacky EU.
168
Graf V.4.1
Národní program oznacování ekologicky šetrných výrobku v CR (1994–2006)
6
10
17
21
25 26 26 29 31 31
35
43
50
3
10
17
21 18
26 24
48
55
61
72
80 82
6
34
50
68
73
100 103
118
136
158
170
181
193
0
50
100
150
200
250
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
smernice
firmy
licence
Zdroj: CENIA
Vývoj a výsledky Národního programu oznacování ekologicky šetrných výrobku a služeb jej
radí k úspešným programum ekoznacení clenských státu EU. Aktivne spolupracuje jak se
všemi zememi zapojenými do evropského programu ekoznacení a jeho rídícím orgánem, tak
se svetovou sítí programu ekoznacení (Global Ecolabelling Network).
V.4.2 Podnikové certifikace (ISO 14001 + EMAS)
V CR jsou ekonomickými subjekty výrobní i nevýrobní sféry v rízení oblasti ochrany
životního prostredí uplatnovány dva dobrovolné nástroje – mezinárodní norma ISO 14001
nebo systém environmentálního rízení podniku (EMAS).
Pocet ISO 14 001 certifikovaných podniku se podle odhadu Agentury EMAS pohyboval
v rozmezí 2 400–2 500 vydaných certifikátu. Oproti roku 2005, kdy bylo celkem
certifikováno 1 473 subjektu, tak jde o významný nárust.
Program EMAS v CR je systémem zajištení registrace podnikum, které si do vlastního
podnikového managementu zavedly systém rízení podniku a auditu s ohledem na životní
prostredí podle požadavku narízení Evropského parlamentu a Rady 761/2001/ES. Umožnuje
firmám sledování dopadu na životní prostredí a zajištuje snížení negativních vlivu, nalezení
slabých míst a zvýšení efektivity cinnosti organizace. Registraci zajištuje Agentura EMAS
pusobící pri CENIA (www.cenia.cz/emas) ve spolupráci s Ceskou inspekcí životního
prostredí a Ceským institutem pro akreditaci.
Registrovaný podnik získá osvedcení a možnost užívat logo EMAS v propagaci a nove od
roku 2006 i na transportních a terciálních obalech (dle rozhodnutí Evropské komise
2006/193/ES). Vývoj poctu podniku se zavedeným EMAS ukazuje následující graf.
169
Graf V.4.2
Pocet podniku s EMAS v CR (2000–2006)
Zdroj: CENIA, Agentura EMAS
Dle grafu V.4.2 je v roce 2006 patrný dosud nejvyšší nárust poctu registrovaných spolecností
ze 14 na 26 organizací, pricemž napríklad Barum Continental registroval již tretí výrobní
jednotku Continental HT Tyres, s.r.o. V organizacích se zavedeným systémem rízení
pracovalo pres 17 000 zamestnancu. Byl zaznamenán nárust registrace v kategorii
stavebnictví a EMAS se rozšíril do dalších oboru cinnosti – recyklace a doprava.
V roce 2006 byla prijata zmena zákona c. 137/2006 Sb., o verejných zakázkách, kde je EMAS
uveden spolu s dalšími dobrovolnými nástroji jako technický kvalifikacní predpoklad (§ 56),
který lze požadovat jako kritérium pro vstup do výberového rízení. Tím se otevrel prostor pro
dodávání služeb a výrobku státní správe s vysokou úrovní kvality a minimálního dopadu na
životní prostredí.
Ve srovnání se státy EU 25 patrí CR prumerne na 12. místo, ale mezi novými clenskými státy,
které se pripojily v roce 2004, je vnímána na predním míste. Tento fakt je dán zavádením
systému rízení od roku 1998 a podporou státu od roku 2000. Nové clenské státy vstupují do
EU bez vytvorené infrastruktury zajištující akreditaci, registraci a kontrolu programu EMAS
státem.
V.4.3 Cistší produkce
Cistší produkce (CP) je dobrovolným nástrojem ochrany životního prostredí podporujícím
efektivnejší využívání vstupních zdroju a snižujícím rizika vuci cloveku i životnímu prostredí.
Jedná se o preventivní prístup, jehož cílem je minimalizace vzniku odpadu a negativních
dopadu výroby ci provozu na životní prostredí a na zdraví zamestnancu.
CP je v CR od roku 2000 zastrešena Národním programem cistší produkce. Úkolem programu
je zmenit prístup podniku, samosprávy, státní správy i verejnosti tak, aby uprednostnovaly
preventivní opatrení zajištující ochranu životního prostredí pri prumyslové a jiné cinnosti,
vcetne poskytování služeb. Národní program je v soucasné dobe realizován Národním
centrem cistší produkce pri CENIA. Národní centrum je clenem celosvetové síte národních
center cistší produkce pod patronací organizací spojených národu UNIDO (Organizace
spojených národu pro prumyslový rozvoj) a UNEP (Program Organizace spojených národu
170
pro životní prostredí), jejímž hlavním cílem je propagace této preventivní strategie ochrany
životního prostredí.
V grafu V.4.3 je uveden prehled poctu projektu cistší produkce od roku 1992. Výrazný pokles
poctu realizovaných projektu koncem 90. let byl pravdepodobne zpusoben ukoncením
financovaní projektu CP ze státních ci mezinárodních zdroju. Za techto okolností klesl zájem
firem do projektu CP investovat. Zároven rada podniku uprednostnovala zavádení
environmentálních systému rízení (EMS), jejichž je cistší produkce integrovanou soucástí,
pred samostatnými projekty cistší produkce.
Graf V.4.3
Pocet podniku realizujících projekty cistší produkce v CR (1992–2006)
0
5
10
15
20
25
30
35
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
pocet podniku
Zdroj: CENIA
V roce 2006 byly zahájeny pilotní studie, jež jsou soucástí projektu EMPRESS financovaného
UNEP a realizovaného v CR pri ENVIROS, s. r. o. Projekt je zameren na sledování
energetické úcinnosti výrobních procesu. V rámci tohoto projektu byl v CR predstaven nový
model zavádení postupu cistší produkce, a to splácením z úspor. Další projekty CP byly
realizovány Centrem cistší produkce Brno napr. v zemedelských podnicích jako soucást
žádostí o integrované povolení podle zákona c. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a
omezování znecištení. V tomto roce byl také zahájen projekt Partnerství pro udržitelnou
spotrebu a výrobu, jehož nositelem je CENIA. Soucástí projektu je mimo jiné vzdelávání a
aplikace dobrovolných nástroju ochrany životního prostredí vcetne postupu cistší produkce.
V.4.4 Dobrovolné dohody
Dobrovolné dohody jsou charakterizovány jako smluvní dohody ci závazky uzavrené mezi
verejnou autoritou (na ruzné správní úrovni) a soukromými subjekty (svazy, podniky), které
jsou nad rámec povinností vyplývajících z platných právních norem nebo je nahrazují pri
jejich prípadné neexistenci. Mohou mít charakter jednostranných závazku, verejných
dobrovolných programu ci dobrovolných environmentálních dohod a mohou upravovat radu
specifických prípadu a environmentálních problému.
V roce 2006 byly v platnosti tyto dobrovolné dohody, kde jednu ze stran predstavovalo MŽP
(v závorce je uvedena druhá smluvní strana pokud není v predmetu smlouvy):
171
??Dohoda o uplatnování § 19 zákona c. 125/1997 Sb., o odpadech a zásad smernice
Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech v CR (Ceské prumyslové sdružení
pro obaly a životní prostredí)
??Dohoda o uplatnování § 38 zákona c. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmene nekterých
dalších zákonu a principu smernice Rady 91/157/EHS o bateriích a akumulátorech
obsahujících urcité nebezpecné látky, doplnené smernicemi Rady 93/86/ES a
98/101/ES, zavádející dosažený technický pokrok do smernice Rady 91/157/EHS k
bateriím a akumulátorum obsahujícím urcité nebezpecné látky v CR (Ceské sdružení
výrobcu a dovozcu prenosných baterií)
??Dohoda o spolupráci v oblasti podpory trhu s odpady a druhotnými surovinami (dod.
1 a 2) (Ceskomoravská komoditní burza Kladno)
??Rámcová smlouva o cinnosti odborného pracovište pro prevenci závažných havárií
k výkonu státní správy podle zákona c. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií a
souvisejících otázkách spolupráce MŽP a Ministerstvem práce a sociálních vecí
??Dohoda o partnerství mezi MŽP a provozovatelem NCŠT (Nisa, o.p.s.)
??Dohoda o zásadách spolupráce a vzájemných vztazích (Svaz obchodu a cestovního
ruchu)
??Dohoda o spolupráci pri ochrane prírody a krajiny CR (Ceský svaz ochráncu prírody)
??Dohoda o spolupráci pri vzájemném poskytování a aktualizaci dat (Ministerstvo
zemedelství)
??Dohoda s Ceským sdružením výrobcu mýdla, cisticích a pracích prostredku
o postupném snižování dopadu pracích prostredku na životní prostredí - její platnost
byla de facto ukoncena vydáním vyhlášky MŽP c. 78/2006 Sb., která omezuje
používání fosfátu v pracích prostredcích (Ceské sdružení výrobcu mýdla, cistících a
pracích prostredku)
??Dohoda o spolecném postupu pri rešení aktuálních otázek mezi MZe a MŽP
??Smlouva o spolupráci a vzájemném poskytování dat s Ceským statistickým úradem
??Dohoda na poskytování statistických informací v elektronické forme pomocí
internetových služeb s Ceským statistickým úradem
??Dohoda o spolupráci se Svazem podnikatelu ve stavebnictví a sdružením Stavíme
ekologicky
??Dohoda o spolupráci s Hospodárskou komorou CR
??Dohoda o spolupráci se Svazem prumyslu a dopravy CR a Ceskou podnikatelskou
radou pro udržitelný rozvoj
??Dohoda o spolupráci v oblasti akreditace s Ceským institutem pro akreditaci.
V.4.5 Místní Agenda 21
Oddíl 1.04 Místní Agenda 21 (MA21) je programem obcí, mest a regionu, který zavádí
principy udržitelného rozvoje do praxe pri zohlednování místních problému. Je tvoren za
úcasti a ve spolupráci s obcany a organizacemi a jeho cílem je zajištení dlouhodobe vysoké
kvality života a životního prostredí na daném míste. Pro merení samotné kvality MA21
172
vznikla prehledná Kritéria MA21, sledovaná v rámci oficiální celorepublikové Databáze
MA21 (www.ma21.cz/databaze).
Oddíl 1.05 V roce 2006 místní Agendu 21 zaradilo Ministerstvo vnitra mezi oficiálne
uznávané metody zvyšování kvality verejné správy.
Ministerstvo životního prostredí (MŽP) podporovalo rozvoj místní Agendy 21 jak po
stránce vecné, tak financní. Pracovník pro MA21 prubežne pusobí na MŽP jako konzultant
této problematiky. V roce 2006 vydalo MŽP metodickou publikaci „Místní Agenda 21 –
informace, postupy, kritéria“, která vznikala v prubehu roku ve spolupráci s cleny Pracovní
skupiny MA21 Rady vlády pro udržitelný rozvoj. MA21 byla také podporeným tématem
projektu v rámci grantového schématu MŽP Operacního programu Rozvoj lidských zdroju
Evropského sociálního fondu – Sít environmentálních informacních a poradenských center.
CENIA, ceská informacní agentura životního prostredí provozuje internetovou stránku
www.ma21, která slouží jako rozcestí informací týkajících se místních Agend 21 a oficiální
Databázi MA21 www.cenia.cz/databaze; www.ma21.cz/databaze. V roce 2006 se do databáze
prihlásilo celkem 41 zájemcu, z toho 1 kraj, 3 mikroregiony, 1 nevládní nezisková organizace
(NNO), z nichž 13 zacalo plnit Kritéria MA21.
Pracovní skupina pro MA21 pusobící pri Rade vlády pro udržitelný rozvoj (PS MA 21
RVUR), schválila v roce 2006 Kritéria MA21 pro mesta a obce. Kritéria MA21 pro kraje
projednala Asociace kraju a doporucila jejich využití v praxi. Kritéria jsou využívána napr.
pro vyhodnocování indikátoru „podíl místních úradu, které implementovaly Agendu 21“,
který sleduje plnení dílcího cíle Strategie udržitelného rozvoje CR (SUR CR) a dále pro
hodnocení modernizace verejné správy – benchmarkingu. Ten je jedním z kritérií pri
poskytování financní podpory místním úradum v rámci jednotlivých resortu i fondu EU.
Asociace Národní sít Zdravých mest CR (NSZM) provozuje Informacní systém DataPlán
NSZM, který nyní umožnuje zcela nový prístup ke sledování strategických cílu, projektu
a financních prostredku ve mestech, obcích a regionech. DataPlán NSZM
(http://dataplan.nszm.cz/) byl v roce 2006 ocenen Cenou Ministerstva vnitra za inovaci. Dále
provozuje Databázi Dobrá Praxe www.dobrapraxe.cz, která je jedním z výstupu projektu, jenž
realizovala Národní sít Zdravých mest z prostredku Operacního programu Rozvoj lidských
zdroju.
Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR – http://www.timur.cz) provozuje
Burzu indikátoru udržitelného rozvoje na místní úrovni, která ke konci roku 2006 obsahovala
celkem 133 indikátoru.
V.4.6 Environmentální úcetnictví
V CR je problematika environmentálního úcetnictví rešena na makroekonomické a
mikroekonomické (podnikové) úrovni již dlouhodobe. V prubehu roku 2006 se
k problematice environmentálního úcetnictví uskutecnilo nekolik celorepublikových
i mezinárodních jednání, semináru ci konferencí, které byly prínosem k rešení dané
problematiky.
V oblasti environmentálního úcetnictví na makroekonomické úrovni byly v prubehu roku
2006 realizovány aktivity související s identifikací makroekonomických souvislostí ochrany
životního prostredí s akcentem na environmentální úpravu HDP. V této souvislosti pak byla
venována pozornost identifikaci a kvantifikaci vlivu liberalizace obchodu v oblasti
environmentálního zboží a služeb. Pozornost byla venována i problematice vybraných
materiálových toku.
173
V oblasti environmentálního úcetnictví na podnikové úrovni se v prubehu roku 2006
postupne zacínají hledat souvislosti mezi ekonomickou a sociální výkonností podniku a
vzájemné vazby mezi environmentální, ekonomickou a sociální výkonností podniku s cílem
vymezit vztah mezi nimi a pripravit metodický pokyn pro úcetnictví udržitelného rozvoje na
úrovni podniku.
V.5 Kontrolní nástroje
Kontrolu v oblasti životního prostredí zajištuje krome krajských a obecních úradu predevším
Ceská inspekce životního prostredí (CIŽP). Vedle CIŽP provádí kontrolu v oblasti životního
prostredí i Ceská obchodní inspekce (COI).
CIŽP
V roce 2006 provedla CIŽP celkem 16 649 kontrol a vydala celkem 12 590 správních
rozhodnutí, z toho 12 445 pravomocných. CIŽP uložila celkem 2 393 pokut, z toho
2 248 bylo v tomto roce pravomocných. Celkový pocet pokut oproti predcházejícímu roku
mírne poklesl (2 861 pokut v roce 2005), ale výrazne se zvýšil celkový objem pokut na
zhruba 141,4 mil. Kc (z 92,7 mil. Kc v roce 2005). Nárust pokut zaznamenal predevším úsek
odpadového hospodárství, a to 63,8 mil. Kc (z 30 mil. Kc v roce 2005). Prumerná výše
pravomocné pokuty vymerené ve správním rízení vzrostla na témer 63 000 Kc (oproti
36 200 tis. Kc v roce 2005). CIŽP vydala v roce 2006 448 rozhodnutí o opatrení k náprave
(634 v roce 2005) a 28 rozhodnutí o zastavení provozu (37 v roce 2005).
COI
COI provádí mimo jiné také kontrolu životního prostredí v oblasti obalu, ochrany ovzduší a
pohonných hmot. V rámci kontrol plnení povinností dle zákona o obalech a zákona o ovzduší
COI spolupracovala s MŽP a CIŽP.
Podrobnosti o kontrolách provádených CIŽP i COI v oblasti ovzduší, klimatického systému,
ochrany vod, ochrany prírody a krajiny, ochrany lesa, prevence závažných havárií, nakládání
s odpady a obaly lze nalézt v príslušných kapitolách Zprávy.
V.6 Informacní systémy a nástroje
V.6.1 Informacní zdroje resortu životního prostredí
Zákon c. 123/1998 Sb., o prístupu k informacím o životním prostredí, zarucuje verejnosti
právo na prístup k informacím o životním prostredí a na vcasné a úplné informace o životním
prostredí. Subjektum cinným v oblasti ukládá aktivne zprístupnovat informace, vést a
aktualizovat elektronické databáze a zprístupnovat zdroje prostrednictvím Internetu.
Portál životního prostredí CR
V resortu životního prostredí je v soucasnosti provozováno nekolik desítek specializovaných
informacních systému a tisíce databází urcených verejnosti. CENIA, ceská informacní
agentura životního prostredí buduje z poverení MŽP specializovaný internetový Portál
životního prostredí FAKTA a DATA (http://portal.cenia.cz). Portál životního prostredí je
koncipován jako jednotné uživatelské rozhraní pro snadný prístup ke všem informacním
zdrojum resortu. V dubnu 2006 byla spuštena jeho nová verze.
174
Mezi duležité informacní zdroje resortu prístupné z Portálu lze zaradit predevším:
??Informacní systém kvality ovzduší (ISKO) provozovaný Ceským
hydrometeorologickým ústavem (CHMÚ) (http://www.chmi.cz/uoco)
??Registr emisí a zdroju znecištování ovzduší (REZZO) provozovaný Ceským
hydrometeorologickým ústavem (CHMÚ) (http://www.chmi.cz/uoco/emise.html)
??Hydroekologický informacní systém (HEIS) provozovaný Výzkumnýmo ústavem
vodohospodárským T.G.M. (HEIS VÚV) a Ceským hydrometeorologickým ústavem
(HEIS CHMÚ) (http://hydro.chmi.cz/ojv/, http://heis.vuv.cz/)
??Informacní systém odpadového hospodárství (ISOH) provozovaný Centrem pro
hospodarení s odpady Výzkumného ústavu vodohospodárského T.G.M.
??Ústrední seznam ochrany prírody, který spravuje Agentura ochrany prírody a krajiny
CR
??Informacní systémy EIA, SEA provozované CENIA, ceskou informacní agenturou
životního prostredí.
??Databáze ceských environmentalních technologií provozovaná MŽP
(http://www.env.cz/Envibase)
Geografické informacní systémy (GIS) – Mapové služby v oblasti životního prostredí
Vstupní branou k prostorove vázaným informacím o životním prostredí v CR jsou Mapové
služby Portálu verejné správy (http://geoportal.cenia.cz), jejichž provozovatelem je CENIA,
ceská informacní agentura životního prostredí. Mapový server nabízí prubežne aktualizované
a státem garantované informace poskytované v souladu se zákony
c. 106/1999 Sb., o svobodném prístupu k informacím a c. 123/1998 Sb., o právu na informace
o životním prostredí. V soucasné dobe Mapové služby nabízí více než 40 tematických
mapových úloh, obsahujících data nejen z oblasti životního prostredí, ale i z ostatních oboru
lidské cinnosti (napr. doprava, územnesprávní clenení, vybavenost obcí, atd.) a neustále
pribývají další.
Dalším mapovým serverem provozovaným CENIA je Systém evidence kontaminovaných
míst (http://sez.cenia.cz), mapující ekologické záteže v krajine a Internetový zobrazovac
geografických armádních dat (IZGARD) – http://izgard.cenia.cz, provozovaný pro Vojenský
geografický a hydrometeorologický úrad, kde lze nalézt vektorové podoby vojenských map.
Své mapové služby na internetu zprístupnují i další organizace z resortu životního prostredí:
??Ceská geologická služba: http://nts5.cgu.cz/website/geoinfo – geologické mapy
??Ceská geologická služba – GEOFOND: http://mapmaker.geofond.cz – sesuvy, vrtná
prozkoumanost, vlivy dulní cinnosti, bánské mapy, aj.
??Výzkumný ústav vodohospodárský T.G.M.: http://heis.vuv.cz – Hydroekologický
informacní systém
??Agentura ochrany prírody a krajiny CR: http://mapmaker.nature.cz – mapování
biotopu, územní systémy ekologické stability, atd.
??Krkonošský národní park: http://mapy.krnap.cz
??Národní park Podyjí: http://mapy.nppodyji.cz.
175
Metainformacní systém MŽP (MIS)
MIS (http://mis.cenia.cz) je specializovaný informacní systém, zprístupnující
„metainformace“, tedy informace o informacích. Neobsahuje samotná data, ale jejich základní
popis. Hlavním prínosem MISu pro uživatele je, že zprístupnuje informace o databázích,
informacních systémech i geografických datech provozovaných a spravovaných organizacemi
resortu v jednotném rozhraní. Z popisu lze napr. zjistit jaká data jsou v resortu k dispozici,
zda jsou volne dostupná, v jakém formátu, jaká je jejich kvalita a aktuálnost, jak je lze získat a
pokud jsou data dostupná na internetu, je uveden funkcní odkaz.
Správou a rozvojem MIS MŽP je od cervence 2005 poverena CENIA. V listopadu 2006 byla
v celém resortu nasazena nová verze MISu. Systém umožnuje resortním organizacím
vytvárení a správu vlastních metadat soucasne se správou primárních dat. Nad jednotlivými
instalacemi funguje on line prohlížec, který je schopný komunikovat se všemi dílcími
systémy. Uživatel tak získá prístup ke všem metadatum resortu z jediného místa. Soucasne
s implementací nového systému byly do struktury resortních metadat implementovány
príslušné mezinárodní standardy – predevším ISO 19115 a ISO 19119.
Sberný datový systém Janitor
Systém JANITOR je urcený k získávání (sberu), organizaci, správe a ve velmi krátké dobe
i analýze dat. Janitor umožnuje práci s daty získanými terénním pruzkumem, dovoluje tato
data ukládat do predem definované struktury a svázat je s prostorovými souradnicemi. Systém
tak muže být využit ke sledování zmen v krajine, evidenci terénních nálezu rostlin a
živocichu, neživých cástí krajiny, evidenci skládek, drevin, parku apod. Systém samotný
utvárí samostatne využitelné, avšak vzájemne propojené aplikace, které jsou vystaveny tak,
aby umožnily vedení datového skladu, zakládání a editaci dat, práci s prostorovými daty
(GIS), modifikaci formuláru a sestav, výstupy nebo terénní mapování pomocí moderních
prostredku (Pocket PC). Tento systém vyvíjí a provozuje CENIA.
Systém Janitor byl v roce 2006 rozšíren o redakcní systém, který umožnuje data zadaná
pomocí nástroju Janitoru nebo i jiných zverejnit na webu v podobe ucelené publikace. Byla
rovnež dokoncena první etapa vývoje podpory mapového portálu verejné správy v aplikaci
JanMap systému Janitor, která umožnuje nejen zobrazování mapových podkladu z portálu
verejné správy, ale zároven vytvárení vlastních prostorových dat a jejich ukládání.
V.6.2 Integrovaný registr znecištování (IRZ)
Integrovaný registr znecištování (IRZ) je informacní systém, který obsahuje údaje o emisích
vybraných znecištujících látek do ovzduší, vody a pudy a prenosech techto látek v odpadech a
odpadních vodách s prímou vazbou na jejich puvodce.
IRZ má status národního registru a krome toho, že jsou veškeré ohlášené údaje volne
prístupné na webových stránkách (www.irz.cz), jsou také v požadovaném rozsahu
postupovány Evropské agenture životního prostredí (EEA), která je zverejnuje a souhrnne
vyhodnocuje za všechny clenské státy EU. Legislativní podklad byl puvodne tvoren smernicí
Rady 91/689/EHS a 96/61/ES zakládající Evropský registr znecištujících látek EPER
(European Pollutant Emission Register), který byl v roce 2006 plne nahrazen Evropským
registrem úniku a prenosu znecištujících látek E-PRTR (European Pollutant Release and
Transfer Register) podle narízení Evropského parlamentu a Rady 2006/166/ES. Hlášení do
IRZ za rok 2005 podléhalo režimu zákona c. 76/2002 Sb., který problematiku IRZ upravuje
v obecných rysech, a detailne je rešena príslušnými provádecími predpisy (narízení vlády c.
368/2003 Sb. a vyhláška MŽP c. 572/2004 Sb.).
176
Ceský registr IRZ má oproti evropským požadavkum širší záber, jak co do okruhu
ohlašovatelu, tak co do rozsahu ohlašovaných údaju (více sledovaných látek, prenosy
v odpadech a odpadních vodách). IRZ eviduje jako samostatné jednotky prumyslové ci
zemedelské provozovny, tj. soubor technických nebo technologických jednotek nacházejících
se v jednom provozu. Ohlašovací povinnost se pak vztahuje na všechny provozovny, ve
kterých dojde za daný rok k prekrocení stanovených ohlašovacích prahu u 72 sledovaných
znecištujících látek emitovaných do dílcích složek prostredí nebo prítomných v odpadech ci
odpadních vodách.
Databáze ohlášených údaju v IRZ je otevrená, tzn. že údaje jsou prubežne opravovány a
doplnovány i za predchozí ohlašovací roky a je tedy treba vždy uvádet datum, ke kterému
jsou použitá data platná. S ohledem na proces sberu a kontroly dat poskytovaných do IRZ
s termínem predání 15.2. a zverejnení 30. 9. príslušného roku jsou v soucasné dobe
k dispozici verifikovaná data pouze za rok 2005.
Za rok 2005 jsou evidována hlášení za 978 provozoven ze 603 organizací; oproti roku 2004
pocet vzrostl o 99 provozoven. Témer polovina z nich (434) provozuje alespon jedno IPPC
zarízení. Z celostátního hlediska predstavují mezi ohlašujícími nejvetší podíl provozovny se
zemedelskou cinností (50 %), jejichž emise tvorí témer výhradne amoniak, následuje
kategorie výroba a rozvod elektriny, vody a plynu (14 %), výroba základních kovu, hutních a
kovodelných výrobku (6 %) a výroba ostatních nekovových minerálních výrobku shodne
s kategorií ostatní verejné, sociální a osobní služby (5 %), kde jsou významne zastoupeny
cistírny odpadních vod (viz graf V.6.1).
Z celkového poctu 72 sledovaných látek byly za rok 2005 ohlášeny emise nebo prenosy
k 55 z nich. Podobne jako v roce 2004 se nejvíc hlášení vztahuje k amoniaku (493) a nejvetší
množství k oxidu uhlicitému (pres 80 mil. tun za rok). Nejfrekventovanejšími ohlašovanými
látkami v emisích do ovzduší byly amoniak, oxidy dusíku, oxidy síry a oxid uhlicitý,
v emisích do vody rtut a její slouceniny a celkový dusík. Co do cetnosti ohlašovaných látek
v prenosech v odpadech dominují olovo a med (vcetne jejich sloucenin) a v odpadních
vodách celkový dusík a fenoly. V rámci emisí do pudy nebyly nahlášeny žádné látky. Nejširší
spektrum látek vykazovala kategorie cinnosti výroba chemických látek, prípravku, léciv a
chemických vláken (48), následované cinností výroba a rozvod elektriny, vody a plynu (30)
shodne s cinností výroba základních kovu, hutních a kovodelných výrobku.
Nejvíce provozoven, které ohlásily údaje do IRZ v roce 2005, se nachází v Jihomoravském
(111) a Stredoceském kraji (109), nejméne v kraji Karlovarském (22) a Hlavním meste Praha
(15). Výsledky jsou velmi podobné jako v predchozím ohlašovacím roce.
177
Graf V.6.1
Provozovny ohlašovatelu do IRZ podle kategorie cinnosti v roce 2005 (v závorce pocet
hlášení)
ZEMEDELSTVÍ, MYSLIVOST,
LESNICTVÍ (489) 50%
VÝROBA DOPRAVNÍCH
PROSTREDKU A ZARÍZENÍ (23) 2%
VÝROBA POTRAVINÁRSKÝCH
VÝROBKU A NÁPOJU, TABÁKOVÝCH
VÝROBKU (16) 2%
VÝROBA A OPRAVY STROJU A
ZARÍZENÍ J. N. (14) 1%
VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK,
PRÍPRAVKU, LÉCIV A CHEMICKÝCH
VLÁKEN (27) 3%
DOPRAVA, SKLADOVÁNÍ A SPOJE
(10) 1%
OSTATNÍ (47) 5%
VÝROBA ELEKTRICKÝCH A
OPTICKÝCH PRÍSTROJU A ZARÍZENÍ
(29) 3%
VÝROBA PRYŽOVÝCH A
PLASTOVÝCH VÝROBKU (34) 3%
OSTATNÍ VEREJNÉ, SOCIÁLNÍ A
OSOBNÍ SLUŽBY (46) 5%
VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH
MINERÁLNÍCH VÝROBKU (46) 5%
VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVU,
HUTNÍCH A KOVODELNÝCH
VÝROBKU(61) 6%
VÝROBA A ROZVOD ELEKTRINY,
PLYNU A VODY (136) 14%
Zdroj: CENIA (Hlášení do IRZ za rok 2005), data jsou platná k 31. 1. 2007
Nejcasteji byly prekracovány ohlašovací prahy u emisí do ovzduší a v rámci prenosu
v odpadech. Strukturu hlášení podle jednotlivých složek prostredí vcetne prenosu ukazuje
tabulka V.6.1.
Tabulka V.6.1
Struktura hlášení do IRZ dle typu emisí/prenosu za rok 2005
Typ emise Pocet provozoven Pocet ohlášených látek
Emise do ovzduší 731 36
Emise do vody 54 24
Prenosy v odpadních vodách 22 22
Prenosy v odpadech 327 38
Pozn.: emise do pudy nebyly za rok 2005 ohlášeny, data jsou platná k 31. 1. 2007
Zdroj: CENIA,
V ceské legislative není presne vymezen okruh potencionálních ohlašovatelu, je proto obtížné
kontrolovat, zda ohlásili skutecne všichni, kterým ohlašovací povinnost v daném roce vznikla.
Významnou úlohu pri kontrole ohlašovacích povinností proto plní i CIŽP.
V.7 Environmentální vzdelávání, výchova a osveta
Cílem environmentálního vzdelávání výchovy, a osvety (EVVO) je vytvárení pozitivních
postoju k životnímu prostredí, k úcte k životu ve všech jeho formách a podpora znalostí a
péce o prostredí kolem nás. EVVO je úzce spjata se sociální, ekonomickou a kulturní oblastí a
vede k pochopení zákonitostí, které tato vzájemná vazba vytvárí.
178
Priority environmentální výchovy, vzdelávání a osvety jsou uvedeny v dokumentu Státní
program environmentálního vzdelávání, výchovy a osvety v CR – Soucást implementace
smernice c. 90/313/EHS, o svobode prístupu k informacím o životním prostredí schválené
usnesením vlády c.1048/2000. Jedná se predevším o výchovu k udržitelnému rozvoji, jejíž
význam podtrhuje existence Rady vlády pro udržitelný rozvoj, práci s verejností a zajištení
systému poskytování environmentálního vzdelávání pro všechny cílové skupiny (v této chvíli
predevším pro státní správu a samosprávu a podnikatelskou sféru), vytvárení informacních
systému, které mimo jiné pomohou uplatnovat zákon o právu na prístup k informacím
z oblasti životního prostredí c. 106/1999 Sb.
Zpusoby a formy realizace EVVO jsou rozpracovány v Akcním plánu Státního programu
environmentálního vzdelávání, výchovy a osvety v CR na léta 2004 až 2006
(soucást implementace Smernice c. 90/313/EHS, o svobode prístupu k informacím o životním
prostredí, která byla nahrazena Smernicí c. 4/2003).V zárí 2006 byl schválen Akcní plán na
roky 2007-2009. Akcní plán uvádí kompetence za informování pro ruzné cílové skupiny a je
vyhodnocován každorocne vždy v zárí následujícího roku MŽP. Každorocne jsou MŽP
vyhodnocovány indikátory Krajských koncepcí EVVO.
Na environmentální osvete verejnosti se podílejí instituce státní správy v oblasti životního
prostredí – MŽP, krajské úrady, správy CHKO a NP, CENIA, ceská informacní agentura
životního prostredí a další instituce, napr. vysoké školy, odborné vedecké ústavy,
zdravotnická nebo osvetová a kulturne vzdelávací zarízení, nekterá turistická centra a další.
Pro realizaci EVVO má stežejní význam cinnost neziskových organizací, predevším center
a stredisek ekologické výchovy (CEV/SEV). Krome poskytování služeb školám pracují
v oblasti mimoškolní výchovy a pripravují osvetové akce pro verejnost. Zde je jejich role
nezastupitelná. NNO disponují sítemi stredisek, které realizují vzdelávací, výchovné a
osvetové akce za podpory ruzných ministerstev na základe výberových rízení. V roce 2006
podporilo MŽP 59 projektu s tématikou EVVO v hodnote pres deset milionu korun. MŠMT
podporilo 41 projektu NNO ve výši témer ctyr milionu korun. Podpora ekologických poraden
se stala prioritní osou Operacního programu Životního prostredí (OP ŽP) na následující roky.
Spolupráce NNO a orgánu státní správy a samosprávy je pripravována také Meziresortní
pracovní skupinou environmentálního vzdelávání, výchovy a osvety pri MŽP, jejímiž cleny
jsou zástupci uvedených subjektu.
Velký význam mají vzdelávací programy vedoucí k zapojování verejnosti do rozhodování
v záležitostech životního prostredí a vzdelávací programy zamerené na zdravý životní styl.
Verejnost je zapojována i do prípravy nekterých duležitých dokumentu, které jsou v pracovní
verzi umísteny na webových stránkách MŽP.
Velmi pozitivním trendem posledních let je zavádení environmentálního poradenství jako
specifického oboru. Poradenství predstavuje velmi potrebný nástroj pro práci s verejností, ale
i s verejnou správou, drobnými podnikateli nebo zemedelci. Soustreduje se predevším na
oblast prevence, tedy na predcházení negativních dopadu na životní prostredí. Dynamika
environmentálního poradenství v CR je v posledních necelých trech letech výrazne
stimulována podporou z Evropského sociálního fondu (ESF), který jako soucást opatrení
Operacního programu Rozvoje lidských zdroju podporoval návrh MŽP Specifické vzdelávání
– Sít environmentálních informacních a poradenských center, rozvíjející regionální ci
tematicky zamerené síte poradenských organizací. V letech 2004–2006 poskytl ESF
270 mil. Kc doplnených podle pravidel z rozpoctu CR (MŽP) o 90 mil. Kc. Schválení nového
Akcního plánu Státního programu environmentálního vzdelávání, výchovy a osvety na léta
2007–2009 vládou CR 11. ríjna 2006 znamená posun v práci ekoporaden.
179
Instituce podílející se na realizaci EVVO
Ministerstvo životního prostredí (MŽP) je koordinátorem a gestorem Státního programu
environmentálního vzdelávání, výchovy a osvety (EVVO) v CR (SP EVVO CR). EVVO je
zároven zakotvena ve Státní politice životního prostredí, prijaté usnesením vlády ze dne 17.
brezna 2004 c. 235.
Ministerstvo školství, mládeže a telovýchovy (MŠMT) plní úkoly v oblasti EVVO na
základe Státního programu environmentálního vzdelávání, výchovy a osvety v CR. EVVO je
soucástí Národního programu rozvoje vzdelávání v CR (Bílá kniha) a soucástí rámcových
vzdelávacích programu pro predškolní, základní, gymnaziální a strední odborné vzdelávání.
Od roku 2005 se v oblasti akreditace vzdelávacích programu pro další vzdelávání
pedagogických pracovníku postupuje podle Standardu pro další vzdelávání pedagogických
pracovníku v EVVO c.j. 10 197/2005. Na podporu projektu neziskových organizací,
pusobících v oblasti EVVO, vyhlašuje MŠMT každým rokem programy na podporu
nestátních neziskových organizací (NNO).
CENIA, ceská informacní agentura životního prostredí poskytuje informace o datech
vztahujících se bezprostredne ke stavu životního prostredí a podílí se na ruzných projektech
v dané tématice – napr. Multimediální rocenkou životního prostredí.
V CR se EVVO venuje velké množství neziskových organizací. Celorepublikový dosah má
Ceský svaz ochráncu prírody (CSOP) a Sdružení Mladých ochráncu prírody (SMOP)
jako nejvetší nevládní organizace. Sdružení stredisek ekologické výchovy Pavucina je
celostátní sít organizací specializovaných na ekologickou výchovu, vzdelávání a osvetu.
Hnutí Brontosaurus realizuje program výchovy k ekologickému myšlení a jednání hlavne
v terénu. Sdružení Tereza se venuje ekologické výchove a osvete a podporuje spolupráci na
úrovni místních komunit. Nabídka Terezy oslovuje predevším školy. Je clenem SKAV (Stálá
konference asociací ve vzdelávání) a oborové platformy Zeleného kruhu. Významnou roli
hraje Klub ekologické výchovy jako profesní obcanské sdružení, které soustreduje jak
individuální, tak kolektivní cleny zajímající se o ekologické (environmentální) vzdelávání
a výchovu. Agentura Koniklec je obcanské sdružení, které realizuje netradicní projekty
v oblasti životního prostredí a ochrany lidských práv. Sít ekologických poraden (STEP)
sdružuje organizace zabývající se environmentálním poradenstvím pro verejnost, obce
i podnikatele.
Zelený kruh je asociací 26 nevládních neziskových organizací pusobících v ochrane
životního prostredí z celé CR. Zajištuje organizacní zázemí pro oborovou platformu sloužící
pripojeným organizacím pro výmenu a sdílení informací a pro vytvárení spolecných strategií.
Kancelár REC CR je ceským zastoupením mezinárodní organizace Regionální
environmentální centrum pro strední a východní Evropu (The Regional Environmental Center
for Central and Eastern Europe), která má své ústredí v Szentendre v Madarsku. Ceské
ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením ceských podniku a podnikatelu
s cílem šírení znalostí o environmentálním managementu v ceském prumyslu. CEMC je
clenem Svetové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD), mezinárodní síte pro
environmentální management (INEM), Spolku pro interdisciplinární a mezinárodní
management (VIIM) a Ceského národního výboru Mezinárodní obchodní komory (ICC).
Centrum inovací a rozvoje (CIR) je zdrojem know-how o možnostech prevence znecištení
životního prostredí v CR i na mezinárodní úrovni. CIR podporuje integraci environmentálních
a ekonomických priorit a sociální odpovednosti do politik, strategií a rozvojových plánu a
rovnež do rízení komercních i verejných organizací.
180
Významný podíl na vzdelávání a osvete mají internetové portály zamerené na zprostredkování
informací o životním prostredí jako je EkoList, Econnect, EnviWeb, EkoLink a
Ecomonitor.
V.8 Výzkum a vývoj v oblasti životního prostredí
Státní politika životního prostredí z roku 1995 zaradila vedecký výzkum v oblasti životního
prostredí mezi své priority se zamerením na studium zdravotních a ekologických rizik a
energeticky nenárocných, nízkoemisních a nízkoodpadových technologií (cistší technologie).
Soucasná Státní politika životního prostredí z roku 2004 se již hlásí k Lisabonskému procesu
a implementaci jak 6. environmentálního akcního programu EU, tak i 6. rámcového programu
EU pro vedu a výzkum.
Podpora výzkumu a vývoje (dále jen VaV) z verejných prostredku má stále rostoucí tendenci
a za posledních 10 let, tj. od roku 1997 do roku 2006 se zvýšila ze 7,55 mld. na 18,18 mld.
Kc. Velmi mírný pokles nastal mezi roky 2001 (12,58 mld. Kc) a 2002 (12,5 mld. Kc).
Tomuto trendu odpovídají i nárusty zdroju do ochrany životního prostredí. Prostredky
vynakládané na rešení výzkumu a vývoje v životním prostredí nemají puvod jen v rozpoctové
kapitole MŽP, ale i v kapitolách nekterých dalších resortu napr. MŠMT, MZe, MZd, MPO,
ale i dalších. CSÚ sleduje výdaje na VaV ve 13 oblastech, z nichž jednou je Ochrana
životního prostredí. Prostredky poskytované z kapitoly MŽP jsou promítnuty nejen do této
oblasti, ale obsahují je i zejména oblasti Pruzkum a využití zdroju Zeme, Ochrana a
zlepšování lidského zdraví, Výroba, distribuce a racionální využití energie.
Financování jednotlivých oblastí VaV vycházející ze státního záverecného úctu je znázorneno
v grafu V.8.1 a V.8.2.
Graf V.8.1
Státní rozpoctové výdaje a dotace na VaV podle hlavních socioekenomických cílu NABS
(Nomenklatury pro analýzu a srovnání vedeckých programu a rozpoctu)
(2005, 2006)
0,0
1 000,0
2 000,0
3 000,0
4 000,0
5 000,0
6 000,0
Pruzkum a využití zdroju Zeme
Infrastruktura a územní plánování
Ochrana životního prostredí
Ochrana a zlepšování lidského zdraví
Výroba, distribuce a racionální využití energie
Zemedelské výroba a technologie
Prumyslová výroba a technologie
Spolecenské struktury a vztahy
Pruzkum a využití vesmíru
Všeobecný výzkum na vysokých školách
Neorientovaný výzkum
Ostatní civilní výzkum
Obrana
mil. Kc
2005
2006 (predbežné údaje)
Zdroj dat: CSÚ
181
Graf V.8.2
Podíl státních rozpoctových výdaju a dotací na VaV podle hlavních sociokenomocikých
cílu NABS v roce 2006
v roce 2006.
2% 4% 3%
7%
3%
5%
12%
1% 3%
26%
28%
3% 3%
Pruzkum a využití zdroju Zeme
Infrastruktura a územní plánování
Ochrana životního prostredí
Ochrana a zlepšování lidského zdraví
Výroba, distribuce a racionální využití
energie
Zemedelské výroba a technologie
Prumyslová výroba a technologie
Spolecenské struktury a vztahy
Pruzkum a využití vesmíru
Všeobecný výzkum na vysokých školách
Neorientovaný výzkum
Zdroj dat: CSÚ.
Vycházíme-li ze státního záverecného úctu MŽP za roky 2005 a 2006, byly výdaje na VaV
financované z této kapitoly 561,66 mil. Kc v roce 2005 a 410,39 mil. Kc v roce 2006. Do
uvedených výdaju jsou promítnuty odpocty pro rešitelské subjekty, které jsou zrizované
jinými resorty a reší programy MŽP a naopak jsou zde pripocteny objemy, které mají puvod
v jiných kapitolách pro rešitelské subjekty zrizované MŽP, rešící programy jiných resortu.
Uvedené výdaje se promítají do oblastí uvedených v grafu V.8.1.
Výkyvy ve výši financování jsou zpusobeny poctem notifikovaných programu po vstupu do
EU.
Na programy VaV a výzkumné zámery je poskytována verejná podpora úcelová a
institucionální, která se rídí zákonem c. 130/2002 Sb., o podpore výzkumu a vývoje
z verejných prostredku a o zmene nekterých souvisejících zákonu, narízením vlády
c. 461/2002 Sb., o úcelové podpore výzkumu a vývoje z verejných prostredku a o verejné
souteži ve výzkumu a vývoji a narízením vlády c. 462/2002 Sb., o institucionální podpore
výzkumu a vývoje z verejných prostredku a o hodnocení výzkumných zámeru.
MŽP, jakožto poskytovatel podpory, rozhoduje o použití prostredku na výzkumné zámery
z položky institucionální výdaje, které jsou urceny pro výzkumné organizace, jejichž je MŽP
zrizovatelem a o použití úcelových prostredku pro výzkum a vývoj, které pokrývají
financování programu VaV. Jejich rešení je realizováno na základe verejné souteže ve
výzkumu a vývoji.
Financní prostredky, schválené ve státním rozpoctu na rok 2006 pokrývaly rešení peti
výzkumných zámeru a devíti úcelove zamerených programu. Ty jsou soustredeny
do Národního programu výzkumu I (zahrnuje programy 1C a 1D) a Programu v pusobnosti
poskytovatele. Nejvetší objem prostredku byl vložen do programu „ŽP a ochrana prírodních
zdroju“ (cca 64 mil. Kc). Prehled cerpání prostredku na jednotlivé programy VaV v letech
2004 až 2006 uvádí tabulka V.8.1.
182
Tabulka V.8.1
Prehled podpory projektu VaV ve skladbe dle jednotlivých programu a období (tis. Kc)
Clenení výdaju / Název programu Program 2004 2005 2006
Krajina a sídla budoucnosti (Národní program
výzkumu a vývoje I) 1C 16 110 28 324 1 924
Životní prostredí a ochrana prírodních zdroju
(Národní program výzkumu a vývoje I) 1D 7 872 17 145 14 799
Racionální využití energie a obnovitelné prírodní
zdroje (Národní program výzkumu a vývoje I) 1I 9 155 13 305 0
Hydrosféra II SA 47 144 43 629 36 320
Geosféra SB 13 516 6 165 0
Staré záteže životního prostredí SC 500 250 0
Odpady SD 7 497 3 610 980
Biosféra SE 49 007 26 724 1 980
Atmosféra SF 13 197 9 225 0
Ekologická rizika SI 3 500 0 0
VaV pro potreby státní správy v oblasti životního
prostredí SK 26 720 19 500 12 500
Krajina a sídla budoucnosti (TP1/DP3) SL 16 050 31 747 24 512
Životní prostredí a ochrana prírodních zdroju
(TP1/DP4) SM 90 072 105 902 64 242
Racionální využití energie a obnovitelné prírodní
zdroje (TP4/DP3) SN 33 115 25 714 16 306
Informace o ŽP SZ 650 0 0
Výdaje na hodnocení projektu a návrhu projektu 818 735 0
Úcelové výdaje celkem 334 923 331 975 173 563
Institucionální výdaje celkem pro organizace MŽP 221 206 230 000 228 008
VÝDAJE VaV CELKEM 556 129 561 975 401 571
Zdroj: MŽP OPŽP
MŽP v roce 2006 podporilo z výše uvedených programu celkem 74 projektu (z toho bylo
ukonceno rešení 36 projektu). Rešitelé projektu jsou nejen organizace zrizované MŽP, ale
i organizace zrizované jinými resorty, dále pak právnické fyzické osoby ze soukromého
sektoru. Dále bylo podporeno 5 výzkumných zámeru, jejichž charakteristika je uvedena
v tabulce V.8.2, vcetne príjemcu dotace.
183
Tabulka V.8.2
Prehled výzkumných zámeru podporovaných MŽP v roce 2006
Evidencní
oznacení
výzkumného
zámeru
Rok zah.
Rok uk.
Název výzkumného zámeru
Príjemce
Institucionální
prostredky 2006
(tis. Kc)
MZP0002071101 2005 2011
Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahu
a procesu ve vodní složce životního prostredí,
orientovaný na vliv antropogenních tlaku, její
trvalé užívání a ochranu, vcetne legislativních
nástroju
Výzkumný ústav
vodohospodárský
T.G.M.
57 968
MZP0002071102 2005 2011
Výzkum pro hospodarení s odpady v rámci
ochrany životního prostredí a udržitelného
rozvoje (prevence a minimalizace vzniku
odpadu a jejich hodnocení)
Výzkumný ústav
vodohospodárský
T.G.M.
14 200
MZP 0002579801 2005 2010
Vedy o Zemi pro spolecnost 21. století: Od
regionálních výzkumu pres geologická rizika po
globální zmeny
Ceská geologická
služba
95 670
MZP0002707301 2005 2011
Výzkum (neprodukcních) rostlin a jejich
uplatnení v krajine a sídlech budoucnosti
Výzkumný ústav Silva
Taroucy pro krajinu a
okrasné zahradnictví
60 170
MSM6293359101 2005 2011
Výzkum zdroju a indikátoru biodiverzity v
kulturní krajine v kontextu dynamiky její
fragmentace
Výzkumný ústav Silva
Taroucy pro krajinu a
okrasné zahradnictví
3 680
Zdroj: MŽP OPŽP
184
VI Financování ochrany životního prostredí
VI.1 Prehled výdaju a zpusoby financování
Sledování výdaju na ochranu životného prostredí zajištuje Ceský statistický úrad (porízené
investice na OŽP, neinvesticní náklady na OŽP a ekonomický prínos z aktivit na OŽP) a
Ministerstvo financí (výdaje na OŽP z verejných rozpoctu).
Výdaje na ochranu životního prostredí zahrnují porízené investice (hmotné investice) a
neinvesticní náklady (napr. mzdové náklady, platby nájemného) na ochranu životního
prostredí, které se vztahují k aktivitám, jejichž hlavním úcelem je zachycení, odstranení,
monitorování, kontrola, snižování, prevence nebo eliminace znecištujících látek a znecištení.
Investicní náklady na ochranu životního prostredí a od roku 2003 i neinvesticní náklady
na ochranu životního prostredí se clení na 9 oblastí životního prostredí podle mezinárodní
klasifikace CEPA 2000 (Classification of Enviromental Protection Activities, Eurostat) – viz
graf VI.1.1.
Celkové investice na ochranu životního prostredí v roce 2005 cinily podle CSÚ 18,2 mld. Kc
(tj. o 10 % méne než v roce 2004). Z hlediska programového zamerení bylo v roce 2005
nejvíce prostredku investováno na nakládání s odpadními vodami (7,6 mld. Kc) a na ochranu
ovzduší a klimatu (3,9 mld. Kc). Oproti roku 2004 se objem všech položek snížil, s výjimkou
položek ochrana a sanace pudy, podzemních a povrchových vod (rust o 12 %) a ostatní
aktivity (rust o 85 %) (viz graf VI.1.1).
Graf VI.1.1
Celkové investice na ochranu životního prostredí podle zamerení v letech 2000–2005
0
2 000
4 000
6 000
8 000
10 000
12 000
14 000
16 000
18 000
20 000
22 000
2000 2001 2002 2003 2004 2005
mil. Kc, b.c.
ostatní aktivity na ochranu životního
prostredí
výzkum a vývoj na ochranu životního
prostredí
ochrana proti zárení
ochrana biodiverzity (druhová
rozmanitost) a krajiny
omezování hluku a vibrací (krome
ochrany pracovišt)
ochrana a sanace pudy, podzemních a
povrchových vod
nakládání s odpady
nakládání s odpadními vodami
ochrana ovzduší a klimatu
Poznámka: Údaje za rok 2006 nejsou k dispozici. Vzhledem k casové nárocnosti sberu a konecnému zpracování
dat na CSÚ, jsou tyto údaje k dispozici vždy s více než rocním zpoždením (tzn. v roce 2007 za rok 2005).
Zdroj: CSÚ
Nejvíce investic na ochranu životního prostredí bylo v roce 2005 porízeno z vlastních zdroju a
vlastních rozpoctových prostredku (11,7 mld. Kc) – viz graf VI.1.2. Jednalo se prevážne
o investice do oblasti nakládání s odpadními vodami (3,9 mld. Kc) a ochrany ovzduší a
klimatu (3,4 mld. Kc).
185
Graf VI.1.2
Celkové investice na ochranu životního prostredí podle zdroju financování v roce 2005
64%
15%
15%
1%
4%
1%
Vlastní zdroje a rozpoctové prostredky
Granty a dotace z verejných rozpoctu
Granty a dotace ze zahranicní
Ostatní granty a dotace
Úvery, pujcky a financní výpomoci
Emise cenných papíru, bezúplatné prevody,
nepenežní vklady, delimitace apod.
Poznámka: Údaje za rok 2006 nejsou k dispozici. Vzhledem k casové nárocnosti sberu a konecnému zpracování
dat na CSÚ, jsou tyto údaje k dispozici vždy s více než rocním zpoždením (tzn. v roce 2007 za rok 2005).
Zdroj: CSÚ
V roce 2005 bylo nejvetším investorem do ochrany životního prostredí (krome verejné
správy, obrany, sociálního pojištení) odvetví výroby a rozvodu elektriny, plynu a vody,
v rámci kterého bylo do ochrany životního prostredí investováno celkem 2,6 mld. Kc.
Významne na ochranu životního prostredí prispela rovnež odvetví ostatních verejných,
sociálních a osobních služeb (1,6 mld.Kc) a odvetví chemického a farmaceutického prumyslu
(1,1 mld. Kc).
Neinvesticní náklady na ochranu životního prostredí dosáhly v roce 2005 cástky 31,8 mld. Kc
(z toho vnitrní neinvesticní náklady 19,8 mld. Kc a vnejší neinvesticní náklady 12 mld. Kc).
Z hlediska programového zamerení bylo nejvíce techto prostredku vynaloženo na nakládání
s odpady (17,1 mld. Kc) a na nakládání s odpadními vodami (7,0 mld. Kc).
Ekonomický prínos z aktivit na ochranu životního prostredí cinil v roce 2005 31,4 mld. Kc
(z toho tržby z prodeje služeb na ochranu životního prostredí 22,1 mld. Kc, tržby z prodeje
vedlejších produktu vzniklých pri aktivitách na ochranu životního prostredí 8,0 mld. Kc a
úspory z opetovného využití vedlejších produktu 1,3 mld. Kc). Z hlediska programového
zamerení byl nejvetší ekonomický prínos zaznamenán v oblasti nakládání s odpady
(24,9 mld. Kc) a v oblasti nakládání s odpadními vodami (4,7 mld. Kc).
V roce 2006 došlo k rustu verejných výdaju na ochranu životního prostredí z centrálních
zdroju (tj. výdaju ze státního rozpoctu, státních fondu a bývalého FNM prevedeného na MF)
o 9,6 % na 18,7 mld. Kc.
Výdaje z nejvýznamnejšího centrálního zdroje – státního rozpoctu – vzrostly mezirocne
o 48 % na 11,2 mld. Kc (bez zahrnutí prostredku ve výši 5,08 mld. Kc prevedených v roce
2006 ze zrušeného FNM). Z grafu VI.1.3 vyplývá, že mezi hlavní prioritní oblasti výdaju na
ochranu životního prostredí ze státního rozpoctu patrily v roce 2006 ochrana vody s 35,6 %
podílem na celkových výdajích a ochrana biodiverzity a krajiny s 27,3% podílem na
celkových výdajích státního rozpoctu na ochranu životního prostredí (bez zahrnutí prostredku
prevedených ze zrušeného FNM). K dalším významným prioritám patrila v roce 2006 oblast
nakládání s odpady a správa v ochrane životního prostredí.
186
Graf VI.1.3
Výdaje na ochranu životního prostredí ze státního rozpoctu v letech 2000–2006
0
2000
4000
6000
8000
10000
12000
14000
16000
18000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
mil. Kc
ostatní cinnosti v ekologii
výzkum životního prostredí
správa v ochrane život. prostredí
ochrana biodiverzity a krajiny
ochrana pudy a podzemní vody
nakládání s odpady
ochrana ovzduší
ochrana vody
Pozn.: Výrazný nárust v kategorii „ostatní“ v roce 2006 je zpusoben prevedením prostredku ze zrušeného Fondu
národního majetku (FNM).
Zdroj: MŽP
Vedle centrálních zdroju jsou dalším významným zdrojem verejných výdaju k financování
ochrany životního prostredí místní rozpocty. Výdaje na úrovni obcí nebo kraju jsou
realizovány prubežne na základe kompetence obcí ci kraju. Vetšinou se jedná o akce
lokálního významu – napr. k odvádení a cištení odpadních vod, k ochrane ovzduší, nakládání
s odpady, ochrane pudy a podzemní vody, ochrane prírody a krajiny a opatrení týkající se
vzhledu obcí a verejné zelene. Jak vyplývá z grafu VI.1.4, objem prostredku vynaložených
z územních rozpoctu trvale znacne prevyšuje objem prostredku poskytovaných státním
rozpoctem a státními fondy a v posledních letech je tento trend ješte výraznejší.
Graf VI.1.4
Verejné výdaje (v clenení na bežné a kapitálové výdaje) ze státního rozpoctu, státních
fondu a územních rozpoctu na ochranu životního prostredí v letech 2000–2006
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
10 000
11 000
12 000
13 000
14 000
bežné
kapitálové
bežné
kapitálové
bežné
kapitálové
bežné
kapitálové
bežné
kapitálové
bežné
kapitálové
bežné
kapitálové
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
mil. Kc
Státní rozpocet
Státní fondy
Územní rozpocty
Pozn.: Od roku 2006 vcetne výdaju zrušeného FNM prevedených na MF.
Zdroj: MŽP
Jedním z rozhodujících ukazatelu pro celkové posouzení úrovne výdaju na ochranu životního
prostredí je jejich vývoj ve vztahu k celkovému výkonu ekonomiky, tj. k HDP. Mezi lety
187
2004 a 2005 pokracoval pokles podílu investicních environmentálních výdaju na HDP
z 0,7 % na 0,61 % (viz graf VI.1.5). Naopak podíl verejných výdaju na ochranu životního
prostredí z centrálních zdroju na HDP zaznamenal po nekolika letech stagnace na úrovni
0,5 % mírný rust na 0,6 % v roce 2006.
Graf VI.1.5
Podíl výdaju na ochranu životního prostredí (investicních výdaju, verejných výdaju
z centrálních zdroju) na HDP v letech 2000–2006
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
% z HDP
Celkové investice na ochranu životního
prostredí
Verejné výdaje na ochranu životního
prostredí z centrálních zdroju
*) Údaje za rok 2006 nejsou k dispozici. Vzhledem k casové nárocnosti sberu a konecnému zpracování dat na
CSÚ, jsou tyto údaje k dispozici vždy s více než rocním zpoždením (tzn. v roce 2007 za rok 2005).
Zdroj: CSÚ
VI.2 Státní fond životního prostredí Ceské republiky
Státní fond životního prostredí CR (dále jen SFŽP CR, Fond) je specificky zamerenou
institucí, která je významným financním zdrojem pro podporu realizace opatrení k ochrane
a zlepšování stavu životního prostredí v jeho jednotlivých složkách. Je jedním ze základních
ekonomických nástroju k plnení závazku vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochrane
životního prostredí, clenství v Evropské unie a k uskutecnování Státní politiky životního
prostredí.
Fond byl zrízen a jeho cinnost je legislativne upravena zákonem c. 388/1991 Sb. Správcem
Fondu je MŽP. Príjmy Fondu jsou tvoreny predevším z plateb za znecištování nebo
poškozování jednotlivých složek životního prostredí (podrobnosti viz kapitola V.3), ze splátek
poskytnutých pujcek a jejich úroku a výnosu z uložených disponibilních prostredku na
termínovaných vkladech.
VI.2.1 Výdaje SFŽP CR
Fond zajištuje poskytování financních prostredku na opatrení v rámci národních programu
(NP) a programu Evropské unie – Fondu soudržnosti, Operacního programu Infrastruktura
(OPI). Podrobnejší informace o FS/ISPA a OPI viz kapitola VI.4.2.
Celkové financní výdaje Fondu dosáhly v roce 2006 výše 2 468,3 mil. Kc, z toho bylo v rámci
smluvních akcí (NP, ISPA/FS, OPI) profinancováno 2 262,2 mil. Kc. Oproti roku 2005 tak
došlo ke snížení výdaju o cca 1 000 mil., které se dotklo všech hlavních složek – viz graf
VI.2.1. Nejvetší objem smluvní podpory (88,1 %) predstavovaly výdaje na dotace, které byly
realizovány ve výši 1 993,2 mil. Kc. Z toho realizovaný príspevek na úhradu úroku
188
z komercního úveru cinil 11,2 mil. Kc (0,5 %). Zbylých 11,9 % poskytnutého objemu
financních prostredku tvorily výdaje na smluvní akce návratné formy podpory (pujcky), a to
ve výši 269 mil. Kc.
Z grafu VI.2.1 je patrné, že rozhodujícího podílu (64,1 %) ve skladbe celkových financních
výdaju na smluvní akce dosáhly, stejne jako v roce 2005, výdaje na realizaci akcí ochrany
vod, a to ve výši 1 449,3 mil. Kc.
Graf VI.2.1
Skladba financních výdaju SFŽP CR dle složek životního prostredí (2005–2006)
317,4
570,7
43,9
349,3
222,1
25,3 64,1
0,3 0 0
1671,1
1,1 6,7 25,5
127,5
274,9
45,7
331,5
1233,8
215,5
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
dotace pujcka dotace pujcka dotace pujcka dotace pujcka dotace pujcka
voda ovzduší príroda odpady f reony
mil. Kc
2005 2006
Pozn.: bez nákladu Kanceláre SFŽP CR a splátek MUFIS (Municipální financní spolecnosti a.s.)
Zdroj: SFŽP CR
Rozhodující realizovaná financní podpora ve výši 2 115,1 mil. Kc, tj. 93,5 % celkových
výdaju na smluvní akce, smerovala v roce 2006 do akcí investicního charakteru. Z toho bylo
formou dotace poskytnuto 1 847,2 mil. Kc. Nejvyšší investicní výdaje smerovaly do složky
ochrana vod (1 446,7 mil. Kc). Investicní výdaje na program ISPA/FS cinily 199,8 mil. Kc a
na program OPI 315 mil. Kc.
V neinvesticní oblasti byla poskytnuta celková financní podpora ve výši 147,1 mil. Kc, z toho
formou dotace ve výši 146,1 mil. Kc a formou pujcky 1 mil. Kc. Nejvíce financních
prostredku na akce neinvesticního charakteru (111,2 mil. Kc) smerovalo do složky príroda.
Nejvyšší objem financních prostredku Fondu v clenení dle typu subjektu, byl v roce 2006
poskytnut obcím a mestum, a to v celkové výši 1 576,6 mil. Kc (69,7 % z celkem
poskytnutých financních prostredku).
Ve srovnání s rokem 2005 došlo v roce 2006 k výraznému nárustu žádostí o podporu
z národních programu ze 411 na 1 202. Nejvíce žádostí (90,2 %) bylo na Fondu evidováno
v oblasti investicních projektu na využívání obnovitelných zdroju energie.
VI.2.2 Prínosy a efektivnost ekologických opatrení SFŽP CR v roce 2006
V rámci jednotlivých vyhlášených programu, ve kterých poskytuje podporu, provádí Fond
každorocní záverecné vyhodnocení akcí (ZVA) podle splnení technických, ekologických a
ekonomických podmínek. Následující text shrnuje informace o ZVA (pokud jsou sledovány),
vcetne skutecne dosažených ekologických prínosu akcí, kterým byla v roce 2006 definitivne
priznána podpora.
189
Ochrana vod
Skutecne dosažené ekologické prínosy resp. efekty u 88 akcí ve snížení znecištení vod, jimž
byla Fondem v prubehu roku 2006 priznána definitivní podpora, predstavují odstranené
znecištení uvedené v následující tabulce. Z tabulky VI.2.1 plyne, že nejvetšího snížení bylo
dosaženo v prípade CHSKCr (cca 3 929 t/rok).
Tabulka VI.2.1
Ekologické prínosy akcí ve snížení znecištení vod s provedeným ZVA v roce 2006
Odstranené znecištení (t/rok)
Pocet akcí
NL BSK5 CHSKCr
Celkem 88 1 988,5 933,1 3 929,4
Zdroj: SFŽP CR
Ochrana ovzduší
Z celkového poctu 223 akcí, u kterých bylo v roce 2006 schváleno záverecné hodnocení,
byly splneny predpokládané ekologické efekty u 77 akcí. Ve zbylých prípadech (tj. cca v 65
% prípadu) nebyly predpokládané ekologické efekty splneny, proto bylo rozhodnuto o krácení
priznané dotace. Všechny akce, u nichž nedošlo ke splnení smluvního ekologického efektu,
byly registrovány v programu rozvoje infrastruktury malých obcí. Informace o celkových
prínosech v oblasti ochrany ovzduší v podobe odstraneného znecištení vcetne poskytnuté
podpory uvádí tabulka VI.2.2. Nejvetšího snížení znecištení bylo dosaženo v prípade emisí
CO2, a to ve výši 267 tis. t rocne.
Tabulka VI.2.2
Ekologické prínosy akcí v oblasti ochrany ovzduší s provedeným ZVA v roce 2006
Odstranené znecištení
Pocet
akcí TZL
(t/rok)
SO2
(t/rok)
NOX
(t/rok)
VOC
(t/rok)
CO
(t/rok)
CO2
(t/rok)
Náklady
(mil. Kc)
Podpora
(mil. Kc)
Celkem 223 3 168 4 596 595 2 414 10 717 267 317 1 635,0 701,3
Zdroj: SFŽP CR
Ochrana prírody a krajiny
V oblasti ochrany prírody a krajiny bylo schváleno záverecné vyhodnocení celkem 85 akcí.
Celková priznaná podpora z Fondu cinila 141 307 tis. Kc s následujícími ekologickými
prínosy: rekonstrukce 104,17 ha parku, ošetrení 2 283 stromu, výsadba 2 229 stromu, založení
0,2 ha ÚSES, odbahnení 49,75 ha rybníku, založení 0,7 ha mokradu, výrez nepuvodních
invazních drevin (109,63 ha), zprutocnení 2 367 m bývalého mlýnského náhonu, zpracování
krajských koncepcí ochrany prírody (6 akcí).
Obnovitelné zdroje energie
V roce 2006 byla definitivne priznána podpora na 264 akcí. Celkové prínosy v oblasti
obnovitelných zdroju energie u predložených ZVA predstavují odstranené znecištení uvedené
v tabulce VI.2.3. Stejne jako v prípade ochrany ovzduší i v této oblasti bylo dosaženo
nejvetšího efektu u snižování emisí CO2, a to o 55 t/rok.
190
Tabulka VI.2.3
Celkové ekologické prínosy akcí v oblasti využívání obnovitelných zdroju energie
(uzavrené akce v roce 2006)
Odstranené znecištení
Pocet
akcí TZL
(t/rok)
SO2
(t/rok)
NOX
(t/rok)
VOC
(t/rok)
CO
(t/rok)
CO2
(t/rok)
Náklady
(mil. Kc)
Podpora
(tis. Kc)
Celkem 264 261 545 70,4 211,2 1 021,6 55 221,7 483,4 331,8
Zdroj: SFŽP CR
VI.3 Financování z programu MŽP a mimoresortních programu
VI.3.1 Programy tvorby a ochrany krajiny MŽP
V rámci obecné ochrany prírody jsou sledována a financne podporována opatrení realizovaná
z programu v gesci MŽP. Jedná se o „Program péce o krajinu“, „Program revitalizace rícních
systému“ a „Program péce o urbanizované prostredí“. Tyto programy plní funkce obecne
ekologické, ochrany prírody, klimatické, hydroekostabilizacní, mimoprodukcní a sociální.
Jejich realizací jsou vytváreny podmínky pro opetovnou možnost nastolení prírodních
optimalizacních procesu vedoucích ke snížení eroze, acidifikace, dezertifikace, zvýšení
schopnosti vázat vodu, dále k obnove a údržbe významných biotopu k ochrane druhové
rozmanitosti a slouží také v oblasti péce o zelen v urbanizovaném prostredí. Rada opatrení
plní i funkci protipovodnové ochrany.
Program péce o krajinu (PPK)
V rámci PPK byly poskytovány financní prostredky neinvesticního charakteru v clenení
na dva samostatné podprogramy: „Podprogram péce o krajinu“ (opatrení A, B a C) a
„Podprogram péce o zvlášte chránené cásti prírody“ (opatrení D). Celkový rozpocet byl
v roce 2006 ve výši 190,6 mil. Kc (z toho A – C 61 mil. Kc).
Financní prostredky byly priznány na jednotlivá opatrení:
A „Ochrana krajiny proti erozi“ s cílem snižování ohroženosti pudního fondu erozí
tvorbou protierozních opatrení a zvyšování retencní schopnosti krajiny (112 akcí
s dotací 20,3 mil. Kc);
B „Udržení kulturního stavu krajiny“ s cílem udržení kulturního stavu a typického
krajinného rázu a zachování a obnova rozptýlené zelene a památných stromu a alejí
(558 akcí s dotací 24,9 mil. Kc);
C „Podpora druhové rozmanitosti“ s cílem ochrany, uchování a obnovy druhové
rozmanitosti (107 akcí s dotací 15,6 mil. Kc);
D Péce o zvlášte chránená území a ptací oblasti a zvlášte chránené druhy rostlin a
živocichu v predmetných územích (1 550 akcí s dotací 125,3 mil. Kc).
Z Podprogramu péce o zvlášte chránené cásti prírody byla poskytována dotace na opatrení
ve zvlášte chránených územích, tj. v NP, CHKO, v NPR, NPP, PR a PP a v jejich ochranných
pásmech a v ptacích oblastech. Príjemci dotace byly pouze organizace zrizované MŽP, tj.
AOPK CR, Správa KRNAP, Správa NP a CHKO Šumava, Správa NP Ceské Švýcarsko a
Správa NP Podyjí.
191
Program revitalizace rícních systému (PRRS)
Cílem programu je vytvorit podmínky pro obnovu prírodního prostredí i zdroju užívaných
clovekem. Soucástí je i rešení problému s odkanalizováním a cištením odpadních vod.
Program predpokládá postupné naplnování a realizaci opatrení, která povedou k udržení a
systematickému zvyšování biologické rozmanitosti, príznivému usporádání vodních pomeru
a takovému usporádání funkcního využití území, které zajištuje ochranu prírodních
i kulturních hodnot krajiny.
Celkový pocet akcí financovaných z PRRS v roce 2006 byl 198, z toho bylo 120 nove
zahájených a 78 rozestavených z predchozích let. Objem financních prostredku státního
rozpoctu vycerpaných na tyto akce predstavuje cástku 488,8 mil. Kc.
Program se delí na jednotlivé podprogramy:
a) revitalizace prirozené funkce vodních toku;
b) zakládání a revitalizace prvku systému ekologické stability vázaných na vodní režim;
c) odstranování prícných prekážek na vodních tocích a podpora takových technických
rešení, která je neobsahují – doplnování a stavba rybích prechodu;
d) revitalizace retencní schopnosti krajiny;
e) rekonstrukce technických prvku a odbahnování produkcních rybníku – podprogram
byl zrušen, od roku 2005 nebyly zahájeny žádné nové akce;
f) výstavba a obnova COV a kanalizace vcetne zakládání umelých mokradu;
g) revitalizace prirozené funkce vodních toku s revitalizací retencní schopnosti krajiny –
jedná se o kombinaci podprogramu a) a d).
Objem vycerpaných financních prostredku státního rozpoctu u podprogramu a) – d) a g)
predstavoval v roce 2006 277 mil. Kc. Pocet realizovaných akcí byl 144, z toho bylo 86 akcí
nove zahájeno a 58 rozestavených z predchozích let.
Celkový vycerpaný rozpocet podprogramu f) predstavoval v roce 2006 211,7 mil. Kc. Pocet
realizovaných akcí byl 54, z toho bylo 34 akcí nove zahájeno a 20 rozestavených
z predchozích let. U nových žádostí o dotaci z tohoto podprogramu bylo jednou z hlavních
podmínek prokázání mimorádného dopadu na ochranu prírody a krajiny (napr. akce
probíhající v ZCHÚ, na území soustavy Natura 2000, na území s mimorádným zájmem
ochrany vod).
Program péce o urbanizované prostredí (PPUP)
Predmetem PPUP je péce o zelen v urbanizovaném prostredí vcetne revitalizace
brownfields.V roce 2006 bylo z PPUP podporeno 24 projektu (zamítnuto z duvodu vycerpání
financních prostredku bylo 10 projektu) v celkové hodnote 2,8 mil. Kc. O dotace žádala
prevážne mesta a obce, a to na regenerace významných ploch sídelní zelene (parky, hrbitovy,
školní a nemocnicní areály) a plochy izolacní zelene.
VI.3.2 Mimoresortní programy
Program obnovy venkova
Cílem programu je vytvorení organizacních a ekonomických podmínek k podnícení a
k podpore obyvatel venkova a samospráv venkovských obcí k tomu, aby se vlastními silami
snažili o harmonický rozvoj zdravého životního prostredí, udržování prírodních a kulturních
192
hodnot venkovské krajiny a rozvoj ekologicky nezávadného hospodárství. Podpora pilotních
projektu venkovských mikroregionu by mela prinášet vhodné inovace, nové využití soucasne
nevyužívaných objektu. Mimo to jsou rovnež podporovány obce ocenené v souteži Vesnice
roku – jako príklad dobré praxe. Prostrednictvím pilotních projektu jsou ovlivnovány prístupy
k rešení obnovy venkova na úrovni kraju s cílem rozširování osvedcené praxe.
Dotace jsou urceny pro venkovské mikroregiony (svazky obcí) a obce.
V roce 2006 prijalo Ministerstvo pro místní rozvoj 452 žádostí s objemem požadovaných
dotací ve výši 351,5 mil. Kc. Na základe doporucení meziresortní rídící komise Programu
obnovy venkova rozhodl ministr pro místní rozvoj podporit 317 žádostí a poskytnout dotace
ve výši 131,8 mil. Kc.
Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP)
Hlavním prioritou programu je trvale udržitelný rozvoj zemedelství, venkova a jeho
prírodních zdroju. V roce 2006 byly predevším vypláceny nároky na podpory HRDP
z roku 2005. V roce 2006 bylo realizováno pet opatrení v rámci HRDP na ploše 1,9 mil. ha a
na jejich základe byly vyplaceny dotace v celkové výši cca 6,5 mld. Kc, z toho z nároku
v roce 2006 bylo vyplaceno 2,8 mld. Kc.
Na opatrení Predcasné ukoncení zemedelské cinnosti v roce 2006 žadatelé požadovali dotace
ve výši cca 33 mil. Kc. Na opatrení Méne príznivé oblasti a oblasti s environmentálními
omezeními bylo zažádáno o 2,821 mld. Kc více než v roce 2005, což predstavuje zvýšení
o 2,5 % proti roku 2005.
Nejvetší objem dotací byl v roce 2006 požadován, obdobne jako v roce 2005, na
Agroenvironmentální opatrení (AEO). Celkem bylo zažádáno o 3,6 mld. Kc, tj. o témer 8 %
více než v roce 2005.
Dalším opatrením realizovaným v roce 2006 bylo opatrení Lesnictví. Na toto opatrení bylo
podáno celkem 1 045 žádostí na celkovou plochu 1 254 ha (mezirocní nárust o více než
86 %). Celkem na toto opatrení bylo zažádáno o dotaci ve výši 94 mil. Kc (mezirocní rust
o 132 %).
VI.3.3 Podpora nestátních neziskových organizací
Dotace ze státního rozpoctu CR, z kapitoly Ministerstva životního prostredí, jsou
poskytovány tem nestátním a neziskovým organizacím (NNO), které se podílí na realizaci
úkolu státu v oblasti „ochrana životního prostredí a udržitelný rozvoj“ a prispívají
k naplnování cílu Státní politiky životního prostredí.
Dotace se poskytuje obcanskému sdružení nebo obecne prospešné spolecnosti a to na základe
žádosti podané formou projektu v rámci výberového rízení.
V roce 2006 bylo celkem podporeno 88 projektu obcanských sdružení a obecne prospešných
spolecností celkovou cástkou 20 mil. Kc.
VI.4 Podpora ze strukturálních fondu EU
VI.4.1 Operacní program Infrastruktura (OPI)
Globálním cílem programu OPI je ochrana a zlepšování stavu životního prostredí a rozvoj a
zkvalitnování dopravní infrastruktury. Zprostredkujícími subjekty a platebními jednotkami
193
v CR jsou SFŽP CR (Priorita 3) a Ministerstvo dopravy (Priorita 1 a 2). Jednou ze stežejních
priorit OPI je „Zlepšování environmentální infrastruktury“ (Priorita 3). Tato priorita si klade
za cíl podporovat zejména opatrení obnovy environmentálních funkcí území, zlepšování
infrastruktury ve vodním hospodárství, zlepšování infrastruktury a ochrany ovzduší,
nakládání s odpady a odstranování starých záteží.
V roce 2005 probehla tretí výzva na predkládání žádostí do OPI. V rámci tretí výzvy bylo
zaregistrováno celkem 321 žádostí v celkovém objemu 10 509 mil. Kc, kdy požadovaná
podpora z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) cinila 7 596 mil. Kc a ze SFŽP CR
1 014 mil. Kc. Žádosti ze 3. výzvy byly schváleny ministrem ŽP v roce 2006. V rámci tretí
výzvy bylo 67 projektum udeleno kladné Rozhodnutí ministra. Uznatelné náklady techto
projektu dosahují výše 1 390 mil. Kc, dotace ERDF ciní 960 mil. Kc.
Již v mesíci srpnu 2006 byla úspešne vycerpána alokace roku 2004, která predstavovala
1 824 mil. Kc (prepocteno kurzem 31,77 Kc/€ platným ke dni schválení programu). Od
pocátku programu, tzn. od 1. 5. 2004, do 30. 12. 2006 byla Evropská komise požádána o
proplacení výdaju ve výši 2 519 mil. Kc z prostredku ERDF.
Od mesíce zárí 2006 zapocalo cerpání alokace roku 2005, pricemž v období od zárí do
31. 12. 2006 byly podány žádosti o platbu s celkovým požadavkem ve výši 1 037,9 mil. Kc
z prostredku ERDF (30,6% alokace na rok 2005 prepoctené kurzem 31,77 Kc/€). V rámci
priority 3 bylo podáno 162 žádostí o platbu s požadavkem 834 mil. Kc z prostredku ERDF a
139 mil. Kc z prostredku SFŽP CR.
VI.4.2 Fond soudržnosti (FS/ISPA)
Dnem 1. kvetna 2004, kdy se CR stala clenem Evropské unie, vznikl CR nárok na cerpání
dotací z Fondu soudržnosti (dále jen FS). Realizacním orgánem pro sektor životního prostredí
byl ustanoven SFŽP CR.
Projekty Fondu soudržnosti jsou urceny na podporu v oblasti životního prostredí a dopravy.
Prioritou nástroju ISPA a FS v oblasti životního prostredí je naplnení podmínek legislativy
Evropského spolecenství, a to predevším v oblasti ochrany vod, nakládání s odpady, ochrany
ovzduší a odstranování starých ekologických záteží.
Celkové náklady na schválených standardních 39 projektu ciní 959,7 mil. EUR (26,9 mld.
Kc), z cehož uznatelné náklady predstavují 867,4 mil. EUR (tj. 24,3 mld. Kc). Podpora z FS/
ISPA alokovaná temto projektum je 609,1 mil. EUR (17,1 mld. Kc).
Na základe Rozhodnutí o úcasti státního rozpoctu a prostredku z Národního fondu na
financování akcí bylo možno zahájit v dubnu 2006 predfinancování projektu FS ze státního
rozpoctu. Výdaje Národního fondu (využité prostredky fondu Evropské unie) v roce 2006
cinily 56,4 mil. EUR. Príjmy Národního fondu poskytnuté z evropských prostredku na
základe certifikací výdaju nebo formou záloh na dosud nefinancované projekty cinily celkem
78,2 mil. EUR (2,2 mld.. Kc). V roce 2006 bylo financováno z prostredku fondu Evropské
unie celkem 13 projektu FS/ISPA, u kterých již probíhá vlastní výstavba. Ostatní projekty
jsou v ruzném stupni prípravy vlastní stavby a financování u nich dosud neprobíhá.
K 31. 12. 2006 bylo predloženo celkem 69 žádostí o podporu v celkové výši 2,2 mld. Kc
(dotace a pujcky), které SFŽP CR aktivne vyrizuje. V období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006
nebylo vydáno žádné nové kladné rozhodnutí ministra na spolufinancování projektu ISPA/FS.
194
VI.5 Mezinárodní podpora
Financní mechanizmus Evropského hospodárského prostoru a Norska
Vstupem do EU dne 1. 5. 2004 získala CR možnost cerpat prostredky z Financních
mechanismu EHP a Norska. Cástka alokovaná pro CR je celkem 110,91 mil. EUR pro petileté
období 2006–2011, z toho 48,54 mil. EUR je poskytováno z FM EHP a 62,37 mil. EUR z FM
Norska. V roce 2006 byla v oblasti životního prostredí poskytnuta jediná podpora ve výši
10,27 mil. Kc Ceskému hydrometeorologickému ústavu na projekt „Zkvalitnení metod
hodnocení imisní záteže na území CR cásticemi PM10“. Na základe výzvy vyhlášené v roce
2006 byly schváleny 3 projekty s celkovou výší podpory 1 700 000 EUR.
International Finance Corporation (IFC)
Na podporu projektu v oblasti energeticky úsporných technologií vytvorila International
Finance Corporation (IFC) ve spolupráci s GEF (Fondu Svetové banky pro ochranu životního
prostredí) a s podporou mezinárodních dárcu vcetne Finska, Španelska a USA, tzv. Program
financovaní energeticky úsporných projektu (Commerialising Energy Efficiency Finance –
CEEF). Program byl zahájen v roce 2003 a jeho cílem je prispet k odstranení bariér pri
získávání financních prostredku pro energeticky úsporné projekty a projekty obnovitelných
zdroju energie, napomoci vývoji tržních nástroju pro financování techto projektu a poskytnout
zájemcum informace, znalosti a jednoduchý prístup k financování takových projektu.
Od svého oficiálního spuštení koncem roce 2003 byly v rámci programu, do kterého jsou
v soucasnosti zapojeny dve nejvýznamnejší ceské banky (Ceská Sporitelna a.s. a CSOB a.s.),
poskytnuty záruky pro 21 projektu v celkové výši 248 milionu Kc, což predstavuje
568 milionu Kc úveru a celkové investice do techto projektu v úhrnné výši pres 740 milionu
Kc. Životní prostredí profitovalo díky temto investicím ve snížení emisí skleníkových plynu o
77 tisíc t rocne.
Mezi podporenými projekty lze najít investice do energeticky úsporných opatrení
v prumyslových podnicích (4 projekty), projekty využití biomasy (výroba tepla, peletovací
linky, výroba elektriny) (5 projektu), zvýšení úcinnosti pri výrobe tepla pro CZT (1 projekt),
malé vodní elektrárny (3 projekty), bioplynové stanice (1 projekt), solární elektrárny
(2 projekty) nebo vetrné elektrárny (5 projektu).
Z celkového poctu 21 projektu bylo 9 schváleno v roce 2006, úhrnná výše záruk schválených
v roce 2006 dosáhla 170 mil. Kc.
VI.6 Vyhodnocení „Rámcové strategie financování investic
na zajištení implementace právních predpisu ES v oblasti životního
prostredí“
Již v roce 2002 byl v rámci prípravy na vstup CR do EU vypracován Implementacní plán
pro oblast životního prostredí, podle nehož probíhalo postupne prevzetí evropské legislativy a
naplnování jejích požadavku. Rozsah legislativy ES v oblasti životního prostredí je velice
široký a plnení požadavku vyvolává znacné náklady soukromého i verejného sektoru.
Významnou cást predpokládaných výdaju na zajištení implementace environmentálního
acquis communautaire tvorí investice.
V roce 2003 proto bylo vláde predloženo vyhodnocení implementace z pohledu zajištení
financních prostredku na nutné investice. Další aktualizace tohoto vyhodnocení probehla
195
v roce 2005 (schválena usnesením vlády c.1571/2005) a nové vyhodnocení bude predloženo
v roce 2007. S prijímáním další nové legislativy v rámci ES se náklady mohou zvyšovat nebo
naopak vlivem úspor mohou být sníženy. Celkové ekonomické dopady je tedy potrebné
prubežne upresnovat a zároven prizpusobovat strategie dle vývoje relevantních ekonomických
a vecných podmínek.
Vzhledem k investicní nárocnosti implementace vyjednala CR prechodná období
pro následující smernice:
??v roce 2004 nabyla platnost smernice 2004/12/ES doplnující smernici 94/62/ES,
o obalových odpadech. Pro implementaci cílu smernice 2004/12/ES, jejichž dosažení
smernice ukládá clenských státum do roku 2008, požádala CR o prechodné období do
roku 2012.
??smernice Rady 91/271/EHS, o cištení mestských odpadních vod, do 31.12.2010;
??smernice Rady 2001/80/ES, o omezování znecištení ovzduší nekterými znecištujícími
látkami z velkých spalovacích zarízení – pro 2 podniky (Teplárna Prerov, Nová Hut
a.s.), do 31.12.2007.
Od soucasné úrovne investic na ochranu životního prostredí je velice obtížné vyclenit
cástku, která prímo nebo neprímo nesouvisí se vstupem CR do EU. Údaje za obecní a
soukromý sektor (2001-2010) uvedené níže jsou tak pouze odhady financních prostredku
potrebných k zajištení implementace legislativy ES a jejich rozložení do jednotlivých let je
pouze orientacní.
Celkové náklady na implementaci platných predpisu ES se odhadují až na cca 326,5 mld. Kc
v letech 2001–2010, z toho cca 205 mld. Kc melo být podle puvodního plánu vynaloženo
v letech 2001–2006 (viz tab. VI.6.1), tzn. že celkové požadované náklady na zajištení
implementace legislativy ES v oblasti životního prostredí se pro roky 2007 až 2010 odhadují
na cca 121 mld. Kc (viz tab. VI.6.2). Zejména v obecním, ale také v soukromém sektoru,
však mohla být významná cást investic odložena s ohledem na ocekávané prostredky z fondu
EU v období 2007–2013.
Tabulka VI.6.1
Souhrn potreb a zdroju (mil. Kc) na zajištení implementace predpisu ES v oblasti
životního prostredí za roky 2001–2006
2001 2002 2003 2004 2005 2006
2001–
2006
Financní potreby
Státní rozpocet -
povinné výdaje
58 107 129 469 474 683 1 920
Obecní rozpocty 8 436 8 436 12 838 11 632 12 911 13 859 68 112
Soukromý sektor 3 784 25 111 25 549 25 915 27 228 27 782 135 369
Požadavky celkem 12 278 33 654 38 516 38 016 40 613 42 324 205 401
Zdroje
Státní rozpocet -
povinné výdaje**
58 107 129 469 474 683 1 920
Státní rozpocet -
programy podpory
1 029 1 474 1 758 1 104 1 722 2 186 9 273
Obecní rozpocty 7 007 6 7 9 143 9 917 10 403 11 599 54 846
Soukromý sektor 13 481 14 156 14 863 15 606 11 634 11 808 81 548
SFŽP CR 3 421 3 577 4 378 3 582 3 334 3 706 21 998
196
Zahranicní zdroje *4 514 4 912 4 233 7 452 21 111
Zdroje celkem 24 996 26 090 34 786 35 590 31 801 37 434 190 696
* zahrnuje roky 2000 - 2003;
** na rozdíl od predchozí verze materiálu zahrnuje pouze investicní výdaje, bez položky I5
Zdroj: výpocet MŽP
Odhadované rozložení financních potreb na jedné strane a využitelných zdroju financování na
strane druhé do roku 2010 uvádí následující tabulka.
Tabulka VI.6.2
Souhrn požadavku a zdroju (mil. Kc) na zajištení implementace predpisu ES v oblasti
životního prostredí za roky 2007–2010
Predpokládané požadavky na investice
2007 2008 2009 2010
2007–
2010
Celkem
2001–
2010
Státní rozpocet -
povinné výdaje**
107 107 107 107 430 2 350
Obecní rozpocty 20 745 20 765 20 816 20 816 83 143 151 255
Soukromý sektor 29 313 2 794 2 674 2 664 37 445 172 814
Požadavky celkem 50 223 23 667 23 598 23 588 121 075 326 533
Zdroje
Státní rozpocet -
povinné výdaje
107 107 107 107 430 2 350
Státní rozpocet -
programy podpory
1 521 1 521 1 521 1 521 6 086 15 359
Obecní rozpocty 5 934 6 012 6 046 6 081 24 073 78 919
Soukromý sektor 11 852 11 852 11 852 11 852 47 408 128 956
SFŽP CR 1 100 1 039 1 000 1 082 4 222 26 220
OP ŽP*** 14 776 15 503 16 233 16 997 63 510 63 510
Zahranicní zdroje -
ostatní
472 105 - - 577 21 688
Zdroje celkem 35 588 35 965 36 584 37 466 145 603 336 299
** položka zahrnuje pouze investicní výdaje, bez položky I5
*** uveden je soucet alokací pro relevantní prioritní osy / oblasti podpory (tj. 1,2,3,4.1,5,6.3,6.4)
Zdroj: výpocet MŽP
Soukromý sektor je výdaji na implementaci predpisu ES zatížen nejvíce - jen na splnení
narízení o IPPC se predpokládají celkové náklady ve výši cca 138 mld. Kc za celé období
2000-2010. Oproti rozložení nákladu tak, jak je uvedeno v tab. VI.6.2 lze ocekávat, že
ve skutecnosti nemalá cást výdaju vynucených povinnostmi, které jsou ukládány v rámci
integrovaných povolení (jež musí podniky získat do konce roku 2007), bude realizována až
po 1. 1. 2008.
V prípade obecních rozpoctu se dá ocekávat nižší úroven investic z vlastních zdroju pri
úspešném cerpání prostredku z OP ŽP, navíc mohou být nekteré náklady preneseny
na soukromý sektor. Obce nedostatek financních prostredku casto reší prodejem
infrastruktury soukromým subjektum. Tyto dva sektory tedy nelze vždy explicitne oddelit.
V rámci projektu financovaných z OP ŽP by mely vlastní prostredky obcí pokrývat jen asi
10 % zpusobilých výdaju, zbytek by mely pokrýt prostredky z fondu EU, SFŽP CR a státního
rozpoctu. U soukromého sektoru bude míra spolufinancování z vlastních zdroju investoru
podstatne vyšší.
197
Operacní program Životní prostredí (OP ŽP) by mel tvorit témer polovinu prostredku
dostupných v následujícím období (2007-2010) pro investice do životního prostredí.
Tabulka VI.6.2 uvádí alokaci programu pro uvedené roky pro relevantní osy (celkem cca
85 % prostredku z alokace OP ŽP), na implementaci predpisu ES ve sledovaných oblastech
(ovzduší, odpady, voda, omezování prumyslového znecištení) bude použita prevážná cást
z techto prostredku. Pro splnení závazku vuci ES (zejm. v oblasti vody) bude nyní velmi
duležitá rychlost cerpání prostredku do konce roku 2010, kdy by mely být splneny požadavky
smernice 91/271/EHS, o cištení mestských odpadních vod. Uvedené rozložení dostupných
prostredku je však nutné považovat za optimistickou variantu - ve skutecnosti lze pocítat cca
s rocním zpoždením pri cerpání prostredku oproti uvedeným alokacím pro jednotlivé roky, a
to zejména na zacátku programovacího období.
Odhad povinných investicních výdaju z rozpoctových kapitol ministerstev je 430 mil. Kc pro
období 2007-2010. Výdaje v rádu jednotek mld. Kc pak predstavuje plnení položky I5
implementacního plánu v resortu zdravotnictví, oblast I - ionizující zárení - však již není
razena do oblasti životního prostredí. Dalších 6 mld. Kc tvorí predpokládané výdaje v rámci
programu podpory (MZe, MŽP, MMR). Více než 1 mld. Kc rocne bude vydávat na dotcené
složky ŽP (voda, ovzduší, odpady) SFŽP CR, avšak znacná cást techto prostredku bude
vázána na projekty financované z fondu EU, u nichž se predpokládá kofinancování ze strany
SFŽP CR ve výši cca 4 % z celkových nákladu.
Záverem je treba pripomenout, že realizace opatrení na zajištení implementace predpisu ES je
duležitá nejen pro splnení závazku CR vuci ES, ale predevším má vést ke zlepšování stavu
životního prostredí v CR a snižovat tak negativní dopady nekvalitního prostredí zejména na
zdraví obyvatelstva. Vyvolané vyšší využívání moderních technologií také znamená
zvyšování konkurenceschopnosti soukromého sektoru.
198
VII Mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany životního
prostredí
VII.1 Dvoustranná a mnohostranná mezinárodní spolupráce,
spolupráce v rámci mezinárodních organizací
VII.1.1 Dvoustranná spolupráce
Belgie
Ministr životního prostredí Petr J. Kalaš se setkal v ríjnu 2006 s belgickým kolegou
B. Tobbackem v Bruselu. Projednali další bilaterální spolupráci na poli úspor energie,
klimatické zmeny, environmentálních technologií a na spolecných projektech pro rozvojové
zeme. V rámci Programu spolupráce 2005–2006 s Valonskem navštívili ceští experti valonský
Namur, kde se zamerili na minimalizaci produkce odpadu a na akcní programy v úsporném
užití energie.
Bulharsko & Rumunsko
V zárí 2006 byl za ceské úcasti úspešne ukoncen bulharský twinningový projekt v oblasti
pitné vody a koupacích vod. Pokracovala spolupráce na projektech zamerených na IPPC,
ochranu prírody, Fondy EU a prípravu na vstup Rumunska do EU.
Finsko
Ve dnech 21.–22. kvetna 2006 navštívil CR finský ministr životního prostredí J. E. Enestam a
s L. Ambrozkem projednal mj. priority finského predsednictví EU: klimatické zmeny,
biodiverzitu, tématické strategie v oblasti vod a ovzduší, udržitelné užití prírodních zdroju,
výrobu i spotrebu a novou generaci environmentálních politik pro Evropu.
Francie
Každorocní akce s názvem Týden udržitelného rozvoje 2006 byla venována udržitelné
spotrebe a výrobe. Na její organizaci se spolecne podílí MŽP, velvyslanectví Francie a další
instituce.
Nizozemí
V listopadu 2006 se ministr P. J. Kalaš setkal s delegací nizozemského ministerstva pro
plánování a životní prostredí, vedenou státním tajemníkem Pieter van Geelem. Obe strany
souhlasily s podepsáním Memoranda o porozumení o spolupráci v oblasti implementace
Rámcové úmluvy OSN o zmene klimatu.
Rakousko
Ve dnech 2.–5. kvetna 2006 se v Ceských Budejovicích uskutecnilo 14. zasedání Ceskorakouské
komise pro hranicní vody, na kterém mimo jiné byly projednány úpravy a udržování
hranicních vodních toku, schváleno mezistátní vyúctování prací na hranicních vodách a
aktualizována „Smernice pro varovnou službu na cesko - rakouských hranicních vodách“. CR
dále s Rakouskou republikou spolupracovala na twinnigovém projektu pro Rumunsko. Tento
projekt je zameren na ochranu prírody.
199
Polsko
Na téma preshranicní spolupráce se mezivládní Cesko-polská komise sešla v ríjnu 2006,
pricemž byly prijaty priority pro spolupráci v letech 2006–2007. Další spolupráce se odehrává
v rámci Visegrádské skupiny. Krome toho v listopadu 2006 probehlo 8. jednání zmocnencu
vlád CR a Polska pro spolupráci na hranicních vodách, na kterém byly projednány a
schváleny aktivity pracovních skupin související s plánováním v oblasti vod, úpravami
hranicních vodních toku, zásobováním vodou, melioracemi príhranicních území, hydrologií a
protipovodnovou ochranou, implementací Rámcové smernice EU o vodní politice a dalšími
vodohospodárskými otázkami presahujícími hranice státu.
Slovensko
Ve dnech 28.–30. cervna 2006 se v Praze uskutecnilo 6. zasedání Cesko – slovenské komise
pro hranicní vody. Obe smluvní strany se informovaly o stavebních opatreních provádených
na cesko – slovenských vodních tocích, dále projednaly otázky udržování jakosti vodních
toku a informovaly se o povodni, která zasáhla území obou státu na prelomu brezna a dubna
2006.
Dále se na území Slovenska v ríjnu 2006 setkali zástupci pracovní skupiny pro ochranu
ovzduší. Ministri obou zemí se setkali v ríjnu a v listopadu roku 2006, aby projednali témata
jako klimatické zmeny, obnovitelné zdroje energie, ci problémy s preshranicním dovozem
odpadu.
Spolková republika Nemecko
Hlavní událostí spolupráce se SRN bylo 7. zasedání cesko-nemecké komise pro životní
prostredí (Praha, 3.–4. kvetna 2006). Tématy tohoto setkání byla environmentální politika
obou zemí, nemecká ekologická danová reforma a zvlášte nelegální dovoz odpadu. Ministr
P. J. Kalaš se v ríjnu v Lucemburku setkal se svým nemeckým kolegou S. Gabrielem a
projednal otázky nemeckého predsednictví v EU, užití obnovitelných zdroju energie a také
otázku národních alokacních plánu. V ríjnu 2006 se konalo 24. zasedání pracovní skupiny pro
ochranu ovzduší v Ústí nad Labem. Pokracovala spolupráce na twinningových projektech
v Rumunsku v oblasti IPPC a implementaci environmentálního acquis i na regionální úrovni.
Úspešne probíhala bilaterální spolupráce CR se SRN na hranicních vodách v rámci Stálého
výboru Bavorsko a Stálého výboru Sasko zastrešovaná Cesko-nemeckou komisí pro hranicní
vody. Byly projednány aktuální otázky spolupráce na hranicních vodách, aktualizované
seznamy hranicních vod a koordinace implementace Rámcové smernice EU o vodní politice.
Švédsko
Bilaterální setkání expertu v rámci síte IMPEL za úcasti CIŽP a CENIA se uskutecnilo v zárí
2006.
Srbsko
V ríjnu 2006 bylo podepsáno Memorandum o spolupráci mezi MŽP a Ministerstvem pro
vedu, vzdelávání a ochranu životního prostredí Srbska. Vzájemná spolupráce se zameruje
zejména na oblast nakládání s odpady, tvorbu nové legislativy, podporu environmentálních
technologií, financování ekologických projektu a spolupráci v rámci mezinárodních programu
a organizací.
200
Mexiko
V breznu 2006 bylo podepsáno Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního
prostredí mezi MŽP a Ministerstvem životního prostredí a prírodních zdroju Spojených státu
mexických. Mezi oblasti spolupráce patrí zejména: ochrana biologické rozmanitosti, správa
chránených prírodních území, správa a udržitelné využívání prírodních zdroju. V zárí 2006
usporádalo MŽP ve spolupráci s ceskými národními parky 10-ti denní workshop pro zástupce
vedení mexických národních parku. Hlavními tématy byly ochrana životního prostredí a
management chránených území.
Švýcarsko
V ríjnu 2006 se uskutecnila pracovní návšteva ministra P. J. Kalaše ve Švýcarsku. Ministr
jednal s Moritzem Leuenbergerem, ministrem životního prostredí, energetiky, dopravy a
telekomunikací, který byl v roce 2006 zároven švýcarským prezidentem, o využití
pripravovaného švýcarského vyrovnávacího príspevku novým clenským zemím EU. Ministr
Kalaš doporucil príspevek využít napr. na zlepšení kvality ovzduší snížením znecištení
cásticemi PM10/PM2,5. Další oblastí možné spolupráce je odpadové hospodárství a využití
zkušeností Švýcarska pri využívání biologicky rozložitelných odpadu.
Moldavsko
V dubnu 2006 se uskutecnila oficiální návšteva ministra Ambrozka v Moldavské republice.
Hlavní náplní jednání s moldavským ministrem byla realizace rozvojových projektu v gesci
MŽP, ale i spolupráce v oblasti legislativy, projektového financování, monitoringu
jednotlivých složek životního prostredí. V listopadu 2006 se MŽP stalo spoluzakladatelem
REC Moldava a je zastoupeno v rídící rade tohoto regionálního environmentálního centra.
VII.1.2 Mnohostranná spolupráce v rámci mezinárodních organizací
Komise OSN pro udržitelný rozvoj (CSD)
V kvetnu 2006 se v sídle OSN v New Yorku uskutecnilo 14. zasedání Komise OSN pro
udržitelný rozvoj (CSD-14). Predstavovalo první rok dvouletého cyklu, jehož úkolem bylo
vyhodnocení pokroku v implementaci cílu udržitelného rozvoje (UR) v techto oblastech:
energie pro UR, prumyslový rozvoj, znecištení ovzduší a atmosféry a zmena klimatu. Celkove
byla situace vyhodnocena jako neuspokojivá, i když dochází k pozitivním trendum smerem
k vetšímu využívání obnovitelných zdroju energie, ke zvyšování objemu zahranicní rozvojové
pomoci a k intenzivnejší mezinárodní spolupráci. Pro urychlení implementace cílu je nutné
mj. správne nastavit investicní prostredí, lépe využívat tržní mechanismy a inovacní zpusoby
financování, integrovat zmínená ctyri témata v národních strategiích UR a v dalších
plánovacích mechanismech a posílit mezinárodní a regionální spolupráci. CR uskutecnila na
CSD-14 doprovodnou akci „Plánování a vyhodnocování udržitelného rozvoje na regionální
úrovni – prenos zkušeností“, která predstavila výsledky projektu „Podpora pri príprave
strategie udržitelného rozvoje ve vybraných krajích CR“ realizovaného s podporou UNDP.
Cílem bylo poskytnout zkušenosti s vytvárením strategií udržitelného rozvoje na nižší než
národní úrovni za aktivní úcasti predstavitele Ústeckého kraje, který prijal Strategii
udržitelného rozvoje v únoru 2006.
Po ukoncení CSD-14 se uskutecnila první schuze 15. zasedání, na které bylo zvoleno nové
byro CSD pro prípravu jednání o politických rozhodnutích ve výše uvedených oblastech, jež
budou završena v kvetnu 2007. Místopredsedou byra byl za východoevropskou regionální
skupinu zvolen zástupce CR, který tak zastupoval v byru jako jediný i evropský kontinent.
201
Program OSN pro životní prostredí (UNEP)
V únoru 2006 se konalo 9. zvláštní zasedání Rídící rady (RR) UNEP a 7. Globální fórum
ministru životního prostredí (GMEF). Na zasedání RR byl schválen právne nezávazný
Strategický prístup k mezinárodnímu nakládání s chemickými látkami (dále jen „SAICM“).
SAICM je tvoren Deklarací o mezinárodním nakládání s chemickými látkami, Komplexní
politickou strategií a Globálním plánem cinností, z nehož si clenské státy mohou po
zohlednení národních specifik vybrat nejúcinnejší aktivity, které prispejí k odpovednejšímu
nakládání s chemickými látkami na národní, regionální i globální úrovni. Na národní úrovni
bude SAICM realizován prostrednictvím plnení nové chemické legislativy ES REACH.
Hlavními tématy GMEF byly vztahy mezi životním prostredím a energií, životním prostredím
a turistikou v kontextu udržitelného rozvoje a posílení mezinárodní správy životního prostredí
v návaznosti na Hodnotící summit tisíciletí (zárí 2005) a na prípravu 14. zasedání CSD
(kveten 2006). Ministri clenských státu EU a také rady dalších zemí podporili snahu
o zkvalitnení mezinárodní správy záležitostí životního prostredí v rámci celého systému OSN
pod vedením UNEP a pozdeji Organizace OSN pro životní prostredí (UNEO) s patricným
financním zázemím.
Úmluvy v rámci UNESCO
Úmluva o mokradech majících mezinárodní význam predevším jako biotopy vodního
ptactva (Ramsarská úmluva)
Úcast na 34. zasedání Stálého výboru, CR je zástupce regionu Evropy ve Stálém výboru
Úmluvy a clenem financní podskupiny Stálého výboru. Byly vydány letáky k dalším ceským
mokradum mezinárodního významu a informacní leták k Ramsarské Úmluve. Byl realizován
III. beh semináre pro pracovníky státní správy o mokradech a jejich úloze a fungování
v krajine. Probehlo zasedání Ceského ramsarského výboru a Trilaterální ramsarské platformy.
Ve spolupráci s Ceským komitétem MaB byla zahájena príprava mezinárodního kurzu
o mokradech a príprava Akcního plánu pro vodní a mokradní ekosystémy Strategie ochrany
biologické rozmanitosti CR.
Evropská hospodárská komise OSN (UNECE)
Problematika životního prostredí se stala jednou z hlavních priorit UNECE. Dopadem
reformy UNECE na vlastní cinnost se zabývalo v ríjnu 2006 13. rádné zasedání Výboru pro
politiku životního prostredí (CEP). Stežejním úkolem byla v roce 2006 príprava na
6. ministerskou konferenci “Životní prostredí pro Evropu" (ríjen 2007, Belehrad). Na druhé a
tretí zasedání ad hoc Pracovní skupiny vyšších úredníku v cervnu a ríjnu 2006 byl pripraven a
schválen Programový rámec belehradské konference.
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD)
V dubnu 2006 se uskutecnilo první spolecné zasedání Výboru pro politiku životního prostredí
(EPOC) a Výboru pro rozvojovou spolupráci (DAC), na kterém byly prijaty dva dokumenty:
Deklarace o integraci prizpusobení na klimatické zmeny (dále Deklarace) a Rámec pro
spolecnou akci ministru pro rozvojovou spolupráci a pro životní prostredí (dále Rámec).
V OECD jsou vnímány jako efektivní podpora pro splnení cílu již probíhajících projektu -
Parížské deklarace o úcinnosti rozvojové pomoci a OECD Environmentální strategie pro
první dekádu 21. století. V Deklaraci se státy OECD zavázaly pomáhat rozvojovým zemím
zejména v úsilí snížit jejich citlivost a zranitelnost vuci zmene klimatu. Cílem Rámce je
zlepšení koordinace a provázanosti aktivit ministerstev pro rozvojovou spolupráci a životního
prostredí zemí OECD pri boji s chudobou a dosažení Rozvojových cílu tisíciletí.
202
Svetová banka (WB)
Pokracovala spolupráce se Svetovou bankou dle Rámcové dohody o spolupráci pri realizaci
projektu na snižování emisí skleníkových plynu mezi CR a Mezinárodní bankou pro obnovu a
rozvoj umožnující realizaci projektu a získání prostredku Prototypového uhlíkového fondu na
odkup emisních snížení dosažených projektovými cinnostmi. Implementaci zajištuje Ceská
energetická agentura. Jako priority byly navrženy projekty zamerené na úspory energií
zvyšováním energetické úcinnosti ve verejném sektoru, v systémech centrálního zásobování
teplem, v oblasti využití obnovitelných zdroju a ve vhodných prumyslových zarízeních. Byly
vypracovány standardizované metodické postupy pro oblast teplárenství a elektrárenský
sektor, pro stanovení energetických úspor a výpocet emisních snížení.
Globální fond životního prostredí (GEF)
CR je jediným regulérním prispevatelem do GEF ze strední a východní Evropy, resp. nových
clenu EU. V breznu 2006 byl uzavren projekt UNEP/GEF „Prístup ke genetickým zdrojum a
rozdelování prínosu z nich, ochrana a udržitelné využívání biodiverzity duležité pro
zemedelství, lesnictví a výzkum“. Od zárí 2006 probíhá nový projekt UNEP/GEF „Podpora
plnení opatrení k zajištení biologické bezpecnosti v CR“ zamerený na konkrétní akce
umožnující plnení Cartagenského protokolu. Doplnujícím projektem je „Budování kapacit pro
efektivní úcast v informacním systému pro biologickou bezpecnost“. V roce 2006
pokracovala v modelovém území Národního parku Ceské Švýcarsko realizace projektu
UNDP/GEF „Integrovaný management ekosystému v severních Cechách“. Cílem je prispet
integrovaným zpusobem k eliminaci a prevenci ohrožení globálne významných ekosystému
(predevším lesních a vodních stanovišt), jež jsou potenciálne i fakticky ohrožovány sociálneekonomickými
aktivitami realizovanými vne prírodního území Národního parku – predevším
v okolních obcích. Druhým rokem také pokracovala realizace dalšího projektu UNDP/GEF
„Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostu v pohorí Karpat v CR
prostrednictvím cíleného využití nových mechanismu financování Evropského spolecenství“.
Koncem roku 2006 byl ukoncen projekt UNEP/GEF zamerený na opatrení vedoucí ke
snižování energetické nárocnosti v zemích strední a východní Evropy formou cílených
opatrení (EMPRESS).
Spolupráce zemí Visegrádské skupiny v oblasti životního prostredí (V4)
Pravidelné setkání ministru životního prostredí zemí V4 se konalo v kvetnu 2006. Ministri
diskutovali následující témata: odpady, financování soustavy chránených území
NATURA 2000, INSPIRE, Rámcová úmluva o ochrane a udržitelném rozvoji Karpat.
Ministri se také neformálne sešli pred ríjnovou Radou EU pro životní prostredí. Ve svých
diskuzích ministri usilují o dosažení spolecné pozice k otázkám aktuálne projednávaným na
úrovni EU. Rovnež probehlo jednání expertu o problémech odpadového hospodárství
v zemích V4. V listopadu 2006 bylo schváleno spolecné stanovisko zemí V4 o udržitelné
težbe iniciované madarskou stranou.
Regionální stredisko pro životní prostredí pro strední a východní Evropu (REC)
Zástupci clenských zemí REC na zasedání Valného shromáždení REC projednávali první rok
implementace Strategie REC pro období 2006–2010. Ta definuje prioritní oblasti cinností
REC, k nimž patrí posilování institucí pro udržitelný rozvoj, udržitelné využívání prírodních
zdroju, rozvoj venkova, životní prostredí a zdraví v mestských oblastech a udržitelné
využívání energie. Zástupce CR se zúcastnil pravidelného shromáždení REC v prosinci 2006.
203
Spolupráce CR a Evropské agentury pro životní prostredí (EEA)
Spolupráci s EEA koordinuje na národní úrovni CENIA, ceská informacní agentura životního
prostredí. V cervnu 2006 CR uspela v konkurzu na nove vytvárená Evropská tématická
strediska (ETC). CENIA se stala koordinátorem ETC/W pro vodu na období 2007–2010.
Cinnost ETC zahrnuje sber, zpracování a hodnocení dat ve sfére vod. Dále v konkurzu uspely
CHMÚ a GISAT jako partneri konsorcií pro ovzduší a klimatickou zmenu a pro krajinný kryt
a prostorové analýzy. Krome toho je AOPK CR partnerskou organizací v ETC biodiverzita.
EEA ve spolupráci s Generálním reditelstvím Evropské komise pro životní prostredí, JRC
(Joint Research Center) a Eurostat vyvíjí Sdílený environmentální informacní systém, jehož
cílem je poskytnout integrovanou, moderní, sdílenou, spolecnou a udržitelnou evropskou
infrastrukturu (v oblasti informacních technologií), která by zajistila efektivní správu dat
z oblasti životního prostredí a informací. CR se podílela na projektu CORINE Land Cover
2006, což je celoevropský kofinancovaný projekt rízený EEA v rámci GMES Land
Monitoring Fast Track Service.
Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO)
V cervnu 2006 se MŽP stalo gestorem pro CR za oblast spolupráce s Výborem pro mír a
bezpecnost NATO. Prioritou Akcního plánu pro rok 2006 byly predevším otázky boje proti
mezinárodnímu terorismu (vcetne dopadu na životní prostredí), omezování dalších
bezpecnostních rizik (snížení dopadu vojenských aktivit na životní prostredí), nové prístupy
k sanaci velkých oblastí zasažených ekologickými škodami (znecištení pudy a vody ropnými
látkami), výzkum nových metod detekce výbušnin, monitoringu znecištení vod, hodnocení
prírodních nebezpecí (narušení biodiverzity, zemetresení, znecištení vod) a koordinace aktivit
NATO a EU v oblasti bezpecnosti životního prostredí.
VII.2 Aktivity v rámci mnohostranných mezinárodních smluv
VII.2.1 Environmentální smlouvy se zvláštním statutem
Rámcová úmluva OSN o zmene klimatu (UNFCCC) a Kjótský protokol
V roce 2006 bylo predloženo Ctvrté národní sdelení CR, které je zároven prvním sdelením
CR o plnení povinností vyplývajících z Protokolu. Dle inventur emisí skleníkových plynu
z roku 2004 poklesly celkové agregované emise CO2 proti roku 1990 (referencní rok
Protokolu) o cca 25 % a aktualizované scénáre dalšího vývoje naznacují, že v casovém
horizontu prvního kontrolního období (2008–2012) by emise mely být približne o 25 % pod
úrovní roku 1990. Redukcní cíl Protokolu pro CR (8 %) by proto nemel být ohrožen.
Probehla dve kola jednání podpurných orgánu Úmluvy, a to kvetnové 22. zasedání
Podpurného orgánu pro vedeckou a technickou pomoc a listopadové 25. zasedání Podpurného
orgánu pro implementaci. V listopadu 2006 se konala 12. konference smluvních stran Úmluvy
a 2. zasedání smluvních stran Protokolu.
Nizozemí, Španelsko, Portugalsko, Japonsko, Švýcarsko a Slovinsko projevily zájem
o uzavrení memorand o porozumení v oblasti obchodování s emisemi skleníkových plynu
a zelených investic (k podpisu dojde v roce 2007).
Protokol o ochrane životního prostredí ke Smlouve o Antarktide (Madridský protokol)
Zástupci MŽP a Ceské geologické služby byli cleny delegace CR pro 29. Poradní
shromáždení Smlouvy o Antarktide v cervnu 2006. Pokracovala výstavba vedecké stanice CR
204
na Antarktide a byl implementován plán odpadového hospodárství. Dále byla ustavena
Komise pro Antarktidu pro koordinaci národních aktivit.
Mezinárodní velrybárská komise
Delegace CR se zúcastnila v cervnu 2006 58. výrocního zasedání Mezinárodní velrybárské
komise, které se neslo v duchu ostrého boje mezi státy podporujícími lov velryb (tzv. provelrybárské
státy; napr. Japonsko, Norsko) a státy prosazujícími jejich ochranu (tzv. protivelrybárské
státy; USA, vetšina clenských státu EU, vcetne CR). V rámci jeho príprav se CR
zapojila do jednání výboru pro ochranu velryb, prípravné skupiny pro revidovaný plán
obhospodarování, pracovní skupiny pro metody zabíjení velryb a pridružené otázky welfaru a
financního a administrativního výboru. CR se v prubehu roku 2006 oficiálne pripojila
k demarši Islandu proti obnovení komercního lovu velryb a k demarši proti Japonsku proti
lovu velryb v rámci „vedeckého“ programu JARPA II.
VII.2.2 Environmentální smlouvy sjednané v rámci Programu Organizace
spojených národu pro životní prostredí (UNEP), Smlouvy sjednané v rámci UNEP
zamerené na chemické látky a odpady
Vídenská úmluva na ochranu ozonové vrstvy a Montrealský protokol o látkách, které
poškozují ozonovou vrstvu
CR se aktivne zúcastnila 26. zasedání otevrené pracovní skupiny smluvních stran (kveten
2006), 48.–50. zasedání Výkonného výboru Mnohostranného fondu pro plnení Montrealského
protokolu (MLF) a 18. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu (listopad 2006).
Zasedání smluvních stran prijalo rozhodnutí o konecných výjimkách pro hospodársky vyspelé
státy pro kritické použití methylbromidu na rok 2007 a udelení výjimek temto státum na
spotrebu CFC pro výrobu lécivých prípravku na lécbu chronických plicních onemocnení pro
léta 2007 a 2008.
Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpecných odpadu pres hranice státu a jejich
zneškodnování a Zmeny Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpecných odpadu
pres hranice státu a jejich zneškodnování
CR se podílela na zpracování pripomínek k technickým smernicím pro persistentní organické
polutanty v odpadech. Zúcastnila se 8. konference smluvních stran (listopad/prosinec 2006),
kde informovala o svých zkušenostech se systémem zpetného odberu elektroodpadu a nabídla
jejich predání v rámci zahranicní rozvojové spolupráce.
Rotterdamská úmluva o postupu predchozího souhlasu pro urcité nebezpecné chemické
látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (tzv. Úmluva PIC)
Na 3. zasedání konference smluvních stran v ríjnu 2006 nebyl prijat návrh na zarazení
chyrsotilu-azbestového vlákna do prílohy Úmluvy. Region strední a východní Evropy
nominoval zástupce CR do Výboru pro prezkum chemických látek s tím, že jeho mandát je
úcinný od zárí 2007. Dále podporil, aby se CR jako jedna ze trí zemí regionu zapojila do
cinnosti spolecné pracovní skupiny Rotterdamské, Basilejské a Stockholmské úmluvy, jejímž
úkolem je navrhnout doporucení pro posílení vzájemné spolupráce. Na národní úrovni
probehl seminár k šírení povedomí o postupu v rámci mezinárodního obchodu
s nebezpecnými chemickými látkami a pesticidy po vstupu CR do EU.
205
Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech
K 2. zasedání konference smluvních stran v kvetnu 2006 pripravila CR doprovodnou akci, na
které v souladu s usnesením vlády c. 462 ze dne 19. 4. 2006 prezentovala nabídku na umístení
centra pro strední a východní Evropu pro Úmluvu pri Masarykove univerzite v Brne a jejím
Výzkumném centru pro environmentální chemii a ekotoxikologii (RECETOX). Konference
prijala rozhodnutí vytvárející globální monitorovací plán, který poskytne vstupní data pro
hodnocení úcinnosti Úmluvy. Plnení Národního implementacního plánu Úmluvy (dle
usnesení vlády CR c. 1572 ze dne 7. 12. 2005) usnadní zrízení Národního centra pro
persistentní organické polutanty.
VII.2.3 Smlouvy sjednané v rámci UNEP zamerené na prírodu
Úmluva o ochrane stehovavých druhu volne žijících živocichu (Bonnská úmluva)
V roce 2006 byla zahájena príprava na pristoupení CR k Memorandu porozumení o ochrane
stredoevropské populace dropa velkého. V listopadu se v Madarsku uskutecnilo za úcasti
zástupcu CR zasedání vedeckých expertu areálových státu pro dropa velkého.CR se v zárí
2006 stala smluvní stranou Dohody o ochrane africko-euroasijských stehovavých vodních
ptáku (AEWA). Garantem Dohody je MŽP, odbor mezinárodní ochrany biodiverzity,
kontaktní osoba pro vedecké otázky je zamestnancem AOPK CR, stredisko Ceské
Budejovice. Byla dokoncena príprava Atlasu migracních cest ptáku, byly vydány informacní
letáky k Bonnské Úmluve a dohodám AEWA a EUROBATS.
Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)
Ve dnech 20.–31. brezna 2006 se v Curitibe, Brazílie uskutecnilo již osmé zasedání
konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. Jednání bylo hodnoceno jako
zlomové nejen co do poctu úcastníku ale predevším z duvodu prijatých rozhodnutí. Na
konferenci také CR oficiálne predala výkonnému tajemníkovi Úmluvy Strategii ochrany
biologické rozmanitosti CR. CR plnila své bežné reportingové povinnosti odpovídala
sekretariátu CBD na notifikace, tzn. žádosti o poskytnutí informací, na základe výsledku
zasedání konference smluvních stran. MŽP porádalo v prubehu roku 2 zasedání Ceského
výboru pro Úmluvu. CR se i nadále venovala osvetové cinnosti, byly vydány informacní
letácky k vetšine mezinárodních úmluv v ochrane prírody. Informacní systém Úmluvy (CHM)
byl preveden pod Evropskou agenturu životního prostredí, která spravuje vetšinu CHM
v Evrope. Více informací o naplnování úmluvy lze nalézt na www.chm.nature.cz.
Cartagenský protokol o biologické bezpecnosti
CR se zúcastnila v breznu 3. zasedání konference smluvních stran CBD sloužící jako zasedání
Cartagenského protokolu. Smluvní strany prijaly celkem 18 rozhodnutí. Nejvetší pozornost
byla zamerena na projednávání agendy clánku 18.2(a) Protokolu. Odstavec 2(a) cl. 18 mj.
ukládá smluvním stranám, aby v doprovodné dokumentaci k živým GMO urceným k
prímému užití jako potravina, krmivo nebo k dalšímu zpracování bylo jasne vyznaceno, že
uvedené produkty „mohou obsahovat“ živé GMO a nejsou urceny k zámernému zavádení do
životního prostredí. Formulace, že zásilka „muže obsahovat“ (príp. nekolik možných) GMO,
vytvárí již po léta prostor pro neshody vývozcu s dovozci významných zemedelských
komodit (napr. kukurice, sója) a prevádí spor do ekonomické a politické roviny. Prijetí
kompromisu a konsensuálního schválení rozhodnutí znamená historický mezník dalšího
vývoje v oblasti biologické bezpecnosti. V roce 2006 pokracovalo zapojení CR do projektu
UNEP/GEF venovaných výstavbe systému biologické bezpecnosti.
206
Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volne žijících živocichu a
rostlin(CITES )
V cervenci roku 2006 se CR zúcastnila 16. zasedání Výboru pro rostliny CITES a 22.
zasedání Výboru pro živocichy CITES, dále 53. zasedání Stálého výboru CITES v ríjnu
i schuzek výkonných orgánu CITES nových clenských státu, SRN a EK (duben, cerven,
listopad). V srpnu 2006 byla zaslána sekretariátu CITES a Evropské komisi Výrocní zpráva
CITES za rok 2005.
Rámcová úmluva o ochrane a udržitelném rozvoji Karpat (Karpatská úmluva)
Úmluva vstoupila v platnost 4. ledna 2006, 90 dní po ratifikaci ctvrtou zemí. V CR je
vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv c. 47/2006 Sb.m.s. CR se úcastnila jak prípravného
jednání pro První zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy – COP 1 (11.–
12. 9., Víden, Rakousko), tak samotného COP 1, (11.–13. prosince 2006, Kyjev, Ukrajina).
Zástupce CR byl na jednání zvolen viceprezidentem COP a clenem byra. V rámci Úmluvy
probehla celá rada projektu, do kterých se CR aktivne zapojila. Predevším projekt
Karpatského environmentálního výhledu a projekt ANPED pro úcast verejnosti pri
naplnování Karpatské úmluvy. Všechny projekty mají regionální dopad. Více informací lze
nalézt na http://chm.nature.cz/information/indicator/fol782699.
Úmluva Organizace spojených národu o boji proti desertifikaci v zemích postižených
velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe (UNCCD)
CR byla v roce 2006 zastoupena za region strední a východní Evropy v byru Úmluvy, což je
prestižní záležitost. CR v roce 2006 zrídila v Brne regionální referencní centrum „Ochrana
pud – strategie a plánování“, címž prispela k rozvoji aktivit Úmluvy v rámci regionu. Rok
2006 byl vyhlášen Mezinárodním rokem boje proti suchu a rozširování pouští. CR
zorganizovala pri této príležitosti radu aktivit na národní úrovni (putovní výstava; konference;
soutež pro žáky ZŠ a SŠ).
VII.2.4 Environmentální smlouvy sjednané v rámci Evropské hospodárské komise
Organizace spojených národu (UNECE)
Úmluva o dálkovém znecištování ovzduší precházejícím hranice státu (CLRTAP)
CR se podílela na prezkumu a príprave revize Protokolu o težkých kovech, Protokolu
o persistentních organických polutantech a Göteborgského protokolu o omezování
acidifikace, eutrofizace a prízemního ozonu ke zvýšení jejich úcinnosti. CR prispela
k naplnení cíle dosáhnout aktivní implementace Úmluvy a k ní prijatých protokolu v zemích
východní Evropy, Kavkazu a Strední Asie, a to poskytnutím prostredku na projekt podporující
provádení Göteborgského protokolu, emisních inventur a projekcí a modelování
integrovaných hodnocení v Moldavsku. Ve stanovených termínech byly splneny reportingové
povinnosti CR, vcetne dodání údaju o emisích. CR organizovala 7. schuzi expertní skupiny
pro snižování amoniaku (EGAA).
Úmluva o úcincích prumyslových havárií presahujících hranice státu
V listopadu 2006 se konalo 4. zasedání konference smluvních stran. Projednalo tretí zprávu
o implementaci Úmluvy predkládanou pracovní skupinou. Prijalo zmeny Prílohy I Úmluvy
definující nebezpecné látky pro úcely vymezení nebezpecných cinností, které jsou v souladu
s právem ES a byly již v plném rozsahu promítnuty do zákona c. 59/2006 Sb., o prevenci
závažných havárií. CR prispela v rámci Programu technické pomoci zemím východní Evropy,
207
Kavkazu a strední Asie a zemím jihovýchodní Evropy na podporu implementace Úmluvy
v Moldavsku.
Úmluva o ochrane a využívání hranicních vodních toku a mezinárodních jezer
V kvetnu 2006 se uskutecnilo 7. zasedání pracovní skupiny pro monitoring a hodnocení, které
schválilo návrh strategie monitoringu a hodnocení hranicních vodních toku a diskutovalo
o príprave první hodnotící zprávy o stavu hranicních vod v rámci UNECE. CR odevzdala
sekretariátu Úmluvy dotazník o povodí Labe. V cervnu probehlo 2. zasedání pracovní skupiny
pro integrované hospodarení s vodními zdroji. V listopadu se konalo 4. zasedání smluvních
stran Úmluvy, které prijalo Bezpecnostní smernice a doporucené postupy pro produktovody a
Strategie pro monitoring a hodnocení hranicních rek, jezer a podzemních vod, modelová
opatrení týkající se ochrany pred povodnemi na hranicních vodách. Strednedobé a
dlouhodobé cíle aktivit v rámci Úmluvy jsou vyjádreny v Bonnské deklaraci. Pokracovaly
práce na príprave prvního zasedání smluvních stran Protokolu o vode zdraví k této Úmluve,
na jehož implementaci se MŽP podílí spolu s MZ a MZe.
Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe (MKOL)
Na 19. zasedání MKOL byl projednán další postup pri implementaci Rámcové smernice EU
o vodní politice v mezinárodním povodí Labe. Dále byl schválen návrh osnovy Spolecné
souhrnné zprávy o monitorovacích programech v mezinárodní oblasti povodí Labe, spolecný
casový plán a program prací pro sestavení „Plánu mezinárodní oblasti povodí Labe“,
„Doporucení pro informování a konzultace s verejností pri koordinaci implementace rámcové
smernice na mezinárodní úrovni v oblasti povodí Labe“. Byl vypracován první „Prehled
významných problému hospodarení s vodou v mezinárodní oblasti povodí Labe“. Byla
schválena novelizovaná verze „Mezinárodního varovného a poplachového plánu Labe“,
projednána problematika zvýšených koncentrací haloetheru v Labi a schválen „Mezinárodní
program merení pro rok 2007“.
Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry pred znecištením (MKOOpZ)
V rámci rídící skupiny pro rámcovou smernici byla projednána príprava zprávy
o monitorovacích programech pro Evropskou komisi, vypracován harmonogram prací a
predbežné struktury k tvorbe Plánu mezinárodní oblasti povodí Odry, otázka významných
preshranicních vodohospodárských problému a realizace spolecné databáze a grafického
informacního systému („Projekt GIS–WFD–RBD Odra“). Pracovní skupina pro havarijní
znecištení aktualizovala „Mezinárodní varovný a poplachový plán Odry“, proverovala plán
spojení a provádela praktická havarijní cvicení za soucinnosti záchranných složek. Dále
aktualizovala a doplnila seznam potenciálních zdroju havarijního znecištení, který tvorí
základní soucást pripravovaného „Mezinárodního havarijního plánu Odry“. Pracovní skupina
pro povodne se zamerila na monitorování realizace „Akcního programu povodnové ochrany“.
Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje
Na 9. zasedání Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (MKOD) bylo rozhodnuto o
prehodnocení zpusobu udelování statutu pozorovatele a prehodnocení klíce pro výpocet
povinných príspevku MKOD (po vstupu Bulharska a Rumunska do EU), schváleny vnitrní
právní dokumenty, projednány aktivity jednotlivých expertních skupin (zamerené zejména na
plnení Rámcové smernice EU o vodní politice v povodí Dunaje), zejména príprava zprávy pro
Evropskou komisi o programech monitoringu a Spolecného pruzkumu Dunaje, který je
nejrozsáhlejším dosud provádeným pruzkumem reky a jehož výstupy budou využity pro
situacní monitoring a pro interkalibraci toku.
208
Úmluva o posuzování vlivu na životní prostredí presahujících hranice státu (Espoo
úmluva)
V souladu s clánkem 8 Úmluvy pokracovala CR v príprave bilaterálních smluv se sousedními
státy. Behem roku 2006 probíhalo mezinárodní posuzování vlivu techto zámeru:
a) zámery, v rámci kterých je CR stranou dotcenou: rakouská dálnice A5 Nord
Autobahn, úsek Poysbrunn – státní hranice Drasenhoffen; vyrazování slovenské
jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích; vetrný park Myjava, lokalita Vesný
vrch; vetrný park Myjava, lokalita Ostrý vrch II;
b) zámery, v rámci kterých je CR stranou puvodu: prodloužení splavnosti vodní cesty
Otrokovice – Rohatec; vetrný park Klínovec; farma vetrných elektráren Medvedí
skála. V dubnu 2006 se konalo za úcasti CR 9. zasedání pracovní skupiny pro EIA.
Dne 14. 6. 2006 schválila vláda svým usnesením c.728 návrh na prijetí zmen Úmluvy
prijatých na 2. a 3. zasedání smluvních stran (únor 2001, cerven 2004). Následne byl
zahájen jejich ratifikacní proces.
Protokol o strategickém posuzování životního prostredí k Úmluve o posuzování vlivu na
životní prostredí presahujících hranice státu (Protokol o SEA)
Státní zdravotní ústav (SZÚ) vydal v roce 2006 prírucku „Hodnocení vlivu na zdraví pro
strategické hodnocení vlivu na životní prostredí (SEA)“ v ceské a anglické verzi. Patronaci
nad príruckou prevzalo MZ a MŽP podporilo její realizaci financne. Informace o prírucce
byla prezentována na 9. zasedání pracovní skupiny k EIA a na posledním EIA/SEA expertním
zasedání.
Úmluva o prístupu k informacím, úcasti verejnosti na rozhodování a prístupu k právní
ochrane v záležitostech životního prostredí (Aarhuská úmluva)
V dubnu 2006 se uskutecnilo 6. zasedání pracovní skupiny Úmluvy. Usnesením vlády c. 1127
ze dne 4.ríjna 2006 byl schválen príspevek CR na cinnost Úmluvy ve výši 10 000 USD rocne.
Dne 18. prosince 2006 bylo schváleno Rozhodnutí Rady EU o prijetí zmeny Úmluvy jménem
Evropského spolecenství. Tato zmena, prijatá na 2. zasedání smluvních stran v Almaty 25.–
27. kvetna 2005, upresnuje postupy v informování a úcasti verejnosti pri rozhodování
o zámerném uvolnování geneticky modifikovaných organismu do životního prostredí.
Protokol o registrech úniku a prenosu znecištujících látek (Protokol o PRTR)
V roce 2006 byl v CR zahájen ratifikacní proces Protokolu. Byl ovšem prerušen a odložen do
doby, až nabude úcinnosti nový zákon o integrovaném registru znecištování a integrovaném
systému plnení ohlašovacích povinností v oblasti životního prostredí (zákon o IRZ), jímž
bude plne zajišteno plnení Protokolu. Projednávání návrhu zákona nebylo v roce 2006
v Parlamentu CR ukonceno. Dle návrhu zákona bude Integrovaný registr znecištení obsahovat
93 látek, tedy o 7 látek více než požaduje Protokol. CR se zúcastnila v roce 2006 jednání
Pracovní skupiny PRTR, které projednalo procedurální pravidla a schvalovací mechanismy,
financování cinností v rámci Protokolu a vytvárení pomocných výboru.
VII.2.5 Rada Evropy a environmentální smlouvy sjednané v jejím rámci
Evropská úmluva o krajine
Vzhledem k tomu, že dosud nebyly vytvoreny pracovní orgány v rámci Úmluvy, soustredila
se pozornost na její implementaci na národní úrovni. Byla vytvorena resortní skupina MŽP a
meziresortní koordinacní výbor složený ze zástupcu MŽP, MMR, MZe, MK, MŠMT za
209
úcelem koordinovaného plnení Úmluvy. V rámci implementace Úmluvy se CR úcastnila rady
výzkumných projektu a programu.
Úmluva o ochrane evropských plane rostoucích rostlin, volne žijících živocichu a
prírodních stanovišt (Bernská úmluva)
Delegace CR se úcastnila zasedání Stálého výboru Úmluvy ve Štrasburku. CR odeslala
dobrovolnou zprávu o naplnování Bernské úmluvy od doby podepsání smlouvy 1998–2005. Experti
CR se zapojili do prípravy Evropské charty pro myslivost. Dne 15. 2. 2006 se na MŽP uskutecnilo
jednání se zástupci MZe o možném stažení výhrad, které CR uplatnila pri podpisu a schválení
Bernské úmluvy podle clánku 22 odst. 1 Úmluvy k Príloze II. a Príloze IV. MZe však stažení
výhrad nepodporuje a trvá na jejich ponechání. Stažení výhrad se proto zatím neuskutecní.
VII.3 Nove uzavrené mezinárodní smlouvy
MŽP uzavrelo memoranda o spolupráci v oblasti ochrany životního prostredí s Ministerstvem
životního prostredí a prírodních zdroju Spojených státu mexických (60/2006 Sb.m.s.). a s
Ministerstvem pro vedu a ochranu životního prostredí Srbské republiky (9/2007 Sb.m.s.). Dne
4.ledna 2006 pro CR vstoupila v platnost Rámcová úmluva o ochrane a udržitelném rozvoji
Karpat (47/2006 Sb.m.s.) a dne 1. 9. 2006 Dohoda o ochrane africko-euroasijských
stehovavých vodních ptáku (AEWA) (92/2006 Sb.m.s.).
VII.4 Mezinárodní projekty a programy, zahranicní rozvojová
spolupráce (rozvojová pomoc)
Zahranicní rozvojová spolupráce (ZRS) CR je integrální soucástí ceské zahranicní politiky.
CR se tímto podílí na mezinárodních aktivitách zamerených predevším na snižování chudoby
v méne vyspelých cástech sveta. CR v roce 2006 poskytla na ZRS prostredky v celkové výši
cca 3,5 mld. Kc, což cinilo podíl 0,12 % na hrubém národním duchodu (ODA/HND).
Realizace ZRS CR prispívá predevším k plnení tzv. Rozvojových cílu tisícíletí (MDGs).
Z osmi prioritních zemí pro ZRS CR jsou na léta 2006–2010 pro MŽP prioritní Srbsko,
Moldavsko, Mongolsko a Vietnam. Cílem rozvojových projektu MŽP je plnení MDG c. 7
„Zajištení environmentální udržitelnosti“, tedy posilování environmentálního pilíre
udržitelného rozvoje v zemích príjemce.
Plán projektu zahranicní rozvojové spolupráce na rok 2006 byl schválen usnesením vlády CR
c. 664 ze dne 1. 6. 2005 s rozpoctem 700 mil. Kc. V sektoru životního prostredí probíhala
realizace 41 projektu (40 bilaterálních, 1 multilaterální) v hodnote presahující 133 mil. Kc.
MŽP melo nejvetší podíl na celkovém objemu cerpaných financních prostredku (32 %) ze
všech resortu, podílejících se na ZRS.
Rozvojové projekty MŽP jsou dle svého zamerení realizovány prevážne jako víceleté. Jedná
se o studie/terénní práce, technickou spolupráci (prenos know-how, výukové a výcvikové
kurzy, semináre) a prenos technologií. Projekty jsou zamereny zejména na plnení
mezinárodních environmentálních smluv (ochrana ozonové vrstvy Zeme, boj proti
desertifikaci, ochrana biologické rozmanitosti atd.), udržitelné zpusoby využívání prírodních
zdroju; environmentální aspekty prumyslu (cistší produkce, systémy environmentálního
managementu), environmentální geologie (hydrogeologie, odstranování starých ekologických
záteží, pruzkum environmentálních rizik).
210
VIII Mezinárodní srovnání dle vybraných indikátoru
životního prostredí
Tato kapitola nabízí pro vybrané indikátory mezinárodní srovnání stavu a vývoje životního
prostredí v CR s prumery clenských státu EU 25 (prípadne EU 15 a dále také se Slovenskem
(SK), Polskem (PL), Madarskem (HU), Slovinskem (SI), SRN (DE), Rakouskem (AT),
Portugalskem (PT), Belgií (BE). Výber jednotlivých zemí byl proveden na základe
spolecných rysu s CR, a to predevším z hlediska geografického ci ekonomického. Je tak
možné posuzovat trendy v zemích s transformujícími se ekonomikami a zároven provádet
srovnání s vyspelejšími státy.
Zdrojem statistických údaju je ve vetšine prípadu evropský statistický úrad EUROSTAT
(výjimky jsou uvedeny u príslušných grafu). Pro zajištení vzájemné srovnatelnosti v rámci
sledovaného souboru zemí byly z tohoto zdroje použity rovnež údaje za CR, které však
mohou být revidovány dle metodiky používané Eurostatem a mohou tak být v nekterých
prípadech odlišné od výchozích dat vykazovaných v CR (viz predchozí kapitoly). Vzhledem
k casovým prodlevám, které vznikají pri shromaždování a zpracování dat z jednotlivých
státu, jsou ve vetšine prípadu souhrnná data Eurostatu dostupná s jednorocním ci dvouletým
zpoždením (ve výjimecných prípadech jsou dostupná i starší data).
Emise skleníkových plynu a vybraných znecištujících látek
Graf VIII.1
Index celkových emisí skleníkových plynu
Graf VIII.2
Vývoj emisí skleníkových plynu na jednotku HDP
0
20
40
60
80
100
120
140
160
CR
SK
PL
HU
SI
AT
DE
BE
PT
EU15
EU25
index (zákl.rok=100)
1995
2005
Kjótský cíl 2008-2012
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
1,2
1,4
1,6
1,8
2,0
CR
SK
PL
HU
AT
DE
BE
PT
EU15
kg CO 2ekv. / USD PPP HDP (s.c.2000)
1990
1995
2005
Pozn.: data za EU 25 prevzata z Eurostatu (pro rok 2005 prevzata hodnota roku 2004, bez stanoveného cíle),
v grafu IX.2 za rok 1990 prevzata hodnota roku 1992 (SK), 1991 (HU)
Zdroj: EEA
Z grafu VIII.1 je zretelné, že CR, stejne jako další uvedené nové clenské zeme EU, cílové
redukce skleníkových plynu stanovené Kjótským protokolem s rezervou plní, avšak rada
puvodních clenu EU má s plnením závazku problémy. Kjótské závazky jsou koncipované
jako procentuální snížení emisí (v prípade CR o 8 %) ve srovnání s referencním (základním)
rokem 1990. A práve v roce 1990 byly emise v pristupujících zemích prepoctené na jednotku
výkonu ekonomiky ci obyvatele výrazne vyšší než v zemích EU 15 a tudíž potenciál
211
snižování byl rovnež vyšší. Naopak nejrozvinutejší evropské zeme již v té dobe dosahovaly
nízkých merných emisí, což znacilo i malou možnost dalšího snižování pri pokracování jejich
ekonomického rustu.
Dynamiku merných emisí prepoctených na jednotku HDP ukazuje graf VIII.2, na kterém je
zrejmý videt strmý pokles merných emisí v CR a nevýrazný trend až stagnaci v zemích
EU 15. Presto zustávají merné emise skleníkových plynu v CR ve srovnání s ostatními státy
jedny z nejvyšších a ukazují tak na vysokou emisní nárocnost ceské ekonomiky.
Graf VIII.3
Vývoj emisí prachových cástic PM10 na obyvatele
0
2
4
6
8
10
12
14
CR SK PL HU SI AT DE BE PT EU15* EU25*
kg/obyv.
1995 2000 2004
*) za rok 2004 prevzata hodnota roku 2003
Zdroj: Eurostat
Tuhé emise frakce PM10 prepoctené na obyvatele se v CR pohybují na úrovni prumeru zemí
EU 25 a pouze nepatrne nad prumerem zemí EU 15 (viz graf VIII.3). Problémem je, že na
rozdíl od vetšiny evropských zemí dochází v posledních letech k nárustu tohoto znecištení.
Zpusobují to zejména obtížne regulovatelné a casto technicky zastaralé malé zdroje znecištení
používající nekvalitní tuhá paliva (v roce 2005 produkovaly cca 27 % emisí PM10).
Systémové rešení emisí z malých zdroju je proto treba považovat jako jednu z priorit.
Graf VIII.4
Index emisí oxidu siricitého (SO2)
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
CR SK PL HU SI AT DE BE PT EU15 EU25*
index (rok 1990 = 1)
1995
2000
2004
*) odhad (za rok 2004)
Zdroj: Eurostat
212
Jedním z hlavních úspechu CR v oblasti ochrany životního prostredí byla výrazná redukce
emisí SO2 behem uplynulých 15 let. Dle grafu VIII.4 zaujímá CR spolecne se SRN unikátní
postavení v omezování emisí této škodliviny – v roce 2004 emitovala pouze 12 % celkového
objemu emisí v roce 1990. K nejvetšímu poklesu došlo mezi roky 1990–2000, poté již byl
pokles nevýrazný. Jsou to výsledky výrazne lepší než ciní prumer zemí EU 25 i EU 15.
Témer výhradním emitentem SO2 jsou velké zdroje znecištení, ve kterých dochází
ke spalování paliv s prísadou síry (elektrárny). Výrazný tlak na snižování emisí vytvoril v 90.
letech zákon c. 309/1991 Sb., o ochrane ovzduší pred znecištujícími látkami, ve znení
pozdejších predpisu, který vedl k odsirování spalin práve u velkých zdroju znecištení,
zejména u elektráren a tepláren. Soucasný pokles znecištení v CR znací výrazný
technologický rozvoj, snižování energetické nárocnosti, zvyšování úcinnosti koncových
zarízení a celkove i rust úcinnosti opatrení na ochranu ŽP.
Energetika
Graf VIII.5
Energetická nárocnost ekonomiky (tuzemská spotreba primárních energetických zdroju
v kgoe8 / HDP)
0
200
400
600
800
1000
1200
CR SK PL HU SI AT DE BE PT EU15 EU25*
kgoe / 1000 Euro HDP (s.c.1995)
1995 2000 2005
*) za rok 2005 prevzata hodnota roku 2004
Zdroj: Eurostat
I pres pozvolný pokles zustává energetická nárocnost ekonomiky v CR jedna z nejvyšších
v EU. Mezi faktory, které ovlivnují vysokou energetickou nárocnost ekonomiky CR
v porovnání s ostatními státy EU (a prumery EU 15 i EU 25) patrí predevším:
??skladba primárních energetických zdroju s vysokým podílem tuhých paliv,
??dosud probíhající proces restrukturalizace prumyslové základny (podíl energeticky
nárocných odvetví je v CR stále významný),
??málo flexibilní zavádení nejlepších dostupných technik (BAT) vyznacujících se
nízkou energetickou nárocností,
??stagnace energetické efektivnosti v oblasti energetických premen (nižší úcinnost
energetických transformací ovlivnená morální i fyzickou zastaralostí tepelných
elektráren a tepláren),
??rezervy v dodržování energotechnologických režimu u významných spotrebicu,
8 kgoe = kilogram ropného ekvivalentu; 1 000 kgoe (1 toe) = 41,868 GJ = 11,63 MWh
213
??relativne vyšší ztráty v prenosových soustavách,
??absence tepelne–izolacních opatrení u vetšiny budov,
??vysoké prumerné stárí dopravních prostredku s následkem vyšší spotreby paliv.
Graf VIII.6
Podíl výroby elektriny z obnovitelných zdroju na hrubé spotrebe elektriny
0
10
20
30
40
50
60
70
80
CR SK PL HU SI AT DE BE PT EU15 EU25
%
1995
2000
2005
indikativní cíl 2010
Zdroj: Eurostat
Indikátor znázornuje podíl elektriny vyrobené z OZE k hrubé národní spotrebe elektriny.
V roce 2005 tento podíl pouze mírne prekrocil hodnotu roku 1995 a dosáhl tak 4,5 % (oproti
prumeru EU 15 resp. EU 25 ve výši 14,5 % resp. 13,6 %). Nebyly tak naplneny cíle,
stanovené závaznými národními dokumenty (Státní politikou životního prostredí CR 2004–
2010) s ohledem na indikativní cíl 8 % podílu elektrické energie vyrobené z OZE na hrubé
národní spotrebe elektriny do roku 2010. Splnení tohoto indikativního cíle je proto ohroženo.
Pro dosažení tohoto cíle je vytvoren systém podpor a garancí – viz kap. IV.1. Stanovení
rozdílné výše indikativního cíle pro jednotlivé zeme EU odráží zejména rozdílné prírodní
podmínky a odlišný historický a spolecensko-ekonomický vývoj techto zemí.
Graf VIII.7
Primární produkce energie z obnovitelných zdroju (prvotní zdroje obnovitelné energie)
na obyvatele
0,0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
CR SK PL HU SI AT DE BE PT EU15 EU25
toe/obyv.
1995
2000
2005
Zdroj: Eurostat
214
Indikátor znázornuje produkci energie z obnovitelných zdroju vyjádrenou v hmotnostním
ekvivalentu ropy v prepoctu na obyvatele státu. CR zaznamenala oproti jiným státum jeden
z nejvyšších nárustu produkce mezi lety 2000 a 2005 a se svou hodnotou cca 0,2 toe na
obyvatele se blíží hodnotám evropských prumeru (0,26 pro EU 15 resp. 0,245 pro EU 25).
Znázornený nárust odpovídá zvýšení spotreby obnovitelných zdroju energie, který nastal
zejména v oblasti produkce tepla a cástecne také v oblasti produkce elektrické energie.
Za energii z obnovitelných zdroju se pritom považuje energie elektrická i tepelná, a to energie
vodní, vetrná, slunecní, získaná využitím biomasy, bioplynu, energie získaná z biologicky
rozložitelné cásti komunálních odpadu a kapalná biopaliva.
Odpady a materiálové toky
Graf VIII.8
Produkce komunálního odpadu a jeho zneškodnování (skládkováním a spalováním)
0
100
200
300
400
500
600
700
CR SK PL HU SI AT* DE* BE* PT EU15 EU25
kg/obyv./rok
1995
2000
2005
skládkování v roce 2005
spalování v roce 2005
*) odhad za rok 2005 (AT, DE, BE)
Zdroj: Eurostat
I pres mírný 4% nárust produkce komunálního odpadu oproti roku 2004 je jeho celkové
množství v porovnání s rokem 1995 stále nižší o 4,3 % a v porovnání s rokem 2000 dokonce
o 13,5 %. Ve srovnání s nekterými státy EU 15 a s evropskými prumery se jedná o príznivý
trend (v CR tak bylo na jednoho obyvatele vyprodukováno o 50 % komunálního odpadu méne
než cinil evropský prumer EU 15). Podíl odpadu ukládaných na skládky byl snížen oproti
roku 1995 o témer 28 %, stále je však výrazne vyšší než ve vyspelých zemích EU (AT, DE,
BE), i v EU celkove (viz graf VIII.8). Také u množství spalovaných odpadu nebylo i pres
nárust na 13 % z produkovaného množství komunálního odpadu dosaženo evropského
prumeru (cca 18 %).
215
Graf VIII.9
Domácí materiálová spotreba (t DMC/obyv.) a materiálová nárocnost HDP
(t DMC/1000 USD)
0
5
10
15
20
25
30
CR 1990 CR 2004 SK* PL* HU* SI* AT** DE** BE** PT** EU 15**
Domácí materiálová spotreba (tuny na
osobu)
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
Materiálová nárocnost HDP (tuny na
1000 USD)
Domácí materiálová spotreba Materiálová nárocnost HDP***
*) údaje za rok 2000, **) údaje za rok 2001, ***) HDP ve stálých cenách roku 2000 podle parity kupní síly
Zdroj: COŽP UK, Eurostat, Wuppertálský institut, OECD (HDP)
Z grafu VIII.9 vyplývá vysoká materiálová nárocnost CR, která je ve srovnání se státy EU 15
dána vyšším podílem prumyslu na HDP, nižším zastoupením odvetví s vysokou pridanou
hodnotou a vysokým podílem pevných paliv na celkové spotrebe energie. CR je vedle SRN a
Polska jedinou evropskou zemí, kde se ve vetší míre teží a spotrebovává cerné nebo hnedé
uhlí. V prípade Madarska, Polska a Slovenska je struktura ekonomiky obdobná jako u CR,
s výjimkou polské ekonomiky je však jejich závislost na uhlí výrazne nižší.
Ekologické zemedelství
Graf VIII.10
Podíl ekologicky obhospodarované pudy na celkové rozloze obhospodarované
zemedelské pudy (Utilised Agricultural Area – UAA); Podíl ekologicky hospodarících
zemedelcu na celkovém poctu zemedelských subjektu
0
2
4
6
8
10
12
CR SK PL HU SI AT DE BE PT EU25
%
Podíl ekol.obhosp. pudy (2003)
Podíl ekol.obhosp. pudy (2005)
Podíl ekol.hosp.zemedelcu (2003)
Podíl ekol.hosp.zemedelcu (2005)
Zdroj: Eurostat
Z grafu VIII.10 vyplývá príznivá pozice CR v podílu ekologicky obhospodarované pudy na
celkové rozloze obhospodarované zemedelské pudy. CR dosahuje jednoho z nejvyšších
podílu v rámci Evropské unie (7,2 %) a prumer EU 25 prevyšuje o 3,3 p.b. Príznivý je rovnež
jeho rostoucí trend. Zajímavou informaci nabízí i srovnání podílu ekologicky hospodarících
216
zemedelcu na celkovém poctu zemedelských subjektu, které je pro CR v porovnání s jinými
novými clenskými státy i s prumerem EU rovnež príznivé. Typický je však silný nepomer
mezi ekologicky obhospodarovanou plochou a poctem ekologicky hospodarících zemedelcu.
Zatímco v prumeru pripadalo v roce 2005 na jednu ekofarmu 38,7 ha pudy, v CR to bylo více
než 305 ha a na Slovensku dokonce témer 463 ha.
Príroda – lesy
Graf VIII.11
Index defoliace (odlistení) lesních porostu (podíl porostu ve tríde defoliace 2–4 (odlistení
vyšší než 25 %))
0
10
20
30
40
50
60
70
CR SK PL HU SI AT DE BE PT EU25
%
1995
2000
2004
Zdroj: Eurostat
Mezinárodní srovnání defoliace lesních porostu není pro CR príznivé, nebot v rámci EU
dosahuje zdaleka nejvyšší úrovne – více než 57 % lesních porostu bylo v roce 2004 postiženo
více než 25% defoliací (oproti prumeru EU 25, který cinil 22,5 %). Tento stav je zpusoben
predevším historickým znecištením ovzduší a okyselováním pudy, které zpusobilo extrémní
masové odumírání porostu v nekterých pohorích v 60. až 80. letech 20. století. Pres pozitivní
trend v celkovém snižování znecistení ovzduší se však stále vyskytují takové koncentrace
škodlivin, které ohrožují zdravotní stav lesu, což se projevuje na rustu defoliace mezi lety
2000–2004, který lze však pozorovat u všech sledovaných zemí i u evropského prumeru.
Nadále je nutné pocítat s poškozováním lesu predevším v imisne zatížených oblastech.
Neustálé riziko predstavují pro oslabené lesní porosty klimatické vlivy (vítr, námraza, sníh) a
také biotictí škudci. Nepríznivý stav ovlivnuje predevším poškození jehlicnatých porostu,
které vykazují dlouhodobe vyšší úroven defoliace než listnáce.
217
IX Seznam použitých zkratek
Zkratka Ceský název Anglický název
AOE Agroenvironmentální opatrení Agro-environmental provision
AOPK CR Agentura ochrany prírody a krajiny
Ceské republiky
Agency for Nature Conservation and Landscape
Protection of the Czech Republic
AOX adsorbovatelné organicky vázané halogeny adsorb-able organic halogens
BPEJ bonitovaná pudne ekologická jednotka
BSK5 biologická spotreba kyslíku petidenní biological oxygen demand (BOD)
CDV Centrum dopravního výzkumu Centre for Trafic Research
CENIA ceská informacní agentura životního
prostredí
Czech Environmental Information Agency
CITES Úmluva o mezinárodním obchodu
ohroženými druhy volne žijících živocichu
a plane rostoucích rostlin
Convention on International Trade in
Endangered Species of Wild Fauna and Flora
CLRTAP Úmluva OSN k preshranicnímu
znecištování ovzduší
Convention for Long Range Transboundary Air
Pollution
CAPPO Ceská asociace petrolejárského prumyslu a
obchodu
Czech Association of Oil Industry and Market
CEÚ Ceský ekologický ústav Czech Environmental Institute
CGS Ceská geologická služba Czech Geological Survey
CHMÚ Ceský hydrometeorologický ústav Czech Hydrometeorological Institute
CIŽP Ceská inspekce životního prostredí Czech Environmental Inspection Agency
COI Ceská obchodní inspekce
COV cistírna odpadních vod waste water treatment plant
CR Ceská republika Czech Republic
CSN Ceská státní norma Czech State Standard
CSOP Ceský svaz ochráncu prírody Czech Union of Nature Conservation
CSÚ Ceský statistický úrad Czech Statistical Office
CÚZK Ceský úrad zememerický a katastrální Czech Office for Surveying, Mapping and
Cadastre
DDD dichlordifenyldichloretan
DDE dichlordifenyldichloretylen
DDT dichlordifenyltrichloretan
DG Generální reditelství Evropské komise Directorate General of European Commission
DMC Domácí materiálová spotreba Domestic Material Consumption
DPH dan z pridané hodnoty VAT
218
EEA Evropská agentura ŽP Erupean Environmental Agency
EF Ekologická stopa Ecological Footprint
EHS Evropské hospodárské spolecenství The European Economic Communities
EIA posuzování vlivu na životní prostredí environmental impact assessment
EMAS Environmentálne orientované rízení Eco-Management and Audit Scheme
EPI Index environmentální výkonnosti Environmental Performance Index
ERDF Evropský fond regionálního rozvoje European Research and Development Fund
ES Evropské spolecenství European Community
ESI Index environmentální udržitelnosti Environmental Sustainability Index
EU Evropská unie European Union
EVL evropsky významné lokality Special Area of Conservation
EVVO Environmentální vzdelávání, výchova
a osveta
Environmental education and awareness
FNM Fond národního majetku National Property Fund
GEF Globální fond pro životní prostredí Global Environment Facility
GIS geografický informacní systém geographic information system
GMO geneticky modifikované organismy genetically modified organism
HCB hexachlorbenzen
HCFC hydrochlorofluorované uhlovodíky hydrochlorofluorocarbons
HDP hrubý domácí produkt gross domestic product
HCH hexachlorcyklohexan
HRDP Horizontální plán rozvoje venkova
CHKO chránená krajinná oblast Protecte Countryside Area
CHOPAV chránená oblast prirozené akumulace vod Protecte Area of Natural Water Accumulation
CHSK chemická spotreba kyslíku stanovená
dichromanovou metodou
chemical oxygen demand (COD)
CHÚ chránené území protected area
IAD Individuální automobilová doprava Individua Automobile Traffic
IPCC Mezinárodní panel pro klimatickou zmenu International Panel for Climate Change
IPPC Integrovaná prevence a omezování
znecištení
Integrated Prevention Pollution Control
ISKO Informacní systém kvality ovzduší Air Quality Information System
ISOH Informacní systém odpadového
hospodárství
Information System of Waste Management
ISPA Nástroj predstupních strukturálních politik Instruments for Structural Policies for Pre-
Accession
219
IUCN Svetový svaz ochrany prírody The World Conservation Union
IUR Indikátor udržitelného rozvoje Sustainability Development Indicator
JPÚ Jednoduché pozemkové úpravy
KPÚ Komplexní pozemkové úpravy
KRNAP Krkonošský národní park
KÚ krajský úrad Regional Authority
LULUCF Využití krajiny, zmeny ve využití krajiny a
lesnictví
Land Use, Land Use Changes and Forestry
MD Ministerstvo dopravy Ministry of Transport
MF Ministerstvo financí Ministry of Finance
MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Ministry for Regional Development
MZe Ministerstvo zemedelství Ministry of Agriculture
MZ Ministerstvo zdravotnictví Ministry of Health
MŽP Ministerstvo životního prostredí
Ministry of the Environment
NNO nestátní nezisková organizace Non-governmental organizations (NGO)
NP národní park national park
NPK kombinované prumyslové hnojivo (dusík,
fosfor, draslík)
combined industrial fertilizer (nitrogen,
phosphorus, potassium)
NPP národní prírodní památka national natural monument
NPR národní prírodní rezervace national nature preserve
OCP perzistentní chlorované pesticidy
OKEC Odvetvová klasifikace ekonomických
cinností
Branch Classification of Economic Activities
(CZ-NACE)
OOH CIŽP Oddelení odpadového hospodárství Ceské
inspekce životního prostredí
OZE Obnovitelné zdroje energie Renewable energy sources
PAH, PAU polyaromatické uhlovodíky polycyclic aromatic hydrocarbons,
polyaromatic
hydrocarbons (PAHs)
PCB polychlorované bifenyly polychlorinated biphenyls (PCBs)
PEZ primární energetické zdroje primary energy resources
PHARE Program hospodárské pomoci Poland and Hungary Assistance for
restructuring of their Economies
PM10, PM2,5 respirabilní frakce prašného aerosolu
(velikost cástic do 10 ?m, resp. 2,5 ?m)
inhalable particulate matter
(particle size under 10 ?m)
PO ptací oblasti special protection areas (SPA)
POH CR Plán odpadového hospodárství Ceské Waste management plan of the Czech Republic
220
republiky
POP Polyaromatické organické polutanty Polyaromatic organic pollutants
PP prírodní památka natural monument
PPK Program péce o krajinu
PPUP Program péce o urbanizované prostredí
PR prírodní rezervace nature preserve
PRRS Program revitalizace rícních systému
PVS Portál verejné správy Public Administration Portal
REC CR Regionální Environmentální Centrum CR Regional Environmental Center of the Czech
Republic
REZZO Registr zdroju znecištování ovzduší Integrated Emission Register
SEKM Systém evidence kontaminovaných míst Contaminated Sites Monitoring System
SEZ Staré ekologické záteže
SFŽP CR Státní fond životního prostredí CR State Environmental Fund
SOP Správa ochrany prírody
SPM prašný aerosol suspended particulate matter, suspended
particulates
SPŽP Státní politika životního prostredí State Environmental Policy
SRS Státní rostlinolékarská správa State Phytotosanitary Administration (SPA)
TTP trvalé travní porosty
TZL tuhé znecištující látky Suspended Particulate Matter
ÚHÚL Ústav pro hospodárskou úpravu lesu Forest Management Institute
ÚKZÚZ Ústrední kontrolní a zkušební ústav
zemedelský
Central Agricultural kontrol and Trstiny
Institute
UNFCCC Rámcová úmluva OSN pro zmenu klimatu United Nations Framework Convention for
Climate Change
ÚPD územne plánovací dokumentace Territorial Planning Documentation
UR Udržitelný rozvoj Sustainable development
ÚSES územní systém ekologické stability Territorial System of Ecological Stability
ÚSOP Ústrední seznam ochrany prírody Control List of Nature Protection
VKP Významný krajinný prvek
VOC(s) tekavé organické látky volatile organic compounds
VÚLHM Výzkumný ústav lesního hospodárství a
myslivosti
The Forestry and Game Management Research
Institute
VÚMOP Výzkumný ústav meliorací a ochrany pudy Research Institute for Soil and Water
Reclamation
221
VÚV Výzkumný ústav vodohospodárský Water Research Institute
ZCHÚ zvlášte chránená území Special Protected Areas
ZPF Zemedelský pudní fond agricultural land resources
ŽP životní prostredí the environment
Pozn.: V seznamu zkratek nejsou uvedeny chemické prvky, fyzikální a matematické jednotky.
UPOZORNENÍ
Symboly uvádené v publikaci:
Pomlcka (-) v tabulce na míste císla znací, že se jev nevyskytoval.
Tecka (.) v tabulce na míste císla znací, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý.
Krížek (x) v tabulce na míste císla znací, že zápis není možný z logických duvodu.
Publikované údaje jsou platné k 11. zárí 2007.
Příloha č. 3
Podrobný výčet programových činností jednotlivých regionálních studií
S výjimkou Ostravy regionální stanice své programy příliš neměnily, menšími úpravami zpravidla jen posilovaly regionální a lokální obsah ve zpravodajských a publicistických pořadech. Programová směrnice roku ostatně všem stanicím Českého rozhlasu doporučila nehýbat příliš se zavedenými pořady a raději se zaměřit na jejich průběžné zlepšování.
Oproti minulým letům už příliš nerostl rozsah programů. Vlastní program prodlužily o hodinu denně jen České Budějovice. Většina regionálních stanic dospěla v předešlých letech buď k 24 hodinám denně (Regina/Region, Plzeň a Sever), anebo k hranici, za níž je smysl dalšího prodloužení do nočního času sporný. Pro posluchače je srovnatelným přínosem sdílení nočního programu s Reginou (oba Regiony a Pardubice) nebo s Českým rozhlasem 2 (fakticky rozšiřuje veřejnoprávní nabídku všude tam, kde ČRo 2 postrádá uspokojivé pokrytí, tj. v jižních Čechách a na Moravě).
Zcela zřejmý smysl má ale rozšiřování „lokálních oken“, tj. programu pro nové regiony. Český rozhlas Plzeň prodloužil od května karlovarský program o další dvě hodiny, takže nyní vysílá odděleně pro Plzeňský a Karlovarský kraj sedm hodin denně od pondělí do pátku. Do rozhlasové historie přibylo další významné datum: 14.prosince 2004 zahájil Český rozhlas Brno pravidelné vysílání ze Zlína - posluchačům Zlínského kraje začal přinášet dvě hodiny samostatného programu každý všední den.
      Fenoménem regionálního vysílání Českého rozhlasu se stávají živé přenosy z pozoruhodných míst či akcí. Přenosy představují vítané zpestření standardního programového schématu a současně upevňují vazbu mezi posluchači a „rádiem jejich kraje“, přispívají k oboustrannému pocitu blízkosti a upřímného zájmu. V r.2004 vysílala většina regionálních stanic živé přenosy častěji a pravidelněji než kdykoli dříve. Formát, periodicita i tituly těchto pořadů jsou v každém regionu jiné: Vysílání z… (Brno, Region Vysočina), Dobré ráno z… (Olomouc), Rádio na cestách (Plzeň), Jede jede mašinka (středočeský Region). Jinému pojetí přenosů dává přednost Ostrava, která odvysílala historicky nejvíce živých koncertů různých žánrů.
Výrazně čilejší byla v uplynulém roce vzájemná výměna nejzdařilejších pořadů mezi regionálními stanicemi (nejčastěji hudebních a zábavných), motivací samozřejmě nebyla jen snaha nabídnout posluchačům atraktivní pořady, ale také nutnost šetřit náklady.
Nijak významně se nezměnil znělkový obal stanic - dosavadní znělky většinou vyhovovaly, k menším modifikacím přistoupili v Karlíně, Českých Budějovicích a Hradci Králové. Daleko více se ve vysílání projevila všeobecná snaha zlepšit povědomí posluchačů o programu pomocí anoncí a upoutávek.
Český rozhlas Brno
Jedinou větší změnu v programu vyvolalo vysílání zlínských lokálních oken: poprvé na podzim v předvolebních diskusních pořadech, pravidelně od poloviny prosince; čtvrteční Rendez-vous ze Zlína se (pro oba regiony) vysílalo už předtím a roli jeho průvodců si tak postupně vyzkoušeli tři zlínští moderátoři.
Český rozhlas České Budějovice
V závěru roku upravil znělkový obal zpravodajských relací a celého ranního bloku Dobrý den z Českých Budějovic. Znělky užívané od roku 1998 nahradily modifikované nebo nové verze, rozšířila se škála užívaných motivů.
Konceptu vysílání z terénu se blížil seriál výjezdních reportáží Jak se máte? Jednou za dva týdny v pondělí navštívil rozhlasový tým menší město v regionu a v hodinovém vysílání pak v pátek posluchačům sérií reportáží, rozhovorů a soutěží představil tamější život.
Český rozhlas Hradec Králové
Pravidelně vysílal z Radioklubu ve své budově živou publicistiku zaměřenou na propagaci kulturních akcí regionu a na představení regionálních hudebních skupin, ZUŠ, profesionálních i ochotnických divadelních souborů apod.
Český rozhlas Olomouc
Ještě více prohloubil regionální obsah i celkové vyznění programu vyjádřené hlavním sloganem „Vaše moravské rádio“ a podpořené propagací 10.výročí stanice.
Úspěšně pokračoval v prezentaci regionální hudby: desítky hodin záznamů uvedl ve Folkovém víkendu, Jazzovinách, Bluesové noci z Olomouce a pořadech věnovaných různým příležitostem. Místní trampská a folková hudba zněla v 10 přímých přenosech z velkého studia v pořadu Živě.
Český rozhlas Ostrava
Uplynulý rok byl ve znamení výrazných koncepčních programových změn, které byly provedeny na počátku roku a výrazně ovlivnily celkovou tvář vysílání. Společně s nemalým úsilím v oblasti propagace se tyto změny projevily v nadějném růstu počtu posluchačů
Hlavní změnou programového schématu bylo masivní nasazení tradičních hudebních žánrů - dechovky v exponovaném čase po 13.hodině, folklóru spolu s etnickou hudbou po 18.hodině. To doplnily nové publicistické a zábavné pořady, např. Apetýt, Život jako na dlani, Naděje regionu, Zastavení na cestě, Co jste, hasiči, co jste dělali?, Pochoutky, Vzpomínky slavných sportovců a také nové kratší rubriky, např. Zazpívejte si s námi, Minuty s encyklopedií, Hudební rozcestník apod.
Základním cílem byla podpora regionálního charakteru programu, hledání zajímavých a posluchačsky vděčných témat, zvýšení podílu zábavných prvků, co nejtěsnější přiblížení nabídky hudebních pořadů i celkového hudebního formátu očekávaní a preferencím posluchačů střední a starší generace.
Kromě unikátního seriálu živých koncertů z ostravského studia vysílali 3x z velkých akcí v rožnovském skanzenu, jednou ze Štramberku, několik (ne sportovních) přenosů proběhlo i z MS v hokeji v Ostravě. Provedením se konceptu vysílání z terénu blížil každotýdenní seriál výjezdních reportáží z hasičských zbrojnic celého kraje.
Český rozhlas Pardubice
Na jaře zařadil několik vlastních hodinových pořadů (hudební a tematické cykly pro zájmové skupiny posluchačů).
Od září nahradil hudební formát středočeského Regionu programem pražské Reginy, který ale nadále doplňuje písničkami zpěváků a skupin svého kraje.
Český rozhlas Plzeň
Změny v Dobrém ránu přinesly jen upřesnění čtvrthodinového rytmu, ubylo ale živých vstupů z regionu. Nový reportážní prvek v 7:30 (zavedený v září) oživil vysílání až poté, co se v posledním čtvrtletí zlepšila jeho kvalita.
Za úspěšnou lze pokládat novou Odpolední jízdu (od května), rozdělenou stejně jako Dobré ráno do dvou vysílacích okruhů. Vedle zachování dosavadních prvků (zábava, soutěž, publicistika) se objevilo více aktuálních vstupů z obou regionů („čerstvá zpráva“, „víme, co se děje“, „na vlastní uši“, „reportér na cestách“). Hudba Odpolední jízdy cílí trochu více na mladší posluchače (po návratu z práce), je rockovější a mužnější - vedle svižnějšího rána a romantičtějšího dopoledne tak tvoří třetí hudebně odstíněný blok proudové hudby.
Větší posun nastal večer a v noci: namísto reprízy dechovky vyhověli volání mladých posluchačů a půlnoční Bez filtru přesunuli na 20.hodinu. Po roce se bohužel ukázalo, že po změně zájem mladých posluchačů poklesl, zatímco dechovkáři se své reprízy nepřestávali dožadovat. Od ledna 2005 se dechovka vrátila na 20:00 a pořad Bez filtru se posunul do předpůlnoční hodiny. Plzeňské zkušenosti s vysíláním pro mladé posluchače v posledních letech ukázaly, jak je těžké propojit tuto skupinu s většinovými posluchači regionálního vysílání Českého rozhlasu i jak je těžké si její přízeň udržet.
Český rozhlas Regina
Český rozhlas Region, Středočeský kraj
Dlouhodobou strategií obou programů je poskytovat posluchači objektivní a ucelené informace o regionu, ale zároveň mu jako alternativu nabízet vkusnou a nepodbízivou zábavu. Od ledna běžela nová řada Nalaďte si legraci respektive Po práci legraci (scénky a skeče známých českých herců, komiků a bavičů). K posílení zábavné složky přispělo i prodloužení oblíbeného Divadla noc.
Programová schémata obou stanic se dál zlepšovala a zpřehledňovala, mj. také vyvažováním jednotlivých programových řad. Karlín poskytoval i v roce 2004 programovou podporu novým stanicím na Vysočině a v Pardubicích (kolem 10 hodin denně). Karlínské pořady ale více než dříve přebíraly i další RS.
Od ledna vysílaly obě stanice v ranním všednodenním bloku zprávy každých 20 minut (v celou, ve 20. a ve 40. minutě).
Program Regionu poskytoval prostor kampaňovým akcím spojeným s vysíláním z terénu: Zpívá celý region, Snídaně v regionu, Jede, jede mašinka.
Český rozhlas Region, Vysočina
Po výrazném rozšíření samostatně vysílaných bloků v r.2003 už vlastní program dále nerozšiřovali a soustředili se raději na zvyšování jeho kvality.
Kvalitativní průzkumy z posledních dvou let vyzněly veskrze pozitivně a v programu stanice odhalily jediný závažný nedostatek - nedostatečný důraz na rozhlasovou zábavu. Dosud dominantní roli zpravodajství a publicistiky bylo třeba vyvážit zábavou, emocemi a servisními informacemi.
Ranní vysílání má charakter zpravodajsko-publicistický, dopolední se zaměřuje na publicistiku a pořady věnované životnímu stylu. Odpoledne klade důraz na zábavu a interaktivní prvky (posluchačské soutěže).
Od Reginy převzal Region řadu Nalaďte si legraci a každou hodinu vysílal scénku od mistrů českého humoru.
Od října nahradil hudební formát středočeského Regionu playlist pražské Reginy, ten ale nadále doplňují písničky zpěváků a skupin z Vysočiny.
Ještě více byl prohlouben regionální charakter vysílání. Kromě většího počtu redakčních příspěvků na tom měly podíl živé přenosy z pozoruhodných míst a akcí na Vysočině. Prostřednictvím ISDN kodeků jich za rok uskutečnili deset v celkové délce trvání 40 hodin.
Český rozhlas Sever
Novinkou byla výměna příspěvků s německým veřejnoprávním rozhlasem MDR a česko-německý rozhlasový týdeník Sousedé.
Po drobné letní úpravě programu přišla na podzim změna, která už předjímá nové programové schéma připravované na r.2005: po poledni začíná nový hodinový blok Oáza a až za něj se posunuly Písničky na přání. Cílem změny bylo v době oběda odlehčit vysílání a nabídnout posluchačům dostatek hudby prokládané krátkými skeči českých bavičů a komiků. Důvodem byl opakovaný pokles poslechovosti v čase 12:00-14:15.
Úspěšně odvysílali první živé besedy přímo z prostor liberecké redakce prostřednictvím ISDN kodeků.

Zpravodajství
Zpravodajskou agendu roku 2004 zásadně ovlivňoval „volební triatlon“, přičemž podzimní dvojice voleb do krajských zastupitelstev a do Senátu byla jasnou výzvou právě pro zpravodajské redakce Českého rozhlasu v regionech. Ty se na všechny volby připravovaly s velkým předstihem, takže není divu, že je obsáhly naprosto spolehlivě a s přehledem.
Kromě voleb byla regionálnímu zpravodajství společná témata vstupu ČR do Evropské unie, zejména jeho regionální důsledky, dále sociální problematika s důrazem na zaměstnanost, školství a zdravotnictví, zvláště problémy nemocnic ve správě krajů. Pokračujícím směřováním regionálního vysílání Českého rozhlasu zůstává zvyšování důrazu na regionální a lokální informace, které mají pro posluchače zřejmou užitnou hodnotu.
Přehled regionálních příspěvků na celoplošných stanicích objektivně dokládá, že se každým rokem výrazně zvyšuje kvalita a výkonnost zpravodajských redakcí v regionech (v případě Radiožurnálu jde většinou o zpravodajství, v případě Prahy a Vltavy spíše o drobnou publicistiku).
Radiožurnál odvysílal v roce 2004 téměř o 1200 regionálních příspěvků více než v předchozím roce (růst o 12 %, ve srovnání s rokem 2002 dokonce o 37 %). A opět to není jen technicky snadným přebíráním příspěvků přes Dalet, o 600 více bylo totiž i příspěvků Radiožurnálem vyžádaných (růst o 9 %). Více regionálních příspěvků odvysílala také Vltava, oproti předchozímu roku jich však ubylo ve vysílání Českého rozhlasu 2 (vzhledem k větší průměrné ceně za příspěvek lze předpokládat vzrůst jejich kvality).
Výkony jednotlivých regionálních stanic ve vysílání Radiožurnálu byly velice vyrovnané, o čemž kromě strohé produkční statistiky částečně svědčí i nezávislé analýzy společnosti InnoVatio. Ty porovnávaly zastoupení příspěvků z regionů v Ozvěnách dne s podílem obyvatel jednotlivých regionů. Nejčastěji bylo na Radiožurnálu slyšet redaktory z ostravské, brněnské, liberecké a olomoucké redakce, nejméně příspěvků bylo z Pardubického kraje.
Pardubičtí redaktoři se ale pro změnu nejvíce prosazovali ve vysílání Českého rozhlasu 2, na druhou a třetí příčku odsunuli olomouckou a libereckou redakci. V kulturním zpravodajství pro Vltavu bylo už pátý rok za sebou nejvíce příspěvků z Ostravy - skoro o polovinu méně jich přinesla budějovická a brněnská redakce.
I přes evidentně stoupající výkonnost regionálního zpravodajství se v některých konkrétních případech ukázalo, že mají-li být regiony skutečně spolehlivou základnou pro zpravodajství celoplošných stanic, bude nutné dohodnout jednotné standardy pro práci v regionálních zpravodajských redakcích. Standardy by měly definovat například minimální personální obsazení, nutný počet reportérů ve službě, měly by doporučit jednotnou organizaci řízení a vyjasnit všechny řídící kompetence (zejména ve vztahu region - Radiožurnál).
Profesní kvality rozhlasových žurnalistů v regionech zvýšilo komplexní hlasové školení a několik seminářů o rozhlasovém zpravodajství připravených ve spolupráci s oddělením vzdělávání Českého rozhlasu.
Český rozhlas Brno
Od podzimu vysílal rozpojeně předvolební publicistické pořady - zvlášť pro Zlínský a Jihomoravský kraj. Od prosince pro oba regiony pravidelně rozpojuje vysílání Trhu práce, Radioburzy a publicistických Otázek a odpovědí.
Český rozhlas České Budějovice
Redakce zpravodajství pracovala podle nového systému rozdělení služeb (zavedeného koncem r.2003). Změna znamenala racionalizaci práce, vyšší kvalitu i kvantitu zpravodajství z jižních Čech.
V listopadu zrušili vlastní zpravodajskou relaci ve 21:00 (po-so) - relace byla zavedena v době společného Českomoravského večera a překrývala na stejném místě celoplošné zprávy Českého rozhlasu 2. Praha však často nedodržovala dohodnutou přesnou stopáž zpráv, takže se Budějovice vrátily ke spolehlivému napojení na program Prahy v okamžiku časového znamení, tedy i s „pražskými“ zprávami.
Po táborské redakci (otevřené už v r.2001) otevřel Český rozhlas České Budějovice v únoru 2004 novou redakční kancelář v Prachaticích.
Český rozhlas Hradec Králové
Osvědčilo se rozdělení obcí s rozšířenou působností mezi všechny členy redakce, zavedené v r.2003. Díky tomuto systému se podařilo více informovat o dění v malých obcích kraje, přispělo to i k lepšímu pokrytí voleb do krajských zastupitelstev.
Největší změny se týkaly práce zprávařů, kteří připravovali během roku i předtáčené příspěvky do zpráv. K tomu jim technicky přizpůsobili pracoviště, takže zprávaři mohli po rychlém zapracování připravovat aktuální zprávy po dohodě s editorem.
Český rozhlas Olomouc
Redakce zásadním způsobem změnila organizační strukturu a pracuje plně v editorském systému. Výsledkem byla mnohem analytičtější práce ve zpravodajství - šlo nejen do šířky, ale také do hloubky.
Složení redakce: vedoucí zpravodajství (nová od počátku roku), editor, 2 stálí a jeden externí zprávař, 14 redaktorů (10 v Olomouci, 4 v redakcích v Přerově, Prostějově, Jeseníku a Šumperku).
Český rozhlas Ostrava
Stejně jako v letech předchozích potvrdili ostravští redaktoři zpravodajství a kultury velmi dobrou úroveň novinářské práce, kterou prokázali i prvenstvím v počtu příspěvků na Radiožurnálu a na Vltavě.
Sportovní zpravodajství se zlepšilo po výměně sportovního redaktora.
Český rozhlas Pardubice
Pod vedením zkušené vedoucí se postupně zlepšovali redakční nováčci, kteří stále častěji aktivně hledali nová témata a nové formy jejich zpracování.
Stanice klade důraz na zpravodajství ze sportu (včetně přímých přenosů) a kultury.
Český rozhlas Plzeň
Zpravodajství v roce 2004 nepokračovalo ve zlepšování. Úroveň redakce oslabily personální výpadky - stáž v Číně, hlasové nedostatky končící distancí od mikrofonu, nadměrné suplování na editorském pracovišti, ale především pocit sebeuspokojení. Někteří redaktoři neprohlubovali profesní znalosti, jiní prokazovali absenci zpravodajského postřehu.
Spokojen nebyl ředitel stanice s výkony zprávařů/směnařů - vytýkal jim nadměrné přebírání příspěvků z Radiožurnálu, zbytečnou oficialitu formulací způsobenou příliš mechanickým přebíráním agenturních zpráv, monotónní projev. V řazení zpráv nezdůrazňovali Západočeši už jako jediná RS Českého rozhlasu regionální a lokální informace a nadále uplatňovali tradiční úzus (od globálních zpráv přes celostátní k lokálním) - měnit ho budou od r.2005.
Pro objektivitu je nutno doplnit, že přes kritické hodnocení nebyli posluchači Českého rozhlasu Plzeň ochuzeni o žádnou závažnou skutečnost z veřejného života regionu, zejména politického a kulturního.
Na rozdíl od stagnující úrovně zpravodajství z okresních měst přibližovalo Rádio na cestách jedenkrát v týdnu po celý den život obyvatel několika desítek sídel v obou krajích.
Redakce získala zkušeného redaktora, který jako rešeršista projevil profesionalitu a přehled, navíc prosadil ucelené sportovní zpravodajství a doplnil je kvalitní sportovní publicistikou.
Redakce připravuje každý všední den 22x standardní Zprávy a 2x Události dne pro Plzeňský kraj + 6x Zprávy a 2x Události dne pro Karlovarský kraj. O víkendech slouží v každém kraji celodenně po jednom zpravodaji. Objem práce třináctičlenné zpravodajské redakce (z toho 4 karlovarští redaktoři) je značný a vzrostl s novým programovým schématem od května 2004. Je v něm vyšší potřeba zpravodajských aktualit (která se v r.2005 ještě zvýší).
Český rozhlas Regina
Český rozhlas Region, Středočeský kraj
Přes velké úsilí se nedařilo dobudovat úplnou síť lokálních zpravodajů (externistů) ve středních Čechách - pro nedostatek financí stále chybějí 3 redaktoři. Zpravodajství ČRo Region nadále cílí na problematiku větších středočeských měst.
Důležitým zdrojem dopravního zpravodajství byl pokračující projekt motohlídek v pražských ulicích (ve spolupráci s Radiožurnálem).
Od března se změnil systém služeb produkčních: pracují jen ve všední dny na dvě směny (ranní, odpolední), na víkendové zprávaře se přesunula část produkční práce.
Z MS v ledním hokeji (24.4.-9.5.) vysílali speciální vstupy, reportéři v Sazka Aréně poskytovali živé vstupy, natáčeli rozhovory, sledovali (hlavně české) zápasy, věnovali se i dopadům šampionátu na život v Praze (stavbu stadionu, dopravní omezení apod.)
Český rozhlas Region, Vysočina
7 redaktorů přinášelo denně zhruba 35 zpravodajských a publicistických příspěvků z Vysočiny. Pokrytí kraje bylo rovnoměrné - na 5 okresů připadá 5 „krajánků“, 1 redaktor má na starosti krajská témata a 1 se zabývá sportem. Všechny regiony v rámci kraje dostávaly ve vysílání zhruba stejný prostor.
Aktuálnost zpravodajství podpořilo technické vybavení redaktorů notebooky a bezdrátovým připojením na internet (CDMA), které jim umožňuje posílat zprávy přímo z terénu.
V počtu zpravodajských příspěvků na Radiožurnálu se služebně mladá redakce zlepšila a poprvé předstihla i jednu z „tradičních“ stanic.
Zpravodajské relace začínají zpravidla regionálními zprávami, které převažují nad celoplošnými a zahraničními, denně 3 hlavní zpravodajské relace Události regionu se skládají výhradně z regionálních zpráv.
Větší prostor dostávalo sportovní zpravodajství, jistou motivací byl postup Dukly Jihlava do hokejové extraligy.
Český rozhlas Sever
Redakčně pokrýval všechny okresy Ústeckého a Libereckého kraje, zpravidla připadal na každý okres jeden zpravodaj. Výjimky: jeden redaktor pokrýval současně Chomutovsko s Mosteckem, jiný redaktor měl k Liberecku na starosti ještě Českolipsko. V září nahradil dosavadního zpravodaje na Teplicku nový, ale již zkušený žurnalista.
Kvůli několikaměsíční absenci jednoho zprávaře musel zbytek týmu udržovat vyšší nasazení, ve směně se střídali i editoři a okresní zpravodajové.

Publicistika
Rozhlasová publicistika je široký pojem zahrnující reportáže, rubriky, magazíny, komentáře, glosy, talk show i různé diskusní pořady. V regionálním vysílání Českého rozhlasu mají publicistické formy nejvíce prostoru a je jim věnována stále větší pozornost.
Potěšil zejména rostoucí počet živých přenosů z pozoruhodných míst kraje. Zde se uplatňovaly převážně kontaktní formáty, nejčastěji rozhovory a besedy. Právě v přenosech z terénu lze snad nejúčinněji naplňovat smysl regionální veřejné služby - být co nejblíže posluchačům, naslouchat jim a posloužit jim jako „jejich“ médium, profesionálním přístupem výrazně odlišné od komerčního rádia.
Pořady pro národnostní menšiny: slovenský a romský servis přebíraly všechny rozhlasové stanice ze satelitní nebo síťové nabídky; producentem těchto pořadů jsou pražské redakce národnostního vysílání. Německý servis přebírali v Plzni a Českých Budějovicích, v Brně udržovali vlastní německý magazín (měsíčník Toulky Moravou). Pro polskou menšinu denně vysílala Ostrava a každý týden Hradec Králové (Radio slucham ve spolupráci s Radio Wroclaw).
S grantovou podporou generálního ředitele a ve spolupráci se saským veřejnoprávním rozhlasem MDR zavedl Český rozhlas Sever měsíc před vstupem ČR do Evropské unie česko-německý týdeník Sousedé. Pořad informuje o událostech na obou stranách hranice a věnuje se i životu německé menšiny v ČR.
Vysílání pro národnostní menšiny posílila také pražská Regina - od března přebírá od Českého rozhlasu 7 čtyřikrát týdně anglický servis Radio Prague Calling a od dubna zařadila jednou týdně vlastní ukrajinskou pětiminutovku.
Český rozhlas Brno
Publicistickou novinkou byl cyklus Český rozhlas Brno na cestách (neplést s živým vysíláním z různých obcí a měst obou regionů). Od podzimu vždy celý týden prolínaly všednodenním programem dvakrát denně reportáž a třikrát denně soutěž z jednoho místa regionu.
Český rozhlas České Budějovice
Systém práce redakce publicistiky se začátkem roku změnil. Zúžil se tým moderátorů, kteří vysílají ranní a odpolední bloky (4 osoby), součástí redakce jsou redaktoři v Táboře a Prachaticích a od října také redakce literární (1 osoba).
Úspěšná rubrika Kuchařské čarování byla změněna na třicetiminutový pořad.
Přímé přenosy:
Nejvýznamnější bylo několikahodinové živé vysílání z česko-rakouských hranic při vstupu ČR do EU, společné s kolegy z rakouského ORF.
Po desetileté přestávce uskutečnili přímý přenos opery z Jihočeského divadla (při příležitosti 75.výročí jeho založení). 
Český rozhlas Hradec Králové
Nové pořady a rubriky (od března):
* Letokruhy kraje - týdeník připomínající historii a současnost Královéhradeckého kraje;
* Divadlo Noc - zábavná hodinka, připravovaná ve spolupráci s Reginou;
* Na prahu víkendu - páteční rozhlasové menu k víkendové pohodě;)
* Slova Michala Novotného - aneb o původu a významu slov vážně i nevážně.
Český rozhlas Olomouc
Do olomoucké redakce zpravodajství a publicistiky putovala v r.2004 dvě ocenění: čestné uznání na festivalu Znojemský hrozen za Romskou kuchařku a 2. cena vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v kategorii rozhlasových příspěvků s tematikou uprchlictví za dva díly seriálu Ivany Pustějovské Naši rodáci (o Jaroslava Hutkovi a o hraběti Belcredim).
Z publicistickodokumentární tvorby vynikly pořady cykly Legendy studánek a pramenů (desetidílný seriál dokumentů, na jehož základě vyšla v závěru roku i kniha), Tajemná místa hor (dalších 10 dílů převzal i ČRo Ostrava) a Toulky krajem (olomoučtí biskupové, české panovnické rody, slavné bitvy české minulosti).
Do nedělního cyklu pro děti Pohádky a hrátky natočil několik svých pořadů zpěvák a pedagog Pavel Novák.
Nové pořady:
* Kraj na dlani - magazín pro venkov,
* Hanácká medecína - letní seriál (v hanáčtině),
* Život v kalhotách - pánský magazín,
* Naši rodáci - seriál,
* Hlavou i patou - fejetony,
* Divadlo noc - z produkce Reginy.
Český rozhlas Ostrava
V rámci rozsáhlých programových změn obohatil publicistické žánry o několik nových pořadů, které mají charakter diskuse s hosty, zábavně hudební, vzdělávací nebo zachycující život v regionu:
* Co jste, hasiči co jste dělali? - putování po dobrovolných hasičských útvarech;
* Mučírna, S dechovkou na zločince - nové zábavně hudební pořady s dechovkou, v tom druhém propojenou s humorem a radami proti kriminalitě;
* Barvy hudby - průvodce etno a world music;
* Historie z černých drážek - populární hudba 40.-60.let;
* Poklady z našeho archívu - historie Ostravského rozhlasového orchestru;
* Zastavení na cestě - nový křesťanský magazín.
Český rozhlas Pardubice
Nové pořady:
* Máme si co říct - dopolední blok zábavy, živého kontaktu a publicistiky;
* Music hall - muzikálový průvodce;
* Zahrádkářův rok - servis pro zahrádkáře.
Český rozhlas Plzeň
Pravidelné středeční Rádio na cestách se vysílalo současně v obou západočeských krajích, do Plzeňského ale zajíždělo zhruba dvakrát častěji než do Karlovarského. Projekt seznamoval posluchače se zajímavostmi vybrané lokality a končil večerní diskusí z místa konání, v obvyklém čase pořadu Co vás zajímá? (po 18.hodině).
Novinkou byl Jazykový koutek s živými pedagogy Pedagogické fakulty Západočeské univerzity. Odborníci dostávali prostor také v nové všednodenní rubrice Poradíme vám..., od pondělí do pátku s tématy: jazykový koutek, zdraví, občanská poradna, rodina a škola, zdravá výživa.
Český rozhas Regina
Český rozhlas Region, Středočeský kraj
Nové pořady:
* Nalaďte si legraci / Po práci legraci - scénky, skeče známých českých herců, komiků a bavičů; na prvním titulu byla založena celá programová a marketingová strategie zdůrazňující zábavný rozměr obou stanic; u druhého titulu má posluchač možnost aktivně ovlivnit podobu pořadu - pomocí Premium SMS vybírá ze dvou nabídnutých scének;
* Nalaďte si legraci - speciál - komponovaný pořad sestavený z různých scének, skečů a ukázek z filmů věnovaný jedné osobnosti české zábavy a proložený českými písničkami;
* Pochoutky - kontaktní publicisticko-zábavný pořad o gastronomii s herečkou Naďou Konvalinkovou, jídlo a vše co s ním souvisí: vaření v přímém přenosu, povídání s hostem, speciality národních kuchyní, využití a zpracování potravin, zásady správného stolování, nápoje k jídlu apod.;
* Pod peřinou - sexuologická poradna se známým dr. Radimem Uzlem (součástí pořadu je také rubrika zabývající se problematikou sexuálních menšin).
Služba Premium SMS přispěla také ke zvýšení interaktivity pořadu Mezi námi, rozhlasové diskuse o problémech Prahy a jejích obyvatel (Regina).
Od září nahradila rubriky Eurofakta a Ekonomický rádce nová rubrika Spotřebitelský rádce, posilující povědomí o právech a aktivní obraně zákazníka.
Další zrušené pořady: Za volantem, Letem světem, Oldies aneb Historie černých drážek, Vnitřní doteky, Smetánka.
Český rozhlas Region, Vysočina
Nové pořady:
* Týden v regionu - nedělní souhrn událostí, které přinesl uplynulý týden;
* Fandíme s Vámi - pondělní souhrn sportovních událostí předchozího týdne.
Zábava byla klíčovou oblastí programového snažení stanice. Kromě zhruba 500 scének klasiků českého humoru, rotujících pod titulkem Nalaďte si legraci, vytvářela stanice i vlastní formáty.
Český rozhlas Sever
V rámci předvolební publicistiky vysílal na podzim poprvé živé diskuse z liberecké redakce (prostřednictvím ISDN kodeků).
Magazín Planetárium (o věcech mezi nebem a zemí pro přátele záhad i opravdové vědy) získával nové publikum - po Regině, obou Regionech a Pardubicích začali v r.2004 pořad přebírat i České Budějovic

Slovesněumělecká tvorba
Český rozhlas Brno
Rozporuplný rok pro literárnědramatickou redakci: na jedné straně pokles objemu výroby (pouhých 358 minut na stanici Praha), na druhé straně pořady literárnědramaticé redakce Brno vzbudily zájem širokých posluchačských vrstev.
Výjimečným počinem byl Janáčkovský den na Vltavě (3.7.2004, 8:00-24:00), široce komentovaný projekt ke 150. výročí narození Leoše Janáčka, vysílaný živě z Brna (ve spolupráci s brněnskou hudební redakcí) a částečně reprízovaný v listopadu ve Víkendovém studiu Vltava. V projektu vystoupilo mnoho světových osobností včetně Charlese Mackerrase a Milana Kundery. Právě za rozhovor s Kunderou (vyšel i knižně ve sborníku Můj Janáček) byl Tomáš Sedláček oceněn Cenou programového ředitele Českého rozhlasu. Během dne zazněla rovněž rozhlasová premiéra Hry o Janáčkovi (od Ludvíka Kundery). Redaktorkou a moderátorkou celého pásma byla Olga Jeřábková.
Mimořádnou úroveň i posluchačský ohlas si udržoval naučně dramatický cyklus Josefa Veselého Toulky českou minulostí, jenž už se blížil k 500.pokračování.
Úspěšné programové řady pro ČRo 3 (red. A.Blažejovská):
* cyklus Psáno kurzívou,
* Anne Maguierová: Stíny duše,
* Vladimír Smékal: Duševní hygiena na každý den,
* Jan Keller: Soumrak sociálního státu.
Četby na pokračování (většinou pro ČRo 3):
* Ludvík Vaculík: Loučení k panně (10 dílů) - autorská interpretace, román o vztahu starého muže a mladé dívky (redaktor Tomáš Sedláček),
* H.Szpielmann: Pianista (16 dílů) - autentická memoárové próza polského židovského hudebníka o životě ve varšavském ghettu za 2.světové války (redaktor Marek Horoščák),
* M.Fahrner: Steiner aneb Co jsme dělali (10 dílů) - pro ČRo 2 (redaktor Marek Horoščák)
Rozhlasové hry
* Jon Fosse: Syn (režie J. A. Pitínský) - rozhlasová verze norské hry o nepodařeném návratu ztraceného syna, překlad K.Stehlíková (česká premiéra); představitelka Matky, Ivana Valešová, získala cenu posluchače za nejlepší ženský herecký výkon v rozhlasové hře.
* William Shakespeare: Oko za oko (režie Zbyněk Srba) - rozhlasová verze méně známé hry v novém překladu Martina Hilského (česká premiéra).
* Igor Bauersima: Norway. Today (režie Valeria Schulczová) - rozhlasová verze hry německého dramatika, inspirovaná skutečnou událostí, sebevraždou dvou mladých lidí, kteří se seznámili v internetovém chat-roomu (česká premiéra).
* Luvík Kundera: Hra o Janáčkovi (režie Eva Řehořová) - dramatické pásmo Ludvíka Kundery v úpravě Miloše Štědroně a Marka Horoščáka líčí ve zkratce životní osudy L.Janáčka.
* Arnošt Goldflam: Osudy jednoho Figury (režie Akram Staněk) - pásmo pěti původních rozhlasových mikrogrotesek ze života jednoho smolaře (pro ČRo 2).
* Enda Walsh: Pánčlovíček (režie J.Ostrý) - monodrama irského herce a dramatika o náboženském fanatismu
Český rozhlas České Budějovice
Četba na pokračování pro celoplošné stanice:
* Ivan Kraus: Snídaně v poledne (10 dílů pro ČRo 2),
* Olga Tokarczuková: Denní dům,noční dům (10 dílů pro ČRo 3).
Četba na pokračování pro vlastní vysílání:
* Přemysl Rut: Strašlivé Čechy, děsná Morava (26 povídek),
* Jan Čáka: Zmizelá Vltava (12 dílů),
* L.M.Pařízek: Mé cesty za dobrodružstvím (15 dílů),
* + jednotlivé povídky i hodinové projekty (například pro cyklus Literární střípky).
Programové řady pro ČRo 3:
* cyklus Páteční večer - Nevděk i Naděje, ke 400.výročí narození Jakuba Krčína
* cyklus Osudy - pětidílné vzpomínky filmového historika Borise Jachnina.
Český rozhlas Hradec Králové
Tradičně se věnoval dramatizacím četeb pro celoplošné stanice, které ovšem zpravidla vysílal i ve vlastním programu. Bohužel některé plánované projekty Český rozhlas 2 do svého programu nezařadil, takže Hradečtí museli svoji produkci omezit a snížit i objem vnitropodnikové smlouvy s ČRo 2.
Četba na pokračování pro celoplošné stanice (realizované):
J.K.Jerome: O psech, zlodějích, strážníkovi i jiná vyprávění
Václav Erben: Trapný konec rytíře Bartoloměje
Josef Škvorecký: Konec nylonového věku
Jaromír John (pro ČRo 3).
Paměť obce - dokument pro cyklus Zaniklé obce (ČRo 2), ekolog Pavel Klimeš a publicista Antonín Tichý připomínají historii Sklenařovic v Krkonoších.
Pro vlastní program dále připravili šestidílné pásmo poezie Jana Slabého, v nedělním pořadu Salon čas reprizoval literární pásma z archívu stanice.
Český rozhlas Olomouc
Autorský a tvůrčí potenciál teprve nedávno (2002) obnovené slovesné redakce se dál rozšiřoval. Dramaturgii cyklu Setkání s literaturou se dařilo prosadit některé jeho díly jako solitéry i do programu celoplošných stanic a zájem měl i Český rozhlas Ostrava. Redakce si dramatickou tvorbu vyzkoušela i ve spolupráci s tvůrci z jiných stanic Českého rozhlasu a hodlá v tom pokračovat.
Velkým úspěchem redakce byl postup původní rozhlasové adaptace hry Švédský stůl do soutěže Prix Europa 2004.
Programové řady pro ČRo 3:
Cukrový vrch - dokumentární pásmo o Romanu Ludvovi autora a režiséra Českého rozhlasu Plzeň Miroslava Buriánka;
cyklus Toulky s Vltavou - celkem 20 dokumentů.
Rozhlasové hry:
Miroslav Kobza: Kniha pro lidstvo,
H. Slavíková: Klíč je na tvé straně,
J. Krempl: Záhada smrti korunního prince Rudolfa (pro ČRo 2 na pokračování),
A.Hanáčková: Co vyprávěla Velká Bizonice - pohádka (pro ČRo 2, bude hotova na počátku r.2005).
Český rozhlas Ostrava
Literární magazín Vikýř se už vyčerpal a nahradilo jej autorské Podvečerní čtení představující literární tvorbu výlučně regionálních prozaiků a básníků.
Tradičně velký byl objem produkce uměleckých pořadů pro Vltavu, se slovesnou produkcí se Ostrava vrátila i na Český rozhlas 2. Významným dílem byla desetidílná četba z rukopisu románu Sezóna doyena ostravského hereckého sboru Františka Šece.
Za unikátní počin lze bezesporu označit záznam vynikajícího divadelního představení Těšínského divadla s názvem Těšínské niebo - Czieszynskie nebe, které vícejazyčnou formou zobrazuje výjimečnou historii a multikulturní povahu města Těšína a je prokládáno hudbou Jaromíra Nohavici.
Český rozhlas Pardubice
Nové regionální stanice se uměleckou tvorbou zabývají zatím jen výjimečně. Přesto lze snad do této kategorie lze zařadit společný projekt pardubického rozhlasu a Východočeského divadla Laskavý večer. Jednalo se o sérii deseti hodinových přímých přenosů z divadelního sálu. Obsahem každého byla živě hraná hudba a rozhovory s významnými hosty. Autory seriálu byli rozhlasová redaktorka Kateřina Prouzová a herec Jiří Šlupka Svěrák).
Český rozhlas Plzeň
Slovesné pořady pro Vltavu připravovala Plzeň zhruba v dosavadním rozsahu, ale s vypětím všech sil - v roce 2004 již v Plzni nepracovala pilná Alena Zemančíková (nyní na Vltavě), v závěru roku zde však přesto realizovala svoji rozhlasovou hru Odjezd z konce světa s plzeňskými herci.
Prix Bohemia Radio 2004 vyhrála v kategorii uměleckých pořadů Alena Zemančíková autorsky čtenou vlastní povídkou Lukava, připravenou ještě v plzeňské produkci.
Report 2004 přinesl Cenu generálního ředitele Ondřejovi Vaculíkovi za dokument Fellner a Helmer v Karlových Varech; druhou a třetí cenu ve svých kategoriích získali D.Mačas a M.Buriánek.
Programové řady pro ČRo 3:
cyklus Moderní povídka - Jan Beneš: Ambit, Jiří Hájíček: Havrani (autorské čtení), Emil Hakl: Události a komentáře (autorské čtení), Petr Prouza: Stínky, Kateřina Rudčenková: Noci, noci (autorské čtení), Ondřej Vaculík: Vrypy v dlažbě (autorské čtení);
cyklus Osudy - 10 dílů Pamětí Carla Goldoniho;
cyklus Schůzky s literaturou - Svět zvaný Dalí (k malířovu výročí)
letní cyklus Výlety s Vltavou - Důmysl a průmysl krušnohorského živobytí (10 dílů), Na sever od Plzně (5 dílů o památkách).
Četba na pokračování (pro ČRo 2):
Norbert Frýd: Vzorek bez ceny (10 dílů) - sága spisovatelovy židovské rodiny
Zdeněk Šmíd: Lesk a bída (5 dílů) - příběh vesnice na česko-německé hranici v poválečné době.
Dramaturgie regionálních programových řad Kaleidoskop a Literární doteky byla zaměřena na různá kulturní a společenská výročím, důležitými tématy byly také dějiny regionu, památná místa a architektonické pozoruhodnosti. Koncepce pořadů vycházela především z dokumentárních prvků, autentických záznamů reality a využívala rozhovory v reálu; to vše doplňovaly texty v podání herců či redaktorů. Jiné pořady však měly tradiční podobu literárního pásma s vyšším využitím herecké interpretace a vhodně vybírané hudby.
Český rozhlas Sever
Pro zvláštní program o státních a církevních svátcích připravil několik tematických dokumentů: Velikonoce v průběhu věků, Svěcení jara v Českém ráji, Po stopách Cyrila a Metoděje, Mistr Jan Hus, O historii česko - německých vztahů, Vánoce, jak je třeba neznáte.

Hudba
Hudební formát
Vzhledem k příbuznosti Reginy a středočeského Regionu nepředstavoval nijak zásadní změnu ani podzimní přechod nových stanic na Vysočině a v Pardubicích z vysílání středočeského Regionu na vysílání Reginy. Ten je v základních rysech obdobný, autorem je stejný hudební dramaturg. Rozdíl spočívá v tom, že formát Reginy směřuje na poněkud mladší publikum a volí lehce odlišné proporce mezi žánry (méně trampské hudby, více pop music).
Podle profesní terminologie hudebních programátorů dodržovala většina regionálních stanic konzervativní formát Oldies AC, v poměru domácích a zahraničních skladeb se od ostatních výrazněji odlišili pouze v Brně a Ostravě.
Český rozhlas Brno
Hudební formát upravili výrazněji ve druhém pololetí, kdy úplně přestali hrát anglické skladby (zůstaly v malém počtu zahraniční neanglicky zpívané písně). Navíc průběžně a stále přibýval počet i podíl v zastoupení regionální produkce vybírané zvlášť z vlastních rozhlasových nahrávek. V průběhu roku byla hraná databáze v celém rozsahu obměněna. Poměr domácí a zahraniční produkce se změnil na velmi radikálních 97:3 (větší poměr měl u nás pouze pražský Hey).
Český rozhlas České Budějovice
Po prodloužení kontaktního pořadu Melodie podvečera programovali pomocí Selectoru o hodinu programu denně více.
Český rozhlas Hradec Králové
Od jara přešli na Selector ve verzi XV, díky tomu zrušili tištěné plány vysílané hudby a přístup k Selectoru zřídili přímo na vysílacím pracovišti moderátora, který má příslušné seznamy před sebou na monitoru.
       V posledním čtvrtletí snížili počet písniček 60.let a posílili pozice hudby 70. a 80.let (domácí i zahraniční).
Český rozhlas Olomouc
Drobnými zásahy mění každé 2-3 týdny programovací pravidla pro písně 60.let (méně 70.), čímž vytvářeli prostor pro více písní českých interpretů, kteří na naší poněkud drobné scéně působí několik desetiletí.
V letním programu stanice tradičně posílili hudbu proti slovu (na 70:30).
Během roku doplnili databázi o 130 českých a také regionálních titulů žánrů country a folk ze všech hudebních dekád.
Český rozhlas Ostrava
K největším změnám formátu přikročili už koncem r.2003, v uplynulém roce změny pouze ukotvili a doladili, zvýšili podíl regionálních interpretů v aktivních rotacích.
Český rozhlas Pardubice
V září přešel z hudebního vysílání středočeského Regionu na vysílání Reginy.
Velmi důležitým doplňujícím prvkem formátu zůstala hitparáda Krajský výběr. Písničky místních kapel zařazovali s patřičnými znělkami dvakrát denně, vždy v návaznosti na losování, vyhodnocení a „medailónek“ vítězné kapely. Vítěz ročního finále vyhrál natočení videoklipu.
Český rozhlas Plzeň
V hudebním formátu nedošlo k podstatným změnám, což bylo zřejmě jednou z příčin poklesu poslechovosti. Ne zcela důsledně aplikovali v Plzni výsledky výzkumů Českého rozhlasu. V závěru roku vznikla pracovní skupina, která hudební redakci pomohla „pročistit“ hudební databázi, výsledek se už ale v r.2004 nemohl projevit.
Český rozhlas Regina
AC formát; hity 60., 70., 80. a 90.let a adekvátní množství hudebních novinek; poměr domácí hudby ku zahraniční zůstal na 60:40. Oproti Regionu dynamičtější, modernější a živější.
Český rozhlas Region, Středočeský kraj
AC Gold; převaha klasických oldies 60. a 70.let, značné procento české muziky s prvky country a folku; poměr domácí hudby ku zahraniční zůstal na 80:20. Oproti Regině klidnější a pohodovější.
Český rozhlas Region, Vysočina
V říjnu přešel z hudebního vysílání středočeského Regionu na vysílání Reginy. Ten by měl lépe odpovídat zaměření na posluchačské skupiny a zejména poptávce na regionálním rozhlasovém trhu. Posluchačské ohlasy na novou hudební dramaturgii byly až na výjimky kladné. Změna však nebyla nijak razantní, takže posluchače nemohla šokovat v dobrém ani zlém.
Důležitým prvkem vysílání jsou od vzniku stanice „písničky z vašeho kraje“, tj. písničky místních autorů a kapel. Zazní v každé druhé hodině a mají zpravidla návaznost na Regionádu, hitparádu regionální hudby.
Český rozhlas Sever
Hudební formát nastavili na podzim 2002 a od té doby téměř neměnili. Vyšší podíl má severočeská „lidová“ muzika - country, folk a trampské písničky.
V hudební databázi rozšiřovali kategorii písniček regionálních interpretů.
Pořad Přání plná písniček zůstal otevřený všem žánrům včetně dechovky.

Hudební pořady
Na jaře skončil společný hudební projekt - Hitparáda Českého rozhlasu ve dvou mutacích. Její žebříček vycházel z četnosti hraní jednotlivých skladeb ve vysílání a na umístění měl vliv i podíl každé stanic na trhu (share).
Český rozhlas Brno
K absolutně nejposlouchanějším pořadům patřily především obě verze Morava krásná zem, dále Na šťastné vlně, Notes Maxe Wittmanna.
Specifikem (i chloubou) redakce jsou hudebně-literární seriály pro ČRo 2:
Příběh R.A.Dvorského (6x60‘ k 105.výročí narození), Hezká vzpomínka (5x30‘ ke 125.výročí narození Karla Hašlera) a Brněnské synkopy (12x60‘ o dějinách populární hudby v Brně).
Podstatná změna: po odchodu dosavadního redaktora vážné hudby Jana Šimíčka (důchod) nastoupil vítěz výběrového řízení Jan Hlaváč, který posílil především prezentaci hudby XX.století na celoplošných stanicích i v regionálním vysílání.
Český rozhlas České Budějovice
Nové pořady:
Šedesátka - hudební magazín, populární, ale i méně známé písničky žánrů pop, rock, folk + hudební výročí a významné události;
To já, písnička - autorský pořad písničkáře Pavla Žalmana Lohonky.
V závěru roku 2004 připravila hudební redakce záznamy některých adventních koncertů (Třeboňští pištci, Medvíďata, Chroptíci, Wood Green Gospel Choir, Jihočeská komorní filharmonie).
Český rozhlas Hradec Králové
Nový seriál Hudba ze zapadlých vesnic aneb Nebojte se world music hudebního publicisty Jiřího Moravčíka nahradil ukončený cyklus o Beatles.
Český rozhlas Olomouc
Jako novinku zařadili sérií koncertů nahraných Českým rozhlasem Ostrava, se kterým se dohodli na výměně pořadů - celkem vysílali 25 koncertů, za které Ostravě poskytli pořad Nestárnoucí melodie. Do Dechové parády 1x měsíčně zařazovali Promenádní koncert čerpající z archivů Českého rozhlasu. Letní schéma doplnili sérií koncertů nahraných na koncertech v regionu.
Český rozhlas Ostrava
Do programu zařadili několik nových pořadů, kterými zvýšili podíl dechové hudby, folkloru, ale i etno a world music. Ke klasické hudbě se vrátili pořadem Galerie mistrů a výjimečnou roli Ostravského rozhlasového orchestru připomínali v Pokladech z našeho archívu.
Odvysílali historicky nejvyšší počet živých koncertů různých žánrů (Jaromír Nohavica, Ondřej Havelka a Melody Makers, Jana Kirschner, Hradišťan, Javory, Kryštof, Irena Budweiserová). Mimořádnou událostí byl slavnostní galakoncert k 75. výročí zahájení ostravského vysílání,v němž se představil základ Ostravského rozhlasového orchestru se sólisty Marií Rottrovou, Věrou Špinarovou, Jaroslavem Wykrentem a Pavlem Novákem.
Živě přenášeli mj. úvodní koncert Janáčkovy filharmonie na mezinárodním festivalu Janáčkův Máj.
Český rozhlas Pardubice
Nové pořady:
Novinky hudebních vydavatelství,
Music hall (svět muzikálů).
Český rozhlas Plzeň
Publicisticky pojaté pořady zde mají dlouholetou tradici, ve velké žánrové šíři - od dechovky po vážnou hudbu. Posluchači příliš neocenili zařazení swingu a rocku do večerní řady Bez filtru, naopak s obdobnou hudbou v Hudebních návratech o víkendovém odpoledni byli zřejmě spokojeni.
Český rozhlas Regina
Český rozhlas Region, Středočeský kraj
Pořady Pojď dál a zpívej (Pavla Bobka a Yvonne Přenosilové) a Pouštíme si muziku z televizních šuplíků (Karla a Marka Černochových) podpořil grantem generální ředitel a od července je začal přebírat také Český rozhlas Sever.
Český rozhlas Region, Vysočina
Regionáda - soutěžní žebříček regionálních kapel. Za dva u půl roku své existence posluchačům nabídla téměř 150 místních kapel a hudebníků, z nichž někteří se posléze dokázali prosadit i jinde (Žofie Kabelková, Jarda Hypochondr, Petr Bende). Český rozhlas Region tak plní funkci vyhledávače talentů a těm nejlepším pomáhá s rozjezdem kariéry. Kromě příležitosti v éteru nabízel muzikantům i prezentaci na propagačních akcích stanice. Hlasování do Regionády se účastnilo průměrně 150 posluchačů každý týden.
Krajáč - souvisí s Regionádou, hudebně publicistický pořad s reg. hudebníky.
Český rozhlas Sever
Skončil čtrnáctideník Country Shaker Music Jakuba Třasáka (talkshow doprovázená moderní americkou country).
Hudební výroba
Český rozhlas Brno
Celkový objem (včetně přenosů) byl o třetinu větší než v předchozím roce.

vážná hudba studiově	  423	min
vážná hudba veřejně	1909	min
populár studiově	   53	min
populár veřejně	 205	min
jazz studiově	   40	min
jazz veřejně	 987	min
dechovka studiově	   54	min
folklór veřejně	1490	min
Významné počiny:
3 slavnostní koncerty k 80. výročí brněnského rozhlasového vysílání: 
Big Band Gustava Broma s hosty, Hradišťan s Jurou Pavlicou, Státní filharmonie Brno.
Český rozhlas Olomouc
Folková Zahrada 2004 Náměšť na Hané	1921	min
Blues Alive Šumperk 2004	630	min
Mohelnický dostavník 2004	120	min
Echo Blues Alive 2004	165	min
Moravský vrabec 2004 	200	min
Jazz Pramet Šumperk 2004	214	min
Živě	720	min
Mezinárodní varhanní festival 2004	360	min
Podzimní festival duchovní hudby	115	min
Baroko 2004	60	min
Zámecký koncert Jánský Vrch
přímý přenos pro ČRo 3 a Devín	90	min
Český rozhlas Hradec Králové
Nedisponuje vybaveným nahrávacím studiem, natáčel ale živou hudební produkci - 9 záznamů pod názvem Co Čech, to muzikant (cca 370 minut).

Český rozhlas Ostrava
Uplynulý rok byl velmi bohatý na studiové a zejména externí natáčení hudebních koncertů. Kromě tradičních festivalů a soutěží jako například Janáčkův Máj, Beethovenův Hradec, Zpěváčci (Velké Losiny) či folklórní Strážnice zaznamenali výborná jazzová vystoupení v ostravském Klubu Parník, špičkové interprety etnofestivalu Colours of Ostrava, vybrané koncerty z Harfových dnů, Svatováclavského hudebního festivalu nebo vánočního projektu Souznění.
populární hudba	1930 	min
vážná hudba	1407 	min
jazz	336 	min
folklór	682 	min
etno a world music	103 	min
dechovka	120	min
Český rozhlas Plzeň
Nadále trvala spolupráce s Plzeňskou filharmonií - v roce 2004 doplnily archiv Českého rozhlasu skladby soudobých autorů I.Bláhy, F.Domažlického, L.Dřevikovského, A.Klemense, O.Kvěcha, Z.Pololáníka, V.Tichého, P.Tomeše, M.Vacka, V.Vlny, klasicistního M.Haydna, M.G.Monna a J.Myslivečka.
Pokračovala i studiová výroba s mladými sólisty a komorními soubory z řad frekventantů a absolventů plzeňské Konzervatoře. Novinkou bylo zahájení bezúplatné spolupráce se Sukovým komorním orchestrem.
26.ročník Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže v Plzni organizovala Konzervatoř a spolupracoval Český rozhlas Plzeň. Vedle záznamů koncertu laureátů pokračoval po skončení soutěže studiovými nahrávkami vítězů všech kategorií, stanovenými jako Ceny Českého rozhlasu Plzeň. Mohla se tak uplatnit výborná akustika Studia 1 i stále ještě nejlepší klavír (Petroff) v Plzni.
Další nahrávky live koncertů: 2. a 3.kolo a přehlídka vítězů Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, jeden koncert Mladého pódia; vítězové celostátního finále dětské pěvecké soutěže Skřivánek (vesměs v Karlových Varech), Mezinárodní folklórní festivaly v Plzni a Strakonicích (dudácký).
Český rozhlas Regina
Český rozhlas Region, Středočeský kraj
Po úspěchu koncertu Jaromíra Nohavici v prosinci 2002 připravili další přímé přenosy: z Kulturního centra Novodvorská v Praze vysílali koncerty Pavla Dobeše, Nezmarů, Františka Nedvěda, Wabiho Daňka, vrcholem těchto aktivit byl vánoční koncert Miroslava Žbirky z pražské Lucerny.
Český rozhlas Sever
Trampská Porta 2004 v Ústí nad Labem - Sever archivuje všechny finálové koncerty od zahájení tohoto hudebního festivalu.
Komerční využití natáčecího studia Macac: 249 hodin.

										        Příloha č. 13

Příklady publicistiky a zpravodajství ČRo 1 z hlediska genderové
rovnosti
      
       Ozvěny dne v 18:00 dosahovaly trvale shodného výsledku   (muži 84%, ženy 16%). Generově méně nevyvážené byly přitom komerční televize (muži 76%, ženy 24%). Radiožurnál prezentoval ženy relativně nejvyváženěji v poměru k mužům v rolích pacientek a reprezentantek (tiskových mluvčích). Nejvýraznější profesní zastoupení v Ozvěnách dne mají ženy v Policii jako tiskové mluvčí. Žádná žena nebyla v roce 2004 spojována s extremismem, ačkoliv mezi  mnoha organizacemi, registrovanými MV ČR jako „extremistické“ je zastoupení  žen rovnoměrnější než ve vysílání ČRo…

       Nejméně prezentoval pořad Ozvěny dne ženy jako veřejně činné osoby (2613 mužů oproti 200 ženám v 1. čtvrtletí, 5335 mužů a 394 žen ve 2. čtvrtletí) a nadřízených rolích (783 mužů vůči 94 ženám v 1. čtvrtletí, 1714 mužů a 207 žen ve 2. čtvrtletí). Podřízeným rolím se pořad nevěnoval skoro vůbec. Nejvyváženější poměr byl v prezentaci mluvčích (272 reprezentantů oproti 208 reprezentantkám v 1. čtvrtletí, 616 mužů a 446 žen ve 2. čtvrtletí). Nejvýraznější profesní zastoupení v Ozvěnách dne mají ženy v Policii (103 mužů oproti 72 ženám v 1. čtvrtletí, 233 mužů a 153 žen v 2. čtvrtletí), z prestižních rolí nejméně pak  manažerky/y (123 mužů a 2 ženy v 1. čtvrtletí, 276 mužů a 25 žen v 2. čtvrtletí) a političky/ky (2176 zmínek o mužích a 150 o ženách v 1. čtvrtletí,  4184 mužů a 278 žen v 2. čtvrtletí)
 Celkově je vidět nevyváženost danou nikoliv snad záměrem maskulinní preference, ale kopírující stereotypní  postavení žen v české společnosti. Zpravodajství ČRo 1 si   mluvčí povětšinou nevybírá, ale prezentuje nositele událostí víceméně přirozeným výběrem ze základu, deformovaného stereotypy.
Regiony
 Poměr mezi podílem příspěvků z regionů a podílem obyvatel ve všech relacích Ozvěn dne se projevují rozdíly v řádech procent. Nejvyšší rozdíl je mezi podílem obyvatel Prahy (12%) a podílem příspěvků ve vysílání (1Q 18%, 2Q 23%, 3Q 20% ).  Rozkolísanost je v příspěvcích o Moravskoslezském kraji (9% - 1Q 14%, 2Q 6%, 3Q 11%), Ústecku a Olomoucku. Ve zpravodajství znevýhodněné regiony byly v prvním čtvrtletí Budějovicko (4%-6%), Jihomoravský kraj (4%-6%), a Zlínsko. (3%-6%). Ve druhém čtvrtletí bylo více znevýhodněno pouze Královéhradecko (5% obyvatel, 3% příspěvků). Ve třetím pak Střední Čechy (11% obyvatel, 6% zpráv), Pardubicko a Zlínsko.



     




ZPRAVODAJSTVÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO VENKOVA – TV MIKROREGIONY

Vyrábí televizní studio Sněženka Sedlnice pro obce:
Sedlnice
Životice u Nového Jičína
Ženklava
Hostašovice
Hukvaldy

Obsah vysílání, premiéra 15.12. 2006 – č.42/06

Sedlické zpravodajství:
- Sedlická knihovna se zúčastnila setkání knihovníků v Novém Jičíně
- Včelaři myslí na kvalitní chov
- Sedličtí rybáři si otevřeli novou klubovnu
- Magazín: Jak si doma uspořádat hezké Vánoce

TV Mikroregiony:
- Na Hukvaldech-Rychalticích proběhl adventní koncert v cela zaplněném kostelním dómu
- V Ženklavě si na Mikuláše počkali tentokrát na výletišti
- Důvodem dne otevřených dveří na ZŠ a MŠ v Závisících byl úspěšně zrealizovaný deseti miliónový projekt
- Sedlické vzpomínání na 1.ročník unterwassermanna

       
      
21 
Seznam zkratek 
ČR (CR, CZ) – Česká republika (Czech Republic) 
EU (EU25) - Evropská Unie (European Union) 
OMC (OMC) – Otevřená metoda koordinace (Open Method of Coordination) 
HDP (GDP) – Hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product) 
SPC (SPC) – Výbor pro sociální ochranu (Social Protection Committee) 
ISG (ISG) – Podskupina pro indikátory SPC (Indicator Sub-Group of SPC) 
MPSV (MLSA) – Ministerstvo práce a sociálních věcí (Ministry of Labour and Social Affairs) 
ČSSZ (CSSA) – Česká správa sociálního zabezpečení (Czech Social Security Administration) 
MF (MF) – Ministerstvo financí (Ministry of Finance) 
KCP (CSC) – Komise pro cenné papíry (Czech Securities Commission) 
ČSÚ (CSO) – Český statistický úřad (Czech Statistical Office) 
ČNB (CNB) – Česká národní banka (Czech National Bank) 
APF (APF) – Asociace penzijních fondů (Association of Pension Funds of the Czech Rep.) 
ČAP (CIA) – Česká asociace pojišťoven (Czech Insurance Association) 
MOP (ILO) – Mezinárodní organizace práce (International Labour Organisation) 
SB (WB) – Světová banka (World Bank) 
MASZ (ISSA) – Mezinárodní asociace soc. zabezpečení (Internat. Social Security Assoc.) 
MMF (IMF) – Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund) 
OECD (OECD) – Org. pro ek. spolup. a rozvoj (Org. for Econ. Cooperat. and Development) 
CPI (CPI) – Index spotřebitelských cen (Consumer Price Index) 
PF (PF) – Penzijní fond/y (Pension Fund/s) 
PAYGO (PAYGO) – průběžné financování (pay-as-you-go financing) 
DB (DB) – dávková definovanost (defined benefits) 
DC (DC)– příspěvková definovanost (defined contributions) 
ŽP (LI) – životní pojištění (life insurance) 
NDC (NDC) – příspěvková definovanost v PAYGO systému (notional defined benefits) 
RHSD – Rada hospodářské a sociální dohody (Tripartite) 
OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná (self-employed person/s) 
IFRS (IFRS) – Mezinárodní finanční standardy (Internat. Financial Reporting Standards) 
mil. – milion (million) 
mld. – miliarda (milliard (UK), billion (US)) 
Kč (CZK) – česká koruna (Czech crown – Czech currency) 
Burzovní zpravodajství z obchodování na  Obchodní burze Hradec Králové 
14. týden roku 2006

Aktuální  informace
        
        Burza pokračovala ve svém pravidelném středečním obchodování. Na 13. burzovním shromáždění se obchodovalo s obilovinami, olejninami a masem. Na burze bylo možno koupit nebo prodat olejniny za 7,6 mil.Kč, obiloviny za 2,1 mil.Kč a jatečná prasata za 8,6 mil.Kč.
        Pokračovala kotace olejnin, obilovin a jatečných prasat na 04/06. Obchodování bylo klidné a ceny zpevnily u komodity jateční prasata. U ostatních komodit zůstaly ceny bez pohybu. Burza změnila jednotku vyjádření ceny u jatečních prasat u tuny na kilogramy. Burza má zájem o obnovení obchodování na trhu s masem, a proto žádáme další zájemce o obchodování aby se nám přihlásili.
        Obchodovalo se  poptávkou po 2.000 t semene řepky na 04/06 za cenu 5.800 Kč/t.  Obchodovalo se také s pšenicí potravinářskou a krmnou. Pšenice potravinářská byla zakótována poptávkou po 1.000 t na 04/06 za cenu 2.400 Kč/t. Pšenice krmná byla potom kotována poptávkou po 500 t na 04/06 za 2.050 Kč/t. Na tomto burzovním shromáždění byla také kotována poptávka po 125 t řepkových výlisků na 04/06 s cenou na úrovni 2.750 Kč/t. Dále byla kotována nabídka prodeje 500 t řepkových extrahovaných šrotů na 04/06 za cenu  3.450 Kč/t. U výše uvedených komodit zůstala cena bez pohybu. Byla zakótována poptávka po 240 ks jatečných prasat na 04/06 za cenu 38,20 Kč/Kg. U této komodity cena proti minulému burzovnímu shromáždění zpevnila na 101,9%. Ceny ostatních komodit zůstaly beze změny.
        Nyní ke kurzovému lístku. Na burze by bylo možno prodat až 2.000 t semene řepky na 04/06 s cenou 5.800 Kč/t. Z dalších komodit bylo možno prodat až 125 t řepkových výlisků na 04/06 za 2.750 Kč/t. Z olejnin bylo možno dále koupit až 500 t řepkových extrahovaných šrotů na 04/06 za cenu 3.450 Kč/t. Z  obilovin bylo možno prodat až 1.000 t pšenice potravinářské na 04/06 za 2.400 Kč/t. Dále bylo možno prodat až 500 t pšenice krmné na 04/06 za cenu 2.050 Kč/t. Na burze bylo možno také prodat 240 ks jatečných prasat na 04/06 za cenu 38,20 Kč/Kg.
        Burza navázala kontakt s firmou IQ-Trade, která je přímým smluvním brokerem u obchodníků a clearingových domů obchodujících na světových burzách. Vzhledem k tomu, že je nejvyšší čas s přípravou hedžingu pro novou sklizeň, nabízí burza producentům i obchodníkům své poradenství při přípravě a aranžmá hedgingu a kontaktu s brokerem. Pokud máte zájem kontaktujte nás prostřednictvím e-mailu odkud dostáváte toto zpravodajství.

         Víte že ….

         V současné verzi pravidel lze burzovní obchod uzavřít s termínem plnění na datum a u termínových dodávkových obchodů na období. Jako období je stanoven měsíc.  Shoda mezi kupujícím a prodávajícím v termínu plnění je jednou z podmínek uzavření obchodů. U obchodů na datum se těžko nalézá a dohodci se musí dotazovat vystavovatelů návrhů zda souhlasí s termínem plnění navrženým protistranou. Toto zdržuje uzavírání obchodů a neumožňuje automatizaci obchodování.

       Proto v pořadí šestá novela burzovních pravidel zavedla  do burzovních pravidel úpravu ve způsobu vyjádření termínu plnění burzovního obchodu. Termín zavedení oznámíme. 
       
a) Pokud chce účastník zvolit termín plnění do 35 dnů od data uzavření burzovního obchodu, potom  se do pole termín plnění v návrhu kupní smlouvy vepíše  číslo týdne, kde dojde k plnění burzovního obchodu. Prodávající potom musí v tomto týdnu dodat zboží. Den plnění v rámci kontraktního týdne určí kupující.

Například: 26.3.2003 můžeme zadat poptávku či nabídku u promptního  obchodu na následující měsíc jen s označením 16, což znamená, že termín plnění je od 14.4.2003 do 20.4.2003. Nebo 17 a potom je termín plnění od 21.4. do 27.4.2003.

b) Pokud chce účastník zvolit termín plnění nad 35 dnů od data uzavření burzovního obchodu, potom  se do pole termín plnění v návrhu kupní smlouvy vepíše značka měsíce, kde dojde k plnění burzovního obchodu. Nejpozději do jednoho dne před zahájením kontraktního měsíce musí prodávající sdělit kupujícímu týden, ve kterém vypořádá burzovní obchod. Den plnění v rámci kontraktního týdne určí kupující. Používají se značky měsíců

F leden,G  únor,H březen, J duben, K květen, M červen, N červenec,  Q	srpen, U září, V říjen, X listopad a Z prosinec. 

Například: 26.3.2003 můžeme zadat poptávku či nabídku termínového obchodu na měsíc s označením Z nebo F nebo G , což znamená, že termín plnění je buď v prosinci 03 nebo lednu 04 nebo únoru 04.


Vývoj vážené ceny registrované nabídky a poptávky

Uvádíme grafy vývoje cen u komodit, kde došlo k pohybu ceny.
















Katedra žurnalistiky FF UP
Témata bakalářských diplomových prací v kombinovaném bakalářském studiu pro studijní rok 2006/2007


Doc. PhDr. Jaroslav Barošek, CSc. 
(Pouze jeden uchazeč na každé téma)

1. Persvazivní  texty z politického diskurzu v denním tisku (témata, žánry, struktura, jazyk a lay out).

2. Titulní strany českých deníků (logo, témata, titulky, fotografie, lay out).


3. Profesní charakteristika  politického komentátora (publicisty). Upřesnění podle dohody.

4. Nespisovné jazykové prostředky v politickém  zpravodajství. (Možnost upřesnění: v určitém deníku včetně www.aktuálně.cz, porovnání sdělení  na totéž téma u několika redaktorů, ve více médiích apod.)
 
5. Příznaková slovní zásoba  v politickém zpravodajství denního tisku. (Např. expresivní, slangová, beletrizující apod.)

6. Anglicizmy v české masmediální reklamě. (Lze specifikovat např. pro TV, specializované časopisy apod.)

7. Jazyk TV zpravodajství. (Kompozice, větná stavba, slovní zásoba, zvuková  výstavba.)


PhDr. Jaroslava HONOVÁ
(Pozn.: Maximální celkový počet přihlášených prací je šest.)

1. Úloha moderátora v rozhlasovém/televizním diskusním pořadu
Organizační a regulační role moderátora podle typu diskusního pořadu,  stereotypní a individuální moderátorské postupy ,rysy současného českého vyjadřování v komunikaci diskusních rozhlasových pořadů.
Dvě  práce na toto téma

2. Rozhovor s hostem: žánr rozhlasového/televizního vysílání
Mediální rozhovor jako žánr veřejného projevu, organizační a regulační role moderátora podle typu diskusního pořadu, stereotypní a individuální moderátorské postupy, kultura řečového chovaní.
Dvě  práce na toto téma

3. Jazyková kultura v součastné rozhlasové/televizní publicistice.
Charakteristika publicistického stylu, vymezení pojmů „ spisovnost „ a „ nespisovnost „kultivovanost“ a „jazyková správnost“ v odborné literatuře, specifika mluvené komunikace, analýza jazykového materiálu.
Dvě  práce na toto téma

4. Jazyk zpráv (denního tisku)
Charakteristika publicistického stylu, komunikační charakteristika zprávy jako základního zpravodajského útvaru, jazykově stylistická analýza textů
Dvě  práce na toto téma

5. Anglicizmy v současné české publicistice
Definice tzv. anglicizmů, způsoby formální adaptace, hodnocení stylové platnosti, analýza excerpovaného materiálu - důvody, způsoby a vhodnost jejich užití.
Dvě  práce na toto téma

6. Jazyk publicistického stylu z hlediska genderu
Charakteristika tzv. genderové nebo feministické lingvistiky, pojetí gramatického rodu v češtině, analýza vyjadřování o ženách na materiále publicistických textů.
Dvě  práce na toto téma


Mgr. Viktor Jílek, Ph.D.
(Pozn.: Maximální celkový počet přihlášených prací v denním i kombinovaném studiu je sedm, na každé téma jsou možné maximálně dvě práce.)

1. Intence v psaných zpravodajských sděleních a jejich vliv na využití všech relevantních výrazových prostředků, jazykových (všech rovin jazyka), nejazykových (grafických, obrazových), a to v rámci tzv. komplexního sdělení. Vztah sdělení k zpravodajské normě (vycházející z teorie verbální komunikace a teorie masové komunikace). 
Analytická multidisciplinární práce.

2. Intence v audiálních či audiovizuálních zpravodajských sděleních a jejich vliv na využití všech relevantních výrazových prostředků, jazykových (všech rovin jazyka), nejazykových (obrazových, grafických atd.), extralingválních, paralingválních, a to v rámci tzv. komplexního sdělení. Vztah sdělení k zpravodajské normě (vycházející z teorie verbální komunikace a teorie masové komunikace).
Analytická multidisciplinární práce.

3. Užívaný způsob výstavby hlavních zpravodajských relací televizních stanic (ČT, Nova, Prima). 
Kompozice jednotlivých sdělení, intence, témata, jejich řazení a způsob zpracování. Vztah sdělení k zpravodajské normě (vycházející z kontextu teorie verbální komunikace a teorie masové komunikace).
Analytická, případně i komparativní práce.

4. Analýza (kompletní či vybraného segmentu) publicistických sdělení tištěných médií.
Intence a jejich odraz při využití relevantních výrazových prostředků.
Analytická multidisciplinární práce.

5. Komplexní sdělení v tištěných médiích. 
Autorskou(ými) intencí(cemi) podmíněné způsoby výstavby kombinovaného sdělení (text, grafika, obraz) a jejich interpretace na straně příjemce.
Experimentální multidisciplinární práce, předpokladem je vlastní výzkum interpretace sdělení na straně příjemců.

6. Syžetová (beletrizující) dílčí oblast. 
Segmentace oblasti dle kombinace pragmatických a nepragmatických kritérií, vazba na komunikační rámec publicistické oblasti; odlišnosti, shodné rysy DSO publicistické v užším smyslu a syžetové; tradiční vs. v současné době užívané textové vzorce; širší otázky individuálního stylu; kontext teorie literatury, problematika poetické funkce, literárnost – neliterárnost; intencionální charakteristika.
Analýza vybraného periodika s deskriptivním úseky.

Upozornění
Výše jsou uvedeny širší tematické okruhy. Zvolit kterýkoliv z nich je možné pouze po předchozí konzultaci, v jejímž rámci bude téma specifikováno pro potřeby konkrétního typu práce (bakalářská diplomová práce, magisterská diplomová práce). Zpracování každého tématu předpokládá propojení znalostí z oblasti lingvistických disciplín (především stylistiky, textové lingvistiky), se znalostmi zejména z oblasti teorie verbální komunikace, rovněž teorie masové komunikace aj.


Mgr. Marek Lapčík, Ph.D.

1. Objektivita zpravodajství - realita nebo fikce?  
Teoretická práce, jejímž předpokladem je schopnost studia odborné literatury v anglickém jazyce.
Jedna  práce na toto téma

2. Srovnávací analýza televizního zpravodajství veřejnoprávní a privátní TV  
Empirická práce, jejímž předpokladem je znalost základních metod analýzy mediálních sdělení.
Jedna  práce na toto téma
     
3. Profil vybraného periodika / TV stanice   
Empirická práce založená na srovnání „mediální artikulace“ vybrané události v různých médiích. Předpokladem je znalost obsahové analýzy.
Tři  práce na toto téma
    
4. Jak noviny „referují“ o tomtéž, aneb kolik máme „realit“?    
Empirická práce založená na srovnání „mediální artikulace“ vybrané události v různých médiích. Předpokladem je znalost základních metod analýzy mediálních sdělení.
Tři  práce na toto téma
  
5. Diskursivní analýza jako metoda zkoumání obsahu mediálních sdělení  
Teoretická práce, jejímž předpokladem je schopnost studia odborné literatury v anglickém jazyce.
Jedna  práce na toto téma
    
6. Konzervatismus médií, aneb jakou pozornost věnují média alternativám?    
Možno zpracovat jako teoretickou nebo praktickou práci, jejímž cílem by mělo být posouzení, zda jsou média přístupná i jiným než dominantním názorům a postojům. V případě teoretické práce je předpokladem schopnost studia odborné literatury v anglickém jazyce, v případě empirické práce je předpokladem znalost základních metod analýzy mediálních sdělení.
Jedna  práce na toto téma


Mgr. Alexander Mencl

1.  Veřejná správa jako zdroj žurnalistických informací
Deskriptivní práce zaměřená na obecné způsoby získávání informací z prostředí institucí státní správy nebo samosprávy.
Práce může být modifikována na způsoby získávání žurnalistických informací z prostředí policie, armády nebo občanských sdružení.
Dvě  práce na toto téma 

2. Získávání žurnalistických informací v době krizových situací
Deskriptivní práce soustředěná na způsoby získávání verifikovaných informací pro média v době krizových situací, živelních pohrom, teroristických útoků nebo válečných střetů.
Dvě  práce na toto téma 

3. Žurnalistická fotografie a způsoby její kategorizace 
Teoretické stanovení typů a žánrů fotografických snímků používaných v tištěných médiích a jejich ověření ve vybraném titulu (deníku nebo časopisu).
Čtyři  práce na toto téma 

4. Obrazová sdělení v médiích
Teoretické stanovení forem obrazových informací uplatňovaných v médiích ( fotografické snímky, kresby, grafy, tabulky, komiksy) a jejich praktické ověření ve vybraném médiu.
Dvě  práce na toto téma 

5. Stanovení vysílacího formátu rozhlasové stanice
Na základě obsahové analýzy vysílání vybrané rozhlasové stanice a rozboru vysílacího schématu určit vysílací formát stanice.
Práce je náročná na čas, to znamená, že autor musí realizovat přesný minutový poslech vysílání a skutečnost porovnávat s vysílacím schématem.
Dvě  práce na toto téma 


PhDr. Petr Orság
(Pouze jeden uchazeč na každé téma)

1.  Vznik, vývoj a zánik Hanáckých novin
Osudy regionální žurnalistiky na Olomoucku po roce 1989.

2.  Únorový převrat roku 1948 z pohledu deníků sociálně-demokratické levice
Reflexe dějinného zvratu v levicovém nekomunistickém tisku (Svobodné slovo, Právo lidu).

3. Zpravodajství on-line 
Char. a analýza hlavních skupin internetových periodik; specifika internetové žurnalistiky; témata, žánry; Internet vs. klasická média – symbióza nebo konkurence?
 
4. Investigativní žurnalistika v českých denících 
Realita nebo fikce?


5. Existuje v ČR ještě nezávislý regionální deník?
Důsledky rozdělení sfér mediálního vlivu mezi vydavatelstvími Passauer Neue Presse a Rheinisch-Bergische Druckerei- und Verlagsgesellschaft. Obsahová nivelizace regionálního tisku.

6. Reportáž v tištěných médiích
Mizející publicistický žánr?


7. Multimediální skupina Mafra, a. s. na tuzemském mediálním trhu
Praktická ukázka horizontální a vertikální vlastnické koncentrace médií.
(Mf Dnes, Lidové noviny, iDNES, časopis Filter, Hudební kabelová televizní stanice Óčko, rozhlasové stanice Classic FM, Expres, vlastnictví tiskáren, vydavatelství, majetkové podíly v distribučních společnostech).


Mgr. Ivana Ostřížková
(kontakt: i.ostrizkova@seznam.cz, nebo v úterý – čtvrtek na telefonu 585633469)

1. Genderové stereotypy v reklamě
(obsahová analýza reklamy vybraného média)

2. Genderové stereotypy ve vybraném periodiku
(obsahová analýza vybraného periodika)

3. Formulace základních požadavků na partnera 
(obsahová analýza inzerátu na seznámení)

4. Kult mládí, krásy a zdraví v televizní reklamě
(obsahová analýza televizní reklamy)


Dr. Vladimír Šiler
(Pozn.: Vždy jedna  práce na dané téma.)

1.   Jazyk mezi etiketou a etikou
Jak hřešíme jazykem. Módní hnutí political correctness aneb Jak zahladit křivdu uhlazeným vyjadřováním. Konfuciánská škola nápravy jmen v mcdonaldizované podobě. Povede náprava jazyka ke změně pokřiveného myšlení? Od kontroly mluvy ke kontrole myšlenek. 

2. Jazyková kultura jako kategorický imperativ profesní etiky žurnalistů
Jak hřešíme proti jazyku. Etický rozměr úcty k mateřštině. Je jazykový prohřešek profesionálním selháním žurnalisty? Je opravdu to, co se říká, důležitější než to, jak se to říká? Úskalí a nebezpečí gramatické hyperkorektnosti. Od ochrany mateřštiny k nacionalistickému šovinismu. Od čištění jazyka k etnickému čištění.

3. Jazyk jako zbraň
Od  kletby k nadávce. Slovní útoky a verbální ponižování. Gentlemanské urážky. Politická korektnost a odzbrojování jazyka.
(Odborná literatura v němčině a angličtině. Bohaté internetové zdroje. Práce však může být aplikována i na češtinu a čistě domácí prostředí.)

4. Logika a etika nepoložené otázky    
Nepřiměřená zvědavost a její škodlivé následky. Étos zvídavosti jako princip výzkumu. Patos nepoložené otázky jako princip etické odpovědnosti. Údiv a zdrženlivost. Tabuizovaná témata. Výmluvné mlčení.

5. Profesní etika nakladatelů a knihkupců
Například kauza Mein Kampf. Problematika cenzury a autocenzury. Profesionalita a stavovská čest v redakční práci. Stav současné diskuse v profesních asociacích.

6. Žurnalista před zrcadlem
Žurnalistická exhibice. Sebeprezentace žurnalistů v médiích jako případ porušení profesní cti být nestranným prostředníkem. Mediální obraz žurnalisty. Žurnalista jako mediální hvězda. Mýty o žurnalistickém povolání. Medializace politiky a politizace médií v rámci bulvárního trhu. Prestiž a dobrá pověst žurnalistického povolání.

7. Kouzlo grafů a statistik
Záhada poloprázdné sklenice. Mýtus průměrného platu. Ty máš kuře, já nemám nic, ale v průměru připadá půlka kuřete na osobu. Manipulace pomocí sugestivních vizualizací zkresleně demonstrujících fakta.

8. Slepý kormidelník aneb Deformace informace
„Tyflokybernetika“ – slepý vede slepého. Profesní slepota expertů IT. Profesionální deformace informatiků. Nevypočitatelné počítače. Nesrozumitelné návody. Zavádějící orientace. Metodologický příspěvek k sebereflexi odborné disciplíny. Obrana před tyranií expertů.
 (Chafetz, M.: The tyranny of experts – blowing the whistle on the cult of expertize. Madison Books, Lanham 1996, Univ. knihovna Ostr. uni C25824.)


Doc. PhDr. František Valouch, CSc.
(Pouze jeden uchazeč na každé téma)

1.  Publicistické žánry Karla Čapka v Lidových novinách z dvacátých let 20. století

2. Ferdinand Peroutka a časopis Přítomnost

3. Recenze a divadelní referát v kulturní rubrice Lidových novin 2000 – 2006


Mgr. Milan Trojan

1.   Public relations jako specifická forma lidské komunikace.
Public relations jako součást marketingové komunikace. Historický vývoj, současnost a trendy public relations. Typy public relations se zaměřením na firemní, mezi firemní, oborovou a spotřebitelskou a komunikaci. Techniky public relations a jejich uplatnění v profesní praxi.
Jedna práce na jedno téma.

2. Public relations vybrané neziskové organizace.
Postavení neziskových organizací ve společnosti, jejich specifika a odlišnosti. Význam pro vytváření občanské společnosti. Specifikace subjektů. Specifikace vnitřního a vnějšího sociálního okolí které k subjektům patří a které je tvoří. Úrovně public relations v oblastí neziskových organizací. Úloha státní správy. Aplikace poznatků z oboru public relations na konkrétní neziskovou organizací.
Jedna práce na jedno téma.

3. Public relations vybrané komerční organizace. 
Postavení komerčních subjektů ve společnosti.  Identita organizace. Vytváření reputace, modely reputace. Tvorba pozitivního image organizace, interní a externí public relations. Aplikace poznatků z oboru public relations na konkretní komerční organizaci. 
Tři práce na jedno téma.

4. Komunikační strategie vybrané politické strany. 
Postavení politické strany ve společnosti.  Identita politické strany.  Vytváření 	reputace, modely reputace. Tvorba pozitivního image politické strany, interní a externí public relations. Aplikace poznatků z oboru public relations na konkretní politickou stranu. 
Dvě práce na jedno téma.

5. Krizová komunikace vybrané společnosti. 
Problém a jeho identifikace,. Krizový management. Krizový plán. Principy reakce na krizovou situaci. Praktická aplikace krizového managementu na vybranou společnost.
Jedna práce na jedno téma.

6. Komunikační strategie vybraného projektu a lobby.  
Projektové řízení. Metody a techniky public relations v projektovém řízení. Účinnost public relations. Vliv agentur a organizací působící v oboru public relations. Praktická aplikace poznatků oboru public relations na konkrétní projekt. Lobby jako prostředek a forma lidské komunikace.
Jedna práce na jedno téma

7. Publicita vybraného výrobku nebo produktu – uvedení na trh. 
Marketingový mix. Publicita a inzerce. Publicita nového výrobku. Publicita osvědčených výrobků. Public relations v integrovaných marketingových komunikacích. Praktická aplikace poznatků oboru public relations na jeden výrobek nebo produkt. 
Dvě práce na jedno téma.

8. Public relations a spolupráce se sdělovacími prostředky.
Press relations, spolupráce se sdělovacími prostředky. Mediální informování veřejnosti, organizace a tiskový mluvčí. Prostředky a formy press relations. Tiskové akce. Fotografie pro tisk. Výzkum veřejného mínění a public relations ve vztahu ke konkrétní události.
Jedna práce na jedno téma.

Technické specifikace podkladů www.nova.cz

Obecné informace
V současné době počet uživatelů internetu stále roste a díky tomu se rozšiřují možnosti reklamy na internetu, která se díky této skutečnosti stává efektivnější a účinnější.. Reklama na www. nova.cz je vhodnou formou marketingové komunikace pro různé zadavatele, jelikož umožňuje efektivní předání komunikačního sdělení široké cílové skupině.

Reklmanu na www.nova.cz je možné zakoupit v následujících sekcích:
- Nova.cz – Homepage,
- Nova.cz – TV Nova,
- Nova.cz – Archiv,
- Nova.cz – Zpravodajství – pack: Zprávy, Anovinky, Galaxie-sport,
- Nova.cz – Kinománia,
- Nova.cz – Floating,
- Nova.cz – ostatní umístění. 

Obecné specifikace:
1. Formát reklamy – gif, jpg, flash, html.
2. Administrace – reklamní systém využívaný www.nova.cz.
3. Statistiky – reklamní systém využívaný www.nova.cz, Statistiky se zasílají na vyžádání.
4. Dodání podkladů – nejpozději 3 pracovní dny před počátkem reklamní kampaně. V případě nestandardní reklamy činí tato lhůta 5 pracovní dnů. Kampaně se nespouštějí o víkendu.
5. Obsah reklamy nesmí být v rozporu s platnými právními předpisy, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, dobrými mravy či etickým kodexem reklamy nebo ohrožuje veřejný pořádek
6. Za veškerou kreatinu odpovídá agentura, která reklamu zadává, případně klient, pokud nevyužívá služeb agentury.
7. Veškeré reklamní formáty nesou označení „Reklama“.


Reklamní formáty a jejich náhledy
Leaderboard
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – Homepage, Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Archiv, Nova.cz – Zpravodajství, Nova.cz – Kinománia, Nova.cz – floating 
- velký formát umístěný nad obsahem stránky
- rozměry: 745x100 pix, max. 890x100 pix 
- datová velikost max. 30 kB 
- délka animace max. 15 sec 
- spuštění zvuku – musí být předem obchodně dohodnuto - na pokyn uživatele (klik on/off nebo najetí na banner a sjetí myši z banneru), délka zvukového záznamu je max. 10 sec a může zaznít jen 1x v odezvě na akci uživatele. 

Board (rectangle) 
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Zpravodajství, Nova.cz – Archiv, Nova.cz – floating 
- velký formát umístěný v obsahu stránky 
- rozměry: 450x300 pix, max. 450x350 pix 
- datová velikost max. 30 kB
- délka animace max. 15 sec 
- spuštění zvuku –  musí být předem obchodně dohodnuto - na pokyn uživatele (klik on/off nebo najetí na banner a sjetí myši z banneru), délka zvukového záznamu je max. 10 sec a může zaznít jen 1x v odezvě na akci uživatele. 


Rectangle 
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – Homepage, Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Archiv, Nova.cz – Zpravodajství, Nova.cz  – Kinománia, Nova.cz – floating,
-  středně velký formát umístěný v obsahu stránky,
-  rozměry: 210x130 pix, 
- datová velikost max. 15 kB, 
- délka animace max. 15 sec, 
- spuštění zvuku –  musí být předem obchodně dohodnuto - na pokyn uživatele (klik on/off nebo najetí na banner a sjetí myši z banneru), délka zvukového záznamu je max. 10 sec a může zaznít jen 1x v odezvě na akci uživatele.


Skyscarper 
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Archiv, Nova.cz – Zpravodajství, Nova.cz –  Kinománia, Nova.cz – floating,
-  velký formát umístěný vedle obsahu stránky, 
- rozměry: 120x600 pix, max. 160x600 pix, 
- datová velikost max. 25 kB,
- délka animace max. 15 sec, 
- spuštění zvuku –  musí být předem obchodně dohodnuto - na pokyn uživatele (klik on/off nebo najetí na banner a sjetí myši z banneru), délka zvukového záznamu je max. 10 sec a může zaznít jen 1x v odezvě na akci uživatele.


Ilayer (overlayer) 
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – Homepage, Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Zpravodajství, Nova.cz – Kinománia, Nova.cz – floating, 
- velký formát překrývající obsah stránky, který se automaticky (s omezením frekvence) zobrazuje uživateli, 
- lze využít samostatně anebo ve spojení s jiným bannerovým formátem (jako spouštěčem), 
- rozměry: 450x300 pix , 
- datová velikost max. 30 kb, 
- délka animace max. 15 sec, 
- spuštění zvuku –  musí být předem obchodně dohodnuto - na pokyn uživatele (klik on/off nebo najetí na banner a sjetí myši z banneru), délka zvukového záznamu je max. 10 sec a může zaznít jen 1x v odezvě na akci uživatele,
- formát musí v pravém horním rohu obsahovat zřetelné tlačítko s křížkem a popiskem „zavřít“.



Interstitial 
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – Homepage, Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Archiv, Nova.cz – Zpravodajství, Nova.cz – Kinománia, Nova.cz – floating, 
- velký formát přes celou obrazovku před zobrazením obsahu stránky,
- rozměry: 800x600 pix , 
- datová velikost max. 30 kB, 
- délka animace max. 7 sec, 
- spuštění zvuku –  musí být předem obchodně dohodnuto - na pokyn uživatele (klik on/off nebo najetí na banner a sjetí myši z banneru), délka zvukového záznamu je max. 10 sec a může zaznít jen 1x v odezvě na akci uživatele,
- formát nese označení „Reklama“ nebo „Sponzorem této reklamy je …“, umístěno v horní části reklamy, ovládání = „Přeskočit reklamu“, font = 14 pix, umístění – nepohyblivé, fixní na viditelném místě po celou dobu animace.


Hypertext + logo 
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Archiv, Nova.cz – Zpravodajství,  Nova.cz – floating, 
- textové sdělení doplněné obrázkem, umístěné v obsahu stránky, 
- rozměry: text 50 znaků včetně mezer, logo (obrázek) 40x40 pix, 
- velikost max. 5 kB, logo (obrázek) – ve formátu gif nebo jpg.



Hypertext 
- reklamní formát umístěný na Nova.cz – homepage, Nova.cz – TV Nova, Nova.cz – Archiv, Nova.cz – Zpravodajství, Nova.cz – floating, 
- textové sdělení umístěné v obsahu stránky, 
- rozměry: 65 znaků včetně mezer.


Vložená reklama v e-mailu 
– e-maily rozesílané vyžádaně registrovaným uživatelům www.nova.cz
– vložená reklama je součástí redakčního (zpravodajského) obsahu
– text (max. 300 znaků včetně mezer, titulek textu max. 60 znaků včetně mezer)

Sponzoring 
– možno použít jakoukoli z uvedených forem reklamy
- partnerství určité sekce či sportovní (resp. společenské) události – např. MS, ME, F1, Loskuták, Eso
- veškeré sponzoringové aktivity řešíme individuální dohodou.


Speciální formáty – jsou řešeny individuálně s agenturou případně klientem, pokud není zastupován agenturou.


Video reklama
- reklamní formát na Nova.cz – Archiv, Nova.cz – Zpravodajství, 
- umístění reklamy – pre roll = před zhlédnutím vyžádaného obsahu (+ možné doplnění za vyžádaný obsah),
- délka reklamy: 10 – 30 sec.,  
- technologie -  možnost umístění doprovodného banneru, hypertextu, 
- doprovodný banner – rozměry: 442x50 pix, datová velikost max. 15 kB, umístění pod videem
- formát WMV, MOV, MPEG, AVI (sami zajišťujeme digitalizaci záznamu z analogových tzv. Beta – kazet)











Analýza zpravodajství ČT
- první čtvrtletí roku 2006 -

















Realizace:
Media Tenor
Petr Havlíček 
petr.havlicek@innovatio.cz
U Tiskárny 9, 702 00  Ostrava
Tel: 596 126 126
Stav: 24.4.2006
Verze 01
       OBSAH

1.	Metodologický úvod	4
2.	Přehled kritérií	5
3.	Management Summary	6
4.	Tematická variabilita a struktura zpravodajství	8
5.	Vztažné oblasti zpravodajství	13
6.	Politické zpravodajství	19
7.	Ekonomické zpravodajství	24
8.	Minority ve zpravodajství	27

SEZNAM GRAFŮ
Graf 1: 	Variabilita domácího zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)	8
Graf 2: 	Podíl deseti nejčetnějších domácích témat na celkovém množství příspěvků (pouze delší formy; srovnání hlavních zpravodajských relací)	9
Graf 3: 	Variabilita zahraničního zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)	9
Graf 4: 	Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Televizních novin (úroveň kategorie témat)	11
Graf 5: 	Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Zpravodajského deníku (úroveň kategorie témat)	11
Graf 6: 	Vývoj podílu příspěvků o STRANICKÉ OBLASTI na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku)	12
Graf 7: 	Podíl příspěvků bez vztahu k ČR na celkovém počtu příspěvků (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku)	13
Graf 8: 	Srovnání tematické agendy Událostí a Televizních novin ve zpravodajství o zahraničí (úroveň tematický aspekt)	14
Graf 9:	Vztažné oblasti zahraničního zpravodajství (Události)	14
Graf 10:	Poměr mezi podílem příspěvků z jednotlivých regionů a podílem obyvatel (Události)	15
Graf 11:	Vývoj podílu příspěvků o Praze (srovnání hlavních zpravodajských relací)	16
Graf 12:	Pokrytí krajů v pořadech regionálního zpravodajství ČT	17
Graf 13:	Vývoj vyváženosti pokrytí Moravskoslezského kraje a Olomoucka v Reportu	18
Graf 14:	Srovnání míry neutrality prezentace politických stran a podílu výpovědí o programově politických postojích/krocích (Události)	20
Graf 15:	Četnost výpovědí o parlamentních stranách (Události)	21
Graf 16:	Hitparáda politických osobností podle počtu výpovědí a kontext jejich prezentace (Události)	21
Graf 17:	Podíl neparlamentních stran popisovaných v příspěvcích na prostoru alespoň 5 vteřin na celkovém počtu prezentovaných politických stran	22
Graf 18:	Hitparáda neparlamentních stran (popisovaných v příspěvku na prostoru alespoň 5 vteřin)	23
Graf 19:	Nejčetnější hlavní témata příspěvků, v nichž byly popisovány neparlamentní politické strany	23
Graf 20:	Hodnocení makroekonomické situace ČR (počet prezentovaných aspektů)	24
Graf 21:	Jednotlivé aspekty mediálního obrazu makroekonomické situace ČR	25
Graf 22:	Prezentace podnikové sféry – vývoj v čase (Události)	25
Graf 23:	Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Události)	26
Graf 24:	Vývoj podílu žen na zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)	27
Graf 25:	Počet různých žen ve zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)	28
Graf 26:	Hitparáda nejpopisovanějších žen (Události)	28
Graf 27:	Počet příspěvků s informacemi o menšinách (srovnání hlavních zpravodajských relací)	29
Graf 28:	Hlavní témata příspěvků, v nichž byli popisováni představitelé menšin (srovnání hlavních zpravodajských relací)	29

Metodologický úvod

Tento dokument byl zpracován na základě požadavku České televize a shrnuje základní zjištění analýzy zpravodajských pořadů vybraných elektronických médií, kterou pro Českou televizi na čtvrtletní bázi zajišťuje společnost Media Tenor. Spolupráce byla zahájena v červenci 2001 a od té doby kontinuálně probíhá.

Kritéria, prostřednictvím kterých tato analýza posuzuje kvalitu zpravodajství České televize, byla zvolena tak, aby bylo možné posoudit, do jaké míry zpravodajství napomáhá divákům „utvořit si vlastní názor na stav a vývoj společenství ve všech důležitých oblastech“. S ohledem na toto kritérium je posuzována kvalita zpravodajství, ať již domácího, zahraničního, ekonomického nebo politického.
Hodnocena je tedy především variabilita, tematická struktura, zájem o relevantní tematické aspekty (například EU, hospodářská politika), způsob informování o politických stranách, případně také další atributy zpravodajství v závislosti na klíčových skutečnostech, které se v průběhu analyzovaného období staly jak v ČR, tak ve světě. Z důvodu posouzení pozice Událostí a Událostí, komentářů jsou výsledky, je-li to účelné, porovnávány také s výsledky analýzy Televizních novin a Zpravodajského deníku (jako reprezentantů privátních televizí) nebo Ozvěn dne v 18:00 (jako představitele jiného typu média veřejné služby).

V možnostech analytiků není posouzení/ověření „pravdivosti“ a „přesnosti“ informací zveřejněných v jednotlivých příspěvcích. Zvolený postup obsahové analýzy umožňuje posuzovat kvalitu zpravodajských pořadů prostřednictvím zkoumání jeho obsahové struktury a jednoznačně identifikovatelných atributů.

Není-li uvedeno v následujícím textu jinak, vztahují se veškeré výsledky k období od 1. 1. 2006 do 31. 3. 2006; grafy prezentující vývoj v čase zachycují období od 1. 3. 2005 do 31. 3. 2006. V relacích elektronických médií, které byly zařazeny do analýzy, bylo v prvním kvartále 2006 odvysíláno a analytickým týmem zpracováno celkem 12 997 příspěvků.

Jednotlivá zjištění jsou doplněna popisem metodologických východisek tak, aby dokument byl srozumitelný i těm čtenářům, kteří doposud nemají zkušenost s obsahovou analýzou obecně a s její konkrétní aplikací v rámci projektu analýz zpravodajství pro ČT.




Přehled kritérií
Obsahová analýza připravovaná pro Českou televizi nabízí řadu možných úhlů pohledu na strukturu zpravodajství. Pro tuto kvartální analýzu byla vybrána následující kritéria:

a) Tematická variabilita a struktura zpravodajství
Kritérium posuzuje různorodost a relevanci domácího a zahraničního zpravodajství jako takového. Základním interpretačním východiskem je premisa, že čím je zpravodajství obsahově variabilnější, tím více podnětů dostává divák pro nezávislé vytvoření vlastního názoru. To je plně v souladu s úlohou média veřejné služby.
Z tematické struktury je možné posuzovat relevanci agendy. Témata, která se týkají společenství jako takového (tj. mají obecnější platnost, mohou sloužit jako hodnotové orientátory), jsou považována za relevantnější než témata, která se týkají pouze individuálních činů/skutků nebo která jsou zařazována s cílem poskytnout „zábavu“ (například kuriozity, nehody, individuální trestné činy, „zvířátka“).

b) Vztažné oblasti zpravodajství
Stejně jako tematickou variabilitu je možné posuzovat variabilitu zpravodajství 
o geografických oblastech. Je možné posoudit podíl domácího a zahraničního zpravodajství a vyváženost zpravodajství o domácích regionech. 

c) Politické zpravodajství
Způsob referování o politických stranách je důvodem spekulací o „vyváženosti“ a vzájemném vztahu médií k politikům. Analýza vychází z teoretického předpokladu, že jednotliví novináři zachovávají od popisovaných/citovaných politiků/stran odstup a nemají žádný důvod informace prezentovat v negativním nebo pozitivním kontextu. Analýza tak ctí „presumpci“ neviny novinářů při tvorbě politického zpravodajství.
Kvalitu politického zpravodajství je možné posuzovat prostřednictvím analýzy podílů informací o programově politických postojích/krocích stran a jejích představitelů. Vysoký podíl stranických a mezistranických informací zpravidla vede k tomu, že strana je vnímána jako „nejednotná“ bez specifického programového vymezení.
Kromě toho analýza nabízí také informaci o hodnocení jednotlivých stran, přičemž explicitní hodnocení politiků/politických stran zpravidla nepochází od reportérů, ale od politických partnerů a odpůrců.

d) Ekonomické zpravodajství
Ekonomika patří ke klíčovým tématům zpravodajství. Intenzita a způsob informování o ekonomické situaci země ovlivňuje připravenost voličů účastnit se voleb, ale styl zpravování o ekonomice také pochopitelně ovlivňuje kupní chování veřejnosti. Proto analýza sleduje vývoj zájmu o ekonomiku ČR, hodnocení ekonomické situace a také tematické aspekty ekonomických informací. 

e) Minority ve zpravodajství, problematika gender
Důležitým úkolem médií je informovat o menšinách a pro menšiny. Obsahová analýza umožňuje posoudit četnost a kvalitu zpravodajství o minoritách. K minoritám s ohledem na situaci v mediální realitě jsou v této analýze zařazeny i ženy.


Management Summary
Variabilita obsahové agendy: Nejvariabilnější domácí zpravodajství jak absolutně (tj. ve všech příspěvcích), tak v delších formách odvysílaly v 1. kvartálu 2006 Události, následované Ozvěnami dne v 18:00 (druhé nejvariabilnější ve všech formách) a Zpravodajským deníkem TV Prima.
Absolutně nejvariabilnější zahraniční zpravodajství ve všech formátech nabídly v 1. čtvrtletí 2006 Televizní noviny (126 různých tematických aspektů) před Událostmi (107) a Ozvěnami dne v 18:00 (99), v delších formách ale prezentovaly nejvyšší počet různých tematických aspektů Události (89 různých tematických aspektů). Vyšší hodnoty u delších forem vypovídají o důslednějším, informačně obsáhlejším zpracování dění v zahraničí.
Ze srovnání obsahové agendy Událostí a Televizních novin je zřejmé, že Události se soustředí na relevantnější témata z oblastí STÁTNÍ SPRÁVA, MEZINÁRODNÍ UDÁLOSTI či STRANICKÁ OBLAST. Televizní noviny naopak dlouhodobě upřednostňují příspěvky z kategorie NEHODY+KATASTROFY, SPOLEČNOST, BEZPEČNOST a PŘÍRODA. 
V souladu s blížícími se volbami začíná narůstat důležitost informování o vnitrostranickém dění a vztazích mezi stranami v agendě zpravodajství. Od prosince 2005 zveřejňují Události každý měsíc ve svém zpravodajství vyšší podíl informací o politických stranách (kategorie témat „STRANICKÁ OBLAST“) než Televizní noviny a Zpravodajský deník.
Vztažné oblasti zpravodajství: V 1. kvartále 2006 se staly obdobně jako v předešlém období nejpopisovanější zahraniční zemí ve zpravodajství Událostí USA. Dlouhodobě podobný profil zpravodajství Událostí a Ozvěn dne v 18:00 se v prvním kvartále 2006 odlišil: V Ozvěnách dne v 18:00 stál v čele trojlístek zemí z Blízkého východu (Irák, Írán, Izrael). Nově se v desítce nečastěji prezentovaných zemí v Událostech i v Ozvěnách dne v 18:00 objevilo Srbsko a Černá Hora (pohřeb Slobodana Miloševiče).
Zpravodajství o regionech: V 1. kvartále 2006 Události prezentovaly relativně (ve srovnání s podílem kraje na české populaci) nejvyšší podíly příspěvků o Praze (24 %) a Budějovicku (16 %).
Při souhrnném pohledu na pokrytí vztažných oblastí ve zpravodajských relacích regionálních redakcí ČT se ukazuje, že mezi kraji dominují Jihomoravský kraj (JM večerník), Moravskoslezský kraj (Report) a Zlínsko (Jihomoravský večerník + Report). Z krajů, které pokrývá Večerník z Čech, dosáhlo srovnatelného podílu pouze Jihočesko. Výsledek je jednoznačně podmíněn velikostí území, pro které ta která regionální relace svůj zpravodajský servis zajišťuje, a srovnatelným prostorem, který dostává ve vysílání.
Report plně pokrývá Moravskoslezský kraj a převážně Olomoucko, částečně pak také Zlínsko. V obou posledně zmíněných se jeho pokrytí prolíná s Jihomoravským večerníkem. Tento fakt spolu s tím, že studio sídlí v Ostravě, stojí za dominantním postavením Moravskoslezského kraje v regionálním zpravodajství. Analýza dokládá dlouhodobý pozitivní trend ve sbližování míry informování o obou krajích, podpořený v roce 2006 také zřízením televizního studia v Olomouci.
Politické zpravodajství: S nejvyšším podílem programově politických postojů/kroků byla v Událostech ve sledovaném období (stejně jako ve 3. a 4. kvartále 2005) představena US-DEU. Nejvyšší podíl informací vnitrostranického charakteru odvysílaly Události o KSČM (konfrontace s Miroslavem Grebeníčkem). S nejvyšší mírou neutrality informovaly Události o KDU-ČSL (dlouhodobý trend ve zpravodajství všech srovnávaných relací), nejvyšší podíl výpovědí s negativním nebo pozitivním zabarvením se týkal ČSSD (kauza Michal Kraus).
Dlouhodobě je nejčastěji prezentovanou politickou stranou jak v Událostech, tak ve srovnávaných hlavních relacích ČSSD (více než 50 % všech výpovědí o parlamentních stranách; to představuje výrazný nárůst ve srovnání s předchozím období). Události, Ozvěny dne v 18:00 a Zpravodajský deník se shodly v pořadí prezentovaných stran: ČSSD, ODS, KDU-ČSL, KSČM a US-DEU (viz graf 15). Pouze v Televizních novinách byla KSČM třetí nejprezentovanější parlamentní stranou s mírným náskokem před KDU-ČSL.
Jednoznačně nejprezentovanější politickou osobností nejen v Událostech, ale i v ostatních hlavních zpravodajských relacích byl Jiří Paroubek. David Rath skončil už ve druhém období v řadě na druhém místě (shodně ve všech analyzovaných hlavních zpravodajských relacích). Vysoko v agendě se také ocitl odstupující poslanec ČSSD Michal Kraus (skandál okolo aktivit v Ghaně).
S blížícími se volbami je důležité, aby média umožnila svobodnou soutěž názorů, v níž by měly dostat prostor i neparlamentní strany. Nejvyšší podíl neparlamentních politických stran na politickém zpravodajství představily v 1. kvartále 2006 Události (11,5 %) a Události, komentáře (9,8 %). Podíl na hranici 10 % lze považovat za dostatečný.
Nejčastěji popisovaným neparlamentním politickým subjektem byla v 1. kvartále 2006 v hlavních relacích elektronických médií Strana zelených před Národní stranou a SNK-ED.
Nejčastěji byly neparlamentní strany spojovány s volebními preferencemi. Zatím tedy žádné z analyzovaných elektronických médií nespojuje neparlamentní politické subjekty s programovými aspekty.
Ekonomika: Ze srovnání makroekonomického zpravodajství hlavních relací ČT, ČRo1, Novy a Primy za 1. kvartál 2006 jednoznačně vyplývá vyšší zájem Událostí a Ozvěn dne v 18:00 o prezentaci této agendy ve srovnání s Televizními novinami a Zpravodajským deníkem. Nejvyšší podíl pozitivních informací zveřejnily Televizní noviny. 
Ke klíčovým aspektům informování o makroekonomické situaci patřily hospodářský růst, míra nezaměstnanosti a silná koruna.
Analýza detailního informování o podnikové sféře ukazuje pokles podílu informací negativního charakteru od ledna do března 2006. Negativita souvisela s chronickými technickými problémy nových rychlovlaků Pendolino ČD, ale také VZP a problémy s výrobou Philipsu v Hranicích. 
Minority: Události (18 %) prezentovaly v 1. kvartále 2006 ve zpravodajství nižší podíl žen než Televizní noviny (24 %) a Zpravodajský deník (23 %) a shodný jako Ozvěny dne v 18:00 (18 %). 
Navzdory relativně nižšímu zastoupení žen ve srovnání s muži dosáhly Události nejvyšší variability v prezentaci různých žen.
Z etnických menšin byli nejčastěji v 1. kvartále 2006 prezentováni Romové před Ukrajinci a Muslimy. O Romech informovaly s obdobnou intenzitou Události a Televizní noviny (13, resp. 15 výskytů), lišily se však v hlavních tématech: Události prezentovaly problematiku vepřína v Letech, Televizní noviny se více soustředily na extremismus provázející romskou problematiku.


Tematická variabilita a struktura zpravodajství
Tematická variabilita posuzuje, jak dalece bylo zpravodajství různorodé. Každému jednotlivému příspěvku je přiřazeno jedno hlavní téma v závislosti na převažujícím obsahu příspěvku. Témata jsou přitom příspěvkům přiřazována z předem definovaného seznamu, který je průběžně rozšiřován v závislosti na nových aspektech, které s vyšší frekvencí do zpravodajství pronikají. Seznam sám obsahuje k 31. 3. 2006 750 různých tematických aspektů. Hodnoty v grafu 1 ukazují, kolik různých témat z celkového množství bylo v daném zpravodajském pořadu za analyzované období prezentováno. Žluté pruhy zobrazují variabilitu v delších zpravodajských formách (filmové reportáže, živé vstupy, rozhovory), modré pruhy zahrnují všechny formy (tedy včetně přehledů zpráv, čtených zpráv ve studiu či obrazových zpráv). Pokud pořad dosáhl vysoké tematické variability v delších formách, ukazuje to, že zpravodajství zpracovává různorodou realitu systematicky a důsledně. 

Graf 1: 	Variabilita domácího zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)


Graf č. 1 dokládá, že nejvariabilnější domácí zpravodajství jak absolutně (tj. ve všech příspěvcích), tak v delších formách odvysílaly v 1. kvartálu 2006 Události, následované Ozvěnami dne v 18:00 (druhé nejvariabilnější ve všech formách) a Zpravodajským deníkem TV Prima.
Výsledky variability jsou do značné míry ovlivněny formátem a délkou pořadu (např. nižší hodnoty Událostí, komentářů v delších formách jednoznačně vycházejí z charakteru pořadu – zaměření na detailní rozbor několika vybraných klíčových událostí). Na druhou stranu např. Televizní noviny reprezentují veškeré celostátní zpravodajství TV Nova, a údaj o variabilitě proto vypovídá o šíři záběru zpravodajství celé stanice.
	
Graf č. 2 ukazuje rovnoměrnost pokrytí domácího zpravodajství. Porovnává podíl prostoru, který věnovaly relace 10 nejčastěji prezentovaným tématům, s podílem prostoru, který zaujala všechna ostatní témata. Čím nižší je podíl pro 10 nejčetnějších témat, tím více prostoru zbývá pro prezentaci dalších témat, a tím rovnoměrněji zpravodajství pokrývá realitu. Relativní vyjádření použité v grafu má navíc tu výhodu, že do výsledků nepromlouvá délka relace, na níž je do značné míry závislý počet různých odvysílaných témat. 
Z grafu č. 2 vyplývá, že nejvyšší rovnoměrnosti pokrytí domácího zpravodajství dosáhly Ozvěny dne v 18:00, protože věnovaly 10 nejčastěji popisovaným tematickým aspektům relativně méně prostoru než ostatní srovnávané relace (25 %). Druhý nejlepší výsledek zaznamenaly Události (26 %). Výrazně méně rovnoměrně pokrytá byla realita ve zpravodajství Televizních novin (36 % pro 10 nejčastěji popisovaných tematických aspektů). Vzhledem k tomu, že obdobný výsledek zaznamenala v případě Televizních novin analýza už v předchozím období (4. kvartál 2005), svědčí to o dlouhodobém intenzivním soustředění Novy na omezený okruh témat. Obecně lze říci, že rovnoměrnost pokrytí je u médií veřejné služby stabilně rovnoměrnější než u zpravodajství privátních stanic.

Graf 2: 	Podíl deseti nejčetnějších domácích témat na celkovém množství příspěvků (pouze delší formy; srovnání hlavních zpravodajských relací)


Stejně jako je možné určit variabilitu domácího zpravodajství, je možné tato kritéria uplatnit také na variabilitu zahraničního zpravodajství. Vzhledem k tomu, že zahraničním zprávám je ve zpravodajství vyhrazen menší prostor, jsou i absolutní čísla ve srovnání s grafy charakterizujícími domácí zprávy nižší.

Graf 3: 	Variabilita zahraničního zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)


Absolutně nejvariabilnější ve všech formách byly v 1. čtvrtletí 2006 Televizní noviny (126 různých tematických aspektů) před Událostmi (107) a Ozvěnami dne v 18:00 (99), v delších formách ale nabídly nejvyšší počet různých tematických aspektů Události (89 různých tematických aspektů). Vyšší hodnoty u delších forem vypovídají o důslednějším, informačně obsáhlejším zpracování dění v zahraničí.
U zahraničních zpráv je důležité sledovat jak počet různých témat prezentovaných ve všech formách, tak variabilitu v delších formách. Pro formát zpráv privátních médií je charakteristické zařazování příspěvků o zahraničí do kratších forem (přehledu zpráv). Svědčí o tom větší rozdíl mezi variabilitou v delších formách a ve všech příspěvcích (viz především Zpravodajský deník – ve všech formách odvysílal 98 různých tematických aspektů, v delších formách 52, tedy jen 53 % z celkového počtu).
Poznámka: Ke struktuře zahraničního zpravodajství viz dále graf č. 8.

Variabilita sama o sobě ještě nic nevypovídá o tematické struktuře. Z ní je přitom možné usuzovat na relevanci příspěvků. Platí, že relevantnější jsou ty příspěvky, které v sobě mají obecně společenský rozměr (tj. mohou sloužit jako hodnotové orientátory), které informují o důležitých aspektech spojených s veřejným zájmem či obecným národně-politickým směřováním (například EU, státní správa, ekonomika, školství apod.). Naopak příspěvky týkající se jednorázových „atraktivních témat“ (jako jsou dopravní či jiné nehody, individuální trestné činy, informace o celebritách, „zvířátkách“ apod.) jsou považovány za méně relevantní.

Graf 4 srovnává rozdíly v přístupu k volbě témat mezi redakcí Událostí a redakcí Televizních novin. Hodnoty v levé časti grafu vyjadřují procentuální převahu zájmu Televizních novin o danou tematickou kategorii, hodnoty v pravé části grafu ukazují silnější aspekty Událostí. Pro srovnání byly použity pouze příspěvky delších forem (reportáž, živý vstup). Je zřejmé, že Události se soustředí na relevantnější témata z oblastí STÁTNÍ SPRÁVA (činnost státního aparátu a záležitosti s tím spojené – volby, činnost vlády, legislativní proces), MEZINÁRODNÍ UDÁLOSTI (diplomatické záležitosti – např. světový postoj vůči Íránu, Iráku, izraelsko-palestinské vztahy, působení OSN apod.); STRANICKÁ OBLAST (činnost jednotlivých politických stran, včetně vzájemných vztahů – programové otázky, personální oblast, včetně soukromých záležitostí straníků). Televizní noviny naopak dlouhodobě upřednostňují příspěvky z kategorie NEHODY, KATASTROFY (včetně povodní) či SPOLEČNOST (společenský život, společenské události, včetně individuálních osudů), BEZPEČNOST (kriminální činy, organizovaný zločin, hospodářská kriminalita, korupce, ale také bezpečnostní politika, činnost policie) a PŘÍRODA (fauna, flóra). 
Zpravodajský deník vykazuje ve srovnání s Událostmi odlišné priority v agendě než Televizní noviny (viz graf 5). Vedle obvyklých oblastí NEHOD, KATASTROF a PŘÍRODY převažovaly v Deníku témata z oblasti DOPRAVY.
Analýza vzájemných rozdílů v agendě srovnávaných relací potvrzuje stálost rozdílů v tematickém profilu hlavních zpráv ČT a privátních stanic. Podle jejích zjištění tak ČT dlouhodobě staví své zpravodajství na tématech ve vyšším veřejném zájmu než Nova a Prima, a např. sbližování obsahu Událostí s Televizními novinami či Deníkem tak rozhodně nepotvrzuje.


Graf 4: 	Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Televizních novin (úroveň kategorie témat)




Graf 5: 	Srovnání rozdílů v tematické agendě relací Událostí a Zpravodajského deníku (úroveň kategorie témat)



Poznámka: 	Média veřejné služby při rozhodování o zařazení či nezařazení příspěvku do vysílání dávají výběrovým kritériím jinou váhu než média soukromá. Hodnota zprávy je přitom určována třemi základními atributy: aktuálností, relevancí a „mírou neobvyklosti“. Zatímco soukromé televize „maximalizují“ hodnotu zprávy zařazením co nejméně obvyklých informací na úkor relevantních zpráv, editoři médií veřejné služby se soustředí na výběr relevantních příspěvků. Rozdíl ve výběru zpráv pak má své důsledky i v míře sledovanosti. Kurióznější, byť méně relevantní zpravodajství je mezi diváky sledovanější (toto platí pouze paušálně, ne pro všechny socio-demografické skupiny).


V souladu s blížícími se volbami začíná narůstat důležitost informování o vnitrostranickém dění a vztazích mezi stranami v agendě zpravodajství. Od prosince 2005 zveřejňují Události každý měsíc ve svém zpravodajství vyšší podíl informací o politických stranách než Televizní noviny a Zpravodajský deník. (viz graf 6).


Graf 6: 	Vývoj podílu příspěvků o STRANICKÉ OBLASTI na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku)


Poznámka: Do tematické kategorie STRANICKÁ OBLAST spadají informace o 1/ jednotlivých politických stranách – programových záležitostech, stranické organizaci, financích, názorových proudech, jednotlivých stranících (včetně jejich soukromých záležitostí – např. skandály, korupce, aféry, trestné činy, jednání o zbavení imunity apod., tedy např. v 1. kvartále 2006 odposlechy ex-poslance Doležala, ghanská aféra ex-poslance Krause); 2/ vztazích mezi politickými stranami (např. postoj ke spolupráci s KSČM, koaliční potenciál ad.).



Vztažné oblasti zpravodajství
Pro každý jednotlivý příspěvek je zjišťována „vztažná oblast“, tzn. ke které geografické oblasti se příspěvek ve své většině vztahuje. Zahraniční vztažné oblasti jsou sledovány na úrovni zemí, případně větších geopolitických celků. Pro domácí zpravodajství je detailně monitorována vztažná oblast na úrovni obcí, okresů a krajů. Rozhodující pro určení vztažné oblasti je dopad informace. Legislativní proces v českém parlamentu bude klasifikován se vztahem k ČR (zákony platí pro celou populaci), ale omezení dopravy v blízkosti parlamentních budov má vztah pouze k Praze (řidiči v Chocni mohou zůstat klidní, pokud právě nemají cestu do Prahy). 

Analýza rozděluje každý příspěvek podle toho, zda jsou v něm popisovány skutečnosti spojené s ČR, nebo ne, na domácí a zahraniční. Ze srovnání podílu příspěvků o zahraničí na hlavních zprávách ČT, Novy a Primy vyplývá, že „nejmezinárodnější“ jsou dlouhodobě Události. Vývoj v jednotlivých měsících navíc ukazuje, že zatímco Události přizpůsobují formát relace aktuálnímu dění ve světě (výkyvy v podílu zpráv bez vztahu k ČR), Televizní noviny a Zpravodajský deník udržují dlouhodobě neměnnou úroveň zpráv o zahraničí – jejich formát je poměrně striktně dán – zpravodajství ze světa je vyhrazen relativně stejný prostor bez ohledu na klíčové události světového dění.


Graf 7: 	Podíl příspěvků bez vztahu k ČR na celkovém počtu příspěvků (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku)



Vedle hodnocení zahraničních zpráv z hlediska variability (viz graf 3) či celkového podílu příspěvků o zahraničí na populaci (předchozí graf) lze analyzovat další podstatné kritérium, které dohromady s předchozími dvěma nabízí „trojrozměrný“ obraz kvality zahraničního zpravodajství. Ze srovnání agendy zahraničních příspěvků Událostí a Televizních novin v grafu 8 vyplývá, že nejvýraznější rozdíl je v prezentaci tématu „kuriozity rekordy“, které je výrazně častěji zastoupeno v Televizních novinách (o 14 % vyšší podíl na zpravodajství než v Událostech), dále fauna (o 4 % vyšší podíl) a skupinová kriminalita (o 2 %). Události naopak věnovaly vyšší prostor tématům „zemědělské choroby“ (ptačí chřipka) a „volby do sněmovny“ (Bělorusko). Analýza pravidelně ukazuje, že rozdíly v tematické agendě zpravodajství o zahraničí zůstávají dlouhodobě neměnné.
Z výrazné převahy tematických aspektů „kuriozity“ a „fauna“ v Televizních novinách v porovnání s Událostmi lze usuzovat na tematicky výrazně jednostrannou prezentaci zahraničí ve zpravodajství tohoto privátního média.

Graf 8: 	Srovnání tematické agendy Událostí a Televizních novin ve zpravodajství o zahraničí (úroveň tematický aspekt)




Pro posouzení „geografické vyváženosti“ zahraničního zpravodajství je nutný detailnější pohled na zahraniční vztažné oblasti. 

Graf 9:	Vztažné oblasti zahraničního zpravodajství (Události)


Zájem o jednotlivé země je determinován samotným děním v dané zemi, přítomností zahraničního reportéra v té které zemi a nabídkou informací prostřednictvím agentur. V 1. kvartále 2006 se staly obdobně jako v předešlém období nejpopisovanější zemí ve zpravodajství Událostí USA. Dlouhodobě podobný profil zpravodajství Událostí a Ozvěn dne v 18:00 se v prvním kvartále 2006 odlišil: V Ozvěnách dne v 18:00 stál v čele trojlístek zemí z Blízkého východu (Irák, Írán, Izrael). Nově se v desítce nečastěji prezentovaných zemí v Událostech i v Ozvěnách dne v 18:00 objevilo Srbsko a Černá Hora (pohřeb Slobodana Miloševiče).

Geografickou vyváženost domácího zpravodajství je možné orientačně poměřovat s údaji ČSÚ o podílu obyvatel jednotlivých oblastí na české populaci (obyvatele jednotlivých krajů je možné chápat jako představitele divácké skupiny, kterou zajímá dění v jejím okolí). Toto srovnání indikuje ty oblasti, které jsou zpravodajsky ve sledované relaci bohatě pokryté, a ty, u nichž podíl příspěvků dlouhodobě zaostává. V 1. kvartále 2006 Události ve zpravodajství o regionech prezentovaly relativně (ve srovnání s podílem kraje na české populaci) nejvyšší podíly příspěvků o Praze (24 %) a Budějovicku (16 %). 
Analýza regionálního pokrytí ukázala, že srovnávané relace soustředí svou pozornost specificky na určitý region: Televizní noviny a Zpravodajský deník odvysílaly vedle většinového podílu příspěvků o Praze rovněž vysoký podíl příspěvků o Ústecku. V Ozvěnách dne v 18:00 stanuly v popředí zpravodajství o regionech po boku Prahy Moravskoslezský kraj a Budějovicko.

Poznámka: Struktura je stejně jako v případě zahraničního zpravodajství determinována přítomností regionálních zpravodajských týmů a zázemím, které je v daných regionech pro práci zpravodajů vytvořeno. Vyvážení regionálního pokrytí tak může jít v některých případech ruku v ruce jen s organizačními změnami.

Graf 10:	Poměr mezi podílem příspěvků z jednotlivých regionů a podílem obyvatel (Události)


Obecně platí, že ve zpravodajství o regionech dosahuje ve všech analyzovaných hlavních relacích ČT, Novy, Primy a ČRo1 nejvyšší podíl příspěvků Praha na úkor ostatních regionů. Za vyšším podílem příspěvků o Praze nelze okamžitě hledat „pragocentrismus“ zpravodajů, Praha je přirozeně jako hlavní město dějištěm řady událostí, které nelze jen kvůli vyváženosti ignorovat (kulturní, sportovní akce, sídelní místo institucí s důsledky spojenými s jejich fungováním apod.). Míru soustředění na Prahu je proto dobré vyvozovat až z relativního srovnání podílu příspěvků o Praze na regionálním zpravodajství dalších relací. Dlouhodobě nejméně prostoru vyhrazuje zprávám o dění obsahově vztaženém k Praze Zpravodajský deník (viz graf 11). 

Graf 11:	Vývoj podílu příspěvků o Praze (srovnání hlavních zpravodajských relací)



Základní osu regionálního zpravodajství zajišťuje ČT prostřednictvím relací produkovaných a vysílaných v regionálních televizních studiích - Večerníku z Čech, Jihomoravského večerníku a Reportu. Pokrytí jednotlivými redakcemi se přesně nekryje s hranicemi regionů, Na Olomoucku a Zlínsku se setkává vysílání Jihomoravského večerníku a Reportu, na Vysočině Večerníku z Čech a Jihomoravského večerníku.
V rámci agendy jednotlivých pořadů dostávají tyto regiony méně prostoru než ostatní ze „spádové“ oblasti, v rámci celkového pohledu na regionální zprávy však patří k nejprezentovanějším, jak je patrné z grafu 12.
Krajům v souborném zpravodajství regionálních relací dominují Jihomoravský kraj (JM večerník), Moravskoslezský kraj (Report) a Zlínsko (Jihomoravský večerník + Report). Z krajů, které pokrývá Večerník z Čech, dosáhlo srovnatelného podílu pouze Jihočesko. Výsledek je jednoznačně podmíněn velikostí území, pro které ta která regionální relace svůj zpravodajský servis zajišťuje, a srovnatelným prostorem, který dostává ve vysílání. Souhrnný pohled na zpravodajství regionálních relací ukazuje, že vyšší vyváženost je možné zajistit pouze zásadními změnami vysílacího schématu, které budou podpořeny organizačními změnami (např. posílením regionálních redakcí, samostatnými pořady pro omezený počet příbuzných regionů apod.).

Graf 12:	Pokrytí krajů v pořadech regionálního zpravodajství ČT


Poznámka: Do analýzy regionálních zpravodajských relací, kterou prezentuje graf 12, jsou zahrnuty pouze ty kraje (příp. sídelní oblasti v těch krajích), kterým je věnována převážná část příspěvku. Praha tak mohla být například okrajově zmíněna ve většině příspěvků o Středočesku, tento fakt se však do výsledku nepromítne. Záměrem tohoto metodického pravidla bylo akcentovat aspekt relevance ve zpravodajství.


Report plně pokrývá Moravskoslezský kraj a převážně Olomoucko, částečně pak také Zlínsko. V obou posledně zmíněných se jeho pokrytí prolíná s Jihomoravským večerníkem. Tento fakt spolu s tím, že studio sídlí v Ostravě, stojí za dominantním postavením Moravskoslezského kraje v regionálním zpravodajství. Graf 13 dokládá dlouhodobý pozitivní trend ve sbližování míry informování o obou krajích, podpořený v roce 2006 také zřízením televizního studia v Olomouci.

Graf 13:	Vývoj vyváženosti pokrytí Moravskoslezského kraje a Olomoucka v Reportu



Politické zpravodajství
Analýza politického zpravodajství je prováděna na úrovni „výpovědí“. Každá jednotlivá výpověď o konkrétním politikovi nebo politické straně je analyzována samostatně. Sledovány jsou přitom následující atributy:
o subjekt (politik nebo strana)
o tematická souvislost (s čím je subjekt spojován)
o kontext výpovědi (jak byl daný subjekt ve výpovědi představen?)
o výslovné hodnocení (jak byl daný subjekt výslovně hodnocen)
o původce výpovědi (Kdo je původcem informace, případného hodnocení a kontextu výpovědi o subjektu. Původcem hodnocení přitom nemusí být reportér. Hodnocení může pocházet od politického odpůrce, obyvatel, expertů apod. Například: analytici mohou kritizovat důchodovou reformu připravenou ministrem financí)

V jednom příspěvku tak může být analyzováno více výpovědí o stejném politikovi (nebo politické straně), a to v tom případě, že se některá ze složek výpovědi změní.

Jednotlivé tematické souvislosti jsou slučovány do nadřazených kategorií:
o informace o programově politických postojích/krocích (Například hospodářská politika, zdravotnictví, školství, rodinná politika …)
o mezistranická témata (Informace o vzájemných vztazích, jednáních, střetech s partnery z ostatních politických stran)
o vnitrostranická témata (Informace o personálních záležitostech, stranických financích, sjezdech, stranických volbách …)
o personální témata (Pouze v tom případě, je-li subjektem konkrétní politik. Například informace o vzdělání, zdravotním stavu, osobnostních vlastnostech …)

Politické zpravodajství je senzitivní. Strany se navzájem podezírají z lepšího mediálního obrazu v důsledku nadstandardních vztahů s médii. Současně se samy snaží získat výhodu s cílem vylepšit svůj mediální obraz. Tato snaha je pochopitelně zcela legitimní. 
Na druhé straně stojí požadavek odstupu a neutrality média od popisovaných skutečností, a tedy i od politiků (platí pro zpravodajství, v publicistických pořadech se naopak očekává vyjádření názoru). To je chápáno jako základní kvalitativní požadavek a současně maxima profesionální žurnalistiky.

Kombinací výše popsaných atributů je možné sestavit „poziční mapu“ jednotlivých stran ve zpravodajství. Poziční mapa ukazuje tři základní kvality zpravodajství o politických stranách:
o neutralita zpravodajství (podíl kontextově neutrálních výpovědí na celkovém počtu výpovědí o politické straně) – kolmá osa Y
o věcnost výpovědí (podíl informací o programově politických postojích/krocích na celkovém množství informací o politické straně) – vodorovná osa X
o intenzita zájmu o politickou stranu (počet výpovědí o politické straně) – reprezentuje velikost „bubliny“

S nejvyšším podílem programově politických postojů/kroků byla v Událostech ve sledovaném období (stejně jako ve 3. a 4. kvartále 2005) představena US-DEU. Nejvyšší podíl informací vnitrostranického charakteru odvysílaly Události o KSČM (konfrontace s Miroslavem Grebeníčkem). S nejvyšší mírou neutrality informovaly Události o KDU-ČSL (dlouhodobý trend ve zpravodajství všech srovnávaných relací), nejvyšší podíl výpovědí s negativním nebo pozitivním zabarvením se týkal ČSSD (kauza Michal Kraus) – viz graf 15.

Graf 14:	Srovnání míry neutrality prezentace politických stran a podílu výpovědí o programově politických postojích/krocích (Události)







Dlouhodobě je nejčastěji prezentovanou politickou stranou jak v Událostech, tak ve srovnávaných hlavních relacích ČSSD (více než 50 % všech výpovědí o parlamentních stranách; to představuje výrazný nárůst ve srovnání s předchozím období). Události, Ozvěny dne v 18:00 a Zpravodajský deník se shodly v pořadí prezentovaných stran: ČSSD, ODS, KDU-ČSL, KSČM a US-DEU (viz graf 15). Pouze v Televizních novinách byla KSČM třetí nejprezentovanější parlamentní stranou s mírným náskokem před KDU-ČSL.


Graf 15:	Četnost výpovědí o parlamentních stranách (Události)



Jednoznačně nejprezentovanější politickou osobností nejen v Událostech, ale i v ostatních hlavních zpravodajských relacích byl Jiří Paroubek. David Rath skončil už ve druhém období v řadě na druhém místě (shodně ve všech analyzovaných hlavních zpravodajských relacích). Vysoko v agendě se také ocitl odstupující poslanec ČSSD Michal Kraus (skandál okolo aktivit v Ghaně).

Graf 16:	Hitparáda politických osobností podle počtu výpovědí a kontext jejich prezentace (Události)



S blížícími se volbami je důležité, aby vedle „zaběhnutých“ parlamentních stran dostaly mediální příležitost také neparlamentní strany. S ohledem na to, že parlamentní strany 
* se podílejí na výkonné nebo legislativní moci, a jsou tak zodpovědné za běh státu,
* patří podle průzkumů veřejného mínění k horkým kandidátům na vstup do poslanecké sněmovny,
je přirozené, že budou i nadále zabírat většinu prostoru věnovaného stranickému dění v médiích. Zpravodajská relace je navíc jen součástí celé struktury pořadů zajišťujících relevantní informace pro potenciální voliče. Případný nedostatek prostoru pro neparlamentní strany v hlavní zpravodajské relaci proto můžou kompenzovat jiné formáty, zejména politické diskuze (jak ukazuje např. předvolební seriál mimořádných vydání Otázek Václava Moravce).
S ohledem na výše řečené považujeme za adekvátní cca 10 % podíl neparlamentních stran na prostoru věnovaného zpravodajství o politických stranách.
Jak dokládá graf 17, nejvyšší podíl neparlamentních politických stran na zpravodajství představily Události (11,5 %) a Události, komentáře (9,8 %).

Graf 17:	Podíl neparlamentních stran popisovaných v příspěvcích na prostoru alespoň 5 vteřin na celkovém počtu prezentovaných politických stran


Nejčastěji popisovaným neparlamentním politickým subjektem byla v 1. kvartále 2006 v hlavních relacích elektronických médií Strana zelených před Národní stranou a SNK-ED (graf 18).
Nejčastěji byly neparlamentní strany spojovány s volebními preferencemi (viz graf 19). Zatím tedy žádné z analyzovaných elektronických médií nespojuje neparlamentní politické subjekty s programovými aspekty. (Druhé nejčastější téma „oslavy svátků, připomínky výročí“ souvisí s Národní stranou a se spory o pomník v Letech.)


Graf 18:	Hitparáda neparlamentních stran (popisovaných v příspěvku na prostoru alespoň 5 vteřin)



Graf 19:	Nejčetnější hlavní témata příspěvků, v nichž byly popisovány neparlamentní politické strany



Ekonomické zpravodajství
Do ekonomického zpravodajství jsou jednak zahrnovány příspěvky, které se týkají makroekonomické situace České republiky, jednak příspěvky, ve kterých jsou popisovány podniky nebo branže. Není přitom podmínkou, aby se celý příspěvek týkal ekonomiky. Rozhodující je přítomnost makro nebo mikroekonomického tématu na prostoru alespoň 5 vteřin. 

Ze srovnání makroekonomického zpravodajství hlavních relací ČT, ČRo1, Novy a Primy za 1. kvartál 2006 jednoznačně vyplývá vyšší zájem Událostí a Ozvěn dne v 18:00 o prezentaci této agendy ve srovnání s Televizními novinami a Zpravodajským deníkem (viz hodnoty v grafu č. 20). Nejvyšší podíl pozitivních informací zveřejnily Televizní noviny. 
Ke klíčovým aspektům informování o makroekonomické situaci patřily hospodářský růst, míra nezaměstnanosti a silná koruna (viz graf 21).

Graf 20:	Hodnocení makroekonomické situace ČR (počet prezentovaných aspektů)




Graf 21:	Jednotlivé aspekty mediálního obrazu makroekonomické situace ČR


Analýza detailního informování o podnikové sféře ukazuje pokles podílu informací negativního charakteru od ledna do března 2006 (jak dokládá graf 21, prezentující Události). Negativita souvisela s chronickými technickými problémy nových rychlovlaků Pendolino ČD, ale také VZP a problémy s výrobou Philipsu v Hranicích. Žebříček nejprezentovanějších podniků v Událostech (v prvních třech místech – ČD, VZP a Phillips-Hranice – se shodují Události, Televizní noviny a Zpravodajský deník) ukazuje graf č. 22.

Graf 22:	Prezentace podnikové sféry – vývoj v čase (Události)

(Poznámka: Čísla reprezentují počet výpovědí o některém z podniků, které jsou analyzovány detailně na úrovni výpovědí).



Graf 23:	Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Události)



Minority ve zpravodajství
Mediální zpravodajství může podporovat, nebo naopak rozrušovat stereotypy v myšlení majoritní veřejnosti o menšinách (počítejme mezi ně v rámci mediální reality i ženy). Orientace na negativní aspekty (kriminalita, sociální aspekty, zdravotnická rizika) život menšin redukuje a může vést k posilování disimilace minorit.
V rámci kontinuální analýzy televizního zpravodajství je u všech aktérů zpravodajství sledována příslušnost k národnostním skupinám, respektive státní příslušnost, případně náboženské vyznání. Příslušnost k menšině přitom musí být jednoznačně rozpoznatelná, tedy explicitně uvedená. Z pohledu metodiky jsou analýzou zaznamenávány pouze ty osoby, které jsou prezentovány na prostoru alespoň pěti vteřin (odpadá tak např. drtivá většina odpovědí respondentů v anketách).

Prezentace žen v médiích neodpovídá jejich podílu na populaci. To je dáno především nižší mírou zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a špičkové politice. Z grafu č. 24 vyplývá, že Události prezentovaly v 1. kvartále 2006 ve zpravodajství nižší podíl žen než Televizní noviny a Zpravodajský deník a shodný jako Ozvěny dne v 18:00. 
Navzdory relativně nižšímu zastoupení žen ve srovnání s muži dosáhly Události nejvyšší variability v prezentaci různých žen (graf 25).
Nejpopisovanější ženou v Událostech byla odvolaná předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová (graf 26), v Ozvěnách dne v 18:00 spolková kancléřka Angela Merkelová, v Televizních novinách tisková mluvčí Ministerstva vnitra ČR Radka Kovářová a ve Zpravodajském deníku stejně jako v Událostech Iva Brožová. 

Graf 24:	Vývoj podílu žen na zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)




Graf 25:	Počet různých žen ve zpravodajství (srovnání hlavních zpravodajských relací)



Graf 26:	Hitparáda nejpopisovanějších žen (Události)



Z etnických menšin byli nejčastěji v 1. kvartále 2006 prezentováni Romové před Ukrajinci a Muslimy (viz graf 27). O Romech informovaly s obdobnou intenzitou Události a Televizní noviny (13, resp. 15 výskytů), lišily se však v hlavních tématech: Události prezentovaly problematiku vepřína v Letech, Televizní noviny se více soustředily na extremismus provázející romskou problematiku (viz graf 28).

Graf 27:	Počet příspěvků s informacemi o menšinách (srovnání hlavních zpravodajských relací)



Graf 28:	Hlavní témata příspěvků, v nichž byli popisováni představitelé menšin (srovnání hlavních zpravodajských relací)


V L Á D A   Č E S K É   R E P U B L I K Y

                                                                                   P ř í l o h a 
                                                                                   k usnesení vlády
                                                                                   ze dne 2. června 2004 č. 533



S t a n o v i s k o   

vlády k návrhu zákona o Vojenském zpravodajství 
(sněmovní tisk č. 661)
	


	Vláda na své schůzi dne 2. června 2004 projednala a posoudila návrh zákona     o Vojenském zpravodajství (sněmovní tisk č. 661) a má k němu tyto připomínky:

- vláda České republiky předložila dne 12. května 2004 Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/1992 Sb.,        o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony; při promítnutí předmětné novely do dosavadního zákona o Vojenském obranném zpravodajství je poslanecký návrh nového zákona o Vojenském zpravodajství po věcné stránce téměř totožný s vládou navrženou úpravou,

- kromě toho vláda upozorňuje, že pokud se Poslanecká sněmovna přikloní k tomuto poslaneckému návrhu, návrh zákona by měl být doplněn v § 9 odst. 4             o povinnost právnických a fyzických osob, vykonávajících telekomunikační činnost, vyhovět žádosti Vojenského zpravodajství o součinnost při zajišťování odposlechu a zaznamenávání telekomunikačního provozu a v  § 16 o ustanovení, které by vyjádřilo, že jde o dobrovolnou spolupráci a nikdo nesmí být k podání informací nucen; část čtvrtá návrhu zákona by měla být ponechána ve znění hlavy čtvrté zákona  č. 67/1992 Sb.



  „Hlavní problémy řízení ČT a jejich možná řešení“ aneb co s tím krámem  
                                    udělám, budu-li ho řídit


1. Směřování k privatizaci jednoho kanálu

Státní vlastnictví výrobních prostředků je přežitek komunistické minulosti a to by mělo platit i v případě televize. I pokud postulujeme nutnost mít nějaký veřejnoprávní kanál „pro strýčka Příhodu“, stačí nám jenom jeden. Proto bych směřoval k postupné privatizaci ČT2. Tuto privatizaci bych si (poté, co by ji schválily příslušné instituce) představoval takto:
-privatizoval by se nikoliv celý kanál najednou, ale jednotlivé časy (dejme tomu po hodinách). Pokud někdo chce provozovat televizi, nemusí to chtít dělat celý den, ale třeba jen v určitou hodinu. Jogíni tak mohou chtít vlastnit televizi, která by fungovala třeba jen mezi čtvrtou a osmou hodinou ranní, kdy svítá a někdo by tak na daném kanálu mohl předcvičovat. Satanisté naopak mohou chtít sloužit své mše mezi půlnocí a jednou ráno. Komerční společnost může naopak nejvíce vydělat v „prime timu“. Po zbytek dne pak takové skupiny daný kanál nepotřebují a stačí jim tedy zprivatizovat jen jeho část. 
-nejenže privatizující společnost nemusí mít zájem o celodenní vysílání, ale nemusí mít zájem ani o vysílání všude. Privatizovat by se mělo tedy po regionech. Satanisté tak mohou bydlet všichni v Praze a Liberci a nemusí mít zájem provozovat svou půlnoční televizi v Ostravě. Koupí tedy jen půlnoční licenci na Prahu a Liberec a v Ostravě bude zatím vysílat třeba místní polská menšina. 
-kanál by se prodával lidem, kteří by učinili největší nabídku. Tím by se zamezilo pochybnému prohrabávání výběrových komisí a regulačních orgánů v projektech, které jsou v lepším případě nedodrženy, v horším vyhrají jen díky zkorumpování rozhodujících, kteří se pak mohou promenovat po obrazovce příslušné televize.
-místa a časy, které nebudou zprivatizovány, nebo které se nepodaří zprivatizovat hned, budou poskytnuty regionálním studiím tak, aby se v každém regionu mohlo vysílat něco jiného, budou-li o to mít lidé zájem. Zájem bude možno zjišťovat na internetu, kde se zřídí stránky jednotlivých regionů s nabídkou pořadů, z nichž si diváci budou moci vybrat, co chtějí v daném čase vidět. V těchto časech však poběží pouze reprízované pořady a jejich vysíláním tak nebudou vznikat jiné náklady než za čisté odvysílání a provoz příslušné webové stránky.
Čas: Co bude možné ihned, co po rozhodnutí příslušných orgánů v době, kdy tyto orgány rozhodnou.

2. Zbývající kanál

Veškerou novou produkci a nově nakoupené pořady bych směřoval pouze na ČT 1. Ta by tak fungovala jako hlavní zdroj příjmů z reklam i jako černá díra, do níž by se sypala většina peněz, které by se televizi z lidí podařilo vytáhnout. V dalším textu se tedy budu věnovat pouze tomuto kanálu.

3. Reklama

ČT by měla využívat maximálně možnosti získávat peníze z reklam. Vycucávání koncesionářů, kteří se nemohou svobodně rozhodnout, zda poplatky platit či ne, je méně morální než vysílání bezduchých reklam, které mohou svobodně ignorovat. Reklamy by zde měly být ve stejné míře jako na komerčních televizích – tedy aby se lidé na vzniklý chaos byli ještě ochotni dívat a zároveň aby jich bylo tolik, aby firmy byly ochotny za takovou reklamu platit. O ušetřené peníze by bylo možno koncesionářské poplatky snížit.
Čas: Ihned, v mezích zákona regulujícího reklamu, lobbovat za zmírnění tohoto zákona.

4. Odboráři

Zásadním problémem v ČT je, že tam do všeho kecají zaměstnanci a jejich odbory. Jak ukázala zima 2000, bez fungující veřejnoprávní televize se lze skvěle obejít, a proti zaměstnancům je tak možno postupovat tvrdě, ať stávkují jak stávkují. Příjmy od koncesionářů tím nevyschnou, navíc je většině z nich většinu času jedno, jestli je obrazovka černá nebo zelená. Pokud bude proti změnám někdo protestovat, neustupovat!
Čas: Ihned.

5. Regiony

ČT by měla dát maximální možný prostor regionům. Výhledově bych preferoval tak 8 hodin denně, tj. třetinu času. V každém kraji by mohlo být zřízeno krajské studio, které by mělo ve vymezeném čase absolutní autonomii v tom, bude-li něco vysílat nebo raději stávkovat. Na jižní Moravě by tak vzhledem ke složení  populace mohlo být vysíláno více katolických pořadů a v Bruntále projevy Ludvíka Zifčáka ke svým věrným. Část potřebných peněz by mohla být získána propuštěním nepotřebných ústředních zaměstnanců či privatizací ČT2. 
Čas: Zřízení dnes neexistujících regionálních studií – 1 rok.
        Plný provoz regionálních studií – 1,5 roku.

6. Menšiny 

ČT jako televize placená všemi občany by také měla dát možnost všem větším skupinám občanů mít svůj vlastní pořad na obrazovce. Přitom by neměla rozlišovat dle toho, zda se jí tito občané líbí či ne a zda už třeba nemají zprivatizovaný svůj kousek ČT 2. Pokud by Satanisté zprivatizovali pražskou půlnoční televizi, měli by i tak mít nárok na svou pětiminutovku týdně (vzhledem k jejich nepočetnosti) někdy v úterý v pět ráno. Svůj koutek by měli mít i komunisté a neonacisté, pokud by byli ochotni ve vymezeném čase dodržovat platné zákony. Celkem bych na celostátní menšinové pořady vymezil 4 hodiny denně, na „normální vysílání“ by jich tak zbylo dvanáct. V rámci regionální osmihodinovky by měly být vyčleněny další dvě hodiny pro regionální menšiny, jako třeba Slováky u hranic se Slovenskem, kteréžto pořady by zajišťovala regionální studia bez jakéhokoliv ovlivňování z centra.
To, zda (regionální) televize poskytne dané menšině vysílací čas, by posuzoval zvláštní k tomu zřízená (regionální) komise na základě početnosti a významu dané menšiny a předloženého projektu.
Čas:  Zřízení komisí – ihned jak bude existovat příslušné studio
         Celostátní vysílání pro všechny menšiny – 6 měsíců
         Vysílání pro regionální menšiny – 1,5 roku


7.Zpravodajství

Celostátní zpravodajství by bylo zkráceno na polovinu. Z kulturních informací bych ponechal jen nejzávažnější (třeba že někdo umřel), ze sportovních jen ty z nejoblíbenějších sportů (fotbal, hokej), z ostatních jen vyhraje-li něco nějaký Čech na mezinárodní úrovni. Všeobecné informace by se týkaly jen nejdůležitějších věcí (zasedání vlády, parlamentu) a zajímavých kauz. Regionální zpravodajství by mohlo být částečně posíleno, nicméně zásadní zásadou by bylo, že při sledování Událostí divák nemá možnost otočit stránku, proto není třeba mu vymývat mozek tím, co nechce vidět, a pokud hledá z celospolečenského hlediska méně významnou informaci, nechť použije web či denní tisk, kde ostatní obracet stránky mohou a nemusejí tuto informaci konzumovat s ním.  Pro početnější menšiny by byly zřízeny příslušné pořady. Zpravodajství ČT by se mělo zaměřit především na investigativní žurnalistiku a na vychytávání chyb v sociálně-politickém systému ČR.
Čas: Oslabení centrálního zpravodajství – 3 měsíce
         Posílení zpravodajství regionálního – 1 rok

8. Politické pořady

Do politických diskusních pořadů by měli být zváni nejen politici VŠECH parlamentních stran, ale i těch, které ve volbách do poslanecké sněmovny překročily dejme tomu 1% hranici. Zastoupení politiků dané strany by mělo odpovídat jejímu výsledku ve volbách. Regionální studia by rovněž měla dát prostor politikům zvoleným do krajských zastupitelstev, případně nezvoleným, kteří v některých volbách v regionu dostali více než 1% hlasů či postoupili do druhého kola senátních voleb. Tak by se na obrazovku ČT mohly dostat i výrazně menšinové politické názory, což se dnes příliš neděje. V rámci politické plurality by měli dostat svůj prostor i případní extremisté, kterým se dostalo podpory voličů. 
Čas: Celostátní úroveň – 3 měsíce
         Regionální úroveň – 1 rok

9. Ukrajinci

Úkolem veřejnoprávní televize nemá být hájení „národního zájmu“, ale poskytování služeb občanům s co NEJMENŠÍMI náklady. Pokud je možno nějakou práci zadat levnější (zpravidla východní) zahraniční společnosti, nechť to televize udělá i kdyby se takováto transakce měla pohybovat na hraně zákona.
Čas: Ihned

10. Mládež

Prostor na obrazovce by měly dostat nejen celospolečenské menšiny, ale i mládežnické subkultury a to nejen ty, které jsou veřejností kladně přijímané (skauti), ale i takové, které jsou sice početné, ale neoblíbené (skinheadi, anarchisté). Pořady pro mládež by byly zařazeny do menšinových bloků.
Čas: Ihned




11. Dokumenty

Na dokumenty se většinou dívá jen málo lidí, proto by měly být z většinového vysílání vypuštěny a zařazeny jen  v méně výhodných časech pro příslušné menšiny.
Čas: Ihned

12. Nezávislí producenti

Možnost k výrobě pořadů pro ČT by měla být k dispozici komukoliv kdykoliv a kdekoliv, bude-li daný pořad zajímavý pro diváky. Je-li někdo ochoten pro ČT pracovat, mělo by být kritérium, zda má v ČT někoho známého nebo ne až na posledním místě a jedním z hlavních cílů ředitelství by mělo být potírat nepotismus v této instituci jakýmikoliv prostředky, třeba kulometem. Vedení by se nemělo bát nevýhodné smlouvy vypovídat a pořady rušit.
Čas: Ihned

13. Smlouvy

Všechny smlouvy uzavírané ČT by měly být plně veřejné. Pokud chce dodávající strana něco utajit, měla by být z výběrového řízení vyřazena, případně byla-li smlouva už uzavřena, měla by ČT usilovat o její co nejrychlejší vypovězení a uzavření smlouvy plně veřejné.
Čas: Ihned

14. Plná internetizace

Všechny procedury probíhající v ČT musí být v reálném čase online přístupné na webu. Na webu by tak měly být zveřejněny všechny smlouvy, které ČT kdy uzavřela, i informace o jednáních o nových smlouvách, které teprve chce uzavřít. Každý pořad by měl mít svou stránku, na níž by byly nejen povšechné informace a záznamy všech jeho dílů, má-li k jejich zveřejnění ČT právo, ale především smlouva, na jejímž základě byl pořad pořízen, vyúčtování tohoto pořadu do nejmenšího detailu a emaily na všechny lidi, kteří se na jeho výrobě podíleli. Tato skutečnost by čtenářům příslušné stránky měla pomoci:
-stěžovat si na konkrétního zaměstnance, nebyla-li jeho práce tak kvalitní, jak by mohla být (což může být patrno z vyúčtování)
-napsat konkrétnímu zaměstnanci připomínky a náměty k jeho práci
-v případě schopnosti dělat pořad efektivněji či nabídnout levněji některou věc či službu potřebnou k výrobě daného pořadu učinit ČT nabídku, získat tak zakázku a ušetřit koncesionářům peníze
-získat informace potřebné k lobbování za nahrazení tohoto pořadu jiným pořadem, který může být potřebnější.
Na zaměstnance vyrábějící daný pořad by byl vyvíjen tlak, aby jej dělali co nejefektivněji, což by jim neumožňovalo provozovat nepotistické praktiky.
Na internetu by měly být k dispozici emaily na NAPROSTO všechny zaměstnance, i ty, kteří pořady nevyrábějí. Koncesionář by tak měl možnost si zjistit, koho si platí a vyjádřit mu svou podporu či nedůvěru.
Na stránce každého pořadu ČT by dále měla být k dispozici NECENZUROVANÁ diskusní fóra, kde by každý zájemce mohl libovolným způsobem okomentovat v reálném čase fungování televize, čímž by vznikl další tlak na kvalitu pořadu.
Jak již jsem zmínil výše, na stránkách pořadů, kde by to mělo smysl, by navíc mohla být uskutečňována hlasování diváků o tom, co chtějí vidět.
Čas: Emaily, diskusní fóra – 3 měsíce
         Vyúčtování, online smlouvy – ihned jakmile to daná smlouva umožní

15. Mobilní telefony

ČT by měla využívat nejen možností poskytovaných jí internetem – zvuková část jejího vysílání by měla být dostupná i na mobilních telefonech v sítích operujících v ČR. Po zavolání na příslušné číslo by se tak „divákovi“ dostalo stejného servisu jako by měl televizi s rozbitým obrazem.
Čas: 3 měsíce

16. Výhody pro registrované koncesionáře

Na www stránce ČT by měla být možnost si po předložení dokladu o placení koncesionářských poplatků zřídit účet, který by držiteli poskytoval výhody například při internetových hlasováních o daných pořadech, která by mohla být přístupná pouze držitelům takovýchto účtů. Tím by byli zvýhodněni lidé, kteří koncesionářské poplatky skutečně platí a měli by tak nějakou malou motivaci je platit i nadále. Podobně by mohli být zvýhodněni koncesionáři – majitelé mobilních telefonů.
Čas: 3 měsíce

Závěr:

Jsem si vědom toho, že mnoho výše uvažovaných vylepšení vyžaduje změny zákonů či dlouhodobých smluv, což může zabrat mnoho času a úsilí, nicméně má-li být ČT někdy něčím jiným než černou dírou, do níž se sypou koncesionářské peníze, musí být systémové změny provedeny a to zejména ty, které s pomocí technik                   e-governmentu ztěžují zaměstnancům a dodavatelům libovolné nakládání s poskytnutými prostředky.


Václav Linkov
  1. STRUČNÁ HISTORIE ŽURNALISTIKY
  
  * 1. noviny už Caesar v Římě – ACTA DI  JURNA  - zprávy ze senátu, kopírováno a šířeno
  * první oficiální noviny vyšly roku 1609, o prvenství se pře Anglie s Francií 
  * v Hab. monarchii 1. noviny – Úterní a Sobotní pražské poštovské noviny 
  * dalším významným žurnalistou byl Václav Matěj Kramerius 
  * 1835 – v Paříži vzniká 1.tisková kancelář 
  * 1859 – * ve Vídni Česká telegrafická kancelář, 1886*pobočka v Brně, Praze; 28.10.1918  
                přejmenováno na Československou tiskovou kancelář
  * koncem 19.století – vznikají politické noviny
  * 1893 – založeny LN, nejprve v Brně, pak Praha; působili zde Čapek, Těsnohlídek, …
  * 1923 – začíná pravidelně vysílat Československý rozhlas
  * 1953 – začíná vysílat Československá televize
  * 1989 – registrováno v ČR 722 titulů novin a časopisů (z toho přes 180 deníků)
  
  2. ŽURNALISTICKÉ ŽÁNRY
  
  * žánr (z fr. druh, styl) - v užším  smyslu konkrétní vymezení novinářského útvaru
  * žánry: souhrn označení pro skupinu žurnalistických děl, která se vyznačují určitými společnými prvky, především tématickými a kompozičními
  *  v současné době je žánrové rozdělení nestálé a značně vágní, produktem praktického používání v médiích; od striktního žánrového dělení se proto upustilo.
  * přesto je znalost žánrů důležitá nejen pro novináře, ale i pro „konzumenty“ médií:
  * čtenář nebo posluchač se lépe orientuje,  „naladí“ se na stejnou vlnovou délku,  pod tradičním označením žánru  si zvykne hledat formálně shodně zpracované informace nebo názory
  * pro redaktora, zejména začínajícího, pak „mantinely“ žánrů mu pomohou hledat  vhodné  žánrové  zpracování 
  * rozdělení žánrů: 
  
             A) Zpravodajské (kartografické) žánry:
Zpráva – informace o události nebo jevu, který se stal nebo nestal, stane nebo nestane, odpovídá na základní otázky KDO, CO, KDE, KDY,  a rozšířená zpráva také na JAK a PROČ.  Zachovává přesnost, věcnost, úplnost, spolehlivost, vyváženost, včasnost a citovou neutrálnost. 
Fleše (předzprávy) – anonce, avíza, servis, denní zprávy (noticky, deničky, lokálky…), rozšířená zpráva (jednosloupek, soudní zpráva, otvírák, trhák, sólokapr, telefonát…), skládaná zpráva, dialogizovaná zpráva, článek, zpravodajské vystoupení nebo zpravodajský ozhovor… 
  
             B) Publicistické žánry:
  
  * funkcí publicistiky je přesvědčovat; na rozdíl od zpravodajství, kde se uplatňují především fakta, obsahuje publicistika kromě informací názor, hodnocení a subjektivní přístup, zahrnuje pojmy, soudy, postoje, kombinuje analytický a syntetický přístup, jejím výsledkem je poznání, přesvědčení a získání recipienta.
  
  
  1) Monologové žánry: 
  
  a) informační: 
         -    článek
  
  
  
  
  b) analyticko – kritické:  
  - úvodník (editorial)
  - komentář
  - poznámka
  - glosa
  - recenze
  - pamflet
  - úvaha
  
  c) emocionální (smyslové):  
              -   publicistická reportáž
  
  d) portrétní:    
  - portrét
  - monografie
  - medailon
  - nekrolog
  - osobnostní interview (též dialogový žánr)
  
  2) Dialogové žánry:    
  - informační interview
  - duel
  - polemika 
  - kulatý stůl
  - anketa
  - otevřený dopis
  - polemika
  
  3) Literární – beletristické žánry:   
  - literární interview
  - literární reportáž
  - fejeton
  - sloupek
  - črta
  - esej
  - soudnička
  - novinová povídka
  - karikatura
  - fraška
  - črta
  - báseň
  - kresba, obraz
  - umělecká fotografie 
  - příběh a esej
  - rozhlasové  feature (montáž)
  - povídka a novela
  - umělecké pořady……….
  
   Beletristické žánry mají za úkol dát žurnalistice i estetickou hodnotu.  Mají svébytný jazyk.
  
  
  
  
  
  
  3. POUŽÍVANÉ ŽURNALISTICKÉ TERMÍNY
  * Anketa - žánrová forma rozhovoru, která se využívá v tisku, rozhlase a televizi k bezprostřednímu zjištění názorů více osob, zpravidla náhodně vybraných, obvykle na stejnou anketní otázku(otázky); na rozdíl od besedy nemají dotazovaní možnost seznámit se s názory ostatních účastníků ankety a reagovat na ně; využívá se jako expozice dalších publ. žánrů 
  * Anotace – stručná charakteristika slovesného díla, která přináší údaje o jeho obsahu, tématu, zaměření a i autorovi; v agenturní praxi se jako anotace označuje tzv. dlouhý titule, který co nejvýstižněji vyjadřuje obsah sdělení a jehož funkce jsou srovnatelné s novinovým titulkem 
  * Autorizace – označení autorova souhlasu k určitému “zacházení s jeho vlastním díle”; schválení vlastního textu v podobě rozhovoru 
  * Avízo – v angl. zprav. krátké sdělení určeném především novinářům, případně dalším abonentům servisu 
  * Background – ve zprávě kontext (připomenutí předchozího vývoje události) nutný k pochopení oznamované skutečnosti 
  * Beseda – označení žánrové formy rozhovoru více než dvou účastníků, připravená a řízená jedním z nich » tj. redaktorem nebo moderátorem 
  * Briefing – buď jde o základní stručnou informaci o události, kde jsou prostřednictvím tiskového mluvčího nebo jiné pověřené osoby informováni novináři, nebo též o kratší, resp. stručnou podobu tiskové konference, někdy i bez možnosti klást otázky 
  * Časopis – tiskovina vycházející pravidelně, v určitém místě, která má nejméně půlroční a nejvíce jednotýdenní periodicitu; od deníku se liší menší aktuálností, větší podrobností probíraných témat a grafickou úpravou; je určen vyhraněnému okruhu čtenářů 
  * Článek – v laickém pojetí jakýkoli materiál v novinách kromě zprávy; v odborném – samostatný  žánr obsahující jasné, věcné, srozumitelné a logické vysvětlení události nebo myšlenky 
  * Črta – žánr na rozhraní publicistiky a literatury, zaznamenávající subjektivní prožitek autora, kdy cílem je literárními výrazovými prostředky zachytit určitou mezní situaci, do níž se autor dostal a zároveň se stal i jejím hlavním hrdinou; obsahovou náplní jsou silné zážitky, setkání s výjimečnými lidmi, nezapomenutelné vzpomínky; př. cestopisná črta – důraz na osobní prožitky 
  * Denička – typ zprávy » stručná informace bez titulku, která vypovídá o aktuální události 
  * Deník – obecně průběžný záznam denních nebo chronologických událostí; noviny vycházející denně, obsahující zpravodajství, publicistiku; podle času vycházení se mohou dělit na raníky – uzávěrka večer předem, poledníky a večerníky, kt. informují o událostech toho kterého dne 
  * Domicil – zeměpisné označení místa, kde došlo k popisované události – u tiskové agentury - domicil – datum – ČTK 
  * Feature – nejzajímavější článek v časopise; v textu se používá s investigativní žurnalistikou a jako druh reportážní tvorby, kdy se jeho tvůrce snaží získat jedinečná fakta z archivů, odborných pramenů či vlastního pozorování a kdy skládá zevrubný obraz konkrétní události se všemi možnými dopady na veřejnost 
  * Fejeton – v tisku jako specifický publ. žánr; subjektivní publicistika s dominantním názorem tvůrce na jeden fakt, umocněný lehkou stylistickou formou; graduje do opinty, používá ironie a sarkasmu, problém se snaží vidět nově, z nečekaného úhlu pohledu 
  * Fleš – první, velmi stručná, zpravidla jen několikaslovná klíčová agenturní informace o mimořádně důležité události, faktu, jevu; vydávají se bez titulku a samy se mohou stát titulkem v novinách 
  * Glosa – obecně poznámka na okraj nebo mezi řádky; žurnalistický druh se svérázným publicistickým akcentem, v němž se odráží jediná otázka či problém a jehož řešení je pouze naznačeno nikoliv definitivně vyjasněno; autor komentuje vzniklou situaci – často ironicky; obsahuje konkrétní fakta a vztah autora k nim; patří mezi nejdrobnější komentativní text v novinách 
  * Hypertext – označení textu, kt. není omezen linearitou a jehož sdělení je rozděleno do jednotlivých bloků ve formě psaného textu; není utvářen lineárně a není prezentován sekvenčně 
  * Interview – rozhovor; metoda, jak získat informace; dialog otázek a odpovědí, v němž partneři mají přesně stanovené role tazatele a odpovídajícího 
  * Klišé – ustálený, automatizovaný otřelý obrat, který mechanickým používáním ztratil životnost 
  * Komentář – druh článku, jenž vznikl z komentované zprávy a poznámky k událostem a vychází ze známých faktů, jevů nebo myšlenek, kt. dává do souvislostí, odhaluje pozadí, příčiny i důsledky, připojuje subjektivní pohled; předpokládá specializaci v oboru; základní žánr rozhlasové, analytické publicistiky » cílem zhodnotit nebo vysvětlit z různých úhlů pohledu aktuální sociální jev nebo problém; základem jasná fakta, kt. komentátor hodnotí 
  * Leták – neperiodický, jednorázový tisk nevelkého rozsahu, považovaný za předchůdce pravidelně vycházejících novin; rozšíření v 15.-16. století 
  * Lokálka – denička, drobná zpráva místního obsahu přinášející základní informace a odpovědi 
  * Medailon – portrét osobnosti, subjektivně laděný; charakterizuje vybranou osobnost, uvádí základní bibliografické údaje, zvýrazňuje specifické rysy umělecké i povahové 
  * Mutace – v periodickém tisku vydání novin pro určitou oblast tím, že část obsahu byla nahrazena zprávami z příslušné oblasti, např. regionální zpravodajství 
  * Nekrolog – první ucelené hodnocení právě zemřelé, veřejně známé osobnosti, podané publicistickou formou; subjektivně zabarvené a prezentované s pozitivním akcentem; druh medailonu – důraz kladen na vztah autora a zemřelého 
  * Noticka – druh deničky; drobná až jednovětná zpráva o událostech a jevech, kterým se nepřipisuje zásadní význam; nemá titulek 
  * Noviny – pravidelně, periodicky vycházející tiskoviny 
  * Pamflet – ostrý, útočný někdy i hanlivý leták, článek či publikace; má polemický charakter – osobní » pranýřuje ostrou satirickou formou, často v jinotajích; smyslem rozpoutat diskusi, zaujmout pozornost; na rozdíl od kritiky nehledá objektivní fakta 
  * Parafráze – záměrné napodobení cizího uměleckého díla nebo stylu; autor se vyslovuje již k hotovému textu, aby konfrontoval osobní postoj; také volné zpracování cizí předlohy; na rozdíl od citace vyjadřuje obsah, nikoli však doslovně 
  * Portrét – zevrubné publicistické hodnocení obecně známé osobnosti, kt. soustřeďuje všechna důležitá fakta a události života portrétovaného; v popředí snaha o objektivní hodnocení, analýzu tvůrčí činnosti a pohled na potrétovaného jako na celek 
  * Poznámka – krátký, nápaditě psaný útvar na aktuální téma, rozšiřující základní zpravodajskou informaci o novinářův názor; vede k vtipnému, neočekávanému závěru nebo posunutí významu do jiné roviny; operativně navazuje na zpravodajství » přináší první aktuální podrobnější hodnocení události, o níž byla veřejnost informována v předcházející zpravodajské relaci 
  * Public Relation (PR) – agentura pro styk s veřejností; organizace zaměřená na public relations » cílevědomé a dlouhodobé působení na veřejnost ve smyslu ovlivňování názorů nebo veřejného mínění 
  * Recenze – shrnující zhodnocení a posudek; druh publicistického textu, jenž má za úkol především informovat a představit veřejnosti dílo v hlavních rysech; nemá velký rozsah, soustřeďuje se pouze na hodnocení výrazně kladných nebo výrazně záporných hodnot; stručně představuje tvůrce, sleduje dílo zrodu a zařazuje ho do kontextu 
  * Reklama – v masových médiích se tak označuje jakékoli veřejné oznámení určené k podpoře prodeje, koupě, nájmu výrobku či služby, k propagaci věci nebo myšlenky nebo k vyvolání věci nebo myšlenky nebo k vyvolání jiného účinku žádaného zadavatelem reklamy 
  * Reportáž – publ. žánr; svědecká výpověď konktrétního zážitku v písemné, slyšené nebo vizuální podobě; spojuje aktuální informační a názorovou složku; vychází z bezprostředně nezvyklé situace, jíž byl autor přítomen; pozoruje, popisuje, hledá souvislosti; jde o nesubjektivní podobu publ. vyjádření 
  * Rešerše – vyhledávání, ověřování údajů, faktů a informací; obecně se jedná o sekundární dokument, jenž obsahuje soupis záznamů dokumentů nebo souhrn jiných, např. faktografických informací 
  * Ročenka – publikace, kt. má charakter sborníku, vychází jednou ročně a patří mezi neperiodický tisk 
  * Sloupek – publ. žánr, kt. vznikl na objednávku LN (Heinrich); stojí na vtipném nápadu, podnětem je zážitek či pozorování, jež se snaží s vtipem a někdy ironií dovést ke zevšeobecnění 
  * Soudnička – klasický útvar meziválečné publicistiky soustřeďující se na soudní případ z pohledu justičního projednávání 
  * Šéfredaktor – nejvýše postavený vedoucí pracovník redakce zodpovědný z hlediska obsahu a formy za veškerou činnost příslušného média 
  * Úvaha – publ. meditativní útvar o politické, hospodářském či osobním postoji autora ke konkrétnímu problému: vychází ze známých informací, více se však zaměřuje na vzájemné vazby faktů a argumentů a jejich souvislosti 
  * Úvodník – druh článku zaujímající zásadní stanovisko k nějakému aktuálnímu problému, vyjadřuje stanovisko listu, vedení redakce nebo vydavatele; vychází z faktů, kt. už jsou známa a zpracována ve zpravodajství » známé info však vysvětluje a doplňuje o stanovisko se snahou ovlivnit čtenáře 
  
Zpráva
  * kompozice zprávy – základním principem tématicko-kompoziční výstavby psaných zpráv je  tzv.  obrácená pyramida s přísně vyčleněnými odstavci (odstavců může být samozřejmě méně nebo více  - např. rozvíjení opozitního mínění):
  * 1. ods. sděluje podstatu události a sumarizuje obsah celého sdělení
  * 2. ods. zprávy uvádí osobu, která má k události blízký vztah a její tzv. slovní reakci
  * 3. ods. uvede téma, které podstatu události rozvíjí, následuje reakce též či další osoby 
  * třetí a čtvrtý odstavec buď doplňují a rozvíjejí první a druhý, anebo jsou ve vztahu k nim protikladné, opozitní; Podle rozměrů či aspektu událostí a podle záměrů editora je odstavců více nebo méně
  * závěr sdělení pak obsahuje souvislosti; takové členění umožňuje řadit odstavce podle důležitosti, jakou jim editor přisuzuje, některé vypouštět nebo zkracovat
  
  Komentář 
  * z latinského „Commentarius“ = zápis, deník, vysvětlivky…
  * druh článku, jenž vznikl z komentované zprávy a poznámky k událostem; vychází ze známých faktů, jevů nebo myšlenek, které dává do souvislostí, odhaluje jejich pozadí, příčiny i důsledky, připojuje subjektivní pohled
  * pokud má být komentář zasvěcený, předpokládá specializaci v oboru a široké zdrojové zázemí
  * stejně jako článek může užívat statistických údajů, jeho specifikum je však v nápadu, zpracování, použití neotřelých jazykových prostředků a pointování
  * český komentář je od svého vzniku v 19. století polemický, politický a satirický, což je dáno okolnostmi jeho vzniku v rámci Rakouska – Uherska.
  
  Glosa  
  * z řeckého „glóssa“ = jazyk, řeč
  * obecně poznámka na okraj nebo mezi řádky; žurnalistický druh se svérázným publicistickým akcentem, v němž se odráží jediná otázka nebo problém a jehož řešení je pouze naznačeno, nikoliv definitivně vyjasněno
  * autor glosuje, často ironicky, vzniklou situaci; Patří k nejdrobnějším komentativním textům, bývá otiskována v názorových stránkách  novin
  
  Fejeton 
  * z francouzského „feuilleton“ = lístek, též zvaný podčárník  
  * klasický představitel subjektivní publicistiky s dominantním názorem tvůrce na jeden fakt, umocněný lehkou stylistickou formou
  * správný fejeton graduje do pointy, využívá ironie a sarkasmu
  * problém se snaží vidět nově, z nečekaného úhlu pohledu
  * graficky bývá fejeton odlišován kurzívním typem písma
  * H. Heine, A. S. Puškin, V. Hugo, R. Těsnohlídek, K. Čapek, K. Poláček…
  
  Sloupek 
  * jediný z publicistických žánrů, který vznikl na objednávku, když chtěl šéfredaktor Lidových novin Arnošt Heinrich ve 20. letech 20. století obohatit výrazové pojetí uznávaného deníku, sloupek stojí na vtipném, anekdotickém nápadu, podnětem je zážitek nebo pozorování, jež se snaží s vtipem a někdy ironií dovést ke zevšeobecnění
  * na rozdíl od fejetonu se uzavírá s tématem do skutečné klece jednoho sloupce - je tedy aktuálnější, stručnější a konkrétnější
  
  Článek
  * laicky vše v novinách kromě zprávy
  * v odborném pojetí samostatný žánr,, obsahující jasné, věcné, srozumitelné a logické vysvětlení události nebo myšlenky, faktů a jevů
  * článek hledá souvislosti, příčiny, následky, analyzuje a třídí fakta, doplňuje je argumenty a přináší zobecnění
  * článek přináší subjektivní přístup autora v oblasti kompozice, jazyka, stylu, a proto je řazen k materiálům publicistickým nebo analytickým
  * kromě zprávy je historicky nejstarší, má různé podoby – úvodník, komentář, analýza….
  
  Reportáž 
  * z latinského „reporto“ = zprávu přinésti, anglicky report = zpráva
  * publicistický žánr, svědecká výpověď konkrétního zážitku v písemné, slyšené nebo vizuální podobě
  * spojuje v sobě aktuální informační a názorovou složku, vychází z bezprostřední nezvyklé situace, jíž byl autor většinou osobně  přítomen 
  * reportér pozoruje a popisuje, hledá souvislosti příběhu, děj ztvárňuje prostřednictvím jednajících osob
  * v reportáži jde o nejsubjektivnější podobu publicistického vyjádření, v níž existují různé kompoziční postupy; i proto je reportáž využívána zejména při konfliktních  výpovědích o skutečných událostech, kdy autor musí základní faktografii získat dotazováním, hledáním či rešeršní činností
  * psaná reportáž dnes prožívá krizi, z deníků se přesunula do časopisů a zejména do televize. Viz také investigativní žurnalistika (= je zaměřená na získávání informací o záležitostech, které jsou předmětem veřejného zájmu; typické je pátrání po pozadí případu – viz aféra Watergate USA)
  
  Rozhovor
  
  Interview  (angl. = schůzka, rozhovor, původně z franc. entrevoir, přenesného do angl. inter a view) – obecně rozhovor
  - Žurnalistická  metoda, jak získat informace
  - Samostatný, v médiích uplatňovaný novinářský druh:
         Zpravodajský rozhovor, v podstatě dialogizovaná zpráva, která má odpovědět na základní otázky Kdo?, Co?, Kde?, Kdy? a  případně Proč? A Jak?,  přímá výpověď  dotazovaného se používá  především pro  větší autentičnost informace nebo z praktických důvodů, kdy novinář chce jasně dát  najevo čtenáři, že informace  pochází od  dotazované osoby  a novinář odpovědi  „pouze reprodukuje“. 
        Žurnalistický rozhovor, interview  - Dialog otázek a  odpovědí, v němž partneři  na rozdíl od diskuse mají jasně stanovené role tazatele a odpovídajícího (např. v televizním rozhovoru se často dotazovaný snaží obrátit  role a  ptát se   novináře /moderátora/,  ten ho ale musí usměrnit).
  Interviewovaná osoba je většinou veřejně známá (a to i negativně – viz vězeň  na doživotí Kájínek) nebo vynikající v nějakém oboru, aby její názory mohly zaujmout recipienty (zpovídaný může být i hrdinou jednoho dne, ale i tak platí, že v tu chvíli jde o osobu veřejně známou).
  Rozhovor iniciuje 
  Autorizace interview - souhlas zpovídaného s konečnou verzí záznamu 
  
  Rozhlasové zpravodajství
  
  Struktura mluvených zpráv není konická, má tzv. měkký začátek. Začíná kulisou, scénou, která má vzbudit posluchačův zájem. A teprve pak následuje významové jádro. 
  Délka zpráv se všeobecně snižuje.. Posloupnost zpráv závisí na charakteru stranice. Zatímco bulvární stanice začínají zpravodajské celky informacemi, které mají upoutat zájem publika (neštěstí, vraždy, senzace), seriózní stanice se při volbě posloupnosti zpráv řídí důležitostí informací. 
  Za nejdůležitější se pokládají ty, které jsou důležité pro všechny občany světa nebo pro více zemí, následují informace důležité pro občany vlastní země, pak informace z jiných zemí, které nejsou významné pro občany vlastní země.  Zprávy o akutních událostech mají přednost před protokolárními. Pro místní a regionální stanice jsou často důležitější místní a regionální informace než celostátní (ty vysílají celoplošné stanice). Informace o aktuálních událostech mají přednost před komentáři.
  Rozlišení mezi zpravodajstvím a publicistikou odpovídá  jak tradicím naší rozhlasové teorie a praxe, tak také požadavku oddělení zprávy od komentáře. A konec konců také na v poslední době poněkud opomíjenou čistotu žánrů.
  
  Rozdíl mezi zpravodajstvím a publicistikou v rozhlasové žurnalistické tvorbě:
  
  - míra subjektivnosti (respektive objektivnosti) v přístupu k žurnalistickému zpracování tématu. Zatímco ve zpravodajství jde o maximální eliminaci subjektivního hodnotícího stanoviska, v řadě publicistických žánrů se osobní názor autora dokonce očekává (poznámka, komentář,  recenze, vystoupení aj.). Posluchači by  však mělo být vždy zřejmé, kdy jde o zprostředkování nestranné, objektivní informace a kdy o vyjádření stanoviska, názoru, postoje
  - žurnalistický záměr – jestliže cílem rozhlasového zpravodajství  je poskytnout informaci o aktuální události, pak v publicistice jde o vysvětlení aktuálního problému nebo zobrazení nějakého jevu s vyjádřením osobního stanoviska autora. Zatímco ve zpravodajství je informace cílem, v publicistice je východiskem žurnalistické práce
  - formální znaky  - zejména způsob použití jazykových prostředků při zpracování žurnalistického materiálu, charakter interpretace textu, míra využití rozhlasových specifik, žánrů, hudebních předělů, zvukových efektů….
  
  Zásady rozhlasového zpravodajství
  
  - novost – každá rozhlasová zpráva by měla posluchači přinést novou informaci, nové poznání, nový pohled na událost…. Informace, kterou posluchač už získal z jiných zdrojů (tisk, televize… viz též čerpaní z tisku jako zdroje informací), ztrácí pro něj hodnotu. V případě, že zprávu opakujeme, je nutné ji vždy aktualizovat. Nikdy bychom neměli reprizovat zprávu ve stejné podobě. Když nemáme nová fakta, tak alespoň text stylisticky obměnit (viz kritéria zprav. hodnot -  událost se vyvíjí). 
  
  - zajímavost  - nejpozorněji a nejsoustředěněji jsou sledovány ty zprávy, které jsou pro posluchače nejzajímavější. Zpravodajství by se tedy nemělo vyhýbat tématům, která se týkají prominentních osob (významní politici, umělci, sportovci – viz též Blesk na titulu) a atraktivních, zajímavých událostí. To ovšem předpokládá znalost specifických zájmů a poslechových potřeb hlavních cílových skupin, pro které se v daném okamžiku zpravodajská relace vysílá –  posluchačské průzkumy.
  
  - závažnost – pozornost posluchačů  upoutá a udrží to, co je pro ně důležité, co se jich nějak dotýká. Viz 16 kritérií zpravodajské hodnoty informace – např. události na druhé straně zeměkoule jsou pro posluchače třeba méně závažné, než které se staly v jeho městě.  Proto regionální rozhlas by měl dávat přednost  událostem lokálního významu, které jsou pro jeho posluchače rozhodující. Když posluchač dospěje k názoru, že zpravodajství nepřináší jím očekávané hodnoty, přeladí…
  
  - střet názorů, konflikt – dodá zprávě dramatické napětí a udržuje pozornost posluchačů (nanejvýš po 2 minutách klesá pozornost, pokud nepřijde „impuls“). Navazují publicistika by měla ale vysvětlit příčiny tohoto konfliktu
  
  - zábavnost – zvýšení poslechovosti zpravodajství rozhlasové stanice bývá často podmíněno zvýrazněním jeho zábavné složky  (Evropa 2  a Renata Kajdžas). Zábavnost by ale neměla být chápána jako protiklad k serióznosti zpravodajství. Zprávy s humorným obsahem mohou zpravodajskou relaci odlehčit, uvolnit  určité psychické napětí, které vzniká při soustředěném poslechu. Zpravidla se zařazují do závěru relace jako tzv. tečka za zprávami
  
  - objektivnost – nestrannost, oddělení zpravodajství od subjektivního hodnocení a komentáře (jde o vztah mezi faktem a názorem na něj), ověřování pravdivosti, uvádění protikladných názorů. V rozhlasovém zpravodajství bývá zásada objektivnosti nejčastěji porušována:
                - při výběru informací k jejich zpravodajskému ztvárnění ( některé informace mohou být novináři „bližší“…)
                - při jejich zpracování do tvaru rozhlasové zprávy ( některým událostem může být věnována větší stopáž  než jiným bez ohledu na jejich společenskou závažnost)
                - při jejich řazení do zpravodajské relace (méně významná zpráva zařazená  do čela zpravodajské relace  může v posluchači vyvolat dojem, že je společensky závažnější než jiné uprostřed nebo v závěru relace)
                - nezřídka vybírány zprávy, které odpovídají očekávání šéfredaktora nebo majitele rozhlasu. Novináři se také zaměřují na mocenské elity, od kterých získávají tzv. exklusivní informace, a v obavě, aby tento zdroj neztratili, tak postupně podlehnou jejich vlivu. Novináři nemohou dělat  politiku, mají informovat, analyzovat, komentovat…
  
  Vyváženost, jasnost a srozumitelnost, přesnost 
  Při tvorbě rozhlasového zpravodajství existují zvýšená rizika nepřesnosti, která vyplývají z těchto rozhlasových specifik:
  - rozhlasové zprávy musí být maximálně stručné. 
  Rozhlasová zpráva musí být relevantní, důležitá, tragická, neobvyklá, jde o cosi posledního, jde o cosi nejdražšího, je bezprostřední, zajímavá, kontroverzní, jde o jakési prvenství, jde o cosi největšího, je legrační či ironická (A. Boyd: Zpravodajství v rozhlase a televizi –britský novinář)
  
  Obrazové zpravodajství
  
  Televizní zpravodajství v našich podmínkách 
  - místní kabelové televize
  - regionální stanice
  - komerční celostátní televize (kruhy – co se týká mě, mé rodiny, mého dvorku, mé obce…)
  - veřejnoprávní televize (důležitost pro lidstvo, republiku, skupinu, jednotlivce…)
  
  Rozdílné typy zpráv pro 
  - ranní vysílání ( pokud možno se neřeší  problémy, nic ošklivého)
  - denní zpravodajská relace ( co den přináší)
  - večerní hlavní zprávy – nejvíce prostoru pro nejdůležitější zprávy
  - noční zpravodajská relace (zkrácené zprávy, jen to nejpodstatnější)
  
  Nejdůležitější je aktuálnost – zpráva musí být co nejčerstvější
  Informační hodnota – zpráva nevysvětluje, jen jednoduše a srozumitelně co nejpřesněji    informuje o události
  Je bezprostřední – napsaná jakoby v posledních minutách
  Má hovorový styl, zní přirozeně, neplýtvá slovy, jednoduché věty 
  
  Stavba televizní zprávy:
  
   Nepoužívá se obrácená pyramida, ale metoda nazvaná DRAMATICKÁ JEDNOTA.
  
  1. VYVRCHOLENÍ (co se stalo)
  2. PŘÍČINA (proč, okolnosti)
  3. ÚČINEK ) co s tím pojí, pozadí, následky)
  
  Nejdůležitější je první věta – musí něčím zaujmout
  Synchron ( rozhovor nebo stand-up) a asynchron (spojovák)
                              
  
  Žurnalistická fotografie
  
  Fotografie jsou neoddělitelnou složkou tisku (využívají se, pokud nejsou „pohyblivé“ obrázky, také v televizi). Člení se na dokumentární (zpravodajské a ilustrační fotografie.
  Některé jsou doplněny popiskami, jiné žádný slovní text nevyžadují. Každopádně by ale vždy měl být uveden autor fotografie  nebo agentura, která fotografii poskytla (EPA, Reuter, ČTK…).
  
  Grafik se setkává při své práci na grafickou podobou novin se třemi základními okruhy problémů:
  - Mechanika čtení -  se zvyšujícím se věkem se zhoršuje zrak, nutné čitelné písmo, grafické symboly…
  - Psychologie čtení – čtení je poměrně náročné, lidé raději při „únavě“ si pustí televizi nebo rozhlas…
  - Hospodárnost typografie – musí se prodat za cenu výrobní a příjmy z reklamy. Různé vymyšlenosti hodně stojí
  
  Funkční fotografie
  
  Musí dojít ke komunikaci mezi čtenářem a grafikem (redaktorem)
  Na libovolné stránce je výchozím bodem levý horní roh. 
  
  Co je Rada pro reklamu?
  Rada pro reklamu byla založena 23. srpna 1994 zadavateli reklamy, reklamními agenturami a médii dle zákona č. 83/90 Sb., o sdružování občanů.
  Rada pro reklamu je nestátní, nezisková organizace, která funguje jako sdružení s vlastní právní subjektivitou. Její činnost je financována reklamním průmyslem formou ročních členských příspěvků všech členů.
  Členy Rady pro reklamu jsou významné profesní asociace zadavatelů reklamy, reklamních agentur a všechna významná média spolu s podnikatelskými subjekty.
  Jaké má RPR cíle?
  Rada pro reklamu vznikla za účelem prosazování samoregulace reklamy. Hlavním cílem Rady pro reklamu je proto zajišťovat a prosazovat čestnou, decentní, legální a pravdivé reklamy na území České republiky.
  Co znamená samoregulace reklamy ? 
  Podstatou samoregulace reklamy je nezasahování státu či státních orgánů do regulace reklamy. Reklama je přitom regulována pravidly, které přijme celý reklamní průmysl. Tato pravidla jsou vyjádřena v Kodexech reklamy, které se stát od státu liší podle historických, společenských a legislativních podmínek toho kterého státu.
  Samoregulace nenahrazuje právní regulaci - legislativu, nýbrž legislativu doplňuje o etická pravidla, na něž se legislativa nevztahuje. Samoregulace je velmi flexibilní, rychle se adaptující nástroj, který reaguje na všechny změny reklamního a mediálního trhu. Flexibilní přizpůsobení etických pravidel reklamy vývoji trhu je jednou z hlavních výhod samoregulace reklamy.
  Kterými oblastmi reklamy se RPR zabývá?
  Rada pro reklamu se zabývá posuzováním stížností na reklamu:
  - v tisku 
- na plakátovacích plochách 
- zásilkových služeb 
- v audiovizuální produkci 
- kinoreklamu 
- v rozhlasovém a televizním vysílání
  Kterými oblastmi reklamy se RPR nezabývá?
  Rada pro reklamu se v žádném případě nezabývá reklamou volební a reklamou politických stran ve všech jejích formách.
  Rada pro reklamu se rovněž nezabývá stížnostmi na reklamu, v níž převažují právní aspekty nad aspekty etickými 
  Kdy RPR zasahuje ?
  Rada pro reklamu je oprávněna zahájit tzv.rozhodovací proces (proces projednávání stížností) pouze v souladu s jednacím řádem Rady pro reklamu.
  Rada pro reklamu zahájí rozhodovací proces pouze :
  a. obdrží-li stížnost na konkrétní reklamu (stížnost může přitom podat jakákoliv fyzická či právnická osoba nebo státní orgán) nebo 
  b. z vlastního podnětu, nabude-li přesvědčení, že konkrétní reklama může porušovat některé ustanovení Kodexu reklamy.
  Jaké má RPR pravomoci ?
  Rada pro reklamu jako nestátní, nezisková organizace nemůže udělovat finanční pokuty či jiné sankce. 
  Rada pro reklamu vydává pouze rozhodnutí, jež mají formu doporučení. Přestože rozhodnutí Rady mají pouze formu doporučení, od roku 1994 bylo pouze 5 rozhodnutí Rady nerespektováno. 
  Co je obsahem KODEXu reklamy?
  PREAMBULE
  Cílem Kodexu reklamy je napomáhat tomu, aby reklama byla pravdivá, slušná a čestná, a aby v rozsahu Kodexu respektovala mezinárodně uznávané zásady reklamní praxe vypracované Mezinárodní obchodní komorou.
  Kodex nenahrazuje právní regulaci reklamy, nýbrž na ni navazuje doplněním o etické zásady. Kodex je určen všem subjektům působícím v oblasti reklamy a stanoví jim pravidla profesionálního chování. Kodex se zároveň obrací k veřejnosti a informuje ji o mezích, které subjekty působící v reklamě či reklamu užívající dobrovolně přijaly a hodlají je samy vynucovat prostřednictvím etické samoregulace.
  Členské organizace RPR výslovně uznávají Kodex a zavazují se, že nevyrobí ani nepřijmou žádnou reklamu, která by byla v rozporu s Kodexem, popřípadě že stáhnou reklamu, u níž by byl takový rozpor dodatečně zjištěn orgánem etické samoregulace v reklamě.
  Zároveň členské organizace RPR budou usilovat o to, aby i všechny ostatní subjekty působící v oblasti reklamy na území České republiky respektovaly cíle i jednotlivá ustanovení tohoto Kodexu.
  Odpovědnost za dodržování kodexu 
  1. Základní odpovědnost za dodržování Kodexu nese zadavatel reklamy pokud reklamu schválil či jinak s ní vyjádřil souhlas.
2. Reklamní agentury nesou odpovědnost za výrobu reklamy a její zadání médiím.
3. Média nesou odpovědnost za šíření reklamy.
  Základní zásady reklamy
  1. Reklama musí být slušná, čestná, pravdivá a musí být vytvářena s vědomím odpovědnosti vůči spotřebiteli i společnosti.
2. Reklama musí respektovat zásady čestného soutěžení.
3. Žádná reklama nesmí v zásadě ohrožovat dobré jméno reklamy jako takové či snižovat důvěru v reklamu jako službu spotřebitelům.
  Vztah Kodexu k právní regulaci
  1. Rada pro reklamu neaplikuje platný právní řád, ale porovnává výsledky činnosti subjektů reklamy (tj.reklamu) s tímto Kodexem. Posuzování či sankcionování porušení platného právního řádu subjekty reklamy není v kompetenci Rady pro reklamu. 
  2. Vzhledem k tomu, že základním cílem založení Rady pro reklamu byla ochrana spotřebitele před působením reklam, které jsou v rozporu s běžně uznávanými etickými normami v České republice, je Rada pro reklamu oprávněna v případě, že jak stěžovatel, tak dotčený jsou soutěžiteli, zahájit rozhodovací proces a ve věci rozhodnout pouze v případě, že chování dotčeného závažným způsobem poškozuje zájmy spotřebitele.
  Všeobecné zásady reklamní praxe
  1. Reklama nesmí obsahovat tvrzení a vizuální prezentace, které by porušovaly hrubým způsobem normy slušnosti a mravnosti obecně přijímané těmi, u nichž je pravděpodobné, že je reklama zasáhne. 
  2.Reklama nesmí zejména obsahovat prvky snižující lidskou důstojnost.
  3. Reklama nesmí být koncipována tak, aby zneužívala důvěru spotřebitele či využívala nedostatku jeho zkušeností či znalostí, či jeho důvěřivosti.
  4. Reklama nesmí využívat podprahové vnímání spotřebitele.
  5. Reklama nesmí být skrytá, zejména nesmí předstírat, že jde o jiné způsoby šíření informací (vědecké pojednání, reportáž apod.), než je reklama.
  6. Reklama nesmí šířit klamavé údaje o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech. 
  7. Reklama nesmí bez oprávněného důvodu využívat motiv strachu.
  Zvláštní požadavky na reklamu
  1. Spotřebitelé nesmí být reklamou vedeni k tomu, aby produktům přiznávali nepoměrně vyšší užitnou hodnotu, než odpovídá jejich skutečné hodnotě.
  2. Reklama nesmí útočit na jiné produkty, inzerenty nebo reklamy a nesmí se snažit tyto výrobky, inzerenty či reklamy diskreditovat, a to ani přímo ani nepřímo.
  3. Reklamy nesmí svým všeobecným vzhledem, vyobrazeními, použitím sloganů, vizuálních prezentací, hudby či zvukových efektů být podobné jiným reklamám tak, že by bylo pravděpodobné zavádění či zmatení spotřebitele či využiti výsledků cizích nápadů a pracovního úsilí.
  4. Reklama nesmí zobrazovat žádné žijící osoby a ani na žádné žijící osoby nijak odkazovat v případě, že s tím tyto osoby předem výslovně nesouhlasí. 
  5. Reklama nesmí ke svému působení využívat nositele veřejné autority (například politiky, představitele odborných medicínských a jiných společností), i když by oni sami se svým úplatným či bezúplatným působením v reklamě souhlasili.
  Co Evropská unie ? 
  Rada pro reklamu nevznikla samovolně, nýbrž po vzoru západoevropských států, které se podílely na jejím vzniku v roce 1994. Základní model fungování RPR převzala od britské The Advertising Standards Authority, považované za nejvýznamnější samoregulační instituci v Evropě. 
  Rada pro reklamu je od roku 1995 řádným členem Evropské aliance pro samoregulaci reklamy (EASA), sídlící v Bruselu. EASA, která v současnosti sdružuje 27 samoregulačních institucí z 23 států Evropy, koordinuje spolupráci národních institucí a spolupracuje při řešení stížností přes hranice jednotlivých států, kdy např.zadavatel pochází z jednoho státu a reklama je šířena ve státě druhém.
  Rada pro reklamu byla první východoevropskou organizací, přijatou za řádného člena EASA na jaře 1995. Význam RPR na evropském poli byl vyjádřen volbou ředitele Rady pro reklamu viceprezidentem EASA pro oblast střední a východní Evropy v roce 1997 a jeho následným potvrzením v této funkci až do roku 2001.
   
  FERDINAND PEROUTKA
  
  * narodil se 6.2.1895 v Praze a zemřel v New Yorku 20.4.1978; byl českým novinářem a politickým publicistou liberální orientace
  * vystudoval Gymnázium na pražských Královských Vinohradech
  * žurnalistickou dráhu zahájil roku 1914 v Herbenově časopisu Čas jako výtvarný referent – tím je také považován za průkopníka expresionismu v českých zemích
  * v letech 1919 – 1924 byl redaktorem deníku Tribuna a v letech 1924 – 1939 řídil kulturně politickou revui Přítomnost; pravidelně také přispíval do Lidových novin  
  * Navazoval na havlíčkovskou novinářskou tradici, současně byl ovlivňován anglosaskou publicistikou a kulturou vůbec; vynikal barvitým, živým a jadrným stylem se sklonem k ironii, střízlivým a pronikavým pohledem na aktuální skutečnost i smyslem pro historické souvislosti přítomného dění
  * filosoficky vycházel z pragmatismu, politicky v zásadě zastával pozice "Hradu", i když si vždy zachovával odstup nezávislého novináře
  * patřil ke kruhu tzv. "pátečníků", k důvěrníkům T. G. Masaryka i E. Beneše a k blízkým přátelům K. Čapka
  * ve 20.-30. letech vydal několik esejistických knih, zvláště pak zaujal úvahami o české národní povaze Jací jsme (1924) a rozsáhlým dílem o počátcích ČSR Budování státu (4 svazky, 1933-38, nové vydání 1991-92), vynikajícím zejména portréty osobností a charakteristikami stran a politických proudů
  * v letech 1939 – 1945 byl vězněn v nacistických koncentračních táborech v Dachau a Buchenwald
  * v letech 1945 – 1948 byl šéfredaktorem Svobodných novin a zároveň obnovil i časopis Přítomnost pod názvem Dnešek
  * mezi roky 1945 – 1946 byl i poslancem Prozatímního národního shromáždění jako hospitant národně socialistického klubu; kriticky vystupoval proti sílícím totalitním tendencím v čs. politickém životě a stále skeptičtěji se stavěl k perspektivám demokratického vývoje v poválečné ČSR (politické komentáře a úvahy ve Svobodných novinách a v Dnešku - knižně ve výboru Tak nebo tak, 1947)
  * po únorovém převratu v roce 1948 odešel do exilu, do roku 1950 žil v Anglii, pak odchod do New Yorku
  * od roku 1951 po 10 let řídil československé vysílání  rozhlasové stanice Svobodná Evropa, pro niž psal pravidelně týdenní komentře a spolupracoval tak s řadou amerických periodik
  * v exilu vydal četné politické úvahy - Byl Edvard Beneš vinen? (1949) či Demokratický manifest (1959)
  * je také autorem divadelních her Oblak a valčík (prem. 1947, text 1948, obnovená prem. v ND 1993) a Šťastlivec Sulla (rukopis 1947, připravovaná premiéra na jaře 1948 z politických důvodů stažena, 1992 uvedeno jako inscenace v ČST)
  * zároveň je i autorem panoramatického románu o osudech českých lidí za druhé světové války Oblak a valčík (Toronto 1976, Praha 1991 a 1995), vzniklého na půdorysu stejnojmenného dramatu, a apokryfního historického románu o Janě z Arku Pozdější život Panny (Toronto 1980, Praha 1991)
  * jeho deníkové zápisy z let 1945-48 a z doby exilu, fragmenty vzpomínek a výbor z korespondence, byly vydány v souboru Ferdinand Peroutka - deníky...dopisy...vzpomínky (Praha 1995)
  * výbor z rozhlasových promluv z let 1951-77 vyšel pod titulem Úděl svobody (Praha 1995)
  
  
  
  
  
  Tiskový kodex
  Tiskový kodex
  
  (Publicistické zásady)
  
Tiskový kodex Unie vydavatelů je základem systému samoregulace v odvětví periodického tisku v České republice. 
Zásady v něm obsažené slouží k zachování profesní etiky a nejsou pravidly, zakládajícími právní odpovědnost. Dodržování stanovených zásad zajišťují vydavatelé a novináři věcně i podle smyslu jednotlivých ustanovení, porušování zásad, jejich interpretaci a doplňování Tiskového kodexu řeší nebo zajišťuje Česká tisková rada, která je samostatným orgánem Unie vydavatelů. Je etické respektovat rozhodnutí České tiskové rady a zveřejňovat její rozhodnutí.

1. Svoboda tisku, jeho úloha a veřejný zájem
2. Pravdivost a přesnost
3. Ochrana osobnosti
4. Ochrana soukromí
5. Presumpce neviny
6. Ovlivňování
7. Děti


  Statut České tiskové rady
  
1. Ustavení a kompetence
2. Úkoly
3. Členové
4. Složení a rozhodování
5. Prezidium
6. Tajemník
7. Pravidla řízení
8.  Rozhodnutí

  
  ZÁSADY ZJIŠŤOVÁNÍ, ZAZNAMENÁVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ DAT, DEFINICE VÝSTUPŮ A KONTROLA VYTVOŘENÉHO DATOVÉHO SOUBORU
  
  Základní zásady 
  Zaznamenávají se inzeráty uveřejněné v titulech periodického tisku podle Seznamu monitorovaných titulů dle přílohy č. 1 smlouvy. Do databáze se kodují všechny inzeráty, včetně inzerátů propagujících vydavatele nebo jakýkoli jím vydávaný titul i titul, v němž je daný inzerát publikován (vlastní inzerce). Tato inzerce však není oceňována a ve výstupech lze tuto inzerci odfiltrovat jako zvláštní produktovou kategorii. Rozlišujícím znakem vlastní inzerce je uvedení jména nebo loga daného titulu, jeho vydavatele nebo jeho dalších titulů v inzerátu. Inzeráty nadací se neoceňují a označují se zvláštním produktovým kódem (platné od roku 2004).
  
  Zpracovávané tituly
  Redakční části (přílohy)
  V titulech členěných typograficky do jednotlivých částí nebo redakčních příloh se inzeráty zaznamenávají vždy podle umístění inzerátu v těchto jednotlivých částech, které jsou v Seznamu monitorovaných titulů uvedeny jako samostatné položky (media). UVDT aktualizuje přehled těchto částí u titulů 4 krát ročně. 
  Tematické, komerční, inzertní přílohy
  Tyto přílohy jsou pravidelnou nebo nepravidelnou součástí titulů. Obsahují mimo inzerce také redakční texty (části). Jsou většinou produktem vydavatele titulu a většinou mají stejné nebo blízké typografické provedení jako daný titul. Pokud se liší od ostatního titulu formátem, lomí se velikost inzerátu v nich otištěných poměrem plochy strany přílohy k ploše ostatního titulu. Stejné pravidlo platí i pro ocenění inzerátů v těchto přílohách, pokud pro ně není v ceníku zvláštní ustanovení. Inzeráty otištěné v těchto přílohách jsou označeny v kodu formátu znakem I.
  Vkládaná inzerce
  Vkládanou inzercí se rozumí reklamní materiály jednotlivých nebo sdružených inzerentů vložené do titulů (letáky, brožury, katalogy, reklamní předměty – společně vklady). Za vkládanou inzerci se nepovažují inzertní nebo tematické přílohy titulů, které jsou většinou jako „příloha“ nebo podobným výrazem označeny. Zpracování vkládané inzerce je upraveno v samostatné části metodiky.
  Regionální inzerce
  U každého titulu, na jehož stránkách alespoň část inzerce územně mutuje, je odlišena společná hlavní část vydání a mutace titulu. Pokud společná hlavní část vydání neexistuje, zpracovávají se u takového titulu samostatně všechna územně mutující vydání.
  Pro společnou hlavní část a jednotlivé regionální mutace titulu jsou v Seznamu monitorovaných titulů uvedeny samostatné položky (media). UVDT aktualizuje přehled regionálních mutací titulů 4x ročně.
  Ve společném hlavním vydání jsou zpracovávány všechny inzeráty z plášťových stran. Mutace jsou zpracovávány samostatně, jejich identifikace a členění respektuje podmínky jejich umístění a odlišnosti cenových sazeb uplatňovaných v aktuálně platném ceníku inzerce pro územně odlišené umístění inzerátu v titulu. V pochybnostech se vychází ze srovnání zveřejnění inzerátů v jednotlivých vydáních (mutacích) ve vztahu k platnému ceníku inzerce.
  Spoty otištěné současně ve všech mutacích daného titulu (celostátní inzerce na regionálních stranách) jsou zaznamenávány na příslušných stranách regionálních mutací jako regionální inzerce a navíc jsou označeny speciálním znakem pro jejich vytřídění.
  
  Velikost inzerátů
  Jmenovitě zaznamenávané inzeráty
  Plošné inzeráty u časopisů o velikosti 1/8 strany a větší u časopisů jsou zaznamenávány jednotlivě, samostatným kódem obsahujícím položky viz zaznamenávané informace u plošných inzerátů.
  Plošné inzeráty u deníků větší než 1/20 strany s cenou vyšší než 5000 Kč jsou zaznamenávány jednotlivě, samostatným kódem. Samostatným kódem se zaznamenávají také inzeráty ve speciálně označené pozici „ucho“.
  
  Inzeráty zaznamenávané souhrnně
  Veškeré inzeráty menší než uvedené limity a řádková inzerce se zaznamenávají souhrnně za vydání v členění na inzerci plošnou a řádkovou a v každé z těchto kategorií ještě samostatně na zaměstnání a ostatní. Cena se stanovuje přepočtem podle souhrnné plochy. Řádková inzerce se zaznamenává a její cena přepočítává váženým průměrem osobní a komerční inzerce dle indexů stanovených vydavateli.
  
  Zaznamenávané informace u plošných inzerátů, označených kódem
  * titul (hlavní vydání, mutace)
  * datum vydání*
  * číslo vydání u časopisů
  * číslo strany 
  * formát - pozice (značení stran dle systému A-Connectu, např. obálka, redakční strana, vkládaná inzerce apod.)
  * formát – velikost (rozměr zlomkem a u deníků také v centimetrech výšky a počtu sloupců)
  * formát - barevnost
  * ceníková cena
  * plocha inzerátu (u časopisů desetinným vyjádřením zlomku představujícího formát spotu, u deníků přesným podílem plochy inzerátu vůči přesné ploše strany)
  * produktová kategorie (podle kodovníku A-Connectu)
  * produktový kod (podle struktury kodovníku definovaného UVDT)
  * značka, produkt (typ), varianta provedení inzerátu
  * inzerent (pokud lze identifikovat, jinak „neznámý inzerent“), od roku 2004 zřízen kod „inzerent pod značkou“ pro takto označené inzeráty 
  * síťový znak – pro spoty otištěné současně ve všech mutacích daného titulu (celostátní inzerce na regionálních stranách)
  dodatečné informace přiřazené titulu 
  - nadřazený titul (Medium1)
  - vydavatel 
  - skupina titulů (Skupina1 – dodává A-Connect, Skupina 2 dle zadání uživatele)
  další dodatečné informace (speciální kategorie – dle zadání uživatele)
  
  Barevné varianty inzerátů
  Při zpracování se rozlišují tři varianty barevného provedení inzerátů (černobílé, s barvou a plnobarevné).
  
  Nové inzeráty
  První publikace nového provedení inzerátu v komoditních skupinách, v nichž A-Connect pořizuje archív premiérových spotů mají záznam v položce Mutace .
  
  Určování cen
  Oceňování inzerátů vychází z  platných ceníků vydavatelů, jejichž tituly jsou monitorovány. A-Connect odpovídá za to, že je používán aktuální ceník a výpočet ceny zahrnuje všechny zjistitelné ceníkové odlišnosti parametrů jmenovitě zaznamenávaného inzerátu. 
  
  Vkládaná inzerce
  Vkládaná inzerce se zpracovává podle těchto zásad:
  Regionalita
  U deníků s regionálními mutacemi se sleduje, zda se vložený inzerát vyskytuje v celém nákladu (všech mutacích) nebo jen v části (některých mutacích). V případě vložení do celého nákladu se postupuje podle ceníku pro celostátní inzerci a inzerát nebo inzeráty se kodují v položce (Medium) určené pro celostátní inzerci. Při vložení reklamy jen do části nákladu se postupuje podle ceníku pro jednotlivé mutace, v nichž byla reklama vložena. Inzerát nebo inzeráty se v tomto případě kodují do položek (medií) těch mutací, v nichž se vklad vyskytuje.
  Velikost a oceňování
  a - V databázové kategorii Format se zaznamenává vždy skutečný počet stran vložené reklamy (leták – 21, vícestránkové - 41, 81 apod.). 
  b - V databázové kategorii Duration se uvádí vždy skutečný počet stran vložené reklamy vyjádřený celým číslem bez ohledu na poměr formátu (velikosti strany) vkladu a formátu nosného titulu 
  c - Pokud lze provést ocenění vkládané inzerce dle zásad obsažených v ceníku, postupuje se tímto způsobem. To platí zejména pro případy, kdy je cena vkládané inzerce odvozena od hmotnosti vkladu a nákladu titulu, nebo je-li uvedena cena jednorázová. 
  d - Pokud nelze stanovit cenu vkládané inzerce dle odstavce c nebo je v ceníku určena za stranu jednotlivou stranu vkladu, vypočte se cena vkladu jako násobek počtu jeho stan a ceníkové ceny za běžnou celostranu v nosném titulu, a to buď celostátního vydání nebo regionální mutace (viz Regionalita).
  Vkládaná inzerce (jednotlivé vklady) se ve všech případech koduje jako jeden celek i v případě, že vklad obsahuje více samostatných inzerátů. Inzerentem je v tomto případě ten, kdo zadal vložení do nosného titulu nebo případně vklad vytvořil. Pokud se jedná o společný vklad omezeného počtu inzerentů, kteří společně vytvoří jeden vklad, uvedou se v položce jména těchto inzerentů (v podobě A_B_C).
  
  Zpracování a kontrola datového souboru vytvářeného záznamem inzerátů
  Inzeráty jsou zaznamenávány podle jednotné interní metodiky, zpracované jako manuál pro pracovníky TNS A-Connect. UVDT má právo se s touto metodikou seznámit a posoudit její soulad s celkovou metodikou monitoringu. TNS A-Connect bude na základě pravidelných kontrol ze strany UVDT a vydavatelů metodiku upravovat.
  TNS A-Connect zajišťuje průběžnou kvantitativní kontrolu zaznamenávaných údajů. O provedených kontrolách se vedou písemné záznamy. 
  Před předáním měsíčního datového souboru za běžný měsíc UVDT a oprávněným uživatelům musí být datový soubor podroben celkové srovnávací kvantitativní kontrole údajů, která musí být prokazatelně zaznamenána. 
  
  
  
  
Příloha č.2 k Výroční zprávě za rok 2003 
Mediální ohlas výstav Galerie Rudolfinum 



Československý socialistický realismus 1948-1958
Malba, plastika, objekty, dokumenty
7.11.2002 – 9.2.2003
________________________________________________________

Rozhlas
Český rozhlas 
* ČRO 1, Radiožurnál
	27.11.2002	rozhovor s Terezou Petiškovou (Míša Grimmová)
	3.12.2002	rozhovor o filmovém festivalu s Josefem Vomáčkou (Míša Grimmová)
	10.12.2002	Socialistický realismus a doprovodné programy s Josefem Vomáčkou
		(Míša Grimmová)
17.12.2002 Exkurze a výlety za architekturou socialistického realismu (Míša 
		Grimmová)
	10.1.2003 	Ozvěny dne (8:00)
16.2.2003 Zápisník domácích zpravodajů, zájem o výstavu v Rudolfinu – host Petr 
		Nedoma (13:05)

* ČRO 3, Vltava
	listopad 2002 – leden 2003 
		Mozaika: drobné oznamy k doprovodným programům (průběžně)
	10.11.2002	rozhovor s Petrem Nedomou (Karel Oujezdský)
	17.11.2002	rozhovor s Terezou Petiškovou (Karel Oujezdský)
	22.11.2002	O doprovodných programech s Josefem Vomáčkou (Karel Oujezdský)
	17.1. 2003	Socialistický realismus v Československém rozhlase 1948 – 1962 (120 
		minut s Josefem Vomáčkou a jeho archivními výzkumy)

* ČRO 5, Regina
	listopad 2002	oznamy o výstavě, několik pozvánek na doprovodné programy
	6.12.2002	120 minut s Petrem Nedomou ( Josef Vomáčka)

* ČRO 6 
	14.11.2002	Totalitní kultura v současnosti (Názory a argumentace, 18:10)

* Český rozhlas, zahraniční vysílání 
		vysílání francouzské redakce


ostatní české stanice
* Radio 1
	7.11.2002 – 9.2.2003
		30 x spot
		2x soutěž o ceny
		uvedení v Kulturním sevisu R1 1x týdně
		rozhovor cca 10 minut

* Classic.FM
	listopad 2002 – únor 2003
		14x oznam (za týden) ´= 226 oznamů celkem
		3x rozhovor (za týden) = 48 rozhovorů celkem

* Frekvence 1
	listopad 2002	vstup do vysílání telefonicky k zahájení výstavy (Josef Vomáčka)
	prosinec 2002 a leden 2003
		6 x vstup do vysílání k doprovodným programům telefonicky (Josef 
		Vomáčka)

* Radio Express
	leden a únor 2003
		2 x vstupy do vysílání telefonicky - doprovodné programy (Josef 
		Vomáčka)


zahraniční stanice
* BBC 	rozhovor s Petrem Nedomou
* Deutsche Welle 	rozhovor s Petrem Nedomou
* Radio LoRa, Curych 
		Repete Stimmen aus dem andern Europa
	5.3.2003	Tschechoslowakischer sozialistischer Realismus (8:00-8:20)


Televize
Česká televize
ČT 1 	6.11.2002	Události v kultuře: Výstava v Galerii Rudolfinum (19:38)
ČT 1 	listopad 2002	2 x rozhovor k zahájení výstavy a k doprovodným programům 
		(Petr Nedoma a Josef Vomáčka)
ČT 2 	9.11.2002 	Síto: Světová i česká literatura (22:05)
ČT 2 	7.12.2002 	Síto: Umělecké počiny a propadáky současnosti (22:28)
ČT 2 		333
ČT 1 	30.12.2002	Události v kultuře: Kulturní události 2002 (19:35)
ČT 1 	14.1.2003 	velký rozhovor k výstavě Socialistická architektura Ostravy ( Josef 
		Vomáčka)
ČT1 	15.1.2003	Paskvil
ČT 1 	26.2.2003	Pokračování příště. Seriál o seriálu Klement Gottwald


Prima TV
	6.11.2002	Minuty regionu: Projekt Československý socialistický realismus v Galerii 
		Rudolfinum (17:50)


Galaxie 
	leden 2003 	vstupy z expozice - Tereza Petišková a Petr Nedoma



Inzerce v tisku
art & antiques 	listopad 2002, barevná strana
Ateliér 	č.25-26/2002, s.10, barva
Labyrint	č.11-12/2002, s.243
MF Dnes 	6.11.2002, s. C/7, podval
Respekt	č.45/2002, 4.11.2002, s.24
	č.46/2002, 11.11.2002, s.24
	č.1/2003, 30.12.2002, s.20
	č.2/2003, 6.1.2003, s.24
	č.3/2003, 13.1.2003, s.17
	č.4/2003, 20.1.2003, s.17
	č.5/2003, 27.1.2003, s.17
Houser 	č.109, 7.11.2002, s.27
Pražské galerie /
Prague Galleries	Listopad-prosinec/November-December 2002



Kulturní a výstavní přehledy 
(tisková a internetová verze)
	říjen 2002–únor 2003
		Co kdy v Praze / cokdyvpraze.cz
		Přehled kulturních pořadů v Praze / pis.cz
		Česká kultura / ceskakultura.cz
		Houser / houser.cz
		Ateliér
		Pražské galerie / Prague Galleries


Bibliografie, ohlasy tisku
Marcel Kabát: Socialistický realismus na penzi. Lidové noviny, 8.8.2002, s.19
Martin Verner, Jiří Horský: Interview s Petrem Nedomou, historikem umění, ředitelem Galerie Rudolfinum. Architekt, 10/2002/Říjen, s.53
Marcel Kabát: Pestré defilé nechtěných karikatur. Galerie Rudolfinum představí obsáhlý soubor výtvorů československého socialistického realismu. Lidové noviny, 31.10.2002, s.17
bat: Díla socialistické kinematografie se představí v Biu Konvikt. Lidové noviny, 31.10.2002, s.20
Olga Szymanská: Československý socialistický realismus 1948-1958. Český dialog/Czech Dialogue, 11-12/2002, s.44
SORELA. Československý socialistický realismus 1948-1958. art & antique, listopad 2002, artmix – domácí .scéna
Magdaléna Váňová: Rudolfinum oživí socialistický realismus. Hospodářské noviny, 1.11.2002, s.11
Jan H. Vitvar: Takoví by měli být přední lidé nového věku. MF DNES, 2.11.2002, s. B/1 a B/8
Scéna 4. – 10. 11. 2002. Respekt XIII, 4.11.2002, č.45, s.23
Desetiletka socialistického realismu. Hospodářské noviny, 6.11.2002, s.8 – Tipy v krajích
Peter Kováč: Rudolfinum zaplavilo stalinské umění. flashnews.cz, 6.11.2002, kultura
HRM: Socialistické obrazy jsou po půl století znovu vystaveny. Zpravodajství ČTK, 6.11.2002, kultura
VAS: Výstavu o socialistickém realismus doplňují exkurze a semináře. Zpravodajství ČTK, 6.11.2002, kultura
Till Janzer: Der grosse Führer und die kleinen Brüder. Prager Zeitung, 7.11.2002, s.5 Tagblatt
Blanka Frajerová: Budovatelské obrazy se na chvíli vrací. Střední Čechy, 7.11.2002, s.3 Téma
Blanka Frajerová: Budovatelské obrazy se na chvíli vrací. Deníky Moravia, 7.11.2002, s.3 Téma
Blanka Frajerová: Budovatelské obrazy se na chvíli vrací. Vysočina, 7.11.2002, s.22 Téma
Blanka Frajerová: Co ještě na výstavě najdete. Střední Čechy, 7.11.2002, s.3 Téma
Blanka Frajerová: Co ještě na výstavě najdete. Večerník Praha, 7.11.2002, s.6 Téma
Blanka Frajerová: Co ještě na výstavě najdete. Vysočina, 7.11.2002, s.22 Téma
Blanka Frajerová: Malé nahlédnutí do rozsáhlé expozice. Deníky Moravia, 7.11.2002, s.3 Téma
Blanka Frajerová: Malé nahlédnutí do rozsáhlé expozice. Střední Čechy, 7.11.2002, s.3 Téma
Blanka Frajerová: Malé nahlédnutí do rozsáhlé expozice. Večerník Praha, 7.11.2002, s.6 Téma
Blanka Frajerová: Malé nahlédnutí do rozsáhlé expozice. Vysočina, 7.11.2002, s.22 Téma
Blumfeld S. M.: Propaganda a kýč, Právo, 7.11.2002, s.1 Salon
Magdalena Váňová: Umění socialismu láká sběratele. Výstava v Rudolfinu má vyprovokovat diskusi o poválečné kultuře. Hospodářské noviny, 7.11.2002, s.1
Magdalena Váňová: Rudolfinum zaplavil socialismus. Hospodářské noviny, 7.11.2002, s.12
Naďa Klevisová: Naší vesnicí americký agent neprojde. Výstava. Hospodářské noviny – Víkend, 45/2002, 8.11.2002, s.12-13
Peter Kováč: Rudolfinum zaplavilo stalinské umění. Právo, 7.11.2002, s.15
Peter Kováč: Rudolfinum zaplavilo stalinské umění. flashnews.cz, 7.11.2002, kultura
(ČTK)